P. 1
Svět je plochý - tahák/výtah studentů

Svět je plochý - tahák/výtah studentů

|Views: 2,087|Likes:
Published by skyrmen
Tahák/výtah ze zadané knihy, který si vytvořili studenti prvního ročníku pro potřeby postupové zkoušky.
Tahák/výtah ze zadané knihy, který si vytvořili studenti prvního ročníku pro potřeby postupové zkoušky.

More info:

Published by: skyrmen on Jun 23, 2009
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

05/11/2014

pdf

text

original

Toto není oficiální studijní materiál, ale tahák 

Svět je plochý
ČÁST I – JAK SE SVĚT STAL PLOCHÝM

1 – Zatímco jsem spal
Děj knihy začíná na golfovém hřišti ve městě Bengálúru v Indii, kam autor přijíţdí natočit reportáţ. Svoji cestu do Indie srovnává s cestou Kryštofa Kolumba. Kolumbus plul do Indie a objevil Ameriku, vyuţil manuální sílu Indiánů a ohlásil králi a královně, ţe svět je kulatý. Autor se opravdu do Indie dostal, ale myslel, ţe mnozí lidé, které potkal, jsou Američané. Pochopil, ţe Indové Američanům práci berou v rámci outsourcingu sluţeb a informačních technologií, oznámil své ţeně, ţe svět je plochý. Autor natáčel rozhovor s výkonným ředitelem společnosti Infosys Technologies, která se zabývá informačními technologiemi. Ve společnosti programují zaměstnanci software pro americké a evropské společnosti. Američtí návrháři se domlouvají s indickými autory softwaru a jeho asijskými výrobci prostřednictvím virtuálních technologií. Vznikla platforma, díky které je moţné intelektuální práci a duševní kapitál dodávat z jakéhokoliv místa na světě. Práci je moţné rozloţit na části, ty dodat kam je třeba, udělat co je ţádáno, a pak všechno poskládat dohromady. Ředitel vše shrnul slovy: „ … hřiště se dnes vyrovnává.“ Co tím chtěl říct? Myslel tím, ţe země jako Indie má dnes rovnější šanci ucházet se o kvalifikovanou práci zaloţenou na znalostech. Chtěl říct, ţe svět se rovná … ţe se Země zplošťuje! Globalizace měla tři velká období. Globalizace 1.0 – trvala od roku 1492 aţ do roku 1800 – svět se zmenšil na střední velikost. Klíčovým činitelem v této době byla hrubá síla, to kolik svalů, koňských sil, větru a výkonu parního stroje měla země k dispozici. Docházelo ke scelování světa. Řešila otázky, jak funguje země v celosvětové konkurenci, jak vyuţívá příleţitostí, jak spolupracuje s ostatními zeměmi. Hnací silou byly státy. Globalizace 2.0 – trvala od roku 1800 aţ do roku 2000 – svět se zmenšil na velikost malou. Klíčovým činitelem změny, tedy dynamickým prvkem celosvětové integrace byly nadnárodní společnosti, které začaly hledat globální trhy a globální pracovní sílu. Došlo k průmyslové revoluci – vynález parního stroje, rozšiřování ţeleznic, rozvoj telekomunikací (telegraf, telefon, počítač satelity, optické kabely, webové stránky). Hnací silou byly firmy. Globalizace 3.0 – po roce 2000. Svět se zmenšil, hřiště se vyrovnává. Hybnou silou je schopnost jednotlivců globálně spolupracovat a soutěţit – „platforma plochého světa“, která je výsledkem spojení osobního počítače, jeţ umoţnil jednotlivcům, aby si bez dalšího vytvářeli obsah v digitalizované formě, s optickým kabelem a se softwarem, který zajišťuje jednotlivcům moţnost spolupracovat na stejném digitalizovaném obsahu bez ohledu na vzdálenost.

V knize je popsáno, jakým způsobem a v jakých oblastech funguje outsourcing. Dochází k tomu, ţe např. daňová přiznání Američanů, jsou zpracovávána v Indii – levná pracovní síla. Přiznání jsou naskenována a uloţena v počítači, účetnímu v Indii se data objeví na monitoru a jsou následně zpracována. Vše je moţné digitalizovat a outsourcovat tomu, kdo práci udělá buď nejlíp, nebo nejlevněji. Outsourcovat lze i sluţby – rezervace míst v restauraci nebo návštěvu kadeřníka, a to přes call centra někde hodně daleko. Outsourcing lze vyuţít i lékařství – v malých a středních nemocnicích USA radiologové outsourcují posuzování skenů z počítačové tomografie lékařům v Indii a Austrálii. Děje se tak většinou v noci, kdy v nemocnicích neslouţí dost radiologů, aby to zvládli sami. Outsourcing lze vyuţít i ve zpravodajství, ţurnalistice – vyuţívá jej např. agentura Reuters – niţší náklady na pracovní sílu – indičtí zaměstnanci jsou vysoce motivovaní a usilují o zvýšení odbornosti. Práce se přesouvá tam, kde se dá udělat nejefektivněji, tj. např. z New Yorku do Bengalúru v Indii. Hovoří vám monitor? V této části přibliţuje autor práci v indických call centrech. Telefonní hovory do těchto center přenášejí satelity a podmořské optické kabely. Kaţdé rozlehlé poschodí budov center je rozděleno do shluků krychlových kójí. Mladí lidé tu pracují v malých týmech. V současné době odpovídá v Indii na telefonní hovory z celého světa nebo vytáčí telefonní čísla a nabízí úvěrové karty, výhodné nákupy mobilů, případně připomíná nezaplacené dluhy asi 245 000 lidí. V Americe patří práce call centrech mezi málo placené a neatraktivní, ale kdyţ se přesune do Indie, stane se dobře placenou a prestiţní. V call centrech vládne týmový duch a mladí lidé se nemohou dočkat, aţ se podělí o své záţitky bizardních hovorů s Američany, kteří jsou přesvědčeni, ţe svými řečmi vytáčejí někoho za rohem. V této části je popsáno, jakým způsobem probíhají konkurzy na místa v těchto centrech, jak jsou zaměstnanci finančně odměňováni, ale také to, jak se učí mluvit americkou angličtinou, tak, aby nebylo poznat, ţe telefonní hovory jsou vyřizovány z Indie. Stáváme se svědky toho, čemu se říká „globalizace inovací“. Znamená to konec starého modelu, kdy jedna americká a evropská firma s nadnárodní působností zvládá všechny části vývoje produktu vlastními silami. Stále více firem outsourcují významnou část výzkumných a vývojových úkolů do Indie, Ruska, Číny. Je moţné mít i dálkového asistenta, kterému kdyţ odcházíte z práce, zadáte úkol a druhý den ráno ho budete mít splněný. Díky časovému posunu mezi Amerikou a Indií pro vás můţe pracovat v době vašeho spánku a ráno bude vše hotovo. Mít vlastního dálkového asistenta stojí od 1500 do 2000 dolarů měsíčně. Asistenti se rekrutují z nadaných absolventů indických škol. Autor knihy se vydal do Tokia, kde měl moţnost vyzpovídat někdejšího slavného japonského konzultanta společnosti MCKinsey&Company, který si zaloţil vlastní společnost Ohmae&Asociates. Společnost se zabývá outsourcováním jednodušších pracovních příleţitostí do Číny do call center a k poskytovatelům sluţeb, hovořícím japonsky. Severovýchodní Čína a region Dalianu je pro Japonce tím, čím je Bengálúr pro Ameriku a další anglicky mluvící země. Nabírat lidi je jednoduché, protoţe asi třetina studentů v regionu se učí japonštinu. Firma vyvinula software umoţňující data přijímat a dělit do sloţek, jeţ jsou podle konkrétních specializací rozesílány po Japonsku a po Číně, přepsány a v tokijské centrále znovu poskládány dohromady.

Dále je v knize popisována návštěva autora v čínském Dalianu. Je to moderní město s širokými bulváry, nádhernými plochami zeleně, univerzitami, technickými školami a s obrovskými softwarovými centry. Město je pro japonský outsourcing zajímavé také tím, ţe je odtud blízko do Japonska i do Koreje. Export softwarových produktů roste kaţdoročně o 50 %. Starosta Dalianu k tomu říká: „ … na počátku naše mladé odborníky zaměstnávají cizinci a potom zakládáme vlastní podniky.“ Dalším příkladem je nízkonákladová letecká společnost JetBlue, která outsourcují celý rezervační systém ţenám v domácnosti v Utahu. Výkonný ředitel společnosti tento způsob zaměstnávání pojmenoval „homesourcing“. Na rezervacích pracuje z domova 250 lidí, jsou o 30 % výkonnější a vyřídí o 30 % víc objednávek , protoţe jsou spokojenější. Jsou i loajálnější a panuje mezi nimi menší fluktuace. Do Indie firma outsourcovat nebude. Článek o JetBlue v Los Angeles Times z 9. Května 2005 připomíná, ţe v roce 1997 pracovalo z domova alespoň na část pracovního úvazku 11,6 milionů zaměstnanců amerických firem. Dnes jejich počet stoupl na 23,5 milionů, tedy na 16 % veškeré pracovní síly v USA. Outsourcing a homesourcing nejsou dvě konkurenční strategie, ale neúnavné snahy amerických firem sniţovat náklady a zvyšovat efektivitu. V armádě USA dochází ke zplošťování bojišť, konkrétně v Iráku. Díky moderním technologiím můţe i řadový voják pracující u počítače rozhodovat o informacích, které shromaţďuje. Je jasné, ţe ţádný poručík nezahájí bitvu, aniţ by se neporadil s nařízenými, dávno pryč jsou však dny, kdy celkovou situaci znali jen velící důstojníci.

Flatburgery a hranolky Outsourcing se uplatňuje i ve sluţbách v restauracích, které provozuje firma McDonaldś. Čeká Vás tam milá a rychlá obsluha, která není v restauraci a nejspíš ani v Missouri. Je daleko odtud, v call centru v Colorado Springs a se zákazníky i pracovníky restaurace se spojuje virtuálně a zprostředkovává objednávky jídel. Výhodou jsou niţší náklady, vyšší rychlost a menší počet chyb. Tento nápad je natolik zajímavý, ţe se ho firma McDonaldś rozhodla ověřovat s vlastním softwarem i v dalších restauracích. Americké děti a jejich rodiče se dnes obracejí na Indy s tím, aby je doučovali online. Tomuto způsobu doučování se říká e-tutoring. Ke spojení ţáka a učitelem dochází prostřednictvím internetu a sluchátek s mikrofonem. Učitel se domlouvá se ţákem, píšou si zprávy, na problematická místa se upozorňují pomocí digitální tuţky. Díky skeneru si mohou posílat stránky učebnic. Dnes uţ tisíce indických učitelů pomáhá americkým ţákům dohnat učivo. Berou za to 15 aţ 20 dolarů za hodinu, coţ je zlomek platby za soukromé doučování ve Spojených státech. V souvislosti se zplošťování světa autor zmiňuje i způsob, jak je moţné pomocí videokonference projednat mezinárodní smlouvy, aniţ by celý tým cestoval jedním nebo druhým směrem. Digitální spojení eliminovalo spoustu únavných hodin a všichni kolem „virtuálního stolu „ byli naprosto spokojeni. Velmi netradičním nenákladným způsobem, prostřednictví Internetu, se dá provádět i ţurnalistika. Příkladem jsou noviny s jedním redaktorem, InDcJournal. Tomuto redaktorovi k pořízení rozhovoru stačí nahrávací zařízení MP3 a fotoaparát mobilního telefonu. Druhý den se jiţ na internetové stránce objeví fotka, rozhovor a k tomu tři stovky komentářů.

Autor knihy je přesvědčen, ţe pokud bude zplošťování světa pokračovat, bude tato doba jednou povaţována za období podstatných posunů nebo zlomových bodů, něco jako byl okamţik Guttenbergova vynálezu knihtisku, vzestup národních států nebo průmyslová revoluce. Velkou výzvou naší doby je tyto změny vstřebávat způsobem, který nás nezahltí a zároveň neodsune na vedlejší kolej. Nebude to snadné, ale je to však náš nevyhnutelný a nutný úkol. V této kapitole se autor s námi podělil o svůj objev, ţe svět je plochý. Další kapitoly podrobně popisují, jak se to stalo.

2 – DESET SIL, KTERÉ ZPLOŠTILY SVĚT

Faktor zploštění č. 1 - 9.11.1989 - Nový věk tvořivosti: Den, kdy se zdi zbortily a Wokna otevřela
Pádem berlínské zdi 9.11.1989 se uvolnily síly, které lidi z moci sovětského impéria vysvobodily, rovnováha sil ve světě se vychýlila ve prospěch demokracie, konsensuálního a trţně orientovaného způsobu vlády. Abychom pochopily význam pádu berlínské zdi, je nejlepší promluvit si s někým, kdo není Němec ani Rus. V podobné situaci byla Indie v době, kdy skončila britská koloniální nadvláda. K moci se dostal Nehrů, který neměl s řízením velké země zkušenosti, proto poslal tým ekonomů do Moskvy. Převzal plánované hospodářství a zapomněl, ţe Indie má soukromý sektor (1949 – 1991). Státní vlastnictví přivedlo málem zemi ke krachu. V roce 1991 byla regulace hospodářství zrušena a hospodářský výsledek do tří let vzrostl o sedm procent. Pádem berlínské zdi se uvolnila ohromná energie stamilionů lidí ze zemí jako je Indie, Brazílie, Čína a bývalý Sovětský Svaz. Po 9. listopadu se svět stal lepším místem k ţivotu. Výsledkem tohoto procesu, probíhajícího napříč společnostmi, byl zplošťující efekt, který posiloval ty dole a oslaboval ty nahoře. Pád zdi umoţnil větší vyuţití vědomostí, ekonomické a technologické standardy se začaly prosazovat mnohem rychleji. Otevřela se cesta k rozšíření Evropské unie a přijetí společné měny. Příčin pádu „zdi“ bylo víc. 1) Vnitřní rozpory a neefektivnost systému v Sovětském svazu. Utrácení za bojové hlavice – bankrot. Nevydařená reforma Michaila Gorbačova. 2) Informační revoluce, která začala v polovině osmdesátých let. Totalitní systémy nedokázaly zabránit šíření informací (telefony, faxy, osobní počítače) 3) Rozvoj počítačů - po roce 1985 vznikla první verze operačního sytému Windows, v roce 1990 průlomová verze Windows 3.0, příchod osobních počítačů IBM s operačním systémem Windows se zaslouţil o zrušení limitu objemu informací – milióny lidí si samy vytvořili obsah v digitální podobě a mohli ho sdílet s lidmi na velké vzdálenosti 4) Modemy, optická vlákna, internet a workflow software umoţnili přenášet obsah okamţitě, jednoduše a levně kamkoli na světě. Neexistovaly ţádné překáţky globální výměny digitálních informací. Pád zdi slavili s lidmi sovětského bloku i Američané a Evropané. Někteří věřili, ţe pád zdi způsobil Reagan, jiní mysleli, ţe Steve Jobs a Bill Gates, v islámských zemích měli za to, ţe za všemi změnami stojí bin Ládin.

Faktor zploštění č. 2 - 9. 8. 1995 - Nový věk propojitelnosti: Když pavučina ovinula svět a akcie Netscape se začaly veřejně obchodovat.
V polovině devadesátých let dosáhl osobní počítač s Windows hranic moţného rozvoje. Další fází byl přechod od výpočetní platformy zaloţené na PC k platformě zaloţené na internetu. Průlomovými aplikacemi byly e-mail (komerční portály AOL, Compuserve, MNS) a webové prohlíţeče. V první fázi došlo k vytvoření celosvětové sítě (Word wide webu), díky kterému se mohly vydávat zprávy, šířit data. Druhou fází bylo vytvoření prohlíţeče (Tim Berners-Lee) , 1991). Dalším velkým průlomem bylo vytvoření celosvětové sítě Bernerse-Leea, kterou tvoří počítače a kabely. Vynálezci internetu Vint Verf a Bob Khan vymysleli, jak ji vyuţít k posílání paketů (malých balíčků) informací. První webovou stránku na světě vytvořil Bernerse-Leea a objevila se na síti 6. 8. 1991. Dále zpopularizoval kódovací systém HTML, vymyslel schéma adres URL a připravil soubor pravidel, který nazval http. První oblíbený komerční prohlíţeč a kulturu „brouzdání“ vytvořila firmy Netscape. Tato firma se zaslouţila o to, ţe se internet zpřístupnil všem věkovým skupinám. Dále se na trhu objevil operační systém Windows 95, který se stal nejrozšířenějším na světě. Pak došlo k přeinstalování optických vláken, a proto se „z Bengalúru stalo předměstí Bostonu“. V knize je popsáno, jak se rozvíjely jednotlivé firmy jako Netskap, Mosaic, Netscape Comunication. Vzniknul webový prohlíţeč Mosaic, který umoţnil prohlíţení webových stránek komukoliv. Čím víc lidí mělo prohlíţeč, tím víc jich stálo o propojení a podporovalo tvorbu obsahu, aplikací a nástrojů. První komerční prohlíţeč firmy Netscape, který pracoval na IBM PC, Apple Macintoshi i na počítačích s operačním systémem Unix, byl předveden v prosinci 1994. Firma Netscape chtěla zabránit, aby Microsoft, se svou nadvládou na trhu mohl přesunout protokoly (FTP, http, HTML, SSL, SMTP, POP aj.) z otevřených na patentované standardy, které zvládnou jen servery Microsoftu. To se podařilo. Všichni si uvědomili, ţe je nutné, aby spolu internetové firmy vzájemně spolupracovaly a vytvořily jednu vzájemně interoperabilní síť. Lidé ţádali, aby si tyto firmy konkurovaly aplikacemi, tedy tím, co zákazníci mohou pouţívat, jakmile se na internetu octnou, nikoli tím, jak se na něj dostat. Lidé se bleskově naučili nové technologie zvládat a za deset let jich bylo na internetu osm set milionů. Díky různým finančním operacím a prodeji akcií nakonec firma Netscape padla za oběť zdrcujícímu tlaku konkurenčního Microsoftu, který poskytoval prohlíţeč Internet Exploler zdarma, jako součást operačního systému Windows. Začala digitální revoluce. Digitalizovala se slova, hudba, data, filmy, soubory a obrázky. Kaţdý tato data operativně získával a posílal prostřednictvím internetu. Investoři vsadili na digitalizaci, internet a optické kabely. Optická vlákna fungují tak, ţe převádějí data nebo hlasy na světelné pulzy, které se přenášejí optickými kabely. Přivedou je k přijímači, který je opět převede (z jedniček a nul) do původního signálu. V roce 1996 vstoupil v platnost Zákon o telekomunikacích, který umoţnil firmám, zajišťujícím místní i dálkové spojení, konkurenceschopnost. Pokud uvedené shrneme: narovnávací fáze „Apple – PC – Windows“ se týkala komunikace v rámci firmy. Pak přišla fáze „internet – e-mail – prohlížeč“, která zeměkouli zploštila. Šlo o to, že ze svého počítače mohu komunikovat s kýmkoli, což je podstatou elektronické pošty, a že na internetu můžu navštívit libovolnou webovou stránku, což je podstatou „surfování“. Stručně řečeno, fáze „Apple – PC – Windows“ dala vzniknout fázi“prohlížeč – e-mail“. Obě dohromady umožnily, aby víc lidí komunikovalo v míře dosud nepředstavitelné. V narovnávání světa položila tato fáze jen základy pro další krok.

Faktor zploštění č. 3 – Software pro workflow
Tento faktor přišel po fázi „berlínská zeď – Windows – Netscape“. Pád berlínské zdi byl dějinnou událostí, které si kaţdý všiml. Okolo vydání emise akcií Netscapu se strhlo velké pozdviţení. Ale vzestup a integrace softwaru pro workflow (efektivní řízení a správu firemních procesů) byla tichou revolucí, kterou mnoho lidí ani nezaznamenalo. Krystalizovala se v druhé polovině devadesátých let minulého století a její vliv na svět nebyl menší neţ u prvních dvou faktorů zplošťování. Umoţnila více lidem, na vícero místech připravovat data, z nichţ jejich podnikání vychází, umístit je na síti, organizovat je a kdykoli se k nim dostávat; předtím se to však muselo zpracovávat osobně a ručně. Pracovní procesy se díky tomu začaly plynule, a dříve nevídanou měrou, přesouvat nejen uvnitř firem, ale i mezi nimi a mezi kontinenty. Velkým průlomem ve workflow bylo spojení osobního počítače a emailu. Osobní počítače s operačním systémem umoţnily kdekomu v kanceláři pouhým pohybem prstů po klávesnici vytvářet digitální obsah a zpracovávat ho. Pokud všichni pouţívali stejný hardware, software a systém elektronické pošty, produktivita se zvýšila a digitální obsah se dal bez problémů posílat z oddělení na oddělení. Standardizace metod, jimiţ se data pomocí osobního počítače digitalizovala a přenášela po internetu, byla skutečně velkým průlomem. Bylo však třeba zajistit další dvě věci. Za prvé jakési kouzelné potrubí, tedy přenosové protokoly a jazyky, které zajistí, ţe se kaţdý e-mail a softwarová aplikace spojí s dalšími e-maily softwarovými aplikacemi uvnitř firmy, ale i mimo ni, bez ohledu na to, jaký počítač nebo software pouţívají ostatní. Za druhé bylo třeba, aby si programátoři pospíšili a vytvořili nové aplikace, které by umoţnily dostat z počítačů při práci s digitalizovanými daty maximum a cestu našim vlastním produktům tak co nejvíc zkrátily. Za tímto účelem byly vytvořeny protokoly – jazyk internetu a webu (HTML, HTTP, TCP/IP). Dalším pokrokem byl vynález jazyků XML a SOAP. Stručně řečeno, v osmdesátých letech jsme začali s tím, že lidé mohli používat osobní počítače a v digitální formě vytvářet obsah, který si vytiskli na papír a pak si ho vyměňovali. Buď ho odnesli, nebo poslali poštou, posléze elektronickou. Pak přišli lidé, kteří byli schopni vyrábět ve svých počítačích digitální obsah, přenášet ho po internetu a díky standardizovaným protokolům spolupracovat s kýmkoli kdekoli. Dnes jsme konečně dospěli ve workflow k bodu, kdy stroje komunikují prostřednictvím internetu s jinými stroji a využívají k tomu standardizované protokoly, aniž se tím musejí zabývat lidé. Standardy nad standardy Po vytvoření programovacích jazyků mezi s sebou přestaly firmy soutěţit a soustředily se kvalitu (přidanou hodnotu). Dnes uţ standardizovaným způsobem kódujeme nejen dokumenty a softwarové aplikace, jako jsou textové dokumenty a webové stránky, které na jakémkoli počítači kaţdý přečte. Standardizujeme také firemní procesy, které tyto dokumenty reprezentují (např. bankovnictví – prostřednictvím PayPalu je moţné komukoli a kamkoli poslat peníze, hypotéky). S nárůstem produktivity a spoluprací celého digitálního ekosystému, díky zlevňování a zrychlování, se mohou zaměstnanci víc soustředit na vyšší úroveň přidané hodnoty, inovaci na míru nebo sluţby, které odlišují jednu firmu od druhé. Nejnovější űberstandard Po platbách kreditními kartami a vyřizování hypoték přichází další revoluce, kterou umoţnil nový programovací nástroj zvaný AJAX. AJAX poskytuje snadný přístup k pestřejším a sofistikovanějším nástrojům podnikání zaloţeným na webu, umoţňuje přístup k těmto nástrojům a jejich pouţívání. Všechna firemní data je moţné uchovat na webu, nikoli na svém počítači. Tyto sluţby pravděpodobně nahradí většinu firemních softwarových programů, které je moţné si zakoupit, aktualizovat, stahovat a integrovat s ostatními systémy. Workflow na této úrovni umoţňuje právě AJAX, díky němuţ lze do

webové stránky zabudovat sloţité integrované podnikatelské aplikace, jednoduchým prohlíţečem je otevřít a snadno do nich vstoupit. Tímto způsobem je moţné zpracovávat na internetu texty, data a podnikatelské záleţitosti, které by se normálně zpracovávaly na osobním počítači s konvenčním softwarem. Geneze: platforma plochého světa přichází Padla zeď, otevřela se Wokna a nastoupily osobní počítače, což umožnilo, aby lidé začali masově vytvářet vlastní obsah v digitalizované formě. Potom se rozšířil internet, zrodil se web a díky prohlížečům a vláknové optice se lidé mohli propojovat a sdílet digitalizovaný obsah s dalšími lidmi a za mnohem příznivější ceny. Objevily se standardizované přenosové cesty a protokoly, které spojily všechny počítače a softwarové aplikace a povzbudily rozvoj standardizovaných podnikatelských postupů pro určité typy obchodu nebo pracovních procesů. Všichni se mohli spojit a bez problémů spolupracovat na dalším digitalizovaném obsahu. Tato základní platforma pomohla šíření šesti dalších faktorů spolupráce. Nazýváme je „uploading“, „outsourcing“, „offshoring“, „supply-chaining“, „insourcing“ a „in-forming“.

Faktor zploštění č. 4 – Uploading
Využít síly společenství
Microsoft, IBM, Oracle i Netscap se snaţily postavit komerční webové servery. Najednou se v internetovém prostředí objevila skupina počítačových nadšenců, která si říkala Apache. Ti vyvinuli nový software, který nabízeli světu zdarma. Říká se tomu community developer software, protoţe ho vyvíjí počítačová komunita a nikoliv specializovaná firma. Dále se objevují blogeři, kteří na webu nabízejí vlastní zprávy. Další společenství vytváří Wikipedii (encyklopedie). Jiní poskytují vlastní písničky, básně videa apod. – podcasting. Toto všechno jsou různé varianty uploading. Tato nově objevená moc jednotlivců a společenství, často spočívá v bezplatném posílání, vysílání a rozesílání vlastních produktů a nápadů neţ v pasivním downloadování (stahování) komerčních produktů, podstatně mění tok kreativity, inovací, politické mobilizace a shromaţďování informací i jejich rozšiřování. Uploading se bezpochyby stane v plochém světě nejrevolučnější formou spolupráce.

Společně vyvíjený software Podstata hnutí community developer software, tedy společně vyvíjeného softwaru, známého také jako hnutí „otevřeného zdrojového kódu“ (open source) vychází z názoru, ţe kdyţ firmy nebo samostatné skupiny poskytnou zdrojový kód, tedy základní programovací instrukce, díky nimţ můţe jakýkoliv software fungovat, svolují, aby kaţdý přispěl a software vylepšoval. A také, ţe miliony dalších lidí si to smějí zdarma stáhnout a pouţívat. Tato společenství si lze představit jako skupiny komunikující po internetu. Jsou sloţené z programátorů pracujících na volné noze, kteří spolupracují, aby vytvořili software. Kaţdý přispívá a vylepšuje zdrojový kód. Tato společenství se dělí do dvou názorových platforem. 1) První frakce – společenství intelektuální – tvrdí, ţe kdokoliv můţe pouţít zdrojový kód jako základ komerčního produktu, pouze za podmínky, ţe přizná autorství skupiny, která jej

původně vyvinula. Software se tak přelévá do různých vylepšení, adaptací, implementací, jen je nutné přiznat původní skupině autorskou prioritu. 2) Druhá platforma – hnutí za svobodný software – tvrdí, ţe kdyţ vytvoříte a šíříte produkt odvozený od softwarového kódu vyvinutého v takovém společenství, musíte mu na oplátku přispět vlastní inovací. To znamená, ţe vámi přidělená část musí být také zdarma. Dále je v této části popisován vývoj webového serveru Apache, setkání s jeho průkopníkem Brianem Behlendorfem. Ten například hovoří o tom, jak Amazon pouţívá pro webové stránky software Apache. Kdyţ se webový prohlíţeč spojí s webovými stránkami, úplně první software, se kterým komunikuje, je Apache. Prohlíţeč ho poţádá o webovou stránku Amazonu a Apache prohlíţeči pošle jeho obsah. Behlendorf vytvořil s kolegy, vyznávajícími otevřený zdrojový kód, online továrnu na software, kterou nikdo nevlastnil a nikdo neprohlíţel. Měly softwarový projekt, ale koordinace a řízení vycházelo z chování kaţdého, kdo přišel a chtěl psát software – patch file (záplatový soubor). Vzhledem ke své výkonnosti Apache umoţňuje, aby na jediném počítačovém serveru byly umístěny tisíce webových prezentací (hudba, texty atd.) Společnost IBM s Apachem soupeřila, ale pak se rozhodla, ţe s ním bude spolupracovat. Apache po IBM poţadoval, aby jim zprostředkovali spolupráci se svými nejlepšími odborníky a ti, aby přispívali, jako všichni ostatní zadarmo. V roce 1998 firma IBM oznámila plán včlenit Apache do svého nového webového produktu zvaného WebSphere. Dnes je Apache jedním z nejúspěšnějších nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem a běţí na něm dvě třetiny webových stránek. Dalším svobodným softwarem je operační systém Linux (1991, student Helsinské univerzity Linus Torvalds). Podle licence si můţe kaţdý stáhnout zdrojový kód a vylepšit ho – vţdy zadarmo. Linux nabízí řadu variant operačního systému, jeţ lze uzpůsobit tak, aby mohl fungovat nejen ve stolních počítačích. Linux i Apache začínaly jako čisté formy společně vyvíjeného softwaru, rozšiřovaného spolupracujícími a neorganizovanými společenstvími, z Apache se brzy vyvinul ve spolupráci s IBM „smíšený model“. Odpovědi vyvinuté společenstvím Brien Behlendorf vsadil na zvýšenou poptávku po vyuţití výhod platformy nového plochého světa a inovaci otevřených zdrojových kódů. V roce 2004 zaloţil firmu zvanou CollabNet podporující u velkých firem právě vyuţívání otevřených zdrojů jako nástrojů softwarové inovace. Tyto stránky mohou otvírat jen uţivatelé s heslem, a na nich se podívat na zdrojový kód a upozornit na chyby. Mohou se účastnit diskuzí s inţenýry, manaţery a zákaznickým centrem. Autor upozorňuje, ţe takováto spolupráce se dá uplatnit i v jiných odvětvích. Jako příklad uvádí americkou politiku, kdy kaţdá strana, která vyuţije nových technologií a osvojí si je, získává převahu i politice. Andrew Rasiej říká, ţe jeden zvolený úředník nedokáţe řešit problém osmi milionů, ale osm milionů spojených po síti problémy jednoho města vyřešit dokáţe. Blogy: uploading zpráv a komentářů Další forma uploading, která vychází zdola a sama se organizuje, jsou blogy. Blogeři jsou svébytní online komentátoři, kteří se často propojují podle ideologické spřízněnosti, vytvořili na bázi otevřených zdrojů svého druhu zpravodajský sál. Blog je virtuální tribuna, na kterou můţete kaţdý den kdokoli vstoupit a v podobě názorového sloupku, bulletinu nebo nezáţivného ţvanění vyprávět k libovolnému tématu. Bloggery nikdo neřídí, jejich morální normy se v praxi hodně liší. Počet bloggů

denně narůstá asi o sedmdesát tisíc. Noviny, časopisy a zpravodajské stanice se boggerům otevírají a ti se stávají spolutvůrci zpravodajství (zasílání komentářů, fotografií k různým událostem). Je zde konstatováno, ţe příští generace uţ vyroste na síti, neboť uţ v současné době má asi dva miliony dětí ve věku od 6 aţ 17 lety vlastní webové stránky. Úspěšně se začíná prosazovat audio verze blogování, které se říká podcasting. Spočívá v tom, ţe si jednotlivci vytvářejí vlastní audio a video soubory a zveřejňují je na internetových platformách. Tyto podcasty si pak stahují uţivatelé nebo předplatitelé, kteří je poslouchají, případně se na ně dívají na svých počítačích. Wikipedia: společenství uploadující obsah Wikipedia – internetová encyklopedie, do níţ přispívají její uţivatelé, říká se jí také „lidová“. Na stránkách Wikipedie je ikona, prostřednictví které je moţné obsah textu doplnit nebo ho naopak vymazat. Autor říká, ţe vytvářet encyklopedii v takovéto formě vypadá šíleně, ale ono se to přirozeným způsobem hlídá samo. Na Wikipedii se měsíčně podívá asi 2,5 miliardy uţivatelů. Ani ve Wikipedii se však všechno neuhlídá, je moţné ji i zneuţít k dezinformacím. Autor o Wikipedii říká, ţe ji má rád. Pouţil ji i při psaní této knihy s vědomím, ţe to společenství nemá vţdycky pravdu a ţe síť se vţdy sama neopraví, určitě ne stejnou rychlostí, jakou šíří chyby. Jak daleko může uploadování zajít? Uploading je uţ dnes významným faktorem zploštění zeměkoule. Šíří se stále víc, protoţe platforma plochého světa, která to umoţňuje, se rozrůstá, a protoţe uploading vychází z velmi hluboké lidské touhy kaţdého z nás, podílet se jako jednotlivec na událostech a nechat slyšet svůj hlas. Lidé uploadující rádi, a proto má uploading ze všech deseti faktorů zplošťování světa největší potenciál ničit a bourat. Tento jeho destruktivní rozměr bude tím hrozivější, čím víc a čím dřív si lidé začnou, ve snaze zůstat ve hře, tuto schopnost procvičovat. Autor je přesvědčen, ţe aţ se nástroje individuální spolupráce rozšíří a víc lidí s nimi bude mít vlastní zkušenost, všechny velké instituce a hierarchické struktury poznají, co to znamená a všechny varuje.

Deset sil, které zploštily svět
Faktor zploštění č. 5 – Outsourcing, Y2K Indie - 15. 8. 1947 nezávislost, Indie byla „druhým kupcem“ (levně nakupuje poté, co první zbankrotuje) firem podnikajících v optických kabelech. Akcie ve skutečnosti nenakupovali, ale těţili z nadměrné kapacity a pouţívali optické kabely skoro zadarmo. Mnoţství přírodního bohatství nepostačuje počtu obyvatel, ale mají dobré vzdělání v přírodních vědách, technice a medicíně. 1951 zaloţen první ze sedmi Indických technologických institutů s velmi náročnými měřítky. Experty vyváţí do zahraničí - dobrá věc. Ale politický systém fungoval špatně, prosovětské hospodářství a indické mozky odcházejí do Ameriky, která z toho profituje. Netscape, 1996 deregulace telef. sluţeb a zploštění světa - odborníci se připojují z Indie. Indie nemohla pracovat s širokopásmovým připojením, ani propojit vlastní vzdělání s americkou high-tech, zaplatili to američtí akcionáři – přeinvestování můţe přinést uţitek. Revoluce inf. technologií (příchod General Electric (GE)) na přelomu 80. a 90. let – části čipů se

navrhovaly v Indii, klíčoví lidé v Americe i Indii byli Indové, ale pouţívali dost primitivní komunikační sítě. Indie uzavřela trh zahraničním společnostem, indické společnosti zakládaly vlastní továrny na výrobu počítačů a serverů. Mohou vyrábět pro sebe i pro GE. 1991 se indická ekonomika otevírá, do telekomunikací vstupuje konkurence. Uvolnilo se satelitní spojení pro příjem a odesílání zpráv a dat. HealthScribe indicko-americká společnost outsourcovala přepis lékařské dokumentace. Řada firem si část procesů firemního provozu nechává vypracovat v Indii. Konec devadesátých let – počítačová krize Y2K (vnitřní hodiny při přechodu na rok 2000), očekávala se celosvětová krize. Potřeba kontroly a úpravy mnoha počítačů – mnoţství nudné práce, v Indii schopní odborníci za levnou cenu práce. Vztah Ameriky a Indie se stal významným faktorem zploštění. Kombinace počítačů, internetu a optických kabelů nabízí novou formu spolupráce, moţnost outsourcingu. 2000 e-commerce(e-obchod), velká dot.com (internetová horečka – domény .com) poptávka. Indické firmy nabízí komplexní systémy vysoké kvality a získávají respekt. Po krachu dot.com byznysu se vyuţívání podmořského kabelu znásobilo. Dot.com bublina byla aspektem globalizace, kdyţ splaskla, nezpůsobila krach, spíše ji popohnala vpřed. Indické firmy začaly vyvíjet vlastní produkty a transformovat se ze servisních firem ve výrobní a staly se hlubší součástí outsourcovaných amerických podnikatelských procesů. Poţadavek na komplexní fungování za nejniţší cenu. Indické firmy byly levné i ochotné se naučit. Indie sklízela, co zasela usilovná práce, studium a moudrost starších, kteří technologické instituty zaloţili. Y2K pozvedl Indii a celý svět na novou úroveň outsourcingu. Faktor zploštění č. 6 – Offshoring, Běhat s gazelami, jíst se lvy Čína - 11. 12. 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace, coţ znamenalo, ţe souhlasí s dodrţováním stejných globálních pravidel jako většina zemí světa. Vstup pozvedl Peking a celý svět na novou úroveň offshoringu. Více firem tam přesunuje výrobu a výsledek integrují do svých globálních dodavatelských řetězců. Outsourcing - vyvedení činnosti na třetí stranu – společnost deleguje vedlejší činnosti a práci na jinou firmu, má vést k sníţení nákladů nebo zaměření se na důleţitější úkoly. Offshoring - převedení výroby do zahraničí (celé továrny). 1977 otevřela Čína svou ekonomiku, nový trh, ale omezení vstupu na trh, proto vyuţívaly levnou pracovní sílu, ale prodávaly v cizině. Čína byla uzavřená země, chráněná před „zplošťujícími“ účinky, vstup do WTO otevřel zemi působení faktorů zplošťování. Čína má obrovský a rychle se rozvíjející spotřebitelský trh, proto výborné místo pro offshoring. Otevřela se světovému trhu a má vliv na zploštění země. Čím je pro offshoring atraktivnější, tím víc se musí snaţit její soupeři. Nastává proces zplošťování, konkurence se vyrovnává a země se perou, která z nich nabídne lepší podmínky (daňové úlevy, pobídky, subvence). Zplošťující sílu Číny posiluje rozvoj domácího trhu a intenzivní domácí konkurence. Čína se soustředí na zvyšování vzdělání v matematice, př. vědách i počítačové gramotnosti – pro úspěch nezbytné stejně jako budování telekomunikací. Během 30 let se dostaneme od prodáno v Číně přes vyrobeno a navrţeno k vysněno v Číně, od Číny, která se světem nespolupracovala k Číně jako nízkonákladovému, vysoce kvalitnímu a výkonnému spolupracovníku světových výrobců ve všem, pokud to nepřeruší politická nestabilita.

Japonské společnosti přesouvají do Číny část výroby a montáţe výrobků střední třídy. „Čína plus jedna další“ – jednu výrobu v Číně, druhou v jiné asijské zemi – polit. nestabilita v Číně. Čínský faktor zplošťování působí dělníkům jinde starosti, ale pro zákazníky je poţehnáním. Nástup nové generace manaţerů, která nahradila staré. Vyznají se v globálních trzích a v poţadavcích zákazníků a znají Čínu. Pro americké dělníky je offshoring ztrátou? – sloţitější, kaţdý dolar investovaný do offshorové firmy, přináší domovské zemi další exportní moţnosti. Spolupráce domácích továren a offshore vede k růstu hospodářství, konkurenceschopnosti. Dostane-li se Čína přes překáţku politických reforem, bude ještě rozsáhlejší platformou pro offshoring a další variantou amerického typu volného trhu. Izolace Číny by způsobila ekonomický a geopolitický chaos, který by poškodil globální ekonomiku. Faktor zploštění č. 7 – Dodavatelské řetězce, Na suši do Arkansasu Dodavatelský řetězec (supply-chaning) Wal-Mart (WM) – běţí stále dokola dodat, roztřídit, zabalit, rozvést, nakoupit, vyrobit, znovu nakoupit, dodat, roztřídit,… vše v globálním měřítku, nebylo by moţné bez zploštění světa, řetězce jsou důleţitým faktorem zploštění. Něco vyrobit je snadné, napodobit dodavatelský řetězec je obtíţné. Musí inovovat a přizpůsobovat změnám. Vyvinout dodavatelský řetězec v plochém světě znamená překonat dvě výzvy – globální optimalizace (vytvořit fungující nízkonákladový systém dopravy) a koordinace dodávek. Reakce firem – místo skladů plných zboţí mít informace (WM). Zara – lepší mít zboţí nedostatek neţ být přezásobený, na poptávku ale reaguje rychlostí blesku, hodně investuje do moderních informačních technologií. Dell – strategie „odklad“ – odhad vývoje poptávky je stále obtíţnější, přidávají hodnoty ke svým výrobkům na poslední moţnou chvíli. Na kaţdý počítač má zákazníka dřív, neţ ho vyrobí, neskladuje je a k základním dílům přidává hodnotu na přání zákazníků. V plochém světě se výrobky inovují rychleji, firmy si konkurují ostřeji a poptávka je méně stabilní (móda). Zákazníci dodavatelské řetězce milují, zaměstnanci nejednoznačný aţ nenávistný, sniţují náklady a někdy i mzdy a odbourávají poţitky. WM je nejlépe fungujícím dodavatelským střediskem po celém světě, je to jeden z deseti faktorů, které zploštily svět. Čím méně přírodních zdrojů jako země nebo firma máte, tím víc na sobě musíte pracovat a zlepšovat se, jinak nepřeţijete – koeficient plochosti. WM se stal jedničkou, protoţe byl v zavádění nových technologií chytřejší a rychlejší neţ konkurence. Diskont začal nakupovat od výrobců, zaloţil distribuční centrum - spolupracoval s výrobci na co nejniţších nákladech, budování dodavatelských řetězců od výrobců do distribučních center a zdokonalování informačních systémů. Jako jeden z prvních zavedl pro evidenci prodeje a zásob počítače a vyvinul počítačovou síť, spustil satelitní systém spojující prodejny s centrálou, zavedl RFID radiofrekvenční identifikační mikročipy ke kaţdé paletě nebo bedně (umoţňuje sledovat pohyb). Nedávno spustil poskytování bankovních a peněţních sluţeb. Ale – začalo se mluvit o pracovních a lidských právech, o bezohledném chování. WM je mezi ostatními firmami něco jako Čína, má tak velký vliv, ţe si můţe podřídit jakéhokoliv dodavatele. Vliv WM na zplošťování světa – Japonsko, přizpůsobení japonské mentalitě a navázaní partnerství. Japonci se učili od WM diskontní způsob prodeje a naopak Japonci učili WM prodávat ryby (suši).

Faktor zploštění č. 8 – Insourcing, Co ti chlapíci v legračních hnědých kraťasech dělají doopravdy UPS - těţkopádná UPS se proměnila v další důleţitou sílu zplošťující svět, nerozváţí jen balíky, dělají i logistiku, synchronizuje pro velké i malé firmy globální dodavatelské řetězce. UPS např. opravuje počítače pro Toshibu – sběrna, certifikace opravářů, zrychlení dodací lhůty. UPS vstoupila do firem. Zaměstnanci UPS vyřídí objednávku, zboţí zabalí, nalepí adresu a dodají. Je to insourcing – spolupráce, při níţ se hodnoty vytvářejí horizontálně. Malé firmy nemohou mít komplexní dodavatelský řetězec, vzniklo insourcování. UPS dohlíţí na veškerý dodavatelský pohyb dodávky i odběratelský proces, vybere od zákazníků i peníze – obrovská míra důvěry a neopakovatelný faktor zploštění, vstupuje do procesu jako důvěryhodný prostředník. Pomáhá malým, aby se chovali jako velcí a velkým, aby se chovali jako malí. Umoţňuje sledovat reálný pohyb balíku a zajišťuje hladký chod dodavatelského řetězce, dokáţe ho pruţně měnit a přizpůsobovat konkrétním podmínkám a situacím. Dříve zásilky sledovalo call centrum, nyní bezdrátové technologie, čímţ sniţují náklady. Insourcing se od dodavatelského řetězce liší tím, ţe ho přesahuje, je to logistika řízená třetí stranou. UPS vytváří platformu, která umoţňuje, aby všichni své podnikání učinili globálním a posílili efektivitu dodavatelského řetězce. Faktor zploštění č. 9 – In-forming/Informace, Google, Yahoo!, MSM aneb Jak se hledá na síti Google - Lidé kladou rozmanité dotazy ve spoustě jazyků, coţ dělá z vyhledávačů významné faktory zploštění. Nikdy v historii nedokázalo tolik lidí samostatně zjistit tolik informací o tolika věcech nebo lidech. Všichni mají v podstatě stejný přístup i stejnou šanci. S nástupem Googlu, má kaţdý „neomezený přístup“ k informacím v knihovnách celého světa. Cílem je zpřístupnit vědomosti z celého světa a ve všech jazycích. Neexistuje významnější faktor zploštění neţ myšlenka zpřístupnit vědomosti nebo jejich část komukoliv, kdykoliv a kdekoliv. In-forming je schopnost vybudovat si a pouţívat vlastní osobní dodavatelský řetězec informací, vědomostí a zábavy, znamená spolupracovat sám se sebou, sám se řídit, posilovat své moţnosti, vyhledávat informace, vybírat zábavu, aniţ musím jít do knihovny nebo pročítat programy. Je to individuální obdoba k uploadování, outsourcovaní, insourcování, dodavatel. řetězci a offshoringu. In-forming je hledání informací. Zdrojem informací nejsou jen texty, ale i obrázky, video, knihy, archiválie. Jsou to zeměpisné informace, mapy, místní a osobní informace. Informace které máme v počítači. V podstatě všechno co vidíme, slyšíme, čeho se dotýkáme, co píšeme, jsou informace a internet pokrývá jen malou část. Internetový vyhledávač umí sledovat, co hledáte, TiVo má informace co sledujete nebo nahráváte, ukládáte a co v televizi znovu přehráváte. Budou nabízet pořady a reklamy šité na míru a tím i mnohem účinnější neţ běţná reklama. Google je také výnosný podnik, má vystavěný cílený model inzerce, který ukáţe reklamu, jen kdyţ se vztahuje ke konkrétní věci a účtuje ji zadavateli podle toho, kolikrát na jeho inzerát kliknul (rozdíl televizní reklama).

In-forming zahrnuje také vyhledávání přátel, spojenců a spolupracovníků, podporuje vytváření globální komunity přesahující hranice států a kultur, coţ je další vysoce důleţitá funkce při zplošťování světa. Chovejte se slušně Získávání informací vyvolává i obavy – kdokoli o nás můţe kdykoliv získat všechny informace. V plochém světlení kam utéct, kam se schovat, je moţné nahlíţet pod stále menší kameny, proto se raději drţte pravidel. Faktor zploštění č. 10 – Steroidy, Digitální, mobilní, osobní a virtuální Japonsko – dostanete se na síť kdykoliv a odkudkoliv (rychlovlaky, metro), lepší moţnosti bezdrátového připojení neţ Amerika. Steroidy – všechny nové technologie, které účinek ostatních faktorů zploštění znásobují a prudce urychlují, umoţňují, aby probíhaly způsobem, který je digitální (veškerý analogový obsah a procesy se digitalizují a dají se zpracovávat na počítači), mobilní (pomocí bezdrátové technologie kdekoliv a kdykoliv), virtuální (vše probíhá velkou rychlostí) a osobní (bez cizí pomoci, vlastním zařízením a tím se navzájem zesilují) a den za dnem svět víc zplošťují. První steroidy – počítače – kapacity k řešení zadání, k uchovávání a k vstupu a výstupu dat. Od prvních sálových počítačů kapacita narůstá, míra pokroku je významným steroidem (zmenšování čipů a zvětšování kapacity a rychlosti). Druhý steroid – pokrok ve sdílení souborů, peer to peer se všemi, kteří jsou online (Napster – sdílení hudby). Třetí steroid – prudký rozvoj telefonování přes internet zdarma (technologie VoIP mění hlas na datové pakety a zpět na hlas). Nebude podstatná vzdálenost a délka hovoru, ale hodnoty, které dokáţete k hlasové komunikaci přidat, a zákazník zaplatí. Čtvrtý steroid – videokonference, nová úroveň - spojení HP (počítače) a Dream Works (obraz a zvuk) – ušetření nákladů za cestování. Pátý steroid – pokroky v počítačové grafice, inspirace z počítačových her. Vznik vizuálních interaktivních aplikací ve zdravotnictví, vědě a byznysu. Šestý (moţná nejdůleţitější) steroid – skupina steroidů týkající se nových bezdrátových technologií a nástrojů, supersteroidy díky nimţ získali mobilitu – nejdříve mobilní telefony, později datová komunikace, připojení k internetu. V současnosti problém nekompatibility různých technologií, revoluce „mobilního já“ bude završena, aţ se budete moci plynule pohybovat kdekoliv s libovolným zařízením. Do jaké míry steroidy všechny formy spolupráce znásobí a posílí. Měly by otevřít uploading, posílí outsourcing, supply-chaining, insourcing a informing, posilují schopnost firmy řídit workflow a další formy spolupráce se zákazníky. Trojí sblížení Globalizace 1.0 – letenky prodává prodejce, ţivý člověk; globalizace 2.0 – automat; globalizace 3.0 – letenku si vyrobí (vytiskne) kaţdý sám na počítači přes internet. Bizhub – multifunkční kancelářský stroj – tisk, kopírování, faxování, skenování (Konika Minolta). Letecká společnost Southwest Airlines nabízí vyrobit letenku doma, Konika zase všestranné bizhuby díky jevu trojí sblíţení. První sblíţení

10 faktorů zploštění uţ od 90. let, aby mohly působit, musely se nejdříve rozšířit, zapustit kořeny a vzájemně pospojovat. Letecká společnost musela zjistit, ţe zákazníci mají dost počítačů připojených k internetu, ţe existuje dost zákazníků, kterým není z internetu úzko, a dost prostředků, aby se vyplatilo vytvořit funkční systém umoţňující zákazníkům stáhnout si a vytisknout vše potřebné doma. Pracovníci aerolinek spolupracují se zákazníky a zákazníci s nimi zcela novým způsobem. Zhruba ve stejnou dobu se software a hardware pracovního toku sblíţily natolik, aby Konica mohla nabídnout jediné zařízení, které dokáţe vše. To je první sblíţení. Simultánní zlepšování komplementárního zboţí a sluţeb – mít papír bylo dobré, stejně jako mít tuţku. Kdyţ bylo dost prvního, bylo dost i druhého, zlepšila se kvalita prvního i druhého. Vzápětí stoupla produktivita. Pád berlínské zdi, Netscape, workflow, outsourcing, offshoring, opensourcing, insourcing, supplychaining, in-forming a steroidy fungují stejně jako komplementární zboţí. Bylo zapotřebí dostatek času, aby se sblíţili a začali spolupracovat, způsobem, který je vzájemně posiluje. Okolo r 2000 se 10 faktorů sblíţilo v takovém rozsahu a takovou intenzitou, ţe milióny lidí na celém světě mělo pocit, ţe vzniklo něco nového. Druhé sblíţení Zavedení nové technologie není samo o sobě dostatečným motivem ke zvýšení produktivity, ale aţ kdyţ je kombinována s novými způsoby podnikání a to chce čas. Změny vyţadují nové podnikatelské postupy a návyky, a nové horizontální manaţerské řízení. Stále víc lidí má k nové platformě přístup a učí se ji vyuţívat a tím jsme se ocitli na počátku masivní celosvětové proměny návyků. Tomuto druhému sblíţení říkám horizontalizace. S prvními počítači se očekával prudký vzrůst produktivity, ale nedošlo okamţitě a přišlo zklamání a rozpaky. Nestačilo jen nainstalovat novou techniku, ale měly se celé pracovní postupy a na to byl potřeba určitý čas. Podobně u faktorů zploštění, nestačilo je jen sblíţit, ale musela nastoupit nová generace. Sbliţování 10 faktorů zploštění mělo za následek konvergenci soustavy obchodních postupů s cílem lépe vyuţít plochého světa. Jedno posiluje druhé a naopak. Přešlo se od vertikálního řetězení pokynů k řetězci horizontálnímu. Horizontální spolupráce a řízení vyţadují zcela odlišné pracovní postupy, které se liší od tradičního řízení shora dolů. Horizontální myšlení se uplatňuje všude od podnikání přes vzdělávání aţ po plánování v armádě (příklady firem HP, Soutwest Airlines, WPP – reklamní konsorcium, …). Bude trvat, neţ bude hrací pole plně sladěno s novými pracovními postupy, je to stále trvající proces, ale děje se to rychleji, neţ myslíte a globálně. Třetí sblíţení Tvorba hracího pole právě skončila, společnosti i jednotlivci se začali rychle přizpůsobovat a získali moţnost připojit se a hrát si kaţdý s kaţdým. Dříve nikdy nesměli spolupracovat ani konkurovat, protoţe ţili v uzavřených ekonomikách s vysoce hierarchizovanými politickými a ekonomickými strukturami (Čína, Indie, Rusko, stř. a vých. Evropa, J Amerika a stř. Asie). Změna po r. 1990 – svoboda a volný trh a hrací pole se zploštilo a rovnoprávnější a vyrovnanější konkurence a spolupráce. Z trojího sblíţení – hráčů, hracího pole a vývoje nových postupů – vycházejí nejdůleţitější síly, které formují globální hospodářství a politiku počátku 21. století. Vzhledem k mnoţství lidí vyuţívajících nové nástroje se nová epoch změn k lepšímu bude odehrávat na celé ploché

planetě. Rozsah světové komunity, jeţ se bude podílet na všech typech objevů a inovací, je něco, s čím se svět dosud nesetkal. Studená válka – tři hl. obch. bloky – S Amerika, záp. Evropa a Japonsko s vých. Asií – regulovaná soutěţ, stály na stejné ideologické straně. Pak přišlo trojí sblíţení, pád berlínské zdi a otevřel se globální nákupní areál a lidé vstoupili na zploštělé trţiště (z 2,5 aţ na 6 miliard lidí). Ale jen desetina pracovníků má dostatečné vzdělání a prostředky, aby mohli smysluplně spolupracovat a soutěţit. Noví hráči (z Indie, Číny a býv. Sovětského svazu) nepostupují zvolna, ale divokým úprkem (50 let brzděni a zpoţdění). Proto není třetí sblíţení pomalé, ale rychlé. Více lidí nově spolupracuje a vítězí ti, kteří si osvojí nové pracovní návyky a rychleji zvládnou nové pracovní procesy. Vyuţívají nejnovější výdobytky nové techniky rychleji. Číňané vynechali dráty – před 10 lety neměli ţádný telefon a teď mají mobilní. Globalizaci sunou vpřed spíš jednotlivci, kteří pochopili plochý svět, neţ mezinárodní organizace (Mezinár. měn. fond, G8, Světová banka, WTO,…). Globální hospodářství bude méně formováno těţkopádným uvaţováním ministrů financí, ale spontánními výbuchy energie lidí, jimţ se říká zippies. Dnešní Američané vyrostli v hippies z 60. let, v 80. letech se proměnili v yuppies, nyní jsou tu zippies (silná skupina indické mládeţe dospěla v době, kdy se země vzdala socialismu = děti liberalizace). Mnoho Indů se snaţilo odjet do Ameriky studovat nebo pracovat (90. léta, problémy s vízy). Díky trojímu sblíţení mohou vstoupit do soutěţe na nejvyšší úrovni, a přesto zůstat doma a být i slušně placeni. Plochý svět dovoluje pustit se do inovace, aniţ je nutné emigrovat. (indická firma Dhruva Interactive – poč. hry). Jak se řekne „zippie“ čínsky? Čínští studenti usilují o studijní nebo pracovní víza do Ameriky, vznikají internetové chaty (2004) pro výměnu zkušeností, učí se strategii. Yale – 1985 počet zahraničních studentů 836, 2003 – 1775, roste počet čínských a ruských studentů. Z knihy jak dostat dítě na Harvard se stal v Číně bestseller, r. 2003 3 mil. prodaných, následně tucet podobných příruček na jiné univerzity. Ale budují si i své univerzity a usilují o nepřednější místo na světě, coţ se jí postupně daří. Loterie místa narození se dnes proměnila stejně jako vztah mezi geografií a talentem (B. Gates). Jak se svět zploštil a kolik lidí se můţe odkudkoliv zapojit, začal talent vítězit nad geografií. Z Ruska s láskou Boeing – vyuţívání ruských vědců a inţenýrů pro práci na nové generaci dopravních letadel. 1991 objednával jednotlivé pracovní úkoly, 1998 v Moskvě vývojová kancelář, brzy pro ně bude pracovat přes tisíc ruských inţenýrů, kteří spolupracují s americkými kolegy. Boeing získal 24hodinový pracovní den – 2 směny v Rusku a 1 v Americe. Pouţívají optické kabely, nejmodernější komprese dat a sdílený software a videokonference. Outsorcování do Ruska je dnes nezbytnost pro rovnocenné soupeření s konkurenty (evropskými vládami podporovaný Airbus). Jenţe ti, kdo jsou outsourcováni, sami outsourcují (ruští inţenýři k indickým inţenýrům). Dříve japonskému subdodavateli poslali plány na křídla, dnes zadá japonským inţenýrům jen

základní parametry. Japonci jsou drazí, outsourcují části outsourcovaného křídla těm ruským inţenýrům, kteří pracují pro Boeing na jiných částech letadla. Zároveň ruští inţenýři zakládají vlastní firmy a Boeing uvaţuje o koupi podílu. Boeing vypisuje obrácené aukce, dodavatelé se předhánějí směrem dolů. Další trojí sblíţení Jak sledujeme svět, je ovlivněno tím, čím jsme zatíţeni, a co očekáváme. Tolik lidí si trojího sblíţení nevšimlo. Mlţnou clonu kolem vytvářely tři jiné záleţitosti, další trojí sblíţení. První – protrţení nafouklé bubliny internetových společností (3/2001) chybně ztotoţňovaných s globalizací. Byl omyl, ţe jejich pád znamená konec globalizace, naopak, zajistil ještě vyšší zrychlení globalizace, protoţe společnosti nutil outsourcovat a přesouvat víc a víc funkcí do ciziny. Stoupl počet dotazů v internetových vyhledávačích. Další dva mraky – 11. září 2009 a invaze do Afgánistánu a Iráku, trojí sblíţení v mlze zaniklo. Propukl skandál Enron, později v Tycu a WorldComu. Proto lidé trojí sblíţení propásli, nestalo se to součástí veřejné debaty v Americe ani v Evropě. V technicko-podnikatelském světě dochází ke změně, na kterou se bude vzpomínat jako na dobu „kdy planetu zasáhl meteor a zahubil všechny dinosaury“. Špičkové globální firmy to pochopily a dokázaly se rychle přizpůsobit. V důsledku trojího sblíţení bourá nová platforma plochého světa zdi, stropy i podlahy, a to všechno najednou. Propojení světa odstranilo zdi bránící spolupráci. Zplošťování bylo nastartováno koncem 80. let, ale kritického rozměru, přímo se týkajícího tolika lidí a míst, dosáhlo aţ trojím sblíţením. Ale teprve přichází doba, kdy technologie všechny aspekty podnikání, ţivota a společnosti zcela promění. Velké třídění Přechod od vertikálního k horizontálnímu systému se netýká jen podnikání, po trojím sblíţení (začalo 2000) nás čeká velké třídění. Poprvé o zplošťujícím procesu psal Marx a Engels v Komunistickém manifestu (1848). Tehdy se zplošťování světa odehrálo na jiné úrovni, ale pořád jde o součást stejného dějinného trendu. Marx na něj upozornil v pracích věnovaných kapitalismu, totiţ neúprosnému růstu technologií a kapitálu odstraňujícímu veškeré překáţky, hranice, brzdy a zábrany stojící v cestě světovému obchodu. Jedním z důsledků trojího sblíţení je, ţe čím víc jsou redukovány třecí plochy a překáţky, tím víc ohroţují existenci národních států, jednotlivých kultur, hodnot, národní identity a demokratických tradic, která chránila dělníky i jednotlivá společenství před nejrůznějšími hrozbami. Co uchovat, co má zmizet? Zábran postupně ubývá, pro někoho vzpruha, úzkost, absolutní osvobození nebo dezorientování. Jedna rychlá změna můţe společnost destabilizovat, co tři? Uţ teď to vyvolává stres, staré hranice mizí, ale není jasné, co je nahradí. Musíme se rozhodovat, komu dát důvěru. Nové normy vytvoří síť (stoupenci otevřeného zdrojového kódu) – eBay, ale nelze se vţdy spolehnout (Al-Káida), lze šířit pomluvy a lţi s téměř nemoţnou nápravou. Všichni budou muset v nově vzniklých sítích spolupracovat, aby se vytvořily nové normy a hranice umoţňující fungování v plochém světě. Bude to probíhat v rámci třídění.

Indie versus Indiana: kdo koho vykořisťuje Spolupráce (indický dělník) nebo jen schopnost najímat v Indii levnou pracovní sílu (Američan)? V plochém světě můţe hospodářské osvobození jednoho člověka znamenat nezaměstnanost druhého. 2003 stát Indiana – výběrové řízení na zajištění modernizace státního počítačového systému, který zpracovává ţádosti o podporu v nezaměstnanosti. Vyhrála odbočka indické společnosti, firmy státu Indiana se neúčastnily, zakázka byla příliš velká. Indická poradenská společnost vyhrála soutěţ na modernizaci řešení problémů nezaměstnanosti státu Indiana! Indiana outsourcovala přesně ten odbor, který měl chránit její obyvatele před důsledky outsourcování! Politický problém, soutěţ zrušena a kontrakt rozdělen na menší. Prospělo to domácím firmám, ale ne státu. Kdo je vykořisťovatel a kdo vykořisťovaný? Americká odbočka indické společnosti by ušetřila peníze z daní, které se dali pouţít jinde. Ve vertikálním řízení bylo snadné rozlišit kdo je nahoře a kdo dole. Při zplošťování a horizontálním vytváření hodnot je rozlišování protichůdných pozic velmi sloţité. Spor mezi Indií a Indianou osvětluje potíţe, s kterými je nutno počítat dnes, kdy se rýsuje dělicí čára mezi zájmy dvou komunit, které se nikdy nepředstavovaly, ţe by je vůbec něco spojovalo, natoţ ţe by mohly spolupracovat. Kde začínají a kde končí firmy a společnosti? V plochém světě potřeba vyřešit vztahy mezi firmami a společnostmi na jedné straně a komunitami, v nichţ působí, na druhé. Jaké hodnoty převládnou a čí zájmy bude respektovat a prosazovat. Dříve země profitovala nebo závisela na úspěchu svých firem. Nyní jsou zájmy společností ve stále menším souladu se zájmy národních států. Dříve General Motors – Amerika, nyní Dell – Malajsie, Tchajwan, Čína, Irsko, Indie. HP má přes 150000 zaměstnanců ve více neţ 170 zemích. Je stále americká firma, kdyţ většina zaměstnanců a zákazníků nejsou Američané. Komu jsou nadnárodní korporace loajální. Nadnárodní společnosti první začali pročesávat planetu s cílem najít novou pracovní sílu a nové trhy. Jejich zájmy vţdy přesahovaly zájmy národních států, liší se mnoţstvím rozdílů a svou podstatou. Společnosti nikdy neměly tak neomezené moţnosti, s tak malými třecími plochami, ţe mohou přemisťovat vývoj a výrobu podle toho, kde je levná a špičkové kvality. Není jasné, co to bude znamenat pro dlouhodobé vztahy mezi společnostmi a zeměmi, kde mají sídlo. Managementu, akcionářům a investorům je jedno, odkud pochází zisk, kde jsou vytvářeny pracovní příleţitosti. Chtějí podniky, které přeţijí. Politici podporují vytváření pracovních na určitých místech, obyvatelé je chtějí poblíţ svých domovů. Identifikovat společnost podle země původu je stále těţší. Od „zavel a ovládej“ k „spolupracuj a propoj“ Díky zplošťování světa se hierarchické rozdíly nestírají jen tím, ţe mnohem víc lidí můţe jednat, jako by zastávali významné postavení. Vyrovnávají se i tím, ţe vysoce postavení lidé jsou schopni jednat jako obyčejní lidé, mohou si spoustu věcí zařídit sami. Šéf můţe dělat svou i vaši práci – přechod z vertikálního světa do horizontálnějšího plochého světa. Syndrom roztroušené identity

Napětí mezi identitou spotřebitele, zaměstnance, občana, daňového poplatníka a akcionáře přináší v plochém světě stále ostřejší konflikty. V 19. st. konflikt mezi prací a kapitálem, nyní mezi výrobcem a spotřebitelem a firma je prostředníkem. Spotřebitel se na ni obrací s poţadavkem, firma se obrací na výrobce a vyřizuje mu poţadavky. Nikdo zaměstnancům nezaručí dostatek pracovních míst, ani odbory. Dokáţe to jen spotřebitel. Akcionář a zákazník WM chce, aby firma odstraňovala kaţdý zádrhel v dodavatelském řetězci a v zaměstnaneckých dávkách, aby zisk byl nejvyšší. Zaměstnanec nesnáší omezené dávky a nízké příjmy, občan ví, ţe systém zdr. péče nepokrývá všechny zaměstnance a účet na pohotovosti zaplatí daň. poplatníci. Musíte se rozhodnout, v plochém světě důleţité politické téma. Vezmete-li v úvahu všechny své identity, jakou míru plochosti dopřejete korporacím. Kdyţ zploštíte dodavatelský řetězec, připravíte praktický ţivot o část toho, co ho činí lidským. Komu co patří? Čím víc je svět plochý, tím víc je zapotřebí systém globálního dohledu, který by udrţel krok se všemi novými legálními i ilegálními způsoby spolupráce. Čím víc objevů a vynálezů vzniká díky spolupráci nejrůznějších společenství na bázi otevřených zdrojů, tím víc se tomu musí zákony na ochranu duševního vlastnictví přizpůsobovat. Jinak ztratíme výhody plochého světa a nebudeme chráněni před nevýhodami. Musíme dokázat chránit zájmy jednotlivců i společností přicházejících s novými a uţitečnými vynálezy A zároveň chránit i zájmy průkopnických komunit a kreativních ekosystémů, seskupení, která nejsou nikam začleněna a přesto se podílejí na důleţitých inovacích. Smrt obchodního cestujícího Poskytování telefonních čísel počítačem je levnější i efektivnější, ale je neosobní. Obchodní cestující ztrácí osobní kontakt se svými partnery, vše se prodává s nízkou marţí, všichni se zajímají jen o cenu. Obchodní cestující stojí o to být oblíbení, coţ nejde v plochém světě, protoţe je těţké navázat lidský vztah pomocí emailu. Proces zplošťování všechno co dává chuť a strukturu nelítostně odkrajuje z podnikání i ţivota. Všechny emoce a tlaky, které se tu střetávají, otevírají v americké politice prostor pro naprosté přeskupení všeho, zájmy pracujících i korporací se promítnou do jiných stran neţ dnes. V plochém světě narazíme v jednom houfu na spoustu sociálních liberálů, lidí pracujících ve vyšších strukturách globálních sluţeb a typů z Wall Streetu, ve druhé na sociální konzervativce, lidí z vyšších struktur tradičního průmyslu a odboráře. V plochém světě se politika bude stále víc skládat z otázek po hodnotách, třecích plochách a s tím co je potřeba uchovat a upevňovat a těch které se mají nechat zmizet. Státy, podniky, obchodní společnosti a jednotlivci budou schopni rozumně odpovídat, jen kdyţ pochopí skutečnou podstatu a charakter globálně platných, pro všechny stejných pravidel, i to jak moc se liší od pravidel platných v době studené války

Amerika a plochý svět
AMERIKA A VOLNÝ OBCHOD Má Ricardo pořád pravdu? David Ricardo – anglický ekonom ţijící na přelomu 18. A 19. Stol. Do ekonomie volného trhu vnesl zákon o komparativních výhodách. Díky tomuto zákonu je obchod dvou států specializovaný na odlišné produkty pro oba výhodný a tím roste zisk všech zúčastněných. Díky zplošťování světa dochází k přesunutí výroby do států s levnější pracovní silou, neznamená to, ţe jedna strana zvýší nezaměstnanost. Některá místa zanikají, ale vznikají působením volného trhu na větším území nová. Zvyšování vzdělání bude sniţovat nezaměstnanost a pracovní migraci. Otvíráním volného trhu a zplošťováním světa dochází k vyrovnávání mezd zejména kvalifikovaných pracovníků. Vzdělaní lidé přichází s novými nápady. Počet pracovních míst v továrnách můţe být limitovaný, počet míst vznikajících na základě nápadů nemá hranice. V historii pokaţdé, kdyţ vzrostl obchod a komunikace, následoval rozmach ekonomiky a růst ţivotní úrovně. Nové podnikatelské odvětví – SEO (Search Engine Optimization) – Optimalizace pro vyhledávače. Obor spojuje matematiku a marketing, vznikl výhradně jako důsledek zploštění světa. Plochý svět nabýzí nevyčerpatelný příliv pracovních moţností. Čína a Indie se přestávají soustředit na levnou výrobu a kopírování, zvyšují svou úroveň, to znamená, ţe se stanou spotřebiteli výrobků z dalších zemí, coţ vede k všeobecné prosperitě. Není třeba se bát úbytku pracovních míst po stěhování výroby. Jsou uváděny příklady, kdy se výroba přestěhovala do Číny, výrobky zlevnily, zvýšila se poptávka a v Americe se zaměstnalo mnoho lidí v konstrukci, výzkumu a vývoji pro výrobu. NEDOTKNUTELNÍ Hledání nové střední vrstvy V plochém světě je dostatek pracovních míst pro schopné vzdělané lidi s novými nápady. Globalizace 1.0 – jednotlivé země se snaţily o prosperitu, aby přeţily Globalizace 2.0 – snaţily se prosperovat firmy a společnosti Globalizace 3.0 - o totéţ se musí snaţit jednotlivci Autor si doma povídá s dcerami: „kdyţ jsem byl malý jako vy, rodiče mi říkávali: ‚dojez večeři, v Indii mají hlad.‘ Já říkám: ‚dodělejte domácí úkol, v Indii a v Číně mají hlad po vaší práci‘“ Nová střední vrstva Nedotknutelní – ti, jejichţ práci nelze přesouvat, digitalizovat nebo automatizovat. Zboţí se donedávna dělilo na obchodovatelné a neobchodovatelné, podle toho, jak byla náročná přeprava. V současnosti to neplatí. Obchoduje se i s velkými soubory sluţeb. Dělení nedotknutelných v plochém světě: 1. Zvláštní, specializovaní – celebrity, mohou poţadovat světové mzdy 2. Lokalizovaní a ukotvení - svou práci musí vykonávat na určitém místě od popeláře po zubaře, - Mzda je dána místním trhem, poptávkou a nabídkou 3. Střední vrstva – účetní, operátoři, analytici – ve zploštělém světě jejich práce začíná být zaměnitelná , obchodovatelná a automatizovaná Demokracie musí mít hluboce usazenou střední vrstvu, jinak není stabilní – nutnost vytvoření nových pracovních míst pro tuto vrstvu. Ti noví, kterým bude patřit střed – specialisti na koordinaci a management, konkurenceschopnost, vývoj atd. - Spojování více odvětví (matematika + marketing=SEO) – sledování trendů, předvídání a syntéza. -- Vysvětlování a učení novým technologiím (prodej rad). Programování a vyuţívání počítačů.

- Verzatilisté – vyuţívají hloubku svých vědomostí k tomu, aby rozšiřovali svůj záběr, osvojují si nové věci, snaţí se růst, jsou flexibilní, připraveni dělat cokoli. - Řešení problémů obnovitelných energií a udrţitelných systémů - Poskytovatelé originálních sluţeb - osobní přístup i v běţných sluţbách - Lidé, kteří umí pracovat s modely, vymýšlet a lokalizovat Zkrátka patří sem lidi, kteří se nebojí změny, dokáţou na sobě pracovat, stále se učit něčemu novému a mají nápady Ti nejlepší Jaké vzdělání je nejlepší pro prosazení se v plochém světě? – Zřejmě nezáleţí na oboru Postoje a schopnosti: - Schopnost se učit – důleţitá je motivace, schopnost je vrozená, ale dá se i získat motivací - Nadšení a zvídavost – kvocient zvídavosti plus nadšení můţe být více neţ inteligence. QZ + QN => IQ Zvídavé nadšené dítě můţe předhonit dítě, které má jen vysoké IQ Důleţitá je role učitele - Mít rád lidi – Umění jednat s lidmi - Zapojit obě poloviny mozku (levá – posloupnost, přesnost analýza, pravá – emoce, syntéza kontext) -> pronikání do podstaty, empatie, schopnost vidět v širším spektru, hledání neobvyklého. Levou polovinu dokáţou nahradit technologie, pravou musíme rozvíjet sami Typ studia pro plochý svět – spojování oborů, rozvíjení uvedených postojů a schopností. Příklad Technického institutu v Atlantě. Přijímáni byli studenti s dalšími zájmy, např. v hudbě. Flexibilní studijní program sloţený z více propojených oborů Ta správná země Amerika je flexibilní otevřená země, která má za sebou přechod od zemědělství k průmyslu, od průmyslu ke sluţbám, současný přechod k plochému světu se dotkne hlavně úřednických profesí Má vybudovaný konkurenční a experimentální univerzitní systém – 4 000 vysokých škol (ve zbytku světa je celkem 7 768 VŠ), Jen Kalifornie má 130 VŚ (14 zemí na světě má víc) V Americe jsou nejlépe regulované a nejvíce efektivní kapitálové trhy na světě (a další další nej, prostě tu knihu psal hrdý Američan, škoda, ţe my nemáme v sobě kousek takové národní hrdosti) V Americe můţe kdokoli cokoli, můţe zbankrotovat a začít znovu. Ţádná země nechrání tak dobře duševní vlastnictví. Nejflexibilnější pracovní zákony na světě. Schopnost pruţně přesouvat pracovní sílu a kapitál – základní podmínka pro plochý svět Největší spotřební trh (podle mě ovšem taky největší plýtvání) Centrum vědy a výzkumu se v současné době přesouvá z amerických univerzit do Indie nebo Číny, kde americké Univerzity navazují spolupráci, nebo zakládají nová pracoviště „Existuje jediný svět vědy, proto taková spolupráce má smysl“ V čínských a indických laboratořích se díky tomu pracuje podle světových parametrů – zvýšení kvality těchto zařízení

TICHÁ KRIZE Takţe konečně trochu kritiky. Amerika po druhé světové válce připomíná bohatou rodinu. První generace budovala, druhá udrţovala a třetí tloustne a rozhazuje bohatství. Z války vyšla Amerika jako jediná s nezhrouceným hospodářstvím, za roky získala silný pocit sebeuspokojení. V posledních letech dává přednost spotřebě před prací a okamţitému uspokojování před uvaţováním s dlouhodobým výhledem. V současnosti (tedy v roce 2006) se Amerika dostává do pomalé krize Nepříjemná tajemství

1. Dochází k poklesu počtu studentů připravujících se na dráhu přírodních vědců a techniků. Polovině amerických vědců a techniků je víc jak 40 let. Počet pracovních míst v těchto oborech naopak roste. Nutný nárůst pracovníků se udrţoval lidmi z cizích zemí. Příliv chytrých mozků z ciziny se změnil roku 2000 v odliv. Klesá i počet ţádostí o studium v USA. 2. Zhoršení kvality vzdělání – znalosti přírodních a technických věd – podle výzkumů jsou patnáctiletí Američané pod světovým průměrem v uţití matematických znalostí. „Nejvíc čeho můţete v Americe dosáhnout je stát se lékařem, právníkem nebo bankéřem ne vědcem“ Ubývá zájem o čtení, a tím se sniţuje schopnost porozumět čtenému textu – vliv televize a internetu (to se asi netýká jen Ameriky) to se projevuje na špatné úrovni gramotnosti 3. Zaostávání ve ctižádosti – Američané si zvykli, ţe jsou světoví, jejich měna je taky světová a všem jsou vzorem, všude se domluví, nemusí se ani moc snaţit. Jejich země je ostrov bezpečí a inovací, kde se jim bez zvláštní námahy dobře ţije. Naproti tomu lidé z Asie a východní Evropy jsou ochotni pracovat za niţší mzdu zato s větším úsilím, nadšením a snahou se učit. 4. Rozdíly ve vzdělání – Různá kvalita na amerických školách je dána tím, ţe odpovědnost za vzdělání mají místní školní rady. V bohatých oblastech tak vznikají dobré školy a naopak. Dříve to stačilo, dnes absolventi chudších škol nacházejí hůře uplatnění ve zplošťujícím se světě 5. Zaostávání ve financování – Výdaje na výzkum se nezvyšují v souladu s inflací. Podíl amerických studií v odborných časopisech se sníţil stejně jako podíl patentů, naproti tomu v asijských zemích dochází ke stálému zvyšování tohoto podílu. 6. Zaostávání v infrastruktuře – Za dobu Bushovy vlády klesly Spojené státy v uţívání širokopásmového internetu ze čtvrtého místa na třinácté ve světě Takţe Státy stagnují, zatímco Čína valí dopředu. Tam dokáţou skvěle napodobovat a usilovně se učit všemu novému. Problém je nedostatek kreativity. Je to jistě dáno zkostnatělou komunistickou strukturou, která nepřála samostatnému tvůrčímu myšlení. V současnosti se čínští studenti i pedagogové vzdělávají na amerických školách, Bill Gates otevřel v Číně středisko Microsoft, kde zaměstnává nejlepší čínské mozky. Výhodou Číny je jejich usilovnost a cílevědomost (Kdyţ jste v Číně nejlepší z milionu, je na tom stejně dalších 1300 lidí) Také Intel otevírá střediska mimo Ameriku (Rusko) TOHLE NENÍ ZKOUŠKA Současné postavení Ameriky srovnává autor s dobou studené války, kdy Sověti poslali do vesmíru Sputnik a Gagarina, bum…, Amerika najednou nebyla první. Následuje kritika prezidenta Bushe a jeho politiků, kteří se problémy vědeckého vývoje nezabývají. Vyzývá kongres k přijetí programu rozvoje a přípravy nových pracovních sil. Američtí politici jsou vesměs většinou právníci, kteří dokáţí krásně mluvit k voličům, ale o zaostávání ve vzdělání a ctiţádosti nevědí nic. Srovnání s krizí v IBM v roce 1993. Prosperující firma se do té doby chlubila, ţe s průměrnými lidmi dokáţe nadprůměrné věci, náhle zjistila, ţe uţ neprosperuje. Byla nutná celková reorganizace a velkou část odpovědnosti přenesli na zaměstnance, kteří přišli o své jistoty a museli začít víc pracovat na sobě. Umění politického vedení spočívá v něčem víc neţ v tom, kdo nabídne štědřejší záchrannou síť. Je nutno probudit v lidech zájem o problémy a moţnosti jejich řešení a hlavně o vzdělávání. Novou výzvou by mohl být Program na vyuţití zdrojů a úspor energie tak, aby Amerika dosáhla soběstačnosti. Vláda nemůţe zaručit celoţivotní zaměstnání, ale můţe se postarat o celoživotní zaměstnatelnost svých občanů – aby se jim dostalo takového vzdělání a takových nástrojů, aby našli práci v plochém světě. Flexibilní sociální zabezpečení a vzdělávání – mobilita.

Nutnost zkvalitnit vzdělávání se objevila uţ při přechodu ze společnosti postavené na zemědělství na průmyslovou  zavedení povinného středoškolského vzdělání. Zvýšení vzdělanosti vede k lepšímu ohodnocení nekvalifikované práce  zmenšování rozdílů v příjmech. Je třeba rozšiřovat moţnost studia na průmyslových odborných školách. Větší moţnosti pro děti z niţších vrstev. Kennedy chtěl dostat kaţdého člověka na měsíc, autor chce dostat kaţdého Američana na vysokou školu. Navrhuje podporu a daňové úlevy firmám zajišťujícím celoţivotní vzdělávání pro své zaměstnance. Podpora přistěhovalecké politiky a poskytování víz zahraničním studentům. K plochému světu patří spojování všech vědomostních fondů. Objevuje se snaha velké řetězce nejen zapojovat do vytváření zisku, ale také dalších hodnot, jako jsou morálka, etika a ekologický přístup. HP, Dell a IBM se v roce 2004 spojily, aby podpořily jednotný kodex společensky odpovědných výrobních metod, platný na celém světě (zakazuje dětskou práci, korupci, zajišťuje ochranu duševního vlastnictví, pravidla pro zacházení s odpadními vodami atd.) Velké vlivné firmy tím na sebe berou odpovědnost za práci svých dodavatelů. Na závěr kapitola o odpovědném rodičovském přístupu. Americké děti jsou vychovávané jako v bavlnce, nic je nesmí zklamat a stresovat , plochý svět by mohl pro chudáčky znamenat sociálně zničující šok. Na prestiţních univerzitách studují více děti přistěhovalců, hlavně Asiatů. Americké děti jsou líné a nechtějí se vzdát svého pohodlí. Neexistuje ţádný jiný způsob jak udrţet růst ţivotní úrovně, neţ vytvořit společnost, z níţ vycházejí lidé schopni vymýšlet budoucnost. Rychlost poznání se zvyšuje a tím je to vymýšlení stále těţší. Vyţaduje vzdělání, infrastrukturu, ctiţádost, vedení a rodičovství. To byla myšlenka na závěr. SVĚT JE PLOCHÝ 3. část Panna Guadalupská V této části se autor zamýšlí nad dominantním postavením Číny, co se týká výroby a vývozu zboţí. Příklad uvádí na dvou státech - první z nich je Mexiko, které je povaţováno za zpracovatelskou zemi s nízkými mzdami, a přesto není schopné konkurovat levnější Číně. Část sošek patronky Mexika, svaté Panny Marie Guadalupské, se dováţí z Číny (důkaz plochého světa). Od r. 2001 v Mexiku zaznamenali poprvé za 20 let pokles exportu zboţí do USA. Čínské moţnosti levně vyrábět jsou obrovské, i přesto, ţe Mexiko má výhody, co se týká obchodu s USA, které mu plynou z členství v Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) a ze společných hranic. Rok 2003 – Čína Mexiko nahrazuje v roli 2. největšího dovozce do USA (1. je Kanada). A nejen ţe Čína Mexiko předběhla v – počítačové komponenty, hračky, textil, sportovní zboţí, ale vytlačuje i domácí společnosti v samotném Mexiku. Představitel čínské národní banky měl říci mexickému novináři: „Nejdřív jsme se vlka báli, pak jsme s ním chtěli tančit a teď se sami chceme stát vlkem“. Druhým státem je Egypt. Autorovi vypráví příběh jeho přítelkyně, která se zabývá ekonomickou ţurnalistikou v Egyptě. Zjistila, ţe barevné lucerničky se svíčkami (fawanis), se kterými děti chodí a zpívají (dostávají dárky a cukrovinky) během měsíce Ramadánu se odjakţiva vyráběli v dílnách kolem Káhiry ze skla, kovu. Dnes jsou z plastu se ţárovkou na baterii a dováţí se z Číny. Lucerny vychází z egyptské tradice, ale čínské jsou levnější a bezpečnější (nemají ostré hrany a nehoří v nich svíčka, jsou lehčí – z plastu). Navíc mají čip – přehrávají melodie typické pro Ramadan. Staří výrobci neobstojí (skláři, malíři, slévači, obráběči kovů). Čínští dovozci bojují mezi sebou a ohroţují i stoletou egyptskou výrobu s tradicí. Čína – vyšší technická úroveň – zboţí produkuje ve velkém – udrţuje relativně nízkou cenu. Absurdní na tom je – Egypt má také masy dělníků pracující za nízké mzdy. Sebepoznání

Zaměřeno na politiku rozvojových zemí, aby se jejich firmám ve světě dařilo (týká se i rozvinutých zemí). Důleţitý je proces sebepoznání. Všichni od nejprostších obyvatel po státní představitele musí být k sobě upřímní, jaké mají postavení ve srovnání s ostatními zeměmi. Důleţitý moment – vstup Číny na světový trh (platí pro rozvíjející i rozvinuté země). Čína – nízkonákladové výrobky s vysokou kvalitou levněji neţ jiné země, ale prosazuje se i při výrobě kvalitních výrobků s vyššími náklady. Ostatní země k sobě musí být upřímné – autor je přirovnává ke Klubu anonymních alkoholiků, také země musí vstát, představit se a říct svou slabinu. Kaţdá země má učinit sebereflexi – nemůţe se rozvinout bez analýzy stavu a omezení. Země, které vypadnou ze skupiny rozvíjejících se - aby se mohly vrátit – musí si přiznat svůj stav – v čem mají slabiny, v čem je síla a co to bude v plochém světě znamenat. V plochém světě si konkurujete s kaţdým, a kam patříte poznáte rychle – kdyţ nestačíte, někdo vás nahradí. Seženu vám to za velkoobchodní cenu Úspěch dané země v PS závisí na 3 zákl. věcech – infrastruktura (levný internet, mobilní telefony, moderní letiště, silnice) – kvalitní vzdělání (obyvatelé se účastní inovací, práce na platformě PS) – vláda v zemi(umoţňuje propojení s platformou PS). 2. pol. 70. let a po pádu berlínské zdi – odstartování zplošťování světa. Řada zemí se pokouší zdokonalit vzdělání, vedení infrastruktury. Uplatňují trţně orientovanou makroekonomickou politiku (reforma ve velkém – dle autora). Údobí globalizace, doba reformy ve velkém - rozsáhlé makroekonomické reformy (Čína, Rusko, Mexiko, Brazílie, Indie). Při prosazování vnucovali autoritářské metody, strategie směřované na volný trh, zaloţený na privatizaci státních podniků, deregulaci finančních trhů, přímé zahraniční investice, zavádění flexibilních prac. zákonů – vše bez souhlasu občanů. Ernesto Zedillo – mex. prezident (1994-2000) „Všechna rozhodnutí, která otevřela mexické hospodářství, dělali 3 lidé“. Teng Siao-Pching otevřel čínské hospodářství, prohlásil „Zbohatnout je úţasné“. Indický ministr financí Singh otevřel váhavě hospodářství z důvodu krize. M.. Gorbačov s perestrojkou – měl jen pár spojenců v sovět. vedení. M. Thatcherová vnutila reformu kulhavému brit. hospodářství. Ti všichni čelili nezvratné skutečnosti, ţe jediným způsobem, jak vyvést národ z chudoby, jsou otevřenější a konkurenceschopnější trhy – záruka, ţe do země proniknou nové myšlenky, technologie a postupy →soukromé podniky, konkurenční stimuly, vyuţívání nových nápadů – měnící se v nová pracovní místa a produkty. Zemím, které stojí mimo globalizaci a reformu (Severní Korea), HDP klesá, zatímco zemím, které opustily sociál. modely a přistoupily ke globalizaci - HDP stoupá. Hospodářský růst a obchod je všude ve světě tím nejlepším programem boje s chudobou. Svět. banka oznámila – 1990 v Číně 375 mil. lidí v extremní chudobě, 2001- 212 mil. v extremní chudobě a pokud udrţí současný trend – 2015 jen 16 mil Číňanů v extrémní chudobě. Oproti Afrika (globalizační trendy pronikají pomalu) 1990 - 227 mil. po deseti letech 313 mil. a v roce 2015 to bude 340 mil. v extremní chudobě. Problém nastává – pokud si glob. státy myslí, ţe s reformou ve velkém vystačí, to je omyl. Nestačí dodrţet podmínky reformy ve velkém, aby se konkrétní země udrţela na cestě růstu – svět se zplošťuje a tak dovolí Číně, ţe konkuruje kdekoli a komukoli, Indie vyváţí „mozky“, jednotlivci soutěţí globálně jako nikdy předtím. Chce to hlubší reformy (jak ve vzdělání, infrastruktuře i řízení státu). Tohle vám seženu jen v maloobchodě Tyto hlubší reformy (v malém) rozebírá v této kapitole. Připodobňuje světové regiony ke čtvrtím města – Západní Evropa (čtvrt rozvinuté veř. sluţby), USA (oplocená komunita za zavřen. branami – dírou v plotě by lezli dělníci z Mexika), Latin. Amerika (zábavná čtvrt s kluby – místo zábavy), arabské ulice temné – bojí se do nich zajít (výjimka Dubaj, Maroko, Katar…), Indie,Čína, vých. Asie (čtvrtě na druhém konci města – nikdo tu nespí, velké rodiny, pilně pracují, aby se dostali na tu správnou stranu města) v čínských neplatí zákony, ale je tam pořádek, v indických nikdo nic rozbitého neopravuje, ale policie trvá na dodrţení zákona. Afrika (všechny firmy utekly, doba ţivota se zkracuje, nové budovy jsou jen nemocnice) → Kaţdá světová oblast má silná i slabá místa, vyţadují reformu v malém – zaměřit se na infrastrukturu, vzdělání a řízení. Klíčové prvky reformy v malém definovány při výzkumu Mezinárodní finanční korporace (IFC) Světové banky – zemi z bídy nevytáhnete, kdyţ dáte kaţdému práci. NE zaměstnanost, ale zaměstnanost s rostoucí produktivitou – umoţňuje růst

ţivotní úrovně (státem vlastněné nebo podporované podniky nevykazují trvalý růst produktivity, jejich přístup k podnikání není aktivní). Přesouvání zdrojů z jedné oblasti do druhé nevyřeší problém chudoby, zdroje se musí nasměřovat. Pozornost světa směřuje na Afriku – vláda můţe pomoci tím, ţe pomůţe lidem dát vhodnou infrastrukturu, pomůţe nastartovat nové podniky, vytvoří konkurenční prostředí. Studie IFC Doing Business 2004 (130 zemí) – kaţdé ze zkoumaných zemí 5 otázek – 1. Zahájit podnikání v rámci místních zákonů, regulací a licenčních poplat., 2. Najímat a propouštět zaměstnance, 3. Vymáhat dodrţení smlouvy, 4. Získat úvěr, 5. Vyhlásit bankrot v případě, ţe firma padne. → země, která to dokáţe, prošla reformou v malém, ty, které ne – ustrnuly v reformě ve velkém – nebude se jim dařit v PS. (Doing Business barvité příklady – např. podnikatel z Djakarty, trvá mu 168 dnů, neţ můţe začít podnikat, neţ vyřídí veškeré náleţitosti (formuláře, rejstříky…) – předtím nakoupí stroje, získá zákazníky, neţ vše vyřídí, zákazníci přejdou jinam. Další příklad – Ina z Panamy – zaregistruje firmu jen za 19 dnů, má zakázky. Chce propustit zaměstnance, který chodí pozdě a špatně pracuje – musí nejdříve seznámit odbory s touto situací a dát 5měsíční odstupné. Odmítne nového ţadatele a nechá si stávajícího zaměstnance.). Zpráva IFC konstatuje – aby produktivní pracovní místa, které zvyšují ţivotní úroveň – lze uskutečnit jen v právním prostředí, které umoţňuje rychle zahájit činnost firmy, dovoluje se přizpůsobit proměnlivému trhu a rychlé ukončení firmy, která uvolní kapitál k produktiv. vyuţití. Zpráva IFC si všímá – nadměrná regulace poškozuje ty, které má chránit (v zemích s regul. trhem práce – problém s hledáním práce mají ţeny) – lepší je menší regulace. Studie navrhuje 5 kroků reformy v malém – 1. Zjednodušit, deregulovat trhy, vytvořit konkurenční prostředí (vysoká regulace otvírá prostor korupci). 2. Posílení vlastnických práv. 3. Při uplatňování regulací rozšířit uţívání internetu. 4. Sníţit soudní zásahy do podnikání. 5. Učinit z reformy nepřetrţitý proces. Jako skřítek Leprechaum Příklad reformy v malém – Irsko. Dnes druhá nejbohatší země Evropské Unie (první Lucembursko). Zvrat koncem 60. let – z chudé země obrat. Středoškolské vzdělání zdarma, po vstupu do EU skočilo po unijních vstupních výhodách. Nejdříve byli na dně, pak změna – vláda, největší odborové svazy, zemědělci a průmyslníci – fiskální úspory, sníţení firemních daní, utlumení růstu mezd, téměř zdarma vysokoškolské studium. Dnes je zde 9 z 10 největších farmaceutických firem, 7 z 10 firem navrhujících software. Energie, pracovní etika, daňová optimalizace a flexibilita pracovních sil činí Irsko z hlediska investic zajímavější, neţ je Francie, Německo. Zaloţilo nejrůznější fondy na přilákání zahr. vědců, průmysl se stěhuje tam, kde je výzkum. Poskytují granty badatelům odkudkoli. Kapitál se nestěhuje tam, kde je práce nejlevnější, ale hledá nejproduktivnější práci za nejniţší cenu. Prac. místa se stěhují tam, kde je nejkvalifikovanější pracovní síla, nejlépe vybavená infrastruktura, prostředí podporující kreativitu a vstřícná vláda. Mohou, ale nemusí to být země, které dříve určovaly směr prům. revoluce (v PS mluvíme místo o rozvinutých, rozvíjejících se a rozvojových zemích stále víc o prozíravých, prozíravějších a nejprozíravějších). Na kultuře záleží: glokalizace Reforma v malém potřebuje i pochopení veřejnosti, parlamentu. Aby země reformu v malém zvládly – důleţitá je kultura. Čím víc se země zplošťuje, tím víc roste rozdíl mezi kulturami. Dva důleţité kulturní aspekty – 1. Otevřít se, vstřebávat cizí vlivy (glokalizovat). 2. Vnitřní hodnoty, jeţ vyznává (solidarita, soustředit se na rozvoj z jiných zemí, důvěr s jakou spolupracuje s lidmi z jiných zemí…) Čím je snadnější glokalizovat (vstřebávat cizí myšlenky a mísit s domácími tradicemi) – tím větší výhody v PS. Rozhodující je být otevřený – váţíte si lidí pro jejich nadání, a co umějí (váţíte si jich pro to, co umí, ne jaké jsou národnosti). Islámské země se neumějí glokalizovat (výjimky Turecko, Dubaj…) islámský svět ovládá duchovenstvo, převládá kmenová kultura – to myšlení spolupráce nepřeje. V PS se práce rozděluje na sloţky - musíme umět důvěřovat cizím lidem a umět rozdělovat práci. V arabsko-islámském světě jsou kulturní postoje překáţkou rozvoje (muţská nadřazenost nad ţenami – i pro muţe je to zlé, odvádí je to od toho, aby chtěli něco v ţivotě dokázat, zdokonalovat, zlepšovat) Saudská kultura - není schopna přejímat jiné ţivot. styly, naopak chtějí svou vnucovat jiným, důraz na říši islámu, děti se neučí ve školách nic o jiných civilizacích. Kde je tolerance normou, daří se kaţdému. Země bez přírodních zdrojů mají větší sklon vyvinout si schopnost přijímat nové

myšlenky a rozvinout se. Kultura závisí na faktorech – geografie, vzdělání, schopnost vůdčích jednotlivců, historické zkušenosti – změní se faktory, změní se kultura. Nepostižitelné a nedefinovatelné záležitosti Rozdíly mezi státy – v jedné dokáţí reformy ve velkém i malém, v jiném ne. Otázka proč? Odpověď dvojího typu – společnost ochotná táhnout za jeden provaz, podstupující oběti a vůdčí osobnosti, které vědí, bez čeho se rozvoj neobejde. Opět je zde srovnání Mexika a Číny. (viz 1. Kapitola). Mexiko mělo výhodu – poloha, blízko USA (vliv nejsilnější ekonomiky na svět), hodnotné přír. zdroje. Čína je po komunistické vládě, z Číny je do USA daleko a přesto se stala 2. největš. dovozcem. Mexiko – telefonními a kancelářskými sluţbami ji drtí Indie, vývozem zboţí zase Čína. Čína vedle reformy ve velkém, se zaměřuje na reformy v malém (je tam sounáleţitost, zaměstnanci smysl státotvornosti). V Mexiku demokracie, reformy v malém jsou pomalejší proces, demokratičtější stvrzovaný voliči. Provádí reformu zdola nahoru… Rozdíl také v kultuře – v USA studuje daleko více lidí z Číny(rodiče od malička dětem zdůrazňují význam vzdělání) neţ z Mexika. V infrastruktuře – Mexiko nepostavilo do USA jedinou novou dálnici od vzniku sdruţení NAFTA. Čína má převahu ve vzdělání, privatizaci, infrastruktuře, kontrole kvality, středním managementu a nových technologií (rozdíl i ve dnech, kterých je zapotřebí pro zaloţení firmy, výše daní apod.). Cestou pro Mexiko – reforma v malém, aby porazila Čínu shora, ne zdola. Číně nejde jen o to být bohatá, chce být silná, nechce se jen naučit jak se dělají General Motors, chce být General Motors a ty původní zničit. Mexiko – jen reforma ve velkém, ztráta sebedůvěry vede k tomu, ţe země se propadá do minulosti. Vstup do NAFTA – upřeli pozornost vpřed. Ale zaloţení NAFTA bylo dovršení úsilí, ne začátek, Mexiko nemělo strategii, jak jít dál. „Dokonce, i kdyţ jste na té správné koleji, nesmíte si na ni sednout, něco vás přejede.“

4. část Společnosti, podniky, firmy a plochý svět Jak to společnosti zvládají Manaţeři z velkých i malých firem:“Během několika posledních let dokázali věci, o nichţ se jim předtím ani nesnilo, nebo ţe byli donuceni dělat věci, které by dřív ani náhodou nepovaţovali za nutné.“ Reagovali na trojí sblíţení. Kaţdá firma chce v novém prostředí prosperovat nebo alespoň přeţít. Kdekdo by si přál hospodářský růst, ale nikdo nechce změnu, ale bez ní to nejde. Cokoli se v PS můţe stát, dříve či později se stane, otázkou zůstává, zda vaším přičiněním nebo vám. Pravidlo č. 1: Kdyţ se svět začíná splošťovat, a vy máte pocit, ţe i z vás dělá placku, popadněte lopatu a prorazte si do něj cestu. Nepokoušejte se budovat zdi. Společnost Greer&Associates byla zaloţena před 25 lety, specializuje se na tel. reklamu a komerční fotografii. Firmě se dařilo, prosperovala, vţdy byly jejími konkurenty jen velké firmy. Nyní se hlavními konkurenty stali lidé na volné noze. Doma na svém PC jsou schopni udělat to, co oni a za méně peněz. Technické záleţitosti kolem fotografování předávali GA profesionálům, další firmě a tím sice jejich práce byla 100%, ale draţší, dnešní technika i software poskytují velké moţnosti. Analogové procesy nahrazují digitální. Firma reagovala tak, ţe přestala práci zadávat externím spolupracovníkům, zakoupila nejnovější digitální fotoaparát a další software, ale tím to nekončilo, nyní musí zastat i práci laboratoře, střihače, výtvarníka, zvukaře. Musí zastat daleko více práce a dovedností za stejnou, ne-li menší cenu neţli dříve. Pokud by si chtěli dupnout a říci, ţe na tohle a tohle si někoho najmou, někdo jiný uţ jim stojí za zády a křičí, ţe on to zvládne. Zákazníci mají velkou moţnost výběru, a pokud chce firma přeţít, musí se přizpůsobit. V dnešní době se tedy GA zaměřili spíše tvůrčí instinkt, umělecký šmrnc, vše, co se nedá digitalizovat. Dnes si firmy nekonkurují se sousedem, ale s celým světem, musí být nejlepší a myslet kreativně. Pravidlo č. 2: A malí budou jednat jako velcí…Malým společnostem se můţe v plochém světě dařit, kdyţ se naučí jednat jako ty skutečně velké. Klíčem k tomu, jak být malý a jednat jako velký, je být

dost rychlý abych získal výhody všech nových nástrojů spolupráce, a tím dosáhl dál, rychleji, šíř a hlouběji. Tentokrát autor uvádí příklad na arabské doručovatelské firmě Aramex. Oslovili americkou firmu Airborne. Airborne (nemohla si sama dovolit začít působit kdekoli na světě) vytvořila alianci do níţ začlenila asi 40 takových firem jakou je Aramex, bylo to vzájemně prospěšné a partneři Air. získali moţnost operovat po celém světě a vyuţívat počítačové kontroly zásilek. V roce 2003 DHL koupila Airborne a ta ukončila alianci s partnery. Aramex začal vyvíjet software za pomoci jordánských odborníků (za zlomek ceny, neţ kterou by platili, kdyby si to objednali v USA či Evropě), který by ten původní od Airborne nahradil. Vytvořili systém sledování zásilek a organizace nakládání, který funguje po internetu. Aramex přizval partnery, ukázal jim nový patent a tak vznikla Global Distribution Alliance. Aramex rychle zastoupil Airborne, jelikoţ vyvinul zcela nový systém, ţádný „zděděný“a za zlomek ceny, neţli jeho konkurenti. Kdyţ Airborne vypli systém, ihned ho nahradili svým. Zaměstnance ostatních společností pracovníci Aramexu zaučovali virtuálně (hlasové sluţby, diskusní skupiny…). Kaţdý zaměstnanec má počítač s internetem, e-mailem a kdekoli se můţe podívat na intranet, nepotřebuje tudíţ ţádné hlášení z vedení a vţdy ví, co se ve firmě děje. Pravidlo č.3: A velcí začnou jednat jako malí… Velké společnosti se mohou v plochém světě rozvíjet, naučit se jednat jako malé firmy. Dají tak svým zákazníkům moţnost chovat se jako by patřili mezi velké. Spolupráce se zákazníky zcela novým způsobem. Firmy své podnikání mění jak to jen jde, tzv, švédský stůl. Vytvářejí platformu, aby se zákazníci sami obslouţili, vlastním tempem, dle svého výběru. Jednou takovou společností je E*Trade online banka a makléřství. Díky internetu mohly firmy oslovovat zákazníky úplně novými cestami a stejně tak se zákazníci mohli spojit se společnostmi. Firmy, které se tomu věnovaly, jsou svědky – zákazník, který řídí sám sebe. Protoţe internet a ostatní nástroje mu poskytují moţnost přizpůsobit si cenu, získat zkušenosti a vybírat sluţby na přání. Umoţní zákazníkovi, aby se choval, jako kdyby byl hodně důleţitý. Dříve pojišťovny oznamovaly, co poskytují a jak, dnes zákazníci mají moţnost více k dění promlouvat díky internetu. Zákazníci ochutnali moc a začali určovat chování společností. Pokud jim nenabídne to, co chtějí, udělá to někdo jiný. Pro E*Trade to znamenalo nejen být poskytovatel jednotlivých finančních sluţeb ale také integrovaného finančního poradenství – slouţilo zákazníkům, aby si kaţdý zvolil, co chce. Zákazník vše vyţaduje v jediném kroku, vše najednou. Dnes má E*Trade k dispozici techniku, díky níţ má pod kontrolou všechny 3 sloţky podnikání – bankovnictví, půjčování peněz a makléřství. Pravidlo č. 4: Nejlepší společnosti nejlépe spolupracují. V plochém světě bude stále víc podnikatelských aktivit souviset s uměním dané firmy spolupracovat uvnitř i s ostatními, a to z velice prostého důvodu: tvorba hodnot, ať uţ v technice, marketingu, biomedicíně nebo ve výrobě, bude tak komplexní, ţe ji nezvládne ţádná firma sama. Příklad farmaceutická společnost vyvíjí nový typ stentu a biomedicínská firma nový lék – spojí se a vznikne převratný způsob jak dopravit nový lék tam, kde má působit. Videohry – správná hudba se správnou hrou znamená daleko větší prodej, ale zároveň prodej hudby na CD. Někteří hudebníci – uspějí lépe, pokud svou hudbu pustí do světa videoher, neţ kdyţ bude znít v rozhlase. V dnešní době výrobky nepostupují od jednoho týmu k druhému. Na jednom výrobku pracují paralelné všechna oddělení, neustále si posuzují vzájemně práci. Příklad na firmě Rolls-Royce – uţ to není ta nudná britská společnost – výrobce nablýskaných aut. Výrobu aut prodali BMW a v současné době polovinu příjmů firmy plynou z poskytovaných sluţeb. Je z ní globální firma zasahující od Číny přes Singapur, Indii, Itálii, Španělsko a Německo do Japonska a odtud ještě do Skandinávie. Začali se věnovat podnikání v obranném průmyslu, především výrobu tryskových motorů. Polovina příjmů plyne ze zemí mimo Británii. Zvládají klíčové technologie, jaký produkt zákazníci chtějí, jsou schopni zapracovat do jejich výrobků nejnovější vědecké poznatky a nalézt cestu na trh. Navíc dokáţou výrobky vyvíjet i v době, kdy uţ pracují, přidávají jim tím na hodnotě. I ve výzkumu a vývoji existuje

trh. RR se rozhlíţí po univerzitách po celém světě a skládá svůj tým. Dříve, kdyţ si někdo zakládal společnost, mohl si říct, ţe bude nadnárodní společnost za 20 let. Dnes můţete být nadnárodní zítra. Pravidlo č. 5: Nejlepší společnosti v plochém světě pečují o své zdraví, pravidelně si nechávají dělat rentgen hrudníku a výsledky prodávají klientům. To znamená, ţe kaţdé oddělení, kaţdá funkce firmy je popsána a zkoumána, zda jsou pro firmu ztrátové nebo naopak mají přínos. Tak se mohou odhalit schopnosti, které firma netuší nebo ukáţou, které odd. je pro firmu stěţejní nebo které naopak se zabývá stejnými sluţbami jak některé další. Tato záleţitost ukázána na firmě Hewlett-Packard. HP měla v rámci kontraktu s Bank of India zavést a zprovoznit základní bankovní systém v 750 pobočkách banky po celé Indii. Jak získala kontrakt, kdyţ se o tuto zakázku ucházelo více firem? Dokázala se srovnat s PS. Zcela přepracovala systém (udělala si rentgen) Veškeré účty byly v kaţdé zemi vedeny samostatně, nyní jsou jen 3 centra, zvládnou veškeré účetnictví všech poboček HP v jednotlivých zemích. Jejich vnitřní operace zajímali jiné a tak je prodali. Bank of India dokáţe drţet krok s PS, udělala si rentgen a outsorcovala vše, co nemělo smysl, aby dělala sama. Většinu práce budou vykonávat indičtí zaměstnanci HP nebo zaměstnanci BOI, ale přejdou pod křídla HP. Většina příjmů HP dnes pochází odjinud neţ z USA. Pravidlo č. 6: Nejlepší společnosti outsorcují. Aby vyhrály, ne aby se zmenšily. Outsorcují, protoţe chtějí inovovat rychleji a levněji. Chtějí růst, získat větší podíl na trhu a najímat víc specialistů v různých oborech. Jejich cílem není jen šetřit peníze propouštěním. Společnost LRN poskytuje po síti zaměstnancům globálních společností osvětu týkající se právních norem, dodrţování pravidel etiky. Pomáhá manaţerům a členům představenstev v otázkách souvisejících s odpovědným řízením. Zaměstnanci společností, které uzavřou s LRN smlouvu jsou školeni po síti formou testů a pravidel pro jejich společnost a nakonec poučení (kdy je moţné přijmout dar apod.). LRN si uvědomilo, ţe jeho zákazníci budou potřebovat ještě integrovanější platformu. Rozhodli se získat pro spolupráci indickou konzultační firmu MindTree. Nabízela 5 kvalifikovaných softwarových odborníků za cenu 1 amerického. Vznikly 2 týmy – americký, zaměřený na udrţování a rozšiřování základního kapitálu a indičtí konzultanti, zaměření na strategické kroky vedoucí k růstu podniku. Outsorcování – jde prostě o způsob, jak usilovat o rychlejší růst, jak dosáhnout delšího skoku v kratším intervalu, s vyšší jistotou úspěchu. Outsorcovat je rozhodnutí hrát útočně, ne se stáhnout do obrany. Existují i firmy, které outsourcing provádějí, aby ušetřily, sníţily náklady a ušetřené peníze rozdali managementu a nepouţili pro inovaci firmy, bohuţel. Pravidlo č. 7: Outsorcování není jen pro bezzásadové ničemy. Je taky pro idealisty. Tato kapitola se zabývá činností v sociální oblasti. Někdo, kdo chce mít na svět a společnost pozitivní vliv- nejlépe toho dosáhne, pokud se nebude snaţit jen jeden den lidi nasytit, nýbrţ je naučit rybařit. Jeremy Hockenstein, rozhodl se zaloţit neziskovou firmu na počítačové zpracování dat v Kambodţi, kde je omezený počet míst pro absolventy vysokých škol. Chtěl přemostit tuto situaci a nabídnout příleţitost k výdělku. Zaloţil Digital Divide Data s projektem na zpracování dat. Tamní obyvatelé přepisovali na počítačích dokumenty, které americké společnosti vyţadují. S partnerem najali dva kambodţské manaţery, chtěli, aby se v některé místní firmě podrobili výcviku – po velké námaze se firma našla, která je přijala. Ti pak najali 20 operátorů pro práci s daty a získali práci, která se týkala digitalizace archivu Crimsonu. Kambodţané opisovali novinové články, nemuseli umět anglicky, stačilo, pokud uměli psát na klávesnici. Dostávali dvojnásobek zdejší minimální mzdy a ještě dostali příleţitost chodit do školy. Pro mnoho z nich to znamenalo udělat střední školu či další vzdělání. Zde bylo běţné, ţe mladí lidé místo chození do školy, ţivili rodinu. Americké společnosti šetřili peníze a navíc tím ulehčili situaci chudým lidem. Po 4 letech zahájení činnosti má DDD 170 zaměstnanců ve 3 kancelářích a znovu při dalším otevření kanceláře najali 2 manaţery, které školili uţ jejich lidé.. Nejvíce práce na zpracování dat si zadaly nevládní organizace, které chtěly digitalizovat výsledky svých průzkumů. Někteří kambodţští zaměstnanci se osamostatnili – některá data neměla standartní podobu a bylo obtíţné je digitalizovat – to si uvědomili kam. zaměstnanci, ţe by mohli být lépe placeni, nejen za přepis, ale i za navrhování standardizovaných formátů, v nichţ by nevládní

organizace data sbíraly – výsledek snadněji digitalizovatelný. Nyní má Hockenstein partnera Kambodţana, který řídí kancelář DDD. Jsou rovnocennými partnery, večer si vyměňují přes internet zprávy, je to skutečná spolupráce, výsledkem jsou lepší vyhlídky. Hockenstein – můj ţivot tak získal o dost větší smysl a zároveň jsme poskytli konkrétní příleţitost lidem, kteří by jinak ţili za dolar nebo za dva na den. Šlo o nabídnutí odrazového můstku do globální ekonomiky. Rostoucí sebedůvěra a víra ve vlastní schopnosti je na nich hodně vidět. Hockensteina a jeho partnery dnes oslovují lidé z Mongolska, Pákistánu, Iránu i Jordánska…

Část V, Geopolitika a plochý svět - 12. Neplochý svět Vstup se zbraněmi a s mobily zakázán - Př: Minesota, zákon o střelných zbraních, kaţdý (ne
duš. choří a zločinci) kdo o to poţádá, dostane povolení k nošení zbraně do práce, pokud jeho zaměstnavatel není proti. Cíl odstrašit pachatele zločinů. Majitelé firem mohou zakázat lidem, kteří nejsou zaměstnanci nosit do podniku zbraně. V tenisovém klubu, na vstupních dveřích 2 nápisy „Vstupu se zbraní zakázán“ „Pouţívání mobilních telefonů zakázáno“. U zbraní je důvod jasný ale proč i mobilní telefony? Někteří si je brali do šatny a fotili nahé členy klubu a fotky rozesílali emailem po internetu. Na střední škole vyloučily ţáka, protoţe pomáhal podvádět spoluţákovi. Při písemce vyfotil otázky mobilem s foťákem a poslal to e-mailem spoluţákovi, který si to stihl přečíst před svou písemkou. Na koncertě Buffeta byl i Friedman, dovnitř se nesmělo s fotoaparáty ale s mobilem ano, všichni fotili na mobil. Poprosil někoho o poslání fotek a dal mu svůj e-mail a on mu je skutečně poslal moře fotek. V Pekingu v době výročí masakru na Náměstí Nebeského klidu 4. 6. 1989, zablokovali čínští cenzoři i všechny SMS s jakoukoliv zmíňkou o náměstí NK ale i s čísli 6, 4 či jakékoliv jejich kombinace. „Ať uţ se objeví jakákoliv novinka, vţdy si lidé najdou způsob, jak ji vyuţít i zneuţít“. F. je determinista pokud jde o technologie (úmysl předchází moţnosti) není determinista pokud jde o historii - technologie jsou jen technologie a neexistuje záruka, ţe je lidé budou vyuţívat jen ve prospěch sebe, svých zemí a lidstva. Díky pouţívání se nestaneme moderními, chytrými, morálními …pouze dokáţeme lépe komunikovat, soutěţit a spolupracovat. F. říká: Svět není plochý, vím to, ale smršťuje se a zplošťuje a tento proces se zrychlil, ½ světa se na zplošťování podílí, nebo pociťuje důsledky, zplošťování je nejdůleţitější trend. Jaká největší uskupení, síly a problémy proces zploštění ohroţují a jak bychom mohli lépe spolupracovat, abychom je překonali? Příliš nemocní - Kde je naději máte i střední vrstvu. Stř. vrstva je spíš stav mysli neţ výše příjmu, je to víra v lepší budoucnost svých dětí. Míra naděje odděluje ty, co jsou součástí PS od těch, kteří nejsou součástí. Indie, Čína, země bývalého Sovětského svazu – lidé mají naději, ţe se stanou jednou střední vrstvou. Afrika, zemědělské oblasti Indie, Číny a Jiţní Ameriky – lidé nemají ţádnou naději na střední vrstvu. Proč? Dva důvody: 1. jsou samy příliš slabí, 2. vládní moc v zemi je příliš rozvrácená a zkorumpovaná neţ aby mohla zaručit lepší budoucnost. Jejich ţivoty jsou poznamenány AIDS, malárií, TBC, obrnou, nemají trvale elektřinu, pitnou vodu. Ţijí mnohdy blízko plochého světa! Př. V Indii školka pro děti tzv. nedotknutelných (rodiče vybírají popelnice, pracují v kamenolomech, pod hranicí chudoby, z nejniţší kasty nedotknutelných – protrpí jen svůj osud). Děti nevědí co je napít se čisté vody, neznají záchod a koupelnu, spát na posteli. Pomalu je učí základní věci. Indie se

prezentuje díky vládnoucí straně jak „zářící Indie“ ale to je pravda jen v časopisech nebo velkých městech (PS). Mimo hlavní města je neplochý svět – chudoba, alkoholismus, podplácení pro elektřinu, vodu, odhadců daní … lidé na vesnici nemají naději. Stejné to je v zeměděl. oblastech Indie, Číny, Afriky, Jiţní Ameriky (NS). Lidé umírají na nemoci. na které existuje v PS očkování. Afrika decimována AIDS, začarovaný kruh, děti odcházejí ze školy – starají se o rodiče HIV či uţ jim zemřeli a oni nemají na školu peníze – nenaučí se jak se chránit a jak se vyhnout dalším nemocím – a dokola … Tam, kde je 50 % lidí nakaţeno malárií, ½ dětí podvyţivených a 1/3 matek umírá na AIDS, ţádnou hospodářský růst nenastartujete. Čína a Indie jsou na tom lépe tam část lidí v PS je. Bill Gates jeho nadace pomoci na nemocemi zuţovanou populaci. Roku 2003 Velké výzvy světovému zdraví – oslovil vědce, aby se věda zaměřila na problémy, jejichţ vyřešení změní osudy těchto lidí - výsledkem je 14 Velkých výzev (jednorázové očkovací látky,genet. či chem. pro hmyz aby nepřenášel nemoci…poţadavky na léky, aby s nimi uměli ti lidé zacházet…). Tragédie těchto lidí dvojí: jednotlivec odsouzen k smrti (rozpadu rodiny, špatné vyhlídky, nemoc), tragédie pro svět – co vše by mohli vykonat, čím přispět, nové podněty pro PS. Pandemie můţe znamenat v PS velké pnutí proti zploštění, šířit se můţe mnohem rychleji a mít více obětí a můţe pak mít rozsáhlý a překotný rozklad hospodářského systému. Důvodem je reakce na pandemii: budování ochranných zdí, přerušení spojeni - zničení obchodních postupů, moderních vymoţeností a tím zastavit i proces zplošťování. A jsme díky PS více zranitelní – vakcína se vyrábí jen někde, nemáme na ní sklady a vlivem pandemie jsou přerušeny cesty …to můţe být problém. Příliš oslabení - Nejsou jen lidé v PS nebo v NS, jsou i lidé v šedé zóně mezi nimi tzv. zpola ploší – nemají dostatek nástrojů, znalostí aby se mohli zplošťování smysluplně zúčastnit – zejména lidé v zemědělských oblastech Indii, Číně,východní Evropě – vidí ţe svět se zploštil, ţe v něm nejsou, je jich hodně, mohou být i hrozbou. PŘ: Indické volby 2004, vládní strana BJP přišla o první post (přesto ţe udrţela pod kontrolou populační růst), důvodem: nespokojení voliči ze zemědělských oblastí, nechtěli zastavit globalizaci, nesouhlasili s tím, jak pomalu postupuje glob. do jejich oblastí mimo velká města – úřady v Indii zaplavila korupce, mizerné řízení – tito lidé uvízli díky tomu v náboţenství, nevymaní se z kast… Indie se můţe podílet na rozvoji svět. Technologií ale musí najít způsob jak těmto lidem, kteří to sami nedokáţou pozvednout – infrastruktura, vzdělání … Co mohou udělat lidé zvenčí? I. Přeformulovat smysl globalizačního populismu, pomoc ne zapalováním McDonald’s, zrušením MMF, ochrannými bariérami. Pomůţe zlepšení práce místních úřadů - obyvatelé dosáhnou na nástroje nutné pro spolupráci – tím se podílí na PS. Antiglobalizační populistické hnutí – zrozeno při konferenci WTO 1999 v Seattlu, od počátku spojeno se Západem, u zrodu 5 sil: Pocit viny (americké vyšší střední třídy kvůli jejich bohatství), tradiční levice, socialisté, anarchisté, trockisté – snaha o návrt k socialismu, lidé protestující proti rychlosti s níţ mizí starý svět a nahrazuje ho ten plochý, antiamerikanismus – v Evropě, Islámské země (za to ţe má A. někdy větší vliv neţ jejich vlastní vlády), Ochránci ţiv. prostředí aţ po obchodní aktivisty k nevládním org.. V 90. letech 20. stol stály u zrodu, snaha nastartovat diskuzi ZDA GLOBALIZOVAT? Po 11. Září 01 se rozdělilo, komu šlo o globalizaci, opustil skupinu, nesouhlasí s antiamerikanismem.

Nové otázky JAK GLOB.? Nový populisté, reformy v malém, na místní úrovni, zlepšit stát, usnadnit podnikání – nastartování globalizaci. Chudým pomáhat vhodným způsobem, zaměřením proti korupci, vzdělání, podnikání – poskytnout prostředky a instituce aby si mohli pomoct sami – zapojit se do PS. Pomoci mohou i nadnárodní korporace. Př. Indie, Hawlett-Packard, průzkum přímo ve vesnici, co lidé potřebují z toho, co mi máme – fotoaparáty, problém elektřina – solární panely, proškolili ţeny, dali jim foťáky, o zisk se dělili, později ţeny platili za pronájem přístroje …prospělo lidem i HP (budoucnost nový trh?). Příliš znechucení - Zaměřuje se především na Arabsko-islámský svět. Důsledkem zploštění je těsný kontakt různých společností a kultur, jedni z toho umí těţit, jiné těsný kontakt ohroţuje a znechucuje. Arabsko-islámský svět – plný pocitu zloby, ukřivděnosti, marnosti a zahanbení, jsou vychováni, ţe jejich náboţenství je to nejsprávnější, prorok Mohamed poslední a nejdokonalejší Boţí posel,dávná historie kdy ovládali obrovská území. Dnes vidí, jak arabské světy zaostávají, z toho pramení frustrace, někdo emigruje, jiný trpí doma pod autoritářskou vládou. Velký vliv náboţenští islámští radikálové a extremisté, fundamentalisté. Ti chtějí zplošťování zastavit (útok 11. září). Vidí otevřenost, kterou povaţují za dekadenci, promiskuitu. Nevidí otevřenost ke svobodě myšlení, kladení otázek …(spíš nechtějí vidět), nechtějí ţádné změny. Důvod proč útočí na důvěru PS. Berou věci našeho kaţdodenního ţivota a mění je ve zbraně – tím útočí na důvěru (bomba v autě, botě, na těle člověka) – bez důvěry nemůţe existovat otevřená společnost ani PS (ztráta důvěry – hranice). al-Káida – náboţenští fanatici politický fenomén – F. je nazývá islám-leninisté, chtějí utopistický svět „náboţenský ráj“, nastolit vládu absolutního náboţenství. Mladí muţi ze světa poloviční plochosti se snadno přidají k bin Ládinovi, stanou se členy či jen podporují (frustrace, vychováni v tom ţe oni a jejich náb. jsou nej, pak se rozhlédnou a vidí, ţe jsou mimo PS, arabové tvoří 5 % populace, 25 % absolventů VŠ odchází na Západ, 1,6 % arabů má přístup k Internetu, minimum patentů, vydávají 1% knih většinou náboţenského charakteru…) Paradox arabsko-islámská kultura dala světu “algebru, algoritmus“ = moderní inf. revoluce je postavena na algoritmech. Chtějí návrat k dokonalosti 7. století, touha po tehdejší moci / touha neopustit náboţenství – z toho pnutí, pocit poníţení (jsou poniţování Západem …) Z toho plyne i tichá podpora arabských zemí bin Ládina , al-Káidy i obyčejní lidé podporují pasivně binládismus. Jediná cesta pro ně je „válka idejí“ musí proběhnout hlavně v nich samých, ostatní mohou přispět snahou (vyřešit arab.- izrael. konflikt, stabilizace Iráku, dohody o volném obchodě…). Příliš mnoho toyot -Aţ bude celý svět plochý – omezení mnoţství přírodních zdrojů- v budoucnosti hrozí globální zápas o přírodní zdroje, hrozí ekologická krize. Zplošťování zvyšuje počet těch, kteří mají vliv na ţivotní prostředí. Dokud mimo PS jejich stopa byla minimální, čím více jsou v PS je jejich stopa čím dál větší. Pokud budou mít všichni ţivotní standard a styl, přístup ke zboţí stejný jako Američani povede to skutečně ke krizi, ekologické, energetické a další. :-/ V Pekingu se prodá víc neţ 1000 aut denně, co se stane, aţ bude celá Čína mít na to, aby měl kaţdý své auto a další…dopad na ovzduší (pozorují jiţ dnes)...ekologii – hrozba. Spotřeba PS energie, ropy stále stoupá, a při tom se přidávají další a další lidé do PS. Země jak Čína (nedostatek vlastní ropy) je posedlá jejím sháněním, přitom sedí v radě OSN a vetuje, kaţdé opatření proti zemím které jí dodávají ropu (Íran). Konkuruje USA uţ v Kanadě a Venezuele, pokud vyhraje, všechnu ropu tam vytěţí. Aţ se přidají k PS země, které jsou na cestě do PS, nebudou se chtít drţet zpátky ve spotřebě… Čína Indie se ve spotřebě ropy připojují k USA, Japonsku a Evropě. Je třeba začít u sebe (USA a západ Evropa a všechen PS) a nastolit jiný trend v přístupu, obnovit zodpovědný postoj k energii – tím ovlivnit a dát příklad Číně a ostatním zemím, které se teprve

připojují. (Geo-zelení). Jak se vyhnout boji o energii? Klíčem je niţší spotřeba – pro státy to znamená nedováţená elektřina, obnovitelné zdroje, auta na hybridní pohon (dojedou 30 km na energ. v akumulátoru) – všechno to ale závisí na vládách a politicích zda budou opravdu tento přístup podporovat. Spolupráce mezi jednotlivými zeměmi můţe vést k vytvoření „osy energie“. Zdá se, ţe si to země začínají uvědomovat. Skuteční vlastenci ţijí zeleně. 13. Globalizace lokálního - Kulturní revoluce začíná Na počátku globalizace obavy zda neznamená „amerikanizaci“ – důvod? Americké společnosti, značky, filmová studia, zpěváci umělci, rychlé občerstvení měli nejvýhodnější startovní pozici a zdálo se ţe budou všude. To nastartovalo prudkou reakci proti americkému kulturnímu imperialismu a snahu o ochranu jiných kultur. Uploading kultury: PS umoţňuje vzít lokální kulturu rozeslat ji po světě. Kaţdý si jí můţe upravit, okořenit jakému zlíbí. Zároveň lidí díky PS nemusí emigrovat kvůli práci, můţou zůstat doma ve svém kulturním prostředí. Lidé co se ale přestěhují, mohou díky výhodám PS vzít mnohé aspekty své kultury sebou. – To podle F. podporuje kulturní rozmanitost. Globalizace lokálního – globalizace naruby (regionální „lokální“ média mohou fungovat globálně). Tento fenomén vyvolala poptávka asijských a čínských a indických komunit po lokálních zprávách, informacích, aspektech kultury (miliony emigrantů). Televize vysílají po internetu (i v jazyce hindí) a mají tak velký globální trh – to vede k větší globalizaci lokálních struktur, uměleckých forem, stylů postupů, literatury… - kulturní revoluce začíná. Kritika globalizace – necitlivý kapitalismus, globální značky, fast foodové řetězce, konzumní uvaţování. Jsou to logické obavy ale glob. se netýká jen těchto věcí, není to jen výhradně hospodářský jev. Patří sem i nové formy komunikace, inovace, vytváření globálních platformy pro nejrůznější způsoby sdílení práce, znalostí a zábavy. Glob. jedince posiluje, kulturu obohacuje, má vliv na šíření svobody a rozmanitosti. Glob. posiluje ale i zbavuje sil, homogenizuje a člení, posiluje demokratické a i autoritářské tendence, přináší glob. trh ale i internetové prohlíţeče. Lidé by se měli snaţit ne ničit tuto platformu ale dostat z ní to nejlepší a zabránit nejhoršímu. Google dostupný v 160 jazycích, od arabštiny, čínštiny po jazyk zulu (v den kdy šla kniha do tisku). Vyhledávání patří mezi 10 faktorů zplošťování. Kritika uploadingu – PS vytváří ploché struktury, a taková rozmanitost není zárukou hloubky a dokonalosti. Toto nabývá naléhavosti v podcastingu – to je nový nástroj globalizace lokálního. Př. Čína, Toodu –ke sdílení videa, písniček, zakladatel zřídil tuto firmu od po 13 měsících kdy o podcastingu slyšel prvně, …technologie z otevřených zdrojů,kombinace nízkých nákladů -prostě díky zplošťujícímu se světu.  Splošťovací fáze nebude znamenat amerikanizaci a stále větší část obsahu bude i globální, po celém světě budou lidé získávat vědomosti i inspiraci ze stejné technologické platformy ale kultury které takto vyraší, budou kaţdá jiná! (Půda je tatáţ, ale stromy jsou rozmanité) 14. DELL-Teorie Předcházení konfliktů - Staré časy versus just-in-time Př. F. a jeho počítač – kaţdičká jeho část, úkon (kompletace) pobíhala někde jinde – je výsledkem symfonie, jedním ze zázraků PS (dodavatelský řetězec má továrny a spolupracovníky rozprostřeny po celém světě, od Malajsie, severní Ameriky, Evropa, po Asii) -vyţaduje velkou míru spolupráce.

Hrozba konfliktu je tu stále – mohla by zastavit zplošťování či jej zpomalit (Čína vrs. Tchaj-wan, KLDR – Jiţní Korea …a další). Jak tuto hrozbu zmírnit? Mezinárodní vztahy a vznikající dodavatelské řetězce jsou cestou. Pokud jsou 2 země součástí jednoho glob. dodavatelského řetězce, nezačnou mezi sebou válčit, do té doby dokud jsou jeho součástí – Dell-teorie předcházení konfliktům. Lidé nechtějí vést válku ve starém stylu, chtějí poskytovat dodávky, těšit se z rostoucí ţivotní úrovně. To si uvědomují i země, ţe si nemohou jen tak odskočit zaválčit. Nechtějí se nechat připravit o své místo v globálním řetězci (zničilo by to jejich ekonomiku, důvěryhodnost …). Neznamená to ţe je konec válek, ale znamená to ţe si to země budou muset opravdu pořádně rozmyslet, co vše můţou ztratit v 21. Století. Př. Země tradičně v nepřátelství jako Čína a Japonsko. Japonsko přenáší část práce niţší a střední úrovně do Číny a to se pak vrací ke kompletaci zpět. – proč to funguje? Důvodem je dodavatelský řetězec, situace kdy získávají obě země. Př. Čína /Tchaj-wan – Č. nezaútočí na T, protoţe jsou součástí dodavatelského řetězce, válka by ochromila řetězec, hrozil by amer. bojkot zboţí (nejsilnější trh kam dodávají), podniky by se přesunuli jinam. Dodavatel. řetězce přinášejí stabilitu a prosperitu. Země součástí dod. řetězce čína, Tchaj-wan, Korea, Singapur, Filipíny …. Země co nejsou součástí glob.dod. řetězce Irák, Írán, Sýrie, KLDR, Pakistán, Afghánistán … Př. Indie a Pakistán, 2002 hrozil jaderný střet. Velké americké firmy dostali strach a chtěli pře outsourcova své znalostní sluţby z Bengálúru jinam, hledali jiné alternativy (chtěli se vyhnout velkým problémům, řada amerických firem outsorcuje do Indie) Představitelé firem vysvětlili vládě jak je důleţitá pro zemi stabilita a předvídatelné prostředí. Indická vláda pochopila. Roli hráli i další faktory ale zachování ekonomiky, hospodářství bylo také důleţité. Dnes je lobby ministrů informačních technologií indických států nejdůleţitější skupinou kterou vláda neopomíjí. Infos versus al-Káida - Dodavatelské řetězce a otevřené zdroje vyuţívají i teroristé – al-Káida. Je to ten nejtíţivější geopolitický problém zemí PS na, který se budou muset v budoucnu zaměřit. Jsou vytvářeny za cílem ničit, potřebují jen nové rekruty, dárce a oběti. Vyuţívají všech moţností spolupráce, které PS nabízí, v americe se označují za Virtuální kalifát. Jejich vůdcové chápou plochý svět tak dobře jako lidé z Wall-Martu, Dellu, Inforsysu. Obecně měla globalizace na al-Káidu příznivý vliv, pomohla upevnit islámskou identitu a solidaritu. To ţe mladí frustrovaní muslimové mohli cestovat a začít pracovat někde jinde – to pomohlo vytvořit otevřeně působící a propojenou síť. Jsou díky PS nebezpečnější neţ dříve. Dodavatelské řetězce na sebevraţedné atentátníky. Jsou naverbováni v Iráku a dalších zemích, nelegálně dopraveni do Iráku, napojeni na výrobce bomb, expedováni k útoku proti americkým a iráckým cílům podle poţadavků podvratných sil. PS se stallo al-Káidu a jím podobným poţehnáním také proto, ţe umoţňuje malým, aby jednali jako velcí aby malé činy, zabití jen několika lidí, dosahovaly velkých efektů. Nový systém šíření informací šíří spíš iracionalit neţ racionalitu, je nabitější emocemi, snadněji se šíří, víc toho objasní především díky Internetu. G. Weinmann, studie o způsobu jak teroristé vyuţívají internet a PS, 2004: k získávání příznivců, peněz, vyvolávání atmosféry strachu, pomohl jim k zajištění publicity, samy rozhodují co bude na stránkách….dokáţou vyuţívat informace o cílech, polohách … prostě to s internetem umí jako jiní profíci. To je důvod, proč se obávat. Bin Ládin se sice nesmí nikde ukázat, ale díky internetu se dostane do všech domácností na světě. Jak tomu bylo v předvečer amerických prezidentských voleb, kdy vysílal přímo do amerických domácností.

Příliš osobní nejistoty - Po 11. Září se někteří lidé začali stěhovat z New Yorku na jiná místa. Pokud někdo pouţije ve městě jadernou náloţ, můţe tento trend nabrat na síle. Je to největší hrozba PS. Usáma ji nepouţil, proto ţe ji neměl a nedokázal pouţít. Je třeba zabránit obchodování s štěpným materiálem, aby rostl počet jaderných států. Návrh doktríny 3Ne: Ne jader. zbraním bez kontroly, Ne novým jaderným zbraním,Ne novým jaderným státům. Měla by ji řídit Amerika, pomohla by získat čas. Bylo by fajn zabránit teroristům v pouţívání internetu, ale to není moţné, pokud chceme při tom podporovat PS. Můţeme jen zkusit ovlivnit představy a cíle lidí, kteří se k nim přidávají. F. vše vyprávěl svému rabínovi. Ten mu řek, ţe vtom vidí příběh z babylonské věţe(lidé chtěli postavit ¨největší věţ aby se stali sami Bohy, Bůh jim za to spletl jazyky aby se nemohli domluvit a nic nepostavili). Je snad Internet kacířství jako ona věţ? Ne ale je ho třeba pouţívat ke konstruktivním cílům a ne megalomanským cílům. Spolupráce lidstva ve snaze dosáhnout dobrého cíle je naplněním Boţí naděje. 15. Závěrečné shrnutí : představivost 9.11. versus 11.9. 9. 11. 89 – pád Berlínské zdi, lidé si uměli představit, co by se stalo kdyby …otevřela se okna (Windows) – svět se počal propojovat – výsledek kreativní představivosti. 11. 9. 2001 – spadly věţe Světového obchod. střediska – vyrostla zeď v lidech, kvůli ochraně – svět se odcizil – výsledek zničující, negativní představivosti. Představivost je důleţitá, hlavně ve zploštěném světě, stojí na počátku vzniku nových věcí, není zboţí. Př. V jeden rok si dva muţi pořídili leteckou společnost. První D. Nelman spol. Jet Blue, motto Létáme stejně vysoko, ale kvalitu máme vyšší. Zboţný mormon, nevystudoval VŠ ale přesto dokázal zaloţit 2 letecké společnosti. Druhý je Usáma bin Ládin, motto: Bůh je velký. Oba vyuţili moţností PS (outsourcingu …) - „ Z prvotních baţin globalizace nevynořili, z genetické varianty. Musíme se soustředit na podporu dobrých mutací a oddělit je od těch špatných.“ Je třeba podporovat imaginaci orientovanou k naději, přitakávající ţivotu – nabádá Američany, ţe se musejí stát nejlepšími globálními občany a aby vyuţívali z imaginace to nejlepší. Hledat hranici mezi bezpečnostními opatřeními, jeţ jsou rozumná, a umoţňují z naší představivosti dostat to nejlepší, a tím kde preventivní akcemi uţ sami sebe paralyzujeme – to bude velice obtíţné. Po 11. Září si uţ kaţdý dokáţe představit hrůzné varianty, nesmíme se nechat těmito představami válcovat, paralyzovat – to teroristé vlastně chtěli. I kdyţ uţ si dokáţeme představit, jak hrozně můţe náš let skončit, nesmíme nenastoupit, tím zalézáme do jeskyně. Amerika – byla plna naděje – po 11. Září začala exportovat ne naději ale strach, stahuje se do sebe, hranice mezi obezřetností a paranoiou je tenká – svět americký optimismus potřebuje … Úspěšné jsou ty společnosti mající více snů neţ vzpomínek, ti co nedokáţou opustit vzpomínky, nejdou dopředu, tráví moc času ohlíţením, představivost soustředí na minulost. Úspěšná společnost soustředí svou představivost na budoucnost. F. kritizuje Bushe – čas ukáţe jak nestydatě vyuţil emocí okolo 11 září. Je třeba představivosti pozitivní dívající se dopředu ale nezapomínat na to ţe hrozba terorismu existuje. e-Bay - funguje zde zpětná vazba – u kaţdého uţivatele sestavené jakési hodnocení z komentářů ostatní, kteří s ním obchodovali, nejen slovní ale i různé hvězdičky,i to hodnocení je jakási hodnota – nejde jen o peníze, lidé touţí být ohodnoceni a po pozitivní zpětné vazbě. To vytváří fungující komunitu (105 miliard registrovaných uţivatelů ze 190 zemí). Př. Postiţený chlapec s obrnou, obchoduje na eBay – tam vůbec není postiţený, můţe být a je hodně úspěšný.

Motorem e-Bay je směsice ekonomických příleţitostí a usilování o hodnověrnost – není to jen trh, je to funkční komunita – příleţitost jak vzbudit v řadě mladých lidí inspiraci, sny ne vzpomínání Indie - Druhá největší islámská země není Saudská Arábie, Írán ale Indie (150 milionů muslimů). Přesto nejsou známi zatím ţádní indičtí muslimové, kteří by se podíleli na 11. září, byly členy alKáidy. Důvod: demokratický kontext Indie, ovlivněn tradicí nenásilí, hinduistickou snášenlivostí, nemají se tu jen dobře ale ústava je demokratická, poskytuje příleţitosti pro ekonomický rozvoj, islámská střed. vrstva se tu posouvá vzhůru. Jiný kontext, jiné vyprávění, představivost. Současný prezident je muslim, muslimka zasedá u indického Nejvyššího soudu (v S. Arábii nesmí ani za volant). Př. Kdyţ roku 2001 USA napadla Afgánistán, v TV v Indii byla debata mezi herečkou, členkou parlamentu a muslimkou S. Azimovou a imánem největší mešity Dillí – ten vyzýval indické muslimi aby šli do Afg. a bojovali v dţihádu proti USA, ona ho v přímém přenosu porazila, řekla mu, proč nejde on sám a ostatní aby nechal nepokoji – jak to ţe jí to prošlo – jiný kontext, jiné vyprávění, představivost. Důleţité je poskytnout mladým lidem (hlavně myslí muslimské)kontext v nichţ mohou převést pozitivní imaginaci, sny do reality – kontext demokracie, moţnosti podnikání, tvořivost – pak nebudou chtít vyhodit svět do povětří ale budou se chtít stát jeho součástí. Lidé ţijící v kontextu toho, ţe mohou ovlivnit, zda se jim ţije lépe, tráví čas tím, ţe se soustředí na svou příští tvorbu a ne na to koho příště obviní. Prokletí ropy - Ve většině zemích kde je ropa není demokratické zřízení – vládnou monarchové, diktátoři a ti chtějí bohatnout a ne se zodpovídat obyvatelstvu jak nakládají s penězi z jejich daní, mají monopol na všechny nástroje moci. Př. Bahrajn – země v Perském zálivu kde byla prvně objevena ropa a také tam prvně došla – nyní velké reformy prac. zákonů (zvyš. kvalifikace zaměstnanců…), jsou první zemí, která podepsala smlouvu s USA o volném obchodu, regulérní volby kde mohou kandidovat a volit i ţeny. – otvírají se světu. Saudská Arábie a Írán a další – zaplaveni ropnými penězi, kdyby došla budou mít obrovské hospodářské problémy a ekonomická krize– vlivem vládnoucí skupiny, náboţenským fanatismem a tím ţe na ropu spoléhají – nezabývají se reformami, rozvojovými programy a nov. technologiemi, jsou pevně uzavřeni – lidé s pocitem vydědění, to zvyšuje negativní imaginaci. Prostě země spoléhající jen na ropu na tom budou velice špatně, aţ dojde, ti co udělali reformy, kdyţ ropa došla nebo cena začala klesat mají našlápnuto na správnou cestu a mají naději, ţe nebudou mít problémy. – Lidé se změní aţ, kdyţ jim ukáţete, ţe jim nic jiného nezbývá. Zvýšeným obchodováním se vyměňují nápady, šíří tolerance - to vše pak podporuje otevřenou pozitivní imaginaci. Jen jeden dobrý příklad -Lidé se mění nejen, kdyţ musí, ale kdyţ vidí, ţe jiný jim podobní se změnili a daří se jim. Američané – jsou hrdí na Apple, Dell, Microsoft. Arabové – měli by být hrdí na Aranex (arabská firma, vyšvihla se vlastním úsilím). Př. Aranex 2005 vstoupil na akciový trh, akcie vlastnilo 400 zaměstnanců od manaţerů aţ po řidiče dodávek. – získali dostatek peněz, mohli si kopit dům, poslat děti do lepší školy …- vše díky úspěchu v PS jedné arabské společnosti. Zaměstnanci Aranexu chtějí doručovat pouze balíčky, které napomáhají růstu hospodářství a ne sebevraţedné bomby.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->