Krakatit

KRAKATIT
Karel apek
www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
I.
S veerem zhoustla mlha sychravho dne. Je ti, jako by ses protlaoval dkou vlhkou hmotou, je se za tebou neodvratn zavr. Chtl bys bt doma. Doma, u sv lampy, v krabici ty stn. Nikdy ses nectil tak oputn. Prokop si raz cestu po nbe. Mraz ho a elo m zvlhl potem slabosti; chtl by si sednout tady na t mokr lavice, ale boj se strnk. Zd se mu, e se mot; ano, u Staromstskch mln se mu nkdo vyhnul obloukem jako opilmu. Nyn tedy vynakld vekeru slu, aby el rovn. Te, te jde proti nmu lovk, m klobouk do o a vyhrnut lmec. Prokop zatn zuby, vrat elo, napn vechny svaly, aby bezvadn peel. Ale zrovna na krok ped chodcem se mu udl v hlav tma a cel svt se s nm pojednou zato; nhle vid zblzka, zblizouka pr pronikavch o, jak se do nho vpchly, nar na n rameno, vyprav ze sebe cosi jako promite a vzdaluje se s keovitou dstojnost. Po nkolika krocch se zastav a ohldne; ten lovk stoj a dv se upen za nm. Prokop se sebere a odchz trochu rychleji; ale ned mu to, mus se znovu ohldnout; a vida, ten lovk jet pod stoj a dv se za nm, dokonce samou pozornost vysunul z lmce hlavu jako elva. A kouk, mysl si Prokop znepokojen, te u se ani neohldnu. A jde, jak nejlpe um; nhle sly za sebou kroky. lovk s vyhrnutm lmcem jde za nm. Zd se, e b. A Prokop se v nesnesiteln hrze dal na tk. Svt se s nm opt zatoil. Tce oddychuje, jektaje zuby opel se o strom a zavel oi. Bylo mu stran patn, bl se, e padne, e mu praskne srdce a krev vyplchne sty. Kdy otevel oi, vidl tsn ped sebou lovka s vyhrnutm lmcem. Nejste vy inenr Prokop? ptal se lovk, patrn u ponkolikt. J j tam nebyl, pokouel se Prokop cosi zalhvat. Kde? ptal se mu.
Tam, ekl Prokop a ukazoval hlavou kamsi k Strahovu. Co na mn chcete? Copak mne nezn? J jsem Tome. Tome z techniky, nev u? Tome, opakoval Prokop, a bylo mu k smrti jedno, jak to je jmno. Ano, Tome, to se rozum. A co co mi chcete? Mu s vyhrnutm lmcem uchopil Prokopa pod pa. Pokej, te si sedne, rozum? Ano, ekl Prokop a nechal se dovst k lavice. J toti mn nen dobe, vte? Nhle vyprostil z kapsy ruku zavzanou jakmsi pinavm crem. Porann, vte? Zatracen vc. A hlava t nebol? ekl lovk. Bol. Tak poslouchej, Prokope, ekl lovk. Te m horeku nebo co. Mus do pitlu, v? Je ti zle, to je vidt. Ale aspo se hle upamatovat, e se znme. J jsem Tome. Chodili jsme spolu do chemie. love, rozpome se! J vm, Tome, ozval se Prokop chab. Ten holomek. Co s nm je? Nic, ekl Tome. Mluv s tebou. Mus do postele, rozum? Kde bydl? Tam, namhal se mluvit Prokop a ukazoval nkam hlavou. U u Hybmonky. Nhle se pokouel vstt. J tam nechci! Nechote tam! Tam je tam je Co? Krakatit, zaeptal Prokop. Co je to? Nic. Neeknu. Tam nikdo nesm. Nebo nebo Co?
Ffft, bum! udlal Prokop a hodil rukou do ve. Co je to? Krakatoe. Kra-ka-tau. Sopka. Vul-vulkn, vte? Mn to natrhlo palec. J nevm, co Prokop se zarazil a pomalu dodal: To ti je stran vc, love. Tome se pozorn dval, jako by nco oekval. Tak tedy, zaal po chvilce, ty jet pod dl do taskavin? Pod. S spchem? Prokop vydal ze sebe cosi na zpsob smchu. Chtl bys vdt, e? Holenku, to nen jen tak. Nen nen jen tak, opakoval klt opile hlavou. love, ono to samo od sebe samo od sebe Co? Kra-ka-tit. Krakatit. Krrrakatit. A ono to samo od sebe J nechal jen prek na stole, v? Ostatn jsem smetl dododo-do takov piksly. Zu-zstal jen popraek na stole, a najednou to vybuchlo. Vybuchlo. Jen takov nlet, jen prek, co jsem utrousil. Ani to vidt nebylo. Tuhle rovka kilometr dl. Ta to nebyla. A j v lenoce, jako kus deva. V, unaven. Pli prce. A najednou prsk! J letl na zem. Okna to vyrazilo a rovka pry. Detonace jako jako kdy bouchne lydditov patrona. Strastran brizance. J j nejdv myslel, e praskla ta por-porcen ponce porce-lnov, polcelnov, porcenlov, poncelr, jak se to honem, to bl, vte, izoltor, jak se to jmenuje? Ke-mi-itan hlinit. Porceln. Piksla. J myslel, e praskla ta piksla, se vm vudy. Tak rozkrtnu sirku, a ona tam je cel, ona je cel, ona je cel. A j jako sloup a mn sirka splila prsty. A pry pes pole potm na Bevnov nebo do Steovic Aa nkde m
napadlo to slovo. Krakatoe. Krakatit. Kra-ka-tit. Nene, tak to nenenebylo. Jak to bouchlo, letm na zem a kim Krakatit. Krakatit. Pak jsem na to zapomnl. Kdo je tu? Kdo kdo jste? Kolega Tome. Tome, aha. Ten vivk! Pednky si vypjoval. Nevrtil mn jeden seit chemie. Tome, jak se jmenoval? Ji. J u vm, Jirka. Ty jsi Jirka, j vm. Jirka Tome. Kde m ten seit? Pokej, j ti nco eknu. A vylet to ostatn, je zle. love, to rozmlt celou Prahu. Smete. Odfoukne, ft! A vylet ta por-ce-lnov dze, v? Jak dze? Ty jsi Jirka Tome, j vm. Jdi do Karlna. Do Karlna nebo do Vysoan, a dvej se, a to vylet. B, b honem! Pro? J toho nadlal cent. Cent Krakatitu. Ne, asi asi patnct deka. Tam nahoe, v t porcelnov dzi. love, a ta vylet Ale pokej, to nen mon, to je nesmysl, mumlal Prokop chytaje se za hlavu. Nu? Pro pro pro to nevybuchlo tak v t dzi? Kdy ten prek sm od sebe Pokej, na stole je zin-zinkov plech plech Od eho to na stole vybuchlo? Pokej, bu tie, bu tie, drtil Prokop a vrvorav se zvedl. Co je ti? Krakatit, zabruel Prokop, udlal celm tlem jaksi otiv pohyb a svalil se na zem v mrkotch.
II.
Prvn, co si Prokop uvdomil, bylo, e se s nm vechno ots v drnivm rachotu a e ho nkdo pevn dr kolem pasu. Hrozn se bl otevt oi; myslel, e se to na nj t. Ale kdy to neustvalo, otevel oi a vidl ped sebou matn tyhelnk, kterm se sunou mlhav svteln koule a pruhy. Neuml si to vysvtlit; dval se zmaten na uplvajc a poskakujc mtohy, trpn odevzdn ve ve, co se s nm bude dt. Pak pochopil, e ten horliv rachot jsou kola vozu a venku e mjej jenom svtilny v mlze; a unaven tolikerm pozorovnm zavel opt oi a nechal se unet. Te si lehne, ekl tie hlas nad jeho hlavou; spolkne aspirin a bude ti lp. Rno ti pivedu doktora, ano? Kdo je to, ptal se Prokop ospale. Tome. Lehne si u mne, Prokope. M horeku. Kde t co bol? Vude. Hlava se mi to. Tak, v Jen tie le. Uvam ti aj a vysp se. M to z rozilen, v. To je takov nervov horeka. Do rna to pejde. Prokop svratil elo v nmaze vzpomnn. J vm, ekl po chvli starostliv. Posly, ale nkdo by ml tu pikslu hodit do vody. Aby nevybuchla. Bez starosti. Te nemluv. A j bych snad mohl sedt. Nejsem ti tk? Ne, jen le. A ty m ten mj seit chemie, vzpomnl si Prokop najednou. Ano, dostane jej. Ale te klid, sly? J ti mm tak tkou hlavu
Zatm drkotala droka nahoru Jenou ulic. Tome slabounce hvzdal njakou melodii a dval se oknem. Prokop spav dchal s tichm stnnm. Mlha smela chodnky a vnikala a pod kabt svm sychravm slizem; bylo pusto a pozd. U tam budeme, ekl Tome nahlas. Droka se erstvji rozhrela na nmst a zahnula vpravo. Pokej, Prokope, me udlat pr krok? J ti pomohu. S nmahou vlekl Tome svho hosta do druhho patra, Prokop si pipadal jaksi lehk a bez vhy, a nechal se skoro vynst po schodech nahoru; ale Tome siln oddechoval a utral si pot. Vi, jsem jako nit, divil se Prokop. Nu ovem, mruel udchan Tome odemykaje svj byt. Prokopovi bylo jako malmu dtti, kdy jej Tome svlkal. M maminka, zaal nco povdat, kdy m maminka, to u je, to u je dvno, tatnek sedl u stolu, a maminka mne nosila do postele, rozum? Pak u byl v posteli, pikryt po bradu, jektal zuby a dval se, jak se Tome to u kamen a rychle zatp. Bylo mu do ple dojetm, ltost a slabost, a pod brebentil; uklidnil se, a dostal na elo studen obkladek. Tu se tie dval po pokoji; bylo tu ctit tabk a enu. Ty jsi kujn, Tomi, ozval se vn. Pod m holky. Tome se k nmu obrtil. Nu, a co? Nic. Co vlastn dl? Tome mvl rukou. Mizern, kamarde. Penze nejsou. Flmuje. Tome jen potsl hlavou.
A je t koda, v? zaal Prokop starostliv. Ty bys mohl Koukej, j dlm u dvanct let. A co z toho m? namtl Tome pke. No, sem tam nco. Prodal jsem letos taskav dextrin. Za? Za deset tisc. V, nic to nen, hloupost. Takov pitom bouchaka, pro doly. Ale kdybych chtl Je ti u lp? Krsn mi je. J jsem ti nael metody! love, jeden nitrt ceru, to ti je vniv potvora; a chlor, chlor, tetrastupe chlordusku se zapl svtlem. Rozsvt rovku, a prsk! Ale to nic nen. Koukej, prohlsil nhle vystrkuje zpod pokrvky hubenou, dsn zkomolenou ruku. Kdy nco vezmu do ruky, tak v tom ctm umt atomy. Zrovna to mraven. Kad hmota mraven jinak, rozum? Ne. To je sla, v? Sla v hmot. Hmota je stran siln. J j hmatm, jak se to v n hem. Dr to dohromady s hroznou nmahou. Jak to uvnit rozvikl, rozpadne se, bum! Vechno je exploze. Kdy se rozeve kvtina, je to exploze. Kad mylenka, to je takov prasknut v mozku. Kdy mn pod ruku, ctm, jak v tob nco exploduje. J mm takov hmat, love. A sluch. Vechno um, jako umiv prek. To jsou sam malinkat vbuchy. Mn ti tak hu v hlav Ratatata, jako strojn puka. Tak, ekl Tome, a te spolkni tuhleten aspirin. Ano. Ta-taskav aspirin. Perchlorovan acetylsalicylazid. To nic nen. love, j jsem nael exotermick taskaviny. Kad ltka je vlastn taskavina. Voda voda je taskavina. Hlna a vzduch jsou taskaviny. Pe, pe v pein je taky taskavina. V, zatm to m jen teoretick vznam. A j jsem nael atomov vbuchy. J j j jsem udlal alfaexploze. Rozpadne se to na plus plus stice.
dn termochemie. De-struk-ce. Destruktivn chemie, love. To ti je ohromn vc, Tomi, ist vdecky. J ti mm doma tabulky Lidi, kdybych j ml aparty! Ale j mm jen oi a ruce Pokej, a to napu! Nechce se ti spt? Chce. Jsem dnes unaven. A co tys pod dlal? Nu, nic. ivot. ivot je taskavina, v? Prsk, lovk se narod a rozpadne se, bum! A nm se zd, e to trv bhvkolik let, vi? Pokej, j jsem te nco spletl, e? Docela v podku, Prokope. Mon e ztra udlm bum. Nebudu-li mt toti penze. Ale to je jedno, staroui, jen spi. J bych ti pjil, nechce? Nech. Na to bys nestail. Snad jet mj tatk Tome mvl rukou. Tak vid, ty m jet tatnka, ozval se Prokop po chvli s nhlou mkkost. Nu ano. Doktor v Tnici. Tome vstal a pechzel po pokoji. Je to mizrie, love, mizrie. Mm to nahnut, nu! A nestarej se o mne. J u nco udlm. Spi! Prokop se utiil. Polozavenma oima vidl, jak Tome sed ke stolku a hrabe se v njakch paprech. Bylo mu jaksi sladko naslouchat ustn papru a tichmu hukotu ohn v kamnech. lovk sklonn u stolku opel hlavu o dlan a snad ani nedchal; a Prokopovi bylo, e le doma a vid svho starho bratra, svho bratra Josefa; u se z knek elektrotechnice a bude ztra dlat zkouku; a Prokop usnul horenm spnkem.
III.
Zdlo se mu, e sly hukot jakoby nesetnch kol. To je njak tovrna, myslel si a bel po schodech nahoru. Zniehonic se ocitl ped velikmi dvemi, kde stlo na sklenn tabulce: Plinius. Zaradoval se nesmrn a veel dovnit. Je tu pan Plinius? ptal se njak sleinky u psacho stroje. Hned pijde, ekla sleinka, a tu k nmu pistoupil vysok oholen mu v cutawayi a s ohromnmi kruhovmi skly na och. Co si pejete? ekl. Prokop se zvdav dval do jeho neobyejn vrazn tve. Mlo to britskou hubu a vypoukl rozjedn elo, na skrni bradavici zvc estku a bradu jako filmov herec. Vy vy rate bt Plinius? Prosm, ekl vysok mu a krtkm gestem mu ukzal do sv pracovny. Jsem velmi je mi ohromnou ct, koktal Prokop usedaje. Co si pejete? peruil ho vysok mu. J jsem rozbil hmotu, prohlsil Prokop. Plinius nic; hrl si jen s ocelovm klkem a zavral tk vka pod skly. To je toti tak, zaal Prokop pekotn. V-v-vecko se rozpad, e? Hmota je kehk. Ale j udlm, e se to rozpadne najednou, bum! Vbuch, rozumte? Na padr. Na molekuly. Na atomy. Ale j jsem rozbil tak atomy. koda, ekl Plinius povliv. Pro jak koda? koda nco rozbt. I atomu je koda. Nu tak dl. J rozbiju atom. J vm, e u Rutherford Ale to byla jen takov praka se zenm, vte? To nic nen. To se mus en masse. Jestli chcete, j vm rozbourm tunu bismutu; roztpne to ce-cel svt, ale to je jedno. Chcete? Pro byste to dlal?
Je to vdecky zajmav, zmtl se Prokop. Pokejte, jakpak bych vm to To je to je vm ne-smr-n zajmav. Chytil se za hlavu. Pokejte, mn praskne hlava; to bude vdecky ohromn zajmav, e? Aha, aha, vyhrkl s levou, j vm to vylom. Dynamit dynamit trh hmotu na kusy, na balvany, ale benzoltrioxozonid ji roztrh na prek; udl jen malou dru, ale rrrozdrt hmotu nana-na submikroskopickou padr, rozumte? To dl detonan rychlost. Hmota nem as ustoupit; neme se u ani roz-rozhrnout, roztrhnout, vte? A j jjj jsem stupoval detonan rychlost. Argonozonid. Chlorargonoxozonid. Tetrargon. A pod dl. Pak u ani vzduch neme ustoupit; je stejn tuh jako jako ocelov deska. Roztrh se na molekuly. A pod dl. A najednou vm od jist rychlosti zane brizance dsn stoupat. Roste kvadraticky. J koukm jako blzen. Odkud se to bere? Kde kde kde se najednou vzala ta energie? nalhal Prokop zimnin. Tak eknte. Nu, teba v atomu, mnil Plinius. Aha, prohlsil Prokop vtzn a utel si pot. Tady je ten vtip. Jednodue v atomu. Ono to vraz atomy do sebe a sss serve betapl a jdro se mus rozpadnout. To je alfaexploze. Vte, kdo jsem? J jsem prvn lovk, kter pekroil koeficient stlaitelnosti, pane. J jsem nael atomov vbuchy. J j jsem vyrazil z bismutu tantal. Poslyte, vte vy, kolik je vy-vkonu v jednom gramu rtuti? tyi sta dvaaedest milin kilogramometr. Hmota je dsn siln. Hmota je regiment, kter pelapuje na mst: rz dva, rz dva; ale dejte ten prav povel, a regiment vyraz v tok, en evant! To je vbuch, rozumte? Hur! Prokop se zarazil vlastnm kikem; v hlav mu builo tak, e pestal cokoli vnmat. Promite, ekl, aby zamluvil rozpaky, a hledal tesouc se rukou sv pouzdro na cigra. Koute? Ne. Ji sta man kouili, ujioval Prokop a otevel pouzdro; byly tam sam tk patrony. Zapalte si, nutil, to je lehouk Nobel Extra. Sm ukousl piku tetrylov patrony a hledal sirky. To nic nen, zaal, ale znte taskav
sklo? koda. Poslyte, j vm mohu udlat vbun papr. Napete psan, nkdo to hod do ohn a prsk! cel bark se sesype. Chcete? K emu? ptal se Plinius zvedaje obo. Jen tak. Sla mus ven. J vm nco povm. Kdybyste chodil po strop, tak co vm z toho vznikne? J pedevm kalu na valenn teorie. Vecko se d dlat. Slyte, jak to venku rachot? To slyte rst trvu: sam vbuchy. Kad semnko je taskav kapsle, kter vylet. Puf, jako raketa. A ti hlupci si mysl, e nen dn tautomerie. J jim uku takovou merotropii, e budou z toho blzni. Sam laboratorn zkuenost, pane. Prokop ctil s hrzou, e van nesmysly; chtl tomu uniknout a mlel tm rychleji, pleta pt pes devt. Plinius vn kval hlavou; dokonce komihal celm tlem hloubji a pod hloubji, jako by se klanl. Prokop drmolil zmaten formule a nemohl se zastavit, poule oi na Plinia, kter se komihal s rostouc rychlost jako stroj. Podlaha pod nm se zaala houpat a zvedat. Ale tak pestate, love, zaval Prokop zden a probudil se. Msto Plinia vidl Tome, kter neobraceje se od stolku bruel: Neki, prosm t. J nekim, ekl Prokop a zavel oi. V hlav mu huelo rychlmi a bolestnmi tepy. Zdlo se mu, e let pinejmenm rychlost svtla; njak se mu svralo srdce, ale to dl jen Fitzgerald-Lorentzovo zplotn, ekl si; musm bt placat jako lvanec. A najednou se proti nmu vyje nesmrn sklenn hranoly; ne, jsou to jenom nekonen hladce vybrouen roviny, je se protnaj a prostupuj v bitkch hlech jako krystalografick modely; a proti jedn takov hran je hnn asnou rychlost. Pozor, zaval sm na sebe, nebo v tiscin vteiny se mus rozttit; ale tu ji bleskov odletl zpt a rovnou proti hrotu obrovskho jehlanu; odrazil se jako paprsek a byl vren na sklenn hladkou stnu, smek se podle n, svit do ostrho hlu, kmit len mezi jeho stnami, je hozen pozptku nevda proti emu, zas odmrtn dopad bradou na ostrou hranu, ale v posledn chvli ho to odhod vzhru; nyn si roztskne hlavu o euklidovskou roviwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nu nekonena, ale ji se t stemhlav dol, dol do tmy; prudk nraz, bolestn cuknut v celm tle, ale hned zas se zvedl a dal se na tk. Uhn labyrintickou chodbou a za sebou sly dupot pronsledovatel; chodba se , svr se, jej stny se pirej k sob dsnm a neodvratnm pohybem; i dl se tenk jako dlo, zatajuje dech a upaluje v blzniv hrze, aby tudy probhl, ne ho ty stny rozdrt. Zavelo se to za nm s kamennm nrazem, zatmco sm svist do propasti podle ledov ic zdi. Stran der, a ztrc vdom; kdy procitl, vid, e je v ern tm; hmat po slizkch kamennch stnch a ki o pomoc, ale z jeho st nevychz zvuku; takov je tu tma. Jektaje hrzou klopt po dn propasti; nahmat postrann chodbu, i vrh se do n; jsou to vlastn. schody, a nahoe, nekonen daleko svt malink otvor jako v acht; b tedy nahoru po nesslnch a stran pkrch stupnch; ale nahoe nen ne ploinka, lehouk plechov platforma drnc a chvjc se nad zvratnou hlubinou, a dol se roubem to jen nekonen schdky ze eleznch plt. A tu ji za sebou slyel supn pronsledovatel. Bez sebe hrzou se til a toil po schdkch dol, a za nm elezn in a rachot dupajc zstup neptel. A najednou vinut schody se kon oste v przdnu. Prokop zavyl, rozphl ruce a pod jet ve padal do bezdna. Hlava se mu zatoila, nevidl u a neslyel; vznoucma nohama bel nevda kam, drcen stranm a slepm puzenm, e mus kamsi dorazit, ne bude pozd. Rychleji a rychleji ubhal nekonenm koridorem; as od asu mjel semafor, na kterm pokad vyskoila vy slice: 17, 18, 19. Najednou pochopil, e bh v kruhu a ta sla e udvaj poet jeho obh. 40, 41. Popadla ho nesnesiteln hrza, e pijde pozd a e se odtud nedostane; svitl zbsilou rychlost, take se semafor jenom mihal jako telegrafn tye z rychlku; a jet rychleji! nyn u semafor ani neubh, nbr stoj na jednom mst a odpotv bleskovou rychlost tisce a desettisce obh, a nikde nen vchod z t chodby, a chodba je na pohled rovn a leskl jako hambursk tunel, a pece se vrac kruhem; Prokop vzlyk dsem: to je Einsteinv vesmr, a j musm dojt, ne bude pozd! Nhle zaznl stran vkik, a Prokop ustrnul: je to hlas tatnkv, nkdo ho vrad; i jal se obhat jet rychleji, semafor zmizel, udlala se tma; Prokop tpal po stnch a nahmatal zamen dvee, a za nimi je slyet to zoufal bdovn a rny pokcenho nbytku. va hrzou zarv Prokop nehty do dve, tpe je a rozkrabwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
v; vytrhal je po tskch a nael za nimi star znm schody, je ho denn vedly dom, kdy byl malik; a nahoe dus se tatnek, nkdo ho krt a smk jm po zemi. Kie vylet Prokop nahoru, je doma na chodb, vid konve a chlebovou sk mamininu a pooteven dvee do kuchyn, a tam uvnit chropt a pros tatnek, aby ho nezabjeli; nkdo mu tlue hlavou o zem; chce mu jt na pomoc, ale njak slep, blzniv moc ho nut, aby tady na chodb bhal dokola, pod rychleji dokoleka a chechtal se jkav, zatmco uvnit skomr a dus se tatnkovo stnn. A neschopen vykroit ze zvratnho bludnho kruhu, t se stle rychleji ryel Prokop lenm smchem hrzy. Tu se probudil zalit potem a jektaje zuby. Tome mu stl u hlav a dval mu na rozhaven elo nov chladiv obklad. To je dobe, to je dobe, mumlal Prokop, j u nebudu spt. I leel tie a dval se na Tome, jak sed u lampy. Jirka Tome, kal si, a pokejme, pak kolega Duras, a Honza Buchta, Sudk, Sudk, Sudk, a kdo jet? Sudk, Trlica, Trlica, Peek, Jovanovi, Mdr, Holoubek, co nosil brejle, to je n ronk na chemii. Boe, a kter je tamhleten? Aha, to je Vedral, ten padl v roce estnct, a za nm sed Holoubek, Pacovsk, Trlica, eba, cel ronk. A tu slyel najednou: Pan Prokop bude kolokvovat. Lekl se nesmrn. U katedry sed profesor Wald a tah se suchou ruikou za vousy, jako vdy. Povzte, prav profesor Wald, co vte o taskavinch. Taskaviny taskaviny, zan Prokop nervzn, jejich vbunost zle na tom, e e e se nhle vyvine velik objem plynu, kter se vyvine z mnohem menho objemu vbun masy Prosm, to nen sprvn. Jak to? te se Wald psn. J j j jsem nael alfavbuchy. Vbuch toti nastane rozpadem atomu. steky atomu se rozlet rozlet Nesmysl, peru ho profesor. Nen dnch atom. Jsou jsou jsou, drtil Prokop. Prosm, j j j to doku
Pekonan teorie, bru profesor. Nejsou vbec dn atomy, jsou jenom gumetly. Vte, co je to gumetl? Prokop se zapotil lekem. Toho slova nikdy v ivot neslyel. Gumetl? To neznm, vydechl stsnn. Tak vidte, ekl sue Wald. A pak si troufte dlat kolokvium. Co vte o Krakatitu? Prokop se nesmrn zarazil. Krakatit, eptal, to je to je pln nov taskavina, kter kter dosud m se zant? m? m exploduje? Hertzovmi vlnami, vyhrkl Prokop s levou. Jak to vte? Protoe mn zniehonic vybuchla. Protoe protoe nebyl dn jin impuls. A protoe Nu? jej syn-syntza se mn povedla za-za-za vysokofrekvenn oscilace. Nen to dosud vyvyvysvtleno; ale j myslm, e e to byly njak elektromagnetick vlny. Byly. J to vm. Te napite na tabuli chemicky vzorec Krakatitu. Prokop vzal kus kdy a namral na tabuli svj vzorec. Pette. Prokop odkal vzorec nahlas. Tu vstal profesor Wald a ekl najednou jakmsi docela jinm hlasem: Jak? Jak je to? Prokop opakoval formuli. Tetrargon? ptal se profesor rychle. Pb kolik? Dv.
Jak se to dl? tzal se hlas podivn blzce. Postup! Jak se to dl? Jak? Jak se dl Krakatit? Prokop otevel oi. Nad nm se sklnl Tome s tukou a zpisnkem v ruce a bez dechu se dval na jeho rty. Co? mumlal Prokop neklidn. Co chce? Jak jak se to dl? Nco se ti zdlo, ekl Tome a schoval zpisnk za zdy. Spi, love, spi.
IV.
Te jsem nco vyvanil, uvdomoval si Prokop jasnjm cpem mozku; ale jinak mu to bylo svrchovan lhostejno; chtlo se mu jen spt, nesmrn spt. Vidl jaksi tureck koberec, jeho vzor se bez konce pesunoval, prostupoval a mnil. Nebylo to nic, a pece ho to jaksi rozilovalo; i ve span zatouil vidt znovu Plinia. Snail se vybavit si jeho podobu; msto toho ml ped sebou ohavnou zeklebenou tv, je skpala lutmi vyranmi zuby, a se drtily, a pak je po kouskch vyplivovala. Chtl tomu uniknout; napadlo ho slovo ryb, a hle, zjevil se mu ryb nad edivou vodou i s rybami v eenu; ekl si leen, a vidl skuten leen do posledn skoby a vazby. Dlouho se bavil tm, e vymlel slova a pozoroval obrzky jimi promtnut; ale pak, pak u si ivou moc nemohl na dn slovo vzpomenout. Namhal se usilovn, aby nael aspo jedno jedin slovo nebo vc, ale marn; tu ho zalila hrza bezmoci studenm potem. Musm postupovat metodicky, umnil si; zanu zas od zatku, nebo jsem ztracen. astn si vzpomnl na slovo ryb, ale zjevil se mu hlinn przdn galon od petroleje; bylo to dsn. ekl si idle, a ukzal se mu s podivnou podrobnost dehtovan tovrn plot s trochou smutn zapren trvy a rezavmi obruemi. To je lenstv, ekl si s mrazivou jasnost; to je, pnov, typick pomatenost, hyperofabula ugongi dugongi Darwin. Tu se mu tento odborn nzev zazdl newww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
znmo pro ukrutn smn, a dal se do hlasitho, zrovna zalykavho smchu, jm se probudil. Byl pln zpocen a odkopn. Dval se horenma oima na Tome, kter chvatn pechzel po pokoji a hzel njak vci do kufku; ale nepoznval ho. Poslyte, poslyte, zaal, to je k smchu, poslyte, tak pokejte, to muste, poslyte Chtl ci jako vtip ten podivuhodn odborn nzev, a sm se sml pedem; ale ivou moc si nemohl vzpomenout, jak to vlastn bylo, i rozmrzel se a umkl. Tome si oblkl ulstr a narazil epici; a kdy u bral kufk, zavhal a sedl si na pelest k Prokopovi. Posly, staroui, ekl starostliv, j te musm odejet. K ttovi, do Tnice. Ned-li mn penze, tak se u nevrtm, v? Ale nic si z toho nedlej. Rno sem pijde domovnice a pivede ti doktora, ano? Kolik je hodin? ptal se Prokop neten. tyi tyi a pt minut. Snad ti tu nic neschz? Prokop zavel oi, odhodln nezajmat se u o nic na svt. Tome ho peliv pikryl, a bylo ticho. Nhle otevel oi dokon. Vidl nad sebou neznm strop a po jeho kraji b neznm ornament. Shl rukou po svm nonm stolku, a hmtl do przdna. Obrtil se polekn, a msto svho irokho laboratornho pultu vid njak ciz stolek s lampikou. Tam, kde bvalo okno, je sk; kde stvalo umyvadlo, jsou jaksi dvee. Zmtl se tm vm nesmrn; nedovedl pochopit, co se s nm dje, kde se octl, a pemhaje zvra usedl na posteli. Pomalu si uvdomil, e nen doma, ale nemohl si vzpomenout, jak se sem dostal. Kdo je to, zeptal se hlasit nazdabh, st hbaje jazykem. Pt, ozval se po chvli, pt! Bylo trzniv ticho. Vstal z postele a trochu vrvorav el hledat vodu. Na umyvadle nael karafu a pil z n dychtiv; a kdy se vracel do postele, podlomily se mu nohy a usedl na idli, nemoha dle. Sedl snad hodn dlouho; pak ho roztsla zima, nebo se cel polil vodou z karafy, a pilo mu lto sebe sama, e je kdesi a
nev sm kde, e ani do postele nedojde a e je tak bezradn a bezmocn sm; tu propukl v dtsk vzlykav pl. Kdy se trochu vyplakal, bylo mu v hlav jasnji. Dokonce mohl dojt a k posteli a ulehl jektaje zuby; a sotva se zahl, usnul mrkotnm spnkem beze snu. Kdy se probudil, byla roleta vytaena do edivho dne a v pokoji trochu pouklizeno; nedovedl pochopit, kdo to udlal, ale jinak se pamatoval na ve, na verej explozi, na Tome i na jeho odjezd. Zato ho tetiv bolela hlava, bylo mu tko na prsou a drsav ho muil kael. Je to patn, kal si, je to docela patn; ml bych jt dom a lehnout si. Vstal tedy a zaal se pomalu strojit chvlemi odpovaje. Bylo mu, jako by mu nco drtilo hroznm tlakem prsa. Usedl pak neten ke vemu a tce dchal. Tu krtce, jemn zaznl zvonek. Vzchopil se s nmahou a el otevt. Na prahu v chodb stla mlad dvka s tv zastenou zvojem. Bydl tady pan Tome? ptala se spn a stsnn. Prosm, ekl Prokop a ustoupil j z cesty; a kdy, trochu vhajc, tsn podle nho vchzela dovnit, zavla na nj slabounk a spanil vn, e rozko vzdychl. Posadil ji vedle okna a usedl proti n, dre se zpma, jak nejlpe dovedl. Ctil, e samm silm vypad psn a strnule, co uvdlo do nesmrnch rozpak jeho i dvku. Hryzala si pod zvojem rty a klopila oi; ach, lbezn hladkost tve, ach, ruce mal a hrozn rozilen! Nhle zvedla oi, a Prokop zatajil dech ommen asem; tak krsn se mu zdla. Pan Tome nen doma? ptala se dvka. Tome odejel, ekl Prokop vhav. Dnes v noci, sleno. Kam? Do Tnice, k svmu otci.
A vrt se? Prokop pokril rameny. Dvka sklopila hlavu a jej ruce s nm zpasily. A ekl vm, pro pro ekl. A myslte, e e to udl? Co, sleno? e se zastel. Prokop si bleskem vzpomnl, e vidl Tome ukldat revolver do kufku. ,Mon e ztra udlm bum, slyel jej znovu drtit mezi zuby. Nechtl nic ci, ale vypadal asi velmi povliv. boe, boe, vypravila ze sebe dvka, ale to je stran! eknte, eknte Co, sleno? Kdyby kdyby nkdo mohl za nm jet! Kdyby mu nkdo ekl kdyby mu dal Vdy by to nemusel udlat, chpete? Kdyby nkdo za nm jet dnes jel Prokop se dval na jej zoufal ruce, je se zatnaly a spnaly. J tam tedy pojedu, sleno, ekl tie. Nhodou mm snad v tu stranu njakou cestu. Kdybyste chtla j Dvka zvedla hlavu. Skuten, vyhrkla radostn, vy byste mohl ? J jsem jeho star kamard, vte? vysvtloval Prokop. Chcete-li mu nco vzkzat nebo poslat j ochotn Boe, vy jste hodn, vydechla dvka. Prokop se slab zaervenal. To je malikost, sleno, brnil se. Nhodou mm zrovna voln as stejn chci nkam jet, a vbec Mvl v rozpacch rukou. To nestoj za e. Udlm vecko, co chcete.
Dvka se zardla a honem se dvala jinam. Ani nevm, jak bych vm mla dkovat, ekla zmaten. Mn je tak lto, e e vy Ale je to tak dleit A pak, vy jste jeho ptel Nemyslete si, e j sama Tu se pemohla a upela na Prokopa ir oi. J mu nco musm poslat. Od nkoho jinho. J vm nemohu ci Nen teba, ekl Prokop rychle. J mu to dm, a je to. J jsem tak rd, e mohu vm e mohu jemu Pr snad? ptal se nhle dvaje se na jej zrosenou koiinku. Pr. To je dobe, mnil Prokop; myslel toti na to, jak pjemn by chladilo, kdyby na tu koiinku sml poloit elo. J to tu nemm, ekla vstvajc. Bude to jen mal balek. Kdybyste mohl pokat J vm to pinesu za dv hodiny. Prokop se velmi strnule uklonil; bl se toti, e ztrat rovnovhu. Ve dvech se obrtila a pohldla na nj upenma oima. Na shledanou. A byla ta tam. Prokop usedl a zavel oi. Krupiky det na koiince, hust a orosen zvoj; zasten hlas, vn, neklidn ruce v tsnch, malikch rukavikch; chladn vn, pohled jasn a matouc pod slinm, pevnm obom. Ruce na kln, mkk asen sukn na silnch kolenou, ach, malik ruce v tsnch rukavicch! Vn, temn a chvjc se hlas, lko hladk a pobledl. Prokop zatnal zuby do chvjcch se rt. Smutn, zmaten a staten. Modroed oi, oi ist a svteln. boe, boe, jak se tiskl zvoj k jejm rtm! Prokop zastnal a otevel oi. Je to Tomova holka, ekl si se slepm vztekem. Vdla kudy jt, nen tu poprv. Snad tady zrovna tady v tom pokoji Prokop si v nesnesiteln trzni vrval nehty do dlan. A j hlupk se nabzm, e pojedu za nm! J hlupk, j mu ponesu psanko! Co co co mi je vbec po n?
Tu ho napadla spsn mylenka. Uteku dom, do svho laboratornho barku tam nahoe. A ona, a si sem pijde! a si pak dl, co chce! A a a si jede za nm sama, kdy kdy j na tom zle Rozhldl se po pokoji; vidl zvlenou postel, zastydl se a ustlal ji, jak byl zvykl doma. Pak se mu nezdla dost slun ustlan, pestlal ji, rovnal a hladil, a pak u rovnal vechno vudy, uklzel, pokouel se pkn zasit i zclony, nae usedl s hlavou zmotanou a hrud drcenou bolestnm tlakem a ekal.
V.
Zdlo se mu, e jde ohromnou zelinskou zahradou; kolem dokola nic ne sam zeln hlvky, ale nejsou to hlvky, nbr zekleben a olezl, krhav a blekotajc, nestvrn, vodnat, trudovit a vyboulen hlavy lidsk; vyrstaj z hubench kol a lezou po nich odporn zelen housenky. A hle, pes pole k nmu b dvka se zvojem na tvi; zved trochu sukni a peskakuje lidsk hlvky. Tu vyrstaj zpod kad z nich nah, asn tenk a chlupat ruce a sahaj j po nohou a po suknch. Dvka ki v len hrze a zved sukni ve, a nad siln kolena, obnauje bl nohy a sna se peskoit ty chapajc ruce. Prokop zavr oi; nesnese pohled na jej bl siln nohy, a l zkost, e ji ty zeln hlvky zhanob. Tu vrh se na zem a uezv kapesnm noem prvn hlvku; ta zvecky je a cvak mu vyranmi zuby po rukou. Nyn druh, tet hlvka; Kriste Jei, kdy skos to ohromn pole, ne se dostane k dvce zpasc tam na druh stran nekonen zahrady? Zbsile vyskakuje a lape po tch pernch hlavch, rozdupv je, kope do nich; zaplete se nohama do jejich tenkch, psavnch pracek, pad, je uchopen, rvn, duen, a ve miz. Ve miz v zvratnm ven. A nhle se ozve zblzka zasten hlas: Nesu vm ten balek. Tu vyskoil a otevel oi, a ped nm stoj dveka z Hybmonky, ilhav a thotn, se zmenm bichem, a podv mu cosi zabalenho v mokrm hadru. To nen ona, trne bolestn Prokop, a rzem vid vythlou smutwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nou prodavaku, kter mu devnmi tyinkami roztahuje rukavice. To nen ona, brn se Prokop, a vid naduel dt na kivinch nokch, je je je se mu nestoudn nabz! Jdi pry, ki Prokop, a tu se mu zjev pohozen konev uprosted zhonu povadl a slimky prolezl kapusty a nemiz pes vechno jeho sil. Vtom tie zaznl zvonek jako tiknut ptka. Prokop se vrhl ke dvem a otevel; na prahu stla dvka se zvojem, tiskla k adrm balek a oddychovala. To jste vy, ekl Prokop tie a (neznmo pro) nesmrn dojat. Dvka vela, dotkla se ho ramenem; jej vn dechla na Prokopa trznivm opojenm. Zstala stt uprosted pokoje. Prosm vs, nehnvejte se, mluvila tie a jakoby spchajc, e jsem vm dala takov posln. Vdy ani nevte, pro pro j Kdyby vm to dlalo njak pote Pojedu, vypravil ze sebe Prokop chraptiv. Dvka upela na nj zblzka sv vn, ist oi. Nemyslete si o mn nic zlho. J mm jenom strach, aby pan aby v ptel neudlal nco, co by nkoho nkoho jinho do smrti trpilo. J mm k vm tolik dvry Vy ho zachrnte, e? Nesmrn rd, vydechl Prokop njakm nesvm a rozechvnm hlasem; tak ho opojovalo naden. Sleno, j co budete chtt Odvracel oi; bl se, e nco vybleptne, e je snad slyet, jak mu bouch srdce, a stydl se za svou tkopdnost. I dvku zachvtil jeho zmatek; hrozn se zardla a nevdla kam s oima. Dkuju, dkuju vm, pokouela se tak jaksi nejistm hlasem, a siln makala v rukou zapeetn balek. Nastalo ticho, je psobilo Prokopovi sladkou a muivou zvra. Ctil s mrazenm, e dvka letmo zkoum jeho tv; a kdy k n nhle obrtil oi, vidl, e se dv k zemi a ek, pipravena, aby snesla jeho pohled. Prokop ctil, e by ml nco ci, aby zachrnil situaci; msto toho jen hbal rty a chvl se na celm tle.
Konen pohnula dvka rukou a zaeptala: Ten balek Tu zapomnl Prokop, pro schovv pravou ruku za zdy, a shl po tlust oblce. Dvka zbledla a couvla. Vy jste porann, vyhrkla. Ukate! Prokop honem schovval ruku. To nic nen, ujioval rychle, to to se mi jen trochu zantila zantila takov ranka, vte? Dvka, docela bled, zasykla, jako by sama ctila tu bolest. Pro nejdete k lkai? ekla prudce. Vy nemete nikam jet! J j polu nkoho jinho! Vdy u se to hoj, brnil se Prokop, jako by mu brali nco drahho. Jist, to u je skoro v podku, jen krbnut, a vbec, to je nesmysl; pro bych nejel? A pak, sleno, v takov vci nemete poslat cizho lovka, vte? Vdy to u ani nebol, hlete, a zatepal pravou rukou. Dvka sthla obo psnou soustrast. Vy nesmte jet! Pro jste mi to neekl? J j j to nedovolm! J nechci Prokop byl docela neasten. Hlete, sleno, spustil horliv, to jist nic nen; j jsem na to zvykl. Podvejte se, tady, a ukzal j levou ruku, kde mu schzel skoro cel malk a kloub ukazovku naduel uzlovitou jizvou. To u je takov emeslo, vte? Ani nepozoroval, e dvka couv s blednoucmi rty a dv se na podn rm jeho ela od oka k vlasm. Udl to prsk, a je to. Jako vojk. Zvednu se a bm tokem dl, rozumte? Nic se mn neme stt. Nu, dejte sem! Vzal j z ruky balek, vyhodil do ve a chytil. dn starost, pane. Pojedu jako pn. Vte, j, j u jsem dvno nikde nebyl. Znte Ameriku? Dvka mlela a hledla na nho se zachmuenm obom. A si kaj, e maj nov teorie, drmolil Prokop horen; pokejte, j jim to doku, a vyjdou m vpoty. koda e tomu nerozumte; j bych vm to vyloil, vm vm, vm vm, ale jemu ne. Nevte mu, mluvil nalhav, mjte se na pozoru. Vy jste tak krsn, vydechl naden. Tam nahoe j nikdy s nikm nemluvm. Je to jen takov bouda z prken, vte? Haha, vy jste se tak bla tch hlvek! Ale j vs nedm, o to nic; nebojte se nieho. J vs nedm.
Pohlela na nho s oima rozenma hrzou. Vy pece nemete odejet! Prokop zesmutnl a zmaltnl. Ne, na to nesmte dt, co mluvm. Povdal jsem nesmysly, e? J jsem jenom chtl, abyste nemyslela na tu ruku. Abyste se nebla. To u pelo. Pemohl sv vzruen, byl tuh a zakabonn samm soustednm. Pojedu do Tnice a najdu Tome. Dm mu ten balek a eknu, e to posl slena, kterou zn. Je to tak sprvn? Ano, ekla dvka vhav, ale vy pece nemete Prokop se pokusil o prosebn smv; jeho tk, rozjizven tv nhle docela zkrsnla. Nechte mne, ekl tie, vdy je to je to pro vs. Dvka zamikala oima; bylo j skoro do ple prudkm pohnutm. Mlky kvla a podvala mu ruku. Zvedl svou beztvarou levici; pohldla na ni zvdav a siln ji stiskla. J vm tolik dkuju, ekla rychle, sbohem! Ve dvech se zastavila a chtla nco ci; makala v ruce kliku a ekala Mm mu vydit pozdrav? optal se Prokop s kivm smvem. Ne, vydechla a rychle na nj pohldla. Na shledanou. Dvee za n zapadly. Prokop se na n dval, bylo mu najednou na smrt tko a chab, hlava se mu toila, a stlo ho nesmrn sil, aby uinil jedin krok.
VI.
Na ndra bylo mu ekati pldruh hodiny. Sedl si na chodb a chvl se zimou. V porann ruce mu pulsovala ukrutn bolest; zavral oi, a tu se mu zdlo, e ta bolav ruka roste, e je velik jako hlava, jako tykev, jako hrnec na vyven prdla, a e v celm jejm rozsahu paliv cuk iv maso. Pitom mu bylo mdlo k dven a na ele mu ustavin vyrel studen pot zkosti. Nesml se podvat na pinav, poplivan, zablcen dlky chodby, aby se mu nezvedal awww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
ludek. Vyhrnul si lmec a polo snil, pomalu pemhn nekonenou lhostejnost. Zdlo se mu, e zas je vojkem a le porann v irm poli; kde kde to pod bojuj? Tu zaznl mu do u prudk zvon a nkdo volal: Tnice, Duchcov, Moldava, nastupovat! Nyn u tedy sed ve vagn u okna a je mu nezzen veselo, jako by nkoho pelstil nebo nkomu utekl; te, holenku, u jedu do Tnice a nic mne neme zadret. Skoro se chechtal radost, uvelebil se ve svm kout a s nramnou ilost pozoroval sv spolucestujc. Naproti nmu sed njak krejk s tenkm krkem, huben ern pan, pak lovk s divn bezvraznou tv; vedle Prokopa stran tlust pn, ktermu se neme njak bicho vejt mezi nohy, a snad jet nkdo, to u je jedno. Prokop se nesm dvat z okna, protoe mu to dl zvra. Ratata ratata ratata vybuchuje vlak, ve drn, bouch, ots se samou horlivost spchu. Krejkovi se klt hlava napravo nalevo, napravo nalevo; ern pan jaksi podivn a ztuhle hopkuje na mst, bezvrazn tv se tese a kmit jako patn snmek ve filmu. A tlust soused, to je kupa rosolu, je se houpe, ots, poskakuje nesmrn smnm zpsobem. Tnice, Tnice, Tnice, skanduje Prokop s dery kol; rychleji! rychleji! Vlak se ohl samm chvatem, je tu horko, Prokop se pot rem; krejk m nyn dv hlavy na dvou tenkch krcch, ob hlavy se tesou a narej na sebe, a to drn. ern pan vsmn a urliv hopkuje na svm sedadle; tv se naschvl jako devn loutka. Bezvrazn tv zmizela; sed tam trup s rukama mrtv sloenma na kln, ruce neiv poskakuj, ale trup je bezhlav. Prokop sbr vechny sv sly, aby se na to podn podval; tpe se do nohy, ale nic platno, trup je dl bezhlav a mrtv se poddv otesm vlaku. Prokopovi je z toho dsn zko; ouch loktem tlustho souseda, ale ten se jen rosolovit chvje, a Prokopovi se zd, e se mu to tlust tlo bezhlase checht. Neme se u na to dvat; obrac se k oknu, ale tam zniehonic vid lidskou tv. Nev zprvu, co je na n tak zarejcho; pozoruje ji vytetnma oima a poznv, e to je jin Prokop, kter na nho upr oi s dsivou pozornost. Co chce? zhrozil se Prokop. Proboha, nezapomnl jsem ten balek v Tomov byt? Hmat honem po kapsch a najde oblku v nprsn kapse. Tu se tv v okn usmla a
Prokopovi se ulevilo. Odvil se dokonce pohldnout na bezhlav trup; a vida, on si ten lovk jen pethl poven svrchnk pes hlavu a sp pod nm. Prokop by to udlal tak, ale boj se, aby mu nkdo nevythl z kapsy tu zapeetnou oblku. A pece jde na nho span, je nesnesiteln unaven; nikdy by si nedovedl pedstavit, e je mono bt tak unaven. Usn, vyrve se z toho vytetn a opt usn. ern pan m jednu hopkujc hlavu na ramenou a druhou dr na kln obma rukama; a co se krejka te, sed msto nho jen przdn, beztl aty, z nich ouh porcelnov palika. Prokop usn, ale pojednou se z toho vytrhne v horliv jistot, e je v Tnici; snad to nkdo venku volal, nebo vlak stoj. Vybhl tedy ven a vidl, e u je veer; dva ti lid vystupuj na malinkm blikajcm ndra, za nm je neznm a mlhav tma. ekli Prokopovi, e do Tnice mus jet potou, je-li na n jet msto. Potovn vz, to byl jen kozlk a za nm truhlk na zsilky; a na kozlku u sedl pok a njak pasar. Prosm vs, vemte mne do Tnice, ekl Prokop. Pok potsl hlavou v nekonenm smutku. Nejde, odpovdl po chvli. Pro jak to? Nen u msto, ekl pok zrale. Prokopovi vstoupily do o slzy samou ltost. Jak je tam daleko pky? Pok astn pemlel. No, hodinu, ekl. Ale j nemohu jt pky! J musm k doktoru Tomovi! protestoval Prokop zdrcen. Pok uvaoval. Vy jste jako pacient? Mn je zle, zamumlal Prokop; skuten se chvl slabost a zimou. Pok pemlel a potsal hlavou. Kdy to nejde, ozval se konen. J se vejdu, j kdyby byl jen kousek msta, j
Na kozlku ticho; jen pok se drbal ve vousech, a to chrastlo; pak neekl slova a slezl, dlal nco na postraku a mlky odeel do ndra. Pasar na kozlku se ani nepohnul. Prokop byl tak vyerpn, e si musel sednout na patnk. Nedojdu, ctil zoufale; zstanu tady, a a Pok se vracel z ndra a nesl przdnou bedniku. Njak ji vpravil na ploinu kozlku a rozvn ji pozoroval. Tak si tam sednte, ekl poslze. Kam? ptal se Prokop. No na kozlk. Prokop se dostal na kozlk tak nadpirozen, jako by ho vynesly nebesk sly. Pok zas dlal cosi na emen, a te sed na bednice s nohama viscma dol a bere oprat. H, povd. K nic. Jenom se zachvl. Pok nasadil jaksi tenk, hrdeln rrr. K pohodil ocasem a pustil hlasit pouk. Rrrrr. Pota se rozjela. Prokop se keovit chytil nzkho zbradlka; ctil, e je nad jeho sly udret se na kozlku. Rrrrr. Zdlo se, e ten vysok hriv zpv njak galvanizuje starho kon. Bel kulhav, pohazoval ocasem a pi kadm kroku poutl slyiteln vtry. Rrrrrrrr. lo to alej holch strom; byla ernoern tma, jen kmitav prouek svtla z lucerny se smkal po blt. Prokop ztuhlmi prsty svral zbradlko; ctil, e u vbec nevldne svmu tlu, e nesm spadnout, e bezmezn slbne. Njak osvtlen okno, alej, ern pole. Rrrr. K vytrvale pukal a klusal pleta nohama toporn a nepirozen, jako by byl u dvno mrtev. Prokop se kosem podval na svho spolucestujcho. Byl to dda s krkem ovzanm lou; pod nco vkal, pekusoval, moulal a zase vyplivoval. A tu
si Prokop vzpomnl, e tu podobu u vidl. Byla to ta ohavn tv ze sna, je skpala vyranmi zuby, a se drtily, a pak je po kouskch vyplivovala. Bylo to divn a stran. Rrrrr. Silnice se obrac, mot se do kopce a zase dol. Njak statek, je slyet psa, lovk jde po silnici a povd dobr veer. Domk pibv, jde to do kopce. Pota zat, vysok rrrr nhle ustane a k se zastav. Tak tady bydl doktor Tome, povd pok. Prokop chtl nco ci, ale nemohl; chtl se pustit zbradl, ale nelo to, protoe mu prsty keovit ztuhly. No, u jsme tady, povd pok znovu. Ponenhlu kee povol a Prokop slz z kozlku, chvje se na celm tle. Jakoby popamti otvr vrtka a zvon u dve. Uvnit zuiv tkot, a mlad hlas vol: Honzku, ticho! Dvee se otevrou, a st hbaje jazykem pt se Prokop: Je pan doktor doma? Chvilku ticho; pak ekl mlad hlas: Pojte dl. Prokop stoj v tepl svtnici; na stole je lampa a veee, von to bukovm dvm. Star pn s brejlikami na ele vstv od svho tale, jde k Prokopovi a povd: Tak copak vm schz? Prokop se mran upomnal, co tu vlastn chce. J toti, zaal, je v syn doma? Star pn se pozorn dval na Prokopa. Nen. Co vm je? Jirka Ji, ruel Prokop, j jsem jeho ptel a nesu mu mm mu dt Lovil v kapse zapeetnou oblku. Je to dleit vc a a Jirka je v Praze, peruil ho star pn. love, sednte si aspo! Prokop se nesmrn podivil. Vdy kal kal, e jede sem. J mu musm dt Podlaha se pod nm zakymcela a poala se naklnt. Aniko, idli, kikl star pn podivnm hlasem.
Tu jet zaslechl Prokop tlumen vkik a porouel se na zem. Zalila ho nesmrn temnota, a pak ji nebylo nic.
VII.
Nebylo nic; jen jako kdyby se asem protrhly mlhy, zjevil se vzorek malovan stny, ezan msa skn, cp zclony i frzek stropu; nebo se naklonila njak tv jakoby nad otvorem studn, ale nebylo vidt jejch rys. Nco se dlo, nkdo asem svlail hork rty nebo pozvedal bezvldn tlo, ale ve mizelo v plynoucch trcch snn. Byly to krajiny, kobercov vzory, diferenciln poty, ohniv koule, chemick formule; jen asem nco vyplulo navrch a stalo se na okamik jasnjm snem, aby se to vzpt zas rozplynulo v irokotokm bezvdom. Konen pila chvle, kdy procitl; vidl nad sebou tepl a bezpen strop se tukovm frzkem; nael oima sv vlastn huben, mrtv bl ruce na kvtovan pikrvce; za nimi objevil pelest postele, sk a bl dvee: ve njak mil, tich a u znm. Neml pont, kde je; chtl o tom uvaovat, ale ml nemon slabou hlavu, ve se mu opt poalo mst, i zavel oi a odpoval v odevzdan chabosti. Dvee tichounce zavrzly. Prokop otevel oi a posadil se na posteli, jako by ho nco zvedlo. A ono u dve stoj dve, vythl njak a svtl, m jasouk oi nramn udiven, sta pooteven pekvapenm a tiskne k prsoum bl pltnko. Nehbe se rozpait, mrk dlouhmi asami a jej rov umek se pon nejist, plae usmvat. Prokop se zachmuil; usilovn hledl nco ci, ale ml v hlav docela przdno; hbal nehlasn rty a pozoroval dvku jaksi psnma a vzpomnavma oima.
Gnmai se, anassa, splynulo mu nhle a bezdn se rt, theos ny tis brotos essi? Ei men tis theos essi, toi ranon euryn echsin, Artemidi se eg ge, Dios kr megaloio, eidos te megethos te fyn tanchistaesk. A dle, ver za verem, inulo se bosk pozdraven, jm Odysseus oslovil Nausikau. Proboha prosm t, pan! Jsi bostvo i smrteln lovk? Jestlies nkter z bohy, co sdl na nebi irm, s Artemidou bych j, je velkho Dia je dcera, krsou a vzrstem tla i velkost nejsp t srovnal. Jsi-li vak nkter z lid, co maj na zemi sdlo, tikrt blaeni jsou tvj otec i velebn matka, tikrt blaeni brati, neb jist jim nadmru srdce pokad rozko blahou se pro tebe rozhv v hrudi, kdykoli z, jak takov kvt jde do kola k tanci. Dvka bez hnut, jako zkamenl, naslouchala tomuto po. zdravu v neznm ei; a na jejm hladkm ele bylo tolik zmatku, jej oi tak dtsky a polekan mikaly, e Prokop zdvojnsobil horlivost Odyssea na beh vyvrenho, sm jer nejasn chpaje smysl slov. Keinos au peri kri makartatos, odkval rychle. Avak nad jin ten se poct blaenm v srdci, kter zvtz dary a tebe si odvede dom, nebo dosud nikdy jsem takho lovka nezel ze vech mu ni en; j s asem na tebe hledm. Sebas mechei eisoronta. Dve se siln zardlo, jako by rozumlo pozdravu eckho hrdiny; neobratn a lbezn zmatek j vzal dy, a Prokop, spnaje ruce na pokrvce, mluvil, jako by se modlil. Dl d pote, pokraoval spn, jenom na Dlu jednou, bl olte jasnho Foiba, palmov mlad strmek jsem vidl ze zem rsti, nebo i tam jsem piel a mnostv lidu lo se mnou na cest t, z n trampoty zl mi vzejti mly. Tam jsem prv tak stl, pln asu, kdy jsem jej vidl, dlouho, vdy takov kmen se nezrodil ze zem dosud. Tak te tob se divm a asnu a bojm se hrozn dotknout se kolenou tvch, a velk smutek m tsn. Deidia ains: ano, bl se hrozn, ale i dvka se bla a tiskla k prsoum bl prdlo a neodvracela o z Prokopa, jen chvtal vypovdt svou trze:
Vera, a v dvact den, jsem uel tpytnmu moi, do doby t jsem vlnou byl hnn a prudkmi vtry od vspy gygie, te sem m zas uvrhlo bostvo, abych tu t snad zakusil strast, vdy sotva se, tum, skon, a mnostv bd mi bohov pisoud jet. Prokop tce vzdychl a pozvedl dsn vyhubl ruce. Alla, anass, eleaire! Avak slituj se, pan, vdy vytrpv trapy mnoh, nejdv piel jsem k tob z tch druhch nikoho neznm lid, co v krajin t a v mst sv obydl maj. Do msta cestu mi uka, dej roucho, bych tlo si zakryl, jestlies vzala, sem jdouc, snad njak na prdlo obal. Nyn se dv tv ponkud vyjasnila, vlah rty se pootevely; snad Nausika promluv, ale Prokop chtl j jet poehnati za ten oblek lbeznho soucitu, kterm rovlo jej lko. Soi de theoi tosa doien, hosa fresi ssi menoins: bozi pak rate ti dt, eho ve sv mysli si d, mue i dm, a pidejte vm i svornho ducha, vzcn to dar, vdy lepho nic ni krasho nen, ne kdy smlenm svorni svou domcnost spolen vedou ena i mu, jak odprcm v al, tak na radost velkou vechnm pznivcm svm, a nejvc to poct sami. [* Peklad O. Vaornho (1921)] Posledn slova Prokop u skoro jen dchal; sm st rozuml tomu, co odkv, vytkalo to plynn a bez vle z njakho neznmho kouta pamti; bylo tomu skoro dvacet let, co se jaktak probral sladkou melodi estho zpvu. Psobilo mu a fyzickou levu nechvat to voln odtkat; dlalo se mu v hlav leheji a jasnji, bylo mu skoro blaen v t plih a lib slabosti, a tu se mu zachvl na rtech rozpait smv. Dvka se usmla, pohnula sebou a ekla: Nu tak? Udlala krek bl a dala se do smchu. Co jste to povdal? J nevm, dl Prokop nejist. Tu se rozltly nedoven dvee a do pokoje vrazilo nco malho a chundelatho, kviklo radost a skoilo Prokopovi na postel.
Honzku, kikla dvka polekan, jde dol! Ale psisko u olzlo Prokopovu tv a v nruiv radosti se zachumlvalo do pikrvek. Prokop si shl na tv, aby se otel, a s asem poctil pod rukou plnovous. Co-copak, koktal a umlkl divem. Psisko blznilo; kousalo s pekypujc nhou Prokopovy ruce, pitlo, funlo, a tum! mokrou mordou se mu dostalo a na prsa. Honzku, kiela dvka, ty jsi blzen! Nech pna! Pibhla k posteli a vzala pska do nrue. Boe, Honzku, ty jsi hlupk! Nechte ho, dal Prokop. Vdy mte bolavou ruku, namtalo dve s velikou vnost, tisknouc k prsoum zpascho psa. Prokop se podval nechpav na svou pravici. Od palce pes dla thla se irok jizva, pokryt novou, tenoukou, ervenou kokou pjemn svdc. Kde kde to jsem? podivil se. U ns, ekla s nramnou samozejmost, je Prokopa ihned uspokojila. U vs, opakoval s levou, a neml pont, kde to je. A jak dlouho? Dvact den. A pod , chtla nco ci, ale spolkla to. Honzk spval s vmi, dodala spn a zardla se neznmo pro, chovajc psa jako mal dt. Vte o tom? Nevm, vzpomnal Prokop. Copak jsem spal? Pod, vyhrkla. U jste se mohl vyspat. Tu postavila psa na zem a piblila se k posteli. Je vm lp? Chtl byste nco? Prokop zakroutil hlavou; nevdl o niem, co by chtl. Kolik je hodin? ptal se nejist. Deset. J nevm, co smte jst; a pijde tati Tati bude tak rd Chtl byste nco? Zrcadlo, ekl Prokop vhav.
Dvka se zasmla a vybhla. Prokopovi huelo v hlav; pod se hledl rozpomenout a pod mu ve unikalo. A u je tu dve, nco povd a podv mu zrctko. Prokop chce zvednout ruku, ale bhsmv pro to nejde; dve mu vkld dradlo mezi prsty, ale zrctko pad na pokrvku. Tu zbledlo dve, njak se znepokojilo a samo mu nastavilo zrcadlo k om. Prokop se dv, vid docela zarostl tve a obliej skoro neznm; hled a neme pochopit, a tu se mu roztsly rty. Lehnte si, hned si zas lehnte, ke mu drobounk hlsek skoro plac, a rychl ruce mu nastavuj poduku. Prokop se sv naznak a zavr oi; jen chvilinku si zdmnu, mysl si, a udlalo se lib, hlubok ticho.
VIII.
Nkdo ho zatahal za rukv. Nu, nu, povd ten nkdo, u bychom nemuseli spt, co? Prokop otevel oi a vidl starho pna, m rovou ple a blou bradu, zlat brejliky na ele a nramn il koukej. U nespte, velectn, povd, u toho je dost; nebo se probudte na onom svt. Prokop si chmurn prohlel starho pna; chtlo se mu toti dmat. Co chcete? ozval se vzdorovit. A s km mm tu est? Star pn se dal do smchu. Prosm, doktor Tome. Vy jste mne neril dosud vzt na vdom, co? Ale nic si z toho nedlejte. Tak co, jak se mme? Prokop, ozval se nemocn nevldn. Tak, tak, povdal doktor spokojen. A j jsem si myslel, e jste pkov Renka. A te, pane inenre, ekl ile, se na vs musme podvat. No, nekarete se. Vyeskamotoval mu z podpa teplomr a lib zachrochtal. Ticet pt osm. lovku, vy jste jako moucha. Musme vs nakrmit, co? Nehbejte se. Prokop ctil na prsou hladkou ple a studen ucho, jak mu jezd od ramene k rameni, od bicha k hrdlu za povzbuzujcho broukn.
No, slva, ekl konen doktor a nasadil si brejle na oi. Napravo vm to drobtko rachot, a srdce no, to se urovn, e? Naklonil se k Prokopovi, drbal ho prsty ve vlasech a pitom mu palcem zvedal a zase zatlaoval on vka. Nespat u, vme? mluvil a pitom mu nco zkoumal na zornikch. Dostaneme knky a budeme st. Snme nco, vypijeme skleniku vna a nehbejte se! J vs neukousnu. Co mn je? ptal se Prokop nesmle. Doktor se vztyil. No, nic u. Poslechnte, kde jste se tady vzal? Kde tady? Tady, v Tnici. Sebrali jsme vs na podlaze a Odkud jste, love, piel? J nevm. Z Prahy, ne? vzpomnal Prokop. Doktor potsl hlavou. Vlakem z Prahy! Se zpalem mozkovch blan! Ml jste rozum? Vte, co to vbec je? Co? Meningitis. Spac forma. A k tomu zpal plic. tyicet celch, he? Kamarde, s nm takovm se nejezd na vlety. A vte, e nu, ukate honem pravou ruku! To to bylo jen krbnut, hjil se Prokop. Pkn krbnut. Otrava krve, rozumte? A budete zdrv, eknu vm, e jste byl e jste byl osel. Odpuste, ekl s dstojnm rozhoenm, mlem bych byl ekl nco horho. Vzdlan lovk, a nev, e toho m v sob na troj exitus! Jak jste se vbec mohl dret na nohou? J nevm, eptal Prokop zahanben. Doktor chtl hubovat dl, ale zavrel jen a mvl rukou. A jak se ctte? zaal psn. Trochu pitom, ne? dn pam, co? A tady, tady njak, ukal si na elo, njak slab, e?
Prokop mlel. Tak tedy, pane inenre, spustil doktor. Z toho si nic nedlat. Njak sek to potrv, co? Rozumte mi? Nesmte si namhat hlavu. Nemyslet. To se vrt po kouskch. Jen pechodn porucha, slab amence, rozumte mi? To pejde samo od sebe, co? Rozumte mi? Doktor kiel, potil se a roziloval se, jako by se hdal s hluchonmm. Prokop se na nj pozorn dval, a ozval se klidn: J tedy zstanu slabomysln? Ale ne, ne, roziloval se doktor. Naprosto vyloueno. Ale prost po njakou dobu porucha pamti, roztritost, nava a takov ty pznaky, rozumte mi? Poruchy v koordinaci, chpete? Odpovat. Klid. Nic nedlat. Velectn, dkujte pnubohu, e jste to vbec pekal. Pekal, ozval se po chvli a radostn zatroubil do kapesnku. Poslechnte, takov ppad jsem jet neml. Vy jste sem piel pkn v deliriu, pratil jste sebou na zem, a finis, poroum se vm. Co jsem ml s vmi dlat? Do nemocnice je daleko, a holka nad vmi tento, breela a vbec, piel jste jako host k Jirkovi, k synovi, no ne? Tak jsme si vs tu nechali, rozumte mi? Nu, nm to nevad. Ale takovho zbavnho hosta jsem jet nevidl. Dvacet dn prospat, pkn dkuju! Kdy vm kolega prim ezal ruku, ani jste se neril probudit, co? Tich pacient, namoudui. No, to u je jedno. Jen kdy jste z toho venku, love. Doktor se plcl hlun do stehna. U erta, nespte u! Pane, hej, pane, mohl byste usnout nadobro, slyte? U vech vudy, hlete se trochu pemhat! Nechte toho, slyte? Prokop chab kvl; ctil, e se njak zvoje petahuj mezi nm a skutenost, e se ve obestr, kal a tichne. Andulo, slyel zdli rozilen hlas, vno! dones vno! Njak rychl kroky, hovor jakoby pod vodou, a chladiv chu vna mu stkala do hrdla. Otevel oi a vidl nad sebou sklonn dve. Nesmte spt, povd dve rozechvn, a jej pedlouh asy mikaj, jako kdy srdce tlue.
J u nebudu, omlouv se Prokop pokorn. To bych si vyprosil, velectn, lomozil doktor u pelest. Pijede sem z msta prim extra na konzultaci; a vid, e my felai venku taky nco umme, no ne? Muste se pkn dret. S neobyejnou obratnost zvedl Prokopa a shrnul mu za zda polte. Tak, te bude pn sedt; a span si nech a po obd, e? J musm do ordinace. A ty, Ando, si tady sedni a nco va; jindy ti huba jede jako traka, co? A kdyby chtl spt, zavolej mne; j u si to s nm vydm. Ve dvech se obrtil a zavrel: Ale mm radost, rozumte? Co? Tak pozor! Prokopovy oi se svezly na dvku. Sedla opodl, ruce v kln, a pi bohu nevdla, o em mluvit. Tak, te zvedla hlavu a pootevela sta; slyme, co z n vylet; ale zatm se jenom zastydla, spolkla to a sklopila hlavu jet n; je vidt jen dlouh asy, jak se chvj nad lkem. Tati je tak prudk, ozvala se konen. On je tak zvykl kiet vadit se s pacienty Ltka j bohuel dola; zato jako na zavolanou ocitla se j v prstech zstra a nechala se dlouho a velijak zajmav skldat, za pozornho mikn ohnutch as. Co to in? optal se Prokop po del dob. Obrtila hlavu k oknu; m pkn svtl vlasy, je j ozauj elo, a avnat svtlko na vlhk puse. To jsou krvy, povd s levou. Tam je pansk dvr, vte? Tenhle dm taky pat k panstv. Tati m kon a korek Jmenuje se Fricek. Kdo? Ten k. Vy jste nebyl nikdy v Tnici, e? Tady nic nen. Jen aleje a pole Dokud byla iva maminka, tak tu bylo veseleji; to sem jezdil n Jirka U tu nebyl pes rok; pohdal se s tatim a ani nepe. Ani se o nm u ns nesm mluvit Vdte ho asto? Prokop rozhodn zavrtl hlavou.
Dve vzdychlo a zamyslilo se. On je j nevm. Takov divn. Jen tu chodil s rukama v kapsch a zval J vm, e tu nic nen; ale pec Tati je taky rd, e jste zstal u ns, zakonila rychle a trochu nesouvisle. Nkde venku se chraptiv a smn rozkikl mlad kohoutek. Najednou se tam dole strhlo jaksi slepi rozilen, bylo slyet divok ko-ko-ko- a vtzn kvikajc tkot psiska. Dve vyskoilo. Honzk hon slepice! Ale hned si zase sedla, odhodlna ponechat slpky jejich osudu. Bylo pjemn a jasn ticho. J nevm, o em povdat, ekla po chvli s nejkrsnj prostotou. J vm petu noviny, chcete? Prokop se usml. A u tu byla s novinami a pustila se odvn do vodnku. Finann rovnovha, sttn rozpoet, nekryt vr Lbezn a nejist hlsek odkval klidn ty nesmrn vn vci, a Prokopovi, jen naprosto neposlouchal, bylo lpe, ne kdyby hluboce spal.
IX.
Nyn u sm Prokop na njakou hodinku denn vylzt z postele; dosud thne nohy velijak a bohuel nen s nm mnoho ei; kejte si mu co chcete, vtinou odpov njak skoup a pitom se omlouv plachm smvem. Dejme tomu v poledne je teprve zatek dubna sedv v zahrdce na lavice; vedle nho jeat terir Honzk se smje na cel kolo pod svmi mokrmi fotovskmi vousy, nebo je zejm pyn na svou funkci spolenka, a samou radost se oblzne a mhou oi, kdy ho zjizven Prokopova levika pohlad po tepl huat hlav. V tu hodinu obyejn doktor vybhne z ordinace, epika mu sem tam jezd po hladk plei, sedne na bobek a sz zeleninu; tlustmi krtkmi prsty rozml hrudky prsti a pozorn vystl lko mladch klk. Co chvli se zane rozilovat a bru; zapchl nkde do zhonku svou lulku a neme ji najt. Tu se Prokop zvedne a s divinac detektiva (nebo te v posteli detektivky)
zam rovnou k ztracen fajece. eho Honzk uije k tomu, aby se hlun otepal. V tu hodinu chodv Ani (nebo tak a nikoliv Andula si peje bt jmenovna) zalvat tatnkovy zhony. V prav ruce nese konev, lev plave ve vzduchu; stbrn prka um do mlad hlny, a naskytne-li se nablzku Honzk, dostane ji na zadek nebo na pitomou veselou hlavu; tu zoufale kvikne a hled ochranu u Prokopa. Cel rno se trous do ordinace pacienti. Chrchlaj v ekrn a ml, kad mysle jen na sv utrpen. Nkdy se ozve z ordinace stran kik, kdy doktor tah zub njakmu kloueti. Tu se zase Ani v panice zachrn k Prokopovi, bled a zrovna bez sebe, zkostn mik krsnmi asami a ek, a stran udlost pejde. Konen kluk ubh ven s thlm vytm, a Ani njak neikovn zamlouv svou tlocitnou zbablost. Ovem nco jinho je, kdy ped doktorovm domem zastav vz vystlan slmou a dva strejci opatrn vynej po schodech tce rannho lovka. M rozdrcenou ruku nebo zlomenou nohu nebo hlavu rozttnou kopytem; studen pot se mu ine po hrozn bledm ele, a tie, s hrdinnm sebepemhnm stn. Na cel dm lehne tragick ticho; v ordinaci se bez hluku odehrv nco tkho, tlust vesel sluka chod po pikch, Ani m oi pln slz a prsty se j tesou. Doktor vraz do kuchyn, s kikem d rum, vno nebo vodu, a dvojnsobnou hrubost zakrv muiv soucit. A jet cel den potom nemluv a vztek se a bouch dvemi. Ale je tak velik svtek, slavn vron trh venkovsk doktoiny: okovn dt. Sta maminek houp sv bec, vouc, spc uzlky, je toho pln ordinace, chodba, kuchyn i zahrdka; Ani je jako blzen, chtla by chovat, houpat a pevjet vechny ty bezzub, uvan, ochmen dti v nadenm zchvatu kybelickho matestv. I starmu doktorovi se njak okzaleji svt ple, od rna chod bez brejl, aby nepolekal ty haranty, a oi mu plavou navou a radost. Jindy uprosted noci rozilen zain zvonek. Pak bru ve dvech njak hlasy, doktor hubuje a ko Jozef mus zapahat. Nkde ve vsi za svtcm oknwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kem pichz na svt nov lovk. A rno se doktor vrac, unaven, ale spokojen, a na deset krok smrd karbolem; ale takhle ho m Ani nejradji. Pak jsou tu jet jin osobnosti: tlust ehtav Nanda v kuchyni, kter po cel den zpv a in a ohb se smchem. Dle vn ko Jozef s visutmi knry, historik; te pod djepisn knky a rd vykld dejme tomu o husitskch vlkch nebo o historickch tajemnostech kraje. Dle pansk zahradnk, nramn holk, kter denn zasko do doktorovy zahrady, okuje mu re, sth kee a uvd Nandu do nebezpench zchvat smchu. Dle zmnn chlupat a rozjaen Honzk, jen provz Prokopa, hon blechy a slepice a zmry rd jezd na kozlku doktorova korku. Fric, to je star rap trochu edivjc, ptel krlk, rozafn a dobrosrden k; pohladit jeho tepl a citliv nozdry, to je prost vrchol pjemnosti. Dle bruntn adjunkt ze dvora, zamilovan do Ani, kter si z nho ve spojen s Nandou ukrutn stl. editel ze dvora, star lik a zlodj, jen chod s doktorem hrt v achy; doktor se roziluje, zu a prohrv. A jin mstn osobnosti, mezi nimi neobyejn nudn a politicky interesovan civiln geometr otravuje Prokopa prvem kolegiality. Prokop mnoho te nebo se tv, jako by etl. Jeho zjizven, tk tv mnoho nepovd, zejmna ne o zoufalm a tajnm zpasu s porouchanou pamt. Zvlt posledn pracovn lta mnoho utrpla; nejjednodu vzorce a procesy jsou ty tam, a na okraji knek si pe Prokop kus formule, kter se mu vynouj v hlav, kdy na n nejmn mysl. Pak se sebere a jde hrt s Ani kulenk; nebo je to hra, pi kter se mnoho nemluv. I na Ani pad jeho koen a neproniknuteln vnost; hraje soustedn, m s psn staenm obom, ale kdy koule zam naschvl jinam, oteve divem sta a mokrm jazejkem j ukazuje sprvnou cestu. Veery u lampy. Nejvc toho napovd doktor, naden prodovdec bez jakchkoliv znalost. Zejmna jej okouzluj posledn zhady svta: radioaktivita, nekonenost prostoru, elektina, relativita, pvod hmoty a st lidstva. Je zapishl materialista, a prv proto ct tajemnou a sladkou hrzu neeitelnch vc. Nkdy se Prokop nezdr a opravuje bchnerovskou naivitu jeho nzor. Tu star pn naslouch pmo pobon a pon si Prokopa nesmrn vit, zejmna
tam, kde mu pestv rozumt, eknme takhle o rezonannm potencilu nebo teorii kvant. Ani, ta prost sed oprajc se bradou o stl; je sice na tuto pozici u trochu velik, ale patrn od mamininy smrti zapomnla dospvat. Ani nemrk a dv se velkma oima z tty na Prokopa a vice versa. A noci, noci jsou pokojn a ir jako vude venku. Chvlemi zain z kravna etzy, chvlemi se blzko nebo daleko roztkaj psi; po nebi se mihne padajc hvzda, jarn d zaum v zahrad nebo stbrnm zvukem odkapv osaml studna. ir, hlubinn chlad vane otevenm oknem, a lovk usn poehnanm spnkem bez vidin.
X.
Nue, bylo lpe; den za dnem se Prokopovi vracel ivot drobnmi krky. Ctil jen maltnost hlavy, bylo mu stle trochu jako ve snch. Nezbvalo ne podkovat doktorovi a jeti po svm. Chtl to ohlsit jednou po veei, ale zrovna vichni mleli jako zaezan. A pak vzal star doktor Prokopa pod pa a dovedl si ho do ordinace; po njakm okolkovn vyhrkl s rozpaitou hrubost, e jako Prokop nemus odjdt, a radji odpov, e nem jet vyhrno, a vbec a si tu zstane a dost. Prokop se matn brnil; faktum ovem bylo, e se jet nectil v sedle a e se ponkud rozmazlil. Zkrtka o odjezdu nebylo zatm ei. Vdy odpoledne se doktor zavral v ordinaci. Pijte si nkdy ke mn sednout, co? ekl Prokopovi mimochodem. Tak tedy ho Prokop zastihl u velijakch lahviek a kelmk a prk. Vte, tady v mst nen hapatyka, vysvtloval doktor, j musm sm dlat lky. A tesoucmi se tlustmi prsty dozoval njak prek na runch vkch. Ml nejistou ruku, vhy se mu houpaly a toily; star pn se roziloval, funl a potil se na nose drobnmi krpjkami. Kdy na to podn nevidm, zamlouval st svch prst. Prokop se chvli dval, pak neekl nic a vzal mu vky z ruky. Klep, klep, a prek byl na miligram odven. A druh, tet prek. Citliv vky jen tanily v Prokopovch prstech. Ale koukejme,
koukejme, divil se doktor a s asem sledoval Prokopovy ruce, rozbit, uzlovit, s netvornmi klouby, ulmanmi nehty a krtkmi pahly msto nkolika prst. lovku, vy mte ikovnost v tch rukou! Za chvli u Prokop roztral njakou mas, odmoval kapky a nahval zkumavky. Doktor zil a nalepoval vinty. Za pl hodiny byl hotov s celou lkrnou, a jet tu byla hromada prk do zsoby. A po nkolika dnech Prokop u zbn etl doktorovy recepty a bez e mu dlal magistra. Bon. Kdysi kveeru se dloubal doktor na zahrad v kyprm zhonku. Najednou stran rna v dom, a hned nato se s inkotem sypalo sklo. Doktor se vrhl do domu a na chodb se srazil s udenou Ani. Co se stalo? volal. J nevm, vypravilo ze sebe dve. To v ordinaci Doktor bel do ordinace a vidl Prokopa, jak na vech tyech sbr na podlaze stepy a papry. Co jste tu dlal? rozkikl se doktor. Nic, ekl Prokop a provinile vstval. Praskla mn zkumavka. Ale co u vech vudy, hromoval doktor a zarazil se: z Prokopovy levice urkem stkala krev. Copak vm to utrhlo prst? Jen krbnut, protestoval Prokop a schovval leviku za zdy. Ukate, kikl star doktor a thl Prokopa k oknu. Pl prstu viselo jen na ki. Doktor se hnal ke skni pro nky, a v otevench dvech zahldl Ani na smrt bledou. Co tu chce? spustil. Mar odtud! Ani se nehnula; tiskla ruce k prsoum a vypadala co nejslibnji na omdlen. Doktor se vrtil k Prokopovi; nejdv dlal nco s vatikou a pak cvakly nky. Svtlo, kikl na Ani. Ani se vrhla k vypnai a rozsvtila. A nestj tady, hmotil star pn a koupal jehlu v benznu. Co tu m co dlat? Podej sem nit! Ani skoila ke skni a podala mu ampulku s nitmi. A te jdi! Ani se podvala na Prokopova zda a udlala nco jinho; pistoupila bl, chopila obma dlanma tu porannou ruku a podrela ji. Doktor si zrovna myl
ruce; obrtil se k Ani a chtl vybuchnout; msto toho zabruel: Tak, te dr pevn! A vc u svtla! Ani zamhouila oi a drela. Kdy nebylo slyet nic ne doktorovo supn, odvila se zvednout oi. Dole, kde pracoval otec, to bylo krvav a okliv. Pohldla honem na Prokopa; ml odvrcenou tv, a jeho vkem cukala bolest. Ani trnula a polykala slzy a dlalo se j nanic. Zatm Prokopova ruka narstala: spousta vaty, Billrothv batist a snad kilometr fe pod navjenho; konen z toho bylo nco ohromnho blho. Ani drela, kolena se j tsla, zdlo se j, e ta stran operace nikdy nebude u konce. Najednou se j zatoila hlava, a pak slyela, jak otec povd: Na, vypij to honem! Otevela oi a shledala, e sed v ordinan sesli, e tati j podv skleniku s nm, za nm e stoj Prokop, usmv se a chov na prsou zavzanou ruku vypadajc jako obrovsk poup. Tak to vypij, nalhal doktor a jen cenil zuby. Spolkla to tedy a rozkuckala se; byl to vraedn koak. A te vy, ekl doktor a podal skleniku Prokopovi. Prokop byl trochu bled a staten ekal, e dostane vynadno. Nakonec se napil doktor, odchrchlal a spustil: Tak co jste tu vlastn provdl? Pokus, ekl Prokop s kivm smvem provinilce. Co? Jak pokus? S m pokus? Jen tak. Jen jen jde-li nco udlat z chloridu draselnatho. Co udlat? Taskavina, eptal Prokop v pokoe hnka. Doktor se svezl oima na jeho ofovanou ruku. A to se vm vyplatilo, love! Ruku vm to mohlo utrhnout, co? Bol? Ale dobe na vs, pat vm to, prohlaoval krvelan. Ale tati, ozvala se Ani, nech ho te!
A co ty tu m co dlat, zavrel doktor a pohladil ji rukou pchnouc karbolem a jodoformem. Nyn doktor nosil kl od ordinace v kapse. Prokop si objednal balk uench svazk, chodil s rukou na psku a studoval po cel dny. U kvetou ten, lepkav mlad list se tpyt ve slunci, zlat lilie rozvraj tk poupata. Po zahrdce chod Ani s obtloustlou kamardkou, ob se dr kolem pasu a smj se; te sestrily k sob rov umky, nco si eptaj, zrudnou ve smchu a zanou se lbat. Po ltech zase ct Prokop tlesn blaho. ivoin se oddv slunci a mhou oi, aby naslouchal umn svho tla. Vzdychne a sed k prci; ale chce se mu bhat, toul se daleko po kraji a vnuje se nruiv radosti dchat. Nkdy potk Ani v dom i v zahrad a pokou se nco povdat; Ani se na nj dv po oku a nev co mluvit; ale ani Prokop to nev, a proto upad do bruivho tnu. Zkrtka je mu lpe nebo se aspo ct jistj, je-li sm. Pi studiu pozoroval, e mnoho zanedbal; vda byla u v mnohm dle a jinde, leckdy se musel nov orientovat; a hlavn se bl vzpomnat na svou vlastn prci, nebo tam, to ctil, se mu nejvc potrhala souvislost. Pracoval jako mezek nebo snil; snil o novch laboratornch metodch, ale zrove ho lkal jemn a odvn kalkul teoretika; a vztekal se sm na sebe, kdy jeho hrub mozek nebyl s to roztpnout tenink vlas problmu. Byl si vdom, e jeho laboratorn destruktivn chemie otvr nejpodivnj prhledy do teorie hmoty; narel na neekan souvislosti, ale hned zas je rozlapal svm pli tkm uvaovnm. Rozmrzen pratil vm, aby se ponoil do njakho hloupho romnu; ale i tam ho pronsledovala laboratorn posedlost: msto slov etl sam chemick symboly; byly to blzniv vzorce pln prvk dosud neznmch, je ho znepokojovaly i ve snch.
XI.
T noci se mu zdlo, e studuje veleuen lnek v The Chemist. Zarazil se u vzorce AnCi a nevdl si s nm rady; hloubal, kousal se do kloub a najednou pochopil, e to znamen Ani. A vida, ona je vlastn tady a posmv se mu s paema zaloenma za hlavou; pistoupil k n, chytil ji obma rukama a zaal ji lbat a kousat do st. Ani se divoce brn koleny a lokty; dr ji brutln a jednou rukou z n trh aty v dlouhch psech. U ct dlanmi jej mlad maso; Ani sebou zbsile zmt, vlasy padly j pes tv, te, te nhle ochabuje a kles; Prokop se vrh k n, ale nalz pod rukama jen sam dlouh hadky a fe; trh je, rve je, chce se z nich vyprostit, a probouz se. Hanbil se nesmrn za svj sen; i ustrojil se potichu, sedl u okna a ekal na svtn. Nen hranice mezi noc a dnem; jen nebe maliko pobledne, a vzduchem prolet signl, jen nen ani svtlo ani zvuk, ale porou prod: vzbu se! Tu tedy nastalo rno jet prosted noci. Rozkieli se kohouti, zvata v stjch se pohnula. Nebe bledne do perleova, rozzauje se a lehce rov; prvn erven pruh vyskoil na vchod, tilip tilip jtiti piju piju j, tkaj a ki ptci, a prvn lovk jde volnm krokem za svm povolnm. Tak uen lovk sedl k dlu. Dlouho kousal nsadku, ne se odhodlal napsat prvn slova; nebo toto bude velik vc, hrn experimentovn a pemlen dvancti let, prce opravdu vykoupen krv. Ovem, to zde bude jen nrt, i sp jist fyzikln filozofie nebo bse nebo vyznn vry. Bude to obraz svta sklenut z sel a rovnic; avak tyto cifry astronomickho du m nco jinho ne vzneenost oblohy: kalkuluj vratkost a destrukci hmoty. Ve, co jest, je tup a vykvajc taskavina; ale jakkoliv budi slo jej netenosti, je jenom mizivm zlomkem jej brizance. Ve, co se dje, obhy hvzd a telurick prce, veker entropie, sm piln a nenasytn ivot, to ve jen na povrchu, nepatrn a nemiteln ohlodv a ve tuto vbunou slu, je se jmenuje hmota. Vzte tedy, e pouto, je ji ve, je jenom pavuina na dech spcho titna; dejte mi slu, aby jej pobodl, i setese kru zem a vrhne Jupitera na Saturna. A ty, lidwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
stvo, jsi jenom vlatovka, kter si pracn ulepila hnzdo pod krovem kosmick prachrny; cvrlik za slunce vchodu, zatmco v sudech pod tebou mlky dun straliv potencil vbuchu Ty vci Prokop ovem nepsal; byly mu jenom ztajenou melodi, je okdlovala tkopdn vty odbornho vkladu. Pro nho bylo vce fantazie v holm vzorci a vc oslniv krsy v selnm vrazu. A tak psal svou bse ve znakch, slicch a dsn hantrce uench slov. K sndani nepiel. Pila tedy Ani a nesla mu mlko. Dkoval a pitom si vzpomnl na svj sen, a jaksi to nesvedl podvat se na ni. Koukal tvrdojn do kouta; bhv jak je to mono, e pesto vidl kad zlat vlsek na jejch holch pach; nikdy si toho tak neviml. Ani stla blizouko. Budete pst? ptala se neurit. Budu, bruel a myslel, co by tomu ekla, kdyby j zniehonic poloil hlavu na prsa. Po cel den? Po cel den. Asi by ucouvla nramn dotena; ale m pevn, mal a irok adra, o kterch snad ani nev. Ostatn, co s tm! Chtl byste nco? Ne, nic. Je to hloup; chtl by ji hryzat do pa i co; ensk nikdy nev, jak lovka vyruuje. Ani pokrila rameny trochu uraen. Taky dobe. A byla pry. Vstal a pechzel po pokoji; zlobil se na sebe i na ni, a hlavn se mu u nechtlo pst. Sbral mylenky, ale naprosto se mu to nedailo. Rozmrzel se a otrven chodil od stny ke stn s pravidelnost kyvadla. Hodinu, dv hodiny. Dole in tale, prostr se k obdu. Sedl znovu k svm paprm a poloil hlavu do dlan. Za chvli tu byla sluka a pinesla mu obd.
Vrtil jdlo skoro netknut a vrhl se rozmrzen na postel. Je zejmo, e u ho maj dost, e i on m toho veho a po krk a e je naase odejet. Ano, hned ztra. Dlal si njak plny pro pt prci, bylo mu neznmo pro stydno a trapno a konen z toho veho usnul jako zabit. Probudil se pozd odpoledne s du zbahnlou a tlem zamoenm shnilou lenost. Coural po pokoji, zval a bezmylenkovit se mrzel. Setmlo se, a ani nerozsvtil. Sluka mu pinesla veei. Nechal ji vystydnout a poslouchal, co se dje dole. Vidliky cinkaly, doktor bruel a nramn brzo po veei prskl dvemi u svho pokoje. Bylo ticho. Jist, e u nikoho nepotk, sebral se Prokop a el do zahrady. Byla vlan a jasn noc. U kvetou eky a pustoryl, Bootes iroce rozpn na nebi svou hvzdnou nru, je ticho prohlouben dalekm psm tknm. O kamennou zdku v zahrad se opr nco svtlho. Je to ovem Ani. Je krsn, e? dostal ze sebe, aby vbec nco ekl, a opel se o zdku vedle n. Ani nic, jenom odvrac tv a jej ramena sebou nezvykle a neklidn trhaj. To je Bootes, bruel Prokop sdln. A nad nm je Drak, a Cepheus, a tamto je Kassiopeja, ty tyi hvzdiky pohromad. Ale to se muste dvat v. Ani se odvrac a nco roztr kolem o. Tamta jasn, povd Prokop vhav, je Pollux, beta Geminorum. Nesmte se na mne zlobit. Snad jsem se vm zdl hrub, e? J jsem nco mne trpilo, vte? Nesmte na to dt. Ani zhluboka vzdychla. A kter je tamta? ozvala se tichm, kolsavm hlskem. Ta nejjasnj dole. To je Srius, ve Velkm psu. Taky Alhabor mu kaj. A tamhle docela vlevo Arcturus a Spica. Te padala hvzda. Vidla jste? Vidla. Pro jste se rno na mne tak zlobil? Nezlobil. Jsem snad nkdy trochu hranat; ale j jsem byl tvrd iv, vte, pli tvrd; pod sm a jako prvn hldka. Nedovedu ani podn mluvit.
Chtl jsem dnes dnes napsat nco krsnho takovou vdeckou modlitbu, aby tomu kad rozuml; myslil jsem, e e vm to petu; a vidte, vechno ve mn vyschlo, lovk u se styd rozeht se, jako by to byla slabost. Nebo vbec nco ci ze sebe. Takov okoral, vte? U hodn edivm. Vdy vm to slu, vydechla Ani. Prokopa pekvapila tato strnka vci. Nu vte, ekl zmaten, pjemn to nen. U by byl as u by byl as svet svou rodu dom. Co by jin udlal z toho, co j vm! A j nemm nic, nic, nic z toho veho. Jsem jenom ,berhmt a ,clbre a ,highly esteemed; ani o tom u ns nikdo nev. J myslm, vte, e m teorie jsou dost patn; j nemm hlavu na teoretika. Ale co jsem nael, nen bez ceny. M exotermick taskaviny diagramy a exploze atom to m njakou cenu. A publikoval jsem sotva desetinu toho, co vm. Co by z toho jin udlal! J u ani nerozumm jejich teorim; jsou tak subtiln, tak duchapln a mne to jen mate. Jsem kuchysk duch. Dejte mn k nosu njakou ltku, a j zrovna ichm, co se s n d dlat. Ale pochopit, co z toho plyne teoreticky a filozoficky, to neumm. J znm jen fakta; j je dlm; jsou to m fakta, rozumte? A pece j j za nimi ctm njakou pravdu; ohromnou obecnou pravdu kter vechno pevrt a vybuchne. Ale ta velk pravda je za fakty a ne za slovy. A proto, proto mus za fakty! a ti to teba ob ruce utrhne Ani, opena o zdku, sotva dchala. Nikdy dosud se ten zamraen patron tolik nerozmluvil a hlavn nikdy nemluvil o sob. Zpasil tce se slovem; zmtala jm ohromn pcha, ale tak plachost a zmuenost; a kdyby mluvil teba v integrlch, chpala Ani, e se ped n dje nco naprosto niternho a lidsky zjitenho. Ale to nejhor, to nejhor, bruel Prokop. Nkdy a tady zvl i to, i to se mn zd hloup a k niemu. I ta konen pravda vbec vecko. Nikdy dv mn to tak nepilo. Na, a k emu Snad je rozumnj poddat se prost poddat se tomu, tomu vemu (Nyn ukzal rukou cosi kolem dokola.) Prost ivotu. lovk nem bt astn; to ho zmkuje, vte? Pak se mu zd vechno ostatn zbyten, mal a nesmysln. Nejvc nejvc udl lovk ze zoufalstv.
Ze stesku, ze samoty, z ohluovn. Protoe mu nic nesta. J jsem pracoval jako blzen. Ale tady, tady jsem zaal bt astn. Tady jsem poznal, e je snad nco lepho ne myslet. Tady lovk jenom ije a vid, e je to nco ohromnho jenom t. Jako v Honzk, jako koka, jako slepice. Kad zve to um a mn to pipad tak ohromn, jako bych dosud neil. A tak tak jsem podruh ztratil dvanct let. Jeho potluen, bhvkolikrt sevan pravice se chvla na zdce. Ani ml, i potm je vidt jej dlouh asy; opr se lokty a hrud o zdn plot a mik k hvzdikm. Tu zaelestilo nco v kov, a Ani se zdsila; a ji to moc vrhlo k Prokopovu rameni. Co je to? Nic, nejsp kuna; jde asi do dvora, na kuata. Ani znehybnla. Jej mlad prsy se nyn prun, pln opraj o Prokopovu pravici, snad, jist o tom sama nev, ale Prokop to v vc ne cokoliv na svt; boj se hrozn pohnout rukou, nebo, pedn, by si Ani myslela, e ji tam poloil schvln, a za druh by vbec zmnila polohu. Zvltn vak je, e tato okolnost vyluuje, aby dle mluvil o sob a o ztracenm ivot. Nikdy, kokt zmaten, nikdy jsem nebyl tak rd tak asten jako tady. V tatk je nejlep lovk na svt, a vy vy jste tak mlad J jsem myslela, e se vm zdm pli hloup, povd Ani tie a astn. Nikdy jste se mnou takhle nemluvil. Pravda, nikdy dosud, zabruel Prokop. Oba se odmleli. Ctil na ruce lehk oddechovn jejch ader; mrazilo ho a tajil dech, i ona, zd se, taj dech v tichm trnut, ani nemrk a iroce hled nikam. Oh, pohladit a stisknout! Oh, zvrati, prv dotyku, lichotko bezdn a horouc! Zda t kdy potkalo dobrodrustv opojnj ne tato nevdom a oddan dvrnost? Sklonn poup, tlo bzliv a jemn! kdybys tuilo muivou nhu t tvrd chlapsk ruky, je t bez hnut hlad a svr! Kdybys kdyby kdybych te uinil a stiskl Ani se vztyila nejpirozenjm pohybem. Ach, dve, tys tedy opravdu o niem nevdlo! Dobrou noc! povd Ani tie, a jej tv je bled a nejasn.
Dobrou noc, prav trochu seven a podv mu ruku; podv ji lev a chab, je jako polman a dv se iroce njak jinam. Nen-li pak to, jako by chtla jet prodlt? Ne, jde u, vh; ne, stoj a trh na kousky njak lstek. Co jet ci? Dobrou noc, Ani, a spte lpe ne j. Nebo zajist nelze te jt spat. Prokop se vrh na laviku a polo hlavu do dlan. Nic, nic se neudlo tak dalece; bylo by hanebn hnedle myslet na bhvco. Ani je ist a nevdom jako teltko, a te u dost o tom; nejsem pece chlapec. Tu se rozsvtilo v prvnm pate okno. Je to Anina lonice. Prokopovi bouch srdce. V, e je to hanebnost, tajn se tam dvat; jist, to by jako host dlat neml. Pokou se dokonce zakalat (aby ho slyela), ale jaksi to selhalo; i sed jako socha a neme odvrtit o od zlatho okna. Ani tam pechz, shb se, nco dlouze a iroce rob; aha, rozestl si postlku. Te stoj u okna, dv se do tmy a zakld ruce za hlavou: zrovna tak ji vidl ve snu. Te, te by bylo radno se ozvat; pro to neudlal? U je na to pozd; Ani se odvrac, pechz, je ta tam; ba ne, to sed zdy k oknu a zejm se zouv hrozn pomalu a zamylen; nikdy se nesn lp ne se stevcem v ruce. Aspo te by bylo naase zmizet; ale msto toho vylezl na laviku, aby lp vidl. Ani se vrac, u nem na sob ivtek; zved nah pae a vyndv si z esu vlsniky. Nyn hodila hlavou, a cel hva se j rozlv po ramenou; dve j potese, hurtem si pehod celou tu rodu vlas pes elo a te ji zpracovv kartem a hebenem, a m hlavu jako cibulku; je to patrn velmi smn, nebo Prokop, hanebnk, pmo z. Ani, panenka bl, stoj se sklonnou hlavou a splt si vlasy ve dva copy; m vka sklopena a nco si ept, zasmje se, zastyd se, a j to ramena zved; psek koile, pozor, sklouzne. Ani hluboce peml a hlad si bl ramnko v njakm rozkonictv, zachvje se chladem, psek se smek u povliv, a svtlo zhaslo. Nikdy jsem nevidl nic blejho, nic pknjho a blejho ne toto osvtlen okno.
XII.
Hned rno ji zastihl, jak drhne mydlinkami Honzka v neckch; psisko zoufale vytepvalo vodu, ale Ani se nedala, drela ho za upiny a nruiv mydlila, postkan, zmen na bie a usmt. Pozor, kiela z dlky, postk vs! Vypadala jako mlad naden maminka; oj boe, jak je ve prost a jasn na tomto slunnm svt! Ani Prokop nevydrel zahlet. Vzpomnl si, e nefunguje zvonek, a jal se spravovat baterii. Zrovna okrabval zinek, kdy se k nmu tie blila ona; mla rukvy po loket vyhrnut a mokr ruce, nebo se pere. Nevybuchne to? pt se starostliv. Prokop se musel usmt; i ona se zasmla a stkla po nm mydlinkami; ale hned mu la s vnou tv utt loktem bublinku mdla na vlasech. Hle, vera by se toho nebyla odvila. K polednmu vlee s Nandou ko prdla na zahradu; bude se blit. Prokop s povdkem sklapl knihu; nenech ji pece tahat se s tkou kropic konv. Zmocnil se konve a krop prdlo; hust prka peradostn a horliv bubnuje na sn ubrusy a na blostn rozloit povlaky a do iroce rozevench nru muskch koil, um, cr a slv se ve fjordy a jezrka. Prokop se ene zkropit i bl zvonky suknek a jin zajmav vci, ale Ani mu vyrve konev a zalv sama. Zatm si Prokop sedl do trvy, dch s rozko vni vlhkosti a pozoruje Aniny inn a krsn ruce. Soi de theoi tosa doien, vzpomnl si zbon. Sebas mechei eisoronta. J s asem na tebe hledm. Ani used k nmu do trvy. Na jste to myslel? Mhou oi oslnnm a radost, zardl a kdovpro tak astn. Rve plnou hrst sv trvu a chtla by mu ji z bujnosti hodit do vlas; ale bhv, i te ji tsn jaksi uctiv ostych ped tm ochoenm hrdinou. Ml jste nkdy nkoho rd? pt se zistajasna a honem se dv jinam. Prokop se smje. Ml. Vdy i vy jste u mla nkoho rda. To jsem byla jet hloup, vyhrkne Ani a proti sv vli se erven.
tudent? Ani jen kvne a koue njakou travinu. To nic nebylo, povd pak rychle. A vy? Jednou jsem potkal dve, kter mlo takov asy jako vy. Mon e vm byla podobn. Prodvala rukavice i co. A co dl? Nic dl. Kdy jsem tam el podruh koupit rukavice, u tam nebyla. A lbila se vm? Lbila. A nikdy jste ji Nikdy. Te mn dl rukavice bandaista. Ani sousteuje svou pozornost na zem. Pro vdycky pede mnou schovvte ruce? Protoe protoe je mm tak rozbit, dl Prokop a chudk se zaervenal. To je zrovna tak krsn, ept Ani s oima sklopenma. K obd, k obd, vyvolv Nanda ped domem. Boe, u, vzdychne Ani a velmi nerada se zved. Po obd se star doktor jen tak trochu poloil, jen docela mlo. Vte, omlouval se, j jsem se rno nadel jako pes. A hned zaal pravideln a piln chrupat. Zasmli se na sebe oima a po pikch vyli; a i v zahrad mluvili potichu, jako by ctili jeho syt spnek.
Prokop musel povdat o svm ivot. Kde se narodil a kde rostl, e byl a v Americe, co bdy poznal, co kdy dlal. Dlalo mu dobe zopakovat si cel ten iwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
vot; nebo, kupodivu, byl klikatj a divnj, ne by sm myslel; a jet o mnohm pomlel, zejmna, nu, zejmna o jistch citovch zleitostech, nebo pedn to nem takov vznam, a za druh, jak znmo, kad musk m o em mlet. Ani byla tich jako pna; pipadalo j jaksi smn a zvltn, e Prokop byl tak dttem a chlapcem a vbec nm jinm ne bruivm a divnm lovkem, vedle nho se ct takov nesv a malik. Nyn by se u nebla na nho i shnout, zavzat mu kravatu, prosnout vlasy nebo vbec. A poprv vidla te jeho tlust nos, jeho drsn sta a psn, mran, krvav protkan oi; pipadalo j to ve nesmrn divn. A nyn byla ada na n, aby povdala o svm ivot. U otevela sta a nabrala dechu, ale dala se do smchu. Uznejte, co se me ci o tak nepopsanm ivot, a dokonce nkomu, kdo u jednou byl dvanct hodin zasypn, kdo byl ve vlce, v Americe a kdovkde jet? J nic nevm, ekla upmn. Nue, eknte, nen takov nic stejn cenn jako muovy zkuenosti? Je pozd odpoledne, kdy spolu putuj vyhtou poln stezkou. Prokop ml a Ani poslouch. Ani hlad rukou ostnat vrcholky klas. Ani se ho dotk ramenem, zpomaluje krok, vzne; pak zase zrychl chzi, jde dva kroky ped nm a rve klasy v jaksi poteb niit. Tato slunen samota je poslze t a znervzuje; nemli jsme sem jt, mysl si oba potaj, a v tsnivm rozladn soukaj ze sebe plytk, potrhan hovor. Konen tady je cl, kaplika mezi dvma starmi lpami; je pozdn hodina, kdy pasci zanaj zpvat. Tu je sedtko poutnk; usedli a jaksi jet vc potichli. Njak ena kleela u kapliky a modlila se, jiste za svou rodinu. Sotva odela, zvedla se Ani a klekla na jej msto. Bylo v tom nco nekonen a samozejm enskho; Prokop se ctil chlapcem vedle zral prostoty tohoto pravkho a posvtnho gesta. Ani konen vstala, zvnl jaksi a vyspl, o emsi rozhodnut, s msi smen; jako by nco poznala, jako by nco v sob nesla, peten, zamylen, bhvm tak zmnn; jen slabikami odpovdala sladkm a potemnlm hlasem, kdy se loudali dom cestikou soumraku.
Nemluvila pi veei a nemluvil ani Prokop; mysleli asi na to, kdy star pn si pjde pest noviny. Star pn bruel a zkoumal je pes brejliky; holenku, nco se mu tady netento, nezdlo jaksi v podku. U se to trapn thlo, kdy se ozval zvonek a lovk odnkud ze Sedmidol nebo ze Lhoty prosil doktora k porodu. Star doktor byl pramlo poten, zapomnl dokonce hubovat. Jet s porodnm tlumokem zavhal ve dvech a kzal sue: Jdi spat, Ani. Beze slova se zvedla a sklzela se stolu. Byla dlouho, velmi dlouho nkde v kuchyni. Prokop nervzn kouil a u chtl odejt. Tu se vrtila, bled, jako by ji mrazilo, a ekla s hrdinnm pemhnm: Nechcete si zahrt bilir? To znamenalo: se zahradou dnes nic nebude. Nu, byla to prapatn partie; zejmna Ani byla zrovna toporn, ouchala naslepo, zapomnala hrt a st odpovdala. A kdy jednou zahodila nejvyloenjho sedka, ukazoval j Prokop, jak to mla sehrt: prav fale, vzt trochu dole, a je to; pi tom jen aby j vedl ruku poloil svou ruku na jej. Tu Ani prudce, temn mu vzhldla do tve, hodila tgo na zem a utekla. Nue, co dlat? Prokop pobhal po saln, kouil a mrzel se. Eh, divn dve; ale pro to tak mate mne sama? Jej hloup pusa, jasn blizouk oi, lko hladk a horouc, nu, lovk nen konen ze deva. Co by bylo takovm hchem pohladit lko, polbit, pohladit, ach, rov lce, a poehnat vlasy, vlasy, pejemn vlsky nad mladou j (lovk nen ze deva); polbit, pohladit, vzt do rukou, pocelovat zbon a opatrn? Hlouposti, mrzel se Prokop; jsem star osel; co bych se nestydl takov dt, kter na to ani nemysl, ani nemysl Dobr; toto pokuen vydil Prokop sm se sebou, ale tak rychle to nelo; mohli byste jej vidt, jak stoj ped zrcadlem se rty do krve rozkousanmi a mran, hoce vyzv a m sv lta. Jdi spat, star mldene, jdi; prv sis uetil ostudu, a by se ti mlad, hloup holika vysmla; i tenhle vsledek stoj za to. Jaktak odhodln stoupal Prokop nahoru do sv lonice; jen ho tilo, e mus tadyhle projt podle Anina pokojku. el po pikch: snad u sp, dt. A najednou stanul se srdcem spla-
en tlukoucm. Ty dvee Aniny nejsou doveny. Nejsou vbec zaveny a za nimi tma. Co je to? A tu slyel uvnit cosi jako zakvlen. Nco ho chtlo vrhnout tam, do tch dve; ale nco silnjho jej tryskem srazilo se schod dol a ven do zahrady. Stl v temnm hout a tiskl ruku k srdci, je bouchalo jako na poplach. Kristepane, e jsem k n neel! Ani jist. kle polosvleena a ple do peinky, pro? to nevm; ale kdybych byl veel nue, co by se stalo? Nic; klekl bych vedle n a prosil, aby neplakala; pohladil, pohladil bych lehk vlasy, vlsky u rozputn boe, pro nechala oteveno? Ejhle, svtl stn vyklouzl z domu a m do zahrady. Je to Ani, nen svleena ani nem vlasy rozputn, ale tiskne ruce k skrnm, nebo na palivm ele ruce chlad; a tk jet poslednm dozvukem ple. Jde podle Prokopa, jako by ho nevidla, ale dl mu msto po svm pravm boku; nesly, nevid, ale nebrn se, kdy ji bere pod pa a vede k lavice. Prokop zrovna sbr njak slova chlcholen (u vech vudy, o em vlastn?), kdy nhle, bc, m na rameni jej hlavu, jet jednou to keovit zaple, a prosted vzlyk a smrkn to odpovd, e to nic nen; Prokop ji obejme rukou, jako by j byl rodnm strkem, a nevda si jinak rady bru cosi, e je hodn a stran mil; nae vzlyky roztly v dlouh vzdechy (ctil kdesi v podpa jejich horouc vlhkost) a bylo dobe. noci, nebeanko, ty ulev seven hrudi a rozve tk jazyk; povznese, poehn, okdl tie tlukouc srdce, srdce teskn a zamlkl; znivm dv pt ze sv nekonenosti. V ktermsi mizivm bod prostoru, nkde mezi Polrkou a Jinm kem, Centaurem a Lyrou se dje dojat vc; njak mu se zniehonic ct jedinm ochrncem a ttou tady t mokr tviky, hlad ji po temeni a povd co vlastn? e je tak asten, tak asten, e m tak rd, hrozn rd to tkajc a posmrkvajc na svm rameni, e nikdy odtud neodejde a kdesi cosi. J nevm, co mne to napadlo, vzlyk a vzdych Ani. J j jsem tak chtla s vmi jet mluvit A pro jste plakala? bruel Prokop. Protoe jste tak dlouho neel, zn pekvapujc odpov.
V Prokopovi nco slbne, vle i co. Vy vy mne mte rda? vysouk ze sebe, a hlas mu mutuje jako trnctiletmu. Hlava zaryt v jeho podpa prudce a bez vhrady kv. Snad jsem ml za vmi pijt, ept Prokop zdrcen. Hlava rozhodn vrt, e ne. Tady je mi lp, vydechne Ani po chvli. Tady je tak krsn! Nikdo snad nepochop, co je tak krsnho na drsnm muskm kabt, pcm tabkem a tlesnost; ale Ani do nho zarv tv a za nic na svt by ji neobrtila k hvzdikm: tak je astna v tomto tmavm a koennm krytu. Jej vlasy imraj Prokopa pod nosem a von pepknou vnikou. Prokop j hlad schlen ramena, hlad jej mladikou ji a hru, a nalz jenom chvjc se oddanost; tu zapomnaje na ve, prudk a brutln popadne jej hlavu a chce ji polbit na mokr rty. A hle, Ani se divoce brn, pmo tuhne hrzou a jekt ne ne ne; a u zas se zavrtala tv do jeho kabtu a je ctit, jak v n buch poplaen srdce. A Prokop nhle pochop, e mla bt polbena poprv. Tu se zastydl za sebe, znnl nesmrn a neodvil se ji nieho vce ne ji hladit po vlasech: to se sm, to se sm; boe, vdy je to docela jet dt a pln pitomec! A nyn ji ani slova, ani slovka, je by se jen dechem dotklo neslchanho dtstv tto bl, velik jaloviky; ani mylenky, kter by chtla hrub vysvtlit zmaten pohnutky tohoto veera! Nevdl vru, co povd; mlo to medvd melodii a pradnou syntaxi; tkalo se to stdav hvzd, lsky, boha, krsn noci a ktersi opery, na jej jmno a dj si Prokop ivou moc nemohl vzpomenout, ale jej smyce a hlasy v nm opojn zvuely. Chvlemi se mu zdlo, e Ani usnula; i umlkal, a zase poctil na rameni blaen dech ospal pozornosti. Poslze se Ani vzpmila, sloila ruce v kln a zamyslela se. J ani nevm, j ani nevm, povd sladce, mn se to ani nezd mon. Po nebi svtlou proukou pad hvzda. Pustoryl von, tady sp zaven koule pivonk, jaksi bosk dech elest v korunch strom. J bych tu tak chtla zstat, ept Ani.
Jet jednou bylo Prokopovi svsti nm boj s pokuenm. Dobrou noc, Ani, dostal ze sebe. Kdyby kdyby se vrtil v tati Ani poslun vstala. Dobrou noc, ekla a vhala; tak stli proti sob a nevdli, co pot nebo skonit. Ani byla bled, rozilen mikala a vypadala, jako by se chtla odhodlat k njakmu hrdinstv; ale kdy Prokop u nadobro ztrceje hlavu vzthl ruku po jejm lokti, uhnula zbable a dala se na stup. Tak li zahradn stezikou dobe na metr od sebe; ale kdy doli tam, co je ten nejernj stn, patrn ztratili smr i co, nebo Prokop narazil zuby na njak elo, polbil chvatn studen nos a nael svmi sty rty zoufale semknut; tu je rozryl hrubou pesilou, lmaje dv ji vypil jektajc zuby a ukrutn lbal horouc vlhu otevench, stnajcch st. Pak u se mu vydrala z rukou, postavila se u zahradnch vrtek a vzlykala. Tu ji b Prokop tit, hlad ji, rozsv hubiky do vlas a na ucho, na j a na zda, ale nepomh to; pros, obrac k sob mokr lko, mokr oi, mokrou a tkajc pusu, m sta pln slanosti slz, celuje a hlad, a nhle vid, e ona se u niemu nebrn, e se vzdala na milost a nemilost a snad ple nad svou hroznou porkou. Nue, vechno musk rytstv rzem procit v Prokopovi; pout z nru tu hromdku netst a nesmrn dojat lb jenom zoufal prsty smen slzami a tesouc se. Tak, tak je to lpe; a tu zas ona slo tv na jeho hrubou pracku a celuje ji vlhkou, palivou pusou a horkm dechem a tlukotem zrosench as, a ned si ji vzt. A tu i on mik oima a taj dech, aby nevzdychl mukou nhy. Ani zvedla hlavu. Dobrou noc, povd tie a nastav zcela prost rty. Prokop se k nim sklon, vdechne na n polibek, jak jemn jen um, a u se ani neodv ji doprovodit dl; stoj a trne, a pak se klid a na druh konec zahrady, kam nepronikne ani paprsek z jejho okna: stoj a vypad, jako by se modlil. Nikoliv, nen to modlitba; je to jen nejkrsnj noc ivota.
XIII.
Kdy svtalo, nemohl u vydret doma: umnil si, e pob natrhat kvtin; pak je polo na prh Aniny lonice, a a ona vysko Okdlen radost vykradl se Prokop z domu mlem u ve tyi rno. Lidi, je to krsa; kad kvt jisk jako oi (ona m mrn, velik oi kraviky) (ona m tak dlouh asy) (te sp, m vka obl a nn jako vajka holub) (boe, znt jej sny) (m-li ruce sloeny na prsou, zvedaj se dechem; ale m-li je pod hlavou, tu jist se j shrnul rukv a je vidt loket, koleko drsn a rov) (onehdy kala, e sp dosud v elezn dtsk postlce) (kala, e v jnu j bude u devatenct) (m na krku matesk znamnko) (jak jen je mono, e mne m rda, to je tak divn), vskutku, nic se nevyrovn krse letnho jitra, ale Prokop se dv do zem, usmv se, pokud to vbec dovede, a putuje sammi zvorkami a k ece. Tam objev ale u druhho behu poupata leknn; tu zhrdaje vm nebezpem se svlkne, vrhne se do hustho slizu ztoky, poee si nohy o njakou zkenou ostici a vrac se s nru leknn. Leknn je kvtina poetick, ale pout oklivou vodu z tunch stvol; i b Prokop s poetickou koist dom a peml, z eho by udlal na svou kytku podnou manetu. Vida, na lavice ped domem zapomnl doktor svou verej Politiku. Prokop ji chut trh, zhola pehleje jakousi balknskou mobilizaci, i to, e se houpe njak ministerstvo a e nkdo v ernm rmeku zemel, oplakvn ovem celm nrodem, a bal do toho mokr apky. Kdy pak se chtl s pchou podvat na sv dlo, hrklo v nm hrozn. Na manet z novin nael toti jedno slovo. Bylo to KRAKATIT. Chvli na to strnule koukal neve prost svm om. Pak rozbalil se zimninm spchem noviny, rozsypal celou ndheru leknn po zemi a nael konen tento inzert: KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. Carson, hl. p. Nic vc. Prokop si vytral oi a etl znova: Ing. P. a ud svou adresu. Carson. Co u vech vudy Kdo je to, ten Carson? A jak v, hrome, jak me vdt Popadest etl Prokop zhadn inzert: KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. A pak jet Carson, hl. p. Vc u se z toho vyst nedalo.
Prokop sedl jako pratn palic. Pro, pro jen jsem vzal ty proklat noviny do rukou, mihlo se mu zoufale hlavou. Jake to tam je? KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. Ing. P., to znamen Prokop; a Krakatit, to je prv to zatracen msto, to zamen msto tadyhle v mozku, ten tk ndor, to, na si netroufal myslet, s m chodil tluka hlavou do zd, to, co u nemlo jmna, jake to tu stoj? KRAKATIT! Prokop vytetil oi vnitnm nrazem. Najednou vidl tu jistou olovnatou sl, a rzem se mu rozvinul zmaten film pamti: pedlouh, zuiv zpas v laboratoi s tou tkou, tupou, netenou ltkou; slep a svisk pokusy, kdy selhvalo ve, rav ohmat, kdy vztekem ji drobil a drtil v prstech, leptav chu na jazyku a pav dm, nava, j usnal na idli, stud, zarytost a najednou snad ve snu i jak posledn npad, pokus paradoxn a zzran jednoduch, fyzikln trik, jeho doposud neuil. Vidl tenink bl jehliky, je konen smetl do porcelnov krabice, pesvden, e to ztra pkn bouchne, a to zapl v pskov jm tam v polch, kde byla jeho velmi protizkonn pokusn stelnice. Vidl svou laboratorn lenoku, z n ouh koudel a drty; tam tehdy se stoil jako unaven pes a patrn usnul, nebo byla pln tma, kdy za straliv exploze a inkotu skla se skcel i s lenokou na zem. Pak pila ta prudk bolest na prav ruce, nebo nco mu ji rozseklo; a potom potom Prokop vratil elo bolestn prudkm rozpomnnm. Pravda, tady je pes ruku ta jizva. A potom jsem chtl rozsvtit, ale rovky byly praskl. Pak jsem hmatal potm, co se to stalo; na stole plno step, a tuhle, kde jsem pracoval, je zinkov plech pultu roztrhn, zkroucen a sekvaen a dubov tabule roztpnuta, jako by do n sjel blesk. A pak jsem nahmtl tu porcelnovou krabici, a byla cel, a tehdy teprve jsem se zdsil. Tohle, ano, tohle tedy byl Krakatit. A potom Prokop u nevydrel sedt; pekroil rozsypan leknny a bhal po zahrad hrye si rozilenm prsty. Potom jsem nkam bel, pes pole, pes oranice, nkolikrt jsem se svalil, boe, kde to vlastn bylo? Tady byla souvislost vzpomnek rozhodn poruena; nepochybn je jenom hrozn bolest pod elnmi kostmi a jaksi okolnost s polici, potom jsem mluvil s Jirkou Tomem a li jsme k nmu, ne, jel jsem tam drokou; byl jsem nemocen a on mne oetoval. Jirka je hodn.
Proboha, jak to bylo dl? Jirka Tome ekl, e jede sem, k ttovi, ale nejel; hleme, je to divn; zatm j jsem spal i co Tu krtce, jemn zaznl zvonek; el jsem otevt, a na prahu stla dvka s tv zastenou zvojem. Prokop zastnal a zakryl si obliej rukama. Ani nevdl, e sed na lavice, kde tto noci mu bylo hladit a konejit nkoho jinho. Bydl tady pan Tome? ptala se udchan; asi bela, koiinku mla zrosenou detm, a nhle, nhle zvedla oi Prokop mlem zavyl trapou. Vidl ji, jako by to vera bylo: ruce, malik ruce v tsnch rukavikch, rosika dechu na hustm zvoji, pohled ist a pln hoe; krsn, smutn a staten. Vy ho zachrnte, e? Dv se na nho zblzka vnma, matoucma oima a mak njak balek, njakou silnou oblku s peetmi, tiskne ji k prsoum rozilenma rukama a pemh se vemon Prokopa jako by udeilo do tve. Kam jsem dal ten balek? A kdokoliv je ta dvka: slbil jsem, e jej odevzdm Tomovi. Ve sv nemoci jsem na vecko zapomnl; nebo jsem sp na to nechtl myslet. Ale te Mus se te nalzt, to jasno. Skokem vybhl do svho pokoje a rozhazoval zsuvky. Nen, nen, nen tu nikde. Podvact pehazoval svch pt vestek, list po listu a kus po kuse; pak usedl prosted toho stranho nepodku jako nad zceninami Jeruzalma a dmal si elo. Bu to vzal doktor nebo Ani nebo ehtav Nanda; jinak to u nen mono. Kdy toto nezvratn a detektivn zjistil, poctil jakousi nevolnost nebo zmatek a jako ve snu el ke kamnm, shl hluboko dovnit a vyal hledan balek. Pitom se mu nejasn zdlo, e jej tam kdysi uloil sm, kdysi, kdy jet nebyl docela zdrv; njak se upomnal, e v onom stavu mrkot a blouznn jej pod musel mt v posteli a zuil, kdy mu jej brali, a e se ho pitom hrozn bl, nebo pojil se k nmu muiv neklid a stesk. Patrn jej tam se lstivost blzna ukryl sm ped sebou, aby ml od nho pokoj. ert se ostatn vyznej v tajemstvch podvdom; te je to tady, ta siln pevzan oblka s pti peetmi, a na n napsno Pro pana Jiho Tome. Snail se vyst nco bliho z toho zralho
a pronikavho psma; ale msto toho vidl zastenou dvku, jak dm oblku v tesoucch se prstech; te, te zase zved oi Pivonl zniv k balku: vonl slabounce a vzdlen. Poloil jej na stl a krouil dokola. Hrozn by chtl vdt, co je tam uvnit, pod pti peetmi; zajist je to tk tajemstv, njak pomr osudn a paliv. kala sice, e e to in pro nkoho jinho; ale byla tak rozilena Nicmn e by ona, ona mohla milovat Tome: to neuvitelno. Tome je darebk, zjioval s temnm vztekem; vdycky ml u enskch tst, ten cynik. Dobr, najdu ho a odevzdm mu tu zsilku lsky; a pak a u je konec Najednou se mu rozbesklo v hlav: o e je njak souvislost mezi Tomem a tm, jakpak se jmenuje, tm zatracenm Carsonem! Nikdo pece nevdl a nev o Krakatitu; jen Tome Jirka to asi bhvjak vytento, vypehoval Nov obrzek se sm sebou vsunul do zmatenho filmu pamti: kterak tehdy on, Prokop, nco brebentil v horece (to je asi byt Tomv), a on, Jirka, se nad nm skln a nco si zaznamenv v notesu. Urit a svatosvat to byl mj vzorec! vyvanil jsem to, vylkal to ze mne, ukradl mi to a prodal to asi tomu Carsonovi! Prokop ustrnul nad takovou patnost. Jei, a tomu lovku padlo to dve do rukou! Je-li co na svt jasno, to je to: e je nutno ji zachrnit, stj co stj! Dobr, nejprve musm nalzt Tome, zlodje; dm mu tady ten zapeetn balek a mimoto mu vyrazm zuby. Dle, mm ho jednodue v hrsti: mus mn ci jmno a pobyt toho dvete a zavzat se ne; dn sliby od takovho niemy. Ale pjdu k n a eknu j ve. A potom zmizm navdy z jejch o. Uspokojen tmto rytskm eenm stanul Prokop nad neastnou oblkou. Ach, vdt jen to, jen to jedin, zda byla milenkou Tomovou! Zase ji vidl, jak stoj, slin a siln; ani pohledem, ani miknutm tehdy nezavadila o hn loe Tomovo. Co bylo by mono tak lht oima, tak lht takovma oima Tu syknuv utrpenm zlomil peet, perval provzek a roztrhl oblku. Byly tam bankovky a dopis.
XIV.
Zatm u doktor Tome sed u sndan fun a brue po tkm porodu; pitom vrh na Ani pohledy zkoumav a nespokojen. Ani sed jako zaezan, nej, nepije, nev prost svm om, e se Prokop jet neukzal; njak se j tesou rty, patrn uu pijdou slzy. Tu vejde Prokop jaksi zbyten rzn, je bled a neme si ani sednout, jak m naspch; jen taktak e pozdrav, pebhne Ani oima, jako by ji ani neznal, a hned se pt s popudlivou netrplivost: Kde je te v Jirka? Doktor se uasle otoil: Coe? Kde je te v syn, opakuje Prokop a sehuje ho umnnma oima. Copak j vm? zavr doktor. J o nm nechci vdt. Je v Praze? nalh Prokop zatnaje pst. Doktor ml, ale nco v nm prudce pracuje. Musm s nm mluvit, drt Prokop. Musm, slyte? Musm jet za nm, jet te, hned! Kde je? Doktor nco peml elistmi a jde ke dvem. Kde je? Kde bydl? Nevm, rozkikl se doktor nesvm hlasem a prskl dvemi. Prokop se obrtil k Ani. Sedla strnul a uprala veliknsk oi nikam. Ani, drmolil Prokop zimnin, muste mi ci, kde v Jirka je. J j musm za nm jet, vte? To je toti takov vc Zkrtka jde tu o nkter vci J Pette si to, ekl honem a strkal j ped oi semolen kus novin. Ani vak vidla jenom jaksi kruhy. To je mj vynlez, rozumte? vysvtloval nervzn. Hledaj mne, njak Hanson Kde je v Ji?
Nevme, eptala Ani. U dva u dva roky nm nepsal Ach, utrhl se Prokop a vztekle zmakal noviny. Dve zkamenlo, jen oi j rostly a rostly a mezi pootevenmi rty j dchalo nco zmaten alostnho. Prokop by se nejradji propadl. Ani, rozzl poslze muiv ticho, j se vrtm. J za nkolik dn Tohle je toti vn vc. lovk mus konen myslet na sv povoln. A m, vte, jist jist povinnosti (Boe, ten to zkopal!) Pochopte, e J prost musm, kikl najednou. Radji bych zemel ne nejel, rozumte? Ani jen maliko kvla hlavou. Ach, kdyby byla pokvla vc, byla by j, bum, hlava klesla na stl v hlasitm pli; ale takto se j jen zalily oi a to ostatn mohla jet spolknout. Ani, bruel Prokop v zoufalch rozpacch a zachraoval se ke dvem, ani se nebudu louit; hlete, nestoj to za to; za tden, za msc tu budu zas Nu, hlete Ani se na ni nemohl podvat; sedla jako tup, s plihmi rameny, oima nevidomma a nosem, jen nabhal vnitnm plem; alno ji vidt. Ani, pokusil se znovu a zas toho nechal. Nekonen se mu zdla ta posledn chvilka ve dvech; ctil, e by ml nco jet ci nebo nco udlat, ale msto veho vysoukal ze sebe jaksi na shledanou a trapn se vytratil. Jako zlodj, po pikch, opoutl dm. Zavhal jet u dve, za nimi nechal Ani. Bylo tam uvnit ticho, je ho sevelo nevslovnou trzn. V domovnch dvech se zarazil jako ten, kdo na nco zapomnl, a vracel se po pikch do kuchyn; bohudk, Nanda tam nebyla, i zamil k police. ATIT! adresu. Carson, hl. p. To stlo na kuse novin, je vesel Nanda cpat nasthala na poliku. Tu tam pro ni poloil plnou hrst penz za vechnu jej slubu, a zmizel. Prokope, Prokope, tak nejedn lovk, kter se chce za tden vrtit! To to de, to to de, skanduje vlak; ale lidsk netrplivosti u ani nesta jeho lomozn, drkotav spch; lidsk netrplivost se zoufale vrt, pod vytahuje hodinky a kope kolem sebe v posunin nervzy. Jedna, dv, ti, tyi: to jsou telegrafn tye. Stromy, pole, stromy, strn domek, stromy, beh, beh, plot a
pole. Jedenct hodin sedmnct. epn pole, ensk v modrch zstrch, dm, psisko, je si vzalo do hlavy pedhonit vlak, pole, pole, pole. Jedenct hodin sedmnct. Boe, co ten as stoj? Radji na to nemyslet; zavt oi a potat do tisce; kat si oten nebo chemick vzorce. To to de, to to de! Jedenct hodin osmnct. Boe, co pot? Prokop se vytrhl. KRAKATIT, padlo mu odnkud do o, a se lekl. Kde je to? Aha, to soused naproti te noviny, a na zadn stran je zas ten inzert. KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. Carson, hl. p. A mi d pokoj ten pan Carson, mysl si Ing. P.; nicmn na nejbli stanici shn vechny noviny, co jich plod poehnan vlast. Bylo to ve vech, a ve vech stejn: KRAKATIT! Ing. P. a ud U vech rohatch, div se Ing. P., to je po mn njak shka! Na mne potebuj, kdy jim to u Tome prodal? Ale msto aby eil tuto podstatnou zhadu, podval se, nen-li pozorovn, a vythl snad u post onu povdomou roztrenou oblku. S velijakmi okolky, je mu psobily silnou rozko odkladu, po rznm potkvn a oten vyal z jejho nitra napchovanho penzi zas onen dopis, onen drahocenn dopis psan psmem zralm a energickm. Pane Tomi, etl znovu dychtiv, toto nedlm pro Vs, ale pro svou sestru. l od t chvle, kdy jste j poslal svj straliv dopis. Chtla prodat vechny sv aty a perky, aby Vm poslala penze; musela jsem ji v moc zdret, aby neprovedla nco, co by pak nemohla utajit ped svm muem. Co Vm poslm, jsou m vlastn penze; vm, e je pijmete bez zbytench rozpak, a prosm, abyste mi nedkoval. L. K tomu chvatn pipsno: Pro ivho boha, nechte u M. na pokoji! Dala ve, co m; dala vm vce, ne bylo jej; trnu hrzou, co bude, vyjde-li to najevo. Prosm Vs pro ve na svt, nezneuvejte svho stranho vlivu na ni! Bylo by pli podl, kdybyste Zbytek vty byl pekrtn, a nsledovalo jet jedno postskriptum: Podkujte za mne svmu pteli, kter vm toto doru. Byl ke mn nezapomenuteln laskav ve chvli, kdy jsem nejvc potebovala lidsk pomoci. Prokopa zrovna drtila pemra tkho tst. Nebyla tedy Tomova! A nikoho nemla, o koho by se mohla opt! Staten dve a enerzn, tyicet tisc sehnala, aby zachrnila svou sestru ped patrn ped njakou ostudou!
Tchto tyicet tisc je z banky; jsou jet opateny pskou, jak je vyzvedla, u erta, pro na t psce nen jmno banky? A dalch deset tisc vymetla kdov kde a jak; nebo jsou mezi nimi drobn bankovky, uboh pinav ptikoruny, zchtral hadky z bhvjakch rukou, zmuchlan penze enskch tobolek; boe, co rozilujc shky ji muselo stt, ne sehnala tuhle hrst penz! Byl ke mn nezapomenuteln laskav V tu chvli by Prokop rozmltil Tome, bdnka nesvdomitho a mrzkho; ale zrove mu ve jaksi odpoutl nebo nebyla jeho milenkou! Nebyla Tomova: to pece pinejmenm znamen, e je to svatosvat andl nejist a nejdokonalej; a tu mu bylo, jako by se njak neznm rna zacelovala v jeho srdci prudce a zrovna bolestn. Ano, nalzt ji; musm j pedevm pedevm vrtit tyhle jej penze (ani se nestydl za zminku tak prhlednou) a ci j, e e zkrtka e me na mne potat, stran Tome a vbec Byl ke mn nezapomenuteln laskav. Prokop a sepjal ruce: boe, co ve jsem odhodln uinit, abych si zaslouil tahle slova -, jak ten vlak pomalu jede!
XV.
Jakmile pistl v Praze, hnal se do Tomova bytu. U Muzea se zarazil: Zatracen, kde vlastn Tome bydl? el jsem, ano, el jsem tehdy, otsn zimnic, na drhu podle Muzea; ale odkud? Z kter ulice? Zue a klna bloudil Prokop kolem Muzea, hledaje pravdpodobn smr; nenael nic, i pustil se na policejn editelstv, oddlen dotazy. Ji Tome, listoval zapren oficil v knihch, inenr Tome Ji, to je prosm na Smchov, ulice ta a ta. Byla to patrn star adresa. Nicmn letl Prokop na Smchov do ulice t a t. Domovnk kroutil hlavou, kdy se ho ptal po Jim Tomi. To e tu ten jist bydlel, ale u vc ne ped rokem; kde bydl te, nev nikdo; ostatn nechal tu po sob velijak dluhy
Zdrcen zalezl Prokop do njak kavrny. KRAKATIT, padlo mu do o na zadn strnce novin. Ing. P. a ud svou adresu. Carson, hl. p. Nue, jist v o Tomovi ten jist Carson: u to tak je, e je mezi nimi jaksi souvislost. Dobe tedy, tady je lstek: Carson, hlavn pota. Pijte ztra v poledne do kavrny t a t. Ing. Prokop. Jen to napsal, a u ho napadla nov mylenka: toti dluhy. Sebral se a utkal k soudu, oddlen pro pohledvky. A hle, zde tuze dobe znali adresu pana Tome: cel hromada nedoruitelnch obslek, soudnch upomnek a tak dle; ale zd se, e ten jist Tome Ji zmizel beze stopy a zejmna bez udn nynjho pobytu. Pesto se vrhl Prokop za novou adresou. Domovnice, osvena slunou odmnou, hned poznala Prokopa, e tu jednou pespal; i spustila peochotn, e pan inenr Tome je ejd a darebk; dle, e zrovna tehdy v noci odejel a nechal tu jeho, pna, j domovnici na starost; e ona tikrt pila nahoru se optat, potebuje-li eho, ale e on, pn, jen pod spal a mluvil ze span, a pak odpoledne zmizel. A kdee jku je pan Tome? Inu, tenkrt tedy odejel a nechal tu vecko stt a leet a jet se nevrtil; jen poslal penze odnkud z ciziny, ale je u zas dluen za nov kvartl. Pr mu prodaj v soudn drab svrky, nepihls-li se do konce msce. Nadlal pr dluh asi za tvrt milinu, nu, a utekl. Prokop podrobil vtenou enu kovmu vslechu: je-li j co znmo o njak panice, kter pr mla s panem Tomem pomr, kdo sem chodval a podobn. Domovnice nevdla dohromady nic; co se te enskch, chodilo jich sem asi dvacet, takov se zvojem na hub, i jina, naminkovan a velijak; km vm, byla to ostuda po cel ulici. Prokop j tedy zaplatil dlun kvartl ze svho, a za to dostal kl od Tomova bytu. Bylo tam ctit jakousi ztuchlinu bytu dlouho neuvanho a skoro odumelho. Teprve te si Prokop viml divn ndhery msta, kde zpasil s horekou. Vude persk koberce a bucharsk i jak polte, na stnch nahoty a gobelny, orient a klubovky, toaletn stl subrety a koupelna prvotdn prostitutky, sms pepychu a sprostoty, smilstva a lajdctv. A zde, uprosted vech tch svinstev, stla tehdy ona tisknouc k prsoum balek; upr ist, hoepln oi k zemi, a te, boe mj, je zved v staten a ryz dve Proboha, co si musela o mn myslet, kdy mne potkala v tomhle pelechu! Musm ji nalzt, aspo
aspo proto, abych j vrtil jej penze; i kdyby nelo o nic jinho, o nic vtho Je naprosto nutno ji nalzt To se lehko ekne; ale jak? Prokop si hryzl rty v pornm pemlen. Kdybych aspo vdl, kde hledat Jirku, kal si; konen padl na hromadu korespondence, kter tu ekala na Tome. Vtinou to byly, jak zejmo, obchodn dopisy, patrn sam ty. Pak nkolik soukromch list, je obracel a oichval vhaje. Mon, mon e v nkterm je njak stopa, adresa nebo cokoliv, co by jej vedlo za nm nebo za n! Hrdinn odolval pokuen otevt aspo jeden dopis; ale byl tu tak sm za kalnmi okny, a vechno tu zrovna vydechuje njakou mrzkou a tajnou hanebnost. A tu, rychle polykaje vechny rozpaky, trhal Prokop oblky a etl list po listu. et za persk koberce, za kvtiny, za ti psac stroje; velmi dtkliv upomnky, aby vytoval zbo dan do komise; jaksi zhadn transakce tkajc se kon, cizch valut a dvaceti vagn kulatho dv kdesi u Kremnice. Prokop nevil svm om; podle tchto papr byl Tome bu paerk ve velkm, nebo agent s perskmi koberci, nebo valutn spekulant, nejsp ale vecko troje; vedle toho obchodoval s automobily, vvoznmi certifikty, kancelskm nbytkem a patrn vm monm. V jednom dopise je e o jakchsi dvou milinech, zatmco druh, usmolen a psan tukou, hroz alobou pro vylkanou staroitnost (staro bili ring poddovi). hrnem to vypadalo na celou adu podvod, zpronevru, falovn vvoznch listin a jin paragrafy, pokud tomu Prokop vbec rozuml; je prost asn, e to dosud neprasklo. Jeden advokt strun sdloval, e firma ta a ta podala na pana Tome trestn oznmen pro zpronevru tyiceti tisc korun; a se pan Tome ve vlastnm zjmu dostav do kancele atd. Prokop se zhrozil; a tohle propukne, kam a stkne hanba tchto nevslovnch pinavost? Vzpomnl si na tich dm v Tnici a na tu, je tady stla, zoufale odhodlna zachrnit toho lovka. I sebral celou tu obchodn korespondenci firmy Tome a bel ji split v kamnech. Bylo tam plno zuhelnatlch papr. Patrn sm Tome tm zpsobem zjednoduoval pomry, ne ujel. Dobr, to byly obchodn papry; zbv jet nkolik zcela soukromch dopis jemnch anebo uboze umazanch, a nad nimi Prokop vh znovu v paliwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
vm studu. U vech vudy, co jinho mohu udlat? Dusil se sice hanbou, ale trhal chvatn dal oblky. Zde pr lepkavch dvrnost, milku, vzpomnm, nov schzka a dost. Njak Anna Chvlov s dojemnmi pravopisnmi chybami sdluje, e Jenek zemel na vyrku. Tady kdosi upozoruje, e v nco, co by zajmalo na policii, ale e by dal se sebou mluvit, a e pan Tome jist v, jakou cenu m takov dikrtnost; k tomu narka na ten dm v Bet. ul., kde pan Tome v, koho m hledat, aby to zstalo pod poklikou. Zas nco o jakmsi obchod, o prodanch dluhopisech, podepsno Tv Ra. T Ra sdluje, e jej mu odejel. T ruka jako na sle 1, dopis z lzn: nic ne kravsk sentimentality, rozvalen erotika zral a tun blondny, ocukrovan sammi ach, vitkami a krasocity, a k tomu drahoui a divochu a podobn ohavnosti; Prokopovi se z toho obracel aludek. Nmeck dopis, psmeno G., valutn obchod, prodej ty papry, erwarte Dich, P. S. Achtung, K. aus Hamburg eingetroffen. T G, uraen a chvatn dopis, mraziv vykn, vrate tch deset tisc, sonst wird K. dahinterkommen, hm. Prokop se k smrti stydl vnikat do navonnho ptm tchto spodnikovch zleitost, ale te u se nelze zastavit. Konen tyi dopisy signovan M.: listy slzav, horen a trapn, z nich dchala tk a vniv historie njak slep, dusn, otrock lsky. Byly tu pnliv prosby, plazen v prachu, zoufal inkriminace, stran sebenabzen a jet stranj sebetrze; zmnka o dtech, o mui, nabdka nov pjky, nejasn narky a pespli jasn zbdovanost eny usmkan lskou. Tohle tedy je jej sestra! Prokopovi bylo, jako by vidl ped sebou vsmn a krut sta, pichlav oi, panskou a zpupnou, sebevdomou, sebejistou hlavu Tomovu: byl by do n udeil pst. Avak nic platno: tato alostn obnaen lska enina mu neekla toho nejmenho o o t druh, je dosud nem pro nho jmna a kterou jest mu hledati. Nezbv tedy ne nalzti Tome.
XVI.
Nalzti Tome: lidi, jako by tohle bylo tak lehk! Prokop provedl znovu generln prohldku celho bytu; dil ve vech sknch i zsuvkch, nenachzeje krom praiviny starch t, milostnch dopis, fotografi a jinho mldeneckho nedu nic, co by jakkoliv osvtlilo Tomovu zleitost. Nu ovem, m-li nkdo tolik msla na hlav, dovede u dkladn zmizet! Znovu vyslechl domovnici; zvdl sice zplavu velijakch historek, ale nic, co by ho uvedlo na stopu. el na pana domcho, odkude poslal Tome ty penze z ciziny. Bylo mu vyslechnouti cel kzn nevrlho a dosti nepjemnho staka, kter trpl vemi monmi katary a nadval na zkaenost dnench mladch pn. Za cenu nadlidsk trplivosti zvdl konen jen to, e een penze neposlal pan Tome, nbr jaksi smnrnk na konto Dransk banky auf Befehl des Herrn Tomes. Rozbhl se k advoktovi, kter ml, jak ve sdleno, jistou rozpracovanou zleitost s poheovanm. Advokt se zbyten halil v profesionln tajemstv; ale kdy Prokop hloup vybleptl, e m panu Tomovi doruit njak penze, oivl advokt a dal, aby je sloil do jeho rukou; i dalo Prokopovi mnoho prce, aby se z toho vymotal. To jej pouilo, aby neptral po Tomovi u lid, kte s nm mli jakkoliv obchodn zen. Na nejblim rohu zstal stt: Co te? Zbv jen Carson. Neznm veliina, je o nem v a nco chce. Dobr, tedy Carson. Prokop nahmatal v kapse lstek, jej zapomnl poslat, a rozbhl se na potu. Ale u potovn schrnky mu klesla ruka. Carson, Carson, ano, ale tomu jde o cosi, co tak nen malikost. U erta, ten chlap nco v o Krakatitu a m za lubem inu bhsmv co. Pro vbec mne shn? Patrn Tome nev ve; nebo nechtl ve prodat; nebo si klade nestydat podmnky, a j osel mm bt lacinj. Tak asi to je; ale (a tu se Prokop poprv zhrozil dosahu vci) co je vbec mono vyrukovat s Krakatitem ven? Pedevm by se muselo u sta hrom podn vdt, co to dl a k emu je to dobr, jak se s tm zachz a kdesi cosi; Krakatit, holenku, to nen upav tabk nebo zaspac prek pro dti. A za
druh, za druh snad je to vbec pli siln tabk pro tento svt. Pedstavme si, co by se s tm mohlo natropit eknme ve vlce. Prokopovi zaalo bt z cel vci a zko. Kter ert sem nese toho zatracenho Carsona? Prokristapna, mus se za kadou cenu zabrnit Prokop se chytil za hlavu tak, a se zastavovali lid. Vdy, proboha, zanechal tam nahoe, ve svm laboratornm barku u Hybmonky, v porcelnov dzi skoro patnct deka Krakatitu! tedy zrovna dost, aby to mohlo rozmltit j nevm co, cel hejtmanstv! Pmo ztuhl dsem, a pak se pustil tryskem k tramvaji: jako by te jet zleelo na tch nkolika minutch! Trpl pekeln, ne se tramvaj dovlekla na druh beh; pak ztekl cvalem koskou str a uhnl k svmu barku. Bylo zameno, a Prokop marn hledal po kapsch nco podobnho kli; i rozhldl se soumrakem jako zlodj, rozbil okenn tabulku, otevel zvory a vlezl oknem dom. Jen rozkrtl sirku a u vidl, e je co nejmetoditji vyloupen. Toti peiny a takov krmy tu zstaly; ale vechny lahviky, kelmky a zkumavky, crushery, hmode, misky a pstroje, lce a vhy, cel jeho primitivn chemick kuchyn, ve, co obsahovalo jeho pokusn hmoty, ve, na em mohla bt jen usazenina i nlet njak chemiklie, ve zmizelo. Pry je porcelnov dza s Krakatitem. Vytrhl zsuvku stolu: veker jeho zpisky a zznamy, kad pomran trek papru, sebemen pamtka dvanctilet pokusn prce, ve bylo to tam. Dokonce i s podlahy byly sekrabny skvrny a stopy jeho prce, a jeho pracovn hazuka, ta star, potsnn, luebninami zrovna zkornatl halena byla pry. Hrdlo se mu sevelo nvalem ple. Tohle tedy, tohle mi udlali! Dlouho do noci sedl na svm vojanskm kavalci a strnule zral do vyplenn pracovny. Chvlemi se utoval, e si snad vzpomene na ve, co bhem dvancti let psal do svch poznmek; ale kdy namtkou vybral nkter experiment a chtl si jej popamti v hlav zopakovat, nemohl z msta pes sil nejzoufalej; tu hryzal si rozbit prsty a stnal. Nhle se probudil zarachocenm kle. Je iroir rno a do pracovny jakoby nic vchz ciz lovk a rovnou ke stolu. Tam te sed s kloboukem na hlav,
bru a peliv okrabuje na stole zinek. Prokop se posadil na kavalci a vyhrkl: love, co tu chcete? lovk se obrtil nesmrn pekvapen a beze slova koukal na Prokopa. Co tu chcete? opakoval Prokop podrdn. Chlapk nic; jet si ke vemu nasadil skla a brejlil na Prokopa s ohromnm zjmem. Prokop zaskpal zuby, nebo se v nm u vaila hrozn nadvka. Ale tu lovek vldn zazil, vymrtil se ze idle a vypadal najednou, jako by radostn vrtl ocasem. Carson, ekl honem a spustil po nmecku: Boe, to jsem rd, e jste se vrtil! etl jste mj inzert? etl, odpovdal Prokop tvrdou a centovou nminou. A co tu hledte? Vs, povdal host bjen poten. Vte, e vs honm u po est nedl? Vecky noviny, vecky detektivn stavy, haha, pane! co tomu kte? Hergot, to mm radost! Jak se vede? Zdrv? Pro jste mne vykradl? ptal se Prokop mran. Jak prosm? Pro jste mne vykradl! Ale pane inenre, sypal blaen muk pranic nedoten. Co to kte? Vykradl! Carson! To je ohromn, hahaha! Vykradl, opakoval Prokop umnn. Tatata, protestoval pan Carson. Schoval. Vecko uloil. Pane, jak jste to tu mohl nechat leet? Nkdo vm to mohl ukrst, ne? Co? Ovem e mohl, pane. Ukrst, prodat, publikovat, e? To se rozum, pane. Mohl. Ale j jsem vm to schoval, rozumte? estn slovo. Proto jsem vs hledal. Vecko vrtm. Vecko. To jest, dodval vhav, a pod zivmi brlemi to ocelov utkvlo. Toti budete-li rozumn. Vdy my se dohodneme, co? dodval rychle. Muste se habilitovat. Ohromn karira. Atomov vbuchy, rozbit prvk, bjen vci. Vda,
pedevm vda! My se dohodneme, e? estn slovo, dostanete vecko zptky. Tak. Prokop mlel, ohromen tmto pvalem slov, zatmco pan Carson hzel rukama a krouil po pracovn nramn rozradovn. Vecko, vecko jsem vm schoval, mlel jae. Kadou tsku z podlahy. Roztdno, uloeno, s vintou, pod peet. Haha, mohl jsem se vm ujet, e? Ale j jsem poctivec, pane. Vecko vrtm. Musme se domluvit. Ptejte se na Carsona. Rodil Dn, dve docent v Kodani. Taky jsem dlal vdu, boskou vdu. Jak to ekl Schiller? Dem einen ist sie ist sie U nevm, ale je to nco o vd; vanda, e? Nu, jet mi nedkujte. A pozdji. Tak. Prokopovi sice ani nenapadlo dkovat, ale pan Carson zil jako astn dobrodinec. Na vaem mst, drmolil naden, na vaem mst bych si zadil Kde je te Tome? pe ruil ho Prokop. Pan Carson vysunul zkoumav pohled. Nu, vycedil obezele, my o nm vme. Eh co, obrtil hbit. Zadte si zadte si nejvt laborato svta. Nejlep pstroje. Svtov stav destruktivn chemie. Mte pravdu, katedra je hloupost. Odkvat star vci, no ne? koda asu. Zaite si to po ameriknsku. Ohromn stav, brigda asistent, vechno, co chcete. A o penze se nemuste starat. Punktum. Kde sndte? J bych vs ohromn rd pozval. Co vlastn chcete? vydralo se z Prokopa. Tu sedl pan Carson na kavalec vedle nho, vzal ho nesmrn vele za ruku a povdal najednou docela jinm hlasem: Jen se neplate. Mete vydlat celou hromadu milin.
XVII.
Prokop s asem vzhldl na pana Carsona. Kupodivu, te u to nebyla ta mopsli tv lesknouc se blahem; vecko zvnlo a zpsnlo na horlivm mukovi, oi zapadly pod tkmi vky a jen chvlemi se zazly matnm bitem. Nebute blzen, pronesl drazn. Prodejte nm Krakatit, a je to. Jak vbec vte, zahuel Prokop. Vecko vm povm. estn slovo, vecko. Byl u ns pan Tome. Pinesl patnct deka a formuli. Bohuel nepinesl taky postup. Ani on, ani nai chemikov dosud na to nepili, jak to dostat dohromady. Njak trik, e? Ano. Hm. Teba se na to pijde i bez vs. Nepijde. Pan Tome nco o tom v, ale dl s tm tajnosti. Pracoval u ns pi zamench dvech. Je hrozn patn chemik, ale je chytej ne vy. Aspo nevan o tom, co v. Pro jste mu to kal? Neum nic, jen pumpovat zlohy. Ml jste pijt sm. J ho k vm neposlal, bruel Prokop. Aha, spustil pan Carson, ohromn zajmav. K nm piel ten v pan Tome Kam vlastn? K nm. Tovrny v Balttin. Znte? Neznm. Zahranin podnik. Bjen modern. Pokusn laborato s novmi taskavinami. Dlme keranit, metylnitrt, lut prach a takov vci. Hlavn armdn, vte? Tajn patenty. Vy nm prodte Krakatit, co?
Ne. A Tome je tam u vs? Aha, pan Tome; pokejte, to je vanda. Tak tedy k nm pijde a povd: Tohle je odkaz mho ptele, genilnho chemika Prokopa. Umel mn v nrui a poslednm dechem, haha, mn svil, hahaha, ohromn, co? Prokop se jen kiv usml. A je Tome dosud v Balttinu? Pokejte. To se rozum, nejdv jsme ho zadreli jako pina. K nm jich chod spousta, vte? A ten prek, Krakatit, jsme dali pezkouet. Vsledek? Pan Carson zvedl ruce k nebi. B-bjen! Jak je detonan rychlost? Jak jste nali Q? Jak t? sla! Pan Carson spustil ruce, a to plclo, a vyvalil uasle oi: love, jakpak sla! Prvn pokus padest procent krobu a crusher gauge se roztrhl na stepy; jeden inenr a dva laboranti taky na stepy. Vil byste? Pokus slo dv: Trauzlv blok, devadest procent vazelny, a bum! sebralo to stechu a jeden dlnk zabit; z bloku zstal jen kvarek. Tak se do toho pustili vojci; smli se nm e to umme jako vesnick kov. Dali jsme jim trochu; nacpali to do dlov hlavn, s rozemletm devnm uhlm. Ohromn vsledek. Sedm kanonr i se setnkem Jednu nohu pak nali ti kilometry daleko. Za dva dny dvanct mrtvch, tu mte sla, haha! Bjen, co? Prokop chtl nco ci, ale spolkl to. Dvanct mrtvch za dva dny, u erta! Pan Carson si hladil kolena a zil. Tet den jsme si dali pokoj. Vte, dl to patn dojem, kdy je mnoho takovch ppad. Dali jsme jen flegmatizovat Krakatit asi ti decigramy v glycernu a podobn. Prase laborant nechal asi petku voln leet, a v noci, kdy byla laborato zamena to vybuchlo, vyhrkl Prokop. Ano. V deset ticet pt. Laborato byla na tsky, krom toho asi dva objekty Vzalo to s sebou njak ti tuny metylnitrtu Probst Zkrtka asi edest
mrtvch, no. To se v, nramn vyetovn a kdesi cosi. Ukzalo se, e nikdo v laboratoi nebyl, e to muselo patrn vybuchnout samo od sebe, doplnil Prokop sotva dchaje. Ano. Vm tak? Prokop ponue kvl. Tak vidte, ekl pan Carson rychle. Nen to k niemu. Tuze nebezpen vc. Prodejte nm to, a je to, mte to z krku. Co byste s tm dlal? A co byste s tm dlali vy? vycedil Prokop. My u my jsme na to zazeni. Bonku, pr tch mrtvch Ale vs by byla koda. Ale Krakatit v porcelnov krabici nevybuchl, mnil Prokop porn pemleje. Chvlabohu ne. Kdepak! A bylo to v noci, pemlel Prokop dl. V deset ticet pt. Pesn. A ta petka Krakatitu leela na zinkovm na kovovm plechu, tvrdil Prokop dle. Ten na to nem vliv, vybleptl muk trochu zmaten, kousl se do rtu a jal se pechzet po laboratoi. Bylo to bylo to asi jen okysliovn, zamlouval to po chvli. Njak chemick proces. Sms s glycernem taky nevybuchla. Protoe nen vodiv, zamumlal Prokop. Nebo neme ionizovat, j nevm. Pan Carson se nad nm zastavil s rukama na zdech. Vy jste moc chytr, ekl uznale. Muste dostat mnoho penz. Tady je vs koda.
Je Tome pod v Balttinu? ptal se Prokop, v silou se pemhaje, aby to vyznlo lhostejn. Panu Carsonovi to njak blsklo pod brejlemi. Mme ho na och, ekl vyhbav. Sem se u jist nevrt. Pijete k nm teba ho najdete, kdy tak tuze chcete, slabikoval drazn. Kde je? opakoval Prokop tvrdohlav, dvaje najevo, e jinak nemluv. Pan Carson zamval rukama jako ptk. No, utekl, dodval na Prokopv nechpav pohled. Utekl? Vypail se. patn hldn, tuze chytr. Zavzal se, e sestroj cel Krakatit. Zkouel to asi est nedl. Stl ns hrozn penze. Pak zmizel, lump. Nevdl si asi rady, co? Neum nic. A kde je? Pan Carson se naklonil k Prokopovi. Lump. Te nabz Krakatit jinmu sttu. Pitom jim pinesl taky n metylnitrt, ten tak. Sedli mu na lep, te dl u nich. Kde? Nesmm ci. Na mou est, nesmm. A kdy nm plchl, jel jsem, haha, navtvit v hrob. Pieta, co? Geniln chemik, a nikdo ho tady nezn. To byla prce, love. Musel jsem inzerovat jako blbec. To se v, e si toho vimli ti druz, vte? Rozumte mi? Ne. Tak se pojte podvat, ekl pan Carson ile a zamil k protj stn. Tady, ekl a ukal na prkno. Co je? Kulka. Nkdo tu byl.
A kdo po nm stelil? No j pece. Kdybyste byl sem lezl oknem takhle ped trncti dny, byl by vs teba nkdo moc eredn vzal na muku. Kdo? To je jedno, ten nebo onen stt. Tady si, holenku, podvaly dve tuze velk mocnosti. A vy jste zatm nkde, haha, chytal ryby, co? Bjen chlapk! Ale poslyte, drahouku, ekl najednou starostliv, nerate radji chodit sm. Nikdy a nikde, rozumte? Nesmysl! Pokejte. dn grantnk. Velmi nenpadn lid. Dnes se to dl nramn diskrtn. Pan Carson se zastavil u okna a bubnoval na sklo. Nemte pont, co jsem na svj inzert dostal dopis. Asi est Prokop se hlsilo Pojte se honem podvat! Prokop pistoupil k oknu. Co je? Pan Carson jen ukzal krtkm prstem na silnici. Motal se tam na velocipdu njak mldenec v zoufalm zpase s rovnovhou, piem kad kolo jevilo umnnou nklonnost jet jinm smrem. Pan Carson tzav pohldl na Prokopa. U se asi jezdit, mnil Prokop nejist. Nramn neika, e? ekl pan Carson a otevel okno. Bob! Mladk na kole se zastavil jako pibit: Yessr. Go to the town for our car! Yessr. A pilpnuv pedly svitl mlad cyklista k mstu. Pan Carson se obrtil od okna. Ir. Velrni obratn hoch. Co jsem chtl ci? Aha. Tedy asi est Prokop se mi hlsilo schzky na rznch mstech, zejmna v noci vanda, e? Pette si tenhle lstek.
Pijte ztra v deset veer do m laboratoe, ing. Prokop, etl Prokop jako ve snu. Ale vdy je to bezmla m psmo! Tak vidte, zubil se pan Carson. Holenku, tady je hork pda. Prodejte to, a mte pokoj! Prokop zavrtl hlavou. Pan Carson na nm spoinul tkm, neodbytnm pohledem. Mete dat eknme dvacet milin. Prodejte nm Krakatit. Ne. Dostanete vecko zptky. Dvacet milin. love, prodejte to! Ne, ekl Prokop tce. Nechci mt co dlat s vaimi vlkami. Nechci. Co mte tady? Geniln chemik a bydl v prkenn boud! Krajani! J to neznm. Velk lovk nem dn krajany. Nekoukejte na nic! prodejte to a Nechci. Pan Carson stril ruce do kapes a zvl. Vlky! Myslte, e jim zabrnte? Pche! Prodejte a nestarejte se k emu. Vy jste uenec co je vm po ostatnm? Vlky! Jdte, nebute smn. Pokud maj lid nehty a zuby Neprodm, drtil Prokop mezi zuby. Pan Carson pokril rameny. Jak chcete. Najdeme si to sami. Nebo to najde Tome. Taky dobe. Bylo chvli ticho. Mn je to jedno, ozval se pan Carson. Je-li vm to milej, pojedeme s tm do Francie, do Anglie, kam chcete, teba do ny. My oba, vte? Tady by nm to nikdo nezaplatil. Byl byste osel, kdybyste to prodal za dvacet milin. Spolehnte se na Carsona. Tak co? Prokop rozhodn zavrtl hlavou. Charakter, prohlsil pan Carson uznale. Vecka est. To se mn ohromn lb. Poslyte, vm to eknu. Naprost tajemstv. Ruku na to.
Neptm se po vaich tajemstvch, bruel Prokop. Bravo. Diskrtn lovk. Mj typ, pane.
XVIII.
Pan Carson si sedl a zaplil si velmi tlust cigro, nae usilovn pemtal. Tjaja, ekl po chvli. Tak vm to taky vybuchlo. Kdy to bylo? Datum. Nevm u. Den v tdnu? Nevm. Myslm dva dny po nedli. Tedy v ter. A v kolik hodin? Asi po dest veer. Sprvn. Pan Carson zamylen vyfukoval kou. Nm to poprv vybuchlo jak vy se rate vyjadovat, ,samo od sebe v ter v deset ticet pt. Vidl jste pitom nco? Ne. J jsem spal. Aha. Taky to vybuchuje v ptek, kolem pl jedenct. V ter a v ptek. My jsme to zkoueli, vysvtloval na Prokopv vyjeven pohled. Nechali jsme voln leet miligram Krakatitu a hldali jsme to ve dne v noci. Vybuchovalo to v ter a v ptek, o pl jedenct. Sedmkrt. Jednou taky v pondl, v deset dvacet devt. Tak. Prokop se omezil na to, e tie asnul. To probhne Krakatitem takov modr jiskra, dodval pan Carson zahlouban, a pak to exploduje. Bylo tak ticho, e Prokop slyel tikn Carsonovch hodinek.
Tjaja, vzdychl pan Carson a projel si zoufale zrzav kart vlas. Co to znamen? vyrazil Prokop. Pan Carson jen trhl rameny. A co vy, ekl, co vy jste si vlastn myslel, kdy vm to ,samo od sebe vybuchlo? Nu? Nic, uhbal Prokop. Nepemlel jsem o tom tak dalece. Pan Carson zabruel nco urlivho. Toti, opravoval se Prokop, tehdy m napadlo, e to dlaj teba elektromagnetick vlny. Aha. Elektromagnetick vlny. My jsme si to taky mysleli. Vborn mylenka, jene pitom. Bohuel docela pitom. Tak. Nyn si Prokop opravdu nevdl rady. Pedn, uvaoval pan Carson, bezdrtov vlny nebhaj po svt jenom v ter a v ptek o pl jedenct, e? A za druh, love, to si mete myslet, e jsme to s nimi hned vyzkoueli. S krtkmi, s dlouhmi, se vemi monmi. A v Krakatit si z nich nedlal tohle, ukazoval na nehtu nco miziv nepatrnho. Ale v ter a v ptek o pl jedenct si umane ,sm od sebe explodovat. A vte co jet? Prokop to ovem nevdl. Jet tohle. Od njak doby asi pl roku nebo tak maj evropsk bezdrtov stanice dsn dopal. Vte, nco jim ru hovory. Docela pravideln. Nhodou vdycky v ter a v ptek od pl jedenct v noci. Pravte? Prokop nepravil nic, jen si mnul elo. Nu ano, v ter a v ptek. kaj tomu smazan hovory. Zane to telegrafistm prskat do u, a tu to mme; hoi se z toho mohou zblznit. Trapn, co? Pan Carson si sundal brejle a jal se je istit s velkmi okolky. Nejdv nejdv mysleli, e to jsou njak magnetick boue i co. Ale kdy vidli, e to aduje pravideln v ter a v ptek Zkrtka Marconi, TSF, Transradio a njak miniswww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
terstva pot a marny, obchodu, vnitra a j nevm eho veho vyplat dvacet tisc liber chytrkovi, kter tomu pijde na kobylku. Pan Carson si nasadil zas brejle a vesele vykoukl. Mysl se, e existuje njak nezkonn stanice, kter se bav tm, e v ter a v ptek smazv hovory. Konina, e? Soukrom stanice, kter by jen tak pro vandu poslala nejm sto kilowatt do vzduchu! Fi! Pan Carson si odplivl. V ter a v ptek, ozval se Prokop, tedy souasn zrove Divn, e? klebil se pan Carson. J to mm, paneku, napsno: V ter dne toho a toho v deset ticet pt a nkolik vtein porucha na vech stanicch od Revalu a tak dle. A nm v tu samou vteinu ,sama od sebe, jak vy rate kat, exploduje jist st vaeho Krakatitu. Eh? Co? Detto pt ptek v deset dvacet sedm a nkolik vtein porucha a vbuch. Item pt ter v deset ticet vbuch a porucha. A tak dle. Vjimen, jaksi proti programu taky jednou porucha v pondl v deset dvacet devt ticet sekund. Detto vbuch. Klape to na vteinu. Osmkrt v osmi ppadech. ps, e? Co o tom soudte? N nevm, mumlal Prokop. Tak teda jet nco, spustil pan Carson po delm hloubn. Pan Tome u ns pracoval. Neum nic, ale nco v. Pan Tome si dal do laboratoe postavit vysokofrekvenn genertor a zamkl nm dve ped nosem. Lump. Jakiv jsem neslyel, e by se v obyejn chemii pracovalo s vysokofrekvennmi mainami, co? Co byste ekl? Nu ovem, uhbal Prokop s neklidnm pohledem na svj vlastn znovn agregt postaven v kout. Pan Carson chytl ile tento pohled. Hm, ekl, taky tu mte takovou hraku, e? Pkn transformtorek. Co vs stl? Prokop se zamrail, ale pan Carson poal tie zit. Tak si myslm, povdal s rostouc blaenost, e by to byla bjen vc, kdyby se povedlo v njak hmot dejme tomu pomoc vysok frekvence v jiskrovm poli nebo jak rozkmitat, rozviklat, uvolnit vnitn strukturu tak, e by stailo uknout z dlky nwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
jakmi vlnami vboji oscilacemi nebo ertv m, aby se ta hmota rozpadla, co? Bum! Na dlku! Co tomu kte? Prokop neekl nic, a pan Carson cucaje s rozko cigro se na nm jen psl. J nejsem elektrik, vte? zaal po chvli. Mn to vysvtloval jeden uenec, ale a se propadnu, jestli jsem to pochopil. Ten chlap el na mne s elektrony, ionty, elementrnmi kvanty a j ani nevm, jak to jmenoval; a nakonec to katedrov svtlo prohlsilo, e to zkrtka a dobe vbec nen mono. love, vy jste si dal! Udlal jste nco, co podle svtov autority nen mono Tak j jsem si to vyloil sm, pokraoval, jen tak evcovsky. Nkdo si dejme tomu vezme do hlavy udlat vratkou sloueninu z jist olovnat soli. Dotyn sl je ned; ne a ne se sluovat, e? Tak ten chemik zkou vechno mon jako blzen; a tu si dejme tomu vzpomene, e v lednovm sle The Chemist bylo povdn o tom, e dotyn flegmatick sl je bjen koherer detektor pro elektrick vlny. Dostane npad. Pitom a geniln npad, e by snad mohl tu zatracenou sl pivst elektrickmi vlnami do lep nlady, ne? povzbudit ji, roztancovat ji, natst ji jako peinu, e? Tja, nejlep npady dostane lovk z blbosti. Tak tedy seene takov komick transformtorek a d se do toho; co provdl, to je zatm jeho tajemstv, ale koneckonc dostane hledanou sloueninu. A mne ert, dostane ji. Nejsp to njak slepil tou oscilac. love, j se budu muset na star kolena uit fyzice; km boty, e? Prokop zabruel nco docela nesrozumitelnho. To nevad, prohlsil pan Carson spokojen. Jen kdy to zatm dr dohromady; j jsem pitomec, j si pedstavuju, e to dostalo njakou elektromagnetickou strukturu nebo co. Kdyby se njak poruila, tak se to rozpadne, e? Natst asi deset tisc dnch radiostanic a nkolik set nezkonnch udruje v na pozemsk atmosfe takov elektromagnetick klima, takovou eh eh oscilan lze, kter jde zrovna k duhu t struktue. A tak to dr dohromady Pan Carson se maliko zamyslil. A te, zaal zase, te si pedstavte, e njak bel nebo holomek na tomto svt m prostedek, kterm me dokowww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nale ruit elektrick vlny. Prost je smazat i co. Pedstavte si, e to bhsmv pro trop pravideln v ter a v ptek o pl jedenct v noci. V tu minutu a vteinu se poru na tomto svt bezdrtov spojen; ale v tu minutu a vteinu se nejsp nco stane taky v t labiln slouenin, pokud nen zrovna izolovna dejme tomu v v porcelnov krabici; nco se v n poru jaksi v n lupne, a ona se ona se rozpadne, vyhrkl Prokop. Ano, rozpadne se. Exploduje. Zajmav, co? Jeden uen pn mn to vysvtloval hrome, jak to kal? e e pr Prokop vyskoil a popadl pana Carsona za kabt. Poslyte, koktal hrozn rozilen, kdyby se tedy Krakatit roztrousil dejme tomu tady nebo kdekoliv prost po zemi tedy to nejbliho terku nebo ptku o pl jedenct vylet do povt. Tja. love, neukrte mne. Prokop pustil pana Carsona a pebhal po svtnici hrye si hrzou prsty. To je jasn, mruel, to je jasn! Nikdo nesm Krakatit vy-vyr Krom pana Tome, namtl Carson skepticky. Dejte mi pokoj, utrhl se Prokop. Ten na to nepijde! Nu, mnil pan Carson s pochybami, j nevm, kolik jste mu toho ekl. Prokop se zastavil jako vraen do zem. Pedstavte si, kzal horen, pedstavte si dejme tomu vvvlku! Kdo m v rukou Krakatit, me me kdykoli chce Zatm jen v ter a v ptek. vyhodit do povt cel msta cel armdy a vecko! Sta sta jen roztrousit Dovedete si to pedstavit? Dovedu. Bjen.
A proto v zjmu svta nikdy nedm nikdy! V zjmu svta, bruel pan Carson. Vte, v zjmu svta by hlavn bylo pijt na kloub t t emu? T zatracen stanici anarchist.
XIX.
Vy tedy myslte, koktal Prokop, e e snad My tedy vme, peruil ho Carson, e jsou na svt neznm vyslac a pijmac stanice. e si pravideln v ter a v ptek kaj nejsp nco jinho ne dobrou noc. e disponuj njakmi nm dosud neznmmi silami, vboji, oscilacemi, jiskrami, paprsky nebo m zatracenm a a zkrtka nezachytitelnm. Anebo njakmi antivlnami, antioscilacemi nebo jak to k ertu nazvat, nm, co prost peruuje nebo smazv nae vlny, rozumte? Pan Carson se rozhldl po laboratoi. Aha, ekl a popadl kus kdy. Bu je to takhle, povdal rsuje na podlaze asi plloketn ipku kdou, nebo takhle, a pitom pokdoval cel kus prkna a do toho vmzl naslinnm prstem temnou ru. Tak nebo tak, rozumte? Pozitivn nebo negativn. Bu poslaj njak nov vlny do naeho mdia, nebo vrhaj do naeho kmitajcho, skrznaskrz protelegrafovanho prosted uml pauzy, chpete? Obojm zpsobem se d pracovat bez na kontroly. Oboj je dosud technicky i fyzikln naprost zhada. Zatracen, kikl pan Carson v nhlm vzteku a pratil kdou, a se rozstkla, tohle je pli! Poslat neznmmi silami tajn depee zhadnmu adrestovi! Kdo tohleto dl? Co teda myslte? Teba Maran, nutil se Prokop zaertovat; ale opravdu, nebylo mu do ertu.
Pan Carson po nm vraedn vykoukl, ale pak se rozehtal pmo kosky. Dejme tomu, e Maran. Bjecn! Dejme tomu, miste. Ale dejme tomu, e sp nkdo na zemi. Dejme tomu, e njak pozemsk moc rozesl sv tajn instrukce. Dejme tomu, e m tuze vn piny vyhnout se lidsk kontrole. Dejme tomu, e je njak mezinrodn sluba nebo organizace nebo ertv co, a e to m k dispozici neznm sly, tajemn stanice a kdesi cosi. V kadm ppad V kadm ppad m lidstvo prvo zajmat se o ty tajemn depee, ne? A jsou z pekla nebo z Martu. Je to prost zjem lidsk spolenosti. Mete si myslet Nu, nejsp, pane, nejsp to nebudou radiodepee o erven karkulce. Tak. Pan Carson se rozbhl po svtnici. Pedn je jisto, uvaoval nahlas, e dotyn vyslac stanice je nkde ve stedn Evrop, piblin uprosted okruhu tch poruch, e ano? Je pomrn slab, jeto hovo jenom v noci. Saprlot, tm h; Eiffelka nebo Nauen se najde lehko, e? Pane, zvolal nhle a stanul jako pibit, povate, e v samm pupku Evropy existuje a chyst se nco divnho. Je to rozvtven, m to sv ady, udruje to tajn spojen; m to technick prostedky nm neznm, tajemn sly, a abyste vdl, zaval pan Carson, m to Krakatit! Tak! Prokop vyskoil jako blzen. Jak-jake? Krakatit. Devt deka a ptaticet decigram. Vecko, co nm zbylo. Co jste s nm dlali? rozzuil se Prokop. Pokusy. etili jsme s nm jako jako s njakou ctnost. A jednoho veera Co? Zmizel. I s porcelnovou pikslou. Ukraden? Ano. A kdo kdo
Samozejm Maran, klebil se pan Carson. Bohuel pozemskm prostednictvm jednoho laboranta, kter se nm ztratil. Ovem e s porcelnovou krabikou. Kdy se to stalo? Nu, zrovna ne mne poslali sem, za vmi. Vzdlan lovk, Sask. Ani prek nm nezstal. Vte, proto jsem pijel. A vy myslte, e to pilo do rukou tm tm neznmm? Pan Carson jen frknul. Jak to vte? J to tvrdm. Poslyte, ekl pan Carson houpaje se na krtkch nokch, vypadm jako strapytel? N-ne. Tak vm eknu, e z tohohle mm strach. Na mou est, pln kalhoty. Krakatit je zatracen vc; ta neznm stanice je jet hor; ale kdyby pilo oboj do jednch rukou, pak mcta. Pak si pan Carson slo kufk a pojede k tasmanskm lidojedm. Vte, j bych nerad vidl konec Evropy. Prokop si jen drtil ruce mezi koleny. Kriste, kriste, eptal pro sebe. Nu ano, mnil pan Carson. Divm se jenom, vte, e dosud nevyltlo do vzduchu nco velikho. Me se jen stisknout kdesi jaksi pka a pr tisc kilometr daleko prsk! A je to. Na jet ekaj? To je jasn, ozval se Prokop zimnin. Krakatit se nesm dt z ruky. A Tome, Tomovi se mus zabrnit Pan Tome, namtl Carson rychle, prod Krakatit sammu blu, kdy mu to zaplat. V tto chvli je pan Tome jedno z nejvtch svtovch nebezpe. U erta, mruel Prokop zoufale, co tedy dlat?
Pan Carson vydrel del pauzu. To je jasn, ekl konen. Krakatit se mus dt z ruky. Nnne! Nikdy! Dt z ruky. Prost proto, e to je deifrovac kl. Nejvy as, pane. U vech vudy, dejte to, komu chcete, ale jen dn dlouh cavyky. Dejte to vcarm nebo Svazu starch panen nebo ertov babice; budou nad tm sedt pl roku, ne pochop, e nejste blzen. Nebo to dejte nm. V Balttinu u postavili takovou mainu, vte, pijmac apart. Pedstavte si nekonen rychl vbuchy mikroskopickch steek Krakatitu. Zapalovaem je neznmy proud. Jakmile jej tam nkde zapnou, spust cel vc: trrr ta ta trrr trrr ta trrr ta ta ta. A je to. Deifrovat, a hotovo. Jen mt Krakatit! Nedm, dostal ze sebe Prokop pokryt studenm potem. J vm nevm. Vy byste dlali Krakatit sami pro sebe. Pan Carson jen trhl koutkem st. Nu, ekl, jde-li jen o to Meme vm na to svolat Svaz nrod, Svtovou potovn unii, Eucharistick kongres nebo kter erty bly chcete. Aby tedy mla duika pokoj. J jsem Dn a kalu na politiku. Tak. A vy dte Krakatit do rukou mezinrodn komisi. Co je vm? J j byl dlouho nemocen, omlouval se Prokop bledna smrteln. Nen mi dosud dobe. A a dva dny jsem nejedl. Slabost, dl pan Carson, pisedl k nmu a vzal jej kolem krku. Pejde hned. Pojedete do Balttinu. Velmi zdrav krajina. Pak mete jet za panem Tomem. Budete mt penz jako slupek. Budete big man. Nu? Ano, eptal Prokop jako mal dt a nechal se mrn kolbat. Tak tak. Plin napt, vte? To nic nen. Hlavn hlavn je budoucnost. love, vy jste proil bdy, co? Jste chlapk. Vida, u je lp. Pan Carson zamylen kouil. Hrozn ohromn budoucnost. Dostanete spoustu penz. Mn dte deset procent, e? Je to u tak mezinrodn zvyk. Carson taky potebuje Ped barkem zatroubilo auto.
Nu slva, oddychl si pan Carson, tady je vz. Tak, pane, jedeme. Kam? Zatm se najst.
XX.
Den nato se probudil Prokop se stran tkou hlavou a nemohl zprvu pochopit, kde vlastn je; ekal, e usly kvokn slepic nebo hlaholn vytkvn Honzkovo. Pomalu si uvdomoval, e u nen v Tnici; e le v hotelu, kam jej pan Carson dopravil opilho do bezvdom, nalitho, voucho jako zve; ale teprve kdy si pustil na hlavu proud studen vody, upamatoval se na cel verejek a byl by se propadl hanbou. U pi obd pili, ale jen mlo, jen tolik, e byli oba nramn rud a vozili se pak autem nkde po szavskch i jakch lesch, aby se jim to vypailo z hlavy; pitom Prokop bez ustn vanil, zatmco pan Carson moulal cigro a kval. Budete big man. Big man, big man dunlo Prokopovi v hlav jako zvon; hrome, kdyby mne v tto slv vidla ta jist se zvojem! Nafukoval se ped Carsonem k prasknut; ale ten jenom pokyvoval hlavou jako mandarn a jet rozdmychoval jeho zbsilou pchu. Prokop div nevyletl z auta samou horenost; vykldal podle veho, jak si pedstavuje svtov stav destruktivn chemie, socialismus, manelstv, vchovu dt a jin nesmysly. Ale veer to zaalo doopravdy. Kde vude pili, to v bh; bylo to hrozn, Carson platil za vechny neznm, rud, leskly, s kloboukem naraenm, zatmco njak holky tancovaly, kdosi rozbjel sklenice a Prokop vzlykaje zpovdal se Carsonovi ze sv straliv lsky k t, j nezn. Pi tto vzpomnce se Prokop studem a bolest chytal za hlavu. Pak ho, kicho Krakatit, vsadili do auta. as v, kam ho vezli; uhnli po nekonench silnicch, vedle Prokopa poskakoval rud ohnek, to byl asi pan Carson se svm cigrem, a kytal rychleji, Bobe i co. Najednou v jakmsi ohywww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
bu proti nim vyjela dv prudk svtla, pr hlas zavylo, auto sebou smkalo stranou a Prokop letl hubou po trv, m se vzpamatoval tak dalece, e zaal vnmat. Nkolik hlas se zbsile hdalo a vytalo si opilstv, pan Carson straliv lteil a bruel te musme zptky, nae Prokopa jakoto nejte rannho s tiscermi ohledy naloili do toho druhho auta, pan Carson sedl k nmu a jelo se zptky, zatmco Bob zstal u porouchanho vozu. V polou cest zaal tce rann zpvat a povykovat a ped Prahou poctil novou ze. Museli s nm projt jet nkolik lokl, ne ho umleli. S mranm znechucenm studoval Prokop v zrcadle svou odenou tv. Z t trapn podvan ho vyruil vrtn hotelu, jen mu s patinmi omluvami pinel k vyplnn pihlaovac list. Prokop vyplnil sv nacionle a doufal, e tm je vc odbyta; ale sotva si vrtn peetl jeho jmno a stav, oivl nramn a prosil Prokopa, aby te neodchzel; e pr jeden pn z ciziny si vydal, aby mu hned z hotelu zatelefonovali, kdyby se tam pan inenr Prokop snad ril ubytovat. Jestli tedy pan inenr dovol atd. Pan inenr byl tak rozlcen na sebe sama, e by byl dovolil i to, aby mu uzli krk. Sedl si tedy a ekal, trpn odevzdn ve sv bolen hlavy. Za tvrt hodiny tu byl vrtn zas a odevzdval navtvenku. Bylo na n: SIR REGINALD CARSON Col. B. A., M. R. A., M. P., D. S. etc. President of Marconis Wireless Co LONDON
Sem s nm, kzal Prokop, a v hloubi due se nesmrn divil, pro mu chlapk Carson neekl u vera sv ohromujc hodnosti a pro dnes pichz s takovmi okolky; mimoto byl trochu zvdav, jak vypad pan Carson po verej bohopust noci. Ale tu ji vyvalil oi neuviteln pekvapen. Do dve vchzel docela neznm pn, o dobr loket vt ne verej pan Carson.
Very glad to see you, pronesl zvolna neznm gentleman a poklonil se asi tak, jako by byl telegrafn ty. Sir Reginald Carson, pedstavil se a ohlel se po idli. Prokop ze sebe vydal neurit zvuk a ukzal mu na idli. Gentleman pravohle usedl a jal se obrn svlkat velkolep jelen rukavice. Byl to velmi dlouh a nesmrn vn pn s koskou tv naehlenou do psnch zhyb; v kravat ohromn indick opl, na zlatm etzku antick kamej, ohromn nohy hre golfu, zkrtka kadm coulem lord. Prokop tie asnul. Tak prosm, ozval se konen, kdy u to trvalo nepeiteln dlouho. Gentleman neml nijak naspch. Zajist, zaal poslze po anglicku, zajist jste se podivil, kdy jste nael v novinch moje anonce. Pedpokldm, e jste inenr Prokop, autor eh velmi zajmavch lnk o explozvnch ltkch. Prokop mlky pikvl. Velmi poten, ekl sir Carson nikterak nechvtaje. Ptral jsem po vs v jist zleitosti vdecky velmi zajmav a prakticky dleit pro nai spolenost, Marconis Wireless, jejm prezidentem mm tu est bti, nemn ne pro Mezinrodn unii pro bezdrtovou telegrafii, kterto mi prokzala nezaslouenou est zvolivi mne svm generlnm sekretem. Zajist se divte, pokraoval neudchn tak dlouhou vtou, e tyto ven spolenosti mne vyslaj k vm, akoli vae vynikajc prce se pohybuj na zcela jinm poli. Dovolte. Na tato slova otevel sir Carson svou krokodl aktovku a vyal njak papry, blok a zlatou tuku. Asi po ti tvrt roku, zaal pomalu a nasazoval si zlat skipec, aby se podval do svch papr, konstatuj evropsk bezdrtov stanice Promite, skoil mu do ei Prokop nemoha se u ovldat, tedy ty inzerty jste dval vy? Zajist. Tedy konstatuj jist pravideln poruchy v ter a v ptek, vm. Kdo vm ekl o Krakatitu?
Byl bych k tomu doel sm, pronesl ctihodn lord ponkud krav. Well, peskom bli podrobnosti, pedpokldaje, e jste do jist mry informovn o naich nesnzch a o eh a o tajn svtov konspiraci, ne? Sir Carson vytetil bledmodr oi. Prosm za prominut, o jak konspiraci? Nu, o tch zhadnch nonch depech, o tajemn organizaci, kter je vysl Sir Reginald Carson ho zarazil. Fantazie, ekl s politovnm, ir fantazie. J vm, nadhodily to dokonce Daily News, kdy nae spolenost vypsala onu pomrn znanou odmnu Vm, ekl rychle Prokop, obvaje se, aby se o n pomal lord nerozhovoil. Ano. ir nesmysl. Cel vc m jen obchodn pozad. Nkdo m zjem na tom, aby dokzal nespolehlivost naich stanic, rozumte? Chce podrt veejnou dvru. Bohuel nae receptory a eh koherery nemohou zjistit zvltn druh vln, ktermi se toto ruen dje. A jeliko se nm dostalo zprvy, e jste v dren jaksi substance nebo chemiklie, kter velmi, velmi pozoruhodn reaguje na ony poruchy Od koho zprvy? Od vaeho spolupracovnka, pana eh pana Tomese. Mister Tomes, e ano? Pomal gentleman vylovil ze svch papr njak dopis. Dear Sir, etl s jakousi nmahou, nalzm v novinch vypsn odmny et cetera. Jeliko se v ptomn dob nemohu vzdliti z Balttinu, kde pracuji na jistm vynlezu, a jeto vc tak velikho dosahu se ned psemn vyizovat, prosm, abyste nechal v Praze vyhledat mho ptele a dlouholetho spolupracovnka Mr ing. Prokopa, kter m v dren nov vynalezenou ltku, Krakatit, tetrargon jist olovnat soli, jeho syntza se provd za specifickch ink vysokofrekvennho proudu.
Krakatit reaguje, jak dokazuj pesn experimenty, na neznm ruiv vlny silnou exploz; z eho sm sebou plyne jeho rozhodujc vznam pro vzkum eench vln. Vzhledem k dleitosti vci pedpokldm za sebe i za svho ptele, e vypsan odmna bude podstatn zv-zvena Sir Carson se zakuckal. To je celkem ve, ekl. O odmn bychom si promluvili zvl. Podepsn Mr Tomes v Balttinu. Hm, ekl Prokop jat vnm podezenm, e by takovhle soukrom nespolehliv fantastick zprva staila Marconiov spolenosti Beg your pardon, namtal dlouh pn, dostalo se nm samozejm velmi pesnch zprv o jistch pokusech v Balttinu Aha. Od jakhosi saskho laboranta, e? Ne. Od naeho vlastnho zstupce. Hned vm to petu. Sir Carson jal se znovu lovit ve svch paprech. Tady je to. ,Dear Sir, zdejm stanicm se dosud neda pekonati znm poruchy. Pokusy se zvenmi vyslacmi energiemi selhaly naprosto. Dostalo se mi dvrn, ale spolehliv zprvy, e vojensk stav v Balttinu zskal njak kvantum jist ltky Zaklepno. Vstupte, ekl Prokop, a veel sklepnk s vizitkou: Njak pn pros Na vizitce stlo: ING. CARSON, Balttin A vejde, kzal Prokop nhle rozjaen a naprosto nedbaje znamen protestu ze strany sira Carsona. Vzpt vstoupil verej pan Carson s tv velmi poplennou nevyspnm a hnal se k Prokopovi vydvaje zvuky radosti.
XXI.
Pokejte, zarazil ho Prokop. Dovolte, abych vs pedstavil. Inenr Carson, sir Reginald Carson. Sir Carson sebou trhl, ale zstal sedt s neporuenou dstojnost; zato inenr Carson asem hvzdl a snesl se na idli jako lovk, ktermu nohy vypovdly slubu. Prokop se opel o dve a psl se na obou pnech s bezuzdnou zlomyslnost. Tak co? zeptal se konen. Sir Carson jal se skldati sv papry do aktovky. Zajist, ekl pomalu, bude lpe, navtvm-li vs jindy Jen rate zstat, peruil ho Prokop. Prosm vs, pnov, nejste snad spolu pbuzn? Ba ne, ozval se inenr Carson. Sp naopak. Kter z vs je tedy doopravdy Carson? Nikdo neodpovdl; bylo to trapn. Podejte toho pna, ekl oste sir Reginald, aby vm ukzal sv papry. Beze veho, vysypal inenr Carson, ale a po panu pedenkovi. Tak. A kdo z vs inzeroval? J, prohlsil bez vhn inenr Carson. Mj npad, pane. Konstatuju, e i v naem oboru je neslchanou pinavost svst se zadarmo na cizm npadu. Tak. Rate dovolit, obrtil se sir Reginald k Prokopovi se skutenou mravn nevol, to u je pli. Jak by to bylo vypadalo, kdyby vychzel jet jeden inzert s jinm jmnem! Prost jsem musel pijmout fakt, jak to tamten pn udlal.
Aha, dorel bojovn pan Carson, a proto ten pn si pisvojil taky m jmno, vte? Konstatuji prost, ohradil se sir Reginald, e tamten pn se naprosto nejmenuje Carson. Jak se tedy jmenuje? tzal se Prokop chvatn. Pesn to nevm, vycedil opovrliv lord. Carsone, obrtil se Prokop k inenrovi, a kdo je tenhle pn? Konkurence, ekl s hokm humorem pan Carson. Je to ten pn, co mne podvrenmi listy chtl vylkat na velijak msta. Nejsp mne tam chtl seznmit s moc milmi lidmi. Se zdej vojenskou polici, prosm, zamruel sir Reginald. Inenr Carson zle blskl oima a varovn zakalal: Prosm, o tomhle nemluvit! sic Chtj si pnov navzjem jet nco vysvtlit? klebil se Prokop u dve. Ne, nic u, ekl dstojn sir Reginald; doposud neuznal druhho Carsona ani za hodna pohledu. Tak tedy, zaal Prokop, pedevm vm dkuju za nvtvu. Za druh mm velikou radost, e Krakatit je v dobrch rukou, toti v mch vlastnch; nebo kdybyste mli nejmen nadji dostat jej jinak, nebyl bych asi tak tuze hledan osoba, e? Za tuhle nedobrovolnou informaci jsem vm nramn vden. Jet nejsejte, bruel pan Carson. Zbv on? ekl Prokop ukazuje na sira Reginalda. Pan Carson zavrtl hlavou. Kdepak! ale neznm tet. Odpuste, mnil Prokop skoro uraen, snad si nemyslte, e vm nco vm z toho, co jste mi vera napovdal.
Pan Carson s politovnm pokril rameny. Nu, jak chcete. Dle a za tet, pokraoval Prokop, bych vs prosil, abyste mi ekli, kde je te Tome. Ale vdy jsem vm povdal, vyskoil pan Carson, e tohle nesmm Pijete do Balttinu, a je to. Tak vy, pane, obrtil se Prokop k siru Reginaldovi. Beg your pardon, pronesl dlouh gentleman, ale tohle nechm pro sebe. Tedy za tvrt vm kladu na srdce, abyste se tady navzjem nesndli. J zatm pjdu na policii, mnil sir Reginald. Velmi sprvn. T mne, e s tm souhlaste. Odpuste, e vs tu zatm zamknu. Oh, prosm, ekl lord zdvoile, zatmco pan Carson se pokouel zoufale protestovat. S velkou levou zamkl Prokop za sebou dve a jet k nim postavil dva sklepnky, nae bel na blzk komisastv; nebo povaoval za vhodno poskytnout tam jaks taks vysvtlen. Ukzalo se, e vc nen tak lehk; ponvad nemohl oba cizince naknout aspo z krdee stbrnch liek nebo z hran makaa, ml velkou prci pekonat pochybnosti policejnho ednka, kter ho patrn pokldal za blzna. Konen snad aby u ml pokoj pidlil Prokopovi civilnho strnka, osobnost velmi ooupanou a mlelivou. Kdy dorazili do hotelu, nali oba sklepnky staten vzepen o dve za ohromnho shonu vekerho personlu. Prokop odemkl a civiln strnk zafrkav nosem vstoupil klidn dovnit, jako by si el kupovat le. Pokoj byl przdn. Oba pni Carsonov zmizeli. Mleliv osobnost se jen omrkla a rovnou se ubrala ke koupeln, na kterou Prokop doista zapomnl. Bylo tam okno dokon oteven do svtlku, a v protj stran vyraen oknko k zchodu. Mleliv osobnost zamila k zchowww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
du. Ten stil do jin chodby, byl zamen a kl zmizel. Strnk zakroutil v zmku paklem a otevel: bylo tam przdno, jen na sedadle klozetu byly stopy nohou. Nemluvn osobnost ve zase zamkla a ekla, e sem pole pana komisae. Pan komisa, lovek velmi pohybliv a slavn kriminalista, se dostavil velmi brzo; dmal z Prokopa dobr dv hodiny, chtje se mermomoc dozvdt, o em ml co jednat s obma pny; zdlo se, e m velikou chu zatknout aspo Prokopa, kter upadal pes tu chvli do hroznch rozpor ve vlastnch vpovdch, pokud se tkaly jeho styk s obma cizinci. Potom vyslechl vrtnho a sklepnky a dtkliv vyzval Prokopa, aby se o est hodin dostavil na policejn editelstv; do t doby aby se radji z hotelu nehnul. Zbytek dne strvil Prokop bhaje po pokoji a mysle s hrzou na to, e bude asi zaven; nebo jak me dt vysvtlen, kdy o Krakatitu pro ivho boha nic neekne? ertv jak dlouho me takov vyetovac vazba trvat; a tak msto aby mohl hledat ji, tu neznmou v zvoji Prokop ml oi pln slz; ctil se slb a mkk, e se a stydl. Ped estou se vak vyzbrojil v svou statenost a pustil se na policejn editelstv. Uvedli ho hned do kancele, kde byly tlust koberce, koen kesla a velk krabice s doutnky (byla to kancel policejnho prezidenta). U psacho stolu objevil Prokop obrovsk, boxersk zda naklonn nad papry, zda, je v nm na prv pohled budila hrzu a pokoru. Posate se, pane inenre, ekla zda pvtiv, osuila nco a obrtila se k Prokopovi tv nemn monumentln, vhodn umstnou na tu ji. Mohutn pn vteinku studoval Prokopa a ekl: Pane inenre, nebudu vs nutit, abyste mn povdal, co z pin jist uvench hodlte nechat pro sebe. Znm vai prci. Myslm, e v t zleitosti lo o njakou vai taskavinu. Ano. Vc m asi vt vznam eknme vojensk. Ano.
Mohutn pn se zvedl a podval Prokopovi ruku: Chtl jsem vm jenom, pane inenre, podkovat, e jste ji neprodal zahraninm agentm. To je vechno? vydechl Prokop. Ano. Chytli jste je? vyhrkl Prokop. Pro? usml se pn. K tomu nemme prva. Pokud jde o tajemstv jenom vae a nikoliv o tajemstv na armdy Prokop pochytil jemnou vtku a upadl do rozpak. Ta vc nen dosud zral Vm. Spolhm na vs, ekl mocn mu a znovu mu podal ruku. To bylo ve.
XXII.
Musm postupovat metodicky, umioval si Prokop. Dobr, tedy po pedlouhm rozvaovn a nejpodivnjch npadech ustanovil se na tomto postupu: Pedevm dval obden do vech vtch novin inzert: Pan Ji Tome. Dmu v zvoji pros doruitel s porannou rukou o udn adresy. Velmi dleit. P. zn., 40 000 do inz. k. Grgr. Tato formulace se mu zdla velmi chytr; nen sice jisto, e by mlad dma etla noviny vbec a inzertn st zvlt, nu ale kdov? Nhoda je mocn. Avak msto nhody dostavily se okolnosti, je bylo mono pedvdat, ale na n Prokop pedem nepomyslel. Na udanou znaku dola toti cel spousta korespondence, jene byly to vtinou ty, upomnky, hrozby a hrubosti na adresu nezvstnho Tome; nebo pan Ji Tome nech ve vlastnm zjmu ud svj pobyt pod zn a podobn. Mimoto oumoval v inzertn kanceli jaksi huben lovk, kter, kdy Prokop si vyzvedl korespondenci, k
nmu pistoupil a ptal se ho, kde bydl pan Ji Tome. Prokop si na nho vyjel tak hrub, jak okolnosti dovolovaly, a tu huben pn se vytasil s policejn legitimac a vyzval Prokopa drazn, aby nedlal hlouposti. lo tu toti o onu jistou zpronevru a jin okliv vci. Prokopovi se podailo pesvdit hubenho pna, e pedevm on sm by nesmrn poteboval vdt, kde pan Tome je; nicmn po tto phod a prostudovn dol korespondence jeho dvra v spch inzerce valn ochabla. Skuten tak na dal anonce dochzelo odpovd stle mn, zato vak byly pod hrozivj. Za druh navtvil soukromou detektivn kancel. Vyloil tam, e hled neznmou dvku v zvoji, a pokouel se ji popsat. Byli ochotni opatit mu o n diskrtn informace, ud-li bu jej bydlit, nebo jej jmno. I nezbylo mu ne odejt s nepozenou. Za tet dostal geniln npad. V een oblce, kter ho neopoutla ve dne ani v noci, bylo krom mench bankovek ticet tiscovek opatench pskou, jak je v bankch zvykem pi vyplcen vtch penz. Nebylo tam jmno banky; ale aspo to je nejv pravdpodobno, e dvka je vybrala v nkterm pennm stav tho dne, kdy on, Prokop, s nimi odejel do Tnice. Nue, nyn jen vdt pesn datum, a pak sta obejt vechny banky v Praze a vyprosit si, aby mu udali jmno osoby, kter toho dne vyzvedla ticet tisc nebo o nco vce korun. Ano, vdt pesn datum; Prokop si byl sice neurit vdom, e Krakatit mu vybuchl v ter nebo kdy (dva dny pedtm byla nedle i svtek), take dvka vyzvedla penze pravdpodobn ktersi stedy; avak tdnem ani mscem si nebyl Prokop jist, mohlo to bt v beznu nebo v noru. Se stranou nmahou hledl se upomenout nebo si vypotat, kdy to asi bylo; avak kad kalkul se zastavil u toho, e nevdl, jak dlouho stonal. Dobr, jist vak vd u Tom v Tnici, kterho tdne jsem k nim vpadl! Oslnn touto nadj depeoval starmu doktoru Tomi: Telegrafujte datum, kdy jsem k vm pijel. Prokop. Sotva depei odeslal, zamrzelo ho to; nebo ctil zrovna paliv, e se k nim nezachoval pkn. Skuten tak odpov nedochzela. Kdy u chtl tuto nitku pustit z ruky, napadlo ho, e snad si na onen den vzpomene domovnice od Jirky Tome. Letl k n; avak domovnice tvrdila, e to bylo nkdy v sobotu. Prokop si zoufal;
ale tu ho doel dopis napsan velkmi a pelivmi psmenami vzorn kolaky, e do Tnice pijel dne toho a toho, ale tati nesm vdt, e jsem Vm psala. Nic vc. Podepsna Ani. V Prokopovi bhvpro krvcelo srdce nad tmi dvma dky. Nue, se astn zskanm datem bel do prvn banky: mohou-li mu ci, kdo si toho a toho dne vybral tady v stav eknme ticet tisc korun. Kroutili nad tm hlavou, e pr to nen zvykem ani vbec ppustno; ale kdy vidli, jak je zdrcen, li se s nkm poradit a pak se ho ptali, na jak et byly penze vybrny; nebo aspo zda byly vyzvednuty na knku, na bn et, na ek i akreditiv. Prokop to ovem nevdl. Dle, pravili mu, snad ten dotyn tu prodal jen cenn papry; pak jeho jmno ani nemus bt v knihch. A kdy jim poslze Prokop doznal, e naprosto nev, zda ty penze byly vyplaceny v thle bance nebo v kterkoliv jin, dali se mu do smchu a ptali se, chce-li s takovmto dotazem zbhat vech dv st padest i kolik pennch stav, fililek a smnren v Praze. Tak Prokopv geniln npad selhal naprosto. Zbvala u jen tvrt monost, toti nhoda, e ji potk. I do t nhody se pokouel Prokop vpravit jakousi metodu; rozdlil si pln Prahy na sektory a proptrval jeden sek po druhm bhaje od rna do veera. Jednoho dne spotal, s kolika lidmi se takto za cel den setk, a doel k slu skoro tyiceti tisc; tedy vzhledem k hrnnmu potu obyvatelstva veker Prahy je tu pravdpodobnost asi jedna ku dvancti, e uvid tu, ji hled. Ale i tato mal pravdpodobnost je velkou nadj. Jsou ulice a msta, kter se u pedem zdaj nad jin hodna toho, aby ona tu bydlela nebo tudy prola; ulice s akty kvetoucmi, dstojn star nmst, intimn kouty hlubokho a vnho ivota. Rozhodn nen mono, e by pebvala v tto hlun a ponur ulici, kudy se jenom spch; ani v pravohl suchosti tch ink bez tve, ani ve rmutn pn staroby; pro by vak nemohla t zrovna za tmihle velkmi okny, za nimi taj dech stinn a jemn ticho? Div se, bloud jako v snch objevoval Prokop poprv v ivot, co ve je v tomto mst, kde strvil tolik let; boe, tolik krsnch mst, kde uplv ivot pokojn a zral a vb t, love roztkan: ohrani, ohrani sebe sama.
Bezpotukrte hnal se Prokop za mladmi enami, je mu z dlky bhvm pipomnly tu, ji vidl jen dvakrt; bel za nimi s div tlukoucm srdcem: co kdyby to byla ona! A kdo nm pov, jak to byla divinace nebo ich: vdy to byly eny neznm sice, ale krsn a smutn, uzaven v sebe a zattn nevmjakou nedostupnost. Jednou pak u si byl skoro jist, e to je ona; hrdlo se mu sevelo tak, e musel stanout, aby vydechl; tu ta dotyn vstoupila do tramvaje a ujela. Po ti dny potom hldkoval u on stanice, ale u j neuvidl. Nejhor pak byly veery, kdy na smrt unaven tiskl ruce mezi koleny a namhal se zkombinovat njak nov detektivn pln. Boe, nikdy se nevzdm toho, nalzt ji; jsem posedly, budi; jsem blzen, blbec a maniak; ale nikdy se toho nevzdm. m vc mi unik, tm je to silnj; prost je to osud i co. Jednou se probudil uprosted noci, a bylo mu nhle neodvratn jasno, e takhle j jakiv nenajde; e mus vstt a vyhledat Jirku Tome, kter o n v a mus mu o n ci. I ustrojil se uprosted noci a nemohl se dokat rna. Nebyl pipraven na nepochopiteln pote a prtahy s opatenm pasu; nerozuml ani, co vechno na nm chtj, a zuil i tesknil horenou netrplivost. Konen, konen jedn noci ho nesl rychlk za hranice. A tedy nejprve do Balttinu! Te se to rozhodne, ctil Prokop.
XXIII.
Rozhodlo se to bohuel jinak, ne mnil. Ml toti pln vyhledat v Balttinu toho jistho, co se mu vydval za Carsona, a ci mu asi tolik: nco za nco, j vm kalu na penze; vy mne dovedete ihned k Jimu Tomi, se kterm mm co jednat, a za to dostanete dobrou taskavinu, dejme tomu fulmint jodu se zaruenou detonac njakch jedencti tisc sekundometr, nebo pro mne a za mne ten jist kovov azid s celmi tincti
tisci, pane, a dlejte si s tm, co chcete. Byli by ovem blzni, kdyby na takov obchod nepistoupili. Tovrna v Balttinu se mu zdla zven nehrub velik; trochu v nm hrklo, kdy msto na portra narazil na vojenskou hldku. Ptal se j na pana Carsona ( u erta, vdy se ten lovk tak nejmenuje!); ale vojek neekl a ani b a s bajonetem ho vedl k ikovateli. Ten neekl o mnoho vc a dovedl Prokopa k dstojnkovi. Inenr Carson je tu neznm, ekl dstojnk, a co pr s nm pn chce? Prokop prohlsil, e chce vlastn mluvit s panem Tomem. To na dstojnka mlo tak dalece inek, e poslal pro pana obrsta. Pan obrst, velmi tlust astmatick lovk, jal se Prokopa dtkliv vyslchat, kdo je a co tu chce; to u bylo v kanceli asi pt vojenskch pn a prohleli si Prokopa tak, a se potil. Bylo zejmo, e ekaj na nkoho, pro koho zatm telefonovali. Kdy se ten nkdo pihnal jako vtr, ukzalo se, e je to pan Carson; titulovali ho direktorem, ale jeho skuten jmno Prokop nezvdl nikdy. Kiel radost, kdy spatil Prokopa, a tvrdil, e na nho u ekali a kdesi cosi; hned nadil telefonovat do zmku, aby pipravili kavalrsk hostinsk pokoje, chytil Prokopa pod pa a vedl jej balttinskm zvodem. Ukzalo se, e to, co Prokop povaoval za tovrnu, je jenom vojensk a hasisk ubikace u vchodu; odtud vede dlouh chausse tunelem v porostl, asi deset metr vysok hrzi. Pan Carson uvedl Prokopa nahoru, a teprve nyn si Prokop jaktak uvdomil, co to jsou balttinsk zvody: cel msto muninch bark oznaench slicemi a psmenami, kopeky pokryt trvou, co pr jsou sklady, o kus dl ndran park s rampami a jeby a za nm njak docela ern budovy a prkenn boudy. Vidte tamten les? ukazoval pan Carson k obzoru. Za nm jsou teprve ty pokusn laboratoe, vte? A tamhle, co jsou ty pskov vrky, je stelnice. Tak. A tadyhle v parku je zmek. Budete mrkat, a vm uku laboratoe. Ef ef, to nejmodernj. A te pjdeme do zmku. Pan Carson vesele vanil, ale nic o tom, co bylo nebo m bt; li zrovna parkem, i ukazoval mu tuhle vzcn druh Amorphophallus a tamhle jakousi japonskou varietu teniky; a tady u je balttinsk zmek cel zarostl beanem. U vchodu ek tich a jemouk stak v blch rukavicch, jmnem Paul, a vede Prokopa rovnou do kavalrskho pokoje. Jakiv nebyl Prokop v nem
podobnm; vykldan parkety, anglick empir, ve starouk a drahocenn, e se bl na to sednout. A ne se mohl oplchnout, u je tu Paul s vajky, lahv vna a tesouc se sklenic a stav ve na stl tak nn, jako by posluhoval princeznice. Pod okny je dvr vysypan plavm pskem; tolba v ohrnutch holinkch tam na dlouh oprati lonruje vysokho groovanho kon; vedle nho stoj huben hnd dvka, pimhouenma oima sleduje kov cval a dv krtce jaksi rozkazy, nae piklekne a ohmatv koovy kotnky. Pan Carson se piene zase jako vtr, a e pr te Prokopa mus pedstavit generlnmu editeli. Vede ho dlouhou blou chodbou ovenou sammi parohy a vroubenou ernmi vyezvanmi idlemi. Rov pank s blmi rukavicemi oteve ped nimi dvee, pan Carson voupne Prokopa dovnit, do jakhosi rytskho slu, a dvee se zavrou. U psacho stolu stoj vysok staec, podivn vzpmen, jako by ho prv vythli ze skn a pipravili k uvtn. Pan inenr Prokop, Jasnosti, ekl pan Carson. Kne Hagen-Balttin. Prokop se zamrail a trhl zlobn hlavou; patrn tento pohyb povaoval za poklonu. Bute nm vtn, pronesl kne Hagen a podal mu pedlouhou ruku. Prokop znovu trhl hlavou. Dou-fm, e budete u ns spokojen, pokraoval kne, a Prokop si viml, e je na pli tla ochrnut. Rate ns poctt u stolu, mluvil kne s patrnou zkost, aby mu nevypadl uml chrup. Prokop nervzn pelapoval. Rate odpustit, kne, zaal konen, ale j se tu nemohu zdret; j j musm jet dnes Nemono, naprosto nemono, vyhrkl pan Carson vzadu. Jet dnes se musm porouet, opakoval Prokop tvrdohlav. Chtl jsem jenom poprosit, abyste mi ekli, kde je Tome. Byl bych eventueln ochoten poskytnout za to eventueln
Jak? zvolal kne a vytetil na pana Carsona oi v absolutn nechpavosti. Co chce? Nechte to zatm, zahuel pan Carson Prokopovi do ucha. Pan Prokop jenom mn, Jasnosti, e nebyl na vae pozvn pipraven. To nevad, obrtil se ile k Prokopovi. J jsem to zadil. Dnes bude djeuner na trvnku, tedy dn ern aty; mete jt jak jste. Telegrafoval jsem pro krejho; dn starosti, pane. Ztra je to v podku. Tak. Nyn zas Prokop vytetil oi. Jak krej? Co to znamen? Bude nm zvltn ct, zakonil kne a podal Prokopovi umrl prsty. Co to znamen? zuil Prokop na chodb a chytil Carsona za rameno. love, te mluvte, nebo Pan Carson se rozehtal a vysmekl se mu jako ulink. Nebo, jakpak nebo? sml se prchaje a poskakuje jako m. Jestli mne chytte, eknu vm vechno. Na mou est. Vy kapare, zahromoval Prokop rozzuen a pustil se za nm. Pan Carson ehtaje se letl po schodech a vyklouzl podle plechovch ryt do parku; tam pankoval na trvnku dlaje si zejm z Prokopa tatrmany. Tak co, kiel, co mn udlte? Zmltm vs, soptil Prokop t se na nho celou svou tkou vahou. Carson kviel radost a skkal po trvnku klikuje jako zajc. Honem, jsal, tady jsem, a u zase uklouzl Prokopovi pod rukou a dlal na nho kuku za pnm stromu. Prokop mlky uhnl za nm s pstmi zaatmi, vn a hrozn jako Ais. Supl u bez dechu, kdy najednou zahldl, e ze zmeckch schod pihmouenma oima sleduje jejich bh hnd amazonka. Zastydl se nesmrn, stanul a jaksi se lekl, e te snad ta dvka mu pijde ohmatat kotnky. Pan Carson, najednou zase docela vn, coural se k nmu s rukama v kapsch a povdal ptelsky: Mlo trninku. Nesmte pod sedt. Cviit srdce.
Tak. A, zahlaholil rozzen, nae velitelka, haholihoo! Dcera starho, dodval tie. Princezna Wille, toti Wilhelmina Adelhaida Maud a tak dle. Zajmav holka, osmadvacet let, ohromn jezdkyn. Musm vs pedstavit, ekl nahlas a vlekl vzpouzejcho se Prokopa k dvce. Nejjasnj princezno, volal zdlky, tady vm do jist mry proti jeho vli pedstavuji naeho hosta. Inenr Prokop. Stran zuiv lovk. Chce mne zabt. Dobr den, ekla princezna a obrtila se k panu Carsonovi: Vte, e Whirlwind m zpuchl kotnk? I proboha, dsil se pan Carson. Uboh princezno! Hrajete tenis? Prokop se mrail a nevdl ani, e tohle platilo jemu. Nehraje, odpovdl Carson za nho a ouchl ho do eber. To muste hrt. Princezna prohrla s Lenglenovou jen o jeden set, e? Protoe jsem hrla proti slunci, namtla princezna ponkud dotena. Co hrajete? Prokop zas nevdl, e to patilo jemu. Pan inenr je uenec, spustil Carson horliv. Nael atomov vbuchy a takov vci. Ohromn duch, vn. My jsme proti nmu kuchysk ficky. Takhle strouhat brambory a podobn. Ale tuhle on, a pan Carson podivem hvzdl. Jednodue kouzelnk. Jestli chcete, vyraz z vizmutu vodk. Tak, paneku. ediv oi trbinou sklouzly po Prokopovi, jen tu stl zrovna uvaen v rozpacch a vztekaje se na Carsona. Velmi zajmav, ekla princezna a u zas se dvala jinam. eknte mu, aby mne nkdy pouil. Tedy v poledne na shledanou, e ano? Prokop se uklonil tm vas, a pan Carson jej vlekl do parku. Rasa, povdal uznale. Ta ensk m rasu. Pyn, co? Pokejte, a ji poznte bl.
Prokop se zastavil. Poslyte, Carsone, abyste si to nepletl. Nikoho nemnm poznat bl. Dnes nebo ztra odjedu, rozumte? Pan Carson kousal njak list, jakoby nic. koda, ekl. Tady je moc pkn. Nu co dlat. Zkrtka mi povzte, kde je Tome A pojedete odtud. Jak se vm lbil star? Co mi je po nm, huel Prokop. Nu ano. Antikn kus, pro reprezentaci. Bohuel ho pravideln jednou tdn ran mrtvice. Ale Wille je bjen dve. Pak je tu Egon, klacek, osmnct let. Oba sirotci. Potom hosti, njak bratrnek princ Suwalski, velijac ofici, Rohlauf, von Graun, vte, Jockey Club, a doktor Krafft, vychovatel, a takov spolenost. Dnes veer muste pijt mezi ns. Pivn veer, dn lechta, nai ineni a podobn, vte? Tamhle v m vile. Je to na vai poest. Carsone, ekl Prokop psn. Chci s vmi vn mluvit ne odjedu. To nespch. Odponte si, a je to. Nu, j musm po sv prci. Mete dlat, co vm je libo. dn formality. Chcete-li se vykoupat, tak tamhle je rybnk. Nic nic, a pozdji. Udlejte si pohodl. Tak. A byl pry.
XXIV.
Prokop se coural po parku mrze se na cosi a nevyspale zvaje. Divil se, co s nm vlastn chtj, a mil s nelibost sv boty podobn vojenskm baganatm i sv unoen nohavice. Ponoen v tyto mylenky dive nevlezl a doprosted tenisovho ht, kde princezna hrla se dvma panky v blch atech. Uhnul rychle a pustil se smrem, kde pedpokldal konec parku. Nu, na tto stran konil se pak park jakousi terasou: kamenn balustrdka a kolmo dol ze njawww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kch dvanct metr vysok. Mono se pokochat vyhldkou na borov lesky a na vojka, kter dole pechz s nasazenm bajonetem. Prokop zamil v tu stranu, kde se park svaoval dol; nael tam rybnk s koupelnami, ale pemhaje chu vykoupat se veel do pknho bezovho hjku. Tak vida, tady je jenom laov plot a u polozarostl cestiky vrtka; nejsou dokonce zavena a lze vyjt ven, do borovho lesa. Putoval tie po klouzavm jehli a na kraj lesa. A sakra, tady je dobr tyi metry vysok plot z ostnatho drtu. Jakpak, eknme, je takov drt pevn? Zkouel to opatrn rukou i nohou, a shledal, e k jeho ponn se zjmem pihl vojek s bajonetem na druh stran plotu. To je horko, e? ekl Prokop, aby to zamluvil. Tudy se nesm, povdal vojek; i otoil se Prokop na pat a ubral se podle ostnatho plotu dl. Borov les peel v mlz, a za nm jsou njak klny a chlvy, patrn pansk dvr; nakoukl tam plotem, a tu se uvnit rozlehl stran ev, chroptn a tkot, a dobr tucet dog, bloodhound a vlk se spal na plot. tyi pry nedvivch o vykoukly z tverch dve. Prokop pro jistotu pozdravil a chtl jt dl; ale jeden eledn vybhl za nm a povdal, e tudy se nesm, nae ho dovedl zptky a k vrtkm do bezovho hje. To ve Prokopa velmi rozlaovalo. Carson mn mus ci, kudy se jde ven, umioval si; nejsem pece kanr, aby mne dreli v kleci. Vyhnul se obloukem tenisovmu hti a zamil k parkov cest, kudy ho Carson vedl nahoru do zmku. Jene te se mu postavil do cesty filmov chlapk v placat epici, a kam pr pn r. Ven, ekl Prokop zkrtka. Ale tudy se nesm, vysvtloval mu lovk v epici; tudy pr se jde k rnuninm barkm, a kdo tam chce jt, mus mt laissezpasser od editelstv. Ostatn vrata ze zmku pmo ven jsou tuhle zptky, po hlavn cest a vlevo prosm. Prokop se tedy pustil po hlavn cest a vlevo prosm, a piel k velikm movm vratm. Dda vrtn mu el otevt. Rate mt lstek?
Jak lstek? Pasrku. Jakou pasrku? Lstek, e smte ven. Prokop se rozltil. Copak jsem v kriminle? Dda kril ltostiv rameny: Prosm, dneska mi dali rozkaz. Chudku, myslel si Prokop, ty bys tak nkoho mohl zadret! Jen udlat rukou takhle Z okna vrtnho domku vyhldla povdom tv, nramn podobn jistmu Bobovi. Prokop tedy ani nedokonil svou mylenku, otoil se na pat a loudal se zptky k zmku. U vech rohatch, ekl si, to jsou divn okolky; skoro to vypad, jako by tu nkdo ml bt zaven. Dobr, promluvm si o tom s Carsonem. Pedevm vbec nestojm o jejich pohostinstv a nepjdu k obdu; nebudu sedt s panky, kte se tam na tenisovm hti chechtali za mmi zdy. Rozhoen nesmrn odebral se Prokop do pokoj, kter mu byly vykzny, a vrhl se na staroukou chaise longue, a to zapraskalo, a hnval se. Za chvli zaklepal pan Paul a ptal se vldn a starostliv, pjde-li pn k djeuner. Nepjdu, vrel Prokop. Pan Paul se poklonil a zmizel. Za chvilku tu byl zas a strkal ped sebou stl na kolekch, pokryt sklenicemi, kehoukm porcelnem a stbrem. Prosm, jak vno? ptal se nn. Prokop zamruel cosi jako aby mu dali pokoj. Pan Paul el po pikch ke dvem a vzal tam z dvou blch pracek velikou msu. Consomm de tortues, eptal pozorn a nalval Prokopovi, nae msa opt zmizela v blch tlapch. Tout cestou pila ryba, peen, salty, vci, kter Prokop jakiv nejedl, a ani dobe nevdl, jak se jed; ne ostchal se dt ped panem Paulem najevo jakkoliv rozpaky. Kupodivu, jeho hnv se njak rozplval. Sednte si, kzal Paulovi, ochutnvaje nosem a patrem nahokl bleouk vno. Pan Paul se etrn uklonil a zstal ovem stt.
Poslyte, Paul, pokraoval Prokop, myslte, e tu jsem zaven? Pan Paul pokril uctiv rameny: Prosm, nemohu vdt. Kudy se odtud dostanu ven? Pan Paul chvilinku pemlel. Prosm, po hlavn cest a pak nalevo. Porou milostpn kvu? No teba. Prokop si opail krk skvostnm moka, zatmco pan Paul mu podval vechny vn Arbie v cigrov krabici a stbrn hok. Poslyte, Paul, zaal zas Prokop kousaje piku doutnku, dkuju vm. Neznal jste tady njakho Tome? Pan Paul obrtil oi k nebi samm usilovnm vzpomnnm. Neznal, prosm. Kolik je tu vojk? Pan Paul uvaoval a potal. Na hlavn stri asi dv st. To je infanterie. Potom poln etnci, to nevm kolik. V Balttin-Dortum kardona husar. Na stelnici v Balttin-Dikkeln kanoni, to se mn. Pro tu jsou poln etnci? Prosm, tady je vlen stav. Kvli munin tovrn. Aha. A to se hld jen tady kolem? Tady jsou jen patroly, prosm. etz je a dl, za lesem. Jak etz? Hldkov zna, prosm. Tam nikdo nesm. A kdyby chtl lovk odejet To mus mt povolen od staninho komanda. Peje si pn jet nco? Ne, dkuju vm.
Prokop se nathl na chaise longue rozkonicky jako syt bej. Nu uvidme, ekl si; a potud to nen tak zl. Chtl ve uvit, ale msto toho si vzpomnl, jak ped nm Carson poskakoval. e bych ho nedohonil? napadlo ho a pustil se za nm. Stail jedin ptimetrov skok; ale tu se Carson vznesl jako kobylka a hladce peltl pes skupinu ke. Prokop dupnul nohou a vzltl za nm, a jen zvedl nohy, kdy letl nad vrcholky kov. Nov odraz, a ji letl bhvkam, nestaraje se dle o Carsona. Vznel se mezi stromy, lehnk a voln jako ptk; zkusil nkolik plaveckch rz nohama, a vida, stoupal v. To se mu nesmrn zalbilo. Mocnmi tempy se rouboval kolmo nahoru. Pod nohama se mu jako pkn narsovan pln otevral zmeck park se svmi altny, trvnky a vinutmi cestami; lze rozeznat tenisov ht, rybnk, stechu zmku, bezov hjek; tam je ten dvr se psy a borov les a ostnat plot, a napravo u zanaj munin barky, a za nimi vysok ze. Prokop zamil vzduchem nad tu stranu parku, kde dosud nebyl. Cestou zjistil, e to, co povaoval za terasu, je vlastn bval opevnn zmku, mohutn bata s podsebitm a pkopem, druhdy patrn napjenm z rybnka. Hlavn mu lo o tu st parku mezi hlavnm vchodem a batou; jsou tam zarostl cestiky a divok kov, hradba vysok u jen asi ti metry a pod n jaksi smetit nebo kompost; dle zelinsk zahrada a kolem dkov ze hodn chatrn a v n zelen vrtka; za vrtky silnice. Tam se podvm, ekl si Prokop a snel se pomalu dol. Tu vak vyrazila na silnici kadrona jzdy s tasenmi avlemi, a rovnou na nho. Prokop pithl nohy a k brad, aby mu je neusekli; ale tm dostal takov kolm rozmach, e vyltl do ve jako p. Kdy se zas podval dol, vidl ve malik jako na map; dole na silnici pedjd malink baterie dl, leskl hlave se obrac nahoru, vyrazil bl oblek, a bum! prvn grant peletl Prokopovi nad hlavou. Zasteluj se, mnil Prokop, a rychle vesloval rukama, aby se dostal dl. Bum! druh grant zafiel Prokopovi ped nosem. Prokop se dal na stup tak rychle, jak to lo. Bum! tet rna mu rzem perazila kdla a Prokop se til hlavou k zemi, a procitl. Nkdo klepal na dvee. Vstupte, kikl Prokop a vyskoil, nechpaje, kde vbec je. Veel blovlas, ulechtil pn v ernm a hluboce se uklonil. Prokop zstal stt a ekal, a ho vzneen pn oslov.
Drehbein, ekl ministr (nejmn!) a znovu se uklonil. Prokop se uklonil stejn hluboko. Prokop, pedstavil se. m mohu slouit? Kdybyste ril chvilku stt. Prosm, vydechl Prokop, asna, co se s nm bude dt. Blovlas pn studoval Prokopa s pimhouenma oima; dokonce si ho obeel a pohil se do pozorovn jeho zad. Kdybyste se ril trochu narovnat. Prokop se vztyil jako vojk; co to u vech vudy Rate dovolit, ekl pn a poklekl ped Prokopem. Co chcete? vyhrkl Prokop couvaje. Vzt mru. A u vythl ze osu svinut metr a jal se mit Prokopovu nohavici. Prokop ustoupil a k oknu. Nechte toho, ano? spustil podrdn. J jsem s dn aty neobjednal. U jsem dostal rozkazy, podotkl pn uctiv. Poslyte, ekl Prokop pemhaje se, jdte mi ke vem Nechci dn aty a dost! Rozuml jste? Prosm, souhlasil pan Drehbein, depl ped Prokopem, nadzvedl mu vestu a zatahal za dolej kraj kalhot. O dva centimetry vc, poznamenal vstvaje. Rate dovolit. Pitom mu znalecky zajel rukou do podpa. Pli voln. To je dobe, zabruel Prokop a obrtil se k nmu zdy. Dkuju, mnil pn a uhlazoval mu na zdech njak zhyb. Prokop se rozlcen otoil. love, ruce pry, nebo
Promite, omlouval se pn a objal ho mkce kolem pasu; a ne ho Prokop mohl pinejmenm skolit, sthl mu psek u vesty, ustoupil a s naklonnou hlavou zpytoval Prokopovu tailli. Tak je to, podotkl zcela uspokojen a hluboce se uklonil. Mm tu est se vm porouet. Jdi ke vem kozlm, kiel za nm Prokop, a vak u tu ztra nebudu, zakonil pro sebe, nae popuzen mil pokoj z rohu do rohu. Hrom do toho, copak si ti lid mysl, e tu zstanu pl roku? Tu zaklepal a veel pan Carson s tv nevitka. Prokop se zastavil s rukama za zdy a mil ho ponurma oima. love, ekl oste, kdo vlastn jste? Pan Carson ani nemrkl, zkil ruce na prsou a klanl se jako Turek. Princi Alaaddine, pravil, jsem din, tvj otrok. Ka, a vyplnm kad tv pn. Ril jste spinkat, e? Nu, blahorod, jak se vm tu lb? Ohromn, mnil Prokop hoce. Jen bych rd vdl, jsem-li tady zaven, a jakm prvem. Zaven? asl pan Carson, propna, copak vs nkdo nechtl pustit do parku? Ne, ale z parku ven. Pan Carson potsl astn hlavou: Nemil, e? To mne hrozn mrz, e jste nespokojen. Koupal jste se v rybnce? Ne. Kudy se dostanu ven? Bonku, hlavnm vchodem. Jdete rovn a potom vlevo A tam ukete pasrku, ne? Jene j dn nemm. To je koda, mnil pan Carson. Tady je moc hezk okol. Hlavn moc hldan. Moc hldan, souhlasil pan Carson. Vborn eeno.
Poslyte, vybuchl Prokop, a elo mu nabhalo hnvem, myslte, e je pjemn narazit kadm destm krokem na bajonet nebo ostnat plot? Kde to? divil se pan Carson. Vude v pomez parku. A co vs erti nesou do pomez parku? Mete chodit uvnit, a je to. Tedy jsem zaven? Bh uchovej! Abych nezapomnl, tady je pro vs legitimace. Laissezpasser do zvodu, vte? Kdybyste se tam nhodou chtl podvat. Prokop vzal do rukou legitimaci a podivil se; byla na n fotografie vzat patrn tho dne. A s tmhle se mohu dostat ven? To ne, ekl honem pan Carson. To bych vm neradil. Vbec, dejte si na sebe trochu pozor, co? Rozumte? Pojte se podvat, ekl od okna. Co je? Egon se u boxovat. He, dostal ji! To je von Graun, vte? Haha, ten kluk m kur! Prokop se s odporem dval na dvr, kde polonah chlapec, krvceje z st i nosu, vzlykaje bolest a vztekem se vrhal znovu a znovu na starho odprce, aby za okamik odletl zkrvcenj a bdnj ne pedtm. Co se mu obzvlt pilo, bylo, e k tomu pihlel star kne ve vozkovm kesle, smje se z plna hrdla, i princezna Wille bavc se pitom klidn se skvlm krasavcem. Konen Egon padl do psku pln zpitoml a nechal si odkapvati krev z nosu. Dobytek, zahuel Prokop na neznmou adresu a zatnal pst. Tady nesmte bt tak citliv, prohlsil pan Carson. Tvrd kze. ivot jako na vojn. Nemazlme se s nikm, pointoval tak drazn, e to vypadalo jako hrozba. Carsone, ekl Prokop vn, jsem tedy jaksi ve vzen?
Ale kdepak! Jste jenom v steenm podniku. V prachrn to nen jako u holie, co? Tomu se muste pizpsobit. Ztra odjedu, vyrazil Prokop. Haha, sml se pan Carson a tepl ho po bie. Bjen prma! Tedy pijdete dnes veer mezi ns, e? Nikam nepijdu! Kde je Tome? Co? Aha, v Tome. Nu, zatm tuze daleko. Tohle je kl od va laboratoe. Nikdo vs tam nebude ruit. koda e nemm pokdy. Carsone, chtl ho zadret Prokop, ale zarazil se ped posukem tak velitelskm, e se neodvil nieho dl; a pan Carson vyklouzl ven hvzdaje si jako cvien paek. Prokop se svou legitimac se pustil k hlavnm vratm. Dda vrtn ji studoval a vrtl hlavou; tenhle lstek pr plat jen pro vchod C, tamhle, co se jde k laboratom. Prokop putoval k vchodu C; filmov chlapk s placatou epic prohldl legitimaci a ukazoval: tady rovn, pak tet pn severn cesta. Prokop se ovem dal prvn cestou k jihu; ale po pti krocch ho zadrel poln etnk: zptky a tet cesta vlevo. Prokop si odplivl na tet cestu vlevo a nabral to rovnou pes louku: za okamik ho honili ti lid, tudy e se nesm. el tedy poslun tet severn cestou, a kdy si myslel, e u na nho nekoukaj, zamil mezi munin sklady. Tam ho sebral vojk s bajonetem a pouil ho, e m jt tamhle, na rozcest VII, cesta N 6. Prokop zkouel sv tst na kad kiovatce; vude ho zadreli a poslali na cestu VII, N 6; i umoudil se konen a pochopil, e legitimace popsan psmenami C 3 n. w. F. H. A. VII, N 6. Bar. V, 7. S. b.! m smysl tajemn a nevyhnuteln, jemu jest se slep podditi. el tedy, kam mu ukazovali cestu. Tady u nebyly munin barky, ale mal betonov stavbiky velijak slovan, patrn pokusn laboratoe i co, roztrouen mezi pskovmi nsypy a borovmi lesky. Jeho cesta se stoila k docela osamlmu domku V, 7, i zamil k nmu. Na dvech byla mosazn tabulka Ing. Prokop. Prokop odemkl klem, kter mu dal Carson, a veel dovnit.
Byla tam vzorn zazen laborato pro chemii taskavin tak modern a pln, e se v Prokopovi zatajil dech radost odbornka. Na hebku visela jeho star halena, v rohu vojensk kavalec tak jako v Praze, a v pihrdkch velkolep vybavenho psacho stolu leely peliv spodny a zkatalogizovny veker jeho titn lnky a rukopisn poznmky.
XXV.
Pl roku neml Prokop v rukou milovan ndobko chemika. Prohlel nstroj po nstroji; bylo tu ve, o em kdy mohl snt, leskl, zbrusu nov a zrovna vstavn ve sv pedantick uspodanosti. Byla tu prun a odborn knihovna, ohromn regl s chemikliemi, skn s citlivmi nstroji, tlumic kabina na pokusn exploze, komora s transformtory, zkuebn aparty, kter ani neznal; prohldl sotva polovinu tch div divoucch, kdy posluen okamitho npadu se hnal k reglu pro njakou sl barya, kyselinu dusinou a jet cosi a zahjil pokus, pi nm se mu povedlo oehnout si prst, pivst zkumavku k prasknut a proplit si dru do kabtu; tu uspokojen usedl k psacmu stolu a namral dv ti poznmky. Potom jal se znovu okukovat laborato. Trochu mu to pipomnalo nov zazenou parfumerii; bylo to pli uspodan, ale stailo shnout na to a ono, aby to rozhzel po sv chuti; tak, te to tu vypad intimnji. Uprosted nejhorlivj prce se zarazil: Aha, ekl si, tmhle tedy mne chtj dostat na lep! Za chvli pijde Carson a zane huet: budete big man a kdesi cosi. Sedl si mran na kavalec a ekal. Kdy nikdo nepichzel, el jako zlodj k pultu a hrl si znovu s barnatou sol. Beztoho jsem tu naposledy, chlcholil sebe sama. Pokus se podail dokonale: prsklo to s dlouhm plamenem a sklenn zvon na citlivch vhch praskl. Te dostanu, hrklo v nm provinile, kdy uvidl dosah kody, a vytratil se z laboratoe jako kolk, kter rozbil okno. Venku
byl u soumrak a drobn prelo. Deset krok ped barkem stla vojensk hldka. Prokop zamil pomalu k zmku cestou, po kter byl piel. V parku nebylo iv due; jemn d uml v korunch strom, v zmku svtili a klavr bouil do era vtznou psn. Prokop se pustil do on pust sti parku mezi hlavnm vchodem a terasou. Zarstalo to tu bezcestn, i zaryl se do vlhkho kov jako kanec, naslouchaje chvlemi a opt si raze cestu praskajcm houtm. Tady je konen kraj dungle, kde kov se pekln pes starou hradbu ne vy v tchto mstech ne ti metry. Prokop se chytil pevislch vtv, aby se po nich spustil dol; ale pod jeho solidn thou vtve se zlomily s ostrm teskem, jako kdy z pistole stel, a Prokop dopadl s tkm uchnutm na jaksi smetit. Zstal sedt s tlukoucm srdcem: te nkdo na mne pijde. Nebylo slyet nic ne ustn det. I sebral se a hledal ze se zelenmi vrtky, jak ji byl vidl ve snu. Bylo to tak, a na jednu okolnost: e vrtka byla pootevena. Znepokojil se velmi: bu jimi nkdo prv vyel, nebo se tudy vrt; v obojm ppad je nkde nablzku. Co tedy init? Rychle rozhodnut kopl Prokop do vrtek a vyel rzn na silnici; a opravdu, potloukal se tam nevelk lovk v gumku a pokuoval lulku. Tak stli oba proti sob v jistm zmatku, kdo zane a s m. Zaal ovem agilnj Prokop. Zvoliv bleskov mezi nkolika monostmi cestu nsil, vrhl se na mue s lulkou a beranm nrazem sv hrub sly jej okamit poloil do blta. Nyn ho tiskne hrud a lokty k zemi trochu udiven a nevda, co s nm te; nebo neme ho pece zakrtit jako slepici. lovk pod nm ani nepout fajeku z st a patrn vykv. Vzdej se, sup Prokop, ale v tom okamiku dostal rnu kolenem do bicha a pst pod elist, a skutlel se do pkopu. Kdy se poal sbrat, ekal novou rnu; ale mu s fajekou stl klidn na silnici a pozoroval ho. Jet? vycedil. Prokop zavrtl hlavou. Tu jal se mu ten chlapk ohromn pinavm kapesnkem istit aty. Blto, poznamenal a tel co nejradiklnji. Zptky? ekl konen a ukazoval na zelen vrtka. Prokop chab souhlasil. lovk s lulkou ho tedy vedl zpt a k star hradb a sklonil se, open rukama
o kolena. Lezte, kzal sue. Prokop se mu postavil na ramena, lovk se vztyil a dl: Hop! Prokop se zachytil pevislho kov a vydrpal se na hradbu. Bylo mu skoro do ple hanbou. A jet to, jet to ke vemu: Kdy pokrabn a zpuchl, uvlen v blt, stran a ponen se kradl po zmeckch schodech do svho kavalrskho pokoje, potkala ho princezna Wille. Prokop se chtl tvit, jako by to nebyl on nebo jako by j neznal i co, zkrtka nepozdravil a hnal se nahoru jako monument z blta; a jak uhnl podle n, zachytil jej udiven, poven, vskutku velmi urliv pohled. Prokop stanul jako udeen. Pokat, kikl a sebhl k n, a elo mu zrovna praskalo nbhem vzteku. Jdte, kiel, a eknte jim, eknte jim, e e na n kalu a e se nedm zavt, rozumte? Nedm, zaval a uhodil pst do zbradl, a zadrnelo; nae se vytil zase do parku nechvaje za sebou princeznu bledou a pmo ztuhlou. Nkolik okamik nato vpadl kdosi k nepoznn zablcen do domku vrtnho, pevrhl dubov stl na veecho staeka, popadl Boba za krk a krtl mu hlavou o ze tak, e ho napolo skalpoval a nadobro omril; nae se zmocnil kle, odemkl vrata a bel ven. Tam narazil na hldkujcho vojka, jen ihned vykikl vstrahu a strhl puku; ale ne mohl stelit, zaal se s nm ten kdosi cloumat, vyrval mu puku z ruky a zlomil mu pabou kln kost. Tu vak pibhaly dv nejbli hldky; temn postava hodila po nich pukou a vrhla se zpt do parku. Skoro v tm okamiku byl pepaden non hlda u vchodu C: kdosi ern a velik ho zaal zistajasna astovat stranmi ranami do spodn elisti. Hlda, plav obr, nadmru pekvapen chvli drel, ne ho napadlo zahvzdat; tu ho ten nkdo hrozn klna pustil a bel zpt do ernho parku. Pak byly zalarmovny posily a etn patroly prochzely parkem. Asi o plnoci demoloval kdosi balustrdu na parkov terase a vrhal desetikilov kameny po stri, je pechzela dole v hloubi deseti metr. Vojk vystelil, nae shora se vychrlila spousta politickch urek, a bylo ticho. V tu chvli pijdli z Dikkeln pivolan kavalerist, zatmco veker balttinsk posdka ouchala bajonety do kovin. V zmku u dvno nikdo nespal. V jednu hodinu
nali u tenisovho ht omrenho vojka bez puky. Brzo nato se v bezovm lesku strhla krtk, ale vydatn pestelka; rann nebyl bohudk nikdo. Pan Carson s tv ustaranou dtkliv poslal dom princeznu Wille, je chvjc se nejsp nonm chladem bhvpro se odvaovala na bojit; ale princezna s oima podivn velikma ekla, aby ji laskav opustil. Pan Carson pokril rameny a nechal ji blznit. A kolem zmku bylo lid jako much, jal se nkdo z hout metodicky vytloukat zmeck okna. Nastal zmatek, nebo souasn padly dv ti rny z puky a na silnici. Pan Carson vypadal nramn znepokojen. Zatm princezna ani nedutajc putovala cestikou ervench buk. Najednou se proti n tila ohromn ern postava, stanula ped n, zahrozila pst a drtila cosi, e je to hanba a skandl; pak se ponoila do hout, je praskalo a stsalo tkou vlhu det. Princezna se vrtila a zadrela patrolu: e pr tam nikdo nen. Jej oi byly rozen a leskl, jako by mla horeku. Po chvli se rozlehla stelba z kovin za rybnkem; podle zvuku to byly brokovnice. Pan Carson huboval, aby se ti pacholci ze dvora do toho nepletli, nebo e je vytah za ui. V t chvli jet nevdl, e tam kdosi utloukl kamenem skvostnou dnskou dogu. Za svitu nali Prokopa tvrd spcho na lehtku v japonskm altnu. Byl asn rozdrsn a zablcen a aty na nm visely v crech; na ele ml bouli jako pst a vlasy speen krv. Pan Carson potsl hlavou nad spcm hrdinou noci. Potom se pioural pan Paul a peliv pikryl chrupajcho spe teplou houn; pak pinesl i umyvadlo s vodou a runk, ist prdlo a zbrusu nov sportovn aty od pana Drehbeina, a po pikch odeel. Jen dva nenpadn mui v civilu, s revolvery v zadn kapse, se prochzeli a do rna v blzkosti japonskho altnu s nenucenou tv lid, kte dohlej na vchod slunce.
XXVI.
Prokop ekal, kdov co e bude nsledovat po on noci; nensledovalo nic, i spe nsledoval ho onen lovk s lulkou jedin, kterho se Prokop jaksi bl. Ten lovk se jmenoval Holz, jmno, je povdalo velmi mlo o jeho tich a bdl podstat. Kamkoliv se Prokop hnul, pohyboval se svch pt krok za nim; Prokopa to divoce drdilo a tral ho po cel den zpsobem nejrafinovanjm: napklad pobhal sem tam, sem tam po krtk cestice padestkrt a stokrt, ekaje, e pana Holze omrz udlat vdycky po dvaceti krocch elem vzad; pana Holze to vak neomrzelo. I jal se Prokop utkat a bel tikrt round celm parkem; pan Holz mlky uhnl za nm a ani nepestal poutt oblky koue, zatmco Prokop se udchal, a to v nm hvzdalo. Pan Carson se toho dne ani neukzal; patrn se hnval. Kveeru se Prokop sebral a putoval k sv laboratoi, provzen ovem svm mlelivm stnem. V laboratornm barku chtl za sebou zamknout; ale pan Holz vstril nohu mezi dvee a veel za nm. A protoe byla v pedsni pichystna lenoka, bylo zejmo, e se pan Holz odtud nehne. Nu, taky dobe. Prokop kutil v laboratoi nco tajemnho, zatmco pan Holz v pedsni sue a krtce chrpal. Ke druh hodin zrna napoutl Prokop jaksi motouz petrolejem, zaplil jej a uhnl ven, jak rychle jen dovedl. Pan Holz vyletl okamit z lenoky a pustil se za nm. Po stu krocch vrhl se Prokop do pkopu tv k zemi; pan Holz zstal nad nm stt a rozhal si lulku. Prokop zvedl hlavu a chtl mu nco ci, ale spolkl to, nebo si vzpomnl, e s Holzem zsadn nemluv; zato vzthl ruku a podrazil mu nohy. Pozor, zahuel, a v tom okamiku zarachotil v barku dkladn vbuch a t kamen i skla jim letla nad hlavou, jen to svitlo. Prokop vstal, tak tak se oistil a rychle bel odtud, sledovn panem Holzem. V tu chvli ji se sbhaly stre a najdlo auto s hasii. To byla prvn vstraha adresovan panu Carsonovi. Nepijde-li te vyjednvat, nastanou vci hor.
Pan Carson nepiel; msto nvtvy dola nov legitimace patrn pro jin pokusn bark. Prokop se rozltil. Dobr, ekl si, tentokrt jim uku, co dovedu. Poklusem bel do sv nov laboratoe, vybraje v mysli pdnj projev svho protestu; rozhodl se pro taskav draslo, je se zant vodou. Avak u novho barku mu klesly bezmocn ruce: Zatracen, je ten Carson bel! Hned s laborato toti sousedily domky patrn pro zvodn hldae; na zahrdce se popelil dobr tucet dt a mlad maminka tam konejila voucho ervenho ivoicha. Kdy vidla zuiv pohled Prokopv, zarazila se a pestala zpvat. Dobr veer, zabruel Prokop a loudal se zptky s pstmi zaatmi. Pan Holz pt krok za nm. Cestou do zmku potkal princeznu na koni s celou kavalkdou dstojnk. Uhnul na postrann cestu, ale princezna v trysku stoila kon za nm. Chcete-li si vyjet, ekla rychle, a jej tmavou lc prokmitla vlna krve, je vm k dispozici Premier. Prokop couval ped tancm Whirlwindem. Jakiv nesedl na koni, ale nepiznal by se k tomu za nic na svt. Dkuji, ekl, nen teba oslazovat m vzen. Princezna se zakabonila; bylo ovem nemstn mluvit prv s n o tto strnce vci; avak pemohla se a dla, hladce shrnujc vtku i pozvn: Nezapomnejte, e na zmku jste hostem u mne. Myslm, e o to nestojm, mruel Prokop tvrdohlav, dvaje pozor na kad pohyb nervznho kon. Princezna podrdn trhla nohou; Whirlwind zafrkal a poal se vzpnat. Nebojte se ho, hodila Wille s smkem. Prokop se zamrail a uhodil kon po hub; princezna vzala bik, jako by ho chtla vihnout pes ruku. Vechna krev valila se Prokopovi do hlavy. Pozor, zaskpl a zahryzl se rudma oima do princezninch jiskcch. Ale tu ji zpozorovali dstojnci trapn ppad a cvlali k princezn. Halloh, co se dje? volal ten, kter jel v ele na ern klisn a hnal svho kon rovnou na Prokopa. Prowww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kop vidl nad sebou koskou hlavu, i popadl ji za udidlo a v silou ji strhl stranou. K zaiel bolest a vzepjal se tane na zadnch nohou, zatmco dstojnk letl do nru klidnho pana Holze. Dv avle zaplly ve slunci; ale vtom tu byla princezna na tesoucm se Whirlwindu a tlaila jeho bokem dstojnky nazptek. Nechat, kzala, je to mj host! Pitom lehla po Prokopovi temnm pohledem a dodala: Ostatn se boj kon. Pnov se spolu seznm. Poruk Rohlauf. Inenr Prokop. Kne Suwalski. Von Graun. Ppad je vyzen, e ano? Rohlauf na kon a jedeme. Premier je vm k dispozici, pane. Tedy pamatujte, e tady jste jen hostem. Na shledanou! Bik mnohoslibn zasvitl vzduchem, Whirlwind se zatoil, a psek tryskal, a kavalkda zmizela v ohybu cesty; jen pan Rohlauf obtancoval na koni Prokopa, spaloval ho zuivma oima a vypravil ze sebe hlasem vztekle zajiklm: Bude mne tit, pane! Prokop se otoil na pat, el do svho pokoje a zamkl se; po dvou hodinch putoval po staikch nohou Paulovch jaksi dlouh dopis z kavalrskho pokoje na editelstv. Vzpt bel pan Carson s elem psn svratlm k Prokopovi; velitelskm posukem vyhnal pana Holze, kter pokojn dmal na idli ped pokojem, a vnikl dovnit. Pan Holz si tedy sedl ped zmkem a zaplil si lulku. Uvnit se strhl stran ev, ale to se Holze pranic netkalo; protoe mu fajeka nethla, rozrouboval ji a znalecky ji protahoval stblem. Z kavalrskho pokoje se ozvalo chroptn dvou tygr do sebe zakousnutch; jeden val a druh soptil, bouchl njak nbytek, byl okamik ticha a opt zateskl straliv kik Prokopv. Sbhali se zahradnci, ale pan Holz je zahnal pokynem ruky a jal se profoukvat troubel. Burcen nahoe rostlo, oba tygi ryeli a doreli na sebe chraptce zbsilost. Pan Paul vybhl ze zmku bled jako stna a zvedal uden oi k nebi. V tu chvli klusala tudy princezna se svm prvodem; kdy uslyela bo doputn v hostinskm kdle zmku, zasmla se nervzn a docela zbyten vihla Whirlwinda biem. Pak se kik pomrn utiil; bylo slyeti hromovn Prokopovo, jen nm vyhrouje a bouch pst do stolu. Do toho mu vpad ostr hlas, jen hroz a porou; Prokop ve horen protesty, ale bitk hlas odpovd tie a rozhodn.
Jakm prvem? ki hlas Prokopv. Velitelsk hlas cosi vysvtluje s pernou a tichou dtklivost. Ale pak, rozumte, pak vylette vichni do povt, burc Prokop, a vava se rozpoutv nanovo tak hrozn, e pan Holz rzem stopil lulku do kapsy a rozbhl se k zmku. Ale opt to utichlo, jen ostr hlas kzal a odsekval vty, doprovzen temnm a hrozivm mruenm; bylo to, jako kdy se diktuj podmnky pm. Jet dvakrt se rozkatil div ev Prokopv, ale ostr hlas u se neroziloval; zdlo se, e si je jist svou vc. Po pldruh hodin vyrazil pan Carson z pokoje Prokopova, fialov a leskl potem, func a nachmuen, a bel poklusem k pokojm princezninm. Deset minut nato pan Paul, tesa se ctou, hlsil Prokopovi, jen hryzl si rty a prsty ve svm pokoji: Jej Jasnost. Vela princezna ve veernch atech, popelav bled a s obom paliv staenm. Prokop j pokroil vstc a chtl, jak se zdlo, nco ci; ale princezna jej zadrela pohybem ruky, pohybem, jen byl pln vsosti a odporu, a ekla zadrhlm hlasem: Jdu se vm pane omluvit za onen vstup. Nemnila jsem vs lehnout. Lituji toho nesmrn. Prokop zrudl a chtl opt nco ci; ale princezna pokraovala: Poruk Rohlauf dnes odjede. Kne pros, abyste nkdy piel k naemu stolu. Zapomete na tu phodu. Na shledanou. Rychle mu podala ruku; Prokop se sotva dotkl jejch prst. Byly velmi chladn a jako mrtv.
XXVII.
Nue, po bouce s Carsonem jako by se vyistil vzduch. Prokop sice prohlsil, e pi nejbli pleitosti utee, ale zavzal se estnm slovem, e a do t doby se zdr vech nsilnost a vstrah; za to byl pan Holz odsunut do vzdlenosti patncti krok a Prokopovi dovoleno v jeho prvodu se voln pohybovat v okruhu ty kilometr od sedmi rno do sedmi veer, spt v laboratoi a stravovat se, kde mu libo. Naproti tomu vak nasadil mu Carson pmo do laboratoe
enu s dvma dtmi, nhodou zrovna vdovu po dlnkovi zabitm pi vbuchu Krakatitu, jako jist morln rukojemstv proti jakkoliv (eknme) neopatrnosti. Krom toho vysazen Prokopovi znamenit plat ve zlat a nechno mu na vli, aby se prozatm bavil nebo zamstnval, jak mu libo. Prvn dny po tto dohod strvil Prokop tm, e vemon prostudoval tern v okruhu ty kilometr co do monosti tku. Byla prapatn vzhledem k hldkov zn, je fungovala pmo vten. Prokop vymyslel nkolik zpsob, jak zabti Holze; nanetst shledal, e tento such a houevnat patron iv pt dt a krom toho matku a chromou sestru, a e m jet ke vemu za sebou ti lta kznice pro zabit lovka. Tyto okolnosti nebyly pli povzbuzujc. Jistou tchou Prokopovi bylo, e se do nho oddan, pmo nruiv zamiloval pan Paul, klnk na penzi, dokonale astn, e m komu slouit; nebo jemnho staeka tuze trpilo, e byl shledn pli pomalm, aby posluhoval pi knec tabuli. Prokop si nkdy a zoufal pro jeho obtn a uctiv pozornosti. Mimoto nramn pilnul k Prokopovi doktor Krafft, Egonv vychovatel, lovk zrzav jako lika a hrozn neastn v ivot; byl pmo neobyejn vzdlan, trochu teozof a k tomu nejpoetilej idealista, jakho si lze pedstavit. K Prokopovi se blil pln ostychu a obdivoval se mu bezuzdn, nebo jej povaoval pinejmenm za gnia. Skuten znal u dvno Prokopovy odborn lnky, a dokonce na nich budoval teozofick vklad nejniho okruhu, ili abych tak po sprostu ekl, hmoty. Nadto byl pacifista a otrava jako vichni lid pli ulechtilch nzor. Prokopa konen omrzelo bezcln potloukn podle hldkov zny, a vracel se stle astji do laboratoe, aby pracoval na svch vcech. Studoval sv star poznmky a doploval mnoh mezery; sestrojil a opt zniil dlouhou adu taskavin, je potvrzovaly jeho nejodvnj hypotzy. Byl tm asten v tchto dnech; avak veer, veer se vyhbal lidem a tesknil pod klidnm dohledem pana Holze, dvaje se na oblaka, na hvzdy a na voln obzor. Jet jedna vc ho kupodivu zamstnvala: jakmile zaslechl dupot koskch kopyt, pistoupil k oknu a pozoroval jezdce, a to byl tolba nebo nkter
dstojnk nebo princezna (s n nemluvil od onoho dne), a s oima nachmuenma samou pozornost zkoumal, jak se to dl. Shledval, e jezdec vlastn nesed jen tak v sedle, nbr do jist mry stoj ve tmenech; e nepracuje zadkem, nbr koleny; e nen trpn jako pytel brambor natsn koskm cvalem, nbr aktivn vystihuje jeho periodicitu. To ve je prakticky snad velmi jednoduch, ale pro inenrskho pozorovatele je to mechanismus nramn spletit, jmenovit jakmile k zane vzpnat se nebo vyhazovat nebo tanit tesa se ulechtilou a nedtklivou plachost. To ve studoval Prokop dlouh hodiny skryt za okenn zclonou; a jednoho pknho rna nadil Paulovi, aby mu dal osedlat Premiera. Pan Paul byl velmi zaraen; vysvtloval, e Premier je ohniv a mlo ojedn rap hrozn nesnenliv, avak Prokop krtce opakoval rozkaz. Jzdeck aty ml pipraveny ve skni; oblkl je se slabm pocitem jeitnosti a hnal se na dvr. Tam u tancoval Premier tahaje za sebou tolbu, jen ho drel u huby. Jako to vidl u jinch, chlcholil Prokop kon hlad mu nozdry a lysinu. Valach se trochu utiil, jen nohy mu hrly v plavm psku. Prokop se k nmu obmysln blil z boku; uu zvedal nohu ke tmenu, kdy Premier bleskov po nm sekl zadn nohou a uhnul zadkem, e Prokop st ml as uskoit. tolba vyprskl v krtk smch; to stailo; Prokop se tokem vrhl na kov bok, neznmo jak dostal piku nohy do tmene a vymrtil se. V nejblich okamicch nevdl, co se dje; vecko se zatoilo, nkdo vykikl, Prokop ml jednu nohu ve vzduchu, zatmco druh nemon uvzla ve tmenu; nyn Prokop tce dopadl do sedla a sevel kolena v silou. To mu vrtilo vdom prv ve chvli, kdy Premier vyhodil zadkem jako stelen; Prokop se honem poloil nazad, znovu dopadl a keovit pithl uzdu. Nsledkem toho se bestie postavila na zadn nohy jako svce; Prokop svral kolena jako klet a poloil se tv a mezi rapovy ui, zkostliv dbaje, aby ho neobjal kolem krku, nebo se bl, e by to vypadalo smn. Visel vlastn jen na kolenou. Premier se postavil zase na vechny tyi a poal se toit jako vlek; toho pouil Prokop k tomu, aby dostal piku druh nohy do tmene. Netisknte ho tak, volal tolba, ale Prokop byl rd, e m kon mezi koleny. Valach se sp zoufale ne zlomysln snail shodit svho divnho jezdce; toil se a vyhazoval, a psek tryskal, a cel kuchysk personl vybhl na dvr podvat se
na tento divok cirkus. Prokop zahldl pana Paula, jen zkost tiskl ubrousek k stm, a dr. Krafft se vytil, svt na slunci svou zrzavou hlavou, a s nasazenm vlastnho ivota chtl zadret Premiera za udidla. Nechte ho, kikl Prokop v bezuzdn pe, a bodl valacha do slabin. Pane na nebi! Premier, ktermu se tohle jet nestalo, vyrazil jako p a letl ze dvora do parku; Prokop sthl hlavu mezi ramena, potaje s tm, aby spadl okrouhleji, a polet; jinak stl ve tmenech naklonn kupedu, mimovoln napodobuje zvodn okeje. Kdy se takto til podle tenisovho ht, zahldl tam nkolik blch figurek; tu ho popadlo furiantstv a zaal traktovat biem Premierovu ktu. Nyn zdivoel rap ztratil hlavu nadobro; po nkolika nepjemnch skocch na bok sedl na zadek a zdlo se, e se pekot; ale msto toho vyrazil pes zhony jako ztetn. Prokop chpal, e nyn zle ve na tom, udret mu hlavu nahoe, nemaj-li oba udlat kotrmelec na ternu tak nespolehlivm, i visel na uzd a thl. Premier se vzepjal, narz pokryt potem, a zniehonic zaal rozumn cvlat. Bylo to vtzstv. Prokopovi se nesmrn ulevilo; teprve nyn mohl vyzkouet, co studoval tak dkladn, toti akademickou kolu jezdce v sedle. Tesouc se k poslouchal uzdy jedna radost, a Prokop, pyn jako bh, toil jej po vinutch cestch parku me zptky k tenisovmu hti. U vidl za kovm princeznu s raketou v ruce, i pobodl Premiera do galopu. Vtom princezna mlaskla jazykem, Premier se vznesl do vzduchu a letl k n pes kov jako p; a Prokop naprosto nepipraven na tuhle vysokou kolu vyletl ze tmen a porouel se pes koovu hlavu do trvy. V tu chvli ctil, e nco zapraskalo, a na vteinu se mu bolest obestely smysly. Kdy procitl, vidl princeznu a ti pny v onom zaraenm postoji lid, kte nevd, maj-li se smt poveden vand, nebo pibhnout na pomoc. Prokop se opel o lokty a pokusil se pohnout levou nohou, je leela pod nm divn stoena. Princezna pokroila s tzavm a trochu ji ulekanm pohledem. Tak, ekl Prokop tvrd, te jste mi zlomila nohu. Trpl hrozn a vdom se mu mtlo otesem; pesto se pokouel vstt. Kdy zase piel k sob, leel v princeznin kln a Wille mu utrala zpocen elo pronikav voncm kapesnkem. Pes stralivou bolest v noze byl napolo jako v snch. Kde je k, blbolil a poal stnati, kdy jej dva zahradnci kladli na pinesenou lavici a nesli do
zmku. Pan Paul se zmnil ve vecko na svt: v andla, milosrdnou sestru a rodnou matku, pobhal, rovnal Prokopovi pod hlavou poduky a kapal mu na rty koak; pak si musel sednout vedle postele, a Prokop mu makal ruku v poryvech bolesti, posilovn dotykem t mkk a staecky lehnk ruky. Dr. Krafft stl u nohou s oima plnma slz, a i pan Holz zejm dojat rozstihoval Prokopovi jezdeck nohavice a mel mu stehno studenmi obklady. Prokop tie stnal a chvlemi se modrmi rty usmval na Kraffta nebo na pana Paula. A tu ji se pivalil plukovn lka, takov lep eznk, provzen asistentem, a bez dlouhch okolk se pustil do Prokopovy nohy. Hmjo, ekl, komplikovan fraktura femoris a tak dle; nejm est nedl postele, love. Vybral dv dyhy, a nyn se poala trapn vc. Natahujte mu nohu, kzal eznk asistentovi; ale pan Holz uctiv odstril rozilenho novka a chopil se sm zlomenho du celou svou tvrdou, lachovitou silou. Prokop se zahryzl do poduky, aby neval bolest jako zve, a vyhledal oima utrpenou tv pana Paula, na n se zrcadlila vechna jeho vlastn muka. Jet kousek, basoval doktor ohmatvaje frakturu; Holz mlky a pevn thl. Krafft prchl koktaje cosi v plnm zoufalstv. Nyn eznk rychle a obratn utahoval dyhy; pitom bruel, e ztra zaleje tu sakramentskou nohu do sdry. Konen je po vem; bol to sice pern a nataen noha le jako mrtv, ale aspo ten eznk je pry; jenom pan Paul pechz po pikch a brblaje mkkmi rty se star, jak by trpiteli ulevil. Tu se piene pan Carson autem a bera najednou tyi schody let k Prokopovi. Pokoj se napln jeho tesknou ast, hned je tu veseleji a jaksi chlapcky; pan Carson van pro tchu pt pes devt, a najednou pohlad Prokopa nesmle a ptelsky po zjeen hlav; v tu chvli odpout Prokop svmu zavilmu nepteli a tyranu devt desetin jeho patnost. Pan Carson se pehnal jako vtr; a nyn se posunuje po chodb cosi tkho, dvee se rozlet a dva lokajov s blmi prackami vedou dovnit ochromenho knete. Kne u ode dve kv asn vyschlou a dlouhou rukou, aby snad Prokop ze sam cty zzran nevstal a nevykroil vstc Jeho Jasnosti; pak se nech posadit a vyprav ze sebe nkolik vt nejblahovolnj asti.
Sotva zmizelo toto zjeven, uk nkdo na dvee a pan Paul ept s njakou komornou. Hned nato vchz princezna, m jet bl tenisov aty a v hnd tvi vzdor a kajcnost; nebo se pichz dobrovoln omluvit ze svho hroznho ulinictv. Ale ne me promluvit, rozz se drsn, hrub omtnut Prokopv obliej dtskm smvem. Tak co, prav pyn pacient, bojm se kon nebo ne? Princezna se zardla tak, e by to nikdo do n neekl; a ji to samu zamrzelo a uvedlo do rozpak. Nicmn se pemohla, a rzem je z n vzneen hostitelka; hls, e pijede chirurg profesor, a pt se, co si Prokop d k jdlu, ke ten a podobn; jet nad Paulovi, aby dvakrt denn j podval zdravotn zprvu, jaksi z dlky urovn cosi na polti a s malm kvnutm hlavy odejde. Kdy zanedlouho pijel slavn chirurg autem, bylo mu nkolik hodin ekati, by nad tm sebevc kroutil hlavou. Pan inenr Prokop toti ril hluboce usnout.
XXVIII.
To se rozum, slavn chirurg neuznal prci vojenskho eznka, roztahoval znovu Prokopovy zlomeniny a nakonec to ve zalil do sdry a ekl, e lev extremita zstane podle veho chrom. Prokopovi nastaly dny slavn a leck. Krafft mu pedtal Swedenborga a pan Paul rodinn kalende, zatmco princezna dala obklopit lko trpitele vemi ndhernmi vazbami svtov literatury. Nakonec Prokopa omrzely i kalende a jal se Krafftovi diktovat soustavn dlo o destruktivn chemii. Nejvc si kupodivu oblbil Carsona, jeho drzost a bezohlednost mu imponovala; nebo nael pod n velik plny a potrhlou fanatinost zsadnho, mezinrodnho militaristy. Pan Paul byl na vrcholu blaenstv; nyn byl nepostrdateln od noci do noci a mohl slouiti kadm dechem a kadm krkem svch ouravch nohou.
Le seven hmotou, podoben poraenmu pni; ale co nect jisken stralivch a neznmch sil v t nehybn hmot, je t pout? Hov si na prachovch podukch nabitch vt silou ne sud dynamitu; tv tlo je spc taskavina, a i tesouc se, zvadl ruika Paulova skrv v sob vt monou brizanci ne melinitov kapsle. Spov nehnut v ocenu nezmitelnch, nerozloench, nevypench sil; co je kolem tebe, nejsou pokojn zdi, ti lid a huc koruny strom, nbr munin sklad, kosmick prachrna pipraven k stralivmu vkonu; uk kloubem na hmoty, jako bys pehlel sudy ekrazitu, zkoumaje, jak jsou pln. Prokopovy ruce zprhlednly nehybnost, ale nabyly zato podivnho hmatu: ctily zrovna a odhadovaly detonan potencil veho, ehokoliv se dotkly. Mlad tlo m ohromn brizantn napt; ale opt dr. Krafft, nadenec a idealista, obsahuje pomrn slabou vbunou kvalitu, kdeto Carsonovo detonan slo se bl tetranitranilinu; a Prokop se zachvnm vzpomnal na chladn dotek princezniny ruky, jen mu vyzradil pernou brizanci toho zpupnho amazonskho tvora. Prokop si lmal hlavu, zvis-li potenciln taskav energie organismu na ptomnosti njakch enzymovch i jakch ltek, nebo na chemick stavb samotnch bunnch jader, je jsou nboji par excellence. A je tomu jakkoliv: rd bych vidl, jak by ta ern, nadut holka explodovala. Te u pan Paul voz Prokopa v lenoce po parku; pan Holz je nyn zbyten, ale in se, nebo byl v nm objeven velik talent masrsk, a Prokop ct z jeho tuhch prst zrovna prtit blahodrnou explozvn slu. Potk-li nkdy princezna pacienta v parku, promluv nco s dokonalou a pesn odmenou zdvoilost, a Prokop k svmu vzteku nikdy nepochop, jak se to dl; nebo sm je bu pli hrub, nebo pli sdln. Ostatn spolenost vid v Prokopovi podivna; to jim dv prvo nebrat ho vn a jemu volnost bti k nim nezdvoil jako drvotp. Jednou se princezna rila u nho zastavit s celm prvodem; nechala pny stt, usedla vedle Prokopa a ptala se ho po jeho prci. Prokop, chtje j co nejvce vyhovt, upadl do tak odbornho vkladu, jako by ml pednku na mezinrodnm kongresu chemik; kne Suwalski a jaksi cousin se zaali ouchat a smt, a tu se Prokop rozvzteklil a utrhl se na n, jim e to nepovd.
Vechny oi se obrtily na Jej Jasnost, nebo na n bylo usadit nesrstnho plebejce; ale princezna se trpliv usmla a poslala pny hrt tenis. Zatmco se za nimi dvala oima jako kmn pimhouenma, zpytoval ji Prokop kosem; vlastn poprv si j podn viml. Byla tuh, tenk, s nadbytkem pigmentu v pleti, vlastn ne zrovna hezk; malik adra, nohy pehozeny, skvostn rasov ruce; na pynm ele jizva, oi skryt a prudk, pod ostrm nosem temn chm, zpupn a tvrd rty; nu ano, vlastn tm hezk. Jak m opravdu oi? Tu je k nmu pln obrtila, a Prokop se zmtl. Pr umte hmatem poznat povahu, ekla honem. Vypravoval o tom Krafft. Prokop se zasml tomuto enskmu vkladu sv zvltn chemotaxe. Nu ano, povdal, lovk ct, kolik m kter vc sly; to nic nen. Princezna pohldla rychle na jeho ruku a potom kolem dokola; nebyl tam nikdo. Ukate, zabruel Prokop a nastavil rozjizvenou dla. Poloila na ni hladk koneky prst; njak blesk probhl Prokopem, srdce mu zabouchalo a hlavou mu nesmysln kmitlo: Co kdybych sevel! A ji hntl a drtil v hrub tlap tuh, paliv maso jej ruky. Opil zvra mu zaplavila hlavu; vidl jet, e princezna zavr oi a syk rozchlpenmi rty, sm pak semkl oi a zatnaje zuby propadal se do krouc tmy; jeho ruka se horce a divoce rvala s tenkmi, psavnmi prsty, kter se mu chtly vyrvat, kter se hadovit svjely, kter se zarvaly nehty do jeho ke a opt naze, keovit pilnuly k jeho masu. Prokop jektal zuby rozko; chvjiv prsty pekeln drdily jeho zpst, zaal vidt rud kola, nhle prudk a hav stisk, a zk ruka se mu vydrala z dlan. Ommen zvedl Prokop opil vka; v hlav mu huelo tkmi tepy; s asem vidl opt zelenou a zlatou zahradu a musel pivt oi oslnn dennm svtlem. Princezna zrovna zpopelavla a hryzla se do rt ostrmi zuby; v trbinch o j il bezmezn odpor i co. Nu? ekla oste. Panensk, bezcitn, viln, vztekl a pyn, vyprhl jako troud, jako troud a zl; vy jste zl; vy jste paliv samou krutost a nenvistn a bez srdce;
vy jste zl a k prasknut nabit nruivost; nedotknuteln, chtiv, tvrd, tvrd k sob, led a ohe, ohe a led Princezna mlky pokvla: ano. k nikomu dobr, k niemu dobr; nadut, vzntliv jako lunt, neschopn milovat, otrven a planouc eav spekl rem, a vechno kolem vs mrzne. Musm bt tvrd k sob, eptala princezna. Vy nevte vy nevte Mvla rukou a vstala. Dkuju vm. Polu vm Paula. Vyliv takto svou osobn, uraenou hokost, zaal Prokop o princezn smlet laskavji; dokonce ho tuze mrzelo, e se mu nyn zejm vyhb. Chystal se ci j pi nejbli pleitosti nco hodn pvtivho, ale pleitost se u nenaskytla. Na zmek pijel kne Rohn, zvan mon oncle Charles, bratr neboky knny, takov vzdlan a jemn svtobnk, amatr veho monho, tres grand artiste, jak se kalo, kter dokonce napsal nkolik historickch romn, ale jinak byl nadmru mil lovk; k Prokopovi pojal zvltn nklonnost a trvil u nho cel hodiny. Prokop mnoho profitoval od jemnho pna, obrousil se jaksi a pochopil, e jsou na svt tak jin vci ne destruktivn chemie. Oncle Charles byl vtlen anekdotick kronika; Prokop rd stoil hovor na princeznu a naslouchal se zjmem, jak to bvalo zl, ztetn, pyn a velkodun dvtko, je kdysi stelilo po svm matre de danse a jindy si chtlo dt vyznout kus ke na transplantaci pro poplenou chvu; kdy j to zakzali, porazila ze vzteku une vitrine s nejvzcnjm sklem. Le bon oncle tak pivlekl k Prokopovi klacka Egona a dval jej (Prokopa) chlapci za pklad s takovmi elemi, e se chudk Prokop ervenal stejn jako Egonek. Po pti nedlch u bhal o holi; vracel se stle astji do laboratoe a pracoval jako morovat, a mu zas procitla bolest v noze, take cestou dom zrovna visel na ruce pozornho Holze. Pan Carson zil, kdy vidl Prokopa tak mrnho
a pracovitho, a ukal chvlemi na onu stranu, kde v Pnu odpoval Krakatit; ne to byla vc, o n Prokop nechtl ani slyet. Jednoho veera bylo na zmku njak slavn soire; nue, na tento veer pipravil Prokop svj coup. Princezna zrovna stla ve skupin generl a diplomat, kdy se otevely dvee a veel bez hole vzdorovit vze, poprv poctvaje knec kdlo svou nvtvou. Oncle Charles a Carson mu beli vstc, kdeto princezna na nho jen rychle, zkoumav pohldla pes hlavu nskho vyslance. Prokop si myslel, e ho pijde uvtat; ale kdy vidl, e se zastavila s dvma starmi, a po pupek dekoletovanmi panikami, zamrail se a couval do kouta, neochotn se uklnje nramnm osobnostem, kterm ho pan Carson pedstavoval pod titulem slavnho uence, naeho slavnho hosta a tak dle; jak se zdlo, pevzal tu pan Carson roli Holzovu, nebo nehnul se od Prokopa na krok. m dl, tm se Prokop nudil zoufaleji; vtlail se u docela do kouta a karedil na cel svt. Te mluv princezna s njakmi arcihodnosti, jeden z nich je dokonce admirl a druh velik zahranin zve; princezna se kvapn podv stranou, kde se kabon Prokop, ale v tu chvli k n pistupuje pretendent jistho zruenho trnu a odvd ji na opanou stranu. Nu, j pjdu dom, bru Prokop a rozhoduje se v hloubi sv ern due, e do t dn udl nov pokus o tk. V tom okamiku stoj ped nm princezna a podv mu ruku. Jsem rda, e jste zdrv. Prokopa zradila vekera dobr vchova oncle Charlesa. Udlal masvn pohyb rameny (mnn jako poklona) a ekl medvdm hlasem. Myslel jsem, e mne ani nevidte. Pan Carson zmizel, jako by se propadl. Princezna je ohromn vystiena, co uvd Prokopa ve zmatek; nev, kam se m dvat, ale vid jej tuh snd maso s poprakem pudru a ct pronikavou vni. Slyela jsem, e zase pracujete, mluv princezna. Co zrovna dlte? Nu, to a ono, plave Prokop, vtinou nic valnho. Hola, te je tu pleitost napravit onu surovost nu, tehdy ten insult s tou rukou; ale co u vech
vudy lze ci zvlt pvtivho? Kdybyste chtla, mru, udlal bych njak pokus s vam pudrem. Jak pokus? Taskavinu. Mte toho na sob e by se tm dal vyplit kann. Princezna se zasmla. J nevdla, e pudr je taskavina! Vecko je taskavina kdy se to vezme podn do ruky. Vy sama Co? Nic. Ztajen vbuch. Vy jste stran brizantn. Kdy mne nkdo vezme podn do ruky, zasmla se princezna, a nhle zvnla. Zl, bezcitn, vztekl, chtiv a pyn, e ano? Dvtko, kter se chce nechat sthnout z ke pro starou bbu Princezna se zaplila. Kdo vm to ekl? Mon oncle Charles, pleskl Prokop. Princezna ztuhla a byla najednou sto mil daleko. Ah, kne Rohn, opravila ho sue. Kne Rohn mnoho mluv. T mne, e jste all right. Mal kvnut hlavy, a Wille plovala slem po boku kavalra v uniform nechvajc Prokopa zuit v kout. Nicmn rno nato donesl pan Paul Prokopovi cosi jako svtost, a e pr to pinesla princeznina komorn. Byla to krabika pronikav vonnho nahndlho pudru.
XXIX.
Prokopa drdila a znepokojovala ta siln ensk vn, kdy pracoval sklonn nad krabikou pudru; bylo mu, jako by sama princezna byla v laboratoi a nahbala se nad jeho ramenem. Ve sv mldeneck nevdomosti dve netuil, e pudr je vlastn jen krobov prek; povaoval jej patrn za zemitou barvu. Nue, krob je vborn vc dejme tomu na flegmatizovn pli ofenzvnch taskavin, protoe je sm o sob neten a tup; tm he, m-li se sm stt taskavinou. Nyn si s nm naprosto nevdl rady; drtil si elo v dlanch, hrozn pronsledovn pronikavou vn princezninou, a neopoutl laborato ani v noci. Ti, kdo ho mli rdi, pestali za nm chodit, nebo schovval ped nimi svou prci a netrpliv si na n vyjdl pod mysle na zloeen pudr. U vech vudy, co jet zkusit? Po pti dnech mu zaalo svtat; horen studoval aromatick nitroaminy, nae se pustil do syntetick praky, jakou jakiv nedlal. A pak jedn noci to leelo ped nm, nezmnn ve vzhledu a pronikav vonc: hndav prek, z nho de zral ensk ple. Nathl se na kavalci zmoen navou. Zdlo se mu, e vid plakt s npisem Powderit, nejlep taskav poudre na ple, a na plakt je vymalovna princezna a vyplazuje na nj jazyk. Chce se odvrtit, ale z plaktu se vysunou dv nah snd pae a medzovit ho thnou k sob. Tu vythl z kapsy kivk a pezl je jako salm. Pak se zdsil, e se dopustil vrady, a prchal ulic, ve kter ped lty bydlel. Stlo tam hrc auto, i skoil do nho kie jete rychle. Auto se rozjelo, a tu teprve shledal, e u volantu sed princezna a m na hlav koenou pilbici, v n ji dosud nevidl. V ohybu cesty nkdo se vrh ped auto, patrn aby zastavilo; nelidsk ev, kolo se pehouplo pes cosi mkkho, a Prokop se probudil. Nahmatal, e m horeku, i vstal a hledal v laboratoi nco livho. Nenael nic ne absolutn alkohol; pihnul si podn, splil si sta i poerk a el
znovu lehnout s motajc se hlavou. Zdly se mu jet njak vzorce, kvtiny, Ani a zmaten jzda vlakem; pak se ve rozplynulo v hlubokm spnku. Rno si sehnal povolen podniknout na stelnici pokusnou explozi, z eho ml Carson nezzenou radost. Prokop si zakzal ast jakhokoliv laboranta a sm dohlel, aby pokusn chodba byla vydlabna v pskovm kameni co nejdle od zmku, v t sti stelnice, kde ani nebylo elektrick veden, take bylo nutno piloit obyejn doutnk. Kdy bylo ve pipraveno, vzkzal princezn, e pesn ve tyi hodiny vylet do povt jej krabika pudru. Osobn pak doporuil Carsonovi, aby vyklidil nejbli barky a naprosto zamezil komukoliv pstup v okruhu jednoho kilometru; dle si vydal, aby pro tentokrt byl na estn slovo zbaven Holze. Pan Carson sice mnil, e je to pli hluku pro omeletu, ale celkem vyhovl Prokopovi ve vem. Ped tvrtou hodinou nesl Prokop vlastnorun krabiku pudru k vbun tole, ichl naposledy s jistou lanost k princeznin vni a ponoil krabiku do jmy; tam ji pak podloil rtuovou kapsl a navzal Bickfordovu ru vymenou na pt minut; nae se uvelebil vedle a ekal s hodinkami v ruce, a budou za pt minut tyi. Ahaha, te j uke, te uke t zpupn sleince, co dovede. Nu, tohle bude jednou exploze jak se pat, nco jinho ne pokusn bouchaky tam na Bl hoe, kde se musel ke vemu schovvat ped strnkem; bude to vbuch slavn a svobodn, ohniv sloup a k nebi, ndhern sla, velik udeen hromu; roztpnou se nebesa moc ohovou, a jiskra vyksnut rukou lovka Za pt minut tyi. Prokop rychle zaplil ru a upaloval odtud s hodinkami v ruce, slab pokulhvaje. Za ti minuty; hrome, te rychleji. Za dv minuty. A tu zahldl napravo princeznu provzenou panem Carsonem, jak m k vbun jm. Strnul na okamik hrzou a zaval na n vstrahu; pan Carson se zarazil, ale princezna ani se neohlejc la dl; Carson klusal za n, patrn ji pemlouvaje, aby se vrtila. Pemhaje prudkou bolest v noze til se Prokop za nimi. Lehnte, ryel, u vech ert lehnte! Jeho obliej byl tak hrozn a zbsil, e pan Carson zbledl, udlal dva velik skoky a poloil se do hlubokho pkowww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
pu. Princezna la pod; nebyla u dle od vbun jmy ne dv st krok. Prokop pratil hodinkami o zem a pdil za n. Lehnout, zaval a chytil ji za rameno. Princezna se prudce obrtila a mila ho uaslm pohledem, co si to jako dovoluje; a tu ji Prokop obma pstmi srazil na zem a padl na ni celou svou thou. Tuh, tenk tlo se zoufale pod nm zazmtalo. Hade, sykl Prokop, a tce dchaje tiskl princeznu v silou hrudnku k zemi. Tlo pod nm se vzepjalo obloukem a smklo sebou stranou; avak kupodivu, ze sevench st princezninch se nevydral ani hlsek, jen krtce, rychle dchala v horenm zpasu. Prokop vtiskl koleno mezi jej kolena, aby se mu nevysmekla, a zacpval j dlanmi ui, mysle bleskov na to, e by j exploz mohly prasknout bubnky. Ostr nehty se mu zaryly do je a v tvi poctil vztekl hryznut ty lasich pik. Bestie, supl Prokop a hledl setst zakousnut zve; avak nepovolila, jako pist, a z hrdla se j vydral vrkav zvuk; jej tlo se vlniv vzpnalo a pevracelo se jako v kei. Znm pronikav vn ommila Prokopa; srdce se v nm splaen rozbouchalo, a v tom chtl vyskoit, nemysle u na explozi, je mus vylett v nejbli vtein. Tu vak ctil, e jektajc kolena obemkla a svraj jeho nohu a dv pae mu keovit opnaj hlavu i ji; a na tvi poctil vlhk, paliv, tesouc se dotyk st a jazyka. Zapl hrzou a hledal svmi rty sta princeznina. Vtom teskla straliv exploze, sloup hlny a kamen se vyryl ze zem, nco prudce udeilo Prokopa do temene, ale ani o tom nevdl; nebo v tom okamiku se zaryl do horouc vlhy bezdechch st a lbal rty, jazyk, zuby, sta oteven a vrkajc; prun tlo pod nm rzem ochablo a chvlo se dlouhmi vlnami. Zahldl nebo se mu jen zdlo, e pan Carson vstal a vykoukl, ale horempdem se zase poloil na zem. Tesouc se prsty imraj Prokopovu ji nesnesitelnou a divou rozko; chraptiv sta celuj jeho tve a oi drobnmi, rozechvnmi polibky, zatmco Prokop se zniv vpj do tlukouc palivosti vonnho hrdla. Drah, drah, lecht a pl ho v ue hork, vlhk epot, jemn prsty se mu zarvaj do vlas, plih tlo se napn a dlouze k nmu pilne celou dlkou; a Prokop se pisl k prtcm rtm nekonenm stnajcm polibkem. Sss! Odstren loktem Prokop vyskoil a mnul si elo jako opil. Princezna usedla a rovnala si vlasy. Podejte mi ruku, kzala sue, kvapn se rozhldla a
pitiskla honem jeho podanou ruku k planouc lci; nhle ji prudce odstrila, zvedla se, ztuhla a irokma oima se dvala nkam do przdna. Prokopovi bylo z n a zko, chtl se k n vrhnout; trhla nervzn ramenem, jako by nco shazovala; vidl, e se stran hrye do rt. Teprve te si vzpomnl na Carsona; nael ho opodl, jak le na zdech ale ne u v pkop a vesele mrk k modrmu nebi. U je po tom? spustil lee a zatoil palci na bie mlnek. J se toti hrozn bojm takovch vc. Mm u vstt? Vyskoil a otepal se jako pes. Bjen exploze, povdal naden, a jen tak jakoby nic mrkl po princezn. Princezna se obrtila; byla olivov bled, ale kompaktn a zvldnut. To bylo vecko? ptala se ledabyle. Mj ty kriste, repetil Carson, jako by toho nebylo dost! Propna, jedin krabika pudru! love, vy jste arodj zapsan blu, krl pekel i kdo. Co? Bae. Krl hmoty. Princezno, ejhle krl, hodil s patrnou narkou, a u zas uhnl dle: Geniln, e? Jedinen lovk. My jsme jen hadri, na mou est. Jak jste tomu dal jmno? Ommenmu Prokopovi se vracela rozvaha. A to princezna pokt, ekl, rd, e se na tolik vzmohl. Je to jej. Princezna se zachvla. Nazvete to teba Vicit, sykla oste. Co? chytil se toho pan Carson. Aha, Vicit. Znamen ,zvtzil, e? Princezno, vy jste geniln! Vicit! Ohromn, haha! Hur! Ne Prokopovi se mihla hlavou etymologie jin a straliv. Vitium. Le vice. Neest. Pohldl s hrzou na princeznu; ale na jej upjat tvi nebylo lze sti dn odpovdi.
XXX.
Pan Carson bel naped k mstu vbuchu. Princezna patrn schvln se opozdila; Prokop myslel, e mu chce nco ci, ale ona jen ukzala prstem na
tvi: pozor, tady Prokop si rychle shl na tv; nael tam krvav stopy jejho kousnut, i zvedl hrst hlny a rozmazal si ji po lci, jako by ho pi vbuchu zashla hrouda. Vbun jma byla vyryta jako krter v prmru asi pti metr; bylo tko odhadnouti brizanci, ale Carson pil vkon na ptinsobek oxiliquitu. Krsn lteka, mnil, ale pro praktick uit trochu moc siln. Vbec pan Carson obstarval cel hovor hrav klouzaje pes povliv trhliny konverzace; a kdy se na cest zptky s ponkud okatou horlivost porouel, e pr mus jet to a ono, padla na Prokopa ukrutn tha: o em mm nyn mluvit? Bhv pro se mu zdlo, e se ani slovem nesm dotknout on div a temn udlosti, kdy nastala exploze a nebesa se roztpla moc ohovou; kvasil v nm hok a nechutn pocit, e by ho princezna mraziv odbyla jako lokaje, se kterm se kterm Zatnal pst oklivost a pevykoval cosi naprosto vedlejho, nejsp o konch; slova mu vzla v krku, a princezna zejm zrychlovala krok, aby u co nejdve byla v zmku. Prokop siln kulhal, ale nedval to znt. V parku se chtl porouet, avak princezna zaboila na postrann cestu. Nsledoval ji vhav; tu se k nmu pimkla ramenem, zvrtila hlavu nazad a nastavila zniv rty. Princeznin nsk ratlk Toy zavtil odnkud svou velitelku a pit radost letl k n pes zhony a kovm. A tu je, haha! ale co to? Ratlk ustrnul: ten Velk Nevldn j cloum, jsou do sebe zakousnuti, potcej se v nmm a zuivm zpase; oho, Pan to projela, ruce j klesly a le stnajc v loktech Velkho; te ji zadv. A Toy zaal vti pomoc! pomoc! ve svm psm nebo nskm jazyce. Princezna se vyrvala z nru Prokopova. I ten pes, i ten pes, zasmla se nervzn. Pojme! Prokopovi se motala hlava, byl st s to udlat nkolik krok. Princezna se do nho zavsila (len! co kdyby nkdo ), vlee jej, ale nohy j vznou; zarv prsty do jeho pae, m chu drsat i co, syk, vrat obo, v och se j to temn propad; a nhle s chraptivm vzlyknutm let Prokopovi na krk, a zavrvoral, a hled jeho sta. Prokop ji drt paemi i zuby; pedlouh bezdech seven, a tlo napjat jako luk plihne, hrout se, pokles mkce a bezvldn; se zavenma oima le princezna na jeho prsou a blbol slabiky sladk a beze smyslu, nechv si plenit tve i hrdlo prudkmi polibky a vrac je opile a
jakoby ani nevdouc o sob: do vlas, na ucho, na ramena, ommen, poddajn, omdlvajc, bez konce nn, pokorn jako onuka a snad, boe, snad v tuto vteinu astn njakm nevslovnm a bezbrannm tstm; boe, jak smv, jak rozechvn a peslin smv na tie srkajcch rtech. Otevela, vytetila oi a prudce se vyvinula z jeho rukou. Stli na dva kroky od hlavn aleje. Pejela si obliej dlanmi jako ten, kdo procit ze sna; odstoupila vratce a opela se elem o pe dubov. Sotva ji Prokop pustil z tlap, rozpilo se mu srdce ohavnmi, poniujcmi pochybnostmi: jsem, kriste, jsem pro ni sluha, na kterm se patrn jen tak rozncuje ve v v nepetn chvli, kdy kdy ji pemohla jej samota i co; nyn mne odkopne jako psa, aby jindy zas nkdo jin Pistoupil k n a neurvale j poloil tlapu na rameno. Obrtila se krotce s plachm, tm bzlivm a ponenm smvem. Ne ne, zaeptala spnajc ruce, prosm, ji ne Prokopovi pukalo srdce nhlou pemrou nnosti. Kdy, bruel, kdy vs zas uvidm? Ztra, ztra, eptala zkostn a couvala k zmku. Musme jt. Tady nelze Ztra, kde? nalhal Prokop. A ztra, opakovala nervzn, zimav se choulila do sebe a spchala beze slova. Ped zmkem mu podala ruku: Sbohem. Jejich prsty se paliv spletly; nevda o tom thl ji k sob. Nesm, te nesm, zasykla a oehla ho plamennm pohledem. Jinak vt kody pokusn vbuch Vicitu nezpsobil. Shodilo to jen nkolik komn na blzkch barcch a vyrazily se tlakem vzduchu njak okenn tabulky. Tak velk vitre v pokoji knete Hagena pukly; v tu chvli se chrom pn namhav vztyil a stoje, jako vojk, oekval dal katastrofu. Spolenost v panskm kdle sedla po veei u ern kvy, kdy veel Prokop rovnou hledaje oima princeznu; nemohl u snst eav muka pochybnost.
Princezna zbledla; ale oviln strek Rohn se hned Prokopa ujal a gratuloval mu k skvlmu vkonu a kdesi cosi. Dokonce nadut Suwalski se vyptval se zjmem, je-li to pravda, e pn me kadou vc obrtit v taskavinu. Dejme tomu takov cukr, opakoval pod, a asl, kdy Prokop zabruel, e cukrem se stlelo u dvno za Velik vlky. Po jistou dobu byl Prokop vbec stedem zjmu; ale koktal, odbval vechny otzky a za ivho boha nerozuml povzbuzujcm pohledm princezninm; jen je chytal svma krvavma oima s dsnou pozornost. Princezna byla jako na trn. Nu, pak se hovor stoil jinam, a Prokopovi se zdlo, e si ho nikdo nevm; ti lid si rozumli tak dobe, mluvili velice lehce, v narkch a s ohromnm zjmem o vcech, kterm on vbec nerozuml nebo na kterch zhola nic nevidl. I princezna cel oila; tak vid, m tisckrt vc spolenho s tmi panky ne s tebou. Mrail se, nevdl co s rukama, zavailo to v nm slepm vztekem; tu postavil ku s kvou tak prudce, e se rozttila. Princezna upela na nho hrozn oi; ale armantn oncle Charles zachrnil situaci tm, e zaal povdat o lodnm kapitnovi, kter rozmakal v prstech pivn lhev. Jaksi tlust cousin tvrdil, e by to dovedl tak. Tu tedy dali pinst przdn pivn lhve, a jeden po druhm za hlunho hal zkouel, rozdrt-li nkterou z nich. Byly to tk lhve z ernho skla: nepraskla dn. Te vy, kzala princezna s rychlm pohledem na Prokopa. To nesvedu, bruel Prokop, ale princezna pokubla obom tak tak velitelsky Prokop vstal a popadl lhev kolem hrdla; stl nehnut, nekroutil se silm jako ti ostatn, jen svalstvo v oblieji mu k prasknut nabhalo; vypadal jako pralovk, kter se chyst nkoho zabt krtkm kyjem: nasupen, s sty nmahou zkivenmi a tv jakoby peseknutou hrubmi svaly, s plec ikmo schlenou, jako by chtl zamvat lahv v gorilm toku, upel krv zalit oi na princeznu. Nastalo ticho. Princezna se zvedla s oima zrovna vzepenma do jeho; rty se j sthly nad zaatmi zuby, v olivov lci j vystoupily lait provazce, svratila obo a prudce oddychovala jakoby dsnou tlesnou nmahou. Tak stli proti sob s oima do sebe zakleslma a svratnou tv, jako dva zuiv zpaswww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nci; konvulsivn zchvvy probhaly soubn jejich tly od pat a k ji. Nikdo ani nedchal; bylo slyet jen spav chroptn dvou lid. Tu nco chrustlo, tesklo sklo a spodek lhve inkl v stepech na podlahu. Prvn se vzpamatoval mon oncle Charles; udlal zmaten krok vpravo a vlevo, ale pak se vrhl k princezn. Minko, ale Minko, zaeptal chvatn a spustil ji, udchanou a tm klesajc, do lenoky; klekl ped n a v silou rozvral jej keovit zaat pst; mla dlan pln krve, jak si zaryla nehty do masa. Vemte mu tu lhev z ruky, kzal honem le bon prince a pil princezn prst za prstem. Princ Suwalski se vzpamatoval. Bravo, zaval a zaal hlun tleskat; ale tu ji von Graun popadl Prokopovu pravici, je dosud drtila chrastc stepy, a zrovna vylamoval jeho ke seven prsty. Vodu, kikl, a tlust cousin, zmaten nco hledaje, popadl jakousi deku, polil ji vodou a hodil Prokopovi na hlavu. Ahahah, vydralo se z Prokopa levou; ke povolila, ale v hlav mu jet vil mrtvin nval krve; a nohy se mu tak tsly slabost, e se jen svezl na idli. Oncle Charles masroval na kolen zkivl, zpocen a tesouc se prsty princezniny. To jsou nebezpen hry, bruel, zatmco princezna, pln vyerpna, st popadala dechu; ale na rtech se j chvl uchvcen, blouzniv vtzn smv. Vy jste mu pomhala, vyhrkl tlust cousin, to je to. Princezna vstala sotva vlekouc nohy. Pnov prominou, dla chab, pohldla plnma, zivma oima na Prokopa, a se zhrozil, e si toho kdekdo vimne, a odela podprna strkem Rohnem. Nu, pak bylo nutno oslavit njak Prokopv vkon; koneckonc byli to dobromysln mldenci, kte se jen hrozn rdi chvstali svmi hrdinskmi kousky. Prokop u nich ohromn stoupl v cen tm, e rozmakal lhev a dovedl pak vypt neuviteln mnostv vna a koalek, ani spadl pod stl. Ve ti hodiny rno jej princ Suwalski slavnostn lbal a tlust cousin tm se slzami v och mu nabzel tykn; pak skkali pes idle a dlali stran rmus. Prokop se usmval a ml hlawww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
vu jako v oblacch; ale kdy ho chtli dovst k jedin balttinsk holce, vytrhl se jim a prohlsil, e jsou opil hovada a on e jde spat. Avak msto aby tak zcela rozumn uinil, pustil se do ernho parku a dlouho, nesmrn dlouho mil oima temnou frontu zmku hledaje jaksi okno. Pan Holz dmal patnct krok dle, open o strom.
XXXI.
Den nato prelo. Prokop bhal po parku vztekaje se, e takhle princeznu asi vbec neuvid. Avak vybhla prostovlas do det a utkala k nmu. Jen na pt minut, jen na pt minut, eptala udchan a nastavila mu rty k polben. Tu vak zahldla pana Holze. Kdo je ten lovk? Prokop se kvapn ohldl. Kdo? Byl u tak zvykl na svj stn, e si ani neuvdomoval jeho stlou blzkost. To je jen mj hlda, vte? Princezna jen obrtila na Holze velitelsk oi; pan Holz ihned zastril lulku a uklidil se o kus dl. Poj, eptala princezna a vlekla Prokopa k altnu. Te tam sed a netroufaj si polbit se; nebo pan Holz mokne nkde pobl altnu. Ruku, ke potichu princezna a provj svmi horenmi prsty uzlovit, rozmlcen pahly Prokopovy. Mil, mil, lichot se, ale hned psn spout: Nesm se tak na mne dvat ped lidmi. J pak nevm, co dlm. Pokej, pokej, jednou ti skom kolem krku a bude ostuda, oh boe! Princezna zrovna ustrnula. li jste vera k holkm? pt se najednou. Nesm, te jsi mj. Mil, mil, pro mne je to tak tk Pro nemluv? Jdu ti ci, abys byl opatrn. Mon oncle Charles u sld Vera jsi byl skvl! Mluvil z n pekotn neklid. Hldaj t pod? Vude? I v laboratoi? Ah, cest bte! Kdy jsi vera rozbil ten lek, byla bych t la polbit. Tak skvostn jsi se vztekal. Pamatuje se, jak jsi se tenkrt v noci utrhl z etzu? Tehdy jsem la za tebou jako slep, jako slep
Princezno, peruil ji Prokop chraptiv, nco mn muste ci. Bu je to vecko rozmar vzneen dmy, nebo Princezna pustila jeho ruku. Nebo co? Prokop k n stoil zoufal oi. Bu si se mnou jenom hrajete Nebo? prothla se zejmou rozko trznit ho. Nebo mne do jist mry milujete, ne? Posly, ekla, zaloila ruce za hlavou a dvala se na nho zenma oima, kdy se mi v jednu chvli zdlo, e e jsem se do tebe zamilovala, v? opravdu zamilovala, na smrt, jako blzen, tedy tenkrt jsem se pokusila zmait t. Pitom luskla jazykem jako tehdy na Premiera. Nikdy bych ti nemohla odpustit, kdybych se do tebe zamilovala. Lete, kikl Prokop rozlcen, te lete! Nesnesl bych nesnesl bych pomylen, e je to jenom flirt. Nejste tak zkaen! Nen to pravda! Kdy to tedy v, ekla princezna tie a vn, propak se mne pt? Chci to slyet, drtil Prokop, chci, abys to ekla pmo mn ekla, co ti jsem. To, to chci slyet! Princezna zavrtla hlavou. Musm to vdt, zaskpal Prokop, jinak jinak Princezna se mdle usmla a vloila svou ruku na jeho ps. Ne, prosm t, nechtj, nechtj, abych ti to ekla. Pro? Pak bys ml nade mnou pli moci, dla tichounce, a Prokop se zachvl radost. Pana Holze venku pepadl zken kael, a zdli mihla se mezi kei silueta strka Rohna. Vid, u hled, zaeptala princezna. Veer k nm nesm.
Ztichli tisknouce si ruce; jenom d elestil na stee altnu a prochvval je rosnm chladem. Mil, mil, eptala princezna a piblila se lkem k Prokopovi. Jak ty jsi? Nosat, zlostn, cel zjeen kaj, e jsi velk uenec. Pro nejsi kne? Prokop sebou trhl. Otela se lc o jeho rameno. U se zas zlob. A mn, mn jsi ekl bestie a jet hor vci. Vid, ty mi to neoslad, to, co dlm a budu dlat Mil, skonila nehlasn a vzthla ruku k jeho tvi. Sklonil se k jejm rtm; chutnaly kajcnm steskem. V umn det se blily kroky pana Holze. Nemono, nemono! po cel den se Prokop trudil a pehoval, kde by ji zahldl. Veer k nm nesm. Nu ovem, nejsi z jej spolenosti; je j volnji mezi urozenmi klacky. Bylo to prapodivn: v hloubi srdce se Prokop ujioval, e ji vlastn nem rd, ale rlil zbsile, umuen, pln vzteku a pokoen. Veer se potloukal v deti po parku a myslel na to, e te sed princezna u veee, e z, e je tam veselo a volno; pipadal si jako praiv pes vykopnut do det. Nejstranj trapa ivota je pohana. A te tomu udlm konec, rozhodl se; bel dom, hodil na sebe ern aty a vpadl do kurny jako vera. Princezna sedla jako nesv; sotva zahldla Prokopa, zabouchalo to v n a rty j zvlnly astnm smvem. Ostatn mlde ho vtala s kamardskm hal, jen oncle Charles byl o nuanci pli zdvoil. Princezniny oi varovaly: mj se na pozoru! Nemluvila skorem, zaraen jaksi a nehybn; a pece nala pleitost, aby vtiskla Prokopovi do ruky zmuchlan lstek. Mil, mil, bylo tam namrno tukou velikm psmem, co jsi to uinil? Odejdi. Zmakal lstek. Ne, princezno, zstanu tady; dl mi tuze dobe pozorovat vae dvrn svazky s tmi navonnmi idioty. Za tu rlivou paliatost ho princezna odmnila zivm pohledem; zaala si tropit aky ze Suwalskho, Grauna, vech svch kavalr, byla zlomysln, krut, impertinentn a vysmvala se jim bez milosti; chvlemi chvatn pohldla na Prokopa, r-li bt spokojen s touto hekawww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
tombou galn, kter mu kladla k nohoum. Milostpn nebyl spokojen; chmuil se a dal oima o pt minut dvrn rozmluvy. Tu tedy vstala a vedla ho k njakmu obrazu. Mj rozum, mj pece rozum, zaeptala horen, stoupla na piky a polbila ho vlaze na ono jist msto na tvi. Prokop ztuhl leknutm nad touto pernou ztetnost; ale nikdo to nevidl, dokonce ani oncle Rohn, kter jinak ve pozoroval rozumnma, smutnma oima. Nic vc, nic vc se nestalo toho dne. A pece se Prokop zmtal na svm lku kousaje do poduek; a v druhm kdle zmku nespal nkdo po celou noc. Rno pan Paul pinesl oste vonc dopis; neekl od koho. Drah love, stlo tam, dnes T neuvidm; nevm, co si ponu. Jsme hrozn npadni; prosm T, bu rozumnj ne j. (Nkolik dk pekrtno.) Nesm chodit ped zmkem, nebo za Tebou vybhnu. Prosm, ui nco, aby T zbavili toho protivnho hldae. Mla jsem patnou noc; vypadm hrozn, nechci, abys mne dnes vidl. Necho k nm, mon oncle Charles u dl narky; kiela jsem na nho a nemluvm s nm; mne roziluje, e m tak nesnesiteln pravdu. Mil, pora mi: Te prv jsem vyhnala svou komornou, donesli mi, e m pomr se tolbou a chod k nmu. Nesnesu to; byla bych ji tloukla do tve, kdy se mi piznala. Byla krsn a plakala, a j jsem se psla na tom, jak j tekou slzy; pedstav si, nikdy jsem tak zblzka nevidla, jak se dl slza, vyhrkne, kane rychle, zastav se a pak ji dohon druh. J plakat neumm; kdy jsem byla mal, kiela jsem, a jsem zmodrala, ale slzy mi netekly. Vyhnala jsem ji na hodinu; nenvidla jsem ji, mrazilo mne, kdy stla pede mnou. M pravdu, jsem zl a pukm vztekem; ale pro ona sm vechno? Drah, prosm t, pimluv se za ni; povolm ji zpt a udlm s n, co bude chtt, jen kdy budu vidt, e dovede takov vci enm odpoutt. Vid, jsem zl a ke vemu jet zvistiv. Nevm si rady steskem; chtla bych T vidt, ale te nemohu. Nesm mi pst. Lbm T. Kdy toto etl, bouil v druhm kdle zmku klavr divokmi slapy tn; a Prokop psal: Nemilujete mne, to vidm; vymlte si nesmysln pekky, nechcete se kompromitovat, omrzelo Vs trznit lovka, kter se Vm nevnucoval. Rozuml jsem tomu jinak; stydm se za to a chpu, e chcete uiniti konec.
Nepijdete-li odpoledne do japonskho altnu, dovtpm se toho dokonale a uinm ve, abych Vs dle neobtoval. Prokop si oddychl; nebyl zvykl pst milostn dopisy, a toto se mu zdlo bti napsno dkladn a dosti srden. Pan Paul to bel odevzdat; klavr v druhm kdle uryl, a bylo ticho. Zatm se Prokop rozbhl za Carsonem; potkal ho u sklad a el rovnou do toho: aby ho na estn slovo nechal chodit bez Holze, a e je ochoten sloit jakoukoliv psahu, e a do dalho ohlen odtud neutee. Pan Carson se vznamn klebil: ale ano, pro ne? bude chodit voln jako ptk, haha, kam chce a kdy chce, udl-li toti jednu malikost: vyd-li Krakatit. Prokop se rozzuil: Dal jsem vm Vicit, co jet chcete? love, ekl jsem vm, e Krakatit nedostanete, ani kdybyste mi hlavu uzli! Pan Carson kril rameny a litoval, e v takovm ppad se ned nic dlat; nebo kdo m pod kloboukem Krakatit, je osobnost veejn nebezpen, stranj ne stonsobn vrah a krtce klasick ppad pro zajiovac vazbu. Zbavte se Krakatitu, a je to, mnil. Bude vm to stt za to. Jinak jinak se bude pemlet o tom, dopravit vs nkam jinam. Prokop, kter chtl uu spustit vlen kik, se zarazil; zamumlal, e si to jet rozmysl, a bel dom. Snad je tam odpov, til se; ale nebylo tam nic. Odpoledne zahjil Prokop sv velik ekn v japonskm altnu. A do ty hodin v nm bobtnala nedokav, udchan nadje: te, te u mus kadm okamikem pijt, princeznika. Ve tyi u nevydrel sedt; pobhal po altnu jako jagur v kleci, chystal se, e j obejme kolena, tsl se nadenm a strachem. Pan Holz diskrtn ustoupil do hout. K pt hodin poal naeho pna pemhat ohavn tlak zklamn; tu vak jej napadlo: snad pijde a za era; to se rozum, e za era! Usmval se a eptal nn slova. Za zmkem zapad slunce v podzimnm zlat; prodl stromy se rsuj oste a nepohnut, je slyet i elestn brouka ve spadanm list; a neli se nad, mkne jasn hodina zlatovm soumrakem. Na zelen obloze zajisk veernice; to klekn ve vesmru. Zem se ztemuje pod bledmi nebesy, netopr kivolace zaklikuje, nkde za parkem
cinkaj potemnl zvonky stda; to krvy se vracej vonce teplm mlkem. V zmku jedno dv okna prosko svtlem. Jak, ji je ero? Nebesk hvzdy, mloli se na vs nahledl asnouc chlapec na mezi matedoukov, mlo-li se k vm obracel mu, mlo-li trpl a ekal, a zda nkdy nevzlykl pod svm kem? Pan Holz vystoupil ze tmy. Meme jt? Ne. Dopt, a do dna dopt sv ponen; nebo, hle, je jisto, e nepijde. Stani se; ale nyn je nutno dopt hokost, na jejm dn je jistota; orat se bolest; navalit, navrit utrpen a hanbu, aby ses svjel jako erv a zpitoml mukou. Chvl jsi se ped tstm; oddej se bolesti, nebo ona je narkotikum trpcho. Je noc, ji noc; a ona nepichz. Stran radost prolehla srdcem Prokopovm: Ona v, e tu ekm (nebo mus to vdt); vykrade se v noci, a ve bude spt, a polet ke mn s nru otevenou a sty plnmi mzy polibk; semknem se nmi a nepromluvme, pijce si ze rt nevslovn doznn. A ona pijde, bled i potm, chvjc se mrazivou hrzou radosti, a pod mi sv hok rty; a ona vystoup z ernoern noci Na zmku zhasnaj. Pan Holz tr pmo ped altnem s rukama v kapsch. Jeho unaven obrys prav u by toho mohlo bt dost. Ale ten, kter v altnu se zbsilm, nenvistnm smchem udupv posledn jiskiku nadje, protahuje as o zoufal minuty; nebo posledn minuta ekn bude znamenat Konec Vemu. V dalekm msteku bije plnoc. Tedy konec vemu. ernm parkem uhn Prokop dom, bhv pro te m tak naspch. B schlen, a pt krok za nm zv a klue pan Holz.
XXXII.
Konec vemu: byla to skoro leva, nebo alespo nco jistho a bez pochyb; a Prokop se do toho zahryzl s buldo houevnatost. Dobr, je konec, nen se ji tedy eho bt. Nepila schvln; sta, tenhle polek sta; je tedy konec. Sedl v lenoce neschopen vstt, znovu a znovu se opjeje svm ponenm. Odkopnut sluha. Nestoudn, nadut, bez citu. Jist mne dvala k lepmu svm galnm. Nue, dohrno; tm lpe. Pi kadm kroku na chodb zvedl Prokop hlavu v nepiznanm a horenm oekvn: snad nesou dopis Ne, nic. Ani za to j nestojm, aby se omluvila. Je konec. Pan Paul se desetkrt piour s ustaranou otzkou v bledch och: Porou pn nco? Ne, Paule, docela nic. Pokat, nemte pro mne njak dopis? Pan Paul vrt hlavou. Dobe, mete jt. Ledov hrot kamen v Prokopovch prsou. Tahle przdnota, to je konec. I kdyby dvee se otevely a stla v nich ona sama, ekl bych: konec. Mil, mil, sly ji Prokop eptati, a tu propuk v zoufalstv: Pro jste mne tak ponila? Kdybyste byla komorn, odpustil bych vm vai zpupnost; ale princezn se neodpout. Slyte? Je konec, konec! Pan Paul vrazil do dve: Porou pn nco? Prokop se zarazil; posledn slova opravdu kiel nahlas. Ne, Paule. Nemte pro mne njak dopis? Pan Paul vrt hlavou. Den houstne jako okliv pavuina, je u veer. Tu eptaj na chodb njak hlasy, a pan Paul se pioupe v radostnm spchu: Dopis, tady je dopis, ept vtzn, mm rozsvtit? Ne. Prokop mak v prstech tenkou oblku a ich jej znmou pronikavou vni: jako by chtl poznat ichem, co je uvnit. Ledov hrot v jeho srdci se
zaryl hloubji. Pro pe a veer? Protoe mi jen porou: nesmte k nm pijt, a je to. Dobr, princezno, stani se; kdy konec, tedy konec. Prokop vyskoil, nael potm istou oblku a zalepil do n jej dopis neoteven. Paul, Paul! doneste to ihned Jej Jasnosti. Sotva se Paul vytratil, chtl ho zavolat zptky; ale bylo ji pozd; a Prokop si zdrcen uvdomil, e to, co prv uinil, je bez nvratu Konec Vemu. Tu vrhl se na postel duse v podukch cosi, co se mu nezvldnuteln dralo z st. Piel pan Krafft, nejspe zalarmovn Paulem, a namhal se mkoliv utit nebo rozptlit paliv rozrytho lovka. Prokop kzal pinst whisky, pil a nsiln se rozjail; Krafft cucal sodovku a pisvdoval mu ke vemu, akoliv to byly vci naprosto nesrovnateln s jeho zrzavm idealismem. Prokop klnul, rouhal se, vlel se v surovch a nejnich vrazech; jako by mu dlalo dobe poklet ve, poplivat a polapat a zneuctt. Vyvrhoval ze sebe cel balvany kleteb a ohavnost; pekypoval oplzlostmi, tahal z en zrovna vnitnosti a astoval je nejstranjmi vcmi, jak lze vbec vyslovit. Pan Krafft pot se hrzou mlky pisvdoval rozlcenmu gniu; ale i Prokop se vydal ze sv vehemence, umlkl, chmuil se a pil, a toho bylo dost; pak ulehl obleen do postele hourajc se jako lo a hledl vytetn do vc tmy. Rno vstal rozklen a zhnusen a odsthoval se nadobro do laboratoe. Nedlal nic, jen coural po svtnici a kopal ped sebou myc houbu. Pak ho nco napadlo: namchal stranou a labiln taskavinu a poslal ji na editelstv, doufaje, e z toho povstane njak lep katastrofa. Nestalo se nic; Prokop se vrhl na kavalec a spal nepetrit ticet est hodin. Probudil se jako jin lovk: ledov, stzliv, ztuhl; bylo mu jaksi na smrt jedno, co se dlo pedtm. Zaal zas pracovat tvrdojn a metodicky na explozvnch rozpadech atom; teoreticky dochzel k tak stralivm vyslenm brizancm, e mu vstvaly vlasy nad asnost sil, mezi nimi ijeme. Jednou uprosted potn jej stsnil letm nepokoj. Jsem asi unaven, ekl si, a el bez klobouku trochu na vzduch. Ani o tom nevda zamil k zmku; mechanicky vybhl po schodech a putoval chodbou k svmu bvalmu kavalrwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
skmu pokoji. Paul nebyl na sv obvykl idli. Prokop veel dovnit. Ve bylo, jak to opustil; ale ve vzduchu vla znm, siln vn princezny. Nesmysl, mnil Prokop, njak sugesce i co; ichal jsem pli dlouho ostr zpachy laboratoe. A pece ho to trzniv rozilovalo. Usedl na chvli a divil se: jak u je to ve daleko. Bylo ticho, odpoledn ticho v zmku; zdalipak se tu nco zmnilo? Slyel tlumen kroky na chodb, snad je to Paul; i vyel ven. Byla to princezna. Pekvapen a skoro hrza ji vrhly ke stn; te tu stoj zsinal, oi takhle irok, a rty se j kiv jako v bolesti, a je vidt korlov maso jejch dsn. Co hled v hostinskm kdle? Jde asi k Suwalskmu, napadlo Prokopa zistajasna, a nco se v nm utrhlo; udlal krok, jako by se na ni chtl vrhnout, ale vydal jen hrdeln zaien a ubhal ven. Byly to ruce, co se za nm vzthlo? Nesm se ohldnout! A pry, pry odtud! A daleko za zmkem, na horov pd stelnice, zaryl Prokop tv do hlny a kamen. Nebo jedin jest hor ne bolest ponen: muka nenvisti. Deset krok stranou sedl vn a soustedn pan Holz. Noc, kter nastala, byla dusn a tiv, neobyejn ern; chlilo se k boui. V takov chvli jsou lid divn podrdni a nemaj se nijak rozhodovat o svm osudu; nebo nedobr je to as. K jedenct vyrazil Prokop ze dve laboratoe a omril idl dmajcho pana Holze natolik, e mu unikl a zmizel v non tm. Chvli nato padly dva vstely u zvodnho ndra. Nzko na horizont se okliv blskalo; pak bylo tm ernji. Ale z vysok hrze u vchodu vyletl ostr pruh sinho svtla a posunoval se kolem ndra; zachycoval vagny, rampy, hromady uhl, a nyn popadl ernou postavu, kter uhn, klikuje, pad k zemi a opt miz ve stnu. Nyn utk mezi barky k parku; nkolik postav se vrh za n. Reflektor se ot k zmku; opt dva poplan vstely, a bc postava se zarv do hout. Krtce nato zadrnelo okno lonice princezniny; princezna vyskoila a otevela, a tu vletl dovnit zmuchlan list papru zaten kamnkem. Na jedn
stran bylo nco naprosto neiteln nakrabno pelomenou tukou; na druh stran byly hust a drobn psan vpoty. Princezna na sebe hzela aty, ale tu ji padl vstel za rybnkem; podle zvuku to bylo naostro. Ztuhlmi prsty princezna zadrhovala hky at, zatmco komorn, potetn koza, se tsla pod peinou strachy ze stlen. Ale ne mohla princezna vyjt, vidla oknem, jak dva vojci vlekou nkoho ernho; burcel jako lev a hledl je setst; nebyl tedy rann. Jen na obzoru se blsk irokmi lutmi plameny; ale ulevujc boue se jet nespustila. Vystzlivl Prokop se vrhl stemhlav do laboratorn prce, nebo aspo se k tomu nutil. Ped chvl odeel od nho Carson; byl studen popuzen a prohlsil zeteln, e podle veho bude pan Prokop co nejdve transferovn jinam, na msto bezpenj; kdy pr to nejde po dobrm, tedy to pjde po zlm. Nu, ve jedno; na niem u nezle. Zkumavka praskla Prokopovi v prstech. V pedsni odpov pan Holz s hlavou ofovanou. Prokop mu strkal pr tisc bolestnho, nevzal je. Ach co, a dl, co chce. Bt transferovn jinam Stani se. Zloeen zkumavky! prask jedna po druh V pedsni ramot, jako kdy nkdo vylet z dmoty. Zas asi nvtva, Krafft i kdo; Prokop se ani neobrtil od kahanu, kdy zaskply dvee. Mil, mil, zaeptalo to ode dve. Prokop zavrvoral, zachytil se stolu a otoil se jako v snch. Princezna stla opena o veeje, bled, s oima temn utkvlma, a tiskla pst k prsoum, snad aby pemohla tluen srdce. el k n chvje se na celm tle, a dotkl se prsty jejch lc a ramen, jako by nemohl uvit, e je to ona. Poloila mu studen, tesouc se prsty na sta. Tu vytrhl dvee a nahldl do pedsn. Pan Holz zmizel.
XXXIII.
Sedla na kavalci jako ztuhl, s koleny a pod bradou, zmten vlasy proudem vreny pes tv a ruce stoeny kolem je jako v kei. Hroze se toho, co uinil, pil j hlavu nazad, lbal kolena, ruce, vlasy, smkal se po zemi, drtil prosby a laskn; nevidla a neslyela. Zdlo se mu, e se ots odporem pi kadm jeho doteku; vlasy se mu lepily k elu potem zkosti, i bel k hydrantu a pustil si na hlavu proud studen vody. Potichu vyskoila a piblila se k zrcadlu. el k n po pikch chtje ji pekvapit; ale tu vidl v zrcadle, jak m sebe samu s vrazem tak divok, hrzn, zoufal oklivosti, e ustrnul. Zahldla ho za sebou a vrhla se k nmu. Nejsem okliv? Nehnusm se ti? Co jsem udlala, co jsem udlala! Pilnula lc k jeho prsoum, jako by se chtla ukrt. Jsem hloup, vi? J vm j vm, e jsi zklamn. Ale nesm mnou pohrdat, v? Zarvala se do nho tv jako kajc dvtko. e, ji neutee? J udlm vechno, nau mne vemu, co chce, v? jako bych byla tv ena. Mil, mil, nenechvej mne te myslet; budu zas protivn, kdy budu myslet, budu jako zkamenl; nem pont, na myslm. Ne, nenech mne te Zaryla rozechvl prsty do jeho je; zvedl j hlavu a lbal ji mumlaje nadenm ve mon. Zrovla nyn a zkrsnla. Nejsem okliv? eptala mezi polibky astn a ommen. Chtla bych bt krsn jen pro tebe. V, pro jsem pila? ekala jsem, e mne zabije. A kdybys ty, eptal Prokop kolbaje ji v nrui, kdybys tuila to to, co se stalo, byla bys pila? Princezna kvla hlavou. Jsem hrozn, vi? Co si tak o mn mysl! Ale j t nenechm myslet. Prudce ji sevel a zvedl. Ne, ne, prosila a brnila se mu; ale pak spovala s oima vlaze tonoucma a sladkmi prsty se probrala v upin jeho tk lbi. Mil, mil, dchala mu vlhce do tve, jak jsi mne trpil ty posledn dny! M mne ? Slovo rd neekla. Horliv pisvdil: A ty?
Mm. U bys to mohl vdt. V, jak jsi? Jsi nejkrsnj nosat a eredn lovk. M krvav oi jako bernardn. To je od prce? Snad bys nebyl tak mil, kdybys byl kne. Ach, pus u! Vyvinula se mu a la se k zrcadlu esat. Dvala se tam zkoumav a pak provedla ped zrcadlem hlubokou dvorskou poklonu. To je princezna, ekla ukazujc na svj obraz, a tohle, dodala bezbarv a obrtila prst k svm prsoum, je jen tv holka. Tak vid. Snad sis nemyslel, e m princeznu? Prokop sebou trhl jako udeen. Co to znamen? vyhrkl a uhodil pst do stolu, a zainelo rozbit sklo. To si mus vybrat, bu princeznu, nebo holku. Princeznu ty neme mt; me ji zboovat zdlky, ale ruky j nepolb; a nebude se ptt jejch o, mli t rda. Princezna nesm; m za sebou tisc let ist krve. Nev, e jsme bvali suverny? Ach, ty nev nic; ale mus vdt aspo to, e princezna je na sklenn hoe; tam se nedostane. Ale obyejnou enskou, tuhle ordinrn hndou holku me mt; shni, je tv, jako njak vc. Nu, tak si vyber, co z toho dvojho chce. Prokopa z n zrovna mrazilo. Princeznu, vypravil tce ze sebe. Pistoupila k nmu a vn ho polbila na tv. Jsi mj, vi? Ty mil! Tak vid, m princeznu. Tedy pece jsi pyn na to, e to je princezna? Vid, jak stranou vc mus princezna udlat, aby se nkdo pr dn nadmal! Pr dn, pr tdn; princezna ani neme dat, aby to bylo navdycky. J vm, j to vm: od prvn chvle, co jsi mne vidl, jsi chtl princeznu; ze vzteku, z muskho velikstv nebo pro, vi? Proto jsi mne tak nenvidl, e jsi mne chtl; a j jsem ti nabhla. Mysl, e mne to mrz? Naopak, j jsem na to pyn, e jsem to provedla. Je to velik kousek, e? tak se horempdem zahodit; bt princezna, bt panna, a pijt pijt sama Prokop se dsil jejch e. Ml, prosil a vzal ji do chvjcch se rukou. Nejsem-li vm roven rodem
Jak jsi to ekl? Roven? Copak si mysl, kdybys byl kne, e bych k tob pila? Oh, kdybys chtl, abych s tebou jednala jako se sob rovnm, nemohla bych bt u tebe takhle, vykikla rozpnajc nah pae. To je ten hrozn rozdl, chpe to? Prokopovi klesly ruce. Tohle jste nemla kat, zaskpl couvaje. Vrhla se mu kolem krku. Mil, mil, nenechvej mne mluvit! Copak ti nco vytm? Pila jsem sama protoes chtl utci nebo se dt zabt, j nevm; to by pec kad dve Mysl, e jsem to nemla udlat? ekni! Udlala jsem patn? Vid, zaeptala trnouc, vid, ty to tak nev! Pokej, kikl Prokop, vyvinul se j a velkmi kroky mil pokoj; nhl nadje ho zrovna oslovala. V ve mne? V, e nco dovedu? Umm straliv pracovat. Nikdy jsem nemyslel na slvu; ale kdybys chtla Pracoval bych ze vech sil! V, e Darwina nesli k hrobu vvodov? Kdybys chtla, udlal bych udlal bych ohromn vci. Umm pracovat Mohu zmnit povrch zem. Nech mi deset let, a uvid, uvid Zdlo se, e ho ani neposlouch. Kdybys byl kne, stailo by ti, abych se na tebe podvala, abych ti ruku podala, a vdl bys, vil bys, nemusel pochybovat Nemuselo by se ti dokazovat tak hrozn jako j, v? Deset let! Dovedl bys mn vit deset dn? Kdepak deset dn! Za deset minut ti bude to vecko mlo; za deset minut se bude mrait, ty mil, a vztekat se, e princezna t u nechce protoe to je princezna a ty nejsi kne, vi? A to dokazuj, ty ztetn, uboh, pesvdi ho, me-li; dn tvj dkaz nen dost velik, dn ponen dost nelidsk Bhej za nm, nabzej se, dlej vc ne kad jin holka, j nevm co, j nevm u co! Co si mm s tebou pot? Pistoupila k nmu a nabdla mu rty. Tak co, bude mi vit deset let? Popadl ji drsn vzlykaje. U je to tak, eptala a hladila mu vlasy. Tak sebou trh na etze, vi? A pece bych nemnila nemnila s tm, jak jsem byla. Mil, mil, j vm, e ty mne opust. Zlomila se mu v rukou; zvedl ji a rozrval nsilnmi polibky jej semknut sta.
Odpovala s oima zavenma, sotva dchajc; a Prokop, naklonn nad n, se srdcem stsnnm zkoumal nevyzpytateln mr t paliv, napjat tve. Vytrhla se mu jako ze sna. Co tu vechno m v tch lahvch? Je to jedovat? Prohlela jeho regly a nstroje. Dej mi njak jed. Pro? Kdyby mne odtud chtli odvzt. Znepokojil se jej vnou lc, a aby ji podvedl, odmoval do mal dziky plavenou kdu; ne vtom ji padla sama na krystalinick arzenik. Neber to, kikl, ale u s tm byla v kabelce. Tak ty me bt slavn, vydechla. Vid, na to jsem ani nemyslela. Povd, e Darwina nesli vvodov? Kte to byli? Nu, na tom snad nezle. Polbila ho na tv. Ty jsi mil! Jakpak by na tom nezleelo? Tak tedy vvoda z Argyllu a a vvoda z Devonshiru, bruel. Skuten! Pemlela o tom, a vratila elo. To bych nikdy neekla, e uenci jsou tak A tys mi to ekl jen tak vedle, jdi! Shla mu na prsa a ramena, jako by byl novou vc. A ty, ty bys tak mohl ? Jist? Nu, pokej na mj poheb. Ach, kdyby to bylo hodn brzo, dla roztrit a s naivn krutost. Ty bys byl hrozn krsn, kdybys byl slavn. V, co se mi na tob nejvc lb? Nevm. J tak ne, ekla zamylen a vracela se k nmu s polibkem. Te u to nevm. Te, kdybys byl kdo chtl a jak chtl Udlala bezmocn pohyb rameny. To je prost provdycky, v? Prokop asl nad touto monogamn psnost. Stla ped nm, a po oi zahalen v modr lice, a dvala se na nho tpytivma, mkkma oima v hodince
soumraku. Oh, vzdychla nhle a svezla se na kraj idle, tesou se mi nohy. Hladila a tela je s naivn nestoudnost. Jak budu potom jezdit? Pij, mil, pij se mi dnes ukzat. Mononcle Charles tu dnes nen, a i kdyby Mn u je to jedno. Vstala a polbila ho. Sbohem. Ve dvech stanula, zavhala a vrtila se k nmu. Zab mne, prosm t, dla s rukama svislma, zab mne! Pithl ji dlanmi: Pro? Abych nemusela odtud a abych u nikdy, nikdy u nemusela sem. Zaeptal j do ucha: Ztra? Pohldla na nho, a sklonila trpn hlavu; bylo to pece jen pitakn. Vyel a dlouho po n do vlho soumraku. Nkdo se sto krok dle zvedl se zem a istil si rukvem aty. Mleliv pan Holz.
XXXIV.
Kdy piel po veei, nevc u a cel ve stehu, st ji poznal, jak byla krsn. Ctila jeho uasl a rliv pohled, pohled, kter ji oblval od hlavy k pat; i zazila a oddvala se mu oima tak bez ohledu k ostatnm, e trnul. Byl tam njak nov host, Hmon se jmenoval, diplomat i co: lovk mongolskho typu s fialovmi pysky a krtkmi ernmi vousy kolem. Tenhle pn tedy byl patrn znal fyzikln chemie; Becquerel, Planck, Niels Bohr, Millikan a takov jmna mu jen ltala od huby; znal Prokopa z literatury a ohromn se interesoval o jeho prci. Prokop se dal strhnout, rozpovdal se, zapomnl na okamik dvat se na princeznu; za to utril pod stolem takov kopnut do brce, e sykl a byl by j to mlem vrtil; ndavkem dostal planouc pohled rlivosti. V t chvli musel zodpovdt hloupou otzku prince Suwalskho, co je to vlastn ta energie, o kter tu pod povdaj; i popadl cukenku, vrhl na princeznu pohled tak rozhoen, jako by j to chtl hodit na hlavu, a vysvtloval, kdyby se podailo narz vyvinout
a vybt vecku energii obsaenou v tomhle, e by to vyhodilo do povt Montblank i s Chamonix; ale to e se nepoda. Vy to udlte, prohlsil Hmon urit a vn. Princezna se celm tlem naklonila pes stl: Co jste to ekl? e on to udl, opakoval pan Hmon s naprostou jistotou. Tak vid, ekla princezna docela nahlas, a vtzn si sedla. Prokop zrudl a netroufal si na ni pohldnout. A kdy to udl, ptala se dychtiv, bude hrozn slavn? Jako Darwin? Kdy to udl, dl pan Hmon bez vhn, budou si krlov pokldat za est nst cp jeho pohebn pokrvky. Budou-li jet njac krlov. Nesmysl, bruel Prokop, ale princezna zaplla nevslovnm tstm. Za nic na svt by na ni nepohldl; brumlal cel rud a v rozpacch drtil mezi prsty kostky cukru. Konen se odvil zvednout oi; dvala se na nj pmo a pln, se stralivou lskou. M? hodila mu polohlasn pes stl. Rozuml pedobe: m mne rd? ale dlal, jako by neslyel, a zaal se honem dvat na ubrus. Proboha, to dve l, nebo chce naschvl M? doletlo pes stl hlasitji a nalhavji. Kvl rychle a podval se na ni oima opilma radost. Natst v obecnm hovoru to vichni peslechli; jenom pan Hmon ml vraz pli diskrtn a neptomn. Hovor se stoil sem tam, a najednou pan Hmon, lovk patrn znal veho, vykldal von Graunovi jeho rodokmen do tinctho stolet. Princezna se do toho vmsila s nesmrnm zjmem; a tu nov host vypotval jej pedky, jako kdy biem mrsk. Dost, zvolala princezna, kdy doel k roku 1007, kdy prv Hagen zaloil peorsk baront v Estonsku, kohosi tam zavradiv; nebo dle se genealogov ovem nedostali. Ale pan Hmon pokraoval: tento Hagen ili Agn Jednoruk byl dokzateln tatarsk kne, zajat pi njezdu na Kamskou oblast; persk historie v o chnu Aganovi, kter byl syn Giw-khana, krle Turkmen, Uzbek, Sart a Kirgiz, kter byl syn Weiwue, kter byl syn Litaj-khana Dobywww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
vatele. Tento csa Li-Taj je dokzn v nskch pramenech jako vldce Turkmenska, Dzungarska, Altaje a zpadnho Tibetu a po Kagar, jej splil povradiv na padest tisc lid, mezi nimi nskho vladae, ktermu dal utahovat namoen provaz kolem hlavy tak dlouho, a praskla jako oech. O dalch pedcch Litajovch nen nic znmo, pokud snad nebudou pstupny archvy ve Lhase. Jeho syn Weiwu, i na mongolsk pojmy trochu divok, byl v Kara Butaku umlcen stanovmi tyemi. Jeho syn Giw-khan vyplenil Chivu a dil a po Itil ili Astrachan, kde se proslavil tm, e dal dvma tiscm lid vyloupat oi, uvzal je na provaz a vyhnal do kubnskch step. Agan-khan pokraoval v jeho stopch in njezdy a po Bolgar neboli dnen Simbirsk, kde nkde byl zajat, uata mu prav ruka a drn jako rukojm a do t doby, kdy se mu povedlo utci k Baltu mezi tamn udsk Livy. Tam byl poktn od nmeckho biskupa Gotilly nebo Gutilly a nejsp z nboenskho rozncen zapchl ve Verro na hbitov estnctiletho ddice peorskho, nae si vzal jeho sestru za enu; dokzanou bigami pak zaokrouhlil sv panstv a po jezero Pejpus. Viz o tom letopisy Nikiforovy, kde ji je nazvn knjaz Agen, kdeto selsk zpis jej tituluje rex Aagen. Jeho potomci, dokonil pan Hmon tie, byli vypuzeni, ale nikoliv sesazeni; nae vstal, uklonil se a zstal stt. Nemete si pedstavit, jakou tohle udlalo senzaci. Princezna pmo pila kad slovo Hmonovo, jako by ta ada tatarskch hrdloez byla tm nejohromnjm zjevenm svta; Prokop na ni hledl s asem: ani nemrkla pi dvou tiscch prech vyloupanch o; mimovoln hledal na jej tvi tatarsk rysy. Byla pekrsn, vythla se jaksi a skoro veliensky se uzavela v sebe; najednou byla takov distance mezi n a vemi ostatnmi, e vichni se narovnali jako na dvornm dner a ji se ani nepohnuli s oima upenma k n. Prokop ml tisc chut pratit do stolu, ci nco hrubho, poruit tu strnulou a jaksi bezradnou scnu. Sedla s oima sklopenma, jako by na nco ekala, a na jejm hladkm ele kmitlo cosi jako netrplivost: nu tak, bude to? Pnov pohldli tzav na sebe, na vztyenho pana Hmona, a poali jeden po druhm vstvat. Prokop se zvedl tak, nechpaje, o jde. U vech vudy, co to znamen? vichni stoj jako svce s rukama na vech kalhot a hled k princezn; teprve te zved princezna oi a kyne hlavou jako ten, kdo dkuje na pozdrav nebo dv svolen usednout.
Skuten vichni usedaj; a teprve kdy zase sedl, pochopil Prokop s asem: tohle byl hold panovnic osob. Narz se zapotil trapnm vztekem. Kriste, a tu komedii jsem dlal s sebou! Co je to vbec mono, co se nedaj do smchu poveden legraci, co je myslitelno, aby nkdo bral vn takov tatrmanstv? U nabral do plic homrick smch, aby spustil hned s prvnmi (proboha, je to pec jenom pro vandu?), kdy se princezna zvedla. Vichni rzem vstali, i Prokop, pevn pesvden, e te to praskne. Rozhldla se a utkvla oima na tlustm cousinovi; pokroil dva ti kroky k n, ruce svisle dol, trochu naklonn vped, dsn smn; bohudk, je to tedy pece jen vanda. Princezna s nm chvli hovo a kyne hlavou; tlust cousin se klan a pozptku couv. Princezna pohldne na Suwalskho; princ se bl, odpovd, pov njak uctiv vtip; princezna se zasmje a kyne hlavou. Co je to tedy vn? Nyn utkvv princezna oima lehce na Prokopovi; ale Prokop se nehnul. Pnov se stav na piky a hled napjat k nmu. Princezna mu dv oima znamen; nehnul se. Princezna m k starmu, jednorukmu majoru od artilerie, kter je pokryt medailemi jako Kybel cecky. Major se u narovnv, a to na nm in, ale tu malm plobratem stoj princezna tsn u Prokopa. Mil, mil, povd tie a jasn, m ? U se zas mra. J bych t chtla polbit. Princezno, bruel Prokop, co znamen tahle fraka? Neki tak. To je vnj, ne si me pedstavit. V, e mne te budou chtt vdt? Zachvla se hrzou. Mil, ztra se te odtud. Jdi z chodby do tetho pokoje a pokej tam na mne. Musm t vidt. Poslyte, chtl Prokop nco ci, ale tu ji kynula hlavou a mila plavn k starmu majorovi. Prokop nevil svm om. Dj se takovhle vci, nen to smluven produkce pro smch, berou ti lid vn sv role? Tlust cousin jej vzal pod pa a thl diskrtn stranou. Vte, co to znamen? eptal rozilen. Starho Hagena ran mrtvice, a se to dozv. Panovnick rod! Vidl jste tady ondyno toho nsledwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nka? Mla bt svatba a rozelo se to. Ten lovk, ten je sem jist posln Jezus, takov linie! Prokop se mu vymknul. Odpuste, mumlal, vysoukal se co mon nejneobratnji na chodbu a veel do tetho pokoje. Bylo to jaksi ajov zkout se zastenmi svtly, samy lak, erven porceln, kakemona a podobn hlouposti. Prokop pobhal s rukama na zdech a bruel v miniaturnm pokojku jako moucha masaka narejc hlavou na okenn tabule. Sakra, nco se zmnilo; pro pr vivch tatarskch ras, za kter by se slun lovk stydl Pkn pvod, dkuju nechci! A pro pr takovch Hun ti idioti zrovna trnou, padaj na bicho, a ona, ona sama Moucha masaka se bezdee zarazila. Te pijde tatarsk knna a ekne: Mil, mil, je mezi nmi konec; pova pece, e pravnuka Litajchna se neme milovat se synem evcovm. Klep, klep, slyel v hlav tatnkovo kladvko, a zdlo se mu, e ich tk, tslov pach ke a trapn pn evcovskho mazu; a maminka v modr zste stoj, chudk, cel rud nad plotnkou Moucha masaka divoce zabzuela. To se v, knna! Kam, kam jsi dal hlavu, love! Te klekne, pijde-li, uhod elem o zem a ekne: Smilovn, tatarsk knno; j u se vckrt neuku. ajov pokojk slab von kdoulemi a z matn a mkce; zoufal moucha nar hlavou o skla a p hlasem tm lidskm. Kam jsi dal hlavu, ty hlupe? Princezna rychle, tie vklouzla do pokoje. U dve shla po vypnai a zhasla; a potm ctil Prokop ruku, je se lehnce dotk jeho tve a klade se mu kolem krku. Sevel princeznu v dlanch; je tak tl a skoro netlesn, e se j dotk s bzn jako neho kehoukho a pavuinovho. Dch mu do tve vzdun polibky a ept nco nesrozumiteln; nehmotn hlazen mraz Prokopovy vlasy. Cosi zalomcuje kehoukm tlem, ruka na jeho ji se pimyk tsnji a vlah rty se pohybuj na jeho stech, jako by bezhlase a nalhav mluvily. Nekonenou vlnou, celm plivem zchvv zmocuje se Prokopa silnji a silnji; thne k sob jeho hlavu, tiskne se k nmu hrud a koleny, ovj ho obma paema, vrh se sty do jeho st; stran, bolestn seven drtc a nm, nraz zub o sebe,
stnn lovka, kter se dus; vrvoraj v keovitm, nepetnm objet, nepustit! zalknout se! srst nebo zemt! Vzlykla a zalomila se bezvldn; uvolnil dsn klet svch rukou, vymkla se, zakolsala se jako opil, vyala ze zad teek a osuila na rtech sliny nebo krev; a ani ekla slova, vela do sousednho osvtlenho pokoje. S hlavou praskajc zstal Prokop potm. Toto posledn objet mu pipadlo jako rozlouen.
XXXV.
Tlust cousin ml pravdu: starho Hagena ranila z radosti mrtvice, ale nedorazila ho jet; leel bez vldy obklopen doktory a namhal se otevt lev oko. Narychlo byl pivoln oncle Rohn a jin pbuzenstvo; star kne se stle pokouel zvednout lev vko, aby pohledl na svou dceru a ekl j cosi svm jedinm ivm okem. Vybhla prostovlas, jak byla u jeho lka, a utkala k Prokopovi, jen od rna hldal v parku. Ani za mk nedbajc Holze polbila ho rychle a zavsila se do nho; jen tak mimochodem se zmnila o otci a oncle Charlesovi, zaujat nm, roztrit a nn. Tiskla mu pai a lsala se k nmu, hned zase neptomn a zamylen. Zaal rpat a ertovat o tatarsk dynastii tak trochu nahrocen; lehla po nm oima a zavedla e jinam, dejme tomu na verej odpoledne. Do posledn chvle jsem myslela, e k tob nepijdu. V, e mn je skoro ticet let? Kdy mn bylo patnct, zamilovala jsem se do naeho kaplana, ale stran. la jsem se mu zpovdat, abych ho vidla zblzka; a protoe jsem se stydla ci, e jsem kradla nebo lhala, zpovdala jsem se mu, e jsem zesmilnila; nevdla jsem, co to je, ml chudk mnoho prce vymluvit mn to. Te u bych se mu nemohla zpovdat, dokonila tie, a na rtech se j kubla njak hokost. Prokopa znepokojovala jej stl sebeanalza, v n tuil palivou sebetrze. Hledl nalzt jakkoliv jin tma, ale shledval s hrzou, e nemluv-li o lswww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
ce, nemaj vlastn o em mluvit. Stli na bat; princezn jaksi ulevovalo vracet se zptky, vzpomnat, povdat o sob mal a dvrn vci. Brzo po t zpovdi byl ti u ns uitel tance, a ten se miloval s mou guvernantkou, takovou tlustou enskou. J jsem na to pila a vidla jsem je, v? Mn se to oklivilo, oh! ale hldala jsem je a J to nemohla pochopit. Ale pak jednou pi tanci jsem to zniehonic pochopila, kdy mne k sob pitlail. Pak u na mne nesml vbec shnout; dokonce jsem po nm stelila z flobertky. Museli je dt oba pry. V t dob v t dob m hrozn trpili matematikou. Mn vbec nela do hlavy, v? Uil m takov zl profesor, slavn uenec; vy uenci jste vichni divn. Dal mi kol a dval se na hodinky; za hodinu to muselo byt vypotno. A kdy u mn zbvalo jenom pt minut, tyi minuty, ti minuty, a j nemla jet nic, tu mi zabouchalo srdce, a j mla takov stran pocit Zaala prsty do Prokopovy pae a zasykla. Pak u jsem se na ty hodiny i tila. V devatencti mne zasnoubili; to ani nev, vi? A protoe jsem u vdla vechno, musel mn mj enich psahat, e se mne nikdy nedotkne. Za dv lta padl v Africe. Vyvdla jsem z romantiky nebo pro tak, e mne pak u nikdy nenutili vdt se. Myslela jsem, e tm mm vecko odbyto. A vid, tehdy jsem se do toho vlastn jen nutila, nutila jsem se vit, e jsem mu zstala nco dluna a e mu i po smrti musm stt v slov; a se mi nakonec z toho veho zdlo, e jsem ho milovala. Te vidm, e jsem to vechno jen hrla sama ped sebou; a e jsem nectila nic vc, nic vc ne hloup zklamn. Vi, je to divn, e ti musm o sob kat takov vci? V, to je tak pjemn nestydat ci na sebe vechno; lovka pitom a mraz, jako by nco svlkal. Kdy jsi sem piel, napadlo m na prvn pohled, e jsi jako ten profesor matematiky. J se t a bla, ty mil. Te mi zas d takov kol, lekla jsem se, a u mi zaalo bouchat srdce. Kon, kon, to mne zrovna opjelo. Kdy mm kon, myslela jsem, e nepotebuju lsku. A jezdila jsem jako div.
Vdycky se mi zdlo, e lska, v, je nco sprostho a hrozn oklivho. Vid, te se mi to u nezd; a to mne prv tak ds a pokouje. A zas mne a t, e jsem jako kad jin. Kdy jsem byla mal, bla jsem se vody. Uili mne plavat na suchu, ale do rybnka jsem nela; vymyslila jsem si, e tam jsou pavouci. A jednou to na mne pilo, takov odvaha nebo zoufalstv: zavela jsem oi, udlala kek a skoila. Neptej se, jak jsem byla potom pyn; jako bych ve zkouce obstla, jako bych vechno poznala, jako bych se cel zmnila. Jako bych teprv te vyspla Mil, mil, zapomnla jsem udlat kek. Kveeru pila do laboratoe, neklidn a zaraen. Kdy ji vzal do nrue, koktala s hrzou: Otevel oko, otevel oko, oh! Myslela tm starho Hagena; odpoledne (nebo Prokop hal jako blzen) mla dlouh hovor s oncle Rohnem, ale nechtla o tom mluvit. Vbec zdlo se, e dycht nemu uniknout; vrhala se do Prokopova objet tak zniv a oddan, jako by se chtla za kadou cenu ommit do bezvdom. Konen strnula s oima zavenma, chab jako vchtek; myslel, e sp, ale tu poala eptat: Mil, nejmilej, j nco provedu, j provedu nco hroznho; ale pak, pak mne u nesm opustit. Psahej, psahej mi, drtila divoce a vyskoila, ale hned to zas pemohla. Ach ne. Co bys mi mohl psahat? V kartch mn vylo, e odejde. Chce-li to udlat, udlej to, udlej to jet te, dokud nen pozd. Prokop, to se rozum, vyletl jako raketa: e ona se ho chce zbavit, e j stoupla do hlavy tatarsk pcha a kdesi cosi. Rozilila se a kiela na nho, e je nzk a surov, e si to zapovd, e e; ale jen to z n vyltlo, u mu s vkikem visela na krku zdrcen a kajc: Jsem zve, vi? J to tak nemyslela. Vid, princezna nikdy neki; zamra se, odvrt se, a dost, sta to; ale na tebe kim jako jako bych byla tv ena. Bij mne, prosm t. Pokej, uku ti, e i j bych dovedla Pustila ho a zniehonic, tak jak byla, jala se poklzet laborato; dokonce namoila pod hydrantem hadr a pustila se kolenaky do utrn cel podlahy. Mlo to bt patrn pokn; ale njak se j to zalbilo, rozjaila se, ohnla se hadrem po podlaze a bzuela si psniku, kterou pochytla nkde od sluek, a pjde spat i nco podobnho. Chtl ji zvednout. Ne, pokej, brnila se, jet tamhle. A ji vlezla s hadrem pod stl.
Prosm t, poj sem, ozvalo se za chvli zpod stolu udiven. Brumlaje jistmi rozpaky vsoukal se za n. Sedla v depu, objmajc kolena rukama. Ne, jen se podvej, jak vypad stl zespoda. J to jet nikdy nevidla. Na to tak je? Poloila mu na tv ruku prokehlou od mokrho hadru. Hu, studm, vi? Ty jsi cel tak hrub udlan jako stl zespoda; to je na tob to nejkrsnj. Jin jin lidi jsem vidla jen tak, v? po t hladk, ohoblovan stran; ale ty, ty jsi na prvn pohled sam takovhle trm a trbina a vecko to, v, m dr lidsk tvor pohromad. Kdy se po tob jede prstem, zade si lovk tsku; ale pitom je to tak krsn a poctiv udlno lovk to zane vidt jinak a vnji ne po t hladk stran. To jsi ty. Schoulila se vedle nho jako star kamard. Mysli si, love, e jsme teba ve stanu, nebo v takovm srubu, eptala vyjeven. J jsem si nikdy nesmla hrt s kluky; ale nkdy jsem tajn la za zahradnkovmi hochy, a lezla s nimi po stromech a pes ploty Pak se doma divili, pro mm roztrhan kalhoty. A kdy jsem se tak ztratila a letla za nimi, to mi tak krsn tlouklo srdce strachem Kdy jdu za tebou, mm ti docela ten krsn strach jako tehdy. Te jsem tak dobe schovan, bzuela astn, lec mu hlavou na kolenou. Sem za mnou neme nic. I j jsem po rubu, jako ten stl; obyejn ensk, kter nemysl na nic a jenom se kolb Pro je lovku tak dobe v krytu? Tak vid, te vm, co je tst; to se musej zavt oi a udlat se mal docela malik a k nenalezen Kolbal ji mrn a hladil j rozpoutanou hvu; ale jeho oi se vytetily pes jej hlavu do przdna. Prudce k nmu obrtila tv. Na jsi te myslel? Uhnul plae oima. Nemohl j pece ci, e vidl ped sebou tatarskou princeznu v jej slv, tvora velienskho a ztuhlho pchou, a to e je ta, kterou i te kterou v muce a touze Nic, nic, zabruel nad pokornm a astnm uzlkem na svch kolenou, a pohladil snd lko. Zaplilo se milostnou vnivost.
XXXVI.
Lpe by byl uinil, kdyby byl toho veera nepiel; ale pihnal se prv proto, e mu to zakazovala. Oncle Charles byl k nmu velmi, velmi pvtiv; nanetst vidl, jak si ti dva pi docela nevhodn a okat pleitosti tisknou ruce, vzal si na to dokonce monokl, aby to lpe vidl; pak teprve princezna utrhla ruku a zaervenala se jako kolaka. Oncle k n pistoupil a nco j poeptal odvdje ji pry. Pak se ji nevrtila; jen Rohn piel a tvil se jakoby nic a mluvil s Prokopem, velmi diskrtn sonduje po citlivch mstech. Prokop se drel neobyejn hrdinn, nevyzradil nic, co milho strka uspokojilo, i kdy ne co do vci, tedy aspo co do formy. Ve spolenosti je nutno bt velice, velice obezel, ekl poslze, udleje takto zrove dtku i radu; a Prokopovi se velmi ulevilo, kdy ho hned potom opustil a nechal pemlet o dosahu poslednch slov. Hor jet bylo, e se podle vech znmek nco vailo pod poklikou; zejmna star pbuzn zrovna pukaly dleitost. Kdy pak rno Prokop obhal kolem zmku, pila k nmu komorn a udchan vyizovala, e pr m pn jt do bezovho hjku. Pustil se tam a ekal pedlouho. Konen b princezna dlouhmi, krsnmi skoky Diany. Schovej se, ept rychle, oncle jde za mnou. Uhnj drce se za ruce a zmiz v hustm lupen ernho bezu; pan Holz, marn se ohleje po jin houtin, se polo obtav do kopiv. A tu ji je vidt svtl klobouk oncle Rohna; jde byste a kouk napravo nalevo. Princezn jisk oi radost jako mlad faunce; v kei to von vlhkost a ztuchlinou, tajemn hmyz ivot opd vtviky a kon, jsou jako v dungli; a neekajc ani, a nebezpe pejde, thne k sob princezna Prokopovu hlavu. Ochutnv mezi zuby polibky, jako by to byly bobulky jeabin i dnu, ovoce trpk a mil; je to vben, hra, uhbn, rozko tak nov a pekvapujc, e jim je, jako by se vidli poprv. A toho dne k nmu nepila; bez sebe vemonm podezenm pustil se k zmku; ekala na nho, vodc se s Egonkem kolem krku. Sotva ho uvidla, nechala Egona stt a la k nmu, bled, zaraen, pemhajc njak zoufalstv.
Oncle u v, e jsem byla u tebe, ekla. Boe, co se stane! Myslm, e t odtud odvezou. Nehbej se te, dv se na ns z okna. Mluvil odpoledne s tm s tm Zachvla se. S editelem, v? Hdali se Oncle chtl, aby t prost pustili, aby t nechali utci i co. editel zuil, nechce o tom slyet. Pr t odvezou nkam jinam Mil, bu tady v noci; pijdu ven, uteu, uteu Pila skuten; pibhla bez dechu, vzlykajc se suchma a rozzelma oima. Ztra, ztra, chtla ze sebe nco vypravit, ale tu se j poloila na rameno siln a laskav ruka. Byl to oncle Rohn. Jdi dom, Minko, kzal neodmluvn. A vy tu pokte, obrtil se k Prokopovi, a ovinuv j ruku kolem ramen vedl ji moc dom. Po chvli vyel a vzal Prokopa pod pa. Mj mil, ekl bez hnvu, pekusuje jaksi smutek, chpu a pli dobe vs mlad lidi; a ctm s vmi. Mvl nad tm beznadjn rukou. Stalo se, co se stt nemlo. Nechci ovem a ani nemohu vs krat. Naopak uznvm, e samozejm Samozejm to byl patn zatek, a le bon prince tpal po jinm. Mil pteli, vm si vs a mm vs opravdu velice rd. Jste lovk estn a geniln, co se zdka najde spojeno. K mlokomu jsem pojal takov sympatie Vm, e to pivedete nesmrn daleko, vyhrkl s levou. Vte, e to s vmi dobe myslm? Naprosto ne, mnil Prokop mrn, steha se sednout na njakou vjiku. Le bon oncle se zmtl. To je mi lto, neobyejn lto, koktal. K tomu, co jsem vm chtl ci, by bylo teba ano pln vzjemn dvry Mon prince, peruil ho Prokop uctiv, jak vte, nejsem tu v zvidnhodn situaci volnho lovka. Myslm, e za tch okolnost nemm dvod tak pli dvovat Ano, oddychl si oncle Rohn poten tmto obratem. Mte zcela pravdu. Narte na sv eh, na trapn fakt, e jste tady steen? Vidte, prv o tom jsem chtl s vmi mluvit. Mil pteli, co mne se te Prost od zatku a rozhoen jsem odsuzoval tento zpsob vs dret v zvod. Je to nezkonn, brutln a vzhledem k vaemu vznamu pmo neslchan. Podnikl jsem adu krok Rozumte, u dve, dodval rychle. Intervenoval jsem dokonce na vych mstech, ale ady jsou vzhledem k jistmu mezinrodnmu napt v pawww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
nice. Jste tu konfinovn pod inkulpac pione. Ned se nic dlat, leda, a mon prince se naklonil k Prokopovu uchu, leda e by se vm podailo utci. Svte se mi, j vm opatm prostedky. estn slovo. Jak prostedky? nadhodil Prokop nezvazn. Prost udlm to sm. Vezmu vs na sv auto a mne tady nemohou zadret, rozumte? Ostatn pozdji. Kdy chcete? Odpuste, j vbec nechci, odpovdl Prokop urit. Pro? vyhrkl oncle Charles. Pedn nechci, abyste vy, mon prince, nco takovho riskoval. Osobnost jako vy A za druh? Za druh se mi tu zan lbit. A dl, dl? Nic dl, usml se Prokop, a snesl ptrav, vn pohled princv. Poslyte, ozval se oncle Rohn po chvli, nechtl jsem vm to ci. Jde o to, e za den, za dva dny mte bt pevezen jinam, do pevnosti. Stle pod obvinnm ze pione. Nemete si pedstavit Mil pteli, uprchnte, uprchnte rychle, pokud je as! Je to pravda? estn slovo. Pak pak vm dkuju, e jste mne vas upozornil. Co udlte? Nu, pipravm se na to, prohlsil Prokop krvelan. Mon prince, mohl byste JE upozornit, e to tak lehko nepjde. Co co jak to, prosm? koktal oncle Charles.
Prokop zatoil rukou ve vzduchu, a to svitlo, a vrhl nco imaginrn ped sebe. Bum, udlal. Oncle Rohn ustrnul. Vy se chcete brnit? Prokop neekl nic; stl s rukama v kapsch, mrail se hrozn a uvaoval. Oncle Charles, cel svtlouk a vetch v non tm, k nmu pistoupil. Vy vy ji tak milujete? ekl skoro se zajkaje dojetm nebo obdivem. Prokop neodpovdl. Milujete ji, opakoval Rohn a objal ho. Bute siln. Opuste ji, odjete! Neme to takhle zstat, pochopte to, pochopte to pece! Kam by to vedlo? Prosm vs proboha, mjte s n slitovn; uchrate ji skandlu; co si myslte, e by mohla bt va enou? Snad vs miluje, ale je pli pyn; kdyby se mla zci titulu princezny Oh, to je nemono, nemono! Nechci vdt, co mezi vmi bylo; ale odjete, mte-li ji rd! odjete rychle, odjete jet tto noci! Ve jmnu lsky odje, pteli; zapsahm t, prosm t na jejm mst; uinils ji enou nejneastnj, nem dost na tom? Chra ji, nedovede-li u ona sebe chrnit! Ty ji miluje? Tedy se obtuj! Prokop stl nehnut, s elem sklonnm jako beran; ale bon prince ctil, jak se tenhle ern, hrub palek v nitru tpe a prask bolest. Soucit mu krtil srdce, ale jet ml v zloze jednu zbra; nedalo mu to, musel s n vyrukovat. Je pyn, fantastick, len ctidostiv; od dtstv byla takov. Nyn nm byly dorueny doklady nesmrn ceny; je knnou rovnorodou kterkoliv panovnick rodin. Ty nechpe, co to pro ni je. Pro ni i pro ns. Snad to jsou pedsudky, ale my v nich ijeme. Prokope, princezna se provd. Vezme si velkovvodu bez trnu; je to hodn a pasvn lovk, ale ona, ona bude bojovat o korunu; nebo bojovat, to je jej povaha, jej posln, jej pcha Te se ped n otvr, o em snila. Jet ty se stav mezi ni a jej budoucnost; ale ji se rozhodla, u jenom se trp vitkami Ahaha, rozkikl se Prokop, tohle tedy? A a ty si mysl, e te, te ustoupm? Tak si jen pokej!
A neli se oncle Rohn vzpamatoval, zmizel mu ve tm uhnje k laboratoi. Pan Holz mlky za nm.
XXXVII.
Kdy dobhl k laboratoi, chtl zavt Holzovi dvee ped nosem, aby se uvnit opevnil; ale panu Holzovi se povedlo jet vas zaeptat: Princezna. Co je? obrtil se k nmu Prokop chvatn. Rila mn nadit, abych byl s vmi. Prokop nebyl s to potlait radostn pekvapen. Podplatila t? Pan Holz zavrtl hlavou a jeho pergamenov tv se poprv zasmla. Podala mn ruku, ekl uctiv. Slbil jsem j, e se vm nic nestane. Dobe. M bouchaku? Tedy bude hldat dvee. Nikdo ke mn nesm, rozum? Pan Holz kvl; a Prokop provedl dkladnou strategickou prohldku cel laboratoe co do jej nedobytnosti. Ponkud uspokojen nastavil na stl rzn plechovky, dze a kovov krabiky, co kde mohl sehnat, a objevil s nemalou radost celou spoustu hebk; nato se pustil do prce. Rno se pan Carson jakoby nic coural k Prokopov laboratoi; u zdlky ho uvidl, jak se ped barkem bez kabtu patrn pocviuje ve vrhn kamen. Moc zdrav sport, kikl zdlky vesele. Prokop si honem oblkal kabt. Zdrav a uiten, odpovdal ochotn. Tak co mi jdete ci? Kapsy jeho kabtu ohromn odstvaly a harailo to v nich. Co to mte v kapsch? ptal se pan Carson ledabyle. Takov chlorazid, povdal Prokop. Taskav a dusiv chlor.
Hm. Pro to noste po kapsch? Jen tak, pro ps. Chcete mi nco ci? Te u nic. Zatm radji nic, ekl pan Carson znepokojen a dre se pomrn daleko. A co jet mte v tch v tch katulkch? Hebky. A tohle, ukazoval vytahuje z kapsy u kalhot krabiku od vazelny, je benzoltetraoxozonid, novinka dernier cri. He? Nemusel byste tm tak mvat, mnil pan Carson ustupuje jet dl. ,Mte snad njak pn? M pn? ekl Prokop pvtiv. Rd bych, abyste JIM nco vydil. e odtud pedevm nepjdu. Dobe, rozum se. A dl? A e kdyby nkdo na mne neopatrn shnul nebo mn chtl jt zbyten na tlo Doufm, e mne nemnte nechat zavradit. Naprosto ne. estn slovo. Mete jt bl. Nevylette do povt? Dm pozor. Chtl jsem vm jet ci, aby nikdo nevlezl tady do m pevnosti, kdy tam nebudu. Na dvech je taskav ra. Pozor, love; za vmi je past. Vbun? Jenom s diazobenzolperchlortem. Muste dt lidem vstrahu. Tady nem nikdo co hledat, e? Dle, mm jist dvody ctit se ohroen. Rd bych, abyste nadil tuhle Holzovi, e mne m osobn chrnit ped kadm zsahem. Se zbran v ruce. To ne, bzuel Carson. Holz bude peloen.
Kdepak, protestoval Prokop, j se bojm bt sm, vte? Porute mu to laskav. Pitom se blil mnohoslibn ke Carsonovi, chrast pitom, jako by byl cel z plechu a hebk. Nu budi, ekl honem Carson. Holzi, budete steit pana inenra. Kdyby mu nkdo chtl ublit K sakru, dlejte si u, co chcete. Pl byste si jet nco? Zatm nic. Kdybych nco chtl, pijdu za vmi. Dkuju uctiv, zahuel pan Carson a honem se zachrnil z nebezpen oblasti. Ale jen dobhl do sv kancele a telefonoval na vechny strany ty nejnutnj rozkazy, kdy to zachestilo na chodb a do dve vrazil Prokop, nadit pumami z plechovek, e na nm praskaly vy. Poslyte, spustil Prokop bled vztekem, kdopak dal rozkaz nevpustit mne do parku? Bu ten rozkaz hned odvolte, nebo Zstate kousek dl, ano? vyhrkl Carson dre se za psacm stolem. Co mn je u erta po va po vaem parku? Jdte si Pokat, zarazil ho Prokop a nutil se vysvtlit mu to trpliv: Dejme tomu, jsou okolnosti, kdy kdy je nkomu docela jedno, co se stane, zaval nhle, rozumte? Harae a chrast vrhl se k nstnnmu kalendi. ter, dnes je ter! A tuhle, tuhle mm Hrabal se horen v kapsch, a vylovil porcelnovou schrnku na mdlo dosti chatrn ovzanou provzkem. Zatm pt deka. Vte, co to je? Krakatit? Vy nm jej nesete? vydechl pan Carson ozen nhlou nadj. Pak pak ovem Nic pak, klebil se Prokop a stopil schrnku do kapsy. Ale doplte-li mne, pak pak to mohu rozsypat, kde budu chtt, e? Tak co? Tak co? opakoval Carson mechanicky, pln zdrcen. Nu, zaite to, aby zmizel ten pacholek u vchodu. J se rozhodn chci projt v parku.
Pan Carson pezkoumal rychle Prokopa, a pak si naplil pod nohy. Fi, prohlsil pesvden, to jsem to provedl pitom! Provedl, souhlasil Prokop. Ale mne taky dv nenapadlo, e mm tuhle barvu v list. Tak co? Carson potrhl rameny. Zatm Bonku, to je malikost! J jsem hrozn rd, e vm to mohu udlat. Na mou est, ohromn rd. A co vy? Dte nm tch pt deka? Nedm. Zrum je sm; ale dv chci vidt, e plat nae star smlouva. Voln pohyb a tak dle, co? Pamatujete se? Star smlouva, bruel pan Carson. ert vem starou smlouvu. Tehdy jste jet nebyl tehdy jste jet neml pomr Prokop k nmu skoil, a to zainelo. Co jste to ekl? Coe jsem neml? Nic, nic, pospil si pan Carson rychle mrkaje. J nic nevm. Mn nic nen do vaich soukromch vc. Chcete-li se prochzet po parku, je to vae vc, no ne? Jen spnembohem u jdte a Poslyte, ekl Prokop podezrav, ne aby vs napadlo peruit elektrick veden do m laboratoe. Sic bych Dobe, dobe, ujioval pan Carson. Status quo, e? Mnoho tst. Uf, zatracen lovk, doloil zdrcen, kdy u byl Prokop za dvemi. ine elezem pustil se Prokop do parku, tk a masvn jako houfnice. Ped zmkem stla skupina pn; sotva ho zdlky zahldli, dali se ponkud zmaten na stup, patrn u informovni o brizantnm a nabitm zuivci; a jejich zda vyjadovala nejsilnj pohoren, e se nco takovho trp. Tamhle jde pan Krafft s Egonem, konaje peripatetick vyuovn; jak vid Prokopa, nech Egona stt a b k nmu. Mete mi podat ruku? pt se a zardv se nad vlastnm hrdinstvm. Te dostanu jist vpov, prav s hrdost. Od Kraffta tedy zvdl, e v zmku se rychlost blesku rozneslo, e pr on, Prokop, je anarchista; a jeto zrovna dnes veer m sem zavtat jist nslednk trnu Zkrtka chtj Jeho Vwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
sosti telegrafovat, aby svj pjezd odloil; zrovna se o tom kon velk rodinn rada. Prokop se obrac na pat a jde do zmku. Dva komornci na chodb se ped nm rozlet a s hrzou se tisknou ke zdi, nechvajce beze slova projt chestcho, naditho tonka. Ve velkm saln zased porada; oncle Rohn ustaran pechz, star pbuzn se dsn roziluj nad zvrhlost anarchist, tlust cousin ml a jaksi jin pn rozhorlen navrhuje poslat na toho lenho chlapa jednodue vojky: bu se vzd, nebo bude zastelen. V tu chvli se otevely dvee a chrast val se Prokop do salnu. Hled oima princeznu; nen tu, a zatmco vichni tuhnou strachem a vstvaj v oekvn toho nejhorho, povd chraptiv k Rohnovi: Jdu vm jenom ci, e se nslednkovi nic nestane. Te to v. Pokynul hlavou a mocn se vzdlil jako socha komtura.
XXXVIII.
Chodba byla przdn. Kradl se, jak tie to vbec lo, k pokojm princezninm a ekal pede dvemi, nepohnut jako plechov ryt tam dole ve vestibulu. Vybhla komorn, vykikla stran, jako by vidla bubka, a zmizela ve dvech. Po chvli je otevela, docela vytetn, a couvajc mu ukzala beze slova dovnit, nae se co nejrychleji ztratila. Princezna se mu vlekla vstc; halila se v dlouh pl, patrn jen tak vyskoila z postele, a vlasy nad elem mla slepen a zmen, jako by prv odhodila chladiv obklad, a byla ediv bled a nehezk. Povsila se mu na krk a zvedla k nmu rty rozpukan horkost. To jsi hodn, eptala mton. Mn hlava tet migrnou, oh boe! Pr m sam pumy po kapsch? J se t nebojm. Jdi te, nejsem hezk. Pijdu k tob v poledne, nepjdu jst, eknu, e mi nen dobe. Jdi. Dotkla se jeho st obolenmi, loupajcmi se rty a zakryla si tve, aby ji ani nevidl. Provzen panem Holzem vracel se do laboratoe; kad ped nm stanul, uhnul, uskoil radji a za pkop. Pustil se znovu do prce jako posedl; msil
ltky, je by nikoho nenapadlo msit, slep a bezpen jist, e tohle je taskavina; plnil tm lahviky, katulky od sirek, plechov konzervy, vecko, co mu padlo do rukou; ml toho pln stl, okenn rmy i podlahu, pekraoval to, neml se u kde postavit. Po poledni vklouzla k nmu princezna zasten zvojem a zahalen v plti a po nos. Bel k n a chtl ji obejmout, odstrila ho. Ne, ne, nejsem dnes hezk. Prosm t, pracuj; budu se na tebe dvat. Usedla na krajek idle zrovna uprosted stranho arzenlu oxozonidovch taskavin. Prokop rychle, se sevenmi rty nco vil a msil, zasyelo to, kysele zaplo, nae to s neskonalou pozornost filtroval. Dvala se na jeho ruce nehnutma, palivma oima. Oba mysleli na to, e dnes pijede nslednk. Prokop hledal nco oima na reglu s luebninami. Vstala, pozvedla zvoj, vzala ho kolem krku a pimkla se pevn k jeho stm sevenmi suchmi rty. Potceli se mezi lahvemi s vratkm oxozobenzolem a dsnmi fulminty, dvojice nm a keovit; ale opt ho odstrila a usedla zastrajc si obliej. Jet rychleji, sledovn jejma oima, dal se Prokop do prce jako peka msc chlb; a toto bude ltka z nejbeltjch, jak kdy lovk vyrobil; nedtkliv hmota, vztekl a hrzn citliv olej, prchlost a nruivost sama. A toto, prhledn jako voda, tkav jako ter, to tedy je ono: dsn vc trhav a nevypotateln, divost nejvbunj. Ohlel se, kam postavit lhev naplnnou tmto nepojmenovanm. Usmla se, vzala mu ji z ruky a chovala ji na kln mezi sepnutma rukama. Venku pan Holz kikl na nkoho: Stj! Prokop vybhl ven. Byl to oncle Rohn stojc povliv blzko taskav pasti. Prokop el a k nmu. Co tu hledte? Minku, ekl oncle Charles krotce, nen j dobe, a proto Prokopovi to kublo sty. Pojte si pro ni, ekl a dovedl ho dovnit. Ach, oncle Charles, vtala ho princezna pvtiv. Poj se dvat, je to hrozn zajmav.
Oncle Rohn se podval ptrav po n a po svtnici, a ulevilo se mu. To bys nemla, Minko, pronesl krav. Pro ne? namtla nevinn. Bezradn pohldl na Prokopa. Protoe protoe m horeku. Tady mi je lp, dla klidn. Vbec bys nemla, vzdychl le bon prince vn se kabon. Mon oncle, v, e vdycky dlm, co chci, ukonila neodvolateln rodinn vstup, zatmco Prokop odklzel ze idle krabiky s fudroajantn diazosloueninou. Posate se, zval Rohna zdvoile. Oncle Charles nezdl se naden celou situac. Nezdrujeme vs nezdrujeme t v prci? ptal se Prokopa bezcln. Naprosto ne, ekl Prokop drt mezi prsty infuzorn hlinku. Co to dl? Taskaviny. Prosm, tu lhev, obrtil se k princezn. Podala mu ji a Tum, ekla provokativn a naplno. Oncle Rohn sebou trhl, jako by ho pchl; ale tu ji ho upoutala rychl sice, ale nekonen opatrn pelivost, s n Prokop odkapval irou tekutinu na hromdku hlinky. Odkalal a ptal se: m se to me zantit? Otesem, odpovdl Prokop dle odpotvaje kapky. Oncle Charles se otoil po princezn. Boj-li se, oncle, ekla sue, nemus na mne ekat. Usadil se rezignovan a zaklepal hol na plechovou krabici od kalifornskch broskv. Co je v tomhle? To je run grant, vysvtloval Prokop. Hexanitrofenylmetylnitramin a roubov matiky. Potkej to.
Oncle Rohn upadl v rozpaky. Nebylo by snad na mst trochu vc opatrnosti? ptal se toe mezi prsty krabikou od sirek, kterou sebral na pult. Zajist, souhlasil Prokop a vzal mu krabiku z rukou. To je chlorargont. S tm si nehraj. Oncle Charles se zamrail. Mm z toho veho trochu nepjemn dojem zastraovn, podotkl oste. Prokop hodil krabiku na stl: Tak? A j zas ml dojem zastraovn, kdy jste mi hrozili pevnost. Mohu ci, pravil Rohn spolknuv tu nmitku, e na mne to cel ponn zstv bez vlivu. Ale na mne m ohromn vliv, prohlsila princezna. Boj se, e nco provede? obrtil se k n le bon prince. J doufm, e nco provede, ekla nadjn. Mysl, e by to nedovedl? O tom nepochybuji, vyhrkl Rohn. Pjdeme u? Ne. J bych mu chtla pomhat. Zatm Prokop pelamoval v prstech kovovou liku. K emu je to? ptala se zvdav. Doly mn hebky, bruel. Nemm m plnit bomby. Rozhlel se hledaje nco kovovho. Tu princezna vstala, zardla se, strhla si chvatn rukaviku a smekla s prstu zlat prsten. Vezmi si to, dla tie, zalita rumncem a s oima sklopenma. Pijal jej trna; bylo to tm slavnostn jako zasnouben. Vhal potkvaje prsten v dlani; zvedla k nmu oi v nalhav a horouc otzce; i pokvl vn a poloil prsten na dno plechov krabiky. Oncle Rohn starostliv, pesmutn mrkal ptama oima poety. Te meme jt, zaeptala princezna.
Kveeru pijel dotyn nslednk bvalho trnu. U vchodu estn rota, hlen, palr sluebnictva a takov ty okolky; park i zmek slavnostn osvtleny. Prokop sedl na nvrku ped laborato a dval se mranma oima k zmku. Nikdo tudy neel; bylo ticho a temno, jen zmek zil prudkmi snopy paprsk. Prokop vzdychl ode dna a vstal. Do zmku? ptal se pan Holz a pendal revolver z kapsy u kalhot do kapsy svho vnho gumku. Jdou parkem u zhaslm; dvakrt nebo tikrt ustoup ped nimi njak postava do hout, asi padest krok za nimi je pod slyet n chzi ve spadanm list, ale jinak je tu pusto, syrov pusto. Jen v zmku plane cel kdlo velkmi zlatmi okny. Je podzim, je u podzim. Zda jet v Tnici stbrn odkapv studna? Ani vtr nevane, a pece to zebav ust, na zemi nebo ve stromech? Na nebi rudou proukou pad hvzda. Nkolik pn ve fracch, hle, jak jsou skvl a astn, vychzej na ploinu zmeckch schod, van, pokuuj, smj se a u se zas vracej. Prokop nehnut sed na lavice, oteje v roztskanch prstech plechovou krabikou. Nkdy si zachrast jako dt svm chesttkem. Je tam rozlman lika, prsten a bezejmenn ltka. Pan Holz se ostchav piblil. Dnes neme pijt, povd etrn. J vm. V hostinskm kdle se rozhaj okna. Tato ada, to jsou knec pokoje. Nyn svt cel zmek, vzdun a prolamovan jako sen. Vechno tam je: bohatstv neslchan, krsa, ctidost a slva a hodnosti, plky na prsou, poitky, umn t, jemnost a duchaplnost a sebevdom; jako by to byli jin lid jin lid ne my Jako umnn dt in Prokop svm chesttkem. Ponenhlu okna zhasnaj; jet svt tamto, je je Rohnovo, a toto erven, kde je lonice princeznina.
Oncle Rohn otvr okenice a vdechuje non chlad; a potom pechz ode dve k oknu, ode dve k oknu, pod a pod. Za zastenm oknem princezninm se nehbe ani stn. I oncle Rohn u zhasil; nyn svt jedin zardl okno. Zda najde lidsk mylenka cestu, zda si proraz a moc provrt drhu tmi sto i kolika metry nmho prostoru, aby zashla bdc mozek druhho lovka? Co ti mm vzkzat, tatarsk knno? Spi, je u podzim; a je-li njak Bh, a ti hlad paliv elo. erven okno zhaslo.
XXXIX.
Rno se rozhodl nejt do parku; ml prvem za to, e by tam pekel. Umstil se v pomrn zk a polopust konin, kde byla pm cesta od zmku k laboratom, proraen skrze star zarostl val. Vydrpal se na val, odkud, jaktak skryt, mohl vidt roh zmku a malou st parku. Msto se mu zalbilo; zahrabal si tam nkolik svch runch grant a pozoroval stdav park, chvtajcho stevlka a vrabce na rozhoupanch vtvikch. Jednou tam sltla dokonce ervenka, a Prokop bez dechu pozoroval jej bruntn hrdlko; tkla nco, mikla ocasem a frr, pry. Dole v parku jde princezna provzena dlouhm, mladm lovkem; v uctiv vzdlenosti za nimi skupina pn. Princezna se dv stranou a hz rukou, jako by v n mla prut a vihala jm do psku. Vc nen vidt. O hodn pozdji se uke oncle Rohn s tlustm cousinem. Pak zase nic. Stoj-li pak za to tady sedt? Je skoro poledne. Najednou za rohem zmku se vyno princezna a m rovnou sem. Jsi tady? vol polohlasn. Poj dol a vlevo. Svezl se po svahu a prodral se houtinou vlevo. Bylo tam pi zdi smetit veho monho: rezavch obru, dravch plech, rozbitch cylindr, vivch
a ohavnch trosek; bhv kde se takovch vc vbec nabere v knecm zmku. A ped tou bdnou hromadou stoj princezna sv a pkn a koue se dtsky do prstu. Sem jsem se chodila zlobit, kdy jsem byla mal, povd. Nikdo to msto nezn. Lb se ti tu? Vidl, e by ji mrzelo, kdyby to tu nepochvlil. Lb, ekl honem. Zazila a vzala ho kolem krku. Ty mil! Dvala jsem si tu na hlavu njak plech, v, jako korunu, a hrla jsem si sama pro sebe na panujc knnu. ,Jasnost nejmilostivj knna r porouet? ,Zaphni estispe, pojedu do Zahur. V, Zahur, to bylo m vymylen msto. Zahur, Zahur! Mil, je nco takovho na svt? Poj, ujedeme do Zahur! Najdi mi to, ty tolik zn Nikdy nebyla tak sv a oiven jako dnes; a na to zarlil, a v nm zakvasilo vniv podezen; popadl ji a chtl ji sevt. Ne, brnila se, nech; bu rozumn. Ty jsi Prospero, princ zahursk; a jen jsi se pevlkl za kouzelnka, abys mne unesl nebo vyzkouel, j nevm. Ale za mnou pijede princ Rhizopod z e Alicuri-Filicuri-Tintili-Rhododendron, takov protivn, protivn lovk, co m msto nosu kosteln svci a studen ruce, hu! A u mne m dostat za enu, kdy ty vstoup a ekne: ,J jsem kouzelnk Prospero, ddin princ zahursk. A mon oncle Metastasio ti padne kolem krku, a zanou zvonit, troubit a stlet Prokop pli dobe pochopil, e jej lbezn tlachn povd nco velmi, velmi vnho; steil se ji vyruit. Drela ho kolem krku a tela se vonnm lkem i rty o jeho drsnou tv. Nebo pokej; j jsem princezna zahursk a ty jsi Velk Prokopokopak, krl duch. Ale j jsem zaklet, ekli nade mnou ,ore ore balne, magot malista manigolne, a proto mne m dostat ryba, ryba s rybma oima a rybma rukama a celm rybm tlem, a m mne odvst na ryb hrad. Ale tu pilet Velk Prokopokopak na svm vtrnm plti a unese mne Sbohem, skonila znenadn a polbila ho na sta. Jet se usmla, jasn a rov jako nikdy, a nechala ho zamraenho nad rzivmi troskami Zahuru. U vech vudy, co tohle znamen? d, abych j pomohl, to jasno; podlh ntlaku a ek ode mne, e e snad ji njak zachrnm! Boe, co uinit?
Hluboce zamylen se loudal Prokop k laboratoi. Patrn u nezbv ne Velik tok; ale kde jej zahjit? U byl u dve a sahal do kapsy po kli; vtom ustrnul a straliv zaklel. Zevn vrata jeho barku byla zatarasena pnmi eleznmi tyemi na zpsob zvor. Zalomcoval jimi zbsile; vbec se to nehnulo. Na dvech byl list papru a na nm vyklepno: Na rozkaz civilnch ad se tento objekt uzavr pro neppustn nahromadn taskavch ltek bez zkonnch bezpenostnch opaten, 216 a 217d, lit. F tr. z. a na. 63 507, M 1889. Podpis neiteln. Pod tm napsno perem: Panu ing. Prokopovi se a na dal pikazuje k pobytu pokoj u hldae Gerstensena, strn bark III. Pan Holz odborn zkoumal zvory, ale nakonec jen hvzdl a stril ruce do kapes; nedalo se naprosto nic dlat. Prokop, rozplen vztekem do bla, obhl cel bark; explozvn pasti byly zkopnicky odstranny, na vech oknech od dvjka me. Honem spotal sv vlen prostedky: pt slabch pumiek po kapsch, tyi vt granty zahrabny na zahurskm valu; je to mlo na slunou akci. Bez sebe hnvem uhnl ke kanceli zloeenho Carsona; pokej, vivku, s tebou si to vydm! Ale jen tam dobhl, hlsil mu sluha: pan editel tu nen a nepijde. Prokop ho odstril a vnikl do kancele. Carson tam nebyl. Proel rychle vemi kancelemi, uvdje v ds vekero ednictvo zvodu a po posledn sleinku u telefonu. Carson nikde. Prokop tryskem bel k zahurskmu valu, aby zachrnil aspo svou munici. A tum: cel val i s kovinatou dungl a zahurskm smetitm je dokola obtoen kozami s ostnatm drtem: hotov zsek vlenho du. Pokusil se rozmotat drty; ruce mu krvcely, ale nepodil zhola nic. Vzlykaje vztekem a nedbaje u nieho, propletl se zsekem dovnit; nael, e jeho tyi velk granty jsou vyhrabny a pry. Skoro plakal bezmoc. Ke vemu poalo slizce mt. Prodral se zpt, potrhn na cry a krvceje z rukou i tv, a hnal se do zmku, snad aby tam nael princeznu, Rohna, nslednka nebo koho. Ve vestibulu se mu postavil do cesty onen plav obr, odhodln nechat se teba i na kusy roztrhat. Prokop vyal jednu ze svch taskavch plechovek a vstran zachrastil. Obr zamrkal, ale neustoupil; najednou se vrhl vped a sevel Prokopa kolem ramen. Holz ho v silou pratil revolverem do prst; obr zaval a pustil, ti lid, kte se hrnuli na
Prokopa, jako by ze zem vyvstali, zavhali maliko, a tu se ti dva honem pitoili zdy ke zdi, Prokop s krabikou ve zdvien ruce, aby ji hodil pod nohy prvnmu, kdo se hne, a Holz (nyn u neodvolateln zrevolucionovan) s nastraenm stm revolveru; a proti nim tyi bled mui, trochu nachlen vped, ti s revolvery v ruce; to bude mela. Prokop nalil strategickou diverzi ke schodm; tyi mui se zaali petet v tu stranu, nkdo vzadu se dal na tk, bylo hrozn ticho. Nestlet, zaeptal kdosi oste. Prokop sly tikat sv hodinky. Nahoe v pate hlahol vesel hlasy, nikdo tam o niem nev; a protoe nyn je vchod voln, to se Prokop pozptku ke dvem, kryt Holzem. tyi mui u schod se nehbaj, jako by byli vyezni ze deva. A Prokop vyrazil ven. M chladn a protivn; co nyn? Rychle pezkoumal situaci; napadlo ho zadit si vodn pevnost v plovrn na rybnce; ale odtamtud nen vidt na zmek. Nhle rozhodnut pdil Prokop k domku vrtnho; Holz za nm. Vrazili dovnit, kdy dda vrtn zrovna obdval; naprosto nemohl pochopit, e ho nsilm a pod vyhrkami smrt odtud vyhnj; vrtl nad tm hlavou a el to alovat na zmek. Prokop byl svrchovan spokojen dobytou pozic; dkladn zamknul mov vrata z parku ven a dojedl s notnou chut stakv obd; pak snesl vechno, co se v domeku podobalo chemiklii, jako uhl, sl, cukr, klih, zaschlou olejovou barvu a jin takov poklady, a uvaoval, co se z toho d udlat. Zatm Holz chvlemi hldal, chvlemi pemoval okna ve stlny, co vzhledem k jeho tyem ostrm estimilimetrovm patronm bylo trochu pepjat. Prokop na kuchyskch kamnkch zadil svou laborato; pchlo to hrozn, a pece z toho nakonec byla trochu tkopdn taskavina. Neptelsk strana nepodnikla dn tok; patrn nechtla, aby dolo k skandlu za ptomnosti vzneenho hosta. Prokop si lmal hlavu, jak by mohl zmek vyhladovt; pezl sice telefonn veden, ale zbvala jet troj vrtka, nepotajc cestu zahurskm valem k zvodm. Vzdal se tedy by nerad plnu oblehnout zmek ze vech stran. Prelo ustavin. Princeznino okno se otevelo, a svtl postavika psala rukou do vzduchu velik psmena. Prokop nebyl s to je rozlutit, pesto vak se postavil ped domek a psal rovn do vzduchu povzbuzujc vzkazy, mchaje ruwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kama jako vtrnk. Kveeru pebhl k povstalcm dr. Krafft; ve svm ulechtilm zpalu zapomnl s sebou pinst jakoukoliv zbra, take tato posila byla spe jen mravn. Veer se pioural pan Paul a nesl v koi ndhernou studenou veei a mnostv rudho a ampaskho vna; tvrdil, e ho nikdo s tm neposlal. Nicmn Prokop po nm nalhav nekaje komu vzkzal, e dkuje a e se nevzd. Pi bohatrsk veei se dr. Krafft poprv odhodlal pt vno, snad aby dokzal svou munost; nsledek toho byla na jeho mst blaen lunatick nmota, zatmco Prokop a pan Holz se pustili do zpvu vlench psn. Kad sice zpval jinm jazykem a docela jinou psniku, ale zdlky, zejmna potm za elestn drobnho det, to splvalo v souzvuk dosti straliv a chmurn. Nkdo v zmku dokonce otevel okno, aby poslouchal; pak se pokusil je zdlky doprovzet na klavru, ale zvrhlo se to v Eroiku a potom v nesmysln bouchn do klves. Kdy zmek pohasl, zatarasil Holz dve nesmrnou barikdou, a ti bohati pokojn usnuli. Probudil je teprve dtklivm bouchnm pan Paul, kdy jim rno nesl ti kvy peliv je rozlvaje po tce.
XL.
Prelo. S blm tkem parlamente piel tlust cousin navrhnout Prokopovi, aby toho nechal; e zase dostane svou laborato a kdesi cosi. Prokop prohlsil, e odtud nepjde, ledae by ho vyhodili do povt; ale dv e on nco udl, to budete koukat! S touto temnou hrozbou se cousin vracel; v zmku patrn nesli velmi tce, e vlastn vjezd do zmku je blokovn, ale nechtli s vc dlat dn hluk. Dr. Krafft, pacifista, petkal bojovnmi a divokmi nvrhy: peruit elektrick veden do zmku; zastavit jim vodovod; vyrobit njak dusiv plyn a pustit jej na zmek. Holz nael star noviny; ze svch tajemnch kapes vylovil skipec a etl po cel den, nesmrn podoben univerzitnmu docentovi. Prokop se nezkrotn nudil; hoel touhou po njakm velikm inu, ale nevdl, jak do toho. Konen nechal Holze hldat domek a pustil se s Krafftem do parku.
V parku nebylo vidt nikoho; neptelsk sly byly asi soustedny v zmku. Obeel zmek a na tu stranu, kde byly klny a stje. Kde je Whirlwind? ptal se najednou. Krafft mu ukzal oknko ve vi asi t metr. Opete se, eptal Prokop, vylezl mu na zda a postavil se mu na ramena, aby se podval dovnit. Krafft div nepadl pod jeho thou; a te mu jet ke vemu jaksi tancuje po ramenou co to tam dl? Njak tk rm let na zem, ze stny se drol psek; a nhle se bemeno vyhouplo, uasl Krafft zvedl hlavu a div nevykikl: nahoe se tepaj dv dlouh nohy a miz v oknku. Princezna zrovna podvala Whirlwindovi krajc chleba a dvala se zamylen na jeho krsn temn oko, kdy slyela ramot v okn; a v poloeru tepl konrny vid znmou potluenou ruku, jak vyndv drtnou mku v oknku stje. Pitiskla ruce k stm, aby nevykikla. Rukama a hlavou naped sv se Prokop do Whirlwindovy ebiny; ji seskakuje a tady je, oden sice, ale cel; a udchn se pokou o smv. Tie, ds se princezna, nebo tolba je za dvemi; a u mu vis na krku: Prokopokopak! Ukzal na oknko: tudy, a rychle ven! Kam? ept princezna a mazliv ho celuje. K vrtnmu. Ty hloup! Kolik vs tam je? Ti. Tak vid, to pece nejde! Hlad ho po tvi. Nic si z toho nedlej. Prokop rychle uvauje, jak tedy jinak ji unst; ale je tu ero, a kosk zpach je jaksi vzruujc; zasvtily jim oi a vpili se do sebe dostivm polibkem. Zlomila se ve vtein; ucouvla rychle dchajc: Jdi pry! Jdi! Stli proti sob tesouce se; ctili, e ve, kter je popad, je neist. Odvrtil se a ukroutil pku v ebin; teprve tm se jaktak ovldl. Otoil se k n; vidl, e rozkousala a roztrhala na cry svj kapesnk; pitiskla jej prudce ke rtm a beze slova mu jej podala odmnou nebo na pamtku. Za to on polbil paen na mst, kde prv spovala jej rozilen ruka. Nikdy se nemli tak divoce rdi jako v tuto chvli,
kdy nemohli ani promluvit a bli se sebe dotknout. Na dvoe skpaly v psku n kroky; princezna mu kynula, Prokop se vyvihl na ebinu, chytil se jakchsi hk u stropu a nohama naped se vysmekl z oknka. Kdy dopadl na zem, objal ho dr. Krafft radost. Vy jste peezal konm lachy, e? eptal krvezniv; nejsp to povaoval za oprvnn vlen opaten. Prokop mlky uhnl k vrtnici, bodn starost o Holze. U zdlky vidl hroznou skutenost: dva chlapi stli ve fortn, zahradnk zahrabval v rozrytm psku stopy zpasu, mov vrata byla pootevena a Holz pry; a jeden z chlap ml ruku ovzanou tkem, protoe ho Holz patrn pokousal. Prokop se sthl do parku zachmuen a nm. Dr. Krafft si myslel, e jeho velitel kuje nov vlen pln, a neruil ho; a Prokop s tkm vzdechem usedl na paez a ponoil se do pozorovn jakchsi rozkubanch krajkovch hadk. Na cestice se vynoil dlnk strkajc traka se smetenm listm. Krafft, popaden podezenm, se do nho pustil a namltil mu stran; pi tom ztratil skipec a nemohl jej bez skipce nalzt; vzal tedy traka jakoto koist zstavenou na bojiti a spchal s nm k nelnkovi. Utekl, hlsil, a krtkozrak oi mu vtzn plly. Prokop jen zabruel a probral se dl v tom mkkm bloukm, co mu vllo v prstech. Krafft se zamstnval trakaem, nevda, k emu je tahle trofej dobr; konen ho napadlo obrtit jej dnem vzhru, a zazil: D se na tom sedt! Prokop se zvedl a zamil k rybnku; dr. Krafft za nm i s trakaem, snad pro transport ptch rannch. Obsadili plovrnu vestavnou na klech ve vod. Prokop obeel kabiny; ta nejvt byla princeznina, zstalo tam jet zrcadlo a heben s nkolika vytrhanmi vlasy, pr vlsniek a huat koupac pl a sandlky, vciky dvrn a oputn; zamezil sem Krafftovi pstup a obsadil s nm pnskou kabinu na druh stran. Krafft zil: nyn mli dokonce lostvo skldajc se ze dvou mask, kanoe a bachratho lunu, kter pedstavoval jaksi jejich naddreadnought. Prokop dlouho mlky pechzel po palub plovrny nad edivm rybnkem; potom se ztratil v kabin princeznin, usedl na jej lehtko, vzal do nru jej huat pl a zaryl se do nho tv. Dr. Krafft, kter pes svou neuvitelnou pozorovac neschopnost ml njak tuen o jeho tajemstv, etil
jeho cit; toil se po pikch po koupeln, vylval hrncem vodu z baat bitevn lodi a shnl pslun vesla. Objevil v sob velk bojov talent; odvil se na beh a nanesl do plovrny kamen veho kalibru, a po desetikilov balvany vytren z hrze; pak se jal odbourvati prkno po prknu mstek, jen vedl z pevniny do koupalit; poslze byli spojeni se sou jen dvma holmi trmy. Z vytrhanch prken zskal materil pro zabednn vchodu a krom toho drahocenn rezav hebky, je natloukl do lopat vesel hroty ven. Tm vznikla zbra stran a vskutku vraedn. Podiv to ve a shledavaje, e dobr jest, byl by se rd tm pochlubil nelnkovi; ten vak byl zamen v kabin princeznin a snad ani nedchal, jak tam bylo ticho. Tu stanul dr. Krafft nad edivou plochou rybnka, jen chladn a tichounce plounal; nkdy to zabluklo, jak se vymrtila ryba, nkdy zaelestilo rkos; a dr. Krafftovi zaalo bt zko z t samoty. Pokalval ped vdcovou kabinou a chvlemi nco polohlasn povdal, aby upoutal jeho pozornost. Konen Prokop vyel se rty sevenmi a divnma oima. Krafft ho provedl po nov pevnosti, ukazoval mu vecko, pedvdl dokonce, jak daleko dohod kamenem po nepteli; pitom by byl mlem sletl do vody. Prokop neekl nic, ale vzal ho kolem krku a polbil na tv; a dr. Krafft, cel rud radost, by udlal s chut desetkrt tolik co dosud. Sedli si na lavice u vody, kde se slunvala hnd princezna. Na zpad se zvedly mraky a ukzala se nesmrn dalek, churav nazltl nebesa; cel rybnk se rozehl, roztpytil, roznnil bledm a tklivm jasem. Dr. Krafft rozvjel zbrusu novou teorii o vn vlce, o nadprv sly, o spse svta skrze hrdinstv; bylo to v ukrutnm rozporu s muivou melancholi tohoto podzimnho soumraku, ale natst dr. Krafft byl krtkozrak a mimoto idealista, a nsledkem toho naprosto nezvisl na nahodilm okol. Nehledc ke kosmick krse tto. chvle ctili oba zimu a hlad. A tamhle na soui krtkmi, spchavmi krky jde pan Paul s koem na lokti, rozhl se vpravo vlevo a chvlemi vol staeckm hlskem:Kuku! Kuku! Prokop jel k nmu na bitevn lodi; mermomoc chtl vdt, kdo ho s tm posl. Prosm, nikdo, tvrdil stak; ale m dcera, jako Albta, je klnice. Byl by se
mlem rozmluvil o sv dcei Albt; ale Prokop ho pohladil po blch vlscch a vzkzal nkomu nejmenovanmu, e je zdrv a pi sle. Dnes pil dr. Krafft skoro sm, vanil, filozofoval a opt kalal na vechnu filozofii: in pr, in je vecko. Prokop se chvl na princeznin lavice a dval se pod na jednu hvzdu, bhv pro si vybral zrovna tu, byla to oranov Betelgeuse ve hlavch Oriona. Nebyla to pravda, e je zdrv; pchalo ho divn v tch mstech, kde to v nm harailo a elestilo kdysi v Tnici, motala se mu hlava a tsl se lman zimnic. Kdy pak chtl nco ci, mtl se mu jazyk a jektal tak, e dr. Krafft vystzlivl a tuze se znepokojil. Honem uloil Prokopa na lehtko v kabin a pikryl ho vm monm, i asnatm pltm princezninm, a vymoval mu na ele namoen ubrousek. Prokop tvrdil, e je to rma; k plnoci usnul a blbolil, pronsledovn dsnmi sny.
XLI.
Rno se Krafft probudil teprve Paulovm kuknm; chtl vyskoit, ale byl pln zdevnl, nebo celou noc mrzl a spal stoen jako pes. Kdy se konen jaktak sebral, shledal, e je Prokop pry; a jedna lodika z jejich flotily se kolbala u behu. Ml velikou zkost o svho vdce, byl by ho el hledat, ale bl se opustit pevnost tak dobe vybudovanou. I zlepoval na n, co jet mohl, a vyhlel krtkozrakma oima Prokopa. Zatm Prokop, kter se probudil jako rozlman a s bltivou chut v stech, zimomiv a trochu ommen, byl u dvno v parku vysoko v korun starho dubiska, odkud bylo vidt celou frontu zmku. Toila se mu hlava, drel se pevn vtve, nesml se podvat rovn dol, nebo by se svalil zvrat. Tato strana parku u zejm platila za bezpenou; i star pbuzn se odvaovaly aspo na zmeck schody, pni se prochzeli po dvou nebo po tech, kavalkda kavalr se prohnla po hlavn cest; u vrat zas se to dda vrtn. Po dest hodin vyla sama princezna provzena nslednkem trnu a zamila nwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kam k japonskmu pavilnu. V Prokopovi hrklo, zdlo se mu, e let hlavou dol; keovit se chytil vtve a tsl se jako list. Nikdo neel za nimi; naopak vichni honem vyklidili park a zdrovali se na prostranstv ped zmkem. Asi rozhodujc rozmluva nebo co. Prokop se kousal do rt, aby nevykikl. Trvalo to nesmrn dlouho, snad hodinu nebo pt hodin. A te b odtamtud nslednk sm, je rud a zatn pst. Panstvo ped zmkem se rozprsklo a poalo ustupovat, jako by mu dlalo msto. Nslednk nehled napravo ani nalevo b po schodech; tam mu jde vstc prostovlas oncle Rohn, chvilku spolu hovo, le bon prince si pejede dlan elo a oba zajdou. Panstvo ped zmkem se peskupuje, strk k sob hlavy a kouskovit se vytrc. Ped zmek pedjd pt automobil. Prokop chytaje se vtv svezl se z koruny dubiska, a se zaryl do zem; chtl tryskem bet k japonskmu altnu, ale bylo mu a smn, jak nevldl nohama; motal se, jako by el mlhovm tstem, a nemohl jaksi nalzti ten altn, nebo vci se mu ped oima mtly a prostupovaly. Konen to nael: tady sed princezna, ept nco ped sebe psnmi rty a vih do vzduchu proutkem. Sebral vechny sv sly, aby k n juncky doel. Vstala a pokroila mu vstc: ekala jsem na tebe. el k n a mlem by do n vrazil, nebo vidl ji pod jaksi daleko. Poloil j ruku na rameno, divn a nsiln napmen a trochu se komihaje, a hbal rtoma; myslel si, e mluv. Tak ona nco povd, ale nen j rozumt; vechno se odehrv jako pod vodou. Tu zaznly sirny a houkaky vyjdjcch aut. Princezna sebou trhla, jako by j kolena poklesla. Prokop vid smazan bled obliej, v nm plavou dva temn otvory. To je konec, sly jasn a zblzka, je konec. Mil, mil, j ho poslala pry! Kdyby byl mocen smysl, vidl by, e je jako vyezna ze sloni, ztuhl a muednicky krsn ve svrchovanosti sv obti; ale jen mikal pemhaje mdlobn tas vek, a zdlo se mu, e se podlaha pod nm zved, aby se peklopila. Princezna si pitiskla ruce k elu a zakolsala; prv se mu chtla sloit do lokt, aby ji nesl, aby ji podepel vyerpanou skutkem pli velikm; ale pedeel ji a sloil se bez hlesu u jejch nohou; zhroutil se beztvae, jako by byl jen z hader a provaz. Neztratil vdom; bloudil oima, naprosto nechpaje, kde vlastn je a co se s nm dje. Zdlo se mu, e ho nkdo zved jkaje dsem; chtl sm napomoci,
ale nelo to. To je jen entropie, ekl; zdlo se mu, e tm vystihuje situaci, a opakoval to nkolikrt. Pak se mu nco rozlilo v hlav s hukotem jako jez; jeho hlava tce vyklouzla z tesoucch se prst princezninch a bouchla o zem. Princezna vyskoila jako len a bela pro pomoc. Vdl nejasn o vem, co se dje; ctil, e ho zvedaj ti lid a vlekou ho pomalu, jako by byl z olova; slyel jejich tk oupav kroky a rychl dech, a divil se, e ho nemohou unst jen tak v prstech jako onuku. Nkdo ho po tu celou dobu drel za ruku; obrtil se a poznal princeznu. To jste hodn, Paul, ekl j vdn. Pak nastala njak zmaten, udchan strkanice; to ho nesli po schodech, ale Prokopovi se zdlo, e s nm padaj krouce do propasti. Netlate se tak, bruel, a hlava se mu zatoila tak, e pestal vnmat. Kdy otevel oi, vidl, e le zase v kavalrskm pokoji a e ho Paul svlk rozilenma rukama. U hlav stoj princezna s takhle velkma oima, jako kola. Prokop si vechno spletl. J jsem spadl s kon, e? breptal namhav. Vy vy jste vy jste byla pi tom, e? Bum, vy-vbuch. Litrogly nitrogry mikro C h dv o en o dv. Kom-pli-kovan fraktura. Kovan, jako k. Umlkl, kdy poctil na ele studenou zkou ruku. Pak zahldl toho eznka doktora a zaal nehty do nch chladnch prst. J nechci, pl, nebo se bl, e to zane bolet; ale eznk jen poloil hlavu na jeho prsa a dusil, dusil jako cent. V zkostech nael nad sebou temn a rozzel oi, je ho fascinovaly. eznk se zvedl a povdal nkomu vzadu: Chipkov pneumonie. Odvete Jej Jasnost, to je nakaliv. Nkdo mluv pod vodou, a doktor odpovd: Dojde-li k zpnn plic, pak pak Prokop pochopil, e je ztracen a e ume; ale bylo mu to svrchovan lhostejno: tak jednoduch si to nikdy nepedstavoval. tyicet celch sedm, povd doktor. Prokop m jedin pn: aby ho nechali vyspat, dokud neume; ale msto toho ho balili do neho studenho, ohoh! Konen si tam eptaj; a Prokop zavel oi a nevdl dl o niem. Kdy se probudil, stli nad nm dva sta ern pni. Bylo mu neobyejn lehko. Dobr den, ekl a chtl se pozvednout. Nesmte se hbat, povd jeden pn a mrn ho tla do poduek. Prokop tedy poslun le. Ale je mi u
lpe, e? pt se spokojen. To se rozum, bru druh pn pochybovan, ale nesmte se vrtt. Klid, rozumte? Kde je Holz? napadlo Prokopa najednou. Zde, ozvalo se z kouta, a u nohou postele stoj pan Holz s hroznm krbancem a modinou na tvi, ale jinak such a konat jako vdy. A za nm, propna, to je Krafft, Krafft zapomenut v plovrn; m oi zpuchl a rud, jako by ti dny breel. Co se mu stalo? Prokop se na nho usml, aby ho potil. Tak pan Paul jde po pikch k posteli a dr si ubrousek na stech. Prokop m radost, e tu jsou vichni; bloud oima po pokoji, a za zdy obou ernch pn objev princeznu. Je na smrt bled a hled na Prokopa ostrma, zachmuenma oima, je ho nepochopiteln ds. Mn u nic nen, ept, jako by se omlouval. Optala se oima jednoho z pn, kter rezignovan pokvl. Pistoupila tedy k posteli. Je ti lpe? pt se tie. Mil, mil, je ti skuten lpe? Ano, ekl nejist, trochu tsnn zaraenm chovnm vech. Skoro docela dobe, jen jen Jej upen oi ho plnily zmatkem a tm zkost; bylo mu nevolno a svrav. Pl by sis nco? ptala se naklnjc se nad nm. Poctil divou hrzu z jejho pohledu. Spt, zaeptal, aby mu unikl. Pohldla tzav na oba pny. Jeden maliko pokvl a podval se na ni tak tak divn vn. Pochopila a zesinala jet vc. Spi tedy, vypravila ze sebe sekrcen a obrtila se ke zdi. Prokop se s podivenm rozhldl. Pan Paul ml ubrousek nacpan v stech, Holz stl jako vojk mrkaje oima a Krafft jednodue breel open elem o sk a hlun posmrkval jako uvan dt. Ale copak , vyhrkl Prokop a chtl se zvednout; ale jeden pn mu poloil na elo ruku, je byla tak mkk a dobr, tak ujiujc a zrovna svat na hmat, e se rzem uklidnil a blaen vzdychl. Usnul tm okamit. Probudil se teninkou nitkou polovdom. Svt jen lampika na nonm stolku, a vedle postele sed princezna v ernch atech a dv se na nj lesklma,
uhranivma oima. Rychle zavel vka, aby je u nevidl; tak zko mu z nich bylo. Drah, jak je ti? Kolik je hodin? zeptal se mton. Dv. Poledne? V noci U, podivil se sm nevda pro a snoval dl matnou nit spnku. Chvlemi pootevel trbinkou oi a vyhldl po princezn, aby zas usnul. Pro se tak pod dv? Nkdy mu svlaila rty likou vna; spolkl to a zamumlal nco. Poslze zapadl do tupho a nevdomho spnku. Procitl teprve tm, e jeden z ernch pn opatrn poslouchal na jeho prsou. Pt jinch stlo kolem. Neuvitelno, bruel ern pn. To je zrovna kovov srdce. Musm zemt? zeptal se Prokop znenadn. ern pn mlem vyskoil pekvapenm. Uvidme, ekl. Kdy jste pekal tuhle noc Jak dlouho jste s tm chodil? S m? divil se Prokop. ern pn mvl rukou. Klid, ekl, jenom klid. Prokop, teba mu bylo nekonen bdn, se uklbl; kdy si doktoi nevd rady, vdycky pedpisuj klid. Ale ten s dobrma rukama mu povdal: Muste vit, e se uzdravte. Vra dl zzraky.
XLII.
Vytetil se ze spnku zalit a promoen hroznm potem. Kde kde to je? Strop nad nm se kymc a hour; nenene, pad, roubuje se dol, sv se pomalu jako ohromn hydraulick lis. Prokop chtl zavat, ale nemohl; a strop u je tak nzko, e na nm rozeznv sedc prsvitnou muku, zrnko psku v omtce, kadou nepravidelnost ntru; a pod to kles n, a Prokop se na to dv s bezdechou hrzou a jen spe, nemoha ze sebe dostati hlasu. Svtlo zhaslo, je ern tma; te ho to rozmak. Prokop u ct, jak se strop dotk jeho zjeench vlas, a bezhlase pit. Ahaha, te nahmatal dvee, vyrazil je a vrhl se ven; i tam je takov tma, ale nen to tma, je to mlha, vl mlha, mlha tak hust, e nemohl dchat a dusil se kytaje dsem. Te mne to udus, zhrozil se a dal se na tk, lapaje popopo po njakch i-ivch tlech, je se jet krout. Sklonil se tedy a shl, a ctil pod rukou mlad irok adro. To to to je Ani, lekl se, a hmatal j po hlav; ale msto hlavy to mlo msu, por-ce-lnovou msu s nm slizkm a houbovitm jako hovz plce. Bylo mu k zvracen dsno a chtl od toho odtrhnout ruce; ale ono to k nim lne, tese se to, pisv se to a plaz se mu to po pach nahoru. A ona je to krakatice, mokr a rosolovit spie s lesklma oima princezny, je se na nho upraj nruiv a zamilovan; sune se mu po holm tle a hled, kam usad svou ohavnou, prtc i. Prokop neme vydechnout, rve se s n, zarv prsty do povoln klihovit hmoty; a procitl. Byl nad nm naklonn pan Paul a dval mu na prsa studen obkladek. Kde kde kde je Ani, zamumlal Prokop s levou a zavel oi. Buch buch buch b ucen pes oranice; nev, kam m tak naspch, ale pd, a mu srdce taktaktak tet, a chtl by vyrazit jek zkosti, e doraz pozd. A tady je ten dm, jene nem dve ani oken, jen nahoe hodiny a na nich za pt minut tyi. A Prokop rzem v, e a bude rafije na dvanctce, vylet cel Praha do povt. Kdo mn vzal Krakatit, ry Prokop; pokou se vylzt po stn, aby zastavil ruiku hodin v posledn minut; vyskakuje a zarv nehty do omtky, ale kloue dol nechvaje ve zdi dlouh krbance. Vyje hrzou a let nkam pro
pomoc. Vrazil do konrny; tam stoj princezna s Carsonem a miluj se trhanmi, mechanickmi pohyby jako panci na kamnech pohnn teplm vzduchem. Kdy ho spatili, vzali se za ruce a poskakovali rychle, rychle, pod rychleji. Prokop vzhldl a vidl nad sebou schlenou princeznu se sevenmi rty a palivma oima. Zve, zamruel s chmurnou nenvist a zavel rychle oi. Srdce mu tlouklo tak len rychle, jako ti dva kepili. V och ho tpal pot a v stech ctil jeho slanost; jazyk ml pipeen k patru a hrdlo slepen suchou zn. Chce nco? pt se princezna zblizouka. Zavrtl hlavou. Myslela si, e opt sp; ale ozval se po chvli chraptiv: Kde je ta oblka? Mla za to, e jen blbol; neodpovdla. Kde je ta oblka? opakoval vrat panovan elo. Tady je, tady, ekla honem a vsunula mu mezi prsty prvn kousek papru, kter mla po ruce. Smakal jej prudce a zahodil. To nen ona. J j chci svou oblku. J j j chci svou oblku. Opakoval to ustavin, zaal zuit, i zavolala Paula. Paul se rozpomnl na jakousi silnou, usmolenou a pevzanou oblku; kde honem je? Nael ji v nonm stolku: tady je, nu vida! Prokop ji sevel v obou rukou a pitiskl k prsoum; utiil se a usnul jako zabit. Po tech hodinch se zarosil novm vydatnm potem; byl tak zeslbl, e sotva dchal. Princezna zalarmovala lkask konzilium. Teplota povliv poklesla, tep sto sedm, puls nitkovit; chtli mu dt ihned kafrovou injekci, ale mstn venkovsk doktor, zeseltl a ostchav mezi takovmi kapacitami, mnil, e on nikdy pacienta nebud. Aspo zasp svj exitus, e? bruel slavn odbornk. Mte dobe. Princezna, pln vyslen, si la na hodinku lehnout, kdy ji ujistili, e bezprostedn a tak dle; a u pacienta zstal dr. Krafft, slbiv, e za hodinu j vzke, jak a co je. Nevzkzal nic, a znepokojen princezna se la podvat. Nala Kraffta, jak stoj uprosted pokoje, mch rukou a z plnch plic ke o telepatii dovolvaje se Richeta, Jamese a kdekoho; a Prokop ho s jasnma oima poslouch a sem tam ho popichuje nmitkami vdeckho a omezenho nevrce, J ho vzksil, princezno, kiel Krafft zapomnaje na ve, j jsem upnul svou vli na to, aby se uzdravil; j j jsem nad nm dlal takhle rukama, vte? Vyzaovn du. Ale
to lovka vyerp, uf! Jsem jako moucha, prohlsil a vypil narz plnou sklenici benznu na koupn pravazek, pokldaje to nejsp za vno; tak byl rozilen svm spchem. eknte, kiel, uzdravil jsem vs nebo ne? Uzdravil, ekl Prokop s pvtivou ironi. Dr. Krafft se zhroutil do lenoky. To jsem si sm nemyslel, e mm tak silnou auru, oddychl si spokojen. Mm na vs jet vzkldat ruce? Princezna pohlela uasle z jednoho na druhho, zrumnila cel, zasmla se, najednou se j zamily oi, pohladila Kraffta po zrzav lbi a utekla. ensk nic nevydr, konstatoval Krafft pyn. Vidte, j jsem docela klidn. Ctil jsem, jak mn to fluidum vyvr z prst. Jist by se to dalo fotografovat, vte? jako ultrazen. Pily kapacity, vyhodily pedevm Kraffta pes jeho protesty a znovu mily teplotu, puls a vechno mon. Teplota vy, puls devadest est, pacient jev chu k jdlu; nu, to u je slun obrat. Nae se kapacity odebraly do druhho kdla zmku, kde jich bylo tak teba; nebo princezna hoela skoro tyiceti stupni horeky, nadobro sesut po edesti hodinch bdn; mimoto siln anmie a cel ada jinch nemoc a po zanedban tuberkulzn loisko. Den nato u Prokop v posteli sedl a slavn pijmal nvtvy. Veker panstvo se sice rozjelo, jen tlust cousin tu jet otlel nud se a vzdychaje. Pihnal se Carson trochu rozpait, ale dopadlo do dobe; Prokop se o niem minulm nezmnil, a konen Carson vyhrkl, e ty hrozn taskaviny, kter Prokop vyrbl v poslednch dnech, se pi zkouce ukzaly asi tak vbun jako piliny; zkrtka zkrtka musel mt Prokop u podnou horeku, kdy je dlal. I to pijal pacient klidn, a dal se teprve po chvli do smchu. No vte, ekl dobromysln, ale pesto jsem vm nahnal podn strachu. Nahnal, piznval se Carson ochotn. Jakiv jsem se tolik nebl o sebe a o fabriku.
Krafft se pivlekl zsinal a zkrouen. Oslavoval v noci sv zzran fluidum velkmi litbami vna, a nyn mu bylo prbdn. Bdoval, e navdycky utopil svou dickou slu, a umioval si od nynjka indickou askezi podle jgy. Piel i oncle Charles, byl trs aimable a jemn zdrenliv; Prokop mu byl vden, e le bon prince nael pkn tn jako ped mscem, znovu mu vykaje a zbavn povdaje o svch zkuenostech. Jen kdy se hovor vzdlen dotkl princezny, padala na n jist rozpaitost. Zatm princezna v druhm kdle sue, bolestn pokalvala a pijmala kad pl hodiny Paula, kter musel povdat, co dl Prokop, co jedl, kdo je u nho. Jet se mu vracely horeky s dsnmi sny. Vidl temnou klnu a nekonen ady sud s Krakatitem; ped klnou chod vojek se zbran sem a tam, sem a tam; nic vc, ale bylo to hrzn. Zdlo se mu, e je zase ve vlce; ped nm nesmrn pole s mrtvmi, vichni jsou mrtvi, i on je mrtv a pimrzl ledem k zemi; jen pan Carson klopt pes mrtvoly, sakruje mezi zuby a dv se netrpliv na hodinky. Z druh strany se kubavmi, posunivmi pohyby bl chrom Hagen; jde kupodivu rychle, ske jako poln kobylka a vre pi kadm keovitm pohybu. Carson nedbale pozdrav a nco mu povd; Prokop marn napn ui, nesly ani slova, snad to odn vtr; Hagen ukazuje pedlouhou vychrtlou rukou k obzoru; co si to povdaj? Hagen se odvrt, shne si k stm a vyjme odtamtud lut kosk chrup i s elistmi; msto st m nyn propadlou ernou dru, je se bezhlase checht. Druhou rukou si vydloubne z onice ohromnou bulvu oka a dre ji mezi prsty nastavuje ji zblzka k tvi padlm; a lut chrup v jeho druh ruce skehotav pot: Sedmnct tisc sto dvacet jedna, sto dvacet dv, sto dvacet ti. Prokop se neme odvrtit, nebo je mrtev; dsn krvav bulva utkv nad jeho lc, a kosk chrup zaskehot sedmnct tisc sto dvacet devt a cvakne. Nyn se ji Hagen ztrc v dlce, pod potaje; a pes mrtvoly ske princezna se suknmi nestoudn vyhrnutmi vysoko nad kraj kalhot, bl se k Prokopovi a mv v ruce tatarskm bunukem, jako by to byl bik. Stane nad Prokopem, zalecht ho bunukem pod nosem a ouch ho pikou nohy do hlavy, jako by zkouela, je-li mrtev. Tryskla mu krev do tv, a byl skuten mrwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
tev, tak mrtev, e ctil v sob srdce zmrzl na kost; avak nemohl snst pohled na jej ztepil nohy. Mil, mil, zaeptala a pomalm pohybem spustila sukn, klekla mu u hlav a sahala dlan lehnce po jeho prsou. Najednou mu vytrhla z kapsy tu silnou pevzanou oblku a vyskoila, roztrhala ji zuiv na kousky a hodila do vtru. Pak se s rukama rozpaenma roztoila a vila, vila lapajc po mrtvch, a zmizela v non tm.
XLIII.
Nevidl princeznu od t doby, co ulehla; jen mu psala nkolikrt denn kratik a horouc dopisy, je vc tajily ne povdaly. Od Paula slyel, e polehv a opt pechz po pokojch; nemohl pochopit, e k nmu nepijde, sm ji vstval z postele a ekal, e ho aspo na minutku zavol. Nevdl, e ona zatm pliv krev z tuberkulzn kaverny, kter se v n akutn otevela; nenapsala mu to, patrn se dsila, e by se mu jaksi oklivla, e by ho plily na rtech stopy jejch nkdejch polibk nebo co; a hlavn, hlavn se hrozila toho, e by se nezdrela a i nyn ho pocelovala horenmi rty. Neml tuen, e v jeho vlastnch chrchlech nali doktoi stopy infekce, co uvdlo princeznu v zoufalstv sebeobviovn a zkosti; nevdl prost nic, vztekal se, e s nm dlaj takov okolky, kdy u se ct skoro zdrv, a trnul studenm dsem, kdy opt uplynul den, ani princezna projevila pn vidt ho. Omrzel jsem se j, napadlo ho; nikdy jsem pro ni nebyl vc ne chvilkov rozmar. Podezval ji ze veho monho; nechtl se ponit k tomu, aby sm nalhal na schzku, nepsal j skorem a jen ekal v lenoce s rukama a nohama ledovjcma, e ona pijde, e vzke, e se nco vbec stane. Za slunench dn sm u ven do podzimnho parku, sm posedt na vslun obalen pldy; chtl by je shodit a potloukat se nkde u rybnka se svmi ernmi mylenkami, ale vdycky je tu Krafft, Paul nebo Holz nebo i sm Rohn, vldn a zamylen poeta Charles, kter m pod nco na jazyku, ale nikdy to neekne; msto toho rozjm o vd, osobn zdatnosti, spchu a hrdinstv a j nevm o em jet. Prokop poslouch jednm uchem; m dojem, e le bon prince
se neobyejn namh zainteresovat jej bhvpro na vysok ctidosti. Zniehonic dostal od princezny zmatenou bumagu, aby se drel a nebyl ostchav; a hned nato k nmu Rohn pivedl senho starho pna, na kterm ve prozrazovalo oficra pevleenho do civilu. sen pn se vyptval Prokopa, co hodl podnikat v budoucnosti. Prokop, trochu doplen jeho tnem, odpovdal bryskn a velkopansky, e hodl vytit sv vynlezy. Vojensk vynlezy? Nejsem vojk. V vk? Ticet osm. Sluba? dn. A vae? sen pn se trochu zmtl. Mnte sv vynlezy prodat? Ne. Ctil, e je vyslchn a potkvn vysoce oficiln; nudilo ho to, odrval strun odpovdi a jen tu a tam ril utrousit petku sv uenosti nebo hrst balistickch sel, vida, e tm dl Rohnovi zvltn radost. Skuten, le bon prince zil a pod pokukoval na senho pna, jako by se ho ptal: Nu tak, co kte tomu zzraku? sen pn vak neekl nic a konen se vldn porouel. Den nato piletl Carson hned rno, mnul si naden ruce a vypadal nesmrn dleit. Tlachal pt pes devt a pod sondoval; nadhazoval neurit slovka, jako budoucnost a karira a bjen spch; vc nechtl ci, zatmco Prokop se nechtl vbec ptt. A pak pilo psan od princezny, bylo velmi vn a divn: Prokope, dnes bude na Tob uinit rozhodnut. J je uinila a nelituji toho. Prokope, v tto posledn chvli Ti pravm, e T miluji a budu na Tebe ekat, jak dlouho bude teba. I kdybychom se museli naas odlouit a mus to bt, nebo Tv ena neme bt Tvou milenkou , kdyby ns na lta rozlouili, budu Ti pokornou nevstou; u to, u to mi je takovm tstm, e Ti to nemohu ci; chodm po pokoji ommen a koktm Tv jmno; mil, mil, nedovede si
pedstavit, jak jsem byla neastna od t chvle, co se to s nmi stalo. A nyn ui, abych se mohla opravdu jmenovati Tvou W. Prokop tomu dobe nerozuml; etl to bezpotukrt a nemohl prost uvit, e princezna mn zkrtka a dobe Chtl se k n rozbhnout, ale nevdl kudy kam ukrutnmi rozpaky. Snad je to jen njak ensk nebo citov vbuch, kter se nesm brt doslova a ktermu vbec nerozumm; co se v n vyzn? Zatmco takto rozjmal, piel k nmu oncle Charles provzen Carsonem. Oba vypadali tak oficiln a slavnostn, e v Prokopovi hrklo: Jdou mn ci, e te mne odvezou na pevnost; princezna nco zavaila, a je zle. Hledal oima njakou zbra, kdyby snad dolo k nsil; vybral si mramorov ttko a usedl pemhaje tluen srdce. Oncle Rohn se podval na Carsona a Carson na Rohna s nmou otzkou, kdo m zat. Zaal tedy oncle Rohn: To, co vm jdeme ci, je do jist mry nepochybn Bylo to znm Rohnovo plavn; ale nhle se sebral a dal se do toho odvnji: Mj mil, co ti jdeme ci, je vc velmi vn a diskrtn. Nen to jenom v tvm zjmu, abys uinil nbr naopak Zkrtka byla to nejprve jej mylenka a co mne se te, tu po zral vaze Ostatn j nelze klst mez; je umnn a vniv. Mimoto vskutku, jak se zd, si vzala do hlavy Zkrtka je na vechny strany lpe najt slun vchodisko, vyhrkl s levou. Pan editel ti to vysvtl. Carson, ili pan editel, si nasadil pomalu a dstojn brejle; vypadal a znepokojiv vn, docela jinak ne kdy dosud. Je mi ct, zaal, tlumoit vm pn naich nejvych vojenskch kruh, abyste vstoupil do svazku na armdy. Toti samozejm jen do vy technick sluby, kter le ve smru va prce, a to hned v hodnosti abych tak ekl Chci ci, e nen sice naprosto zvykem vojensky aktivovati krom ppadu vlky civiln odbornky, ale v naem ppad vzhledem k tomu, e ptomn situace si nezad mnoho s vlkou se zvltnm zenm k vaemu vskutku mimodnmu, ptomnmi pomry jet vce pointovanmu vznamu, a se zcela ojedinlm ohledem k vaemu vjimenmu postaven, nebo pesnji eeno k vaim v nejvy me soukromm zvazkm
K jakm zvazkm? peruil ho Prokop chraptiv. Nu, zabreptal Carson trochu zmaten, myslm v zjem, v pomr J jsem se vm z dnho zjmu nezpovdal, odbyl ho Prokop pke. Haha, spustil pan Carson jaksi osven touto hrubost, to se v e ne; nebylo taky teby. Holenku, s tm jsme se taky tam nahoe neohnli, co? To se rozum e ne. Prost osobn ohledy a teka. Vlivn intervence, vte? Ke vemu jste dokonce cizozemec Ostatn i to je vyzeno, dodal honem. Sta, kdy podte dost o udlen naeho sttnho obanstv. Aha. Chtl jste ci? Nic, jen aha. Aha. Tak to je vecko, ne? Sta tedy podat formln dost a mimoto Nu, chpete pece, e e je teba jist zruky, ne? Prost si nm vysloute hodnost, kter se vm udl za mimodn zsluhy, e ano? Pedpokld se, e e vydte armdn sprv rozumte, e vydte Bylo hrozn ticho. Le bon prince se dval z okna, Carsonovy oi zmizely za blskavmi skly; a Prokopovi se svralo srdce zkost. e toti vydte prost vydte, koktal Carson st dchaje naptm. Co? Carson napsal prstem do vzduchu velik K. Nic vc, vydechl odlehen. Den nato dostanete dekret jmenovn extra statum setnkem-inenrem sapr pidlen do Balttinu. Hotovo. Tak. Toti jen prozatm setnkem, ozval se oncle Charles. Vc jsme nedoclili. Ale dostalo se nm zruky, e jakmile dojde neoekvan k vlce Tedy do roka, vyhrkl Carson, nanejv do roka.
jakmile dojde k vlce a je to kdy chce a s km chce , bude jmenovn generl-inenrem zkopnictv v hodnosti generla jzdy, a zmn-li se snad po vsledku vlky vldn forma, bude s tm spojen titul Excelence a zkrtka nejprve baronie. I v tom smru se nm dostalo nejvyho ujitn, dokonil Rohn nehlasn. A kdo vm ekl, e bych to chtl? ozval se Prokop ledov. Ale mj boe, vysypal Carson, kdo by to nechtl? Mn slbili titul ryte; j na to sic kalu, ale nen to pro mne, je to pro svt. Ostatn pro vs by to mlo docela zvltn vznam. Tak vy tedy myslte, dl Prokop pomalu, e vm pece jen vydm Krakatit? Pan Carson chtl vylett, ale oncle Charles jej zadrel. Mme za to, zaal vn, e uin ve nebo e ppadn pinese kadou ob, abys zachrnil princeznu Hagenovou z jejho neleglnho a nesnesitelnho postaven. Za zvltnch okolnost me princezna podat ruku vojkovi. Jakmile bude setnkem, uprav se v pomr psn tajnm zasnoubenm; princezna ovem odjede a vrt se, a a bude moci podati lena panujcho domu, aby byl jejm svdkem pi svatb. Do t doby do t doby je na tob, aby sis vyslouil manelstv, jakho jsi hoden a jakho je hodna princezna. Podej mi ruku. Nemus se jet rozhodovat; rozva dobe, co in, co je tv povinnost a co m za ni dt. Mohl bych se dovolvat tv ctidosti; ale mluvm jen k tvmu srdci. Prokope, ona trp nad sv sly a pinesla lsce vt ob ne kdy kter ena. I ty jsi trpl; Prokope, ty trp ve svm svdom; ale nedlm na tebe ntlak, protoe ti vm. Va dobe, a potom mn pov Pan Carson pokyvoval hlavou skuten a hluboce dojat. Je to tak, ekl. Jsem sic sprost ke, takov star hovz juchta, ale musm ci, e e J vm to kal, ta ensk m rasu. Kristepane, to lovk teprve vid Uhodil se pst do srden krajiny a pohnut mrkal. love, j bych vs zakrtil, kdybyste kdybyste nebyl hoden
Prokop u neposlouchal; vyskoil a pobhal po pokoji s tv svratlou a rozlcenou. J j tedy musm, e? drtil chraptiv. Tak tedy j musm? Dobe, kdy musm Vy jste mne zaskoili! J pece nechtl Oncle Rohn vstal a poloil mu mrn ruku na rameno. Prokope, ekl, rozhodne se sm. Nepospchme na tebe; pora se s tm nejlepm, co v tob je; dota se Boha, lsky nebo svdom nebo cti nebo j nevm eho. Jen pamatuj, e nejde jen o tebe, ale i o tu, kter t miluje tak, e je s to uinit Mvl bezmocn rukou. Pojme!
XLIV.
Ten den byl podmran a sychrav. Princezna pokalvala, mrazilo ji a opt hoela, ale nevydrela v posteli: ekala odpov Prokopovu. Vyhlela oknem, nevyjde-li ven, a zase zavolala Paula. Stle tot: pan inenr pechz po pokoji. A nek nic? Ne, nic nek. Vlekla se od stny ke stn, jako by ho chtla provzet; a zas usedla a kolbala se celm tlem, aby opila svj zimnin nepokoj. Oh, ani to u nelze snst! Zniehonic mu zaala pst dlouh dopis; zapsahala ho, aby si ji vzal za enu; e nemus vydat nic, dn sv tajemstv, dny Krakatit; e ona za nm pjde do jeho ivota a bude mu slouit, dj se co dj. Miluji T tak, psala, e mn u dn ob nesta, abych Ti ji pinesla. Podrob mne zkouce, zsta chud a neznm; pjdu s Tebou jako Tv ena, a nikdy ji se nebudu moci vrtit do svta, kter opustm. Vm, e mne miluje mlo a jen roztritm koutkem srdce; ale zvykne si na mne. Byla jsem pyn, zl a vniv; zmnila jsem se, chodm mezi starmi vcmi jako ciz, pestala jsem bt Petla to a roztrhala to na kousky tie stnajc. Byl veer, a od Prokopa zprva nepichzela. Snad se ohls sm, napadlo ji, a v netrplivm chvatu se dala oblkat do veernch at. Rozilena stla ped velikm zrcadlem a zkoumala se palivma oima, dsn nespokojena s esem, se aty, se vm monm; pokrvala rozpwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
len lce novmi a novmi vrstvami pudru, mrazilo ji na nahch pach, ovovala se perky; pipadala si okliv, nemon a nemotorn. Nepiel Paul? ptala se kadou chvli. Konen piel: nic novho, pan Prokop sed potm a nedovol rozsvtit. Je u pozd; princezna nesmrn unavena sed ped zrcadlem, pudr j odprskv s rozhavench lc, je zrovna ediv a ruce m ztuhl. Odstroj mne, ke chab komorn. Sv, teltkovit dve snm s n perk za perkem, rozpn aty a navlk j prsvitn peignoir; a prv kdy se chyst proesat jej rozpoutanou hvu, vraz do dve Prokop neohlen. Princezna strnula a zbledla jet vc. Jdi, Marieke, vydechla a sevela na hubench prsou peignoir. Pro jsi piel? Prokop se opral o sk, velmi bled a s oima naisto krvavma. Tak tedy, vyrazil zakrcen, to byl v pln, e? To jste na mne dobe nastrojili! Vstala jako udeena: Co co co to mluv? Prokop zaskpal zuby. J vm, co mluvm. Tedy o to tady lo: abych abych vm vydal Krakatit, e? Oni chystaj vlku, a vy, vy, zaval tlumen, vy jste jejich nstroj! Vy i s va lskou! Vy i s vam manelstvm, vy pinko! A j, j ml bt chycen na lep, abyste zabjeli, abyste se mstili Svezla se na kraj idle s oima dsn vytetnma; celm tlem j zalomcoval stran such vzlyk; chtl se k n vrhnout, ale zadrela ho posukem ztuhl ruky. Kdo vbec jste? drtil Prokop. Jste princezna? Kdo vs zjednal? Pova, niemn, es chtla povradit tisce tisc; es pomhala tomu, aby byla rozmetena msta a aby n svt, n, a ne v, svt ns lid byl rozbit! Rozbit, rozttn, zavradn! Pro jsi to uinila? kiel a svezl se na kolena plaze se k n. Co jsi to chtla uinit? Zvedla se s tv plnou hrzy a odporu a couvla ped nm. Poloil tv na msto, kde sedla, a rozplakal se tkm, hrubm chlapskm vzlyknm. Uu by
klekla vedle nho; ale pemohla se a ustoupila jet dl, tisknouc k prsoum ruce zkiven ke. Tedy tohle, eptala, tohle ty mysl! Prokop se dusil ltou bolest. V ty, kiel, co je to vlka? V, co je Krakatit? Nikdy t nenapadlo, e j jsem lovk? A a j vs nenvidm! Proto tedy jsem vm byl dobr! A kdybych byl Krakatit vydal, bylo by najednou po vem; princezna by ujela a j, j Vyskoil tluka se pstmi do hlavy. A j to u chtl udlat! Milin ivot za za za Co, jet mlo? Dva miliny mrtvch! Deset milin mrtvch! to to to u je partie i pro princeznu, e? To u stoj za to se trochu zahodit! J blzen! Aa, zavyl, fuj! J se vs dsm! Byl hrozn a netvorn s pnou kolem st, tv nabhlou a oima jako lenec, tkajcma v nystagmu nepetnosti. Tiskla se ke zdi zsinal a vytetn, se rty zkivenmi dsem. Jdi, zapla, jdi odtud! Neboj se, chraptl, j t nezabiju. Vdycky jsem se t dsil; a i kdy i kdy jsi byla m, hrozil jsem se a nevil jsem ti ani po vteinu. A pece, pece jsem t J t nezabiju. J j vm dobe, co dlm. J j Hledal nco, popadl lhev s kolnskou vodou, nalil si celou zplavu na ruce a myl si elo. Ahah, vydechl, ahaha. Ne-boj se! Ne ne Uklidnil se jaksi, klesl na idli a poloil hlavu do dlan. Tedy, zaal chraptiv, tedy tedy si meme pohovoit, e? Vidte, jsem klidn. Ani ani prsty se mi netesou Vzthl ruku, aby to ukzal; tsla se, a hrozno se podvat. Meme neruen, e? Jsem u docela klidn. Mete se ustrojit. Tedy v strek mi ekl, e e jsem povinen e je vc cti, abych vm umonil napravit napravit poklesek, a tedy e musm prost musm si vyslouit titul prodat se, a tm zaplatit ob, kterou jste Vzchopila se smrteln bled, aby nco ekla. Pokejte, zarazil ji. Jet jsem ne Vy vichni jste mysleli a mte sv pojmy o cti. Tedy jste se stran mlili. J nejsem kavalr. J jsem syn evce. Na tom nezle, ale j jsem pria, rozumte? Nzk a niemn chlap. J nemm dnou est. Mete mne vyhnat jako zlodje, nebo mne odvzt na pevnost. J to neudlm. Nedm Krakatit. Mete si myslet e jsem teba tak podl. Mohl bych vm povdat co si myswww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
lm o vlce. J byl ve vlce a vidl jsem dusiv plyny a vm, co lid dovedou. J nedm Krakatit. Na bych vm to vykldal? Tomu vy nerozumte; jste prost tatarsk princezna, a pli nahoe Chci vm jenom ci, e to neudlm, a e ponen dkuju za est Ostatn jsem i zasnouben; neznm j sice, ale zasnoubil jsem se j To je m dal niemnost. Lituji, e jsem vbec nebyl hoden va obti. Stla jako zkamenl, zarvajc nehty do zdi. Bylo krut ticho, jen krabn jejch neht skplo v nesnesitelnm mlen. Zvedl se tce a pomalu: Chcete nco ci? Ne, vydechla a jej ohromn oi porn tkvly v przdnu. Byla chlapecky tl v rozevenm peignoiru; byl by se svezl na zem, aby polbil jej drkotajc kolena. Piblil se k n spnaje ruce. Princezno, ekl seven, te mne odvezou pod titulem pina nebo jak. Nebudu se u brnit. Dj se co dj; jsem pipraven. Vm, e vs u neuvidm. Neeknete mn nic na cestu? Rty se j chvly, ale nepromluvila; boe, na se to dv tam do przdna? Pistoupil a k n. Miloval jsem vs, vypravil ze sebe, miloval jsem vs vc, ne jsem dovedl ci. Jsem nzk a hrub lovk; ale te vm mohu ci, e e jsem vs miloval jinak a vc. Bral jsem vs svral jsem vs z zkosti, e nejste m, e mi uniknete; chtl jsem se ujistit Nikdy jsem tomu nemohl vit; a proto jsem Nevda, co in, poloil j ruku na rameno; zachvla se pod teninkou ltkou peignoiru. Miloval jsem vs jako zoufalec Obrtila k nmu oi. Mil, zaeptala, a bledou lc j prokmitla matn vlna krve. Sklonil se rychle a polbil jej prskajc rty; nebrnila se. Jak to, jak to, zaskpl zuby, e t i te miluju? Divmi tlapami ji odtrhl od stny a sevel; zazmtala sebou tak zbsile, e kdyby povolil, skcela by se na zem; i zachytil ji pevnji sm kolsaje jejm zdivoelm odporem. Svjela se se zuby zaatmi a rukama keovit vzepenma o jeho prsa; vlasy j padly pes tv,
hryzala se do nich, aby potlaila kik, odstrkovala ho od sebe zlomena v pase a pevalujc se jako v padoucnici. Bylo to nesmysln a ohavn; ml jedin vdom, e ji nesm pustit na zem a e nesm porazit idli; a e e co by si poal, kdyby se mu vymkla? e by se pak hanbou musel propadnout. Strhl ji k sob a zaryl se rty do jej rozpoutan ktice; nael rozplen elo; odvracela odporem hlavu a zoufale se snaila uvolnit svrk jeho pa.
Dm, dm Krakatit, slyel trna svj vlastn hlas. Dddm, sly? Vecko dm! Vlku, novou vlku, nov miliny mrtvch. Mn mn mn je ve jedno. Chce? ekni jen slovo km ti pece, e dm Krakatit! Psahm, j j ti psss Miluju t, sly? A a a u se dje co chce! A a kdyby ml zajt cel svt J t miluju! Pus, zakvlela lomcujc sebou. Nemohu, stnal ponoen tv v jej vlasy. Jsem nejbdnj lovk. Zrazradil jsem cel svt, cel lidsk svt. Naplij mn do tve, ale ne-vy-hnj mne! Pro t nemohu pustit? Dm Krakatit, sly? psahal jsem to; ale te, te mne nech zapomenout! Kde kde kde m sta? Jsem podlec, ale lllbej mne! Jsem ztra-ztra Zakolsal, jako by ml padnout; nyn se mu mohla vymknout, tpal rukama do przdna; tu zvrtila hlavu, pehodila vlasy nazad a nastavila mu rty. Vzal ji do rukou, ztuhlou a pasvn; lbal jej seven sta, paliv lce, krk, oi; vzlykal chraptiv, nebrnila se, nechala se pmo nst. Zdsil se jej nehybn trpnosti a pustil ji couvaje. Zapotcela se, pejela si dlan elo, usmla se uboze byl to straliv aln pokus o smv a vzala ho kolem krku.
XLV.
Bdli pimknuti k sob a s oima vytetnma do polotmy. Ctil jej srdce horen bti; nepromluvila slova za ty hodiny, lbala ho nenasytn a opt se odtrhla, kladla teek mezi sv a jeho rty, jako by se bla na nho dechnout; i nyn odvrac tv a zr horen do tmy Posadil se objmaje si kolena. Ano, ztracen; chycen na vjiku, spoutn, upadl v ruce Filitn. A nyn se dj, co se dti mus. Vyd zbra v ruce tch, kdo j uij. Tisce tisc zahynou. Tak tedy pohle, nen-li to ped tebou nesmrn pole trosek? Toto byl kostel a toto dm; toto byl lovk. Stran je sla a vechno zl je z n. Bu zloeena sla, due zl a nevykoupen. Jako Krakatit, jako j, jako j sm. Tvoiv, piln slabosti lidsk, z tebe je vechno dobr a poctiv dlo; tv prce je vzat a spojovat, sluovat sti a udrovat, co je spojeno. A je prokleta ruka, kter rozpout slu! A je zloeen, kdo poru svazky ivl! Vecko lidsk je jenom lodika na ocenu sil; a ty, ty rozpout boui, jak dosud nebylo Ano, j rozpoutm boui, jak dosud nebylo; vydm Krakatit, ivel rozvzan, a roztt se lodika lidstva. Tisce tisc zahynou. Budou vyhlazeny nrody a smetena msta; nebude mez tomu, kdo m v ruce zbra a zkzu v srdci. Ty jsi to uinil. Stran je ve, Krakatit lidskch srdc; a vechno zl je z n. Pohldl na princeznu bez nenvisti, rvn neklidnou lskou a soucitem. Na nyn mysl, ztuhl a vyjeven? Sklonil se a polbil ji na rameno. Za tohle tedy vydm Krakatit; vydm jej a odejdu odtud, abych u nevidl hrzu a hanbu sv porky. Zaplatm stralivou cenu za svou lsku, a odejdu Bezmocn sebou trhl: Copak m nechaj odejt? Co by jim byl platen Krakatit, pokud jej mohu vyzradit jinm? A, proto mne chtj navky svzat! A, proto jim musm vydat dui i tlo! Tady, tady zstane, spoutn vn, a vn se bude hroziti tto eny; bude sebou zmtat v zloeen lsce, a vymlet bude pekeln zbran a slouit jim bude
Obrtila se k nmu bezdechm pohledem. Sedl bez hnut a po hrub, tkotvar lci mu stkaly slzy. Zvedla se na lokty a pohlela na nho utkvlma, bolestn zkoumavma oima; nevdl o tom, pivral oi a trnul v tuposti porky. Tu vstala tichounce, rozsvtila u toaletnho stolku a poala se strojit. Vytrhl se teprve cvaknutm odloenho hebene. Pohlel na ni s divem, jak obma rukama zved a st rozhozenou ktici. Ztra ztra to odevzdm, eptal. Neodpovdla, mla vlsniky mezi rty a rychle svjela vlasy v tuhou pilbu. Sledoval kad jej hnut; spchala zimnin, opt se zarela a hledla k zemi, pak zase pikvla hlavou a strojila se tm rychleji. Nyn se zved, pohl na sebe zblzka, pozorn do zrcadla, pejede tv pudrem: jako by tu nikdo nebyl. Odchz do vedlejho pokoje a vrac se oblkajc si pes hlavu sukni. Opt used a peml komihajc trupem; pak pikvne hlavou a zajde do vedlej garderoby. Vstal a el potichu k jejmu toaletnmu stolku. Boe, co je tu vc divnch a nnch! Flaknky, tyinky, pouzdra, krmy, hraiek bezpotu; to tedy je emeslo en; oi, smv, vn, vn ostr a lichotn Pahly jeho prst se tsly na tch kehkch a tajemnch vcikch, podrdny, jako by se dotkaly neho zakzanho. Vstoupila do dve v koenm kabtci a koen pilb na hlav a oblkala velik rukavice. Piprav se, ekla bezbarv, pojedeme. Kam? Kam chce. Piprav si, co potebuje, ale posp, posp! Co to znamen? Neptej se dlouho. Tady u zstat neme, v? Oni t jen tak nepust. Pojede? Na na jak dlouho? Navdycky. Srdce mu zabouchalo. Ne ne j nepojedu!
Pistoupila k nmu a polbila ho na tv. Mus, ekla tie. J ti to povm, a budeme venku. Pij ped zmek, ale brzo, dokud je tma. Jdi, jdi te! Jako ve snch el do svho pokoje; shrbl sv papry, sv drahocenn a nedokonen zpisy, a rychle se rozhldl: Je to vecko? Ne, nepojedu, blesklo mu hlavou, i nechal papry leet a bel ven. Stlo tam velik, nerozsvcen, tlumen hrc auto; princezna u sedla u volantu. Rychle, rychle, eptala. Jsou vrata otevena? Jsou, bruel rozespal ofr zavraje kapot vozu. Njak stn obchzel zpovzdl automobil a stanul ve tm. Prokop pistoupil k otevenm dvkm vozu. Princezno, mruel, j jsem se rozhodl, e vydm ve a zstanu. Neposlouchala ho; naklonna kupedu zrala upen na msto, kde onen stn splynul s tmou. Rychle, vydechla najednou, chopila Prokopa za ruku a vthla ho do vozu vedle sebe; a ji se jedinm pohybem pky auto rozjelo. V tu chvli se rozsvtilo v zmku njak okno, a onen stn se vytil ze tmy. Stt, kikl a vrhl se ped vz; byl to Holz. Z cesty, vykikla princezna, zavela oi a zapnula na plnou rychlost. Prokop zvedl ruce zdenm; tu ji zaiel nelidsk ev, kolo se pehouplo pes nco mkkho, Prokop chtl vyskoit, ale vtom sebou auto smklo stranou v ohybu vrat, a se dvka sama zabouchla, a len letlo do tmy. S hrzou se otoil k princezn; st ji rozeznal v koen pilb, sklonnou tv a nad volant. Co jste to udlala? vyrazil. Bu tie, sykla oste a stle se tak naklnla vped. Rozeznal v dlce ti postavy na bled silnici; zpomalila a zastavila tsn u nich. Byla to vojensk hldka. Pro nemte rozsvceno? huboval jeden vojk. Kdo je? Princezna. Vojci zvedli ruce k epicm a ustoupili. Heslo? Krakatit.
Rate rozsvtit. Koho rate mt s sebou? Prosm, povolen. Hned, ekla princezna klidn a zasunula na prvou. Auto vyrazilo pmo skokem; vojci st uskoili. Nestlet, kikl jeden, a vz letl do tmy. Na zatce rychle zahnula a jela skoro zptenm smrem. Zastavila hladce ped raky zavrajcmi silnici. Dva vojci se blili k vozu. Kdo m slubu? ptala se sue. Poruk Rohlauf, hlsil vojk. Zavolat! Poruk Rohlauf vybhl ze strnice zapnaje se. Dobr veer, Rohlaufe, ekla pvtiv. Jak se mte? Prosm, nechte mi otevt. Stl tu uctiv, ale nedviv mil Prokopa: Velmi rd, ale m pn povolen? Princezna se zasmla. To je jen szka, Rohlaufe. Za ptaticet minut na Brogel a zptky. Nevte? Pece mi nezkazte szku. Podala mu z vozu ruku, strhnuvi rychle rukavici. Na shledanou, ano? Ukate se zas nkdy. Srazil paty a polbil j ruku hluboce se klan; vojci otvrali raky a vz se rozjel. Na shledanou! volala nazpt. tili se nekonenou alej silnice. Tu a tam mihlo se lidsk svtlko, ve vsi zaplakalo dt, pes za plotem bsnil za temnm letcm vozem. Co jste uinila, kiel Prokop. Vte, e Holz m pt dt a sestru mrzka? Jeho ivot je desetkrt vc ne mj i v! Co jsi uinila? Neodpovdala; se svratlm elem a zuby zaatmi dvala pozor na cestu, pozvedajc se chvlemi, aby lpe vidla. Kam chce? zeptala se najednou na rozcest vysoko nad spcm krajem. Do pekla, zaskpl.
Zastavila vz a obrtila se k nmu vn: Nekej to! Copak mysl, e jsem nemla u stokrt chu ns oba rozbt na njak zdi? Nemysli si, li bychom oba do pekla. J te vm dobe, e je peklo. Kam chce jet? Chci bt s tebou. Zavrtla hlavou. To nejde. Nev u, co jsi kal? Jsi zasnouben a chce zachrnit svt ped nm hroznm. Tak to udlej. Ty mus mt isto sm v sob; jinak jinak jsi zl. A j u nemohu Hladila rukou volant. Kam chce jet? Kde vbec jsi doma? Sevel ji v silou v zpst. Za-zabilas Holze! Copak nev Vm, ekla tie. Mysl, e jsem to nectila? To ve mn tak zachrustly kosti; a pod ho vidm ped sebou, a j pod, pod vozem do nho, a zas mn b do cesty Zachvla se. Tak kudy? Vpravo nebo vlevo? Tedy je konec? ptal se tie. Pokvla hlavou. Tedy je konec. Otevel dvka, vyskoil z vozu a postavil se ped kola. Je, ekl chraptiv. Pojede pese mne. Ujela s vozem dva kroky zpt. Poj, musme dl. Dovezu t aspo bl k hranicm. Kam chce? Zptky, skpl zuby, zptky s tebou. Se mnou nen ani dopedu, ani zptky. Copak mi nerozum? Musm to udlat, abys vidl, aby bylo jisto, e jsem t mla rda. Mysl, e bych mohla jet jednou slyet, cos mi ekl? Zptky neme; bu bys musel vydat to co nechce a nesm, nebo by t odvezli, a j Spustila ruce do klna. Vid, i na to jsem myslela, e bych la s tebou dopedu. Dovedla bych to, dovedla bych to jist; ale Ty jsi tam nkde zasnouben; jdi k n. Hle, nikdy m nenapadlo ptt se t na to. Kdy je lovk princezna, mysl si, e je na svt sm. M ji rd? Pohldl na ni utrznnma oima; pece jen nedovedl zapt
Tak vid, vydechla. Ty neum ani lht, ty mil! Ale pochop, kdy jsem si to pak srovnala v hlav Co jsem ti byla? Co jsem to dlala? Myslel jsi na ni, kdy jsi mne miloval? Jak ses mne musel hrozit! Ne, nekej nic; neber mi slu ci ti to posledn. Zalomila rukama. J t milovala! J jsem t milovala, love, e e jsem mohla cokoliv a jet vc Ale ty, tys o tom pochyboval tak dsn, es nakonec zlomil i mou vru. Miluju t? J nevm. Mohla bych si rt noem v prsou, kdy t tu vidm, a zemt bych chtla a j nevm co, ale miluju t? J j u nevm. A kdy jsi mne naposledy vzal do rukou, ctila jsem nco nedobrho v sob i v tob. Seti m polibky; byly byly neist, vydechla bezhlase. Musme se rozejt. Nedvala se na nho, neslyela, co odpovd; a hle, nyn se j chvj vka, pod nimi se dl slza, vyhrkne, kane rychle, zastav se, a pak ji dohon druh. Plakala beze zvuku, s rukama na volantu; a kdy se chtl piblit, popojela kousek zpt. U nejsi Prokopokopak, eptala, jsi neastn, neastn lovk. Vi, trh sebou na etze jako j. Bylo to nedobr pouto, co ns svzalo; a pece, kdy to lovk petrhv, je mu je mu, jako by cel nitro lo s sebou, i srdce, i due Bude v lovku isto, kdy zstane tak przdn a pust? Slzy j vyhrkly prudeji. Milovala jsem t, a te u t neuvidm. Jdi, jdi mi z cesty, j otom. Nehnul se, jako zkamenl. Pojela tsn k nmu. Sbohem, Prokope, ekla tie, a poala pozptku sjdt po silnici. Rozbhl se za n; tu sjdla couvajc vozem rychleji, rychleji, stle rychleji; bylo to, jako by se propadala.
XLVI.
Stanul a naslouchal trna hrzou, zda nezaslechne praskot vozu rozttnho nkde v zkrutu silnice. Nen to vbun huen motoru z dlky? Nen to dswww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
n a smrteln ticho konce? Bez sebe uhnl Prokop po silnici za n. Sebhl serpentinou dol, k pat svahu; ani pamtky po voze. Utkal opt nahoru, ptral po boch, slzal drsaje si ruce, kde rozeznval nco temnho nebo svtlho; bylo to hlo nebo kamen, a tu opt kloptal a drpal se na silnici a zarval se oima do tmy, zda zda nen nkde hromada trosek, a pod n Byl opt nahoe u rozcest; prv tady se zaala propadat do tmy. Usedl na milnk. Ticho, nesmrn ticho. Studen hvzdy poplnon, let te nkde temn meteor vozu? Co se nic neozve, nezavol ptk, netkne ve vsi pes, ned nic znamen ivota? Ve ustrnulo slavnostnm mlenm smrti. A toto je tedy konec, tich a mraziv a temn konec veho; przdnota vykrouen tmou a tichem; przdnota stojat a ledov. Do kterho kouta se mm skrt, abych jej vyplnil svou bolest? K byste se zamily, k by byl konec svta! Roztpne se zem, a v rachotu sly promluv Pn: Beru t zpt, tvore bolestn a slab; nebylo isto v tob, a nedobr sly jsi rozpoutal. Mil, mil, ustelu ti lko z nicoty. Prokop se poal tsti pod trnovou korunou vesmru. A tedy nim nen utrpen lovka a nem ceny; je malik a schoulen, tesouc se bublinka na dn przdnoty. Dobe, dobe, prav, e svt je nesmrn; ale j k zemru! Na vchod pobledla nebesa, chladn prosvit silnice a bl kameny; hle, stopy kol, stopy v mrtvm prachu. Prokop se zved ztuhl a ommen, a dv se na pochod. Tam dol, smrem k Balttinu. Putoval bez zastvky. Tady je vesnice, alej jeabin, mstek pes tichou a temnou eku; zved se mlha a zaste slunce; a opt je ed a chladn den, erven stechy, erven stda krav. Jak me bt daleko do Balttinu? edest sedmdest kilometr. Such list, sam such list. Po poledni usedl na hromdku trku; nemohl ji dle. Jede tudy selsk vozk; sedlk zastavil a koukal na zhroucenho lovka. Nechcete se svzt? Prokop vdn pikvl a beze slova usedl k nmu. A pak vozk zastavil v msteku. Tak, tady jsme, ekl sedlk. Kam vlastn jdete? Prokop slezl a putoval dl. Jak me bt do Balttinu daleko?
Zan pret; ale Prokop ji neme dl a used na paen mostu; dole se vztek a pn studen potok. Z protj strany let auto, zpomal na most a zastav; z nho vysko pn v kozm koie a m k Prokopovi. Kde se tu berete? Je to pan Hmon, na tatarskch och m automobilov brle, vypad jako obrovsk huat brouk. Jedu z Balttinu, hledaj vs. Jak je daleko do Balttinu? ept Prokop. tyicet kilometr. Co tam chcete? Vydali na vs zatyka. Pojte, odvezu vs. Prokop zavrtl hlavou. Princezna odjela, povd pan Hmon tie. Dnes rno, s oncle Rohnem. Pedevm, aby se zapomnla jist nepjemn vc s pejetm lovkem Je mrtev? vydechl Prokop. Dosud ne. A za druh je princezna, jak snad vte, vn tuberkulzn. Odvej ji nkam do Itlie. Kam? To nevm. Nikdo to nev. Prokop vstal a zavrvoral. Tak tedy tak tedy Pojedete se mnou? Ne-nevm. Kam? Kam chcete. J j bych chtl do Itlie. Pojte. Pan Hmon pomohl Prokopovi do vozu, hodil na nho koiinu a zabouchl dvka. Vz se rozjel. A zas se rozvj krajina, ale divn, jakoby ve snu a pozptku: msteko, topolov alej, trk, mstek, korlov jeabiny, vesnice. Vz supaje stoup serpenwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
tinami do svahu, a zde je rozcest, kde se rozlouili. Prokop se zved a chce vyskoit z vozu; ale pan Hmon jej strhl zpt, pilpl pedl a zasunul na tvrtou. Prokop zavel oi; nyn ji nejedou po cest, ale vznesli se do vzduchu a let; vtr ho pere do tv, ct mokr, hadrovit dery mraen, vbuchy motoru splvaj v thl a hlubok ev, dole se asi prohb zem, ale Prokop se boj otevt oi, aby zas nevidl letc aleje. Rychleji! zalknout se! jet rychleji! Obru hrzy a zvrati mu stahuje prsa, nedch u a jekt rozko lenho cen prostorem. Vz kloue nahoru a dol, nkde pod nohama se ozve kik lid a zavyt psa, nkdy se to lece skoro na boku, jako by jimi zakrouila smr; a zas, zase rovn let, ir rychlost, stran a lomozn tetelen drnc ttivy dlek. Otevel oi. Je mlhav soumrak, ady svtel se protlauj erem, tryskaj tovrn svtla. Pan Hmon provj vz klubkem ulic, kloue pedmstm podobnm zcenin a opt vyraz do pol. Vz smk ped sebou dlouh tykadla svtla, ohmatv trus, blto, kameny, svist v ohybech, vybuchuje bubnovou palbou a vrh se na dlouh ps silnice, jako by jej navjel. Vpravo a vlevo se klikat zk dol mezi horami, vz se do nho zavrtv, zapad v lesch, roubuje se s rachotem nahoru a stemhlav se spout do novho dol. Vesnice vydechuje kotoue svtla do hust mlhy, vz prolet ie a vrhaje za sebe chuchvalce jisker, nakln se, kloue, krou ve spirle nahoru, nahoru, nahoru, peskakuje nco a pad. Stop! zastavili v ern tm; ne, je tu domek, pan Hmon brue vystupuje, tlue na dve a hovo s lidmi; po chvli se vrac s konv vody a nalv ji do sycho chladie; v prudkm svtle reflektor vypad ve svm koie jako ert z dtsk pohdky. Nyn obchz vz, ohmatv pneumatiky, zved kapot a nco povd; a Prokop zdmnul nesmrnou navou. Pak opt ho chopilo nekonen rytmick otsn; spal v kout vozu a nevdl o niem, po cel hodiny o niem ne o zmtavm kolbn; a procitl teprve, kdy vz zastavil ped zcm hotelem v ostrm horskm vzduchu mezi plochami snhu. Vzchopil se, zcela zdevnl a rozlman. To to nen Itlie, koktal udiven. Jet ne, ekl pan d,Hmon. Ale te se pojte najst. Vedl Prokopa oslepenho tolika svtly do oddlen jdelniky; blostn ubrus, stbro, teplo,
sklepnk podobn velvyslanci. Pan Hmon ani neusedl; pechzel po jdeln a dval se na piky prst. Prokop tup a rozespale se svezl na idli; bylo mu k smrti jedno jst nebo nejst. Nicmn vypil hork bujn, porpal se v njakch jdlech st vldna vidlikou, toil mezi prsty sklenkou vna a splil si troby horouc hokost kvy. Pan Hmon vbec neusedl; stle pechzel po pokoji a v chzi poil nkolik soust; a kdy byl Prokop hotov, podal mu doutnk a zaplil. Tak, ekl, a nyn k vci. Od tto chvle, zaal pechzeje, budu pro vs prost kamard Daimon. Uvedu vs mezi nae lidi, nen to daleko odtud. Nesmte je brt pli vn; jsou to zsti desperados, tvanci a benci smeten ze vech kout svta, zsti fantasti, tluhubov, diletanti spasitelstv a doktrini. Na jejich program se nemuste ptt; jsou jenom materil, kter nasadme do na hry. Hlavn je, e vm meme dt k dispozici rozvtvenou a doposud tajnou mezinrodn organizaci, kter m vude sv buky. Jedin program je pm akce; na tu dostaneme vechny bez vjimky, beztoho po n ki jako po nov hrace. Ostatn ,nov akn linie a ,destrukce v hlavch bude mt pro n neodolateln kouzlo; po prvnch spch pjdou za vmi jako ovce, zejmna odstrante-li z veden ty, kter vm oznam. Mluvil hladce jako zkuen enk, toti mysle pitom na nco jinho, a se samozejmou jistotou, je vyluuje odpor a pochybnosti; Prokopovi se zdlo, e u ho nkdy slyel. Vae situace je jedinen, pokraoval pod chod po pokoji. Odmtl jste nabdku jist vldy; jednal jste jako rozumn lovk. Co vm mohou dt proti tomu, co si mete vzt sm? Byl byste blzen, abyste svou vc pustil z rukou. Mte v hrsti prostedek, kterm mete rozmetat vechny mocnosti svta. J vm poskytnu neomezen vr. Chcete padest nebo sto milin liber? Mete je mt do tdne. Mn sta, e jste dosud jedinm majitelem Krakatitu. Devt a pl deka je zatm v dren naich lid, donesl jim to sask kamard z Balttinu; ale ti pitomci nemaj ani pont o va chemii. Chovaj to jako svtost v porcelnov piksle a tikrte tdn se div neseperou o to, kterou vldn budovu svta tm maj vyhodit do povt. Ostatn je uslyte. Z t strany vm tedy nehroz nic. V
Balttinu nen ani petky Krakatitu. Pan Tome je patrn v koncch se svmi pokusy Kde je Jirka Jirka Tome? vypravil ze sebe Prokop. Prachrny Grottup. U ho tam maj dost s jeho vnmi sliby. A kdyby se mu to nhodou pece jen podailo sestrojit, nebude mt z toho dlouho radost. Za to vm stojm j. Zkrtka vy jedin mte Krakatit v moci a nevydte jej nikomu. Budete mt k dispozici lidsk materil a vechny nae organizan nitky. J vm dm tisk, kter si platm. A konen k vaim slubm bude to, emu se v novinch k ,tajemn rdiov stanice, toti nae ilegln bezdrtov spojen, kter takeenmi antivlnami nebo extinknmi jiskrami pivd v Krakatit k rozpadu do dlky dvou a t tisc kilometr. To jsou vae trumfy. Dte se do hry? Co co co tm myslte? ozval se Prokop. Co s tm mm dlat? Kamard Daimon stanul a hledl upen na Prokopa. Budete dlat, co chcete. Budete dlat velik vci. Kdo vm jet me porouet?
XLVII.
Daimon pithl idli k Prokopovi a usedl. Ano, zaal zamylen, je to a nemono chpat. Prost v djinch nen analogie moci, kterou vy mte v rukou. Budete dobvat svta s hrstkou lid, jako Cortez dobval Mexika. Ne, ani to nen prav obraz. S Krakatitem a stanic drte v achu cel svt. Je to podivn, ale je to tak. Sta hrst blho prku, a v urenou vteinu vylet do povt, co porute. Kdo tomu me zabrnit? Fakticky jste neobmezenm pnem svta. Budete udlet rozkazy, ani vs kdo vidl. Je to smn: mete odtud ostelovat pro mne a za mne Portugalsko nebo vdsko; za ti za tyi dny budou prosit o mr, a vy budete diktovat kontribuce, zkony, hranice, co vs napadne. V tuto chvli je jedin velmoc; tou jste vy sm.
Myslte, e pehnm? Mm tu velmi obratn chlapky schopn veho. Vyhlaste pro vandu vlku Francii. Nkdy o plnoci vylet ministerstva, Banque de France, pota, elektrrna, ndra a nkolik kasren. Pt noci letit, arzenly, eleznin mosty, munin tovrny, pstavy, majky a silnice. Mm zatm jen sedm letadel; mete trousit Krakatit, kde vm libo; pak se zapne stanice, a je to. Tak co, zkuste to? Prokopovi bylo jako ve snu. Ne! Pro bych to dlal? Daimon pokril rameny: Protoe mete. Sla se mus vybt. M to za vs udlat njak stt, kdy to mete vykonat sm? J nevm, co vechno mete provst; mus se zat, aby se to zkusilo; rum vm za to, e tomu pijdete na chu. Chcete bt samovldcem svta? Dobr. Chcete svt vyhladit? Budi. Chcete jej obastnit tm, e mu vnutte vn mr, Boha, nov d, revoluci i co? Pro ne? Jen zante, na programu nezle; nakonec budete dlat jen to, co vm vnut skutenosti vmi vytvoen. Mete rozbt banky, krle, industrialism, vojska, vn bezprv nebo co je vm libo; vak se pak uke, co s tm bude dl. Zante s mkoliv; pak u to pob samo. Jen nehledejte analogie v djinch, neptejte se, co smte; vae postaven je bezpkladn; dn ingischn nebo Napoleon vm nepovd, co mte dlat a kde jsou vae meze. Nikdo vm neme poradit; nikdo se neme vt do bezuzdnosti va moci. Muste bt sm, chcete-li dojt a na kraj. Nikoho k sob nepoutjte, kdo by vm chtl klst hranice nebo smr. Ani vs, Daimone? ozval se Prokop oste. Ani mne ne. J stojm na stran sly. Jsem star, zkuen a bohat; nepotebuju nic, ne aby se nco dlo a tilo smrem, kter uruje lovk. M star srdce se bude tit tm, co budete provdt. Vymyslete si to nejkrsnj, nejsmlej a nejrajtj a ulote to svtu prvem sv moci: ta podvan mne odmn za to, e vm sloum. Podejte mi ruku, Daimone, dl Prokop pln podezen.
Ne, splil bych vs, usml se Daimon. Mm starou, prastarou horeku. Co jsem chtl ci? Ano, jedin monost sly je nsil. Sla je schopnost vnutit vcem pohyb; neujdete nakonec tomu, aby se vechno netoilo kolem vs. Zvykejte si na to pedem; oceujte lidi jen jako sv nstroje nebo jako nstroje mylenky, kterou si vezmete do hlavy. Vy chcete nemon dobro; nsledkem toho budete asi velmi krut. Nezastavujte se ped nim, chcete-li prosadit velik idely. Ostatn i to pijde samo sebou. Zd se vm nyn, e je nad vae sly, abyste j nevm v jak form vladail na zemi. Budi, ale nen to nad slu vaich nstroj; vae moc dosahuje dle ne kad stzliv rozvaha. Zadte si sv vci tak, abyste byl nezvisl na komkoliv. Jet dnes vs dm zvolit za pedsedu zpravodajsk komise; tm budete mt prakticky v rukou extinkn stanici; ostatn je zazena v objektu, jen je mm soukromm majetkem. Za chvli uvidte nae smn kamardy; nepoplate je dnmi velkmi plny. Jsou na vs pipraveni a pijmou vs s nadenm. Promluvte k nim nkolik frz o blahu lidstva nebo co chcete; beztoho to zanikne v chaosu nzor, ktermu se k politick pesvden. Rozhodnete se sm, povedete-li prvn rny smrem politickm nebo hospodskm: tedy budete-li nejdv bombardovat vojansk objekty nebo tovrny a trati. Prvn je efektnj, druh zasahuje hloubji. Mete zahjit generln, kruhov tok nebo si vyberete radiln sektor; zvolte anonymn rozvrat nebo veejn a napohled len vyhlen boje. Neznm vaeho vkusu; ostatn na form nezle, jen kdy projevte svou moc. Jste nejvym soudcem svta; odsute kohokoliv, nai lid provedou v rozsudek. Nepotejte ivot; pracujete ve velkm, a cel svt m miliardy ivot. Hlete, jsem prmyslnk, novin, bank, politik, ve, co chcete; zkrtka jsem zvykl potat, ohlet se na okolnosti a kramait s omezenmi ancemi. Prv proto vm musm ci, a je to jedin rada, kterou vm dvm, ne se chopte vldy: nepotejte a neohlejte se. Jakmile se jednou ohldnete, zmnte se v plac sloup jako ena Lotova. J jsem rozum a slo; hledm-li vzhru, chtl bych se rozplynout v lenstv a v nespoetnosti. Ve, co je, nevyhnuteln kles z chaosu neomezenosti pes slo k nicot; kad velk sla se stav proti tomuto
sestupnmu pdu; kad velikost chce se stt nesmrnost. Zahozena je sla, kter se nepelije pes star hranice. Vm je dna do rukou moc vykonat nesmrn vci; jste j hoden i chcete s n abait? J, star praktik, vm pravm: myslete na len a bezmrn skutky, na rozmry bezpkladn, na nesmysln rekordy lidsk moci; skutenost vm ukubne padest i osmdest procent z kadho velikho plnu; ale to, co zstane, mus jet bt nesmrn. Pokouejte se o nemon, abyste uskutenil aspo njakou neznmou monost. Vy vte, jak velk vc je experiment; dobr, vichni vladai svta se nejvc ds toho, e by to mli zkusit jinak, neslchan a obrcen; nic nen konzervativnj ne lidsk vldnut. Vy jste prvn lovk na svt, kter me pokldat cel svt za svou laborato. Toto jest svrchovan pokuen na temeni hory: nedm ti ve, co je pod tebou, k poitku a rozkoi moci; ale je ti to dno, abys toho dobval, abys to pedlal a zkusil nco lepho, ne je tento bdn a ukrutn svt. Svtu je znovu a znovu teba tvrce; ale tvrce, kter nen svrchovanm pnem a vldcem, je jenom blzen. Vae mylenky budou rozkazy; vae sny budou djinn pevraty; a kdybyste nepostavil nic vc ne svj pomnk, stoj to za to. Pijmte, co je vae. A nyn pjdeme; ekaj na ns.
XLVIII.
Daimon spustil motor a skoil do vozu. Hned tam budeme. Auto se svelo s Hory Pokuen do irokho dol, letlo nmou noc, pesmyklo se pes pokojn sedlo a stanulo ped rozlehlm devnm domem mezi olemi; vypadalo to jako star mln. Daimon vyskoil z vozu a vedl Prokopa k devnm schodm; ale tam se jim postavil do cesty lovk s vyhrnutm lmcem. Heslo? ptal se. I ku, zahuel Daimon a strhl si automobilov brle; lovk ustoupil a Daimon se hnal nahoru. Veli do velik nzk jizby, je byla jako koln svtnice: dv ady lavic, pdium a katedra a tabule; jenome tam bylo plno dmu a vpar a kiku. Lavice byly peplnny lidmi s klobouky na hlavch; vichni se hdali, na
pdiu kiel rudovous kolohnt, za katedrou stl such, pedantick stak a zuiv zvonil. Daimon el rovnou k pdiu a skoil nahoru. Kamardi, kiel, a jeho hlas znl nelidsky jako hlas racka. Pivedl jsem vm nkoho. Kamard Krakatit. Udlalo se ticho, Prokop se ctil uchopen a neetrn omakvn padesti pry o; jako ve snu vystoupil na pdium a rozhldl se nevidom po zamen jizb. Krakatit, Krakatit, huelo to dole, a hukot stoupal ve kik: Krakatit! Krakatit! Krakatit! Ped Prokopem stoj krsn rozcuchan dve a podv mu ruku: Nazdar, kamarde! Krtk hork stisk, ve slibujc eh o, a u je tu dvacet jinch rukou: hrubch, pevnch i vysuench rem, vlhce studench i zduchovnlch; a Prokop se ct zapnut v cel etz rukou, kter si jej podvaj a pisvojuj. Krakatit, Krakatit! Pedantick stak zvonil jako lenec. Kdy to nic nepomohlo, vrhl se k Prokopovi a potsl mu rukou; ml ruiku vyschlou a konatou, jako z pergamenu, a za evcovskmi brejlikami mu zila ohromn radost. Dav zaval nadenm a utiil se. Kamardi, promluvil stak, pivtali jste kamarda Krakatita se spontnn radost se spontnn a ivou radost, kter kter dvm vraz tak z pedsednickho msta. Vtm t v naem stedu, kamarde Krakatite. Vtme tak pedsedu Daimona a dkujeme mu. dm kamarda Krakatita, aby usedl jako host na pedsednickm pdiu. Delegti a se vyslov, mm-li dle diti schzi j nebo pedseda Daimon. Daimon! Mazaud! Daimon! Mazaud! Mazaud! K ertu s vaimi formalitami, Mazaude, zahuel Daimon. Pedsedejte a dost. Schze pokrauje, kiel stak. Slovo m delegt Peters.
Rudovous lovk se ujal opt slova; jak se zdlo, toil na anglickou Labour Party, ale nikdo ho neposlouchal. Vechny oi se a hmotn opraj o Prokopa; tamhle v kout velik, blouzniv oi souchotine; vyvalen, modr pohled njakho velkho vousatho chlapeka; kulat a leskl brle examinujcho profesora; je zarostl oika mrkajc z ohromnho chundele edivch chlup; oi ptrav, neptelsk, zapadl, dtinsk, svat i podl. Prokop tkal pohledem po natskanch lavicch a ucukl, jako by se splil: potkal se s pohledem rozcuchan dvky; prohnula se, jako by klesala do pein, gestem vlnivm a jednoznanm. Utkvl na divn hol hlav, pod n visel zk kabtek; ertv je-li tomu tvoru dvacet let nebo padest; ale ne to rozeil, svraskla se cel hlava irokm, nadenm a poctnm smvem. Jeden pohled ho drdil neodbytn; hledal jej mezi vemi, ale nenachzel ho. Delegt Peters skonil koktaje a zmizel v lavici cel rud. Vechny oi dolehly na Prokopa napjatm a nutkavm oekvnm; stak Mazaud nco formln odbreptal a naklonil se k Daimonovi. Bylo bezdech ticho; a Prokop se zvedl nevda, co in. Slovo m kamard Krakatit, ohlsil Mazaud mna si such ruiky. Prokop se rozhldl ommenma oima: Coe mm dlat? Mluvit? Pro? Kdo jsou ti lid? Zachytil lan oi souchotine, psn a zkoumav lesk brl, mrkajc oka, oi zvdav a ciz, leskl a jihnouc pohled krsn dvky; otevela hn, hork sta samou pozornost; v prvn lavici hol a svratl lovek vis na jeho rtech uchvcenma oima. Usml se na nj poten. Lid, zaal tie a jako ve snch, v noci verej jsem zaplatil nesmrnou cenu. Proil jsem a ztratil V moc se sebral. Nkdy zaije bolest takovou, e e u nen jen tv. I oteve oi a vid. Zatml se vesmr a zem taj dech trapou. Svt mus bt vykoupen. Neunesl bys sv bolesti, kdybys trpl jen ty sm. Vy vichni jste proli peklem, vy vichni Rozhldl se po svtnici; ve mu splvalo v jakousi mdle zc podmoskou vegetaci. Kde mte Krakatit? zeptal se najednou podrdn. Kam jste jej dali?
Stak Mazaud zvedl opatrn porcelnovou svtost a vloil mu ji do rukou. Byla to t krabice, kterou kdysi nechal ve svm laboratornm barku u Hybmonky. Otevel vko a hrbl prsty do zrnitho prku, mnul jej, rozmlal, ichal k nmu, vloil si petku na jazyk; poznal jeho svravou, silnou hokost a okouel ji s rozko. To je dobe, vydechl a tiskl tu drahocennou vc v obou dlanch, jako by si o ni ohval zkehl ruce. Ty jsi to, bruel polohlasn; j t znm; ty jsi vbun ivel. Pijde tvj okamik, a vyd ve; tak je to dobe. Vzhldl nejist z podobo: Co byste chtli vdt? J rozumm jenom dvma vcem: hvzdm a chemii. Krsn jsou nesmrn rozlohy asu, vn podek a stlost, a bosk potstv vesmru; km vm, e nic nen krsnjho. Ale co mn jsou platny zkony vnosti? Pijde tvj okamik, a vybuchne; vyd lsku, bolest, mylenku, j nevm co; tv nejvt a nejsilnj je jenom okamik. Ty, ty nejsi vazen do nekonenho du ani zapotn do milin svtelnch let; a tedy tedy a to tv nic stoj za to! Vybuchni plamenem nejvym. Ct se seven? Tak tedy roztrhni svj crusher a rozmetej sklu. Udlej msto pro svj jedin okamik. Tak je to dobe. Nechpal sm jasn, co mluv; ale unelo ho temn puzen vyslovit nco, co mu hned zase unikalo. J dlm jen chemii. Znm hmotu a rozumm si s n; to je vecko. Hmota se drob vzduchem a vodou; tp se, kvas, hnije, ho, pijm kyslk nebo se rozpad; ale nikdy, slyte, nikdy pi tom nevyd ve, co v n je. A kdyby prola celm kolobhem; kdyby se nkter prek zem vtlil v rostlinu a v iv maso a stal se myslc bunikou mozku Newtonova, a umel s nm a znovu se rozpadl, nevydal by vecko. Ale pinute jej nsilm, aby se rozttil a rozpoutal; hle, vybuchl v tiscin vteiny; nyn, nyn teprve vynaloil vechnu svou schopnost. A snad ani nespal; byl jenom spoutn a dusil se, zpasil potm a ekal, a pijde jeho okamik. Vydat ve! Je to jeho prvo. J, j tak musm vydat ve. Mm jenom zvtrvat a ekat kvasit neist a drobit se, ani bych kdy rzem vydal celho lovka? Radji to u radji v jedin vrcholn chvli a pese ve Nebo j vm, e je dobe vydat vecko. A je to dobr nebo patn. Vecko je ve mn srostl: dobr a zl a nejvy. Kdo ije, dl zl i dobr, jako by se drobil. Dlal jsem to i to; ale nyn musm vydat to nejwww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
vy. To je vykoupen lovka. Nen to v niem, co jsem udlal; je to zarostl ve mn jako v kameni. I musm se roztrhnout moc jako se roztrhne nboj; a nebudu se ptt, co pitom rozttm; ale bylo teba bylo mn teba vydat to nejvy. Zpasil se slovy, namhal se obshnout nco nevslovnho; ztrcel to kadm slovem, vratil elo a hledal v tvi naslouchajcch, zda snad nepochytili smysl toho, co nebyl s to jinak vyslovit. Nael zivou sympatii v istch och souchotine a soustedn sil ve vyjevench modrch okch vousatho obra tam vzadu; svraskl lovek pil jeho slova s bezmeznou oddanost vcho a krsn dvka je pijmala, polo lec, milostnmi zchvvy tla. Zato ostatn tve na nho civly cize, zvdav nebo s rostouc lhostejnost. Pro vlastn mluvm? Proil jsem, pokraoval tpav a ponkud ji rozdrdn, proil jsem tolik co lovk me prot. Pro vm to km? Protoe nemm dost na tom; protoe doposud nejsem vykoupen; nebylo v tom to nejvy. Je to zapadl v lovku jako ve hmot sla. Hmotu mus poruit, aby vydala svou slu. lovk se mus rozpoutat, a poruit, a rozttit, aby vydal svj nejvy plamen. A, to by to by u bylo pli, aby ani pak nenael, e e doshl e e Zakoktal se, zamrail se, hodil krabici s Krakatitem na katedru a usedl.
XLIX.
Bylo chvli rozpait ticho. A to je vechno? ozval se ze stedu lavic vsmn hlas. To je vechno, zabruel Prokop znechucen. Nen. To ekl Daimon a vstal. Kamard Krakatit pedpokldal, e delegti maj dobrou vli rozumt Oho! zahluelo to ve stedu.
Ano. Delegt Mezierski u mus mt trplivost, a domluvm. Kamard Krakatit nm obrazn ekl, e je teba, a tu Daimonv hlas znl opt skekem ptam, e je teba zahjit revoluci bez ohledu na teorii etap; revoluci niivou a vbunou, ve kter vyd lidstvo to nejvy, co v nm je utajeno. lovk se mus rozttit, aby vydal ve. Spolenost se mus rozttit, aby v sob nala nejvy dobro. Vy se tady lta hdte o nejvy dobro lidstva. Kamard Krakatit ns pouil, e sta uvst lidstvo v explozi, aby vylehlo daleko ve, ne jak by mu chtly pedpisovat vae debaty; a neohlet se na to, co se pitom rozbije. Pravm, e kamard Krakatit m pravdu. M, m, m! Najednou se strhl kik a potlesk. Krakatit! Krakatit! Ticho, pekikl je Daimon. A jeho slova maj tm vt vhu, e jsou podloena faktickou moc tento vbuch provst. Kamard Krakatit nen mu slov, nbr inu. Piel, aby nm uloil pmou akci. A j vm km, e bude stralivj, ne se kdo odvil snt. A vypukne dnes, ztra, do tdne Jeho slova zanikla v nepopsateln vav. Vlna lid se smkla z lavic na pdium a obklopila Prokopa. Objmali ho, tahali ho za ruce a kieli Krakatit! Krakatit! Krsn dvka s vlasy rozpoutanmi div zpasila, aby se k nmu prodrala klubkem lid; vrena jich tlakem pilnula k nmu hrud; chtl ji odstrit, objala ho a nco horen sykala cizm jazykem. Zatm na kraji pdia mu s brlemi pomalu a tie vykldal do przdnch lavic, e teoreticky nen ppustno vyvozovat sociologick zvry z nestrojn prody. Krakatit, Krakatit, huel dav, nikdo nesedl, Mazaud tepal zvonkem jako popel; a najednou se na katedru vyvihl ern mlad mu a vysoko nade vemi mval ve vztyen ruce krabic s Krakatitem. Ticho, zaval, a dol! nebo vm to hodm pod nohy! Nastalo nhl ticho; klubko se smeklo z pdia a couvalo. Nahoe zstal jen Mazaud se zvonkem v ruce, zmaten a bezradn, Daimon open o tabuli a Prokop, na nm dosud visela ta temnovlas menda. Rosso, ozvaly se hlasy. Srazte ho! Rosso dol!
Mlad mu na katede divoce tkal houcma oima. Nikdo se nehni! Mezierski chce na mne stelit. Hodm, zaryel a zatoil krabic. Dav couval mrue jako rozlcen elma. Dva ti lid zvedli ruce, jin nsledovali; byla chvilka dusnho mlen. Jdi dol, rozkikl se stak Mazaud. Kdo ti dal slovo? Hodm, hrozil Rosso napjat jako luk. To je proti jednacmu du, rozilil se Mazaud. J protestuju a skldm pedsednictv. Mrtil zvonkem na zem a sestoupil z pdia. Bravo, Mazaud, ozval se ironick hlas. Tys tomu pomohl. Ticho, kiel Rosso a shazoval si vlasy s ela. J mm slovo. Kamard Krakatit nm ekl: Pijde tvj okamik, a vybuchne; udlej msto pro svj jedin okamik. Dobr, j jsem si vzal jeho slova k srdci. To nebylo tak myleno! A ije Krakatit! Nkdo zaal hvzdat. Daimon chopil Prokopa za loket a thl ho k jakmsi dvkm za tabul. Mete hvzdat, pokraoval Rosso vsmn. Nikdo z vs nehvzdal, kdy se ped vs postavil tady ten ciz pn a dlal msto pro svj okamik. Pro by to nezkusil nkdo jin? To je pravda, ozval se pokojn hlas. Krsn dve se postavilo ped Prokopa, aby ho krylo svm tlem. Chtl ji odstrit. Nen to pravda, kiela s oima planoucma. On on je Bu tie, sykl Daimon.
Porouet dovede kad, mluvil Rosso zimnin. Pokud mm tohle v ruce, poroum j. Mn je jedno, pojdu-li. Nikdo nesm ven odtud! Galeasso, hldej dvee! Tak, te si promluvme. Ano, te si promluvme, ozval se Daimon oste. Rosso se bleskem obrtil k nmu; ale v tom okamiku se vytil z lavic modrook obr s hlavou sklonnou jako beran, a dve ne se Rosso otoil, popadl ho za nohy a podtrhl mu je; hlavou dol letl Rosso z katedry. V dsnm tichu bouchne a zaprask hlava na prknech, a z pdia se kutl vko porcelnov krabice dol a pod kamna. Prokop se hnal k bezduchmu tlu; na Rossovch prsou, na tvi, po zemi, v kaluch krve byl rozsypn bl prek Krakatitu. Daimon jej zadrel; a tu ji se rozpoutal kik a nkolik lid belo na pdium. Nelapat na Krakatit, vybuchne to, kzal njak rozteskl hlas, ale u se vrhali na zem a sbrali bl prek do krabiek od sirek, rvali se, vleli se v klubku na zemi. Zamknte dvee, zaryel kdosi. Svtlo zhaslo. V tu chvli rozkopl Daimon dvka za tabul a vythl Prokopa do tmy. Posvtil si kapesn baterkou. Byl to kumblek bez oken, stoly nakladen na sob, pivn tcky, njak zatuchl atstvo. Rychle thl Prokopa dl: kysel ern dra chodby, ern a zk schody dol. Na schodech je dohonila rozcuchan dvka. Jdu s vmi, eptala a zaryla prsty do Prokopovy pae. Daimon vyrazil na dvr kmitaje ped sebou kruhem svtla; byla propastn tma. Vytrhl vrtka a pdil na silnici; a ne Prokop dobhl k vozu, pokoueje se ststi dvku, hrel motor a Daimon skoil k volantu. Rychle! Prokop se vrhl do vozu a dve za nm; vz sebou trhl a letl do tmy. Byla ledov zima; dve se tslo v tenkch atech, i zabalil ji Prokop do koiiny a sm se vtiskl do druhho kouta. Vz uhnl patnou mkkou cestou, zmtal se z boku na bok, vysazoval a opt rachotiv nabral rychlosti. Prokop mrzl a uhbal, kdykoliv jej nraz vozu hodil k schoulen dvce. Svezla se k nmu. Je ti zima, vi? eptala, rozevela koiinu a halila ho do n thnouc ho k sob. Ohej se, vydechla s imravm smchem a pimkla se k nmu celm tlem; byla hork a kypr, jako by nah byla. Jej rozpoutan vlasy
vydechovaly pach hok a divok, drdily ho na tvch a oslepovaly mu oi. Mluvila k nmu zblizouka cizm jazykem, opakovala to jet tieji, jet tieji, brala jeho boltec mezi jemn jektajc zuby; a nhle mu le na prsou a vnik do jeho st neestnm, zkuenm, vlhyplnm polibkem. Hrub ji odstril; vztyila se asnouc, uraen odsedla a pohybem ramen smekla se sebe koiinu; dulo mraziv, i zvedl koich a poloil j jej znovu na ramena. Hodila sebou vztekle, vzdorovit strhla koiinu a nechala ji vlet na dn vozu. Jak chcete, zabruel Prokop a odvrtil se. Vz vyjel opt na tvrdou cestu a rozehnal se vyjc rychlost. Z Daimona nebylo vidt ne zda zjeen kozmi chlupy. Prokop se zalykal studenm vtrem; ohldl se po dvce, otoila si vlasy kolem krku a zajkala se zimou ve svch lehkch atekch. Bylo mu j lto; sebral koich a hodil jej na ni; odstrkovala jej v rozlcenm vzdoru, a tu ji celou omotal koiinou s hlavou a se vm vudy jako balk a sevel ji paema: Ani se nehnout! Co, u zas vyvd? hodil Daimon pokojn od volantu. Nu tak ji Prokop dlal, jako by peslechl jeho cynismus; ale spoutan balk v jeho pach se poal tie chichtat. Je to hodn holka, pokraoval Daimon lhostejn. Tvj tatk byl spisovatel, vi? Balk pokvl; a Daimon ekl Prokopovi jmno tak znm, tak osvcen a ist, e Prokop ustrnul a mimodk uvolnil sv drsn seven. Balk sebou zavrtl a vyhoupl se mu na kln; zpod koiiny vyouhly krsn, hn nohy a dtsky se bimbaly ve vzduchu. Pethl pes n koich, aby nemrzla; povaovala to nejsp za hru, dusila se tichm smchem a kopala vyhazujc nohama. Sevel ji co nejne mohl; tu zas nahoe vyklouzla pln dv ruka a vjela mu do oblieje v div a milostn he, rvala ho za vlasy, drdila na krku, dobvala se prsty do jeho sevench st. Nechal ji poslze init; dotkla se jeho ela, nala je psn svratn a utrhla, jako by se splila; te je to bojcn dtsk pracika, kter nev, co sm; kradmo se bl k jeho tvi, dotkne se j, ucukne, znovu se dotkne, pohlad a lehce, bzliv se polo na hrubou lc. V koichu to hluboce vzdychlo a znehybnlo.
Auto se prot spcm mstekem a kles do irho kraje. Tak co, obrac se Daimon, co kte kamardm? Tie, ept nehybn Prokop usnula. L. Vz zastavil v ernm, lesnatm dol. Prokop rozeznal potm tn ve a haldy. Tak, tady jsme, zabruel Daimon. To je mj rudn dl a hamr; nestoj to za nic. Nu, vystupte! Mm ji tady nechat? ptal se Prokop tie. Koho? Aha, vai krasavici. Probute ji, zstaneme tady. Prokop opatrn vystoupil nesa ji v nru. Kam ji mm poloit? Daimon odemykal ponur dm. Co? Pokejte, j tu mm nkolik pokoj. Mete ji poloit j vs tam dovedu. Rozsvtil a vedl ho studenmi kancelskmi chodbami; konen veel do jednch dve a otoil kontakt. Byl to okliv nevyvtran pokoj se zvlenou postel a sputnou aluzi. Aha, bruel Daimon, nocoval tu asi jeden znm. Moc pkn to tu nen, e? Nu, jako u mldence. Polote ji sem na postel. Prokop opatrn sloil tie oddychujc balk. Daimon pechzel a mnul si ruce. Pjdeme te do na stanice. Je nahoe, na kopci, deset minut odtud. Nebo chcete zstat tady? Pistoupil k spc dvce, rozhodil cp koichu a odkryl jej nohy a nad kolena. Je krsn, vite? koda e jsem tak star. Prokop se zamrail a zahalil j nohy. Ukate mi vai stanici, ekl sue. sty Daimonovmi trhl smek. Pojte. Vedl ho dvorem. Ve strojovn se svt, mainy supaj, po dvoe se potlouk topi s rukvy vyhrnutmi a kou dmiku. Nahoru do strn vede lanov drha na rudn vozky a jej konstrukce se rsuje mrtv jako jet ebra. Musel jsem zavt ti jmy, vykld Daimon. Nevyplc se to. U bych to dvno prodal, nebt stanice. Pojte tudy. Pustil se po pkr pin lesem a do kopce;
Prokop jej sledoval jen po zvuku; byla ern tma a asem skanula ze smrk tk krpj. Daimon se zastavil a s nmahou oddechoval. Jsem str, ekl, u nemm dechu jako dv. Musm vc a vce spolhat na lidi Dnes nikdo na stanici nen; kamard telegrafista zstal tam, s nimi To je jedno; pojte! Temeno kopce bylo rozryt jako bojit: oputn tn ve, drtn lana, ohromn pust haldy; a na nejvt hald nahoe devn barek s antnami. To je stanice, supl udchan Daimon. Stoj na tyiceti tiscch tunch magnetitu. Pirozen kondenztor, rozumte? Cel kopec je ohromn s drt. Nkdy vm to vylom podrobn. Pomozte mi nahoru. Vydrpali se po sypk hald; tk trk se jim s rachotem svel pod nohama; ale konen tady, tady je stanice Prokop ustrnul neve svm om: vdy je to jeho laboratorn bark, tam doma, v polch nad Hybmonkou! tady ty nenaten dve, pr svtlejch prken od posledn sprvky, suky podobn om Jako vyjeven hmtl na veeje: ovem, tuhle je ten rezav ohnut hebk, kter sm kdysi zatloukl! Kde se to tu vzalo? vyhrkl bezdee. Co? Ten bark. Ten u tu stoj lta, ekl Daimon lhostejn. Co na nm mte? Nic. Prokop obhl cel domek hmataje po stnch a oknech. Ano, tady je ta trbina, praskl devo, vyraen tabulka v okn; vypadl suk, pravdae, a z nitra zalepen paprem. Tesouc se rukou pejdl znm uboh podrobnosti; vecko je, jak to bylo, vecko Nu tak, ozval se Daimon, u jste si to prohldl? Otevte, vy mte kl. Prokop jel rukou do kapsy. Nu ovem, ml s sebou kl od sv star laboratoe tam doma; vstril jej do visacho zmku, odemkl a veel dovnit; a jako tam doma hmtl mechanicky vlevo a otoil kontaktem, kter ml msto knoflku hebk jako tam doma. Daimon veel za nm. Boe, tady je mj kavalec dowww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
sud neustlan; m umyvadlo, dbn s okrajem potluenm, houba, runk, ve Otoil se do rohu; a to jsou ta star elezn kamnka s rourou spravovanou drtem, bednika s uhelnm mourem, a tam je rozbit lenoka s nohama pokleslma, a ouh z n koudel a stoen drt; tady je ten cvoek v podlaze, a tu je to proplen prkno, a sk, sk na aty Otevel ji; kltily se tam njak zvadl kalhoty. Skvl to tu nen, poznamenal Daimon. N telegrafista je takov nu, podivn. Co kte apartm? Prokop se obrtil ke stolu jako v snch. Ne, to tu nebylo, nenene, to sem nepat: msto nad chemikova je na jednom konci pultu tuctov lodn radiostanice s poloenm sluchtkem, pijmac apart, kondenztory, variometr, regultor, pod stolem obyejn transforman agregt; a na druhm konci Tamto je normln stanice, vysvtloval Daimon, na obyejn hovory. To druh je nae extinkn stanice. Tou poslme ty antivlny, protiproudy, uml magnetick boue nebo jak to chcete jmenovat. To je cel nae tajemstv. Vyznte se v tom? Ne. Prokop zbn pehldl aparty zcela nepodobn vemu, co znal. Mlo to spoustu odpor, jakousi drtnou mku, cosi podobnho katodov trubici, njak izolovan bubny i co a podivn koherer, rel a tastr s kontakty; nevdl, co to vbec je. Nechal apartu a koukal na strop, je-li na nm tak ta divn kresba deva, kter mu tam doma vdycky pipomnala hlavu starce. Ano, je je je tam. A tamhle je to zrctko s uraenm rohem Co kte apartu? ptal se Daimon. Je eh to je prvn konstrukce, e? Je to jet pli sloit. Padl oima na fotografii, je byla opena o jakousi indukn cvku. Vzal ji do rukou; byla to opojn krsn dv hlava. Kdo je to? ptal se chraptiv. Daimon mu nahldl pes rameno. Copak ji nepoznvte? To je ta vae krasavice, co jste si ji sem pivezl v nru. Skvostn holka, e?
Jak se sem dostala? Daimon se uklbl. Nu, asi ji zbouje n telegrafista. Nechtl byste zapnout tamten velik kontakt? Ten pkov. Je to ten scvrkl lovek, neviml jste si ho? Sedl v prvn lavici. Prokop hodil fotografii na stl a zapnul kontakt. Po drtn mce pebhla modr jiskra. Daimon si pohrl prsty na tastru; tu zaal cel apart svtlkovat krtkmi modrmi zlehy. Tak, vydechl Daimon spokojen a zadval se bez hnut do srcch jisker. Prokop popadl fotografii horenma rukama. Nu ovem, rozum se, to je to dve dole; o tom neme bti pochyby. Ale kdyby kdyby snad mla zvoj, a koiinku, zrosenou koiinku a po sta a rukaviky Prokop zaal zuby. To nen mono, e by j byla tak podobna! Nachmuil oi sthaje unikajc vidinu: zas vidl dvku v zvoji, tiskne k prsoum zapeetnou oblku a te, te k nmu obrac ist a zoufal pohled Bez sebe rozechvnm srovnval obrzek s uniklou podobou. Boe na nebi, jak vlastn vypadala? Vdy j to nevm, lekl se; vm jen, e byla zasten a krsn. Krsn byla a zasten, a nic vc, nic vc jsem nevidl. A tohle, ten obrzek tady, velik oi a sta vn a jemn, to e je ta ta ta spc dole? Ta m pec sta rozeven, hn a rozeven sta a vlasy rozpoutan, a nedv se tak nedv se tak Zrosen zvoj mu zastel oi. Ne, to je nesmysl; toto vbec nen to dve dole, a nen j ani podobna. Toto je tv t zasten, je pila v hoi a zkosti; jej elo je klidn a oi jsou zastnny bolest; a ke rtm se j lep zvoj, hust zvoj s rosikou dechu Pro tehdy jej nezvedla, abych ji poznal! Pojte, nco vm uku, ozval se Daimon a thl Prokopa ven. Stli na vrcholu haldy; pod jejich nohama temn a spc zem do nedozrna. Dvejte se tamhle, ekl Daimon a ukazoval rukou k obzoru. Nevidte nic? Nic. Ne, je tam svtlko. Slab ze. Vte, co to je?
Tu zahuelo slab, jako by zaryl vtr v non tiin. Hotovo, dl Daimon slavnostn a smekl epici. Good night, kamardi. Prokop se k nmu tzav obrtil. Nerozumte? povdal Daimon. Te teprve k nm doletl vbuch. Padest kilometr vzdun ry. Pesn dv a pl minuty. Jak vbuch? Krakatit. Ti pitomci si to cpali do sirkovch katulek. Myslm, e u budeme mt od nich pokoj. Svolme nov sjezd bude nov vbor Vy jste je Daimon pikvl. S nimi se nedalo pracovat. Jist e se hdali do posledn chvle o taktiku. Nejsp tam ho. Na obzoru bylo vidt jen slaboukou ervenou zi. Zstal tam i vynlezce na stanice. Zstali tam vichni. Te tedy to vezmete do ruky sm Hlete, poslouchejte, jak je ticho. A pece odtud, tady z tch drt, leh do prostoru nm a pesn kanonda. Te jsme zastavili vechny bezdrtov spoje, a telegrafistm to prsk do u, krach, krach! A se vztekaj. Zatm se pan Tome nkde v Grottup pacht dodlat Krakatit Nenajde to nikdy. A kdyby, kdyby! v tom okamiku, jak by se mu to pod rukou slouilo, byl by konec Tak jen pracuj, staniko, jiski potichu a bombarduj cel vesmr; nikdo, nikdo krom vs nebude pnem Krakatitu. Te jste jen vy, vy sm, vy jedin Poloil mu ruku na rameno a ukzal mlky kolem dokola: cel svt. Byla tma bezhvzdn a pust; jen na obzoru ila nzk ohniv zplava. Ah, jsem unaven, zvl Daimon. Byl to slun den. Pojme dol.
LI.
Daimon spchal, aby u byl doma. Kde je vlastn Grottup? zeptal se Prokop zistajasna, kdy u byli dole. Pojte, dl Daimon, uku vm to. Dovedl ho do tovrn kancele a k nstnn map. Tady, ukzal ohromnm nehtem na map podkrtvaje mal koleko. Nechcete pt? To vs zaheje. Nalval sob i Prokopovi do skleniek nco ernho jako smla. Na zdrav. Prokop do sebe obrtil kalek a zajkl se; bylo to jako rozhaven elezo a hok jako chinin; hlava se mu zatoila nesmrnou zvrat. U nechcete? vycenil Daimon lut zuby. koda. Nechcete nechat ekat svou krasotinku, e? Pil sklenku po sklence; oi mu zelen blskaly, chtl vanit, ale jazyk mu tuhl. Poslyte, vy jste chlapk, prohlaoval. Ztra se do toho dejte. Star Daimon vm udl vechno, na si vzpomenete. Zvedl se toporn a klanl se mu a po ps. Tak je to v podku. A te po-pokejte Poaly se mu plst vechny jazyky svta; pokud Prokop rozuml, byly to nejhrub oplzlosti; nakonec bruel nesmyslnou psniku, trhal sebou jako v padoucnici a ztrcel vdom; na rtech mu vystoupila lut pna. Hej, co je vm? kiel Prokop a zatsl jm. Otevel tce a blb skeln oi. Co co je? blbolil, trochu se zvedl a otsl se. Aha, j j jsem To nic nen. Promnul si elo a keovit zval. Aano, j vs dovedu do vaeho pokoje, e? Byl okliv zsinal a cel jeho tatarsk obliej vkovit splaskl; vrvoral nejist, jako by mu ztuhly dy. Tak pojte. el rovnou do pokoje, kde nechali spc dvku. Aa, kikl ve dvech, krasavice se probudila. Rate dl. Kleela u kamen; patrn prv zatopila, a dvala se do praskajcho plamene. Vida, jak to tu poklidila, bruel Daimon uznale. Skuten, bylo vyvtrno a trapn nelad pokoje kupodivu zmizel; bylo tu nenron a pjemn jako v pokojn domcnosti.
Hleme, co dovede, divil se Daimon. Holka, ty bys u mla zakotvit. Vstala a neobyejn se zaervenala i zmtla. Nu, jen se nepla, cenil se Daimon. Tedy ten kamard se ti lb, vi? Lb, ekla prost a la zavt okno a spustit aluzii. Kamna teple zadchala do svtlho pokoje. Dti, mte to tu pkn, liboval si Daimon a nahval si ruce u kamen. Hned bych tu zstal. Jen si jdi, vyhrkla rychle. Sejas, holubiko, zubil se Daimon. Mn mn je teskno bez lid. Koukej, tvj ptel je jako zaezan. Pokej, j mu domluvm. Rozzlobila se prudce. Nic mu nedomluv! A je, jak chce! Zvedl chlupat obo pehnje as. Copak? copak? snad jsi se do nho ne-nezami Co je ti po tom? peruila ho blskajc oima. Kdo t tu potebuje? ehtal se tie open o kamna. Kdybys vdla, jak ti to slu! Holka, holka, i na tebe to jednou pilo doopravdy? Uka se! Chtl ji vzt za bradu; ustoupila blednouc hnvem a ukzala zuby. Coe? I kousat chce? S kmpak jsi vera zas byla, e jsi tak Aha, j u vm; Rosso, vi? To nen pravda, kikla se slzami v hlase. Nechte ji, ozval se Prokop pke. Nunu, vdy o nic nejde, bruel Daimon. Tak abych vm nepekel, e? Dobrou noc, dti. Couval a tlail se ke zdi; a ne Prokop vzhldl, byl pry. Prokop si pithl idli k hucm kamnm a zadval se do plamene; ani se po n neohldl. Slyel ji, jak vhav, po pikch pechz po pokoji, zamyk a nco rovn; nev u co, stoj a ml Divn je moc plamene a plynoucch vod; lovk
se zahled, omm, zastav; nemysl u, nev a nevzpomn, ale dje se v nm vechno, co kdy il, co kdy il, bez tvaru a bez asu. Klapl jeden pohozen stevek a druh; asi se zouv. Jdi spat, dve; a usne, podvm se, komu jsi podobna. Tichounce pela a zastavila se; zas nco perovnv, bhv pro to tu chce mt tak pkn a ist. A najednou ped nm kle na kolenou a vztahuje slin ruce k jeho noze. Zuju ti boty, nechce? povd tie. Vzal jej hlavu do dlan a obrtil ji k sob. Krsn, poddajn a podivn vn. Znala jsi Tome? ptal se chraptiv. Pemlela a zavrtla hlavou. Neli! Ty jsi ty jsi M vdanou sestru? Nemm. Vydrala se mu prudce z dlan. Pro bych ti lhala? Vechno ti eknu naschvl abys vdl na-schvl J j jsem zkaen holka. Zaryla se mu tv do kolen. Vichni mne vich-ni abys to vdl I Daimon? Neodpovdla, jenom se otsla. M-me mne kopnout j jsem nnnenesahej na mne j jsem kdy-bys vdl Zrovna ztuhla. Nech toho, kikl zmuen a nsilm zvedl j hlavu. Jej oi iroce zely zkost a zoufnm. Pustil ji a zapl. Byla to takov podoba, e se zalykal dsem. Ml, ml aspo, mruel s hrdlem senrovanm. Znovu se mu zaryla tv do klna. Nech mne j musm vvvechno J j zaala kdy mn bylo ti-tinct Zacpal j dlan sta; kousala ho do ruky a mumlala svou dsnou zpov mezi jeho prsty. Bu tie, kiel, ale dralo se to z n, jektala zuby a tsla se, mluvila, koktala Jaktak ji umlel. , stnala, kdybys vdl co co lid co d-laj! A kad, kad byl ke mn tak hrub Jako bych ani ani zve, ani kmen nebyla!
Pesta, vydechl bez sebe a nevda co init hladil ji tesoucmi se pahly prst po hlav. Vzdychla uklidnn a znehybnla; ctil jej paliv dech a tep jejho hrdla. Zaala se tie chichtat. Ty sis myslel, e spm tam ve voze. J jsem nespala, j j jsem tak jenom naschvl dlala a ekala jsem, e zane jako jin. Vdys vdl, co jsem a jak jsem A ty ses jen mrail a drels mne, jako bych byla mal holika, jako bych njak svtost byla Uprosted smchu j vytryskly slzy. J j byla najednou j nevm pro tak rda jako nikdy jako nikdy a pyn a stydla jsem se hrozn, ale pitom mn bylo tak krsn tkajcmi sty mu lbala kolena. Vy vy jste mne ani neprobudil a poloil jako svtost a nohy zakryl, a nic neekl Rozplakala se nadobro. J j vm budu slouit, nechte mne nechte mne j vm zuju boty Prosm vs, prosm vs nezlobte se, e jsem dlala, jako bych spala! Prosm vs Chtl j zvednout hlavu; lbala mu ruce. Proboha, neplate! vyhrkl. Kdo? prothla udivena a pestala plakat. Pro mn vykte? Obracel j tv nahoru; brnila se v silou a zavrtvala se mu do kolen. Ne, ne, drkotala s hrzou a smchem. J jsem uvan. J j bych se vm nelbila, vydechla tie a schovvala uplakanou tv. Kdy jste tak dlouho neel! J vm budu slouit a pst dopisy j j se naum pst na stroji, j umm pt e nevyenete mne? Kdy jste tak dlouho neel, myslela jsem co co vechno bych udlala a on mi to zkazil on mluvil jako bych jako bych byla A nen to pravda j j u jsem ekla vechno; j budu j udlm co eknete j chci bt hodn Vstate, prosm vs! Posadila se na paty, sloila ruce v kln a hledla na nho jako u vytren. Nyn nebyla u podobna on v zvoji; vzpomnl si na tkajc Ani. U neplate, zabruel mkce a nejist. Vy jste krsn, vydechla s obdivem. Zaervenal se a mruel nevda co. Jdte spat, zajkal se a pohladil ji po paliv lci. Neoklivm se vm? eptala zrovl.
Ne, naprosto ne. Nehnula se a pohlela na nho zkostiplnma oima; i sklonil se k n a polbil ji; zardla se a vrtila mu to zmaten a neobratn, jako by lbala poprv. Jdi spat, jdi, zamumlal rozpait, j jet musm nco rozvit. Vstala poslun a poala se tie svlkat. Usedl do kouta, aby j nepekel. Odkldala aty beze studu, ale tak bez nejmen frivolnosti, prost a samozejm jako ena ve sv rodin; nespchajc rozepn knoflky a rozvazuje tkanice, tichounce skld prdlo, smek zvolna punochy se silnch a dokonalch nohou; zamysl se, hled k zemi a hraje si po dtsku dlouhmi, bezhonnmi prsty chodidel; pohldne na Prokopa, usmje se rumnou radost a ept: J jsem tie. Prokop ve svm kout trne sotva dchaje: vdy je to opt ona, dvka v zvoji; toto siln, vyspl a pekrsn tlo je jej; takto vn a krsn odkld at po atu, tak j splvaj vlasy po pokojnch ramenou, tak, prv tak si hlad, zamylena a schoulena, pln a matn pae, a takto, takto Zavel oi s tlukoucm srdcem. Zda jsi ji kdysi nevdal, svraje oi v nejpust samot, jak stoj pod tichou lampou rodiny, obrac k tob tv a nco prav, co jsi neslyel? Zda jsi tehdy, makaje si ruce mezi koleny, nezahldl pod vky semknutmi pohyb jej ruky, pohyb prost a slin, v nm byla vechna mrn a mleliv radost domova? Jednou se ti zjevila, stla k tob zdy s hlavou nad nm sklonnou; a jindy jsi ji vidl touc pod veern lampou. Je toto snad jen pokraovn, a zmizelo by to, kdybych otevel oi, a nezbylo by nic ne samota? Otevel oi. Dvka leela v posteli, pikryta a po bradu, a uprala na nho oi v stran pokorn lsce. Pistoupil k n, sklonil se nad jej tv, studoval jej rysy s prudkou a netrplivou pozornost. Vzhldla tzav a dlala mu msto po svm boku. Nene, zamruel a polbil ji lehce na elo. Jen spi. Zavela poslun oi a ani nedchala. Vrtil se po pikch do svho kouta. Ne, nen j podobna, ujioval se. Zdlo se mu, e na nho hled zpod pivench vek; muilo ho to, nemohl ani myslet; mrail se, odvrtil hlavu, ale konen vyskoil a po pikch se el na ni podvat. Mla oi zaven, ani nedchala; byla slin a oddan. Spi, zaeptal. Powww.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie
kvla maliko hlavou. Zhasil a hmataje rukama se vrtil po pikch do svho kouta u okna. Po pedlouh, peteskn dob se kradl ke dvem jako zlodj. Neprobud se? Vhal s rukou na klice, s bouchajcm srdcem otevel a vykradl se na dvr. Je dosud noc. Prokop se rozhldl mezi haldami a pelezl plot. Dopadl na zem, oistil se a hledal silnici. Je st vidt na cestu. Prokop se rozhl a chvje se chladem. Kam, kam vlastn? Do Balttinu? el nkolik krok a zastavil se; stoj a kouk do zem. Tedy do Balttinu? kytl hrubm, bezslznm plem a obrtil se na pat. Do Grottup!
LII.
Divn se to drhy svta. Kdybys setl vechny sv kroky a cesty, jakou sloitou podobu by to nakreslilo? Nebo svmi kroky rsuje kad svou mapu zem. Byl veer, kdy stl Prokop ped movm plotem grottupskch zvod. Je to rozshl barkov pole, ozen mlhovmi koulemi obloukovch lamp; jet svt jedno nebo dv okna; Prokop tiskne hlavu mezi mov pruty a vol: Hal! Piblil se vrtn nebo hlda. Co chcete? Dovnit se nesm. Prosm vs, je u vs jet pan inenr Tome? Co s nm chcete? Musm s nm mluvit. Pan Tome je jet v laboratoi. Nemete s nm mluvit.
eknte mu eknte mu, e na nj ek jeho ptel Prokop e mu m nco dt. Jdte dl od t me, bruel lovk a nkoho zavolal. Po tvrthodin bel kdosi v dlouhm blm plti k mi. To jsi ty, Tomi? volal Prokop polohlasn. Ne, j jsem laborant. Pan inenr neme pijt. Pan inenr m dleitou prci. Co si rate pt? Musm s nm nutn mluvit. Laborant, otyl a il lovek, pokril rameny. Prosm, to nepjde. Pan Tome dnes neme ani na vteinu Dlte Krakatit? Laborant nedviv zafrkal. Co vm je po tom? Musm ho ped nm varovat. Musm mu nco doruit. Mte to dt mn. J mu to donesu. Ne, j j to dm jenom jemu. eknte mu Tak si to pr mte nechat. lovk v blm plti se otoil a odchzel. Pokejte, volal Prokop. Dejte mu to. Vyite mu vyite mu Vylovil z kapsy onu pomakanou silnou oblku a podval ji skrze m. Laborant ji vzal podeziv mezi prsty, a Prokopovi bylo, jako by prv nco petrhl. eknte mu, e e tu ekm, e ho prosm, aby aby sem piel! J mu to dm, uryl laborant a odeel. Prokop se posadil na patnk. Z druh strany plotu stl mleliv stn a hldal ho. Je syrov noc, hol vtve se rozpnaj do mlhy, je slizko a zebav. Po tvrthodin nkdo pichz k plotu; je to bled nevyspal chlapec s tv jako z tvarohu.
Pan inenr vzkazuje, e mnohokrt dkuje a e neme pijt a e nemte ekat, vyizoval mechanicky. Pokejte, drtil Prokop netrpliv. eknte mu, e s nm musm mluvit; e e jde o jeho ivot. A e mu dm vechno, co chce, jen kdy jen kdy mi pole jmno a adresu t dmy, co jsem mu od n donesl tu oblku. Rozumte mi? Pan inenr jenom vzkzal, e mnohokrt dkuje, opakoval chlapec ospale, a e nemte ekat Ale tak u erta, zaskpal Prokop zuby, vyite mu, a sem pijde, jinak e se odtud nehnu. A a nech prce, nebo nebo mu to vylet do povt, rozumte? Prosm, ekl chlapec tup. A a sem pijde! A mi d tu adresu, jenom tu adresu, a e mu pak nechm vechno, rozuml jste? Prosm. Tak u jdte, jdte rychle, u vech ekal v zimnin netrplivosti. Nen nen to lidsk krok tam uvnit? Zatanul mu Daimon, jak nasupen, kiv fialovou hubu se dv do modrch jisker sv stanice. A ten pitomec Tome nejde! Kut tam nco, tam, co z to svtl okno, a nev, nev, e je bombardovn, e chvatnma rukama zapaluje podkop sm pod sebou a Nen to lidsk krok? Nikdo nejde. Hrub kael ots Prokopem. Vechno ti vydm, lene, pijde-li mi jenom ci jej jmno! Nechci u nic; nechci u nic ne ji nalzt; veho se vzdm, jen mi nech to jedin! Utkvl oima v przdnu: nyn tu stoj zahalena zvojem, u nohou such list, bleouk a divn vn v tto zsinal tm; spn na prsou ruce, nem u oblku, a hled na nho hlubokma, upenma oima; studen men j zrosilo zvoj i koiinku. Byl jste ke mn nezapomenuteln laskav,
prav tie a zasten. Zvedl k n ruce, zlomil ho lt kael. , co nikdo nepijde? Vrhl se k movmu plotu, aby jej pelezl. Zstate tam, nebo stelm, kikl stn za plotem. Co tu chcete? Prokop pustil plot. Prosm vs chraptl zoufale, eknte panu Tomovi eknte mu eknte si mu to sm, peruil ho hlas nelogicky; ale hlete, a u jste pry. Prokop usedl na patnk. Snad Tome pijde, a mu to zase sele. Jist, jist nenajde, jak se dl Krakatit; pak pijde sm a zavol mne Sedl nahrben jako prosebnk. Poslyte, ozval se, j vm dm deset tisc, kdy kdy mne pustte dovnit. J vs dm sebrat, zabruel hlas pke a neodmluvn. J j , koktal Prokop, j chci jen vdt tu adresu, vte? j chci jen vdt J vm dm vechno, kdy mi to opatte! Vy vy jste enat a mte dti, ale j j jsem sm a chci jenom nalzt Ticho bute, osopil se hlas. Jste opil. Prokop umlknul a komihal trupem na patnku. Musm ekat, pemlel tup. Pro nikdo nejde? Vechno mu dm, i Krakatit, i vechno ostatn, jen kdy Byl jste ke mn nezapomenuteln laskav. Ne, bh chra: j jsem lovk zl; ale vy, vy jste ve mn vzbudila ve laskavosti; vechno na svt bych udlal, kdy jste na mne pohldla; vidte, proto jsem tady. To nejkrsnj na vs je, e mte nade mnou moc, abych vm slouil; proto, slyte, proto vs musm milovat! Co pod mte? lteil hlas za plotem. Budete tie nebo ne? Prokop vstal: Prosm vs, prosm vs, eknte mu J na vs polu psa! K plotu se loudav blila bl postava s hocm uhlkem cigarety. To jsi ty, Tomi? zavolal Prokop.
Ne. Vy jste tu jet? Byl to laborant. love, vy jste blzen. Prosm vs, pijde sem Tome? Ani ho nenapadne, povdal laborant opovrliv. Nepotebuje vs. Za tvrt hodiny to mme hotovo, a pak, gloria victoria! pak se napiju. Prosm vs, eknte mu, a a mn d jen tu adresu! To u vyizoval kluk, vycedil laborant. Pan inenr ekl, abyste mu vlezl na zda. Bude se vytrhovat z prce, ne? Te, kdy je v nejlepm. U to vlastn mme, a te jenom a je to. Prokop vykikl dsem: Bte mu ci rychle a nezapn vysokou frekvenci! A to zastav! Nebo nebo se stane Bte honem! On nev on on nev, e Daimon Proboha, zarazte ho! Tja, vyprskl laborant v krtk smch. Pan Tome v, co m dlat; a vy , tu vyletl m hoc oharek, dobrou noc! Prokop skoil k plotu. Ruce vzhru, zaval uvnit hlas a vzpt pronikav hvzdla hldask palka. Prokop se dal na tk. Ubhal po silnici, skoil pes pkop a bel po mkk louce; kloptal oranic, upadl, sebral se a uhnl dl. Zastavil se s buchajcm srdcem. Kolem dokola mlha a pust pole; te u mne nechyt. Naslouchal; bylo ticho, slyel jen svj spav dech. Ale co co kdy vylet Grottup do povt? Chytil se za hlavu a bel dl; sklouzl do hlubokho vozu, vydrpal se nahoru a kulhaje skkal pes zoran pole. Oivla bolest star fraktury a v prsou ho paliv bodalo; nemohl dle, usedl na studenou mez a dval se na Grottup mlhav zc svmi obloukovmi lampami. Vypadalo to jako svteln ostrov v nesmrnch temnotch. Je trnouc, zduen ticho; a pece v okruhu tisc a tisc kilometr se odehrv dsn a bezoddyn tok; Daimon na sv Magnetov hoe d pern tich bubnov bombardement celho svta; mlovmi kmity si raz letc vlny cestu rozlohami, aby zachytily a rozmetaly prvn prek Krakatitu kdekoliv na
zemi. A tady v hlubin noci, uprosted t bled zplavy svtla, pracuje zaryt, len lovk, sklonn nad tajemnm procesem pemny Tomi, pozor, vykikl Prokop; ale jeho hlas zapadl ve tm jako kmen hozen do tn dtskou rukou. Vyskoil tesa se hrzou a zimou a prchal dl, jen dl od Grottupu. Zabedl do mokiny a stanul; neozve se vbuch? Ne, ticho; a v novm poryvu hrzy bel Prokop do svahu, kloptal, svezl se na kolena, vyskoil a uhnl; zapadl v hout, hmatal rukama, prodral se naslepo, sklouzl a sjdl dol; zvedl se, utral pot krvcejcma rukama a utkal dle. Uprosted pol nael nco svtlho; hmatal na to, byl to poraen k. Tce spaje usedl na przdn podstavec. Mln zplava nad Grottupem je u daleko, docela daleko na obzoru; je to jen nzk zen nad zem. Prokop zhluboka oddychoval; nic, ticho; tedy snad selhalo Tomovi a nestane se to straliv. zkostn naslouchal do dlky; nic, jen studen odkapvn vody v njak podzemn struce; nic, jenom tlukouc srdce Tu vyrazila nad Grottupem obrovsk ern masa, ve zhaslo; jako by se tma roztrhla, vylehl vteinu nato ohniv sloup, straliv zapll a rozhodil kyklopskou hradbu dmu; a tu ji zadul huc nraz vzduchu, nco zapraskalo, stromy skpav zaumly, a prsk! dsn vihnut biem, rachot, burcejc der a dunn; zem se chvje a ve vzduchu len v urvan list. Lapaje po dechu, dre se obma rukama podstavce ke, aby ho to nesmetlo, poul Prokop oi do src vhn. I roztpne se zem moc ohovou, a v rachotu hromu promluv Pn. Rz na rz se vyvalil druh a tet masiv, roztrhl se rudm lehnutm a zapll tet, nejhroznj vbuch; patrn chytly sklady. Njak hoc masa let do nebe, rozprskne se a sn se detm explodujcch jisker. Zadul nesmrn pratc rachot a mn se v bubnovou palbu; ve skladech exploduj zpaln rakety a sr jako jiskry pod bucm kladivem. Rozlil se bruntn ohe poru, jen puk tata rrrtata suchmi ranami jako hnzdo mitrajz. Vyrazil tvrt a pt vbuch s
tesknm zavnm houfnice; por peletl na ob strany; ho mlem pl obzoru. Teprve nyn doletl zoufal praskot skosenho lesa grottupskho; ale u se pes nj valila nrazov kanonda hocch sklad. est vbuch se roztrhl tvrdm ostrm tesknutm; patrn kresylit; vzpt hloubji, basov zahoukla exploze sud s dynamonem. Bleskem vylet ohromn planouc projektil dopolou nebes; vylehne vysok plamen, zhasne a vysko o kus dl, ale teprve po vteinch zahlu rna a zaburc hromov otes. Na chvli ticho, e sly praskot ohn, jako kdy se rot lme; nov rachotc a tk nraz, a nad grottupskmi zvody rzem se slehne plamen, nechvaje jen nzk en; prudkm letcm plpolem ho msto Grottup. Ztuhl dsem zvedl se Prokop a kloptal odtud.
LIII.
Bel po silnici tce spaje; pebhl vrek kopce a utkal do dolu; ohniv zplava za nm mizela. Mizely vci a stny zality plynouc mlhou; bylo to, jako by ve nehmotn, mton odplvalo a bylo uneno bezbehou ekou, kde nezaploun vlna a racek nezaki. Dsil ho vlastn dupot v tichm a nesmrnm odtkn veho; tu zpomalil, zdusil kroky a putoval nezvun do mln tmy. Na silnici ped nm se zatpytilo svtlko; chtl se mu vyhnout, stanul a vhal. Lampa nad stolem, ohnek v kamnech, lucerna cestu hledajc; njak zmoen mrka v nm tsla kdly po blikajcm svtlku. Blil se loudav, jako by si netroufal; postl, hl se zdlky na vrtivm ohnku, el bl a bl se, e ho zas vyenou. Zastavil se opodl; je to vz s plachtovou stechou, na oji vis rozat lucerna a vrh chvjiv hrstiky svtla na blho kon, bl kameny a bl pn bzek u cesty; a konk m na hub ren pytlk a se sklonnou hlavou chroust oves, m dlouhou stbrnou hvu a ocas nikdy nezastien; a u hlav mu stoj drobn stak, m bl vousy a stbrn vlsky a je tak tak ren svtl jako ta
plachta na voze; pelapuje, peml, nco si povd a protahuje mezi prsty bloukou hvu konkovu. Nyn se obrtil, dv se nevidom do tmy a pt se vratkm hlskem: To jsi ty, Prokope? Tak poj, j u na tebe ekm. Prokop se nepodivil, jen se mu bezmezn ulevilo. U jdu, vydechl, vdy jsem tak bel! Ddeek k nmu pistoupil a shl mu na kabt. Jsi cel mokr, ekl krav. Jet se nastydne. Ddeku, vyhrkl Prokop, vte, e vyletl Grottup? Staeek potsl ltostiv hlavou. A co lidu to tenkrt zabilo! Uhnal jsi se, vi? Sedni si na kozlk, j t dovezu. Cupal ke konkovi a pomalu mu odvazoval pytlk s ovsem. H, h, tak u dost, ilal. Pojedeme, dostali jsme hosta. Co to vezete pod tou plachtou? ptal se Prokop. Ddeek se k nmu obrtil a zasml se. Svt, ekl. Tys jet nevidl svt? Nevidl. Tak ti to uku, pokej. Uloil pytlk s ovsem do vozu a jal se po jedn stran odepnat plachtu naprosto nespchaje. Odhrnul ji, a pod n byla bedna se zasklenm kuktkem. Pokej, opakoval a hledal nco na zemi; sebral vtvku, sedl na bobek k svtiln a zaplil sntku, ve pomaliku a dkladn. Tak ho pkn, ho, domlouval vtvice a chrn ji dlanmi cupital k bedn, zvedl vko a rozsvcoval uvnit njakou lampiku. J to mm na olej, vysvtloval. Nkte u svt karbidem, ale on karbid tuze pl do o. A taky je to takov vc, vybuchne to, a m to; jet to me nkomu ublit. A olej, to je jako v kostele. Naklonil se k oknku a mrkal bledma okama dovnit. Dost je vidt. To ti je krsn, eptal naden. Poj se podvat. Ale mus se ohnout, abys byl malik jako dti. Tak.
Prokop se schlil ke kuktku. To je eck chrm Pn v Girgenti, zaal stak vn odkavat, na ostrov Siclii; je zasvcen Bohu ili Junon Lacinii. Podvej se na ty sloupy. Ty jsou udlny z tak velkch kus, e na kadm kameni me jst cel rodina. Pova si, jak je to prce. Mm otoit dl? Pohled z hory Penegal v Alpch, kdy zapad slunce. To ti pak zaho snh takovm krsnm a divnm svtlem, jak je tu udlno. To je alpsk svtlo a ta hora se jmenuje Latemar. Dl? To je svat msto Benares v Indii; ta eka je posvtn a oiuje hchy. Tisce lid tu naly, co hledaly. Byly to dtkliv, peliv narsovan obrzky run kolorovan; barvy trochu vybledly, papr zaloutl, a pece jim zstala mil, potujc pestrost mod, zelen a lut a erven kabtce lid a ist blankytnost nebes; a kad travika byla vykreslena s lskou a pozornost. Ta svat eka je Ganges, dodal star s ctou a otoil klikou. A to je Zahur, nejkrsnj zmek na svt. Prokop se zrovna pisl k oknku. Vidl skvostn zmek s lehkmi kupolemi, vysok palmy a modr vodotrysk; malink postavika s prem na turbanu, v nachovm kabtci, lutch plundrch a s tatarskou avl zdrav a po zem dmu v blch atech, je vede na uzd tancho kon. Kde kde je Zahur? ept Prokop. Ddeek pokril rameny. Tam nkde, ekl nejist, kde je nejkrsnji. Nkdo to najde a nkdo ne. Mm otoit? Jet ne. Star se odklidil dl a hladil kon po kt. ekej, nonono ekej, vykldal tie. Musme mu ukzat, v? A m radost. Otote, ddeku, prosil Prokop trna. Nsledoval hambursk pstav, Kreml, polrn krajina se severn z, sopka Krakatau, Brooklynsk most, NotreDame, vesnice domorodc z Bornea; Darwinv domek v Downu, bezdrtov stanice v Poldhu, ulice v anghaji, vodopdy Viktoriiny, hrad Perntn, petrolejov ve v Baku. A to je ten vbuch v Grottup, vysvtloval stak; na obrzku
se vlely kotoue rovho dmu vren a do nadhlavnku srov lutm plamenem; v dmu i plamenech nemon visela roztrhan lidsk tla. Zahynulo pi nm pes pt tisc lid. Bylo to velik netst, vzdychl ddeek. A to je posledn obrzek. Tak co, vidl jsi svt? Nevidl, bruel Prokop ommen. Star pokval zklaman hlavou. Ty chce vidt pli mnoho. Mus bt dlouho iv. Sfoukl lampiku v kuktku a brumlaje pomalu stahoval plachtu. Sedni si na kozlk, pojedeme. Sejmul pytel, kterm byl pikryt konk, a poloil jej Prokopovi na ramena. Aby ti nebyla zima, povdal sedaje k nmu, vzal do ruky oprat a tichounce hvzdl. Konk se dal v mrn klus. H! Nono va-lku, zazpval dda. Mjela alej bz a jeabin, chalupy pikryt duchnou mlhy, kraj spc a pokojn. Ddeku, vydralo se z Prokopa, pro se mi to ve stalo? Coe? Pro mne potkalo tolik vc? Star pemlel. To se jen zd, povdal konen. Co lovka potkv, vychz z nho. To se jen tak z tebe odmotv jako z klubka. To nen pravda, protestoval Prokop. Pro jsem potkal princeznu? Ddeku, vy vy mne mon znte. Vdy j jsem hledal tu jinou, e? A pece to pilo pro? Tak eknte! Stak pemtal moulaje mkkmi rty. To byla tv pcha, ekl pomalu. To tak nkdy na lovka pijde, ani nev jak, ale bylo to v nm. A zane kolem sebe mchat Ukazoval to biem, a se konk polekal a zaal uhnt. Prr, copak? copak? zavolal tenkm hlskem na kon. Vid, zrovna tak to je, kdy sebou mlad lovk hz; vechno se s nm spla. A ono nen poteba dlat velk kousky. Se a dvej pozor na cestu; taky dojede. Ddeku, aloval Prokop mhoue bolest oi, jednal jsem patn?
patn nepatn, dl star rozvn. Lidem jsi ublil. S rozumem bys to nedlal, mus bt rozum; a lovk mus myslet, k emu je kad vc. Teba me stovkou zaplit, nebo zaplatit, co jsi dluen; kdy zapl, je to jako vt na pohled, ale Stejn to m se enskmi, dodal neoekvan. Jednal jsem patn? Coe? Byl jsem zl? Nebylo v tob isto. lovk m vc myslet neli ctit. A ty jsi se hrnul do veho jako stelen. Ddeku, to dlal Krakatit. Coe? J jsem udlal vynlez a z toho Kdyby to nebylo v tob, nebylo by to v tvm vynlezu. Vecko dl lovk sm ze sebe. Pokej, te pemlej; te mysli a vzpome si, z eho je ten tvj vynlez a jak se dl. Dobe si to rozva a pak teprve ekni, co v. H, nonono p! Vozk drkotal po chatrn silnici; bl valek horliv pletl nohama natsanm a staroitnm klusem; svtlo tanilo po zemi, po stromech, po kamen, ddeek poskakoval na kozlku a tichounce si pozpvoval. Prokop si tvrd pemnul elo. Ddeku, zaeptal. Nu? J u to nevm! Copak? J j u nevm, jak se m dlat Krakatit!
Tak vid, dl star spokojen. Pece jen jsi nco nael.
LIV.
LIVLIVLIVProkopovi bylo, jako by jeli mrnou krajinou jeho dtstv; ale bylo pli mlhy, a svtlko dosahovalo st po kraj cesty mikavmi kmity; po obou stranch silnice pak byl svt neznm a zamlkl. Hohohot, ozval se dda, a konk zajel ze silnice rovnou do toho zastenho, nmho svta. Kola se boila do mkk trvy; Prokop rozeznval nzk val, na obou stranch bezlist hje a spanil louka mezi nimi. Prrr, kikl star a pomalu slzal z kozlku. Vstvej, povdal, tak u jsme tady. Zvolna odepnal postraky. V, sem na ns nikdo nepijde. Kdo? etnci. Podek bt mus ale oni vdycky chtj j nevm jak papry a povolen a odkud, a kam J se v tom ani nevyznm. Vypahal kon a domlouval mu tie: I ml, dostane kousek chleba. Prokop, zdevnl jzdou, sestoupil z kozlku. Kde to jsme? Tady, co je ta bouda, dl star neurit. Vysp se z toho, a bude to. Sejmul z oje lucernu a posvtil na prkennou boudiku, byl to senk i co, ale bylo to starouk, chatrn a naklonn. A j udlm ohe, ekl zpvav, a uvam ti aj, a a se vypot, bude ti zase dobe. Zabalil Prokopa do pytle a postavil ped nj svtilnu. Pokej, co donesu dv. Sedni si tady. Uu el, ale nco ho napadlo; zajel rukou do kapsy a dval se tzav na Prokopa. Copak, ddeku? J nevm ale kdybys chtl J jsem taky planet. Vylovil ruku z kapsy a ukzal: mezi prsty mu vykoukla bl myka s rubnovma okama. J vm, zavatlal rychle, ty tomu nev, ale ta myka je moc hezk Chtl bys?
Chci. To je dobe, zaradoval se star. -- ma-l, hop! Otevel dla, a bl myka mu hbit vybhla po rukv na rameno, ichla mu jemn k chlupatmu uchu a schovala se v jeho lmci. Ta je krsn, vydechl Prokop. Stak zazil. Pokej, co um, a u bel k vozku, hrabal v nm a vracel se s krabic plnou narovnanch lstk. Zatepal krabikou a vyjevil rozsvtlen oka do przdna. Uka, myko, uka mu jeho lsku. Hvzdl mezi zuby jako netopr. Myka vyskoila, sjela mu po rukv a hopla na krabici; Prokop bez dechu sledoval jej rov tlapiky, jak hledaj mezi lstky; uchopila jeden do zoubk a chtla jej vythnout; jaksi neel ven, i zatepala hlavou a popadla hnedle sousedn; povythla jej, sedla na bobek a hryzala si malink drpky. Tak to je tv lska, eptal star naden. Vem si ji. Prokop vyal vysunut lstek a sklonil se rychle k svtlu. Byla to fotografie dvete toho s rozpoutanmi vlasy; m obnaen pekrsn prs, a tady ty nruiv, bezedn oi Prokop ji poznal. Ddeku, zastnal, to nen ona! Uka, podivil se star a vzal mu obrzek z ruky. A-a, to je koda, broukal ltostiv. Takov slena! Lala, Lilitko, to nen ona, nanana ks ks ma-l! Zastril obrzek a zas tak tichounce zapitl. Myka se ohldla rubnovou zornikou, popadla zas tamten lstek do zub a kubala hlavou; ne, nelo to; vyala sousedn a zaala se podrbvat. Prokop se chopil obrzku; byla to Ani, venkovsk snmek; nev co s rukama, m nedln aty a tak tu pkn a hloup stoj To nen ona, eptal Prokop. Dda mu vzal obrzek, pohladil jej a jako by mu nco povdal; pohldl nespokojen, smutn na Prokopa a zas tak tenince pskl. Zlobte se? ptal se Prokop nesmle.
Star neekl nic a zamylen hledl na myku. Znovu se pokouela vyjmout ten zaklesl lstek; ne, nen mono; otepala se a vythla cp sousednho. Byl to obrzek princezny. Prokop zapl a pustil jej na zem. Star se mlky shbl a zvedl obrzek. J sm, j sm, chraptl Prokop a hnal se rukou ke krabici. Dda mu zadrel ruku: To se nesm! Ale tam tam je ona, drtil Prokop, tam je ta prav! A-a, tam jsou vichni lid, ekl star a hladil svou krabici. Te dostane planetu. Zasykl tie, myka mu vyklouzla z rukvu, vythla zelen lstek a zas byla ta tam, jako stela; patrn ji Prokop poplail. Tak si to peti, povdal stak zavraje peliv krabici. J zatm pinesu rot; a u se netrap. Pohladil konka, uloil krabici na dn vozu a zamil k hji. Jeho svtl ren kabt se mihal ve tm; valek ho sledoval pohledem, pohodil hlavou a pustil se za nm. Ihaha, bylo slyet zpvat ddeka, ty chce jt se mnou? A-a, vida ho! Hoty, hotyhot, mal! Zapadli v mlze, a Prokop si vzpomnl na zelen lstek. Vae planeta, etl u blikavho plamnku. Jste lovk lechetn, srdce dobrho a ve svm povoln nad jin uen. Bude vm mnoho protivenstv vytrpti; ale budete-li se steiti prudkosti a vysokomyslnosti, doshnete vnosti u svch soused a vynikajcho postaven. Mnoho ztratte, ale pozdji odmnn budete. Vae neastn dny jsou ter a ptek. Saturn conj. b. b. Martis. DEO gratias. Ddeek se vynoil ze tmy s nru plnou vtviek a za nm bl hlava kon. Tak co, eptal napjat a s jakmsi autorskm ostychem, etl jsi? Je planeta dobr? Je, ddeku. Tak vid, oddychl si stak uspokojen. Vechno dopadne dobe. Nu chvlabohu, jen kdy je to tak. Sloil hromadu rot a radostn brebent rozehl ped boudou ohnek; zas nco kutil ve voze, pinesl kotlk a cupal pro vodu.
Hned, hned to bude, brumlal horliv. Va se, va, mme tu hosta. Pobhal jako vzruen hospodyka; hned tu byl s chlebem a ichaje rozko rozbaloval kousek selsk slaniny. A sl, sl, pleskl se do ela a zas bel k vozu. Konen se uvelebil u ohnka, dal Prokopovi vt dl a sm pomalu moulal kad sousto. Prokopovi el do o kou i co, slzel a jedl; a ddeek kad druh sousto podval konkovi, kter nad nm sklnl svou ozenou lysinu. A te ho pojednou Prokop poznal zvojem slz: vdy je to ta star, vrsit tv, kterou vdycky vdal na devnm strop sv laboratoe! Co se na ni nadval usnaje! a rno, kdy procitl, u nebyla k poznn, a byly to jen suky a lta a vlhkost a prach Ddeek se usml. Chutnalo ti? A-a, u zas se kabon! Ale, ale! Naklonil se nad kotlk. U se to va. Zvedl se s nmahou a belhal se k vozu; za chvilku tu byl s hrnky. Na, podr si to. Prokop si vzal hrnek; byly na nm namalovny pomnnky vnc zlat jmno Ludmila. etl to dvacetkrt, a vyhrkly mu slzy. Ddeku, eptal, to je jej jmno? Stak se na nho dval smutnma, vldnma oima. Abys to teda vdl, ekl tie, je. A najdu ji nkdy? Ddeek neekl nic, jen rychle zamikal. Uka, ozval se nejist, j ti naleju. Tesouc se rukou nastavil Prokop hrnek; a star mu nalval opatrn tmavho aje. Pij, ekl mkce, pokud je to tepl. D-d-dkuju, vzlykal Prokop a upjel trpkho odvaru. Star si zamylen hladil dlouh vlsky. Je to hok, povdal pomalu, tuze hok, vi? Nechtl bys kousek cukru? Prokop zavrtl hlavou, svralo ho to v stech hokost slz, ale v prsou se mu rozlvalo dobrodjn teplo. Stak hlasit srkal ze svho hrnku. Tak se podvej, ekl, aby nco zamluvil, co j tu mm namalovno. Podal mu svj hrnek; byla na nm kotva,
srdce a k. To je vra, lska a nadje. Tak u nepla. Stl nad ohnm s rukama sepjatma. Mil, mil, mluvil tie, u neudl to nejvy a nevyd vechno. Chtl jsi se roztrhnout samou silou; a zstane cel, a nespas svt ani jej nerozbije. Mnoho v tob zstane zaveno jako v kameni ohe; tak dobr, je to obtovno. Chtl jsi dlat pli velik vci, a bude dlat vci mal. Tak je to dobe. Prokop kleel ped ohnm a netroufal si zvednouti oi; vdl nyn, e k nmu mluv Bh Otec. Tak je to dobe, eptal. Tak je to dobe. Udl vci dobr lidem. Kdo mysl na nejvy, odvrtil oi od lid. Za to jim bude slouit. Tak je to dobe, vydechl Prokop na kolenou. Nu tak vid, ekl ddeek poten a usedl na bobek. Koukej, napak je ten tvj jak k tomu vynlezu? Prokop zvedl hlavu. J jsem u zapomnl. To je jedno, til ho star. Pijde zas na jin vci. Pokej, co jsem chtl ci? Aha. Napak takov velk vbuch? Jet tm nkomu ubl. Ale hledej a zkoumej; teba najde no teba takov pf pf pf, ukazoval ddeek pukaje mkkmi tvemi, v? aby to dlalo jenom puf puf a pohnlo to njakou vc, aby se lidem lp pracovalo. Rozum? Vy myslte, mruel Prokop, njak lacin pohon, ne? Lacin, lacin, souhlasil star radostn. Aby to dalo hodn uitku. A aby to taky svtilo, a hlo, v? Pokejte, pemlel Prokop, j nevm To by se muselo zkusit z jinho konce. No prv. Zkusit to z jinho konce, a je to. Nu tak vid, hned m co dlat. Ale te toho nech, ztra je taky den. J ti ustelu. Zvedl se a cupal k vozu.
Hat hot, ma-l, zazpval, pjdeme spat. Vracel se s hubenou peinkou pod hlavu. Tak poj, ekl, vzal lucernu a vlezl do prkenn klniky. Nu, slmy je tu dost, broukal ustlaje, pro vechny ti. Chvlabohu. Prokop usedl na slmu. Ddeku, vyhrkl vyjeven, podvejte se! Copak? Tady, na prknech. Na kadm prkn klny bylo napsno kdou velk psmeno; a Prokop etl v blikajcch kmitech lucerny: K..R..A..K..A..T.. To nic, to nic, zabreptal ddeek konejiv a honem stral psmena epic. U je to pry. Jen si lehni, j t pikryju pytlem. Tak. Postavil se ve dvech: Dadada ma-l, zazpval tesav; a konk stril do dve sv pkn stbrn elo a otral se hubou o staekv kabt. Tak jdi, jdi dovnit, kzal mu star, a lehni. Valek veel, hrabal kopyty u druh stny a poklekl. J si pak lehnu mezi vs, ekl ddeek; on ti tu konek nadch, a bude ti teplo, tak. Sedl si potichu ve dvech; za nm jet eavl do tmy zhasnajc ohnek, a bylo vidt sladk, moudr oi koovy, jak se po nm oddan to; a star si nco eptal, pobroukval a kval hlavou. Prokopovi se svraly oi mrazivou nnost. Vdy je to vdy je to mj nebotk tatnek, napadlo ho; boe, jak zestrl! m u takov tenk okuban krek Prokope, sp? zaeptal star. Nespm, odpovdl Prokop chvje se lskou. Tu poal ddeek mkce prozpvovat divnou a tichou pse: Lalala hou, dadada pn, binkili bunkili hou ta ta Prokop konen usnul pokojnm a posilujcm spnkem beze sn.

Krakatit - Karel Čapek

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Krakatit - Karel Čapek

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

Tak vid, dl star spokojen. Pece jen jsi nco nael.

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

www.eKnizky.sk Zadarmo stovky knh na stiahnutie

You might also like