Timothy Leary Zblesky pamti

nakladatelstv Votobia Olomouc, 1996 Podkovn Jeremy Tarcher je nakladatel, o kterm touebn sn snad kad autor. Jeho moudr sudek provzel tento projekt od samho potku. A jeho redakn komente, stejn duchapln jako zniujc, by vydaly na slunou pruku o tom, jak lit nvyk na pdavn jmna a jin jazykov abusy. kolu pehldnout a zredigovat nkolik tisc stran rukopisu se vskutku zzran zhostila Stephanie Bernsteinov. asem se nae spoluprce posunula z polohy v oboustrann ct veden debaty k laskavmu vyjednvn, dle k reflexvn zptn vazb a nakonec k rezonujc telepatii. Cennmi radami a pomoc pispli ostatn ptel z Tarcherova tmu - Kim Freilichov, Leslie Brown, Janice Gallagherov, Millie Loebov, Laura Goldenov a Robin Raphaelian. Jsem vdn Dereku Gallagherovi, Thomovi Dowerovi a Kelley Alexanderov za jejich vynalzavou prci v oblasti produkce a designu; Dorothy Schulerov, Jonovi Bradshawovi, Georgi Koopmanovi, Arelu Lucasovi a Karlu Stullovi za jazykov poradenstv; Georgi Milmanovi za poradu prvn; a June Newtonov, Lawrencu Schillerovi a Johnu Loengardovi za pomoc v oboru vizulnch mdi. Tm mnoha odvnm dum, a u jsou v knize uvedeny jmnem nebo zstvaj bezejmenn, kter se mnou sdlely a spoluvytvely podobu tchto riskantnch dobrodrustv, tm vem pat m nejhlub dky. M milovan ena Barbara vytvoila koncepci tto knihy a peovala o ni ve vech obdobch jejho rstu. Mnoh dialogy v tto knize byly rekonstruovny z poznmek a vzpomnek, z nich nkter jsou vce ne edest let star. V nkolika ppadech jsou do jedn interakce spojeny rozhovory, kter se pvodn odehrvaly v rznch obdobch. Vyvinuli jsme vekerou snahu, aby v tchto pasch nedolo k naruen podstaty, ducha a zkladnho emonho naladn. sti nkterch kapitol (nap. o Allenu Ginsbergovi, G. Gordonovi Liddym, Cary Grantovi, Charlesu Mansonovi, Thomasu Pynchonovi a Eldridgovi Cleaverovi) jsou voln zpracovny podle starch dl autorovch. V nkolika mlo ppadech byla zmnna jmna osob, kter nejsou a pravdpodobn si ani nepej stt se osobnostmi veejn znmmi. Jakkoli podobnost mezi postavami tto knihy a skutenmi lidmi, ijcmi i zemelmi, je zcela zmrn.

Prolog Moje pojet mho poet Byl jsem poat na vojensk zkladn ve West Pointu ve stt New York v noci 17. ledna 1920. Den pedtm byl alkohol prohlen za nelegln drogu. V kronice vojensk akademie stoj, e onoho sobotnho veera se v Dstojnickm klubu konala tanen zbava. Kdy byl te alkohol ilegln, zaalo mt jeho povn zniehonic adu pitalivch a mrn nemravnch implikac. Bouliv lta dvact mohla zat. M matka Abigail asto vzpomnala, jak se bhem jejho thotenstv vznel nad ulic, kde bydleli dstojnci, odr na erno ve van plenho ginu jako tk smog. Mj otec Timothy, pezdvan Tote, se prv v t dob mnil ze socilnho pijana v alkoholika. Kdy mi pozdji dval rady do ivota, kval, e prohibice byla patn, ale jet hor by bylo, kdyby vbec dn chlast nebyl. Byla to pozoruhodn noc! Mui v pardnch uniformch a blch rukavicch, eny v dlouhch veernch rbch a s mikdy nakrtko stienmi ve stylu Antoine de Paris. Mme-li vit svdectvm pamtnk, byla flirtu pstupn, nicmn ctnostn Abigail nejkrsnj enou na zkladn: vlasy ern jako uhel, hebk mln ple, pvabn postava, kter jako by vypadla z mdnch asopis s ilustracemi Charlese Gibsona. Tote byl arogantn jako obvykle. Sportovec kadm coulem, vysok a thl, postval u baru a ze stbrn ploch nprsn lhve dolval ilegln rekrean drogu do sklenic kapitna Omara Bradleyho, kapitna Geoffreyho Prentice a poruka George Pattona. Abigail, oputn u stolu pokrytho ubrusem v pe nevaln osvtlenho slu, se bavila se svm ptelem generlem Douglasem MacArthurem, nelnkem akademie, kter ji prv podal o tanec. Orchestr hrl "Just a Japanese Sandman". Poruk Patton, vyhlen suknik, to nemohl nechat jen tak a pi tanci generlovi Abigail pebral. Potom piel ke stolu, u kterho sedla Abigail, Tote. Lehce se pohupuje do rytmu "Missouri Waltz", mj otec pronesl: "Koukm, e tady sed jako uinn panenka Maria. Asi by to chtlo takov men zvstovn." Abigail, jej lehce naruenou duevn rovnovhu prozradil pouze ten nejjemnj rumnec, sklapla vj, s grci povstala, vesele zamvala svm spolenkm a odebrala se do atny. Kapitn Timothy Leary nepli jist dil svj Packard k domu na Dstojnick td, pobrukuje si pi tom "Somebody Stole My Gal". Tam moje matka odela do lonice, pevlkla se do non koile, poklekla vedle postele a jala se modlit. Zdrvas matko milostipln Tote si namchal drink z naerno plenho ginu. Vyprzdniv sklenku, peel trochu nejistm krokem do lonice, svlkl si modrou armdn uniformu se dvma stbrnmi prmky a sundal si ern boty, ern hedvbn ponoky a bl podvlkaky. Nathl se vedle Abigail a zahjil onen ponkud kroben fertilizan ritul, tak typick pro jeho generaci. Zhruba dva tdny pedtm bylo jedno skvl vajko peliv vybrno z asi milionu svch druh uloench v tle m matky a vydalo se za svm ivotnm dobrodrustvm. Pomalu a jemn

klouzalo jej Fallopovou dlnic, a dosplo, prv on noci 17. ledna 1920, na msto pedurenho rendezvous. Pn s Tebou V okamiku ejakulace Tote deponoval pes 400 milion svch spermatozo do "reproduknho traktu" m matky. Ve vdeckch kruzch se stle rzn nzory ohledn toho, co se udlo potom. Podle tradinch biologickch scn se onch 400 milion spermi, z nich kad obsahovala jednu moji polovinu, okamit pustilo do jakchsi zvod v plavn, navzjem do sebe strkalo a narelo, klikovalo zuiv a hnalo se vped jakmsi australskm kraulem a flagelantskm stylem pomoc svch ocsk, krtce kad ze spermi se usilovn snaila vyhrt tyto zvody, aby mohla znsilnit chudka poddajnou a receptivn slenu vajko. K reprodukci pak dajn dolo tehdy, kdy spn spermie-sportovec nsilm pronikla do vajka. J vak tuto teorii poet co nejvnivji odmtm. J jsem nebyl reprodukovn! J jsem byl stvoen jakoto vsledek inteligentnho, teleologickho procesu Pirozen volby. Ukazuje se, e ten vysmvan a zneuznan Lamarck nevaln povsti m pravdu, pinejmenm na tto dleit rovni RNA. Stejn jako vy, i j jsem byl peliv a rozumn znovu-stvoen, abych sehrl uritou nutnou lohu v evoluci naeho druhu. Vbr spermie, kter provede oplodnn, a tak rozhodnut o konenm rozdlen chromozom, to ve uinilo Vajko, tedy ona. Ona mla posledn slovo. Poehnan jsi mezi enami Shledal jsem, e jsem byl pesn podle plnu vystelen do Abigailiny re-krean laboratoe, do t tepl rov jeskyn podobn ocenu, ve kter pulzuj voav signly a probhaj j nejrznj chemick instrukce. Zde jsem se til stavu nevslovn Blaenosti, kter tak asto popisuj mystici. Kdesi ped sebou nahoe jsem spatil Ji, Slenu Vajko, a vidl jsem okamit, e ona rozhodn nen njak pasvn prostoduch cosi s kulatm bkem, kter ek, a je zbouchne prvn sotva dechu popadajc svalnat a ucen spermie, nbr naopak e je to svtlkujc slunce, kter vyzauje jakousi pobavenou dobromyslnou inteligenci a je obklopen magnetickmi poli, zjeenmi fosforeskujcmi radarovni antnami a laserovmi obrannmi zazenmi. Na toto bjen, Elegantn, Vzdlan a Zkuen Vajko rozhodn nebylo mon vlett jenom tak, s primitivn chlapskou dychtivost. Zarazil jsem se a napicoval ui, j, opozdilec, a prohlel jsem si mnostv jeho sensorickch trbin, snae se deifrovat signly, kter vyslalo, a vbec si pedstavit, What Does WoMan Want, co vlastn ena chce? Cel moje karira na tom zvisela. Zkouel jsem pirozen tak rzn triky, abych upoutal jeho pozornost. Asi psobily, protoe jaksi jemn magnetick pitaliv sla mne lehounce nesla skrze Velk vajenkov kanl a potom Bulvrem rozdlench gen, piem jsem ctil, jak jsem vemon men a ven a oceovn a jak je o mne nakonec jakmsi chichotavm zpsobem usilovno a zrove jsem podrobovn vcviku a vyuovn. A poehnan plod ivota Tvho S nejvt jemnost jsem byl uvdn do toho mkkho, smetanovho domova, m tenouk hadovit tlo se doslova tetelilo rozko.

m vc jsem byl vtahovn do t solrn sfry, tm vc jsem se rozplval ve vrech hav inteligence. Sbohem. Bu vtn! st 1 METAMORFZA: KONEC STARHO ivot vjimench jednotlivc se neme odehrvat mimo generaci samotnou. Jedn-li se nap. o ryby, je onm generanm prostedm voda, ve kter ij. Generan senzitivita, kterou sdlej s ostatnmi, vykazuje daleko vy signifikanci ne vlastnosti, ve kterch se jednotlivci navzjem li. Landon Y. Jones Great Expectations: America and the Baby Boom Generation Nov civilizace vznik v horizontu naich ivot a zaslepen lid se vemon sna ji potlait. Tato civilizace s sebou pin nov styl rodinnho ivota; promuje zpsoby prce, milovn a it vbec; je pinou novch politickch konflikt; a je konen pozadm, na kterm vechny tyto zmny probhaj, je zmnnm vdomm... svit tto nov civilizace je jedinenm a navsost explosivnm faktem poznamenvajcm dobu, kterou ijeme. On je tou stedn udlost, klem k pochopen let, kter jsou ped nmi. Je to udlost tak veobshl, jakou byla ona Prvn vlna zmn, kter se dala do pohybu ped deseti tisci lety v souvislosti s vynlezem zemdlstv, nebo celou planetou otsajc Druh vlna, sputn prmyslovou revoluc. My jsme dtmi pt transformace, Tet vlny. Alvin Toffler To nen chvstn, pokud jsi to ovem skuten udlal. Dizzy Dean - italsk bsnk, politik, psycholog a vizion pvodem z Toskny, vytvoil jeden z nejvtch filozofickch systm stedovku. Jeho ivot byl pln protiklad. Intelektuln strnkou sv osobnosti se soustedil na uctvn enskho principu (personifikovanho v osob milovan Beatrice) a na systematickou kritiku institucionalizovanho nboenstv a autority papee. Pro svj odpor vi svtsk moci papee Bonifce VIII. upadl v nemilost a ve vku sedmaticeti let byl vypovzen z Florencie. V exilu Dante napsal Boskou komedii, rozshlou alegorickou autobiografii, kter ve svm encyklopedicko-epickm tvaru pedstavuje syntzu umleck tvorby a poznn sv doby. V n bsnk putuje skrze minulost (Peklo) a souasnost (Oistec) do budoucnosti (Rj). Komedie je tak klasickm vylenm lidsk evoluce a jejm hlavnm tmatem je postupn porozumn jednotlivm stupm rstu a rozvoje. Danteho poselstv bylo jet zesleno tm, e je vyslovil v mateskm jazyce namsto latiny, uvan knskou byrokraci. Mezi jeho dalmi dly najdeme pojednn o lsce Vita nuova, disertaci na podporu humanistick vdy Convivia a spis De

Monarchia, vmluvnou obhajobu svtsk moci jakoto protikladu moci papesk. 1. Hledn kle 22. jna 1955, Berkeley, Kalifornie Pesn tam, kde dle bsnka je lidsk ivot v pli se svou pout, v den mch ptatictch narozenin, vstoupil jsem do mst nejtemnjch. Marianne, moje nn a milujc ena, matka Susan a Jacka, se zabila. Bylo kaln sobotn rno. Mli jsem koupen lstky na fotbalov zpas mezi California Golden Bears a USC Trojans. Probudil jsem se s kocovinou, ale okamit jsem ctil, e Marianne nen vedle mne. Vylezl jsem z postele a motal se po dom, aludek jak z olova; volal jsem ji. "Marianne." Ticho. Vybhl jsem ven. Gar byla zaven, ale vevnit jsem slyel bet motor. Pil jsem sekvojov vrata a ctil piboudl dech vfuku. Konen se mi podailo otevt. Marianne sedla na pednm sedadle, uvolnn, chladn. Nae dv dti, Susan (osm let) a Jack (est), kter probudil mj kik, stly ve vratech v pyamu a s vytetnma oima. "Susan," kikl jsem, "b pro hasie a ekni, a vezmou kyslk." Hasii pijeli. Bylo pozd. Marianne ns ponechala sob samm. Jaro 1959, Florencie, Itlie il jsem v podkrovnm byt, ze kterho byl vhled na kupole a ve tohoto stedovkho tosknskho msta. Z terasy jsem se dval dol na pomalu plynouc Dantovo Arno. Susan bylo nyn dvanct a Jackovi deset, byli tady se mnou a chodili do americk koly kousek vchodn od Ponte Vecchio. Byl jsem skoro na mizin, vyhldky na zamstnn mizern. A do loska jsem byl spn psycholog, publikoval jsem adu vdeckch prac a vyly mi tak dv knihy o diagnostice osobnosti, kter vzbudily pozornost. Po estncti letech prce ve vzkumu a vuce jsem odeel z msta editele psychologickho vzkumnho centra v Kaiser Foundation Hospital v kalifornskm Oaklandu. Dvodem mho odchodu bylo naprost vnitn zmaten, kter jsem ohledn sv profese pocioval. Po deset let mj vzkumn tm sledoval a vyhodnocoval statistiky spnosti v psychoterapii. Zjistili jsme, e a byl typ psychiatrick lby jakkoli, vsledky byly stejn neradostn. Asi u jedn tetiny pacient se stav zlepil, tetina na tom byla stejn a posledn tetina zaznamenala zhoren. Kontroln skupiny bez jakkoli lby vykazovaly stejn statistick vsledky. Vzdor vekermu svmu sil nenala dosud psychologie zpsob, jak stimulovat podstatn a pedvdateln zmny lidskho chovn. Uvdomil jsem si, e vykonvm profesi, jej metody jsou podle veho nepli inn. Posledn rok jsem il v dobrovolnm exilu v Evrop, z penz erpanch z malho vzkumnho grantu a z pojistek, etl jsem filozofick dla a pemlel. Nemohl jsem se smit se zjevnm faktem, e lidsk bytosti, dokonce i ty nejvzdlanj, nejsou s to zvldnout problmy lidsk pirozenosti: netst, omezenost, nchylnost ke konfliktm. Tato osobn i profesn mizrie zamoila cel obdob studen vlky a atomov bomby. Od Hiroimy bylo

vechno jaksi patn. Na star vypjen Olivettce jsem prv dopsal definitivn verzi rukopisu s nzvem The Existential Transaction. V knize jsem navrhoval nov, humanistick metody stimulace zmn chovn. Snad poprv ode dne mch ptatictch narozenin jsem poctil jaksi zblesk entuziasmu. Zdlo se mi, e jsem piel na zpsob, jak by lid mohli ovldat svj osobn vvoj. Nyn jsem musel najt kliniku nebo univerzitu, kde bych tyto ideje mohl ovit v praxi. Zazvonil zvonek a za dvemi byl Frank Barron, zarostl, v tvdovm obleku, v keltskch och jiskry inteligence a vzpoury. Mj star ptel a kamard z mokr tvrti z dob naich postgradulnch studi v Berkeley se pozdji stal svtov uznvanou autoritou v oblasti psychologie kreativity. U na univerzit Frank propadl vniv ve, e nuklernmu holocaustu me zabrnit jedin psychologie, a to tm, e pivod zsadn zmnu rozvrhu a zamen lidskho mylen. Barron ml sabbatical a cestoval po Evrop. Hoel touhou vyprvt mi o jistch neobvyklch pokusech, kter uskutenil zcela nedvno. Jeho vzkum kreativity ho dovedl do Mexika a tam se setkal s jednm psychiatrem, kter mu lil sv vize a stavy transu po poit takzvanch "kouzelnch hub". Frank pivezl pytel onch hub do Berkeley a vyzkouel je. V tomto moment jsem Frankovi pestal rozumt, kdy tak bsnil o zjevench a` la William Blake, o jakchsi mystickch vhledech a transcendentlnch perspektivch, to ve v dsledku poit tch hub. Dlalo mi to trochu starosti a na ptele jsem nalhal, aby se s ohledem na svou vdeckou kredibilitu pokud mono vysthal hovor na toto tma a v tomto duchu s ostatnmi naimi kolegy. Ne odjel, podal mi Frank dva praktick dkazy svho ptelstv. Ze svho vzkumnho grantu od Fordovy nadace mi dal 500 dolar na cestu do Londna, kde jsem ml udlat interview o kreativit s Arthurem Koestlerem.1) A dle mi ekl, e ve Florencii prv erp svj sabbatical profesor David McClelland, editel Stediska pro vzkum osobnosti na Harvardu. Teba by mi mohl pomoci sehnat msto. Profesor McClelland etl mou knihu The Interpersonal Diagnosis of Personality a o pracovn rozhovor projevil iv zjem. Na pt den mne pozval na obd. Profesorovi bylo asi ptatyicet a byl to huben mu s viz prezidenta Lincolna. Jeho ena Mary byla drobn a iv kvakerka. Oba pekypovali novoanglickm akademickm armem. S McClellandem jsme pak sedli na terase s vhledem na legendrn msto, kde byl domovem Dante Alighieri, popjeli lehk chianti a diskutovali o budoucnosti psychologie. McClelland si prohlel tituln stranu mho rukopisu a chtl vdt, o em to cel je. Vysvtlil jsem mu, e slovo existenciln pro mne znamen, e psycholog pracuje s lidmi v relnch ivotnch situacch, podobn jako kdy prodovdec pozoruje dn pmo na poli i na mezi. "Musme se zabvat lidmi takovmi, jac skuten jsou, a ne na n nsiln aplikovat klinick nebo jin modely." McClelland si zaplil kroucen italsk doutnk a pokynul mi, abych pokraoval. "A slovo transakce pouvm v tom smyslu, e by psychologov nemli sv pacienty jenom s odstupem pozorovat. V ppadech,

kter studuj, by mli bt osobn zaangaovni. Do kadho experimentu by mli vstupovat s ochotou mnit se stejn jako studovan subjekty. Nebo i vc." McClelland lehce povythl obo. "Vdec e by se ml sm mnit?" Vzal znovu rukopis a soustedn jm listoval. Dolil jsem vno a dumal o tom, zda se jet nkdy budu moci ivit psychologi. McClelland si sundal brle. Vypadal vn. "Vy v tto knize dte drastickou zmnu v roli vdce, uitele, terapeuta. Podle vs bychom nemli pomovat nae pokusn osoby, studenty a pacienty, uniformnmi veobecnmi standardy. Mli bychom se k nim chovat jako rovn k rovnm, n pstup by ml bt zaloen na vzjemn vmn informac. Je to tak?" "Pesn to jsem ml na mysli." "Pedpokldm tedy, e se nyn pokuste najt njakou nic zlho netuc vzdlvac instituci, kter by vs zamstnala, abyste v n rozjel nkolik aktivistickch vzkumnch projekt. Co si ovem nsledn vyd zmnu instituce samotn." "Tak njak to je," pipustil jsem. Ml jsem pocit, e je as popadnout rukopis a lpnout do pedl Susanina bicyklu. Dom to bylo s kopce. McClelland dolil do skleniek a zaplil si dal doutnk. "O. K., jsem ochoten nabdnout vm msto na Harvardu." "To myslte vn?" "Velice mne to zajm," ekl profesor McClelland. "To, o em tady mluvte, znamen nepochybn budoucnost americk psychologie. A rozhodn nejste sm, kdo k nco podobnho. Vdy i nkter skuten esa v na brani - teba Benjamin Spock, Carl Rogers, Abraham Maslow, Harry Stack Sullivan, Milton Gloaming - usiluj o to, aby se draz kladl na vnitn potencil a osobnostn rst, jeho zkladem je schopnost spolehnout se na sebe sama. Tak by se pacienti nemuseli dostvat do zvislosti na autoritskch doktorech a nejrznjch dogmatech. Vy tady navrhujete taktiku pro boj v prvn linii. Jste prv to, co potebujeme, abychom s tm na Harvardu trochu pohnuli." - filozof a psycholog, prvn vznan americk badatel v oboru drog ovlivujcch lidsk mozek. Syn swedenborginskho pastora a bratr romanopisce Henryho Jamese. Otec americk psychologie, pedevm dky svmu klasickmu spisu Principles of Psychology (1890). Na rozdl od autoritskch evropskch teori James klade draz na aktivn a sebeurujc vdom v procesu utven individuln reality. Jeho hypotza o poteb "vydobt si" vlastn skutenost z "nerozlienho prostorovho kontinua" se stala fundamentlnm principem drogov kultury 60. let. William James zahjil tradici vzkumu zmn mozku na Harvardu a okoval akademickou obec svmi experimenty s peyotem a s kyslinkem dusnm (rajskm plynem). Ve sv knize The Varieties of Religious Experience William James ukzal, e k nkterm dleitm rovnm inteligence, kter jsou normln pekryty limitovanm vdomm strukturovanm na bzi podmiovn, lze zskat pstup prostednictvm drog. 2. Harvardsk vizionsk stav Leden 1960, Cambridge, Massachusetts V t dob, na potku nov dekdy, Harvard svm masivnm

navrstvenm po stalet ukldan akademick tradice pipomnal nejspe jaksi vysoce prestin akademick korlov tes, kter skt obivu nejrznjm ivoichm ijcm pi pobe: brejlatm profesorm, neposednm asistentm, nervznm hoovitm postgradulnm studentm, pestrobarevnm studentkm nich ronk, kte se ovem tu a tam stvali koist do bezpe prchajcch fakultnch krab, ppadn t velryb-zabijk kissingerovsko-schlesingerovskho druhu, proplouvajcch tmito vodami sktajcmi bezpen toit na sv kadoron pouti na Wall Street i do Washingtonu a dalch pebohatch lovi, a zase zpt. Po pjezdu do Cambridge jsme se nasthovali do tpokojovho apartm v hotelu jen jeden blok vzdlenm od Stediska pro vzkum osobnosti. Nsledujcho dne jsem dti nechal zapsat do koly a vydal jsem se navtvit Calvina Pembroka, proslulho krejho z Harvard Square. "Prv jsem nastoupil na univerzitu, pane Pembroke, a potebuji njak vhodn aty." Pembroke na mne chvli zral pes brle, pak vydal souhlasn zamruen a vybral mi ty sprvn koile a knoflky do manet a tvdov saka s koenmi nivkami na loktech. Se svmi brlemi s kostnou obrubou na nose jsem byl dokonalou karikaturou profesora. Do obrazu nezapadaly jen moje bl tenisky, kter jsem nosil vude. Dwight D. Eisenhower prv uzavral svj posledn rok v ad a Richard Nixon byl viceprezidentem. Studen vlka se dostala do kritickho stadia v dsledku Castrova vtzstv na Kub a nsk invaze do Tibetu. Barney Rossett z nakladatelstv Grove Press doshl zruen zkazu en Milence lady Chatterleyov. V undergroundu byl bestsellerem Nah obd od Williama Burroughse. S velkm spchem se promtaly filmy Hiroima, m lska, ern Orfeus a Nkdo to rd hork. Librium, ppravek sniujc zkost, se stalo nejrozenjm prostedkem pro zmnu nlady, kter mla americk veejnost k dispozici. M akademick karira na Harvardu odstartovala bleskov. Mezi studenty bylo plno nespokojenosti s freudiny, jejich psychopatologickm teorim se tak dobe dailo v depresvn atmosfe bostonsk rezidenn tvrti Back Bay. Stoupenci Skinnerovy teorie podmiovn zase ztrceli sympatie kvli svm skupinovm manipulacm, kter brali smrteln vn. stav socilnch vztah prv zpracoval statistick pehled diagnostickch metod pouvanch v psychologii a moje prce The Interpersonal Diagnosis of Personality (prohlen za nejlep knihu v oboru psychoterapie za rok 1957) vyla z tto analzy velmi dobe. Kniha vzbudila zjem pro svoje nov pstupy k problematice zmn chovn.1) Zejmna postgraduln studenti ochotn pijmali nov techniky. Vili, e s humanistickou psychologi pichz nov, vzruujc, iv a optimistick ra vdy. Sdlem Stediska pro vzkum osobnosti byla hrzdn budova v puritnskm stylu, dm slo 5 v ulici s nzvem tm prorockm: Divinity Avenue (tda Bosk Podstaty). Nabdli mi nkolik kancel ve druhm pate, ale j jsem si vybral malou

mstnost pobl vchodu, bvalou pisrnu, protoe jsem chtl bt co nejbl centru dn. Mm kolem bylo vst postgraduln semin psychoterapie pro pokroil. Ale pln nejdv jsem musel najt nov pracovit pro klinickou praxi. Praxi samotnou jsem chtl decentralizovat. A doposud postgraduln studenti vtinou chodili do freudinsky orientovanch nemocnic a klinik, kde se pod jet dvala pednost mechanick aplikaci sterilnch a neinnch metod, jako byl Rorschachv test inkoustovch skvrn. J jsem vak studentm kal: "My musme eit problmy pmo v chudinskch tvrtch, v ghettech, v katolickch sirotincch a ve vznicch, zkrtka v pirozenm prosted, ve kterm lid skuten ij. Krizm musme elit tam, kde vznikaj, kde jsou obnaen, iv, v dungli vednho ivota na ulici." A tak jsme se studenty dlali rozhovory s narkomany, s policajty na ulicch, se socilnmi pracovnky v ternu. Uspodal jsem konferenci s Billem Wilsonem, zakladatelem nejspnj svpomocn skupiny Alcoholics Anonymous, a s Billem Dederichem, zakladatelem Synanonu. Moje zkladn otzka znla vdy stejn: "Jakm zpsobem ty sm mn lidsk chovn?" Bylo zejm, e decentralizovan terapie zaloen na metod "udlej to sm" a praktikovan v pirozench skupinch podle zsady rovn s rovnm, stejn jako rzn typy terapi orientovanch na klienta, e tedy toto vechno m sprvnm smrem, podporuje spolhn se na sebe sama a optimismus. Na druh stran i tyto metody byly asov velmi nron. Trvalo vdycky velmi dlouho, ne dolo k urit zmn lidsk povahy, ne se zmnily nvyky, kter se utvely po lta. Terapeutick rozhovor jsem odjakiva povaoval za pust tlachn. Freud poznamenal ji ped padesti lety, e vann v ordinaci nikdy neme mt slu srovnatelnou s pvodnmi emocionlnmi fixacemi z dtstv. Naznaoval, e k uvolnn neurologickch vazeb bude nutno pout fyziologickch (t.j. chemickch) prostedk. Pokud mi bylo znmo, a dosud dn podobn kouzeln lektvar neexistoval. Bylo skvl, e o nov cesty ke zmn chovn se zajmala spousta postgradulnch student a mladch pedagog. Profesor McClelland pivedl do stediska nkolik nekonformnch profesor, kte touili dlat nco novho, vzruujcho.2) Napklad v reprezentan rohov pracovn v pzem sedl snad nejsympatitj len pedagogickho sboru, mu, kter ml v nsledujcch udlostech sehrt vznamnou lohu. Docent Richard Albert byl vysok, chlapecky vyhlejc tictnk, psycholog s jistmi ambicemi v akademick politice. Byl duchapln a okouzlujc, vypadal jako velk tn dobromysln vrtc ocasem. Jakoto star mldenec byl Dick krom mne jedin, kdo byl ochoten konzultovat se studenty i ve veernch hodinch. Po veei, kdy u dti byly v posteli, chodval jsem na krtkou prochzku kolem mal kapliky swedenborginsk crkve, kter vypadala jako perkovnice. Pak jsem se vracel zpt do sv pracovny, kde jsem etl, psal, dolval si kalifornsk bl ze dvoulitrovch lahv, kouil marlbora a debatoval se studenty. Kolem mch dve prochzelo nekonen proces nervznch mldenc na podobn "pesasov" hovory k Dickovi. On sm tak asto zaskoil ke mn do pracovny a zapojil se do diskuse. Pak jsme si

nkdy jet li dt pivo a plnon sendvi na Harvard Square. Dickv otec byl v t dob prezidentem eleznin spolenosti New York, New Haven and Hartford Railroad, co byla instituce na pokraji bankrotu, kter se vak vzdor tomu tila zbytkm prestie a disponovala jistmi vyuitelnmi aktivy. Dick ze svch konex na eleznici obas til, pjoval si podkrovn apartm, kter si spolenost drela na Park Avenue, a tak jej sluebn vozy, ml pstup do nejtajnjch svatyn ndra Grand Central Station. Miloval zbavu a vzruen jako dt, byl to posledn lovk, u kterho byste pedpokldali nboensk i spirituln potencil. Dicka zboovaly dti. Byl vdycky sam ert, uml se stt jakoby jednm z nich, a tak ho mli rdi chlapci, dvojata profesora McClellanda (ostatn byl jejich kmotrem), i potomci dalch vznamnch profesor. J jsem mu byl vdn za lsku, kterou zahrnoval m dv dti. Rok skryt v docentu Alpertovi velice iv reagoval na spodn tn mch mylenek, kterm bylo jejich zaclen proti establishmentu. Nae spojenectv se vyvinulo zcela pirozen, urit tak dky postojm, ke kterm jsem dospl ji v ranm dtstv pod vlivem jist podvratn knihy. Znal jsem ji tehdy mlem nazpam a jej dva hrdinov, vzpurn a nepoddajn kumpni Tom Sawyer a Huckleberry Finn, se stali mmi vzory. Byli pro mne ztlesnnm samotn podstaty Ameriky. Tak jako Tom Sawyer i j jsem dychtiv hltal historick romny a rzn hrdinsk pbhy. Jako on i j jsem il ve fantasticko-mtick zemi pln dobrodrustv, uhbal jsem pm, kdy jsem na kole rozvel kurrn potu z Pony Expressu, ukrval jsem se ped svmi blmi rodii v tp na dvorku za domem, plil jsem se z okna svho pokoje a pak po stee a dol po okapov roue pi svch nonch vpravch, pod rznmi zminkami jsem snmal sousedm otisky prst a sv nic netuc ptele jsem stopoval jakoto spolenk jist detektivn kancele. Okamit jsem odhadl Richarda Alperta coby potencilnho Hucka vedle sebe sama jako Toma. ekl jsem mu, e mm v plnu strvit lto v Mexiku a Dick, jen ml pilotn licenci, navrhl, e koup letadlo a vydme se spolu na cestu do oblasti Mexickho zlivu a Karibiku. V m pracovn se zastavil profesor McClelland. Na fakult se uvolnilo msto na jeden rok. Jestli bych ml njak nvrh. Ten pstup k moci mi vyrazil dech. Sm jsem byl v mst teprve asi est tdn a editel mne u d, abych mu doporuil dalho lena profesorskho sboru - a na Harvard, na jeden z nejprestinjch post. Vzal jsem to jako pleitost splatit dluh. Navrhl jsem Franka Barrona a vypotal spoustu jeho pednost. McClelland zvedl telefon a hned volal ped cel kontinent Franka a jeho fa Donalda McKinnona, editele Institutu pro diagnostiku a vzkum osobnosti v Berkeley. Vechno bylo domluveno bhem nkolika dn a Frank se stal pro pt rok hostujcm profesorem v naem stedisku. Snadnost, se kterou k transferu dolo, mne ohromila. Teprve pozdji jsem se dozvdl, e existuje jaksi dohoda o prbn vmn vzkumnch pracovnk mezi tmito dvma

diagnostickmi pracoviti. Koneckonc na tto pikov rovni se znal kad s kadm. Zajmalo mne, jak tyto mocensk st funguj, tm spe, e krom psychologickch pracovi v nich byly zapojeny i vldn instituce. Frank mi zavolal a podkoval za doporuen. Domluvili jsem se, e jakmile na podzim pijede, pronajmeme si spolen dm. Ostatn moje dti strka Franka milovaly. On nakonec slbil, e se za nmi pijede podvat v lt do Mexika. Chtl se tam pokusit vyptrat, kde rostou kouzeln houby. Oddval se pedstavm, e tyto houby, kter vyvolvaj vize a stimuluj kreativitu, by mohly bt onm hledanm nstrojem ke zmn chovn. "Uvidme, Franku." - vlastnm jmnem Samuel Clemens, se narodil a vyrstal na americkm Pomez v dob vrcholc expanze na Zpad.1) Stejn jako jeho nejvt literrn postava, Huckleberry Finn, i Mark Twain sm dal sbohem koln dochzce u v mladm vku a "vydal se do svta", proval nejrznj dobrodrustv a erpal ivotn moudrost z pozorovn lid na svch cestch.2) V roce 1870 se oenil a jeho bohmsk dny skonily. Dky satku se dostal do prosted vysok buroasie, il v luxusnm rodinnm sdle v Connecticutu, zaloil rodinu, psal knihy, podnikal pednkov turn. Bhem nsledujcch ptadvaceti let vytvoil sv nejist charaktery, hrdiny, kte jsou kvintesenc adolescentn revolty: Toma Sawyera, Hucka Finna, Puddinheada Wilsona. Jeho knihy oslovily mnohem ir okruh ten, ne dla jeho koleg a pedchdc. Twain toti, podobn jako Dante, mluvil k lidem pmo, jazykem, ktermu rozumli. Osobn tragdie (ztrta manelky a dvou dt) a obchodn nezdary, stejn jako ostr vdom nstupu materialismu a militaristickho oportunismu, kter infikoval zpadn pomez bezprostedn pot, co bylo osdleno, to ve postupn promnilo autora v lovka hluboce cynickho. Jeho dla z pozdnho obdob se pohybuj na pomez satiry a pornografie, pedznamenvaj ernou komedii, existencialismus a punk, a tvo tak ostr kontrast k jeho ranm knihm plnm prostoty a optimismu. Po Twainov smrti jeho dcera, veden snahou uchrnit rodinu ppadnch pot, brnila zveejnn mnoha jeho dl zamench proti establishmentu. 3. Usmen s vdovou Douglasovou Jaro 1960, Harvardova univerzita To, e jsem pesdlil na Harvard, mi pineslo mnoh sociln vhody, z nich nejdleitj bylo usmen s mou ovdovlou matkou Abigail. Matka ila se svou sestrou, mou tetou Mae, v dom, v nm se ped dvaasedmdesti lety narodila. Teta Mae proila v tomto blm devnm venkovskm staven, kter mj praddeek postavil jet ped vlkou Severu proti Jihu, cel svj ivot. Tyto dv nbl puritnsk dmy ily uprosted konzervativnho spoleenstv uitelek na odpoinku, vesms katoliek irskho pvodu; vechny (s vjimkou m matky) byly star panny. Hlavnm tmatem konverzace na jejich ajovch dchncch byly jejich rodiny. Od smrti Marianne nemla chudk Abigail o svm jedinm dtti prakticky co ci. To vechno se zmnilo, kdy jsem se znenadn objevil na Harvardu coby len akademick obce. Matka tm byla velice potena. Hned o prvnm hezkm jarnm vkendu

jsem naloil dti do vypjenho auta a vyrazil po massachusettsk dlnici na nvtvu. 1920-1930, Springfield, Massachusetts V dob mho dtstv byl Springfield, rodit m i mho otce, pjemn, stedn velk prmyslov msto. Kdysi bylo djitm Shaysovy vzpoury (1786-7), prvnho ozbrojenho vystoupen proti autorit americk vldy, co mstu zajistilo jistou proslulost. Pozdji se stal Springfield jednou ze stanic tzv. Underground Railroad, mstem, kam smovali otroci prchajc z Jihu za svobodou. Rodina Learyovch pochzela z msta, byla uhlazen, zmon a nesmrn pitaliv, alespo pro mne. Jej bostonsk vtev ze sebe vydala nkolik lka, z nich nejprominentnj byl profesorem na Tuftsov univerzit a po lta vrchnm lkaskm inspektorem msta Bostonu. Tento vhlasn dr. Timothy Leary, po kterm pojmenovali mho otce i mne, napsal nkolik klasickch dl o krevnm obhu. Learyov pili s prvn vlnou irskch emigrant, kte se vyvihli prostednictvm zloinu, usilovn tlesn prce a politiky do vysokch odbornch a vdeckch kruh novho kontinentu. Dd Leary byl povaovn za nejbohatho irskho katolka v zpadnm Massachusetts - ml realitn kancel na Hlavn ulici. Sbral plakty herc a hereek 19. stolet, pijmal hosty z uench kruh a snail se nic nevdt o divokch eskapdch sv rodiny. V dob, kdy jsem piel na svt, byl ji na odpoinku a vtinu asu trvil v obrovskm pokoji obloenm knihami. M nejivj vzpomnka na ddeka je z jednoho zimnho veera, kdy mne uvidl sedt na podlaze sv studovny a st Life on the Mississippi. Ptal se mne na mou etbu. Odpovdl jsem, e petu osm a deset knih tdn, a on chtl vdt, co jsem se z nich dozvdl. Pak mi pokynul, abych ho nsledoval do jeho lonice, do t vem zapovzen svatyn, kam mla pstup jenom sluebn. Do non koile se pevlkal s takovou prudrn obratnost, e jsem jaktiv nespatil ani kousek jeho tla. "Devt dt, est vnuk," mumlal, "vichni mlem negramotn a zral tak pro peklo. Jedin, kdo tady te, jsi ty." Vsoukal sv kehk tlo do postele a pokynul mi, abych pistoupil bl. "Kolik je ti let?" "Deset." "Ty jsi nejmlad a posledn, proto ti dm nejlep radu, kterou znm." Posadil se na posteli. "Nikdy nic nedlej jako nkdo druh, chlape. Rozum mi?" "Nevm, pane." "Vdycky hledej svoji vlastn cestu. Sna se bt jedin svho druhu. U rozum?" Stle jsem si nebyl jist, ale ekl jsem, e ano. "Dobe. J te jdu spt. U dve zhasni." To byla jedin smyslupln slova, kter mi kdy ekl. Jakousi kvintesenc zvltnho kouzla domu Leary byl strc Arthur. Akoli v souvislosti s nm nikdo nikdy nemluvil o homosexualit, ba dokonce na ni ani nepomyslel, ze zptnho

pohledu je zejm, e homosexulem byl. Vlastnil nkolik hogo-fogo butik pro dmy v Palm Beach, v Saratoze a ve Springfieldu a jezdil na mdn pehldky do Pae a do New Yorku, doprovzen svmi krsnmi prodavakami a modelkami. Ze svch cest enm vdycky pivel velice chic drky - m mamince koich, perky tet Sarah. eny zboovaly zentilho starho mldence Arthura: pesn vdl, co se jim lb. Tak moje rozafn teta Sarah ila v rodinnm sdle Leary. Byla sympatick, srden a milovala hudbu. Jej syn Phil, hezk mu s usmvavma oima a vdycky v dobr nlad, byl o patnct let star ne j a mezi dosplmi to byl mj jedin ptel. Pozoroval jsem, jak se Phil dvoil Anit, a nakonec si ji vzal: tu modern krasavici s havranmi vlasy, kter kouila cigarety znaky Murad tm nejelegantnjm zpsobem, vydechujc kou nosem. Ach, Anito! Byli tady jet dal tety, strci, bratranci a sestenice Learyovi, vdycky se odkudsi znenadn vynoili, dlali scny a skandly, aby po chvli zase nkam beze stopy mizeli. Teta Frances utekla do Kansas City s jakmsi protestantem a Toteho za n poslali vlakem, aby ji pivedl zptky. Sestenice Sissy si vzala bohatho episkopalina, nae - chra ns pnbh a vichni svat - odplula parnkem do Pae, kde se rozvedla. Tyto pchody a odchody doprovzely pendhern scny, jako vystien z kovitch seril. Learyov byli vniv a elegantn, pln jin ne rodina m matky. Ferrisovi pochzeli z konzervativn, zbon a zmon venkovsk vrstvy. ili v Indian Orchard, msteku asi est mil vchodn od Springfieldu. Sv prarodie z matiny strany, babiku a ddeka Ferrisovy, jsem nikdy nepoznal. Zemeli bhem epidemie chipky v roce 1918, zanechave m tet Dudu ponkud okletnou vmru polnost a dva statky. Teta Dudu byla plach, fanaticky zbon stvoen s viz sktka. Snaila se, ostatn dost marn, dirigovat rodinn zleitosti se zbonost hodc se spe na irsk venkov, sedvala cel dny na pohovce, klapala svm umlm chrupem, mumlala modlitby a etla katolick nboensk traktty. Jak se vzhledem k jejmu ctyhodnmu postaven hlavy rodiny sluelo, spvala teta Dudu v pnsk lonici nazvan "ddekovm pokojem", na poest toho neohroenho farmskho tyrnka, kter dm kdysi postavil. Teta Dudu chodvala spt velmi brzy. Ne usnula, nechvala si do postele pinet lftruk, co byla sklenka whisky smchan s horkm mlkem. Kdy zase jednou utekla m matka od mho otce do domu Ferrisovch, byla povinnost nosit tet Dudu jej veern lk svena mn. Chodval jsem s npojem opatrn po schodech nahoru, obas jsem k nmu piichl a vdy hluboce asl nad jeho prapodivnm, dost nechutnm odrem. Ale ostmu zraku tety Mae tato m ichac neest neunikla. Oznmila, e nadle mi nen dovoleno vykonvat m posln. Ten zkaz spolu s vn likru byly mon spoutcm mechanismem m learyovsk pirozenosti. Pehnan bdlost zapsobila v opanm smru a j jsem ji jednou provdy asocioval - hork mlko s morbidn ctnost neznajc ertu. Nikdo z Ferris svzanch s venkovem toho v industriln kultue

mnoho nedokzal. Hvzdou rodu byl jeden ze strc, pter Michael Cavanaugh, kter studoval v m a stal se monsignorem a pslunkem vatiknsk hierarchie. Jakoto knz bohat crkve vedl otec Michael velkopansk ivot a hodn cestoval, nechvaje se vozit ofrem. Byl vysok a z jeho impozantn postavy v ernm knskm rouchu, obklopen italskm umnm, vyzaovala jaksi a feudln arogance. Dm Ferrisovch, ve kterm jsem v dtstv tak dlouho il, byl bizarnm skladitm religiznho umn. M tety uitelky se o letnch przdninch vdycky vypravily lod do Evropy, navtvovaly tam katedrly a muzea a vracely se s barevnmi reprodukcemi italskch a holandskch mistr. U ve svch pti letech jsem dovedl rozeznat rzn typy Madon a Narozen Pn, znal jsem vemon umuen a nanebevstoupen, zzraky a svat disputace od Tiziana, Raffaela, Giotta, da Vinciho. Nepamatuji se ani na jedin ppad trochu uvolnnjho vesel na statku. Klan Ferris byl nejctihodnj irskou katolickou rodinou ve mst a v mstnm kostele sedli jeho lenov ji sedmdest let ve druh lavici na svatojosefsk stran. V dom Ferris vldla nedvra k lidem i k sexualit a tato nedvra se sousteovala pedevm na Toteho, jen tam ostatn jakiv nevstoupil. Tetu Mae svatba mho otce a matky tak zdrtila, e ti dny plakala a zapsahala Abigail, aby nejezdila na svatebn cestu. Jansenistick fobie ze sexu zde dostala charakter obsese. Kad innost, kad kniha, film i divadeln hra, vechno bylo peliv zkoumno, aby nebyl pehldnut sebemen nznak erotiky. Ve svm ranm dtstv jsem se tak setkal se dvma naprosto protichdnmi modely. Klan Ferris: tradicionalistick, orientovan na rodinu, podezrav vi vemu, co v ivot pin radost, co je frivoln nebo jen mdn. Proti tomu Learyovi: elegantn a sexy, milovnci zbavy a rozptlen, soustedn na svou individualitu. Kad Leary okzale vystavoval na obdiv svj osobn jedinen styl. Pro Ferrisovy byla zkladn jednotkou existence vesnice a jej pospolitost. Doktrnm hlsanm crkv a nzorm soused byla pikldna hodnota nejvy. Ferrisovi odsuzovali Learyovy za to, e byli egoistit. Learyov se naopak jen zdkakdy namhali o Ferrisovch vbec mluvit, prost proto, e se u nich nikdy nic nedlo. Pro Learyovy bylo individuum to, o b, a m temperamentnj, tm lpe. Jako dt mne pochopiteln Learyovi pitahovali. Bratranec Phil pedstavoval pro mne jaksi learyovsk vzor i prototyp. Vn teenager, sportovec a vborn hr bride, naprosto se odmtal rozilovat nebo znepokojovat vemi tmi melodramaty, kter vila kolem ns. Kdy mi bylo sedm, zaal se dvoit atraktivn mlad en, kter se poslze stala mou tetou Anitou. asto jsem je pekvapil, jak se objmaj v atn. Oba byli to, emu se k "kus", byli pod spolu, chichotali se a hihali, neustle obklopeni atmosfrou legrace a vzruen. Phil nebyl ambicizn. Po smrti strce Arthura pevzal sice jeho butiky, ale vtinu asu trvil v expedici, szeje na konky a na vsledky movch her. Pod dokola mi opakoval svoje krdo: "Bu astn." Na to, e byl irsk katolk z Nov Anglie a e byla tict lta, byl avantgardn aa.

Kontrast tchto dvou polarit, Learyovch a Ferrisovch, vyvolval ve mn jist zmatek. Miloval jsem maminku a pozdji jsem porozuml i jej touze bt respektovanou enou prosperujcho zubae. Jene zleitosti klanu byly u matky na prvnm mst. Nejmn hodinu denn trvila u telefonu v rozhovoru s tetou Mae, pidrujc si sluchtko u levho ucha a opakujc vn to sv: "A-ano, a-ano." Ve vzpomnce se mi uchoval obraz m matky z doby, kdy mi bylo asi deset let. Kolem trvnku za domem pstovala maminka kvtiny. Jednoho dne jsem si hrl s mem, a najednou jsem ji zaslechl vzlykat. Bel jsem do zahrady. Sedla tam na zhon v hln a plakala, protoe n nmeck ovk poniil jednu kvtinu. Sukni mla vykasanou a ke stehnm a na punoe j utkalo oko. Jej tv byla zmakan v grimase zrmutku. U tehdy jsem v jejm smutku ctil okzalost a narcistn. Vypadala jako njak Tizianv muednk, vyvajc se tady na zahrad v ltosti nad prvotnm hchem. Urit jsem si u tehdy umnil, e moje budouc ena mus mt pesn opan temperament, ne jak mla Abigail. Od t doby jsem si vdycky vybral jen ty nejdivoej, nejveselej, nejmodernj a nejvc velkomstsky vyhlejc dvky. nor 1960, Indian Orchard, Massachusetts Sjel jsem z massachusettsk dlnice na vjezdu v Ludlow a blil se k svmu rodnmu mstu nejdv po most pes eku Chicopee, potom kolem automatu, kde jsem si kdysi kupoval vzruujc asopisy Spicy Detective a Spicy Adventure, projdl jsem kolem dom v ulicch, kam jsem za dvacetistupovch mraz doruoval vnon potu, kolem hotelu Indian Leap a dl kolem pol, kter kdysi rodina m matky prodala pod cenou spolenosti Chapman Valve. Nakonec jsem zaboil k vjezdu do statku. Matka a teta Mae se vybatolily svm drobnm krokem starch dam, aby ns pivtaly. Vypadaly skvle, byly tak kehouk a kvokaly nadenm. A pece jsem byl ostrait. Jet i ve svch tyiceti jsem se ml na pozoru, pipraven brnit sm sebe i dti ped zbsilm moralizovnm tety Mae. Bylo toho tolik, o em bylo teba se vzjemn informovat, a hovor pjemn plynul. Rozmlouvali jsme o Florencii, o Uffizich, o Michalangelovch sochch. Dti vyprvly vesel historky z evropskch kol a jako kdy biem mrsk vysypaly ze sebe nkolik vt v italtin. Matka a teta Mae pijaly moje pozvn na pt tden na obd do hotelu Copley Plaza. Pak jsme usedli k nedlnmu obdu. Na programu byly oblben lahdky: peen kue, bramborov kae, klikvov omka, hrek, salt, tepl peivo. Kdy si matka sundala zstru a pila ke stolu, pronesla svou tradin vtu, kterou jsem pedtm slyel aspo tisckrt: "No, jedla jsem v nejlepch restauracch v New Yorku i v Pai, ale nikde si lovk nepochutn tak jako doma." S tm vichni souhlasili. Teta Mae v ele stolu se ped jdlem nahlas pomodlila: "Poehnan jsou, Boe, dary, kter nm ve sv tdrosti dv, skrze Pna naeho Jee Krista, amen." Dti jsem pedem pouil o tto procedue, a tak sklonily hlavy a zavely oi jako dobe vycvien jezdet kon. Matka i teta Mae kvitovaly jejich vkon souhlasnm pokvnutm.

Obd znamenal totln spch. Matka zila a teta Mae se mlem usmvala. Konen, po tyiceti letech starost a zklamn, se matiny sny zaaly vyplovat: jej syn byl profesorem na Harvardu a rodina znovu sjednocena. I teta Mae byla zjevn potena. Nikde neshledala sebemen znmku nepravosti. Jejm zvykem bylo dret v prav ruce srolovan noviny, asi tak jako krlovna Viktorie ezlo. Tu a tam, aby trochu zmrnila matin entuziasmus, utrousila: "Ale prosm t Abby, ml u", a lehce klepla matku novinami po ruce. Slunce u zapadalo a my jsme si na odchodu oblkali kabty, kdy si mne teta Mae vzala stranou. "Udlals dnes sv matce velkou radost." "J vm. To je skvl, ne?" "Ale dve jsi ji velmi asto zarmucoval, Timothy." Pikvl jsem. "Na Harvardu te pote mt nebude, e?" "Pote?" mlem jsem vykikl. "Jak pote?" "Ty v, co myslm. Vyhozen ze stedn koly, Vyhozen ze Svatho Ke. Nucen mlen ve West Pointu. Vyhozen z Alabamsk univerzity. Mariannina smrt. Pak ten tk do Evropy. Jestli bude mt pote i na Harvardu, bude z toho mt tv matka smrt." "Harvard, to je nco jinho, teto Mae. Tam m pmo provokuj, abych dlal nov vci." "Oni t vdycky vude maj zpotku rdi. Ale ty potom pokad udl njakou nehorznost. Slib mi, e se pizpsob. Timothy. Slib mi to kvli sv matce." "Spolehni se, teto Mae," ekl jsem. Ano, jako vdy byla i te teta Mae vdovou Douglasovou z Hannibalu v Missouri, a neustle se mne snaila "zcivilizovat". Tentokrt, myslel jsem si, by se to mohlo i podait. - psycholog a filozof, zskal doktort filozofie na Kalifornsk univerzit v Berkeley v roce 1950. Dky svm vynikajcm pracm o kreativit vzbudil Barron ji na potku sv kariry zjem CIA. Pes ticet let pracoval v Institutu pro diagnostiku a vzkum osobnosti v Berkeley, v organizaci, jej financovn a personln obsazen zajiovali bval psychologov z OSS-CIA. Barron dvakrt odmtl nabdku stt se vedoucm psychologickho oddlen CIA. Barron byl jednm z prvnch psycholog, kte se zabvali studiem ink psychedelickch rostlin a drog, a byl spoluzakladatelem Vzkumu psychedelickch drog (Psychedelic Drug Research, 1960-1961) na Harvardu. Barron je autorem ady vynikajcch dl z oblasti psychologie a filozofie: Creativity and Psychological Health, Creativity and Personal Freedom, Scientific Creativity, Creative Person and Creative Process, Artists in the Making, Shaping of Personality. 4. Posvtn houby mexick Lto 1960, Cuernavaca, Mexiko V roce 1960 byla Cuernavaca mstem nadmru pvabnm. Ji po cel stalet zde nalzali toit blazeovan Aztkov, zkorumpovan politici i potuln uenci. Prv zde proval svoji romanci s Anne Morrowovou jeden z mch oblbench hrdin, Charles Lindbergh.

V dobch Montezumovch bylo toto msto, jeho jmno znamen doslova "kravsk roh", domovem prorok, mudrc a kouzelnk. Cuernavaca le jin od horskho hebene tvoenho vulkny Popo, Ixtacihuatl a Toluca. Na svazch tchto sopek rostou posvtn houby mexick, houby prorok, zvan teonanacatl, maso boh. Se synem Jackem jsme proli mstem a poslze si pronajali vilu vedle golfovho hit u silnice do Acapulca. Byl to ble omtnut dm nepravidelnho pdorysu, s jasn ervenmi nromi a okennm ostnm, obehnan edivou kamennou zd. Pjezdov cesta konila u paty irokho schodit stcho na dlouhou verandu. Vedle horn terasy byl bazn a svaujc se trvnk s hustou hrubou trvou, kter, kdy jste si do n lehli, vm vtlaovala svj vzorek do zpocench zad. Doln trvnk stnily stromy ahuehate, kter vypadaly jako krajka. Stny domu byly porostl popnavou buganvli, jej kvty tvoily rud, oranov a nafialovl ckance na pozad vysokho modrho nebe bez jedinho mrku. Do domu a z domu proudily davy bjench host. Byla tady Ruth Detteringov a jej manel Richard, zabvajc se smantikou, vn podrouen a deklamujc sv filozofick moudra. Ti dva s sebou pivedli ptele jmnem Bruce, vousatho logika z Michiganu. Pijel profesor David McClelland s rodinou; vichni trvili lto v oblbenm dol Tepoztlanu, vzdlenm asi deset mil vchodn. Na svch przdninovch cestch se zde zastavili Frank Barron a Dick Alpert. Jack Leary byl neustle zabrn do hry se synem sluebn, kter se jmenoval Pepe. Susan trvila cel lto na nvtv u ptel v Berkeley. Kilov ist letn dny, bazn ped sndan pln plavc osvujcch se koupel, vychlazen grapefruity, vniv diskuse s uenmi nvtvnky. Fotbalov ukes v trv a pokikovn Jacka a Pepeho, kte prohnli kachny na dolnm trvnku. Prudk a chladn veern pehky, potemnl nebe nad vrcholky sopek, burcen hromu. Kopretiny. Veee pi svkch. asto ns navtvoval Gerhart Braun, antropolog, historik a lingvista z Mexick univerzity. Gerhart se zabval studiem Aztk a pekldal z jejich prastarho jazyka Nahuatl. V tchto textech objevil ast narky na povn kouzelnch hub. Houby uvali vtci k pedpovdn budoucnosti, pi nkterch slavnostnch pleitostech je vak povali vichni. Gerhart se mne ptal, jestli bych je nechtl okusit. Vzpomnl jsem si na Barronovu napl ertem pronesenou pedpov, e tyto houby by mohly bt onm usilovn hledanm prostedkem zmny vdom. "Bylo by skvl, kdyby se vm jich podailo trochu sehnat," ekl jsem. Pt tden mi Gerhart telefonoval z Mexico City. Ve vesnici San Pedro nedaleko sopky Toluca se setkal s jednou domorodou curanderou, litelkou. Kousek od vavy trit, ve stnu kosteln zdi mu Juana ukzala pytlk s houbami. Kdy se ptal, jestli nejsou jedovat, strila si msto odpovdi dv do st. Koupil je tedy a pinesl dom, oplchl ve studen vod a uloil na prostedn pku do ledniky. "Uvidme se v sobotu," ekl jsem.

Gerhart pijel nkdy kolem obda. Pijela s nm i jeho ptelkyn Joan s dcerou Mandy a studentka anglitiny z Berkeley, Betty, kter psala bsn, ze veho si dlala legraci a s chlapci hrla fotbal. Gerhart se ohledn hub radil s botaniky z Mexick univerzity. Zatmco jsme je tdili, vyprvl nm, co se dozvdl: kouzeln houby uvali Aztkov, katolick crkev je zakzala a zkaz byl tak inn, e v souasn dob dokonce i nkte nejvznamnj botanici poprali samotnou jejich existenci. Podailo se dokonale je vytlait z historickho vdom a teprve v poslednm desetilet je znovu objevili botanici Weitlinger a Schultes a dva amatrt mykologov Valentina a Gordon Wassonovi. A dosud houby okusilo jen nkolik vdc, bsnk a intelektul, prahnoucch po mystickch proitcch. dajn maj vyvolvat ty nejpodivuhodnj stavy extze. Gerhart naaranoval houby do dvou misek na stole pod velkm plovm slunenkem. ekl, e kad by si jich ml vzt asi tak est. Mohly by zat inkovat asi za hodinu. Potom si vloil do st jednu velkou ernou plesnivou houbu a s obliejem ponkud pokivenm ji zaal vkat. Dval jsem se, jak mu pi polykn poskakuje ohryzek. Potom jsem vzal jednu do ruky. Pchla vlhkost. Byl to zpach, kter vydv trouchniv devo nebo jist sklepy v Nov Anglii. A chutnala jet h ne vypadala, byla hok a lachovit. Nalil jsem si panka Carta Blanca, nacpal si do st i zbytek a splchl jsem to vechno do aludku. Kad byl te pln soustedn na vlastn troby, aby mu neunikly prvn znmky ppadn otravy. Vech pt ns tam sedlo v plavkch na terase zalit sluncem a ekali jsme. Stle jsme ekali. A pi tom ekn jsme se ptali jeden druhho: Kolik jsi jich vzal? Ct nco? Dva lid se zdreli. Ruth Detteringov byla thotn, ale protoe byla vystudovan zdravotn sestra, astnila se jako pozorovatelka. Druhm abstinentem byl Bruce, kter prohlsil, e trp nervovmi zchvaty a boj se reakce. Ml na sob plavky a spodky s kvtinovm vzorem, ern ponoky, koen boty a hedvbn koupac pl. Usoudili jsme, e to je dokonal vstroj vdce, a okamit jsme ho tak oficilnm vdcem jmenovali. Jeho kolem bylo podrobn zaznamenvat nae reakce. Zaal jsem mt podivn pocity. Bylo to jako u zubae, kdy jste mrn oblouzeni injekc proti bolesti. Potom mi bylo trochu na zvracen. Jako bych byl oddlen od sebe sama a vzdaloval se nkam pry, pry od t skupinky lid sedcch na terase pod bezmranm mexickm nebem. Ve vem kolem pulsoval ivot, dokonce i v neivch pedmtech. Dettering kal, e ct tot. Bruce zaal rychle pst, zk ramena sklonn nad poznmkovm blokem. Vypadal jako njak vdesk psychoanalytik. Podvejme se na vdce! Vbec netuil, co vlastn pozoruje. To bn a z profese plynouc poznn se mi najednou zdlo nanejv komick. Sml jsem se a sml. Jako pominut. Nemohl jsem pestat. Vichni na mne hledli s asem. Jejich div moje vesel jet zvil. Bruce ke mn vzhldl a z hustho koviska jeho plnovousu

vysteloval jeho dlouh rud jazyk. A j jsem se dl chechtal sv vlastn denn pedvdn navanosti, zkoprs aroganci vdc, t drz nestydatosti racia a blazeovan naivit slov, v protikladu k syrovmu, bohatmu, stle se mncmu proudu obraz, ktermi byl zaplavovn mj mozek. el jsem do domu a padl na postel. Dettering el za mnou a se zjmem mne sledoval. "Vid to taky, Dicku? Ta nae titrn vdomka?" Pikvl. Fajn, vidl to. Zaal se chechtat. pln jsem se t rozkoi odevzdal, jako to dlali mystici po stalet, kdy se jim podailo nakouknout za oponu jevovho zdn a najednou objevili, e tento svt - jakkoli skuten se zd bt - je jenom jakousi kulisou, kehkou jevitn dekorac vykonstruovanou nam vdomm. Vydal jsem se zpt na terasu, A hleme, msto chze jsem najednou jaksi klouzal a nohy jsem ml jako z gumy. Mstnost byla zejm naplnn jakousi przranou kapalinou. Vlnil jsem se smrem k Bsnce Betty. Jej klasicky ovln obliej byl oteven jako slunenice. Nepochybn provala pocit dokonal blaenosti. U dve stla Ruth Detteringov. Plaval jsem k n. "Hele, Ruth," ekl jsem a byl jsem pekvapen, e mj hlas zn normln, "tyhle houby jsou mnohem silnj, ne jsem pedpokldal. Asi bys mla poslat dti do msta do kina a sluebn dt na odpoledne volno. A ty bu nkde pobl a podn se na vechno dvej." Nae jsem se odebral do jakhosi fiktivnho, bjnho vizulnho prostoru. Palce na Nilu, hinduistick chrmy, pepychov komnaty Babylnu, bedunsk stany rozko, mihotajc se drahokamy, hedvbn roucha pmo vydechujc barvy, mozaiky, na kterch z smaragdy z Muza, rubny z Barmy a safry z Cejlonu. A hle, zde se plaz hadi pokryt drahmi kameny, maurt plazi, klouzajc, svjejc se a doslova se valc otvorem uprosted m stnice. Potom nsledovala pou jednotlivmi stdii evoluce, na kterou se me vydat kad, kdo se tto Velk Mozkov Cesty odv. Klouzal jsem dol jakmsi tunelem rozpomnn se a do archaickch prostor stednho mozku: prochzel jsem dobm plaz, asem ryb, dobou gigantickch palmovch dungl, asem zelench krajkovch pesliek. S klidnou vyrovnanost jsem pozoroval prvnho na sou se deroucho moskho ivoicha, a co vc, bylo to jako bych lezl s nm, ctil jsem, jak m psek krbe na tvi a pak mne to odplavilo zpt do hlubokho zelenho ocenu. Ahoj, jsem prvn ivoich. JE PRESNE OSM HODIN STOP HOUBY JSME ZACALI JIST V PET STOP EFEKT ZACINA SLABNOUT STOP CHCI TADY ZUSTAT STOP NAVRAT BRZY STOP MAM OKAMZIKY VEDOMI BEZ TRANSU STOP PAK SE NADHERNE VIZE VRACEJI (AT TO NESKONCI) STOP Trip trval nco pes tyi hodiny. Stalo se mi tot, co vtin ostatnch, kte poodhrnuli oponu. Zpt jsem se vrtil jako jin lovk. Sv. Jan z Ke, Aldous Huxley, v vlastn mlad bratr, William Blake, John Lennon, Platon pot, co se zastnil mystri v Eleuzn, Lucy in the Sky with Diamonds. Ti vichni by urit souhlasili s tm, e v mozku jsou podivuhodn e a mly by se prozkoumat.

Vichni jsme u o tom slyeli a snad kad z ns ml pleitost pest si nkterou ze zprv poutnk vyprvjcch po nvratu se zatajenm dechem o tom, co proili. A pesto je pro vtinu lid tento objev asnm pekvapenm. Mystici se vracej zpt, blouznce o vych rovnch vnmn, v nich lovk prov skutenosti stokrt krsnj a vznamuplnj, ne jsou dvrn znm a uklidujc scenrie normlnho ivota. Pro mnoh lidi je okem hluboce promujcm jejich ivot poznn, e okruh jejich vedn skutenosti je jenom jednm z mnoha potencionln dostupnch okruh, kter, kdy se otevou, jsou stejn reln, a pitom v nich pulzuj neobvykl formy a tajemn biologick signly. Vnmn tchto alternativnch skutenost bv zrychleno a zesleno, nkdy meme mt pocit, e pozorujeme dn mikroskopem zaostenm na fascinujc detail, jindy naopak jako bychom se dvali dalekohledem. Psychedelick drogy ns uvdj do jinch rovn vnmn a provn, a tato zkuenost je koneckonc zleitost filozofickou. Je vzvou, v n je konfrontovna povaha skutenosti a cel soustava naich kehkch a subjektivnch nzor na ni. A tento kontrast vyvolv smch levy, anebo ds. Nhle zjiujeme, e po cel lta jsme byli jistm zpsobem naprogramovni a e to, co akceptujeme jako skutenost, je pouze sociln podmnnou konstrukc. V prbhu jednadvaceti let, kter uplynula od mho prvnho poit hub v on zahrad v Mexiku, jsem vnoval vtinu svho asu a energie przkumu a klasifikaci tchto mozkovch okruh a jejich evolunm implikacm, a to ve smru k minulosti i k budoucnosti. Za ty tyi hodiny na terase u baznu v Cuernavace jsem se o vdom, mozku a jeho strukturch dozvdl vc, ne za pedchozch patnct let sv psychologick praxe. Uvdomil jsem si napklad, e mozek je jaksi biocomputer vyuvan jen sten, s miliardami neuron, ke kterm normln nemme pstup. Dozvdl jsem se, e to, co nazvme normlnm vdomm, je pouhou kapkou v ocenu inteligence. e mozek lze nov naprogramovat. e zskn dalch poznatk o tom, jak mozek pracuje, je nejnalhavjm vdeckm kolem na doby. Byl jsem bez sebe nadenm, pesvden, e jsme nali kl, kter jsme tak dlouho hledali. Nkolik dn po svm prvnm tripu jsem vnoval introspekci a kontemplaci. To se ukzalo jako velice astn. Siln psychedelick proitek znamen pro kadho lovka hlubok vnitn otes. Pozdji jsem ve svch knihch i pednkch vdy doporuoval, aby po psychedelickm sezen ml kad astnk monost strvit jeden den v klidu, neruen svtskm rozptlenm, aby mohl lpe vstebat to, co proil. Po nkolika dnech jsem se vydal do nedalekho Tepoztlanu podlit se o sv objevy s profesorem McClellandem. Nebo profesor nejene byl vynikajcm kreativnm psychologem, ale navc nedvno pestoupil ke kvakerstv. Toto transcendentln nboenstv zaloil jist George Fox na zklad sv bouliv a sml vizionsk zkuenosti, a j jsem tedy oekval, e McClelland by mohl bt naklonn mylence tak okusit houby. Nebyl. Co horho, zdlo se, e ho moje entuziastick pedpovdi

ohledn monosti vyut zmnnch stav vdom v psychologickm vzkumu dost otravuj. McClelland m ml rd a vil si mne, vil v m existenciln--transakn teorie zmn chovn a til se nadj, e spolu budeme pracovat na programu humanizace psychologie. A j jsem mu tady nyn navrhoval systematick experimenty s drogami na Harvardu. Jakoto mj patron na univerzit byl pochopiteln znepokojen administrativnmi a politickmi potemi, kter od samho zatku oekval. Bhem schzky s McClellandem jsem si uvdomil, e je prakticky nemon sdlit zkuenost zmnnch stav vdom nkomu, kdo ji sm neproil. Vzpomnl jsem si, jak jsem se pochybovan dval na Franka Barrona, kdy se mi snail piblit sv proitky s houbami. S podobnou skeps se setkte i u ptele nejvrnjho. Tak ty jsi vidl njak prapodivn vci? Na est hodin ses pivedl do stavu lenstv? A co to m spolenho s praktickmi problmy kadodennho ivota? Snail jsem se to McClellandovi vysvtlit. innost kadho smyslovho orgnu je jakoby zeslena. Barvy a tvary jsou extrmn jasn a zeteln. Ml jsem moc stt se jakmkoli hudebnm nstrojem. Vechno je iv. Dokonce i neivotn pedmty vyslaj signly a dostvaj zvltn vznam. "Bruceovy vousy e nabyly vznamu? Tak tomu nerozumm," vzdychl McClelland a mrkl na hodinky. Pijel Frank a ml radost, e jsem okusil houby. Cel hodiny jsme sedli u baznu, popjeli jin siln mstn lektvar, toti tequilu s tonikem, a donekonena diskutovali o vdeckch implikacch fenomnu multiplikovan reality. Vyprvl jsem mu o McClellandovch pochybch a odporu, a on mne varoval, abych nepodlhal nutkav poteb kadmu na potkn vyprvt o tchto asnch jevech a o tom, jak by mohly mt vznam. Ji brzy jsem ml zjistit, e svt se dl na ty, kte tuto zkuenost proili (nebo touili ji prot), a na ty, kte ji neproili (a tsli se ped tou monost hrzou). Bhem nkolika nsledujcch let se stalo rovn zejmm, e mezi tmi, kdo tento proitek zakusili, se vyvinulo zvltn emocionln propojen. Spolen sdlen povdom o potencilu skrytm v mozku se asem stalo signifikantnm a velmi rozenm socilnm fenomnem. Od t doby v mm ivot neuplynul snad ani jedin den, ani by mne nkdo - ciz lovk na ulici, nk v restauraci, steward v letadle, nov znm na verku - chytl za ruku, s nalhavost se mi podval do o a vychrlil ze sebe resum sv prvn psychedelick zkuenosti. Domluvili jsme se s Frankem, e na Harvardu zahjme nov vzkumn projekt a budeme celou vc dl sledovat. Frank se ml soustedit na aspekt kreativity a j jsem se chtl zamit na monosti vyuit drog k urychlen zmn chovn. Frank odjel, ale zanedlouho se svou novou Cessnou piletl Dick Alpert, cel dychtiv taky okusit houby. Ale jaksi jsme nemohli dn sehnat. Nkolikrt jsme se vydali do San Pedra hledat curanderu, ale marn. O Juan nikdo nikdy neslyel! Konec lta byl velkolep. Jack a j jsme letli zpt s Dickem, vyhbali jsme se boukm, v mlze jsme se nemohli strefit na

letit, poskakovali jsme po kravincch na pastvin pi pistn kvli doplnn paliva v Michoacanu - krtce eeno, uili jsme se dvovat jeden druhmu, tak jako v dobrodrustvch Toma a Hucka. - studoval v Etonu a Oxfordu, jeho karira v oboru biologie se vak nemohla rozvinout kvli jeho zrakovmu handicapu. Ve dvactch letech napsal nkolik romn, v nich ironizoval dekadentn intelektuln ivot v Evrop. V roce 1935 Huxley pesdlil do Kalifornie a po zbytek svho ivota se vnoval studiu a psan o transcendentln filozofii, vhledech do budoucna a evoluci inteligence. Dky svm knihm Doors of Perception, Heaven and Hell a utopickmu romnu Island se stal nejvlivnj autoritou v oboru psychedelickch drog na svt. Huxley se zaal zajmat o drogy vyvolvajc zmny v mozku u v dtstv. Tehdy se doetl o Erasmu Darwinovi (1731-1802), ddovi slavnho prodovdce, kter anticipoval dlo svho vnuka Charlese v tom smyslu, e interpretoval organick ivot v termnech princip evoluce. Erasmus Darwin se rovn proslavil tm, e spolu s prezidentem Krlovsk spolenosti Josephem Banksem vypstoval v Anglii prvn sazenici marihuany (cannabis indica). Rostlina doshla vky skoro esti metr. 5. Harvardsk drogov vzkum Podzim 1960, Cambridge, Massachusetts Potkem z jsem se s dtmi pesthoval do Newton Center, bostonskho pedmst vzdlenho asi pt mil od Cambridge. N dm, dvoupatrov staven na kopci, byl obklopen trvnkem a stromy. Patila k nmu gar pro tyi vozy a prosklen zahradn besdka. K hlavnmu vchodu vedlo schodit se 185 kamennmi stupni. Dm byl pepychov zazen, mstnosti byly obloeny devem, podlahy pokrvaly tlust koberce a na nich stly plyov pohovky a mosazn lampy v marockm stylu. Ze vstupn haly se zvedal oblouk irokho schodit do poschod. Dm patil jistmu profesorovi, kter trvil svj sabbatical v Sovtskm svazu. A doposud jsem vtinu sv profesn kariry proil coby koovn vzkumn pracovnk, a nyn jsem shledval nadmru pjemnm bt uznvanm lenem pospolitosti tc se akademickm privilegim. Mocensk s nabzela spousty vhod: cesty kolem svta v rmci postgradulnch stipendi financovanch vldou, nejrznj vzkumn granty, pohodln domy. Do vchodnho kdla domu se nasthoval Frank a okamit vybalil svj kufr pln knih o vizionskch proitcch rznch mystik. "Asi zanu Williamem Jamesem," ekl. James, zakladatel katedry psychologie na Harvardu, byl k mmu pekvapen prkopnkem vzkumu drog vyvolvajcch zmny v mozku. Ve sv knize The Will to Believe (1897) psal o svch zkuenostech s kyslinkem dusnm neboli rajskm plynem: "Nalhav apeluji na ostatn vdce, aby zopakovali tento experiment, kter, je-li pouit plyn ist, trv pomrn krtce a je zcela nekodn. Jeho efekt bude samozejm u rznch jednotlivc rzn, stejn jako se bude pleitostn liit u tho individua... U mne, stejn jako u vech dalch osob, o nich jsem slyel, zkladn charakteristikou proitku byl

nesmrn vzruujc pocit intenzvnho metafyzickho osvcen. V tomto stavu je i ta nejhlub pravda zejm na prvn pohled s pesvdivost tm oslepujc." Po Williamu Jamesovi mi Frank pjil nkter spisy Mortona Prince, harvardskho psychologa, jeho jmno neslo nae stedisko. To byl dal z prkopnk americk psychologie, kter jasn rozeznal dleitost zmnnch stav vdom. Nakonec mne vzal Frank na nvtvu k Harrymu Murrayovi, kter v diagnostice osobnosti dlal zzraky a jakoto hlavn psycholog OSS (Office of Strategic Services - ad strategickch slueb) monitoroval armdn experimenty s brainwashingem a s vslechy za pouit amytalu sodku. Murray projevil velk zjem o n projekt drogovho vzkumu a nabdl svou podporu. V tomto okamiku jsem ml pocit, jako bych byl uvdn do njakho tajnho du cambridgeskch zasvcench; t pedstav se Frank jen usml. Toho dne, kdy jsem se zaregistroval pro zimn semestr, zaskoil jsem k Georgi Litwinovi, jednomu z nejnadanjch postgradulnch student na katede. U na jae mi George vyprvl o jistch experimentech s meskalinem, kter provdl jednak na sob, jednak na jinch pokusnch osobch. Tehdy jsem s tm nesouhlasil, pipadalo mi, e je to jenom koketovn s chemi. Zathl jsem ho do sv pracovny a vychrlil na nho sv zitky s houbami v Mexiku. Litwin byl poten, ba naden, e se konen probudil mj zjem o zmnn stavy vdom. Byl okamit ochoten pipojit se k naemu vzkumu. V nsledujcch dnech nkolik dalch postgradulnch student pilo nabdnout sv sluby jako neplacen pokusn osoby. Sm naich pozdjch politickch pot s nktermi leny akademick obce bylo zaseto ji na prvnch pracovnch schzkch na skupiny, kde jsme se rozhodli, e n vzkum bude veden existenciln-transakn metodou. Nechtli jsme postupovat podle dosud bn v medicn pouvanho modelu, kdy jsou drogy podvny pouze pokusnm osobm a experimenttor sleduje vnj viditeln vsledky. My jsme se nejdve museli sami nauit, jak drogy uvat a jak vst sezen. Jeliko jsme vlastn mli pouvat jaksi nov druh mikroskopu, s jeho pomoc lze spatit mimodn irokou klu novch vjem, bylo nam prvnm kolem vypracovat experimentln manul obsahujc metody a postupy pro prci s tmito novmi nstroji. Chtli jsme vykolit vdce, kte by byli schopni aplikovat drogy pesn a bezpen sob i druhm a kte by zrove byli s to vyuvat vsledk tchto experiment pi studiu nejrznjch aspekt psychologie, estetiky, filozofie, vdy o nboenstv a ivota vbec. Nejdve jsme ale museli zskat drogu. Litwin ns informoval, e laboratom vcarsk firmy Sandoz, kde kdysi objevili LSD, se nedvno podailo syntetizovat aktivn sloku hub a e poboka firmy v New Jersey je ochotna pedat ltku kvalifikovanm pracovnkm k dalmu vzkumu. Nechal jsem napsat dopis na papr s hlavikou Harvardu a dal jsem v nm o dodvku psilocybinu. Ne se to vechno vydilo, dal mi George pest knihy Aldouse Huxleyho o meskalinu a LSD. Huxleyho belsk schopnost uvdt asto chaotick dn v aktivovanm mozku do vztahu k vnm

tmatm estetiky a ontologie m naplnila nadenm. V naem pepychovm dom se vci zatm vyvjely bez problm. Jakoto sprvce se sem nasthoval jeden harvardsk fotbalov player se enou. Mli vlastn mimino a okamit si oblbili i m dti, take u ns zavldla pjemn domck atmosfra. Po letnch przdninch plnch nejrznjch zitk piel as navtvit zase matku a tetu Mae. Na ajovch dchncch Abigail s nadenm vyprvla svm ptelkynm o spch svho syna a svch vnuk. Souhlasn ocenn rodiny mne k nim dvma piblilo vc ne kdykoli pedtm. Strci Philovi jsem poukzal penze, aby jim koupil a poslal televizor: nebo ty dv postar dmy, se svou novoanglickou etrnost a podezvavost vi novotm, se a dosud stranily vech tch mdnch elektronickch blznivin. Jednoho jasnho a jiskivho dne v indinskm lt jsem se s dtmi vydal na cestu. Jeli jsme pod modrm nebem bez mrku a listy strom kolem ns doslova vybuchovaly zivmi barvami. Od on houbov seance jsem si mnohem vc uvdomoval pekypujc bohatstv prody. Jako bych teprve te byl schopen vnmat tvary a barvy jako samostatn fenomny. Ve chvli, kdy jsem ped sebou spatil javor hoc lutmi a ervenmi, jsem si velmi iv vybavil stav pi intoxikaci drogou. Tomuto jevu se pozdji dostalo oznaen "zblesk pamti" (flashback) - bylo to kratik, ale nesmrn intenzvn znovuoiven vzpomnky, nhl a neekan vstup do onch jinak dobe steench komnat mozku. Pro mne byly zblesky pamti znamenm, e kdy byl jednou sjednn pstup do novch okruh mozku za pomoci drog, me se lovk nauit reaktivovat tuto zkuenost i bez nich. 1923-1935, Springfield, Massachusetts Jakoto pslunice venkovsk zmon vrstvy, provdan do bohat mstsk rodiny, pohrdala Abigail obchodem i finannickou obratnost. V kadodennm ivot zaujala postoj spovajc na oekvn, e po smrti dda Learyho bohatstv spadne do klna. Snad jet vt opovren pro ty, kdo pracovali pro systm, choval v sob mj otec. Svou zubaskou praxi vykonval jen sporadicky, jakoto hobby gentlemana. Rovn on ekal na ddictv, aby se mohl konen ujmout sv aristokratick role, kter mu podle prva nleela. V pozdjch letech, kdy se jeho zubask praxe ve Springfieldu hroutila, nutval Tote matku a mne, abychom pozd v noci v obvacm pokoji na gaui naslouchali jeho opileckm recitacm Shakespeara, Keatse, Poea, Swinburna a Coleridge. Lsku k divadlu zddil po svm otci, kter ve svm pokoji se stnami obloenmi knihami pijmal jako hosty Edwina Boothe a Johna Barrymora. J jsem pak od Toteho pevzal jeho zlibu v pijck poezii, onen horenat zpal dvnch bard, vnivou nklonnost k deklamovn. Kad z klanu Leary vil tomu krsnmu mtu, e vichni budou bohat, jakmile jen star pn ume. Ale on samozejm il dl. Zemela babika. Tety a strcov padali jako mouchy. Ale dd vydrel a do roku 1934. Stl jsem nahoe na schodech. Dole pode mnou m matka vzlykala do telefonu. Ddeek zemel. Ale kde byl Tote? Zmizel nkam na podn flm. Strcov se rozbhli po venkovskch klubech,

salonech a barech ve mst ve snaze najt marnotratnho syna a nkam ho zavt, aby byl stzliv na pohbu. Obad sm se stal okzalm rodinnm usmenm s elegantnmi Learyovmi z Bostonu. A pak piel ten velk den, ten ddekovy posledn vle. J jsem hrl ped domem svj samotsk baseball. V tom zastavil u obrubnku taxk a z nho se vytil Tote. Motor vozu stle bel. Otec se na vteinu zastavil a podal mn, svmu jedinmu synovi a ddici, stodolarovou bankovku. Pak rychle veel do domu, aby sdlil Abigail patn zprvy. Majetek se ztenil: krach na burze, lta patnho hospodaen, velk pjky na butiky strce Arthura a dal pjky Totemu, kter byly nyn splatn. Zstalo jen pr tisc dolar. Tote dal Abigail tiscovku, oznmil j, e odjd obchodn do New Yorku a skoil znovu do taxku. O plnoci, opil jak zkon ke, byl u Tote do poslednho centu okraden o ddictv, na kter ekal ptatyicet let. J sm jsem svho otce nespatil nsledujcch tiadvacet let. Jak jen to byla pcha! Ji nikdy se Tote nevrtil do svho rodnho msta, nikdy se nesetkal tv v tv s manosty, na kter kdysi shlel se soucitnm pohrdnm. Prost zmizel. A zaal t nov ivot. Pracoval jako zuba na smlouvu v Bostonu, pak jako dlnk na stavb nkde v Jin Americe a jako stevard na transatlantickch parncch. Obas opil zatelefonoval strci Tomovi. Tu a tam njak springfieldsk rodk plavc se prvn tdou do Southamptonu uslyel zaklepn na dvee sv kajuty a kdy otevel, stl za nimi ten exulant, v uniform jako ze katulky a s lahv vna jako pozornost. Piel si pohovoit o tom, co je ve mst novho. Bhem II. svtov vlky slouil otec jako stevard na lodch plavcch se v konvojch nebezpenou severoatlantickou trasou do Murmanska. Vdycky jsem pocioval oddanost a ctu vi tomu nkde v dalekm svt ijcmu chlapckmu chlapovi, kter mne kdysi doruil expres na tento svt. Bhem onch tincti let, kter jsme proili spolu, mi nikdy nebrnil v rozvoji tm, e by na mne vznel jakkoli sv oekvn. (Ltost nad tm, e mne opustil, jsem poctil jet po letech bhem jednoho drogovho tripu s Jackem Kerouacem.) Tatnek pro mne navdy zstal pkladem individualisty, kter pohrdal konvennmi cestami. Tote prost zmizel, pesn podle prastarho irskho zvyku odejt s vtrem, utci ze vsi, v n hlavn slovo ml flank, nkam daleko, odlett jako jedna z tch divokch hus z irskch legend. jen 1960, Indian Orchard, Massachusetts Kdy jsme pijeli, matka a teta Mae shrabovaly list. Cel vzruen pibhly k dtem, objmaly je a lbaly. Na trvnku u domu jsme pak usrkvali (nealkoholick) npoje. Ukzal jsem dtem obrovskou jmu na mst, kde kdysi stvala stodola. Zachovaly se z n jenom zkladov zdi z ervenho pskovce, kter te vypadaly jako archeologick vykopvky. Kdesi jsem sebral nsadu kotte a pedvdl jsem dtem, jak jsem j po cel hodiny trefoval oblzky, kter mi nadhazovali kamardi Bob Feller a Dizzy Dean. Teta Mae byla cel bez sebe z toho, jak dti poznvaj autory obraz viscch v obvacm pokoji a na schoditi. Tizian, Raffael, Leo... Leo... Leonardo! Susan se chlubila medail, kterou v lt vyhrla na zvodech ve

skocch do vody z prkna. Jack lil odysseu naeho nvratu z Mexika letadlem Dicka Alperta a dal si zleet na detailnm popisu t jej sti, kde jsme paovali pes hranici jeho leguna. Matka a teta Mae vzpomnaly na sv letn dobrodrustv. Vypravily se do New Yorku a nkolikrt zaly na Broadwayi do divadla. Dva kusy byly ndhern. Jeden pochybn. Tak se jim lbil bjen vlet autobusem k jezeru Chaplain, kter financovala asociace uitel v dchodu. A jak ty ses ml v lt, Timothy? Pustil jsem se do dramatickho vyprvn o svch houbovch objevech. Dti se nudily. Slyely o tom u mnohokrt. Matka se mne snaila sledovat, pokyvovala hlavou a kala: "Zajmav." Teta Mae tmala pevn v ruce sv srolovan noviny. Kdy jsem oznmil, e na Harvardu zahajujeme rozshl vzkumn projekt, v jeho rmci budeme pokusnm osobm dvat tuhle zeleninu, u to nevydrela. "Mus bt velmi opatrn, Timothy. Vypad to moc divn. Nikdy, nikdy jsem o nem takovm neslyela."1) Snail jsem se ji uklidnit a uvdl jsem nkter fakta a statistick daje. "Nikdy v ivot jsem o nem takovm neslyela. Urit je to legln? Asi to bude nebezpen. Nebo jet nco horho." Ale j jsem byl jako putn z etzu. kal jsem, e vbec dn drogy by nemly bt ilegln. e Aldous Huxley, Henry Luce a filozof, jezuita, otec Murray, e ti vichni se vnovali experimentlnmu chemickmu mysticismu. M drah matka se snaila mne brnit. "Ale Mae," kala, "v, e vda pokroila od t doby, kdy jsme studovaly na Teacher's College my. Od roku 1906 se vechno zmnilo. Dokud Harvardova univerzita podporuje to, co Timothy dl -" Teta Mae klepla matku svm novinovm ezlem. "Ml, Abby," ekla. "Tahle zleitost s drogami nebude dlat dobrotu. Ctm to v kostech. Zase jedna learyovsk blznivina." "Bude hodn a opatrn, e, synku?" Ale teta Mae si byla jista, e nebudu, a tak mi to ekla, kdy jsme zstali na chvli sami. "Pro mus svou matku pod trpit? Pro neme bt jako ostatn? Pro se konen nepizpsob? Vzpome si, jak dopadl tvj otec." Slbil jsem, e si budu dvat pozor. Psahal jsem, e m prce bude vznamnm pspvkem k rozvoji spolenosti. V pondl odpoledne dolo k dalmu z onch synchronnch jev, kter patrn nastvaj vdy, kdy je lovk oteven novm informacm. Na fakultnm verku mi nkdo ekl, e Aldous Huxley pobv po cel semestr v Cambridgi jako hostujc profesor na MIT (Massachusetts Institute of Technology). Napsal jsem mu dlouh dopis, ve kterm jsem podrobn vylil nae vzkumn plny. Aldous mi po dvou dnech telefonoval do kancele, vzruen snad jet vc, ne jsem byl j sm. Nabdl se, e se zastn naich experiment jako pokusn osoba. Domluvili jsme se, e se nsledujcho dne sejdeme na obd. Huxley bydlel v novm obytnm komplexu MIT, ze kterho byl vhled na Charles River. Zazvonil jsem u jeho dve a on otevel vysok, kehk, ptelsk. Vezl jsem ho do harvardskho Akademickho klubu a celou cestu jsem mu vyprvl o svch

zitcch s houbami. Zkoumal jdeln lstek skrze zvtovac skla svch brl jako njak laboratorn prepart. "Zd se, e je osudem pedureno, abychom si dali polvku," ekl nakonec. "Vborn. A jakou?" "Houbovou," vybuchl ve smch. Ukzalo se, e to je pro nj charakteristick. Aldous Huxley byl pesn ten typ lovka, kterho byste obsadili do role britskho filozofa. Byl vyrovnan jako Buddha a ml mozek vpravd encyklopedick. V jeho stech jemn bublala elegantn oxfordsk anglitina, jej intenzita se zvyovala pouze v tch chvlch, kdy s pobavenou nevol anebo s pobouenm hovoil o aroganci mocnch, kte zmnn stavy vdom oznaovali cejchem duevn poruchy. Byl jsem naden jeho okamitm porozumnm i tm, e byl srozumn s existenciln-transaknm rozvrhem naeho vzkumu.2) V prbhu jna 1960 jsme se pravideln schzeli a plnovali spolen experimenty. Aldous ml ve zvyku naslouchat jakoby v meditaci, s oima zavenma. Zpotku ns jeho odpoutn trochu znervzovalo. Ale Aldous potom vdycky oi otevel a pronesl poznmku jasnou a przranou jako kil. Ml spousty praktickch nvrh ohledn toho, jak vytvoit esteticky podntn prosted pro budouc experimenty. Tsn ped Dnem dkvzdn byla na nai adresu doruena lepenkov krabice se tymi hndmi lahvikami. Na krabici byla nlepka s npisem, kter ns naplnil vzruenm: ZKAZ KOMERNHO VYUIT. POUZE PRO VZKUMN ELY. Kad lahvika byla uzavena ztkou z uml hmoty, pod n byla bavlnn vloka. Vysypal jsem si na dla nkolik tablet. Tpytily se jako rov perly. Dvali jsme se na n v tichm zamylen. ivoty ns vech, kdo byli ptomni, se mly dky tmto tabletm hluboce zmnit. Nsledujcch nkolik tdn jsme vnovali experimentm s drogou. Byl to naivn a romantick as. Vzruovala ns pedstava, e bychom se my lid mohli nauit ltat, e bychom se mohli vyvzat z vkladovch schmat, kter ns poutala k nim rovnm duevn innosti, a vznst se do dosud neprobdanch oblast mozku. Byla to sezna prkopnickch let podobnch pokusm brat Wright. Kad adept musel nejdv sebrat odvahu ke startu, pak se odrazit, nkdy ponkud nejist, a teprve pak mohl odplout mimo hranice normlnho vdom. Hele, Wilbure, koukni se na ten strom! Jak je ti, Orville? Jeden za druhm jsme my letet zatenci odltali z dosahu vlastnch radar, ztrceli se uvnit sebe samch a potom se vraceli zpt a pistvali stemhlav, plni ndhernch zitk. Pomoc jsme nemohli ekat odnikud. V zpadn psychologick literatue prakticky neexistoval dn prvodce, dn mapa ani text, kde by se aspo pipoutla existence zmnnch stav vdom. Neexistovaly dn obady, tradice i zpsoby poskytovn tchy, ke kterm bychom se mohli vracet. V souladu s naimi existenciln-transaknmi teoriemi jsme se hledli vyhnout sterilit laboratoe i odru, kter se vzn nad pacientem v nemocnici. Sv experimenty jsme provdli pmo v bytech, u krb sktajcch pohodu, pi svkch namsto elektrickch lamp a pi hudb, kter podporovala toto naladn.

Jako vodtko pro nae experimentln rituly nm Aldous Huxley nabdl Gautierv popis metod a technik, kter pouval Baudelaire a dal klienti haiovho klubu v Pai nkdy ped sto lety: "Je pochopiteln, e peje-li si nkdo pln se tit z rozko, kter pin zzran hai, ml by se na n pipravit pedem, a to tm, e si vsugeruje urit zkladn tma tchto extravagantnch variac a rozpoutanch fantazi. Je dleit, aby jeho mysl i tlo byly ve stavu pokoje, aby toho dne netrpl zkost ani neml neodkladn povinnosti nebo cokoli pevn stanovenho, a aby pi tom mohl prodlvat v pbytku podobnm tm, kter milovali Baudelaire a Edgar Poe, v mstnosti zazen s jistm poetickm pohodlm, bizarnm pepychem a eleganc plnou tajemstv; ml by to bt tulek intimn, skryt... Jsou-li splnny tyto podmnky, je mon, ba dokonce tm jist, e se pjemn senzace pirozenou cestou zmn v chvatn krsn milosti a extze, v nevslovnou rozko, mnohem asnj, ne jakmi jsou ony prost a ponkud hrub radosti slibovan pravovrnm v rji Mohamedov... Bez tchto pedbnch opaten se vak extze me promnit v non mru, rozko v utrpen, radost v hrzu; muiv zkost se pak zmocn lovkova nitra a zlom ho svou nepedstaviteln velkou thou... Jindy jm prostoup ledov chlad a on bude mt pocit, e zkamenl, e je a po ps z mramoru..." Po esti tdnech jsme uspodali sezen pro patnct len pedagogickho sboru. Vdli jsme u mnohem vc o dvkovn a o tom, jak dleit je celkov uspodn - harmonick prosted, do kterho je teba zahrnout i samotn astnky sezen. Brzy jsme si uvdomili, e mezi lidmi, kte se spolen astn sezen, se vytvej siln vzjemn vazby. Zdlo se, e maj potebu navtvovat se a bt si nablzku po dobu asi jednoho tdne po sezen. Proto jsme se dohodli, e kad pokusn osob bude umonno pizvat k asti i leny rodiny a blzk ptele. Byli jsme pln vzruen, a to ovem provokovalo zjem dalch pslunk akademick obce. Tm vichni postgraduln studenti v naem stedisku se pihlsili do programu vcviku pro prci s drogami ovlivujcmi mozek, co vzbuzovalo pochopitelnou rlivost. Tradin byl kad jednotliv student pidlen nktermu z pedagog coby vzkumn asistent. Hejna student rojcch se kolem drogovho projektu se stala vnm politickm problmem fakulty. Frank Barron i j jsme hovoili s naimi kolegy a nabzeli jim, e uspodme sezen i pro n, ale vtina z nich to odmtla. Nemli k dispozici dn paradigma, v jeho kontextu by mohli tento nov fenomn uchopit, take nemli zjem. Prost jenom chtli, abychom jim nebrali jejich pdl postgradulnch student. Dosti nevyhnuteln jsme se my houbov vzkumnci zaali grupovat v jakousi sektu, tili jsme se ze spolen sdlenho zaujet a entuziasmu prkopnk a vzdalovali jsme se tak od dvjch ptel. Zitky z trip byly prost tak siln, tak odlin od veho dosud poznanho a tak otsajc obecnou lidskou iluz jedin reality, e ti, kdo to proili, nutn vytveli jakousi do sebe uzavenou skupinu. Rozdly mezi tmi, kdo dychtili prozkoumat nov oblasti mozku a tmi, kte se reflexvn tto

vzv vyhbali, byly temnou pedzvst hokho kulturnho konfliktu, kter ml zashnout celou spolenost v prbhu nsledujcho desetilet. Otzka, kter ns pronsledovala v onch ranch dobch, znla: jakm zpsobem by bylo mono zavst tyto metody expanze vdom do spoleensk praxe? Jednoho dne jsem se svil s tmto problmem Huxleymu v Akademickm klubu. "Dnes veer se u vs zastavm," ekl. "Vezmeme drogu a zeptme se naich rozench mozk." Slunce zapadalo a j jsem chystal ohe v krbu, zatmco Aldous naskldal na konferenn stolek hromadu knih, kter pinesl s sebou. Pak se nathl na gau. Kad jsme si vzali dvku psilocybinu. Potom jsme ti hodiny poslouchali hudbu - Bacha, Mozarta, africk bubny, monotnn indinsk inkantace, Raviho Shankara. Tu a tam jsme si pokynuli pro pocit jistoty, anebo jsme si nco eptali o pocitu dokonalho tst. Pak se Aldous posadil, zkil pod sebe sv huben nohy a ibalsky se na mne zadval. "Tak vy nevte, co si pot s tm zatracenm kamenem mudrc, o kter jsme zakopli? V minulosti bylo toto mocn vdn ukrvno v psnm soukrom a pedvno bylo jen ve form nezetelnho metaforickho obskurantismu mudrc, mystik a umlc." "Ale spolenost tuto informaci potebuje," namtal jsem vniv. Aldous ve mn zmkl antielitsk knoflk. "Tyhle vci maj svj vvoj, svoji dynamiku. To se nesm uspchat. Nejdv do toho zasvte umlce, spisovatele, bsnky, jazzov muzikanty, kurtizny z vych kruh, male, zazobance hrajc si na bohmy. A ti potom zasvt inteligentn bohe. Tmto zpsobem se v oblasti kultury a krsy a filozofick svobody pedvalo vdycky vechno." Nastalo ticho. Z krbu se linuly ziv barvy, tanily po pokoji, ve kterm zavldl klid vpravd arkadick. Huxley ml oi zaven, blaen smv mu pohrval kolem st s tenkmi rty. Zniehonic se dlanmi plcl do hubench stehen. "Vae role je pln prost. State se podncovatelem evoluce, dlejte to jako ti chlapci na stadionu, kte organizuj povzbuzovn fanouk. Nm podobnm jsem byl i j a pede mnou mj ddeek. A budou tyto drogy psobc na mozek vyrbny ve velkm v laboratoch, pivod hlubok zmny ve spolenosti. K tomu dojde v kadm ppad, a s na ast, nebo bez ns. Vechno, co meme dlat, je it slovo. Hlavn pekkou v tomto vvoji, Timothy, je Bible." "Ale j si nevzpomnm, e by v Bibli byla sebemen zmnka o drogch ovlivujcch mozek." "Copak jste pln zapomnl na prvn kapitolu Geneze, Timothy? Jehova k Adamovi a Ev: ,Dal jsem vm krsn pbytek vchodn od zahrady Eden. Tam mete dlat, co se vm zlb, jen ovoce ze Stromu poznn jst nesmte.'" "Take lo o prvn substance, kter mly zstat pod kontrolou." "Pesn tak. Bible zan prohibic ohledn jdla a drog." "Take pinou Pdu a Prvotnho hchu bylo poit ileglnch drog."

V tomto okamiku se Aldous mlem zakuckal potlaovanm smchem, navsost spokojen sm se sebou. J jsem se smchem vlel po podlaze. "Timothy, muste bt pipraven na odpor. V tto spolenosti existuj lid, kte udlaj cokoli, co je v jejich moci - a jejich moc rozhodn nen zanedbateln -, aby v vzkum zastavili." "Nebude to lehk, kte." "Pesn tak," odpovdl Huxley. "Manaei vdom od Vatiknu po Harvard jedou v thle zleitosti u hodn dlouho a urit nebudou ochotni vzdt se svho monopolu. Oni jsou koneckonc odbornci a my jsme jenom obyejn amati. Oni jsou profci a my to dlme proto, e se nm to lb." Zopakoval jsem to jet jednou: "Nebude to lehk." - jeden z nejvznamnjch americkch bsnk druh poloviny 20. stolet. Narodil se v Patersonu, New Jersey, a v roce 1949 absolvoval Kolumbijskou univerzitu. Byl pednm mluvm Beat Generation, hnut, kter se v prbhu 50. let rozvinulo v New Yorku a San Franciscu. Ginsberg a beatnici byli bytostn anarchistit, odmtali konvenn umleck a kulturn formy. Za pouit orientlnch jgovch technik, pedevm Zenu, usilovali o dosaen stavu zmnnho vdom a intenzvnho mystickho vnmn. Ginberg byl neustle "na cest", vtinou v doprovodu Petera Orlovskho, svho druha po dobu vce ne ticeti let. Procestoval cel svt a vude kzal jakousi buddhisticko-kvietistickou filozofii kombinovanou s rozhoenm mlem a socialistickm a s pohanskou oslavou ivota. V tto dob zaujmal postoje zamen proti vd a technologim, odmtajc budoucnost a evoluci vbec. V 80. letech pak Allen Ginsberg funguje jako geniln poeta laureatus a na mezinrodnch konferencch se pravideln setkv se svmi kolegy z ny, Sovtskho svazu a zem Tetho svta. 6. Politika extze Prosinec 1960, Harvardova univerzita V t dob jsme si zaali uvdomovat, e existuje mezinrodn s badatel a vdc experimentujcch s psychedelickmi drogami jako psilocybin, LSD a meskalin. Byli naprosto rozdlnho vku i temperamentu a mli nejrznj nzory na to, jak a k emu by se mlo drog uvat. S jednou dleitou premisou souhlasili vak vichni: tyto rostliny a drogy, jakoto prostedky expanze lidskho vdom, mohou pivodit revoluci v psychologii a filozofii. Mnoz z tchto lid byli psychiati, kte jednu nebo vce drog vyzkoueli sami na sob a doufali, e se jim poda zalenit je do systmu lkask pe. Nae skupina udrovala kontakt s Humphreyem Osmondem, duchaplnm a vzdlanm Britem, kter pro tyto drogy razil termn "psychedelick". Ten na svm pracoviti na univerzit v Saskatchewanu vyuval LSD v psychoterapii. V Los Angeles zase Sidney Cohen a Keith Ditman lili za pomoci drog neurzy a alkoholismus. A Abraham Hofer a Nick Chewelos aplikovali LSD pacientm kanadskch psychiatrickch leben.1) Vzkumn pracovnci zaujat monostmi terapeutick aplikace drog

na ns nalhali, abychom pi sv prci nepekraovali hranice systmu. Jejich nzor by se dal formulovat asi takto: "Spolenost delegovala distribuci drog na lkaskou profesi, a to za elem lby nejrznjch chorob. Za narkomana je teba povaovat kadho, kdo nen lka a distribuuje nebo sm pov drogy. Hrajte v mantinelech systmu. Zskejte si nejdve zjem pslunk lkaskho stavu, tak jako to kdysi udlal Freud." Willis Harman, renomovan profesor Stanfordovy univerzity a pozdj len sprvn rady Kalifornsk univerzity, sm filozof se sklonem k mystice, varoval, e jakkoli aplikace psychedelickch drog mimo oblast medicny vyprovokuje hysterickou reakci vedouc k prohibici (jak se stalo v ppad marihuany), co vrhne vzkum o mnoho let zpt. Filozofov a vdci zapojen v hnut jasn vidli, e to, co drogy pinej, sah daleko za hranice lkask pe. Uvdomovali si, e my uvme drog k tomu, abychom v pojmech modern psychologie znovu ustavili onu platnsko-pohansko-gnostickou vizi svta v nitru lovka, svta, v nm by byly obsaeny i plny a nvody umoujc lovku porozumt vnjmu svtu, spolupracovat s nm a t v harmonii s jeho fyziklnmi zkony. Zcela v duchu tradic esoterickch kol starovku doporuovali nm tito myslitel, abychom udreli hnut na rovni zasvcenc, pstupn pouze elit, a mimo oblast politiky a veejnch zleitost. S nam projektem navzalo kontakt a navtvilo ns mnoho lid patcch k on exluzvn sti prominent, z nich vichni si byli vdomi moci skrvajc se v samotnm jmnu Harvard. Jejich poselstv bylo jasn. Ponechte si toto poznn pro sebe. Nechote s tm na veejnost, nebo jinak na sebe pivolte hnv biic nrokujcch si dozor nad spolenost. Teta Mae a matka Abigail kdesi v m hlav pikyvovaly na souhlas. Ale Franka a mne tato pozornost pln znepokojen spe tila, hledali jsme v n pouen, i kdy v ns zrove vyvolvala jist zmatek. Osobnosti ns obou i nae vchova byly toti bytostn americk, demokratick a s pms dobrodrunho ducha Pomez. Nebyli jsme schopni vidt sami sebe jako pslunky elitn knsk vrstvy respektujc vzory a pravidla Starho svta. To, e stojme na kiovatce, jsme si vak uvdomovali jasn. Pak piel rukou namran dopis od Allena Ginsberga. Psal, e se ji dlouho zabv studiem alternativnch stav vdom. Slyel o naich experimentech od jednoho newyorskho psychiatra a chtl vdt, jestli by mohl pijet a zapojit se do naeho vzkumu. Odpovdl jsem, e ho oekvme. Za nkolik dn jsem se s Allenem setkal na ndra v Bostonu. Pijel s nm jeho ptel Peter Orlovsky, pohledn chlapk s rozcuchanou ktic a s viz ulinka a bohma. Pozd odpoledne jsme dorazili do naeho domu v Newton Centeru. Ukzal jsem bsnkm jejich pokoje, nae jsme vichni odeli do kuchyn, kde u byli Frank a dti. Allen, pihrben nad lkem aje, moural skrze brejle s ernou obrubou a s naprasklm levm sklem a vyprvl nm o svch zkuenostech s popnavou rostlinou jmnem Ayahuasca, kter roste v perunskch dunglch a vyvolv vize. Vydal se ve stopch Billa Burroughse hledajcho tam elixr moudrosti a uil se od domorodch medicinman.

Kladli jsme mu s Frankem spoustu otzek ohledn tchto curanderos, neboli aman. Zajmaly ns jejich rituly a chtli jsme zjistit, jak tyto vizionsk zleitosti zvldaly jin kultury. Allen nejdve vyprvl o svm strachu a pocitech nevolnosti, kdykoli vzal drogy, a pak nm popisoval levu, kterou tito curanderos pinej, jejich moc uklidovat. Bylo pjemn mt vedle sebe nkoho, kdo vdl, kdo sm navtvil tyto vzdlen oblasti mysli a kdo byl schopen ci pouhm pohledem, dotekem, zpsobem, jakm vyfukoval kou - "Vechno je v podku, pokrauj. Prozkoumej ten zvltn svt. Neboj se, najde cestu zptky." lovka, kter je schopen vst vs nahoru a pak vs pivst zpt dol. Take nakonec znovu stojte na pevn zemi. Allen vyprvl o vcviku, kterm curanderos prochzej. Kandidt odchz do hor a tam ije po cel tdny se starm doktorem-arodjem, kter mu den za dnem a noc za noc dv drogy. Adept tak m monost prozkoumat kad kout, kad zhyb, kad skryt vchod do svta viz - cel ten tern nebe i pekla, rozko i hrz, nadoblanch vrchol a ernoernch mol, andl i belsky lstivch had - dokud neprojde celou cestu mezi nejvzdlenjmi ply vdom. Teprve potom je pipraven stt se sm curanderem, bt prvodcem dalch vizionskch poutnk na cest dunglemi jejich vlastnch mysl. Frank a j jsme se snaili vrt si tato slova do pamti. Potvrzovala toti nae slc poznn, dosud pohchu spe intuitivn, e rozumn vyuit psychedelickch drog si bude dat i novou profesi, zpadnmu svtu zatm neznmou. Mlo by se jednat o jakhosi prvodce mozkem nebo poradce pro mnohoetnou realitu, kter bude vbrzku pro mnoh nanejv potebn. V pedindustrilnch spolenostech, kal Allen, panovalo po tisce let pesvden, e k osobnostnmu rstu je nezbytn teba vizionsk zkuenosti. Guru nebo aman byl vdycky nepostradateln, nebo jen on mohl bt prvodcem lovka pi pouti klamavmi emi vlastnho nitra. Vechny vchodn jgov texty obsahuj drazn upozornn, e uvolnn vnitnch (t.j. neurologickch) energi me vystit v hlubok zmaten, pokud tento proces neprobh pod vedenm mistra. V t dob jsme si u jasn uvdomovali, e jakmile se kterkoli z naich vzkumnk pi vcviku povznese z normln reality do vych rovn vdom, neexistuje prost dn zpsob jak se dozvdt, co tento poutnk prv prov. Racionln pokyny od ldra sezen se asto ukzaly jako irelevantn nebo dokonce zmaten. kolem ldra nebo prvodce rozhodn nemohlo bt snait se dret krok s obrazotvornost trippera, akcelerovanou do zbsilosti. Ml bt prost jenom k dispozici jako spolehliv referenn bze, jako iv osoba sktajc uklidnn, ke kter se poutnk vrac zpt. Veer potom vyndal Frank tu hndou lahviku a dal Allenu Ginsbergovi a Peteru Orlovskmu osmnct kouzelnch houbovch pilulek. J jsem se po njak dob el podvat, co se s tmi mldenci dje. Allen leel na nerozestlan posteli. Brejle nkam zahodil a leel tam se zornikami doiroka otevenmi. Jeho oi trpliv zkoumaly okol, pracoval s drogou aktivn, s jasnm zmrem - sm sebe bez milosti tlail do vech panik a

strach, do nevolnosti na hranici zvracen, snail se nco se dozvdt, najt smysl toho veho. Peter leel vedle nho, vypadal, e sp, anebo poslouchal hudbu. Allen se m ptal, co si o nm myslm. Naklonil jsem se nad nho a pohldl do jeho ernch o, byly to oi koloucha a mue zrove, a ekl jsem mu, e je bjen chlap a e jsem hrozn rd, e jsem ho poznal. Podal mi ruku. Kdy jsem el dol po schodech, nahldl jsem do Susanina pokoje. Leela na podlaze stoen do klubka, knihy rozhzen kolem a etla si v polotm. Zalteil jsem trochu, e si kaz oi, a uknul do vypnae u dve. Asi za pl hodiny jsem se znovu el na Allena a Petera podvat. Nahoe na schodech stl Jack, moural ospalma oima, ale jinak vypadal spokojen. Ml jsem hroznou chu vzt ho do nrue a vzpomnl jsem si na svho otce. 1932, Springfield, Massachusetts Probudil mne matin pl za mmi dvemi. "Otec je opil a dl dole scny." Piel jsem k okraji schod, rozsvtil svtlo a zase zhasl, aby si mne viml. "Hele, my tady spme." To ho rozzuilo. "Nech ns spt, prosm. Mm rno kolu." "J ti te nco uku," ekl. Vykroil po schodech nahoru ke mn, pravou rukou se pidruje zbradl a levou se odreje od zdi. Pak se jeho tv s vhrunm vrazem dostala na rove mch kolen. Sklonil jsem se a jemn zatlail na jeho elo. Velice jemn. Svalil se nazad, nejdv na zbradl, pak po hlav se schod. Dole narazil do stolku s telefonem. Brejle se mu rozbily. Pomalu se sbral na nohy a vztekle se na mne dval. "Za to si t podm." Znovu se vydal nahoru ke mn. Byl jsem zkoprnl hrzou, e jsem ho srazil se schod. Zrove jsem se ho hrozn bl. Otevel jsem okno v hale a utekl na stechu, jak jsem to udlal pedtm u tisckrt pi mch vylomeninch ve stylu Toma Sawyera. Pod nohama mi skpal psek na trovm papru, kterm byla stecha pokryta. Ctil jsem se v bezpe. Vedlo odtud nkolik nikovch cest. Nahoru po lomenici stechy, anebo po okapov roue dol. Nakonec jsem se schoval za komnem. Tote vystril hlavu oknem a hrozn mi nadval. Pak se vzteklm prsknutm okno zavel a zajistil je zpadkou. Stl jsem na stee, byl jsem smutn a ctil jsem se provinile vi tatnkovi, ale zstal jsem tam venku na svobod, dokud mi matka nedala pes okno znamen, e otec usnul. Prosinec 1960, Newton Center Byli jsme s Frankem v pracovn, kdy veli Allen a Peter. Vypadali jako njac stedovc poustevnci, oba pln naz. No, pln ne. Allen ml na nose brejle. Zvedl prst a jaksi zblesk pomatenosti a svatosti zrove se mu mihl v och. "J jsem Mesi. Sestoupil jsem na Zemi, abych kzal lsku. Pojme do ulic uit lidi, aby se pestali nenvidt." "To je vynikajc mylenka," ekl Frank. Ale vbec nevypadal na to, e by chtl vyskoit ze idle a vydat se na kovou vpravu. "Pojte," pravil Allen, "jdeme ven vyprvt lidem o mru a

o lsce. Urit nm u brzo zavol spousta tch hlavoun nahoe a pak se to vyd s tou atomkou jednou provdy." "Fajn," ekl Frank, "ale pro nezat rovnou tm telefonem?" "Komu zavolme?" chtl vdt Peter. "No, brnkneme Kerouacovi na Long Island a Kennedymu a Chruovovi a Billu Burroughsovi do Pae a Normanu Mailerovi." "A komu prvnmu?" ptal se Peter. "Nejdv Chruovovi," ekl Allen. "Co tak zat Kerouacem," navrhl Frank. Allen vytoil spojovatelku. Ty dv huben postavy se s dychtivost naklnly nad apart, zcela pohroueny do svatho naden it mr. Vypadali, jako by prv vystoupili z njakho obrazu italskho quattrocenta - jako apotolov nebo muednci anebo proroci. Allen kal: "Hal, spojovatelka? Tady je Bh. Ano, B--H. Chci mluvit s Kerouacem. Vytote CApitol 7-0563. Northport, Long Island. Pauza. Napjat jsme poslouchali "e to slo neexistuje? No jo, sprvn. To je slo domu v New Jersey, kde jsem se narodil. Hele, spojovatelko, musm jt nahoru najt to slo. Zavolm pozdji." Allen se na ns malomysln podval, vybhl z pokoje a vmiku se vrtil se svm adresem. Pak stli ti dva vychrtl svat u psacho stolu a Allen val do telefonu na Jacka Kerouaca. Chtl, aby Jack okamit pijel do Cambridge. A Jackova matka taky. Jack sm toho ml zjevn hodn na srdci, protoe Allen poslouchal jeho odpov snad celou vnost. Nakonec Kerouac souhlasil, e vezme psilocybin, jakmile jen uspodme njak sezen. Frank sedl za psacm stolem a usmval se. Allen a Peter li potom do obvacho pokoje a sedli si na gau. Allen nm zaal popisovat sv vize. Mluvil o tom, jak pro nho bylo dleit, kdy jsem mu ekl, e je skvl lovk, a jak mu tato epizoda s houbami otevela pstup k enm a k heterosexualit. kal, e ped sebou vid budoucnost spojenou s enskm tlem a rodinnm ivotem. Mezitm Peter hladil Allena po nahm rameni. Dval se na nj pesn tak, jak na mne hledla Betty bhem onoho mexickho houbovho sezen a po nm. Jako sprvn curandero jsem se ptal, jestli nechtj nco jst nebo pt. "Nedte si trochu aje?" Allen i Peter se li oblknout nahoru do svho pokoje a j jsem mezitm nalil vodu do konvice. Za chvli jsme vichni sedli v kuchyni kolem stolu a mluvili o svt, kter jsme hodlali vytvoit. Svtov mr. Jadern odzbrojen. Konec nevdomosti a tmstv, konformismu a netst. Pipadalo nm, e vlky, tdn konflikty, rasov napt, ekonomick vykoisovn, nboensk svry, nevdomost a pedsudky, e to ve mlo pinu v pli zce pojatm socilnm podmiovn. Politick problmy byly potom jen manifestacemi problm psychologickch, kter samy ve sv nejhlub podstat mly neurologicko-hormonln-chemickou povahu. Pokud bychom byli schopni pomoci lidem aktivovat okruhy v mozku, mohlo by to vst k pozitivn spoleensk zmn.

Nkdy v t dob jsme zaali osnovat plny na neurologickou revoluci, opoutjce postoj vdeck nezaujatosti a objektivity a kladouce stle vt draz na spoleensk aktivismus. U jsme nechtli bt pouhmi vdci shromaujcmi nejrznj daje. Naopak sami jsme chtli nov daje vytvet. Allen jakoto bytostn rovnost si pl, aby kad dostal monost podle vlastn vahy brt drogy roziujc vdom. To mla bt ta pt svoboda - prvo ovldat vlastn nervov systm. Velk Pln vypadal naprosto logicky. Nejdv jsme chtli do roziovn vdom zasvtit a zacviit nkter vlivn Ameriany. Ti nm pak mli pomoci zvednout vlnu veejnho mnn na podporu iroce zaloench vzkumnch program a za zjednoduen povolovacch procedur pi zakldn vcvikovch stedisek pro rozumn uvn drog. Prv v tomto moment jsme zavrhli elitskou koncepci, kterou navrhoval Huxley, a pijali americk rovnostsk pstup, kter potal s otevenost vi veejnosti. A o tom je vlastn cel tento pbh. - by mn znm ne Allen Ginsberg a Jack Kerouac, je veobecn povaovn za inspiran element beatnickho hnut v americk literatue a pop kultue. Narodil se v Denveru v rozvrcen rodin a u jako teenager se vydal "na cestu". Byl znm i pod pezdvkou "Johnny Appleseed of Dope" (Johnny Jabloov Jadrko Drogy), protoe na svch cestch kem krem pes kontinent seznamoval sv ptele i lidi naprosto ciz s rozkoemi, kter pin marihuana a ostatn drogy promujc vdom. Cassady a jeho ptel Jack Kerouac se s velkm kravlem tili celou zem, konzumujce v obrovskch kvantech methedrin, peyot, trvu (marihuanu) a alkohol, chrlce ze sebe po cel hodiny nekonen proudy nejrznjch historek i filozofickch posteh. Ani v poslednch letech ivota nepolevovala Cassadyho zbsil touha po akceleraci ivota, a stejn jako dv se ldoval amfetaminem, fenmetraziny a alkoholem. Zemel nsledkem totlnho vyerpn a prochlazen kdesi na elezninch kolejch v Mexiku. 7. Tajnosti beatnick Prosinec 1960, Harvardova univerzita Dky Allenovi Ginsbergovi se existence naeho drogovho vzkumnho projektu dostala do povdom lid zapojench do hnut beatnik. Prvnm vyslancem tto bohmsk e, kter ns navtvil, byl jaksi navan kovboj stednho vzrstu s vlasy osthanmi na jeka a s drzma modrma oima. Na sob ml dnsov oblek a dlouhou zkou kravatu, na nohou koen holnky jako z Texasu, a takto odn piel omrknout, co ti paourt harvardt profesoi maj vlastn za lubem. "Profesore Leary!" zajeel hlas jako z country and western. "To je nez, to je pecka, to je soda tady se s vma potkat! Ta dlouho mi odpran pocta, co si ji budu pamatovat celej ivot! Ani nevm, jak zat, ale kadopdn se vm musm svit, s jakm vzruenm tisknu vae svalstvo, s jakm potenm zrm do vaich laskavch irskch o, a musm se tpnout do ruky, abych se ujistil, e to nen sen. Koneckonc jsem u o vs toho tolik slyel, rozumte, vude od pobe k pobe, vude po thle velkolep zemi se mluv jenom o vs a o tom, co tady dlte pro

kosmologick osvcen cel Ameriky, rozumte, ba celho svta. Take mi dovolte, abych se pedstavil. Neal Cassady jmno m. Nkte lid mne sice nazvaj beatnikem, rozumte, ale j sm sebe radji pedstavuji jakoto putujcho bsnka, amatrskho filozofa, automatickho pilota mimo zkon, a sem byl jsem vysln osudem a taky na radu dobrch ptel, abych tady spolykal pokud mono vechno, co jste vy zjistil o tch bjench kouzelnch a mystickch drogch." "Obvm se, e vae pedstava o na prci nen pesn," odpovdl jsem opatrn. "My se tady vnujeme vdeckmu vzkumu a provdme experimenty tkajc se zmn vdom a autoindukovanch zmn mozku." "Jakho druhu je ten vzkum?" chtl vdt Cassady. "Rznm skupinm pokusnch osob aplikujeme drogy za rznch podmnek a zaznamenvme jejich reakce." "Jak drogy?" vece nvtvnk a jeho tv se rozjasuje. "Psilocybin." "To je bezvadn, love. J vm te nco eknu. J jsem dlal s kouzelnejma houbama v Oaxace, rozumte, a tam jsem ml pocit, e mi duhovej pv jezd tm svm ocasem po onch bulvch. A dlal jsem s peyotem s Indinama Navaho v Arizon v tom jejich hoganu, to je takov polokulovit che, rozumte, a venku celou tu dlouhou noc ho ohe a kolem v pouti vyjou vlci, a k tomu ty jejich bubny a zpvy a ezla z pe. Ale psilocybin je pro mn novej. Mete mi ho trochu sehnat?" "Tmto zpsobem my nepracujeme," ekl jsem. "My u dlouho ped sezenm cvime nae pokusn osoby a sname se je pipravit na to, co je ek. Zjistili jsme, e kdy maj pokusn osoby adekvtn vcvik, nemvaj prakticky dn pote a mohou zvldnout i zkosti a strachy, pokud by se objevily." Cassady potsl pochybovan hlavou. "Pro kolem toho vyvolvte to fluidum nebezpe?" "Spoleensk klima je i na mst relativn osvcenm, jakm je Harvard, zamoen strachem ze veho cizho a novho, zvlt kdy se v tom vyskytuje slovo droga. To je realita a s tou jsme se museli vyrovnat. Proto jsme museli vytvoit auru bezpenostnch opaten a veden pi sezench, abychom tmto obavm elili. Jinak by se lid bli to zkusit." Na to mj host zaiel smchem. "Obavy! Bli by se to zkusit! love, co to tady kecte? Mlem bych si myslel, e ty adepty odhnte klackem." "Intern studenti jsou cel pry, aby to zkusili," ekl jsem, "ale my jsme se dohodli, e je jako pokusn osoby nebudeme pouvat. Nanetst se zd, e m je dotyn osoba star, tm vt m strach. Mm pocit, e se ti star boj ztratit nco, na em ti mlad jet nelp." "Pestate u s tmi hnidopiskmi nesmysly," ekl Cassady. "Vdy vy tm pinte a korumpujete to, co je krsn a svobodn, rozumte, a divok a spontnn. Tady to vypad jako na njak defloran klinice, kde se d pijt o panenstv takkajc steriln a ve stavu plnho duevnho zdrav." "Kdybychom to nedlali tmto zpsobem, nedalo by se to dlat vbec. O tomhletom Experimentlnm Mysticismu nev nikdo nic. Dlme to jak nejlp umme. Peetli jsme vechno, co o tom bylo za posledn tyi tisce let napsno."

"love, j se z vs potrhm smchy. dn vdeck knihy o extzi a kosmickm orgasmu neexistuj. Vechno se to pedv jenom stn tradic a v poezii. Historick spisy pojednvaj jenom o takovch tch bezvznamnch veejnch zleitostech jako jsou vlky a volby a revoluce. Ale jedin dleit vci se djou v tlech a mozcch jednotlivc, rozumte. To je to velk tajemstv lidskho ivota, ke ktermu vdci nemaj co ci." "To sed," ekl jsem. "Doufm vte, e skoro cel anglick romantick poezie 19. stolet byla inspirovan drogami. Shelley, Keats, Robert Louis Stevenson, Coleridge, Byron. Dokonce Charles Darwin erpal inspiraci z lahviky s opiem. A to nemluvm o naich domcch fecch jako byli Edgar Allan Poe, Samuel Clemens, Jack London. Droga inspirovala hlavn proud francouzsk poezie v minulch dvou stoletch. Nevte, e nejvt mozky minul generace - Freud, Joyce, Gurdjieff, Crowley - mly svoji moudrost z drog? Kristepane, love, vy nevte, e existujou stovky naprosto odvzanejch lidskejch bytost, kter se poflakujou po New York City a jsou kdykoli ochotn pomoct s tm vam vzkumem?" "To je zajmav," ekl jsem. "Zajmav!" zaval. "Nechcete konen vypadnout tady z t Ivy Tower, akademick ve ze slonoviny a kouknout se, co se vlastn dje venku?" Cassady cosi nakrbal na kus papru. "Tohle je jedna adresa v New Yorku. ekme vs tam pt nedli veer kolem osm." Dvee do Cassadyho bytu mi otevela mlad ena v tsnch modrch dnch a v pilhavm svetru. "J jsem Salinas. Slyela jsem o tob od Neala a Betty." "Betty z Berkeley?" "Bydlela se mnou loni na pokoji na UC. Mluvila pod o tob." Zavedla mne do obvacho pokoje. "Kde je Neal?" Salinas mvla rukou smrem k otevenm dvem. "Prv tam oust s Patty-Belle. Jdi tam a ekni mu, e u jsi tady." Veel jsem do lonice. Na jednolkov posteli se zmtala dv nah tla, dlali to jako psi, zezadu. Dvka byla blond, jej hezk tv se trhan pohybovala v rytmu, tam a zpt. Usmla se na mne a zamvala mi rukou. Cassady kleel za n a makal. Taky mi vesele pokynul. Stl jsem tam jako pimrazen, totln v rozpacch. Bylo mi tyicet a te jsem poprv vidl jin lidi souloit. "Ahoj Timothy," lapal Cassady po dechu. "Prosm t... ach... prosm t promi na chvilku. Tohle... je... Patty-Belle... a kdy nen to jej bezvadn proudnicov asi kadej den dn oeten, rozum, je... natvan." Cassady zavel oi a zaal vypotvat. "Take j musm dycky vybrousit ty jej slaouk mkkouk ventily, promazat jej trubiky, oistit a projiskit jej svky, rozum, naolejovat jej transmise, promazat sk jej pevodovky, rozum, sedit jej hebk malik vlce a selpnout nakonec jej plynov pedl pkn k podlaze." Cel nervzn jsem se dal na stup smrem k Salinas, kter ekla: "U se nemu dokat, a zanem." "ekl ti Cassady o domluv ohledn experimentu?" ptal jsem se, zoufale pemleje o tom, e mus existovat njak mn komisn

zpsob, jak to ci. "J vm dodm drogy. Vy je vezmete a pak mi eknete, co jste proili. Zvl m zajm, jak siln se vm bude zdt psilocybin ve srovnn s dalmi drogami, kter jste zkusili u dv. Psychofarmakologov zatm nebyli schopni dt dohromady tento typ komparativnch fenomenologickch dat." "Ty jako mysl, e se mme dostat do letu s tvoj drogou a pak to srovnat s jinejma vcma, co jsme brali dv?" "Pesn." "Divn." Vyndal jsem z kapsy lahviku a vysypal nkolik destek rovch pilulek na nzk stolek. Salinas se naklonila dopedu a olzla si rty. Cassady, v modrch dnsech, ale nah do pl tla, si klekl ke stolku a cvrnkal do pilulek prstem. V tmavch och mu jiskilo. Patty-Belle, jenom v kraasech a nedbale zapnut pnsk koili, si sedla se zkenma nohama na podlahu a poulila modr oi. "Kolik je jedna dvka?" chtl vdt Cassady. "Vtina pokusnch osob dostala dv pilulky. Zjistili jsme, e est je stedn siln dvka. Deset, to u je intenzvn proitek." "Kolik vzal kdo nejvc?" ptala se Salinas. "Dvanct." "Kdo vzal dvanct?" "J." "Tak j chci taky dvanct," ekla. "Dleitm faktorem je tlesn vha," dodal jsem. "ekl bych, e dvanct pro mne, to je tak osm pro tebe." "Chce ct, e si to d s nma?" Salinas byla pekvapen. Hned jsem se ctil o trochu lpe. "Ano. Chci, aby mj mozek pracoval ve stejnch obrtkch a ve stejn vce jako v." Pilulky byly rozdny. Fascinovalo mne klidn vnitn zancen, ba a jaksi nbon odevzdn, se kterm je beatnici konzumovali. Z Harvardu jsem byl zvykl, kdy se jednalo o drogy, na nervozitu projevujc se pipitomlm chichotnm, na racionalizace pln tsn, na ztuhl tve prozrazujc vnitn paniku. Naproti tomu Salinas, Neal a Patty-Belle byli vn, pln nadje a moudrosti. Tohle byli znalci, zkuen poutnci vesmrem, kte se bl k nadjn nov planet. Ti hodiny bylo v mstnosti ticho. Salinas se stoila do klubka v rohu gaue, jen obas se kolem sebe pozorn rozhldla. Neal poskldal sv tlo do jaksi orientln meditan polohy. Vypadalo to, e se pln sousteuje na dchn. Patty-Belle leela bez hnut na koberci. Bez jakkoli nmahy jsme se vzneli v nadpirozenm klidu, v tich a jasn komunikan bublin, kde slov nen zapoteb, protoe ve je u pedem pochopeno. Anebo si to aspo kad mysl. Najednou Neal vyskoil a zaal rzovat po pokoji. Jeho obliej byl zardl a vyzaovala z nj neskonal laskavost. "To je neskuten! Urit je to legln?" Kvl jsem. Salinas otevela ikm oi jako trnky a tajupln se usmla. "Je to a moc bosk, aby to mohla bt pravda. love, ekni to na rovinu, je to nvykov."

Zavrtl jsem hlavou. "Chce, abychom ti popsali sv proitky?" ptal se Neal. Pikvl jsem. "Tak j ti teda dodm jeden expertn posudek. V tomhletom se kombinuj dobr strnky ostatnch drog a nejsou v tom ty patn. Je to naprost luxus, ist poten moudrosti, nem to chybu. Je to jemnj a celkov pjemnj ne heroin, ale netlue pitom paky. Ct se jaksi vc iv, nabit a pln energie, a pitom t to nedrs. M to v sob tu pecku jako kokain, ale vydr to desetkrt dl." "To muselo stt balk," ekla Salinas. "M to v sob prostor jako nejlep hai," pokraoval Cassady, "ale je v tom taky lehkost a prunost." "V ivot m nic tak nerozrajcovalo," ekla Patty-Belle. "Je to filozofick," dodal Cassady. "Mohl bych napsat celou knku o kosmickejch mylenkch, kter jsem ml. Tohleto je drogovej Rolls Royce. Naprosto skvl." Celou mstnost zaplavily vlny vzruen. Na svit se Salinas na gaui rozmotala. "love, furt nemm tuen, co jsi vlastn za. Kdy jsem o tob poprv slyela, myslela jsem si, e teba hled njakho zajdu, se kterm by sis moh hrt na doktora a drobet ho zmanipulovat. O co ti vlastn jde doopravdy?" "Chtl bych vm podkovat za to, co jsem se tady vera nauil." "A co jsme t vlastn nauili? V em je psilocybin odlinej od ostatnch drog?" "Copak to nevid, Salinas?" vmsil se do toho Cassady. "Profesor prost et nikdy nevidl nikoho, kdo by v tom letu byl poctiv a doopravdy. e jo?" "Pesn," souhlasil jsem. "Protoe vy se tch zmnnch stav nebojte. Vm naopak jako by pmo prospvaly, aspo to tak vypad. Nae zitky ze verej noci potvrzuj, e to nejdleitj je duevn naladn a prosted, ve kterm se drogy berou. Droga m jen velmi mlo specifickch pedpovditelnch efekt. Osvobozuje vai mysl, take mete jt kamkoli, pokud jste na to pipraveni." Cestou zpt do Cambridge jsem zrekapituloval nov poznatky z tohoto neobvyklho experimentu. V jeho prbhu jsme se my tyi dostali do situace, kdy jsme doasn byli zcela mimo sociln role, mimo normln starosti. Zjevn jsme se dotkli njakho meditativnho okruhu v naich mozcch, kter umouje nadhled a kter nm dovolil sdlet spolen okamiky filozofickho pochopen, v nm se spojil jeden intelektul z Ivy League a ti velmi pozemsk a velmi svobodn due. Schopnost drogy spojovat rozdln lidi silnmi empatickmi svazky naznaovala velice vzruujc spoleensk implikace. Kdyby se lid nauili sdlet vjemy svch blinch, bylo by mon doshnout vy rovn lidsk komunikace. - evropsk filozof, narodil se v Budapeti. Ve 30. letech il v Berln, kde se stal znmm jako vdeck publicista a politick aktivista. V roce 1931 se stal komunistou, ale pozdji ze strany

vystoupil na protest proti stalinskm istkm a vykonstruovanm procesm. Bhem obansk vlky ve panlsku byl vznn Francovm reimem a nkolik tdn proil v cele smrti, kde ml vize, kter zmnily jeho ivot. Po dobyt Francie Nmci byl internovn v koncentranm tboe, odkud se mu v roce 1940 podailo uprchnout. Jeho romn Darkness at Noon (1941, esky Tma o polednch) je psobivm zpodobnnm represvn povahy komunismu. Hlavn hrdina, bolevick vetern, se stv jednou z obt istek, protoe se postav na obranu lovka jakoto individua. Po II. svtov vlce Koestler napsal nkolik dalch romn, dvoudlnou autobiografii a adu prac o filozofii vdy. Jeho kniha Janus (1978) je vnovna studiu technologi a strategi evoluce a pedstavuje kritiku darwinistick teorie slepho prodnho vbru. Koestler je intelektulnm hrdinou dvactho stolet. Pronikl hluboko do oblast zsadn dleitch pro poznn lidsk pirozenosti, jako jsou humor, kreativita, teorie poznn, genetika a telepatie, a stal se skvlm ztlesnnm onoho fascinujcho lidskmu typu, kterm je "angaovan mudrc". 8. lety skrze nmahu a utrpen Podzim 1960, Harvardova univerzita Kdy se psilocybinov projekt rozjel naplno, napsal jsem naden dopis Arthuru Koestlerovi do Londna. Shrnoval jsem v nm dosavadn vsledky na prce a zval jsem ho, aby se k nm pipojil. Vdy to byly prv jeho spisy, kter mne pipravily na "mystickou zkuenost", a j jsem mu chtl splatit dluh za to, e tak zsadn zmnil mj ivot. Odpov pila obratem. Prv se chystal do Ameriky na njakou neurologickou konferenci a projevil zjem okusit pi t pleitosti houby. Ml jsem urit pochybnosti, zda je Arthur vhodn pokusn osoba. Byl tak racionln, tak moc se kontroloval, a ml tak mlo smyslu pro humor. Zdlo se, e je doslova usouen tm vkovitm evropskm pesimismem. Nkolik dn ped svm plnovanm pjezdem Arthur telefonoval z Michiganu. kal, e mu dali psilocybin a e to byl jeho nejhor zitek v ivot. Take ru svoji nvtvu v Cambridgi. A se nezlobm. Nae jsem mu slbil, e mu nenabdneme nic silnjho, ne dobr francouzsk vno, jen a pijede. Souhlasil. Kdy jsem pro nho pijel na letit, vypadal hrozn. Ukzalo se, e jist anglick psychiatr z Ann Arbor jmnem Pointsman se njak dozvdl, e Arthur m v myslu vzt u mne psilocybin. Navrhl mu tedy, e pro nj uspod sezen on sm.1) Naali jsme lhev Blanc de Blanc a Arthur zaal vyprvt. "Zpotku to probhalo skvle. Leel jsem na gaui a brzy jsem zaal mt proitky, kter popisovali meskalinov mystici. Ziv vzory nepedstaviteln krsy. Kdybych to byl sm sob dovolil, mohl jsem mon provat vize proroka Elie, kdy letl do nebe. Ale j jsem ml pocit, e takto bych k tm vizm piel a moc lacino, take jsem se silou vle snail mt oi oteven. Podle hesla, e pro mne dn snadn cesta neexistuje. Dokonce jsem si gratuloval ke sv stzlivosti a sebekontrole. Jsem pece racionalista a moje mysl se ned jen tak oblbnout njakmi pilulkami."

"To je jako kdybyste pmo pivolval netst," ekl jsem mu, "ta snaha mistrovat svj mozek." "Ale pitom," pokraoval, "dokonce i kdy jsem ml oi oteven, vypadal pokoj jinak. Barvy byly ziv a svtlkovaly, a co do kvality se rovn liily od veho, co jsem vidl kdykoli pedtm. K jejich popisu bych musel vymyslet nov pojmy, kter by jednm slovem vyjdily kvality nkolika barev, teba zelen a modr. Ale j jsem nechtl pipustit, aby se moje mysl nechala ukolbat tmito falenmi halucinacemi. Tu najednou pravideln se opakujc zblesk otejc se magnetofonov cvky zskal svj pln a zlovstn vznam. Kdy dr. Pointsman veel do pokoje, byl zmnn k nepoznn. Jeho tv byla chorobn lut a rozpadala se na dv oste ohranien sti, jako pi bunnm dlen. Na krku ml doktor malou jizvu, kter jsem si pedtm vbec neviml. Te ale zela jako ern dra, kter se chyst pohltit jeho nateklou bradu. Jedno ucho se sesychalo, zato druh se o nkolik palc zvtilo. Vypadal jako njak samolib, zl bel, s drzm smkem na tvi. Pedpokldm, e jsem nebyl ve stavu mysli pimenm pro aplikaci hub, a ty potom probudily vzpomnky na to, co jsem proil jako politick vze, na muen, brainwashing, vpovdi vynucovan nsilm." "To je koda," ekl jsem s pochopenm. "Ale kdy u jste tady, dovolte mi uspodat pro vs sezen, kterho se mete zastnit jako pozorovatel. To sezen se bude odehrvat v podprnm prosted. Ujiuji vs, e je to nco pln jinho." "Domluveno. Pokud se ho ovem nebudu muset sm aktivn astnit." Ptho dne mne Koestler doprovodil do arelu Harvardovy univerzity, kde jeho ptomnost vyvolala znan rozruch. Obdvali jsme s B. F. Skinnerem a hovoili s Jeromem Brunerem, proslulm kognitivn orientovanm psychologem. Nsledujcho dne jsem telefonoval do Massachusettskho institutu duevnho zdrav a sjednal jsem Koestlerovi schzku s dr. Maxem Rinkelem, vznamnou autoritou v oblasti drog. Rinkel o Koestlerovi jet neslyel a j jsem si z jeho nevdomosti trochu utahoval. Domluvili jsme se, e se sejdeme na koktejlu v baru hotelu Ritz. Kdy jsme na cest do Bostonu pejdli Charles River, zabral se Arthur do vzpomnek na sv dva ptele v Berln ve 20. letech, kte se zabvali vzkumem meskalinu. Jejich psychedelick sezen jim otevrala dosud neznm oblasti spolen sdlench proitk a objev. Snaili se ostatnm lidem vyprvt o svch objevech, ale nikdo je neposlouchal, ani ptel, ani kolegov, dokonce ani lenov jejich rodin. Nakonec se vzjemn odcizen tak prohloubilo, e se oba zhroutili, duevn naprosto vyerpni. Jeden odjel do Mexika, kde zakrtko zemel. Druh se vydal do Mnichova, aby tam podstoupil lbu u jednoho znmho psychiatra, kter ho vak spe zniil, nebo naprosto neporozuml kreativn povaze jeho zkuenosti. Koestlerv ptel v zoufalstv peruil lbu, vrtil se do Berlna a spchal sebevradu. Rinkel ns oekval u rezervovanho stolu. Bhem nkolika minut oba tito v Evrop kolen mui sklouzli do opileck hdky. Rinkela iritovalo, e Koestler, kter neml formln lkask

vzdln, trval na tom, e je v oboru neurologie odbornk; tm se ctil doten vzdor tomu, anebo prv proto, e se Arthur vracel z prestin vdeck konference vnovan problematice mozku, kde ml zsadn pednku. Pod tlakem Koestlerovy logick argumentace se asem ocitl v pozici umanutho negativistickho dtte. Vystrkuje hlavu zpoza hromady bramborovch ips na stole, byl ochoten nakonec popt i samotnou existenci stednho mozku. Koestler triumfln spolknul olivu, ale vzpt vyslal smrem ke mn pohled pln rezignace. Nhle se v jeho tvi objevilo napt. "Maxi," mumlal Koestler v zamylen, "nepraktikoval jste nkdy psychoterapii na Reichsklinik v Mnichov? Nepamatujete se, kdy tam byl na len jeden psychiatr z Berlna, jist dr. Moses?" Rinkel si nevzpomnal na dnho dr. Mosese. Naklnje se dopedu jako vyetovatel pi kovm vslechu, pokouel se Koestler nartnout detailnj podobiznu svho ptele. "Experimentoval s meskalinem." V Rinkelovch och se objevil zblesk vzpomnky. "Ano, ano, kdy jste mi te pipomnl ty podrobnosti, mm dojem, e si na ten ppad vzpomnm. Je to tak dvno." "Mte tuen, co se s nm pak stalo?" "Ne. Prv jsem se vs chtl zeptat, jestli o nm nevte nco bliho." Arthur povzdechl a potsl hlavou. "Zabil se pr tdn po tom, co jste ho propustili." Kolem stolu se rozhostilo trapn ticho. Rinkel, roztrpen tou nepjemnou vtkou, pothl z doutnku a kvl na servrku, aby pinesla et. Arthur a j jsme vstali, formln jsme se uklonili a li pry.2) Venku vl ist a sv vtr od parku Boston Common. Byli jsme rdi, e mme to nepjemn setkn za sebou. Jeli jsme svin do North Endu navtvit Franka Barrona a krsnou Nancy, novou enu, kter se objevila v jeho ivot. Mli jsme v myslu poveeet tam a pak se vrtit dom, kde se ml Arthur jako pozorovatel astnit houbovho sezen s Charlesem Olsonem, legendrnm bardem z Gloucesteru. Veee s Frankem a Nancy ve Steel Helmet byla slavnostn. Kdy jsme pak pijeli dom, sedl u Charles Olson v kuchyni a povdal si s Jackem. Skupina se shromdila v pracovn. Z vklenku ve zdi jsem vyndal bizarn orientln krabiku zdobenou intarzi. Odpotal jsem pilulky jednotlivm tripperm. K mmu asu si jich nkolik vzal i Arthur. "Jdu do toho taky." Vzal si obstojnou dvku, asi deset, a zapil je whisky se sodou. Poslouchali jsme Bacha. Tu a tam jsme si vymnili pr slov. V mstnosti zavldla atmosfra jemn smlivosti, vyvolan houbami. Nae rozdrsan, stle se nkam enouc mysli se pomalu uklidovaly a zaaly jakoby spokojen pst. Byli jsme leh a leh a vyrovnanj a projasnnj. Na stole hoela svka. Nancy a Frank si hledli do o. Pak se Nancy vyzvav zasmla, pedvedla jaksi viv taneek, a oba byli pry. Arthurova tv byla pln promnn. "To je dokonal," eptal. "Vechno je tak krsn. A ta hudba, takovou jsem v ivot neslyel." Zavel oi a jenom se usmval.

Pocit mru a vyrovnanosti trval nkolik hodin. Pak, prv kdy se v pokoji chvl a vibroval Mozart, jsem vzhldl a uvidl Arthurovu tv, zarudlou a plnou utrpen, a v n jeho oi, v nich byl snad veker smutek vk. Jeho hlas stoupal v bolestnm protikladu k hudb. "Je to ndhern, to nepochybn," kal. "Ale je to falen, ersatz, nhraka. Instantn mysticismus. Ale dn snadn a rychl cesta k moudrosti neexistuje. Nmaha a pot, to je skuten cena poznn. Vzpomnm si, e kdy jsem chodil do koly, byli jsme na vlet v rakouskch horch, kter jsem ml tak rd. A trvalo nm est hodin, ne jsme vylezli na vrchol vysok necelch 2500 metr. Dnes se na ten vrchol mete dostat za pr minut autem nebo lanovkou." "Co k?" ptal se Olson, miliony mil vzdlen. "Nco o potu a nmaze," ekl jsem. "Ale jet i dnes," pokraoval Arthur, "mete vidt tisce dt kolou povinnch, manelskch pr ve stednm vku a dokonce i starch lid deroucch se po pkrm svahu nahoru lapajce po dechu a stnajce pod vahou svho batohu." "kal stnajcch?" ptal se znovu Olson. "A kdy vystoup do horskho tulku pod vrcholem, pot z nich tee proudem a oni maj skuten nrok na svou jedinou odmnu, sklenku napsu. A pak se kochaj vhledem do dol. J netvrdm, e ctnosti lze dojt jedin skrze nmahu a utrpen. Jenom si myslm, e i kdy vhled je stejn, jejich vidn je jin ne tch, kdo tam pijedou autem." Domluvil a zaal se sm pro sebe smt smchem plnm radosti. "Dej si naps, Arthure," kikl Olson srden. "Racionln mysl a stzliv sebekontrola," volal Arthur, v protikladu ke svm slovm smjc se od ucha k uchu. "To je maximln profanace, tenhleten mysticismus z papiku." Ale pitom se sml na cel kolo, vesele nm zamval a vybhl z pokoje. Ml jsem strach, aby se nevrtila jeho michigansk paranoia a tak jsem el zaklepat na jeho dvee. Barronv vesel hlas zevnit kikl, a jdu dl. On a Nancy se k sob tulili pod pokrvkami. "Kde je Arthur?" "My jsme vbec nevdli, e to je jeho pokoj. Prost jsme skoili do prvn postele, kterou jsme uvidli. Arthur sem stril hlavu asi ped minutou. Hrozn se omlouval." Prochzel jsem pokoji pro hosty v chodb. "Arthure! Arthure!" "Time? To jsi ty?" Arthur byl schoulen pod pokrvkami a k hrudi si tiskl polt. Sml se jako blzen a byl v tkm letu. Ulevilo se mi, e moje starost byla zbyten, a vracel jsem se zpt nahoru. Jet dlouho do noci jsem se dval do ohn v krbu a pokuoval. 1932, Springfield, Massachusetts Leel jsem v posteli, nacvioval svj jedinen styl inhalace s imaginrn cigaretou a pemlel, jakou znaku si vyberu, a mi bude estnct. Neml jsem dn zbrany vi nvyku na nikotin. Vechny filmov hvzdy okzale pedvdly tuto neest jakoto nezbytnou soust svho osobnho kouzla. Bette Davisov, Claudette Colbertov i Katherine Hepburnov, vechny mly ve

zvyku nervzn bafat, kdy mly pejt teba jenom verandu. Gary Grantovi, Clarku Gableovi a Humphrey Bogartovi visel vajgl v koutku st s elegantn sexy lernost, kdy konali sv hrdinsk iny. F. D. Roosevelt, osobnost ztlesujc nejvy autoritu, se na fotografich objevoval zsadn se svou vzhru smujc apartn cigaretovou pikou. Sportovn hvzdy i sentoi dlali reklamu svm oblbenm znakm. Pro balek Camelek pjdou rdi cel kilometry. Po nklaku Old Golds ani nezakalete. Lucky Strikes implikuj u svm nzvem zsah pi kadm deru. A reklamy v New Yorkeru pedstavuj pslunky hornch deseti tisc, kte ukliduj sv nervy (kdy napklad nk nedopatenm vyleje polvku vvodkyni do klna) tm, e si zapl Muradku. Mm horkm favoritem byly Kentucky Winners, protoe jejich vrobce sponzoroval rozhlasov penosy ze zpas baseballovho tmu Red Sox. Pokad, kdy Joe Cronin nebo Jimmy Foxx naplili homera, vyfasovali karton tohoto voavho kuiva. Ale nakonec to na cel e vyhrly Chesterfieldky. Lbila se mi jejich krabika v bl a zlat. Dvee mho pokoje se s bouchnutm zavely. J jsem ale u dv jakoto zkuen soukrom detektiv prothl pes kladku nade dvemi strunu, take jsem je mohl otevrat a zavrat lee v posteli. Nyn jsem tedy za ru zathl a dvee zase otevel. Byl za nimi Tote, nalit a trochu popleten. "J se te jdu milovat s tvou matkou, synu, a chci, aby ty dvee byly zaven." A znovu je zabouchl. Dlal jsem, e spm, a znovu jsem zathl za ru. Dvee se otevely. "Sakra kruci, co to s tma dvema je?" bruel Tote. Zabouchl je potet. J jsem potet otevel. Za minutu se Tote vrtil s kladivem a hebky a dvee zatloukl. To mi nevadilo. Znal jsem nikov cesty. Podzim 1960, Harvardova univerzita Druh den rno jsem el vzbudit Arthura na dal kolo harvardskch nvtv. Sedl na posteli, stle jet se usmvaje. "Ty pilulky vera na m nemly dn vliv. Mm velkou duevn slu." "No jasn," odpovdl jsem. Kdy jsme se vraceli dom po dni strvenm na univerzit, koupil Arthur dv lahve Pouilly Fousse a lhev skotsk. U mne v pracovn jsme zaali whiskou. Arthur zvedl sklenici, zakrouil j ve vzduchu a led zacinkal. "Asi zstanu vrn sv droze. Alkohol je sociln stimulans. Dostane t do nlady, a lovk je pak jaksi bl druhm. Houby rozpoutaj vr uvnit, a pli blzko vlastnho nitra. Dsledkem je pechodn psychza vyuiteln v terapii. V ivot jsem se nectil lpe. Ale dn moudrost v tom nen. Vera v noci jsem odhalil vechna tajemstv vesmru, ale do rna jsem je zase zapomnl." Nazt jsem zaskoil do pracovny Franka Barrona. Ptal jsem se ho jako njak starostliv rodi: "Kde jsme udlali chybu s tm Arthurem? kal, e objevil vechna tajemstv vesmru, ale pak je

zase zapomnl." "Mon je to tak v podku," ekl Frank. "Ale pro ns z toho plyne pouen. Dokonce i William James si o svch proitcch pod vlivem kyslinku dusnho dlal poznmky. Po jednom sezen ho pekvapilo, co si zapsal: ,Tajemstv vesmru spov ve vni praench mandl.' Pro m za m si me vesmr svoje tajemstv nechat, j chci mt jenom zznam o tom, co lid v tchto zvltnch podmnkch provaj." "Take eenm pro ns je," ekl jsem, "dlat si co nejvc poznmek. A zaznamenvat tak vnj okolnosti. Vn praench mandl nen pro zatek tak patn. Kdy m lovk u nosu hadici pivdjc kyslink dusn, je pochopiteln, e vesmrn tajemstv m ichov charakter." "To je naprosto pochopiteln." "Ale pro," ptal jsem se, "odmt Koestler extzi, pokud nen jej soust i nmaha a utrpen? To je jako kdy luddit odmtali novou technologii." "A ti luddit, to byl kdo?" "Ned Ludd byl trochu pitroubl dlnk z Leicestershire, kter v 19. stolet pesvdil anglick tkalce, aby rozbjeli parn tkalcovsk stavy, kter jim etily prci. V, nco v tom smyslu, e kdy je nco nov a pohodln a et to as, mus to bt patn. To je jaksi Arthurovo sebemrskastv, ten trip do biblick viny." Ale Frank vrtl hlavou. "Nevm, jestli je to tak jednoduch. Idea, e teprve po rozmanitch zkoukch a utrpen je mono dojt poznn, je ve filozofii jedna z nejstarch. V principu jde o protiklad tvrd prce versus technologick zkratka. Drogy jsou ty zkratky. Ale zrove nm dvaj dal monosti volby. Lyask vleky a motorov vozidla jsou alternativou chze. J souhlasm s Aldousem. Nejde tady o bu-anebo, sp by se mlo jednat o ppad to i ono, oboje. Jestli chce, me se dnes pi cest na vrchol potit, a ztra si naopak teba zvol vstup za pomoci technologie." "Ale Arthur k, e ti, kdo na vrchol stoupaj pky, vid potom nco jinho ne ti, kdo pouij technologii." "O tom neme bt pochyb," ekl Frank. "Odmnou za poctiv vstup s bolavmi puchi na chodidlech je v jistm smyslu kvalitnj vhled. A urit sebeobtovn, pokud nen nepimen dlouh, ns skuten me piblit opravdov zbonosti. Ale bylo by pli jednoduch tvrdit, e jakkoli zkratka je mn hodnotn. Zkonstruovat lyask vtah anebo vst drogov sezen, to vyaduje spoustu disciplinovan, vynalzav a nkdy riskantn prce." "Kdy o tom pemlm," dodal jsem k tomu, "tak mm pocit, e veker snahy o odhalen tajemstv ivota jsou tak jen jaksi zkratka. Odmtat drogy jako nstroj poznn je pak tot, jako bychom zavrhovali mikroskop, protoe pli usnaduje pozorovn. Myslm, e lid maj prvo na jakkoli poznn, kter je v jejich dosahu." "Zajmalo by mne jedno," pravil Frank ironicky. "Vracel se Arthur do New Yorku pky, s heknm a funnm?" "Nikoli. Letl zkratkou, s Eastern Airlines. A v tace ml lhev napsu."

- americk spisovatel, narodil se v Lowellu ve stt Massachusetts, studoval na Kolumbijsk univerzit. V roce 1956 napsal knihu On the Road, v n vylil pitoreskn dobrodrustv, kter proval s Nealem Cassadym. Romn se stal bibl beatnickho hnut. Kerouac ve sv tvorb uv obdobn postupy jako jazzov hudba, pedevm co se rytmiky a frzovn te. Pro veejnost zstal Kerouac jednou provdy prototypem beatnika. On sm vak byl ve svch poslednch letech na hony vzdlen ivotnmu stylu drogov kultury a byl k nmu i velmi kritick. Jeho nzory se staly, snad i v dsledku alkoholovho abusu, krajn konzervativnmi. Kerouac napsal adu dalch knih s autobiografickmi prvky, mj. The Subterraneans (1958), The Dharma Bums (1958), Big Sur (1962) a Desolation Angels (1965). 9. Literrn elity a zklaman nadje Podzim 1960, New York City Z New Yorku telefonoval Allen Ginsberg. U se nemohl dokat, a zahjme nai kampa politiky extze. Naplnoval adu sezen s houbovmi pilulkami pro Jacka Kerouaca, Roberta Lowella a Barneyho Rossetta, proslulho avantgardnho nakladatele. Allen a Peter ili v neuviteln zasvinnm byt na Lower East Side. V ivot jsem v dn domcnosti nevidl takov nepodek, ale dky Allenovu veselmu a ovilnmu hemen jsem se tam brzy ctil jako doma. Jack Kerouac sedl u kuchyskho stolu, popjel erven vno a vedl nekonen monolog proudu vdom o jistm strategicky dleitm bodu uprosted Allenova penisu, o tom, e nkte Buddhov jsou drav jako ryby barracuda, atd. atd. Pes vemon slovn hky, vtpky, chvstv kdlen a ertky hodc se tak do koln atny jsme se nakonec dostali a k debat o sportu. Ukzalo se, e Kerouac si podobn jako j vymyslel vlastn pravidla samotskho baseballu, ml soupisky imaginrnch hr a vedl statistiky zsah, bh, chyb. 1926-1930, Indian Orchard, Massachusetts Vyrstal jsem samotsky, zcela ponoen do pbh plnch hrdinskch in, historickch udlost, romantiky a objev. A historek ze svta sportu. Skvlost, dokonalost, to byl bod, kolem kterho krouily m mylenky. Na rozdl od mch katolickch kamard ve kole, kte byli vedeni k tomu, aby si brali pklad z melancholickch svtc, ctnostnch panen a masochistickch muednk, j jsem se snail sm sebe formovat podle vzoru legendrnch hrdin a milovnk. Kad tden jsem vlekl dom z knihovny nejmn deset pruek o tom, jak vlastnmi silami dojt slvy, a dychtiv jsem se noil do svt krle Artue, Robina Hooda, Odyssea, Jeba Stuarta, Sokrata a mskho hrdiny Horatia, kter samojedin brnil most pes Tiberu proti Etruskm. etl jsem o ivot Indin, nae jsem si postavil na zahrad za domem mal tp, kter jsem ke zden sv matky i obval. Pozdji mne jacsi pokrytci udali, e jsem z kl, na kterch byly nataeny ry na prdlo, vyezal totemy. O vnocch jsem dostal soupravu pro chemick pokusy, v dsledku

eho se ze mne stal Tom Swift, usilujc vyrobit drogu jmnem "Idicton", kter mla zachrnit lidstvo. Bhem sv holmesovsk fze jsem si doma vyrobil lupisk nadko vetn masky a rukavic. Tajn jsem vnikal do dom soused a hledal dkazy zkench pikl proti americk svobod. Jako lovec na safari jsem se plil lesem pobl statku Ferris a se svou vzduchovkou pipravenou jsem se snail vystopovat divok krlky. V letnch dnech jsem jezdval na kole po most pes eku Chicopee a dl, a tam, kde tovrna na vrobu juty vypoutla pru nad avnat louky patc ke statku, a potom po lesnch stezkch k potoku. Tam jsem lany svzal dv nepotebn vyhozen kdla vrat od stodoly, a z takto vzniklho voru jsem do proudu nahodil udici, bafaje pitom hn z dmky z kukuinho klasu, nacpan kukuinmi vlkny. Na rzn soute a zvody jsem neml dost atletickou postavu, zato jsem ml dobrou pohybovou koordinaci. Sv sportovn schopnosti jsem zdokonaloval ve hrch, kter jsem sm vynalzal. Venku na ulici jsem hrl baseball s golfovm mkem. Hzel jsem ho proti obrubnku a on se odrel zpt jako ostr pzemn grounder, vysok a dlouh fly, anebo jako zniujc drajv po lajn. Zleelo na hlu dopadu. Chodci se zastavovali a dvali se, jak hu mek, bm, abych chytl a vrtil pzemn der, otm se a hraju double-play, zdvhm palec jako rozhod - jsi venku! Drt od rdia jsem vyvedl ven, aby mohlo stt na okn a j slyel pm penosy zpas Red Sox. A i kdybych neslyel reportrv hlas, dovedl bych podle reakc publika ci, co se prv dje na hiti ve Fenway Park. Projevy toho kolektivnho mozku pi sportovnch penosech mne vdycky fascinovaly. Jet dnes bych byl schopen detailn rekonstruovat prbh hry podle zvuk vychzejcch z Dodger Stadium, kdy stojm ve front na hot dog a nevidm na hit. Odjakiva byl zkladem mho profesionlnho ivota sportovn model: hri, treni, mustva, liga. Na stejnm principu jsem organizoval svou prci psychologa a filozofa: vyzkouej vechny ivotn hry a pak se rozhodni, kter se chce nauit. Jako v baseballu: zvol si pozice, kter chce perfektn zvldnout, uvnit kosotverce nebo mimo nj. See si nejlepho koue, kter je k disposici. Trnuj, trnuj, trnuj. Zlepuj se. Bu jednika. Neustle m rytmus hry. Vtzstv samo je koncept krtkodob, pochybn a asto irelevantn. Clem je pohyb ve smru ke stle sloitjm hrm. Hltal jsem sportovn strnky novin s oima iroce otevenma, a z nich jsem se uil zkladn americk truismy. Dleit jsou procenta. Nkdy vyhraje, nkdy prohraje. Kad m nkdy krizi a jindy je zase ve form. Bu formt a zsta sportovcem ve vtzstv i v porce. Ber kadou hru takovou, jak je. A hraj ist, protoe dnen tvoji soupei se mohou stt tvmi spoluhri v pt sezn. Tato kombinace nasazen a odstupu - tak typick pro postoj profesionla - a to, e jsem se vyhbal lidem, kte se do vci zaberou tak, a zapomenou, e jde jen o hru, to asi pivedlo nkter lidi k nzoru, e jsem chladn a bez zjmu o druh. A j jsem pitom vidl sm sebe, jak stojm na hzeov met, mrn zpocen, a uvauji o dalm hodu.

Podzim 1960, New York City Jeliko jsem strvil vt st svho dtstv a mld v ch vemonch romantickch vmysl, pocioval jsem vdycky sympatie k chudkovi introvertovanmu, alkoholu propadnuvmu spisovateli, a to byl kdokoli. Ale Jack Kerouac byl dsiv. Za potemnlou, dobromyslnou viz rozafnho devorubce se skrvala vechna podrdnost a mrzoutstv prmyslovho malomsta v Nov Anglii spolu s tkopdnou nedvivost kanadskho katolka. To je tedy fakt neastn figura, pomyslel jsem si. "Tak co to na ns chystte, doktore Leary? Ltte tady s tm komunistickm teplouem Ginsbergem a s tm pytlem pilulek jako... Mohou ty vae drogy odinit vechny ty smrteln, anebo aspo lehk hchy, kvli kterm n milovan spasitel Je Kristus piel na Zemi a obtoval svj ivot na ki?" Dlal si legraci, a pece to zase tak docela legrace nebyla. "Nejlep by bylo zjistit to rovnou," ekl Ginsberg tie. Postavil jsem na stl lhev, odpotal pilulky a vydali jsme se na cestu. Kerouac bez ustn pil a pronel patetick tirdy jako nmonk v baru njakho pstavnho msta, rzoval dlouhmi kroky po pokoji a vyskakoval na idle a deklamoval zbavn i poetick nesmysly. Nakonec vyskoil na gau. "J jsem krl beatnik. Jsem Francois Villon, bsnk a lotr a vagabund z dlnice. Poslouchejte, co vm tady zahraju na svm tenorovm psacm stroji, jak improvizace, jak pecky, ze kterch pjdete do vvrtky." Bylo to docela mil a vtipn, ale kdy droga zaala psobit v jistch deliktnch oblastech mozku, stval se ten hluk nepjemnm. Touil jsem po dvrn znmm houbovm tichu. Do t doby jsem byl na tripu u s vce ne stovkou lid, ale jet nikdo se nesnail tak ovldnout, dominovat, ba pevlcovat cel proitek, jako Kerouac. Prost do toho narval ty svoje mresy jako odnkud ze saloonu, a na mne to bylo trochu moc. Odeel jsem do potemnl lonice a vrhl jsem se na postel. Vedle Kerouac pod hulkal a ehtal se v alkoholickm odvazu. Upadl jsem do deprese. Kerouac mne dostal do mho prvnho patnho tripu. Mon to bylo i vinou prosted, ten slum byl tak odpudiv, tak odlin od peliv pipravench mstnost, v nich jsme obvykle konali sezen. A mon za to mohl i sm nervzn New York, co rozhodn nikdy nebylo msto pro povznesen filozofy. Nebo to byla Kerouacova francouzsko-katolick melancholie? A tomu bylo jakkoli, bylo mi podn mizern. Nikde dn legrace, svt byl smutnm a betnm mstem. Teta Mae a Kerouac mli pravdu. Skuten bylo blznovstvm snait se zmnit lidskou povahu. Jak jsem si mohl vbec troufnout jenom myslet, e bych mohl eliminovat lidsk utrpen, kdy pmo z m vlastn due pomalu vytkal hnis zoufalstv. Ano, pravdu mly katolick jeptiky. Tento svt byl opravdu jenom slzavm dolm. Mj ivot byl podvod a klam. Za veselou fasdou oblieje se skrvalo politovnhodn dcko, oputn vlastnm otcem, kter zlomilo srdce sv matky a pivedlo vlastn enu k sebevrad, dcko neschopn opravdov lsky a skutenho zpalu. Mj otec se o mne nikdy moc nestaral. Vzpomnl jsem si na ten

hrozn den, kdy jsem piel ze koly a matka mi ekla, e mne tatnek chtl vzt na odpoledn vlet k jezeru Congamond. Ale nebyl jsem jet doma, a tak odeel sm, beze mne. Letl jsem dol, bral jsem schody po tech, hnal jsem se do gare. Otec prv vyjdl ze vrat. Utkal jsem a kiel: "Tatnku, pokej." Neslyel mne. Odjel. Byl schopen on, a byl jsem schopen j, vbec nkoho milovat? Matka a teta Mae kadm rokem s obavami ekaly, m jim zase zlomm srdce. Pod jsem nkam odjdl a nechval sv drah na holikch. Marianne, m sladk ztracen ena. Chudci m uboh, oputn dti, Susan a Jack. til jsem se do nemocnice s Marianninm nehybnm tlem na sedadle. Odvezli ji na ARO. Mlad pomen ernovlas lka se nad ni na chvli sklonil. Pak j pes obliej pehodil prostradlo. Allen m nael stoenho na posteli ve fetln poloze. "No ne," vykikl, "tentokrt ty nese na svch bedrech starosti celho vesmru. Jsi v podku? Hledali jsme t." Pipomnl mi svj prvn trip s houbami, kdy jsem mu pomohl pekonat okamik bolesti: bylo to pesn to, co jsem poteboval slyet. Ctil jsem se lpe, Allenovy oi pln lsky mi vracely sebedvru. Dky tmto drogm je lidsk organismus vystavovn tm nejintezvnjm emocm, kterch je nervov systm schopen. Dnes jsem poznal krizi, ke kter me pi sezen dojt, i z druh strany, a zjistil jsem, e je mon kontrolovat a modulovat emoce. Vdom me otevrat nebo zavrat jakoukoli pedstavitelnou komnatu mozku v cel kle od tst k hrze. Vtip je v tom, neulpvat, nedopustit, aby proud reality zamrzl.1) Potom me lovk bez obav ci: dn emoce mi nen ciz, ale tak dn emoce mne neme chytit do pasti. Kerouac pod jet vzel pevn ve sv realit nlevny, tak jsem se k nmu pipojil, pil jsem erven, pokuoval, vyprvl nesmysly. V jednom okamiku jsme se s Allenem pokoueli povdt Kerouacovi o vznamu drogovch sezen pro kulturu a o filozofickch implikacch zmnnch stav vdom. On vak zdusil n entuziasmus ponurm katolickm kanem: "Chodit po vod se nenau za den." Na svitu nm dolo kuivo. Rozhodli jsme se s Kerouacem, e skome na roh do trafiky. Venku jsme vydechli radostnm pekvapenm - pinav ulice i star inky kolem, vechno bylo pod kehkou pokrvkou istho blho snhu. Kerouacova reakce byla instinktivn: udlal kouli a bc ji po mn, proletla mi tsn vedle hlavy. Uhnul jsem a plil po nm. Poskakovali jsme po East Side jako kluci. Bar na rohu prv otevral a tak jsme si sedli do boxu na devnou lavici, hodili do sebe pr piv a pustili jukebox. Pak jsme v obchod koupili bochnk italskho chleba a bce zpt k Allenovi, hzeli jsme si chleba falovanmi pihrvkami. Sndali jsme slazenou horkou kvu s mlkem a toasty s demem. Pak Allen oznmil, e je as vydat se do jedn vilov tvrti, kde il Robert Lowell, a taky ho pivst do transu. S Kerouacem jsme se rozlouili ped domem. Jack m objal a odchzel, trochu nahrben.

Ne zmizel za rohem, zavolal jsem na nho: "Jacku!" A hodil jsem mu obloukovou pihrvkou jako ve fotbale snhovou kouli. Kerouac vyskoil, chytil ji a my jsme zavali hur. Kdy nm Kerouac zmizel z dohledu, pemlel jsem o naem sezen. Nakonec bylo prima a docela poun, ale nedoshlo urovn filozofickch trip na Harvardu. Cel ta noc s Kerouacem vbec nehnula a on zstal katolickm hilem a staromdnm bohmem, nebylo v nm z hippka ani co by se za nehet vlezlo. Jack Kerouac otevel dvee do budoucnosti nervov soustavy, nahldl tam, ale pro sebe v n msto nevidl. Utopick pluralistick optimismus 60. let, to nebylo nic pro nho. Jeli jsme s Allenem a Peterem metrem na pedmst. Peter se mne s typickou beatnickou pmoarost a s jakousi dtinskou prostotou ptal na m sexuln nvyky. oustm rd s holkama? Ano. A s jakma? S takovma, kter jsou hezk a sexy. Mm te ptelkyni? Ne, momentln nikoli. Lu rd kundu? No, ne moc asto. Koum rd ocas? Jet jsem to nezkouel. Mezitm Allen nartl kol, kter stl ped nmi. "Robert Lowell je brhman ze star koly. Jeho poezie je siln, osobn, melancholick. Problm je, e mu kadou chvilku rupne v bedn a pak mus bt hospitalizovn. Tady nemme co do inn s dionskm milovnkem rozkoe. Je to dobr chlap, ale m sklon obas zcvoknout. Musme bt opatrn pi dvkovn." "Pro vlastn chceme dt Lowellovi psilocybin?" ptal se Peter. "Protoe doufme, e se uvoln a bude astnj. A na politick front to bude vborn doporuen, kdy lauret Pulitzerovy ceny bude mt dobr trip. Na spoustu intelektul to bude mt dobr vliv." Lowell a jeho ena Elizabeth Hardwickov ili v prostornm svtlm apartm s vhledem na eku Hudson. Pednesl jsem krtkou zprvu o naich zkuenostech a Allen pizvukoval zasvcenmi doplujcmi poznmkami. Dali jsme Lowellovi asi polovin dvku, ne mla Salinas. Peter a j jsme v kuchyni tie hovoili s Elizabeth. Asi po tech hodinch se objevil Allen a ekl, e vechno je v klidu a my meme jt. Lowell, gentleman jako vdy, si mne vzal stranou a s vrazem vdnosti mi pevn stiskl ruku. "Te vm, o em mluvil Blake a sv. Jan z Ke," ekl. "Po tomto proitku jsem touil, kdy jsem pestoupil ke katolictv." Nevdl jsem, jestli mu mm tak pln vit. Pro vtinu lid by tahle dvka nebyla dost siln, aby mohla vyvolat transcendentln inky. Cestou do msta jsem ekl Allenovi: "No, vechno lo hladce, ale co se tm vlastn dokzalo?" "To, e ten skvl, ale duevn labiln gnius, kter proil u nkolik nervovch zhroucen, me brt psychedelika bez rizika, pokud m zajitno vhodn prosted." "No ano, ale rozhodn nemm dojem, e bychom njak zmnili jeho ivot," ekl jsem. "Mon jsme mu mli dt vybrat, zda by pece jen nechtl vzt podnou dvku a projt tu cestu celou." "To by bylo pli riskantn," ekl Allen. "Nechtl bych dojt pochybn slvy tm, e jsem pivedl nejlepho americkho bsnka do blzince."

"Ano, ale pece jen ctm urit zklamn. Moje skre s Kerouacem a Lowellem v t Lize zjeven mncho ivot je nula dva." "Te je ped nmi jet t soupe," sml se Allen. "Barney Rossett u vydil nkolik psychiatr. On je takov Mickey Mantle introspektivnch intelektul." "Pro musme vlastn zasvcovat toho Rossetta?" ptal se Peter. "Pro radi neseeneme pizzu a neudlme si verek?" "Rossett je jeden z nejvlivnjch nakladatel v Americe. Kdy uvedeme do transu jeho, meme nsledn osvtit cel New York i Londn." Barney Rossett bydlel v elegantnm adovm dom a prv konil veei, kdy jsme tam pijeli. Byla s nm Zelda, vln ena s plet jako okolda. li jsme nahoru do nbl obvacho pokoje, kde jsme zahjili experiment. Mli jsme u jenom dv dvky psilocybinu. Navrhl jsem, aby houby vzali Allen a Barney, my ostatn, Zelda, Peter a j jsme mli vzt meskalin, kter byl voln k dostn a dal se objednat i potou v nkterch velkch newyorskch lkrnch. Jakmile houby zaaly psobit, pokynul Barney Allenovi a odeli spolu do jeho pracovny zkoumat vesmr. My ti meskaleros jsme si lehli na koberec, kter pulsoval a bobtnal jako louka pokryt erstv poseenm senem. inky na moje zrakov vnmn byly fantastick. Stny zily barvami jako kdyby byly pokryty tkaninami poszenmi drahokamy. Pigment na obrazech se zdl bt aspo dvanct palc tlust a tvoil prohlubeniny a vyveniny surov, vrsit, tpytiv ziv barvy. Nem smysl. abych se to tady snail se zatajenm dechem popisovat: klasick popis a rozbor tchto archetyplnch vnitnch viz pinesl Aldous Huxley, sm tm slep, ve svch knihch Doors of Perception a Heaven and Hell. V t vysok zelen trv jsme se Zelda, Peter a j zubili zamilovan jeden na druhho, spojeni poutem sdlenho proitku. Zelda zvedla hlavu. "V, tahle vc me ten problm vyeit." Okamit jsem vdl, o jakm problmu mluv. "U nikdy tady nechci nic ernoblho," eptala. Veel Allen s ustaranm obliejem. Kdy ns uvidl, cel se rozjasnil. "Vidm, e vy ti tady dn kosmick angst, dnou zkost nepociujete." "Jak je Barneymu?" "Myslm, e se nachz v njak melancholick komnat mysli. Napsal nkolik nekrolog o svm ivot, o sv karie a rodin, o politice a nboenstv, a stoval si, e plat 75 dolar na hodinu svmu psychoanalytikovi za to, e mu pomh vyhnout se podobnm vcem." K rnu vystdala Allena v Barneyho lonici Zelda. My ti s Allenem a Peterem jsme uklidili obvac pokoj, dali desky do reglu, zhasli a vyli do zimnch ulic. Vchod slunce zbarvil snhem pokryt velkomstsk kaon do rova. U obrubnku ns zdravila hromada naprosto dokonalch potluench plechovek: "Dobr rno." Jejich kovov tla i zbytky toho, co v nich kdysi bylo, zily jako rubny a diamanty. S plnou vnost a beze slov mi udlovaly zbavnou lekci o tom, co Indov rozumj pod oznaenm To, o jejich pojet pedmtnosti, kter je oduevnl a pln chvn.

"Jdeme, jdeme, to sta," ertoval Allen, tahaje mne za ruku. "J vm, v cel galaxii nen nic krsnjho ne potluen plechovky. Ale my te mme spoustu prce." V Allenov byt jsme udlali statistiku naich vkendovch experiment. Dali jsme drogy tem intelektulm ve stednm vku a jedn ern en. Vichni ti mui usilovali o to, aby sv provn udreli pod kontrolou, lpli na svch osobnch realitch a vyli z tto zkuenosti - aspo podle naich pozorovn - relativn nezmnni. Zaslouili si uznn za svou zvdavost. Uvme-li, jak dobe znali povahu vlastnch neurotickch problm, musme je chvlit za jejich odvahu. Ale ani v jednom ppad jsme se nesetkali s dnm zbsilm hladem po nalezen smyslu tto udlosti, s dnou vnivou touhou po transformaci. Jejich rezervovanost ns postavila ped morln paradox. Do jak mry jsme odpovdni za dvkovn drogy? Na tomto neurologickm pomez neexistoval dosud dn etick kodex. V historickch zznamech jsme nenali jedinou zmnku, e by kdy filozofov museli elit problmm jako byly nae. Tyto problmy souvisely se snadnou dostupnost chemikli schopnch vyvolat zmny v psychice lid, kte se tto zkuenosti odvili. Robert Lowell byl inteligentn, ale utran mu, kter ml svj tvr vrchol ji za sebou. Ml jsem prvo ho vyzvat, aby se zmnil, nabdnout mu tuto riskantn alternativu? "Podvejte se, jestli si vezmete dostaten velkou dvku tchto hub, proijete mystickou zkuenost, mon vs to uvrhne do nejhlubch kruh prv toho pekla, ze kterho jste se tak snail uniknout. Ale mon se odtud vrtte znovuzrozen, sv, pipraven zat znovu." asem jsme mli zjistit, e nkter lidi pitahuje monost doshnout osobn mutace vce ne jin. Mli jsme spousty zznam, v nich nai poutnci popisovali, jak se jejich ivot zmnil k lepmu. Vtina pokusnch osob na Harvardu byla po nvratu pipravena uinit z roziovn vdom soust sv ivotn cesty - touili nauit se, jak vst sezen i pro ostatn. Pro se pesto nkte lid odvraceli od tto zkuenosti, zatmco jin, jako teba Zelda, okamit pochopili jej smysl? Bylo to proto, e Zelda byla tak mlad? S jistm zrmutkem jsme zjiovali, e prv mld se stvalo v naem vzkumu stabiln pozitivn indikac. m star pokusn osoba, tm vt strach z vizionsk zkuenosti. Dleitmi faktory byly rovn rasa, nboenstv a pslunost ke spoleensk vrstv. m vc toho lovk mohl ztratit, tm mn byl ochoten vydat se na cestu mimo linern idovsko-kesanskou mentln strukturu. Zeldina pozitivn reakce na drogu naznaovala, e eny mohou bt vnmavj k mnohoetn realit a tolerantnj k pluralit a relativit Prody. Mon rozdly mezi mui a enami se dostaly na program naeho dalho studia. K zamylen vyzval i dal dsledek tohoto sezen: Zeldino pouto k jejmu pteli Barneymu se oslabilo. Po nkolika dnech jsem dostal od Allena nervzn dopis, ve kterm stlo, e Zelda si usmyslela nakvartrovat se do jeho bytu a vzt si ho za mue! Take nov, pikantn peripetie v Allenov sexulnm ivot.

Ale pak Zelda telefonovala mn. Jestli by mohla pijet do Newton Center na nvtvu. Jakmile pijela, pouto vznikl v prbhu naeho spolenho sezen se okamit obnovilo. Vela a bylo to, jako bychom byli milenci u lta. Zelda mne nauila, jak se radovat ze ivota. asla, e my, kte jsme pracovali s tak efektivnm hedonistickm instrumentem, jsme pltvali asem na intelektuln vzkumy msto abychom se vnovali rozkom smysl. V mnoha ohledech byla Zelda pro mne snad a moc pokroil. J jsem se pli ztotooval s onou stedostavovskou mis vkonu a odpovdnosti, ml jsem pocit, e k dalmu postupu evoluce nedojde, pokud vekerou svou energii nevrhnu do prce na tomto kolu. U nikdy se nm nepodailo doshnout onoho nnho sjednocen, kter jsme zakoueli v New Yorku. Pak j jeden ptel nabdl msto modelky v Hollywoodu a j jsem na ni nalhal, aby to vzala. Na letiti na mne pohldla s jakmsi zmatkem. "Vlastn nevm, pro t opoutm," ekla. J sm jsem tomu rozuml trochu lp. Jet pod jsem nebyl schopen se penst pes Marianninu smrt. - americk psycholog a filozof, doktort zskal na Stanfordu. V roce 1953 byl jmenovn docentem na Harvardov univerzit a o ti roky pozdji se stal nstupcem Franka Barrona jako spolueditel Harvardskho vzkumnho projektu psychedelickch drog (Harvard Psychedelic Drug Research Project). V roce 1967 se Alpert vypravil do Indie a stal se tam oddanm pvrencem a kem Neema Karoliho Baby. Ten mu dal nov jmno Baba Ram Dass. Po nvratu na svch pednkovch turn a v knihch (z nich uveme pedevm Be Here Now), seznamoval americkou veejnost s vchodnmi praktikami meditace a vnitnho rozvoje. Alpert si zskal nesmrn vliv jakoto duchovn uitel dky svmu osobnmu charismatu a schopnosti pevst vchodn filozofick koncepce do jednoduchho a vtipnho jazyka. Jeho skromnost, otevenost a schopnost dle se vyvjet inspirovaly miliony lid, aby ho nsledovali na jeho objevitelsk cest. 10. V jednotnm rytmu Zima - jaro 1961, Harvardova univerzita Bhem ty msc jsme v rmci naeho vzkumnho projektu aplikovali psilocybin vce ne stovce pokusnch osob. Krom obasnch zblesk strachu a nejistoty mla sezen vesms pozitivn a velice stimulativn prbh a poskytovala nm mnostv materilu k pemlen. Byli jsme pln vzruen a zanali jsme si myslet, e jsme objevili ten dlouho hledan kmen mudrc, kl k vy inteligenci.1) Vili jsme, e vcvikov stediska podobn naemu by bylo mon zdit u kad lkask fakulty, u kadho teologickho uilit, pi katedrch psychologie, filozofie, antropologie na vech univerzitch a colleges v zemi. Bhem dalho roku i dvou by se kad, kdo m filozofick ambice a vn zjem rozit svou inteligenci, mohl nauit brt drogy efektivn. Ustavil by se urit vzdlvac kontext. V uebnch plnech colleges by byly kursy pro zatenky a v nich by se studenti uili aktivovat

svj nervov systm podle instrukc zkuench badatel a vrobc drog. 1936-1938, Springfield, Massachusetts Mj zmr vyvinout metody vchovy a vzdlvn na bzi imprintingovho potencilu mozku byl nepochybn dsledkem i mch nepli astnch zkuenost s vukou na vy stedn kole a na prvnch dvou colleges, kter jsem navtvoval. V roce 1935 byla Klasick vy stedn kola impozantn instituc a tila se reputaci jedn z nejlepch ppravek na college v Nov Anglii. lovk pichzel k irokmu schoditi a pedstavoval si, e tam potk pinejmenm Platona a Aristotela, Andrewa Carnegieho a Herberta Hoovera, vechny v tgch a s deskami, na nich je vepsna nejvy moudrost, v rukou. J jsem byl v tto protestantsk duevn fabrice trochu zaraen. Ml jsem pocit, e je to msto obvan njakmi vymi tvory. Dvky nosily kotnkov ponoky a kombinovan stevce, pod mkkmi vlnnmi svetry se jim rsovala adra a mne oslovaly svm episkopalinskm tajemnm kouzlem. Star chlapci byli jeden jako druh rozloit arogantn atleti pipravujc se na Harvard, Princeton, Dartmouth. Byl jsem tm trochu postraen. editel Klasick vy, William C. Hill, byl vysok, majesttn mu. S velkou hvou blch vlas vypadal jako soudce nejvyho soudu. Na zatku kolnho roku vdycky nechal nastoupit novky a vedl k nim e, v n jim vysvtloval heslo koly, kategorick imperativ na zpsob Kanta: "Nikdo nem prvo init to, co by, kdyby to dlali vichni, zniilo spolenost." Kdy provdl po kole dospl nvtvnky, ml editel ve zvyku zastavovat studenty na chodbch, a ti pak museli papoukovat tuto totalitn doktrnu. Po dva roky na kole jsem byl dost spoleensky staen a akademick prosted ve mn vzbuzovalo rozpaky. Dojdl jsem denn ze vzdlenho Indian Orchardu a v paprovm sku jsem si nosil svou venkovskou svainu. Studoval jsem piln, ale bez valnho chpn souvislost. Zvlt se to projevovalo v hodinch latiny, kde mne stdav vzruovaly a iritovaly vechny ty skvl svatoukovsk dvky ze snobskho pedmst Longmeadow, kter ovldaly deklinace jako kdy biem mrsk. astnil jsem se nominanch zvod do rznch sportovnch drustev, ale handicapovalo mne m tlo kost a ke, s rukama a nohama tenkma jakou troubel dmky. Ale dychtil jsem vyniknout v emkoli a tak jsem se pihlsil do diskusnho krouku, do jednotky dopravn sluby, do pveckho sboru, a stal jsem se tak lenem redakce kolnch novin. To vechno ale byly jenom dtinskosti. Pak jsem se setkal s rasou i genetickm prostedm, kter mlo sehrt stedn roli v mm budoucm ivot. Zaal jsem se ptelit se skupinou idovskch student. Ne jsem piel na stedn kolu, nepoznal jsem jedinho ida. V Nov Anglii ve 30. letech pochzeli vai ptel zsadn jen z t ekonomick vrstvy a z t crkve, jejmi pslunky jste byli i vy sami. Byl jsem rd, e jsem se setkal s tmito zvltnmi kluky, tak odlinmi od WASP a katolk. Byli byst, zbavn a drz, oteven svtu a pozemt a hrav. Mon proto, e jsem je ml rd a obdivoval je pro jejich skuten vlastnosti, pijali mne

jako jedinho kesana mezi sebe. Hrli jsme poker a tenis a klbosili o sportu a o holkch. Ukzali mi, e svt je mnohem vt, divoej a bjen rozrznn, co jsem si dv v prosted ostrovn izolace, ze kterho jsem pochzel, neuvdomoval. Dky jim jsem zskal schopnost vyhldnout za hranice konvennho. Moje sexuln nevdomost byla pro moje nov ptele trapn zjevn. S dsem jsem poslouchal jejich historky tkajc se ensk anatomie. Vichni jsme tetili po letmo spatench prsou a na zlomek vteiny se zablesknuvch stehnech. "Mla aty vyhrnut a k brad a j jsem vidl, co mla k sndani." To byla frze, kterou jste mohli slyet nejmn tikrt denn. Moji nov ptel pispvali k m vchov dle tm, e mi pjovali seity oplzlch comics, ve kterch Jiggs udlal z Maggie, pvodn urpan manelky-semetriky, okouzlujc milenku, a to dky svmu ti stopy dlouhmu ptkovi, a v nich Olive Oylov odhazuje svoje hedvbn kalhotky do vtru a pak je rozko, jsouc obhospodaovna podobn obdaenm Popeyem. V estncti jsem dostal idik a zaal jsem fungovat jakoto dopravn obsluha butik strce Atrhura. Byl jsem mobiln, ml jsem prachy - a v lavici za mnou sedla Rosalind, nejodvzanj a nejvc sexy holka ve kole. Po vyuovn jsem vdycky jel do skladu, sbalil tam zakzky uren k dodn a do domu, stavil se pro Rosalind a popojdl pak po luxusnch tvrtch msta, zastavuje tu a tam v liduprzdnch ulicch, abych se pomuchlal se svou rafinovanou a svta znalou slenou. Jedn noci mne pivedla na letn verandu u nich doma, lehla si na gau a nathla ke mn ruce. Poloil jsem se na ni. Lbali jsme se jako len. Rosalind jemn pohybovala boky a zkuen mne vedla. T noci jsem se miloval poprv. M hormony byly probuzeny a j jsem se zmnil z ostchavho, zdrenlivho mldence v sebevdomho a drzho extraverta. Rosalind a j jsme se stali nejslavnjm mileneckm prem na stedn koly a hvzdami spoleenskho ivota adolescent. Bhem esti msc m to vyneslo do funkce pedsedy kolnho sentu a fredaktora kolnho asopisu. Dky rafinovan Rosalind jsem zskal svtck nadhled a stedokolsk zleitosti se mi nhle jevily jako dtinsky jednoduch. Tili jsme se spolu z toho ndhernho pocitu sexulnho spiklenectv a erpali z nho odvahu k objevovn novho. Rosalind dala nov, hravj styl kolnm novinm, do kterch psala sloupky "co se povd". Byly peprn, vtipn a propikovan narkami, studentm se hrozn lbily a pedagogy uvdly do rozpak. Rozpoutali jsme nkolik komickch skandl. Vydali jsme speciln programov slo u pleitosti dleitho fotbalovho zpasu s Technikou. Koncem roku nae noviny rozdrtily vechny soupee a byly prohleny nejlepm kolnm asopisem v zpadnm Massachusetts. Ale vzdor naemu spchu jsem se dostal do vnch pot s editelem Hillem. Zavolal si mne do sv kancele pot, co jsem napsal jeden zvlt bojovn vodnk, v nm jsem tvrdil, e kategorick imperativ je totalitn a neamerick, protoe glorifikuje blaho sttu a klade je nad prva individua. Pan Hill stl strnule v cel sv velebnosti za stolem a v ruce drel zznamy o m dochzce, ze kterch nezvratn vyplvalo, e

jsem se s jistou pravidelnost ulejval. "Jste si vdom, e jste ml absence ve kole astji ne kterkoli student z va tdy? Pedpokldm, e vae neptomnost ve vuce byla zapinna vaimi redaktorskmi povinnostmi." "Ta prce si d spoustu rznho zaizovn, pane." Pan Hill se ke mn otoil zdy a pohldl ven z okna na State Street a katedrlu sv. Michala. "Mohl bych a ml bych vs vylouit ze koly," ekl, "ale neudlm to. Znm vai rodinu pli dlouho a vm, jak by ji to zdrtilo." "Dkuji, pane," ekl jsem. "Jet jedna vc.Uvaujete o tom, e mne podte o doporuen pro pijet na college?" Kvl jsem. "Radm vm, nedlejte to. Rozumte mi?" "Ano, pane," ekl jsem. editel Hill svoji hrozbu splnil. Moje dosti o pijet na nkterou z prestinch WASP colleges byly zamtnuty. Abigail tedy telefonovala monsignorovi Michaelovi a prosila ho, aby vyuil svho vlivu a jako bval vynikajc absolvent zadil moje pijet na kolej sv. Ke. Abigail chtla, abych strvil rok nebo dva v tto jezuitsk instituci a pipravil se zde na ast ve velmi nronm pijmacm zen do akademie ve West Pointu. V prvnm semestru jsem byl akademickou hvzdou, dkanovm oblbencem a vzorem dobrch mrav, a to je co ci, uvme-li m genetick vybaven a povahu tto instituce. V nsledujcch letech byly katolick koleje radikln liberalizovny, ale v roce 1938 se sv. K stle jet podobal spe klteru. Rno v sedm povinn bohosluba v kapli; modlitba ped kadou vyuovac hodinou; dn vbrov pedmty, naopak student musel projt quadriviem tak, jak je stanovil jet sv. Ignc z Loyoly ped tymi staletmi: etina, latina, rtorika, nboenstv. Nevyuovalo se dn vdn discipln, prodovdn nebo humanitn, s vjimkou zklad chemie a kurs matematiky, kter byly zavedeny zcela nedvno jako odvn novinka pro budouc studenty medicny. Profesory zde byli blazeovan, tajupln tvorov, odn v ernm od hlavy a k pat a vyuujc metodou pedantickho memorovn. Studenti, hmotn synov novoanglickch irsko-katolickch obchodnk, tento zpsob vuky poslun pijmali. Draz mlem nutkav byl kladen na sporty, ale ideje a intelektuln zleitosti nezajmaly nikoho. Masa student byla, a na pr vjimek, panicky nezkuen. Ovem, tu a tam se objevilo nervzn ertovn o sexu, ale nikde nebylo mono spatit dn obrzky obnaench sleen, a v arelu koleje se vlastn nekonaly ani dn spoleensk udlosti s vjimkou shromdn student na fotbalovch zpasech. Dvata, snad krom rodinnch nvtv, nebyla v koleji k vidn vbec. Bavila mne latina, peklady Cicera, Vergilia, Tacita, Horatiovch d (sti, kde se vyskytovaly jakkoli zmnky o sexu, byly vynechny), ale jinak jsem nevychzel z divu. Pro se maj tihle dobromysln irt chasnci pipravovat na svou ivotn drhu obchodnk i regionlnch politik tm, e jsou nuceni produkovat patn pochopen mechanick peklady mskch

satirik? Rozbesklo se mi pozdji. Prost je cviili, aby byli schopni hjit svoji vru slep a proti vem, proti vd, sekularismu i svobodnmu mylen. Ve druhm semestru se mi podailo lokalizovat dalho neklidnho outsidera. Byl jm Angelo, bystr student z New Havenu, kter se pipravoval na medicnu a jeho otec byl jednm z don mafie. Zaloili jsme bookmakersk krouek a pijmali szky na vsledky dostih a rznch sportovnch utkn. J jsem vydlal hranm pokeru dost penz na koupi fordky Model A z druh ruky, a tak jsme my dva vdycky po veerce pelezli pes ze a vyrazili na tah po dlnickch barech anebo jsme balili prodavaky v obchodech. Bhem letnch przdnin domluvila pro mne Abigail ast na soutn pijmac zkouce do vojenskch akademi, kterou sponzoroval mstn poslanec Kongresu. Doshl jsem nejvyho skre a mohl jsem si tak vybrat mezi akademiemi v Annapolis a ve West Pointu. Chtl jsem k marn, ale rodinn tradice zvtzila a j jsem se zapsal do Vojensk akademie ve West Pointu. Deset msc do nstupu jsem zamlel strvit v New Yorku a najt si tam prci, ale Abigail, vtc nebezpe zbhnut, mne poslala zpt do sv. Ke. Ale to nebylo zase tak patn. Jeliko primitivn vyuovn bylo nyn dvojnsob irelevantn, vyuval jsem vtinu asu k pchn typickch studentskch darebnost. Ani jezuit, ani j jsme se nerozplvali v slzch, kdy jsem konen sbalil sv knihy a vyrazil do West Pointu. Leden 1961, Newton Center, Massachusetts Podzimn semestr trvil Richard Alpert jako hostujc profesor na Kalifornsk univerzit v Berkeley. Prbn jsem ho informoval o naem postupu. Jeho nvrat se asov kryl s nejvt snhovou bou on zimy. Snilo nepetrit osmnct hodin a kolem domu vyrostly metrov zvje. S Jackem jsme nanosili do obvku a do pracovny nrue bezovch polen a zatopili v krbech. Po veei jsem se dal do prce, kdy tu se Jack vtil do mstnosti. "Hdej, kdo pijel!" Slyel jsem Susaniny vkiky radosti. Byl to Richard v jakmsi polrnickm plti a koeinovch rukavicch, vysok boty ml obalen snhem, a hned k sob tiskl dti a naplnil okamit cel dm dobrou nladou. Jakoto poutnk z povoln a vn host do domu, ml Dick tyto radostn pchody dokonale zvldnut a vude mu zskvaly oblibu. Vichni jsme se nahrnuli do kuchyn a usadili ho na idli. Susan se jala ometat kottem snh z jeho kalhot a Dick se s kikem brnil: "Jacku, ne, tm zchodovm kartem ne!" ehtali jsme se jako blzni. Pozdji jsme s Dickem sedli u stolu, pili pivo a hovoili o posvtnch houbch. Dick byl psychedelickm vzkumem fascinovn, cel dychtiv tak se zapojit. Prvnm krokem samozejm muselo bt zahjen jeho vcviku. "Kdy?" "Tady a te. Jsi pipraven?" Bylo to bjen sezen pln lsky a porozumn a se spoustou ert. Vyprvl jsem mu historky o naich vzkumnch dobrodrustvch a ty nepochybn vtiskly do jeho oteven mysli ducha romantiky, dobrodrustv, idealismu a vzruen, kter ml

jakoby najt v budoucnu, a se k nm pipoj. Otzka. Kdy odhldneme od toho vesel, dolo u pokusn osoby k njakm hlubokm zmnm? Odpov. Richard Alpert popisoval slovem a pozdji i v tisku tuto svou prvn zkuenost s psilocybinem s vmluvnost ponkud extravagantn. "Bod obratu v mm ivot. Nahldl jsem za svou sociln identitu. Objevil jsem, e ,j' existuje nezvisle na socilnm egu. Uvdomil jsem si existenci multiplikovanch realit. Zjistil jsem, e vechno me existovat tady a te. Otevely se pede mnou cel nov e monho." Otzka. Jak sezen skonilo? Odpov. Za svitu si Dick obul sv vysok boty, ale jet celou dal hodinu jsme kecali a smli se. Ped domovnmi dvemi jsme pak zrali na trvnk pokryt kilov istm tpytcm se snhem a na stromy s blmi epicemi jako z vnonch pohlednic. Najednou ze sebe Dick vyrazil vkik, vyskoil do vky a zaal skkat dol po svahu. Kdy byl u silnice, zamval mi a j jsem mu taky zamval. Pak odjel zptky k rodim, odhzel snh z chodnku ped domem a nasekal dv do krbu. Dickv pjezd se asov shodoval s dal zmnou. V lednu se Frank Barron oenil s Nancy a rozhodl se vnovat vce sv energie budovn manelskho tst. Jeho ast na projektu se tm zredukovala. Nakonec pedal vtinu svch povinnost Richardovi. Letli jsme s Dickem jeho Cessnou na Long Island, abychom tam vedli sezen pro Dorothy Normanovou, prominentn orientalistku a dvrnici Nhrovu. Dorothy napsala o na prci premirovi a ten ns pozval, abychom zdili vzkumn stedisko v Indii. Za dal dva tdny jsme letli na jih do Durhamu v Severn Karolin a aktivovali jsme tam personl parapsychologickho projektu J. B. Rhinea. Po sezen jsme letli zpt, po cest se vyhnuli bouce, pistli na letiti La Guardia, vzali si taxk a jeli do apartm newhavensk eleznin spolenosti na Park Avenue. U domovn sluby jsme objednali ampask a pipili si na vtzstv. S jistotou jsme uvedli osm vznamnch psycholog do taj psilocybinu bhem jedin krtk pracovn nvtvy. spch ns povzbudil a tak jsme s Dickem pokraovali v naem vzdlvacm programu. Organizovali jsme pednky, dlny, semine. Chodili jsme na destky koktejl a vee a propagovali program roziovn vdom skrze chemiklie mezi prominentnmi intelektuly a umlci. Zajeli jsme do laborato Sandozu v New Jersey a informovali je o naem plnu na rozen distribuce psilocybinu. A jeli jsme tak do Washingtonu se zmrem pesvdit sprvu federlnho vzeskho systmu, aby povolila zaveden psilocybinov terapie do vznic. Vytvoili jsme docela efektivn tm - dva atraktivn, dobe vychovan harvardt psychologov, vyrovnan, sebevdom a slun, bez zbran vyuvajc ten n veamerick entuziasmus k zskn podpory pro projekt drogovho vzkumu. Mezi nmi dvma vldla vzjemn dvra a spolehnut se jeden na druhho, podobn jako v kolektivn he hran v plnm nasazen. J jsem byl o deset let star a tm jaksi pirozen peduren pro roli ideovho vdce, kter pipravuje rozvrh akce. Dick, vjimen talentovan obchodnk a diplomat, pednel pak tyto

mylenky s dokonalou vnost a za rafinovanho vyuit vemonch aspekt ke. Provokoval jet moji gaelskou potrhlost, m divok a opojn zblesky viz budoucnosti, sm pro sebe si vyhradiv roli jakhosi protektora a pozemn kontroly letu. Pozdji bhem naeho spolenho ivota ml Dick na starosti pacifikaci soused, obskakoval dti, dohlel na vyrovnan stav na ekov knky, dil provoz kuchyn - bylo to zkrtka jaksi rodinn partnerstv, kter vytrvalo po tyi dleit roky. Prci jsme si rozdlili pmo geniln. J jsem byl pln zamstnn zenm t spousty experiment s drogami, kter vedl n ptadvacetilenn tm. Dick se soustedil na diplomacii. Uml to skvle s enami a dtmi fakultnch notbl. Kdy se pi autonehod zabil syn jistho vznamnho profesora, zorganizoval Dick sbrku na zemelho. Jindy zase dkanv syn propadl zchvatu vzdoru a strek Dick radou i ertem krizi uzemnil a vrtil do relnch dimenz. Dky psychedelickm drogm zskal Dick slu a sebedvru ke zmn, schopnost najt vlastn cestu a pozdji se oteven postavit systmu. Dick byl pmo zrozen k tomu, aby osvobozoval. V podstat byl outsider, hluboce zakonspirovan agent uvnit systmu. Jeho idovstv a jeho homosexualita mu poskytovaly onu vzcnou perspektivu cizince, odlin hel pohledu. V roce 1961, v blaen nevdomosti co se pestr budoucnosti lec ped nmi tkalo, tili jsme se s Dickem z onoho ndhernho pouta milujcho bratrstv a spojenectv psychologickch psanc na zpsob Butche Cassidyho a Sundance Kida, psanc, kte se snaili uvst na trh a prodat koncept rozenho vdom. - se narodil v Nmecku, otec byl Nmec, matka Anglianka. Absolvoval psychologii s vyznamennm prvnho stupn v Oxfordu v roce 1958 a zskal doktort z klinick psychologie a diagnostiky osobnosti na Harvardu v roce 1962. Nsledujcho roku obdrel postgraduln stipendium v oboru psychofarmakologie na lkask fakult Harvardovy univerzity. V roce 1960 se Metzner pipojil k Harvardskmu projektu psychedelickch drog a k vzkumu, kter na nj navazoval a kter organizovala tamn teologick fakulta. Roku 1963 se stal redaktorem asopisu Psychedelic Review, autoritativnho zdroje vdeckch informac o drogch a problematice vdom. V letech 1963-1967 byl Metzner editelem Mezinrodn nadace pro vnitn svobodu (International Foundation of Internal Freedom IFIF) a nadace Castalia (Castalia Foundation). Vnoval se pedevm otzkm programnho rmce experiment zamench na zmny mozku. ada Metznerovch spis zabvajcch se problematikou vdom je ji dnes klasikou tohoto novho, bouliv se rozvjejcho oboru. Jejich autor m schopnost sluovat souasn vdeck objevy s klasickmi filozofickmi teoriemi a pomh tak peklenout mezeru mezi metafyzickmi systmy Vchodu a zpadn psychologi. Mezi jeho nejvznamnj dla pat The Psychedelic Experience (1964), The Ecstatic Adventure (1968), Maps of Consciousness (1971), a Know Your Type: Maps of Identity (1979). 11. Z trestanc proroci

Bezen 1961, Harvardova univerzita Do jara jsme aplikovali psychedelick drogy vce ne dvma stovkm pokusnch osob a zskali jsme mnostv poznatk o tom, jak vst sezen. Osmdest pt procent pokusnch osob uvedlo, e tuto zkuenost povauj za nejvznamnj pramen sebepoznn v celm svm dosavadnm ivot. Tato svdectv ns velice tila, protoe vtina terapi vetn psychoanalzy tradin uvd jen okolo ticeti procent pozitivnch zmn. Ale jakoto vdci jsme stle nebyli spokojeni. Stli jsme tv v tv problmu, ktermu se v psychiatrii nelze vyhnout. Jak vbec prokzat, e u nkoho dolo ke zlepen? To, jak svj stav hodnot pacient, je sice ukazatelem dleitm, ale nikoli zcela prkaznm; lid zvisl na heroinu nebo ti, kdo konvertovali ke kesanstv, mohou tvrdit, e se ct lpe, ale objektivn tomu tak vbec bt nemus. Stejn tak neexistuje naprosto objektivn zpsob, jak zaznamenvat a vyhodnocovat zmny v kvalit ivota. Polovina lid pod nam vedenm mon dospla k uritmu uvolnn, druh polovina se naopak rozhodla svj ivot organizovat psnji, a pro ob tyto skupiny mohly bt tyto zmny skutenm zlepenm. U poloviny teba dojde k vt intimit a vzjemn blzkosti v manelstv, zatmco druh polovina se se svmi dosavadnmi protjky rozejde. Nkterm prospje, kdy budou vydlvat vce, jinm se ulev, e konen mohou vydlvat mn. Museli jsme vyjasnit statistick ukazatele, aby lpe zachycovaly zmny ve he ivota. Nkdy v t dob se mi telefonicky ohlsili dva vysoc ednci ze sprvy vznic sttu Massachusetts. Chtli vdt, zda by jim Harvard neposkytl nkolik postgradulnch praktikant pro vzkumnou a vcvikovou prci ve vzen. Oekvali zejm bleskov odmtnut. Protoe tak jako byli vzet dozorci na nejni pce v hierarchii donucovacho systmu, byla i vzesk psychologie povaovna za jaksi podpalub psychologie jako takov. Zloinci byli prost nenapraviteln. Pozval jsem oba ednky, k jejich velkmu pekvapen, na obd do Akademickho klubu. ekl jsem jim, e vtm pleitost dostat se do vzen a zahjit tam program dobrovoln rehabilitace. Ml jsem na mysli dva cle: za prv, pokud by se nm podailo pomoc drog zmnit chovn pachatel nsilnch trestnch in, bylo by to dkazem, e nae metody jsou inn i tam, kde ve ostatn selhalo. Za druh, rehabilitace vz by nm zajistila to, o em sn vichni vdci zabvajc se problematikou zmn chovn, toti objektivn a neotesiteln ukazatel zlepen. Tmto ukazatelem by bylo procento recidivy. Mra recidivy v massachusettskch vznicch dosahovala sedmdesti procent. Vil jsem, e bychom ji mohli radikln snit. Jak by to bylo dobrodin pro spolenost - nsilnit zloinci by se zmnili v pokojn, zkon dbal obany. Kdyby se nm podailo dovst k oist mysli ty nejzatvrzelej, bylo by pak hrakou ukzat cestu k lepmu ivotu i ostatnm, dnm lenm spolenosti. Jet bhem obda jsme uzaveli dohodu. Slbil jsem, e zajistm vysln harvardskch praktikant do vznic; ednci mli naopak zskat souhlas editel vznic a vzeskch psychiatr k distribuci drog odsouzenm. O tden pozdji jsem se vydal do jedn z vznic. Oblkl jsem si

na to svou tvdovou uniformu pslunka Ivy League a dokonce jsem si pi t pleitosti obul koen boty. Na editele Toma Grennana, kter byl Ir jako j, to udlalo dojem. D se ci, e byl poten. S psychologem z Harvardu u nich dosud nemli tu est. Te jsem jet musel zskat souhlas vzeskho psychiatra. S tm mohly bt pote. Psychoanalytici, oznaovni veobecn pezdvkou cvokai, vtinou nechtli o roziovn vdom ani slyet, a pvrenci medikamentzn lby, neboli medici, se zase nechtli vzdt svho monopolu na drogy. S jistou nervozitou jsem krel chodbou k eleznm vratm, za ktermi byl blok vzeskch cel. Stiskl jsem tlatko zvonku. Otevela se pehrka, vyhldl strn, pak kvl hlavou a otevel dal ocelov dvee. Prochzel jsem vznic s jakmsi neblahm tuenm. Jako bych byl ji pedem poraen. Jako bych zde u nkdy pedtm byl a ml se tu octnout znovu. Srpen 1940, West Point, New York "HEJ VY TAM, STT! POLOTE TO ZAVAZADLO!" Pistoupili ke mn ti kadeti z vyho ronku. "Ahoj," ekl jsem a udlal ten nejsrdenj civiln smv. Cestovn vak jsem poloil na zem. Asi ne dost rychle. Ty ti to rozzuilo. "STT ROVN! V POZORU! TA MRZCK RAMENA ZATHNOUT DOZADU!" Zkusil jsem to nemotorn a podval se na sv trapie, jestli je to dobe. To byla chyba. "DVAT SE PED SEBE! ODPOVDAT JENOM KDY SE VS NKDO NA NCO ZEPT. JASN, TROUBO?" "Jasn", odpovdl jsem, zraje strnule ped sebe. "A POKAD EKNETE "PANE", KDY S VMI MLUV MAZK. JASN?" "Ano, pane." "VYHRTE SI TY NOHAVICE." Vyhrnul jsem si nohavice svch sportovnch kalhot a ke kolenm. "ZVEDNTE TO ZAVAZADLO." Zvedl jsem ho, s rameny stle keovit zataenmi, s oima idiotsky upenma ped sebe. "POLOTE TO ZAVAZADLO." Poloil jsem ho. "ZVEDNTE HO." Zvedl jsem ho. Nae se mnou odpochodovali do velk pseudogotick budovy. Obrovsk ndvo bylo pln novk, kter sekrovali stejn jako m, a vichni mli vyhrnut nohavice. Mazci se naopak skvli v pln slv sv uniformy: nakroben bl kalhoty, modroed blzy, ediv apky se ttky z lakov ke lesknouc se jako zrcadlo, naletn ern boty. My ucha jsme byli jenom jaksi beztvar chtra s chlupatmi ltky trcmi z pestrobarevnch ponoek. Nae civiln individualita zde byla zjevn nepatin a smn. Kad pohyb byl na povel. Nstup do ady. Zvednout nnky. Rozpotat se na pokoje. Vechno bylo naruby: svaly ronily slzy, v och tepala krev, srdce se potilo. PZOR! Byli jsme zmaten a desorientovan, vude kolem ns chladn elegantn mazci tkajc povely. Holi mne bez petky slitovn osthal dohola. Nov uniformy: dn bl bez poskvrny, ale jaksi tk pomakan edohnd ltka, kter je jet ctit fabrikou.

"Pijma" ve West Pointu trval est tdn a znamenal totln tok na nervovou soustavu adolescenta. Vechno, co lovk dvrn znal z domova, zpsob oblkn, prava zevnjku, postoj, chze, zpsob ei, to vechno bylo bez milosti odstranno a nahrazeno tvrd nadrilovanm vojenskm chovnm. Ale j jsem byl dalek toho, abych litoval ztrty sv individuality, naopak mne tilo, e jsem se stal pslunkem tto mun elity. Brzy jsem se pistihl, e v mch dopisech dom se objevuje argon kadet. asl jsem, jak vojensk disciplna tm pln potlaila mou sexuln dost. Pijma konil naim pemstnm do prostoru, kde ml armdn sbor sv letn stanovit. tvaru jsme mli bt pedstaveni na slavnostn pehldce. Rozdali nm bl kalhoty nakroben tak, e jejich nohavice se daly rozevt jenom pomoc bajonetu. Stli jsme v pozoru a nai velitel krouili kolem jako ed raloci. Mli jsme se stt kadety, zatracen, a to muselo bt zejm na prvn pohled z naeho vzhledu i chovn. V horkm letnm vzduchu praskaly povely. Kapela hrla vojensk pochody. A si kdo chce co chce vykld o kovit romantice, j jsem chtl bt soust prv tohoto spoleenstv. Dv st nohou dupe unisono, jako kdy sthaj nky. Prapory vlaj. avle dstojnk blskaj a nae kompanie pochoduje jako dokonale sezen a sjednocen masa po cest vrouben jilmy a k pehldkovmu prostranstv, k onomu posvtnmu mstu, po nm kdysi kreli generlov Lee, Grant, MacArthur. Vude kolem se tsn tisce divk. "K NOZE ZBRA!" Napjat ticho nad pln prosklou histori. Kapela hraje Veerku. Uprosted dramatick pauza... Bum! Dlo ohlaujc zpad slunce zahmlo z Lookout Pointu, a jeho vstel se s dunnm valil jako koule v kueln staroslavnm dolm eky Hudson. Tohleto nebyl dn skautsk tbor s tmi nejapnmi klukovinami. Ani pochok zlok z ROTC (Reserve Officers' Training Corps) v univerzitnm arelu. Tady to bylo doopravdy: armda, exkluzivn klub uvnit Ameriky a pece jaksi mimo ni, se svmi zvltnmi rituly, rolemi, cli, pravidly a teritorii, a k tomu vemu pesvden o vlastn nadazenosti, jako vystien z kabaly. Tato elita ovldala, oteven nebo ve skrytu, silou svch zbran kadou zemi na svt, a j jsem byl nyn jej soust. M rozarovn na sebe vak nedalo dlouho ekat. Bhem nkolika tdn jsem si uvdomil, e clem ppravy kadet nebylo ani zvldnut bojov strategie, ani rozvoj inovativnho mylen i vdeck logiky. Nam kolem bylo zapadnout slep a bez otzek do gigantick ediv byrokracie. Ppravou na budouc reglementovan ivot byla i hierarchie mezi kadety samotnmi. Novci neboli ucha byli kadety tvrt tdy: druhci, zvan t roci, byli tet tda; druhou tdu mli studenti tetho, pedposlednho ronku, kterm se kalo krvy; prvn tdu pak kadeti tvrtho ronku, vesms exaltovan stvoen, ze kterch se rekrutovali kadetn dstojnci. Oznaen "mazk" platilo pro kadho, kdo ml vy hodnost ne "ucho". Ni status ne ucha mli pouze civilov.

Strvil jsem pedtm dva roky u jezuit. Jejich studijn program se stedovkm quadriviem byl ovem beznadjn zastaral, ale otcov sami byli svmu ivotu studia a vuky zcela oddni. Ve West Pointu v roce 1940 vak uitel - byli to kariern dstojnci jmenovan do funkce vdy na tyi roky - nejevili o poznn jako takov naprosto dn zjem. Vechno jsme se prost museli naprtat nazpam. Jet po tyiceti letech dovedu odkat definici "ke": "Pane, je-li erstv ztaen pokoka zvete, oitn a zbaven srsti, tuku a dalch vedlejch ltek, ponoena do zednho roztoku taninu, dojde k chemick reakci. elatinov tkn... bla... bla... bla... To potom nazvme k, pane." Mj pobyt ve West Pointu spadal do doby, kdy vojenstv prochzelo snad nejdramatitjm vvojem v cel sv historii. Nmci vyvrtili veker teorie o veden pozin vlky. Luftwaffe a RAF rozvinuly novou taktiku leteckch bojovch operac. O tomto radiklnm vvoji se vak nai letargit dstojnci ani nezmnili. Vzpomnm si na profesora matematiky, kter nm na jae 1941, kdy Rommel obsazoval severn Afriku, splal za patnou pravu naich psemnch prac. "Poslouchejte," kal nm, "m vbec nezajm, jestli se ute nebo ne. Za dvacet let jdu do dchodu jako plukovnk, take je mi to srden jedno." Zato kurzy fyzick zdatnosti byly vynikajc a plukovnku Thayerovi za n budu do smrti vdn. Kad rno jsme trvili dv hodiny v tlocvin ncvikem neurosvalov koordinace pi sledu pohyb, kter patrn povaovali za dleit dstojnci kavalrie nkdy v 18. stolet. Hodiny ermu avl i kordem vedl ponkud seschl bval uitel francouzskch aristokrat. Mrzoutsk jednook trenr zpasu, kdysi svtov ampin, ns nemotorn pipravoval nejsp na potyky v njakm pstavnm bordelu. Cviili jsme i box, gymnastiku, a tak nikov dovednosti, kter m zvl bavily: plh po lan, odvn akrobatick ady v prostnch, cvien na kruzch. A samozejm bh, dovednost, bez n se spn vojk zjevn neobejde. Mimochodem sportovn treni byli z celho personlu jedin, kdo se o vlce aspo zmnili. Atmosfra byla pochmurn. Kvli kad malikosti vs sekrovali. Smch, dokonce i smv byl tabu. Nejtm hchem, kterho jste se mohli dopustit, bylo upadnout do podezen, e cel ten nesmysl neberete dost vn. Kad vae gesto, kad reakce musela dokazovat, e jste neustle v plnm nasazen: vdy na rovni, v pohotovosti, vdy dychtiv se pizpsobit. Nahrbili jste sv dokonale vypjat ramena asi o dva stupn, dovolili jste sv dopedu vystren brad, aby o pl palce poklesla, na va tvi se mihl nznak smvu, a u vm nkdo vztekle tkl do ucha: "VM JE TO JEDNO, PANE?" Nedostatek naden byl nco jako polibek smrti. Pinou onoho zvltnho napt, kter se vznelo nad akademi, byla patrn star znm sexuln frustrace. V prvnch dvou letech svho pobytu zde mli kadeti mn pleitost ke kontaktm s dvkami, ne trestanci ve vznicch s nejpsnjm reimem. Dokonce i svtt kadeti prvn tdy dostvali volno na vkend jen pleitostn, a i tato novota byla povaovna za znan

riskantn. I nejposlunj kadeti si stovali. Na letn przdniny a na ukonen studia jsme se tili jako vzni oekvajc konec vkonu trestu. Dlal jsem za danch okolnost, co jsem mohl. Po veerce jsem se spoutl po hromosvodu a jezdil za dvaty do Newburghu a do Highland Falls. Ve dne, v dob osobnho volna, jsem etl ivotopisy filozof a brakoval poloprzdn regly knihovny v porn touze po duchovn potrav. V edivm podzimu byly jedinmi svtlmi body v ivot akademie zjezdy na fotbalov zpasy. tvar vdycky napochodoval ke zvltnmu vojenskmu vlaku, odjel do New Yorku nebo Princetonu, odpochodoval na stadion a tam val "do toho" v ohluujcm unisonu. Po zpase se kadeti na tch nkolik hodin volna rozutekli do msta a schzeli se a na ndra nkdy kolem plnoci. Zjezd na zpas armda versus nmonictvo na Memorial Stadium ve Philadelphii byl posledn v tto sezn. Vyhldka na deset msc izolace po zpsobu trapistickch mnich m nutila k tomu, abych se pokusil vytit z tch esti volnch hodin maximum. Po utkn, s ptelem Fitzgeraldem v zvsu, jsem se snail vyzvdt co a jak od taxike ped stadionem. Ten mi vak nechtl nic ci. Zato druh se jen uculil a zavezl ns do jedn rezidenn tvrti. Cestou zastavil a nkam telefonoval. Dvee elegantnho apartm nm otevela hihajc se panika v ernm negli. Mla vlnit vlasy a plnou postavu, a vzduch byl pmo nabit pedtuchou zbavy a pjemnch hrtek. Nae hostitelka se jmenovala Bubbles. Pustila desku a namchala drinky. Jej upan se pootevel. Mla smetanov bl nohy. Zatmco Fitzgerald dlal do Daisy, Bubbles a j jsme se muchlali pi tanci. Nakonec mne odvedla do lonice. Tak tohle je ten ivot vlenka, mon capitain. Cestou zpt na ndra jsem koupil tyi tvrtlitrovky whisky a nacpal si je po dvou do rukv. Pi nstupu jsem stl v pozoru, s paemi keovit pitisknutmi k tlu, a ve vlaku jsem si nael pohodln msteko a ponoil se do pjemnho hemingwayovskho snn o prv koncm dni. Fitzgerald m zatahal za rukv. Chtl, abych mu dal jednu z tch lahv. Kadeti z nejvyho ronku se shromdili na toalet a dlali tam verek. Podstril jsem mu nenpadn jednu lhev. Za chvilku byl zptky pro dal. Povaoval jsem to za jaksi vkupn a dal jsem mu i druhou. Znovu se vrtil. tvrci chtli, abych se k nim pipojil. To byla nabdka, kterou dn ucho nemohlo odmtnout. Kadeti na toalet u byli dn namazan. Vyndal jsem lhev, dal si podn lok a poslal ji dokola. Po mscch represe jsme byli jako utren z etzu. Chlastali jsme jako nkde v baru, divoce a hlun. Za chvli byla i tvrt lhev przdn. Vlak zastavil ve West Pointu a j jsem z nho vystupoval se sebevdomm vpravd krlovskm. Byl jsem to skuten j, kdo klidn pokuoval v tvaru, kdy jsme pochodovali do kasren? Bezen 1961, Sttn vznice v Concordu Proel jsem prvnm vzeskm blokem a pak jsem el pes ndvo do nemocnin sti. Zvonek, pehrka, skpajc elezn m. Zaklepal jsem na dvee pracovny vzeskho psychiatra. Otevely

se a za nimi mne ekalo nco jako dobr zprva. Psychiatr byl ernoch a vypadal avantgardn. Hur! Filozof Thomas Kuhn kdesi napsal, e pokud chcete zavst do kultury technologii zmny, najdete pro to nejlep spojence mezi outsidery, kte jsou dky svmu odcizen vi establishmentu mnohem vc oteven zmnm. Krom toho, e byl ernoch, ml dr. Jefferson Monroe dal vzcnou vlastnost, zvl npadnou v tomto primitivnm obdob kolem roku 1961. Byl toti psychiatrem osvcenm. Ml neomyln sudek, byl elegantn a bez pedsudk. V och mu jiskilo a jeho pohled byl moudr a vyrovnan. Byl to ten prav lovk pro nov vci. O nkolik dn pozdji ns dr. Monroe na opltku navtvil v Akademickm klubu a pak se zastnil schzky vzkumnho tmu v naem stedisku. Dali jsme ho na vplatn listinu Harvardu jakoto konzultanta. Pt nedli pijel na koktejl i se svou enou. "V pln, jak pivst vzn k oist mysli, je prost rozkon. Mon existuje i nepatrn ance, e se poda. Vte ale, co by to mohlo tak znamenat?" "Dobrodin pro spolenost," mnil jsem. Dr. Monroe si s grci pehodil nohu pes nohu a zasml se. "Mj mil, vy vbec netute, do eho se vlastn poutte, e? Dve nebo pozdji zjistte, e prvn mainrie a vzesk administrativa vbec nem zjem na tom, aby se snila kriminalita. Oni naopak chtj vc zloinu a hlavn vc penz na boj s nm. J vs budu krt na poli medicny a psychiatrie, ale pokud budou vae metody inn, dve nebo pozdji se na vs vrhnou. Reporti, byrokrati, vldn ednci. "Harvard dv drogy vzm!" A vy se pak budete muset pokusit o nemon. Levou rukou lit vzn a pravou si dret od tla celou tu byrokracii." "No a co? Hlavn aby to fungovalo." "Ale vy jste tak jenom lovk a dve nebo pozdji udlte nepatrnou chybiku. Jeden z vaich chrnnc zase zvl. "Podmnn proputn z harvardskho drogovho projektu vyloupil banku." "Pokud budeme dlat vechno oteven, vem na och, meme si pr chyb dovolit," ekl jsem. "Mon," pipustil Monroe. "Navrhuji vm tuto dohodu. Budu vm krt zda jak jen to pjde, dokud neudlte botu. Jakmile vak po vs zanou jt, tak pesn v tom okamiku si budu muset zat chrnit svou vlastn ernou prdel. Protoe j nejsem vy. A nejsem ani nov Freud. Take vyhrvat budu s vmi, ale nemu si dovolit s vmi prohrt." Na zklad tto domluvy jsme pipravili pln: Monroe seene pro drogov projekt dobrovolnky z ad vz a j pivedu z Harvardu nkolik postgradulnch student ochotnch podrobit svj nervov systm zkouce na hranici dvou svt: vzt drogu spolen s vzni v nejpsnjm reimu. Pr dn nato za mnou piel jeden postgraduln student jmnem Ralph Metzner. Metzner byl povaovn za jednoho z nejusilovnjch experimenttor na kole. Chtl spolupracovat na vzeskm projektu. Nejdv se mi to moc nezdlo. Metzner byl na mj vkus pli akademick, a pli britsky zpsobn, jen st jsem si ho

dovedl pedstavit, jak opout svou v ze slonoviny a bere ve vzen drogy spolu s tmi grzly. Ale Metzner trval na tom, e to chce zkusit. Zorganizoval jsem tedy vcvikov sezen pro nho, jeho ptelkyni, dr. Monroea a jeho enu a pro dalho postgradulnho studenta Gunthera Weila, rovn se enou. Bylo to moje dvaapadest psilocybinov sezen. Uskutenilo se v m pracovn. Jeliko se jednalo o vzkumn a vcvikov sezen, instruoval jsem astnky, aby se uvolnili, uvedli se pokud mono do pjemn nlady a z pokusu se snaili zskat co nejvc. Po nkolika hodinch tich vyrovnanosti se Jefferson spontnn ujal lohy ldra. Jeho vtip a lidsk velost vytvoily neobyejn pznivou atmosfru. A Ralph se projevil jako rozen przkumnk vnitnch svt. Po nkolika dnech jsme my ti, Ralph, Gunther a j, spojeni pocitem kamardstv z nedvnho spolenho proitku, vyrazili do vznice v Concordu. Tam na ns ekalo est kandidt vybranch Jeffersonem z dobrovolnk, kte se pihlsili k pokusm s drogami. Byli mezi nimi dva vrazi, dva pachatel ozbrojenho pepaden, jeden defraudant a jeden pekupnk heroinu, ernoch. Pokoj v nemocninm oddlen vznice psobil beztnm dojmem. ed stny, ern asfaltov podlaha, v oknech me. Vyprvli jsme tm esti nedvivcm o zkuenosti, kter me zmnit jejich ivot. Pinesli jsme jim njak knihy a zprvy pokusnch osob popisujcch jak stavy extze, tak i ppadn nepjemn zitky. Vtinu asu jsme vnovali vyprvn o naich vlastnch proitcch a odpovdm na jejich otzky. Chtli jsme, aby vzm bylo naprosto jasn, e my tady nejsme od toho, abychom jim nco dlali. V dnm ppad nepjde o hru na doktora a pacienta. My vezmeme drogy spolen s nimi. Jim se nebude dt nic, co bychom nevyzkoueli u ped tm sami na sob. S vzni jsme uzaveli transakn vzkumnou dohodu. ekli jsme jim asi toto: "Zajm ns, zda a do jak mry se bhem tohoto proitku zmnte. Proto vm sejmeme nkolik psychologickch test ped tm, ne vezmete drogu. Po tech nebo tyech sezench vm ty testy udlme znovu. Nakonec spolen projedeme vsledky a rozebereme si je. Nic ped vmi nebudeme tajit." Vzni se nudili a dohoda se jim tud docela zamlouvala, a tak jsme v prbhu nsledujcho tdne sejmuli kadmu z nich sloitou baterii test. Vzesk projekt znamenal rozen vzkumu na mnoho dalch problmovch okruh. Nae skupina se diametrln liila od pokusnch osob, se ktermi jsme mli co dlat na zatku vzkumu, toti od profesionl a lid s vysokm spoleenskm statutem. Za druh, zde jsme pechzeli od dotaznk a subjektivnch zprv k objektivnmu men a vyhodnocovn zmn osobnosti. A za tet, zatmco dve jsme se snaili vytvoit pro kad sezen pjemn a stimulujc prosted, nyn jsme museli pracovat v podmnkch maximln kontroly a minimln inspirace - v nemocninm oddlen vznice s psnm reimem. Seli jsme se, est vz a ti harvardt psychologov, na prvnm drogovm sezen. Dopoledne jsem ml zat j a prvn ti odsouzen, zbvajc ti vzni a dva postgraduln studenti budou pozorovatel. Odpoledne potom vezmou drogy Gunther, Ralph a ti vzni - pozorovatel a prvn skupina bude dlat prvodce zase

jim. Pivezli jsme s sebou tak gramofon, magnetofon a pr knih o klasickm umn. Mstnost byla dosti nehostinn: tyi postele, velk stl, nkolik idl. Abych navodil atmosfru dvry, vzal jsem drogu jako prvn. Potom jsem nechal misku kolovat mezi vzni a kad z nich si vzal po dvaceti miligramech. Asi za pl hodiny zaala droga inkovat: mylen se rozvolovalo, v hlav se il pocit tlaku, smyslov vnmn bylo ostej, jasnj, poslze a brutln intenzivn. Ctil jsem se hrozn. Kde jsem se to vlastn octl - zaven v jakmsi npravn vchovnm stavu, bez svtla, mimo vlastn mysl. Mj mozek se soustedil na mue sedcho nejbl ke mn. Byl to jaksi bankovn lupi z Worcesteru, Polk pvodem. Vidl jsem ho s ohromujc jasnost, kad pr, kad flek na jeho tvi, chlupy v nose, odporn zelenolut povlak na zkaench zubech, lesknouc se vystraen oi, kad vlas na jeho hlav vypadajc jako vtev stromu. Co tady vlastn dlm? "Jak je, Johne," zeptal jsem se s kyselm klebkem. "Dobr." odpovdl, ale j jsem mu nevil. "A jak je tob, doktore?" Sprvn bych ml odpovdt uklidujcm, profesionlnm tnem, ale nemohl jsem. Je tk lht, kdy jste pod vlivem hub. "Hnusn." John vthl dovnit sv arlatov a rov rty. "A to jako pro, doktore?" Uvnit jeho o jsem vidl lutou pavuinu stnicovch vlken a on ilky, zc a pulzujc. "Bojm se t," ekl jsem. Johnovy oi se rozily pekvapenm, a pak se dal do smchu. Vidl jsem vnitek jeho st, nabhl rud sliznice, dsn, jazyk, vnitek krku. Vypadalo to, e mn v ptm okamiku spolkne. "No to je teda bezvadn, doktore, protoe j se zase bojm tebe." V t chvli jsme se oba usmli a naklonili se bl k sob. "A pro se m boj?" "Protoe jsi zloinec. A pro se boj ty mn?" "J se t bojm, protoe se zatracenej potrhlej vdtor." Pak jsme zaveli oi a jenom jsme se smli. No prosm. Tak takhle to je. Navzali jsme kontakt. V mstnosti vylo slunce. Aspo na chvilku. Jeden z vz, ten pekupnk heroinu, stnal a hzel sebou na lku. "Jsi v podku, Willy?" zeptal jsem se a uvdomoval si pitom, e n prv nabyt pocit bezpe je ohroen. Vichni v mstnosti sledovali dn pozorn a s zkost, obvajce se, e se vzesk podmnky mohou ukzat jako pro drogov sezen zcela nevhodn a e prv toto me bt jeden z tch obvanch "patnch trip". Willy zvedl hlavu a udlal smv od ucha k uchu. "Jako jestli jsem j v podku? love, j jsem v nebi a dvm se dol na tu bezva planetu a je mi asi tak milion let a je tady asi tak milion prima vc - a to vechno tady, v krimu. A ty se m pt, love, jestli jsem v podku?" Willy se sml a vichni jsme byli v pohod a astn. Do mstnosti obas veel Jefferson na kontrolu, proel se tam jako zpsobn elegantn koka, moc nemluvil, ale nic mu neuniklo. V est hodin, kdy se odpoledn sezen pomalu chlilo ke konci, ozvaly se rny na dvee a dovnit veli dozorci. "Konec, chlapi.

Zptky na cely." Ralph, Gunther a j jsme doprovodili est vz zpt do uzaven sti nemocnice a jet chvli jsme tam spolen pokuovali, smli se a porovnvali sv zitky ohledn toho, kde jsme byli a co jsme tam vidli. A pak jsme u museli jt. Podali jsme si ruce a my ti jsme slbili, e se ztra vrtme a vechno podrobn probereme a zpracujeme. Pak jsme s Guntherem a Ralphem vyli z nemocnice, peli temn vzesk dvr, zazvonili na zvonek, pokali, a se ocelov dvee otevou a vstoupili do mstnosti dozorc. Pak jsme proli dalmi dvma eleznmi dvemi, dol po eleznch schodech, kolem drncch raditor, ze kterch unikala pra, a vyli jsme ven z vznice. Triumfln jsme se chechtali. My vichni, harvarci i vzni, jsme prv sloili rozhodujc zkouku. Do tto situace na hranici dvou svt jsme museli vsadit vekerou svou dvru v lidskou pirozenost a vechnu svoji zkuenost s drogami. Snad se zde udlo nco, co pipomnalo pohanskou magii, a nikdo z ns do smrti nezapomnl na ten krtk den pln milosti. Byla to velk chvle v ivot kadho z ns. Nsledujcho rna po sezen jsem jel zptky do vzen a bylo to jako bych se vracel na njak pjemn msto uvnit vlastn hlavy. Ctil jsem silnou empatii k ostatnm. Spolen jsme proli dobrodrunou zkuenost. Odpoutali jsme se od rol psycholog z Harvardu i trestanc, spolen jsme elili strachu, dokzali jsme si navzjem dvovat, nauili jsme se spolu smt. Ve vznici jsem se tentokrt ctil jako doma. Po dobrm tripu je tomu vdycky tak. Vae star realita jako by trochu vybledla, a do vs naopak pronikne kousek reality nov. Tato identifikace se vbec neodehrv jenom v rovin metafory. Je zaloen neurologicky. V naich vdeckch pracech jsme pro ni razili termn re-imprinting. Toto prvn sezen zmnilo n status ve vznici. Jakmile se zprva o nm ukandou roznesla, vzni na dvoe ns zastavovali a ptali se, jestli by se mohli do projektu tak pihlsit. Dozorci a sociln kurtoi majc na starosti podmnn proputn ns dali, abychom do skupiny zaadili i jejich chrnnce. Nsledujc dva tdny jsme strvili diskusemi s vzni o jejich reakcch. Potom jsme uspodali druh sezen pro stejnou skupinu. Tentokrt u byli vzni zkuenj a nekonalo se tedy dn poposedvn na idlch v nervznm oekvn vc ptch. Jakmile kad uctil potek vyzaovn energie ve svm tle, ulehl na lko a zavel oi. V dalch dvou nebo tech hodinch leeli vichni zcela ponoeni do svch viz, jen tu a tam si nkdo sedl, usml se a pronesl tichou poznmku. Po tetm sezen jsme vzm znovu sejmuli osobnostn testy, abychom zaznamenali zmny, kter nastaly. Vsledky test jsme pivezli do nemocnice a pedali je tm, kterch se tkaly. dn tajnosti. Vysvtlili jsme, co se tmito testy m, a interpretovali vsledky. U vz dolo ke zmnm v objektivnch ukazatelch, tak drahch srdci kadho psychologa. Vykazovali vesms men sklon k depresi, men hostilitu a antisociln tendence, zato vce energie, odpovdnosti a ochoty ke spoluprci. Jejich osobnostn

skry se dramaticky a signifikantn zmnily smrem k zlepenmu duevnmu zdrav. Tm, e jsme vzm pedali a vysvtlili vsledky jejich test, poskytli jsme jim kolen v psychodiagnostice. Stali se svmi vlastnmi psychology a hrozn se jim to lbilo. Nsledovaly zuiv diskuse o osobnostnch charakteristikch. Zkrtka vzni zaali hrt hru na psychiatra. Pipravovali jsme plny pro dal fzi vzkumu. Odsouzen sami mli vybrat nov leny sv skupiny. Museli se proto nauit snmat psychologick testy a dvat vodn orientan pednky. Nakonec mli cel projekt pevzt do svch rukou. Vznice se stala ivm vcvikovm stediskem. Novkm z ad postgradulnch student poskytovali vodn orientaci a veden zkuen vzni. Probhalo jedno sezen za druhm a nkdy vzov dlali ldry lidem z Harvardu, jindy zase harvardt vedli vzn. Energie, kter vznikala bhem tchto sezen, vyzaovala i mimo zdi vzen. Mstnost ve vznici, kde se sezen konala, se promnila v jaksi jevit. Nvtvnky, kte pijdli do Cambridge a zajmali se o psychedelick drogy, jsme brali na exkurze prv tam. Odsouzen vyprvli o svch mystickch zitcch Geraldu Heardovi, Alanu Wattsovi, Williamu Burroughsovi, Aldousu Huxleymu a taky teba ex-krli ze Sarawaku, stejn jako zstupm psychiatr, kte ns navtvovali. Soust na strategie bylo dlat vechno mon pro to, aby se zvilo jejich sebevdom a oni mli pocit, e nco dokzali. Kad kvantum energie, kter jsme mohli na odsouzen penst, se stalo jednm z vlken ve struktue jejich sebecty. Na podzim 1962 tala nae skupina vce ne 35 vz a 15 vzkumnch pracovnk z Harvardu. Nkte mui byli proputni na podmnku, tkalo se to asi dvou a t msn, a tak jsme spustili projekt KONTAKT. Z bvalch vz a lid z Harvardu jsme utvoili jaksi kamardsk i bratrsk pry s tm, e harvardt navtvovali bval trestance v jejich domovech. Zdili jsme telefonn linku s nepetritou tyiadvacetihodinovou slubou kvli rychl pomoci v nalhavch ppadech. V krizovch situacch jsme se snaili pivdt bval vzn ke zdravmu rozumu, dvali jsme jim dobrozdn pro sociln kurtory dohlejc na dodrovn pravidel podmnenho proputn, zchlazovali jsme hork hlavy rozilench f. Krtce dlali jsme to, co dl kad rodina pro sv leny, kte se ocitnou v nesnzch. Snaili jsme se je prost udret mimo vzen. Brzy se tento cirkus rozrostl na fantastick podnik se temi tematickmi okruhy. Jednak tu byla skupina pracujc ve vzen. Mimo vznici bel projekt KONTAKT. A tetm, stejn dleitm kolem bylo udrovat v klidu sttn administrativu a vysok sprvn ednky. Zaplavovali jsme nepetritm proudem memorand a zprv o naich pokrocch tisce nejrznjch oddlen, z nich kad rliv steilo sv zjmy v oblasti npravn prce se zloinci. Podle Jeffersonovy moudr rady jsme nenechali uplynout jedin tden, ani bychom kontaktovali byrokraty na nejrznjch rovnch, kter jsme tm vlastn vtahovali do dn. Jednoho rna v druhm roce projektu jsem piel do pracovny editele Grennana, abych mu podal zprvu o naich nejnovjch

statistickch vsledcch. Vce ne 90% bvalch vz se nm podailo udret mimo vzen. Poslouchal mne zdvoile, ale neustle se dval kamsi za mou hlavu. Kdy jsem skonil, poklepal mi na rameno a zavedl mne do rohu mstnosti. "Podvejte se na tohle, Timmy," ekl, a v hlase se mu chvla pcha. Byl to v barvch vyveden architektonick pln jakhosi supervzen. "Podvejte. Dv fotbalov hit. Jedno kdlo pro pjem vz a prvn orientaci. Dal dva bloky cel. Dvakrt vt spolen jdelny. Budeme mt kapacitu pro dvojnsobn mnostv vz a meme zdvojnsobit tak personl ve vech lncch etzu." Jeho tv zila. Uskuteoval se jeho fantastick sen. Obrovsk vzen a k tomu dvojnsobn organizan schma! Nebesa byrokrata. "To je vynikajc, Bille," ekl jsem. "Ale copak jste zapomnl? Vy vbec nebudete potebovat vt vzen." V jeho tvi se objevilo pekvapen. "Jak to, e ne?" "Protoe my sniujeme procento recidivy ze sedmdesti na deset. Pokud ns nechte pokraovat v tom projektu, nebudete potebovat polovinu tch cel, co mte te." editel se cht necht rozesml. "Asi mte pravdu, Timmy. Protoe vm se podailo udret ty chlapy na sprvn cest. Ale jak jste to dokzal, to nevm, kdybyste m zabil."1) Sami jsme pesn nevdli, jak to vysvtlit. Vypadalo to, e odsouzen se zmnili v dsledku psoben dvou hlavnch faktor: za prv, proitek nov reality jim pomohl pochopit, e existuj i jin alternativy vedle hry na etnky a na zlodje; a za druh, empatick vazby, kter mezi leny skupiny vznikly, jim umonily tto volby novho ivota se pidret. Podobn zmny chovn byly pozorovny i u jinch ivoinch druh. Nmeck etolog Konrad Lorenz a holandsk prodovdec Nikolaas Tinbergen byli prvn, kdo popsali imprinting (vtiskovn, vpeeovn), typ uen, kter probh permanentn, ale uskuteuje se vdy v jedinm okamiku i nrazu, v protikladu k podmiovn, kter postupuje krok za krokem, je pedantick a asto i bolestiv, zaloen na principu odmny a trestu. Podle tradin orientovanch psycholog a pedagog tvo prv jen podmiovn bzi, na kter se uskuteuj zmny. Lorenz objevil fenomn imprintingu, kdy se jednoho dne v jeho laboratoi v inkubtoru vylhla housata. Jeliko housata nemla matku, chodila za Lorenzem, zjevn proto, e on byl jedinm teplm pohybujcm se objektem v jejich dosahu. Ptci se na nho nepestali orientovat ani tehdy, kdy k nim byla vputna jejich matka, kterou naopak ignorovali. Lorenz i dal badatel provedli stovky experiment, kter dokzaly, e toto instantn uen, k nmu nen poteba cukru ani bie, me probhnout jenom v jistch kritickch periodch, krtce po narozen, anebo v dsledku njak hlubok metamorfzy. V tto kritick period organismus nezskv impulsy pro sv chovn od prosted, nbr naopak zapoj jist vrozen vzorce chovn na prosted. Nervov systm savc a ptk reaguje prost na prvn podnt, kter se objev - obvykle je to matka -, a tak aktivuje a vytv vazby instinktivnho chovn. Je napklad

znmo, e pta mlata se sna vyvolat matesk chovn dokonce i u pingpongovch mk. U mladch iraf zase dolo k imprintingu vi dpu lovc, kte pedtm zastelili jejich matku. Psychologov zpotku jen velmi neochotn pipoutli, e by se princip imprintingu mohl uplatovat i v lidskm chovn. Mon to bylo proto, e tento koncept pedstavuje jistou vzvu i zpochybnn naich teori svobodn vle. Nicmn se zdlo, e prv tyto koncepty nejlpe vysvtluj dramatick zmny chovn, ke kterm dochzelo v dsledku naich vzeskch experiment. Drogy zejm suspendovaly pedchoz imprinty reality (v tomto ppad vzeskou mentalitu) a vyvolaly kritickou periodu, bhem kter mohlo dojt k imprintm novm. Lid mli tendenci vytvet mocn pozitivn vazby k tm, kdo s nimi proili trip, nkdy se dokonce snaili chodit vude spolu jako ta Lorenzova housata. Zrove samozejm platilo, e i j jsem se ctil bt siln pipoutn k tm, kte se astnili mch sezen. Mon dokonce jet dleitj ne vytven tchto vazeb byl re-imprinting cel soustavy novch idej a postoj ohledn druhch lid a spolenosti vbec, ke ktermu dochzelo v prbhu naich sezen. Pozitivn, podprn prosted umoovalo imprinting novch, ji nikoli zloineckch realit. (A jakmsi tajemnm a zlovstnm zpsobem mohlo naopak u mne dojt k re-imprintingu vzesk mentality, kter odpovdala realit, ve kter jsem byl pinucen t v letech 1970-1976.) Ve, co jsem se nauil v nsledujcch dvaceti letech prce ve vzkumu drog, poslilo moje pesvden, e psychedelick re-imprinting pat spolu s rozlutnm struktury DNA k nejsignifikantnjm vdeckm objevm tohoto stolet.2) Nanetst nsledn kontroverze ohledn drog zastnila vdeck implikace tohoto experimentu. Akoli se nm podailo dramaticky snit procento recidivy tm, e jsme vzn nauili oistit svou mysl od starch program a nahradit je novmi, byl vzesk projekt ukonen vzpt pot, co jsme byli s Alpertem vyhozeni z Harvardu. Bval vzni, astnci naeho projektu, utvoili potom s pomoc naeho kolegy, profesora Waltera Houstona Clarka, vlastn skupinu a pokraovali ve svpomocnm programu po dalch patnct let. Vdeck metodologie si d, aby byly dleit objevy opakovny a buto vyvrceny, nebo verifikovny. Vdycky byly a stle jsou stovky psycholog, kte tou provdt experimenty tohoto druhu. Vlda vak neochvjn trv na krcen finannch zdroj na smyslupln psychedelick vzkum, akoli kad jin zpsob rehabilitace zloinc ztroskotal a rok co rok se tisce lid dostvaj do bludnho kruhu recidivy. - narodil se v Montan, vyrstal v Newarku, New Jersey. Povolnm bank, stoupal Wasson na spoleenskm ebku a na post viceprezidenta banky J. P. Morgan & Co. Dle doshl Wasson, pracujc v tandemu se svou enou Valentinou, uznn jako etnobotanik specializujc se na lohu halucinatornch hub v kulturn historii. V roce 1955 byl Wasson prvnm blochem, kter prokazateln poil

"posvtn houby". Zskal je od Marie Sabiny, proslul arodjky z Oaxacanu. Jeho zznamy proitk vyvolanch drogami jsou pravdpodobn nejpoetitj, filozoficky nejpesvdivj a schopn vzbudit nejvt vzruen ze vech, kter kdy byly publikovny. Kniha Mushrooms, Russia and History (1957) byla prvn z nkolika dalch, v nich Wasson stopoval vznik mnoha svtovch nboenstv a ke kultm psychedelickch hub nebo kyseliny lysergov. Vzkum rostlin vyvolvajcch zmny vdom zavedl Wassona do Mexika, Japonska, Indie, na Novou Guineu a do Afghnistnu. Stal se estnm dnm lenem - badatelem Botanickho muzea na Harvardu a mimodnm estnm lenem - badatelem, a doivotnm lenem sprvn rady Botanick zahrady v New Yorku. 12. V drogch je potek nboenstv a filozofie Jaro 1961, Harvardova univerzita Hned za rohem od naeho Stediska pro vzkum osobnosti bylo harvardsk Botanick muzeum, doup, v nm il pedn svtov etnobotanik, profesor Richard Evans Schultes. Jeho specializac byly psychoaktivn rostliny. Profesor Schultes proil bhem II. svtov vlky a po n nkolik let na hornm toku Amazonky. Vyhledval tam zdroje kauuku pro americkou vldu. Aby si ukrtil dlouh noci v divoin, experimentoval piinliv botanik s nejrznjmi bylinami, konky a ponky vyvolvajcmi zmny vdom, o nich se dozvdl od domorodc. Pozdji uvdl, e po osm let denn vkal listy koky, kter mu dodvaly energii a udrovaly ho v euforii. Vezmeme-li v vahu, e profesor vyjadoval sv pravicov politick nzory zcela bez obalu a e jeho prci soustavn sponzorovala vlda, mlokoho pekvapilo, kdy vylo najevo (v knize The C. I. A. and the Acid Generation, autoi Lee a Schlaen), e jeho zprv a poznatk vyuvala v 50. a 60. letech CIA pi svch experimentech s brainwashingem. Jakoto novkov v tto psychobotanick vizionsk oblasti jsme my z drogovho projektu pohleli na profesora Schultese s respektem, kter si podle ns coby neohroen vdec zasluhoval. Zvykli jsme si tu a tam zaskoit do muzea, kde jsme si zamilovan prohleli vzorky rostlin diskrtn vystaven ve sklennch vitrnch. Schultes byl vdy srden, nicmn si udroval jist odstup. Mli jsme pocit, e jsme pro nho nco jako domorodci, jejich drogov nvyky on pozoruje. Jednoho dne piel telefont ze Schultesovy kancele v muzeu. Na drt byl Robert Gordon Wasson, kterho ped nedvnem proslavil dlouh lnek v magaznu Life, kter popisoval jeho nron cesty do Mexika a jeho objev psychedelickch hub. Vtina mykolog ped Wassonem existenci tchto kouzelnch hub poprala. Wasson dokzal, e se mlili. Tento dstojn bank z Manhattanu poil houby, ulehl na hlinnou podlahu chatre amana v Oaxacanu a proil tam hlubok filozofick vize. Wasson potom vykonal dal cesty do Mexika spolen s vznamnm francouzskm mykologem Rogerem Heimem. Vzorky, kter zskali, poslali do drogovch laborato firmy Sandoz, kde z nich Albert Hofmann syntetizoval jejich aktivn sloky. Take i my jsme vdili za svou zsobu psilocybinu piinlivosti newyorskho

banke a ikovnosti basilejskho chemika. Wasson se ptal, jestli by ns mohl navtvit. Uspodali jsme na jeho poest odpoledn recepci v konferenn mstnosti naeho stediska. Bank Wasson byl dobe vypadajc mu seriznho chovn. Vyprvl nm o sv prvn psychedelick zkuenosti a o hypotze, kter byla zkladem jeho sil. "U si nevzpomnm," pravil pan Wasson, "kdo z ns dvou - zda moje ena nebo j - se prvn odvil, jet hluboko v letech tyictch, slovy vyjdit hypotzu, e nai dvn pedkov, mon nkdy ped 4000 lety, uctvali houby. Potom na podzim 1952 jsme se dozvdli, e nkte autoi ze 16. stolet, kte psali o indinskch kulturch v Mexiku, zaznamenali, e v domorodch nboenstvch byla uritm houbm pipisovna loha pmo bosk. Takzvan houbov kameny (nalezen v Mexiku) skuten pedstavovaly houby. Byly to nboensk symboly, podobn jako jimi jsou k u kesan, esticp hvzda u id nebo plmsc u muslim." Vymnili jsme si radostn pohledy, kdy jsme slyeli, e n psychologick vzkum je napojen na tak ctyhodnou historickou tradici. Pesn toto jsme potebovali slyet. Povzbudilo ns to. "Pednost hub je, e mohou pivst mnoh lidi, by ne pln vechny, do stavu transu, ani by kvli tomu museli projt onmi etapami sebeumrtvovn, kter protrpli Blake nebo sv. Jan z Ke. Dovoluj vm nahldnout za horizont tohoto ivota. Cestovat v ase dopedu nebo zptky. Vstupovat do jinch rovin existence. A dokonce, jak kaj Indini, poznat Boha. Ve, co bhem tto noci zahldnete, m jistou kvalitu svesti a istoty: krajiny, stavby, zvata, ba i ornamenty, vechno vypad jako by to prv vylo z dlny Tvrce. Novost veho - zd se, jako by se svt teprve probouzel na svitu -, vs pln ohrom a vy se tm rozplynete v jej krse." Dick, kter okamit uvaoval, jak by toto svdectv z lna Morganovy banky mohlo zvit n kredit, zaal Wassonovi vyprvt o naich obsahovch analyzch spis vizion a lid, kte uili filozofick drogy. Zmnil se i o naich plnech na vytvoen vdeckho klasifikanho modelu rovn i okruh nervovho systmu i o tom, e se chystme zkonstruovat jaksi zkuenostn psac stroj (pokusn osoba by pak mohla pouze stisknout tlatko s uritm symbolem, msto zpasu o slovn vyjden sv zkuenosti). Jene Wasson nepiel proto, aby poslouchal. Chtl prost jen vyprvt o svm prvnm drogovm tripu. Wasson se zuby nehty drel sv role pedanta-gentlemana, vychutnvaje pitom sv postaven estnho mimodnho lena Spolenosti harvardskho muzea, tak jak to doke jen laik, a pmo se vyvaje v uvdn rostlin pod jejich vdeckmi nzvy. Peyot byl takto Lophophora williamsii, co je vak jen nesprvn synonymum pro Anholonium lewinii, protoe byl pece pojmenovn na poest Lewise Lewina. Kyselina lysergov se zde objevovala pod oznaenm Rivea corymbosa, nebo se zskv ze semen povijnice nachov, tedy prost svlace. Narkomani byli zvisl na Papaver somniferum, a ten bl prek, kter upali hollywodt producenti a banki z Wall Streetu, byl Erythroxloin coca. Ctili jsme jist zklamn. Wasson prost putoval svm malm

mozkem jako na njakm safari, a vrtil se zpt jako vtina onch cestovatel z 19. stolet obleench v khaki, kte oekvali, e budou moci uplatnit tento svj nrok a vykolkovat si dlec v dosud panenskch oblastech. O tom, e i my jsme se odvili do tho teritoria, nechtl nic slyet. Tohle pece byly jeho zasran houby, kter ze sv zasedaky kontroloval jeho Stvoitel. Vypadalo to, e ns povauje spe za soupee. Umnil jsem si, e zavolm Aldousovi, aby mi poradil, jak se vypodat s evnivost mezi kolonilnmi mocnostmi. Wasson tvrdil, e vechna velk svtov nboenstv mla svj potek v rostlinnch halucinacch njakch dvnch vizion. Nejdv nm zarecitoval a pak peloil star jmna pro houby v rznch stedo- a dlnvchodnch jazycch a naznail, e vechna implikuj nboenskou zkuenost - pokrm boh, maso boh atd. Dokonce i jmno Je Kristus v aramejtin bylo podle nho odvozeno od slova oznaujcho psychedelick drogy. Pitom byl Wasson proti jakmukoli uvn hub v dnen spolenosti. Akoli vechny velk filozofick vize starovku vznikly na zklad zkuenosti s houbami, nemaj tyto, soudil, v modernm svt dn vznam. V rozhovorech s nmi Wasson dal najevo, e pouze on sm me podat dleit vysvtlen ohledn hub, a byl pyn na to, e publikoval sv zprvy v prestinch novinch a asopisech jako byl Life. Zvlt ho rozilovalo, e o houbovch vizch psaly i obyejn, "vulgrn" asopisy. Projevil svj pln souhlas s policejnmi raziemi na ty "podivny", toti na mlad lidi, kte vyuvaj psychedelickch hub pro svj osobnostn rst a hledn duchovna. Bylo ironi, e prv jeho spisy inspirovaly mnoho mladch, aby se vydali do podobnch vesnic jako byla jeho Juatla a tam znovu provali to, co on sm tak vmluvn popsal. Wassonv egotismus byl pro mne hdankou. Nejene souhlasil se ztahy agent FBI na mlad hledae, ale v nejmenm neprotestoval ani tehdy, kdy byla krtce pot zatena i Maria Sabina.1) Ale mlil se, a my jsme ho mli brzy usvdit z omylu. - se narodil v St. Louis v rodin, kter se proslavila a zbohatla vrobou kalkulaek. Harvard absolvoval v roce 1936. V roce 1944 zahjil Burroughs sv experimenty s drogami, jim se vnoval cel ivot a jejich dsledkem byla i jeho mnohalet zvislost na heroinu. Hodn cestoval po zemch civilizovanch i nerozvinutch, studoval tamn zpsoby uvn drog a vyzkouel na sob mnoh divoce rostouc byliny, jejich inky byly do t doby znmy pouze domorodcm. V roce 1953 vydal pod pseudonymem William Lee romn Junky (esky Fek), v nm s nemilosrdnou oteven vylil ivot narkoman na dn spolenosti. Romn Naked Lunch (esky Nah obd) z roku 1959 udlal z Burroughse jednoho z nejvznamnjch americkch spisovatel a postavu doslova kultovn. Dalmi Burroughsovmi knihami jsou Nova Expres (1964), Soft Machine (1966), The Ticket That Exploded (1967), Exterminator (1973), a The Last Words of Dutch Schulz (1978). Romn Cities of the Red Night (1981) je veobecn povaovn za jeho vrcholn dlo. 13. Hostiln teritoria

Lto 1961, Harvardova univerzita "Rozhodn mus napsat dlouh naden dopis Burroughsovi," ekl Allen Ginsberg, "a vzbudit v nm zjem o psilocybin. On je nejvt znalec drog na svt." Napsal jsem Burroughsovi a otzal se ho, zda se chce zastnit symposia o psychedelickch drogch, kter v z organizuje Americk psychologick asociace (APA), a potom pobt njak as v Cambridgi a pracovat s nmi. Jeho odpov znla ano, a zrove s n pilo pozvn, abychom ho navtvili v Tangeru bhem lta. Jel jsem tam v srpnu. Taxi se krbalo klikatmi ulikami k jednomu tangerskmu hotelu, ve kterm pro mne Allen rezervoval pokoj za dva dolary na noc. On sm byl momentln nkde pry. Ale za chvli se do hotelov haly voural vyzbl nahrben mu s brejlemi. Na hlav ml ed plstn klobouk. Podle fotografi na oblkch knih jsem poznal Burroughse. Byli s nm dva hezc mlad Britov, snad devatenctilet. "Dme si drink a pokme na Allena," navrhl jsem. Sedli jsme si do zahrady ped restaurac a hodili do sebe nkolik gin a pitom probrali ty zleitosti s APA a Harvardem. Pozdji, u vevnit, jsme veeeli s Allenem a Gregory Corsem a jednm dalm beatnickm bsnkem, s Allenem Ansenem. Pak jsme li k Burroughsovi do tmavho pokoje s velkou postel a psacm stolem zavalenm horami papr. Ze t nevyladnch radiopijma vychzel pern praskot atmosferickch poruch. Vichni jsme vzali psilocybin. Burroughs si lehl na postel a ti mlad Anglian ho hldali. My ostatn jsme vyli ven k zahradn zdi a dvali se dol na tangersk pstav. Allen byl v depresi kvli odjezdu svho ptele Petera. Ve mst prv probhal krlovsk trh. Krlova podobizna visela na drtech nad kadou kiovatkou. Odtud shora jsme vidli trit rozzen planoucmi svtly a slyeli paly a bubny. Noc byla tepl a jasn a my jsme stli nad tm severoafrickm pstavem a nahoru k nm stoupala hudba. Dchajce zhluboka, podvali jsme se jeden na druhho. Allen Ansen a Gregory se tie culili. Burroughs chtl mt klid a tak jsme ho opustili a pomalu sestupovali k hotelu, kde bydlel Allen. Vyli jsme na terasu ped jeho pokojem. Msto pod nmi bylo jako koberec mihotajc se tisci svtel. Na stnch a v lanov lod kotvcch v pstavu zily lucerny a karnevalov vesel dosahovalo a k sam vod. Vichni jsme byli v nanejv povznesen nlad, pln lsky k celmu svtu. Ansen tomu prost nemohl vit. Pod se sml a vrtl hlavou. Vzal houby poprv a te z nho vychzelo to, co jsme my u dvrn znali: "To neme bt pravda. Takov krsa. Ale kde je v tom vem vkupn blovi? Nco tak ndhernho mus mt pece v sob njakou trhlinu. Pece to neme bt tak vynikajc jen tak, bez jedin chyby." Nakonec jsme se rozhodli vzt Burroughse a spolen se jt podvat na trh. Allen vylezl kousek po zdi Burroughsova hotelu a volal. "Bill BUH-rows. Bill BUH-rows." Chvilku jsme ekali u jeho dve. Konen se s vrznutm otevely a za nimi stl Bill, zhroucen na zrube. Jeho tv byla unaven k smrti a zbrocen potem. Zral na ns jako lovk hypnotizovan

pohledem hrdloeza. "Prosm t, Bille, jak ti je?" ptal jsem se. "Nic moc. Zashla m ta juxtapozice purpurovho ohn, kterou houby uvolnily z Rezervoru bolesti. Je to nalhav varovn. V mozkovch hemisfrch je mnoho neptelskch teritori. Myslm, e radji zstanu tady, v tomhle rem se bortcm plti embryonlnho masa. Asi si vezmu trochu morfia." Zaal dvit, ale nic z nho nevylo. "Jeden z nejnechutnjch ppad, kter kdy toto oddlen mlo na starosti," ekl Ginsberg, cituje dr. Benwaye z Nahho obda. Listopad 1940, West Point, New York Bum. Vstel z dla ohlsil budek. Bum, bum, bum - nkolikansobn ozvna se valila betonovmi ndvomi a kolem ulovch budov U. S. Military Academy. Pak se ozvala polnice a zatroubila signl budku. Baynes a Barnes, m kamardi na pokoji, vyskoili z postel a bleskov se zaali oblkat. Do rannho nstupu zbvalo deset minut. Ucha musela bt nastoupena u za pt minut. Spal jsem dl. "Hej, vstvej," ekl Baynes. "Nen mi dobe," zabruel jsem. eta bubenk a truba pochodovala dole po dvoe a vyhrvala dojemn variace na znmou melodii budku. Nemohu je vzbudit Nemohu je vzbudit Nemohu je vzbudit Dneska r-no "RANN NSTUP! PEDEPSAN ODV PRO DNEEK PL. POSLEDNCH PT MINUT," kielo ucho dole u schod. "Asi by ses ml oblct a jt na nstup," ekl Barnes se starost v hlase. Vystril jsem hlavu z postele, zaal kytat, ale nedostal jsem ze sebe nic. "My jdeme," ekl Baynes. "A ty sebou ho, a nepijde pozd." "Hele, hoi, bte," zamumlal jsem, "mn je hrozn patn." Baynes a Barnes sebhli se schod. "RANN NSTUP! PEDEPSAN ODV PRO DNEEK PL. POSLEDN DV MINUTY." Dum da da dum da da da: "N kapitn je pes," vytrubovaly polnice. Dole na dvoe u stla ucha nastoupen v adch, zatmco mazci se teprve loudali do tvaru. Bylo tsn ped svitem, jet tma. "RANN NSTUP! PEDEPSAN ODV PRO DNEEK PL. POSLEDN MINUTA," zakielo ucho u schodit. Zahoukala sirna. Polnice troubila "Nstup", velmi pomalu, m opozdilci zskali jet pr vtein, aby se mohli zaadit do tvaru. Opik v jeteli m kulku v prdeli Vyndej mu ji

Vyndej mu ji vyndej mu ji Vyndej mu j... "Roto p-zor!" zaval kapitn. "Hl-en!" "Prvn eta pln stav, pane." "Druh eta pln stav, pane." "Tet eta. Kadet Leary neptomen, pane." Vdech mlenlivho pekvapen. Otevel jsem oi. Baynes mnou tsl. "Provihls budek," ekl a tvil se hrozn dleit nad tm neslchanm poruenm pedpis. "J u asi v ivot nevstanu." Se stnnm jsem padl zptky na polt. Dovnit se vtil dstojnk, kadet prvn tdy, a mlem vyvrtil dvee z pant. "Leary." Vyvalil jsem na nho oi erven jako rak. "Za pt minut se budete hlsit u kapitna." Baynes a Barnes mi pomohli s oblknm. Kloptal jsem dol do mstnosti kadetnch dstojnk. Byla pln mazk ze tvrtho ronku, tvcch se nadmru pochmurn. "PT MINUT DO NSTUPU NA SNDANI!" valo ucho venku. "Leary, opil jste se ve vojenskm vlaku vera v noci?" "Ano, pane." "Kde?" "Na toalet, pane." "S Robbinsem a Hawkinsem?" "Ano, pane." "Nadili vm, abyste se k nim pidal?" "Ne, pane. ekl bych sp, e m pozvali." V mstnosti to zaumlo nesouhlasem. Bratkovat se s uchy, kter mla statut nedotknutelnch, znamenalo urku brhmansk Prvn kasty. Jednoho dne nsledujcho tdne m ve studijnm ase vyvolali z pokoje. Ml jsem se hlsit u estnho vboru, co byla oficiln trpn, avak samozvan klika, ustaven na bzi zbonosti, cti a vlastenectv. Kamardi na pokoji se na mne poplaen podvali. Pokud byl kadet ve West Pointu shledn vinnm z poruen cti, mohlo to bt pro nho osudn. Vbor ho mohl donutit odejt z akademie. Byl jsem obvinn, e jsem lhal veliteli roty a tvrkm u vslechu onoho rna po zpase armdy s nmonictvem. "Kadete Leary, pinesl jste destilt do posdkovho vlaku a dal ho kadetm prvn tdy?" "Ano, pane." "Ale u vslechu jste uvedl nco jinho." "Ano, pane." "Take jste lhal." "Ne, pane." "Jak to, e jste nelhal?" "Protoe jsem nebyl tzn, odkud destilt pochzel." Rozhostilo se ticho. M pvodn vyetovatele prost vbec nenapadlo, e by subaltern ucho mohlo samo od sebe obstarat

zakzanou drogu. Nyn se ale prv tato skutenost potvrdila. Take u nebylo dleit, jestli jsem lhal nebo ne. Te bylo nutno zabrnit, aby velitel roty ztratil tv. "Vdl jste, e jste vyslchn ohledn pit ve vlaku. A zamlel jste informaci, kterou se kadetn dstojnci snaili zjistit." "Ano, pane. Pokud toto je poruen kodexu cti, pak jsem vinen." "Dobe. Nyn vs tedy musm podat, abyste rezignoval ze sboru kadet. Hodlte tak uinit?" "Rd bych si to jet rozmyslel." Nsledujcho dne jsem rezignaci odmtl. Odejt z West Pointu by mi vbec nevadilo, ale vdl jsem, e moje rezignace by byla pro mou matku krutm zklamnm. A byla to tak otzka sebecty, schopnosti odolat ntlaku. Nyn byli na tahu oni. O nkolik dn pozdji byly ve spolen jdeln oznmeny kzesk postihy za pit ve vlaku. Vichni tyi flamendi byli degradovni a na est msc pikzni do trestn sluby. O tden pozdji ohlsil kadetn adjutant, e se hned po veei kon mimodn shromdn vech rot ve sklep, kam se ukldaly vyazen vci. V jdeln to zaumlo divem. Kdy jsem el do budovy kasren, zavolal si mne velitel roty stranou. "Leary, vy na tu schzi chodit nemuste. Vs se to netk." Sedl jsem sm na pokoji a nervzn kouil chesterfieldky. Pak na schoditi zadunly kroky kadet. Ale nebylo slyet dn iv tbetn jako obvykle. Pak veli dovnit moji kamardi z pokoje, oba v slzch. "Rozhodli, e jsi umlen," ekl Baynes. "Nesmme u s tebou promluvit. Jet dnes veer se musme odsthovat z pokoje." "Nakonec tak je to nejlep," pokraoval Baynes. "Do msce t postav ped vojensk soud a pak bude moci vypadnout tady z t smradlav dry a zat znova na njak koedukovan college. Stejn nejsi typ pro armdu." Od nsledujcho rna jsem byl ne-osoba. Ignorovali mne dokonale. V jdeln byly vedle mne dv przdn idle na kad stran. Dali mi tuku a blok, do kterho jsem ml vdycky napsat dost o jdlo. To jsem odmtl. Postupn se vyvinul jaksi mlenliv ritul, kdy byly misky a tale s jdlem ponechvny prost v mm dosahu. Jaksi st mne samho to vechno pozorovala s pekvapenm asem, tc se dokonce z toho nenadlho zvratu udlost, uvdomujc si, e se dje nco podstatnho. Ale v noci mne budily non mry, a nakonec jsem onemocnl tkou chipkou, ze kter jsem se dlouho nemohl dostat. Potom se uskutenilo zasedn vojenskho soudu. Za obhjce mi byl uren pracovnk prvnho oddlen velitelstv, mil a kulaouk kapitn jmnem Turnipseed. Myslm, e jsem se mu docela zamlouval, nicmn pesto od zatku pedpokldal, e dn obhajoba nem nadji na spch proti vboru kadet a t ad svdectv, kter proti mn postavili. Z 1961, Harvardova univerzita Letadlo s Burroughsem pistlo na Loganov letiti. Celn odbaven probhlo hladce. Byl ist jako slovo bo, nic neriskoval. V Newtonu bylo indinsk lto. Burroughs pracoval na sv

pednce pro vron konferenci APA; nesla nzev Rozdlnosti mezi psychoaktivnmi drogami. Zaujal v n naprosto korektn vdeck postoj. Potom jsme jeli na Manhattan na symposium o drogch roziujcch vdom. Mimo jin tam zaznly pednky Podmnky a prosted experimentu Timothy Learyho, Neobvykl poznn a promny vdom Franka Barrona a Poznmky o extatogenezi filozofa Geralda Hearda; jednalo se o historicky prvn sympozium svho druhu. Pilo neekan velk mnostv zjemc. Sl neml dostatenou kapacitu a byl nacpan k prasknut, lid sedli na podlaze kolem enickho stolu a tsnili se v desetistupech na chodb. Burroughs etl monotonnm, tichm a chladn neosobnm hlasem svj rukopis. Po konferenci se Burroughs ubytoval v naem dom. Sedval, cynick a osaml, se svm edm plstnm kloboukem na hlav ve svm pokoji ve druhm pate, kolem sebe hromady rozsthanch fotografi. Veer schzel dol do kuchyn, kde se vdycky zhroutil za stl, popjel gin s tonikem a vedl nekonen monology na zpsob Hassana-i-Sabbaha. Byl m dl vc zahokl a paranoidn, pesto neodolateln. Jednoho veera se u kuchyskho stolu proti sob vyzvav usadili Bill Burroughs a Jefferson Monroe, oba dokonale ovldajc umn rafinovanho vyuit ke k prosazen svch zmr, a snaili se jeden druhho petrumfnout v lascivn a nechutn dekadenci. Bill prskal a mumlal svm hlubokm nosovm hlasem: "Kdo k, e nem chu ooustat dvanctiletho arabskho kluka, je bu lenec anebo lh." Monroe vetl vysokm falsetem, poklepvaje si s pedstranm pohrdnm na zpst. "Mj mil, vdy vy jste pln stedostavovsk malomk. oustal jste nkdy..." My harvarci jsme to poslouchali s otevenou pusou. Bylo jasn, e jsme hrozn osci, prolezl konvencemi. Burroughs nm byl na hony vzdlen. Experimentoval s drogami u tm dvacet let, proel Andy, chrpal v kdekterm lacinm hotlku kdekterho severoafrickho msta a poslouchal poetick drogov kecy fek kokainu, opiovch somnambul, amfetaminovch stepa a poiva haie. Na vlastn ui slyel ty feky blouznit o kadm novm derivtu morfia, kter vymyslel njak "belsk nmeck chemik", a zstupy peyotist s rozenma oima pt dy na svou kouzelnou houbiku. Jenom proboha nevykldejte Burroughsovi o tom vaem bohu zelen, kterho jste prv objevili ve svm halucinatornm dtskm korku. On je dvno zn vechny do jednoho. Burroughse jsme zklamali. Shledal ns na svj vkus mlo vdeckmi. Nepijel do Harvardu kvli njakm psychedelickm sezenm, na nich se navazuj mystick spojen, ani kvli naim blbolm o lsce a kosmick jednot. Mne povaoval jenom za jakhosi trenra vdom z koleje Notre Dame, kter dv v atn o poloase svm hrm nalejvrnu ohledn vnitn svobody. "Potae, love, to je ono. Dokonale pesn lokalizace a zasaen hostilnch i ptelskch oblast v mozku. Neurologick implantty. Genertory mozkovch vln. Biologick zptn vazba." Ml pravdu, samozejm. Byl daleko ped nmi.

- emeritn profesor psychologie nboenstv na Andover-Newtonov teologick fakult, absolvoval Williams College a Harvard. Ve svch knihch The Oxford Group a The Psychology of Religion pistoupil Clark k tmatu nboensk zkuenosti v tradici Williama Jamese. V roce 1962 se stal spolupracovnkem Harvardskho projektu psychedelickch drog. Pozdji pracoval v nadaci Worcester Foundation for Experimental Biology a v Marylandskm stedisku psychiatrickho vzkumu ve sttn nemocnici Spring Grove, kde zkoumal inky psychedelickch drog v klinickm prosted. Sv objevy publikoval v mnoha vdeckch lncch, kompendich a vzkumnch zprvch z oblasti psychologie, vchovy a vzdlvn a religionistiky. Mezi jeho vznamn dla pat Chemical Ecstasy (Sheed & Ward), Religious Experience (C. C. Thomas) a heslo "Pharmacological Cults" pro Encyklopedii Britannicu. Clark byl spoluzakladatelem a po dv funkn obdob prezidentem Spolenosti pro vdeck studium nboenstv. V roce 1961 obdrel za sv dlo v oblasti psychologie nboenstv Pamtn plaketu Williama Jamese od Americk psychologick asociace. 14. Zzrak na Velk ptek Jaro 1962, Harvardova univerzita V prbhu lta a podzimu 1961 vznikl mezi leny nboensk komunity v Cambridgi znan zjem o psychedelick drogy. Zaalo to tm, e Frank a j jsme vedli vcvikov sezen pro profesora Houstona Smitha, vedoucho katedry filozofie na Massachusettskm technologickm institutu (MIT). V nsledujcch mscch uspodal Smith psilocybinov sezen pro intern i postgraduln studenty na MIT v rmci laboratornch cvien pi svch seminch o mysticismu. Bylo to elegantn a civilizovan. Pesn tak, mysleli jsme si, by mlo vzdlvn probhat. Dr. Walteru Clarkovi bylo dvaaedest a byl profesorem Andover--Newtonova semine a hostujcm profesorem na Harvardu. Nkolikrt se u ns zastavil a dal ns, aby se mohl tak astnit naeho projektu. Byl pozoruhodnou osobnost, jaksi a dsn bezhonnou. Nepil ani nekouil, ale velice dychtil vyzkouet nae siln drogy. Po pravd eeno ml jsem pocit, e profesor Clark je snad a pli akademick a konzervativn. Ale on nepestval nalhat. Ukzalo se, e mj nzor na nho byl, jako ji tolikrt, myln. Clark usiloval o mystickou zkuenost po vtinu svho ivota. Po svm sezen se stal pesvdenm lenem vzkumnho tmu projektu. Dalm nam nvtvnkem z hjemstv vrouky byl Walter Pahnke, nadenec s mladistvou tv, majitel diplom a lovk kvality ryzho zlata - byl pastorem, z Harvardu ml doktort medicny a momentln se zde pipravoval doktort teologie. Tmatem doktorsk dizertace dr. Pahnkeho mla bt psychedelick zkuenost: zamlel provst double-blind experiment s lkaskou superviz, s testy sejmutmi ped pokusem i po nm, ve mlo bt vdecky standardizovno a po vech strnkch na pikov souasn rovni. Experimentln tak ml bt oven vznik nboensk extze, kterou popisovali kesant vizioni a kterou nyn mly zachytit dotaznky, zznamov archy test a interviewy. Opravdu mu nelo o nic menho.

"S kolika pokusnmi osobami potte, Pahnke?" ptal jsem se. "S ticeti v experimentln skupin a s ticeti v kontroln. Vichni vezmou drogu - nebo placebo - na Velk Ptek, v kostele za zvon varhan, s kznm a obadem v pln pard." A s chlapeckou upmnost dodal: "Znm vae prce o podmnkch a prosted experimentu." "Vy chcete uvst do extze ticet lid najednou a na veejnm mst?" "Jo. V kostele bostonsk univerzity. U jsem o tom mluvil s dkanem Thurmondem. D nm k dispozici jednu men kapli." "Pahnke, tohle je nejriskantnj npad, o jakm jsem v posledn dob slyel. Dt drogy najednou ticeti nezkuenm lidem. Vbec nechpete, co je tady ve he. Psychedelick zkuenost je naprosto intimn. Navc je nesmrn intenzvn. Smje se vesmrnm ertm a stn v kosmick hrze. Me skonit tak, e se plaz po zemi a rve se s Bohem i s blem. Prvn sezen mus probhat v chrnnm, klidnm a bezpenm prosted." "Ale vdy to bude bezpen," ekl Pahnke trochu v defenzv. "J mm pece doktort medicny. Budu mt po ruce sedativa a se vemi pedem udlm psychiatrick pohovory, abych vylouil lidi s psychotickmi dispozicemi." "Pod nechpete, v em je hlavn problm. To, co navrhujete, je mon bezpen z hlediska psychiatrie, ale v jistm smyslu je to nemravn. Vy jste se jet nikdy neastnil psychedelickho sezen, e? Vae idea systematickho studia mystick zkuenosti se mi lb, ale vy sm muste projt nkolika sezenmi pedtm, ne vbec pomyslte na vzkum. Muste vdt, o co vechno se zde jedn." Ne, takhle to on dlat nemohl. Samozejm oekval opozici vi svmu bdn - z Harvardu, z teologick fakulty, od lid z lkask brane - a tak nechtl, aby ho mohli obvinit z pedpojatosti. Musel tud zstat psychedelickm panicem a ppadn se svm slovem zaruit, e nevzal drogu ani jednou a do chvle, kdy jeho dizertace byla pijata. m del byl as, kter jsem trvil s nezdolnm dr. Pahnkem, tm vt dojem na mne dlal. Za fasdou jeho oblieje se skrvala nitern oddanost, klidn, vyrovnan optimismus, hlubok vra v nboensk proitek a ve schopnost psychedelickch drog jej produkovat. Prost nade mnou zvtzil. asem se v naem stedisku ustavil jaksi neformln semin nboenstv. Chtli jsme zskat podporu akademick obce pro Pahnkeho projekt. Schzeli jsme se kadou nedli veer v dom profesora Houstona Smitha: Walter Clark a dr. Pahnke, profesoi a studenti z teologick fakulty, dal zjemci z ad teolog. Vyprvl jsem o nboenskch aspektech psychedelickch sezen, kter jsme ji uskutenili, odpovdal na dotazy. Smith, Clark a Pahnke hovoili o posvtnch drogch v historickch souvislostech. To vechno vzbuzovalo iv zjem. Uspodali jsem vcvikov sezen pro leny skupiny a postupn se nm podailo pipravit tm ldr pro Pahnkeho vzkum. nor 1941, West Point, New York Vystoupen ped soudnm tribunlem bylo mm prvnm a bylo velice impresvn. V deset dopoledne se v zasedac sni obloen dubovm

devem shromdilo sedm elegantnch dstojnk, len vojenskho soudu. Jejich avle leely na stole a nad celou scenri jako by se vznel stn Dreyfusv. Dkazn materil nevtil nic dobrho. Byl jsem obvinn z dren nebezpench drog a dva lenov estnho vboru vypovdli, e jsem svou vinu piznal. Pak jsem zaujal msto svdka j a veker obvinn jsem odmtl. Psahal jsem, e otzka po tom, byl alkohol, nebyla nikdy poloena. Potom pednesli sv svdectv moji kumpni, druhov z on pijatyky. Fitzgerald sklen vyprvl, jak m v posdkovm vlaku kvli alkoholu neustle otravoval a jak m tvrci "pozvali" na svj verek. Na mou obhajobu potom vypovdal Baynes. "Onoho nedlnho rna," tzal se kapitn Turnipseed," jak byl v prvn kontakt s kadetem Learym?" "Nevstval na budek, pane. Tak jsem s nm zatsl a snail se ho probudit." "Co na to kal kadet Leary?" "kal, e umr a e u asi nikdy v ivot na budek nevstane." "Zdl se vm nemocn, kadete Baynesi?" "No, vypadalo to, e trp tm, co mj otec nazval kocovinou jako z dla re 175 a pl." Tomu pmru se ponkud zatuhl skupina dstojnk usmla. Netrvalo ani dv minuty a soud m aloby zprostil. Mj pocit vtzstv ale neml dlouhho trvn. Jet tho veera byl znovu vydn rozkaz, aby se cel tvar seel ve sklep na schzi. Tam bylo vem dno jasn na srozumnou, e i kdy z hlediska prva jsem nevinn, pesto jsem se provinil neposlunost. Pikzan mlen mlo pokraovat. Jeliko pro m proputn ze sluby nebyl dn dvod, vymyslel estn vbor nov pln. Ml jsem bt utvn disciplinrnmi opatenmi za drobn pestupky. Pi kadm nstupu se kadetn dstojnci shlukli kolem mne a zkoumali moje vzezen jako pod mikroskopem. Dali m do zpisu za "nezastien chlupy v nosnch drkch". krbanec, kter jsem si udlal pi holen, byl klasifikovn jakoto "svvoln pokozovn vldnho majetku". Bez pedchozho upozornn zmnili moje zaazen do tvaru a kdy jsem se chtl postavit na pvodn msto, byl jsem hlen k raportu za "nesprvn zaazen". Umnil jsem si, e vechno vydrm a nevzdm se. Jakmsi zvltnm zpsobem jsem sm sebe pesvdil, e prv toto je mm kolem, toti pet tu zkouku ohnm. Mlad hrdina samojedin povstv proti opresvnmu systmu. Povaoval jsem to vechno za cennou ppravu pro t zkouky, kter mly pijt. Ironi bylo, e jsem se v tom nemlil. Do urit mry mi pece jen poskytovaly ochranu meninov frakce a outsidei skryt uvnit systmu. Katolick kaplan si mne nechal zavolat do sakristie a nabdl mi svou podporu. Tak kadeti z ad ernoch byli na m stran. Vichni dva. Na "negry", kte v tch ranch dobch Rooseveltova New Dealu vdili za sv pijet do akademie intervenci kongresman, bylo uvaleno mlen od prvnho dne po jejich nstupu do stavu. Kdy jsme se nhodou potkali nkde uprosted dvora, nenpadn na mne mrkli a bez zastaven pokraovali v chzi. Ve front v kantn nebo v tlocvin mi obas zaeptali: "Vydr, brcho," a

pokraovali ve sv innosti, ani hnuli brvou. Tak jsem se stal jakmsi "blm negrem" tvaru. Podpory se mi dostalo jet z dal strany. Nelnk stavu, generl Eichleberger, ml pocit, e to mlen nen v podku. Jednou do tdne si mne nechval pedvolat do sv kancele k ptelskmu rozhovoru. kal, e armda by se nemla octnout ve vleku bigotnch pobonstk a zamlel vydat doporuen, aby institut umlen byl zruen. Navzdory tomuto povzbuzovn byla m situace beztn. Ubhly cel dny, ani bych promluvil s jedinm lovkem. etl jsem, psal, vnoval se svm povinnostem v trestn slub. Ale vzdor tomuto dramatickmu vvoji jsem se k smrti nudil. Vyuovn mi nepinelo dn podnty a denn d byl neotesiteln. Dychtil jsem po radostech ivota v college. Filozofie a sport byly jedin dv aktivity, kter mne drely nad vodou v tomto obdob odcizen. etl jsem The Story of Philosophy od Willa Duranta, co byl populrn pehled ivotnch pbh velkch mudrc historie, kter si vmal i souvislost mezi peripetiemi jejich ivot a jejich teoriemi. Potom jsem se pustil do studia Platona, Aristotela, Kanta a Schopenhauera, a na jae 1941 jsem napsal svou prvn knihu - adolescentn, znan pedantick esej a` la Schopenhauer, v nm jsem se pokouel dokzat, e vechno na svt, zvata, rostliny, ba i nerosty, existuje jakoto projev inteligentn energie. Jedin uvolnn, kter bylo kadetm v krnm reimu dopno, byl sport, a tak jsem trvil kadou volnou hodinu v tlocvin. Bhem hodin vyhrazench povinnmu cvien byli moji druhov nuceni strpt m coby lena tmu, i kdy ani pak se mnou nepromluvili jedin slovo. Pocioval jsem jaksi perverzn poitek, kdy jsem nastoupil na prvn met baseballovho tmu na roty a slyel jsem, jak ti, kdo m odsoudili k mlen, jsaj nad kadm mm spnm derem. A pmo fantastick zadostiuinn jsem proval, kdy se mi ped vemi uchy podailo vyhrt v bhu na dlouh trati (i kdy jsem byl dky sv nervozit nruivm kukem). Konen nastal as vemi uchy touebn oekvan, onen ervnov tden, konec roku plnho trpen. tvar se sthoval z kasren do letnho tbora a zrove se pipravoval na absolventskou pehldku a slavnost "zalenn" uch do sboru. Na slavnost pijdli i bval absolventi a vechny cesty byly ucpny davy tvoenmi pslunky rodin kadet, dvaty v kvtovanch atech a tisci turist. Tou dobou byla nae rota schopna pedvst pochod vpravd velkolep; nacviovali jsme ostatn tento balet na trvnku po dlouhch deset msc. Kad ada marovala v perfektnm zkrytu, take divk zahldl vdy jen jedin zblesk blch kalhot. ikana od mazk trvala do posledn minuty, chrlili na ns doslova proudy toho nejvnivjho pohrdn, snace se ns jet na posledn chvli zdeptat neslchanmi urkami. ervnovm "zalennm" byla ucha pijata do celoivotnho bratrstva pslunk West Pointu. Klub to byl vskutku elitn. Po obadu si mazci a ji-ne-ucha potsali rukama, smli se, objmali jeden druhho, poklepvali se po rameni a vskali radost. Boue vzjemnho sbratovn se pehnala vemi adami kolem mne. J jsem zstal stt sm, neviditeln a vemi ignorovan,

objmajc se kadeti mnou postrkovali a posunovali sem a tam. Bel jsem do severovchodnho kouta dvora stednch kasren a tam jsem pak stl tv k drsn ulov stn, otsaje se plem sebeltosti. Kdy se rota mla znovu seadit, vrtil jsem se do tvaru a pak jsme pochodovali do letnho tbora, tentokrt ji v povznesen nlad druhk, kte si mohou dovolit voln pohupovat rameny. V tboe jsem opt osaml ve svm stanu a se zvist poslouchal rozjven a obhroubl ertovn zbrusu novch kadet tet tdy, kter pokraovalo a do chvle, kdy slunce zapadlo za zelen kopce a zaznl hlas polnice. Jeliko kadeti prvn tdy z akademie odeli, mho deliktnho morlnho problmu se ujal estn vbor v novm sloen. Ten se nejdve pokusil nasadit tvrd kurs, aby mne donutil k rezignaci. Nastala jet vt buzerace za sebemen chybiku. Byl jsem neustle sledovn a podrobovn vslechm ohledn tch nejmalichernjch pestupk. Nicmn nkolik kadet pece jen nahldlo nefrovost tto situace a zaalo se mnou mluvit. A v srpnu 1941, kdy pila z pijmae do letnho tbora nov ucha, zaalo se mlen kolem mne hroutit tak jinak, zpsobem, kter pedstavoval pro estn vbor vnou hrozbu. Ucha z novho ronku se mnou toti mluvit mohla. Obecn eeno neexistovaly mezi mazky a uchy dn spoleensk kontakty. Nicmn kad mazk mohl "uznat" kterkoli ucho tm, e mu obadn podal ruku. Nae se ucho smlo chovat k mazkovi jako rovn k rovnmu. K tomuto suspendovn du dochzelo vak zcela vjimen, vtinou mezi kadety, kte se znali jet ped nstupem do akademie. Ale moje existence se odehrvala mimo kastovn systm (i mj stan stl a na konci ady stan na roty), take jsem mohl mluvit s km se mi zlbilo. Prvn noc po pchodu uch do letnho tbora zaskoilo jich ke mn z ir zvdavosti nkolik. Z toho, e s nimi mluv mazk, byli cel pry. Odpovdal jsem na jejich otzky ohledn du tbora, ertoval s nimi a umonil jim tak navzat kontakt se starm kadetem. Pak byla vydna vn varovn a ucha se ke mn zaala plit v noci po veerce. Mj statut outsidera mi zaruoval velice silnou pozici vi mlad generaci. Jednoho veera, kdy doznla melodie veerky, to smutn vojensk blues pln stesku po domov, uvidl jsem, jak se podl ady stan roty mh svtlo svtilny a bl se k mmu stanu. Dva vysoc kadetn dstojnci, nikoli lenov estnho vboru, m vyvolali jmnem. Odhrnul jsem s proti komrm a pokynul jim, aby veli a posadili se. Prvn promluvil velitel praporu. "Nelnk akademie a vtina profesorskho sboru povauje vai situaci za politovnhodnou. Dostvme mnoho dopis od dvjch absolvent, kte kritizuj ns i n kodex cti. Vtina kadet z vych ronk nyn ct, e se estn vbor loni dopustil nkolika vnch chyb. My jsme na va stran, pokud se ns ovem rozhodnete za sv pvrence povaovat. Mme dostatek sly a monost donutit estn vbor, aby vs zprostil viny. Dle je tady problm s novky. Neustle se ptaj, pro je na vs uvaleno mlen. Hrome, sm vte, e pokud by zaali pochybovat o systmu ji bhem nkolika prvnch tdn tady, byl by to pro n velmi patn zatek a nikdy by dokonale nevstebali ducha tvaru." "V mlen jste u devt msc," pipojil se velitel regimentu.

"Nemete zstat umlen po cel tyi roky, protoe by tm bylo infikovno sedm ronk kadet. To nelze dopustit." Ti dva poestn muov na mne zpma pohldli. "Jste ochoten uzavt mluvu o svm odchodu?" "Mon," ekl jsem. "Bute konkrtnj. Jak jsou vae podmnky?" Poctil jsem zblesk euforie a pchy. "dm psemn prohlen estnho vboru, e jsem nevinen, a chci, aby bylo veejn peteno v jdeln." Kadetn dstojnci povstali a pokvli na souhlas. "V podku. Nyn musme zjistit, jestli to ti ochrnci cti takto vezmou. Vrtme se ztra nebo pozt." Obadn jsme si podali ruce. Nsledujc noci pili znovu. S dohodou byl vysloven souhlas. Nelnk akademie si mne nechal zavolat, aby se ujistil, e jsem nebyl vystaven ntlaku. Slbil, e na dnho kadeta nebude u nikdy uvaleno mlen, pokud on bude zastvat svoje msto. Kapitulace estnho vboru byla vyhlena bhem obda. Kadetn adjutant vyzval shromdn, aby zachovalo klid, peetl nkolik bnch oznmen, pak udlal pauzu a slavnostn pronesl: "V PPADU KADETA LEARYHO SE ESTN VBOR USNESL PIPOJIT SE K ROZHODNUT VOJENSKHO SOUDU. VROK ZN: NEVINEN." Nastal ok z ohromen, msty se ozval potlesk. Ti odvnj z mch druh u stolu mi podvali ruce. Od sousednch stol mi kynuli na znamen gratulace. Po obd mi dali posdkov dp a j jsem odjel do letnho tbora a zaparkoval ped svm stanem. Kdy jsem do auta nakldal svj vojensk kufr a poln pytle, shromdil se kolem ptelsk hlouek. Mnoz kadeti se omlouvali, e se mnou nemluvili. Vbec nebylo snadn odjet. zk ulika mezi stany roty byla ucpan tmi, kdo mi pili popt vechno dobr a podat mi ruku. Pak jsem jel kolem jzdrny k ndra a vyloil sv zavazadla na nstupit. Ohldl jsem se jet na nron viky i vysok ve s chrlii U. S. Military Academy. Vechno bylo tak staromdn, mlem feudln. Z tch okzalch pseudogotickch budov ze ed uly nemohlo vzejt pro Ameriku nic dobrho. Jaro 1962, Harvardova univerzita Dr. Walter Pahnke a profesor Walter Clark pokraovali piln v pprav pln na Velkopten experiment. Zvlt Pahnke byl prost k nezastaven - byl mistrem politiky jakoto umn monho. Moudr a dstojn podpora profesora Clarka pesvdila zase veden Andover-Newtonova semine, aby svm studentm povolilo ast na projektu. V zjmu zavren tohoto mistrovskho dla diplomacie jsme s profesorem Clarkem vedli sezen pro dva dkany, oba bval prezidenty Severn baptistick crkve. Pahnke souhlasil se zmnou rozvrhu svho vzkumnho projektu. Nakonec se rozhodl, e pece jen nenech pochodovat zstup pokusnch osob pod drogami najednou a v pln sle. Podle novho plnu ml bt vzorek rozdlen do pti mench skupin. V kad by byli tyi studenti teologie, z nich dva by dostali psilocybin a zbvajc dva placebo. Kadou skupinu by monitorovali dva ldi, kte proli vcvikem. Nikdo, dokonce ani Pahnke nebo Clark, nesml vdt, kdo obdrel svtost a kdo si vylosoval neinn pilulky.

Ale zde se Pahnke zasekl ohledn ldr, kte mli vzt drogu tak. Zapojen pozorovatel do pokusu bylo jednou z jeho hlavnch nmitek proti na metodice. Profesor Clark a j jsme vak na tom trvali. Z dvojice ldr ml jeden zstat bez drogy, zato druh ml bt rovn v transu, a svou lohu si mli vylosovat. Tak mli ldi usilovat o tot, co pokusn osoby - o hlubok spirituln proitek Velkho ptku. V prbhu postnho obdob jsme se rozdlili do skupin. Ldi se ve fzi orientace pravideln schzeli se tymi studenty sv skupiny a poznvali navzjem sv zjmy, aspirace i slab strnky. Na Velk ptek jsme se seli v deset hodin dopoledne. Bylo pro ns rezervovno pt mstnost v pzem kostela bostonsk univerzity. Dostavil se Pahnke se zapeetnmi oblkami. Po zahajovac modlitb jsme oteveli kad tu svou a spolkli pilulku. ekali jsme, a droga zane psobit, zvdav, co jsme si vylosovali. Studenti si etli v bibli, ale j jsem si byl jist, e se nemohli soustedit na slova. Po chvli jsem ctil, e se nco zan dt. Vynikajc! Dostal jsem psilocybin. ekal jsem, co bude dl. Moje pokoka nejdv zrovla a pozdji pln zrudla. A hele, to bylo divn. S houbami jsem nikdy nic takovho nezail. Brzy m tlo doslova slalo teplem, ale m vdom bylo nezmnn. Pochopil jsem, e Pahnke nm dal placebo se silnm somatickm inkem. (Byl to derivt vitaminu niacinu.) Pozoroval jsem dva studenty s tvemi rozplenmi doruda. Neklidn se vrtli, ve tvi vraz vzruen. Pak jeden z nich mrkl na druhho, vstal a ekl, e jde na toaletu. Za vteinu se druh student s rudou tv vydal za nm. Jakoto ldr jsem se s jistm odstupem oural za nimi. Na hajzlku vybuchli v jsot jako spn spiklenci. Jak jsme tam tak stli, dvee se s bouchnutm otevely a dovnit veel tet student. Nedval se napravo nalevo, jeho oi vak zily a na tvi ml smv. el k oknu a dlouho tam stl, dvaje se ven. "Bh je vude," zvolal nakonec, "v cel sv slv!" Ti dva s ervenmi tvemi zklaman pokrili rameny. Mli po nadjch. Zbytenost a smnost double-blind experimentux) s psychedelickmi drogami byla zjevn. Po ticeti minutch vdl kad, jestli vzal pilulky s psychedelickm inkem nebo placebo. Deset student sedlo ukznn a mlky elem k olti jako dob vc. Tch druhch deset v transu se chovalo daleko nekonvennji. Jeden si lehl na podlahu, nkolik jich leelo na lavicch a dal se prochzeli po kapli, eptali modlitby nebo rzn poznmky pln asu. Jeden pl jaksi chvalozpv, jin pistoupil se vztaenma rukama k olti a zase jin hrl na varhany podivuhodn vzruujc akordy. Kolem pt hodiny odpoledn byla cel skupina astn a bez pot venku z vizionskho teritoria. Pahnke a Clark svdomit nahrvali na magnetofon rozhovory s jednotlivmi astnky. Po skonen sezen jsme mli v plnu jt ke mn dom a spolen poveeet. Atmosfra byla velice jemn a produchovnl. Ti, kdo proili trip, byli jet pod pli vysoko, a tak jen vrtli hlavami a vzdychali asem. Sedl jsem v kuchyni a na oslavu jsem si otevel pivo. Dovnit se

vtili Pahnke a Clark. Vichni jsme se na sebe usmvali a potsali si rukama. Bylo to jako pi prvnm sezen ve vznici. Znovu jsme mli pleitost ovit si, e dobr vle, vzjemn dvra a odvaha jsou zkladnmi nstroji drogovho vzkumu. Bhem nsledujcch nkolika tdn nechal Pahnke za pomoci tm psycholog, kte o experimentu nic nevdli, vyhodnotit daje a zprvy student a vynst je na stupnici nboenskho provn. Dotaznky a rozhovory prokzaly, e astnci, kte poili houby, mli proitek nboensk zkuenosti, zatmco kontroln skupina nikoli. Statistick vsledky byly jasn a nesporn. Nae aplikace posvtnch hub lidem s nboenskou motivac v religiznm prosted pinesla vdeck dkaz toho, e spirituln extze, nboensk nahldnut Pravdy a spojen s Bohem je nyn bezprostedn dostupn. Mystickou zkuenost bylo nyn mon navodit pro ty a tmi, kdo po n touili. asopis Time publikoval obrn a velmi pzniv ladn lnek o Pahnkeho experimentu, kter svmi vyjdenmi podpoila ada pednch teolog. Tak se slovo o Velkoptenm experimentu dostalo k nrodu. Oekvali jsme, e od nynjka kad knz, pastor, rabn, kad teolog, filozof i vdec stejn jako prost mui, eny a dti po cel zemi budou pozorn sledovat dal implikace tohoto studia. K tomu vak dojt nemlo. Naopak, tato dobr zprva se setkala s bou nesouhlasu. lenov veden teologick fakulty vyvinuli tlak na Waltera Clarka, aby ukonil spoluprci na naem vzkumu. Tento jemn, pemliv a ohledupln mu se vak poradil se svm svdomm a odmtl. Nicmn dal experimenty v semini byly zastaveny a entuziasmu student teologie byly kladeny vemon edn pekky. Harvardsk disertace Waltera Pahnkeho byla pijata jen neochotn a jemu sammu nebylo dovoleno pokraovat v tto prci. Kdy dal o pidlen finannch prostedk z vldnch fond, aby sv experimenty mohl zopakovat, byl odmtnut. Jist ednk jmnem Goddard, lkask rada ve veden adu pro potraviny a drogy (Food and Drug Administration), se k monosti, e by psychedelick drogy mohly znamenat psychologick dobrodin pro spolenost, vyjdil s neskrvanm posmchem. Nechal se slyet, e nae vsledky jsou "pouhopouh hovadina". Vzpomnli jsme si na Huxleyho poznmku, e prvotn hch spoval v poit ovoce ze zahrady Eden, kter mn vdom. Ani my jsme nemli pli velkou anci, e by byrokrati kesansk Ameriky akceptovali vsledky naeho vzkumu, a u byly jakkoli objektivn. Stetli jsme se zde s onou idovsko-kesanskou oddanost jedinmu Bohu, jednomu pravmu nboenstv a pouze jedn realit, kter je prokletm Evropy po cel stalet, Ameriky pak ode dne jejho vzniku. Drogy otevrajc mysl mnohoetnm realitm nevyhnuteln vedou k polyteistickmu nhledu na univerzum. Ctili jsme, e nadeel as pro nov humanistick nboenstv zaloen na rozumnm a tolerantnm pluralismu a na vdou podloenm pohanstv1). - narodil se v Montrealu. Jet mu nebylo deset a ji ho povaovali za zzran dt. V 50. letech vystupoval s orchestrem Stana Kentona jako slista na trubku, pozdji zaloil vlastn big

band. Obecn je povaovn ze jednoho z nejlepch trumpetist na svt. Fergusonova technick virtuozita nebyla pravdpodobn v cel historii hry na tento nstroj pekonna. V 60. letech vedli Maynard a jeho ena Flora Lu salony v New Yorku a Millbrooku. Setkvali se zde vznan umlci, hudebnci i vdci, aby diskutovali o filozofickch otzkch. Flora Lu Fergusonov s spchem kombinovala asijsk design s modern zpadn mdou a mnoh z vysokho stylu ran fze drogov kultury bylo inspirovno jejmi experimenty. 15. Nejvy afrodisiakum Jaro 1962, Newton Center, Massachusetts Nzko nad Charles River ve smru k Bostonu, na nebi bez jedinho mrku byl zaven srpek msce. Pijel jsem na Loganovo letit prv vas, abych stihl pistn kyvadlovho aerotaxi z New Yorku. Za dv minuty jsem ji spatil sv hosty, Salinas v dnsch a s n elegantn blondnu kolem tictky. Mla smetanovou ple, pln sta a obrovsk tmavomodr oi. Z jej drobn tve bez makeupu vyzaovala pozemskost a duevn vyrovnanost. Flora Lu si mne prohldla a v jejch och jiskila inteligence. "No," ekla, "koneckonc vypadte jako pozeman. Po tom vem, co mi vyprvla Salinas, jsem oekvala sp njakho nvtvnka z ciz planety." U kraje chodnku jsme zahldli njakho mue ve stednch letech se skleslmi rameny. "Chudk," zaeptala Flora Lu. "Moc astn nevypad." Podval jsem se lpe a poznal ptele. "Abe!" Abe Maslow mi oplatil smv. "Meme t nkam vzt?" "Nedlejte si starosti. ekm na taxi." "Jen poj. Jedeme do Newton Center. Vysadme t, kde bude chtt." Flora Lu a Salinas sedly vzadu a Abe na pednm sedadle vedle mne. Jel jsem tunelem, pak kolem bostonskch dok a podl Charles River. Celou cestu jsme s Abem ukazovali naim spolenicm historicky zajmav msta. "Co dlte, Abe?" ptala se Flora Lu. "Abe je jednm z nejvznamnjch souasnch psycholog," ekl jsem. "Skoro jen vlastnmi silami se mu podailo vyvrtit nzor zastvan freudiny, e lidsk nevdom nen nim jinm ne primitivn, vraednou bainou. Abe zavedl termn vrcholn proitek (peak experience) a dokzal, e lidsk pscha je t zsobrnou skvlch potencil, kter ekaj, a budou probuzeny a vyuity." "Co je to ten vrcholn proitek?" chtla vdt Flora Lu. "To je prv to, co proijeme dneska," promluvila afektovan Salinas, "jestli bude profesor na ns hodn. Nechcete se tak zastnit naeho sezen, dr. Maslowe?" "Rd bych," odpovdl Abe, "ale obvm se, e nejsem zrovna v t sprvn nlad." "A nebyla by prv te ta sprvn doba pro vrcholn proitek?" ptala se Flora Lu. "To nevm," ekl Abe mkce, "protoe jsem to jet nikdy nezkusil. V tom je ten paradox starch filozof. Ti, kdo o nem

moc teoretizuj, bvaj posledn, kdo to vyzkouej. Prv tohle pouen lze zskat od Freuda." Toho veera nai skupinu tvoili jeden psychiatr a jeho ena, dva postgraduln studenti a ty dv elegantn dmy z Manhattanu. Salinas ovldla sezen svm bystrm, jako bitva ostrm hipsterskm mylenm. Rno jsem vstal brzy. Udlal jsem mchan vajka na slanin pro sebe, Susan a Jacka. Salinas a Flora Lu jet spaly. Odvezl jsem Susan k jedn jej ptelkyni, u kter chtla strvit cel den, a Jacka do baseballovho klubu nedaleko od ns, v nm jsem psobil jako pomocn manaer baseballovho tmu dtsk ligy. Jack byl jedin, kdo mohl bt nasazen v kad smn, protoe byl chyta, a na tomto obtnm postu byl ze vech chlapc nejspolehlivj. V zpase toho rna se Jackovi povedl double a triple. V posledn smn vyskoil, chytil hod z pole a vyadil tak hre bcho z postu plkae. Tento jeho zsah zachrnil cel zpas. Kou se nechal slyet, e tenhle Jack Leary je opora tmu. Vrtil jsem se dom a Flora Lu se Salinas si povdaly v kuchyni. "Kde jsi byl?" ptala se Salinas. "Ale, nco jsem musel zadit. Sndaly jste u?" "Ano. Bylo zvltn vstt a najt dm przdn. U jsme si mlem myslely, e to vechno byly jen halucinace." Nalil jsem si do lku kvu. "Mluvily jsme o tob," ekla Flora Lu s smvem. "Usnesly jsme se, e jako psycholog jsi mon eso, ale e potebuje trochu pomoci v nkterch pozemskch drobnostech jako je teba oblkn. A taky by ses ml nechat podn osthat-" "- a ml bys vdt, jakou hudbu poslouchat, a jak ta sezen udlat hez, aby to nebylo jako nkde v akademickm klubu, protoe zatm to tady tak vypad. Take by mi bylo ct," pokraovala Flora Lu, "kdybys ns pijel navtvit pt vkend. Zorganizovala bych sezen se zajmavmi pokusnmi osobami a ukzala bych ti, jak to funguje v prvotdnm prosted." Flora Lu navrhla, e se setkme v Birdlandu, nonm klubu na Manhattanu, kde se schzeli pikov jazzov muzikanti a chodil tam i jej manel. V baru sedla vedle Flory Lu okouzlujc ernovlas ena. Poslouchal jsem hudbu a prohodil tu a tam pr slov s hudebnky, kte pichzeli ke stolu. Ta ena se jmenovala Malaca a pochzela z Maroka. Nyn pracovala jako modelka - jej portrt se prv objevil na oblce magaznu Holiday -, ale pedtm byla provdna za lena rnsk krlovsk rodiny, kter j sice dval spoustu penz, ale jinak se k n choval hrozn. Pokouela se zmnit svj ivot a najt v nm nov smysl. Flora Lu j vyprvla o naich pokusech s drogami a tak j ekla, e j jsem mon tvor z jin planety, take si mne prohlela zblzka a s sty pootevenmi. Pipadala mi oslniv a nesmrn mne pitahovala, take jsem byl Floe Lu vdn, e pro nae neurologick experimenty zadila tak zajmavou spolenost. Pak na pdium piel Maynard, ten archetypln mladk s trubkou i rohem, stl tam doiroka rozkroen, tlo vypjat do oblouku, a jeho trubka kiela a vetla a tepotala se v, stle v. Kolem plnoci jsme se nacpali do ern limuzny parkujc ped

barem a vyrazili po West Side Highway a asi za ticet minut jsme vjeli do jakhosi leska a po trkov cest jsme pijeli k velkmu domu v tudorovskm stylu. Venku ped vchodem stly dva jagury. "Dovol, abych ti ukzala tvoji novou laborato," ekla Flora. Obvac pokoj byl obrovsk, s podlahou pokrytou plyovm kobercem. Velk, hlubok a mkk gau ve tvaru psmene U stl v plkruhu ped krbem. Stny byly obloen letnm devem a knihovny pln knih dvaly vyniknout zivm abstraktnm obrazm. Podl cel jedn stny stlo elektronick reprodukn zazen a police s metry dlouhohrajcch desek. Luxusn pokoj byl zazen s neomylnou erotickou vynalzavost, kter rozhodovala o umstn kadho detailu. To na mne udlalo zvl siln dojem. "Poj, uku ti tvj pokoj." V pate otevela Flora Lu dvee vedouc z dlouh chodby do pokoje. "Doufm, e se ti tady bude lbit." Podlaha i velk postel byly pokryty koeinami a tu a tam po nich byly pohzeny rov hedvbn polte. A zase devo a samet a zrcadla. "Chce se podvat do naeho pokoje?" zeptala se. Lonice pn domu byla pohodlnm douptem, mkce vystlanm krajkami, rkami a stapci, portirami a koeinami. Na stnch visely malby a` la Rubens a tantrick jantry. Pro mn to bylo prvn velice pjemn uveden do hedonismu. Do t doby mi byla samotn existence rozkoe jakoto zpsobu ivota neznm. Vtinu svho dosplho ivota jsem proil v bnm komfortu vy stedn tdy, obklopen vemi tmi stroji a zazenmi usnadujcmi bydlen, kter lid zamstnan v njak profesi v t dob uvali. Ale tohle bylo nco vc ne jen pohodln bydlen. Flora Lu navrhla jakousi svatyni, v n ml bt kad smysl piveden do extze a tlo ukonejeno pepychem vpravd harmovm. A v tto barokn svatyni s ndechem pepychu mlem bordelovho byla zahjena moje vchova k hedonismu. V t dob jsem byl nco jako spn robot - respektovan na Harvardu, dn a duchapln, a v t jinak vcemn inertn kultue neobvykle kreativn. Dospl jsem sice k nejvym metm, kter na mladho americkho intelektula ekaly, byl jsem nicmn naprosto oddlen od svho tla i smysl. Poslun jsem se oblkal tak, aby to odpovdalo image slavnho profesionla. Dokonce i kdy jsem ml za sebou dobrou stovku drogovch sezen, poslouchal jsem zcela rutinn pop music, pil martini a jedl, co pede mne postavili. Umn jsem byl schopen "oceovat" asi tm zpsobem, e jsem byl tu a tam ochoten posunovat svoje tlo onmi "posvtnmi msty", kde se vyskytovalo, ale tento mj turismus neml pochopiteln s autentickm estetickm provnm nic spolenho. Mj nervov systm byl uzaven v kukle symbolickch vznam jako larva bource moruovho; jev samotn jsem vnmal vdycky jakoby z druh ruky, zprostedkovan. Umn pro mne bylo jen jakmsi akademickm konceptem, neivotnou instituc. Nikdy mne nenapadlo, e by lovk mohl t svj ivot jako umleck dlo. Pak jsme vzali psilocybin. Sedl jsem si na gau v rajsk komnat Flory Lu a dovolil sv prav mozkov hemisfe pomalu se otevrat pmmu smyslovmu vnmn. Flora Lu a Maynard mne zaali

vyuovat eroticismu - on jze smyslovho vnmn. Kad okamik byl zkoumn a hodnocen z hlediska svch smyslovch potencionalit. Jemn pvab bylo mon objevit napklad v pohybu va ruky, a to nikoli jako soust nauenho algoritmu peit, nbr pro ist kinestetick poten, kter sktal. Ml jsem na sob hedvbnou koili a sametov kalboty, kter mi Flora Lu, plnc slib, e bude mm mdnm poradcem, nachystala na postel, kdy jsem se sprchoval. Ona sama byla cel v lehoukm modrm hedvb. Maynard byl florentskm lechticem odnm v upnutch sametovch kamach. Malaca ve svm marockm kaftanu byla tak hebk, pmo lovka svdla, aby se j dotkal. V srdci mi jemn pll ohe. Vzduch byl provonn kadidlem. Maynardovy citliv ui byly najednou velk jako msy z Areciba a on se pohupoval v pocitu rozkoe. Flora Lu proplouvala pokojem, s tv promnnou radostnm vzruenm. Malaca pmo rozkvetla v kvt nevdan krsy, jej klasick rysy byly petvoeny v dstojn pvab egyptskho vlysu. M oi se setkaly s jejmi. Vstali jsme v tme okamiku a vyli na terasu. Otoila se, pistoupila ke mn a poloila mi pae kolem krku. Byli jsme jako dva mot ivoichov. Nae spojen v tomto novm prosted zaalo dotykem vlhkch rt, jeho dsledkem byl jemn elektrick vboj c se do celho tla. Przran tekutina barvy medu ns obklopovala, omvala a nadnela, byli jsme bez te a snadno jsme dospli k harmonii pohyb naich d, chapadlek a rozkonch vstupk, ktermi jsme byli tak zzran obdaeni. Byla to m prvn sexuln zkuenost pod vlivem psychedelickch drog. Trochu m poplailo, kdy jsem si uvdomil, e tyto drogy mohou bt nejen nstrojem filozofickho odhalovn mystick jednoty a vhledu do evoluce, nbr i silnm afrodisiakem. Potom la Malaca nahoru dt si uhliitou koupel. Maynard podimoval na pohovce. J jsem stl u sklennch dve a pozoroval svit a najednou jsem si uvdomil, e etnost mch zitk vchodu slunce se dramaticky zvila od t doby, kdy jsme zahjili n vzkum zmn mozku. Flora Lu pinesla podnos, na kterm stla stbrn kvov konvice, stbrn miska se lehakou, dva porcelnov lky a msa jablek, bann a ziv zelench hrozn. Poloila podnos na nzk stolek a zemskou ti svedla znovu do zem tm, e si sedla se zkenma nohama na mal kobereek. "Chtla bych pokraovat v rozhovoru, kter jsme zaali vera." M tlo zaplavila vlna tepla a svaly v mm oblieji se uvolnily do smvu. "Ano, vzpomnm si." Jednalo se o nejvy tajemstv univerza. Sedli jsme v harmonickm souznn ped krbem a Flora Lu se ke mn naklonila. "Vechno je Sex, copak to nevid?" Najednou to bylo jasn. ernosk jazzov comba hrajc boogie, vdsk krsky odhalujc sv tla na tropickch plch, oplen thl izraelt chlapci tanc bin tance za zvuk lcch bubn, tich smch z temnch kout a zpoza ke. To bylo skutenm tajemstvm vesmru a vdl to kad, jenom j ne. O nkolik dn pozdji jsem mluvil s Aldousem Huxleym a ptal jsem se ho, co si mysl o erotogenn povaze psychedelickch drog. Jeho

prvn reakc byla vzruen nervozita. "Samozejm, e to tak je, Timothy, ale myslm, e mme u tak dost pot s tm nam tvrzenm, e drogy by mohly stimulovat estetickou a nboenskou zkuenost. Nalhav t dm, abys tohoto sexulnho dina nevypoutl z lhve." Mou prvn reakc na toto afrodisiakln odhalen bylo, e jsem se od srdce zasml na svj vlastn et. Ltali jsme po cel zemi a nabzeli mystick vize a instantn zmnu osobnosti knm, vzm a profesorm, a po celou tu dobu jsme vem bezdn rozdvali kle (kter ovem bylo teba pout v nleitch podmnkch) k vy form sexu. Jak jsem to jen byl suchar pln zbran! Pro mi trvalo tak dlouho, ne jsem zakopl o to, co leelo pmo na och? Vdli jsme pece u dvno, e tyto drogy fantasticky zesiluj tlesn poitky - chu, ich, vnmn barev a zvuk, dotykov a pohybov podnty, proitek dchn. A vdli jsme tak, e ve vhodnm prosted se na zklad empatie vytvej siln vazby mezi lidmi. Tm, e jsme zamovali podmnky a prosted naich sezen jen k filozofickm, duchovnm i vdeckm clm, odvdli jsme dosti perverzn sami sebe od vy senzuality a citovosti. V tomto ohledu nebyl Huxley dost realistick. Prost nebylo mon snait se cenzurovat zkuenost, kterou mohl udlat kad, tak, jako jsme cenzurovali zkuenost vlastn. Ke sv hrze jsme se prv v t dob dozvdli, e hipstert hledai rozko z Las Vegas, Beverly Hills a Aspenu kali o LSD (tedy o droze, kterou jet nikdo z ns nezkusil), e ta zkratka znamen vlastn "Let's Strip Down". Tato zjitn vyvolala v naich akademickch puritnskch hlavch docela pjemn ok. Nikdy by ns nenapadlo, e zkuenost, ke kter jsme pistupovali s takovou ctou a mlem posvtnou hrzou, se stane populrn npln verk. (Nenapadlo to nikoho z ns, krom toho neda Dicka, kter ji dvno zkoumal tuto oblast spolen se svmi pteli z ad harvardskch student.) Teprve po proitku on noci s Malacou jsem s nezvratnou jistotou poznal, e nae mldei pstupn filozofick drogy mohou bt ppadn uvny jen tak, pro zbavu. Po tomto svm sexulnm probuzen v dom Fergusonovch jsem se jakoto vdec a filozof ctil povinen zveejnit informaci, e psychedelick drogy mohou mt za vhodnch podmnek a v pznivm prosted intenzvn afrodisikln inky. Toto prohlen pivedlo odprce drog k zuivosti, mon vc ne cokoli jinho. Bylo jaksi pirozen, e Malaca a j zstaneme spolu. Kdy jsem se v nedli veer vracel zptky do Newtonu, stavili jsme se u n v byt a vzali pr jejch vc. Nasthovala se ke mn. Ale nebylo pro ni snadn pizpsobit se pomrm u ns doma - dv hlun dti, zstupy postgradulnch student a badatel neustle mluvcch jen o pracovnch zleitostech. Jet po tdnu jsem povaoval Malacu sp za chrmovou tanenici a bostvo v jedn osob z njak eknme tiatict dynastie. Ale brzo zaalo bt zejm, e v naem stedostavovskm dvactm stolet se nect prv nejlp, a asem se promnila v nedtklivou a rozmazlenou arabskou holku. Obraz, kter jsem si pinesl z drogovho sezen, se pomalu rozplval.

- narodil se v Bostonu, absolvoval Harvard College a Harvard Divinity School (teologickou fakultu). V roce 1832 odmtl kzat dogmatismus a vzpt odeel z Druh unitsk crkve v Bostonu, kter byla do t doby jeho tribunou. Bhem sv cesty do Evropy se dvrn sblil s anglickmi transcendentalisty, s Carlylem, Wordsworthem a Coleridgem. Ti se zabvali experimenty s kyslinkem dusnm (rajskm plynem), haiem a opiem, a hledali s jejich pomoc zdroje inspirace a zjeven podstaty jsoucna. V Emersonovi jejich pokusy probudily zjem o przkum vlastnho nitra a rozvoj osobnosti, kter ho pivedl ke studiu jgy, novoplatonismu a gnosticismu. Ve sv pednce na Harvard Divinity School v roce 1938 vyzval Emerson publikum, aby hledalo Boha ve svm nitru, aby lid rozvjeli svj vnitn potencil a rozeli se s institucionalizovanm kesanstvm. Pednka byla pinou, e mu byl zakzn pstup na Harvard, a tento ostrakismus trval osmadvacet let. Teprve v roce 1866 mu byl na Harvardu udlen doktort prv. Emerson publikoval nkolik sbrek poezie a nkolik filozofickch spis, ale nejvt proslulosti doshl dky svm pednkm podanm po cel zemi. Navzdory odmtav reakci akademickho establishmentu se stal Emerson jednm z nejvlivnjch americkch filozof, a to dky svmu boji za prosazen soustavy idej, v n byl draz kladen na individualitu, vnitn rst osobnosti, spolhn se na sebe a odmtnut autority. 16. Harvardt suchai chystaj lku Jaro 1962, Harvardova univerzita. Nkdy v t dob se na scn objevil mu jmnem Michael Hollingshead, tajupln postava, kter mla hluboce zmnit ivot mnoha len naeho vzkumnho tmu. Jednoho dne mi zatelefonoval a svm na odiv stavnm oxfordskm profesorskm akcentem mi pedval pozdravy od svho dajnho uitele a mentora G. E. Moorea, vznamnho britskho filozofa. Spolkl jsem nvnadu a pozval Hollingsheada na obd do Akademickho klubu. Bylo mu asi ptaticet, byl stedn vysok a s ponajc ple, a ml zvltn, mrn vstedn styl ei, v nm spltal sv duchapln historky o paraleln realit. Chlubil se, e vzal vc LSD ne kdokoli druh na svt a j ho na zklad tohoto tvrzen pozval, aby il v mm dom a pracoval jako konzultant naeho projektu. Jet s njakm newyorskm doktorem zskali dajn deset tisc dvek kyseliny lysergov, aby studovali jej inky na pavouky pi spdn st. Na zklad sv teorie, e pavouci pjdou na sladk, smchali ltku se zvlhenm prkovm cukrem a nasypali ji do laboratorn baky. Pak je jen tak mimochodem napadlo olznout lci, kterou pouili. Nevdli vbec nic o dvkovn pro lidi a nebyli si tud vdomi, e vzali asi stokrt vt dvku, ne jak kdy byla v historii farmakologie doloena. Podle Hollingsheada prosedli ti dva piinliv vdci cel hodiny ve sv laboratoi, naprosto znehybnni a ochromeni tm, co se dlo v jejich hlavch. Na mst se z nich stali mystici a zaplen bojovnci za vc zmnnch stav. Hollingshead nabral polovinu t cukrov hmoty do lahviky od majonzy, dal vale

pavoukm a vydal se do svta, aby ho uvedl do extze. N projekt byl prvn zastvkou na jeho misijn cest. Michael se potloukal po naem dom s tm svm vrazem milostnho vytren, sklenici v ruce, a nabzel kadmu a komukoli prima intergalaktick trip. Nejdv to nechtl nikdo vzt, protoe jsme se hned zpotku rozhodli, e n vzkum omezme na psilocybin. Zavedl jsem prohibici i na docela nekodnou traviku-marihunku, protoe jsem chtl zabrnit tomu, aby byl n projekt dvn do souvislosti s jakmikoli nechvaln znmmi drogami. LSD, kterho se uvalo ve vzkumu chemickch zbran a v psychiatrii k vyvoln psychotickch stav, mlo reputaci dosti patnou. Hollingshead vyzkouel to nae milouk lehouk psilocybinov "poznej sebe sama", a s pohrdnm je odmtl. Jsou to pr jenom pkn barviky, kter se vbec nedaj srovnat s filozofickmi detonacemi kyseliny lysergov. Ale zde u pichzej Maynard a Flo Fergusonovi, ti neohroen przkumnci na poli ontologie. O jednom vkendu m pijdj navtvit a Hollingsheadem jsou snadno pesvdeni, aby ho nsledovali do mst, kam dosud nevstoupila noha smrtelnka. Poslun polykaj vrchovatou polvkovou lci sladk hmoty z proslul sklenice od majonzy. Ticet minut pot, co se vydala na cestu, vychz z Flory Lu ze jako z madon na Giottovch obrazech. "Mus to zkusit," ept. eknte, co jsem mohl dlat? Zkusil jsem to. Zabralo to asi po plhodin. A pilo to nhle a nebylo mon tomu odolat. Vechno se toilo a kamsi tilo, padal jsem dol mkkmi prvleky z vlken svtla vychzejcho z jednoho nedefinovatelnho stednho bodu. Splynul jsem s jeho pulzujcm paprskem, ale pesto jsem z nho mohl vyhldnout a vidt cel kosmick drama jakoby zvnjku. Minulost a budoucnost, veker struktury a formy, vechny udlosti a nespoetn organismy, to vechno vychzelo jako pulzujc televizn obrazy z toho centrlnho oka. Ve, co jsem kdy proil nebo o em jsem teba jen etl, tanilo pede mnou jaksi kankn jako z vaudevillu 19. stolet. Byly zde vechny m iluze, v komickch kostmech a na jeviti se zvltnmi neustle se promujcmi kulisami strom a tl, vechno vypadalo jako na divadle. Po nkolika miliardch let jsem konen spatil sm sebe, jak se nemotorn pohybuji tm loutkovm divadlem reality. Vzpomnl jsem si na dti a el jsem se podvat nahoru do pokoje sv dcery. Susan sedla na posteli, sprvn a standardn obraz tinctilet dvky s natkami ve vlasech, hledc se svratlm elem do uebnice na kln, zatmco pokojem dun rock-and-roll. Bylo to ist a pesn, jako v Saturday Evening Post. "Ahoj, tati." Okusuje tuku. Vnitn zhroucen se oprm o stnu, zhrozen z t cizinky, kter vypad jako loutka prv vypadnuv z montn linky Ameriky. Vzhl ke mn. "Tati, co bys chtl k vnocm?" Dl okusuje tuku, mra se do knky a lehce se pohupuje v rytmu hudby. Za minutu se na m podv znovu. "Mm t rda, tati." Provm ok. Tak tohle je moje dcera. to je ta slavn hra na tatnka a dceruku. Przdn a povrchn stereotypn nesmysln vmny toho ahoj, tati, ahoj, Sue, jak se m, tati? Jak bylo ve

kole? Co chce na vnoce? U m hotov koly? Otec jako loutka z uml hmoty a dcerka jakou loutka z uml hmoty, dole maj namontovna jaksi mal koleka a na tch projdj jeden mimo druhho, pod znovu dokola, po pesn stanoven fixn drze. Totln vulgarizace reln situace: dva sloit shluky bilion bunk, ukotven ve vnosti evoluce, kter spolu sdlej na okamik krat ne doho sirka tuto jedinenou konfiguraci asu a prostoru. Byla nm dna pleitost, aby nae due splynuly a jedna v druh odhalila jej boskou podstatu, a my jsme tu pleitost promarnili a jedin, eho jsme schopni, je vymovat si nanejv ta zakviknut ahoj, tati, ahoj, Sue. Hledl jsem na ni s pnlivou prosbou a touil po skutenm kontaktu. Pocit viny mne pln ochromil. Pomalu jsem seel dol se schod a vyel ven na trvnk. Kolem snh, stromy, na obloze se tpyt hvzdy. Vechno bylo jako na rytin, ostr a jaksi zvten. Stl jsem tam naslouchaje, zda odnkud pijde odpov. Kde je sted? Co vlastn meme dlat? Pak jsem neuviteln rychle zrekapituloval vechna een, o kter se kdy lidsk mysl pokusila. Spolenost, migrace, sdruovn, sthovn kmen a nrod, invaze, pstovn zemdlskch plodin, zakldn mst, neustl hledn monost a vznam, nejrznj tabu a pbuzensk svazky. Co dlat, kam se obrtit? Pedem jsem vidl vsledek jakkoli innosti, kterou bych ppadn zaal. Potom, bylo to jako kdy se navj zptky struna, vracel jsem se ve vlastnch stopch na to msto uprosted pokoje ped krbem, kde cel sezen zaalo. M pedchoz psychedelick zkuenosti uvolnily moje smyslov podvdom a posunuly m vdom a k membrnm, skrze n se setkvme s okolnm svtem. Psilocybin mi dovolil sestoupit a k nervovm stm, spustit se dol po spirle onoho evolunho ebku tvoenho DNA kamsi a k potkm ivota na tto planet. Ale s LSD to bylo jin. Michaelova vrchovat lika doslova vystelila moje vdom do vru energi, kde krom tchto vivch vibrac neexistuje nic a kad iluzorn forma znamen prost jenom odlinou frekvenci. Byla to nejotesnj zkuenost mho ivota. A za to vechno nesl odpovdnost ten architekt osvcen, sedc zde nyn s hlavou poloenou na kolenou, rarach a svdce, kter stiskl vypna tohoto alchymistickho show, Michael Hollingshead. Za svitu zaaly inky drogy slbnout. Jet pod byla extze stle silnj ne kdykoli pedtm, ale nkter struktury se ji vracely zpt na sv msto. Proud elektronickch vibrac se zpomaloval a j jsem ml pocit, e tuhnu do podoby jakhosi plastikovho odlitku. Proval jsem hrozn pocit ztrty a nostalgie za tm zcm jdrem vznamu. el jsem nahoru do pokoje Fergusonovch. Byli podobn zoufal, i oni mli pocit, jako by je nkdo vyhnal z rje. Klekl jsem si ped Flo a poloil hlavu do jejho klna. Z o j tekly slzy a j jsem si najednou uvdomil, e se tak otsm vzlyky. Pro jsme o to museli pijt? Pro jsme se museli znovu zrodit do tchhle pitomch tl pokrytch k a s tmi trivilnmi mozky, kter te byly schopn pracovat nanejv tak na rovni hry

v achy? Cel dopoledne jsem chodil jako v snch, konsternovan tm, co jsem proil, snae se pedstavit si, co si s tmi odhalenmi ponu, a hlavn co si ponu s tmi ivotnmi nvyky, kter se ukzaly jako zcela uml. Vzpomnm si, e kdy jsem nsledujcho dne jel do sv pracovny v Cambridgi, ctil jsem v mozku stle jaksi zvltn elektrick um. Pro jsem se musel vrtit? Kde jsem ztratil ten proud? Bylo to snad v dsledku mho strachu, chamtivosti, starch poetilost? A budu moci jet nkdy proniknout do t druh iluze a tanit uprosted toho divokho reje vibrac? Pak jsem si uvdomil, co vlastn dlm. Snail jsem se pomovat ono prv mi odhalen tajemstv ivota mentlnmi hrami, kter jsem hrval ped tm, ne jsem poil kyselinu. Vechno to byla jen otzka dvry a akceptace. Ji dvacet let uplynulo od mho prvnho kyselinovho tripu s Michaelem Hollingsheadem. A j jsem nikdy na ten zitek nezapomnl. A tak jsem se u nikdy nemohl vrtit ke zpsobu ivota, kter jsem vedl ped tm sezenm. Vlastn jsem se z t ontologick konfrontace nikdy pln nevzpamatoval. Nadle jsem u nebyl schopen brt sm sebe, svou mysl a sociln svt zcela vn. Od t doby jsem si nepestal bt nalhav vdom, e ve, co vnmm, vechno ve mn i kolem mne je jen vtvorem mho vlastnho vdom. A e kad z ns ije v jakmsi nervovm kokonu sv privtn reality. Nikdy od onoho dne jsem se u nezbavil pocitu, e jsem jenom jeden z herc jaksi hry, komedie, kter je se vemi svmi herci, rekvizitami i kulisami vtvorem mho mozku. Po tomto sezen se vytvoil nov vztah mezi mnou a Michaelem. Mj mozek, jet pln dojm z LSD, si vykreslil Michaela jako agenta njak vy inteligence, jako moudrho cizince z jin planety, kter vldne schopnost provit se milionem realit za minutu. Byl pro mn a jakmsi bohem. Anebo mon zhralm klaunem ve slubch njakho boha. Nicmn o jeho bosk podstat nemohlo bt pochyb. Bedliv jsem pozoroval kad jeho pohyb, hledaje zchytn bod, kter by mi odhalil smysl onch asoprostorovch scn, se ktermi tak obratn ongloval. Pocioval jsem jakousi vinu, e jsem nerozpoznal Michaelovy mimodn schopnosti ji ped sezenm, a snail jsem se tuto svou nedostatenost njak odinit. Ziv obraz Michaela coby cizince obdaenho vy inteligenc ovem postupn bledl. Tento efekt naeho spolenho sezen vydrel asi tden. Jednou se mnou Michael jel i do vznice. Na odsouzen tam udlala velk dojem jeho okzal nonalance a na nkter ednky zase jeho poveneck moresy pslunka vy tdy. Mezi astnky kyselinovho sezen vzniklo siln vzjemn pouto. Ale Dick nebyl tomuto mocnmu imprintu LSD vystaven a nesdlel tud mj respekt a posvtnou hrzu, kter jsem pocioval vi excentrickmu a okouzlujcmu Michaelovi. Mnoz ze spolupracovnk naeho projektu byli pekvapeni a trochu i postraeni mou reakc na LSD. Dsil je mj przdn pohled lovka, kter zahldl pli mnoho. Dick byl vyveden z mry, a

nebylo tk pochopit pro. Byl pipraven pracovat s psilocybinem, s tou milou a ptelskou drogou vzbuzujc lsku, a te ml pocit, e LSD je pedznamennm krachu naich pln na zskn Nobelovy ceny a dnch profesur na Harvardu. V okamiku, kdy jsme zanali mt pocit, e mme ontologickou komplexitu u u zvldnutou, vystelilo ns LSD do hivho a vcho chaosu. Nhle se otevely nov okruhy mozku a cesty zpt nebylo. Lid ve vzkumnm tmu jen ztka vzdychli, s laskavou ltost dali sbohem pitoresknmu psilocybinu a odvn se vydali na przkum novch oblast. LSD se ovem nemohlo objevit na scn v obdob deliktnjm. N politick balet s harvardskou administrativou vrcholil. Vzesk projekt a sezen na Velk ptek pinesly pesvdiv experimentln dkazy, e psilocybin podvan v souladu s naimi metodami je bezpen a me skuten zmnit ivot lid. Doufali jsme, e kolegov vdci a pracovnci administrativy to uznaj a poskytnou podporu na prci. Ale dolo k pesn opan reakci, prosadil se Semmelweisv efekt.1) m spnj byl n vzkum, tm vc stnost a nmitek pichzelo od byrokrat vdy. Tento odpor ml svj zklad v pesvden, sdlenm mnohmi psychology a psychiatry, e lidsk osobnost se tvo v prbhu mnoha let jako dsledek podmiovn a e kad zmna je pomal a bolestn. Toto filozoficko-religizn pesvden bylo hluboce zakoenn a hlsili se k nmu spolen kesan, darwinist i konzervativci. A najednou pichzme my s nam projektem. Pokud bychom byli skuten schopni doshnout zmn u trestanc, student teologie i u sebe samch, znamenalo by to, e sv nzory a metody musej zmnit i psychologov. Pedstava, e by drogy mohly dokzat to, co nesvedly konvenn terapie, byla nesnesiteln. Samotn fakt, e psychoanalza mnoha pacientm nepomh, byl v tto souvislosti irelevantn. Sociln systmy, vetn establishmentu psobcho v oboru duevnho zdrav, jsou strukturovny tak, aby z nich mli prospch lid, kte je kontroluj. Stejn jako komunismus a kesanstv, stala se i psychoanalza ctyhodnou ortodoxi, kter sv elit zajiuje respektovan postaven i velmi dobrou ekonomickou rove. Podpory se nm zato dostalo z oblast pbuznch. V akademick obci bvaj radikln revize daleko spe tolerovny v sousednch disciplnch. Napklad profesoi teologick fakulty nectili z na strany dnou hrozbu a naopak je zaujalo, e my, sekulrn vdci, jsme schopni vyvolat nboensko-filozofickou zkuenost u jejich student. Nae drogy poilo tak mnoho fyzik a astronom z MIT, napklad Herman Kahn a dal badatel z Hudsonova institutu. Tito prodovdci chtli prot zkuenost mnohoetnch realit a relativistickch perspektiv. Dostvali jsme tak spousty dopis od fyziolog z cel zem, kte provdli sv vlastn drogov vzkumy. K nejzajmavjm vsledkm patila holografick teorie mozku Karla Pribrama. Postgraduln studenti, kte jet nebyli zapojeni v systmu, stli ve frontch u dve na kancele a hlsili se na neurologickou prci v ternu. Nejvt zjem ovem mli studenti dn, kter jsme vak podle na mluvy s univerzitou museli z vzkumu vylouit. Ale vzdor tomu se drogy stvaly vysoce mdn

zleitost. O kadm vkendu se pbytky obyvatel Harvardu mnily v kosmick lod, kter se vznely destky mil nad arelem univerzity. V tomto okamiku opozice udlala prvn tah. Do pracovny editele McClellanda vtrhl profesor Herbert Kelman a pednesl vn obvinn ohledn naeho projektu. Mc Clelland se rozhodl svolat schzi stediska, na kter se mly stnosti ventilovat. Nanejv neobvykl bylo, e na schzi byly pozvni i postgraduln studenti. Dvod Kelmanovy rozmrzelosti byl zejm. Daleko mn student ne dv bylo ochotno asistovat na jeho krotkm a nudnm dotaznkovm projektu. Nabzeli jsme mu, aby bu tak vyzkouel drogu, nebo aspo spolupracoval jako pozorovatel ve vznici, ale on odmtl. Kelman byl nebezpen protivnk. Bylo nepopirateln, e m znan vliv ve Washingtonu, co se projevovalo jeho zhadnou schopnost zskvat kadm rokem granty, postgraduln stipendia a hostovn na zahraninch univerzitch. Nikdo vlastn podn nevdl, pro je ve Stedisku vzkumu osobnosti, kdy jeho oborem byla sociln a politick psychologie. Richard a j jsme vdli, e Kelman pipravuje lku. Pvodn jsme zamleli do akce na svou obranu zapojit i nkter esa z ostatnch kateder, ale pak jsme se rozhodli, e se zatm budeme dret zptky a pokud mono se vyhneme konfrontaci. Vbec jsme nemli potebu kohokoli o emkoli pesvdovat. Na schzi pila spousta lid a tak bylo nutno ji peloit do jedn posluchrny v suternu. Profesor Kelman peetl seznam obvinn: n egalitsk pstup znamen naruen tradinho vztahu mezi profesorem a studentem; korumpujeme studenty tm, e podporujeme jejich entuziasmus; nejsme s to zajistit nleitou objektivitu v naem vzkumu; ostatn katedry na univerzit mluv o naem stedisku s opovrenm; a pedstavujeme hrozbu pro akademickou harmonii, protoe jsme roztpili stedisko na dv soupec skupiny. Kdy Kelman skonil, nastoupil do toku dal ambicizn profesor, Brendan Maher. Prv Brendan Maher, kter tvrdohlav a donekonena experimentoval s laboratornmi krysami, byl znm tm, e striktn trval na tom, aby byli studenti vzdlvni pesn stejnm zpsobem, jakmu byl podroben on sm na stedovkch anglickch univerzitch. Maher citoval z odbornch asopis nzory nkolika psychiatr, e psylocybin a LSD jsou nebezpen drogy a k jejich distribuci by mlo dochzet vhradn v lkasky kontrolovanm prosted. Sedl jsem v prvn ad spolu s dalmi leny naeho tmu a docela se tou podvanou bavil. Zajmalo m, jak uraen autority ventiluj svoje pocity; velmi se to podobalo pednkm, kter jsem musel vyslechnout od rznch editel kol stejn jako od moralist ve West Pointu. Ale pak to zaalo bt ponkud nezdvoil. Maher se postavil pede m jako alobce u soudu, v ruce mval asopiseckmi lnky a doadoval se odpovdi. "Dal jste si prci sledovat literaturu ve svm vlastnm oboru?" burcel. "Ano. etl jsem ty prce," ekl jsem. "Jak potom mete pokraovat v distribuci drog mimo psychiatrickou lebnu?"

"J tm vsledkm prost nedvuji," odpovdl jsem. "Jde o impresionistick a subjektivn soudy psychiatr, kte vbec nechpou moji koncepci podmnek a prosted experimentu a experimentln metodologii nahrazuj mystikou spjatou s titulem M. D. Oni sv pokusn osoby na experiment vbec nepipravuj. Nepouvaj dn objektivn metody, dokonce ani vpovdi pacient, pro vyhodnocen experimentu. Vy skuten vn oekvte, e, ve svtle naich vzkumnch vsledk, budeme popvat sluchu tomuto psychiatrickmu vann?" "Jinmi slovy, vy odmtte nzory uznvanch autorit v oboru?" "Ano, samozejm," odpovdl jsem. "Cokoli ekne njak psychiatr beru automaticky cum grano salis. To je prvn vc, kterou tady v Americe studenty v klinickm vzkumu ume." V tomto okamiku vystoupil do poped Dick. Vyzaovala z nho duevn rovnovha gnia a jeho chovn pipomnalo jeho otce prvnka. Coby n obhjce odmtl Richard vniv veker obvinn a chvlil n vzkum jako odvnou a produktivn demonstraci metod vedoucch ke zmnm chovn. Pot, co ob strany takto ventilovaly sv nzory, byla vytvoena komise, kter mla za kol celou zleitost prozkoumat. Schze skonila vzvou k civilizovan koexistenci. Byli jsme spokojeni. Nsledujcho dne vak, k naemu zden, publikoval harvardsk asopis Crimson senzan lnek lc rozkol ve Stedisku pro vzkum osobnosti. Drogov profesoi napadeni svmi kolegy, hlsal titulek. Na schzi mli mt pstup jenom lenov stediska a postgraduln studenti, ale nkomu se podailo dostat na ni jednoho zlovolnho redaktora asopisu. Dalho dne pevzaly celou zleitost bostonsk noviny a rozhlasov stanice. Drogov skandl v Harvardu! Samozejm nebyly uvedeny dn konkrtn dkazy pro jakkoli obvinn. Velk vtina len uitelskho sboru i student byla na na stran. Ale vc takto rozmazan v tisku vypadala okliv. Nai ptel v akademick obci se pokoueli zjistit, co a jak, a hlsili, e konference byla politickm tahem Mahera a Kelmana proti McClellandovi, kter se ml jevit jakoto zcela neschopn vedouc. Tyto nov peripetie v ns vzbudily pocit neklidu. Je mon, e jsem u zase v problmech s njakm estnm vborem, a zase kvli distribuci nebezpench drog? Doufal jsem jen, e Abigail a teta Mae netou bostonsk noviny. Srpen 1941, Indian Orchard, Massachusetts Mj odchod z West Pointu byl doma pijat se zklamnm, nicmn nebyl povaovn za totln ostudu. Bhem cel doby, kdy na mne bylo uvaleno mlen, udrovaly Abigail a Mae zk styky s kadetnm kaplanem otcem Murdochem. Jakkoli je rozruila skutenost, e moje vojensk karira je u konce, byly uchlcholeny tm, jak vysoko tento knz oceoval mj potencil pro civiln kariru. Druhho dne po nvratu dom jsem si vypjil od tety Mae jej Chevrolet 1940 (mla vdy automobily ern barvy) a zajel do veejn knihovny ve Springfieldu. Knihovna, postaven za penze Carnegi, byla impozantnm chrmem vzdlanosti z mramoru a uly. Ptral jsem po knize, kterou jsem ve West Pointu nemohl sehnat a o n jsem doufal, e by mohla zmnit mj ivot. Nahldl jsem do

autorskho rejstku. Na pslun kartice kiela rud psmena: OMEZEN CIRKULACE: SE DOSTMI SE OBRACEJTE NA PERSONL. Knihovnice, mil edovlas dma, byla zjevn zneklidnna mou dost o zapjen nebezpenho textu. Kdy jsem j ale vysvtlil, e jsem student college a na toto tma mm vypracovat seminrn prci, otevela zsuvku, vyjmula z n kl, obadn odemkla mstnost za svm psacm stolem a za okamik se vrtila se danm svazkem. Hasil jsem si to chevroletem do kopce po State Street, kolem springfieldsk zbrojovky proslul tm, e prv v n byla kdysi vyrobena Garandova automatick opakovaka, kolem vtrem olehanho pskovcovho pamtnku Shaysovy rebelie proti federln vld, dle kolem tovrny na motocykly Indian, t baty industrializace postaven z ervench cihel, a nakonec kolem hbitova sv. Michala, kde mli rodinn hrobky Ferrisovi i Learyovi (a kde j urit pohben nebudu). Po Wilbraham Road jsem se pihnal k naemu statku, polbil Abigail a Mae, po mrn se zvedajcm trvnku jsem doel za studnu a tam si sedl do trvy. Srpnov slunce plilo a vzduch vlhkho novoanglickho lta byl rozechvn bzuenm hmyzu. Otevel jsem knihu, peltl pedmluvu Morrise Ernsta a viml si rozhodnut soudce Woolsleyho, kterm se povolovalo, aby tato nebezpen kniha byla vydna v Americe. Potom jsem obrtil na prvn strnku. Odysseus. "Stately, plump Buck Mulligan..." ("Otyl, statn Tur Mulligan..." Peloil Aloys Skoumal.) Obrovsk psmeno S na zatku prvnho slova mlo snad jako vkik v titulku varovat tene, e tato kniha rozmet jeho dosavadn chpn toho, co slova mohou vyjdit. Joyce tpil strukturu jazyka vynalzav a zcela bezstarostn. Zmna struktury mylen musela z tohoto vyplynout s eleznou nevyhnutelnost. Toho horkho srpnovho odpoledne na trvnku pod javorem byl mj mozek vystaven permanentnmu pokozovn. Joyceova hravost uinila nadle nemonm brt vn gramatiku senrovanou pravidly stejn jako meze linernho mylen. Bhem nsledujcch dvou desetilet jsem vnoval mnoho asu analze zpsobu, jakm Joyce vytrhval slova z jejich rigidnch kontext a struktur a nechal je vit jako roj elektricky nabitch elementrnch stic. Jist to bylo i dky mmu dlouhodobmu vcviku v Joyceov relativismu, e jsem byl tak dobe pipraven na psychedelickou zkuenost. Cel tden jsem etl s oima zabodnutma do Odyssea a teprve potom jsem zareagoval na nalhn Abigail a rozeslal osmatyicet dopis podle abecedy na vechny sttn univerzity v zemi. Abigail a Mae touily v hloubi due po tom, abych nastoupil na nkterou z tch prvotdnch colleges jen pro mue, ale to nebylo nic pro mne. Nebo dsledkem mho vzdlvn nejdv u jezuit a pak ve vojensk akademii bylo m pevn rozhodnut stt se lenem njakho koedukovanho venkovskho univerzitnho klubu. Prvn odpovdla na moji dost Univerzity of Alabama, kter prv zahajovala program sv expanze. Tetu Mae z toho jmala zkost. O alabamsk univerzit vdla jenom to, e znan nekonformn guvernr Huey Long tam zpsobil njak skandl. Ostatn pbuzn zase tvrdili, e moje nov alma mater je jenom nco jako lep jesle, ale j jsem se jenom usmval, pln chlpnch oekvn. Po tyech letech strvench

v mniskch celch nic nemohlo bt pro mne pli koedukovan. Moje migrace na jih za sluncem znamenala nejdv jzdu vlakem plnm prachu a saz do Birminghamu - v tch dobch to bylo temn kouc msto, kter smrdlo uhelnm kouem a doutnajc rasovou nenvist jako podpad boha Vulkna - a dl autobusem do Tuscaloosy. Registrace novk se konala v univerzitn tlocvin. Postavil jsem se do dlouh ady student dychtcch zapsat si jako hlavn obor filozofii. Hned vedle stnku s npisem PHIL byl dal, na nm stlo PSYCH. Za stolkem s PSYCH sedl pjemn vyhlejc pleat mu, kter na mn kval, abych pistoupil. Pedstavil se jako dr. Dee, vedouc katedry psychologie. Byl poten, e jsem z Massachusetts. On sm ml doktort z Harvardu. "Pro proboha," ptal se dr. Dee, "chcete mermomoc na filozofii? Na tto univerzit dn podn filozofie neexistuje. Profesor Lang je protestantsk pastor a jeho pednky jsou nazvny "pudinkovmi kursy". Zapisuj si je jedin zabednn holky z koedukovanch kol a fotbalist. Jestlie toute po opravdov intelektuln stimulaci, ml byste si zapsat jako hlavn obor psychologii. J se tady prv snam vybudovat katedru a potebuji chytr studenty." Dr. Dee na m udlal dojem. Ml vytben a sebevdom novoanglick pzvuk a zpsob, jakm vyslovoval slovo "chytr", se mi zdl superprofesionln. Navc poprv v mm ivot jsem se setkal s nkm, pro koho inteligence byla douc a chvlyhodnou vlastnost. A dosud se pro mne bt bystr rovnalo dostat se do pot. Ctnost, o kter jsem byl zvykl slchat vude kolem, byla konformita. A na zklad tto nhodn konverzace jsem se zaal vnovat studiu lidskho chovn. V tto souvislosti jsem se tak poprv setkal s "homosexuln st", kter v lidsk historii vdycky hrla dleitou lohu. Dr. Dee se mne nejdve pokouel svst, ale kdy neuspl, spokojil se tm, e mne pijal za jakhosi svho nhradnho syna. Ji koncem prvnho semestru jsem se stal asnoucm dvrnkem jeho vnivch dobrodrustv. N vztah vak nebyl sexuln. Dr. Dee pro mne pedstavoval jaksi pater imago, otcovskou figuru, kterou jsem vdycky postrdal, a j jsem se na opltku pro nho asi stal v tch letech synem-ptelem, po kterm touil. Byl jsem vynikajcm studentem. Monost zapsat si vbrov pednky z biologie, fyziky a psychologie, tedy kursy, jejich elem nebyla jenom obrana vry anebo ovldnut njakho odbornho argonu, ale v nich jsem se mohl jednak nco nauit, a tak jen tak pro radost do sebe soukat informace, tato svoboda ve mn vzbudila rozechvn podobn tomu, kter jsem proval pozdji v souvislosti s psychedelickmi drogami. Nejradji jsem ml pednky z biologie. Tu pednel profesor Waldheim, dal homosexuln akademik z Nov Anglie, kter se pesthoval na jih. (Pozdji jsem se ml dozvdt, e mnoz z nejlepch profesor na univerzit byly akademick hvzdy ze Severu, kter do Alabamy pivedla tamn homosexuln infrastruktura). Profesor Waldheim byl obtloustl star mldenec ve stednm vku, s tak trochu ulinickmi zpsoby a s velkolepou shakespearovskou dikc. Z pbhu evoluce dokzal udlat tma nadmru iv. Byl nadn tajuplnou schopnost probouzet v kresb

na tabuli k ivotu vemon organick formy a drobn ivoichy z tdy bezobratlch, stejn jako nm dvat spatit vnitn orgny ptk i zvat. Lska profesora Waldheima k pedmtu jeho bdn, ke vemu tomu ivmu vrtn a hemen, byla prudce nakaliv, stejn jako jeho radost z toho, e ns me seznmit s ponkud skandlnmi, nicmn velmi vynalzavmi zpsoby, jimi ni druhy ivoich eily sv problmy s pijmnm tekutin i potravy, s pemisovnm se, obranou i tokem a v neposledn ad s vlastn reprodukc. Biologie se stala mm zjmem prvoadm. A vzhledem k tomu jsem zmnil svj hlavn obor na studium dv populace. Jaro 1962, Harvardova univerzita V dsledku pozornosti, kterou vnoval na kontraverzi s Kelmanem tisk, zaal se o nai innost zajmat i ad pro narkotika sttu Massachusetts. Vyetovnm byl poven jist agent jmnem O'Connell, pvodem Ir, lachovit chlapk, kter znal moji rodinu. Vzpomnl si, e mj prastrc, tak Timothy Leary, byl profesorem na Tufts Medical School a lkaskm inspektorem msta Bostonu, a e to byl prvn mstn irsk katolk, kter to na poli vdy dothl tak daleko. Take inspektor O'Connell byl pyn i na to, e dal Timothy Leary to nyn dothl dokonce a na Harvard. Pirozen pojal podezen, e se zde jedn o spiknut protestant proti odedvna utlaovanmu irskmu plemeni. Vzal jsem ho na obd do Akademickho klubu a domluvili jsme se, e ns bude podrobn informovat, kdyby se ve vci nco dlo. Potom odjel. S harvardskou akademickou obc to nicmn nebylo tak jednoduch. Byl vytvoen vbor, kter ml prozkoumat vsledky na prce. Situace byla dost nepjemn pro vechny. Kad vdl, e nae experimenty byly v podku. Bhem vce ne t stovek drogovch sezen nedolo ani k jednomu patnmu tripu. V tom problm rozhodn nebyl. leny naeho tmu byli nejbystej postgraduln studenti. A v akademick obci vystoupila pevn falanga na nai podporu. V jistm smyslu jsem problmy univerzity dokonce chpal. Povaha na prce, kter vzbuzovala senzacechtivou pozornost, stejn jako nakaliv charakter naeho spchu postavily administrativu do obtn pozice. Po mnoha diskusch jsme se rozhodli vyhnout se dal konfrontaci. Sdlili jsme McClellandovi, e se pro dal akademick rok budeme snait zskat finann prostedky na vzkum ze sponzorskch zdroj mimo univerzitu, m by se Harvard mohl dostat z nesnz. A na cel lto bychom projekt pesthovali do Mexika. A prv v tomto moment se jako na zavolanou objevila podpora zvnjku pro dal fzi naeho vzkumu a to v podob okouzlujc osmadvacetilet blond ddiky velkho jmn. Hezk Peggy Hitchcockov patila k mezinrodn smetnce a byla znm jakoto patronka nejsouasnjch umleckch vboj a dvrn ptelkyn jazzovch hudebnk, automobilovch zvodnk, spisovatel a filmovch hvzd. Byla elegantn, se smyslem pro humor na hranici sarkasmu, a vichni ji povaovali za nejvynalzavjho a nejumnmilovnjho lena rodiny, jej hlavou byl Andrew Mellon. Tento klan tvrdohlavch a prudrnch katolk nicmn tde podporoval Bollingenskou nadaci, nakladatelsk dm

vydvajc uen esoterick knihy vetn dl C. G. Junga a I-ingu, t bible poutnk emi LSD. Peggy se dovedla lehce nadchnout a stejn rychle ztratit zjem, ale jeliko mla intelektuln ambice, hledala usilovn projekt schopn absorbovat jej energii srovnatelnou jedin s energi tornda. A tmto hledanm clem jsme se stali my. Peggy tak mohla pokraovat v mellonskm sponzorovn vizionskho vzkumu. Peggy m mimodn pitahovala, ale pak Richard oznmil, e je prvn enou v jeho ivot schopnou pivst ho do extze, by platonick. J jsem tedy svoji velost zdusil a pokusil se vpravit do role nejlepho ptele. Dick mi vechno popisoval, detailn, s zkostnost a muivou. Nedolo vbec k niemu. Nicmn jsme spolu zaali chodit v trojici, Dick a j jsme prost nali svou Becky Thatcherovou. Letli jsme do Mexika. Na pobe jsme chtli najt njakou klidnou vesnici a v n zdit nae letn stedisko. Bylo to jako v njak lechtiv panlsk komedii ze spolenosti. V Mexiko City, v Taxcu i v Acapulcu skonili vdycky Dick a Peggy ve spolen lonici a mysleli na mn a mluvili o mn, zatmco j ve vedlejm pokoji jsem div neexplodoval potlaovanou touhou po Peggy. Tenze narstala k pobaven ns vech. Oteveli jsme mapu a zabodli prst do rybsk vesnice jmnem Zihuatanejo, asi sto mil severn od Acapulca. Ukzalo se, e je to naprost idyla. Letit se zanedbanou pistvac drahou a nedldn hlavn ulice dokzaly odradit vtinu turist, krom tch nejodvnjch. Jeliko dal vstavba v Zihuataneju se plnovala teprve od roku 1980, snaila se mexick vlda smrovat turisty do jinch, znmjch rekreanch oblast. Vesnice byla mal a psobila ospalm dojmem. Hrbolat pran silnice se klikatila podl pobench tes a konila u hotelu Catalina, co byl komplex pzemnch vilek s vhledem na velkolep pust zliv s asi mli dlouhou soukromou pl. Kamenn schodit sbhalo cik-cak dol na pobe a lemovaly je tropick kvtiny barevn a k lenstv. Pestrobarevn ptci drze pokikovali v bujnm stromov. V noci bylo schodit, domky i oteven prostranstv s barem a jdelnou zaplaveno proudy duhovho svtla. Byla to zem fantazie. Majitel, jist Nmec jmnem Oskar, byl nesmrn astn, e si akademici z Harvardu pronajali jeho hotel na celou letn seznu. Myslel si, e jsem Tom Lehrer, harvardsk matematik, kterho proslavily jeho satirick psn. Ponechal jsem ho v omylu. O drogch nepadlo ani slovo. Vrtili jsme se do Cambridge, kde vsledky na cesty vzbudily naden. V kvtnu, a skon moje pednky, jsem chtl nejdv lett na Zpadn pobe a v Hollywoodu konzultovat s nkolika proslulmi badateli v oblasti LSD. Teprve pak jsem ml pokraovat do Mexika a pipravit n letn vcvikov tbor. Dick, Susan, Jack, Peggy a dal lenov naeho tmu tam mli pilett za mnou. Asi tden ped mm odjezdem na pacifick pobe se telefonicky ohlsil ptel O'Connell z adu pro narkotika. Vc byla nalhav. Kdy pozdji O'Connell vstupoval do m pracovny, vypadal trochu nervzn. Rozhldl se po mstnosti a navrhl,

abychom se li projt. Chodili jsme sem a tam po arelu univerzity a nakonec jsme peli Charles River po Business School Bridge. O'Connell ukzal na fotbalov stadion a vyprvl mi, jak prv tady kdysi sledoval nkolik student z college podezelch z kouen marihuany, a jak se za nimi plil ve svm ernm kabt. Zdaleka mi to nepipadalo tak zbavn jako jemu. "Dostaly se mi do ruky njak materily o tob, Timmy, a mluvil jsem taky s nkolika pteli z FBI. Jsou to dost vn vci. Mon ses namoil do neho, o em nem pru. Mrzelo by m, kdyby se prima chlap jako ty, a katolk k tomu, dostal do malru." "O co jde, prosm t?" O'Connell se na mn zadval s vnm vrazem. "Te tady nejsem jako polda," ekl, "ale jako ptel, kter ti chce pomoci. Mu se t na nco zeptat?" "Jist." "Za prv, co mysl, pro vlastn ten Kelman spskal tu schzi, na kter se do vs pustil?" Pokril jsem rameny. "Asi normln reakce konzervativnho profesora. tve ho, e se sname dlat nco novho, a rl, e se postgraduln studenti vc zajmaj o nai prci ne o jeho." "No jo," ekl O'Connell a neznlo to vbec pesvdiv. "Ale ekni mi tohle. Kolik dostvte penz od vldy na ten v vzkumn projekt?" "Ani cent. Podali jsme dost na Nrodn institut pro duevn zdrav, ale byla zamtnuta. Trochu ns to pekvapilo, protoe jsme mli vynikajc doporuujc dopisy od editele Sprvy vznic, od pedsedy Rady pro podmnen proputn a od editele Grennana z vznice v Concordu. A silnou podporu od spousty hlavoun tady na Harvardu." "Take jak vlastn financujete ten projekt, kdy na nm pracuje vc ne 25 lid?" "5000 dolar jsme dostali od Uris Foundation na platy pro sekretky. Jinak vichni lenov tmu jsou dobrovolnci a dlaj to zadarmo." "Fajn, take jet jednu otzku. Pro to vlastn dlte?" "Abychom zskali vc poznatk o lidsk povaze. Chceme zjistit, k jakm zmnm me pod vlivem drog dochzet v mozku a chceme pomoci lidem lpe t." O'Connell na mne vrhl takov ten rodiovsk pohled pln trplivosti, pochopen a blahosklonnosti. "Timothy, j vn nevm, co s tebou mm dlat. Mon kou trochu moc t prima vciky. Ty prost ije v snch." "Jak to mysl?" "Dovol, abych ti nastnil, co se dje v relnm svt. Dejme tomu, e ti eknu, e nkte lid ve vld u vydali 15 milion dolar na vzkum tch vaich drog. Ale tajn. Hodn z tch penz lo prv sem na Harvard, na lkaskou fakultu."2) M ppadn nmitky vydil O'Connell u pedem mvnutm ruky. "To, co ti te eknu je jenom mezi tebou a mnou a mon jet papeem, rozum. Ale nkolik velmi mocnch lid ve Washingtonu sponzoruje cel ten drogov projekt a ti jsou za tmi vaimi problmy tady. Chtj t zastavit." "Ale pro?" "No, pro zatek snad tolik: ten chlpek, co na vs potval tisk,

ten profesor Kelman, ten to nedlal jenom z njak rlivosti na tebe. On toti dostv prachy od Fondu pro ekologii (Ecology Fund), a to je pedsunut oddl CIA." Vzpomnl jsem si na Kelmanovy podivn sluebn cesty do ciziny a na finann podporu jeho prce z federlnch zdroj.3) "Tak takhle to je," ekl O'Connell sue. "Tihle hoi ve Washingtonu jsou sprvn Amerian a vlastenci a musej obas dlat vci, pi kterch nechtj, aby se jim nkdo koukal na prsty. Ostatn jako kad. Ale oni jsou n manaft v t he proti Ruskm, Timmy, a tahle liga se hraje smrteln vn. Nakonec na tom nen nic patnho, kdy se njak fikan chlpek jako je ten Kelman pole nkam na zahranin univerzitu, aby tam hjil nae zjmy. Prozatm to doufm sta. Chytrmu napovz. Pro se vlastn na ty drogy nevykale? A si s nimi hraje CIA, nech je. Na tebe ek prima karira tady na Harvardu. Nakonec se teba stane njakm sttnm inspektorem pro duevn zdrav. Pokud nkomu nelpne na ku oko. V, co tm myslm." Podkoval jsem O'Connellovi a snail jsem se ho trochu uklidnit. "Hodn tst, Timmy," ekl O'Connell. "Dvej pozor, a se nedostane do malru. A nezapome, co jsem ti prv ekl. Ve Washingtonu je pr zatracen dleitch lid a ty moc zajm, co tady dlte. A budou pozorn sledovat kad v dal krok." Neuplynul ani tden a komplikace, o kterch mluvil inspektor O'Connell, se neekanm zpsobem zkonkretizovaly. Nco jsem psal u stolu a kdy jsem nhodou zvedl oi, oprala se o zrube dve ena provokativn prohnut v bocch. Prohlela si mne pozorn sebevdomm pmm pohledem. Mohlo j bt ke tyictce a rozhodn byla velmi zachoval. Mla pronikav zelenomodr oi a krsn obo sklenut do vysokho oblouku a tve s jemnmi lcnmi kostmi. Vypadala pobaven, arogantn, aristokraticky. "Doktore Leary," pronesla chladn, "musm s vmi mluvit." Udlala nkolik krok ke mn a podvala mi ruku. "Jmenuji se Mary Pinchotov. Pijela jsem z Washingtonu a chtla bych si s vmi promluvit o dleit vci. Chci se nauit, jak vst sezen s LSD." "Ano, tm se tady skuten zabvme. Co mte konkrtn na mysli?" "Mj ptel je mu ve velice vznamnm postaven. Vyprvla jsem mu o sv zkuenosti s LSD a nco mu ekli i dal lid. Udlalo to na nho velk dojem a chtl by to tak zkusit. Pijela jsem, abych se dozvdla, jak na to. Nechtla bych nco pokazit." "Mla jste vzt svho dleitho ptele s sebou, mohl by se pr dn astnit naeho projektu. Potom, pokud by ho to jet zajmalo a mlo to vznam i pro ostatn, udlali bychom pro nho sezen." "To nepipad v vahu. Mj ptel je veejn initel. To je prost nemon." "Lid, kte maj co do inn s moc, nebvaj obvykle tmi nejlepmi pokusnmi osobami." "Podvejte," ekla Mary Pinchotov, "slyela jsem v rdiu a v televizi Allena Ginsberga. kal, e kdyby Chruov a Kennedy vzali spolen LSD, mohli by ukonit konflikt mezi dvma bloky. Nebylo by to ono, pimt ty u moci, aby to vzdali?" "To k Allen, ale j jsem s tm nikdy nesouhlasil. Premir Chruov by to ml vzt se svou enou, hezky v klidu a v bezpe

ve sv lonici v Kremlu. Stejn tak i Kennedy." "Nemyslte, e kdyby mocn lovk proil ten let se svou enou nebo ptelkyn, e by to mohlo prospt celmu svtu?" "Co se te zmn mozku, pln jist nen nic. Ale obecn eeno existuj dvody vit, e pro pimen zdravho a relativn spokojenho lovka by mohlo bt docela prospn, kdyby mohl vyut ty mnohoetn reality, kter jsou v mozku potenciln k dispozici." "Myslte si, e by na svt mohlo bt lpe, kdyby mocn lid proili zkuenost s LSD?" "Podvejte se kolem sebe, co se dje ve svt," ekl jsem. "Vude je m dl vc jadernch bomb. Vude vznikaj vojensk diktatury. V oblasti politiky neexistuje dn kreativita. Asi je na ase nco zkusit, nco novho a slibnho." Chtl jsem j nalt trochu kalifornsk sherry ze sv dvoulitrov lhve, ale ona udlala afektovan obliej a ekla, abychom li nkam ven na ampask. Sedli jsme v koktejlovm salnku a ona mi kladla jednu otzku za druhou. Nakonec jsem se zvedl, abych se vrtil k sob do pracovny, ale pozvala mne na veei. Navrhl jsem, e bychom se mohli najst u m doma v Newton Center, e tam na mne ekaj dti. Veli jsme dovnit a Malaca nejdv vrhla na Mary neptelsk pohled. Ale pak se vzpamatovala a pozdravila ji s okzalm francouzskm armem. Ovem k jdlu jsme se nedostali. Michael Hollingshead namchal drinky, trochu se piopil a zaal pednet o drogch ovlivujcch innost mozku. Mary pomohla Malace a mn nachystat veei pro dti a potom jsme si vichni sedli kolem krbu a vzali men dvku psilocybinu. Michael byl ve vrcholn form a dval k lepmu pikov sla z dvjch sezen. Ve druhm plnu svch komedilnch vstup poskytoval vlastn Mary pouen ohledn vnitn navigace: jak eit problmy, kter mohou nastat, jak se soustedit a nepodlhat panice, jak ppadn umt najt zchytn body v realit sktajc uklidnn. Pak jsem si viml rostoucho napt v jej tvi. "Vy chudci," eptala. "Vy nemte vbec pont, do eho jste se to dostali. Vy nevte, co se kolem drog dje ve Washingtonu, e?" "Slyeli jsme, e v tom snad nco podnik armda," ekl jsem. "Nejvy as, abyste se dozvdli nco vc. Chlpci, co o vem rozhoduj - a te myslm ty, kte ve Washingtonu skuten rozhoduj -, ti se o psychologii moc zajmaj, a o drogy zvl.Ti lid to hraj natvrdo, Timothy. Oni chtj vyut drogy ve vzkumu pro vlen ely, ve pioni a pro brainwashing, zkrtka chtj s jejich pomoc ovldat ostatn." "Ano," ekl jsem, "o tom jsme slyeli." "Natst jet existuje pr lid jako jsem j, kte by chtli vyut drogy pro mrov ely, ne pro vlku, a taky pro zlepen ivota lid. Chcete nm pomoci?" "Jak?" "U jsem to ekla. Chci se nauit, jak vst sezen a jak pouvat drogy pro dobro lid." I kdy ns vechny prostupoval onen pjemn spikleneck pocit spolen sdlen psychedelick zkuenosti, i kdy jsme jeden druhmu pedvali imprinting nanejv pozitivn, pesto jsem poctil jistou nevolnost. V Mary bylo nco jakoby vykalkulovanho, jaksi tvrdost vlastn lidem ijcm

v bezohlednm svt vysok politiky. Znovu jsem se j zeptal: "Kdo to vlastn jsou, ti ptel, kte chtj vyut drogy pro vc mru?" "eny," ekla, smjc se. "Washington, jako kterkoli jin hlavn msto na svt, ovldaj mui. A mue, kte konspiruj proto, aby doshli moci, mohou zmnit jedin eny. A v tom nm mete pomoci." Nsledujcho dne jsem odvezl Mary na letit a dal jsem j hromadu knih a lnk o naem vzkumu. "Myslm, e na veden sezen by to jet nestailo," ekl jsem j. "Souhlasm. Brzy se vrtm a chci ve vcviku pokraovat. Ale nezapomete," dodala, "jedin nadje pro svt jsou inteligentn eny." Po sezen byla Malaca jaksi zaraen. ekla mi, e toho veera jsme j my ti, Mary, Michael a j, pipadali pln ciz, mla pocit, e jakoto kesan jsme najednou a pli vzdlen od jej vlastn kultury. "Ty drogy ti dovol zahldnout a pli mnoho," ekla zamylen. O nkolik dn pozdji odletla Malaca do New Yorku a dl na Portoriko, kde zskala angam jako modelka. Kdy se vrtila do New Yorku, asto mi pozd v noci telefonovala. Stskalo se j po svt, do kterho j otevely cestu houby. Jedin zde dokzala bt astn. Obas jsme se vdali u Flo, ale dohromady jsme se nedali u nikdy. Imprint kesansko-muslimskho odcizen z naeho poslednho sezen byl zejm pli siln. - vystudoval bunnou fyziologii na Columbijsk univerzit a doktort medicny zskal na lkask fakult Kalifornsk univerzity v Irvine, kde je nyn docentem klinick psychologie. V obdob 1954-1970 byl Janiger stedn postavou ve skupin lka, psycholog a filozof, kte se v metropolitn oblasti Los Angeles zabvali vzkumem drogov zkuenosti. Studovali problematiku osobnostnho rozvoje a duchovnho rstu a aplikovali LSD ad vlivnch a veejn znmch osobnost vetn nkolika filmovch hvzd. Je ironi, e zatmco psychedelickou drogovou aktivitu v San Franciscu a na Vchodnm pobe provzely senzan titulky v novinch, Janigerov skupin, pracujc v tichosti a s zkostlivou pelivost, se podailo zstat mimo pozornost mdi, zcela v duchu tradice "tajnch" sekt, dky nim se transcendentn duch v lidskch djinch penel z pokolen na pokolen a vzkvtal. 17. Hollywoodsk spojka Kvten 1962, Hollywood, Kalifornie V Los Angeles u letadla m oekvali ptel hostitel, Max, podsadit, siln oplen tyictnk, a jeho ena Veronica, statn blondna. Zatmco jsme ekali na moje zavazadla, sdlovala mi Veronica prvn informace. LSD ve sv praxi vyuvalo vce ne tucet zdejch psychiatr, z nich nejvznamnj byl Oscar Janiger. Ten aplikoval LSD spoust lid a taky nkolika filmovm hvzdm, Cary Grantovi, Jimmymu Coburnovi a Jackovi Nicholsonovi. "Z tch se pomalu stvaj mystici," kala Veronica. "Ale Kubrick

se asi zblzn." "To je zajmav," ekl jsem. Pro sebe jsem si pomyslel, e radji pokm a uvidm. Max a Veronica ili v dom sam chrom a sklo, ze kterho byl pekrsn vhled na obrovsk a majesttn Los Angeles s pravohle se protnajcmi adami svtel. Z baru, z knihovny, z obvacho pokoje, odevad se dalo sklennmi dvemi vyjt na velk peliv zastien trvnk ze vech stran obklopujc mode vykachlkovan bazn, kter veer osvtlovaly plynov lampy. Prost jin Kalifonie. Moji hostitel m vedli pes terasu s baznem k sti vyhrazen pro hosty, kter byla zmenenm vydnm hlavnho domu. Byla tam jen jedna lonice, ale jinak zase sklo, knihy, krb. "A se trochu osvte, pijte za nmi k baznu," ekla Veronica. Ta elegantn jin Kalifornie se svm vudyptomnm lehkm vnkem byla tak odlin od prosted, ve kterm ili hedonist na vchod Stt, jako teba Fergusonovi. Druhho dne rno m Veronica vezla do msta, jej ruce s rud nalakovanmi nehty se sotva dotkaly volantu mercedesu, vz sjdl dol zkou silnic, kter se toila kolem dom, jejich stny byly pokryt popnavmi rostlinami v plnm kvtu, aby se vzpt vnoila do tunelu z palem a italskch cypi. J jsem se pedevm soustedil na to, abych na sebe nevylil svj lek caf au lait. Nakonec Veronica zaboila na parkovit vedle domu teprve nedvno pestavnho na lkask komplex. Veli jsme do pracovny dr. Oscara Janigera. Doktor vyskoil a spchal se s nmi pivtat. Veronica mla pravdu: skuten to byl parn vlec. Pevn atletick postava, ed vlasy, energick oplen tv, bystr oi. V dlouh chodb visely akvarely vytvoen pod vlivem psychedelickch drog. Janiger ml ve sv pracovn pozoruhodnou sbrku dl o drogch ovlivujcch mozkovou innost - byla tam prvn vydn prac o opiu ze 17. stolet, klasick nmeck dla o zmnnch stavech vdom, pln bibliografie vdeckch prac z celho oboru. Znovu se ve mn probudil pocit, kter jsem ml u jednou, tehdy, kdy Frank Barron zahjil moje kolen v psychedelickch drogch: existovala dlouh a vynikajc tradice vzkum vdom, o kter vak vdli jen nemnoz. Zeptal jsem se Janigera, jak zaal jeho vzkum LSD. Doktor byl velice rd, e mi o tom me vyprvt. "K psychedelikm m uvedl filozof Gerald Heard. kal nco v tom smyslu, e to, e se ve 20. stolet objevilo LSD, je zpsob, kterm nm Bh dv dar vdom. Vil, e LSD je onm prostedkem, kter me zachrnit lidstvo ped Armageddonem. J jsem ml svj prvn trip v roce 1954. Nebudu vs unavovat detaily, eknu jen tolik, e to nebyla zkuenost jednoznan pozitivn. Spojily se v n elementy, kter mly charakter jedinen a totln transformace, s jinmi, kter psobily sp jako non mra. Take jsem si to uil v cel i, nebe i peklo. Chvlemi jsem se ctil tak patn, e jsem z toho chtl za kadou cenu rychle ven. A pak tam zase byly okamiky tak asn krsy, e jsem si pl, aby to neskonilo nikdy. Take druh den rno jsem byl pln ochromen. Pak jsem o tom zaal pemlet a od toho okamiku se moje mysl nezastavila ani na minutu. Pozdji jsem se dozvdl i o dalch dlncch na tto

vinici. A hrozn jsem touil po tom, abych se s nimi co nejdv dostal do kontaktu. V tch dobch navzat s nkm kontakt znamenalo, e se dva lid podvaj jeden na druhho pes celou mstnost, poznaj se a stvrd to pokvnutm, kter zna prost jen "ano, ty tak". Vte, bylo to nco pln odlinho od toho okzalho "vtej, brate, v i mysteri". Byla to takov vstupenka jenom pro vs, a nic vc. Jedin vdouc pohled, a od toho okamiku jste byl lenem jakhosi zvltnho bratrstva. Povaovali jsme sami sebe prost jen za prv ijc pslunky onoho klanu przkumnk vdom, jeho existenci lze vystopovat zpt v djinch a nkam k mysterim v Eleusn, k islmskmu sfismu a k indickm vdm. Take vtejte i vy v tomto klubu." Janiger nm ukzal svou kliniku. Byla to pmo tovrna na odhalovn podstaty. Mstnosti, v nich se konala sezen, byly zazeny jednodue, nicmn pohodln a s vkusem. Sezen probhala v urit dny a drogu mohlo spolen vzt vdy nkolik pokusnch osob, kter pak byly na tripu osm hodin pod dohledem jaksi "pan k dtem" - to byla osoba, kter mla vlastn zkuenost s LSD a prola Janigerovm vcvikem zamenm na vytven podprnho prosted. Clem vzkumu bylo zjistit, jakm zpsobem lze vyut LSD pro osobnostn rst. Vce ne est let shromaoval Janiger zznamy z experiment a vsledky test velkch skupin lid s odlinm zpsobem ivota. Mnoz z nich oznaili svj proitek za osvcen, kter jejich ivot hluboce promnilo. Jin experiment vedl Janiger s vtvarnmi umlci, kte mli za kol vytvoit umleck dla ped tripem, a dal v jeho prbhu. Vznikl tak cenn soubor dat o tom, jak LSD mn vnmn. Dle Janiger zkoumal inky LSD jakoto prostedku estetick stimulace. Pacientm trpcm depresemi aplikoval experimentln minimln dvku kad rno, dve ne se zaali vnovat svmu normlnmu dennmu programu. U mnohch dolo ke zlepen kvality ivota. Potom ns Janiger zavedl do svho archivu. Mstnost byla pecpna registry plnmi zznam a dotaznk. Ze zznamovch arch psychologickch test a ze stoh poznmek vyabstrahovali asistenti soupis typickch reakc na LSD. To mne zvl zajmalo. Nejastj reakc je "vechno je iv". Tu udvaj tm vechny pokusn osoby. A druh nejastj: "Dje se to ve vlnch." Zasml jsem se: "Ano, vlny. Vae testy potvrzuj pozorovn, kter jsme udlali na Harvardu: aktivovan lidsk mozek zakou svt zpsobem, kter popisuj Einsteinovy rovnice a kvantov mechanika." Janiger mi nabdl spoluprci pi vyuit svch dat. Pmo z nho vyzaovala dvra a kamardstv, vlastnosti tak vzcn ve svt vdy. Stkal jsem se s psychology a psychiatry ji vce ne patnct let, ale tento entuziasmus, pm a poctiv vdeck zpal, tato oddanost utopick vizi, to ve oste kontrastovalo s evnivost a tajnstkaenm tak obvyklmi ve vdeckch kruzch. Janiger mluvil o psychologii migrace a o evoluci kultury, o neurogeografii. "Nen nhodou," kal, "e mylence zmnnch stav vdom se tak dobe da zde v jin Kalifornii. Toto je vbec zvltn msto. Bhem poslednch dvaceti let dolo k vrazn migraci prvotdnch myslitel do Los Angeles. Thomas Mann. Schnberg. Huxley. Isherwood. A vimnte si, k jakm zmnm

zde dolo v jejich mylen. Stalo se jaksi vc filozofickm, vc vizionskm. Zmna je latentn ptomn u ve zdej atmosfe. Nov fyzika se dl na Cal Tech (Kalifornsk institut technologie v Pasaden) stejn jako severnji ve Stanfordu a v Berkeley. Lid si vzjemn dodvaj odvahy k inovacm. Podporuje ns i mstn komunita, i ta je orientovna na vechno nov. Sledovali jsme reakci Harvardu a establishmentu na Vchodnm pobe na vai prci a dobe vme, pro byla prv takov. Vchod nen tm sprvnm mstem, kde se daj prosadit zmny. FDA u hroz, e zake vechny experimenty s LSD. Zd se jim, e je v tom pli mnoho entuziasmu. Asi pichz as udlat zvren et, bilanci vsledk." Domluvili jsme se Janigerem, e zstaneme v kontaktu i v onch sloitch a konfliktnch dobch, kter ns ekaj. Veronica kala, e je naase uspodat obd s Cary Grantem. Prosvitli jsme rovinou na pobe a jeli nahoru do La Cienega po Melrose, Santa Monica Boulevardu, Sunset Boulevardu, Hollywood Boulevardu, ta magick jmna se objevovala a mizela jedno po druhm jako drahokamy navlkan na rku sn. Jako kad turista pijdjc z Vchodnho pobe byl jsem i j pln vzruen, e jedu do filmovho studia a mm se setkat se slavnou filmovou hvzdou. Pro mne byl ale Grant jet nm vc ne jenom dal pjemnou tv, se kterou se setkvm. Mezi nadenci LSD se stal legendou dky sv vmluvn obhajob tto drogy. Mnoz Amerian se o LSD dozvdli prv z jeho rozhovor pro mdia. Strn ve vchodu do studia nm pokynul, abychom li dl. Pili jsme k hezkmu domku obklopenmu malm trvnkem s kvtinami. Tam na ns ekal pjemn statn mu, ze kterho vyzaovalo charisma a uvolnn arm. Cary Grant polbil Veronicu na tv a mn srden potsl rukou. "To je bjen. Moc jsem se til na setkn s vmi." Byl jsem cel ztuhl samm respektem, jazyk pln zdevnl. Grant nm pokynul, abychom si sedli na pohovku. Vyhrkl jsem: "Mte to tady moc pkn." Spokojen se usml. "Fakt je to pohodln, e? Myslte, e je to dobr prosted na trip s LSD?" "Mohl by tady bt jet krb," ekl jsem. "Mte pln pravdu," ekl Grant. "Musme s tm nco udlat." Zvedl telefon a volal nkam do studia, aby mu v jeho domku okamit postavili krb. Ptal se ns na n vzkum na Harvardu a z jeho otzek bylo zejm, e se ve vci vyzn. Udlalo na mne dojem, jak dobe chpal specifick problmy vzkumu. Zvl ho fascinoval vzesk projekt a val smchy, kdy jsem mu popisoval nkter sekvence velkoptenho experimentu. "Z toho by byl vynikajc film," ekl. "Profesoi a vzni, hnci a svtci, vzen a kostel. To pmo vol po zfilmovn." Podkoval jsem Carymu jmnem vech, kdo se zabvaj vzkumem LSD, za jeho odvn a pesn svdectv o tom, co pro nj LSD znamenalo. "Ale kdepak," ekl Cary. "To naopak j jsem nekonen vdn, e jsem mohl prot tuto zkuenost. LSD pln zmnilo mj ivot. iji jaksi vc, ctm vc, mm prost vt radost ze ivota

v tch poslednch nkolika letech. Vt, ne bych si ve snu pomyslel. Nejvt dar, kterho se mi dostalo prostednictvm LSD, je mj nov vztah k matce, to, e jsem schopen ji znovu milovat. Po lta jsem s n neudroval tm dn kontakt. Skoro jsem o n nemluvil, nerad jsem na ni dokonce i myslel. ila tehdy v jednom domov pro star lidi v Anglii. Od doby, kdy jsem proil zjeven s LSD, tam za n pravideln jezdm. Je j te u pes osmdest, ale pod je to nesmrn iv, inteligentn, ndhern lovk. A tohoto vzcnho daru se mi dostalo dky LSD." "A co ten film, o kterm jste mluvil?" ptala se Veronica. Cary ekl, e film o LSD by dlal hrozn rd. Pedstavoval si sm sebe v roli harvardskho profesora hledajcho kl k tajemstvm univerza. Jedinm problmem byl vhodn scn. "V Hollywoodu stle plat Shakespearova maxima: Hlavn vc je hra sama. Hote celou tu velikost, ndheru, kouzlo LSD na papr a j budu prosit, abych v tom filmu mohl hrt." Vraceli jsme se dom k Veronice a j jsem zil. "To je fantastick, e chce udlat film o LSD." "On skuten dovede bezvadn vyprvt o tom, jak by se daly dlat filmy," odpovdla Veronica trochu tajupln. To jsem jet nevdl, e mi bude trvat dvacet let, ne budu schopen napsat scn. Nsledoval verek u Maxe a Veronicy, dal pjemn uveden do kultury jin Kalifornie a mezi pslunky jej psychedelick avantgardy. Byla tam spousta mladch lid od filmu, teba Peter Fonda a Denis Hopper, a pr lid z medicnsk brane z LA, kte ovem tak vypadali jako filmov producenti - byli uhlazen a uvolnn, nonalantn a zazoban. Njak dermatolog vykldal, e trva je nejlep pro poslech hudby a pro sex, me obejt spojovatelku a telefonovat pmo Bohu se vm ale poda jenom s pomoc kyseliny a peyotu. Bylo tam tak nkolik svatch mu z Indie v oranovm rouchu, kad z nich obklopen hloukem k. A pak se tam vyskytovalo nkolik spnch obchodnk s drogami, sebejistch se svmi prvnky po boku, a vedle nich ovem i pr profesionl, kte jim na vysok roky pjovali penze na kauce. Ti dodvali cel spolenosti tak trochu zlovstn ndech. Jennifer Jonesov sedla na terase a vypadala skvle. Byla zcela zaujata svm synem Bobbym Walkerem, jednm z nejoslnivjch hippies v Hollywoodu. Poloila mi nkolik otzek ohledn ink LSD. Setkal jsem se tak s delegac atletickch blonatch surfer z Laguna Beach. Jejich vdce, energick a nervn mldenec jmnem John Griggs, si mne vzal stranou a vyprvl mi svj pbh. On a tyi jeho ptel, vichni zbhov ze stedn koly v Orange County, vytvoili gang a na svj surfask ivot si "vydlvali" drobnmi krdeemi a obchodovnm s drogami. Jednoho dne si Johnova ena peetla v jednom asopisu lnek o harvardskch profesorech, kte veejn uvaj a propaguj drogy vzbuzujc extzi. Ukzala asopis Johnovi a ten byl okovn. Jak to, e tihle profesort hlavouni se mohou dostvat do transu legln a jet se tm chlubit v novinch, kdy jeho kmoi bn fasuj pt let v lapku jenom za to, e se u nich nala trocha toho nekodnho plevele, t trvy? John a jeho gang se rozhodli, e vstoup na tuto scnu. Poptali se v drogovm

podsvt a dozvdli se, e koupit se LSD ned, e k nmu m pstup jenom pr doktor. Johnovi se podailo sehnat adresu a jednoho veera se gang pihnal k jistmu domu v Hollywood Hills. Verek tam byl prv v plnm proudu. Hoi z Johnova gangu vythli bouchaky a veleli, aby si vichni lehli na zem. Hostitel hned navrhl, e jim d penze, jenom a nikomu neubliuj. "Tvj chleba my nechceme, chlape, my chceme LSD." "LSD! Vy jste pili ukrst LSD?" Hostitel se nemohl udret smchy. "dn problm. Bute mmi hosty. Je to v t bl krabici na horn police v lednici." lenov gangu do sebe hodili pro jistotu kad dvojitou dvku a vyrazili na pl. V tomto okamiku jsem se nemohl udret a rozesml se zdenm a asem. "Nemusm ti podrobn lit," pokraoval John, "co se dlo pak. Kdy jsme pijeli k ocenu, byli jsme u na pln pecky v tom. Prvn, co jsme udlali, bylo, e jsme nahzeli bouchaky do moe. Na fleku se z ns stali nboent mystici. Dal den jsme volali k tob do kancele a poprosili jsme je, aby nm poslali pr tvch lnk a knih o tom, jak programovat drogov tripy. Od t doby podme kad tden skupinov sezen." "Skupinov sezen?" ekl jsem pekvapen a vzpomnl si na velkopten experiment. "To je deliktn zleitost, pokud nejsou lid dobe pipraveni. Kolik mvte astnk ve skupin?" "Od padesti tak do dvou set. Jedeme kad tden na jin msto nkam ven do prody. Teba na Mt. Palomar. Nebo na njakou klidnou pl. A taky teba do pout do rezervace Joshua Tree anebo k Warner Hot Springs." "kals dv st?" "To bylo na Velikonon nedli. Normln to bv tak kolem stovky." "A kolik z nich to bere poprv?" "Asi tak polovina. Kdo se jednou dostane do transu, chce pt pivst svou rodinu a ptele. Mme tady spoustu rodi se ratolestmi a dokonce i nkolik prarodi. Vichni prost le v trv a miluj Boha. Obas nkdo vol: Dky, Boe, nebo, miluji t, Boe." "A co kdy m nkdo patn trip?" "Fakt je, e obas nkdo tu kocovinu dostane, ale je dost tk zstat tret ve patnm tripu, kdy vude kolem jsou takov spousty tch ndhernch lid." "Pracuj s vmi doktoi nebo ldi z profese?" "Obas tam pr doktor je. Teba mj zuba tam chod pravideln. Ale ldry dlme vtinou my sami. Chceme zaloit takovou crkev, Bratrstvo vn lsky. Oteveme obchod v Laguna Beach a tam budeme prodvat knihy, obrzky, zdrav jdlo, doma vyroben odvy. Mus nkdy pijet do Laguny na nvtvu." ekl jsem, e urit pijedu. Verek skonil a j jsem padl do postele. Prv jsem zaal pomalu sjdt po tom sladkm svahu, kter vede z bdn do spnku, kdy jsem zaslechl, jak se dvee potichouku otevraj. Pootevel jsem oi a kvrami mezi vky jsem zahldl pvabnou blondnku v atech bez rukv.

"Ahoj," zaeptala. "Potebuji s tebou mluvit." "Je mi lto, nejsem doma," zabruel jsem. Pethl jsem si pes hlavu polt. Toho dne jsem ml u nejrznjch stimul nad hlavu. Podzim 1942, Tuscaloosa, Alabama Nejodvzanj a nejvc sexy holka na cel alabamsk univerzit byla Betty Harlowov, dcera generla. S neomylnou pesnost soustedila palbu ze vech svch zbran na mne a j jsem okamit podlehl. Hrozn rda oustala. Ml jsem parka jmnem Don, byl to takov vymeta verk pvodem z Illinois, a ten vlastnil Buick model 1941. Don byl men postavy, co bylo perfektn, protoe Betty mla mlad sestru Anne, drobn dve krev a mlko, kter mla legraci stejn rda jako jej sestra. V sobotu odpoledne jsme vdycky vichni tyi vyrazili autem do sousednho okresu, nakvartrovali se do njakho lacinho motorestu, pili pivo a tanili pi juke-boxu vyhrvajcm "I'll Be With You in Apple-Blossom Time", chodili na prochzky do lesa a vyvalovali se v peinch. Jedn hork sobotn noci jsem ale nemohl ne si s Betty povdat skrze s proti hmyzu nataenou v jejm okn na koleji. Pedtm pila odnkud pozd a te mla omezen vychzky. Take jsme flirtovali skrze jemn drtn pletivo, a m nhodou napadlo zathnout za roh t st. Bettyiny oi se najednou setkaly s mmi a ona se krtce zasmla. Trhl jsem trochu vc, a hle, s necuda se najednou uvolnila ze svho uchycen. Vlezl jsem do Bettyina pokoje a hned za mnou Don, kter mluvil s Anne u vedlejho okna. Za svitu jsme se s Donem vrtili na kolej. V poledne mne kdosi probudil s tm, e si prodkan pro disciplinrn zleitosti student peje, abych se dostavil do jeho kancele. Okamit. Kdy jsem tam piel, vychzel prv z prodkanovy svatyn Don se sklenm vrazem ve tvi. Prodkan na mne chladn kvl prstem, abych vstoupil. "Byl jsem informovn, e jste strvil noc na dv koleji." Piznal jsem, e je to pravda. Prodkana zajmaly detaily. Souloil jsem i s dalmi dvkami? Ne. Pouil jsem antikoncepn prostedek? Ano. Dolo k orlnmu styku? Dosud ne. Nae prodkan zaval, e takovto skandln chovn nem precedens v cel dlouh historii univerzity. Dopustil jsem se poskvrnn cti celho enskho pokolen zde na Jihu. Pipomenul jsem sv dobr studijn vsledky. No ano, o tom prodkan v. Tak mu u telefonovali profesoi Dee a Waldheim. (S pobavenm jsem zaznamenal, e homosexuln spseenectv vyrazilo okamit na mou obranu.) Ano, moje vborn studijn vsledky dlaj na prodkana velk dojem. Rovn oceuje moji upmnost, kter je v ostrm kontrastu s Donovmi pokusy o vytky a lhan. Nicmn pardonu se mi nedostalo. Byl jsem vylouen z univerzity. Kdy jsem za chvli volal na dv kolej, bylo mi eeno, e Betty a jej sestra se u spakovaly a odjely dom do Washingtonu, D. C. Vylouen z univerzity znamenalo nco horho ne jenom jist zdren na akademick drze. Dky nmu jsem piel o odklad vojensk sluby. Nvrat dom do Indian Orchard rozhodn nebyl triumfln. Teta Mae

porn mlela a jenom vrtla hlavou nad tmto novm dkazem learyovsk bezuzdnosti. M matka si trochu poplakala, ale snaila se vidt vc z jej lep strnky. etla nahlas tet Mae dopis od prodkana. Psal, e v jdru jsem docela mil mladk a e mj postoj msi pipomn Jee Krista! Na tetu Mae to vak neudlalo dojem. Nebylo pece mysliteln, aby Je strvil noc na dv koleji. Kvten 1962, Hollywood, Kalifornie Ale ta smysln vetelkyn do mho spnku strila svou ruku pod polt a cuchala mi vlasy. "No tak," zaeptala. "Chci se na vs jenom podvat." Sedl jsem si, tv dvacet centimetr od jej. "Tak vy jste ten Timothy Leary." "A vy Marilyn Monroe," uhdl jsem. Vzala mne za ruku. "Poslyte, chtla bych to tak zkusit. A dosud jsem nikoho do svho mozku nepustila." "A pro jdete za mnou?" ptal jsem se. "Je pece spousta doktor, co dlaj s kyselinou, nkte byli tady na verku. Anebo eknte Carymu Grantovi." "Nechci k tomu nikoho jinho, jenom vs," ekla. el jsem k baru a otevel lhev Moetu. Pila za mnou do obvacho pokoje a na gaui se stoila do klubka. "Urit vs pod nkdo otravuje, kad chce zat let, e?" Kvl jsem. "Take nikdy nevte, jestli vs maj lid rdi tak pro vs samho. Mte pocit, e vs vyuvaj?" "Po urit dob se z toho stane rutina," pipustil jsem. Zdlo se mi, e je to a moc vn tma pro tuto hodinu. Sedl jsem si na idli proti n. Soustedn si mne prohlela. "Vy vdycky nkam pijdete a uvedete lidi do transu, e? Ale kdy vs te vidm, mm pocit, e byste sp poteboval, aby nkdo uvedl do transu vs. Nen to legran?" "Fajn," ekl jsem na to. "Diagnostikovali jsme mj problm. A te co?" "No mm tady takov kouzeln pilulky. Ml jste nkdy Mandys?" "Co to je?" "Randy-Mandys. Takov rajcovn pilulky. Vypnou v mozek a zapnou tlo." "Neml. Odkud to mte?" "Nevm. Z Londna. Anebo mon z Francie. Dal mi to jeden ptel, Mexian. Tady mte, vezmte si jednu. Anebo rovnou dv." "Dky," ekl jsem a zapil pilulky ampaskm. Dokzali byste ci ne? "Ctte nco?" "A co bych ml ctit?" "Takov jaksi teplo a pocit ptelstv." Otevel jsem oi a podval se do jejch. Najednou jsem ml pocit, jako by se moje tlo zmnilo v baln naplnn teplm medem. "Ctil jste nkdy nco takovho?" "Ne. Je to fantastick. Kde se toho d sehnat vc? Myslm t drogy." Polbila mne na tv. "Jak drogy?" "Ale to se mi jet nikdy nestalo... moje tlo nikdy ..."

"Prv jste spolkl dva aspiriny." Rozesmla se tak vesele, e jsem se musel usmt taky. Poloila mi hlavu na rameno. "V podku?" "Perfektn. Akort mm hroznou ze. Musm si dt trochu ampaskho." "Jste si jist, e ho urit chcete?" Vstal jsem, udlal dva kroky a s asem zjistil, e moje nohy jsou najednou jako z gumy, podivn se pode mnou ohbaj a j se sesouvm na mkk koberec. Zaal jsem se hihat. Zkouel jsem vstt, ale chapadla, ve kter se promnily moje nohy a ruce, se pode mnou bortila a svjela jako iv. Zkouel jsem se plazit, ale i s tm bylo moc prce. Zaslechl jsem jet, jak se Marilyn na gaui tie smje. Pak jsem upadl do smyslnho spnku, tak jak jsem byl, rovnou na koberci. ekala mne dal tace, letn tbor v Mexiku. - zvan t Staec z Hory, je hlavn postavou pozoruhodn legendy o sexu, drogch a politickch intrikch, kterou na Zpad pinesl Marco Polo. Podle tto legendy il Hassan-i-Sabbah v horsk pevnosti zvan Alamaut (nzev v pekladu znamen "Orl hnzdo" anebo "Orl uen"), kter leela vce ne 3000 metr nad moem. Zde podal drogov seance, pi nich cviil sv tajn agenty ve vyuvn "jistho elixru" (mon lo o sms opia a haie) k brainwashingu. Podle povsti se tyto seance konaly v zahrad pohdkov krsy, kde o adepty peovaly "nejkrsnj dvky svta, kter ovldaly umn hry na vemon nstroje a zpvaly nad pomylen sladce a tanily zpsobem, jemu bylo potenm pihlet". Hassanova "zahrada rozko" byla vytvoena podle popisu zahrady v Kornu, jeho autorem byl Mohamed a je byla pedobrazem rje, v nm "hurisky s ndhernma oima" uspokoj kadou touhu. Podle Marca Pola mli tito agenti, mezi nimi byli mui i eny, mimodn vysokou motivaci a byli ochotni riskovat teba i smrt pi plnn jakkoli politick mise v zjmu kultu. Legendy se vcemn shoduj v tom, e Hassanovmi spolupracovnky pi vcviku agent byly eny, kter se dokonale vyznaly v technikch manipulace mysli.1) 18. Letn psychedelick tbor Lto 1962, Zihuatanejo, Mexiko N letn tbor ml dva hlavn cle: jednak sbr pmch dat z experiment ve form pozorovn, zznamovch arch test a psemnch zprv pokusnch osob, jednak vyzkouen novch metod veden drogovch sezen. Pedevm jsme chtli ovit nai teorii prosted. Byli jsme pesvdeni, e inky drogy jsou tm pln determinovny prostedm, ve kterm sezen probh, vetn vbru jeho astnk. Pokud z prosted a osob vyzauje bezpe, krsa a moudrost, pak dokonce i neurotick osoby mohou pi sezen mt proitky tohoto druhu. Nae teorie pedpokldala, e vechny "patn tripy" jsou potencionlnmi tripy "dobrmi", pokud se vnuje dostaten pozornost citlivmu aranm prosted tak, aby poskytovalo astnkm podporu. Pijel jsem o tden dve, abych instruoval a pipravil hotelov personl. Mimo to jsem ve volnm ase leel na zlatm psku ple

anebo pekldal Tibetskou knihu mrtvch z verze anglicko-buddhistick do podoby americko-psychedelick. Toto pozoruhodn dlo popisuje stavy vdom, o kterch se soud, e nastanou v prbhu devtatyiceti dn po smrti. Je pehledem zvltnch archetyplnch viz a duevnch stav, z nich nkter pinej zkost, jin jsou pjemn. Zrove uvd techniky, kter si m budouc poutnk tmito koninami zapamatovat anebo kter mu pipomene prvodce; s jejich pomoc postupuje jeho due rznmi rovnmi posmrtnho vdom, je se nazvaj bardo. Na psychologick implikace tohoto orientlnho textu m ped asem upozornila Salinas. Nae skupina tala asi ticet lid: nkolik postgradulnch student, pr lid z akademickho establishmentu vetn Metznera, Weila a Alperta, dva psychiati s rodinami a nkolik hippies z Cambridge. Obas se odnkud pihnali a po chvli zase zmizeli Peggy Hitchcockov, jej bratr Tommy a nkolik dalch pslunk spoleensk smetnky. Denn rozvrh tbora byl stanoven tak, e vdycky jedna tetina astnk vezme psychedelika, druh tetina jim bude dlat ldry a zbvajc tetina bude odpovat po tripu pedchozho dne, pst zprvy o svch proitcch a dlat rozhovory se leny vzkumnho tmu. Jeliko bylo stle obtnj sehnat psilocybin v potebnm mnostv, zaali jsme pi experimentech vyuvat LSD. Mluvili jsme o nm jako o Morning Glory nebo o Heavenly Blue (Nebesk mod), protoe v jistch semenech prodvanch pod tmto nzvem se kyselina lysergov vyskytovala tak. Mon kdyby se tyto nzvy vily namsto slova kyselina, mohla se spoleensk situace vzhledem k LSD vyvinout o poznn pastorlnji a harmonitji. Trippei, kte toho dne vzali drogu, se obvykle prochzeli po pli, koupali se, trvili cel hodiny v meditaci anebo prost jen tak polehvali v houpacch stch nataench na terase. Veer cel arel oil barevnmi svtly, v psku hoely ohn, vzduchem se nesly tny kytar a flten. Lid ve skupinch diskutovali o svch proitcch z trip. Mli jsme pocit, e jsme se stali soust fascinujc historick udlosti - prvnho vzkumnho projektu, v jeho prbhu mly bt experimentln vyvolan mystick proitky vetkny do matrie kadodenn prce i zbavy. Povaovali jsme se za prkopnky, kte rozvjej modern verzi tradinch technik filozofickho dotazovn se a stimulace osobnostnho rstu. Obas jsem se zastavil na horn terase a dval se dol, pociuje pchu nad tm starodvnm kouzlem, kter se nm zde dailo oivit. Ctil jsem se jako jaksi Ignc z Loyoly, ten nboensk reformtor a vdce spoleenstv sjednocenho silnou ideou, tvrce novho du meditace a niternch objev. Jindy jsem ml pocit, e jsem neurolog podobn Knute Rocknemu. Kadopdn jsem byl vdcem psobcm na nejpednj univerzit v nejmocnj zemi svta, kter prv dl dal krok na dobrodrun cest lidskho poznn. Tilo mne, e se mi podailo naplnit radu dda Learyho, abych se vnoval jen tomu, m se nezabval jet nikdo jin pede mnou. Msc byl v prvn tvrti a vzduch pln vn kvtin a smchu. V tchto chvlch jsem pocioval tst, e se mohu potat k t dlouh linii vizion, kte v rznch obdobch lidskch djin na podobnch klidnch mstech v ln prody uspokojovali svou touhu po nalezen sebe sama.

N experiment v Zihuanatejo byl jednoznanm spchem. Pi vech tch stovkch "svlacovch" sezen nedolo k dnm vtm problmm, snad krom nkolika chvilek zkosti, kterou ldi snadno rozptlili. Zskali jsme sebedvru, e jsme schopni vst nejen sebe samy, ale bt i prvodci ostatnch na tchto cestch, je odedvna vzbuzuj posvtnou ctu. Znovu jsme demonstrovali, e sebeobjevovn me bt zkuenost velmi pjemnou, e filozofie je za jistch okolnost zbavou a vda sama artikulac jaksi pohansk lsky k ivotu, e odhalovn podstaty byt se me stt zdrojem radosti. Jako v jakmsi inkubtoru se v naem tboe klubal na svt onen pozitivn duch let edestch. V sobotu veer ped nam odjezdem jsme uspodali verek na rozlouenou. Skoro vichni z na skupiny vzali LSD. Z vesnice pila domorod kapela, objevil se i starosta a nkolik jeho ednk. Pidal se i hotelov personl a vichni spolen jsme zpvali a tanili. O plnoci jsme zaplili na pli ohn a zbava pokraovala po celou noc a do svtn. Teprve v nedli rno jsme si vzpomnli, e jsme si na tento den domluvili baseballov zpas s mstnm tmem. A tak jsme se v poledne nacpali do nkolika mikrobus VW a jeli dol do vsi. Baseballov hit bylo pobl letit a k naemu velkmu pekvapen se tam ji shromdily stovky fanouk netrpliv oekvajcch zatek zpasu. Ukzalo se, e noviny na sever i na jih podl pobe ji nkolik dn mohutn propagovaly utkn mezi univerzitnm mustvem z Harvardu a mstnm poloprofesionlnm tmem vedenm jako oficiln reprezentace sttu. Z okruhu mnoha mil svely autobusy k zpasu mstn farme. Vude byla zplava stnk nabzejcch mexick sendvie "taco", limondy a pivo. Bylo jasn, e se na vsledek utkn mohutn sz. Trenrovi soupee jsem vysvtlil, e jsme jenom amati. Ml sportovnho ducha a souhlasil, e nm zapj sv nhradnky, hzee a chytae. Neekl jsem mu ovem, e nkte hri naeho tmu vetn mne mli stle jet halucinace. tyi hri naeho drustva byli skuten dob. Jednm z nich byl dr. Allen Cohen, kter se pozdji stal stoupencem Mehera Baby a lenem protidrogov komise guvernra Ronalda Reagana. Kdysi hrl v reprezentaci Americk legie a dnes podal vynikajc vkon, i kdy jet halucinoval. Na druh met se blskl Lowell, bval pekupnk drog, kter pozdji zemel ve vzen v Maroku. V nnu se s nenucenou eleganc pohyboval Tommy Hitchcock. A na prvnm met jsem byl j a lo mi to lp ne kdysi ve West Pointu. Dick perfektn organizoval povzbuzovn naeho drustva. V prvn smn nejdv soupev hze vyprovodil ti nae plkae. Ale pak jako by ztratil koncentraci, mon i proto, e ti ti tam stli s plkami na ramenou a jejich oi s rozenmi zornikami zraly kamsi do jinch svt. A tak vtina divk byla na na stran, protoe ns povaovali za domc tm. Ale pak Tommy odplil homera a probhl vechny mety, a najednou se vem naim plkam zaaly dait singly nebo i debly. Kyselina pln zmnila nae provn asu. Veker pohyb se zpomalil. Kdy m opustil hzeovu ruku, plul pomalu, pomalouku vzduchem, tak pomalu, e lovk ml dost asu spotat na nm vechny stehy, prozkoumat podrobn znaku firmy Wilson, zamyslet

se nad histori kompetitivnch sport od doby eckch olympid, a teprve pak ctil, jak se jeho svaly reflexvn stahuj a tlo se pipravuje na odplen. Koneckonc je to jenom nae mysl, neustle se tc kamsi kupedu, co nm zabrauje, aby se nae jednn vyznaovalo podobnou grci, se kterou se pohybuj zvata. Nai plkai, jejich mysl byla maximln uvolnna, se tedy rozmachovali pesn tak, jak se to m dlat, tedy bez jakhokoli keovitho sil. N nadhazova, podporovn celm tm obrovskm jsajcm davem, nadhazoval zrove s mem snad i cel sv srdce, a kdy pak m letl k nm do pole, chytali jsme ho se stejnou nenucenou eleganc a jistotou. Zpas byl sjednn na sedm smn. Po esti bylo skre 8 : 0 pro ns a zanalo bt jasn, e budou problmy. Soupe se stval znan nevldnm a tak nlada davu se ponenhlu mnila ve prospch latinskoamerickho tmu. V jednom okamiku jsem tedy piel k naemu nadhazovai a vznamn mrkl smrem k rozilenmu davu. "Myslm, e by nebylo patn nechat je taky si trochu bouchnout, Manueli," zaeptal jsem mu panlsky. Kvl, e rozum. Na podporu tohoto rozhodnut jsem sthl ze hry nae nejlep hre a nahradil je postgradulnmi studenty, co byly antisportovn typy, e ani nevdli, e rukavice se natahuje na tu ruku, kterou se nehz. N hze nahazoval m pomaleji a nai soupei zabrali a tili se z mety na metu jako zuiv psi. Naproti tomu nai polai pobhali bezcln po hiti. Vraceli me na patn mety, dlouh dery podbhali, nkolikrt dokonce pratili rukavic o zem msto aby se vrhli za mem. Dav lel, kdy se mstnmu tmu v heroickm comebacku podailo srovnat skre. Nikdo neml nladu pidat jet rozhodujc smnu. Msto toho propuklo veobecn vesel, lid se objmali, proudem teklo pivo a tequila. Zbava se rozila do celho msteka. Vichni chtli, abychom jim slbili, e pt rok pijedeme zase. A my jsme mli v plnu to udlat. Tch est tdn v Zihuatanejo bylo jakmsi okamikem uskutenn utopie zde na Zemi. Leden 1943, Fort Eustis, Virgnie Mj odklad vojensk sluby byl zruen a tsn po vnocch piel povolvac rozkaz. Na zkladn vcvik jsem byl pidlen k pobenmu dlostelectvu. Na svt neexistovalo msto mn podobn Utopii, ne byl Fort Eustis ve Virgnii, a pokud ano, pak je musela vojensk vzvdn sluba njakm nedopatenm pehldnout. Zkladna leela v prolklin na behu bainat ztoky. Vzhledem k tomu, e jsem ml za sebou ji dva a pl roku strvench ve vojensk akademii a buzerace v tto elitn slub byla daleko vt, ne jakou kdy prola vtina dstojnk na na zkladn - nastoupil jsem vcvik se zcela nepatrnmi iluzemi ohledn romantiky a slvy, kter pin sluba ve zbrani. Shodou okolnost jsem prv doetl dv velice instruktivn knihy na toto tma: The Enormous Room od e. e. cummingse, v n se podrobn l internan tbor v jednch francouzskch kasrnch, a ivotn pbh T. E. Lawrence, kter pot, co vykonal rzn hrdinsk iny v Arbii, nechal se odvst do RAF jako prost vojn. Rozhodl jsem se pro

toto poln taen ut zcela novou taktiku: neupozorovat na sebe, nevynvat. Po cel ti msce zkladnho vcviku v neustlm chladu a vlhku m suoval katar, vznel se nade mnou jako fatum. Jedinm mm clem bylo pet. V kasrnch to vypadalo jako na tuberkulznm oddlen. (Bylo to jet ped vynlezem antibiotik, take nezbvalo ne kalat a trpt, jak to bylo dlem pchoty u po nkolik tiscilet.) Kombinace chronick bronchitidy a otes, kterm byli vojci vystaveni pi dlosteleckm vcviku, mla za nsledek. e mnoz z nich odchzeli do civilu s poruchami sluchu. Tento neduh suoval i mne a podailo se ho napravit a o mnoho let pozdji. Zbran, u kter jsem slouil, bylo protileteck dlostelectvo. Nae baterie byla vyzbrojena nkolika obrovskmi devadestimilimetrovmi kanony, kter jsme mli za kol nauit se rozebrat a znovu skldat, nabjet a stlet z nich na ty chytej anebo prost jen astnj lidi, kte ltali nkde tam nahoe. Nboj do dla byla vcika mc bezmla metr. Tyto zbran, vytrvale a peliv monitorujc kadou p nebe, se zamovaly za pomoci supertajn kouzeln ern skky. Pozdji jsem se dozvdl, e lo o ranou verzi analogovho potae. Ve slub jsem se drel zptky. Jenom pleitostn, kdy jsem ml pocit, e by se to mohlo vyplatit, blskl jsem se svou zrunost v zachzen se zbran. Pedevm jsem se hrozil toho, e bych ppadn musel vydupvat ta mraziv koleka na non hldce; tomu jsem se vyhnul, kdy jsem na pehldce jednotky vysekl kony s pukou s eleganc dokonale nacvienou ve West Pointu, dky emu se mi dostalo cti strvit noc jakoto sluba na velitelstv praporu. Tam bylo teplo a dalo se tam st. Znovu m vybrali pro dstojnick vcvik. Ale natst si v t dob armda uvdomila, e pro vtzstv ve vlce stejn jako pro zajitn mru je zapoteb psycholog a nabdla vojkm, kte si psychologii zapsali jako hlavn pedmt na college, monost dokonit si vzdln v oboru. Take jsem dal sbohem dstojnickm prmkm a odeel na tmsn studijn pobyt na Georgetownskou univerzitu, pak na estimsn vukovou praxi na univerzitu sttu Ohio (kde byl pomr en a mu asi sto ku jedn), abych konen zimu strvil leenm na slunci a etbou ve vcvikovm stedisku letectva na Miami Beach. V lt roku 1944 m jakoto psychologickho konsultanta peveleli na velitelstv vojenskho transportnho letectva s urenm v jinm Pacifiku. Na velitelstv pracoval civiln personl z komernch leteckch spolenost a rovn letadla byly bn dopravn stroje, zcela bez vzbroje. Nam kolem bylo pepravit jednotky vsadk v bezmotorovch kluzcch taench za letadly nkam nad japonsk ostrovy, kde se mly kluzky odpoutat a pkn tie a hlavn lacino pistt bez podvozku. Krtce eeno, lo o komando sebevrah, a hlavnm smyslem cel vci, aspo jak jsem tomu rozuml, bylo eliminovat celou civiln vtev americkho letectv z komernho boje, jeho propuknut se oekvalo po skonen vlky. Mezitm se dr. Deeovi podailo zskat msto psychologa v jedn vojensk nemocnici ve stedn Pennsylvnii. Potkali jsme se nhodou v Buffalu a j jsem opt naslouchal pikantnm historkm o jeho milostnch afrch s tmi bjenmi mladmi psychology

z Harvardu a s ednky lkask sluby. Dr. Dee vystoupal pku za pkou vysoko v armdn hierarchii a zapsahal se slavnostn, e jeho "ptel" na ministerstvu vlky zad, abych byl peloen pod jeho velen. J jsem byl v t vci pesimista, protoe jsem vdl, e na transfery z velitelstv vojenskho transportnho letectva bylo uvaleno moratorium. O to vt bylo moje pekvapen, kdy asi za tden piel telegram s rozkazem, kterm jsem byl pidlen do nemocnice Armdn lkask sluby v Butleru v Pennsylvnii. Do Butleru jsem pijel vlakem na svitu. Vzal jsem si taxi a jel do vojensk nemocnice, pln tch nejskvlejch nadj. Povili mne na destnka a j jsem byl cel hav, abych uu mohl zahjit svj vcvik jakoto klinick psycholog s urenm na un klinice. Prvnm lovkem, kterho jsem v nemocnici potkal, byla Marianne. Pracovala tam jako audiotechnik, mla vlasy ern jako uhel, klidn hnd oi a ple jako smetana. Zamiloval jsem se do n na mst. Ptala se mne, jestli mohu pijt na sluchov test. ekl jsem ano, pirozen. Udlal bych cokoli. Zavedla mne do zvukov izolovan mstnosti a nasadila mi naslouchtka. Srdce mi len builo. Zavela za sebou dvee a potom u jej hlas svmi mkce a sladce eptanmi spondejemi vstoupil do m mysli. Slunce. Msc. Sn. Lska. Zjistila u mne lehk pokozen sluchu a s jemnost a taktem mne zaopatila naslouchtky, to ve jet ped tm, ne jsem j mohl ci, e jsem nov len personlu kliniky. Bylo zvykem, e v hodin vyhrazen obdu se mlad pracovnci kliniky schzeli v hudebnm pokoji. Tam jsem i j poslouchal, jak Marianne hraje na piano a svm ivm a bohatm koloraturnm soprnem zpv melodie z muzikl. Byla absolventkou Northwestern Univerzity a pochzela z bohat katolick rodiny v Oregonu. Vyptval jsem se j na vechno mon. Pmo z n vyzaovala zvltn osobitost, inteligence a mnoho, mnoho citov velosti. Hned toho veera mne pozvala na veei. Dali jsme si nkolik drink a zaali se lbat. Nen nad alkohol. Spolehliv odplav veker zbrany nesmlho mldence. "Je mi ndhern jako nikdy," ekla. Padli jsme spolu do postele, jak nm bylo osudem pedureno. Nedlouho pot jsme si pronajali mal prima byt v prmyslov tvrti Butleru a zaali jsme vst spolenou domcnost. Kad detail domcho uspodn v ns vzbuzoval vzruen. Bylo to tak bolestn sladk sdlet ivot se enou. Nakupovali jsme ndob a povlaky na polte a runky a nacpali ledniku potravinami. Dlili jsme se o koupelnu. Okruhy v naich mozcch, kter maj na starosti instinkt hnzdn, byly uvedeny do pohotovosti. Pak jsme oba poprv provali tu nejkrsnj lidskou radost: totln milovn se, jeho jedinm elem je maximln splynut, v bezpe a jistot postele, kter je jen nae. M matka a teta Mae stejn jako Mariannini rodie byli horliv papeenci a tak jsme se vzali v posdkovm katolickm kostele 12. dubna 1944. Mn bylo tiadvacet a j o rok mn. Lbnky jsme trvili v hotelu St. Moritz na Manhattanu, a tam dolo k jedn podivn udlosti. Oblkali jsme se na veei a jen tak pro radost jsme spolu vypili lhev ampaskho. Nae Marianne vtanila do jakchsi tajnch alkoholovch komnat svho

mozku. U byla nastrojen ve svch prudce elegantnch veernch atech, na hlav cylindr z lakov ke. Jet se j podailo njak probalancovat hotelovou halou, ale v otonch dvech uklouzla a plcala se na zemi, hihajc se mm marnm snahm dostat ji ven. J jsem byl za sklem dve jako v pasti, zkouel jsem za n tahat a pak zase tlait, ale vysvobodit ji se mi ne a ne podait. Kad rno odvel dr. Dee Marianne a mne do posdky. Jednoho dne jsme pili k autu a nali ho, jak zr do przdna, ruce keovit seven kolem volantu. "Co se dje?" ekl jsem poplaen. Dr. Dee ukzal na noviny lec na pednm sedadle. Z prvn strany kiel titulek, e Amerian svrhli novou superbombu na japonsk msto Hiroimu. Mou prvn reakc byl pocit levy. Tento nov dkaz sly mohl zkrtit vlku. Ale dr. Dee dnou levu nepocioval. "Osmdest tisc mrtvch pi jedin explozi. To je to nejhor, co jsme kdy udlali." Vlka skonila v nkolika dnech. O pr tdn pozdji jsme byl poven na seranta. Dky svm poctiv odkroucenm pti letm v armd jsem zskal monost zadat co nejdv o proputn do zlohy. Po demobilizaci v tboe v Indiantown Gap v Pennsylvnii jsme s Marianne nastoupili do elezninho vagnu druh tdy a vydali se na tydenn cestu do Portlandu. Nkolik mil odtud proti proudu eky Willamette, v Oregon City, ila Mariannina rodina. Jej rodie byli katolci nmeckho pvodu, pracovit, houevnat a etrn. Matka byla neustle v jaksi pochmurn nlad, otec byl karikaturou malomstskho obchodnka: dky veobecnmu nedostatku za vlky nadlal ve svm obchod s nbytkem velk penze. Druh den po naem pjezdu m vzal otec do msta, ukzal mi nemovitosti na Hlavn td, kter vlastnil, a provedl mne svm obchodem. S vnost a dojemnou mi ekl, e to vechno me bt moje, ovem po nkolika uednickch letech v jeho firm. Odmtl jsem zdvoile, ale pevn. Jaro a lto jsme s Marianne strvili na univerzit sttu Washington, kde jsem promoval v oboru psychologie. Jako diplomovou prci jsem pedloil statistickou studii o dimenzch inteligence. V z jsem pak byl pijat na postgraduln doktorandsk studium psychologie na Kalifornsk univerzit v Berkeley. V okamiku, kdy jsme s Marianne pejdli hranici z Oregonu do Kalifornie, vysvitlo slunce. Kolem silnice se tyily sekvoje vysok jako ve a kynuly nm na pozdrav. Billboardy lkaly poutnky k nvtv mstnch vinnch sklep. Lehk bl vno a sr zdarma. Vtejte v Kalifornii! Jeli jsme na jih okresem Marin, prosvitli tunel Sausalite a pak u uvidli... sanfrancisk zliv. Golden Gate Bridge. A za vodou bl ve mrakodrap San Francisca. Od toho okamiku jsem se stal Kaliforanem, a to nadosmrti. Nali jsme si malik byt v Berkeley Hills nedaleko univerzity. Marianne zskala msto lektorky na katede foniatrie a j jsem se

zapsal jakoto student-doktorand na katede, kter mla povst nejlepho univerzitnho psychologickho pracovit na svt. Nkolik tdn jsme se s Marianne seznamovali s kolegy, postgradulnmi studenty. Byl to prvn povlen ronk, bohat roda vlench vetern, o nkolik let starch a vc znalch svta, ne jak tomu bvalo u normlnch postgradulnch student. Pedstavovali si tito elitn mlad vdci, e vyuij svch zkuenost a svho vzdln k tvorb njakho novho, lepho svta? Popravd eeno, o obecnou krizi, ve kter se ocitly zleitosti lidstva, se nemohli starat mn. Zkladn kursy si vtinou zapisovali ve filozofii, psychologii, metodologii vd. Tam poslouchali pednky o Sokratovi a Voltairovi a Williamu Jamesovi. Ale rozhodn se neidentifikovali s tmito hrdiny, to sp s profesory, kte jim o nich pedneli. A prv to, aby se nauili, jak se profesory stt, bylo vlastnm clem jejich studia. Ostatn ani pedagogov se pli nestarali o sociln aplikace psychologie. Byli to vtinou oviln a kultivovan mui, kte se v poklidu vnovali njakmu tomu experimentlnmu bdn v oboru uen u zvat a uvali si pjemnho ivota v povlen Kalifornii. Shledal jsem brzy, e jsem se znovu ocitl v pasti dal vrstvy ediv byrokracie. Kdybych bval touil po pohodln karie, mohl jsem zstat ve West Pointu anebo se zapsat na studia prv i obchodn administrativy. Msto toho jsem ctil, jak ve mn znovu ov moje prastar keltsk nespokojenost, ta vniv touha po metamorfze, po nem novm, lepm. Seznmil jsem se s jinm postgradulnm studentem, s napl poblznnm Irem jmnem Frank Barron, kter ctil podobn vnitn neklid. asto jsme se spolu poflakovali, hrli tenis a popjeli v barech, hovoili o poetickch aspektech psychologie. - narodil se v Anglii, do Spojench stt piel v roce 1938. V prbhu ivota zastval adu profes, byl angliknskm pastorem, uitelem, redaktorem; je rovn autorem ady knih o nboenskch systmech Orientu a o psychologii vdom. Ji jeho prvn kniha, The Spirit of Zen, kterou napsal ve svch dvaceti letech, se vyznauje hlubokm pochopenm povahy buddhismu a vmluvnost, se kterou autor dokzal piblit tuto problematiku zpadnmu teni. Watts zskal mnoho pznivc tak dky svm vystoupenm v rozhlase a veejnm pednkm. Jeho hlubok porozumn filozofickm konceptm Vchodu stejn jako jeho dvtip a otevenost pisply k tomu, e se z nho stal inspirativn initel v humanisticky orientovan psychologii a ve spoleenskm hnut usilujcm o rozen vdom. Na pelomu padestch a edestch let byl Watts nadenm stoupencem vyuit psychedelickch drog ke spiritulnm elm. Ve sv knize The Joyous Cosmology podal skvl vylen mystickch zitk vyvolanch drogami. Mezi jeho pracemi z pozdnho obdob najdeme The Wisdom of Insecurity, The Supreme Identity, Nature, Man and Woman a Psychotherapy East and West. 19. Rozlouen s Harvardem Podzim 1962 - zima 1963, Harvardova univerzita

V Harvardu jsme se pesthovali do dvoupatrovho domu se esti lonicemi, kter jednoho odpoledne zakoupil Richard Alpert. Dm byl v Newton Centeru, jen nkolik blok od budovy, ve kter jsme mli svj hlavn stan pedchozho roku. Pesn v tradici Brook Farmx) jsme zkoueli nco, co se nm zdlo naprosto pirozen, nicmn co nae okol pokldalo za zjevn projev na kulturn deviace. ili jsme zde v jaksi komunit sloen z nkolika rodin, dohromady ns bylo dvanct: Dick, j a moje dv dti, Ralph Matzner se svou enou Susan, Frazier, hezk student, do kterho se zamiloval Richard, plus jeho rodina tajc ti osoby, a Lowell, ernoch, bval pekupnk drog, kter s nmi strvil lto na jihu v Zihuatanejo. Poslednm lenem rodiny byla Peggy Hitchcockov, kter pendlovala mezi Cambridge a New Yorkem. Nae romance z letnho tbora rozkvetla do milostnho romnku a nakonec se promnila v ptelstv trvajc cel ivot. Problmy zaaly okamit. Nkdo ze soused napsal stnost na mstskou radu, v n uvedl, e jsme poruili jaksi prastar pedpis, podle kterho sm v jednom dom bydlet jen jedna rodina. Dostali jsme pedvoln ped mstskou radu na formln slyen ohledn ppadnho soudnho vysthovn. "Bez obav," ekl Dick a zvedl telefon. Naeho zastupovn v ppadu se ujal sm George Alpert, prezident spolenosti New York, New Haven and Hartford Railroad, spolu s nkolika prvnky spolenosti. Dickv otec pednesl mistrovsk prvnick rozklad, citoval z Bible, z Mayflower Compact a z nkolika dodatk k stav. Nsledujcho dne titulky v novinch oznmily, e nae velk domcnost zskala oficiln status jedin rodiny. Nae mnohorodinn komunita nesen spolenm zmrem se stala jakmsi mohutnm psychlotronem, zazenm, v nm se mohou rozpustit pasvn imprinty a bezdn sociln podmiovn. Mli jsme svobodu zskvat nov zkuenosti, studovat chovn sv i ostatnch a znovupromlet, jak bychom si pedstavovali svj ivot v t kter jeho etap. Jestlie se hlste k filozofii, jejm zkladnm principem je zmna, rst, metamorfza, mutace, migrace, jestlie v koncept "trvalosti, nehnutelnosti" je spe neurologick povahy ne ten, kter je vlastn ostatnm savcm, potom metaforou snad nejlpe vyjadujc vae ivotn prosted me bt odrazov mstek. V "domov" se tak stv jenom jakousi kuklou, jednm ze stadi, ktermi ve svm vvoji prochzte. Intencionln komunita se potom podob zchrannmu lunu, ve kterm nkolik odvnch a zmnm otevench du opout lo pedchozch generac, odr se od n a vydv se na cestu objevovn novch horizont. Nae kuchyn se stala runm prsekem, mstem, kde se neustle kiovaly filozofick a vdeck informace. Toho podzimu ili v Cambridgi Alan Watts a jeho ena Jano, a ti k nm asto pichzeli veer na nvtvu. arodj Alan si kolem sebe drel cosi jako dvr, pil jako duha a soukal ze sebe spousty historek o bjeslovnch roziovatelch vdom z dvn minulosti. Hle, ztlesnn stn tradice pedvn moudrosti. Alan vyprvl pbhy o velkch mysticch historie, jako teba o rusk okultistce Madame Blavatsk, kter erpala moudrost u duchovnch uitel v Tibetu a byla zakladatelkou teosofickho hnut na sklonku 19. stolet; nebo o Annie Besantov, kter uila indick mysticismus a takzvan Tajn doktrny; o Krinamurtim,

tom elegantnm mladm brhmanovi, kterho Besantov oznaila za novho mesie a kter, na vrcholu sv popularity, ml dostatek zdravho rozumu, aby se tto pochybn pocty zekl. Byl jsem tmito okultisty fascinovn, ale zrove jsem si uchoval svj skeptick odstup k nim jako k lidem, kte si nrokovali zzran, milovali tajnstkstv a skrytost, spolhali se na lehkovrnost svho okol a odmtali, ve sv pevn vtin, vdu. O indickch guru a svatch much Alan moc nemluvil. Zdlo se mu, e jim chyb humor a e jsou pli autoritt. Obas z legrace napodoboval nabubel anglo-indick zpsob mluvy tchto svatch mu, naklnje hlavu k rameni v gestu plnm samolibosti: "ram bez guru je jako lo bez kormidla." Ale nejvc mne fascinovaly Alanovy pbhy o G. I. Gurdjieffovi, sfickm mystikovi rusko-armnskho pvodu, kter uil vitln duchovn vdu plnou smyslu pro humor. Gurdjieff vyzval hledae duchovna, aby studovali cestu meditace stejn jako cestu jogn i fakr, ale pedevm hlsal, e nejinnjm zpsobem zven inteligence a kontroly mozku je cesta tvrt: povn drog. Alan znamenal maximln pnos a pouen i v jinm smyslu. Byl nm vzorem filozofa-gentlemana, kter nen pslunkem dn byrokracie a nepat k dn akademick instituci. Napsal a vydal vce knih, je ovlivnily spolenost, ne kterkoli jin orientalista na doby. I kdy by mohl strit do kapsy kadho profesora s definitivou, vyhbal se statutu akademika a zstal nezvislm putujcm mudrcem, vydlvaje si na ivobyt bezprostedn zhodnocovanmi plody svho nesmrn plodnho mozku. Byl totlnm filozofem na pln vazek, a to ve svch slovech i inech. Watts ns nauil dlit mystiku na dv sti, na trudnomyslnou a na duchaplnou. Od t doby jsem ji napod zstal rezervovan ohledn farizejskch uitel zakldajcch koly a hierarchie a vymlejcch rituly po vzoru institucionalizovanch nboenstv. Zpadn vdeck jga, na jejm vzniku jsme se chtli podlet, se musela obejt bez tajnstkstv, byrokracie, hierarchie mistr a uednk, dogmat i rigidnch ritul, a musela bt schopna vyuvat experimentlnch metod, aby mohla kadmu zpstupnit to, co bylo po stalet zahaleno roukou okultismu. 1946, Berkeley, Kalifornie Nae prvn dt se narodilo 25. z 1947. Byl jsem v nemocnici po Mariannin boku, abych j poskytl tchu v jej tk chvilce, kterou nakonec ulehily medikamenty. Odvezli ji na porodn sl. Za pl hodiny se otevely dvee a ven vyel doktor se irokm smvem. Gratuluji! Mte krsnou holiku. Zavedl mne do mstnosti pro novorozence. Skrze sklenn okno jsem v nru sestiky spatil droboukho novho lovka, kter se na mne dval mma vlastnma oima. Pot, co Marianne pijela se Susan dom z porodnice, objevil se muiv problm. Kdy matka nabdla dtti prs, vzalo si jen mal douek mlka a zaalo zkostn plakat. Asi po tdnu, kdy toto trpen ne a ne skonit, el jsem do obchodu a nakoupil vechny ty vymylenosti uml vivy. Susan

pijala lhev s dychtivost. Ale Marianne u nebyla jako pedtm. Vesel a samostatn mlad ena se v dsledku imprintu matestv zmnila ve vrnou kopii sv matky, v osobu rozmrzelou, introvertovanou, pehnan zvislou. A ze mne se stal piinliv otec-robot, svdomit snejc do hnzda tun ervy. Dva roky po Susan piel na svt n hezk a zdrav syn. Dali jsme mu jmno John Busch Leary, v marn snaze udlat radost Marianninu otci. Tentokrt jsme se na problmy s kojenm pipravili u pedem. Kdy se Jack odvrtil od prsu, nabdli jsme mu okamit kojeneckou lhev. Susan na novho bratka rlila a hned od potku mezi obma dtmi vzniklo napt, kter mi mlo bhem dalch let pinst spoustu zrmutku. Po Hiroim ovldl cel svt strach z atomovho konfliktu. Marianne neustle trpla zkost, e k nuklernmu holocaustu by mohlo dojt prv v dob, kdy jsem v prci a e bychom tud nebyli spolu v okamiku smrti. Volvala mi proto obas na kliniku a prosila, abych pijel dom. Marianne se postupn vc a vc stahovala z okolnho svta. Tak jsme u nebyli od sebe tak neoddliteln. Mn zabraly dva nebo ti veery v tdnu rzn schze a Marianne zstvala doma sama. O vkendech jsme pak podali tk pijatiky s pteli. Bez vtho zjmu jsem pokraoval ve svm postgradulnm studiu a chodil na rzn klinick praxe, ale vtinu svho asu jsem vnoval svmu politickmu angam na stran liberl. Stal jsem funkcionem Vboru americkch vetern (American Veterans Comittee), organizace, kter bojovala za vc integrace ras a menin, mru a ekonomick spravedlnosti. Zdili jsme mezirasov klub vetern, zaloili liberln noviny, postavili rasov smen softbalov tm a vniv lobovali pro kadou prv aktuln liberln kauzu. Mj entuziasmus byl nepehldnuteln a vimli si ho i nrodn vdci AVC, co byli lid z Ivy League jako Franklin Delano Roosevelt mlad, Gilbert Harrison, Michael Straight, Charles Bolte a Cord Meyer mlad. Z sted k nm poslali emisary, jednm z nich byl napklad Richard Bolling, pozdj kongresman za stt Missouri, kter mi dvrn sdlil, e hlavnm kolem, kter si vdcov AVC stanovili, nebylo ani tak pracovat ve prospch vetern a za liberln politick program, nbr demaskovn a vyhnn "rudch", kte infiltrovali organizaci. Vbec to bylo blzniv obdob americk historie. Mnoho vzdlanch a inteligentnch Amerian nevhalo po uritou dobu vkldat spoustu sv energie do podpory Sovt. A naopak mnoho intelektul a upmnch idealist bylo fanaticky posedlch paranoidn atmosfrou studen vlky. Mne odpuzovaly ob tyto skupiny, kter otrocky koprovaly politiky star generace, a levicov nebo pravicov, a vydvaly bombastick rezoluce ohledn globln politiky, stien vesms tak, aby se lbily jejich mentorm. A tak kdy se Cordu Meyerovi a jeho klice podailo zredukovat liberln idealismus na frakn potyky a tahanice, vrhl jsem se naplno do psychologickho vzkumu. Jakoto postgraduln aspirant jsem musel strvit tyi roky na praxi na klinikch a v psychiatrickch lebnch. Tady mne ekala dal deziluze. Zdlo se mi, e mnoh diagnostick a terapeutick metody a

postupy byly vymyleny jenom proto, aby se pacienti s duevnmi poruchami, na kter byly aplikovny, ctili jet bezmocnj. Vrcholnm bodem v provozu psychiatrickho pracovit byl ritul zvan shromdn personlu. Pi nm se celebranti rozesadili kolem obdlnkovho stolu, v jeho ele zasedl pedsedajc, psychiatr s nejvy hodnost, obklopen MUDry ve vkonnch funkcch. Nsledovali psychologov s pouhm PhDr. a na konci stolu sedli sociln pracovnci, povtin rodu enskho. Sociln pracovnk pednesl kazuistiku pacienta opepenou njakmi tmi klepy. Pak psychologov shrnuli vsledky psychodiagnostickch test. Nakonec udlali definitivn rozhodnut o pacientov osudu psychiati. Tovar, kterho se toto zpracovn tkalo pedevm, toti pacient sm, byl ovem z tto vmny informac zcela vylouen. Tato hodnocen se vyznaovala naprostm nedostatkem elementrn vdeck objektivity. Kad klinik ml tendenci donekonena opakovat sv oblben diagnostick epiteta. Jeden napklad objevoval v kadm latentn homosexualitu; jin vnoval vekerou svou pozornost potlaenm incestnm impulsm. Tyto svvoln kabinetn procedury nejene pacientm nepomhaly, ale navc pro n byly nanejv poniujc. Nebyl jsem s to pochopit, pro by ke klinickm posudkm nemly mt pstup prv ty osoby, jich se tkaly a kter mly skutenou potebu se s nimi seznmit. Kdy jsem jednou navrhl, aby pacienti dostali monost nahldnout do klinickch zznam o sob samch, propukl skuten poprask. "No, ale to by v nich mohlo vyvolat zmatek, mohlo by to bt pro n nebezpen," vyprskl jeden doktor. "V tom ppad by bylo eenm," ekl jsem, "aby se tam nepsalo o pacientovi nic, co by nebylo podloeno fakty a nemlo konstruktivn charakter. Dokonce i tehdy, kdy si myslme, e pacient je skuten vn nemocn... ml by to bt pedevm on, kdo se to dozv. Zamlovn tchto ivotn dleitch informac vyvolv prv tu paranoiu, kterou potom diagnostikujeme." Chtl jsem, aby se i z psychologie stala objektivn disciplna, tak jako je j teba fyzika, zabvajc se mitelnmi pohyby stic v asoprostoru. Strvil jsem nkolik dn ve fyzikln knihovn a tam mne napadlo een. Uvdomil jsem si, e kad jednotka lidskho chovn - kad gesto, mylenka, slovo, - me bt definovna jako svho druhu stice s jistm smrem, rychlost, silou. Tak jsem v prbhu tetho roku mch postgradulnch studi zaal hledat prosted, kde by bylo mon sledovat a mit lidsk interakce podobn jako pohyb navzjem se srejcch nuklernch stic. Ve fyzice se pstroj, kde se sticm udluje zrychlen, kde jsou vytrhovny ze sv atomov struktury a kde lze zaznamenvat a mit jejich drhy, nazv cyklotron. J jsem ml pocit, e je teba vytvoit jaksi psychlotron jakoto msto, kde by bylo mono uvolovat lidsk elementrn stice, zrychlovat je do stav zven intenzity a zaznamenvat jejich pohyb a interakce. Nevdl jsem ovem, jak vyvolat stav douc intenzity v lidskch bytostech, tak asto polapench v pastch inhibujcch socilnch situac. Nkde na okraji na profese se u objevovaly prvn pokusy o skupinovou psychoterapii, ale ta byla veobecn povaovna za pli radikln a riskantn, navc naruujc posvtn vztah lka-pacient. Umonit neurotickm pacientm

schzet se ve skupinch a diskutovat o svch problmech, to dvalo klinicky kolenmu analytikovi v roce 1948 asi takov smysl, jako kdyby se dovolilo pacientm na chirurgii operovat jeden druhho. J jsem se vak nemohl zbavit pocitu, e prv skupinov terapie me vytvoit onen efekt psychlotronu, kter by nm dal monost studovat kolize v lidsk interakci. Ml jsem v myslu jednotliv sezen skupinov terapie nahrvat, pepisovat verbln interakce a vytvoit schma klasifikace jednotek lidskho chovn, podobn, jak vypracoval Mendlejev pro chemick prvky. Tento pln samozejm narazil na vemon byrokratick obstrukce. Zpotku jsem nemohl najt jedinou ctihodnou kliniku, kter by dovolila postgradulnm studentm vst sezen skupinov terapie, a tm mn je nahrvat. Tento problm se vyeil tak, jak se to s podobnmi problmy obvykle dje, prost tm, e jsme se obrtili na organizaci vn establishmentu. Tou byla v tomto ppad Crkev unit v Berkeley, kde byl vkonem duchovn sprvy poven pastor J. Raymond Cope, lovk inteligentn a prudk, neberouc si servtky. Kdy se pastor Cope setkal s touto vzvou, rozhodl se, e udl nbor student z ad svch oveek. Avak aby bylo mon rozjet takov projekt, byla nezbytn dal pomoc. Proto jsem se domluvil s dalmi dvma postgradulnmi studenty, e vypracujeme doktorskou disertaci spolen, ve skupin. Tm jsme poruili dal akademick tabu. U disertac na Ph. D. se pedpokldalo, e to budou individuln cvien pod psnou superviz vedoucho prce jakoto garanta fakulty, a nikoli jaksi skupinov podniky navc provdn v kostele. Na hlavouny na katede neudlal vbec dn dojem argument, e napklad ve fyzice cel destky postgradulnch student p sv prce s pouitm dat z jedinho reaktoru. Pomoci se nm nakonec dostalo od dvou profesor, kte se na katede psychologie tili povsti jakchsi outsider: od Hugha Coffeyho, vyhlenho radikla stavu, a od Jean Walker McFarlanov, jedin eny iroko daleko, kter disponovala jakousi politickou moc. Zkuenosti z tohoto postgradulnho vzkumu jsem si zobecnil do nkolika pouek, kter mi byly pozdji velice uiten pi prci na harvardskm drogovm projektu. Pravidlo slo jedna: sna se pracovat s vlivnmi ednmi initeli na okraji systmu. Pravidlo slo dv: vyuvej vemon prestie instituce, zrove vak zstvej co nejvce vzdlen od jejho centra. A konen pravidlo slo ti: hledej a nachzej uvnit systmu individualisty psn si chrnc sv soukrom, a vyuvej jich ke sv ochran. Zima 1962-1963, Harvardova univerzita Zatmco rodinn ivot v na mnoharodinn domcnosti pmo vzkvtal, pracovn zleitosti se nevyvjely zdaleka tak radostn. Vtina z naich koleg na katede psychologie stle nebyla s to brt nai prci na problematice zmn mozku zcela vn. Nebyla to jen otzka profesionln kredibility. Vichni v na skupin mli Ph. D. a v puritnsk tradici americkho vzdlvacho systmu se pohybovali jako ryby ve vod. Samozejm jsme hrli onu hru na akademick stupn, stejn jako jsme ctili tradin tmata vdeckho vzkumu. Osobn ns mli vichni docela rdi a respektovali ns. Na co vak rozhodn pistoupit nemohli,

bylo to, e nae nov tma vbec existuje. Co vc, profesionln jazyk, kter jsme vichni sdleli, vbec neznal pojmy pro oznaen typ dat a daj, kter byly vsledkem naich experiment. Zmnn stavy vdom jakoto kategorie prost v psychologii t doby neexistovaly. Byl to typick ppad onoho dobe znmho tunelovho vidn, kter odedvna svazuje akademick mylen. Naemu image asi rovn nepomohlo, e projekt zaal pitahovat studenty i pedagogy ponkud esoteritjch obor. V seminrn pracovn naeho stediska pedvedl napklad velkolepou demonstraci hatha-jgy a svch psychomotorickch schopnost jeden z naich host, Swami Vinudananda. Odn pouze ve sv bedern rouce, provedl brilantn stoj na hlav na konferennm stole. Mon to byl vbec prvn stoj na hlav na Harvardu. Pravideln se u ns zastavovala guru Vdanty Gajatri Devi, aby s nmi realizovala daran, komunikaci duchovnch obsah, a nkdy s sebou pivedla nkolik svch bohatch stoupenc z bostonsk rezidenn tvrti Back Bay. Ti, zdlo se, byli pjemn vzrueni nam typem experimentln jgy plnm vln, jako jm naopak byli nai konzervativn kolegov konsternovni. Zatmco vt st akademick obce se pokouela ze vech sil nebrat ns pokud mono na vdom, snailo se ns dostat pod kontrolu tch nkolik psychiatr, jejich prce byla financovna z federlnch zdroj. Studiem zmnnch stav vdom se zabval napklad Stanley Krippner, kter absolvoval sv prvn drogov sezen v naem stedisku. Pozdji se stal pednm americkm odbornkem na studium psychickch fenomn v zemch za eleznou oponou. Martin Orne, dal vynikajc vzkumnk v oblasti vdom placen CIA, byl obas k vidn v na kuchyni, kterak tam popj kvu a klade vem kolem inteligentn otzky tkajc se srovnn psychickch stav, vyvolanch drogami, a hypnzy. Jednoho podzimnho veera mi volala Mary Pinchotov, moje tajemn nvtvnice z Washingtonu. "Mohl byste za mnou okamit pijt do hotelu Ritz, pokoj 717?" U dve pokoje jsem se na moment zastavil, abych si zastril koili do kalhot a rukou prohrbl vlasy. Pak jsem vstoupil, a Mary, okouzlujc jako prvn, mi pokynula rukou smrem ke stbrnmu kbelku s ledem, ze kterho vykukovala lhev ampaskho Dom Perignon. "Pijela jsem oslavovat," ekla. Trochu jsem zatepal lahv, aby la ztka lpe ven. "Take vae psn tajn milostn afra se vyvj dobe?" "Ale ovem. Vechno jde skvle. A vlastn na vech frontch. O detailech se samozejm nemohu it, ale zd se, e lidi na vrcholu pyramidy ve Washingtonu zan vzruovat monost dostat se do transu. Divil byste se, jak jsou nkte z tch hlavoun rafinovan a nron. A jejich eny tak. Zkoum dt dohromady malou skupinu lid, kte maj opravdov zjem nauit se, jak do toho jt." "No prosm. A j jsem si myslel, e politiky nic jinho ne moc nezajm." "Muste si uvdomit, jakkoli nepravdpodobn se vm to me zdt, e ve Washingtonu je skuten spousta velice inteligentnch lid. Zvl te, za tto administrativy. Pro n moc skuten je dleit. A tyto drogy uritou moc dvaj. Vdy o tom to cel je. O osvobozen mysli."

Nathla ke mn ruku, v n drela sklenku, a j jsem j dolil ampask. "Pro chlapky, kte to vedli, byla a dote kontrola americkho vdom nm velice jednoduchm. Poslunost byla lidem vtpovna u ve kole. Z radiovch a televiznch st se pak na n valila pln zplava konformity." "Nepochybn," souhlasil jsem. "Mon nevte, e disidentsk organizace pslunk akademick obce jsou tak pod kontrolou. CIA sama zakld radikln noviny a asopisy a d je prostednictvm svch zakonspirovanch agent." "Ale prosm vs, Mary," ekl jsem. "To zn jako naprost paranoia." Mary si lzla ampaskho a zavrtla hlavou. "Rozhodn mne nenapluje dnm potenm bt tm, kdo vm etrn sdluje nepjemn zprvy. Vzpomnte si na AVC, na ten liberln spolek vetern II. svtov vlky, jeho lenem jste po vlce byli vy? Tak to cel spustila tak CIA. Stejn jako Teddy Roosevelt rozjel Americkou legii po I. svtov vlce. Pamatujete se na toho vaeho liberlnho ptele Gilberta Harrisona? Prv on to byl, kdo vyhnal radikly z AVC. A pozdji koupil od dalho vaeho hrdiny, Michaela Straighta, ten rdoby pokrokov New Republic. A vte, pro Michael Straight podporoval v prezidentskch volbch Henryho Wallace? Aby pethl liberln volie od Trumana." "Jak to vechno vte? Jak vte, e jsem znal Michaela Straighta?" "Musela jsem na vs vythnout ta fakta, abyste mi vbec vnoval pozornost. Klasick zpravodajsk trik. Mohla bych vm vyprvt stovky podobnch historek." Znovu ke mn nathla skleniku. Naplnil jsem ji, vyprzdnil svoji a tak si nalil. V hlav se mi vechno motalo. "A hdejte, co tyhle chlpky nejvc zajm prv te?" "Drogy, pedpokldm." "Pesn tak. Ped nkolika lety byli pln posedl pedstavou, e Sovti a an pouvaj na nae vlen zajatce v Koreji brainwashing za pomoci LSD a meskalinu, aby je pimli k dezerci." "To rozhodn nen vylouen. Z toho, co vme o vlivu mentlnho nastaven a prosted, je zejm, e mysl tm kadho lovka lze zmnit v jakmkoli smru." "V jakmkoli smru?" "Mte-li aspo minimum informac o osobnm ivot dotyn osoby, mete po dvou tech sezench doshnout toho, e i ten nejkonvennj lovk je schopen provst neskuten ohavn vci." "Pedpokldejme, e i ta osoba sama chce pomoc brainwashingu doshnout uritch zmn... e zkrtka chce zmnit sebe sama." "Pak je to jet snadnj. Nae vsledky to potvrzuj naprosto nezvratn. Zmnit svou mysl, to jest rozvinout a fixovat nov stav reality, je vc pomrn jednoduch a pmoar. Ovem zmnit svou mysl je jedna vc. A zmnit vnj svt tak, aby odpovdal va nov vizi, je pro ns..." s jistmi obtemi jsem hledal sprvn slovo, "utopisty stejn obtn jako pedtm." Mary zatleskala jako holika, kter m narozeniny. "Utopist! To je bjen. O tom to cel je, nebo ne? Vytvoit lep svt." Sedla si vedle mne a vzala m za ruku. "Navrhuji, abychom uzaveli dohodu. Jako jeden utopista s druhm.

J vm eknu pr dleitch vc o vs a naopak." "Co chcete vdt?" Zasmla se. "Dovolte mi, abych zaala j. Jeliko vzkum drog je pro vzvdn sluby v tto zemi zleitost pmo ivotnho vznamu, dovol vm pokraovat s vaimi experimenty za pedpokladu, e kolem toho nebudete dlat rozruch. Vy vlastn pokraujete ve vzkumn prci, kterou se CIA snaila dlat u v 50. letech. Take oni budou naprosto spokojen, e to dlte za n. Ovem dokud se vm to nevymkne z rukou." "Co pesn myslte tm ,nevymkne z rukou'?" "Timothy, pemlejte trochu. Jste jednou z figur ve Velk he. Zmna mylen je klem k moci. Budou se k vm chovat asi stejn, jak by Sovti zachzeli s njakm nuklernm fyzikem s liberlnmi idely teba ohledn obanskch prv. Oni vm ty vae utopistick fantazie nebudou zakazovat, protoe vd, e vdci a kreativn lid vbec maj tendenci zastvat svobodomysln nzory. Budou vs prost dret na hodn dlouh hedvbn e, a to do t doby, ne vs napadne zat burcovat masy." "Fajn, budu se snait nebouit davy. A co mohu udlat pro vs?" "ekla jsem vm to u, kdy jsme se setkali poprv. Chci se nauit dlat brainwashing." "To zrovna nezn tak, jak by se na dmu sluelo." Propukla ve smch. "Pokud bych byla schopn nauit eny a milenky dleitch lid ve vld, jak z tch lid udlat utopisty... do prdele, Timothy, copak nevidte, co bychom mohli dokzat?" "A co vlastn?" "Mohli bychom dlat v mnohem vtm mtku to, co vy u dlte se svmi studenty. - Toti vyut ty drogy k osvobozen lid. Ve prospch mru, ne pro vlku. Mohli bychom uvst do transu cel kabinet. A Sent. Nejvy soud. Musm to vysvtlovat jet dl?" Jej nvrh ml v sob nco, co lovku nahnlo strach. Ale kdy jsem se trochu zamyslel, musel jsem uznat, e to nen zase a tak vzdlen od toho, co jsme si my na Harvardu pedstavovali jakoto mon cl naeho psychedelickho vzkumu, kdy jsme ve svch pracovnch zvolna nartvali architekturu svta budoucnosti. Mimodk jsem se podval do okna a spatil v nm svj obraz: dvaatyicetilet mu, kterho lkaj do jakhosi feministickho spiknut, jeho clem je zmnit mylen vedoucch pedstavitel Spojench stt a obrtit je na vru v ideu svtovho mru. Mary se nathla na postel, spokojen s dojmem, kter na mn udlala, oekvajc moji odpov, vdouc dopedu, e budu souhlasit. "Fajn. Co ode mne chcete? Drogy?" "Trochu pro zatek. S naimi konexemi jsme schopni zskat jich tolik, kolik potebujeme. A jet dost i pro vs. Hlavn potebuji poradit, jak vst sezen. Jak zvldnout problmy, kter mohou vzniknout." Nsledujc tyi hodiny jsem j dval nalejvrnu ohledn veden psychedelickch sezen. Vznam mentlnho nastaven a prosted. Dleitost koncentrace. Pak pinesla pokojov sluba dal ampask a nco k veei, nae jsem ji odvezl na Loganovo letit k nonmu letadlu do Washingtonu. Nsledujcho dne jsem j poslal balk zprv a zznam ze sezen. Jeliko jsem j musel psahat, e budu mlet, neekl jsem o tom nikomu krom Michaela Hollingsheada.

Hlavnmi vzkumnmi koly, kter na ns ekaly t zimy, byla analza materil zskanch bhem letnch studi, pokraovn vzeskho projektu, vcvik novch ldr sezen z ad postgradulnch student a zahjen plnho provozu naeho Zkuenostnho psacho stroje. ZPS jsme zkonstruovali za tm elem, aby bylo mon zvldnout i ty aspekty proitku mozkovho urychlen, kter "slovy nelze vyjdit". Pokusn osoba mla dostat monost oznait jakoukoli rovinu vdom, by by ji i nebyla schopna okamit vyjdit slovy, tm, e by zmkla odpovdajc klapku naeho psacho stroje. Tento signl by se zaznamenval na otejcm se bubnku, podobn jako se zachycuje graf prbhu teploty na meteorologickch stanicch. Po skonen sezen, kdy vdom u pracuje na ni obrtky, mla by pokusn osoba dostatek asu vrtit se znovu ke svmu zznamu a dopodrobna a pesn popsat sled udlost. Abychom dokzali identifikovat rzn rovn vdom (to znamen vyvinout zcela nov software), museli jsme si poloit adu otzek ohledn mozku jakoto biocomputeru. Jak je vlastn programovn? Ke kterm okruhm je mon zskat pstup? Jakm zpsobem tyto okruhy pispvaj ke konfigurovn reality, ve kter ijeme? Od m prvn zkuenosti s houbami bylo mm hlavnm a trvalm kolem na poli filozofie pokusit se najt odpovdi na tyto otzky. Byli jsme schopni rozliit osm rovn vdom: patologicky nehybn i stuporzn, emocionln, symbolick, somatick, sensorick, bunn, molekulrn, mimotln. Pro kadou rove bylo nutn vytvoit speciln jazyk. Pro emocionln a symbolickou rove, kter se pomrn snadno otevraly verbln deskripci, jsme mohli vyut promnnch, kter jsem vyvinul pi svm vzkumu v Berkeley. Sensorick, bunn a molekulrn vize si ovem daly jazyk nonverbln. Take jsme poshnli rzn filmy a diapozitivy biologickch prepart, poskldali je jeden pes druh a vytvoili tak nejrznj multiplikovan obrazy. Objednali jsme si tak zvteniny snmk zachycujcch bunn aktivity. Vsledkem bylo, e na stnch naich pracoven i obvacho pokoje mokvaly a posunovaly se technikolorov bakteriln pulzace a setkvali se na nich vemon prvoci. Nejvt novinkou vak bylo vytvoen auditivnho slovnku. Zaloili jsme fonotku, v n jsme mli zznamy tlukotu srdce, zeslench mozkovch vln, rznch elektronickch zvuk, kapilrnho proudn, dunn pi pdu lavin, oddechovn pi nmaze, erotickch sten, projev radosti (normln), projev radosti (zven), voucch dav vyjadujcch neptelstv (ve 24 jazycch), cinkn pokladny v obchod, zvuk vydvanch abkami prskavkami, pazvuk pi souboji o m v americkm fotbalu, huen pboje a pskn velryb. Podailo se nm vyvinout, by jen v hrubch obrysech, jazyk pro externalizaci aurlnch panoramat, kter jsou soust provn v okamicch transcendence. Tyto nov lingvistick nstroje dlaly na nae nvtvnky znan dojem. Tm kadho tak i onak trochu vyvedlo z mry, kdy byl vystaven psoben zptn vazby tlovch obraz. Nkter slab povahy, jsouce konfrontovny s dosud nepoznanmi, pesto velmi intenzvnmi sensorickmi a neutrlnmi zznamy siln osobn povahy, nezvldly beze zbytku situaci a my jsme jim pak museli pomoci vyvrvorat z mstnosti s pocity lehk nausey.

Znan sil jsme vnovali tomu, abychom vytvoili takov prosted, v nm by bylo mon odpoutat se od loklnch svtskch zleitost a otevt se novm dimenzm. Pesn o to nm lo i pi konstrukci na Komory asu. K jednomu z pokoj pilhala stedn velk mstnost slouc jako pracovna. Jej dvee jsme napevno zatloukli a stnu v obvacm pokoji jsme znovu vytapetovali tak, aby nic neprozrazovalo jej existenci. J jsem pak oknem vlezl do tajn pracovny a elektrickou pilou vyzl do devn podlahy tvercov otvor o stran asi jednoho metru. Do mstnosti byl potom pstup tmto otvorem ze sklepa po ebku vedoucm temnm tunelem. Stny i strop komory jsme pokryli kamrovmi tkaninami z Indie s abstraktnm esovitm i bunnm vzorem. V sti mstnosti vzdlen od vchodovho otvoru trnila usmvajc se bronzov soka Buddhy, osvtlen svkami v ozdobnch svcnech. Tu nm velkoryse vnovala Peggy Mellon Hitchcockov. V tto tajn komnat, jaksi modern verzi skre Toma Sawyera, nebylo tk zapomenout, za pomoci drog nebo jen tak, kde se vlastn nachzte, v kterm dom anebo vbec na kter planet. Byla to jaksi ran verze izolanho tanku, zazen, kter se v psychologickm vzkumu pouv k navozen pocitu totln izolace. Experimenty v komoe asu nebyly ovem pro kadho. Obas ns pichzel navtvit Charlie Mingus, vlekl s sebou svou basu a hmal hned u vchodovch dve, pln svch ndhernch paranoidnch viz. A pak si sed za piano, zabrnk nkolik jazzovch improvizac a tu se mu zachce cestovat v ase. Ale a ho s nesmrnm heknm zvedme a tlame jak chceme, jeho mohutn neohraban postava otvorem do komory neprojde. To Jean Houstonov byla mnohem prunj. Prv j udlili njakou dramatickou cenu na off-Broadway a zskala tak doktort z antropologie, a tak hoela touhou podlit se s nmi o sv mylenky ohledn zmnnch stav. Proplouvala domem jako krlovna a recitovala historick monology - Alexandr Velik u egyptskch pyramid, pak za noci na moi ernm jako inkoust cestou na Krtu, nakonec pi st kaln lutho Nilu nedaleko msta nesoucho jeho jmno. Strnula vdycky v pze pipomnajc egyptsk basrelify a recitovala slavnostn strofy pln mystiky, nae ns provdla vesoviti u Stonehenge za noc, kdy je msc v plku. Ona byla prvnm pkladem onoho novho plemene emancipovan eny, se kterm jsme se setkali. Sama sebe pedstavovala v roli krlovny filozof a my jsme se j jakoto takov koili. Na rozdl od filozof, kte nm radili, abychom nae vzkumy drog ovlivujcch mozek udreli v rovin intelektulnho elitstv a soukrom, vila Jean, e vda, nikoli nboenstv, je tou instituc, kter me zajistit, aby se uvn psychedelik stalo zleitost bnou a kadmu dostupnou. Rzn ty musk tajn spolky a kliky, to nebylo nic pro ni. Nepestvala na ns nalhat, abychom s celou vc vyli poctiv na veejnost, piem naprosto odmtala onu klidnou nehybnost a antivdeck podtext tak typick pro vchodn nboenstv. "Co to m vlastn znamenat, vechno to enn o bratrsk lsce, ten kvaziorientln mysticismus? Veobjmajc lska, agap, ale tryskem! Vdci,

samozejm mui, vezmou drogy, posad se do lotosov pozice a moude zraj jeden na druhho." Jean pojala zmr zskat pro nai vc co nejvce renomovanch vdc a zapojit je do programu uvn drog ovlivujcch mozek. Jej tvrdohlav, tak typick americk zdrav rozum ns nasmroval zpt k tradici Williama Jamese. Zpadn logika, zpadn optimismus, zpadn empirie, zpadn drogy. O to tu belo. Fakticky se Jean Houstonov k naemu projektu nikdy nepipojila. Byli jsme pro ni pli mkc, pli ochotn ke kompromism. Ale jej vliv na ns byl siln. Mezitm se n vzkumn tm inil. Vichni jsme piln publikovali lnky v odbornch asopisech a obeslali svmi pspvky vdeck konference. Na nai prci se jezdily dvat delegace vzkumnk doslova z celho svta. Neustle ns pronsledovali nai intern studenti, po drogch pmo posedl. Ve tetm roce vzkumu cel univerzita pmo vela drogovm vdomm. A kdy jsme je my puritni odmtali uvst do transu? dn problm. Sehnali si drogy v Bostonu nebo v New Yorku. Nkolik podnikavch student chemie si zdilo laboratoe doma a vyrbli si tu vc sami. Drogov epidemie enouc se Cambridg se povtin jevila jako benign. Stovky harvardskch student se snaily o rozen vdom, provali vize, etli mystickou literaturu, psali zajmav eseje o svch zkuenostech. V podstat se zdlo, e by jim to mohlo bt ku prospchu. Pleitostn ovem dolo k nkolika nehodm a ty nevyhnuteln vzbudily zjem ad. Ti lid, kterm se to stalo, se okamit hnali na njakou psychiatrickou kliniku a tam bez dechu vyprvli o svch patnch tripech. Jejich barvit historky o zmnnch stavech okovaly lkae, kte s drogami nemli zkuenosti. "kte, e jste ml pocit jako by se vae tlo rozplvalo v baznu plnm medu? Psychotick mylen." Nkolik student odelo ze koly a vypravili se na pou na Vchod, aby tam na bezch Gangy studovali jgu: z naeho pohledu to nebylo nutn patn een, ale jejich rodie tm pochopiteln nadeni nebyli. Neposlali pece sv dti na Harvard, aby se tam z nich stali buddhov. Nejhor problmy ale vznikaly v dsledku chronick poteby student kadmu hned vechno vyklopit. A tak ti byst mlad lid po destkch telefonovali dom a oznamovali rodim, e nalezli Boha a odhalili tajemstv univerza. Nae si rodie stovali a pracovnci studijnho dohledu se stvali stle podrdnjmi. Harvardsk administrativa se ocitla v pkn lamastyce. Na jedn stran se snaila poskytovat pokud mono pevnou podporu naemu vzkumu, ktermu se dostvalo mezinrodn pozornosti, na stran druh ale byla vystavena tvrdmu tlaku a musela ns obtn hjit vi prudk antidrogov reakci. Nakonec se pracovnci studijnho oddlen rozhodli se se svm dilematem oteven svit Dickovi a mn. My jsme vyjdili pochopen pro jejich starosti a znovu jsme zaali pemlet, kde najt mn restriktivn prosted. Nastaly i dal problmy. Konzervativnj lenov akademick obce vyslali smrem k naim postgradulnm studentm a mladm asistentm zlovstn signl v tom smyslu, e by jejich karira mohla bt ohroena, pokud neperu sv kontakty s nam vzkumem. Tato hrozba byla vn, jeliko cel akademick profese

v podstat operuje na bzi osobnch kontakt, starch ptelstv a doporuujcch dopis. N star protivnk, profesor Brendan Maher, to v jednom rozhovoru se skupinou postgradulnch student vyslovil jasn. "Tohleto bran drog je te na univerzit mdn, ale je to blznivina, nco jako polykn zlatch rybek. Skuten oekvte, e dostanete doporuen na dobr msto, kdy se ve svm vzkumu vnujete tm vylomeninm dobrm tak pro kolky?" V tomto systmu starch kamard s definitivou nebylo obtn, aby postgraduln studenti, kte se nedreli v lajn a projevovali zjem o problmy, jim se dosud nedostalo veobecnho souhlasu a stly jaksi na sam hranici poznn, obdreli bryskn nlepku "cvok". Jak ukzal Kulm ve sv knize The Structure of Scientific Revolutions, tm vechny prlomy v intelektulnm poznvn byly dlem nonkonformnch individualist, vytlaench mimo stvajc establishment a operujcch nezvisle na jeho strukturch poznn.1) Star lenov na skupiny - Alan Watts, Houston Smith, Walter Clark, Dick a j - pociovali znepokojen nad touto hrozbou ohroujc nae mlad kolegy. Svolali jsme tedy schzku vech, kdo byli do vzkumu zapojeni, vetn jejich rodinnch pslunk. Do velk kuchyn v naem dom se ns nacpalo vce ne ticet. Lid sedli na sporku, na lednice, na kuchysk lince i na podlaze. Dick nastnil problm. Shodli jsme se na tom, e jakkoli jsme chovali sympatie a respekt k univerzit, nemohl bt tento penziont pro budouc vysok vldn ednky a kapitny prmyslu a obchodu nadle tm pravm psobitm filozofickch aktivist pipravench zmnit prakticky cokoli. estnm eenm tedy bylo odpoutat se od Harvardu a utvoit novou organizaci. Dick se vak rozhodl na Harvardu zstat. ikovn se mu podailo zskat sten vazek na katede pedagogiky, co mu pece jen ponechvalo pooteven dvee k zskn postu s definitivou. Krom lehk nostalgie jsem dn silnj emoce ohledn svho odchodu z univerzity nepocioval. Ostatn odchody se stvaly jednou z tch oblast, v nich jsem byl expert. S profesorem McClellandem jsem zstval v ptelskch vztazch a oba jsme byli rdi, e moje rozlouen je zdvoil a dstojn. Potom jsme vymysleli nzev pro n nov vzkumn drogov projekt: International Foundation for Internal Freedom (Mezinrodn nadace pro vnitn svobodu.) asem byla tato instituce znm spe pod svou zkratkou, ponkud sarkastickm akronymem IFIF. Nam clem bylo zdit po celch Spojench sttech s vzkumnch stedisek, v nich by se provdla vcvikov cvien s psychedelickmi drogami. Kad stedisko mlo mt ve svm tmu poradce a konzultanty z oboru medicny, psychologie a prva, kte by asistovali ostatnm lenm pi jejich przkumnch vpravch do vlastnho nitra. Vtni by byli pedevm umlci, spisovatel, pslunci rznch crkv a hledai smyslu ivota. Neurotiky a ty, kdo potebuj spe psychiatrickou pi, jsme chtli odkazovat na lkae. kolem celosttnho veden bylo vydvat vdeck asopis (tm se stala The Psychedelic Review, redigovan Ralphem Metznerem), zajiovat kvalitn drogy pro mstn stediska a organizovat letn pobytov dlny v Mexiku. Drogy, kter jsme ve vzkumu pouvali - psilocybin, meskalin, LSD byly v t dob stle jet legln.

S Dickem jsme napsali lnek do harvardskho Crimsonu, v nm jsme nastnili nae plny. Pak tu vc pevzaly bostonsk noviny a od nich tiskov agentury: Harvardt profesoi plnuj celosttn s drogovch stedisek. Publicita vzbudila pozoruhodnou odezvu. Bhem nkolika tdn nm vce ne tisc lid poslalo po deseti dolarech spolu s pihlkou k asti na projektu, a navc ns zavalili lavinou dotaz. Do kvtna 1963 jsme dostali pes 500 dost o ast na letnm programu, a z tchto adept neuronautiky jsme 300 pijali. Znovu to bylo Mexiko, kter se zdlo bt idelnm mstem pro nai doasnou hidru. Pedn mexick psycholog pracujc v oblasti prmyslu, Elliot Danzig a jeho ena Dolores, kte u dv vzali drogu s Georgem Litwinem, se ochotn nabdli, e v n prospch uplatn svj vliv v mstnch zleitostech. M kontakty s mexickmi psychiatry, kter jsem budoval lta, slibovaly solidn podporu lkaskch kruh. Rovn jsme mli k dispozici pimen finann prostedky, take jsme nkolik psychiatr mohli zaadit na nai vplatn listinu jakoto konzultanty. V dubnu jsem dostal dopis od jistho dr. Billa Brunella, organickho chemika pracujcho pro pivovar v Milwaukee. Brunell se ji sedm let zabval vzkumem drog ovlivujcch mozek a touil po pleitosti uplatnit sv znalosti. Pozvali jsme ho rovnou, aby piletl do Bostonu a strvili jsme dva dny s nm a s dalmi kolegy z harvardsk fakulty ekonomiky obchodu. Brunell uml vyrobit LSD, psilocybin a meskalin v komern vyuitelnch mnostvch. Navc ml zkuenosti se syntetizovnm aktivnch sloek dalch exotickch psychobotanik. Jedin, po em touil, bylo mt k dispozici laborato a dostatek finannch prostedk, aby mohl zahjit vrobu. J jsem ml podle plnu odlett do Mexika a tam zorganizovat prvn, politickou a lkaskou podporu. Rovn jsem ml uzavt dohodu s njakou pedn mexickou farmaceutickou firmou, abychom tam mohli pivst Brunella a dt mu prostor k prci. IFIF se mla stt sponzorem nejvt organizace na svt zabvajc se vzkumem a vrobou drog mncch mylen. Nai obchodn poradci pedpovdali, e bychom se do pti let mohli stt jednm z nejvtch producent drog na svt. Jeliko IFIF byla non-profitn organizac, mly bt veker zisky znovu investovny do programu vzkumu a vzdlvn. Vdli jsme, e n zmr nauit lidi rozumnmu uvn drog psob v roce 1963 stejn hrozivm dojmem, jak by vyvolala pouh zmnka o sexuln revoluci o generaci dve. Ale byli jsme pesvdeni, e spolenost se nakonec bude muset zhostit tto odpovdnosti, tak jako to v zjmu zdravho rozumu udlala se sexuln vchovou. Pipadalo nm naprosto logick, e nakonec budou lid sami vyadovat pouen ohledn rozumnho uvn drog. Nicmn v nsledujc dekd dolo k tomu, e byly vyhozeny miliardy na zcela zbyten a neinn programy potlaovn drog a drogov dezinformace. My jsme vdli u tehdy, e vcvik k odpovdnmu uvn drog je jedinou cestou k prevenci jejich zneuit. as mho odchodu z Harvardu se piblil a mn se zdlo sprvn napsat njakou poznmku na rozlouenou do Harvard Review, nbl

asopisu redigovanmu internmi studenty. Redakce se rozhodla na zvr kolnho roku vydat monotematick slo pod nzvem Drogy a mysl. Mezi redaktory asopisu byl i Andrew Weil, kter se ml pozdji stt svtovou autoritou v oboru rostlin vyvolvajcch zmny vdom. Pod souhrnnm nzvem "Politika expanze vdom" n lnek obsahoval nsledujc kapitoly: "Expanze a kontrakce je rytmem vesmru", "Star znm hra: vizion versus polda", "Hdka odvazka se sucharem m u nebav", "Smr postupu: vnitn svoboda","Kortikln vitamny: zapni se nebo vypadni", "Vizionsk automobil", "Kdo vlastn kontroluje nstroje svobody?" a "Pt svoboda: zmna vlastnho vdom". Vdycky m hrozn zajmalo, kolik z tch, kdo pispvali na vydvn Harvard Review, etlo tento lnek. Mimo jin v nm byly i nsledujc pase: Dovedete si pedstavit n souasn jazyk, v nm by chybla slova jako konvertibiln, akcelertor, transmise, General Motors, U. A. W., Standard Oil, dlnice, parkovac lstek, soud pro dopravn pestupky? Pro nai kulturu jsou to termny veobecn znm, a pece star generace je vnmaj spe jako njak mystick emblmy... Je mon, e se v nsledujcch dvaceti letech n slovnk, jm vyjadujeme sv psychick zkuenosti (zatm politovnhodn skromn), mnohonsobn roz, tak, aby pokryl i ty oblasti mylen a provn, kter dnes jet nejsou znm. A mon se za dvacet let i vechny spoleensk instituce transformuj v dsledku novch poznatk a vhled, kter pinese zkuenost rozenho vdom. Vzniknou spoleensk instituce nov, aby bylo mono zvldnout vrazov npor potencovanho nervovho systmu. Nkolik dn ped mm odletem do Mexika mi volala Mary Pinchotov. Ped tm jsem s n nemluvil nkolik tdn. Mohl bych ji zase navtvit v Ritzu? V jejm hlase bylo ctit napt. A ona sama tak nervzn byla. Veel jsem do pokoje a vidl jsem to okamit: dn perliv ampask, dn astn smvy. "Musela jsem vs vidt. Vci se dost komplikuj. Pokusili se m veejn zkompromitovat." "V souvislosti s drogovmi experimenty?" zeptal jsem se, lehce znepokojen. "Ne. V tomto ohledu jde vechno dobe. Jedn se o tu moji milostnou zleitost." Pela k telefonu. "Objednme si nco. Nemte hlad?" "Ne, jenom kvu. eknte mi, co se stalo." "Boe, m zat. Ve Washingtonu prv zu tvrd boj o moc. A jeden mj ptel v nm dostal nakldaku, ale skuten hnusnou. Prost udlal botu. Opil se a v mstnosti pln reportr zaal vykldat o m a o mm pteli." "Pedpokldm, e v ptel je enat." Such smch. "To by bylo to nejmen." "Byla kolem toho njak publicita? O dnm velkm skandlu ve Washingtonu jsem nic neetl." "To mi prv nahn hrzu. Nikde o tom nevylo ani slovo." "To je fakt hrozn," ekl jsem. "Nesmjte se, to skuten hrozn je. Nevil byste, jak dobr

spojen nkte z tch lid maj, a pece to nikdo nevybalil." Znenadn nkdo oste zaklepal na dvee. Oba jsme vyskoili. Ale hned jsme se podvali jeden na druhho a zasmli se. Kdy pokojov sluba odela, Mary pistoupila ke mn a objala m. "Prosm vs, nenechte se mnou moc vystrait. Na tom, co jsem vm prv vyprvla, nen vlastn nic zvltnho. Vdy jsem to v t mediln politice zaila stokrt. Ty zmanipulovan zprvy, vechny ty kamufle, dezinformace a pinavosti. Natst dky drogm se te mohu sthnout a dvat se, co se bude dt, sledovat celou tu hrzu. Te je mi jasn, e tak to zstat nesm. Ameriku nesmj dit vichni ti gaunei z doby studen vlky. Oni jsou pln blzni, doopravdy. Vbec neposlouchaj, co kdo k. Nikdy se nic nenau. Jsou pln posedl plnovnm tet svtov vlky. Nic jinho ne moc a kontrola je nezajm." "Ale prv do toho byste pece mla jt," ekl jsem. "Vy byste mla uvolnit jejich mylen." Mary se zastavila na svm pochodu po pokoji. "Ani nevte, jak mte pravdu. Dkuji. Znovu mi dvte nadji. Asi prv kvli tomu jsem vs chtla vidt." "Co kdybyste pijela letos v lt do Mexika a dala si tam trochu naeho intenzvnho vcviku? Stane se z vs jednika v brainwashingu, pinejmenm od dob Kleopatry." "Nenechte se unst," ekla sue. "U tak jsem dost kompromitovan. A vy byste si ml dt taky pozor. Ve Washingtonu je to te skuten ostr. Pokud bychom se to pokusili trochu uvolnit, je jist, e musme potat s reakc. Pokraujte v tom, co dlte, ale nenpadn, bez velkho hluku. Jakmile kolem vs bude pli velk rozruch, zavou vm hubu." Udlala efektn pauzu. "Anebo jet nco horho." "Jak se s vmi spojm?" "Telefonu ani pot nevm," ekla. "J navu kontakt s vmi. Ale opravdu, bute opatrn."2) Vzjemn si protiec pbhy jeho ivota ponechvaj jeho ran lta zahalena zvojem tajemstv. Absolvoval antropologii na Kalifornsk univerzit v Los Angeles a potom se vydal do Mexika, kde vstoupil do uen k amanm, relnm i imaginrnm, kte vyuvali halucinogennch rostlin. V roce 1968 vydal knihu The Teachings of Don Juan (esky Uen dona Juana), v n poutav vylil sv zkuenosti s peyotem a psilocybinem, kterch nabyl pod vedenm puntikskho, trochu paranoidnho a vbec ponkud pochybnho kouzelnka z kmene Yaqui jmnem don Juan Matus. Nsledovaly populrn knihy A Separate Reality a Journey to Ixtlan, kter byla pijata jako autorova doktorsk disertace. Castanedovy teorie o zmnnch stavech vdom skuten mohou mt pvod u njakho yaquiskho kouzelnka, akoli nen znm jedin dkaz existence dona Juana jako takovho. Ale ani skeptici se nemohli ubrnit obdivu ke Castanedov schopnosti piblit milionm ten problematiku odlinch realit. Ve sv knize The Eagle's Gift (1981) tvrd Castaneda, e doshl statutu a hodnosti kouzelnka. S tm by mnoz souhlasili. Pinejmenm se toti zd, e se mu podailo spn realizovat jednu z nejoslnivjch literrnch mystifikac celho dvactho stolet, demonstraci moci zenovho mistra coby vlenka

strancho se svta, kter je nicmn schopen stvoit si vlastn vesmr ke svmu prospchu a uitku.1) 20. Rj na Zemi Kvten 1963, Mexiko Dorazil jsem do Mexika s balkem penz od IFIF, pipraven realizovat n pln. Krok slo jedna: nael jsem prvnka, kter se specializoval na zleitosti chemickch spolenost. Krok slo dv: navzal jsem spojen s dr. Carlem Djarassim, biochemikem ze Stanfordu, kter v jedn mexick chemick laboratoi vyrbl ponkud kontroverzn, nicmn komern velmi spnou antikoncepn pilulku. Djarassi mi dal spoustu uitench rad. A tet krok: s dr. Brunellem jsme obeli nkolik velkch farmaceutickch spolenost. Brunell se ve svm oboru dokonale vyznal a nebetyn pevyoval mstn drogov experty. Ale jet vt dojem udlal na majitele tovren onen oekvan profit, kter realizace naich nvrh, bez nadszky oslnivch, slibovala. (Pozdji se ukzalo, e nae odhady byly jet velmi skromn a pedstavovaly pouh zlomek onch asi osmdesti miliard dolar, kter mly nenvykov revelan-rekrean drogy vynet kadoron podle daj z roku 1982.) Vem jsme neustle opakovali, e zkladn strategi je odpovdn distribuce drog. Jen lkai, kte pedtm proli vcvikem ve stediscch IFIF, mli mt prvo nov drogy pedepisovat, a to zase jenom lenm IFIF. Nae prudrie byla mimodn chvlyhodn, tm spe, e v roce 1963 byly psychedelick drogy stle legln a kad si jich mohl koupit jakkoli mnostv. Kolem Mexico City existoval prstenec americkch a vcarskch farmaceutickch firem vyrbjcch derivty amfetaminu a nejrznj narkotika. V diskusch s mexickmi psychiatry, politiky a obchodnky jsme neustle zdrazovali, e Mexiko m anci stt se novm vcarskem, bt prvn zem na svt produkujc psychedelika ve velkm. Ukazovali jsme jim seznamy vdc a intelektul, kte pislbili ast na vcviku v naich stediscch. S Brunellem jsme podepsali kontrakt s jednou spolenost vyrbjc drogy, v nm jsme se zavzali odebrat zkladn suroviny a materily a rzn speciln zazen. Detaily smlouvy dothli nai prvnci. Dle jsme obdvali s jednm vysokm vldnm ednkem, ktermu jsme nabdli msto placenho konzultanta. A pod dokola jsme opakovali nai hlavn zsadu, kterou byl peliv vbr a zodpovdn distribuce. V blzkosti Mexick univerzity jsme si najali nkolik kancel. Pak Brunell odletl zpt do Milwaukee, aby tam zadil njak sv zleitosti; ml se vrtit asi za msc a rozjet vrobu. S Oscarem, majitelem hotelu Catalina, jsme se dohodli, e zstane na mst tak dlouho, dokud mne neseznm s provozem hotelu; a potom po zbytek lta budeme u jenom svmi pny. V nsledujcch nkolika dnech se zaali sjdt studenti i lenov tmu a zahjili jsme pravideln vcvikov program. Jednoho odpoledne se pihnal na n pozemek dp zen velitelem pstavu. Krtkovlnnou vyslakou mne volali z Mexico City. Nalhav. Velitel m odvezl do sv kancele a z apartu, skrze praskot atmosfrick elektiny, jsem slyel hlas reportra Newsweeku. Richard Alpert a j jsme byli vyhozeni z Harvardovy univerzity. Co na to km? Zmohl jsem se jen na cosi dost

neomalenho v tom smyslu, e je mi ct, a e ti dva, kter to potkalo, jsou ti nejlep chlpci na svt. Velitel, sympatick chlapk atletick postavy, s jachtaskou epic na hlav, m vezl zpt do hotelu. "Dobr zprvy, seore Time?" ptal se panlsky. Pokril jsem rameny a rukou udlal takov to latinskoamerick gesto vyjadujc lhostejnost. Nathl jsem si plavky a plaval k motorov lodi zakotven v zlivu. Lehl jsem si na sluncem zalitou palubu a poslouchal, jak vlny pleskaj o trup lodi. Snail jsem se utdit svoje pocity. Moje prvn reakce: matku to velice rozru. Za druh: pro mn vlastn vyhazovali, kdy jsem pece ohlsil, e odchzm? Profesor McClelland byl pracovn mimo univerzitu a ve veden katedry ho zastupoval n star neptel Brendan Maher. Bylo zejm, e jeho zmrem je zcela ns zdiskreditovat. Vzpomnl jsem si na sv rozhovory s inspektorem O'Connellem a s Mary Pinchotovou a poctil jsem zchvv strachu o n mexick projekt. Druhho dne piel telegram od Dicka, kter zprvu potvrzoval. On sm se rozhodl nejet do Mexika a zstat v Bostonu, aby dil bouliv se rozvjejc aktivity IFIF. N vyhazov vzbudil velkou pozornost tisku, kter s nmi vesms sympatizoval. Mdia hlsila, e to bylo poprv za ti sta let, kdy Harvard vyhodil lena sv akademick obce. Nikdo si nevzpomnl na Ralpha Walda Emersona, kterho potkal podobn osud. M vyhozen bylo oficiln zdvodnno tm, e jsem dajn zanedbval sv pednkov povinnosti. Bylo to zjevn kiv obvinn: svj pednkov kurs jsem dn dokonil. Dicka vyhodili z mnohem romantitjho dvodu: u dv se zapletl do milostnho trojhelnku, jeho jednm astnkem byl i jist redaktor spolupracujc s harvardskm Crimsonem. Vypadalo to tak, e Dick dal drogu jednomu hezkmu a bystrmu studentovi (mimochodem potomkovi znm americk rodiny a ddici velkho majetku), jeho ptel, tvan rlivost, denuncoval Dicka v zuivm vodnku. ady tak byly upozornny na to, e Dick poruil n zvazek nedvat drogy internm studentm. Je zcela proti dm Asociace profesor vyhodit lena akademick obce, ani by se mu dostalo monosti veejn se hjit. Akoli skupiny aktivist bojujcch za obansk prva i Asociace samotn vyjdily ochotu podat na Harvard alobu, my jsme se rozhodli nemait as soudnm sporem. Stejn jsem se u rozhodl vzdt se kariry profesora. Vyhazov z Harvardu m ale mrzel kvli m matce. ekla mi, e co ji zranilo nejvc, nebyla ani tak ostuda s vyhozenm spojen, jako to, e jsem j o cel vci neekl j sm. Dozvdla se tu novinu od soused. Tato neastn phoda znamenala konec naeho ptelstv trvajcho tiatyicet let. Ve vech mch eskapdch stla vdycky na m stran a dovedla se vdy znovu radovat z mch nvrat. Ale vyhazov z Harvardu a skandly, kter nsledovaly, to byly vci, kter prost nebylo mon vysvtlit jejm ptelkynm z krouku irsko-katolickch uitelek na odpoinku. A tak v poslednch deseti letech jejho ivota, kdy se dmy shromdily na aj a aby si pohovoily o svch rodinch, nepadlo na tchto schzkch u ani jednou jmno jejho syna doktora. Nejtemnj oekvn tety Mae ohledn rodiny Learyovch se nyn potvrdila.

Ale moje starosti s vyhazovem z Harvardu byly rychle odplaveny mohutnm plivem host. U bhem nkolika prvnch dn nm bylo jasn, e se nm podailo vytvoit jakousi stanici poslednho uren. Hotel Nirvna. Nikdo nechtl odejet. Lid, kte pvodn pijeli na tden nebo dva, se zapisovali na cel lto. Na pli jsme postavili osm metr vysokou v meditace. Kadho dne jeden dobrovolnk, kter pro tentokrt vynechal kyselinu, vylezl po provazovm ebku nahoru, aby tam strvil celch tyiadvacet hodin a dol se vrtil teprve tehdy, a pro nj zaala zase lkavj pozemsk dobrodrustv. V bylo vidt z kadho msta pozemku a stala se jakmsi symbolem jednoty naeho spoleenstv. Mexickmu personlu jsme ekli, e slou jako post plavka. Nae skupina dobrodruh byla velice rznorod - dva psychiati, jeden chasidsk rabn, ti lid z obchodnch kruh (z nich jeden se prv pokouel nechat pit) a mnoho postgradulnch student a mladch asistent s rodinami. Redaktorovi asopisu Gourmet (Gurmn) se podailo bleskov navzat ptelstv s nam fkuchaem. Kontingent z Hollywoodu a skupina z teologick fakulty Yaleovy univerzity mly podle plnu dorazit v ervenci, stejn jako psychiati a profesoi filozofie z Evropy spolu s pozorovateli Mexick psychiatrick asociace. Pijdli za nmi majitel hotel z celho Mexika a ptali se na monost udlen licence. V kancelch IFIF v Cambridgi to mezitm bzuelo jako v le. Kolem experimentu v Zihuatanejo se rozvila mezinrodn publicita, byla to mediln udlost, kter se nedalo odolat: lzesk scenrie, v n se lid dostvaj do transu bezpen a ve v poestnosti. Z taktickch dvod jsme se snaili zapisovat hosty z tho msta k pobytu ve stejnou dobu, aby mohli po nvratu pokraovat ve spolen prci a ustavit mstn skupinu. ivot v hotelu byl prostoupen pocitem dokonalho tst. Veer byla terasa, na kter se jedlo, zalita svtlem svc. Lid se zde schzeli v malch skupinch, hrli achy, brnkali na kytary, vedli hovory o mozku anebo o historii mysticismu, kultivovali v sob tu ndhernou pohanskou schopnost prost bt jen tak. Nai host brali kyselinu jednou tdn a zbytek asu trvili kontemplac, hrami a rozhovory o svch tripech. J sm jsem byl, vedle svch pravidelnch trip jednou tdn, velmi zamstnn svtskmi zleitostmi. Vdy jsem vedl hotel s dvaceti tymi zamstnanci a ptatyiceti hosty. Vyplcel jsem mzdy, vydval proviant, potil se v dungli s drbem pokouejcm se opravit nai vodn pumpu a genertor elektiny, astnil se svateb a kt ve vsi, chodil na ptelsk pohovory se starostou a s velitelem pstavu, vystupoval v roli rozhodho v domcch problmech zamstnanc a snail se udret tvrd alkohol mimo dosah naeho nonho hldae. Provali jsme snad nejhez dny svho ivota. Ale i v zahrad Eden se vyskytl had. Publicita k nm pithla skupiny hippies nemli ani vindru, byli zanedban, adonili o jdlo, pste a kosmick osvcen. Nejdve jsme zavedli nco jako institut pohostinstv, v jeho rmci mohli tito poutnci zstat 24 hodin, ale tato taktika nefungovala, protoe oni vyuvali cel ten as k pokusm usmlouvat del pobyt. A tak jsme byli nuceni zdit

lodn kyvadlovou dopravu mezi hotelem a veejnou pl na druhm konci zlivu, kde mohli tboit pod irm nebem. Nkte hippies vak tce nesli, e na n nalhme, aby odeli, a pr se jich dokonce vrtilo do Mexico City a tamnm Amerianm o ns vyprvli rzn senzan historky. Nejoriginlnj a zrove nejneodbytnj z tchto nezvanch host se objevil jednoho dne odpoledne, prv kdy jsem odpoval v houpac sti ped svm bungalovem, naslouchaje zpvu ptk a huen pboje. Barman Manuel za mnou piel se zprvou, e dr. Alpert m nvtvu. Dick byl ovem stle jet v Cambridgi. Nvtvnk vypadal jako Mexian. Ml na sob tmav aty a pistoupil ke mn se smsic dychtivho oekvn a jaksi podlzav cty. "Jsem tak rd, e se s vmi setkvm, dr. Alperte. Jmenuji se Arana a jsem novin z Peru. Tuto dlouhou cestu jsem podnikl jenom proto, abych se seznmil s va prac tady." "Dkuji za v zjem, pane Arano, ale provozn d naeho stediska nedovoluje nvtvy pozorovatel." "Doktore Alperte, vyslechnte mne prosm. Vdy my dva jsme jako dvojata, jako jacsi duchovn brati. Mj otec, stejn jako v, je prezidentem jedn eleznin spolenosti v Peru. A j jsem id, tak jako vy. Nen to asn shoda nhod?" "Pane Arano, j nejsem dr. Alpert, a jednou z naich zsad je, e nepijmme dn nvtvnky. Ale rd vm poskytnu exemple naich odbornch prac." Lid z personlu prv nakldali hotelovou dodvku pro cestu do vesnice. Posadil jsem tedy do n i Aranu, potsl mu rukou a a uloil se opt do sv houpac st. Druhho dne rno za mnou piel hotelov drb Raphael s pevelice vnou tv. Navtvila ho jeho teta Theresa, domorod kouzelnice, a vyprvla mu zlovstn pbh. Pedchzejcho veera se u n zastavil jist Latinoamerian jmnem Arana, kter o sob tvrdil, e je profesorem na jedn vznamn univerzit v Kalifornii. Svil se Therese, e se ped asem podrobil vcviku v arodjnictv, aby se stal "nelnkem ducha", a nakonec ji podal o pomoc. Nebo jeho schopnosti jsou nyn zablokovny a me za to jist norte americano, kter vldne velkm kouzlem ukradenm mexickm Indinm. Arana chtl, aby mu Theresa pomohla zskat to kouzlo zpt, aby pak on, Latinoamerian, mohl ochrnit mexick lid. "Kdo je ten norte americano, kter se dajn zmocnil toho kouzla?" "Jste to vy, seore Timoteo. Ten mu, ten Arana k, e jmno naeho hotelu, "La Catalina", je vlastn jmnem zl arodjnice, jeho dvn sokyn. Nevdl, e vichni lenov Theresiny rodiny pracuj zde v hotelu." "A co udlala Theresa?" "ekla mu, e vy jste dobr lovk a jste pod jej ochranou. Hrozn se rozlil a odeel, psahaje, e si nedopeje klidu, dokud nezsk vae kouzlo." Dalho dne se Arana objevil opt a kolem st mu pohrval smv. Doprovzela ho jedna hezk americk hippie v domorodm odvu. "Doktore Leary, piel jsem se vm omluvit. Bylo ode mne hloup, e jsem si vs spletl s dr. Alpertem. Ale kdy jsem k vm

dorazil, byl jsem tak nervzn, e jsem vm zapomnl vydit dleit poselstv od Marie Sabiny. Poslala vm po mn osobn drek." Maria Sabina byla curandera, kter dala kdysi drogy mykologovi Robertu Wassonovi. Pro mne byla velkou kulturn postavou, osobnost vzbuzujc ctu. "Maria vm vzkazuje, abyste ji nkdy navtvil, a posl vm tyto svce a tento pedmt, kter m kouzelnou moc." Arana mi obadn pedal dv obyejn kosteln svce a jaksi tko popsateln koen vak. Otevel jsem ho, obrtil vzhru nohama a zatsl jm. Vysypalo se z nho nkolik lutch krystal velikosti vlaskho oechu, kter vydvaly zvltn tiplav zpach. "To je kopl, posvtn kadidlo Aztk. Zapalte je pi vaich drogovch sezench." "ekl jste, e tento pedmt m kouzelnou moc," odpovdl jsem. "J jsem myslel, e Maria Sabina je litelka." Arana se opovrliv zasml. "Lid si mysl spoustu vc o Marii Sabin, ale pravdu o n mohou vyslovit jen jej vlastn sta. Podala mne, abych vm svil nkter z jejch tajemstv." "O jak tajemstv se jedn?" "Je to tajemstv, jak se stt muem vdn, hombre de conocimientos. Tedy kouzelnkem." "A co pesn chcete ode mne?" ptal jsem se. "Chci s vmi sdlet poznn. Jt ve vaich stopch. Nauil jsem se mnohmu od Indin v Oaxace a v Peru a v severnm Mexiku. Mohu vs nauit jejich kouzlm. Spolen se meme stt jet silnjmi." "Lituji, pane Arano, ale mlte se. J nejsem kouzelnk a ani netoum po tom se jm stt. Jsem vdec." "J tak usiluji o vdeck pstup," odpovdl Arana. "Tak jako vy, i j jsem byl vyhozen z univerzity kvli experimentm s houbami. Ty historky, kter vm vyprvm o primitivnch indinech jako je Maria Sabina, jsou jen pro vai informaci. J tak mm odpor k pouvn podvodnch metod. Proto jsem piel sem jakoto chud badatel a hleda, aby se mi od vs dostalo pouen ohledn zpadnch zpsob mylen." "Lituji, ale nemohu vs pozvat, abyste zde zstal s nmi. Pro nae letn kursy se lid museli zapisovat ji v Bostonu." "Ale j nemm kde spt. Dokonce jsem si musel pjit penze i na cestu sem." "V tomto smru si nedlejte starosti. Na druh stran zlivu na pli Los Gatos je tboit, kter provozuje lovk jmnem Manolo. Zde mte deset dolar. To vm umon pobt tam nkolik dn. ije tam spousta poutnk z Ameriky a hleda, jako jste vy sm. Od nich se urit hodn naute. Dm vm k dispozici lo, kter vs tam odveze." Pak jsem se omluvil a el hledat lodnka. V baru jsem se potkal s Aranovou spolenic. Jmenovala se Linda. "Nenechte ns tady?" "Mete spt na tboiti pod irm nebem na druh stran zlivu. Mohl bych vs o nco poprosit?" "O co jde?" "A se budete vracet, zastavte se tady na skok. Rd bych vdl, co se tam dje."

1930-1935, Camp Norwich, Berkshire Hills Uritou zkuenost, jak zachzet v prosted venkovsk idyly se stavy evokujcmi rzn fze lidsk evoluce, jsem ml u z dvjka. Kdy mi bylo mezi deseti a patncti lety, jezdil jsem pravideln na letn tbory v Berkshire. Bydleli jsme ve stanech, z nich kad byl pojmenovn po jednom indinskm kmeni: Seneca, Mohykn, Irokz. Rno ns budil vstel z dla, kter se nesl nad jezerem. Pak zaznl hlas polnice a zatroubil budek. Kdy jsem byl v tboe druhm rokem, dostalo se mi pocty smt zathnout za odpalovac ru dla. Po vchodu slunce byla voda v jezee, nad kterm se vznel lehk opar a kam jsme se chodili umt, teplej ne erstv rann vzduch. Rybaili jsme na lunech u zpadnho behu a hledali skre, v nich jsme si zizovali tajn klubovny. Uili jsme se lesn moudrosti, poznvali stromy a houby, a v dob odpoinku, kdy nai vedouc usnuli, snaili jsme se vystopovat divokou koku a do jejho doupte. Na pastvinch farme McKinneyho jsme prohnli bky. Slunce prailo do naich oplench tl, a jen tu a tam v kopcch propukaly prudk novoanglick bouky s blesky a d bioval pltn stny naich stan. Vechno mlo charakter jaksi slavnosti: vaen pod irm nebem, vyprvn duchaskch pbh, hry, pi nich jsme hledali poklad, celonon pochoky. Zajmav bylo, e npln hlavn soute, j se astnil cel tbor, bylo paovn drog, kter se staly dky prohibici ilegln. Tbor se rozdlil na dv drustva, na paerky a poben gardu. kolem paerk bylo jakmkoli zpsobem dostat przdn galonov plechovky pes jezero a skrze lesy na baseballov hit. Kdy se poben gard podailo paerky chytit, byli uvznni na hiti pro kokovou - do t doby, dokud je jejich druhov paerci njakm odvnm njezdem neosvobodili. Pak se hzelo minc a j jsem byl vylosovn k paerkm. Pi mm tetm pobytu v tboe se stal jednm z obyvatel naeho stanu tkopdn, mentln zaostal osmnctilet mldenec, jeho bohat rodina tde podporovala nadaci, kter tbor provozovala. Vedouc mne podal, abych na toto monstrum trochu dohldl, kdy by ho povinnosti odvedly jinam. To prvn odpoledne sedl Edgar na svm kufru, cosi si brblal a hihal se sm pro sebe. My ostatn jsme se mu vyhbali obloukem. Ale on najednou vyrazil zvltn vkik, vrhl se na kolena a zaal lskypln ilat na housenku lezouc po podlaze. "Ahoj, kde se tady bere? Ty jsi ale hezouk!" Byl jsem konsternovn. Kterkoli z tch normlnch malch besti tady by prost ten hmyz rozlpla anebo pinejlepm hodila kamardovi na kavalec. Kad stan si ml pipravit njakou scnku, kterou by pak na spolen slavnosti pedvedl celmu tboru. Napadlo m, e by n stan mohl zahrt scnku o Sherlocku Holmesovi. O roli genilnho detektiva se rozpoutala velk hdka, ale j jsem trval na tom, e hlavn hvzdou vstupu m bt prv nae monstrum. Postupn jsme drama nazkoueli. A tak jevit ovldl v roli aristokratickho detektiva n tkopdn Edgar, kter triumfln vykoktval svoje repliky, potmile pitom pomrkvaje a legran se mrae. J jsem hrl vrnho doktora Watsona. Vdycky kdy Edgar nezachytil

narku, vythl dr. Watson z kapsy papr s textem a soustedn ho studoval: Holmesova velk stapat hlava se nad papr sklonila tak a j jsem mu napl slyiteln eptal text. Hra mla ohromn spch. Edgara a mne pozvali, abychom s n vystoupili na zimnm setkn astnk tbora. spch naeho show ovlivnil m pozdj uvaovn. Mmu pirozenmu sklonu vyhledvat vci neobvykl a riskantn, prav opak stereotyp, se tak dostalo asn odmny, a on se pak znovu projevil v m praxi klinickho psychologa. I zde jsem ml vdy tendenci pistupovat k pacientovi, a byly jeho pote jakkoli, stejn jako k Edgarovi - jako jeho ptel a spolupracovnk. Edgar m nauil, jak se s ptelstvm a porozumnm piblit k onomu monstru, kter dm, stoeno do klubka, v bukch kadho z ns. Kvten 1963, Mexiko Nsledujcho dne se lod, kter pivela erstv ryby a koky krevet z Los Gatos, vrtila Linda. "Jak to lo?" ptal jsem se. "No, Arana piel na to tboit hippies na druhm konci zlivu s pipitomlm klebem pes celej ksicht a k: Ahoj hoi, j jsem Carlos z Los Angeles a pijel jsem, abych to do sebe narval. Ale to entre neudlalo na nikoho dojem. Myslm jako e vichni byli v klidu a najednou tam leze njakej mexickej chlpek ohknutej jako tajnej z protinarkotickho. A hned zan vykldat tu story, jak jste ho odsud vyhodili. k, e vy jste tady stejn pratn. e vae drogy jenom peorganizovvaj star zdn. Co to jako m bejt, ta zdn?" "Tvoje karma." "No to je jedno. Ale on tak opruzoval, e s nm nikdo nechtl nic mt. V jednom moment zaal pedvdt njak kouzelnick triky, teba najednou vyndal z gat bann. Nakonec si ho vzalo pr mank bokem a ekli mu, a vypadne." "Take odeel?" "Jo, sedl na lo a byl pry." "No, teba se chytne nkde ve mst." Mezitm se svtov publicita ila dl. asopis Life ohlsil, e v ervenci k nm vyle reportra s fotografem. Report o ns plnovaly i CBS, NBC, BBC a nkolik dalch evropskch televiz. Vypadalo to, e se nm da zapnout cel svt na nco novho. Jedna vc ale nevyla, a tou byla nvtva Mary Pinchotov. Dostal jsem jenom kratik zhadn lstek psan na stroji a bez podpisu, s potovnm raztkem Washington, D. C. VECHNO JDE PODLE PLNU VELMI DOBE. NAPROSTO SKVLE!!! ALE PIJET NEMOHU. PLI MNOHO PUBLICITY. V LETN TBOR JE V NEBEZPE. KONTAKTUJI VS PO NVRATU DO USA. A pak se objev nezvan host: dva agenti mexick federln policie. Buenos Dias, Comandantes! Jorge Garcia byl jet pomrn mlad, vypadal dobe a na tvi ml jaksi pobaven vraz. Ten druh, Juan Blicero, byl star, s kyselm obliejem. Usadili se v jdeln na terase a dali si mne zavolat ke krtkmu pohovoru. Slovy rozhodn nepltvali. Federln policie n tbor

prost uzavr. Pro? Protoe neptelsk publicita kolem ns pokozuje dobr jmno Mexika. Juan vythl njak noviny z Mexico City. Titulek znl: "Rozkldajc se mrtvola m mon souvislost s harvardskmi drogovmi orgiemi." "Jak rozkldajc se mrtvola?" vydechl jsem Mrtvola byla nalezena v jedn vesnici vzdlen asi sto mil od tbora. "Co to m co dlat s nmi?" "No, to je pece jasn. Tisk podezr vs, a veejn skandl tohoto druhu nelze tolerovat." Ukzali mi dal novinov lnek, jeho podkladem byly bchorky vyprvn hippies, kter jsme odmtli. lnek ns obvioval z marihuanovch orgi za asti pochybnch entin, mlem arodjnic, z pstovn ern magie, z toho, e se u ns venerick choroby a e elem cel akce je jenom nahrabat penze. "Zeptejte se tady koho chcete, lid z personlu, starosty, mstn policie. Tady je vude vechno naprosto v podku." "No ano, doktore, to jsme u slyeli tak," ekl mlad z policist, Jorge Garcia. "Take formlnm dvodem, pro tady muste skonit, bude, e mte jenom turistick vza a nejste tud oprvnni provozovat v Mexiku obchod i ivnost." Pkaz k vyhotn ml nabt prvn moci za tden. Dky tomu jsem mohl odlett do hlavnho msta zjistit, jestli by se s tm nedalo jet nco dlat. Celou situac jsem byl konsternovn, ale pesto jsem choval jistou nadji, e by se mi mohlo podait doshnout zruen pkazu. Jeliko letadlo letlo zpt a za dva dny, museli zde zstat i policist. Nabdl jsem jim, aby byli naimi hosty. Nsledujc den a pl si Jorge prohlel cel arel hotelu a zajmal se i o lidi. Vedl dlouh a podrobn rozhovory s pomocnm personlem. Ped zpadem slunce mne podal, abych se s nm el projt na pl. Mluvili jsme panlsky. "Poslyte, doktore Leary. Hodn jsem se toho o vs dozvdl. lovka, jako jste vy, my nazvme philosophico loco. Mluvil jsem se vemi tmi Mexiany a po tom, co mi ekli, bych chtl taky zkusit tu vai drogu. Ale vy se chovte jako blzen, jste pln nepraktick. Svm hostm tady napklad tujete 300 dolar za msc. Pteli, to, co vy tady nabzte, by chtl kad na svt. Ale kad by za to ml zaplatit poctivou cenu. Te m poslouchejte. Guvernrem sttu Michoacan je mj bratr. Nechte to tady klidn zavt. Pak se pesunete do mho domovskho sttu a tam uvedeme do provozu dva nebo mon ti hotely jako je tento. A tovat budeme cenu, kterou bere prmrn hotel v Acapulcu: 2000 dolar za msc. Snad nebudete nic namtat proti tomu, trochu zbohatnout, co kte?" Poprv za posledn dva dny jsem poctil nco jako zblesk optimismu. Domluvili jsme se, e Jorge zkus zatahat za njak ty svoje tajn nitky v hlavnm mst a doshnout, aby mi bylo dovoleno zstat v Mexiku. Chtl zorganizovat banket v njak dobr restauraci, sezvat na nj lidi, kte byli ochotni ns podpoit, a trochu jim promluvit do due. Po pletu do Mexico City jsem telefonoval Dickovi do Cambridge.

Od naeho vyhazovu z Harvardu jsme spolu mluvili poprv. Dick kal, e nkolik ptel se chyst jet do Mexika s jistm mexickm hlavounem, velkm keftsmanem, kter se pr duoval, e se mu pomoc platk na sprvnch mstech urit poda doshnout toho, abychom smli zstat v Mexiku. Dalho dne jsme spolu s mm prvnkem donekonena vysedvali v adovn ministra zdravotnictv, co byl chlapk, kter si potrpl na pompu a okzalost a kter nm podrobn vyprvl o sv vcvikov sti na Menningerov klinice. Doufali jsme, e se nm ho poda pesvdit, aby zruil pkaz k vypovzen. Ale on dlal uraenho. Jak jsme si mohli myslet, e bychom v jeho zemi mohli uspt s takovmi triky! Poukazoval jsem na spoustu bjench vhod, kter by to Mexiku pineslo, kdyby inteligenn exploze zaala prv v tto zemi a udlala z n severoamerick vcarsko. Ale tohle on nezbatil. Dky mnoha rozhovorm s americkmi ady byl pesvden, e jsem nedouc osoba. Veer na banketu uspodanm Jorgem jsem byl naopak osobou nanejv vtanou. Guvernr sttu Michoacan sem vyslal jednoho ze svch nejblich spolupracovnk, kter m ml podpoit v mm rozhodnut pesthovat se do jeho sttu. Druhho dne mli on a Jorge slbenu audienci u prezidenta a oekvali snadn souhlas. Prezident se ml guvernrovi revanovat za mnoh laskavosti. Nesetnkrt jsme si pipjeli na budoucnost vdy i penz z naeho podnikn. Ale nsledujcho dne piel Jorge do mho hotelu zcela zdrcen. Je to neprchodn. Sm prezident si vzal tu zleitost na starost, take nelze doshnout ani odkladu mho vyhotn. Osobn mu telefonoval americk velvyslanec, lid z CIA i vysoc ednci z ministerstva spravedlnosti. Nedalo se s tm nic dlat. Velk zve keftsman hlsil stejn vsledek. Do hotelu Catalina jsem se vracel se patnmi zprvami, ale tam m ekaly jet hor. Jednomu z astnk naeho vcviku, jistmu inenrovi z Bostonu jmnem Duane Marvy, se ani po dvancti hodinch nedailo vrtit se z tripu do normality. Poprv jsme se setkali s tak neobvykle dlouhm "patnm tripem". Nael jsem Duana sedt na terase, mlel, na nic nereagoval, zral do przdna. as od asu vyskoil a chtl naopak nkam bet, piem vykikoval, e jsme vichni komunisti a on e ns vechny prskne CIA. Samozejm, myslel jsem si, pjezd policie naruil prosted experimentu. Prost jsme mli vechna sezen od t chvle zruit. Doufal jsem, e se z toho do ptho dne, kdy jsme mli podle pkazu odjet, dostane. Veer jsme uspodali zvrenou rodinnou veei, ale vichni jsme byli hrozn zaraen. Po desertu m prosil dr. Fred Payne, psycholog z Kalifornie, kter prv dorazil do tbora, aby si mohl jet udlat trip. Jedna sestra z psychiatrickho oddlen nemocnice Menlo Park a psychiatr Jack Downing se dobrovoln nabdli, e mu budou dlat ldry. Vichni ti tak nalhali, a jsem vyslovil s jistm vhnm souhlas. Asi o hodinu pozdji jsem sedl na terase a pozoroval msc, kdy tu se tam vplila jaksi gorila stedn velikosti, jej hladk pokoka vak neklamn prozrazovala nahho mue, v miku vyskoila

na stl, zaala se bt v prsa, pak peskoila na sousedn stl, vyrazila ze sebe divok ev a pehoupla se pes okraj terasy do houtiny pod n. O vteinu pozdji se pihnal po schodech nahoru dr. Downing a v patch za nm sestra, kter jen st popadala dech. "Nevidl jste tudy projt doktora Payna?" ptala se sestra malomysln. "No, vidl jsem tudy probhnout asi osmdestikilovho opika. Zkuste mu njak domluvit a uklidnit ho. A na honnou si s nm radji nehrajte, protoe lidoopovi jeho velikosti se rozhodn nemete rovnat." Dr. Payne se propltal mezi stromy, skkal po stechch, hnal se nahoru nebo dol po schodech a pipravil tak svm pronsledovatelm podnou tvanici. Zahnali ho do kouta u dve do kuchyn, ale on se vyplhal po okapov roue a zmizel na horn terase. Sestra a psychiatr se vrtili pro pomoc. Nakonec jsem nael dr. Payna, jak sed na kamennm schoditi, cel tlo pokryt krvcejcmi povrchovmi odeninami a mnostvm pohmodnin. Se spokojenm vrazem si cucal palec na noze. "Ahoj, Frede. Jsi na pkn divokm tripu, e?" Zral na mne se zaujetm nm tve. "Bude v transu jet asi hodinu, a pak se pomalu zane vracet. Nieho se neboj. Prov te prost jenom takov divok a zmaten dobrodrustv." Trhl hlavou a nosem podezrav vthl vzduch. "Co tak dt si cigro, Frede?" Nathl jsem k nmu ruku s balkem pallmallek. Udlal pohyb smrem ke mn. Ale mn se najednou zmocnila panika, zakopl jsem a svalil se o nkolik schod n. Z hlavy a z loktu mi tekla krev. A on se otoil a hnal se zase kamsi nahoru. Nsledovala jedna z nejblznivjch scn mho ivota. Nae estilenn skupina se vyzbrojila polti a pokrvkami, jeden z ns nesl velkou plachtu a lano. Jack Downing tmal injekn stkaku naplnnou sedativem. Opatrn jsme se piblili k bungalovu, rozrazili dvee a posvtili si do tmy vevnit baterkou. Pak jeden z ns skoil dovnit a rozsvtil. Brali jsme popodku jeden bungalov za druhm. Nikdo z ns expert-hlavoun se ani na vteinu nepokusil zamyslet nad tm, eho se vlastn bojme. Nakonec jsme dr. Payna nali skrenho na terase ped vlastnm bungalovem. Vech est se ns na mj povel vrhlo s polti na toho neastnka. Trochu se brnil, ale my jsme ho prost pipendlili k podlaze. Pak mu Jack Downing pchl trojitou dvku sedativa. Vahou naich tl jsme ho pimkli k zemi, zabalili do plachty, pro jistotu jet kolem nho omotali s na ryby a nakonec ho svzali lanem od hlavy k pat. Vypadal hrozn, krvcel ve tvi a divoce koulel oima. Kdy jsem tak byl nad nm sehnut, podval jsem se nhodou nahoru. Na stee sedl Pancho, non hlda, s lahv tequily v ruce, a lhostejn se na ns dval. Pipadal jsem si jako njak potrhl gringo. Pak jsme si rozdlili sluby a sedli vedle dr. Payna po celou noc. On se na ns ale ani nepodval. Pozdji, kdy jsem o cel zleitosti pemlel, uvdomil jsem si jasn, e to nen tripper sm, ale urit lid v uritm prosted, kdo jsou pinou njakho problmu. Dr. Payne se

vlastn nikoho ani nedotkl. Nejene nechtl zpsobit zrann nkoho dalho, ale kad jeho krok i pohyb byl veden zmrem prv tto monosti se vyhnout. Jedin krev, kter byla prolita, byla jeho vlastn, a ovem moje, jakoto dsledek mho panikaen. Druhho dne rno byl u dr. Payne schopen logicky myslet, ale byl nesmrn vyerpan. Dr. Downing, sm rovn s Kalifornie, slbil, e na nho cestou do San Francisca dohldne. "Nkdy si o tom jet musme promluvit," zaeptal mi Payne, kdy jsme mu pomhali rychle balit ped odjezdem na letit. Zato zfetovan inenr Duane Marvy stle nebyl schopen jakkoli reakce. Poslun se mnou nastoupil do mikrobusu VW, kter ns vezl na letit. Jeliko ns bylo pli mnoho a neveli bychom se do letadla spolenosti Aeronaves, poslala pro ns mexick vlda velk dopravn specil. Sedl jsem v letadle vedle Marvyho. Zdlo se, e mu dl dobe, kdy ho drm za ruku. Pistli jsme v Mexico City a na letiti ns u ekali dva agenti tajn policie a spolu s nimi i jednotka uniformovanch federales. Bylo to trochu jako na divadle. Koupil jsem Marvymu letenku do Bostonu a s lidmi od IFIF domluvil, e ho odvezou taxkem dom na pedmst. Kdy u se mlo nastupovat do letadla, snail jsem se s nm nenpadn projt vchodem z letitn budovy. Ale nevylo to. Zzenec, kter vybral palubn lstky, na katatonickho Marvyho jenom mrkl a odmtl pustit ho do letadla. Telefonoval jsem tedy jednomu ze svch mexickch ptel psychiatr a ten zadil Marvyho hospitalizaci v lebn pro duevn chor ve mst. Pi pjmu do lebny jsem objevil v jeho nprsn tace nkolik prkaz, kter dosvdovaly, e m pstup k informacm s vysokm stupnm utajen. Poslal jsem tedy na ministerstvo obrany telegram tohoto znn: "V agent Duane Marvy se nachz v lebn pro duevn chor Chapultepec v Mexico City." V nsledujcch tdnech jsem udroval tsn kontakt s dr. Paynem. Napsal mi o svm sezen dlouh dopis, v nm uvdl, e to byla nejhlub zkuenost jeho ivota. O est let pozdji jsem se astnil jedn konference podan lkaskou fakultou Kalifornsk univerzity v San Franciscu, na kter Payne vystoupil s pednkou plnou entuziasmu ohledn LSD. To Duane Marvy mi dlal vt starosti. Po nvratu do Newtonu jsme okamit volali jeho rodinu a velmi se nm ulevilo, kdy jsme se dozvdli, e je na cest do Bostonu. Pozdji jsme spolu mluvili telefonicky a on mi tvrdil, e mu ten prvih nijak neukodil. Asi za rok pijel Marvy na nvtvu do naeho stediska v Millbrooku. Choval se ptelsky, ovem takovm tm svm utlumenm zpsobem, a vyjdil nm vdnost, e mohl prot zkuenost s LSD. Ale v dsledku t phody dostal hor hodnocen v tajn slub, pro kterou pracoval, a nakonec piel i o sv msto ve sttn slub. Nikdy nm nesdlil ani nzev sv agentury ani cokoli o povaze sv mise v n, ale tvrdil, e ve svm novm zamstnn coby inenr s velice slunm platem je mnohem spokojenj. Spe se zdlo, e ho vc mrz, e ztratil pstup k tajnm materilm, ne to nepoveden sezen s LSD. Zeptal jsem

se ho, jestli by chtl vzt LSD znovu a on odpovdl, e si to mus rozmyslet a ppadn mi d vdt. Payne a Marvy pedstavovali dva nejhor ppady ink LSD, kter jsme do t doby zaznamenali. Jejich pechodn psychotick stavy znamenaly pro ns bezprostedn konfrontaci s faktem, e i LSD je drogou, kter me bt nebezpen. Ale zrove ns tato zkuenost utvrdila v tom, jak dleit je screening a pprava pokusnch osob, stejn jako podprn prosted. V nsledujcch letech, kdy se psychedelick drogy dostaly k milionm nic netucch a nepouench Amerian. se tyto problmy vracely a staly se po ns zdrojem stlho znepokojen.2) - duch brilantn a obrazoboreck zrove, byl jednm z prominentnch len vdeskho krouku ranch psychoanalytik-freudin, krouku, z nho vak byl nakonec vylouen. Jeho koncept "tlesnho krune" podobn jako jeho teorie tkajc se sexuality a tlesnosti vbec se pozdji staly zkladnou mnohch terapeutickch systm vetn bioenergetiky a gestalt terapie, jejich zakladatel patili mezi jeho ky. Jeho klasick spisy The Sexual Revolution (byl to on, kdo razil tento termn) a The Function of the Orgasm z potku let tictch, ovlivnily nepochybn celou epochu. Bylo ironi, e Reich osobn nezvazn erotick chovn odsuzoval. Reich zstal v podstat vdy lkaem a velmi se zajmal o klinick aspekty toho, co oznaoval "orgon", a co by bylo mono voln opsat jako tlesnou energii, smyslovost i pudovost vbec. Byl pesvden, e nedostatek i poruchy "orgonu" mohou mt za nsledek destruktivn tendence ba dokonce mohou vyvolat rakovinu. Proto Reich zkonstruoval jakousi kabinu, ve kter ml pacient absorbovat uzdravujc energii. Americk lkask establishment ml na jedn stran pro jeho prci jen posmch a opovren, na stran druh ji povaoval za cosi potenciln nebezpenho. Reich pokraoval ve svch experimentech, piem se snail do jist mry vyhovt omezenm, kter na nho uvalil ad pro potraviny a liva (Food and Drug Administration, FDA). Nakonec byl uvznn za to, e prodval sv kabiny na pijmn "orgonu". Zemel ve vzen zcela osamocen, ani se mu dostalo podpory se strany americk psychiatrick obce, vystaven persekuci federlnch agent, kte konfiskovali a plili jeho knihy. Tyto knihy se pozdji staly v sociologii a psychologii dly vpravd klasickmi. 21. Ostrovy v slunci erven 1963, Newton Center, Massachusetts Nucen stup ze Zihuanateja se promnil v potupn debakl. Dick a j jsem se stali osobami pochybn povsti. Vyhazov z Harvardu a vyhotn z Mexika mly za nsledek, e na ns ulpl cejch "zneuctn", e jsme rzem pili o svou dobrou povst a dvryhodnost. Najednou z ns byli vyvrhelov. Ctili jsme se v tto pozici na okraji spolenosti dost osamocen. I my, stejn jako kdokoli jin, jsme touili po tom, aby ns ostatn akceptovali. Kdy jsem nyn prochzel hlavnm nmstm harvardskho arelu, obklopenm majesttnmi pamtnky akumulovanho vdn a tradice, ctil jsem hlubokou zkost plynouc z vdom, e trajektorie mho

ivota mne neodvolateln vytlauje do pozice, v n mi ji nikdy nebude dno provat ono uspokojen, kter pin normln spoleensk uznn a souhlas, tu jistotu a podporu, kterou skt pslunost k instituci. Tento pocit smutku se mi vracel asto. Nikdy vak netrval pli dlouho.1) 1953, Berkeley, Kalifornie Kad vkend jsme s Marianne chodili na verky, spolu s dalmi pry naeho vku: s psychology a psychiatry a dalmi lidmi z univerzity, s intelektuly z Berkeley. Bvaly to divok pijatyky, na kterch se pstovalo opileck flirtovn a osahvn se stejn jako tanec tlo na tlo. Ale co se skutenho sexu te, byla nae parta pozoruhodn ctnostn. Etika orientovan na dt nutila tyto matky rodin ze zmonch pedmst ovldat sv touhy. Nkdy v t dob zaala pracovat v mm vzkumnm tmu mlad ena jmnem Delsey. Bylo j dvaaticet, byla dokonalou dvojnic Audrey Hepburnov a mla veselou a pjemnou povahu. Jej manel Rollo byl dost spn interierov designr. Dti nemli. S Delsey jsme se zaali obas schzet, chodili jsme spolu na verky, flirtovali jsme spolu a ertovali. Postupn jsme se do sebe zamilovali. Obvykle jsme se asi tak tikrt tdn po prci zastavili nkde v baru. Marianne a Rollo vdli o tom, e se vdme, ale byli pesvdeni, e nae ptelstv nepekroilo meze poestnosti. A ono tak dlouho skuten nevinn bylo, u proto, e jsme vichni tyi byli v tchto vcech nezkuen a bli jsme se komplikac. Ale nakonec k tomu dolo. Kdy se to stalo, pronajal jsem si mal byt na Telegraph Avenue a po dva roky jsme tam s Delsey chodili tikrt nebo tyikrt tdn - bvala to jen takov krtk setkn. Pokad jsem stl u okna v kuchyni a dval se, jak ona zajd svm autem na parkovit a pak pes n kr na svch vysokch podpatcch. V byt nebylo nic krom postele. Vdycky jsem ji posadil na ledniku vysokou po ramena, a zatmco ona popjela such Martini, stl jsem ped n a mazlil se s n, byla tak thl, a oba jsme plcali hlouposti jeden pes druhho. Skuten jsme se jeden druhmu lbili, rdi jsme se na sebe dvali a tili se ze svobodn hry naich mysl, z tch dlouhch, legranch i vnivch rozhovor milenc. A nakonec zaukaly jej podpatky pedsn do koupelny, odkud potom vyplula v prsvitnm modrm negli, kter setsla s nahch ramen, kdy dola k posteli. Tlesn ve je skuten mocn, tak mocn, a nkdy zapomene, e dovede bt tak tvrd a neprosn. Bylo to utrpen. Vdy jsem opravdu miloval Marianne a Susan a Jacka. Nepipadalo v vahu, e bych je opustil. Cel zleitost se protahovala a i nervzn trplivost Rolla a Marianne vydrela tak dlouho pedevm proto, e nikdo ze zastnnch si netroufal cokoli zmnit. Kad jako by vil, e ten kehk status quo - spolen vlety na lye, tboen, pravideln verky kad vkend - je lep, ne dsiv propasti a trhliny, kter mohlo otevt jedno jedin slovo. Nejvc trpla Marianne. Pila stle vc. Zaala uvaovat o tom, e si bude muset najt psychiatra. Nae nezzen pit celou zleitost jet zhorovalo. Kad

v na part konzumoval obrovsk kvanta tvrdho alkoholu, chtli jsme prost petrumfnout Hemingwaye, Fitzgeralda, Faulknera. Kdo nepil, byl povaovn za puritna a stydlivku, kter se boj vech tch bjench impuls, kter alkohol pin. Mj ivot - osobn i profesionln, soukrom i veejn - byl vdycky siln ovlivovn drogami a jejich nadmrnm uvnm. Ml jsem bohat zkuenosti prakticky s kadm znmm a dostupnm prostedkem ovlivujcm mozkovou innost. Z nich ze vech prv alkohol byl pinou tch nejniivjch udlost mho ivota. To chlast zruinoval mho otce a rozbil jeho manelstv, stejn jako tce zashl do ivota ty mch strc. Dsledkem nemrnho pit byla i Mariannina sebevrada a nsledn nekonen utrpen mch dt. Vtina mch ztracench ptelstv byla rozbita vinou alkoholu. Devadest procent vbuch agrese, vulgarity anebo teba jenom necitlivosti, kterch jsem se v ivot dopustil, spustila dvka alkoholu, by nevelk. (Zbvajcch deseti procent jsem se dopustil ve stavu stzlivm.) Bhem poslednch dvaceti let jsem poil obrovsk kvanta psychedelickch drog (lo hlavn o cannabis a LSD). Ovil jsem si, e tyto chemick ltky vyvolvaj smyslov reflexvn reakce s pznan klidnm, vyrovnanm, ba radostnm prbhem. Vlastn ze mne dlaly lepho lovka. Pod vlivem tchto ltek jsem nikdy neudlal nic, eho bych musel litovat. Dlouh hodiny jsem strvil v smutnm rozjmn, jak jinak se mohly vci vyvjet, kdyby byly psychedelick drogy k dispozici u dve. Kdybychom si s Marianne bvali mohli sednout ke krbu, pokuovat marihuanu vyvolvajc smv, a pitom si pohovoit o svch manelskch problmech, namsto abychom do sebe hzeli jednu sklenku oblbujcho martini za druhou... Kdyby tak mj otec bval ml LSD, aby s jeho pomoc mohl ivit a uvolovat svj pradvn irsk nepokoj... erven 1963, Newton Center, Massachusetts Tden po nvratu z Mexika mi telefonovala Mary Pinchotov. Byla na bostonskm letiti a ve mst se mohla zdret jenom toto odpoledne. Seli jsme se v centru v jedn restauraci s rybmi specialitami. "Vy jeden lehkomysln Ire. Zase jste v malru. Ty vae ztetn vpady a njezdy jsou vskutku velkolep. Mais ce n'est pas la guerre." "Kde jsem podle vs udlal chybu?" "Jde o tu publicitu. Pece jsem vm kala, e vs nechaj dlat co budete chtt, pokud kolem toho nebudete dlat rozruch. Ten pln s IFIF byl po vech strnkch chytr. Oni by infiltrovali kadou skupinu, aby tam dostali svoje lidi na vcvik. Ale prost nepipust, aby CBS filmovala, jak dvte lidem drogy na ndhernch mexickch plch. S tmhle byste byl schopen zniit bhem jednoho msce kapitalismus a socialismus dohromady." Znovu mne zarazila jej chladn vypotavost, kterou tato aristokratick ena pevzala od tch WASP s tvrdma oima a v perfektn padnoucch oblecch, kte v luxusnch limuznch pendluj mezi svm domovem a adem, od vech tch zprostedkovatel informac, redaktor, len sprvnch rad, ednk z vldnch instituc, od tch mu jet mladch, jejich oi a tve jsou vak jaksi pedasn zestrl, od mu,

kter jste mohli samozejm potkat i na hlavnm nmst v Harvardu i v Yale, zasvcench tak zhy do on kalvinistick konspirace a zavzanch psahou spolehlivosti a mlenlivosti na vky, kte pracuj v Curychu pro Wild Billa Donovana, ve Washingtonu pro Allena Dullese, a taky pro Henryho Luceho jako fov kancel a stdaj to mezi Newsweekem a Postem, od vech tch manipultor s tajnmi dokumenty a fakty, se eptandou i prognzami, s informacemi o vlench inventch, cenovch march na burze, volebnch blocch, s prmyslovmi a obchodnmi tajemstvmi a klepy a pomluvami ohledn sexulnch a drogovch preferenc jednotlivch kongresman, prost od lid vycviench chapnout, co mohou a nepustit, oddanch do posledn kapky krve onm lnkm sv protestantsk vry, podle nich planeta Zem je v podstat jenom nco jako dojn krva. "Ale te se u na to vykalete," ekla Mary. "Zatmco vy jste dlal blbosti, j jsem tvrd pracovala. S mmi pteli se nm podailo uvst do transu nkolik nejdleitjch lid ve Washingtonu. Je nejvy as, abychom mli svou vlastn psychedelickou buku i na Potomacu, nemyslte?" "Take potebujete dal drogy? To bude problm. Nae plny na zzen chemick tovrny v Mexiku ztroskotaly." Mary se zasmla. "Ale v tom nen problm. Mohu vm dt jeden kontakt do Anglie. Oni vm dodaj, co budete potebovat. A pokud vci pjdou tak, jak doufm," ekla s nhlou empati, "bude se i tady u ns brzy vyrbt spousta kvalitnch drog." Trochu jsem na ni nalhal, ale odmtla ci vce. 21. jna 1955, Berkeley, Kalifornie Toho ptenho veera jsem piel dom a nael Marianne plnou novho naden. V och, tak dlouho smutnch, j nyn jiskilo. Mla pln. Namchal jsem martini a sedli jsme si k baru, nlada byla vborn jako za starch as. Marianne si uvdomila, e je pli zvisl, pli staen, pli bolestnsk. Bylo j jasn, e potebuje njak ok, nco, co by j otslo a dovolilo j uvolnit se ze svch introvertnch nvyk. Take ona a dti odjedou na njakou dobu pry. Byla si naprosto jist, e nae lska me znovu rozkvst. Mariannina nejbli ptelkyn z college byla provdan za diplomata a s manelem pobvala ve vcarsku. Marianne se nechala inspirovat jejmi dopisy, v nich popisovala tamn spoleensk ivot, lyovn na horch, dobr koly. Chtla odjet na nkolik msc. Pronajme si dm v Alpch, nau se lyovat, dti tam budou chodit do koly. Prost se na chvli zkus postavit na vlastn nohy. J jsem ml za nimi pijet na nvtvu. Ale k realizaci plnu by byla nutn jist finann vpomoc od jejch rodi. Marianne vytoila Oregon City a strun nastnila svj pln. Pak chvli poslouchala. Jej tv se jakoby propadla. Drela keovit sluchtko a przdnm pohledem zrala do zdi. Ve sluchtku byl slyet oznamovac tn. Jej otec ekl jedinou vtu: "Ty ses asi zblznila, kdy chce opustit svj domov a manela a poflakovat se nkde po Evrop." Objal jsem ji a pivinul k sob.

"Stejn to udlme," ekl jsem. "Udlme vechno, co si umnme." "Ano, udlme to," ekla. "A te to oslavme. Dme si drink." Namchal jsem dal martini. Marianne toho moc nepojedla, ale pila neustle. Toho veera jsme mli jt na men verek. Jet ped odchodem telefonovala Delsey. Nsledujcho dne odjdla na Tahoe. Bezmylenkovit jsem navrhl, aby k nm s Rollem na chvilku zaskoili pozdji veer. Kolem plnoci jsme se vrtili a j jsem s vozem zajel do gare, jej tk sekvojov vrata se spoutla dol a zamykala zvenku. Normln jsme je nikdy nezavrali, protoe se vlhkem trochu rozthla a zavt la jen ztka. Kdy jsme pak li po schodech dol k naemu domu, objevilo se dal auto. Byla to Delsey. el jsem k jejmu vozu. Dovnit jt nechtla, zastavila se jen na skok, aby se rozlouila ped odjezdem. A taky aby mi popla vechno nejlep k mm ptatictm narozeninm. Pak jsem se vracel k domu. Spatil jsem Marianne na schodech pode mnou, uprala na mne pohled, ve kterm bylo prozen a otes. "Ale ty ji doopravdy miluje," ekla jenom. Najednou vydala hrozn vzlyk a doslova se zhroutila se schod na travnat svah. Pomohl jsem j na nohy a odvedl ji dol na terasu a odtud do lonice. Svlkl jsem ji a pak jsem se svlkl sm. Objal jsem ji a ona mi poloila pae kolem krku a s jakousi zbsilost m sevela v nru. A tak jsme i usnuli, s rukama i nohama pevn propletenma. ervenec 1963, Newton Center, Massachusetts Dopis, kter nikdo neekal, piel z ostrova Dominica. V tto mal a jen zdka navtvovan karibsk zemice zaloil jist Amerian, nadenec do psychedelickch drog jmnem John Presmont, experimentln komunu. Tvrdil, e m zajitnou podporu labouristick strany, kter by se podle veobecnho oekvn mla dostat k moci v ptch volbch. Labourist se doslechli o na spn operaci v hotelu Catalina v Mexiku a byli cel dychtiv, abychom tam u nich na jihu pomohli nastartovat avantgardn intelektuln turistick centrum. Vyslali jsme na Dominicu dva przkumnky, Gunthera Weila a Franka Fergusona, mladho a nadjnho absolventa Wesleyansk univerzity. Ani ne za tden jsme dostali telegram pln naden. Podailo se jim setkat se s tmi politiky. Potencil to byl velice slibn. A okamit pijedeme. Postavil jsem se do ela na imaginrn jednotky v potu deseti lid a letecky jsme se pemstili nejdv na Nvtrn ostrovy a pak na malikou Dominicu. Kdy nae letadlo zaalo klesat nad horami a blilo se k letiti, probudily se v ns velk nadje, asi podobn, jako u imigrant vystupujcch z lodi na Ellis Islandu. Nai zvdov ns ale oekvali se zprvami, kter ns naplnily zklamnm. Souasn konzervativn vlda, zce spolupracujc s vldou Velk Britnie, se dozvdla o naich plnech a vydala rozkaz k vyhotn naeho hostitele Presmonta, kter se momentln k na smle snail pokud mono nevystrkovat nos ze svho domu. Vedouc pedstavitel loajln opozice Jejho Velienstva se obvali setkat se s nmi veejn a tak byla na dnen noc sjednna tajn schzka.

Po setmn psobil ostrov ponkud zlovstn - ple s ernm pskem konily nhle v divok dungli. Tm veker obyvatelstvo tvoili ernoi, potomci bvalch otrok. Britsk ovocnsk spolenosti je udrovaly ve stavu koloniln zaostalosti a chudoby. Dominice zkrtka chybl onen lzesk arm, tak pznan napklad pro Bahamy. Gunthera, Franka a m naloili do taxku, kter dil mlad ernoch. Tvil se ptelsky, ale byl znan nervzn. Jeli jsme po silnici pln velkch krab, kter drtily pneumatiky naeho vozu. V jednom omlcenm kolonilu nm ernoka za pokladnou pokynula, abychom li dl do pecpanho skladu osvtlenho jedinou rovkou visc na drt. Kolem stolu sedli ti mohutn svalnat mui, do pasu naz, jejich ebenov ke se leskla potem. S nimi byl dal ernoch v apartnm vychzkovm obleku, kter nm podal ruku a jal se nalvat rum a coca colu. Ti ti mui bez koil byli poslanci parlamentu a vdci opozice. Elegantn chlapk se jmenoval Horace a byl to prvnk znm v celm Karibiku. Vysvtlil nm, e v danm okamiku neme labouristick strana podniknout dn oficiln kroky na nai podporu, jeliko je v parlament v menin devt ku osmi. Nicmn flagrantn podpora britskch obchodnch zjm ze strany konzervativc vzbuzuje v lidu pobouen. Neme bt pochyb, e pt volby pinesou labouristm drtiv vtzstv. Ti, jakmile se dostanou k moci, maj v myslu pivst do zem i jin kapitl ne jen britsk, dky nmu by se postavila ekonomika na nohy. Zajmalo je, jak mme mysly. Vyprvl jsem jim o naem vzkumu i o rychlm prstku lenstva IFIF. Navrhoval jsem, e bychom si nejdv pronajali nkter rekrean objekty a pozdji mon i postavili nov, co by nm umonilo navzat na ztroskotav mexick projekt. Horace spotal, e u na rovni operace v Zihuatanejo bychom mohli ztrojnsobit pjmy, kter m ostrov z turistiky. Padla narka, e by se na Dominice ppadn objevily njak penze z Las Vegas, z nich by se st mohla vyut na podporu naeho projektu. Jak je mj nzor na monost zdit zde nkolik kasin? To tedy byla scna! Mstnost, kolem jejch stn jsou vyrovnny laov bedny se zbom, stl z hrubho neohoblovanho deva, nad nm slab rovka, lesknouc se ern pokoka mu a jejich bl zuby vycenn v smvu: a zde se kuje pln jak za pomoci naich drog pevzt moc v tto mal zemi. Bylo domluveno, e nkolik dn strvme zjiovnm ve njemnho za hotely a dal nemovitosti pobl pl. Potom jsme mli, Horace a j, odlett do New Yorku a tam navzat kontakt s perspektivnmi lidmi schopnmi poskytnout podporu, a uzavt s nimi formln dohody. Nsledujc tden byl idylick. Horace ns provdl po ostrov a spolen jsme objevili ti lokality na pobe, kter byly k mn za velice rozumn ceny. Mstnm lidem jsme byli pedstavovni jako ptel a dostvalo se nm od nich velice velho pijet. Nedaleko naeho hotelu tekla prudk horsk bystina s vodou studenou a istou. Vdycky odpoledne jsme tam lenoili, nechvali jsme se unet proudem a k jezu, pod kterm vela voda v lesn tni, v n nae cesta s mohutnm plcnutm konila. m dl vc se nm lbil tenhle ostrov se svmi plemi s ernm pskem. Ale nae pohoda skonila v okamiku, kdy se k naemu hotelu

v burcejcm dpu pitil Horace, tv popelavou strachem. "Byla tady u policie?" zaval divoce. "Ne? Skvl. Poslyte, pokud mte nkde njak drogy, bleskov je prosm vs schovejte. A neopoutjte arel hotelu. Volejte okamit na letit a zajistte si rezervaci na ztej let. Vlda vydala pkaz policii k vaemu zaten za pekupnictv drog. love, oni z vs chtj udlat nejvtho obchodnka s heroinem na svt." "Heroin?" ppl jsem jenom. "Natst mme u policie lidi, kte nm pomhaj. Ti mm ekli, e americk vlda poslala na vld vechny mon informace o vs. Njak americk agent jmnem Donovan - asi ze CIA piletl vera a mluvil pmo s guvernrem. Nai lid ve vld kaj, e urit budete mt pote. Krucifix, u jsou tady." Dovnit vjelo auto s ednm oznaenm a z nho vyskoili dva policist. "Profesor Leary? Mete jt prosm s nmi? Guvernr si s vmi peje mluvit." "Nejdv bych si chtl promluvit se svm prvnkem." Policist mrkli jeden na druhho a pokvli. Poodeel jsem s Horacem stranou. "Muste s nimi jet," ekl. "Tak aspo nebudou moci udlat razii." "Co je to za, ten guvernr?" Horace udlal kysel obliej a zavrtl hlavou. "Nejhor, co me bt, love. Alkoholik, kter m odkroucench tyicet let v koloniln slub. Je naprosto neschopn a sem ho odloili do starho eleza. Udl vechno, co mu Ameriani eknou." Horace ml pravdu. Ten star Brit se na mne zamrail pes cel stl. Jeho odul tv se podobala starmu koenmu vaku a byla rozryt rudmi vrskami. V n plavaly oi jako na vod. Na stole leela objemn sloka s oznaenm "LEARY" a vedle n, co bylo jet hor, nejnovj slo magaznu Time se senzanm lnkem o LSD. Guvernr peetl nahlas ryvek z Time a pravil: "Na tomhle ostrov dn takov svinstvo nechceme." Jedin pjemn vc na tom byla, e to bylo strun a jasn. Byli jsme znovu vypovzeni. Toho veera zstal Horace s nmi v hotelu jakoto jaksi bezpenostn pojistka. Celou noc jsme zavali pilulky do plyovch medvd. Na letiti se to odbylo bez problm. Nejdv jsme letli na ostrov Antigua, kde jsme se na pr dn ubytovali v kouzelnm hotelu na pobe, abychom se nabrali sil ped dalmi kroky. Ukzalo se, e majitelem hotelu je jeden mj bval spoluk z West Pointu. Do Karibiku byl sluebn pidlen bhem II. svtov vlky a ivot na ostrovech se mu tak zalbil, e hned po vtzstv nad Japonskem zadal do vsluby. Jako tak mnoz lid na ostrovech i mj ptel vzel a po krk v podezelch keftech s pozemky a nemovitostmi. Podailo se mu koupit dva ostrvky pobl Grenady, ale s podmnkou, e tam do dvou let vybuduje natrvalo nkolik budov. Ale neml na to dost penz a tak nm uinil nabdku, kterou nebylo mon odmtnout. Navrhl nm, e nm poloviku jednoho pustho ostrova prost d, pokud tam ty stavby postavme. Tam bychom byli absolutn v bezpe. A ne by se ty budovy postavily, mohl by n tm sdlit v ji nepouvanm klubu na pli, kter nesl jmno "Vdro

krve". Zcela nhodou se krtce po ns ubytoval ve stejnm hotelu i Dick, kter byl na cest za nmi na Dominicu. Kdy vidl, jak skotame na pli, zmocnil se ho vztek. Chudk Richard, udlosti toho lta zasadily krut rny jeho nadjm na to, e se stane respektovanou osobou. S hokost mi vynadal, e jsem rozfofroval tch 20 000 dolar od Peggy. A navc jsme byli bhem dvou tdn vyhotni ze dvou zem. Netrvalo dlouho a tento poet se zvtil na ti. Nkolik nbl pold v blm s vychzkovmi hlkami se sice chovalo ptelsky, nicmn zcela nesmlouvav (mon toho vdli o rozumnm uvn drog vc ne my). "Boe mj, love, v tomto moment u kad ostrov dostal varovn ohledn vs a va pirtsk smeky." Kapitn na mne spiklenecky zamrkal. Dalho dne jsme u byli na cest na Portoriko. Te u lo veker zklamn mimo mne. Pipomnl jsem si nucenou migraci disidentskch skupin v minulosti. Nae dilema se dalo ekat. Toto postrkovn z msta na msto, jeho inicitory jsou dritel moci, se zd bt standardn zkoukou pro ty, kdo jsou oddni njak utopistick vizi. Dlali jsme jen kroky tance, jeho choreografie byla napsna ji pedem, kroky, kterm se filozofit novtoi nikdy nemohli vyhnout. Deportace 1-A. Teorie a praxe spoleenskho ostrakismu. Vechno se to zdlo bt z historickho hlediska v podku a urit to bylo lep, ne nekonen vysedvn na fakultnch schzch. Prv se nm dostvalo t nejlep lekce v oboru aplikovan kulturn antropologie. Pokud se socilnm inovacm - a plat to zvlt pro ty, kter se tkaj vchovy mladch - nepoda zskat mocenskou bzi (teritoriln, politickou, finann), jsou jejich prkopnci vystaveni nekonenm obstrukcm a vechny byrokracie jim hou jenom klacky pod nohy. Na stran aktiv zaznamenal n program zmn i dv kladn poloky: stali jsme se mluvmi toho obrovskho mnostv lid z generace narozen po II. svtov vlce, kter u ek v zloze, aby jednou pevzala moc, a dle, pochopili jsme, e schopnosti a monosti komunikace jak prostednictvm mdi, tak jednodue stn, se stvaj dleitm prostedkem pro ppravu mocensk bze v informan spolenosti budoucnosti.2) st 2 PEDOMORFZA -JUVENILIZACE Proces biologick evoluce je do znan mry histori nik ze slepch uliek nadmrn specializace, evoluce idej pak sri nik z duevnch stereotyp a stagnaci podlehnuvch procedur a ritul. V biologick evoluci me tento nik nastat v dsledku staen se z dosplho stdia na juveniln, co je bod obratu a potek nov linie; v evoluci mentln pak doasnm regresem na prunj a vemonmi zbranami mn zaten mody ideace, po ktermto regresu me nastat kreativn skok vped. Arthur Koestler Urit plemeno i rasa me doshnout obnovenho mld tm, e se mu poda odstranit, jakoby odstrit dospl stdium ivota

jedinc, kte je tvo, z pozice na konci jejich ontogenez. Takovto plemeno me se potom roziovat do vech smr. Sir Gavin de Beer Science fiction je nejvznamnj literrn formou, kter kdy lidstvo dalo vzniknout... Ale my jsme a pli zamstnni kadodennm ivotem a pohybem vdy k nsledujcmu konceptu, take jsme si prost nepovimli, kterch e idej se ta nae fikce vlastn tk. Nyn nastal as, abychom si to uvdomili. Ray Bradbury - vyrstal v Poughkeepsie ve stt New York jako syn pastora, vznamnho zastnce zruen otroctv. V dtstv rd tal dobrodrun pbhy ze Stednho Vchodu jako jsou Tisc a jedna noc, Putovn Marca Pola a Hrab Monte Christo, ze kterch se dozvdl o haii. Podobn jako William James i tento vn v knihch pohrouen mladk chatrnho zdrav se stal nenavnm experimenttorem s drogami (sm sebe nazval "Alexandrem Velikm farmacie"). Stal se pomocnkem mstnho lkrnka, aby mohl vyzkouet opium, ter, chloroform a vchodoindick konop znm jako cannabis indica (bylo tehdy k dispozici jako liv prostedek v podob tinktury nebo sladk medicny v cen tyi dvky za dolar). V poslednm roce svch studi na Union College napsal Ludlow hymnu sv almae matris a tak svou prvn knihu, je byla prvnm dlem o cannabisu v anglitin vbec. Kniha The Hashish Eater, publikovan anonymn v roce 1857, se stala literrn senzac a poslze pinesla svmu autorovi trvalou, by ponkud skandln proslulost. Po zbytek svho ivota se Ludlow vnoval urnalistice a cestovn. 22. ivot v asoprostorov kolonii Z 1963, Millbrook, New York Ti pedchzejc roky byly pro mne velice nron. Provedl jsem experimenty s LSD s vce ne 1500 pokusnmi osobami, dil jsem rozshl vzkumn projekt, zamstnvaly mne nikdy nekonc politick problmy a boje. Ctil jsem se vyerpn. ert vem filozofii i historii, kal jsem si, nejlep by bylo zmizet nkam na pust ostrov, kde vane past z jinch mo. S vynalzavost sob vlastn Peggy zadila, aby Dick uspodal sezen s LSD pro jejho mladho bratra Billyho, kter v t dob pracoval jako mlad nadjn makl v prestin firm Lehman Brothers. Reakce Billyho byla naden. Najednou to vypadalo, e prv on je tm pravm inteligentnm, neklidnm, po vzruen toucm ddicem mellonovsk tradice, skutenm synem Thomase Hitchcocka, legendrnho americkho letce a pikovho hre pla. Billy spolen se svm dvojetem Tommym prv koupili velkostatek v Millbrooku ve stt New York, dv hodiny jzdy autem z Manhattanu proti proudu eky Hudson. Bylo to kouzeln msto, asi dvakrt pt mil rodn pdy, piem vstup na pozemek tvoil impozantn komplex hradn brny s padac m. Od tto strnice vedla mli dlouh pjezdov cesta lemovan dvma adami javor k tpatrovmu zmku se dvma vemi. Budova svtc blobou

v sob skrvala 64 pokoj a byla obklopena vzorn udrovanmi trvnky, pobl pak stly stje a jaksi chata, zvenku zdoben ornamenty, v n byla kuelna. Asi mli odtud, ve voln krajin, do n se odvjela pole, se nachzel men zmeek zvan "bungalov", v nm si Hitchcockovi zaloili sv vkendov toit. Billy a Tommy, kte nyn energicky podporovali nai prci, nm navrhli, abychom zdili vzkumn stedisko v prozatm przdn hlavn budov. Pln IFIF, podle nho jsme hodlali zdit lokln stediska po cel zemi, byl nyn stejn v troskch. N provoz bychom tedy vdom omezili a pokraovali ve vzkumu zmnnch stav vdom zde, v stran a izolaci. Tilo ns, e se nachzme nedaleko mst, kde il Fitz Hugh Ludlow, v kraji, kde byl uloen k poslednmu odpoinku francouzsk jezuita, filozof a mystik Teilhard de Chardin. Dali jsme si jmno Castalia Foundation (nadace Castalia), chtjce i tmto nzvem vyjdit nvaznost na spoleenstv uenc-mystik z knihy Hermanna Hesseho Hra sklennch perel. Zatmco se to v dom, v nm ila nae komuna v Newton Center, hemilo ppravami na sthovn, udlal jsem si j sm volnou chvilku k napsn filozofick studie, je se mla stt zkladem pro moji vzkumnou prci v nsledujcch osmncti letech. Sepsal jsem ji u pleitosti svho pozvn k pednce na vron konferenci Americk psychologick asociace (APA) ve Philadelphii, kter mi zaslala jist spolenost luternskch psycholog. V 50. letech, kdy jsem pracoval jako klinick psycholog v Berkeley, psobil jsem rovn jako konzultant vzdlvacho programu luternskho semine. Mnoho mladch luternskch duchovnch prolo vbrem, jeho zklad tvoily m testy. Ve sv studii jsem psal, e nboensk ortodoxie se marn pokou, skrze dogmata a poetick mty, dt odpov na osm zkladnch otzek tkajccch se lidskho osudu, na otzky, kter filozofie nov formulovala v pojmech logiky a na n me adekvtn odpovdt pouze vda. Dle jsem ve studii shrnul nov poznatky z mnoha vdnch obor (z nuklern fyziky, astrofyziky, genetiky, imunologie, biochemie, neurologie, etologie, demografie, teorie computer), jejich dsledkem vbrzku budou drastick zmny naeho pojet lidsk pirozenosti. daje, kter tyto vdy nashromdily, umouj, aby nyn, poprv v historii vbec, mohly inteligentn lidsk bytosti nejen nachzet odpovdi na zkladn otzky ohledn toho, jak a pro jsme se jako takov vbec vyvinuli, ale dovol nm rovn postoupit dl, k ovldnut technologi zen vesmru i tto planety, na genetick budoucnosti i na souasn neurologick reality. Studie naznaovala, e na podklad novch vdeckch model bude mon formulovat osm pesnch a objektivnch definic Boha jakoto designra /technologa evoluce. Take kad rozumn lidsk bytost, kter to mysl vn, dostane nyn monost osvojit si to, co jsem oznail jako Osm boch technologi. Studie, jaksi moje summa theologica, tedy pedstavovala systm vdeckho humanismu, byla jakousi prukou, prostoupenou mm vnitnm nadenm, kter chtla lidem pomhat na jejich cest k tomu, aby se stali vdommi a uvdomlmi agenty evoluce. Snail jsem se ukzat, e humanistick vda poskytuje lep

odpovdi na ony zkladn otzky, ne jsou ty, kter dv nboenstv. Naznaoval jsem, e tch osm otzek koresponduje s osmi stdii evoluce a rovn s osmi obvody mozku, propojenmi tak, aby tato evolun stdia - a u se jedn o druh jakoto celek, anebo o jednotlivce - modulovaly. Domnval jsem se, e je docela dobe mon, e existuje osm typ neurotransmiter neboli penae (jde o drogy, kter si tlo bu vytvo samo, nebo kter jsou mu dodvny zvnjku), je mohou aktivovat osm rovn vdom, umonit pizpsoben lovka onm osmi stdim evoluce a dosaen vhledu v onch osmi otzkch.1) Tuto studii jsem tedy peetl ped uaslmi luterny. Snail jsem se ji napsat v peliv vyvenm stylu, okoenit ji vdeckmi fakty a dochutit poetickmi nstiny vvojovch panoramat, doplnit citacemi ze zprv z psychedelickch sezen od vhlasnch osobnost vdy i od naich pokusnch osob, co byly proitky, kter vyrely dech. Na dv hodiny se ve Philadelphii chopila vldy hereze a mlad luterni m odmnili nadenmi ovacemi. Asi v polovin z 1963 jsme naloili veker n majetek z domu v Newton Center do pronajatch sthovacch voz, sami se seadili do karavany a vyrazili smrem na zpad. V na skupin byli Susan a Jack, Peggy Hitchcockov a Ralph a Susan Metznerovi. Lkaskou supervizi ml zajistit jeden mlad lka, kter se prv snail zbavit se svho nvyku na methedrin. Posdku doploval jeden psycholog z Kalifornie jmnem Gary Fisher, jeho ena a dv dti. Na msto jsme dorazili tsn po zpadu slunce. Velk dm s okny a dvemi zatluenmi prkny se ped nmi vynoil jako pzrak, se svmi dvma vemi, s pkrmi tty a srznmi stechami vypadal jako tajemn hrad v Karpatech. Elektina jet nebyla zapojena, a tak jsme v krbu hodnm pinejmenm njakho baronskho sdla rozdlali divoce huc ohe, zaplili svky a v jejich svitu zametali podlahu z dubovch prken v obrovskm obvacm pokoji. Nae nov dobrodrustv jsme zahjili v nejlep nlad. Budovu postavil na pelomu stolet William Dietrich, magnt-vizion, kter nadlal sv obrovsk jmn tm, e v mnoha americkch mstech zavedl elektrick poulin osvtlen. Tento precedens osvcen jsme povaovali za dobr znamen. Dietrichv umleck vkus se orientoval na bavorsk baroko. Devn segmenty vnitn vzdoby vypracovali misti ezbi z Nmecka a z Rakouska. Stny byly pokryty elegantnmi, by trochu ji vybledlmi alouny. Devn stropy zdobily intarzie. Kuchyn byla tak velk, e by staila i pro provoz hotelu a do lednice se mohlo smstnat nkolik lid. Zde Charlie Mingus testoval svou paranoiu: nechal se zavt dovnit a ekal, kdy a jestli vbec ho my bloi pustme ven. Vdycky se zdl trochu zklaman, e jsme ho nakonec pustili. Nam prvnm kolem bylo budovu vyistit a uvst do podku, aby se dala obvat. Nejdv jsme strhali prkna z oken a vude vygruntovali. Prolezli jsme sklady mstnch bazar a obchod se staroitnostmi a hledali vhodn nbytek. Rozhodli jsme se pro zazen ve stylu Stednho Vchodu. Krom kuchyn, pi jejm vybaven stoly a idlemi byla rozhodujcm kriteriem praktinost, byl zbytek domu zazen jako harm, se spoustou nzkch pohovek a s celmi hektary polt a hedvbnch poduek. Zkrtka prosted jako stvoen pro mkk pistn. V prbhu prvnch nkolika tdn jsme uspodali knihovnu.

Vechny svoje osobn knihy jsme dali na jednu hromadu a zjistili jsme, e mme skvlou sbrku dl z oblasti historie, filozofie, mysticismu (vchodnho i zpadnho), neurologie a vzkumu mozku, biochemie a genetiky. Zato bylo a symptomatick, jak mlo text jsme vlastnili z oboru psychologie. Zdili jsme zvukov studio a fonotku hudby k sezenm: byla v n Bachova a Mozartova hudebn geometrie, ist jazz, rhythm-and-blues, hudba exotickch nrod i primitivnch kmen. Velice rychle se nm podailo ustavit pravideln denn program. Dny jsme trvili pracemi zajiujcmi chod domcnosti a badatelskmi aktivitami, toti studiem a psanm o roziovn vdom. Jednou tdn jsme se astnili programovanch sezen s LSD. Pravideln jsme se stdali a vdy jeden len naeho tmu byl odpovdn za aranm prosted a vbr stimul. Ldr vybral pase ke ten z filozofickch dl i z krsn literatury a tak hudbu, kter se ukzala jako nejdleitj initel pi usmrovn mylen. Ldi se asto snaili pipravit rzn speciln nahrvky, kter ns mly dovst ke zcela specifickm ontologickm dobrodrustvm. Tak usilovali o to, aby nm zprostedkovali sv hlavn zjmy z oblasti filozofie stejn jako sv estetick preference. Jeliko pasvn imprintingov uen je v prbhu sezen s kyselinou nesmrn urychleno, byli jsme schopni vstebat irok spektrum nejrznjch moudrost a rozko vech vk. Po nkolik tdn jsme se zabvali spisy vynikajcho rusko-armnskho mystika G. I. Gurdjieffa a snaili jsme se rovn zopakovat jeho hlubok, drogami inspirovan experimenty. Peggy trvila zhruba polovinu svho asu na Manhattanu a pijdla vdycky s mohutnm burcenm ve voze naloenm bednami ampaskho a rznch exotickch jdel a npoj. O vkendech jezdili do svho "bungalovu" i Billy a Tommy a piveli s sebou pslunky spoleensk smetnky, nejrznj celebrity a zvdav aristokraty. Strvit vkend v Millbrooku se stalo pro odvzan mlad bohe z New Yorku velice mdn zleitost. Ale pohostinstv jsme poskytovali rovn biologm z Yale, oxfordskm psychologm i svatm mum z Indie. Po cel vkend se jednotliv skupiny pesunovaly z jednoho domu do druhho, vyvajce se v uhlazen konverzaci. Majordomem a hlavnm obadnkem tchto vkendovch setkn se stal Van Wolfe, divadeln producent na polovin vazek a mu znal velkho svta, kter sm sebe jmenoval vyslancem Castalie pro oblast Park Avenue a Broadwaye. Van zstval asto v Millbrooku i mimo vkendy, a tehdy se sthoval z bungalovu do Velkho domu a astnil se naich programovch sezen. Bhem tchto trip se asto stvalo, e lid objevili svou "zkladn" osobnost, neboli, jak jsme si zvykli to nazvat, "manifestovali svou boskou podstatu". Z Vana se vyklubal jaksi moudr a lstiv Levantinec, nco jako vezr na dvoe sultnov, kter kul pikle a snoval plny ve prospch jedin vci, a tou vc pro Vana bylo tot co pro mnoh z ns, toti nauit se uvat psychedelick drogy ke stvoen nebe na zemi. Za fasdou vemi mastmi mazanho intrikna a podnikavce v oblasti show businessu, mistra bride, arbitra a vdho ducha nejrznjch salon, skrvalo se Vanovo prav j, a tm byl soukrom psycholog, kter v, e nstrojem k osvobozen lid od strachu a pocit viny je rozumn uvn

drog. Sami sebe jsme povaovali za jaksi antropology z 21. stolet, kte svj modul schopn cest v prostoru i ase ukotvili v temnch dobch let edestch 20. stolet. V tto asoprostorov kolonii jsme se pokoueli vytvoit jaksi nov pohanstv spolu s novm pojetm ivota jakoto umleckho dla. Zdlo se mi tehdy, a kdy te o tom pemlm, myslm, e celkem prvem, e se uskuteuje mj chlapeck sen. Mli jsme pocit, e svt konflikt a politickho boje je nkde daleko odtud, ale nebylo tomu tak, problmy haly vude, hroziv a krut, vdy pipraven udeit. Nejdve piel telefont od Mary Pinchotov. Bylo to jednoho pozdnho odpoledne a jej hlas taktak balancoval na tenk strun hysterie. Na letiti La Guardia si pjila vz a momentln byla nkde v Millbrooku. Na statek pijet nechtla. Mohl bych se s n setkat nkde ve vsi? Kdy jsem vyjdl z brny, viml jsem si zelen fordky zaparkovan kousek odtud na silnici . 44. Vyrazila za mnou. Zpomalil jsem. Vz za mnou zastavil. Byla to Mary. Pesedla si ke mn a pokynula mi, abych jel dl. Zahnul jsem na vedlej silnici. Projdli jsme tou podzimn scenri, kter se nikdy neomrz - zlat pole, stda statnch, jako uhel ernch krav, stromy zmnn v ckance kiklavch barev, nebe jako zc indigo -, a vedle mne sedla ta nejsmutnj mlad ena na svt. "Vechno lo tak dobe," zaala vyprvt. "Podailo se nm zskat osm vzdlanch en a ty pivedly do transu nejmocnj mue ve Washingtonu. A pak to prasklo. Byla jsem hrozn blzen. Zmlila jsem se pi vbru lid. A jedna poestn manelka ns prskla. Mm hrozn strach." Dala se do ple. Nathl jsem ruku a pohladil ji po vlasech. "Je tohle v dsledku... myslm jako, mla jste patn trip?" "Ne. Vechno bylo perfektn. Proto je to taky tak smutn. Mon jsem v opravdovm prvihu. Vlastn bych tady asi sp ani nemla bt." "Jste prv te na drogch?" "O mn nejde, to ta situace se tak posrala. Te muste bt velmi opatrn, Timothy. A kolem vs nen sebemen rozruch. dnou publicitu. Bojm se o vs. Bojm se o ns vecky," "Mary," ekl jsem konejiv, "pojme se vrtit zpt do Velkho domu. Odpoinete si, dte si trochu vna a teba se nalote do vany, a pak zkusme vymyslet, co by se dalo dlat." "J vm, na co te myslte. Ale tohle nen paranoia. Prost jsem se zapletla do nkolika velice nebezpench vc. To je realita. A vy mi muste vit." Zabodla sv oi do mch. "Vte mi?" "Ano." Jej znepokojen m konen pesvdilo. "Hlete, kdybych se tady nkdy neekan objevila, mete m na chvli schovat?" "Jist." "Dobe." Vyndala z kabelky lahviku plnou pilulek a dala mi ji. "Tohle by mlo bt nejlep LSD na svt. Mm to z Nrodnho institutu pro duevn zdrav. Nen to legran, e to nakonec j dvm vm?" Dval jsem se za n, jak odjd, a snail jsem se usilovn

pemlet. Neporuila pece dn zkony. Tak v jakm prvihu by mohla bt? T noci telefonovala Laura Huxleyov. ekla, e Aldous umr a e by si hrozn pl, abych mu jet vyprvl o t pruce, kterou jsme dali dohromady podle Tibetsk knihy mrtvch. Druhho dne jsem letl do Los Angeles. Aldous a Laura, jejich dm padl za ob velkmu poru v Hollywoodu, bydleli u jednoho ptele nedaleko Mulholland Drive. Laura si mne vzala bokem a stiskla mi ruku. Mla pocit, e Aldous nen schopen postavit se tv v tv neodvratnosti smrti. Prv toho dne odpoledne ertoval o nepjemnostech, kter s jejich pobytem ve svm dom jejich ptel m. Zmnil se i o tom, e a se uzdrav, musej si njak dm pronajmout. Aldous leel v hornm pokoji v nemocnin posteli, tm se nehbal a byl velmi slab. Na pozdrav mi odpovdl smvem a hned se zaal tichm hlasem ptt, jak pokrauje nae prce. Zaal jsem vyprvt a on kval hlavou na znamen souhlasu a jemn se usmval mm ertm. Pak mi pokynul, abych se k nmu naklonil. Jako spiklenec mi eptal, e nechce znepokojovat Lauru, kter se nedoke smit se skutenost, e on umr. kal, e o tto sv smrteln nemoci vdl u tehdy, kdy psal onu scnu v romnu Ostrov, v n hrdina provd svoji umrajc babiku skrze nkoliker barda. Aldous m podal, abych mu dlal ldra pi jeho poslednm sezen s LSD, e by to byla nae psychedelick verze Tibetsk knihy mrtvch. ekl jsem, e by podle mne bylo lep, aby mu ldra dlala Laura a aby to byla rovn ona, kdo mu pete instrukci, jak doshnout Blho svtla. "Ne. Nechci ji vystavovat dalmu emocionlnmu tlaku. Koneckonc mm takovou pedstavu, e bych mohl v prbhu toho tripu zemt." Vela sestra a pivezla kyslkovou bombu. J jsem el mezitm do pokoje, kde ekala Laura. Povdl jsem j o naem rozhovoru. Laura ochotn souhlasila s tm, e bude Aldousovi dlat ldra pi tomto sezen, kdy je smrt ji tak blzko. Mluvili jsme jet o vzkumnm projektu dr. Kasta, kter prokzal, e LSD me vznamn pispt k dosaen stavu vyrovnanosti a smen u pacient v terminln fzi nemoci. Pi louen mi Aldous zaeptal: "Bute k nim vem jemn, Timothy. Oni tou po tom, aby byli osvobozeni, jene nevd, jak toho doshnout. Ute je. Dodvejte jim vru a sebedvru." Snad kad z ns si velice pesn pamatuje, kde byl a co dlal onoho 22. listopadu, kdy ns zashla ta hrozn zprva. Dky televizi se vytvoil masov imprint ve stovce milion mozk, imprint nhl ztrty nevinnosti. Zavradn Kennedyho znamenalo zvlt krut prozen pro ty, kte se narodili po roce 1946. Byla to pro n prvn zprva o tom, e ta pinav zleitost se ji dala do pohybu a e svt rozhodn nen tm pjemnm a bezpenm mstem, kter jsme se pro n my, jejich rodie, snaili pipravit. Toho veera mi volal t ptel z kancele agentury Associated Press v New Yorku. Sdlil mi zprvu, kterou prv telegraficky obdrel. Aldous Huxley zemel. V atmosfe zrmutku nad Kennedyho smrt to skoro nikdo nezaznamenal.

Dreli jsme dlouhou vigilii pi svkch za oba mue, kter jsme povaovali za sv duchovn vdce.2) - se narodil v Brooklynu, studoval techniku, ale pitahovala ho spe urnalistika a literatura. V 60. letech byl lenem kontroverznho Fra asopisu Playboy a svou erudic a vtipem pispl k sexuln a psychedelick revoluci, kter probhala v tto dekd. Pi vchov svch ty dt se on i jeho ena Arlen inspirovali studiem arodjnictv, crowleyansk magie, fortenskch anomli a dalch aspekt paranormlnch a okultnch jev. Na potku 70. let se stal Wilson jednm z pednch znalc a populariztor hnut bavorskch Ilumint. Ve svch knihch Illuminatus!, Cosmic Trigger a The Illuminati Papers zkoumal vznik, vvoj a odkaz tto tajn spolenosti 18. stolet, v n vldl duch politick a mystick konspirace. Wilsonovy odvn a originln exkurzy do oblasti science fiction mu zskaly poetn a oddan publikum. 23. Experimenty v Millbrooku Zima 1963-1964, Millbrook, New York. T zimy pedchzel prvnmu snhu holomrz a jezera na pozemcch patcch ke statku se zmnila v plochy istho ledu, na kterch se dalo bjen bruslit a hrt hokej. My jsme pobl zmku pipravili shy deva na topen v krbu. Z lesa pichzela a k domu stda jelen zve. Ta jemn zvata si ns prohlela se stejnm zjmem, s jakm jsme pozorovali my je. Vichni jsme mli tve zrovl mrazem. Nae pracovn skupina se neustle mnila. Psycholog z Kalifornie si nedokzal zvyknout na zdej zimu. N lka se rozhodl zadit si praxi na Portoriku. Na nvtvu pijela jist velice pitaliv blondna jmnem Carol se svm synem, ivm chlapcem s vlasy jako koudel, a u u ns zstali natrvalo. Maynard a Flo Fergusonovi se svmi dtmi zabrali tyi pokoje v prvnm pate. A Dick k nm pivedl bystrho mladho mue jmnem George, kter pochzel z jedn bohat rodiny a na college ml problmy s pizpsobenm. A jet nai partu pro tuto zimu doplovala Sara, bval asistentka na Harvardu. Zcela vdom jsme dvali dohromady jakousi sociln molekulu i buku, to, co Kurt Vonnegut nazv "karass", strukturu sloenou z lid, jejich neurln charakteristiky jsou v souladu. Doufali jsme, e spolenm souitm kombinovanm s re-imprintingem prostednictvm LSD by se nm mohlo podait vyvinout cosi jako povdom lu i hnzda, k nmu by kad lovk pispl tm, co je pro nho specifick a v takto vytvoen rodin by pak hrl i konkrtn roli. Napklad George byl kutil, uml spravit nejrznj vci, pitom plnil lohu naeho rychlho posla, a, co bylo nemn dleit, pispval do naeho spoleenstv i svm naprosto originlnm estetickm ctnm. Prvn msc m pivedl mlem k lenstv tm, e si neustle pehrval desky s jakmsi huenm a kvlenm. Ukzalo se, e to je atonln hudba, a j jsem ji nakonec absorboval, nauil jsem se mt ji rd. Podobn jsem byl piveden k ranmu Bobu Dylanovi. Fergusonovi se svmi pti dtmi pispli do fondu na komunity nejen jistm obnosem penz, ale i onm vzruenm, kter provz svt show businessu a

je s sebou pinesli, a k tomu svou duchaplnost a energi svch dt. My vichni ostatn jsme dlali tety a strejdy a podleli se na odpovdnosti i radostech pe o dti.1) Po celou tu dobu od zavradn Kennedyho jsem oekval telefont od Mary Pinchotov. Ozvala se nkdy kolem 1. prosince. V telefonu jsem j rozuml jen st. Bu byla opil, nebo zdrogovan, nebo doslova pemoen a zdrcen zrmutkem. Anebo vechno dohromady. "U nebyli schopni ho kontrolovat. Mnil se pli rychle." Dlouh pauza a hysterick pl. Snail jsem se ji uklidnit, dodat trochu sly. Ale ona jenom dl vzlykala. "Vechno ututlali. Musm vs vidt. Mm hrozn strach. Bute opatrn." Sluchtko onmlo. Byl jsem pln starost, ale dlat jsem nemohl nic. Telefon zvonil znovu a hlas ve sluchtku ml skotsk pzvuk. Byl to R. D. Laing. slo ml od Allena Ginsberga. Mohl by pijet na nvtvu? S Ronnie Laingem jsme toho mli mnoho spolenho., Jeho studie o zmnch chovn se skvle doplovaly s mmi pracemi o problematice interpersonlnho chovn. Podailo se mu zskat grant od on exkluzvn nadace se sdlem v Yale, kter kdysi financovala i moje kalifornsk vzkumy. A stejn jako j, tak on experimentoval s psychedelickmi drogami. Z Ronnieho se vyklubal rozafn, mazan a tvrdohlav Skot v elegantnm tvdovm obleku. V kuchyni jsme sndli pr sendvi a pak popjeli vno. K m hrze vylo najevo, e Ronnie je fascinovn patologi psychzy a e je pesvden, e lenstv je kreativnm eenm emocionlnho konfliktu. Zaloil stedisko s nzvem Kingsley Hall, ve kterm chtl t spolen s psychotiky. Pokouel jsem se mu nco ci o doslova nakaliv povaze optimistickch interakc. Zdlo se mi vrcholnm blznovstvm t ve spolenosti lid melancholickch a smutnch. Tm jsem myslel nejen psychiatrickou lebnu, ale celou Britnii jako takovou. Navrhoval jsem mu, aby se pidal k nm. Ale ne, on byl pevn rozhodnut t se svmi schizofreniky. Doslova jsem stnal. "Fakt, Ronnie, v zzem jste u udlal pro uzdraven lid prce dost. My vs te potebujeme v pedn linii, na pomez, tam, kde se tvo budoucnost. Mete vnovat cel zbytek ivota pi o ty, kdo mli smlu a stali se obt rznch neastnch nehod a nhod, ale vysuit ten ocen jejich zkosti se vm stejn nikdy nepoda. Jenom se jim budete m dl vc podobat. Ale evoluce zle v tom, najt a vychovat inteligentn jednotlivce, kte budou schopni vst dopedu cel druh. Skvlost, vjimenost, to jsou vlastnosti, o n je teba peovat. Zstate tady s nmi." "Ne. Velk Britanie je mj domov." "Dve nebo pozdji vyleme signl, abychom vs zachrnili." Zasml se. A pak jsme se objali a byl pry. Ne jsme se nadli, byly mraziv dny zimy za nmi a my jsme se klubali ven z naich blch zmotk. Metrov rampouchy, kter promnily n zmek v tpytiv svatebn dort, se zaaly pod paprsky beznovho slunce rozpoutt a padaly dol, ttc se na kusy kilu. A vida! Na blch polch se ji objevovaly

zplaty hnd zem. Probouzeli jsme se ze zimnho spnku. Spchali jsme rychle ven z naeho bavorskho zmku podobnho jeskyni, cel dychtiv vidli znovu se zelenat syrovou, promenou zemi. Dali jsme se do prce s elnem prkopnk. Vytrhvali jsme star podrost, istili louky, z domku u tenisovho kurtu jsme vymetli list a smet, kter se tam nashromdilo za mnoh lta, vyistili jsme jeho stny a stropy a nanosili dovnit nzk pohovky a polte. 21. bezna, na den jarn rovnodennosti, jsme uspodali pohanskou slavnost. Zaplili jsme gigantickou hromadu rot, naslouchali vzteklmu syen mokrho deva a pozorovali rud zblesky ohn na naich tvch. Pak jsme se vichni shromdili v tenisovm domku, kter jsme pejmenovali na Dm meditace, zaplili svky a usadili se do kruhu. Alan Watts mezitm listoval v I-ingu. Watts, kter byl orientovn spe do minulosti a na Vchod, ne na vdu a Zpad, vyuil I-ing k vytvoen atmosfry jakhosi elegantnho ajovho obadu, co mlo zvit rove naich shromdn a umonit nm, abychom se ctili soust prastar tradice. Rozdlali jsme ohe v krbu. Vzal jsem si velkou dvku Nebesk mode, a pak se u potichu, jeden po druhm, nae spolenost rozela. Podle novho plnu ml kad len komunity strvit cel jeden tden v mlen a odlouen v Dom meditace. Jdlo jsme mu pineli tikrt denn a nechvali je na kamenn terase pobl vchodu. Pokud ml cestovatel njak speciln poadavky, mohl je napsat na kus papru. Toto byl mj prvn trip bez ldra anebo spolenka vbec. Prvn noc jsem se ocitl totln mimo sebe sama i svou mysl, vil jsem ve spirlch zpt celou histori evoluce a pak jsem zase cestoval asem do budoucnosti, prochzel jsem nejrznjmi vvojovmi stdii. A pak jsem otevel oi a byl jsem zptky, znovu tady. Vyel jsem ped dm a vyl na msc. S moudrost zvat jsem naslouchal zvukm lesnho ivota, pak jsem se podval smrem k Velkmu domu a pozoroval, jak svtla v jednotlivch pokojch zhasnaj jedno po druhm a ctil jsem hlubokou empatii a lsku ke vem jeho obyvatelm. Rno jsem pozoroval vchod slunce, cel hodiny se toulal po zem statku, prochzel kolem potok, kter u bublaly cosi o jaru, prodral se houtinami, za nimi jsem nael ndhern skryt jezero, tpytc se ji pslibem lta. Proil jsem nkolik chvatnch setkn se stdy jelen zve a s likami, plouhajcmi svj rud koek po zelen trv. Dlouho jsem leel na svahu kopce, zachumlan ve svm teplm kabt a pozoroval jsem tu hru ivota kolem sebe, naslouchaje, co si vyprvj stromy, hmyz a zvata, zjiuje, e vm prostupuje jedna jedin biologick inteligence, vyjevujc se v nejrozmanitjch formch ivota. Vechno bylo tak iv a pulzujc! Vechno navzjem propojen. V nevhodnm kontextu mohlo by toto poznn nahnt strach a hrzu: vechno e je iv? A navzjem propojen? No to je non mra! Ale zde, uprosted prody, dokonalost vesmru byla mimo jakoukoliv pochybnost. Matn jsem zanal chpat i spektra forem vyuvanch nejrznjmi organismy ke vzjemn komunikaci. V tomto

prosted, v nm pestal existovat as, hypersenzitivn k signlm pichzejcm z databz m pamti i z loi mch rozjitench hormon, vyburcovn k bdlosti pokyny z kontrolnch struktur DNA, uvdomoval jsem si jasn, e vechno je informace. Vechno kolem kielo: "Podvej se na m, jsem tady! Otevi se pro m. Nesu poselstv!" Stromy mi kynuly svmi thlmi dy na pozdrav, kvtiny na mne pomrkvaly, slunce mne zaplavovalo astrln informac pmo ze sv ohniv pece. Pi kadm vdechu vchzely do m miliony organism vznejcch se ve vzduchu, z nich kad se pmo tetelil, aby mi mohl pedat informace ze st DNA. Cokoli jsem vloil do st - lce, hlt vody, kad sousto jdla, olznut rt jemn jako pi milovn -, vechno m pmo zaplavovalo nejrznjmi daji a daty. Dumal jsem o tom, e vechno, co do sebe absorbujeme, vetn neurologickch stimul, jakmi jsou zvuky, slova a gesta druhch lid, to vechno vytv jaksi antistice, dky kterm se ti ostatn mohou stt soust ns samch. Pmo jsem dychtil po tom, abych byl infikovn tmto zpsobem, to jest pln rozttn psobenm biologickch a neurologickch signl od ostatnch organism. Po cel zbytek tohoto tdne strvenho v osamn jsem etl, dlal si poznmky, chodil na prochzky i na del vlety. Pi zpadu slunce sedmho dne, prv na Nedli Velikonon, se dvee Domu meditace otevely a cel skupina se shromdila ve chvli znovusjednocen. Palubn denk v koench deskch, do kterho jsem vpisoval svoje poznmky, jsem pedal dalmu, losem vybranmu hledai, a vrtil se ke kadodennm zleitostem tto planety. Pokud lo o ns, rozkvtalo lto do mru a lsky. Bou, kter hrozily, jsme si tm nebyli vdomi. Clevdom ke znovuzvolen smujc Lyndon B. Johnson vydal pkaz americkmu vlenmu letectvu k bombardovn Severnho Vietnamu. Zprva Warrenovy komise tvrdila, e Jack Kennedy se stal obt osamocenho zabijka. V Harlemu a Philadelphii propukly rasov nepokoje. Daleko vpedu, na vsp kultury publikoval Marshall McLuhan svou prci Jak rozumt mdim, obsahujc zvst o tom, e mdium je poselstv. Psychiatr Eric Berne zpopularizoval moje koncepty transakn analzy a teorie her ve sv knize Jak si lid hraj, m veejnosti otevel pstup i ke konceptu zmny chovn, kter byl dve vyhrazen pouze pro knsk stav psycholog. Naplno se rozbhl boom humanistick psychologie. Vude bylo plno nov hudby. Beatles zpvali "She Loves You", Bob Dylan plativ deklamoval "It Ain't Me, Babe" a Beach Boys vyslali z Kalifornie na Vchod kvanta svch lahodnch a nnch vibrac. V Millbrooku pracoval n rj na zemi na pln obrtky. Koupili jsme velkou sekaku a cel akry luk jsme pemnili na trvnky. Kolem pstupov cesty mezi dvma adami mohutnch javor jsme zdili obrubnky a osadili ble naten kamenn patnky. Dick bruel, e to te vypad jako vjezd do njakho idovskho klubu na venkov. Byl to non-stop festival ivota, s nejrznjmi obady, semini, hudbou, rituly plodnosti, nekonenm pozorovnm hvzd a msce, s hlunmi zbavami na lesnch mtinch. Dnem i noc putovali lesy kolem statku poutnci a trippei. V jinm cpu

pozemk bylo jezero dlouh asi mli, z nho pes jez vydldn hladkmi kameny vytkala kilov ist ka. V horkch letnch odpolednch jsme si vdycky lehli do proudu a nechali se jm splchnout dol pod jez. Mmu synovi Jackovi se podailo chytit rekordn velkho okouna. Nae vdeck aktivity pokraovaly maximln monou rychlost. Publikovali jsme upravenou verzi Tibetsk knihy mrtvch pod novm titulem The Psychedelic Experience (Psychedelick zkuenost). Byla to prvn drogov pruka od dob Les Hashishines, prvn prvodce hleda jednotlivmi fzemi sezen s drogami ovlivujcmi mozek. Kniha vyla v sedmi jazycch. Jenom v anglitin zaznamenala rychle za sebou estnct dotisk. Stle vychzel i n asopis The Psychedelic Review. Ralph i j jsme pravideln pedneli na colleges a univerzitch o vsledcch naeho vzkumu i o naich utopickch plnech. Bylo to pln nov, nikdy dv na dn kole nikdo o nem podobnm neslyel. Jednm z naich nvtvnk byl spisovatel Robert Anton Wilson, kter pijel do Millbrooku se zvltnm povenm od asopisu Realist, exkluzvnho magaznu alternativn kultury redigovanho Paulem Krassnerem. Wilson pijel, prv kdy jsme hrli baseball na trvnku ped Domem meditace. Na stee Velkho domu sedl Maynard Ferguson a vyhrval na trubku. Robert byl stzliv uvaujc atletick mu s uvlivmi a pesnmi pohyby. Mluvil pomalu, v jakchsi mlem kolometskch odstavcch, se zvltnm sarkastickm smyslem pro humor. A zrove byla v jeho zpsobu vyjadovn jaksi iv a dychtiv otevenost; zdlo se, e registruje vechno, co se kolem nho dje. V t dob byl Robert redaktorem magaznu Fact, jeho vydavatel, Ralph Ginzburg, ho odmtl na interview se mnou vyslat. Byl toti pesvden, v tom roce 1964, e hnut psychedelickch drog je u konce. Strvili jsme s Robertem cel odpoledne diskus o teorii her a o aplikacch teorie relativity a kvantov fyziky na psychologii, o nutnosti nov definovat tak vgn slova, jako nap. neurza, v termnech etologie, o vztahu mezi zmnami vnmn asoprostoru pi psychedelick zkuenosti a mmi asoprostorovmi definicemi typ osobnosti. Bhem dalch osmncti let jsem poskytl rozhovory stovkm urnalist, z nich nkte mi nebyli ptelsky naklonni, vtina vak se mnou sympatizovala. S pouhou jednou vjimkou byl Wilson jedin, kdo si peetl moje knihy a byl schopen diskutovat o vdeckch aspektech m prce.2) Pak ns ovem navtvili lid, kte se vyznaovali daleko mn otevenou mysl - byli to dva vysoc ednci z FDA, jeden lka, druh takov ten typ z prvn mainrie. Chtli vdt, ovem zcela neoficiln, rozumte, co to tady vlastn dlme. Pedali jsme jim vet naich aktivit. Byli aspo natolik upmn, e oteven vyjdili sv zden. "No teda, z toho, co tady dlte, jsme pln okovan," ekl doktor. "Po cel stalet se bran drog povaovalo za zlod. A vy je nyn nejene obhajujete, ale dokonce se nm snate namluvit, e je to morln, vchovn a snad i v souladu s nboenstvm. S tmhle mylenm by mon souhlasil Kennedy, ale Johnson je pln jin."

Pak si vzal slovo ten druh. "Lid pracujc v oblasti prva a justice - a vte mi, e maj dostatek moci - rozhodn nehodlaj ekat, a budou tyto drogy prohleny za ilegln, take se pipravte na to, e vm mohou pkn zvalchovat prdel." Pokril jsem rameny. "I kdyby byly drogy prohleny za ilegln, stejn se tm jejich uvn nepoda zastavit. Prohibice z nich udl jedin jet atraktivnj artikl. Pamatujete si na paovn rumu? Drogy sem prost pijdou, bez ohledu na to, co bude dlat vlda - a hlavn mlad generace se o n bude zajmat." "Omyl. Ta dcka vdycky zaujmou akort njak ty mdn vstelky. Jako teba hula hop. Anebo epice podle toho zleska Davyho Crocketta. Anebo rock'n'roll. Drogy jsou nco pln jinho." "Kdepak, tady jste vedle. Drogy se stanou permanentn slokou americk kultury. Ta dcka tm zskaj vlastnosti, kter dospl prost nemaj." "Jako teba co?" "Napklad schopnost mnit zpsob mylen. Vlda by rozhodn nemla dopustit, aby se drogy staly domnou mladch." "Take vy kte, e co se drog te, mli bychom hodit runk do ringu." "Ne. Naopak, vlda by mla udlovat licence, mt nad vm dozor a vychovvat lidi k tomu, aby drogy uvali eln." Doktor z FDA se zasml. "Myslte si snad, e ti sta jiant sentoi, kte maj rozhodujc slovo v Kongresu, budou tohleto podporovat?" "Sta se podvat do statistiky. Ltaj v tom miliardy dolar. Tk se to celch zemdlskch odvtv. A bhem deseti let se narkotika stanou jednm z pti nejdleitjch prmyslovch odvtv Ameriky. Vy, mldenci, byste mli pijt s programem, ve kterm bude trocha prostoru pro kadou velkou zjmovou skupinu. Podvejte se na alkohol. Ped ptaticeti lety byl ilegln a dnes se v hlavnm mst kadho sttu prv kolem nho sousteuje nejvznamnj lobby. Ptel draz, tohle je vt vc ne televize. Pro vyhnt na ern trh to, z eho se mohou odvdt dan a na co mete jako politik zskat finann prostedky od federln vldy?" "Teoreticky znj tyhle mylenky skuten velkolep," ekl doktor. "Faktem ale je, e prezident Johnson ekl naprosto jasn, e on chce mt Ameriku bez drog." Chudk Lyndon, pomyslel jsem si, kdy jsem se za nimi dval, jak odjdj ve svm voze bez poznvac znaky. Drogy tady budou mnohem dle, ne kdokoli z ns. - legendrn americk romanopisec, narodil se v Coloradu. V roce 1957 zskal na Oregonsk univerzit diplom bakale vd. V roce 1962 vyla Keseyho kniha One Flew Over the Cuckoo's Nest, satiricko anarchistick parabola o tom, jak se instituce sna rozdrtit individualitu. Romnem Sometimes a Great Notion (1964) Kesey definitivn potvrdil svou pozici pednho americkho spisovatele. Kesey je obecn povaovn za duchovnho otce hnut hippies. Svou prvn zkuenost s LSD zskal jako honorovan pokusn osoba v jednom vzkumnm projektu financovanm CIA. Jeho pozdj dobrodrustv piblil milionm ten Tom Wolfe v knize The Electric Kool-Aid Acid Test.

Kesey se svou enou Faye se stali ztlesnnm ivotnho stylu americkch lidovch vrstev, pro kter je charakteristick nezvislost, humor, ekologick povdom a jemn, nensiln odstup od autority. 24. Roci pijdj do Millbrooku Lto 1964, Millbrook, New York Nae nadace Castalia rozhodn nebyla jedinm mstem v zemi, kde se braly drogy. stedn postavou rozmarn srie slavnost s LSD v San Franciscu, takzvanch "kyselinovch maturit", byl Ken Kesey. V Los Angeles se LSD zase rozilo v subkultue filmovho prmyslu. A v New Yorku se iv, a tak iv komentovan, drogov scna ustavila kolem mimodn spnho pedstavitele pop-artu Andyho Warhola, jeho obrovsk atelir v budov bval tovrny hostil nejsouasnj hvzdy umn a mdy. Na spojkou na Warhola byla Viva Superstar, pitaliv, inteligentn a vzdlan hereka, kter obas, na Andyho doporuen, zajdla do Millbrooku, aby unikla horenatmu newyorskmu ivotu. U dvno jsem Warhola obdivoval, vdycky jsem ho povaoval za jakhosi kosmopolitnho zenovho mnicha, vedoucho ivot vyrovnan jednoduchosti uprosted lenstv Manhattanu. V 60. letech byl jednm z mla tch, kdo aspo tuil historickou perspektivu onch kulturnch zmn, o jejich vyvoln jsme usilovali, Jednou mi ekl, e nae role ve spoleensk evoluci je podobn t, kterou pro pedchoz generaci hrl Aleister Crowley se svmi pohorlivmi libertinskmi ideami ("Dlej, co chce, to je jedin zkon."). Newyorsk drogov scna byla naprostm protikladem Millbrooku, nepochybn zsti i proto, e kad druh je definovn svm habitatem. Pobyt ve velkomst odsuzuje lovka k tomu, aby vedl intenzvn a hlun ivot pln kontakt s lidmi, do kterho se psychedelick drogy vbec nemusej hodit. To posledn, co lovk ijc v New Yorku potebuje, je chemick ltka vyvolvajc hypersenzitivitu, dky jejm inkm jste vystaveni "ivoucnosti" veho kolem. Pro toho, kdo New Yorkem jenom projd, me bt toto msto tm pravm prostedm pro zitek LSD; ale pro ty, kte tam ij a pracuj, by mohla aplikace psychedelickch drog znamenat peten systmu. Warholovo mravenit ilo na drogch poskytujcch nik, kter vs na chvli vypnou tm, e otup a znecitliv nervov zakonen. Alkohol, amfetamin, trankvilizry. V mylen nkterch lid kolem Warhola existovala znan pedpojatost vi naim drogm otevrajcm prostor a modr nebe. Pro ivot, kter vedli, ivot ve vysokch obrtkch a tvrd realit, se jim jejich drogy zdly pimenj. Zajmav bylo, e newyorskm hipsterm se vtinou dailo zskvat drogy na lkask pedpis. Drogovmi guru Manhattanu se stali oni lkai - specialist na prima nladu, jejich ordinace byly dnem i noc pecpan znmmi postavami ze svta sportu, zbavnho prmyslu a mdy, stejn jako pslunky spoleensk smetnky. Jednoho odpoledne napklad vtrhla jako vtr do apartm Vana Wolfa supermodelka Edie Sedgwickov a adonila o "ihadlo doktora Jaka". Nsledujc obrzek byl z rodu tch naprosto bizarnch:

zatmco Van, suovan neustlm chvnm v celm tle, chystal svma tesoucma se rukama injekn stkaku, Edie jen klidn penesla vhu na levou nohu, vythla si koili a popustila kalhoty, m vystavila na odiv svou mkkou rovou plku, nae se chladnokrevn nechala pchnout, ani by na jedin okamik vypadla z rytmu historky, kterou prv vyprvla. Oblbenou drogou, kterou tito doktoi-pohodi distribuovali, byl amfetamin (speed) v kombinaci s obrovskmi dvkami vitamn. Tyto petardy, vystelovan do tl klient z tkotonnch hypodermickch injeknch stkaek, uvdly je do stav mohutn viv euforie a maximlnho energetickho nabit.1) V t dob byl nejproslulejm z tchto doktor-pohod Max Jacobson. Jeho klientelu tvoilo mnoho pikovch hvzd show-businessu. Na vzkumy doktora Jaka se pravideln konala rzn benefin show, jeliko pacienti pouze vdn ochotn nakupovali drah vstupenky, aby mohli shldnout vystoupen pacient talentovanch. Neprozrazuji tm dn sttn tajemstv, kdy eknu, e pe dr. Jacobsona znanou mrou pispvala k dobr nlad a energii panujc v Blm dom za prezidenta Kennedyho. Snmky, kter byly pozeny v prbhu padestimlovho Pochodu pro eln, ukazuj dr. Jaka, jak na oberstvovacch zastvkch aplikuje rzn medikamenty Prvn rodin i pikovm lenm jejho doprovodu. Flora Lu Fergusonov byla pesvdena, e vechny problmy mysli mohou vyeit moje drogy, zatmco veker problmy tla zase drogy dr. Jacobsona. Take bylo zorganizovno setkn tchto dvou titn euforie. Musel jsem chvilku sedt v ekrn, co nebyla dn velk tragdie, jeliko mstnost byla nacpna mimodn zajmavmi lidmi. Uctiv ticho zavldlo, kdy se dvee otevely a dstojn jimi proel statn mlad mu osthan na jeka a za nm jaksi chlpek ve stednch letech. "Nen to Mickey Mantle?" zeptal jsem se nevcn. "Jo, a s nm Mel Allen, ze stanice Hlas Yankee," utrousil mu sedc vedle mn. "Sndan ampion," pravil jsem spokojen a vycenil zuby v smvu. Utahan sestra mi pokynula, abych el dovnit. Doktor Jake byl mal snd mu s dlouhma vrsitma rukama, kter mu sahaly snad a ke kotnkm. Na sob ml bl pl. Hlasem s konspirativnm stedoevropskm pzvukem se mi omlouval za sv zaneprzdnn. Ve vzdlenjm rohu mstnosti se nachzelo experimentln pracovit doktora Jaka - z krystal zalitch ultrafialovm svtlem vychzely ty nejroztodivnj barvy a ve velkch kdinkch bublaly rzn duhov zbarven lektvary. Z oddlen vyetovny vyel rychlm krokem Allen Jay Lerner a hbit jako lasika se prothl ordinac. "Pokud dobe rozumm va terapii," pravil jsem k dr. Jacobsonovi, "je zaloena na maximalizaci rozkoe a redukci bolesti. Za pomoci chemikli uvdte sv pacienty do stavu klidu a pohody, k tomu pidvte pozitivn sugesce, a tm se pokoute zrychlit pirozen samolc procesy v organismu." "Sprvn," ekl doktor Jake, naklonil se dopedu jakmsi jakoby opim pohybem pipomnajcm opici a plcl se dlanmi do kolen.

"Utrpen je patn a nezdrav. Deprese je chemick nemoc. J vm, e lka m udlat ve, co je v jeho silch, aby zmrnil zbyten utrpen." "Pod to bych se podepsal i j," opil jsem. "Vynikajc," zvolal doktor Jake. "Dovolte mi nyn, abych zjistil, co pro vs mohu udlat. Vy trpte poruchami sluchu?" "Ano, j..." "Fajn, udlme pokus. Mohu vs toho zbavit bhem deseti minut." "To je fantastick," ekl jsem. "Stoupnte si tmhle a hned prozkoumme ten v handicap." Postavil jsem se ke stn a hlavu jsem otoil na stranu. Doktor Jake se pikril na druhm konci mstnosti. "Opakujte po mn sla, kter eknu." Lstiv doktor potichu pohnul rty. "Aha. Jste hluch jako poleno. Vborn. A nyn vs vylm." Trochu se pikril a skoil ke stolu pecpanmu kdinkami, kivulemi, bakami a lahvikami. Smchal dohromady nkolik roztok a sms naplnil obrovskou podkon injekn stkaku. Pak jsem u ctil, jak amfetamin bezbolestn kloue do m ly. Hork proud rozkoe vyrazil vzhru pa a k srdci a nsledn explodoval do celho tla. Doslova jsem se vznel v nepopsateln extzi. est palc nade mnou plula tv doktora Jaka, ta velk semitsk koule usmvajc se na mne dol a dvajc lidsk tvar a vznam t rozkoi berouc dech. Zral jsem na drce v t radosti, nesmazateln si vtiskuje tv Boskho Jaka do milion neuron, tetelcch se blahem. "Dobe. Vborn. Doktor Jake vm udl pohodu," eptal. "Ano, je to bjen," eptal jsem ospale. Pocioval jsem hlubokou nklonnost k mmu Dobrodinci, a tak jakousi neuritou iritaci vi tm pomlenm kritikm, hajcm kdesi mimo mj kuel extze, kte tak kivd Milovanmu Lkai, jen m prv hladil po ele. Trvalo to snad cel epochy, a potom doktor Jake jemn zatsl mou pa. "A nyn znovu vyzkoume v sluch," V levitaci jsem odplul na testovac msto u zdi pokoje. Kdy jsem otoil hlavu na stranu, doktor Jake zaval: "JEDNA, DV, TI. SLYTE M?" "Jedna, dv, ti. Slyte m?" opakoval jsem poslun. "Experiment se zdail," zvolal doktor Jake. "V sluch je v podku." "Skuten se ctm dobe." "Nyn vm namchm celou vrku a dm vm ji s sebou. A taky nkolik balen jehel na jedno pouit. Ode dneka nejene uslyte vechno, ale zrove to budou jenom dobr zprvy." tvrt ervenec, krom toho, e je to den, kdy vznikly Spojen stty, byl i datem narozen naich ptel Tommyho a Billyho, majitel Millbrooku. Na oslavu jejich narozenin jsme uspodali karneval. Cel n pracovn tm z Velkho domu se shromdil v makarnch kostmech. Richard Alpert, Ralph a Susan Metznerovi, Gunther a Karen Weilovi, Jack a Susan Learyovi, Carol Ross a Rickie, Terry a George, Maynard a Flo Fergusonovi se svmi dtmi, a k tomu nkolik koleg z Harvardu, MIT a Princetonu. Maynard pivedl svj patnctilenn big band, nejlep v zemi. Rozloili se kolem krbu

a burceli jako hurikn. Hitchcockovi pozvali spoustu ptel z Manhattanu, Londna, Pae, ma. Peggy na sob mla kostm bin tanenice, ve kterm se pvabn vlnila a vzbuzovala pokuen ve vech kolem. Jej exotick oi zily. Billy byl oslniv v kostmu sultna, a jeho ena Aurora pvodem z Venezuely, pevleen za egyptskou krlovnu, byla ndhern. Tommy Hitchcock a Suzanne Kentov li za Romea a Julii. Sedl jsem na pohovce a pomalu se dostval do transu vyvolanho tou pastvou pro oi vc vude kolem, stejn jako bjenou hudbou, kdy tu ke mn pistoupila jaksi vysok svtlovlas princezna odn ve vzdunm hedvb. Sundala si tmav brle gestem jako ze striptzovho baru a odhalila tm dvojici obrovskch, jakoby nahch modrch o. "Nepamatujete se na m?" zaeptala. "J jsem Nanette." Vykrbal jsem se na nohy s pekvapenm i radost. "Nannete! Ovem." Kdysi ns navtvila v Cambridgi s Gregorym Corsem a malm pskem jmnem Rascal. "Ale ona se jmenuje Naughty," zaeptala a jej krtkozrak oi si pohrvaly s mmi. Mla ulinick smv. "No vidte, pod se snam najt Ztracen rj." Pisedla si ke mn a vyprvla mi, e jednou, kdy byla jet mal holika, vzal ji jej otec na vlet na vrcholek jedn hory a poeticky j vyprvl o jednot prody. Nanette touila po tom, odhalit tajemstv vesmru, chtla jet do Indie a hledat tam nejvy moudrost a nauit se tajnm sexulnm praktikm Orientu. To vechno mi znlo sympaticky. Pozdji bhem verku jsem v jednom pokoji nael Peggy, jak s kmsi vniv mluv v telefonu. Vdoucn se na mne usmla. "Vidm, e jste se s Nanette nali." Ctil jsem, e m polv rumnec. "Nem nic proti tomu?" ptal jsem se s ostychem. Vdl jsem, e Peggy zaala v New Yorku s nkm chodit. "Kdepak. Ona je krsn a inteligentn. Jste jeden pro druhho jako stvoen." Vymnili jsme si chpav smvy. "Dnes je to skuten Den nezvislosti," ekl jsem a objali jsme se. Nazt v poledne jsem se hnal do bungalovu. Nanette leela na lehtku u baznu. Sv prsvitn harmov aty u na sob ovem nemla a mj zrak se tak mohl kochat jejm dlouhm, hladkm tlem v mikroskopickch bikinch. Vyprvla mi spoustu historek o svch dobrodrustvch v tom hektickm Londn i o tom, jak se j podailo dobt svt mdy v New Yorku a jak se j nakonec slva i penze omrzely. Tato pemliv a romantick ena se stala jakmsi prototypem krsy a byla tud nucena t v prosted technik a manaer prmyslu mdy a nechat se jimi dit a manipulovat. Jej tv se pravideln objevovala na oblkch nejrznjch asopis. Svma modrma oima vs lkala, abyste si koupili zbo inzerovan v televiznch reklamch. Byl jsem jaksi a zastraen jejm tlesnm pvabem i osobnm charismatem. O ptm vkendu pijela z New Yorku do Velkho domu znovu.

V pondl dopoledne, leniv schoulen v mm nru, se nathla po telefonu a vytoila newyorsk slo Eileen Fordov. "Zamilovala jsem se, Eileen, chci si vzt dva tdny volno... Ano, vm, co vechno je domluveno. Prost to bude muset odloit anebo na to vzt nkoho jinho." Pesthovali jsme se s Nanette do pokoje ve vi, kter ona zaplnila spoustou vzcnch tropickch rostlin. Vdycky odpoledne jsme vyvdli jako mlad milenci. Dick se pokouel meditovat v lonici pna domu pmo pod nmi a chodil si nahoru stovat, e mu nae projevy rozkoe brn v koncentraci. Po nkolika dnech si Nanette pla zastnit se tak sezen s LSD. J jsem nikterak netouil po tom, abych ji pli rychle uvedl do tto zkuenosti. Vdl jsem, e Nanette i j vyjdeme z tohoto proitku zmnn, e budeme jinmi lidmi spojenmi jinm vztahem. Tak se mohlo stt, e ona obrt okulry svho mikroskopu pmo na mne a najednou ve mn pozn prv toho inhibovanho a po sexuln strnce dost neikovnho mue, kterm jsem byl od smrti Marianne. Anebo ta zkuenost zbav sebejistoty i ji a zaene ji do njak temn jeskyn jej mysli. * * *

Vydali jsme se na n trip u krbu ve velkm obvacm pokoji. Leeli jsme na nzkch pohovkch a j jsem pozoroval, jak Nanette dovolila, aby z jejho oblieje odpadla ta maska, kterou si nasazovala pro spoleenskou smetnku; bylo to, jako kdy dtti odpadne stroupek ze zahojen pokoky. A uvnit se objevila jaksi archetypln vzneenost, ziv esence Valkry. A potom u svit pozlatil okna a my jsme vyli za zmek na kamenn most pes potok. Zde se zastavila, sthla si s prstu zlat prsten a hodila ho do temnch vod. Potom se rozbhla, rozjsan a triumfujc, a pak se otoila a pohldla na m s paemi rozepjatmi. Byl jsem pln uhranut. Po svch dvou tdnech przdnin zavedla Nanette nov ivotn reim - ti dny prce na smluvnch zakzkch v New Yorku, zbytek tdne se mnou v Millbrooku. A potom pijel na nvtvu Ken Kesey. Bhem onch pti let, kter jsme strvili v Millbrooku, ns navtvily stovky zajmavch lid. Ironi bylo, e bez m asti probhla jedna z nejvce komentovanch nvtv u ns, pitom nvtva hosta z nejvznamnjch. Tom Wolfe v jedn, natst milosrdn krtk kapitole sv knihy The Electric Kool-Aid Acid Test pedkld svou verzi zprvy o vletu Kena Keseyho do Millbrooku. Po vyerpvajc jzd ve svm kolnm autobusu nap celou zem oekvali Keseyho Roci to nejslavnj pivtn. Po vech tch letech mon u dnes nen tak snadn pedstavit si, jak slavnostn to pijet - podle nich - vlastn mlo bt. Nebo Roci povaovali sebe samotn a Learyho skupinu za dv naprosto jedinen tajn spolenosti, a vlastn za jedin dv spoleenstv na celm svt schopn uskutenit nejfantastitj experiment s lidskm vdomm, jak kdy byl vymylen. lo pece o nco zcela novho. A nyn se tato dv tajn spoleenstv, nesouc v sob energii novho svta, mla setkat.

Roci vjeli na kivolak cesty millbrookskho statku s rozvinutmi prapory, cel autobus byl pokryt americkmi vlajkami, z reproduktor dunl rock'n'roll a nesl se pes rybnky a mtiny, bylo to jako kdy se val cirkus Yahoo ze Swiftovch Gulliverovch cest. Kdy se ocitli na dohled velkho zmku, kter se vemi tmi vikami a devnmi vyezvanmi ornamenty ve ttech vypadal jako z pernku, vylezla Sandy Lehmann-Hauptov na stechu autobusu a odtud zaala na ob strany hzet dmovnice, kter vybuchovaly a tvoily zelen kouov kvty, jaksi kapradiny a asy, a rozhrkan autobus s tm hlunm rozjaenm spolkem se kodrcal a natsal v zkrutech cesty. Jsme tady! Jsme tady! Roci oekvali, e se learyovci vyhrnou z domu je uvtat, asi jako ti, kdo peili dobyt Chartmu. Ale msto toho se pr prapodivnch postav na trvnku ped domem ene ke vchodu do budovy. Roci zastavuj a najednou jsou tady jenom oni a ten velk dm, kter zde stoj ve sv okzal gotinosti jako njak nhrobek - a tak vyskakuj z autobusu, neustle pokikujce a hkajce, a d dl jako pominut. Konen se nkte duchov obvajc nitro budovy materializuj, pichz Peggy Hitchcockov a Richard Alpert a Susan Metznerov, ena dr. Ralpha Metznera, dal vd postavy Learyho skupiny. Alpert si m pohledem autobusu odshora dol, vrt hlavou a k: "Ke-e-en Ke-e-e-esey...", asi jako by kal, no ano, u si vzpomnm, to ty jsi, kdo vyml vechny ty tudck vylomeniny. Ne e by nebyli kamardt. ale je to vechno jaksi... chladn, ptel mil. Pichz trumpetista Maynard Ferguson a jeho ena Flo a motaj se kolem autobusu, ale ti ostatn... jako by ze veho vyzaovala takov zvltn...vibrace... nco jako: Tady se dje cosi velice hlubokho a meditativnho a vy blzni z Kalifornie s tm jaksi nejdete dohromady... A kde je vlastn Leary? Na velkolep setkn Learyho s Keseym se til snad kad. Pozdji mi kdosi kal, e Leary byl nkde nahoe v zmku zabrn do njakho nesmrn zvanho experimentu, do njakho ti dny trvajcho tripu nebo neho takovho, a e nechtl bt ruen. Kesey nebyl ani tak natvan, jako sp velmi zklaman a snad i trochu doten. Bylo to prost neuviteln - tak tohleto je ten Millbrook. iela z toho krobenost, vzbuzujc a pocit zcpy. J jsem pedtm strvil nkolik dn s Nanette v New Yorku. Kdy jsem na ndra Grand Central Station ekal na zpten vlak, skltila m znenadn chipka. Cel jsem se roztsl a zalil m pot. Na ndra v Poughkeepsie na m kolem plnoci ekal Dick a ml spoustu zprv. Neekan se objevil Ken Kesey se svm proslavenm kolnm autobusem, a Roci u ns chtli nkolik dn pobt. "Jac jsou?" ptal jsem se, ale bylo mi pli patn na to, abych ctil njakou vt radost. Dick zavrtl hlavou. "Jsou podn zfetovan a trochu nervzn. Jeli skoro msc v tom rozevanm a rozhrkanm kolnm autobusu, kter nem skoro dn provn, a Arizonou a Texasem projdli ve vedrech nad 50 stup. Zkrtka jsou dost vyerpan a napruen." "No tak to maj kliku, tady si mohou odpoinout a dt se trochu

dohromady," ekl jsem, a ml jsem na mysli stejn tak sebe, jako Roky. "To jo," souhlasil Dick, "mou se tady trochu uvolnit a zchladit v potoku pod jezem, a prkrt mou pozorovat zpad slunce. To je zklidn." "Co mysl, e vzali?" ptal jsem se dl. "ekl bych, e amfetamin." "Ale ne," zabruel jsem. Ten medikament doktora Jaka, po kterm vm tak akort ztuhne elist, jsme v Millbrooku nevedli. Ani kokain se u ns prakticky nevyskytoval, pokud si ho s sebou nepivezli njac frajei z msta. Pipadalo nm to, jako byste si chtli lehnout heroin v palci krle Artue. Kdy m Dick pivezl do Velkho domu, bylo vude ticho. Nkolik Rok u bylo v limbu a ostatn odeli na verek do bungalovu. Vrvoral jsem po schodech nahoru, zaalo se mi navalovat, spav jsem dchal a kchal a kalal, pak se zase dvil, a nakonec jsem spolkl dva aspiriny a upadl do horenatho spnku. Dick se na m piel podvat druh den rno. Ml jsem pod jet vysokou horeku, ale vzdor svmu deliriu jsem vidl, e Dick nen tou divokou nvtvou Rok pli naden. A to km jet slun. "Mm pocit, e jsme idylick indinsk vesnice, kterou zniehonic poct svou nvtvou rozevan banda kovboj z njakho saloonu na Divokm zpad," ekl Dick. Chtl, abychom nai mezikulturn vmnu nechali rozvinout se samopohybem, to jest na rovni jednotlivc. A tak se i stalo. Ob skupiny se zaaly oukvat a tpav sbliovat, dochzelo k vmn informac. Nakonec se do tto innosti zapojil i Dick, a pozdji si mi stoval, e se krbl o kumpu jedovatou, kdy s nkolika Roky prolzali jaksi kov. Ken Kesey, Ken Babbs a j jsme se nakonec samozejm setkali, v poklidu mho pokoje. Jeden druhmu jsme se podvali do o a slbili jsme si, e budeme spojenci a zstaneme v kontaktu A tak tomu bylo a je a do dneka. Kdy Roci odjeli, svolali jsme schzku, abychom naplnovali innost pro nadchzejc rok. Kesey ns inspiroval a vichni jsme se shodli na tom, e jsme se dostali do pli velk izolace. Chtli jsme tedy rozit sv horizonty, a tak ml bt kad len na komunity vysln na obnou drhu kolem Zem. Podstatou tto mylenky bylo, e postupn kadmu z ns mla bt zakoupena letenka kolem zemkoule se spolenost Pan-Am, kter by platila jeden rok. N vyzvda ml na sv cest provdt imprintingov experimenty v rznch svatynch a na posvtnch poutnch mstech, v oblastech s vbunou politickou situac, stejn jako v centrech filozofick tradice, kde se ml krom toho pokusit o setkn s tamnmi mudrci. Zpt se ml vrtit s co nejvtm souborem dat vyuitelnch v evoluci.2) Prvn se vydal na cestu Ralph Metzner a odletl pmo do Kalkaty. Ze sv pouti nm poslal pohlednice a lstky s moralizujcmi vlevy o povrchnosti Zpadu a o duchovn hloubce Vchodu. Znlo to velkolep. Jedn noci, prv kdy jsme se vzneli na mkkm oblaku lsky, jsme se s Nanette dohodli, e se vezmeme a zahjme svou cestu kolem zemkoule. Dick se ml vydat na Vchod a pot, co se vrt

Ralph. Dick se usnesl, e ohledn na svatby bude neastn. Po dobu tm ty let jsme si byli nejblimi druhy. N vztah, utkan ze spousty spolench proitk ze sezen s LSD, ml v sob jakousi a telepatickou kvalitu. V mnoha ohledech jsem byl nco jako Dickv otec. Dick ml vdy mimodn blzko ke sv matce a v na domcnosti pevzal lohu podobnou roli eny a matky. K Susan a Jackovi ml rozhodn bl ne j sm. V dob, kdy se moje znmost s Nanette dostvala do obrtek, stval se Dick stle nedtklivjm. Tce nesl, kdy jsem vyrel na Manhattan, abych mohl bt s n. Ctil se zavren. V jednom okamiku hrozil dokonce bojkotem svatby. Ale pak si to pece jen rozmyslel a souhlasil, e mi pjde za svdka, a tak, e bude drubou. Ceremonii chtl vtisknout styl rafinovanho vyuit ke. V pli prosince jsem dostal pozvn na Cooper Union College, abych tam pednesl pednku o rozenm vdom. Tma zmn v mozku doslova viselo ve vzduchu a velk starobyl posluchrna byla nacpan k prasknut. Vyel jsem na pdium a pivtal m bouliv potlesk. Zaal jsem poznmkou, e moje pednka by se dala shrnout do jedin vty: "Abyste mohli plnji vyut potencil ve sv hlav, muste se nejdv zblznit." Bouliv ovace. Potom jsem strun nartl teorii serilnho re-imprintingu a ukzal jsem, jak se na rznch stupnch individulnho vvoje formuj reality determinujc lidsk ivot. Podle m teorie lze lidsk rst definovat jako konkrtn posloupnost metamorfz, pomrn jasn definovanch stav, kter nastupuj pot, kdy v mozku dojde k aktivaci nkterho jeho novho okruhu. Na kadm z tchto stup dochz k novmu imprintu nov reality. V tto pednce, a tak v publikacch, kter nsledovaly bezprostedn po n, jsem uvedl, e lze rozliit 24 stdi metamorfzy lovka - z nich dvanct doshne vtina lid na souasn rovni evoluce naeho druhu, a dvancti je jaksi "budoucnostnch" i potencilnch, tak jak se nm teprve postupn stvaj a budou stvat dostupnmi.3) Nsledujcho dne jsem v interview pro asopis Village Voice prohlsil, e psychedelick revoluce je ji hotovou vc. Ji nyn existuje dostaten poet Amerian pouench ohledn tajemstv zmn mozku. Akoliv spolenosti a jej kultue me trvat jet celou generaci, ne novou neurotechnologii absorbuje, na vystn vvoje to neme u nic zmnit. Fenomn multiplikovan reality zde bude existovat u jednou provdy. Nae svatba s Nanette se konala v kapli Bo Milosti v chrmu episkopln crkve v Millbrooku. Dick a j jsme na sob mli vypjen krtk vesty. Moje dcera Susan jakoto druika byla v doprovodu Nanette, kter zila jako njak princezna ze severu. Znm kadenk hvzd show businessu Monty Rock III, pvodem z Portorika, pozval filmov tb spolenosti Maisle Brothers. Film s nzvem Svatba v Millbrooku zaznamenal urit ohlas v kruzch nekomern alternativn kinematografie. Odchzeli jsme od olte a tu se mj roztomil Jack trochu ostchav dotkl m ruky. Toto lskypln gesto mho syna se stalo

jednou z nejdrach vzpomnek celho mho ivota. Nae cesta kolem svta ns poprv od Marianniny smrti od sebe na del dobu oddlila. Pak jsme si ji nikdy nebyli tak blzko. Po obadu hrl na verku ve Velkm dom Miles Davis Quartet (ale bez Milese). Charlie Mingus deklamoval inkantace o manelsk vrnosti. Vesel zbava pokraovala a do svtn. Druhho dne jsme s Nanette odjeli na letit. Kdy letadlo ped startem rolovalo na ranvej, podvali jsme se jeden na druhho s jakousi ironickou skeps. "Pro to vbec dlme?" zeptala se Nanette, nervzn na prst otejc svm snubnm prstenem. "To uvidme," ekl jsem. Oba jsme ctili, e nae manelstv nebude mt dlouhho trvn. - spisovatel a filozof, narodil se v msteku Calw v Nmecku, pozdji il v exilu. V patncti letech zbhl z teologickho semine a nsledujcho roku byl vylouen i z gymnazia v Caanstadtu. Potom pracoval nkolik let jako prodava v knihkupectv a v roce 1904 vydal svj prvn romn Peter Camenzind. Jeho ran dla, romantick co do obsahu a realistick co se formy te, se zabvala problematikou odcizen mladho lovka v represvn spolenosti. V atmosfe slcho nmeckho autoritstv na potku I. svtov vlky odeel Hesse coby pesvden pacifista do vcarska. Jeho dla vytvoen v exilu charakterizuje rostouc zjem o problematiku transcendentlna. Hesse mistrovsky zvldl typ przy pedstavujc multiplikovanou realitu, jak vidme v jeho knihch Siddhartha, Stepn vlk a Cesta na Vchod. Ve svm monumentlnm symbolickm dle Magister Ludi l komunitu v odkn a ctnosti ijcch vcarskch matematik, umlc a filozof, kte usiluj o shrnut vekerho lidskho vdn v jaksi He sklennch perel. Za tuto alegorii zskal Hesse v roce 1946 Nobelovu cenu. Miliony mladch lid v dob po II. svtov vlce objevily v hrdinech dl Hermanna Hesseho vzory pro svj osobn rozvoj a transformaci, a tak doklad triumfu lidsk individuality. 25. Lbnky v Himlajch Zima 1964-1965, Japonsko-Indie Prvn zastvkou na cesty bylo Tokio, to velkomstsk mravenit, kter mus fascinovat kadho badatele studujcho detailn lidsk a hmyz spoleenstv. Nanette i j jsme ji dve asto pobvali v cizin, ale nikde jsme nemli tak siln pocit propasti oddlujc ns od mstnho obyvatelstva, jako v Japonsku. ije zde snad njak jin ivoin druh? Kadodenn ivot se nm jevil jako deliktn a sloit balet, podobn jako je tomu v mraveniti. Pozorovali jsme, jak uniformovan zzenci cpou za pomoci dlouhch ty davy lid do vlak tokijskho metra. Navtvili jsme hlavn stany rznch karatistickch kol, intoistick chrmy i buddhistick svatyn, a tak obchodn domy, kde Nanette nakoupila spoustu kimon z konfekce. Dali jsme si trochu psilocybinu, abychom doshli silnjho imprintingu pi pedstaven divadla kabuki, nae jsme vnoili sv na zdej pomry nezvykle dlouh a bl tla do hork vody ve veejn lzni.

S nosy zaboenmi do knih o japonsk historii a o zenu jsme se rychlost blesku tili vlakem do Kjta, jakhosi japonskho Esalenu. Zde jsme navtvili nkolik ram, meditovali v zenovm templu a zakonili svou pou v historickm muzeu, je kdysi bylo gunovm palcem. Posedli jsme v komnatch vyloench koberci, kde csaov nechvali vradit sv odprce a sami jimi byli vradni. Rekapitulovali jsme pro sebe celou historii Japonska. Kalkata! Dvee letadla se otevraj a do naich nepipravench nozder vnik tk zpach organick hniloby, vechna ta stalet v trosky obrcen karmy, naplaven st eky Gangy rozlvajc se do nedohledna. Allen Ginsberg mi kdysi doporuoval, abychom urit navtvili "rovit", ona msta, kde se spaluj mrtv. li jsme tedy na beh eky a dvali se, jak pozstal pinej v obadnm prvodu na ramenou cel hory deva (odpadov devo pro chud, pro bohat pak sladkovonn santal) na nich jsou uloeny mrtvoly, jak je pak zapaluj a poslaj dol po proudu, kter s sebou un spousty dalho odpadu. A pak jsme si sedli na bobek k part nosi deva, byli to vyznavai ivy a pozorovali, jak si tihle pln obyejn chlapci poslaj kolem dokola v dlanch ukryt misky s haiem. Sladk vn cannabisu se msila s nasldlm zpachem hocch mrtvol. Dchat zhluboka. Koneckonc co jinho je smrt, ne definitivn zstava dechu? Tak tohle byl zatek: depli jsme v delt Gangy, kalali, jak ns v nose tpal kou, inhalovali vemon sloueniny dusku, zatmco na kalnm nebi, vysoko nad plem pozstalch, krouila kata jako ern teky. Pak jsme jeli vlakem podl Benglskho zlivu na jih k mnohem radostnjmu obrazu bostv, k ern pagod v Konaraku. Tam jsme objevili obrovskou budovu ve tvaru vozu thnoucho chrm Boha Slunce, jeho stny byly do poslednho msteka pokryty erotickmi skulpturami - byly to tisce graciznch atletickch postav zkamenlch v aktu milostnch hrtek. Ano, prv tady se odehrvalo ono neustl znovuobrozovn ivota. Aoka Fakir, n domorod prvodce, se smchy popadal za bicho. Ukzal na thlou nahou dvku nasedajc na ztopoen penis svho milence, a pravil: "uky, uky." Pak nm ukzal trio akrobat: jaksi piinliv mladk natahuje hlavu, aby vykonal cunnilinctus na soumrn usmvajc se dvce s doiroka roztaenma nohama, zatmco jin mlad krska sed, tie kontemplujc, na jeho ztopoenm penisu. "Jeden uky, dva uky, ti uky," pravil k tomu Aoka. Pozorujce tuto sto a jednu variantu boskch hrtek, museli jsme se obdivovat kultue, kter byla schopna rozvinout takov bohatstv forem k oslav sexuality. Kdo to vlastn byl ten Narasim, krl ze tinctho stolet, kter dokzal inspirovat svj lid ke vztyen tohoto monumentu rozkoe a plodnosti? Musel to bt vdce pln ndhern energie, dky n byl schopen proptrat cel kontinent, aby nael sochae, male a architekty k vzdob svho chrmu. A kdy se pak dlnci vraceli veer dom, po celm dlouhm dni vnovanm runmu zpracovvn tchto orgiastickch scn - jak vliv to mlo na jejich domc ivot? Konen pak - co se vbec stalo s touto civilizac?

Pokraovali jsme v cest do msta Varanasi (znmho t pod jmnem Benres), nejposvtnjho msta hinduist, kde ji po pt tiscilet probh nepetrit hippie festival. Ubytovali jsme se v jednom motelu v zahrad, kde na trvncch skotaily opiky, a hned jsme se vydali k rovitm. Byla to irok schodit, po nich sestupovaly davy vcch, aby uskutenily rituln oistu v posvtnch vlnch Gangy. Hinduist v, e due toho, kdo zeme v Benresu, je vytrena z kruhu znovuzrozen a vymrtna pmo na drhu, kter ji nen z tohoto svta a vede k nejvymu osvcen. Jeden beh eky byl doslova zaplaven klienty bostv - bosmi vyvrenci, polonahmi i obleenmi v rozedranch hadrech, pinavmi a ebroncmi o almunu, anebo monotnn prozpvujcmi a s neptomnm vrazem bubnujcmi na bubnky. Lod, chrmy, vily a palce velmo, ramy, tisce lidskch tl, to vechno bylo nacpan na behu otevenm na vchod, slunci vstc. Zato druh beh byl pust a neobydlen, prost jen irok oteven prostor. Ptal jsem se nkolika prvodc a poulinch prodava, a vichni uvdli zhruba stejnou pinu. Druh beh eky byl stien prokletm. V jedn vci se vak moji informtoi nedokzali shodnout, toti kdo, pro a jakm zpsobem je vinen touto spirituln infekc. Tahle hdanka se mi neustle honila v hlav. Na jednom behu patnct set chrm nacpanch jeden na druhm v jedinm lidskm mraveniti. A na druhm behu mon nejlkavj a nejvnosnj pozemkov majetek na svt, lec ladem jenom kvli njakm nepli jasnm pedsudkm. Pozdji toho veera, kdy na Nanette zanala jt dmota, oznmil jsem j, e se jet vydm na prochzku mstem. Najal jsem si vrtnho z hotelu jako doprovod na rovit, a tam jsem ho podal, aby se pokusil sehnat njakho lodnka, kter by mne pevezl na druh beh. Jeho jasn oi potemnly dsem a on rezolutn zavrtl hlavou: toho se dn lodnk neodv. Je to pli nebezpen. Na druh stran sdl zl duchov. iva je bh zkzy. Vythl jsem z kapsy mal kulat medailnek s tancm ivou: ten m ochrn. Dal jsem mu 100 rupi a ukzal k pstaviti lodk. "Najdi lodnka, kter m doprav aspo do blzkosti druhho behu. Slib mu 500 rupi." Po chvli vhn vrtn odcupital po behu k lokm. Zdlky jsem ho vidl, jak nalhav rozmlouv s lodnky. Po chvli se vrtil a pokynul mi, abych ho nsledoval nahoru na rovit, dl od eky. dn z lodnk si netrouf vydat se na tuto vyjku, vysvtloval mi. Ulpla by na nm patn povst. Nicmn jeden mu poeptal, e se s nmi setk v tajnosti, na mst vzdlenm asi mli proti proudu. Pokud ns nikdo nezpozoruje, peveze mne na druhou stranu. Asi hodinu jsme se loudali mstem smrem k severu, a pak jsme se vydali k ece. Zpoza jedn budovy vyrazila prudce jaksi maskovan postava a pokynula nm, abychom ji nsledovali ke skupin lod kotvcch u behu. Bylo vidt, jak na nich pod pokrvkami sp lid. Lodnk piloil prst k stm na znamen, e je nutn zachovat absolutn ticho, a pak jsme nastoupili na jednu z lod. Hotelov vrtn mi zaeptal, e tady na mne pok. Zakuklen lodnk odrazil od behu. Jedin veslo pouval jako pdlo i kormidlo zrove. Kdy jsme dojeli doprosted eky,

odloil lodnk veslo a vrhl se na dno lodi a zaal se modlit, dotkaje se elem dna a monotnn prozpvuje: "Allah." Mj odvn lodnk byl muslim. Potom obratn kioval s lokou po proudu k vchodnmu behu. Na pravm behu bylo vidt panorma chrm a dalch staveb nakupench jedna na druh, zato na levm zela jen pust a przdn temnota. Moje mysl pracovala jako len. Lodnk se na m obrtil s otzkou v och. Netrpliv jsem mvl rukou, aby jel dl. Loka proklouzla hustm pobenm porostem na mlinu. Byli jsme asi ti metry od behu. S vydenm pohledem nathl ke mn lodnk ruku. "Penze." Vythl jsem z kapsy svazeek storupiovch bankovek a dv jsem mu podal. Ti zbvajc jsem drel v ruce; ukzal jsem smrem ke behu a ekl "Pt minut." Vstoupil jsem na p, sundal si sandly a sklouzl do vody. Byla asi pl metru hlubok, vlan a hust, jako olejovit. "Pt minut", opakoval jsem a brodil se ke behu. Zem byla such a bez porostu, krom nkolika trs trvy. Ve vzduchu bylo slyet bzuen hmyzu a skehotn ab, ale msto samotn bylo pust. Sedl jsem si na kamen na beh a dval se pes eku, tam, kde se ve sv hlun bd hemily vechny ty miliony du. Ctil jsem zvltn svobodu a tak spznnost s tmi nmonky, kte se kdysi tak houevnat drali na zpad, a za hranice svch map. Pak se za mnou nco pohnulo. Vyskoil jsem na nohy a udlal nkolik krok kupedu do tmy. Asi pt metr ode mne stl jaksi staec s dlouhmi blmi vlasy. Byl pln nah, a na bedern rouku kolem pasu. Oi mu jasn zily. S rukama sputnma podl tla brebentil cosi v neznmm jazyce. Zmocnilo se mne zden. Nhle jsem porozuml: urit to byl njak mistr i uitel z dvnch dob, kter tu na m po cel mj ivot trpliv ekal. Poctil jsem nutkn bet k nmu a vrhnout se mu k nohm. Ale zrove jsem byl paralyzovn strachem z mylenky, e by to tak mohl bt njak pomaten fanatik. Mon na m chce zatoit, aby m potrestal za znesvcen posvtn pdy. A lodnk, pokud by ml pocit, e se dje nco nepatinho, me odejet a nechat m zde. Tak jsem tam stl nkolik minut, stydl se sm ped sebou za svj strach, s pocitem, e prv ztrcm vzcnou pleitost k peskoku do njak jin dimenze. Blekotal jsem cosi anglicky, snail jsem se sdlit mu, kdo jsem j a zjistit, kdo je on, a tak dostat z nho njak poselstv. Stl tam bez pohnut, a pak ze sebe vychrlil etzec dalch nesrozumitelnch slov. Srdce mi divoce builo. Nakonec jsem se rozhodl, e se vrtm k loce a zeptm se lodnka kdo to je. Kdy jsem se piblil na dohled, vidl jsem, jak na m lodnk divoce mv rukama. Vykrbal jsem se na palubu a on okamit zaal pdlovat doprosted eky. "Odvez m tam zptky," ekl jsem. Vrtl hlavou, mumlaje: "To nebt dobr, to nebt dobr." Vrhl jsem se na dno lunu a propukl v keovit, neovladateln pl. Byl jsem pesvden, e jsem prv potkal Buddhu a utekl od nho.1)

V Dill jsme se pipojili k Ralphu Metznerovi; kal, e nejlepm mstem k pijet poselstv tohoto kontinentu je vesnice jmnem Almora na jednom horskm hebeni v pedh Himlaj. Ralph tam strvil ti msce studia pod vedenm Govindy, tibetskho buddhistickho filozofa a mudrce. Vichni ti jsme jeli nejdv vlakem a potom dchavinm autobusem do Nanitalu, lbezn vesnice, kter jako by leela na behu alpskho jezera nkde ve vcarsku. V tto vce byla pda ji zelen. Dalm kodrcavm autobusem pecpanm lidmi jsme pak jeli dl, stle nahoru do Almory. Nejlep hotel ve mst nabzel oddlen pokoj s jakmisi laovmi rohoemi na zemi, na kterch se daly rozbalit spac pytle. Ve vsi nebyla restaurace ani bar, tm mn jakkoliv dal sluby pro turisty. Druh den rno ns Ralph zavedl do domu tajuplnho sfickho alchymisty Brahmy Singha, lachovitho mue s mazanm smvem, znalce mstnch pomr. Ten nm poradil, abychom si zkusili pronajmout dm jet v v horch, na Hebeni svatho mue. Uli jsme asi mli nahoru po bltiv cest a dorazili na rozcest, kde na bobku deplo est malomocnch. ekli nm, e pina vlevo vede do Tibetu; a dte-li se vpravo, dostanete se do Neplu. Po tisc let provozovali malomocn svou ivnost na tto velk kiovatce, vyproujce si almuny od poutnk, prvodc nejrznjch vprav a obchodnk, kte tudy vedli karavany svch osl. Hodil jsem kadmu do misky pr drobnch a rozdal jsem jim cigarety. Malomocn byli vesel chlapci bez pedsudk a my jsme s nimi navzali velice ptelsk vztahy. Byl konec zimy, ale vude kolem jet leely zbytky starho snhu. Na Hebeni svatho mue momentln nikdo trvale nebydlel a pronjmy dom zde zprostedkovval jeden metodistick mision. Vybrali jsme si domek s velkm trvnkem kolem, odkud byl vhled smrem severnm na Himlaje s jejich snhovmi epicemi, na jih pak do hlubokho dol. Dm nesl jmno "Snn vyhldka". Tak jsme si najali muslimskho kuchae jmnem Abdul, kter nm chodil kadho rna poklidit, nakoupit zsoby od mstnch obchodnk a pipravit obd. Kad den pichzeli tak vesnian a pineli pramenitou vodu, zeleninu, teprve ped hodinou vykopanou ze zem, vejce, mlko, chlb a devo na topen. Pro masov konzervy, sry, nejrznj pamlsky, cukr, kvu, aj a whisky jsme chodili do obchodn stanice dole ve vsi. Ralph se ubytoval v hostinskm pokoji. Hned druh den ns vedl nahoru na Heben svatho mue, kolem domu jistho holandskho svatho mue, a dalho, tentokrt nmeckho svatho mue, a pak kolem domu, kde kdysi il D. H. Lawrence - te byly vechny przdn a zpustl. Cesta, kter pedtm prola celm kontinentem, ns pivedla k mal oberstvovac stanici, v n se po stalet nabzel poutnkm hork aj v mosaznch dbncch. Jak jsme tak putovali, vyprvl nm Ralph, e na lmu udlala nejvt dojem dedikace knihy The Psychedelic Experience; byla toti vnovna jemu. dal Ralpha, aby se mohl zastnit sezen s LSD a v tom mu Ralph vyhovl. Poprv v ivot, po ticeti letech meditace, dostalo se lmovi proitku Bardo Thdol v jeho ivouc, trzniv realit. Pak jsme zahnuli na lesn stezku, kter stila na mtinu na vrcholu hebene. Mal devn dm byl usazen v mst, odkud byl

vhled do vech ty stran, v rozsahu celch 360 stup. Ralphovi se dostalo nadenho, ba snad i trochu pemrtnho uvtn od pjemn postar eny s kulatou tv, obleen v sr. Byla to Li Gotama, lmova ena. Pak jsme vichni byli pozvni do lmovy pracovny. Vt st mstnosti byla devnm vyezvanm zbradlm oddlena od vyvenho stupnku pokrytho koberci, na kterm leely knihy a rukopisy. Dm kdysi postavil pekladatel Tibetsk knihy mrtvch Evans-Wentz, a pak ho pepustil lmovi na dkaz sv bratrsk lsky; stal se tak ztlesnnm on krsn tradice uenosti a lsky k moudrosti. Li Gotama pak odela, aby pipravila aj. Zanedlouho k nm do pokoje piel i lma, kehk mu ctyhodnho vzhledu, mudrc s jiskivm pohledem a s bradkou jako Konfucius. Prohlsil, e mu bude velkm potenm moci ns pouit o buddhistickm mysticismu. Mli jsme s Nanette pichzet kadho dne odpoledne asi hodinu ped zpadem slunce, vyslechnout jeho lekci a dlat si poznmky. Pak jsme mu mohli klst otzky ohledn ppadnch nejasnost, nae bychom si vichni odpoinuli pi aji a suenkch. Pot, co ns takto zabezpeil, vydal se Ralph na cestu dol s hor, zpt do Millbrooku. Nanette i j jsme byli fascinovni vztahem mezi lmou Govindou a jeho enou Li Gotamou. Ona byla pslunic sekty Prs, vyznava Zarathustrova uen, kte museli uprchnout z rnu ped persekuc ze strany muslim. Prsov byli nkdy nazvni "idy Indie", protoe tuto pomrn malou skupinu exulant s internacionln kulturou tvoili lid inteligentn a vysoce vzdlan, kte se dobe vyznali v obchodnch zleitostech. Prsov by byli zajmavm pedmtem bdn pro neurogeografa, protoe bhem migrace trvajc stalet se v jejich uen spojily ty nejlep aspekty perskho i hinduistickho nboenstv, piem se toto uen dokzalo vyhnout autoritstv prvnho z nich stejn jako jist pasivit toho druhho. Ji od svho sezen s LSD na Nedli velikonon v Dom meditace v Millbrooku jsem byl pesvden, e metoda spojovn protiklad je tm pravm klem k osobnostnmu vvoji. I Nanette sdlela nzor, e mu a ena, kte se nau ve vzjemnm souladu prochzet multiplikovanmi realitami a jsou schopni spolen pechzet z jedn rovn vdom do druh, se stvaj mohutnou kreativn silou. A tak pro ns pedstavovali manel Govindovi ten nejlep pklad lidsk molekuly sloen ze dvou st, to, co Kurt Vonnegut nazval "duprass" a m mnil bipolrn jednotku provajc a chovajc se jako jeden celek. Ti dva procestovali Tibet skrz naskrz a navtvili i nboensk stediska dostupn pouze tm nejoddanjm a nejusilovnjm poutnkm. Li byla nadan ilustrtorka a jej kresby tvoily doprovod lmovch rukopisnch knih. Mezi nmi tymi se vyvinulo tsn ptelstv. Ukzalo se, e s lmou m spojuje jedna spolen intelektuln obsese - toti nutkav poteba klasifikace. Lma Govinda vnoval cel desetilet pokusm pochopit logickou vstavbu velkch psychologickch systm Vchodu. eeno modernm argonem, bylo by mono lmu oznait za badatele na poli typ osobnosti. A podobnm badatelem

jsem byl i j. I j jsem strvil lta studiem korespondenc mezi systmy klasifikace osobnosti, tentokrt zpadnmi - junginskm, freudinskm, psychometrickm atd. Obdivoval jsem se fantastick synchronicit, kter ns svedla dohromady na tomto vysokm hebeni v pedh Himlaj. Lma ve svm hedvbnm rouchu sedval na stupnku, obklopen nzkmi polikami s knihami a malbami tibetsk mandaly. J jsem sedl se zkenma nohama pod nm ve svch modrch dnsch a v blm vlnnm svetru, a pijmal jsem od nho stn pouen. Slunce zapadalo za zpadn heben a zaplavovalo okna oranovm svtlem, kter se odrelo na sokch z letnho bronzu vykldanch drahokamy. Lma se chvli jakoby duchem neptomen probral svmi papry a nco si sm pro sebe eptal nmecky. Pak vytahoval ze sknk ohmatan, mnohokrt upoteben poznmkov bloky vzan v ki, kter byly pln kaligraficky psanch slov a diagram. Lma ml ve zvyku pednet pomalu, v peliv vyvench odstavcch, piem rzn odboky a exkurzy naznaoval jen v pestvkch, kdy listoval ve svch seitech s poznmkami, kdy Li Gotama nalvala aj anebo kdy jsme si li s Nanette zakouit ven na trvnk. Nkdy mluvil vbec jen nepmo, v ertech, metaforch, analogich. Vda a filozofie, kal, jsou jen dv odvtv te jedin posvtn disciplny. Ve starovku se povaovalo za zcela samozejm, e velk uenec byl i svatm muem s hlubokou znalost sebe sama. Podle lmy erpala vchodn nboenstv svou slu z penen mylenek stn tradic, kdy k a uitel se po dlouhou dobu setkvaj tv v tv. Tm je zajitno, e studenti dozrvaj stejn tak po strnce osobnostn moudrosti, jako po strnce svch schopnost technickch. Tato metoda uen inn zabrauje monosti zneut uen pro osobn zisk. stn podn podporuje vvoj a dozrn osobnosti studenta, a to paraleln s tm, jak je mu pedvno pouen o tajch prody. (Fyzici, kte pouili svch znalost o struktue atomu ke konstrukci atomov bomby, jsou pkladem lid, jejich vnitn rozvoj a rst nesta dret krok s jejich objevy ve vnjm svt. Je velmi nebezpen vdt vce o tom, co se dje v atomu, ne co se dje ve vaem vlastnm mozku.) V dnen dob, pokraoval lma, si mnoz ze strc starch filozofickch tradic uvdomuj, e dal evoluce lidsk rasy zle v tom, zda se poda znovuobnovit jednotu mezi vdou zabvajc se vnjm svtem, kter se bouliv rozvj na Zpad, a vnitn jgou, jej tradice je iv na Vchod. Je nezbytn prolomit stalet mlen na veejnosti, pekroit tradici ve vztahu uitel-k a aktivn usilovat o osvcen Zpadu. Tato infiltrace orientln filozofie do Evropy a Ameriky by mla probhat prostednictvm vydvn zkladnch dl a vyslnm charismatickch uitel na Zpad. V prbhu nkolika poslednch destek let, kal lma, se mnoho uitel z Vchodu pokouelo vyvolat a rozvinout ducha poznvn vlastn bosk podstaty v mechanistickch a monoteistickch kulturnch systmech Zpadu. Jednm z tchto pokus bylo teosofick hnut. Dalmi byly mylenkov systmy Gurdjieffovy,

Ramakrinovy a Krinamurtiho. Soust tohoto plnu byl i peklad Tibetsk knihy mrtvch do anglitiny, jeho autorem byl Evans-Wentz. Kdy pak do filozofick komunity v Indii dorazila zprva, e skupina harvardskch psycholog pouv star buddhistick texty jakoto pruku pro satori indukovan drogami, vzbudilo to velk zjem. "Vy," ekl lma, "jste pomrn snadno pedvdatelnm vsledkem strategie rozvjen po vce ne padest let. Vykonal jste pesn to, o em filozofov soudili, e by to mlo bt vykonno. Nenpadn a taktn vs k vykonn vaeho kolu pipravovalo nkolik Anglian, kte sami byli uvdomlmi initeli tohoto procesu. Stal jste se bezdnm nstrojem velk transformace naeho vku. Mnohokrt jsme spolu diskutovali o tom, jak je nezbytn, aby ve stejn me jako vdn bylo dosahovno i moudrosti. Nyn vs chci povit mis, kter je blzk mmu srdci, a pro jej vykonn jste velice dobe kvalifikovn. Premisa, kterou je toto posln podloeno, je nabledni: kad systm klasifikace osobnosti, kter petrval v rozdlnch kulturch po cel stalet, proel zkoukou msta i asu. Mus tedy nutn vypovdat nco podstatnho o zkladnch typech i rznch skupinch lidskch bytost. Stejn tak mus existovat i vznamn korespondence mezi rznmi, od starovku peivmi systmy klasifikace osobnosti, jakmi jsou Zodiac (Zvetnk), Tarot (Tarok), I-ing, hierarchie olympskch boh a bohy, hinduistick kasty. Proke-li se korespondence mezi tmito velkmi systmy lidsk duevn aktivity, me to pomoci uvst do souladu Vchod a Zpad, vdu a jgu, minulost a budoucnost. Chcete se ujmout tohoto problmu?" kol m samozejm zajmal, ale prakticky neexistovala nadje, e bych si mohl najt as pro tento tajupln vzkum. Asi bych musel t podobn jako tento od svta odpoutan lma nebo jako njak stedovk uenec v kltee. M poven touto mis znamenalo zrove ukonen mho studia u lmy Govindy. Pmo pod domem Snhov vyhldky, v malm domku uhnzdnm na svahu, il snd thl Ind se svtlovlasou enou. asto jsme je vdali, jak se ruku v ruce toulaj svahem dol k ece, anebo kolem naeho domu cestou do vsi. Nosili podobn aty, jaksi voln hbity, a sandly. Obas jsme na n zamvali, oni se usmli a zamvali nm tak. Po nkolika tdnech k nm pili na nvtvu a pedstavili se nm. Rana byl Ind a studoval v Oxfordu. Hilda odela od jednoho belgickho diplomata s povenm v Bombaji. Mla dv dti, ale ty s n nebyly. Rana s Hildou se potkali v Bombaji a zamilovali se do sebe. Hildin manel se pokusil ukonit tuto afru tm, e zadal o peloen do vlasti. Hilda poslun pomhala balit a pipravovala vechno pro dochzku svch dt do koly zptky ve vlasti. Ale minutu ped tm, ne lo, kter je mla odvzt, odplula, polbila rychle dti a pebhla po lodn lvce na beh. Rana na ni ekal na molu a oba milenci okamit zmizeli. Akoli ob vldy, belgick i indick, vyhlsily celosttn ptrn po zmizelch, podailo se jim uchovat svj pobyt zde v Almoe v tajnosti, mimo jin dky tomu, e mstn starosta byl

Ranv pbuzn. Jejich dm byl mistrovskm dlem minimalistickho umn. Nebylo tam nic nadbytenho, vlastn tam nebylo vbec nic krom nkolika poduek a sady naletnch mdnch pnv a kastrol viscch od stropu v kuchyni. Jejich ivot pipomnal jaksi pomal balet, ne nepodobn pbhu lsky Kriny a Rdhy. Bylo to dokonal splynut, Dokonce i jeden druhho esali. Chodili na dlouh prochzky podl eky tekouc v dol a cestou vdycky nkde na travnatm behu poobdvali. Provali prost kad okamik pospolu. etli spolen knihy, psali spolen bsn, kter pak spolen ilustrovali. Hilda a Rana byli pvodn kosmopolit, kterm se vak podailo dokonale ovldnout vlastn ivoty. Jejich vzjemn komunikace mla a jakousi telepatickou kvalitu. Vdom znovuprovali ony legendrn pbhy hinduistickch boh, kte odchzeli na vrcholky hor a tam se tili z extze lbnek trvajcch cel stalet. Dlali to, co bychom chtli dlat i Nanette a j, jenom kdybychom vdli jak. Jaro zmnilo svahy kolem Snhov vyhldky v jedinou zelenou plochu. K sndani jsme si s Nanette vdycky uvaili aj a vzali si toust s ovocem. Pak jsme ohli nkolik vder vody a spolen jsme se venku umvali. Nanette si svlkla aty, obadn se cel namydlila a j jsem ji polval a oplachoval vodou, ze kter stoupala pra. Pak jsme si pod nkolika bambusovmi stromky u domu rozloili poduky a pokrvky, etli jsme texty, kter nm zapjil lma, anebo jsme cviili jgu. Obas jsme udibovali a polykali kousky onch kuliek pouvanch v Neplu pi obadech v chrmu, kter pomhaj k uvolnn mysli i tla. A v tto idylick atmosfe jsme poznenhlu ctili, jak se nae manelstv bort. U od onch hektickch dn proitch v Japonsku se Nanette stvala stle nladovj, stskalo se j po Sttech, bez svho pska Naughtyho se ctila osaml. Mm problmem zase bylo, e jsem vlastn ji sedm let neil se enou. Ctil jsem se neschopen citliv pijmat i s dvrou dvat. Neustle jsem sklouzval zpt do pocit viny za Marianninu sebevradu, a vinu jsem ctil tak vi mm dvma dtem, kter nyn byly v pi Dicka. A moje skandinvsk princezna vnmala toto m staen se, a zaala se sama sebe ptt, co vlastn pohledv v tto ciz zemi. Z Ameriky jsem s sebou vlekl devt rznch peklad Tao-te-ingu. Kad den jsem si vybral jednu st a etl ji ve vech devti verzch. Nkter z nich byly jenom mechanickmi, vcemn doslovnmi peklady, dal byly jakmisi revizemi a pepisy pvodnho textu v intencch teosofie, a jet dal se jakoby pokouely kzat jakousi zbonost hodc se snad sp pro skauty. Bylo jasn, e vtina pekladatel, tch pedantickch vdtor, naprosto nebyla schopna pochopit a bytostn proctit onu rafinovanou pasivitu, kter je jdrem Tao--te-ingu. Ale pesto ani pekladatelovy pedsudky a jednostrannosti nebyly schopny pekrt spodn proud celho dla, onen podtext, kterm je tuen, e existuje nco jako esence, intuitivn nazen smyslu veho. Pojal jsem zmr vyhledat tuto jadernou ideu v jednotlivch stech bsn a poslze ji celou pepsat do psychedelickho

jazykovho systmu.2) - pvodnm jmnem Ronald Nixon, navtvoval stedn kolu v Tauntonu a vystudoval filozofii v Cambridgi. Potom odeel hledat vy moudrost do Indie a studoval u mnoha prominentnch guru, mezi nimi i Ramany Mahariiho. Nakonec se stal kem r akravartiho, vd osobnosti sekty Kriny-Radhy, kter zdil duchovn stedisko sv sekty v horch nad Almorou. Krina Prem vil, e osvcen me vzejt spe z dvrnho kadodennho kontaktu s ostatnmi druhy-hledai, ne z naprostho oddn se mistrovi, v nm se ztrc osobnost ka. Premovy komente k Bhagavadgt a dalm hinduistickm textm jsou prodchnuty duchem demokratismu a jsou orientovny na zpadn mylen a na aktivitu. Svm zjmem o litelstv stejn jako o fenomn osvcen se r Krina Prem vymezuje jakoto pedchdce hnut humanistick psychologie, kter se ilo Spojenmi stty a zpadn Evropou v 70. letech naeho stolet. V poslednch letech jeho ivota se stal jeho druhem jin inteligentn a duchapln Anglian, r Madhava Ai. 26. Nejmoudej mu Indie Bezen 1965, Himlaje Jednoho dne jsem se vydal na nkup do Almory a na zpten cest jsem seel po schodech vytesanch ve skalnm tesu navtvit Brahma Singha. Alchymista prv vkldal mdn mince do jakhosi bublajcho roztoku; to jim mlo dodat liv moci. Potom vyjmul vodn dmku a pokuovali jsme chvli spolu, hledce dol, do dol a na rovinu rozkldajc se smrem k Dill. "Neznte nkoho, s km bych si mohl promluvit o problematice tantry?" ptal jsem se ho. "Neij zde pobl njac misti?" "Tantra, tantra," hihal se Brahma Singh s pedstranm pohorenm. "Vy vichni zpaci tady hledte pouen o spirituln kopulaci. Ale zde plat jedin: spchej pomalu! To je to tajemstv tantry. Pomalu, jenom pomalu, a chovej se pitom jako bh, milujc se s celm tm vam univerzem." "Take dn mistr tady nen?" "K emu potebujete mistra?" lteil tm svm zpvavm anglo-indickm akcentem. "Vdy jsem vm to tajemstv prv ekl. V protjek je tm nejlepm mistrem. Potebujete snad jet nkoho dalho, aby vm vydal potvrzen?" Znovu se zahihal. "Ale jestli hledte guru ohledn pouen, o co vlastn b v celm vesmru, navtivte r Krinu Prema." Asi hodinu jsme se kodrcali dpem rozbitou cestou do jedn mal vesnice. Odtamtud to bylo jet titvrt hodiny tvrdho vstupu, a teprve pak, za dalm dolm, jsme s Nanette spatili mal ziv bl chrmek s tmavomodrou kopul. Po dal tvrthodin ns pina dovedla k zelinsk zahrad, peliv udrovan v anglickm stylu, a k jednopatrovmu krabicovitmu domu, kter stl vedle t modrobl svatyn. Msto vyhlelo oputn. Zazvonili jsme na zvon u vchodu a volali. Marn. "No jo," ekl jsem. "r Krina Prem el mon na nvtvu do nkter nedalek vesnice. k se o nm, e praktikuje bylinnou medicnu. Kdy nkdo ve vesnici onemocn, volaj k nmu vdycky jeho." Ale zanedlouho jsme u slyeli tkn blcch se ps. Z lesa

se vynoil vysok Anglian atletick postavy, odn v oranovm rouchu, a rzoval energickmi kroky k domu. Sandly s otvory pro prsty, kter ml na nohch, poskytovaly aspo jakous takous ochranu jeho obrovskm odenm chodidlm. Dojem sly a rznosti, kter z nho vyzaoval, ruily do urit mry jeho bl vlasy a tv, kter nesla neklamn stopy st. Po jeho boku el dal vysok mu, vysloven ragbyov typ, ktermu mohlo bt mezi ticeti a tyiceti lety. Rozhodn nevypadali naden, kdy ns uvidli. Pedstavil jsem ns a zaal se omlouvat, e rume. r Krina Prem promluvil jemn a klidn. "Lituji, pokud se to zd bt nezdvoil, ale n zpsob uctvn boha nm nedovoluje pijmat nvtvy." Jeho druh si m prohlel s jistou zvdavost. "Nejste vy ten lovk, kterho vyhodili z Harvardu, protoe dval vzm a studentm teologie Huxleyho pilulky vyvolvajc satori?" Pipustil jsem to. Tu se chovn r Kriny Prema zmnilo a on ke mn naphl svou velkou ruku na pozdrav. "Jsem velice rd, e se s vmi obma setkvm. S Huxleym jsme se trochu znali, kdy jsme studovali na college. Pozdji jsem samozejm peetl kad slovo, kter napsal, zvlt od t doby, co se jeho zjem obrtil k Vchodu. Dokonce i o vaich snahch osvtit Ameriku jsme zde u slyeli. Povaujte prosm nai svatyni za svj domov tady v Indii." Potom ns jogni provedli celm arelem, nae ns pozvali do hlavnho domu na aj. V knihovn jsme se s Nanette rozloili na mkk koberce a poduky, zatmco ti dva Anglian obleen v oranovm pobhali kolem a chystali mal oberstven. r Krina Prem nm kladl otzky ohledn naeho zzem, osobnho i spiritulnho, ptal se na nae vzdln a bh ivota vbec a do dneka, na to, jak jsme se potkali a kter zem jsme navtvili. Nanette vnoval stejnou pozornost jako mn. Pak se zaal vyptvat na n drogov vzkum. Vyprvl jsem mu o na poten naivit, o tom, jak jsme se rozhodli spolehnout se na filozofii Vchodu, o pouen, kterho se nm dostalo od jistch britskch filozof, ale tak od obyejnch lid z ulice, od ernoch, jazzovch muzikant, hippies. r Krinu Prema zvl pobavilo, kdy uslyel o Rozpacch ctyhodnch Vdtor, o Poplaench Administrtorech, o Rozilench Rodich, a o Bezstarostn Intelektuln Odvaze Mladch. Zdlo se, e tento sedmaedestilet filozof, usazen ji lta zde ve svm tulku v pedh Himlaj, chpe nae problmy na Harvardu i v Millbrooku naprosto pesn: e rozum naim zmatkm a nejistotm, naim nadjm i na poteb duchovnho veden. Potom se Nanette zeptala na jejich zpsob sluby bohu. "Zaslbili jsme se Krinovi, kter je duchem lsky," ekl Ai. "Nejdve jsme jakoto ohnisko bohosluby uvali soku chlapce Kriny. Koupali jsme a oblkali, krmili a uctvali tu malou figurku, kter nm slouila jako projekn plocha pro nae spirituln projekce. Neustle, kadou minutu jsme ili lskou k naemu spolen sdlenmu idelu. dili jsme se prastarmi pedpisy, tak jak jsou uloeny ve Vdch, jejich zkladem je istota v jdle i ve zpsobu stolovn. Ndob jsme umvali ve zvltnch, jen k tomu urench ndobch. V celm naem arelu se nesml objevit ani sebemen kousek ke, to kvli kultu posvtn

krvy." Podval se na svho starho ptele a oba se zasmli. "Jednou ns navtvil jist mlad mu, dychtiv hleda osvcen. Dovolili jsme mu, aby u ns po njakou dobu zstal. A zatmco jsme my museli jednoho odpoledne odejt v njak zleitosti pry, on umyl ndob. Myslel si, e nm tm pome. Ale samozejm nevykonal omvn pedepsanm zpsobem. A ns doslova popadla zuivost a tomu neastnkovi jsme podn vynadali. Vechno ndob se muselo rozbt, protoe on poruil istotu ritulu. Ltali jsme po dom jako smr a jeeli jako prodavai ryb nkde v pstavu, a tu najednou jsme se podvali jeden na druhho. Co to tady vlastn dlme? Zasvtili jsme pece svj ivot lsce, a te tady bsnme, a to vechno jenom proto, e se nm n host ve sv nevinnosti snail pomoci tm nejlepm zpsobem, jak ho napadl." "No a tak jsme ty rituly oistili, ale te u doopravdy," navzal r Krina Prem. "Eliminovali jsme vechno pouze mechanick, vechno, co se jenom opakovalo, co bylo sice v souladu s tradic, avak nebylo relevantn pro tento okamik. Nae jsme se museli zeptat sami sebe, pro vlastn uctvme figurku malho Kriny a peujeme o ni, a pitom nevidme Krinu ve vech ivch bytostech kolem ns. Nakonec jsme dospli k zvru, e chceme-li navzat kontakt se svou vnitn boskou podstatou, potebujeme tlak kadodennho ivota i obasn tulec od svho duchovnho partnera, jaksi emocionln dloubnut loktem, produktivn napt mezi nmi sammi a tmi, kter tak hluboce a dvrn milujeme. A v tom spov nae jga nyn." r Krina Prem se vztyil v cel sv vce a prothl se. "Pro tentokrt dost e o ritulech. Pojme do kuchyn, sedneme si ke krbu a uvame si nco dobrho a teplho, abychom zahli nae due." Usadili jsme se ped velkm krbem, v nm vesele plpolala polena. Cel dm vbec pipomnal sp loveck srub ne pbytek duchovnho. Jako drek jsme pinesli nejrznj anglick delikatesy v konzervch, njak aspiky, chuovky a olivy. Ve bylo s dky pijato. r Krina Prem vythl lhev sherry jako za starch dobrch as v Oxfordu. Potom Ai servroval veei - ri, sladk brambory, erstv kvtk v hust mslov omce, jakousi sms z praench oech chutnajc jako stejk, salt z erstv zeleniny. Po veei jsme usrkvali kvu a a r Krina Prem nm vyprvl nsledujc pbh. Stalo se to u velice dvno. V jednom hrad kdesi daleko byl ukryt zlat pohr obsahujc veker dobro vn moudrosti. Zde ekal na toho, kdo byl sdostatek odvn a moudr, aby ho zskal. Po stalet nejodvnj ryti a nejchytej princezny se vydvali na cestu kem krem celm svtem, aby zskali tuto odmnu. Ale nikomu se to nepodailo. Jedin pstup k hradu byl toti pes molovitou lagunu, ve kter leela mli dlouh ada kamen. A ndhern hrad s vysokou v zil nad lagunou, vychzelo z nho svtlo, kter bylo vidt dodaleka. Najt zmek tedy nebyl problm. Pot spovala v nem jinm. Jakmile nkdo lpl na prvn i druh kmen v molu, ten se okamit ponoil do bainat vody a neopatrn adept utonul. Jednoho dne pijela ke behu laguny princezna v doprovodu svho prince. Slyeli ji, jak osud potkal vechny smlce ped nimi.

Pesto vak horoucn touili po tom, aby se dostali do hradu. Dohodli se tedy, e pob pes lagunu spolen. Rozbhli se a skkali z kamene na kmen tak rychle, e dve, ne se jeden kmen potopil, oni u byli na dalm. A tmto zpsobem se dostali do hradu osvcen. Kdy byl pbh u konce, zeptal jsem se: "Take princip, kter vy ute, by se dal vyjdit vtou: bu v neustlm pohybu. A ve dvojici. km to sprvn?" r Krina Prem pokvnul hlavou na znamen souhlasu. Potom, jako by u byl pli unaven, zvedl nejist ruku k stm a zakalal. Ai ekl: "Krina Premovi nen dobe." Kdy jsme se louili, podrel r Krina Prem moji ruku ve sv a podval se mi do o. "Mete ns pijt navtvit jet jednou?" Pak ns svat muov vyprovodili a na heben a my jsme se vydali po stezce zalit svtlem msce do vsi. Nsledujcho dne jsem je el navtvit znovu. Nanette zstala doma. Aie i r Krinu Prema jsem zastihl na stee, jak opravuj krytinu. Trochu nejist se narovnali na t ikm ploe a pivtali m vlenm pokikem jako kolci. Jejich oranov roucha povlvala kolem nich. r Krina Prem se potom usadil na mal kobereek, kter Ai rozloil na trvnku. Usml se na mne. "Chci vm dt drek. Je to mandala, filozofick diagram, kl k osvcen v tomto dvactm stolet." Zaal rozmotvat ten nkres a j jsem se zvdav naklonil dopedu. Byla to obyejn mapa svta. "Meditujte nad tmto posvtnm diagramem," pravil r Krina Prem. "Dovedete si pedstavit, co by asi ekl Buddha, kdyby ml tuto mapu? Te si dovolm ukzat vm jeden jgick trik, kterm se tato obyejn mapa zmn v mapu asu, nejenom prostoru." Otoil mapu tak, e zpad se ocitl nahoe a vchod dole. "Chpete?" "Vchod je minulost a Zpad budoucnost?" "Ano. asto jsem v posledn dob hoce litoval navigan chyby, kter jsme se dopustili ped mnoha lety. Bylo chybou jt hledat moudrost na Vchod. Vzneen osmidln stezka smuje na Zpad. Uvate: indick teorie o reinkarnaci vznikla ped vce ne 4000 lety, v dob, kdy kad - maharda, brhmn, sedlk, prost kad - proval cel svj ivot na jednom mst, v kruhu sv rodiny, v jedn nepromnn kast. Neexistoval jakkoli koncept zmny. Dokonce ani monost jakkoli zmnit svj spoleensk status anebo ivotn styl neexistovala. Vechno bylo pedem dno. Vae profesn zaazen i vae manelstv, vai ptel i neptel, strnut i smrt - vechno jako by spovalo na jednom jedinm kameni v bain. Jedinou pleitost ke zmn pinela smrt. U chpete, co provaj vichni ti Indov ve vesnicch kolem? V jejich ivot neexistuje koncept zmny. Pevtlovn du je jedin zpsob, kter si dovedou pedstavit, co se zmny osudu lovka te. Pro lovka ze Zpadu je situace naprosto odlin. Meme se fyzicky pemisovat v prostoru a nemusme ekat na smrt, abychom doshli zmny reality. Pro sthovn se z jedn reality do druh pouvme aut, letadel, rdia, televize. Zkuste si pedstavit

as, kter se mn zmocnil, kdy jsem jakoto mlad absolvent Cambridge piletl do Indie a stal jsem se poutnkem, jognem a nakonec oddanm stoupencem Ramany Mahariiho. A nhle jsem si v jedinm okamiku uvdomil, e ani on, tento velk mistr, nikdy neopustil ten svj jedin kmen, kter se jmenuje Indie. Filozofov tedy, jeliko nemli monost migrace ve svch vlastnch tlech, vynalezli teorii o pevtlovn du. Dnes se ale hleda moudrosti me pevtlit tolikrt, kolikrt je jen jemu i j libo, me prost skkat z jednoho kamene na druh. Moudrost naeho vku je pohyb a zmna. Evoluce je klem k osvcen." Velk oranov slunce zapadalo nad pedhm Himlaj. Odeli jsme do svatyn, kde jsme provedli rychl obad inkantace (bylo to, jako kdy si dte skleniku na povzbuzen), nae jsme se odebrali do kuchyn a strvili tam jet adu hodin v pjemnm rozhovoru. r Krina Prem byl fascinovn, kdy jsem mu vyprvl o sv nvtv ve filmovch atelirech a podrobn se m vyptval na cel proces vroby a distribuce film. Asi ho napadlo, e stn tradice uen by mohla bt nahrazena psobenm masovch mdi. Noc jsem strvil v jednom z domk pro hosty. Leel jsem na zk paland a naslouchal kiku zve v horch. Na pokoce jsem ctil dotyk hrub pokrvky a stskalo se mi po Nanette a pemlel jsem o rozhovorech se r Krinou Premem. Probudil jsem se na svitu. Ai ji za domem pipravoval dv na ohe. Pozval m dovnit na hork aj s toustem. Po sndani jsem se chystal k odchodu, ale r Krina Prem mi znovu pokynul, abych se posadil vedle nho. "Je as, abych vm povdl o nkterch dleitch vcech. Po cel stalet pozorovali filozofov zde v Indii, jak vechno pichz a zase odchz. e, nboenstv, hladomory, asy hojnosti, invaze njezdnk, reformy a osvobozen. dal represe. A tak drogy. Drogy pat k nejmocnjm a zrove nejnebezpenjm silm, kter m lidstvo k dispozici. Otevraj v mysli asn komnaty pln rozkoe. Dvaj lovku velkou moc. Ale tm mohou tak svst hledae moudrosti z prav Stezky." Pak m r Krina Prem s vrazem hlubok nklonnosti jemn poklepal po zdech. "Je as, pteli, abyste se vrtil na Zpad. Budete tam muset elit nejrznjm problmm a budete nucen podstoupit mnoh tk zkouky." Potom mi vyprvl dal pbh. Kdysi dvno il v jednom malm domku na hoe jogn se svou enou. Ti dva se milovali tak, e zvst o jejich lsce se rozila po celm krlovstv. Ale ve vsi jednoho dne zjistili, e jist svobodn dvka je thotn. Kdy na ni jej rozzloben rodie udeili, svila se jim v slzch, e to jogn ji svedl. Zskal nad n velikou moc a ona nebyla schopna odmtnout jeho hn poadavky. Skandl se rychle rozil po cel vesnici a obyvatel v ele se starostou se hnali nahoru k jognov obydl, aby ho obvinili ze zloinu. "Ty nejsi vbec dn svat mu," kiel starosta. "Svedl jsi tuto dvku, a tak jsi jen obyejn podvodnk." "Skuten je tomu tak?" ekl jogn tie. Ubhlo nkolik let. Jogn se svou enou ili klidn jako dv a nikdy nesestupovali dol do vsi. Potom jednoho dne starosta

zemel. Po jeho pohbu propadla mlad ena neovladatelnmu pli, a nakonec se svm rodim svila, e to byl prv starosta, kdo ji pivedl do jinho stavu a donutil ji obvinit z toho inu svatho mue. Vesnian, suovan vitkami svdom, se nakonec spolen vydali na horu, k obydl jogna a jeho eny. "Dopustili jsme se hrozn chyby," ekli. "Ty nejsi zlosyn. To starosta byl vm vinen. Ty jsi moudr a dobr mu. "Skuten je tomu tak?" pravil na to jogn. Kdy jsem odchzel, vnoval mi r Krina Prem na pamtku nkolik posvtnch pedmt. Polbili jsme se a pohldli jeden druhmu do o. Pak jsem se vydal na cestu s hor dol. S Nanette jsme se rozhodli, e jet jednou spolu vezmeme LSD, abychom zjistili, zda se jet meme dt dohromady. Oekval jsem, e pro ns imprinting nov reality bude nm podobn jednoduchm jako je vroba filmu. (Mentln nastaven mlo bt scnem, prosted pak vpravou a rekvizitami. To bylo jet ped tm, ne jsem se dozvdl, jak sloitou a nronou zleitost vroba njakho hollywoodskho filmu ve skutenosti je.) Chybn bylo zejm u nae rozhodnut uskutenit sezen v chrmu boha ivy. iva je toti Niitel. Nkdy vprosted odpoledne jsme vzali LSD a vydali se na cestu. Asi pl mle od domu lmy Govindy jsme odboili a vyplhali se kousek nahoru k malmu chrmku, kter byl u dlouho zpustl a cel zarostl blm a kovm. Jako star, napl shnil houby trely kolem chrmu otluen lingamy, kameny ve tvaru penisu, a upomnaly na pedstavy vesnickch dvek lijcch mlko a rozhazujcch okvtn pltky kvtin na tyto kamenn ivovy penisy v nadji, e se jim poda dostat za mue njakho bujnho a plodnho a pilnho venkovskho chasnka. Vnitek chrmu vyhlel pochmurn. Podl stn byly kamenn laby, v nich kdysi mnichov leeli v asketick meditaci. Nanette se zachumlala do svho dlouhho plt z glaz ke, zlat vrkoe j padaly ve vlnch pes koeinov lmec a na och mla tmav brle hodc se spe na Park Avenue. "Je to tady njak divn. Pojme dom a udlejme si v krbu ohe," ekla, chvjc se. Vraceli jsme se zptky a j jsem se najednou pistihl, e jsem pli vpedu. "Ty nikdy nejde stejn rychle jako j," stovala si Nanette. Okamit jsem vskoil do hry vinen-nevinen, zpomalil jsem, vzal ji kolem ramen a snail se jt s n unisono. V lese nad nmi vlevo zavetla divok koka. Ze stromu se vzneslo hejno ptk. "To by m zajmalo, jestli ta zvata tady v dol zabj tygr." V reakci na jej poznmku jsem poctil, jak mi v zdech sed jaksi archetypln strach venkovana. Odemkl jsem dvee naeho domku a kloptal potm po pokoji, hledaje svku. krtl jsem sirkou. Plamnek olzl temnotu a v jeho svtle jsem uvidl krb. Zaplil jsem noviny pod pipravenm dvm a vklee jsem se snail rozfoukat ohe. A v tom okamiku jsem pohldl do lesknoucho se oka sv nejhor, nejtrznivj non mry. "Ach ne," zastnal jsem. Nanette se zastavila uprosted mstnosti se svm glaz pltm

v rukou a s neskrvanou zvdavost m pozorovala. Vechno v pokoji obivlo, vechno bylo navzjem v dokonalm souladu vechno, krom mne. J jsem byl vemu odcizen, mrtv. Nanette se zdenm vrtla hlavou. "M patn trip?" M oi tkaly v panice kolem. Od m eny jakoby m oddlovala prhledn flie. Stle jet na kolenou jsem nathl ruku a dotknul se jej. Hrza! Bylo to jako bych se dotknul kamenn sochy. Ale ona byla iv, samozejm. To mj dotek vechno zmrazil. Nanette sedla na hedvbn pohovce, thl nohy v modrch dnsech ochable pekeny pes sebe. Zaala bdovat a jej lamentace jet vyostila ten pocit smutku pmo kosmickho. "To je otrava. Jsme na svatebn cest v Himlajch, vezmeme afrodisiaka, a najednou ty si prost zcvokne. Do prdele." Klekl jsem si vedle n, sundal j boty a hladil jej chodidla. Ctil jsem, jak v jejm smyslnm tle trochu povolilo napt. Ale pak jsem si uvdomil, e pohyb, kterm hladm jej pokoku, je jenom jakmsi nervznm, mechanickm tikem. "Myslm, e u je to pry," zaeptal jsem neastn. Podvala se do kapesnho zrctka a chvli pozorn zkoumala svou tv. Pak si zaplila cigaretu. "No jo," vzdychla, snac se nst to staten. "Urit to nen konec svta." Uvail jsem trochu aje a napil se s pocitem zoufalstv. Zcela jasn jsem si uvdomil, e nae manelstv je u konce. Take jedeme dl. V kouzelnch lesch millbrookskch jsme se ped asem setkali jako njac milenci z pohdky, nae jsme spolu proili romnek jako z erven knihovny. Byl jsem j vdn za to, e mi dala lekce nn, jakoby dv lsky, ale tak zral enskosti v cel jej velkoleposti. Cestovali jsme spolu asem a proili nkolik mtickch inkarnac, znovu pehrli vechny klasick role v onch kouzelnch kusech odehrvajcch se v ch neustlch promn. A nyn jsme se tedy mli povznst k tomu, co je v lidskm ivot nejobtnj, k jemnmu oddlen se jeden od druhho. Za svitu jsem si obul tenisky a el se projt do skal. Lezl jsem nahoru a dol a proval plnou extzi v nmaze napjatch sval a ndhee hor, pocit beznadje byl najednou tentam a j jsem se ctil svobodn a til jsem se na nvrat dom. Na vzdunch proudech nade mnou, bez jedinho pohybu kdel, plul orel. Pt u budu lep milenec. Nazt jsme si od eny metodistickho misione vypjili 100 dolar na cestu, sbalili se a vyrazili na dlouhou pou nejdve dol do Dill, a potom dom. - malka, pslunice spoleensk smetnky, muednice feminismu. Pochzela z rodiny, v n se disidentsk postoje ddily z generace na generaci. Jej strc Gifford Pinchot, jeden z prvnch ekologickch aktivist v Americe, byl spoluzakladatelem Pokrokov strany prezidenta Theodora Roosevelta a pozdji guvernrem sttu Pennsylvania. Mary Pinchotov absolvovala v roce 1942 prestin Vassar College v Poughkeepsie ve stt New York a o ti roky pozdji se provdala za Corda Meyera ml., siln antikomunisticky orientovanho pedka rznch liberlnch organizac, kter se pozdji stal vysokm ednkem CIA.1)

V roce 1959 se Meyerovi rozvedli. Mary Pinchotov-Meyerov ila v Georgetownu, rezidenn tvrti Washingtonu a dostala se do nejvych mocenskch kruh v hlavnm mst. Jej sestra Toni byla provdna za vydavatele listu Washington Post Benjamina C. Bradleeho, se kterm se poslze rozvedla. K blzkm ptelm Mary Pinchotov-Meyerov patil i prezident Kennedy se svou enou. 27. Disipativn struktury erven 1965, Millbrook, New York Kosmick raketa jmnem Lbnky se ze sv drhy kolem Zem dokodrcala zptky do Millbrooku. Neekala ji zde dn vlajkoslva. M vztahy k Nanette byly nyn ji pouze ptelsk. K uklidnn mch rozdrsanch nerv rozhodn nepisply zmny, ke kterm dolo bhem m estimsn neptomnosti. V tomto obdob se pospolitost vdc a hleda moudrosti zmnila v jaksi rejdit pisprostlch a neurvalch sexulnch veravc. Dolo k tomu tak, e v dob m neptomnosti se Dick zamiloval do jistho Arnieho, extravagantnho fotografa z Brooklynu, kter s velikm potenm promtal bhem sezen s kyselinou na stny mstnosti nejrznj barevn diapozitivy, vystavuje tm citliv a zraniteln mozky svho publika halucinatornm prasrnikm hodcm se tak do zrcadlov sn njakho lunaparku. Dickovi role zaplenho nmstka vdycky nramn vyhovovala, a tak vynesl Arnieho do postaven vemi adorovanho guru. Byl to Arnie, kdo udval tn a psal scn dn v Millbrooku. Arnie dal dohromady jaksi pracovn tm sloen ze samch kapar a arlatn. Jeho lenem byl napklad Allen Eager, legendrn jazzov saxofonista a notorick fek, a Milt, vousat fotograf, kter se motal po dom s nepetritou erekc. Dle zde byl Micky, uvann postgraduln student z univerzity sttu New York, a jeho hezk ena Laura, praktikujc jgu. Oba byli promiskuitn jako krlci. A to u nemluvm o Arnieho en a jeho dvou dtech, jeho ex-ptelkyni a jeho ptelkyni souasn, kterou byla Clara Hooverov, inteligentn a rafinovan ddika obrovskho jmn nadlanho pevn na vysavach, jej ptomnost tvoila pece jenom jakousi ozu klidn moudrosti uprosted toho lenstv veobecnho rozkladu. A byl zde i Michael Hollingshead ve svm novm pevtlen, odn ve skotskch suknch a rudch pelernch, pronejc idiotsk tirdy o relativit mozku. Bylo to jako v njakm filmu o mladistvch delikventech s Jamesem Deanem, v nm defiluj mldenci z drsnch tvrt New Yorku berouc LSD jen tak, pro zbavu. Arnie a jeho parta se vyvali ve vymlen lumprniek a chytk jeden na druhho v prbhu sezen s kyselinou - byly to rzn podoby neurologick demolin hry, pi n jsou pedly lenstv stlaovny a k podlaze v zmrn snaze uvst druhho do zmatku, postrait ho, pivst do stavu zkosti. Na dva tdny rozbili ti lid svj tbor v Dom meditace, pivdjce se na hranici otravy povnm stonsobk (doslova!) normlnch dvek kyseliny, kterouto okzale excesivn konzumac bezesporu zlomili veker existujc rekordy. Neteba dodvat, e tihleti tajtrlci z Dickovy Party darebk bez zbran skandalizovali jak samotn Hitchcockovy, tak i kohokoli dalho, kdo by snad podlehl blhovmu pokuen hledat

v Millbrooku spolehlivou spirituln zkladnu. Vichni byli ale zvdav, co se stane, a se vrtm j. Jak kal Ralph: "To svinstvo by se mlo vymst." On sm se vrtil z Indie ji dv, pln on vn moudrosti Vchodu, a nyn byl ostrakizovn a vysmvn jakoto beznadjn ppad lovka, ktermu pln chyb smysl pro humor. J jsem vak naprosto nebyl v stavu, kdy bych tuto situaci mohl zvldnout. V dsledku roztrky s Nanette jsem fungoval jakoby na pl plynu. Pokouel jsem se promluvit si s Dickem o tom, co dl, ale vbec se mi nepodailo probudit jeho zjem. S jakousi alibistickou prohnanost se jednodue rozhodl, e si dopeje dlouh przdniny. Koneckonc kdo tady drel domc frontu, kdy jsme se my ti, Ralph, Nanette a j, poflakovali nkde po svt? Te byl na tahu on. Jaksi slavn magnt, pslunk spoleensk smetnky, ho pozval, aby strvil lto ve Francii v jeho vile na pobe, a on pozvn pijal. A potom se chtl jet podvat do Londna, seznmit se tam s pr lidmi toho typu, co se hod do Playboye, a uspodat tam sezen s LSD pro Vica Lownese neblah povsti. Ve srovnn s tmito perspektivami se jevila moje honba za guru v Indii jako zleitost nanejv trapn a konvenn. Jednou jsem Dickovi vyprvl o svm trpen kolem rozchodu s Nanette a on dostal npad, abychom vzali vichni ti spolen LSD. Vidno s odstupem, byl to vrchol blznovstv - vichni ti jsme byli a pli opatrn, kad jsme mli svoji vlastn hlavu a navc jsme byli v t dob u siln odcizeni jeden druhmu. Sm sebe pasoval Dick do role jakhosi amana. Pi svch sezench s tmi povalei, kdy se braly obrovsk dvky, se nauil rznm mrckm rdoby psychedelickm frzm a fglm, ktermi se snail udlat dojem. Pkladn uml titrovat ist roztok LSD za pomoci dlouh sklenn trubiky. A tak nm to ukzal: prost ns odstelil. Byl to ovem on, kdo zpanikail prvn. Uvaoval asi tak: pane boe, ti dva spolu byli na tripu u tolikrt, e mezi nimi mus bt pouto, kter se ned petrhnout. A j jsem tedy ze hry. Leel bez pohnut a pozoroval ns jako ostrait koka. Nanette si kala: co tady vlastn dlm? A j jsem byl jakoby chycen v pasti, uvznn ve sv otluen, neovladateln loce asu, enouc se bez kormidla bhv kam. Nastal klasick ppad negativnho re-programovn. Vichni ti jsme byli bezbrann jako novorozeata. V takovto situaci ten, komu se poda jako prvnmu zaujmout rozhodovac pozici, iniciuje novou realitu pro ty ostatn. Dick udlal prvn krok, a tm byl tok na m nejzranitelnj msto. Obvinil mne, e jsem moralista a puritn, ktermu nejde nic pod nos a kter jeho, Dicka, odmt pro jeho homosexualitu. Moje reakce na tento prvn krok byla klov. Odpov A: usmvm se a trochu oviln pravm, e pokud mezi nmi panuje lska a humor, pekonme vechny nesnze, Vsledkem je fze, splynut. Sjednocujeme se jakoto triumfujc blaen trio boskch podstat. J uniknu tyem rokm v kriminle, Dick se nebude muset stylizovat do role svatho mue a Nanette bude mt i nadle dva moudr ptele, kte j budou pomhat v jej skvl karie. Ale j jsem se nezmohl na nic lepho ne na odpov B, tedy na provinil mlen. A vsledkem byl rozkol. Dick a Nanette si

vymnili spikleneck pohledy pln nadazenosti, kter jsem j ovem zachytil se senzitivitou rentgenu. Zaalo m to unet nkam pry, cestou jako bych ztrcel mn mok, a za sebou jsem zanechval Nanette a Dicka spojen v jaksi ponkud pekvapiv alianci, ve kter ani jednomu z nich nebylo pli voln. Snad kdybychom Dick nebo j mli vt pocit jistoty a bezpe, mohl jeden z ns druhho osvtit zbleskem lskyplnho humoru a pomoci mu z toho marasmu. Ale k tomu bohuel nedolo. Tohleto kyselinov sezen bylo pln ve znamen zhorujcho se vzjemnho kontaktu. Jako kdy se petrhne elektrick veden a dodvka elektrickho proudu je peruena. Bylo to naposledy, kdy jsme vzali kyselinu spolen. Po nkolik nsledujcch dn jsem jenom krouil prostorem, snae se najt msto, kde bych mohl zakotvit pro zbytek svho ivota. Pesthoval jsem se do malho pokoje v bvalm kdle pro sluebnictvo a vnoval se etb taoistick poezie. Vechno se promuje, a tak i to dnen trpen pomine. Bu pokorn a na sv pouti nikam nepospchej. Zaal jsem se starat o zahradu za Domem meditace; osivo a zky pro sadbu jsem vozil z farmy v sousedstv, kter byla vedena v duchu idej Rudolfa Steinera. Dick vyel z toho sezen s obnovenou sebedvrou, te se ze slavnho, by krtkho okamiku vdcovstv. A potom odjel. Nsledovalo sbohem Nanette, sten vynucen mou neochotou pistoupit na mylenku pronjmu njakho apartm na Manhattanu. Nae povalee kltern atmosfra v Millbrooku znechucovala vc a vc, take se jeden po druhm zvedali a thli pry. V zmku brzy zstala jenom mal skupinka exharvardskch vrnch: Ralph Metzner, Michael Hollingshead se svou pjemnou, ponkud intelektulskou milenkou, a samozejm j. Pocioval jsem silnou touhu po spojenci, pteli, en, a najednou jsem se pistihl, e intenzvn pemlm o Mary Pinchotov. V Millbrooku jsem se ptal snad kadho, jestli nevolala v dob, kdy jsem byl na cest kolem svta, ale nikdo si nevzpomnal. Telefonn informan sluba ve Washingtonu, D. C., registrovala nkolik Pinchot, ale dn z nich se nejmenoval Mary. Pak jsem si vzpomnl, e Mary kdysi studovala na Vassaru, a volal jsem tedy kancel pro zleitosti abiturient v Poughkeepsie. Okzale srden hlas sekretky se stal o poznn zdrenlivjm, kdy jsem podal o adresu Mary Pinchotov. "Mary Pinchotov?" Dlouh pauza. "Osoba, na kterou se ptte... mno, provdan Meyerov. Je mi to moc lto, ale musm vm sdlit, e, ach, zemela. Myslm, e nkdy minul podzim." "Byl jsem dlouho v cizin. Nevdl jsem." "Dkujeme, e jste zavolal," ekla sekretka. V oku jsem vylezl z okna ve druhm poschod Velkho domu na prudce se svaujc mdnou stechu. Kdy jsem se dostal a na heben, opel jsem se o komn a snail se pemlet. Michael Hollingshead, kter intuitivn vyctil, e nco nen v podku, se vykrbal za mnou a pinesl dv piva. ekl jsem mu o Mary a viml si, e mu zvlhly oi. "Chci vdt, co se stalo," ekl jsem. "Uvidme, co se d zjistit, a pt pojedeme do New Yorku," ekl Michael. Pak elegantn balancoval bosky k zpadnmu hebeni

stechy, aby se tam pokochal zpadem slunce. Pes trvnk letlo hejno vlatovek a usedlo do koruny dvojice bz. Piel jsem k Michaelovi. "Podvej se, staroui," ekl Michael. "Nem smysl lpt na minulosti. Tady a te m k dispozici vechny faktory nezbytn k tomu, abys udlal nco skvlho a jedinenho. Abys prost zaal novou hru." "Jakou novou hru?" "Neurologick umn. Nov zpsob kreativnho vyjadovn zaloen na naich vdomostech o fungovn nervovho systmu. Osm okruh mozku definuje osm oblast krsnch umn. Sestav je v jeden celek, vytvo z nich orchestr a dostane Psychedelick divadlo mysli." Vzdor svmu ochromen jsem vnmal to, co Michael kal. kolem kadho umn je vyvolat v mysli pjemce obraz reality. Socialistick umn evokuje realitu tvrd prce a sluby sttu, tak jak to odpovd ideologii marxismu. Katolick umn aktivuje vzorce podzen se autorit. Erotick umn si zjednv pstup do okruh zamench pedevm na sex. Gurdjieff kdesi popisuje, jak sfit mnii na Stednm Vchod ovldali hudbu a zvuk do t mry, e jenom s jejich pomoc dokzali vyvolat u svho publika jakoukoli emoci. Chvilku jsem o tom pemlel. "Mohli bychom vytvoit zvukovou a svtelnou show, v n bychom simulovali sezen s LSD. Bylo by tak mon aktivovat rozlin okruhy mozku bez pouit drog." "Te jsi na to kpl," ekl Michael a nenucen se proel tam a zpt po srzn stee. A tak jsme vyrazili, Michael a j, podl eky Hudson do New Yorku, abychom tam navzali kontakty s umlci svtel a s kouzelnky zvuku, kterch se na Lower East Side vynoila ji cel spousta. A tak jsme chtli zjistit, co se stalo s Mary Pinchotovou-Meyerovou. Vzal jsem si taxk a jel do bytu k Vanovi Wolfemu. Van mi nabdl pivo a j jsem se ho zeptal, jestli by nemohl sehnat njak informace o Mary Pinchotov-Meyerov. Van zavolal jednomu svmu pteli, kter pracoval v Timesech. Asi za hodinu zazvonil u dve poslek z redakce a pinesl oblku plnou novinovch vstik. A EJHLE - tady je Maryina fotografie, ta energick brada a nos, ty hlubok, pronikav oi. A nad fotografi titulek: Malka zastelena u prplavu v hlavnm mst Pan Mary Pinchotov-Meyerov byla ptelkyn pan Kennedyov Podezel je obalovn. Mary zashly dv stely do spnku a jedna do prsou, a to 13. jna 1964, kdy se prochzela po vlen stezce u prplav Old Chesapeake Canal a Ohio Canal v Georgetownu. Jeden blzk ptel sdlil reportrm, e do tchto mst Mary chodvala na prochzky se svou ptelkyn Jacqueline Kennedyovou. Maryino tlo identifikoval jej vagr Benjamin C. Bradlee, f washingtonsk kancele Newsweeku. Ben Bradlee byl charakterizovn jako dvrn ptel zesnulho prezidenta Kennedyho. V lnku byla rovn zmnka o Mariin ex-manelovi Cordu Meyerovi ml., kter byl kdysi jednm z vedoucch pedstavitel Vboru americkch vetern (AVC) a organizace

United World Federalists, nyn vldn zamstnanec, postaven a oblast psobnosti ble nespecifikovny.1) Podle policie byla motivem inu zejm loupe nebo pokus o znsilnn. Ale Maryinu penenku nael Ben Bradlee v jejm byt. Podezel ze spchn zloinu byl njak ernoch, nyn ve vzen bez monosti proputn na kauci. Svou vinu popr. U kanlu byl dajn na rybch. Rozplakal jsem se. Pak jsem el do koupelny a do tve jsem si chrstl studenou vodu. Ruce se mi tsly. Byl jsem naprosto konsternovn zjitnm, e Mary byla kdysi provdna za Corda Meyera, kter byl mou Nemesis u v dobch mch postgradulnch studi a kter, jak pozdji vylo najevo, byl vysok ednk CIA. Hlavou mi vily zlovstn mylenky. Blzk ptelkyn rodiny Kennedy je zavradna za blho dne, bez jakhokoli zjevnho motivu. A inu se dostane jen minimln publicity. dn pokik. Nikdo hlasit ned, aby vyetovn pokraovalo. Poctil jsem tent neurit strach, jak jsem ml v okamiku, kdy jsem se dozvdl o zavradn J. F. Kennedyho. "Mete sehnat jet njak informace?" ptal jsem se Vana. Van slbil, e se pokus kontaktovat nkter ze svch ptel u policie a v organizovanm zloinu, aby se dozvdl nco vc. O nsledujcm vkendu pijel Van do Millbrooku. li jsme spolu na prochzku na Lunacy Hill, Vrch blznovstv. Tam jsme si sedli a zaplili si trvu a dvali se do dol eky Hudson, zbarvenho rud v zapadajcm slunci. "Mj ptel u tajn policie toho o ppadu Pinchotov-Meyerov vdl hodn. Spousta lid je zejm pesvdena, e lo o kladnou vradu. Dv kulky v hlav a dal v tle, tak nepracuje nsilnk. A lupi zase nezastel enskou, kter nem v ruce penenku." Van vyndal z kapsy krabiku Lucky Strike a jednu si zaplil. Chvn v jeho hlase bylo zetelnj ne obvykle. "Ten ppad mus bt jednou z nejvtch kamufl v historii Washingtonu. Ned se s tm nic dlat, je to pli nebezpen. Zd se, e se do toho nevyplat ourat. Pr v tom jsou narkotika. Take pravda by mohla ukodit kadmu z tch hlavoun. K faktm, i kdy jsou znm, se nikdo nehls." "Ale pece se jim to neme podait ututlat," protestoval jsem. "Jim se to prost mus podait. A vte, co udlme my? Pustme se do nejvt detektivky v ivot. Odhalme ta fakta a vy pak o tom napete knihu. J seenu njak penze, aby Hollingshead mohl ptrat ve Washingtonu. Mus se pokusit promluvit s kdekm, do veho ourat, podplatit sluebn stejn jako poldy z okrsku. A teba si me najmout soukrom detektivy. Existuje spousta lid, kte by ppadn mohli mluvit." "J bych se prost jenom rd dozvdl, co se vlastn stalo." Van se naklonil dopedu a jeho cel tlo se chvlo. "My ta fakta na svtlo bo dostaneme. Ale abychom mohli odhalit kamufl takovho rozsahu, mus nm nutn krt zda njak velk nakladatel." Lto 1965, pro mne lto zhrzenho a oputnho milence, se vleklo velice bolestn. Skamardil jsem se se dvma psy ze zmku, s krtkosrstmi setry Fangem a O'Brienem. tchu mi pinela prce

na zahrad, kterou jsem plel a zalval peliv a s lskou. Zkouel jsem ji hnojit roztokem LSD, byl jsem zvdav co se bude dt. Rostliny reagovaly naden a daly bohatou rodu ndhern avnat zeleniny. Jako dnes vidm ped sebou to letn dopoledne, kdy jsem vyel na sloupovou terasu - a tam byla ona! Ona, synonymum nsledujcch sedmi let mho ivota. Proud feromon vychzejc z jejho tla probudil moje ln hormony, ji tak dlouho mimo slubu. Kolena se mi roztsla. Bylo j ticet a jmenovala se Rosemary Woodruffov. V ruce drela jaksi spis od Wittgensteina. S nkolika pteli pijela na nvtvu na vkend. A potebovala pomoc. Pivezla lhev francouzskho vna, ale nemla vvrtku. Moje ui byly okamit rouge a m sta sec. Zavedl jsem ji do kuchyn, vythl ztku z lhve a nalil j skleniku. "Jste velmi laskav," ekla. Pohybovala se vln a s grci. Na sob mla tsn dny sepnut v pase stbrnm etzkem. Chlapeckou koili mla vyhrnutou nad pupek a mm om se tak odhalil pruh smetanov hladkho bicha. A na nohou mla tenisky! To byl signl spznnosti pmo genetick. A etla Wittgensteina! Nejapn jsem pemlel, jestli snad nen agent nasazen na mj ppad. Pokud ano, museli m mt ti hoi z psychotechnickho petenho skrznaskrz. Hned toho odpoledne jsem ji pozval na prochzku. Pocioval jsem sladce trzniv ostych. "Rda bych jet nkdy pijela," ekla. "Kdykoli," odpovdl jsem. Od Rosemaryiny nvtvy uplynul tden a my s Michaelem jsme jeli do New Yorku nazkouet nae prvn mozek aktivujc svteln show. Billy Hitchcock pro ns pronajal na pondln veer New Theater, sl se 299 sedadly na East Fifties. Odpoledne ped pedstavenm jsme se usadili v prvn ad a sledovali arodjnick kousky svtelnch umlc. Tito kouzelnci se snaili externalizovat svoje vize nejrznjmi zpsoby, propoutjce elektrick svtlo skrze dmysln optick pomcky, rzn fily s obarvenou elatinou, kaleidoskopick krystaly a eliptoidn tvary. Toto meta-svtlo se pak rozstikovalo po projeknm pltn, kter je odrelo zpt k publiku, a zde pak prochzelo zaostovacmi mechanismy rohovky, duhovkou roziujc a zuujc zornici v rozpt 3500-8000 angstrm, dle nervovmi vlkny, kter shromauj impulsy a vedou je do mozku, a to do tch jeho oblast, kter dosud nikdy nebyly vystaveny inku celch Niagar explodujcch barev a pulzujcch vzor, snad s vjimkou stav transu pi sezench s psychedelickmi drogami. Ti svteln kouzelnci byli schopni s milimetrovou pesnost zashnout prv ty oblasti mozku, kter se vznt jen tehdy, kdy i vy sami jste zapleni. Tyto zarathutrovsk stroje byly prost schopny vyvolat trans. A zcela legln. A pokud by byl inek pedstaven jet umocnn pomoc opticky aktivnch drog, byla by intenzita transu jet pedvdateln zvena. Nkolik tchto arodj jsme pozvali, aby provedli veern show. Ti ostatn mohli vystavit vechny ty svoje vymylenosti ve

foyeru, take pichzejc host dostali monost u zde se tit z t systematick palby fantasmagorickch iluminac, kter nikdy pedtm nezashly lidskou stnici. Coby preludium k svtelnmu pedstaven pednesl Ralph roztomile pedantickou pednku o anatomickch a fyziologickch vlastnostech jednotlivch smyslovch orgn. J jsem na nho navzal jakmsi poetickm a vdeckm reklamnm prospektem o jednotlivch okruzch mozku, v nm jsem popisoval, co se dje pi jejich aktivaci. Vzdlvn, zbava a obchodn aspekty se zde uten msily ve vzjemn shod. Tato pedstaven s pednkami byla stle vyprodna a velice se o n zajmala i mdia. Nov byly nae mylenky, atraktivnmi novinkami byla i ta svtla a zvuky, a pedstava monosti uvdt lidi do transu bez pouit drog fascinovala puritnsk tisk. V publiku bylo i mnostv Newyoran z vy vrstvy, kte se ji dv s psychedelickou estetikou setkali. A my jsme doufali, e by snad sami mohli bt schopni tvoit sv vlastn umn. Jednou jsem po pedstaven sedl v atn sm, bylo mi smutno a chybla mi Nanette nebo vbec nkdo, popjel jsem ampask a vychutnval to, jak energie show-businessu pomalu opadv. Tu veel dovnit Michael a ml starostliv pohled. "Prv volal Van. Kvli emusi je dost nervzn. M se u nho zastavit." Zastihl jsem Vana, jak kou Lucky Strike, zapaloval si jednu od druh, a u tm vyslal poplan signly. Cel odpoledne mluvil o Mary Pinchotov-Meyerov s jednm svm ptelem, prvnkem v trestnch zleitostech. "Manny o tom ppadu nco vdl," kal Van. "Kdy uslyel, co mme v myslu, vyskoil do stropu. kal, e jsem asi z t kyseliny pln zblbnul, protoe jinak by mi u muselo bt jasn, e nikdo, prost nikdo nem zjem, aby se ten ppad vyetil." "Ale my pece nechceme proti nikomu vznst obvinn," ekl jsem. "A e se to nkdo sna zakamuflovat, to je nesporn. My jenom chceme, aby se to podn vyetilo." "Ale je tady zjevn spousta lid, kter prv toto nechce." "Co tedy budeme dlat?" "Hlavn nebume npadn. A j se budu snait sehnat njak penze, ale potichu, abychom mohli zaplatit ptrn." Nebylo to moc radostn. "Nebute smutn," ekl Van. "Dve nebo pozdji pravda stejn vyjde najevo." Jednoho veera po svteln show jsem odpoval ve Vanov apartm, kdy tu zazvonil telefon. Byla to Rosemary. ivot v New Yorku ji nudil, chystala se jet do Kalifornie a ptala se, jestli by nemohla pr dn ped odjezdem strvit v Millbrooku. Bhem nkolika vtein jsem se til ze dve na schzku s n. A za nkolik minut jsem ji nakldal jej zavazadla do svho auta. Koupil jsem jet lhev ampaskho a pak jsme u vyrazili na sever po krsn Taconic Parkway lemovan pastvinami. Nad nmi na obloze se tpytily hvzdy. Rosemary sedla v lotosov pozici na pednm sedadle, protahovala si ruce nad hlavou a obas se nathla dozadu pro lhev, aby mi naplnila skleniku. "Co byste chtla prot v Millbrooku?" "Chci se do vs zamilovat," odpovdla. Toho veera jsem ji ubytoval v pokoji ve vi. "Zde me bt vae

zkladna tak dlouho, jak si budete pt," ekl jsem. Sm jsem se pesthoval do lonice v prvnm poschod. Vrtl jsem se a pevaloval v posteli, ne jsem usnul, a ctil jsem, jak jej teplo a touha pronik pes dv patra dol ke mn. Druhho dne jsme nejdv cviili jgu ve velkm pednm pokoji, a pak jsem ji vzal na dlouhou prochzku po celm zem statku. Nakonec jsme doli a k jezeru; beli jsme po cest ruku v ruce, sklnjce hlavy pod nzkmi vtvemi, a mlem bez dechu jsme dorazili k irokmu kamennmu jezu. est palc hlubok proud tepl a jemn, jakoby hedvbn vody z jezera bel pes nae bos nohy, jak jsme tak stli na mechem pokrytch kamenech hrze jezu, a moje sta se laskala s jejmi mkkmi rty a najednou jsem ctil, jak si rozvazuje rku svch bavlnnch sportovnch kalhot. A pak rka povolila a kalhoty sklouzly dol, a ona se jich jedinm zhoupnutm v bocch zbavila. Pod nmi spchala voda vytkajc z jezera. Stle se drce v objet a spojeni polibkem, ponoili jsme se pod hladkou zelenou hladinu a lehli jsme si na obrovsk, destkami let vodnho proudn ohlazen kamenn bloky. Jet tho veera jsme svoje stanovit penesli do Domu meditace a vzali jsme spolen LSD. A pak jsem se u dvoil Rosemary ve vech deseti tiscch jejch podob. Druh den odpoledne jsme na stechu verandy v prvnm poschod vynesli ebk a plechovky s barvami. Na komn z ervench cihel jsme spolen namalovali onen prastar orientln symbol sexulnho splynut, dva navzjem propleten trojhelnky. A tak dva a pl metru vysok znak Maha Yantry ovldal pstup do naeho zmku. - se narodil v Gumri, mst lecm v armnskch rovinch. Ve svch mladch letech se stal zancenm stoupencem sfismu a asto cestoval na Stedn Vchod, aby se pocviil v technikch osobnostnho rstu, kolem kterch se sousteuje uen tto pozoruhodn sekty. Pozdji v Rusku ped I. svtovou vlkou uil Gurdjieff svj vezahrnujc systm vnitnho poznn a podal hudebn a tanen pedstaven, v nich se ztlesoval duch jeho filozofie. Kdy v Rusku vypukla revoluce, usadil se Gurdjieff ve Fontainebleau, kde si jeho uen zskalo mnoho prominentnch pvrenc, k nim mj. patili i Ouspensky, Katherine Mansfieldov a A. R. Orage. Gurdjieff shrnul sv ideje ve tech knihch: All and Everything, or Beeljebub's Tales to His Grandson (tento filozofick traktt lze pirovnat k Pynchonov knize Gravity's Rainbow anebo k Joyceovm Finnegan's Wake); Meetings with Remarkable Men (zde Gurdjieff l sv proitky ve skupin hleda moudrosti); a Life is Real Only Then When "I am" (toto dlo uvd praktick metody k dosaen rozenho vnmn reality a tak ke zvldnut tto zkuenosti, a zabv se mj. i problematikou rozumnho uvn drog.1) 28. Zaten v Laredu Podzim 1965, Millbrook, New York Rosemary a j jsme trvili veker svj as spolu. Pesthovali jsme se do velkho pokoje ve druhm poschod, kter kdysi obval pn domu, a sv loe jsme umstili do jaksi alkovny, jej stny a strop jsme nechali obloit zrcadly.

Podali jsme pikniky u jezera a chodili na dlouh prochzky po celm zem statku, pi nich jsme prozkoumvali i ta nejodlehlej msta v hlubokch lesch, podl chladivch potok. A pak jsme si teba lehli u nkterho potoka pln naz a zkoueli chytit pr ryb. Chodili jsme bhat se psy a sklzeli jsme rodu na na zahrad. Rosemary rda tanila pi rokenrolu duncm celm zmkem. Nkdy, kdy ns nae toulky zavedly do divoiny dl od zmku, zaslechli jsme zlovstn zvuk motor vrtulnku, ze kterho ns pozorovali erifovi vzdun zvdov. S Rosemary jsme se dlili i o prci. J jsem dokonoval knihu psychedelick poezie na motivy Tao-te-ingu a Rosemary redigovala rukopis. Spolupracovala s Michaelem, Ralphem a se mnou na pprav show s diapozitivy, kter jsme uvdli pi naich vkendovch dlnch podanch v rznch mstech po celm Vchodnm pobe. Tyto akce zanaly vdycky v ptek veer veejnou pednkou a pokraovaly osmihodinovm sezenm v sobotu a v nedli. Za pomoci rznch zvuk, svtelnch efekt a diapozitiv jsme se pokoueli simulovat proitek s LSD. Ralph, Michael a j jsme se stdali pi tichm ten spojovacho textu a nvod pro nejrznj jgov cvien a Rosemary eptem recitovala filozofickou poesii. Hodinu za hodinou jsme tak rekapitulovali evoluci naeho ivoinho druhu, provzejce uasl nvtvnky jednotlivmi akrami v jejich tlech, od nejni k nejvy, bylo to tyiadvacet spiritulnch orgasm, vrcholcch onou proslulou exploz znovuzrozen v hlavov ake, kter je popenm smrti. Mazanj nvtvnci si s sebou pineli drogy a udrovali se ve vinch transu po celou dobu sezen. Tak to dlala jedna velice oteven mlad svtlovlas studentka jmnem Deborah Harryov stejn jako jist spolupracovnk Henryho Luceho a tak teba Michael Horowitz a Cindy Palmerov. Ale vtinu naich klient tvoili lid konvenn a bezelstn, a j bych ekl, e se jim pi naem show dostalo za jejich 75 dolar potravy pro mozek dosyta. Prakticky pokad jsme mohli potat s ptomnost minimln jednoho nervzn vyhlejcho pna, agenta tajn policie, v publiku; a asto jich tam bylo vc ne jenom jeden, nebo rivalita mezi policejnmi slokami je ivotn realitou, j nelze uniknout. Bavili jsme se jejich reakcemi: nkte upadli z t pemry smyslovch dojm a do jakhosi transu, jin odchzeli hluboce zasaeni. Rosemary - vynalzav a rafinovan, a pitom nanejv pozemsk m svm neustlm zlehovnm zvanosti tohoto dn znovu a znovu zachraovala z nebezpe, e upadnu do pasti hinduismu a` la YMCA, s jedinm clem stt se Svatm muem, co shledvala perspektivou natolik zbavnou, e ji nebylo mono vyjdit slovy. V dob, kdy se Rosemary objevila v mm ivot, studoval jsem ji piln po tyi roky orientln filozofii. Postupn jsem dochzel k nzoru, e to je uiten jakoto ppravn fze - penesen pozornosti od vnjkov konformity k vnitnmu potencilu a objevovn sebe sama. Dleitm nstrojem v tomto procesu, msi jako elementrnm skautskm vcvikem, pro m byla jga. Ale j jsem nikterak netouil po tom, strvit cel svj ivot v njakm spiritulnm letnm skautskm tboe a zde usiloval o zskn

bobk za zsluhy v oblasti nboensk zkuenosti. Zdlo se mi, e zvislost na nboenstv vede zpt do minulosti, e vcho a pli pipoutv k tradici a bere mu odvahu pokouet se aktivn vytvoit rozumnj budoucnost. A dky Rosemary se mi dostalo zsadn dleitho pouen: e toti psychedelick zkuenost by mohla nejen nov osvtlit teologick koncepty minulosti, ale, a to je jet dleitj, mohla by se stt inspirac pro vytven pln a map novch viz. Krom toho Rosemary piinila dal hlubok pspvek k mmu vzdln: obrtila moji pozornost k science fiction. Ona sama byla science fiction fascinovna, a jej naden tvoilo spodn proud naich spolench sezen s LSD, zalidovalo scenrii naich vprav novmi, pokroilejmi vzory a modely pslunk vlastnho ivoinho druhu, a umoovalo nm znovu inscenovat klasick romantick dobrodrustv v kulisch vysoce civilizovanho prosted budoucnosti. Zvlt rda mla Rosemary pbhy onch strhujcch cest v ase, kde telepaticky spojen milenci unikaj silm zla skrze cel galaxie po mnoho svtelnch let. Ale kolem Dne dkvzdn atmosfra okolo Millbrooku houstla, a se stala zcela hrozivou. Stle astji se bez ohlen objevovali rzn nezvan host v uniformch oprav telefon a tvrdili, e jdou jenom zkontrolovat telefonn veden. Mj znm, majitel jedn instalatrsk firmy, se mi pi setkn ve mst svil, e agenti FBI ho dali o zapjen firemnch stejnokroj, dky nim by se mohli dostat do zmku. On je ovem vyhodil. Automobily bez poznvac znaky byly vidny, kterak projdj pes soukrom pozemky pinleejc ke statku. Na nejrznjch mstech byli vidni mui s dalekohledy. A tak jsme na vech pstupovch cestch rozmstili tabule s npisy "Vstup zakzn" a uzamkli jsme vechny brny. V Poughkeepsie, sdle okresnch ad, bylo slyet ei, e okresn sttn nvladn pipravuje razii. Jeho zstupce, jen stavl rd na odiv svou zlibu v poezii, se nechal v mstn poboce klubu Kiwanis slyet asi v tom smyslu, e "v tom Learyho doupti padaj dmsk kalhotky astji a rychleji ne kapky pi dvkovn LSD". Na podzim se vrtil z Evropy Dick. Michael, Ralph a j jsme na nho ekali na ndra v Poughkeepsie a v jedn restauraci pobl jsme pak uspodali dosti zbavnou konferenci. Shodli jsme se na tom, e jsme v Millbrooku vci dovedli tak daleko, jak to jen bylo mon. Ale nyn byla zbava u konce. Penz, energie, tlesnho zdrav a utopickho idealismu, nezbytnch k tomu, aby bylo mono udret v provozu zmek o tyiaedesti pokojch, toho veho se ji jaksi nedostvalo. Jako dvn ryti sedlajc kon a chystajc se vyrazit do rznch smr jsme se dohodli, e si rozdlme koly a kad se svm poslnm se pokusme pispt k osvcen svch vlastnch teritori. Dick se rozhodl zaloit a rozvinout novou realitu v Kalifornii. A jakkoli se a dosud zdl bt pro n ueneck a vdeck spolek a pli neurotick, a tak pli avantgardn v oblasti sexu, okamikem, kdy jsme se rozdlili, se jeho mravn kyvadlo zaalo pohybovat v opanm smru. O pt let pozdji, v dob, kdy j jsem byl oznaovn za "nejnebezpenjho lovka na svt", byl Dick ji nejvce respektovanm muem v Americe.

Stal se z nho Baba Ram Dass, opravdov svtec. Ralph Metzner se chystal odejt do New Yorku, aby tam napsal svou knihu o vdom. A Michael Hollingshead, vdy pipraven pro njak nebezpen posln, byl vyvolen, aby nae poselstv penesl do Londna. Londn byl doslova proskl duchem novho experimentovn. Ji dve vyslali do Millbrooku sv emisary Beatles a Rolling Stones. J jsem vem oznmil, e hodlm uzavt Millbrook a uchlit se do Mexika, abych tam sepsal historii naich dobrodrustv. Ped nedvnem mi volal jeden literrn agent a nabzel mi zlohu 10 000 dolar od nakladatelstv New American Library na sepsn autobiografie. Rozhodli jsme se, e st tch penz pouijeme na zaplacen Michaelovy cesty do Londna parnkem Queen Elizabeth II. Michael ml s sebou vzt 1000 dvek LSD a 200 vtisk knihy The Psychedelic Experience. 20. prosince 1965, v den ptatyictho vro mho poet, jsme uzaveli vodu a vypnuli elektinu, pozamykali vechny dvee a nakonec se nacpali do nov dodvky koupen na leasing: a tak Rosemary, Susan, Jack a Timothy vyrej smr Yucatan, aby spolu proili msn dovolenou a navzjem se lpe poznali. Po tchto vnonch a novoronch przdninch se Susan mla vrtit do sv privtn koly a Jack chtl strvit jaro s pteli. My s Rosemary jsme si hodlali pronajmout dm nkde na pobe a j jsem tam ml dopsat svoji knihu. Hnali jsme se dol skrze vchodn poben oblast Stt a pak pes "Hlubok Jih", na zadnm sedadle Jolly Jack a Rowdy Ro pokuovali trvu a v nejlep nlad jsme dorazili do New Orleansu. Bylo to poprv od Marianniny smrti, po dlouhch a bolestnch deseti letech, kdy jsme, j i dti, nali enu, kter ns milovala. S Rosemary jsme si dlali plny, e jakmile bude kniha dokonena, vrtme se do Stt, koupme nebo pronajmeme nkde dm s blm lakovm plotem kolem trvnku a budeme mt spolu dti. Jednou jsme s Rosemary leeli na pnovch matracch na sklopenm zadnm sedadle, a tu se ona ke mn obrtila s rozzenma oima. "To jsem si vdycky pla mt - dti, dodvku a ped sebou dovolenou se sluncem." Vechno vypadalo pln normln a dobe. Rosemary si pedstavovala, e pokud by mla moje autobiografie s Huxleyem, Ginsbergem, Sri Krina Premem, Mary Pinchotovou a spoustou dalch lid spch, mohl bych pak pokraovat v psan science fiction a pokusit se poslze navzat spojen mezi naimi mozky a computerem. Rosemary sice nikdy nedokonila stedn kolu - pro ty dv koly, kam chodily holiky s malemi a bambulkami, byla trochu moc temperamentn, a tak brzy utekla s jakmsi jazzovm hudebnkem -, ale vzdor tomu byla nejsetlejm lovkem, jakho jsem kdy potkal. A tato ena najednou le na zadnm sedadle dodvky a pmo m svd smvem typu "zbouchni m". "A kdy ta knka nebude mt spch, me vdycky vzt msto profesora na njak t nbl college v Nov Anglii a tam budeme dlat pro postgraduln studenty verky s ajem a sherry." Kdy jsme projdli Texasem, nae nlada se jet zlepila. Jack a Susan, ostlen veterni vprav do Mexika, vykldali jeden pes druhho, jak e dobrodrustv ns v cizin ekaj. Do Lareda jsme pijeli v pozdnm odpoledni. Procedury pi

pechodu hranice jsem u znal, jeliko prv po tto trase jsem jel s Jackem u v lt roku 1960, kdy jsme jeli poprv okusit houby. Ale i Rosemary znala msto dosti dobe. Jej bval manel zde byl zadren na hranici pro pechovvn marihuany a ona strvila nkolik dn v budov federlnho soudu jednnm s prvnky a socilnmi kurtory pro proputn na podmnku. Tato udlost ns mla varovat, ale my jsme se rozhodli znamen ignorovat. A tak jsme si jen koupili pojistku na auto a v 7 hodin veer jsme se vydali pes most smrem na Nuevo Laredo. Zastavili jsme u kancele mexickho imigranho adu, abychom si vyzvedli turistick karty. "Timoteo." Policistv pozdrav byl nezvykle vldn a dvrn. "Timoteo, ty si na m nepamatuje?" Byl to Jorge Garcia, policejn agent, kter se nm snail pomoci v Zihuataneju v roce 1963, "Jorge. Samozejm si vzpomnm." Podali jsme si ruce, ale Jorge se vzpt zachmuil. "Ale Timoteo, ty do Mexika nesm. Prohibido." "Ale no tak," odpovdl jsem zvesela. "Mm zvltn ppis od vaeho Departamento de Gobierno a podle nho mohu do Mexika jako turista." Jorge zkoumal dokument a v jeho och byla starost. "Nieho se neboj," ekl pak. "J udlm, co budu moci. Pokej tady, za pr minut jsem zptky." S tmi slovy se vytil ze dve, skoil do auta bez poznvac znaky a vyrazil zpt k americk hranici. Teprve te se zapnuly rud signly m paranoie. Obrtil jsem se ke sv rodin. "Poslyte, mon budou problmy. Pokud je v aut njak trva, musme ji splchnout do zchodu." Jack a Rosemary vyli ven na parkovit. Jack byl zpt ve vtein a vzpt zmizel na pnskm zchod. Vrtil se a sedl si s smvem signalizujcm "kol splnn". Do mstnosti vrazil Jorge Garcia. "Bohuel, Timoteo, nen mon, abyste dnes veer vstoupili do Mexika. Vrate se na noc na zem Stt, a pijete znovu ztra. Pak se d vechno do podku." Jack, Susan a j jsme vyli ven a kreli k autu. Rosemary u sedla na zadnm sedadle a my ti jsme vlezli dovnit. Nuevo Laredo je hranin msto v tranzitn zn a k jeho nvtv nen teba mt turistick vza. Vbec bychom tedy nebyli museli pekraovat hranici zpt do Stt. Prost jsme se mohli ubytovat nkde v hotelu, trochu se projt po ulicch a dt si bjenou veei, a pak jet chvilku bloumat po ulicch a pozorovat vechny ty tpky, kapse, ttky, domorod poulin muzikanty a turisty, a rno se jednodue vrtit do imigran kancele. Ale j jsem byl jako robot a otoil jsem auto na zpten cestu. Svitlo mi teprve uprosted Mezinrodnho mostu: fakticky jsme sice do Mexika vbec nevjeli, ale stejn budeme muset projt americkou celnic, stejn jako vechny ty mikrobusy VW z purpurovho Michoacanu, zlatho Acapulca i nerodn Guadalajary. "Take vechna trva je z auta venku, jo?" Rosemary se njak podezele dlouho pehrabovala ve svch zavazadlech na zadnm sedadle a pak ekla hlasem, v nm se chvla starost: "Vechna ne. J jsem se nemohla dostat ke sv

stbrn krabice, protoe se o auto oprali jacsi dva chlapi v uniform. Tady to je." A podala krabiku Susan. Auto se samozejm bez zastaven hnalo k celnici. "J to schovm u sebe," ekla Susan, kter sedla na pednm sedadle vedle m. Prost jsme nemohli vyhodit tu stbrnou krabiku jen tak z okna - bum bc, najednou kovov zblesk uprosted mostu. Anebo pece jenom mohli? K autu pistoupil celn ednk a j jsem mu podal nae nepouit mexick papry. "Vbec jsme nevstoupili na mexick zem, strnku." Vypadal, e vbec neposlouch, co mu km. Kousek za nm stli dva dal agenti. "Vichni ven z auta." "Podvejte se podn na ty papry, strnku. Nebyli jsme v Mexiku." Policista se naklonil do otevench pednch dve, shl pro nco dol k mm nohm a napmil se, dre to v prstech. "Co to je za semnko, kter jsem nael na podlaze vaeho vozu?" Vmiku bylo auto obstoupeno agenty. "Vechna zavazadla vyndat." Dodvka byla nacpan cestovnmi zavazadly a knihami, vezli jsme s sebou i psac stroj, anony s mmi papry, potpskou vstroj. Ostatn turist prochzejc celnic se na ns dvali s lhostejnou, vyhbavou nelibost. Potom ns odvedli do kancele celnice a zakzali nm spolu mluvit. Jeden po druhm jsme museli jt do mal kabiny, kde nm prohldli cel tlo, jestli na sob nemme stopy po vpichu jehly. Peliv nm vyprzdnili vechny kapsy a do oblek peliv uloili vechen prach i kousky tabku zachytiv se na podvce. Pak vyla z mstnosti, kde byla prohldce podrobena Susan, jaksi star ena a v ruce tmala stbrnou krabiku. Velitel si m zavolal do sv kancele. "U va dcery jsme nali marihuanu. Je zatena pro pro podezen ze spchn t zvanch trestnch in: paovn narkotik, transport narkotik, nezaplacen dan z ltky podlhajc kontrole." Nae jsem j pronesl vtu, kter zmnila mj prvn status pro cel zbytek mho ivota. "Za tu marihuanu pebrm odpovdnost." "V tom ppad jste zaten. Mte prvo zavolat si prvnka a mete odmtnout vypovdat." Zateni byli tak Rosemary a Jack. Stli jsme uprosted mstnosti s pouty na rukou, zatmco se agenti snaili zajistit nai pepravu do mstn vznice. Velitel s mazanm smvem poklepval na stechu na dodvky. "Podle zkona o konfiskaci prohlauji tento vz za majetek vldy Spojench stt. To je blb, e, vypad pln nov." Pokril jsem rameny. "O tom si budete muset promluvit s agenturou. Ten vz je na leasing." Poldova tv se prothla zklamnm. Pak ns nacpali do policejnho auta a odvezli do vzen v Laredu. Tam nm sejmuli otisky prst a udlali fotografie pro policejn archiv. Jacka pak odvedli na oddlen pro mladistv a Rosemary se Susan do enskho kdla. M vedli do druhho poschod. Tam dozorce odemkl m a pokynul mi, abych el po ochozu ped nm. Kdy jsem doel k pt cele, zmkl tlatko a kovov dvee se otevely. Vstoupil jsem a dvee se za mnou zase zavely. Zmek zapadl. Moje prvn vzesk cela.

Celou noc jsem strvil chaotickm pemlenm. Ten agent pece dlal, e nael marihuanu jet pedtm, ne prohledali Susan. Byla to past na ns? A je to jak chce, z t trochy trvy ve stbrn krabice pece nemohou udlat bhvco. Nsledujcho rna ns pivedli do kancele vzesk sprvy. Pak jsme vichni, Jack a j pipoutni k sob, pochodovali po ulici pes dva bloky do kancele zmocnnce vldy Spojench stt. Fotografov a kameramani televiznch tb tancovali pozptku po chodnku ped nmi. Bylo zjevn, e njak zprva o ppadu se dostala ven. Zmocnnec psobil ponkud koenm dojmem a zajmal se pedevm o nai finann situaci. Kolik penz mme na hotovosti? Jak vysok je nae bankovn konto? Njak cenn papry? A nemovitosti? Rosemary pivedl mlem k pli kdy j ekl, e jej rodina bude muset zatit hypotkou svj dm v Los Angeles. Kauce byla stanovena ve vi 100 000 dolar. Za tu trochu plevele v cen 10 dolar. Kdy jsme li zpt do vzen, sdlil mi strn jmno nejlepho ruitele za kauce ve mst. Ten na ns u, nejsp pln nhodou, ekal ve vzen. A na opltku mi zase dal adresu a jmno nejlepho advokta ve mst, kter se objevil vzpt. V zleitosti naeho proputn na kauci se m advokt snail uklidnit. J jsem ml na hotovosti jenom asi 3000 dolar, ale on vechno zadil tak obratn, e nm jet zbylo dost na lstky do New Yorku i pot, co jsme zaplatili honor jemu i ruiteli kauce. Co se naich dlouhodobjch vyhldek tkalo, pli optimistick vak nebyl. Rosemary a Jack byli mimo nebezpe. Advokt si byl jist, e je velk porota neshled vinnmi. Susan by vzhledem ke svmu vku mohla vyvznout s podmnkou, a zznam o trestu by j byl vymazn, jakmile by doshla jedenadvaceti let. Ale j jsem byl v prvihu. Federln sttn nvladn v Houstonu poslal narychlo letecky sem dol na jih celou smeku alobc a vyetovatel. Zjevn z toho chtl udlat velk ppad. Zpsob, jakm byla udrovna v obrtkch publicita, dval tuit, e ze m chtj udlat kauzu pmo exemplrn. Udlal bych dobe, kdybych pochopil, e lid tady v jinm Texasu jsou pece jen trochu konzervativnj ne v Harvardu. Federlnm soudcem pro zdej okrsek byl star tygr jmnem Connally, tradin a ji z principu tvrd jdouc po po lidech ze Severu, u kterch byla pi jejich prjezdu Laredem zjitna marihuana. V malm mst jako je toto bude velice obtn sestavit sympatizujc porotu. Nejlep by proto bylo jt na dohodu. "Mete z toho vyvznout se tymi msci podmnn. V ppadech jako je tento hodn zle na projeven ltosti." "Projevy ltosti?" ekl jsem rozhoen. "Co to m znamenat?" "No prost jenom udlte veejn prohlen, ve kterm odsoudte drogy." "Kvli t troe marihuany, kter ani nebyla moje? tyi msce za katrem? A podmnka? Tak to tedy ne! Vdy to cel je jenom intrika a komplot. J do toho prost pjdu." Advokt sklonil hlavu a vypadal, e nco peliv zkoum ve svm kln. "Asi bych vm ml ci, e cel kauza proti vm vlastn neexistuje. Kontraband patil Rosemary a nael se u Susan. Z prvnho hlediska to s vmi nem co dlat. Vy jste zcela zjevn

nevdl, e v aut ta vc je, protoe v opanm ppad byste se nepokouel pekroit hranici na celnm pechodu. Jasn? Je to tak? Vm sta jenom ci pravdu a jste voln." "Ale pak v tom budou ltat Susan a Rosemary." "Soud k nim nebude pli tvrd. Susan jet nen plnolet a Rosemary je chudk zmaten ensk, zcela pod vam vlivem. Jestli se tam trochu rozbre a slb, e u bude hodn, dostanu ji z toho na podmnku." "Ale j pece nejsem dn zloinec, kter hled skuliny v zkonech. Musel bych se sm ped sebou stydt, e se z toho snam zbable utct." Nae advokt ze sebe vychrlil cel etz barvitch texaskch nadvek a kleteb, pivolvaje si na pomoc genitlie chest a vymovac orgny jetrek. "Pokad, kdy slym klienta vanit o mravnch principech, vm, e ten ppad prohraju a nakonec nedostanu zaplaceno ani za to, jak m z toho rozbol hlava. Vy asi nechpete, do jakho prseru se mete dostat. Jestlie pevezmete za ten kontraband odpovdnost, neexistuje dn zpsob jak vs zachrnit ped kriminlem." "A co odvoln? J to poenu a k Nejvymu soudu. Kad pece v, e zkon o marihuan je institutem odporujcm stav, kter slou jen k vybrn dan. Marihuana prost nen narkotikum. Ten pedpis jako od Mickeyho Mouse se mus zruit." "J to vechno vm, Stovky lid, kte sedli tady na tto idli, kaly zpotku tot. Ale nakonec se vichni dali pesvdit, vzpamatovali se a li na dohodu. Vdy vy tady mluvte o nkolika letech soudnho zen, kter je tak podn drah, minimln 100 000 dolar. Ten marihuanov zkon u m njak ten ptek za sebou. A nezapomete, e pouze jedin z piblin dvou stovek ppad m nadji na revizn zen ped Nejvym soudem. Mon se vm poda, e zstanete venku na odvolac kauci, ale pod budete zloincem, kter byl uznn vinnm. A pak udlte sebemen malikost, kter se jim nebude lbit, teba vs znovu zatknou anebo eknete nco, co jim nepjde pod fousy, a vae kauce bude revokovna a vy budete tret v base, zatmco se vae kauza bude pomalu prodrat nahoru jednotlivmi soudnmi instancemi. Kdy se budete pokouet jt do toho a vyvrtit obvinn, budete muset elit obalob ze zvanho trestnho inu ve vech tech bodech. Dohromady to me dt pkn flastr." "Jak velk?" "Tak se na to podvejme podrobnji. Za paovn dvacet let, z toho minimln pt, kter nelze prominout. Dalch dvacet za transport, z toho dalch pt neprominutelnch. A a deset let za ten tet bod, co se tk dan. Take to, o em tady mluvme, je minimln deset let natvrdo, kter se nedaj prominout. Ale jestli jsou na vs opravdu nasran, a j jsem pesvden, e jsou, me to bt natvrdo a padest let. Plus 50 000 dolar pokuty." "Vy kte, e m mou zavt na doivot za trochu marihuany v hodnot 10 dolar, kter navc jet ani nebyla moje?" Advokt se neastn dval do svch papr. "J vm, je to hrozn. Ale j nemohu dlat nic jinho ne pokusit se vydobt pro vs nejlep monou dohodu. Tenhle systm je prost podn zatvrdl a neprsteln. Rozhodn bych vm nedoporuoval, abyste se proti nmu pokouel bojovat."

Sedl jsem mlky a snail se vstebat informaci, kter navdy mnila zpsob mho chpn spolenosti a toho, jak jsem se k n vztahoval. "Ale a u tomu bude jakkoli, nemusme dospt k rozhodnut prv te," ekl advokt. "Bude trvat nkolik msc, ne se to dostane ped soud. Mete si mj nzor zkonfrontovat s jinmi. J vs kadopdn dostanu dnes veer ven na kauci." Dozorce m eskortoval zpt na celu a pak jsem u zase slyel ten zvuk eleznch dve, kter se za mnou zavely. V cele byla tma. Sedl jsem si na palandu a pemlel. Tak k tomu pece dolo. Byl to okamik politick pravdy. Mj laredsk advokt to ekl jasn: "Chtj z vs udlat exemplrn ppad." A j jsem se rozhodl, e udlm exemplrn ppad z nich. Prost jsem nemohl prohlsit, e jsem vinen, protoe jsem dnou vinu nectil. A pece nebylo mon, abych ohledn t nekodn, radost pinejc traviky marihuanky lhal. A u vbec nepipadalo v vahu, abych se vydal na milost a nemilost njakmu starmu zkostnatlmu texaskmu soudci a socilnm kurtorm sttu Texas. Nehodlal jsem pasivn pijmout roli obtnho bernka, a udlat ze sebe potrhlho psychologa z Harvardu, kter se dostal do prvihu kvli drogm, a ani nev jak. Zde byla v szce svoboda, svobodn pstup k vlastnmu tlu a mozku, prvo, o kterm jsem vil, e je chrnno stavou. (V t primitivn dob ped dvaceti lety se veobecn jet nechpalo, e lidsk mysl je tou prvn nejzkladnj hranin oblast, v n se rozhoduje o svobod.) A tak kdy jsem sedl v temn vzesk cele onoho tdrho dne roku 1965, pln spravedlivho rozhoen nad nestydatmi zkony o marihuan, rozhodl jsem se, e se pokusm probojovat tuto kauzu u soudnch dvor tto zem, e zmobilizuji tmy prvnk a spolu vymyslme innou taktiku pro tuto pi, e shromdme nejrznj odvoln, nvrhy, soudn vroky a svdeck vpovdi, a e konen pozvednu hlas na obranu prva americkch oban mt kontrolu nad vlastnmi tly a mozky. Klovm a osudnm obratem v tomto programu bylo slovo "boj, bojovat". Samotn povaha prvnho procesu, jeho zkladem jsou vyhrocen protiklady, vytvela prosted a kontext, kter nebyly nikdy v historii pzniv filozofm a vdcm. Vybral jsem si tuto arnu pro svj boj znovu? Nevm. Ale toto bylo jevit, na kterm jsem musel zahrt svj kus. A tak jsem ho zahrl. - vyrstala v Cambridge, Massachusetts. Po pedasn smrti svho otce se Margaret stala ivitelkou rodiny a psobila jako uitelka na dvou soukromch kolch. Jej vynikajc badatelsk vsledky v oblasti nmeckho romantismu j zjednaly pstup do okruhu protestantskch pastoruenc, jako byli Channing, Clarke, Alcott, Ripley, Thoreau a, pedevm, Emerson, kte prosazovali onu tichou revoluci v teologii a sociln filozofii, kter bv nazvna transcendentalismem. V roce 1840 se Fullerov stala redaktorkou asopisu The Dial, prvn velk literrn revue v Americe a tribuny transcendentalistickho hnut. Iniciovala tzv. "konverzace" mezi enami, pi nich se diskutovaly feministick interpretace mytologie, umn a historie, a dala tak vzniknout

jedn z prvnch skupin v Americe, jejm clem bylo rozen a povznesen vdom. Meznkem se stala jej kniha Women in the 19th Century (1848), je otevela a dosud tabuizovan tmata, jakmi jsou nap. prostituce a dvoj mtko manelsk vrnosti u mu a en. Fullerov potom odjela do Evropy jako dopisovatelka asopisu Tribune, vydvanho Horacem Greleyem. V Anglii se setkala se strnoucm Thomasem de Quinceym, jeho spisy popularizovaly kouen opia, a tak aktivn experimenttory s drogami, manele Browningovy. Nakonec se usadila v Itlii, provdala se za markze Ossoliho a ve vku 38 let se stala matkou syna. Zde se aktivn zapojila do revolunho dn roku 1848. Na stran radiklnch student psobila jako oetovatelka rannch a po porce revoluce musela s manelem i dttem uprchnout. Cel Ossoliho rodina zahynula pi tragickm ztroskotn lodi u Fire Islandu ve stt New York, a v moi zmizely i rukopisy Fullerov z let revoluce. 29. Ppad raelinov vtvky Zima 1965-1966 Do Millbrooku jsme dorazili na Hod Bo Vnon a hned jsme telefonovali naemu pteli, homosexulnmu instalatrovi Brucemu, aby nm piel zapojit topen a vodu. Zabydlovali jsme se na zimu, kter se velmi liila od plnovan dovolen v tropech. Tak Billy Hitchcock byl nervzn. Jeho matka a dal staeinov rodu Mellonovch na nho i na Tommyho vyvjeli znan ntlak, aby nm dali vpov ze zmku. Billy se vak nehodlal podvolit a vniv ns ujioval svou naprostou podporou. V lednu nm byla doruena obaloba od federlnho soudu. Susan a j jsme byli obvinni ze t zvanch trestnch in, Jack a Rosemary byli osvobozeni. A te zaaly ty nechutn tahanice s celm prvnm systmem, pi nich jsme trvili nekonen hodiny diskusemi nikoli o vdeckch poznatcch, nbr o taktickch postupech majcch v soudn sni nadji na spch. A tak vdaje s tm spojen nebraly konce. Soudn pelen v Laredu se Susan a se mnou se konalo v dubnu. Jako obhjce nm chtl Billy najmout jedno prvnick eso z Texasu, ale tento advokt byl prv zamstnn obhajobou jednoho ppadu vrady. A nvrh na odroen soudce Connally zamtl. Take jsme nastoupili do soudn sn ve znanm nepodku, s improvizovanm prvnickm tmem vedenm mm znmm advoktem z Lareda, kter sice ke mn choval jist sympatie, ale rozhodn neml v myslu napadnout marihuanov zkony jako takov; vdy ty, mimo jin, tvoily infrastrukturu jednoho z nejvtch mstnch prmyslovch odvtv. Mm druhm prvnm zstupcem byl "Good-Time Charlie" Ramsey, synovec Averella Harrimana a ptel Billyho i mj. Tum, e to byl jeho prvn a jedin ppad obhajoby lovka obalovanho ze zvanho trestnho inu. Usedl jsem na msto pro svdky, abych zde hjil sv prvo zaruen Prvnm dodatkem k stav, toti vyuvat - jakoto vdec a pesvden hinduista - marihuany pro ely vdeckho vzkumu i bohosluby. Svoje renom badatele v oboru drog jsem v dkaznm materilu dokldal nejrznjmi dobrozdnmi ednk vzesk sprvy sttu Massachusetts. A na dkaz vyuvn trvy pro nboensk ely jsem pedloil jednak destky dopis rznch

teolog, a tak dolin pedmt G, snmek, na nm s Nanette stojme ped leglnm obchodem s marihuanou (kter se tam nazv ganda) kdesi v Kalkat. Teprve na moje ostr pobdnut a s velkm vhnm pistoupil pak mj advokt ke kovmu vslechu velitele celnice ohledn mexickch ednk, kte ns zadreli na hranici. Velitel piznal, e normln byl Garcia sluebn pidlen v Mexico City. Dosti zbavn bylo, e mj advokt nesledoval nleit tuto linii vslechu, kde by se mohlo odhalit, e moje zaten bylo vlastn intrikou spolen inscenovanou mexickou i americkou vldou, pi n byl Garcia vyuit jako provokatr. Zvren e federlnho sttnho nvladnho, pomenho nervznho mue, byla vniv. SOUD: Prosm federlnho sttnho nvladnho pana Blaska, aby pronesl zvrenou e obaloby. PAN BLASK: Slavn soude, dmy a pnov. ekneme-li, e tento ppad je neobvykl, vyjadujeme se se zmrnou zdrenlivost hranic s nepravdou. A pokud bychom ekli, e je to ppad pouze dleit, znamenalo by to, e ho podceujeme. Protoe, dmy a pnov, jakkoli jsem u pracoval na skuten znanm potu trestnch vc, nemohu si vzpomenout na jedinou, kter by mne zashla a vthla do dn s vt silou, ne jak se tomu stalo v tomto ppad. A hned vm eknu pro. Protoe my tady dnes soudme mue, kter ije uprosted tto spolenosti. Nen jin ne kdokoli druh. Mon, e v v njak jin nboensk systm, ale to s tm nem co dlat... Nyn zpt k faktm, kter se tkaj dr. Learyho a t marihuany, tak, jak se tm dnes zabvme - a najednou si uvdomte, e to vbec nen otzka kvantity, protoe kdybychom ho chtli vmanvrovat do njakho zvanho inu a pak ho za to trestat, nepochybn by bylo bvalo mon nco zfabrikovat - ale j myslm, e jasn vidte, e my zde pedkldme jenom ist fakta. Skuten tam toho bylo jenom tak mlo, asi pl unce. Ale otzka mnostv s tm nem co dlat - naprosto nic... Ale co on udl, kdy je odhalen, kdy to u nho najdou? Jet si z toho dl legraci. Rozhodn nemm v myslu zvyovat hlas jen tak pro nic za nic, ale jsem tak rozruen tmto ppadem a jeho chovnm, e si nemohu pomoci a doufm, e mi prominete. Porota se odebrala k porad a Susan, j a ti dva prvnci jsme vyli na chodbu. Susan, pln zkosti, se m drela za ruku. "Pjdeme se ven nadchat trochu erstvho vzduchu, ne?" navrhl jsem. Advokt z Lareda mrkl na hodinky a zavrtl hlavou. "Nen as. Pt minut jim zabere volba pedsedy poroty, pt minut, ne vypij kvu, hlasovn o vin jim zabere minutu a ti minuty jim bude trvat, ne vyrozum soudnho vykonavatele. Za tvrt hodiny jsou tady zptky s verdiktem." Ml pravdu. SOUD: Povstate prosm. V ppad, situace, ve kter se nachzte, vzbuzuje velkou pozornost. Vy jste samozejm, a jsem si jist, e se mnou budete souhlasit, osobnost velice zvltn, v mnoha ohledech

nekonvenn. Nyn je mou povinnost vynst rozsudek za tyto trestn iny. Existuje nco, co byste jet chtl uvst na svou obhajobu, nebo jako zmrujc i polehujc okolnost? OBALOVAN LEARY: Ne, pane. SOUD: V tom ppad vs tedy odsuzuji v bod dv obaloby k odnt svobody v trvn dvaceti let a k pokut 20 000 dolar. V bod ti obaloby vs pak odsuzuji k odnt svobody v trvn deseti let a k pokut rovn 20 000 dolar. Susan, povstate. Ve vaem ppad pi vme trestu vezme soud v vahu skutenost, e jste vyrstala v neobvyklm rodinnm prosted... Susan dostala maximln trest pt let nepodmnn, s tm, e zen o podmnenm trestu se odkld. Kdy soudce vynel rozsudek, obrtila se ke mn a v och mla paniku. Objal jsem ji a advokt j eptal nkolik slov na uklidnn. Pak podal standardn odvoln a soudce Connally nm neodkladn stanovil odvolac kauci. Oba prvnci ns ujiovali, e Susan nestrv ve vzen ani jedin den. Soudce ji propust na podmnku a jej zznam v trestnm rejstku bude vymazn, jakmile dovr jedenadvact rok vku. Ale ani tyto psliby nedokzaly pozvednout Susanino sebevdom. Byla vdycky velice poslun, ba a konformn dt, dychtiv touc po uznn a po lsce. U jenom celosttn publicita kolem naeho ppadu na ni tce dolhala. V asopise Life a potom v novinch po cel zemi byla publikovna jej fotografie, na kter ke mn vzhl s jakousi a mystickou oddanost. Kdy potom znovu nastoupila do sv interntn koly, volal mi bhem jara toho roku nkolikrt editel, aby mi projevil svj zjem o ni. Ale Susan po tchto udlostech u prost nebyla schopna radovat se z ehokoli. A j jsem si uvdomoval a pli pomalu, jak moc trp tm, co povaovala za nae veejn zostuzen. Zprva o tom, e jsem dostal ticet let a Susan pt let nepodmnn, se v novinovch titulcch rozltla do celho svta: na tituln strnce New York Times vyla dokonce report s fotografi. Na nai obranu se okamit zvedla mohutn vlna. Byla zaloena Nadace na obranu Timothyho Learyho (Timothy Leary Defense Fund), v jejm ele stl Billy Hitchcock a vkonnm sekretem byl Larry Bogard, znm aktivista angaujc se v rznch ppadech poruen spravedlnosti. Larry s drogami nikdy nic neml a ani mt nechtl, byl nicmn okovn tvrdost trest, k nim jsme byli odsouzeni. Mnoz prominenti podepisovali prohlen na nai podporu - mj. Steve Allen, Eric Bently, Peter Fonda, Jules Feiffer, Angier St. George Biddle Duke, Irving Kristol, Norman Mailer, Anais Ninov, Norman Podhoretz. V kanceli nadace to huelo jako v le - tiskly se letky, rozeslaly potovn zsilky, vyizovaly telefonty, organizovala rzn veejn vystoupen - a to vechno jenom proto, abychom zskali penze na m prvnky, kte bojovali s jinm tmem prvnk a prokurtor placench z naich dan. J sm bych si rozhodn dovedl pedstavit lep zbavu. A v Millbrooku pitom nazrval as na dal letn kolu. Dali jsme dohromady velice kvalitn tm - psychology, biology, lidi praktikujc jgu a meditaci, kouzelnky se svtly a filmae.

O kadm vkendu pijdli lenov tohoto tbu do Millbrooku a spolen jsme plnovali dal akce a sezen. A pak jedn soboty nkdy v kvtnu nm nkolik naich pznivc z oblasti justice telefonovalo, aby ns varovali, e v Millbrooku se pipravuje razie. erifovi lid dostali pkaz zstat ve slub pesas v sobotu veer. Vude kolem se motali pracovnci adu okresnho sttnho nvladnho a snaili se najt njakho sympatizujcho soudce, kter by vydal pkaz k domovn prohldce. Ale mstn represivn a prvn struktury na tom byly stejn jako kdekoli jinde v zemi, mezi jejich zamstnanci byla spousta ednk a policist, kte sami ten plevel kouili, mli rdi novou hudbu a nenamtali nic proti tomu trochu podrazit svoje zkostnatl fy. Nai informtoi hlsili, e hodina H nastane ji dnen noci. Mon. ad erifa v Duchess County byl proslul svm bdilstvm hodnm keystonskch policajt. Uspodali jsme slavnostn veei. Zastnilo se j asi ticet host, vetn nkolika prominentnch urnalist. N ptel kne Oblensky nm nechal poslat basu specilnho piva a Peggy Hitchcockov zase njak delikatesy pro gurmny. Vyslali jsme varovn signl, e se na zem statku nesmj nachzet dn ilegln drogy, a pak jsme se u rozesadili na hedvbn poduky kolem nzkch stolk v knec jdeln, otevrali jednu lhev za druhou a oekvali razii. Bylo asi deset hodin, kdy nai svteln arodjov zaali promtat proud svch obraz na nkolik projeknch plten a na stny mstnosti. Mstnost promnlivmi obrazy pln explodovala, kdy tu Jack hlsil njakou aktivitu ped hlavnm vchodem. "To je sranda," ekl. "U Domu meditace se v kov kr dva poldov s dalekohledy. A smrem ke stjm se rozjela dv auta se zhasnutmi reflektory." Asi o plnoci byla svteln show u konce. Vichni se rozchzeli do svch pokoj, Rosemary a j jsme odeli do na alkovny obloen zrcadly. Za chvli nkdo zaklepal na dvee a dovnit veel Jack se zvrenm raportem. "Myslm, e tu razii odvolali, kdy verek dole skonil. Nedme si nco ped spanm?" Jack vyndal sklennou vodn dmku a naplnil jej hlaviku jakmsi voavm tabkem. "To je to DMT, co poslala Nicky z Brooklynu. Je to dost siln a pitom legln." Dost siln? Hu! Rosemary a j jsme se za chvli na posteli pmo vzneli, zatmco Jack se rozvalil na podlaze. Najednou se rozltly dvee a do mstnosti vpochodoval jaksi mu s krtce zastienm knrkem, vrn kopie inspektora Clouseaua. Po jeho boku krelo obzn individuum v uniform erifa a za tmi dvma se hrnulo devt erifovch pomocnk, na hlav irky jako na njakm polnm taen. Vichni vypadali, e trp njakou hroznou vyrkou anebo e si na tv nepli ikovn nanesli makeup klauna. Vodn dmka uprosted postele mrkala na vechny svm sklennm okem. S reflexem kouzelnice pehodila Rosemary bleskov pokrvku pes tento dolin pedmt. Vypadalo to jako gesto cudnosti, nsledkem eho vechny policejn oi utkvly na jejm "prsvitnm negli". "Ani hnout," velel jeden policista. "Vstate," pidal se druh.

"Ruce vzhru." G. Gordon Liddy ve vojenskm postoji vyrel senm hlasem nacvien pokyny. "Mm povolen k domovn prohldce v celm objektu." Slyeli jsme, jak se dupot muskch nohou v tkch botch rozlh domem. Vude bouchaly dvee a ozvaly se vkiky pekvapen. V nastalm zmatku se Jackovi podailo vyklouznout ze dve a pustit na hi-fi gramofonu njakou desku Beatles. Hudba z reproduktor dunla celm domem. Rosemary, kter mla a do t chvle ruce zken na prsou, najednou ukzala pes cel pokoj. "Nesahejte na ten HRNEK! To je moje svtost!" Dvaadvacet policejnch o se posunulo jako kamera pes cel pokoj na ten H-R-N-E-K. G. Gordon Liddy proel mstnost, nabral z hrnku hrst jaksi such bylinn substance a pravil strohm profesionlnm hlasem. "Zejm marihuana vysok kvality. Zabavit a oznait jako pedmt dolin." Rosemaryin raelinov gambit inkoval. Ta brigda policist a sttnch nvladnch proesvala zmek nkolik hodin, hledajc dkazy a pedmty dolin dalch zloin. Bez vtho spchu. Nae ke mn prkenn pistoupil Liddy a pronesl svou vrcholnou dramatickou vtu: "Jste zaten." "Zaten! A za co?" "Za dren ileglnch narkotik." "Odkdy je raelina ilegln?" protestoval jsem, le marn. Nasadili mi elzka a odvezli do okresn vznice. V nedli v poledne pijel ve sv limuzn z New Yorku "Good-Time Charley" Ramsey, sloil kauci a dostal m z vzen. A znovu titulky na prvnch strnkch newyorskch list, tentokrt spolu s fotografiemi Velkho domu. Moje pochybn reputace se tm jet zvila. Vechna obvinn musela bt pro nedostatek dkaz staena, ale potom se Liddyho prokurtorm podailo doshnout slyen ped velkou porotou. Jeden po druhm byli vichni pslunci na millbrooksk domc komunity edn pedvolvni ped soud a tam podrobovni kovmu vslechu ohledn distribuce drog skrze mou osobu. Rosemary odmtla vypovdat a byla bryskn odsouzena na msc nepodmnn se zkazem nvtv. Jacka zatkli, kdy se na jedn ze svch prochzek dostal neprozeteln mimo zem statku, odvlekli ho do vzen a obalovali pro potulku. Ne se nm podailo dostat ho ven na kauci, osthali mu jeho dlouh ern vlasy na jeka. Potom ns navtvil Carl Perian, vkonn sekret sentnho Vboru pro drogy, jeho pedsedou byl sentor Thomas Dodd z Connecticutu. Perian byl rozvn, jet pomrn mlad mu, zainteresovan na formulovn rozumn a inn politiky v oblasti drog, je by se vyvarovala kontraproduktivnch exces charakteristickch pro plnou prohibici. Zdlo se, e nkter moje mylenky ohledn udlovn licenc pro distribuci drog na nho udlaly jist dojem, a tak mne pozval, abych vypovdal ped Vborem, kter prv rokoval o tom, zda bude LSD prohleno za ilegln. Zaruil se mi, e sentor Dodd se ke mn bude chovat s vekerou ctou pinleejc expertovi pozvanmu Vborem ke slyen. Prvnm svdkem, kter ped Vbor pedstoupil, byl kapitn Trembley z policejnho oddlen v Los Angeles. Vyprodukoval

standardn vpov, naprosto nevdeckou a plnou vyvolvn atmosfry strachu, pro policii tak typickho. Lil, jak jeho policist zadreli jistho mladho mue, byl to postgraduln student z Princetonu, kter pod vlivem LSD okusoval ve veejnm parku kru ze stromu!!! A pak tu byl ppad matky jinho mladka, kter volala policii, protoe jej syn ji - dajn rovn pod vlivem LSD - nazval fzlem. V sle to zaumlo. Jen povate, student z Princetonu a okusuje kru! A dti nadvaj svm matkm! Pak jsem byl povoln na msto pro svdky j. Zaal jsem tm, e jsem poukzal na rozdly mezi psychedelickmi drogami a nvykovmi narkotiky. Ale pak peruil moje ten pedem pipravenho prohlen sentor Ted Kennedy, kter se ve Vboru neekan objevil. Jeho chovn se rozhodn nedalo oznait jako ptelsk. SENTOR KENNEDY: Pane Leary, snam se sledovat jak nejlpe umm nkter z tch tmat, je by mlo objasnit vae dnen svdectv, ale musm piznat, e se mi to vbec neda. Vy jste mluvil na zatku o problematice komunikace mezi rznmi generacemi... a pak jsme vyslechli vai klasifikaci a analzu rznch monch reakc na rzn drogy. To je nepochybn velice cenn. Ale mn se naprosto neda pochopit z toho nco vc ne jen jakousi veobecn formulovanou hyperbolu... Myslm, e by bylo velice uiten, kdybyste hned na zatku naznail, aspo do t mry, eho se bude vae vystoupen dnes tady tkat a co se jm pokuste demonstrovat. DR. LEARY: Sentore Kennedy, prv jsem se pokouel poukzat na rozdly mezi jednotlivmi drogami a naznait, e dle mho nzoru je nutn vytvoit speciln legislativn pedpisy pro kad jednotliv typ drog. SENTOR KENNEDY: A o t nedostaten komunikaci budete mluvit pedtm nebo a potom? DR. LEARY: To jsem u dokonil. Myslm, e speciln legislativa je nesmrn potebn, a ve v ct si dovoluji doporuit, aby tento vbor zvil monost zaveden takov legislativn pravy, kter by umoovala udlovat licence odpovdnm dosplm k distribuci a aplikaci drog pro vdeck a jin serizn ely. Kad adatel o tuto licenci by samozejm musel vyhovovat konkrtnm fyzickm, intelektulnm a emocionlnm kritrim. Myslm, e kritria pro udlen licence pro marihuanu, kter je z psychedelickch drog nejslab, by mohla bt zhruba stejn jako ta, kterch uvme pro udlovn licenc k zen automobilu. Naproti tomu odborn vcvik pro prci s LSD by ml bt mnohem nronj a kritria pro udlen licence mnohem psnj. Snad by mohlo jt o kritria podobnho stupn nronosti, kterch se nyn uv pro piloty letadel. Dle bych chtl vyzvat tento vbor, aby pijal opaten umoujc lidem podrobit se vcviku ohledn uvn tchto mimodn innch instrument. Vysok procento student colleges ji tchto nstroj vyuv. My meme tyto lidi bu zahnat do ilegality, anebo meme uvn tchto instrument legitimizovat, samozejm za pedpokladu dodren psn kontrolovanch podmnek... Jak vidte, k pouvn LSD je teba projt jistm vcvikem, stejn jako se muste nauit pouvat computer. Osoba bez vcviku

by mohla mt problmy. SENTOR KENNEDY: Vy tedy naznaujete, e kad, kdo by chtl zskat licenci k distribuci drog, by ml projt nronm vcvikem? DR. LEARY: Rozhodn. SENTOR KENNEDY: To je velice odpovdn stanovisko. Soudte tedy, e kad, kdo se zabv distribuc drog, by ml bt peliv vykolen. A kde by se lidem mlo dostat tohoto vcviku? DR. LEARY: V uplynulch pti letech jedinm pracovitm na svt, kde se systematicky a odpovdn provdl vcvik, byl n vzkumn a vcvikov institut Nadace Castalia. SENTOR KENNEDY: Ale LSD v t dob brali i dal lid, kte nemli to tst, aby mohli navtvovat v institut, nen-li pravda? Nemyslte, e alespo do t doby, ne v institut bude schopen v potebn me rozit svou innost, mli by se lid pinejmenm dozvdt i o potencilnm nebezpe, kter LSD pedstavuje? DR. LEARY: Poteba legislativn pravy ohledn udlovn licenc je pmo zoufal. Je naprosto nutn zdit nejrznj instituce, kde se lid budou moci podrobit vcviku... SENTOR KENNEDY: Take by se v kadm ppad mlo zabrnit neregulovan distribuci tto drogy, nebo se mlm? DR. LEARY: Ale j jsem nikdy nic takovho ani nepoadoval, pane. Ani jsem nikdy na nikoho nenalhal, aby LSD vzal. Vdycky jsem byl proti tomu, aby bylo LSD nekontrolovan uvno lidmi, kte neproli nleitou ppravou. Pozdji dolo jet k dal skliujc interakci mezi mnou a Teddym. SENTOR KENNEDY: Soudte tedy, e pinejmenm import drogy by ml bt pod kontrolou? DR. LEARY: Ano, a tak prodej, vroba nebo distribuce. SENTOR KENNEDY: ...No a pro si myslte, e by tomu tak mlo bt? DR. LEARY: Myslm, e jist aktivity, pedevm komern aktivity vetn vroby, prodeje a distribuce tchto ltek by mly zstat pod kontrolou, protoe jinak nelze zaruit nleitou kvalitu, nelze zaruit istotu drogy, zkrtka nevte, co vlastn kupujete. Urit by ohledn toho mly existovat njak zkony, stejn jako existujc bezpenostn zkony ohledn vroby amfetamin... SENTOR KENNEDY: (Stle se sna doshnout jasnho vroku o nebezpenosti): ekl jste, e bychom nevdli nic o kvalit. eho se vlastn ohledn kvality tak obvte? DR. LEARY: Nemli bychom pipustit, aby prodej nebo distribuci drog dostali do rukou amati nebo ern trh. SENTOR KENNEDY: A pro ne? DR. LEARY: Je to stejn situace jako u barbiturt nebo destilt. Kdy si koupte lhev destiltu... SENTOR KENNEDY: To nen pozitivn odpov. Pokud jde o LSD... pro jste proti nekontrolovan vrob a distribuci? Je to proto, e LSD je nebezpen? DR. LEARY: Protoe byste nikdy nevdl, co kupujete. SENTOR KENNEDY: Je to tedy proto, e je nebezpen? DR. LEARY: Pane, i motorov vozidlo je nebezpen, je-li uvno

nevhodnm zpsobem. V tomto bod s vmi mohu jedin souhlasit. SENTOR KENNEDY: Je tedy nebezpen? DR. LEARY: Pokud se uv nevhodn. SENTOR KENNEDY: A nen to prv ten dvod, pro mus bt i pilotovi udlovna licence? DR. LEARY: Ano, pane. Lidsk neznalost a hloupost je jedinm skutenm nebezpem, ktermu musej lidsk bytosti na tomto svt elit. SENTOR KENNEDY: Zd se mi, e vae vpov byla mimodn pesvdiv co se nebezpenosti tto drogy te, stejn jako ohledn jejch monost... DR. LEARY: Pi v ct nemohu s tmto shrnutm souhlasit. Nemohu souhlasit s vam vrokem, sentore Kennedy. SENTOR KENNEDY: Proberme tedy podrobn rzn aspekty tto vci. Myslte si, e by pod kontrolou ml zstat aspo import drogy? Jej prodej a vroba? DR.LEARY: Ano, pane. SENTOR KENNEDY: A jedinm dvodem vaeho nzoru je, e se jedn o zleitosti mezinrodnho i zahraninho obchodu? Je to jedin dvod? Myslm to tak, existuj pece vci, kter se vyrbj ve stt Massachusetts, teba textilie anebo nbytek, a jejich vroba nepodlh dn kontrole, dr. Leary. Sedl jsem ve svm kesle na mst pro svdky a ctil jsem jenom nekonenou ltost s Teddym i s nmi vemi. Bylo jasn, e co se vdcovstv pro tuto zemi te, jedinou nadji v rodin Kennedy pedstavoval Bobby.

- kanadsk filozof. Doktort z anglick literatury zskal v Cambridgi. Dky svm knihm The Gutenberg Galaxy a Understanding Media (esky Jak rozumt mdim) se stal vrozvstem a mluvm informanho vku. McLuhan byl jednm z prvnch filozof, kte pochopili, jak zvan zmny pivod komunikace prostednictvm elektronickch mdi ve spolenosti i v lidsk povaze. McLuhanv aforismus "mdium je poselstv" vyjaduje s krystalickou istotou vdom hlubokch zmn, kter nastvaj v postindustriln spolenosti Tet vlny. Inovativn, do budoucnosti orientovan kvalita McLuhanova mylen je zejm u z titul jeho pozdjch prac, mimo jin The Medium is the Massage, Through the Vanishing Point: Space in Poetry and Reading, Counterblast, Culture is Our Business, City as Classroom. V prbhu sv akademick kariry na univerzit v Torontu se McLuhan vnoval soustavnmu a hlubokmu bdn o dle Jamese Joyce. Tento jeho zjem se dobe sluoval s jeho schopnost pronikat linernmi omezenmi gramatiky a odkrvat mnohoetn reality uloen ve vrstvch slov a idej. 30. Zmnn stavy Lto 1966 Udlosti, v nich se zrcadl duch on doby: firma General Motors si najm soukrom vyetovatele, kte se sna zskat informace od vce ne padesti ptel a znmch mladho aktivisty hnut za

prva spotebitel Ralpha Nadera. Pomoc tchto informac se sna Nadera diskreditovat. Parlament sttu Georgia odmt pijmout do svch ad ptadvacetiletho ernoskho aktivistu Juliana Bonda, v jeho volebnm programu je i protest proti vlce ve Vietnamu. Dal znm odprce vlky, sentor Fulbright z Arkansasu, je obvinn vdcem republiknsk strany Barrym Goldwaterem z poskytovn "pomoci a podpory nepteli". V srpnu tho roku asi 4000 bloch napad v Chicagu 600 ernoch, astnk pochodu proti rasov segregaci, vedenho dr. Martinem Lutherem Kingem. Tmto udlostem a stovkm podobnch se dostv znan publicity, kter zptn pispv k vyvoln atmosfry spoleensk polemiky a konfliktu. Po soudnm pelen v Laredu jsem si stanovil za svj hlavn kol pesvdit vldu, aby podpoila vzkum psychedelickch drog a vcvik lid v jejich uvn a aby odmtla politiku policejn represe. Ml jsem mnoh setkn s prvnky z hnut za obansk svobody, z nich nkte byli v kontaktu se soudcem Bazelonem, pedsedou Federlnho odvolacho soudu a vlivnm prvnkem, kterho mnoz oznaovali za destho lena Nejvyho soudu. Panoval veobecn konsensus ohledn toho, e federln zkon o marihuan, kter se podailo jakoto daov zkon prothnout Kongresem v roce 1927, by ml bt zruen, pokud se mj ppad dostane ped Nejvy soud. Oekvali jsme, e jakkoli pokus prosadit nov marihuanov zkon bude znamenat i nov slyen ped vbory Kongresu, bhem nich jsme chtli vyvrtit nzor, e trva je narkotikum. Zdlo se, e dekriminalizace marihuany je nevyhnuteln. Moji prvn poradci chovali rovn znanou nadji, e by se mohlo podait zabrnit vyhlen nov prohibice, kter by se tentokrt tkala LSD, a to psobenm uvnit systmu samotnho: lobbovnm, podncovnm a shromaovnm svdectv odbornk, registrac prvnch precedent. Ale ukzalo se, e duch pomstychtivosti a nevraivosti, kter panoval v Laredu a vedl i Liddyho razie, byl v tomto malm mtku jen soust strategie policejnch provokac, uplatovan s rostouc intenzitou i v dimenzch celosttnch. Bylo stle jasnj, e racionln diskurs a draz na dodrovn formlnch prvnch procedur nejsou tm zpsobem, jakm se tato hra bude hrt. Politikov z pravho kdla a ednci z prvn-donucovac mainrie zmrn nafukovali "nebezpe drog" do podoby obrovsk hrozby. Najednou vylo najevo, e ti, kdo chtj uvat drogy pro ely vdeckho vzkumu nebo osobnostnho rstu, nemaj nadji dovolat se prvn ochrany ve smyslu Listiny svobod. Kontroverze ohledn drog se stala nejlpe viditelnm symptomem hlubokho konfliktu v americk spolenosti. Z dtstv jsem si vzpomnal a pli dobe, jak rozen bylo povn ileglnho alkoholu. Pil prost pln kad, pslunky klub venkovsk honorace ponaje a prostmi dlnky kone. Cel nrod se nepopulrnmu Volsteadovu zkonu vysmval a konzumace alkoholu byla prakticky beztrestn. Ale v edestch letech byla situace kolem drog odlin. Van Wolfe, jako vdy bystr pozorovatel a glostor americk kultury, byl jednm z prvnch, kdo mli za to, e bitvu o prosazen licencovan distribuce psychedelickch drog a legalizace marihuany bude nutno svst na poli veejnho mnn.

V t dob se Van zasnoubil se Susan Bernsovou, dcerou Charlieho Bernse, spoluvlastnka podniku Twenty-One, oblbenho msta neformlnch schzek prezident rznch korporac a dalch hlavoun. Po jedn z vee s nastvajcm tchnem a tchyn mi Van podal nepli povzbuzujc zprvu. "Vyprvl jsem Charliemu o situaci kolem psychedelickch drog a jeho reakce byla dost zajmav. Vte, e v dob prohibice vedl jeden z tch nejvc nbl zapadk v New Yorku, kde se nalval alkohol bez licence. Kad, kdo nco znamenal, lid ze spoleensk smetnky, show-businessu i politiky, ti vichni byli vn nakvartrovan u ,Jacka a Charlieho'." "Take by mohl s na vc sympatizovat," ekl jsem. Van vyslal smrem ke mn mazan, trochu byzantsk smv. "Omyl. On te mus chrnit svj keft s tvrdm alkoholem, ty drinky nesouc znaku Twenty-One. kal, e vy jste nejnebezpenj neptel prmyslu alkoholu, ktermu toto odvtv mus elit od dob kongresmana Volsteada." "A ekl jste mu, e on by v tom mohl jet od samotnho zatku? Vdy budou-li trva a LSD legalizovny, me na tom vydlat dal balk." "To jsem mu taky naznail," ekl Van, "ale on kal,e u je bohat dost a k tomu pli star, aby rozjdl nov business. Take to budeme muset udlat sami." "Udlat co?" "Musme udlat z dnen obdoby tehdejch opilc to, co je ,in', co fr. Tak, jako oni mli svoji kulturu neleglnch lokl a paerk v tch divokch dvactch letech, rozvineme my nai vlastn drogovou kulturu. Kerouac a Cassady s tm u zaali, ale oni jsou na to pli bohmov. My musme dlat to, co dlali lid v alkoholov brani bhem prohibice: pedevm rozptlit ten mrak ilegality a nebezpe. Musme doshnout toho, aby psychedelick drogy byly asociovny s atmosfrou krsy a romantiky a tak sexu. Potebujeme nae vlastn symboly osobn svobody. Vysokou mdu. Elegantn hedonismus, kterm bychom se odliovali od tch uslintanch ochlast." "Obvm se, e j zdaleka nejsem ten prav lovk, kter by dovedl vzbudit pozitivn publicitu," pravil jsem posmutnle. "Tak to se tedy budete muset urychlen nauit. Myslm, e byste si ml zajet na nvtvu k Marshallu McLuhanovi." Van ml pravdu. Od naeho odsouzen v Laredu se na Millbrook sousteoval obrovsk zjem mdi. Millbrook se tak stal jakousi informan databz ohledn zmnnch stav vdom, stejn jako stediskem experimentovn s alternativnm ivotnm stylem. Na pozemcch statku se pravideln stdaly nejrznj televizn tby. Hugh Hefner a "Spec" Spectorski k nm vyslali sv reportry, aby s nmi udlali interview pro Playboy. Asi v te dob, kdy Newsweek otiskl obshl materil o marihuan jakoto o nov rekrean droze, donesly se k nm zvsti, e Henry Luce vyzval sv redaktory, aby pipravili velkou report o LSD. Life s tmto materilem se dostal na stnky v beznu, a titulek na oblce kiel: "BOUE V TABLET - jedna dvka LSD sta, aby ve vaem mozku rozpoutala vavu zivch barev a ivch obraz anebo zkosti a hrzy." tyi strany fotografi zachycovaly jistou dvku, kter proila zkostn trip. A v objektivnm,

stzlivm lnku Barryho Farrela mimo jin stlo: Nov hnut se objevilo nhle a na vech frontch zrove... na univerzitch ve velkch mstech i v intelektulnch kruzch v celm zpadnm svt, a pichz u hotov, se svmi tvrtletnky a pednkovmi cykly, s celmi horami pruek a prvodc vesmrem; dokonce u existuj dv nebo ti psychedelick crkve. A jsou zde i mnoz dal, jejich zjem o tuto drogu nem nic spolenho s duchovn revoluc. Matematici j vyuvaj jakoto jakhosi zvtovacho skla, skrze n lze tu a tam zahldnout jako fyzikln realitu ty koncepty, kter si a dosud mohla nae mysl nanejv pedstavovat - tk se to napklad teorie sel vyho stupn... Psychedelickou zkuenost u proili i prezidenti korporac, armdn dstojnci, lkai, - zkrtka vichni ti, kdo maj dvod podstoupit riziko cesty do svta nepedvdatelnch snovch obraz v hlubinch mozku. Jako ilustrace k lnku byl pouit i snmek Billyho Hitchcocka stojcho ped Velkm domem. Walter Clark byl zachycen ve sv pracovn. "Tyto drogy pro ns pedstavuj nstroj pro studium mystick zkuenosti v laboratornch podmnkch. dn psycholog zabvajc se nboenstvm si neme dovolit je ignorovat." John Busby, kapitn vojenskho nmonictva na odpoinku, zase tvrdil, e se mu pod vlivem drogy podailo "vyeit jist velice obtn problm... tkal se vvoje zpravodajskho zazen pro jeden vzkumn projekt vojenskho nmonictva". A jist velice stzliv businessman, pvrenec republikn, prohlaoval, e se stal na tripu Bohem. Vzdor svmu ponkud dramatizujcmu tnu se stal lnek v Life tm nejpesvdivjm doporuenm LSD a byl i vmluvnou obhajobou dalho vzkumu vedenho mimo zce klinickou praxi. Bylo zejm, e tento reklamn materil z dlny Henryho Luceho bude mt za nsledek rapidn zven, mon zdvojnsoben potu konzument LSD, z nich ovem vtina nebude na tuto zkuenost pipravena. A jeliko se to bude tkat milion lid, je pravdpodobn, e se mnostv pleitostnch patnch trip bude zvyovat. Asi deset procent tch, kdo pij alkohol, jsou alkoholici. I kdy vak v souasnosti poet obt alkoholu doshl rozmr epidemie, nevnuje otupl zisk naprosto dnou pozornost neastnmu osudu jednotlivho pijana. Zato u psychedelickch drog zaujal tisk postoj zcela odlin. Pouze jeden jedin lovk z kadho tisce tch, kdo vzali LSD, hls njakou negativn zkuenost, a pece tisk vyhrabval a neustle vyhrabv tiscero senzanch historek podobnch t o princetonskm studentovi pojdajcm kru stromu. Mnoh z tchto negativnch proitk jsou ovem dsledkem amatrskho experimentovn v naprosto novm kontextu. Ale doslova hlad po historkch diskreditujcch LSD byl tak siln, e se vynoila spousta smylenek a kachen. Prim jistho stavu pro duevn chor v Pennsylvnii okupoval palcovmi titulky prvn strnky novin na zklad svho hlen, e osm jeho pacient osleplo, kdy se bhem jednoho kyselinovho tripu porn dvali do slunce. Cel phoda byla ovem pozdji odhalena jako humbuk, ale poklidnmu dementi nevnoval skoro nikdo pozornost. Zato prim bodoval.

Stle vce lid po cel zemi - a byli mezi nimi politikov, policejn ednci, psychiati z nejrznjch klinickch instituc - vystupovalo s denuncianmi svdectvmi proti LSD a marihuan. Tyto ltky byly oznaovny za nejzvanj hrozbu, jak kdy lidstvo muselo elit. Tento typ propagandy velice spn vytvel masovou hysterii a rozsval semena potencilnho patnho naladn a uspodn pro dal konzumenty. J sm jsem se vrhl do nejrznjch npravnch akc, podal jsem veejn pednky a dval interview, psal jsem lnky do nejrznjch asopis a v nich jsem nikdy neopomnl zdraznit potebu odbornho veden a ppravy adept, stejn jako dleitost podprnho prosted znalosti meditanch postup a technik. Jen tak, psal jsem, je mon zvldnout zmatky a nejasnosti, kter by mohly bhem tripu nastat. Ale jen velice zdka se tato sdlen objevila v tisku s celosttn psobnost. Zcela zejm bylo vce ne zhodno, aby se mi dostalo njak rady ohledn toho, jak rozumt mdim. Obd s Marshallem McLuhanem v hotelu Plaza byl nanejv poun. "Nudn a deprimujc sentn slyen a soudn sn nejsou tm pravm prostedm pro vae poselstv, Time. Vy nazvte sm sebe filozofem a reformtorem. Dobr. Ale klem k va prci je reklama. Vy vlastn chcete dostat do povdom lid jist produkt, kterm je nov, vylepen a akcelerovan mozek. Take muste vyut tch nejmodernjch taktickch postup, abyste vzbudil zjem potencilnho spotebitele. Muste doshnout, aby vnmal LSD v asociaci se vemi dobrmi vcmi, je mozek produkuje - a tmi jsou proitek krsna a radosti, filozofick tzn a div, nboensk zjeven, vy inteligence, mystika a fantazie. Svdectv spokojenho zkaznka rozhodn pome, ale k tomu zkuste podat sv ptele z oblasti pop music, aby pro vs napsali njak psniky o mozku." Nae zanotoval: Kyselina lysergov, dobr vla, miliardy neuron, to je sla. "Ten problm je dost sloit," ekl jsem. "Naim protivnkm se podailo zasadit nm prvn der. Psychiati a policejn propagandist ji rozmazali to negativn, potenciln nebezpe, ktermu je mysl vystavena, kdy prochz fz re-imprintingu pod vlivem LSD. Me se jim te naprosto clevdom dait vyvolvat u lid patn tripy. O 999 dobrch zkuenostech z tisce se ani nezmn. Stle jen opakuj: ,LSD rovn se skok z okna'. A pak se nkdo bez podn ppravy dostane do vru rozpoutanho v do t doby mu nepstupnch oblastech mozku, a co mu nasko? No jasn, vyskoit z okna. Je to jako kdy njak zkostn matka neustle opakuje svm dtem, aby si jen proboha nestrkaly burky do nosu." "Pesn," souhlasil McLuhan. "Proto vae reklama mus zdraznit ten nboensk aspekt. Hledn boha uvnit sebe samho. Vdy to vechno je hrozn zajmav. Vai protivnci tradin denuncuj mozek jakoto instrument bla. Ale to je absurdn! Abyste rozptlil obavy a strach, muste vyut svj image, kter si pro veejnost vytvote. Vy jste ta klov osoba, pro doporuen produktu nejdleitj. Usmvejte se, kdykoli vs budou fotografovat. Kadmu na uklidnnou zamvejte. A z vs

neustle vyzauje odvaha. Nikdy si nestujte a nedopuste, abyste vypadal natvan. Vechno bude v podku, budete-li neustle okouzlujc, by trochu excentrick. Koneckonc jste profesor. Ale nejlep reklamou je sebevdom postoj. Vichni si vs musej pamatovat prv s tm smvem." nk, kter ns obsluhoval, jako by na McLuhanova slova pmo ekal. Vylil mi do klna sklenku ampaskho. McLuhan se na mne podval se zvdavm oekvnm. Usml jsem se. "Vy tu vlku vyhrajete, Timothy. Ale pedtm nkolik velkch bitev ztratte. Neme se vm podait bhem nkolika mlo let zcela zmnit tu protestantskou etiku. Tato kultura v moc dobe, jak prodat zkost a strach. Drogy akcelerujc mozek nebudou spoleensky akceptovateln do t doby, dokud nebude vtina populace napojena na potae, dokud si na n nezvykne jako na nco samozejmho. Vy jste pedbhl dobu. A oni se budou muset pokusit zniit vai dvryhodnost." "A pitom mn jde o neuviteln," odpovdl jsem. A tak tomu i bylo. Krok za krokem, od vyhazovu z Harvardu k deportacm z rznch zem, od zaten v Laredu k Liddyho razim, postupn jsem byl vytlaovn z vdeckho odlouen a klidu, stran, v nm ij uenci, do pozice veejnho initele stojcho v opozici vi politice vldnoucho reimu. V t dob jsem u nelitoval, e jsem vyvrhel. Dokonce m ta rvaka zanala bavit. A koneckonc jsem nebyl v t rebelii sm. Prv v t dob byly miliony Amerian zatlaovny do postoj oteven rezistence proti t skupin, kter po zavradn Kennedyho ovldla Washington. Kulturn revoluce se chystala na vech frontch. J sm jsem chpal situaci asi takto: Amerika prov kvantov skok v oblasti inteligence. Poprv v na historii se velk a vlivn vrstva populace dostala do situace, kdy odmtala respektovat institucionalizovanou autoritu. A tuto autoritu lid odmtali nikoli jakoto lenov organizovanch disidentskch skupin, nbr pouze a jedin jako myslc individua a politit konzumenti schopn vysok mry selekce, kte prost daj jen efektivn veden schopn jim naslouchat. Ale prv takov veden nebyla schopna zajistit dn existujc strana, dn crkev, dn odborov stedna. Tak se konflikt mezi starou industriln spolenost a novou spolenost informan odehrval ve zcela nov mocensk arn - v oblasti mdi. A monost tvoit budoucnost se mla dostat do rukou tch, kdo to pochopili. Po rozhovoru s Marshallem McLuhanem jsem pokraoval ve svch vahch ve zhruba nsledujcch okruzch: filozofov, kte v historii mli spch a vliv, museli bt zrove velice schopnmi propagtory svch idej, museli umt prodat sv nov modely chpn univerza velkmu mnostv ostatnch, mnce tmto zpsobem mylenku v in a ducha v hmotu. Vnoval jsem nkolik dn a tak jeden kyselinov trip analze onch ambal, ve kterch se "prodvaly" pedchoz americk revoluce. Pokouel jsem se vypreparovat jejich klov slogany; mohly by znt asi takto: "Svoboda nebo smrt", "Jeden nrod nemohou tvoit z poloviny otroci a z poloviny lid svobodn", "Neteba se bt nieho krom strachu samotnho", "Lucky Strike znamen dobr tabk".

Jednoho rna jsem se ve spre pokouel vymyslet slogan, kter by pregnantn vyjadoval taktiku nutnou pro zven inteligence ve spolenosti, kdy tu mi napadlo est slov. Uvzal jsem si jenom kolem pasu runk a jet cel mokr jsem zamil do pracovny a poznamenal si tuto vtu: "Turn On, Tune In, Drop Out." Teprve pozdji se ukzalo, jak uiten mi tato slova byla v m funkci organiztora bojovho pokiku ve prospch zmny. Turn On (zapnout se) mlo znamenat obrtit se do vlastnho nitra a aktivovat svj nervov a genetick potencil. lovk ml zskat citlivost vi mnoha rznm rovnm vdom a tak vi specifickm spoutcm mechanismm, kter tyto rovn aktivizuj. Jednm ze zpsob, jak tohoto cle doshnout, bylo vyuit drog. Tune In (Vyladit se) jsem pouval ve vznamu jednat v harmonii, souznt se svtem kolem sebe - to znamen externalizovat, materializovat a vyjadovat sv nov vnitn perspektivy. Drop out (sthnout se, odejt) naznaovalo aktivn, selektivn a nensiln proces vyvazovn se z nedobrovolnch a neuvdomovanch svazk a zvazk. Mlo znamenat spolehnut se na sebe, objev vlastn osobitosti a jedinenosti, a tak vydn se mobilit, monosti volby, zmn. Ve svch veejnch vystoupench jsem vdycky zdrazoval, e proces Turn On-Tune In-Drop Out mus bt neustle udrovn v pohybu, pokud si lovk peje t ivotem osobnostnho rstu. Nanetst toto moje pojet posloupnosti fz rozvoje osobnosti bylo asto interpretovno nesprvn, jako by znamenalo spe "zatuhnout a vyhbat se konstruktivn aktivit". Krtkodob popularita tto frze pinesla i nkter zajmav vedlej inky. Tak napklad vrobce nealkoholickho npoje Squirt razil dosti drz slogan, kter spotebitele vyzval, aby se "zapnul na aroma, naladil na jiskru Squirtu a opustil vyjet koleje nvyku na Coca-colu". A reverend Billy Graham ohlsil, e tmatem jeho kovho taen do Evropy bude "obrat ke Kristu, naladn na Bibli a oputn cesty hchu". Docela mi to lichotilo. Letn kursy toho roku se koncentrovaly na externalizaci a komunikaci zmnnch stav vdom. Zdlo se nm, e mezi astnky nejsou dn policejn informtoi, a trochu se nm ulevilo. Asi ptadvacet platcch frekventant - bylo mezi nimi nkolik lka, uitel a profesor, nco notorickch hleda, kte na podobn akci nesmj chybt, a pr businessman - se vnovalo vcviku v technikch umoujcch vyjden psychedelick zkuenosti. Drogov sezen financovan z leglnch zdroj se tentokrt nekonala, i kdy ada astnk se vydala na trip za pomoci drogy z vlastnch zdroj, ovem pod superviz naich ldr. Vyvrcholenm letn koly se stala multimediln kostmn slavnost, kterou jsme uspodali o poslednm vkendu. Utvoilo se est skupin, z nich kad si vzala za kol zdramatizovat jednu st pase Kouzeln divadlo z romnu Hermanna Hesseho Stepn vlk. Frekventanti kursu i personl spolenmi silami navrhli a vyrobili dekorace a zkomponovali svtelnou i zvukovou sloku pedstaven; ostatn tvorba psychedelickch diapozitiv a zvukovch kol byla jednm z hlavnch tmat kursu. Slavnosti se zastnilo asi 150 lid, ke studentm letn koly

pibyli i host z bungalovu. Tm vichni vzali LSD. Cel prostor byl osvtlen pochodnmi a na kadou volnou plochu se promtaly neustle se mnc diapozitivy. Tve Buddhy, Platona, Einsteina a spol. na ns shlely dokonce i z chvjcch se list bz. Velk dm byl pokryt vlncmi se bunnmi vzory. Lid pechzeli k bonmu ndvo na terasu dldnou kameny ped bvalou kuelnou a odtud do suternu, kde se v ponkud zatuchlm vinnm sklep odehrval posledn obraz pedstaven s nmtem smrti a znovuzrozen. Druhho dne ke mn vrazil David Balding, mlad producent pracujc s Billym Hitchcockem. Byl pln naden a pojal pln inscenovat nai kostmn slavnost v New Yorku. Podailo se mu pronajmout na nkolik po sob jdoucch ternch veer jedno kino na doln Druh avenue. N bjen tb umlc-specialist na zvltn efekty zkouel v Millbrooku cel msc. Nam zmrem bylo znovu inscenovat v novm, multimedilnm kontextu nkter z tch velkch nboenskch, vdeckch a filozofickch pbh a mt. S pouitm psychedelickch technik jsme chtli aktivovat archetypln okruhy mozku. Abychom doshli co nejvt publicity kolem naich "slavnost" (a tak abychom legalizovali a jaksi domestikovali nae filozofick drogov obady), zaloili jsme novou crkev, zcela ve shod s prvnm podkem sttu New York. Vznik Ligy pro duchovn objevy jsme ohlsili na tiskov konferenci za velk asti mdi; tak jsme dky tomu mli zajitno, e pedstaven bude vyprodan. Premirovho veera se zastnilo mnoho divadelnch kritik. Prvn slavnost nesla nzev Smrt vdom a byla - v ponkud dotaenj podob - vyjdenm naeho obdivu k mystickmu pohanstv Hesseho Stepnho vlka. Ralph Metzner hrl Harryho Hellera, neurotickho intelektula lapenho v pasti kartezinskho konfliktu mezi mysl a tlem. V roli tajupln, pesto tak pozemsk Hermiony, pivdjc H.H. do Kouzelnho divadla, vystoupila Rosemary. A j jsem byl Pablo, stle se smjc dionsk postava, mu, kter d H.H. drogu a uvede ho tak do vru mnohoetnch realit. Projekn pltno na scn bylo zaplaveno vivmi obrazy, kdy sedm technik s diaprojektory v rukou doslova vytancovvalo sv kreace pes promtan filmy v rytmu hudby a dn na jeviti. Pedstaven mlo okamit spch. Cpaly se na n davy, bylo vyprodno. Veker tisk o nm pinel zprvy. V New York Times jeden kritik napsal, e bych ml bt nominovn na nejlepho herce na off-Broadway. Dky otm v televiznch zprvch byly miliony lid vystaveny komplexnmu inku a sle tohoto umn specilnch efekt. Spolenost Canadian Broadcasting Company m pozvala do Toronta k asti na talk show, kter se mlo vyslat do cel zem. Byla to soust cyklu rozhovor s vznamnmi osobnostmi a mm spolenkem v nm ml bt David Padwa. Po naten jsme li k Marshallu McLuhanovi na veei; bylo to dlouh a velice ptelsk setkn. Druhho dne, kdy jsem vystupoval z letadla na letiti La Guardia, ekali tam u na mne dva federln agenti. Laskav mne informovali, e lid shledan vinnmi v ppadech tkajcch se narkotik jsou povinni ped tm, ne opust zemi, vyplnit jaksi speciln formul. Take jsem znovu zaten a ven na kauci jsem se dostal prv vas, abych stihl dal

pedstaven. A opt celosttn publicita. A dalch pt let natvrdo. Smrt vdom se hrla est tdn a po n nsledovala dal st pod nzvem Vzken Jee Krista. Byl to pokus o reimprinting katolick me. Pak byly plnovny dal kusy s nzvy Osvcen Buddhovo, Odsouzen Giordana Bruna, Neplechy Georgese Gurdjieffa, Vzpoura Ralpha Waldo Emersona a Zavradn Sokratovo. Men problm nastal s obsazenm rol ve druh he. Kdo by ml pedstavovat Jee Krista? Na tuto nezvidnhodnou roli se nenali dn dobrovolnci. U dv se v Millbrooku objevil poutnk, kter se nedal zahnat, byl to takov slun vypadajc kluk s hlubokma smutnma oima a s dost drahm batohem na zdech. Jmenoval se Rusty a vypadal jako hokejista z mustva Amherstu. Chtl jsem ho poslat pry, ale on se nedal a pod se motal nkde kolem. Pak jsem ho nael, jak zamet kolem popelnic, shrabuje list a sek trvnk ped Domem meditace. Byl po ruce, kdy jsme potebovali nkoho, kdo by zajel s dodvkou do Poughkeepsie. Jel tam jet s jednm lovkem z Millbrooku, a kdy se vraceli, zastavili je mstn poldov, nasadili jim elzka a odvlekli je do vzen. dn obvinn v tom nebylo, rozumme, lo jenom o mlem ptelsk nos a o takovou tu mrn perverzn prohldku vekerch tlesnch dutin: znte to, ty policajtsk prsty, tvrd jako kolky, narvan do gumovch rukavic. Je to star tureck zvyk. Tahleta nepjemnost mla za nsledek, e roli dostal Rusty. Pedstaven bylo triumfem pohanstv. Jackie Cassenov a Rudi Stern pro n natoili straidelnou filmovou sekvenci, rozostenou anebo sp ponoenou v jakmsi mlnm oparu, kterou pouili jakoto negativ; zachycovala jakhosi vousatho mue mlky prochzejcho Harlemem. Na pltn se vrstvily jeden pes druh zkost vzbuzujc diapozitivy zachycujc vjevy ze ivota Krista a cel djiny katolick crkve prosknut duchem gotiky a baroka, cel to pitom panoptikum vemonch svtc se svatozemi, nevinnch panen a muednk. Za hudebn doprovod me jsme zvolili verzi Missy Solemnis, nahranou v ivoinm rytmu samby nkde v Riu. Vrcholnou scnu jsme promtali na pltno formou stnohry a Rusty v n lezl na k, hotov zemt pro ten i onen idiotsk dvod. J jsem se prochzel po jeviti a snail jsem se Krista odradit od toho sebedestruktivnho inu. "Hej, Jei, pokud skuten dopust, aby k tomu dolo, bude to znamenat potek tradice bolesti a viny dlouh dva tisce let. A pluky kesanskch bojovnk se zkrvavenmi mei, vydvajcmi se na pochod, aby t pomstili. A miliardy zachmuench vcch v ernm, kte budou usilovat o to, aby byli hodni tvho utrpen. J.K., nedlej to. Jei, proboha, polez dol a jdeme nkam na verek. Nebo pojme tam na roh do baru a dme si tam prima studen pivo s pnou. Urit pijde vhod po tom pelyku a octu, kterm ns napjeli tvoji stoupenci. Hele, j znm dv pardn holky, jsou ve mst teprve pr dn a jsou rajcovn a ik. Vezmeme je nkam na rande. Slez dol, jdeme na MIT a budeme studovat jadernou fyziku. Vymyslme njak radostn a zdrav a pozemsk nboenstv, v nm nebude akt poet povaovn za neist. Zalome nboenstv, v nm je msto pro smv a kter zpv o lsce k ivotu."

A pak jsem ped tmi osmncti sty lidmi a videokamerami el dozadu za pltno a zaal jsem vytahovat ty heby z ke. Iiiiiii!, kvlel k tomu syntetiztor. A Kristus sestoupil z ke a triumfln rozphl ruce nad hlavou a zatanil radostn two-step. Pak jsme s Rustym vyli na pedscnu a uklonili se. Ovace byly bouliv. Po prvnm pedstaven jsme s Rosemary odpovali v hereck atn a pipjeli si ampaskm na vtzstv pohanstv, kdy tu se dvee rozletly a v nich byl Rusty, mlem len. A pak ten kluk, ten Je Kristus padl pede mnou na kolena v naprostm dsu. Nae vykoktal svou zpov. Byl toti policejnm informtorem. Ped nkolika msci ho kdesi sbalili za pekupnictv marihuany a nabdli mu proputn na svobodu, kdy na m udl podraz. Vythl z kapsy sek z uml hmoty, byla v nm trva a asi stovka pilulek: kyselina, barbiturty, amfetaminy, trankvilizry. Rozhodn dost vemonho drogovho svinstva, aby to zniilo jakhokoli ex-harvardskho profesora chycenho a obvinnho z dren. Cestou zpt do Millbrooku ml Rusty upustit pytlk na podlahu prv v moment, kdy by za nmi s houknm sirn vyrazilo policejn auto. Rusty se tsl strachem: Strvil s nmi ti tdny, ml ns rd a dvoval v ns. Prost nemohl ten komplot udlat. A te byl vyzen. Vyhroovali mu, e ho zabij, kdy to neudl; ale i kdyby ho nechali naivu, pjde zptky ped soud a ten mu napa doivot. Museli jsme jednat. Nejdv to nejdleitj. Zamkli jsme dvee a drogy splchli do zchodu. Zpt do Millbrooku Rusty nemohl, a tak jsme pes nho pehodili kostm Krista, dali mu 200 dolar a adresu jednoho bezpenho bytu na St. Mark's Place, nae on vyklouzl zadnm vchodem. Za pr dn byl ji na cest do LA. Ohlasy v tisku byly smen. Recenzenti vznamnch novin a asopis, jako byl teba Time, vyjadovali vesms pohoren. Navzdory uznalmu ohlasu v dalch asopisech musela se show po prvnm veeru sthnout z repertoru. Kristus toti byl nucen vzt roha. Rozhodli jsme se, e po Vnocch vyrazme na turn s dal st, s pedstavenm o Buddhovi. Chicago, San Francisco, LA. Vrcholem turn bylo pedstaven v Santa Monica Civic Auditorium. Hala byla nacpan k prasknut. Ped slavnost vystoupili Grateful Dead. Vude pobhal alchymista a kouzelnk s LSD Owsley a rozdval sv pilulky Bl blesk. Mj vstup na pdium byl impozantn. Vyzval jsem vechny, aby se "zapnuli, naladili a sthli do sebe. Nyn nastal okamik, kdy mete pepnout svj vnitn vypna naplno! Poslouchejte m dobe, bu budete a do smrti jenom bdn placenmi komparsisty v cizm, lacinm, na ernobl materil toenm a vlastn jenom instruktnm filmu. NEBO se stanete producenty svho vlastnho filmu. A nejen to. Ten film budete i sami rerovat, budete jeho scenristy, obsadte v nm vechny role, vyberete pro nj exteriry. Bude to zkrtka ten nejbjenj film reality, kter kdy byl natoen. Nue tedy: pece si nevyberete to hor?" Po pedstaven jsme li na verek k Micky a Benovi Shapirovm, jejich dm stl hned za starm hotelem Continental na Sunset

Stripu. Najednou jsem zaal mt pocit, e mtus o Hollywoodu me bt pravdiv, e to skuten je to nejskvlej, maximln svobodn msto na svt, kde se i nejbujnj erotick fantazie mohou stt skutenost. - horolezec, prvn pokoitel mnoha vrchol, byl jednou z nejkontroverznjch osobnost potku 20. stolet. Spolen s dalmi vedoucmi pedstaviteli hnut irsk literrn renesance se Crowley stal jednm ze zakldajcch len Hermetickho du zlatho svitu (The Hermetic Order of the Golden Dawn), ze kterho vystoupil pot, kdy se mu podailo ustavit vlastn krouek k a pvrenc. Crowley potom cestoval na Vchod, kde podnikl adu vstup v Himlajch a vnoval se studiu orientln jgy a esoterick filozofie. V roce 1904 vystoupil s prohlenm, e doshl telepatickho spojen s Vy inteligenc, a to prostednictvm sv eny Rosemary jakoto mdia. V tomto prohlen pedpovdl pchod Novho vku, aeonu, kter mimo jin charakterizoval tmito aforismy: "Podstatou zkona i prva budi: i, co se ti zlb" a "Kad mu a kad ena je hvzdou". V nsledujcch dvou desetiletch se intenzvn vnoval experimentovn s drogami jakoto nstrojem transcendence. V roce 1910 Crowley navtvil sdlo farmaceutick spolenosti Parke-Davis v Detroitu a zskal zde touto firmou nov vyvinut extrakt peyotu, kter potom pivezl do Anglie a vyuval pi svch pednkch k tomu, aby uvedl sv publikum do transu. V jednom svm lnku pojednvajcm o incch kokainu, kter publikoval v prbhu I. svtov vlky, formuloval nzor, e prohibice v oblasti drog nejene bude neinn, ale v jejm dsledku dojde fakticky ke zhoren problm spojench se zneuvnm drog. Bhem svho ivota napsal Crowley obrovskou spoustu lnk a knih na duchovdn tmata, mezi nimi vynik nov orkulum z karetn hry tarok (The Book of Thoth), zmodernizovan verze I-ingu a mnostv signifikantnch, zrove vak sardonicky podbarvench prac o okultn magii. 31. Zrozen drogov kultury Leden 1967 Piel transkontinentln telefonick hovor od Michaela Bowena, nevzanho charismatickho umlce a aktivisty. Bowen hlsil, e se chyst prvn love-in, velik slavnost LSD a novho drogovho vdom, kter m probhnout v Golden Gate Parku v San Francisku za spoluasti jeho i dalch celebrit tamn alternativn scny. Mezi psychedelick barony vznikla jist evnivost ohledn toho, kdo e by se ml stt stedn osobnost tto akce: problm to byl vskutku oehav a obtn eiteln, vdy k dispozici byly takov talenty jako Diggers, zbytky Keseyho Rok, a dal spolky, skupiny, osobnosti jako Mime Troup, High Wizard Chet Helus, Communication Company, Grateful Dead, Hells Angels a taky teba reverend Bill Graham. Ti vichni spolu soupeili o pozici v samm centru dn. Michael navrhl kompromis, abych toti coby konferencir i obadnk byl pozvn j. Nkte lenov ppravn skupiny chtli v tent den zorganizovat podobn shromdn i v Londn, Amsterodamu, Kodani, m, New Yorku a na nkolika

dalch mstech na Zpadnm pobe. Michael piel s npadem, abychom zaali vydvat a distribuovat lensk legitimace na Ligy pro duchovn objevy. Lid po celm svt by je vyplnili a pak vhodili do velkch beden ve tvaru kostek cukru. "Michaeli, prosm t, moment," protestoval jsem. "J rozhodn netoum po tom, pinleet k njak crkvi, ve kter budou i miliony lid, kter jsem v ivot nevidl." "Hele, tak to u pochop," nedal se zastavit Bowen. "V jedinm dnu bude mt nae nboenstv vc pvrenc, ne mlo kesanstv nebo islm v prvnch tech staletch sv existence. love, v jednom jedinm dni se me stt papeem crkve, kter bude mt pvrence po celm svt." "Jo, papeem? Nabdka je to rozhodn zajmav, a na to, e tohle vbec nen ta karira, po kter toum. J prost nemm rd ty masov kulty." "love, to jsou staromdn nzory," na to Michael. "Elektronika ns stejn vechny propoj. Bude to takov celosvtov televizn show. Vem bude moci ct, jak se vyvarovat patnch trip. A tyikrt za rok, o letnm a zimnm slunovratu a o jarn a podzimn rovnodennosti, budeme podat masov oslavy. Tahle planeta pmo dycht po nem, do eho by se mohla nechat zaphnout. A tm lovkem, jeho jmno m sprvnou vhu, jsi ty." "J na tom shromdn budu, a Rosemary taky," ekl jsem. "Ale jenom jako dva lid v davu." U v prbhu dopoledne bylo ctit, jak napt v oblasti sanfranciskho zlivu stoup. Mosty vedouc do centra msta byly ucpny auty a mikrobusy VW a ulice vedouc ke Golden Gate Parku se promnily v eky lid propadnuvch euforii. Na trvnku v parku bylo vc ne 60 000 du, a vichni jedli, pili, pokuovali, hrli na nejrznj nstroje. Vude byla pdia a na nich koncertovaly znm mstn kapely. Vdycky, kdy skonila jedna sada skladeb, cpaly se na jevit jedna pes druhou celebrity alternativn kultury. V organizanm vboru byla u pedtm spousta politikaen a intrik ohledn asu vyhrazenho jednotlivm enkm. Lid z alternativn kultury na m nalhali, abych vystoupil se zsadnm prohlenm. A levici z tvrdho jdra zase chtli pemnit love-in v politickou demonstraci. Dl od stedu dn smrem k okraji se atmosfra zklidovala a zjemovala, vude mezi lidmi vldla radost a harmonie, zcela v duchu indick Kumamely, kdy se davy shromauj na bezch Gangy a jen se tam prochzej. Poviml jsem si zajmavho neurosocilnho fenomnu. m bl k mikrofnm, tm byly vibrace nervznj a podrdnj. Divci se cpali, aby se dostali co nejbl k centru Dn, k pdiu coby stedobodu usilovn. J sm jsem pozvn, abych vystoupil na jevit, odmtl. Jakkoli projevy mi pipadaly irelevantn. Tm, co bylo dleit, poselstvm cel akce bylo ji samotn shromdn tchto spznnch du. A hele, co je to tam nahoe! Na padku hcm vemi barvami se nkdo snel n a n, a nakonec pistl uprosted trvnku. Vtina lid v publiku byla dost rozumn na to, aby vann z pdia prost ignorovala. A tu to Jerry Rubin u nevydrel, chapl mikrofon a zaal splat shromdnm, e

zatmco oni se tady bav, ti politit aktivist z Berkeley pj ve vzen, a to vechno jenom za to, e hodili pr kamen. "Zapnte se, nalate se, udlejte pevrat," kiel z plna hrdla. Nakonec m poadatel vythli na jevit a tam jsem zmknut mezi jakmisi dvma natvanmi motorki, kte se rozhodn nehodlali jen tak vzdt svch pern vybojovanch pozic zaval svch est slov: "Zapnte se, nalate se, sthnte se!" Nae jsem zmizel v zkulis. Po nvratu do Millbrooku jsme promleli dal kroky. Zdlo se, e je zbyten pokraovat v cyklu naich pedstaven- slavnost. I kdy se nm podailo pivst do hledi zstupy nvtvnk, dostvala cel operace takov mtko, e pestvala bt schopna si na sebe vydlat, nato pinet njak zisk. A j jsem vbec netouil po tom trvit as na cestch jako len hereck zjezdov skupiny. Prv jsem zaal pednet na colleges. V t dob jsem byl u znm po cel zemi jako symbol zmny a moje vystoupen v univerzitnch posluchrnch obas vyvolvaly dosti dramatick situace. Nkde se postraen ednci pokoueli moje vystoupen zakzat, ale doshli tm jedin opaku a zjem publika byl pak jet vt. Ve volnm ase mezi tmito njezdy jsem dokonil prci na rukopisu knihy o naich harvardskch experimentech a odeslal jsem jej nakladateli. Kniha vyla pod nzvem Veleknz a byla patrn mm do t doby nejlepm dlem; tak ohlasy v tisku byly velice dobr. Na jae roku 1967 jsem poehnal satku Boba Rosse, nadjnho genia naeho ekologicko-organickho hospodstv, s millbrookskou starousedlic Carol. Filmov a televizn tby se pedstihovaly ve snaze vytskat ze svatby co nejatraktivnj materil pro vysln a dky jim se z Millbrooku stal pmo symbol idylickho pastorlnho ivota. J sm jsem jakoto hlavn duchovn sprvce podepsal osvden o uzaven satku. Tento certifikt byl pak zaregistrovn v matrice hlavnho msta sttu New York Albany a slouil nadle jako dkaz legality naeho nboenstv. Nai prvnci piln pracovali na psemnch podnch k soudu ohledn uvn na svtosti v konkrtn urench svatynch. J jsem mezitm sepsal spisek pod nzvem Zalote si vlastn nboenstv (Start Your Own Religion), ve kterm jsem uvdl prvn, psychologick a spirituln kroky vedouc k ppadn sakramentalizaci i posvcen ivota kadho z ns. Vichni jako bychom ctili, e ono jaro 1967 vykvete v celonrodn festival veobecnho uvn drog bez pedchoz ppravy, a tak jsem doufal, e tento manul rozumnho uvn drog by mohl poslouit jako prvodce pro ty, kdo budou ji zhy experimentovat s novmi realitami. S distribuc knky byly pote jako vdy; vtina knihkupectv zapojench do velkch obchodnch st s tm nechtla mt nic spolenho. Mezitm tam venku, za Branami rje, byla obansk vlka v plnm proudu. Prezident Johnson oznmil, e ji 400 000 mladch Amerian bylo poslno bojovat ve Vietnamu. V New Yorku i dalch velkch mstech propukly demonstrace proti tto vlce. V tisku se objevovaly lnky obsahujc dkazy o vldnch intrikch, pi

nich CIA financovala a svmi lidmi infiltrovala asi ticet nboenskch a vzdlvacch skupin i organizac za prosazovn obanskch prv, vetn Nrodn studentsk asociace. CIA samotn pozdji byla nucena zveejnit prezidentsk direktivy, kter j tyto aktivity naizovaly. Mnohokrt pi svch setknch s nejrznjmi slokami prvnho systmu jsem si vzpomnl na varovn Mary Pinchotov. S Vanem jsme neustle spdali plny ohledn objasnn jej vrady, ale nikdy se jaksi nenalo dost asu dovst je k njakmu vsledku. Pote ze strany G. Gordona Liddyho a kohorty jeho nohsled se stupovaly a vystily a v pln obklen Millbrooku. Na pjezdovch cestch ke statku byly v pravidelnch intervalech rozmstny ztarasy. Kad, kdo pijdl do arelu statku nebo z nho odjdl, byl podroben perlustraci. Vude kolem se neustle motala hejna policejnch informtor. A z Poughkeepsie stle astji pichzela varovn ohledn chystanch razi. Z hlediska taktiky a strategie se Velk dm v podstat nedal hjit. I kdyby byl cel prostor pln ist, bez sebemen petky ileglnch drog, stejn by se nedalo dnm zpsobem zabrnit neustlm vpdm ozbrojench mu, kte mohli zatknout kohokoli, a tak tak inili, pod jakmkoli vykonstruovanm obvinnm. Take nm nezbylo ne Velk dm zavt a sthnout se do divokho a neprostupnho lesa na severu pozemk pinleejcch ke statku. Zdili jsme stanov msteko na mrn zvlnn planin u Kopce lenstv. My s Rosemary jsme si postavili svj stan na vrcholu Kopce extze, asi na mli vzdlenm od hlavnho tbora. Postavili jsme nkolik lini hldek k ochran ns vech a zadili jsme se podomcku, na ivot, jak byl it po cel tiscilet - vodu jsme nosili z potoka, jdlo jsme vaili na otevenm ohni a ve volnch chvlch jsme se vnovali przkumu ternu, a to vnjho i svho vnitnho. V tomto obdob jsme hluboce porozumli fenomenologii vzniku a vvoje symbiotickho vztahu mezi lovkem a psem. Nai ps ptel byli pro n klidn ivot absolutn nepostradateln. Dky jejich bdlosti a piinlivosti ns Liddyho nohsledi nikdy nezastihli nepipraven. Jednoho horkho slunenho dne jsme s Rosemary seli dol do hlavnho tbora a tam jsme nali celou komunitu shromdnou kolem gramofonu na baterie. Pisedli jsme si a poprv jsme tak slyeli LP desku Beatles Sergeant Pepper, umleck poin, kter se ml stt snad nejvstinjm symbolem a vyjdenm takzvanho Lta lsky onoho roku. Toto album se stalo nejvlivnj mediln proklamac mnohoetnch realit a v oblasti drogov kultury se stalo okamit klasikou. O nco pozdji demograf Landon Y. Jones napsal, e "kdy album Beatles Sergeant Pepper v roce 1967 vylo, nejmn jeden kritick hlas je oznail za ,bod, v nm se zpadn civilizace dostala nejble ke svmu sjednocen, a to od doby Vdeskho kongresu v roce 1815'." A kdoe se u ns neobjevil v tomto okamiku, jako Otto Preminger, kter sbral informan materil o LSD pro film s nzvem Skidoo. Dlouho se m vyptval na inky LSD a j jsem se ho na opltku ptal na vechny ty zleitosti ohledn vroby film. O tden pozdji jsem se zastavil u Otty v jeho byt v jednom luxusnm

adovm dom na Manhattanu, kde se m ten lstiv reisr snail pemluvit, abych pro nho zorganizoval sezen s LSD. Pro m to byl zase jeden z tch ivot mncch zvrat, kdy jsem se z t na romantick Arkdie, v n jsem strvil ji vce ne ti roky, najednou ocitl v Ottov umlohmotn fantastick futuristick projekn mstnosti, kter vvodila bl barva a chrom, v mstnosti pln selnk, kontrolek, pek a dalch hejblat na vemonch ovldacch panelech. Krb tam samozejm nebyl. A svky taky ne! Jakmile zaala kyselina psobit, Otto se doslova vrhl do jaksi manick aktivity. Nejdv ze veho pustil televizi - takov svatokrde! My jsme vdycky usilovali o to, uchlit se do vlastnho nitra, plout po proudu svch cerebrlnch akvadukt, pak chvli pdlovat kolem Langerhansovch ostrvk, vyhnout se obezetn Sylvanov fisue a konen pistt na blaench bezch frontlnch mozkovch lalok. A vzvat pitom m, vzcn m. Ne tak Otto. Jeho lys lesknouc se lebka se promnila v pilbu jakhosi vesmrnho skafandru a on se vznesl nkam vysoko, a na obnou drhu komunikanch druic, jak tak mnil a ladil neustl reality ve vnm pohybu, zcela zmrn petrhvaje jakkoli nznak soustedn na jedin segment zornho pole i jedinou dominantn barvu. Snail jsem se nkde najt desku s tm pomalm monotnnm Ravi Shankarem a nechat se jm dovst nkam do nitra. Bezvsledn. V Ottov sbrce byla jenom scnick hudba z film. A te Otto zapnul dal dva televizory a s ponkud kodolibm zadostiuinnm zral na jejich obrazovky, kde blikaly nhodn vytvoen vzory ze zivch bod. A tu jsem si uvdomil, e mi Otto pedvd nco velice dleitho. Jakoto filmov reisr se ochotn ujal onoho boskho kolu vytvoit zbrusu novou realitu vybrat pbh a zpletku, exteriry, herce. A pak tuto svoji vizi zhmotn na filmov ps a pak ji mus umstit na trh a tm poskytnout milionm lid monost zabydlet se v jeho vtvoru. Uvdomil jsem si jasn, e lid, kte mli ve sv dob velk vliv, byli prv ti, kdo tuto roli pijali, kdo mli odvahu pedepsat svoji verzi reality ostatnm. Vichni spn filozofov a mtotvorci museli mt schopnost pesvdit druh, aby ili ve svt, kter vymyslely jejich mozky. M pozorovn Ottova akcelerovanho mozku v akci m doslova vytrhlo z m nostalgicko-pastorln vvojov fze. Do t doby jsme v Millbrooku ili v jaksi asov deformaci; tm, e jsme se vyhbali vekerm souasnm technologim, dostali jsme se mon ble k prod a k tm oblastem v mozku, je jsou sdlem moudrosti a smyslovosti. Ale Ottova elektronick technologie mohla pispt k rozen mozku samotnho, mohla ns dokonce osvobodit od veho tlesnho, muskulrnho. Millbrook znamenal pjemn, nicmn donekonena se opakujc a v podstat feudln dril. Dal fz revoluce, pinejmenm t moj osobn, muselo bt rozen kontextu o informaci a komunikaci. Rozhodl jsem se na mst, e se pesthuji do Hollywoodu a tam se naum vyrbt a rerovat nov reality. - irsk romanopisec povaovan za nejvlivnjho anglicky pcho autora 20. stolet. Bouliv roky svch studi

v jezuitsk kole popsal v autobiografick novele Portrait od the Artist as a Young Man (esky Portrt umlce jako mladho mue), v jejm zvru hrdina psah, e odejde z Irska a strv svj ivot v "tichosti, odlouen od lid a zchytral nenpadnosti". Joyce sm svj tk uskutenil v roce 1904. Doprovzela ho pi nm Nora Barnaclov, jeho druka pro nsledujcch 37 let. ili v Pai, Terstu a Curychu. Ve svm monumentlnm dle Ulysses (esky Odysseus) dospl Joyce k jakmusi roztpen a energetizaci romnu podobnm zpsobem, jakm Einstein a Picasso transformovali fyziku a vtvarn umn, piem dlo je definovno hlem pohledu a nikoli naopak. V knihch Ulysses a Finnegan's Wake dokzal Joyce pevst do osobn roviny, a to do poslednho detailu, ona velk klasick tmata humanismu, a vyjdil v nich svou ctu k ivotu a evoluci, piem nezmrnm vsmchem zahrnul autoritskou ortodoxii. Vzhledem k solipsistick a halucinatorn povaze Joycova mylen se mnoz tzali, zda snad neml zkuenost s drogami ovlivujcmi vdom. Robert Anton Wilson nalezl ve formovm bohatstv Joycovy przy mnoh reference na farmakologickou zkuenost. Dle je znmo, e kdy Joyce v roce 1917 postihl zelen zkal, m pro nj zaala ada deprimujcch onch operac, uval se znanou pravidelnost ppravky tlumc bolest - opium, laudnum (opiovou tinkturu) a skopolamin (alkaloid zskvan z blnu ernho, psychoaktivn rostliny z eledi lilkovitch). 32. Bratrstvo vn lsky Podzim 1967, Laguna Beach, Kalifornie Prvn na hollywoodskou produkc byl zznam m svatby s Rosemary na vrcholu jedn hory uprosted nrodnho parku Joshua Tree National Monument. Film reroval Ted Markland, dobe znm ze serilu Bonanza. Obsadili jsme do nho rzn celebrity z hollywoodskho filmovho prmyslu, plus nkolik ptel z Vchodnho pobe. Samotn obad ml celebrovat znm aman prrijnch Indin jmnem Samu. Ped zpadem slunce jsme se vichni seli na rani Harryho Cohna v pouti, kter byl vmknut mezi rozeklan tvrtohorn skaln tesy a obklopen dstojnmi kaktusy. Oslava trvala asi do plnoci, nae jsme odjeli do rezervace a po temn stezce vystoupili na vrchol hory. Na nj se Tedu Marklandovi podailo njak namontovat obyejnou otec kancelskou idli, z n bylo nyn mon obshnout panoramatick vhled v rozsahu celch 360 stup. Nae spolenost tala asi padest lid. Vichni jsme vzali pomrn znan dvky kyseliny a rozloili se na mkk msy a vstupky na vrcholu. Vedli jsme rozhovor s hvzdnm nebem, kter se na poest na svatby odlo do roucha poszenho dmanty a nejrznjmi tpytivmi ozdobami. Neustle se ozvalo tich bubnovn, a nkdo jin zase hrl na fltnu. Ted sedc v otec idli brnkal na kytaru. Najednou, ve velkolepm okzalm gestu se vztyil na vrcholku skly, vyhodil nstroj vysoko nad hlavu, kde nedokav vtr mkce rozvlnil struny. Syn Jennifer Jonesov Bobby Walker stl opodl do pasu nah a pokouel se dt tvar, vyjdit postojem a pohybem vlnn vzduchu. S Rosemary jsme se choulili k sob a eptali modlitby vdnosti a lsky k tm, kdo tady s nmi nemohli bt, k m dcei Susan,

k Ralphovi, k Dickovi. A pak u vychzejc slunce vyzdobilo nebesk horizont a zbarvilo mraky jako z vlny do rova a do oranova. Ted Markland ns svolal, abychom zahjili obad, ale Samu, indinsk aman a vetern tisc noc proitch s peyotem, leel na zdech, jeho mohutn medvd tlo se cel chvlo a jeho oi byly bez sebe asem. "Medicina blho mue bt moc siln," mumlal. "Pozdji, pozdji." A zanedlouho ta zc hvzda plhajc vzhru nad nae hlavy vyhnala teplotu a k bodu vysokho ru, a my vichni jsme se vydali na cestu dol do dol. Benny a dal ptel podprali Samua, kter se sml jako blzen a vyrel ze sebe indinsk pokik radosti. V aut se pak rozvalil na zadnm sedadle, jet pod se otsaje hysterickm smchem. My s Rosemary jsme si sedli dopedu a teprve te radost a smchem posedl rudoch za nmi svolval poehnn Velkho Ducha na nae hlavy a spojil ns v manelstv. Tak jsme tedy ili, neustle pechzejce z jedn slavnosti pohanstv na druhou, vce v nboenskch extzch a plujce na vlnch tch nejdobrodrunjch pbh. Nae planeta byla pro ns prosta Prvotnho hchu, naopak, jako by byla stvoena jen pro dosaen posvtn rozkoe a radosti. A miliony dalch tuto zkuenost sdlely s nmi. T ndhery a slvy tch dn! Kam se podla? Jack Leary pijel na nai svatbu z Laguna Beach se svm novm ptelem Johnem Griggsem. A zase to znm: vzpomnte si na m? Setkali jsme se kdysi na jednom verku v Hollywood Hills a j jsem vm vyprvl o kyselinovch sezench pi hodinch nboenstv v na Nedln kole. Pak m John pozval, abych na njak as pijel do Laguna Beach; z t se prv te ostatn stvalo hlavn msto psychedelickch drog pro cel svt. "To nen patn npad, strvit zimu ve mst na jinm pobe," ekla Rosemary. Nae spolen kasa byla ovem jako obvykle przdn, ale nkolik mch fand z Kalifornsk univerzity v Long Beach zorganizovalo okamit pednku. Honor ml init asi 1500 dolar, dost na to, aby ns to udrelo v provozu msc nebo dva. Pronajali jsme si mal domek s vyhldkou na ocen. Jack se tam nasthoval s nmi. Bylo mu prv osmnct a nevdl moc pesn, co dlat se svm ivotem; zanal bt tak dost zahokl ohledn neustlho obtovn ze strany policie. Krom toho mi dval vinu za smrt sv matky. Nudil se a byl v depresi. V tomto novm prosted se stal nam novm prvodcem John Griggs. Ped asem si peetl mou knihu Start Your Own Religion (Zalote si sv nboenstv) a spolen s nkolika pteli se rozhodl udlat prv to. Zaloili tedy sv Bratrstvo vn lsky (The Brotherhood of Eternal Love). A tohleto BEL, to tedy byla vc. U dlnice Pacific Coast Highway si oteveli naprosto skvl a nepekonateln obchod se vm monm pro lidi z drogov kultury, dali mu nzev Mystic Arts World, a to byl skuten Beanv supermarket se vm, co hippies mohli potebovat. Knihkupectv mlo na sklad vechny vznamn tituly z oblasti orientlnho nboenstv, kesanskho mysticismu, futique psychologie, psychofarmakologie, genetiky, byla tam dla

Gurdjieffova, Wattsova, Crowleyho, Krinamurtiho. Dle tam bylo oddlen zdrav vivy s jdelnou, skvle vybaven meditan hala a galerie, kde byly vystaveny buddhistick soky z Indie i prce mstnch umlc. Butik pak nabzel afghnsk odvy, koen sandly a batikov aty podle nvrh mstnch umleckch emeslnk. Obchod byl zdrojem pjm pro spoustu lid z okruhu drogov kultury, kte pracovali doma a sv vrobky prodvali jeho prostednictvm. Mystic Arts World pmo vzkvtal. Jakoto nonprofitn organizace vracel veker sv pjmy zpt do vlastn komunity. Zrove slouil k pran penz zskanch prodejem haie, marihuany a LSD. Zde jste mohli podrobn sledovat zrod novho odvtv americkho agrobyznysu: obchodu s konopm. V nsledujcch deseti letech se marihuana stala nejvznamnj zemdlskou plodinou v nkolika sttech USA stejn jako v nkolika latinskoamerickch zemch. Hrub nrodn produkt z vroby trvy se zaadil na tet msto v zemi, hned za firmy General Motors a Exxon, co je fenomn, kter se a dosud dn ekonom neodvil veejn analyzovat a interpretovat. V polovin 60. let byla vtina obchodu s marihuanou v rukou amatr a poloprofesionl. Ve skupinch ptel a v partch ve mstech a na pedmstch vdycky nkolik mladch lid dalo dohromady trochu penz a vyrazilo do Mexika. Paovala se relativn mal mnostv - do nkolika destek kilogram -, z eho asi polovinu spotebovali sami paerci po nvratu dom, a zbytek prodali, aby se pokryly nklady. Mafie a kruhy organizovanho zloinu zabvajcho se narkotiky nemly v t dob jet o trvu zjem, protoe byla pro transport pli objemn a neskladn. Krom toho se tyto kruhy jaksi nedokzaly smit s okzalm, veejnm uvnm marihuany, kdy pece spe na mst by bylo chovn pln tajnstkaen a pocitu viny a hchu. Mezi pekupnky marihuany v tch ranch letech vldla pozoruhodn atmosfra jaksi nevinnosti. Etika zde byla vyhrann a jasn. Pekupnictv jste se nevnovali proto, abyste vydlali penze a zbohatli, ale pro radost, pro pocit dobrodrustv spojujc lidi stojc mimo zkon, pro Vc samu. Tm, e jste pomhali ostatnm mladm lidem dostat se do transu, plnili jste vlastn jakousi spoleenskou povinnost. Bratrstvo vn lsky se asem mlo stt, dky rznm fglm ze strany prvnho systmu a reklamy, kter z toho vyplvala, nejslavnj sektou pekupnk drog na svt. Ve skutenosti se ti mldenci a dvky z Bratrstva nim neliili od tisc dalch mladistvch amatrskch obchodnk s trvou. Cesta na jih k mexick hranici v tch starch rachotinch, kter lenov Bratrstva vlastnili, trvala asi ti hodiny, a dal hodinu nebo dv pokraovala v Mexiku a do vesnic, kde se marihuana pstovala. Bratrstvo se rychle stalo velice populrn ve sttech Baja, Sonora, Michoacan. Mexian se dosud nikdy nesetkali s nim, co by se podobalo onm uvolnnm veselm mldencm, kte se tak liili od nervznch, psn zakonspirovanch profesionl. lenov Bratrstva se prost jenom tak objevili, dali si ouda marihuany, hodili do sebe panka tequily, nacpali se domcmi comidas a nakonec se samozejmost venkovan zalezli na noc do svch spack. Platili hotov a

zsadn nepodvdli. A za msc tady byli znovu, a zase jen tak pro zbavu a men obchod - a s nimi nkolik novch ptel. Prost to nebyli zloinci, v tom to bylo. Stejn jako mexit zemdlci pstujc trvu byli i oni bytostnmi protivnky federales, droga pro n znamenala prost jen radost a poten z toho, e se nco dje. Bratrstvu se tak podailo propaovat pes hranici do Stt nkolik Mexian, pr dn je hostili a vechno jim vysvtlili a ukzali a nechali je u sebe bydlet. A Mexiani jim zase na opltku ukzali pr tajnch polnch cest vedoucch pes hranici, kter nikdo nehldal. Postupn se tak Bratrstvo stalo kanlem, kterm pes hranici proudila obrovsk kvanta trvy, a ta se pak distribuovala od ptele k pteli v okresech Orange, Los Angeles, Ventura, Riverside. Byla to ta nejlep trva, kterou kdy anglosat Ameriani kouili, a nebyla vbec drah. S trankvilizry, tedy s fenmetrky, s amfetaminy ani s heroinem nechtlo mt Bratrstvo nikdy nic spolenho. O tto jejich strategii se vdlo na sever i na jih od hranice. V podsvt se zprvy tkajc se reputace penej velice rychle. V tomhle hektickm ivot se nikdo jaktiv nesetkal s lidmi aspo vzdlen se podobajcmi thle part Toma Sawyera, s kluky do bronzova oplenmi, kte dvali tu nejlep marijnu, kterou v San Francisku vyrbl slavn a ven alchymista Owsley, prakticky zadarmo. V pozdjch dobch se stovky obchodnk s trvou po celm svt vydvaly za pslunky Bratrstva. Byly doby, kdy stailo pijt prakticky do kterkoli vesnice v Libanonu, Afghnistnu i Pkistnu, anebo taky do kterkoli komunity mladch kdekoli na Zpad, ci ta ti kouzeln slvka - Bratrstvo vn lsky - a vichni se k vm okamit chovali jako k venm nvtvnkm. Na nesetnch smrteln vn mnnch tiskovch konferencch a pi mnoha televiz penench slyench ped nevm jakmi vbory Kongresu destky ednch initel zabvajcch se repres v oblasti drog, na tvi vraz istokrevnho basseta, svdili a vypovdali o tto veker kontrole se vymykajc konspiraci c se nezadriteln po celm svt. Ve skutenosti ale Bratrstvo netalo nikdy vc ne asi deset manelskch pr, mu i en, a k tomu jejich dti. Zpsob a styl prce BEL vymyslel a do ivota uvedl John Griggs. Tento ticetilet thl blonk, rychl jako lasika, duchaptomn, nekonvenn, pitom hluboce nboensky zaloen lovk, il se svou enou Carol a se dvma rovn blonatmi dtmi v barku z pekliky v Laguna Canyon, v t z antropologickho hlediska tak zajmav lokalit obvan pevn obchodnky s drogami, kte vak svou innost vykonvali z pesvden a hlsili se vesms k on ne zcela jasn definovan verzi hinduistick vry, kter zdomcnla zde v Orange County. Jejich domek se temi pokoji se postupn promnil v jaksi doslova lno, tedy dlohu vyloenou orientlnmi kobereky, kamrovmi vzorovanmi ltkami, kultovnmi sokami a devocionliemi, svkami, kadidlem. Teprve pozdji, kdy nm bylo dovoleno setkat se s dalmi bratry a setrami, uvdomili jsme si jasn, s jakou pelivost vybral John Griggs tuto skupinu prakticky nevzdlanch mladch lid,

vtinou manelskch pr, z nich vichni byli potomky onch zemdlskch dlnk pvodem z Oklahomy - proto se jim kalo Okies -, kte sem pili ve 30. letech a usadili se v dolch navazujcch na metropolitn oblast LA. Tmto mladm lidem byla spolen jaksi starodvn, kdesi hluboko usazen zbonost; ale baptisticko-metodistick vra jejich rodi je u zaala nudit, ta ostatn tady v Kalifornii pece jen ponkud vypla. A tak se tyto dti pisthovalc naden chopily pleitosti zapojit se do prce BEL. Jejich pvod a vchova je pedurily k tomu, aby se stali nanejv pomocnky u benznovch erpadel, anebo enami tchto pomocnk. Tvoili zsobrnu pracovn sly vhodn tak ke stavb a obsluze onch obrovskch ndr z nerezavjc oceli v pivovarech Schlitz a Budweiser, kter rostly vude po celm Jihu jako houby po deti. A tak kdy jim byla nabdnuta konkrtn role v tto spirituln kov vprav, kter byla zjevn v plnm proudu, s chut se nechvali obsadit do rol apotol, mnce se bleskov z adolescentnch pslunk dlnick tdy, jejich jedinm zjmem je jedn v peste malovanch autech s umle snenmi podvozky, v adepty a uednky bostv. Nyn mohli uctvat nov svtosti, kter skuten pinely zjevn zmny ivota. Jejich heslo znlo: "Bu v transu a miluj Boha." Jejich istota a ryzost byla a dojemn. I kdy rozveli tuny marihuany a obrovsk kvanta LSD po cel zemi, ili pesto jako by sloili slib zavazujc je dodrovat jakousi starodvnou pedmstskou chudobu. Zstvali vrn svm starm rozbitm rachotinm, kter se samozejm rozsypaly nkde po cest jako naschvl vrchovat naloen kontrabandem. Chodili v atech, kter si doma ili sami. Nkde u sebe mli vdycky schovanou trochu penz v hotovosti, aby mohli v ppad zadren zaplatit honor prvnkovi, ale jinak se zkostliv vyhbali ivotnmu stylu s jakoukoli vy spotebou, tak charakteristickmu pro vy stedn tdu. Bratrstvo bylo ztlesnnm onoho krtkho momentu v samch zatcch obchodu s drogami, kdy v nm dominovala a svho vrcholu dosahovala utopick motivace. Bylo a cosi tajuplnho kolem tto skupiny dvaceti mladch mu a en, kterm se podailo stvoit legendu, je obletla doslova cel svt, a potom tie a bez hluku zmizet ze scny. I kdy vichni byli veejn znmmi osobami, a sthala je policie, nestanul ped soudem ani jeden z nich, aspo pokud je mi znmo. Nm bencm z Millbrooku se zdlo, e situace v Laguna Beach je snad a pli dokonal na to, aby mohla dlouho vydret. dol, v nm paerci ili, bylo a moc na och. Navrhl jsem Johnovi, e by bylo docela moudr, kdyby Bratrstvo koupilo njak pozemky nkde v horch. On souhlasil a okamit vyslal vzvdn skupiny, aby prozkoumaly nabdku realitnch kancel. Pro Rosemary a pro m se Laguna Beach stvala rovn nebezpenou. Oi policie jsme na sob mohli ctit doslova fyzicky. A tak kdy mi Ralph Metzner zavolal a oznmil, e se sthuje z mho domu v Berkeley, protoe dostal msto jako psycholog v nemocnici Mendocino State Hospital, rozhodli jsme se tak jet na sever a podvat se, jak vzkvt nov kultura v oblasti sanfranciskho zlivu.

Vude jako by vl erstv vtr, vude se vznela atmosfra jaksi spikleneck vzjemnosti. Byla to prvn viditeln manifestace tto Generace prudkho vzestupu, kter zde se v pesvdivost ukzala svou slu. Kdy jsme se prochzeli v kopcch v Berkeley, dlali na ns lid projdjc v autech kolem prsty znamen "V". Symbolem hnut se staly dlouh vlasy, Hippies nyn byli velkou, dobe identifikovatelnou meninou. San Francisko jich bylo pln. Jednoho dne jsme si vyli na prochzku do tvrti Haight-Ashbury. Kolem vloh obchod postvaly ady somrk a malch pekupnk drog, kte nabzeli kadmu na potkn svoje zbo: "Hele, love, nechce kyselinu? Speed? Trvu?" Ne jsme obeli blok, u mne nkdo poznal a zvedl se podn rozruch. Lid volali moje jmno podobnm jsavm zpsobem jako domorodci nkde v dungli, tahali m za rukv a dotkali se mch pa na znamen cty. Jednomu klukovi se njak podailo vyzout mi tenisku a utkal pry, triumfln j mvaje nad hlavou. Bylo jasn, e jsem se stal jakousi legendou, mesiem, kter prv te sestoupil sem mezi n. Toto tetn nm dal prochzku pln znemonilo. Skoili jsme tedy do taxku, zamvali z okna a odkodrcali se pry. Toto m uctvn jako hrdiny mi dost vadilo. Mnoz mlad lid zjevn proili imprint m osoby jakoto jakhosi permisivnho pater imaga, shovvan otcovsk figury. V t dob jsem byl ji veobecn povaovn za mluvho a pirozenho, by bezdnho vdce tto velk vrstvy mladch. Nae svatba na hoe byla nepochybn dn zaznamenna v matrikch Velkho medicinmana na Nebesch, ovem nikoli u sttnch orgn. Take jsme pijali pozvn Billyho Hitchcocka, abychom pijeli do Millbrooku a tam oslavili legln uzaven svatby. S Rosemary jsme se znenadn zjevili v kanceli okresnho adu kvli povolen, a pak jsme hned jeli zptky do New Yorku na pedsvatebn verek u Peggy Hitchcockov. Ale samozejm jsme opomenuli sdlit erifovi a okresnmu sttnmu nvladnmu n cestovn pln. A tak kdy policist rozrazili dvee Velkho domu pi dal plnon razii, nali tam jenom pslunky jednoho hinduistickho ramu, kter Billy Hitchcock rovn podporoval. Policii to znan rozladilo, byli zklaman, e tam nenali dn drogy, dn verek, dnho Timothyho ani Rosemary. Ale okresnho sttnho nvladnho to naprosto nepivedlo z mry a neprodlen vydal pkaz k mmu zaten na zklad jedencti zcela vykonstruovanch a nesmyslnch obvinn - nap. vzbuzovn veejnho pohoren, obvn domu, v nm se uvaj drogy, kaen mldee atd. atd. -, to ve vzdor tomu, e jsme byli pry z Millbrooku u dle ne rok. V zjmu pravdy je vak teba ci, e v tomto obtovn u neml prsty G. Gordon Liddy, kter mezitm povil a pozdji, u za Nixona, byl v Blm dom poven daleko vznamnjmi koly.1) Potkem roku 1968 m vydavatel asopisu The Realist Paul Krassner pozval do New Yorku, abychom si pohovoili o vytvoen koalice mezi tzv. "mmi lidmi" (tedy hippies) a politickmi aktivisty. Paul se mi svil, e na Silvestra v jednom byt na

Lower East Side vzal on, Jerry Rubin a Abbie Hoffman kyselinu a mli zjeven, e se cel spektrum disidentskch skupin v Americe spojilo do jedin Strany mladch (Young People's Party Yippies). Ten trip s LSD zanechal zejm v Krassnerovi, Rubinovi a Hoffmanovi imprinting jaksi velkomstsko-socialistick vize, kterou se snaili vyjdit politickm divadlem novho stylu. Jenom prosm vs nevykldejte yippies o njakm idylickm staen se do sebe. Vy se vbec nemete sthnout, kdy jednou ijete v tom mraveniti velkomsta. Vy se prost muste zapnout, naladit - a nkomu podn zkopat prdel! Take yippies se stali jakmsi velkomstskm zpolitizovanm produktem Baby Boomu, prvn stranou, kterou nezajmaly volebn bloky a programov platformy, nbr informace a jejich en, vlastn image v mdich, prost boj na neurologickch frontch. lo jim o guerillov njezdy, ale nikoli na Bastilu, nbr do zprv v televizi v est veer. M yippies moc nezajmali, zdlo se mi, e vlastn daj pli mlo. Jejich program byl star levick negativismus a pesimismus, ona ghetoidn-socialistick nedvra ke vemu, v co tato zem v a co smuje do budoucnosti. Yippies v zsad nemli rdi Ameriku a americk hodnoty jim nely pod nos. Stejn jako jejich vzory, revolun studenti v Evrop a na Stednm Vchod, nebyli ani amerit radiklov 60. let v kontaktu s optimistickmi aspiracemi mladch, kterm lo pedevm o to, aby bylo veho vce, a lepho. Militantn radiklov neuspli, protoe vibrace, kter vyslali, byly patn: rigidn, podl, zmrn provokujc. S Abbiem Hoffmanem jsem ml ohledn toho mnoho hdek a spor. "Vechny ty tvoje kecy o mru a lsce budou mt za nsledek akort to, e se mlde nech doslova za nos pivst a k faismu," jeel na m. "Ty z tch lid dl prost jenom bandu jelimnk posedlch pedstavou blaenosti, zralch tak akort k totln anihilaci." "Podvej se, Abbie, ty se vlastn sna ty lidi postrait, vzbudit v nich zkost a mizern pocity. To nepome vbec nikomu. Neme psobit dobro, pokud sm nejsi schopen to dobr pociovat." Stejn jako vtina ostatnch, kdo stli na opanm plu politickho spektra, i Abbie na mne projikoval svoje strachy a obavy ohledn toho, co by se stalo, kdyby kad byl svobodn a pln dvry v sebe. Ale moje prce peliv studoval, a akoli jsme se neshodli ve vci svch cl (v t dob byl Abbie konzervativnm, moralistickm, na minulost a proti vd orientovanm socialistou), vedli jsme spolu pesto adu analytickch diskus tkajcch se taktick nezbytnosti vyuvn mdi. Na Abbiem se mi lbilo, e se neustle mnil, e uml riskovat a vzt si teba LSD, s vyhldkou plnho znovunaprogramovn sv mysli. Ztlesoval ve sv osob totln kontradikci - byl psychedelickm socialistou. Byla to pro m naprosto mimodn zkuenost, nco jako "splnn pn", kdy jsem na jae a v lt 1968 pozoroval vznik on mldenick fronty proti establishmentov kultue, kter se stala relnou silou v politice v celosttnm mtku. Tato mlde se stala katalyztorem vzniku vlivn aliance mnoha disidentskch

skupin. Martin Luther King vystupoval proti vlce ve Vietnamu. Rennie Davis stl v ele koalice usilujc o to, pivst na manifestaci proti konvenci Demokratick strany v Chicagu na 500 000 demonstrant. Tuto akci podporovala i organizace Studenti za demokratickou spolenost, kterou vedl Tom Hayden, a mnoz obhjci obanskch prv, jako byl David Dellinger. Vliv mladch narstal. Toho lta se hrlo v podstat o to, vykolejit rozjetou lokomotivu Demokratick strany a nahradit L. B. Johnsona jinm kandidtem, schopnm uzavt ve Vietnamu mr. J sm jsem toto hnut podporoval a doufal jsem, e ho budu moci ovlivnit smrem k nensil, humoru, vchov a vzdlvn. V jednom okamiku se mi mlem podailo radikly pesvdit, abychom svolali svou vlastn nezvislou a oddlenou konvenci, jaksi Shromdn pro ivot, v njakm nrodnm parku nebo rezervaci mimo Chicago: "Napite novou Deklaraci nezvislosti. Pozvte rockov kapely. Zorganizujte jet vt shromdn, na kterm by ale bylo vce zbavy. Prost zkuste zatlait konvenci Demokratick strany mimo hlavn pozornost mdi." Potom se anti-establishmentov kultura pokusila jet o jeden tah, aby doshla pevratu v Demokratick stran. Jako kandidt mru vstoupil do primrek ve stt New Hampshire sentor Eugene McCarthy. Vude na colleges i na univerzitch si mlad zaali sthat dlouh vlasy, to vechno pod heslem "go clean for Gene" (oistte se pro Gena, rozumlo se tm i od drog). Kampa vzbudila zjem mdi: mlad lid zvonili na zvonky a agitovali dm od domu, rozdvali letky v ulikch supermarket. McCarthyho psobiv vystoupen ped volbami v New Hampshire bylo velice vnm derem vlen politice prezidenta Johnsona. Potom ale Bobby Kennedy, nepochybn znepokojen tm, e vzhledem k mladm volim se zaal tak trochu ztrcet v pozad, okoval politick bry ze star koly ve stran tm, e rovn ohlsil svj vstup do kln o prezidentskou kandidaturu. Najednou mla protikultura hned dva vznamn kandidty. A 31. bezna LBJ ohlsil, e se nebude uchzet o znovuzvolen. Zdlo se, e ten zzrak, kter jsme vichni oekvali, prv nastv. Bylo jasn, e Bobby Kennedy v primrkch McCarthyho poraz a nsledn pevlcuje i patetickou kampa Huberta Humpreyho, loajlnho k LBJ. Kdy se pak Kennedyho volebn mainrie dala do pohybu, napjena rovn z dalch zdroj, jednm z byl napklad chicagsk starosta Daley, zdlo se bt hotovou vc, e Bobby, s ktic rozcuchanou jako vrab hnzdo, nov idol mladch a vech, kdo maj nadji, naprosto pesvdivm zpsobem vstoup do Blho domu. A Bobbyho vtzstv by spolu s nm vyneslo nahoru celou skupinu mladch kandidt oddanch vci mru a nov politiky. Ke svmu zden jsem vak brzy zjistil, e yippies a dal aktivistick skupiny naprosto nesdlej tento optimismus. Jerry Rubin, kter tak rd navdl dti, aby zabjeli sv rodie, se nehodlal spokojit s mrumilovnou revoluc. Yippies a dal radiklov ve skutenosti vbec nestli o vtzstv, protoe potom by pestal existovat trh, na kterm by bylo mon udat morln rozhoen a nsil. A pak se vechno zaalo hroutit. 4. dubna byl v Memphisu zavradn Martin Luther King. Ve vce ne stovce velkch mst propukly poulin nepokoje, kter si vydaly 64 mrtvch a

k jejich potlaen musely bt povolny federln jednotky. 5. ervna, v pedveer svho vtzstv v primrkch v Kalifornii, byl zastelen Robert Kennedy. A sprvn hoi ze star gardy znovu zskali pdu pod nohama. Hubert Humphrey, patc k vlen frakci Demokratick strany, ml nyn za tuto stranu zajitnou nominaci, a LBJ i starosta Daley spolupracovali ruku v ruce na potlaen opozice na chicagsk konvenci. Na obzoru se vynoil pzrak okliv konfrontace. V tdnech ped konvenc jsem trvil mnoho asu vnivmi diskusemi s yippies i dalmi radiklnmi aktivisty. Snail jsem se je argumenty pesvdit, e by nebylo dobr vstupovat na teritorium neptele v Chicagu. Allen Ginsberg, ze kterho se mezitm stal vmluvn obhjce mru a protivlen enk, se mnou souhlasil, e nsil, kter se za tchto okolnost zdlo nevyhnuteln, vci mru ukod. Ale pesto ctil jaksi zvltn nutkn zastnit se. Zato j jsem naprosto nechpal, jak m smysl jt do Chicaga, nechat se tam veejn zprskat a jet tm pomoci Nixonovi ke zvolen. Nkdy v polovin ervna se do naeho hlavnho stanu v Berkeley pihnal John Griggs se zajmavmi zprvami. Bratrstvo vn lsky prv uzavelo kupn smlouvu na ran v horch San Jacinto nad Palm Springs. A jestli se tam nechceme jet podvat. Pstav a azyl Bratrstva se nachzel v pohdkov krsnm mst. Pstupov cesta se odpojovala od hlavn sttn silnice, prochzela branou, kter se uzamykala na zvoru, a pak se jelo jet pt mil pout pes pozemky patc vld. Nae jste dorazili do dol zavlaovanho osmi potoky stkajcmi z okolnch vrchol. Na zem rane bylo mal jezrko, velk, po etapch a iveln stavn hlavn dm, ohrady pro dobytek, velk stodola, stje a nkolik dalch hospodskch budov a chalup. Na horskm hebeni nad dolm stl nov pohodln domek pro Rosemary a pro m. Nasthovali jsme se tam okamit a zaalo tak dal idylick obdob, kdy jsme se sthli z toho okolnho blznivho a nsilnickho svta a vedli ivot zasvcen kontemplaci. J jsem se do starost o dm a domcnost pmo vrhl. Postavil jsem jakousi prynu pod n bjen dvojit spack a v pilehl boud, kter mla slouit jako moje kancel a pracovna, jsem smontoval psac stl. Kad den jsme sestupovali z naeho domku na hebeni a s dalmi esti rodinami, kter na rani ily, jsme pracovali na znovuzzen hlavnho domu, krotili jsme kon, kupovali krvy a dal dobytek, koupali se ve vodn ndri a pomalu se pipravovali na pjemn dny spolench slavnost. Jednoho dne toho lta jsme se vichni vydali do hor na przkum. Pedbhl jsem trochu skupinu a zmizel vem z dohledu. John Griggs ekl ostatnm, aby na ns neekali a vrtili se na ran dpem, e on a j pijedeme zpt na mezcch, kter jsme ped nedvnem koupili od jednoho ranera v sousedstv. Kdy jsem se vrtil z vstupu, dal mi John do rukou uzdu a pokynul mi, abych vylezl na to obrovsk zve. "Na t klisn jet nikdy nikdo nejel, e?" ptal jsem se nejist.

John se zasml a ekl: "No to je fakt, mus se s n prost sptelit." Zvedl klisn ocas a ruku vsunul mezi jej nohy a jemn j tam pohyboval, jako by se s n mazlil. Potom ekl: "Te to zkus ty." Peltl jsem pohledem ty dlouh mohutn nohy, nahoe tak siln, jako jsem byl j v ramenou, a s otevenmi sty pak civl na ten stinn zhyb ke, na onu trbinu, kde se nohy spojovaly a odkud vychzel hork, ivoin pach klisny. "No jen do toho. Je rukou nahoru po jejch nohch. Ona to pochop." Poloil jsem ruku na vnitn stranu lev nohy klisny a pomalu ji vedl nahoru, ctil jsem pod n obl sval skrvajc v sob tu hrozivou slu kon, a pak jsem klouzal dl po vlhkm, hladkm a poddajnm mase a k rozkroku, a v tom to asi tunu tk zve peneslo mkce vhu z jedn nohy na druhou a jaksi jemn a tie vydechlo a j jsem zase spoutl svou ruku dol po hladk noze bez srsti, dla jsem ml vlhkou, a pak jsem j jel zase nahoru, pohldl jsem trochu ostchav na Johna, kter se na m dval a zubil se, a klisna zvrtila hlavu zpt do oblouku a smysln a rozkonicky se vema tyma pevn rozkroila v psit pd. Zdrvas klisno ivoinosti pln. Pn s tebou! A pak u jsem toho nechal a spustil ruku dol a John ekl: "Ti sta kovbojov vude kolem mi napovdali spoustu vc. kaj, e jedin zpsob, jak vychzet dobe se svmi zvaty, zpsob, kter nikdy nesele, je zachzet s nimi prv tak, jak zachzte i se svou enou. A vyprvli mi spoustu vtip o tom, jak nejlpe a nejikovnji vylzt na bednu za zadkem kon, a tak dl." J jsem stle drel ruku nataenou dlan od tla a ml jsem pocit, e jsem se prv dozvdl zvltn tajemstv lid z hor, tajemstv inn i trochu komick. Jeli jsme zpt po cest, bylo to asi pt mil, a moje klisna byla nervzn a j jsem trochu znervznl tak, protoe jsem si uvdomil, e pokud j toho o jedn vm mlo, ona o tom, co to vlastn znamen nkoho vzt, v jet mnohem mn. Kdy se najednou trochu rozbhla, pokusil jsem se ji zavst do jakhosi alvjovho podrostu, a kdy tam pak nervzn odfrkvala, pidrel jsem j u nozder svou pravou ruku, pokrbal ji na mohutnm zadku a pak j pithl uzdu a zavedl ji zpt na cestu. Tak jsme se trmceli dl, mezitm padl soumrak a j jsem se dval, jak na obloze jedna po druh vychzej hvzdy. Jednou odpoledne jsme poslouchali novou desku od Moody Blues. Najednou jsem zaslechl slova textu, kter se stala mm osobnm tmatem pro nkolik nsledujcch let. Timothy Leary je mrtev... Ale ne, je jenom nkde venku a dv se dovnit. Timothy Leary je mrtev... Ne...Ne...Ne... Je venku, dv se dovnit. Vezme t na vlet svou raketou, tam nad zliv, a ztra jsi zas zptky... Timothy Leary, Timothy Leary, vynese t nahoru a pak pistanete,

zase bude ctit pevnou pdu pod nohama. Let vysoko a let i nzko, on v, kam se vydat. Timothy Leary, Timothy Leary. Hudba, typick sound Moody Blues, se irokou klou barev zvuku, s vraznou dynamikou od nejtich mst po vypjat dunn rocku. A v tomto okamiku, kdy jsem doshl proslulosti hvzd popu a rocku, asl jsem nad procesem akulturace, v jeho prbhu se moje suchoprn psychologicko-neurologick pojmy a koncepty promnily v tmata, kterm naslouchaj miliony a jsou jimi ovlivnny. Tato pse byla nade v pochybu mocnou propagac zmnnch stav vdom a mnohoetnch realit. V dob ped blc se konvenc Demokratick strany jsem byl prakticky v kadodennm telefonnm styku s organiztory shromdn yippies. Nepestval jsem usilovat o uspodn jaksi protikonvence v San Francisku anebo srie akc love-in po cel zemi, a to v tdnu, kdy se bude konat demokratick konvence. Ale vichni byli jako oarovni, zasaeni jakousi morbidn fascinac zabraujc jim zastavit ppravy a nepivolvat katastrofu. Moje sil o pacifikaci Chicaga a o podporu Humphreyho nebylo vak tak docela nezitn. Pokud by toti ve volbch zvtzil Nixon, a jet k tomu v dsledku reakce na nsilnosti mladch, mohl bych se j sm dostat do spousty pot. Zatm jsem nesedl v kriminle jenom dky odvolac kauci, a hrozba nkolika destek let ve vzen se nade mnou vznela neustle. Kdyby po volbch dolo k politickmu pituhnut, zamilo by se nepochybn proti drogm, protoe boj o kontrolu spoleenskho vdom byl a stle je tm nejdleitjm problmovm okruhem americk vnitn politiky. S Rosemary jsme sedli ped nam domkem v horch, nad hlavou hvzdn nebe, tve zbarven odlesky ohn, a poslouchali jsme zprvy o nepokojch v Chicagu. Tranzistor prskal zvsti o policejn brutalit, o slznm plynu a ostrch arvtkch v hale, kde se konvence konala. Pte mi prochzely vlny pln ivoinho strachu. T noci, kdy se konaly volby, jeli jsme s Rosemary do nedalek vsi Idlewild poslechnout si vsledky. Pi hlasovn delegac jednotlivch stt Humphrey neustle a celkem spolehliv zskval, take to vypadalo, e volii pece jen dali pednost laskav a soucitn vyhlejcmu mui z Minnesoty ped tm "novm Nixonem". V nejlep restauraci v msteku nm odmtli nalt, protoe Rosemary nemla u sebe dn prkaz totonosti. A tak jsme sledovali vyhlaovn vsledk v jednom obchod s ekologicky nezvadnmi potravinami, kter provozovali hippies. Kdy pak Humphrey nejtsnjm pomrem prohrl, zmocnilo se m zoufalstv. Atmosfra hnvu a nenvisti, vybiovan militantnmi aktivisty jako byli Tom Hayden, Jerry Rubin a Eldridge Cleaver (kter zase tvali Nixonovi provokati), pivedla do Blho domu veterny

II. svtov vlky zachvcen horekou vlky studen, onou "legionskou nemoc". Nastaly Vnoce 1968. Na rani se shromdila cel rodina i ptel k tradinmu svtenmu setkn. Na slavnost pijeli i Jack a Susan, kte v t dob pracovali v knihkupectv Mystic Arts v Laguna Beach. Oba se ubytovali v naem domku. Zde ve vysokch horch na jihu bylo mon se opalovat i v zim, ovem kdy bylo nebe bezmran. Ale v tom tdnu bylo zataeno a chladno. Hned po vnocch ns v naem domku pepadla ponorkov nemoc. A tak jsme se s Rosemary rozhodli jet do Berkeley a trochu si ut civilizace jet ped tm, ne vyrazme na zimn pednkov turn. Susan jsme vysadili ped jejm bytem v Laguna Beach a pak jsme si to ji namili do kaonu, kde v dom Johna Griggse bydlel Jack. Viml jsem si, e za nmi jede auto bez poznvac znaky. Kdy jsem zastavil ped domem, piel k oknku policista a chtl po mn prkaz. Nae kohosi volal rdiem, a v nkolika minutch se na scn objevily dva dal ernobl vozy se zapnutmi rudmi majky. Vyskoili z nich dal tyi poldov a obstoupili moji stranu vozu. Jeden z nich ekl: "Vystupte z vozu po dobrm nebo budeme nuceni pout sly." Vystoupil jsem a okamit jsem protestoval proti neleglnosti prohldky. Jeden policista se naklonil nad sedadlo idie, chvli cosi nervzn kutil s popelnkem a potom ekl: "Jste zaten." Slovo od slova se tu opakovalo moje setkn s G. Gordonem Liddym: "Zaten? A za co?" Policista shl pravou rukou do kapsy kalhot a vythl z n dva pomakan vajgly z marihuanov cigarety. Zattni touto pohotovou zminkou prohledali ostatn policist i Rosemary a Jacka (oba u sebe nco mli), vem nm nasadili pouta a u jsme freli do mstn basy. Tam jsme se opt museli podrobit dvrn ji znm procedue: sejmut otisk, fotografie pro policejn spis, cela pedbnho zadren. Ani ne za hodinu ns prvnk Bratrstva dostal ven na kauci. Druhho dne se prvnk objevil znovu a pinel uklidujc zprvy. "U zdejho soudu je kadmu jasn, o co b. Ten policajt, co vs zail, je notoricky znm tm, e prefabrikuje falen dkazy. Ppad bude vyzen ji bhem pedbnho vslechu." "To nezn patn," ekl jsem. "Ale jen tak pro zajmavost, jak je sazba za to, kdy u vs najdou dva marihuanov vajgly?" "est msc a deset let," ekl prvnk. "Ale neteba se bt. To musme vyhrt, i kdybychom s tm mli jt a ped Nejvy soud." "A neme se to stt pro vldu zminkou, aby zruila moje proputn na kauci v t vci z Lareda?" "Oni pece dn zminky nepotebuj," odpovdl prvn zstupce. "Pokud vs doopravdy chtj dostat do kriminlu, tak vs do nho dostanou." - athnsk filozof. Ml za to, e smyslem lidskho ivota je hledn pravdy o povaze vc, takovch, jak skuten jsou, a nikoli jak jsou interpretovny konvennm rozumem. Vtrna v Delfch ho oznaila za nejmoudejho mue ecka. Sokrates uil, e ctnost jakoto nejvy dobro je identick s rozumnm

jednnm, kter je mono poznat a rozvjet z vnitn poteby a z vlastnho nitra. Stejn jako Pied Piper, krysa z Hammeln, byl i Sokrates zastncem a propagtorem juvenilizace. Konzervativn athnt pedstavitel ho obvinili z "nebezpen hry, jejm clem je zpochybnn veker autority. inil tak v krouku vnmavch a sob oddanch mladk a pispval tm k naruen stability sttu skrze relativizaci tradinch hodnot... jeho rozkladn a zneklidujc vliv na mlde stejn jako jeho neustlou kritiku sttnch instituc by nemohl tolerovat dn establishment" (Encyclopedia of Philosophy, Macmillan). Sokrates me bt rovn povaovn za prvnho psychologa, a to z toho dvodu, e v jeho uen byla psch povaovna za jdro a zdroj lidskho chovn. Na zpadn mylen mla hlubok vliv jeho syntza introspektivnho pstupu a dialektiky, jejm clem bylo vytvoit podmnky pro rozvoj vnitn moudrosti a jejho osvden v procesu praktickho mylen a sprvnho a efektivnho konn. V roce 399 p. n. l. byl Sokrates obvinn z pohrdn bohy a z toho, e kaz mlde. Jeho soud, vznn a popravu (byl pinucen vypt i bolehlavu), zaznamenal Platn ve svch spisech Obrana Sokratova, Kriton a Faidon. 33. Kulturn evoluce versus politick revoluce Do konce roku 1968 bylo ji 555 000 mladch Amerian vyslno do vlky ve Vietnamu; pes 30 000 jich u v tomto tragickm dobrodrustv v Jihovchodn Asii zahynulo. Charakteristick bylo, e ve vlce chtli pokraovat za kadou cenu ti, kdo se narodili ped rokem 1930, zatmco u mladch, narozench po roce 1946, byla mimodn nepopulrn. V prbhu prvnch ty msc po Nixonov inauguraci vedla americk vlda zuivou vlku na dvou frontch - v cizin i doma. Zatmco letectvo tajn bombardovalo Kambodu, zahjila FBI pod vedenm J. Edgara Hoovera (v t dob u zjevn senilnho) operaci Contelpro, jejm clem bylo infiltrovat protivlen, ernosk a studentsk organizace a skupiny a pipravovat proti nim provokace. Aby se vyhnul novmu uvznn pro poruen pedpis pro proputn na podmnku, musel Eldridge Cleaver uprchnout na Kubu; nsledn se mu podailo ustavit jakousi komunitu politickch exulant v Alrsku. Na univerzitch v cel zemi (dokonce i na starm dobrm Harvardu) to velo, mnoh byly na samm pokraji oteven vzpoury. Nmstek ministra spravedlnosti Richard Kleindienst rozpoutal kampa, ve kter oteven vyzval k taen proti "ideologickm zloincm". Vn sttu bylo plno neptel a neptel byli i uvnit. Nhorn ploina v pouti byla idelnm mstem pro pemtn o tchto planetrnch turbulencch. Zdej tern byl velmi odlin od svho zelenho Severovchodu mho dtstv, kter by bylo mono charakterizovat jakoto fyziologick a lysergick. Zde neexistovala vlhk ornice, v n se to hemilo ivotem, zde byl jenom tvrd a vyrudl msn povrch, pda, na n se kad zakrsl stromek musel co nejinnji a nejmazanji starat sm o sebe, v suchm vtru a pod horkm sluncem si musel vypracovat svou vlastn strategii peit, snae se doshnout svmi koeny

pro vodu co nejhloubji, a teprve v ppad, e se mu to podailo, jako tomu bylo u necudnho Jouova stromu (Yucca brevifolia) i dalch svdnickch rostlin z eledi jukovitch, mohl si dovolit na jae doslova vybuchnout okzalmi kvty, kter navc vydvaly jakousi a skandln nepatinou vni: jako by si tvrdost a nehostinnost okolnho prosted pmo vynucovala co nejextravagantnj rozehrn vekerch dostupnch sexulnch lkadel. Vysok hebeny a tty hor sktaly bezpen toit mnoha ohroenm ivoinm druhm, kojotm, medvdm, jelen zvi; a tak nm. V loveck sezn lovci vdycky zaparkovali sv auta tsn vedle ohrad vymezujcch nae pozemky, s jakousi obadnost zanedili povrch iroko daleko plechovkami od piva, nae se se svmi runicemi vydali po stop nahoru do hor. Ozvnu vstel bylo slyet a k nm. Tern samotn zdaleka nebyl prost nebezpe. Kdy jsem poprv slyel skpav svist cheste, strachem jsem doslova vyskoil a zmocnil se m instinkt zabjet. Ale brzy jsme poznali, e pohyb v horch byl celkem bezpen, kdy jsme si s sebou vzali smeku ps. Zattni touto str jsme zakoueli dokonce jist poten z letmch setkn s tmito aristokratickmi hady. Kdy letn vedra seehla pdu ve vkch, zaali se hadi sthovat do naeho zelenho dol. Velk pozdvien v cel na komunit nastalo tehdy, kdy kdosi zahldl asi metr a pl dlouhho cheste, jak leze do dry na prostranstv, kde si obvykle hrly dti. Octli jsme se ped dilematem. Jako u vtiny lid z drogov kultury vyvinula se i u ns jaksi hlubok cta k ivotu; vbec jsme nepovaovali za zbyten vst vn debaty ohledn oprvnnosti zabjet komry, i kdy zdrav rozum velel komra prost rozmknout, sed-li vm na ruce a chyst se bodnout; ohledn toho, zda je morln jst maso (krom Rosemary a m byli vichni v na skupin vegetarini); a ohledn vn, nikdy zplna nerozeiteln otzky zabit v sebeobran. Pipravili jsme si asi deset nstroj na chytn had, co byly nsady na koata se smykou na konci, je se za had hlavou sthla. Pak jsme k erpadlu pipojili zahradn hadici a jej konec strili do dry, v n ten krasavec zmizel. U za nkolik vtein vystril pekvapen plaz svou mokrou hlavu z dry a mn se podailo pehodit mu pes ni smyku a sthnout. Pak jsme velice obezetn dali hada do lepenkov krabice a tu jsme naloili na korbu nklaku. Odvezli jsme ho do vzdlenosti nkolika mil od rane a kdy jsme ho vypoutli na svobodu, dali jsme mu sbohem se v ctou. S Rosemary jsme si nkdy vzali spac pytle a vyli do hor, veer jsme si rozdlali ohe, vzali LSD a dlouho do noci jsme se dvali na to pedstaven na nebi. Nkdy jsme slyeli bzuen motoru helikoptry a jeen trysk peltajcch nzko nad dolm. Jeden ptel novin nm pak ekl, e letci ze zkladny March Air Force Base vyuvali nae tboit jako cl pi ncviku nonch przkumnch let pro piloty, kte mli bt vyslni do Vietnamu. Z klidu pout na nhorn ploin jsme sestoupili jet jednou, kdy jsme jeli na pednkov turn po univerzitch. Samotn moje ast na tchto akcch byla do t mry kontroverzn, e u pi

pokusu njakou naplnovat dochzelo k ad vzruench debat mezi studenty a vedenm koly. Aby se tato polarizace na kolch snila, zaala agentura, kter m zastupovala, nabzet moje vystoupen ve form dialogu s oponentem. Pro tuto lohu zskala jednoho z nejvznamnjch vldnch expert na drogy, dr. Sidneyho Cohena; ten pak se mnou absolvoval cel turn. Prv jemu pipadl ten nezvidnhodn kol zastupovat opozici proti zmn - a byl to u Sidneyho velice zvltn obrat, nebo to byl on, kdo ped deseti lety jezdil kem krem po cel zemi a dval kyselinu Henrymu Lucemu, Aldousu Huxleymu, mnoha hollywoodskm hvzdm a tak spoust politik. Sidney vzal LSD mockrt a napsal dokonce dv knihy, ve kterch popisoval ony zzran stavy mimo bnou zkuenost. Trochu mi vadilo, e se nyn rozhodl nadlat prachy a zskat postaven tm, e pehnl negativn strnku vci. Ale byly to vzruujc dny! Bzuen televiznch kamer a blesky fotoapart, kdy se otevely dvee letadla. Transparenty s psychedelickmi npisy. Posluchrny narvan studenty. Mrana nafukovacch balnk vznejcch se pomalu ke stropu. Vude spousty kvtin. Vkiky rebelie a vzpoury. A tch pestrobarevnch at! J jsem si obvykle na sv vystoupen oblkal voln bl kalhoty a hedvbnou indickou koili, dlouh vlasy jsem ml svzan do ohonu a byl jsem bos. (Lid, kte si mne dajn pamatuj obleenho ve volnm dlouhm orientlnm hbitu, mn nepochybn zamuj s Richardem Alpertem. Ta zmna je pochopiteln, ale vzbuzuje ve mn i trochu rozpaky. Mm poradcem v oblasti mdy a oblkn byla Rosemary a ta by nikdy nepipustila, abych na sebe vzal takov hbit. Jeden kritik z New Yorkeru napsal, e vypadm jako nmonk z prv ztroskotav lodi, co jsem shledal naprosto pesnm.) Dr. Sidney Cohen ml na sob vdycky tmav oblek a kravatu. M vystoupen se postupn vyvinula v jaksi na mst improvizovan vdeck monology - vniv dy na evoluci. Snail jsem se poslucham pipomenout heroickou minulost jejich pedk, toho lidu Pomez, evokoval jsem ony okamiky velkch objev, kritizoval konformitu a vyzval k ivotu zaloenmu na individuln akci a osobnostnm rstu spe ne k njak partyznsk politice. To vechno jsem prezentoval po zpsobu organiztor bojovho pokiku na stadionech. Dr. Cohen, naprosto popraje a znevauje sv vlastn vzkumn vsledky potvrzujc relativn bezpenost LSD, zahrnoval publikum hrzyplnmi detaily z onch standardnch historek o jezen kry a o vlastnch defenestracch pod vlivem LSD. ast obstrukce, s nimi jsem se setkval, mly obvykle dvoj hlavn pinu. Politit radiklov m tvrd kritizovali za to, e odvdm mlad od mylenky ozbrojen revoluce. A pedevm star lid na m nkdy pokikovali, e jsem Antikrist, bel, nov Hitler kazc mlde. Ale jinak to bylo docela dobr divadlo. Kdy v ervnu koln rok skonil, vrtili jsme se s Rosemary zpt na n ran, abychom vechno znovu probrali a dali se trochu dohromady. Horkou novinkou toho jara byl styl indinskho stanu teepee. A tak jsme i my s Rosemary vztyili v kvetoucm jabloovm sadu n vigvam v duchu art nouveau.

Do knihy vydvan v nakladatelstv Time/Life jsem v t dob napsal kapitolu o nensil a do zpisnku jsem si zaal dlat poznmky ohledn budoucnosti americk politiky. Od jist doby jsem si pohrval s mylenkou uchzet se o njakou veejnou funkci, ovem za pedpokladu, e nebudu muset do kriminlu. Kdo by se odvil popt, e star systm republiknsk vldy, zaloen na Deklaraci nezvislosti z roku 1776 a na stav pijat stavodrnm shromdnm ve Philadelphii v roce 1787, e tedy tento systm se dky pokroku v doprav a komunikaci dokonale peil? Bylo zjevn absurdn volit zstupce a na n delegovat obhajobu vlastnch zjm dnes, kdy z Bostonu nebo Atlanty do hlavnho msta ji dvno nemuste jet osm dn dostavnkem. Vstoupili jsme pece do ry pota a elektroniky, a stednm zjmem vldy tud mus bt zvyovn inteligence, a nikoli obrana i roziovn teritoria. V Informanm vku hlavn funkc sttu mus bt napomhat rozvoji vzdln, komunikaci, inovacm, zbav: mus prost usilovat o zven inteligence populace. Nartl jsem tedy jaksi politick program, podle pedpokldanch mtek 21. stolet nepochybn znan umrnn, a dumal jsem o tom, jakm zpsobem jej zveejnit a dostat mezi lidi. Rno ns probudil tkot ps. Nejdv to byl varovn pokik Fanga a pak se pidal i Finnigan, n nov australsk dingo. V odpov se ozvali psi doprovzejc skupinu lid pichzejcch z hlavnho tbora. Rosemary rychle vzklouzla do svho "prsvitnho negli", kter tak zpopularizoval G. Gordon Liddy. "Je pondl," ekla s nznakem obav v hlase. Ji est msc jsme oekvali verdikt Nejvyho soudu ohledn ppadu z Lareda. Rozhodnut soudu se vydvala vdycky v pondl dopoledne. Nad vm tm lomozem a rmusem bylo slyet hlas Johna Griggse. A u se objevil ve vchodu naeho teepee spolu s Carol i ostatnmi pteli z Bratrstva. Vichni se smli na cel kolo. "Prv to hlsili v rdiu. Nejvy soud t osvobodil. Pomrem devt nula. Zkony o marihuan byly prohleny za protistavn." S Rosemary jsme se na sebe podvali a polbili se. Byl to jeden z tch skuten velkch, ndhernch okamik. Najednou bylo slyet njak pokik. Dole na pjezdov cest zastavila ti podezel auta. "To vypad na policii," ekl John s instinktivn nedvrou v hlase. "Jsou to reporti," ekla Rosemary. Mui se vydali nahoru do kopce k teepee, nkte z nich vlekli brany s fotografickm ndobkem. Spolenosti ABC, CBS, NBC. S Rosemary jsme stli ve vchodu teepee a kamery bzuely. "Te, kdy se vm podailo vydit federln zkony proti marihuan, co bude vam dalm krokem?" "Budu kandidovat ve volbch guvernra sttu Kalifornie," ekl jsem. Zdlo se, e reportrm se ta mylenka lb. Souasn dritel tohoto adu, jist bval nepli vznamn filmov herec, vbec neskrval sv opovren k chudm, ernochm, hippies, Latinoamerianm, enm, studentm, bojovnkm za lidsk prva, mldei - a novinm. "A jak bude v volebn program?"

"Stt Kalifornie," ekl jsem, "by ml bt spravovn stejn jako spn obchodn firma. Dobe veden stt, msto aby dmal dan z oban, ml by jim naopak vyplcet jakousi dividendu. Ml by ji dostat kad, kdo je natolik chytr, e se rozhodl t v Kalifornii." Pak jsem jim pedal tstrnkov politick program, kter dal zruen vekerch dan, zavdl praxi udlovn licenc na rzn lehkomyslnosti a zbavu a mnil stedn koly, colleges a vznice na ziskov instituce. Systm volench zstupc ml bt nahrazen pmou elektronickou volbou, co mlo vst k decentralizaci a poslen mstn autonomie. "Urit si jste vdom, kolik lid tmito mylenkami podn namchnete," ekl jeden televizn kameraman. Na to Rosemary: "Prv toho se obvm." Pro mnoh z mch duchovnch ptel bylo hdankou, pro jsem ohlsil svou kandidaturu na post guvernra. Oni toti povaovali politiku za tu z lidskch innost, kter si nejmn zasluhuje cty. "Dostvte se do naprosto nemon situace," ekl mi Alan Watts. "Kdy kolem sebe nebudete dlat povyk, bude to jenom ztrta asu. A kdy budete, skonte nakonec v kriminle, anebo, co by bylo jet hor, v Kongresu." Ale j osobn jsem povaoval politiku za jednu z dleitch etap mho osobnho vvoje. Nesplcel snad u Platn sv zvazky vi tehdejmu svazu filozof tm, e napsal stavu? Koneckonc kad si mus zodpovdt onch osm zkladnch otzek ivota sm za sebe. Jak bych se mohl chtt vyhnout t pjemn povinnosti den za dnem nov definovat a modernizovat onch Osm boch technologi, mezi kter pat i politika? Take jsem zaal pipravovat pln pro svou kampa. Prvnm krokem bylo zskat podporu tisku. Bhem tdne jsem ml v ruce pslib podpory od Maxe Scheera, vydavatele prestinho listu Berkeley Barb, a od Arta Kunkina, majitele vlivnho nakladatelstv Los Angeles Free Press. K tomu podporu od San Francisko Oracle a dalch alternativnch list ze San Diega, Sacramenta a Santa Barbary. Pomoc mi nabdl i Jann Wenner z asopisu Rolling Stone. Ml jsem v plnu pronajmout si na svou kampa vlak, naloit do nho rzn celebrity alternativn kultury a rockov skupiny a jezdit s nimi od msta k mstu. Mezi pednmi manaery kampan mla bt i Wendy Starkov, vnuka Fanny Briceov a dcera producenta Starka. Wendy hned vyrazila shnt projevy podpory od vznanch Amerian - sentor, filmovch hvzd, finannk -, kte mli dti ve vku student college. Letli jsme do New Yorku natoit zvukov podklady pro moje album, kter jsme chtli vydat ke kampani. Na nahrvkch se mli podlet hudebnci, kte s nmi sympatizovali. Ped nahrvac frekvenc ns pozval na veei do Greenwich Village Jimi Hendrix. Ostchav se mne ptal na filozofick vznam viz, kter ml na tripech s kyselinou. Byl tak mimo cel tento svt, e jeho ptelkyn Stella mu musela radit i ohledn toho, jak objednat jdlo a kolik dt spropitnho. Nhle se objevil u vedlejho stolu Jann Wenner. Jann se narodil v lednu 1946 a odjakiva plnil lohu jakhosi zvda i pedsunut

hldky cel generace Baby Boomu. A chtla tato generace cokoliv, ctil to Jann jako prvn. Pozvali jsme ho, aby el s nmi do studia. S Rosemary a Jannem jsme sedli v kabin zvuka. Mj hlas ze zznamu hmal onu neurologickou kampaovou poezii; znlo to jako z njakho sci-fi, kdy jsem vyzpvoval chvlu re-imprintingu ("Me se stt kmkoli, a hned te"), opvoval ndheru a monosti nervovho systmu ("Na co se zapne, kdy se zapne?") a pl almy vzvajc pedn laloky mozkov ("Objel jsem cel svt ve svm mozku, proel vemi fzemi evoluce, dn bolest"). Skrze sklennou stnu jsme vidli Jimiho Hendrixe, jak bu do basov kytary, zatmco Stephen Stills a John Sebastian havili slovky a Buddy Miles lel za bicmi. Bylo to skuten mocn volebn poselstv.1) Druh den mi volali John Lennon a Yoko Ono. Ti dva se nemohli naeho nahrvn zastnit, protoe kvli svmu pedchozmu rozsudku ohledn trvy nesmli do zem. John a Yoko ns zvali, abychom za nimi pijeli do Montrealu, kde prv dlali svj bed-in. Jako symbol mrovho hnut rozeslali vem prezidentm a dikttorm aludy. John navrhoval, abychom se s nimi zastnili nahrvn desky "Give Peace a Chance". Na chodb ped Lennonovm apartm v hotelu Queen Elizabeth hldkovaly cel roty policist. Kdy jsme veli do pokoje, uvidli jsme Johna a Yoko leet v obrovsk posteli. Hned nm radostn mvali na uvtanou a poslali vzdun polibky. Kolem postele sedlo nkolik holohlavch mnich v oranovch hbitech a John a Yoko prv dvali interview njakmu montrealskmu reportrovi. "Odkud erpte svou slu?" ptal se novin. "Z Hare Krina," ekl John. "Vte, skuten ji odtud erpme," ekla Yoko vroucn a vn. "To je jist vc." Pak vichni odeli a my s Rosemary jsme s Johnem a Yoko strvili pjemn odpoledne. Vyprvli jsme jim o naem rani a oni nm zase o svm ostrov u pobe Anglie. Pak se jet objevil Tommy Smothers a jeden kanadsk rabn, a kdy z Toronta konen dorazila vcestop nahrvac aparatura, natoili jsme na mst tenhleten popvek do hodin nboenstv v nedln kole, kter John narychlo spchl. S vekerou vnost a dstojnost jsme pli refrn, zatmco Rosemary drela rytmus, bubnujc na pouzdro Smothersovy kytary. Pak John jet pidal ver: John and Yoko, Timmy Leary, Rosemary, Tommy Smothers, Bobby Dylan, Tommy Cooper, Derek Taylor, Norman Mailer, Allen Ginsberg, Hare Krishna. All we are saying is give peace a chance. Nazt se mne John ptal, jak by mi mohl pomoci v m kampani ped guvernrskmi volbami. "Napi pro tu kampa njakou pse," odpovdl jsem. "Fajn," ekl John, "a tma?" "N hlavn slogan do kampan je ,Pojme spolu na verek'." "Vynikajc nzev," ekl John. Vzal kytaru a zaal improvizovat.

Come together right now. Don't come tomorrow, don't come alone, Come together right now, Over me. All that I can tell you is You gotta be free. Trochu jsme si s tm pohrli a zkusili pr verz. Pak tu psniku John nahrl a dal mi psek.2) Vraceli jsme se do New Yorku v bjen nlad co se kampan tkalo. Podzemn noviny u zveejnily moje programov prohlen. Kalifornsk rozhlasov stanice zaaly vyslat Lennonovo "Come Together". Dalm krokem mla bt vroba filmu, kter by vyhrl volby. O strategii vroby jsme se radili na schzce v producentov apartm na West Side. Producent ml pvodn pedstavu, e cel tb pojede nam kampaovm vlakem a filmai budou natet volebn shromdn a moje projevy. Do distribuce by film el a po volbch. Njakou dobu mu trvalo, ne pochopil, e film o tom, jak jsem vyhrl volby, m bt natoen a uveden do distribuce u ped volbami. "Podvejte se, tohle bude dokument o tom, jak tvoit budoucnost," ekl jsem. "Natome pr sekvenc ze zatku kampan, jedno shromdn s koncertem a nkolik projev podpory od lid na ulici. Ale hlavn, to bude fiktivn zpravodajstv natoen ve studiu, klovou lohu v tom budou hrt nai modertoi, kte budou hlsit pomalu, ale jist rostouc zisky hlas v jednotlivch volebnch okrscch, budou komentovat prohlen na moji podporu od mladch voli, od vegetarin a astrolog, od nkolika ze dvou milion kuk marihuany ve stt, od hvzd show-businessu. Kruci, tady se pece bavme o Kalifornii! Budou tam vidt lidi, jak vychzej zpoza plenty a kaj, e volili mne. A budou tam nejnovj pehledy vsledk, kter budou dokldat vyrovnanost hlasovn. A nakonec tam bude slavnost na poest vtzstv v hotelu Ambassador. Film se bude promtat jenom v Kalifornii, v prbhu msce ped volbami." Zdlo se, e producent je okovn. "Myslte to tak, e to bude film o volbch jet ped tm, ne se uskuten?" "Pesn. Kdy volii na pltn uvid, jak se to odehrv, udlaj to pak pesn stejn i v den voleb, ve skutenosti." "A promtat se to bude jenom v Kalifornii?" "Po volbch bude chtt vidt snad kad na svt film, dky nmu jsme vyhrli volby." "Ale rozpoet -," protestoval. "Rozpoet vypracujete vy a j seenu penze. Na rockovch koncertech budeme vybrat vstupn. A prodvat trika. A elpko. Kampa vynese aspo deset milion dolar a ty vnujeme do sttn pokladny." Trvalo mu chvilku, ne si to promyslel, ale nakonec souhlasil. Nazt v kanceli mho prvnka nae euforie trochu opadla. Vypadalo to, e pokud vlda prosad svou, nebudu moci na ad guvernra kandidovat. "Mluvil jsem telefonicky se sttnmi nvladnmi urenmi pro vae

ppady ve vech jednotlivch mstech v zemi," kal prvnk, "a zd se, e vm na leton zimu pipravili pkn nabit program. Pro zatek tady mme Laredo. Tam to byl takov hit, e v prosinci chtj reprzu." "Laredo? Ale to jsme pece vyhrli ped Nejvym soudem." "To jo, ale lidem z FBI se podailo doshnout revize procesu kvli njakm formlnm nesrovnalostem. Tentokrt mte na krku obvinn z transportu marihuany. Konkrtn jde o to, e jste dil auto, v nm byla nalezena marihuana, tch sto metr od Mezinrodnho mostu k celnici. Maximln sazba je dvacet let a 10 000 dolar pokuty." "Vy ertujete." "To je jenom zatek. Pak jste obsazen do dal role, nejpozdji na prosinec, v tom ppadu z Laguna Beach. A hned na zatku ledna ptho roku jedete znovu do Poughkeepsie, kvli tm jedencti obvinnm z Millbrooku. Mj osobn odhad je, e mstn poroty vs shledaj vinnm. Je sice tm jist, e se vm poda doshnout zruen rozsudk u odvolacch soud, ale to me trvat teba dva roky. A mezitm vs mohou dret ve vzen bez monosti proputn na kauci." "Take mm na krku dvacet let plus deset plus jedenct za pl unce marihuany a dva vajgly, z eho navc nic nebylo moje?" "Pesn tak." "A i kdyby se mi ty ppady nakonec podailo vyhrt, stejn budu muset tret ve vzen a tam ekat na verdikty odvolacch soud?" "Ano. A taky vs to bude stt spoustu penz. Vc se m toti tak, e Nixonova administrativa vyhlsila drogm totln vlku. Oni dobe vd, e se jim neme podait zabrnit lidem brt drogy, take to nejlep, co mohou udlat, je strit do basy symbol. Take si na vs nachystali tuhle ofenzvu se temi bodci, jako vidle. A k tomu vs mohou jet zavrat na zklad vykonstruovanch obvinn kdykoli se jim zlb." "Co tedy mohu dlat?" "Nejlep by bylo, kdyby se vm podailo zskat co nejrychleji nominaci do guvernrskch voleb. Jedinou obranou, kterou mte k dispozici, jsou protesty veejnosti." "Je jet dal monost niku," ekl jsem. "Hned te jdu podat dost o pas. Naprosto nemm v myslu stt se muednkem." * * * Vyvrcholenm tohoto poslednho lta dekdy se stal festival ve Woodstocku. Byla to pesvdiv demonstrace spojen sly generace Baby Boomu. Pl milionu lid se selo o jednom vkendu na jednom mst, aby spolen vytvoili tet nejvt msto sttu New York. Instantn metropole! Na sto tisc trip s LSD; dva porody a ti mrt, z nich ani jedno nebylo zapinno drogami. Znali jsme se s poadateli, a tak jsme se mohli snadno stt vodtkem a pstupovou cestou k on zkulisn nenaranosti a lenstv po moci; zmrn jsme se tedy akce neastnili. raloci ovem nastoupili v plnm potu a sle. Newyorsk mstsk policie hrozila, e celou akci zake, pokud nebudou eliminovni. Hudebnci i jejich agenti manvrovali. Ale lid bojujc o kontrolu jevit nemli ani tuen, e skutenou hvzdou festivalu se stane dav samotn. Ji prost sla vzbuzovala ctu. Nov generace pedvedla svoji slu velice pesvdivm zpsobem. Ale jet vt dojem vzbudila

jemnost a mrumilovnost thlet Flower Power. "Mr a lska", tak znlo motto tto udlosti, kter se stala symbolem cel jedn ry. Bill Graham vidl, co se dje, a byl vzteky bez sebe. Ve filmu Woodstock je zachycen v onom historickm momentu, kdy si rve vlasy a je se zbsilost v och na tu armdu dt, kter prv provd invazi pozemk arelu. Vdy ti hajzlci si ani nekoupili lstky! "Jsou jako ti jihoamerit mravenci," val do kamer. "Jedin zpsob, jak je zastavit, je vykopat okolo pkopy a pak to tam cel zaplit." O ti msce pozdji se na automobilov zvodn drze v Altamontu, asi deset mil vchodn od Oaklandu, konal koncert Rolling Stones, na kterm se nevybralo vstupn. Manaer Grateful Dead m pozval, abych se t slvy zastnil. Kdy jsem volal do kancel v San Francisku, vzal telefon Emmett Grogan a mluvil tak, jako by to tam ml cel pod palcem. To nebyla dobr zprva. Tenhleten zfetovan partyzn, oblbenec salonnch leftistek, kter se rdy nechvaj vidt s romantickmi tvrdmi chlapky, byl notoricky znm agent provocateur a rozsva rozkol mezi lidmi. sen mi oznmil, e o bezpenost na koncert se maj starat Hells Angels, a j jsem ml pocit, e v jeho hlase slym ironick tn jakoto pedzvst malru. Oaklandsk dlnice byla pln ucpan u v deset dopoledne. Jack, Rosemary a j jsme zaparkovali u na njezdu na dlnici, vylezli jsme na vozovku a bezstarostn naskoili na prvn nklak, kter jel kolem. Tato spolen cesta do Altamontu je mou nejvzcnj vzpomnkou z tohoto obdob. Dv st, ti sta, tyi sta tisc lid, vichni v povznesen nlad, podvajc si z auta do auta marihuanov cigarety, ovoce, vno, pivo, jak jsme se tak po centimetrech sunuli k cli, a do toho svt slunce a hraje hudba. A tam na konci na ns ekali ti tvrd chlapci, kte se sem s burcenm pihnali na svch Harleych a piletli v helikoptrch, a te odpovali v luxusnch pvsech anebo se frajersky prohazovali pobl pdia. Poslednch nkolik mil jsme u museli jt pky. Obrovsk stadion byl zaplnn u v poledne davy lid, kte si po zemi rozloili deky, pokuovali, jedli a pili, dvali si LSD. Nlada byla skvl. Kdesi dole na pdiu hrl Santana, ale nikdo se o to nestaral. Vude bylo slyet spoustu foukacch harmonik a kytar, hudba se valila z tranzistor. Pomalu jsme postupovali k zasteenmu pdiu. Dav se u cpal dopedu, i kdy do doby, kdy mli vystoupit Stones, chybly cel hodiny. Kolem pdia byli rozestaven Hells Angels, zjevn nachystan na njak prvih. K tomu dolo bhem vystoupen Jefferson Airplane. Jeden z Andl odblokoval Martyho Balina, jejich slovho zpvka, od mikrofonu. Kdy Marty protestoval, motork mu prost jednu ubalil a poslal ho k zemi. f Andl v ern bund pobit rznmi emblmy se na m podval a pokril rameny. "Moji hoi se orali z toho piva od Grateful Dead. Bude prser." Airplane skonili a na pdiu nastalo mrtvo. Dv hodiny vichni ekali. "ekni Mickovi, a u zanou," zaval jsem na Grogana. "On chce pokat, a bude tma, e pak budou mt lep nstup."

S rostouc nudou se zvyovalo i napt. Kdy se pak setmlo, rozhoely se vude na ploe stadionu ohnky; pipomnalo to scenrii z Dantova Pekla. Dav se zaal ve vlnch valit dopedu, zezadu tlaen tmi, co stli dl od pdia. Konen se na pdiu objevil Sam Cutler, pokal, a se to ohromn mnostv lid zklidn, a ekl: "Rolling Stones z Londna." Vlna vzruen se pomalu ila amfitetrem, kdy se hvzdy objevily na pdiu. Mick si nesl lhev whisky. S neskutenou, pmo belskou jasnozivost spustila skupina rovnou "Sympathy for the Devil". Mick zpval: "Please allow me to introduce myself, I'm a man of wealth and fame..." (Dovolte mi, abych se pedstavil, jsem mu bohat a znm...) Ocen fanouk se zaal valit dopedu. Hells Angels se vrhli proti nmu, aby ho zatlaili zptky, mltili kolem sebe pstmi a holemi, a donutili moe k odlivu. Ale potom se dav ped pdiem, tlaen tmi zezadu, znovu zaal ve vlnch valit vped. Angels naskkali z pdia pmo mezi lidi, vzduchem se zaaly mhat psti a noe. Mick pestal zpvat. Snail se tu boui uklidnit, ale neml nad n kontrolu. Masakr mezitm pokraoval, zrann obti padaly k zemi a skupina hrla dl. Snad nikdy neznla lpe ne te, kdy se kou ze stovek oh vlel nad ocenem tv osvtlench mihotajcmi se plameny. Ti, kdo byli jen njakch patnct metr od pdia, nemli o masakru vbec tuen. Bitka s Hells Angels, pi kter piel o ivot jeden z nhodnch astnk, vyvolala vlnu moralizujcch lnk v tisku. Psalo se vtinou nco v tom smyslu, e dekda mru a nadje tmto nesmyslnm nsilm pod vlivem drog skonila. Faktem ale je, e vechno to svinstvo se odehrvalo jen bezprostedn kolem pdia, tedy centra moci, a zde byl preferovanou drogou alkohol. A na pdiu jsem nespatil jedinho lovka narozenho po roce 1946. Co se te udlost kolem Woodstocku a Almamontu, jedno se zdlo bt jist. Nikdo, doslova ani jedna z rockovch hvzd anebo poadatel i producent zastnnch na tchto akcch, neml ani tuen, co se vlastn na tto planet dje. Spoleenstv lid bylo daleko vpedu ped svmi vdci a mluvmi. Asi dva tdny na to jsem ml pednku v Bostonu a tam mi telefonovala Rosemary. Plakala. "John Griggs prv umel. Pedvkovn psilocybinem." "Mj Boe, to nen mon. Letm hned zptky." Ale bylo to mon. Pedchozho veera se John rozhodl vzt poprv psilocybin. Syntetick ekvivalent tto houby, odbornky veobecn povaovan za nejbezpenj a nejjemnj z psychedelickch drog, nebyl k dispozici u est let, od t doby, kdy firma Sandoz zastavila jeho distribuci v dsledku veejn publicity a polemiky kolem naeho harvardskho projektu. Ale nedvno se John Griggs dozvdl, e jednomu chemikovi v Los Angeles se podailo syntetizovat tuto vzcnou substanci a jist mnostv od nho zskal. Moc se na ten zitek til. John a Carol pipravili teepee, a John se pak obadn vykoupal a oblkl. Carol pak zaplila ohe a John usedl na koeiny a ekal, kdy droga zane psobit. Full Buck Moon, jejich nejmen, spal v kolbce. Carol si lehla do poduek, jejich dal dv dti, Sissy a Jerry, se stulily do klubka vedle n a ona jim pi

svce nco etla. John vzal dost velkou dvku. Asi po plhodin se dostal do transu, ale bylo mu velmi patn. Vstal. "Ta droga nen ist. Otrvil jsem se. Musm jt za Bennym do jeho stanu a ci mu, aby to nebral." Po nkolika minutch se vrtil, ekl jet sbohem en a dtem a upadl do komatu. Asi po deseti hodinch v nemocnici v Idyllwildu zemel. Podle laboratorn zprvy obsahovaly psilocybinov tablety strychnin. V t dob se objevilo mnoho zprv, e LSD a dal psychedelika mohou bt kontaminovna jedy. Zvsti o tom, e agenti federlnho protidrogovho adu poutj do obhu zamoen drogy, se v alternativn kultue ily se znanou pravidelnost. Dkazy pro to vak neexistovaly. My vichni jsme vdli, e v okamiku sv smrti byl John Griggs jednm z tch nkolika mlo dobro vyzaujcch, jasnch a svatch lid, kter jsme kdy v ivot poznali. Zemel obklopen svmi milovanmi v jednom z nejkrsnjch dol na svt. V poslednch tdnech roku 1969 jsem byl nucen podstoupit celou adu deprimujcch soudnch stn, pedbnch vslech a dalch procedur pedchzejcch soudnmu len. Mimo jin to pro m znamenalo velkou ztrtu asu, energie i penz. 1. prosince jsem znovu stanul ped soudem v Laredu v ppadu stbrn krabiky. Kdybych bval ve sv vpovdi ped soudem po pravd ekl, e jsem o trv nevdl, byl bych bval osvobozen. Moji prvn zstupci, jeden mstn a jeden z New Yorku, byli naprosto zmateni. V podstat nebyli s to jakkoli inn m hjit a j jsem byl shledn vinnm bhem deseti minut. "Vyhrajeme to na odvoln," ekli prvnci. Nsledovalo stn ped okresnm soudem v Orange kvli tm dvma marihuanovm vajglm. Tady vc zkomplikoval fakt, e Rosemary a Jack byli jasn usvdeni z dren ileglnch drog. Kdybych se j spn hjil a pi vyhrl, dostali by moje ena a syn trest natvrdo. Naopak kdy budu shledn vinnm j, vyvznou Rosemary a Jack s podmnkou.

- uprchl z rodn zem po revoluci v roce 1848 a proil potom deset let v exilu v Jin Americe, kde se vnoval experimentm s kokou. Po nvratu do vlasti napsal prvn pojednn o kokainu, kter kdy v Evrop vylo. Mantegazzovy intelektuln vkony znamenaly doslova vichici, a on se stal dky nim jednm z nejvlivnjch Evropan sv doby. Zdil prvn laborato patologie v Evrop. Byl prvnm univerzitnm profesorem antropologie v Itlii a pomhal uvdt do zem fotografii. Jeho pokusy s transplantacemi na zvatech stimulovaly zjem o problematiku omlazovn. Byl jednm z pednch exponent darwinismu a vvojov teorie a po mnoho let zasedal v italskm parlamentu jako sentor. Mantegazza je rovn povaovn za zakladatele evropsk sexuologie. Ve sv knize Human Ecstasy, kter mla na evropsk mylen t doby nesmrn vliv, napsal: "Je nemon nstroji, kter m k dispozici medicna, odliit chemicky indukovanou

extzi od extze mystick." 34. tyiadvacet krok ke svobod Leden 1970, Orange County, Kalifornie J osobn shledvm prosted soudnch mstnost zcela beztnm a vd neptelskm. Kdy se piel podvat na mj proces Richard Alpert, vrtl jen soucitn hlavou. "Soudn s je tm nejmn vhodnm mstem pro prezentaci novch mylenek," povzdechl si. "Zde ztratil svou pi Galileo. Giordano Bruno vyfasoval elektrick keslo. Scopes prohrl v Tennessee, kdy hjil mylenku evoluce. id a Italov shledali Jee vinnm v plnm rozsahu za to, e kzal lsku, zatmco ten darebk Barab se z toho dostal. Tohle pouen pro filozofy ohledn public relations je star u dva tisce let." "Bavme se o tom, co je te," odpovdl jsem. Sloen poroty rozhodn neslibovalo nic dobrho. Okres Orange je domcm hitm Richarda Nixona. A tak Spolenosti Johna Birche. Tch dvanct spravedlivch urench pro mj ppad prozrazovalo svj konzervatismus ji svm vzhledem, obleenm a chovnm. Jedinmi dkazy proti mn byly ty dva vtrem olehan vajgly dodan poldou, kter m zatkal, a nkolik mikroskopickch kousk marihuany, kter musely bt doslova vysty vysavaem z kapsy bundy na pednm sedadle dodvky. Bval bych mohl ve sv svdeck vpovdi naprosto pravdiv a snad i dostaten pesvdiv popt, e ty dva vajgly byly moje. Ostatn u tm, e v dkaznm materilu bylo uvedeno i tch sedm kousk marihuany, stt jakoby uznval, na jak chatrnch zkladech pe proti mn veden stoj. Navc jsme mohli jako svdka uvst jednoho sttnho nvladnho z jinho okresu ochotnho dosvdit, e policista, jen mne zatkal, je znm tm, e pi zadrovn podezelch osob pouv nezkonn postupy. Nicmn dolin pedmty uveden jako dkazy proti Rosemary a Jackovi byly prkazn - pi osobn prohldce se u nich nala njak trva, hai a pr tablet kyseliny. Okresn sttn nvladn dal jasn najevo, e pokud nebudu shledn vinnm j sm, je pipraven udlat exemplrn ppad z Rosemary a Jacka. A moji prvnci znovu kauzu v podstat pustili, ani by se pokusili o dnou obhajobu. Budu znovu proputn na odvolac kauci a proces pak vyhrajeme u odvolacch soud, tvrdili zase advokti. O vkendu ped tm, ne el ppad ped porotu, vrtili jsme se jet na ran a tam jsme zjistili, e n domek vyhoel. Pi poru vbhl n ptel a hospodsk sprvce rane Ed May do hocho staven s mokrm runkem omotanm kolem hlavy a po pamti popadl soku Buddhy, kterou nm jet v Newton Center, nkdy ped sedmi lety, vnovala Peggy Hitchcockov. A v tme tdnu zmizel Fang, n nejstar ps ptel. Asi ho zabila puma, nebo ho zastelili lovci. Toho dne, kdy el ppad ped porotu, vyly noviny v Santa Ana s titulkem pes celou prvn strnku, z nho tuhla krev v ilch: Zdrogovan hippies zavradili matku s dtmi. Vradu ohlsil jist armdn lka jmnem McDonald. Do jeho domu dajn vpadla banda dlouhovlasch mladch lid a brutln zavradili jeho enu a dti. Doktora samotnho zmltili. A aby nikdo nebyl na pochybch, o co se jedn, namrali na stnu krv: "KYSELINA JE BEZVA: ZABIJTE TA PRASATA." (Mnoho lid mlo okamit podezen, e s

tm ppadem nen nco v podku. O nkolik let pozdji byl z tohoto zloinu, mimochodem mnohem hrznjho, ne byly Mansonovy vrady, usvden sm dr. McDonald.) Nebyla to dobr doba pro poctiv proces tkajc se drog. A u vbec nebylo dobr bt v tto dob veejn znmou osobnost identifikovanou s drogami. Verdikt poroty znl jednoznan: vichni jsme byli uznni vinnmi z onoho prapodivnho zloinu, kterm je dren drog. A potom soudce vythl svj trumf. J jsem byl okamit odesln zpt do vyetovac vazby, ani bych dostal monost bt proputn na odvolac kauci. To bylo nco neslchanho a jasn protistavnho. Pleat hlava jeho ctihodnosti se blskala ve svtle zivek, kdy soudce citoval z lnku, kter jsem kdysi napsal pro Playboy a v nm jsem si dlal legraci z marihuanovch zkon. "Pokud jde o tebe, heme kle do kanlu," pravil ke mn bacha a elezn dvee se za mnou s bouchnutm zavely. Druh den jsem pes sklo v mstnosti pro nvtvy mluvil s Rosemary. Vzlykala. Advokti byli bezmocn. Soudce se hl na vslun veejnho konsensu a byl neoblomn. Vypadalo to, e dostanu za ty dva vajgly deset let. Plus tch federlnch deset. A k tomu jet tady bylo tch jedenct bod obaloby z Millbrooku, kter se zlovstn vznely nad mou budoucnost. Past zaklapla. Strvil jsem pt tdn v samovazb vzen v Orange a ekal na rozsudek. Dostal jsem deset let, nejvy monou sazbu. Rosemary a Jack vyvzli s podmnkou. Byla to radost, bt pevezen do relativn svobody sttn vznice. Proti okresnmu vzen v Orange byla vznice v Chino mstem pmo bjenm: mohli jste se jt projt na velk dvr, kde vm bylo k dispozici slunce, modr nebe a travnat baseballov hit. K tomu mli vzni monost vyuvat kurty na handbal a posilovnu, plus tu vzcnou svobodu navtvovat knihovnu a ostatn vzesk bloky. Chino fungovalo jako pijmac stedisko, kde byli vzov podrobovni pohovorm a testm, na jejich zklad byli pidlovni do jednotlivch vznic pro vkon dlouhodobch trest. Tetho dne mi bylo dorueno pedvoln, abych se hlsil v pracovn pro snmn psychologickch test. Policista ve slub se omluvn usmval. "Budeme mt asi men problm, doktore. N diagnostick program je zsti zaloen na psychologickch testech, kter jste vyvinul vy." "To m aspo nau pt si hledt svho a nestrkat nos do cizch vc," ekl jsem. "Ty testy vm sejmout musm. Je to pedpis." "Tak se do toho dejme." Mm zmrem bylo, aby test inteligence vykzal maximln mon skre. V testu osobnosti jsem svoje odpovdi vykalkuloval tak, abych vypadal jako lovk morln, neimpulsivn, poslun a konformn. Zato testy zjiujc pedpoklady pro pracovn zaazen mly odhalit m vlohy v oboru lesnictv a zemdlstv spolu s beznadjnou nevyuitelnost pro prci v kanceli. Hrl jsem toti o monost transferu do vznice s minimln ostrahou, odkud by bylo mon utci.

Pozdji mi bylo prot men ok plynouc ze zjitn, e mnoz Amerian, dokonce i ada mch ptel z liberlnch kruh, se ctili jaksi doteni, e jsem se rozhodl nasednout do toho plnonho expresu z vzen na svobodu. tk z vzen povaovali za antisociln akt, mnohem opovrenhodnj ne vechny moje "zloiny". I tento pklad ukazuje, jak me dojt ke vzniku a rozvoji separtnch realit, a to dokonce i mezi pteli. Ale uvate moji situaci: bylo mi devtatyicet a na krku jsem ml doivot za to, e jsem dodval odvahu ostatnm, aby se nebli pohldnout do tve svm novm monostem volby, a to s rozumnm odhodlnm. Americkou vldn garnituru tehdy tvoili lid jako Richard Nixon, Spiro Agnew, John Ehrlichman, Robert Haldeman, G. Gordon Liddy, John Mitchell, J. Edgar Hoover a dal podobn figury, kter se demokratickmu procesu doslova vysmvaly. Nebyl ve mn ani stn pochybnosti: tk byl prost mou povinnost. Pipustili byste snad vy, aby vs takov lid zaveli do vzen na doivot jenom za vae mylenky? A tak i j s radost penechm verdikt ohledn tohoto mho inu historii. Zanedlouho piel pkaz k mmu transferu do vznice California Men's Colony-West v San Luis Obispo. Bylo to vzen s minimln ostrahou; a tak jedinmi pekkami, kter mi stly pi tku v cest, byl pt metr vysok plot z ostnatho drtu a obrnn transportr s osdkou stelc. Nhodnmu nvtvnkovi mohla vznice pipadat jako docela pjemn msto. Byla to bval vojensk zkladna, kterou tvoilo nkolik jednopatrovch devnch bark propojench krytmi chodbami. Okna bez m, vude trvnky a zhony kvtin, odevad ndhern vhledy na etz hor pi pobe. Nicmn z psychologickho hlediska zde panovala atmosfra velmi depresivn. CMC-West byla toti jakmsi domovem dchodc Sprvy npravnch zazen sttu Kalifornie, a zloinci, kte zde byli internovni, strvili povtin za memi cel svj ivot a nyn ji byli povaovni za lidi totln institucionalizovan. Zde jste nemuseli elit hrozb nsil, zde jste se nesetkali se sebemenm nznakem vzpoury, nbr jenom s mrzoutskou apati pln vyhoelch lid. K dopoledn prci jsem byl pikzn do kancele kapitna a tud strnm neustle na och. Odpoledne jsem se v ppravch na svj tk vnoval tlesnmu cvien v posilovn a tlocvin. S Chicanos, Ameriany latinskoamerickho pvodu, jsem se vyval v tvrdch a vyerpvajcch turnajch v handbalu, a to v singlu i v deblu. Po nkolika tdnech jsem ji ovldal hru od zkladn ry i vysok dery po lajn obma rukama, a stal jsem se nejlepm hrem anglosaskho pvodu v base. Jinak jsem byl v nejlep fyzick kondici od doby West Pointu. Kdy jsem si zvykl na rytmus ivota ve vzen a zjistil, kdo je prska a je proto teba dt si na nho pozor, zkouel jsem od vz-vetern vysondovat, jak jsou mon nikov cesty z vznice. Zdlo se, e existuje jedna dobr varianta. Tsn nad stechou jednoho barku vedl telefonn kabel ke sloupu, kter stl u za plotem tbora. Vechny svtlomety v tboe byly pod tmto kabelem. Moji rdci si mysleli, e kdyby se nkdo rukama i nohama zavsil na kabel a pelezl ke sloupu, nebylo by ho odnikud vidt, dokonce ani z obrnnho transportru, jeho stanovit

bylo asi 25 metr vzdlen. Nikdo to ovem a dosud nezkusil. Bhem jedn z Rosemaryinch nvtv jsme spolu na trvnku prodiskutovali tento pln. Ona mla za kol zajistit auto, kter by na mne ekalo nkde na dlnici pobl vznice. lenov Bratrstva touili po tom, aby mne dostali z vzen. A dal sympatizanti se nabzeli, e zajist pomoc venku - mli to bt "zkuen zloinci", kte by m za 25 tisc dolar dostali ven ze zem. Souhlasili jsme s tmto plnem, protoe nkte z mch ptel mli konexe na Kubu a do dalch zem Tetho svta, kde bych ppadn mohl dostat politick azyl. tk vak musel bt o pt msc odloen. Moji rdci nalhali, abych s nm pokal a do z, kdy nastanou mlhy. A jeden z mch poradc z ad vz trval dokonce na tom, abych odloil tk a do t doby, kdy on sm bude proputn na podmnku, protoe ml strach, aby mu nebylo pitno za vinu, kdybych to pi tku schytal. Take Rosemary mu venku dokonce sehnala msto, aby se jeho proputn urychlilo. Rosemary ji dvno vystoupila z mho stnu a stala se z n hvzda mdi a tak ovem slamn vdova. Pro vc m obhajoby se j dailo zskvat znan sumy penz. Vtinu z nich samozejm spolkly rzn nklady a vdaje, nicmn bylo to poprv, kdy Rosemary mla v ruce hotov penze. A v jejm okol se vdycky vyskytovalo dostatek hezkch a pjemnch mladch mu, kte dychtili po tom, obsadit se do role jejho ofra. Bylo celkem pochopiteln, e Rosemary neodolala pleitosti rozehrt nkolik milostnch romnk s tmito mldenci, hezky jeden po druhm, zatmco j jsem se ve sv kleci ural rlivost a nemyslel na nic jinho ne na tk. Vzdor tmto citovm vzruchm byla Rosemary pln oddna vci mho osvobozen, pracujc na tom nenavn ruku v ruce s prvnky, novini i politiky. Kad nvtvn den za mnou pichzela s novinkami. O svch nevrch m oteven informovala, ale zrove neopomnla vdy drazn opakovat, e je naprosto odhodlna dovst mj pln na tk k spnmu konci. Soust plnu bylo i to, e se po mm tku ke mn v undergroundu pipoj. J sm jsem na ni nalhal, a veejn vyhls, e d o rozvod a a svmu kurtorovi dohlejcmu na plnn podmnek jejho podmnenho proputn sdl, e kon se zpsobem ivota, kter jsme ped mm uvznnm vedli a e se distancuje od mho tku. Pak bychom se mohli setkat nkde v cizin, pokud by se spiknut podailo. Ale Rosemary ve sv loajalit ke mn nikdy nezakolsala. Ctila pesn, e jsem se do vzen dostal kvli n, a ona m nyn chtla dostat ven. Jednm z kol, kter Rosemary pi ppravch mho tku mla, bylo sbalit n osobn majetek v naem dom v Berkeley. Hlavnm problmem bylo, co s asi dvaceti registrakami, ve kterch byl uloen cel mj osobn archiv od pedkolnch let a do souasnosti. Vyskytly se dvodn obavy, e by vlda oboj, dm i archiv, mohla zabavit. Ale pomoc se objevila. S Rosemary navzali kontakt Michael Horowitz a Bob Barker, kte prv zaloili knihovnu Fitz Hugh Ludlow Memorial Library, v n se snaili shromdit co nejplnj sbrku knih a dokument tkajcch se psychoaktivnch drog. Rosemary se Horowitze a Barkera dotzala, zda by mli zjem stt se sprvci mho archivu, patrn nejvtho souboru zznam

z drogovho vzkumu na svt. Ty dva ta mylenka nadchla. Asi za dva dny se u ns objevili s najatm nklakem a podailo se jim archiv tajn odvzt a ukrt na bezpenm mst. V sobotu dopoledne 12. z 1970 m probudil mj spoluvze Angelo asi v deset. Skoil jsem k oknu a uvidl ty bjen mkk ed chuchvalce, oponu zajiujc mou bezpenost. Skvl poas pro non tk. Zato Angelo nadval: "Zasran mlha. Ztra nebudem vidt ani nae ensk na trv." Leel jsem v posteli a v duchu mchal tyiadvacet tarokovch karet. Jedna: bezmsn noc. Dv: mlha. Ti: sobota veer; vykat, a se hldkov vozidlo vrt z CMC-East (Vchod) s tmi, kdo mli propustku na nvtvu snack-baru, to mlo bt okolo 8.30 hod. veer. tyi: zamalovat bl obruby na teniskch naerno. Pt: napsat lstek na rozlouenou a dt ho do skky. est: z bloku odejt ped nebo po 9.00, kdy je nstup na televizi a chodby jsou pln vz. Sedm: pokat, a je centrln chodba przdn, nebo aspo a vichni vzov budou zdy k bonm dvem na dvr. Osm: nenpadn vyjt z bonch dve a pejt ke stromu (pt vtein). Devt: vylzt na strom (pt vtein). Deset: peskoit na stechu - tie. Jedenct: zout si tenisky. Dvanct: lehnout si na kraj stechy a zkontrolovat rozmstn str a hldkovch voz. Tinct: pro ppad, e by m zahldli, bt pipraven k njakmu zoufalmu inu. trnct: peplazit se po stee spojovac chodby na stechu bloku 324 (edest vtein). Patnct: po tyech nebo shrben pebhnout na konec bloku 324, dt pozor na drty televizn antny (edest vtein). estnct: obout si tenisky a navlknout handbalov rukavice. Sedmnct: zavsit se rukama i nohama na kabel a pelzt pes voln prostranstv ke sloupu (devadest vtein). Osmnct: sjet dol po sloupu za plotem. Devatenct: slzt dol po nspu a pejt voln prostor ve smru k dlnici. Vyhnout se vem budovm, dt pozor na porn hldku (tyi minuty). Dvacet: bet pl mle severnm smrem podl dlnice slo 1, a k odboce se temi stromy (tyi minuty). Jedenadvacet: ekat na dodvku, kter bude mt zapnut prav blinkr. Dvaadvacet: kontaktn osoba se jmenuje Kelly; m kryc jmno je Nino. Tiadvacet: dostat se do ciziny. tyiadvacet: t astn a do smrti. Ve dv hodiny odpoledne se ukzalo slunce, ale nad moem u bylo vidt dal ptelsk mraky. Prochzel jsem se po dvoe a odpotval vteiny. Znovu jsem si vechno opakoval. tyi minuty k dlnici. tyi minuty ke tem stromm. Postavil jsem se do prvn fronty na men. Moje posledn veee na tch kovovch tcech. Pak zptky na blok. Usadil jsem se v setml televizn mstnosti a dval se na fotbalov zpas Stanford-Arkansas. Pak jsem si lehl na palandu a ekal na odpotn a kontrolu v pt. Te vteiny u pmo pd. Zaznl zvuk palky oznamujc potn. Pak tk kroky mnoha nohou smrem do jdelny. Angelo se ee a pt se: "Jde veeet?" "U jsem jedl s prvn skupinou." ekm, a se blok vyprzdn. Te. Jdu ke skce. Z tenisek rvu bl tkaniky a navlkm do nich hnd. Pak se krm tv ke skce, v kln noviny. Otevrm tubu s ernou barvou a

vymakvm ji na bl prouky tenisek. Kroky. inen kl dozorc. Boty zptky do skky. ekm. Str jde pry. Zpocen ruce mm cel ern, jak jimi nanm barvu na hladkou gumu. Navlkm si handbalov rukavice a natrm ttcem hbety tenisek na erno. Barva mi prosakuje a na ruce. Hu rukavice do skky, aby trochu oschly, a zavrm dvka. Pak si du ruce rejkem a barvu s podlahy strm runkem. Kart i runk strkm pod matraci. Je 8.30 a znovu se ozv signl na odpotn. Po nm odchz Angelo na partii bride. Te. Obouvm si ern tenisky, oblkm bundu z tmavomodr dnsoviny a nasazuji brle. Do kapsy strkm dopisy od n, vzesk identifikan dokumenty a svj meditan renec. Je as. Jdu na konec bloku do spojovac chodby (.1 na nkresu) a modlm se, aby byl vzduch ist. Dva trestanci m vid projt kolem (2). Jdu tedy dl celou chodbou a na jejm konci se otm nazpt (3). Stle se za mnou dvaj. Zahbm nazdabh za roh a do sousednho bloku a prochzm jm tam a zpt (4). Nerozhodn se zastavuji. Jsem v pasti. Ctm, jak as b. Musm si pospit, jinak zmekm auto, kter m m na dlnici vyzvednout. A taky postvn me bt podezel. Znovu jdu chodbou. Podvm se doleva, ti dva tam jsou pod (5). Jdu dl vedlej chodbou a po nkolika krocch se otm zpt. as utk. Zahbm za roh. Jsou pry! Jdu smrem k bonm dvem na dvr. Mrknu doprava. V chodb (6) se vybavuj ti trestanci. Jednm z nich je Metcalf, znm prska. Vzhldnou, jako by ctili moji nejistotu. Jdu dl a pak se obracm zpt (7). Musm na n njak vyzrt. Mon kdybych jen tak jako mimochodem proel dvemi, nevimli by si toho. V posledn vtein shnu na kliku dve, mrknu do chodby. Ti hlavy se dvaj za mnou. Prochzm kolem dve na dvr jakoby nic (8). Zatracen. Teba jsem mohl proklouznout. Zahbm za roh a znovu jdu smrem na sever (9). Nov pln. Na konci chodby jsou dal dvee vedouc na execrk. Kdybych jimi vyel, budu muset projt pes cel dvr. Te v noci? Psn zkaz. Jestli m nkdo uvid, spust poplach. Otevel jsem dvee a vyel na centrln dvr osvtlen svtlomety (10). Je psn zakzno vychzet v noci na dvr. Zkaz plat i pro dozorce. Chvilku jsem stl pod stromem, pmo pod oknem. Uvnit v chodb, tv k oknu, stl Metcalf. Nco huel do tch druhch dvou trestanc. Lzt na strom ani ne metr od toho prskae? Posadil jsem se na schody (11). V zi svtlomet, vem napospas. Kdyby m te uvidl njak dozorce, pkn bych to schytal: s tmi zaernnmi handbalovmi rukavicemi v kapse a s lstkem na rozlouenou ve skce. as jako by se zastavil. Bedliv pozoruji leskl listy stromu a z chodby ke mn pronik ztlumen hlas Metcalfv. Te anebo nikdy. Te. Peel jsem ke stromu. Budu na nj muset vylzt pmo Metcalfovi ped oima. Spustit poplach bude trvat nkolik minut a dalch pt minut to zabere tm obrnncm, ne vyjedou na cestu. Najednou Metcalfv hlas zahulkal dobrou noc. Otoil jsem se od okna. Mj nervov systm se najednou zapnul na jaksi prastar bjen vzorec peit. Rukou jsem chapl vtev (12), pak pes ni pehodil nohu a vyhoupl se nahoru - noha-ruka, noha-ruka - a u jsem balancoval na vratk

sklnjc se vtvi, skok, a dopadl jsem na vechny tyi na stechu spojovac chodby (13). Sedl jsem tie na ikm stee pokryt trovm paprem a naslouchal hlasm a dupotu nohou z chodby pode mnou. Ze svho msta jsem mohl pehldnout cel arel vznice a ke sprvn budov, v n si lebedili bachai. Tady ve tm, mimo dosah reflektor, jako bych se zmnil v njak lesn zve pozorujc tbor lidskch bytost. Po tyech jsem bel po stee a na konec chodby, pelezl jsem pes okraj a dostal se na stechu bloku 324. Tu jsem narazil na drty televizn antny a ztuhl. Dobe jsem vidl na ob strany na sousedn bloky a moji siluetu muselo bt vidt proti nebi stejn dobe. Na konci stechy na m za plotem mrkala svtla z dlnice dole (14). Nathl jsem si handbalov rukavice a lehl si naznak na ikmou stechu pod telefonnm kabelem. Kolem drtu jsem zahkl nejdv kotnky, pak jsem nathl ruce nad hlavu, chytil se kabelu a vydal se na cestu hlavou naped. lo to ztka. Kadho asi tvrt metru bylo oko, kter drelo telefonn kabel pod ocelovm lanem. Moje nohy do kabelu neustle narely a zamotvaly se do nj. Vbec nebylo mon jenom tak lehce a hladce se pitahovat. Musel jsem vdycky rukou hrbnout dopedu, chytit se lana a pak njak pemrsknout tlo toho tvrt metru za rukama. A zase dopedu. Tlo pithnout. A za tlem nohy. A dalho tvrt metru. Lano se pitom prohbalo a houpalo. Dalo mi obrovskou nmahu udret se na nm. Provdl jsem jaksi podivn neuspodan, jakoby zpasnick pohyby, pi nich jsem se snail pitisknout tlo k rozhoupanmu lanu. Potil jsem se a tce oddychoval. Vdycky padest pitaen - a pauza. Hnusn zjitn: jsem pln vyerpan. Plce zoufale lapaj po dechu. Pae vytahan a tlo zeslbl. Dl to u nejde ani pl metru. A to jsem teprve v jedn tetin lana (15). Jet jsem se nedostal ani na rove okrun cesty. Totln vyerpn. Moje ruce u nebyly s to udret vhu tla. S jakmsi zoufalm, pmo sexulnm svjenm jsem objal lano lokty a koleny. Snail jsem se odpoinout si. Houpn lana se trochu zmrnilo. Hlavou mi krouily mylenky jako non mry. Tak co udl te? Neschopn aman houpajc se na lan ve vce sedmi metr, dokonale viditeln ze dvou obrnnch transportr zrove. Tak se nm ten experimentek zase tak trochu vymkl z ruky, e, profesore. Uvnit obrnnho auta, kter stlo bl ke mn, se zablsklo. Uvidli m. Te zapnou svtla, aby ohlsili poplach. Slyel jsem hlasy. ekal jsem, kdy se s jekotem objev hldkov vozy. Jak m asi budou sret dol? Holemi, jako divokho mvala? Znovu jsem se zaal svjet kupedu. Za mohutnho cukn dal metr a pl. Stop. Zpst a pae mm pln vytahan a povoluj. Lapm po dechu. U dvno jsem ml pestat kouit. A ml jsem jet vc posilovat, jet vc eleza do sebe napumpovat. A pitom to vypadalo tak jednodue. Te jsem u vdl, pro tudy jet dn trestanec neutekl. Byla to jaksi vrcholn, pmo olympijsk gymnastika na visutm lan, stelcm na muce. Ml jsem pokat, a pijdou zimn mlhy. Mon je i to lano samotn, nataen pes plot a vzbuzujc pokuen, jenom past. A lovci u ekaj v autech dole, runice pipraven na kolenou. Najednou zblesk ostrho svtla. Patnct metr ode m vyrazilo

zpoza rohu auto a jelo po okrun cest smrem ke mn. Tak m tedy maj. Vz se piblioval, u bylo slyet skpn trku pod koly. Ve svtle reflektor se m rukvy z dnsoviny zbarvily levandulov. Vidl jsem, jak se idi nahb dopedu a zamakv cigaretu v popelnku. Pak auto projelo pode mnou a zmizelo. V tom okamiku jsem se dostal do jakhosi deliria. Se zkenmi paemi, lano pod lokty, jsem se posunoval centimetr po centimetru jako housenka. Moje mysl se upnula na kol dostat se za rove plotu, take kdybych nakonec pece jenom spadl, byl bych u na svobod, mimo zem tbora. Ruce se mi pod zamotvaly do ok telefonnho drtu. Musel jsem je vdycky osvobodit keovitm trhnutm, kter ovem divoce rozkvalo lano. sta lapajc po dechu, tv cel nabhl nmahou, brejle nakivo, pot ze mne jen kapal. Chtl jsem bt nco jako Errol Flynn a vyel z toho Harold Lloyd. Ctil jsem se sm na celm svt. Mch 49 let a 325 dn m dovedlo a ped tento bo soud. U to nebyl strach - jenom jaksi drsav rozpaky. To tedy nebyl prv dstojn zpsob jak umt, pipendlen k vtvi jako lenochod. Najednou: u dost pemlen. Z jakhosi vnitnho rezervoru se vydralo jedin: T! PET, pln vron energie a zvltn pocit lehkosti, pmo erotick. Krk zvrcen do oblouku, ramena derouc se kupedu, cel tlo v tesu, nohy kopajc a ramena tlac se vped:bylo to, jako bych byl vypuzovn dlonmi stahy z tla matky. Brejle mi spadly na zem, ale moje pae pojednou hladce klouzaly po lan. Tak jsem tedy vyrazil, propocen skrznaskrz a hlavou naped, do novho ivota. Rukoval jsem dl, a se moje prsty konen dotkly sloupu (16). Zavsil jsem se na lano jenom za nohy (na paland jsem to nacvioval aspo tisckrt), nathl jsem ruce a chapl po hrotu na sloupu, pak jsem spustil tlo za rukama, nohama i paemi jsem obejmul devn sloup pln tsek a sjel po nm dol. M chodidla triumfln udeila do pdy znamenajc volnost. JSEM SVOBODN! Taktak jsem se drel na nohou, byl jsem cel zpocen a lapal jsem po dechu. Brle jsem nael, byly za plotem, u mimo tbor. Tm legranm profesorskm gestem jsem si je nasadil na nos. Vude bylo ticho. Reflektory osvtlovaly ocelov plot i trvnk. Vzesk barky byly ode m vzdleny jenom asi patnct metr. Odvrvoral jsem ke svahu, tam jsem si lehl a opel hlavu o kmen - byl jsem vyerpan, tce jsem oddychoval, a pitom se snail naslouchat - dval jsem pozor, jestli se nebl porn hldka. M prvn kroky po prudce se svaujcm behu uvolnily lavinu kamen. Uklouzl jsem a inul se dol, kameny se valily spolu se mnou. Zvedl jsem se na pat svahu a zaal postupovat vped obezetnmi pskoky. Uprosted pole vyschl koryto potoka. Dr se od nj vlevo. Pozor na balvany. Nedlej hluk. Porn hlda chod na pravideln obchzky. Co udl, kdy se s nm potk? Mus si poradit. Jakmile ses jednou dostal za plot, jsi jenom prchajc lovn zve. Lid, kte po tob jdou, t chtj zabt. Jestli se ti do cesty dostane ten hlda, mus to s nm njak vydit, nebo se u nikdy svobodn nenadechne. Brle se mi orosily. Otel jsem si skla rukvem svetru a civl do tmy. Na pozad jasn osvtlenho tbora se rsovaly ern siluety

strom. Pjezdov cesta osvtlen poulinmi lampami byla przdn. Cel ten tisc vzeskch oken se za mnou dval, jak jsem bel pes pole. Po tyech jsem pebhl kolem hlavn brny vznice s npisem na uvtanou (CALIFORNIA MEN'S COLONY WEST FACILITY) a bel jsem dl a k eleznin trati vedouc rovnobn s dlnic .1. Bylo to neskuten jednoduch. Po silnici za mnou se blila svtla automobilu. Pratil jsem sebou do kolejit, na tvi m studila ocel kolejnice, ruce jsem ml zaboen do trku. V aut jedoucm na sever jsem zahldl njak pr stednho vku. Po kolejch to tedy nebylo bezpen. Opatrn jsem seel dol do pkopu vedle trati. Poprv po sedmi mscch jsem zase bel svobodn, divoce, rychle. Obas jsem vyskoil radost. A znovu se bl svtla. Padl jsem do vysok trvy, tce oddechoval a sledoval, co se dje. Kdyby na aut blikal prav blinkr, vybhl bych na silnici. Kousek ped sebou jsem uvidl neurit obrys skupiny strom vedle silnice. Vylezl jsem zpod mstku pes pkop a bel k prvnmu stromu. To nebylo ono. Ale tam dl: ti stromy tsn vedle sebe. Nastalo nekonen ekn, zatmco kolem svitla auta. Dv minuty. Pt minut. Deset minut. Je mon, e by nepijeli? Zabsli je? Nebo nehoda? Nebo njak bordel v plnech? Mm zkusit jet po t dlnici .1 na sever stopem?V tch vzeskch hadrech? Konen auto. Prav blinkr blik. Vybhm ze stnu. Dvee se otevraj a njak ensk hlas se pt: "Nino?" "Kelly!" Objali jsme se. Padl jsem na zadn sedadlo a chapl po ruce druh eny sedc za volantem. Kelly skoila dovnit a zabouchla dvee. Motor zaburcel a vyrazili jsme. "J jsem Maru," ekla idika. "Kde je Rosemary?" "V Seattlu. Uvid ji v pondl." Ml jsem smen pocity. Doufal jsem, e u bude v bezpe nkde v cizin. Na druh stran jsem byl cel pry z toho, e se za dva dny uvidme. Kelly mluvila hrozn rychle. "To je bezvadn, e se tady, brcho. Jely jsme kolem toho msta, kde jsme t mly sebrat, u dvakrt. Hrozn ses zdrel. U jsem chtla jt nahoru na tra podvat se po tob, jestli nkde nele zrann." "Kolik ti je?" "Osmnct." "A Maru?" "Devatenct." Kelly ukzala na ranec na zadnm sedadle. "To jsou tvoje nov aty. Pevlkni se." Svlkl jsem ze sebe vzeskou dnsovinu. "Dej mi to," ekla Kelly. "Tyhle aty te dme do jinho auta. Oni pak pojedou na jih nkam k LA a nechaj to v njak umvrn u benznov pumpy. A si ta prasata mysl, e jsme jeli na jih." "Kolik aut je dneska v akci?" "tyi. Tady v tom aut bude jet asi pt minut. V Morro Bay na ns ek karavan a tm pojedeme do Oaklandu. Tet auto je to, co pojede na jih. A ve tvrtm je krtkovlnn vyslaka, kter monitoruje policejn hovory. Mme njak nskok?" "Myslm, e si nikdo neviml, e jsem utekl. Take mme dv hodiny, ne zjist, e jsem pry." Dal jsem j svj vzesk

prkaz, kopii lstku na rozlouenou a dopisy od Rosemary. "Schovej to a pak to dej archivi Horowitzovi." "V kapse m nprsn taku a rzn prkazy. Te se jmenuje William McNellis, narozen 14. listopadu 1929, adresa 2925 Northridge Road, Seattle." U benznov pumpy v Morro Bay auto zpomalilo. "Co se dje?" Obsluha na ns zamvala a nae auto znovu zrychlilo. "Dali jsme mu svtly znamen, e t mme, a on nm dal znamen, e v rdiu jet nezachytil vyhlen poplachu. Zatm to jde dobe." Maru dila lehce a uvolnn. Zahnuli jsme na silnici k pli. Maru se ke mn s smvem obrtila. "Fajn, brcho. Te si vystoup. Uvidme se v Oaklandu." Nathl jsem si na hlavu vlnnou epici a el jsem za Kelly pes duny smrem k pli. Bylo to jako ve patn detektivce. Asi po stu metrech Kelly zahnula od moe, rozhldla se nad dunami a za vteinu jsme u byli u zaparkovanho karavanu. ekala tam na ns pjemn ena ve stednch letech. Objali jsme se. Pak vyel zpoza karavanu statn edovlas mu a podal mi ruku. "Bu zdrv. Jmenuji se Frank a tohle je Pam." Kelly mi pokynula k zadnm dvem. "Te ti obarvm vlasy. Pr minut tady jet budeme tvrdnout a pak zmizme." Nabrala do kbelku vodu, sprejem mi nastkala barvu na temeno hlavy a zaala mas. "Kelly je moje kryc jmno. Otec je sentor. Nae skupina se jmenuje Weathermen Underground." Zasml jsem se. Vechno bylo jasn. Tak tedy Weathermeni m vysvobodili, ten len gang gerilovch hazardr, non mra FBI. Co jsem na to ml ci? Byl jsem jim prost vdn. Jet jsem sedl s hlavou v kbelku na podlaze karavanu, kdy jsme se rozjeli. Kelly nartla pln dalch akc. "Te jedeme na kiovatku s dlnic 101. Tam j pesednu do rdiovho vozu. Vy pojedete na sever do Oaklandu v karavanu a my za vmi. Kdybychom zachytili zprvu, e policie v oblasti rozmstila silnin ztarasy, zastavme vs a pojedeme do jednoho konspiranho bytu, kde to pekme. A a bude vzduch ist, jedeme do San Franciska a pak do Seattlu. Tam na tebe ekaj Bernardine Dohrnov, Jeff Jones a Bob Ayers. Dal postup spolen vymyslte." Karavan zastavil. Z oknka jsem uvidl Franka, jak za pomoci hasku kube tabulkou s SPZ. Kalifornie zmizela, na jejm mst se objevil Utah. Nlepka na nraznku hlsala. "AMERIKA: BU SI JI ZAMILUJ, NEBO JI OPUS." Noc jsme strvili v konspiranm byt v San Francisku. Druhho dne jsme s Frankem vyrazili na sever. Veer jsme se utboili v horch v severn Kalifornii a tam jsme se setkali s vdci Weathermen. Druh den jsme pokraovali na sever a dojeli a do dalho konspiranho bytu na pedmst Seattlu. Tam na m ekala Rosemary. "K domu to je jet asi dva kilometry. Kdy bude v okn oranov zclona, je to znamen, e je vzduch ist. J t pak vyhodm kousek dl za zatkou. Nechceme, aby si nkdo viml

zaparkovanho karavanu ped domem." Venkovsk dm stl asi ti sta metr od silnice a v okn byla oranov zclona. Kus za domem silnice zahbala smrem na vchod. Frank zastavil a pokynul mi ke dvem. Podali jsme si ruce. Pak jsem popadl svou cestovn branu a vyskoil. el jsem po liduprzdn poln cest. Stle jsem zrychloval. Chtlo se mi bet. Kdy jsem doel k odboce na farmu, vidl jsem, jak se dvee otevraj, z nich vychz Rosemary, schz po schodech a jde ke mn. Pak se rozbhla. Byla to jedna z nejkrsnjch chvilek mho ivota. Rosemary se smchem dobhla ke mn, vrhla se mi do nrue, j jsem ji zvedl a zatoil se s n dokola, stle ji dre v pevnm objet. Byl jsem zase doma. Veli jsme do domu, proli velkou kuchyn a vybhli nahoru do lonice. Konen spolu. pln jsme zili. Bylo toho tolik, co jsme si museli ci. Dole jsme slyeli hlasy a tak jsme vechny zavolali nahoru. Pili Pam a Kelly a Maru a Frank. Mstnost byla pln lid. Pinesli ampask, ovoce, domc chlb, jemn camembert. Rozsvtili jsme svky a zaplili kadidlo, jeho vn se nesla celm domem. Slyel jsem svitt auta po nedalek silnici, bylo to jako v t psnice "I gotta girl way town so good to me". Strop opadval a zpod spadl omtky na ns civly konce trmu, ale my jsme se ctili jako v palci. Celch sedm msc jsem se podn nevyspal. A te jet ti dny na tku, otekl kolena, svaly roztesen. Konen sladk ensk rty. Lska je pece jenom bjen vc. Druh den na svitu vtrhli do domu triumfln Bernardine, Robert a Jeff, ti gerilov hrdinov. Mvali novinami: Weathermeni pomohli Learymu utci z vzen. Manifesty Weathermen byly rozeslny potou fredaktorm a vydavatelm novin po cel zemi. J. Edgar Hoover sliboval, e do deseti dn bude uprchlk dopaden. Strvil jsem dv st noc lee na pryn ve vzen, vymleje dv st pln na tk ze zem. Odlett vrtulnkem do Mexika. Anebo najmout si lo a odjet na Kubu. Anebo po svch do Kanady. "Fakt to nen vbec sloit," ekla Bernardine. "My tady mme kupu padlanch prkaz, vechny s adresami mimo stt Washington. V ptek si pjde pro idik pro Washington. U nebude as nechat si udlat fotku, ale na doasn idik sta popis. V nedli let do Chicaga. V pondl d o pas. Ten me mt jet t den. A v pondl v noci let pry. Pistv v Alrsku a tam u je Eldridge Cleaver." pln jsem strnul. V ivot by mn nenapadlo ukzat se se svm obliejem na pasovm oddlen, vdy kad je urit neustle pln agent FBI. Tm mn bych se odvil postavit se do fronty na odbaven na nkterm mezinrodnm letiti. Ach, profesore Leary, vy lette do Alrska, ano, ano. Ale te se psalo z 1970. Nikdy v historii letectv nebyla na mezinrodnch linkch psnj kontrola ne nyn. A tam e bych se ml pihrnout s letenkou do njak arabsk zem? A pak jet proniknout, s pasem jeden den starm, vemi tmi detektory na kovov pedmty a obelstt vechny ty hldky, kter si kvli obavm z nosu letadla tak peliv prohlej kadou tv? Pesn jsem si dovedl pedstavit, jak se na jedn z tch tv objev

zblesk poznn - a pak u jenom zaklapnou pouta. "Odlome zatm rozhodnut a zkusme zapracovat na dokonalm pestrojen," ekl jsem. "Jestli se nm poda doshnout dokonal zmny oblieje, teba se mi vrt odvaha." Pestrojen ale tak nebylo tak jednoduchou zleitost. Ml bych mt vousy? Nebo knr? Njakou jizvu nebo jin znamen? "Urit budou oekvat, e se pokusm schovat se za vousy. Co tak propleatl byznysmen? Chce si nkdo zahrt na holie?" Svlkl jsem se do pasu a sedl si na kuchyskou idli. Pak mi Kelly zastihla vlasy v ztylku a na spncch na jeka (tak se to nosilo v Americk legii). Smutn se podvala na nky ve sv ruce. "Prost to nemm rda." Osthala mi pak vlasy na temeni co nejvc nakrtko. "Fajn," ekl jsem. "A te mi to temeno ohol." Kelly mi poloila na hlavu naht ubrousek a sprejem mi nastkala na temeno holic krm. "Jenom bu klidn," ekla Rosemary. "Sta sebemen krbanec a vechno je prozrazen." Ctil jsem na temeni jemn krbn a pak se Kelly dala do smchu. Podval jsem se do zrcadla v koupeln a uvidl v nm jakhosi cizho pleatho lovka. Kdy se vrtili Bernardine, Bob a Jeff, zstali nad tou promnou stt s sty otevenmi. A j jsem poprv ml aspo na okamik pocit, e by to mohlo klapnout. O ti dny pozdji jist korektn, dobromysln vyhlejc mu stednho vku jmnem William McNellis, se zbrusu novm pasem, proel detektorem na kovov pedmty a nastoupil do letadla TWA do Pae. Do tho letadla nastoupila i pjemn mlad ena s vyfoukanm esem a usedla pes uliku od pna. Kdy u letadlo svitlo po ranveji, podval se pan McNellis jakoby nhodou pes uliku na slenu Margaret Ann McCreedyovou a nenpadn na ni mrkl. - v roce 1745 vydal svou prvn knihu The Natural History of Soul, ve kter zpracoval sv zkuenosti ze sedmncti let studia a praxe medicny. Tato materialisticky zaloen vdeck studie o povaze lovka vzbudila v crkevnch kruzch takov odpor, e jej autor byl nucen uprchnout do Berlna, kde potom il pod ochranou Bedicha Velikho. Jeho dal kniha Man the Machine pedstavuje prvn pokus o dsledn vdeckou interpretaci lidskho chovn, v protikladu k dosavadnm koncepcm filozofickm. V dalch svch knihch Discourse on Happiness a The Art of Play nartv La Mettrie monosti humanistickho pstupu k filozofii mrav, piem ze svch vah vypout fenomny hchu a viny jako racionln uchopiteln kategorie. Jeho Systeme d'Epicure je o sto let starm pedchdcem evolunch teori Darwinovch a Walaceovch. Vzhledem k jejich radiklnm implikacm odmtla La Mettrieho stejn tak crkev jako tehdej filozofick establishment. Teprve na sklonku 20. stolet zanme chpat, jak vznamn byl jeho pspvek rozvoji humanistick vdy, psychologie a vvojov teorie. Je docela dobe mon, e dokonce ani my nejsme jet zcela prvi jeho osvobozujcch idej. 35. V exilu

23. z 1970, Pa Neoekvan jsme museli elit skuten neeitelnmu problmu. Pa byla pecpan japonskmi turisty a jakkoli pokoj v jakmkoli hotelu prost nebyl k mn. Take: jak se to vlastn jmenoval ten francouzsk psychiatr, kter mi kdysi napsal ten dlouh dopis, v nm mne zval k sob na nvtvu? Bylo to takov sefardsk jmno...Ben... Ben... Nalistoval jsem v telefonnm seznamu oddl Mdecine, Psychiatrique. Pierre Bensoussan. Jeli jsme taxkem do bistra za rohem domu, kde ml Bensoussan ordinaci. Nervzn jsem vytoil slo a doktorovi ekl, e jsem Ken Kesey, ptel Timothyho Learyho. A jestli bych se mohl zastavit na kus ei. Zdlo se, e ho to potilo. Dobr zatek. "Fajn," ekla Rosemary, "jdu ho provit. Kdy bude vypadat podezele, tak mu eknu, e Timothy Leary je v Londn a do Pae m dorazit a ztra. Pak se vrtm a prvnm letadlem letme do Alru." Za tvrt hodiny byla zptky a cel zila. "Je perfektn. Jeho ordinace, to je psychedelick svatyn. Na stn vis podobizna dalajlmy, on je jeho velkm obdivovatelem. Trv na tom, abychom bydleli u nho." Cel stalet byla Pa toitm politickch a literrnch uprchlk. Pierre Bensoussan tuto tradici ctil. Na oslavu naeho setkn ns vzal do jedn dobr restaurace, kde jsme se vichni trochu stkli a my jsme pak poslouchali jeho bjen vyprvn o dalm exulantovi, o Gurdjieffovi. Pierre si dlal nadje, e v Pai njakou dobu zstaneme a naveme spojen s intelektuln scnou ve Francii. Jeliko jsme ale byli v ilegalit a mli falen pasy, schoval by ns prozatm ve svm dom na venkov pobl vcarskch hranic. Pierre byl vysokm ednkem agentury pro drogy OSN a ml tud pstup k dvrnm informacm. Take kdyby se dozvdl, e to pro ns zan bt nebezpen, mohli bychom bhem pl hodiny pebhnout do vcarska. Nkolik msc pedtm tak pomohl jinmu uprchlkovi, bohatmu obchodnkovi se zbranmi jmnem Michel Hauchard. Tento francouzsk pln nevypadal patn, ale j jsem byl a pli zvdav na Eldridge Cleavera a exilovou kolonii v Alru. Doufal jsem, e se mi poda zstat v kontaktu s americkou politikou. Koneckonc jedin zpsob, jak se dostat zpt dom, bylo svrhnout Nixona. Pierre s opovrenm vrtl hlavou. "To je to klasick lenstv politickho exilu," ekl. "Nostalgie. Bl Rusov, kte kuj pikle proti Stalinovi. Hnut Svobodnho Polska konspirujc proti varavskmu komisaritu. panlt republikni, pipravujc po kavrnch plny na svren Franca. Zante radji nov ivot tady. A pak, a dostanete Nobelovu cenu a Nixon bude v dchodu, pak se vrtte do Ameriky v pln slv," poklepal mne po ruce. "Jenom nemarnte as emigrantskou politikou. To nem rd nikdo, ani vai hostitel, ani krajan." "Ale my jsme ten krtk vlet do Alru dluni Weathermenm a dalm ptelm v Americe," ekl jsem. Rno po pletu do Alru jsem se vydal ptrat po ernch panterech. Recepn v hotelu mi poradil, a to zkusm nejdv v novinch. Tam mi vydavatel ekl, a zkusm FLN, levicovou

frakci v alrsk vld. A na FLN m poslali do njak cestovn kancele. Na navazovn revolunch kontakt byl mj mcnellisovsk pevlek pece jen pli sluck. Nakonec jsem podmazal recepnho a od nho jsem dostal telefonn slo. V telefonu se ozval njak ernoch. "Prima, brcho, ekme t." Jel jsem taxkem nahoru do kopc elegantn rezidenn tvrti El Biar a skonil ped majesttn vilou, v n bylo vyslanectv Panter. Vedle zvonku byla mosazn destika, vztekle pokrban, patrn njakm rozzuenm panterem. Cleaver tam nebyl. Pozdji pr ns odvezou do jeho bytu. Odpoledne jsme strvili rozhovorem s jeho zstupcem Donaldem Coxem, kter sm sebe nazval polnm marlem. Byl to docela hezk a hlavn mazan poulin kriminlnk, kter ml za sebou tk z vzen a na nho byl v Americe - neboli v Babylnu, jak kali, - vydn zatyka pro podezen z vrady. S nm tam byli dal ti Pantei, vichni atletit odvazci. Mojo samojedin unesl letadlo do Havany. Mobuto unikl z policejn razie v New Yorku tak, e ve vce asi deseti metr vyskoil z okna a pak prchal po stechch. A Jamala hledala FBI ohledn ozbrojench loupe ve tech sttech USA, kter on ovem pchal pro dobro vci. Vpodveer ns poln marl zavezl do Cleaverovy vily. Eldridge ns srden pivtal ve dvech. Pochopil okamit, e nae ptomnost mu dv do rukou dal trumfy. Rosemary a j jsme se nectili moc ve sv ki, kdy jsme usedli v obvacm pokoji zazenm ve francouzskm stylu haute bourgeois. Cleaver mi nastnil svj pln. On pro ns zsk politick azyl od alrsk vldy, nae ustavme americkou vldu v exilu. Alrsk vlda ji uznala Pantery jakoto Americkou osvobozeneckou frontu a nakonec by se nm mohlo podait strhnout cel Tet svt k podpoe Na vci. J jsme navrhoval, e bychom se spe mohli stt reprezentanty nepolitickch sil a anti-establishmentov kultury Ameriky. Zvali bychom disidentsk skupiny, odprce vojensk sluby ve Vietnamu, protivlen aktivisty, hippies, Weathermeny, rzn rockov hvzdy, beatniky a dal bohmy, bsnky. Souhlasil jsem s mylenkou zformovat velice dobe viditelnou alternativn vldu k Nixonovu reimu. Kdyby se nm podailo vybudovat solidn operan bzi, pak by ns nepochybn jezdilo navtvovat mnoho lid z kontrakultury. "Nejefektivnj taktikou by bylo zdit mediln stedisko. Kdyby nm Alan povolili rozhlasovou stanici, mohli bychom spustit njak to Rdio svobodn Amerika, kter bychom smrovali do Evropy, na americk vojensk zkladny. Tak bychom mohli zskat podporu mladch a liberl a lid proti vlce po cel Evrop." "Podporu pro co?" ekla Rosemary. "Pro ozbrojenou revoluci," ekl Eldridge. "Pesn," ekl poln marl. "Pro lidovou frontu, je by zahrnovala velkou vtinu Amerian, kte chtj svt, ve kterm vldne mr, ptelstv a blahobyt," ekl jsem, a u v pt vtein jsem si pl, abych ta slova mohl vzt zpt. Vichni krom Eldridge se na m podvali s naprostm despektem. Eldridge sm u pedtm vyel na terasu a uel do dalekohledu zjevn namenho do lonice jednoho bytu v sousedstv. "Prima,"

ekl, ale j jsem si nebyl jist, zda mluv ke mn. V prbhu schzky zaznly i jin ruiv tny. Kathleen Cleaverov, krsn a bystr Eldridgeova ena, se pod jet nevrtila z tmsn mise do Severn Koreje, jej vldce, dikttor Kim Ir Sen, byl kmotrem jejich dtte. V neptomnosti Kathleen si Eldridge drel ve sv blzkosti svou milenku, jistou mrzutou, jet ani ne dvacetiletou Alanku jmnem Fatima, kter se k nm chovala s neskrvanm odporem. Kdy jsme se pak u chtli vrtit do naeho hotelu, zaal Eldridge vyzvdat, jak to vlastn mme s ubytovnm. Za zminku pro sv starosti si vzal rozdln pjmen v naich pasech. "O em je tady e?" protestoval jsem. "Pokud nm bude chtt alrsk vlda udlit politick azyl, tak se samozejm vyjasn, e jsme manel." "J jenom nechci bt tvm kurtorem," ekl Eldridge. "Jakm kurtorem? Pece nebudou problmy jenom proto, e spm se svou enou?" ekl jsem. "Koneckonc ty sm jsi odpovdn za vechny problmy, do nich se ppadn dostane," ekl Eldridge nevrle, pouvaje spontnn tu klasickou formuli vzeskch ednk. V taxku mi Rosemary svila, co j thlo hlavou. "Ten Eldridge je divn. Vdy je pmo posedl tm, mt vechno pod kontrolou." "Pevn doufm, e ne," ekl jsem. "Vechno mu hraje do ruky. Veejn mnn je na jeho stran. Charismatick ernoch vdcem irokho hnut ernch, liberl, lid z levice i bl mldee. Nechce se mi vit, e by to cel poslal k ertu." Druh den ns Eldridge pedstavil Esther Greenbaumov, pitaliv en kolem ptaticeti. Esther byla spojkou Panter na FLN, levicovou frakci v alrsk vld. Po svm setkn s vldnmi ednky ns informovala, e nm bude nabdnut politick azyl. Asi po dvou dnech otiskl vldn list El Moudjahid na prvn strnce lnek, kter oznamoval, e dr. Timothy Leary, prominentn afro-americk (!) psycholog, Nixonovou administrativou perzekvovan pro sv protivlen a proarabsk nzory, obdrel od alrsk vldy politick azyl. O drogch nebyla v lnku ani zmnka. Trochu poplaen jsem telefonoval Esther. "Co to m znamenat? Vdy ti Alan si snad mysl, e jsem njak ern komunista. Co pak, a zjist, jak to je doopravdy?" "Bez starost," na to Esther. "Eldridge se u o vs postar." Tato dvojsmysln poznmka m moc neuklidnila. Historie Eldridgeova sebeznien v Alrsku by si zasluhovala samostatnou knihu. Je to hororov story jako od Grahama Greena, skvle lokalizovan do exotick Severn Afriky, pln sexulnch intrik a rozpad osobnosti, zalidnn celou plejdou exulant zmtajcch se v stch kontrarozvdky, revolun konspirace, hrdinstv a zrady a - melodramatu. Pro ns to byl rychlokurs mezirasovch vztah a politiky teroru. Jakmile jsem se vrtil z dosti zmatenho a nebezpenho vletu do Jordnska, kde jsem se setkal s Jeanem Genetem1), nasthovali jsme se s Rosemary do vldnho hotelu v Damile, letovisku na pobe asi patnct kilometr od Alru. Tam jsem zaal pst knihu o svm tku - mla to bt m prvn spltka na dar, kter jsem slbil Cleaverovi. Velice ns vzruovala pleitost poznvat zemi tak odlinou:

byla to opravdov arabsk Afrika se vemi nleitostmi vetn Kasby (domorod tvrti Alru), pout, oz. ivot zde jsme ovem nepovaovali za zradu na Americe. Stejn jako tisce disident v ostatnch zemch ekali jsme i my, a represe skon a nai lid doma se dostanou opt k moci. Alr samotn byl vak velice smutn msto. Bhem koloniln ry povaovali Francouzi Alrsko za jakousi svou Kalifornii, za rj na zemi se spoustou pl a vinohrad na svazch hor, se ziv blm hlavnm mstem. Kdy pak Francouzi odeli, pohasla s jejich odchodem i jiskra ivota. Nyn byl Alr nepstupnou pevnost. Pochmurn arabsk socialismus se spojil s nboenskm fundamentalismem a spolen vytvoily jaksi mlem stedovk policejn stt. Turistika tam tm neexistovala, neexistovala ani literatura, kultura, non ivot, hudba, umn. asopisy jako Time, Newsweek, dokonce i pask Herald byly po vtinu asu zakzan. Atmosfra ve mst byla doslova prostoupena islmskm puritanismem s jakousi poutn zarputilost, pro kterou byla charakteristick podezravost k emukoli odlinmu. Alrsko bylo v t dob centrem mezinrodnho terorismu a revolun paranoie - tuto roli pozdji pevzala Libye. Zem se pmo hemila vldnmi agenty a leny nejrznjch konspirativnch organizac. A v tomto pochmurnm svt stn jsme se najednou objevili my: politicky naivn profesor zabvajc se drogami a jeho krsn ena. Do lokln nudy, v n a po ui vzela zdej mezinrodn komunita, to pineslo jaksi vzruch, mlem komick. Jakoto snad nejzajmavj kuriozita sezny jsme byli doslova zavaleni pozvnkami na rzn veee a verky, a k tomu se za nmi samozejm thli novini, co v Panterech vzbuzovalo znanou rlivost. V restauracch ve mst jsme potkvali spousty politickch emigrant, kte uprchli do Alrska, aby zde utvoili rzn nrodn-osvobozeneck vldy. Vtina tchto exulant byla orientovna siln antisovtsky a k nm Amerianm vzhleli s nejasnou nadj, e se jim od ns dostane njak smrnice pro jejich boj proti faismu i komunismu.2) Nanetst nebylo v silch Panter dostt nrokm politickho vdcovstv tohoto typu. Jejich parketou byl jaksi zbojnick heroismus, a oni o sob mohli vskutku plnm prvem tvrdit, e jsou tmi nejzlejmi a nejlenjmi ernochy na svt. To dlalo docela dojem. Ale jinak se Eldridge a jeho parta dokonale je popsal Tom Wolfe v knize Radical Chic - vzpt projevili jenom jako pt zmatench (by strach nahnjcch) mladch mu bez vzdln, kte valnou vtinu ivota strvili ve vzen nebo na cest do nj. Co mohli mt vlastn spolenho s ministry svrench brazilskch vld, s chilskmi profesory, s eckmi vydavateli novin a redaktory, se panlskmi politology? Jejich vztahy k nim byly pesn takov, jak kdysi mli k ostatnm gangm ve vznici San Quentin, a chovali se k nim stejn jako k potrhlm liberlm na dobroinnch vercch se ampaskm, kter tak rd organizoval Leonard Bernstein. Tam stli vdycky nkde v kout, cel v ern ki, pae zken na prsou, dokonal ztlesnn jaksi neurit hrozby. A v tomto hlavnm mst psobili jako nejapn a smutn ert, kdy se tili ulicemi na pln plyn a pokoueli se sbalit nkde njak ensk nemon pedstava v tto puritnsk arabsk zemi.

Jeliko vak byli oficiln uznanou americkou exilovou vldou, chovali se pesn tak, jak se junty v podobnch situacch chovaj. Najmenovali se do rznch vojenskch funkc a jali se soustavn otravovat civiln obyvatelstvo svho novho sttu, toti Rosemary a m, kte jsme navc tvoili opovrhovanou rasovou meninu. Stejn jako Nixon a stejn jako Brenv, vymyslel si i Eldridge svj bezpenostn problm. Vechno, co Pantei dlali, se dlo ve jmnu bezpenosti. Neustle jsme byli koleni ohledn na prekrn situace. Jde po ns americk policie. Vichni Alani jsou rasisti. Ve mst se to pmo hem nepteli. Jejich poet vzrst geometrickou adou. Ukazuje se, e ostatn nrodn osvobozeneck fronty jsou taky rasistick a navc jsou pln dvojitch agent. Dokonce i nai spojenci v Americe se jeden po druhm mn v neptele na ivot a na smrt: Angela Davisov, Huey Newton, Stokeley Carmichael - vichni to nakonec jsou lokajov a nohsledi imperialismu. Eldridge dokonce rozestavil na letiti hldky Panter, kter mly za kol sledovat vechna pistvajc letadla. Ale brzy se ukzalo, e pro jeho armdu v potu ty lid vetn polnho marla je tento zmr neuskuteniteln. O to vt energii tedy Pantei vnovali obtovn ns dvou. Zastraovnm se z ns pokoueli vymknout penze, piclovali ns, zadrovali nm potu, ptele a novine, kte se s nmi chtli setkat, poslali pod rznmi zminkami pry, a nakonec do naeho bytu nakvartrovali Eldridgovu vn natvanou konkubnu, kter zde mla plnit funkci vnitnho informtora. Kdy jsem proti tomu protestoval, eskortovali ns pod namenm revolverem do "vzen", co byly rzn konspiran byty ve mst, nae v tisku uveejnili prohlen, kde jako dvod naeho "uvznn" uvedli nedostatek disciplny. Nakonec prohledali n byt a pokoueli se tam, samozejm marn, najt dokumenty usvdujc ns ze spoluprce se CIA, jejmi agenty jsme mli bt. A tak aspo zadreli nae pasy a zabavili nm nepatrn mnostv haie a LSD; hrozili, e vechno pedaj alrsk policii. Situace to byla dsn. Pantei se asto chlubili, jak "oddlali" nkolik svch len, kte se ukzali bt zrdci, a vyhroovali nm, e ns vydaj alrsk vld jakoto pekupnky drog. Co si o cel vci mysl Alan, o tom jsme nemli tuen. Nakonec nm bylo pikzno, abychom se hlsili kad den na ambasd Panter, kde nm byly ukldny rzn poniujc koly. Rosemary tam nela ani jednou a vymluvila se na nemoc, vyuvajc toho prastarho triku otrok. J jsem se tam obas objevil, nicmn jsem zaujal postoj pasivn rezistence, hluboce se tt svch arogantnch zotroitel. Jednodue nm byla vnucena role bezmocnch negr. Pokud bylo Eldridgeovm zmrem ukzat nm, jak chutn tato situace, povedlo se mu to dokonale. Ale nemyslm, e by celou tou kampan poniovn doshl o mnoho vc ne prv jen tohoto. Eldridge zael dokonce tak daleko. e o mn zaal rozhlaovat, e mm mozek znien drogami. "Chudk Timothy," vytruboval do svta. "Ty spousty kyseliny tomu frajerovi doista vyplily mozek." Toto obvinn v sob ovem mlo uritou logiku. J sm bych prvn musel uznat, e nechat se vmanvrovat do situace, kdy totln kontrolu nad vam ivotem zsk lovk jako Eldridge, doke

skuten jenom naprost cvok.3) Ale pro jsem vlastn trpl toto terorizovn? Mohli jsme se pece kdykoli pesthovat do luxusnho apartm v hotelu Aleti a jedinm telefontem do Ameriky zvednout vlnu protest proti tto situaci. Nm se vak zdlo nefr eit nae rasov problmy tm, e pivolme na pomoc nae bl zdroje a konexe, bl ptele, bl penze. Jako bychom tm jen opakovali ten vzorec star 300 let. V onch dnech prvopoten nevinnosti a nevdomosti opakovali ern vdcov neustle jeden jedin slogan: "Za vechno zaplat, blej." Eldridge zase nael zalben v tomto totalitrnm hesle: "Bu jsi soust een, anebo soust problmu." A j jsem byl do t mry zbrkl a nerozvn, e jsem mu odsekl: "Cel ten problm zpsobuj prv lidi s dogmatickm mylenm, kte donekonena opakuj: Bu jsi soust een, nebo soust problmu." S Rosemary jsme vedli dlouh diskuse o konfliktu ernch a blch. Vude na svt byli ern tmi, kdo zstvali chud a kdo stle vc propadali zoufalstv a hnvu. A bl jejich utrpen ignorovali. Vil jsem vdycky a vm stle, e dokud nebude tato hrozn nespravedlnost napravena, neme se lidstvo povznst nad rove divostv. Byli jsme prvn bl Amerian, kterm bylo souzeno t pod politickou nadvldou Amerian ernch, a jako takov jsme ctili uritou zodpovdnost. Rozhodli jsme se tedy, e se pokusme ustavit jin druh precedentu: chtli jsme demonstrovat, jak uniknout otroctv dve ne za tista let. Zaali jsme uskuteovat n pln prv toho dne, kdy jedna rozhlasov stanice iv penela telefonn debatu Eldridge s Hueym Newtonem v Oaklandu. V n si dva ernoi ve vlivnch politickch pozicch, vyhecovan provokac FBI, vyhroovali zamordovnm sebe navzjem i svch stoupenc, a to vechno kvli nesmysln uraen pe. ekl jsem polnmu marlovi, e mi m banka avizovala pevod pomrn znan sumy penz. "Prima," ekl poln marl. "Ty prachy se nm urit budou hodit." "Ale j te potebuji svj pas, abych si je mohl vyzvednout. Radi mi dej i Rosemaryin. Ty penze by mohly bt i na jej jmno." "Prima," ekl poln marl. Skuten si mysleli, e ns u zastraili natolik, e si netroufneme udlat vbec nic. Klasick omyl otrok. K naemu bytu pijelo taxi. Mli jsme u sbaleno a zavazadla jsme schovali tak, aby je Fatima nevidla. Ostatn jsme si s sebou brali jen aty, knihy a njak desky. Srdce mi divoce builo a aludek jsem ml staen, kdy ns taxk vezl k hotelu na pobe. Zdlo se, e provozn editel tu, kolik uhodilo. "Tak jste tm Panterm utekli?" ptal se ns s smvem. "Bute bez obav. Tady vm daj pokoj." V Alru se nic neutajilo. Telefonoval jsem na vyslanectv Panter. Sluchtko zvedl Eldridge. "Co se dje, love? M ty prachy?" "Pesthovali jsme se, Eldridgi. Je konec." "Co to kec, vole? Okamit se bude hlsit na vyslanectv. Sly m? A pasy s sebou."

"S radost t nkdy navtvm, Eldridgi. Ale na ty pasy zapome. U je to tak, jsme voln." Se zaklenm zavsil. Otroci se sebrali a byli pry. T noci halo ped hotelem auto se dvma Pantery. Okounli tam tak dlouho, a je mstn policie vythla z auta ven. Ruce vzhru. Prohldka auta a kontrola doklad. To bylo vn varovn, aby se nepokoueli otravovat v arelu letoviska. Nyn jsme se museli zbavit i dalch naich hlda a opatrovnk. Zdlo se bt vc ne pravdpodobn, e i oni se budou snait zabodovat na n et. Mli jsme vechny vlastnosti idelnch ter: byli jsme znm, veejn znm, bez penz a bezmocn. Sedli jsme s Rosemary v hotelov restauraci u stolu, od kterho byl vhled na Stedozemn moe pokryt stbrnou pnou a lesklmi ernmi koleky ropy, kter unikla z nkterho z tanker. nk, naloutl Kabyl z Rifskch hor, kter si neustle nakrucoval dk knry a potahoval umatnou zstru, nm pinesl dva lky siln ern kvy se zpnnm horkm mlkem. Tu pijelo na parkovit ern auto a z nho vyskoili dva tajn policist. V hlavnm stanu FLN si ns pli vidt. Pijal ns ministr vnitra uprosted osmi vldnch ednk s ernmi knry. Ministr se nm omlouval za pote s Pantery. "Nae vlda byla znepokojena tmi novinovmi historkami lcmi vae ,zaten' tmi Ameriany. Tady jste pod ochranou alrskch zkon. Tady nen dn Texas." Vichni se zasmli. Co se mne tkalo, byl bych docela uvtal, kdyby to tady Texas byl. Dokonce i Laredo vypadalo odsud docela pijateln. Spolenost v ele s ministrem si se mnou chtla pohovoit o mm ppadnm psoben na zdej univerzit. Nikdo se ani slvkem nezmnil, e prv v t dob byl arel univerzity obsazen federlnmi jednotkami, kter se snaily potlait protesty student. Nejednalo se o dn povstn za Svobodu Slova. Studenti prost jenom dali lep ivotn a pracovn podmnky a kvalitnj uitelsk sbor. Jeliko ale gigantick policejn apart neml k dispozici dn dal zdroje, nezbylo mu ne rozmstit po celm univerzitnm arelu ern kryt nklaky pln znudnch vojk. "Budou vs kontaktovat lid z ministerstva kolstv. Jak jist vte, nachz se Alrsko v procesu pechodu od francouzskho zpsobu vuky na americk, a lovk s vaimi zkuenostmi a vzdlnm by nm v tom mohl velmi pomoci. Mimochodem, pokud proti tomu nic nemte, bylo by podle naeho nzoru lep pro vs i pro Pantery, abyste si dali navzjem pokoj." S tm jsem z celho srdce souhlasil. Ministr nadil svmu tajemnkovi, aby zavolal Eldridge, ktermu pak do telefonu ekl, e naprosto nen douc, aby s nmi nadle udroval jakkoli kontakty. Od nynjka jsme byli zeni Alany. ern limuzna s jec sirnou se s nmi tila zpt do hotelu na pobe. Alrt pedstavitel s oblibou stavli na odiv svou moc prv tmto zpsobem. V nsledujcch tdnech jsme mli adu nvtv agent rznch

nejmenovanch tajnch slueb, kte se ns vyptvali na peripetie americk politiky. Co si pkladn myslm o Kissingerovi, o Teddym Kennedym, o Muhammadu Alim? A jak to vlastn dlal ten Charles Manson, e svm lidem tak dokonale vymyl mozek? Zvlt se vichni zajmali o to, jak vnou hrozbu alrsk bezpenosti pedstavuj Pantei. Dlali jsme, co jsme mohli, abychom je ujistili, e Eldridgeovy armdy tajc tyi mue rozhodn nen teba se obvat. Jeden velmi pozoruhodn politik z armdnch kruh ns pozval do svho oblbenho luxusnho restaurantu. Nabzel mi, e m vezme na vyjku do sv ozy, piem m dloubal do eber a polohlasem vykldal cosi o prima slench a bjench vercch. Chtl vzt LSD a to m dost postrailo. Jindy se zase objevil podivn typ, ji na prvn pohled nepli dvryhodn, vyvezl ns z msta nkam na venkov, a tam, v njak kavrnice pln Arab v hbitech, oste ns sledujcch, se ns ten agent snail naverbovat ke spoluprci s jistmi nejmenovanmi vzvdnmi slubami. Jaksi psychiatr m vzal na obd a snail se ode m vyzvdt, co e vm o kontrole mysli a o brainwashingu, naznauje dokonce, e by mi mohl pomoci zskat dobr post nkde za eleznou oponou, eknme na nkter esk nebo maarsk klinice. Kdy se pak dozvdl, e Rosemary m jt na operaci ohledn poruchy plodnosti, nabdl se, e by mohl prozkoumat situaci v tomto smru na gynekologickch klinikch v Rumunsku. Take jsem mu ekl, e o brainwashingu nevm nic a o vdeckou kariru v njak komunistick zemi nemm zjem. Vechny tyto pikle mly jedin vsledek, a to ten, e se ukazatele m paranoie zvily. Jedna roztomil anglick dma, extern dopisovatelka Newsweeku, ns pedstavila jistmu vzdlanmu alrskmu byrokratovi jmnem Ali a jeho francouzsk en Michelle, kte ns pak nkolikrt pozvali na veei. Ali nedlal dn tajnosti ohledn svch kontakt s CIA. Se enou plnovali, e se pesunou do Kanady. Ml jsem pocit, e nastal okamik, abych se nkomu svil ohledn svch zmr do budoucnosti. Prost chceme pry z Alrska. Jakm zpsobem je mon dostat se odsud? "Muste vyeit dva problmy. Pedn sehnat njakou zemi, kter by byla ochotna vs pijmout. Vy prost nemete pijet jenom tak na letit a skoit do prvnho letadla. A za druh, muste Alany pesvdit, aby vm dovolili odejt. Jakmile jste jednou pijal tu zelenou kartu znamenajc azyl, dal jste tm alrsk vld prvo rozhodovat o tom, kde pro ni budete nejuitenj." "Mm pozvn k asti na jedn psychologick konferenci v Addis Abeb. Etiopsk vlda se zaruila, e nebudu zaten." Zem, o kterou lo, bylo ve skutenosti Dnsko, ale j jsem chtl, aby to zstalo utajeno a do posledn minuty. "To je vynikajc," rozzil se Ali. "Vae vjezdn vza na vs budou ekat na letiti. J sm to zadm." V naem hotelovm apartm jsem popadl Rosemary, zvedl ji do vzduchu a triumfln se s n zatoil po mstnosti. "Jedeme do Dnska." "Jsi si jist, e mu meme dvovat?" ptala se ona. "Koneckonc m styky s CIA." "Ale v CIA pat k liberlm," ekl jsem, "a to je ta nejlep mafie, se kterou se me ve 20. stolet setkat."

Taxk se blil k letiti a nae nervozita vzrstala. U vchodu k celnmu odbaven stli poln marl a Mobuto. Pokynul jsem jim, a oni se zamraili a zkili ruce na prsou jako dozorci ve vzen. Koupili jsme si letenky a dali nae zavazadla ke kontrole pro let do Kodan. Na lince byl pestup v enev. Ta hodinov pestvka mohla bt docela napnav, protoe vcarsko bylo lenskou zem Interpolu. Pl hodiny ped odletem jsme peli k odbavovacmu stanoviti. Pantei u tam nebyli. ednk zkontroloval nae pasy a ptal se na vza. Vysvtloval jsem, e by je ml mt velitel letit. Zstali jsme sedt venku, zatmco uvnit v kanceli dali ednci nad stolem hlavy dohromady a vzruen se o emsi radili v arabtin. Pak nkam nkolikrt telefonovali. Deset minut ped startem letadla chtl vdt velitel letit, kdoe nm dal povolen k odletu. ekl jsem, e Ali. Velitel vypadal zmaten. Pozorovali jsme hodinovou ruiku odmujc as zbvajc do odletu. Posledn dv minuty. Velitel dal rozkaz svmu zstupci, aby se odlet odloil. Po deseti minutch se objevil s nepjemnou zprvou: povolen k odletu nemme. Omlouv se, ale nedorozumn se urit vysvtl a my chytme dal letadlo za dv hodiny do Pae. "Do Pae?" vykikl jsem zden. Ji ped asem jsme dostali dopis od Pierra Bensoussana, v nm ns varoval, abychom rozhodn nejezdili do Francie. Pa se stala hlavnm stediskem americkch protidrogovch aktivit. "Je to past," ekla Rosemary. Podn vztekl jsem telefonoval z letit Alimu. Ten se m snail uklidnit a vysvtloval, e to byl on sm, kdo zruil nae vza. Bylo to pli nebezpen. Na scn se objevila CIA. A letit sledovali Pantei. Bylo ode m velice moudr, e jsem odmtl lett do Pae. Byl jsem pesvden, e le. Jenom jsem nevdl pro, co v tom vz. V tom okamiku jsem byl vyzen ppad. Krysa v bluditi. Poslednch estnct msc jsem strvil buto ve vzen, kde jsem se pipravoval na tk, anebo u na tku, a v obou ppadech jsem byl bezmocn ter pro mue s revolvery a pukami. Pouh pk ve he tch, kdo tahaj za nitky. U jsem nedvoval ani vlastnmu sudku v tomhle z kloub vymknutm svt kontroly a intrik. Co dl, komu lze dvovat? Blil se soumrak a j jsem se el projt po hlavn td, a nakonec jsem si sedl ke stolku na chodnku v Caf de la Faculte, co byl zapadk, kam chodili po slub mlad vldn ednci. Po njak chvli se objevil mu, na nho jsem ekal: byl to jeden z tch mladch agent, kte ns ped asem vezli do hlavnho stanu FLN. Kvl jsem na nho od svho stolku. Dali jsme si pivo, zapalovali si jednu od druh, bavili se o vem monm. Nakonec jsem se ho zeptal pmo: "eknte mi, Mohammede, pro nm dnes nedali povolen k odletu ze zem?" Mohammed vypadal pekvapen. "O tom nic nevm. Pro jste se neobrtil na n ad? Jedin my jsme za vs odpovdn. Bez naeho povolen nesmte opustit zemi. Pijte ke mn ztra v devt. Uvidme, co se d dlat." Podval jsem se mu do o. Lhal mi snad tak? Zdlo se, e se

docela bav. Nazt dopoledne jsme se znovu odhlsili v hotelu, znovu jsme se se vemi rozlouili. Mohammed byl ve sv kanceli a tvil se velice vcn a rozhodn. Nejvc ho zajmal Ali a ppadn dal lid, se ktermi jsme byli v kontaktu ohledn naich vjezdnch vz. Okamit jsem tuto konverzan linii utnul. "Na dneek mme zamluven dal rezervace," ekl jsem. "Pokud nevydte formality pro dnen let, nebudu se moci zastnit t konference v Dnsku." "A pro jste nepiel pln nejdv do m kancele?" "Do va kancele!" vybuchl jsem. "Podvejte se, Mohammede, jsme v Alrsku u sedm msc a po celou tu dobu jsme ekali, e nm FLN pome. Te ns u pece muste dobe znt. Jsme normln lid a vy to vte. ili jsme tady klidn, nikdy jsme se nepokoueli navazovat kontakty s Alany. J t va politice tady nerozumm. Kad je pinejmenm dvojit agent. Nikdo vm nic neekne na rovinu. Vichni hraj njak hry. Nic nen takov, jak to vypad. Moje nejvt blbost byla, e jsem byl tak naivn." Te u se Mohammed nemohl ubrnit smchu. "To je ono, profesore. Naivn, to je pesn to slovo, kter uvm, kdy o vs mluvm se svmi nadzenmi. No, ale pokud skuten nemte co skrvat, me bt naivita tou nejlep taktikou." Obeel stl a podal mi ruku, poplcvaje m pi tom levikou po zdech. Asi jsem se mu lbil. "Jete klidn na letit," ekl. "Povolen k odletu dostanete. Bude se nm tady po vs stskat. Vy jste takov ten Gary Cooper, Amerian, e?" "A co ta pkn edn raztka s vjezdnm vzem do mho pasu?" ekl jsem. "Na to nen as. Ale nebojte se. Nechaj vs lett. Mnoho ednk bude rdo, a vs uvid odjdt. A nkte z ns naopak doufaj, e se teba nkdy vrtte. Ale bute velice opatrn, profesore. Vude je plno neptel." Scna na letiti zaala jako pesn reprza naeho prvnho pokusu. Znovu ptrn po chybjcch vzech. Do odletu zbv patnct minut. Pak deset minut. A zase hlavy pohromad v kanceli velitele. Zase vzruen debata v arabtin. Do odletu zbv minuta a velitel dv pokyn, abychom proli odbavovacm prostorem. J! Letadlo se zvedalo z ranveje a my s Rosemary jsme se na sebe s ulehenm usmli. Objednali jsme ampask a pipili si na n nejnovj tk.4)

- nyn na odpoinku, bval editelem vzkumnho programu ve firm Sandoz, Ltd. Do povdom ir veejnosti se dostal dky svmu studiu ergotaminu, alkaloidu derivovanho z nmele. Z nho se mu podailo vyrobit ptadvact derivt kyseliny lysergov, s pracovnm oznaenm LSD-25; je to diethylamid kyseliny lysergov. Nov droga byla zkouena na mych v roce 1938, avak nevzbudila v t dob zjem farmakolog a lka a dal vzkum byl proto zastaven. 16. dubna 1943 provdl Hofmann znovu syntzu LSD-25, byl vak nucen prci peruit a odebrat se dom, a to proto, e u

nho dolo k "jistmu nikoli nepjemnmu stavu intoxikace, pro kter byla charakteristick extrmn stimulovan imaginace". O ti dny pozdji se Hofmann rozhodl, e poije jistou nevelkou dvku drogy a znovu na sob vyzkou jej inky. Vzal 0,25 mg LSD, co se pozdji ukzalo bt dvkou extrmn vysokou. Jeliko zaal pociovat jistou dezorientaci, vydal se na cestu dom na kole, m nepochybn podal jeden z nejpamtihodnjch cyklistickch vkon v historii. Pozdji Hofmann uspodal nkolik sezen s LSD pro nkter z nejvznanjch evropskch litert a filozof. Hofmannv gnius v oboru organick chemie byl potvrzen v roce 1958, kdy se mu podailo syntetizovat psilobycin, aktivn sloku kouzelnch hub mexickch. Tuto drogu jsme pouvali v prvnch dvou letech naeho harvardskho projektu. 36. Uvznni v Alpch Kvten 1971, eneva Vyel jsem z telefonn budky na letiti v enev a srazil jsem se s edovlasm muem v elegantnm obleku, zjevn zazobanm. "Pardon," pravil mu s paskm pzvukem, a uchopil mne jemn, ale pevn za pai. Zdlo se, e v, kdo jsem. "Fickt nicht mit der Raketmensch," ekl jsem, snae se bleskov vyhodnotit situaci. "Vorein fr Raumschiffahrt." "Tak? Vy tedy nejste Amerian," ekl mu, kter mne stle drel za pai, francouzsky. Nae dal svou ruku pry. "S nkm jsem si vs spletl." Odeel s vrazem mrn zmatenm. Z davu lid ekajcch na svj let se vynoila Rosemary. "Co to chtl ten Bensoussan tak dleitho?" "Nedoporuuje jezdit do Dnska. k, e je to tam nebezpen a tak pli drah. Mdia a ednci na ns ekali u toho letadla, kterm jsme nakonec neletli. Na letiti byla i americk policie, mon i CIA. Urit by ns zatkli. Dokonce se objevily povsti, e jsme byli uneseni." "Ach jo, jak je ta CIA nevdn," posteskla si ironicky Rosemary. "Po vech tch radch do manelstv, kter jsem dala Aliho en. O stbe, kter jsme nechali t bab z Newsweeku, ani nemluv. A o tch koeinch jakbysmet." S tmi koeinami to bylo pesn tak, to se nedalo popt, stejn jako skutenost, e vzhledem ke sv jemn a choulostiv pleti me Rosemary nosit boty jenom z t nejjemnj ke a aty pouze z hedvb. "Nepozve m na drink, a to vechno promyslme?" Nachzeli jsme se v tranzitnm prostoru letit, a tak jsme nebyli chrnni ped nikm. Interpol na ns vydal zatyka a my jsme cestovali pln nekryti, na sv prav pasy. Ukryli jsme se v jednom baru. Rosemary usrkvala dubonnet a mluvila polohlasem. "Hned jsem vdla, e tam nemme nechvat ty koeiny. Co te?" "Tady v enev nasedneme na lo. Pierre mi dal adresu na toho paerka zbran, jmenuje se Michel Hauchard. On ns zatm schov nkde v Lausanne a Pierre ns pak pijede zachrnit." "Kdo to byl, ten chlap s edmi vlasy? Prohlel si t jaksi a moc peliv." "Na poldu byl pli elegantn," ekl jsem. J jsem ml na sob hnd vychzkov oblek jet z dob

McNellisovch, kter mi v Seattlu koupila Bernardine Dohrnov. Lid na letiti si mne zvdav prohleli, jako by si na mou tv odnkud vzpomnali. Kdy se m nkdo zeptal, kal jsem, e jsem hrl v jednom serilu z prosted FBI.1) V Lausanne jsme si vzali taxk a jeli jsme po silnici podl jezera. Pak idi zaparkoval ped luxusnm vkem. Vtahem jsme vyjeli do podkrov, dvee se otevely do privtnho foyeru, v tme okamiku se otevely i dvee z apartm a v nich stl vzpmen, na tvi chladn zkoumav vraz, onen edovlas mu z letit. Obadn se uklonil a pokynul nm, abychom veli. Velk nmeck policejn ovk spustil zuiv povyk, cel se tesa vztekem. "Quebec, va t'en!" kzal Monsieur Hauchard a pes zalezl do kouta. Monsieur Hauchard ns pak vedl pes cel asi ticet metr dlouh obvac pokoj, otevrajc se sklennou stnou na terasu s vhledem na Lac Lman. Na konci pokoje sedly dv velice hezk eny, kter se na ns dvaly s jakmsi zasnnm vrazem ve tvi. Hauchard, zdy k oknu, na m zaduman pohldl. "Zvltn. Na letiti jsem vs povaoval za Nmce. Choval jste se tak proto, abyste se m zbavil?" Pokril jsem rameny. "lovk neme bt nikdy dost opatrn." Hauchard ukzal zuby v smvu. "Rd bych vm pedstavil Gabrielle i nai roztomilou nvtvnici z ma, Antonii. Profesor Leary, jeho ena." Gabrielle, s tlem pekypujcm lkavmi zaobleninami a vzruujcmi vnlky, se nenucen rozkldala na sofa a prohlela si ns s aristokratickm pobavenm. Zato italsk hvzdika Antonia nm jenom pokynula a okamit odvrtila svou znudnou tv k oknu s vhledem na jezero. Ob jsou pod drogami, pomyslel jsem si. Monsieur Hauchard, usazen za stolem, se znovu krtce usml. "Pierre mi kal, e jste dost bohat a e prv pete knihu, kterou by snad bylo mon prodat filmam." "Obvm se, e momentln jsme spe chud, a rozhodn po ns jde spousta lid." "Pouf, ale to nic nen," ekl Hauchard velkopansky. "Pro mne je ct, e mm monost se s vmi setkat. Chpu vai situaci a chovm k vm naprost sympatie. Jakoto gentleman povauji za svou povinnost ochraovat filozofy. Chtl bych podat vs i vai krsnou enu, abyste byli mmi hosty tak dlouho, jak to jen bude nutn. A velice rd vm poskytnu svou pomoc pi vyizovn tch trivialit s polici. Pouf! Pro mne nepedstavuje zdej policie problm. Na m vplatn listin jsou destky policist." Podali jsme si ruce a j jsem se s ulehenm usml. Poprv po sedmi mscch jsem se ctil dobe, tak trochu jako nov lovk. V pokoji pro hosty jsme s Rosemary vybalili nae atstvo a zaali se oblkat na veei. "Na co mysl?" zeptal jsem se j. "Ale on je pece profesionln zloinec," ekla Rosemary. "Jo, myslm, e m pravdu. Ale nemme na vybranou. Je to aspo n gauner." "Take nezbv ne doufat, e je to gauner dostaten velkho

formtu," uzavela Rosemary. Nazt odpoledne pepychov Rolls Royce pijdl po silnici podl jezera k hotelu Richmont. Vrchn byl sam klona a beze slova ns vedl ke stolu v zadn sti restaurantu, kde ns u stolku oekval jist mu. "Monsieur Duvale, dovolte mi, abych vm pedstavil naeho profesora na tku." Duval ke mn nathl ruku. Mohlo mu bt nco pes padest, byl men zavalit postavy, s holou lebkou a proedivlmi zbytky vlas na spncch, obleen s konzervativn eleganc. Jasn teplou. V klop ml vetknutou rudou jehlici se znakem Legion d'Honneur. "Od jist doby mm zjem o setkn s vmi, profesore. Sleduji pozorn vai prci. Pokud byste proti tomu nic nenamtal, rd bych vm poloil nkolik otzek." "Ale mj mil Duvale, ti, kdo budou klst otzky, jsme pece my. Podailo se vm zskat njak informace o profesorov situaci?" Duval si vloil do st dmku, krtl zpalkou, pes hust kou na m vrhl ostr pohled a odhodil krabiku zpalek na bl ubrus. "V podku, a tedy mme ty nalhav detaily z krku. Profesore, vy jste jako svho prvnho zstupce angaoval Horace Mastronardiho z Bernu. To je vynikajc. Je to nejlep obhjce ve vcech trestnch ve vcarsku. Interpol u na vs vydal zatyka, ale ten jet nenabyl prvn moci. To tedy znamen, e by pro vs mohlo bt mrn nebezpen chodit na prochzky napklad do blzkosti leti. Tak bych se, bt vmi, zdroval pokud mono mimo Britnii, panlsko i Itlii. Ostatn evropsk zem nemaj zjem na jakmkoli skandlu v souvislosti s vmi. Nicmn vdycky existuje jist nebezpe, e se vs nkde pokus zatknout njak pli horliv subaltern policista, by by jeho nadzen dali pednost tomu, nechat vs na pokoji. Vam problmem slo jedna tedy jsou, a to dobe vte, ady Spojench stt. Podle mch informac by CIA dala pednost tomu, abyste zstal uprchlkem bloudcm Evropou a Stednm Vchodem. Ale lid z protidrogov brane vs chtj dostat zptky do vzen jakoto symbol svch spch v kampani proti drogm. A FBI po vs jde skuten tvrd. Zd se, e mte njak informace, o kter se oni velice zajmaj. vcai se dozvdli teprve vera veer, e jste tady. Samozejm se vs budou snait lokalizovat, prost u z toho dvodu, e pro kadou zemi je nepjemn, kdy se po jejm teritoriu potloukaj uprchlci inkognito. Ale jinak vs vcai otravovat nebudou, pokud kolem vs nevznikne rozruch. J bych se ale vsadil, e Amerian budou dat o vae vydn. Asi msc jim bude trvat, ne podaj oficiln dost. Pokud by se vm podailo rychle se se vcary dohodnout, mohl byste ten americk zatyka pedbhnout. Pokud ale nebude v azyl ve vcarsku pipraven do t tdn, ml byste uvaovat o pesunu do jin zem." Duvalova dmka pohasla, a on vzal znovu do ruky krabiku zpalek, krtl, piklopil dmku dlan a vyfoukl kou do vzduchu. Jeho vyslac frekvence byla u konce. "Kterou jinou zemi mte na mysli?" ptal jsem se. Duval pomalu zavrtl hlavou, jeho tv byla bez vrazu. "Odpov na tuto otzku je ji mimo rmec dohody, kterou se mnou pro dnen den uzavel Monsieur Hauchard. Ne vm tedy eknu vce,

budete mi muset bona fide odpovdt na nkolik mch otzek." "V tto zleitosti povauji Michela za svho poradce," ekl jsem, obraceje se k Hauchardovi. "Co byste mi radil?" Michel Hauchard pokril rameny. "Doporuuji vm, abyste spolupracoval s Monsieurem Duvalem." "Vborn. Co byste tedy chtl vdt? Pevn vm, e mi nehodlte klst nejapn otzky jako teba kolik ernch panter je v Alrsku." "Nikoli," odpovdl Duval bez sebemenho nznaku smvu. "Zajm m, co mi mete ci o brainwashingu za pomoci drog." "Vida, drogy," ekl Hauchard pekvapen. "To je ta zleitost, o kterou se zajm FBI?" "Ne, o toto se zajmm j," ekl Duval. "Informace, po kterch ptr FBI, to je problm profesorv, nikoli mj." Vmiku jsem se rozhodl ci Duvalovi nkolik faktickch informac a dt mu spoustu slib; take jsem pednesl ve zkratce vodn pednku o imprintingu, nae jsem ho odkzal na sv ji publikovan prce. Po nkolika dnech telefonoval mj vcarsk prvn zstupce Mastronardi. Toho kontaktoval Albert Hofmann, chemik od firmy Sandoz, objevitel LSD. Naplnilo m to nadenm, a okamit jsme se dohodli, e uspodme slavnostn obd v nkter pjemn zahradn restauraci u jezera. Hofmann nm vyprvl o sezench s LSD, je uspodal pro pedn evropsk intelektuly, mezi nimi byli nap. Rudolph Gelpke, vcarsk uenec, pekladatel persk sfick poezie, anebo romanopisec Ernst Jnger, mysticky zamen nmeck spisovatel. Tito evropt vzdlanci utvoili jakousi neformln "kolu moudrosti", k jejm kolm patilo i experimentovn s psychedelickmi drogami. Pozdji, to jsme se ji prochzeli po nbe v Port d'Ouchy, jsem se dr. Hofmanna tzal na rizika spojen s uvnm LSD. Hofmann odpovdl bez zavhn, e pokud je mu znmo, neexistuje sebemen dkaz, e by uvn LSD vedlo k pokozen mozku. "Take pokud by zde bylo njak nebezpe, jednalo by se o zleitost rzu psychologickho," ekl jsem. Hofmann pikvl. "Pak tedy, pokud podmnky experimentu sktaj pokusn osob podporu, lze tato nebezpe eliminovat." "Zd se, e veker poznatky, kter mm a dosud k dispozici, vedou prv k tomuto zvru," odpovdl.2) t jako host v Michelov luxusnm podkrovnm apartm bylo zajist nm naprosto odlinm od ivota v socialistickm Alrsku: byla to mimo jin ada dlouhch gurmnskch obd i vee v tch nejlepch restauracch ve vcarsku. Michel hostiny peliv pipravoval a minimln hodinu denn trvil ve vnch rozhovorech s majiteli restaurant a s vrchnmi pi vbru menu. O vkendech se pak podaly verky v luxusnch vilch na behu jezera, kter vlastnili rzn bohat Nmci a Jihoamerian, zjevn podlnci konsorcia vytvoenho Hauchardem za elem umstn mch knih a filmovch scna na trhu. Vypadalo to, e samotn nae existence se stala jakmsi zvl rafinovanm ornamentem v monotonii vcarskho spoleenskho ivota. Rosemary strvila nkolik dn na jedn gynekologick klinice

v enev, kde se podrobila jistmu lebn korektivnmu zkroku. Asi za msc nm Hauchard sdlil, e by bylo naase zadit se na trvalej pobyt. Pronajal pro ns domek ve Villars sur Ollon, lyaskm stedisku ve vchodnm cpu enevskho jezera. Nebylo nm jasn, pro kolem ns dl v msteku takov humbuk; pedstavil ns tam snad kadmu, totln tak nie i to mlo, co jet zbvalo z naeho inkognita. Ale byli jsme jeho chrnnci, a rozhodn ne v situaci, kter by nm dovolovala zpochybovat jeho strategii. My s Rosemary jsme kadopdn uvaovali toliko o jednom monm vystn na situace: o tom, e by konen othotnla. "Nkdo klepe na dvee." Rosemary si sthla upan kolem pasu a rozhrnula zclony do detivho vcarskho rna. "Jdu se podvat, kdo to je. Kdyby se to muselo vydit ve francouztin, zavolm t." Vrtila se s vrazem zoufalstv ve tvi. "Policie. Chtj s tebou mluvit." Oblkl jsem se. Byli to dva mui v civilu a jeden uniformovan policista. Zdvoil podn rukou a krtk konverzace ve francouztin. Vrtil jsem se k Rosemary do lonice. "Jsem zaten. Amerian podali o moje vydn. Musm s nimi do Lausanne." "Do vzen? A vrt se? V nemocnici mi ekli, e dnes je to sprvn datum. ekni jim to. est let jsme ekali, a budeme moci mt dtko, a prv dneska je ta sprvn noc." "Urit se to vyjasn jet bhem dopoledne. Uva si kvu, napus si vanu, vechno tady sbal a ekej na m u Michela. Mastronardi m dostane ven na kauci. Hned mu volej." Nato policist pedvedli nkolik neohrabanch zdvoilost. "Co si mm vzt s sebou?" ptal jsem se. "Nemuste si brt vbec nic. Vechno dostanete tam, dokonce i kartek na zuby. Velice m to mrz." Rosemary stla u dve a plakala, zatmco jsme se my tyi nacpali do brouka VW, zapnuli si bezpenostn psy a odjeli. Pod prelo. Bylo mi hrozn. Velk brna v mocn kamenn zdi se otevela. V kanceli obloen devem ke mn naphl huben mu v tmavomodrm obleku ruku gestem editele hotelu. "Ach ano, profesore. To cel je hrozn neastn zleitost. Pevn vm, e tu nepjemnost brzy vyjasnme. Pan Mastronardi mi u telefonoval. Pijede ztra. Doufm, e do t doby se zde nebudete ctit pli nepohodln. Vy jste ptel Monsieura Haucharda, rozumm. Ped jistm asem jsme mli to poten bt jeho hostiteli." Vdl jsem, co bude nsledovat: procedury trvajc nkolik hodin, kter jsou na celm svt stejn - v Butyrkch i v San Quentinu, Folsomu, Attice, Chinu, Soledadu, v Lubjance i ve Vacaville -, sprcha, tlesn prohldka, vzesk hadry (zase ta modr dnsovina), vyplovn pijmacch formul. A pak m zase povedou po eleznm ochozu, nahoru po schodech jako z pavuiny, v doprovodu dozorce cinkajcho kli tu vzenskou melodii ve vech sttech svta. Pak vejdu do cely. Dvee se zavou. Bum! Nraz kovu o kov. Nejasn zstala jenom jedna otzka. Bude to samotka, nebo spolen cela? Pokud by to bylo to druh, bude nsledovat

pozdraven se s cizmi lidmi, kte mi vzpt pov rzn historky a daj mi tak vodtko ohledn rznch detail nutnch pro peit. Tentokrt to bylo pesn v intencch vcarsk tradice hotelovho komfortu: samotka. Zkuenm okem jsem pehldl vybaven cely: litinov zchod, litinov umvadlo, elezn stl, elezn postel s matrac. Dv pokrvky? A ist, to je tedy vc! Polt - pln luxus. A prostradlo. Pni! Nathl jsem se na palandu a hodil pes sebe pokrvky. V tomhle vlnnm zmotku jsem se ctil v bezpe. Poprv za mnoho msc. Non mra Interpolu m pestala strait. Stala se realitou. Spt jsem nemohl. Asi hodinu jsem peliv studoval lnek v jednom starm sle Paris Match, kter popisoval ivot pln vzruchu a cestovn po svt, jak vedla ena italskho prmyslnka Vita d'Motioneho, Maria. Z lnku bylo zejm, e Vito je velice dleit chlapk, kter vynik v umn ovldat vemon pky moci a bohatstv, kadopdn lovk, kter by nikdy neopustil svoji krsnou enu jenom proto, aby el do vzen, Zamylen jsem zkoumal jednotliv fotografie, jako by v obleen nebo gestikulaci tch dvou mohl bt skryt njak nvod k nsledovn. Pak jsem pozorn prozkoumal strop. rovka byla zahlouben ve strop a zakryt eleznou mkou. Jednotliv pruty me byly dostaten siln, aby udrely svzan prostradla nesouc vhu mue. Ale abych mohl odhadnout monosti mn dramatickho tku, k tomu jsem musel pokat, a se lpe seznmm s dennm rozvrhem vzen. Moje fantazrovn bylo narueno zvukem kle nervzn trajcho po klov drce. Do cely veli dva dozorci a rozpait se usmvali. Kad z nich nesl velkou krabici plnou jdla, vna, knih a psacch poteb. "Vesel vnoce," popl jsem jim. "Tohle je jenom pro zatek," odvtil jeden ze strnch sue. Dovnit veli dva vzni, pomocnci dozorc, kte nesli dal krabice. "Od Monsieura Haucharda," ekl druh dozorce, mrkaje na m na znamen, e tak on zn tajemstv naeho spolenho dobrodince. Vzpomnl jsem si, jak se Hauchard sml, kdy mi vyprvl o bednch vna a prvotdnch hodinkch, ktermi o rznch svtcch obdarovval spznn policisty. Posadil jsem se na paland, abych udlal inventuru toho tst neekan mn do klna spadlho. Dva bochnky francouzskho chleba, podle pedpisu rozkrojen dozorci na strategicky dleitch mstech. ika italskho salmu a druh, tentokrt francouzsk. Sek lesklch, jakoby navoskovanch jablek. Nkolik konzerv s dnskmi masovmi delikatesami. est krabiek sra: camembert, liederkrauz, gruyere, Bourson aux herbes, mule du pape, Brie. Do zlatova grilovan kue v alobalu, z nho se linula aromatick vn. Krabice avnatch krevet. Krabice drcench humr. ika jtrovho salmu, jemnho a avnatho. tyi krabice delikatesnch suenek. Nkolik tub majonzy a dijonsk hoice. okoldov dort. Dvanct tabulek rznch vcarskch okold. Obrovsk lhev erstvho pomeranovho dusu. Ti lhve vna - St. Emilion, Mouton Cadet, Pouilly

Fuisse. Karton gitanek sans filtre. Asi deset knih, jedna z nich byla The Pentagon Papers. Dva balky oblek: jeden par avion, jeden obyejn. Sedm krabic jemnho dopisnho papru, jedno balen, to jest 500 arch pauzovacho papru, jedno balen koprk. A kufkov psac stroj. Nael jsem taky vvrtku, otevel jednu lhev a nalil si Montrachet do hrnku na kvu; zaplil jsem si gitanku, vthl do plic to hust, pryskyin, v krku krabajc pohlazen ernho tabku; a pak jsem se u vsed opel o pelest palandy a jal se pemlet o svm mysteriznm patronovi. V dob veee byla cela pln modrho tabkovho koue a j byl pjemn namazan. Dv zbvajc lhve odnesl dozorce s vysvtlenm, e povolen pdl je jedna lhev na dva dny. Nejlep alnci na svt jsou urit vcai, stail jsem si jet pomyslet, ne jsem pejeden upadl do tupho, stuporu podobnho spnku. Cel msc se Mastronardi snail vydit mi politick azyl ve vcarsku. A j jsem v tom ase trvil deset a dvanct hodin denn analzou numerickch souvztanost mezi I-ingem, Tarotem a Mendlejevovou periodickou tabulkou chemickch prvk; konen jsem tak zaal plnit poven, kter mi uloil lma Govinda. Dozorce mi pinesl potu, bylo to nkolik dopis a tl balek, sten ji oteven. Odstranil jsem zbytek hndho balicho papru a tak lepenkov kryt, a uvnit se objevil ovln obrzek krajiny. Pod modrm nebem modr jezero, na jeho bezch domky kryt ervenmi takami, strom se tymi silnmi vtvemi. Dole na obrzku byly inicily "H. H." Prohlel jsem si dlko nkolik minut a ctil jsem, jak do m vchz jeho kouzlo. Bylo to okno do svta slunenho svitu a zelen a modr svobody. Otoil jsem obrzek a na rubu jsem objevil zaloutl kousek papru s pavou signaturou autora: Hermann Hesse. Celmi zdy a k tlu jako by mi projel elektrick vboj. Opatrn jsem opel obrzek o stnu a peetl si doprovodn dopis: Ji nkolik let se zaobrm mylenkou, e prv Vy byste ml vlastnit toto dlko z ruky Hermanna Hesseho, mho prastrce. Je velice zvltn, e Vm ho nyn poslm do vzen zde, v na zemi - vm jen, e v nm nebudete dlouho. Christopher Wenger Tu jsem si vzpomnl na jednu povdku od Hermanna Hesseho o umlci uvrenm do vzen, z nho nebylo niku. Mal vak namaloval na stnu sv cely okno otevrajc se do pekrsn krajiny s jezerem a horami. A potom vze prost vylezl oknem ven a zmizel v horch. Okem na zadn stran obrzku jsem provlkl provzek, kterm byl pvodn pevzn balek, povsil jsem si obrzek na stnu a dval se tm ovlnm oknkem do svta svobody Hermanna Hesseho. Piel dopis od profesora Waltera Clarka, kter zatil svj dm hypotkou 20 000 dolar a vechny ty penze poslal Mistru Mastronardimu jakoto pspvek na kauci. Dal dopis byl od Allena Ginsberga, kter v nm vypotval projevy podpory, je se mu podailo shromdit, aby m dostal ven z vzen.

A nazt m pekvapil fascinujc lnek v paskm Heraldu. Stlo v nm, e G. Gordon Liddy byl obvinn z nkolika trestnch in v souvislosti s vloupnm do budovy Watergate. Znovu jsem si uvdomil, e Liddyho raketov vzestup do centra moci v Blm dom, kde psobil jakoto expert na pinav triky, odstartovaly jeho zpackan razie v Millbrooku. Mlo snad jeho zaten znamenat, e se kyvadlo dv do pohybu opanm smrem? Dva tdny nato jsem pi prochzce na vzeskm dvoe zahrl srden zchvat; bylo to na radu Mastronardiho. Lka, vyslan k mmu oeten tak Mastronardim, doslova bublal sympatiemi ke mn, pedepsal osm rznch medikac a pikzal m okamit proputn z vzen. Rosemary a Mastronardi na m ekali v mstnosti pro nvtvy. "To se v krtkosti ani vypovdt ned," zvolal Mastronardi a uchopil mne za ruku, "kolik jsem toho u pro vs udlal! Byl jsem jako buldok. A nepestanu ani te! Zde, toto je pro vs. Fotografie m zem." Mastronardi mi podal velkou tabulku okoldy s barevnmi obrzky rznch kout vcarska. "Naplnilo mne hlubokm smutkem, kdy jsem se dozvdl, e jste dosud neml pleitost pokochat se krsami vcarska." "Doufm, e jednoho dne tu pleitost mt budu," ekl jsem s povzdechem. "Ale ano! Urit ano!" Prvnk ke mn obrtil svou tv zkivenou zrmutkem. Pak se dal do ple, nervzn odbhl do kouta mstnosti a otoil se k nm zdy. Jeho kulaouk tlo se otsalo vzlyky. Rosemary zvedla ruce, jako by tomu ani vit nechtla. Kdy dokonce i v prvnk ple, muste bt skuten v podnch potch. Nae si Mastronardi otel oi kapesnkem a dal se trochu dohromady. Pibatolil se ke mn a prudkm pohybem m popadl za pae, samolib se pitom usmvaje. Okamit mi bylo jasn, e sehrl toto melodrama vhradn pro svoje poten. "Mete si zat prohlet vcarsko teba hned! Jste voln! vcarsk vlda zamtla dost o vae vydn. Jste svobodn!"3) Ale s Rosemary bylo od mho uvznn v Lausanne vecko jinak. Zcela pochopiteln byla vyerpan z nekonench prvnch obstrukc. Od naeho zaten v Laredu uplynulo u tm sedm let a n spolen ivot po celou tu dobu vlastn probhal ve stnu hrozby uvznn. To, e jsem nemohl bt s Rosemary bhem jejch dvou poslednch obdob plodnch dn mlo za nsledek, e se ona bolestiv operace zdla bt zbyten. A nezajitnost mho postaven coby uprchlka bez vindry rozhodn nepispvala k tomu, e by ivot se mnou byl njakm zvltnm potenm. Byl jsem sice nyn venku z vzen, ale s Rosemary jsme byli zcela zvisl na Hauchardovi, a situace byla tak vlastn poniujc reprzou onch vstup s Eldridgem. Oba tito mui byli prost zloinci, kte se rdi pedvdli, chlubili se svmi konexemi na rznch adech, mnou pak manipulovali tak, aby ze mne vythli co nejvc penz; obma se podailo vnutit mmu ivotu onen pokiven d tajnstkstv a

vydrn. Pak jednou nkdo telefonoval z New Yorku. Byl to John, Rosemaryin hlavn idi a len ochranky v dob, kdy jsem byl v Kalifornii ve vzen. Rosemary trochu zrudla a nervzn sebou vrtla, zatmco j jsem naslouchal jeho entuziastickm vlevm. Prv se vrtil z Afghnistnu a ml k dispozici slunou sumu v hotovosti. Chtl ns navtvit a podlit se s nmi o sv tst. "Ale jenom pije," ekl jsem. Rosemary to viditeln potilo. Po Johnov pjezdu se udlosti daly do pohybu s neodvratnost vpravd osudovou; velice ochotn se znovu ujal role Rosemaryina protektora. Leel jsem zhroucen na pohovce, pod koichem dubekem pln nah. John stl u dve, mlad a urostl. Rosemary poletovala po byt a balila. Pak se na chvilku zastavila a pohldla na m s jakousi nhou. "Vypad skvle jako nikdy," ekla. "V ivot mi nebylo tak mizern." "Tohle je nejhez msto na svt. Slib mi, e nikdy nezapomene na ty hory... a na to, co jsem ti ekla." "Nezapomenu," ekl jsem. "Omlouvat se nebudu." "Dalo se to ekat." "Nebudu tady ani na tvoje narozeniny." "Nebude to poprv." Znovu sm pi oslav narozenin. "Pi mi o vem, co se bude dt. Vecko m bude zajmat." "Jo." "rl na m?" "Ctm jen totln netenost." "Ty m vlastn posl pry, v. Tys to rozhodl." "Vdy nic nedlm." "No prv." Odela do lonice a za pr okamik byla zptky, u obleen na cestu. Na ipernch, jako hedvb jemnch nohou mla mkk sandly, na sob pak tsn modr dny a pleten svetk. Cestovn koen brana se j nonalantn houpala pes rameno. Stejn skvle by vypadala v ktermkoli obdob lidskch djin, v ktermkoli stolet. Gracizn se ke mn otoila a zamvala mi na rozlouenou. Pipraven na cokoli, co ji me potkat. - vlastnm jmnem Theophrastus Bombastus von Hohenheim, vcarsk ikonoklastick filozof, psycholog a farmakolog (jmno Paracelsus znamen "nejvy"). Po ukonen svch studi ve Ferrae v roce 1515 hojn cestoval. Jeho lkask praxe se stala terem kritiky, mj. proto, e pi svch experimentech uval drogy vetn opiov tinktury (laudanum) a teru, a praktikoval nekonvenn techniky, jako hypnzu a chirurgii. Vzdor odporu stlch len akademick obce mu bylo umonno pednet na univerzit v Basileji, odkud byl vak pozdji pro sv novtorsk mylenky a veejnou kritikou profesor medicny vylouen. Poslze byl i uvznn. V poslednch tincti letech svho ivota Paracelsus znovu

cestoval, piem pokraoval ve svch vzkumech v oblasti alchymie, biochemie a medicny. Mnoh jeho teorie anticipovaly modern pojet fenomenu psychosomatick choroby jakoto poruchy, jej koeny je teba hledat v lidsk mysli a nikoli v posedlosti dmony. Jakoto filozof se Paracelsus opral o gnostick axiom "jak nahoe, tak dole", kter naplnil novm obsahem. Univerzum v jeho pojet je bipolrn a oduevnl, cyklicky se obnovuje a vyvj. 37. Dopaden v Kbulu Zima 1972-1973, vcarsko Po Rosemaryin odchodu jsem byl siln deprimovn. Pedchoz dva roky jsem strvil ve vzen a exilu, a v dsledku toho jsem byl odznut ode vech svch kontakt v Americe. Neml jsem dn pocit posln ani dn zdroj pjm. Vude jenom starosti bez konce. Domov? Ptel? Vdy samotn koncepty domovsk zkladny a ptelskch vztah bylo teba nov definovat v tto neuromobiln civilizaci, na jejm utven jsme se podleli. Byli jsme jako stice v neustlm pohybu, krouc po svch obnch drhch, nemli jsme monost zapustit koeny jako nai pedkov. Bhem poslednch pti let mi pota chodila na trnct rznch adres.1) V tomto pohybu jsem ovem nebyl sm. Richard Alpert mnil svoje trajektorie neustle: dnes svat mu, ztra jet nco mnohem legranjho a neobvyklejho. A ten excentrick Anglian, Michael Hollingshead se vynoil tu v Lodn, tu v Kthmnd, Cambridgi i New Yorku, podaje vude rzn akce k osvcen domorodc, jimi se snail vydlat si penze na dal cestu. Allen Ginsberg byl v neustlm pohybu po cel slunen soustav, zatmco Burroughsova cesta vedla po klesajc spirle z Tangeru do Pae a dl do Londna, New Yorku, Boulderu, Kansasu. Tehdy jsem nkolikrt zkusil heroin, ale nebylo to v dsledku mho pocitu vykoenn i nudy. Ty dva roky nucenho exilu ve vcarsku byly sice tvrd, ale zase ne tak tvrd, aby mne dohnaly a k injekn stkace. Jednm z dvod byla ptomnost jistho hosta v dom, anglickho filozofa drogy Briana Barretta a jeho eny Liz. Brian byl samozejm ztlesnn poestnost a donekonena kvokal svoje odsudky heroinu (byl dokonale prolhan jako kad narkoman), nicmn kad jeho slovo, kad in prozrazovaly jeho fascinujc pochopen temn, hlubok, vegetativn moudrosti opia. Dalm faktorem v mm okol, podporujcm experimenty s heroinem, byli Rolling Stones, kte v roce 1972 nahrvali v Montreux album "Exile on Main Street" a j jsem byl v barokn vile knete Stashe de Rolle, kde ili Anita a Keith Richard, peen a vaen. Kamkoli jsem se toho lta vrtl, vude dunl ten vemlouvav puls Ston opvujc Sestru Morfinku a Hnd cukr (opium); Mick vyprvl o svm brlohu v suternu, o jehle a lci, na kter se rozpout droga, a nakonec zakvlel nejhlub filozofickou mylenku sezny: "I stuck a needle in my arm. It did some good, it did some harm." (Jehla v le je divn vc. Je to dost fajn a je to ds.) J jsem nicmn naprosto netouil zahjit vlastn heroinov vzkum, ale pak se zenm osudu objevilo obrovsk mnostv drogy pmo v mm dom.

V t dob ve vcarsku v kruzch stedn tdy existovalo asi tak devtatyicet pravovrnch hippies, a ty vechny jsem znal. Pes n jsem se seznmil s vtinou jejich rodi. K tm lidem patila i Inger, stevardka u Swissairu, kter se jednou objevila v mm dom a shnla se po Brianovi. Kdesi v Bejrtu koupila vt mnostv istho heroinu, jenom tak, pro legraci, propaovala to do Curychu, a te byla trochu nervzn, protoe nevdla, co s tm. "Co kdybychom si dali upec, abychom vdli, jak to je, a zbytek vyhodme do jezera," navrhl jsem. "Briana by trefil lak, kdybychom ho vynechali," ekla Inger. "Hele v co, j tady pro nho nco nechm." Brian se vrtil po nkolika dnech a heroin uctil u dvacet metr od domu. Otravoval m, abych to vzal s nm, prost jako experiment. Do t doby jsem peetl vtinu knih, kter kdy byly o heroinu napsny, a u se jednalo o beletrii nebo o vdeck pojednn. Take vzdor svmu v podstat negativnmu postoji k tto droze jsem se ctil docela dobe pipraven a obeznmen s problematikou. Brian piel na sezen obleen v bombajskm hedvb. J jsem pustil hudbu, rozloil se na polte a pozoroval Briana celebrujcho svj obad. Trochu prku rozpustil na lice naht nad plamenem svky. Domluvili jsme se, e zane on, aby se svmi zkuenostmi odhadl slu dvky. Nathl roztok do stkaky, kterou poloil stranou na mal talek. Pak si odvzal s krku hedvbn tek, a, dre jeden konec v lev ruce, ovinul si druh kolem bicepsu. Pak pai napjal a tek tm uthl. Na pedlokt se objevila nabhl la, namodral, pichystan pijmout drogu. Brian do n vbodl jehlu. To vechno provdl s klidnou uvlivost, jako njak chirurgick balet. Pak stkaku odloil a ulehl na poduky s hlubokm povzdechem rozkoe. Po nkolika minutch se vsed napmil a usmvaje se ekl, e te u v, jak dvka by pro mne byla vhodn. Kdy pipravoval mou dvku, vrtl Brian hlavou. "Vbec by se mi nelbilo, kdybych prv j ml bt tm, kdo chytl na udiku nvyku na heroin Timothyho Learyho." A pak u droga vnikla do m ly a j jsem poctil hork zleh euforie, onen proitek, kter je doslova pedmtem uctvn kadho narkomana. O tom nemohlo bt pochyb: pocit blaha, kter jsem ctil nkolik minut, byl dokonal; dal asi pl hodiny jsem ctil pjemn, uvolnn, pipitoml tst spojen s chichotavou nonalanc co se svtskch zleitost tkalo. Nae jsem upadl do tkho spnku. Druh den byl u m Brian u rno, cel dychtiv pokraovat ve vzkumu. J jsem ovem po dalm heroinu vbec netouil, a tak jsem navrhl, abychom s dal seanc pokali a do veera. Tento odklad ml u Briana za nsledek to, co se dalo ekat, toti pocit tsn a zkosti. Abych se zbavil jeho nervznho otravovn, dal jsem mu polovinu na zsoby, piem jsem si zbytek hodlal rezervovat pro sebe, pokud by se mi teba zachtlo pozdji v pokusech pokraovat. Toho veera, ped tm, ne jsem el do postele, jsem Brianovi dovolil, aby mi dal dal nitrosvalovou injekci heroinu. Udlala mi prima nladu a byl jsem pjemn ospal. V experimentech jsem pokraoval i tetho veera. Tentokrt jsem

si heroinu trochu upl, a moje buky se opt zatetelily rozko. tvrtho dne dola Brianovi jeho zsoba, a nsledkem toho se stal znan podrdnm. Pod za mnou chodil, abych mu dal lehnout ze svho, ale j jsem u vechen heroin splchl do zchodu. Experimenty s heroinem jsem v kontextu sv vzkumn prce s drogami povaoval za uiten. Vdycky jsem byl kritick k vdcm, kte vyslovovali autoritativn soudy o psychedelickch drogch, ani by osobn vyzkoueli jejich inky. J jsem se tedy ctil dostaten kvalifikovan k tomu, abych bez apriornch pedsudk odrazoval lidi od uvn heroinu. Heroin jakoto droga s tlumivmi inky (downer), vyvolvajc euforii, pro mne nemla dn pvab, a stejn tak neme uspokojit nikoho aktivnho, kdo si peje uchovat si svoji svobodu a nezvislost. Atmosfra tajemna vytvoen kolem heroinu byla dsledkem jeho statutu jakoto drogy bez medicnskch aplikac. Kdyby bylo uvn heroinu legalizovno, jako tomu bylo u jinch farmak, teba formou vazby na lkask pedpis, zstalo by nepochybn jistm spoleenskm problmem, ale rozhodn ne vtm, ne jakm byly ostatn euforizujc tlumiv ltky, napklad barbiturty.2) Opity a dal nvykov nikov drogy, jejich uvn vposledku vede ke snen inteligence, maj pesn opan inky ne drogy psychedelick, kter zvyuj lidskou senzitivitu a schopnost porozumt celmu irokmu spektru rznch realit. Jednou rno mi volal Jack z Berkeley. Byl to n prvn rozhovor od mho tku. Jack byl toti stle na podmnce a j jsem se ho proto nepokouel kontaktovat pmo, aby neml problmy. A on mi te oznamoval, e Susan se narodila holika, kter dali jmno Dieadra. Situace vak nebyla bez problm. Susan odela od manela a ila nyn sama, bez jakkoli podpory. ekl jsem, e okamit poslm letenky do vcarska a Jack se nabdl, e pjezd Susan s Dieadrou zorganizuje. Ctil jsem ohromn vzruen, kdy jsem se na letiti v Curychu dval do o sv dcery a vnuky. V mm dom u Zugskho jezera se pak Susan ubytovala v hornm pate a s vekerou energi se vnovala mateskm povinnostem. Susan se hodn zmnila. Zaten a ivot pod dohledem policie mly za nsledek, e stala znan staenou a bzlivou. Poslal jsem letenku tak jejmu manelovi a nabdl mu, aby pijel za nmi. Vzpt po nm se objevil i jeho bratr-dvoje se enou a s miminem. Najednou jsem tedy byl v situaci, kdy jsem - spolu s Brianem Barrettem, jeho enou a dttem - ivil z vypjench penz est dosplch osob a ti dti, piem jsem se kojil nadj, e se nm zde ve vzdlenm exilu poda vytvoit pjemn, na rodinu orientovan prosted. Ale brzy se jako hlavn problm ukzalo to, e ti ti mui nemli nic, do eho by mohli investovat svoji energii. V dsledku toho zaaly mezi nimi vznikat rzn hdky a spory. Na praktickou realitu jsem byl napojen pedevm skrze svou knihu o tku z vzen, o kter Hauchard doufal, e pinese mn slvu a jemu penze. V zjmu uskutenn tohoto i dalch svch zmr pronajal si luxusn horskou chatu v Gstaadu, v n zamstnal i sklepnka, kuchae a pokojskou. Tam nechal zdit opulentn

apartm a dal mi je k dispozici pro m lyask pobyty i pro rzn setkn s perspektivnmi partnery pi naem ponkud riskantnm podnikn. V t dob jsem se pozorovnm Haucharda skuten hodn nauil o psychologii penz. On vdycky kal: "Z toho vyrazme spoustu penz." Nejdv jsem si myslel, e jde o roztomilou vyjadovac nepesnost cizince. Chudk Francouz, kal jsem si, asi nezn sloveso "vydlat". Ale po njak dob jsem si uvdomil, e Hauchard v zcela pesn, co k. Jenome slovo "vydlat" v jeho slovn zsob prost nemlo msto. Hauchard sm sebe definoval a chpal jakoto "bohatho" jednodue z toho titulu, e il ve velkm stylu, pronajmal si luxusn domy a byty, jezdil v Rollsu, v restauracch a obchodech peskoval jejich majitele a organizoval okzal veee pro dal "bohat" lidi. V kontrastu s tm jsem se j mohl povaovat nanejv za njakho zchudlho aristokrata. Bylo pro mne jistm okem, kdy jsem zjistil, e penze, kter Hauchard vynakldal na svj velkopansk ivot, "vyrel" vlastn ze m a asi ze dvou dalch uprchlk, kterm se rovn snail pohchu nespn - pomhat v jejich prvnch zleitostech. A tak mi ivot udlil onu prastarou lekci o tom, e chudoba i bohatstv jsou v podstat jen stavy mysli. Od toho okamiku jsem se vi Hauchardovi zcela oprostil od pocit jaksi ostchav vdnosti: vdy za to, e byl mm rdcem ve spoleenskch a prvnch zleitostech, jsem mu vlastn platil vpravd krlovsky. Jednou jsem mu to ekl pmo do o a on m jen ptelsky poplcal po zdech a zasml se. "Ale mj mil Teeme," ekl oviln, "a odkud jste myslel, e ty penze jsou? Z njakho ddictv po tetice?" Nejlep na celm Hauchardov Gstaadu bylo lyovn. Podailo se mi vlomit se do samho jdra, do jakhosi satori sjezdovho lyovn dky pochopen, e m rychleji jede, tm je to vlastn bezpenj. Zdrojem zvltnch pocit pro mne bylo i zjitn, e jsem se v tomto alpskm lyaskm stedisku stal msi jako kultovn postavou. Sm Hauchard, jeho sociln statut byl vdycky tak trochu na povenou, m vyuval jakoto magnet pro svoje opulentn verky, usazuje m hned vedle rznch francouzskch producent a italskch playboy, jejich velkou radost byly ertky na rovni zmny soli za kokain v solnikch na stole. Z lid, se ktermi jsem se v Gstaadu setkal, si mne nejvc zskal Roman Polanski, bjen vyprav s jedinenou schopnost pemnit jakkoli ptelsk verek v oslujc a duchaplnou spoleenskou komedii. Pocioval jsem siln pouto sympatie k tomuto nejednoduchmu mui, permanentnmu exulantovi jako j. Romanv dvn ptel Gene Gutowski se stal lenem Hauchardova konsorcia a vydal se do New Yorku, aby se tam pokusil najt vydavatele pro mj rukopis. Zatmco j sm jsem a dosud nebyl naprosto schopen probudit v nikom sebemen zjem o tuto knihu, vrtil se obratn Gutowski s nabdkou zlohy 250 000 dolar od nakladatelstv Bantam Books. Pro m to byl nleit stimul k tomu, abych se s novm silm pustil do revize rukopisu. V srpnu roku 1972 jsem tedy dokonil knihu Confessions of a Hope Fiend (Zpov nenapravitelnho optimisty).

Tch 250 000 dolar se nakonec rozdlilo nsledovn: deset procent sumy dostal jist argentinsk playboy, kter k nm uvedl Polanskho, dvacet procent Gene Gutowski a dalch deset vznan newyorsk prvnk z literrnch kruh Alan Schwartz. My s Hauchardem jsme se mli rozdlit o zbvajcch edest procent. Nakonec jsem j dostal pi podpisu smlouvy asi 40 000 a zbytek shrbl Hauchard. Z t sumy jsem vyplatil Walteru Clarkovi 10 000 dolar a po pti tiscch jsem poukzal Susan a Jackovi. Zbylo asi dvacet tisc a za ty jsem si koupil krsn leskl zlat Porsche a pln pokoj high-tech stereo zazen. Zaaly se objevovat zvsti o tom, e americk vlda chyst dal kroky, aby doshla mho vypovzen ze vcarska. Podailo se mi doshnout dalho setkn s mm informtorem z diplomatickch kruh Duvalem, tentokrt v hotelu Palace v Montreux. Duval na mn ekal u baru. "V tchhle tch sloitch mezinrodnch zleitostech jsou hrozn vysok nklady," povzdechl si. "Jak asi vysok?" zeptal jsem se opatrn. "Pt tisc." "Frank?" "Dolar. A to bute rd, mil hochu, mohly to bt libry." "Fajn. Za pt tisc dolar," ekl jsem nejlepm konferencirskm hlasem, jakho jsem byl schopen, "mi eknete, kter zem by mne byly ochotny pijmout." "Vae situace je velice specifick," ekl Duval. "Jakkoli jste osoba bez sttn pslunosti, jste ve skutenosti jakmsi suvernnm sttem sm o sob. J ohledn vs musm vyjednvat a na rovni zcela nejvy, jako v nepli dobe placen velvyslanec. Vy ovem nemte domov nikde na cel tto planet. Ale to jet neznamen, e byste nebyl nikde vtan. Amerian napklad jsou pln posedl snahou dostat vs zpt do Stt. Prv podnikaj kroky, abyste byl vypovzen z kantonu Vallais." "To nen dobr," ekl jsem. "Prv jsem zaal zaznamenvat pokroky v lyovn." "dn jin vcarsk kanton vs nepijme. A nyn tedy patn sprvy." Duval vythl z aktovky pask Herald. Ped okresnm soudem v Orange bylo proti mn vzneseno obvinn o devatencti bodech ohledn obchodu s drogami. Okresn sttn nvladn Cecil Hicks mne oznail za kmotra nejvt organizace paerk drog na svt, Bratrstva vn lsky. Kauce byla stanovena na pt milion. "Tm byste se ml ctit poctn," sml se Duval. "jedn se o pt milion dolar, nikoli frank. S takovou cenou vypsanou na vai hlavu jste nebezpenjm lovkem, ne byli Voltaire nebo Freud." "To je absurdn. V obchod s drogami jsem nikdy nejel." "V tomto ohledu bute bez obav, urit jednou budete mt pleitost dn to soudu vysvtlit - a se Amerianm poda dostat vs ze vcarska do njak jin zem, kter vs pak vyd. Amerian chtli, aby vm vcai zadreli pas, ale to Bern odmtl." "To je dobe." "To je patn," ekl Duval. "vcai by vs toti nemohli pimt k odjezdu ze zem, pokud byste neml platn pas. Zato s pasem mete bt vypovzen."

"Tak kam bych tedy mohl jt?" "Mluvil jsem o vs se vdskm premirem Olofem Palmem. To je nejinteligentnj a nejrozumnj lovk v Evrop a vy se mu docela lbte, ale m bohuel na krku volby, navc v dost deliktn situaci, a vy byste ho mohl pipravit o hlasy. Druhm nejrozumnjm lovkem v Evrop je rakousk kancl Bruno Kreisky. Poslal jsem mu nkter vae knihy. Docela by uvtal, kdybyste tam pijel a pomohl mu konen dovst Rakousko do 20. stolet." Nerozuml jsem pesn, co to znamen, ale byla to za posledn rok jedin nabdka, kterou jsem dostal. Vyjdil jsem ochotu promyslet si to.3) Stalo se, jak Duval pedpovdl. Pesn podle plnu jsem byl vypovzen z kantonu Vallais. Moji vcart poradci mi doporuovali, abych byl v neustlm pohybu, stle mnil msto pobytu. A tak jsem si pronajal dm nad Luganskm jezerem, kter patil rodin Hermanna Hesseho, a statek uprosted svch pol bernskho Oberlandu. Susan zajiovala provoz na na zkladn u Zugskho jezera nedaleko Luzernu. Pojal jsem pln neustle se pemisovat (v tom zlatm Porsche), tden bt tam, tden onde, objevil bych se tu v Curychu, jindy v Basileji. Byl bych jakmsi pohybujcm se terem, a v dnm kantonu bych se nezdroval tak dlouho, aby v nm mohlo dojt ke zkaen mstn mldee skrze krysae z Hammeln.4) Jet pedtm, ne jsem se vydal na cesty, telefonovala mi jist ena jmnem Joanna Harcourtov-Smithov. Byla to dvn ptelkyn Hauchardova, kter nyn ila v jeho vile v Lausanne. Objednala se na nvtvu ke mn na Zugsk jezero. ekal jsem na Joannu na ndra. Byla to ndhern blondna a nebylo j jet ticet. Kdy jsme pozdji sedli ped ohnm praskajcm v krbu, chlubila se mi velice svmi vlohami k intrikm. Jejm otcem byl jist anglick aristokrat, jej matka Marisia mla bratra Stana, kter se podlel na konstrukci vodkov bomby, a dalho bratra Adama, editele Ruskho institutu na Harvardu. Joannin nevlastn otec, Arpad Plesch, byl jednm z nejbohatch mu v Evrop. Stejn jako mn nedostvalo se ani Joann penz ani kredibility. Podailo se j stt se nepli douc osobou dokonce ve vce zemch ne mn, vesms pro jaksi nekodn frivolity. Mla dv dti, ob vak byly sveny do pe svm otcm, z nich jeden byl ddicem jist eck rejdask firmy a druh ml vysok spoleensk postaven ve Washingtonu, D.C. Jako nhrdelnk nosila Joanna stbrn krouek, na kterm byl navleen asi tucet prsten, muskch i enskch, jako jaksi trofeje. Siln m pitahoval Joannin bitk vtip i jej uvolnn a trochu vyzvav chovn. "O co vm vlastn jde?" zeptal jsem se j, snae se dostat pmo k jdru vci. Ukzala zuby v ulinickm smvu; byl to jeden z jejch typickch rys. "O vechno." Milovali jsme se celou noc. Rann slunce muselo bt dost pekvapen, e ns nalo il jako rybiky tak asn, zatmco samo teprve kloptalo nad hory kolem jezera, na n vrhalo dlouh

pruh oranovho a rudho svtla. Proil jsem dal z onch kouzelnch okamik, kdy jako by se cel svt pipravoval na sv znovuzrozen. "Tak co jsi vlastn dlal celou tu dobu tady ve vcarsku?" ptala se. "Napsal jsem knihu o svm tku z vzen, kterou ode mne koupil Bantam za tvrt milionu. Nahrl jsem desku s jednou nmeckou technorockovou skupinou. A te prv hledm nkoho, s km bych mohl utci z tohoto vypulrovanho zelenho pekla. Zvou m do Vdn." "Mohli bychom strvit vnoce ve Svatm Moici s mmi pteli, s Putzi a Nicki von Opelovmi. A pak meme jet do Vdn." O tdroveern veei m Putzi a Nicki posadily na msto v ele stolu, kde normln sedval otec von Opel. Tohle rozesazen vzbudilo smv dokonce i u starch nmeckch sluebnk rodiny. Bhem veee jsem vstal a odhrnul zclony z ohromnho okna s vhledem na Svat Moic, na to nejzazobanj dol na svt. V okn se odrel stl s vee i moji ptel kolem nho. Najednou jsem ml pocit, jako bych se dval skrze sklo v hovorn vznice. V tom okamiku jsem vdl s naprostou jistotou, e dny m svobody jsou seteny. Obrtil jsem se ke stolu a ekl ptelm o sv pedtue. Putzi byla tou historkou viditeln otesena. ekla: "Vy dva jedete pli rychle. Dvejte si pozor, zpomalte. Nejezdte do Vdn. Radji pojete s nmi na Cejlon, tam je slunce a vykaleme se na starosti." Ale my jsme ji byli pli nabuzen na to, abychom naslouchali dobrm radm. V Alpch snilo, kdy jsme o plnoci pijeli na rakouskou hranici. Policist na hranici jenom mrkli na zahrdku s lyemi na stee mho Porsche a pokynuli nm, abychom pokraovali. Vde v zim byla studen a depresvn. Tajemnk Bruna Kreiskyho mi ekl, e kancl je na dovolen mimo msto. Jakmile se vrt, nave se mnou kontakt. Mmi hostiteli v Rakousku byli lid od filmu, radiklov, kte chtli, abych participoval na nkterch jejich projektech. Na prvn spolenou produkc ml bt dokument zamen proti heroinu. V jedn scn, pln mittel-Europy onoho symbolismu, jsem krel podl rakousko-esk hranice a zachmuen civl na strn ve a plot z ostnatho drtu. Bhem naten tto sekvence jsem jakoto bval trestanec zaal promlet rzn varianty tku. Moji mlad hostitel se pi tto pleitosti projevili jako psychedelit marxist. Snaili se mne pimt k zaujet politickho postoje tm, e mne straili, e kancl Kreisky m stejn s Ameriany vymn za ti vojensk sthaky. Nalhali na mne, abych odeel do ilegality nkde v Jugoslvii. Byli prost pln mimo, a co horho, totln vorc.5) Pak Joanna onemocnla. K tomu se ve Vdni objevila Susan s dcerkou Dieadrou a vichni ti pbuzn z manelovy strany, pln zlomen. Telefonoval jsem Duvalovi do Montreux. Amerian se sna doshnout mho vypovzen z Rakouska, kal, ale kancl Kreisky mne bude brnit.6) Ve snaze zskat njak finann prostedky jsem volal do Ameriky.

George Litwin, kter nyn psobil ve funkci konzultanta jedn velk banky, mi poslal telegraficky 1000 dolar. Ale na parkoviti ped hotelem mi nkdo naboural mho Porsche. A poas se bhem dne neustle zhorovalo, bylo vlhko a chladno. Joannina horeka se zvyovala. "Jestli okamit nevypadneme z tohoto hroznho msta, je za pl dne po mn," ekla. "Jeme nkam, kde je slunce." Ml jsem dost penz na to, abychom odletli do Afghnistnu. Dokonce se to jevilo jako docela bezpen zleitost. astm hostem v mm dom u Zugskho jezera bval jeden docela pjemn rockov hudebnk jmnem Hari. Jeho strc byl afghnskm krlem a otec tamnm ministrem zahrani. Hari mne mnohokrt zval, abych njak as pobyl v jejich rodinn vile. Mli jsme v plnu dt se v Afghnistnu trochu dohromady po strnce zdravotn i finann, nae jsme se chtli pesunout na Cejlon za Putzi von Opelovou. Ale n pln ztroskotal. Putzi byla zatena ve Francii kvli haii a odsouzena k jet delmu trestu na svobod, ne byl mj. Kdyby se jednalo o vradu, byl by ji z toho jej prvnk nepochybn dostal. Na letiti v Kbulu ns oslovila jaksi mlad ena v uniform a pedstavila se jako pracovnice afghnskho imigranho adu. Podala ns o pasy a vzpt s nimi zmizela. Nae se objevil pjemn mlad mu z americkho velvyslanectv a pravil: "Zatkm vs." "Kvli emu?" ekl jsem. "Nemte platn pasy," odpovdl. To mlo logiku. eta vojk ns eskortovala na vojensk velitelstv. Afghnsk generl se nudil k smrti, kdy jsme s Joannou vysvtlovali, e jsme do zem pijeli legln. Zdlo se, e o en, kter zmizela s naimi pasy, nem nikdo ani potuchy.7) Pak ns zavedli do jaksi boudy, kde za devnm stolem sedl soudce ve vojensk uniform, fungujc jako rameno spravedlnosti v ppadech krde kuat a prasat. Nakonec jsme skonili v mlo pvtivm hotelu, se tylennou hldkou afghnskch vojk pede dvemi naeho pokoje. Joann se pitilo. Pokoj byl zatuchl a studen. Druhho dne se rozltly dvee a v nich, jako v njak pohdce, stl Hari, n princ s dlouhmi ernmi vlasy a ve frajerskm odn ve stylu Beatles. "Tak jste tedy pijeli! Vtejte v m zemi. Ti vojci venku m mrz. Mj otec a j jsme byli s krlem na dovolen, take jsem se o vs dozvdl a dnes. Bute bez starost. Bhem nkolika hodin jste venku. Prozatm jsem vm nechal pinst trochu dobrho jdla z palce." Princ kikl njak povel a dovnit vstoupili ti vojci nesouc koky s jdlem, magnetofon na baterie, nkolik psk s Rolling Stones a trochu toho bjeslovnho haie. Byli jsem omreni. Zdlo se, e vechno funguje tak jak m. Rno zde byl princ znovu, ponkud sklesl. "Mj strc krl se na mne hrozn hnv. k, e Amerian trvaj na vaem vydn. Take jste vyzen. Moc mne mrz, e jste se kvli mn dostali do tohoto prvihu. Neml jsem pont, e po vs jdou s takovou zuivost." "Nemohli bychom si vzt njakho prvnka a tu dost o vydn

napadnout?" Princ na mne pohldl s vrazem soucitu. "Prvnka? Ale v Afghnistnu si prost nemete vzt prvnka, kter by se postavil proti vld. Tohleto je velice primitivn zem." Pak ns princ cel deprimovan objal, vzal svoje psky se Stouny a byl pry. U letadla ns oekval agent DEA a nkolik tajnch. Dali mi tranzitn povolen a regulrn letenku zpt do USA. V rubrice profese tam bylo uvedeno "filozof". Jakmile letadlo odstartovalo, la Joanna na zchod a tam napsala nkolik lstk, kter pi nvratu hodila do klna nejblim pasarm: POMOC. UNEJ TIMOTHYHO LEARYHO. UPOZORNTE PROSM LONDNSK DAILY MAIL. Odlet z Kbulu byl kvli nm o osm hodin odloen, take ve Frankfurtu dolo k neplnovanmu mezipistn. Obrovskmi prostorami letit ns eskortovali dva agenti a nkolik dalch nm bylo tsn v patch. Koutkem oka jsme zaregistrovali ltaky, za ktermi ji bylo nmeck zem. Joanna mla oi lut jako msky pomerane a dala o doktora. Na oetovn jsem lkai ekl, e mne unej proti m vli nsilm. "Obrate se na policii, prosm." Prohldl si mne pesn tm pohledem, jm me prv jenom dobr Nmec poastovat lovka, kter dl pote a vzpouz se proti autorit. Nsledujc ti roky ve vzen jsem asto pemlel, jestli jsem se v tto situaci mohl i ml chovat jinak. Ml jsem snad peskoit tu nzkou zbranu, rozbhnout se pes letit a kiet: "Pomoc, policie!" Anebo se servat se svmi hldai? Nechat se zavt do vzen v Nmecku? Ale j jsem neutekl. Ani ne proto, e bych se bl fyzickho nsil. Prost by to bylo hluboce nedstojn. Rozvalili jsme se na sedadlech v salnku pro VIP, a pemleli o tom, e njak nensiln pokus dostat se na svobodu podnikneme v Londn. Na letiti Heathrow se ukzalo, e Joanniny v zoufalstv rozhozen paprky zainkovaly: byli tam fotografov s blesky i reporti vykikujc otzky. Vmiku ns vecpali do kancele velitele imigran sluby: to byl titul respektovan v cel galaxii. Z velitele se vyklubal tent kluzk funkcion, kter podepisoval mj pkaz k vypovzen z Britnie v roce 1969, kdy jsem se pokusil navtvit Johna Lennona a Moody Blues. Vi mn se choval s chladnou zdvoilost, k Joann, jej rodov jmno choval v hlubok ct, byl a patolzalsky serviln. Peel jsem rovnou k vci. "Potebuji vai pomoc. Stal jsem se obt nosu." "Ale mil pteli, vai situaci bych rozhodn nenazval ,nosem'. Vy prost nemte pas a v americk doprovod vm zajistil jednosmrn povolen pro cestu do USA. Ujiuji vs, e to je naprosto v podku." "Ale j odmtm pokraovat v cest do USA," ekl jsem. "dte tedy o azyl v Anglii?" "Ne. dm, abych byl v Anglii internovn po dobu t dn, v jejich prbhu bych si mohl zajistit vycestovn do jin zem dle mho vbru. Mm povolen k pobytu v Alrsku a vstupn vza do Libanonu, Rakouska a Dnska."

"Vborn. Vae dost o tdenn pobyt bude telefonicky tlumoena ministerstvu vnitra Jejho Velienstva." "Telefonicky! Nebvaj takovto rozhodnut obvykle sdlovna psemn?" Dal letadlo do LA startovalo za pl hodiny. Doufal jsem, e se mi poda zskat as a promekat aspo tento let. Byl to jen dal dkaz m naivity. Ministerstvo vnitra Jejho Velienstva oznmilo telefonicky zamtnut m dosti bhem pti minut. "Je mi velice lto," pravil velitel. "Ale musm vs podat, abyste opustil britskou pdu nejblim spojem." "To odmtm." "V tom ppad je mou povinnost pikzat, abyste byl deportovn za pouit sly." Byl jsem pekvapen a hrozn zklamn. Koneckonc tohle pece nebyla dn bannov republika. Toto byla Anglie. "Nyn mi promite, ale n interesantn rozhovor musme ukonit." Mrkl smrem ke dvem. V chodb stli dva agenti z protinarkotickho, za nimi ti pslunci Speciln sluby a pln vzadu nkolik statnch uniformovanch pold. Vyli jsme tedy s Joannou ruku v ruce a s hlavami vztyenmi k letadlu spolenosti PanAm smr LA. Posadili ns do prvn ady v prvn td. Stevardka zaala okamit roznet ampask. "Nechte jim tam celou lhev," ekl agent za nmi. Byl z adu pro narkotika a nebezpen drogy. Kdy se letadlo vzneslo, vimli jsme si, e pes uliku od ns sed Gnther Sachs, bratranec Putzin a playboy mezinrodnho ranku. Joanna se okamit vrhla do akce a do dvaceti minut byl horn salnek Boeingu 747 n. S Joannou, Gntherem a jeho ptelem, jistm nmeckm baronem, jsme se rozesadili na podlaze a popjeli ampask, zatmco dva agenti u stolku v rohu se na to dvali s pobavenou benevolentn shovvavost. Mli pkaz v malikostech nm vyjt vstc. Vdli ostatn, e mm na krku dvacet let natvrdo. * * * Na letiti v LA na ns ekalo cel hejno agent. Polbil jsem Joannu na rozlouenou, nae mi kolem zpst zaklapla elzka. Za ztarasy se zmtala asi stovka novin, televizn kamery bzuely. Nasadil jsem optimistick smv, pesn podle doporuen McLuhanova, a pak u m hldkov auto vezlo do okresn vznice v LA. Provzelo ns est dalch voz nacpanch agenty se samopaly. Asi se obvali dalho bravurnho kousku Weathermen. Odvedli mne do bloku s nejpsnj ostrahou, na oddlen vrah, kte m zdravili ze svch cel. "Vtej v Americe, brcho," pravil borec z vedlej cely a stril mi do ruky vtisk veernku. Titulek pes celou strnku hlsal: DROGOV KRL LEARY OBVINN Z DAOVHO NIKU 76 MILION. Konen doma.8) - absolvoval Dartmouth College, doktort z medicny zskal na Pennsylvnsk univerzit. Pes ptadvacet let se vnoval vzkumu delfn, co byl prvn systematick pokus o komunikaci s jinm inteligentnm ivoinm druhem. Lilly byl ve vdeckch kruzch jednm z prvnch, kdo pochopili vznam LSD jakoto vzkumnho nstroje v neurologii. Ve svm klasickm dle Programming and Meta-Programming in the Human Biocomputer brilantn a z novch pohled formuluje nzory na

povahu a pirozenost lovka, piem odhaluje a mapuje oblasti mozku do t doby nepstupn vdeckmu zkoumn. Za mnoh dnen poznatky o mimotlnm provn stejn jako za oteven experimentlnho pstupu k tto oblasti vdme prv neutuchajcmu sil Lillyho a jeho vzkumnho tmu pi experimentech s anestetikem ketaminem. John Lilly jako jeden z nejasnjch, nejvynalzavjch a nejpodntnjch myslitel na doby byl i prkopnkem experimentln prce s tzv. izolanm tankem. Tyto vzkumy popsal ve sv knize The Deep Self: Isolation Tank Relaxation, je se stala podkladem pro film Altered States. Publikoval adu dalch knih, mj. The Mind of the Dolphin, The Center of the Cyclone, Simulations of God, The Science of Belief, a The Scientist - a Novel Autobiography. 38. Folsomsk vznice Leden 1973 Neuplynul ani tden a byl jsem pevezen do okresnho vzen v Orange a obalovn z devatencti trestnch in coby kmotr nejvt organizace paerk drog na svt. Ze ticeti spiklenc, uvedench v obalob jmnem, byl jen jedin lenem Bratrstva vn lsky. Zbvajcch devtadvacet mch dajnch komplic byli naprosto ciz lid. Ze zejmch dvod, toti pro naprost nedostatek dkaz, rozhodl okresn sttn nvladn odloit zen na neurito. Nicmn ppad se stal vtanm soustem pro tisk. Nyn jsem byl tedy k dispozici mm nkdejm hostitelm, Sprv npravnch zazen sttu Kalifornie. Spoutanho na rukou a nohou m strili do auta, kter vyrazilo na sever po dlnici .101. Dva strn vpedu a jeden vzadu neustle kontrolovali moje pouta. Chlapk, kter to ml na povel, vyndal z pihrdky na palubn desce obrovskou pistoli, naldoval ji, opel se na svm mst a vedl ke mn instruktn pohovor. "Tahleta vcika je nabit. Jenom se pohne a ustelm ti hlavu. A pro informaci, za nmi jede dal vz pln ozbrojench mu." Dozorci se dmuli pchou, kdy m, uprchlka, pedvali zpt do vzen. Odvedli m do kancele a telefonovali editeli dom. "Jsme u vs v kanceli, editeli, a mme tady Learyho. Dva roky a tyi msce." "Pozdravujte ode mne editele," ekl jsem. Basa samotn nahnla hrzu. Kad tady kroutil podn dlouh trest. Ve vedlej cele sedl Ricardo, zabijk mexick mafie, s nkolika vradami v rejstku. Po ti msce jsem il ve vzdlenosti ani ne ti metry od nho a ml jsem tak vzcnou pleitost poznat, jak funguje jeho mozek. Slyel jsem ho jeet, kdy ho muila non mra, vzlykat, kdy se mu stskalo po domov, vnmal jsem vnitn zmatek toho zabijka hodcho se spe do doby Aztk. Vdy rituln lidsk obti byly jet ped nkolika generacemi soust nboenskch ritul tohoto lidu. Nap pes chodbu ml celu jeden z tch potetnch a nespoutanch zemdlskch dlnk - divok oi, neklidn ruce, hva vlas svtlch jako koudel. Hned prvn noc na mne val pehrkou svch dve. "Time, nco ti polu. Dvej bacha." Zpod jeho dve vyltl jaksi ploch obdlnkov pedmt, klouzal podl celho bloku a udeil do zdi nkolik centimetr od mch dve. Byly to lepenkov desky Bible. Jeliko byly mimo mj

dosah, pithl je vrha zptky na niti vytaen z pokrvky. Cvak, a u tady byly znova, tentokrt ovem minuly moje dvee z druh strany. Teprve tet pokus byl spn a desky vklouzly mezerou pode dvemi do m cely. "Ten provaz na tom nech," kikl blonk. Uvnit desek byl pipchnut lstek s pozdravem na uvtanou, a v nm trocha kvovho prku. Za nkolik dn jsem u dostal touto cestou i petku marihuany. Tento dkaz nezdoln schopnosti lidskch bytost pelstt cenzuru kontrolor m naplnil neskonalm potenm. Tohleto poten ale bylo v tto base jedinou vjimkou. Mj literrn hardware se omezoval na tuku, navc zlomenou napl, aby se nedala pout jako zbra, a na jeden list papru denn. Pelen ve vci mho tku jsem oekval v samovazb. asu strvenho na samotce jsem vyuil k pemlen o vvojov psychologii a stadich evoluce. Cel hodiny jsem pochodoval po sv kleci - sedm krok tam, obrat, sedm krok zptky - m jsem se uvdl do stavu hlubokho transu pociovanho jako jaksi tich osvcen. Moje samotka se stala habitatem s mocnm potencilem, z nho bylo mono pehldnout cel svt. Jedinmi papry, ke kterm jsem ml v thle de pstup, byly rzn prvnick dokumenty. A tak jsem se usadil na zem pod kalnou rovku bez stnidla a na rub njakho prvnickho ppisu jsem tm asi pt centimetr dlouhm pakem tuky sepisoval dal pln systm filozofie. O klasifikaci okruh v mozku jsem pemlel ji lta, a nyn jsem tedy hlednm rukopisem, hned naisto a tm bez krt, adil jedno slovo za druhm v rukopise sv nov knihy nazvan Neurologic (Neurologika). Joann se podailo vydat ji v nkolika reedicch, vyla i ve dvou celosttn rozench asopisech, a vzpt byla peloena do francouztiny, nminy, panltiny a japontiny. Celkem se prodalo tm milion vtisk. Zatmco jsem ekal na sv pelen ve vci tku, vrhla se Joanna s nadenm do shnn penz a zajiovn co nejokzalej publicity. Aby mi dodala dvryhodnosti a ulehila si pstup k lidem v mocenskch pozicch, podnikla Joanna chytr manvr: nechala si zmnit sv pjmen na Learyov. Dky tomu se mohla prezentovat svtu jako Joanna Learyov, akoli jsme nebyli sezdni. Soudn pelen za trestn in tku se vyvinulo ve velice zvltn ardu. Tento zloin jsem toti mohl skuten jen velice tko popt. Mm hlavnm strategickm clem pi pelen tedy byl mysl oistit se z podezen mnohem zkenjho, toti z toho, e jsem se stal vyhoelou obt kyseliny. Tuhle pomluvu kdysi vypustil do svta Cleaver a velice naden se j chopili vichni, kdo nenvidli to, eho jsem se stal symbolem. Joanna rozbila nyn svj hlavn stan v jednom dom na pobe nedaleko vznice, a na n pedevm spoval kol dokzat, e jsem po duevn strnce zcela kompetentn. Netrvalo dlouho a podailo se j pro tuto prci zskat lovka nad jin povolanho, toti Franka Barrona. A tak se Frank zase jednou objevil v mm ivot pesn v okamiku, kdy jsem byl pln na dn. Byl nyn vedoucm katedry psychologie na Kalifornsk univerzit v Santa Cruz. Kdy jsem mu pedestel svj problm, rozjasnila se Frankova tv ve spokojenm smvu.

"Tys byl takov beznadjn nepizpsobiv a potrhl Kelt u od narozen. Jenom dky drogm ses trochu zklidnil. Byl to pro tebe tak vzruujc vzkumn nstroj, jako je pro dcko hraka." "To v ty a vm to i j," ekl jsem s nalhavost, "ale te to musme dokzat i ostatnm." "Bude si muset nechat sejmout kompletn baterii psychodiagnostickch test, jejich vsledky pak shrneme a pedlome v mstopsenm prohlen soudu. Tm bude poskytnut objektivn a vdeck dkaz, e m vech pt pohromad." "A mon i vc ne pt," dodal jsem. Za nkolik dn byl Frank zptky s nam bvalm kamardem z Harvardu Mikem Kahnem, nyn dnm profesorem v Santa Cruz, a s Jeffem Shapirem, editelem okresnho stediska psychologickch test. S jistm naptm jsme se vichni rozesadili v mstnosti pro nvtvy a dr. Shapiro zahjil proceduru snmn test. Cel zleitost trvala dle ne ti hodiny a bylo to o nervy. Protoe ty testy byly doopravdy, ne jenom jako. J jsem usilovn bojoval proti ubhajcmu asu, eil jsem labyrinty, testy prostorov pedstavivosti a sloit psychomotorick koly, a ti ti psychologov nervzn poposedvali na idlch a potili se spolu se mnou, jak mi fandili, abych doshl co nejlepho vsledku. Zamlada jsem snmal tyhle testy stovkm vyplaench pacient - ale nikdy ne z pozice nezastnnho klinika, nbr vdycky coby fanda za postrann arou, kter v duchu povzbuzoval kadho z tch neastnk v jeho boji se vemi tmi nenpadnmi, ale zludnmi problmy a chytky. Nyn se tedy role obrtily. Pi soudnm pelen pak Mike Kahn a dr. Shapiro mstopsen dosvdili, e moje inteligence je v psmu "gnius" a moje kreativita "vjimen". Kahn, jako vdy zrove i vynikajc herec, pronesl proctnou e na tma "Leary jakoto velk uitel". Pak se na msto pro svdky doslova vtil Walter Clark, ktermu v t dob ji bylo pes sedmdest, a podal osobn svdectv o mm charakteru. Nicmn vzdor vem vpovdm o tom, e jsem duevn naprosto zdrv a e jsem vbec velice pjemn chlapk, rozhodla porota podle oekvn: jsem vinen trestnm inem tku z vzen. Soudce mi pak uloil trest pi horn hranici sazby. Take soud jen piloil dal polnko k tomu vemu, co jsem u ml na krku; jako msto vkonu trestu mi pak uril vznici ve Folsomu, co je post pln na dn, na konci ady, kam jsou odkldni vichni ti, kdo byli zaazeni do kategorie nenapravitelnch a maj kroutit zvl dlouh tresty. J osobn jsem ml na krku ptadvacet let. Plus tch jedenct bod obaloby z poslednho zaten v Millbrooku, kter stle jet nebyly vyzeny. Plus tch devatenct obvinn ze spiknut z on "kmotrovsk" kauzy v Orange. Po dlouh jzd v horku pes cel dol Central Valley vjel rozvrzan autobus se zamovanmi okny do arelu vznice ve Folsomu. Tak tohle tedy byla skuten pevnost, s vysokmi ulovmi hradbami a vemi. Tch jedenct dalch kriminl v Kalifornii vypadalo vedle n jako modern tovrensk komplexy; ostatn i jejich nzvy - "npravn kolonie", "rehabilitan stedisko" atd. - tomu odpovdaly. Jenom Folsom, ta hora kamene postaven nskmi ndenky, ml v nzvu slovo "vzen". "Co bude te?" ptal jsem se vzn sedcho vedle m.

"Te ns str do cel pro baanty na Ptce pln dole," ekl mukl znudn. "Tam budeme dokud nerozhodnou esli sme tady v bezpe. Na hlavn lajn sou lidi jako my v pohod. Ledae by nkoho z ns strili na 4-A." "Co to je, to 4-A?" ptal jsem se. Ostatn vzni se po sob podvali a zavrtli hlavami. "4-A, to je korekce. Voni tomu kaj pivykac stedisko. Tam strkaj ty vopravdick hajzly. Folsom, to je prdel celho vzeskho systmu, a 4-A je ta nejhor prdel Folsomu. Do hajzlu, ovee, dy ty bachai, co sem dou sou prv z A-4." Oknem jsme vidli, jak se schod jedn novj betonov budovy schzej ti dozorci a krej smrem k autobusu. Byly to gorily v hndch uniformch s velice nepjemnou viz, po boku se jim houpaly dlouh pendreky koenmi poutky pipevnn na zpst. Serant, kter ml na starosti nai pepravu, stril hlavu dovnit autobusu. "Hej, doktore, lez ven." "Do hajzlu, ovee, te si v prdeli." Jet jsem stail zaregistrovat soucit zrac se v tvch mch spoluotrok a pak jsem u vystoupil z autobusu. Beton kolem byl rozplen odpolednm sluncem. Ti ti borci s pendreky m popadli bez sebemen znmky vzruen. Jeden z nich ukzal palcem smrem k 4-A. el jsem mezi dvma dozorci a ctil jsem se naprosto bezbrann. Tet strn m jistil zezadu. U vchodu do budovy ekl jeden bacha nco do mikrofonu a dvee se s hlasitm cvaknutm otevely. V proces jsem proli jakousi halou dlouhou asi sedm metr a zastavili se ped dalmi ocelovmi dvemi. Strn zaklepal pendrekem na ocel. S druh strany se podval jin dozorce pehrkou a dvee se otevely. Za nimi byla mstnost, po jej cel dlce vlevo bel pult. Uvnit bylo osm dozorc, kad s pendrekem. Pochopil jsem, o co tady jde. Jejich tve byly naprosto bez vrazu. "Vysvlct." Svlkl jsem si bl kalhoty s laclem, ponoky i bl kecky, kter jsem si koupil jet v Luzernu v jednom obchodnm dom hned vedle toho krytho mostu pes jezero. Pokraoval jsem, a jsem tam stl nah. Pistoupil ke mn dozorce s jakmsi pedmtem tvarem i velikost pipomnajc pingpongovou plku. Detektor kov. Jin dozorce mi hodil rozdrban ed kalhoty s laclem a hadrov trepky. Pak ukzal k reglu na druhm konci pultu. "Vem si matraci a dv deky." Zamovan dvee vpravo se s cvaknutm otevely. Obklopen temi dozorci vstoupil jsem do nejspodnjho patra bloku 4-A. Prochzeli jsem kolem ady cel. Pantofle mi byly moc velk, matrace a deky hrozn neskladn, a j jsem tak vc kloptal ne el chodbou, sledovn z obou stran zkoumavmi pohledy vz. Nakonec m kdosi poznal a zvedl se veobecn pokik a hvzdn. "Hej! Hele, koukni, kdo to je! Vtej na 4-A, brcho." Kynul jsem na ob strany svalnatm ernochm i podsaditm blochm za memi. V posledn cele sedl na zemi v lotosov pozici pomen mu, etl si v Bibli a mrn se usmval. Na konci chodby byly dal ocelov dvee, kter vedly do dal tmav chodby pouze se temi celami. Jedny dvee se se skpnm otevely a dozorci mi pokynuli, abych veel. Zamovan dra. Dvee se zabouchly.

Tak takhle vypad dra ve folsomsk vznici. Oprskan zchod se pinavmi skvrnami bez prknka, rezav umyvadlo, betonov stupnek. Na ten jsem hodil zasvinnou a smradlavou matraci. Jedin prouek svtla bel pes celu od kvry ve vchodovch dvech. Dvacet pt let. Postupn se mne zmocnila jaksi zvltn euforie. Tak tohle tedy je ono. Dno, naprost a nepopirateln dno, tak jak o nm kdysi psal Dante. Asi po hodin ve tm a tichu se dvee cely otevely, dovnit vstoupil mlad blonat pomocnk bachae a zdy se opel o me. "Moc m mrz, e jsi tady, love. Bu zdrv. J jsem vzesk spojka na prvnm podla. Kou? Chce nco na ten?" "Jo, koum a tu." "Vsadm se, e nete ty sraky jako ostatn, e? Pinesu ti nco podnho." Mj nov ptel vyklouzl z cely, vnj dvee nechvaje oteven. Do cely pronikl odraen paprsek zapadajcho slunce a celou ji proteplil. Mukl byl za nkolik minut zptky s balkem cigaretovch paprk a s oblkou plnou tabku. "Tohle ti posl Charlie. Je to tvj nejbli soused." To asi bude ten chlpek v lotosov pozici, co vypad jako Je Kristus. "Charlie chce vdt, jestli si do kvy dv cukr a smetanu. A taky jestli m rd med." "Jasn. ekni mu, e dkuju." A zase tu byl ten prastar zdvoilostn ritul pchodu do vzen. Nov vze, kter prv piel a nem vbec nic, je starousedlky obdarovvn rznmi luxusnmi vcmi, kter jsou k dispozici. Piichl jsem k tabku. Byl to Bugler. Ubalil jsem si cigaretu a pozoroval jsem, jak se kou ve slunenm svtle st do krouk a poslze rozplv v namodral oblek. Po chvli do cely znovu vrazil pomocnk a nesl tyi knihy. Charlie mi poslal The Teachings of Compassionate Buddha, Ouspenskyho In Search of the Miraculous, The Teachings of Don Juan (esky Uen Dona Juana) od mho starho ptele Carlose Castanedy, a Bulgakovova Mistra a Marktku, satirick romn o ivot v souasnm Rusku. A znovu se objevil mj ptel, tentokrt s paprovm kelmkem umlho medu, s krabic grahamovch suenek a s nkolika dalmi oblkami - byla v nich mlet kva, nkolik kostek cukru, smetana v prku. "Charlie ti posl tohle. J te u musm jt. Nechm tvoje dvee jet pr minut oteven. Chci ti jenom ct, e j ti hrozn fandm. Vlastn ti vdm za vechno." "Rdo se stalo," ekl jsem, znan udiven. "Hej, doktore." Poven a zrove jaksi blahosklonn hlas se ozval z cely hned za vnjmi dvemi. Nhle, v jedinm okamiku mi svitlo, kdo e je to ten jedin lovk, se kterm mm monost mluvit: Charles Manson. "Takes to konen schytal. Roky jsem sledoval, jak jde furt dol, love. Vdl jsem, e nakonec skon tady. U dvno jsem si chtl s tebou promluvit. Chtl jsem se t zeptat, jaks to mohl takhle zvorat." "Zvorat co?" "Vdy tys je vechny oaroval, vichni k tob vzhleli. Mohls ty lidi vst, kam bys chtl."

"J jsem ale naopak chtl nauit lidi, aby si dvali pozor na rzn vdce a dili svj ivot sami," ekl jsem unaven. "Kdy m v ptaedestm pustili z basy, pln sem uasl. Vude tisce mladejch, kter ekaj jenom na to, aby je nkdo naprogramoval. D jim kyselinu a oni udlaj cokoliv." "Charlesi, ptali se t nkdy psychologov anebo njac experti, jaks to dokzal?" "Dokzal co?" "Vymt tak dokonale svm lidem mozek." "Ne." "Vid, to je divn. Vdy ty jsi dokzal prv to, o em sn kad zpravodajsk sluba na svt. Naprogramovals lidi, aby se vydali na svou vraednou misi. A nejen to, ti lidi by to dnes mon udlali znovu. Je to tak?" "Jo." "Pros to teda udlal?" "J jsem kesan, brcho. dm se Bibl. V n najde program na vechno. A v Bibli stoj, je to pmo v Apokalypse, e prvotn pinou vech lidskch problm jsou eny." Jet tho odpoledne jsem byl "poven" do tetho podla pijmacho stediska a asi po tech tdnech m peloili do hlavn budovy. Te tedy nastal ten okamik, ped nm m vichni varovali. Prvn prochzka po dvoe znamenala i prvn konfrontaci s nkolika vzeskmi gangy, z nich kad se chystal m proklepnout a provit a pak stanovit moje msto ve vzesk komunit. Na dvoe bylo nkolik stovek vz v modrch mundrech, nkte postvali v malch skupinkch, jin se prochzeli tam a zpt tm nekonenm a bezclnm pochodem trestanc. Pak jsem vstoupil na dvr j a shromdnm probhl jaksi elektrick vboj. Vzesk eptanda samozejm zaregistrovala mj pchod a vdla tak o kadm mm pohybu na 4-A. Tak kdo nastoup prvn? Vzpt jsem zaslechl, jak na m nkdo vol jmnem. Podval jsem se smrem k jedn skupince hovc si u zdi. A je to tady: konfrontace s Bratry. Vzpomnl jsem si na zlovstn proroctv Angely Davisov v tisku, e budu ve vzen zabit militantnmi ernochy. e by dlouh n Eldridge Cleavera doshl a do samotnho srdce vzeskho systmu slunn Kalifornie? Jeden z Bratr postoupil o krok dopedu. "Hej, ty. Chcem si s tebou trochu pokecat. Na rovinu. Poj sem." Pomalu jsem pistoupil bl a ctil jsem, jak ns cel dvr s naptm pozoruje. Zastavil jsem se asi pl metru od vdce, trochu jsem pivel oi a s smvem kvl hlavou. "Hele, co to bylo za pnut mezi tebou a bratrem Eldridgem?" "Ale no, jaksi jsme se spolu neshodli." "Jo?" Obrtil se ke sv jednotce a zazubil se. "A co se teda vlastn stalo, love? Jak to, e jste se s bratrem Eldridgem neshodli?" Peltl jsem pohledem tve kolem a pak jsem se podval svalnatmu nelnkovi pmo do o. "Ty zn bratra Eldridge?" "J? No jasn. Kroutili jsme spolu pr let v Quentinu." Skupinou se ilo souhlasn mumln a pokyvovn hlavami. "No jo, vtina z ns s nm njakou dobu sedla." "Kdy tedy v, jak bratr Eldridge funguje, pak taky mus vdt,

pro jsem se s nm neshodl." Dlouh mlen. Pak skupinkou zaumla vlna pobaven. "No jo, slyeli jsem, e si Eldridge s tebou hrl na poli-c----jty. e t stril do svho osobnho kriminlu." Vichni kolem pokyvovali hlavami, no jasn. Vdce pokraoval: "Ten frajer, jak m jenom trochu moci, hned mu to vleze do hlavy." "Stejn jsem to vidl i j." Dopedu se protlail bratr s jednm okem. "Hele, ovee, ty prej se doktor, musm se t na nco zeptat. Jak to m chlap podle vs psycholog vlastn dlat s tma hadicema?" Kolem se vichni zaali kuckat smchy. Co to me bt, ty "hadice", pemlel jsem usilovn, snae se vybavit si v pamti ty nemnoh stpky znalost z oblasti zahradnictv anebo haen por. "No hadice, ovee. Dy v. Ty mrchy. ensk. Hele, ne odsud vypadnu, musm se trochu pouit, abych vdl, jak ty mrchy vychcan pemejlej, abych to pak s nima mohl dovopravdy hladce skoulet." "Tohleto se v knkch nedote. Na dnej pd." Pak jsem se obrtil k vdci a ekl jsem: "J se te jdu trochu projt a obhldnout si tu lehrnu tady. Uvidme se pozdji." Se vemi dokola jsem si plcl dlan do dlan. Dvorem probhl zvan levy. Kad ve vznici te vdl, e jsem se Bratry setkal a e nebyly dn problmy. Nemn dleit bylo, e jsem se s nimi nevybavoval moc dlouho a nedal tak najevo pehnan ptelstv. Naruilo by to diplomatickou rovnovhu. Na sv pouti jsem proel hitm na baseball, el jsem pes basketbalov a handbalov kurt a prohldl jsem si i malou posilovnu. Pak jsem se vrtil na hlavn dvr, nae ke mn pistoupili tyi svalnat bloi naparujc se jako pvi. Jejich vdcem byl obr s blond vlasy jako psek, s vyhrnutmi rukvy, kter odhalovaly jeho mohutn pae. "Hej ty, chlape, ty se ten Leary, e?" Kvl jsem. Andl ke mn dstojn nathl svoji tlapu a obadn jsme si podali ruce. "J sem Fu Griffin. Od Hells Angels z Oaklandu. Jednou sme se spolu potkali u Keseyho." Fu mne pedstavil svm druhm: pinav Dan, Pitom Willy, Chlupat Terry. Sedli jsme si do trvy a vzpomnali na ty blzniv a divok asy v Bay Area u San Franciska, jet za dob Keseyho, Ginsberga, Janis Joplinov. Fu kroutil destku za pekupnictv heroinu. "Nepotebuje nco?" staral se. "Protoe do kantny me a od prvnho." Ve ti odpoledne zaznl hlubok hlas sirny. Z vzeskho rozhlasu zahmlo: "OPUSTE DVR." Dohodli jsme si schzku na dal den. Andl se vraceli na Jedniku, zatmco j jsem se pipojil k ad modrch koil vchzejcch husm pochodem do bloku slo 3. Pak jsme stli kad ped svou celou, dokud dozorce nezaval: "NA CELY." Zathl za pku, kterou se ovldala zvora bc celch tch sto metr podl celho podla a umoujc otevt vechny dvee do

cel zrove. Pak pilo odpotvn. Ped dozorcem el pomocnk a toil devnou ehtakou. Kad vze musel vyskoit na nohy. To proto, aby nepehldli vzn, kdyby leel na paland mrtv. Pak ns znovu vypustili z cel na veei. Jdlo bylo na vzesk pomry docela dobr, zato konverzace ponkud mongoloidn. Po veei se dvacet minut ekalo na bloku; to byla scna jako z orientlnho bazaru nkde v Tehernu. ernoi na sebe pokikovali, tanili a velijak blbnuli, Mexiani cosi brebentili panlsky, bl pochodovali sem a tam, prost kad se njak pohyboval a mluvil, nikdo nikoho neposlouchal. "NA CELY." Na pouhch ticet vtein otevela zvora vechny dvee a kad se hnal do sv klece. Druh den na dvoe ke mn pistoupil robustn mu s buldo bradou. Byl to Bob Hyde. "Rd t vidm," ekl jsem pot, co jsme si podali ruce. "kali mi, abych t vyhledal. Pr jsi nejtvrd a nejchytej chlap v celm vzeskm systmu." Hyde pokvl s uspokojenm hlavou a pedstavil mi svho ptele, vysokho thlho mldence s oplenm obliejem a ulinickma oima. "Tohle je Charles Newsom. Tvj velk obdivovatel." Chodili jsme v trestaneckm rytmu sem a tam po baseballovm hiti - pr slov, otoka, nkolik krok, dal otoka - a sdlovali jsme si navzjem ivotn dleit poznatky. Charles byl pika v nejaristokratitj zloineck brani: specializoval se na loupee klenot. Vzal mockrt kyselinu, ooustal spoustu filmovch hvzd a provedl adu vloupaek do dom zazobanc v Bel Air a Beverly Hills. Psn se drel etickho kodexu Robina Hooda a zsadn bral jen bohatm. Bob Hyde sedl pro podvody a snad i pro cosi horho. Ani jeho klidn, trochu poven odtaitost nemohla skrt explozivn povahu. Ve vzen platil za prvnho experta a vzm koncipoval rzn podn vmnou za kartony cigaret. V dkaznm zen se mu povedlo bodovat u sedmnctkrt. Hyde a Newsom za mnou pili s uritm projektem, pro kter chtli zskat moji podporu. Hodlali zaloit organizaci s nzvem PROBE (Zkouka). "P" znamenalo "prison" (vzen), "R" rehabilitaci; zbytek jsem zapomnl. "Hele," ekl Hyde, "ivot tady je vdycky leh a zdravj a probh tak njak hladeji, kdy pat k njakmu gangu." "O tom jsem u cosi slyel," ekl jsem opatrn. "Tak napklad je v thle base mexick mafie. Ti hoi jsou siln, tvrd, bezohledn. Maj pod kontrolou obchod s narkotiky. Dl jsou tady motorki, Andl. Vidli jsme t, jak mluv s Fuem. Ti jsou prima. Je to takov semknut a loajln parta, ale je jich mlo. A pak jsou tady nckov, rijsk bratrstvo. ern jsou povtin neorganizovan, s vjimkou Muslim. Ti se zadili sami pro sebe." "Jedin Bob je schopn ochrnit ern ped ostatnmi gangy," ekl Newsom. "Jak to dl?" ptal jsem se, a moje zvdavost vdce se probudila. "Vysvtlil jsem nckm a Mexianm, e Velkmu bratrovi," ukzal palcem smrem k ochozm, kde stli dozorci s runicemi, "by se moc lbilo, kdybychom se tady vichni navzjem pozabjeli." "Od t doby, co to Bob vzal do rukou, nebyl ve Folsomu jedin

ppad zabit nebo pobodn." "Take co je to za gang, ke ktermu bych se ml podle tebe pipojit?" Hyde a Newsom se na sebe podvali a dali se do smchu. "Ten gang, to jsme my ti," ekl Newsom. "My ti jsme toti nejmazanj chlpci v celm tomhle kriminle." "Tahle zasran basa, to je pln atomov elektrrna," ekl Hyde a opsal rukou irok oblouk. "Jen se podvej na ty chlapy. Kad z nich je chodc asovan bomba. Ta energie, kter se kondenzuje na tomhle dvoe, ns me vystelit, kam budeme chtt." "Co znamen hlavn a v prvn ad ven, pry odsud," dodal Newsom. "No tak tohle je rozhodn ta nejfajnovj skupina, kterou bych si mohl pt. Potejte se mnou." Podali jsme si na to ruce. Bob Hyde pak dal palcem znamen ke skupin bloch stojcch pobl vrat. "Fajn. Te v tom keftu jedeme spolu," ekl Hyde. "Te t pln nejdv musme pesthovat do lepho prosted. A skon vychzka, bude pemstn do nejdolejho patra na Trojce. J budu dv cely napravo od tebe a Charles tyi nalevo." "Jak se vm me podait pesthovat m tak rychle?" Newsom se zasml. "Pr karton cigaret doke divy." "A bhem nkolika dalch dn," pokraoval Hyde, "bude mt na cele zkladn komfort. Je tam vodovodn kohoutek na vaen a kloubov lampa, take bude moci st i kdy se zhasne. Tvoje ptelkyn ti sem me poslat rdio nebo televizi. No a seeneme ti taky njak slun aty a provanou deku." "A nechce tenisov ortky na vychzky?" ptal se Newsom. "A Fu mi kal, e by ti v dln na pracovnm oddlen vyrobil njak koen sandly." Fronta na veei i jdlo samotn se s mmi novmi spolenky promnily v pjemnou spoleenskou zleitost. "Prvn vc, co mus ztra udlat," ekl Hyde, "je jt na pracovn kancel a tam jim oznmit, e se nebude astnit dennho zamstnn v zahradnictv." "A to jde?" "ekne, e jsi dostal njak ppis od svho advokta a e v nsledujcch esti tdnech bude pln vyten studiem materil ohledn svho ppadu v prvnick knihovn. Ani si neprdnou. Pravidla v thle base jsou jasn. V klidu si tady kru svj flastr, nedlej kolem sebe rozruch, a oni t nechaj na pokoji. Bude te toho mt na prci tolik, e by byla vn koda ztrcet as jako zahradnk." "A od ztka," ekl Newsom, "spustme tvj rehabilitan program. Po tom pobytu v de potebuje trochu cviit. Bhat, posilovat. Ne e by z tebe musel bt njak supersvalovec, jde jenom o to, abys trochu pibral a zeslil." Hyde kvl na souhlas. "A taky bychom chtli, abys hned zaal pracovat na naem projektu zruen vzen." Veer jsem obvykle psal dopisy na svm psacm stroji. Pak jsem si uvail lek siln okoldy s prkovou smetanou, vlezl si do postele, pod hlavu si naskldal tyi polte, rozsvtil lampu a jal se listovat tuctem bjench knih, kter jsem si v knihovn

pjil. Zaal u mne psobit prastar teritoriln instinkt: toto bylo moje doup, bezpen, chrnn, do kterho nikdo nesml. Postupn v nm pibvalo stle vce mch osobnch vc, stanovil jsem si i svj denn program - a najednou se ta pust, ponur a smutn krabice z betonu a oceli stala domovem. Tento tajemn ivoin smysl pro vytvoen domovsk zkladny je jednm z klovch faktor vzeskho ivota. Mnoz recidivist se znovu a znovu vracej do vzen prv proto, e jen zde se jim da doshnout onoho pjemnho proitku zajitnho bezpe. asem jsem si vytvoil docela pjemn a hladce fungujc denn rytmus. Sndani jsem pravideln prospal a vstval a kolem pl dest. Pak jsem si uvail lek hork, siln a sladk kvy a asi o pl jedenct jsem vyel na dvr, kde na m u ekali Hyde a Newsom. Vichni ti jsme potom chodili pod dokola a do obda, zabrni do vnivch diskus. Po lehk svain jsme se nathli do trvy na slunci, pokuovali a pijmali rzn delegace, kter pinely nejnovj zprvy nebo se pichzely o nem poradit. Pak nsledovala hodina v posilovn ve spolenosti nkolika funcch a hekajcch obr, a pak studen sprcha ve vod z American River. A nakonec jsme si dali zmrzlinov pohr s ovocem. Toho jara a lta bylo ndhern poas, obloha bez mrku a slunce svtilo nepetrit 157 dn v ad. Ve ti, kdy se dvr vyprzdnil, vracel jsem se do sv vldn cely a peetl si San Francisco Chronicle. Pak nsledovalo odpotvn a rozdvala se pota, a potom u byla veee, bjen pleitost probrat vechna ta vzesk dramata: znsilnn ve skladu matrac, drogov razie v kuchyni, ale i vzpomnky na heroick zloiny, nejrznj chytristiky a odvn pestelky. Kolem pl devt byl nstup do sprch. Dvee cel se otevely a my jsme v gumovch sandlech husm pochodem lapali pes cel blok; a pak jsme stli v oblacch pry pod sprchou, tce se z tch mlem a kovitch chvilek ivotodrnho vtipkovn. Potom jsme se vichni, vetn tch nejhorch vrah z cel Kalifornie, vydrhnut tla jet tepl zpod sprchy, zachumlali do pokrvek na svch palandch a jeden po druhm jsme klouzali do mkk nrue spnku. Ale dobr polovika trestanc mla na celch televizory s naslouchtky, ernoi na sebe pokikovali z patra na patro ty svoje nekonen a nesmysln vtpky z ghetta, vzet pomocnci prochzeli sem a tam celm blokem a rozneli kontraband, pedvali lstky se vzkazy, peneli rzn tajupln cennosti. J jsem si jet kolem dest zakousl tepl grilovan srov sendvi s hranolky a sterilovanou zeleninou, kter mi pipravili u soused ve vedlej cele: tu obval Drag Line, oviln vetern vzeskho systmu s kontem asi tyiceti let strvench v rznch sttnch i federlnch vznicch, se svou "lady", thlm a ohebnm mldencem s hebkou plet, kolem tictky, kter se jmenoval Wendell. as od asu si Drag Line vyndal svj uml chrup, vylezl si na horn palandu k Wendellovi, a po chvli se u nesly vzduchem steny rozkoe z jeho bezzubch st. Pustil jsem se do prce na prvnm dokumentu pro Boba Hyda. Toto podn Bob povaoval za svoje ivotn dlo, a jeho dsledkem

nemlo bt nic menho ne zruen celho vzeskho systmu. Ve Folsomu byla rozshl prvnick knihovna a v n Bob provdl sv vzkumy: zkoumal kad jednotliv prvn ppad, kter zpochyboval stavnost vznic. Vc potom konzultoval s ostatnmi znalci prva z ad vz; byli to obvykle star proedivl mui s mon rozshlejmi prvnmi znalostmi a bohatmi zkuenostmi ne cel Nixonv Nejvy soud. Nae podn bylo sepsno hutnm a jasnm jazykem a pedstavovalo jaksi souhrn vech chyb a nedostatk souasnho npravnho systmu. Dokazovalo se v nm, e je zcela nesmysln dret lidi ve vzench (kde ron nklady na jednoho trestance in 10 000 dolar), co jsou vlastn tovrny, jejich jedinm produktem jsou jet tvrd a zocelenj zloinci. V naem podn se federln soud dal, aby vydal nazen, jm by byly vznice zmnny ve vdlen odborn zazen pinejc zisk. Po dobu vkonu trestu v nich mli vzov mt monost pracovat jako dlnci nebo kvalifikovan pracovnci za mzdy stanoven v dohod s odbory. Osmdest procent tchto mezd by bylo vyuvno k placen odkodnho obtem zloin, dan a sttnch vdaj na provoz soud, k vyplcen podpor rodinm vz a ke kryt nklad na ubytovn, stravu a lkaskou pi pro vzn po dobu vkonu trestu. Dvacet procent mzdy by si vzov mohli ukldat jako rezervu do zatk po svm proputn. Joann se podailo shromdit ppisy s projevy podpory od vce ne padesti maloobchodnk z oblasti sanfranciskho zlivu; ti vichni byli ochotni prodvat zbo vyroben ve vzeskch dlnch - koen pedmty, lidov umn, kovov perky, knin vazby atd. Dle se j podailo mrnm podfukem zskat psemn pslib t firem z oblasti elektroniky, e zd ve vznicch sv vrobn linky. Finann rozvaha samotn dlala dojem. Kdyby napklad dva tisce vz dostvalo po 10 000 ron (tedy pouhou poloviku platu garantovanho odbory), zvil by se tm "hrub vzesk produkt" z nuly na 20 milion dolar. Jeliko by stt uetil dalch 20 milion, kter byly dosud v rozpotu uren na provoz vznic, znamenalo by to ist ron vnos 40 milion do sttn pokladny. Dozorci by podle tohoto plnu byli placeni jako pedci poven dozorem nad produkc, a sprvn ednci vznic by mli stejn platy jako manaei firmy s obratem 40 milion dolar ron: vzov 10 000 dozorci 25 000 lenov ostrahy 40 000 zstupce ed. 80 000 editel 100 000 Clem naeho podn bylo doshnout zmny vech tch nechutnch a negativnch aspekt vzeskho ivota v program svobodnho podnikn, v nm by byl odmnn kad, kdo by se ho astnil. Na zvr spisu byla pipojena formln dost k federlnmu soudu, aby vydal pkaz k uzaven vznice ve Folsomu ve lht devadesti dn, pokud by Sprva npravnch zazen sttu Kalifornie nebyla schopna tento profitn vzesk program spustit.

Bob Hyde byl radost bez sebe. "A te tedy ten manifest rozdme vem vzm." "Jak to chce udlat?" ptal jsem se. "Vdy ns urit zaij za distribuci politickch materil." Na Hydov tvi se objevil kodolib smv. "Kad vze m nrok nechat si udlat ticet fotokopi kadho prvnho dokumentu, kter se ho tk. Tohleto je regulrn class-action, je v zjmu kadho trestance. Take kad vze m nrok na ticet kopi." Druhho dne byl Hyde prvn ve front ped mstnost s koprkou. Za nm stli dal peliv vybran vzni: jeden len mexick mafie, jeden Pekeln Andl, jeden ern muslim, jeden ncek, jeden len gangu obchodnk s drogami, a jeden veobecn oblben Bratr pezdvan Motor Mouth. Bylo to poprv v historii vznice, kdy se jinak notoricky se svc gangy sjednotily na spolenm postupu. Kdy Hyde u koprky skonil, proel se kolem fronty a dal po jedn kopii vem dalm vzm, z nich si kad nechal udlat ticet dalch. Ne to dozorci u koprky s ponkud dlouhm vedenm dolo, byl dky Hydov pyramidov strategii vzesk dvr zaplaven snad tiscovkou kopi naeho podn, i s tm poadavkem na zruen basy. Toho dne se normln kadodenn aktivity na dvoe nekonaly. Vichni se vnovali etb naeho dlouhho a podrobnho spisu. Ti, kdo neumli st, tvoili hlouky kolem svch druh, kte jim jej pedtali nahlas. A po doten se vichni dali do smchu. Nkte z vz pibhli k dozorcm a ukazovali jim ern na blm, e od teka budou mt dvojnsobn platy. Sami dozorci krad studovali nae podn a i oni se kuckali smchem. dek, kde se plat editele vznice navrhoval na 100 000, to byl skuten nez. Samozejm se taky hned nalo nkolik kverulant, kte brblali, e je nespravedliv, aby dozorci dostvali vc ne trestanci. J jsem poslal n rozklad potou federlnmu soudu v Sacramentu. Zleitost se tm stala zcela oficiln: prvn akce za elem transformace nebo uzaven vznice ve Folsomu se dala do pohybu. Druhho dne jsme byli Hyde, Newsom a j po jednom pedvolni do kancele nelnka ostrahy (oddlen ostrahy bylo policejn slokou v rmci vznice) a dostalo se nm psnho varovn, e dn nepovolen organizace nebude trpna. Svou odpov jsme si domluvili pedem: "Podvme formln dost, aby byla povolena innost v rmci akce PROBE, pokud se bude tato innost odvjet v leglnm, mrumilovnm a konstruktivnm rmci." Nezdlo se, e by tm byl velitel pli pobaven. Jet te noci jsme s Hydem sepsali dvoustrnkov ppis, v nm jsme dali, aby federln soud nadil vzesk sprv povolit innost PROBE. A znovu si ns pedvolali a znovu ns varovali, e pokud budeme v naich aktivitch pokraovat, str ns na korekci nebo pevedou do jin vznice. Nae jsme sepsali dal podn, v nm jsme dali, aby federln soud zakzal z moci edn orgnm vzesk sprvy jakkoli transfer nebo jinou trestnou akci, dokud nebude pijato rozhodnut ohledn naich pedchozch prvnch rozklad. Pak se zaaly eptandou ve vzen it zprvy o jistch docela

pozoruhodnch reakcch na nae ppisy. Tm prvnk ze Sprvy npravnch zazen a dalch sttnch orgn ze Sacramenta pijel do Folsomu a ml celodenn rozhovor s editelem vznice a pracovnky vzesk sprvy. Nai pehov hlsili, e z mstnosti bylo slyet prudkou hdku. Zdlo se, e editeli stejn jako nkterm ednkm z hlavnho msta se nae mylenky docela zamlouvaly. dali dokonce, aby se v tto vci konalo dn slyen ped soudem, aby se o n referovalo v mdich a aby byla podniknuta eventuln i dal navazujc opaten. Naopak frakce, v n ml hlavn slovo tvar ostrahy, stla tvrd na svm a vzteky bez sebe dala nae potrestn pro poruen kzn. Ped svitem m probudil Drag Line. "Hej ty, tvho kmoe odvej." Ped celou Boba Hyda stlo est hndch koil s pendreky. Bob skldal svoje vci do krabic, kter pak rovnal na vozk. Pak se na m podval a chystal se mi nco ci, ale dozorci ns od sebe oddlili. "Napi mi, a neztratme kontakt," volal jsem za nm neastn.1) asem jsme si na tu ztrtu zvykli, tak jak to umj jen otroci, a vzesk ivot bel dl. Tdny ubhaly jeden za druhm jako minuty. Kad veer ve front na veei jsem asl, e je dal den pry. S asem strvenm ve vzen je to jako s mldm, je ztracen jenom pro toho, kdo z nj neum nco vytit. Neexistuj tady dn telefonn hovory. dn nutn schzky a dn placen njmu. dn povinnosti, dn starosti, dn oekvn. Zato je k dispozici vynikajc knihovna. Jakoto editelka mho Folsomskho inspiranho adu vymlela Joanna kad tden novou strategii, jak m dostat ven. Podailo se j napklad najt jakhosi naivu alkoholika, kter se mi podobal, a snaila se ho pemluvit, aby si v mstnosti pro nvtvy se mnou vymnil aty. Jindy dala zlohu 200 dolar jistmu lovku v Iow, kter slbil postavit helikoptru vypadajc jako ltajc tal. Ta mla prolett nad vznic a vydvat njak nadpozemsk zvuky, kter by zahnaly dozorce na tk. Chtla tak vyut jakchsi konex sv matky ve Vatiknu a vymoci si audienci u papee. Joanna pravideln dochzela do kancele guvernra Ronalda Reagana a podailo se j udlat dojem na jeho tiskovho mluvho. V tto souvislosti se kojila nadj, e se j teba naskytne pleitost vpravit za pomoci injekn stkaky do vparnku na vodu v guvernrov kanceli njak inn afrodisiakum. Pak se j podailo, dky sv venosti a tomu, e se vydvala za anglickou reportrku, dostat a do auta novho guvernra Jerryho Browna. Aby zskala njak penze, podailo se j doshnout vydn i docela slunho prodeje mch dvou knih The Secret of Oval Room a Starseed. Rovn se pokusila prodat autorsk prva na asi tiscistrnkovou knihu, jaksi mj mylenkov odkaz, ve kter jsem shrnoval sv nzory ohledn evoluce neurotechnologie skrze tyadvacet stdi inteligence, dvanct pozemskch a dvanct post-terestrilnch. Ta prce byla pozdji vydna v nkolika stech pod nzvy Exo--Psychology, The Intelligence Agents a The Game of Life. Panovalo veobecn mnn, e nikdo jaktiv nevyvinul takov

sil, aby dostal druhho z vzen, jako v mm ppad Joanna. Nsledujc ti msce patily v mm ivot k nejzajmavjm. Dny bely jeden za druhm hladce a rychle. Pitom ale vechny byly prostoupeny jakmisi aktivitami pomrn vysok intenzity. Asi ti dny jsem byl pedmtem konfrontace mezi rznmi gangy ve vzen. Zaalo to tm, e se m pokusila vydrat mexick mafie. Moji kamardi nato zformovali alianci na moji ochranu, v n byli zastoupeni motorki, ernoi, nacisti i obchodnci s drogami. V jednom okamiku se na dvoe shromdilo asi 500 mu ozbrojench noi, vichni v oekvn, zda se jejich vdcm poda sjednat kompromis. Podailo se to. Dal dva msce jsem vnoval spoluprci s velice inteligentnm trestancem jmnem Wayne Brenner. Psali jsme spolu knihu Terra II, v n jsem formuloval mulenku, e kolem lidstva jakoto druhu je migrace mimo nai planetu. Prv tohle bylo podle m ono vrcholn spiknut za elem niku. Joann se podailo Terru II vydat, by v omezenm nkladu, take se kniha okamit vyprodala a stala se pedmtem zjmu sbratel. Jednou jsme s Joannou sedli v mstnosti pro nvtvy a kuli pravideln kadotdenn pikle ohledn mho tku, kdy tu k naemu stolu pistoupil dozorce. "Vae nvtva je dnes zkrcena, Leary. Ztra vs ek transfer. Okamit se vrate na celu a sbalte si sv vci." Veer jsem se prostednictvm eptandy snail zjistit, co bylo dvodem mho pemstn. Ale nikdo nic najisto nevdl. Jenom trestanec, kter pracoval v kanceli sprvy vznice, hlsil, e editele navtvili agenti FBI a mluvili s nm o mm ppadu. Z cel vci jsem ml velice nepjemn a stsnn pocit. Vdy m pece dostali. Tak co jet chtj? - americk filozof, Cornellovu univerzitu absolvoval v roce 1958. Za svj prvn romn V (1963) zskal cenu Williama Faulknera pro nejlep debut. Po druhm romnu The Crying of Lot 49 nsledoval tet, Gravity's Rainbow (1974) za nj Pynchon obdrel Nrodn knin cenu (National Book Award) a jen sklidil i naden obdiv kritiky. Nicmn od t doby se toto mistrovsk epicko-encyklopedick dlo setkv s uctivou ignorac. Stejn jako mohutn drama Bosk komedie ohlaovalo velk filozofick a politick konflikty stedovku, sna se i Gravity's Rainbow nastavit zrcadlo nejvnjmu problmu jedenadvactho stolet, jm je pokus modernho centralizovanho sttu zapojit vdu do struktury moci a ovldn. V knize se setkvme s dmony, inkvizitory, bly a spiklenci nastupujcho Vku informace - s medilnmi politiky a vymvai mozk, kte vyuvaj poznatk chemie, fyziky, psychologie a vesmrnho inenrstv k manipulaci lidsk mysli. Pro irok zbr svho opusu bv Pynchon asto pirovnvn k Joyceovi. A stejn jako tomu bylo u Joyce, i Pynchonv ivot je pkladem on vzneen lhostejnosti a jaksi nad kadodenn pomry povznesen objektivity umlce-filozofa. Je jistou ironi, e v dob, kdy se reklamn trik, osobn image a schopnost sebeprosazen staly nezbytnmi pedpoklady literrnho spchu, Pynchon prost - zmizel. k se, e ije nkde v jin Kalifornii, vnuje se studiu mystickch diagram a pe vrcholn romn o lovku - computeru.

39. Plny tku Vznice ve Vacaville, duben 1974 Procitm, otevrm oi a vidm vzeskou celu. Jak jinak. Tentokrt je to Vacaville, lebna pro duevn chor zloince. J zde nejsem jako pacient, nbr jako len personlu, jeden z vz-pomocnk. Moje hodinky se svtcm cifernkem ukazuj osm, pacifick as. Zvm a rozkonicky se protahuji. Mch pt spoluvz z cely ji odelo do zamstnn. Na kovovm stolku vedle m palandy le Wall Street Journal, kter mi kad rno pin Everett (podvody s cennmi papry). Do lku z kameniny si chystm kvu, trochu krystalovho cukru a prkov smetany, a vechno to zalvm vac vodou. Pak si znovu lehm na palandu. Pu motk o trochu mtov whisky. Vtahuji hust cigaretov kou a brzy ctm ten pjemn nikotinov rau. Na jazyku se mi sladce rozplv lehk rolda a kva m heje v krku. Pak se holm a tv si poplcvm kolnskou s tkou byzantskou vn, kterou do vzen pauje Jackie Dee, holi na bloku (padln). Zdravm se s Tonym (pechovvn heroinu), kter mi za karton cigaret tdn uklz celu. Oblkm si pohodln, dokonale padnouc dny, svetr znaky Yves St. Laurent, obouvm si tenisky. Ctm se tip-top, dokonale pipraven na den pln zajmavho pracovnho nasazen. Pesn v 8:25 ve dozorce bloku "ODEMKNOUT CELY" a j si stoupm ke dvem a ekm, a m vypust ven. Nae pichz dozorce a odemyk dvee na pate. V protikladu k edmu a ponurmu Folsomu byl Vacaville zazenm modernm, plnm svtla. Rychle jsem krel svou kadodenn trasou na oddlen psychotest, piem jsem se potkal s vce ne padesti vzni a dozorci. Kad z tchto letmch setkn si dalo specifick, pesn stanoven sociln signl. Jednou opomene ci "ahoj, love", zapomene se usmt, a me spustit sloitou etzovou reakci, kter, pokud by se vymkla kontrole, me vystit v nsil nebo smrt. Na druh stran si nesm dovolit usmt se na tohohle nebo se zastavit na kus ei s tmhletm, aby se nedal do pohybu nov cyklus paranoie. Osobn kontakty ve vzeskm ivot vyaduj citlivost mlem diplomatickou a pesnost na ost noe. Venku si lovk me dovolit druh ignorovat, odstrit je prost stranou, nebo je dokonce atakovat, to ve s pomrn malm rizikem. Jednotliv civiln stice se spolu setkvaj na zpsob Brownova pohybu, reaguj na sebe a zase se rozchzej, ani by to na nich zanechalo stopu. Znm spolu sout, jsou schopni se navzjem zlehovat anebo rovnou zostudit, chovaj se k sob se snobskou povenost anebo se sna jeden druhho pechytrait, kloptaj jeden o druhho anebo kolem sebe lapou jako sloni v porcelnu a tyranizuj se v jakmsi relativnm bezpe, ani by se tomu dalo njak zabrnit i to njak napravit. Nakonec stejn sko kad do svho auta a jede dom. Vzen naproti tomu pedstavuje jaksi psychick urychlova i psychlotron, je to dobe utsnn kontejner interpersonln termodynamiky. Jakkoli projev ignorace druhho, a u reln nebo jenom vyfantazrovan, hnis dlouho v uzaven a peht atmosfe. Neexistuje msto, kde by bylo mon se ukrt ped

nsledky njakho socilnho zakobrtnut. Kad o vs v vechno. Po proputn mi jist as trvalo, ne jsem se opt pizpsobil onomu bezstarostnmu, bnmu mezilidskmu styku. Na oddlen psychotest jsem proel kolem dozorce majcho na starosti registraci. Zasalutoval mi: "Brtro, doktore." "Brtro, strnku Payne." V mstnosti s videem u ekali m ptel a kolegov. Ron Alonzo, pvtiv a pohledn filmov kouzelnk z UCLA (zneuvn dt), uvolnn roztomil Tom Riordan (podvody s cennmi papry) a Betty, civiln sestra s modrma oima a hebkou plet. Nejdv jsme pili kvu a vyprvli si vzesk drby. Betty si sedla u stolu vedle mne, strila mi zvlhlou ruku pod koili a krbala mne na zdech. Po chvilce se zvedla a vyla z mstnosti; jet ped tm vak na m vznamn mrkla. Po nkolika minutch jsem se zvedl tak, kvl na Toma a el chodbou do velk mstnosti, kde se snmaly testy. Betty na mne ekala v rohu za zstnou. Vrhla se mi do nrue, cel se chvjc a svjejc. Svetr se j vyhrnul nahoru. Podprsenku nemla. Moji hlavu si pithla ke svm vstavnm prsm. Jej hav ple m hrozn vzruovala, ctil jsem mrazen v zdech, aludek se mi sthl a penis postavil. "Posly," blekotal jsem. "Tady nememe blbnout. Tom zane za pr minut dvat testy..." "Poj, milku, nikdo nm v tom neme zabrnit." Chytla mne za ruku a thla do chodby. Doli jsme ke komoe pro drbe. Odemkla dvee. Vklouzli jsme dovnit a okamit jsme ze sebe zaali strhvat aty. V mstnosti byla tma jako v pytli. Pomhala mi se svlknm. Jej nah tlo zvlhlo vzruenm, byla jako hav chobotnice. Nejdv jsem se ji snail pomilovat vestoje, ale byl jsem pli vysok. trali jsme ve tm po mstnosti, chichotali se a hekali, kloptali o kbly na umvn podlahy. Nsady smetk mne bouchaly do tve a mn se toila hlava z toho dobe znmho pachu stedn koly, v nm se msil odr pasty na parkety znaky Pinesol, slin teenager a lacinch voavek z nejbli smoky. Nakonec jsme narazili na lepenkovou bednu plnou paprovch runk, kterou jsem jednm trhnutm otevel. Svalili jsme se do mkkho papru a ona bez ustn mlela: "Dlala jsem to vera celou noc s jednm dozorcem, ale myslela jsem pi tom pod na tebe. Byl to ten bezva Marvin, ml odpoledn. A dnes rno u jsem byla obleen a sponky ve vlasech - uch, milku, j t tak miluju - a prv vychzm ze dve, kdy v tom m on znovu chapl a ooustal pmo v mm byt na koberci, a j jsem zase myslela na tebe, kdy mi to tam u m na podlaze dlal, a tak jsem pila dnes rno pozd." Kdy Betty odela, rud v oblieji a na rozviklanch nohch, vrtil jsem se zptky do videopracovny; natoil jsem tam sezen skupinov terapie, kter mlo slouit jako instrukt pro pacienty. Po obd jsem se pak pevlkl do tenisovch ortek a nathl se na trvnk mezi bloky. Tam jsem chytal bronz a etl Carla Sagana, dokud neoteveli tenisov kurty. Po tyech hodinch tenisu, jgy a opalovn jsem se vracel s celm tm stdem na odpotvn. Bhem pti minut ped uzavenm cel jsem se jet v rychlosti a ilegln osprchoval. Dal jsem si stik, stdaje horkou vodu s ledovou. Ve dvech se objevil

dozorce Duke, to byl mj lovk, a pedstral rozhoen. "Teda doktore, kde si myslte e vlastn jste, v njak ozdravovn nebo kde?" Voda ze m jet kapala, jak jsem poskakoval po bloku a v legraci dlal, e spchm. Po veei jsem se podval na veern zprvy spolenosti ABC a pak se vrtil na celu. Dal ti hodiny jsem psal na stroji svou knihu o evoluci nervovho systmu ve tyiadvaceti stdich; kniha se jmenovala The Game of Life. Pesn ve 22:00 obchzel Duke cely a provdl posledn odpotn. Pak zhasl svtla. Nato jsem si j rozsvtil svoji oficiln zakzanou kloubovou lampiku a mrn gumov po pernku s marihuanou jsem se zavrtal do mkkch polt a dal se do etby Solenicynovy knihy V prvnm kruhu. V nedli v mstnosti pro nvtvy Joanna doslova nadskakovala vzruenm. "Hele, Timothy, jsi odsud venku, te hned." "Jen do toho," ekl jsem, trochu si z n utahuje. "M to snad bt njak telekineze?" "Ale tohle je doopravdy," ekla s vnost mal holiky. "Tento tden za mnou pilo pr chlpk od FBI. Navrhuj dohodu. Pr jestli bude ochotn s nimi mluvit, nechaj t peloit do specilnho trestaneckho tbora s minimln ostrahou. Odtamtud nebude problm utct." "Nepipad v vahu. Budou po mn chtt informace o Weathermenech, kte pipravili mj tk." "Zapsahali se, e nebude muset svdit proti nikomu." "Pak m tedy chtj zdiskreditovat." "No a co?" ekla Joanna s netrplivost v hlase. "Tak s nimi promluv a trochu je vo za nos. Prost jim neekne nic, co by se dalo proti nkomu pout. A kdy pak utee z vzen, bude kadmu hned jasn, e jsme je jenom vyuvali pro nae zmry. J seenu penze a revolver, koupm auto, kter pouijeme pi tku, a najmu konspiran byt." "Ale j nechci, aby se o mn kalo, e jsem prska." Joanna na mne chladn pohldla. "Hele, ty zan uvaovat jako mukl, kter u neme bez kriminlu bt. pln pejm tu nechutnou mentalitu gaunera niho ranku. ,Prska' - to jsou jenom pitom vzesk vsty. Informace znamenaj moc. Vdy ty sm jsi vdycky kal, e ta hra, co se tady hraje, je o inteligenci. Take jestli si oni mysl, e zn njak fakta, kter oni potebuj, pak prost musme blufovat, aby t peloili nkam, odkud bude moci utct." "No, rozhodn nemu dlat nic do t doby, dokud nedm echo Weathermenm." Nyn jsem musel navzat kontakt se Sammym ze San Quentinu, kter kroutil doivot a o kterm jsem vdl, e m spojen na militantn levick skupiny. Domluvili jsem si schzku na atletick drze. Zeptal jsem se ho, jestli me dostat z vzen dopis pro Weathermeny. Kvl na souhlas. Jet tho veera jsem mu v jdeln vrazil do ruky asopis a v nm oblku bez adresy, ve kter bylo pr slov na vysvtlenou a varovn. Asi po tdnu mi Sammy podstril lstek s prostm sdlenm: "Je to jasn. Bu opatrn." Msto podpisu tam byl nsk znak pro hexagram Chuan (Odlouen) z Knihy promn, I-ingu. Byl to stejn znak, kter Weathermeni

nechali na mst, kde jsem se skrval po svm tku. Za tden tedy pinesla Joanna dal vzruujc zprvy. Byla na veei se dvma agenty FBI: "My jsme totln naivn stran toho, jak ti poldov uvauj," ekla. "V podstat jim jde o to, aby prv ta jejich policejn sloka zabodovala. Ti dva chlpci, se kterma jsem se piopila, byli z demokratick strany. Jeden z nich si rozepnul vestu a v kravat ml stbrnou jehlici ve tvaru torpdovho lunu. Jsou to Kennedyho hoi. kaj, e s nmi sympatizuj." "Co vlastn chtj?" zeptal jsem se s pocitem lehk nevolnosti. "Pr potebuj tvoji pomoc. Co ti to udl, prost jenom zjist, v em. A do msce jsme spolu nkde v undergroundu." Asi za tden - prv jsem dval dohromady definitivn verzi mho nejnovjho kompletnho filozofickho systmu - m pedvolali na oddlen ostrahy. Bylo osm ticet veer. Zstupce velitele byl odmen. "Budete pemstn do jin vznice, Leary. Vrate se na celu a sbalte si svoje osobn vci do jednoho zavazadla. Za deset minut se zde budete hlsit." Byl jsem konsternovn. Normln se transfer vz provd bhem dne. Kdy vs vythnou z cely veer, jde o jasn signl, e se dje nco neobvyklho. Vrtil jsem se do cely a do jedinho bglu nahzel sv toaletn poteby a rukopisy. Pak jsem v doprovodu dvojice dozorc krel temnmi ztichlmi chodbami do propoutc mstnosti, kde mne vystrojili do modr polyesterov kombinzy a dali mi pouta na ruce i na nohy. A pak jsem leel na zadnm sedadle sedanu a snail se usnout. Kolem plnoci nkde pobl Bakersfieldu zajelo auto k motorestu u dlnice. Dozorci mi sali pouta s nohou a pes ruce mi pehodili bundu, aby nebylo vidt nramky. Sedli jsme si do boxu vzadu a dali si cheeseburgery. Asi v sedm rno jsme dorazili na parkovit nkde na pedmst Los Angeles. Tam ns u ekala ti auta bez poznvac znaky. Vichni se pedstavili navzjem: byli tam dva agenti z protinarkotickho, ti vyetovatel sttu Kalifornie a dva agenti FBI. Krom ns bylo msto zcela pust. Byla sobota rno. Nejdv si mne vzali bokem ti dva z protinarkotickho a ekli mi, e pokud jde o n, maj pedevm zjem o moji ast pi naten filmu proti zneuvn drog.1) Pak se dal do ei nmstek generlnho prokurtora sttu Kalifornie Jerry Utz. Prohlsil, e jsem sttn vze a jeho povinnost tud je dohldnout na to, aby byly vechny procedury prvn v podku. Z agent FBI ml vy hodnost Frankie. Byl to dobe vypadajc mu s praktickm rozumem kluka z ulice a mohlo mu bt nco pes padest. "Poslouchej, Timmy," ekl a poloil mi ruku kolem ramen, "je ns na FBI pr, kte dost riskuj a sna se s tebou nco udlat. Kdy bude spolupracovat, zkusme ti njak pomoci s tmi deseti lety, kter dlu federln vld. Ale dej si bacha. Jestli se ns bude pokouet oblbnout, strme t na hlavn blok v njak federln vznici a vypustme hlku, e jsi prska. Pak tam nepeije ani tyiadvacet hodin. Rozumls mi?" "Moc ne." Ctil jsem nervozitu a zmatek. "Co vlastn chcete vdt?" "V tomto moment se v tom chceme jenom trochu vyznat. Mon bys

nm mohl vysvtlit pr vc. Napklad jak je mon, e se ta docela prima dcka z dobrch rodin nechaj namontovat do tch revolunch sraek? A kdo vlastn stoj za tmi Weathermeny? Tak tohle jsou asi tak ty vci, kter ns prv te zajmaj." Na Frankieho pokyn jsme se vichni rozesadili kolem dlouhho stolu a Frankie zapnul magnetofon. "Nejdv nm ekni nco o svm tku a o azylu v Alrsku." Nae jsem jim pevyprvl znovu celou historii svho tku, kter se ostatn povedl jenom o fous a o nm u bylo vechno eeno v m knize Confessions of a Hope Feind. Jeden z agent protinarkotickho podimoval a Frankie bubnoval prsty o stl. Patrn se mi nepodailo prokzat svou keltskou obratnost pi vyprvn pbh. Pak nkdo el pro nco k sndku. Znovu cheeseburgery. Nae jsem pokraoval v len toho, co se sebhlo v Alrsku. Odpoledne se vleklo a Frankieho nlada byla m dl mizernj. Pod m peruoval otzkami ohledn kontakt na skupiny v zahrani. Jeli v tom njac Kubnci? Nebo Vietnamci? Korejci? ani? Moje odpovdi ho zjevn neuspokojovaly. Nakonec jsem se zeptal, co se mnou bude a kdy uvidm Joannu. "Uinili jsme jist opaten," ekl Frankie odmen. "Nkolik dn te bude v rznch mstskch vznicch v LA." Tu prvn noc jsem strvil ve vznici La Habra. Byl jsem tam jedin vze. Npis v budov hlsal "kouen zakzno" a j jsem musel argumentovat velice dlouho a velice nahlas, ne se mi podailo pesvdit alnka, aby mi vydal moje camelky. Rno si mne vyzvedli kalifornt sttn inspektoi a vichni jsme se znovu shromdili v pokoji v motelu, kter najal Jerry Utz. Frankie, kter ml celou tuhle ztetnost zejm na starosti, musel jet ekat na instrukce z centrly FBI ve Washingtonu. Agenti z protinarkotickho, kte samozejm sv rivaly z FBI nemohli ani ctit, byli kvli tomu zdren docela natvan. "Tak je to s FBI vdycky. Kdy chce jt Frankie na obd, mus nejdv pokad volat centrlu, aby mu ekli, jestli si m dt hamburger nebo cheeseburger." Nkolik dn se nedlo nic zvltnho. A pak m najednou vyvedli z m cely do konferenn mstnosti a tam sedla Joanna s tmi dvma z protinarkotickho. Joanna vypadala ustaran. Poldov ns nechali nkolik minut o samot. "Co se dje?" chtl jsem vdt. "Frankie m njak problmy s Washingtonem. Zatm se jim nelb, co jim k." "A co tedy vlastn chtj vdt?" "Nemm tuen." "A co ten mj pevoz na tu vojenskou zkladnu a vbec vechno. V tom mstskm vzen je hrozn otrava." Joanna se na mne podvala a pokrila rameny. Vdla, co mm na mysli. Plny na mj tk se zaaly rozplvat. O nkolik dn pozdji mne kalifornt inspektoi pevezli do federlnho vzen na Terminal Island, kousek jin od Los Angeles. Jeli jsme po dlnici Harbor Freeway a oni mi sundali pouta a docela ptelsky jsme se vybavovali. Pro FBI nemli sympati co by se za nehet velo.

Joanna se ubytovala v blzkm hotelu Queen Mary a kad den jezdila do vzen taxkem. Sedli jsme si vdycky na terasu pro nvtvy, dvali se pes zliv a oddvali se hlubokm mylenkm. Joanna potebovala njak vyut svou duevn energii a konspirovala tedy s agenty protinarkotickho ve snaze pechytrait FBI, zatmco s FBI konspirovala za tm elem, aby od Michaela Horowitze zskala mj archiv; Horowitzova nejhor non mra tak hrozila stt se skutenost. Navc se Joanna kadmu na potkn - cizm lidem v hotelov restauraci, barmanm atd. - chlubila, co vechno podnik. A to vbec nemluvm o tom, e ila na vysok noze a rozhazovala penze pvodn uren na mj tk; e agentm protinarkotickho udala svho ptele na polovin vazek Dennise Martina; e se prost chovala jako raketa, kter se vymkla kontrole: byla nezkrotn a nebylo mon ji ovldat, nato zastavit. Tak a podobn mne obveselovala osm hodin denn est dn v tdnu. Jednoho dne se ped mou celou objevil Bob Dellinger, scenrista a bval vze, kter nyn psobil jako instruktor v kursech kreativnho psan. Pinel mi pozdravy a pn veho dobrho od jednoho pikovho frekventanta svho kursu, jistho G. Gordona Liddyho. Docela mne potil tento vzkaz od mho dvnho protivnka a na opltku jsem nechal pozdravovat j jeho.2) Dellinger mi o sob vyprvl docela pikantn historku. Napsal scn o jednom skvlm podfuku, nae se mu ten npad zdl tak dobr, e msto aby ho nechal zfilmovat, rozhodl se jej realizovat. Pbh nicmn nekonil happyendem; naopak, na jeho konci bylo asi deset agent FBI kolem jeho auta, s revolvery pipravenmi ke stelb, a pak trest natvrdo v base na Terminal Islandu, kde ovem mstn vzesk noviny v jeho redakci sklzely jednu celosttn cenu za druhou. A literrn rove Terminal Islandu se zvila jet o dal stupnek, kdy se njemnkem vedlej cely stal Eddie Bunker. Eddie byl autorem bestselleru No Beast So Fierce a cel dny trvil v nvtvn mstnosti v diskusch se scenristy filmu, kter se ml podle knihy toit. Byl to jeden z tch tvrk, kte si od dozorc nenechaj nic lbit. Naposledy jsem ho vidl leet na zemi a ti dozorci mu dvali, co se do nho velo. A u druh den ho oupli do vznice s maximln ostrahou. V dob, kdy jsem sedl na Terminal Islandu, probhala ped kongresem slyen ohledn afry Watergate. Bylo mi jasn, e dokud je v ad Nixon, nemm anci se z federlnho vzen dostat. Ale kdyby Nixon padl... najednou to vypadalo, e by tk nemusel bt jedinm monm eenm. * * * Stle za mnou chodil Frankie a kladl mi dal a dal nejasn otzky ohledn Weathermen. Zrove mi dval na srozumnou, e mu nekm nic, co by nevdl u pedtm. Zjevn dostval z Washingtonu co proto, e dostaten nepohnul s mm ppadem. Kdy jsem se ho ptal, jak to bude s mm pesunem do vznice s mrnm reimem, odpovdal vytkami. "Co ode m vlastn chce slyet, Frankie?" "Vdy jsem ti to u kal. Kdo vlastn dostal vechna ta dcka z colleges, ty Weathermeny, do toho kolotoe politickho nsil?

Kdo je do toho pivedl? Tak kdo? Krucifix, j chci znt jmna!" Najednou mi to dolo. "Zahranin vlivy!" vykikl jsem radostn. "Moskva, Hanoj, Havana. Vdy chce ciz jmna, ne?" Frankie chvilku vypadal, jako by mu svitla nadje. "Prv tohle nm kali. Protoe jak jinak je mon vysvtlit tu nhlou explozi terorismu? Ty jsi hodn cestoval po Tetm svt. ils s tmi lidmi tam. Kter zem podporovaly Weathermeny? Jak to byly kontakty?" Pod mi to nebylo jasn. Co pod maj s tmi cizmi vlivy na Weathermeny? Vdy koneckonc Weathermeni byli dvno vyzen. "Bhem tvho pobytu v Alrsku, existovaly njak kontakty mezi Weathermeny a komunistickmi zemmi?" "Nech m chvilku pemlet." Snail jsem se vrtit se ve vzpomnkch zpt do Alru, pipomenout si veee s Brazilci a drinky s leny Osvobozeneck fronty Kanrskch ostrov. "Nojo, rzn delegace americkch levik skuten projdly pes Alr, na cest do ny, Severn Koreje, Severnho Vietnamu. V Alrsku vichni ti lid z levice, kte se tam vyskytli, museli vykonat povinnou nvtvu na severovietnamskm velvyslanectv. Tam je vdycky tde obdarovali ocelovmi prstnky, kter byly dajn vyroben ze sestelench nebo jinak ukoistnch americkch letadel." Ve Frankieho och se zablskla jiskra zjmu. "A co tajn cesty Bernadine Dohrnov do Alrska?" "Tak ty musely bt tak tajn, e jsem ani j o nich jaktiv neslyel. Podvej se Frankie, jestli t skuten zajm, co si o tom vem myslm j, klidn ti to rovnou eknu." "Dobr," ekl Frankie. "Ti tvoji hoi z FBI dlaj pod tut chybu, kterou dlal u J. Edgar Hoover a Johnson a Nixon: pod se snate hledat pinu domcch problm v njak agitaci z ciziny. To by bylo v podku, kdyby lo o to, vyrazit odnkud penze na dal innost. Ale katastrofa je, kdy nkdo zane vit vlastnm lm. Ta antiestablishmentov kultura v tto zemi, mrov hnut a kulturn revoluce, nic z toho nepotebuje inspiraci z ciziny. To vechno je erven a modr a bl, zkrtka americk. Teba ti Weathermeni, vzdor sv maoistick rtorice, jsou stejn amerit jako njac kovbojov z Dallasu." Frankie rozhodn nebyl z toho, co slyel, naden. Hlavu sloil do dlan. Pak nechal ruce s plcnutm dopadnout na stl. "Kruci himl, pro mele furt dokola tyhle vci? Hele, Timmy, nesna se m pechcat. Nebo si to vypije." Vyrazil vztekle ven z mstnosti, a j tam zstal pln obav a zmatku. Dsledky Frankieho vzteku na sebe nedaly dlouho ekat. Ve ti hodiny rno m vythli z Terminal Islandu dva federln erifov. Ani mi neekli, kam jedeme. Na LAX (letit v LA) mi sundali nramky. "Jenom se pohni, doktore, a m kulku v tle." Minneapolis-St. Paul. Cestou m erifov obastovali prv tmi historkami, kter poldov tak miluj. Vichni ne-poldov, kte se v nich objev, jsou ovem sraky. Tak teba jak pistihli jednoho, co to ml na doivot, jak si ho v cele hon a v zadku m pitom narvanou nsadu od smetku. Nebo jak jeden mukl, ohebn jako had mu, si uml kouit pro a lzat prdel. Poldov maj

vbec rdi vtipy, kde se vyskytuj dry do prdele. A jeden mukl masturboval anln se rovkou, teplou, kulaoukou, neodolateln sexy: jenome ji zatlail trochu hluboko, a ouha, ona u nela ven. Pedstav si to. Prima ppad pro chirurga, he-he. Na letiti v St. Paul m pevzali dva dozorci z federln vznice v Sandstone a hned m tam odvezli; bylo to asi stopadest kilometr na sever. Nikdo z mch blzkch a znmch te nevdl, kde jsem, a pro. Po registraci m vypardili do modrho vzeskho stejnokroje a pak mi editel ekl: "Dostvte anci, Leary. Dme vs na hlavn budovu." "Dky, editeli. Po vech tch samotkch trocha slunce neukod." "Ale z dvod lepho zajitn va bezpenosti budete registrovn pod cizm jmnem." "Dlte si legraci." "Instrukce z Washingtonu. Vae nov jmno je Charles Thrush." Thrush, to znamen drozd. Zpvn ptk. Musel jsem se smt. "Ten len kanadsk ertk vymyslela FBI? Vdy to je jako byste jim pmo ekli, e m mou klidn zabt. Vy to vte." editel se mi do o nepodval. Zato si soustedn prohlel svoje sepjat ruce. "J jenom plnm rozkazy." Sandstone bylo docela prima vzenko postaven pod patrontem Huberta Humphreyho v zemdlsk oblasti Minnesoty. Taky korekce byla bezvadn. Kovov palanda, matrace jako od Muriel Humphreyov, krsn naedo naten umyvadlo a zchod. Takov minimalistick design to byl. Na chodb kroky, inen kl, cvak, cvak. "rdlo." V "koryt" se objevil tc s jdlem. Zavolal jsem ven na dozorce: "Mohl bych dostat njak knihy?" "Na korekci jsou knihy zakzan, Thrushi." Jdlo bylo senzan a erstv, pmo z vzesk farmy. Velk a avnat vepov kotlety. Jemn kukuice. erstv, prv nakrjen zelen fazolky. Zacviil jsem si trochu jgu a pak pemlel o tom podivnm obratu, kter vci vzaly. FBI si nedlalo legraci. Zaregistrovali m jako Thrushe, a tak se dalo od ztka s velkou pravdpodobnost pedpokldat, e se asem pihod njak zvltn nehoda, jak se to tak prskam stv. V deset svtlo automaticky zhaslo. Oknem bylo vidt souhvzd tra a podle jeho pohybu jsem mohl odhadnout, jak ubh as. Asi kolem druh jsem zaslechl, jak se otevr pehrka. Na mou postel dopadlo svtlo z baterky. Posadil jsem se. "Hele, chtlo by to nco ke ten." "Speciln ppady maj zkaz knih." Hlas patil ernochovi. Za pr minut se oknko otevelo znovu a ernochv hlas pravil: "Peti si tohle." Probudil jsem se na svitu a hned se dal do ten Gravity's Rainbow od Thomase Pynchona. Bylo to o kontrole mylen pes CIA, o drogch, o jadern politice. etl jsem cel den, dokud veer svtla nezhasla. Bylo to nejlep vc, kter se mi dostala do ruky od doby Joyceova Odyssea. Hned na svit jsem zaal znovu st. Kdy jsem doetl, zaal jsem znovu na stran jedna, podtrhval jsem si v knize a dlal poznmky.

Dal den se objevila ta star dobr spolehliv Joanna. Frankie ani FBI j nechtli ct, kde jsem, ale ona se to dozvdla od svch ptel z protinarkotickho. Tihleti hoi z protinarkotickho, to bylo to hlavn, kvli emu jsem byl na Joannu natvan. Vychzela s nimi skuten pekvapiv dobe. Jeden hlavoun z protinarkotickho j dokonce mlem kad veer telefonoval a cel hodiny se s n vybavoval o sv prci, manelstv a smyslu ivota. Joanna nicmn pinela patn zprvy. V poslednm sle Newsweeku vyel v rubrice "Periskop" lnek, zaloen na informaci dajn uniknuv z FBI, ve kterm stlo, e jsem prskl sv ptele obchodnky s drogami a Weathermeny. Jin materil, jeho zdrojem bylo taky FBI, vyel v San Francisco Examiner, a tvrdilo se v nm, e na zklad mho udn dolo k mnoha zatenm. A protoe jsem nyn v nebezpe ivota, psalo se tam, musm bt dren ve speciln ochrann vazb. Samotn fakt, e jsem byl veejn oznaen za prskae, ji byl velice alarmujc; ale skutenm obratem k hormu bylo to, e zkrachovaly m nadje a plny na tk. Ode dne, kdy jsem opustil Vacaville, jsem nestrvil jedinou noc jinde ne na samotce anebo v korekci s maximln ostrahou. Prv jsme s Joannou tvrdohlav, bod za bodem probrali mou situaci, kdy tu mne zavolali do kancele k editeli. editel mi ukzal k telefonu. Byl to njak agent z chicagsk adovny FBI a sdloval mi, e prv pevzal mj ppad. Zdlo se, e Frankie z nj byl odvoln. Snail jsem se s novm agentem mluvit co nejenergitji, protestoval jsem proti nepopirateln skutenosti, e m FBI nejdv vyuila a pak shodila, a odmtl jsem nadle o emkoli vypovdat, dokud nebudu mt monost poradit se s prvnkem. editel m pozoroval se ztrpenm vrazem v oblieji. Vdl, e vechno, co jsem kal o tom shozen, byla pravda. Nikdy nebyla Joanna skvostnj a velkolepj ne v tch dobch v Minnesot. Te to teprve byla ona, evropsk lady z vysokch kruh, kter byla vzhledem k okolnostem nucena t v penzinu v jakmsi farmskm msteku v Americe, kde se zastavil as, kde obchod s alkoholickmi npoji nevedl vbec dn ampask, tm mn Dom Perignon, kde v okruhu 500 mil nebyly k dostn dn francouzsk cigarety, a kde se od pl tvrt odpoledne, kdy ve vznici skonily nvtvn hodiny, a do poledne nsledujcho dne nedalo dlat nic jinho, ne snait se nevypadnout z role odvn a inteligentn eny, kter se sna dostat svho druha z vzen. Ironi bylo. e prv v t dob byly asopisy Rolling Stone a Playboy pln historek o tom, jak e je Joanna nebezpen a zrdn osoba. Joanna se snaila systematicky vyuvat vechny konexe, kter se j podailo navzat bhem poslednch nkolika msc, a u se jednalo o politiky Demokratick strany i o rzn volnomylenksk inovnky z prvn oblasti. Dky svm ptelskm kontaktm se j podailo dostat se a k sentorovi Hubertu Humphreyovi. S Hubertem nakonec letla do Washingtonu a tam ho pimla, aby ji seznmil s nktermi svmi spojenci v ministerstvu spravedlnosti. Mj instinkt mi velel obrtit se na tisk a celou vc podn rozmznout, ale Joanna byla proti. Mla pocit, e veejn rozruch

kolem m osoby by zmail jakkoli ance na moje pemstn do njakho lehho vzen, z nho by byl tk mon. Snaila se doshnout, abych byl peloen do nkterho z onch federlnch tbor pro "svdky" (byli mezi nimi lid jako John Dean a Howard Hunt), kde byla ostraha velice voln. Ale FBI se nechtla jen tak vzdt monosti se mnou manipulovat. Take jsme se dohodli, e se Joanna vrt do Kalifornie a tam se pokus pesvdit njakou prvn instituci, aby m dostala zpt na Zpadn pobe. J jsem se znovu pustil do etby Gravity's Rainbow. Za nkolik dn jsem byl znovu pedvoln do kancele k editeli. Tentokrt se editel choval velice ptelsky. Nabdl mi lek kvy a vyzval mne, a si jen udlm pohodl. Pak mi vyprvl nkolik typickch editelskch historek: vzpoura v Leavenworthu potlaen stelbou ze samopal, zkrvaven tla padajc do dvora z oken cel ve druhm pate. Byl prost hrozn srden. Pak vzal ze stolu noviny a hodil mi je. "V tom Nixonov ppadu se dje spousta vc," ekl. "Hdm, e se t vci dostali na kloub." Peltl jsem oima lnek. Nixon byl vyzen. "Pro vs to znamen obrat k lepmu," ekl editel. "Tam nahoe se te spousta lid bude snait pedevm o to, aby si zachrnili vlastn prdel." Najednou jsem si uvdomil, e tenhle chlpek mus bt u demokrat. Nebylo pece mon, aby do thle vznice takkajc pmo na Hubertov zadnm dvorku strili njakho republiknskho byrokrata. Pak mi editel poloil ruku kolem ramen a doprovodil m ke dvem. "No," ekl. "Spousta tch lid, co po vs li, te hod zpteku." Poplcal m po zdech. "Lb se mi, jak to vechno snte, Timmy." Pro mi vichni tihle chlpci pod kaj Timmy, pomyslel jsem si. Bylo mi ptapadest a byl jsem tud star ne vtina z nich, a oni se ke mn pod chovaj jako ke svmu mladmu brchovi. Asi za msc m peloili zpt do Kalifornie, z dosahu FBI.3) - italsk filozof a psycholog. Vzdln doshl jako len du dominikn. V osmadvaceti letech byl pro sv nezvisl nzory obvinn z hereze a musel odejt do exilu. Pobval ve Francii, v Anglii a v Nmecku, pednel na nkolika univerzitch, ale v dsledku svho neustlho zpochybovn katolickch dogmat se mu nepodailo nikde zskat trval msto. Svou prvn prci publikoval v roce 1582 a zabval se v n pamt a asociativnm uenm. Dv jeho nejvznamnj filozofick dla, Della causa, principio e uno a De l'infinito, universi e mundi, obsahuj pedznamenn vvoje a poznn modern psychologie. V tchto pracch Bruno odmtl svrchovanost jedin nemnn reality a ukzal tak, e vnmn je relativn vzhledem k naemu postaven v prostoru a ase. V dob vrcholc protireformace se Bruno odvil nov formulovat onu gnosticko-panteistickou teorii o tom, e Bh sdl v nitru kadho lovka stejn jako v kadm elementu stvoen. Byl tak zejm prvnm, kdo vyslovil domnnku, e nae Slunce je jenom jednou ze stlic v nekonenm vesmru s nespoetnmi svty, na nich ij rozumn bytosti. Inkvizice Bruna sledovala nepetrit. Nakonec byl v roce 1591 vylkn do Bentek, kde ho zatkli agenti Vatiknu. V etzech byl

pak dopraven do ma a osm let vznn, nae byl postaven ped inkvizin soud. Protoe odmtl odvolat sv nzory, byl v roce 1600 zaiva uplen. 40. Unesen agenty FBI Srpen 1974 Mou prvn tac v Kalifornii bylo mstsk vzen v Glendale. Jakoto speciln ppad vyadujc zvltn ochrany jsem ml cel jedno kdlo s osmi celami jenom pro sebe. Mj alnk byl gentleman, absolvent univerzity v oboru sociologie. Jakoto prostedek k uklidnn halucinujcch alkoholik ml povoleno mt v rezerv nkolik lahv vna, take mi kad veer kolem dest nalil sherry do vysok sklenice a pak jsme si povdali o vem monm. Dal mi k dispozici jednu odlehlou mstnost, kam jsme chodili s Joannou a oddvali se tam rozkom akrobatickho milovn. Joanna v t dob dala dohromady doslova cel tb bezdnch pomocnk; bylo v nm nkolik agent z protinarkotickho, vtinou na mstn rovni, jen jeden federln, dle Jerry Utz, nmstek generlnho prokurtora sttu Kalifornie, a byl v nm taky jeden bval vysok federln prokurtor, kter nedvno odeel do soukrom praxe. Tmto lidem se podailo doshnout mho transferu do jednoho specilnho tbora nedaleko Sacramenta. V tboe panovala atmosfra jako ve spoleenskm klubu mstn smetnky nkde na venkov. Vzni v ochrann vazb se tili takovm svobodm, jako byly voln nvtvy kina ve mst a monost intimnch radovnek s manelkami na celch. Tam to bude brnkaka, kala Joanna. Kdy jsem v Sacramentu vystupoval z letadla, pitilo se a pod jeho kdlo auto federlnho erifa. dil ho blonk, takov ten typ obrnce z americkho fotbalu, s brokovnic v zvsu pod levou pa. Na sedadle spolujezdce vpedu, taky s brokovnic, sedl vrchn erif pro oblast vchodn Kalifornie jmnem Art van Court. Art byl statn a pohledn mu s bystrma oima, neustle ve stehu ped sebemenm nznakem lky. Na FBI toti Arta instruovali, e me oekvat tok vraednch komand ernch panter, lench obchodnk s drogami anebo terorist z ad Weathermen. A tak m van Court s vrazem naprost upmnosti uchopil za ruku, a ujistil mne, e on je pipraven chrnit mj ivot i s nasazenm ivota vlastnho, pokud by to bylo nutn. A pak jsme u vyrazili na sever po dlnici . 40 a van Court mi zaal vypotvat veker sv kvalifikace pro roli mho osobnho strce. Psobil u v tto funkci v ochrance sentora Barryho Goldwatera v roce 1964 a me zodpovdn prohlsit, e od okamiku sentorovy prezidentsk nominace a do rna po jeho porce ve volbch se od nho nevzdlil na vzdlenost vt ne ti metry. A slouil tak jako velitel ochranky guvernra Ronalda Reagana. Jeliko jsem ml v plnu spe tk ne vznen nroku na ochranu, nebyl jsem erifovm ujiovnm prv naden. "Mohl byste mi ci nco o tom specilnm tboe, ve kterm mm bt umstn?" "Tbor?" opil van Court. "Ten byl ale ped tymi msci uzaven. Ale o svou bezpenost rozhodn nemuste mt starost.

Budete ve speciln samovazb v okresnm vzen v Placerville. Je vyloueno, aby vs tam ti hajzlov dostali. Tam z vs nespust oi tyiadvacet hodin denn." "No to je vynikajc," ekl jsem. Tohle bylo estatict vzen, do kterho jsem se ve sv karie psance mimo zkon dostal, a bylo ze vech nejhor. Nejdv m pod jmnem William James strili do spolen bn s asi dvaceti dalmi vzni, vtinou mladikmi adolescenty, kte byli v kriminle za njak to dren nepatrnho mnostv drog nebo pro njak ty kousky s auty. Bylo pro m fascinujc bt soust thle bujar, vzpurn party. Ale pak m nkdo poznal a j byl okamit umstn do izolace v cele asi 3x3 metry, kde jsem proleel ti msce jako mumie. dn psac stroj. dn televize. dn lidsk kontakt. Mmi spolenky byly jedin knihy. Dvakrt tdn jsem ml povolen vlet. Ve skladu osobnch vc vz jsem se vdycky pevlkl do civilu a dva erifov mne pak naloili do auta. Joanna u na ekala na zadnm sedadle. Nejdv ns pak zavezli do njakho supermarketu, abychom si tam nakoupili vechno potebn, toaletn poteby a paprensk zbo, a pak jsme jeli do njak restaurace na nbl skupinov obd. S Joannou jsme se celou dobu snaili promlet rzn plny na tk. Van Court, kter bez vhn uvil historce, e snad znm njak velice cenn informace, byl asem stle zmatenj. Neustle ekal, kdy m agenti FBI konen pijdou vyslechnout. Ale ubhal tden za tdnem a dn pokyn ohledn m osoby nepichzel. FBI se prost snaila zvyovat tlak. est msc u uplynulo od okamiku, kdy jsem zmizel do anonymity vzeskho undergroundu. Nikdo s vjimkou Joanny a nkolika prvnk nevdl, kde jsem. Tm, e m izolovala od okolnho svta a zrove rozila povsti o tom, e bych se mohl stt obt vraednho toku ze strany levicovch radikl nebo obchodnk s drogami, chtla FBI doshnout dvou cl: 1) pinutit mne ke spoluprci, a 2) vyvolat nedvru a roztp mezi jednotlivmi frakcemi antiestablishmentov kultury. Byl to klasick manvr pouvan pi rznch provokacch i v mediln politice, a spn byl v tom, e vyvolal vude podnou dvku paranoie. Joanna najala v Sacramentu konspirativn byt, sehnala ilegln revolver osmatictku a neustle mi pipomnala, e musm bt pipraven na okamik, kdy spustme Pln tku . 42. Napt vzrstalo. A tu se na scn objevil Dan McGowen, agent FBI ze sluebny v Chicagu, expert na Weathermeny. Dan se mi okamit zalbil. Byla to serizn osobnost ueneckho typu se irokmi kulturnmi zjmy. Vedli jsme spolu adu rozhovor o problematice terorismu z hlediska sociologie a o anarchistick politice. Dal nedli odpoledne si m nechal zavolat do atny. Oblkl jsem si lehk bavlnn modroble proukovan aty a obul bl boty. Byla to opt ona brilantn strategie erif, toti navlkat m do co nejkonzervativnjch kostm, a tm zmst ppadn pronsledovatele. Dozorci mne odvedli do auta. Van Court sedl za volantem, McGowen s runic v kln vedle nho a na zadnm sedadle v koutku se stydliv krila Joanna. Teprve kdy vznice

zmizela z dohledu, zeptala se erifa: "Te?" "No pomalu, pomalu, vy na to jdete njak zhurta," zasml se Art van Court. "Tak jo, te." Joanna se mi vrhla do nrue. Pitiskl jsem ji k sob a objmali jsme se, zatmco vz polykal kilometr za kilometrem na dlnici . 40. Joanna m pitom vzala za ruku a nenpadn ji vedla n a n, kolem kolena a do jedn z jejch mkkch kozaek. Uvnit jsem uctil nabitou osmatictku. Oficiln jsme jeli na tento vlet proto, abych se pokusil lokalizovat konspiran byt Weathermen, v nm jsem se ukrval v noci po mm tku z vzen. McGowan mi ekl, e je zajmaj dokumenty a vbec cokoli, co tam po nich ppadn mohlo zstat. Ale Joanna a j jsme mli vlastn program. Chtli jsme ty dva agenty nasmrovat na njak pust msto v San Francisku, vythnout tam na n nai osmatictku a odzbrojit je. Pak bychom jim poruili, aby si vlezli do kufru a odjeli bychom autem na msto, kde Joanna pichystala dal vz pro n tk. Joanna mla 14 000 dolar v hotovosti, take bychom odletli do Mexico City a odtamtud bychom se njak dostali do Brazlie, kde jsme oba mli dost ptel. Asi hodinu jsme jezdili po okrese Castro. Podle plnu jsem j musel vypadat, e si naprosto nemohu vzpomenout, kde by skr Weathermen mohla bt. Navrhl jsem tedy, abychom zajeli na njak odlehl msto, kde bychom na stee vozu mohli rozloit pln msta a j bych si osvil pam. Take jsme nakonec zajeli do liduprzdn uliky za jakousi tovrnou. Zatmco Art hledal vhodn msto pro parkovn, zaala Joanna opatrn vytahovat revolver, tisknouc mou ruku k hladk hlavni. J jsem se j vak vysmekl. A kdy jsme rozloili pln na stee auta, v mm mozku u svtil erven signl "alarm": tihle dva poldov jsou lid slun a poestn, ale tak pln elnu a smyslu pro povinnost. Urit se postav na odpor. Pitom vd velice dobe, e j nejsem dn zabijk. A stejn dobe vm j, e oni jsou naprogramovni, aby mne ve v poestnosti zabili, jakmile se pokusm o tk. Bhem tch osmncti msc, kdy m moji ptel z justinch a vzeskch struktur pod cizmi jmny ukrvali v nejrznjch vznicch - v La Habra, Yolu, Whittieru, Sandstonu, Glendalu, v Placerville a v Nevada City - neopomnli mne nikdy varovat, e mne okamit zastel, pokud se o cokoli pokusm. Byl bych schopen zabt je j, kdyby se oni pokusili zabt mne? Docela zajmav otzka. Snail jsem se to promlet po jednotlivch krocch. Take van Courta a McGowana pece jenom zabiju. Ulikou se rozlehnou vstely. BUM! BUM! A co pak udlm s jejich zkrvavenmi tly? Jejich hork krev na mch rukou. A jejich truchlc rodiny. O svj a Joannin ivot jsem strach neml. My dva jsme u byli dlouho mimo jakkoli strach. "Apres. Trop dangereux ici," zaeptal jsem. Srdce mi prudce builo. Ukzalo se, e ve skutenosti je to mnohem mn neosobn, ne ve vech tch variantch, kter jsem nacvioval ve sv cele. Skr jsem ovem hledal marn a agenti nakonec cel ptrn vzdali. Joanna pesvdila van Courta, aby s nmi jezdil tak dlouho, dokud jsme nenali trafiku, kde se daly koupit Gitanky. V jedn restauraci s prodejem pes ulici jsme si pak koupili

kuata a peen keble. J jsem navrhl, abychom si udlali piknik na tom skrytm kousku pobe pmo pod pevnost Presidio a mostem Golden Gate Bridge. Joanna naden pikvla. Jedli jsme kuata a houpali nohama na kamennm vlnolamu, pozorujce hejna rack a turist. Tohle rozhodn nebylo msto, kde by se lovk mohl o cokoli pokusit. Pak jsme piknik skonili a vyrazili pes Golden Gate Bridge zpt do Sacramenta. U volantu byl stle Art. Joanna sedla schoulen v rohu na zadnm sedadle. J sm jsem byl pln zmaten co se mch pocit te, a svsil jsem hlavu mezi kolena. Najednou jsem u svch nohou spatil obrovskou Magnumku re 357. Musela vypadnout Danovi z pouzdra a zaklnila se pod sedadlem. Vzal jsem ji do ruky a drel tsn nad podlahou. Vila aspo tunu. ouchl jsem do Joanny a t vylezly oi z dlk. A tak jsem drel ten tk kus a auto svitlo po dlnici. Joanna shla do boty a vythla svoji bouchaku. Podvala se na mne s jakmsi dtinskm oekvnm, asi jako hezouk dvanctilet slena, kterou maj vzt do cirkusu. J jsem ekal. Ti dva poldov nic netuili a vybavovali se o blbostech. Neustle se vracejc sen kadho vzn o tku byl nenadle tady. Sedl jsem na zadnm sedadle, Magnum 357 v ruce, a snail jsem se vyrovnat s dilematem kadho disidenta: ml bych prvo zabt agenty KGB, abych se dostal na svobodu? Poklepal jsem Dana po rameni. "Pj mi jet ten pln." Dan mi podal mapu. Trochu jsem se naklonil nad pedn sedadlo a otevel ji tak, aby zakrvala jeho kln. Pak jsem mu pod mapou podstril revolver, nae jsem mu pustil zbra do klna a spiklenecky jsem ho poplcal po rameni. A nyn byla ada na nm, aby mu oi vylezly z dlk. Kvl hlavou na znamen dku. Joanna se na m podvala a v och mla zklmn.1) O pt nvtv mi Joanna oznmila, e pustila konspiran byt a zbavila se i t osmatictky. Nyn hoela nadenm pro dal nov pln. "Konen se mi podailo zjistit, co vlastn ta FBI od tebe chce. Zd se, e ministerstvo spravedlnosti dostalo za kol vyetit nkolik nezkonnch vniknut do byt pbuznch a ptel Weathermen. aloba a basa za to hroz vce ne dvaceti agentm FBI. Kdyby se FBI podailo dokzat, e Weathermeny podporovaly njak ciz mocnosti, dala by se vechna ta vloupn, je jdou na konto tajnch slueb, ospravedlnit hlediskem nrodn bezpenosti. Kdyby tys te vyrukoval s njakmi kontakty Weathermen do ciziny, pomohl bys tm lidem zachrnit si ki." "Pokud je mi znmo, nemla severovietnamsk vlda dn zjem podporovat njakch deset pomatenc z univerzit v jejich zmru bombardovat tbory ROTC. Joanna podrdn vytkla: "Copak si skuten neme vzpomenout na nic, m by se daly porotcm naznait zahranin vlivy?" "Ale jist. Mohu uvst destky rznch podrunch a nevznamnch detail, kter by v t vci FBI mohla vyut." "No a oni t pak pust." Podvali jsme se na sebe a s levou se rozesmli. Vc ne dva roky se cel n ivot toil jenom kolem tch bjench a oslnivch pln na tk a nsledn ivot v ilegalit. A te najednou jsme tady uvaovali o ivotn drze dnch oban, kte, jak se k, nejsou v konfliktu se zkonem.

"Kdy tak o tom pemlm, pro si vlastn trochu neodpoine?" ekl jsem. Rozhodli jsme, e si Joanna naprosto zaslou strvit se svou matkou pr tdn u moe v Marbelle. erif van Court stle upmn vil, e smrtc komanda obchodnk s drogami a rznch militant nenavn krou kolem vznice v Placerville, a tak mne pod roukou tmy pesthoval do okresnho vzen v Nevada City. Zde jsem byl veden pod jmnem Peter London. Proil jsem tyi msce v kdle vyhrazenm pro pomocnky dozorc, vnuje se psan knihy What Does WoMan Want? a uvaje si dosyta slast kamardskho vzeskho ivota. estnct sgr v jedn cele. Vdycky tikrt tdn mne erifov vyvezli do jednoho zruenho tbora nedaleko Folsomu, kde jsem pak cel odpoledne hrl handbal s Jerrym Utzem. Nkdy se zastavili na kus ei m ptel z ministerstva spravedlnosti. Dokonce to ani nevypadalo, e by se ze m snaili dostat informace njakm podfukem. Prost se jen snaili, abych si dobe zapamatoval, e prv oni byli moji ptel. Nkdy v budoucnosti by se to mohlo hodit, kdo v? Pi jedn takov pleitosti jsme uspodali trochu zvltn fotbalov match - na jedn stran van Court, dal dva erifov a j, a proti nm dva federln prokurtoi, jeden agent FBI a Jerry Utz. Dal mou tac bylo okresn vzen v Yolu v Kalifornii. Zde jsem se jmenoval Thomas Pynchon. Ml jsem ti cely jenom pro sebe: v jedn byla moje lonice, v druh posilovna, v posledn pak jaksi kancel. erif m ml docela v oblib. Nechal mi poslat ernoblou televizi a velk psac stl, na kter se pohodln vely m knihy a papry a taky psac stroj. Dky celibtu jsem se dostal do extze mlem kltern, a tento petlak se vybjel v horenatm psan. Dokonil jsem knihu What Does WoMan Want? Poprv od as ve Vacaville jsem ml pstup k odbornm knihm a asopism a tak jsem trvil nejmn osm hodin denn etbou vdeckch prac z oboru imunologie, astronomie, genetiky, neurologie, gerontologie, geologie. Zdlo se, e nejnovj poznatky tchto vd, kterch bylo dosaeno za pomoci innch novch pstroj (elektronovch mikroskop, linernch akcelertor, radioteleskop, PET-zobrazovn a computerov animace), otevraj ped lidstvem perspektivy relativistick povtce. Mechanistick newtonovsk model univerza byl krok za krokem nahrazovn jakmsi einsteininskm kontinuem. Tento pstup umooval nahlet vechno ve vesmru - od galaxi a ke kvarkm, nejmenm sticm hmoty - jakoto nco ivho, vyslajcho signly, kter je mono deifrovat, navc jakoto nco, co je mono mnit rozumnmi intervencemi lidskch bytost. Zde vznikala nov pozitivn humanistick vda. Byl jsem rozechvl, opojen a pln inspirace, kdy jsem pozoroval, jak se tento nov filozofick trend prosazuje ve vech oblastech vdy a ivota. Byl to trend, kter vracel moc a schopnost dit vci do rukou inteligentnho lidskho jedince. - fyzik a filozof vnujc se problematice meziplanetrnho prostoru, absolvoval Swarthmore College, doktort filozofie

zskal na Cornellov univerzit v roce 1957. Tho roku zaal pednet fyziku na univerzit v Princetonu, jejm dnm profesorem se stal v roce 1965. Koncem 60. let poloil O'Neill svm studentm nsledujc otzku: je povrch planety typu Zem onm mstem, na nm by bylo mon vytvoit a udret v bhu industriln civilizaci? Cel semestr vnovali studenti systmovm analzm a posuzovn realizanch pedpoklad, a nsledn odpov znla: Ne. Nato O'Neill a jeho studenti pokraovali v prci a vytvoili plny na vstavbu prmyslovch zazen a habitat, poskytujcch veker komfort, na obn drze kolem Zem; potebn suroviny mly bt zskvny z povrchu Msce. O'Neillovy prce o technick a ekonomick vhodnosti a praktick uskutenitelnosti kolonizace meziplanetrnho prostoru vak narazily na nepochopen v redakcch vdeckch asopis. a jejich autor tedy zahjil prezentaci svch nzor v srii neformlnch pednek na univerzitch a colleges (stejnou taktiku pouili vzkumn pracovnci z Harvardu a Millbrooku o dekdu dve). Tyto velice pouen a metodicky znamenit propracovan pednky pinely zvan dkazy pro nzor, e migrace do meziplanetrnho prostoru se stane v horizontu nkolika desetilet stejn ekonomicky vhodnou a v mnoha ohledech nezbytnou, jako byla migrace ze Starho svta do Novho. Ostatn u Krytof Kolumbus ve sv dob ml monost se pesvdit, e pekky, kter se stavly do cesty jeho zmrm, byly v podstat pouze politick a ideologick povahy. Do dnench dn zstv O'Neill nejvmluvnjm a nejsrozumitelnjm mluvm a obhjcem migrace do meziplanetrnho prostoru a dal evoluce uskuteujc se ji mimo povrch na planety. Na toto tma publikoval adu knih, mj. Elementary Particle Physics (spoluautor David Cheng), High Frontier a Two-Thousand and Eighty One: A Hopeful View of the Human Future. 41. Svoboda? Z 1975, San Diego Hned za La Jolla smrem na jih se dlnice . 5 plh do kopc a vm se oteve pohled na jiskiv, chvjc se, odleskem mosk modi zalit San Diego-Miami Beach West. Je to nejhez msto na kontinentu, s doiroka se otevrajc pmoskou scenri, plemi, ostrovy, blmi plachetnicemi, poben vyvenou silnic. Pmo uprosted msta stoj zvltn thl mrakodrap ve tvaru hndho hranolu, bez firemnho oznaen a bez osvtlen v noci: je to Metropolitn npravn stedisko, jinmi slovy a prost, federln basa. Rozhodn dn rekrean tbor, dn "brnkaka".1) Jonnymu a Petemu, dvma erifm, kte mne eskortovali, nebylo moc do ei, kdy jsme projdli po nbe nejdv kolem letit a pak kolem nbl pmoskch restaurac, a kdy jsme nakonec odboili do vedlej ulice vedouc k base. Mrzelo je, e se musme rozlouit. Byl jsem v jejich pi u skoro rok a za tu dobu jsme s Jonnym sehrli nkolik stovek handbalovch zpas a Pete mi zase pepsal na stroji definitivn verzi knihy What Does WoMan Want?

Zatmco jsme ekali, ne se vrata otevou, hodil mi Pete nramky a j jsem si je zacvakl kolem zpst. Pak Jonny otevel kufr a vyndal z nho krabici s tou trochou mch osobnch propriet. "Ale zapsan tady budu pod svm pravm jmnem?" zeptal jsem se tie. Pete a Jonny si vymnili provinil pohledy. "Ale no tak," ekl jsem. "To mi pece nemete udlat, hoi. Vdy to tak bylo domluven." erifov chvli mlky stli a pak Jonny ekl: "Podvej, Time, je to rozkaz. A f se snail. Vdy ho to stlo mlem flek, jak se pod hdal s Washingtonem. Ale FBI pod chce, abys mluvil." "Fajn," ekl jsem pokojn. "A jak se tedy budu jmenovat? J. Edgar Loser?" "To je na tob. Me si vybrat jmno jak chce." "Fajn. Tak se teda jmenuju Bruno. Kestnm Giordano. Pe se to G-I-O-R-D-A-N-O." "Jet jednu vc, Time. Na tom bloku, kde bude, jsou skuten tvrd hoi. Je to tam divoina. Zabijci, na hlavu kadho z nich je vypsan odmna. Kdyby to tam vypadalo moc natvrdo, tak ekni dozorcm a oni t daj na samotku." Tak tohle byl skuten nbl kriminl: prostorn hala jako v hotelu, koberec ode zdi ke zdi, uprosted kulenkov stoly, irok schodit vedouc k salnkm s klubovkami, vude barevn televizory. V dolnm salnku m provrtvalo oima sedm trestanc v domcch kombinzch. Dozorce mi ukzal moji celu, zk pokoj s postel, psacm stolkem, zchodem, umvadlem, lkarnikou. Bylo to jako v njakm zbrusu novm hotelu Holiday Inn. Okny se silnm sklem byl vhled dol na pstav v San Diegu a most do Coronada. Vrtil jsem se do salonku, abych zjistil, s km mm tu est. Mezi hosty byli dva mafini, Guido, zamraen hromotluk kolem padestky a Joey, mlad, docela pohledn chlpek z Las Vegas. Nemohli jste se ohledn nich zmlit: jasn zabijci. Pak tady byl dal zabijk, tentokrt elegantn a uhlazen Mexian. Dle dva zakabonn bloi, z kriminlu u pln pomaten. Jeden podsadit Ir, vn optimista. Jeden Indin, Sioux, se zbleskem lenstv v och. Kdy skonilo vzjemn pedstavovn a potsn rukama, vydal jsem se do centrln haly. V prun knihovn tam bylo pr knih a asopis. Vzal jsem si jeden le Carrho pionn romn a etl na cele dlouho do noci. Rno jsem vstal kolem jedenct, oholil se a osprchoval, a pustil se do manipulac se strojkem na kvu. Kousek stranou u stolu sedl trestanec jmnem Murphy a pokynul mi, abych si pisedl. Dval si zleet, aby mu bylo rozumt kad slovo. "Hele, j nechci strkat nos do tvch vc. Akort bys ml vdt, e tady kad v, kdo jsi. J ti drm palce u roky. Dky tob se mj ivot pln zmnil, love." Najednou se Murphy rozchechtal. "J, love, tos ml vidt, jak zmatek tady vypukl mezi tmi mafinskmi tkotonnky, kdy ses objevil. Vera jsme se dozvdli, e m pijt nkdo nov a kad pochopiteln trochu znervznl. Protoe tady je na kadho vypsan odmna. Tak teba hoi z protinarkotickho by nemli nic proti tomu, kdyby nkdo chtl zabt toho Mexiana. A tak hned Guido, on je njakej kpo v New Orleansu, ve na Joeyho. Bruno! Giordano Bruno! Dy to mus bejt nkdo z naich. Ale vodku? Zn

v Buffalu njak Bruny, Joey? A tak se ti dva nejtvrd mafini v celejch Sttech mlem pochcali strachem. Nae vchz ty a s tma pardnma slunenma brejlema vypad jako ten nejprohnanj njemnej vrah, kterho sem kdy ze Siclie poslali. To ses nauil na Harvardu, takhle se vyfekovat? A kdy sis potom na cele etl, tak Joey havil telefony mezimsto, obtelefonoval cel Vchodn pobe, a nakonec volal dokonce sv matce, aby zjistil, co jsi za." Ani ne do msce se kamufl s mou totonost promnila ve fraku. Noviny ze San Diega bez pestn otravovaly editele, aby konen potvrdil, e Slavn uprchlk dl skuten v base jejich rodnho msta. Mnoh velk msta jsou toti pyn na sv vznice a na sv proslul trestance. A tak byl vymylen zchytral pln, kter ml editeli pomoci z toho elektrickho kesla masmdi. Odvezli m letadlem do Sacramenta, kde jsem strvil noc ve sv star cele v okresnm vzen v Yolu; a druh den rno jsem byl opt letecky dopraven zpt do San Diega a zaregistrovn tentokrt pod svm vlastnm jmnem. Prohlen pro tisk potom potvrdilo istou pravdu, toti e jsem byl prv osobn ubytovn v tomhle federlnm Hiltonu. Joey mi kal, e telefonoval sv matce, aby se pochlubil, kdo e to ve skutenosti je, ten jeho nov ptel. "A v co mi ekla? ekla mi: Vod toho chlapa se dr stranou, Joey, ten t tak dostane akort do malru." Zima 1975-1976 Tou dobou jsem u perfektn vlel ohledn komunikace a penosu slov. etl nebo psal jsem dvanct hodin denn. Spolykal jsem celou horu vdy. A tak dolo k tomu, e jsem konen narazil na to velkolep odhalen ohledn kolonizace meziplanetrnho prostoru: e toti dal krok v lidsk evoluci se odehraje ve smru vzhru. Cesta povede nahoru, na obnou drhu kolem Zem. V asopise Co-Evolution Quarterly, kter vydval Stewart Brand, byl lnek profesora Gerarda O'Neilla z Princetonu, kter dokonale zvrtil nai pedstavu o tom, e jsme navky poutni pitalivost na planety, a zruil ono uvznn, kter platilo miliardu let. Profesor v lnku dokazoval, e povrch jakkoli planety je tm nejnepraktitjm, ekonomicky nejmn vhodnm a tak nejnebezpenjm prostedm pro rozvoj technologick civilizace. Nadle u tedy nemus bt nam osudem dret se jako klata bltivho povrchu tto tkopdn planety. Nyn u prost meme vycestovat do meziplanetrnho prostoru. O'Neill se ovem nevyval ve fantazrovn a` la Star Trek, ani nepropagoval ty Saganovy nesmysly o kolonizaci jinch planet; ukazoval jen, e dalm, a to pomrn snadnm krokem bude odsthovat se na obnou drhu na pomez gravitanho pole planety. V prvn, pionrsk fzi stavn srub bychom tam mohli vyslat vesmrn laboratoe s montnmi ploinami, a vyvzt rzn nstroje a materily pro stavbu prmyslovch zn a solrnch stanic. Pokraovali bychom dal etapou, v n by se budovaly jaksi mini-svty podobn Zemi, teritoria, kter by mohly obvat ony vlny agilnch prkopnk. Dleit bylo, e to vechno by pilo daleko levnji ne stavt nov msta na povrchu matesk planety.2)

J, jakoto celoivotn virtuos nejrznjch tk, jsem byl pmo naden vyhldkou, e existuje cesta pry odtud. Jednoho lednovho veera m doslova udeil do o titulek v San Francisco Chronicle. NOV STORY O JFK - SEX, MARIJNKA A UMLKYN. Jako zdroj tto senzan historky byl uveden jist James Truitt, bval blzk spolupracovnk vydavatele Washington Postu Philipa Grahama. Truitt poskytl asopisu National Enquirer, agentue Associated Press a listu Washington Post nkolik interview, v nich prozradil, e jist ena jmnem Mary Pinchotov-Meyerov udrovala po dobu dvou let milostn pomr s prezidentem Johnem Kennedym a e spolu v lonici Blho domu kouili marihuanu. Jakoto dvrn ptel Mary Meyerov potvrdil Truitt dopisovateli Postu, e se ona a Kennedy setkali asi ticetkrt, a to v dob mezi lednem 1962 a listopadem 1963, kdy byl Kennedy zavradn. Mary Meyerov se Truittovi zmnila, e JFK jednou poznamenal: "To je nco jinho ne kokain. Trochu vm toho obstarm." Truitt dle tvrdil, e Mary Meyerov si o svm pomru s prezidentem vedla denk, kter po jej smrti nala jej sestra Toni Bradleesov a pedala ho Jamesu Angletonovi. Ten odnesl denk na editelstv CIA a tam ho zniil. Znien denku Mary Meyerov potvrdil podle Postu i "dal zdroj": "Tento zdroj uvd, e denk... obsahoval i nkolik nejasnch odkaz na jistho nejmenovanho ptele, v rozsahu nkolika set slov." Bval sekret Blho domu, kter ml na starosti sjednvn prezidentovch schzek, potvrdil, e Mary Meyerov Bl dm skuten navtvovala, popel nicmn tvrzen o prezidentov milostnm pomru. Podle Postu, Angleton, kter rezignoval na svou funkci vedoucho kontrarozvdky CIA v roce 1975 v dsledku odhalen nkterch nezkonnch aktivit svho oddlen, uvedl, e Meyerov byla "milou ptelkyn" jeho a jeho pan. ekl, e po smrti Meyerov pomhal rodin v nkterch "ist soukromch zleitostech", a e rovn obstarval zleitosti kolem jejho pohbu. Existenci denku odmtl potvrdit. Zaplil jsem si camelku, peel k oknu a vyhldl skrze me na zliv San Diega. Take JFK opravdu byl tm muem, s nm Mary brala drogy. Znovu jsem si uvdomil, jak vznamnou soust nejnovjch americkch djin byl ivot a smrt Mary Pinchotov-Meyerov. Mon dokonce dleitj, ne se kdy budeme mt monost dozvdt. Kdy se stal Jerry Brown guvernrem, byl jsem proputn z pe sttu Kalifornie. Stalo se tak pot, co jsem si odkroutil dvaaticet msc za dva vajgly marihuany plus tk. Bylo to o dvacet msc vc, ne je maximum uvdn v prvnickch smrnicch za podobn peiny. K tomu je nutno pipost tm dva roky, kter jsem si odsedl za laredskou kauzu. Za tento zloin stanov smrnice maximum jeden rok. Vzdor tomu m federln rada pro podmnen proputn neustle odmtala pustit na svobodu. Ve zdvodnn svho

zamtavho stanoviska nevhala zmnit mj pedchoz zznam v trestnm rejstku - toti dopravn pestupek z roku 1938, za kter jsem dostal pokutu 35 dolar. Vypadalo to, e ve vzen budu muset tret do t doby, ne se demokrati znovu dostanou do Blho domu. Tedy do listopadu 1976. Nebo a do roku 1980. Ji v roce 1970, tedy jet ped mm tkem, rozhodl Federln odvolac soud, e moje uvznn bez monosti proputn na kauci je protizkonn. Take nyn moji prvnci, Jim McPherson z New Orleansu a John Milano (bval federln prokurtor, kter dobe vdl, jakou sprosrnu mi to provedli), se znovu obrtili na mou dvnou Nemesis, soudce Connallyho, a pokusili se ho pimt k tomu, aby stanovil vi kauce. Bylo to jedenct rok po mm prvnm stn ped soudem v Laredu. Marihuana se mezitm dvno stala obecn dostupnou rekrean drogou pslunk stedn tdy. Ale ten tvrdohlav a nerudn prvnk nezmkl ani trochu. Vniv pesvdoval moje prvn zstupce, e j jsem i nadle onm ohavnm kriminlnkem, kter se pokou pokoutn udat velice nebezpen ideje. Jeho zpal vak rozhodn neprospl jeho srdci, a za tden, na lovu, zemel soudce na infarkt. Na msto soudce Connallyho byl potom uren jist mlad prvnk s irskm jmnem. Ten se drel zkona a bez vhn podepsal moje proputn na odvolac kauci. John Milano el pro m propoutc dokumenty do budovy federlnho soudu, kter byla naproti vzen pes ulici. Z okna sv cely jsem pak vidl Johna s smvem na tvi sbhat se schod soudn budovy. To byl okamik, kdy prce prvnka dv njak smysl: kdy se mu toti poda dostat z basy nkoho, kdo si podle prva propoutc list zaslou. Ped vchodem z vzen na m ekalo mrano lid z masmdi. Pila tak spousta mstnch ptel, a kdy jsem se objevil, zvedl se pokik na uvtanou. Koutkem oka jsem zachytil smv Marshalla McLuhana a vtzoslavn jsem mu zamval. Deset let boj kvli stbrn krabice s trochou trvy bylo za mnou. Konen jsem byl zase na svobod. Ale byl jsem skuten svobodn? S Joannou, jej matkou Marisiou a Johnem Milanem jsme nastoupili do auta, kdy tu k nmu pibhl njak mu v tmavm obleku. "Federln erif vs d, abyste se okamit hlsil v jeho kanceli." Obrtil jsem se k Johnovi. "Na to nemaj prvo," ekl. "Vyite mu, e oslavujeme. Zavolm mu ztra." Strvili jsme s Joannou noc v La Valencii, hotelu ve panlskm stylu na pobe v La Jolle. Nazt rno jsme sndali v hotelov jdeln, kdy tu k naemu stolu pistoupili dva federln erifov. "Dostali jsme instrukce z Washingtonu, abychom vm sdlili, e jste v nebezpe ivota. Tmto se vm drazn doporuuje, abyste pijal erifovu ochranu. Jinak budete do dvaasedmdesti hodin mrtev." Mrkl jsem na Joannu a pokraoval v konzumaci mchanch vajek. "A co by to jako obnelo?" "Opatme vm nov doklady a umstme vs na bezpenm mst. Budete dostvat 800 dolar msn po celou dobu, kdy budete

v ilegalit." Ani jsem se nenamhal, abych se s nimi hdal. Byl jsem si naprosto jist, e ta informace nen pravdiv. Mnoho levicovch radikl mne nemlo rdo za to, e jsem utekl Eldridgi Cleaverovi, a taky proto, e jsem odmtal nsilnou revoluci. Ale byl jsem ochoten riskovat a vsadit na zdrav rozum Weathermen i americk levice vbec. A u byla jejich rtorika jakkoli pratn, pece jenom to v zsad nebyli sprost vrazi. "Chci se poradit s Washingtonem, ne se rozhodnu," ekl jsem. "Dejte si kvu, erife, my zatm dojme." erifov se nervzn rozhldli po jdeln. "Mm dojem, e nen zrovna astn veejn se tady vystavovat," ekl pak jeden z nich. Zatelefonoval jsem jednomu ze svch kontakt na ministerstvu spravedlnosti. Telefonick odpov pila za dvacet minut. "Nemohu to doloit dnmi konkrtnmi fakty, ale na nejvych mstech existuje siln zjem nevyvolvat kolem vs rozruch a poskytovat vm i nadle ochranu. Jist je jedno: takto zstanete naivu a svoje rozhodnut mete bhem nkolika dn zmnit." Okamit jsem pochopil tu pochmurnou logiku. Kdy podepu doklad, v nm se zkm vldou mi doporuovan ochrany, stanu se velice lehce zranitelnm. Na federln rovni existovala nepochybn skupina, kter m stle chtla dret v podzem, pod tlakem, ve strachu. Stle jet po mn nco chtli. "Doporuili mi, abych neodmtal vai ochranu," ekl jsem erifm. "Kde m chcete schovvat?" "V Salt Lake City." "Nepad v vahu. Vdy cel stt Utah je jedna velk vznice, by s mrnm reimem." "Je to rozkaz fa." "Dejte mi ho k telefonu." Byl to dost neobvykl okamik, kdy se ministerstvo spravedlnosti dostalo do role m cestovn kancele. Nakonec jsme se shodli na Santa Fe v Novm Mexiku. Koneckonc jsem si vdycky pl jednou se tam podvat. S Joannou jsme si nali domek na pln samot asi sto metr severn od eky Pecos, v horch Sangre de Christo. erifov mi obstarali idisk prkaz pro stt Nov Mexiko a osobn doklady na jmno James Joyce. Joanna si vzala jmno Nora. Kousek za domkem tekl potek, a za noci bylo nebe v pouti pln hvzd. Kolem plnoci jsme pozorovali, jak na obloze vychz souhvzd tra. Ale stailo, abychom se poprv objevili v Santa Fe, a hned kad vdl, kdo jsme. Nakonec tedy ministerstvo spravedlnosti uznalo, e je nemon udret moje inkognito a hodilo runk do ringu. Ale FBI se vrtila jet jednou, asi za ti roky, a chtla dal informace.3) 4. ervence 1976, nebo nkdy kolem toho data, tedy v den dvoustho vro vypuknut americk revoluce, jsem zskal znovu vlastn jmno a totonost: Timothy Leary, autor autobiografie, pipraven pokraovat v krasojzd.

Epilog Od zatku jsme s Joannou vdli, e n vztah po mm proputn nebude mt dlouh trvn. Jejm poslnm, ostatn tm neuskutenitelnm, bylo dostat m z vzen. Jakmile byl tento kol splnn, krtce pot, kdy mi vlda dovolila objevit se na veejnosti, odletli jsme spolu do San Diega a tam jsme se rozeli jako ptel. A ji bhem nsledujcch nkolika hodin se Joanna pustila do novho dobrodrustv: nov ptel, thotenstv a svatba, a pozdji rozchod. V nsledujcch ltech se Joanna stala poradkyn ministerskho pedsedy Grenady, zakoupila kuner, zskala pilotn prkaz, psala lnky pro populrn vdeck asopis Omni, a poslze se vydala se svou lod do Jinho Pacifiku. J jsem si sbalil svch pt vestek do dvou zavazadel a vyrazil jsem po dlnici na sever do Glendale, kde ila moje dcera Susan s dtmi Dieadrou a Ashleym. Mou svobodu jsme oslavili tm, e jsme se vypravili na baseballov zpas na Dodger Stadium. Mli jsme msta pobl prvn mety. Byla to moje prvn vychzka s vnouaty a j jsem se nesmrn til ze vech tch prostch radost: koupili jsme si hot dogs, dali si pivo a pak jsme se Susan, kter byla vniv fanda baseballu, probrali detailn cel zpas. Vzpomnal jsem na destky baseballovch zpas, kter jsem v rznch obdobch svho ivota vidl, a sedl jsem v hlediti dokonale okouzlen ndhernou zelen kosotverce, jen mi pipadal jako malba vytvoen pod vlivem meskalinu. Zarmovn hndooranovmi zkladnmi arami, odehrval se na hiti onen pomal balet dvrn znmch pohyb: chyta pidepv na znamen, e je pipraven, nadhazova se mrn pedkln, vykvajc plka na przdno mch plkou, hri v poli si nervzn hlad stehna a kolena. tyicet tisc divk zkamen v okamiku koncentrace. H----, odplen m pleskne do chytaovy rukavice, sud rozpauje a ochraptle ki: "Ball three!" Pak se Burtu Hootonovi pestalo dait a j jsem pmo fyzicky ctil, jak se davem nervozita a obavy. Ale Hooton se hned zase chytl, podail se mu falovan m do vnjho rohu, a davem se okamit neslo uznal mruen. A kdy pak plka Cincinnati vystartoval, aby zakonil smnu, ila se mezi divky plivov vlna ulehen. Tu noc jsem strvil na gaui u Susan a dlouho jsem v duchu probral jednotliv dobr dery, tky i omyly svho ivota. A pemlel jsem o budoucnosti. Zase jednou jsem byl v situaci velice prekrn a na povenou. Bylo mi estapadest, neml jsem domov ani zamstnn ani vr a kredibility tak akort co by se za nehet vlezlo. Byl jsem nco jako voln hr, s minimln anc zahknout se do njakho tmu celosttn ligy. Vechny moje kontakty byly ztracen. Znanou st onch patncti let od okamiku, kdy se G. Gordonovi Liddymu podailo definitivn ns vytvat z Millbrooku, jsem strvil v izolaci ve tyiceti vznicch ty kontinent. Neml jsem dn spojen s pteli, kte byli navc rozptleni po cel planet. Ctil jsem se naprosto osaml. Take nejlep okamik zat novou kariru.

* * * Krok 1: Zamstnn. Ozvala se mi jist agentura z New Yorku zprostedkovvajc pednky na univerzitch. Mli zjem o program, kter jsem nabzel, jeho tma znlo Americk kultura: 1946-1984, a uzaveli se mnou smlouvu na celoamerick turn. Byl jsem velice zvdav na novou generaci student, kte v onom Lt lsky byli jet dtmi na zkladnch kolch. Ukzalo se, e i oni jsou zvdav na m. Pednky pithly spousty zaujatch a nadench lid. Krok 2: Zmna prosted. Najal jsem si dm ze deva a skla v Laurel Canyonu, usazen v malm hjku jako hnzdo. Povaoval jsem za vhodn usadit se v Hollywoodu mezi lidmi, kte p, reruj, produkuj a hraj ve filmech, je mn lidsk vdom. Po dobu vce ne 4000 let se onen jedinen a vzcn duch inovace - lidsk inteligence, tvoivost, svoboda mysli, vdom individuality - neustle pohyboval smrem na zpad: vyel z Asie a postupoval pes Stedn Vchod a Evropu, aby konen pekonal Atlantik a dospl do Novho svta. Vichni ti hledai novho se nejdve shromaovali podl Gangy, pak podl Eufratu a Nilu, pak se jejich centry postupn stvaly Atny, m, Pa, Londn, Nov Anglie. Kad dal pedsunut hldka, kad nov avantgarda mla ve sv dob msto i oblast, kde se ti nejbystej, nejpohotovj a nejodvnj pipravovali na dal krok vped. (V tchto hraninch znch byste marn hledali elity s vysokm statutem, ty pravideln zstvaly jeden i dva sektory zpt smrem vchodnm.) V roce 1976 hledai novho doshli poslednho hraninho zem jet na pevnin. Svitli po slavnch bulvrech, Hollywood, Sunset, Santa Monica, Ventura, hemilo se to jimi na dlnicch, nikov rychlosti nutn pro pekonn gravitace dosahovali na Sunset Stripu, tili se rychlost blesku po tch nkolika poslednch, svtly neon zalitch a palmami lemovanch kilometrech genetick ranveje vedouc k Pacifiku, k onomu Ocenu Mru. Krok 3: Re-edukace. Mm kolem bylo osvojit si skupinov zpsoby chovn a mylen lid z oblasti filmu. kolitelem a rdcem pro pobyt v tto nov komunit se stal Henry Edwards, dokonale potrhl lovk pvodem z Manhattanu, bval recenzent rockov rubriky v New York Times. Momentln byl Henry na koni; byl scenristou pipravovanho filmovho muziklu podle LP Beatles Sergeant Pepper's Lonely Hearts Club Band. Pod Henryho vedenm jsem poctiv odkroutil tisce hodin v pedvdkch, v atelirech pipravench pro filmovn, v chic restaurantech, na odpolednch party u bazn a na vercch, kde se pilo Malibu. Cl byl jedin: pochopit, jak se dlaj filmy. A pitom se seznmit s lidmi a udlat si ptele. V dob, kdy jsem se zabydloval v t kolonii lid pipravujcch se na start do meziplanetrnho prostoru, kter nese jmno Hollywood, ovldala mou mysl jedin vd idea: najt enu, s n bych se mohl vydat na dal, maximln vzruen slibujc etapu cesty. 13. kvtna 1978 jsem po zpase Dodgers - Cubs veel do jedn zvl nbl zavlaovny, kterou si oblbili pedevm britt filmai. A tam sedla a na m ekala Barbara; prv se rozvedla s

jednm filmovm producentem a ila v Beverly Hills se svm ptiletm synem Zacharym. Je pro mne nanejv obtn njak adekvtn popsat Barbainu krsu, moudrost a jakousi totln, neomezenou schopnost milovat. Dle mho vdeckho soudu je prv ona nejvc sexy, nejbystej a nejpjemnj enou ve mst. Nco ivotopisnch daj: narozena v roce 1948, vyrstala v Scarsdale; matka Anglianka, otec Amerian, ddeek vznamn zubn chirurg. Zpotku m Barbaina elegance a vysok styl pivdly a trochu do rozpak. Tak jsem si nebyl jist, zda osmapadestilet intelektul, s minimlnmi ambicemi v materiln oblasti a s ponkud mlhavmi vyhldkami co se zamstnn te, me na sebe vzt odpovdnost za novou rodinu. S Barbarou se nm zdlo, e existuje jen jedin zpsob, jak to zjistit. Vzali jsme se v prosinci. Ta lta po proputn z vzen, kter jsem proil s Barbarou a Zacharym, jsou tm nejkrsnjm, nejklidnjm a nejproduktivnjm obdobm mho ivota. Jeliko jsem byl nespravedliv uvznn pouze jednou, obdrel jsem ped nedvnem odmnu, onen vem viditeln symbol obansk spolehlivosti kreditn kartu. Take u nemusm mt pocit, e m vude hldaj nebo sleduj vldn agenti. Barbara, stejn jako ostatn pslunci jej generace, zcela pirozen oekv od ivota jenom to nejlep a soustavn mi dodv odvahy jt stle v a dl; znamen pro mne stlou vzvu k osobnmu rstu a co nejhlubmu citovmu oddn se. Mimodn se osvdila coby filmov producent (Return Engagement), redaktor scne a finann expert a dokonale tak dopluje a vyvauje moje role herce a performera, spisovatele a finannho naivky. V soukrom pokraujeme v experimentech s dvrn znmmi psychoaktivnmi drogami a zkoume i tyi nov neurotransmitery - Adam, XTC, ketamin, Intellex. Tyto vzkumy dvaj tuit, e existuj jet dal dimenze mozku, kter teprve bude teba dkladn prozkoumat. Pi svch veejnch vystoupench stle nalhav oponuji vem zkonm, kter zakazuj americkm obanm poznvat a mnit vlastn nervov systm. Stle jsem stoprocentnm zastncem rozumnho a umrnnho uvn drog. A vc ne dve jsem pesvden, e jednotlivec m prvo na pstup ke svmu mozku a e toto prvo je nejsignifikantnjm politickm, ekonomickm a kulturnm problmem dnen Ameriky. Spojen stty nebudou skuten spojen, tm mn prosperujc, dokud neskon drogov vlka mezi generacemi. Ns, kdo pleitostn uvme drogy za elem rozen svch estetickch, smyslovch, emocionlnch, intelektulnch i duchovnch perspektiv, je vce ne 50 milion. Rozhodn nelze oekvat, e by na toto mnostv lid mohla mt njak vt vliv antidrogov legislativa; v tomto ohledu se jakkoli pokus potlait nae neurologick alternativy zcela jist uke jako zbyten a neinn.1) Pednkov turn po univerzitch a colleges se v uplynulch sedmi letech stalo hlavnm zdrojem mch pjm; krom toho mi tato prce sktala i znan uspokojen. Ml jsem pleitost nejen naslouchat mladm, dozvdat se, o em pemlej, nbr je

i v dleitm obdob jejich vvoje ovlivovat. Mm pednkm dominovala ti hlavn tmata: migrace do meziplanetrnho prostoru, zvyovn obecn inteligence a prodlouen lidskho ivota. Ve zkratce byla tato tmata vyjdena akronymem S.M.I.I.L.E.-space migration, intelligence increase, life extension). Zklad mho scne vesmrn migrace tvoila klasick dla Wernera von Brauna, Konstantina Ciolkovskho a Gerarda O'Neilla. Tento scn byl podpoen i vznikem obanskch hnut zainteresovanch na letech do vesmru i konkrtnm relnm programem vesmrnch kyvadlovch (shuttle) let. Fascinovalo m, kdy jsem si uvdomil, e v tto oblasti u pracuje plno lid, kte dky svm zkuenostem s chemicky vyvolanmi zmnami mozku chpou, e lidstvo me postoupit do vnjho, meziplanetrnho prostoru jen v t me, v jak se mu poda proniknout do svho vesmru vnitnho. Moje pednky o zvyovn inteligence pedstavovaly shrnut poznatk ze dvou desetilet vzkumu clenho a efektivnho vyuvn psychoaktivnch drog k novmu programovn mozku. Tyto mylenky byly ovem aktualizovny ve svtle teori Johna Lillyho o mozku jako biocomputeru. Lillyho teorie rovn pomohly vytvoit intelektuln kontext naeho chpn informan revoluce vyvolan osobnmi computery, word procesory a videohrami. Prodlouen ivota je tm nejaktulnjm a nejzvanjm problmem z hlediska obecn filozofickho i vdeckho. Smrt me bt "odloena" a ivot prodlouen pomoc biochemick intervence toto poznn mon zcela zmn nae dosavadn chpn smyslu ivota. Alan Harrington ve sv knize The Immortalist a profesor Roy Walford v dle Maximum Life Span dokumentuj nespoet zpsob, jimi se ns tradin nboensk a filozofick systmy pokouely pimt k tomu, abychom akceptovali nevyhnutelnost smrti. Pokud bychom vak porozumli mechanismm obnovy a posilovn DNA, imunologick obran a kdm strnut v DNA, pokud by se, jak naznauje dr. Walford, podailo doshnout prodlouen lidskho ivota nkam k hranici 150 let, pak by snad bylo mon odloit smrt na neurito, pinejmenm do t doby, kdy by pokroky v oblasti rekonstrukce molekul zcela vylouily smrt nedobrovolnou a nevratnou. Mlokter tma je pro m osobn v danm okamiku vznamnj ne prv toto. Od svho proputn z vzen jsem napsal est novch knih a publikoval pes padest lnk v nejrznjch oborech (exopsychologie, neurologika, sociobiologie, neuropolitika, teorie Gaia, re-juvenilizace, neurogeografie, neo-lamarckovsk teorie, personln evoluce a rozvoj, teorie biocomputer, experimentln thanatologie (v laboratornch podmnkch navozen proces umrn), neuroekologie, migran demografie, nov monosti word procesor a videoher). Krom toho jsem zskal zkladn znalosti a pedpoklady k prci v nkolika komunikanch mdich: v rozhlase, filmovm herectv, produkci a vrob film, kabaretnm herectv, v prci s osobnmi potai, v oblasti publikanch aktivit na Zpadnm pobe, ve schopnosti vst diskusi - zde jsem ml tu est utkat se mimo jin s oponenty tak ctihodnmi, jakm byl kupkladu G. Gordon Liddy. Zptn vidno, bylo patrn osudem pedureno, abych se znovu

v debatch setkal s mm starm pronsledovatelem, s mou Nemesis, bohyn pomsty, ztlesnnou v osob G. Gordona Liddyho. Vdy to byly koneckonc Gordonovy zpackan razie na Millbrook, kter ho vynesly a do funkce vrchnho instalatra Blho domu, kde se stal jednm z tch vykuk, co vymysleli akci Watergate. Mn se lbilo, jak se Gordon choval po svm zaten: jeho neskrvan vzdor vi soudci Johnu Siricovi (pezdvanmu Hanging John, Ve J.), jeho okzal odmtnut svdit pi vyetovn afry. Zvlt jsem oceoval jeho vpravd spartnskou odpov na otzku: "Psahte, e budete mluvit pravdu, celou pravdu..." Nae Gordon pravil: "Ne." Doslova jsem jsal, jak kurn odpor kladl vzeskm orgnm, jak odmtl init pokn, jak romanticky byl pyn na svou odvahu, jak dokzal zlomysln popchnout kadho, kdo se nechal snadno vyvst z mry. Debatovali jsme spolu na veejnosti estnctkrt, inkovali v jednom dokumentrnm filmu (Return Engagement) a dali destky rozhovor novinm, a j jsem se nakonec jaksi nauil mt Gordona rd, i kdy jsem s politovnm nemohl souhlasit s adou jeho nzor. Nm obma je spolen to, e jsme v situaci, kdy dokeme ci prv to, co skuten chceme. Sdlme spolu onu zvltn sociln perspektivu, kter je dsledkem dlouh doby strven ve vzen. Se starmi pteli jsem nyn v kontaktu tm kad den. Vtina z ns ct, e doba, kterou ijeme, je jednm z rozhodujcch obdob lidsk historie, a e jsme vlastn veterny onch bezstarostnch a vynalzavch let edestch. Ano, byly ns destky milion, kdo jsme zmrn a systematicky posunovali lidsk vdom a k jeho nejzazm mezm a kdo jsme spolen provali, v t i on podob, vechny ty paradoxy a extze, se ktermi se przkumnci mozku mohou setkat. Moje dcera Susan je profes geriatrick sestra a nyn jet studuje na college computerovou vdu. Je lenkou US Army Reserve, oddanou matkou, pedevm vak nemornm a pesvdenm individualistou. Syn Jack ije v Berkeley a je lenem mezinrodn organizace kov a pracovnk elezskch obor - International Brotherhood of Boilermakers, Iron Ship Builders, Blacksmiths, Forgers and Helpers. V mch rodiovskch snech vystupuj moje dti coby zvdov a pedsunut hldky Baby Boomu, pslunci prvn dern vlny sv generace, jejm kolem bylo rozbt hradby, v nich se opevnila minulost. V mch pynch fantazich jsou opravdovmi hrdiny evoluce, jejmi znan ji pokroilmi vhonky s potencilem prakticky neomezenm. Jejich osobn budoucnost je tsn spojena s budoucnost cel jejich generace. Frank Barron je profesorem na Kalifornsk univerzit v Santa Cruz, uencem vysoce respektovanm a nekonformnm. Jeho angaovanost v otzkch psychologie jadernho odzbrojen je silnj ne kdykoli pedtm. Navtvujeme se nkolikrt ron. Richard Alpert, znmj nyn pod jmnem Ram Dass, se u mne zastav, kdykoli pijede do Los Angeles. Bvaj to velice mil setkn. Jeho zkladn strategi pi utven jeho originln osobnosti vdycky bylo a stle je, spojit se s njakm prorokem i mistrem, ve vztahu k nmu hraje roli oddanho pobonka a pomocnka. Pot, co zemel jeho indick guru, vytvoil Ram Dass

tm tohoto typu s jistou okzalou a excentrickou enou z domcnosti, pvodem z Brooklynu, kter sebe samu pojmenovala Joya, Matka vesmru. Jejich vstedn a riskantn afe tleskali snad vichni jeho opravdov ptel. V souasn dob Richard pedv ostatnm poselstv jistho nehmotnho mediumnho mistra jmnem Emmanuel. Ram Dass-Richard Alpert se tak stal vznamnm reformn-teosoficko-unitskm pastorem. Ke sv miliony pvrenc tajc kongregaci pron kzn, v nich hls svou duchaplnou a uvolnnou doktrnu podzen se nevyhnutelnmu osudu. Jeho ivot je pbhem mimodnho spchu. Mm ho rd z celho srdce. asto se stkm s Allenem Ginsbergem, kter pokrauje ve sv drze recitanho politika a starozkonnho proroka tepajcho hchy buroazie. Walter Clark, jemu je nyn pes osmdest, je stle zaplenm a vmluvnm obhjcem chemickho mysticismu, kdykoli pipravenm s nadenm se znovu pustit do hledn Boha - na vy rovin. Oste ezan postava Williama Burroughse se vysoko ty v severoafrickch exterirech on filmov sci-fi m pamti. Vdme se kadch pr msc a m vdycky osv jeho sardonick vtip i vdecky pesn inteligence, s nimi se zmocuje problm migrace do meziplanetrnho protoru, technik zmn a ovlivovn mylen, prodlouen lidskho ivota a bjen budoucnosti na ostrovtipn dekadence. Nanette je krsnj ne kdy pedtm, provdala se za jistho vznanho buddhistickho uence a stala se matkou ty dt. Rosemary zstv enigmatickou postavou z e sn. Dvanct let po naem odchodu do exilu je stle v undergroundu. ek snad, krsn a zc, zahalen do ernho plt, na molu vybhajcm daleko do vod Atlantiku na njak znamen, kter by j dovolilo prolomit jej mlen? Budou nkdy nkm vypovzeny vechny pbhy jejho ivota? Ralph Metzner je v souasn dob dkanem Kalifornskho institutu pro integrln studia v San Francisku. Pokrauje ve sv prci jakoto uitel, psychoterapeut, spisovatel a badatel v oblasti stav zmnnho vdom. George Litwin ukonil svoji akademickou drhu na Harvard Business School a stal se spnm poradcem v oblasti prmyslu. Zrove je jednou z vdch osobnost hnut Radn (Rajneesh). Gunther Weil je momentln editelem Stediska pro rozvoj mdi na sttn univerzit v Massachusetts a vnuje se t vuce taoistick tantrick jgy. S Kenem Keseym zstvme blzkmi pteli; prv pe svj dal velk americk romn. Michael Hollingshead, ten pikov koovnick uenec, napsal dv knihy o problematice vdom a nyn pracuje na produkci obrzkov knky o vd pro nakladatelstv Marvel Comix. Maynard Ferguson m stle svj bigband talentovanch mladk, a nyn jsou populrnj ne kdykoli pedtm. Flora Lu neustle pendluje na svch tajuplnch spiritulnch misch mezi oblast Odaj a Indi. Hitchcockovi se stle vnuj vytven novch jedinench realit. Tommy pracuje jako procesn prvnk, Billy je finannkem s fantazi a mecenem umn. Peggy se svm pirozenm darem nevyerpatelnho optimismu a velkorysosti je stle vzcnm

prostednkem ivouc moudrosti v kultue v dobch dobrch i zlch. Rodina Hitchcockovch udruje statek v Millbrooku jako historick pamtnk onch slavnch dob. S Eldridgem Cleaverem jsem se po naem odchodu z Alrska setkal nkolikrt, a v ptelsk atmosfe. Ve federln vznici v San Diegu jsme spolu utvoili vysoce spn dvoulenn basketbalov tm. V t dob Eldridge znovu nael cestu ke kesanstv a vniv se zajmal o migraci do vesmru. Pozdji se nicmn stal moonistou a fanatickm pvrencem Ronalda Reagana. Mj archiv Michael Horowitz spolu se Cindy Palmerovou a Michaelem Aldridgem nadle vedou knihovnu Fitz Hugh Ludlow Memorial Library v San Francisku. Je to nejvt sbrka knih, rukopis a umleckch dl, kter maj vztah ke drogm, na svt. Michael a Cindy jsou autory dvou knih o kulturn psychofarmakologii: Moksha: Aldous Huxley's Writing on Psychedelics and the Visionary Experience a Shaman Woman, Main-line Lady. Veliteli policejnch oddl okresn policejn sprvy v Poughkeepsie, kter ns vyhnala z Millbrooku, byli G. Gordon Liddy, erif Larry Quinlan a zstupci erifa Charles Borchers a Albert Traver. Liddy, Quinlan a Borchers stanuli pozdji sami ped soudem. aby elili obvinnm z nkolika tkch zloin; snad to byla jaksi karmick odplata, pro ty asy ostatn typick. Jedin z velitel onch pepadovch jednotek, kter zstal ist, byl Traver; ten u policie zstal a pozdji byl poven do hodnosti kapitna. Do Poughkeepsie jsem se znovu dostal na podzim roku 1982. Ml jsme zde pednku na Vassar College. A kdy jsem pak sedl v atn, dvee se otevely a dovnit veel podsadit mu, jeho chovn okamit a neomyln prozradilo poldu. "Timmy," vykikl a vrhl se mi kolem krku. "Pamatuje se jet na mne? J jsem Al Traver." ertovali jsme pak spolu jako dva bval protihri ve fotbale. Tak to je mj sen, takovm zpsobem by se podle m mla dlat politika na rovni Americk ligy. Kdy nyn na vechno vzpomnm, na cel ten pestr, vdy promnliv a nanejv zbavn a zajmav ivot, uvdomuji si jasn, e moje pesvden ohledn jistch koncept a idej nikdy nezakolsalo. Nenavn a nechyln jsem vdy prosazoval proces objevovn sebe sama, evoluci a inovaci, jakoto protipl definitivn a strnul dosplosti. Mnil jsem koly, profese i msta pobytu, odmtl jsem status dstojnka i definitivu v akademickm establishmentu... od nalhav vzvy mho ddeka, abych vdy usiloval bt "jin" ne ostatn, k vzv Aldouse Huxleyho, abych se stal organiztorem a propagtorem programu zmny, od mho prvnho tripu s houbami v Cuernavace a k mm souasnm experimentm s ketaminem, pi nich je navozen stav podobajc se smrti, vdy jsem se snail re-programovat sm sebe a ostatn povzbuzovat v tom, aby kladli odpor, brali v pochybnost vechno, v podstat aby dlali cokoli proti onomu bcmu psu, kter ns hrozil unst - pokud bychom polevili v bdlosti - do stavu definitivnho uvznn v zastaral a pekonan minulosti. Dobrodinm a poehnnm vpravd neekanm pro m bylo, e jsem se ve sv tyictce dostal k drogm. Zde najednou byla k dispozici metoda, jak doshnout pmho regresu nervovho systmu do stavu

zven sugestibility, kter umooval imprinting novch program reality. Vzkumy v oblasti neurologicko-genetickho vybaven mohou vystit v metamorfzu obzvl uitenho a vhodnho typu - v rejuvenilizaci, je pedstavuje garanci vestavnou pmo do DNA, e budoucnost se bude liit od minulosti. V poslednch dvou dekdch se stalo zcela zejmm, e na procesech stcch ppadn do re-juvenilizace jsou nejvce zainteresovni ti, kdo se narodili po roce 1946; je to ta povlen vlna mladch lid, se ktermi je mj osud svzn nejdvrnji. Postupn jsem dospl k poznn a uznn vznamu generan demografie, konceptu, podle nj se v obdobch akcelerovan kulturn promny stv nejdleitj determinantou lovkova mylen a jednn generace, ke kter pinle. V tomto stolet se v Americe objevily tyi velice rozdln generan vrstvy, vechny tyi nadmru vitln: 1) veterni (oldtimers), tedy ti, kdo se narodili ped rokem 1920; 2) generace permisivnch rodi, narozench v letech 1920-1945; 3) pslunci generace Baby Boomu, narozen mezi lty 1946 a 1964; 4) Whiz Kids anebo teba Yuppies, ti dnen mlad, velice efektivn, byst, bac po rychlm spchu a tak schopn ho doshnout, narozen vesms po roce 1965. Vechny ty zdnliv neeiteln problmy dnenho svta jsou zapinny dvma generacemi narozenmi ped rokem 1946. Rozloen a velikost tchto problm se zdnliv vzpr pochopen - pelidnn, zneitn ivotnho prosted, nsil mezi lidmi, zbran schopn zpsobit soudn den pro vechny, snahy generac preferujcch udrenm statu quo zabrnit mlad generaci v pstupu k novm idejm. Kdybych j byl zodpovdn za zleitosti tkajc se evoluce na tto planet, zaal bych tm, e bych doslova zaplavil - te hned, v tomto okamiku - celou svtovou scnu lidskmi bytostmi, kter ji maj nskok, kter jsou napojeny na program uskutenn pevratu pokojnmi prostedky a iniciace nevyhnutelnch zmn. A hle! Zd se, e prv tento manvr se DNA podailo udlat. Prv v okamiku, kdy situace vypad naprosto beznadjn, objevuje se na scn 76 milion Amerian narozench po II. svtov vlce - je to o 40 milion vc, ne se ekalo - lid svch a sebevdomch, jejich programem je inovace. Podle nejnovjho Yankelovitchova przkumu veejnho mnn je 80 % americk veejnosti zainteresovno na projektech osobn seberealizace a sebezdokonalen, z nich vtina v sob zahrnuje i rejuvenilizaci v t i on form. Existuj pochopiteln i kritikov tohoto trendu, kte tvrd, e to pivod konec industriln ry v Americe. A maj pravdu. Industriln ra je nenvratn za nmi. Nastupuje Vk informace. J osobn to povauji za dvod k oslav. V budoucnosti bude peit zaloeno na zvyovn inteligence: na irm spektru informac, kter budeme mt k dispozici, na lepch modelech a metodch analzy tchto daj, na vvoji a rozvoji innjch zpsob penosu aktulnch dat a signl ostatnm. S pevnm pesvdenm a jasnou vyrovnanost inm tuto pedpov: dnen mlad jsou ji pipraveni zapojit (turn on) vy okruhy svch mozk, sladit (tune in) tu stralivou slu celho svho mnostv a pevzt odpovdnost (take charge) za zen evoluce. Je nejvy as.

(Pokraovn pt.)

Doslov Kterak jsem se stal obojivelnkem V onch esti letech, kter uplynula od vydn Zblesk pamti, jsem se v prmru asi tyi hodiny denn vnoval pijmn a vysln idej z e div, a to rychlost svtla, prostednictvm zrcadla obrazovky computeru. Nauil jsem se, jak je mon pomoc rznch softwarovch adres a databz pouvat pota k vkldn, uspodn, zjednoduen, pechovvn, novmu vyvoln a penen mch digitalizovanch mylenek. Podlel jsem se na vvoji esti interaktivnch computerovch program usnadujcch prci s tmto mylenkovm zbom. Tato cvien v pevodu psanch mylenek do digitlnch kd mi pomohla lpe pochopit, jak pracuje mysl (software), jak funguje mozek (hardware) a jak se vyvj vesmr, to ve v termnech informanch algoritm - koneckonc jde o bunn mechanizovan jednotky, nacpan do pehutnch von Neumanovch sousedstv. I moje zkuenost je zcela zejm soust jedn ohromn kulturn metamorfzy. Stejn jako miliony dalch jednotlivc mutoval jsem i j postupn a nepozorovateln do podoby jakhosi obojivelnka. Stejn jako miliony ostatnch jsem i j asem dospl do stavu, kdy jsem se ctil ve stejnm pohodl, a u jsem operoval v Cyberii, kybernetickm du na digitln stran okna skutenosti, anebo v Terriu, bnm materilnm svt. Mj mozek stejn jako v si od jist doby d bt omvn i zaplavovn oscilujcmi vlnami elektronickch dat. Metabolismus mho informanho orgnu (mozku) proel, zd se, dramatickou zmnou. Moje oi se zmnily ve dvojici hladovch st, skrze n elektronick impulsy dosahuj receptivnch oblast v mm mozku. Vypad to tak, e si moje hlava prost d psun nkolika miliard bajt digitalizovan (rychlost svtla komunikovan) informace. V tomto ohledu se vbec nijak nelim od kterkoli americk telepoutn pohovkov rostliny. Ale krom toho se mj mozek transformoval tak do orgnu s funkc vstupu, kter digitalizovan informace vysl, vymuje, vysteluje. Tak jako je srdce programovno tak, e funguje jako pumpa udrujc krev v obhu, je nyn mj mozek naprogramovn, aby vyvolval, zaehoval. uvoloval, penel a vyzaoval katabolizovan mylenky skrze ono elektronick okno computeru. Obrazovka je nco jako sklenn otejc se dvee, skrze n mj mozek pijm a vydv vivn ltky. Shledvm velice zbavnm pemlet o tom, e by tato migrace skrze Alenino okno do e div Cyberie mohla mt podobn vznam a dsledky pro evoluci naeho druhu, jak mla migrace organism z ocenu, z Akvrie, na sou. Nai praprapedkov tehdy museli zvldnout problmy lokomoce (plazen, chze, bh) po pevn zemi, a museli se nauit dchat kyslk. My jsme se v uplynulch nkolika letech zaali pohybovat v kybernetickm protoru a nae mozky se postupn u, jak inhalovat a exhalovat elektronick

data. Samozejm ne vechny jednotliv lidsk bytosti budou ochotny udlat tento krok. Mnoz z naich oploutvench pedchdc zstali radji v Akvrii. Stejn tak i mnoh lidsk bytosti zstanou lapeny v pasti sv genetick vbavy, znevolnny v represvnch spoleenskch systmech, anebo budou svedeny vidinou rznch odmn ve form Materilnch statk, take daj pednost svmu dalmu vznn v Terriu materiln-tlesnho svta. Avak ti, kdo jsou schopni vytvet a obvat autonomn reality na druh stran elektronickho okna, maj t monost elektronick reality vytvet a voln se v nich pohybovat. Klasick metafyziologick pojmy lze nyn nov definovat z hlediska funknho. Spirituln me bt definovno jakoto "digitln". Zkuste si pro sebe znovu vyslovit ona klasick mtick a kouzeln slova: "terick", "netlesn", "nepostiiteln", "nehmotn", "zbaven tlesnosti", "ideln". Tyto e, o kterch jsme snili po stalet, jsou nm nyn dostupn. Vtina z ns, kdo budeme mt monost tto volby, se patrn rozhodne pro existenci v podob jakhosi obojivelnho dvojmozku. Take vt st naeho ivota budeme trvit v tomto kyberneticko/psybernetickm digitln-mozkovm svt. A ten as, kter nm bude jet prot v tom starm svt organicko-mechanickm, budeme patrn vnmat jako rozkon pomalou, smysln svdnou, erotickou a lidsky citlivou, ivoinou a hravou dovolenou, v n si odpoineme od akcelerovan, nesmrn dynamick a divok reality kybernetickho prostoru. Kterak jsem se stal kvantovm psychologem (lingvistou) Jet nedvno se principy kvantov fyziky jevily jako jen tko pochopiteln, bizarn, abstraktn a z praktickho hlediska k niemu. Teprve nyn se zan zdt, e by kvantov fyzika mohla dvat smysl a dokonce by mohla pedstavovat praktickou psychologii kadodennho ivota. Napklad podle Einsteinovch teori relativity zvis nae pojet skutenosti na hledisku, ze kterho ji vnmme. Namsto statickch absolutizovanch koncept prostoru a asu definovanch na hmotn, materiln realit, jsou reality relativistick definovny rychlmi vzjemnmi vmnami informac s ostatnmi zdroji na principu zptn vazby. Jgni v Indii o tom vd u dlouho. Nyn tedy nm computer umouje provdt einsteininsk transformace se zptnou vazbou doma na klvesnici. Dle, podle Heisenbergova principu neexistuje dn objektivn determinanta. Z toho plyne, e odpovdnost za konstrukci reality nenese njak mrzoutsk a nladov biblick bh, ani nespov na njakm neosobnm termodynamickm principu entropick degenerace nebo obecn na njakm stavu vevdn i kosmickho vdom, nbr tuto odpovdnost je teba hledat vhradn v mozku jednotlivcov. Jde tedy o subjektivn determinantu. Pouze a jedin v mozek vytv vae spirituln svty, ekli by nkde na bezch Gangy. A nyn tedy nae aktivovan mozky mohou projektovat na naich obrazovkch reality z e div, a ty penet rychlost svtla kolem zemkoule. Konen Max Planck k, e zkladnmi elementy univerza jsou bity, jednotky informace, kter pracuj na principu zapnuto/vypnuto, ano/ne, jin/jang. Pevn hmota je podle nho tvoena doasn petrifikovanmi shluky informac. A kdy se

hmotn struktury tp, uvoluj se informace. I=MC2. A my se nyn ume, jak vyuvat okno computeru k mylen a komunikaci na tto zkladn (0-1) rovni bajt, bit, pixel a shluk elektron. Popularizace a personalizace kvantov psychologie v naem zbsilm 20. stolet Kdy byly tyto ti principy kvantov psychologie nkdy okolo roku L. P. 1900 poprv veejn vysloveny, vypadaly znan prapodivn a pro vtinu lid - s vjimkou tch, kdo se zabvali orientln filozofi - byly nepijateln. Ale v retrospektiv vidme, e kad dekda boulivho 20. stolet je pln jev a udlost, kter znamenaj potvrzen a praktick vyuit kvantovch princip. Filozofie naeho stolet je podstatn lingvistick, smantick, smiotick, stejn tak i psychologie. A takov je i politika. V modernm umn, modern literatue, modern hudb byly zrueny struktury reprezentace i zobrazen a jednotliv elementy dla byly osvobozeny, take mohou vytvet nov formy, slovn spojen, zvuky. Umlec tak stoj ped vzvou vytvet nov, subjektivn struktury reality. Aplikace kvantov fyziky do oblasti inenrstv vedla ke vzniku rozhlasu, filmu, dlnopisu, telefonu, televize. A pak je tu fax, Maxi! A nyn tady mme interpersonln computery, potaov hry jako Nintendo, prun computery, zazen na vytven virtuln reality: cyber-obleky, cyber-rukavice, cyber-brle. To vechno je nepli drah a dostupn vem, a jednotlivec tak m ve svch rukou moc vytvet nov, platonick reality. Ukazuje se, nejvstinj popis lidskho mozku by mohl znt takto: je to soustava computer s kapacitou 100 miliard bajt, kter jsou schopny penet digitalizovan signly v potu njakch 150 milion za vteinu. Kad neuron me ve svch nervovch vbcch aktivizovat a 10 000 receptor, jimi me zskvat informace od soused. A te tady vykldejte nco o LAN! (Local Area Networks)! Mluvte mi o CIA, Central Intelligence Activity (stedn zpravodajsk aktivit)! Vdy v jedin synapsi (nervovm spojen) se za sekundu vymn vc informac, ne na velitelstv CIA za cel den, a to jet za pedpokladu, e tam vbec k njak vmn informac dochz. To kdybychom vdli o mozku v roce 1960! V roce 1960, kdy n vzkumn program psychedelickch drog na Harvardu zanal, jsme rozhodn nemohli tuit, e jednou bude mon za pomoci digitalizovanch computer rozvit mylenky rychlost svtla. Vdy ten zvltn efekt multiplikovanch obraz se tehdy nazval psychotomimetickou halucinac, byl tedy povaovn za halucinatorn symptom pipomnajc psychzu! Vzpomnte si? Nemli jsme tehdy ani pont, e nae mozky funguj na principech kvantov fyziky. Kdybychom to tak vdli! Pak bychom toti mohli vst n vzkum drog ovlivujcch mozek pln jinm zpsobem. Pro komunikaci naich viz bychom mohli pout jazyk a metody kybernetick technologie (cyber-tech). Nae odvn vpravy do neurosmru bychom mohli mapovat s nesrovnateln vt pesnost. A k ad tch upachtnch a upocench, patn film pipomnajcch dobrodrustv, kter se

popisuj v tto knize, k tm by vbec nebylo bvalo muselo dojt. Ale v roce 1960 jsme my, psychologov na Harvardu, vbec neuvaovali v pojmech z oblasti funkce mozku. Nae metafory mimodk reflektovaly racionln-mechanistick pedstavy vku rozumu. Jako sprvn ineni psahajc na Newtona jsme ptrali po motivech, potebch, pudech a drivech, prvotnch pinch. Mli jsme za sebou rigorzn vcvik v idovsko-kesansk tradici vdy - uenosti jezuitsk, talmudick, newtonovsk - a nae psychologick prce se sousteovala na normln mentln stavy: na oblasti duevnho zdrav a logickho smyslu. Byli jsme pece zpadn vdci, a tak jsme se snaili odhalovat "zkony" psychologie zcela v intencch tto mechanistick tradice. Zkony, no povate! Kdy se nm pak podailo doshnout aktivace naich mozk za pomoci psychedelickch pokrm a drog, byli jsme pirozen zmateni. Konvenn vdn 60. let zastvalo ohledn klasifikace a uvn drog ovlivujcch vdom postoje naprosto dogmatick. Jak vte, v onch primitivnch dobch se uznvaly jenom ti stavy vdom: 1. normln, racionln vdom 2. nevdom 3. zmnn stavy neboli patologick vdom A z hlediska farmaceutickho se pipoutly jenom ti pstupy: 1. Za normln, pirozen, zdrav se povaoval stav "bez drogy". 2. Drogy s anestetickmi (bolest tlumcmi) a trankvilizanmi (uklidujcmi) inky byly "dobr" a ppustn pouze tehdy, byly-li aplikovny v kontextu medicny, za elem znovuuveden tla a mysli do normlu, a za podmnky, e jejich medikaci provdl initel autorizovan sttem. Jakkoli automedikace narkotickch drog byla posuzovna jakoto nenormln a protizkonn. 3. Drogy nenarkotickho charakteru roziujc vdom byly povaovny principiln za "patn" i nedouc, protoe jejich dsledkem byla zmna logickho, normlnho mylen. Take ohledn drog otevrajcch mysl, kter jsme my studovali, panovalo veobecn mnn, e jde o intoxikanty, jedovat halucinogeny, kter dokonce mohou vyvolvat symptomy podobn psychze. V industriln spolenosti prost pro psychedelick drogy neexistovalo dn konstruktivn vyuit. Modern spolenost zaloen na tovrensk produkci vyaduje a vynucuje si konformitu, uniformitu, spolehlivost a opakovatelnost v me pmo dsn, jednodue proto, aby se vechna ta auta a letadla a vysouee vlas a nemocnice a koly daly vbec vyrobit a udret v provozu. Pro spolenost vysoce organizovanho bcho psu i vrobn linky nemohlo bt nic nebezpenjho ne drogy, kter by mohli lid uvat samostatn a na vlastn pst a kter v mozku aktivuj perspektivy jedinen, nepodmnn, vizionsk. Vzhru na Vchod! Psychedelick vda nastupuje do Orient Expresu V 50. letech, jet ped tm, ne objevili meskalin a LSD, byli britt psychedelikov Aldous Huxley, Alan Watts a Gerald Heard, hluboce ponoeni do orientlnho transcendentalismu. A prv jejich nenavn hledn mystickch viz je nakonec dovedlo a k tm vcarskm otevrkm mysli. Podobn tomu bylo s beatniky a intelektuly, teni Baudelaira a Rimbauda, kte zhy

porozumli vznamu on botanick vizionsk zkuenosti a velice touili, aby ji mohli prot. Zato v edestch letech v Americe nastala situace zcela odlin. Nyn se lid hnali za mysl otevrajcmi drogami se stejnou zbsilost, jak je pudila ke konzumaci vech ostatnch ltek mncch mysl, a lo o kofein, alkohol, nikotin, televizi. Bylo to pro onu neukojitelnou, dychtivou, znivou a nenasytnou, hrabivou a dravou potebu "uml" stimulace mozku. Tato zkladn poteba mozkov potravy byla ovem racionalizovna jakoto zvdavost nebo zbava. Kdy u ale byli jednou v tom, toti "v transu", "zapnuti", mnoz z tchto konzument drog, kte pedtm vbec neznali slovo soma stejn jako neslyeli o ivovi a Rimbaudovi, peli zcela intuitivn a k ritulm pedindustrilnm a metaform transcendentlnm. Ty se manifestovaly v lidovch, iroce rozench a misijnm potencilem nabitch formch v buddhismu, hinduismu, taoismu - , piem vechny se shodovaly v tom, e smyslem ivota je hledn vnitn individuality jednotlivcovy. Toto hledastv nalo svou pesnou korespondenci v hnut humanistick psychologie (Carl Rogers, Abraham Maslow, Harry Stack Sullivan), kter prv v t dob vznikala a poloila draz na jedincv vnitn potencil a autonomii. Je velice instruktivn jet jednou zptn pehldnout onen orientln moment, jen tak vrazn ovlivnil bh ivota harvardskch a millbrookskch psycholog, kte pracovali ve vzkumu psychedelickch drog a pomhali ho popularizovat. Tak teba docent a doktor filozofie Richard Alpert pijal jmno Baba Ram Dass a stal se nejvlivnjm hinduistickm guru, jakho kdy Amerika mla. Doktor filozofie Ralph Metzner se stal jednou z vdch autorit v oboru amanismu. Doktor filozofie Gunther Weil je tantrickm mistrem. Robert Thurmond, postgraduln student z Harvardu a pozdji z Millbrooku, se zmnil v Tenzinga, a stal se prezidentem Americk buddhistick spolenosti a profesorem tibetsk literatury na Kolumbijsk univerzit v New Yorku. Doktor filozofie George Litwin se stal stoupencem r Radne. Allen Ginsberg je jednm z vznamnch pznivc buddhistick sekty Naropa, vyznaujc se zvl psnmi regulemi, kter m sdlo v Boulderu ve stt Colorado. Vdycky jsem ml pocit, e cesta na Vchod by mla bt soust niho stednho vzdln lovka, asi tak jako vcvikov pobyt na letnm tboe. Litoval bych kadho, kdo m jakkoli filozofick ambice a v ivot se nepodval (tak i onak) do Indie nebo aspo do Indianapolisu, kdo si nezobl sladkost uvolujcch mysl na spalovitch mrtvol v Benresu a nebral lekce v plavn naznak od plavk na bezch Gangy, komu nebyly k probuzen prastarch mozkovch mohutnost udleny psybernetick svtosti na dalch svatch mstech. Nicmn z hlediska politick psychologie bylo nae pijet orientln rtoriky poehnnm velmi dvojsenm. Nebo hinduistick argon i rituly vlastn daj od Amerian ry high-tech, aby se vrtili k pedindustrilnm tradicm amanismu, k jeho mylenkovm metaform a mechanickmu opakovn zaklnadel a slogan z dob ped vznikem psma. Psychologov s vdeckou erudic pak kon v monotnnm opakovn bezesmyslnch mantrovch slabik a ve vn mnnm memorovn jmen, symbol a klubovch

barev jednotlivch obskurnch tibetskch buddhistickch sekt a hinduistickch kult. Vede to nepochybn k dokonal ztrt humoru. Tak ns to samozejm odvdlo od naich kol v oblasti vdy a kybernetiky. Z tchto dvod jsem se nikdy neupsal dnmu podobnmu programu ani jsem neusiloval o dnho bobka u njakho orientlnho guru, swmho anebo jinho svatho mue. Pro a jak jsem usiloval o co nejir zbr Mm clem jakoto vdce a filozofa jedenadvactho stolet vdycky bylo a stle je pracovat na vvoji metod, kter by jednotlivci umonily myslet efektivnji a vdy zpochybovat autoritu - to ve s smvem. Abych byl upmn, na moji keltskou dui nikdy nedlal valn dojem onen misogynn, mnisky bezpohlavn aspekt uen vech tch orientlnch skautskch mistr. Z tchto dvod jsem dal vale orientlnmu klidu a vyrovnanosti a naden jsem v roce 1961 pijal pln Allena Ginsberga k angam v Politice vdom a k podpoe a rozvoji lidov revoluce vdom. Koneckonc antiestablishmentov kultura let edestch pravdpodobn otevela vce mysl a smrem nahoru do spiritulnch dimenz vykopla vce mozk ne jakkoli jin spoleensk skupina kdy v historii. Kdy by se to spotalo vechno dohromady. Psychedelick zkuenost se d nejlpe sdlit v jazyce kybernetiky U v roce 1960 jsme vdli, e oteven mysli je jenom prvnm krokem. Ale jet jsme nevdli, e druhm a stejn dleitm krokem mus bt vznik a rozvoj elektronickch zpsob komunikace, kter by umoovaly lidem deifrovat a do srozumitelnch forem transformovat ty miliardy postindustrilnch, post-newtonovskch realit, kter jsou uloeny v jejich mozcch. Prvnm, kdo jasn pochopil, e doba si d novou elektronickou lingvistiku, byl William Burroughs (ostatn vnuk slavnho vynlezce a vrobce potacch stroj). Jeho vtipn a vynalzav metody, jeho experimenty s menm elektronickho potencilu mozku, jeho vdecko-intriknsko-disentn romny pipravovaly zrod on gibsonovsko-kyberneticko-cyberpunkov kultury, jejm pslunkem jsem se stal v letech osmdestch i j. Skoro vichni moji souasn znm jsou tak i onak zapojeni v elektronick komunikaci, elektronick zbav, elektronick informatice. A j taky nedlm prakticky nic jinho. Um se digitalizovat slova Tak napklad od roku 1983 jsem ve form modemu odevzdal do nakladatelstv ti knihy: Info-Psychology, What Does WoMan Want II a Neuropolitique. Ve word procesoru mm dal dv nepublikovan knihy, The Cybernetic Society of the Twenty-first Century (spoluautor Eric Gullichsen) a Culture Shocks: The Effect of Info-Technology upon World Culture 1950-90 (spoluautor profesor Mel Seesholtz z Pennsylvnsk sttn univerzity). V roce 1988 vyla v nakladatelstv Archon Books moje bibliografie An Annotated Bibliography of Timothy Leary (305 stran), kterou s velkou pelivost pomoc computeru sestavili Michael Horowitz,

Karen Wallsov a Billy Smith. Pomoc word procesoru jsem tak napsal njakch edest asopiseckch lnk a vce ne dv stovky dopis redakcm, z nich otitno bylo deset procent. V tomto svm samizdatovm podnikn pouvm nkolik pseudonym. Tak napklad Mary Agnes O'Brienov je postar katolika, kter nicmn tvrd oponuje vtin toho, co dl pape. Irving Blum je scenrista se srdcem na dlani, kter pleitostn nadv na filmy jako je Rambo. Zach Chase je zase oteven patnctilet kluk, kter si dl upmn starosti s nepoctivost na nejvych mstech. Dlm filmy Hrl jsem v esti filmech: Return Engagement (s G. Gordonem Liddym), Medium Rare, Shocker: No More Mr. Nice Guy, Gross Anatomy, Rude Awakening a Fatal Skies. Myslm, e mm dobrou anci bt jako herec obsazovn do rol kazatel a lka-vzkumnk. V televizi jsem se objevil vce ne stokrt, a to i v poadech "Larry King Live", "Morton Downey, Jr.", "Moonlighting", a "Lifestyles of the Rich and Famous". Rozhlasovch rozhovor jsem dal pes dv stovky, interview pro noviny dobe pes stovku, vetn list Business Week, Hustler a The Wall Street Journal. Dojednvm si znovuoiven a uchovn osobn pamti po posmrtnm hlubokm zmrazen Uzavel jsem smlouvu s nadac Alcor Cryonics Foundation se sdlem v Riverside, Kalifornie, podle n j i moje rodiny budeme mt monost nechat moji hlavu po smrti hibernovat (bu v hlubokm zmrazen nebo v orgnov bance), s vhledem na jej budouc znovuoiven a transplantaci mozku do zdravho tla. V tomto zmru vychzm ze ty zajmavch zvr i spekulac: 1. e "osobn, neoduevnl" due sdl v "mozku" a me bt transplantovna do jinho tla. 2. e existuje urit monost, e by osobn vzpomnky uloen v mozku mohly bt uchovny a znovu vyvolny i rekonstruovny z elektronickch zznam (filmov klipy, zvukov psky, softwarov diskety). Heslem by bylo: "Digitalizac k nesmrtelnosti." 3. e dstojn proveden, racionln a vdecky fundovan pokus uchovat jedincovu dui (mozek) a proplouvat s n novmi modelovmi tly, je zleitost pirozenj a v jistm smyslu ulechtilej ne pasivn, nedobrovoln a nevratn metabolick zhebnut. Vskutku mm dojem, e lovk umrajc "pirozenou" smrt je oklamanou obt nevdomky pchajc jakousi sttem zenou sebevradu. 4. e i kdyby se mj experiment s nesmrtelnost po technick strnce nezdail, mohly by pesto jeho vsledkem bt vdeck poznatky a daje, dky nim by dal generace mohly v budoucnosti zskat kontrolu nad tmto zdaleka nejdleitjm aspektem lidskho ivota. Zvukov zznam tto knihy Spolenost Hawkeye, jejm editelem je mj ptel Harry Nilsson, prv dokonila vrobu zvukov verze m knihy Zblesky pamti. Tato nahrvka je dosti neobvykl. Text knihy tu j sm a pozad

pro mj hlas tvo pvodn scnick hudba Davida Blomberga a Tonyho Martina. Producent Doug Hofer doplnil jet zvukov efekty a do tto osnovy vetkal proud klovch slov tvoc jaksi ikonick pozad. Myslm, e to je prvn audiokniha s originln hudbou. Computerov software V roce 1983 jsem zaloil firmu Futique Inc., co je spolenost pro vrobu a en elektronick zbavy ve form blok multimedilnch program. Futique a dosud vytvoila est computerovch program sestavench tak, aby umoovaly zkaznkm digitalizovat vlastn mylenko-obrazy a na druh stran obrazovky svho potae vytvet nov reality: 1. Mind Mirror umouje performerovi digitalizovat (mapovat) jakoukoli svou mylenku a porovnat ji s jinmi, a tak srovnvat mylenky sv a ostatnch, nsledn pak simulovan provat rzn role. 2. Connexions (zpracovno ve spoluprci s Magic Partners) je course-ware (vzdlvac program pro spolen koln potae), v nm se z asociativnho uen stv vzruujc sport. 3. Neuromancer je mylenkov-filmov verze romnu Williama Gibsona a teprve se na n pracuje. V tomto programu je vyuito digitln umn mho starho ptele Brummbara. 4. Head Coach. S kolegou Johnem Johanessenem jsme tyi roky pracovali na programu, kter umon "performerovi" deifrovat vlastn mylenky a pevdt je do digitlnho kdu tak, aby je bylo mono jasn komunikovat druhm. Dle Head Coach performerovi umouje vybudovat si digitalizovanou reprezentaci sv mysli. Dleit mylenky a koncepty jsou ukldny do jakhosi mentlnho archivu, kter lze neustle aktualizovat a v ppad poteby i komunikovat ostatnm. 5. Screen Play and Cyber Wear. V roce 1989 se povaha computerovho zpracovn mylenek a interakce lovk-computer dramaticky zmnila v dsledku vytvoen a trnho vyuit computerovho obleen. Hard-wear a Soft-wear. Zkladn mylenkou je, e reality na obrazovce vytvte nikoli pomoc klvesnice, joysticku (dc pky) nebo myi, nbr tm, e si na sebe computer prost obleete. Vezmete si cyber-rukavice, nasadte si cyber-brle a cyber-kuklu, obleete si cyber-vestu. Taky cyber-ortky! A pak u pohyby vaeho tla vytvej obrazy na obrazovce. Chodte, tante, plavete, vznte se v digitlnm svt. Dky tto mutan technologii bude moci mozek opustit tlo, vystoupit z nho podobn jako ryby vystoupily z vody dky nohm a plicm. Mnoho lid pochopiteln znepokojuje pedstava, e napt budou obojivelnick typy trvit vce asu ve He s obrazovkou ne ve He tla, protoe budou moci pilotovat sv mozkov j do div elektronickch realit, v nich se budou odehrvat interakce s elektronickmi entitami. V souasn dob trv pslunci prmrn domcnosti pes sedm hodin denn napodmiovanm a nvykovm krmenm se prostednictvm obrazovky, neustlm mnnm kanl podobajcm se tupmu zrn do jedn vlohy za druhou, pasvnm hlednm jakoby skrze sklennou stnu akvria na digitln reality vytvoen nkde ve

studiu a zprostedkovan vyslai. A te se najednou dozvdme, e sm mozek je orgn konstruovan tak, aby vyslal elektronick signly. Nejdleitj funkc computeru je interpersonln komunikace. Hlavn funkc mozku je vydvat, vyzaovat digitln signly. Mon to bude trvat patnct, mon ticet let, ale pak bude mt kad majitel televiznho pstroje monost trvit prakticky vechen svj as ped obrazovkou aktivn: bude moci rychlost blesku proplouvat digitlnmi oceny a ile komunikovat s ostatnmi. Najdou se cynikov, kte budou tvrdit, e na nco takovho jsou lid pli ln. Radji pr zstanou pasvnmi, nehnut pisedlmi pohovkovmi slimky, ne by vyvinuli njakou aktivitu. Ale vdy jsme u podobnmi technologickmi skoky v historii proli. Ne piel Henry Ford, mohli jenom hlavouni z velkch korporac pouvat motorov dopravn prostedky, vlaky, parnky. A dnes nelze popt (a asto nad tm nakme) e u nkdy kolem puberty popadne prakticky kadho mladho pslunka naeho druhu nutkn vpravd geneticky zaloen: drapnout volant, vystartovat a se kou od pneumatik a svobodn auto-mobilizovat, autonomn se pohybovat. Bhem nejblich deseti let dojde patrn k tomu, e vtina naich kadodennch aktivit - pracovnch, vzdlvacch, odpoinkovch - bude probhat jakoto Hra na obrazovce. A sm selsk rozum a logika neme nepodpoit domnnku, e je mnohem pravdpodobnj najt mentln kompatibilnho partnera, pokud nejste omezovni lokln geografi. Monost setkat se s nkm tv v tv se pak promn v udlost zvltn, dvrnou, vzcnou, mlem posvtnou. K tlesnm setknm bude dochzet zdka a budou vzruujc a napnav. V budoucnosti bude kad z ns propojen s mnoha dalmi lidmi v napnavch cyber-interakcch; ale s vtinou tchto lid se osobn nikdy nesetkme, a oni dokonce nebudou ovldat ani n foneticko-literrn jazyk. Mnoh z naich vznamnch tvrch in se budou odehrvat v i div. A kdy pak odlome svj cyber-odv a setkme se s druhm lovkem nahma, obnaenma oima, bude to udlost vzcn a velice osobn. Nae setkvn se tv v tv bude poveno do roviny antickho dramatu. Nae prvn Obrazovkov hra, jejm zkladem jsou tyto mylenky, nese nzev "The Amazing Doctor Know". 6. Educational Software (Vzdlvac software). Primrn a nejdleitj pinou konflikt mezi lidmi a lidskho utrpen vbec je nevdomost. Jedinm eenm lidskch konflikt stejn jako cestou vedouc k odstrann utrpen je efektivn vzdlvn. Tedy zvyovn inteligence. V uplynulch dvou letech jsem spolupracoval s profesorem Melem Seesholtzem z Pennsylvnsk sttn univerzity a s profesorkou Lindou Nolanovou z Pacifick univerzity v Kalifornii na skupinovch vukovch programech (course-ware). Chtli jsme promnit uen ve vzruujc, soutiv kolektivn sport a tdu v hit, na nm se npl uebnice odehrv. Jinak eeno, tda se promn v televizn studio, v nm prv probh soutn show s okamitou zptnou vazbou skrze udlovn prmi. Hvzdami tohoto duevnho sportu ovem budou studenti sami. Stejn jako v Obrazovkov he je nazvme "hri" nebo

"soutcmi". Role prucko-zupckho uitele-trenra je obsazena nov, uitel se mn v jakhosi atletickho koue i instruktora, anebo v inteligentnho modertora televiznho soutnho poadu. Den ped tdnm zpasem piprav hlavn kou - s vyuitm programu Vzdln na disket - dvacet mylenkovch her. Ty se mohou tkat njakho textu. Tak napklad vybere kou dvacet klovch odstavc z prvn kapitoly Huckleberryho Finna. Tda se pak rozdl na tyi tmy. bhem hry maj soutc na sob trika v barvch svho drustva. Kad soutc m computer. Pirozen. Vkony jednotlivc se okamit ukazuj ne velk obrazovce a spoluhri je kvituj jsotem nebo nesouhlasnm mruenm. Vsledky kadho hre i kadho tmu jsou archivovny. Neteba zdrazovat, e lenov toho kterho drustva se na kadou hru piln pipravuj - z dvod osobn cti a prestie i loajality k drustvu. Dve byly znalosti student zskan v prbhu vuky provovny testy, jejich vsledky vak zstvaly utajeny! A kdy bys nkomu ukzal svou bystrou a pohotovou odpov, oznailo by se to za "podvdn"! Vdy to je feudln! Vdy to je industriln! Vdy to je materialistick! V programech naich mylenkovch her je duevn kvalita a vkonnost veejn pedvedena a odmnna veejnm potleskem. Tmov hra na kvantov rovni vede velice rychle ke zlepen duevnch vlastnost. Vzdlvat a vychovvat sebe sama i ostatn pro ivot v Cyberii je, jak vm, tm nejlepm co mohu udlat pro sebe osobn i pro tuto planetu. No ano. A co tedy drogy? Psychoaktivn poivatiny a drogy jsou pro vivu mozku stejn nepostradateln, jako jsou vzduch, voda a jdlo nezbytn pro tlo. Chemick neurotransmitery pedstavuj vlastn informan kdy, dky nim je mon aktivovat a nastartovat urit okruhy v naem mozku. Mlad lid na prahu dosplosti by mli mt monost se dozvdt, jak tchto info-chemikli uvat k navigovn svch mozk. Je povinnost kadho svobodnho lovka, je pmo vlasteneckou odpovdnost kadho Ameriana drazn oponovat vem pokusm politik a policejnch i lkaskch orgn kontrolovat, koho a co se dospl lid rozhodnou vloit do svch tl. Heslo je jasn: "Prost ekni: j vm." Timothy Leary Prosinec 1989

Poznmky Kapitola prvn 1. Na podzim 1959 jsem v rmci Projektu kreativity Franka Barrona strvil ti dny v Londn u Arthura Koestlera. Snmal jsem mu testy, dlal s nm rozhovory, a navzali jsme vel ptelstv. Ze veho nejdv m poslal do West Endu na Resnaisv film

Hiroima m lska. Koestler to byl, kdo mi ekl, e generace narozen po roce 1946 bude odlinm ivoinm druhem. Evolun proces v dob "po Hiroim" definitivn obna trhliny a omyly ortodoxnho darwinismu. Rovn od Koestlera jsem poprv slyel o konceptu juvenilizace. Podle tto teorie dochz k evolunm zmnm nikoli u dosplch jedinc toho kterho druhu, nbr u individu nachzejcch se ve stdich juvenilnch, embryonlnch i larvlnch, adolescentnch, zkrtka pre-maturanch. Zvr pro praxi je nsledujc: chcete-li doshnout mutace druhu, pracujte s mladmi. Koestlerovo uen o pedomorfze bylo pro mne cennou ppravou, dky n jsem pochopil genetick implikace hnut mldee v 60. letech a jeho odmtnut star kultury. Kapitola druh 1. ivot filozofa i spisovatele lze snad nejlpe pomit rozsahem jeho publikovanho dla, pedevm vak jeho dopady a veejnou odezvou, krtko- i dlouhodobou. M dobrodrustv a osobn proitky vylen v tchto memorech lze povaovat za jaksi sociologick pozad onch nkolika stovek novch idej, o nich je v knize strun zmnka. tene, kte si daj obshlej diskusi tchto idej, odkazuji ke svm pvodnm pracem uvedenm v seznamu A Bibliography of Timothy Leary, kter zpracovali Michael Horowitz, Karen Wallsov a Billy Smith (M.Horowitz, 18340 Monte Rio Rd., Guerneville, Ca 95446). Moje teorie emonch interakc a metodologie jejich men je shrnuta v knize The Interpersonal Diagnosis of Personality (Ronald Press, John Wiley, 1957). Tato prce byla vydvna po dobu ptadvaceti let, posledn vydn vylo v roce 1982. 2. Kdy jsem se v lednu 1960 stal lenem akademick obce Harvardu, neuvdomoval jsem si, e od nynjka budou moji bezprostedn budoucnost spoluutvet dv kolosln historick sly. Baby Boom z let 1946-1964, tato nejsignifikantnj kulturn udlost lidsk historie, doslova zavalil Ameriku 76 miliony nov narozench dt. Byl to dvojnsobek oekvanho mnostv. Po zbytek stolet se tak ml stt hlavnm problmem na zem keovit pokus njak se vypodat s demografickmi tlaky, kter tato invazn armda vytvoila. J jsem byl tak jednm z tch, kdo byli za tuto asnou udlost odpovdni. Moje ena Marianne i j jsme se svou generac sdleli onen potetn a drz nzor, e naim dtem by se mlo dostat vchovy zdravj a rozumnj ne kdykoli pedtm. Do ns nai rodie kdysi vkldali sv ekonomick nejistoty, sv pocity viny v sexuln oblasti, svou naivn ctu k autorit a sebeobtovnou oddanost k Bohu a spolenosti. Ale nm bylo souzeno stt se novm rodiovskm pokolenm. My jsme hodlali zachzet se svmi dtmi jako s lidskmi bytostmi sob rovnmi a nezvislmi, ba dokonce privilegovanmi. My jsme jim byli ochotni naslouchat. Nechtli jsme brzdit a omezovat jejich rst a vvoj vemonmi restrikcemi. My jsme jim zcela vdom povolovali, rozmazlovali jsme je, udlali jsme si z nich sted svho vesmru. A kdybychom snad nhodou pojali sebemen pochybnost, byl vdycky po ruce dr. Spock a jeho kohorty modernch pediatr ochotnch podpoit ns v tom, abychom v nastoupen cest pokraovali.

A v dob o ti desetilet pozdji jsme porozumli obrovskmu efektu tohoto generanho mnostv. My, generace povlench rodi, jsme do genetick zsobrny prost a bezmylenkovit dodali tyicet milion jednotek navc. A pak, coby na dti centrovan dospl, jsme sv potomky vycviili v nenasytn konzumenty, udlali jsme z nich rozmazlen mal aristokraty tueb nim neomezovanch. To my jsme donutili tovrny produkovat dvakrt tolik dtskch lahv a plnek a vemonch voavch mastiek, ktermi jsme oetovali jejich rov zadeky. Vichni jsme s radost podporovali sttn obligace do oblasti vzdln, dky nim se zdvojnsobil poet zkladnch kol. A taky poet baletnch kol, skautskch oddl pro dvata i pro chlapce atd. Dvali jsme jim vechno, co jsme sami nemli, a vdycky to nejlep. Nakonec jsme je postrili ped obrazovku televizoru a oni zde proili za jedin tden vc rznch realit a perspektiv, vc historie a geografie, ne ti nejmoudej a nejbohat pslunci vldnouc tdy dob minulch. A se souhlasnm kvnutm jsme sledovali, jak jsou dky americkmu svobodnmu podnikn cvieni v tom, e na sndani oekvaj jen to nejlep jdlo, na pit nejlep limondu, na hran nejlep hraky. Vdy jsme se vichni shodovali, e ony, ty dti, jsou koneckonc tm nejlepm na svt. V roce 1960 prvn dern jednotky Baby Boomu dorostly do vku teenager a zaaly doslova bombardovat stedn koly svmi oekvnmi, v nich rozhodn neml msto vcvik v poslun konformit a` la Ozzie a Harrieta. Pedpokldali zcela automaticky, e si mohou vybrat vzdln, kter se jim zamlouv, libovoln zpsob sexulnho chovn, spolenost, ve kter budou t, vlky, kter budou vst, hudbu, na kterou budou slyet, a taky drogy, kter budou konzumovat. Kdo mohl v roce 1960 tuit, e nae prmyslov civilizace, kter prv doshla vrcholu sv moci a prosperity, zkolabuje v nsledujcch dvou dekdch v srii otesnch ke? Kdo mohl ekat, e se nhle vyno kultura zcela odlin, post-industriln kultura informan, a ta, zpsobem pipomnajcm explozi, tak zsadn promn nae ivoty? N editel tovrny, Bh, byl najednou k nepoteb a byl nejvy as ho propustit. Baby Boom piel zistajasna, najednou. Zdlo se, e i vk informace nastv takto zistajasna. Ale nebylo tomu tak, ve skutenosti byl dsledkem dlouhho procesu evoluce. V prbhu onch deseti tisc ospalch let vku zemdlstv se lidsk ivot sousteoval na kus zem, na pdu. Pda byla zkladnou feudalismu, ona definovala ekonomiku, rodinnou strukturu, nboenstv, politiku, vechny aspekty lidskho ivota. Mj praddeek z matiny strany, Daniel Ferris, byl drobn svobodn rolnk a loajln papeenec; do Ameriky piel v roce 1836 a na svch tyiceti akrech pdy postavil statek, ve kterm se narodila jet moje matka a kter jsem i j, v roce 1960, povaoval za sdlo sv rodiny. V roce 1860, pesn sto let pedtm, ne jsem piel na Harvard, se stt Jin Karolina odtrhl od Unie. Tm zaala obansk vlka v Americe, konflikt mezi feudln-zemdlskou civilizac Daniela Ferrise a civilizac centralisticko-industriln, v n je

rozen rodina jakoto zkladn sociln jednotka nahrazena korporac. Tato obansk vlka vak nebyla vlkou Jihu proti Severu. Byla to vlka minulosti proti budoucnosti, vesnice proti mstu, hospodstv zaloenho na plantnictv proti tovrn vrob, kon proti stroji. Od roku 1860 probhal tento zpas v kad americk rodin a do roku 1946. Pradd Ferris stl proti ddovi Learymu. Amerika se stala jedinm gigantickm industrilnm komplexem, v nm kad jednotlivec byl lnkem v etzu vroba-spoteba. To, co zde km, rozhodn nen jen njakou spekulac teoretika. M matka mi strkala lhev s mlkem do uslintan pusinky podle plnu, protoe byl as, a ne tehdy, kdy j jsem ml hlad. A konzervovan pokrmy jsem jedl prost proto, e toto standardizovan balen je pece lep, ne erstv potraviny odnkud ze statku. editelkou obecn koly, do kter jsem chodil, byla sestra Eulalie, a ta vdy stvala u vchodu do budovy s hodinkami v ruce a sledovala dochviln pchod uitel i k do tto tovrny na vzdln. Dochvilnost, pesnost, standardizace, kompletn soubor hodnot charakteristickch pro montn linku, to bylo do mne vtloukno u v dtskm vku. Teta Mae mi opakovala stokrt za msc: "Timothy, pizpsob se." tosem tto spolenosti byla strojov, mechanick sla: znamenal vrobu dopravnch prostedk schopnch rychle ns dopravit z msta na msto, vc, kter uin n ivot pohodlnm po strnce fyzick, a zbran, kter ochrn nae hranice a umon nm prosadit n nrok na suroviny. A dky nim je tak mon zajistit sprvu centralizovanho industrilnho sttu vykonvanou onou neustle rostouc armdou sprvnch ednk, politik, agent a byrokrat. Materiln zakladnu tohoto vysoce organizovanho kolosu tvoila energie z neobnovitelnch surovinovch zdroj po celm svt (jej zsoby se vak postupn zaaly povliv tenit). Tento model mechanistickho entropickho univerza, platn v 19. stolet, se vak v nuklern a elektronick e rozhodn nemohl prokzat jako relevantn. Onen magick rok 1946 (byl to vlastn jaksi rok 1 p.H. - po Hiroim) se dobe hod k oznaen potku toho, co Alvin Tofler nazv Tet vlnou: je to civilizace informac a inteligence. Jejm katalyztorem se stala II. svtov vlka, jakkoli to byla jet vlka prmyslov-tovrn. Ale dky obrovskm vcvikovm tovrnm armdy se 13 milion mladch Amerian seznmilo s novmi prostedky a formami rychl komunikace. Dky gigantickmu globlnmu dopravnmu systmu jsme se rozptlili po celm svt a byli tak vystaveni proitku kulturnho relativismu. Pro ppad ohroen vymyslela armda pln pohotovostn st pracovnch a obytnch zkladen, od nho po vlce vedla pm cesta k pedmstskmu urbanismu levittownskho typu. Byl roztpen atom, do t doby povaovan za dl nedliteln. Objevily se vemon div vzbuzujc chytr mainky: radar; sonar; computery. A se vznikem chytejch technologi se objevila nezbytnost vytvoit i chytej lidi. Nejdleitjm dsledkem II. svtov vlky bylo zven obecn inteligence americk populace na dvojnsobek. Te nemluvm o vzdlanosti verbln, zaloen na slovech. Prv ten a psan jsou dovednosti charakteristick pro industriln-byrokratickou Druhou vlnu. Daleko spe mi jde

o schopnost pesn a rychle pijmat, zpracovvat a penet mnostv rozlinch informac. Tie, nenpadn, ba tm nepostehnuteln zmnily poznatky z psychologickho vzkumu v armd z let 1941-1946 stejn jako metody diagnostiky osobnosti vyvinut OSS-CIA nae zkladn nzory ohledn povahy lovka. Tinct milion mladch lid bylo podrobeno testm a nejrznjm vzkumm, prolo vcvikem v rznch velice sloitch innostech, pomoc psychologickch technik bylo mnno jejich chovn anebo probhala jejich rehabilitace. Implikace byly zejm. Napt vlka i mr budou v daleko vt me ne dosud zaloeny na naich znalostech mozku. Psychologie se stala novou vdou psobc na poli lidskho inenrstv. Ale pesto jsme v t dob my, pracovnci Stediska pro vzkum osobnosti na Harvardu, o nich by se prvem dalo pedpokldat, e budou tvoit jaksi pedvoj, jaksi vyspl psychologick mylenkov trust, pesto jsme si naprosto nebyli vdomi, e m kadou chvli vypuknout druh americk obansk vlka, e vbrzku nastane kolize a konflikt star spolenosti zaloen na kontrole a ovldn s kulturou novou, jej zkladnou bude komunikace. A pece jsem byl jaksi mimodk pipraven: disponoval jsem vhodnou genetickou vbavou i temperamentem, proel jsem dobrm vdeckm vcvikem, nachzel jsem se ve sprvn as na sprvnm mst. Byl jsem pipraven nechat se nst touto vlnou zmny. Vlastn jsem po cel svj dosavadn ivot snil, e tento okamik jednou nastane. Kapitola tet 1. ivot Samuela Clemense (1835-1910) se asov kryje s poslednm obnm cyklem Halleyovy komety. 2. Jet jako teenager etl Mark Twain populrn cestopis z Jin Ameriky (Exploration of the Valley of the Amazon, 1854), jeho autorem byl nmon dstojnk William Herndon. Jeho vylen zzranch ink kokainu inspirovalo Twaina k rozhodnut stt se prvnm dovozcem list koky do Ameriky. Vydal se tedy na riskantn cestu do New Orleansu, kde se chtl nalodit na lo jedouc do Peru. Msto toho se vak stal lodivodem a kormidelnkem parnku na Mississippi. Pozdji se dostal do San Franciska, msta na Divokm Zpad, kter prv tehdy prochzelo boulivm obdobm rozmachu. Zde potkal Fitze Hugha Ludlowa, mladho spisovatele s povst "americkho De Quinceyho". V pozdjch letech se stal jednm z nejblich Twainovch ptel jeho zubn lka dr. John Manley Riggs, kdysi spolupracovnk Horace Wellse, jen jako prvn spn vyuval kyslink dusn (rajsk plyn) jako anestetikum v chirurgii. Proitek zmnnch stav vdom pod vlivem rajskho plynu udlal na Twaina hlubok dojem. Pedevm ho zaujaly ony komicko-kosmick peskoky od smnho k vzneenmu ba posvtnmu, o nich podal svdectv ve svm eseji "Happy Memories of the Dental Chair". Kapitola pt 1. Kdy chtla teta Mae vyjdit nejpkej odsudek ehokoli, kvala: "No, o nem takovm jsem v ivot neslyela." Ctila

minulost a budoucnosti nedvovala; od svho ddeka kdysi pevzala jeho pesvden irskho venkovana, e "bel, kterho zn, je lep, ne bel, kterho nezn". Jakoto uitel i rdce budoucho vdce a filozofa byla naprosto nemon, jeliko tato role si d naopak otevenost vi situaci, kdy se uke, e v nem nemm pravdu, stejn jako ochoty zmnit perspektivu. Pesto jej pklad byl pro moji profesionln ppravu neoceniteln. 2. Ve volebn noci v roce 1960 jsem veeel s Aldousem Huxleym a vznamnm psychiatrem Humphreym Osmondem, kter sedm let pedtm uvedl Huxleyho do svta LSD. Osmond pozdji vzpomnal, e j jsem tehdy "jet pod nosil ed flanelov oblek a byl jsem osthn na jeka". Kdy n dlouh rozhovor pln entuziasmu skonil, pronesli ti dva anglit uenci nkolik poznmek o m osob: Huxley: Je to pjemn lovk... Myslm, e Harvard by pro to (to jest LSD) byl vynikajc. Osmond: Souhlasm, e je velice pjemn, ale nezdl se vm trochu koen? Huxley: Mon mte pravdu. Ale nejde nm nakonec prv o tohle? Pozdji mi Osmond k tomu ekl s viditelnmi rozpaky toto: "My dva se povaovali za dobr znalce lidskho temperamentu; pesto mm dojem, e n soud o vs byl tm nejmn pesnm, jak kdy kdo udlal. My jsme prost byli pesvdeni, e naprosto nejste lovk se smyslem pro dobrodrustv. V tom jsme se mlili pmo kolosln." (Uveden citty jsou z knihy Petera Stafforda The Magic Gram.) Kapitola est 1. Pstup tchto vzkumnch pracovnk byl v pkrm kontrastu k metodm mnohch psychiatr, kte provdli svoje experimenty na pacientech psychiatrickch leben pod patrontem CIA - tito psychiati sami drogy nebrali a LSD aplikovali svm pacientm jako svho druhu okovou terapii, se zmrem nahnat lidem strach ped tm, co se skrv v jejich vlastn mysli. Investigativn novin John Marks napsal o pokusech s LSD sponzorovanch CIA a armdou knihu, pi jej etb tuhne krev v ilch. V roce 1980 vyrobila spolenost ABC televizn program podle tto knihy, kter vyla pod nzvem In Search of the Manchurian Candidate. Kapitola osm 1. Katedry psychologie a psychiatrie Michigansk univerzity byly jednm z tch paeni, v nich se provdly tajn experimenty CIA. 2. Teprve pozdji vylo najevo, jak zkenou a podlou roli hrl Max Rinkel v pozdjch polemikch ohledn LSD. Sm sebe povaoval Rinkel za experta v oblasti drog mncch mylen - nazval je psychomimetiky, ltkami vyvolvajcmi symptomy psychzy - a neustle napadal n vzkumn projekt, blokoval udlovn finannch grant a veejn kritizoval nai prci v asopisech jako byl Harvard Alumni Review. Teprve po Nixonov pdu bylo mon - na zklad zkona o svobodnm en informac - zveejnit fakt, e Max Rinkel

psobil jako tajn agent CIA, jeho kolem bylo testovat drogy, kterch by bylo mon vyut ve vlce, pi brainwashingu a vslech. Rinkel sm nikdy LSD nevzal. Zaujmal postoj typick pro lidi z oblasti medicny, e toti lka sm nemus bt thotn, aby byl schopen asistovat pi porodu. Pro sv pokusy hledal pokusn krlky pomoc inzert v Crimsonu, a takto aplikoval LSD mnoha studentm na Harvardu. Tento neetick pstup (dokonce protizkonn podle Norimberskho kodexu z roku 1947, jen tajn pokusy na lidech zakazuje) kontrastoval oste s nam psychedelickm vzkumem zaloenm na otevenosti a dobrovoln spoluprci. Dozvdl jsem se vc o dr. Maxu Rinkelovi, kdy m na samm vrcholu medilnho bsnn kolem kyseliny jist bostonsk televizn stanice pozvala do New Yorku k asti na besed o tomto tmatu. Zptky na letit jsem jel autem, a tu ofr, seschl Ir jmnem Pat, zpomalil a mrkl na m dozadu. "Co se dje, Pate?" "Myslel jsem, e by vs to mohlo zajmat, doktore. J jsem pln prvn Amerian, kter kdy vzal LSD." "Jak se to stalo?" "Ped patncti lety jsem na tom nebyl psychicky moc dobe. Hrozn jsem chlastal a il jsem jet pod s matkou v jednom byt, i kdy mi u bylo ptapadest. Tak jsem el k psychiatrovi. Slyel jste nkdy o Maxu Rinkelovi?" "len Max. Tak toho lovka znm dobe." "J jsem byl ale hrozn pacient. Zkouel na mn vechno. Psychoanalzu. Hypnzu. Elektrooky. Vechny mon pilulky. Ale nic nezabralo. A pak jednou, kdy u jsem byl na odchodu z ordinace, dal mi dr. Rinkel dv pilulky a sklenici vody a ekl: "Zkuste tohle. Za tden mi eknete, jak se ctte." Auto jelo dvactkou, a Pat vyprvl a naklnl se pitom ke mn dozadu. "To vm teda eknu, doktore, to byla urit nejdel jzda metrem v djinch." Ukazuje se, e prv CIA nle uznn za to, e stvoila drogovou kulturu let edestch. Tm, jak se snaila prozkoumat doslova celou planetu a vyzkouet kdejak konek, ponek, livou trvu i list, s jejich pomoc by bylo mon vydmat z hlav lid pln vechno, podailo se j posunout etnobotaniku a psychofarmakologii kupedu o cel stolet. CIA financovala destky experiment s drogami, doslova zaplavujc konzervativn orientovan vzkumn stediska miliony dvek LSD. Sluebn ve postaven kolegov pedvali pak drogy svm mladm asistentm a ti je pirozen zkoueli na sob a na svch ptelch. Ken Kesey a Allen Ginsberg byli rovn mezi tmi, kdo vdn a s radost pijali toto dobrodin ze strany CIA. Kapitola devt 1. Pi jednom nonm sezen v Newtonu jsem vyel na dvorek ped domem. Foukal vtr, byla studen, vlhk, zamraen noc. Poctil jsem ten prastar pocit melancholie irskch bain. Stromy rostouc kolem trvnku se nhle zdly jaksi pokroucen, hroziv, nebezpen.

A tu jsem si vzpomnl, co u jga. Kdy moje mysl m tu moc, e doke, aby mi stromy pipadaly hroziv, potom snad me i uinit, aby se mi zdly pinet dobro. "Hej vy tam, ptel," promluvil jsem ke stromm. A najednou jsem ml pocit, e mi stromy mvaj svmi velkmi vtvemi i tmi nejdrobnjmi vtvikami na pozdrav. Monost naprogramovat mozek tmto zpsobem a vyhnout se tak nebezpe chycen do pasti se stala klem k on nov form psychoterapie, kterou jsme se snaili vypracovat. Kapitola dest 1. My jsme se rozhodli definovat inteligenci nikoli na podklad njakch test na pape, nbr spe jako mru porozumn vlastn neurologick vbav a schopnosti tuto vbavu vyut k tvorb doucch internch i externch realit. Snad bychom to mohli nazvat meta-inteligenc, toti tento nhled, podle nj jedinou rozumnou vc, kterou je mon dlat, je usilovat o to stt se jet rozumnjm. Vy inteligence je funkc vcviku k efektivnjmu vyuit vlastn hlavy. Huxley to ekl zcela jasn: racionln mysl je jakousi zklopkou i ventilem prostedkujcm mezi vdomm a onm stem milion signl zpracovvanch mozkem kadou vteinu. Pomoc tchto drog je mon otevt zklopku. Schopnost ovldat svj mozek pak znamen, e se naume mnit velikost otvoru ve ventilu tak, aby dovnit propoutl pesn takov mnostv dat, kter je v danm okamiku douc nebo potebn. Ale i tato Huxleyho metafora z roku 1958 byla jet pli mechanistick. Protoe tady nemme co dlat jenom s jednm ventilem. K dispozici je nepebern mnostv receptorovch lokac i stanovi, po jejich aktivaci rozlinmi drogami se otevraj myridy okruh mozku. Nekonen mnoho realit ek na to, kdy budou zapojeny. Kapitola jedenct 1. Vsledky vzeskho projektu byly publikovny v nsledujcch lncch v odbornm tisku: T. Leary, "The Effects of Consciousness Expanding Drugs in Prisoner Rehabilitation", Psychedelic Review 10 (1969); R. Metzner and G. Weil, "Predictive Recidivism: Base Rates for Concord Constitution", Journal of Criminal Law, Criminology and Police Science (1963); R. Metzner et al., "A Change Program for Adult Offenders Using Psilocybin", Psychotherapy (July 1965). 2. Koncept imprintingu byl humnn psychologi pijat a po uritm vhn. K oznaen vazby i pouta silnjho ne je to, kter je dsledkem podmnn reakce vyadujc neustlho posilovn, se obecn uv mn zatenho termnu bonding (vazba, vytven vazeb). V praxi vyuv principu re-imprintingu hned nkolik terapeutickch systm. Metody vyuvajc zkuenosti znovuzrozen kombinuj zmny v bazlnch emergentnch systmech tla (jakm je nap. dchn) s inspirativnmi sugescemi a nvrhy; zmrem je vyprovokovat nhl zmny v osobnosti. Averzn

lebn postupy vyuvan nap. pi lb alkoholismu asociuj jinou fyziologickou reakci nutnou pro peit (zvracen) s chut alkoholu. Terapie za pomoci izolanho tanku a teorie prvnho kiku rovn vyuvaj hluboce regresvnch fyziologickch aktivit k odstrann ji existujcch imprint a k ustaven novch. Ale dn z tchto metod se co do monost re-imprintu nebl ani zdaleka monostem a inku drog. Konen pak, mohou-li bt tyto "ne-chemick" metody vbec inn, dje se tak jenom proto, e jsou schopny vyvolat v nervov soustav lovka chemick zmny. Kapitola dvanct 1. Nicmn v prbhu nsledujcho desetilet mexick policie od pronsledovn a obtovn Marie Sabiny upustila. Byl j dokonce piznn status "udrovatele", to jest toho, kdo udruje a na dal generaci pen nrodn ddictv jakoto zklad nrodn hrdosti. V jednom z nejvtch kin hlavnho msta se promtal dokumentrn film o jejm ivot a pedstaven byla neustle vyprodna. Jej vyzdvien na piedestal nrodnho hrdiny bylo mon jen dky entuziasmu prv tch mladch lid, jejich sil Wasson neustle zlehoval. Kapitola trnct 1. Podrobnj popis Velkoptenho experimentu a dal studie o monosti probuzen nboensk zkuenosti za pomoci psychedelickch drog lze najt v m knize High Priest (NAL-World, 1967). Kapitola estnct 1. Ignaz Philipp Semmelweis (1818-1865) byl maarsk porodnk, kter odhalil infekn povahu bakteriln choroby, vyvinul metodu preventivn antisepse, a byl poslze za sv inovativn koncepce doslova znien svmi kolegy, pslunky lkaskho stavu. Semmelweis byl lkaem na porodnm oddlen Veobecn nemocnice ve Vdni a tam ho krajn zneklidnil epidemick vskyt horeky omladnic a nsledn vysok mrtnost mladch matek. Semmelweis uril, e prvotn pinou nemoci je infekce penen z rukou oetujcho personlu a trval na tom, aby si lkai a sestry ped pchodem na jeho oddlen umvali ruce. Dky tomuto opaten se mrtnost na oddlen dramaticky snila, ale proti Semmelweisovi se zvedla vlna neptelstv se strany jeho koleg, kte se ctili implikacemi jeho objevu uraeni. Neustl zesmovn a ostrakizace donutily Semmelweise vzdt se svho msta. Njakou dobu potom jet stl ped branou nemocnice a vyzval pacienty, aby trvali na tom, aby si jejich lkai umvali ruce. Avak zanedlouho propadl lenstv a spchal sebevradu. Semmelweisovu vdeckou studii publikovanou v jednom vcarskm asopise si peetl vznamn anglick chirurg lord Lister, ktermu se nakonec podailo zaveden antiseptickch metod v medicn prosadit. 2. Memorandum adu vdeckho zpravodajstv POTENCILN NOV LTKA PRO VEDEN NEKONVENN VLKY Diethylamid kyseliny lysergov (LSD)

(N,N-diethyllysergamid) Podkladem tohoto memoranda jsou zpravodajsk vsledky k 1. srpnu 1954 CIA/SI 101-54 5. srpna 1954 STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA (CIA) ad vdeckho zpravodajstv Diethylamid kyseliny lysergov (LSD), N-diethyllysergamid) je droga derivovan z ergotinu (alkaloidu nmele). M velk strategick vznam jako potenciln agens, ltka vyuiteln pi veden nekonvenn vlky a pi vslech. Pi aplikaci v innch dvkch nen LSD smrteln, je bez barvy, vn a chuti. Na rozdl od fatlnch, smrtcch nervovch ltek je psoben tto drogy pouze doasn, co pedstavuje dleitou strategickou vlastnost pro vyuit pi uritch operacch. Droga disponuje irokm bezpenostnm faktorem a zrove vyvolv douc fyziologick inky, a je schopna vyvolat u velkch skupin lid, vetn vojenskch jednotek, nezjem o okoln dn a situaci, poruchy v plnovn a sudku, a dokonce strach, hrzu a zmatek, je nelze kontrolovat. Ze vech v souasn dob znmch substanc s vznamnmi inky na mylen, jako jsou meskalin, harmin a dal, je LSD zdaleka nejinnj. Ji velice mal mnostv ltky (od 30 miliontin gramu ve) jsou schopna vyvolat zvan poruchy duevn innosti a smyslovho vnmn, anebo in mysl citlivou a pstupnou vnjm vlivm nejrznjho charakteru. Zkladn surovinou, z n se LSD pipravuje, je nmel. Sovtsk blok disponuje znanm mnostvm tto suroviny. 3. Nsledujc ryvek je petitn z listu Boston Globe, 1. z 1977: Harvardsk psycholog, kter se zasadil za vylouen populariztora LSD Timothyho Learyho z ad len akademick obce univerzity, patil k tm vzkumnm pracovnkm, kte dostvali finann prostedky z programu CIA urenho ke sponzorovn vzkum jet mnohem kontroverznjch, ne byl vzkum Learyho. Dr. Herbert Kelman, profesor sociln etiky na stolici Richarda Clarka Cabota na Harvardu, vera piznal, e obdrel grant od Human Ecology Fund. Zrove ekl, e a donedvna nevdl, e tato organizace slouila jako kanl k transferu penz z fond CIA. Kelman vypovdl, e dal a tak obdrel od tto nadace 1 000 dolar na ely, kter nemly spojitost s drogami, a to ji v roce 1960, tedy ti roky pedtm, ne se mu podailo doshnout vypovzen Learyho a jeho spolupracovnka z vzkumnho tmu dr. Richarda Alperta z Harvardu v souvislosti s jejich dajnm vyuvnm dnch student univerzity pro vzkum s LSD. Ped svm vypovzenm psobili oba mui jako pedagogov na katede psychologie na Harvardu. CIA nedvno piznala, e organizaci pod nzvem Society for the Investigation of Human Ecology (Spolenost pro vzkum lidsk ekologie), znmou t jako Human Ecology Fund (Nadace lidsk ekologie) vytvoila jako soust svho programu kontroly lidskho mylen a chovn, kter byl dotovn 25 miliony dolar. Program byl oznaen ifrou MK-ULTRA. Je ironi, e Nadace lidsk ekologie financovala prci podobnou

Learyho vzkumu ji v padestch letech, a to v Massachusettskm stedisku duevnho zdrav v Bostonu. Podle naich zprv byli studenti z Harvardu i dalch univerzit v tto oblasti vyuvni jako pokusn osoby v tchto experimentech. Leary prohlauje, e svoje pokusn osoby o prbhu a clech experimentu vdy informoval; CIA naproti tomu pipout, e dochzelo k aplikaci drog osobm neobeznmenm. Kapitola osmnct 1. Hassan-i-Sabbah, spoluk Omara Chajjma na perskch tajnch kolch, byl znm tm, e k dosaen svch politickch cl vyuval technik zaloench na erotice a estetice. Ve sv sekt vytvoil rafinovan, peliv propracovan systm iniciace probhajc v nkolika stupnch. Akoli sekta byla pomrn mal, dokzal Hassan a po nm i dal "velmisti" vyut svch znalost a schopnost v oblasti neurologie a udret si svobodu a nezvislost v bojovnm, agresivnm muslimskm prosted. Pomoc nensilnho, hedonistickho know-how se jim dailo po tm dv stolet spn podrvat arabsk dikttorsk reimy, ostatn ne nepodobn dnenmu sovtskmu. Francouzt historici a lingvist 19. stolet, zastnci revizionismu, utvoili slovo "assassin" z pvodn arabskho hashishin (ten, kdo uv hai), a zaali je pouvat k oznaen osoby, kter prola vcvikem spojenm s brainwashingem a astn se rznch tajnch a ileglnch operac za elem podvrcen imperiln autority. Piblin v te dob se vak hai zaal uvat i na Zpad k elm rekreanm a estetickm. Do Francie hai znovu uvedl psychiatr Jean-Jacques Moreau, kter drogu pivezl z Egypta a zaloil v Pai proslaven Haiov klub. Hai hrl subverzvn lohu i v revolucch t doby ve Francii a v Itlii. Tento zakoenn nzor na konop (cannabis) jakoto drogu vyvolvajc problmy, antiestablishmentovou a anarchickou, tvoil pozad onoho tlaku smujcho proti marihuan, tlaku, kter vystil v zkony z roku 1937 stavjc marihuanu mimo zkon. Kolem roku 1960 beatnit spisovatel William Burroughs a Brion Gysin legendu o Hassanovi-i-Sabbahovi vzksili, pipisujce mu prohlen deklarujc svobodnou vli: "Nic nen skuten; vechno je dovoleno." Tato proklamace implikuje existenci mnohoetnch realit, kter jsou tyto drogy schopny vyvolat. Kapitola devatenct 1. Kniha The Structure of Scientific Revolutions od Thomase S. Kuhna vyla v nakladatelstv Univerzity of Chicago Press v roce 1962 a stala se jednou z nejvznamnjch souasnch prac zabvajcch se studiem vvoje vdeckch idej. Nov koncepty a paradigmata vedouc ke zmnm v teorii, praxi i pstrojov technice, narej vdy na zuiv odpor ortodoxie ovldajc tu kterou dobu. Pitom dochz k extrmn politizaci novch model promujcch dosavadn rituly a zpsoby mylen. Kuhn soud, e "pi vbru paradigmat je tomu stejn jako v ppad politickch revoluc - neexistuje dn vy mtko ne konsensus relevantn pospolitosti". 2. Vylen udlost, v nich hrla roli Mary Pinchotov-

Meyerov a dal washingtont prominenti najdeme v knize Deborah Davisov Katharine the Great (Hartcourt Brace Jovanovich, 1979); i tato kniha se stala pedmtem kontroverze, jak o tom informovaly listy The New York Times a Philadelphia Inquirer. Kapitola dvact 1. Castaneda velice vstin popisuje podvodnho uitele, kter se vyv v neupmnosti a zludnosti a hraje se svmi ky klamav hry, aby se pak v soukrom sml, jak se mu je podailo obalamutit onou pedstran pokornou a strojen prostou fsadou sedlka; ostatn Castaneda sm je skvlm pkladem tohoto ivotnho stylu. Problm fale je tak paliv proto, e fale sama koen jet v lovecko-sbrask fzi vvoje lidsk spolenosti. Ale prv pro svj zludn a tajnstksk zpsob chovn, kter se pvodn uplatoval pi stopovn zve, ije nakonec kouzelnk v jakmsi temnm svt nejistoty typick pro ivot v dungli, v paranoidnm univerzu navzjem spolu soupecch adept a exponent ern magie. 2. Ty dva "patn tripy" ze Zihuataneja pro ns znamenaly novou zkuenost. Od samho potku naeho vzkumu jsme se sousteovali na pelivou ppravu a veden sezen a zajitn klidnho a bezpenho prosted. Stovky spnch sezen ns ukolbaly do pocitu jakhosi falenho optimismu pokud jde o vnitn prostor lovka. Ale koneckonc i ty dv deprimujc epizody z Mexika ns jen utvrdily v nzoru, jak zsadn a klovou dleitost m prosted a celkov podmnky experimentu. Pochmurn atmosfra hrozby ze strany policie se nepochybn stala spoutem negativistickch reakc. Ppad dr. Payna v ns jet dlouho vyvolval znan rozpaky. Pro jsme se ho vlastn rozhodli lovit jako njak nebezpen zve, a tak jsme ho vyprovokovali k tku? Mon by pitom stailo nenpadn na nho dohlet, nkde na pli postavit hranici a jeho pak pozvat, aby se pipojil k naemu krouku kolem ohn; mon by se pak vrtil sm a my bychom ho mohli v rozhovoru uklidnit. Payne neudlal nic, co by mohlo ospravedlnit a zdvodnit nai panikskou reakci a jeho fyzick znevolnn. Byly to, opakuji, strachy a obavy ns vech coby slunch a spodanch lid, kter prohloubily n zmatek. Vechny ns zjevn ovldl ten nezniiteln policajt skryt v kadm z ns. Zato Marveyovo zcvoknut bylo jasnm dsledkem naeho vyhotn z Mexika. Kdybychom nebyli nuceni opustit Catalinu, byli bychom mohli dopt Marveyovi dost asu na to, aby nael cestu zpt. Uklidujc skutenost bylo, e se oba mui ji bhem nkolika dn navrtili do stavu "duevnho zdrav" a zcela zjevn na tom nebyli h ne pedtm. Otzka "nebezpenosti" drog byla pedmtem naeho zjmu po lta. Spolu s ostatnmi jsme i my byli svdky toho, jak stovky neinformovanch lka a vdc, placench buto jednotlivmi stty anebo federln vldou, autoritativn prohlauj, e LSD ruinuje ivoty lid, ni mozkov buky, je pinou rozpadu chromozom a vbec kdekter mysliteln duevn i tlesn choroby, a k tomu jet i vemonch monstrznch defekt plodu. Jist nemusm zdrazovat, e nikdo nemohl mt vt starost a zjem zskat veker dostupn fakta o ppadnch nebezpech psychedelik ne prv my, kte jsme je pravideln povali ve

velkch dvkch. Nsledujc poznmky ohledn nebezpe kyseliny-meskalinu-hub-marihuany jsou vsledkem tiadvaceti let soustavnho a nenavnho zkoumn. 1. Aspekty somatick: ohledn toxicity LSD byl a stle je na autoritou dr. Albert Hofmann, vznan chemik pracujc pro firmu Sandoz. Ve sv autobiografii s nzvem LSD: My Problem Child (Tarcher, 1983) Hofmann pe: "Pokud je mi znmo, nedolo dosud ani k jednomu ppadu mrt v dsledku otravy LSD. Byla vskutku zaznamenna ada ppad s fatlnmi nsledky, kter jsou pipisovny inkm LSD; ale ve vech tchto ppadech se jedn o nehody, a to se tk i sebevrad, jejich piny lze hledat ve stavu mentln dezorientace pi intoxikaci LSD. Nebezpe LSD spov tedy nikoli v jej toxicit, ale spe v nepedvdatelnosti jejch ink na psychiku. Ped nkolika lety se v odborn literatue i v laickm tisku objevily zprvy, e v dsledku intoxikace LSD dolo k pokozen chromozom anebo genetickho materilu. Tyto inky vak byly pozorovny jen v nkolika jednotlivch ppadech. Nsledn rozshl vyeten velkch, statisticky vznamnch soubor osob vak prokzalo, e neexistuje dn spojitost mezi chromozomlnmi anomliemi a medikac LSD. Tot plat pro zprvy o ppadech deformace plodu, jejich pinou dajn bylo LSD." 2. Aspekty psychologick: poit tchto drog bez ppravy a odbornho veden rezultovalo do nkolika nhodnch ppad zrann i smrti a do o nco vtho potu doasnch (mn ne 72 hodin trvajcch) ppad quasi-psychotick zmatenosti. Ale dkladn statistick przkum by prokzal, e etnost nehod ve spojitosti s A-M-M-M je ni, ne je tomu v ppad alkoholu, trankvilizr, narkotik, i PCP. Jde o podobn paradox, jako kdyby njak lovk pokousal psa: nehody i neastn nhody zapinn drogami A-M-M-M jsou atypick do t mry, e dleitou zprvou se stv kad jednotliv ppad pomatenosti, zatmco 50 tisc ivot ztracench kadoron v dsledku povn alkoholu se povauje za zcela normln situaci, takkajc prost obchod. Moralist dlaj mnoho povyku kolem iroce komentovanch mrt rznch celebrit. Avak vzdor tomu, e v show-businessu v letech 1965-1975 bralo psychedelika znan procento lid, nedolo ani k jednomu mrt, kter by bylo mon pipsat LSD. Kdy se nad tm zamyslte, je sm ten pojem absurdn: pedvkovn LSD? Pedvkovn cannabisem? Dolo samozejm k tragickm ppadm mrt Briana Jonese, Janis Joplinov, Johna Belushiho, Williama Holdena, Natalie Woodov, Jimiho Hendrixe, Keithe Moona, Edie Sedgewickov, Mamy Cass atd. Ale ve vech tchto ppadech byl pinou smrti alkohol v kombinaci s fenmetraziny nebo amfetaminy. Statistick daje z oddlen prvn pomoci v nemocnicch potvrzuj, e v Americe je nejastj pinou nhodnho mrt alkohol ve spojen s trankvilizry (fenmetraziny). Oboj jsou legln drogy. V prbhu let 1967-1972 se dky polemice kolem LSD podailo rozpoutat uebnicov pklad masov hysterie. Byl jsem konsternovn, ale zrove i fascinovn, kdy jsem pozoroval, jak

lze doshnout toho, aby byla cel populace zaplavena epidemi iracionlnho strachu; zajmalo m to proto, e rozumn pochopen tohoto fenomnu je zsadn dleit pro zdrav vvoj kad spolenosti i genetickho fondu. Iracionln strach je hlavn pekkou lidsk evoluce, a to jak individuln, tak i druhov; je nakaliv, vede ke snen inteligence a k nepimenmu odtahovn se od zajmavch a pitalivch novinek, na nich zle dal rst. Malou rekapitulac kyselinovho tetn byla hysterie kolem Tylenolu. Tylenol byl nejbezpenj a nejinnj drogou svho druhu. A najednou jenom proto, e si nkdo v Chicagu neodborn zaexperimentoval s nkolika krabikami Tylenolu, stal se samotn nzev tto drogy spoutem jaksi archetypln, protozoln paranoie ohledn jed v naem ivotnm prosted. Kapitola dvact prvn 1. Nkte lid mon soud, e mj ivot je strukturovn na zklad vzorce kompulzvn, nutkav reblie proti autorit, neschopnosti doshnout pizpsoben se obecn uznvanm socilnm normm, kter charakterizuje zralou osobnost. J vak s tmto nzorem nesouhlasm. estaticet let praxe v profesi psychologa m nauilo, e v kad spolenosti existuj jedinci, kte jsou ze sv pirozenosti naprogramovni spe na inovaci ne na konformitu. Kad jednotliv lidsk populace produkuje irokou varietu typ, a to dky odlinostem v DNA designovanch k vykonvn rznch specializovanch funkc nezbytnch k udren douc adaptability socilnho druhu na neustle se mnc ivotn prosted. V nkolika svch knihch jsem popsal tyiadvacet strukturlnch typ lidskch bytost, kter se od sebe li prv tak, jako se mravenci-dlnci odliuj od mravenc-bojovnk. Lb se mi vit, e j sm pinlem ke genetickmu typu i kast vynlezecko-inovtorsk. Mj mozek je uzpsoben k programovn novch realit, k tomu, aby vidl jinak, aby vytvel originln perspektivy. Strte m do korekce v nejhor base v Americe a j budu mt i zde poten z monosti nazrat svt z novho hlediska. Dky svm genm jsem vdy pipraven k tomu, pokusit se vs pekvapit, pimt vs k smvu vyplvajcmu z poznn nov neoekvan monosti. Z tho dvodu je pro mne pmo bytostn nemon jakkoli konceptualizovat pouze mechanickou aplikaci minulho a ptomnho na budoucnost. V tto sv excentricit nejsem sm. V kadm genetickm fondu, v kad populaci je piblin osm procent jedinc s podobnou chromozomln vazbou. Tak ovem plat, e ve vtin kultur mvme my vynlezci-inovtoi pote; kasta, kter je u moci, se ct instinktivn ohroena nam tlakem na neustlou zmnu. Nicmn byla v historii pece jen urit obdob a msta, kde byla individualistick vynalzavost podporovna: v Atnch v ptm stolet ped Kristem napklad, anebo v obdob osvcenstv a boje za lidsk prva (1750-1850) v Zpadn Evrop a Severn Americe. J jsem ml tst, e jsem se narodil v Americe a munho vku doshl prv v dob (1960), kdy nastupoval vk inteligence a informace a moje kasta byla povolna splnit svoji lohu, toti prosadit inovaci.

Teorie, podle n je pslunost ke strukturln kast determinantou lidskho chovn, je velice vldnm a soucitnm nhledem na lidskou pirozenost. Kad je prost perfektn naprogramovn, aby plnil njakou dleitou funkci. Problmem me bt, e funkce va kasty nen prv zapoteb v tom ase a na tom mst, kde se prv vy nachzte. eenm je bt prost potichu a chovat se nenpadn, pokud nepijde v as, anebo migrovat na msto, kde jsou na vs pipraveni. Jakoto geneticky determinovan agent zmny nejsem tedy ani rebelant, ani konformista - jsem prost bu ve svm ase, anebo ped nm. Pro toho, kdo se narod jako inovtor, je profesionln kodex jasn: pokud nem pote se spolenost, pak patrn nedl to, k emu tady jsi. 2. MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC Washington, D.C. 20520 FOI No. 7900861 Pan Timothy Leary Los Angeles, CA 90069 Ven pane Leary: reaguji na v dopis ze 3. srpna 1977 adresovan panu Robertu S. Youngovi z stedn zpravodajsk sluby, ve kterm dte o zveejnn jistch dokument podle Zkona o svobod informac (kapitola 5 USC lnek 552a). stedn zpravodajsk sluba postoupila naemu adu 80 dokument k prostudovn a k rozhodnut o zveejnn. V prbhu prce vylo najevo, e 23 z tchto dokument ji byly podrobeny studiu v souvislosti se dost FOI No. 830451. Dle bylo zjitno, e v ppad 5 dalch dokument se jedn o duplikty originl. V dsledku toho se n ad zabval 52 dokumenty msto onch 80 pvodn mu pedanch. Po pelivm prostudovn tchto dokument bylo rozhodnuto, e 25 z nich me bt zveejnno v plnm znn a dalch 25 s vyputnm nkterch st. Rozhodnut, zda mohou bt zveejnny i zbvajc dva dokumenty, bude moci bt uinno a po konzultaci s dalm vldnm adem. Jakmile bude v tto vci rozhodnuto, budeme vs informovat psemn. S ctou Clayton E. McManaway nmstek tajemnka adu sprvy Stedisko klasifikace/deklasifikace ARCHIV STEDN ZPRAVODAJSK SLUBY odkud: BARBADOS KOMU: ministr zahraninch vc : 2, 8. ervence NALHAV Oddlen akc 2, na vdom Londn nalhav 2, Martinique 1. ednci zdej sluebny navtvili Dominicu ve dnech 3. 6. ervence, aby vyetili pedpokldan vyhotn americkho obana Johna Pelyze Presmonta (narozen New York City 9. ledna 1923, pas . B587710, vydn New York 29. srpna 1961) podle zkona sttu Dominica o vyhoovn nedoucch osob. Podrobn vsledky eten sdleny aerogramem. Sluebna nedoporuuje dnou akci ve prospch Presmonta a povauje vc za vyzenou.

Presmont vak pozval dr. Timothyho Learyho, bvalho profesora Harvardovy univerzity, proputnho pro experimenty s drogami mncmi mylen (LSD, meskalin, psilocybin). Zkoumaj monost zdit na Dominice "hotel tst", jakousi komunitu transcendentlnho ivota, sloenou z nkolika rodin. Leary, o jeho proputn atd. referoval Time Magazine z 29. bezna 1963, pijel na Dominicu s asi 15 spolenky (mui, eny, dti) 4. ervence a v souasn dob hled vhodn msto pro zaloen "vzkumnho stediska", v nm by vedl semine a pokraoval v experimentech. Stedisko by mlo slouit obyvatelm Dominicy i Amerianm. Guvernr Dominicy se o vc zajm, ale nen si pln vdom vech okolnost Learyho ppadu a jeho povsti. V tomto smyslu pedstavuje Leary potenciln vn problm. dm ministerstvo, aby kontaktovalo pslun vldn ady a dodalo sluebn veker informace o kontextu Learyho experiment s psychedeliky, o jak drogy lo, stanovisko vldy US, abychom byli schopni nleit zodpovdt ppadn dotazy se strany sprvy Dominicy anebo ad kterhokoli z osmi ostrov nachzejcch se v konsulrnm okrsku, na nich by se Leary mohl pokusit zdit svou operan zkladnu. Donovan Kapitola dvact druh 1. Osm zkladnch existencilnch otzek ze studie "Osm technologi boch": 1. Potky. Otzky z Genese: jak, kdy, odkud povstal ivot? Jak se vyvjel? 2. Politika. Otzky bezpenosti, moci, ovldn a teritoria: pro spolu lid bojuj a sout destruktivnm zpsobem? Jak jsou teritoriln zkonitosti, jimi lze vysvtlit konflikt? Je mon, aby lid ili v relativnm mru a harmonii? Jak, kdy, kde a pro se lid li (od sebe navzjem a od ostatnch savc) v zleitostech agrese, ovldn, kooperace, sdruovn? 3. Gnoseologie (teorie poznn). Problematika pravdy, skutenosti, jazyka, poznn, komunikace, zhotovovn pedmt, umleckch dl a symbolickch systm: jak, kdy, kde a pro se u jednotlivce i u druhu objevuje mylen? 4. Etika. Otzky sociln kontroly, dobro, zlo, tabu, zkon, zloin: jak, kdy, kde a pro se lid li ve svch nzorech na mravnost a ve svch ritulech? Kdo rozhoduje o tom, co je dobr? 5. Estetika. Problematika krsy, rozkoe, luxusu, smyslovho uspokojen: jak, kdy, kde a pro se lid vnuj ozdobovn, hedonismu, umn, hudb, zbav? Jak, kdy, kde a pro jsou mezi nimi odlinosti ve zpsobech dosahovn rozkoe? 6. Ontologie. Problematika reality a jej definice (pp. definic): jak, kdy, kde a pro dochz u lid k rozdlm v realitch, kter konstruuj a obvaj? Jak se tyto reality tvo a mn? 7. Teleologie. Otzky evoluce a de-evoluce ivota: jak jsou fze a mechanismy evoluce? Kde, kdy, jak a pro k evoluci vbec dochz? Je to nhoda? Pirozen vbr? Stvoen? Jestlie je ivot stvoen a evoluce postupuje podle plnu, kdo je toho pvodcem? Kam se ubr ivot? 8. Kosmologie. Problmy evoluce galaxi, nejvy energie, zkladn struktury: jak, kdy, kde a pro dolo k zformovn

hmoty/energie? Jak jsou zkladn jednotky a vzorce uspodn hmoty/energie? Jak jsou zkladn sly, energie a plny, kter dr vesmr pohromad (nebo nedr) a determinuj jeho evoluci? Podkladem pro tuto studii byly nov perspektivy odhalovan v mnoha vdnch oborech - v nuklern fyzice, astrofyzice, imunologii, genetice, neurologii, etologii, demografii, computerov teorii. Vsledkem tchto objev jsou daje, je si daj drastickch zmn v naich dosavadnch konceptech lidsk pirozenosti. Nyn se tedy objevila ona jedinen pleitost, e n druh bude mt poprv monost nejen odpovdt na zkladn otzky ohledn toho, jak a pro jsme se vbec vyvinuli, ale i jt dl smrem k ovldnut technologi zen a vvoje na strnky tlesn, naich neurologickch realit a genetickch vhled, a zleitost na planety a vesmru vbec. 2. V knize svch vzpomnek This Timeless Moment vyprv Laura Huxleyov pbh poslednho Aldousova kyselinovho tripu. V poslednch hodinch svho ivota, kdy se u blil konec, pedal j Huxley zaifrovan vzkaz se dost o LSD. Laura se radila se znmm expertem na LSD dr. Sidneyem Cohenem a ten soudil, e nen dvod drogu Aldousovi nedat. Take Laura vstkla velkmu filozofovi silnou dvku a pak mu etla z na pruky The Psychedelic Experience. Kapitola dvact tet 1. Zhruba v t dob jsme mli monost seznmit se - urit to nebyla nhoda - se spisy etnolog a antropolog (Ardrey, Fox, Lindauer, Tiger, Maurais, Von Frisch, Macterlinck, Edward, Wilson), jejich studie o chovn spoleenskch ivoich nm pomohly lpe porozumt tomu, o co jsme se sami prv pokoueli. Mli jsme za to, e migran rodina, internacionln kmen i jednotka, segment populace vznikl na zklad volby, se me v budoucnu stt pirozenou jednotkou lidsk inteligence. DNA asto pud organismy k novmu zpsobu chovn, ani by ho ovem tyto organismy mohly jasn pochopit. Byli jsme si vdomi, e jsme se rozhodli odejt ze star industriln spolenosti a nyn hledme msto, kde by bylo mon vytvoit nov ivotn styl. Vdli jsme dle, e je nm spolen intenzvn pocit, e na zkladnou nadle nemohou bt star ivotn formy. Nae vcemn nahodil cesty do jinch zem i to, e jsme se nakonec usadili v Millbrooku, to ve byly zejm neuvdoml ppravy pro ivot prkopnk v nov ekologick oblasti, kter se nyn pro n druh otevr. Migrace do meziplanetrnho prostoru: mal obytn jednotky na obn drze kolem zem. A u tomu bylo jakkoli, pipravovali jsme se my migranti z Millbrooku intenzvn na dal krok. 2. Nejvzcnjm spoluastnkem naeho projektu v t dob byl profesor Martin Dickson z univerzity v Princetonu, kter byl pro ns zdrojem pouen o tradici sfismu v islmu - o vech tch bsncch a filozofech uvajcch hai, aby proili vizionskou zkuenost a objevili Boha ve svm nitru. Bhem svch nvtv Tehernu bral profesor Dickson psychedelick drogy s rnskmi uenci a se vcarskm lkaem Rudolphem Gelpkem, kter byl t autorem klasickch peklad persk poezie. Gelpke

psluel k on skupin vcarskch a nmeckch intelektul, kte ji dve brali pravideln LSD s Albertem Hofmannem a Ernstem Jngerem. (Jungerovy spisy ze tictch let glorifikovaly disciplnu a vlku a ovlivnily i Adolfa Hitlera. Jnger se vak zekl nacismu pot, kdy vzal LSD, a zaal pst mystick eseje o velidskm sbraten a mru.) Podle profesora Dicksona zastvala evropsk skupina experimenttor s LSD nzor, e stedn tda by k vizionsk drogov zkuenosti nemla mt pstup. Zvlt Hofmann ml starost, aby se LSD nedostalo do rukou tm, kdo by je chtli brt jenom pro zbavu a pro poteby osobnho rstu. Dickson se snail Gelpkemu a Hofmannovi vysvtlit, e vzhledem k tradinmu populismu v Americe je nepravdpodobn, e by se povn ltky s potencilem LSD mohlo podait omezit jenom na elitn skupinu uenc a zasvcenc. Kapitola dvact tvrt 1. Mnoz star pacienti, chronicky handicapovan nemocemi souvisejcmi se senilitou, vyskakovali nhle - pot, co dostali injekci ltek dodvajcch energii - ze svch postel a vozk a doslova pobhali radost v novm nvalu mladistvho elnu. Ve vech vkovch skupinch byly tyto exploze bezprostedn rozkoe schopny eliminovat aspo na uritou dobu symptomy chronick nudy a deprese. V kombinaci s pozitivnmi sugescemi a pimenou p vzhledem ke konkrtn somatick patologii pinela tato lba skuten zven sebecty a vc ivotnho elnu a odvahy ke zmnm ivota. Jeliko vysok procento zdravotnch pot je psychosomatick povahy a tyto pote jsou vi konvennm lebnm metodm rezistentn, pokud dokonce nedojde ke zhoren stavu, bylo pro mnoh lkae vskutku obtn odolat pokuen ut medikace, jejm dsledkem je bezprostedn zlepen stavu pacientova. Jinm zajmavm aspektem tto lby byl tzv. faktor autoadministrace, pi n si pacient sm uruje, kdy si ppravek vezme. Mnoz tihle doktoi pedepisovali pacientm lky i jehly na jedno pouit na msc dopedu. Klienti se potom stvali lkai sebe samch anebo svch ptel. Nevyhnutelnmi vedlejmi inky byly ovem ppady pedvkovn a zkostnch halucinac. 2. asto jsem byl dotazovn, odkud se vlastn braly penze na financovn Millbrooku a vech tch dobrodrustv po celm svt. My sami jsme si kladli tuto otzku snad kad tden. Richard Alpert a j jsme dostvali mal penze jet z Harvardu, ke kterm jsme pidvali honore za pednky na univerzitch po celm Severovchod. Na provoz asto pispvali i krtkodob nvtvnci Millbrooku. Pichzely i nevelk tantimy a podly ze zisku z knih, kter jsme publikovali. A napklad Nanette coby spn modelka si svoji cestu kolem svta platila sama. V t dob se nm vem dostalo jedn nesmrn osvobozujc lekce. Zjistili jsme, e skuten je mon t jakoto duchovn hledai na voln noze, nadle nebt navykl anebo dokonce zvisl jako narkomani na platech, kter trousily instituce. Podailo se nm vnitn se oistit od on panick zkosti, kter pronsledovala mnoh z naich koleg po cel ivot: co kdy se znelbm svmu fovi, a v dsledku toho budu odznut od svho pravidelnho

msnho vplatnho eku? Tato vnitn svoboda samozejm podporuje nazvislost mylen, kterho je filozofm na pln vazek tak zapoteb. 3. tyiadvacet stup lidsk evoluce. 1. Krtce po narozen se vytvo vazba sacho reflexu na matesk stimulus. Na jedn stran mus existovat kojc objekt, na druh stran se mus vytvoit imprint sn, jinak dt nepeije. Nesmrn dleit je prosted, v nm se kojen odehrv. Je-li bezpen, klidn, stimulujc, je zkladnm imprintem dvra. Jestlie naopak prosted, v nm je poskytovna potrava, je neosobn a deprimujc, pak dsledkem je percepn realita s pevahou podezravosti a strachu. 2. V ranm dtstv dochz k aktivaci reflexu plavn. Dti, kter jsou vystaveny styku s vodou a stimulovny k plvn ji ped dovrenm prvnho roku ivota, zskvaj celoivotn imprint sebedvry a dovednost. 3. Prvnm projevem nervov struktury na bzi DNA ve vztahu k povrchu planety je reflex plazen. Na tto rovni dochz k aktivaci novch okruh a k vytvoen nov reality. Podprn a stimulujc okol v tomto obdob zjevn navede dt na ivotn drhu vyznaujc se sebedvrou. 4.-6. Nsledujc fze se tkaj zvldnut zemsk pitalivosti. Skrze reflexy batolen (4), chze-bhu (5) a plhn (6) se zsk pstup ke tem nervovm okruhm, je budou monitorovat mody tlesnho pohybu. Zde znovu je klov dleit prosted, lidsk i geografick. Dti vyrstajc v pecpanm mstskm byt, jejich rodie jsou zkostn a neobratn, kter ppadn maj sourozence se sklonem k dominanci, rozvinou psychomotorick styl velmi odlin od dt, kter jsou podncovny ke zvldn zemsk te a pohyblivosti v oteven atmosfe podporujc sebedvru. 7.-9. Osvojen jazyka (7) jako prostedku dorozumvn nastv tehdy, kdy jsou uvedeny do innosti pslun okruhy mozku. Je dobe znmo, e dti vstebvaj jazyk rychle a s lehkost tm zzranou, j se vtina dosplch nepibl ani zdaleka. Jde o klasickou ilustraci sly imprintu (uen formou okamit absorbce), v kontrastu s uenm formou podmiovn, je je zaloeno na odmn i trestu. Dti, kter si osvojuj jazykov symbolick formy v kontextu povzbuzen, pestrosti a stimulace, budou ve verbln oblasti dosahovat dobrch vsledk. Dti, jejich jazykov prosted je omezen i mlo stimulujc, budou se po cel svj ivot potkat s jazykovm handicapem. Symbolick tvoivost (8) a schopnost sociln kooperace (9) - tedy zaleovn se do rznch klub, part a spolk - se dje bhem pre-adolescence. I v tto fzi je povaha ivotnho prosted nesmrn dleit. Jestlie dt ve vku deseti dvancti let nem dostaten kontakt s vrstevnky, jsou jeho zkladn sociln reflexy narueny. 10. Probuzen sexuality, etapa zven senzitivity determinujc cel ivot. 11. Etap rodiovstv nerozumme jet dosti dobe. U eny thotenstv (a u mue vizuln kontakt s potomkem) aktivizuj nov okruh v mozku. Metamorfza od adolescentnho barbarstv do fze rodiovsk domestikace je tak hlubok, e dovoluje pirovnn k vvojovmu skoku mezi housenkou a motlem. 12. Finln fz embryonlnho stdia lidskho ivotnho stylu je

obdob po menopauze. lovk strnouc vyuv sv nervov okruhy zpsobem velmi se licm od teenagera i lovka v obdob zralosti. Draz se nyn klade na bezpe, kontinuitu, vyhbn se novmu, preferovn "prva a podku". K nsledujcm dvancti stupm evoluce me dojt teprve pot, kdy jednotlivec (a v konen instanci i druh) transcenduje onch dvanct primitivnch, k peit se vztahujcch imprint a zane si osvojovat neurotechnologii vlastnho j. Prvnch dvanct stup se obvykle oznauje jakoto lidsk pirozenost. J zde navrhuji, aby se nsledujcch dvanct stup neboli metamorfz (bhem nich se individuum osvobozuje od rigidnch vazeb k nvykm socilnm, politickm, rodinnm, sexulnm, smantickm, emocionlnm a fyziologickm) oznaovalo jakoto stdia humanistick i meta-humnn. Je politovnhodn, e anglitina nedisponuje dosud slovnkem, s jeho pomoc by bylo lze popsat budouc stupn, ke kterm je nm souzeno postupovat jakoto jednotlivcm stejn jako druhu. S mnohm vhnm a obezelou opatrnost zde nyn uvdm jednu monou verzi vtu humanistickch stdi budoucho vvoje: 13. hedonistick: esteticko-eroticko-somatick povdom; receptivn, pasivn, konzumn pstup k tlu 14. umleck: esteticko-eroticko-somatick inenrstv; aktivn, inovativn smyslov vynalzn 15. estetick fze: esteticko-eroticko-somatick spojen s ostatnmi umlci; ivot jako umn 16. konsumpce multiplikovanch realit: elektronicko-computerov-psychedelick povdom; poten z relativistickch mozkovch funkc a vytven neuroelektrickch vzorc (videohry) 17. neurologick inenrstv: vytven elektronicko-psychedelickch realit; computerov programovn 18. vytven st multiplikovanch realit: intercomputerov propojen; telepatie? 19. genetick konsumpce: sociobiologick povdom; unicelulrn vdom; receptivn, pasvn poten z poznatk ohledn DNA; klonovn, chov 20. genetick inenrstv: inovace v oblasti DNA; genetick kreativita, prodlouen ivota 21. symbiza: propojen mezi druhy; antigenn-imunologick kooperace, participace na inteligenci Gaia 22. povdom o metafyziologick (mimotln inteligenci: povdom nuklernch stic, vdom fyziky (t.j. Fritjof Capra; schopna "myslet" jako nuklern stice) 23. neuro-fyzika: kontrola nuklernch a gravitanch proces a mimotlnho provn. Inteligence pevnch ltek Johna Lillyho? 24. meta-fyziologick fze: mimotln propojen s ostatnmi mimotlnmi entitami Tento vet monch rovn lidsk inteligence v budoucnosti je nutn pouze zkusm, indikativn, smanticky nedostaten propracovan, kehk a intelektuln riskantn. (Star vahy o tchto tmatech jsem publikoval v knihch Neurologic,

Exo-psychology a The Game of Life.) Jakkoli jsou tyto sondy prozatm pouze teoretick, mohou bt pro n druh nanejv vznamn. Nelze aktivovat nov okruhy soustavy CNS/RNA-DNA, ani bychom pro n zaali vyvjet nov jazyk. Kapitola dvact pt 1. Pokud se snad tento mal pbh o setkn s divoce vyhlejcm cestovatelem v ase na druhm behu Gangy zd bt mlo prkazn a jaksi nedokonen, je tomu tak pouze proto, e pesn takov ta udlost byla - neprkazn, nedokonen. 2. Tento "peklad" pas z Tao Te-ingu, uveejnn pod nzvem Psychedelic Prayers, vyel ve vce ne tuctu vydn v pti jazycch. Kapitola dvact sedm 1. Cord Meyer se narodil 9. listopadu 1920, o devatenct dn pozdji ne autor tto knihy. Po skonen studi na St. Paul's a Yale (1942) nastoupil jako dobrovolnk k nmon pchot, udatn bojoval a pi invazi na ostrov Guam piel o oko. Dky svm poetickm popism proitk z vlky se stal vlenou celebritou. Podle listu Manchester Guardian "pro generaci student konce 40. let byl prototypem hrdiny". Po proputn z armdy se v dubnu 1945 oenil s Mary Pinchotovou; dolo k tomu v tme msci, kdy si autor tto knihy vzal Marianne Buschovou. V roce 1947 se Meyer stal pedsedou organizace United World Federalists, co byl typick produkt obdob studen vlky, s internacionalistickmi idely a financovan z pravicovch zdroj. V te dob se Meyer astnil zaloen organizace American Veterans Committee (AVC, Vbor americkch vetern). Na prvnm celosttnm sjezdu tto organizace liberln smlejcch vlench vetern (jeho se astnil i autor jakoto "nevinn, nic netuc a naivn" vedouc delegace jednoho sttu Unie) stl ji Meyer v ele vysoce organizovanho pravho kdla, jaksi frakce zamen "proti rudm", kter se podailo ovldnout celou organizaci. K pm konfrontaci mezi mnou a Cordem Meyerem dolo o rok pozdji na druh vron konferenci v Milwaukee. Tentokrt jsem byl ji o trochu chytej a vystupoval jsem jako len frakce, jejm clem bylo zastavit tahanice levice s pravic a vnovat pozornost zkladnm problmm, rstu lensk zkladny a innosti organizace. V Milwaukee se stal vedoucm tto umrnn frakce Michael Straight, kter byl v t dob vydavatelem asopisu New Republic. Cord Meyer pozdji vylil tyto udlosti zpsobem nepostrdajcm zajmavosti: "Mezi leny tto tet kliky jsem ml nkolik ptel, kter jsem se snail pesvdit, e jejich kompromisn stanovisko by mohlo poskytnout vhodu komunistm, a to v tom smyslu, e by mohlo dojt k rozkolu v antikomunistickm volistvu. Teprve o mnoho let pozdji jsem se dozvdl, e jist velice hlun a ven pedstavitel tto tet sly byl v t dob agentem zenm KGB a e strategie smujc k roztpu v naich adch byla zosnovna v Moskv."

Tento dvrn znm motiv "made in Moscow" byl pmo obses studenovlenk po ne mn ne ti dekdy. Vedl pmo k Johnsonov pdu i k afe Watergate a na jeho zklad dolo i pokusm pimt m svdit v ppadu Gray-Miller-Felts o mnoho let pozdji. V jnu 1951 ukonil Cord Meyer sv psoben v AVC i v United World Federalists (vzpt pot byly ob organizace zcela nefunkn) a stal se pracovnkem CIA. V roce 1954 ji byl vedoucm sekce mezinrodnch organizac. "V tto funkci," pe Meyer ve sv autobiografii, "jsem se stal vedoucm pedstavitelem jedn z dleitch operanch sekc na editelstv plnovn..." V roce 1967 se objevily v listech Ramparts a New York Times lnky, v nich se tvrdilo, e Meyerovo oddlen tajn financovalo a infiltrovalo mnoho nadac a liberln zamench vdeckch organizac, jako byla NSA (snad National Standards Association). Meyer o tom pe: "Nkter z tchto spekulac byly pravdiv a nkter nikoli, nicmn vsledkem bylo vyvoln dojmu skandlu celosttnho rozsahu, v nm na lavici obalovanch je CIA a mus elit obvinn, e v zjmu dosaen svch temnch cl podvracela a manipulovala mnoh z nejctyhodnjch a nejliberlnjch soukromch instituc psobcch na americk scn." Nsledn vlna kritiky v tisku i uvnit akademick obce padla pedevm na Meyerovu hlavu. Podle listu Manchester Guardian "byl tehdy Meyer ji na ad na poven do funkce zstupce editele plnovacho oddlen, co je patrn nejbli ekvivalent slavn pozice ,M' z film s Jamesem Bondem. Podle naich zdroj v CIA se vak msto toho uvauje o jeho poven na velvyslanectv Spojench stt v Londn. Tomu se ovem k ,vyhazov smrem nahoru'." V roce 1980 publikoval Cord Meyer svoji autobiografii. Jakoto dlouholet badatel v oboru multiplikovanch realit a autor nkolika knih o inteligenci jsem doslova uasl, kdy jsem zjistil, e nzev Meyerovch memor zn Facing Reality a e v nakladatelsk reklam na zloce se prav, e Meyer byl "jedinm pslunkem CIA vyznamenanm tikrt jejm nejvym vyznamennm, medail za inteligenci. Nkte fyzikov soud, e kad stice prody m svj protipl v zrcadlov obrcenm vesmru antihmoty. J sm jsem jasnji pochopil svou kulturn-politickou roli pot, kdy jsem pemtal o on tajupln serii polarit, v nich jsem byl po dobu 36 let jakmsi protiplem Corda Meyera. Kapitola dvact osm 1. Jednm z Gurdjieffem asto postulovanch cl bylo "bez milosti niit vrouky a nzory po stalet ukldan v mylen a pocitech lovka", aby bylo mono stimulovat mylenky a perspektivy nov. Orage pe, e "je zejm, e kdy Gurdjieff mluv o sob, nejde o autobiografii v pravm slova smyslu. Pro nho minulost nestoj za vzpomnku, s vjimkou ppadu, kdy me slouit jako pklad. To, co ve svm dobrodrunm pbhu nabz, to nejsou njak vnjkov modely uren k napodobovn, nbr je to zcela nov zpsob pojmn ivota, zpsob, kdy se ns ivot dotk nezprostedkovan a dv tuit i jin dy reality."

Kapitola dvact devt 1. Tuto slavnou razii vylil G. Gordon Liddy ve sv autobiografii Will (St. Martin's Press, 1979); jsou to snad nejvzletnj a nejromantitj strnky policejn przy, kter kdy byly napsny. "Divok povsti se ily po poughkeepsieskm Rialtu, to jest v okol kiovatky Main Street s Market Street. Mstn mldenci i dvky byli vidni na statku Hitchcockovch. Objevily se dokonce zprvy o tom, e nkdo zahldl na pozemcch statku prochzet se lidi pln nah. K obavm z demence zapinn drogami se tak pidval i strach z nedoucho othotnn pod vlivem marihuany. kalo se zkrtka, e v Learyho doupti dmsk kalhotky padaj dol stejn rychle, jako odkapv kyselina samotn. ...Chtli jsme vykat, a se osazenstvo veer odebere na kut, nae my bychom vzpt provedli klasick entre "bez klepn" to znamen prost rozkopnut hlavn dvee. ...Ale Charlie (zstupce erifa, kter ml akci na povel) vbec nemusel dvee rozkopvat. Nebyly toti zamen. S Borchersem jsme vyrazili nahoru po schodech, hmotc houf policist v patch za nmi. Ale jet jsme nevystoupili ani deset schod, a moje nejhor obavy se naplnily. Ve svtle z haly jsme uvidli, jak Leary s Rosemary po boku schzej po schodech nm vstc. Rosemary byla v prsvitnm negli, Leary ml na sob dlouhou volnou koili. Jeliko schody byly pkr, my jsme natahovali krky nahoru a Leary poskakoval dol k nm, zjevil se nm chudk doktor v tomto prvnm pohledu v podob pramlo zahalen. Kdy jsme se na schodech setkali, dolo k prvn krtk konfrontaci, a to tak, e se ns Leary zcela pochopiteln (a vlastn i velice zdvoile, uvme-li okolnosti) zeptal "...jestli by byl nkdo tak hrozn laskav a konen mi ekl, co se tady dje." Leary se mon jet v tom okamiku bavil, ale Rosemary nikoli. Naopak, zuila. Kdy jsme vstoupili do Learyho obvacho pokoje, naklonil se jeden policista nad malou zdobenou mosaznou ndobku na vstupku v topeniti krbu. "Neopovaujte se toho dotknout," vykikla Rosemary a rozbhla se pes pokoj k provinivmu se policistovi. "To je moje svtost!" ...Podval jsem se do krabiky. Skoro po okraj byla naplnna jakousi vysuenou rostlinnou hmotou, nepochybn marihuanou prvotdn jakosti. "Oznate to svou signaturou a datem kvli identifikaci," ekl jsem, "a vezmte to s sebou." Pak jsem svoji pozornost penesl od tohoto dkaznho pedmtu na Rosemary; ta byla, jak jinak, stle ve sv prsvitn non koili. Jet zuila, dchala zhluboka a cosi drmolila tak zmaten, e by pi tom snad sm J. Edgar Hoover zapomenul i na Johna Dillingera. Dal policista... Mlad, horliv, zaskoil do haly v podkrov a tam pesn podle pedpisu rozrazil dvee do lonice. Uvnit zaujal pedpisov postoj v mrnm podepu, jako vystien z lekc vcviku se zbran, masvn Magnum 357 v napaench rukou ped sebou, pipraven na vechno. Tedy, skoro na vechno. Ve svtle jedin svky vraen do hrdla lhve od coca-coly uvidl mue a enu, oba nah, na jaksi staroitn rohoi. Ona

byla na zdech, on ve svm apogeu, pipraven u u se vhrouit do jejho perigea, kdy tu policista zaval: ANI HNOUT! Nsledoval okamik konsternovan nehybnosti, mu ztuhl, pemoen vnitnm bojem, kter v nm svdly sly Erota proti sle Smith and Wesson. Smith and Wesson zvtzil. "Vy...vy jste se zblznil!" vyjekl ten neastnk. Nae, oi fixovny na hlave obrovsk pistole, k totlnmu zden chudka holky pod nm, skonil dve ne zaal. Kapitola tict 1. V knize Luce and His Empire, A Biography od W.A.Swangerga (Scribners, 1975) teme toto vylen geneze lnku v asopise Life: Dlouho pedtm, ne se halucinogenn droga LSD dostala do novinovch titulk, zajmal se u o ni Luce. Jednm z jeho blzkch ptel byl dr. Sidney Cohen z Los Angeles, kter ji dve zkoumal inky LSD na hercch a dalch lidech z umleck brane. Manel Luceovi podnikli dokonce "trip" pod Cohenovou superviz. Po nm Clare referovala o intenzvnjm porozumn barvm na svch obrazech, zatmco Luce, ktermu se naprosto nedostvalo hudebnho sluchu, vyprvl o tom, e slyel hudbu tak chvatnou, e ho to donutilo vyjt do kaktusov zahrady a tam dirigovat imaginrn neexistujc orchestr. Rovn se mu zdlo, e pedmty denn poteby, jako teba nin na stole, nhle zskaly nov dimenze krsy. Akoli Luceovi experiment pozdji nkolikrt zopakovali, mli to tst, e nikdy neproili tzv. patn trip. Na Luceho cel vc udlala tak siln dojem, e se vydal na neplnovanou cestu do New Yorku a tam rozdval fredaktorm asopis Time, Life a Fortune vtisky jist knihy o psychedelickch drogch a k tomu pidval entuziastick vklad, jak vynikajc by bylo udlat report o tomto nmtu; nvrhu se Time i Life bleskov chopily a Life se poslze stal prvnm rodinnm magaznem, v nm vyel materil k tomuto tmatu. Kapitola tict druh 1. Do Blho domu piel G. Gordon Liddy jako expert na drogy, a to dky tomu, e se mu podailo vyhnat ns z okresu Dutchess. Tam ve sv innosti pokraoval a byl inicitorem t pln, kter ho vynesly do role jakhosi mozku akce Watergate: vymyslel operaci Intercept, bhem n byly neprodyn uzaveny hlavn hranin pechody s Mexikem, co mlo za nsledek obrovsk ekonomick rozvrat a mexickou vldu pinutilo pout vojenskou slu proti vlastnm zemdlcm; sepsal memorandum, na jeho zklad byl zzen ad pro boj proti drogm (Drug Enforcement Agency, DEA) pravdpodobn ta nejneameritj organizace v historii zem; a rovn od nho pochzela mylenka popraovat pole marihuany herbicidem paraquatem, co byl nepochybn pozoruhodn pokus rozpoutat chemickou vlku proti americkm obanm. 2. Mnoz lid se snaili hledat v tomto textu jaksi vznamy mlem kosmick. Autor psn Ray Thomas v interview pro asopis Rolling Stone k: "Setkal jsem se s jedinm lovkem, kter doopravdy vdl, co jsem chtl v t psni ct, a tm byl Timothy Leary sm. Vdy j jsem si z nho dlal srandu, prost jsem si

z nho v t psnice utahoval. Ten ,astrln eropln' jsem si pedstavoval jako njak kiklav pomalovan dvojplonk: prost zaplatte dv babky a mete se s nm prolett nad zlivem. Tim z toho ml srandu, a j jsem z toho ml srandu, ale ostatn sedli a dumali: love, to m hloubku." Kapitola tict tet 1. Album k m guvernrsk kampani vydala v roce 1970 firma Alan Douglas Records. Na rozkldac oblce byla kol z fotografi autora obklopenho patriotickmi symboly v rznch barvch, pedevm ovem v erven, bl a modr. 2. Asi sedm msc po m nvtv Johna a Yoko jsem u sedl ve vzesk cele a tu jsem uasl, kdy jsem ve vysln jedn lokln rozhlasov stanice uslyel novou pse Beatles "Come Together". Akoliv po strnce textov i hudebn byla nov verze rozhodn lep ne moje pse z kampan, ctil jsem se trochu doten, e m Lennon takhle vynechal. (Musm vysvtlit, e i ti nejhodnj a nejupmnj lid maj ve vzen sklon stt se trochu pecitlivlmi ohledn svho dajnho i skutenho spoleenskho pehlen.) Napsal jsem tedy Johnovi umrnn protest, a on mi odpovdl s tm typickm lennonovskm armem a vtipem: on e je krej a j zkaznk, kter si objednal oblek a nepiel si ho vyzvednout. Take on ho prodal nkomu jinmu. Svoji verzi tohoto nedorozumn prezentoval Lennon ve svch poslednch rozhovorech pro Playboy, tak hluboce a bolestn prorockch ohledn tuen jeho vlastn pedasn smrti. V letech mho exilu byli John a Yoko vdycky nanejv velkorys a pipraveni pomoci. Prostednictvm prvnka Weathermen mi poslali jistou sumu penz (snad 5000 dolar?). Za to, e jsem ty penze nikdy nevidl, oni nemohli. Kapitola tict pt 1. Nejistota a ambivalentn pocity v arabskm tisku ohledn dvod mho exilu a mch politickch postoj pokraovaly. Dokonce i CIA, kter mla mt rozum a vdt svoje, jako by zaala mt o mn njak pochybnosti, jak je vidt ze zprvy o m nvtv Jordnska, pi n jsem se setkal s Jeanem Genetem. STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA DVRN PRO: ministerstvo zahraninch vc Na vdom: ALR, AMMN, TEL AVIV, JERUZALM OD: velvyslanectv USA BEJRT DATUM: 30. z 1970 VC: Nvtva Learyho skupiny v Bejrtu REF: Bejrt 9363 RESUM. V bejrtskm tisku bylo mono pozorovat znan rozdly v hodnocen nvtvy Learyho skupiny. ada levicov orientovanch list mla za to, e elem nvtvy bylo setkn s Palestinci, piem zdrazovala jej politick implikace, zatmco listy konzervativn kladly draz na Learyho neblah renom jakoto kultovn drogov postavy a upozorovaly na jeho snahu zachovat si

inkognito. Vzdor tomu, e Palestinci dajn jakkoli kontakty popraj, existuje urit dvodn podezen, e dolo k pokusm skupiny kontaktovat se s palestinskmi gerilami. KONEC RESUM. ada levicov orientovanch list (vetn proegyptskho al Anwaru a proirckho al Kifahu) oznaovala Learyho ve svch titulcch za "levicovho politickho vdce" a tvrdila, e pijel navtvit palestinsk zkladny v Libanonu a Jordnsku za elem "studia metod a zkuenost fedajjn se zetelem k jejich mon aplikaci v USA". V jednom z nejdetailnjch lnk referuje Anwar o Learyho souasnm spojen s ernmi pantery a upozoruje na styky Panter s fedajjny... Jedinm poukazem na Learyho angaovanost ve vci drog byl daj ukryt v lnku, e Spojen stty vznesly proti nmu "falen" obvinn v souvislosti s narkotiky. O zjevnm pokusu Learyho zachovat v Bejrtu inkognito nebyla v lnku ani zmnka. Naopak konzervativn listy L'Orient a Le Jour stejn jako nezvisl al Nahar uveejnily o Learym profilov lnky, nkdy ponkud humorn povahy, v nich ho nazvaly "veleknzem LSD" a "mandarnem halucinace"... V tchto listech byly nicmn daje z tiskov konference zastnny spekulacemi o Learyho totonosti, o jeho pokusech vyhnout se odhalen a o tom, jak byl pronsledovn urnalisty, tak trochu ve stylu keystoneskch policajt. 28. jna hlsil tisk odjezd skupiny do Khiry den pedtm, dajn na pkaz libanonsk vldy, a pinesl tak zprvy o tom, e Srie a Jordnsko j odmtly vstup do zem. Zde rovn se zprvy v tisku liily, piem Anwar nedtkliv volal, jak byli amerit levici vypovzeni novou "vldou mladch", zatmco konzervativn prosadsk al Hajt hlsil, e libanonsk ady skupin "doporuily", aby opustila zemi, a to "v zjmu zachovn ptelskch vztah se Spojenmi stty". 2. STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA PRO: ministerstvo zahraninch vc OD: Velvyslanectv USA Londn DATUM: 7. kvtna 1971 VC: Daily Telegraph referuje o revolucionch v Alru REF: K tomuto aerogramu pikldme dva vatky z Daily Telegraph Magazine ze 7. kvtna 1971... Hlavnm tmatem lnku je dosti zbn pohled na revolun skupiny v Alru... lnek m palcov titulek na prvn strnce: m je vcarsko pro celebrity a Lichtentejnsko pro obchodnky, tm je nyn Alr pro revolucione..." (piloen je vstiek z Daily Telegraphu) Alrsk vlda nyn oficiln uznv tinct osvobozeneckch skupin. Tm vemon pomh a poskytuje jim i finann podporu na provoz jejich kancel v Alru. V mnoha smrech tyto adovny funguj jako neoficiln vyslanectv i reprezentace toho kterho nroda, je se vnuj en informac a formovn politickch svazk. Mohou dokonce pmo plnit rzn diplomatick koly: napklad oban Jihoafrick republiky potebuje pro nvtvu Alrska vzum. O to mus podat v kanceli ANC v Alru. Pitom ANC - Africk nrodn kongres - je ve sv vlastn zemi povaovn za ilegln revolun organizaci.

Alr je tak jakmsi stediskem anti-diplomatick fronty, v nm se pozice napklad velvyslanectv Velk Britnie pli neli od postaven, kter zde m reprezentace El Fatahu nebo Vietcongu anebo teba ernch panter, a kde se me, v jakmsi asnm a okujcm smyslu, Eldridge Cleaver povaovat za velvyslance Spojench stt. ...A vedle tchto (13) osvobozeneckch skupin s oficilnmi adovnami je zde jet cel ada jednotlivc, kte v Alrsku hledaj politick azyl - jsou mezi nimi lenov kanadsk FLQ (Fronty za osvobozen Quebecu), politit vzni z Brazlie, anebo teba dr. Timothy Leary, kterho z vzen dostali Weathermeni a kter nyn ije v Alru se svou enou Rosemary. 3. STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC DVRN ALR 091 REF: ALR 087 (NOTAL) VC: LEARY 1:. JELIKO ZAHRANIN TISK SE VELICE ZAJM O (vymazno) NASTAL U LEAROVCH V PRBHU LISTOPADU A ZATKEM PROSINCE ZNAN NEDOSTATEK FINANNCH PROSTEDK, ASI V DSLEDKU ADY FAKTOR VETN PLINCH VYDN V PEDCHOZM OBDOB A DOPORUEN ZE STRANY GOA (government of America - americk vldy)... MEZITM SI LEARY SE ENOU NALI BYT, ALE JSOU V JET VT IZOLACI NE DVE OD LID, KTE BY SE JE CHTLI POKUSIT NAVTVIT (V POSLEDN DOB SE O TO POKUSILI DVA DOPISOVATEL ESQUIRU). N ZDROJ M ZA TO, E LEARYHO DNY V ALRU JSOU PRAVDPODOBN SETENY, I KDY NEN NAPROSTO JASN, KAM BY ODSUD MOHL ODJET. 4. GP-3 EAGLETON DVRN STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA TELEGRAM MINISTERSTVA ZAHRANINCH VC OMEZEN EDN CIRKULACE STRANA 01 M 031110 171238Z VC: VYDN - TIMOTHY LEARY REF: ZAHRANI 084275 1. ANI STOPY PO LEARYM V M. VELVYSLANECTV NEPOTVRDILO JEHO PJEZD PODLE ZPRVY A LITUJE TOHOTO ZEJMHO NEDOROZUMN V TELEFONNM KONTAKTU PFUND/HUMMEL. 2. PRACOVNCI VELVYSLANECTV SLEDOVALI LETIT A VE SPOLUPRCI S ITALSKOU POLICI KONTROLOVALI LETADLA. LEARY NEBYL NA SEZNAMU CESTUJCCH A ANI DN OSOBA BY VZDLEN MU PODOBN SE NEVYSKYTOVALA V TRANZITNM PROSTORU ANI NENASTOUPILA DO LETADLA. HLEDAN NEBYL ANI MEZI NVTVNKY NEBO CESTUJCMI NA OSTATNCH LINKCH. MARTIN. OMEZEN EDN CIRKULACE Kapitola tict est 1. TELEGRAM MINISTERSTVA ZAHRANINCH VC OMEZEN EDN CIRKULACE STRANA 1 KODA 01924 131623Z REF: ZAHRANI 079784 A 18 A 0813 90 VC: TIMOTHY LEARY 1. LEARYHO PLNOVAN CESTA DO DNSKA A JEHO NSLEDN ZMIZEN PO CEST VZBUDILO ZNAN OHLAS V DNSKM TISKU. LEARY BYL POZVN

STUDENTSKM SVAZEM UNIVERSITY V AARHUSU, KDE ML MT PEDNKU S NZVEM "7 REVOLUC" (Sprvn nzev znl "osm revoluc."...) KOMENT: ZD SE, E LEARY BU PLNOVAL CESTOVAT DO DNSKA NA PAS . K258108 V NADJI, E DNSK ADY NEBUDOU REAGOVAT NA OEKVAN PEDCHOZ UPOZORNN, E TENTO PAS JE NEPLATN, NEBO, A TO SE ZD BT PRAVDPODOBNJ, NEML NIKDY V MYSLU DO DNSKA JET. JE OBTN PEDSTAVIT SI, E BY RISKOVAL CESTU DO DNSKA S PASEM NA JMNO MCNELLIS A TAM BY SE OBJEVIL NA VEEJNOSTI JAKO TIMOTHY LEARY. 2. Hofmann l toto setkn ve sv autobiografii LSD: My Problem Child (Tarcher, 1983) takto: 3. z 1971 jsem se setkal s dr. Learym ve snack baru na ndra v Lausanne. Nae srden pivtn bylo jaksi symbolick: spojoval ns osudov vztah skrze LSD. Leary byl prostednho vzrstu, thl a pohybliv, ml do bronzova oplenou tv lemovanou mrn vlnitmi proedivlmi vlasy, vypadal mladistv a ml jasn usmvav oi. Svou viz pipomnal sp tenisovho ampina ne bvalho profesora Harvardu. Jeli jsme autem do Buchillons, kde jsme si v zahrad restaurace A la Grande Fore^ t dali rybu a sklenku blho; a pi jdle konen zaal rozhovor otce LSD s jeho apotolem... Pi tomto osobnm setkn na m dr. Leary udlal velice pzniv dojem. Bylo vidt, e je o svm posln naprosto pesvden a sv nzory obhajoval sice s humorem, ale zcela nekompromisn; byl to lovk vznejc se vysoko v oblacch sv vry v zzran inky psychedelickch drog a doslova prostoupen optimismem z toho plynoucm, a tedy ovem i lovk s tendenc podceovat anebo docela pehlet praktick pote, nepohodln fakta a ppadn nebezpe. Leary tak psobil naprosto bezstarostn co se obvinn proti nmu a vbec nebezpe tkajc se jeho osoby tkalo, co se v dalm bhu jeho ivota projevilo velice drazn. 3. 529984 Omezen edn cirkulace A-19 PRO: MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC OD: VELVYSLANECTV USA BERN VC: VYDN - TIMOTHY LEARY REF: BERN 3216, 3221 A 3222 Z 29. PROSINCE 1971 Jakoto neanalyzovanou plohu zaslme neoficiln peklad detailn zprvy tkajc se rozhodnut o udlen azylu a vyhotn v ppadu Leary. Tuto zprvu vydalo (vcarsk) ministerstvo spravedlnosti a policie 29. prosince 1971. ODBOR POLICIE FEDERLN MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI A POLICIE V souvislosti se dost o udlen azylu a vydn obana USA Timothyho Learyho... je teba si uvdomit... trest, k nmu byl Leary odsouzen ve Spojench sttech, se podle na praxe jev jako zcela nepimen pehnan. Zatmco Federln zkon o narkotikch ze 3. jna 1951 stanov jako maximln trest v bnch ppadech 2 roky odnt svobody, a jen v ppadech, kdy je prokzn zmr obohatit se a ve zvlt tkch ppadech je mon uloit trest do pti let, odsoudily americk soudy Learyho za dren minimlnho mnostv marihuany k velice dlouhmu trestu odnt svobody. K tomu bylo Timothymu Learymu, vzdor platnm pedpism, soustavn odmtno podmnn proputn z vzen na kauci na dobu, ne probhne odvolac zen ... Motiv tto

intervence sttu byl dajn ist politick povahy. Takovto postupy uit proti Learymu lze povaovat za pedpojatost a za prostedek, jak doshnout pedem stanovenho politickho cle. Timothy Leary zcela zejm nebyl pouze vdcem zabvajcm se modernm psychologickm vzkumem. Byl rovn povaovn za lovka vyvjejcho intenzivn politickou innost a v beznu 1970 se uchzel v primrnch volbch za kandidta Demokratick strany na funkci guvernra sttu Kalifornie. Dvodem jeho uvznn je zejm snaha znekodnit ho jako politickho kandidta. Pro ady byl zejm politicky nepijateln proto, e byl stoupencem mrovho hnut a dal ukonen vlky ve Vietnamu. V souvislosti s tm je teba uvit, e Leary m mnoho pvrenc nejen mezi undergroundovmi skupinami blch, jako jsou Weathermeni, nbr i v podzemnch hnutch ernch, nap. mezi ernmi pantery. ...Nae zem se ct povinovna poskytnout adateli politick azyl, a to z dvod uvedench ve, pokud by jedin ml bt vystaven perzekuci v jin zemi, do n by ml pstup. Bylo opakovan upozornno na to, e pi tehdejm uvznn i pi pozdjm odsouzen lo o dosaen jistho politickho cle. Zmrem zejm nebylo potrestat Learyho za njak konkrtn in. Nejdleitj vc bylo eliminovat lovka, jeho jedinm zloinem zcela zejm byly jeho nzory. Akce podniknut proti Learymu i jeho nepimen psn potrestn jsou poruenm vekerch norem a zvyklost; to ostatn potvrdila i ada vznanch oban USA... Dle, Leary rozhodn neme bt prohlen za osobu pro udlen azylu nedouc, a to kvli jeho vdeckm nzorm ohledn drog. Jakkoli mohou bt tyto nzory kontroverzn, rozhodn je nelze povaovat za absurdn i nebezpen. Zstv toti otevenou otzkou, zda nkdy v budoucnosti tyto nzory nebudou vdeckmi kruhy pijaty... Odbor policie Federln ministerstvo spravedlnosti a policie podepsn: Mumenthaler Kapitola tict sedm 1. Jednoho veera, pot, co jsem osm hodin lyoval, rozloil jsem se u krbu ve sv chat a vymyslel tzv. evolun kvocient (EQ) ten by se vypotal tak, e se poet potovnch adres vydlil chronologickm vkem. J sm jsem dospl k potu padesti t domovskch adres za padest let svho ivota. EQ, Timothy Leary: 53 domov/50 let = 1,06 EQ, prmrn Amerian: 10 domov/40 let = 0,25 EQ, teta Mae: 01 domov/80 let = 0,01 Tato stupnice nebere v vahu zmny v mozku: 300 sezen s LSD, 300 re-imprint, 300 proitk zmnn reality. Ale pesto naznauje, jakm zpsobem jsem byl doslova vymrtn z dosahu gravitan pitalivosti minulosti do post-pozemskho relativistickho ivotnho stylu, kter je mnoho svtelnch let vzdlen od bnho vzorce lidskho ivota - ivot mezi pteli, kte jsou kolegy zrove v prci, leny tche klub, pravideln se navtvuj kadou stedu veer a v sobotu odpoledne. Stal jsem se poutnkem v ase i prostoru, kter nen nikde doma a pece je doma vude. 2. Sm o sob je heroin jen jednm z ady nvykovch sedativ. Ale dky mystice kolem nho se zmnil v zleitost romantickou, navc se stal komoditou, kter se jen tko zskv a je drah. Take

jeho uivatel se stv zvislm nejen na droze samotn, ale i na ritulu jejho obstarvn. V mnoha ppadech je nkup drogy nronm celodennm dobrodrunm podnikem, kter lidem jinak unudnm i ivotem frustrovanm pin vzruen. Ve svch pednkch a lncch jsem heroin vdy odmtal jakoto drogu, kter by se ml vyhnout kad, kdo je inteligentn a m rd ivot. Ale zrove jsem energicky bojoval proti zkonm, kter by jej kriminalizovaly. Existuje dostaten mnostv dkaz, a historickch nebo ze souasnch pokus provdnch v Anglii, e narkomani s nvykem na heroin si mohou zachovat normln ivotn i pracovn nvyky, pokud jen nejsou nuceni vynakldat veker svj as na nkup drogy. Jednm z paradox heroinu je, e narkomani jsou obvykle oban dbal zkona a poslun, pokud je tato jejich poteba zajitna. 3. STEDN ZPRAVODAJSK SLUBA MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC D V R N BERN 0324 VC: VYDN - TIMOTHY LEARY REF: ZAHRANI 019453, BERN 0306 VELVYSLANECTV PESVDENO E ZRUEN PLATNOSTI PASU ME MT ZA NSLEDEK E VCARSKO ODMTNE LEARYMU DAL POBYT V ZEMI. JE NM ZNMO E LEARY CHCE ZSTAT VE VCARSKU A JEHO PRVN ZSTUPCE SE SNA VEMI ZPSOBY ZSKAT PRO NHO POVOLEN K POBYTU. ZRUEN PLATNOSTI PASU BY PRVNMU ZSTUPCI UMONILO PEDAT PAS VELVYSLANECTV A ODVOLAT SE PROTI JAKMUKOLI FEDERLNMU I KANTONLNMU PKAZU K ODJEZDU NA ZKLAD FAKTU, E LEARY JE VLASTN BEZ STTN PSLUNOSTI. TAK BY PEDAL PPAD VCARSKMU TISKU... VELVYSLANECTV DOPORUUJE O RESTRIKTIVN PASOV AKCI NEREFEROVAT A NEPODNIKAT JI POKUD JE LEARY VE VCARSKU. 4. V onom ase vzruen (1966-1972) se o mn asto psalo jako o Krysai z Hammeln souasn generace. Chtl jsem zjistit, co toto oznaen pesn znamen, a tak jsem se podval do slovnku Webster's Collegiate Dictionary (vydn z roku 1981); z toho, co jsem tam nael, jsem byl zden: "1. ten, kdo nabz siln, ale falen lkadla. 2. vdce dvajc nezodpovdn a nepodloen sliby." Ponkud otesen jsem si to jet ovoval v American Heritage a zjistil jsem: "Pitec, za pomoci hry na palu se mu podailo zbavit msto Hammeln krys. Pot, co mu man odmtli vyplatit dohodnutou mzdu, odvedl za sebou vechny dti z msta." Kdy jsem si peetl pbh o krysai z Hammeln, jak ho vyprv Goethe, Richard Browning a brati Grimmov, uvdomil jsem si, e verze uveden ve Websterovi je nestydatm pokusem pepsat historii ve prospch obchodnch zjm man z Hammeln a na kor charakternho Krysae. Kdy jsem se dozvdl, e pedomorfza (mutace i metamorfza mladistvch pslunk uritho druhu) je standardn taktikou evoluce, pochopil jsem i klovou dleitost mtu o Krysai z Hammeln. 5. (ARCHIV STEDN ZPRAVODAJSK SLUBY) NNNNVV EIB 76 IL AN5 95 PRO:RUEHC/SECSTATE WASHD C 72 78 VC: TIMOTHY LEARY

VDESK RANN LIST HLS "DROGOV PROFESOR" LEARY V RAKOUSKU: JEDEN DENK HLSIL E JE VE VDNI. EDNCI RAKOUSK PROTIDROGOV SLUBY SOUHLASILI E BUDOU MT HLEDANHO POD DOHLEDEM A NAZNAILI VELVYSLANECTV OCHOTU ZADRET HO ZA ELEM VYHOTN, POKUD BUDE ZEJM, E V NEJBLI DOB BUDE PODNA DOST V TTO VCI. VELVYSLANECTV NEUINILO ROZHODNUT, ALE POTVRDILO, E NA HLEDANHO JE V USA VYDN ZATYKA. GIS. MOW INCKEL BT REF: BERN 2957, VIENNA 0087 6. V srpnu 1982 na zasedn Evropsk asociace humanistick psychologie v zpadonmeckm Willingenu jsem ml to poten setkat se s hrabtem Arnoldem Keyserlingem, vznanm filozofem, kter se spolu s dalmi rakouskmi vdci a intelektuly snail s vyuitm svch kontakt m ve Vdni ochraovat. Hrab Keyserling nkolikrt mluvil s kanclem Kreiskym ve vci mho azylu v Rakousku. Keyserling mi ekl, e navzdory silnmu tlaku ze strany americk vldy a rakousk protidrogov policie byl kancl Kreisky pevn rozhodnut nedopustit, aby dolo k mmu vydn. 7. (ARCHIV STEDN ZPRAVODAJSK SLUBY) TELEGRAM MINISTERSTVA ZAHRANINCH VC ANKARA PRO BNDD RD BRIGGS OD SAIC BURKE TIMOTHY FRANCIS LEARY PILETL DO KBULU 14/1/1973 PES BEJRT A TEHERN. AFGHNSK ADY SPOLUPRACOVALY S PRACOVNKY VELVYSLANECTV, KTE BYLI NA PLET UPOZORNNI A UMSTILI LEARYHO A JEHO DRUKU POD POLICEJN DOZOR DO MSTNHO HOTELU. LEARY CESTOVAL POD SVM PRAVM JMNEM NA PLATN PAS USA . KA581808. PRVN REAKCE AFGHNSKCH AD NAZNAUJ MONOU OCHOTU VYDAT LEARYHO, POKUD O TO VLDA USA POD, ANEBO HO PROHLSIT ZA NEDOUC OSOBU A VYPOVDT ZE ZEM. POKUD JE NM ZNMO NEEXISTUJE DN DOHODA MEZI USA A AFGHNISTNEM O VYDVN OSOB... O LEARYHO PLETU VDL AFGHNSK TISK A POETN KOMUNITA HIPPIES. TO VYTV POTENCILN PROBLMY. GDS. NEUMANN ADD STATE 008910 FYI: WASHINGTONSK KORESPONDENT AP LEWIS GULICK DNES PTRAL VE VCI LEARYHO. GULICK ML VTINU ZKLADNCH INFORMAC VETN MONOSTI "NEOFICILNHO VYDN", JAK TO NAZV, PODOBN JAKO V PPAD LANSKYHO. AP PRAVDPODOBN VYD ZPRVU V NEJBLICH 24 HODINCH. KONEC FYI. ROGERS. 8. ARCHIV STEDN ZPRAVODAJSK SLUBY MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC DVRN 2nd57 Strana Ok LONDN 00649 VC: TIMOTHY FRANCIS LEARY ...PIEL JSEM K LEARYHO LETADLU Z FRANKFURTU V DOPROVODU IMIGRANHO EDNKA SPOJENHO KRLOVSTV A AGENTA ZVLTN SLUBY, KTE ESKORTOVALI LEARYHO DO SLUEBNY IMIGRANHO ADU NA LONDNSKM LETITI. LEARY SI NEJPRVE STOVAL, E HO VLDA USA "UNESLA" A ODCIZILA MU PAS. NAVZDORY UJITN ZE ZPRVY Z TEHERNU LEARY DAL O POLITICK AZYL VLDU SPOJENHO

KRLOVSTV...PO KONZULTACCH NA MINISTERSTVU VNITRA INFORMOVAL IMIGRAN EDNK LEARYHO, E VLDA UK NEME VYHOVT JEHO DOSTI O AZYL, JELIKO HO NEPOVAUJE ZA POLITICKHO UPRCHLKA. DOTYN POTOM DAL O POVOLEN ODLETT DO ALRSKA, RAKOUSKA NEBO VCARSKA, NEBO TYTO ZEM BY MOHLY REAGOVAT KLADN NA JEHO DOST O AZYL. PO DALCH KONZULTACCH S MINISTERSTVEM VNITRA BYLA I TATO ADOST ODMTNUTA A POTOM U LEARY BEZ ODPORU NASTOUPIL DO LETADLA. DVRN TISK BYL UPOZORNN NA LEARYHO PLET TELEFONICKY Z FRANKFURTU, PRAVDPODOBN (jmno vymazno). NA LETITI V DOB PLETU EKALI FOTOGRAFOV. DLE NKTE Z LEARYHO K A PVRENC ZAHJILI KAMPA, V JEJM ELE STOJ JANE (sic) HARCOURT-SMITHOV, JEJM CLEM JE ZSKAT PODPORU LIBERLNCH POSLANC A SKUPIN BOJUJCCH ZA LIDSK PRVA ZA ELEM VYVINUT TLAKU NA VLDU UK, ABY BYLO LEARYMU DOVOLENO ZSTAT V BRITNII. MNOH TELEFONTY PRACOVNKM VELVYSLANECTV A LNKY O LEARYM V POLEDNCH VYDNCH LONDNSKCH LIST. RADA AFGHNSKHO VELVYSLANECTV TELEFONOVAL NA VELVYSLANECTV A INFORMOVAL, E JE ZAVALEN TELEFONTY Z TISKU A DAL O RADU A INSTRUKCE OHLEDN DALHO POSTUPU. BYLO MU NAVRENO, ABY VYDAL PROHLEN, E O CEL VCI NIC NEV A E OTZKY REPORTR BUDE TLUMOIT SV VLD. VDN ZA TUTO RADU INFORMOVALI JSME HO O DALCH UDLOSTECH. A TO JE KONEC TOHO ROMNU NA POKRAOVN. SOHM. DVRN MINISTERSTVO ZAHRANINCH VC R 192042Z JAN 73 OD: MIN.ZAHR.VC WASHDC PRO: VELVYSLANECTV USA KABUL VC: TIMOTHY LEARY JAK VTE V TOMTO OKAMIKU JE JI LEARY VE VAZB V LOS ANGELES. GRATULUJI VEM, KTE SE PODLELI NA SPNM SPLNN TOHOTO KOLU A PEDEVM TM, KDO MSC ZA MSCEM PELIV BUDOVALI ZKLADY PRO MIMODNOU KOOPERACI V TTO ZLEITOSTI. GDS ROGERS Kapitola tict osm 1. Tato dost o pemnu vznice ve Folsomu ve vdlenou rehabilitan instituci byla nakonec federlnm soudem zamtnuta. O devt let pozdji pedseda Nejvyho soudu USA Warren Burger pedloil podobn pln. Zkon na zmnu zpsobu zen a provozu vznic ze socialistickho na kapitalistick, kter projednvala legislativa sttu Kalifornie, byl zamtnut opozic, spolenmi silami lobby pravice a odbor. Zcela zejm pat mylenka, e "zloin mus platit", k tm, jejich as jet nepiel. Kapitola tict devt 1. Vdycky jsem pocioval jaksi podrdn soucit k agentm protinarkotickho oddlen, jejich kolem je vykonvat tu nejpinavj prci v cel americk spolenosti, kterou je vyhledvn a sthn onch naprosto zmatench "zloin" spovajcch v dobrovolnch zmnch psychologickch a

neurologickch proces. Protoe onm prostedm, v nm se tyto zloiny odehrvaj, je koneckonc vnitek tla a mozek dajnho pachatele. Paradox kriminalizace drog spov v tom, e kadho, kdo je njak zainteresovn na produkci i konzumaci drog, tahleta konspirativn innost v podstat bav. Mnoz psychologov dokonce soud, e prv tento auto-indukovan pocit tst je pinou zbsilho nesouhlasu tch zvistivc, kte drogy neuvaj. Jeliko neexistuje ob, kter by drogov zloin ohlsila, je protidrogov policie nucena uchylovat se k tm nejpodlejm, zcela neetickm a asto pmo protistavnm praktikm - vyuvn informtor, provokac, neleglnho ptrn a sledovn, dvojitch agnet, vstupu do soukrom bez ohlen a legitimovn, uvn vojensk sly proti soukromnkm, vyrbn falench dkaz a kivopsenictv nabv doslova epidemickch rozmr. Pachatelem skutench zloin v oblasti kontroly drog se tak stv policie. Souasn neinn legislativa v oblasti drog je vrazem genetick politiky a tk se vku. Dv tetiny lid narozench po roce 1946 se hls k tolerantnmu nzoru na vc a dali by pednost dekriminalizaci drog. Budoucnost protidrogov politiky lze tedy snadno pedpovdt. V roce 1988 budou lid narozen po roce 1946 tvoit dv tetiny volistva. Ti budou jist dat dekriminalizaci rekrean-psychedelickch drog a podporovat vzkum a vvoj lepch a bezpenjch drog. Ale co se pak stane s tm gigantickm protidrogovm prmyslem? Co s tmi armdami agent, celnk, informtor, lid z oblasti styk s veejnost? Tato zbytnl byrokracie stoj nyn daov poplatnky nkolik set milion dolar ron. Budou snad moci bt pekoleni pro njakou produktivn innost? 2. Prvn prce, kterou G. Gordon Liddy napsal v kursu kreativnho psan vedenm Bobem Dellingerem, lila jeho razie v Millbrooku. Gordon napochodoval ped tdu, zaujal vzpmen postoj jako ve West Pointu, a peetl tu vc jako by to byla depee ze tbu. Liddyho verze byla pln neekanho humoru, byla to tm fraka, a dky tomu si zskala okamit spch. Polda se smyslem pro humor je vdycky milm pekvapenm. A tak byl tento lnek, Liddyho prvn literrn oeuvre, publikovn v magaznu True. Nadjn autor se tm ctil bt povzbuzen a napsal nsledn dva bestsellery: Out of Control a Will. Velice m zaujal fakt, e jsem pispl k daleko uitenj a lukrativnj karie mho dlouholetho arcirivala. 3. Klovm problmem pi mm skrvn se pod falenmi jmny vynucenm agenty FBI (1974-1975) byla otzka jurisdikce, to jest , kdo m prvo kontrolovat m tlo. Aby m dostali z moci FBI, museli Joanna a ptel zinscenovat m soudn pedvoln ped Velkou porotu v okrese Orange. Tam jsem musel bt vyslechnut ohledn drogovch nvyk jistho pana G., kter byl kdysi mm prvnm zstupcem. Pan G. byl znm iroko daleko jako kumpn a pomocnk lid beroucch drogy a jako dobr prvnk. Byl to dobrosrden mu proslaven svmi originlnmi postupy pi obhajob. Sv klienty ml skuten rd a ml ve zvyku chodit po soudn sni s jakmsi zadumanm vrazem na tvi, jako by nebyl schopen pochopit, pro vlastn chce nkdo dostat tak pjemnho lovka, jakm jeho klient je, do vzen. Jeho promluvy k porot byly tak oviln a

roztkan, tak pln smvnosti a ptelskosti, e nkdy u tmto uvolnnm chovnm pispl k tomu, e jeho klient byl osvobozen. Dal vbornou vc ohledn pana G. bylo, e se na vs po soudnm pelen prost nevykalal. Kdy jste pak v okresnm vzen ekali na rozsudek, chodil za vmi pan G. na nvtvy a pro zmrnn strast vazby vm pokradmu podstrkoval molky ernho afghnskho haie. Jednoho dne, prv kdy jsem se ho snail pimt, aby cosi udlal v mm ppad, stril mi pan G. znenadn do ruky kus haie. Sedli jsme pmo v zornm poli dozorce. Jet ne se stail hai rozpustit v m zpocen dlani, stril jsem si ho rychle do st. Kdy pak se nvtva chlila ke konci, nebyl jsem ji zdaleka tak vyden a nervzn kvli tm ltm vzen, je mne ekala. Vlastn jsem se kenil od ucha k uchu z radosti nad tm, jakho to mm bjenho prvnka. A pece ml pan G. jednu chybu, by odpustitelnou. Ml sklon bt indiskrtn. Take zanedlouho kad pracovnk v prvn oblasti, vetn vzeskch ednk, vdl, e mi pan G. hai dal. Tuto udlost pak pouila komise pro propoutn na podmnku sttu Kalifornie jakoto zdvodnn pi zamtnut m dosti. Ped Velkou porotou okresu Orange, jsem byl mj. dotzn, zda mi pan G. nkdy dal drogu ve vzen. ekl jsem pravdu. Moje dvody: 1) pan G. i j jsme do cel vci ji stejn byli zapleteni (km? Panem G.? Dozorcem? Njakm dalm klientem? 2) Za toto jednn by pan G. stejn nemohl bt obvinn ani souzen, protoe k usvden v ppad drog je nutn mt njak hmatateln dkaz (a kontraband byl ji dvno znien v mm zavacm traktu). Nejdv m mtlo, pro se pracovnci protinarkotickho oddlen vbec namhali zabvat se tmto nesmyslnm ppadem. O nkolik dn pozdji vyel motiv najevo. Nkdo od soudu propaoval zpis z tchto neveejnch slyen Jackovi Andersonovi. Jeho sloupek o tom se objevil asi ve tyech stovkch novin a vyvolal dojem, jako bych byl ochoten svdit proti kadmu, kdo mi kdy nabdl cigaretu marihuany. Take dky tomu lnku se nkomu zase podailo o trochu zeslit ppn paranoidnch signl, a to pedevm mezi prvnky zabvajcmi se obhajobou lid z protiestablishmentov kultury. Kapitola tyict 1. To, e zde vyprvm tento pbh, nyn neubl nikomu, jeliko cel sga o dvou pistolch, spiknut za elem tku i o Joannin konspiranm byt v Sacramentu byla ji vypsna v dlouhm dopise Dennise Martina, Joannina ptele na sten vazek, adresovanm adu pro boj proti narkotikm (DEA), kter ho postoupil dle Arthurovi van Courtovi, Jerrymu Utzovi a FBI. Kapitola tyict prvn 1. Po nkolika letech se mj tchn a tchyn, Bill a Dorothy Bachmanovi, zastavili pi sv prochzce po promend s vyhldkou na San Diego u skupiny asi stovky svten se tvcch turist a zaslechli, jak jim prvodce k, e "ta vysok hnd budova je federln vznice, ve kter byli vznni znm zloinci jako Patty Hearstov a Timothy Leary." 2. O'Neillovi vdme za jedno z nejvtch dobrodin, kter jen

me myslc lidsk bytost vykonat pro svj druh - otevel nm cel nov vesmr praktick pravdpodobnosti, ba nevyhnutelnosti. Ukzal nm, e tato planeta jmnem Zem, o kter uvaujeme jako o Realit, je ve skutenosti vzenm. A my z nho meme utct! Ne do njakch Jehovovch nebes, ani do Allhova oblaku rozko, ani do Buddhovy vnitn nehybn vyrovnanosti, nbr do dal evolun rovn, a to za vyuit technologie, kterou bu ji mme k dispozici, nebo ji lze pomrn snadno vyvinout z t ji existujc. ivotn prosted determinuje chovn druhu. Na starm hiti se dn nov hry hrt nedaj. V roce 1963 jsme byli my, harvardt poutnci, vyhotni ze ty zem, kdy jsme hledali kousek pdy, na kter bychom mohli zkusit nco novho. Nyn se toto nov pomez otevr. Do ticeti let po projektu Apollo bude mon vybudovat prvn stlou orbitln stanici podle O'Neillovch pedstav. A stlo by to mn ne ropovod z Aljaky. A stane se tak jet bhem naeho ivota. Zainteresovan tene odkazuji na O'Neillovu knihy Two Thousand and Eighty-One a High Frontier a na publikace Spolenosti L-5 (1920 Park Avenue, Tucson, Arizona). 3. Naposledy m FBI dala o informace v roce 1978. Telefon vzala moje ena Barbara. "Je to njak Frankie. k, e bude vdt, o koho jde. Zn to, jako by byl pekupnk drog." Po svm odchodu do dchodu z FBI zaloil si Frankie detektivn agenturu v San Diegu. Plkali jsme o starch ptelch v justici a u policie. Ptal se m, jestli by se mohl zastavit a o nem si se mnou promluvit. Vdl jsem, co m na mysli. Ped nedvnem jsem v novinch etl o bvalm editeli FBI Patu Grayovi a o dvou jeho blzkch spolupracovncch, Feltsovi a Millerovi, kte byli vichni obalovni v souvislosti s ppady nsilnho vniknut a vloupn do byt lid sptelench s Weathermeny. Nae setkn se uskutenilo v jedn mdn francouzsk restauraci. Barbara m doprovzela jako moje tlesn str. Frankie byl stle stejn - nbl aty a jako ze katulky, tvrd hoch s jiskrou v oku. Dali jsme si njak drinky a obd a on pak peel k vci: vichni v FBI, justici a policii, a zvlt CIA, vichni byli velice rozhoeni z tch obvinn poctivch pold, kte pece dlali jenom svoji prci. Jedinm rozumnm ospravedlnnm vech tch nsilnch vniknut bylo hledisko nrodn bezpenosti. Byl bych ochoten dosvdit u soudu, e Weathermeni mli konexe do zahrani, penze z ciziny a ciz poradce? "Nikdo by neml bt sthn za politick zloiny spchan v onch boulivch dobch," pravil jsem s jistmi sympatiemi. "Vlda by mla vechny ty lidi amnestovat. Weathermeny, Liddyho, Abbieho Hofmanna i ty tvoje borce z FBI. Nixonovou rezignac ta vlka skonila." Pak jsme jeli zptky k nm a j jsem dal Frankiemu tyi vtisky sv knihy Neurologie, se srdenm vnovnm Patu Grayovi, agentm Millerovi a Feltsovi a samozejm Frankiemu samotnmu. Ve Frankieho vtisku jsem oznail taky kapitolu obsahujc smylen rozhovor mezi jm a mnou. Ta byla vlastn pedpovd onoho rozhovoru, kter jsme ped chvl spolu vedli o on destruktivn tendenci obviovat cel americk disent ze styk se zahraninmi agittory. Asi za msc mi telefonoval Tom Kennely, vznan washingtonsk

prvnk a obhjce Feltse a Millera. Barbara, kter se ctila dotena obvinnmi inspirovanmi FBI o tom, e jsem informtor, m pesvdila, abych svdectv odmtl. ekl jsem Kennellymu, e lett do LA by pro nho bylo ztrtou asu. Ale on stejn hodlal cestovat na Zpadn pobe, take jsme se setkali v letitn restauraci se sklennou kopul. Ukzalo se, e Kennelly je docela prima, uvolnn a fikan chlapk. Chtl jsem mu pomoci, ale tuil jsem problm. Mohl jsem dosvdit mnostv podrunch fakt, take by to mohlo vypadat, jako by Weathermeni skuten mli kontakty do zahrani, jenome jsem vdl, e ve skutenosti tomu tak nebylo. Na druh stran jsem ml pocit, e by ti hlavouni od FBI do vzen jt nemli. Samotn fakt, e m FBI tyranizovala, zniila mou povst a ohroovala m na ivot, m rozhodnut neovlivoval. V profesionlnm sportu nesm propadnout nevraivosti a mstivosti. V NFL /Neurologick fotbalov lize) znamenaly by dvn nevraivosti jenom nco podobnho jako by sis promtal zznamy starch zpas. V tomto moment shl Kennelly do kapsy saka a vythl edn obslku. "Ale vy pece nechcete, aby vsledkem mho ednho pedvoln bylo nepzniv svdectv, e ne, Tome?" "To ne, to by nedvalo smysl," ekl. "Take j navrhuji toto. eknte svm klientm, e j mohu pod psahou uvst fakta, kter jim mohou pomoci. Ale nezapomete, e prokuratura spad pod ministerstvo spravedlnosti a e oni sami o tchhle zleitostech vd daleko vc ne j. J nebudu lht ve v prospch. Promluvte si o tom se svm tmem. Jestlie se rozhodnete, e moje svdectv me pomoci v tom, aby ti vai hoi neli do vzen, zvm serizn monost svdit." Kennelly stril edn obslku zptky do kapsy a na rozlouenou jsme si podali ruce. Za nkolik tdn dostal mj prvn zstupce George Milman zprvu od Kennellyho, e nebudu k svdeck vpovdi pedvoln. Felts a Miller byli ve vci neleglnch vloupn shledni vinnmi, ale prezident jim udlil milost. To mi udlalo radost. Take bylo uinno zadost prvu obana na ochranu proti nezkonnmu vniknut policie, a ti poldov pitom byli osvobozeni. Byl jsem rd, e ta dlouh hra na koku a my s FBI konen skonila a e nikdo, s km jsem v n piel do styku, nemus sedt. Epilog 1. New York Magazine ve sv reporti z prosince 1982 uvd, e jenom v New Yorku se odhaduje obrat obchodu s drogami na 45 miliard dolar ron, co je tm dvakrt tolik, kolik dosahuje druh nejvt obchodn odvtv, maloobchod. Soud se, e jen v tomto jedinm velkomst je v obchod s drogami tak i onak zamstnno 100-300 tisc lid. Generln prokurtor William French Smith oznmil, e hrub zisk obchodu s drogami v celosttnm mtku v roce 1980 se blil 79 miliardm dolar, take se "piblin rovn hrnu zisk pti set nejvtch prmyslovch spolenost USA". 2. Viz tabulku na nsledujc stran.

Tabulka tyi generace Amerian v roce 1983. Kulturn udlosti odehrvajc se v jejich formativnch letech, kter determinovaly jejich velice rozdln nzory na skutenost. Generace vetern: v zsad konzervativn a nacionalistick Typit pedstavitel: Ronald a Nancy Reaganovi, Richard a Pat Nixonovi, MacArthur, Patton, John Wayne, Frank Sinatra. Poet: 43 milion Udlosti: panlsko-americk vlky, doktrna o expanzi na zpad, cnov vojci, k a kor, dlov luny, automobily, I. svtov vlka, prohibice, prosperita 20. let, Coolidge, hudebn komedie, vaudeville, hospodsk krize, film, Hitler /Churchill, II. svtov vlka, studen vlka. Generace permisivnch rodi: v zsad liberln, orientovan na globln problmy a solidaritu. Typit pedstavitel: Jack, Jacqueline, Bobby a Teddy Kennedyov, Martin Luther King, Ralph Nader, Jane Fondov, Joan Baezov, Norman Mailer. Poet: 45 milion Udlosti: Bouliv lta dvact, rozhlas, hospodsk krize, legalizace alkoholu, Walt Disney, New Deal a odbory, letadla, swing a big bandy, II. svtov vlka, Hiroima, G.I. Bill, dr. Spock, vlka v Koreji, televize, McCarthy, beatnici, hnut za obansk prva, J.F.K., Vietnam Generace Baby-boomu: v zsad realistick, usilujc o seberealizaci. Typit pedstavitel: Steven Spielberg, George Lucas, Jann Wenner, John a Yoko. Poet: 76 milion. Udlosti: Povlen prosperita, vcvik v ochran ped atomovou bombou, televize, Elvis Presley, J.F.K., ernot radiklov, protest proti Vietnamu, rock and roll, marihuana /LSD, politick vrady, lety na Msc, ekologie, Watergate, lidsk potencil, sexuln svoboda, recese, kokain/ disko, osobn potae. Whiz-Kid generace (anebo Yuppies) Poet: 62 milion Udlosti: bouliv lta edest, Star Trek, Mr. Spock, Watergate, Star Wars, punk, videohry, E.T. Seznam ilustrac 1. 1921, West Point, stt New York. Abigail Learyov a autor ve vku t msc. 2. 1922, Springfield, Massachusetts. Dr. Timothy Leary st. a autor ve vku dvou let. 3. 1923, Springfield, Massachusetts. Prarodie Dennis a Sara Learyovi s autorem ve vku t let ped svm domem na Central Street . 54. 4. Podzim 1931, Springfield, Massachusetts. Autor sn o tom, e se stane slavnm fotbalistou. 5. erven 1941. Kadet Leary ve West Pointu v obdob svho

"umlen". 6. Duben 1944, Butler, Pennsylvania. Timothy a Marianne Learyovi pot, co uzaveli satek v posdkov kapli. 7. William Burroughs a autor v Lawrence, Kansas. 8. Podzim 1962, Cambridge, Massachusetts. Profesor Richard Alpert monitoruje reakce dr. Ralpha Metznera, kter se pomoc "zitkovho psacho stroje" pokou vyjdit sv vize z jednoho drogovho sezen. 9. Jaro 1962, Playboy Club v San Franciscu. Allen Ginsberg, Peggy Hitchcockov, autor a majitel nakladatelstv City Lights Lawrence Ferlinghetti plnuj psychedelickou revoluci. 10. Listopad 1964, Sausalito, Kalifornie. Alan a Jano Wattsovi hovo ve svm houseboatu s autorem o Alanov knize The Glorious Cosmology. 11. Leden 1965, Kalkata. Timothy a Nanette Learyovi ped obchodem s licenc na prodej marihuany (ganda). Tato fotografie byla uvedena jako dkaz pi soudnm pelen v Laredu, je se stalo soust kampan za legalizaci konop ve Spojench sttech. 12. Lto 1964, Millbrook, New York. Van Wolfe (vlevo), filozof a stratg drogov kultury, rozmlouv s Richardem Alpertem (Ram Dassem). 13. Jaro 1966, Laredo, Texas. Autor se spoluobalovanou Susan Learyovou (tehdy ve vku 18 let) hovo s prvnky. 14. Jaro 1966, Washington, D.C. Na slyench Dodd-Kennedyho vboru Sentu o LSD d autor zaveden licencovanho uvn drog vyvolvajcch zmnn stavy vdom za supervize zodpovdnch dosplch a varuje ped vznikem obrovskho ernho trhu, pokus-li se stt zavst prohibici. 15. Listopad 1966, New York City. Allen Ginsberg, autor a dr. Ralph Metzner se pipravuj na vystoupen v psychedelick slavnosti "Osvcen Buddhovo". 16. Jaro 1966, Millbrook, New York. erif Albert Traver pihl, jak G. Gordon Liddy zatk Jacka Learyho po razii ve Velkm dom. 17. Listopad 1967, Laguna Beach, Kalifornie. Rosemary a Timothy Learyovi po svatebnm obadu, kter v rezervaci Joshua Tree vykonal indinsk aman. 18. Lto 1967, Millbrook, New York. Maha Jantra (propojen trojhelnky) na komn, symbol tantrick fze, namalovali Rosemary a Timothy Learyovi. 19. Prosinec 1969, ran v Hidden Valley, Kalifornie. Autor a Rosemary Learyov v klidn nlad, ti tdny ped tm, ne byl Leary odsouzen na dvacet let vzen. 20. Srpen 1967, Millbrook, New York. Autor jako protagonista autobiografickho filmu o harvardskm profesorovi, kter utk do indinsk rezervace, aby unikl mylenkov policii. 21. Podzim 1969. Plakt pro guvernrsk volby v Kalifornii proti dosavadnmu guvernrovi Ronaldu Reaganovi; pouit je slogan "Come Together", kter pozdji zpopularizoval Learyho pznivec John Lennon. 22. Srpen 1969, hotel Queen Elizabeth, Montreal. Yoko a John pi svm bed-in nahrvaj pse "Give Peace a Chance", Rosemary a Timothy perkuse a zpv, Tommy Smothers kytara. 23. Lto 1970, New York City. Rosemary Learyov oznamuje na tiskov konferenci zaloen Vboru na obranu svho uvznnho manela. Jerry Rubin a Abbie Hoffman, svzan a s roubkem

v stech, pedstavuj v ivm obraze osud politickho vzn. 24. jen 1970, Khira. Autor pi sv nvtv pyramid cestou do Ammnu v Jordnsku, kde se astnil tiskov konference s Jeanem Genetem. 25. Z 1970. Autorova fotografie na pas na jmno konzervativnho obchodnka Williama McNellise; es Bernardine Dohrnov. (Fotografii poskytl ARCHIV Kongresu, ze slyen Vboru Sentu o falovn pas.) 26. jen 1970, Alr. Eldridge Cleaver, ministr informac americk exilov vldy ustaven ernmi pantery, a autor (epice na hlav zakrv vyholenou lebku). 27. Podzim1970. Oblka asopisu Realist vydvanho Paulem Krassnerem, na n jsou Eldridge a Kathleen Cleaverovi, ponkud rozpait v jedn posteli s Rosemary a Timothym Learyovmi, jako karikatura k filmu Bob and Carol and Ted and Alice. 28. Leden 1972, Montana-Crans, vcarsko. Autor se raduje z rozhodnut vcarsk vldy odmtnout jeho vydn. 29. Jaro 1971, Lausanne. Michel Hauchard, legendami opeden playboy, dobrodruh a paerk, pozdji na tku ped francouzskmi ady. 30. Jaro 1972, Basilej. Autor s objevitelem LSD a psilocybinu dr. Albertem Hofmannem, kter mu prv popisuje svoji legendrn jzdu na kole po prvnm vdomm poit LSD v historii. 31. Jaro 1973, San Luis Obispo. Autor s pouty na rukou i na nohou je eskortovn zpt do vznice San Luis Obispo po soudnm pelen ohledn jeho tku; k transportu nebezpenho uprchlka bylo nasazeno vce ne dvacet policist a pt hldkovch voz. 32. Z 1979, Beverly Hills. Barbara a Timothy Learyovi oslavuj staen obvinn okresnm prokurtorem v L.A. pot, kdy pi policejn razii v lonici nebyly nalezeny dn ilegln drogy. 33. Lto 1979, Springfield, Oregon. Autor, Ken Babbs a Ken Kesey plnuj velkolepou oslavu znovushledn. 34. Podzim 1980. Susan Learyov-Martinov se svmi dtmi Ashleyem a Dieadrou. 35. Podzim 1982, Malibu. Dr. John Lilly, prkopnk bdn v lidskm nitru, s autorem. 36. Lto 1982, Hollywood Hills. Ptelsk setkn s Ram Dassem tsn pedtm, ne se sten znovu vrtil ke sv totonosti coby Richard Alpert. 37. Kvten 1982, Hollywood. Zachary, syn Barbary Learyov a nevlastn syn autorv, computerov dt, vynlezce videoher a baseballov hvzda na druh met. 38. ervenec 1982, Los Angeles. Ped jednm ze svch rozhovor se G. Gordon Liddy a Timothy Leary kdl na tiskov konferenci. Poznmky pekladatele 9 Johnny Acidseed - "Johnny Kyselinov semnko", slovn hka, narka na Johnnyho Appleseeda (Johnny Jablen jadrko) - tulka, kter il v letech 1774-1845 a szel jablon kolem eky Ohio pro budouc osadnky. 19 sabbatical - placen ron volno univerzitnho profesora, udlovan vdy po esti letech. 28 Underground Railroad - podzemn drha, organizace pomhajc ernochm z Jihu na Sever, zzena kolem 1832.

66 Ivy Tower - slovn hka z Ivory Tower (v ze slonoviny) a Ivy League (viz pozn. ke str. 101). 76 homer - der, po nm plka po odehrn me probhne vechny mety a na domc. 90 college - bu samostatn vysokokolsk (vtinou soukrom) instituce nebo soust univerzity. 92 WASP - zkr. White anglosaxon protestant, bl anglosask protestant. 101 Ivy League, souhrnn oznaen osmi nejstarch a nejprestinjch univerzit na Vchodnm pobe USA, mj. Harvard, Yale, Princeton atd. 103 ROTC - Reserve Officers' Training Camp - Vcvikov tbor dstojnk v zloze. 130 double-blind - experiment, kdy ani ldr ani pokusn osoba neznaj jeho podmnky a cl. 147 LSD - "Let's Strip Down" (svlknme se donaha). 173 FDA - Food and Drug Administration, ad pro potraviny a liva. 185 outfield - st hit mimo kosotverec. 194 Mayflower Compact - smlouva uzaven na lodi Mayflower roku 1620 mezi 41 dosplmi cestujcmi jako dohoda o uspodn veejnch zleitost pi zakldn obc. 211 hidra - nucen odchod Mohamedv z Mekky do Medny v roce 622. 212 U. A. W. - United Auto Workers (zkratka nzvu odborov organizace v automobilovm prmyslu) 238 Ellis Island - ostrvek v newyorsk ztoce, 1892-1943 hlavn imigran stanice USA. 276 Esalen - stedisko humanistick a alternativn psychologie v Kalifornii. 285 I-ing - Kniha promn, jedna ze zkladnch kanonickch knih staronsk literatury a mystiky. 312 Kiwanis - organizace zaloen v roce 1915, orientovan na podporu vych idel v obchodnm a profesnm prosted. 387 Spolenost Johna Birche (John Birch Society) ultrakonzervativn organizace zamen na boj proti dajnmu nebezpe komunismu v USA. Pojmenovna podle kapitna letectva USA Johna Birche (+1945). 405 Sefardov - id, kte ili ve stedovku ve panlsku a Portugalsku. 444 DEA - Drug Enforcement Agency, ad pro boj proti drogm. 464 class-action - skupinov akce - na podporu stejn dosti kadho lena skupiny. 466 sti I.,IV.,V. ze souboru Future History Series, viz bibliografie dla T. Learyho v ploze. 492 J. Edgar Loser - ten, kdo prohrv, prser. 506 US Army Reserve - zlon sbory USA. 513 katabolismus - tpen a okysliovn ltek iv hmoty, pi nm se uvoluje energie. 523 slovn hka, "wear" se vyslovuje stejn jako "ware" a znamen oblek, obleen. 530 Levittown - pedmstsk celky podle projekt architekta Levitta (1907), postaven ve sttech New York, Pennsylvanie a New Jersey. 539 A-M-M-M - acid-mescaline-mushrooms-marijuana,

kyselina-meskalin-houby-marihuana. 539 PCP - droga na bzi fencyklidinu. 548 Facing Reality - Tv v tv realit. 548 Distinguished Intelligence Medal - v jinm vznamu slova "intelligence" me jt t o "zpravodajskou innost".

OBSAH

Podkovn 7 Pedmluva 9 Prolog 11 Moje pojet mho poet 11 st 1 METAMORFZA: KONEC STARHO 15 1. Hledn kle 17 2. Harvardsk vizionsk stav 3. Usmen s vdovou Douglasovou 4. Posvtn houby mexick 35 5. Harvardsk drogov vzkum43 6. Politika extze 55 7. Tajnosti beatnick 63 8. lety skrze nmahu a utrpen70 9. Literrn elity a zklaman nadje 79 10. V jednotnm rytmu 90 11. Z trestanc proroci 99 12. V drogch je potek nboenstv a filozofie 117 13. Hostiln teritoria 121 14. Zzrak na Velk ptek 129 15. Nejvy afrodisiakum 141 16. Harvardt suchai chystaj lku 149 17. Hollywoodsk spojka 170 18. Letn psychedelick tbor 182 19. Rozlouen s Harvardem 193 20. Rj na Zemi 215 21. Ostrovy v slunci 232 st 2 PEDOMORFZA -JUVENILIZACE 243 22. ivot v asoprostorov kolonii 245 23. Experimenty v Millbrooku 254 24. Roci pijdj do Millbrooku 263 25. Lbnky v Himlajch275 26. Nejmoudej mu Indie 288 27. Disipativn struktury 298 28. Zaten v Laredu 310 29. Ppad raelinov vtvky 322

22 27

30. 31. 32. 33.

Zmnn stavy 333 Zrozen drogov kultury 347 Bratrstvo vn lsky 354 Kulturn evoluce versus politick revoluce 34. tyiadvacet krok ke svobod 35. V exilu 405 36. Uvznni v Alpch 420 37. Dopaden v Kbulu 433 38. Folsomsk vznice 448 39. Plny tku 468 40. Unesen agenty FBI 483 41. Svoboda? 491 Epilog 500 Doslov512 Poznmky 527 Poznmky pekladatele 568

371 387

Z anglickho originlu Flashbacks, vydanho nakladatelstvm G. P. Putnam's Sons v New Yorku 1990, peloil Petr Jochmann Oblku navrhl Petr Palark Typografick prava a sazba Jaroslava Slavkov Odpovdn redaktor Petr Mike Vydalo nakladatelstv Votobia v Olomouci roku 1996 ISBN 80-7198-038-2