TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY

VOJENSK ROZHLEDY

4
RONK 16 (48)

PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Konfliktn zrod nov multipolarity

Vznik novho svta probh na pozad asto vzjemn protikladnch politickch a ekonomickch proces globalizace, co s sebou pin i mnoh hrozby a rizika. Nsledujc text proto analyzuje ir souvislosti svtovho vvoje, jeho politickou, ekonomickou, sociln a bezpenostn dimenzi. Proces utven modelu multipolrnho svta potrv nkolik dekd a jeho klov obrysy budou zeteln patrn zejm ji v horizontu roku 2020. Je to vlastn stejn vznamn proces jako konec studen vlky ped dvaceti lety. Spojen stty americk jako jedin globln supervelmoc jsou stle vce konfrontovny s rstem vlivu Asie s jasnou dominanc ny a vzestupem Indie. Jako vznamn a vlivn aktr mezinrodnch vztah se po chaosu postsovtskho desetilet navrac Rusko a spolu s nm do svtov politiky vstupuj ambicizn regionln mocnosti jakmi jsou Indonsie, rn a Brazlie, kter bude mt ambici vrazn ovlivovat dn v Latinsk Americe. Vlivnm aktrem, kter zan posilovat svoje vojensk ambice, nadle zstv Japonsko. Na zpad Eurasie je Evropsk unie se svmi 27 lenskmi zemmi, tm pl miliardou obyvatel a spolenou mnou euro, kter zan bt vnm konkurentem dosud ve svt dominujcho americkho dolaru. Vznamnm subjektem bude Blzk vchod, nejen dky svmu obrovskmu surovinovmu bohatstv, ale i stoupajcmu politickmu vlivu radiklnho islmu, jen m na Blzkm vchod svoji zkladnu. Trendy vvoje je mon dokumentovat i prostednictvm prognzy vvoje HDP hlavnch aktr svtovho vvoje (viz tab. na nsledujc stran).

Trendy vvoje
Hlavnm trendem vvoje mezinrodnch vztah v ptch 20 letech bude pedevm soupeen o zajitn dostatku potebnch surovinovch zdroj, zvlt ropy, plynu (do r. 2020 se celosvtovm mtku pot se vzrstem spoteby energetickch zdroj o 50 %) a vody, kter ji dnes je strategickou surovinou. [1]. Soupeit se bude i o intelektuln kapitl (znalosti, technologick inovace). Do poped pozornosti se dostane i souboj ideologi, kter vyplv ze vzrstajcho sebevdom novch mocnost a politickch a nboenskch sil, kter nehodlaj akceptovat univerzalitu liberln demokracie zpadnho typu, a naopak chtj prosazovat vlastn, asto zcela odlin, ideologick a nboensk koncepce. Pedevm na a Indie mohou jako svbytn a dlouho existujc civilizace aspirovat na vlastn vklad toho, co pedstavuj takov pojmy jako demokracie, svoboda, a principy prvnho sttu. Charakter soupeen v globalizovanm a utvejcm se multipolrnm svt pitom me mt dv podoby. Pokud bude existovat ir funkn multilaterln rmec globlnho vldnut
3

zaloen na respektovn spolen pijatch zvazk a pravidel, pedevm na bzi OSN s vyuitm vlivnch mocenskch platforem jakou pedstavuje nap. G-8 nebo v budoucnu G-20, [2] bude mon pedchzet, resp. minimalizovat nsledky konflikt vyvolanch stety o zdroje a surovin, intelektuln kapitl a politick resp. ideologick vliv. Mohlo by se jednat, podle Institutu strategickch studi EU, o jaksi koncert velmoc. [3] V opanm ppad by konflikty mezi velmocemi mohly perst v pm boj o zdroje a sfry vlivu, kter by mohl bt v krajnm ppad doprovzen i ozbrojenmi konflikty v regionlnm mtku, s nevyhnutelnmi globlnmi dopady, i kdy by to vzhledem k siln vzjemn propojenosti a zvislosti globlnho svta zejm neperostlo v globln konflikt. Ob varianty jsou pro budoucnost stle mon.
HDP v miliardch $ ve stlch cench 2005, s vyuitm PPP 2005 Asie celkem, z toho: na Indie Japonsko EU-27 celkem, z toho: EU-15 Francie Nmecko Itlie Nizozem Polsko Velk Britnie Kandidti EU, z toho: Chorvatsko Srbsko & ern Hora Turecko Brazlie Rusko USA Svt 21,260 8,110 3,718 4,008 12,816 11,479 1,909 2,432 1,633 525 483 1,965 744 56 56 576 1,568 1,556 12,457 59,858 2020 48,270 19,370 8,797 4,497 17, 752 15, 528 2,545 3,233 1,914 759 798 2, 787 1,406 93 108 1,110 2,516 2,549 19,040 100,283 HDP per capita v tiscch $ ve stlch cench s vyuitm PPP 2005 5,970 6,200 3,400 31,460 26,200 29,780 31,480 29,420 28,110 32,130 12,670 32,730 7,750 12,380 5,140 7,860 8,650 10,920 42,120 9,320 2020 10,530 13,580 6,700 36,420 35,640 39,100 40,350 39,520 33,700 44,260 21,140 43,820 12,800 21,050 10,030 13,140 12,060 18,750 56,660 13,500

PPP (purchasing power parity) parita kupn sly, pedstavuje pomr cen v nrodnch mnch za stejn vrobky a sluby. Zdroj: Economic Intelligence Unit pevzato z publikace M. Leonarda Divided world: The struggle for primacy in 2020. London: Centre for European Reform, 2006. Tab.: Prognzy vvoje HDP hlavnch aktr

O konfliktnm potencilu souasnho svta pitom vypovdaj i stle vzrstajc vojensk vdaje, kter v roce 2006 poprv pevily vrchol tchto vdaj dosaen za studen vlky v roce 1988. V roce 2006 doshla jejich ve ve svt, podle odhad Stockholmskho mezinrodnho stavu pro vzkum mru, 1 bilionu 204 miliardy dolar , co je o 3,5 % vce ne v roce 2005. Za uplynulch deset let vzrostly vojensk vdaje o 37 %. Vznamn podl na tomto rstu maj Spojen stty, jejich vojensk rozpoet doshl 528, 7 miliard dolar, co pedstavuje 46 % celosvtovch vdaj. na s rozpotem 49,5 miliardy dolar poprv pedehnala v vojenskho rozpotu Japonsko (43,7 miliardy dolar), kter mlo do t doby nejvt zbrojn vdaje v Asii. [4] Tyto daje zvrazuj stl vznam vojensk sly jako dleit sousti zajiujc naplovn irch strategickch cl a zmr vech hlavnch aktr v rmci globlnho soupeen. V nm budou ovem nemn vznamnou roli hrt i dal politick, diplomatick a ekonomick nstroje, je maj srovnateln vliv s vojenskou silou.

Geopolitick priority hlavnch aktr

Spojen stty
V ppad Spojench stt se pedevm jedn o udren pozice globln supervelmoci v politick, ekonomick, vojensk i kulturn dimenzi. Zkladem pro udrovn takov pozice je pzniv demografick vvoj, kdy m poet obyvatel stoupnout do r 2030 a o 17 % na 364 miliony obyvatel pedevm dky hispnskm imigrantm, [5] stl rst ekonomiky prmrn o 3 % ron, vedouc role v oblasti technologickch inovac, R&D, vyuvn kapacit pikovho vzdlvn (z 50 nejprestinjch svtovch univerzit se 37 nachz ve Spojench sttech) a v neposledn ad dky stlmu zskvn vysokokolsky vzdlanch odbornk a vdc z celho svta pro prci v USA. [6] Siln americk pozice je dna i tm, e zde m zkladnu kolem 25 % nadnrodnch korporac. Americk kulturn prmysl je stle schopen vrazn ovlivovat masovou kulturu ve svt. Z geostrategickho hlediska je pro USA klov udren kontroly nad Blzkm vchodem, jako nejvtho svtovho surovinovho zdroje, zadrovn globlnch ambic ny a posilujcho a surovinov bohatho Ruska. Spojen stty pi naplovn tchto cl spolhaj pedevm na vlastn vojenskou a politickou moc. Tyto cle jsou vzjemn propojeny a neplnn, resp. nesplnn jednoho z nich by pro Spojen stty mohlo znamenat zvanou geopolitickou komplikaci. Evropa respektive EU zstv stle nejblim americkm spojencem ne vechny lensk stty ale sdl americk strategick priority ve vech aspektech. Vyplv to i z rozdlnch ekonomickch zjm, zejmna v zajiovn energetick bezpenosti, i z rozdlnho vnmn politickch a bezpenostnch priorit ve vztazch s Ruskem, nou, zemmi Blzkho vchodu a Afrikou. Nkter zem EU (tradin Velk Britnie a vtina EU-10) ale maj a nadle mohou mt se Spojenmi stty u vztahy, kter se projev ve vt me kooperace pi zajiovn jejich hlavnch strategickch cl. Spojen stty budou s ohledem na uritou nespolehlivost Evropy zejm vce vyuvat potencil svch spojenc mimo Evropu, pedevm v asijsko-tichomosk oblasti, tj. Austrlie, Novho Zlandu, Japonska a Jin Koreje. V danm ppad je mon zaznamenat sil o vt
5

vojenskou samostatnost klovho americkho spojence ve vchodn Asii Japonska, kter se po porce ve druh svtov vlce podle stavy z roku 1947 navdy vzdalo jako poraen stt monosti eit konflikty silou. Nov obrann strategie Japonska podpoen Spojenmi stty nyn pot s budovnm mobilnjch a vceelovch ozbrojench sil spolu s vvojem raketovho obrannho systmu. Strategie tak poprv vslovn jmenuje bezpenostn rizika pro Japonsko: krom Severn Koreje a jejho jadernho a raketovho programu by se pozornost mla zamit na budouc supermocnost nu a jej neustle slc armdu. Americk nespch v Irku, [7] vn problmy v Afghnistnu a selhn projektu demokratizace velkho Blzkho vchodu [8] nicmn ukzaly limity americk unilaterln politiky. V budoucnu proto me dojt k pragmatitjmu pklonu k principm multilaterln politiky, kter bude mt spe charakter multilateralismu. ` a la carte. [9] D se pedpokldat, e americk bezpenostn strategie bude nadle zaloena na maximlnm zvyovn vojensk sly, kter umon reagovat na jakkoliv typ (by i hypotetick) hrozby pedevm na unilaterln bzi. Vnm limitem pro udrovn pozice globln supervelmoci se ale s velkou pravdpodobnost stanou vnitn rozpotov problmy. V roce 2005 doshl deficit bnho tu tm 800 miliard dolar (6,4 % HDP) a rozpotov deficit 4,2 % HDP, co in americkou ekonomiku velmi zranitelnou v globlnm mtku. Finann rovnovha zem je siln zvisl na vnjch zdrojch: Spojen stty mus ron importovat piblin jeden bilion dolar zahraninho kapitlu k financovn svho rozpotovho deficitu. [10] Zvanou otzkou pro Spojen stty bude nakolik se me v dlouhodobj perspektiv podait za tchto podmnek zajistit rozpotovou rovnovhu a nakolik ji nap. me negativn ovlivnit stl navyovn vojenskho rozpotu. Spojen stty tak mohou pod vlivem potencilnch ekonomickch problm zat v ptch dvou dekdch ztrcet svoji globln hegemonii. Nicmn jejich reln vojensk pevaha [11] jim umon nadle vrazn ovlivovat bezpenostn situaci ve svt i v podmnkch narstajc ekonomick a vojensk sly dalch aktr. Utvejc se multipolrn svt se tak bude nachzet v podmnkch asymetrick multipolarity.

na
Toho si je dobe vdoma i na, jejmi dlouhodobmi strategickmi prioritami jsou nvrat Tchaj-wanu pod plnou nskou kontrolu, [12] bezproblmov pstup k energetickm zdrojm a trhm a efektivn elen americk taktice zadrovn ny. [13] Dje se tak pedevm v oblastech tradinho nskho vlivu, tj. na Dlnm vchod a v jihovchodn Asii, nikoliv cestou konfrontace, kter by byla z nskho hlediska i s pihldnutm k americk vojensk moci kontraproduktivn, ale pedevm posilovnm ekonomick spoluprce [14] a diplomatickch vazeb. Tato politika soft power [15] je v zjmu nskch ekonomickch (v prv ad surovinovch) zjm uplatovna i ve Stedn Asii, na Blzkm vchod, v Africe, a t v Latinsk Americe. na tak nabz (nikoliv bez spchu) v rozvojovm svt svj nsk rozvojov model, kter je mon oznait jako pekingsk konsenzus. [16] Jeho zkladnmi prvky je kombinace sttn kontroly ekonomiky s stenou liberalizac a zajitn ekonomickho rstu i v neliberlnch podmnkch, nepodlhn dikttu Mezinrodnho mnovho fondu
6

a Svtov banky, respektovn nenaruovn sttn suverenity paraleln s respektovnm zvazk k multilaterlnm institucm, zvlt OSN. Orientace ny na uplatovn taktiky soft power bude pokraovat i v budoucm obdob, nebo veden zem si uvdomuje, e na potebuje as, finann prostedky a technologie k dalmu posilovn. Na druh stran nen podceovna ani hard power, o em svd dlouholet rozshl modernizace ozbrojench sil doprovzen vysokm rstem vojenskch vdaj [17]. nsk globln ambice mohou negativn ovlivnit vnitn politick, ekonomick a sociln problmy. Jedn se nap. o mon spoleensk konflikty vyplvajc z protikladu koncentrace bohatstv v pmoskch regionech a chudoby ve stedu zem, [18] kter zpsobuje obrovskou vnitn migraci. V roce 2004 byl registrovn pohyb 114 milion lid, kte tvo polovinu veker pracovn sly ve mstech. Problmem je i velmi slab penzijn systm a strnut populace (sten dky systmu jedna rodina = jedno dt), kvli nmu bude v roce 2020 t v n 265 milion obyvatel ve vku nad 65 let. Vnm problmem ny je i degradace ivotnho prosted. Pro ilustraci je mon uvst, e 30 % zem je negativn zasaeno kyselmi deti, pedevm kvli spalovn fosilnch paliv a pokraujc industrializaci; s tm souvisejc hospodsk rst tento problm jet umocuje. [19] Jedna tvrtina zem je postiena desertifikac a ron dochz ke ztrt 200 tisc hektar zemdlsk pdy.

Rusko
Spolen s nou se bude snait vyuvat svoji vzrstajc ekonomickou moc i Rusko. Jeho zkladn vhodou je strategick autonomie zaloen na tm naprost energetick nezvislosti. Tato autonomie spojen s politickou a ekonomickou konsolidac v prvn dekd 21. stolet umouje Rusku, kter podle dokumentu Pehled zahranin politiky Rusk federace z roku 2007 znovu zskalo zahraninpolitickou samostatnost, [20] vystupovat razantnji pedevm ve vztazch vi EU, a tak Spojenm sttm z hlediska prosazovn svch zahraninpolitickch zjm. Konfliktnm polem je a bude pedevm cel postsovtsk prostor, kter m pro Rusko z geopolitickho hlediska zsadn vznam. Rusko je toti svm zpsobem jeho gravitanm stedem, kter se v zvislosti na rstu rusk ekonomiky me nejen upevovat, ale i roziovat. V takovm ppad by to znamenalo vytvoen prostoru, ve kterm by Rusko hrlo prioritn politickou, ekonomickou a kulturn (i dky rozenosti pouvn ruskho jazyka) roli. Mezi EU a Asi, resp. nou by tak vznikl druh mnohonrodnostn celek s vd rol Ruska coby klov euroasijsk mocnosti. [21] Stejn jako v ppad ny m i Rusko celou adu zvanch vnitropolitickch problm. Ekonomika zem je siln zvisl na tebnm prmyslu, zvlt tb ropy a plynu. Tento sektor sice produkuje 20 % HDP Ruska, pracuje v nm ale pouh 1 % prceschopnho obyvatelstva. Naopak mal a stedn podniky pitom produkuj pouhch 13 % HDP. Nzk je i kvalita veejn sprvy, ochransk opaten, patn vymahatelnost prva a vysok kriminalita. Velk poet obyvatel 30 milion stle ije v podmnkch chudoby, kter je pinou socilnho napt ve spolenosti, je me ve vt i men me ohroovat stabilitu zem. Zcela zsadn je nebezpe demografickho padku. Podle zprvy Svtov banky publikovan v prosinci 2005 [22] dolo v poslednch letech k dramatickmu poklesu rusk populace,
7

konkrtn o 6 milion lid v rozmez let 1992-2003 (ze 149 na 143 miliony). Poet obyvatel by se pitom v ptch dvaceti letech mohl ze socilnch a z toho vyplvajcch zdravotnch problm [23] snit na 129,2 milionu. To by mohlo mt negativn nsledky na disponibilitu pracovnch sil pro ruskou ekonomiku, a tak schopnosti zajistit bezpenost Ruska. [24] Velmi patrn je to na pkladu rozshlch oblast Sibie, kde v souasn dob ije pouhch 19 milion obyvatel a podle prognz se tento poet sn do roku 2025 na 17,5 milionu. [25] Pokud chce Rusko udret svoji pozici euroasijsk mocnosti mus mt vyven vztahy s nou a dalmi vlivnmi aktry v euroasijskm regionu. Jednm z dleitch nstroj pro takov typ vztah je anghajsk organizace spoluprce OS (Shanghai Cooperation Organization), kter sdruuje krom Ruska a ny, je v n maj dominantn roli, t Kazachstn, Uzbekistn, Kyrgyzstn a Tdikistn, pozorovateli jsou Indie, rn, Pkistn a Mongolsko. [26] lensk zem spolu s pozorovateli zahrnuj tm polovinu svtov populace a velmi vznamnou st teritoria Eurasie, ti dynamicky rostouc velk ekonomiky, obrovsk zsoby energetickch surovin, a takt tyi zem disponuj jadernmi zbranmi. Hlavnmi cli OS je spoluprce v boji proti tem hlavnm bezpenostnm hrozbm v regionu terorismu, separatismu, extremismu. Dochz i k posilovn politick a vojensk dimenze OS, spovajc v sil o minimalizaci regime change, ke ktermu dolo v postsovtskm prostoru (Ukrajina, Gruzie) a vytven protivhy NATO, resp. USA ve stedn Asii. Vznamn je i intenzifikace vzjemn obchodn a ekonomick spoluprce, kter se nyn ve znan me tk pedevm tby a pepravy ropy a plynu. V danm ppad je dleit zaznamenat nvrh ruskho prezidenta Vladimra Putina na vytvoen energetickho klubu OS, jeho kolem by byla koordinace energetick politiky lenskch zem OS, a to jak producent, tak i odbratel. [27] Budouc potencil OS me naopak omezovat pomrn znan rznorodost cl jeho jednotlivch len a pozorovatel vyplvajc z odlinch strategickopolitickch priorit, stavu bilaterlnch vztah, odlin ekonomick sly, vojenskho potencilu, mry vnitropolitick stability, geografick polohy a v neposledn ad monch historickch resentiment.

Indie
Pkladem me bt v danm kontextu pedevm druh asijsk mocnost se statusem pozorovatele v OS Indie. Indie na rozdl od Spojench stt, ny nebo Ruska, nem ambici bt globlnm aktrem, spe j pjde o zajitn vlastnch ekonomickch a bezpenostnch zjm, prioritn pedevm na Blzkm vchod, [28] ve stedn, jihovchodn, jin a vchodn Asii. Tk se to i vztahu ke svmu dlouholetmu rivalovi Pkistnu. [29] Velmi dleit je a bude pro ni spoluprce s nou, v prv ad v ekonomick oblasti, [30] zrove si s n bude konkurovat v sil o zskvn energetickch zdroj primrn v regionu Blzkho vchodu. Od potku stolet se navc zintenzivnily indicko-americk vztahy. Spojen stty nabdly Indii, e me zskat americk nevojensk jadern technologie, co by j umonilo modernizovat jej jadern kapacity. [31] Jedn se o faktick uznn Indie jako jadern mocnosti i pesto, e Indie nen signatem smlouvy o neen jadernch zbran. V pozad americk vstcnosti vi Indii je pitom v prv ad snaha zskat ji na svou stranu jako vznamn prvek zadrovn vlivu ny v Asii. [32] Indie se nicmn ve sv politice pidruje politiky vech azimut, kter je zaloena na vyven spoluprci se vemi hlavnmi asijskmi aktry: nou, Spojenmi stty a Ruskem.
8

Evropsk unie
V konfliktnm procesu vytven novho modelu multipolrnho svta m Evropsk unie zvltn pozici. Jak napsal britsk politolog Mark Leonard: Dnen EU je mikrokosmem svtovho du, kter by evropsk zem chtly vidt v roce 2020. [33] Me se to zdt pli optimistick v situaci, kdy je dnes konfrontovna s mnoha vnitnmi politickmi, ekonomickmi a institucionlnmi problmy. Nicmn nejvt silou Evropy je vlastn zkuenost kontinentln politick integrace a stabilizace, kter pedstavuje hmatateln pklad v celosvtovm mtku. Uplatovn politiky zaloen na respektovn mezinrodnho prva, demokratickch princip a lidskch prv, snaha o maximln respektovn a vyuvn multilaterlnch instituc jakmi jsou nap. OSN, Svtov obchodn organizace nebo Mezinrodn trestn tribunl odliuj EU nejvraznji od ostatnch hlavnch aktr svtovho vvoje. Tk se to i drazu na uplatovn princip dobrho vldnut, s m souvis pstup k ochran ivotnho prosted, k prevenci konflikt s pomoc nstroj soft security, vetn drazu, kter se klade na lidskou bezpenost, [34] a rove rozvojov a humanitrn pomoci. Vechny tyto faktory mohou vytvet podmnky pro evropeizaci mezinrodnch vztah jako pozitivn alternativy fungovn multipolrnho svta. Prosazen tto pozitivn alternativy bude od EU vyadovat v perspektiv jedn a dvou dekd pedevm dal prohlouben evropsk integrace v politick, ekonomick i vojensk oblasti. Posunut dokonen reforem, kter by mly uinit z EU vce akceschopnou entitu z hlediska vnitnch i vnjch rozhodovacch mechanism, a k horizontu roku 2017, po summitu EU v ervnu 2007, je z tohoto hlediska retardanm prvkem, kter by mohl omezovat akceschopnost EU na mezinrodn scn i vi dalm hlavnm svtovm aktrm, kte maj vt mru sv strategickopolitick koheze. Proto je mon pedpokldat, e pedevm vt zem EU (Francie, Nmecko, Itlie, panlsko), kter maj jasnj pedstavu o zpsobech, jak reagovat na globalizan vzvy a chtj se aktivn podlet na vytven novho modelu multipolrnho svta, zrychl oproti nkterm dalm lenm EU mru vzjemn integrace. Tento pstup me zajistit lep zvladatelnost celho spektra vnitnch a vnjch ekonomickch a bezpenostnch problm. Jedn se mj. o dal zajitn tradin vysok mry sociln koheze v konfrontaci s demografickm poklesem a strnutm evropsk populace, konkurenceschopnosti v oblasti technologickch inovac, R&D, energetick bezpenosti EU a v tomto rmci nalezen funknho modelu strategicky dleitch vztah s Ruskem. Pokud chce EU hrt relevantn bezpenostn roli v globlnm a irm regionlnm mtku, pedevm na Balkn, Blzkm vchod a v Africe, a emancipovat svoj zahranin a bezpenostn politiku, mus se zvit i vojensk kapacity EU. Nen toti zejm dle nosn, aby EU byla schopna vyslat do irokho spektra operac po celm svt a pedevm do region svch bezprostednch zjm pouze okolo sto tisc vojk, co je 5 % z celkovho poetnho stavu ozbrojench sil vech lenskch stt EU. [35] Dleit je i dal poslen vnitn bezpenosti EU, jejm hlavnm kolem bude efektivn elit nebezpe terorismu a organizovanho zloinu. S vnitn bezpenost EU zce souvis i politick a bezpenostn stabilita v okol EU krom Blzkho vchodu a severn a subsaharsk Afriky, t ve vchodn Evrop a na Kavkaze. EU m prostednictvm zkch politickch, a obchodnch vztah, humanitrn a rozvojov pomoci v tchto regionech, nemal vliv kter se sna umocovat i prostednictvm specializovanch politik a agend, jakmi jsou nap. evropsk politika sousedstv nebo barcelonsk proces. [36]
9

Prostednictvm uvedench nstroj me EU postupn prosazovat v tchto teritorich standardy lidskch prv a dobrho vldnut, i kdy s ohledem na politickou, ekonomickou, kulturn a etnickou rznorodost to pedstavuje dlouhodob a bezesporu sloit kol. V ppad Blzkho vchodu, severn a subsaharsk Afriky, je to navc umocovno i potebou pedchzet vrazn bezpenostn hrozb, kterou pedstavuje nelegln migrace. Obavy z tto hrozby maj pedevm stty jin Evropy. Potvrzuje to i expertn studie panlskho ministerstva obrany podle kter je v neevropskch stedomoskch zemch polovina populace mlad 25 let a kvalifikovan vpoty potaj s tm, e poet lid v zamstnaneckm vku bude stoupat kadoron o 4,2 milionu ron do roku 2010. [37] Pokud budou ovem tito mlad lid sociln frustrovni neuspokojivou spoleenskou a ekonomickou situac ve svch zemch, kterm vldnou pevn autokratick reimy, mohou s velkou pravdpodobnost zvolit monost migrace do Evropy. Dsledky masovch migranch vln mohou bt pitom spojeny s adou rizik: ohroenm spoleenskho podku, sociln soudrnosti, veejn bezpenosti. Tyto trendy je pitom mon v souvislosti s nelegln migrac zaznamenat v Evrop pedevm jej zpadn a jin sti ji dnes.

Blzk vchod
Je zejm, e prv Blzk vchod zstane nadle vraznm zdrojem bezpenostn nestability. Hlavn dvod charakterizuje jeden z materil Institutu strategickch studi EU velmi pregnantn: more people, no jobs and no vote. [38] V podmnkch absence demokracie, politickho pluralismu, ekonomick stagnace, vzrstajc nezamstnanosti a demografickho kolapsu pokrauje v arabskm svt rst vlivu radiklnho islmu, kter je kombinac militantnho dihdu proti Zpadu [39] a velmi konzervativnho vkladu islmu zamenho vrazn proti stvajcm vldnoucm elitm arabskch zem. Rst bezpenostn a spoleensk nestability na Blzkm vchod, siln generovan neukonenm izraelsko-palestinskm konfliktem, obanskou vlkou v Irku (nelze vylouit jeho rozpad na itsk, sunitsk a kurdsk stt), a tak konfliktem v Afghnistnu, me vystit i v destabilizaci klovch blzkovchodnch zem Egypta a Sadsk Arbie. Pedevm v ppad Sadsk Arbie s jejm 22% podlem na svtovch ropnch zsobch by to mlo znan negativn vliv na globln stabilitu. [40] Situaci na Blzkm vchod me zkomplikovat i destabilizace Pkistnu, umocnn tm, e zem vlastn jadern zbran. Otevenou otzkou je i budouc smovn Turecka s jeho dlouhodobjm pklonem k islamismu, by v jeho umrnn form. Blzk vchod se po nespchu pm americk angaovanosti v Irku stane mimo EU pedmtem silnjho zjmu i dalch vznamnch svtovch aktr: ny, Ruska, Indie. V ppad ny a Indie to vyplv pedevm z toho, e Blzk vchod pro n pedstavuje velmi vznamn zdroj ropy a plynu. na se v horizontu roku 2020 pravdpodobn stane nejvtm odbratelem sadskoarabsk ropy a je i vznamnm odbratelem ropy a plynu z rnu. [41] V tomto kontextu je pak pochopiteln, e rn je na mezinrodn scn nou podporovn jednm z vraznch projev tto podpory bylo udlen statusu pozorovatele rnu v anghajsk organizaci spoluprce. Svoji pozici na Blzkm vchod posiluje i Rusko, kter krom rnu a Srie chce vznamnji spolupracovat tak se Sadskou Arbi, potvrzenm eho je intenzifikace vzjemnch politickch a ekonomickch styk v poslednch letech, jejich vrcholem byla nvtva ruskho prezidenta Vladimra Putina v Sadsk Arbii v noru 2007. [42] Konkrtn se nap. jedn
10

o vstup rusk spolenosti Lukoil do tby sadskoarabskho plynu a stavbu eleznin trat z Mekky do Mediny, kter bude realizovna spolenost Rusk eleznice. Od roku 2003 bylo z Ruska vyputno sedm sadskoarabskch druic, v blzk budoucnosti dojde k vyputn dalch esti druic. Rusko m t zjem dodvat do Sadsk Arbie zbran a jadern reaktory. Z druh strany existuje vn zjem sadskoarabskch obchodnch kruh o aktivn vstup do rusk ekonomiky, kter mj. vyplv z nvrhu na zaloen rusko-sadsk banky. [43] Velmi dleitou oblast rusko-sadskoarabsk spoluprce me bt i koordinace energetick politiky na svtovch trzch, co se v prv ad tk objemu tby ropy, nebo Rusko m ekonomick zjem, aby Sadsk Arbie tuto tbu nezvyovala, a tm pomhala udrovat vysok ceny ropy. Celkov se d konstatovat, e intenzivnj spoluprce s Ruskem a t s nou signalizuje snahu Sadsk Arbie vce diverzifikovat svoj zahranin politiku, tm omezovat dosud trvajc silnj zvislost na Spojench sttech. Spoluprce se Sadskou Arbi je i soust irho ruskho sil o navzn ptelskch vztah s islmskmi zemmi. V roce 2005 Rusko zskalo status pozorovatele ve vlivn Organizaci islmsk konference, sdruujc vechny islmsk zem svta. Rusko toho bude siln vyuvat ve sv zahranin a bezpenostn politice, kdy se nap. me orientovat i do role zem schopn propojovat civilizace. Tato role Ruska me vyplvat i z toho, e zahranin a bezpenostn politika je ovlivovna stle vzrstajcm podlem muslim na celkov rusk populaci. [44]

Globln vldnut
Komplikovanost souasnho svta umocnn v mnoha ohledech i stvajcmi konfliktnmi vztahy mezi jeho hlavnmi aktry vyzdvihuje do poped otzku globlnho vldnut. [45] Jeho dosavadn rmec nen dostaten, co vyplv i z toho, e se nachz v krizi ji od skonen studen vlky, resp. skonen existence bipolrn rozdlenho svta. Tato krize se pitom paradoxn prohlubuje prv v souvislosti s utvenm novho modelu multipolrnho svta. Mezinrodn situace se bude v tomto pechodnm obdob vyznaovat stle vt heterogenitou a globln vldnut se bude muset pizpsobovat rychle se mnc rovnovze sil a zjm. Existuje zde nkolik klovch problm: legitimita stvajcch instituc globlnho vldnut v prv ad OSN, na druh stran legitimita alternativnch forem globlnho vldnut jakmi jsou platformy G-8 nebo G-20, nevyrovnan vztah Spojench stt k multilaterln politice a multilaterlnm institucm, zaleovn novch mocnost (na, Indie, Brazlie) do rozhodovacch proces na globln rovni, reflexe vzrstajcho vlivu regionlnch organizac a v neposledn ad vliv nesttnch aktr na proces globlnho vldnut. Institucionln podoba globlnho vldnut bude v perspektiv 2-3 dekd pravdpodobn sms reformovanch stvajcch a nov vznikajcch seskupen, ani by bylo mon pedem odhadnout, zda se tato mnc konfigurace doke efektivn vypodat s narstajcmi globlnmi problmy politickho, ekonomickho, bezpenostnho i environmentlnho charakteru.

Organizace spojench nrod

Sloitost budoucho vvoje naznauje i souasn stav OSN. V roce 2005 selhal pokus o reformu OSN vetn reformy jej Rady bezpenosti, jej vliv na een otzek mezinrodn
11

bezpenosti stle kles. Je pitom zjevn, e podoba Rady bezpenosti ji neodpovd novm politickm a ekonomickm realitm svta, kter jsou vrazn odlin od roku 1945, kdy OSN vznikla pedevm z vle a pod vlivem vtz druh svtov vlky. Z hlediska politickho a ekonomickho vlivu i potu obyvatel je legitimn, aby se o lenstv v Rad bezpenosti pihlsily Indie, Japonsko, Brazlie i Nmecko. Jejich potenciln lenstv ale v mnoha ohledech prv z politickch dvod nevyhovuje stvajcm lenm rady. Z dlouhodob perspektivy je tento stav tko udriteln, nebo by mohl vst k omezovn akceschopnosti OSN. [46] Akceschopnost OSN ovlivuje i to, e v obdob po konci studen vlky dolo v OSN resp. Rad bezpenosti k vraznm neshodm pi vkladu a respektovn mezinrodnho prva, pedevm v souvislosti s podmnkami uit sly, interpretac ohroen mezinrodnho mru a bezpenosti a rovnovhou mezi mezinrodn intervenc a sttn suverenitou. Projevilo se to pedevm v souvislosti se zsahem NATO proti Jugoslvii (1999) a intervenc Spojench stt v Irku (2003). Tento proces zejm bude pokraovat, co mj. vyplv i ze studie NATO Future Security Environment. V n se uvd, e mezinrodn prvo bude v ppadech, kdy bude mono ut vnj sly pro intervenci ve vnitropolitickch zleitostech zmkovno, pokud bude takov intervence ospravedlniteln ze zejmch humanitrnch dvod. [47] D se pedpokldat, e otzka interpretace, kdy nastanou takov podmnky, bude generovat rozpory pedevm mezi Spojenmi stty a sten Evropskou uni, i spe nktermi lenskmi stty EU na stran jedn, nou a Ruskem na stran druh. Paraleln s OSN se zformovaly i nov platformy, kter pedstavuj nov impulzy pro globln vldnut. Jedn se pedevm o kadoron summity nejvysplejch zpadnch zem a Ruska, tzv. G-8 (USA, UK, Francie, Nmecko, Itlie, EU, Rusko), kde se e irok spektrum nejdleitjch globlnch problm. Existuje nkolik limit akceschopnosti takov platformy. G-8 svm sloenm pedstavuje exkluzivn klub primrn reprezentujc zpadn kulturu, [48] kter ale nerespektuje globln realitu pedevm v podob existence ny a Indie. Vdy nsk ekonomika je ji mnohem vt ne ekonomiky len G-8, Itlie i Kanady, na a Indie maj tm tikrt vce obyvatel ne vechny lensk zem G-8 dohromady! Z tohoto anachronismu pak vyplv i omezen schopnost realizovat v praxi cle a koly dohodnut na summitech G-8, jakmi jsou nap. sil o zastaven degradace ivotnho prosted, omezovn globln chudoby, boj proti AIDS nebo boj proti terorismu. V ppad regionlnch organizac se jedn o aktry, kte maj ambici vce vstupovat do procesu globlnho vldnut. Napomh k tomu jejich rozen, ke ktermu vrazn dolo v poslednch letech, nikoliv bez pozitivnho vlivu EU, kter sama pedstavuje nejspnj model regionln organizace. Takov seskupen jako APEC, ASEAN, [49] OS, Africk unie, ECOWAS, Mercosur [50] maj ji dnes velmi vrazn ekonomick a politick vliv ve svch regionech a v nkterch ppadech se tento vliv promt i na globln rove. [51] Bezpochyby to nejvraznji plat i pro Severoatlantickou alianci, kter m ve dosud ve struktue globlnho vldnut dleitou pozici jako nejsilnj svtov bezpenostn organizace s kapacitou inn spolupracovat s OSN.

Severoatlantick smlouva
Uvnit NATO jsou v poslednch letech patrn urit rozpory tkajc se budouc role NATO ve svt. Spojen stty jako nejsilnj len Aliance usiluj o vytvoen svho druhu globln
12

aliance, kter by byla podle americk pedstavy na rozdl od souasnho stavu NATO schopna elit bezpenostnm hrozbm v globlnjm mtku. Cestou k vytvoen globln aliance by mla bt u spoluprce se zemmi vyznvajcmi stejn hodnoty jako zem NATO, co se tk pedevm v relaci k ji zmnn americk geopolitick strategii Austrlie, Novho Zlandu, Japonska a Jin Koreje. [52] Nkte evropt lenov NATO tuto ideu nepijmaj jednoznan. Dvodem je obava z poklesu evropskho vlivu v rmci NATO a dle obava, e by takov postup mohl vytvoit napt mezi Zpadem a zbytkem svta na pd OSN a napt mezi Zpadem, nou a Ruskem. Nmeck ministr obrany Franz Josef Jung se na mnichovsk bezpenostn konferenci v noru 2007 v tomto ohledu vyjdil zcela jasn, kdy uvedl, e NATO nebude nikdy schopno bt skuten globln alianc, nebo jejm zkladem je euroatlantick spoleenstv. Doslova uvedl, e NATO nen globln polici. Naopak nastnil potebu strategickho partnerstv mezi NATO a EU a NATO a OSN. [53] Takov partnerstv bude zejm funkn pouze za podmnky, kdy Spojen stty budou akceptovat, e NATO ji neme bt platformou pro posuzovn bezpenostnch otzek v nejirm kontextu (nap. energetick bezpenosti, boje proti degradaci ivotnho prosted, boje proti terorismu) v transatlantickm prostoru, a e vhodnj by z povahy vci byla platforma EU-USA. Pokud se ale Spojen stty budou pidrovat sv strategie multilateralismus ` a la carte nen to pravdpodobn. Dluno dodat, e tato strategie je dnes realizovna v praxi v Afghnistnu, s nepli velkm spchem.

Role nevldnch aktr a ekonomick dimenze multipolarity

Vedle multilaterlnch instituc a platforem a regionlnch organizac se zvyuje v procesu globlnho vldnut i pes existujc dominanci nrodnch stt role nevldnch aktr, kte zskvaj ... vt vliv a budou ovlivovat kontext, v nm stty a mezinrodn organizace psob. Kooperativn, konkurenn i konfliktn interakce mezi vldou, komernm sektorem a nadnrodn obanskou spolenost budou rozshlej a intenzivnj. [54] V souvislosti s utvenm novho modelu multipolrnho svta se to velmi vrazn projevuje pedevm v komernm sektoru, kde je mon v posledn dekd zaznamenat vrazn vzrst ekonomickho vlivu nadnrodnch spolenost z ny, Indie, Jin Koreje, Ruska a Mexika. Napklad v seznamu Fortune Global [55] je dnes mezi 500 nejvtmi svtovmi spolenostmi 48 z tchto zem (proti 20 z roku 1995). [56] V roce 2007 se dokonce stala nejvt bankou svta nsk Industrial and Commercial Bank of China, s trn hodnotou 254 miliard dolar, kter pedstihla americk finann gigant Citigroup! Dalm velmi vlivnm globlnm ekonomickm aktrem je rusk spolenost Gazprom, kter kontroluje 16 % svtovch zsob plynu a 20 % jeho tby a jej trn hodnota dosahuje 200 miliard dolar. D se pedpokldat, e nadnrodn spolenosti novch aktr budou silnm nstrojem prosazovn zahraninpolitickch zjm svch mateskch zem. Zejmna v ppad nskch a ruskch spolenost, kde je stt velmi vraznm resp. majoritnm vlastnkem nadnrodnch spolenost a kde existuj siln kooperativn vztahy mezi nimi a vldou, bude zejm tento trend narstat. [57] Zisky tchto spolenost se budou promtat i do sttnch fond disponujcch trvalmi pebytky obchodn bilance, co v ppad ny v souasnosti in 300 miliard dolar, Ruska 100 miliard dolar, s monost investovat je, nap. do dluhopis jinch zem. Portfolio nsk centrln banky v celkov hodnot 1,2 bilionu dolar pomh
13

financovat americk federln dluh cestou nkupu sttnch dluhopis, piem na vlastn dov asi 10 % americkho dluhu! [58] e tento fakt zvyuje mru globlnho politickho vlivu ny vce ne cokoliv jinho je zejm. Je to i potvrzen toho, e pechod k multipolarit m pedevm silnou ekonomickou dimenzi, kdy svt pechz z ry geograficky koncentrovan ekonomick moci do ry symbolizovan existenc mnoha center a ohnisek ekonomickch a obchodnch aktivit. Z toho zrove vyplv, e i kdy rizika tohoto pechodnho obdob nejsou mal, vzjemn zvislost pedevm hlavnch aktr svtovho vvoje uvnit globlnho trhu, jeho pravidla hry v zsad respektuj, pedstavuje garanci, e nedojde k takovm konfliktm, kter by fundamentln ohrozily svtovou bezpenost. Tato studie vznikla jako soust vzkumnho kolu Fakulty socilnch vd UK Praha Rozvoj esk spolenosti v EU: vzvy a rizika (MSM0021620841).

Poznmky k textu:
[1] 40 % lidstva ije ve 260 povodch, kter sdlej dva nebo vce stt. Snaha zskat vt dl vodnch zdroj jednoho sttu na kor druhho pro zajitn zsobovn obyvatel a chodu prmyslov a zemdlsk vroby i zneiovn vodnch zdroj prv kvli tto vrob se tak me stt i zdrojem dvoustrannch i regionlnch konflikt. Studie NATO Future Security Environment v tto souvislosti indikuje 20 nejrizikovjch oblast, kde k uvedenm konfliktm me dojt. Jedn se o oblasti Tigrisu a Eufratu, Nilu, La Platy, Lempy, Orange, Incomati, Limpopa, Okavanga, Zambezi, Kunene, jezera ad, Senegalsk pnve, Jordnu, Kura Araksi, Obu, Aralskho jezera, Gangy-Brahmaputry Menghy, Mekongu, lut eky, Hanu a umensk pnve (viz Future Security Environment , Draft 1.3. Symposium FSE-04 Apr. 2006, s.25). [2] G-20 pedstavuje neformln platformu 20 nejvysplejch zem a nejdynamitji se rozvjejcch zem. Pat do n: Argentina, Austrlie, Brazlie, na, Francie, Nmecko, Indie, Indonsie, Itlie, Japonsko, Jin Korea, Kanada, Mexiko, Rusko, Sadsk Arbie, Jihoafrick republika, Turecko, Velk Britnie, USA a EU (kter je zastoupena pedsednickou zem EU a Evropskou stedn bankou). [3] Viz Long Term Vision, Strand One, Global Context study for an initial ESDP Long Term Vision (LTV) (2006): European Union Institute for Security Studies Paris, s. 36. [4] Druhou nejvy vi vojenskho rozpotu m Velk Britnie (59,2 miliardy dolar) a tet Francie (53,1 miliardy dolar). Viz http://yearbook2007.sipri.org/. [5] V souasn dob se hispnci podlej na potu obyvatel USA, kter dosahuje 300 milion obyvatel, 14,5 % (45 milion), v roce 2050 by mli tvoit celou tvrtinu obyvatel USA. Tento trend me ovlivnit i budouc zahranin politiku USA, pedevm vi Latinsk Americe. [6] Viz The New Global Puzzle. What World for the EU in 2025 (2006). European Union Institute for Security Studies. Paris, http://www.iss-eu.org/books/NGP.pdf, s.141. [7] Tento nespch na ad fakt dokld zprva britsk nevldn organizace Oxfam Rising to the humanitarian challenge in Iraq (http://www.oxfam.org.uk/resources/policy/conflict_disasters/bp105_iraq.html) na n spolupracovalo osmdest dalch agentur psobcch pmo v Irku. Ve zprv se mj. uvd: 43 % Iran trp absolutn chudobou, 4 miliony nemaj na pravideln nkup potravin, 50 % trp nedostatkem vody, 28 % dt trp podvivou, 92 % dt m pote zskat vzdln, a to pedevm proto, e kvli nsil v ulicch nemohou vyjt z domu, polovina lid je bez prce, 80 % obyvatel nem pstup k hygienickm zazenm, prudce roste poet prjm a infeknch chorob, pes dva miliony Iran hlavn eny a dti jsou na tku a jsou roztroueni po celm Irku v uprchlickch tborech, dal dva miliony uprchly za hranice, hlavn do Srie a Jordnska, piem mnoho z nich ije v zoufal chudob. Nalhavou humanitrn pomoc potebuje osm milion Iran, tj. tetina populace. Zprva upozoruje i na intelektuln genocidu: od roku 2003 opustilo Irk kolem 40 % inenr, uitel, lka a dalch odbornk. [8] Zajmav nzor v tto souvislosti vyslovil znm americk politolog Francis Fukuyama ve sv monografii America at the Crossroads: Democracy, Power and Neoconservative Legacy. Kritizuje tendenci USA k hegemonii pod zminkou en demokracie po skonen studen vlky. Naopak se domnv, e by USA mly vyut svho vlivu v OSN, NATO a dalch mezinrodnch organizacch k prosazovn agendy spravedlivho rozvoje v globlnm

14

[9] [10]

[11] [12]

[13]

[14] [15]

[16] [17]

[18]

[19] [20] [21]

mtku. To je nap. spojeno s bojem proti masov chudob v rozvojovch zemch a vytvenm stedn tdy v tchto zemch, kter by nsledn mohla vybudovat pevn zklady demokracie. V tto souvislosti je mon dodat, e Spojen stty prv na Blzkm vchod in prav opak tm, e v pt dekd chtj do regionu dodat zbran za 63 miliard dolar (pedevm Izraeli, Sadsk Arbii a Egyptu). Viz The New Global Puzzle: What World for the EU in 2025 (2006). European Union Institute for Security Studies. Paris, http://www.iss-eu.org/books/NGP.pdf, s. 152. Viz The New Global Puzzle: What World for the EU in 2025 (2006). European Union Institute for Security Studies. Paris, http://www.iss-eu.org/books/NGP.pdf, s. 141. Uveden daje souvis i s otzkou udritelnosti dolaru jako svtov rezervn mny . 1. Pokud se zisky USA z raebnho (tj. pjmy z vydvn penz) obrt z pjm na ztrtu (tj. americk mna se zane ze svta vracet) dolar vrazn oslab, co podlom dvru v investice do delch aktiv v USA. Tato obrovsk aktiva se zanou pelvat do ostatnch center moci (mj. na, Japonsko, Indie, Jin Korea, EU, Rusko, Brazlie), kter tm zskaj obrovsk investin stimul, a tm i ekonomickou moc. Boj o zastaven takovho transferu me vyvolat i adu velmi vnch konfliktnch situac mezi USA a tmito centry. V souasnosti to nevyplv pouze z ve vojenskch vdaj, ale nap. i z faktu e souasn nskok americk vojensk technologie ped Evropou je podle nzoru expert asi ticet let. Politickou a bezpenostn strategii vi Tchaj-wanu vymezuje tzv. zkon proti roztpen sttu, kter byl pijat 17. bezna 2005 Venskm shromdnm lidovch zstupc. Podle oficilnch nskch zdroj je clem tohoto zkona brnit roztpen vlasti, a to nsledujcmi zpsoby: Zabraovat a potlaovat roztpen sttu tchajwanskmi separatistickmi silami, pispt k mrovmu sjednocen vlasti, zachovat mr a stabilitu v oblasti Tchajwansk iny, hjit suverenitu a zemn celistvost sttu a hjit zkladn zjmy nskho nroda. Klovou st zkona je zejm 8, ve kterm se uvd: Jestlie separatistick sly Za nezvisl Tchaj-wan pod jakmkoli jmnem nebo jakmkoli zpsobem podniknou akce za odtren Tchaj-wanu od ny, nebo dojde-li k vnmu incidentu, kter by ve svm dsledku mohl vst k odtren Tchaj-wanu od ny, i definitivn zmait monost mrovho sjednocen, me stt v zjmu zachovn suverenity a zemn celistvosti pijmout opaten nemrovho charakteru a dal nezbytn opaten. Strategickou prioritou je i eliminace monch separatistickch tendenc na nsk perifrii, co se tk pedevm ujgursk autonomn oblasti Sin-iang, kde existuje pm souvislost s druhou prioritou, tkajc se zajitn energetickch zdroj. na zde m velmi silnou pozici dky tomu, e nsk diaspora ovld v Asii 85-90 % celho trhu. Koncepn mla bt tato politika pojata prostednictvm Koncepce mrovho vzestupu, kter byla zformulovna v roce 2003 viceprezidentem nsk akademie spoleenskch vd Zheng Bijanem. Koncepce mla pomoci definovat nsk ambice, pesvdit svt (zejmna sousedn zem) o mrovch myslech ny a rozptlit obavy svta z dsledk jejho rstu. Koncepce ale nebyla doktrinlnm dokumentem, spe se jednalo o urit neujasnn a neucelen nvrh. Koncepce byla i z tohoto dvodu kritizovna, co se konkrtn tkalo jej obtn sluitelnosti s potenciln monost pout hrozbu vojenskou slou proti Tchaj-wanu. V souasn dob se tato koncepce na oficilnm fru ji neuv, nicmn v akademick rovin se o n diskutuje. Pojem mrov vzestup byl nap. nahrazen pojmem mrov rozvoj zejm z dvodu, e pvodn nzev mohl implikovat i urit konotace s agresivnj politikou. Ble viz Leonard, M. Divided world: The stuggle for primacy in 2020. Centre for European Reform. London, 2006, s. 23. V prmru se jedn v poslednch 15 letech o rst ve vi 15,3 %, co je mnohem vce ne prmrn rst nsk ekonomiky. Podle prognostick studie Nrodn zpravodajsk rady Spojench stt Mapping Global Future (2004) me roce 2025 doshnout nsk vojensk rozpoet ve a 250 miliard dolar a bt tak po Spojench sttech druh nejvy na svt. Robert Skidelski v lnku The Chinese Shadow nap. uvd, e pjmov propast mezi pmoskmi regiony a stedem zem je vt ne mezi Spojenmi stty a severn Afrikou (http://www.nybooks.com/articles/18437). Za vzestupem nskch emis stoj pedevm uheln elektrrny, piem jejich poet se kadoron zvyuje, nebo kad tden jsou otevrny dv nov. Viz Obzor vnnj politiki Rossijskoj fedraciji, http://www.mid.ru/brp_4.nsf/sps/. Rusko v dob prezidentstv V. Putina t zintenzivnilo svoje vztahy i mimo euroasijsk prostor. Dokldaj to oficiln nvtvy V. Putina v Jihoafrick republice, Brazlii, Chile, Venezuele a Mexiku, kter byly doprovzeny i uzavenm vznamnch dohod o ekonomick spoluprci. Jedn se nap. o dodvky jadernho paliva do Jihoafrick republiky do roku 2010 a vstup ruskch firem do budovn energetickho sektoru a zvod na zpracovvn nerostnch surovin (uran, hlink, mangan), dodvky LNG (Liquefied Natural Gas, tj. zkapalnn zemn plyn) do Mexika od r. 2007, a dodvky sthacch letoun a vrtulnk do Venezuely. V prbhu nvtvy Brazlie vyjdil prezident Putin zjem o vytvoen technologick aliance mezi Ruskem a Brazli a zdvojn-

15

soben i ztrojnsoben vzjemnho obchodu (v roce 2004 byl jeho objem 2 miliardy dolar). [22] Viz Eastweek, Issue 21, 15 December 2005 (Centre for Eastern Studies Warsaw). [23] V souasn dob je 70 % mrt v Rusku zpsobeno kardiovaskulrnmi chorobami, ndorovmi onemocnnmi, nadmrnou spotebou alkoholu, cigaret, dopravnmi nehodami a nsilnou kriminalitou. Rusko m tak velk poet obyvatel nakaench virem HIV (nkter scne pedpokldaj, e do roku 2025 bude virem HIV nakaeno 11 milion osob, z nich 8,7 milion zeme). [24] Bval nelnk Generlnho tbu ozbrojench sil Rusk federace generl Anatolij Kvanin prohlsil, e k zajitn bezpenosti teritoria Ruska by poet obyvatel zem ml bt o d vy. [25] Viz Primakov, J. (2007): Rossija vostanavlivaja svoj boloj i perspektivnm potncial, vozvaajetsja k poloeniju velikoj dravy, Medunarodnaja iz, . 1-2/2007, s. 35. [26] Prezident rusk Akademie geopolitickch problm Leonid Ivaov v souvislosti s existenc anghajsk organizace spoluprce uvedl, e by mohla bt zkladem vytven kontinentlnho geopolitickho svazu, viz Ivaov, L. Geopolitieskije gorizonty Rossiji, Medunarodnaja iz . 5/2007, s. 46. [27] V. Putin tento nvrh pednesl na summitu OS v ervnu 2006 v anghaji a v tomto rmci oznmil, e Gazprom je pipraven k asti na vstavb plynovodu, kter by spojil rn, Pkistn a Indii. [28] Zde se ovem otevr problematika, je pesahuje rmec toho lnku. V Kamru napklad probh s pestvkami u padest let v podstat obansk vlka, od r. 1989 zemi ovld nsil nepetrit. Muslimt radiklov, kte bojuj za samostatnost Kamru, ppadn jeho pipojen k sousednmu Pkistnu, u zabili pes 65 tisc lid, viz www.encyklopedie.seznam.cz, Tdenk Rozhlas 3/2007. [29] Dleitost blzkovchodnho regionu pro Indii je mon dokumentovat tm, e v zemch Perskho zlivu pracuje 3,5 milionu Ind, kte kadoron zaslaj do sv vlasti 4 miliardy USD. [30] na v blzkm horizontu vystd jako nejvt obchodn partner Indie Evropskou unii. [31] Tuto nabdku uinil osobn americk prezident G. Bush pi sv nvtv Indie v beznu 2006. [32] Dalm motivem je i americk snaha podpoit intenzivnj vstavbu indickch jadernch elektrren, co by mohlo omezit tlak na zskvn energetickch zdroj mimo zem Indie, a tm sten neutralizovat jednoho z potencilnch konkurent Spojench stt v tto oblasti. [33] Leonard, M. Divided world: The stuggle for primacy in 2020. Centre for European Reform. London, 2006, s. 35. [34] V Doktrn lidsk bezpenosti pro Evropu se mj. uvd, e Evropa potebuje ozbrojen sly, nicmn ty musej bt koncipovny a pouvny zcela novm zpsobem. Je teba, aby byly schopny pedchzet nsil v rznch stech svta nebo ho zadrovat, a to metodami, kter se velice li od klasick obrany a veden vlky. Je teba, aby tyto sly dokzaly uspokojovat skuten bezpenostn poteby lid, kte ij v situacch vnho ohroen, a inily tak svt bezpenj i pro Evropany. (Doktrna lidsk bezpenosti pro Evropu. In Bezpen esko v bezpen Evrop. 2006. ad vldy R, s. 16). [35] Pro srovnn je mon uvst, e v ppad armdy Spojench stt in tento podl 50 %. [36] Barcelonsk deklarace byla vyhlena na zvr ministersk konference v Barcelon v r. 1995, kter se zastnilo patnct lenskch stt EU a dvanct stedomoskch partnerskch zem (Alrsko, Egypt, Izrael, Jordnsko, Kypr, Libanon, Malta, Maroko, palestinsk samosprva, Srie, Tunisko a Turecko). Jde o programy politickch a hospodskch reforem, kodex chovn v boji proti terorismu, een problmu migrace, vytvoen zny volnho obchodu. Barcelonsk proces od r. 2004 dopluje tzv. evropsk politika sousedstv (ENP - European Neighbourhood Policy). Jde o spoluprci se stty, kter se nachzej na hranicch EU, ale v dohledn dob nemaj vyhldky na dn lenstv. EU se tak prostednictvm ENP a ESDP podl na een konflikt, je zvlt v ppadech ozbrojench boj mohou znamenat vn hrozby pro zem Evropsk unie. Zdroj: http://ec.europa.eu/external_relations/euromed/; http://en.wikipedia.org/wiki/Barcelona_Conference. [37] Viz Strategic Panorama 2005/2006. Ministerio de Defensa. Spanish Institute for Strategic Studies. Real Instituto Elcano, s. 182. [38] Viz Long Term Vision, Strand One, Global Context study for an initial ESDP Long Term Vision (LTV) (2006): European Union Institute for Security Studies Paris, s. 27. [39] Jeho projevem je rst teroristickch tok a aktivit pedevm v zpadn sti Evropy. Atentty radiklnch islamist ve Velk Britnii v roce 2005 a dal etn pokusy o atentty zde i a v dalch zpadoevropskch zemch ukazuj, e v nov generaci muslimskch pisthovalc, kter se neadaptuje na hodnoty zpadn spolenosti, jsou patrn tendence k vytven vlastn identity, asto zaloen na pklonu k radiklnmu islmu. Pro zpadn Evropu je to velk bezpenostn problm, vezme-li se v potaz poetn stav muslimskch komunit v nkterch zemch: Francie 5-8 milion (z celkovho potu 60,7 milionu obyvatel), Velk Britnie 1,6 milionu (60,4), Nmecko vce ne 3 miliony (82,4), Nizozem necel milion (16,4), Itlie jeden milion (58,1), panlsko milion (40,3), Belgie necelch 400 tisc (10,4). [40] Jednm ze zdroj vnitn nestability v Sadsk Arbii je velmi znan nrst populace ze 7 milion v roce 1980 na 27 milion v souasnosti a z toho vyplvajc potenciln sociln tenze. Nap. mra nezamstnanosti dosahuje 20 %, piem velkou vtinu obyvatelstva tvo mlad lid.

16

[41] V Memorandu o vzjemnm pochopen mezi rnem a LR podepsanm v roce 2004 se nsk ropn a plynrensk spolenost SINOPEC zavzala kupovat po 30 let kadoron 250 milion tun zkapalnnho zemnho plynu. Rozsah dohody in 70 miliard dolar. [42] V. Putin krom Sadsk Arbie navtvil t Katar a Jordnsko. V tto souvislosti je mon dodat, e V. Putin v rmci prohlubovn styk s arabskmi zemmi ji dve vykonal oficiln sttn nvtvy Alrska (bezen 2006) a Maroka (z 2006). [43] Zintenzivnn politickch styk Ruska se Sadskou Arbi by mohlo pispt i k tomu, e by Sadsk Arbie omezila i peruila pomoc protiruskm islmskm skupinm v eensku. [44] Muslimov v souasnosti vykazuj v Rusku nejvt mru porodnosti. Nkte experti pedpokldaj, e kolem roku 2050 by se v souvislosti se stle stoupajcm potem muslim mohl zat mnit slovansk a kesansk charakter Ruska. [45] Podrobn o tto otzce viz Potek, M.: Globln vldnut. In Studie pro oblast kritickch infrastruktur v rmci projektu ppravy vzkumnho centra pro EU, stav jadernho vzkumu e. a.s., 2006, s. 86-91. [46] Studie britskho ministerstva obrany The DCDC Global Strategic Trends Programme 2007-2036 prognzuje, e nedojde-li k reform OSN me dojt ze strany jednotlivch mocnost nebo jednotlivch seskupen ke snaze zaplnit vakuum po OSN. To se ale zejm nepoda, nebo nedojde ke konsenzu jak doshnout vyjden spolen vle. Kad aktr se bude dit vlastnmi zjmy, co povede ke zven rizika ir konfrontace a konfliktu (viz http://www.mod.uk/DefenceInternet/AboutDefence/Organisation/AgenciesOrganisations/ DCDC, s.51). [47] Ble viz Future Security Environment, Draft 1.3. Symposium FSE-04 Apr. 2006, s. 50-52. [48] Viz Hoge, F. Jr. A Global Power Shift in the Making, Foreign Affairs . 4/2004, s. 4, http://www.foreignaffairs. org/20040701facomment83401/james-f-hoge-jr/a-global-power-shift-in-the-making.html?mode=print. [49] APEC - Asian Pacific Economic Community (Asijsko-pacifick hospodsk spoleenstv) je ekonomick frum zem tichoocenskho regiomu. leny APEC jsou Austrlie, Brunej, na, Filipny, Chile, Indonsie, Japonsko, Kanada, Korejsk republika, Malajsie, Mexiko, Nov Zland, Papua-Nov Guinea, Peru, Rusko, Singapur, Tchaj-wan, USA, Thajsko a Vietnam. lensk zem se podlej na celosvtovm HDP 60 %. ASEAN - Association of South East Asian Nations (Sdruen nrod jihovchodn Asie), zal. 1967, Brunej, Filipny, Indonsie, Kamboda, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko, Vietnam. Cl: urychlit ekonomick rst, sociln pokrok, kulturn rozvoj a vzjemn vztahy. V souasnosti spolupracuje i ve vojenskopolitick a mezinrodnpolitick oblasti. Od roku 2006 se o lenstv uchz Vchodn Timor. [50] Smlouva o Africk unii (African Union), je vstoupila v platnost v r. 2001, byla inspirovna pedevm spnm integranm modelem Evropsk unie. ECOWAS - Economic Community of West African States je organizace pro ekonomickou a bezpenostn spoluprci 15 zpadoafrickch stt (Benin, Burkina Faso, Kapverdsk ostrovy, Pobe slonoviny,Gambie, Ghana, Guinea, Guinea Bissau, Librie, Mali, Niger, Nigrie, Senegal, Sierra Leone, Togo). Mercosur (panlsky Mercado Comn del Sur, portugalsky Mercado Comum do Sul) je sdruen volnho obchodu, vzniklo v r. 1991 mezi stty: Argentina, Brazlie, Paraguay, Uruguay, v r. 2006 se stala lenem i Venezuela. [51] Prv psoben regionlnch organizac by se pitom mon mohlo stt zkladem pozitivn alternativy pro OSN v souladu s mylenkou vznamnho americkho futurologa Alvina Tofflera, kter navrhl, aby se OSN stala federac rznch smluv a pakt a promnila svou strukturu ze souboru stlch vertiklnch byrokraci v horizontln, na jednotliv problmy zamen jednotky. [52] Bval panlsk ministersk pedseda J. M. Aznar k tmto zemm dokonce piazuje i Izrael (lnek Reforming NATO: The focus must be terrorism, Europes World, Spring 2006, http://europesworld.link.be/europesworld/PDFs/Issue2/EW2_2.10_Aznar_Reforming_NATO.pdf. [53] Vystoupen ministra obrany SRN F. J. Junga, viz http://www.securityconference.de/konferenzen/rede. php?sprache=en&id=185& . [54] Viz Long Term Vision, Strand One, Global Context study for an initial ESDP Long Term Vision (LTV) (2006): European Union Institute for Security Studies Paris, s. 29. [55] Viz http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2007/full_list/index.html. [56] 20 spolenost je z ny, 12 z Jin Koreje, 6 z Indie a po 5 z Ruska a Mexika (viz The Rise of the Multi-Polar World. Accenture, http://www.accenture.com/NR/rdonlyres/FDE9A8E7-6839-472B-8C9E-957DD6DF1B76/0/MultiPolar_World_final.pdf., s.14.). [57] Nap. v Rusku by tyto spolenosti mly bt podle jednoho z nejvlivnjch ruskch podnikatel a politik Anatolije ubajse reprezentanty Ruska jako liberlnho impria, kter podporuje agresivn ekonomickou expanzi do zahrani, je z Ruska uin dleitou regionln velmoc, demokratickho a mrovho nstupce Sovtskho svazu. Rusko mus pitom mus svj vliv v zahrani zajiovat pedevm prostednictvm obchodu a podnikn ne zahranin politikou. [58] Viz lnek ekonoma Pavla Kohouta Komu bude patit svt, Lidov noviny 27.7. 2007.

17

Literatura:
BALABN, M. Historick reflexe a souasn vzvy v procesu tvorby a realizace bezpenostn politiky, Vojensk rozhledy, ronk 14 (46), . 2/2005, s. 15-26. BALABN, M. Hlavn problmy zajitn bezpenosti Evropsk unie v dlouhodobm horizontu, Vojensk rozhledy, ronk 16 (48), . 2/2007, s. 3-11. BALABN, M. Predikce budoucho vvoje aktr mimo transatlantickou oblast (Rusko, na, Indie, islmsk svt, nov regionln mocnosti, hospodsk, politick a vojensk uskupen mimo EU. Studie pro oblast kritickch infrastruktur v rmci projektu ppravy vzkumnho centra pro EU. e: stav jadernho vzkumu a.s., 2006, s. 133-152. BALABN, M. Postaven Ruska a jeho vvoj do roku 2020 s vhledem 2050. Praha: Prague Social Science Studies, 2006, 28 stran. BALABN, M. Perspektivy, tendence a hlavn akti vvoje bezpenostn situace ve svt do roku 2020. In sbornk Bezpenostn budoucnost esk republiky. Otzky, vzvy, problmy. Praha: Ministerstvo obrany esk republikyAgentura vojenskch informac a slueb, 2005, s. 7-33. HOGE, F. J. A Global Power Shift: Is the United States Ready? Foreign Affairs, slo 4/2004, s. 4, http://www.foreignaffairs.org/20040701facomment83401/james-f-hoge-jr/a-global-power-shift-in-the-making.html?mode=print. CHRAMININ, A. Poraenije SA v Irake revato jaelymi posledstvijami dlja Rossiji, Nzavisimoje vojennoje obozrenije, 15. 12. 2006, http://nvo.ng.ru/wars/2006-12-15/1_chaos.html. KARAGANOV, S. 21. stolet: obrysy svtovho podku. Rusko v globln politice. nor 2006, s. 19-31. KEOHANE, D. (2006) An insecure future for NATO, http://www.cer.org.uk/pdf/article_esharp_nato_keohane_ nov06.pdf. LEONARD, M. Divided World: The struggle for primacy in 2020, London: Centre for European Reform, 2007, 54 stran. POTEK, M. Globln vldnut. In Studie pro oblast kritickch infrastruktur v rmci projektu ppravy vzkumnho centra pro EU. e: stav jadernho vzkumu a.s., 2006, s. 86-91. ROGOV, S. Posle vojny v Irake: krach odnopoljarnovo mira, Nzavisimoje vojennoje obozrenije, 8.12. 2006, http:// nvo.ng.ru/concepts/2006-12-08/1_iraq.html. SKIDELSKY, R. (2005) The Chinese Shadow, http://www.nybooks.com/articles/18437. SMITH, A. M. A Review of Russian Foreign Policy. Conflict Studies Research Centre. Defence Academy of the United Kingdom, 2007, dostupn na: http://www.defac.ac.uk/colleges/csrc/document-listings/ca/, 11 stran. SMITH, A. M. Russia and the Persian Gulf: The Deepening of Moscows Middle East Policy. Conflict Studies Research Centre. Defence Academy of the United Kingdom, 2007, dostupn na: http://www.defac.ac.uk/colleges/ csrc/document-listings/ca/, 9 stran. TODD, E. Po impriu. Brno: Computer Press, a.s., 2004, 217 stran. WIJK, de R. The irresistible pressures forcing change. Europes world, Spring 2007, http://www.europesworld. org/EWSettings/Article/tabid/78/Default.aspx?Id=41903ce7-5cf0-42d5-b980-e0fbb7b91d88. Zyberk-Plater, H. Whos Afraid of SCO? Conflict Studies Research Centre. Defence Academy of the United Kingdom, 2007, dostupn na: http://www.defac.ac.uk/colleges/csrc/document-listings/ca/, 11 stran. Bezpenostn budoucnost esk republiky: Otzky, vzvy, problmy. Sbornk. BALABN, M. (ed.) Praha: Ministerstvo obrany R-Agentura vojenskch informac a slueb 2005, http://ceses.cuni.cz/CESES-69-version1-sbornik_bb.pdf, 199 stran. China: Facts&Figures 2006. Beijing: Foreign Languages Press, 2006, 175 stran. Contemporary China and Its Foreign Policy. YANG, F. (ed.), Beijing: Word Affairs Press, 2002, 427 stran. na 21. stolet: mrov vzestup nov supervelmoci? Praha: Fontes Rerum, sbornk . 14, 2006. Future Security Environment, Draft 1.3.Symposium FSE-04 Apr. 2006. 85 stran. Hlavn akti vvoje bezpenostn situace ve svt v horizontu 2020 s vhledem 2050 (2006). Sbornk z workshopu k pprav scne Vvoj bezpenostn situace ve svt, Evrop, R v horizontu roku 2020 s vhledem do roku 2050, Praha, 14. ervna 2006, http://ceses.cuni.cz/CESES-74-version1-061115_sbornik.pdf. Long Term Vision, Strand One, Global Context study for an initial ESDP Long Term Vision (LTV). European Union Institute for Security Studies Paris, 2006, 42 stran. Mapping the Global Future. Report of the National Inteligence Councils 2020 Project (2004), http://www.cia. gov/nic/NIC_globaltrend2020.html, 120 stran. Strategic Panorama 2005/2006. Ministerio de Defensa. Spanish Institute for Strategic Studies. Real Instituto Elcano, 2006, 273 stran. The DCDC Global Strategic Trends Programme 2007-2036. Ministry of Defence of United Kingdom, http://www.mod. uk/DefenceInternet/AboutDefence/Organisation/AgenciesOrganisations/DCDC, 88 stran. The New Global Puzzle: What World for the EU in 2025. (2006). European Union Institute for Security Studies. Paris, http://www.iss-eu.org/books/NGP.pdf, 250 stran. The Rise of the Multi-Polar World (2007). Accenture Policy and Corporate Affairs, http://www.accenture.com/NR/ rdonlyres/FDE9A8E7-6839-472B-8C9E-957DD6DF1B76/0/MultiPolar_World_final.pdf, 32 stran.

18

Mgr. Jan Vlkovsk

Bezpenostn prosted do r. 2025 podle NATO

(Bi-Sc Future Security Environment Study)

V beznu 2007 vydalo aliann Strategick velitelstv pro transformaci (ACT - Allied Command Transformation) studii Future Security Environment (FSE), kter popisuje, jak by mohlo nejpravdpodobnji vypadat bezpenostn prosted ve svt do roku 2025. Na zklad tohoto dokumentu pak mezinrodn vojensk tb NATO vyvod dsledky pro budouc plnovn sil Aliance. Nsledujc pspvek pin hlavn teze studie FSE a tematicky navazuje na sta Strategick vize transformace NATO, uveejnnou ve VR 1/2005, kterou svm zpsobem aktualizuje. Clem lnku je seznmit odbornou vojenskou veejnost s tm, jak budou podle NATO hlavn rysy svtov bezpenosti ve stedndob perspektiv. Zmrem autor studie FSE je postihnout hlavn trendy budoucho vvoje, spe ne pedpovdat budoucnost. Chtj, aby dokument FSE pouvali zejmna plnovai sil NATO. Studie byla sestavena z otevench, voln dostupnch zdroj a analz jednotlivch stt a nejrznjch odbornch subjekt (v bibliografii se autoi odvolvaj i na Bezpenostn strategii R a Vojenskou strategii R). Dokument by ml bt aktualizovn jednou za dva roky a je nutn jej st spolu s dalmi strategickmi dokumenty Aliance, zejmna s tzv. Souhrnnou politickou smrnic (CPG - Comprehensive Political Guidance), pijatou lenskmi zemmi NATO na summitu v Rize. Zasteujcm strategickm rmcem zstv Strategick koncepce Aliance ze summitu ve Washingtonu v roce 1999.

Zkladn vchodiska
Nejvtmi hrozbami pro NATO v obdob do r. 2025 budou terorismus a en zbran hromadnho nien (ZHN). Dalmi hrozbami budou nestabilita v dsledku slabch stt, regionln krize a konflikty, rostouc dostupnost vysplch konvennch zbran, zneuvn vznikajcch technologi a naruen toku ivotn dleitch surovin. Jednoznan nejnebezpenj kombinac pak budou terorist vyzbrojen ZHN. Ji dnes vyaduj bezpenostn otzky aby k nim mezinrodn spoleenstv pistupovalo komplexn. Jde o pstup, kter zahrnuje irok spektrum civilnch a vojenskch nstroj a v budoucnu tento poadavek jet zesl. Zkuenosti posledn doby ukazuj, e bezpenost a obnova jsou a budou stle vce propojeny ne kdykoliv pedtm. spch v budoucm bezpenostnm prosted nebude dosaen samotnm vojenskm vtzstvm, ale bude nutn, aby spolu komunikovali, koordinovali a spolupracovali vichni relevantn akti na vech rovnch v globlnm rmci. Armda ji tak nen na bojiti sama, sdl jej s jinmi subjekty. Nejdominantnjm strategickm trendem dneka je globalizace, iven informan revoluc. Spolenosti a kultury jsou dnes propojeny zpsobem dve nevdanm, piem dsledky tohoto propojen mohou bt jak pozitivn (nov pleitosti), tak i negativn (hrozby a rizika).
19

Pehled strategickch hrozeb

V uvedenm obdob budou s nejvt pravdpodobnost nejvnjmi hrozbami pro NATO terorismus a en zbran hromadnho nien, piem jednoznan nejnebezpenj kombinac budou tyto zbran v rukou terorist. na, Indie a Rusko se stanou hlavnmi hri budoucho bezpenostnho prosted, a nejnebezpenjmi zemmi pro NATO budou Severn Korea, rn a Srie. Do poloviny stolet na pravdpodobn pedstihne velikost americk ekonomiky a Indie vyrovn velikost americk ekonomiky. Rusko si udr dleitou pozici kvli obrovskm surovinovm zsobm. Dky svmu vojenskmu prmyslu a vvoji si zachov i pozici pednho svtovho vrobce a dodavatele zbran. Severn Korea pedstavuje nejvnj jadernou hrozbu na svt a mysly jejho souasnho reimu nejsou jasn. Nebezpe hroz jak Korejskmu poloostrovu, tak i v celosvtovm mtku, protoe Severn Korea je aktivnm vvozcem jadernch technologi a souvisejcch nosnch systm. V zvislosti na vldnoucm reimu bude i rn pokraovat ve sv snaze zskat zbran masovho inku. Nebezpenou zem zstane Srie, tak dky sv spoluprci se Severn Koreou a sv snaze vylepovat schopnosti svch raket, v jejich dosahu se ocitnou zejmna Turecko, Kypr a mon i ecko, jin Balkn, Itlie. Hrozby bude vyvolvat i nestabilita v dsledku slabch stt, regionln krize a konflikty, rostouc dostupnost vysplch konvennch zbran, zneuvn vznikajcch technologi a naruen toku ivotn dleitch surovin. Dal hrozby pinese vvoj ivotnho prosted. Kvli emism sklenkovch plyn dojde v prbhu tohoto stolet ke zmnm klimatu. V dsledku tchto zmn se me astji vyskytovat extrmn poas a prodn katastrofy a nkter oblasti mohou bt postieny nedostatkem potravin. Rostouc energetick sektor vyvol rst poptvky po zdrojch energie. Polovina populanho rstu pipadne na est zem Indii, nu, Pkistn, Nigrii, Banglad a Indonsii. Globalizace se bude dle zrychlovat a bude ovlivovat sociokulturn, ekonomick a politick ivot. Westernizace prostednictvm mdi me v nkterch regionech vyvolat protizpadn nlady, nap. v islmskch zemch.

Geopolitick problmy
na, Indie a Rusko rostoucmi mocnostmi na a Indie jsou rodcmi se mocnostmi. Globln rovnovha sil se nezadriteln pesouv ve prospch ny. Do r. 2025 si sice USA udr prvn pku, ale na jejich nskok vznamn sthne. Globln centrum se posune smrem k Dlnmu vchodu. Rostouc poet obyvatel, robustn vojensk sla a stle vt pouvn vysplch technologi posunou Indii mezi nastupujc mocnosti. Pro dal vvoj pozice Ruska bude klov, zda se doke pozvednout nad pouhho tae surovin a prodejce zbran, zda udl nezbytn strukturln zmny k diverzifikaci sv ekonomiky a zda vyuije svho lidskho potencilu a vce se integruje do svtov ekonomiky. V n m v roce 2030 kulminovat poet obyvatelstva na rovni 1,5 mld. osob ze souasnch 1,3 mld. nsk ekonomika dosahuje svou velikost zatm jen sedminy ekonomiky USA a tetiny Japonska. V pjmech na obyvatele zstv na rozvojovou zem, kdy na celosvtovm ebku zaujm v tomto parametru 100. msto. V politick oblasti bude autoritsk reim bojovat o sv udren se soubnm rozvojem ekonomiky a vzrstem vzdlanch elit, stle vce navyklch na zpadn demokratick hodnoty. Navzdory posilovn pozice zem si
20

je vak nsk veden vdomo, e k plnmu uit vhod ekonomick globalizace a pro zajitn surovin potebuje na svtov mr a zlepujc se vztahy s ostatnmi zemmi. Indie bude mt v roce 2020 cca 1,4 mld. obyvatel a v roce 2050 se zejm stane nejlidnatj zem svta. Siln hospodsk rst tak bude vykompenzovn rstem populace. Navzdory obrovskmu pokroku ve vrob potravin trp skoro polovina obyvatelstva chronickou podvivou. Postaven Indie se bude zlepovat dky nrstu potu obyvatel v produktivnm vku zhruba do poloviny dvactch let. Indie m zaveden demokratick instituce, fungujc kapitlov trhy a prvotdn firmy v nkterch sektorech vysplch technologi. Bude vznamn dohnt dnen technologickou pevahu NATO. Toho veho mus na teprve doshnout. Na druhou stranu je indick demokracie ohroovna korupc a nboenskm nsilm a zem m zemn spory se sousedy. Rusko bude elit demografick krizi. Dvodem je nzk porodnost, slab zdravotn pe a potenciln nebezpe rozen AIDS. Pi souasnm tempu vymrn bude Rusko do roku 2020 ron ztrcet milion osob a zstane na potu 130 milion. Sniovn potu obyvatel v Rusku pi souasnm populanm rstu ve Stedn Asii me mt vznamn ekonomick dsledky. Z jihu bude Rusko stle ohroovno nestabilnm regionem Kavkazu a Stedn Asie. Tamj extremismus, terorismus a latentn konflikty budou mt tendenci pelt se do Ruska. Z hlediska vnitnho uspodn bude zejm pokraovat model se silnou centrln vldou a slabmi regiony. Severn Korea, rn, Srie nebezpen stty Severn Korea pedstavuje v souasnosti jednu z nejvtch jadernch hrozeb na svt. V regionu existuje nebezpe jadernho konfliktu a Severn Korea je aktivnm vvozcem jadern technologie a pslunch nosi. V rnu na pozad chudoby a hospodskho poklesu pravdpodobn zesl mocensk boj mezi reformisty a zastnci tvrd linie (islamisty). rn si ji vytvoil prmyslovou zkladnu na vrobu rznch balistickch stel a pracuje na zven jejich doletu tak, aby mohl zashnout Izrael, Sadskou Arbii, Turecko a perspektivn i vzdlenj cle, vetn zpadn Evropy. Nen jasn, zda bude pokraovat ve sponzorovn terorismu. Srie je jakmsi mikrokosmem vech monch hrozeb. M chemick a jadern program, akoli zatm neoznmila schopnost obohacovn uranu. M omezen zsoby biologickch zbran a raketami, zskanmi ze Severn Koreje, ji ohrouje jin Turecko a Kypr. Srie navc nepodepsala pravidla pro neen raketovch technologi a el podezen, e podporuje teroristy.

Globln bezpenostn rizika

Hlavn zbran protivnka bude asymetrick boj zahrnujc terorismus. Nejvnj hrozby budou pedstavovat slab, nespn a zl stty a bezpen toit pro teroristick a kriminln organizace. Nespch stt ji nebude jen loklnm nebo regionlnm problmem, kter by se ml eit jen ppad od ppadu a izolovan. Stle vce bude poteba soudrnch a innjch mezinrodnch akc s pouitm vech nstroj od humanitrn asistence k podpoe instituc. Nejbli hrozby nepijdou od rostoucch mocnost nebo zavedench globalizovanch stt, ale od stt slabch, nespnch a nebezpench. Ze stt, ve kterch se da nboenskm
21

extrmistm, kter jsou potencilnmi lhnmi nemoc, a kde tikaj demografick asovan bomby vzrstajcho potu nezamstnan mldee. Organizovan zloin bude moci rozit sv aktivity od obchodu s drogami po sluby teroristm. Vce aktr vetn terorist bude zskvat schopnosti provdt toky proti potaovm stm. Terorismus bude pedstavovat hlavn nebezpe globln bezpenosti. Nejobvanj hrozbou bude snaha terorist zskat ZHN. Terorismus zstane asymetrickou zbran slabch, kte se jinak nemohou vyrovnat (konvenn) vojensk sle svch protivnk. Celosvtov tlak na terorismus spolu s rozvojem komunikanch technologi pravdpodobn zpsob, e se teroristick hrozba bude dle decentralizovat, bude se rozpadat do skupin, bunk a jednotlivc. Terorist budou po svt vyuvat rzn toit k vcviku, a zrove nebudou potebovat statick centrln velitelstv k plnovn operac. Vcvikov materily, navdn na cle, manuly ke zbranm a finann podpora budou stle vce virtuln. Teroristick skupiny se posunou od hierarchick organizace k decentralizovanm strukturm, sloench z malch, rozesetch skupin, kter komunikuj a provdj sv operace v propojenm prosted st, bez pevnho centrlnho uzlu. Terorist budou pokraovat v pouvn hlavn konvennch zbran. Jet vce zesl pouvn sebevraedn taktiky, rychle pizpsob sv operan koncepce mncm se okolnostem. Nejrozenjmi patrn budou simultnn toky v rznch, od sebe vzdlench lokalitch. Oblbenmi zbranmi nejspe zstanou automobily s vbuninami, ale existuje pedpoklad, e terorist zv svou technologickou rove a zanou pouvat i pokroil vbuniny, dokonce bezpilotn vzdun prostedky. Bude zejm vzrstat schopnost terorist provdt toky proti potaovm stm. V ohroen budou zejmna dc potaov systmy nejrznjch zazen elektrren a rozvodnch st, pehrad, protipovodovch zazen apod. Pi takovm potaovm toku bude zrove stle obtnj zjistit, odkud pochz.

Globln bezpenostn obavy

Klimatick zmny budou mt velk dopad na budouc ivotn prosted v celosvtovm mtku. Globln oteplovn ohroz zsoby vody a potravin a pi rostouc leteck doprav hroz rychlej rozen novch epidemi. Imigran tlaky mohou zvit hrozby spoleenskch nepokoj. Energetick bezpenost bude hlavnm hybatelem pi pechodu od zvislosti na rop k novm udritelnm formm energie. Podl jadern energie se zmen jen nepatrn a podl energie zskvan z hydroelektrren zstane pevn stejn. Svtov zsoby zdroj energi jsou vce ne dostaten na pokryt poptvky i za rok 2030. Ji mn je vak jist, jak nkladn bude tba surovin a jejich dodvn spotebitelm. Asie nahrad Severn Ameriku jako oblast s nejvt spotebou energie (hlavn na a Indie). Energetick bezpenost, tj. zajitn dodvek, zan bt vnm problmem, protoe nkte producenti energi a surovin naznauj tendenci pouvat ropu a plyn jako nstroje politickho ntlaku. Mezinrodn stabilitu mohou v ptch desetiletch vn naruit i nkter demografick trendy. Svt ml v roce 1999 6 mld. obyvatel a pi udren dnen mry prstku vzroste jejich poet v roce 2025 na 8 miliard. O prstek se tm vlun postaraj rozvojov zem. Poet obyvatel v rozvinutch zemch zstane v globlu stejn, ale s velkmi prstkovmi rozdly (USA +17,4 %, EU +2 %, ale Japonsko 2 % a Rusko 10,8 %.). Stty NATO se budou potkat se zmenujcm se potem obyvatel, schopnch zachzet se zbranmi, zatmco zejmna v rozvojovch zemch bude tento trend opan (z eho mohou tit nap. na a rn). Monm
22

dsledkem pro stty NATO me bt ni vestrann rove vlastnch vojk (tj. jejich ni technick dovednosti, slab motivace a men fyzick a psychick sly ap.)

Budouc vzvy a koly

Nov hrozby mohou bt vyvolny i rostouc dostupnost informac a rozvojem informanch technologi. Vojensk sly budou zejm bojovat proti terorismu. Vzroste vznam ozbrojench nesttnch struktur a subjekt (soukromch armd). Vznamnm rysem vojenskch operac bude vt zapojovn systm bez lidsk posdky. NATO me oekvat, e bude pravdpodobn dno o zsahy ve vnitnch konfliktech proti nejrznjm povstalcm. Budou to pravdpodobn velmi nebezpen mise, ve kterch bude obtn definovat bojovnky neptele, a kde budou platit velmi omezen pravidla pro pouit sil kvli obavm z naruen standard chovn. Mise budou dle komplikovny ptomnost ozbrojench nesttnch subjekt v prostoru operac. Stabilizan a rekonstrukn aktivity budou probhat soubn s aktivitami ostatnch aktr pi plnm spektru vojenskch innost. Klem k spchu operac bude spoluprce a koordinace s ostatnmi nelenskmi zemmi NATO a nejrznjmi agenturami a organizacemi (mezinrodnmi a nevldnmi). Bude vzrstat vzjemn civiln-vojensk souinnost. Budouc vojensk operace se budou stle vce odehrvat v zastavnm (mstskm) prostoru, kde bude hlavn roli hrt civiln obyvatelstvo. Zd se nevyhnuteln, e NATO bude v budoucnu muset elit dtskm vojkm, co pi nutnosti dosahovn operanch cl vyvol adu prvnch, morlnch a psychologickch otzek pro tradin hodnoty zpadn civilizace. eenm bude muset bt specifick doktrna a odpovdajc vcvik. Pro budoucnost ozbrojenho konfliktu sice plat, e tradin vojensk hrozby ustoupily do pozad, ale tyto zcela nezmizely a mohu se znovu objevit spolu se vzrstajcm vskytem asymetrickch hrozeb. Ozbrojen konflikty vypuknou mezi stty, uvnit stt (vnitrosttn konflikty zahrnujc terorismus) a mezi nesttnmi aktry a cizmi stty (mezinrodn terorismus). Od konce studen vlky je patrn obecn trend vzrstajcho potu konflikt zejmna uvnit stt v dsledku hnut za samostatnost, kvli separatistickmu nacionalismu a zstupnmu velmocenskmu soupeen. Pevldajcmi konflikty pravdpodobn zstanou vnitrosttn stety a jejich frekvence se me zvit s tm jak globalizace zvtuje kulturn konflikt, trest neefektivn reimy a usnaduje psoben odtpenc. Naproti tomu zstane frekvence mezisttnch konflikt ve srovnn s poslednmi 100 lety relativn nzk. Nersuje se obnoven bipolrn konfrontace znm z dob studen vlky. Nadvlda USA pravdpodobn odrad ostatn zem, aby podnikaly strategick toky na americk spojence nebo zjmov oblasti. Bude se zvtovat podl soukromch vojenskch organizac (tzv. soukromch armd). Jde o soukrom subjekty, najat znesvenmi stranami nebo soukrommi entitami (mnohonrodnmi spolenostmi nebo nevldnmi organizacemi) k poskytovn nejrznjch vojenskch slueb ochrany VIP osob, zpravodajstv, logistiky, ochrany objekt, poradnch a konzultanch slueb apod., zejmna najatch jako zstupn bojovnci najmatel. Soukrom vojensk spolenosti jsou ji nyn zapojeny do konflikt v Irku a Afghnistnu, stejn jako v Africe a oekv se, e jejich poty a koly dle vznamn vzrostou. Zapojen soukromch armd na bojiti ovlivn i budouc operace NATO a bude nutn eit otzky jejich zodpovdnosti, mandtu, legitimity, operanch postup, pravidel pouit sly apod.
23

Oekv se, e po roce 2015 bude vznamnm rysem bojovch akc zvtujc se pouvn bojovch prostedk bez lidsk osdky. Po roce 2030 jet vzroste autonomnost tchto systm a ve vzrstajc me se budou dit samostatn. Dsledkem tohoto sniovn pmho ohroen lidskch posdek me bt pokuen k astjmu uit sly. Trendem poslednho desetilet v operacch jsou mnohonrodn sly nejenom lenskch stt NATO, ale i tzv. partnerskch a tetch zem, co pin adu problm. Jednm z nejvraznjch je interoperabilita a jednotn standardy. Nasazovn spolench sil v budoucnu zejm jet vzroste a zahrne vt poet aktr jako jsou mezinrodn organizace, regionln nadnrodn organizace, nrodn stty, nevldn organizace, mstn vdci a skupiny, mnohonrodn spolenosti, nejrznj zjmov uskupen a skupiny apod. NATO bude muset dle zlepit koordinaci s tmito mnoha aktry. V tomto komplexnm bojovm prosted vzroste role a vznam civiln-vojensk spoluprce. S poznnm, e ist vojensk akce ji nepostauj k vyeen konflikt, roste nutnost zlepit integraci aliannch a nealiannch aktr na vech rovnch. Hlavnmi trendy v politick sfe zstanou zejmna pokraujc a zrychlujc se globalizace, rostouc vzjemn ekonomick a informan propojenost, nedlitelnost bezpenosti. Nrodn stty sice zstanou dominantnmi zkladnmi prvky svtovho systmu, budou se ale potkat se slbnouc sttn suverenitou. V oblasti prva zstanou stty primrnmi garanty individuln bezpenosti a mezinrodn prvo bude dle poskytovat prostedek k formalizaci jejich dohod a vztah. Vvoj zvykovho mezinrodnho prva budou nadle urovat akce nejsilnjch stt. Zatmco Charta OSN zstv klovm prvnm rmcem pro pouit sil a Rada bezpenosti OSN si zachovv monopol pravomoci v tto oblasti, vyvstvaj nejmn tyi okruhy otzek, kter ovlivn schopnost obou orgn vyrovnat se s budoucmi bezpenostnmi mezinrodnmi okolnostmi. Tmi otzkami budou: interpretace prva na sebeobranu (je povolen preventivn zkrok?), interpretace hrozeb mru a bezpenosti (nap. poruovn lidskch prv vlastnch oban stty), budouc rovnovha mezi intervenc a sttn suverenitou (tzv. humanitrn intervence i bez mandtu RB OSN, viz nap. Kosovo) a budouc efektivita Rady bezpenosti (pedpokld se, e nejmn do r. 2015 zstane RB OSN hlavn autoritou, kter bude vyhlaovat mezinrodn sankce a kter bude urovat, zda jsou vlky nebo intervenn operace morln pijateln, nebo ne. Pravdpodobn se dle rozvine prvo i ve vztahu k pouit sly v boji. Vzroste kritika nepesnch zbran a psnji bude posuzovna legalita nkterch zbraovch systm (protipchotn miny, chemick a biologick zbran, zvltn nesmrtc zbran, nepesn zbran, zbran, vyuvajc smrovou energii apod.). Stle vce pozornosti bude vnovno post-konfliktnm dsledkm pouit zbran, vetn dopad na ivotn prosted. Bude zesilovat trend systematitji init jednotlivce zodpovdnmi za vlen zloiny. Prvn zaazen terorist jako kombatant nebo zloinc bude zpotku ovlivnno souasnm precedentem USA, ale v budoucnu me bt tato otzka pedmtem systematitj mezinrodn dohody. Pokud nebude vnovna vt pozornost harmonizaci pedpis, budou rozdln nrodn pohledy na prvn doktrny dle ztovat interoperabilitu sil v koalicch. Role USA v celosvtovch zleitostech zstv nejvznamnjm geopolitickm faktorem urujcm mezinrodn bezpenostn prosted. Subsaharsk Afrika zstane ohroena nebezpem konflikt nebo z nich vyplvajcch humanitrnch kriz. Jin Kavkaz zstane nestabiln oblast kvli nevyeenm regionlnm konfliktm, slab hospodsk zkladn
24

a pokraujcmu negativnmu vlivu Ruska. Stedn vchod se pravdpodobn bhem dvou desetilet stane jet mn stabilnm. Stty severn Afriky budou elit ekonomickm potm.

Zvr
Aliance pokrauje s transformac svch sil na tzv. nov bezpenostn prosted a na koly v nm. Smyslem dokumentu FSE je poskytnout tto transformaci teoretick vchodiska pro adekvtn plnovn sil. Clem studie bylo nabdnout kvalifikovan odhad nejpravdpodobnj podoby budoucho bezpenostnho prosted, identifikovat hlavn trendy a tam, kde to bylo mon, i jejich inicitory. Vsledkem je sice ponkud negativn popsan budoucnost, ale takov je povaha hrozeb ji z podstaty vci. Plnovai sil te musej navrhnout konkrtn een, kter z tto predikce budoucnosti vyplvaj pro ozbrojen sly NATO a jeho jednotlivch lenskch zem.
Literatura:
Bi-Sc Future Security Environment Study (FSE 2025). Brussels: North Atlantic Treaty Organization, Supreme Allied Commander, Transformation, 2007.

Jak jsou zkuenosti ze spoluprce NATO EU pi pedvn odpovdnosti v zahraninch misch? Spoluprce mezi NATO a EU v operacch a misch probh v rmci procesu nazvanho Berln+. Jedn se o zleitost zahjenou na jednnch v Berln v roce 1996 a zavrenou podpisem spolenho ujednn mezi NATO a EU v Bruselu dne 16. prosince 2002. Na zklad tohoto ujednn je mon spolen podl obou organizac na mezinrodnch operacch a misch a rovn poskytovn si vzjemn pomoci pi een krizovch situac ve svt. V souasn dob je na zklad Berln+ eena vojensk operace Evropsk unie Althea v Bosn a Hercegovin. Tak se pipravuje angaovn EU v civilnch misch v Afghnistnu a Kosovu. Z ve uvedenho a hlavn s pihldnutm k faktu, e 21 zem NATO je souasn i leny EU, je vidt, e spoluprce obou organizac je oboustrann pnosn a douc. K usnadnn vmny informac mezi jejich vojenskmi orgny byly vytvoeny styn skupiny na rovni vojenskch tb. Proto ve vojensk oblasti na operan a taktick rovni (zejmna pokud jde o operace) lze spoluprci hodnotit jako bezproblmovou. Bohuel stejn vak nelze hodnotit spoluprci na politick rovni, kde kvli do jist mry zmrazen povaze vztah obou organizac mohou vojensk vbory NATO a EU spolen projednvat pouze jedin bod vzjemn agendy, a to operaci Althea. I zde vak lze v posledn dob pozorovat pozitivn tendence. Rzn agendy v rznm tempu Z rozhovoru s vojenskm pedstavitelem R pi NATO a EU generlmajorem Rostislavem Mazurkem Czech Armed Forces today 2/2007
25

Major Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Pojem bezpenostn struktury a monosti jeho uit pro poteby bezpenostn vdy
Nov vdeck obory zpravidla stav na ji ovench pstupech a existujc terminologii, kter pak dle rozvjej. V tomto ohledu dochz asto k adaptacm ji existujcch pojm pro poteby novho oboru. To me bt tak ppad pojmu bezpenostn struktury a jeho uit v rmci bezpenostn vdy v esk republice. Vojensk rozhledy otiskly v roce 2007 dva lnky [1, 2], ve kterch se jejich autoi vnovali problematice bezpenostnho systmu esk republiky a jeho institucionlnho uspodn. Pro poteby zkoumn chovn tohoto systmu a jeho prvk a uren potencilu funknosti (operanch schopnost) jeho jednotlivch prvk urench bezpenostnm, socilnm a ekonomickm prostedm m vak uvdn prezentace bezpenostnho systmu v jeho ryze institucionln struktue velmi omezenou vypovdac schopnost, a nen proto vhodn pro poteby interdisciplinrnho pstupu ke zkoumn bezpenostnho systmu. Tento lnek nabz jeden z alternativnch pohled na prezentaci bezpenostnho systmu zaloen na adaptaci obsahu pojmu brann struktura. lnek se nezabv otzkami zen bezpenostnho systmu, ani tvorby bezpenostn politiky. Naopak se pedpokld, e bezpenostn systm jako soustava instituc zajiujc bezpenost na vymezenm sttnm zem je podobn jako obrann systm (jako soustava instituc urench k zajitn vnj bezpenosti sttu vojenskm zpsobem) naplnnm sttn bezpenostn, potamo obrann politiky.
brann struktura

obrann systm (ozbrojen sly)

brann legislativa

doplovn ozbrojench sil

vnitn organizace formy mobilizace ozbrojench sil princip doplovn ozbrojench sil (brann) povinnost

personln struktura

vcvik a vzdlvn

vzbroj a vstroj stava

prezenn ozbrojen sly

kdrov ozbrojen sly

milin ozbrojen sly dobrovolnost

ostatn zkony

veobecn

selektivn

zamstnaneck ozbrojen sly

dobrovolnick ozbrojen sly

oldnsk vojsko

doplky ozbrojench sil koncepce vstavby vojenskch zloh dobrovoln milice polovojensk jednotky soukrom ozbrojen sly

Pramen: WERKNER, Ines-J. Wehrpflicht oder Freiwilligenarmee. Wehrstrukturentscheidungen im europischen Vergleich. 1. Aufl. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2006. ISBN 3-631-54696-3. S. 19. Obr. 1: Obsah pojmu brann struktura

26

V nmeck literatue je pro popis sti soustavy spoleenskch instituc, s jejich pomoc je zajiovna obranyschopnost zem, ppadn jin bezpenostn koly plnn ozbrojenmi silami, pouvn termn brann struktura (Wehrstruktur). [3, 4] Uspodn tto struktury je dno brannou legislativou (Wehrverfassung), tzn. soustavou prvnch norem upravujcch legitimitu a fungovn prvk vytvejcch tzv. obrann systm (Wehrsystem) v danm spoleenskm zzen a za danch ekonomickch podmnek. Obsah pojmu brann struktury zachycuje obr. 1. Z nj vyplv, e obrann systm bv ztotonn se svm nejdleitjm prvkem, prostednictvm nho fakticky dochz k poskytovn veejnho statku vnj bezpenosti, a tm jsou ozbrojen sly. Potencil funknosti (operan schopnosti) obrannho systmu je vztaen k pti zkladnm znakm. Jimi jsou: zpsob doplovn personlu do obrannho systmu, vnitn organizace ozbrojench sil, personln struktura ozbrojench sil, vcvik a vzdlvn ozbrojench a sil a jejich vzbroj a vstroj. innost obrannho systmu organizovanho sttem me bt podporovna veejnmi (nevldnmi) institucemi vytvejcmi tzv. dobrovolnou milici, v n se mohou v oblasti obrany angaovat oban nesplujc pedpoklady pro slubu v ozbrojench silch, a soukrom ozbrojen sly, jako je nap. cizineck legie, jej innost vak nen chrnna mezinrodnm prvem. V souladu s mezinrodn definic ozbrojench sil [5] me bt innost ozbrojench sil doplovna sttem organizovanmi polovojenskmi silami. Metodick vydefinovn brann struktury po jejich pti zsadnch vlastnostech urujcch jej potencil funknosti obrannho systmu, potamo samotnch ozbrojench sil, umouje provdt mezinrodn srovnn. Vznam takovch komparac dnes narst pedevm v dsledku integranch snah o konstituovn spolen evropsk bezpenostn a obrann politiky snac se pekonat izolovanost nrodnch bezpenostnch a obrannch struktur. K dispozici jsou studie zamen jak na obrann systm, jen je tradinm pedmtem zjmu vojensk vdy a socilnch vd, viz nap. [3], tak na brannou legislativu. Komparace prvn
bezpenostn struktura
bezpenostn systm doplovn bezp. instituc vnitn organizace formy mobilizace princip doplovn prezenn instituce kdrov instituce milin instituce personln struktura vcvik a vzdlvn vzbroj a vstroj bezpenostn legislativa

mezinrodn smlouvy stava ostatn zkony

(brann) povinnost veobecn doplky bezp. systmu koncepce vstavby zloh dobrovoln milice selektivn zamstnaneck instituce

dobrovolnost dobrovolnick instituce instituce mimo mez. prvn ochranu

polovojensk instituce

soukrom bezp. instituce

Obr. 2: Obsah pojmu bezpenostn struktura

27

regulace innosti ozbrojench sil a jejich personlu v jednotlivch sttech Evropsk unie je pedmtem zjmu zejmna nmeckch badatel, jak dokld existujc ada reprezentativnch studi [6, 7, 8, 9, 10]. Vzhledem k tomu, e obrana je soust bezpenosti, kdy obrana je ve sv podstat zajitn vnj bezpenosti vojenskm (brannm) zpsobem, [11] lze obsah pojmu brann struktury jist uzpsobit potebm zkoumn potencilu funknosti bezpenostn struktury, potamo funknosti bezpenostnho systmu institucionln definovanho s pomoc mezinrodn i nrodn bezpenostn legislativy, jak to zachycuje obr. 2. Pouit systematizace obsahu pojmu bezpenostnho systmu mechanicky naznaen v obr. . 2 je vhodn pedevm z pohledu pouit interdisciplinrnho pstupu pi projektovn podoby bezpenostnho systmu ve sttn bezpenostn politice a vnovn pozornosti otzkm zdrojovho zajitn funknosti bezpenostnho systmu. Ty stoj doposud stranou zjmu esk bezpenostn vdy, pesnji jsou soust dve etablovanch obor, jako je veejn ekonomie, veejn finance atd. Pro aktuln podmnky esk republiky jde nap. o adekvtn formulaci strategickch rozhodnut tkajcch se uren: prvnho statutu instituc vytvejcch bezpenostn systm, uren mechanismu financovn innosti bezpenostnho systmu, nutnosti zavdn inovac do bezpenostnho systmu, kter budou reagovat na zmnn zdrojov podmnky. Bezpenost je veejnm i soukromm statkem. Z tohoto pohledu vdy mus existovat stanoven kompetenc mezi veejnm/soukromm sektorem pi zajiovn bezpenosti a uren podlu veejnch a soukromch zdroj urench pro innost prvk bezpenostnho systmu. Do poped se pak dostvaj otzky dostupnosti bezpenosti pro urit pjmov/majetkov skupiny, uren mry a zpsobu zdann oban a podpory dobrovolnick prce oban ve prospch bezpenostnho systmu nap. ve form asti v aktivnch zlohch nebo jako dobrovoln hasii. Poteba zavdn inovac v bezpenostnm systmu souvis nejenom s rozhodnutm, jakm zpsobem bude zajiovna bezpenost a veejn podek v esk republice a jak bude financovna, ale souvis pedevm s demografickm strnutm a oekvanm nedostatkem pracovn sly na eskm trhu prce. [12] Ten zcela jist zashne sttn bezpenostn instituce. Jejich doplovn je toti dky faktu, e jejich pslunky mohou bt jen oban danho sttu, pmo zvisl na demografickm vvoji. Tyto instituce proto nemohou nijak tit ze zkladn ekonomick vhody lenstv esk republiky v Evropsk unii, kterou je voln pohyb pracovnch sil. Logicky tak lze oekvat, e demografick strnut populace me snit standard poskytovan obanm v oblasti bezpenosti, nap. poet policist nebude umoovat intenzivn hldkovou innost, pro zajitn urit oblasti bude teba vyut mstnch dobrovolnk, protoe bude nedostatek vojk vyvolan jejich nasazenm v zahrani apod. V tomto smru plat, e oban by mli potat s tm, e se budou muset vce spolhat sami na sebe pi zajiovn sv bezpenosti. Stt by jim v tom ml vytvoit potebn podmnky, nap. podporou organizace dobrovoln nevojensk milice. Prvek dobrovoln nevojensk milice na zem R ji existoval, kdy byl tvoen nap. institucemi dobrovolnch hasi, SVAZARMu, Pomocn stre Veejn bezpenosti i eskoslovenskho ervenho ke podporujcmi v souladu se zkonem . 92/1949 Sb., Brann zkon, ve znn pozdjch pedpis v ppad vyhlen brann pohotovosti sttu innost
28

ozbrojench sil. V dob mru vak tyto prvky asistovaly profesionlnm bezpenostnm institucm a zvyovaly potencil jejich funknosti. Lze oekvat, e pi nedostatku pracovn sly disponibiln pro sttn instituce vytvejc bezpenostn systm se asem uke douc, aby stt nahrazoval nkter jejich kompetence dobrovolnickou prac.

Zvr
V kontextu konstituovn spolen bezpenostn a obrann politiky Evropsk unie a konstituovn bezpenostn vdy v esk republice by pi analyzovn funknosti bezpenostnho systmu a pi formulovn poadavk na legislativn zmny mohl najt sv uplatnn tak pojem bezpenostn struktura vychzejc z adaptace pojmu brann struktura. Jeho pouit roziuje monosti zkoumn bezpenostnho systmu nad rmec bn prezentovanho institucionlnho uspodn bezpenostnho systmu, zejmna umouje ppadn mezinrodn srovnn bezpenostnch systm jednotlivch lenskch stt Evropsk unie.
Poznmky a literatura:
[1] RAEK Antonn. Tvorba zklad bezpenostn vdy. Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16, . 1, s. 21-31. [2] KRULK. Struktura bezpenostnho systmu esk republiky. Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16, . 2, s. 77-88. [3] BUCHBENDER, O. et al. Wrterbuch zur Sicherheitspolitik. Mit Stichworten zur Bundeswehr. 4. Aufl. Bonn: Mittler & Sohn, 2002. ISBN 3-8132-0544-4. [4] WERKNER, Ines-J. Wehrpflicht oder Freiwilligenarmee. Wehrstrukturentscheidungen im europischen Vergleich. 1. Aufl. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2006. ISBN 3-631-54696-3. [5] de MULINEN, F. Pruka mezinrodnho humanitrnho prva pro ozbrojen sly. 1. vyd. Praha: Magnet-Press, 1991. ISBN 80-85434-30-X. [6] NOLTE, G., KRIGER, H. Europische Wehrechtsysteme. Ein Verglech der Rechtsordnung Belgiens, Dnemarks, Deutschlands, Frankreichs, Luxemburgs, der Niederlande, Polens und der Vereinigten Knigreichs. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos, 2002. ISBN 3-7890-8278-3. [7] DANGER, JS. Harmonisierung des Wehrrechts in Europa: Rechtsvergleich der Wehrrechtssysteme in Deutschland und Spanien. 1. Aufl. Tnning: Der Andere Verlag, 2003, ISBN 3-8995-9102-X. [8] MUSER, A. Harmonisierung des Wehrrechts in Europa. Rechtsvergleich der Wehrrechtssysteme Deutschlands und Grossbritanniens. Hamburg: Dr. Kova, 2005, ISBN 3-8300-2114-3. [9] LOGOTHETTI, R. Auf dem Weg zu einer Europischen Wehrrechtsordnung. Betrachtungen anhand eines Vergleichs der Wehrrechtssysteme der Republik sterreich und der Bundesrepublik Deutschland. Hamburg: Dr. Kova, 2005, ISBN 3-8300-1611-5. [10] PAPENBERG, CH. Das franzsische und das deutsche Wehrrecht. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos, 2006, ISBN 38329-2419-1. [11] PERNICA, B. Profesionalizace ozbrojench sil: Trendy, teorie a zkuenosti. 1. vyd. Praha: AVIS, 2007. ISBN 97880-7278-381-6. [12] HAVLIGEROV Jana, BLAEK Vojtch. esko lk cizince. Na prci. Hospodsk noviny. 2007, ro. 17, . 93 [15. 5. 2007], s. 1, 2.

29

VOJENSK UMN

Podplukovnk Ing. Jaroslav Kulek

Budovn a pprava Battle Groups EU

Dokument Pstup esk republiky k Evropsk bezpenostn a obrann politice, kter dne 27. jna 2004 schvlila vlda R, se stal vchozm pedpokladem a zkladem pro budovn rmcovho zdroje podlu AR na vstavb CZE/SVK Battle Group EU. Na zasedn Rady pro veobecn zleitosti a vnj vztahy (GAERC), konanm dne 21. listopadu 2005 za asti ministr obrany lenskch stt EU, ministi obrany esk republiky Karel Khnl a Slovensk republiky Juraj Lika pednesli spolen rozhodnut vytvoit esko-slovensk bojov uskupen EU. V rmci tohoto jednn bylo obma ministry podepsno Spolen komunik k vstavb esko-slovenskho bojovho uskupen EU (CZE/SVK Battle Group EU) s urenm pro zaazen do sil rychl reakce EU s pohotovost k monmu nasazen do integrovan expedin operace v druh polovin roku 2009. Battle Group nen novm vtvorem, speciln vybudovanm a pizpsobenm k veden krizovch operac EU. Prv naopak, Battle Group je obecn po cel desetilet ve vojenstv (pedevm u vlenho nmonictva) uvan pojem pro oznaen uskupen sil a prostedk urench k veden manvrovho zpsobu ozbrojenho boje. V podstat je Battle Group definovna jako nejmen sobstan vojensk jednotka, kter me bt nasazena do operanho prostoru k veden nepetrit operan innosti po vymezenou dobu. Budovn Battle Groups EU v souladu s pijatou koncepc je pozoruhodn rychl. Zrodek konceptu (koncepce) Battle Groups vychz z tzv. helsinskho hlavnho cle budovn sil EU vyhlenho v roce 1999. Dleitm faktorem, zajiujcm operan hodnotu Battle Groups, byly zkuenosti zskan v prbhu operace Artemis v roce 2003, kdy pomrn mal sly EU vstoupily rozhodnm zpsobem do konfliktu, odehrvajcm se v nepokoji zmtan vchodn oblasti Demokratick republiky Kongo a zajistily na krtkou dobu relativn mr a stabilitu. I kdy realizace koncepce budovn Battle Groups EU byla pomrn rychl, existuje jet stle mnoho nedoeench problm. Mnostv stvajcch prostedk strategick pepravy pro uskutenn operanho zmru pekonat velk vzdlenosti v krtkm asovm rozpt je nedostaujc. Vyeen tto problematiky nutn vyaduje dal analytickou prci a pijet nslednch politickch rozhodnut s clem nalzt pijateln een problmu strategick pepravy, kter budou ekonomicky nosn. Kombinace nmon, vzdun a pozemn pepravy mus bt nleitm zpsobem promylena a propracovna. Dalm problmem zstv dostupnost nkterch dleitch specifickch schopnost (prostedky taktick vzdun pepravy, letectvo pm podpory, mobiln chirurgick tmy, operan zloha a dostatek sil pro veden specilnch operac).

I. Vstavba Battle Groups v rmci Evropsk unie

Hlavn cl vstavby sil EU 2010
S pijetm tzv. evropsk bezpenostn strategie v prosinci 2003 lensk stty EU stanovily nov hlavn cl, odrejc vvoj v oblasti strategickho prosted a technologi. V kvtnu 2004
30

ministi obrany lenskch stt EU pijali hlavn cl vstavby sil EU 2010 (HG 2010), kter byl pozdji schvlen na zasedn Evropsk rady, konanm v ervnu 2004 v Bruselu. Hlavn cl vstavby sil EU 2010 je vzvou lenskm sttm EU, aby byly schopny s uplatnnm naprosto jednotnho pstupu rokem 2010 provst rychlou a rozhodnou akci v celm spektru krizovch operac uvedench ve Smlouv o Evropsk unii. Jednm z hlavnch milnk k dosaen horizontu roku 2010 je: Dovren vstavby Battle Groups EU rychlho nasazen (plnch operanch schopnost bylo dosaeno 1. 1. 2007). S clem usnadnit specifikaci vojenskch schopnost podstatnch pro naplnn hlavnho cle vstavby sil EU 2010 bylo dle vypracovno pt hlavnch scn pro pouit sil. K pokryt asovho obdob sahajcho za horizont roku 2010 vydala Evropsk obrann agentura Vchoz dlouhodobou vizi k dosaen potebnch evropskch obrannch schopnost a kapacit, kter obsahuje klov aspekty budoucho vojenskho prosted s dalekoshlmi dopady pro veden vojenskch operac ESDP okolo roku 2025. Dokument je kompiltem t rozdlnch st, kter obsahuj prognostick vstupy z Institutu pro bezpenostn studia EU (st 1), Vojenskho vboru a tbu EU (st 2) a Evropsk obrann agentury (st 3).

Rozdlnost v pstupu k realizaci konceptu Battle Group

Realizace konceptu Battle Group EU se stala zdrojem dleitch podnt k pemn ozbrojench sil lenskch stt EU do adekvtnch a soudobch organizanch struktur. Koncept Battle Group zrove vytvoil pedpoklady ke zven spoluprce mezi lenskmi stty EU v oblasti zajiovn obrany. To se pozitivn odraz i v dalch spolench projektech uskuteovanch ve sfe obrann politiky a bezpenosti. V souasnosti budovan Battle Groups EU vak nejsou homogennmi celky a odliuj se rznou rovn poadavk a standard kladench jak na vcvik, tak technick vybaven. U Battle Groups budovanch na nrodnm zklad pedstavuj tyto rozdly men problm ne u mnohonrodnch formac. Proto v souasn dob vyvstv poteba, aby byl zodpovdnmi institucemi EU vypracovn a schvlen souhrn zsad a norem pro provdn ppravy a vcviku s clem zajistit, e ppadn nasazen jedn nebo vce Battle Groups bude realizovno v rmci spolenho standardu EU. Existuje rovn hmatateln rozdl v pohledu na bezpenostn problematiku mezi velkmi a zavedenmi leny EU a menmi, nedvno pijatmi stty. Zatmco velk a zaveden lensk stty EU se zamuj tm vhradn na integrovan expedin operace, men lensk stty EU stedn a vchodn Evropy, pestoe mnoho z jejich obrannho sil je vynakldno na spoluprci pro veden expedinch mrovch a krizovch operac, jsou stle znepokojeny obavami o svoji teritoriln integritu. Geopolitick poloha a trpk historick zkuenosti stle hraj znanou roli v pohledu na dosaen optimln rovnovhy mezi zajitnm teritoriln obrany a vedenm expedinch operac. Jdro pevn vtiny Battle Groups se skld z mechanizovanch jednotek pozemnch sil. Existuje mlo nmonch a vzdunch prostedk, kter maj plnovanou dosaitelnost pro veden operace Battle Group. Velk vzdlenost k proveden strategickho pesunu, mnostv rznorodch a ambiciznch kol stanovench pro dv Battle Groups zaazen do pohotovosti jsou nejslabm mstem celho konceptu Battle Group.
31

Pesn vyspecifikovn a zaazen dalch bojovch komponent (nmonho, nmon vsadkovho, vzdunch sil a operan zlohy) pedevm z kategorie strategickch a operanch prostedk pmo do sestavy operanho svazku Battle Group do znan mry vye tento problm. Do vahy mus bt tak vzaty stagnujc nebo stle se sniujc finann rozpoty na zajitn obrany v lenskch sttech EU, nepetrit technologick zmny a paralelnost v budovn sil mezi EU a NATO. Jak se ukazuje k dispozici nen dostatek prostedk k budovn oddlench schopnost jak na stran EU, tak NATO. Souasn s tmto faktem je NATO vystaveno tlaku, aby se pizpsobilo a dle rozvjelo v souladu s lini schvlenou lenskmi stty NATO. Budouc role NATO na poli transatlantick bezpenostn spoluprce vak me bt rozena, jestlie dojde ke zven spoluprce na vvoji sil a prostedk budovanch lenskmi stty EU. Hranice mezi pojetm veden ozbrojenho boje NATO a oddlen bojujcch stran silou Battle Group EU se bude v modernm operanm prosted stle vce strat. Paraleln budovn sil me vst ke zen rozdl v technologick vysplosti mezi USA a EU. Zkladem pro takovou spoluprci se mohou stt sly rychl reakce NATO a Battle Groups EU. Ministerstvem obrany USA (Pentagonem) je budovn Battle Groups EU posuzovno jako pozitivn vvoj v oblasti evropskho vojenstv.

Trval strukturln spoluprce

Jednm z faktor, kter se tak podlel na vytvoen podnt pro vypracovn koncepce Battle Group, byla mylenka rozit integrovanou metodu trval strukturln spoluprce i do oblasti bezpenosti a obrany. Tato mylenka se vynoila v prbhu vyjednvn o Evropsk stavn smlouv. Zkladn ideou bylo, aby se sta o trval strukturln spoluprci stala zdrojem podnt pro rozvoj vtch a kvalitnjch vojenskch schopnost u lenskch stt EU. V zvru jednn byl vypracovn protokol o trval strukturln spoluprci v nsledujcm znn:

lnek 1
Trval strukturln spoluprce uveden v lnku I-41 (6) evropsk stavn smlouvy bude otevena ktermukoliv lenskmu sttu EU, kter se zavazuje ode dne platnosti evropsk stavn smlouvy: postupovat intenzivnji v rozvoji svch obrannch schopnost prostednictvm budovn svho nrodnho podlu a v ppad poteby asti na budovn mnohonrodnch sil, hlavnch evropskch zbrojnch programech a asti na innosti Evropsk obrann agentury v oblasti vvoje obrannch schopnost, vzkumu, akvizic a vyzbrojovn, mt schopnost nejpozdji do roku 2007 poskytnout bu jako nrodn prvek nebo jako komponent mnohonrodnho uskupen sil poadovan bojov jednotky peduren pro plnn plnovanch mis a budovanch na taktick rovni jako Battle Group s podprnmi prvky vetn pepravnch prostedk a logistiky (tyto bojov jednotky mus bt, zejmna na dost OSN, schopny splnit koly uveden v lnku III-309 [1] bhem 5 a 30 dn a mus bt schopny v potenm obdob vyvjet nepetritou operan innost po dobu 30 dn, s monm prodlouenm tto doby pinejmenm a na 120 dn).
32

To skt monost, e v budoucnosti, v ppad, kdy Evropsk stavn smlouva (Reformn smlouva o EU z 23. 6. 2007) vstoup v platnost, budou poadavky spojen s konceptem Battle Group vyuity jako kritria pro participaci lenskch stt EU pro naplovn ustanoven o trval strukturln spoluprci. Toto ustanoven navc umon skupin nebo irmu uskupen lenskch stt EU vytvoit v rmci bezpenostn a obrann dimenze EU vlastn platformu a tm pinejmenm neformln zskat vt vliv nad procesem evropsk bezpenostn a obrann politiky. Z tohoto dvodu me v budoucnosti nastat jednoznanj korelace mezi velikost a vznamem podlu jednotlivch lenskch stt EU na realizaci konceptu Battle Group a monost asti na trval strukturln spoluprci.

Podl lenskch stt EU na realizaci konceptu Battle Group EU

lensk stty EU maj nkolik monost se podlet na realizaci konceptu Battle Group: 1. Pi vysok rovni politicko-vojenskch ambic a v zvislosti na vojensk vysplosti mohou jednotliv lensk stty EU poskytnout Battle Group ist nrodn (sly a prostedky operan manvrovho prvku jsou soust ozbrojench sil jednoho sttu). Avak oblast velen a zen, v jakkoliv form, vdy zstv mnohonrodn. 2. Vychzet z konceptu nosnho sttu a poskytnout Battle Group, do kter jeden lensk stt EU pispv bojovmi prvky, zatmco ostatn stty pro Battle Group vyleuj sloky bojov podpory a vestrannho bojovho zabezpeen. 3. Vytvoit mnohonrodn Battle Group, pro kterou vechny zastnn stty vyleuj zdrojov rmec sil a prostedk za elem vytvoen jednotlivch komponent Battle Group. 4. Poskytnout vybran vojensk schopnosti k podpoe nebo zabezpeen innosti Battle Group. Zjevnou vhodou nrodnch Battle Groups je vysok stupe jejich homogenity, co se tk pekonvn jazykov bariry, ppravy a systmu velen a zen. To vede k vytvoen vysok rovn bojov efektivnosti a interoperability, kter jsou ivotn dleit pro spn veden operac na vynucen mru. Nadto monost zasazen nrodn Battle Group je lpe zajitna, protoe pouze jeden lensk stt EU pijm stejn a konen rozhodnut k proveden operace. Vojensk zvislost na ostatnch lenskch sttech je podstatn ni ne u Battle Groups s mnohonrodnm sloenm. Nevhodami nrodnch Battle Groups jsou: vysok finann nklady na zabezpeen jejich innosti a skutenost, e nemohou psobit jako hnac sla pro zven vojensk spoluprce s ostatnmi lenskmi stty EU. Navc v okamiku, kdy dochz k zahjen operace Battle Group, se z politickho hlediska jev vhodnjm sdlet vechna mon rizika spolu s ostatnmi lenskmi stty EU. Poadavkem EU je mt ve stl pohotovosti dv Battle Groups s dobou rotace est msc. Mnostv Battle Groups pedurench k zaazen do pohotovosti se stle mn v zvislosti na zvrech konferenc k budovn Battle Groups EU, kter se konaj dvakrt v roce (kvten a listopad). V rmci tchto konferenc pedkldaj lensk stty EU sv zvazky pro vstavbu Battle Groups na dal obdob. EUMS vede pln rotace vech Battle Groups zaazench do pohotovosti na obdob pti let. Pln rotace je na zklad principu kadoronho posunu aktualizovn po skonen kad konference. Konference k budovn Battle Groups EU konan
33

v kvtnu 2007 upesnila zvazky pro rok 2012. Poet Battle Groups EU m kadoron vzrstajc tendenci. Vznam politickho aspektu systmu rotace spov v tom, e lensk stty EU, kter se podlej na zaazen dvou Battle Groups do pohotovosti, budou se v pravdpodobnost vystaveny velkmu politickmu tlaku na proveden operace, jestlie pevn vtina lenskch stt EU bude povaovat proveden takov operace za douc nebo nezbytn. Tato skutenost bude klst zvl velk nroky na Battle Groups, kter jsou vybudovan na pspvcch mench lenskch stt EU. Tyto stty v minulosti mly tendenci zmrn nebo z nouze penechvat na Francii nebo Velk Britnii zodpovdnost za veden nezbytnch a nebezpench krizovch operac. To z politickch dvod nebude nadle mon a nebo to bude pinejmenm mt za nsledek ztrtu politick dvry v ty lensk stty EU, kter nejsou ochotny podniknou operaci, pestoe se jejich Battle Groups nachzej v pohotovosti k jejmu proveden. Podl na vstavb Battle Group toti doprovz i velk dl zodpovdnosti a vysok oekvn ostatnch lenskch stt EU. Proto lensk stty, kter na sebe pevzaly zvazek poskytnout pomoc v dobch krize, mus bt pipraveny ho i splnit.

Battle Groups EU (EUBGs) a NATO Response Force (NRF)

Vzhledem k tomu, e vtina lenskch stt EU je tak leny NATO, neme bt koncept Battle Group realizovn v naprost izolaci od rozvoje a budovn NRF ustavench praskm summitem NATO v roce 2002 a jejich potench operanch schopnost dosaench v jnu 2003. Z 27 lenskch stt EU je 21 stt tak leny NATO a vtina z nich pispv do NRF nebo Battle Groups jednotnou sadou sil. Pestoe existuj podobnosti mezi konceptem Battle Group a NRF jako je zamen na poten nasazen a veden operace mimo evropsk kontinent existuj i zcela zeteln rozdly. Jednm z nejvce zejmch je velikost obou formac. NRF zahrnuj piblin 25 000 osob, vetn sil bojov podpory a prostedk vzdunch a nmonch sil, kter mohou bt uzpsobeny s ohledem na specifick poadavky operace. Pozemn komponent NRF se skld z operan manvrujcho prvku velikosti brigdy. Battle Group zahrnuje pouze jednu tetinu tto formace, protoe je postavena na mechanizovanm (pm) praporu. Nmon a vzdun komponent Battle Group nen stle pesn vymezen, akoliv bylo vydefinovno, e me bt podporovna strategickmi prostedky vzdunch a nmonch sil. Koncept Battle Group je mnohem vce orientovn na pouit pozemnch sil, ne je tomu u NRF. Doba nasazen NRF 5-30 dn je ponkud del ne u Battle Groups. Ale NRF jsou dky podlu USA na jejich budovn masivnj, akceschopnj a mnohem lpe vybaveny pro zvldnut nronjch operac. Pestoe se NRF nachzej v pohotovosti od jna 2003, nebyly doposud nasazeny do dn operace, kdeto Battle Group byla do operace nasazena u dvakrt (operace Artemis a EUFOR RD Congo). Navc Battle Groups jsou zameny na plnn peterberskch kol, vetn kol uvedench v bezpenostn strategii EU. Avak NRF svm zamenm pokrvaj cel spektrum vojenskch operac od een krize, pes protiteroristick operace a po spolenou obranu. Pesto jejich hlavn zamen bezesporu
34

spov na transformaci vojenskch schopnost evropskch lenskch stt NATO pro ast na vlench operacch vysok intenzity, spe ne na podlu veden mrovch operac. Pestoe na koncept Battle Group je nahleno jako na hybnou slu nasmrovn lenskch stt EU k dosaen rozench schopnost pro veden integrovanch expedinch operac, neexistuj oficiln transforman programy spojen s konceptem Battle Group. Existuje tedy potenciln riziko, e stty, kter zstvaj mimo projekt NRF, budou z dlouhodobho hlediska znevhodnny, protoe se nemohou astnit na transformanm procesu k rozen schopnost evropskch spojenc podlet se na vlen operaci vysok intenzity a dal realizaci operanch projekt NRF. Je danm faktem, e Battle Groups jsou pedureny pedevm pro veden operac na vynucen mru. Proto je ivotn dleit, aby Battle Groups byly vysoce pohybliv a udrovaly si vysok stupe odborn pipravenosti k veden bojovch operac a udrovn nrstu pevahy v takovch operacch. Takto transforman proces, kter je spojen s NRF, pinese dleit dodaten hodnoty schopnostem Battle Groups a stty, kter zstvaj mimo NRF, riskuj, e zstanou v tomto smru pozadu. lensk stty EU a NATO se shodly na tom, e jak vstavba Battle Groups, tak vstavba NRF budou vzjemn propojeny a navzjem se budou doplovat. Vzhledem k tomu, e cel ada stt, kter jsou leny obou organizac se podl na vstavb NRF a Battle Groups pouze jednmi a tmi silami, mohou nastat urit obte, jestlie vyvstane poteba podlet se soubn na operaci NRF a Battle Group. K tomu me dojt tehdy, pokud systmy rotac v pohotovostech Battle Groups EU a NRF nebudou nleit koordinovny.

Dilema lenskch stt EU pi vstavb Battle Groups EU

Zakladatelsk zem konceptu Battle Group EU Velk Britnie a Francie se svm velkm vojenskm potencilem, bohatou tradic ve veden expedinch operac a irokmi znalostmi maj pomrn snadnou lohu, jak v ppad nutnosti vyeit kol ppravy jednotek, otzku jejich pepravy, problm sbru podstatnch informac, zpracovn plnu rotace jednotek, jejich nasazen a veden operac. Navc politick systmy v tchto zemch jsou do velk mry vybaveny k pouit vojensk sly pmo jako politickho nstroje. Kombinace tchto dvou faktor znamen, e tyto dva stty, jakoto pvodn zakladatel konceptu Battle Group EU, mohou pomoci pi vyplnn mezery v pipravenosti sil a podret jin stty pi jejich restrukturalizaci obrany. Postavit Battle Groups na ist nrodnch zkladech je standardem pouze pro Velkou Britnii a Francii. Pro evropsk stty stedn velikosti jako je Itlie, panlsko a Nmecko je trochu obtnj zvldnout postaven Battle Groups EU. Zdrojov zkladna je men a jejich koly zabezpeit pipravenost jednotek pro NATO se dostv do rozporu s kolem pipravit do pohotovosti Battle Group EU. Jejich obrann struktury stle jsou, nebo a donedvna byly, zaloeny na dlesloucch vojcch, tj. vojcch, kte se po ukonen zkladn vojensk sluby zavzali k vkonu dal sluby. V nkterch ppadech bude realizace konceptu Battle Group EU znamenat, e se nco mus ze systmu zabezpeovn obrany vypustit a nco jinho se mus podit za elem vybudovn a pozen novho typu jednotky. Ve rozpotu na obranu v tchto zemch od skonen studen vlky klesla a m stagnujc tendenci. Prostedky strategick pepravy na nrodn rovni jsou velmi omezen, a proto soustedn tchto prostedk na nadnrodn
35

rovni je nezbytn. Sehrn vedouc role v Battle Group EU je mon, ale ve vtin ppad je jej naplnn nad rmec dostupnch zdroj tchto stt. Role nosnho sttu v mnohonrodn Battle Group EU je to, co si vtina stt v tto skupin bez plinho zaten mechanismu obrany me dovolit. Skupina mench stt jako jsou Baltsk stty a vtina novch len EU el pi vstavb Battle Group EU nejrznjm obtm. Tyto stty nemaj kapacity aspirovat na roli nosnho sttu, ale mohou se vznamn podlet na budovn Battle Group EU mnohonrodn kategorie. Zpravidla poskytnut jednotky velikosti roty je horn hranic monost pro stty v tto skupin. Stejn jako u stt stedn velikosti poteba poskytnout pspvky do organizanch struktur NATO a zabezpeen rotace jednotek v rznch mnohonrodnch mrovch a krizovch operacch ji nyn znan zatuje systm obrany mench stt. Zrove tyto stty ji zahjily proces dalekoshl vojensk reformy. Srovnn zte na systm obrany a provdn reformy mus bt uinno za pomoci dkladnho plnovn. Snaha podlet se na budovn Battle Groups EU mus bt peliv posuzovna s ohledem na dostupn zdroje. Koncept Battle Group EU znamen, e tyto stty se budou muset zdret budovn jednotek a schopnost, kter by si za jinch okolnost mohly podit. Ve uveden skutenosti zvrazuj dilema: vtina evropskch zem souhlas, e v souasn dob existuje nedostatek dostaten schopnch sil pipravench zajistit rychl een kriz a konflikt probhajcch daleko od Evropy. Tato skutenost mus bt postavena oproti znepokojenm, kter m mnoho mench a stedn velikch novch i starch lenskch stt EU, kdy bazruj na hrozb ohroen svho teritoria v t i on form. Trpk historick zkuenosti a zempisn poloha zde sehrvaj jasnou a zetelnou roli. Znepokojen tchto stt vyplv z toho, e koncept Battle Group EU by mohl, pestoe poteba obrannch zdroj pro een krize je jasn relevantn, oderpat pli mnoho cennch zdroj povaovanch za nezbytn k zajitn teritoriln obrany. Nedvra rodc se vi politickmu vvoji v Rusku je hlavn ivnou pdou tchto nzor. Zatmco zpadn Evropa se vydala na cestu politiky transparentnosti (prhlednosti) a spoluprce za elem vytvoen bezpenosti, v tak zvan postmodern spolenosti, v Rusku tomu tak nen. Tyto nzory jsou mn zjevn nebo naprosto neexistujc ve velkch sttech zpadn Evropy. Zde politika optovnho soustedn se na veden expedinch operac, kter byly st obrannho sil tchto stt, je nyn jasn dominantn. Tyto stty ji nevid nutnost investovat cenn zdroje do zabezpeen teritoriln obrany, kdy jin koly nabvaj na priorit.

Zvyovn nrok na ppravu a vcvik

Budovn Battle Groups EU bude mt na stty stedn velikosti a mal stty, kter se podlej na jejich vstavb, dopad ve dvou smrech. Za prv Battle Groups EU jsou ureny pro een kriz pod hlavikou EU vetn oddlen bojujcch stran silou. kolem bojovch sil je een krize, vetn vytven mru, ale vyluuj veden ozbrojenho zpasu. Co toto pesnji znamen, je do urit mry zleitost nzoru. Ale operan prosted tak, jak se vytvoilo v poslednm desetilet, pedpokld nepetrit rst poadavk na ozbrojen sly, co se tk vcviku, ppravy, pohotovosti, operan adaptability, pouit jednotek, technickch a kulturnch znalost, a v neposledn ad schopnost spolupracovat s rznmi civilnmi organizacemi.
36

Za druh jednm z novjch aspekt operanho prosted je ta skutenost, e povstalci ne vdy omezuj svoji innost na teritorium, na kterm se konflikt odehrv. V nkterch ppadech jsou jejich cle univerzlnj a povstalci maj monost se voln pesunovat z oblast, kde probhaj oteven konflikty do zem zpadnho svta. Tento fakt znamen, e faktor obrany matesk zem se dostv do stedu pozornosti. Do vahy mus bt brno riziko, e nasazen Battle Group me vst k pomst nebo odvetnm tokm. K uskutenn tchto tok by mohlo dojt na teritoriu zem nebo skupiny zem, kter Battle Group vyslaly do expedin operace. e tato hrozba je velmi odlin od teritoriln hrozby studen vlky, a e vyaduje rozdln pstupy k jejmu odvrcen, je zcela evidentn. Proto tto hrozb mus elit vhodn kombinace vzjemn se prolnajcch politickch a vojenskch opaten. Je nutno najt co nejlep een na nrodn rovni, ale ani to nemus stait. Jedin zkvalitnn mnohostrann spoluprce pome zajistit, e domc frontov linie obrany proti potencilnmu nepteli je pevn drena.

Krtkodob a dlouhodob een kriz

Vybudovn Battle Groups EU bude mt jet dal dopad na kapacitu evropskch zem k een krize. Budovn Battle Groups EU je z podstatn sti ovlivnno operanmi zkuenostmi zskanmi za poslednch deset let. Tato skutenost siln naznauje, e schopnost co nejrychleji nasadit sly k een krize je dleitm faktorem spnho procesu smujcho k zastaven konfliktu a nslednmu delmu obdob urovnn spor. m dle je umonno konfliktu probhat bez zsahu, tm obtnj bude jeho urovnn. Pouit Battle Groups EU vak opt bude mt rozlin dopady na rzn evropsk stty. Pro stty mal nebo stedn velikosti schopnost nasadit sly rychle bude znamenat, e budou mt mn a v nkterch ppadech dn schopnosti pro dlouhodob zvldnut konfliktu, ve kterm asto komplikovan a zdlouhav proces dosaen stabiln situace bude vyadovat podstatnou a flexibiln ptomnost vojenskch sil asto po dobu mnoha let. Tyto dopady jsou v podstat podobn, ale mn patrn pro velk evropsk stty. To vytv existenci rizika vychlen rovnovhy mezi realizac krtkodobho nasazen, pro kter jsou siln dvody a dlouhodobou ptomnost vojenskch sil, pro kterou chyb dostaen kapacity.

Rozen konceptu Battle Group EU (Battle Groups EU druh generace)

Je nespornou skutenost, e v souasnosti prochz EU v mnoha smrech obdobm krize. Proto diskuse o dalm monm rozvoji konceptu Battle Group by se mohly zdt naprosto bezvznamn. Nejpodivnjm ale na cel vci je, e Battle Groups se vyvjej s pekvapujc rychlost. V souasnosti je vak obtn ci, jak dopad bude mt strukturln krize EU na dal rozvoj Battle Groups. Podstatnm zstv, e budovn novch schopnost by se mohlo stt pnosem pro rozen koncept Battle Group. V dnen dob odkaz operanch zkuenost konce dvactho stolet vede tm vlun k zamen se na pozemn sly Battle Group postaven na mechanizovanm prvku pozemnch sil a podprnch jednotkch je ve vtin ppad standardnm eenm, obas bez ohledu na to, jak politicko-vojensk problm m eit. Pi een krizov
37

situace je nevhodn, aby operan velitel byl limitovn typem sil, kter mohou bt nasazeny pouze se znanm silm a kter relativn pedstavuj pouze ivou slu. Vrazem slabosti souasnho konceptu Battle Group je, e akoli doba na zasazen je stanovena na 10 dn, podprn jednotky (zvlt jednotky bojov podpory a jednotky bojovho zabezpeen) nemohou bt pisunuty do prostoru operace v tto asov norm. Se zmrem operace, podle kterho jsou lehk sly pedsunuty a nasazen stednch a tkch sil nsleduje v pozdjm obdob, dochz v rozhodujcch okamicch operace k absenci palebn sly a operan pohyblivosti, kter jsou velmi dleit. To pedpokld potebu postavit mnostv dodatench komplet, kter mohou rozhodujc mrou pispt ke zkvalitnn Battle Groups pipravovanch k nasazen. Toto zkvalitnn Battle Groups EU by mohlo poskytnout vt dvryhodnost zvlt ve schopnost EU eit krize a obecn EU jako mezinrodnmu initeli. Jdro pevn vtiny Battle Groups se skld z mechanizovanch jednotek pozemnch sil. Existuje mlo nmonch a vzdunch prostedk, kter maj plnovanou dosaitelnost pro veden operace Battle Group. Neujasnnost ve vylenn dostatenho mnostv prostedk nmonch, nmon vsadkovch a vzdunch sil je nejvt slabinou souasnho konceptu Battle Group EU.
Sloen operanho svazku EU BG operan velitelstv
XXX

EU OHQ

- operan velitelstv nen nasazovno do prostoru operace, - nen st operanho svazku BG

(mimo prostor operace)

3. Operan zloha:

nmon sly

VzS

operan svazek Battle Group

(rozen koncept)
2. Battle Group

XX

EU FHQ
1. Velitelstv sil

tbu, velitelsk roty a prostedk KIS, - me bt postaveno na brigdnm velitelstv, - rozvinuje se v prostoru operace, operace

- vetn

3. Operan a strategick prostedky

(Jdro BG kolov uskupen spolench sil)

nmon sly

VzS

SF

logistika

Obr. 1: Rozen koncept operanho svazku Battle Group EU

Existuje nkolik realizovatelnch zmr rozen konceptu Battle Group EU a nkter z nich se ji nachzej v inventch nkterch velkch a stedn velkch stt EU. Vzhledem k tomu, e dal rozvoj je mon a uskuteniteln, tyi komponenty z oblasti operanch a strategickch prostedk by mohly bt pmo integrovny do konceptu, pilenny k nmu nebo zajitna jejich dostupnost pro Battle Group. Jedn se o: Nmon komponent problm jak spolehliv a bezpen doshnout prostoru operace a jakm zpsobem bude zabezpeena podpora prostedky vlenho nmonictva
38

mus v mnoha ppadech elit Battle Group, kter je nasazovna do operace. Vrozen flexibilita nmonho komponentu vhodn pilenn k Battle Group zabezpeuje okamit poskytnut zdroj a prostedk, kterm by jinak trvalo znanou dobu, ne by doshly prostoru operace. Draz kladen na rychlost a flexibilitu pi nasazen Battle Group mluv ve prospch zalenn nmonho komponentu do operanho svazku Battle Group. Nmon vsadkov komponent mnoho pedpokldanch prostor operace se nachz na pobe nebo asto v jeho tsn blzkosti. To znamen, e obtn fze pepravy sil a prostedk z plavidel do prostor na pobe me bt maena nebo znemoovna relativn malmi silami protivnka. A to zvlt, jestlie nasazovan Battle Group je stanoveno doshnout behu bez ohledu na sly protivnka, nachzejc se v pstavu nebo pistvac zn. Do vahy je teba vzt i nutnost pepravy jednotek v poben zn pi een krizovch situac v delm asovm obdob. Nmon vsadkov prostedky jsou klov pro nkter druhy operac tm, e znan zkracuj dobu na pepravu. Za pozornost stoj jejich zven flexibilita a vestrannost. Komponent vzdunch sil komponent vzdunch sil je ivotn dleitm pro rychl dosaen prostoru operanho zsahu, operan manvrujcm prvkem (vylennmi silami a prostedky). Prostedky vzdunho przkumu, prostedky pm leteck podpory, sthac letectvo, operan a taktick prostedky vzdun pepravy - to jsou vechno faktory, kter dohromady nebo v urit kombinaci mohou vraznm zpsobem znsobit sly Battle Group, zasazovan do prostoru operace nebo v kritick situaci v prbhu operace. Operan zloha trval prvek sestavy operanho svazku Battle Group, nachzejc se v pohotovosti mimo prostor operace. Operan zlohu vytvej lensk stty EU, kter se podlej na vstavb a nasazen Battle Group do operace. Klov prvek operan zlohy tvo mechanizovan (p) jednotka pozemnch sil o velikosti praporu.

II. Vstavba CZE/SVK Battle Group EU 1. esk republika a budovn Battle Group EU
Politicko-vojensk ambice R pi realizaci ESDP
esk republika se jako lensk stt EU formou svho pspvku na prosazovn ESDP v souasnm bezpenostnm prosted podl na obhajob vlastnch zjm a zjm EU. Doposud vak nebyly politicko-vojensk ambice R smrem k EU pesn definovny. Pesto podlem R na budovn konceptu Battle Group EU se d vyvodit, e naplovn politicko-vojenskch ambic R se bude odehrvat ve tech variantch: 1. R jako nosn stt ve spoluprci se Slovenskou republikou organizan, operan a materiln piprav EU FHQ a kontingent CZE/SVK Battle Group EU na veden integrovan expedin operace a tm vytvo pedpoklady pro naplnn politicko-vojenskch ambic R, tj.: veden samostatn integrovan expedin operace EU bez omezen v souladu s kapitolou VII Charty OSN, v rozsahu kol petersbersk deklarace po dobu 30 dn (s monm prodlouenm a na 120 dn), v tropickch podmnkch v oblastech vzdlench 6500-8500 km od Evropy (s pedpokladem dal rotace ve vylenn do pohotovosti).
39

2. R piprav svj pspvek na vstavb DEU/AUT/CZE Battle Group EU a bude se podlet na veden integrovan expedin operace EU za ve uvedench podmnek vyslnm kontingentu do 300 osob (s pedpokladem dal rotace ve vylenn do pohotovosti). 3. R se bude podlet na budovn jednotnch evropskch sil. Zkladnm pedpokladem naplnn politicko-vojenskch ambic je spn vstavba CZE/ SVK Battle Group EU a jej zaazen do estimsn pohotovosti pro mon veden integrovan expedin operace. Politick cle a charakter expedin operace budou od R pi prosazovn zjm EU vyadovat rozhodnou a prunou strategii, zamenou na potlaen rodc se krize (vznikajc krizov situace) v samotnm jejm potku.

Politicko-vojensk ambice R v rmci ESDP Battle Obdob Group 2009 2012 ?

Poet osob
XXX XX
II

OHQ

FHQ

CELKEM (Poznmka)

70 10

500 15

2200 2770 (R nosn stt) 300 325 (podl R na BG)

V souladu s lnkem VII Charty OSN; OSN; v rozsahu kol petersbersk deklarace; vst bez omezen samostatnou operaci EU (nebo se na n n podlet); po dobu 30 dn (s monm prodlouenm a na 120 dn); v tropickch podmnkch; 6500 8500 km od Evropy.

jednotn evropsk Evropsk sly

Po roce 2015 se pedpokld zahjen procesu budovn jednotnch evropskch sil. sil. esk republika doposud nestanovila ambice smrem k budovn tchto sil.
Obr. 2: Politicko-vojensk ambice esk republiky v rmci ESDP

Pro ty, kdo nemaj pedstavu o bojov sle AR a vojensko-odbornch kvalitch eskch profesionlnch vojk se zkuenostmi ze zahraninch mis, by uveden politicko-vojensk ambice mohly zavnt nezodpovdnm politicko-vojenskm avanturismem. Nehled na to, e nklady na expedin operace mohou doshnout a 20 miliard K. Ve vytven pedpoklad pro naplovn politicko-vojenskch ambic, zavdn koncepce Battle Group EU do ivota v rmci AR a een problematiky vstavby CZE/SVK Battle Group EU se Celoarmdn konference k aktulnm otzkm rozvoje doktrinln soustavy AR se zamenm na velen a zen a VC BATTLE GROUP 2007 nepochybn staly dvma stejnmi milnky prvn poloviny roku 2007.
40

Battle Group a doktrinln soustava AR

Dne 27. 3. 2007 se ve Vykov uskutenila Celoarmdn konference k aktulnm otzkm rozvoje doktrinln soustavy AR se zamenm na velen a zen. Clem konference bylo v nvaznosti na charakteristiku operanho prosted a soudobch operac zhodnotit aktuln stav doktrinln soustavy s drazem na oblast velen a zen, projednat koly dalho rozvoje doktrinln soustavy se zvraznnm poadavk na ppravu vojsk AR a naplovn jejich poteby pi dosahovn operanch schopnost. V prbhu konference byla projednna tato hlavn tmata: 1. Aktuln stav v oblasti doktrinln soustavy AR. 2. Velen a zen v AR. 3. Koncepce NEC a jej vliv na oblast velen a zen.

Battle Group v doktrinln soustav A R

- nepetrit znalost situace, - propojen prostedk nien a senzor, - integrovan zen senzor, - odhalovn zmru neptele, - zajitn nenaruovan mobility, mobility

Doktrna:

Doktrinln soustava AR

BATTLE GROUP
Jednotlivci:

- orientace ppravy jednotlivc na vce odbornch specializac, - zamen vcviku k procviovn souinnosti, - rozvjet schopnost optimlnho vyuvn informac, - vcvik na materilu a zbraovch systmech

Pprava vojsk:

- vst samostatn operace, - vce odbornch specializac, - akcelerovat ppravu nich velitel, schopnost dit vceelov senzory, - schopnost rychl syntzy informac

Pprava velitel:

Vzbroj a vybaven:
- vce odbornch specializac u jednotlivce a osdky, - vdr a vytrvalost, - upraven SOOS do osdky a vojka vojka, - systm vytven SOOS, - automatizovan systmy velen a zen, - senzory k zjiovn pekek a cl, - multifunkn pesn navdn munice munice,

Obr. 3: Msto konceptu Battle Group EU v doktrinln soustav AR

Dleitm aspektem v jednn konference vak byla ta skutenost, e bylo drazn upozornno na absenci zkladnch vchodisek doktrinln soustavy a doktrinlnho pojet vstavby, ppravy a operanho nasazen Battle Group EU. Bez zalenn zsad evropsk bezpenostn a obrann politiky (reprezentovan evropskou bezpenostn a obrannou strategi), koncepce Battle Group EU, sil rychl reakce EU a vchoz dlouhodob vize k dosaen potebnch evropskch obrannch schopnost a kapacit do doktrinln soustavy AR nen jej dal rozvoj mon. Vsledkem konference bylo vymezen rmce dalho rozvoje doktrinln soustavy v oblasti velen a zen a dle bylo konstatovno, e koncept Battle Group EU mus mt nezastupiteln msto v doktrinln soustav AR. Zpracovat doktrnu Battle Group, kter jako takov bude pvodnm eskm (esko-slovenskm) vojensko-teoretickm dokumentem a bude odret vechna specifika budovn, ppravy, velen a zen, logistickho zabezpeen, nasazen a veden samotnch operac Battle
41

Group s drazem na rozpracovn princip a zsad asymetrick manvrov taktiky, innosti operan manvrujcch prvk v obtnch klimatickch a povtrnostnch podmnkch, je prvoadm poadavkem dalho rozvoje doktrinln soustavy. Bez propracovan doktrny Battle Group jako teoreticko-odbornho vchodiska nelze zpracovat na kvalitn rovni standardn a stl operan postupy vech rovn. Doktrna mus jednoznan obsahovat teorii veden operac Battle Group a rozpracovn princip a zsad asymetrick manvrov taktiky.

2. Asymetrick manvrov taktika a operan manvrujc prvek

Koncept Battle Group EU msto tkopdnch jednotek s sebou pinesl operan manvrujc prvky, asymetrickou manvrovou taktiku a nov zpsoby veden integrovanch expedinch operac. Asymetrick manvrov taktika Battle Group je zaloena pedevm na dovednm vyuit schopnost prostedk taktick vzdun pepravy. K dosaen spchu v operaci neme Battle Group pouvat zpsoby innosti, kter uplatuj jednotky v semknut sestav operanho uskupen. Skutenost, e Battle Group nem dostaten sly a prostedky k dosaen potebn operan hustoty v prostoru operace, nutn vede k jejmu nasazen pouze do vymezenho prostoru operanho nasazen nebo prostor operanch zsah. V dsledku prostorovho rozmachu operace vytv Battle Group pro splnn stanovenho operanho kolu asymetrickou operan sestavu. To klade nebvale vysok nroky na velen a zen a logistick zabezpeen.

Nelinern nespojit bojit informanho vku

II

1500 km FHQ
XX

II

TMV

TMV 900 km 1000 km

HMV
II

700 km HMV 800 km

II

TMV
Obr. 4: Schma asymetrick operan sestavy v rmci nelinernho, nespojitho bojit informanho vku

42

Vzhledem k tomu, e v asymetrickm prosted dochz k absenci souvislch frontovch lini, je operan innost Battle Group charakterizovna jako operan manvrov nebo asymetrick taktika. Proto zpravidla nebude mon, a kdy tak pouze vjimen, pout sestavu Battle Group jako jeden operan celek. Jednotliv roty budou jako operan manvrujc prvky asymetricky zasazovny do prostor operanch zsah na dobu 3-5 dn, pouze vjimen i na del dobu, a to v zvislosti na situaci a stavu logistickho zabezpeen. Jednotliv roty budou plnit operan kol odtren od hlavnch sil, co bude klst velk nroky na mustvo, ale hlavn na velitele. Schopnost nepetritho veden operan innosti rotou je krajn omezen a i za pedpokladu psunu erstvch zloh a dostatenho logistickho zabezpeen nelze pekraovat meze danch monost.

Operan manvrujc prvek

ROTN KOLOV USKUPEN

TMV
Msto velen praporu

CELKEM: 150 170 osob

VzS
Operan skupina

Sk SpecS

Msto velen roty

Manvrov prvek
zzz
P eta (vetn Role 1) P eta (vetn Role 1)

zzz

Przkum
Przkumn tm PrU . 1 Przkumn tm PrU .2 Przkumn tm roty SRR

Poslen IO/PI CCT TPT

Tm pro veden INFOOPS Tm vlench zpravodaj Taktick tm PSYOPS

Zabezpeen FST CSS CIS

Pedsunut chirurgick tm (Role 2) Drustvo bojovho zabezpeen Spojovac drustvo

Obr. 5: Mon sloen operan manvrujcho prvku v sle roty

Zkladem asymetrick manvrov taktiky je veden rozhodn operan innosti s clem proveden operanho zsahu (samostatn operace rotnho kolovho uskupen) v odtren od hlavnch sil na vzdlenost dov stovek kilometr. Pro asymetrickou taktiku je podstatn proveden rychlho a pekvapivho manvru za pomoc prostedk taktick vzdun pepravy. Tyto prostedky zajiuj vysokou pohyblivost, rychl een nenadlch krizovch situac a naprostou pevahu nad protivnkem. innost operanho dosahu je dna doletem prostedk taktick vzdun pepravy. Obsahem asymetrick taktiky jsou principy pouit sil a prostedk v asymetrickm prosted a inn velen a zen tchto sil a prostedk. Asymetrick taktika umouje udren iniciativy a pevahy aktivity v kontaktu s protivnkem. Je formou innosti, kter je schopna zajistit vyuit vech vhod k dosaen spchu pi een krizov situace.
43

Principy asymetrick manvrov taktiky jsou: a) prun zmna operan sestavy a flexibilita pi vytven rotnch kolovch uskupen, b) rychl, utajen a inn manvr do prostoru operanho zsahu, c) pekvapen, d) dovedn manvrovn zlohami v rozhodujcch momentech operanho zsahu, e) nepetrit veden operan innosti po omezenou dobu, f) stupovn pevahy operanho sil ve vybranm mst operanho zsahu a do vyeen krizov situace, g) inn logistick a zdravotnick zabezpeen, h) rychl vyveden rotnho kolovho uskupen z prostoru operanho zsahu.

Zsady pro nasazen operan manvrujcho prvku

Minimln velikost jednotky: rota

+
SRR

Zloha 1 rota > sly rychl reakce

Kad nasazen roty do operace vyaduje mt v zloze v v pohotovosti pohotovosti druhou rotu - jako sly rychl reakce!!! Vzdun peprava: 1 rota = 1 vlna SRR
10 - 15 letadel

SRR

Logistick zabezpeen: 72 h munice/pitn voda/proviant

Zdravotnick zabezpeen: 2 mobiln chirurgick tmy

Obr. 6: Zsady pro zasazen operanho manvrujcho prvku do prostoru operanho zsahu

Asymetrick manvrov taktika klade velk nroky na velen a zen jednotek. Jednotlivm rotm u nen mono velet v sestav praporu, ale pouze jako samostatnm operanm celkm. Pro pemnu pedbnch operanch pln v operan plny je nutno stanovit velitelm jen koly k eliminaci innosti protivnka a ponechat jim volnost jednn pi provdn operan innosti. To od velitel vyaduje vysokou aktivitu, rozhodnou innost, tvr pstup a iniciativu pi een krizov situace v prostoru operanho zsahu. Asymetrick taktika vyaduje dkladnou znalost operanho umn a vojenskho emesla od velitel na nejnich stupnch. Bez znalost vci, vojenskho dvtipu a intelektuln pevahy nad protivnkem nelze spn vyeit dnou krizovou situaci.
44

Asymetrick manvrov taktika vytv tvr tlak na velitele rotnch kolovch uskupen, vede je k samostatnosti, iniciativnmu a rychlmu rozhodovn pi een sloitch krizovch situac bez monosti obrtit se na nadzenho velitele, kter se nachz na FHQ vzdlenm stovky kilometr. Asymetrick manvrov taktika a vysok nepetrit pohyblivost jednotek vytvej monost plynule pechzet od proveden jednoho operanho zsahu k druhmu.

Velitelsko-tbn cvien BATTLE GROUP 2007

Ve dnech 2. 5. - 4. 5. a 5.6. - 7. 6. 2007 se v stavu operan taktickch studi Univerzity obrany Brno poprv v historii AR uskutenilo prvn VC s tematikou nasazen Battle Group EU do operace. Jednalo se o zvren, jednostupov, jednostrann velitelsko-tbn cvien s posluchai KVD. Tma cvien: Nasazen Battle Group EU k odvrcen regionlnho ozbrojenho konfliktu. Clem bylo procviit posluchae KVD v innosti tb FHQ pi plnovanm nasazen Battle Group EU. Zdokonalit je ve vyuvn prostedk automatizace velen v prbhu plnovacho procesu tbu FHQ se zamenm na OTS V a provit znalosti teorie operac na udren a prosazen mru i schopnosti jej aplikace v prbhu plnovanho nasazen Battle Group EU. VC BATTLE GROUP 2007 bylo rozdleno do nsledujcch fz: 1. fze: Pprava, plnovn a aktivace. 2. fze: Rozvinut, strategick a taktick pesun. 3. fze: Proveden operace. 4. fze: Vyveden sil z prostoru operace, taktick a strategick pesun. Celkov zmr VC BATTLE GROUP 2007: Operan svazek AUT/CZE/SVK BATTLE GROUP EU po aktivaci Radou Evropsk unie a uveden do stavu pipravenosti obdrel kol provst strategick pesun (5000 km) do prostoru ARNEKA a provst stabilizan operaci v prostoru operanho nasazen fiktivnho sttu CHEBLAND, zmtanho regionlnm ozbrojenm konfliktem. Dle rozhodnou operan innost eliminovat aktivitu polovojenskch skupin a ozbrojench milic, poskytnout ochranu pracovnkm humanitrnch organizac a mstnmu obyvatelstvu. V souinnosti s mis OSN UNMOCH [2] stabilizovat situaci a vytvoit podmnky k mrovmu urovnn nrodnostnho konfliktu mezi CHEBLANDEM a NORTHLANDEM. Nelo o cvien v tradinm pojet, kdy astnci zamstnn procviuj situace dvno minul, kter se podle neprosn logiky zkon vojenskho umn ji nikdy nebudou opakovat, ale o ppravu na vysoce pravdpodobn zasazen CZE/SVK Battle Group EU do integrovan expedin operace EU. Cvicm byla v obdob ppravy cvien neustle vtpovna mylenka, e expedin operace je dvoustrann proces, ve kterm se udlosti vyvjej podle zmru, vle a innosti zainteresovanch stran a v souladu s neprosnou logikou ozbrojenho konfliktu. Na VC se zastnilo celkem 60 poslucha KVD, kte se za vyuit svch zkuenost zskanch v prbhu zahraninch mis zhostili danch kol zodpovdn a kvalitn. Mnohonrodn zastoupen je realitou konceptu Battle Group EU, proto pi pprav na nasazen
45

do operace v dnm ppad nesm dojt k opomenut intenzivn a dkladn jazykov ppravy. Za pozornost stoj rozsah cvien. Z dvodu nutnosti dkladn procviit fiktivn operan innost muselo bt VC prodloueno o jeden den. To svd o sloitosti een stanovench cviebnch kol a rozpadu potench pedstav o snadnm proveden integrovan expedin operace, by jen na mapch.

NORDLAND
FHQ
XX HMV

EASTLAND

II HMV
KARLSBAD

FHQ
PRAGUE

XX ZMV
II I I

CHEBLAND

GREENLAND GOLF

PLZE

GREENLAND

ZMV
BRUN

EUROPE EUROPE
(CZECHIA) (CZECHIA)

WOODLAND LOWLAND

5000 5000km km

A R N E K A
Obr. 7: Zmr nasazen Battle Group EU k odvrcen regionlnho ozbrojenho konfliktu.

Svm zamenm a pojetm se VC BATTLE GROUP 2007 stalo klovm velitelsko-tbnm cvienm uskutennm v rmci AR v roce 2007. ada astnk zamstnn si zanedlouho v praxi na operanm velitelstv nebo velitelstv sil (EU OHQ a FHQ) ov pln sv schopnosti podlet se na velen a zen mnohonrodn, spolen expedin operace, probhajc v komplexn integrovanm informanm prosted (NEC) prostoru operace rychlm, mobilnm, prunm a mnohotvrnm zpsobem.

Pprava osob a vcvik jednotek CZE/SVK Battle Group EU

Koncept Battle Group si vynutil zmny ve zpsobech veden operace. Pipout se nasazen samostatnho operanho svazku Battle Group v oblastech pomrn vzdlench od evropskho kontinentu. To klade draz na strategickou pepravu a masivn logistick zabezpeen. spch operace zvis pedevm na prostedcch taktick vzdun pepravy. Integrovan expedin operace vyaduje neustl zdokonalovn vcviku jednotek a ppravy velitel
46

a tb. Proto vraznm rysem vcviku a ppravy pslunk AR se mus stt clevdomost, konkrtnost a maximln piblen podmnkm veden integrovan expedin operace. Vstavba Battle Group je doprovzena snahou zodpovdt dleit faktory: za prv sprvn pedjmat charakter pt mon expedin operace a v souladu s tm stanovit zpsoby ppravy a vcviku jednotek, za druh najt takov formy a metody vcviku, kter zabezpe realizaci zsad na zpsob veden expedinch operac obsaench v doktrn Battle Group a z n vyplvajcch poadavk na vcvik jednotek, to znamen uit vojensk profesionly tomu, co budou potebovat v expedin operaci a nezatovat je tm, co bezprostedn nepotebuj pro jej veden, ppravu a vcvik je nutno organizovat a provdt tak, aby se vsledn efekt dal pouitelnm zpsobem vyut i ve vtin dalch nastvajcch operac. Je nutno se oprostit od nzor uplatovanch v oblasti vojenskho umn v AR na konci 20. stolet. Ppravu a vcvik v dnm ppad neulehovat, nezjednoduovat a vdy respektovat poadavky veden operace. V souasn dob ppravu jednotlivce a vcvik jednotek negativn ovlivuje nzk rove ppravy velitel a tb. Vysedvn na uebnch a sledovn nudnch powerpoitovch prezentac s nezivnm objasovnm je nutno vymnit za een sloitch a zajmavch operanch situac v polnch podmnkch vojenskch vcvikovch prostor. Jednotlivce a jednotky je nutno pipravovat a cviit v souladu s principy a zsadami asymetrick manvrov taktiky. To umon, aby se zdrojov rmec jednotek pro vytvoen CZE/SVK Battle Group EU stal souhrnem nejlpe pipravench bojovch jednotek, jak kdy mla AR k dispozici. Jednm z druh forem ppravy je ast v zahraninch operacch. ast v zahraninch operacch zabrauje odtren ppravy a vcviku od poteb praktickho plnn operanho kolu. Pro kvalitn ppravu osob a vcvik jednotek je poteba v co nejkrat dob pipravit Pln ppravy a vcviku CZE/SVK Battle Group EU. Ppravu osob pedurench pro EU OHQ provdt v souladu se zmrem spolen ppravy pslunk AR a Bundeswehru, kter se mus stt nedlnou soust plnu ppravy a vcviku. Ppravu a vcvik pro CZE/SVK Battle Group EU je nutno provdt v nsledujcch rovinch: 1. Pprava osob pedurench pro zaazen do tb a na velitelstv (EU OHQ, FHQ a klov personl BGHQ). Do tto ppravy zalenit osoby v souladu s Plnem obsazen mst na EU OHQ a FHQ. Ppravu tchto osob rozlenit do nsledujcch kategori: a) Individuln pprava. Obsah tto ppravy zamit na doplnn poadovanch kvalifikanch pedpoklad a jazykovch znalost vyplvajcch z popisu funkn npln danho msta. Tit ppravy poloit do jazykovch a vojensko-odbornch kurz organizovanch v rmci NATO a EU. b) Pprava hlavnch funkcion. Jedn se o ppravu klovch osob zamenou na plnn jejich funknch povinnost. V pprav vyut zkuenost zskanch z ppravy Nordic Battle Group a EU OHQ Postupim. Draz v tto oblasti poloit na kurzy zamen na fungovn finannho mechanismu EU ATHENA. c) Pprava po odbornostech vetn ppravy pro vkon konkrtnch funkc. Pro jednotliv sloky tbu na danch velitelstvch vytvoit pehled zkladn a operan dokumentace
47

k seznmen, zorganizovat semine, pracovn setkn s jejich protjky na velitelstvch (nap. FHQ EU OHQ) a koordinovat zskvn zkuenost z vstavby ostatnch Battle Groups, nap. ast na cvien v loze pozorovatel. d) Pprava tbu na veden operace. Ppravu rozdlit na dv sti nrodn a mezinrodn. Za vrcholn zamstnn povaovat secvien EU OHQ a FHQ formou mezinrodnho cvien European Endeavour 2009 a proveden nrodnho certifikanho cvien CZE/SVK Battle Group EU. e) Vcvik specifick pro danou operaci. tby, velitelstv i jednotky pipravit na nasazen Battle Group do operace podle pti zkladnch scn. Po rozhodnut zahjit konkrtn operaci bude v ppad dostatku asu (co je mlo pravdpodobn) se tby proveden N/VC a s jednotkami provedeno OTC. 2. Vcvik jednotek ze zdrojovho rmce CZE/SVK Battle Group EU. Vcvik jednotek zdrojovho rmce pro vytvoen CZE/SVK Battle Group EU je nutn vidt v souvislosti s politicko vojenskmi ambicemi R vi EU a lenstvm R v NATO. Vzhledem k tomu, e projekt CZE/SVK Battle Group EU je jednou z hlavnch priorit obrann a bezpenostn politiky R, je nutno udrovat stupe pipravenosti velitel a tb a vycvienosti jednotek pro veden integrovanch expedinch operac nejen pod vlajkou EU, ale i vlajkou NATO na poadovan rovni. Pi pprav osob a jednotek zalennch do zdrojovho rmce pro vytvoen CZE/SVK Battle Group EU, vetn pslunk AR vylennch pro EU OHQ, je nutno se oprat o zkuenosti zskan ozbrojenmi silami lenskch stt EU pedevm Bundeswehrem v prbhu operace EUFOR RD CONGO.

Zvr
Ze skupiny Battle Groups budovanch pro EU m CZE/SVK Battle Group EU nkter charakteristick rysy, kter ji dl od ostatnch Battle Groups EU. Za prv, dn z pti nejvtch evropskch mocnost (Francie, Nmecko, Velk Britnie, Itlie a panlsko) se pmo nepodl na vstavb tto Battle Group, co je zvan skutenost s ohledem na vhu a vliv, kter m tchto pt stt v rmci procesu realizace ESDP. Za druh, Battle Group se skld z kontingent dvou stedn-malch lenskch stt EU, kter sice maj velk zkuenosti z veden soudobch mrovch operac, ale dn zvltn znalosti ani zkuenosti z veden integrovanch expedinch operac vlench. Proto (jako dsledek toho) maj oba stty zastnn na budovn Battle Group omezenou monost strategick mobility, zvlt co se tk vzdun a nmon pepravy. Za tet, oba stty jsou schopny vytvoit Battle Group jako monolitn celek jak na institucionlnm (oba jsou leny EU a NATO), tak jazykovm (absence jazykov bariery) zklad. Za tvrt, ob zem maj vysoce odborn zdatn a vycvien profesionln ozbrojen sly. Nezd se proto bt velni pravdpodobn, e by vstavba Battle Group EU mla vznamn vliv na transformaci sil jako u nkterch jinch velikost podobnch zem EU. Co je vak naprosto jist vstavba Battle Group EU bude mt enormn dopad na pozen kvalitn vzbroje a techniky, provdn vojensko-odborn ppravy vojenskch profesionl a vcviku jednotek pipravovanch pro nasazen do integrovanch expedinch operac v oblastech vzdlench 6500-8500 km od evropskho kontinentu.
48

Poznmky k textu:
[1] Evropsk stavn smlouvy z 29. jna 2004. [2] Fiktivn mise OSN v Cheblandu (United Nations Mission Organization in Chebland).

Pouit literatura:
GRANHOLM, N., JONSON, P. EU-Battlegroups in Context. Underlying Dynamics, Military and Political Challenges. Swedish Defence Research Agency-Defence Analysis, Stockholm, March 2006, str. 3-5, 8-12, 18. GRMELA Libor. Poznatky zskan bhem zahranin sluebn cesty na OHQ Postupim a zahranin sluebn cesty k Nordic Battle Group. Ploha . 4, VeSpS Olomouc, kvten 2007, str. 1-3. HAL Leo, Dokumentace zvrenho VC. Nmt VC. OTS UO Brno, duben 2007, str. 1-2 (ploha . 6; prezentace, snmek 2), Pln zen, str. 1. JANOEC Josef, CSc. Monosti integrace ozbrojench sil v NATO a EU. Brno: Vzkumn centrum bezpenosti, 15. ervna 2007; prezentace, snmek 13. KERTTUNEN M., KOIVULA, T., JEPPSSON. T EU Battlegroups: Theory and development in the Light of Finnish-Swedish Co-operation. Finnish National Defence College, Department of Strategic and Defence Studies, Edita Prima Oy Helsinky 2005, str. 25. LINDSRTOM Gustav. The Headline Goal, European Union Institute for Security Studies, Paris, January 2007, str. 1-3. An Initial Long-Term Vision for European Defence Capability and Capacity Needs. European Defence Agency, Levi, October 3rd, 2006, str. 1. EU OHQ CJ3, Operan dokumentace EU OHQ a EUFOR RD CONGO 2006. Prezentace EUFOR RD CONGO Operational Rehearsal. Potsdam, 2006, snmek 4, 7, 9 a 21. Department of Defence Dictionary of Military and Associated Terms, Joint Pub 1-02 (US Acronyms and Abbreviations and NATO Terms). Washington DC: Office of the Chairman the Joint Chief of Staff, 23 March 1994, str. 336. http://en.wikipedia.org/wiki/European_Union_Battlegroups. http://en.wikipedia.org/wiki/Special_Forces.

Zkratky uit v lnku a schmatech:

AUT BB BGHQ BOMB BPY CCT CIS CS CSS CZE/SVK Battle Group EU DEU DRUG EOD ESDP EU FHQ EU OHQ EUBGs EUMS Austria Battleship Battle Group Headquarters --Battle Position Error (Y) Combat Camera Team Communication and Information Systems Combat Support Combat Service Support Czech and Slovak Battle Group European Union Deutschland Drug Operation Explosive Ordnance Disposal European Security Defence Policy European Union Force Headquarters European Union Operation Headquarters European Union Battle Groups European Union Military Staff Rakousko bojov lo velitelstv Battle Group bomba, nloe, vbun zazen odchylka (chyba) v uren bojov pozice tm vlench zpravodaj komunikan a informan systmy bojov podpora vestrann bojov zabezpeen esko-slovensk bojov uskupen Evropsk unie Nmecko operace Droga (zsah) proti pekupnkm drog odad likvidace vbunho materilu evropsk bezpenostn a obrann politika velitelstv sil Evropsk unie operan velitelstv EU bojov uskupen Evropsk unie vojensk tb Evropsk unie

49

EW FHQ FST GAERC HG HMV INFOOPS IO KVD MASS MP NEC NRF OTC OTS V PI PrU SAFE SEAL

Electronic Warfare Force Headquarters Forward Surgical Team General Affairs &External Relations Council Head Goal --Info-Operations Info-Operations --Mass Demonstrations Military Police Network-Enabled Capability NATO Response Force ----Public Information ----Sea-Air-Land (team)

elektronick boj velitelstv sil pedsunut chirurgick tm (bval MASH) Rada pro veobecn zleitosti a vnj vztahy hlavn cl hlavn msto velen informan operace informan operace kurz vych dstojnk masov demonstrace Vojensk policie integrovan bojov informan prosted sly rychl reakce NATO odborn taktick cvien operan taktick systm velen a zen informace uren pro veejnost praporn kolov uskupen toit (tajn kryt) sil protivnka speciln sly vojenskho nmonictva USA (nmon-vzdun-pozemn tm) [ekvivalent britsk SBS - Special Boat Service] skupina speciln operace sly pro veden specilnch operac spolen obraz o operan situaci speciln sly spolen sly neptelsk vyzvda prostedky protivzdun obrany krtkho dosahu sly rychl reakce tbn ncvik taktick msto velen taktick psychologick tm organizan mise OSN v Cheblandu velitelstv spolench sil velitelsko tbn cvien vzdun sly zlon msto velen

Sk SO SOF SOOS SpecS SpS SPY SRD SRR N TMV TPT UNMOCH VeSpS VC VzS ZMV

--Special Operations Special Operations Forces --SF- Special Forces Joint Force Spy Short Range Defence ------Tactical Psychological Team United Nations Mission Organization in Chebland JFC - Joint Force Command CPX - Command Post Exercise AF - Air Force ---

50

Plukovnk gt. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Vybran aspekty rozvoje zpravodajskch obor v podmnkch strategick vojensk zpravodajsk sluby

VOJENSK UMN

Vojensk zpravodajstv prolo v nkolika mlo letech pomrn zsadnmi promnami. Rozhodujcmi byl vznik novch legislativnch podmnek jeho existence, prava zpravodajsk innosti a rozen parlamentn kontroly na rozvdnou sloku. K uvedenm zmnm se vak v i jin, kter pedstavuj nikoli pouze reakci na zmnu zkon a organizan struktury. Za nejvznamnj je nutno povaovat postupn hledn takovho modelu fungovn zpravodajsk innosti sluby, kter by byl odrazem zmnnch geopolitickch podmnek, a od nich se odvjejcch zmn mezinrodn-politick a bezpenostn situace v euroatlantickm prostoru.

vod
Vojensk zpravodajstv se nachz v situaci, kdy je zejm nezbytnost stenho ustoupen od zpravodajsk innosti proti jasn vymezenm clm a respektovn novch bezpenostnch fenomn, pi souasnm nepodlehnut vlivu sekuritizace ady tmat a zachovn si tak schopnosti psobit proti vznamnm sttnm aktrm. Ned se konstatovat, e Vojensk zpravodajstv je v pozici, ve kter by se mohlo obrtit na nkterou dal zpravodajskou slubu i sluby a od n i nich beze zbytku pejmat zkuenosti a zavdt je do sv praxe. Zpravodajsk komunita na celm svt, avak pedevm v zemch, kter jsme si zvykli oznaovat jako demokratick i zpadn, prokzala, e svou dosavadn innost nen schopna beze zbytku plnit koly, pro kter existuje tak, aby byla stejn inn jako v dob bipolrn rozdlenho svta. Bylo by zavdjc se domnvat, e prv Vojenskho zpravodajstv se tyto zleitosti netkaj, e prv ono m zcela (!) jasno v tom, kde se nachz jeho msto v systmu esk zpravodajsk komunity, ale i spojeneckch zpravodajskch orgn. Diskuze o tomto by nemla smovat k likvidaci tradinho pojmn protivnk v jednotlivch segmentech rozvdn a kontrarozvdn innosti sluby, ale v dsledn specifikaci zamen innosti tchto dvou sloek pi zohlednn zejmna personlnch, odbornch, ale i zdrojovch monost. Podmnky existence a innosti kad demokratick zpravodajsk sluby jsou urovny motivy vedoucmi k jejmu vzniku a nsledn stanovenm kol, kter m plnit. Tyto se postupem asu a psobenm nejrznjch vliv mn, nicmn zkladn podstata innosti by mla bt dna pvodnmi zmry zizovatele pi zohlednn aktulnch a predikovanch bezpenostnch hrozeb. Pokud tomu tak nen, zpravidla se vytvej podmnky umoujc sniovn vkonnosti sluby, sluba se zan sama kolovat a zan podlhat vnjm vlivm, kter ji zpravidla vedou mimo j vymezen rmec poadovan innosti. K naplovn smyslu existence Vojenskho zpravodajstv je nezbytn trvale hledat takovou zpravodajskou kvalitu, kter by nejlpe zohledovala pvodn mysl zizovatele a pitom reagovala na aktuln poadavky oprvnnch adrest zpravodajskch vstup. V nvaznosti na poteby oprvnnch adrest produkt innosti zpravodajskch slueb dochz k priorizaci v zamen jejich innosti tak, aby tato vytvela co nejvhodnj podmnky
51

k naplnn pedmtnch poteb. Dsledkem tto priorizace dochz k pirozenmu jevu, kdy se nkter zpravodajsk obory rozvjej clenji a dynamitji a jin naopak zakruj. Jeliko je innost zpravodajskch slueb jednou z innost sttu, je zcela pochopiteln limitovna pidlenmi materilnmi a personlnmi zdroji. K zajitn co nejefektivnjho vyuit tchto omezench zdroj je poteba zabezpeit rozvoj tch zpravodajskch obor, kter budou rozhodujc pro zpravodajskou innost vedenou v souladu s aktulnmi a predikovanmi bezpenostnmi hrozbami, potebami ochrany pedevm strategickch a ivotnch zjm sttu, stejn jako zjmem naplovat jeho ambice v oblasti zahranin politiky. Nezbytnou soust transformace nrodn strategick vojensk zpravodajsk sluby v podmnkch esk republiky je i vymezen perspektivnch zpravodajskch obor, jejich rozvoj umon vytvoen a dlouhodob vyuvn schopnost v souladu s poadavky na zpravodajskou innost v prognzovanm bezpenostnm prosted a irokm spektru operac vedench ozbrojenmi silami. Pedkldan pspvek se svm obsahem nevztahuje vlun na samotn Vojensk zpravodajstv jako jednu ze t zpravodajskch slueb esk republiky, ale na innost vojenskho zpravodajstv na politicko-vojensk rovni pi zohlednn nrodnch specifik, avak pi vdom nezbytnosti zapojen do aliannch a unijnch zpravodajskch aktivit.

Doktrinln dokumenty
Ze zkladnch doktrinlnch dokument v oblasti bezpenosti a obrany, ktermi jsou Bezpenostn strategie esk republiky a na ni navazujc Vojensk strategie esk republiky, je dostaten zejm vznam vojenskho zpravodajstv pro naplovn jejch politicko-vojenskch ambic. Mme-li vak hovoit o rozvoji vojenskho zpravodajstv v dlouhodobjm horizontu a o vymezen priorizovanch zpravodajskch obor, pak je potebn vzt za zklad nkter z ji existujcch materil, kter pouitelnm zpsobem provd predikci nejen vvoje bezpenostnho prosted ve svt, charakter budoucch konflikt a zpsob veden budoucch vojenskch operac, ale t naznauje nezbytn potencil, kter bude mon vyut v budoucch aktivitch provdnch ozbrojenmi silami lenskch stt NATO, a tud i esk republiky. Za takov vyuiteln materil lze povaovat dokument Strategick vize: Vojensk problematika zpracovan tby strategickch velitel NATO vrchnho velitele spojeneckch sil v Evrop a vrchnho velitele spojeneckch sil pro transformaci (ploha MC 324/1 Final z 28.5. 2004). Podle naznaen strategick vize bude i nadle stejn mis NATO poskytovn kolektivn obrany, stejn jako dosud. Nicmn podstata tto mise se zmnila a bude se i nadle vyvjet v souladu s potebou pizpsoben se Aliance novmu bezpenostnmu prosted, kdy silnmi bezpenostnmi problmy 21. stolet bude globln hrozba terorismu, mon pouit zbran hromadnho nien a regionln nestabilita. Prv boj proti tmto hrozbm zmn podstatu konfliktu a bude vyadovat prbn pizpsobovn se sil, koncepc a potencilu bhem nadchzejcch desetilet. Sbr zpravodajskch informac, jejich analza, en a sdlen bude rozhodujc pro zkracovn doby rozhodovn mezi rozpoznnm bezpenostnho rizika a provedenm poadovanho prbhu innost. [1] Je zejm, e t vojensk zpravodajstv jako jeden z klovch komponent schopnost sil bude nuceno reagovat na konstatovan, a dostaten vas a v adekvtnm rozsahu a kvalit rozvjet ty zpravodajsk obory, kter budou pro veden efektivn zpravodajsk innosti v predikovanch podmnkch rozhodujc.
52

Pi vyuit [1] lze konstatovat, e 1. Pestoe je rozshl konvenn agrese vi Alianci nepravdpodobn, k monosti takov nov dlouhodob vznikajc hrozby nelze nepihlet. Aliance si me zvolit reakci na tok na bezpenostn zjmy mimo euroatlantick region nebo intervenovat v konfliktech mezi stty s nezbytnost veden operac vysok intenzity. Aliance si tedy mus zachovat schopnost vst intenzivn vojensk operace k zvldnut rozshlej konvenn hrozby. 2. Pokraujc globalizace uin aliann stty zvislej na ir stabilit kdekoli na svt. Vliv regionlnch nepokoj se zv vlivem vyuvn globln informan st k clen podpoe nepokoj ze strany teroristickch a extrmistickch skupin. 3. Asymetrick boj je stle sofistikovanj a me doshnout hrozivch ink pstupem k nejmodernjm technologim. To se vztahuje jak ke konvennm zpsobm veden konflikt, tak pedevm k en zbran hromadnho nien s rostoucm potem sttnch a nesttnch aktr. 4. Nadazenost v rozhodovn zvis na pesnch a vasnch informacch a prostedcch k jejich bezpen vmn a interpretaci vzjemn odsouhlasenm zpsobem. Shromaovn, analza, en a sdlen zpravodajskch informac mezi jednotlivmi stty poskytuje zkladn rmec, na kterm je nadazenost v rozhodovn zaloena. Aliance mus rozvinout potencil k trvalmu zskvn zpravodajskch informac a provdt sledovn, przkum a innosti souvisejc se zjiovnm cl na vech rovnch velen, aby bylo mon identifikovat vyvjejc se hrozby co mon nejdve. Navc je teba rozvinout schopnost zskvat a vytovat zpravodajsk informace ze vech zdroj, vetn tch, kter jsou odvozeny ze systm zaloench na kosmickm monitoringu a vztahuj se ke komplexnm, mobilnm a tko identifikovatelnm sestavm cl. V nvaznosti na ve uveden konstatovan, lze dovodit, e strategick vojensk zpravodajstv bude zamovat svou innost souasn pro plnn kol ve vztahu k potencilnmu ozbrojenmu konfliktu vysok intenzity (zpravidla pedstavovanho stetem mezi sttnmi aktry); k veden vojenskch operac obecn oznaovanch jako nebojov, majc zpravidla dekonfliktn a stabilizan cle, pi asti ozbrojench sil lenskch stt NATO a EU jednotkami expedinho charakteru, k podlu ozbrojench sil na plnn kol v kontextu tzv. boje proti globlnmu a mezinrodnmu terorismu v teritorich mimo zem esk republiky. V podmnkch esk republiky budou koly strategickho vojenskho zpravodajstv vymezeny v rozsahu pro nrodn strategickou zpravodajskou slubu, kter je v souasn dob v systmu zpravodajsk komunity a sttn sprvy esk republiky pedstavovna Vojenskm zpravodajstvm ve smyslu zkona . 153/1994 Sb., o zpravodajskch slubch esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 289/2005 Sb., o Vojenskm zpravodajstv. Strategick vojensk zpravodajstv vak bude pedstavovno nikoli pouze innost ve prospch politicko-strategick rovn rozhodovn exekutivnch sloek, ale takt innost pro vojensko-strategickou rove, tedy v zjmu ppravy a veden vojenskch operac. V tto oblasti jsou rozhodujcmi soustmi odbor vojskovho przkumu a elektronickho boje MO, zpravodajsk odbor Velitelstv spolench sil Armdy R a vechny zpravodajsk tby vojsk.
53

Zpravodajsk innost mus bt clen realizovna v souladu s motivy vedoucmi ke vzniku a vlastn existenci jednotlivch zpravodajskch slueb, na zklad predikovanch bezpenostnch hrozeb a v souladu s potebou oprvnnch adrest zpravodajskch informanch vstup. Samotn zpravodajsk innost je realizovna v rmci jednotlivch fz zpravodajskho cyklu. Pro vlastn zen zpravodajsk innosti je rozhodujc fze zen v rmci zpravodajskho cyklu, kter je nezastupiteln v dsledn reflexi zadn oprvnnch adrest, aktulnho a pedikovanho vvoje bezpenostn situace, a to pi souasnm zapracovn dosud zjitnch zpravodajsky vyuitelnch informac a poznatk. Je nezbytn, aby samotn zen zpravodajsk innosti bylo realizovno prostednictvm stanoven cl a nsledn tvorby postup, ktermi bude tchto dosaeno. Vhodnm zpsobem je uplatnn nkter z manaerskch metod, kup. rozpracovn fze zen zpravodajsk innosti v rmci procesnho zen pi respektu ke zvltnostem doprovzejcm zpravodajskou innost.

Legislativn kritria
Zkladnm vymezenm zamen pro realizaci zpravodajsk innosti jsou legislativn kritria pedstavujc psobnosti jednotlivch zpravodajskch slueb esk republiky, pro Vojensk zpravodajstv explicitn vymezen ustanovenm 5 odst. 3 zkona . 153/1994 Sb. Vymezenm psobnost jednotlivm slubm dolo k rozloen odpovdnosti za zabezpeovn informac v jednotlivch segmentech, pedevm bezpenostn problematiky, mezi jednotliv subjekty zpravodajsk komunity. Jeliko se jedn o vymezen psobnosti sttnho orgnu, nemlo by v innosti jednotlivch zpravodajskch slueb dochzet k duplicitnm, resp. triplicitnm innostem v nkterch teritorich i problematikch, jakkoli v praktick rovin se ada tmat pekrv a zle pouze na kvalit nrodn spoluprce mezi jednotlivmi slubami, zda jejich innost bude vzjemn kooperativn nebo rivalizujc. Za souasnho stavu absentuje siln koordinan prvek na rovni adu vldy esk republiky, jeliko stvajc sekretarit vboru pro zpravodajskou innost Bezpenostn rady sttu nepedstavuje orgn, kter by ve svm aktulnm postaven dokzal bezezbytku realizovat tolik potebnou koordinan lohu a zrove plnit lohu servisnho prvku pedsedy vldy v kontextu odpovdnosti exekutivy za innost zpravodajskch slueb. Samotn zamen innosti jednotlivch zpravodajskch slueb pak vychz ze stanoven tzv. vldnch priorit, jejich asov platnost je zpravidla jeden kalendn rok. Obsahov pak tyto vldn priority jednak zohleduj aktuln stav a prognzovan vvoj bezpenostn situace, avak t vybran tmata, kter jsou exekutivou vnmna jako vznamn pedmt zjmu, pro kter vlda poaduje informan podporu. Pochopiteln samotn vldn priority nesm bt v rozporu se zkonnou psobnost jednotlivch slueb, co vak nevyluuje, e na uritm tmatu bude realizovat innost vce zpravodajskch slueb v rmci svch zkonnch kompetenc. Pro vlastn realizaci zpravodajsk innosti je vak nezbytn, aby byla stanovena zamen zpravodajsk innosti, kter budou pedstavovat uritou vizi ve stedndobm asovm horizontu. Toto zamen pak umon, pedevm v oblasti zpravodajstv z lidskch zdroj (HUMINT), soustedit sly a prostedky pro vybudovn kvalitnho agenturnho pokryt umo54

ujcho zabezpeovn informac a poskytovn slueb v souladu s poadavky na zpravodajsk informace z uritho teritoria nebo o urit problematice. Rozdl v tomto zamen pak bude pro rozvdnou st a kontrarozvdnou st. Rozvdn sloka bude vychzet ze stedndobho zamen zpravodajsk innosti, tj. soustedn sil a prostedk rozvdky v asovm horizontu t a pti let. Tento asov horizont pedstavuje zkladn asov modul pro realizaci zpravodajskch opaten vedoucch k adekvtnmu vytipovn potencilnch lidskch zdroj, ppravu a realizaci opaten vedoucch k zskn tchto osob k jednn ve prospch zpravodajsk sluby. Uveden asov rmec pedstavuje zrove zkladn asov modul, kter v rmci procesnho zen bude vytvet podmnky pro provdn zpravodajskch opaten a souasn vytvo zptnou vazbu pro hodnocen spnosti jednotlivch zpravodajskch opaten, tedy vyhodnocovn efektivity jejich realizace, piem kritriem zde nebude vlun finann hledisko ale pomr mezi vynaloenm asem, aktivitou operativnch pracovnk, nronost realizovanch zpravodajskch opaten pi porovnn s kvalitou zskanho agenturnho pokryt. Pro kontrarozvdnou st nen potebn vytvet zamen zpravodajsk innosti ve stedndobm asovm horizontu, nbr posta zamen krtkodobj, zpravidla s ron validitou, nebo formy a metody zpravodajsk prce pouvan kontrarozvdkou umouj rychlej reorganizaci sil a prostedk sluby v souladu s aktuln zpravodajskou situac. Ob zamen zpravodajsk innosti, a stedndob pro rozvdku, tak krtkodob pro kontrarozvdku, budou vychzet pedevm z provedenho zpravodajskho prognzovn vedoucmu k predikci vvoje bezpenostn situace v esk republice, zjmovch teritorich a sledovanch problematikch. Zpravodajsk prognzovn bude vychzet nejen z obsahu informac a analz produkovanch vlastn innost zpravodajskch slueb, ale budou t zohledovat vstupy rezortnch i mimorezortnch, sttn i nevldnch agentur a akademickch pracovi. Specifikem pro innost vojenskho zpravodajstv bude participace na informan podpoe vojensko-strategick rovn ve vztahu k asti jednotek Armdy R v zahraninch operacch, kdy zpravodajsk prognzovn mus zohledovat charakter budoucch ozbrojench konflikt a pedevm pak teritoriln pedpoklad zasazen sil. Toto klade velk nroky na predikci nejen ohnisek vzniku napt a konflikt, ale t mus brt v vahu politick ambice jednotlivch lenskch zem NATO a EU, stejn jako tchto organizac jako celku.

Procesn zen zpravodajsk innosti

Na zklad ve uvedenho lze konstatovat, e procesn zen zpravodajsk innosti bude dno a nsledn rozpracovna ve tech oblastech: psobnost zpravodajsk sluby, priority stanoven vldou esk republiky na urit asov obdob, zpravidla jeden kalendn rok, koly stanoven ad hoc k zabezpeovn informac ve vybranch segmentech exekutivnho zjmu na zklad stanoven oprvnnch adrest, zpravidla vldy i jejich urench len.
55

Procesn zen vak mus rozpracovvat t oblast zamen zpravodajsk innosti, kter nen primrn urena k samotnmu zabezpeovn zpravodajskch informac, ale pedevm k clenmu soustedn sil a prostedk zpravodajsk sluby, pedevm pi vyuvn HUMINT.

Podprn role zpravodajskch obor

Kad ze zkladnch zpravodajskch obor, tedy HUMINT, signlov zpravodajstv (SIGINT), zpravodajstv z otevench zdroj (OSINT) a obrazov zpravodajstv (IMINT), v zvislosti na stupni svho rozvoje a rozsahu pouvn ve zpravodajsk innosti pedstavuje schopnost zpravodajsk sluby zskvat data a informace nezbytn k tvorb vstupnch zpravodajskch informac. Obsah npln jednotlivch zpravodajskch obor je vtinou znm, na tomto mst bych vak rd upozornil na monosti tchto zpravodajskch obor v jejich tzv. podprn roli. Nejvznamnjm zpravodajskm oborem je HUMINT, jeliko vlun zpravodajstvm z lidskch zdroj lze poznvat zmry jednotlivc i zjmovch skupin, jejich jednn m i me mt vliv na chrnn zjmy v oblasti obrany a bezpenosti. Vznamnou rol vak takt me bt vyuvn potencilu HUMINT pi vlivovch operacch, kdy zpravodajsk sluba se svou innost podl na prosazovn politiky sttu za jeho hranicemi paraleln s diplomatickmi cestami. Zde zle na ambicch exekutivnho veden sttu, zda jsou tyto natolik autonomn, e vytvej potebu budovn vlivov agentury v rozhodujcch spoleenskch segmentech zjmovho teritoria. Rozhodn vak v kontrarozvdn oblasti je HUMINT jedinm rozhodujcm zpravodajskm oborem, kter me vytvoit podmnky k rozpoznn innost ciz vlivov agentury proti vlastnmu sttu. SIGINT vytv nejen monosti pro vlastn zskvn podklad ke tvorb vlastnch informanch vstup, ale pi vhodnm zaclen mu umouje takt innou podporu jinm zpravodajskm oborm, zejmna pi prci s agenturou HUMINT. SIGINT lze vhodn vyut pi zamen innosti zpravodajskch pracovnk na zjmov osoby i skupiny splujc vybran kritria. V praktick rovin se jedn zejmna o identifikaci vztah mezi jednotlivci v zjmov skupin a monitoring aspekt ze ivota tto komunity vyuitelnch v dal prci v rmci HUMINT. Toto vyuit SIGINT lze v budoucnu vnmat jako aktuln pedevm pi monitorovn sloen a vazeb uvnit teroristickch skupin. Dal z podprnch rol SIGINT je jeho loha pi monitoringu rdiovho provozu v lokalit, ve kter je plnovna nkter z operac HUMINT, pedevm schzkov innost s osobou jednajc ve prospch zpravodajsk sluby, jejich zpravodajsk hodnota je vysoce nadstandardn. OSINT je zpravodajskm oborem, kter pi vhodnm pouit doke vytvoit podmnky umoujc efektivnj vyuvn HUMINT a SIGINT. Zle vak na rozsahu, v jakm bude prvek OSINT plnit koly clenho monitoringu otevench zdroj sloucho k zskvn podklad pro vstupn informan produkty. Vznamnou pozici vak me OSINT zaujmat pi zamovn agentury HUMINT, kterou budou nsledn rozpracovna zpravodajsky relevantn tmata, kter se stala pedmtem zjmu zejmna investigativnch reportr, to pedevm v oblastech chrnnch obrannm zpravodajstvm.
56

Pi samotnm vyuvn OSINT je zcela nezbytn opustit pedstavu, e m ir spektrum veejn dostupnch informanch nosi je vytovno, tm efektivnj se OSINT stv. Ve skutenosti je potebn provst dkladn vyhodnocen seriznosti a relevantnosti jednotlivch dostupnch mdi, a na zklad tohoto se zamit pouze na vytovn zce specifikovanho segmentu tchto informanch bz. Rozhodujc platformu pro OSINT pedstavuj pedevm specializovan zpoplatnn internetov servery. IMINT je zpravodajskm oborem, u nho nelze v rmci eskho vojenskho zpravodajstv pedpokldat dominujc postaven mezi zpravodajskmi obory. U jednotek Armdy R je zejm tyto nebudou nasazeny, pedevm v zahraninch operacch, k veden samostatn bojov innosti, ale naopak budou zaazeny v sestav vtho kolovho uskupen. Na zklad toho lze dovodit, e tzv. vedouc nrod bude disponovat zpravodajskou schopnost v oboru IMINT, kter bude dostaten pro veden vojenskch operac v teritoriu zasazen sil. Proto by nebylo adekvtn, aby esk vojensk zpravodajstv zamilo svou pozornost pi rozvoji tohoto zpravodajskho oboru na vstavbu autonomnho a informan pln kompetentnho prvku srovnatelnho se slubami tzv. velmoc. IMINT v podmnkch strategickho vojenskho zpravodajstv esk republiky bude vhodn budovat v rozsahu podprnho zpravodajskho oboru, jeho vyuit bude pedevm ve vztahu k HUMINT a SIGINT. Zde nutno uvst, e IMINT me vhodn slouit nejen k clenmu zamen agentury HUMINT a prostedk SIGINT, ale takt poskytnout verifikan zptnou vazbu k informacm zskanm tmito dvma dominantnmi zpravodajskmi obory. V kontextu tohoto je potebn, aby prvek IMINT soustedil sil svho rozvoje prv na zskn schopnost, kter budou dostaujc pro plnn dvou shora naznaench rol a vytvoil si dostaten podmnky k tomu, aby disponoval pstupy k obrazovm informacm takov vypovdac hodnoty, je bude adekvtn pedpokldanm kolm. Uveden pedstavuje monosti, kter budou vytvet optimln kombinaci pro vyuvn irokho potencilu vech ty zkladnch zpravodajskch obor, a to zejmna v rmci nezbytnho veden vezdrojovho zpravodajstv. Schopnost realizovat vezdrojov zpravodajstv vak pedstavuje nutnost vybudovat kompetenn siln koordinan orgn v oblasti vkonu zpravodajsk innosti, kter bude pi tvorb vstupnch informanch produkt rozliovat dostatenost poskytnutch informac i naopak bude schopen definovat koly zpravodajskm oborm v jejich podprn innosti k doproven zskanch informac nebo jejich doplnn. Jak je ji naznaeno na potku pspvku, nrodn strategick vojensk zpravodajsk sluba je a bude v rozvoji uvedench ty zpravodajskch obor, kter jsou rozhodujc v jeho innosti, omezeno finann nronost a personlnmi limity. Nedlnm aspektem monho rozvoje jednotlivch zpravodajskch obor i vezdrojovho zpravodajstv jako celku je zdrojov rmec rezortu obrany esk republiky, kdy pedevm v poslednch letech dochz k jeho trvalmu sniovn, a to v pmm rozporu s nktermi politickmi deklaracemi a deklarovanmi spojeneckmi zvazky. Vytven zdrojovho rmce pro zpravodajskou innost mus vychzet z poteb rozhodujcch pedstavitel Ministerstva obrany na zpravodajsk zabezpeen politicko-vojenskho a vojensko-strategickho rozhodovn. Samotn veden rezortu by mlo zohledovat zvyovn efektivity zpravodajsk innosti na strategick rovni jako nutnou podmnku pro veden jakkoli innosti ozbrojench sil v dob novch bezpenostnch fenomn.
57

Priorizace zpravodajskch obor

V nvaznosti na shora uveden omezen pak bude mon jednotliv zpravodajsk obory pi innosti vojenskho zpravodajstv rozvjet pouze v souladu s dsledn stanovenou priorizac jednotlivch obor, kter vak nesm vychzet z osobnch ambic funkcion i pouhho formlnho stanoven tchto priorit. Je nezbytn, aby priorizace zpravodajskch obor vychzela z vyhodnocen poadavk na informace a zpravodajskch zkuenost se zpsoby, jak tyto poadavky uspokojit. Na zklad formulovanch poznanch poteb lze v dlouhodobm horizontu stanovit poadavky na schopnosti jednotlivch zpravodajskch obor a tomuto pizpsobit jejich clen rozvoj. Je dostaten validn, e rozhodn akcent bude muset bt poloen na HUMINT jako nejvhodnj zpsob pro poznn zmr protivnka. Z pedchozho textu lze t dovodit i zkladn priorizaci ostatnch zpravodajskch obor v poad, jak je uvdm, tj. SIGINT, OSINT a IMINT, zde vak nutno mru a smr rozvoje tchto obor odvodit z role, kterou by tyto obory mly plnit jednak v rmci vezdrojovho zpravodajstv a jednak omezen jako podpora jinch zpravodajskch obor. Nezbytnm atributem by mlo bt vytvoen siln koordinan pozice vybranho organizanho celku, jeho primrn innost by byla samotn realizace vezdrojovho zpravodajstv. Tento celek by pak ml mt monost kontinuln vyhodnocovat podl jednotlivch zpravodajskch obor na hlavnch innostech vojenskho zpravodajstv, pedevm v oblasti informan podpory oprvnnch adrest, a vyhodnocovat tak aktuln stav a stanovovat nezbytnost a zkladn smry jejich rozvoje. Zde nutno uvst, e priorizace jednotlivch zpravodajskch obor me podlhat zmnm vychzejcm z rozdlnch poadavk na innost Vojenskho zpravodajstv jako nrodn strategick vojensk zpravodajsk sluby a zrove v kontextu ppadnch zmn v cel zpravodajsk komunit esk republiky. Naznaen koordinan prvek by pi plnn uvedench kol ml disponovat informanmi produkty a vstupy pro jejich tvorbu analyticko-informanm pracovitm, stejn jako by ml mt monost zohlednit ve sv innosti vvoj poadavk oprvnnch adrest a zdrojov monosti sluby. Ve sv innosti pak bude nezbytn, aby pedmtn organizan prvek disponoval pravomoc pedkldat pslunmu funkcioni variantn nvrhy na realokaci finannch zdroj (uvnit organizan struktury) v zvislosti na vyhodnocench potebch nezbytnho, resp. doucho rozvoje jednotlivch zpravodajskch obor.

Literatura:
[1] Strategick vize: Vojensk problematika zpracovno tby strategickch velitel NATO vrchnho velitele spojeneckch sil v Evrop a vrchnho velitele spojeneckch sil pro transformaci (ploha MC 324/1 Final z 28. 5. 2004).

58

Pplk. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., mjr. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun

Pechod sttu z mrovho na vlen stav

VOJENSK UMN

Tento lnek vznikl jako reakce na nzory sti bohuel i odborn veejnosti, kter se daj parafrzovat slovy: Co nm to tu povdte, vdy mme profesionln armdu a ministr obrany [Jaroslav Tvrdk poznmka autor] ekl, e mobilizace nebude. Clem pspvku je uvst do souvislost nkter ustanoven z vybranch bezpenostnch dokument. K pechodu sttu z mrovho stavu do stavu ohroen sttu a vlenho stavu je vytvoen systm mobilizace. Vojensk strategie R v l. 32 stanovuje, e: Vlen struktura mobilizovanch ozbrojench sil nepeshne naven o 1,2 nsobek mrovch pot. .

1. Mobilizace
Systm mobilizace je elov systm k zajitn realizace proces spojench s mobilizac. Mobilizace je innost zabezpeujc ppravu na vlku nebo na jin ppady ohroen pomoc shromdn a organizovn prostedk sttu. Ozbrojen sly nebo jejich st jsou uvedeny do stavu pohotovosti pro ppad vlky nebo jinho ohroen sttu. Obsahem mobilizace je sousteovn osob, zsob a materilu pro aktivn vojenskou slubu. Jde tedy o innost zabezpeujc uveden lidskho a hospodskho potencilu do stavu pohotovosti k zabezpeen uchovn zkladnch funkc sttu, poteb ozbrojench sil a obyvatelstva za stavu ohroen sttu a za vlenho stavu. Ji v mru se v zjmu zabezpeen obrany sttu pipravuje systm mobilizace ozbrojench sil a hospodsk mobilizace. Systm hospodsk mobilizace zajiuje organizan, materiln, personln a dal opaten, ktermi stedn sprvn ad zabezpeuje mobilizan dodvky pro poteby ozbrojench sil a ozbrojench bezpenostnch sbor za stavu ohroen sttu a vlenho stavu. Systm mobilizace ozbrojench sil zajiuje organizan, materiln, personln a dal opaten, ktermi stedn sprvn ad zabezpeuje doplnn ozbrojench sil osobami a vcnmi prostedky. Jde tedy o organizovan hromadn povoln vojk mimo innou slubu k mimodn slub, doplnn poetnch stav sil vojenskch tvar na vlen poty a v materiln oblasti doplnn majetku a zabezpeen slueb. Systm mobilizace ozbrojench sil je vytven k naplnn schopnosti organizovan pejt z mrovho na vlen stav. Tato schopnost je naplovna realizac pedevm nsledujcch proces: relnm plnovnm innost potebnch pro mobilizan rozvinut, aktualizac zpracovanch pln, procvienm zplnovanch innost, ppravou funkcion a tb k realizaci zplnovanch innost a vkonu vlench funkc, vestrannm zabezpeenm mobilizace. Struktura ozbrojench sil je tvoena stednm sprvnm adem (Ministerstvem obrany) jeho soust je i Generln tb Armdy R, operan taktickmi stupni velen: velitelstvm spolench sil (VeSpS) a velitelstvm sil podpory a vcviku (VeSPodV), svazky, tvary a za59

zenmi. Zkladnm vkonnm prvkem pro proveden mobilizanho rozvinut ozbrojench sil je vojensk tvar nebo zazen. Mobilizan rozvinovn ozbrojench sil je postaveno na principu brann povinnosti oban R. Brann povinnost je povinnost vech oban esk republiky (bez rozdlu pohlav) plnit koly ozbrojench sil. Zahrnuje pedevm povinnost obana podrobit se odvodnmu zen a konat vojenskou innou slubu. Brannou povinnost oban pln dnem nsledujcm po dni, kdy dovril 18 let do 60 let vku za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu. Po proveden reform Armdy R v mru oban pln brannou povinnost pouze dobrovoln. Dobrovoln oban pebr brannou povinnost, pokud pod o povoln do sluebnho pomru vojka z povoln. Tato dost se podv psemn na teritoriln pslun krajsk vojensk velitelstv. Na zklad zjitn zdravotnho stavu a schopnost obana vykonvat vojenskou innou slubu vyd editel krajskho vojenskho velitelstv rozhodnut, kter se povauje za rozhodnut vydan v odvodnm zen. Oban me takt psemn podat u teritoriln pslunho krajskho vojenskho velitelstv o zaazen do aktivn zlohy. Jestlie nen momentln poteba ozbrojench sil o vojky v aktivn zloze naplnna a oban je zdravotn zpsobil, uzave dohodu o zaazen do aktivn zlohy.

2. Doplovn ozbrojench sil osobami

Pro poteby doplovn ozbrojench sil osobami se vytv zloha ozbrojench sil, kter se skld z povinn zlohy a aktivn zlohy.

2.1 Aktivn zloha ozbrojench sil

Aktivn zloha je soust zlohy ozbrojench R. Tato zloha se vyuv pedevm pro doplovn ozbrojench sil R za stavu ohroen sttu, za vlenho stavu, ale i pi vzniku ohroen nevojenskho charakteru. Zlohy mohou pout k zchrannm pracm pi pohromch nebo pi jinch zvanch situacch ohroujcch ivoty a zdrav osob, znan majetkov hodnoty nebo ivotn prosted v duchu zkon. Aktivn zloha (AZ) vznikla na zklad poteb Armdy R a na zklad zjmu vojk v zloze o zaazen do jejch jednotek. Zjemci o slubu v aktivn zloze se mohou obrtit na krajsk vojensk velitelstv (KVV), kter jsou mstn pslun jejich trvalmu pobytu. Hlavnmi sledovanmi cli pro vytvoen aktivn zlohy je vytvoit kvalitn zlohu ozbrojench sil R pipravovanou v dob mru pro pouit za stavu ohroen sttu a vlenho stavu, vytvoit jednotky k een krizovch situac na teritoriu kraj, zejmna k pomoci pi ivelnch pohromch, ekologickch a prmyslovch havrich, zabezpeit civiln kontrolu uvnit AR po zruen zkladn sluby a vyut zjem oban a bvalch pslunk AR vojk v zkladn nebo nhradn slub a vojk z povoln (VZP) aktivn se zapojit do innosti AR. Podmnky pro zaazen obana do aktivn zlohy jsou: zdravotn zpsobilost adatele a jeho trestn bezhonnost, poteba ozbrojench sil, uzaven dohody mezi adatelem a krajskm vojenskm velitelstvm. Dohodu o zaazen do aktivn zlohy uzavr s adatelem pslun KVV na dobu t let. Dohodu lze uzavrat opakovan. Dobrovoln pevzet vkonu brann povinnosti zanik uplynutm doby, na kterou byla dohoda uzavena, a nen-li zjem dohodu obnovit jak ze strany vojka v aktivn zloze, tak
60

pslunho KVV. Znik je prvoplatn dnem dodn psemnho odstoupen vojka od dohody o zaazen do aktivn zlohy pslunmu KVV nebo dnem dodn psemnho odstoupen od dohody pslunm KVV vojkovi v aktivn zloze. V ppad, e je vojk na vojenskm cvien, me od dohody odstoupit dnem nsledujcm po dni skonen vojenskho cvien.

2.2 Povinn zloha

Povinn zloha je soust zlohy ozbrojench sil R. Tato zloha se vyuv pedevm pro doplovn ozbrojench sil R za stavu ohroen sttu a za vlenho stavu. Povinnou zlohu tvo vojci: vyazen z aktivn zlohy, pokud podlhaj brann povinnosti, vojci z povoln, kterm zanikl sluebn pomr, pokud podlhaj brann povinnosti, vojci, kte byli odvedeni za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu, ped povolnm k vkonu mimodn sluby a vojci proputn z vkonu mimodn sluby, pokud podlhaj brann povinnosti. Hlavnm sledovanm clem pro vytvoen povinn zlohy je vytvoen poetn zlohy ozbrojench sil schopn pipravit se k plnn kol ozbrojench sil a za stavu ohroen sttu a vlenho stavu umonit obanm splnn povinnosti a prva podlet se na zajitn bezpenosti R a zajistit civiln kontrolu ozbrojench sil R.

2.3 Pprava zloh

K plnn kol ozbrojench sil se zlohy pipravuj formou cvien. V mru jsou provdna vojensk cvien a vjimen vojensk cvien. Pprava zloh je pravideln provdna u aktivnch zloh, ale i povinn zlohy mohou provdt vcvik. Vojensk cvien je ppravou vojka v aktivn zloze k plnn kol ozbrojench sil. Vojk v aktivn zloze bez vykonan zkladn nebo nhradn sluby vykon v prvnm roce trvn dohody vojensk cvien v dlce do osmi tdn v kalendnm roce. V dalch letech trvn dohody vykon vojensk cvien v dlce do t tdn v kalendnm roce. Vojk v aktivn zloze s vykonanou zkladn nebo nhradn slubou absolvuje vojensk cvien v dlce do t tdn v kadm kalendnm roce trvn dohody. Termny vojenskch cvien jsou plnovny a vojk v aktivn zloze je s nimi seznamovn na zatku kalendnho roku. Celkov dlka cvien nen absolvovna v jednom asovm seku, ale je obvykle rozdlena do nkolika st. Vojk v povinn zloze me na zklad sv psemn dosti podan pslunmu krajskmu vojenskmu velitelstv vykonat vojensk cvien v dlce do deseti tdn v kalendnm roce. Vojk v aktivn zloze me bt neplnovan povoln na vjimen vojensk cvien vyaduj-li to zchrann prce pi ivelnch pohromch nebo pi jinch zvanch situacch ohroujcch ivoty, zdrav, ivotn prosted nebo znan majetkov hodnoty pokud takov nazen vyd vlda R. Jeho dlka je do trncti dn v kalendnm roce. Vojk v povinn zloze me za stejnch podmnek vykonat vjimen vojensk cvien v dlce do trncti dn v kalendnm roce pokud o jeho vykonn psemn pod pslun krajsk vojensk velitelstv. Pi krizch nevojenskho charakteru mohou bt v rmci integrovanho zchrannho systmu (IZS) nasazeny jednotky, tvary nebo kolov uskupen (U) AR. Na een tchto kol se
61

podlej pedevm zchrann prapory, ale mohou bt nasazeny i jednotky profesionln armdy, ppadn jednotky aktivnch zloh povolanch na vjimen vojensk cvien. Viz obr. 1.
vcvik v organick jednotce KVV

odvodn zen

vcvikov zkladna

zkladn vcvik VZP oban vojci kurzy koly

vojensk nemocnice

zkladn vcvik AZ

Vcvik v organick jednotce

Obr. 1: Schma ppravy a monho pouit AR

2.4 Odvodn zen

Prvnm konem k naplnn brann povinnosti, jako povinnosti obana, je jeho podroben se odvodnmu zen za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu. Vlda stanov nazenm poty oban povinnch podrobit se odvodnmu zen podle ronku jejich narozen nebo podle jejich odborn kvalifikace podle poteby ozbrojench sil. Oban vypln dotaznk zaslan mu pslunm krajskm vojenskm velitelstvm, vyd jeho doplnn registrujcm lkaem, a s jednou fotografi o rozmrech 35 x 45 mm, odpovdajc jeho souasn podob, a nejpozdji do ticeti dn ode dne jeho dodn jej vrt. Krajsk vojensk velitelstv na zklad nazen vldy obany zape k odvodnmu zen podle daj zskanch z evidence obyvatel, kter mu poskytne Ministerstvo vnitra (MV) z informanho systmu. V odvodnm zen se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti obana vykonvat vojenskou innou slubu na zklad zjitn zdravotnho stavu. K proveden odvodnho zen krajsk vojensk velitelstv zd tylenn odvodn komise. Pedsedou je editel krajskho vojenskho velitelstv nebo jm uren zstupce, leny jsou zstupce obecnho adu obce s rozenou psobnost (ORP), uren starostou, a dva civiln lkai. Odvodn komise se ustavuj nejpozdji do deseti dn ode dne innosti vyhlen stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu a zahajuj svoji innost nejpozdji do dvou msc po jejich ustaven. Viz obr. . 2.

2.5 Povinnosti obecnch a krajskch ad

K provdn odvod, podle poadavk editele krajskho vojenskho velitelstv, obecn ad obce s rozenou psobnost zajist zstupce obce jako lena odvodn komise, mstnosti
62

ohroen nevojenskho charakteru vjimen voj. cv.

k proveden odvod a jejich vybaven, drbu a technick provoz. Zrove proplc veker nklady s tm spojen. Krajsk ad (K) zajist dva civiln lkae jako leny odvodn komise a ostatn zdravotnick pracovnky a materiln zabezpeen lkaskch prohldek. Proplc nklady s tm spojen, dle proplc nklady spojen s vyplovnm zdravotn sti dotaznku registrujcm lkaem a jeho vyhodnocenm lkaem odvodn komise.

KVV

ORP

pedseda, zstupce ORP, dva lkai odvodn komise vojci

oban nevojci

Obr. 2: Schma odvodnho zen

Zdravotnick zazen jsou povinna na vydn lka odvodnch komis, pezkumnch komis a vych pezkumnch komis pro potebu posuzovn zdravotn zpsobilosti oban k vkonu vojensk inn sluby, provdt lkask prohldky a odborn vyeten, vydvat lkask nlezy, posudky a podvat zprvy o prbhu jejich nemoc a poizovat vpisy ze zdravotn dokumentace.

3. Doplnn majetku a zabezpeen slueb

Doplnn majetku (vzbroje, techniky a materilu) a zabezpeen slueb pro mobilizan rozvinovan ozbrojen sly Ministerstvo obrany provede z vlastnch zdroj a ze zdroj civilnho sektoru. Vybran druhy techniky a vzbroje jsou v minimlnm mnostv uloeny ve vojenskch skladech, ppadn jsou skladovny smluvn na komernm zklad u civilnch organizac nebo ve sttnch hmotnch rezervch. Dal potebn majetek se bude zabezpeovat z civilnho sektoru jako nezbytn mobilizan dodvky nebo jako vcn prostedky. V rmci hospodskch opaten pro krizov stavy budou zajitny nezbytn dodvky v systmu nouzovho hospodstv, mobilizan dodvky v systmu hospodsk mobilizace a odbru materilu ze sttnch hmotnch rezerv. Pedmtem mobilizanch dodvek jsou zejmna vrobky, prce a sluby dodvan pro zabezpeen ozbrojench sil, kter jsou na trhu bn nedostupn. Touto formou se bude eit doplnn potebn vojensk techniky, vzbroje a materilu, ale tak dodvky slueb (nap. v oblasti telekomunikac, zdravotnictv a dopravy). Objednavatelem dodvek bude Ministerstvo obrany.
63

3.1 Doplnn vcnmi prostedky

Pi vyerpn monost rezortu obrany se vyuij pro poteby doplnn ozbrojench sil majetkem a slubami vcn prostedky. Vcnmi prostedky jsou movit a nemovit vci ve vlastnictv sttu, zemnch samosprvnch celk, prvnickch osob a fyzickch osob nebo jimi poskytovan sluby, kter lze vyut v zjmu zajiovn obrany sttu. V mrovm stavu jsou v rezortu MO provdny kalkulace, porovnn, vyhodnocovn a zpracovn souhrnnch poadavk. Na zklad analzy poteby, monitoringu vybranch registr stednch sprvnch ad a zemnch samosprvnch celk, je provdna celkov bilance monost zabezpeen. Vstupnm dokumentem je Pln vcnch prostedk. K zabezpeen procesu zpracovn dlch pln obrany zemnch samosprvnch celk jsou poskytovny daje o potencionlnch poadavcch ozbrojench sil R ve form Bilance vcnch prostedk. K poskytnut tchto daj se vyuvaj informan systmy pro plnovn obrany sttu. zemn samosprvn celky v rmci svho plnovacho procesu provedou kalkulace a bilance, jejm vsledkem je rozdlen zdroj pro zabezpeen poadavk vech krizovch stav. Zsadou pro toto rozdlen je rovnomrnost v rmci teritoria. Vedou soubornou evidenci o urench vcnch prostedcch a jejich vlastncch. Na zklad tchto poadavk sprvn ady vedou evidenci o vcnch prostedcch, provd vbry a uren vcnch prostedk. V mru se vcn prostedky nezajiuj ani nepovolvaj. Po identifikaci hrozby, po vyhlen opaten v rmci sttu a ozbrojench sil R budou ze strany soust ozbrojench sil R upesnny poadavky na doplnn vcnmi prostedky. Konkrtn poadavky rezortu MO budou uplatnny za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu cestou zemn sprvnch celk. Ze strany krajskch vojenskch velitelstv dojde k navzn zk souinnosti s pslunmi obecnmi ady obc s rozenou psobnost (O ORP) a pedn nvrh na uren vcnch prostedk ji ve form vyplnnho dodvacho pkazu. Ze strany O ORP budou vydny dodvac pkazy dritelm vcnch prostedk. Rozhodnutm obecnho adu obce s rozenou psobnost formou dodvacho pkazu se vc movit nebo nemovit nebo sluba stv vcnm prostedkem pro zajiovn obrany sttu. Vlastn dodn vcnch prostedk bude realizovno v prbhu stavu ohroen sttu a vlenho stavu cestou O ORP. Vcn prostedky pevezmou krajsk vojensk velitelstv v souinnosti s tvary pro kter budou vcn prostedky pedureny.

4. Mobilizan ppravy
V obdob zhorovn mezinrodn bezpenostn situace, kter by mohla perst v rozshl ozbrojen konflikt, budou prvky bezpenostnho systmu pijmat adekvtn opaten k zajitn bezpenosti R. V tchto opatench se stanov koly stavnm institucm, stednm sprvnm adm, ozbrojenm silm a ostatnm subjektm podlejcch se na pprav k obran sttu. V rmci tchto opaten bude mimo jin zahjena akvizice potebn vzbroje, techniky a materilu. Tato akvizice bude provdna rznmi formami i formou nezbytnch a mobilizanch dodvek. K jejich zajitn bude pijmn upraven sttn rozpoet a aktivovny hospodsk zdroje. V rmci rezortu Ministerstva obrany budou v rmci pijatch opaten upesnny ppadn peplnovny innosti potebn pro mobilizan rozvinovn ozbrojench sil. V rmci
64

plnovn mobilizace budou upesnny poadavky na doplnn zlohami. Tyto poadavky budou uplatnny u pslunho krajskho vojenskho velitelstv. Soubn budou upesnny poadavky na doplnn vcnmi prostedky, kter budou cestou KVV uplatnny u obecnch ad obc s rozenou psobnost.
vlda
Bezpenostn rada sttu

prezident

MO G AR

MV

K VeSpS VeSPodV

svazky

svazky

KVV

ORP

tvary

tvary

prvnick osoby

zlohy

sdlovac prostedky

Legenda: Plnovn mobilizace Vyhlen mobilizace Dodn zloh a VP Prvky dislokovan na zem kraje

Obr. 3: Schma ppravy a proveden mobilizace

Zintenzivn se pprava funkcion a tb k realizaci zplnovanch innost a budou se procviovat zplnovan innosti vetn ppravy na veden bojovch a odbornch innost. Tato pprava se zintenzivn jak u vojk v inn slub, tak u zlohy ozbrojench sil. Vojci v zloze budou pedbn vyrozumvni o svm peduren k vojenskm tvarm. Pi dalm zhorovn mezinrodn bezpenostn situace bude parlamentem na nvrh vldy vyhlen stav ohroen sttu nebo vlen stav. Prezident republiky nad proveden mobilizace ozbrojench sil. Mobilizace ozbrojench sil je sten, nebo veobecn. stenou mobilizaci ozbrojench sil prezident nad za stavu ohroen sttu, veobecnou mobilizaci nad za vlenho stavu. sten mobilizace ozbrojench sil se vztahuje na st vojk v zloze, anebo na st sttnho zem R. Veobecn mobilizace se vztahuje na cel zem R a na vechny vojky v zloze. Mobilizaci ozbrojench sil prezident naizuje a zruuje na
65

nvrh vldy mobilizan vzvou prostednictvm hromadnch sdlovacch prostedk. zen vech proces provd Generln tb Armdy R. Vyrozumn o mobilizaci ozbrojench sil a jej zen se bude provdt po linii velitelsk podzenosti. Vzhledem k povaze mobilizanch proces a nezbytnch souinnostnch vazeb bude zajitno zdvojen vyrozumvn. Krajsk vojensk velitelstv zabezpe vylepen veejn vyhlky o mobilizaci ozbrojench sil a zajist doruen povolvacch rozkaz pedurenm vojkm v zloze a dodvacch pkaz pro dritele vcnch prostedk. Zlohy a vcn prostedky budou doplovny pednostn teritoriln. Pi vyhlen mobilizace doten tvary a zazen zmn doasn na zklad zpracovanch pln svou strukturu tak, aby zajistily organizovan a plynul pijet vojk v zloze do mimodn sluby a pevzet vcnch prostedk od dodavatel a splnily vechna opaten k rozvinut na vlenou organizaci. Viz obr. 3 na pedchzejc stran.

Zvr
Pro pechod z mrovho stavu do stavu ohroen sttu a vlenho stavu jsou definovny procesy a k jejich naplnn je vytvoen systm jeho struktura je tvoena a pizpsobena tak, aby svm chovnm zabezpeila realizaci poadovanch proces. Systm je flexibiln a vytv monost adekvtn reakce na definovan bezpenostn hrozby a poznan bezpenostn rizika. S narstajcmi bezpenostnmi riziky systm umouje pejt od plnovn a ppravy na realizaci jednotlivch opaten a po realizaci veobecn mobilizace ozbrojench sil. V kadm okamiku naplovn danch proces systm umouje reagovat na vvoj bezpenostn situace, peruit plnn opaten a pejt reverznm zpsobem a do mrovho stavu (v ppad mobilizace provst demobilizaci). Systm zabezpeuje schopnost rozvjen ozbrojench sil R na strukturu umoujc adekvtn reakci na bezpenostn hrozby a plnn kol k prosazen zjm R.
Poznmka:
V lnku autoi vychzeli z veobecn dostupnch materil, proto je cel systm popsn pouze schematicky.

Pouit literatura:
NMEC, I., ILNEK. M., JURENKA. M., FRIMMER. J. Obansk rezervy [dl studie], Brno, UO, 2006, 23 s. VEJMELKA, O., at al. Vojensk vkladov slovnk vybranch operanch pojm, Vykov, 2005, 360 s. Koncepce vstavby profesionln AR a mobilizace OS R, Praha, MO R, 2002, 64 s. Koncepce vstavby profesionln AR a mobilizace OS R pepracovan na zmnn zdrojov rmec, Praha, MO R, 2003, 40 s. Reforma ozbrojench sil R, Praha, MO R, 2001, 94 s. stavn zkon . 110/1998 Sb., o bezpenosti esk republiky, ve znn stavnho zkona . 300/2000 Sb. Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), ve znn pozdjch pedpis.

66

Major Ing. Bohuslav Vlek

Aktivn zloha ozbrojench sil esk republiky

VOJENSK UMN

Pro doplovn ozbrojench sil esk republiky se z vojk v zloze vytv zloha ozbrojench sil. Zloha se skld z povinn zlohy a z aktivn zlohy. V aktivn zloze jsou vojci nebo oban na zklad dobrovolnho pevzet vkonu brann povinnosti. Evidenc vojk v aktivn zloze a s n spojenou administrativn innost se zabvaj zejmna mobilizan oddlen krajskch vojenskch velitelstv. Problematiku v oblasti aktivnch zloh e nsledujc lnek.

vod
Souasn aktivn zlohy se staly fenomnem ozbrojench sil esk republiky v poslednm roce 20. stolet, kdy tehdej nelnk Generlnho tbu Armdy esk republiky, armdn generl Ing. Ji ediv, pozval vojky v zloze na prvn dobrovoln vojensk cvien. Z jejich astnk vzniklo jdro aktivn zlohy. Jednotky aktivn zlohy zaaly bt soustavn budovny od roku 2002. V jednotlivch krajch zaaly vznikat p roty, kter byly ureny pedevm k vpomoci pi ivelnch pohromch a k ochran objekt dleitch pro obranu sttu v krizovch situacch, nap. pi akutn hrozb teroristickho toku nebo v ppad zhoren bezpenostn situace. Mimo p roty byly dle postupn zakldny tak specializovan jednotky aktivn zlohy (tankov rota, mechanizovan rota, enijn rota, jednotka specilnch sil atd.). Pslunci aktivn zlohy se nkolik tdn v roce vnuj vojenskmu vcviku, ve zbvajcm ase pak pracuj ve svm civilnmu povoln. Kombinuj tedy dv kariry vojenskou a civiln.

Aktuln stav v oblasti brannho zkonodrstv

Oban nebo vojk v povinn zloze dle 27 zkona . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), ve znn pozdjch pedpis, mimo stav ohroen sttu nebo mimo vlen stav me dobrovoln pevzt vkon brann povinnosti, pokud pod o zaazen do aktivn zlohy dnem nsledujcm po dni, v nm doshne vku 18 let, na zklad psemn dosti podan pslunmu krajskmu vojenskmu velitelstv. Podmnkou zaazen do aktivn zlohy je zdravotn zpsobilost obana nebo vojka v povinn zloze, poteba ozbrojench sil a uzaven dohody o zaazen do aktivn zlohy. Vojk nebo krajsk vojensk velitelstv mohou od dohody psemn odstoupit ped uplynutm doby, na kterou je dohoda uzavena. V souladu s Prozatmnm organizanm dem Ministerstva obrany, j. 130127-1/20037542 ze dne 18. kvtna 2004, ve znn pozdjch doplk, odpovdaj za jednotliv oblasti vstavby a rozvoje aktivn zlohy ozbrojench sil esk republiky pslun organizan tvary Ministerstva obrany v rozsahu sv psobnosti. Na zklad rozhodnut armdnho generla Ing. Pavla tefky byla celkov odpovdnost za aktivn zlohu delegovna na sekci rozvoje druh sil operan sekci Ministerstva obrany. Dalmi organizanmi tvary, kter se podlej na vstavb a rozvoji aktivn zlohy, jsou zejmna: sekce plnovn sil Ministerstva obrany,
67

sekce podpory Ministerstva obrany a sekce personln Ministerstva obrany. Za koordinaci jednotlivch innost pak odpovd pslunk Kancele nelnka Generlnho tbu. Vstavbu a rozvoj aktivn zlohy ozbrojench sil esk republiky ovlivuj zejmna tyto prvn pedpisy: zkon . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 220/1999 Sb., prbhu zkladn nebo nhradn sluby a vojenskch cvien, a o nkterch prvnch pomrech vojk v zloze, ve znn pozdjch pedpis, vyhlka . 102/2005 Sb., o stanoven vzoru dotaznku a vzor vojenskch doklad, vyhlka . 103/2005 Sb., o zdravotn zpsobilosti k vojensk inn slub. Ve uveden prvn pedpisy e zejmna tyto podoblasti vstavby a rozvoje aktivn zlohy: dobrovoln pevzet vkonu brann povinnosti zjemci o zaazen do aktivn zlohy, evidence vojk v aktivn zloze, uzaven dohody o zaazen do aktivn zlohy, znik dobrovolnho pevzet vkonu brann povinnosti, povoln vojk v aktivn zloze k vkonu vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien, prbh vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien, povoln k vkonu mimodn sluby. Usnesenm vldy esk republiky ze dne 25. jna 2006 . 1024 ke zprv o plnn kol uloench vldou s termnem plnn od 1. do 30. z 2006 byly zrueny koly souvisejc s ppravou prvnch pedpis brannho zkonodrstv, tj. byly zrueny koly k proveden meziresortnho pipomnkovho zen a pedloen k projednn vldou: nvrh vcnho zmru zkona o prbhu vojenskch cvien a o nkterch prvnch pomrech vojk v zloze, nvrh vcnho zmru zkona o brann povinnosti oban esk republiky, nvrh vcnho zmru zkona o mimodn slub v ozbrojench silch esk republiky. Usnesenm vldy esk republiky ze dne 16. kvtna 2007 . 500 o Plnu legislativnch prac vldy na zbvajc st roku 2007 a k Vhledu legislativnch prac vldy na lta 2008 a 2010 byly stanoveny nov koly souvisejc s ppravou prvnch pedpis brannho zkonodrstv: nvrh vcnho zmru zkona o brann povinnosti (brann zkon), nvrh vcnho zmru zkona o mimodn slub v ozbrojench silch esk republiky, nvrh vcnho zmru zkona o slub vojk z povoln, o prbhu vojenskch cvien a o nkterch prvnch pomrech vojk. Termn pro pedloen ve uvedench nvrh vcnch zmr prvnch pedpis vld esk republiky byl stanoven na tvrt tvrtlet roku 2008. Pedpokldan innost pipravovanch prvnch pedpis je 1. leden 2010.

Aktuln stav v doplnn jednotek aktivnch zloh

Koncem roku 2004 bylo zaazeno do jednotek aktivnch zloh dobrovolnch celkem 1312 vojk v zloze. Dnem 1. ledna 2005 se tito vojci podle 39 odst. 4 zkona . 585/2004
68

Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon) povauj za vojky v aktivn zloze. Jednotky aktivn zlohy byly od 1. ledna 2005 postupn vytveny takto: k 1. lednu 2005: - 14 pch rot strnch prapor krajskch vojenskch velitelstv, - tankov rota, - przkumn rota, - drustvo psovod. v prbhu roku 2005: - mechanizovan rota, - pontonov rota, - mostn rota, - skupina duchovn sluby, - skupina tiskov a informan sluby. k 1. lednu 2006: - ti jednotky Vojensk policie. k 1. lednu 2007: - stvajc jednotky aktivnch zloh byly reorganizovny a dolo k vytvoen novch jednotek. V rmci stanovenho celkovho limitu 3000 vojk v aktivn zloze je tabulkami pot skuten plnovno 2955 tchto vojk u 48 jednotek. K 31. kvtnu 2007 bylo u krajskch vojenskch velitelstv registrovno 1089 vojk v aktivn zloze, co inilo 36,8 % plnovanch pot. Prmrn vk vojka v aktivn zloze ke 14. ervenci 2006 inil 35,6 let, k 7. kvtnu 2007 se nepatrn zvil na 36,3 let.
Pehled doplnn jednotek aktivn zlohy 2005-2007

1 400 1 200 1 000 800 poet 600 400 200 0

2005

4
m sc

2006

rok

10

11

2007

12

2007

2006

2005

Poznmka: Graf je zpracovn se stavem k 31. kvtnu 2007

69

Analza doplnn jednotek aktivnch zloh

Poet vojk v aktivn zloze se snil z potenho stavu (leden 2005) ve vi 1312 vojk na souasn stav (kvten 2007) 1089 vojk. Vrazn snen potu vojk v aktivn zloze nastalo v roce 2005, kdy rozdl mezi potenm stavem (leden 2005) a konenm stavem (prosinec 2005) inil cca 200 vojk. Dvod pro tento pokles bylo nkolik. Hlavnm vak bylo pijet zkona . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon). Od 1. ledna 2005 byl dn termnu aktivn zloha dn prvn rmec. Vojci v aktivn zloze se vedle vojk z povoln stali jedinmi vojky, kte vykonvaj vojenskou innou slubu v mru a pipravuj se pro plnn kol za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu. V dsledku zaveden systmu do vcviku vojk v aktivn zloze byl zcela potlaen prvek ivelnosti. V rmci vojenskch cvien zaala bt dsledn dodrovna ustanoven prvnch a vojenskch pedpis. To byl prvn dvod, ze kterho vychzela ztrta zjmu tch vojk, kte se do aktivn zlohy pihlsili ped rokem 2005, zejmna z dvodu bojovho trven volnho asu a tzv. hran na vojky. V dsledku zruen povinn vojensk inn sluby v mru se zcela jednoznan zviditelnila skutenost, e vojci v aktivn zloze vykonvaj vojenskou innou slubu pouze na principu dobrovolnosti. To pineslo adu vraznch tkost, nkdy spojench s nslednou hrozbou ztrty zamstnn, kter vojkm v aktivn zloze zpsobovali nkte zamstnavatel pi uvolovn k vkonu vojenskho cvien. Pedevm se to projevuje u soukromch firem, kde zamstnavatel jen velmi neradi uvoluj svoje pracovnky. Jsou toti nuceni uvolnit vojka v aktivn zloze bez odpovdajc kompenzace, a ji finann nebo stenm odpisem na danch. Toto byl druh dvod, pro nkte vojci z aktivn zlohy v uvedenm obdob radji odeli. V obdob roku 2006 se poet vojk v aktivn zloze stabilizoval a pohyboval se ve vi od 1076 do 1101 vojk. Tento trend pokraoval i v roce 2007, kdy se poty vojk v aktivn zloze pohybovaly v rozmez od 1087 do 1092 vojk. Jedn se tedy o setrval stav s mrnmi zmnami, odpovdajcmi souasnmu stavu a vvoji v oblasti lidskch zdroj. Velmi rozdln je doplnn jednotlivch jednotek aktivnch zloh. Z tohoto hlediska je nejspnj tankov rota. Jej doplnn se skoro vdy blilo 100 %. spnost doplnn vykazuje przkumn rota a jednotka Vojensk policie z Olomouce. Prmrn doplnn przkumn roty v roce 2005 bylo ve vi 93 %, v roce 2006 ve vi 96 % a v letonm roce 87 %. Prmrn doplnn jednotky Vojensk policie z Olomouce bylo v roce 2006 ve vi 84,2 % a v letonm roce dosahuje naplnnost ve 90 %. Ni naplnnost vykazuje jednotka Vojensk policie z Tbora (v roce 2006 ve vi 84,2 %, v letonm roce ve vi 76 %). Vrazn ni doplnn je u tet jednotky Vojensk policie ze Star Boleslavi. V roce 2006 bylo doplnn ve vi piblin 31 %, v letonm roce stouplo na cca 53 %. Rozdln prmrn doplnn vykazuj p roty aktivn zlohy krajskch vojenskch velitelstv. A na vjimky bylo nejvyho doplnn tchto jednotek dosaeno v roce 2005. Jednm z dvod snen potu vojk u tchto jednotek je jejich pechod do jednotek vce odborn zamench (nap. jednotky Vojensk policie nebo mechanizovan eta). Rozdl mezi nejvce doplnnou p rotou, kterou byla p rota u Krajskho vojenskho velitelstv Praha, a nejmn doplnnou jednotkou, kterou byla p rota u Krajskho velitelstv Zln, inilo v roce 2005 piblin 60 %. V roce 2007 tento rozdl (jednotka Krajskho
70

vojenskho velitelstv Praha a Krajskho vojenskho velitelstv Liberec) dosahuje vce jak 46 %. Dvodem tohoto stavu me bt i v pstupu krajskch vojenskch velitelstv ke svm jednotkm. Ostatn jednotky aktivn zlohy, zejmna jednotky vytvoen k 1. lednu 2007, vykazuj minimln nebo nulov prmrn ron doplnn. Pravdpodobn o slubu u tchto jednotek nen dn zjem.

Pehled doplnn jednotek aktivn zlohy 2006-2007

1 300

1 200

Poet vojk v aktivn zloze

11 2

09 9

09 8

09 3

09 4

10 1

09 2

09 7

09 6

09 2

08 7 1
01 .0

08 6

08 2

08 4

07 6

07 9

07 9

1 000

900
1. 20 06 3. 20 06 4. 20 06 6. 20 06 7. 20 06 0. 20 06 2. 20 07 1. 20 06 5. 20 06 1. 20 07 8. 20 06 9. 20 06 5. 20 07 2. 20 06 4. 20 07 3. 20 07 6. 20 07 2. 20 06

01 .0

01 .0

01 .0

01 .0

1 100

01 .0

01 .1

01 .1

01 .0

01 .1

01 .0

Uzaven dohody o za azen do AZ

Poznmka: Graf je zpracovn se stavem k 1. ervnu 2007.

Poet dost o zaazen do aktivn zlohy v prbhu kalendnho roku je nerovnomrn. Nejvt poet dost je u krajskch vojenskch velitelstv zaznamenn v msci lednu. Zde se pravdpodobn jedn o reakci na vyplcen odmny vojkm v aktivn zloze podle 83a zkona . 220/1999 Sb., (do 31. ledna kalendnho roku za rok pedchzejc ve vi 500,- K za jeden msc sluby v aktivn zloze). Dal vkyvy v potu dost jsou reakc na probhl hlavn vojensk cvien jednotek aktivn zlohy (probhaj zejmna v obdob msc duben a kvten a z a jen). Z vkazu o potu dost o dobrovoln pevzet vkonu brann povinnosti z dvodu zaazen do aktivn zlohy lze rovn odvodit nevyrovnanost nejen v potu dost podle kalendnho roku, ale i z hlediska plnn brann povinnosti sttnm obanem esk republiky (kategorie oban, kter podlh brann povinnosti a kter nekonal vojenskou innou slubu a kategorie vojk v povinn zloze). V tto souvislosti je teba upozornit na nepodloenost nkterch prohlen, e schopnost k vojensk inn slub z dvodu zaazen do aktivn zlohy je zmrn posuzovna s clem negativn ovlivnit naplnnost aktivn zlohy. Z podklad zskanch z stedn vojensk lkask komise vyplv, e zjemci o zaazen do aktivn zlohy zmrn myln informuj
71

01 .0

01 .0

01 .0

01 .0

01 .0

01 .0

01 .0

08 9

editele krajskch vojenskch velitelstv o dvodech svho nespchu pi lkask prohldce. Mlokdo je toti ochoten si pipustit, e m zkostn stavy i trp nonm pomoovnm. Nejde vak pouze o tyto nemoci, ale i nemoci obhov, dchac, ppadn trvic soustavy. Samostatnou kapitolou jsou pak nemoci oka. Jednotky aktivn zlohy jsou budovny a pipravovny k plnn kol ozbrojench sil esk republiky. Vzhledem k rizikm spojench s vkonem vojensk inn sluby mus Ministerstvo obrany trvat na tom, aby pslunci tchto jednotek splovali stanoven kritria, zejmna zdravotn zpsobilost. Vkaz o potu dost o dobrovoln pevzet vkonu brann povinnosti
do eeno kladn

za azen do aktivn zlohy

zamtnuto z povinn zlohy zamtnuto Celkem

zamtnuto

ob an

do eeno kladn

do eeno kladn

odvolno

Termn

2005 2006 2007

54 65 72

12 13 15

17 31 16

4 19 14

281 250 104

60 106 36

62 100 31

39 74 9

odvolno

335 315 176

72 119 51

79 131 47

43 93 23

Poznmka: Vkaz je zpracovn se stavem k 31. kvtnu 2007.

Pi posuzovn je zohlednno i ustanoven brannho zkona 5 o monosti povolat vojka v aktivn zloze do sluebnho pomru vojka z povoln na dobu do 2 let. Z vkazu o nstupu vojk v aktivn zloze k vykonn vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien lze odvodit zvyujc se etnost krtkodobch vojenskch cvien, zpravidla jednodennch. O pnosu tchto vojenskch cvien na vcvik jednotlivce, pop. cel jednotky, lze s spchem pochybovat. V dalm obdob je nutno zvit, zda vyuvn jednotek aktivn zlohy i k plnn opakovanch kol, spojench s vkonem estn stre pi vzpomnkovch akcch na teritoriu krajskho vojenskho velitelstv, neodrazuje ppadn zjemce o zaazen do aktivn zlohy. Vkaz o nstupu vojk v aktivn zloze k vykonn vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien
po et vojk v aktivn zloze, kte vykonali vojensk cvi en v roce po et vojk v AZ na vojenskm cvi en 1 470 1 165 907 z toho 1x cvi en (v danm roce) 500 168 611 2x cvi en (v danm roce) 373 291 193 3x cvi en (v danm roce) 275 287 85 4x cvi en (v danm roce) 119 123 14 5 a vcekrt cvi en (v danm roce) 203 296 4 vjime n vojensk cvi en

rok

po et cvi cch vojk v AZ

2005 2006 2007

3 562 3 583 1 328

0 0 0

Poznmka: Vkaz je zpracovn se stavem k 31. kvtnu 2007.

72

odvolno

Zvr
Z uvedench poznatk a rozbor vyplv poteba zvit sil v propagaci a nboru vojk a oban do jednotek aktivn zlohy. Pozornost mus smovat zejmna na mladou generaci. Pro doplovn ozbrojench sil esk republiky za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu se pedpokld vyut pedevm tzv. mlad ronky narozen, tj. max. do 35 a 40 let fyzickho vku. Star ronky narozen budou vyuvny pouze v ppad hrady nedostatkovch, pop. zce specializovanch odbornost. Zkladn otzkou zstv, jak by se zachovali vojci v zloze, kte vykonali zkladn nebo nhradn slubu, v ppad povoln do mimodn sluby. Analza nzor tchto vojk by byla pnosem pro dal vstavbu a rozvoj aktivn zlohy ozbrojench sil esk republiky, nebo lze pedpokldat obdobn spektrum odpovd jako u mlad stedokolsk pedmaturitn generace viz . 1 Vojenskch rozhled z letonho roku.
Pouit literatura:
Zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky. stavn zkon . 110/1998 Sb., o bezpenosti esk republiky ve znn stavnho zkona . 300/2000 Sb. Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky, ve znn zkona . 320/2002 Sb. Zkon . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), ve znn pozdjch pedpis. Vojensk strategie esk republiky, Praha: MO, 2004. PAVLEK, V. a kolektiv. stavn prvo a sttovda. Praha: Linde, 2003. Vojensk vkladov slovnk vybranch operanch pojm. Pomcka, Vykov 2005. PERNICA, B. Profesionalizace ozbrojench sil: trendy, teorie a zkuenosti. AVIS. Praha 2007. KOVAK, M. Aktivn zloha. [pednka] Brno 2007. VLEK, B. Monosti doplovn ozbrojench sil esk republiky vojky v zloze za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu. Vojensk rozhledy. 2007, ro. 16, .1, s. 169-174.

Digitln zdroje:
http://www.army.cz

Armda esk republiky se za poslednch patnct let vrazn zmnila. Zmnila strukturu, poetn stavy, vzbroj a stala se pln profesionln. S armdou ped patncti lety se to mon srovnat d, ale snad jen v tom, e nkde jet mme stejnou techniku. Jinak je to armda s tou pvodn naprosto nesrovnateln. Zsadn zmnou je jej profesionalizace. Zmnil se pstup k lidem a tak jejich pstup k technice, k materilu a k vkonu sluebnch povinnost. Vsledkem tchto zmn je rovn rostouc dvra civiln veejnosti v Armdu esk republiky, jak to dokazuj vzkumy veejnho mnn z poslednch let. O riziku musme hovoit Z rozhovoru se zstupcem nelnka Generlnho tbu AR editelem SOC MO generlmajorem Josefem Prokem Czech Armed Forces today 3/2007
73

NZORY POLEMIKA

Ing. Vladimr Krulk

Pro zahjit proces revize Vojensk strategie esk republiky

Boe, dej mi odvahu zmnit vci kter zmnit mohu, slu smit se s vcmi kter zmnit nemohu, moudrost rozeznat, kter je kter. Frantiek z Assisi

Vlda esk republiky schvlila usnesenm ze dne 10. prosince 2003 . 1254 novelizovanou Bezpenostn strategii esk republiky. Ta se stala zkladnm vchodiskem pro vypracovn nov Vojensk strategie esk republiky. Aktuln Vojenskou strategii esk republiky schvlila vlda usnesenm ze dne 9. ervna 2004 . 578. V zvru Vojensk strategie esk republiky se pedpokld, e jej ppadn novelizace bude zahjena v zvislosti na zsadnch politickch, koncepnch a strategickch zmnch v oblasti bezpenosti a obrany esk republiky. Stanoven strategie zajiovn obrany kadho subjektu, eskou republiku nevyjmaje, spov ve formulovn inn obrann politiky a v nalezen optimlnho zpsobu jak obrannou politiku, jako soust ir politiky bezpenostn, uskutenit. Je hlednm rovnovhy v manaerskm trojhelnku, jeho vrcholy pedstavuj hodnovrn identifikovan hrozby a vyhodnocen rizika, schopnosti potebn k pokryt vyhodnocench rizik a prostedky, je je nutn vynaloit pro dosaen potebnch schopnost [1] Protoe vytvoen schopnost k eliminaci vech monch bezpenostnch rizik je mimo reln monosti pevn vtiny stt, a na zcela ojedinl vjimky, je rozhodovn pi vybalancovn tohoto trojhelnku velmi sloit. Vzhledem k odpovdnosti za dsledky je konen rozhodnut vdy rozhodnutm pedevm politickm a svmi dopady se dotk nejen aktivit rezortu Ministerstva obrany, resp. ozbrojench sil, ale tak aktivit zpravodajskch slueb, aktivit esk diplomacie a nepominutelnch hospodskch aspekt. Rozhodujcm problmem bv tm vdy objem finannch prostedk v obrannch rozpotech, piem plat, e otzky bezpenostn jsou pi sestavovn rozpotu v politick rovin vdy konfrontovny s dalmi, bezpochyby tak dleitmi, problmy, kter je rovn nutn udret pod kontrolou, jako jsou nap. nklady na sociln systm, mra nezamstnanosti, i mra inflace. Ideln m bt v obrannch rozpotech finannch prostedk prv tolik, kolik je jich teba na zajitn schopnost k pokryt takovho rozsahu co nejvrohodnji vyhodnocench rizik, o nm rozhodnou politick rozhodovac msta. Politick msta souasn pebraj odpovdnost za ppadn dopady realizace nepokrytch rizik. Vylen-li prostedk vce pltvaj, nevylen-li prostedky v potebnm rozsahu pak nebudou pokryta rizika ani v rozsahu o nm bylo politicky rozhodnuto, piem odpovdnost za ppadn dopady je nasnad. Je to mechanismus velmi nron, a to na vechny zastnn subjekty rozhodovacho procesu, bez rozdlu. Je to ale tak mechanismus drah, a proto jsou hledny, a dkybohu i nalzny, zpsoby jak inn hrozbm a rizikm elit kolektivn, sdlenm kapacit.
74

Ani kolektivn zajiovn obrany vak nen absolutn spolehlivm nstrojem, nebo nar na dva velmi obtn pekonateln rozpory, je v praxi zajiovn obrany existuj, a je jsou typick prv pro rozvinut spolenosti (stty, spoleenstv), jejich vysok ivotn rove (kvalita ivota) in jejich prostor, coby cl, pitalivjm: rozpor mezi zvenou citlivost spolenosti na ppadn ohroen a jej ochotou vynakldat prostedky na vlastn zajitn proti tmto ohroenm, rozpor mezi existenc modernch, vborn vybavench, vyzbrojench, vycviench a zabezpeench armd a zdrenlivost (vhavost) v jejich pouit. I zde plat poznmka o zcela ojedinlch vjimkch, nebo tyto rozpory neplat prakticky jen v USA (v omezen me i ve Spojenm krlovstv), v jejich ppad nen pochyb o tom, e stt, nejen e na zajitn sv bezpenosti vynakld dostaten prostedky, ale e je i odhodln svch ozbrojench sil v ppad poteby k obran i prosazen svch zjm i pout a zpravidla pro takov postup nalz i spoleenskou podporu. Produktem analogicky nastavench proces je i pedmt naeho zjmu Vojensk strategie R. Jedn se o dokument, kter vznikl v konkrtn spoleensko-politick situaci, a t odpovd i svm obsahem. Jako kad vlivn politick dokument i Vojensk strategie R vyvolala rozporupln reakce od pochvalnch po kritick, piem pravda se nachz, jak je v obdobnch ppadech obvykl, nkde uprosted mezi tmito dvma ply. S nktermi ustanovenmi dokumentu by bezpochyby bylo mon polemizovat ji v okamiku jeho vzniku, ale spravedliv je teba Vojensk strategii R a jejm autorm piznat, e ve sv dob mohl asi jen zt vzniknout dokument vrazn vy kvality. Za hlavn pinu toho, pro tomu tak je, povauji skutenost, e ani do dnenho dne nen pln popsna struktura strategickch koncepnch a plnovacch dokument pro oblast zajiovn obrany R, jejich vzjemn vztahy, zpsob a periody jejich aktualizace a odpovdnost za jejich ppravu, projednn a implementaci. Pleitost, kter se k naplnn tto poteby otvrala vldnm zmrem vypracovat Koncepci bezpenostnho systmu R byla prozatm promarnna a lze jen doufat, e tomu tak je jen doasn. [2] Vojensk strategie R ve velmi sloit situaci obstla a sv posln splnila. Je ale pirozen, e postupem asu stle pibv dvod pro jej nov posouzen, a to dokumentu jako celku i jeho jednotlivch ustanoven. Rozhodujcm a hlavnm argumentem zastnc revize Vojensk strategie R jsou podstatn zmny v bezpenostnm prosted, je jsou dnes ji neoddiskutovatelnou realitou. Dalm dleitm, v souasn dob aktulnm dvodem je kupkladu skutenost, e Vojensk strategie R je jednm z vchozch dokument pro vypracovn Dlouhodob vize rezortu MO (dve Dlouhodobho vhledu rezortu MO). Debatu o smyslu a obsahu ppadn revize Vojensk strategie R je mon vst v rmci nkolika problmovch okruh a vystit by mla nejprve v zvr, zda ji skuten dolo k natolik zsadnm politickm, koncepnm a strategickm zmnm v oblasti bezpenosti a obrany R, e nastal as Vojenskou strategie R novelizovat [3], a pot v konkrtn nvrhy nutnch zmn. Pspvkem do tto, dosud nesmle veden diskuze tedy budi jednak nzor na msto a lohu Vojensk strategie R ve struktue strategickch dokument pro oblast zajiovn obrany, nzor na nkter, dnes ji zejm pekonan ustanoven souasn Vojensk strategie R, a dle pak zamylen nad nktermi stle zjevnjmi spoleenskmi aspekty souvisejcmi se zajiovnm obrany R. Rok 2007 se jev pro proveden revize Vojensk strategie R vhodn z nkolika dvod. Pedevm proto, e k 31. prosinci 2006 deklaroval rezort MO, resp. armda, dosaen tzv.
75

potench operanch schopnost ozbrojench sil R, m byl spn zavren prvn strategick krok transformace (reformy) ozbrojench sil R, zahjen v roce 2001. Armda m nyn k dispozici soubor vojenskch tvar, i jejich urench st, je jsou driteli pslun certifikace a svmi schopnostmi tak pln odpovdaj psnm standardm NATO. Z nich je nyn mon, v ppad poteby, postavit pro operan nasazen brigdn kolov uskupen. Rok 2007 je t rokem, v jeho prbhu mly dle pvodnho zmru reformy ozbrojench sil R bt znovu posouzeny transforman zmry pro roky 2007-2011 (2012) s uplatnnm nov rovn poznn objektivnch i subjektivnch podmnek probhajc transformace. Smyslem mho pspvku je nabdnout odborn veejnosti nkter nmty k diskuzi o poteb a rozsahu revize Vojensk strategie R a nezbytnch souvisejcch legislativnch zmn. V textu jsou nkter skutenosti zmrn opakovny, a to zpravidla proto, aby pozornosti neunikla nvaznost, propojenost i souvislost nkterch zvl vznamnch jev.

Souasn Vojensk strategie esk republiky

Vvoj bezpenostnho prosted v poslednch letech a dostupn seriozn prognzy monho vvoje ve stedndobm a dlouhodobm horizontu dvaj za pravdu nzoru, e euroatlantick civilizan prostor, charakterizovan sdlenmi demokratickmi kulturn spoleenskmi hodnotami, ji v souasnosti je, a v budoucnu bude pravdpodobn stle vce, vystaven spolenm hrozbm, namenm pedevm prv na tyto spolen hodnoty. Vymezen posln Vojensk strategie R v l. 1 [4] by proto mlo, vce ne je tomu dosud, akcentovat transatlantickou vazbu a zsadn Aliann kontext zajiovn obrany R zdraznnm principu obrany sdlench zjm v celm operanm prostoru Severoatlantick aliance, v souladu se Souhrnnou politickou smrnic NATO [5] Na zeteli je pitom stle nutn mt skutenost, e uritou objektivn nevhodou kolektivnch struktur obecn je nutnost konsenzu, zpravidla na kor smlosti a energinosti potebnch opaten, a dle fakt, e rozhodovac procesy kolektivnch struktur jsou komplikovan a zpravidla velmi pomal. Je tedy v naem zjmu prosazovat k zajitn bezpenostnch zjm takov opaten, jejich innost je tmito nevhodami ohroena co nejmn. Oprvnnost vah o innosti kolektivnho zajiovn obrany vetn hledn pojistek lze snadno demonstrovat napklad na monm vkladu l. 5 Severoatlantick smlouvy, [6] kter pipout, e za povinnou pomoc v nouzi nen automaticky a nutn povaovno pouit ozbrojench sil, nebo na pkladech velmi sloitho hledn konsenzu pi rozhodovn v Alianci. Nejinnjm eenm je monmu nepznivmu vkladu smyslu pomoci, i sloitmu hledn konsenzu v asov tsni pedejt. Tato vaha ale neme nevst k vahm nutn navazujcm, a to o podlu na spolench spojeneckch preventivnch akcch nemilitrn i militrn povahy (kdy je na rozhodovn dostatek asu), tedy o opatench jejich prostednictvm lze zdroje hrozeb spolen eliminovat dve, ne vbec mohou hrozby bt realizovny (zpotku jist politickmi nstroji, v nutnch ppadech pak i nslednm pechodem k pouit ozbrojench sil). Cesta stupk se ji mnohokrt ukzala jako chybn, a nae zem m s touto metodou jen ty nejhor zkuenosti. Vymezen msta a lohy Vojensk strategie R pouit v l. 2 [7] je jist mon. Dosavadn praktick psoben Vojensk strategie R ale ukzalo, e takto zce pojat dokument m nkter podstatn nevhody. Omezen strategie pouze na vojenskou strnku zajiovn obrany umouje elov vykldat jej dosah, co m v praxi dvoj dopady:
76

mimo jej vliv zstvaj opaten, kter sice bezpochyby souvisej se zajiovnm obrany, ale nemaj vojensk charakter to vede k tomu, e se strategie k nkterm potebnm strategickm zleitostem vbec nevyjaduje, a by mla, nebo se naopak mnohdy prostednictvm strategie nadbyten zasahuje do opaten, kter pmou souvislost se zajiovnm obrany vbec nemaj, pouze jsou pro jejich realizaci pouvny vojensk sly a prostedky to vede k tomu, e se strategick rove zen zabv otzkami, je asto vbec strategick charakter nemaj, ppadn se zabv otzkami, kter spadaj do subsystmu vnitn bezpenosti a se zajiovnm obrany souvisej jen velmi vzdlen, co by naopak init nemla. eenm je pesnj vymezen tto strategie rozenm jejho obsahu na komplexn een otzek zajiovn obrany. Takov pojet by lpe odpovdalo organizaci systmu zen zajiovn bezpenosti R, je je zejm z obsahu a uspodn Bezpenostn strategie R. Nov koncipovan strategie by rozpracovvala kapitolu 2. Obrann politika sti V. Strategie prosazovn bezpenostnch zjm R. Novmu obsahu dokumentu by ml odpovdat i vhodnj nzev, nap. Obrann strategie R, i Strategie obrany R. [8] Vvoj bezpenostn situace je neobyejn dynamick, v mnoha smrech nejist a je ovlivovn stle novmi a novmi faktory. V integrujc se Evrop se ale mn i esk republika. Roste poet a mn se charakter hrozeb a rizik, detekovanch sice mimo R, nicmn ohroujcch nae zjmy stejn jako zjmy naich spojenc. Ukazuje se, e bezpenostn zjmy R se mnohem vce, ne tomu bylo v minulosti, ztotouj se sdlenmi spojeneckmi zjmy. Vazbu kol ozbrojench sil a povinnosti podlet se na zajiovn bezpenostnch zjm R, formulovanou v nejobecnjm vyjden v l. 8 [9] je proto douc mnohem vce vzthnout k obran sdlench zjm a demokratickch euroatlantickch kulturn spoleenskch hodnot a propojit je s bezpenostnmi zjmy spojenc v NATO a ostatnch lenskch zem EU. S vvojem bezpenostnho prosted, zejmna se zmnou monch bezpenostnch hrozeb a rizik a s vvojem R souvis i stle nalhavj poteba pravy formulace kol ozbrojench sil R v l. 10 [10] vetn formulace kolu zkladnho. [11] Bezpenostn systmy obecn, a obrann zvlt, pat mezi nejnkladnj spoleensk systmy. Obecn plat paradox, e m spnj jsou ve svm preventivnm psoben, tm mn je jejich vznam veejnost sprvn vnmn a doceovn, a s tm souvisej i opakujc se, vce i mn opodstatnn, snahy o pravy jejich rozhodujcho posln a o sniovn vdaj na jejich provoz a rozvoj. Je proto pirozen, e pedevm obrann systmy jsou zpravidla vytveny a rozvjeny nikoli pro pohotov pouit v nejhor mon situaci, nbr v situaci nejpravdpodobnj nejhor. Protoe v souasnm globlnm bezpenostnm prosted se podle dostupnch serioznch prognz postupn stle vce sniuje pravdpodobnost pouit armd ve velkch vlench konfliktech (dlouhotrvajcch vleklch opotebovacch vlkch typu druh svtov vlky), a naopak se zvyuje pravdpodobnost (poteba) jejich pouit jinm zpsobem, je douc aby se odpovdajcm zpsobem zmnily i posln a charakter ozbrojench sil. Prvotnm poslnm armdy nadle zstv brnit v aliannm (koalinm) kontextu zemi, resp. brnit i prosazovat jej zjmy bojem, objevuj se ale nov aspekty, je v budoucnu msto a lohu armdy budou zejm ovlivovat stle vce. Uveme jen nkter, pro pklad: innj ne obrana teritoria je jist obrana spojenecky sdlench zjm, a to vude tam, kde jsou ohroeny, resp. vude tam, kde potenciln zdroj ohroen reln vznik,
77

suverenita R i jej zemn celistvost a politick nezvislost je stle vce spjata s integrujcm se prostedm EU a ivotn zjmy R ji mohou bt pmo ohroeny i jinmi ne vojenskmi nstroji, z hlediska vnitn bezpenosti prostoru EU se ukazuje poteba obrany infrastruktury (pedevm kritick infrastruktury), piem mnohm z potencilnch hrozeb nelze inn a efektivn elit bez vyuit specilnch schopnost jimi disponuj pouze armdy. Prostednictvm svch politicko-vojenskch ambic deklaruje R rozsah sil a prostedk, jimi je v ppad plnovn aliann operace schopna a odhodlna ke spolenmu spojeneckmu sil pispt. in tak pomoc kalkulanch jednotek, je vyjaduj charakter a rove schopnost, standardizovanch v plnovacm prosted NATO (jednotky a tvary AR jsou certifikovny dle spolench standard NATO). Ustanoven l. 11 13 [12] znamen, e R ve svch politicko-vojenskch ambicch dosud rozliuje pspvek ke kolektivn obran podle l. 5 Severoatlantick smlouvy podle situace v n bude l. 5 aplikovn. V ppad ohroen svrchovanosti a zemn celistvosti R deklaruje v l. 11 pspvek v hodnot diviznho kolovho uskupen (piem jeho pouit omezuje toliko na zem R a jej nejbli okol), v ppad ostatnch monch operac dle l. 5 deklaruje v l. 13 poskytnut pouze brigdnho kolovho uskupen. Za velmi problematick povauji pedevm deklarovan omezen monosti nasazen diviznho kolovho uskupen pouze pro ppad ohroen svrchovanosti a zemn celistvosti R a na zem R, nebo jej bezprostedn okol. Mm za to, e toto omezen je v rozporu pinejmenm se solidrnm principem kolektivnho zajiovn obrany NATO a nen tak v zjmu R. Protoe nelze absolutn vylouit situace svm rozsahem zcela mimodn, jsou pro tyto ppady v zkonu . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, ve znn pozdjch pedpis, vytvoeny pojistky [13], na jejich zklad me vlda mimodn a jednorzov rozhodnout o doasnm nasazen sil a prostedk AR k elm ke kterm nejsou standardn ureny, a to v nezbytnm rozsahu. Takovou monost pedchzejc prvn prava neznala a zkonodrce ji vld poskytl prv proto, aby se vlda mohla ve zcela mimodnch situacch rozhodovat inn a regulrn, v mezch zkona. Proti pouvn tohoto prvnho institutu v bnch situacch, resp. proti jeho naduvn, se ale zkonodrce prozrav pojistil stanovenm nkolika nutnch pedpoklad, je v podmnkch pln profesionln armdy nabvaj na vznamu: ve prospch Policie R lze armdy pout jen pokud sly policie nebudou dostaten (dostatenost i nedostatenost policejnch sil tedy mus bt pi rozhodovn o nasazen armdy pro tyto ely pedmtem posouzen), pout lze armdy pouze na dobu nezbytn nutnou (pominou-li vjimen dvody, mus bt pouit armdy ukoneno), vlda mus pouit vojk AR, zpsob jejich povoln k plnn kol policie a jejich poty stanovit nazenm (z podstaty popsanch podmnek vyplv, e pro takov nazen vlda neme mt podklady v zkonem poadovanm rozsahu dopedu a nazen musej bt vydvna v ppad poteby ad hoc), ppadn pouit armdy k zchrannm pracm a k likvidaci nsledk pohromy je chpno jako doasn organizovan nasazen vojenskch tvar a vojenskch zazen s potebnm vojenskm materilem a o pouit armdy v tchto ppadech rozhoduje vlda.
78

Vcn obsah l. 20 vychz zejm z volnho vkladu ustanoven 14 odst. 1) psm. b) a c) zkona . 219/1999 Sb., piem ale nebere dostaten v vahu dleit ustanoven odst. 3) tho paragrafu, v nm se stanov, e pi splnn zkonem poadovanch podmnek rozhoduje o pouit armdy k tmto elm vlda nazenm, v nm stanov konkrtn podmnky pro takovto nasazen rozsah pouit AR zkon nikterak neomezuje. Je tedy zjevn, e v ppad skuten tsn, pro kterou zkonodrce monost pouit armdy pro tyto ely do zkona vloil, m vlda voln ruce a nedv smysl aby sama sebe jakkoli limitovala. Vlda se bude logicky rozhodovat podle situace, nemus omezen formulovan v tomto lnku vbec respektovat, a ve smyslu prvnho pedpisu vy prvn sly shora uvedenho zkona nad takov rozsah pouit armdy, kter uzn pro een situace za potebn. Stanovovn politicko-vojenskch ambic R pro plnn kol nevojenskho charakteru na zem R, ani pro ppadn jin pouit ozbrojench sil uvnit sttu, zjevn dobr smysl nedv. Stanovovn jakchkoli politicko-vojenskch ambic ozbrojenm silm povauji dokonce za zcela nesprvn. Vyjden poadavk na schopnosti ozbrojench sil R pro ely formulovan v l. 19 je v zce pojat Vojensk strategie R zejm na mst, jist vak pro n lze nalzt v dokumentu vhodnj umstn, ne je kapitola pojednvajc o politicko-vojenskch ambicch R. Jin situace ale vznikne, pijmeme-li ir pojet strategie a bude-li tedy eit otzky zajiovn obrany komplexn v takovm ppad by tyto poadavky v dokumentu eeny bt vbec nemly. Tomuto obsahu pojmu politicko-vojensk ambice R i specifikaci kol odpovdajcch obsahu odpovdnosti rezortu Ministerstva obrany ve vci zajiovn obrany je douc pizpsobit obsah cel kapitoly, zejmna l. 19 a 20. [14] V l. 25 [15] se sprvn pedpokld vstavba systmu obrany sttu jako subsystmu bezpenostnho systmu. Systm obrany sttu ale nen ble specifikovn popisem prvk, jejich funkc, vazeb mezi prvky systmu a vazeb systmu s okolm. Dobrou pleitost pro definovn systmu obrany sttu byl zmr vldy zpracovat Koncepci bezpenostnho systmu R, o nm rozhodla usnesenm ze dne 13. listopadu 2002 . 1140 ke Koncepci vstavby profesionln AR a mobilizace ozbrojench sil R. Pozdj korekce tohoto rozhodnut, je nakonec vedly k vypracovn Nvrhu optimalizace souasnho bezpenostnho systmu R (schvlen usnesenm vldy ze dne 21. z 2005 . 1214) logicky k doucmu vsledku nevedly. Je zejm, e ppadn revize Vojensk strategie R, mus smovat k definovn systmu obrany sttu. Vzhledem k obsahu problmu ale patrn takovou ambici neme naplnit Vojensk strategie R a znovu se ukazuje poteba pejt k vypracovn ir komplexn pojat obrann strategie. Podl R na realizaci ESDP (European Security Defence Policy) mus bt urit vznamnj a mus mt ponkud ir obsah a smysl, ne je vyjdeno v l. 6 [16] a l. 28 [17]. Pedevm se skuten mus, jak Vojensk strategie R sprvn pedpokld, jednat o aktivity zahraninpolitick, jen zt ale lze pijmout jejich omezen na politicko-vojensk ambice R. Nov je nutn pi posouzen obsahu strategie zajiovn obrany R vzt v vahu stle zetelnj evropskou dimenzi a pi respektovn poadavk EU usilovat o posilovn euroatlantick vazby jako zkladnho principu zajiovn obrany. Hodnocen monho budoucho vvoje v oblasti bezpenosti vedlo Evropskou radu kupkladu k vydn pracovnho dokumentu, v nm rozpracovv vyhlenou vnitn dimenzi
79

ESDP do konkrtnch opaten, tzv. Action Points. Ta pedstavuj z hlediska zabezpeovn obrany, vedle zven drazu na nkter ji dve stanoven koly, i zcela nov vchodiska a mohou znamenat podstatn zmny vetn zcela novch kol pro ozbrojen sly lenskch zem EU [18]. Nejdleitj z nich jsou: podpora vytven sil se schopnostmi potebnmi pro psoben proti vem monm druhm teroristickho ohroen (v rmci programu Headline Goals 2010), dosaen nutn interoperability civilnch a vojenskch sloek pi ochran civilnho obyvatelstva proti teroristickm toku, zdokonalen ochrany objekt, dleitch pro veden krizovch operac, pedevm ochrany kritick infrastruktury, pijet novch program vetn vojensk pomoci v boji proti terorismu tetm zemm, zachovn zsady spoluprce EU a NATO ve vech definovanch oblastech. Komplikac, kterou lze pi formovn vnitn dimenze evropskch bezpenostnch systm a pi vytven potebnch evropskch bezpenostnch kapacit s vysokou pravdpodobnost oekvat, bude skutenost, e vha monch ohroen je v rznch stech teritoria EU vnmna odlin a pijman opaten proto nen eln pli unifikovat i zobecovat. Lze oekvat, e vytven tto nov dimenze ESDP si z hlediska zajiovn bezpenosti a obrany R vyd posouzen vech bezpenostnch koncepnch a strategickch dokument a strategick zjmy a zmry v oblasti obrany bude nutn formulovat ve spoluprci MO a MZV pesnji, ne je tomu dosud. Poznmka smovan k ustanoven l. 37 [19] m, oproti vem ostatnm v tto stati, odlin charakter. Jejm smyslem nen doporuit zmnu, nbr naopak podpoit zachovn souasnho ustanoven Vojensk strategie R ve vci vytven kolovch uskupen pro operan nasazen sil a prostedk AR, zejmna pro operan nasazen AR v zahrani, ppadn uvst nkter dleit dvody pro podporu jeho dslednho praktickho uplatnn. Po politickm rozhodnut pslunch orgn o rozsahu operace (na politicko-strategick rovni rozhodovn), je je pipravovno v souinnosti MZV a MO (G AR v procesu jeho ppravy vystupuje v dleit poradn roli), se dle jedn ji o problm operanho nasazen vojsk. Pro realizaci tohoto politickho rozhodnut, tedy k uskutenn operace, mus mt od potku do konce vechny potebn nstroje v ruce NG AR (pedstavitel vojensko-strategick rovn rozhodovn). V tto sv odborn odpovdnosti by neml bt odkzn ani v jednom z potebnch dlch kon na nkoho jinho, tedy ani na ministryni obrany a jej nstroj, systm organizanch, mobilizanch a dislokanch zmn (dle OMDZ). Do operace je zpravidla nasazovno konkrtn kolov uskupen z vcn podstaty tohoto operanho nstroje se jedn o elov uskupen vojsk, je m schopnosti prv potebn pro splnn konkrtnho kolu. Skld se z certifikovanch tvar, jednotek, nebo jejich st. Doplnno me bt i o nezbytn jednotlivce. Po politickm rozhodnut pslunch orgn, se ale nyn asto k realizaci rozhodnut pouv kombinace nstroj operanho charakteru (v rukou NG AR) a nstroj systmu vstavby sil OMDZ (v rukou ministryn obrany). K operanmu nasazen vojsk se nesystmovm nstrojem OMDZ vytv elov nov tvar s nzvem kontingent, a to nad rmec odvodnn mrov i vlen organizan struktury AR. Do jeho tabulky pot je natovn materil, nad tabulky mrovch a vlench
80

pot AR, a jsou do n peveleni vojci. Do operace tak nasazujeme nov, necertifikovan tvar. Nabz se otzka, k emu mme materil a personl v tvarech, resp. k emu cvime a slaujeme osdky, obsluhy, jednotky a tvary, kdy je vlastn v ppad operanho nasazen k jejich elu nepouvme a pro operan nasazen vytvme, v rozporu s pijatm principem modularity, tvary nov? Tento postup je nejastji odvodovn potemi s nktermi personlnmi procesy a s procesy tovn materilu a finannch prostedk. Pro dokreslen nzoru doporuuji pozornosti ten zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, v platnm znn [20] Doktrnu AR a vojenskou publikaci Pub-53-01-1 Velen a zen v operacch. Plat obecn, e bezpenostn systm je nejefektivnj, zajist-li, aby k realizaci hrozby vbec nedolo. Tato premisa plat dvojnsob v ppad tch potencilnch hrozeb, je jsou svmi ppadnmi dsledky natolik zvan, e se vbec nelze omezit pouze na minimalizaci ppadnch nsledk i odstraovn vzniklch kod jejich realizaci se mus zabrnit, takkajc za kadou cenu. Pedpokladem spnho zajitn obrany R obecn, a v tchto ppadech zvlt, jsou nepetrit identifikace a vyhodnocovn monch rizik a bezchybn fungujc toky spolehlivch a vasnch informac mezi prvky bezpenostnho systmu. V naem ppad maj potebn informace zpravidla takovou povahu, e kolu zskat je a spolehliv je vyhodnotit se mohou spn zhostit pouze tajn (zpravodajsk) sluby. K principm fungovn vojensk zpravodajsk sluby, je je rozhodujcm pedpokladem pro spnost vech opaten k zajitn obrany, se Vojensk strategie R vyjaduje v l. 41 a 45c) [21] velmi sporn. Nen pochyb, e ofenzivn i defenzivn sloky zpravodajskch slueb musej v systmu zajiovn bezpenosti sehrt velmi spolehliv svoji roli, a to kad svmi specilnmi prostedky. Bude-li R schopna vasn a vrohodn identifikace monch ohroen a vyhodnocen vech bod, v nich uvaovan reakce me kolidovat se zjmy dalch relevantnch aktr, zsk strategickou vhodu monosti volby obecn plat, e emu nelze zabrnit, tomu se lze vyhnout i v nejhorm ppad lze nevyhnuteln dopady alespo minimalizovat. V kadm ppad to ale umouje pistoupit k akci (bez ohledu na jej povahu) jako prvn lze tak volit msto a naasovn akce vetn nejvhodnjch prostedk. Z tohoto pohledu se dosavadn Vojensk strategie R zabv oblast, jej aktivity musej ppadnmu pouit sly vdy pedchzet, tedy aktivitami zpravodajskch slueb, pedevm vak Vojenskho zpravodajstv, nedostaten. Jako problm do diskuze o revizi Vojensk strategie R, resp. o nov strategii zajiovn obrany (Obrann strategii R) se tedy ukazuje v oblasti zpravodajskch slueb v zsad nalezen sprvn rovn jejich kompetenc, tak aby nebyly doteny obansk svobody, resp. obansk prva, nastaven mechanism jejich kolovn, zven analytickch schopnost, kontrola a dostaten financovn. Za ne zcela pesnou povauji formulaci l. 43. [22] V ppad pouit nstroj reaktivnho psoben se neme jednat o pouh doplnn nstroj psoben preventivnho, jak je v lnku nepesn uvedeno. Po vyerpn monost preventivnch opaten (lhostejno, zda budou mt podle poteby militrn i nemilitrn charakter), nebo nebyla-li preventivn opaten z njakho dvodu vbec realizovna a situace si to vyd, pichzej na adu opaten pouvan v reakci, a ta pedstavuj zsadn jinou kvalitu een situace. Reakce tedy nen
81

doplkem preventivnho psoben, nbr kvalitativn zcela odlinm souborem opaten, s vlastnmi prvnmi instituty, zsadami, nstroji, mechanismy i metodami, ne jakm byla opaten preventivn. Cesta spnho rozvoje ozbrojench sil R nevede pes budovn miniatury velkch armd, je bude v malm disponovat vemi potebnmi druhy sil a zbran, jak zejm pli ambicizn pedpokld l. 45 a) a b). [23] Vede naopak pes deklarovanou specializaci v rmci Aliance na oblasti radian, chemick a biologick ochrany, elektronickho boje a pasivnch sledovacch systm a vojenskho zdravotnictv (ppadn v budoucnu i specializaci jinou) a pes modern ppravu vojsk, velitel a tb dsledn na budouc nejpravdpodobnj formy veden ozbrojench zpas. Rozvoj ozbrojench sil R je douc zamit tak, aby disponovaly potebnmi schopnostmi elit nikoli ohroen nejhormu monmu, nbr nejpravdpodobnjmu nejhormu a ohroenm, jim R me vbec inn elit. V ppadech ohroen, u nich je samostatn obrana mimo nae reln monosti (nap. riziko napaden ICBM, ale i rizika jin), je nezbytn hledat jistotu ve spojeneckm prosted tam, kde je potebn schopnost k dispozici. Tento imperativ je o to nalhavj, e stle se sniujc prostedky v kapitole MO sttnho rozpotu je teba soustedit na oblasti, kter budou pro sdlen schopnosti spojeneckch sil, a tedy i pro zajiovn obrany R, nejvtm pnosem. Stle palivjm problmem je financovn zajiovn obrany vbec. V l. 53 [24] je problm een nedostaten. Sniovn rozpotu na obranu, jakkoli je ve spoleenskm kontextu mon jeho motivy chpat, m sv hranice, pi jejich pekroen ozbrojen sly ztrat svj smysl coby reln sla a nabudou zcela symbolickho charakteru. Pnos pro Alianci, deklarovan zeteln v obdob pstupovch jednn a dosud prbn velmi korektn naplovan, zstane v takovm ppad nenaplnn. Tento problm zjevn neme trvale vyeit revize Vojensk strategie R, jedn se o opakujc se politickou otzku, kterou lze eit jen na nejvy rovni. Pedpoklad financovn operanho nasazen AR v zahraninch misch pednostn ze sttnho rozpotu kapitoly MO, jak o nm hovo l. 54 [25], vychzel z nzoru na zpsob a nutnou rove financovn rezortu Ministerstva obrany platnho v roce 2004, v dob ppravy Vojensk strategie R. Monost vyuit finann rezervy sttnho rozpotu, vytven v kapitole Veobecn pokladn sprva, strategie pipout pouze na humanitrn pomoc. Situace je dnes jin, douc zmnu ale nelze vyjmout z irho kontextu financovn obrany. Problematika financovn obrany je vnm tmatem pro politickou debatu.

Potebn legislativn aktivity souvisejc se strategi zajiovn obrany R

Soust diskuz o poteb aktualizace Vojensk strategie R je obvykle argumentace potebou zmn nkterch prvnch pedpis, je pro zajiovn obrany vytvej prvn prosted. Pitom se asto tvrd, e legislativn zmny musej ppadn zmn strategie pedchzet. Toto tvrzen je z kategorie debat o slepice a vajku. Je zejm, e bez jasn pedstavy o budoucm uspodn systmu zajiovn obrany nelze napsat dobr prvn pedpis, a souasn plat, e dobr koncepn dokument, m-li obsahovat reln cle a zsady pro jejich realizaci, je do znan mry limitovn prvnm dem. Tyto dv strnky problmu se vzjemn ovlivuj a dobrho vsledku lze doshnout jen postupn. Za nejdleitj v tto
82

vci povauji vli zmnu provst, ve ostatn je jen otzka organizace prce a odhodln vyrovnat se s nktermi potemi, kterm se tak jak tak nebude mon vyhnout. stavn zkon . 110/1998 Sb., o bezpenosti esk republiky, ve znn pozdjch pedpis je zdail a potebm vyhovuje. Oponenti tohoto nzoru, resp. hlavn zastnci novely tohoto stavnho zkona, vtinou sleduj cl zmnit charakter BRS [26] a nadat ji nov vkonnmi a rozhodovacmi pravomocemi. Tato snaha se ale jev jako pokus o vytvoen jaksi u paraleln vldy, co je v rozporu s odvodnnm principem kolektivnho rozhodovn vldy. K prunosti a vy vkonnosti bezpenostnho systmu takov zmna neme nikterak pispt. Existovala-li by politick vle ke zmn tohoto stavnho zkona, pak by bylo douc posoudit a ppadn zmnit nap. ustanoven, kter umouje vyhlsit stav ohroen sttu na sti sttnho zem. Dvod je vce, pedevm ale jde o pravu monosti vyhlen mobilizace na sti sttnho zem. Zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdjch pedpis se osvdil a z hlediska zajiovn obrany by nutn novelizovn bt nemusel. Dosavadn novely se ustanoven 16 Ministerstvo obrany dotkly jen v nejnutnj me, jeho obsah i uspodn jsou ji ponkud zastaral a od popisu kompetenc vtiny ostatnch ministerstev se vrazn li. Paragraf obsahuje nkter nesprvnosti, nap. specieln ukld Ministerstvu obrany organizovat v rmci evropskch bezpenostnch struktur souinnost s armdami jinch stt, zatmco fakt lenstv R v transatlantick bezpenostn organizaci NATO se v textu projevuje jen implicitn. Obsahuje i chyby v textu je nap. pouito oznaen Rada obrany esk republiky, i brann pohotovost, piem ani orgn tohoto nzvu, ani zmiovan institut vbec neexistuj. Zkon . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), ve znn pozdjch pedpis nahradil pvodn velmi dobr brann zkon . 218/1999 Sb. Zkon vyaduje nutn nkter pravy, nap. vyeit lpe a elnji schopnost zmobilizovn ozbrojench sil (mj. odstranit monost sten mobilizace za stavu ohroen sttu, zavst mimodn opaten mimo stav ohroen sttu a vlen stav, ad.), posoudit nutnost zachovn krajskch vojenskch velitelstv s postavenm vojenskch sprvnch ad v mru i odvody en. Zkon . 220/1999 Sb., o prbhu zkladn nebo nhradn sluby a vojenskch cvien a o nkterch prvnch pomrech vojk v zloze, ve znn pozdjch pedpis po zruen vojensk zkladn a nhradn sluby ztratil z vt sti opodstatnn. Ve zbvajc sti, je e prbh vojenskch cvien zloh (pedevm se jedn o aktivn zlohy) je douc provst zsadn zmny, aby organizace vkonu cvien odpovdala podmnkm profesionln armdy. Zkon by vyadoval zsadn novelu, jako lep een se ale jev jeho zruen a zalenn potebnch ustanoven do jinho zkona. Zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ve znn pozdjch pedpis pipravil dobr podmnky pro slubu vojk vetn podmnek po ukonen sluby. V zkonu se podailo formulovat potebn ustanoven natolik prozrav, e je podle nich zen prbh sluby profesionlnch vojk uspokojivm zpsobem dodnes. Pesto nov poadavky na pouit armdy vyaduj, aby zkon pro jejich naplnn prvn prosted zmnil, nebo souasn prvn prava ji v nkterch smrech vyhovuje jen omezen. Zmny by mly nap.: zvraznit prioritu poteb zajiovn obrany ped potebami profesionlnch vojk a omezen nkterch jejich prv (ta vdom a dobrovoln pijmou v kontraktu),
83

upravit vyvenji monost odstoupen vojka od kontraktu. Souasn, ponkud jednostrann prava znamen, e pod-li vojk, mus bt proputn, a to bez ohledu na podepsan kontrakt, upravit zkladn povinnosti, nebo nyn vojk kupkladu pln povinnosti podle svch sil, znalost a schopnost, co je kritrium zcela subjektivn. V prosted zaloenm na autorit rozkazu takto omezen povinnost ohrouje samu podstatu bojovho pouit ozbrojench sil, eit operan nasazen vojk jako standardn soust sluby (upravit nezbytn zvltnosti), zavst hodnostn sbor poddstojnk a mustva, vyeit samostatn platov pedpis pro vojky, atd. Dleitm pedpokladem je, aby ppadnou novelou nebyly doteny podmnky sluby vojk a nebylo tak ohroeno plynul doplovn profesionln armdy. Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky, ve znn pozdjch pedpis splnil svoj lohu, ale v souasn dob ji v mnoha ustanovench nevyhovuje potebm. Novelu vyaduj zejmna ustanoven, kter vychzela z faktu existence vojensk zkladn sluby, resp. existence velmi levnch vojk zkladn sluby, nap. ustanoven umoujc nkladn povn pslunk ozbrojench sil ve prospch policie, i pro zajiovn kulturnch a spoleenskch akc, ad. Zcela zsadn zmna organizan makrostruktury ozbrojench sil, k n dochz v rmci transformace OS (reformy), vol po pehodnocen lenn ozbrojench sil. Zkon . 15/1993 Sb., o Armd esk republiky a o zmnch a doplnn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis ojedinle se objevuje nzor, e tento zkon je, po pijet zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, nadbyten, a e je teba jej zruit. Tento nzor nesdlm. Znan st jeho pvodnch ustanoven ji byla zruena, zbvajc ale maj opodstatnn, nebo st z nich je zajitna prvn kontinuita a dal maj vazbu na zdravotn pojitn. Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky, ve znn pozdjch pedpis je funkn a novelizace nezbytn nutn nen. V ppad oteven zkona je eln: pesnji definovat pojmy plnovn obrany sttu a pln obrany. Souasn text pipout voln vklad, co v praxi pin pote, upravit povinnosti jednotlivch subjekt vn rezortu MO vi pprav mobilizace v mru (dnch prakticky nen teba), odstranit vechny kony zemnch vojenskch sprv, nebo tyto vojensk sprvn ady ji neexistuj. kony, pro n nen dle nov koncepce mobilizace opodstatnn, je teba odstranit, opodstatnn kony penst na pslun subjekt dle koncepce mobilizace. Zkony . 289/2005 Sb., o Vojenskm zpravodajstv a . 124/1992 Sb., o Vojensk policii, ve znn pozdjch pedpis jsou funkn a novelizaci nevyaduj. N prvn d dosud nee prbh mimodn sluby vojk po vyhlen stavu ohroen sttu a ve vlenm stavu. [27] Institut mimodn sluby je vytvoen v brannm zkonu, tamt je vyeeno i jeho vyhlen. Nov prvn prava (nov zkon, nebo nov ustanoven, zaazen do nkterho prvnho pedpisu novelou) by proto mla eit prv jen prbh mimodn sluby.
84

Shrnut a zvr
Zajitn obrany pedstavuje velmi sloit a senzitivn spoleensk proces. Jednm z podstatnch problm zajiovn obrany, je se promt do vech relativn samostatnch pohled na tento proces legislativnho, prvnho, organizanho i procesnho je objektivn dan rozpor mezi relativn dlouhmi cykly vtiny relevantnch spoleenskch dj a jejich znanou setrvanost na jedn stran a relativn krtkmi cykly demokratickch mechanism rozhodovn o moci ve spolenosti na stran druh. Chceme-li se vyhnout subjektivismu a chceme-li bt pln kompatibiln se spojeneckm prostedm Aliance, neme bt nae strategie zajiovn obrany R, a ji se jej obsah a ppadn i nzev oproti souasnmu stavu zmn jakkoli, bt pedmtem nhlch zmn v dsledku krtkodob psobcch vliv. Bezpenost nen fenomn, kter si mohou jakkoli pivlastnit jednotliv politick strany, je zleitost vech oban R a ve spojeneckm smyslu i obou mezinrodnch spoleenstv, jich je R lenem. Tomu musej odpovdat i perioda aktualizace strategie, sladn s cykly ostatnch segment plnovn obrany na ni rovni, mechanismy aktualizace a subjekty tohoto procesu. Pestoe v otzkch zajiovn bezpenosti bv konsenzus zpravidla snadnj ne v jinch spoleensko-politickch otzkch, je zejm, e formulovat dlouhodob principy bezpenostn politiky vetn zsad jejich implementace a zakotvit je v autoritativnch strategickch dokumentech nebude snadn. Odpovdnost za ppravu a zajiovn obrany sttu je zkonem . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany R, ve znn pozdjch pedpis, jednoznan stanovena vld [28], jak je sprvn konstatovno v obecnch vchodiscch v l. 27. Nen tak nejmench pochyb o tom, e sledovn vech relevantnch skutenost, je zajiovn obrany R ovlivuj, zejmna vvoje bezpenostnch hrozeb a rizik, jejich vyhodnocovn a pprava nvrh opaten jimi vlda bude na zmnn podmnky zajiovn bezpenosti reagovat, je v odpovdnosti Ministerstva obrany. Uveden vbr monch tmat pro debatu o ppadnch pravch Vojensk strategie R vypovd jednak o tom, e Vojensk strategie R svm souasnm vymezenm pouze na vojensk otzky obrany ponechv znan neoeten prostor mezi Bezpenostn strategi R a Vojenskou strategi R a praxi tak nevyhovuje, a dle potvrzuje, e dvody pro revizi Vojensk strategie R ji nastaly. Vchodiskem me bt nahrazen Vojensk strategie R novou Obrannou strategi R (Strategi obrany R) s komplexnji pojatm obsahem. Nov Obrann strategie R by zejm mla bt strunj ne souasn Vojensk strategie R a mla by soustedit pozornost na jedn stran na formulovn dostaten obecnch politickch zsad, je by vkonnm slokm bezpenostnho systmu ponechaly prostor pro iniciativn a tvr rozpracovn realizanch opaten, na stran druh na formulovn schopnost (nejen ozbrojench sil), jimi bude obrana zajiovna. Gesce za ppravu takto eji pojat Obrann strategie R by mla pejt na vldu, pi zachovn rozhodujc koncepn lohy Ministerstva obrany. [29] Proces ppravy dokumentu, na nm by se podlely vedle Ministerstva obrany i dal stedn sprvn ady, pedevm Ministerstvo zahraninch vc, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo prmyslu a obchodu a Sprva sttnch hmotnch rezerv, by mohla z poven vldy na pracovn rovni koordinovat Bezpenostn rada sttu. Je zejm, e uskutenn nkterch doucch zmn prostednictvm aktualizace Vojensk strategie R, resp. prostednictvm jejho nahrazen Obrannou strategi R, i dosaen
85

potebnch legislativnch zmn, m dva pedpoklady prvnm je nutnost tyto a souvisejc problmy dostaten zeteln vyjdit, druhm pak to, e tmto argumentm bude deciznmi politickmi msty naslouchno. Druh pedpoklad le z vt sti mimo monosti rezortu MO, prvn m ale rezort MO pln ve svch rukch.

Odkazy:
[1] Nklady na personl, materil a potebn innosti. [2] Usnesen vldy ze dne 13. 11. 2002, . 1140, zmnno usnesenm ze dne 1. 12. 2004, . 1203. [3] VS R l. 56. Vojensk strategie R, jako jeden z dokument pro realizaci obrany R, byla zpracovna pi procesu aktualizace zkladnch bezpenostnch dokument R. Jej dal novelizace je zvisl na zsadnch politickch, koncepnch a strategickch zmnch v oblasti bezpenosti a obrany R, jejich hodnocen bude v pravidelnm dvouletm cyklu pedkldno vld formou Zprvy o zajitn obrany R, kter bude podkladem pro zpracovn Zprvy o zajitn bezpenosti R. [4] VS R l. 1. Vojensk strategie R je dokumentem obsahujcm soubor zkladnch princip zajiovn obrany R a zsad vstavby a pouit ozbrojench sil R (dle ozbrojen sly). Vychz z hodnocen stavu a pedpokldanho vvoje bezpenostn situace, definovanch bezpenostnch zjm R a princip obrann politiky, obsaench v Bezpenostn strategii R a rozpracovv zkladn principy Strategick koncepce Organizace Severoatlantick smlouvy (NATO) a Bezpenostn strategie EU. [5] Smrnice byla schvlena koncem roku 2005 v Severoatlantick rad na rovni velvyslanc, jej pijet bylo stvrzeno nejvymi pedstaviteli NATO na summitu v Rize v listopadu 2006. [6] Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 66/1999 Sb. Severoatlantick smlouva, l. 5. Strany se shodly, e ozbrojen tok proti jedn nebo vce z nich v Evrop nebo Severn Americe bude povaovn za tok proti vem, a proto se dohodly, e dojde-li k takovmu ozbrojenmu toku, kad z nich uplatn prvo na individuln nebo kolektivn sebeobranu uznan lnkem 51 Charty Organizace spojench nrod a pome napaden stran nebo stranm tm, e sama a v souinnosti s ostatnmi stranami neprodlen podnikne kroky, kter bude povaovat za nutn, vetn uit ozbrojen sly, s clem obnovit a udret bezpenost v severoatlantick oblasti. O kadm takovm ozbrojenm toku a vekerch opatench pijatch v dsledku tohoto toku bude neprodlen uvdomna Rada bezpenosti. Tato opaten budou ukonena, kdy Rada bezpenosti pijme opaten nezbytn k obnoven a zachovn mezinrodnho mru a bezpenosti. [7] VS R, l. 2. Vojensk strategie R pat mezi zkladn bezpenostn dokumenty R, kter vytvej koncepn rmec pro ozbrojen sly k plnn vojenskch kol obrany zem, zvazk kolektivn obrany zem NATO a asti na aliannch, unijnch a koalinch operacch. Stanovuje rovn zsady spoluprce s ostatnmi slokami, kter se podlej na zajitn bezpenosti R. V souladu se zahranin politikou R vytv podmnky pro aktivn podl ozbrojench sil na realizaci evropsk bezpenostn a obrann politiky v rmci EU. [8] V minulosti ji nap. existoval dokument Nrodn obrann strategie R. Schvlen byl dne 26. 3. 1997, usnesenm vldy . 117. [9] VS R l. 8. Pro ozbrojen sly vyplvaj koly z povinnosti podlet se na zajiovn bezpenostnch zjm R, kter jsou souhrnn definovny v Bezpenostn strategii R: ivotn zjmy: zajitn existence R, jej suverenity, zemn celistvosti a politick nezvislosti; obrana demokracie a prvnho sttu, ochrana zkladnch lidskch prv a svobod obyvatel; strategick zjmy: bezpenost a stabilita v euroatlantickm prostoru; zachovn globln stabilizan role a zven efektivnosti Organizace spojench nrod (OSN); pevn transatlantick vazba v rmci NATO a budovn strategickho partnerstv mezi NATO a EU; komplementrn rozvjen obrannch schopnost NATO a EU; rozvjen role OBSE v oblasti prevence ozbrojench konflikt, stabilizace a demokratizace; potrn mezinrodnho terorismu; sniovn rizika en zbran hromadnho nien a jejich nosi; eliminace organizovanho zloinu a nelegln migrace; podpora regionln spoluprce; zajitn ekonomick bezpenosti R; posilovn konkurenceschopnosti domcho obrannho prmyslu a zajitn adekvtn rovn rezerv; podpora en svobody a demokracie a princip prvnho sttu; dal vznamn zjmy: prevence a pipravenost v souvislosti s nepedvdatelnmi ivelnmi, ekologickmi i prmyslovmi havriemi a katastrofami; ochrana ivotnho prosted; mon souvislosti s globlnmi klimatickmi zmnami, nedostatkem potravin a vody, nedostatkem prmyslovho potencilu a energi atd. [10] VS R l. 10. Ozbrojen sly maj zkonem stanoven zkladn kol pipravovat se k obran R a brnit ji proti vnjmu napaden. Pln souasn koly, kter vyplvaj z mezinrodnch smluvnch zvazk R o spolen obran proti napaden a rozvjej k tomu sv schopnosti zahrnujc i vstavbu jednotek zaazench

86

[11] [12]

[13] [14]

[15]

[16]

[17]

[18] [19]

[20]

do sil rychl reakce NATO (NRF - NATO Response Force). Trvale zabezpeuj aktivn ast v integrovanm systmu protivzdun obrany NATO (NATINEADS - NATO Integrated Extended Air Defence System) a schopnost pijmout v ppad poteby aliann sly na vlastnm zem. V rmci podlu R na rozvoji evropsk bezpenostn a obrann politiky EU (ESDP - European Security Defence Policy) jsou ozbrojen sly R zapojeny do ppravy vojenskch kapacit EU, vetn sil rychl reakce (RRF - Rapid Response Force), kter jsou budovny jako kompatibiln a komplementrn se silami NATO. Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, ve znn pozdjch pedpis 9. VS R l. 11. Pi ozbrojenm konfliktu takovho rozsahu, kdy bude ohroena svrchovanost a zemn celistvost R, bude hlavnm pspvkem za R podl na vytvoen diviznho kolovho uskupen s jdrem tvoenm mechanizovanou diviz. Uskupen bude nasazeno pouze na zem R nebo v jeho bezprostedn blzkosti. Mimo rmec diviznho kolovho uskupen budou dle vyuity tak sly a prostedky vzdunch sil, kter nebudou zapojeny do systmu integrovan protivzdun obrany NATO (dle jen NATINEADS). Tyto sly a prostedky budou stanoven koly plnit vhradn z zem R. Nasazen tohoto rozsahu si vyd vyhlen pln mobilizace. VS l. 12. V souladu se zvazky, vyplvajcmi z lenstv R v NATO, udruj a rozvjej ozbrojen sly svou schopnost psobit ve spolench operacch, vetn operac kolektivn obrany kterkoliv lensk zem. VS l. 13. Pro operace kolektivn obrany podle l. 5 Washingtonsk smlouvy bude R poskytovat ekvivalent brigdnho kolovho uskupen s jdrem tvoenm mechanizovanou brigdou. Nasazen si vyd proveden sten mobilizace. Bez nutnosti mobilizace me bt do takov operace nasazeno brigdn kolov uskupen v potech do 3000 osob (mechanizovan brigda) nebo zdrojov ekvivalentn uskupen taktickho letectva (taktick letka). Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, ve znn pozdjch pedpis 14, 16. VS l. 19. Potenciln hrozby teroristickch tok, ivelnch a ekologickch katastrof, prmyslovch a jinch havri, en nakalivch chorob, ohroen majetku a zdrav oban R a jin naruen vnitnho podku a bezpenosti vytvej poadavky na asistenci ozbrojench sil pi eliminaci tchto hrozeb nebo zasahovn po jejich propuknut. VS l. 20. Politicko-vojenskou ambic ozbrojench sil je zachovat, v zvislosti na soubn plnnch kolech v operacch spolen obrany nebo mrovch a humanitrnch operacch v zahrani a pi splnn zkony stanovench podmnek, schopnost nasadit v mru ve prospch Policie R kapacity pro nasazen do 1000 vojk na dobu do t msc. Dle je to schopnost poskytnout pro integrovan zchrann systm a 1200 vojk na dobu do jednoho msce. V zvislosti na zvanosti ohroen nebo po vyhlen krizovho stavu i pi mobilizaci ozbrojench sil mohou bt s ohledem na soubn plnn koly tyto poty a doba jejich psoben upraveny nazenm vldy. VS l. 25. Obrana R je souhrn opaten k zajitn svrchovanosti, zemn celistvosti, princip demokracie a prvnho sttu, ochrany ivota obyvatel a jejich majetku ped vnjm napadenm. Zahrnuje vstavbu systmu obrany sttu, ppravu a pouit odpovdajcch sil a prostedk a ast v kolektivnm obrannm systmu. VS R l. 6. Intenzivn dialog lenskch zem EU potvrzuje vznam evropsk bezpenostn a obrann politiky. R podporuje jej dal rozvoj, zamen na vytven obrannch prostedk a schopnost umoujcch EU zapojit se do een konflikt a kriz ohroujcch globln i regionln bezpenost vetn vyuit plnovacch prostedk a kapacit NATO. R se zasazuje o zkou spoluprci EU s NATO pi prevenci a zvldn souasnch bezpenostnch hrozeb. VS l. 28. R se bude aktivn podlet na realizaci evropsk bezpenostn a obrann politiky EU ve smyslu definovanch politicko-vojenskch ambic. K tomu vyuije schopnosti a potencil ozbrojench sil, ktermi disponuje v aliannm prosted. pln rozsah nvrh Evropsk rady Working Dokument Relating to Point 3 of the Agenda: Conceptual Framework on the ESDP Dimension to the Fight against Terrorism, 11/3/2005. VS l. 37. Jednotky, tvary a zazen spolench sil budou organizovny a pedureny tak, aby v zvislosti na charakteru operace umoovaly vytvet potebn kolov uskupen. Efektivn vyuvn organizan struktury mechanizovanch brigd a jednotek tvar bojov podpory a zabezpeen na operan-taktickm stupni bude umoovat jejich nasazen v operacch na zklad definovanch politicko-vojenskch ambic a postupn navyovn kapacit pro rotace jednotek v zahraninch operacch a misch. Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R, ve znn pozdjch pedpis. 10 Mezinrodn spoluprce 2. Ozbrojen sly se podlej na innostech ve prospch mru a bezpenosti, a to zejmna ast na operacch na podporu a udren mru, zchrannch a humanitrnch akcch; do tchto operac a akc se mohou vojci z povoln vyslat i jako jednotlivci. 13 Armda je zkladem ozbrojench sil a organizan se len na vojensk tvary, vojensk zazen a vojensk zchrann tvary, kter se mohou sluovat do vtch organizanch celk.

87

[21] VS l. 41. Preventivn psoben bude zaloeno hlavn na: innosti vojenskho zpravodajstv, spovajc zejmna v trvalm vyhodnocovn bezpenostn situace a intenzivn vmn zpravodajskch informac se spojenci s clem vas odhalit potenciln hrozby a eliminovat monost pekvapen, aktivn asti ozbrojench sil na mezinrodnch preventivnch opatench k zabrnn vzniku nebo een krizovch situac zejmna v rmci NATO a EU, demonstrovn monost innho pouit jednotek a schopnost ozbrojench sil, pipravenosti systmu obrany sttu a jeho propojen s aliannm systmem reakce na krizov situace, maximln rovni interoperability se spojeneckmi silami prostednictvm standardizace, koordinovanho postupu ve vech oblastech plnovn obrany, tvorby spolench doktrn a asti na spolench cviench, systematickm zdokonalovn obrannho systmu R. VS l. 45. Pro realizaci definovanch politicko-vojenskch ambic a kol budou ozbrojen sly disponovat nsledujcmi zkladnmi vojenskmi kapacitami: a) Vojenskm zpravodajstvm lennm na pslun prvky zpravodajskch slueb, zpravodajskch tb, przkumu a elektronickho boje, kter bude v rozsahu danm zvltnm zkonem zskvat, shromaovat a vyhodnocovat informace potebn k zabezpeen vojensk obrany R a jejch spojeneckch zvazk; bude nepetrit vyhodnocovat rizika a ohroen bezpenosti R, s clem zabezpeit funknost preventivnch a reaktivnch opaten. [22] VS l. 43. Vojensk obrana R se opr o optimln strukturovan, pln bojeschopn, profesionln a modern vybaven ozbrojen sly. Garantem vojensk obrany zem jsou ozbrojen sly. Jejich schopnosti jsou jitny existenc dobrovolnch aktivnch zloh a navyovnm bojov sly v procesu mobilizace. Efektivn rozsah a bojov rove pouit ozbrojench sil pi innm vyuvn zdroj umon bezproblmov akceptovn pijateln rovn bezpenostnch rizik a jejich ppadnou eliminaci. V prvn ad budou uplatovny nstroje preventivnho psoben, kter budou v ppad nedostatenosti doplnny odpovdajcmi nstroji reaktivnho psoben. [23] VS l. 45. Pro realizaci definovanch politicko-vojenskch ambic a kol budou ozbrojen sly disponovat nsledujcmi zkladnmi vojenskmi kapacitami: a) Spolenmi silami, tvoenmi: Pozemnmi silami, jejich hlavnmi soustmi budou ti mechanizovan brigdy (z toho jedna bude vytvena mobilizan) a jedna dlosteleck brigda. Ty budou pedstavovat hlavn st mobilnch sil pro plnn kol prevence a reakce na krizov situace v nrodnm i aliannm mtku. Vzdunmi silami, kter budou tvoit dv letky taktickho letectva, ti letky vrtulnkovho letectva, dv letky dopravnho letectva, protiletadlov raketov brigda a prvek velen a zen. Tyto sly budou zabezpeovat ochranu a obranu vzdunho prostoru R, a to zejmna prostednictvm aktivn asti v NATINEADS, plnn kol bojov podpory pozemnch sil, vzdunho przkumu a elektronickho boje, strategick a taktick pepravy osob a materilu, leteck ptrac a zchrann sluby, vcviku a dalch kol. Specializovanmi silami, jejich hlavnm kolem bude provdt ppravu a vcvik, dle naplovat a rozvjet specializovan schopnosti ozbrojench sil v podmnkch NATO, zejmna v oblasti radian, chemick a biologick ochrany, vojenskho zdravotnictv, elektronickho boje a pasivnch sledovacch systm. Ve spolenm kompletu, kter je soust spolench sil, bude psobit enijn zchrann brigda, brigda logistick podpory a dal prvky bojovho zabezpeen. Vojensk zchrann prapory a dal peduren jednotky spolench sil budou vyleovny k podpoe Policie R a integrovanho zchrannho systmu v souladu s politicko-vojenskmi ambicemi R definovanmi v l. 19 tohoto dokumentu. b) Silami podpory a vcviku, kter budou tvoeny zejmna soustmi a zazenmi pro ppravu a vcvik vojsk, logistick a zdravotnick podpory a zabezpeen mobilizace ozbrojench sil R. Jejich poslnm bude primrn zajiovat zkladn vcvik profesionlnch vojk a veobecnou podporu operacm pozemnch a vzdunch sil. Budou zajiovat ochranu a obranu strategicky dleitch objekt, zapojenm do integrovanho zchrannho systmu asistovat pi mrovch a zchrannch operacch, pi realizaci humanitrn pomoci a centrln zabezpeovat ozbrojen sly R v oblastech logistiky, zdravotnictv, personalistiky a zen vojenskch sprvnch ad; dle budou rovn plnit mobilizan koly v rmci AR a opaten spojen s pijetm aliannch sil poslen. [24] VS l. 53. Zkladnm zdrojem financovn ozbrojench sil jsou prostedky sttnho rozpotu, rozpotov kapitoly Ministerstva obrany (MO). Efektivn alokace finannch prostedk bude jednm z hlavnch cl plnovacch dokument rezortu MO.

88

[25] VS l. 54. Financovn ppravy a zabezpeen innosti jednotek AR, vylennch do zahraninch mrovch a zchrannch operac a k realizaci humanitrn pomoci do rovn schvlench politicko-vojenskch ambic R, bude zabezpeeno prostednictvm sttnho rozpotu R, kapitoly MO, ppadn z finann rezervy sttnho rozpotu na humanitrn pomoc, vytven v kapitole Veobecn pokladn sprva podle nazen vldy . 463/2000 Sb., o stanoven pravidel zapojovn do mezinrodnch zchrannch operac, poskytovn a pijmn humanitrn pomoci a nhrad vdaj vynakldanch prvnickmi osobami a podnikajcmi fyzickmi osobami na ochranu obyvatelstva. [26] stavn zkon . 110/1998 Sb., o bezpenosti esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. l. 9 - Bezpenostn rada sttu 1. Bezpenostn radu sttu tvo pedseda vldy a dal lenov vldy podle rozhodnut vldy. 2. Bezpenostn rada sttu v rozsahu poven, kter stanovila vlda, pipravuje vld nvrhy opaten k zajiovn bezpenosti esk republiky. 3. Prezident republiky m prvo astnit se schz Bezpenostn rady sttu, vyadovat od n a jejch len zprvy a projednvat s n nebo s jejmi leny otzky, kter pat do jejich psobnosti. [27] Profesionlnch vojk, kte v obdob, je pedchzelo vyhlen stavu ohroen sttu a vlenho stavu, vykonvali aktivn slubu (ti jsou do mimodn sluby pevedeni) a vojk, do mimodn sluby povolanch ze zlohy. [28] Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany R, ve znn pozdjch pedpis. 4 Za ppravu a zajiovn obrany sttu odpovd vlda. [29] Zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy R, ve znn pozdjch pedpis 16.

Literatura:
Sbrka zkon esk republiky (ASPI). Bezpenostn strategie R, usnesen vldy ze dne 10. prosince 2003, . 1254. Vojensk strategie R, usnesen vldy ze dne 9. ervna 2004, . 578. Zprva o stavu zajitn bezpenosti R, usnesen vldy ze dne 25. ledna 2006, . 83. Zprva o zajitn obrany R, usnesen vldy ze dne 4. ledna 2006, . 13. Nrodn obrann strategie R, usnesen vldy ze dne 26. bezna 1997, . 117. Doktrna AR, schvlena NG AR dne 15. prosince 2004. Velen a zen v operacch, vojensk publikace Pub-53-01-1, schvlena NG AR dne 31. bezna 2006. www.vlda.cz.

Clem dal transformace rezortu Ministerstva obrany je poslen schopnosti ozbrojench sil R, zven podlu nasaditelnch sil, optimalizace struktury velen, organizanch a personlnch struktur, mobilizanch proces a poteb, administrativnch a podprnch proces a konen tak dokonen organizanch a dislokanch zmn. Chtla bych zdraznit, e clem transformace nen mt expedin armdu, armdu, kter bude cel nasazena nkde mimo nae zem, ale chceme mt armdu, kter bude mt expedin schopnosti. Bude nasaditeln, ale nikoli nutn nasazen. Reforma se netk pouze armdy. Mus nutn zahrnovat cel rezort. Jednm z krok, kter se tkaj civiln sousti, bude snen podlu obanskch zamstnanc. V rezortu Ministerstva obrany R se v ptch tech letech sn jejich poet kadoron o jeden tisc dv st osob. Celkem plnujeme, e odejde 3600 osob. O transformaci esk armdy ministryn obrany Vlasta Parkanov na tiskov konferenci 22. jna 2007 IS - Odbor komunikanch strategi http://s101w25.acr:8080/scripts/detail.asp?id=932438
89

NZORY POLEMIKA

PhDr. Antonn Raek

Teoretick zzem vdy o bezpenosti a teorie stednho dosahu

(Doplnn diskuze)

V prvnch dvou slech letonho ronku Vojenskch rozhled byly uveejnny dv kolektivn prce Stediska bezpenostn politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie pi Fakult socilnch vd UK, a to Raek, A. a kol.: Tvorba zklad bezpenostn vdy. Vojensk rozhledy 1/2007, s. 21-31, a Raek, A. a kol.: Akti svtov bezpenosti (K nov teorii stednho dosahu v bezpenostn oblasti). Vojensk rozhledy 2/2007, s. 12-28. K tmto textm byl veden diskurz, kter upozornil na potebu prohloubit tuto tematiku o vazby na relevantn sociologick teorie. Od t doby vyla studie Josefa Janoce Sekuritologie nauka o bezpenosti a nebezpenosti (Vojensk rozhledy, 3/2007, s. 3-14). Autor si jako motto zvolil vrok prvnho eskoslovenskho prezidenta Tome Garriguea Masaryka na kadou vdu se meme dvat z objektivnho i subjektivnho hlediska, e ji toti meme posuzovat podle jejho pedmtu a podle naeho pojet pedmtu Autor pro nzev nov vdn disciplny vol pojem sekuritologie (Janoec 2007: 3), m j dv mezinrodn rozmr, a proto jist stoj za pozornost. Jako s klovmi operuje s pojmy bezpenost a nebezpenost odvozench od aplikace principu jin-jang, s silm o dynamickou rovnovhu mezi nimi. Pedmtem zkoumn sekuritologie jsou vnj projevy a vnitn zkonitosti bezpenosti a nebezpenosti. Meme je pojmenovat jako bezpenostn realitu. (Janoec 2007: 4) Autor tohoto textu vychz z pojet, e pedmt bezpenostn vdy neme bt bezbeh, ale funkn. Nen vak mon pehldnout, e bezpenostn a vojensk problmy jsou u kauzlnho hlediska sekundrn, vznikaj teprve jako derivt zetzen primrnch pin, deviac a konflikt v ekonomick, sociln, environmentln a jinch oblastech. Bezpenostn problmy je mon vyeit jedin vyeenm primrnch pin ... Pedmtem zejmna je bezpenost jako pil udritelnho rozvoje a kvality ivota; rozen (komplexn) pojet bezpenosti a jeho aplikace ve vuce a vzdlvn; modernizace konceptu bezpenosti a jeho aplikace pi rozvoji bezpenostnho systmu. (Raek, A. a kol.: Tvorba zklad bezpenostn vdy. Vojensk rozhledy 1/2007, s. 21.)

Akti bezpenostn situace a teorie spolenosti

Pro rozpracovn zklad vdy o bezpenosti a klovch aktr svtov bezpenostn situace jako teorie stednho dosahu je nutn vymezit k jak i k jakm tzv. velkm teorim resp. teorim modernizace se vztahuje, i kdy je zejm, e i v teorii existuj omezen, nutno ji doplnit. Miloslav Petrusek ve Spolenostech pozdn doby (Petrusek, 2007) se v souboru sociologickch esej sna systematickou formou odpovdt na otzku, v jak spolenosti ijeme. Je zde popsno 110 nejrznjch pojmenovn plurality spolenosti z celkov 300 pravdpodobnch. Akceptuje i akcentuje tu nzor Vclava Blohradskho o nemonosti velk filozofie, jedn velk formule, stejn jako smyslu djin.
90

Petruskovy eseje se vt i men mrou tkaj i problematiky socilnho zzem vdy o bezpenosti a klovch aktr svtov bezpenosti a v mnohm proto mohou bt pro tuto tematiku poun. Vzhledem k tomu, e nae spolenost a jej politick elity eily a e strategick rozhodnut pijmout i nepijmout k dislokaci na naem zem radar americk protiraketov obrany, co by v kladnm ppad vedlo k poslen naeho vztahu ke Spojenm sttm, je jist k zamylen. O tmatu pojednv relevantn esej Amerikanizovan spolenost. Petrusek v n uvd, e podlom-li se struktury kadodennosti a podstatnm zpsobem se zmn ivotn styl, m to synergick sociln efekt, zmn se i ostatn struktury. Ideu dohnat a pedehnat Ameriku v technologii a organizaci prce formuloval ve tictch letech J. V. Stalin. Dochz k pebrn kulturnch a socilnch vzorc chovn, je se postupn nutn projev i tam, kde se to pvodn nepedpokldalo. Petrusek cituje Jeana Baudrillarda (1986): Idylick pesvden Amerian, e jsou stedem svta, e maj nejvt moc, a jsou absolutnm modelem, nen tak zcela falen. Neopr se tolik o jejich zdroje, techniku a zbran, jako spe o onen zzran pedpoklad ztlesnn utopie, o spolenost, je s nesnesitelnou bezelstnost spov na mylence, e je uskutennm veho toho, o em ostatn jen sn spravedlnosti, hojnosti, prva, bohatstv, svobody: tato spolenost to v, v tomu, a nakonec tomu v i ostatn. Podle Alexandra Vondry existuj ti typy americkch postoj: 1. Izolacionistick (Noam Chomsky, Pat Buchanan) angam ve svt ohrouje tradin hodnoty, je nutn se soustedit na een domcch problm. 2. Neorealistick (Henry Kissinger, Ch. Kupachan aj.) americk vliv ve svt se mus realizovat s ohledem na jeho akceptaci v tomto svt. 3. Neokonzervativn postoj vychz z pedpokladu, e souasn svt je v chaotickm stavu, smuje k anarchii, co nen mon zastavit bez americk autority, a proto by Spojen stty nemly na svou hegemonii rezignovat. V eseji Autoritsk spolenost Petrusek aktuln pe (Petrusek 2007: 73): Velice brzy, zd se, jsme zapomnli na zkuenost s totalitn autoritou, kter byla navsost nelegitimn, protoe jsme si ji nevybrali. Velice snadno se strame totalitarismem tam, kde jde o prostou poslunost vi zkonm a pravidlm slunho ivota, je jsme si zvolili. A velice snadno zapomnme, e vechna velk impria i mal, by pohdkov krlovstv, se rozpadla, jestlie se nemohla opt o legitimn autoritu. Za pozornost z hlediska naeho tmatu stoj konzervtorsk (sebezchovn) spolenost, v n se uvd, e nejpodstatnj inspirac i alternativou je aktivita mskho klubu. Vchoz je publikace kolektivu D. Meadowse Limits to Growth a ada dalch zprv. Zkladn sil mskho klubu je mon charakterizovat jako zdraznn kvality nad kvantitou, hledn vchodisek krize globlnho svta, kter by mlo vychzet z identifikace podstatnch svtovch problm.a rozpor souasn civilizace, a to nejen ekologickch, co si nutn vyd zmnu hodnotovch orientac lid. Zatm tuto cestu prosazuj vraznji jen zelen. Pro analzu socilnho pozad bezpenosti jako piny bezpenostnch hrozeb stoj za pozornost eseje Marnotratn spolenost, Masov spolenost, Materialistick spolenost, Mcdonaldizovan spolenost, Monetrn spolenost, Multikulturn spolenost, Obansk spolenost, Organizan spolenost, Pluralitn spolenost a Populistick spolenost.
91

Pot jsou tu vzhledem k na specifick postkomunistick historii zajmav eseje s pedponou po- respektive post-, jako napklad Porevolun spolenost, Postcivilizan, Postdemokratick, Postekonomick, Postfordistick, Postimperialistick, Postindustriln, Postkapitalistick, Postmaterialistick, Postmodern, Postrevolun, Posttotalitn a Posttradin. Zkladnm problmem Petruskovy prce je, e esejisticky prezentovan teorie nejsou roztdny ani podle obsahu, ani podle vznamnosti, ale podle abecedy, co zdrazuje pedevm encyklopedinost pojet a popularizan zmr.

Beckova rizikov spolenost

Miroslav Petrusek ve Spolenostech pozdn doby cituje B. Horynu (Horyna 2001: 85): Pednost by nemli mt lid, kte chtj svt mnit, ale lid, kte ho chtj uchrnit ped zmnami. Tato citace je z Beckovy Rizikov spolenosti, kterou vak Petrusek do sv esejistick publikace nezahrnuje. S vysokou mrou pravdpodobnosti je vak pro rozpracovn zejmna klovch aktr svtov bezpenostn situace jako teorie stednho dosahu z teori modernizace nejvc relevantn prv teorie rizikov spolenosti, jejm tvrcem je Ulrich Beck. (Beck 2004) stedn mylenku rizikov spolenosti, reflexivn modernizace a vynucen individualizace jako nsledku vyvzn z dosavadnch socilnch vazeb spojen s polarizovanou nerovnost (v n je svoboda fikc) lze strun charakterizovat zhruba takto: Lidsk spolenost doke svm vvojem ohrozit sebe samu. V pokroil modern je spoleensk produkce bohatstv systematicky doprovzena produkc rizik. (Beck 2004: 25) Mylenka nen pro odbornky v bezpenostn oblasti zcela nov, ale objevuje se aktuln a varovn prv v dob, kdy je nejvc blzk objektivn pravd, protoe lidsk spolenost se piblila ke kritickmu bodu potenciln globln krize, kdy ji nejde o pouh osobn rizika, ale globln rizika, nejedn se o riziko spojen s odvahou, ale se sebeznienm, jak je patrn nap. i ze zmn klimatu a stle vyhrocenj diskuzi o tto problematice, jak se nap. ukzalo pi stetu prezidenta Vclava Klause a nkdejho americkho prezidentskho kandidta Al Gorea. Jednm z pznak je z hlediska naeho tmatu v asymetrickch vlkch postupujc nerozpoznatelnost hranic mezi mrem a vlkou v nejirm slova smyslu, jak upozoruje nap. tefan Volner (2007: 15). M proto jist rys osudovosti. A to zvlt proto, e se prosazuje princip globality. (Robertson, 1992; Albrow 1996). Globln problmy je mon eit jen globln, globln problmy vyaduj globln kooperaci. To nutn povede k dalmu posilovn kompetence globlnch instituc, jejich pravomoc a oprvnn k regulacm. Make love, not war se zmn podle Mary Kaldorov na make law, not war. Rizika maj bytostn co init s pedvdnm, s novmi jevy, k nim dosud nedolo, kter vak hroz a kter jsou prv v tomto vznamu u dnes reln. (Beck 2004: 43) Vdom rizika nem sv tit v ptomnosti, nbr v budoucnosti. V rizikov spolenosti ztrc minulost svoji determinujc moc nad ptomnost. (Beck 2004: 44) Ve srovnn s jinmi sociologickmi teoretiky co je v naem kontextu rozhodujc nepovauje Ulrich Beck dysfunkce za odchylky fungujcch technologickch, ekonomickch, socilnch a environmentlnch systm, ale za jejich kauzln a integrln sousti jako
92

nezamlench vedlejch dsledk zpotku jinak velmi spnch neoliberlnch a elov racionalizanch zmr, jak je tomu u dost podstatn sti populace i u ns. Sly produkce ztratily v procesech reflexivn modernizace svoji nevinnost. Zisk moci spjat s technicko-ekonomickm pokrokem je ve stle vt me zastiovn produkc rizik produkce a rozdlen rizika je osvtlena srovnnm s logikou rozdlen bohatstv (Beck 2004: 18). Vdeck a technologick poznatky jako soust rizikov spolenosti maj tedy zkonit ambivalentn roli, k pekonvan dysfunkc nejen zsti pispvaj, ale zrove se opouj, a po jejich aplikaci deviace zvyuj a zmnouj. (Po jadernch a kosmickch projektech, vzkumech biologickch, chemickch a genetickch, je nejaktulnjm pkladem internet se svmi stle vnjmi bezpenostnmi riziky v mnoha oblastech lidsk innosti, od bankovnictv k zen teroristickch akc.) vdeck racionalita zstv bez sociln racionality przdn a sociln racionalita bez vdeck racionality slep. (Beck 2004: 39) Modernizaci vyaduje podle Ulricha Becka i dosavadn pojet socilnho sttu. Nprava je mon jen zpochybnnm a nsledn podstatnou zmnou tchto systm v souladu s udritelnm rozvojem. Pedpokld to na zklad kontinulnch analz ohroen a jejich predikc eit na prvm mst takov problmy jako je ekonomick globalizace, existence nov pojatho socilnho sttu, strategick vldnut, participace na strategickch rozhodovacch procesech, stabilizace rodiny a zamstnanost. Neijeme zatm jet v rizikov spolenosti, ale neijeme tak u jen v konfliktech spojench s rozdlovnm ve spolenosti nedostatku. (Beck 2004. 27) Problmy zpsobuje prv prmyslov nadprodukce. Druh, model a prostedky rozdlovn rizik se systmov li od druh, model a prostedk rozdlovn bohatstv. To nevyluuje, e mnoh rizika jsou rozdlovna se specifickm zetelem k vrstvm nebo tdm. V tomto smyslu existuj irok zny, v nich se tdn a rizikov spolenost navzjem pekrvaj. Djiny rozdlovn rizika ukazuj, e rizika podobn jako bohatstv zachovvaj tdn schma jenome v pevrcen podob: bohatstv se shromauje nahoe, rizika dole. (Beck 2004: 45) Plat to vak jen po uritou hranici a s jistou licenc k pouitm pojmm, zvlt tdnho pstupu. Pi hlub polarizaci se riziko ale pesunuje i nahoru. V globalizaci je obsaen model rozdlovn rizik, kter je teba od n zeteln odliit a kter v sob skrv, siln, politicky vbun nboj: rizika dopadaj dve i pozdji i na ty, kdo je produkuj nebo kdo z nich t. c se rizika vykazuj v socilnm ohledu bumerangov efekt: ani bohat a mocn si ped nimi nejsou jisti. (Beck 2004: 48) Je to pesimistick zjitn. V zvod mezi bohatstvm a neviditelnmi riziky nemohou rizika zvtzit. Viditeln neme zvodit s neviditelnm. Paradox je v tom, e neviditeln rizika prv proto v tomto zvod vtz. (Beck 2004: 59) To pochopiteln vyaduje jin prizma pohledu a z nho vyplvajcch aktivit. Msto, kter zaujmalo odstrann nedostatku, zaujm nyn odstrann rizika. (Beck 2004: 52) Reflexe tto situace je v souasn populaci nedostaujc. Pravdou je, e ohroen narstaj, nejsou vak politicky petavovna v preventivn politiku zvldn rizik; navc nen jasn, jak druh politiky a politickch instituc je toho vbec schopen. (Beck 2004: 63) Motivace k pekonn tohoto skeptickho zjitn je sebezchovn. Hybnou slu tdn spolenosti je mon postihnout vtou: Mm hlad! Hnut uveden do pohybu rizikovou spolenost je proti tomu naopak vyjdeno slovy: Mm strach! Spoleenstv nouze je nahrazovno spoleenstvm
93

strachu. Rizikov spolenost v tomto smyslu charakterizuje epochu, v n se solidarita vznikajc ze strachu stv politickou silou. (Beck 2004: 65) Od reflexe k aktivit je nelehk cesta. ve snaze o zvyovn produktivity se nikdy nepihlelo a nepihl k rizikm, kter jsou s tm spojena. Nejpednj prioritou vdeckotechnick zvdavosti je uitek plynouc z produktivity, a teprve pot a asto ani ne na druhm mst, se uvauje o tom, jak ohroen jsou s tm spojena. (Beck 2004: 79-80) Argumentuje se asto tm, jako byl napklad vvoj, vroba a uit atomov pumy, e to byla vlen nezbytnost. Stejn vznam zskv schopnost pedjmat nebezpe, snet je, biograficky a politicky se s nimi vyrovnat V rizikov spolenosti se vyrovnvn se strachem a nejistotou stv biograficky a politicky klovou civilizan kvalifikac a formovn schopnost, kter jsou k tomu potebn, zkladnm kolem pedagogickch instituc. (Beck 2004: 101) Nejen ovem toto, problm se stv nalhavou zleitost vldnut, explicitn strategickho vldnut. Nsledkem ohroen se rozplvaj dvj nalhav priority a soubn sl dirigistick politika mimodnho stavu, kter erp z hrozc situace rozen monosti zsahu a nov kompetence Rizikov spolenost nen spolenost revolun, nbr nm vce: je spolenost katastrof. Hroz nebezpe, e vjimen stav se v n stane stavem normlnm. (Beck 2004: 104) Konen tuto situaci nap. v souasn dob prov panlsko, Velk Britnie, nejnovji bez zatm tragickch nsledk i Nmecko, a tato situace iradiuje i do ostatnch evropskch zemch vetn tch, kter se s terorismem jet nesetkaly. To m politicko-vojensk dsledky: Souasn s narstnm rizik vyvstvaj v rizikov spolenosti zcela nov vzvy pro demokracii. Rizikov spolenost v sob obsahuje tendenci k legitimnmu totalitarismu obrany ped nebezpem, ktermi ve jmnu prva zabrnit nejhormu vytv a pli dobe znmm zpsobem nco jinho, co je jet hor. (Beck 2004: 106) Nic novho ani u ns, v polistopadovm vvoji sl voln po vld siln ruky, za tm osmnct let se poet jeho stoupenc zdvojnsobil, nyn si ji peje edest procent na populace. I kdy mon spe ne po dikttorovi tou po kompetentnm politikovi s veobecn pijatelnou viz.

Individualizace sociln nerovnosti

Soust rizikov spolenosti je postupujc individualizace sociln nerovnosti. Je to podle Becka dsledkem konce v jeho pojet tradin tdn spolenosti a potkem emancipace td pekonvajcch rzn regionln a partikulrn omezen. Tvo se nov prostor ustavovn a utven privtnch socilnch vztah a ivotnch a pracovnch forem, dochz k formovn novch socilnch st, identit a hnut. Oddluje se systm plnho zamstnn a systm flexibilnho, plurlnho a individulnho neplnho zamstnn. Zostujc se nerovnosti zstvaj v ed zn. Tit se pesouv z pracovit a podniku k utven a ovovn novch ivotnch forem a styl. Nejnovj data mluv jasnou e: nikoli nedostatek vzdln nebo sociln pvod, nbr rozvod je tm, co se pro eny stv padacmi dvemi do nov chudoby. (Beck 2004: 151) Proces individualizace je teoreticky pojat jako produkt reflexivity, v jejm rmci proces modernizace zajiovan sttem detradicionalizuje ivotn formy vlastn industriln spolenosti S tm souvisejc kulturn otesy a ztracen jistoty povedou dve i pozdji k novm poadavkm na spoleensk instituce v oblasti vzdln, poradenstv, terapie a politiky. (Beck 2004: 253-4)
94

Beckova reflexivita a kritika vdeckotechnologickho rozvoje vychz z mylenky, e zatmco dve lo o nebezpe podmnn extern (bohy, prodou), historicky nov kvalita dnench rizik se zakld na jejich souasn vdeck a sociln konstrukci, a to ve trojm smyslu: vda se stv (spolu) pinou rizik, prostedkem pro jejich definovn a zdrojem pro jejich een, a prv tm si otevr nov trhy scientizace. Vdeckotechnick vvoj se pi vzjemn konfrontaci mezi riziky, kter pomh sm vytvet, a jejich veejnou a sociln kritikou, stv sm rozpornm. (Beck 2004: 257) Tato ambivalentnost role vdy je stle zejmj. dochz k dalekoshl demonopolizaci vdeckch nrok na poznn: vda se stv stle nm nutnjm, zrove tak stle mn dostaujcm pro spoleensky zvaznou definici pravdy. (Beck 2004: 259) Jednou z pin je, e projekce zdroj problm a chyb do dosud neprobdan zem nikoho souvis zejm s tm, e vdy se v oblastech svho uplatnn dosud nijak podstatn neprolnaj. (Beck 2004: 262) Paradoxn pitom je, e ... vdy nesvrhlo z trnu selhn, nbr spch. Meme dokonce ci, e m spnji si vdy v tomto stolet ponaly, tm rychleji a zsadnji byly zrelativizovny jejich pvodn nroky platnosti. (Beck 2004: 268) Dochz k paradoxu: Bhem prosazovn a zeveobecovn norem vdeck argumentace tak vznik zcela zmnn situace: vda se stv nepostradatelnou, a souasn je zbavovna svch pvodnch nrok na platnost Aktry tohoto pelomu jsou disciplny, kter kriticky aplikuj vdu na vdu samu teorie a djiny vdy, sociologie vdn a vdy, psychologie, empirick etnologie atd., kter od potku dvactho stolet se stdavmi spchy nahlodvaj zklady autodogmatizace vdeck racionality. (Beck 2004: 270-1) Rozhodujc lohu m odhadnutelnost vedlejch ink. Ta je komplikovan zvlt proto, e vdci jsou vzdalovni aplikaci svch poznatk. Proto ani nemohou bt volni k odpovdnosti, leda morln viz nap. pouit atomov zbran a ivotn trauma jejich tvrc Alberta Einsteina a Roberta J. Oppenheimera. zdrojem existujcho nebezpe u nen nevdn, ale vdn, nikoli nedostaten, nbr zdokonalen ovldn prody, nikoli to, co se vymyk lidskmu dosahu, nbr prv systm rozhodovn a objektivnch tlak nastolench industriln epochou. (Beck 2004: 301) A konen se tak pehl zkladn fakt, e modern spolenost nem dn dc centrum. (Beck 2004: 266) Pi veejn pednce na London School of Economics and Political Science v noru 2002 Ulrich Beck ekl: Zrychlen modernizace vytvoilo propast mezi svtem kvantifikovatelnho rizika, v nm myslme a jednme, a svtem nekvantifikovatelnch nejistot, je vytvme. Minul rozhodnut o nuklern energii a souasn rozhodnut o vyuit genov technologie, lidsk genetiky, nanotechnologie atd., uvoluj cestu nepedvdatelnm, nekontrolovatelnm a v posledku nesdlitelnm dsledkm, kter mohou nakonec ohrozit veker ivot na zemi. (Theory, Culture and Society, vol. 19, 2002, 4. In: Beck, U. Rizikov spolenost. Na cest k jin modernit. Slon Praha 2004, s. 399). A tak jsme nyn svdky paradoxn situace, kdy globln trhy jsou liberalizovny a globalizovny vce ne kdy jindy, zatmco moc globlnch instituc ustavench k jejich kontrole byla drasticky zredukovna. V tomto smru nelze vylouit monost katastrofy podobnho rozsahu jako v roce 1929. (tamt, 402) Nov to na zatku roku 2007 potvrdily souvislosti a dosah finannch problm v n. Finann rizika jsou zejmj ne ekologick. A pokud jde o padek moci globlnch instituc, je tomu tak proto, e se pesunula na jedinou supervelmoc. Jako dsledek teroristickho toku je tu zptky stt, a to ze starho hobbesovskho dvodu pro zajitn bezpenosti. Na celm svt vidme, e vldy se stvaj stle mocnjmi, zatmco nadnrodn instituce jako NATO svoji moc ztrcej. (tamt, 408)
95

Evropsk unie se svou bezpenostn a obrannou politikou z tohoto trendu zan vymykat, a proto tko doshne konsenzu s americkou preventivn strategi preemptivn formy Bushovy administrativy. Po 11. z 2001 se americk zahranin politika zmnila z nrodnho unilateralismu v unilateralismus globln. Souasn ale ztratily svoji realitu a nutnost dv nejdominantnj ideje vztahujc se ke sttu idea nrodnho sttu a idea neoliberlnho sttu. (tamt, 408) Korea, Vietnam, Panama, Haiti, Bosna, Kosovo, Afghnistn a Irk jsou pklady americkho vtzstv, kter se postupn promnilo nebo promuje v prohru. Podobn je tomu u 250 vlek (dvou set od roku 1900), kter Spojen stty od svho zrodu vedly. Naprost spch znamenala jen prvn a druh svtov vlka, zvlt podl na porce Nmecka Japonska, zsti Grenada, a mon Panama. Zbyl operace byly nespn, protoe neskonily nastolenm demokracie? Keneth J. Hagan a Ian J. Bickerton ve sv aktuln knize Unintended Consequences z letonho roku napsali: N vzkum ukazuje, e tm ve vech ppadech byly vsledky vlek vedench Spojenmi stty velice vzdlen pvodnm clm, vytyenm ped jejich vypuknutm Ukazuje se, e amerit prezidenti, pokud jejich prohlen skuten odrela stav jejich mysli, velice asto zahajovali konflikt s malou znalost toho, jak dsledky me pinst.

Vchodiska
Koncipovn zklad vdy o bezpenosti a tmatu klovch aktr svtov bezpenosti jako teorie stednho dosahu, situovan mezi empiricko-historickmi poznatky o vvoji a stavu bezpenosti ve svt a v Evrop a nap. Beckovou rizikovou spolenost jako jedn z relevantnch tzv. velkch teori, m teoretick, a zrove pragmatick a praktick vznam a cl: V prvm ppad v souladu s Janocovm poadavkem vytvoit podmnky pro vytvoen vdy o bezpenosti, resp. sekuritologie; v druhm pot identifikovat faktory nebo indiktory, kter k takovmu klovmu postaven rozhodujcch aktr svtov bezpenosti urit stt nebo jejich seskupen i mezinrodn instituce a jevy ani ne tak opravuj, ale pro se jm fakticky staly, a dle anticipovat, kter stty, jejich seskupen, instituce a jevy tuto roli ztrcej a postupn ztrat, nebo naopak nabvaj a nabudou. K takov vaze opravuj historick analogie ji z djin starovkho Vchodu, nemluv zejmna o tech svtovch vlkch dvactho stolet a sloit konfigurovan bezpenostn situace na zatku 21. stolet s mezinrodnm terorismem coby novm bezpenostnm jevem. Takov z historie vychzejc, souasnost potvrzen a prognosticky orientovan pojet opravuje k novmu intelektulnmu diskurzu. To spolu s koncipovnm nov vdn disciplny s metavdnm obsahem vdy o bezpenosti a koncipovnm odpovdajc sociologick metody, me a m vst k nov tematicky pojatm prognostickm studim vyho kognitivnho vznamu a praktickho dosahu. Metoda m formalizovat zkladn oblasti, faktory a indiktory, kter je nezbytn pi konkrtnch analzch a prognzch bezpenostnch hrozeb a z nich vyplvajcch rizik ve svt, Evrop a v esk republice respektovat. Pedpokld to zapojit i dal vdn disciplny ne dosavadn, v nich dosud a do poslednho obdob pevldaly disciplny pevn vojenskho zamen. Mertonovo sociologick paradigma (Merton 2000) je pro koncipovn klovch aktr svtov bezpenosti jako teorie stednho dosahu vhodn zvlt proto, e v sociologii
96

propojuje teoretick premisy jako hypotzy s empirickm vzkumem, co vysuje v teorie stednho dosahu. M pro tuto oblast vznam i obsahov. Zatmco Parsons zdrazuje konsenzus a integraci, Merton disonanci a deviaci, dynamiku, konfliktnost a ambivalenci, tj. dynamick funkcionalismus. K tomu zavd pojmy dysfunkce (to jest monch negativnch i ambivalentnch dsledk psoben elementu na celek nebo na jin elementy) a latentn a manifestn funkce (pedvdateln a nepedvdan), navrhuje koncept funkcionlnch alternativ jako komplement k pojmu funkcionlnch nezbytnost strukturlnch element pro fungovn systmu (v kadm systmu existuje mnoina funkcionlnch alternativ vchovnou funkci me plnit rodina, kola, armda; obranu me zajistit armda, obansk milice etc.) a rozvj teorii sociln adaptace a deviace. Jejich funkc nen analyzovanou situaci podrobit kritice, ale pedevm j porozumt, co neznemouje navrhovat praktick opaten. Sociologie m analyzovat stav pslunho segmentu spoleenstv i spolenosti a jeho aktr, pokusit se vysvtlit pslun sociln jevy a procesy v nich probhajc a porozumt jim. Pokud jde o klov aktry svtov bezpenosti, v n tento systm el vnjm a vnitnm problmm peit, je nutn na tomto elov pizpsobenm zklad poznat jak jejich aktuln struktura vznikla a pro se utvela prv tak (geneze), jak tato struktura a jej akti funguj (analza stavu a vzjemnch vztah), jak tato struktura ovlivuje svtovou bezpenost a samotn aktry (dsledky), jak se bude tato struktura vyvjet a promovat, jak vvojov trendy s pslunmi zamlenmi a nezamlenmi budoucmi dsledky lze pedpokldat (dynamika). Dysfunkce v Mertonov podn poukazuje na takov efekty lidskho chovn a jednn, kter maj zporn vliv na stabilitu analyzovanho systmu nebo subsystmu, na jeho adaptan schopnosti, kter znemouj prosazovat urit hodnoty a dosahovat vytyench cl, piem je patrn, e v kadm systmu nebo subsystmu jsou urit dysfunkn prvky, kter z hlediska celku nelze dostaten vysvtlit. Spolenosti a sociln systmy vetn bezpenostnch musej bt chpny holisticky jako celky sloen z propojench element, v nm je dominantn celek. Kauzln vztahy jsou mezi aktry multiplicitn. Uvnit systmu se projevuje tendence k vyvaovn protiklad. Deviace se e v dlouhodobm asovm intervalu. Zmny probhaj pozvolna a jsou determinovny demografickmi, ekonomickmi, socilnmi, ideovmi, environmentlnmi aj. faktory. Rozhodujcm clem je konsenzus a integrace. Je vak nutn respektovat, e zmny nemus bt a v oblasti bezpenosti obvykle nebvaj adaptivn funkn, co mn i postaven aktr systmu. Struktura aktr se me zmnit a po konfliktu, kter podle Pierra van den Bergha (Bergh 1963) me bt prostedkem nastolen dynamick rovnovhy a me tak nsledn plnit integrativn a stabilizan funkce. Souasnmi svtovmi klovmi aktry svtovho bezpenostnho systmu jsou Spojen stty jako supervelmoc, na jako velmoc s potencialitou stt se supervelmoc, a integrujc se Evropa se stle vzrstajcm bezpenostnm vlivem a pro svou kesanskou a humanistickou tradici jako stabilizujc element. Rusko, Indie, rn, Brazlie a Indonsie jsou faktickmi nebo potencilnmi regionlnmi velmocemi s aspiracemi dle posilovat sv velmocensk postaven, co se zvlt tk Ruska a zsti Indie. Ke klovm aktrm evropsk bezpenosti je nutn piadit instituce jako je Organizace spojench nrod, Evropsk unie, Severoatlantick aliance, Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop, G-8, Mezinrodn mnov fond, Svtov banka, nadnrodn
97

monopoly event. dal instituce. Dle pot tak vn bezpenostn jevy jako je islmsk terorismus, jin formy mezinrodnho terorismu a mezinrodn zloin, u nich navc hroz propojovn aktivit. Aktry svtov bezpenosti tedy rozumme stty s faktickm i potencilnm supervelmocenskm a mocenskm statusem, instituce se svtovm bezpenostnm dosahem a dal vn bezpenostn jevy, co nevyluuje existenci vlivu vdch osobnost a jimi prosazovanch i pijatch bezpenostnch strategi, doktrn, politik, koncepc, zmr, cl apod. Stedisko bezpenostn politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie UK se sna identifikovat piny, kter vedou k novmu rozdlen aktr svtov bezpenosti.

Megatrendy ovlivujc vvoj esk republiky

Milo Balabn v sv dosud nepublikovan studii Megatrendy ovlivujc vvoj esk republiky uvd tyto tyi fenomny nzvy kapitol: Degradace ivotnho prosted, Nezpadn tv globalizace, Globln nerovnost jako globln hrozba a Nov multipolarita. Na tomto zklad lze odvodit urit zvry pro tma tto studie i nai bezpenostn politiku. Pokud jde o degradaci ivotnho prosted, mme jeden handicap, e i pes zmny mnn a postoj oban a instituc k ivotnmu prosted, nen ve srovnn s jinmi zpadnmi zemmi u ns vytvoeno optimln klima vztahu k tomuto megatrendu. Je to i tm, e v konfrontaci s nzorem prezidenta republiky se rozmlnila i vldn politika v tto oblasti, co m negativn vliv na obany. Proto ani nepatme k zemm, kter by vnji pomhaly tm zemm (0,13 % HDP, nejvce Norsko 0,87), kde je devastace ivotnho prosted a z nho vyplvajc ohroen ivotnch podmnek nejakutnj. Tato pomoc je objektivn, protoe tyto zem si zachovaly daleko dle ivotn prosted, kter jsme my civilizanmi procesy, zejmna industrializac a urbanizac, zmnili. Tato pomoc by mla ve spoluprci s evropskmi a svtovmi institucemi smovat zejmna do Afriky, Asie, a tak do Latinsk Ameriky. V opanm ppad meme oekvat ivelnou migraci z tchto postiench zem, na kterou nejsme pipraveni. V souasn dob dokonce nemme ani pehled o tom, kolik je u ns neleglnch migrant. I kdy se jejich poet dajn sniuje, podle nkterch odhad je jich v republice stejn poet jako cizinc s pobytem leglnm. Jednm z dvod pomoci uvedenm kontinentm je, e Evropa je na tom ekonomicky, ale i ekologicky pomrn nejlpe. Pesto nelze podceovat zejmna vkyvy poas, kter se projevuje stdnm suchch obdob s povodnmi. Z tohoto dvodu je problematick eit nap. spory v rezortu obrany na kor zchrannch prapor, pokud nedojde ke kompenzaci v rmci integrovanho zchrannho systmu. To ve souvis zce i s energetickou bezpenost, jej zajitn nezvis jenom na finannch monostech na zem, ale m politick konotace. Je nutn potat s tm, e surovinov bohat zem nebudou pi prodeji energi a surovin vdy kalkulovat jen s cenami, ale budou mt i politick podmnky, kter mohou perst a ve vydrn. Konen mnoh obchodn smlouvy jsou politicky modifikovan a dokonce politick faktory ovlivuj nap. veden tras naftovod. Zrove s tm je teba z hlediska trvale udritelnho rozvoje a kvality ivota energetick a surovinov zdroje etit. Druh z megatrend, pracovn oznaen jako Nezpadn tv globalizace, reflektuje, e po rozpadu bipolarity dochz k rychlmu ekonomickmu vvoji i v dalch velkch zemch jako je na, Indie, Rusko a Brazlie. To zrove determinuje i orientaci zahranin politiky.
98

Nememe ji koncipovat jako jednostrannou. Samozejm jsme v tom podmnni geograficky, primrn je pro ns Evropa a Evropsk unie. Tedy prostor, kde vznikly dv svtov vlky, ale zrove kontinent a v n vznikl Evropsk unie, tvoen stty, kter se z toho pouily, take zrove zanaj bt svou integran politikou vzorem pro jin kontinenty. Tento trend by nemla naruit jin prioritn orientace, urit ne jednostrann. Naopak, krom EU bychom mli mt dobr vztahy se vemi vysplmi i rozvjejcmi se zemmi a teritorii. Megatrend Globln nerovnost jako globln hrozba ukazuje, e se situace ve svt sice zlepuje a do roku 2015 klesne poet lid pod hranic chudoby z 3,6 miliardy na 2,6 miliardy, ale tetiny se vvoj vbec nedotkne, zvlt v subsaharsk Africe, sti jin Asie, Blzkho vchodu, Latinsk Ameriky a dokonce i nkterch enklv v Evrop. Vyplv z toho povinnost podporovat program Rozvojov cle tiscilet a zamyslet se nad problmem niku mozk, kter pi nezenm a neracionlnm procesu me vst a vede k prohlouben nerovnosti ve svt. V procesu pijmn rozhodnut je nutn mt neustle na zeteli, e bezpenostn hrozby jsou sekundrn, primrnmi pinami jsou sociln, ekonomick, etnick, ideologick kulturn, environmentln aj. problmy, jejich neeen objektivn vede k bezpenostnmu napt. Rozhodujc vdy proto bude prevence ped podobnm negativnm vvojem nebo inn pomoc pi jejich een. Lidstvo nedoke zlepit bezpenostn situaci ve svt, dokud tak nenajde cesty, jak postupn pesunout vdaje na zbrojen a armdy na een primrnch pin vedoucch ke zhorovn bezpenostn situace, rst bezpenostnch hrozeb. Vystnm t uvedench megatrend je Nov multipolarita.

Nov konfigurace svtov bezpenosti

V tto souvislosti nelze pominout, e pokud jde o klov aktry svtov bezpenosti, je tu nepehldnuteln dynamick vvoj, kter me vst k novmu obrazu jejich konfigurace. Upozoruje na to bval nelnk generlnho tbu Armdy esk republiky Ji ediv (2007: A 11) v textu pznan nazvanm Zalo na s Ruskem nov NATO? Je z prognostickho hlediska nanetst ne divokou kartou, ale legitimn viz, kterou ve sv dsledku je mon za jistch podmnek oznait za katastrofickou. Po rozpadu bipolarity se zaal vytvet i v tto stati strun zmnn multipolrn svt velmoc a svtovch organizac a jev, ve kterm je lpe zajitna vyvenost bezpenostn situace. Tento poznatek potvrzuje empirickou analzu vvoje ve dvactm stolet, a zrove i mylenku Paula Kennedyho, e relativn sla vedoucch mocnost prochz stlou zmnou, kter odr nerovnomrn spoleensk a ekonomick vvoj v globlnm mtku. Kdyby se anghajsk organizace pro spoluprci zmnila ze sdruen na vojenskou alianci, vzpt by to vedlo ke zrozen nov bipolarity, protoe ostatn dosavadn akti multipolrnho svta by se spojovali, pipojovali nebo dokonce se museli pipojit k tomu i onomu seskupen (pidruenmi leny anghajsk organizace jsou nap. rn a Pkistn). rn se chce stt plnoprvnm lenem, aby mu v ppad konfliktu Rusko, na a Indie pomohly. Ji ediv m pravdu, kdy uvd, e akoli jde o nepli vyspl zem, maj znan prodn bohatstv a rstov potencil, kter se promt a me jet vraznji promtnout i do potencilu vojenskho. Rusko vydv na ozbrojen sly 31 miliard dolar a na 45 miliard dolar, co ve srovnn s vce ne pl bilinem dolar vynakldanch Spojenmi stty pedstavuje na prvn pohled zlomek, piem se ale zapomn, e jde stle o velmi rozdln finann prosted.
99

Ji ediv se v zvru svho zamylen zabv ruskm dilematem, kam se orientovat: Putin dobe v, e neme nechat Evropu stranou. Ropa a plyn budou hodn silnm nstrojem k ovldn Evropy v budoucch letech nevyhnuteln energetick krize. I kdy se zd, e jde o vzdlenou vc, pro tento ambicizn cl neme Rusko potebovat americk vliv ve stedn Evrop vliv, kter by reprezentovala protiraketov obrana rozmstn v esku a Polsku. Z existujc situace lze vyvodit: Spojen stty, potamo i my s Polskem, se musme s Ruskem dohodnout. Jinak edivm zmnn energetick krize me jet tivji dopadnout i na ns. Ono zas tak nen pli odkud brt, vtinou jen z jet krizovjch teritori. Nemluv o tom, e bude-li se zvyovat napt, me to Rusko orientovat prv smrem, kterho se generl obv. A my dobe vme, e bipolarita s vysokou mrou pravdpodobnosti vede ke studen vlce.
Text byl zpracovn v rmci vzkumnho zmru FSV MSM0021620841 Rozvoj esk spolenosti v EU: rizika a vzvy (2005-2010, MSM). Literatura:
ALBROW, M. The Global Age. Cambridge: Polity Press, 1996. BALABN, M. Megatrendy ovlivujc vvoj esk republiky. Pracovn studie. Praha: Stedisko bezpenostn politiky CESES FSV, 2007. BECK, U. Rizikov spolenost. Na cest k jin modern. Praha: Sociologick nakladatelstv, 2004. BERGH, P. Dialectic and Functionalism. Toward a Theoretical Synthetis. American Sociological Review 28, 1963. EICHLER, J. Teorie obrany, nebo bezpenostn vda? Nmty pro vdeckou a vzkumnou innost v oblasti bezpenosti a obrany sttu. Vojensk rozhledy 4/2006. HAGAN, K. J., BICKERTON, I. J. Unintended Consequences. Londn: Reaktion Books, 2007. HORYNA, B. Druh moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivn modernizace. Brno: Masarykova univerzita, 2001. JANOEC, J. Sekuritologie nauka o bezpenosti a nebezpenosti. Vojensk rozhledy, 3/2007, s. 3-14. KENNEDY, P. The Rise and Fall of the Great Powers. Boston, 1988. MERTON, R. K. Social Theory and Social Structure. Toward the Codification of Theory and Research. New York, 1968. MERTON, R. K. Studie ze sociologick teorie. Praha: Sociologick nakladatelstv, 2000. PETRUSEK, M. Posledn klasik modern sociologie Robert King Merton. Studie in Robert K. Merton, Studie ze sociologick teorie. Praha: Sociologick nakladatelstv, 2000. PETRUSEK, M. Spolenosti pozdn doby. Praha: Sociologick nakladatelstv, 2007. PERNICA, B. Profesionalizace ozbrojench sil trendy, teorie, zkuenosti. Praha: AVIS, 2007. RAEK, A. a kol. Tvorba zklad bezpenostn vdy. Vojensk rozhledy 1/2007, s. 21-31. ROBERTSON, R. Globalization. Social Theory and Global Culture. London: Sage, 1992. PIB, J. Brati ve strachu. Kritick mylen v Baumanov tekut modernit. Prvo Literrn ploha Salon 507, 22. 2. 2007. STEWART, I. Odsud a do nekonena Prvodce modern matematikou. Praha: Argo a Dokon, 2006. EDIV, J. Zalo na s Ruskem nov NATO? MF Dnes 4. 9. 2007, s. A11. VOLNER, . Asymetrick vlky. Vojensk rozhledy 3/2007, s. 15-26. Velk sociologick slovnk. Praha: Univerzita Karlova, vydavatelstv Karolinum, 1996.

100

Severoatlantick aliance se pipravuje na budoucnost

INFORMACE

asopis Europische Sicherheit ve svm sle 5/2007 uveejnil lnek Je Severoatlantick aliance pipravena pro budoucnost?, jeho autorem je generln tajemnk NATO Jaap de Hoop Scheffer. Ne uvdme nejdleitj mylenky autora. Transatlantick spoleenstv, kter vzelo z NATO, se projevilo v krizch jako mnohem odolnj, ne mnoz vili. Avak tm nen zodpovzena otzka, zda je NATO pipraveno tak pro budoucnost. Jeho dosavadn spn existence nen zrukou, e tomu tak bude v budoucnosti. NATO se vdy dokzalo pizpsobit novm vzvm, a to se nezmnilo ani dnes.

Ti fze historie NATO

Djiny NATO je mono popsat ve tech fzch. Prvou fz byla studen vlka. V tto fzi bylo NATO pedevm nstrojem sebezachovn Zpadu proti politicko-vojensk vzv Sovtskho svazu a jeho spojenc. Vojenskm kolem NATO byla obrana zem Aliance proti invazi. Byl to kol, kter mohl bt ve specifickch podmnkch konfliktu Vchod-Zpad plnn pouze odstraovnm, tj. hrozbou silou. Tato strategie byla spn: vyluovala vojenskou monost zmny statu quo tak dlouho, a politick pemna ve vchodn Evrop a v SSSR odstranila protiklad Vchod-Zpad. NATO zvtzilo, ani by vystelilo jedinou rnu. Druh fze NATO zapoala pdem berlnsk zdi. Byla charakterizovna zvyujc se celoevropskou odpovdnost Aliance. Tato odpovdnost se projevovala politicky ve vytven partnerskch vztah s bvalmi protivnky ve stedn a vchodn Evrop a vojensky mrovmi operacemi na zpadnm Balkn. Tyto operace ji byly vrazem skutenosti, e pasivn pstup, zaloen pouze na odstraovn, by v novch konfliktech j neml dn inek. A ukzaly tak zeteln, e se prostor Aliance a zjmy Aliance ji nekryj. Proto muselo NATO nabt monost jednat tak mimo vlastn zem. Tak tato druh fze NATO skonila s pozitivn bilanc. Aliance se osvdila jako rmec pro politickou a vojenskou pemnu Evropy, zapojila Rusko do vznikajc nov bezpenostn architektury a mohla si tak pipsat znan podl na nastolen mru na zpadnm Balkn. Potom vak dolo k teroristickm tokm dne 11. z 2001. Mnoz pozorovatel tehdy tvrdili, e nic ji nebude jako dve, a to ani pro NATO. Stalo se zcela zejmm, e by nejvt ohroen transatlantick bezpenosti ji nevychzelo (jako za studen vlky a krtce po n) z Evropy, nbr zven kontinentu. Tradin sebehodnocen NATO jako ryze eurocentrick Aliance se tak stalo zastaralm. NATO bude pirozen i nadle pracovat na nedokonenm bezpenostnm programu pro Evropu: dal konsolidace Evropy jako spolenho bezpenostnho prostoru je a zstane dleitou soust programu NATO. Avak vzhledem ke globlnmu charakteru novho ohroen nemohl postaovat vlun regionln pstup. Na tomto pozad znamenalo prohlen postoje Aliance ji jeden den po teroristickch tocch mnohem vce ne pouh vyjden solidarity se Spojenmi stty. Aplikac zvazku
101

kolektivn pomoci po teroristickm toku nesttnho aktra se NATO stalo stranou v globlnm konfliktu. Pevzetm vrchnho velen mezinrodnm bezpenostnm a pomocnm silm (ISAF) v Afghnistnu v srpnu 2003 uskutenilo NATO pechod od geografickho chpn k funknmu chpn bezpenosti. Po studen vlce a po konsolidaci Evropy v devadestch ltech vstoupilo NATO do tet fze sv existence.

Nov program je velmi ctidostiv

Tato tet fze NATO je nejobtnj. Jasn o tom svd rychl vyhlen postoje Aliance dne 12. z 2001. Vzhledem ke spektru zasazen NATO vznikaj etn problmy. Probhajc operace kladou vysok nroky na zvyujc se podl beztak nzkch obrannch rozpot a konkuruj tak vdajm nalhav potebnm pro modernizaci ozbrojench sil. Mnoh lensk stty NATO maj krom toho vhrady vi pouit svch jednotek v operacch a to je faktorem, kter omezuje prunost velitel v prostorech operac a tm celkov sniuje bojovou slu NATO. Dle zde psob skutenost, e trval spch NATO ve stabilizanch operacch (pedevm v Afghnistnu) koneckonc zvis na hospodskm a politickm vvoji, na kter m Aliance jen mal vliv. Konen vznik otzka, jakou dovou hodnotu maj ve spektru kol Aliance zaujmat humanitrn pomocn operace. Vrcholn setkn v Rize a dlouh seznam projekt, kter Aliance pijala pro nadchzejc lta, dokazuj, e NATO nezstane u konstatovn, e ve je mnohem obtnj. Program Aliance je vysloven ctidostiv. Za prv, Aliance se mus vce rozvinout ve frum pro politick konzultace. Nezbytnost takovho dialogu vyplv jednak z novch kol NATO v rznch stech svta vyadujcch pesnou znalost specifickch regionlnch zvltnost. Nov bezpenostn-politick otzky (od preventivnho zasazen vojenskch sil, pes budoucnost zkazu en jadernch zbran a po zajitn zsobovn energi) vynucuj politickou vmnu nzor bez obav z kontroverze. A u konzultace jsou dleitm pedpokladem pro zalenn vojenskch operac NATO do e pojatch politickch strategi pro een situac po ukonen konfliktu. spch nedvnch neformlnch setkn ministr dokazuje, e je monosti k zsadnm politickm diskuzm pln vyuvno. V budoucnosti bude tento dialog dle prohlouben zaazenm novch tmat jako energetick bezpenost nebo protiraketov obrana a irm zapojenm politickch editel a odbornk. To dokazuje, e vznam politickho dialogu jako nezbytnho doplnn vojensk reformy NATO byl nejen rozpoznn, ale e je tak uvdn do denn praxe. Za druh, vojensk transformace Aliance mus plynule pokraovat. Ani dnes neexistuje dn nhrada za vkonn ozbrojen sly. Avak kdy dojde k tomu, e nejvt vzvy pro nai bezpenost budou vychzet z mimoevropskch region, budou potebn ozbrojen sly velmi odlin od ozbrojench sil ze studen vlky. Budou zapoteb ozbrojen sly prunj, schopn rychleji reagovat a pemstiteln na velk vzdlenosti do prostoru zasazen. Budou potebn ozbrojen sly schopn plnit jak bojov koly, tak koly pro podporu mru. Zdraznit je nutno toto: dvouvrstvov (two-tier) Aliance, v n by se jedni soustedili na udrovn mru a znovuvstavbu a druz by naproti tomu byli zasazovni do rizikovch bojovch operac, by nemla dlouh trvn. Solidarita a spravedliv rozdlen zaten v Alianci znamenaj, e vichni spojenci musej bt ochotni a schopni plnit koly obojho druhu. V minulch letech bylo na tto cest dosaeno znanch pokrok. Plat to jednak pro vojensk hardware jako nap. pln bojeschopn NATO Response Force. Nov dohody o pouvn
102

strategickch dopravnch letoun poskytuj vt kapacitu v tto dleit oblasti. Jednotky NATO jsou stle lpe chrnny proti inkm zbran hromadnho nien. Podobn pzniv vvoj se projevuje tak v oblasti software. Vrcholn setkn v Rize pineslo adu koncepnch novinek. Pkladem je reforma plnovacho procesu ozbrojench sil NATO. V rmci komplexnho politickho veden CPG (Comprehensive Political Guidance) byl vytvoen dic mechanismus, kter lpe kombinuje priority a smrnice jednotlivch plnovacch vbor. Pi reform mechanismu financovn spolench operac byl vykonn velk krok kupedu. Nov je formulovna otzka vlastnch vojenskch schopnost NATO. Slouen klovch kapacit v rmci Aliance, jako nap. strategickch dopravnch letoun, by umoovalo rychlou disponibilitu a finann spory. Integrovanou mnohonrodn logistikou by bylo mono doshnout lep koordinace nrodnch vojenskch pspvk pi spolench operacch. Za tet, je nutno postupn pemnit ve skutenost v Rize dohodnut partnersk pstup. O spch politiky partnerstv pi vytven euroatlantick bezpenostn kultury po skonen studen vlky panuje mezi spojenci i partnery jednotn nzor. Tak jej vojensko-strategick hodnota je nesporn. Pesvdiv to dokazuje skutenost, e se na vech nynjch operacch NATO podlej partnersk stty. Mezitm se ukazuje, e dokonce velmi vzdlen zem z asijsko-pacifickho prostoru svmi pnosy k operacm vedenm NATO nabvaj novou dovou hodnotu, kter vyaduje u spoluprci s NATO. Austrlie a Nov Zland ji poddily svoje jednotky silm ISAF NATO a tak Japonsko a Jin Korea oznmily svou pipravenost k poslen spoluprce s Alianc. Proto je vzjemn politick a vojensk sbliovn s nimi sprvn. Za tvrt, je nutno vce konkretizovat lohu NATO pi kolen a vcviku. Nzornm pkladem toho je Afghnistn, protoe v t me, v jak se Afghnistnu poda starat se sm o svou bezpenost, me NATO zmenit svou vojenskou ptomnost. Nikoli bezdvodn jsou vcvik a vyzbrojen afghnsk armdy oznaovny za soust strategie odchodu (exit strategy) NATO. Vcvikov loha NATO se neomezuje na Afghnistn. Vcvikov kol NATO v Irku a loha NATO pi reform bezpenostnch sil v Bosn a Srbsku jsou dal pklady, jak me Aliance pedvat svoje zkuenosti. Pro vztahy se stty Blzkho vchodu a regionu Perskho zlivu byla zahjena vcvikov iniciativa s clem zdit v nkter blzkovchodn zemi vcvikov stedisko NATO. Africk unie dala na srozumnou, e by pivtala vcvikovou pomoc ze strany NATO. NATO m velk zjem o to, aby tuto pomoc poskytlo, nejen proto, e pomoc ke svpomoci je smyslupln princip, ale tak proto, e dnen pjemce pomoci se me stt ztejm partnerem. Za pt, NATO mus prohloubit svj vztah s Ruskem. Rusko je vznamnou evroasijskou mocnost, spoluprce s n je pi een mnoha evropskch a globlnch otzek nezbytn. V tchto vztazch bylo v minulch ltech dosaeno znatelnch pokrok, avak je mono doshnout vce. Napklad vojensk spoluprce je dosud velmi nerovnomrn. V nkterch oborech pokrauje dobe, avak v jinch chyb potebn politick podpora. Pehnan rusk kritika americkch pln protiraketov obrany dokazuje, e dosud petrvvaj stereotypy minul epochy. Pt vro zaloen Rady NATO-Rusko je pleitost k obnoven ochoty Aliance a Ruska ke spoluprci na vysok politick rovni nikoli vak pouze slovy, nbr tak novmi spolenmi projekty. Pat k tomu zdokonalen interoperability mezi ozbrojenmi silami Ruska a NATO, lep koordinace sil pi potrn terorismu a organizovanmu zloinu v Afghnistnu a u spoluprce pi pomoci pi katastrofch. Za est, NATO mus bt oteveno k pijet dalch len. Od konce studen vlky vstoupilo do Aliance deset novch len. Tyto zem jsou obohacenm Aliance. Mezitm chtj do Aliance
103

vstoupit dal stty, kter se povauj za soust atlanticky orientovan Evropy. Dve nebo pozdji bude NATO musit vyhovt legitimnm pnm tchto stt, protoe jednotn a svobodn Evropa pedpokld, e se kad zem svobodn rozhodne pi volb svho spojenectv. Pokud bude nkterm sttm jinmi stty v tomto rozhodnut brnno, zstane Evropa nedokonena. Proto nejen mus bt dvee do NATO oteveny, ale NATO mus tak pomhat tm, kte se ke lenstv pipravuj. I kdy je u Evropsk unie mono tu a tam pozorovat navu z roziovn, NATO se tm nesm nechat odradit. Za sedm, NATO mus intenzivnji pracovat na celostnm pstupu. Tato koncepce je klem k mru a stabilit ve 21. stolet. NATO me svm vojenskm zsahem sice ukonit konflikty a vytvoit bezpen prosted pro politick a hospodsk nov zatek v oblasti krize. Organizace tohoto novho zatku (nation-building) vak me probhat pouze spolen s jinmi aktry. Samostatn se udrujc mr, kter jednotkm NATO umon odchod, vyaduje ast Spojench nrod, Evropsk unie, svtov banky a mnoha nesttnch organizac. Clem NATO proto mus bt vasn a obshl koordinace s tmito aktry. Spoluprce NATO se Spojenmi nrody nabyla v posledn dob na intenzit. Ve Spojench nrodech dozrlo poznn, e NATO disponuje etnmi schopnostmi, jich je nutno vyut. Podpora kolu Africk unie v Darfuru ze strany NATO se uskutenila na vslovnou dost Spojench nrod. Dobr spoluprce v krizovch oblastech ovem stle jet kontrastuje s nedostatkem konzultac na institucionln strategick rovni. Je douc to zmnit.

Strategick partnerstv NATO a EU

Vytvoen skutenho strategickho partnerstv mezi NATO a Evropskou uni pat k prioritnm kolm vstavby ptch rok. S Evropskou uni jako samostatnm politickm a vojenskm initelem se tradin dlba prce (z n evropsk integran proces vylouil vojenskou bezpenost a fakticky ji penechal NATO) stala vratkou. Jsou potebn nov formy spoluprce, kter Evropsk unii umon nejen pstup k vojenskm prostedkm NATO, nbr tak slou specifick civiln schopnosti EU s vojenskmi monostmi NATO do innho nstroje pro een kriz. Pestoe se ob instituce hls ke strategickmu partnerstv, ke skuten zmn v tchto vztazch dosud nedolo. Dvodem toho jsou procedurln problmy vyplvajc ze skutenosti, e se lensk stty obou organizac vzjemn nepekrvaj. Jet zvanj je obava mnoha lenskch stt EU, e by unie mohla bt pli zkmi vztahy s vojensky dominantnm NATO od nho fakticky pohlcena. Tato obava EU o jej autonomii dosud zabraovala obshl spoluprci obou organizac mimo oblast Balknu. Vzhledem k operan realit zasazen jednotek do kriz, kter si pmo vynucuje celostn pstup, by toto uml vymezen programu NATO-EU nemlo dlouh trvn. Jubilejn vrcholn setkn NATO v roce 2009 bude eit dleit otzky. Je nutno si pt, aby na nm byla pijata nov strategick koncepce Aliance, kter by nahradila dosud platn dokument z roku 1999. Srie vrcholnch setkn NATO zeteln ukazuje, jak dlouhou cestu mus Aliance urazit, aby byla pipravena pro nov koly. Nejedn se o nic menho ne o nejvt pemnu atlantick Aliance od jejho zaloen v dubnu 1949. Ze spoleenstv, kter pvodn vzniklo k zemn obran zpadn Evropy, se stal jedinen nstroj pro ochranu spolench hodnot a zjm v globalizovanm svt.
(nas) 104

JUDr. Miroslav Tma

Militarizace kosmickho prostoru a protiraketov obrana

INFORMACE

Na rozdl od souasnho vojenskho vyuvn kosmickho prostoru pomoc vojenskch i komernch druic k rznm elm netonho a pasivnho charakteru (satelity pro vasn varovn, senzory aj.), militarizace vesmru pedstavuje kvalitativn vy stupe vyuvn, charakterizovan pedevm umstnm tonch zbraovch prostedk do tohoto prostoru. Tyto zbran mohou bt soust roziovn a zkvalitovn protiraketov obrany zamen proti balistickm zenm stelm (BMD - Ballistic Missile Defense). Na zatku 80. let ji takov zmr pedstavil americk prezident R. Reagan v rmci jm vyhlen strategick obrann iniciativy (SDI - Strategic Defense Initiative). K rozmstn antiraket ve vesmru (SBI - Space Based Interceptor) ji nedolo a samotn program SDI dokonen nebyl, zejmna v dsledku technologickch problm. [1] Neexistuje vak dn zruka, e by k podobnmu vvoji, kter by jist nebyl pro zachovn celosvtov bezpenosti pnosn, nemohlo v budoucnu dojt.

Vesmr soust mezinrodnch neobydlench prostor

Vesmr a nebesk tlesa adme do mezinrodnch neobydlench prostor, mezi kter dle pat voln moe, mosk dno za hranicemi nrodn jurisdikce a Antarktida. Z mezinrodn prvnho pohledu a vkonu sttn moci (suverenity) pat mezi hlavn znaky mezinrodnch prostor zkaz jejich pivlastovn a prvo jejich vyuvn vemi stty. Toto prvo je vak stle astji limitovno podmnkami a omezenmi rznch mezinrodnch mnohostrannch nebo dvoustrannch smluv. Ve vvoji vztah mezi stty ve vztahu k mezinrodnm prostorm se projevuj dv hlavn tendence: ovldnout tyto prostory nebo jejich nejvt st pro sebe, zachovat tyto prostory svobodn pro vyuvn celm mezinrodnm spoleenstvm v rmci mrov spoluprce. [2] Po vyputn prvn uml druice (Sputnik I) na obnou drhu okolo Zem tehdejm Sovtskm svazem dne 4. jna 1957 a vysln do vesmru americkho obdobnho satelitu pod nzvem Explorer o nkolik msc pozdji, se zaalo v rmci OSN diskutovat o novch problmech se vztahem ke kosmickmu prostoru. Jednn probhala pedevm na Valnm shromdn OSN (VS OSN), dle ve Vboru pro mrov vyuvn kosmickho prostoru (COPUOS - Committee on the Peaceful Uses of Outer Space) psobcm v rmci 4. vboru VS OSN a na konferenci o odzbrojen v enev. Pedmtem znepokojen byla zejmna otzka monho vojenskho vyuvn kosmickho prostoru, vetn rozmisovn zbran hromadnho nien, pevn jadernch. Jednn pispla k uzaven nkolika mezinrodnch dohod tkajcch se jak vojenskch, tak mrovch aspekt vyuvn vesmru.

Sjednn smlouvy ABM v 70. letech a jej vypovzen v r. 2001

Koncem 60. let byla tak zahjena mezi tehdejmi hlavnmi rivaly tj. USA a SSSR jednn o omezen strategickch jadernch arsenl (SALT - Strategic Arms Limitation Talks), jejich
105

soust se z ve uvedench dvod stala rovn problematika obrany proti mezikontinentlnm balistickm zenm stelm (MBS). Oba stty dosply k zvru o nesmyslnosti pouit jadernch zbran. Na zklad teorie monosti vzjemn zaruenho znien (MAD - Mutual Assured Destruction) zaaly dojednvat smlouvu o omezen systm protiraketov obrany, kter by souasn vylouila vzjemn raketov napaden. Jej sjednn, podpis a vstup v platnost spad do doby horenho zbrojen v prvn polovin 70. let. Tehdy vak souasn pevldl, mj. v souvislosti s pekonnm kubnsk raketov krize, pragmatick pstup americkch a sovtskch politik vychzejc z obavy z monosti znien nejen obou vdch zem dvou tehdejch hlavnch vojenskch blok Varavsk smlouvy a Severoatlantick aliance ale v ppad masovho pouit jadernch zbran za pouit mezikontinentlnch raketovch nosi rovn cel zemsk civilizace. K podpisu Smlouvy o omezen systm protiraketov obrany (Treaty on the Limitation of Anti-Ballistic Missile Systems ABM Treaty), dle smlouva ABM, dolo v kvtnu 1972. V platnost vstoupila bez asovho omezen v jnu tho roku. Jej ustanoven zavazovala smluvn stty budovat pouze po dvou komplexech protiraketovch zbran (jeden k ochran hlavnho msta a jeden k ochran zkladny mezikontinentlnch balistickch zench stel). Na zklad Protokolu ke smlouv ABM z ervna 1974 si mohly ob strany ponechat pouze jednu zkladnu obrannch raket (USA k obran zkladny MBS v Grand Forks v Severn Dakot a SSSR zkladnu k obran Moskvy) a tyto zkladny vymnit. Smluvn strany mohly pout radarovou techniku pouze na zklad pesnho vymezen a nesmly vyvjet, zkouet ani rozmsovat protiraketov prostedky na moi, ve vzduchu nebo v kosmickm prostoru, ani budovat pohybliv pozemn protiraketov systmy. Smlouva limitovala rovn technick zlepen protiraketovch systm a umoovala provdt kontrolu plnn smlouvy pomoc nrodnch technickch prostedk. [3] S nstupem Bushovy administrativy v lednu 2001 zahjila americk strana s Ruskou federac jednn o podstatn prav textu smlouvy ABM, kter by umonila Spojenm sttm zejmna testovn novch komponent protiraketov obrany nad dosavadn smluvn rmec. Rusk strana nvrh odmtla s odvodnnm, e tento krok by mohl vst k obnoven zvod ve zbrojen. Jej umrnnj nvrhy modifikace smlouvy ABM nebyly naopak pijateln pro USA, kter proto v prosinci 2001 oznmily rozhodnut od smlouvy ABM jednostrann odstoupit. Vypovzen smlouvy ABM a pijet americkho rozhodnut o vybudovn protiraketov obrany tsn souvis s problematikou mon militarizace kosmu. Souvislost je dan tm, e ppadn budouc stadium pechodu z jejho dosavadnho omezenho charakteru na tzv. robustn variantu by s nejvt pravdpodobnost vedlo k rozen systmu protiraketov obrany o vesmrn ton komponenty. Na een tto otzky se zsadn li oficiln postoje USA na stran jedn a RF a LR, vrazn podporovanch pedevm rozvojovmi zemmi, na stran druh. Obavy z monosti vvoje v tomto smru vyjaduj i spojenci a ptel USA, nap. Kanada a Norsko, experti z oblasti kontroly zbrojen a odzbrojen, a pedevm komunita nevldnch organizac. Na americk vnitropolitick scn vyjaduj znan vhrady vi variant militarizace kosmu i nkter vojensk a obchodn kruhy spojen s vojenskm a civilnm vyuvnm nzk orbitln drhy (LEO - Low Earth Orbit). Jejich obavy jsou vyvolny monmi dsledky pedpokldanho enormnho zven kosmick tt (viz samostatn kapitola) v ppad zkouek antisatelitnch systm (ASAT - AntiSatellite), ohroujc lety kosmickch stanic s lidskou posdkou a satelitn prostedky. Dle to je vtina pedstavitel Demokratick strany, ale rovn nkte umrnn kongresmani z ad len Republiknsk strany.
106

Mezinrodn legislativa se vztahem ke kosmickmu prostoru

Zatmco Spojen stty povauj dosavadn mezinrodn smlouvy vztahujc se ke kosmu za dostaten mezinrodn prvn zruky vyluujc militarizaci vesmru, pedevm RF a LR poukazuj na hluch msta v jejich ustanovench, zejmna smlouvy o kosmu z r. 1967 (kosmick smlouva) a poaduj sjednn nov smlouvy. Uveden problematika je v dsledku tchto odlinch pstup rovn hlavn pinou nkolikaletho zablokovn innosti Konference o odzbrojen v enev mj. i v otzce zahjen jednn o Smlouv zakazujc vrobu tpnch materil pro jadern zbran a jin jadern vbun zazen (FMCT - Fissile Material Cut-off Treaty), jej sjednn je pro USA prioritou. Krom mnohostrannch mezinrodn prvnch instrument, kter se vztahuj ke kosmickmu prostoru, sehrvaj dleit postaven rovn dvoustrann smlouvy, uzaven mezi USA a SSSR/RF mj. v souvislosti s ji zmnnou tehdej koncepc vzjemn zaruenho znien a podpisem smlouvy ABM. Zahrnuj opaten na posilovn dvry, nap. monitorovnm realizace kontroln zbrojnch zvazk. Nepm a souasn nezanedbateln dopad m i plnn mnohostrann Smlouvy o neen jadernch zbran (NPT - Non-Proliferation Treaty), dle smlouva NPT, z r. 1968. Mezi hlavn mezinrodn instrumenty se vztahem k mrovmu vyuvn kosmickho prostoru pat: Smlouva o zkazu pokus s jadernmi zbranmi v ovzdu, v kosmickm prostoru a pod vodou neboli smlouva o stenm zkazu jadernch zkouek (PTBT - Partial Test Ban Treaty) z r. 1963. Smlouva o zsadch innosti stt pi vzkumu a vyuvn kosmickho prostoru vetn Msce a jinch nebeskch tles neboli kosmick smlouva (OST - Outer Space Treaty) z r. 1967. mluva o registraci objekt vyputnch do kosmickho prostoru neboli mluva o registraci (CR - Convention on the Registration) z r. 1975. mluva o zkazu vojenskho nebo jakhokoli jinho neptelskho pouit prostedk mncch ivotn prosted (ENMOD - Convention on the Prohibition of Military or Other Hostile Use of Environmental Modification Techniques) z r. 1977. Dohoda o innosti stt na Msci a jinch nebeskch tlesech neboli msn dohoda (MA - Moon Agreement) z r. 1979. stava a mluva Mezinrodn telekomunikan unie (ITU - International Telecommunication Constitution and Convention) z r. 1992

Smlouva o zkazu pokus s jadernmi zbranmi v ovzdu, v kosmickm prostoru a pod vodou (PTBT) 1963 [4]
Smlouva zakazuje jadern pokusy v atmosfe a za jej hranic vetn kosmickho prostoru, tj. v prostorch, kter nepodlhaj suvernn moci dnho sttu. Ustanoven za hranicemi atmosfry je zde obsaeno z toho dvodu, aby se vztahovalo na veker prostor nad povrchem Zem a vylouily se dohady, e jsou oblasti, kter nejsou zahrnuty do pojmu atmosfra nebo kosmick prostor, na kter by se smlouva nevztahovala. Vznam tto mezinrodn smlouvy z hlediska budovn protiraketov obrany tak spov pedevm v tom, e znemouje vyuvat jadern bojov hlavice na nosich antiraket v rmci
107

jejich ppadnho zaazen do systmu protiraketov obrany. O tto monosti se hovoilo v souvislosti se zvaovanou variantou likvidace neptelskch raket s hlavicemi nesoucmi biologick a chemick prostedky, kter by tak byly rem z jadernho vbuchu znieny. Smlouva nicmn nezakazuje dal mon formy vojenskho vyuvn kosmickho prostoru, nap. rozmstn aktivnch element protiraketov obrany (laserov zbran, protisatelitn prostedky ASAT aj.). Omezen charakter smlouvy PTBT umoujc nap. podzemn jadern pokusy byl pekonn sjednnm Smlouvy o veobecnm zkazu jadernch zkouek (CTBT - Comprehensive Test Ban Treaty), kter vak dosud nevstoupila v platnost. [5] K podpisu byla pedloena v z 1996. Smlouva je vznamnm mezinrodnm prvn zvaznm instrumentem v oblasti neen jadernch zbran a jadernho odzbrojen. Zavazuje smluvn stty neprovdt jakkoli zkouky i jin jadern vbuchy na ktermkoli mst pod jejich jurisdikc i kontrolou. Kad astnk se dle zavazuje, e nevyvol, nenapome, ani se dnm zpsobem nezastn proveden jakhokoli zkuebnho i jinho jadernho vbuchu. Z pti deklarovanch jadernch zem (stl lenov Rady bezpenosti OSN) smlouvu dosud neratifikovaly USA a na, kter vak dodruj jednostrann vyhlen moratoria na jadern pokusy. Smlouva navazuje na smlouvu NPT z r. 1968 tm, e zabrauje nejadernm sttm, kter by se ppadn rozhodly vyrobit vlastn jadern zbran, tyto zbran vyzkouet a ovit; jadernm sttm pak zakazuje jejich arzenly dle vyvjet a zdokonalovat.

Smlouva o zsadch innosti stt pi vzkumu a vyuvn kosmickho prostoru vetn Msce a jinch nebeskch tles (OST) 1967 [6]
Obecn je mon konstatovat, e smlouva OST stanov reim sten nemilitarizace kosmickho prostoru a pln nemilitarizace Msce a jinch nebeskch tles. Podle preambule je zmrem smlouvy stvrdit spolen zjem celho lidstva na dalm pokroku pi vzkumu a vyuvn vesmru pro mrov ely. Zmnn obecn princip mrovho vyuvn kosmickho prostoru se objevuje jak v preambulrn sti smlouvy OST tak nap. v jejch lncch I a III. Smlouva vak kosmick prostor vslovn nevymezuje. Hranici mezi vzdunm a kosmickm prostorem tvo nejni obn drhy kolem Zem (piblin ve vce 100-110 km nad zemskm povrhem) na kterch obhaj uml kosmick objekty.[7] Z hlediska sil o dosaen zkazu rozmstn a vyuvn tonch vojenskch prostedk v kosmickm prostoru m nejvt vznam lnek IV operativn sti smlouvy. Jeho dva odstavce jednoznan zakazuj provdn nkterch vojenskch aktivit, kter jsou zde tak konkrtn vyjmenovny. Jak ze znn prvnho odstavce lnku IV vyplv, smlouva zakazuje rozmstn zbran hromadnho nien v kosmu, avak nezakazuje nap. prlet balistickch zench stel nesoucch jadern hlavice obnou drhou zem, i eventuln rozmstn zbraovch systm, nap. laser, i jinho systmu ASAT nicho neptelsk objekty kinetickou silou na tto obn drze.[8] Druh odstavec se nezabv vojenskm omezenm na obn drze kolem Zem nbr zkazem vojenskch aktivit na Msci a jinch nebeskch tlesech. Pro samotn Msc a jin nebesk tlesa tak plat zkaz umisovn jakchkoli zbran na tchto tlesech, tzn. nejen zbran hromadnho nien. Krom toho povoluje vyuvn vojenskch osob, vstroje a zazen pro mrov vyuvn kosmu. Zmnn nebesk tlesa smlouva OST nevymezuje a chpe je obecn tj., e nezahrnuj pouze nebesk tlesa na slunen soustavy.[9]
108

Podle nzoru nkterch americkch odzbrojovacch expert, kte se zastnili sjednvn smlouvy OST (George Bunn) a podleli se na jednn s tehdejm SSSR o smlouv ABM a SALT I (John B. Rhinelander), by vklad nkterch ustanoven smlouvy OST, obsahujcch zejmna obecn zvazek vech smluvnch stran k mrovmu vyuvn kosmu, mohl zabrnit rozmstn tonch zbraovch prostedk do kosmickho prostoru. Ve sv vaze vychzej z historie sjednvn zmnn smlouvy, ktermu pedchzel nvrh administrativy prezidenta D. Eisenhowera z r. 1957, podporovan Kanadou, Franci a Spojenm krlovstvm, aby se hledaly monosti zajistit, e vysln objekt do kosmickho prostoru bude vhradn pro mrov ely. Tento cl byl pozdji jednomysln schvlen v r. 1963 deklarac Valnho shromdn OSN o prvnch zsadch psoben stt pi kosmickm vzkumu, kter hovoily mj. o tom, e vyuvn kosmu bude provdno pro blaho a v zjmu celho lidstva. [10] Ustanoven smlouvy OST jsou dle rozvinuta a konkretizovna v dalch smlouvch a dokumentech, kter byly ve vztahu ke kosmu pijaty. Jedn se nap. o Dohodu o pomoci kosmonautm a jejich nvratu a o vrcen pedmt vyputnch do kosmickho prostoru z r. 1968 a mluvu o mezinrodn odpovdnosti za kody zpsoben kosmickmi objekty z r. 1972. VS OSN pijalo bez hlasovn dne 13. prosince 1996 rezoluci . 51/122 obsahujc Deklaraci o mezinrodn spoluprci v kosmickm prostoru (dle Deklarace). Pijat text Deklarace e rozdln nzory tzv. stt Severu a Jihu na otzku mezinrodn spoluprce v kosmickm prostoru. Pijet Deklarace konsenzem vyjaduje spolenou vli vech stt a z tohoto hlediska je mon pedpokldat, e ji stty budou brt v vahu pi przkumu a vyuvn kosmickho prostoru. Deklarace zdrazuje svobodu przkumu a vyuvn kosmickho prostoru a zrove pipomn kosmickm mocnostem, aby produktivnm a vzjemn pnosnm zpsobem plnily svj zvazek provdt svou innost ve prospch vech zem.[11]

mluva o registraci objekt vyputnch do kosmickho prostoru (CR) 1975 [12]

mluva stanov povinnou registraci kosmickch objekt vypoutnch na obnou drhu Zem a za tuto drhu. Registrace u generlnho tajemnka OSN by mla pedevm obsahovat jmno sttu, kter tento objekt vypout, datum a msto vyputn, zkladn orbitln parametry, veobecnou funkci kosmickho objektu, zmny v orbitlnch parametrech po vyputn a datum nvratu. Tyto informace by mly bt poskytnuty co mon nejdve, jak to umon praktick okolnosti. Podle dosavadnch zkuenost smluvn strany neposkytuj daje o kosmickch objektech majcch vojensk funkce.[13]

mluva o zkazu vojenskho nebo jakkoli jinho neptelskho pouit prostedk mncch ivotn prosted (ENMOD) 1977 [14]
Ve vztahu k monosti militarizace kosmickho prostoru obsahuje preambulrn st mluvy ENMOD nkter obecn ustanoven tkajc se sil mezinrodnho spoleenstv o upevnn mru a zastaven zvod ve zbrojen. Pmou a konkrtn zmnku o kosmickm prostoru meme nalzt pouze v lnku II vysvtlujc pojem prostedky mnc ivotn prosted. Tento pojem je pouit v lnku I, v souvislosti se zvazkem smluvnch stt neuchylovat se k vojenskmu nebo jakmukoliv jinmu neptelskmu pouit prostedk mncch ivotn prosted, kter
109

maj rozshl, dlouhodob nebo vn nsledky jako prostedky nien, zpsoben kody nebo jmy ktermukoliv jinmu smluvnmu sttu. V lnku II se mezi prostedky mnc ivotn prosted ad vechny prostedky vyvolvajc zmny s pomoc zmrnho zen prodnch proces dynamiky, sloen nebo struktury Zem, vetn jej bioty, litosfry, hydrosfry, atmosfry nebo kosmickho prostoru. [15]

Dohoda o innosti stt na Msci a jinch nebeskch tlesech (MA) - 1979

Dohoda potvrzuje a konkretizuje obecn zkaz sly tm, e v l. 3 odst. 2 je na Msci zakzna jakkoli hrozba silou nebo pouit sly nebo jakkoli jin neptelsk in nebo hrozbu provedenm neptelskch in. Dle l. 3 odst. 2 tto dohody zakazuje rovn vyuvn Msce k jakkoli podobn innosti (tj. pouit sly nebo proveden jinch neptelskch in) nebo uplatnn jakchkoli podobnch hrozeb vi Zemi, Msci, kosmickm lodm, personlu kosmickch lod nebo umlm kosmickm objektm.[16] Dohoda MA roziuje reim pln nemilitarizace, oproti l. IV smlouvy OST, ze samotnho Msce a jinch nebeskch tles na slunen soustavy (u jinch nebeskch tles bude dohoda MA platn a do doby, kdy nabudou platnost konkrtn prvn normy tkajc se kterhokoli z tchto tles (l. 1 odst. 1 dohody MA), na drhy okolo Msce a jin drhy letu k Msci a okolo nj (l. 1 odst. 2 dohody MA). Z toho vyplv, e tyto obn drhy, jin drhy letu okolo Msce a k Msci tvo jednak prostor okolo Msce, jednak zahrnuj i jin drhy letu k Msci, tj. mimo tento prostor. [17] Obecn tato dohoda zajiuje vlun mrov vyuvn nebeskch tles slunenho systmu. Zakazuje jakkoli pouit sly nebo hrozby silou a jakkoli jin neptelsk iny a hrozby tmito iny vi Zemi, Msci, kosmickm objektm a kosmickm lodm, posdkm kosmickch lod s vyuitm Msce. K proveden tchto in by mohly bt pouity zejmna zbran hromadnho nien. Dan ustanoven je vrazem zven ochrany Zem a Msce ped pouitm jakchkoli zbran.[18]

stava a mluva Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) 1992

Telekomunikan spojen je z historickho hlediska jednou z prvn aplikac kosmick technologie zahjen pasivnm penosem hlasu a televiznch signl americkm satelitem Echo, vyputnm v r. 1960. Od t doby se komunikan satelity staly rutinn a ivotn dleitou soust mezinrodn telekomunikan st a rovn integrln soust domc spojovac st v nkterch vysplch zemch. Zkladn lohou ITU je pidlovat rdiov psma rdiovho frekvennho spektra, rdiov frekvence a jakkoli pidruen orbitln polohy na geostacionrn obn drze. Navc kad satelitn uivatel, bez ohledu na druh satelitn mise, mus notifikovat Mezinrodnmu vboru pro registraci frekvenc (IFRB - International Frequency Registration Board) sv plny k zajitn optimlnho provozu, stejn tak jako k vylouen kodliv interference. [19] Z hlediska posilovn dvry a bezpenosti stava a mluva Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) zajiuj a roziuj mezinrodn spoluprci mezi vemi lenskmi stty ITU s clem zlepit a racionln vyuvat vechny druhy telekomunikanch prostedk. Koordinuj sil k eliminaci naruovn vysln mezi rdiovmi stanicemi rznch zem, podporuj mezinrodn spoluprci pi poskytovn mezinrodn pomoci rozvojovm zemm apod.[20]
110

Dvoustrann smlouvy obsahujc opaten na posilovn dvry a bezpenosti

Mezi vznamn opaten na posilovn dvry a bezpenosti patil pedevm dleit zkaz rozmisovn a zkouen protiraketovch systm v kosmickm prostoru, kter obsahovala smlouva ABM, jednostrann vypovzen USA v prosinci 2001. Dleitm opatenm je rovn stanoven a potvrzen zsady nevmovn do innosti nrodnch technickch prostedk nap. satelit (National Technical Means, dle NTM) urench mj. pro ovovn smluvnch zvazk z kontroln zbrojnch ujednn, kter se objevuje v nkolika dvoustrannch americkosovtskch smlouvch. K posilovn dvry, bezpenosti a zven transparentnosti vrazn pispv i zvazek smluvnch stran vzjemn se informovat ped a po vyputn balistickch S a uvdt zkladn parametry.

Vojensk, komern a vdeck vyuvn kosmu a tzv. kosmick t

Ve vesmru v souasn dob lt asi 3150 satelit vyputnch piblin edesti stty a mezinrodnmi organizacemi. Nejvt poet m pipadat na bval Sovtsk svaz a souasnou Ruskou federaci (1400), USA (1020), Japonsko (110), Intelsat (60), LR (60), Globalstar (50), Francie (45) a ESA (45). [21] Z ve uvedenho potu je dajn aktivnch satelit 600 700. Nkter americk nevldn organizace (nap. UCS - Union of Concerned Scientists) odhaduj jejich poet na vce ne 800. Problmem je, e stty asto neinformuj o loze kadho satelitu, nebo zda se jedn o satelity aktivn i pasivn. Navc, jak ji bylo ve uvedeno, stty neposkytuj dn informace o utajovanm uren vojenskch satelit. [22] Podle svho peduren mohou bt aktivn satelity rozdleny do esti hlavnch skupin: pro poas, komunikace, navigace, sledovn (zahrnuje zpravodajsk informace, pozemn zdroje a przkum), dle se jedn o vojensk satelity vasnho varovn a vdeck vzkum. Je obtn stanovit jasn dlc ry mezi zmnnmi esti skupinami nebo oddlit vojensk a civiln vyuit, protoe nkter satelity mohou mt dvoj, i troj vyuit a stty nedeklaruj vechny koly satelit pi jejich vyputn. V ppad, e by se stty rozhodly umstit do satelit jadern hlavice, mohlo by se bohuel hovoit o dal, tj. sedm skupin. Takto vyzbrojen satelity by ppadn mohly bt deklarovny pro jin ely. Na obn drze by tak mohly zstat do doby vypuknut krize a potom vyuity bez jakkoliv varovn k toku na zemn cl. Tato loha by tak byla dalm rozenm ji dve vyvjench systm v bvalm Sovtskm svahu a LR v 60. letech pod nzvem Fractional Orbital Bombardment Systems (FOBS) k ohroen USA tokem z nzkozemn obn drhy okolo jinho plu. Takov satelit s jadernou hlavic by mohl vyuvat technologie, kter jsou dnes dobe znm a vyuiteln, i kdy kosmick smlouva (OST) z r. 1967 jednoznan zakazuje rozmstn jadernch zbran do kosmickho prostoru a na vesmrn tlesa. [23] Pro lety satelit a plnn jejich rznch kol pedstavuje nebezpe satelitn t (nkdy se pouv termn kosmick odpad nebo smet). Jedn se o velk mnostv rznch st satelit a raket i vc nemysln uputnch kosmonauty pi jejich innosti ve vesmru (roubovky, rukavice, videokamery aj.). Nkter z tchto vc, ltajcch rychlost okolo 28 tisc kilometr za hodinu, asem vlet do atmosfry a sho, jin mohou na obnch drahch ltat i nkolik let. Mnostv tto tt se s rostouc vesmrnou aktivitou rznch zem a organizac stle zvyuje. Zatmco v r. 1967 dosahoval poet tchto vc o velikosti pes 10 cm
111

1200 kus, v beznu r. 2007 jich bylo dajn ji okolo 11 000 kus. Vc mench ne 10 cm by mlo na nzkozemnch obnch drahch ltat okolo 20 000 kus. [24] Tento pinav mrak krouc okolo Zem podle nkterch odhad dajn v miliny kilogram. Vedouc vzkumu orbitlnho odpadu pi americkm adu NASA N. Johnson napsal v noru 2007 v lnku denku The New York Times, v reakci na sestelen nsk meteorologick druice v lednu 2007 nskou antiraketou, e nevyluuje v ppad dalho roziovn kosmickho odpadu monost vzniku etzov reakce, pi kter se budou sret kusy orbitlnch odpadk, dle se ttit a vyvolvat tak nepetrit kolize. Ve studii pro asopis Science tak zmnil nkter ppadn varianty zen manipulace s vtmi kusy kosmickho odpadu, podmnn technickou proveditelnost a ekonomickmi monostmi. Jako pklad uvedl een jejich nvratu do atmosfry pomoc pdavnch motor i nien lasery. [25]

Protidruicov zbran (ASAT)

Protidruicov systmy (ASAT - AntiSatellite) jsou vyvjeny v rznch podobch. Tmito zbranmi, pedurenmi pro pokozen, zneschopnn nebo znien druic, mohou bt nap. balistick zen stely stednho a dalekho doletu, i zazen pro vypoutn satelit (SLV - Satelite Launch Vehicle). Mohou bt odpalovan z pozemnch i nmonch odpalovacch zkladen a konvertovan pro plnn kolu ASAT dodnm vhodnho destruknho zazen o piblin vze 100-200 kg. Omezen vha souvis s nutnost doplnit destrukn vbavu vyhledvaem, dcm systmem a motory ke korekci trajektorie letu. Zbraovmi systmy ASAT mohou dle bt satelitn interceptory, lasery umstn na zemi, lodch i na letounech apod. Destruknm mechanismem mohou bt jadern hlavice, vysoce inn konvenn trhavina, konvenn hlavice vyuvajc k znien satelitu vlastn kinetickou vhu, laserov paprsek k oslepen senzor aj. K vyazen innosti satelit, ani by dolo k jejich viditeln destrukci, me bt vyuita barva k pemalovn senzorovch oken, zdeformovn solrnch panel, pipojen ruie na satelit k pozdj aktivaci, vyuvn mikrovlnnho zen ke znien satelitnch elektronickch komponent aj. K vyazen satelit by tak mohlo dojt znienm dcch pozemnch stanic dery zenmi stelami, innost specilnch jednotek nebo teroristickch organizac. [26] V USA zaaly zkouky ASAT ji v r. 1959. Tehdy se vyuvaly strategick bombardovac letouny B-47, pozdji B-58, k vypoutn raket Bold Orion ve funkci ASAT. V letech 1962-1966 Amerian zkoueli a rozmstili pozemn protivzdun zen stely Nike Zeus s jadernmi hlavicemi, i kdy v t dob stely mohly zashnout satelity obhajcch Zemi pouze na velmi nzkch orbitlnch drahch. Nike Zeus byly tak vyuvny jako interceptory proti balistickm zenm stelm. V obdob 1964-1975 byly ve funkci ASAT vyuvny zen stely stednho doletu SM-75 Thor, kter mohly niit satelity ltajc ji do vky 1200 km. Pozdji USA vyvinuly letecky vypoutn ASAT pod oznaenm ASM-135, jeho prvn zkuebn odplen z letounu F-15 se uskutenilo v r. 1984. Prvn zprva o zkoukch zbran ASAT v tehdejm SSSR se datuje v r. 1968. Nosiem mla bt MBS s radarem navdnou konvenn hlavic k nien satelit. SSSR pozdji provdl zkouky se satelitnmi ASAT, kter byly dajn rozmstny v r. 1971. Podle nepotvrzench zprv RF v r. 1992 vyvjela modifikovanou verzi leteck protiletadlov stely pro vyuit jako
112

ASAT odpalovan z upravenho letounu MiG-31. Tento program ml dajn pokraovat a do r. 1998, avak bez jakhokoliv zkuebnho znien satelit. V LR zaaly zkouky interceptor ASAT od r. 2005. K prvnmu spnmu znien vlastnho zastaralho meteorologickho satelitu dolo v lednu 2007. Nosiem mla bt mobiln zen stela stednho doletu. Pedpokldanm dvodem byla snaha prokzat vlastnictv innho systmu ASAT pro ppad rozen budovn dosavadnho omezenho charakteru americkho protiraketovho systmu a jeho nahrazen tzv. robustn variantou. Od poloviny 80. let vechny ti zem dajn vyvjej pozemn lasery s vyuitm pro ozen nebo znien oslepenm elektro-optickch senzor satelit. [27]

Nvaznost Nrodn vesmrn politiky USA z r. 2006 na pedchoz strategick dokumenty

V nov jadern politice USA, formulovan v dokumentu Nuclear Posture Review (NPR) z ledna 2002, jsou defenzivn i ofenzivn systmy chpny jako rovnocenn prostedky vzjemn se doplujc obrany a odstraen. Tak zvanou novou tridu, na rozdl od pedchoz, pedstavovan strategickm bombardovacm letectvem, jadernmi ponorkami a pozemnmi strategickmi balistickmi zenmi stelami, maj podle NPR tvoit: ton dern systmy (jadern i nejadern), obrann systmy (aktivn a pasivn), piem zkladem m bt postupn se rozrstajc systm protiraketov obrany, revitalizovan obrann infrastruktura, kter bude vas poskytovat nov kapacity proti vznikajcm hrozbm. Na dokument NPR jak znmo navzala Nrodn bezpenostn strategie USA ze z 2002, kter pedevm vyhlsila kontroverzn, preemptivn strategii, umoujc realizovat pedstihujc dery v ppad bezprostedn bezpenostn hrozby pro Spojen stty. Na rozdl od bezpenostn strategie EU z prosince 2003 neobsahuje nap. vyjden podpory respektovn systmu mezinrodnch smluv a mluv a primrn lohy OSN a jej Rady bezpenosti pi een svtovch bezpenostnch problm. V jnu 2006 americk administrativa vydala Nrodn vesmrnou politiku USA [US National Space Policy], ve kter se mj. tvrd, e USA povauj vesmrn kapacity, vetn pozemnch segment a podprnho spojen, za ivotn dleit pro nrodn zjmy. Dokument argumentuje, e mrov ely umouj americk obrann a s nimi spojen zpravodajsk aktivity ve vesmru, e USA budou nahlet na elov ruen americkch vesmrnch systm jako poruen jejich prv, a e USA budou odrazovat a zabraovat ostatnm bu od omezovn tchto prv, nebo vyvjenm kapacit pedurench k takov innosti. Dle konstatuje, e USA budou v ppad poteby uprat protivnkm pout vesmrn kapacity k ohroen nrodnch americkch zjm a e USA budou oponovat vvoji novch prvnch reim nebo jinch omezen, kter by mohly zakzat nebo omezit pstup USA do vesmru i jeho vyuvn. Podle ji zmnn americk nevldn organizace Unie znepokojench vdc je na obn drze Zem cca 800 aktivnch satelit, z nich USA dajn vlastn 400, zatmco RF 90 a LR 35. To pr tak me vysvtlovat, pro USA ze svho hlediska nevid dn zbrojn zvody ve vesmru, kdy zem m v tto oblasti tak bezkonkurenn pevahu. [28]
113

Pote se sjednnm smlouvy zamezujc zbrojn zvody v kosmu (PAROS)

V letech 1978-1988 probhala mezi USA a SSSR jednn o monosti uzaven smlouvy tkajc se protidruicovch systm ASAT. SSSR pedloil smluvn nvrhy v r. 1981 a 1983, kter vak USA odmtly v dsledku nesouhlasu s nktermi omezenmi. Nvrhy nap. omezovaly vvoj obrannch protiraketovch systm rozmstnch ve vesmru a zakazovaly vyuvn kosmickch lod s lidskou posdkou, nap. americk Space Shuttle, k vojenskm elm. lenov Kongresu USA chtli zakzat ASAT od r. 1982. Po spn americk zkouce letecky odplen ASAT (ASM-135) v r. 1985 Kongres odmtl povolit dal zkuebn lety. O vznamu prostedk ASAT pro oba rivaly svd mj. znn americko-sovtsk smlouvy INF (Intermediate Nuclear Forces) z prosince 1987 eliminujc vechny pozemn jadern prostedky stednho a kratho doletu, kter mj. umoovalo vyuit raket podlhajcch znien k vzkumu a vvoji jinch prostedk. V t dob se tmito prostedky rozumly systmy ASAT. [29] Souasn americk administrativa, kter klade draz na omezen charakter budovan protiraketov obrany, se oficiln k monosti militarizace kosmickho prostoru stav negativn. V roce 2002 LR a RF pedloily na Konferenci o odzbrojen v enev nvrh smlouvy preventivn zabraujc vzniku zbrojnch zvod ve vesmru PAROS (Prevention on an Arms Race in Outer Space. Nvrh pedpokldal zejmna umonit sebeobranu vesmrnch satelit a pokraovn v politice vojenskho vyuvn kosmu, nikoliv vak rozmsovnm tonch konvennch zbran a pouitm sly proti vesmrnm satelitnm objektm, kter by vedlo k militarizaci kosmu. [30] USA zmnn nvrh smlouvy odmtly podpoit. Souasn vak vyjdily ochotu o dan problematice diskutovat, avak zejm pouze nezvazn. Na 61. VS OSN v r. 2006 tak USA jako jedin stt hlasovaly proti pijet nvrh rezoluc tkajcch se transparentnosti a opaten na posilovn dvry v kosmickch aktivitch a zabraujcch militarizaci vesmru. Svj postoj odvoduj, e ve vesmru nejsou dn zbran, souasn mezinrodn legislativa je dostaten a e ve vztahu k vesmru neexistuj dn zvody ve zbrojen. [31]

Zvr
Je znmou skutenost, e USA konenou podobu vytvenho systmu protiraketov obrany dosud nedefinovaly, hovo se pouze o jeho dalm zkvalitovn v zvislosti na vvoji novch technologi. Nen proto jist, zdali zstane zachovn jeho asto deklarovan omezen rozsah i zda peroste do tzv. robustn podoby, vetn rozmstn tonch konvennch vesmrnch komponent. Souasn mezinrodn i dvoustrann smlouvy vztahujc se k vesmru takov rozmstn jednoznan nezakazuj. Pestoe souasn americk administrativa deklaruje odmtav postoj k militarizaci vesmru, do budoucna vak nelze tento velmi riskantn a z hlediska ppadnho obnoven zvod ve zbrojen do vesmru destabilizujc a nebezpen krok jednoznan vylouit. Svd o tom zejmna jej rozhodn odpor k sjednn pslun mezinrodn smlouvy, kter by militarizaci vesmru vyluovala. Je proto pedpoklad, e nkter dal stty s rostouc ekonomickou dynamikou a budovnm kosmickho programu budou tak vyvjet prostedky ASAT s clem vyrovnat se USA, RF a LR. Takov vvoj me nepzniv ovlivnit bezpenostn situaci ve svt a dle zkomplikovat sil o dosaen pokroku v kontroln-zbrojn a odzbrojovac oblasti.
114

Poznmky a literatura:
[1] ULC, F. vod z publikace Protiraketov obrana. Radek Khol, Frantiek ulc a kol., vydal stav mezinrodnch vztah s podporou MZV esk republiky, Praha 2004, s. 16. [2] ONDEJ, J. Prvo mezinrodnch prostor. Prameny a nov proudy prvn vdy . 32, Praha: Univerzita Karlova v Praze-Prvnick fakulta, 2002, s. 8. [3] TMA, M. Neen zbran hromadnho nien, kontrola zbrojen, odzbrojen a esk republika, MV Praha 2002, s. 246. [4] Smlouva zakazujc zkouky jadernch zbran v atmosfe, kosmickm prostoru a pod vodou [Treaty Banning Nuclear Weapon Tests in the Atmosphere, in Outer Space and under Water] vstoupila v platnost dne 10. jna 1963. Smluvnmi stranami je cca 130 stt, vetn esk republiky. Z jadernch zem nejsou lenskmi stty Francie a na. TMA, M. Mezinrodnprvn aspekty budovn protiraketov obrany USA a jeho dopad na odzbrojovac fra v r. 2002, publikace Protiraketov obrana. Radek Khol, Frantiek ulc a kol., vydal stav mezinrodnch vztah s podporou MZV esk republiky, Praha 2004, s.118. [5] Smlouva se skld z preambule, 17 lnk, dle plohy obsahujc seznam stt podle region, dal plohy obsahujc seznam stt ve vztahu k ustanoven smlouvy o jejm vstupu v platnost (lnek XIV) a Protokolu. Protokol, kter m dv plohy, obsahuje podrobn ustanoven vztahujc se k ovovn, inspekcm na mst a opatenm na posilovn dvry. Po vstupu smlouvy v platnost bude jej trvn asov neomezen. Depozitem smlouvy CTBT je generln tajemnk OSN. Dle l. XIV smlouvy CTBT je vstup smlouvy v platnost podmnn ratifikac 44 zem, adresn vyjmenovanch v ploze 2 smlouvy. Jedn se o zem, kter disponuj jadernm potencilem (a vojenskm i pouze mrovm) a jsou leny Konference o odzbrojen v enev. [6] Smlouva o zsadch innosti pi vzkumu a vyuvn kosmickho prostoru vetn Msce a jinch nebeskch tles byla pijata dne 19. prosince 1966 rezoluc VS OSN . 2222. Tomuto pijet pedchzelo jednomysln schvlen rezoluce VS OSN . 1884 v jnu tho roku, vyzvajc stty, aby se zdrely umsovn na obnou drhu kolem Zem jakchkoli objekt nesoucch jadern zbran nebo jakkoli jin druhy ZHN, nebo zavdn takovch zbran na nebesk tlesa. V prosinci 1966 VS OSN jet schvlilo dal rezoluci pod nzvem Deklarace prvnch zsad innosti stt pi vzkumu a vyuvn kosmickho prostoru. Smlouva OST byla pedloena k podpisu v lednu 1967, v platnost vstoupila dnem 10. jna 1967. Smlouva obsahuje preambuli a dvanct lnk. Depoziti smlouvy se staly Spojen stty, Sovtsk svaz a Spojen krlovstv. TMA, M. Mezinrodnprvn aspekty budovn protiraketov obrany USA a jeho dopad na odzbrojovac fra v r. 2002, publikace Protiraketov obrana. Radek Khol, Frantiek ulc a kol., vydal stav mezinrodnch vztah s podporou MZV esk republiky, Praha 2004, s. 119. [7] ONDEJ, J. Prvo mezinrodnch prostor. Prameny a nov proudy prvn vdy . 32, Univerzita Karlova v Praze-Prvnick fakulta, 2002; kap. Pojem prva, historick vvoj a vymezen mezinrodnch prostor, s. 19. [8] Sbrka zkon . 40/1968, stka 12, s. 103. [9] ONDEJ, J. Prvo mezinrodnch prostor. Prameny a nov proudy prvn vdy . 32, Univerzita Karlova v Praze-Prvnick fakulta, 2002; kap. Mrov vyuvn mezinrodnch prostor, s. 59. [10] BUNN, G., RHINELANDER, J. N. Outer Space Treaty May Ban Strike Weapons, June 2002, Arms Control Today, Arms Control Association, http://www.armscontrol.org/act/2002_06/letterjune02.asp. [11] ONDEJ, J. Prvo mezinrodnch prostor. Prameny a nov proudy prvn vdy . 32, Univerzita Karlova v Praze-Prvnick fakulta, 2002; kap. Zkaz pivlastovn mezinrodnch prostor, s. 28. [12] mluva o registraci objekt vyputnch do kosmickho prostoru [Convention on the Registration of Objects Launched into Outer Space, Convention on the Registration] byla pedloena k podpisu dne 14. ledna 1975. V platnost vstoupila dne 15. z 1976. mluva m piblin 44 smluvnch stran. K 1. 1. 2003 mluvu CR ratifikovalo 44 stt, tyi stty ji podepsaly a dv mezivldn organizace (European Space Agency and European Organization for the Exploitation of Meteorological Satellites) oznmily pevzet prv a povinnost vyplvajcch z uveden mluvy (www.oosa.unvienna.org/SORRegister/regist.html). [13] Disarmament: Problems related to Outer Space, UNIDIR, 1987, s. 114 a 115; Study on the Application of Confidence-building Measures in Outer Space , 1994, s. 17. [14] mluva o zkazu vojenskho nebo jakkoli jinho neptelskho pouit prostedk mncch ivotn prosted [Convention on the Prohibition of Military or Other Hostile Use of Environmental Modification Techniques] byla pedloena k podpisu dne 18. kvtna 1977. V platnost vstoupila dne 5. jna 1978. Sbrka zkon . 77/1980, stka 20, Vyhlka ministra zahraninch vc ze dne 25. 4. 1980 o mluv o zkazu vojenskho nebo jakhokoliv jinho neptelskho pouit prostedk mncch ivotn prosted, s. 336-337. [15] Tamt, s. 337. [16] Dohoda o innosti stt na Msci a jinch nebeskch tlesech, Msn dohoda [The Agreement Governing the Activities of States on the Moon and Other Celestial Bodies] byla pedloena k podpisu dne 18. prosince 1979.

115

[17] [18] [19]

[20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30]

[31]

V platnost vstoupila dne 11. ervence 1984. Smluvnmi stranami je cca 8 zem. ONDEJ, J. Prvo mezinrodnch prostor. Prameny a nov proudy prvn vdy . 32, Univerzita Karlova v Praze-Prvnick fakulta, 2002, kap. Mrov vyuvn mezinrodnch prostor, s. 64. Tamt, s. 60. Tamt, s. 58. stava a mluva Mezinrodn telekomunikan unie [International Telecommunication Constitution and Convention ITU Constitution and Convention] byly pedloeny k podpisu dne 22. prosince 1992. Po vstupu v platnost dne 1. ervence 1994 nahradily nairobskou mluvu z r. 1982. Disarmament: Problems related to Outer Space. UNIDIR, 1987, s. 9. Study on the Application of Confidence-building Measures in Outer Space. Centre for Disarmament Affairs, 1994, s. 21. Tamt, s. 18. LENNOX, D. Launching out. Janes Defence Weekly, Vol 44, Issue 13, 28 March 2007, s. 25. Tamt, s. 25. Tamt, s. 26. Tamt, s. 25. BERNEK, J. Orbitln smetit ohrouje vzkum vesmru. Hospodsk noviny, 1. 3. 2007, s. 9. LENNOX, D. Launching out. Janes Defence Weekly, Vol 44, Issue 13, 28 March 2007, s. 27. Tamt, s. 26-27. LENNOX, D. Launching out. Janes Defence Weekly, Vol 44, Issue 14, 4 April 2007, s. 28, 29. Tamt, s. 28. NEUNECK, G., ROTHKIRCH, A. Incentives for space security:technology, transparency and compliance, Chapter 10, Safeguarding Space for All: Security and Peaceful Uses, Conference Report 25-26 March 2004, UNIDIR, eneva, Switzerland, s.114. FIHN, B. Prevention of an Arms Race in Outer Space (PAROS), The First Committee Monitor, Reaching Critical Will, 25. 10. 2006, s. 13.

Nkter pouit zkratky:

ABM Antiballistic Missile Treaty ASAT Anti-Satellite (Weapons) BMD Ballistic Missile Defense CD Conference on Disarmament americko-sovtsk Smlouva o omezen protiraketovch systm z r. 1972 (USA od n jednostrann odstoupily v prosinci 2001) zbran peduren k nien satelit kinetickou silou bojov hlavice od ledna 2002 souhrnn nzev pro americk systm protiraketov obrany Konference o odzbrojen (eneva), zal. 1979 jako mezinrodn frum

Vbor pro mrov vyuvn kosmickho prostoru (psob COPUOS Committee on the Peaceful Use of Outer Space v rmci 4. vboru VS OSN) CR Convention on the Registration CTBT Comprehensive Test Ban Treaty mluva o registraci objekt vyputnch do kosmickho prostoru Smlouva o veobecnm zkazu jadernch zkouek z r. 1996 (dosud nevstoupila v platnost). Z pti deklarovanch jadernch mocnost (pt stlch len RB OSN) ji dosud neratifikovaly LR a USA. mluva o zkazu vojenskho nebo jakhokoli jinho neptelskho pouit prostedk mncch ivotn prosted (1977)

ENMOD Convention on the Prohibition of Military or Other Hostile Use of Environmental Modification Techniques ESA European Space Agency FMCT Fissile Material Cut-off Treaty

Evropsk vesmrn agentura Smlouva zakazujc vrobu tpnch materil pro jadern zbran a jin jadern vbun zazen (jej sjednn je jednou ze spornch otzek na Konferenci o odzbrojen v enev)

116

FOBS Fractional Orbital Bombardment System GEO Geosynchronous Orbit INF Intermediate-Range Nuclear Forces LEO Low Earth Orbit MA Moon Agreement MAD Mutual Assured Destruction

frakn orbitln bombardovac systm druicov obn drhy, kter se nachzej v piblin vi 36.000 km nad zemskm povrchem. Tato vka umouje, aby objekty zde umstn zaujmaly ve vztahu k Zemi stl msto americko-sovtsk smlouva z r. 1987 o zruen pozemnch balistickch zench stel stednho a kratho doletu nzk obn drha umlch druic Zem v piblin vi 100110 km (nkdy se uvd 150-2500 km) nad zemskm povrchem (vymezuje hranice mezi vzdunm a kosmickm prostorem) msn dohoda: Dohoda o innosti stt na Msci a jinch nebeskch tlesech (1979) vzjemn zaruen znien (doktrna, kter v americkosovtskm vojenskm soupeen vedla v 70. letech k vznamnmu snen pot mezikontinentlnch zench stel a omezen vstavby protiraketov obrany) nrodn protiraketov obrana (nzev pouvan v USA do r. 2002) dokument z r. 2002 obsahujc hlavn smry a zsady jadern politiky USA

NMD National Missile Defense NPR Nuclear Posture Review NPT Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons NTM National Technical Means OOSA Office for Outer Space Activities OST Outer Space Treaty PAROS Prevention on an Arms Race in Outer Space PTBT Partial Test Ban Treaty SBI Space Based Interceptor SDI Strategic Defense Initiative SLR Satellite Laser Rangefinding TMD Theatre Missile Defence UNISPACE UN Conference on the Exploration and Peaceful Use of Outer Space

Smlouva o neen jadernch zbran nrodn technick prostedky (nap. satelity), pouvan pro ovovn plnn odzbrojovacch smluv ad pro innost v kosmu (Vde) smlouva o kosmu, kosmick smlouva (1967) Smlouva o zabrnn zbrojnm zvodm v kosmickm prostoru (je jednou ze spornch otzek na Konferenci o odzbrojen v enev) smlouva o stenm zkazu jadernch zkouek (zkrcen oznaen pro Smlouvu zakazujc jadern zkouky v atmosfe, kosmickm prostoru a pod vodou) 1963 antiraketa umstn ve vesmru strategick obrann iniciativa (v r. 1983 ji vyhlsil prezident Ronald Reagan) satelitn laser protiraketov obrana bojit (regionu) proti zenm stelm krtkho a stednho doletu

Konference OSN o vzkumu a mrovm vyuvn kosmu

117

Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc.

INFORMACE

Summit NATO a energetick bezpenost

(Riga 28.-29. XI. 2006)

Problmy kter dominovaly agend NATO jet ve druh polovin 90. let a pak na konci 20. a potku 21. stolet, se dnes pohybuj zdnliv na druh koleji. Jsou stle dleit, ale ji nejsou prioritou. Bezpenost se pekvapiv rychle pesunula k jinm tematickm okruhm. S tm souvis poznatek, e zpsob, jak poznat sm sebe a bezpenostn prosted, se zatm zmnil jen velmi mlo. Obtnjm se stalo chpn hrozeb. Tuto skutenost potvrdil i summit NATO v Rize. Pedevm ml pinst odpov na to, zda-li je NATO schopn penst svou statickou obrannou roli z bezpenostn stabilnho transatlantickho svta do oblast, odkud tomuto svtu hroz nebezpe. V souasnosti, proti minulosti, existuje o mnoho vce bezprostednch hrozeb a rizik nevojenskho ne vojenskho charakteru. Proto trvn nebo setrvvan na vnmn problmu bezpenosti jako ist vojenskho (vojensko-politickho) fenomnu je dnes kodliv a nebezpen. Otevena jsou tak napklad tmata energetick bezpenosti. Proto i NATO na summitu v Rize (Lotysko) zaadilo problmy vyplvajc z ohroen dodvek strategickch surovin do vtu aktulnch (a akutnch) bezpenostnch hrozeb. Evropsk komise ped nkolika dny pedstavila nov koncept energetick politiky EU, kter je do znan mry motivovn bezpenostnmi ohledy. Hovo se hlavn o klov infrastruktue a jej obran. Bezpenost je ivotnm zjmem kadho jednotlivce, nejrznjch socilnch skupin, sttu i mezinrodnho spoleenstv. Abychom dokzali zformulovat efektivn bezpenostn politiku, musme pochopit jej ti zkladn prvky: sami sebe, bezpenostn prosted, monou hrozbu. Pochopit sama sebe znamen znt poadovan cle, vlastn potencil, dostupn zdroje, pijateln zpsoby reagovn v rznch situacch atd. Proto vechny summity NATO, od praskho v roce 2002 maj, dle slov velvyslance R pi NATO tefana Fleho, jednoho spolenho jmenovatele pizpsoben se novmu bezpenostnmu prosted po tocch z 11. z 2001. Bezpenost se tak pekvapiv rychle pesouv k jinm tematickm okruhm. S tm souvis poznatek, e zpsob, jak poznat sm sebe a bezpenostn prosted, se zatm zmnil jen velmi mlo. Obtnjm se stalo chpn hrozeb. V souasnosti se nm nabzej dva zkladn pstupy k analze hrozeb. Na jedn stran je to star, vojensky a sttocentricky orientovan pstup tradicionalist [1], kter za nejvy stupe ohroen bezpenosti sttu povauje oteven tok neptele, a proces aktivace hrozeb, kdy dochz k pmmu ohroovn sttu. Jedn se o proces, ve kterm hrozby objektivnho i subjektivnho, vnjho nebo vnitnho charakteru aktivn psob na stt, zpsobuj jeho destrukci, rozklad a oslabovn jeho moci a sly, naruuj jeho strukturu, stabilitu, celistvost, integritu a funkce. Za dan situace je zajitn bezpenosti sttu akutn, spojen pedevm s nevyhnutelnost pijmn konkrtnch a draznch komplexnch opaten na odvrcen hrozeb. Zvltn vznam zde m pedevm aktivace vojenskch mechanism bezpenosti.
118

V opanm ppad bezprostedn hroz destrukce, rozklad, likvidace, podru, podzen atd. Na stran druh jde o novou perspektivu roziovatel [2], kter zahrnuje nejenom tradin politick a vojensk sektor, ale tak oblasti ekonomiky, spolenosti a ivotnho prosted.

1. Energetick bezpenost soust ekonomick bezpenosti sttu

Dosaen vnitn a vnj bezpenosti se stalo po skonen studen vlky obecnm clem. Zsadn posun oproti minulosti spov v tom, e stle vce stt upad do zvislosti pedevm na zahraninm obchod a zahraninch investicch. Stty se stetvaj ve velice ostr konkurenci o podly na ekonomickm blahobytu a v tomto soupeen nemohou bt a nejsou pouze vtzov. Z analzy svtovch dat z 19. a 20. stolet vyplv, e pohromy v ekonomick sfe, v zemn a spoleensk infrastruktue, v informanch technologich, komunikacch, energetice a pennictv maj na lidstvo asto negativnj dopady ne pohromy prodn nebo technologick (viz svtov hospodsk krize v r. 1929, ropn krize v 70. letech 20. stolet aj.). Jejich zkenost spov v tom, e krom dopad pmch a bezprostednch je ada dopad zprostedkovanch sloitou st vazeb, kter jsou v ase rzn posunut. Pro zajitn bezpenosti je nutno vnovat pozornost prv tmto dopadm, protoe ty asto psob pliv a skryt a jsou inicianmi pinami kriz. Ekonomick otzky jsou pokldny za natolik dleit, e mohou zaehnout i uritou formu konfliktu, jeho clem by byla zmna relativn ekonomick sly jednotlivch aktr. S tm souvis i skutenost, e na konci druh dekdy 21. stolet se oekv zven vkonnosti svtov ekonomiky o 80 % proti roku 2000. Prmrn pjem na hlavu se tak zv piblin o 50 %. Pispje k tomu pedevm systmov zmna vvoje, kterou pedstavuje pechod od modelu industriln spolenosti k modelu spolenosti vdn, piem jeho soust bude i rozen vlivu novch velkch aktr v globln ekonomice ny a Indie. Zven vkonnosti svtov ekonomiky ale bude mt celkov siln nerovnomrn charakter. Dojde k dalmu prohlubovn ekonomickch a socilnch rozdl mezi temi typy zem: zemmi, jejich ekonomika je zaloena na zemdlstv, zemmi s ekonomikami postavenmi na vyuvn levn pracovn sly a vrob technicky nenronch produkt, a nakonec zemmi s ekonomikami a socilnmi systmy zaloenmi na znalostech (znalostn ekonomika). Ned se vylouit, e rst chudoby a zaostalosti zvlt v regionech bez perspektivy zsadnho ekonomickho a socilnho pokroku me vst k eskalaci politickch, socilnch, humanitrnch a bezpenostnch problm. Schopnost najt een jak elit tto potenciln hrozb se stane jednm z rozhodujcch aspekt sil o zajitnm globln bezpenosti. Potenciln konflikty socilnho charakteru se ale rsuj i uvnit vysplch zem. Razantnj vstup ny, Indie a spolu s nimi i dalch dynamicky se rozvjejcch stt do stle integrovanj svtov ekonomiky bude mj. znamenat vstup dalch stovek milion lid (vetn vysoce kvalifikovanch) na svtov trh prce. Vrazn to zv tlak na trhy prce vysplch zem, kter budou ve vzrstajc me konfrontovny s pesuny vrobnch kapacit (i vysoce technologicky nronch) do novch teritori. Nelze vylouit, e to ve vysplch zemch vyvol ir projevy nespokojenosti, kter mohou ovlivnit jejich politickou, sociln i bezpenostn stabilitu.
119

Dleitou lohou je proto uren cel struktury hrozeb a mry jejich podlu na ohroovn bezpenosti naich zem. V souasnosti, oproti minulosti, je o mnoho vce bezprostednch hrozeb a rizik nevojenskho, ne vojenskho charakteru. Je nutno zdraznit, e trvn nebo setrvvan na vnmn problmu bezpenosti jako ist vojenskho (vojensko-politickho) fenomnu je dnes kodliv a nebezpen. Podle novch princip vlky se ozbrojen sly ji nepouvaj k tomu, aby byl neptel donucen podrobit se vli druh strany, ale spe se pouvaj prostedky, kter maj neptele donutit, aby akceptoval jej zjmy. V naich podmnkch jde o to, jak zabezpeit tuto zemi ped nejvtmi riziky, kter ji v tomto stolet ekaj. Udriteln rozvoj na zemi, co je klov cl pro globalizujc se lidskou spolenost, ovlivuj zsadn tyi vzjemn propojen faktory, kter uvd M. Balabn, mezi kter pat dostupnost zdroj, kter jsou nezbytn pro ekonomick a sociln rozvoj, co se v prv ad tk ropy, plynu a vody a spolu s tm hledn alternativnch zdroj energie. [3] S tm souvis vzrstajc soupeen o tyto klov zdroje nezbytn pro ekonomick rozvoj. Hlavn faktory ovlivujc trh se surovinami v horizontu roku 2020 budou primrn dva: 1. Obrovsk nrst spoteby energetickch zdroj v n (pedpokldan vzrst spoteby o 150 %) a Indii. 2. Zskvn energetickch zdroj bude komplikovno sloitou politickou, ekonomickou a bezpenostn situac v regionech, kter tyto energetick zdroje primrn poskytuj. V souasnosti stoj v pozad za vtinou svtovch globlnch proces boj o prodn suroviny. V renomovanch teoretickch studich existuje pojem jako svtov energetick nebo svtov uhlovodkov elipsa. Tam pat Arabsk poloostrov, Persk zliv, rn, rusk Pedkavkaz. Severn oblouk tto elipsy prochz ernm moem, Gruzi, Krymem, jde pak do Stedn Asie a kon v Afghnistnu. Jin kivka zase prochz prlivy a Tureckem. Demokratick Istanbul dnes m pro Britnii stejn vznam, jako oslniv Porta v 19. stolet. Dle pro kontrolu Perskho zlivu je nutn ovldat rn a Irk. Tato kivka kon opt v Afghnistnu, a nsledn pak v Pkistnu. Kdy se spoj tyto dv kivky, vznikne elipsa. Zajitn energetick bezpenosti se ve ve uvedenm kontextu stv pro vyspl stty klovou otzkou, nebo i sten vpadek v dodvkch me mt velmi negativn ekonomick dopad s ovlivnnm jejch strategickch zjm. Zvislost na importu energetickch surovin bude pitom stle vzrstat (z 50 % v souasn dob na 70 % v roce 2030), piem v ppad ropy to bude v roce 2025 init 90 % a plynu 80 %. Kategorickm imperativem pro zajitn energetick bezpenosti je tak praktick naplnn nkolika zkladnch kol: Prvnm je podpora vzkumu a vvoje technologi, kter vedou k omezovn energetick spoteby a paraleln rozvjen alternativnch zdroj energie. Do znan mry se d ci, e se jedn o strategickou prioritu. Druh kol spov ve snaze o maximln monou diverzifikaci dodvek surovin z rznch teritori i pes objektivn omezenost takovho cle. Je mon vce vyuvat zdroj ropy a plynu v Kaspick oblasti s jejich transportem pes Turecko a Balkn, nov plynov loiska v norskm Barentsov moi nebo dodvky kapalnho zemnho plynu ze severn Afriky. V souvislosti se zajiovnm pravidelnch dodvek energetickch surovin je dleit i tet kol spovajc v zajiovn dobrho stavu dopravnch tras a penosovch soustav a tak jejich ochran ped potencilnmi teroristickmi toky. tvrtm kolem je podpora rozvjen jadern energetiky, kter je v ptch dvou dekdch de facto jedinou relnou alternativou uhlovodkovch technologi a paliv.
120

Ptm, ovem nikoliv co do vznamu poslednm, kolem je zajiovn a podpora politick a ekonomick stability v regionech odkud se do Evropy importuj energetick suroviny, spolu se zajiovnm korektnch vztah s jednotlivmi producentskmi zemmi. Naplnn tohoto kolu vyaduje mj. funkn spolenou zahranin a bezpenostn politiku EU realizovanou i prostednictvm specializovanch zahraninpolitickch agend jakou pedstavuje nap. evropsk politika sousedstv, funkn model strategickho partnerstv EU s Ruskem nebo humanitrn a rozvojov pomoc. [4] Prioritou, z hlediska lenskch stt NATO, jsou pedevm bezpen dodvky na vnitnm energetickm trhu a zajitn solidarity mezi lenskmi stty. V tomto kontextu se jev pln pochopiteln slova generlnho tajemnka NATO Jaap de Hoop Scheffera na norov mnichovsk bezpenostn konferenci o poteb diskuse uvnit Aliance na tma ochrany ivotn dleitch pepravnch kapacit energetickch surovin, kter je ostatn i soust Strategickho konceptu NATO. Nemus se pitom jednat pouze o Blzk vchod, ale i o dal energeticky bohat teritoria Kaspick region a Rusko. Spojen stty napklad vylenily 100 milion dolar na program Caspian Guard zamen na ochranu novho ropovodu z zerbjdnskho Baku do tureckho Ceyhanu. ada expert zdrazuje, e podobn je poteba uvaovat i o ochran rusk energetick infrastruktury pedevm ped teroristickmi toky. Britsk vojensk expert A. Monaghan ve studii o rusk energetick bezpenosti pipraven pro Conflict Studies Research Centre v anglickm Swindonu dokonce navrhl, aby se tento problm stal soust agendy jednn o spoluprci mezi Evropskou uni a Ruskem. Pozornost vnovan bezpenosti pepravnch kapacit ropy a plynu z kaspickho regionu a Ruska pedevm do zpadn Evropy (a potamo do Spojench stt) je soust sil o diverzifikaci dodvek tchto komodit ze strany zpadnho spoleenstv. Dluno dodat, e prv Rusko zde hraje velmi vznamnou roli. V ppad evropskch stt je mon uvst, e podle studie Evropsk komise vzroste zvislost Evropy na dodvkch energetickch zdroj z mimoevropskch teritori v roce 2020 na rove cca 75 %. Tk se to pedevm dodvek plynu, kdy 51 % plynu je importovno z teritori mimo EU (Norsko, Alrsko, Rusko). Tato rovina vzjemn zvislosti mezi ekonomikou a bezpenost je postavena na pedpokladu, e v mezinrodn bezpenosti jde v podstat o ekonomick pohnutky, se ktermi se stty potkaj. A tak i globalizovan vlka s terorismem me postupn nabt podoby svtov obansk vlky, se vemi z toho plynoucmi dsledky. Podstata je toti v tom, e pi veden neomezen vlky je hlavnm clem fungovn ekonomiky sttu ne jeho ozbrojen sly. Z uvedenho vyplv, e se mn vztah ekonomiky a bezpenosti sttu a je ho proto v souasnosti nutno vnmat minimln v tchto tyech rovinch vzjemn zvislosti: 1. V rovin ekonomickho managementu, kter zabezpeuje efektivitu a innost bezpenosti, vyuv vechny nstroje bezpenostn politiky ppustn pro modern stt. 2. V rovin nrodnho hospodstv, jako zkladny zajiovn zdroj pro bezpenost sttu a i nstroj, ktermi je mon protivnka oslabit nebo zniit. Vojensk zpsobilost je pouze jednm z mnoha nstroj obrany podporovanch ekonomickou silou. Mezi ostatn nstroje pat obchodn politika, programy pomoci, finann monosti, pozice zadluen, regulovn migrace a dal nstroje hospodsk politiky jakhokoliv druhu. 3. V rovin dopad makroekonomickch efekt zabezpeovn obrany a bezpenosti na nrodn hospodstv a interakce mezi ekonomikami v rmci mezinrodnho eko121

nomickho systmu, vetn dopadu rovn bezpenosti na ekonomick rst, stabilitu a prosperitu sttu. 4. V rovin, kdy je ekonomika pinou nebo clem bezpenostnch problm stt. V tto rovin, jak k znm ekonom P. A. Samuelson, jde o vady v zkladech ekonomickho systmu. V siln propojen globalizovan ekonomice ve kter nen mon vylouit vznik velkch globlnch ekonomickch otes bude mt ve vzrstajc me jakkoliv bezpenostn krize kdekoliv na svt, bezprostedn dopad na globln finann stabilitu. Vy frekvence teroristickch tok, kter si vydaj znan materiln a lidsk ztrty me zpsobovat otesy na burzch nebo negativn ovlivnit hospodaen a hospodsk vsledky velkch pojiovacch stav, co me mj. i rozkolsat stabilitu hlavnch svtovch mn. Uveden rizika bude dle zesilovat vy zranitelnost informanch st, kter budou atakovny teroristickmi uskupenmi. Tot se tk i transportnch st a hlavnch transportnch koridor, kudy se pepravuj energetick zdroje. Ekonomick rozvoj bude limitovn i potebou vydvat stle vt finann prostedky na boj proti terorismu, vetn vdaj na zajiovn vnitn bezpenosti ve vysplch zemch. Z uvedenho vyplv rst vznamu problematiky ekonomick bezpenosti jako nedln sousti bezpenosti sttu. Pesn definice ekonomick bezpenosti a jej vymezen vi ostatnm bezpenostem (pedevm nrodn) je problematick. Ekonomika toti ovlivuje schopnost sttu realizovat bezpenostn opaten, a proto se ekonomick bezpenost proln se vemi dalmi oblastmi bezpenosti. V tradinm pojet znamenala ekonomick bezpenost pedevm stav, kdy byl zajitn dostatek finannch a vrobnch struktur k vydrovn dostaten siln a odpovdajcm zpsobem vyzbrojen armdy, schopn porazit, pop. odstrait vnjho neptele. Na pelomu 19. a 20. stolet zaal bt kladen draz i na zabezpeen takovch socilnch podmnek, kter by legitimovaly sttn moc u svch oban, a tm vyazovaly hrozbu masovch snah o svren stvajcho politickho systmu zevnit sttu. V tto souvislosti se zaal pouvat i pojem sociln bezpenost (social security), mj. v souvislosti s Rooseveltovm programem New Deal ve tictch letech. Sociln bezpenost byla pojmna jako ekonomick bezpenost ve smyslu bezpenosti (jistoty) pjm, proe sociln politika ve smyslu social security se koncentrovala rovn na opaten, zajiujcch plnou zamstnanost. Sociln bezpenost dnes nabyla (vedle primrn koncentrace na zvyovn konzumu) pestej mnostv soust: bezpenost pracovnch mst, sociln zaopaten, zdravotn pe, bezpenost majetku, hodnoty penz, statutu apod. Po skonen studen vlky se zmnil koncept ekonomick bezpenosti (ve vztahu k nrodn bezpenosti) v tom smyslu, e blahobyt nroda zvis na jeho schopnosti spn se zapojit do mezinrodn ekonomick soute, co vyaduje bt v poped (forefront) vvoje a komercializace novch technologi a udrovat kapacity vroby a zajiovat trh produkt vdeckho vvoje. Ekonomickou bezpenost nelze s ohledem na rostouc provzanost svtov ekonomiky a globalizaci obecn vztahovat pouze na vnitn nebo vnj bezpenost, ale na ob tyto dimenze. Je zce provzna se vemi dalmi oblastmi bezpenosti. Jejmi nejdleitjmi a vzjemn propojenmi atributy jsou: mnov stabilita,
122

hospodsk rst, nzk nezamstnanost, konkurenceschopnost, urovn tempa vvoje a aplikace novch technologi nebo alespo vraznj snaha nezaostvat za celosvtovmi trendy, surovinov dostatenost, schopnost zajistit obrannou slu, pop. efektivn a potebnou obranu zpsobem stanovenm ve spojeneckch smlouvch, kter zajiuj bezpenost, chrnn velkch st populace ped bdou. Ekonomick bezpenost, podle slovnku Ministerstva vnitra, pedstavuje stav, ve kterm ekonomika objektu, jeho bezpenost m bt zajitna (sttu, seskupen stt, mezinrodn organizace apod.), nen ohroena hrozbami, kter vrazn sniuj nebo by mohly snit jej vkonnost potebnou k zajitn obrannch i dalch bezpenostnch kapacit, socilnho smru a konkurenceschopnosti objektu i jeho jednotlivch sloek, tj. pedevm jednotlivch podnikatelskch subjekt na vnitnch i vnjch trzch. [5] Z definice vyplv, e jako bezpen je mon vymezit takov stav ekonomiky sttu, kter pro eskou republiku zabezpeuje: Monost samostatn, bez jakhokoliv vznamnho vnjho vlivu uskuteovat a rozvjet vnitn politiku v sociln, ekonomick a dalch oblastech, respektujc nrodn zjmy sttu. Schopnost aktivn se podlet na ovlivovn proces ve svt, v rmci zahraninch nrodnch zjm sttu. Vytvet sociln smr a celospoleenskou solidaritu a pedchzet rozshlm vnitnm konfliktm schopnm naruit demokratick politick vvoj. Tmito temi podmnkami, z kterch dv se dotkaj zahranin politickch a zahranin ekonomickch vztah, jsou prakticky shrnuty vechny poteby tkajc se ekonomick bezpenosti sttu. Otzkou zstv, do jak mry implementace zahraninch technologii, energie nebo kapitlu z hlediska zajitn bezpenosti sttu a jeho prosperity, je vyjdenm mry zvislosti esk republiky. Zvislost na uritch psunech materil souvisejcch s obranou a bezpenost sttu, byla a je dlouhodobm problmem pro vtinu evropskch stt. V modernm svt existovalo jenom mlo zem, kter vlastnily nutn zsoby energie a surovin potebn pro peit a veden vlky. Take zvislost je stav, kter je urovn, nebo podstatn ovlivovn externmi silami. V ekonomickm smyslu slova me jt o zvislost ve form nklad alternativn pleitosti (opportunity costs). Jde o nklady na alternativn pleitosti (bezpenost), kter mohou bt k dispozici pro vlastn ekonomick rozvoj. m vy jsou tyto nklady, tm je i vt zvislost sttu. Nic proti nim nedlat by bylo nanejve poetil, podobn jako se ukjet tm, e nm snad v budoucnosti nkdo pome na zklad smluv, kter byly uzaveny v minulosti. Nic takovho nenastane, pokud nebudeme umt prokzat, e jsme dokzali promnit nae potenciln vhody ve skuten vlastn uitek. Rovnoprvn spolupracovat toti meme jen tehdy, kdy jsme schopni se bez t spoluprce klidn obejt a partner to v. Z hlediska energetick bezpenosti podle daj Eurostatu vyplv, e R (mon pro nkoho pekvapiv) si v rmci EU stoj docela dobe, pokud jde o zvislost na dovozu primr123

nch energi. Ze zem EU pouze Velk Britnie a Dnsko jsou istmi exportry energetickch surovin, Polsko zajiuje dovozem asi 11 % sv spoteby a R na 4. mst asi 26 %. (Do celku se zjednoduen eeno potaj zdroje pouvan pro vrobu primrnch energi, tj. elektiny, tepla a pohonnch hmot.) Tch 26 % zahrnuje pevn dovozy ropy a zemnho plynu. Jinmi slovy eeno, chceme-li jakkoli hodnotit situaci a perspektivu R v kontextu nadchzejcho ropnho zlomu, musme se soustedit na ropu a zemn plyn pevn ruskho pvodu, tj. na dopady ropnho zlomu pedevm do dopravy a do zsobovn teplem (a z men sti elektinou) pro domcnosti a podniky.

2. Zranitelnost ekonomiky a kritick infrastruktura

Schopnost politick reprezentace zem formulovat pijatelnou reakci na ppadn problmy vznikl ve ve uvedench intencch ur, jak dalece budou stt zraovat oky pichzejc z ven. Ve skutenosti jde o diversifikaci dodavatel, vybudovn alternativnch zdroj a hromadn pevnch zsob strategickch komodit tradinmi metodami. Tak lze pedejt problmu zranitelnosti. Jednou z naich klovch vhod vzhledem k budoucm rizikm je nae prodn bohatstv. Jsme bohat na pitnou vodu a energetick zdroje mimo ropu a zemn plyn. Jinak mme dost hndho uhl, kter nm umon spolen s modernmi technologiemi spalovn pokrt znanou st energetickch poteb, mme velk potencil rozvoje jadern energetiky a ladem nm le i obrovsk monosti zadrovn vody pro energetick ely. Myslme si ale, e klov slvko 21. stolet bude prost voda. [6] Analza velkch teroristickch tok tohoto desetilet ukzala, e pro zajitn bezpenosti je proto teba speciln ochraovat jistou st majetku a infrastruktury, bez n nelze zvldnout ppadn krizov situace. Kritickou infrastrukturou se rozum vrobn i nevrobn systmy, jejich nefunknost by mla vn dopady na bezpenost, ekonomiku a zachovn nezbytnho rozsahu dalch zkladnch funkc sttu pi krizovch situacch. [7] Na zklad dokument pijatch Bezpenostn radou sttu a vldou esk republiky v r. 2002 jsou do kritick infrastruktury zaazeny nsledujc poloky: - systm dodvky energi, pedevm elektiny, - systm dodvky vody, - kanalizan systm, - pepravn s, - komunikan a informan systmy, - bankovn a finann sektor, - nouzov sluby (policie, hasisk zchrann sluba, zdravotnictv), - zkladn sluby (zsobovn potravinami, likvidace odpadu, sociln sluby, pohebn sluby), prmysl a zemdlstv, - sttn sprva a samosprva. Tyto zkladn poloky jsou akceptovan ve vtin vysplch zem, ve kterch se vnuje pozornost kritick infrastruktue. Souasn mon krizov situace vyaduje vytvoit spnou ochranu nejen jednotlivch objekt, jak tomu bylo v obdob studen vlky, ale i dkladn promylen systm zabezpeen odolnosti kritick infrastruktury a spnou ochranu obyvatelstva ped rznmi krizovmi situacemi i ped ozbrojenou innost protivnka. Jestlie se vas neudlaj opaten k poslen
124

jej ivotnosti a odolnosti, tak na zatku mon krizov situace se tato skutenost me odrazit v rychlm naruen a znien prmyslov vroby, naruen ekonomickch vztah mezi jednotlivmi oblastmi, vyazenm dopravy, energetickho systmu, velkmi lidskmi a materilnm ztrtami. Problmu ivotnosti a odolnosti kritick infrastruktury se z uvedench dvod vnuje velk pozornost jednak ze strany vldnch orgn, tak i ze strany vojenskch teoretik, ekonom a dalch vdeckch pracovnk nejen v zemch NATO, hlavn v USA a Velk Britnii, ale i v ostatnch sttech. Vznamnm rysem nov koncepce odolnosti mus bt jej univerzlnost, znamenajc hledn rovnovhy zjm mezi sttem, podnikatelskou sfrou a obany, kte se nachzej na rzn politick a sociln-ekonomick rovni, s rznmi preferencemi. Ochrana kritick infrastruktury je proces, kter pi zohlednn vech monch rizik a hrozeb smuje k zajitn fungovn prvk, vazeb a tok kritick infrastruktury tak, aby za dnch okolnost nedolo k jejich selhn. V dsledku existence mezinrodn zvislosti a provzn sektor me selhn kritick infrastruktury v jednom stt ovlivnit vce stt, proto ochrana kritick infrastruktury vyaduje nejen sdlen odpovdnost s privtnm sektorem a vmnu informac mezi veejnou sprvou a dalmi relevantnmi organizacemi, ale i mezinrodn spoluprci. Nov koncepce odolnosti a pedevm jejho uplatovn, je proto podmnn komplexnost pochopen problm naeho hospodstv, jejich inn een nezbytn vyaduje nai otevenost vi svtu a na druh stran ochotu svtovho hospodstv s nmi spolupracovat. Toto mus vychzet z podrobn analzy zmn, kter se v poslednm obdob uskutenily v esk republice i ve svt a na zklad kterch je teba vypracovat zsadn nov teoretick a praktick pstupy jak v obecn rovin, tak i s pihldnutm ke specifickm podmnkm esk republiky. V nvaznosti na toto sil je dleit vytvet pedpoklady pro spoluprci a vmnu zkuenost s pslunmi orgny lenskch stt NATO pi een odolnosti, ivotnosti a prunosti nrodnho hospodstv. Prv zkuenosti z tchto zem ukazuj, e vyjdit hodnotu odolnosti danho prvku nebo systmu, znamen analyzovat hranice odolnosti vi psoben vnitnch a vnjch vliv. Jde o vlivy generujc mimodnou krizovou situaci s nslednm vystnm do mimodn udlosti, kter pedstavuje vechny ruiv a destrukn dje spojen se znikem hodnot, ruenm nebo zmnou struktur, zmnou kvality vlastnosti prvk, objekt, i soustav. Na zklad provedench analz a eten, me nkolik pohrom vyvolat na zem esk republiky kritick situace, pi kterch bude teba vyhlsit nkter z krizovch stav. Z analz tak vyplv, e nejzvanj dopady me t vyvolat sofistikovan teroristick tok na kritickou infrastrukturu, resp. na jej specifick sti. Dopady teroristickch tok psob na chrnn zjmy jak pmo, tak zprostedkovan pes sloitou strukturu vazeb a tok, a to bezprostedn nebo s menm i vtm asovm zpodnm. Z analz teroristickch tok vyplv, e se stle vce sousteuj na rozruen kritick infrastruktury, protoe tato naruen dopadnou ve svm dsledku na ivoty a zdrav lidi i stt silnji ne obyejn pumov tok. Ekonomick tok napklad zahrnuje celou adu metod, od obchodnch sankc a po dumpingov zbo. Ve, co prospv, me tak kodit a na svt nen nic, co by se nemohlo promnit ve zbra. Prlom v naem mylen nm rzem oteve krlovstv zbran. Jedin lovk doke zniit trh s akciemi, jedin pota me zahjit virovou invazi, jedin skandl me v zemi protivnka zmnit kurzy akci nebo vystavit jej politick pedstavitele pomluvm na
125

internetu, to ve lze zaadit do koncepce novch zbran. Ovem cle nejsou omezeny jen na fyzick zazen. Kvalitativn obsahov analza odhaluje, e mezi tyto zbran autoi ad i tzv. genov zbran (gene weapons). Genetick zbran psob na iv organismy, na obil, dobytek i lidskou populaci. [8] Pt nejvce citovanch konench cl v ppad konfliktu je zskn nrodn bezpenostn vhody, ekonomick vhody, finann zisk, politick vliv a politick zmna. Nrodn bezpenostn vhoda je definovna jako cl zskn pevahy nad protivnkem k zajitn bezpenosti sttnho i nesttnho aktra. Tato vhoda me bt hmatateln i nehmatateln, v jakkoli podob. Ekonomick vhoda je definovna jako zskn konkurenn pevahy v ekonomick oblasti dky sttnmu nebo nesttnmu aktrovi. Finann zisk je definovn jako zskn bohatstv ve form mny, zbo i dalch pedmt, se ktermi se obchoduje. Politick vliv je definovn jako zskn vlivu v politickm systmu na podporu zjm aktra sledujcho uritou strategii. Politick zmna je definovna jako zpsoben podstatn zmny v politick struktue druhho aktra, dky promylen strategii, pouvajc jakkoli mocensk nstroje. Stty proto potebuj plny odezvy na vechny typy nouzovch situac vyvolanch nejen prodnmi a technologickmi pohromami, ale i teroristickmi toky vetn kybernetickch. Informan technologie zmnily prosted kritick infrastruktury, dochz k propojovn rznch sektor mezi sebou, a i rznch stt navzjem. To znamen, e za normlnch, abnormlnch i kritickch podmnek mus bt v provozu zkladn prvky, vazby a toky systmu sttu, kter tvo schopnost sttu doshnout za kad situace stability a nastartovat dal rozvoj. Zkladnm prvkem ochrany je zlohovn prioritnch st kritick infrastruktury, vyuit rznch princip zlohovn a rozmstn zloh v zem, tj. implementace zsad, kter se pouvaj pi projektovn a vstavb jadernch zazen. Tm nejnebezpenjm protivnkem a aktrem v souasnm mezinrodnm bezpenostnm prosted, ktermu musme elit, nen supervelmoc, ale aktr, kter m schopnosti i odhodln tyto schopnosti pout. V dsledku dostupnosti technickch zazen a existence vzdlanch lid, kte bez zbran zneuij techniku k prosazen svch individulnch nebo skupinovch cl, je komplexn bezpenost zkladn polokou v hodnotovm systmu souasn spolenosti.

3. Kritick infrastruktura
ir esk praxe a legislativa pojem kritick infrastruktura zatm nezn. Jak bylo zmnno ve, probhaj prce spojen s jejm budovnm a ochranou. Byla diagnostikovna situace a postupn se pipravuj nvrhy na een. Dosud vak neexistuje specializovan zkon na ochranu kritick infrastruktury, jsou vak zkony, kter lze pro ochranu kritick infrastruktury vyut, nap. v ppad ochrany dodvek elektiny a ropy. Zvrem vak lze konstatovat, e v esk republice byly vytvoeny zkladn pedpoklady proto, aby oblast krizovho zen byla pipravena zvldnout svj hlavn kol rychle, efektivn a s minimem ztrt vyeit a likvidovat nsledky monch krizovch situac. Jde o bezpe a jistoty ns vech. Jde o nco, co je pirozen a sprvn. V souvislosti s tm je potiteln konstatovn, e nae schvlen Sttn energetick koncepce je ji nyn nejen pln v souladu se tzv. Zelenou knihou [9], ale svoj viz bezpenosti, nezvislosti a udritelnho rozvoje energetiky jde jet nad jej stvajc rmec.
126

Poznmky:
[1] Viz BUZAN, B., WAVER, O., DE WILDE, J. Bezpenost. Nov rmec pro analzu. Brno: Centrum strategickch studi, 2005. [2] ROTHSCHILD, E. What is security?, Boston: Daedalus, Summer 1995, Vol. 124, Iss. 3, s. 53-109. [3] Viz PhDr. Milo BALABN, Ph.D. Hlavn problmy zajitn bezpenosti Evropsk unie v dlouhodobm horizontu (2020-2025). Vojensk rozhledy slo 2/2007 Ronk: XVI. (XLVIII.) s. 4-5 [4] BALABN, Ph.D. cit. dlo. [5] Vkladov slovnk krizovho zen a obrany sttu. Ministerstvo vnitra odbor bezpenostn politiky obp@mvcr.cz. [6] Viz Ladislav K. Nov straidlo. Britsk listy, 11. 10. 2006. [7] Vkladov slovnk krizovho zen a obrany sttu. Ministerstvo vnitra, odbor bezpenostn politiky obp@mvcr.cz. [8] Nap. v dubnu 1979 byl zaznamenn nik antracitu v tajn sovtsk laboratoi slouc vvoji biologickch zbran pobl Sverdlovska. Pesn rozsah nen znm, ale ml za nsledek stovky, mon tisce mrt. Viz P. J. JACKSON. PCR Analysis of Tissue Samples from the 1979 Sverdlovsk Anthrax Victims, Proceedings of the National Academy of Sciences, February 1998. [9] Dokument Zelen kniha: Evropsk strategie pro udritelnou, konkurenceschopnou a bezpenou energii byl vydn dne 8. bezna roku 2006, dne 14. bezna diskutovn na zasedn Rady ministr zodpovdnch za energetiku a nsledn dne 23. bezna na zasedn Evropsk rady. Dne 25. bezna 2006 zaala veejn konzultace k tomuto materilu s clem otevt irokou diskuzi, do n jsou vtaeny vldy vech stt Evropsk unie, relevantn subjekty, odborn veejnost i nevldn sfra.

Literatura:
BALABN, M. Hlavn problmy zajitn bezpenosti Evropsk unie v dlouhodobm horizontu (2020-2025). Vojensk rozhledy slo 2/2007 Ronk: XVI. (XLVIII.) BARTK, P. Bezpenost na prahu 21. storoia. Sociolgia, . 5, 2003. Bezpenostn strategie esk republiky, schvleno vldou 10. 12. 2003, Praha. BRZEZINSKI, Z. Velk achovnice: K emu Ameriku zavazuje jej globln pevaha. Praha: Mlad fronta 1999. BRZEZINSKI, Z. Volba: Globln nadvlda, nebo globln veden. Praha: Mlad fronta, 2004. EICHLER, J. Mezinrodn bezpenostn vztahy. Praha: VE, FMV, Stedisko mezinrodnch studi Jana Masaryka, 2004. FRYC, M. Zkladn smry svtovho vvoje formujc strategie bezpenosti zem stedn Evropy. Vojensk aspekty bezpenosti stedn Evropy. [Sbornk konference] Brno, 2005. ISBN 80-7231-006-2. HUNTINGTON, P. S. Stet civilizac: Boj kultur a promna svtovho du. Praha: Rybka Publishers, 2001. JANOEC, J. a kol. Bezpenost a obrana esk republiky 2015-2025. Praha: MO R, 2005, ISBN 80-7278-303-3. KAUFFMAN, S. tvrt zkon: Cesty k obecn biologii. Praha-Litomyl: Paseka, 2004. PRIGOGINE, I., STENGERSOV, I. d z chaosu: Nov dialog lovka s prodou. Praha: Mlad fronta, 2001. Qiao Linag, Wang Xiangsui. Unrestricted Warfare (trans. Foreign Broadcast Information Service). Beijing, China, February 1999. Strategick vize: Vojensk vzva. Strategit velitel NATO. SACO, SHAPE, Belgie a SACT, Norfolk, USA, 2004. [Strategic Vision: The Military Challenge. By NATOs Strategic Commanders. NATO Public Information Office, 2004.] TOFFLER, A., TOFFLEROV, H. Nov civilizace: Tet vlna a dsledky. Praha: Dokon, 2001. K, L. Evropa a padek. Konkursn noviny ze dne 7.12.2005.

127

PhDr. Jana Tom, plk. Ing. Pavel Vobrka

INFORMACE

Cizineck legie a vuka francouztiny pro cizince

Ve dnech 5. - 9. bezna 2007 se delegace ve sloen mjr. Frderick Bartei, francouzsk poradce pi MO R, plk. Mgr. Ladislav Chaloupsk Ph.D., editel stavu jazykov ppravy AR Vykov, PhDr. Jana Tom z Centra jazykov ppravy Univerzity obrany v Brn, a plk. Ing. Pavel Vobrka, velitel kolcho a vzdlvacho stediska MO v Komornm Hrdku, zastnila sluebn zahranin cesty do Francie. Tato cesta byla organizovna francouzskou stranou a jejm clem bylo navtvit vojensk vzdlvac zazen francouzsk armdy, kde se vyuuje francouztina jako ciz jazyk. Jednm ze zazen, kter delegace navtvila, byla posdka Cizineck legie v pevnosti Fort de Nogent v Pai. Zde se delegace seznmila se souasnou strukturou Cizineck legie a s pstupy, kter uplatuje pi vuce francouztiny jako svmu jedinmu dorozumvacmu jazyku. Cizineck legie (Lgion trange `re) je vojensk organizace, kter je do dnen doby opedena adou mt a legend. Vznikla ped 176 lety a od doby svho vzniku prola mnohmi zmnami. To, co se ale nemn, jsou ti zkladn principy, na kterch je postavena. 1. Je to bojov jednotka sloen z cizinc rznch nrodnost, kterm vel Francouzi. 2. Jejm zkladnm clem je udret si operan schopnosti. 3. Jedinm dorozumvacm jazykem pouvanm uvnit legie je francouztina. lnek je koncipovn do dvou st, z nich prvn je zamena na historii Cizineck legie a druh st se vnuje jej souasnosti [1].

1. Historie
Cizineckou legii zaloil francouzsk krl Ludvk Filip svm zkonem z 9. bezna 1831. Umonil tak vznik vojensk organizace, kter je sloena z cizinc a slou pro zjmy Francie. V historii vlek nebylo dn novum, e cizinci slouili ve slubch jinho sttu, ale vdy tvoili nrodnostn homogenn jednotky. To, m se legie od samho potku odliovala bylo, e spojila cizince rznch nrodnost do jedn jednotky pod velenm francouzskch dstojnk. V prvn tetin 19. stolet je Francie zaplavena eeno dnenmi slovy profesionlnmi vojky bez prce ze vech zem Evropy, kte proli peripetiemi csaskch vlek a revoluc. V roce 1831 Ludvk Filip dobv Alrsko. Tyto boje si vyadovaly obrovsk mnostv vojk a krl si uvdomil, e je zde velk nevyuit lidsk potencil. Tito cizinci, bval vojci, asto bez doklad totonosti, najednou mohli vstoupit do legie na zklad jednoduchho prohlen o sv identit. Toto opaten jim umonilo a usnadnilo zat nov ivot v legii a pokud chtli, mohli zapomenout cel svj pedchoz ivot. Veker mtus, kter koluje kolem Cizineck legie je spojen prv s touto druhou anc, kterou legie nabzela tm, kte pijmou jej pravidla. Prvn legioni se vylodili v Alru v srpnu 1831 a kest ohnm podstoupili 27. dubna 1832. Od t doby s kadm dalm bojem vytveli a upevovali svou povst statench a odolnch
128

vojk. V roce 1843 vzniklo hlavn sdlo legie ve mst Sidi-bel-Abbe `s a Alrsko se tak stalo kolbkou a na 120 let i hlavnm sdlem Cizineck legie. Nsledovalo taen ve panlsku. V roce 1835 4000 legion podpoilo panlskou krlovnu Isabelu II. proti probhajcmu povstn. Po tlet kalvrii se jich zpt do Francie vrtilo pouhch 500. Bhem tohoto taen generl Bernelle zavedl francouztinu jako jedin komunikan jazyk velen, a tm se zrodil jeden z princip, na kterch je legie postavena dodnes. V obdob druhho csastv se legie astnila taen na Krym (1854-1856), obsazen Sevastopole, taen v Itlii (Magenta a Solferino) a v Mexiku (1863). V roce 1870 se Francie dostv do konfliktu s Pruskem. Poprv a v rozporu s tm, co bylo eeno v ustavujcm zkon z roku 1831, byla legie povolna do sluby na evropskm zem Francie. Tehdy poprv legie zakusila hokost porky. V 80. letech 19. stolet expedin sbory legie se podlely na koloniln expanzi Francie. Psobily v Tonkinu (1883), na ostrov Formosa (1885), v Sdnu (1892-1893), v Dahomey (1892-1894), na Madagaskaru (1895-1905), v Maroku (1900-1934). Zde je teba ct, e legie nebyla pouze bojovou jednotkou, ale podlela se i na ad enijnch mrovch pracch ve prospch koloni, jako byly nap. stavby komunikac, tunel, budovn infrastruktury aj. Prvn svtov vlka zastihla legii v Maroku. Jeden ze stle platnch princip je, e v ppad, kdy Francie je ve vlce s njakou zem, legie neposl bojovat do tto zem legione, kte z n pochz. A proto generl Lyautey svil francouzsk posdky v Maroku v letech 1914-1918 legionm nmeck nrodnosti. Ostatn legioni se zapojili do boj na obranu Francie. Od roku 1920 se legie angauje ve dvou oblastech. Jednak z poven Spolenosti nrod psob na Blzkm vchod (Libanon a Srie) a pak v Maroku. Na zatku druh svtov vlky legie mla nejpoetnj stav ve sv historii 45 000 mu. V roce 1940 z dvod obsazen Francie Nmeckem ada pluk Cizineck legie zmizela. Jen nejmlad, 13. polobrigda Cizineck legie (13 DBLE), kter v t dob psobila v Norsku v Narviku, pinesla v roce 1940 jedin vtzn taen Francie. Osud ji pak zavl a do Bir Hakeimu (severn Afrika), kde spolu s dalmi francouzskmi jednotkami doshla konenho vtzstv. Bhem druh svtov vlky Cizineck legie ztratila 9000 mu. Zatmco v Evrop vlka skonila, Japonci 9.bezna 1945 neekan zatoili na francouzsk posdky v Indon (Vietnam, Kamboda, Laos). Tzv. vlka v Indon (1946-1954) byla pro Cizineckou legii nejkrvavjm dobm v cel jej historii. Legie zde mla 30 000 mu, z nich pevn vtina byli Nmci [2]. Pes optovn dosti, francouzsk vlda svj kontingent v Indon neposlila, a tak v bojch od Phu Tong Hoa a po Dien Bien Phu (1954) legie ztratila 300 dstojnk a vce ne 10 000 legion. Vlka v Indon jet neskonila a prvn znmky konfliktu se objevuj v severn Africe. Legie nejdve bojuje v Maroku, pot v Tunisku a nakonec v Alrsku (alrsk vlka 1954-62). Navzdory vsledkm vojenskch operac, Alrsko se stane samostatnm (eviansk dohody) a legioni mus opustit zemi, kde se ped 130 lety vylodili. V roce 1962 legie odv Pamtnk padlm legionm ze Sidi-bel-Abbe `s a pemsuje ho do Aubagne, na jih Francie, nedaleko Marseille, novho centra Lgion trange `re. 60. lta znamenala pro legii obdob transformace a reorganizace. Je na nejnim potu osob a je rozmstna pedevm na zem Francie. Nicmn m posdky na Madagaskaru,
129

v Guyan, kde buduje silnici z vchodu a odpalovac zazen pro kosmick rakety, dle se nachz v Dibuti a ve francouzsk Polynsii, kde se podl na stavb infrastruktury pro francouzsk jadern pokusy. Potek 70. let znamen nvrat k operanm aktivitm. Legie je nejdve nasazena v adu (1969-1970) a vrac se tam v letech 1978-1988. V roce 1978 zasahuje v Zairsk republice. Odvnou kombinovanou leteckou a pozemn operac v Kolwezi (msto v jinm Zairu, dnes Demokratick republika Kongo) pluk Cizineck legie zachrnil tamn evropsk obyvatelstvo ped masakrem. V roce 1983 se legie angauje v Bejrtu v rmci mnohonrodnostnch bezpenostnch sil. V roce 1991 se v Irku astn vce ne 2500 legion operace Poutn boue. Od roku 1992 se legie astn mrovch operac OSN. Legie psob v Kambodi (1992-1993), v Somlsku (1992, 1993), ve Rwand (1994) a od roku 1993 v bval Jugoslvii. V roce 2002 legioni byli v Kbulu, nkte zde psobili jako instruktoi pi pprav nov afghnsk armdy, dal se podleli na odminovvn zem. Dle byli na Pobe slonoviny, 2004-2005 na Haiti, v Afghnistnu, Libanonu. Cizineck legie rovn psob pi likvidacch prodnch katastrof a v humanitrnch operacch. Od roku 1831 padlo na vlenm poli cti 902 dstojnk, 3176 poddstojnk a vce ne 35 000 adovch legion. Stali se syny Francie ne svou krv, ale krv, kterou prolili za Francii.

2. Souasnost
2.1. Organizace Cizineck legie
V souasnosti m legie deset pluk. Osm pluk je bojovch a dva pluky jsou zabezpeovac. Z osmi bojovch pluk je pt pluk rozmstno na evropskm zem Francie, a to na jihu zem. Jedn se o pluky rozmstitelnch sil (force de projection), kter psob v sestav brigd pozemnch sil francouzsk armdy. Konkrtn, v sestav 6. lehk obrnn brigdy pozemnch sil francouzsk armdy psob ti pluky Cizineck legie: 1er REC Rgiment tranger de cavalerie (1. cizineck tankov pluk) rozmstn v Orange, 1er REG Rgiment tranger de gnie (1. cizineck enijn pluk) rozmstn v Laudun, 2 e REI Rgiment tranger de infanterie (2. cizineck p pluk) rozmstn v Nimes. V sestav 27. brigdy horsk pchoty pozemnch sil francouzsk armdy psob 2e REG Rgiment tranger de gnie (2. cizineck enijn pluk) rozmstn v SaintChristol na vrchovin Albion. V sestav 11. vsadkov brigdy pozemnch sil francouzsk armdy psob 2e REP Rgiment tranger de parachutistes (2. cizineck vsadkov pluk) rozmstn na Korsice v Calvi.
130

Ti posdky Cizineck legie jsou rozmstny mimo evropsk zem Francie. Jsou to: 3e REI Rgiment tranger de infanterie (2. cizineck p pluk) ve Francouzsk Guyan (Kourou) spadajc pod Hlavn velitelstv ozbrojench sil ve Francouzsk Guyan, 13e DBLE Demi-Brigade de la Lgion trange `re (13. polobrigda Cizineck legie) v Dibuti, kter spad pod velitelstv francouzskch sil v Dibuti, DLME Le Dtachement de la Lgion trangre de Mayotte (odad Cizineck legie) na Madagaskaru v Dzaoudzi spadajc pod Hlavn velitelstv ozbrojench sil jih Indickho ocenu. Velitelstv Cizineck legie se nachz v mst Aubagne nedaleko Marseille a m k dispozici dva zabezpeovac pluky. Jsou to: 1er RE Rgiment tranger (1. cizineck pluk), kter se nachz v Aubagne. Tento pluk zabezpeuje centrln administrativu Cizineck legie. 4e RE Rgiment tranger (4. cizineck pluk), kter se nachz v Castelnaudary. Tento pluk je vcvikov. Vichni legioni prochzej tmto plukem v rmci svho zkladnho a zdokonalovacho vcviku, vcviku poddstojnk a vcviku specialist. V roce 2007 slou v legii celkem 7655 osob. Z toho 411 dstojnk, z nich vtina jsou Francouzi (10 % z nich jsou bval legioni), dle 1731 poddstojnk a 5513 legion. V legii dnes slou 109 ech.

2.2. Piny vstupu do legie a profil uchazee

Po celou dobu historie Cizineck legie nrodnostn pvod legion odrel komplikovanou evropskou historii. adatel o vstup do legie pichzeli ze zem zmtanmi revolucemi, vlkami, ekonomickmi krizemi, pevraty, pdy reim. V poslednm desetilet vliv globalizace spolu s informan exploz zsadn rozil geografickou sfru zjemc o vstup do legie. Jestlie dve legioni pichzeli pedevm z Evropy, dnes se rekrutuj ze vech pti kontinent. Profil dnenho uchazee meme charakterizovat prmrnm vkem 23,5 let a znalostn rovn 12,1/20 vyjdeno francouzskou klasifikan stupnic. Pro vysvtlen: ve Francii se v celm vzdlvacm systmu pouv pi hodnocen dvacetibodov klasifikan stupnice. Aby lovk uspl, potebuje doshnout minimln 10 bod. Prmr 12,1 je o nco vy ne prmr odpovdajc uchazem o vstup do francouzsk armdy. Pznivj slo pro Cizineckou legi je dno vt monost vbru, nebo dnes si legie vybr uchazee v pomru 1:8, kdeto francouzsk armda 1:1,5. Z celkovho potu osob, kter slou v legii, je 82 % cizinc pedstavujcch 130 nrodnost. Podvme-li se na geografick rozdlen legion, kte vstoupili do legie v roce 2006, zjistme, e z celkovho potu pijatch (960 osob) je 26 % ze stedn Evropy a Balknu (247), na druhm mst jsou zem bvalho Sovtskho svazu 19 % (178) a na tetm mst je Francie [3] s 18 % (174), na tvrtm mst zpadn Evropa, USA, Kanada s 11 % (105), dle Latinsk Amerika s 10 % (95), Asie s 8 % (80), Afrika se 4 % (40) a arabsk svt rovn se 4 % (38).
131

2.3. Vuka francouztiny v Cizineck legii

V Cizineck legii je jedinm dorozumvacm jazykem francouztina. Aby se vichni domluvili a vdli pesn, co se od nich poaduje, je znalost francouztiny prioritou slo jedna. Z tohoto dvodu jazykov pprava probh po celou dobu kontraktu. V legii rozliuj tyi rovn znalost. 1. rove Legion nemluv vbec francouzsky, nebo jen pr slov. 2. rove Legion pouv asi 500 slov (250 slov vojenskch, 250 slov obecnch), neum vytvoit vtu, rozum, co se k (kdy se mluv pomalu), je samostatn v kadodennm ivot. 3. rove Legion ovld obecnou kadodenn slovn zsobu, um vytvoit vtu (nkdy s potemi), dobe rozum slyenmu, um mluvit a sten pst. 4. rove Legion m pesn a rozmanit slovnk, pirozen tvo vty a souvt, lehce a rychle se vyjaduje, rozum bez problmu, um napsat zprvu. Legion, kter pichz do legie se znalostmi francouztiny na rovni 1 (tedy s nulovou znalost), m tyi msce na to, aby doshl rovn 2. Do dvou let mus doshnout rovn 3 a do pti let, co je dlka prvnho kontraktu, mus doshnout rove 4. Zskat 4. rove je velmi motivujc, protoe s jejm zsknm me legion podat o prodlouen kontraktu, o udlen francouzskho obanstv, o ppravu specialisty atd. Vuka neprobh klasickou vyuovac metodou. V podstat odpovdnost za vuku nesou jednotliv velitel od nejnich po nejvy stupe. Pouvaj se jednotn pedagogick podpory, jako nap. jazykov uebnice Kepi blanc. Vukov metody pouit v tto uebnici jsou vizuln i foneticky velmi nzorn a umouj vyuovat cizince francouztin, bez pouit jejich mateskho jazyka. Rovn se vyuvaj i komern metody, jako nap. metoda Mauger. Navc je v legii vytvoen systm dvojic (trojic) kdy vdy jeden z dvojice (trojice) je z frankofonn zem a jako tutor pomh svmu (svm) kolegovi legioni z nefrankofonnch zemch zvldnout skal francouztiny. Vuka je nzorn, elov zamen na ve, co legion potebuje vyjdit, vstupuje do ppravy, vcviku i do odbornch zamstnn a je pevn zaloen na drilu. Probh v prbhu celho kontraktu. Jazykov znalosti a dovednosti se testuj podle test, kter vyhovuj podmnkm ivota v Cizineck legii.

Zvr
Cizineck legie je vojensk organizace, kter existuje tm dv st let. V souasnosti je nedlnou soust pozemnch sil. Pouv stejnou vzbroj, m stejnou organizaci, d se stejnmi pravidly a podl se na plnn stejnch kol jako ostatn mechanizovan, vsadkov a enijn jednotky francouzsk armdy. Z vnjho pohledu je zajmav tm, e se j da nachzet zpsob, jak stmelit lidi ze 136 zem (vetn Francie), kte pi vstupu do legie zastvaj nejrznj kulturn a nboensk hodnoty. Postupn se integruj do spoleenstv, kter psob v rmci francouzsk armdy, pijmaj za sv hodnoty uveden v estnm kodexu legione (Le code dhonneur du lgionnaire), hodnoty, kter maj veobecnou lidskou platnost. A francouztina je jednm z tch stmelujcch prvk, kter se na transformaci kadho legione vrazn podlej.
132

Poznmky:
[1] Vechny daje tkajc se souasnosti Cizineck legie autoi pevzali z prezentace, kter jim byla pednesena v beznu 2007 ve Fort de Nogent. Originln prezentaci je mon zskat u autor v ppt. verzi. [2] Po druh svtov vlce dostali zajat nmet vojci zhruba na vbr bu pracovat v zemdlstv jako pomocn sly, nebo slouit v Cizineck legii. ada z nich si pak zvazek slouit v legii prodlouila. V roce 1946 bylo maximln mnostv nmeckch legion stanoveno na 25 % celkovho potu (Encarta Encyclopedia 2001). [3] Pokud se Francouz hls do Cizineck legie, ve shod s tradic se vzdv svho obanstv a je veden jako vcar, Belgian i Kanaan (tj. jako oban nkter frankofonn zem). Na otzku, co vede Francouze ke vstupu do legie, nm bylo odpovzeno jednm slovem presti.

Zdroje a literatura:
Prezentace (ppt) v posdce Fort de Nogent, Pa, 2007. Lgionnaires des 5 Continents, Arme de terre, Ministe `re de la Dfense. http://www.geocities.com/Pentagon/Bunker/7598/1rec.html. www.French Foreign Legion - Le Recrutement.htm. Oficiln internetov strnky Cizineck legie: www.legion-entrangere.com, www.legion-recrute.com/en, www.french foreign legion.htm, esky: www.legion-recrute.com/cz.

estn kodex legione

lnek 1 Legioni, jsi dobrovolnk, kter slou Francii se ct a vrnost. lnek 2 Kad legion je tvj bratr bez ohledu na jeho nrodnost, rasu nebo nboensk vyznn. Bude mu stle projevovat zkou solidaritu, kter mus spojovat vechny leny jedn rodiny. lnek 3 cta k tradici, oddanost k nadzenmu, disciplna a kamardstv jsou tvoj silou, odvaha a loajalita jsou tvmi ctnostmi. lnek 4 Pyn na tvj stav legione, chod stle odn v elegantn uniform legione, tv chovn je stle dstojn, ale skromn, tvoje ubytovn je stle ist. lnek 5 Jakoto elitn vojk trnuje vytrvale a udruje svou zbra jako svoji nejcennj vc, neustle se udruje ve fyzick kondici. lnek 6 Tv posln je svat, vykonv jej a do konce, v ppad nutnosti, pi operaci, i za cenu tvho ivota. lnek 7 V boji reaguje bez zaujatosti, bez nenvisti a respektuje poraen neptele. Nikdy neopust ani sv mrtv, ani sv zrann, ani svou zbra.
http://www.legion-recrute.com/cz/code.php 133

Ing. Vladislav Vincenec, plukovnk gt. Ing. Jaroslav Linhart

INFORMACE

Systmy zabezpeen bojovch jednotek materilem PHM ve francouzsk armd a v AR

Jednotky vech druh vojsk na taktickm stupni uren k plnn kol v rmci bojov sestavy nebo samostatn se neobejdou bez vasn, pln a kvalitn logistick podpory svch bojujcch jednotek. Z tohoto dvodu je oblast logistick podpory na taktick rovni rozhodujcm a nezastupitelnm faktorem kvalitnho splnn kol stanovench jednotkm nadzenm velitelstvm. Jen tko si lze pedstavit bojujc uskupen bez potebnho mnostv pohonnch hmot a maziv (dle jen PHM), proviantu a ostatnho materilu, bez technickho zabezpeen a slueb, kter jim logistika v polnch i mrovch podmnkch poskytuje. Ke konkrtnmu piblen vznamu uveden problematiky je sluba objasnna na pkladu rozdlnch armd.

vod
K zabezpeen jednotlivmi druhy materilu je potebn, aby jak dc tak i vkonn prvky logistick podpory byly funkn, disponovaly potebnmi logistickmi zdroji a nepetrit podporovaly jednotky v rznch druzch boje i jinch taktickch innostech. Cel komplex kol, ponaje organizac logistick podpory v boji, pes pomrn rozshlou oblast materilnho, technickho zabezpeen a zabezpeen slubami, a po oblast kvalitnho velen v logistice, vetn bezporuchovho informanho toku, je bezesporu sloitou zleitost, kter vyaduje variantn a iniciativn pstup pslunk logistiky. Zabezpeen jednotek materilem PHM je povaovno, vzhledem k mnostv technickch prostedk v armdch obecn pouvanch, za jednu z klovch innost v rmci slueb logistiky. Z dvodu provzanosti a sloitosti logistickho systmu nen mon upednostovat jednu logistickou slubu nad druhou, ale vzhledem k rozsahu, v jakm je materil PHM pouvn i v prostedcch ostatnch slueb, je nutn ci, e je pro splnn kol a zabezpeen poteb jednotky pinejmenm existenn dleit.

Charakteristika sluby paliv francouzsk armdy

Zabezpeen vojsk materilem PHM je jednm ze zkladnch pedpoklad pro splnn nronch kol, kter francouzsk armda (Arme de Terre) pln a z tohoto pohledu je tto sloce vnovna znan pozornost. Pestoe dnes nen Francie oznaovna za koloniln velmoc, je jej vliv v rznch oblastech svta stle citeln a zahranin politika je zamena na udren a zven souasnho vlivu v zjmovch oblastech. Dkazem tohoto stavu je rozmstn francouzskch jednotek mimo Francii (nap. Afrika, Tichomo) ve stlch posdkch a ast jednotek v mrovch misch. Na zklad tto skutenosti vyplv, e velk st pslunk armdy m zkuenosti ze zahrani. Neustl ast pi een vlench konflikt umouje vyzkouet nov technick prostedky a materily sluby PHM a nov zskan poznatky vyut k modernizaci techniky, nebo ke zven efektivnosti dcch a vkonnch orgn PHM ve strukturch francouzsk armdy.
134

Sluba paliv armdy (SEA - Service des essences des armes) tvo 3 % z celkovho potu vojk francouzsk armdy. Ze samotnho potu zamstnanc SEA tvo znanou st civiln zamstnanci, a to 46 %. Procentuln zastoupen civilnch zamstnanc se odvj od druhu jednotky, plnnho kolu a msta dislokace. Vechny prvky SEA vyuvaj ke zjednoduen administrativn innosti vpoetn techniku. Pro technick zabezpeen sluby je charakteristick, e vychz pi modernizaci technickch prostedk z jasn koncepce celkov modernizace armdy. Pokud si dokeme odpovdt na zkladn otzky typu co?, kolik?, jak?, pro koho?, tm zskme zkladn pedstavu o technickch poadavcch na prostedky PHM.

Organizan struktura Sluby paliv armdy

SEA tvo samostatnou sloku francouzsk armdy a z hlediska jej velikosti je schopna komplexn eit poadavky, kter jsou na ni kladeny. Francouzsk armda disponuje temi oddly potrubn dopravy (702 G.E., 708 G.E., 711 G.E.) z n jeden oddl (702 G.E.) je spolen s nmeckm oddlem. Organizan struktura SEA je na obr. 1.
MINISTR OBRANY
Generln tb Hlavn velitelstv SEA S.E.A. Orgny oblast Vnj orgny ad administrativy a techniky EATSEA NANCY Laboratoe SEA LSEA MARSEILLE Vcvikov stedisko SEA CISEA CHALON S/S DLSEA DLSEA Spojen velitelstv

Velitelstv SEA v oblastech Severovchod METZ Atlantik BORDEAUX Stedozem MARSEILLE

Velitelstv SEA 2 C.A / F.F.A BADEN 702 G.E.

Velitelstv SEA pro sly rychl reakce 708 G.E. 711 G.E.

Oddl spojen SEA se zmom

Pozn.: DLSEA Direction Laboratoire du Service des essences des armes (velen laborato Sluby paliv armdy) Obr. 1: Organizan struktura SEA

Velitelstv se nachz v Pai. Jeho organizan struktura je znzornna na obr. 2. innost jednotlivch oddlen vyplv z jejich nzvu. Personln oddlen, krom bn personln prce, vede pehled o vech psluncch sluby vhodnch pro nasazen v zahrani, s ohledem
135

ke specializaci, vyuit jejich zkuenost a jazykovch znalost. Podle druhu kolu navrhuje nejvhodnj kandidty. V oddlen kontrolnho systmu kvality jsou tyi dstojnci, z toho dva pro letectvo a dva pro pozemn vojsko. V oddlen plnovn operac SEA je as rozdlen mezi plnovn a vlastn ppravu materilu techniky a obsluhy. Vlastn plnovn trv 2-3 tdny za souinnosti vech sloek armdy letectva, nmonictva a pozemnho vojska. Doba ppravy materilu, techniky je zvisl od rozsahu operace.
Velen S.E.A. SEA

Administrativn oddlen

Technick oddlen

Personln oddlen

Technika PHM - opravy - zsobovn Produkty PHM

Finann oddlen

Oddlen kontrolnho systmu kvality Oddlen pro plnovn operac SEA S.E.A.

Obr.2: Organizan struktura hlavnho velitelstv SEA

Technick prostedky sluby paliv francouzsk armdy

V zkladnch otzkch funkce a elu se pouit techniky podstatnm zpsobem neodliuje od zpsob pouvanch v AR. Hlavn rozdly vyplvaj z nkterch specifickch innost a odlin organizan struktury od AR. Technick zabezpeen: Zkladny SEA: 33 zkladen pozemnho vojska 44 leteckch zkladen 11 zkladen mimo Francii Prostedky pro distribuci PHM: 450 automobilnch cisteren, 350 taha s nvsy, 210 elezninch cisteren, 1740 ostatnch automobil. Skladov kapacita pepravnch prostedk sluby je 35 000 m3 (nen zde zapotna kapacita prostedk jednotlivch tvar). Vojensk tvary maj cca 1500 automobilnch cisteren AC 5 m3, co pedstavuje dalch 7500 m3.
136

Sluba pouv pedevm automobiln cisterny o jmenovitm objemu 18 a 30 m3, v zvislosti na ternu a kvalit vozovek. Pro hromadn doplnn techniky pouv obdobu soupravy hromadnho doplovn (maximum doplnn je 10 vozidel). U tvar se pouvaj AC 5 m3 v potu 4 ks na prapor (poet se me liit podle vzbroje jednotky). Tyto cisternov prostedky a jednotky nespadaj do organizan struktury SEA. Na stupni praporu je zabezpeen pohonnmi hmotami provdno prostednictvm technicko provozn skupiny, kter dle sdruuje zabezpeen provozu a oprav techniky. Skupinu tvo pslunci v praporickch hodnostech. Pro vyhodnocen spoteby PHM je veden program sdruen s vyhodnocenm provozu. Pi budovn polnch sklad se vyuv pedevm prunch ndr, kter umouj rychl a jednoduch rozvinut se zabezpeenm vysok skladovac kapacity. Sly rychl reakce pouvaj prun ndre pepraviteln vzduchem (zaven pod vrtulnkem) o kapacit 200-1900 litr, ppadn ndre vysazovan z letadla na padku. Pi peprav vrtulnky je v nkladovm prostoru pepravovno peerpvac soustroj, psluenstv a obsluha. Technicko-provozn skupina je dopravena do urenho prostoru, kde zajist zzen doplovacho msta.

Cisternov automobily plnie letadel pouvan ve francouzsk armd

Cisternov plni letadel s pvsem (kapacita 12 000 l + 19 000 l) a cisternov plni letadel GBC 8KT/SA (kapacita 5000 l) jsou uzpsobeny k monosti leteck pepravy techniky letounem C-160 TRANSALL uren pedevm pro operace v zahrani. Taha G 260-19T s cisternovm nvsem m kapacitu ndre 30 000 l. Na tahai je umstna erpac, filtran, mc a vdejn skupina. Filtran skupina je vybavena vysoce sofistikovanm systmem sledujcm kvalitu paliva obsah neistot, mnostv vody. Pi pekroen stanovenho limitu pro kvalitu paliva je dodvka paliva automaticky peruena. Z dvodu vysokch nrok na drbu a podmnky provozu je tento prostedek pouvn pouze ve Francii. Zkladn daje cisternovch automobil jsou uvedeny v tab. 1.
Druh techniky cisternov automobily G 210-19 plni letadel plni letadel B 110/B 70 GBC 8KT/SA taha G 260-19T Kapacita litry 15 000 20 000 12 000 19 000 2 200 5 000 plni 30 000 Hmotnost kg. 21 800 4 500 9 260 8 200 27 400 Prtok m3/h 80 65 80 12 12 80 Pozn.

civiln model vlek

taha + nvs

Tab. 1: Zkladn technick daje cisternovch automobil plni letadel

Cisternov automobily plnie pozemn techniky a pepravnky PH pouvan ve francouzsk armd.

Cisternov automobil plni tank GBC 8 KT je pepraviteln vzduchem letounem C-160 TRANSALL.
137

Cisternov automobil CBH 385 6 x 6 s vlekem (kapacita 5000 l). Tento cisternov plni s vlekem byl zaveden z dvodu pezbrojen bojovch jednotek tanky Leclerc, kter maj jako pohonnou jednotku turbnu a pro jejich spotebu byly stvajc prostedky nedostaten. Kabina idie je vybavena dvma lehtky pro obsluhu a klimatizac k zabezpeen provozu ve ztench podmnkch. Na zklad zkuenost z mrovch operac v bval Jugoslvii se opout schma modelu taha + nvs z dvodu patn pohyblivosti v horskm ternu (ostr zatky, zk silnice). Zkladn daje o cisternovch automobilech pro zabezpeen pozemn techniky jsou uvedeny v tab. 2.
Druh techniky cisternov automobily GBC 8 KT plni LECLERC CBH 385 6x6 GBH 280 6x6 taha G 290-19T nvs taha TRM 10000 nvs Kapacita litry 5 000 12 000 18 000 18 000 18 000 30 000 60 000 Hmotnost kg. 13 900 26 000 40 000 26 000 7 000 10 500 Prtok m3/h 20 40 60 60 Pozn.

vlek pepravnk komory 3 x 10 000 komory 3 x 20 000

Tab. 2: Zkladn technick daje cisternovch automobil

Souasn dopravn zsobovac systm PHM v AR

Systm zsobovn je een v odbornch pokynech Zvltnosti hospodaen s majetkem majetkovch uskupen v rezortu MO, vloka 3. Tento systm vychz ze skutenosti, e Sprva sttnch hmotnch rezerv (SSHR), jako stedn orgn sttn sprvy v oblastech hospodskch opaten pro krizov stavy a sttnch hmotnch rezerv, dle zkona 97/1993 Sb., nakupuje zsoby pohonnch hmot, kter ji AR pomh obmovat v rmci sv ron spoteby a tm je trvale zabezpeena poadovan jakost. Vzhledem k tomu, e nkup pro poteby AR probh spolen, nen zanedbateln ani ekonomick pnos souvisejc s pznivj cenou. Dodvky PHM jsou zabezpeovny pro tvary a zazen prostednictvm SSHR dispeinkovm zpsobem. Na zklad tdennch poadavk k distribuci jednotlivch tvar a zazen je zpracovvna souhrnn objednvka, kter je nejpozdji do trncti dn realizovna. V praxi tato doba vak nepesahuje sedm dn. Jednotliv druhy pohonnch hmot jsou pro tvary a zazen AR dodvny ze zsob SSHR, kter jsou smluvn uloeny ve skladech jednotlivch zazen SSHR. Vlastn doprava benzinu automobilnho a nafty motorov je eena automobilnmi cisternami a u petroleje leteckho elezninmi kotlovmi vozy, ppadn automobilovmi cisternami. Komern pepravce pi doprav benzinu automobilnho a nafty motorov mus krom jinho splovat nejen poadavky na pepravu nebezpench ltek v systmu ADR ( = Evropsk dohoda o mezinrodn silnin peprav nebezpench vc), ale i dal poadavky AR v oblasti pizpsoben stecch armatur, metrologickch poadavk midel pro sten s tiskem protokolu, pemisovn v prostorech skladovch hospodstv a v neposledn ad i poadavk na zabezpeen zsad ochrany utajovanch skutenost.
138

Leteck petrolej je dopravovn na msto uren elezninmi kotlovmi vozy v majetku vojensk sprvy, kter jsou dislokovny v pedepsanch potech u jednotlivch leteckch tvar. Pokud nen mon pomoc elezninch kotlovch voz dislokovanch u jednotlivch leteckch tvar pokrt uplatnn poadavky na zsobovn leteckm petrolejem, je smluvn zajitno vyut eleznin kotlov vozy v majetku SSHR, kter j byly bezplatn pevedeny od MO. Pi uplatnn poadavku k distribuci odesl leteck tvar potebn mnostv tchto voz do skladu SSHR k jeho vykryt. Peprava po eleznici je provdna na zklad vyplnnch vojenskch nkladnch list a hrada eena regionlnmi ady Centra vojensk dopravy v podzenosti editelstv logistick a zdravotnick podpory. SSHR si tuje nklady za dopravu po eleznici a nklady za manipulaci pi plnn elezninch kotlovch voz. hrada dopravnch nklad je eena samostatn a nen promtnuta do ceny pohonnch hmot. Tento zpsob een byl zvolen zejmna z dvodu prhlednosti vynaloench finannch prostedk na komplexn systm zsobovn pohonnmi hmotami a monosti uskuteovn etnch operac v programu Informan systm logistiky MO AR. Pejmka pohonnch hmot probh u kadho tvaru, zazen AR komisionln, kdy rozhodnm mnostvm je mnostv skuten pijat u tvaru (zazen AR) se zapracovanmi bytky pi peprav a manipulaci, kter jsou smluvn stanoveny. Nsledn se materil zatuje do evidence AR dle stanovench zsad. Ppadn rozdly mezi poadovanm a skuten pijatm mnostvm pak e pracovnci dispeinku AR ve vztahu k dodavateli cestou SSHR. Nemovit materil byl bezplatn peveden SSHR a bylo smluvn ujednno bezplatn vyuit skladovch kapacit ve skladu SSHR v Kostelci u Hemanova Mstce o celkov ploe 1500m2. V tchto prostorech jsou uskladnny zsoby jednotlivch druh maziv a provoznch kapalin, kter jsou pozeny z centrln pidlench finannch prostedk na zklad souhrnn specifikace Akvizinho plnu centrlnch dodvek na dan kalendn rok. Sprva veejnch zakzek editelstv logistick a zdravotnick podpory provd akvizici na zklad vydanch INA rezortu v souladu se zkonem . 40/2004 Sb., o veejnch zakzkch, ve znn pozdjch pedpis. Nakoupen druhy jsou pebrny dle stanovench zsad uvedench ve Smrnici pro pejmku maziv a provoznch kapalin komis nelnka VZ 8521 Brno a nsledn je tento materil zatovn do AR. Doprava maziv a provoznch kapalin k tvarm a zazenm AR je provdna rovn dispeinkovm zpsobem na zklad poadavk, kter jsou uplatovny cestou nadzench velitelstv (kvli posouzen jejich nalhavosti). Z ekonomickch dvod jsou jednotliv druhy maziv a provoznch kapalin dodvny komernm zpsobem tyikrt za rok s tm, e v ppad neplnovan poteby budou eeny operativn mimodnmi zvozy.

Technick prostedky pouvan v Armd esk republiky

Cisternov automobily
Cisternov automobily jsou nezastupitelnm technickm prostedkem v procesu zsobovn PHM v mrovch i polnch podmnkch. Slou k peprav, doplovn, k peerpvn a k stenmu vytvoen mobiln skladovac kapacity. V mrovch podmnkch zabezpeuj, na taktickm stupni, hlavn st dopravy automobilnch pohonnch hmot (APH) ze stecch mst na eleznici do skladovch ndr tvar.
139

Ve spojen se soupravami hromadnho doplnn jsou rozhodujcmi prostedky pro doplnn pozemn techniky v polnch podmnkch. U leteckch tvar zajiuj cisternov plnie plnn letoun na stlch i polnch letitch. Zkladn typy jsou uvedeny v tab. . 3.
Druh techniky cisternov automobily CAP-6-T-815 CAP-6-T-815 ADR CAP-6M, spluje ADR 3 CAP-12,5, spluje ADR 3 CAPL-15-T-148 CAPL-16-T-815 CAPL-16M, spluje ADR 3 CA-17-T-148 CA-18-T-815 Kapacita litry 6 000 6 000 6 000 12 500 15 000 16 000 16 000 17 000 18 000 Celkov hmotnost kg 21 000 21 000 17 255 23 300 23 850 27 400 28 700 24 500 23 450 Prtok m3/h 36 36 22,8 36 60 72 72 60 72

Uren techniky plni pozemn techniky

plni letadel

pepravnk PH

Tab. 3: Cisternov automobily pouvan v AR

Technick rozvoj sluby PHM a hodnocen stavu distribuce PHM v Armd esk republiky
Technick rozvoj sluby meme rozdlit na tyto zkladn obory rozvoje: Pohonn hmoty a maziva zavdn novch druh PHM je provdno plynule po spoteb stvajcch zsob, nklady na obmnu se zvyuj jestlie nov druhy PHM nejsou msiteln s doposud pouvanmi, ppadn jsou pro vmnu nutn zvltn technologick postupy. Se zavdnm novch typ techniky mus bt zrove uplatovn esk obrann standard 051625 Technick podmnky pro produkty uren k zajitn obrany sttu. Technick prostedky sluby PHM jejich stav, modernizace a poet je limitovn pidlenmi finannmi prostedky. Zsadn modernizaci brn i neexistence dlouhodobho programu ve vyzbrojovn jednotek (stanoven druh a pot zabezpeovan techniky). Nejdve mus bt postavena bojov jednotka, abychom byli schopni vytvoit logistickou st, s technikou pizpsobenou pro zabezpeen dan jednotky. U nov zavdn techniky (nap. CAP-6 ADR, CAP-6M, CAPL-16M, CAP-12,5) nejsou dsledn ze strany armdy prosazovny poadavky na konstrukn a technick een usnadujc obsluhu a provoz techniky (viz. tab. 4). Tyto nedostatky souvis se veobecnm problmem nkupu materilu, provdnm vbrovch zen a vojskovch zkouek. Stacionrn zazen nov stacionrn zazen jsou budovna v rmci dlouhodob plnovan investin vstavby, ppadn jsou opravovna i modernizovna zazen stvajc. Finann prostedky vylenn pro stacionrn zazen zabezpeuj pedevm udren provozuschopnosti technologickch zazen.
140

Zvady chyb ABS chyb zpomalovac zazen chyb kritick profily na potrub chyb ochrana armatur horn sti ndre neprbojn pojistky neuzavraj pi pevrcen vozidla zadn nraznk neodpovd plastov ndre nemaj bon vztuhy elektrick instalace nstavby neodpovd

Typ techniky vechny typy mimo CAP-6-ADR, CAP-6M, CAPL-16M, CAP-12,5 vechny typy mimo CAP-6-ADR, CAP-6M vechny typy mimo CAP-6-ADR, CAP-6M, CAPL-16M vechny typy cisternovch vozidel CAPL-15-T-148, CA-17-T-148 CAPL-15-T-148, CA-17-T-148 CAP-6-T-815,CAPL-15-T-148, CAPL-16-T-815, CA-17-T-148 vechny typy mimo CAP-6-ADR, CAP-6M, CAPL-16M, CAP-12,5

Tab. 4: Technick nedostatky cisternovch vozidel pouvanch v Armd esk republiky nesplujc poadavky evropsk normy o peprav nebezpench ltek (ADR 3)

Z ve uvedenho vyplvaj nsledujc poznatky: Cisternov vozidla pouvan v souasn dob ve francouzsk armd pln odpovdaj norm o peprav nebezpench ltek (ADR 3). Cisternov automobily pouvan v Armd esk republiky ve vtin ppad nespluj poadavky evropsk normy o peprav nebezpench ltek (ADR 3), mimo plnie pozemn techniky CAP-6M, CAP-12,5, plni leteck techniky CAPL-16M, kter odpovdaj norm ADR 3 a CAP-6-T-815, jen odpovd norm ADR. Francouzsk armda m veker materil PHM a technick prostedky zalenny do jednoho majetkovho uskupen. Nae armda m technick prostedky vetn cisternovch automobil zahrnuty v ostatnch majetkovch uskupench. Dnem 30. 6. 2004 (dolo ke zruen stedn zkladny PHM, vetn dvou podzench zsobovacch zkladen) byly pro tvary a zazen AR doasn omezeny i souvisejc sluby jako je likvidace ropnho odpadu, odborn technick dozor palivovch hospodstv, zhodnocovn odstho a odkalenho leteckho petroleje, sluby spojen s itnm drobnch obal a elezninch kotlovch voz na pepravu PH.

Zvr
Francouzsk SEA je schopna zabezpeit plnn kol s vysokou efektivnost p nzkm potu zamstnanc. Zkladn vhodou ve srovnn s plnnm obdobnch kol v podmnkch AR je, e sluba tvo svbytnou sloku armdy s jasn definovanmi koly a pravomocemi. Zpsob zalenn a postaven v organizan struktue tm vytv SEA dostatenou kompetenci k prosazen svch poadavk. Dal pednost je dkladn odborn praktick pprava a vzdlvn pslunk sluby, kter obsahuje vechny oblasti innosti sluby, s drazem na praktick dovednosti. Je nutn si piznat, e praktick vcvik pslunk sluby PHM v AR, napklad v oblasti pornho zabezpeen a ochrany ivotnho prosted, se zpravidla redukuje na nutn kolen a pouen, bez zskn praktickch zkuenost a nvyk. Systm financovn SEA zabezpeuje, e si sluba samostatn rozhoduje o pouit svch finannch prostedk, kter vyuv nejen pro pokryt bnch provoznch vdaj, ale i pro programy modernizace prostedk PHM a vstavby sklad a zazen. SEA m jasn definovan systm odpovdnost za hospodaen s finannmi prostedky vytvejc tlak na
141

jejich ekonomick vyuit tak, aby se pedelo pltvn prostedky na nepotebn investice a na nkup nepotebnho materilu. Rozsah technickch prostedk se co do potu a druh v nkterch oblastech znan odliuje od AR (vzhledem k nmonictvu a leteckm jednotkm zalennm do struktur pozemnho vojska). Lze konstatovat, e po strnce funkn a technick rovni prostedky PHM v AR zsadn nezaostvaj. Jejich hlavnm nedostatkem je, e vtina cisternovch prostedk neodpovd souasnm bezpenostnm a technickm normm dle normy ADR 3. Na rozdl od ozbrojench sil Francie, v AR dolo k nejvznamnjm zmnm po strnce organizan, a sice zalennm sluby PHM do sloek sluby logistiky. Tato zmna tehdy vedla ke zruen vech stvajcch struktur a vazeb. Od 1. 7. 2004 pela AR na systm zsobovn PHM cestou Sprvy sttnch hmotnch rezerv. To znamen, e veker dodvky PHM jsou realizovny pomoc dopravc z civilnho sektoru. hrada provoznch zsob je provdna nkupem, na zklad Akvizinho plnu centrlnch dodvek na pslun rok, a nslednou realizac souhrnn objednvky za OTV. Objednvku schvaluje nelnk oddlen MU 3.0, odboru neopravovanho majetku, Sprvy majetkovch uskupen editelstv logistick a zdravotnick podpory se sdlem ve Star Boleslavi. Tento systm napluje v pln me poadavek hospodrnho vyuit finannch prostedk. Zsobovn tvar PHM prostednictvm armdn techniky by bylo v souasn dob znan neekonomick z dvodu jejho nevyhovujcho technickho stavu. Jej zprovoznn by vyadovalo investovn znanch finannch prostedk. Byl vytvoen systm poskytujc komplexn zabezpeen materilem a slubami (odborn technick dozor, revize, itn ndr atd.) pro zajitn chodu sluby PHM na stupni tvar. Jednm ze vzor tohoto systmu, podle kterho byl budovn, je prv francouzsk model. Postaven SEA v rmci francouzsk armdy znan pevyuje rove pozice jakou zastv sluba logistiky AR, kter d hospodaen s PHM. Je teba si uvdomit, e vznam sluby zabezpeen PHM v ozbrojench silch spov ve skutenosti, e tvo jednu ze zkladnch podmnek pro zajitn provozu vlastnch, rovn tak spolupracujcch jednotek v rmci Severoatlantick aliance. Je k zamylen, zda-li souasn pozice a situace sluby PHM v AR je optimln, vzhledem k jejm poskytovanm vstupm. Nenastal as na zmnu?
Literatura:
LABB, R. P. Manuel du spcialiste ptrolier des armes I, Paris, 1989. LABB, R. P. Manuel du spcialiste ptrolier des armes II, Paris, 1989. Ministre de la dfense. Guide technique des produits distribus par le S.E.A., Paris, 1995 Ministerstvo obrany R. Bojov pedpis pozemnch sil Armdy esk republiky. (Vevojsk-1-2), Praha, 1997. Ministerstvo obrany R. Bojov pedpis pozemnch sil Armdy esk republiky. (Vevojsk-1-3), Praha, 1997. Ministerstvo obrany R. Bojov pedpis pozemnch sil Armdy esk republiky. (Vevojsk-1-4), Praha, 1997 Ministerstvo obrany R. Poln d pozemnch sil Armdy esk republiky. (Veob--1), Praha, 1997. Bezpenostn rada sttu. Bezpenostn strategie esk republiky. Dokument schvlen leden 1999. LINHART, J. Logistick podpora ozbrojench sil R v oblasti zsobovn PHM pi dosaen potench operanch schopnost. Zvren prce, Brno, 2005.

142

Strategie dezinformace

INFORMACE

lnek byl uveejnn v . 2/2007 asopisu Revue Militaire Suisse. Zkrceno a redakn upraveno. Autor lnku Gyula Csurgai je editelem Mezinrodnho stediska pro geopolitick studia v enev. Pozorn ten jist ve vlastn pamti nalezne dostatek pklad pouit dezinformace v minulosti a souasnosti. Manipulace informace a zvlt dezinformace hraj velkou lohu v souasnch konfliktech. Modern vlky jsou pedevm vlkami psychologickmi. Dezinformace je strategi a je soust vzbroje psychologick vlky, kter podporuje ofenzivn a nepm strategie.

Dezinformace je nstrojem psychologick vlky

Pouvn nepmch strategi ve vlce nen nim novm. Ji ve 4. stolet p.n.l. nsk filozof Sun Tsu zdraznil vznam pouvn rznch prostedk psychologick strategie. Ve svm slavnm dle Vlen umn zdraznil, e nejvym umnm je podrobit si neptele bez boje. Dezinformaci lze definovat jako manipulaci veejnho mnn s politickmi, vojenskmi anebo ekonomickmi cli, a to za pomoci informace zkreslen klamnmi prostedky. Dezinformace je metodou, kter spov v tom, e jsou lidem poskytovny chybn informace, je je pimj k vykonvn kolektivnch in nebo k en nzor poadovanch dezinformtory. Ve strategii dezinformace existuj tyi hlavn sloky: mocensk zdroj dezinformace, tma, clov pjemce, penos dezinformace. Zdroj oznauje osoby rozhodnut k pouvn dezinformace pro ovlivnn veejnho mnn ve smyslu poadovanm dezinformtorem, aby bylo dosaeno skrytch strategickch cl. Zdroj se opr o politickou, vojenskou anebo ekonomickou moc. Na potku dezinforman kampan je nutno zvolit tma a potom je zpracovat. Tma mus bt jednoduch a snadno pochopiteln pro veejn mnn. Pro zven vrohodnosti tmatu se asto pouv strategie zminky. Pitom jde o to, vytvoit zminku, kter ospravedln zaujet politickho postoje nebo vojenskou operaci. Dezinformace me zpracovat nebo upravit tma nkolika zpsoby: vynechn, tj. nevysln informace, vysln nepln informace, vysln klamn informace, vysln sten klamn informace a nadbyten informace. Veejn mnn pro dezinformtora je clovm pjemcem. Je dleit dobe znt mentalitu clov skupiny, aby bylo mono pedvdat jej reakci na dezinforman kampan. Mentalitu skupiny lid je mono povaovat za vraz jej kulturn identity. Do strategie musej bt zaazeny hodnotov systm, soustava norem a vnmn svta, protoe maj velmi dleit vliv na chovn. V tto souvislosti dezinformace integruje urit prvky veejnosti. Penos dezinformace zahrnuje ti dleit prvky: - agenty psobc svm vlivem anebo soukrom telekomunikan spolenosti, - prostednci, - podprn prostedky.
143

Tma je zpravidla sveno agentovi psobcmu svm vlivem, nebo soukrom telekomunikan spolenosti. Pouvn agent bylo bn za studen vlky a pouvn soukromch telekomunikanch spolenost se rozilo po jejm skonen. Jejich lohou je nalzt prostedky, kter zajist rozen tmatu ve veejnosti. Agent psobc svm vlivem me nejdve penst zprvu do okruhu svch osobnch znmch, kte jsou jeho prostednky: novini, intelektulov, politici, ptel atd. Osobn prostednci jsou dleit, protoe mohou zajistit, aby se penos tmatu uskutenil postrannmi prostedky. Takto je velmi nesnadn odhalit zdroj, tj. dezinformtora a agenta. Osoby podlejc se na penosu (primrn st agenta) tak mohou init bezdn, ani by si to uvdomily. Napklad, mlo zkuen novin vyslan do oblasti konfliktu me penet zmanipulovan informace ve ve ve spravedlnost dotyn vci. Od konce studen vlky jsou tmata dezinforman strategie asto svovna soukromm telekomunikanm spolenostem nebo agenturm pro veejn zleitosti. Potom se jedn o penos a en zprvy (tmatu dezinformace) z primrn st do sdlovacch prostedk, tj. do novin, rozhlasu a televize, a zejmna do politickch stran. Poadovanm clem je rozit zprvu do pokud mono nejvt sti obyvatelstva. Soustedn moci v stch sdlovacch prostedk usnadn en manipulovan informace ve velkm rozsahu. Podprn prostedky jsou drobn skutenosti, kter jsou pravdiv, nebo jsou za pravdiv povaovny. Pouit sti pravdy v urit souvislosti me pimt veejnost k tomu, aby zprv uvila. Jedn se o penos informace, kter odpovd pouze sten pravd o pedmtu tmatu, avak kter je zpracovna tak, e se zmn v podporu dezinformace. Clem pouvn podprnch prostedk je poslen vrohodnosti tmatu.

Charakteristiky dezinforman strategie

1. Pprava veejnho mnn ped zahjenm vojenskch operac
Bylo uvedeno, e modern vlka je dnes pedevm psychologick. Znan st procesu dezinformace pomoc prostedk psychologick vlky probh ped zahjenm ozbrojenho konfliktu, aby byl pipraven jist stav smlen ve veejnm mnn. Prv akce spov v tom, e ve veejnm mnn jsou vytvoeny pedsudky, kter budou pzniv pro rozvoj budouc dezinforman kampan.

2. Personalizace konfliktu
Jde o to pedstavit udlosti ve vymezenm, ernoblm podn tmatu dezinformace. Oznaenm dobra a zla je sledovn cl zabrnit globlnmu a hlubmu pemlen o skutench motivacch aktr, kte zahjili dezinforman akce. Dsledek tto metody me vst k intelektulnmu fanatismu charakterizovanmu kategorizac postoj mezi dvma extrmy. Je nutno zvolit svj tbor a zaadit se do tbora dobrch, nebo do tbora zlch. Tet cesta neexistuje. Formule s nmi, nebo proti nm dobe vystihuje tuto polarizaci, o ni usiluje zdroj dezinformace.

3. Vyvoln okamitch reakc

Vyslan informace me ve veejnm mnn vyvolat okamit emocionln reakce. V tomto procesu je dleit penos obraz. Clem je vytvoit stav iracionality a dokonce psychzy ve veejnm mnn. Emoce nabv vrchu nad racionalitou. sudek ovlivnn emocemi sniuje analytickou schopnost lid. Jak ped vce ne stoletm zdraznil Gustave Le Bon ve sv knize o psychologii dav, mylen a chovn lid jsou znan ovlivnny obrazy. Tento poznatek je pln
144

platn pro souasnou dezinformaci. Proto je mono mluvit o skuten vlce obraz ve svtovch hromadnch sdlovacch prostedcch. Rovn je nutno vzt v vahu, e nynj technologie velmi ulehuje retuovn obraz pozench druicemi nebo digitlnmi fotoaparty. Krom obrazu je nutno zdraznit lohu jazyka v dezinformaci. Pouvn uritho slovnku nebo urit struktury jazyka je zameno na ovlivnn kognitivn a afektivn struktury lid a na orientaci jejich reakc. Tento fenomn popsal George Orwell ve sv knize 1984, v n vysvtlil, jak je newspeak, tj. oficiln jazyk totalitnho sttu Ocenie, pouvn k ideologick indoktrinaci oban. Jednotn strana tohoto totalitnho sttu vyhlsila tato hesla: Vlka, to je mr. Svoboda, to je otroctv. Neznalost, to je sla. V dezinformanch kampanch se rozshle pouv logomachie, slovkaen. Slova jsou schopna vyvolvat pedstavy, kter jsou zcela nezvisl na jejich skutenm vznamu. Slova jako demokracie, svoboda, reakcion, neptel lidu, antiamerick, antievropsk mohou ve veejnm mnn podle I. P. Pavlova vyvolvat reflexy, jakmile se nkterch z nich pouv v uritm kontextu. Skuten vznam tchto slov ji nen dleit. Dleit je vyslat zprvu do veejnosti pro vyvoln pedstav s tmto slovem spojench. ast pouvn takovch slov v procesu dezinformace umon rozen tmatu ve veejnosti.

4. Udrovn neznalosti a zmatku

spch dezinformace je nepmo mrn rovni znalosti clov veejnosti o pedmtu dezinformace. Vzhledem ke sloitosti souasnch konflikt, ke zpsobu jakm jsou prezentovny ve sdlovacch prostedcch a k intelektuln pizpsobivosti, kter ve spolenosti vldne, lze dospt k uritm zvrm tkajcm se innosti dezinformace. Jsou patrn: stup investigativn urnalistiky, omezovn asu vnovanho politickm komentm, vy psobivost obrazu ve srovnn s textem a rostouc dleitost fenomnu politickho marketingu v souasnch spolenostech.

5. Orientace informanch tok na vynechvn informace a na nadbytenou informaci

Pouvn nadbyten informace a vynechvn informace pi zamen informanch tok umon jednat o uritm tmatu a mlet o jinch tmatech. Tomuto cli slou nadmrn zdraznn urit udlosti ve sdlovacch prostedcch, kombinovan s vynechnm informace o jinch udlostech. Veejn mnn me bt bombardovno obrazy o situaci a konfliktech v jednch zemch. Naproti tomu tm neexistuj zprvy o jinch, v te dob probhajcch konfliktech v jinch zemch. Tato orientace informanch tok je usnadnna moc uritch svtovch telekomunikanch st. Dsledek dezinformace je posilovn kapacitou pro penos informace nebo dezinformace telekomunikanmi prostedky ve svtovm mtku. Rovn je nutno uvst otzku soustedn moci ve sdlovacch prostedcch, kter jsou asto ovldny ekonomickmi nebo politickmi mocenskmi initeli anebo vojensko-prmyslovm komplexem.
Literatura:
Gula CSURGAI. Composants et caractristiques de la stratgie de dsinformation. Revue Militaire Suisse, Parution mars-avril 2007. Mistr SUN. O umn vlenm. Praha: Nae vojsko, 2005, 95 str. ISBN 80-206-0773-0. Le BON, Gustave. Psychologie davu. Praha, nakl. KRA, 1994.

(nas) 145

INFORMACE

Ing. Josef Nastoupil

Vlka v kosmu

spn nsk protidruicov pokus v lednu 2007 vyvolal mnoh vahy o vojenskm a civilnm vyuit kosmickho prostoru. Veobecnm nzorem je, e kosmick prostor mus bt jednotnm prostedm a e pat celmu lidstvu. To je vak daleko od skutenosti.

Smlouvy o vyuvn kosmickho prostoru

Smlouva o kosmickm prostoru z roku 1967 je dosud jedinou smlouvou zabvajc se kontrolou zbrojen v kosmickm prostoru a stanov: Stty se zavazuj, e nebudou na obn drhy kolem Zem uvdt dn objekty nesouc jadern zbran nebo jin zbran hromadnho nien, e neumst takov zbran na nebesk tlesa anebo je neumst do kosmu jinm zpsobem. A dle: Kad stt, kter vypust njak objekt do kosmickho prostoru, je mezinrodn odpovdn za kodu zpsobenou jinmu sttu podlejcmu se na smlouv. Rezoluce OSN . 36/192 z roku 1982 prav: Kosmick prostor mus slouit mrovm elm a aktivitm ve prospch vech lid. Druice pispvaj k ovovn dohod o odzbrojen a jejich pouvn podporuje mr, stabilitu a mezinrodn spoluprci. Vechny stty musej pispvat k prevenci zvod ve zbrojen v kosmickm prostoru a zdret se jakkoli akce, kter je v rozporu s tmto clem. Nedvn udlosti vak dokazuj, e nkter z tchto ustanoven nejsou respektovna. Problmy spovaj pedevm v tom, e neexistuj definice, a v nesnadnosti ovovn. Kosmick prostor nen definovn a je otzkou, kde kon atmosfra a zan kosmick prostor. Stty sestelovaly ciz vojensk letouny letc v jejich vzdunm prostoru, avak toto prvo se nevztahuje na vojensk druice. Vklad pojmu umstn zbran v kosmickm prostoru je oteven: podle jednoho nzoru se tk pouze umstn zbran hromadnho nien, podle jinho nzoru kad vojensk monost znamen umstn zbran. Proto byl pijat vraz militarizace kosmu. Rusk a nsk nvrh smlouvy z roku 2002 doporuuje povolit prostedky sebeobrany kosmickch objekt, avak zakzat pouit sly proti objektm v kosmickm prostoru. Je zejm, e jedin smlouva, kter by byla inn, by byla smlouva zakazujc veker zkouky proti druicm a kosmickm objektm, aby se zabrnilo dalmu vytven ohroujcch trosek. Takov smlouva by mohla bt podporovna politikou vzjemn zaruenho znien, kter by znamenala, e kdy njak stt pokod nebo zni druici, pak jej vlastnk me pokodit nebo zniit druice patc agresorovi.

Situace v kosmickm prostoru

V kosmickm prostoru se nyn nachz piblin 3150 druic s uitenm zatenm, z nich podle rznch odhad je 600 a 800 aktivnch. Problmem je, e stty neoznamuj lohy jednotlivch druic, ani to, zda je druice aktivn nebo nen. Stty neposkytuj dn informace o uitenm zaten tajnch vojenskch druic.
146

Krom druic se v kosmickm prostoru nachz pes 7850 trosek vtch ne 10 cm a dalch 20 000 kus trosek rozmr 1 a 10 cm. Vtina druic je na nzkch obnch drahch mezi 150 km a 2500 km, dal druice jsou na stednch drahch od 2500 km do 35 000 km a na geostacionrnch drahch ve vce 35 786 km. Aktivn druice mohou bt podle sv lohy rozdleny do esti hlavnch skupin: meteorologick, spojovac, navigan, pozorovac (przkumn, zpravodajsk a pozorovn prodnch zdroj), vojensk vasn vstrahy a vdeck vzkumn. Nkter druice mohou plnit vce loh, a proto je pesn rozliovn mezi skupinami nesnadn. Stty neoznamuj lohy svch druic. Me existovat sedm skupina druic, jestlie se stty rozhodnou umstit na druice jadern hlavice. Takov druice mohou bt skryty jinou lohou, setrvvat na obn drze do vzniku krize, a potom bt bez vstrahy z obn drhy navedeny na pozemn cl. To dokazuje vnost problm spojench s ovovnm dodrovn dohod, a tak pleitost ke klamn.

Protidruicov systmy
Protidruicov systmy byly vyvjeny v USA i v Rusku, avak nikdy nebyly pouity. Protiletadlov rakety USA Nike Zeus s jadernmi hlavicemi byly pouiteln pouze proti druicm na nzkch obnch drahch. Balistick raketa stednho dosahu USA SM-75 Thor byla schopna zashnout druice do vky 1200 km. USA vyvinuly protidruicovou raketu ASM-135 vyputnou z letounu F-15, kter zniila przkumnou druici ve vce 525 km. Rusko provedlo piblin dvacet protidruicovch zkouek proti clm ve vkch 150 a 1575 km v ltech 1968 a 1982. na, Rusko a USA od poloviny 80. let dajn vyvjely pozemn lasery ke znien nebo doasnmu oslepen elektrooptickch senzor druic. Zprvy naznauj, e to byl nsk pozemn laserov dlkomr, co v z 2006 doasn oslepilo druici USA. na prokzala svou schopnost zashnout druici na obn drze ve vce 865 km balistickou raketou SC-19 vyputnou ze zkuebnho prostoru, a to z mobilnho odpalovacho zazen. Druice USA tento prostor pozorovaly, a proto bylo mono pedpovdt hodiny vyputn. Vn zpravodajsk problm by nastal, kdyby byly rakety SC-19 umstny na mobilnch odpalovacch zazench rozptlench na rozlehlm zem a mncch svou polohu. Jejich poloha by byla nesnadno zjistiteln a proto by jejich znien bylo obtn. Tato skutenost zasluhuje zvltn pozornost. Trosky vznikl pi znien nsk druice neovlivuj snmkovac ani przkumn druice USA. V roce 2006 byl v n uveejnn obraz navrenho protidruicovho systmu: antiraketa byla vyputna z bombardovacho letounu H-6. Protidruicov systmy mohou bt vyvinuty v mnoha formch, a proto je definice takov zbran dleit pro kadou budouc kosmickou smlouvu. Existujc balistick rakety stednho dosahu (500 km a 5500 km) a mezikontinentln balistick rakety mohou bt pemnny na protidruicov systmy doplnnm niivho prvku. Niiv prvek hmotnosti pouze 100 a 200 kg mus mt samonavdc pstroj, dic systm a dc motory pro opravu drhy. Protidruicov systmy mohou bt vyvinuty tak z antiraket urench proti balistickm raketm, nebo z raket zem-vzduch velkho dosahu.
147

Na obnou drhu mohou bt uvedeny druice, kter mohou psobit jako normln druice a pozdji bt aktivovny jako protidruicov zbran. Protidruicov systmy mohou bt uvedeny na obnou drhu a vydvny za trosky. Niiv mechanismy pouvan proti druicm mohou zahrnovat jadern nebo konvenn vbuniny anebo pouh kinetick nraz. Na druici je mono upevnit minu. Bojov druice mohou bt vyzbrojeny malmi raketami, kanony aj. k nien neptelskch druic. Pitom mohou vzniknout trosky ohroujc vlastn stejn jako neptelsk druice. Je mono vyadit druici z innosti bez vytven trosek, a to ntrem optiky senzor, pokozenm slunench panel, upevnnm ruie, nebo pouitm elektromagnetickho pulzu k pokozen elektroniky druice. K vyazen neptelskch druic je mono pout kosmick objekty s osdkou. K oslepen senzor druic mohou slouit lasery umstn na zemi nebo v letounech. K pokozen elektroniky druic lze pout mikrovlny velkho vkonu nebo pulzu jadernho vbuchu. Spojen druice-zem je mono ruit nebo je mono do nho zavdt klamn signly. Pozemn stanice druicovch systm mohou bt napadeny raketami, specilnmi silami nebo teroristy.

Ochrana druic
Pro ochranu druic existuj aktivn i pasivn opaten. Ochrana druic je spojena s potemi, vetn nedostatku definic, prvnch otzek a soupeen cl jednotlivch stt. Jestlie se politikm nepoda brnit druice ped toky, existuj jin monosti. Prvm krokem mus bt zdokonalen mezinrodn spoluprce a zdokonalen pozorovn kosmickho prostoru. Spoluprce lze doshnout oznamovnm vypoutn kosmickch objekt a podrobnost o uitenm zaten, jako i oznmenm, e uiten zaten pestalo bt aktivn v dsledku poruchy anebo skonen ivotnosti. Pozorovn kosmickho prostoru je civilnm i vojenskm poadavkem, avak pitom je nutno vzt v vahu adu sloitch problm. Mus bt vytvoen pesn kosmick katalog vech objekt, aby byly vyloueny srky. Pro vpoet pesnch parametr obn drhy kadho objektu je nutno znt inky atmosfry, zmny gravitace, inky Slunce a ionosfry, chyby senzor a opaten pro kalibraci senzor, jako i vypotat asy zmny obn drhy a pedpovdt nvrat objektu do atmosfry. K pozemnm senzorm pro pozorovn kosmickho prostoru pat radary dlouhho a krtkho dosahu pracujc na kmitotech od 250 MHz po 100 GHz, jako i bistatick radary, jejich vysla a pijma jsou od sebe vzdleny mnoho kilometr. Radary delho dosahu slou ke zjitn a sledovn objekt a radary pracujc s vymi kmitoty jsou schopny zjistit velikost a tvar objekt. K pozorovn kosmickch objekt se pouvaj tak optick dalekohledy a infraerven senzory. Zavedenm druicovch laserovch dlkomr se znan zvila kvalita informace o sledovanch kosmickch objektech. Vhodou pozorovacch senzor umstnch v kosmu je, e v kosmu neexistuj povtrnostn problmy jako oblanost. Tyto senzory poskytuj globln pokryt a dokonalej obraz objekt na geosynchronnch drahch.
148

K obran druic na obnch drahch je nezbytn rychle psobc schopnost pozorovn kosmickho prostoru ke zjitn potencilnho toku a k obrann akci. Obrann akce me spovat v manvrovn druice, v pouit klamnch svtlic, pasivnho nebo aktivnho ruen, kanonovch, raketovch nebo laserovch obrannch systm, nebo v zaveden ozbrojench obrannch druic. Znesnadnit potenciln tok na druice mohou jejich palubn vstran systmy, zven odolnosti druic pancovnm, zmenen jejich efektivn radarov odrazn plochy a infraervench demaskujcch pznak, jako i maskovn druic tak, aby vypadaly jako trosky. Pouvn vtho potu druic se zabudovanou redundanc a spolen pouvn druic mezi spojenci mohou ztit tok. K poslen obrany pispje schopnost rychle uvst na obn drhy nhradn druice. Je nutno uvaovat o toku na neptelsk prostedky pro vypoutn protidruicovch zbran a na jejich pozemn systmy. Znien nsk druice pimlo USA k pehodnocen jejich obrannch monost v kosmu, protoe zranitelnost vojenskch i civilnch druic je zejm. Po znien nsk druice nskou raketou zahjily USA studie, jak chrnit svoje kosmick prostedky, z nich vyplynuly: nezbytnost znt kosmickou situaci, tj. vdt, co se nachz v kosmickm prostoru a m jsou kosmick prostedky ohroeny, poteba zskat pehled o prostedcch pro defenzivn protikosmick operace, nutnost uvst do rovnovhy systmy vyuvajc atmosfrick vzduch s kosmickmi systmy, aby byla vytvoena redundance pro odraen toku na kosmick prostedky USA a jejich spojenc, nutnost zkoumat metody, jak protivnkovi zmait pstup do kosmickho prostoru, varovn ped ukvapenou reakc. K ochrannm opatenm pat redundance druic, kter by mohly bt clem toku. Aktivn neboli ofenzivn opaten pro ochranu druic nejsou dosud na programu USA. Zmait protivnkovi pstup do kosmickho prostoru je mono: pouitm rui, nienm druicovch zbran protivnka ve fzi vzletu antiraketami nebo letounovm laserem velkho vkonu. Kosmick politika USA pipout pro obranu druic zlikvidovat ohroujc prostedky v kosmu anebo pozemn prostedky kosmickch systm. Fyzick nien druic nen vhodn, protoe trosky pitom vznikl by byly ohroenm. Dalm problmem je schopnost neptelskch mikrodruic uniknout pozemnm a kosmickm senzorm sledujcm objekty na obnch drahch. Mikrodruice by mohly manvrovat a ovlivnit operace druic USA anebo jejich spojenc. Izrael se domnv, e rn by mohl vynst do kosmu jadernou nlo a pivst ji k vbuchu, kter by vyadil elektroniku protivzdun a protiraketov obrany elektromagnetickm pulsem. Izrael nyn plnuje udrovat letouny ve stehu ve vzduchu k provdn przkumu a k derm po elektronickm toku. Stetnut v kosmickm prostoru vyvolv obtn politick otzky. Znien druice jinho sttu je povaovno za vlen akt, stejn jako potopen lodi nebo sestelen letadla. Je
149

nesnadn hodnotit, jak by njak stt reagoval na protidruicovou hrozbu ped tokem. Nkte odbornci doporuuj pedstihov der. Jestlie njak protivnk projev zmr vypustit antiraketu proti druici USA, mohou USA ped jejm vzletem vypustit balistickou raketu, co by tm jist vyvolalo eskalaci do vlky. nt stratgov dospli k zvrm, e rozshl a sloit st ozbrojench sil USA jsou nespolehliv a zraniteln tvrdmi i mkkmi toky, e inn tok na systm velen a zen ovlivn bojeschopnost USA mnohem innji ne pm der na zbraov systmy a e jestlie sly USA ztrat schopnost zskvat a penet informace, jejich bojeschopnost se rychle zhrout a tyto sly ztrat iniciativu na bojiti. USA neplnuj vvoj protidruicovch zbran a omez se na defenzivn protikosmick prostedky. Pesto je tento postup povaovn za riskantn, protoe vtina komernch druic a vojenskch snmkovacch druic na nzkch obnch drahch je ohroena nskm systmem, a protoe mohou bt nsk protidruicov monosti rozeny na druice umoujc bezpen spojen a vasnou protiraketovou vstrahu i na druice umstn na geosynchronnch drahch.

Zvr
Sloit problmy spojen s tokem na druice a s obranou druic jsou dvodem nzk pravdpodobnosti, e bude mono navrhnout pijatelnou smlouvu o kosmickm prostoru, akoli je mono doshnout dohody o zkazu zkouek proti kosmickm objektm, aby nedochzelo ke vzniku trosek. Mon je, e hlavn kosmick mocnosti pijmou politiku vzjemn zaruenho znien druic. Je skutenost, e kosmick prostor byl militarizovn od samho zatku a e jeho militarizace bude pokraovat tak dlouho, dokud budou existovat konflikty a rivalita mezi stty na Zemi.

Prameny:
David A. FULGHUM, Amy BUTLER Reassessig Space. Aviation Week and Space Technology, .17/2007. Duncan LENNOX, Space Warfare, Part one. Jane's Defence Weekly, .13/2007. Duncan LENNOX, Space Warfare, Part two. Jane's Defence Weekly, .14/2007. Catlin Harrington, Chinese ASAT test prompts US strategic rethink. Jane's Defence Weekly, .18/2007.

150

inky zmny klimatu jsou ohroenm bezpenosti

INFORMACE

Ozbrojen sly musej s pedstihem uvaovat o loze, ped kterou budou postaveny pi ohroen bezpenosti vyvolan zmnou klimatu. Mstn inky zmny klimatu na ivotn prosted budou v ptch ltech vytvet vn ohroen bezpenosti, protoe slab stty, kter se zhrout v dsledku nedostatku potravin, vody a rodn pdy, se zmn v oblasti bez vldy zkona, v nich se budou it terorismus, migrace a jin vojensk ohroen. Celkov dsledky zmny klimatu budou pro lidstvo nebezpen. Existuje pm souvislost mezi zmnou klimatu zpsobenou oteplovnm planety a nrodn bezpenost. Pedpokld se, e eroze moskho pobe a zven hladiny mo budou mt zhoubn vliv na hospodstv v pobench krajch. Bude dochzet jednak k rozshlm zplavm, jednak k nedostatku uitkov vody, protoe zven teploty zpsob dvj tn snhu. Bezpenostn experti pedpokldaj, e zvlt siln budou postieny africk, asijsk a stedovchodn zem. Zmna klimatu psob jako nsobitel ohroen pi nestabilit nkterch vbunch region svta, protoe vn zhoruje ji velmi nzk ivotn standardy v mnoha asijskch, stedovchodnch a africkch zemch a vyvolv en politick nestability a zvyuje pravdpodobnost zhroucen stt. Zetele zmny klimatu musej bt zaazeny do vojensk strategie USA a do zpravodajskch hodnocen. Doporuuje se, aby ozbrojen sly vysplch stt spolupracovaly s odbornky pro zmny klimatu z rznch instituc a aby provdly vlastn vzkum v danm oboru. Vyspl stty mus hrt vznamnj mezinrodn lohu, aby napomhaly stabilizovat dsledky zmny klimatu na rovnch, kter vylou vn naruen globln bezpenosti a stability, vetn pizpsoben ke zmnm klimatu a zmrnn jejich nsledk. Bylo zdraznno, e cesta ke zmrnn nsledk zmny klimatu zahrnuje snen emis vyvolvajcch sklenkov efekt. Dal doporuen zahrnuj pomoc rozvojovm zemm, aby mohly lpe zvldnout nsledky zmny klimatu. Ozbrojen sly musej omezit emise vyvolvajc sklenkov efekt a globln oteplovn a musej potat s tm, e budou astji vyslny k pomoci pi pohromch. Jednotky zasazen v zahrani budou stt ped vym potem poadavk na humanitrn pomoc a mohou bt zavleeny do konflikt vedench o nedostatkov zdroje a zpsobench hromadnmi migracemi. Zmna klimatu je problmem nrodn bezpenosti stt. Nestabilita klimatu povede k nestabilit v geopolitice a ovlivn vojensk operace v celm svt. Pramen: Frank Morring, Threat Multiplier, Jr, Aviation Week .16/2007/nas

151

Generlmajor Bogusaw Pacek

INFORMACE

Specializovan jednotky vojensk policie

(Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej)

V letech 2004-2005 vznikly v Polsku ti specializovan jednotky Vojenskho etnictva (andarmeria Wojskowa), co je polsk nzev pro vojenskou policii (VP). Celkem v nich slou 1500 profesionlnch vojenskch policist. Jako tvar se zsadn li od standardnho, bn pijmanho obrzku o VP. Vojci, kte jsou pslunky tchto jednotek, prochzej, krom typickho vcviku VP, i vcvikem v poznvn pyrotechniky, protiteroristick taktice a taktice peit. Krom toho se astn nsledujcch kurz a roziuj sv dovednosti. - pedlkask a zchransk pomoc, - vsadkov vcvik, - potpn. Nov vytvoen jednotky jsou v souasn dob ve fzi vcviku a budovn. Pedpokld se, e tyto jednotky doshnou clovho potu 2000 vojenskch policist. Co bylo dvodem pro rozhodnut vytvoit v Polsku takov jednotky? Rozhodujcm dvodem bylo uznn existence novch hrozeb. A dle pak i vdom skutenosti, e obecn narst poteba jednotek vojensk policie. Dnen Polsko, stejn jako vtina evropskch zem, se neobv ozbrojen agrese ze strany sousednch stt. Avak existuje zjevn a aktuln nebezpe teroristick hrozby. toky z 11. z na Svtov obchodn centrum a Pentagon ve Spojench sttech pedstavuj dramatickou pedzvst novho, 21. stolet. Nsledn teroristick toky ve Spojenm krlovstv, Itlii, panlsku a ostatnch zemch podporuj slc pocit, e v dnenm svt se nikdo neme ctit zcela mimo nebezpe. ada stt proto okamit pizpsobila sv obrann strategie a vypracovala koncepn pstup k mezinrodnmu terorismu. Vytvoen specializovanch jednotek s kolem protiteroristick prevence je pouze jednm opatenm z mnoha, kter se prv realizuj. Dalm dleitm dvodem pro vytvoen tzv. specializovanch jednotek vojensk policie (SJVP) je rostouc poteba vojenskch sil policejnho typu k nasazen v krizemi suovanch oblastech po celm svt. Zkuenosti zskan v Irku, Afghnistnu, na Balkn a na Blzkm vchod nesporn ukazuj, e se operace provdn v tchto oblastech daj rozdlit do t odlinch fz. Prvn fze zahrnuje masov nasazen vech dostupnch sil. To je spojeno i s vyuitm tk bojov techniky k pekonn jakkoli zaznamenan obrany. Tato fze, oznaovan jako vynucovn mru, s sebou nese ozbrojen boj mezi zneptelenmi stranami. Tato fze pipomn vlku. Po jejm ukonen nastupuje fze stabilizace. Bhem n se boje omezuj na sporadick incidenty a poet monitorovacch a kontrolnch innost je na vzestupu. Tato fze je charakterizovna zahjenm spoluprce s mstnmi ady, polici a prvky ozbrojench sil. Tto fzi se k budovn mru. Dominuje tu snaha zamen na identifikaci a poslen vldnch instituc a ostatnch struktur odpovdnch za bezpenost a za neutralizaci jakhokoli nebezpe, kter by mohlo vst k obnoven konfliktu. Tet fze je znm jako udrovn mru. Obvykle bv tato fze nejdel. Je charakterizovna nsledujcmi prvky: Ptomnost mnohonrodnch sil v oblasti konfliktu, monitorovnm
152

dodrovn mrovch dohod a zajiovnm humanitrn pomoci. Dle probh vcvik nsledujcch sloek: policie, armdy, hranin stre. Dalmi koly jsou ochrana osob a majetku, udrovn prva a podku v ppad obanskch nepokoj atd. V prbhu prvn fze jsou jednotky VP ptomny pouze v malch potech. Jejich role se omezuje na typick funkce policejn podpory. Ovem v prbhu druh a tet fze se role VP rychle zvyuje. Bhem druh fze mohou ji jednotky VP vykonvat sv koly nezvisle, nebo po boku vojenskch jednotek. Mohou doplovat a koordinovat innost s mstn polici nebo s mezinrodnmi prvky VP. Naproti tomu pedstavuje fze ti vkon typicky policejnch kol. Po peveden pravomoc na mstn vldu, vedou problmy typick pro tuto fzi k oteven rozshlejmu nasazen sil VP. V Polsku znamenala koncepce vytvoen SJVP zformovn mobilnch jednotek s nejmodernjm vcvikem a technikou podle standard NATO. Takov jednotky by se mohly vyut nejen v zahraninch misch, ale mohly by podporovat i policii doma v Polsku. A sice v ppad, budou-li podmnky vyadovat rozshlej reakci na krizovou udlost, na jej zvldnut nemus stait nasazen samotn policie. Formt aktulnho vyuit jednotek VP by zvisel na skutenm mandtu mise. To by mohlo znamenat nasazen celch prvk, nebo pouze tch modul, kter se budou hodit na konkrtn podmnky. Pi tvorb polskch SJVP byly vzaty v vahu nsledujc pedpoklady: relativn nzk nklady na vytvoen a vybaven jednotek, profesionln status vech pslunk, vcvik, vstroj a vzbroj adekvtn pro pedpokldan koly (podobn jako u specilnch sil a specilnch policejnch jednotek), vysok mobilita a rychl schopnost nasazen do msta uren, nutn policejn pravomoce, modulrn organizan struktura. Modulrn struktura dv monost prun vytvet men jednotky, kter mohou bt uity na mru konkrtn misi nebo operaci. Zkladnm prvkem modulu je drustvo o esti psluncch, nebo eta sloen z pti drustev. Pi pprav vhodn struktury jednotky lze vyut existujcch prvk (drustvo, eta, rota, prapor), nebo me jt o sms nkolika modulrnch komponent. SJVP jsou vybaveny standardn a speciln policejn technikou, lehkmi zbranmi, kulomety a modernmi pohotovostnmi vozidly upravenmi pro pedpokldan poteby, jako i vozidly pro pepravu zkladn modulrn estilenn jednotky. Tmito vozidly jsou: Land Rover, obrnn hldkov vozidla Boar II (polsk provenience) a ternn velitelsk vozidla. Nkter prvky SJVP jsou vyzbrojeny brokovnicemi s hladkm vvrtem, protitankovmi grantomety a odstelovacmi pukami. Pedpokld se nkup elektrickch zbran. Vyzbrojen prvk VP nesmrtcmi zbranmi je dleit faktor, kter tyto jednotky odliuje od bnch vojenskch jednotek. K aktivaci specializovanch jednotek me dojt v pti rznch scnch: 1. Samostatn provdn pidlenho kolu v pln nebo zredukovan sle pi zachovn plnho velen a zen. 2. Vbr zredukovanch jednotek a prvk pro provdn kol v mrovch a stabilizanch misch pod ztitou OSN, NATO, EU nebo v rmci polskho kontingentu. Zle na specificch mise (rovn lze vyut samostatn formace kontingentu VP).
153

3. Uren prvk o pedem stanoven velikosti pro koly, kter je teba provst v rmci nrodnch taktickch sil; rovn jako komponent mnohonrodnch jednotek VP v souladu se smrnicemi NATO pro ozbrojen sly a dalmi mezinrodnmi zvazky. 4. Vbr operanch modul na podporu regionlnch jednotek VP, je-li takov podpora nutn. 5. Mobilizace prvk jednotky za elem podpory policejnch sil v podmnkch reakce na krize a za jinch mimodnch okolnost. Tehdy operan velen zstv na policii. V souladu s lnkem 18 Zkona o policii m ministersk pedseda pravomoc pout vojenskou policii na zem Polska, pokud se proke, e bn policejn sly jsou nedostaujc ke splnn danho kolu. Za tchto podmnek m VP pravomoc nejen vi pslunkm armdy, ale i vi civilnmu obyvatelstvu. Vcvik SJVP trv 18 msc. Cel vcvikov cyklus je rozdlen do t estimsnch obdob. Vcvik je zamen na ppravu vojk pro intenzivn vkon pevn policejnch kol: - hldkov innost, - konvoje, - kontrola vozidel a osob, - ast v procesu vyetovn, - zajitn msta nehody a msta inu, - profylaktick a preventivn innosti, - zajmut a zadren pachatel (vetn ozbrojench zloinc), - ptrn po obzvlt nebezpench zloincch, - VIP ochranka. Krom ve uveden kvalifikace by vojent policist mli bt pipraveni na plnn kol plynoucch z teroristickch hrozeb: 1. Zamezen pozemnch teroristickch in: fyzick potrn terorismu, pozorovn a sbr zpravodajskch informac, uzavrn oblast, zabezpeovn objdk atd., zajitn msta inu, bezpenost osob a zazen. 2. Zamezen vzdunch teroristickch in: pozorovn a sbr zpravodajskch informac, zajitn mst leteckch nehod, koly spojen s etenm, ast v protiteroristickch akcch (nap. Renegade), ast v odklzecch operacch. 3. Za mimodnch okolnost, kter jsou zpsobeny epidemiemi, nebo po biologickm, radiologickm i chemickm teroristickm toku: pozorovn a sbr zpravodajskch informac, ast pi zajiovn ohroenho zazen nebo oblasti,
154

ast pi peskupovn sil urench k zvldn hrozeb, odpovdnosti spojen se soudnm procesem. Vojci SJVP jsou vycvieni ke vniknut do budov a jinch zazen v rmci operac na zchranu rukojmch. Maj rovn vcvik nutn k zadren hledanch zloinc (vetn uprchlch vz), zvldn obanskch nepokoj a nsilnch demonstrac. Vichni pslunci SJVP absolvuj jazykovou ppravu v anglickm jazyce. Zmrem je seznmit vojky s jazykem tak, aby v krtk dob mohl bt modul SJVP zalenn do vtho mnohonrodnho prvku a fungoval v nm s minimlnmi pekkami. Na jazykovou ppravu (anglitina) se klade velk draz a oekv se, e vichni dstojnci budou velmi dobe zvldat jazyk. Jak jsem uvedl ve, zahrnuje koncepce operanho nasazen SJVP i jejich vyuit v akcch mimo zem Polska v mrovch a stabilizanch operacch. Tehdy by mly fungovat jako formace specializovan na poskytovn policejn podpory veliteli sil na mst. Organizan struktura, vcvik a pipravenost SJVP spolu s jejich operanmi schopnostmi bude v souladu s aliann doktrnou vojensk policie. S ohledem na aliann sly pedpokld doktrna nsledujc: poslen nrodn VP prvky vojensk policie, kter zstvaj ve struktue svch jednotek, odpovdnost velitele sil za pouit mnohonrodn jednotky k provdn kol pro vechny vojensk jednotky. V oblasti, kde probh mnohonrodn operace pod vedenm NATO, jsou innosti VP zaloeny na standardech definovanch normou STANAG 2226 (APP 12 Doktrna /teorie, zpsoby a metody innosti/ vojensk policie NATO). V ostatnch ppadech se postupuje podle schvlench smrnic OSN nebo EU. Stvajc potencil specializovanch jednotek umouje nsledujc formy operanho vyuit v zahraninch misch: Jako samostatn jednotka kter provd koly na pkaz velitele aliannch nebo koalinch sil. Jednotka zrove zahrnuje polsk vojensk kontingent. Tak tomu bylo v roce 2006 v Kongu, kdy SJVP vytvoily samostatn kontingent v Kinshase pod velenm dstojnka VP. Kontingent byl v podzenosti francouzskho velitele mnohonrodnch sil v Kongu. Jako samostatn jednotka v rmci polskho vojenskho kontingentu coby nrodn komponent VP. Nejlepm pkladem je pspvek VP (15 % sil) v polskm kontingentu mise Enduring Freedom v Afganistanu. Jako komponent v rmci mnohonrodn jednotky VP, kter je ptomna v kad misi. Mal poet vojk VP je ptomen v mnohonrodnch etch a rotch. Jako SJVP, kter d koly v oblasti operace pod pmm dohledem velitele sil. Dobrm pkladem je mise EUFOR v Bosn a Hercegovin. V roce 2006 jedna jednotka ze SJVP pevzala mandt od jednotky pozemnch sil. V zvislosti na vcviku a technice mohou SJVP plnit nsledujc povinnosti: veejn prvo a podek, preventivn opaten (i s pouitm nesmrtcch zbran), kter maj pm dopad na bezpenost veejnosti a obecn udrovan podku,
155

oblast kol na kontrolu operace, kter je charakterizovna stlou ptomnost VP v klovch oblastech. To zahrnuje monitorovn a verifikaci bezpenostnch podmnek, plnn podepsanch dohod, udrovn a aktualizace databze zamen na problematiku bezpenosti, prva a podku, protiteroristick opaten, ptrn po osobch podezelch ze spchn vlench zloin, zloin proti lidskosti, teroristickch in a dalch osobch, kter pedstavuj hrozbu pro operaci i vlastn sly, sbr (zpravodajskch) informac na zklad kontakt s mstnm obyvatelstvem a justinch a podkovch instituc; sbr informac o bezpenostnm prosted, mstnch podmnkch a rovni kriminality. Nbor vojk do specializovanch jednotek probh cestou pelivho vbru kandidt z nsledujcch sloek: - teritoriln jednotky VP, - vojensk jednotky, - zlohy. Kritria pro vbr jsou popsna v samostatnm ministerskm rozhodnut. Vichni kandidti mus mit minimln 175 cm, mus bt v dobrm zdravotnm stavu a mus mt dobrou povst v mst bydlit. Vichni kandidti prochzej kvalifikanmi testy v nsledujcch oblastech: anglick jazyk, obecn zpsobilost, psychologick profil. Do specializovanch jednotek se hls mnoho kandidt, bn destky na jednu pozici. Nron kritria kladou na kandidty vysok minimln poadavky. Jedna z ji vytvoench specializovanch jednotek (Hlivice v jinm Polsku) tvo zklad mnohonrodnho praporu VP jedin jednotky NATO takovho typu. Polsko ve sv roli vedouc zem vytvoilo spolen s eskou republikou, Slovenskem a Chorvatskem jednotku, kter odpovd vem standardm NATO. Jsem autorem polsk koncepce specializovanch jednotek vojensk policie a tvrcem samotnch jednotek. V rmci sv dvj funkce velitele vojensk policie jsem strvil bezpoet hodin jednnmi s veliteli rznch vojenskch formac z rznch zem. Pozoroval jsem innost vojenskch kontingent ve vtin mis po celm svt. Jsem pesvden, e v nsledujcch letech vzroste poteba nasazen jednotek jako jsou SJVP v Polsku. Jak nm ukzala zkuenost z rznch konflikt, je lep, pokud to okolnosti dovol, pesvdovat, stabilizovat a posilovat ne zdolvat silou. Vyuit nesmrtcch zbran a zpsoby chovn typick pro vojenskou policii jsou cestou budoucnosti. Prolvn krve vdy vede k odvetnm opatenm a zabjen vede zase jenom k zabjen. Proto je lep zadret, uvznit, kontrolovat, vyjednvat a zprostedkovvat ne stlet. To vak za pedpokladu, e okolnosti takov pstup umouj. Specializovan jednotky vojensk policie se pro tento kol ideln hod.
Pipravil kpt. Mgr. Jan ermk, mluv VP AR. Doplujc informace:
http://www.zw.wp.mil.pl/index.php?go=os http://www.mon.gov.pl/en/strona/134/LG_94

156

Plukovnk Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D.

Typologie osobnosti pedagoga

(vod do pedeutologie)

VOJENSK PEDAGOGIKA

Uitel m bt osobnost a humor je jednm z nejlepch zpsob, jak to projevit. Miloslav imek

Osobnost pedagoga
Pedagogova osobnost m ve vyuovac a vchovn prci rozhodujc lohu. Pedpokladem kladnho vlivu na studenty je autorita pedagoga a psobivost jeho osobnosti. Autorita pedagoga je pitom znan zvisl na jeho spoleensk a odborn povsti, jeho charakterovch a morlnch vlastnostech a dcch schopnostech. Pedagog imponuje studentm kladnm a spravedlivm postojem, znalostmi, pracovnmi schopnostmi, klidem a objektivnost. spch ve vchovn vzdlvac prci me doshnout pouze ten pedagog, kter je na dostaten odborn, pedagogick a kulturn rovni. Je nezbytn, aby pedagog znal obsah uiva, co a v jak posloupnosti m uit, ale ani mezipedmtov vazby mu nebyly ciz. Pednenou ltku mus dokonale ovldat, protoe neschopnost odpovdat na otzky ze svho oboru a jemu pbuznch vdnch discipln rychle vede ke ztrt vnosti, obliby i autority. Odborn znalosti vak nezabezpeuj spch v didaktick innosti, protoe ne vichni pedagogov dovedou studentm uivo srozumiteln a dostaten vysvtlit, poppad jim propojit uivo s prax. Uitel si mus uvdomovat horizontln i vertikln vztahy mezi vyuovanmi pedmty a jejich obsahem a mus tyto mezipedmtov vztahy ve vuce uplatovat a vyuvat podle poteb. Pro osobnost uitele je charakteristick citliv pstup k druhm lidem, snaha kontaktovat se s lidmi a pomhat jim. Veker tyto vlastnosti pedpokldaj jist vrozen dispozice, nap. pedstavovou ivost a extravertnost. Pedagog si mus uvdomit roli, kterou hraje v ivot student: nutnost stlho sebeovldn, poteba bt vzorem, schopnost navenek ovldat sv pocity, sil o sebevzdlvn, sebekontrolu, umn postehnout mylen druhch a pizpsobit se mu, mt dobr vyjadovac schopnosti apod. V souasn dob se vrazn rozvj nov nauka o osobnosti pedagoga, tzv. pedeutologie. Pi studiu osobnosti pedagoga se uplatuj zejmna dva pstupy: normativn s analytick. Clem normativnho pstupu je urit, jak m bt pedagog, jak m mt vlastnosti, jestlie m mt ve vchovn-vzdlvacm procesu spch. Jedn se o vlastnosti ve sloce pedagogicko-psychologick a odborn. Nkdy tak hovome o dvoj kvalifikaci uitele: odborn a pedagogicko-psychologick. Pi uplatovn normativnho pstupu se pouv deduktivn metoda, kterou se uruje vzor, ideln obraz pedagoga, jemu by se ml kad konkrtn pedagog blit. Analytick pstup k uitelov osobnosti je takov, jeho clem je urit, jak maj konkrtn pedagogov skuten, reln osobn vlastnosti. Pi uplatovn tohoto pstupu se pouv induktivn metoda. Pat sem psychologick eten osobnost pedagog, analza vpovd student o svch pedagozch. Studenti uvdj, kter vlastnosti svch pedagog postehli, kter povauj za douc a kter za nedouc.
157

Typologie osobnosti pedagoga

Ve star etin typ (typos) znamenal obraz, tvnost, podobu, kterou njak tvrd vc vtiskuje nebo vyr do tvrn ltky. Vzor se stval idelem. V pedagogick praxi vak pojem typ neznamen idel. I v bn pedagogick praxi pedagoga asto charakterizuj jako psnho, autoritativnho, prmrnho, pedanta, flegmatika, nevyrovnanho, nervznho, ctidostivho, lhostejnho apod. Nevdeckost takovho tdn je zejm, protoe zde chyb pevn stanoven zklad dlen. Pokusy typologizovat osobnost pedagoga vychzej vtinou z pesn stanovenho kritria, kter rozlen dan celek na urit kategorie.

Typologie podle Dringa

Jednu z nejastji pouvanch typologi sestavil W. O. Dring. Vychzel z veobecn typologie osobnosti podle E. Sprangera, kter je zaloena na zkladnch duevnch pochodech. Dring popsal est zkladnch typ osobnosti pedagoga: nboensk, estetick, sociln, teoretick, ekonomick, mocensk. Nboensk typ se podle Dringa vyznauje nalhavm pocitem vnitn nevyhnutelnost kad krok ve svm ivot vidt v souvislosti se smyslem ivota vbec. Bvaj to pedagogov spolehliv, studenti si jich v, ale nerozum jim. Nemaj smysl pro humor, nemaj dar okol rozumt. Bvaj necitliv k vd, pedevm k vvoji prody. Dring rozdluje nboensk typ na dva podtypy: - vce citov: m vy estetick a citov ctn, - vce intelektuln: je vce zamen na teorii a politiku. Pro estetick typ je charakteristick fantazie, cit, schopnost vctit se. Nejde mu pouze o to, aby pipravil platnho lena spolenosti, ale je spe zaujat pedstavou budoucho nezvislho individua. V tomto moment dl Dring estetick typ na dv podskupiny: a) Typ aktivn tvoiv m snahu utvet studentovu osobnost jako njak umleck dlo bez ohledu na jeho pedpoklady, individualitu a nadn, d se vlastn pedstavou. b) Typ pasivn receptivn bere vt ohled na studenta, pociuje potebu s nm spolupracovat, nalzat v nm ve charakteristick, na zklad toho rozvinout a tvoit jeho vlastn osobnost. Um se vctit do psychiky jinho jedince ne je on sm. Sociln typ je podle Dringa takov, kter svoje sympatie neomezuje pouze na jednotlivce nebo skupiny, ale zamuje se na vechny leny kolektivu. Zkladnm silm tohoto typu je vychovvat a psobit na studenty tak, aby byli platnmi leny spolenosti. Teoretick typ m zjem o teoretick poznn, tedy pedmt, nikoliv o studenta. Vzdln chpe jednostrann intelektuln, a proto smysl svoj prce vid obvykle v pedvn vdomost, poznatk mlad generaci bez vraznjho vztahu a odpovdnosti za studentovu osobnost.
158

Ekonomick typ pedagoga je mon charakterizovat snahou doshnout u student maximlnch vsledk s minimlnm vynaloenm sil. Bv to asto vynikajc metodik a didaktik. Vzdln chpe jako rozvinut uitench vdomost a zrunost. Rd vede studenta k samostatn prci, jde mu zejmna o to, aby je odkzal pipravit pro praktick ivot. Studenti takovho pedagoga spe oceuj, ne si ho v. Mocensk typ pedagoga se vyznauje tm, e chce prosadit vlastn osobnost. Jeho sil je uplatnit sebe, ne projevit vztah k studentm. S oblibou kr, studenti se ho boj, co mu psob uspokojen. Pi hodnocen je psn.

Typologie podle Luky

Otzky pedagogick psychologie zaal psychologicky pesvdivji eit E. Luka: uvdomoval si zvislost typu na urit innosti. Podle reakc na urit podnty rozdlil Luka pedagogy na dva typy: uvliv a bezprostedn. U bezprostednho typu mezi podnt a reakci nic nevstupuje, take reakce nsleduje tm instinktivn ihned bez pemlen. Proti tomu uvliv typ charakterizuje to, e mezi podnt a reakci vstupuje pemlen, vhn a asto i pochybnosti o konn vlastn innosti. Dalm Lukovm kritriem je to, co se z vnmanho stane trvalou soust vdom jednotlivce a co se vcemn mechanicky reprodukuje. Z tohoto hlediska rozliujeme reproduktivn a produktivn typ. Reproduktivn pijm informace z vnjho svta bez toho, aby byl sm schopen nco nov z nich vytvoit pouze reprodukuje. Ve srovnn s tm produktivn typ peml, petv a tvoiv zpracovv. Kombinacemi uvedench hledisek zskal Luka tyi typy pedagog: Bezprostedn reproduktivn se chov i v novch neekanch situacch instinktivn sprvn. M pedagogickou duchaptomnost, je schopen pipravit studenty vborn ke zkoukm, ale nepodncuje je k samostatn tvoiv innosti. Hod se vce pro vuku mladch k. Bezprostedn produktivn typ m jistotu pedagogickho rozhodovn, pedagogick duchaptomnosti. Jeho jistota vyplv z toho, e si vborn osvojil pedagogickou teorii, take jeho rozhodovn psob dojmem pirozenho rozhodovn. Jeho vdomosti jsou obshl a neustle se obohacuj o nov poznatky, Reflexivn reproduktivn typ neum tvoiv vyuvat svoje vdomosti. Bv to lovk nejist, nesamostatn a rozkolsan. Obstoj nanejv ve znmch situacch, kter se stle opakuj. Vchovnou innost povauje za obtnou, pi hodnocen student se asto ml. Studenti ho nemaj rdi ani si ho nev. Reflexivn produktivn typ pedagoga neum pedagogicky sprvn reagovat na danou situaci, neum chpat osobnosti svch student. Je pro nho pznan snaha bt dobrm pedagogem.

Typologie podle Vorwickela

E. Vorwickel vyel ve sv eliptick typologii sprvn z faktu, e nkte pedagogov vnuj vt pozornost vzdln k (uen a uivu) ne jejich vchov, ne formovn jejich osobnosti. Na zklad tohoto faktu, pozorovn a indukce, rozdlil uitele na zkladn typy vcn a osobnostn, piem oba maj po dvou podtypech: striktn vcn a oduevnn vcn a naivn osobn a uvdomle osobn.
159

Striktn vcn typ bere jednostrann ohled na zkuebn ltku, kterou se sna co nejpelivji didakticky zpracovat a pedvat km. Mv velk respekt k uebnici a k jejmu obsahu (lenn a formulacm). Ct mechanickou pam a staticky vtpen pojmy a pedstavy. Jeho psychika jako by byla toton s pamt. Tento typ pedagoga nenut studenty k samostatnmu mylen a tvoivosti. Oduevnn vcn typ vid v uebn ltce pedevm initele formujcho poznvac procesy a intelekt student. Jeho vklady jsou pouze logickou innost analyzujc uivo do nejjemnjch poznvacch celk. Studenti s tendenc tvoiv myslet se u nho vtinou neuplatn. Studenty jako celek mlo aktivizuje. Obrac se po vtce na skupinu chpajcch, se ktermi rd pracuje. U takovho typu se velmi patn pracuje studentm, kte maj tendenci vytvet vlastn tvoiv postupy. Naivn osobnostn typ pedagoga si pon ve vbru uiva a v jeho pedvn i vi km podstatn benevolentnji. Nejsilnjm faktorem je u nho cit, emoce. Bv nestl v sudcch i ve vkonech. Rozhoduje se spe srdcem, intuitivn, ne stzlivou logickou vahou. Je spn zejmna tam, kde je mono psobit citov, nap. pi vyuovn literatury. Je schopn navodit spoluprci, zejmna v mench skupinch. Uvdomle osobnostn typ pedagoga je zamen na intelekt a vli, uivo neschematizuje, stoj zpravidla nad uebn ltkou. Nen otrokem kvantity ltky. Uvnit jednotlivch pedmt pln respektuje obsah i zkonitosti pslun vdy a vdy starostliv zvauje vznam jednotlivch mylenkovch i didaktickch celk pro vybudovn charakteru studenta. Angauje se pln jak ve vzdlvacm psoben (respektuje obsah a zkonitosti svho uebnho pedmtu), tak ve vchovnm psoben.

Typologie podle Caselmanna

Veobecn psychologickm rozborem zkladnch sloek innosti pedagoga dospl Ch. Caselmann k uren pedagogick innosti jako eliptick profese. Jednm z ohnisek je svt, tj. zklady prodnch a spoleenskch vd, druhm ohniskem je intelektuln, citov a mravn problematika studenta. Podstata pedagogick innosti je v silnm polrnm napt mezi nepetritm zetelem na uivo i na duevn a mravn rozvoj studenta. Tmto zpsobem jsou ureny i dva zkladn typy pedagoga. Logotrop je povaha, kter smuje sp k vd, je to pedagog zamen pevn na obsah a problematiku uebnho pedmtu, vdeck disciplny, naopak paidotrop se zajm spe o studenta samotnho. Typy pedagog se vak neutvej pouze ve vztahu ke studentm, ale zrcadl se i v pedagogickch postupech. Na zklad tohoto hlediska rozliil Caselmann ti typy: Vdeckosystematick typ jeho zkladn tendenc je smovat k obsahu hodnot nejen vdeckch, ale mravnch a umleckch. Tento typ uitele m schopnost sprvn objasovat a vysvtlovat. Um logicky vyvozovat jedno z druhho bez toho, ani by se dopustil chyb a nejasnost. Umleck typ obvykle vyplyne z jeho schopnosti plasticky ztvrovat uivo na zklad jeho celkov intuice. Pikln se sp k morfologickmu ne logickmu uspodn uiva. Praktik je to pedagog, kter m mimodn vlohy pro organizaci prce a pro skupinov vyuovn. K tomuto typu meme piadit i ty, kte maj pro tk sloit partie uiva pohotov pravidlo nebo pomcku, a tm pomhaj k zapamatovn uiva.
160

Nkter typick vztahy mezi pedagogem a studentem

Vztahu mezi pedagogem a studentem se pipisuje v pedagogice a psychologii takov vznam, e nkte autoi podle povahy a druhu vytvoenho vztahu charakterizuj i samotnho pedagoga. Nap. Mrchand, francouzsk vdec, rozeznv ti typy vztahu mezi pedagogem a kem: beztvar vztahy pedagog se zajm pedevm o sv postaven a kariru, napjat vztahy pedagog se sna studenty poddit, harmonick vztahy pedagog se sna porozumt a vvoj studenta ovlivnit. Americk psycholog H. H. Anderson provedl rozdlen pedagog podle jejich vztahu ke studentm na dva typy: Dominantn typ, v jeho chovn ke studentm pevldaj zkazy, rozkazy, poniovn a vitky. Tento typ se podle Andersona vyskytuje u pedagog, kte jsou z njakch dvod nejist. Integran typ je ast u vyrovnanch a jistch pedagog. Charakterizuje ho demokratick postoj a respektovn individulnch zvltnost a rozdl student. Autor si krom toho mysl, e pro sprvn vztah mezi pedagogem a studentem je nutn zastoupen obou tchto typ. Vyhrannost pedagoga v jeden nebo druh typ zvis pedevm na jeho osobnosti a celkov rovni. Z. Zaborowski se pokusil o typologii z hlediska jejich postoje ke studentm. Psn autokratick pedagog, kter studenty neustle kontroluje, vyaduje bezpodmnenou disciplnu, chyb mu dvra v samostatnost student. Ti se podizuj, ale pociuj k pedagogovi odpor, vyhbaj se prci, jsou neochotn a podrdn. Pracovn autokratick pedagog si svoji autokritinost neuvdomuje, o studenty se star, ale mysl si, e jsou na nm maximln zvisl. U vtiny student je oblben, ale projevuje se u nich nesamostatnost a zabrzdn individulnho vvoje. Liberln uitel je charakteristick nedvrou ve studenty, nesamostatnosti. Studentm v prci nepomh a neastn se jejich prce. Tm potom chyb naden, nevd, co maj dlat, chyb zde vzjemn spoluprce. Demokratick uitel plnuje a rozhoduje ve spoluprci s kolektivem student, zajm se jednotlivce, povzbuzuje studenty ke kolektivn innosti, trest a chvl objektivnm zpsobem. Studenti jsou ochotni pracovat, maj pocit odpovdnosti a schopnost pracovat samostatn.

Zvr
Osobnost pedagoga hraje v ivot kadho jedince velmi vznamnou roli, kladnou nebo zpornou. Hodnocenm vztahu pedagoga a studenta zjistme, e spch prce pedagoga zvis nejen na jeho sil, ale hlavn na tom, jak postoj k jeho prci zaujme student. Z hlediska student vtina jejich pedagog nespluje jejich pedstavy. Proto by se ml kad, kdo se rozhodne pro povoln pedagoga, zamyslet nad tm, zda m alespo nkter z vlastnost, kter jsou pro pedagoga nezbytn. lovk mus bt maximln trpliv, ale i dsledn vysvtlovat ltku, naslouchat problmm a starostem student.
161

Pedagog je sledovn ze vech stran a v neustlm styku s lidmi, co klade znan nroky na jeho psychick a morln vlastnosti. Pedagog potebuje nejenom dostaten odborn vzdln, ale tak vdomosti a znalosti pedagogick, a pedevm pak umn pstupu ke kadmu studentovi, umn navzn kontakt, umn studenta vyslechnout, poradit mu a bt mu i pkladem v osobnm ivot.

Literatura:
P, J. Psychologie pro uitele. Praha: SPN 1987. URI, L., TEFANOVI, J. a kol. Psycholgia pre uiteov. Bratislava: SPN, 1973. HENDRICH, J. a kol. Didaktika cizch jazyk. Praha: SPN 1988. KOHOUTEK, R. Zklady pedagogick psychologie. Brno: Akademick nakladatelstv, 1996. KOHOUTEK, R. Psychologie vchovy a vzdlvn (www.ped.muni.cz). PAVELKOV, I. Motivace k k uen. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogick fakulta, 2002. ROSICK, Z. Teachers and Students, One Team One Objective. In 2004 BILC NATO Conference Strasbourg France. 2004 (vydno na CD ROM). ROSICK, Z. Lidsk faktor a otzka motivace. In 27. mezinrodn konference TD 2004 DIAGON 2004. Zln: Univerzita Tome Bati ve Zln, 2004. MAHEL, I. Psychologie osobnosti uitele a vychovatele. Praha: SPN 1976. TEFANOVI, J. Psycholgia vzahu medzi uiteom a iakom. Bratislava, SPN 1967.

Obas zazn nzor, e vojci pracujc ve vzdlvacch a vcvikovch institucch jsou na svch funkcch ji dlouho a trp uritm odtrenm od praxe To bych na zklad konkrtnch sel rd vyvrtil. Tm osmdest procent vech pracovnk editelstv vcviku a doktrn slou ve vykovsk posdce mn ne pt let. Na druh stran si ale nemyslm, e tento daj svd pli v n prospch. Mohu ale uvst jin sla, kter jednoznan hovo o kvalitch personlu. V souasn dob u ns psob tm pt set vojk, kte proli zahraninmi misemi, strukturami NATO i psobili ve vojensk diplomacii. Dalch sto osmdest pt vojk a obanskch zamstnanc editelstv absolvovalo studium na zahraninch kolch a kurzech. Stejn poet osob rovn absolvoval krtkodob formy odborn ppravy v zahrani. A takto bych mohl pokraovat. Myslm si, e disponujeme kvalitnm personlem s dostatkem praktickch zkuenost.To vytv dobr zklad do budoucna. Efektivn model Vcvikov a vzdlvac kapacity editelstv vcviku a doktrn jsou v souasn dob a trojnsobn pekraovny Z rozhovoru s plk. gt. Jaromrem Znou A report 21/2007
162

Kapitn Mgr. Jan md

Motivace chovn

VOJENSK PEDAGOGIKA
Motto: Motivace je hnac motor lidskho chovn a jednn

Motivace lidskho chovn a uen je stle aktuln problematikou, i kdy se v oblasti vzkumu motivace ji velmi mnoho vykonalo. Proto se i v souasnosti rozshle zkoum a existuje ada publikac, kter se touto tematikou zabvaj. Otzka jak dit navozovn clen motivace student a vojenskch student zvlt je jednm z nejzvanjch problm vech vzdlvacch systm.

Pstupy a vklady
Z latinskho vrazu movere, tzn. hbat, pohybovat je odvozeno slovo motiv a motivace. Vraz motiv vyjaduje pohnutku uritho chovn a slovo motivace je soubor pohnutek a vyjaduje proces podncovn aktivity. Zkoumn motivace lidskho chovn je vlastn hledn odpovdi na otzku, pro se lovk chov uritm zpsobem, co je pinou jeho jednn a jak je ho mon ovlivnit. K teorii motivace existuje mnoho pstup a rzn vkladov principy. Madsen ve sv analze motivanch teori uvd tyi pstupy: homeostatick pedpokld, e pirozen stav organismu je stav rovnovhy jeho vnitnho prosted: jestlie dojde ke zmn, nastupuje chovn, kter m ztracenou rovnovhu obnovit (podstatou tto motivace je tedy snaha vrtit se do vchozho stavu), pobdkov spov jednak v hdonickm principu upednostovn proitk libosti a vyhbn se nelibosti, jednak principu uen, kdy se osvojuj tzv. druhotn pobdky podmnnm spojenm s pjemnmi proitky: pvodn neutrln podnt se stv motivujcm, protoe je spojen s dosaitelnou libost, poznvac spov v kognitivnm pstupu, kter tvrd, e lovk v podstat neustle pijm a zpracovv njak informace a na jejich zklad si vytv urit nzor a rozhodnut: poznvac procesy determinuj procesy dynamick a maj dc a mobilizujc inek, lidsk chovn je logickm vsledkem shromdn nutnch poznatk a nslednho rozhodnut, humanistick pedpokld se, e motivace vyplv ze snahy peshnout souasn stav vlastn existence tm, e lovk v sob realizuje vlastn vvojov schopnosti a monosti. Chovn jedince se zpravidla ned pouze jedinm motivem, ale celm souhrnem motiv, kter mohu mt rznou vhu, vznam, mohou se vzjemn doplovat nebo stt k sob v protikladu, nkter si lovk neuvdomuje, jin se uskuteuj vl. Motivaci meme tedy chpat jako souhrn initel, kter podncuj, smuj a udruj chovn lovka.
163

Incentivy
Motivace chovn lovka meme rozdlit podle toho, zda pohnutka, kter vede k jednn, vychz z vnitnch poteb, nebo zda je vyvolna vnjm impulzem, tzv. incentivem. Poteby se obvykle povauj za dispozin motivan initele, a to jak poteby vrozen, tak i poteby zskan bhem ivota jedince. Projevuj se pocitem vnitnho nedostatku nebo pebytku. Incentivy jsou vnj podnty, kter maj schopnost poteby lovka vzbudit a v ppad pozitivnch incentiv i tuto potebu uspokojit. Negativn incentivy sice potebu vzbud, potebu vak neuspokoj a vyvolvaj chovn smujc od sebe. Jevy a pedmty okolnho svta vak obvykle nejsou vzny na uspokojen jenom jedn poteby lovka, proto se astji uvd souhrn incentiv. Jestlie je vzbuzena poteba, vznik motiv-dvod, pro kter lovk zan jednat uritm zpsobem. Stejn jako vude jinde, uplatuje se i zde individualita lovka, ale u pevn vtiny se projevuje jist posloupnost vzniku poteb podle toho, jak se lovk vyvj. Nejznmj je z tohoto pohledu Maslowova teorie, kter pedpokld, e se poteby vyvjej postupn podle zvanosti pro existenci lovka a rozdluje poteby na primrn a sekundrn. Jako poteby primrn se oznauj poteby fyziologick a jsou spolen pro lovka a ostatn ivoichy. S vvojem lovka jako logickho druhu a vvojem spolenosti se obohacovala i lidsk motivace, objevuj se vy sociln motivy, kter se stvaj dynamickou silou rozvoje lidskho chovn. Jestlie se zkladn primrn poteby dostaten uspokoj, vytv se tm pedpoklady pro poteby sekundrn psychick, kter se vytvej v nvaznosti na sociln prosted. I ve skupin sekundrnch poteb je mon vysledovat uritou posloupnost jejich vzniku. Nejdve nastupuj poteby bezpe a pocit jistoty, poteby pozitivnch vztah a poteby poznn. Pokud i zde nastane uspokojen, vytvo se prostor pro poteby spjat s pocitem vlastn hodnoty. Podle Maslowovy teorie se jedn o dv skupiny poteb: vkon a samostatnost, presti, pozornost okol a vlastn nepostradatelnost pro n. V rmci tchto obecnch zkonitost probh individuln vvoj osobnostn sfry lovka; individuln hierarchie poteb kadho jednotlivce dv vzniknout motivanmu zamen osobnosti lovka, kter se projev fixac na vliv uritch podnt. Na podklad motivanho zamen osobnosti se utvej a stabilizuj hodnoty a zjmy lovka, kter se definuj jako trvalej vztah jedince k objektm a innostem, kter se projevuj tendenc zabvat se jimi teoreticky nebo prakticky. Pro kadho jedince je charakteristick urit relativn stl soubor motiv, kter se oznauje jako motivan systm osobnosti. Jednotliv motivy jsou uspodny v hierarchii a v zvislosti na vztahu k centru osobnosti. Motivan systm nen stl, bhem ivota se vyvj, mn, a tm ovlivuje psychick procesy osobnosti.

Hlediska motivace
Jestlie chceme studenty motivovat, musme si uvdomit, e motivovn je mono chpat ze dvou pohled: zvit efektivitu student ve vuce, psobenm koly rozvjet i motivan sfry student a autoregulan dispozice jednotlivc.
164

Oba tyto aspekty jsou v neustle interakci aktivizace motivace studijnch innost zvis na rovni rozvoje motivan sfry osobnosti a naopak. Krom toho je teba na motivaci student pohlet z krtkodobho a dlouhodobho hlediska. U pedagoga pevld pstup k motivaci studenta z krtkodobho hlediska: pedagog se vtinou sna vyvolat na zatku pednky zjem o probranou ltku a pedpokld se, e tato vstupn motivace psob i v prbhu dalho uen, co velmi asto neplat. Jednou z principielnch funkc koly, a zkladn, stedn nebo vysok, je, aby si studenti osvojili urit poznatky, nauili se uritm zpsobem pemlet. Tento poznvac proces se nedje v izolaci, ale ve specifickm socilnm prosted, kter kola jako instituce vytv. V neposledn ad je tento poznvac proces reakc na poadavky koly, je vyvoln obtnost kol, kter jsou na studenty kladeny. Ve vzdlvacm procesu se tedy vyskytuj ti zkladn zdroje motivace: - poznvac poteby, - sociln poteby, - vkonov poteby. kolem pedagoga pak tedy je zjistit poad uvedench skupin poteb v individuln hierarchii jednotlivch student, aby bylo mon pout sprvn postup veden vuky. Pi motivovn z hlediska momentln situace se vyuv aktulnho stavu student. Pi motivovn z dlouhodobho hlediska jde pedevm o rozvoj motivanch dispozic student, rozvinut osobnostn sfry poteb. Aby byl vsledek uen dlouhodob, je tak teba, aby ml student aktivn vztah k budoucnosti. Proto je dleit rozvoj zjm, vcvik vle a podpora hlubokho zaujet innost, tzv. flow motivation (navozen hlubokho zaujet, zaujet prac). Jedn se komplexn problm a je teba pracovat na vech motivanch rovnch. Tento nov pstup vysvtluje pklad nkterch lid, u nich meme pozorovat velk zaujet a nasazen pi vykonvn njakho kolu a pitom se jim nedostv dn vnj podpory a jen tko se d ci, e by prci dlali z njakho vnitnho zjmu. I kdy tento typ motivace jet nen zcela vysvtlen, jsou znmy urit podmnky jeho vzniku: vysok poadavky na jedince a jeho schopnosti, tyto poadavky mus bt v rovnovze se schopnostmi, zptn vazba na jednotliv kroky innosti je rychl a jasn, nejlpe pokud plyne hned z vlastn provdn innosti. Nkdy bv jet k motivaci vnitn piazovna i tzv. perspektivn orientace, co je tak jeden z velmi silnch zdroj motivace pi uen. Jde o urit osobnostn zamen student v nvaznosti na vlastn budoucnost, zle na schopnosti orientace v ase, na tom, jak daleko vid. Rozvinut perspektivn orientace m velk vliv na intenzitu motivace, dv j nov asov charakter.

Poznvac, vkonov a sociln motivace

Poznvac poteby student me pedagog vyvolat nap. tzv. problmovm vyuovnm, kdy je v lohch nastolen njak konflikt nebo problm a studenti mus logickm uvaovnm dojt k een lohy, a tm objevit nov zkonitosti, kter je teba prv pomoc tto lohy si osvojit. Mus dojt k tomu, e student sm si polo otzku, jej zodpovzen pinese pochopen njakho novho principu, protoe otzka pedagoga k vyvoln konfliktn situace nesta. Pi vytven problmov situace mus bt dodrena zsada pimenosti a mra novosti mus odpovdat schopnostem student.
165

Vkonov poteby mohou bt u student siln rozvinuty, a to, jak se studenti budou projevovat, hodn zvis i na schopnostech studenta vzhledem k dan rovni kol. Vkonov teorie rozliuje dva druhy vkonovch poteb: - poteba spnho vkonu, - poteba vyhnut se nespchu. Studenti s pevaujc potebou spnho vkonu obecn rdi sout s rovnocennmi soupei, maj tendenci nevzdat se a vytrvat pi een kolu a od konce, pli snadn koly je nezajmaj. Studenti s pevaujc potebou vyhnut se nespchu vtinou pracuj z obavy monho nespchu, hlavnm motivanm faktorem je strach, nemaj rdi souten a nespch vid ve vnjch pinch. Takovm studentm lze pomoci, pokud pedagog nebude pouvat stejn obtn koly pro vechny, ale pokud budou vkony jednotlivch student posuzovny vzhledem k jejich pedelm vkonm. Takovm individulnm hodnocenm me pedagog upevnit ve studentovi vru ve vlastn rozvoj a pocit, e pinou spchu jsou z velk sti ple, zjem a motivace. Sociln motivaci podmiuje zejmna poteba pozitivnch vztah, poteba afilace a poteba socilnho vlivu, ppadn poteba prestie. Tzv. motivan klima jednotlivch skupin, kter zvis na struktue skupiny a zpsobu, jak pedagog vede vuku, je z velk sti odrazem klimatu stavu nebo fakulty, a tm je zasazeno do irho rmce. Pokud se pedagog zajm o sv studenty, emocionln je podporuje a povzbuzuje, aktualizuje ve vt me potebu pozitivnch vztah. V takov skupin vldne nekonfliktn atmosfra, kter pomh vytvet mezi studenty kooperativn vztahy. Studenti bvaj asto motivovni k uen vstcnm postojem pedagoga a jsou ochotni pracovat pro dobr vztah k nim. Poteba vlivu a prestie me bt vyvolna nap. uritmi vchovnmi postupy. V mnoha oblastech se jako motivanho prostedku vyuv sout. Aby se nestala nemotivan, je teba dodrovat urit pravidla: vichni studenti by mli mt pocit, e maj anci na spch, a proto by se mly stdat soutn aktivity. Pemra souten ovem me vyvolat i nekooperativn atmosfru, jen me vystit a v lhostejnost nebo radost z nespchu ostatnch.

loha pedagoga ve vzdln a vchov

Na osobnost uitele pohlme jako na lovka, jen je v neustlm kontaktu s druhmi lidmi, na kter pedagogicky psob, vychovv je, sna se jim vtpovat vdomosti a dovednosti a motivuje je k dosahovn co nejlepch vsledk. Pi charakteristice pedagoga nelze nezmnit znmou tezi od K. D. Uinskho, podle n ve spojen se kolou je zaloeno na osobnosti uitele. dn koln d, i kdyby byl vymylen sebedkladnji, neme nahradit psoben uitele Jednm z nejdleitjch kol pedagog je nauit studenty principm, kter jim umon spojovat vkonov cle jednotlivch tmat vyuovn s irmi, obecnjmi cli. Jednou z monost jak pispt k vytven vkonov motivace je tedy vychzet ze vztahu specifickch vkon student k jejich zjmm a k jejich vlastnm ivotnm clm. Jestlie vkony v dlch kolech maj bt zdrojem motivace, mus sled jednotlivch vkon vystit v poten z uen samho. Vytvoit lsku k uen pedpokld, e student je schopen srovnvat sv vkony v prbhu osvojovn uritho tmatu nebo uebn ltky s danmi standardy a sledovat sv pokroky.
166

Jak zajistit, aby student mohl vnmat vsledky sv innosti, zjistit, e jeho vkony jsou sprvn? Pedevm je teba zajistit, aby student dostal vasnou zptnovazebn informaci. Pi vuce ve td je typick, e student realizuje odpov, kter prezentuje jeho nov zskanou zpsobilost a je mu sdleno, zda jeho odpov byla sprvn, i chybn. Pedagog pouv vrazu jako dobe, sprvn, patn, ppadn po sprvn odpovdi pejde k dalmu kolu, dal sti lekce, me ut i cel ady dalch vodtek, pikvnut, smvu apod. Dleitou zptnovazebn technikou je provovac cvien i test a vyhodnocen vkon, kterch student doshl. Test, jeho smyslem je motivovat uen, by ovem neml obsahovat nic o em se v, e to student neme znt. Je teba mt tak na pamti, e pi organizovanm vzdlvn realizujeme cl vytvoit zpsobilosti, kter budou pro jedince trvale uiten. Je teba doshnout toho, aby nauen zpsobilost byla penena do novch a odlinch situac. Plat to tm o vech osvojovanch zpsobilostech. V jazykovm vzdlvn to znamen, e monost transferu cizch slov a vt se zv, jsou-li procviovny v mnoha rznch kontextech. Pro organizaci vyuovn z toho vyplv, e je teba zajistit, aby studenti sv dovednosti aplikovali co nejeji, v rznorodch situacch. Podmnkou zajitn transferu je bohat rznorodost podntovch situac. Jednou z monost je zajistit rznorodost kontextu prostednictvm verbln komunikace typu skupinov diskuze. Ve uveden poznmky k dan problematice nejsou samozejm vyerpvajc. Podmnky uen i vyuovn se mohou velmi rznit a vdy je teba pihlet ke konkrtnm monostem, clm a spoleensk situaci.

Zvr
Problm motivovn student nen rozhodn problmem novm. Zkoum se ji desetilet a jist bude i nadle. Neexistuje jedin sprvn cesta, jedin recept, ale je zejm, e motivovn student ve vchovn-vzdlvacm procesu je jednm z dleitch loh pedagoga. Bez ohledu na to, zda pjde o sil psobit na jejich vnitn hodnotov systm nebo vnj okolnosti, je nezpochybniteln, e motivovan studenti, studenti, kte maj jasn cl, dvod pro studium, zpravidla pispj k efektivnj vuce, porozum probranm problmm lpe a rychleji a rovn tak dosahuj lepch vsledk.
Literatura:
FRST, M. Psychologie. Olomouc: Votobia, 1997. HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOV, I. Psychologick otzky motivace ve kole. Praha: SPN, 1984. PRCHA, J. Modern pedagogika. Praha: Portl, 1997. ROSICK, Z. Motivace a vuka dosplch. In Vojensk rozhledy, 8. Praha: AVIS, 1993 ROSICK, Z. Dal vzdlvn uitel. In Ciz jazyky ve kole, 2, 1982/1983. RHEINBERG, F. MAN, F. MARE, J. Ovlivovn uebn motivace. In Pedagogika, 51, 2001, . 2.

167

VOJENSK Motivace jako vznamn faktor pi studiu PEDAGOGIKA cizch jazyk

(Gardnerv socio-vzdlvac model)

Kpt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

Tento lnek se zabv problematikou Gardnerova socio-vzdlvacho modelu a lohy motivace, jakoto vznamnho faktoru pi studiu cizch jazyk. Motivace je zde rozdlena do dvou zkladnch typ: integrativn a instrumentln. Integrativn motivace m podobu pozitivnho pstupu studenta ke skupin mluvc clovm jazykem ve snaze integrovat se do tto skupiny. Instrumentln motivace zdrazuje cl zskat urit sociln i ekonomick ocenn prostednictvm znalosti cizho jazyka, co reprezentuje vznamnj a funknj dvod pro studium cizho jazyka. Rovn je zde pedstavena intrinsick a extrinsick motivace z pohledu rznch autor vnujcch se dan problematice. V zvru jsou zmnny motivan postupy, techniky v souladu s motivan hierarchi.

Motivace a jej role

Veejnost veobecn vnm motivaci jako klov prvek pi studiu cizch jazyk. Pesto, podvme-li se na vsledky vzkum, je mnohdy tk ci, co vlastn motivace pedstavuje. Vtina student studuje ciz jazyk s clem osvojit si pedevm komunikan dovednosti tak, aby mohli komunikovat s tmi, kte tmto jazykem hovo. Znalost cizho jazyka umon ble se seznmit s kulturou, tradicemi a zvyklostmi dan zem. Motivace je obecn urena rovn sil, kter je do studia cizho jazyka vkldno. m vce jsme motivovni, tm vce sil jsme ochotni na studium jazyka vynaloit. Z tohoto hlu pohledu je tedy fundamentln studenty ke studiu cizho jazyka efektivn motivovat. Vtina uitel spatuje v motivaci klov faktor spchu. Co ovem pedstavuje pojem motivace? Podle odbornk, existuje cel ada definic co je a co nen motivac. Mnohdy jsou vak definice motivace nepln a nezahrnuj psoben externch faktor. Je veobecn patrn, e koncept motivace a motivanho chovn vychz z psychologie. Jednm z nejvznamnjch model popisujcch motivaci v jazykovm prosted je Gardnerv socio-vzdlvac model.

Gardnerv socio-vzdlvac model

Celkov vliv na motivaci psobc pi studiu cizch jazyk je pedstavovn kombinac cel ady faktor, kter Gardner (1982) ve svm socio-vzdlvacm modelu definuje. Podstatou tohoto modelu je snaha o vysvtlen ty vzjemnch charakteristik studia cizch jazyk definovanch v podob socilnho a kulturnho prosted, individulnch rozdl student, kontextu, ve kterm studium probh a celkovm jazykovm vstupu. Sociln a kulturn prosted je pak pedstavovno takovm prostedm, do kterho je jednotlivec zasazen. Toto prosted formuje nzory a mylenky ve vazb na studovan jazyk, piem tento vliv je povaovn za klov. Pkladem tto skutenosti pak mohou bt monokulturn zem, kde pevn vtina obyvatel se domnv, e nen poteba studovat
168

jin jazyk, nebo minoritn skupiny by se mly asimilovat a zvldnout dominantn jazyk dan zem. Gardner tvrd, e tyto skutenosti vztahujc se k bilingvismu kombinovanho s postoji k clovmu jazyku a kultue vytv konkrtn zklad pro studium kadho jednotlivce. Individuln rozdly, kter jsou povaovny pi studiu cizch jazyk za nejvznamnj, jsou: inteligence, jazykov talent, motivace a v neposledn ad obavy vznikajc z tlaku vyvjenho na studenta (VanPatten, 2006). Vedle tchto skutenost zde vznamnou lohu sehrv prosted i kontext, ve kterm je ciz jazyk studovn. Obecn lze ci, e jsou identifikovny dva kontexty. V prv ad se jedn o formln vuku ve td, dle pak o nestrukturovanou jazykovou akvizici v pirozenm prosted. V zvislosti na kontextu, dopad individulnch odlinost se mn. Napklad ve formlnm prosted inteligence a vlohy hraj dominantn roli, zatmco v neformlnm prosted je vznam tchto faktor ni. Promnn veliiny v podob situanch obav a motivace hraj vznamnou lohu v obou prostedch vyven. Dalm prvkem modelu je identifikace lingvistickch a nelingvistickch jazykovch dovednost. Lingvistick vstupy jsou pedstavovny konkrtnmi jazykovmi znalostmi a dovednostmi, kter jsou miteln pomoc jednorovovch a multirovovch test. Nelingvistick vstupy odrej individuln postoje a pstupy, vztahuj se ke kulturnm hodnotm a pesvdenm ve vazb na clovou jazykovou komunitu. Ellis (1997) vyvozuje nsledujc zvr. Jednotlivci, kte jsou motivovn k tomu, aby integrovali jak lingvistick, tak nelingvistick vstup studijnch zkuenost doshnou vy rovn dovednost a znalost v clovm jazyce. V rmci tohoto modelu je motivace vnmna jako celek, sloen ze t element v podob sil, snahy a zjmu. sil odr as strven studiem jazyka, eln a naden studenta. Snaha uruje schopnost studenta zvldnout dan jazyk, zjem ilustruje emotivn studentovu reakci ve vazb na jazykov studium (Gardner, 1982). Skehan (1999) tvrd, e motivace je pedevm ovlivovna dvmi orientacemi. Integrativn orientace je pak typick pro toho, kdo se ztotouje s hodnotami v clovm jazyce, komunitou a kdo pistupuje k jazykovmu studiu se zjmem vstoupit do tto komunity. Takovto student se pak vyznauje vnitn, dle trvajc motivac pro jazykov studium. Instrumentln motivovan studenti na druh stran pohl na studium cizch jazyk jako na prostedek, kter jim umon nap. lep karirov vyhldky a postup, dosaen vyho platov ohodnocen a ocenn. Gardner (1982) dle tvrd, e studenti s pevaujc integran orientovanou motivac dosahuj vtho motivanho efektu pi studiu, co se odraz v dosaen lepch vsledk. Vtina potencilnch poslucha m snahu uit se ciz jazyky nejen na zklad integran a instrumentln motivace, ale existuje cel ada jinch dvod, jako jsou nap. pijmut intelektuln stimulace, osobn vzvy, piazen se k elit, i zvldnut nronho jazyka.

Integran motivace
Obecn je motivace identifikovna jako urit orientace studenta (Drnyei, 2003). Je zejm, e nejspnj jsou studenti, kte jsou komunikativn, rdi se setkvaj s lidmi hovoc clovm jazykem, m poznvaj jejich kulturu, zvyky a v neposledn ad maj zjem ztotonit se i dokonce se integrovat do spolenosti, kde je clov jazyk pouvn (Finegan, 2003). Jedn se o motivaci integran, kter se vyskytuje pedevm v relnm ivot. Staneli se jedinec rezidentem v komunit, kde je clov jazyk pouvn pi socilnch interakcch, integran motivace pak pedstavuje klov komponent pi rozvjen jednotlivch rovn znalost jazyka. Pro jedince je tedy absolutn nutnost fungovat ve spolenosti tm, e pekon
169

jazykovou bariru a stane se jednm z jejich len. Vstupem integran motivace je spn akvizice cizho jazyka, jako i osvojen si velmi kvalitn vslovnosti (Finegan, 2003). Passe (1996) pi konceptu integran motivace vychz z vahy, e jednotlivec se sna stt bilinguln, pesto vtinou zstv monokulturn orientovan, co vyplv ze zachovn vlastn identity. Problm pak nastv tehdy, pokud je matesk spolenost monokulturn, nebo monosti pouit cizho jazyka jsou omezen.

Instrumentln motivace
Vedle integran motivace je studium cizch jazyk ovlivovno jet motivac instrumentln, kter je obecn charakterizovna jako snaha o dosaen praktickho a uitenho vstupu, kter znalost cizho jazyka s sebou pin (Sansone, Harackiewicz, 2000). Jedn se napklad o zvldnut studia na univerzit, zskn lep prce, dosaen vtho finannho ohodnocen na zklad dobr jazykov znalosti, zvldnut ten autentickch materil i dosaen vyho socilnho statutu. Pi instrumentln motivaci nedochz, i jen ve velmi mal me, k sociln integraci studenta do komunity hovoc clovm jazykem. Drnyei (2003) tvrd, e vtina nrod po celm svt je multikulturn, co umouje cel ad lid komunikovat jednm nebo dvma cizmi jazyky. Tyto skutenosti vyzdvihuj dleitost sociln dimenze motivace, kter vak nen jedinm vznamnm prvkem motivace. Motivace studovat ciz jazyk je komplexn a eklektick psychologick pojet zahrnujc celou adu nesocilnch faktor. Na instrumentln motivaci je nahleno jako na klov prvek, nebo umouje v relativn krtkm ase spatit vstupy nron prce. Jestlie za tyto vstupy jsou povaovny napklad s odmnou spojen motivy, pro studenty, kte jsou soust pracovnho procesu, je tento motiv velmi vznamn. Instrumentln motivace hraje prominentn roli pi studiu a do rovn stedn pokroil.

Integran verzus instrumentln motivace

Pestoe jsou ob jak integran, tak instrumentln motivace vznamnm elementem spchu, je to pevn integran motivace, kter podporuje dlouhodob spch pi studiu cizch jazyk (Ellis, 1997). Vzkumy potvrzuj, e na integrativn motivaci je pohleno jako na vznamnj pedevm v souvislosti s formlnm studiem (Sansone, Harackiewicz, 2000). loha integran motivace nabv v souasn dob stle na vznamu. Pesto je dleit poznamenat, e instrumentln motivace je veobecn pijmna jako vznamn faktor v ad vzkum, zatmco integran motivace je kontinuln spojovna s spnou akvizic cizho jazyka. Vsledky vzkum ukazuj, e studenti volili astji instrumentln dvody ne dvody integran, kter je motivovaly ke studiu cizho jazyka. Plat tedy, e studenti, kte upednostuj integran pstup k jazykovmu studiu jsou obvykle vce motivovni a dosahuj celkov vtho spchu. Na druh stran instrumentln motivace se me projevit jako spnj pokud student nem pleitost vyut clov jazyk pi bn interakci s rodilmi mluvmi. Sociln situace pak pomh urit o jak druh orientace se u konkrtnho studenta jedn a kter je pro studium cizch jazyk vznamnj. Skehan (1999) zdrazuje, e v zemch, kde je anglitina oficilnm jazykem, pevauj u student pedevm instrumentln dvody, kter jsou chpny jako hlavn dvody studia.
170

Dle Ellis (1997) nen vdy jednoduch odliit integrativn a instrumentln motivaci. Zrove vystupuje otzka zda integrativn i instrumentln motivace pokrv cel spektrum motivace student. Tato skutenost se me vztahovat na uritou skupinu populace, kdy existuj dvody studia, kter nejsou zaazeny do tchto dvou skupin. Pkladem jsou studenti, kte studovat nechtj, ale mus, nebo je na n vyvjen tlak ze strany rodi, vrstevnk, uitel, koleg i zamstnavatel. Jedn se o typ motivace, kter nepat ani do jedn z ve uvedench skupin. Skehan (1999) tvrd, e ob jak integran, tak instrumentln motivace se vzjemn nevyluuj. U student zdka vystupuje pouze jedna forma motivace, vtinou se jedn o kombinaci obou forem. Uvd pklad student studujcch v zahrani, kte se sna zskat kvalitn jazykov znalosti tak, aby mohli studovat v danm jazyce, zrove se ztotouj s lidmi a kulturou dan zem. Motivace je dleit faktor pi studiu cizch jazyk. Z tohoto dvodu je dleit se identifikovat s obma typy motivace, kter souvis s spnou akvizic cizho jazyka. Zrove je teba pohlet na motivaci jako na jeden z ady faktor v komplikovanm modelu vzjemnch vztah jednotlivc a situanch faktor, kter jsou jedinen pro kadho studenta. Obecn lze ci, e motivace a spn akvizice cizho jazyka pedstavuje komplexn vyjden. Nen mon jen sledovat vstupy v podob asu strvenho studiem a vstupy vyjden jako lingvistick vkon. Na studium cizho jazyka psob cel ada faktor, kter pispvaj k celkovmu procesu uen. Jeden z vznamnch faktor je rove zkouek, resp. poadavky, kter jsou jednotlivmi zkoukami definovny. Nkter zkouky se pak zamuj pouze na gramatick znalosti, peklady a opomjej dal jazykov dovednosti jako je mluven, poslech a psan. Je tedy douc, aby testovn bylo komplexn, nebo pi jednostrann zamenm testu se studium sousteuje rovn jednostrann a dochz k nerovnovnm znalostem. V mnoha ppadech je jako jedin dvod studia jazyka povaovno spn sloen zkouky, co je sice siln motivan, ale jen doasn. Praxe ukazuje, e studenty nen mon rozkatulkovat podle integran i instrumentln motivace. Je teba hledat kompromis, kter bv oznaovn jako skupina osobn individuln. Tato skupina zahrnuje motivan dvody v podob nap. radosti ze ten anglick literatury v originle, porozumn filmm v originle apod. Obecn lze ci, e jsou preferovny spe integran a kombinovan formy motivace. Aby byl proces studia cizch jazyk spn, zkuen pedagog je schopen prostednictvm vukovch metod udret zjem studenta tm, e vytvo zajmavou hodinu, kter upout zjem poslucha. Zrove povzbuzovn poslucha k vt aktivit na hodinch me velmi pomoci pi zlepovn komunikanch schopnost. spn komunikace v clovm jazyce siln ovlivuje motivaci u jednotlivch poslucha (Ellis,1997). Pouvn zajmavch studijnch text rovn me zvyovat rove motivace ve td. Na druh stran je teba se vyvarovat pli sloitm textm s nronou slovn zsobou a gramatikou, nebo by mohlo dojt k opanmu, demotivanmu efektu.

Intrinsick a extrinsick motivan teorie

Tto problematice se ve velk me vnuj Deci a Ryan (1985), kte dospli k zajmavm zvrm. Studenti zajmajc se o studium cizho jazyka a vstupy z nj spe z vlastnch
171

dvod (intrinsick motivace), ne aby se zajmali o odmnu (extrinsick motivace) se s vt pravdpodobnost stanou spnjmi pi studiu. Plat tedy, e intrinsick motivace se vztahuje na motivaci spojenou s aktivitou, pinejc radost a uspokojen. Extrinsick motivan chovn pak pedstavuje takov chovn, kter smuje k dosaen pedem stanovenho cle v podob zskn odmny. Drnyei (2003) tvrd, e spch stupuje motivaci u student, kte jsou zameni na zskn konkrtn jazykov dovednosti, tedy na ty, kte jsou intrinsicky motivovni. Deci a Ryan (1985) pi zkoumn motivace zjistili, e intrinsick motivace bude vysok za podmnky, e budou souasn podporovny faktory v podob konkrtn vzvy, kompetence a sebeuren. Dle tvrd, e pokud extern skutenosti pozitivn ovlivn faktor kompetence (v podob pochvaly za podan vkon) bude dochzet k dalmu rstu intrinsick motivace, v podob konkrtn vzvy, kompetence a sebeuren. Studenti zajmajc se o studium cizho jazyka a vstupy z nj spe z vlastnch dvod (instrinsick motivace), ne aby se zajmali o odmnu (extrinsick motivace), se s vt pravdpodobnost stanou spnjmi pi studiu. Na druh stran skutenosti, kter vedou k pocitm neschopnosti, budou intrinsickou motivaci sniovat. Passe (1996) definuje motivaci ve tech rovnch: poadovan jazykov rove, schopnosti studenta a souasn studovan rove. Tyto ti rovn odpovdaj tem zkladnm podstatm studia cizho jazyka (clov jazyk, student, studijn prosted), a tak odr ti rzn jazykov aspekty (sociln dimenzi, osobn dimenzi a dimenzi nronosti studovanho jazyka). Drnyei (2003) pohl na danou problematiku obdobnm zpsobem. Tvrd, e student ve stejn studijn situaci me ukzat pekvapiv odlin rovn motivace v zvislosti na nronosti clovho jazyka. Obdobn, jedn-li se o stejn clov jazyk a stejnou motivaci studenta mohou se objevit velk rozdly v zvislosti na ohodnocen podanho vkonu ve skupin. Jinmi slovy, kad z tchto t rovn motivace se projevuje nezvisle na ostatnch a je dostaten siln k pehluen efektu motivu, kter je spojen s dalmi dvma rovnmi. Jeden z klovch bod je motivovat studenty intrinsicky, co pispv k autonomii. VanPatten (2006) zjistil, e podporovat studium cizho jazyka tm, e studium je zbavn a zajmav nen dostaten pesvdiv, studentm mus bt zejm e studium je pro n dleit, mus pociovat vznamnost studia, spatovat svou vizi v budoucm prospchu, ohodnocen a pnosu. Hovome-li o intrinsick a extrinsick motivaci, je teba vychzet z kontextu ve kterm probh vuka, prosted, kter studenty obklopuje, o jak clov jazyk a o jak studenty se jedn. Vechny tyto skutenosti ovlivuj vraznou mrou motivan chovan. Pro posluchae je pak velmi dleit, aby znali dl vstupy v prbhu studia, tzn. jakm zpsobem pokroili ve studiu, kam smuj a jak rovn chtj doshnout.

Motivan hierarchie pi studiu cizch jazyk

VanPatten (2006) vypracoval motivan hierarchii, kter popisuje motivy psobc pi studiu cizch jazyk. Schma (viz obr.) znzoruje tzv. roziujc se elipsu motiv v rmci studia cizho jazyka. Postupem od bodu . 1 do bodu . 4 vzrst vk student, jako i rove studia. Prbh elipsy zrove identifikuje trvalost a stlost hierarchick struktury. Stupe dlouhodob motivace roste smrem dol ve tyech fzch. Tyto fze nejsou vyerpvajc, vzjemn se nevyluuj a mohou mt odlinou vhu v ase.
172

Dl studijn innosti

ivotn styl mimo uebnu Obsah studia, kulturn zklad

Budouc ivotn styl, pracovn vyhldky

Obr.: Roziujc se elipsa motiv

Fze . 1. Pi studiu cizch jazyk, zejmna ve tdch s mladmi studenty, je motivace zajiovna extern uitelem prostednictvm jeho technik a zadvanch kol. Pi tto prvn fzi hraje velmi dleitou lohu kvalita a zajmavost studijnch materil, jako i osobnost uitele. m vt bohatost a rznorodost materil, tm vt zjem ze strany student je projevovn. Je tedy vhodn systematicky zaazovat materily jako jsou poslechy, filmy s jednoduchou slovn zsobou a ve, co je zajmav a posluchae motivuje. Tento typ extern motivace funguje za pedpokladu, e to koln systm umouje uebn plny, snaha uitel, vybaven ueben apod. Fze . 2. Tato druh fze navazuje na pedchoz a opt je charakteristick zaazovnm zajmavch tmat do vuky. Zrove kontakty mimo uebnu, napklad prostednictvm vmnnch pobyt, st a setkvn maj tak pozitivn motivan efekt. Na druh stran nkter kontakty mohou psobit demotivan, zejmna pokud se jedn o velk rozdly v jazykovch znalostech (VanPatten, 2006). Fze . 3. Tato fze charakterizuje posun od extrinsick k intrinsick motivaci a je rozdlena do dvou rovin. V prv rovin je student zabrn do clovho jazyka a kultury zem, co vtinou bv soust celho vzdlvacho procesu od samho potku studia, astji se ovem vyvj dky kontaktm a studijnm zkuenostem. ten literatury v originle hraje roli pouze pleitostnou, naden z jazyka se spe vztahuje ke kultue zem, kde se clovm jazykem hovo. Vznamnou lohu zde hraje motivan efekt studijnho spchu. Tato skutenost me poslit intrinsick obsah motivace nebo ji dokonce me nahradit. V druh rovin jsou to kultura a styl vuky, kter motivuj vce ne studovan jazyk. Fze . 4. V tto tvrt fzi jako hlavn motivy vystupuj pedevm budouc karira, zamstnn, co je typick pro vy rovn studia a vy vkovou kategorii.
173

Vedle motivan hierarchie existuje cel ada prvk a okolnost posilujc motivaci, mezi nejvznamnj pat nsledujc: Studenti studuj jestlie: vd pro studuj, studium povauj za dleit, uvdomuj si, e jsou schopni se uit, jsou pedkldny materily pizpsoben rovni student. Studenti jsou motivovni pokud: pro studium maj klid, nen na n vyvjen plin tlak a nejsou ve stresovm prosted, maj monost uspokojit sv psychologick poteby spchu a uznn, pociuj, e se u pro sebe nikoliv pro uitele, maj-li pleitost pijmat rozhodnut, vstupovat do plnovn a pociovat zodpovdnost zapojenm se do procesu, jestlie spch pevyuje nespch; jestlie se ct neschopn, vzdaj to, studium nen pro n pli jednoduch a triviln, nbr vyaduje koncentraci a sil.

Zvr
Nedostatek motivace ke studiu je zvan problm. Obecn lze ci, e nejlep metodou je motivovat posluchae nepmo tak, aby se stali autonomnmi studenty, m dojde ke zven jejich sebedvry a nsledn vymiz strach z uen. V neposledn ad je teba vychzet ze skutenosti, e proces uen je oboustrannm komunikanm procesem. Z tohoto dvodu je teba se zamovat nejen na studenty a jejich motivan kapacitu, ale i na uitele tak, aby dokzal posluchae motivovat sprvnm smrem.
Pouit literatura:
DECI, E. L., RYAN, R. M. Intrinsic motivation and self determination in human behavior. New York: Plenum Press, 1985, 388 s. DRNYEI, Z. Attitudes, Orientations and Motivations in Language Learning (The Best of Language Learning Series), 2003, Blackwell Publishing Limited, 2003, 224 s. ELLIS, R. The study of second language acquisition. Oxford University Press, 1997, 315 s. FINEGAN, E. Language: Its structure and use. Heinle, 2003, 640 s. GARDNER, Robert. C. Language attitudes and language learning. In Attitudes towards language variation. Ed Ellen Bouchard Ryan at al. London: Edward Arnold, 1982, s. 132-147. PASSE, J. When Students Choose Content: A Guide to Increasing Motivation, Autonomy and Achievement, Corwin Press, 1996, 112 s. SANSONE, C., HARACKIEWICZ, J. M. (Eds.) Intrinsic and Extrinsic Motivation: The Search for Optimal Motivation and Performance, Academic Press, 2000, 489 s. SKEHAN, P. Individual differences in second-language learning. Hodder Arnold Publisher, 1999, 176 s. VANPATTEN, B., WILLIAMS, J. Theories in Second Language Acquisition. Lawrence Erlbaum Associates, 2006, 272 s.

174

Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc.

Zsady postelovn cl dlosteleckm oddlem a bateri

VOJENSK PROFESIONL

Zkladem bojov innosti dlostelectva je vyazovn cl v sestav neptele z boje efektivn palbou. Clem dlosteleck palby je dosaen letlnch a neletlnch ink pi vyazovn cl. Z hlediska stelecko technickho se palby rozliuj podle tvaru cle, vykonavatel, zpsobu postelovn, plnovn, zpsobu uren prvk pro stelbu, poadovanho inku v cli. lnek je zamen na objasnn zpsob postelovn cl v zvislosti na jejich tvaru dlosteleckm oddlem (bez raketometn baterie) a dlosteleckou bateri, jsou-li prvky pro innou stelbu urovny nhradnmi prostedky (nen k dispozici pota s pslunm SW vybavenm).

Zpsoby postelovn cl
Zpsoby postelovn skupinovch pravohlch (linernch) cl dlosteleckm oddlem a bateri jsou uvedeny v tab. 1.
Vykonavatel Zpsob postelovn Cle, stely, zapalovae stelba ttivotrhavmi stelami s nrazovmi (nekontaktnmi pibliovacmi) zapalovai stelba na jednotliv nepozorovan a skupinov nepozorovan a pozorovan cle stelba ttivotrhavmi stelami s nekontaktnmiasovacmi zapalovai stelba na proudy stelba na cle, kter je teba vyadit ve stejnm asovm obdob stelba na cl o rozmrech vtch ne je maximln sek pro oddl nebo na cl, kter m nepravideln prothl tvar, piem jsou zjitny souadnice nejdleitjch prvk veden obrannch pehradnch paleb stelba na jednotliv nepozorovan a skupinov nepozorovan a pozorovan cle stelba na skupinov pozorovan cle o hloubce 100 m a vt stelba ttivotrhavmi stelami s nekontaktnmi asovacmi zapalovai stelba na cle, kter je teba vyadit ve stejnm asovm obdob stelba na cl o rozmrech vtch ne je maximln sek pro baterii nebo na cl, kter m nepravideln prothl tvar, piem jsou zjitny souadnice nejdleitjch prvk veden obrannch pehradnch paleb

Dlosteleck oddl (soustedn palby oddlu) Dlosteleck baterie (samostatn palby bateri)

bateriemi nlomo

bateriemi stupnic s rozdlenm cl mezi baterie s rozdlenm sek cle (ry) mezi baterie nlomo etami nlomo etami stupnic s rozdlenm cl mezi ety s rozdlenm sek cle (ry) mezi ety

Tab. 1: Zpsoby postelovn skupinovch pravohlch (linernch) cl dlosteleckm oddlem a bateri

175

Pi vyazovn kruhovch cl se postupuje podle zvltnch pravidel a realizuje se pouze pi vpotu prvk pro stelbu s podporou potae. Dlosteleck oddl, baterie (eta) posteluje cle o rozmrech do maximlnho seku pro oddl, baterii (etu), uvedenho v Pravidlech stelby a zen palby pozemnho dlostelectva. Poad zmn dlek zamovae pi veden inn stelby oddlem na jeden skupinov pravohl cl bateriemi nlomo je uvedeno v tab. 2.
slo baterie 1. dlka Poad zmn dlek zamovae 2. dlka 3. dlka

Dlosteleck (raketometn) oddl o tech baterich Prvn Druh Tet

C C Ddc H dc C Ddc C C Ddc + H dc C Ddc C C Ddc + H dc C C Ddc H dc C C Ddc + H dc C C Ddc H dc C Ddc

Dlosteleck (raketometn) oddl o dvou baterich Prvn

C Ddc

1 C H dc 2 1 C H dc 2

C Ddc +

1 C H dc 2 1 C H dc 2

Druh

C Ddc +

C Ddc

Tab. 2: Poad zmn dlek zamovae pi veden palby bateriemi nlomo

C - potan dlka zamovae (v dlcch) na sted cle Ddc C - skok v dlce (stupnice) v dlcch H dc 1 C H dc = H C : X dc , zaokrouhluje se na cel dlce k ni hodnot 3 HC - hloubka cle v metrech

U oddlu o tech (o dvou) baterich vystel kad baterie na kad dlce tetinu (polovinu) plnovan spoteby stel pro baterii. Na prvn dlce se obvykle zahajuje palba ve stejnm okamiku salvou oddlu. Zmny dlek se provdj u kad baterie samostatn. Pi postelovn skupinovho pravohlho cle oddlem o tech baterich bateriemi stupnic vede kad baterie palbu pouze na jedn dlce zamovae (tabulka 3) a vystel na ni plnovanou spotebu pro baterii (tetinu spoteby pro oddl). Skok v dlce je 1/3 HC.
slo baterie Prvn Druh Tet
C dc

Dlka zamovae
C C Ddc H dc C Ddc

D + H

C dc

Tab. 3: Dlky zamovae bateri pi veden inn stelby oddlem o tech baterich na jeden skupinov pravohl cl bateriemi stupnic

176

Pi postelovn skupinovho pravohlho cle oddlem o dvou baterich bateriemi stupnic vede kad baterie palbu pouze na jedn dlce zamovae (tab. 4) a vystel na ni plnovanou spotebu pro baterii (polovinu spoteby pro oddl). Skok v dlce je 1/6 HC.
slo baterie Prvn Druh Dlka zamovae
C Ddc

1 H C 2 1 C Ddc + H C 2

Tab. 4: Dlky zamovae bateri pi veden inn stelby oddlem o dvou baterich na jeden skupinov pravohl cl bateriemi stupnic

Pi postelovn s rozdlenm cl a sek cle (ry) mezi baterie posteluje baterie cle jako pi samostatn palb baterie. Dlosteleck baterie, plnc palebn kol samostatn, posteluje: nepozorovan jednotliv a skupinov pravohl cle vdy temi dlkami zamovae a jednm nebo dvma smry, pozorovan jednotliv cle vdy jednou dlkou zamovae jednm smrem, vjem sevenm, pozorovan skupinov pravohl cle: jednou dlkou zamovae pi hloubce cle do 100 m, temi dlkami zamovae, pi hloubce cle 100 m a vt. Zmny dlek zamovae baterie (vech et) se uskuteuj ve stejnm poad jako u druh baterie oddlu o tech baterich pi postelovn bateriemi nlomo. Na kad dlce vystel baterie tetinu plnovan spoteby na cl, dvma dlkami zamovae pi samostatn palb dlosteleck baterie etami nlomo, pi hloubce cle 100 m a vt. Zmny dlek zamovae jednotlivch et se uskuteuj ve stejnm poad jako u bateri oddlu o dvou baterich pi postelovn bateriemi nlomo. Na kad dlce vystel eta polovinu plnovan spoteby pro etu (tvrtinu spoteby pro baterii). Pi postelovn skupinovho pravohlho cle bateri etami stupnic vede kad eta palbu pouze na jedn dlce zamovae (tab. 5) a vystel na n plnovanou spotebu pro etu (polovinu spoteby pro baterii). Skok v dlce je 1/6 HC.
slo ety Prvn Druh Dlka zamovae
C Ddc

1 H C 2 1 C Ddc + H C 2

Tab. 5: Dlky zamovae et pi veden inn stelby bateri na jeden skupinov pravohl cl etami stupnici

Pi postelovn s rozdlenm cl nebo sek cle (ry) mezi ety posteluje eta cle vdy jednou dlkou. V zvislosti na ce cle posteluje baterie (eta) cl jednm nebo dvma smry.
177

Dvma smry posteluje baterie (eta) cl, je-li interval vje vbuch na dlo na: kryt a obrnn cle vt ne 25 m, nekryt a neobrnn cle vt ne 50 m. Tento ppad nepichz pro baterii ani etu pi samostatn palb v vahu vzhledem k maximln ce seku pro baterii a etu. Realizuje se pouze pi stelb bateri v rmci oddlu a etami nlomo nebo stupnic v rmci baterie. Baterie (eta) vede palbu nejprve potanm smrem na vech dlkch zamovae, potom zmn smr o polovinu intervalu vje vbuch (I V) doprava a vede palbu druhm smrem, stejnm zpsobem jako pi veden palby prvnm smrem. Pi postelovn cle dvma smry vystel jednotky, ve ve uvedench ppadech, na kad dlce a smru polovinu deklarovan spoteby. Pi stanoven zpsobu postelovn cle (seku cle) se baterii uruje: Poet dlek zamovae. Ur se povelem Nlomo! pi postelovn cle bateri temi dlkami, etami nlomo! pi postelovn cle bateri etami nlomo, Stupnic! pi postelovn cle v rmci oddlu bateriemi stupnic, etami stupnic! pi postelovn cle bateri etami stupnic. Na skupinov pozorovan cl o hloubce 100 m a vt se vol postelovn nlomo, etami nlomo, stupnic, etami stupnic podle konkrtnch podmnek. Velikost skoku v dlce (stupnice) a v asovn. Poet smr (jsou-li dva). Interval vje vbuch a oprava smru o polovinu intervalu vje doprava pi stelb dvma smry. Spoteba stel v kusech pro dlo, dlku a smr. Skupinov linern cl se posteluje: orientovan eln k vsteln, jednou dlkou, jednm smrem s intervalem vje 50 (25) m na dlo, orientovan bon k vsteln, etami vjem sevenm (vjs) na zmrn body et. Potan dlka na sted cle se pro ety zvtuje (zmenuje) o 1/4 baterijnho seku podle vzjemn polohy cle a vstelnch palebnch et. Skupinov kruhov cl se posteluje: o polomru RC < 50 m vjs, jednou dlkou na sted cle, o polomru 50 m < RC < 75 m etami vjs, jednou dlkou urenou na sted cle s posunem 1. ety doprava, 2. ety doleva o 1/4 C (1/2 RC), o polomru 75 m < RC < 100 m: - bateri stejnm zpsobem jako cl o polomru 50 m < RC < 75 m, - dvma bateriemi vjs, jednou dlkou urenou na sted cle s posunem 1. baterie doprava, 2. baterie doleva o 1/4 C (1/2 RC), - temi bateriemi vjs, jednou dlkou urenou na sted cle, 2. baterie stl na sted cle, 1. baterie s posunem doprava, 3. baterie doleva o 1/3 C (2/3 RC). Kruhov cle o RC > 50 , se pi pprav prvk pro stelbu nhradnmi prostedky posteluj pouze vjimen a to ve uvedenm zpsobem.
178

Postelovn ky cle dlosteleckou bateri (etou)

Aby byla cel ka cle rovnomrn postelovna je ji nutn rozdlit na tolik sek, kolik dl povede innou stelbu. sek pro jedno dlo se nazv interval vje a cel svazek vstelnch rovin ety (baterie) se nazv vjem ety (baterie). Pro zastlen a innou stelbu se pouv vj seven (vjs) nebo vj upraven na ku cle (vjc). Vj seven je takov, pi nm svazek vstelnch rovin vech dl baterie (ety) smuje do jednoho bodu (obr. 1a). Vj na ku cle je Iv Iv 1/2 Iv takov, pi nm svazek C C S SC vstelnch rovin odpovd ce cle (obr. 1b). Pesnost vje vbuch bez proven stelbou je charakterizovna pro dla pravdpodobnou chybou dov 1,5 dc. Clem je, aby v prbhu inn stelby jednotliv dla postelovala sv seky a aby se stedn nrazy jednotlivch dl co nejvce piblily stedu (S) 4d 3d 2d 1d 8d 7d 6d 5d 4d 3d 2d 1d a) b) danho seku (intervalu) v prel cle. Obr. 1: a) vj seven (vjs) b) vj na ku cle (vjc) dcm dlem baterie je obvykle 4. dlo, 1/2 I v 1/2 Iv 1. palebn ety rovn 4. dlo, 2. palebn ety S SC 5. dlo. Pi rozmstn baterie v palebnm postaven v celku se pipravuj prvky pro stelbu na sted cle (SC) pro dc dlo baterie (4. dlo). K zamen dl na odpovdajc seky se v palebnm postaven upravuje vj baterie na ku cle. Aby byla dla zamena na stedy odpovdajcch sek je vhodn opravit ped zahjenm inn stelby smr vech dl o 1/2 Iv doprava, pestoe to pravidla stelby neuvdj (obr. 1b). Pi rozmstn baterie po etch se pipravuj prvky pro stelbu na sted cle pro dc dla 4d 3d 2d 1d et. To je, u prvn ety pro 4. dlo a u druh pro 8d 7d 6d 5d 5. dlo. K zamen dl na odpovdajc seky Obr. 2: Vj na ku cle (vjc) baterie po etch se v palebnm postaven upravuje vj kad ety na ku jejho seku. Aby byla dla zamena na stedy odpovdajcch sek je vhodn opravit ped zahjenm inn stelby smr vech dl 1. ety doprava a smr vech dl 2. ety doleva o 1/2 Iv (obr. 2).
179

Pi rozptlenm rozmstn baterie se pipravuj prvky pro stelbu zvl pro kad dlo na bod jemu odpovdajcho seku. Interval vje (Iv) je mon vypotat dvojm zpsobem: a) Je-li znma ka cle v metrech C (m) C (m) Iv = nd 0,001 DtC kde nd poet stlejcch dl na cl b) Je-li zmena ka cle z pozorovatelny v dlcch C (dc) Iv = Rp nd Iv se zaokrouhluje na cel dlce k ni hodnot. Zastlen bateri se provd tak, e se s potanmi prvky vystel jedna rna dcm dlem. Jestlie byla zmena pouze chylka vbuchu ve smru pivede se vbuch na pozorovac pmku nebo do prel cle. chylky ve smru od cle se pozoruj obvykle od stedu cle. Vbuchy se udruj v prbhu zastlen ve stedu cle. Pi pechodu na innou stelbu je vhodn opravit smr o 1/2 Iv, jak bylo uvedeno (obr. 1b a obr. 2), aby vbuchy nastaly ve stedech sek jednotlivch dl. Pokud se budou vbuchy bhem zastlen udrovat ve stedu seku dcho dla baterie nebude potebn ped zahjenm inn stelby provst opravu o 1/2 Iv. Vjimen je mon pozorovat vbuchy k pravmu (levmu) okraji nebo jinmu bodu cle a pi zastlen je udrovat ve stedu cle nebo ve stedu seku dcho dla.

Postelovn ky cle palebnmi etami

dcm dlem baterie je v podstat stedn dlo (4. dlo), kdeto dcmi dly et jsou krajn dla (4. a 5. dlo). Prvky pro stelbu se uruj pro tato dla. Pi zastlen a samostatn palb palebnmi etami se postupuje obdobn jako pi zastlen bateri, tzn. chylky vbuch se pozoruj obvykle ke stedu cle a vbuchy se v prbhu zastlen udruj ve stedu cle, ppadn se mohou udrovat ve stedu seku dcho dla. Ped zahjenm inn stelby je nutn opravit smr u 1. palebn ety o 1,5 IV doleva (obr. 3a), u 2. palebn ety o 1,5 IV doprava (obr. 3b). Pokud se budou vbuchy bhem zastlen udrovat ve stedu seku dcho dla, nebude potebn tuto opravu smru provdt. Stejnm zpsobem se postupuje pi samostatn palb dlosteleck baterie etami nlomo a etami stupnic. Pi veden palby dvma smry se postupuje stejn jako pi stelb bateri.
180

-1,5IV S a) SC b) S

+1,5IV SC

4d

3d

2d

1d

8d

7d

6d

5d

Obr. 3: Oprava smru a) 1. palebn ety b) 2. palebn ety

Zvr
Stanoven nejvhodnjho (optimlnho) zpsobu postelovn a jeho profesionln realizace m znan vliv na innost dlosteleck palby. Proto je potebn jednotliv zpsoby postelovn v rmci vcviku dokonale zvldnout. Vzhledem k nutnosti ekonominosti vcviku lze realizovat vcvik s ostrou stelbou pouze v omezen me. Pesto innost pi jednotlivch zpsobech postelovn lze v pln me nacviit z hlediska povelov techniky, veden dokumentace i innosti jednotlivch funkcion a obsluh na povely.

Literatura:
[1] Pravidla stelby a zen palby pozemnho dlostelectva. Pub-74-14-01, Vykov: eVD, 2007. [2] Pravidla stelby a zen palby pozemnho dlostelectva. Prozatmn vydn. Pom -2/10 - 163]. Praha: G SA, 1992. [3] Vysvtlivky k pravidlm stelby a zen palby pozemnho dlostelectva. Dl-2-4]. Praha: FMNO, 1990.

181

VOJENSK Souasnost automatizovanho systmu PROFESIONL zen palby dlosteleckho oddlu

ASPRO a koncepce jeho vvoje
lnek se zabv souasnm stavem automatizovanho systmu zen palby dlosteleckho ASPRO a jeho clem je nastnit hlavn problmy systmu, kter je nutn v budoucnu eit vzhledem k plnmu pokryt prvk systmu palebn podpory automatizovanm systmem. Jedn se o pohled z hlediska hlavnch prvk (zsad) dan problematiky. Armda esk republiky prochz neustlou reorganizac a restrukturalizac. Clem tchto proces je mal, mlad a modern armda, tedy armda, vybaven modernmi technologiemi na standardn rovni vysplch stt Severoatlantick aliance, zejmna z hlediska vybavenosti vysoce sofistikovanmi technickmi prostedky. Tento trend zaal bt v dlostelectvu Armdy esk republiky prosazovn ke konci devadestch let minulho stolet, kdy zaaly bt jednotky dlostelectva AR vybavovny automatizovanm systmem zen palby dlosteleckho oddlu ASPRO. Souasn automatizovan systm zen palby dlosteleckho oddlu ASPRO zdaleka nen optimln. Jedn se klasickou potaovou s zodolnnch pota vybavench komernm operanm systmem Windows 95 a specilnm aplikanm programovm vybavenm, zajiujcm zen, velen, komunikaci a przkum na stupni dlosteleck oddl. Jde tedy o tzv. C3I systm, kter je strukturovn do ty programovch modifikac, urench pro jednotliv prvky systmu ASPRO: ATAC (Artillery Tactical Computer) programov modifikace uren pro stedisko zen palby dlosteleckho oddlu (SP) a msto zen palby palebn (MP) a raketometn (MP RM) baterie, FTAC (FO Tactical Computer) programov modifikace uren pro msto koordinace palby praporu (MKP) a dlosteleckho pozorovatele (DP), GTAC (Gun Tactical Computer) programov modifikace uren pro jednotliv zbraov komplety, samohybn kannov houfnice (KSD) a raketomety (KSR), MTAC (Meteo Tactical Computer) programov modifikace uren pro dlosteleckou meteorologickou stanici (DMS). Komunikace mezi jednotlivmi programovmi modifikacemi je zajitna pomoc ty komunikanch st, propojench rdiovmi stanicemi RF 1325 a RF 1350. Jsou to nsledujc komunikan st (viz obr. 1): RECONNET (Reconnaissance Connection Network) komunikan s, zajiujc spojen mezi MKP a DP, tzv. przkumn komunikan s, FISTNET (Fire Support Network) komunikan s, zajiujc spojen mezi MKP, SP, MP (MP RM) a DMS, tzv. komunikan s koordinace palby, FIDNET (Fire Direction Network) komunikan s, zajiujc spojen mezi SP a MP (MP RM), tzv. komunikan s zen palby,
182

Nadporuk Ing. Michal Sobara, Ph.D.

GUNCONET (Gun Connection Network) komunikan s, zajiujc spojen mezi MP (MP RM) a KSD (KSR), tzv. zbraov komunikan s. Systm ASPRO byl Armdou esk MKP DP republiky poizovn pro uritou clovou organizan strukturu dlostelectva, MP kter se vak ji nkolikrt znan zm(MP RM) nila. Po celou dobu vyuvn systmu DMS ASPRO se muselo dlostelectvo potkat KSD SP s mnoha problmy a nedostatky systmu, KSR kter se projevily prv pi praktickm vcviku a stelbch. Mnoh z tchto pro- Legenda: blm a nedostatk jsou dsledkem perprzkumn komunikan s manentch zmn, kter velmi neciteln komunikan s koordinace palby zashly i dlostelectvo. komunikan s zen palby Zaveden systm ASPRO ji pln zbraov komunikan s neodpovd poadavkm poskytovn Obr. 1: Komunikan st systmu ASPRO efektivn, rychl a pesn palebn podpory kolovm uskupenm, v jejich prospch bude dlostelectvo koly plnit. DP Konec Plnn palebnch kol v souasnosti probh podle algoritmu, kter je zobrazen na obr. 2. Velitel mechanizovan roty prostednictvm dlosteleckho pozorovatele (DP) vyd palbu na cl MKP pomoc systmu ASPRO. Star dstojnk skupiny palebn podpory na mst koordinace palby praporu (MKP) uskuten rozhodovac proces, jeho vsledkem je zvr, zda jsou prostedky pmo podzen Pidlen n veliteli praporu (minometn baterie) schopny tento palby y kol splnit. Jestlie ano, palebn kol je v systmu ASPRO + ukonen a je dle plnn minometnou bateri s vyuitm fnick komunikace. Pokud je nutn vydat SP palbu dlosteleckho oddlu, zale MKP poadavek na stedisko zen palby oddlu (SP). DP po t spolupracuje pmo se SP (MP, MP RM) pi plnn palebnho kolu. MP (MP RM) Tento algoritmus plnn palebnho kolu se vak v okamiku vytvoen smenho dlosteleckho oddlu stal neplnm a ve vztahu k poskytovn komplexn palebn podpory brigdnmu kolovmu KSD uskupen (BU) i nepostaujcm, nebo smen (KSR) dlosteleck oddl je podzen veliteli BU (z hlediska pravomoci rozhodovn o pouit pi palebn Obr. 2: Schma algoritmu plnn palebnho podpoe). kolu se systmem ASPRO souasn stav
183

Je bezpodmnen nutn, aby v automatizovanm systmu zen palby byly zakomponovny vechny prvky palebn podpory v zk vazb na pslun prvky kolovho uskupen, ktermu jsou pidleny. Zrove je nutn zachovat hierarchii rozhodovac pravomoci jednotlivch prvk, tedy velitele mechanizovanho praporu vzhledem k minometn baterii a velitele mechanizovan brigdy (BU) vzhledem ke smenmu dlosteleckmu oddlu. Plnn palebnho kolu s automatizovanm systmem zen palby dlosteleckho oddlu by proto mlo probhat podle nsledujcho algoritmu (obr. 3): Do systmu vstupuje stedisko koordinace palby brigdy (SKP), jako rozhodovac prvek velitele mechanizovan brigdy (BU), jemu je (z hlediska poskytovn palebn podpory) smen dlosteleck oddlu pmo podzen. Minometn baterie spad pod rozhodovac pravomoc velitele mechanizovanho praporu (PrU).
DP
Konec

MKP + Pidlen + palby SKP -

Konec

Je-li mpr pidlena

MP KSD

Pidlen n palby + SP MP M MP

Pi praktickm vyuKSM KSD vn souasnho systmu KSR ASPRO byla odhalena ada nedostatk, kter prci se Obr. 3: Schma algoritmu plnn palebnho kolu se systmem ASPRO poteba systmem ztuj. Jde zejmna o nsledujc skutenosti: - nelze pedat mstu velen palebn (raketometn) baterie povel, kter palebn postaven m zaujmout, - nelze pedat palebn (raketometn) baterii povel, zda m po ukonen palebnho kolu zaujmout vykvac postaven, i zaujmout jin palebn postaven, - nelze pedat na msto velen palebn (raketometn) ety povel, do kterho palebnho postaven m velitel palebn (raketometn) palebnou (raketometnou) baterii (etu) odvst, - velitel palebn (raketometn) ety nem pehled o ukonen palebnho kolu ani o nsledujc dal innosti sv jednotky (odjezd do vykvacho i jinho palebn postaven, plnn dalho palebnho kolu apod.), - vzhledem k tomu, e SP nem k dispozici prvky pro stelbu uren na MP nebo MP RM, na SP nelze provst kontrolu tchto prvk, - vzhledem k tomu, e systm ASPRO stle nepracuje se souadnicovm systmem WGS 84, je tud nutn souadnice pepotvat do systmu S42. Kontrola prvk pro innou stelbu kontroln skupinou je pak velmi obtn a zdlouhav, - nelze na MP (MP RM) zmnit poet ran a dl (raketomet) pro innou stelbu.
184

MP RM

Pi konferenci dlostelectva v lednu 2007, zabvajc se problematikou automatizovanho systmu zen palby dlosteleckho oddlu ASPRO a jeho dal budoucnost, byly nelnkem dlostelectva spolench sil naznaeny vize poadovanho stavu, kterho je nezbytn doshnout k zabezpeen poskytovn kvalitn palebn podpory mechanizovanm jednotkm dlostelectvem (obr. 4).

Vysvtlivky:

Prvky zabezpeujc vydn palby Prvky provdjc rozhodovac proces Prvky vydvajc koly a prvky zen palby Prvky spoluprce pi stelb Prvky zabezpeujc meteorologick zprvy

Obr. 4: Schma mon budouc podoby automatizovanho systmu zen palby smenho dlosteleckho oddlu

185

Dosaen tohoto zmru vye ve uveden problmy a nedostatky a zabezpe poskytovn efektivn palebn podpory pslunm kolovm uskupenm. Je nutn mt na pamti, e bez odpovdajc palebn podpory neme dn kolov uskupen plnit dn sv koly.
Literatura:
NAJDER, Milan, JEDLIKA, Josef. Systm velen a zen palebn podpory integrovan v rmci ASVV/BVIS (OTS PSPALPOD). Detailn analza a nvrh integrace vybranch funkc ASV PP do ASVV/BVIS. Praha: LOM Praha s. p., 2007, 290 s. NAJDER, Milan, JEDLIKA, Josef. Automatizovan systm velen a zen palebn podpory integrovan do ASVV/ BVIS (systmov analza). Praha: LOM Praha s. p., 2005. 180 s. NAVRTIL, Josef. Zklady bojovho pouit prostedk palebn podpory Armdy esk republiky. Brno: UO, 2004. 96 s.

Seznam pouitch zkratek:

ARTHUR ASPRO ASV PP ATAC BU BVIS DMS DP FTAC GTAC KSD KSM KSR MKP mpr MP MP M MP RM MTAC PrU PzPK SP tpr VBrg VM vmpr VP VR VPr VR radioloktor pro przkum stlejcho dlostelectva automatizovan systm zen palby dlosteleckho oddlu automatizovan sytm velen a zen palebn podpory (V vevojskov) Artillery Tactical Computer modifikace specilnho aplikanho programovho vybaven systmu ASPRO brigdn kolov uskupen bojov vozidlov informan systm dlosteleck meteorologick stanice dlosteleck pozorovatel FO Tactical Computer modifikace specilnho aplikanho programovho vybaven systmu ASPRO Gun Tactical Computer modifikace specilnho aplikanho programovho vybaven systmu ASPRO koncov souprava dla koncov souprava minometu koncov souprava raketometu msto koordinace palby praporu mechanizovan prapor msto zen palby palebn baterie msto zen palby minometn baterie msto zen palby raketometn baterie Meteo Tactical Computer modifikace specilnho aplikanho programovho vybaven systmu ASPRO praporn kolov uskupen przkumn pozorovac komplet stedisko zen palby dlosteleckho oddlu tankov prapor velitel brigdy velitel minometn ety vsadkov mechanizovan prapor velitel palebn ety velitel raketometn ety velitel praporu velitel roty

186

Kapitn Ing. David ehk, Ph.D., major Ing. Milan Haka, Ph.D.

Environmentln aspekty vojenskho vcviku a klasifikace jejich dopad na ivotn prosted

VOJENSK PROFESIONL

Hlavnm poslnm ozbrojench sil esk republiky je co nejefektivnj a nejlep zabezpeen obrany zem esk republiky s vyuitm zsad kolektivn obrany dle lnku 5 Washingtonsk mluvy [1]. K trvalmu zajiovn tohoto kolu je nutno neustle zdokonalovat znalosti a dovednosti vech pslunk rezortu, a to pedevm prostednictvm vojenskho vcviku. Vojensk aktivity ovem krom ve uvedenho pnosu maj za nsledek takt environmentln aspekty, je psob nejrznj pokozen ivotnho prosted. Klasifikace tchto aspekt a nsledn i jednotlivch druh ekologickch kod byly zpracovny v souladu s metodou Hazard & Impact Index.

1. Hodnocen vlivu vojenskch aktivit

Metoda preventivnho posouzen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted (Hazard & Impact Index H&I Index) [2] je zaloena na principu hodnocen zdroj nebezpe nap. materilu, techniky, innost, energie (tj. skupiny nebezpe) a oblast jejich monho dopadu na ivotn prosted, kter lze pro poteby metody chpat jako soubor prvk prodnho a sociokulturnho prosted (tj. skupiny dopadu). Clem vojensk aplikace je tedy realisticky ohodnotit potenciln environmentln nebezpe plynouc z vcviku vojsk v mrovch podmnkch. Posuzovn vlivu vcviku mus bt zaloeno zejmna na legislativnch podmnkch, aby innost jednotky byla nejen pijateln z environmentlnho hlediska, ale odpovdala i patin prvn prav. Skupiny nebezpe (hazard groups) zahrnuj vechny oblasti vojenskho vcviku a jeho logistickho zabezpeen, kter mohou mt negativn vliv na jednotliv sloky ivotnho i socio-kulturnho prosted. Tyto skupiny jsou lenny na: techniku, osoby. Skupiny dopadu (impact groups) neboli prosted dopadu vojenskho vcviku jsou dleny do dvou oblast. Prvn pedstavuj jednotliv sloky prodnho prosted, u kterch me na zklad psoben negativnho vlivu skupin nebezpe dojt ke snen i pln ztrt jejich environmentln hodnoty. Do druh oblasti je azeno socio-kulturn prosted, u jeho prvk me bt vojenskm vcvikem pokozena i pln zniena jejich hodnota (sociln, historick, estetick, ekonomick apod.). lenn tchto skupin m nsledujc charakter: pdn prosted, vodn prosted, biotick sloka prosted (zahrnuje dopad na faunu a flru), sociln oblast (zahrnuje dopad na obyvatelstvo, hospodsk zvata, nemovitosti a infrastrukturu nachzejc se v blzkosti lokality vcviku), kulturn oblast (zahrnuje dopad na historicky i kulturn vznamn lokality i nemovitosti).
187

Pi hodnocen vlivu vojenskho vcviku na ve uveden dopadov oblasti budou u skupin nebezpe posuzovny tyi relevantn negativn faktory, resp. environmentln aspekty vojenskho vcviku, a to mechanick pokozen (nap. vlivem vibrac i nrazu), hluk, por a zneitn (nap. mechanick i toxick). Ovem pro poteby hodnocen kod na ivotnm prosted je nutno nejprve provst vymezen vztahu tchto faktor ke skupinm dopadu. Jeho grafick znzornn je uvedeno v tab. 1.
Tab. 1: Vztah skupin dopadu a environmentlnch aspekt vojenskho vcviku Environmentln aspekty vojenskho vcviku Mechanick pokozen Pdn prosted Vodn prosted Skupiny dopadu Biotick sloka prosted Sociln oblast Kulturn oblast Zdroj: Vlastn. X X X X X X X X X Hluk Por Zneitn X X X X

2. Klasifikace ekologickch kod vznikajcch pi vojenskm vcviku

Veker kody na prodnm i socio-kulturnm prosted zpsoben pi vojenskm vcviku je mon lenit do dvou oblast, a to na kody oekvan a neoekvan. V ppad oekvanch kod se jedn o negativn udlosti, kter zpravidla doprovzej vcvik, ale lze jim pedchzet prostednictvm preventivnho posouzen. Pkladem mohou slouit niky PHM pi brozen techniky i zpsoben poru pi ostrch stelbch. Druhou oblast tvo kody neoekvan, kter lze charakterizovat jako havrie. Nejvtm problmem u tchto udlost je pedbn identifikace msta a asu jejich vzniku. Jedn se nap. o pdy leteck techniky do obydlench oblast i nik PHM pi havrii cisterny. Mon klasifikace kod na ivotnm prosted je uvedena v tab. 2.
Tab. 2: Klasifikace ekologickch kod zpsobench pi vojenskm vcviku dle metody H&I Index P.. Klasifikace pokozen Negativn dopady vojenskho vcviku na ivotn prosted Stren travnho drnu, zhutnn pdy, hloubkov naruen pdnho krytu, men a zmna pdnch vrstev Pokozen porostu, zrann a hyn zve jmy na zdrav a ivotech obyvatel a hospodskch zvat, pokozen nemovitost a infrastruktury kody na kulturnch a historickch pamtkch Druh vcviku, pi kterm ke kodm dochz Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik, leteck vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, leteck vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb

1. Mechanick pokozen

Vliv na pdn prosted Vliv na biotick sloky prosted Vliv na sociln prosted Vliv na kulturn prosted

2.

3.

4.

188

Pokozen hlukem

5.

Vliv na Plaen zve s monm nsledkem biotickou sloku hynu prosted Vliv na sociln prosted jmy na zdrav obyvatel a hospodskch zvat

6.

Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik, leteck vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik, leteck vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik Vcvik s pouitm pozemn techniky, vcvik ve stelb, enijn vcvik

7.

8. 9. 10.

11.

12.

13. Zdroj: Vlastn.

Vliv na Shoen porostu, intoxikace zve biotickou sloku zplodinami prosted jmy na zdrav a ivotech obyvatel Vliv na sociln a hospodskch zvat, pokozen prosted nemovitost a infrastruktury Vliv na kulturn kody na kulturnch a historickch prosted pamtkch nik pohonnch hmot a maziv, Vliv na pdn kontaminace toxickmi ltkami prosted obsaenmi v munici nik pohonnch hmot a maziv, Vliv na vodn kontaminace toxickmi ltkami prosted obsaenmi v munici Sekundrn intoxikace rostlin a zve Vliv na v dsledku niku pohonnch hmot biotickou sloku a maziv i kontaminace toxickmi prosted ltkami obsaenmi v munici jmy na zdrav a ivotech obyvatel Vliv na sociln a hospodskch zvat zpsobench prosted sekundrn intoxikac prosted

V praxi se velmi asto setkvme s kombinac rznch druh pokozen prosted. Nap. pi havrii techniky me dojt k mechanickmu pokozen pdnho prosted, niku ropnch ltek do vodnho prosted i poru. V nsledujc sti textu budou demonstrovny vybran druhy pokozen, kter jsou lenn dle navrhovan metody.

2.1 Mechanick pokozen

K mechanickmu pokozen ivotnho prosted dochz nejastji pi pouit techniky, nap. dsledkem nevhodn volby trasy pesunu nebo nesprvnho provdn enijnch prac. 2.1.1 Vliv na pdn prosted

Obr. 1: Stren travnho drnu

Pokozen zneitnm

Pokozen porem

Obr. 2: Hloubkov naruen pdnho krytu

Obr. 3: Zemn prce riziko men a zmny pdnch vrstev

189

2.1.2 Vliv na sociln prosted

Obr. 4 a 5: Kolize tanku s vlakem 2002

Obr. 6: Pokozen mostu

2.2 Pokozen porem

Ke vzniku poru, kter nsledn psob kody na ivotnm prosted (vjimen i rozshlho charakteru), dochz zejmna pi vcviku ve stelb. Jedn se o vce jak 60 % vech por v rezortu obrany esk republiky v kalendnm roce. I pes toto velk mnostv vak nedochz k vznamnm kodm, protoe se zpravidla da por udret v prostoru clovch ploch. Mimo ostr stelby me bt inicitorem poru i zvada na vojensk technice. 2.2.1 Vliv na biotickou sloku prosted

Obr. 7: Por na stelnici

Obr. 8: en poru

Obr. 9: Zasaen lesnho porostu

Obr. 10 a 11: en poru po stelnici

Obr. 12: Les po zsahu hasi

Obr. 13, 14 a 15: Pory na vojensk technice

190

2.2.2 Vliv na sociln prosted K ohroen porem socilnho prosted vcvikem dochz pouze v mimodnch ppadech. Jednm z nich byl nap. pd dvou mig na esk Budjovice sdlit Vltava 8. 6. 1998.

Obr. 16, 17 a 18: Por zpsoben pdem mig

Obr. 19, 20 a 21: kody po poru zpsobenm pdem mig

V takovchto ppadech se jedn o kombinaci ohroen i pokozen prosted, a to jak mechanickho pokozen, zpsobenho vlastnm pdem mig s nslednm vbuchem (tlakovou vlnou), tak pokozen porem s pokozenm zneitnm ovzdu produkty hoen s rizikem nsledn intoxikace obyvatel.

2.3 Pokozen zneitnm

Do tto skupiny environmentlnch aspekt vojenskho vcviku je mono adit zejmna niky ropnch ltek, jejich dsledkem dochz prv k neoekvanm kodm na ivotnm prosted. V praxi se jedn nejastji o havrie cisteren a pdy letoun. 2.3.1 Vliv na pdn prosted

Obr. 22, 23: Havrie cisterny US Army v roce 2002 ve VVP AR

Obr. 24: Kontaminace pdy ropnmi ltkami

191

2.3.2 Vliv na vodn prosted

Obr. 25: Havrie vrtulnku britsk armdy 2004 na ece Oslav

Obr. 26: Skvrna na hladin eky Oslavy od uniklho paliva

Obr. 27: Norn stna zachycen uniklho paliva

Zvr
Je zejm, e psoben ekologickch kod pi vojenskm vcviku je nemyslnm vedlejm efektem jeho realizace. V souasn dob jsou ji uskuteovny relevantn kroky k zajitn environmentln bezpenosti vojenskho vcviku prostednictvm metody Hazard & Impact Index. Snaha o implementaci metody preventivnho posouzen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted je mimo jin i v souladu s principy EMS (Environmental Management System), o jeho implementaci se v rezortu obrany R ji nkolik let uvauje [3]. een dan problematiky takt bylo podporovno prostednictvm nvrhu novelizace politiky ivotnho prosted rezortu Ministerstva obrany esk republiky na obdob 2007-2010. [4] Zvrem je teba poznamenat, e ve prezentovan analza a klasifikace ekologickch kod tvo bzi pro dal vzkum v oblasti environmentln prevence a zajitn ekologicky etrnho vcviku.

Literatura:
[1] Armda esk republiky se pedstavuje. [cit. 27. srpna 2007]. Armda R. [on-line]. Dostupn na www: [http:// www.army.cz/scripts/detail.php?id=5090]. [2] EHK, David, KOMR, Ale, BOEK, Frantiek. Metoda preventivnho posouzen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted: Hazard & Impact Index. [monografie]. Brno: Univerzita obrany, 2006. 1. vyd. 37 s. ISBN 80-7231-132-8. [3] HAKA, M. Aplikace environmentlnho systmu zen do podmnek rezortu obrany esk republiky. [dizertan prce]. Brno: Univerzita obrany, 2005. 108 s. [4] EHK, David, KOMR, Ale. Nvrh novelizace politiky ivotnho prosted rezortu Ministerstva obrany esk republiky na obdob 2007-2010. Vojensk rozhledy, Praha, 2007, ro. 16(48), . 3, s. 167-172. ISSN 12103292.

192

Postkonfliktn stabilizace Pklad Irku

RECENZE

Postkonfliktn stabilizace: pklad Irku. Editor Vlastimil Galatk. Brno: Univerzita obrany stav strategickch studi, 2007, prvn vydn, 102 stran, ISBN 978-80-7231-249-8. Analza loklnch vlek v poslednch desetiletch ukazuje, e nen ani tak vnm problmem jejich vojensk een, zvlt pokud jde o Spojen stty a jejich armdu, jako sp nsledn mrov uspodn. Nejde pitom jen o USA v Irku, ale nap. spolu s Franci i ve Vietnamu, ruskou zkuenost v Afghnistnu a v eensku, Izraele v Libanonu, spojenc i nai v Kosovu apod. Proto lze uvtat tmovou prci kolektivu stavu strategickch studi Univerzity obrany v Brn, kter se problematice postkonfliktn stabilizace v deseti kapitolch na pkladu nejaktulnjm v Irku vnuje. Odstup ty let toto zhodnocen umouje, i kdy ne vechny kapitoly maj stejnou rove. Vtina poznatk a zkuenost je vak hodnotn, a proto je teba jim vnovat pozornost. Autoi v vodu potvrzuj obecn zjitn, e spojeneck koalice (v koalici ochotnch bylo 49 zem) pomrn snadno porazila regulrn irckou armdu a setkala se s podporou vtiny Iran, ale bezprostedn pot zaaly problmy s gerilou. Tyto aktivity se stupovaly, co sniovalo americkou presti i podporu v samotnch Spojench sttech. Proto zhy po zahjen konfliktu bylo mon pedvdat, co se tak stalo, e tu dojde ke specifick vietnamizaci konfliktu. Autory prvn pozoruhodn kapitoly Piny a cle konfliktu v Irku a realita postkonfliktn stabilizace jsou Libor Frank a Richard Stojar. Vychzej z teze, e v druh polovin 90. let se Husajnv reim zdl bt stle vraznj pekkou nejen pro bezpenost a stabilitu Stednho vchodu, ale ve spojen s mezinrodnm terorismem a podezenm z dren zbran hromadnho nien rovn nadregionln hrozbou. Problmem je sloveso v minulm ase zdl se, co se s vjimkou pouit chemickch zbran nepotvrdilo a pisplo k oslaben podpory koalice, jej prestie a ztilo vztahy mezi USA a evropskmi zemmi. Prokazuje to problematinost innosti zpravodajskch slueb a jejich mal efektivita v tomto specifickm prosted, kter v podstat znemouje nasadit v tchto strukturch agenty. K pln spnosti operace tak nepisplo, e nemla ve srovnn s Poutn bou a Poutnm ttem mandt OSN. Rozhodnut vychzelo z Nrodn bezpenostn strategie USA s drazem na preemptivn typ prevence, kter mla po 11. z 2001 podporu otesen americk veejnosti. K tomu pisplo i to, e Irk neplnil rezoluce OSN a odmtal spoluprci s n. Zatmco opaten v oblasti vnitn bezpenosti se ve Spojench sttech osvdila, od t doby tu nedolo k vnjmu teroristickmu inu, o rozhodnutch ve vnj bezpenosti se to ji zdaleka ci ned. Klovm problmem jsou piny vedouc v podstat k obansk vlce, i kdy jej existenci nikdo de facto nepotvrzuje. Autoi naznauj, e roli tu hrla debaasizace, jist obdoba denacifikace v Nmecku po druh svtov vlce, kter se dotkla zejmna dosud vldnoucch sunnit, a pokraujc strukturalizace a diferenciace irck spolenosti. Tyto politick, nboensk a nrodnostn problmy byly latentn, pd Husajnova reimu je jen obnail.
193

Pleitost se tu otevela i pro mezinrodn terorismus. Vn ztrty na zdrav a ivotech Iran pvodn zmry tak deklasuj. A tak je otzkou, zda sebelpe realizovan a promylen stabilizan pln by v takovch podmnkch ml nadji na spch a zda zkladn chyba nen ve vlastnm rozhodnutm na Irk zatoit. Proto se aktuln objevuj vahy, jak odtud s nejmn poramocenou povst odejt jako z Vietnamu. I pes riziko, e to posl mezinrodn terorismus, proti ktermu je teba nejsp bojovat jinak. Paradoxn je, e pkladem mohou bt Spojen stty, jak postupovaly ve vnitn bezpenostn politice po 11. z 2001. I kdy tato vodn kapitola podrobn popisuje vznik, vvoj a sled udlost, je uritm nedostatkem, e se podrobnji nevnuje irck armd, pedevm problmu, zda bylo sprvn jej jednotky rozpustit a umonit vojkm odejt i se zbranmi, co se nesetkalo s jednotnm souhlasem. Dalm vnm problmem je zhodnotit, zda koalic nabzen demokracie v zpadnm pojet jako systm vldnut je v islmskm svt vbec reln. Spoluautor prvn kapitoly Richard Stojar je autorem i podrobnj kapitoly druh Vnitropolitick situace Irku po ukonen bojovch operac v roce 2003 a jej vvoj do souasnosti. Charakterizuje ji takto: Deklarovan ukonen bojovch operac v Irku na jae 2003 fakticky znamenalo pro koalin sly pouze pechod ke konfliktu jinho typu, ne byla pm konfrontace s irckou armdou a republiknskmi gardami strany Baas. Jde tedy o zcela rozdlnou situaci, ne jak nastala po jugoslvskm konfliktu. Mon i proto, e tu ji dolo k fragmentaci jednotnho sttu, kdeto v ppad Irku je to budouc hrozba, a to nejen pro Irk, ale v ppad zrodu Kurdistnu pinejmenm pro Turecko a rn. Kurdov u nyn maj v podstat nezvisl ozbrojen sly. Konen je maj i kmenov a nboent vdci. Vraznm pnosem kapitoly je st zabvajc se gerilovm hnutm a teroristickmi skupinami. Za pozornost zvlt stoj, e pronikaj i do nov konstituovanho sttnho apartu, zvlt bezpenostnho. Upozoruje se tak na nebezpe federalizace zem, kter by vedla k rozpadu Irku, podobn jako v ppad eskoslovenska a Jugoslvie. Jistm vchodiskem je akceptovat nvrh Bakerovy a Hamiltonovy komise, tj. v zjmu stabilizace Irku spolupracovat i se Sri a rnem. Petre Dutu, sociolog ze Stediska strategickch studi obrany a bezpenosti rumunsk Nrodn univerzity obrany, napsal kapitolu Stabilizace Irku mezi oekvnm a realitou. Netaj se tm, e Iran ve sv vtin vid v koalinch vojcch okupanty a nyn jde v podstat o civiln vlku mezi vzbouenci a koalic spolu se zvolenmi pedstaviteli sttu. Zavst v tto zemi zpadn hodnoty m vzhledem k historickmu vvoji malou anci. (Model zpadn demokracie se zd bt nesluiteln s irckou kulturou a civilizac.) Kritickm momentem podle nho je, e v tto zemi je ropa. Vyeit vzniklou postkonfliktn situaci je proto dlouhodobou zleitost, navc i proto, e se zaalo patn. Bez mezinrodn pomoci to nepjde. K tomu vznamn pispv i Evropsk unie otevenm kancele v Bagddu, pomoc ve vi 718 milin eur a ppravou 300 odbornk. Josef Prochzka je autorem kapitoly Pprava a plnovn operac zaloench na dosaen vslednch efekt pklad na operaci Irck svoboda. Vychz z mlo dodrovan teze generlporuka Jay Garnera, e den, ve kterm se zan vytvet vlen pln, je den, ve kterm se zahajuje rovn plnovn povlen obnovy. Mon prvn problm je v tom, e postkonfliktn stabilizace Irku byla svena americkmu ministerstvu obrany v zk koordinaci s ministerstvem zahraninch vc. Nelze se proto ani divit, e rozpory v pedstavch o povlenm uspodn vznikly ji mezi tmito dvma rezorty.
194

S pedchzejc kapitolou zce souvis vynikajc studie editora publikace Vlastimila Galatka Dopady ppravy a zpsobu veden operac na vchoz podmnky a prbh postkonfliktn stabilizace. Upozoruje na to, e u v pprav a veden bojov operace je zaloen spch i nespch postkonfliktn stabilizace. Mnoh zvis zvlt na tom, k jakm dochz ztrtm na ivotech, zvlt civilist, i k jakm chybm pi operaci dolo. m dl vc tak zle na tom, jakou roli sehraj mdia, a to zvlt pokud jde o fenomn vlky v pmm penosu. Zbry z nonho bombardovn Bagddu zcela jist popudily nejen arabsk svt, ale i mnoh lidi na jinch kontinentech, mon v ran fzi, s vjimkou Amerian. Tmatem kapitoly Antonna Krsnho jsou Vojensko-politick vchodiska een situace v Irku. Nevh oznait situaci v tto zemi za obanskou vlku a z textu je patrn, e nesouhlas s destrukc irnsk armdy a sttnho apartu, jakkoli ovldanho sunnitskmi baasisty. Vchodiskem pro nho je na prvn pohled skeptick teze, e jednoduch een neexistuje, nevid jej ve zvyovn potu koalinch vojk a eventulnm rozenm konfliktu proti rnu, ale paradoxn v pkladu Vietnamu, kter se osvdil jednodue odejt. Jist ance spov v tom, e v kurdskch a itskch provincich je pomrn stabilizovan situace, problmem je Bagdd a jeho okol. Neobejde se to bez jednn se Sri a rnem, do kterho se Amerianm moc nechce, ale nic jinho jim nezbude, jak konen naznauj prvn kontakty. Ale m dle se bude jednn oddalovat a situace v Irku horit, tm mn bude druh strana ochotna jednat. Nejpravdpodobnjm dsledkem bude rozdlen zem na ti sti. Nejjednodu situace by s vjimkou itsk enklvy v Bagddu byla situace v itsk sti, etnicky sloitj ve stedn sunnitsk a se zahranin politickmi doby v kurdsk. Nejmn by se takovm vvoj lbil sunnitm, i kdy tm mohou zskat. Sedm kapitola Miroslava Hebka se nazv Situace ozbrojench sil a ast vojensk policie ve stabilizan fzi. Dokazuje, e irck konflikt je pkladem asymetrick vlky, na kterou nen americk armda s jejmi spojenci dostaten pipravena. Pitom po vojenskm vtzstv zaala pomrn v rychlm sledu stle koordinovanj gerilov vlka teroristick akce, atentty, pepady koalinch vojsk i irck policie, toky ze zlohy, nstrahy a lky zamen na ozbrojen sly, infrastrukturu i na poetn shromdn civilist, nap. na tritch. Je vedena pedevm sunnitskmi muslimy a spjat s mezinrodnm terorismem. Pispla k tomu nezvldnut poten stabilizace, co vedlo k chaosu a tm i ztrt dvry obyvatelstva i pesvden o sprvnosti toku. Z americkch osvoboditel se stali okupanti, pinou konfliktu ne pinst svobodu a demokracii, ale ropa. Prbh irck vlky prokazuje trend, e zatmco ve vojenskch stetnutch ztrty klesaj, o to vce v obdob tzv. postkonfliktn situace stoupaj. Tu jsou v budoucnosti schopny nejsp eit speciln pipraven vojensk sly nebo pravdpodobn efektivnji vojensko-policejn sly. V tto souvislosti mla velmi pozitivn roli esk vojensk policie, a to zvlt pi pprav dvou tisc irckch policist. Ivo Pikner prezentuje ve sv kapitole specificky vojensk tma Pouit zbraovch systm v bojov innosti a stabilizaci Irku. Ilustruje v nm nejmodernj zpsoby veden boje a pouitch zbraovch systm (modern tanky Abrams a Challenger-2, stejn tak obrnn vozidla, dlostelectvo a letectvo, kter se vak nesetkalo s odporem) loklnch konfliktech, jakm tok na Irk je. Veejnosti je vtinou znmo jen nasazen vojenskch sil a zbraovch systm v okamiku otevenho zapoet ozbrojenho konfliktu. Mn se v, e ped zatkem invaze jsou nasazovny speciln jednotky, kter provdj hloubkov przkum a sabote, jako jsou Delta Force; Navy Seals a SAS. K ueten ztrty na ivotech civilnho obyvatelstva je sice pouvna pesn navdn munice, zejmna laserov a druicov navdnch pum
195

v pevn vtin leteckch, pesto stle se potvrzuje zkuenost, e o ivot pichz vce bezbrannch civilist ne stle lpe pipravench a vybavench vojk. Zatmco v prvn svtov vlce padlo nebo bylo zranno desetkrt vc civilist, nyn je pomr opan. Irk to znovu potvrzuje, zvlt v postkonfliktn fzi. Rozdly jsou i ve ztrtch tocch jednotek. Zatmco bhem operace zahynulo 139 americkch vojk, nyn jejich ztrty na ivotech doshly potu 3600; poet zrannch je pitom obvykle ty- a estinsobn. V nsledujc gerilov vlce byly v podstat na stran koalice vyuity dosavadn zbraov systmy (nadle se prokzala uitenost tank, i kdy se pedpokld jeho zmna men kolovou verz pepravitelnou i vzduchem); terorist jsou vyzbrojeni runmi pchotnmi zbranmi, zvlt samopaly typu Kalanikov. I pi zjevn vojensk pevaze koalinch sil a jejich spokojenosti se zbraovmi systmy a celkovou vybavenost do budoucnosti ovem uritm problmem je, jak dalece se osvd pi stetnut s obdobn vybavenm protivnkem. Jednm z nepehldnutelnch tmat se v kapitole Uplatnn doktrinlnch princip informan vlky a psychologickch operac ve vlce a v postkonfliktn stabilizaci Irku zabv Janusz Mika. Prahnut po relevantnch informacch a psychologick faktory doprovzej vechny nsiln konflikty a vlky, v modernch vlkch jsou s rostoucm vznamem elektroniky a vpoetn techniky pochopiteln sofistikovanj. Ne marn se proto mluv i o informan vlce, kter se vede na strategick, operativn i taktick rovni, ton i obrann. Vtzstv je determinovno dispozic s adekvtnmi informacemi a schopnost ovlivnit mylen a postoje protivnka vetn civilist. Podle vojenskho veden USA, pe autor, mus efektivn informan boj velitelm zabezpeit monost vnutit protivnkovi falenou pedstavu o situaci a donutit ho, aby vedl bojovou innost v podmnkch, kter jsou pro nho nevhodn. Znamen to zajistit bezpenost informan infrastruktury, utajen innosti vojsk, operan maskovn, kontrapropagandu, kontrarozvdku, elektronickou ochranu a speciln informan operace; pat sem elektronick boj a internet jako nov fenomn vlky. Amerianm se dailo vst informan vlku pedevm v obdob ozbrojenho konfliktu. V posledn dest kapitole nazvan Nklady na vlku a obnovu Irku rozhodujc role USA se Veronika Mazalov zabv tm, eeno aktulnm jazykem, co je obvykle a na prvm mst. Dokumentuje zrove, po jistm poklesu na konci tiscilet, enormn rst vojenskch vdaj po 11. z 2001. Ty se dostaly pes bilin dolar ron, piem polovinu z toho vydvaj Spojen stty, a to zvlt na vlku v Irku a v Afghnistnu. Na jednoho lovka in vdaje 137 dolar a ujd to 2,5 % svtovho HDP. Pokud jde o Irk studie americk Akademie vd a umn pedpokldala v optimistick variant vdaje v letech 2003-2012 ve vi 990 miliard dolar, v pesimistick dvojnsobek 1,9 bilinu dolar. Odhad se zdl pehnan. Studie Demokratick strany pedpokldala vdaje ve vi 48-60 miliard dolar (vlka v Zlivu pila Ameriany na 80 miliard dolar). Kongresov vbor pedpokldal vydat na vojenskou operaci 20 miliard dolar, celkov 44 miliard dolar. Dosud USA vydaly 364 miliard dolar. Jen mlo z toho lo na obnovu Irku, nemalou st zhltla korupce. Zvrem je mon dodat, e publikace vychz v prav as. Nsledovat by mly studie porovnvajc irckou vlku s afghnskou, ale pedevm ji ukonenou vietnamskou, co by umonilo i zamlet se nad ukonovnm takovch operac.
Text byl zpracovn v rmci vzkumnho zmru FSV MSM0021620841 Rozvoj esk spolenosti v EU: rizika a vzvy (2005-2010, MSM). -ar196

Kapitn ve vslub Karel Zmija vetern druh svtov vlky

* 11. ledna 1926

PERSONLIE PERSONALIE

Jednaosmdestilet Karel Zmija se narodil v lednu 1926 v obci Guty na Tnsku. Po ukonen obecn koly pokraoval ve studiu na mansk kole Petra Bezrue v Tinci. Kdy bylo 2. jna 1938 Tnsko obsazeno polskou armdou, byl ji ve tetm ronku a na tuto sloitou dobu si i dnes iv vzpomn: Ve, co bylo esk, muselo zmizet. Zmizely esk koly, zanikl Sokol, Skaut, Junk. Zmizelo i esk zbo z obchod. Nae vesnice byla nrodnostn rozdlena. ivot vak bel dl, ve kole jsem zvldl nov vyuovac polsk jazyk a osmiletou koln dochzku jsem zdrn ukonil. Prvnho z 1941 nacistick jednotky pepadly Polsko. ivot na Tnsku se tak dostal do nov situace. Ke konci roku 1939 nadili Nmci tzv. policejn registraci veho obyvatelstva. Oban vesnice Guty byli pedvolni k registraci do nedalek Sttee a byla jim dna monost vbru nrodnosti nmeck, esk, polsk anebo slezsk. Rodie Karla Zmiji nemli esk koly, proto jim nebylo umonno pijet esk nrodnosti, take se stali Slezany. V lt 1942 potom nsledoval tlak na pijet tzv. prozatmnho nmeckho obanstv, Volksliste . 3, anebo vysdlen do Polenlagru, vetn zabaven vekerho majetku. S tkm srdcem Volksliste . 3 pijali. Karel Zmija byl pak v roce 1943 povoln ve svch 17 letech na skou pracovn slubu do Rad Eilendorf bei Aachen. Po dvoumsnm vcviku byl zaazen do Kruppovch zvod Essen a 16. nora 1944 byl proputn. Krtce nato, 30. bezna 1944, byl povoln do nmeck armdy do msta Lben v Dolnm Slezsku. Po devti dnech tvrdho vcviku byl spolen s dalmi odvedenci pesunut do Francie do Saint-Maixner, nsledn do Facture u Bordeaux. Cvien se stdala s opevovnm pobe, budovnm zsek a kopnm steleckch zkop. Vude byla minov pole. Po vypuknut invaze spojenc nsledovaly ast pesuny, 30-50 kilometr, vtinou v noci. A tehdy se naskytla monost dezerce. Ponvad jsem z domova velmi dobe vdl, jak krut Nmci v takovm ppad postupuj, ponechval jsem si tuto monost na dobu, kdy se to ned dobe zjistit. Potal jsem s tm, e dostat se na druhou stranu nebude vbec lehk. Pi jednom z tok americkch jednotek se mi podailo pebhnout do zajet, vzpomn Karel Zmija. Proel nkolika vslechy a nsledn byl zaazen do skupiny vlench zajatc k pohbvn padlch vojk. Po pesunu do Marseille se ocitl v polskm lgru, krtce nato odpluli do italsk Neapole. Zde bylo soustedno celkov 132 zajatch ech. Pivtal ns major Hora, vrac se ve vzpomnkch Karel Zmija. Pamatuji se na jeho slova, kter nm tehdy ekl: Pjdete do boje proti nepteli, kterho velmi dobe znte. Najdete ho v jeho zemi, jeho mstech, jeho domovech. Zazpvali jsme nai hymnu a mo197

hutnm tikrt Nazdar! a podnm ruky kadmu se s nmi major Hora rozlouil. Ji 24. jna 1944 byli pesunuti do Anglie do pstavu Liverpool a nsledn do Southend. Zde byl vojn Karel Zmija vystrojen a zaazen k eskoslovensk nhradn tankov jednotce. Chtl jsem k letectvu, ale generl Lika mi vysvtlil, e bych musel do Montrealu, a e by to trvalo ti roky, a to ji bude po vlce. Oponoval jsem tm, e je tady jet vlka s Japonskem. Ta bude taky u konce, ekl mi tehdy generl Lika a zeptal se m, zda bych nechtl k tankistm. ekl jsem mu, e jedin jako idi tanku Tak pjde za idie, ekl mi tehdy. Dne 11. prosince 1944 se tankov rota, kter velel tbn kapitn Vachutka, pesunula do Francie do vesnice ClairJako vojn, Francie 1944 Marais. Po absolvovn krtkho vcviku byl Karel Zmija zaazen jako idi tanku k prvn rot s. samostatn tankov brigdy, kter byla dislokovna ve vesnici Vizernes. Rota obdrela rozkaz zaujmout obrann postaven v zpadn sti pevnosti Dunkerque. Dne 11. dubna 1945 se pesunuli k mstu Bourgbourgu a spolen s rotou Francouz se pipravovali na tok proti Nmcm opevnnm na svahu. Postupovalo se pomalu, k Karel Zmija, nebylo se za m skrt, jen tu a tam shnil kupka sena. Po setmn Nmci osvtlili cel prostor a zahjili minometnou palbu. Kulky se se zvltnm zvukem zarvaly do zem vedle ns. Byl to zvltn pocit. Z osdky naeho tanku padl velitel, rotn Jan Helei, dle radista Jaroslav ajter, velitel ety podporuk Adam a dal. Mezi rannmi byl i velitel roty tbn kapitn Prochzka. Pro velk ztrty jsme ji do konce vlky nebyli nasazeni. Tankov brigda byla soustedna na letiti v Saint-Omer a 13. kvtna 1945 se vydala na cestu do vlasti. V Gutech u Tince 2007 Po vlce byl Karel Zmija zaazen k tankovmu tvaru na Moravu, do Pslavic, na funkci instruktora idiskho kurzu, a poslze byl odvelen do ternberka, kde vykonval funkci instruktora v poddstojnick kole. Do zlohy odeel 31. kvtna 1946. V listopadu 1946 nastoupil do Tineckch elezren, kde pracoval 42 let, a do svho dchodu. Kapitna Zmiju jsem se zeptal zda je hrd na svou zemi a jak tuto hrdost vnm. Ve svch dvancti letech jsem pocioval velmi siln jej ztrtu. Ped mma oima se mi promt nkolik takovch udlost, kter velice ovlivnily toto ctn. Byly to hned ty prvn dny polsk okupace. V t dob jsem vidl tak na vlastn oi, jak vedle silnice vedouc z Tince do Frdku byly vyklzeny byty ech a jejich nbytek a peiny byly srovnny pod lipami lemujcmi tuto cestu. Tito lid ztrceli svj domov, prci, ale vlast jim byla jet dopna. A jet jeden pklad z Francie. Kdy jsme se v kvtnu 1945 vraceli do vlasti, nae trasa vedla hornickou oblast v okol Lille-Roubaix, kde ilo tak hodn ech a Slovk. Volali na ns tehdy vezmte ns dom! Na to se ned zapomenout.
Plk. v zl. Petr Majer 198

English Annotation
Conflicting Birth of New Multipolarity by PhDr. Milo Balabn, Ph.D. The process of modelling the new multipolar world will last for several decades, its key features will be evident till 2020. The rise of multipolar world is as important as the end of cold war, some twenty years ago. The author sees the United States as the only global superpower, but confronted with Asia, with leading power of China, and raising power of India. Russia and the EU are going to be only regional powers. He enumerates main geopolitical priorities of key worlds actors: raw materials, namely oil, gas, water; intellectual potential, combat of ideologies, with selfconfident militant Islam. All variants are still opened. Military power will remain important for completing main strategical aims, alongside with soft power, economic cooperation, and diplomatic ties. The author also mentions organizations and institutions less known in Central Europe: Shanghai Cooperation Organization, APEC, ASEAN, African Union, ECOWAS, Mercosur, last but not least Barcelona Conference and European Neighbourhood Policy. NATOs Future Security Environment: Study 2025 by Mgr. Jan Vlkovsk. This article presents main ideas of the document, released by the Allied Command Transformation in March 2007. Terrorism and proliferation of weapons of mass destruction will be the principal threats for NATO. Further threats will come from unstable or failed states, regional crises and conflicts, growing availability of advanced conventional weapons, misuse of emerging technologies and disruption of flow of vital resources. India, China and Russia will be key players in future security environment. North Korea, Iran and Syria will present biggest threat to NATO. Following the release of the FSE Study, International Military Staff and defence planners will assess the implications for NATO forces. The purpose of this study is to offer professional views as starting point for solving prospective problems and threats. The Idea of Safety Framework and its Application in National Security Science by Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D. Usually, there are many scholarly concepts able to be fixed to newly constituted branches of knowledge. Among others, this is the alternative and interdisciplinary concept of safety framework. Presented article deals with a competence of this concept to highlight many crucial aspects of this framework, originally transformed from a defence or armed safety. General ideas or notions correspond to some class of entities and that consists of the characteristic or essential features of security system. The conjunction of all characteristic security features and theoretical construct within a security are based upon German terms, e.g. Wehrstruktur (defence structure), Wehrverfassung (defence legislation), Wehrsystem (defence system). The study demands high predispositions for abstract way of thinking of readers. It is accompanied by two detailed charts to explain some authors concepts.

MILITARY ART
Development and Preparation of Battle Groups EU by Lt.Col. Ing. Jaroslav Kulek. The CPX Battle Group 2007 was the Strategic and Operational Studies Institute key exercise in the field of CZE/SVK Battle Group EU. It was aimed at increasing operational capability of the Higher Officers Courses attendants in conducting integrated expeditionary and network centric operations in asymmetric environment, in a rapid, mobile, flexible and versatile manner. The exercise was held in May and June, 2007, at the University of Defence Campus, Brno. The aim of this article is to present the latest developments of the rapidly deployable EU Battle Groups and provide better understanding to the complexities of setting up a multinational high-readiness unit for peace-support and crisis management. The author discusses some issues and problem of the concept, similarities and differences between the Battle Group Concept and the NRF, Headline Goal 2010, and some tactical issues related to the operations. Some alternative options on how to further develop this Battle Group Concept are proposed at the end of the study. Some Aspects of the Development of Intelligence Branches inside Strategic Military Intelligence Service by Col. GSO Ing. Libor Kutj, Ph.D. Military Intelligence plays important part in national defence, indicating particular kinds of potential threats to the Republic or Allied partners. Its effectiveness mainly consists in evaluating the security situation continuously and in exchanging of intelligence information between our services and the Allies, with the aim to detect any potential threats and to eliminate a possibility of surprise in time. According to Act No. 153/1994, concerning the intelligence services, its activities are strictly limited by law. It gains information from open sources (OSINT), by means of signal intelligence (SIGINT), human intelligence (HUMINT), and by using intelligence equipment and tools (IMINT, imagery intelligence). The author proposes to establish central organizational unit, in order to organize, assess, and evaluate individual intelligence branches, their intelligence support to individual target addressees. It should be allowed to reallocate both material and financial sources in form of proposals, reflecting developments of individual intelligence branches. The Transition from the State of Peace to War by Lt.Col. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., Maj. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun. Military Mobilization is activation of

199

military forces for imminent threats, and redirection of economic and social activities to support a military effort. As the ACR does not use conscription (forced military servicethe draft); instead, everyone in the Czech Army enrols voluntarily. The regular service is accompanied by the Reserves (voluntary and regular). Those interested in joining the ACR or Voluntary Reserve Force must complete an application, take an aptitude test, and undergo a physical fitness examination. Recruitment personnel use the results from the application process to determine whether an applicant qualifies to serve. Army reservists are trained to reinforce the regular force and to perform active duty during the state of was and selected peacetime operations, natural disasters, and industrial hazards. By means of several charts the authors explains details on ACR war deployment, recruiting process, scheme of preparation and execution of mobilization. The present system is flexible, it enables to react to security threats and fulfil the objectives resulting from vital interests of the Czech Republic. Active Reserve of the Armed Forces of the Czech Republic by Maj. Ing. Bohuslav Vlek. The Active Reserve is part of the Reserves of the ACR and is formed according to provisions of the Czech Code of Law No. 585/2004, 220/1999 and regulations enumerated in this article. In 2005 the term active reserve was legally established. The numbers of soldiers was stabilized, in 2007, between 1087 to 1092 soldiers. Manning is the most successful in armour company (main battle tanks), where the numbers are met nearly by 100 per cent. The same is true about Recce Comp or MP units. There are differences among individual regions (Regional Military Commands) and military occupations: some units have zero increase in numbers. The author recommends concentrating more on younger age groups. Older age-groups should be used for more specialized activities, occupations, and proposes to analyze behaviour of those soldiers who finished active or reserve services, in case they would be call up under a state of emergency, as it might be very helpful for further development of the Active Reserve.

forfirst: we successfully completed a phase called Initial Operating Capability; second, from this standard we can unroll further activities: operational engagement of brigade task force; third, in this very year we are evaluating transformation objectives for 2007-2011 (2012). Based upon this level of knowledge, we shall be able to draft new concepts of military strategy, e.g. to substitute current military strategy by defence strategy. The topic is open to discussion. Theoretical Background of Security Science and Medium Range Theory (Discussion Supplement) by PhDr. Antonn Raek. Recently, on pages of this Military Review, several authors wrote about new scholarly discipline, the securitology (Josef Janoec, MR 3/2007). The author would like to add several ideas to this new discipline, inspired among others, D. Meadows, Limits to Growth, P. Kennedy, The Rise and Fall of the Great Powers, R. Robertson, Globalization: Social Theory and Global Culture, Albrow, M. The Global Age, and many others. Todays world actors, the U.S., Peoples China, Russia, India, Iran, are in their roles accompanied by institutions, such as the Unites Nations, European Union, NATO, International Monetary Fund, the World Bank, multinational monopolies, etc. Among key actors also belong established international terrorism, international crime. The common outlet of those megatrends is emerging New Multipolarity, new picture of worlds configuration. Among others, at the end, the author calls for good relations with Russia, otherwise we might face energetic crisis (energy aspect of security).

INFORMATION PAGES
North Atlantic Alliance is Preparing for the Future. The magazine Europische Sicherheit No. 5/2007 published the article Ist die NATO fr die Zukunft gerstet? by NATO Secretary General Jaap de Hoop Scheffer. This article summarizes his main ideas. The logic of cooperation in security is timeless. That is why NATO did not end when the Cold War ended. The security environment has changed. The Alliances missions have little in common with the territorial defence and deterrence functions that characterized the Cold War, namely the terrorist attacks of 11 September 2001. The need to cooperate in meeting common security challenges has not changed. The new NATO programme is very ambitious: the Alliance must broaden the forum for political consultations; military transformation must continue, we have to develop modern military capabilities, among the most important developments in this respect is the NATO Response Force, which gives NATO an entirely new rapid reaction capability. We cannot afford a two-tier Alliance with some countries doing only the peacekeeping and reconstruction and others doing the high intensity and occasionally combat operations. Solidarity and equitable burden sharing means that Allies must be willing and able to do bothand have the military forces to back up their political commitments. NATO must both cooperate with Russia and at the same time be opened to new members.

OPINIONS, CONTROVERSY
Why to Start the Process of Revision of Military Strategy of the Czech Republic by Ing. Vladimr Krulk. We are aware of new and still increasing risks in the world, particularly in connection with the increase in terrorist activities. Broadly speaking, in building our professional army we enforce quality and efficiency, even with restricted means and sources, respecting our potential and on the basis of evaluation of interests of the Czech Republic, engagement in peace, stabilisation and other missions organised by NATO, the EU, or the UN. The author recapitulates all legislative acts, documents and papers, dealing with Czech military strategy, namely the Czech Republics Military Strategy approved by the governmental resolution No. 578, June 9, 2004, that details principles of our defence policy. Now the author proposes to revise our military strategy in the year 2007,

200

The Militarization of Cosmic Space and Antiballistic Defence by JUDr. Miroslav Tma. Today we use the Space for military and commercial satellites of passive, non-offensive character. The prospective so-called militarization of Space has qualitatively higher level. It means that offensive means will be located in the Space, probably as part of ballistic missile defence. Antisatellite systems began to be tested in 1959 (US), in 1968 (USSR), or in 2005 (China) respectively. The US administration places emphasis on limited character of created antimissiles defence. In fact, the presentday laws do not ban situating cosmic weapons in the Space. But whereas the United States regards existing agreements concerning the Space as sufficient, explicitly the Russian Federation and China point out that e.g. the Cosmic Treaty of 1967 is inadequate and insufficient and therefore among others they block the signing of Fissile Material Cut-off Treaty, important for the USA. The author presents and summarizes main treatises concerning the Space: Outer Space Treaty (1967), Convention on the Registration (1975), Moon Agreement (1979) and others, all of them hardly known to ordinary citizens. NATO Summit and Energy Security (Riga, September 2929, 2005) by Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc. The heads of state and government of the member countries of the North Atlantic Alliance met this date in Riga to face the security challenges of the 21st century. The summit provided a platform for interaction between the security and defence community in order to discuss the global threats, challenges to the integrity of the worlds energy system. It provided a focus on the pragmatic responses to the challenges to global energy supply and system integrity, enhancing energy security across the Euro-Atlantic area. Part of the discussion focused on defining NATOs role in the field of energy security, as part of state economy security. The Czech legislation doesnt know the term of critical infrastructure. But now, the basic predispositions are being laid down for creating relevant regulations in the field of crisis management. It is gratifying to see that newly approved Czech State Energy Concept is not only in harmony with the so-called the Green Paper, A European Strategy for Sustainable, Competitive and Secure Energy of 2006, but it its visions of security, independence, and sustainable development of energetics even exceeds the limits set down by the Green Paper. The Foreign Legion and Teaching French for Foreigners by PhDr. Jana Tom, Col. Ing. Pavel Vobrka. Lgion trange `re is a unique elite unit within the French Army established in 1831. It was created as a unit for foreign volunteers. It is known as an elite military unit whose training focuses not only on traditional military skills, but also its strong esprit de corps, including learning French, as its men come from different countries with different cultures. Consequently, training is often described as not only physically hard, but also extremely psychologically stressful. Particular attention is given to the integration of the young recruits. Teaching of the French language occupies a central part of the training, and it is helped by the original training methods of the Legion, the Kpi Blanc method, the authors describe in this in this article.

They collected data on it during their visit to France (Fort de Nogent) in March 2007. During the four months of training, the Legionnaires work in small groups of two or three, composed of one French speaker and two foreigners. The French speaker helps his comrades when they have trouble understanding something, and part of his accomplishments in this training is assessed by the success of those he was tasked to help. The Systems of POL Support of Combat Units in the French Army and in the ACR by Ing. Vladislav Vincenec, Col. GSO Ing. Jaroslav Linhart. All military units can hardly do without the POL (which stands for Petroleum, Oil and Lubricants), rations, maintenance support and services, controlled in field conditions by Logistics. The authors depict logistic system in the French Army and compare it with that in the ACR. The Fuel Service of the French Army (SEAService des essences des armes) represents independent branch of the French Army. They explain its role, purpose and functions. Several charts and tablets comparing data of French tank trucks accompany the description of the SEA. The authors divide POL services in the ACR in several categories: introducing new POLs (Czech Defence Standard 051625); POL technological equipment, cars, vehicles; and finally stationary installations, built in according to long-term planes. Since 2004, the POL in the Czech Army has been supplied via the civilian Administration of the State Material Reserves, the deliveries of POL are carried out by civilian hauliers as it is more economic. The Czech POL logistics system at the tactical level is organized along French SEA lines. The Strategy of Disinformation. The article is based mostly upon an essay Composants et caractristiques de la stratgie de dsinformation by Gula Csurgai. published in Revue Militaire Suisse, March, April, 2007. Disinformation is the deliberate dissemination of false information. It may include the distribution of forged documents, manuscripts, and photographs, or propagation of malicious rumours and fabricated intelligence. In the context of espionage or military intelligence, it is the deliberate spreading of false information to mislead an enemy as to ones position or course of action. It also includes the distortion of true information in such a way as to render it useless. Disinformation is used for preparing public opinion before military operations are opened, the conflict must be personalized (the fight of Good against Evil), arousing emotions, sustaining ignorance and confusion, targeting information flows, omitting pieces of information and pushing redundant information. It is necessary to emphasize the role of used language. This phenomenon is described in the famous novel 1984 by George Orwell. The words are capable to arouse concrete images that consequently influence peoples behaviour. Disinformation should not be confused with misinformation, which is not deliberate. The Space Warfare by Ing. Josef Nastoupil. Space warfare is combat that takes place in outer space. Technically as a distinct classification, it refers to battles where the targets themselves are in space. Space warfare

201

therefore includes ground-to-space warfare, such as attacking satellites from the Earth, as well as space-tospace warfare, such as satellites attacking satellites. It does not include space-to-ground warfare, where orbital objects attack ground, sea or air targets directly, or the use of satellites for espionage, surveillance, or military communications. Both the Soviets and the United States developed antisatellite weaponry designed to shoot down satellites. While early efforts paralleled other space-to-space warfare concepts, the United States was able in the 1980s to develop ground-to-space laser antisatellite weapons. China tested a ballistic missilelaunched antisatellite weapon in January 2007. So, the US has to evaluate its defensive options in outer space as strategic stakes are higher than ever, as the vulnerability of commercial and military satellites of the US and its allies is now on display after China destroyed an old Chinese weather satellite using an antisatellite weapon. Effects of Climate Change Threatens Security. Climate change, national security and energy dependence are a related set of global challenges. They together will add to tensions even in stable regions of the world. Anticipated climate change poses a serious threat to security. It will act as a threat multiplier for instability in some of the most volatile regions of the world, Africa Asia, some of the Middle East regions. The potential consequences of climate change are so significant that the prudent course of action is to begin now to assess how these changes may potentially affect our national security, and what courses of action, if any, our nation should take. Armed forces must should limit emissions to prevent the greenhouse effect, global warming. They also must be prepared to be sent do regions disorganized by mass migration, brought about by humanitarian catastrophes tied with calamity, caused by climate change. The case was predicted by analyses drived by projection of worst case scenarios, something the military must train. Threat Multiplier: Military panel deems climate-change effects as a growing national security challenge by Frank Morning, Jr., Aviation Week & Space Technology, No. 16/2007. Specialized Units of Military Police (Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej) by Maj.Gen. Boguslav Pacek. The Polish Military Police, among others, includes a specialized force. It is made up of three specialized units which are trained and prepared to operate in small diversified teams even in high risk environment. Each member is a professional in the field of special operations. They undergo arduous training in first aid, rescue operations, parachuting and diving. All members attend English courses, so that they could be easily integrated into a higher multinational force. Functions and tasks of the those specialized units also consist in ensuring observance of military discipline; protection of life, health and property; VIP protection; protection of public security and order, detection of crimes and misdemeanours, pursuit of perpetrators; enforcing observance of law and order and administrative regulations. The concept of Specialized Units covers operational engagement outside Polish territory, in peace and stabilization operations. In the nearest future, one of the most significant challenges

facing this formation will be the necessity to undertake effective measures against terrorism, biological, chemical or nuclear terrorist attacks.

MILITARY PEDAGOGY
Typology of Teachers Personality (Introduction to Pedeutology) by Col. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D. A new branch of educational science called pedeutology is focused on a teachers personality. Studying a pedagogues personality includes various typologies which are categorized by the names of their originators (typology according to Dring, Luka, Worwickel, Caselmann, Anderson and Zaborowski). A teachers personality extends a strong influence, either positive or negative, on the life of every individual. For this reason, anybody who aspires to become a teacher should contemplate their own personality features to find out if at least some of them are fit for this profession. Apt pedagogues must be patient in their job, rigorous in their explanations and willing to listen to the opinions of their students and help them with their problems. In addition to their appropriate educational background, teachers should also be equipped with sound professional and pedagogical knowledge, and mainly be able to find a way to reach student, communicate, listen to them, advise them and demonstrate the power of personal example. Behavioural Motivation by Capt. Mgr. Jan md. Motivation and motivational factors are becoming ever more important in the process of learning. It not a new problem. When discussing this matter, we refer to two types of motivationintrinsic (internal, determined by ones set of values and needs) and extrinsic (external, influenced by the surrounding circumstances). Each has its own triggering mechanisms, but both are equally important and constantly interacting. Instructors play an obviously important role in the process in which the students are acquiring the knowledge/skills. However, by recognizing and acknowledging the set of values of a student, an instructor places himself in the position to affect the students motivation. Therefore, it is important that the instructor be not just a subject matter expert, with outstanding teaching methods, but also a true personality. Then, such teacher can form highly motivated students/ officer candidates for their path to career success. Motivation as an Important Factor in Learning Foreign Languages (Gardners socio-educational model) by Capt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D. What is motivation? In fact, motivation is the force behind doing something, including the desire, the need, the energy, and the actual doing of it. It is a combination of various factors. Motivations vary so much. In formal descriptions of the socio-educational model of language acquisition (Gardner), we define the whole class of variables as the social milieu. Individual differences regarded as the most eminent are as follows: intelligence, aptitude to learn foreign language, last but not least, and the pressure from social surrounding. Nowadays, the concept of integrative motivation is often referred to (Drneyi) in discussions about the learning

202

of another language. The present-day concept is drawn from real life, from social interactions that force a man to overcome his language barrier (Finegan). Instrumental motivation means better university/working rating, better financial reward (Sansone, Harackiewicz, Intrinsic and Extrinsic Motivation: The Search for Optimal Motivation and Performance). In spite of mentioned differences, motivation and successful acquisition of foreign language represent a complex outlet that could be tested and evaluated.

MILITARY PROFESSIONAL
The Rules of Fire Application of Arty Regt and Bty by Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc. The purpose of this article is to explain methods of the application of artillery fire, according to the width and shape of targets by artillery regiment (without rocket battery) and by artillery battery, if components/data for effective fire are set by substitute means, without computer with respective SW. The assignment of optimal method of artillery fire and its professional implementation has a great influence on FFE (fire for effect). For the sake of economy, live firing practice is executed only to a limited extend. Most of activities are carried out only in the field of command skills, keeping documents, commanders performance and training gun crews; their reactions to commands and orders. The article is accompanied by several tablets with data concerning application of artillery fire, variable data for aiming devices, adjusted ranges of fire, widths of target divided into several sheaves of fire (converge sheaf, sheaf for target width), their corrections. The Current Automated Fire Control System of Artillery Regt ASPRO and the Concept of its Further Development by 1stLt. Ing. Michal Sorbaa, Ph.D. The article deals with contemporary conditions of automated Fire Control System called ASPRO which was introduced into the ACR in the late 90s. It is a classical computer network of enforced computers with commercial operational system Windows 95, with special applications for command, control, communication, intelligence at the level of artillery regiment. It is the so-called C3I system that is divided into three program modifications designated for individual components ASPRO system: Artillery Tactical Computer, FO Tactical Computer, Gun Tactical Computer, and Meteo Tactical Computer. The connections and ties among individual elements of system are depicted on several detailed charts and schemes. The issue was discussed at the Artillery Conference in January 2007; the visions of ASPRO support to mechanized units were presented by the Chief of Joint Force Artillery. This essay covers only the main elements (procedures) of above mentioned problems. Environmental Aspects of Military Training and the Impacts Classification on Living Surroundings by Capt. Ing. David ehk, Ph.D., Maj. Ing. Milan Haka, Ph.D. The main objective of the ACR is the most effective and best defence of the country, with the use of principles of collective defence. But the military activities are accompanied by damages, wastes in living environment.

The classification of those effects is being done by the method called Hazard and Impact Index that enables to set probable damages in advance and to adopt preventive measures to prevent them. The process starts with evaluating objects that might be endanger, materials, vehicles, activities, energy, together with impact on environment. Impact groups are divided roughly into two groups: natural surrounding, and socio-cultural surrounding. Some are expected, other unexpected, frequently they are mixed. Most of military damages are unintended, accidental. The article is accompanied by the tables introducing figures of Hazard and Impact Index.

BOOK REVIEW
The Post-Conflict Stabilization: Iraqi Example. The reviewed book analyses the local wars of the last decades and demonstrates that the problem number one is not their military solutions, but consequent peace arrangement. It is not only a case of Iraq, the authors mention the role of France/US in Vietnam, Russian activities in Chechnya and Afghanistan, Israel in Lebanon, Allied forces in Kosovo. For that reason we can welcome this publication, written and published by the team of authors from the Institute for Strategic Studies, University of Defence, Brno. The book summarizes the experiences from conflicts above, namely the lessons from Iraq. The end of armed conflict in 2003 meant simply the transition to another conflict. A very serious and open problem is the question, whether the system of democracy is suitable for Muslim world. The situation in this country could be openly labelled as a civil war. The authors predict even the desintegration of Iraq into three independent countries. Iraqi conflict is an example of asymmetric warfare, in which more soldiers died in time of peace (to this date 3,600 soldiers) than during military operations (139 American soldiers).

PERSONAL DATA
Captain Karel Zmija (ret.)Veteran World War II by Dr. Petr Majer. 81-year old Karel Zmija was born in Moravia, nearby Polish state borders. At the beginning of war, his native townlet was occupied by Polish troops. When the Polish Republic was defeated by Nazi Germany, he and his parents were forced to accept temporary German Citizenship, the so-called Volkslist No 3. In 1944 Mr. Zmija was enrolled into German army and after a short but very hard military training he was sent to France. After the Allied Invasion began, he immediately went over to the other side. After several examinations he was send to bury the deads, then he got a chance to join the Czechoslovak Force in England, Armour Unit, where he became tank driver. At the battle of Dunkerque, his unit suffered heavy losses, so that the unit couldnt be engaged in battle again. After the war, in liberated Czechoslovakia, he served shortly as a tank instructor at the School for Non-Commissioned Officers, in May 1946 he retired and began to work at ironworks at Tinec, Moravia. Here he worked till his retirement age.

203

Pedstaven autor tohoto sla

PhDr. Milo Balabn, Ph.D. (pplk. v.z.), nar. 1962, absolvent VA, postgraduln doktorandsk studium na Institutu mezinrodnch studi FSV UK. 1983-2001 slouil v armd, mj. zst. vedoucho odd. veejnch vztah, vedouc odd. vkonn komunikace odboru pro styk s veejnost MO. 1997-99 nositel grantu v rmci NATO Research Fellowship Programme. Autor a len dcch vbor dvou mezinrodnch projekt EU/PHARE, 199295 viceprezident a len vkonnho vboru Evropsk rady braneckch svaz (ECCO). 2002-2004 zahranin odd. SSD, od r. 2001 spoluprce s Centrem pro sociln a ekonomick strategie FSV UK Praha, od r. 2004 vedouc Stediska bezpenostn politiky CESES. Extern len katedry zpadoevropskch studi Institutu mezinrodnch studi FSV UK a extern spolupracovnk vzdlvacho kurzu o EU Europeum. V r. 2006 garant projektu Bezpen esko v bezpen Evrop, len odborn komise pro spoleensk a humanitn vdy Rady pro vzkum a vvoj, jeden z inicitor vzniku Asociace pro bezpenost, obranu a ochranu spolenosti a sttu (BOOSS), mstopedseda BOOSS do roku 2005, len redaknch rad asopis Vojensk rozhledy a Obrana a strategie. Publikuje v asopisech Mezinrodn politika, Vojensk rozhledy, Trend a v dencch Prvo a Hospodsk noviny. Mjr. Ing. Milan Haka, Ph.D., narozen 1970, absolvoval Vojenskou akademii v Brn, obor vojensk pozemn stavby. Pot nastoupil na funkci nelnka seku 2. stediska HSV V 5919 Praha-Ruzyn, dle pak psobil ve funkci ekologa svazku u V 1852 Brno. V souasn dob psob na katede enijnch technologi Univerzity obrany v Brn. Zabv se problematikou ochrany ivotnho prosted a navrhovn konstrukc vojenskch staveb. Plk. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D., nar. 1955, Filozofick fakulta Masarykovy univerzity v Brn. Titul Ph.D. mu byl udlen po absolvovn programu filologie, oboru anglick jazyk rovn na FF MUNI Brno. Bhem aktivn sluby v armd zastval adu velitelskch funkc. V letech 1984-1995 pracoval na Vojensk akademii v Brn jako tlumonk-pekladatel a odborn asistent na stavu jazykov ppravy VA. Po nvratu ze zahranin mise se stal nelnkem oddlen jazykov ppravy v VS MO v Komornm Hrdku. Ve Spojench sttech a Velk Britnii absolvoval kurzy zamen na problematiku jazykovho vzdlvn a obrann management. Od roku 2003 je editelem stavu jazykov ppravy ve Vykov. Podl se na zpracovn koncepce jazykovho vzdlvn v rezortu MO, je pedsedou metodick rady cizch jazyk, poradnho orgnu editele ePP a lenem d-

cho vboru adu pro mezinrodn jazykovou koordinaci NATO (BILC). Ing. Vladimr Krulk (plk. v.z.), nar. 1953, Vojensk stedn odborn kola elektrotechnick a radiolokan v Liptovskm Mikuli, VA Brno, obor inenrsk sluba protiletadlovho raketovho vojska; VE Praha: kurz Ekonomika a manaersk zen v krizovch situacch (ukonil v r. 1996); VA Brno: kurz Problematika Evropsk unie (ukonil v r. 2000); VA Brno, Stedisko obrannch studi univerzity v Aberdeenu, Stedisko bezpenostnch studi univerzity v Groningenu: kurz bezpenostn politiky a zen obrany (ukonil v r. 2000). Zastval technick a velitelsk funkce u radiotechnickch a protiletadlovch raketovch tvar PVOS, vedouc funkce u vojenskch zemnch sprvnch ad, na MO, vetn G AR, mj. zstupce velitele protiletadlov raketov brigdy PVOS, zstupce zmocnnce vldy R pro ppravu reformy ozbrojench sil R. V souasnosti psob jako poradce nmstka ministryn obrany. Pplk. Ing. Jaroslav Kulek, nar. 1953, absolvent VV PV LS Vykov (1977), VAAZ Brno (1985), integrovan kola nizozemskch krlovskch sil NIAGOS (1999). Po dobu vojensk sluby zastval nejrznj velitelsk a tbn funkce. astnk mise OSN (UNOMIG), NATO (SFOR, NTMI) a EU (EUFOR RD CONGO). Zkuenosti z veden operac zskal v znch vlench konflikt na Kavkaze a v Irku. Na SRDS-OS MO pracuje v oblasti vstavby systmu velen a zen bojovch jednotek pro veden expedinch operac, operanho pouit EU Battle Groups, budovn operanch schopnost integrovanho bojovho informanho prosted NEC v podmnkch AR a procesu zavdn operan standardizace. Plk. gt. Ing. Jaroslav Linhart, nar. 1960, jako absolvent fakulty tlovho a technickho zabezpeen VV PV ve Vykov (1984) proel funkcemi NS PHM praporu, pluku a brigdy. Od roku 1989 pracoval v oblasti sluby PHM na tbech 4. armdy, Zpadnho vojenskho okruhu a vojenskho velitelstv Sted. Od roku 1993 psobil na velitelstv logistiky ve funkcch nelnka oddlen, odboru, zstupce nelnka adu materilu a po nelnka sekce logistiky. V roce 2005 absolvoval kurz generlnho tbu. Od roku 2004 je ve funkci nelnka sprvy majetkovch uskupen-zstupce editele editelstv logistick a zdravotnick podpory ve Star Boleslavi. Ing. Jaroslav Lun, nar. 1951, po absolvovn VV TTZ ilina v roce 1974 proel jednotlivmi dcmi funkcemi

204

v oblasti tlu a logistiky na stupni samostatn prapor a brigda u letectva a pozdji vzdunch sil. V letech 19831986 absolvoval postgraduln studium v oboru vevojskov tl, 1986 a do 1993 postupn zastval funkci velitele samostatnho praporu, od roku 2000 pracoval jako uitel na VA v Brn. V souasn dob zastv funkci odbornho asistenta skupiny mrovho a vlenho doplovn oddlen zen obrany sttu stavu operan taktickch studi Univerzity obrany. Zabv se problematikou logistick podpory uvdn rezortu MO do vych stup bojov pohotovosti a mobilizanm rozvinovnm, operan ppravou sttnho zem a vojenskou dopravou. Dr. Petr Majer (plk. v.z.), nar. 1950, Vy dlosteleck uilit v Martin, vojensko-pedagogick fakulta VA v Bratislav (1981), kurz pro informace a komunikaci ve Strausbergu v Nmecku (1995), studium na Prvnick fakult UK v Praze (1996, 1999). Proel rznmi velitelskmi funkcemi, star uitel VDS v Hranicch na Morav. Od roku 1990 na tiskovm oddlen MO, odboru pro styk s veejnost MO, a Centru zen informanch systm. Od r. 1993 vykonval funkci zstupce nelnka odd. informac a analz AVIS-MO, inspektora Inspekce ministra obrany a byl vdeckm pracovnkem zptnovazebnho informanho systmu nelnka G AR. A do svho odchodu do dchodu v noru 2006 pracoval na tiskovm a informanm oddlen MO. Tm sedm let vedl Linku Armdy esk republiky. Je autorem mnoha publikac nap. Vojna do kapsy aneb prvodce vojenskou slubou, Odpovd OLA, Vojensk akademie Hranice na Morav, Jsme hrdi na svou zemi? Ing. Josef Nastoupil, (plk. v.v.), nar. 1924, absolvoval reln gymnzium, vystudoval vevojskovou akademii a v letech 1945-1982 aktivn slouil v armd, nejdle v protivzdun obran sttu. V souasn dob je v dchodu a zabv se pekladatelskou innost (francouztina, nmina, anglitina) ve vojenskm oboru. V roce 1996 peloil pro vzdun sly R znmou publikaci Johna A. Wardena Plnovn leteckch operac (1989), uvdjc novou filozofii a teorii s leteck vlky na operanm stupni. Pro armdu mj. tak peloil z francouzskho originlu publikaci Mal encyklopedie vojensk strategie (AVIS 2000). Je externm spolupracovnkem vdeck knihovny AVIS, publikuje ve Vojenskch rozhledech a dalch odbornch asopisech. Pplk. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., nar. 1953, po absolvovn VV PV Vykov v roce 1977 proel zkladnmi velitelskmi funkcemi u motosteleckch jednotek. V letech 1981 a 1993 zastval funkce mobilizanch pracovnk na stupni samostatn prapor a divize. Od roku 1993 pracoval jako uitel na VA v Brn. V souasn dob zastv funkci nelnka skupiny mrovho a vlenho doplovn oddlen zen obrany sttu stavu operan taktickch studi Univerzity obrany. V roce 2004 absolvoval doktorsk studium na VA Brno a ukonil kurz bezpenostn politiky a zen obrany sttu tamt a absolvoval kurz

distannho minima v programu celoivotnho vzdlvn na UP v Olomouci. Zabv se problematikou uvdn rezortu MO do vych stup bojov pohotovosti a mobilizanm rozvinovnm. Genmjr. Bogusaw Pacek, nar. 1954, absolvent gdask univerzity, 1990 doktor humanistickch vd, v armd slou od r. 1978, nejprve jako aspirant koly dstojnk v zloze, pot proel adou velitelskch funkc a po zstupce nelnka odboru 7. brigdy obrany pobe. Nkolik let vedl psychologick vzkumy polskch dstojnk, od r. 1991 dil odbor vojenskho etnictva v Gdasku, 1996-97 velitel odd. vojenskho etnictva v Bydgoti, 1997-2003 dil mazovieck odbor Vojenskho etnictva ve Varav, 2003-2006 hlavn velitel Vojenskho etnictva. Do hodnosti generlmajora (diviznho generla) byl poven v roce 2005. Byl organiztorem prvnch dvou samostatnch etnickch mis: polsk vojensk mise v Kongu a v Bosn a Hercegovin, dil vytvoen prvnho, mnohonrodnho praporu Vojensk policie NATO, kde Polsko hraje roli tzv. vedouc zem (leading nation). Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., nar. 1973, VV PV v oboru Finann zabezpeen Armdy esk republiky (1997), v roce 2003 doktort na VV PV s dizertac Problm hospodrnosti a profesionalizace Armdy esk republiky. Po skonen koly pracoval jako nelnk finann sluby protileteckho raketovho pluku, 19982007 odborn asistent (katedra obchodn finann Fakulty ekonomiky obrany sttu a logistiky VV PV ve Vykov, katedra ekonomie Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brn). V souasn dob pracuje jako plnova sekce plnovn sil MO. Zabv se otzkami financovn obrany a ozbrojench sil a tematikou lidskch kapitlu v ozbrojench silch. Je autorem dvou monografi, lenem esk spolenosti ekonomick a Asociace veejn ekonomie. Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc. (plk. v.z.), nar. 1949, v roce 1971 absolvoval Vy dlosteleck uilit v Martin, v roce 1975 VA v Brn, obor velitelsko-tbn raketovho vojska a dlostelectva. Psobil ve funkcch nelnk przkumu oddlu, ZN vcvikovho a zabezpeovacho pluku a na cviench u vojsk zstupce velitele dlosteleckho pluku. Od r. 1977 psobil jako pedagog a vykonval funkce nelnka skupiny, zstupce vedoucho katedry a prodkana. V roce 1985 obhjil kandidtskou disertan prci, v roce 1992 habilitan prci a v roce 1999 byl jmenovn profesorem. V souastn dob psob na katede zen palebn podpory UO. V pedagogick a vdeck innosti se zamuje na problematiku stelby a zen palby pozemnho dlostelectva. PhDr. Antonn Raek (genmjr. v.v.), nar. 1935, po absolvovn VJ a 1. pchotnho uilit se stal vojkem z povoln. Slouil u letectva a vystudoval FF UK, stal se vojenskm novinem. V letech 1965-68 pracoval ve spo-

205

leenskch organizacch v armd, po 21. srpnu 1968 z armdy proputn a ze studia ped promoc vylouen. Za aktivity v Praskm jaru zaazen do seznamu akce Norbert. Po odchodu z armdy pracoval jako poradce v Institutu poradenstv, v Institutu sl. komittu pro vdeck zen a jako vzkumn pracovnk ve Vzkumnm stavu strojrensk technologie a ekonomiky v sociologii zen. V roce 1990-92 civilnm nmstkem ministra obrany pro sociln a humanitrn vci a editelem Institutu pro strategick studia (1993). Podlel se na ustaven a nasazen na protichemick jednotky v Perskm zlivu. Absolvoval kurz v NATO Defense College v m. Pracuje ve Stedisku bezpenostn politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie pi FSV Univerzity Karlovy. Obdrel Cenu Jaroslava Jandy udlovanou Bezpenostn radou sttu za vznamn pnos v oblasti bezpenostn politiky esk republiky za rok 2005 v hlavn kategorii. Je estnm lenem Asociace BOOSS (klub pro bezpenost, obranu a ochranu spolenosti a sttu) a stavu strategickch studi UO v Brn. Kpt. Ing. David ehk, Ph.D., narozen 1978, absolvoval Vysokou vojenskou kolu pozemnho vojska ve Vykov, obor ekonomika ochrany ivotnho prosted. Pot nastoupil k tletmu doktorskmu studiu v oboru modelovn a simulace proces ochrany vojsk a obyvatelstva ve studijnm programu ochrana vojsk a obyvatelstva, kter zakonil v roce 2005 na Univerzit obrany v Brn. V souasn dob psob na stavu operan taktickch studi Univerzity obrany v Brn. Zabv se problematikou mezinrodnho terorismu, krizovho zen a hodnocen vlivu vojenskch aktivit na ivotn prosted. Npor. Ing. Michal Sobara, Ph.D., nar. 1978, absolvoval Vysokou vojenskou kolu pozemnho vojska ve Vykov, Fakultu zen vojenskch systm v bakalskm i magisterskm studijnm oboru Velitel dlosteleckch jednotekmanaer v roce 2002. V roce 2005 spn obhjil disertan prci na katede zen palebn podpory Univerzity obrany v Brn. Od roku 2005 do roku 2007 psobil ve funkci star dstojnk skupiny palebn podpory tbu 132. smenho dlosteleckho oddlu v Jincch. Od roku 2007 pracuje jako odborn asistent na Univerzit obrany v Brn, kde se vnuje zejmna problematice stelby a zen palby pozemnho dlostelectva a automatizovanm systmm zen palby dlostelectva. Prof. PhDr. Vladimr efk , CSc. (plk. v.z.), nar. 1946, Vyie delostreleck uilite Martin (1966), VA Bratislava, obor politick ekonomie (1975), CSc. v oboru vlen ekonomie (1978). V r. 1983 byl jmenovn docentem pro obor politick ekonomie, v r. 1997 habilitovn v oboru ekonomika obrany sttu a v tom samm oboru jmenovn v r. 2003 profesorem. Od roku 1978 psobil na vojenskch vysokch kolch v ilin, Vykov a Bratislav. Od roku 2003 pracuje v civilnm vysokm kolstv. V souasnosti je editelem stavu bezpenosti a zen technologickch rizik na Fakult technologick ve Zln.

Ve vdeck prci se zabv problematikou ekonomickho zabezpeen obrany. Podlel se na poloen zklad a rozvoji teorie ekonomiky obrany a ekonomick teorie NATO v R, odbornk v oblasti ekonomiky bezpenosti a krizovho managementu. Jeho publikan innost obsahuje 30 vdeckch prac v R a zahrani, pspvky v odbornch periodikch, sborncch, na konferencch a seminch, uebnice a uebn texty. Kpt. Mgr. Jan md, nar. 1977, absolvoval v r. 1999 Pedagogickou fakultu Technick univerzity v Liberci, obor anglick jazykobansk vchova. V oblasti jazykovho vzdlvn v armd psob od roku 1999, nejprve na VS MO Komorn Hrdek a pozdji na JP Brno. Od roku 2004 pracuje na JP Vykov, kde v souasnosti zastv pozici editele odboru vuky jazyk. Za eskou republiku se astn semin adu pro mezinrodn jazykovou koordinaci NATO (BILC - Bureau for International Coordination). Absolvoval nkolik kurz zamench na dal vzdlvn uitel ve Velk Britnii a ve Spojench sttech americkch. PhDr. Jana Tom, nar. 1957, Filozofick fakulta UJEP v Brn (1981), tho roku zaala pracovat jako asistentka a pozdji jako odborn asistentka na katede jazyk Vysok vojensk koly pozemnho vojska ve Vykov, od 1. z 2004 pracovala na katede jazyk FEM Univerzity obrany v Brn a od 1. z 2006 v Centru jazykov ppravy Univerzity obrany. Nejdve vyuovala rusk jazyk a od roku 1993 francouzsk jazyk. Absolvovala odborn ste na Univerzit v Montpellier, dle st v Celoarmdnm vzdlvacm jazykovm centru v Rochefortu a st na Univerzit Sophia Antipolis v Nice. Svou profesn kariru vnovala pedevm problematice vojensk terminologie a pekladatelsk prci s odbornmi texty. Od roku 2000 pracuje na esko-francouzskm terminologickm projektu spolen se leny Spolenho vboru pro vojenskou terminologii, kter je pedstavitelem Francie v rmci terminologickho programu NATO. JUDr. Miroslav Tma (plk. v.v.), nar. 1937, voj. spoj. uilit, Prvnick fakulta UK v Praze. V rmci G/MO vykonval rzn velitelsk a tbn funkce. 1989-90 byl vedoucm s. sedmilenn skupiny v pozorovatelsk misi OSN v Angole (UNAVEM) a od ervna 1991 do ledna 1992 vedoucm s. padestilennho vojenskho kontingentu v humanitrn operaci OSN v Irku (UNGCI). Po odchodu do zlohy v prosinci 1992 se stal zamstnancem Ministerstva zahraninch vc R. V dob nestlho lenstv R v Rad bezpenosti OSN psobil od ledna 1994 do nora 1995 na stl misi R pi OSN v New Yorku. Po nvratu pracoval na odboru OSN a pozdji odboru mezinrodnch organizac ve funkci zstupce editele zejmna v oblasti mrovch operac a odzbrojovac problematiky. V r. 2001 ukonil sv psoben na MZV a odeel do dchodu. Je autorem publikace Neen zbran hromadnho nien, kontrola zbrojen, odzbrojen a esk republika (2002).

206

Ing. Vladislav Vincenec (pplk. v.z.), nar. 1956, vojensk stedn kola v ilin (1975), nelnk chemick laboratoe u V 1852 v Brn, 1979-1983 studium na VV technickho a tlovho zabezpeen v ilin, po ukonen koly pracoval do r. 1986 jako asistent katedry zabezpeen PHM u VV PV ve Vykov. V roce 1986-1988 studoval postgraduln na VA v Brn a po ukonen studia pracoval a do r. 1990 jako nelnk sluby PHM md v Plzni. 1990-1994 pracoval ve funkci nelnka sluby PHM VV PV a v letech 1994-1997 ve funkci odbornho asistenta katedry veejn ekonomiky a slueb logistiky, pot ve funkci nelnka vdeck skupiny a zstupce nelnka vdecko-informanho oddlen VV PV, 2001-2004 tajemnk sekretaritu rektora VV PV. Od z 2004 pracuje jako vedouc sprvn skupiny na fakult ekonomiky a managementu, UO v Brn. Mjr. Ing. Bohuslav Vlek, nar. 1958, v roce 1982 absolvoval Vojenskou akademii v Brn, pot vykonval rzn technick funkce u tvar. V letech 1988-95 zastval funkci starho dstojnka na Okresn vojensk sprv Brno-venkov. V letech 1995-2006 pracoval jako odborn asistent skupiny mrovho a vlenho doplovn oddlen zen obrany sttu stavu operan taktickch studi Univerzity obrany. V roce 2005 absolvoval tmsn odborn tbn kurz II brigdn kolov uskupen. Od roku 2007 zastv funkci velitele koln roty na Fakult vojenskch technologi Univerzity obrany. Mgr. Jan Vlkovsk, nar. 1975, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackho v Olomouci, obor politologie - evropsk studia (2000), stipendijn studium na Miami University v USA (1997). Po ukonen studi absolvoval Diplomatickou akademii MZV R (2001), v jejm prbhu psobil jako ni diplomat na zastupitelskm ad R v Blehrad, poslze na odborech bezpenostn politiky a jihovchodn Evropy MZV R. V letech 20032006 pracoval jako tet tajemnk na stl delegaci R pi NATO a zabval se primrn bezpenostn agendou

Balknu. Nyn psob na Sprv doktrn ve Vykov, editelstv vcviku a doktrn AR. Plk. Ing. Pavel Vobrka, nar. 1957, po absolvovn Vojensk akademie v Brn v roce 1983 psobil 15 let v slavi jako nelnk opravny automobiln techniky 10. leteck armdy, 1996-2000 editel dopravnho odboru Hlavnho adu vnitn sprvy MO, 2000-2001 mise OSN UNGCI v Irku, 2002-2003 pozorovatelsk mise UNAMSIL v Sierra Leone, 2003-2005 editel odboru dopravy adu provozu a slueb MO. V souasn dob je nelnkem kolicho a vzdlvacho stediska Ministerstva obrany v Komornm Hrdku. Kpt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D., nar. 1977, Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch (studijn obor etnictv a finann zen podniku), studijn pobyt na Technical College Ede, Holandsko (1996), Universit de Bretagne Sud, Francie (1999), International Teaching and Training Centre in Bournemouth, Velk Britnie (2002). Pi studiu pracovala na F Sobslav (oddlen kontroly, majetkov dan), Silvi Nova CS, a.s. (peklady, tlumoen). SV MO Komorn Hrdek - lektorka anglitiny (2001-2002). Po ukonen dvouletho nstavbovho studia na VS MO zde psob na funkci nelnka skupiny jazykov ppravy francouzskho jazyka. Mjr. Ing. Milan ilnek, nar. 1962, v roce 1987 vystudoval Vojenskou akademii v Brn, po kole zastval velitelsk funkce na stupni rota u enijnho praporu v Beclavi. V letech 1994-2001 zastval funkci nelnka doplovacho oddlen Okresn vojensk sprvy v Beclavi. Nsledn od roku 2001 pracuje jako odborn asistent skupiny mrovho a vlenho doplovn oddlen zen obrany sttu stavu operan taktickch studi Univerzity obrany v Brn. V roce 2007 absolvoval kurz vych dstojnk. Zabv se problematikou doplovn ozbrojench sil R osobami.

207

SUBJECT INDEX 2007

No Page
PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Main Problems in Building Security of the European Union in the Long-Term Horizon (2020-2050) ..................... ............................................ 2
PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

3 3 9 3 3 45 26 32 21 12 19 15 29 27

Conflicting Birth of New Multipolarirty ..................... ............................................ 4

Doc. Dr. tefan Danics, Ph.D.

Principles of Anti-Extremist Policy of the Czech Republic .................................... 1

Doc. Ing. Josef Janoec, CSc.

SecuritologyTeaching about Security and Non-Security .................................... 3

Col. GSO Ing. Vladimr Karaffa

The Ways of Transformation .................................................................................... 1

Ing. Svatopluk Kunc

Systems Approach in Economic Practice of the ACR ... ............................................ 1

Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

The Idea of Safety Framework and its Application in National Security Science ....................................... ............................................ 4
Lt.Col. GSO Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

Long Time Planningits Analytical Support .......................................................... 1

PhDr. Antonn Raek at al.

Creation of the Foundations of Security Science

PhDr. Antonn Raek at al.

....... ............................................

1 2 4 3

Actors of Worlds Security (New Mid-Term Security Theory)

Mgr. Jan Vlkovsk

.................................... ............................................

NATOs Future Security Environment: Study 2025

Doc. Dr. tefan Volner, CSc.

..... ............................................

Asymmetric Warfare
Lt.Col. Bc. tefan ivk

...............................................................................................

Topical Problems of Security and the Czech Republic ............................................ 2 Operational Thinking ............................................................................................... 3
MILITARY ART
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

ISAF Mission: Determinants, Threats, Challenges and Recommendations ........... 3

Doc. Ing. Oldich Hork, CSc.

70 52 35 51 43

Intelligence Analysis in Asymmetric Operations ....... ............................................ 1

Doc. Ing. Oldich Hork, CSc., Lt.Col. Ivo Pikner

Open Sources Intelligence ....................................................................................... 3

Ing. Antonn Krsn, CSc., Col GSO Ing. Oldich Socha

Operational Surrounding

........................................................................................

Ing. Oldich Krsn, CSc., Col. GSO Ing. Oldich Socha

Battle Groups of the ACR Designated for the European Union (European Union Battle Groups) .................................... ............................................ 3
208

Lt.Col. Ing. Jaroslav Kulek

Battle Group . . . ......................................................................................................... 3

Lt.Col. Ing. Jaroslav Kulek

52 30 51 59 59 66 67 41 65

Development and Preparation of Battle Groups EU

Col. GSO Ing. Libor Kutj, Ph.D.

...............................................

Some Aspects of the Development of Intelligence Branches inside Strategic Military Intelligence Service ........................................................ 4
Ing. Josef Nastoupil

Lessons from the War of Israel with Hezbollah The Transition from the State of Peace to War
Doc. Ing. Duan Sabolk, CSc.

.....................................................

1 4

Lt.Col. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., Maj. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun
.......................................................

Impacts of Warfare in Urbanized Terrain on Inexperienced Young Soldiers ........................................................................... 2

Maj. Ing. Bohuslav Vlek

Active Reserve of the Armed Forces of the Czech Republic

Col. GSO Ing. Ing. Jaromr Zna, MSc.

...................................

Peace Operations ..................................................................................................... 2 Theory of Surprise ................................................................................................... 1

OPINIONS, CONTROVERSY
Col. Mgr. Tom Holub

An Ethic Discussion on Expedient Responses to September 11, 2001 .................. 1

Ing. Vladimr Krulk

71 77 74 89 80 90

The Structure of Security System of the Czech Republic

Ing. Vladimr Krulk

.......................................

Why to Start the Process of Revision of Military Strategy of the Czech Republic ........ 4
Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Proper Economic Policy in MoD Department and Problems with Its Implementation ................................................................. 2
Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Programme Structure for State Defence Concept and its Importance for Expediency, Economy and Effectivity of Public Funds .......................................... 3
PhDr. Antonn Raek

Theoretical Background of Security Science and Medium Range Theory (Discussion Supplement) ........................................................................................... 4
INFORMATION PAGES
Lt. Ing. Gamil Al-Madhagi

Security and Investment Programme and its Function in North Atlantic Alliance ........................................................................................ 1
Mgr. Radek Hork

97 97

Culture and Migration: Czech Military Observer and Foreign Missions ................. 3
Jan Jindich

The First and the Second Russians Military Campaign in Chechnya: An Attempt to Compare ........................................................................................... 2 106
Mgr. Antonn Konrd

Meditation over (Un)Equality of Women in the Army ............................................ 1 148

Ing. Vclav Kostelnk, CSc.

The Control of Surplus Military Materiel

................................................................

3 114
209

Lt.Col. Ing. Jaroslav Kulek

Operation Artemis (A Reference Model for the Development of Battle Groups) The Genesis of Welfare Benefits of Czech Soldiers
Prof. Ing. Stanislav Miklok, DrSc.

........................................

95

Capt. Ing. Veronika Mazalov, Ph.D., Lt.Col. Ing. Petr Musil, Ing. Eva Vincencov
................................................

2 136 1 119 1 140 4 146

The State Cartographic Support of Crisis Management

Mgr. Gabriela Mukov

.........................................

The Soldier and Normative Systems

Ing. Josef Nastoupil

........................... ............................................

The Space Warfare

JUDr. Dalibor Nov

....................................................... ............................................

Normative Base of Antidrugs Policy in the Armed Forces of the CR ...................... 1 108
Capt. Mgr. Marek Nov

Model of Psychologic Stress in Peacekeeping Missions

Maj.Gen. Bogusaw Pacek, Maj. Piotr Ponka

.........................................

117

European Gendarmerie Force: The Future of Military and Police Activities in Missions and Operations Abroad ............................ ............................................ 3 132
Maj.Gen. Bogusaw Pacek

Specialized Units of Military Police (Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej) ................. ............................................ 4 152
Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Czech Military University Education after Giving Up Career Service Model

PhDr. Mgr. Bohumil Ptek

.........

3 105

Military Profession and Psychology of Labour ........... ............................................ 1 128

Ing. Ladislav Steda, CSc.

Ten Years after Signing the Chemical Weapons Convention: How to Proceed in Chemical Disarmament? ............... ............................................ 3
Brig. Dr. Ing. Andrzej Szymonik

86

The Modelling of Technological Equipments of the Armed Forces of the Polish Republic (Theoretical Opening) ................................................... ............................................ 3 108
Ing. Mgr. Radomr urek

Some of the Risks Factors in the Work (Violence, Maltreatment, Bullying, Harassment and the Law) .................................... 1 131
Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc.

NATO Summit and Energy Security (Riga, September 29-29, 2005) ................................................................................. 4 118
1stLt. Mgr. Olga otov

Social and Psychological Characteristics or Activities of Military Units in Mission ......................................... ............................................ 2 121
PhDr. Jana Tom, Col. Ing. Pavel Vobrka

The Foreign Legion And Teaching French For Foreigners

JUDr. Miroslav Tma

.......................................

4 128 4 105 4 3 3 4 134 128 130 101

The Militarization of Cosmic Space and Antiballistic Defence

Ing. Vladislav Vincenec, Col. GSO Ing. Jaroslav Linhart

..............................

The Systems of POL Support of Combat Units in the French Army and in the ACR .......................................................................... The Consequences of Destroying Satellite by China .. ............................................ NATO Nuclear Activities .............................................. ............................................ North Atlantic Alliance is Preparing for the Future ... ............................................
210

The Strategy of Disinformation .............................................................................. 4 143 Effects of Climate Change Threatens Security ....................................................... 4 151
MILITARY PEDAGOGY
Col. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D.

Typology of Teachers Personality (Introduction to Pedeutology) .................................................................................. 4 157

Capt. Mgr. Jan md

Behavioural Motivation
Capt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

..........................................................................................

4 163

Motivation as an Important Factor in Learning Foreign Languages (Gardners socio-educational model) ........................................................................ 4 168
MILITARY PROFESSIONAL
Maj. PhDr. Tom ernohorsk

Topical Aspects of Current Military Physical Training

Ing. Oldich Fojtk, Ing. Zdenk Nepor

...........................................

3 173

Some New Outlooks on Collective Protection of Personnel ................................... 1 160

Mgr. Antonn Konrd

Selective Physical Training

.....................................................................................

3 186 1 153

Lt.Col. Ing. Miroslav Malej, Doc. Ing. Vtzslav Stodlka, CSc., Doc. Ing. Bohumil Brechta, CSc.

Authority of Commander (Chief Official) in the Professional ACR

Ing. Milan Pelikn, Lt.Col, Ing. Lubomr Stda

.......................

The Role of a Manager-Commander and Units Control ........................................... 2 179

Mgr. et Bc. et Bc. Roman Pospil

Psychological Aspects of Recruiting with Regard to Age

Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc.

......................................

3 150 4 175

The Rules of Fire Application of Arty Regt and Bty

Col. PaedDr. Lubomr Pvtiv

................................................

Testing the Physical Performance of Soldiers (Part 1) . . . . . . . . . . . .......................................................................................................... 2 201

Col. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.

The Core of Modifications in Testing Physical Abilities of Soldiers (Part 2) . . . . . . . . . . . .......................................................................................................... 3 181
Maj. Ing. Josef Ruka, Ph.D.

Potential Deployment of Snipers in ACR Operations

Capt. Ing. David ehk, Ph.D., Col. Prof. Ing. Ale Komr, CSc.

.............................................

3 135 3 167

An Amendment to the Environmental Policy of Czech Defence Department in 2007-2010

Capt. Ing. David ehk, Ph.D., Maj. Ing. Milan Haka, Ph.D.

.........................................................

Environmental Aspects of Military Training and the Impacts Classification on Living Surroundings ................................................................... 4 187
1stLt. Ing. Michal Sobara, Ph.D.

The Current Automated Fire Control System of Artillery Regt ASPRO and the Concept of its Further Development ......................................................... 4 182
Doc. Ing. Vtzslav Stodlka, CSc. Lt.Col. Ing. Miroslav Malej

New Management Trends in the 21st Century and Preparation Prospects of Military Manager ..................................................... 2 170
Ing. Hubert tofko, Prof. Ing. Frantiek Maznek, CSc.

The Rationality in Commanders Decisions

............................................................

176
211

Ing. Frantiek Valach, CSc.

Dual Capable Aircraft (DCA): its Significance in the Background of New Security Surroundings .................................... ............................................ 2 206
Lt.Col. Ing. Bohuslav Vlek

Variants of Manning Czech Armed Forces by Reserve Soldiers in Time of Danger or War ............................................. ............................................ 1 169
Lt.Col. Ing. Bohuslav Vlek

Humane Sources Available for Crisis Situations and Defence

Lt.Col. Bohuslav Vlek

...............................

2 186

The History of Military Territorial Administrative Authorities in the Czech Republic .................................................. ............................................ 3 196
Ing. Jaroslav Zapletal, CSc., RNDr. Frantiek Herodek, Ing. tefan Zigo

The Preparation of Servicemen of the Army of the Czech Republic (Military Publication Pub-70-01-01) .............................. ............................................ Unmanned Aircraft ...................................................... ............................................ The Air Force in the Urban Fight .................................. ............................................ International Conference Tactics 2006Management Section ........................ Strategic Aspects of Actions Taken to Destroy an Insurgency ..............................
LANGUAGE PREPARATION
Mgr. Dalibor Cibulka, PhDr. Marie Jandov, CSc., Ing. Dana Szabov

2 2 2 1 2

166 213 218 175 221

Defence Language Institute Vykov in 2007

PhDr. Mria ikolov, PaedDr. Stanislava Jonkov

.........................................................

2 155

The Results of Language Poll of Military Professionals ......................................... 2 150

Capt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

Autonomy and Self-instruction in Learning Foreign Languages

BOOK REVIEW

..........................

2 159

The Post-Conflict Stabilization: Iraqi Example .......... ............................................ The Cold War: Look back in Peace (Parallel History Project on NATO and the Warsaw Pact) . ............................................ Full Professionalization has becoming a problem (A Book by B. Pernica Professionalization of Armed Forces) ................................... Are We Able to Govern at Strategical Level? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A Meritable Step in Understanding to the Presence and the Future of the ACR (Security and Defence of the Czech Republic 2015-2025) ...........................................
PERSONAL DATA

4 193 1 180 2 229 3 200 1 177

Col. Ing. Vclav Petras (ret.)veteran of World War II ......................................... Brigadier-General Frantiek Moravec ..................................................................... Colonel Bohumr Nitsch-Ny ................................................................................... Captain Karel Zmija (ret.)Veteran World War II ..... ............................................

1 2 3 4

184 233 205 197

SPECIAL ECONOMIC ISSUE: ECONOMY THEORY AND DEFENCE

1st Part: Economy Theory and Effective Management in the Army
Prof. PhDr. Miroslav Kr, CSc.

Some Economy Comments Conditioned on Participation of External Sources in Defence Environment ................. ........................................... sp
212

Ing. Svatopluk Kunc

A Long Way towards the Implementation of Managerial Economics in the Army of the Czech Republic ......................................................................... sp
CW2 Martina Chemiincov, Ing. Rudolf Rak, Dr. Lubo tancl. CSc.

22 30

The Analysis of Economic Indicators of Manning in the Armed Forces ................. sp

1stLt. Ing. Blanka Jirov

Controlling Still Alive (Predispositions for its Successful Implementation) ................................................. sp

Ing. Ale Olejnek

38

Changes in Public Sector Resources Management Systems and their Reflex ions within Czech Armed Forces ................................................. sp
Ing. Rudolf Rak

44 56 60 67 76 84

Does MoD Department Need Risk Management System? ...................................... sp

Mgr. Ing. Jitka Janov, Ph.D.

Modern Mathematical Economic Methods for Military Practice

Col. Ing. Zdenk Zboil, Ph.D.

...........................

sp

New Tendencies in Military-Economy Thinking ..................................................... sp

Ing. Pavel Vyleal, Capt. Ing. Pavel Foltin Ph.D.

The Model of Economic Effectivity and Evaluation of this Process ...................... sp

Lt.Col. Ing. Jaromr Mare, CSc.

Some present-day Knowledge in Military Transport

Lt.Col. Doc. Ing. Bedich Rznar, CSc., Capt. Ing. Jan Mazal, Ph.D.

.............................................

sp

Selected Problems of Soldier of 21st Century Project and its Economy Aspects ........................................................................................ sp
2nd Part: Economy Theory and Effective Allocation of Sources in Defence
Col. Prof. Ing. Ale Komr, CSc.

93

Critical Evaluation of State Defence Economy

Ing. Eva Jlkov

......................................................

sp 103

Defence Economy Support: its Objectives and Instruments of State Economy Policy ......................................................................................... sp 107
Capt. Ing. Veronika Mazalov, Ph.D.

The Influence of Security Policy and Public Expenses upon Financial Resources, Public Expenditures and Financial Resources of MoD
Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc., Ing. Michaela Vtkov

........

sp 114 sp 124 sp 131

Economy Thinking: The Prerequisite for Effective Activityof the ACR

Doc. Dr. Ji Nedbal, CSc.

...............

Rational Economy of Sources in the Sphere of Defence: General View

Dr. Jindich Nov, Ph.D., Bc. Pavlna Zapletalov

................

New Phenomena in Armed Forces Activities: Deployment of PMC and PSC in Armed Missions (Private Military Company, Private Security Company) .............................................. sp 139
Dr. Lubo tancl, CSc.

Current Tendencies in the Development of Worlds Arms Market

Ing. Eva Vincencov, Ing. Vladislav Vincenec

........................

sp 145 sp 152
213

Economic Aspects of Arms Offsets

........................................................................

OBSAH RONKU 2007

slo
PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

str. 3 3 9 3 3 45 26 32 21 12 19 15 29 27

Hlavn problmy zajitn bezpenosti Evropsk unie v dlouhodobm horizontu (2020-2025) .................... ............................................ 2
PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Konfliktn zrod nov multipolarity

Doc. dr. tefan Danics, Ph.D.

............................ ............................................

Principy protiextremistick politiky esk republiky ........................................... 1

Doc. Ing. Josef Janoec, CSc.

Sekuritologie nauka o bezpenosti a nebezpenosti

Plk. gt. Ing. Vladimr Karaffa, CSc.

.........................................

3 1

Cesty transformace
Ing. Svatopluk Kunc

.................................................................................................

Systmov pstup v ekonomick praxi AR ........................................................... 1

Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Pojem bezpenostn struktury a monosti jeho uit pro poteby bezpenostn vdy ....................................................... ............................................ 4
Pplk. gt. Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

Dlouhodob plnovn monosti jeho analytick podpory

PhDr. Antonn Raek a kol.

................................

1 1 2

Tvorba zklad bezpenostn vdy

PhDr. Antonn Raek a kol.

.........................................................................

Akti svtov bezpenosti (K nov teorii stednho dosahu v bezpenostn oblasti)

Mgr. Jan Vlkovsk

......................................

Bezpenostn prosted do r. 2025 podle NATO ...................................................... 4

Doc. dr. tefan Volner, CSc.

Asymetrick vlky
Pplk. Bc. tefan ivk

....................................................... ............................................

Aktuln problmy bezpenosti a esk republika ................................................ 2 Operan mylen . . ................................................................................................... 3

VOJENSK UMN
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

Mise ISAF determinanty, hrozby, nroky a doporuen ....................................... 3

Doc. Ing. Oldich Hork, CSc.

70 52 35 51 43

Zpravodajsk analza v asymetrick operaci ............. ............................................ 1

Doc. Ing. Oldich Hork, CSc., pplk. Ing. Ivo Pikner

Zpravodajstv z otevench zdroj Operan prosted

............................. ............................................

3 2

Ing. Antonn Krsn, CSc., plk. gt. Ing. Oldich Socha

...................................................... ............................................

Ing. Antonn Krsn, CSc., plk. gt. Ing. Oldich Socha

Bojov uskupen AR ve prospch Evropsk unie (European Union Battle Groups) .................................... ............................................ 3
214

Pplk. Ing. Jaroslav Kulek

Battle Group . . .

.........................................................................................................

52 30 51 59 59 66 67 41 65

Pplk. Ing. Jaroslav Kulek

Budovn a pprava Battle Groups EU .................................................................... 4

Plk. gt. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Vybran aspekty rozvoje zpravodajskch obor v podmnkch strategick vojensk zpravodajsk sluby ............................................................. 4
Ing. Josef Nastoupil

Poznatky z vlky Izraele proti Hizballhu .............................................................. 1

Pplk. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., mjr. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun

Pechod sttu z mrovho na vlen stav

Doc. Ing. Duan Sabolk, CSc.

.............................................................

inky boj vedench v urbanizovanm prosted na nezkuen mlad vojky .................................................................................... 2

Mjr. Ing. Bohuslav Vlek

Aktivn zloha ozbrojench sil esk republiky ..................................................... 4

Plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.

Mrov operace ......................................................................................................... 2 Teorie pekvapen .................................................................................................... 1

NZORY, POLEMIKA
Plk. Mgr. Tom Holub

Etick diskuze o adekvtn reakci na 11. z 2001 ............................................... 1

Ing. Vladimr Krulk

71 77 74 89 80 90

Struktura bezpenostnho systmu esk republiky

Ing. Vladimr Krulk

............................................

Pro zahjit proces revize Vojensk strategie esk republiky ............................. 4

Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Politika sprvn ekonomick praxe v rezortu MO a problm jejho prosazen ..................................................................................... 2

Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Programov struktura pro program obrana sttu a jej vznam pro zajitn elnosti, hospodrnosti a efektivnosti veejnch prostedk ........................... 3
PhDr. Antonn Raek

Teoretick zzem vdy o bezpenosti a teorie stednho dosahu (Doplnn diskuze) .................................................................................................... 4
INFORMACE
Por. Ing. Gamil Al-Madhagi

Program NSIP, jeho fungovn a role v Severoatlantick alianci ........................... 1

Mgr. Radek Hork

97 97

Kultura a migrace: esk vojensk pozorovatel a zahranin mise

Jan Jindich

.......................

Prvn a druh rusk vojensk kampa v eensku pokus o srovnn

Mgr. Antonn Konrd

.................

2 106 1 148 3 114 2 95

215

vaha k (ne)rovnosti en v armd

Ing. Vclav Kostelnk, CSc.

........................................................................

Nakldn s nepotebnm vojenskm materilem

Pplk. Ing. Jaroslav Kulek

................................................

Operace Artemis (Model vytven operanch svazk Battle Groups)

...................................................

Kpt. Ing. Veronika Mazalov, Ph.D., pplk. Ing. Petr Musil, Ing. Eva Vincencov

Geneze vsluhovch nleitost vojk R ............................................................. 2 136

Prof. Ing. Frantiek Miklok, DrSc.

Sttn kartografick podpora krizovho zen

Mgr. Gabriela Mukov

.....................................................

1 119

Vojk a normativn systmy ........................................ ............................................ 1 140

Ing. Josef Nastoupil

Vlka v kosmu
JUDr. Ing. Dalibor Nov

. . . . . . ...................................................................................................

4 146

Normativn zzem protidrogov politiky v ozbrojench silch R ....................... 1 108

Kpt. Mgr. Marek Nov

Modely psychick zte v mrovch misch ........................................................... 2

Genmjr. Bogusaw Pacek, mjr. Piotr Ponka

117

Evropsk etnick sly: Budoucnost vojenskch a policejnch aktivit v zahraninch misch a operacch .......................................................................... 3 132
Genmjr. Bogusaw Pacek

Specializovan jednotky vojensk policie (Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej) ................. ............................................ 4 152
Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Situace eskho vojenskho vysokho kolstv po opoutn modelu zamstnaneckch ozbrojench sil .......................................................................... 3 105
PhDr. Mgr. Bohumil Ptek

Vojensk profese a psychologie prce

Ing. Ladislav Steda, CSc.

........................ ............................................

1 128 86

Deset let po vstupu v platnost mluvy o zkazu chemickch zbran: Jak dl v chemickm odzbrojen? ............................... ............................................ 3
Brig. gen. dr. Ing. Andrzej Szymonik

Modelovn systmu technickho vybaven ozbrojench sil Polsk republiky (teoretick vchodiska) ................................................. ............................................ 3 108
Ing. Mgr. Radomr urek

Psychick rizikov faktory v prci (Nsil, trn, ikana, obtovn, prvo) ..................... ............................................ 1 131
Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc.

Summit NATO a energetick bezpenost (Riga 28.-29. XI. 2006) .............................................................................................. 4 118
Npor. Mgr. Olga otov

Sociln psychologick charakteristiky psoben vojenskch jednotek v misi ..................................................................... 2 121

PhDr. Jana Tom, plk. Ing. Pavel Vobrka

Cizineck legie a vuka francouztiny pro cizince ..... ............................................ 4 128

JUDr. Miroslav Tma

Militarizace kosmickho prostoru a protiraketov obrana

Ing. Vladislav Vincenec, plk. gt. Ing. Jaroslav Linhart

...................................

4 105 4 3 3 4 4 4 134 128 130 101 143 151

Systmy zabezpeen bojovch jednotek materilem PHM ve francouzsk armd a v AR ................................... ............................................ Dsledky nskho znien druice ............................. ............................................ Jadern alternativy NATO ............................................ ............................................ Severoatlantick aliance se pipravuje na budoucnost ......................................... Strategie dezinformace ........................................................................................... inky zmny klimatu jsou ohroenm bezpenosti . ............................................
216

VOJENSK PEDAGOGIKA
Plk. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D.

Typologie osobnosti pedagoga (vod do pedeutologie) ............................................................................................. 4 157

Kpt. Mgr. Jan md

Motivace chovn ..................................................................................................... 4 163

Kpt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

Motivace jako vznamn faktor pi studiu cizch jazyk (Gardnerv socio-vzdlvac model) .......................................................................... 4 168
VOJENSK PROFESIONL
Mjr. PhDr. Tom ernohorsk

Aktuln aspekty souasn vojensk tlovchovy ................................................. 3 173

Ing. Oldich Fojtk, Ing. Zdenk Nepor

Nkter nov pstupy ke kolektivn ochran osob

Mgr. Antonn Konrd

...............................................

1 160 3 186 1 153 2 179

Vbrov tlesn vchova

.......................................................................................

Pplk. Ing. Miroslav Malej, doc. Ing. Vtzslav Stodlka, CSc., doc. Ing. Bohumil Brechta, CSc.

Autorita velitele (dcho pracovnka) v profesionln AR

Ing. Milan Pelikn, pplk. Ing. Lubomr Stda

................................

Role manaera velitele pi zen jednotek

Mgr. at Bc. at Bc. Roman Pospil

.........................................................

Psychologick aspekty vbru poslucha o slubu v ozbrojench silch se zamenm na relaci vku ................................................................................... 3 150
Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc.

Zsady postelovn cl dlosteleckm oddlem a bateri ................................. 4 175

Plk. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.

Podstata zmn v testovn tlesn vkonnosti vojk (1. st) . . . . . . . . . . .......................................................................................................... 2 201
Plk. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.

Podstata zmn v testovn tlesn vkonnosti vojk (2. st) . . . . . . . . . . .......................................................................................................... 3 181
Mjr. Ing. Josef Ruka, Ph.D.

Mon nasazen odstelova v operacch AR

Kpt. Ing. David ehk, Ph.D., plk. prof. Ing. Ale Komr, CSc.

......................................................

3 135

Nvrh novelizace politiky ivotnho prosted rezortu Ministerstva obrany esk republiky na obdob 2007-2010 ................................................................... 3 167
Kpt. Ing. David ehk, Ph.D., mjr. Ing. Milan Haka, Ph.D.

Environmentln aspekty vojenskho vcviku a klasifikace jejich dopad na ivotn prosted ......................................................................... 4 187
Npor. Ing. Michal Sobara, Ph.D.

Souasnost automatizovanho systmu zen palby dlosteleckho oddlu ASPRO a koncepce jeho vvoje ......................................... 4 182
Doc. Ing. Vtzslav Stodlka, CSc., pplk. Ing. Miroslav Malej

Nov trendy managementu 21. stolet a perspektiva ppravy vojenskho manaera

Ing. Hubert tofko, prof. Ing. Frantiek Maznek, CSc.

.......................................................

2 170 2 176

Racionalita rozhodovn velitele

Ing. Frantiek Valach, CSc.

............................................................................

Letectvo dvojho uren NATO (DCA - Dual Capable Aircraft) jeho vznam a uplatovn na pozad novho bezpenostnho prosted ......... 2 206
217

Pplk. Ing. Bohuslav Vlek

Monosti doplovn ozbrojench sil esk republiky vojky v zloze za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu ...................................................... 1 169
Pplk. Ing. Bohuslav Vlek

Lidsk zdroje pouiteln pro zabezpeen poadavk souvisejcch s eenm krizovch stav a obranou sttu ............................................................ 2 186
Pplk. Ing. Bohuslav Vlek

Historie vojenskch sprvnch ad v esk republice

Ing. Jaroslav Zapletal, CSc., RNDr. Frantiek Herodek, Ing. tefan Zigo

........................................

3 196 2 2 2 1 2 166 213 218 175 221

Pprava pslunk Armdy esk republiky (Vojensk publikace Pub-70-01-01) ............................... ............................................ Bezpilotn letadla . ................................................................................................... Letectvo v boji ve mst ............................................. ............................................ Mezinrodn konference Taktika 2006 , sekce Management ............................. Strategick a operan aspekty protipovstaleckho boje .....................................
JAZYKOV PPRAVA
Mgr. Dalibor Cibulka, PhDr. Marie Jandov, CSc., Ing. Dana Szabov

stav jazykov ppravy eVD ve Vykov v roce 2007

PhDr. Mria ikolov, PaedDr. Stanislava Jonkov

..........................................

2 155 2 150

Vsledky analzy jazykovch poteb vojenskch profesionl

Kpt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

.............................

Autonomie a self-instruction pi studiu cizch jazyk .......................................... 2 159

RECENZE

Postkonfliktn stabilizace: Pklad Irku ................... ............................................ Studen vlka ve zptnm pohledu (Paraleln historick projekt NATO a Varavskho paktu) ............................................ pln profesionalizace armd zan bt problm (Koment ke knize B. Pernici: Profesionalizace ozbrojench sil) ............................... Umme strategicky vldnout? ..................................... ............................................ Zslun krok k poznn souasnosti a budoucnosti AR (Bezpenost a obrana esk republiky 2015-2025 ......................................................
PERSONLIE

4 193 1 180 2 229 3 200 1 177

Plukovnk v.v. Ing. Vclav Petras vetern druh svtov vlky .................................... ............................................ Brigdn generl Frantiek Moravec ....................................................................... Plukovnk Bohumr Nitsch-Ny ................................... ............................................ Kapitn ve vslub Karel Zmija vetern druh svtov vlky .................................... ............................................

1 184 2 333 3 205 4 197

ZVLTN EKONOMICK SLO: EKONOMICK TEORIE A OBRANA

1. st: Ekonomick teorie a efektivn hospodaen v armd
Prof. PhDr. Miroslav Kr, CSc.

Nkter ekonomick poznmky o podmnnosti zapojovn vnjch zdroj v prosted obrany .................................................................................... zvl.
218

Ing. Svatopluk Kunc

Dlouh cesta k realizaci manaersk ekonomiky v Armd esk republiky ................................................................................... zvl.
Prap. Martina Chemiincov, Ing. Rudolf Rak, dr. Lubo tancl. CSc.

22

Analza ekonomickch ukazatel rekrutace personlu pro doplovn ozbrojench sil ........................................................................... zvl.
Npor. Ing. Blanka Jirov

30

Controlling stle iv (Pedpoklady pro spn zaveden systmu controllingu)

Ing. Ale Olejnek

....................................

zvl.

38

Reflexe Armdy esk republiky na zmny v systmech zen zdroj veejnho sektoru .................................................................................... zvl.
Ing. Rudolf Rak

44 56 60 67 76 84

Potebuje rezort MO systm zen rizik?

Mgr. Ing. Jitka Janov, Ph.D.

..........................................................

zvl.

Modern matematicko-ekonomick metody pro vojenskou praxi ..................... zvl.

Plk. Ing. Zdenk Zboil, Ph.D.

Nov tendence ve vojensko-ekonomickm mylen

Ing. Pavel Vyleal, kpt. Ing. Pavel Foltin Ph.D.

..........................................

zvl. zvl. zvl.

Model ekonomick efektivnosti a vyhodnocovn vkonu procesu

Pplk. Ing. Jaromr Mare, CSc.

..................

Nkter souasn poznatky ve vojensk doprav

Pplk. doc. Ing. Bedich Rznar, CSc. kpt. Ing. Jan Mazal, Ph.D.

..............................................

Vybran problmy rozvoje projektu Vojk 21. stolet a jeho ekonomick aspekty ................................................................................. zvl.
2. st: Ekonomick teorie a efektivn alokace zdroj v obran
Plk. prof. Ing. Ale Komr, CSc.

93

Kritick hodnocen ekonomiky obrany sttu

Ing. Eva Jlkov

.....................................................

zvl. 103

Systm ekonomickho zabezpeen obrany v clech a instrumentriu hospodsk politiky sttu ................................................................................. zvl. 107
Kpt. Ing. Veronika Mazalov, Ph.D.

Vliv bezpenostn politiky a veejnch financ na finann zdroje MO R ..................................................................................... zvl. 114
Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc., Ing. Michaela Vtkov

Ekonomick mylen pedpoklad efektivn innosti AR

Doc. dr. Ji Nedbal, CSc.

...............................

zvl. 124

Racionln hospodaen se zdroji ve sfe obrany obecn pohled .................. zvl. 131
Dr. Jindich Nov, Ph.D., Bc. Pavlna Zapletalov

Nov jevy v innosti ozbrojench sil nrst zapojen PMC a PSC do ozbrojench mis (Private Military Company, Private Security Company) ........................................... zvl. 139
Dr. Lubo tancl, CSc.

Souasn tendence v rozvoji svtovho trhu se zbranmi

Ing. Eva Vincencov, Ing. Vladislav Vincenec

................................

zvl. 145

Ekonomick aspekty zbraovch offset ........................................................... zvl. 152

219

CONTENTS

PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Conflicting Birth of New Multipolarirty ..................... ..................................................... 3

Mgr. Jan Vlkovsk

NATOs Future Security Environment: Study 2025 ...... .................................................... 19

Maj. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

The Idea of Safety Framework and its Application in National Security Science ....................................... .................................................... 26
MILITARY ART
Lt.Col. Ing. Jaroslav Kulek

Development and Preparation of Battle Groups EU

Col. GSO Ing. Libor Kutj, Ph.D.

.......................................................

30

Some Aspects of the Development of Intelligence Branches inside Strategic Military Intelligence Service ................................................................ 51
Lt.Col. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., Maj. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun

The Transition from the State of Peace to War

Maj. Ing. Bohuslav Vlek

...............................................................

59 67

Active Reserve of the Armed Forces of the Czech Republic

OPINIONS, CONTROVERSY
Ing. Vladimr Krulk

...........................................

Why to Start the Process of Revision of Military Strategy of the Czech Republic ...................................................................................................... 74
PhDr. Antonn Raek

Theoretical Background of Security Science and Medium Range Theory (Discussion Supplement) ................................................................................................... 90
INFORMATION PAGES

North Atlantic Alliance is Preparing for the Future

JUDr. Miroslav Tma

... ..................................................

101 105

The Militarization of Cosmic Space and Antiballistic Defence

Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc.

....................................

NATO Summit and Energy Security (Riga, September 29-29, 2005) ....................................................................................... 118
PhDr. Jana Tom, Col. Ing. Pavel Vobrka

The Foreign Legion and Teaching French for Foreigners

Ing. Vladislav Vincenec, Col. GSO Ing. Jaroslav Linhart

..............................................

128

The Systems of POL Support of Combat Units in French Army and in the ACR .................................... .................................................. 134 The Strategy of Disinformation
....................................................................................

143

CONTENTS

Ing. Josef Nastoupil

The Space Warfare

Maj.Gen. Bogusaw Pacek

.......................................................................................................... 146 .............................................................

Effects of Climate Change Threatens Security

151

Specialized Units of Military Police (Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej) ................................................................... 152
MILITARY PEDAGOGY
Col. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D.

Typology of Teachers Personality (Introduction to Pedeutology) ........................................................................................ 157

Capt. Mgr. Jan md

Behavioural Motivation
Capt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

................................................................................................

163

Motivation as an Important Factor in Learning Foreign Languages (Gardners socio-educational model) .............................................................................. 168
MILITARY PROFESSIONAL
Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc.

The Rules of Fire Application of Arty Regt and Bty

1stLt. Ing. Michal Sobara, Ph.D.

......................................................

175

The Current Automated Fire Control System of Artillery Regt ASPRO and the Concept of its Further Development ............................................................... 182
Capt. Ing. David ehk, Ph.D., Maj. Ing. Milan Haka, Ph.D.

Environmental Aspects of Military Training and the Impacts Classification on Living Surroundings ......................................................................... 187
BOOK REVIEW

The Post-Conflict Stabilization: Iraqi Example ............................................................ 193

PERSONAL DATA

Captain Karel Zmija (ret.)Veteran World War II English Annotations

.......................................................

197 199 204 208 214 220

...................................................................................................... ............................................................................................... ..........................................................................................

Who is Who in This Issue

English Subject Index 2007 Czech Subject Index 2007 English Table of Contents

............................................................................................. ..............................................................................................

OBSAH

PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Konfliktn zrod nov multipolarity

Mgr. Jan Vlkovsk

............................ .....................................................

Bezpenostn prosted do r. 2025 podle NATO .............................................................. 19

Mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Pojem bezpenostn struktury a monosti jeho uit pro poteby bezpenostn vdy ....................................................... .................................................... 26
VOJENSK UMN
Pplk. Ing. Jaroslav Kulek

Budovn a pprava Battle Groups EU ............................................................................ 30

Plk. gt. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Vybran aspekty rozvoje zpravodajskch obor v podmnkch strategick vojensk zpravodajsk sluby ..................................................................... 51
Pplk. Ing. Ivan Nmec, Ph.D., mjr. Ing. Milan ilnek, Ing. Jaroslav Lun

Pechod sttu z mrovho na vlen stav

Mjr. Ing. Bohuslav Vlek

................. ....................................................

59

Aktivn zloha ozbrojench sil esk republiky ......... .................................................... 67

NZORY, POLEMIKA
Ing. Vladimr Krulk

Pro zahjit proces revize Vojensk strategie esk republiky ..................................... 74

PhDr. Antonn Raek

Teoretick zzem vdy o bezpenosti a teorie stednho dosahu (Doplnn diskuze) . ....................................................... .................................................... 90
INFORMACE

Severoatlantick aliance se pipravuje na budoucnost ............................................... 101

JUDr. Miroslav Tma

Militarizace kosmickho prostoru a protiraketov obrana

Prof. PhDr. Vladimr efk, CSc.

.........................................

105

Summit NATO a energetick bezpenost (Riga 28.-29. XI. 2006) .................................................................................................... 118
PhDr. Jana Tom, plk. Ing. Pavel Vobrka

Cizineck legie a vuka francouztiny pro cizince ..... .................................................. 128

Ing. Vladislav Vincenec, plk. gt. Ing. Jaroslav Linhart

Systmy zabezpeen bojovch jednotek materilem PHM ve francouzsk armd a v AR ................................... .................................................. 134 Strategie dezinformace ................................................................................................. 143

OBSAH

Ing. Josef Nastoupil

Vlka v kosmu

............................................................................................................... ...................................................

146 151

inky zmny klimatu jsou ohroenm bezpenosti

Genmjr. Bogusaw Pacek

Specializovan jednotky vojensk policie (Oddziay specjalne andarmerii Wojskowej) ................................................................... 152
VOJENSK PEDAGOGIKA
Plk. Mgr. Ladislav Chaloupsk, Ph.D.

Typologie osobnosti pedagoga (vod do pedeutologie) ................................................................................................... 157

Kpt. Mgr. Jan md

Motivace chovn

...........................................................................................................

163

Kpt. Ing. Petra Vrblkov, Ph.D.

Motivace jako vznamn faktor pi studiu cizch jazyk (Gardnerv socio-vzdlvac model) ................................................................................ 168
VOJENSK PROFESIONL
Prof. Ing. Ladislav Potuk, CSc.

Zsady postelovn cl dlosteleckm oddlem a bateri ....................................... 175

Npor. Ing. Michal Sobara, Ph.D.

Souasnost automatizovanho systmu zen palby dlosteleckho oddlu ASPRO a koncepce jeho vvoje ............................................... 182
Kpt. Ing. David ehk, Ph.D., mjr. Ing. Milan Haka, Ph.D.

Environmentln aspekty vojenskho vcviku a klasifikace jejich dopad na ivotn prosted ............................................................................... 187
RECENZE

Postkonfliktn stabilizace: Pklad Irku ..................................................................... 193

PERSONLIE

Kapitn ve vslub Karel Zmija vetern druh svtov vlky ...................................................................................... 197 Anglick anotace
........................................................................................................... ...................................................................................

199 204 208 214 220

Pedstaven autor tohoto sla English Subject Index 2007 Obsah ronku 2007 Obsah v anglitin

..........................................................................................

......................................................................................................

.........................................................................................................

VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY tvrtletnk Vydv: MO R - AVIS (Agentura vojenskch informac a slueb) Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 IO: 60162694 Vojensk rozhledy, slo 4/2007 Ronk: XVI. (XLVIII.) Datum vydn: 9. prosince 2007 Roziuje: AVIS, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Olga Endlov, tel. (973) 215 563, endlovao@army.cz Redakce: Jaroslav Furmnek (redaktor), telefon: (973) 215 733 E-mail: voj.rozhledy@army.cz Fax: (973) 215 569 Redakn rada: doc. Ing. Josef Janoec, CSc., PhDr. Milo Balabn, Ph.D., Ing. Jan Doksansk, genmjr. Ing. Ji Halaka, Ph.D., Ing. Vladimr Karaffa, CSc., doc. Ing. Josef Kapar, CSc., plk. prof. Ing. Ale Komr, CSc., Mgr. Antonn Konrd, Ing. Miroslav Musil, Ph.D., doc. Ing. Vtzslav Stodlka, CSc., PaedDr. Jaroslav evk, pplk. Ing. Vlastimil louf, Ph.D., Ing. Milan tembera, CSc., Ing. tefan Zigo. Sdlo redakce: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 asopis Vojensk rozhledy v elektronick podob naleznete na: http://www.army.cz/avis/voj_rozhl.htm (1998-2003) http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3538 (2004-2007) esk nrodn bibliografie: http://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi lnky ve veobecn sti a nkter dal jsou recenzovny. Grafick prava: Ing. Boivoj Bernek Tiskne: AVIS Praha Evidenn slo: MK R E 6059 Identifikan slo: ISSN 1210-3292