177

POSTUP
PASTORACNIHO PORADENSTVI
TYPU ,ODPADLIK~
V 5. kapitole jsme stanovili dva cile pastoracniho poradenstvi pro odpadliky. Prvnim
cilem je dovest klienta ke speciIikaci jeho problemu a pomoci mu ho prekonat. Pasto-
racni poradce si proto musi byt nejprve vdom ruznych okolnosti, za nichz klient
svou nabozenskou spolecnost opustil, a ruznych zatzi, ktere si ssebou muze prinaset.
Ruznost tchto okolnosti je naznacena v casti 7.1. Dalsi cast (7.2) pak pojednava
o moznych problemech klientu. Vporadenskem rozhovoru by mly byt tyto problemy
pojmenovany. V casti 7.3 jsou pak diskutovany moznosti, jak odpadlik muze tyto
problemy zvladnout. Zavrecna cast teto kapitoly (7.4) ukazuje, jak poradce muze
naplnit druhy cil pastoracniho poradenstvi odpadlikovi, totiz pomoci mu zpracovat
jeho zkusenost a knalezt jeji smysl pro osobnostni a duchovni rozvoj.
Na tomto mist je treba zopakovat, co bylo receno jiz vyse (v casti 5.1) o negativn
zatizenem pojmu ,odpadlik'. V odborne literature neni vhodnjsi oznaceni pro ty,
kteri opustili nabozenskou skupinu, s niz se doposud identiIikovali. Sami se casto
jako ,odpadlici' oznacuji, a to s vdomim pejorativnosti tohoto pojmu. K odpadnuti,
ktere je v mnoha pripadech stalo mnoho dusevnich sil a ktere pro n casto znamenalo
nesmirn tzke rozhodnuti, se hlasi jako k dulezitemu zivotnimu momentu.
7.1 Okolnosti, smrujc k odpadnut, a jejich vznam
Klienti poradenstvi voblasti sekt a sektarstvi, ktere jsme zaradili do typu ,pribuzny'
(6. kapitola), se nachazeji vpomrn siroke skale vztahu kprislusniku skupiny, kterou
podeziraji ze sektarstvi (rodice, manzele, sourozenci, znami). Spodobn ruznymi klienty
se ale setkavame i v kategorii odpadliku. Roli hraje mnozstvi Iaktoru, ktere pastoracnimu
poradci nedovoluji rychle usudky a snadne nabidky reseni, nebot situace je odlisna
u doslova kazdeho klienta.
Nejprve zalezi na tom, jakou skupinu klient opustil. Odbornici, kteri se zabyvaji
soucasnou religiozitou, maji casto tendenci zduraznovat spise shodne znaky novych
nabozenskych hnuti a sekt a ocekavat, ze zkusenosti jsou prenositelne zjedne teto
skupiny do druhe. Casto to ale nebyva pravda. Jednotlive skupiny (i ty, ktere muzeme
oznacit jako sektarske) maji jist vice rozdilneho nez spolecneho. Zpusoby a intenzita
psychicke manipulace se lisi nejen mezi nimi, ale i uprostred nich vruznem case a na
ruznem mist. Poradci je tedy treba doporucit velkou opatrnost pri utvareni obrazu
o klientovi a o problemech, ktere si jako odpadlik ssebou prinasi. Tato opatrnost je na
7.
178
mist tim vice, cim vice je poradce nucen spolehat na cizi zkusenosti. Jak ukazaly jiz
predchozi kapitoly, vpopisech a hodnocenich Ienomenu spjatych se sekt ani sek-
tarstvim nalezneme mezi odborniky extremni rozdily a vnkterych pripadech az proti-
kladne postoje.
Odlisnost jednotlivych klientu je dana take tim, co nejvice ovlivnilo jejich
rozhodnuti odejit. Stuart A. Wright ve sve mimoradn zdarile studii
1
dochazi kpti
Iaktorum, ktere ovlivnuji rozhodnuti opustit nabozenskou skupinu (Wright zkoumal
nktera nova nabozenska hnuti a shrnuje je pod spolecny pojem ,hnuti mnici svt'
2
).
Tyto Iaktory posiluji pochybnosti, ktere ,asi bzn vyvstavaji ve vtsin clenu'.
3
Pochybnosti jsou jist bzne a nemuseji prilis mnoho znamenat, mohou byt ale posileny
do te miry, ze pochybujiciho primji kopustni skupiny.
Prvnim zIaktoru, ktere mohou posilit pochybnosti, je poruseni uzavrenosti (izo-
lace)
4
hnuti. Tato izolace totiz zabrani ,clenum vnepriznivych hodnocenich hnuti,
zatimco uvnitr zvysuje kohezi, konIormitu a oddanost.'
5
Ve Wrightov vyzkumu hrala
u odpadliku zuzavrenych skupin roli kratkodoba nepritomnost vjejich nabozenske
spolecnosti (zapricinna napr. cestovanim nebo nemoci), diky niz mohli izolaci narusit.
Kdyz byli alespon na cas vystaveni jinemu prostredi nez sve uzavrene skupin, byli
schopni kriticky reIlektovat svou skupinu i svou roli vni.
6
Tato reIlexe vnkterych
pripadech vede az krozchodu se skupinou.
Druhym Iaktorem je podle Wrighta mira, vniz hnuti potlacuje vylucny vztah dvou
lidi. ,Intimni vztah dvou lidi,' rika Wright, ,odvadi emocni energii pryc ze skupiny,
protoze mnoho krizujicich se mezilidskych vztahu, ktere mohou jednotlivce ovlivnovat
(socialni kontrola), je redukovano...'
7
Pro zajistni konIormity ve skupin je
nejvyhodnjsi, pokud se novi clenove zbavi starych intimnich vazeb a vytvori nove
uprostred skupiny. Pokud jsou tyto vazby vytvoreny pouze na zaklad spolecneho
clenstvi ve skupin (jako vpripad rizeneho vybru partnera, o nmz jsme se jiz
nkolikrat zminili). Odpadnuti se stava pravdpodobnjsim, pokud vyznam vztahu ve
dvojici prevazi nad vyznamem vztahu ke skupin. Pokud se vtomto pripad jeden
z dvojice stane odpadlikem, druhy ho nasleduje, popr. se odpadliky stavaji oba soucas-
n.
Tretim Iaktorem, ktery podle Wrighta muze vyznamn ovlivnit odpadnuti, je pokles
nalehavosti zvsti, kterou nabozenska skupina hlasa
8
(pri charakteristice novych
nabozenskych hnuti v casti 3.3 jsme toto vdomi nalehavosti nazvali spolu sNovotnym
kairoIilii). Prislusnici radikalniho nabozenskeho spolecenstvi totiz byvaji ochotni
pristoupit na drasticke zasahy do jejich zivotniho stylu (skupina si narokuje urcit
jejich naplnovani casu, jejich praci, sexualni chovani apod.), pokud jsou tyto zasahy
ospravedlnny jako nalehave potreby, vynucene zvlastni, jedinecnou dobou. Pokud
ovsem vprubhu casu poklesne nalehavost zvsti, je pravdpodobne, ze clenove
budou opravnni takovych zasahu do osobniho zivota zpochybnovat. KonIlikt, ktery
tak muze nastat, se muze stat prvnim krokem kodpadnuti.
Ctvrty Wrightuv Iaktor, ktery muze vyznamn ovlivnit odpadnuti, souvisi se
skutecnosti, ze radikalni nabozenske skupiny slouzi svym prislusnikum jako primarni
179
skupiny, ktere svymi vrelymi vztahy nahrazuji rodinne prostredi. Uspokojuji tak jejich
potreby na synteticky konvencni urovni jejich duchovniho vyvoje, o nmz jsme
reIerovali vyse vcastech 4.1 a 4.2. ,Cim mensi je stupen, na nmz clenove . vnimaji,
ze jejich organizace naplnuje citove potreby primarni nebo kvasiprimarni skupiny, tim
vtsi je pravdpodobnost odpadnuti,' zni dalsi Wrightova hypoteza. Takto Iormu-
lovana hypoteza nechava prostor pro ob moznosti, ktere mohou timto zpusobem
vest kodpadnuti: bud budouci odpadlik prestane tyto potreby intenzivn pocitovat,
anebo skupina prestane byt schopna tyto potreby naplnovat.
Take posledni Iaktor, ktery podle Wrighta muze vyznamn ovlivnit odpadnuti, byl
jiz vteto praci na jinem mist a jinymi slovy popsan. Wright navazuje na ,koncept
exemplarniho vedeni'
9
Maxe Webera a upresnuje ho slovy, ze ciny vudce a druhotnych
vudcu jsou ,subjektivn vnimany jako konzistentni sidealy a cili hnuti'. Predpoklada
tedy nejen prikladne jednani vudce, ale i jeho charismatisaci prostrednictvim jeho
nasledovniku tak, jak jsme Ienomen charismatisace popsali vyse (3.3). Wrightova
hypoteza vsouvislosti sjeho patym Iaktorem, ovlivnujicim odpadnuti, zni: ,Cim mensi
je stupen, na nmz clenove . vnimaji vedeni jako `prikladne, tim vtsi je pravdpo-
dobnost odpadnuti.'
10
Vterminologii, pouzivane vnasi praci, bychom spise rekli, ze
pravdpodobnost odpadnuti vzrusta vzavislosti na poklesu ochoty jednotlivce
charismatisovat sveho vudce.
Na zaklad zminnych pti Wrightovych Iaktoru, ktere mohou ovlivnit odpadnuti,
muzeme zduraznit, jak rozdilne mohou byt u jednotlivych klientu poradenstvi votaz-
kach sektarstvi bezprostredni impulsy kjejich odpadnuti. Neni vubec vyjimecne, ze
roli u nich hraje pouze jeden ztchto Iaktoru, zatimco uloha ostatnich muze byt
minimalni. Prikladem muze byt rozcarovani odpadlika zneschopnosti nabozenske
spolecnosti nadale naplnovat jeho citove potreby ve smyslu primarni skupiny pri
jeho soucasne stale neomezene ochot charismatisovat jejiho vudce.
EXKURS. Prikladem tohoto fevu mue bvt chovani klientkv (24 let,
stredoskolske v:dlani), ktera se citila bvt podvedena vedenim ceske odbockv
hnuti Hare Krisna. Jefi oddanost dilu :akladatele tohoto hnuti Prabhupadv
(1896-1977) vsak nedo:nala adne :mnv. Pokousela se odvolat kme:in-
arodnimu vedeni hnuti, cim ovsem vocich ceskeho i me:inarodniho vedeni
fen potvrdila svou ,problemovost'. Jefi obfednavka fako klientkv pora-
denstvi vota:kach sektarstvi bvla pak smrovana na poskvtnuti pomoci
v ,bofi' se skupinou, ktera fi u citov neuspokofovala, v:afmu ,cistotv'
odka:u :akladatele a prvniho vudce. Tato obfednavka bvla pochopiteln :e
stranv poradce odmitnuta. Poradenskv ro:hovor sklientkou se pak ubiral
finvm smrem.
Vedle zkusenosti srozdilnymi nabozenskymi skupinami a vedle rozdilnych po-
slednich impulsu, ktere je vedly kodchodu, se klienti navzajem lisi take vkem, a tim
samozrejm mirou nabytych zivotnich zkusenosti, schopnosti jejich reIlexe a schop-
180
nosti zmny svych postoju a navyku. Velmi dulezita je i delka doby, kterou odpadlik
ve skupin prozil, a role, kterou tam hral. Odchod po delsi dob ve skupin miva
nasledky predevsim vemocni oblasti, odchod z vyssi a odpovdnjsi role zase
nastoluje palcivjsi socialni otazky.
Rozdilnost mezi jednotlivymi klienty je take dana rozdilnymi rodinnymi pomry:
vnaprosto jine roli je odpadlik, ktery v prostredi nabozenske skupiny vyrustal, clovk,
ktery vni zalozil rodinu a ta v nabozenske skupin zustava, ci na druhe stran mlady
clovk, ktery se stal prislusnikem nabozenske skupiny jako svobodny a jako svo-
bodny take odchazi. Vtomto poslednim pripad bude samozrejm doba clenstvi ve
skupin chapana spise jako pouha zivotni epizoda. Rodinne pomry take do znacne
miry urcuji miru socialni podpory, ktera se klientovi muze dostat a ktera je jednim
zklicovych Iaktoru pri jeho prekonavani narocne zivotni situace, ktera mu odchodem
vznikla.
Vedle rodinnych pomru musime zminit take otazku, jake ma odpadlik vzdlani
a dovednosti, jimiz se uplatni na trhu prace. Velkou roli muze hrat i momentalni Iinancni
situace klienta, ktera ho muze omezit vucinni mnozstvi potrebnych kroku, napr. pri
zajistni bydleni a zakladnich potreb, zajistni zdravotni pece apod.
11
Velmi take zalezi na zpusobu opustni nabozenske skupiny. Na prvnim mist se
muzeme zamyslet nad mirou dobrovolnosti pri odchodu, ale musi nam zustat na zreteli,
ze mezi nedobrovolnym vyloucenim a dobrovolnym odchodem je cela skala situaci,
vnichz se dobrovolnost a nedobrovolnost misi. Za priklad nam muze poslouzit situace,
kde se clen nabozenske skupiny dobrovoln dopusti cinu, o nmz vi, ze za nj muze
byt vyloucen, anebo naopak pripad, kdy radji sam - dobrovoln - odchazi, nez aby
celil nedobrovolnemu a casto i neprijemnemu vylouceni, o nmz si je jist, ze musi drive
ci pozdji nastat. Nejcastji ale dochazi kpostupnemu rozvolnovani vztahu, kdy se
jednotlivec nabozenske skupin postupn vzdaluje. Skupina to vnima stale intenzivnji
jako ohrozeni a ve snaze zabranit vlivu potencialniho odpadlika na ostatni ho negativn
nalepkuje.
12
Jak upozornili BrinkerhoII a Burkeova,
13
nalepkovani slouzi jako
katalyzator odchodu, protoze potencialni odpadlik tuto roli, kterou mu skupina prirkla,
zpravidla prijme.
EXKURS. Nalepkovani prisplo kro:hodnuti klienta (vvsokoskolske
v:dlani, 27 let) opustit Praske spolecenstvi Kristovo (PSK), soucast
Me:inarodnich cirkvi Kristovvch (ICC). Sodstupem nkolika msicu pise
ve svvch v:pominkach.
14
,Kdv fsem si stanovoval cile pro rok 1999, tak fsem me:i n :aradil
i odefit :PSK. Planoval fsem to udlat vlet pred misifni konferenci, kdv
budu mit okruh :namvch mimo sbor a :afistne bvdleni. Na pod:im 1998
a v:im 1999 odesli :PSK bratri, kteri mi bvli nefblisi. Jeden :nich po
nkolikatvdennich diskusich spastorem, kterv mu nedoka:al vvsvtlit
nktera dogmata vuceni ICC. Druhv bvl navic verefn na stredecnim shro-
madni pastorem o:nackovan (marked up). Den pred timto shromadnim
181
fsem slvsel v:ka: na :a:namniku, kde daval praskemu pastorovi feho vedouci
:berlinske cirkve pokvn ktomu, abv bvl odstartovan proces feho o:nacko-
vani. Bvlo mu :aka:ano ucastnit se na shromadnich cirkve a vsem ostatnim
ucednikum bvlo doporuceno, abv se snim nestvkali, protoe bv to mohlo bvt
nebe:pecne pro fefich viru. Jedlo ktomu feho vvtrvale pouka:ovani na
nedostatkv vcirkvi. Bvl presvdcen, e vPSK chvbi cinnost Ducha Svateho
a e l:e darv Ducha nale:t i vsoucasne dob, co odporufe uceni ICC. Toto
o:nackovani urvchlilo me ro:hodnuti odefit :PSK.'
Pri dobrovolnem, vdom pripravovanem odchodu muze mit klient jiz rozmysleny
dalsi kroky (ve smru existencniho zajistni, obnoveni kontaktu, dalsi nabozenske
orientace apod.), jimiz zmirni negativni socialni dusledky odchodu, a tim si zpravidla
vytvori i dobre predpoklady pro jeho psychicke zvladnuti. Zcela odlisna je situace
nahle vylouceneho odpadlika, ktery muze doslova vokamziku ztratit duchovni i so-
cialni zazemi, a tim se propadnout jest hloubji do dusevniho zmatku, ktery byl
vyloucenim vyvolan.
EXKURS. Ro:dil mue bvt dokumentovan na dvou prikladech. Prvnim fe
mu (28 let, stredoskolske v:dlani, funkcni rodina srimskokatolickvm
:a:emim), kterv se dlouhodob na :aklad cetbv i kon:ultaci pripravoval
kodchodu :me:inarodn vv:namneho mista ve strukture aku indickeho
duchovniho ucitele Sri Cinmofe (*1931). Tuto strukturu se ro:hodl opustit
kurcitemu datu, kdv bude schopen rvchle a snadno predat sve financni a
organi:acni odpovdnosti. Ml naplanovan prechodnv navrat krodicum,
kteri mu poskvtli potrebnou socialni podporu. Bhem tohoto prechodneho
obdobi se doka:al orientovat fak na trhu prace, tak si :volit sve dalsi
duchovni smrovani.
Naproti tomu mu (22 let, vvucen be: maturitv, smalo uspokofuficim
rodinnvm :a:emim) bvl necekan vvloucen :Naboenske spolecnosti
Svdkove Jehovovi po sporu o okrafovou doktrinalni ota:ku. Jvloucenim
:tratil vanou :namost, vsechnv pratele i dosavadni ubvtovani a pocitil
dokonce ohroeni sve po:ice v:amstnani. Krom dusevnich a duchovnich
:matku tak musel celit i vanvm socialnim problemum.
Pri dobrovolnem, pripravovanem odchodu velmi zalezi na tom, jakym zpusobem je
proveden. Tento zpusob ovsem neni pouze volbou odchazejiciho, ale take zalezitosti
skupiny, kterou odpadlik opousti. Nabozenskou skupinu je mozne kultivovat vtom
smyslu, aby reakce jejich jednotlivych clenu na odpadlictvi prinesla odpadlikovi
minimalni emocionalni, duchovni a socialni ztraty,
15
ovsem usili o takovou kultivaci je
velmi vyjimecne. Jiz zminny sociolog Stuart A. Wright svyuzitim starsich studii
(Skonovd,
16
BeckIord
17
) rozlisuje tri typy odchodu.
18
U kazdeho ztchto typu se
kratce zastavime a poukazeme na jeho vyhody i rizika.
182
Prvnim typem je skryty odchod, provedeny vtsinou proto, ze odchazejici nemaji
silu vstoupit do predpokladane narocne konIrontace se zbylymi cleny skupiny, kteri
takovy cin pochopiteln vnimaji negativn jako ohrozujici. Nespornou vyhodou
skryteho odchodu je relativn mensi citova zatz. Jako znacna nevyhoda se ovsem
muze casem projevit palcivy pocit zrady spolecenstvi a vdomi vlastni slabosti, viny
a selhani. Jako slabossky tento zpusob odchodu byva ostatn vniman i tmi cleny,
kteri ve skupin setrvali. To jim poskytuje nadji, ze odpadlik muze byt soustrednym
tlakem navracen, a jsou tedy timto zpusobem odchodu povzbuzovani kvyhledavani
kontaktu snim a ke zvysene snaze presvdcit ho knavratu. Celit takovym akcim byva
pro odpadlika nesmirn psychicky narocne az vycerpavajici.
Druhym typem pripravovaneho odchodu je otevrene rozlouceni, pri nmz odpadlici
opoustji nabozenskou skupinu klidn, ale nikoli tajn. Dje se tak zpravidla po dohod
snadrizenou osobou po jejich neuspsnych pokusech budouciho odpadlika zadrzet.
Tyto pokusy mohou zahrnovat celou skalu akci: od pouheho premlouvani pres
vyhruzky nabozenskymi sankcemi az po prelozeni do jine komunity teze nabozenske
skupiny. VeWrightov pruzkumu byl tento zpusob odchodu nejcastjsi
19
navzdory
casove narocnosti i psychickemu vypti, ktere tento proces muze prinest.
Nezanedbatelnou vyhodou teto strategie je ovsem to, ze nuti odpadlika postavit se
celem kproblemu a trvat na svem navzdory nesouhlasu tch, kdo mu jsou (anebo
donedavna byli) blizci. Pokud odpadlik vtomto narocnem obdobi obstoji, poskytne
mu tato zkusenost nejen uzitecne dovednosti pro dalsi samostatny zivot, ale take
potrebne sebevdomi.
Poslednim typem strategie pri predem pripravovanem opustni nabozenske
skupiny je podle Wrighta deklarativni odchod, ktery je mozne pripodobnit khlasitemu
zavreni dveri. Typicka je pro tento typ rozhodnost a deIinitivnost, ktera predem
vylucuje kazde jednani a kazdy kompromis. Odpadlik se tak zpravidla vyhne dalsim
kontaktum se skupinou. Pricinou volby teto strategie byva nemoznost toho, aby
budouci odpadlik ucinn projevil sve pochybnosti a sve umysly odejit. Neni dulezite,
zda je tato nemoznost dana nedostatkem jeho komunikacnich dovednosti, anebo
neochotou ostatnich prislusniku skupiny a jejiho vedeni signaly teto komunikace
zachytit a spravn vyhodnotit. Deklarativni odchod je tak mozne pochopit jako krajni
komunikacni prostredek.
Emocionaln vzrusena situace ,posledni kapky poharu trplivosti', ktera provazi
deklarativni odchod, ssebou ovsem muze prinest trvaly a stupnovany konIlikt sod-
padlikovou puvodni skupinou. Zvlastni nebezpeci tohoto konIliktu nastava tehdy,
pokud je deklarativni odchod sledovan sirokym publikem, nebo pokud dokonce
prostoupi (treba prostrednictvim medii) i do prostredi mimo nabozenskou skupinu, jiz
se tyka. KonIlikt muze stupnovat nepratelstvi mezi odpadlikem a jeho byvalou
skupinou, ktere muze odpadlikovi nadlouho (pokud ne natrvalo) zabranit pozitivnimu
zhodnoceni jeho zkusenosti (vice o tom nize vcasti 7.3). Timto zpusobem ho muze
zajmout vroli bojovnika, jedineho spravedliveho, odhalovatele skryte pravdy ci
vpodobnych, pro osobnostni vyvoj odpadlika nepriznivych rolich.
183
EXKURS. Za tvpickv priklad deklarativniho odchodu mueme povaovat
situaci, kdv ustredi ceske mormonske misie (Cirkev Jeise Krista Svatvch
poslednich dnu) vroce 1995 opustil fefi tiskovv mluvci. Nav:dorv tomu, e
pri poradenskem procesu bvla uprednostnna fina strategie feho odchodu,
mluvci vvuil sve kontaktv se :astupci medii kdeklarativnimu odchodu :a
fefich asistence. O feho odchodu bvl ve form skandalnich odhaleni pripraven
televi:ni dokument a :pracovan ro:sahlv investigativni material vfednom
:nefvtsich celostatnich spolecenskvch tvdeniku.
Dalsi dulezitou okolnosti pro odpadlika je to, zda nabozenskou skupinu opustil
sam, anebo srodinou ci ve skupin. Vdruhem pripad disponuje prirozenym
podpurnym prostredim, ktere mu prechod ponkud ulehcuje. Ve vyjmenovavani
okolnosti bychom ale mohli pokracovat a uvest, ze se odchazejici mohou vrozdilne
mire setkat se lzi, pomluvami, citovym vydiranim, natlakem, zastrasovanim ci
hrozbami.
20
Pastoracni poradce take musi pocitat stim, ze klienti se mezi sebou lisi i tim, jak
dlouho po odchodu vyhledaji poradce. Nase zkusenost nepotvrzuje, ze by bylo mozne
stanovit stadia vyvoje odpadlika. Nkteri autori
21
tak ale cini. Napr. Markowitz
22
dli
obdobi po odpadlikov odchodu na tri casti: (1) vobdobi navratu (v dob asi 1 az 3
msicu po odchodu) dominuje zavislost odpadlika na jeho nejblizsim socialnim
prostredi (nejcastji rodin); (2) vedruhem obdobi (od 6 do 18 msicu po odchodu)
byva odpadlik schopen vratit se do skoly ci do prace a tehdy zvlast potrebuje pocitit
duvru sveho okoli, aby mohl znovu ziskat sebevdomi; a konecn (3) v obdobi
integrace (od 18 do 36 msicu po odchodu) jiz postupn mizi i zbyvajici priznaky jeho
byvaleho sektarskeho angazma. I kdyz nemusime souhlasit stimto clennim, vyvoj
odpadlika vdob po odchodu samozrejm vzit v uvahu musime stejn jako dalsi
Iaktory jmenovane vteto casti.
7.2 Nsledky odpadnut
Mozne potize tch, kdo opustili radikalni nabozenskou skupinu, tvori velmi pestry
soubor. Kazda takova skupina je totiz jedinecna a jeji odpadlici si prinaseji jedinecny
soubor moznych potizi. Navzdory teto ruznosti se nkolik autoru pokusilo vytvorit
soubory obvyklych symptomu,
23
ktere by byly spolecne pro celou oblast sektarske
religiozity. Nktere znich jsou zjevn poznamenany vyhrann negativnim vnimanim
novych nabozenskych hnuti, prip. nabozenstvi jako takoveho.
Na prvnim mist vnasledujici kolekci
24
potizi, snimiz se pastoracni poradci mo-
hou setkat, je ztrata smyslu zivota a ,vyhoreni'.
25
Halperin nas upozornuje, ze tento
pocit sodpadliky sdileji i dalsi, ,kdo nebyli clenem sekty, a prece na konci svych
tricatych let prehodnocuji idealisticke nasazeni sveho mladi.'
26
Pevne a intenzivni
zamreni na uskutecnni idealu nabozenske spolecnosti pravdpodobn drive vyplno-
184
valo cely zivotni obzor soucasneho odpadlika. Na mist tohoto zamreni je nyni
prazdnota, protoze zadny jiny cil nelze stimto vseobjimajicim idealem srovnat.
EXKURS. Odpadlik (asi 40 let, vvsokoskolske v:dlani, pred vstupem do
komunitv ve vv:namnem vedoucim postaveni) :naboenske komunitv t:v.
imanuelitu, pomocniku Svna Clovka, popsal sve na:orv a :aitkv po svem
vvhnani :komunitv tmito slovv.
27
,Rok 1994. Jlednu fsem bvl :e sektv vvho:en a dobrovoln fsem odesel
od rodinv, ktera se m :rekla. Nasledufici samota vfakesi ubvtovn, vfedne
mistnosti 3x3 metrv, bvla fednou :mnoha hru:, ktervmi fsem fest musel profit.
Dva msice na pousti. Cele dnv fsem chodil podel :di a cekal na :a:rak.
Snad se nade mnou smilufi a budu se moci vratit :patkv.
Kdv u fsem to nemohl vvdret, :kontaktoval fsem se tafn sfasnovidcem
sektv, kterv mi sdlil, e budu-li mit ststi, a budu hodn prosit, :emru. Jvloil
fsem si to po svem a prestal fsem prifimat potravu a piti.
Po pti dnech fsem :acal omdlevat. Jim surcitosti, e bvch tehdv :emrel
i:ni, kdvbv se nahle neo:vala manelka se :pravou, e i ona bvla :e sektv
vvho:ena.
To vse :mnilo. Jako ve snach fsem se ihned navratil do vvtoueneho
domova.
Tam se setkalv dv psvchicke i fv:icke troskv, ktere se v:apti dohodlv, e
dalsi ivot fi nema cenu. Dti fsme ponechali vpeci sektv, stale pevn vrice,
e fsou pod tou neflepsi ochranou, a odfeli fsme :domu, nvni fi odprodaneho,
prvc. Jeli fsme nkam na fih potichu :emrit.'
Zdaleka ne kazda ztrata nabozenskych idealu je dramaticka tak jako vuvedenem
pripad, spocitem prazdnoty a zbytecnosti zivota je ale treba pocitat. Je mozne sice
douIat, ze odpadlik navaze na sve zvyky a snad i konicky zdoby, nez se pripojil do
,sve' nabozenske spolecnosti, zaroven je ale jasne, ze zadna drivjsi cinnost nemuze
ztratu obzoru, pocitovanou po odchodu, nahradit. Ztrata smyslu muze byt provazena
pasivitou, rezignaci (ci dokonce cynismem) ve vztahu kzivotu i ke spolecnosti,
vextremnich pripadech muze pribyt i duchovni problem strachu zneodvratneho
a vcneho zavrzeni. Pasivita a rezignace vede vnkterych pripadech kuzavirani se
do vnitrniho duchovniho svta. Pokud vnitrni zivot neni rozvinut tak, aby odpadlika
uspokojoval, muze nastat dlouhodoba nuda.
Soucasn se ztratou smyslu ovsem casto dochazi i k mnoha jinym ztratam. Tzkou
ranou byva zvlast ztrata pratel, snimiz odpadlika poji mnoho vzpominek. Vintenziv-
n zijici nabozenske skupin casto byvaji uzavirana hluboka pratelstvi, utvrzena velkym
spolecnym usilim, prekonavanim spolecnych prekazek a spolecnym nasazenim. Je
naneststi pravdpodobne, ze zaroven sodchodem ztakoveto nabozenske skupiny
zanikla i tato pratelstvi, protoze odpadlik vocich svych pratel vlastn spolecne idealy
zradil.
185
Nejsou to ale jen jednotliva pratelstvi, ktera mohou hrat velkou ulohu vodpad-
likov pocatecnim pocitu samoty a ztraty. Mohl prijit i o spolecenstvi, po nmz se mu
nyni styska, a zaroven se spolecenstvim i o vdomi prislusnosti a sounalezitosti.
Bzny je proto u odpadliku pocit vykorenni a pozice ,v zemi nikoho'. Svt mimo
odpadlikovu byvalou nabozenskou spolecnost mu patrn prilis nerozumi a nedoprava
mu stejn intenzivni vdomi prislusnosti a citoveho uspokojeni. Ve starsi praci jsme
pocit smutku, samoty a ztraty na zaklad rozhovoru sodpadliky pripodobnili ke
zkusenosti smrti blizkeho clovka.
28
Ztrata jasne zivotni perspektivy muze vest kneur-
citym a neuchopitelnym obavam zbudoucnosti. To vse pusobi, ze nkteri odpadlici
se vtomto svt - obrazn receno - neciti byt doma. Toto vykorenni ze znameho
svta muze byt posilovano nedostatkem socialnich dovednosti kvykonani bznych
ukonu (napr. zalozeni vlastniho uctu, uzavreni pojistni apod.), ktere odpadlikovo
okoli citi jako bezproblemove, a tim jen zvysuje jeho uzkost.
Dalsi bolestnou ztratou pro odpadlika muze byt zjistni, ze za dobu jeho ,ne-
pritomnosti' se svt zmnil. Nkteri pratele, mozna dokonce vsichni a vextremnich
pripadech i vlastni rodina (i pokud zustala mimo danou nabozenskou skupinu)
odpadlikovi uz neposkytuji to zazemi, ktere prozival pred svym pripojenim knabo-
zenske skupin. Vpripad odpadnuti prislusnika, ktery vdane nabozenske spolec-
nosti vyrustal, nemuseji existovat dokonce zadne vztahy, na nz by bylo mozne nyni
navazat. Ztratu muze odpadlik pocitovat i vzhledem kprilezitostem (vzdlani, budovani
spolecenske prestize) nebo zazitkum a rolim (manzelstvi, dti), ktere mu treba unikly.
Vnkterych pripadech mohou skutecne nebo jen zdanlive ztraty ustit az do pocitu
totalniho selhani, zivotni neuspsnosti, prazdnoty a promarnni. Tyto pocity mohou
byt o to palcivjsi, ze ve ,sve' nabozenske spolecnosti mohl byt vychovavan prav
knazoru, ze odpadnuti a zrada ktakovemu zivotnimu krachu nevyhnuteln vedou.
Stav odpadlika tedy toto uceni potvrzuje, a tim jest zvysuje odpadlikovy pochybnosti
o spravnosti kroku, knmuz se odhodlal. Pocit selhani prispiva u casti odpadliku
knizkemu sebehodnoceni. To muze byt posileno i negativni nalepkou, kterou skupina
odpadlikovi vdob odchodu prisoudila (zminili jsme se o ni jiz vyse, vcasti 7.1).
Odpadnuti prinasi take vnkterych pripadech neodbytny pocit mravni necistoty
a viny vuci Bohu ci Bozstvi i vuci lidem. Pocit viny na lidech se muze tykat nkolika
oblasti:
29
rodiny (kvuli rozbiti nebo oslabeni vztahu ci kvuli zpusobeni starosti
nejblizsim), konvertitu, ktere soucasny odpadlik pro svou nabozenskou skupinu drive
ziskal, podrizenych, u nichz vramci hierarchie nabozenske skupiny uplatnoval svou
moc, cinu nabozenske skupiny, na nichz se odpadlik podilel a jejichz etickou hodnotu
nyni nahlizi jako spornou, apod. Vina vuci Bozstvi muze mit podobu zrady, protoze
odpadlik citi, ze bozske naroky (jak mu byly komunikovany jeho nabozenskou skupinou)
nejen nenaplnil, ale odchodem se vzdal i dalsiho usili o jejich naplnni. Pocit zrady se
muze tykat i organizace, ktera transcendentni hodnoty vocich odpadlika doposud
reprezentovala a sniz odpadlika doposud spojovalo tsne pouto spolecneho usili,
spolecneho zapasu za mensinove idealy proti vtsin spolecnosti a vnkterych
pripadech i spolecneho utrpeni.
186
Kotazce viny patri dalsi charakteristicka (ackoli spise vyjimecna) obtiz odpadliku
odradikalnich nabozenskych skupin. Vodstavcich o charismatizaci (3.3) jsme se zminili
o tom, ze clenove novych nabozenskych hnuti jsou casto presvdceni, ze se podileji
na rozhodujicich svtovych udalostech. To dovolovalo soucasnemu odpadlikovi zit
spolu stakovou skupinou jakoby vsamem centru kosmu. Neprijemnym dusledkem
teto nevdom prijate role je pak u casti odpadliku pocit odpovdnosti za tento
kosmos. Kazda negativni udalost - valka, prirodni pohromy apod. - pak muze
u odpadlika vzbuzovat uzkost a pocity viny.
EXKURS. Prislusnici alternativni krestanske skupinv munistu sledovali
svtove udalosti a pripisovali fe usili fefich :akladatele a duchovniho vudce
Son-Mfong Muna (*1920). Ztchto udalosti odecitali na:nakv budouciho
vvvofe lidstva a kosmu a :aroven se tento vvvof pokouseli po:itivn ovlivnit
modlitbami. Bvli presvdceni, e be: fefich duchovniho usili bv se svt fi
propadl do :ka:v, takto fe lidstvu fest dana monost kduchovnimu pokroku.
Odpadlik (25 let, vvsokoskolske v:dlani) uvedl, e citi tkou vinu :a kata-
strofv (napr. :emtreseni), protoe se domniva, e prislv proto, e svvm
odchodem :e skupinv :radil Boha.
U odpadliku se muze objevit i stud za vlastni ,hloupost', stud za nerozvaznost, za
ochotu nechat sebou manipulovat, za ochotu prinaset obti, zatimco druzi ztchto
obti mozna proIitovali, apod. Osobni vlastnosti mohou byt nahle nahlednuty vnovem
svtle a i tento pohled muze vest knizkemu sebevdomi. Sebehodnoceni je ovsem
nkdy snizovano i pocitovanou ztratou vlastniho statutu. Jako soucast nabozenske
skupiny mohl mit soucasny odpadlik vdomi vyvolenosti, zvlastniho urceni a kos-
micky duleziteho poslani. Sodchodem ze skupiny a se ztratou poslani tento dojem ve
velke vtsin pripadu samozrejm ztraci.
Vsechny zminne pocity mohou vyustit do hnvu. Pokud jsme vyse pripodobnili
ztratu kodchodu milovaneho clovka, hnv je take (podle naseho starsiho clanku)
,mozne pripodobnit ke znamjsi zivotni zkusenosti - ksituaci odhaleni nevry
milovaneho partnera. ... Tyka se |hnv - pozn. Z. V.| vnestejne mire jak opustne
organizace, vniz byly znehodnoceny klientovy casove, emocni, Iinancni a snad i jine
investice, tak i klienta samotneho, ktery se hnva na sebe a obvinuje se. Stimto
hnvem se nkdy spojuje pocit zklamani ze sebe, zivotniho selhani, vextremnich
pripadech az zhnuseni nad sebou samym.'
30
Je treba take pocitat stim, ze nabozenska spolecnost, kterou odpadlik opustil,
nese jeho odchod velmi tzce a muze jednat tak, aby odpadlika primla knavratu
(o teto situaci jsme se zminili vyse - v casti 7.1). Osobni, teleIonicke ci listovni intervence
ze strany prislusniku (casto byvalych osobnich pratel) jeho nkdejsi nabozenske
skupiny mohou vzbuzovat u odpadlika silne pochybnosti. Knove vln pochybnosti
staci i vdomi, ze se za odpadlika jeho byvala skupina modli, hovori o nm apod.
Vmalem, prece vsak nezanedbatelnem poctu pripadu si klienti poradenstvi votazkach
187
sektarstvi stzuji, ze neobvykle casto jakoby nahodou potkavaji prislusniky sve byvale
skupiny. Zda byla takova setkani ze strany prislusniku skupiny zamrna a zda se
jedna skutecn o nahodu, popr. o odpadlikuv omyl, neni pochopiteln mozne zjistit.
V pastoracn poradenskem rozhovoru je ovsem treba brat tyto potize vazn, i kdyby
se jednalo o pouhou odpadlikovu myslenkovou konstrukci.
Vyse jsme zminili, ze odpadlikova nespokojenost muze zvysovat pochybnosti
o tom, zda ucinil spravn, kdyz nabozenskou organizaci opustil. Nyni jest zduraznime,
ze pro nezanedbatelnou cast klientu zrad odpadliku jsou nejistota a pochybnosti
stalymi pruvodci po nkolik msicu, roku a vextremnich pripadech navzdy. Tyto
extremni pripady nenastavaji jen proto, ze nkteri odpadlici jsou pro n psychicky
vybaveni, nybrz i kvuli situacim, do nichz se odpadlici brzy po svem odchodu
dostanou. Pokud se jich po odchodu dotkne tragicka udalost, jsou samozrejm
pochybnosti o spravnosti ucinneho kroku velmi posileny. Muze se stat, ze hlavn
,navyk na cernobily svt ... uvrhne odpadlika do dlouho trvajici nejistoty o spravnosti
kroku, ktery odchodem ucinil, a do sziravych pochybnosti.'
31
Pochybnosti se mohou
vracet snecekanou intenzitou ve chvilich neuspchu a nejistoty.
EXKURS. Odpadlik :komunitv pomocniku Svna Clovka, t:v. imanuelitu,
(citovanv fi vvse) odhalufe reporteru televi:e Nova selhani sveho bvvaleho
duchovniho vudce a v:pomina na sve obti (fenom financni obt fe mono
vvcislit vradu milionu), ktere tomuto duchovnimu vudci (Janu Dvorskemu,
*1965) prinesl. Ro:hovor sreporterem konci slovv. ,Pres to prese vsechno
existufe kdvbvsmus. To fe silenv. Clovk ma sto fasnvch duka:u, a presto mu
:ustane co kdvbv. Co kdvbv Jan Dvorskv bvl skutecnvm Svnem Clovka?'
Jinvm prikladem fe respondentka (bvvala svdkvn Jehovova) : vv:kumu
vmagisterske praci Marketv Brabcove. Brabcova pripomina, e eninv
,psvchicke problemv :acalv vdob po trech letech po fefim odchodu vnahle
:atove situaci'.
32
Sama respondentka pak uvadi toto. ,Nefstrasnfsi stavv
fsem mla kolem ro:vodu. Nastoupil nicim nepodloenv strach o dti. Stale
se mi vracela mvslenka, e Svdkove Jehovovi mafi pravdu, bude konec
svta a me dti kvuli mn nebudou spasenv. Casto fsem se vnoci probou:ela
shru:ou, e nastava apokalvpsa.'
33
Do pochybnosti o spravnosti rozhodnuti opustit nabozenskou skupinu uvrhne
radu odpadliku take setkani sbyvalymi souvrci anebo jakakoli pripominka jejich
byvaleho angazma vnabozenske skupin. Psychoterapeutka Tobiasova
34
takove pri-
pominky vyjmenovava ve skupinach podle smyslu, ktery zasahuji: zrakove (napr.
charakteristicka barva, obrazek, symbol), sluchove (modlitba, mantra, charakteristicke
slovo, zargon atd.), dotekove (ritualizovane polibky, podani ruky apod.), cichove
(vun kadidla nebo vonnych tycinek apod.) i chutove.
Tyto pripominky mohou odpadlika spontann uvest do snni (,vznaseni se',
,splyvani'
35
). Myslenky jim utikaji tak, ze na okamzik nejsou schopni zadne akce.
Zajimavy pripad takoveho ,vznaseni se' popisuje Singerova:
36
,Na jednom sezeni
188
Rosemary popisovala snni za bileho dne, do nhoz upadla predchozi den: `Byla jsem
vcera vkancelari a nemohla jsem se soustredit... Nemohla jsem udrzet vchodu pozitivni
system presvdceni, rekla.
`Podivej, Rosemary, rekla jsem,' pokracuje Singerova, ,`Rekni nam presn
a konkretn, co se stalo a jak ses citila. Snamahou nam rekla, ze pouzivala kopirku a
ze se zmackal papir. Nevdla, jak to spravit, a citila se tak spatn, ze se stydla dojit
se zeptat. Misto toho stala tise a nepritomn u stroje. Nyni pod tlakem nalezla zpusob,
jak nam to rici. Vsekt se ucila generalizovat do sirokych kategorii pocitu, ucila se
vyjadrovat nepresn, prekladat sve osobni reakce do kodu.'
Na tomto pripad bychom mohli ilustrovat nejen jiz zminne nizke sebevdomi
a nejistotu vtomto svt, ale i spatnou moznost koncentrace a potize srozhodovanim.
Odpadlici prichazeji vnkterych pripadech zprostredi, vnmz mli na jednu stranu
malou moznost se skutecn rozhodovat, protoze se od nich ocekaval pouhy souhlas
stim, co skupina povazovala za vhodne, dobre, uzitecne apod. Na druhou stranu ale
kazde takove rozhodnuti mlo svuj nabozensky rozmr: ,spravne' i ,nespravne'
rozhodnuti bylo povazovano za akt, ktery zasadn ovlivnuje vztah kBohu, pokrok na
duchovni cest apod. Mala zkusenost sodpovdnym rozhodovanim a zaroven pre-
trvavajici vdomi o jeho zasadni dulezitosti je kombinace, ktera muze nkterym
odpadlikum cinit znacne obtize. Kontrolovane prostredi vnkterych nabozenskych
spolecnostech muze zpusobit neschopnost odpadlika rozhodovat se a selhat treba
v organizaci vlastniho casu.
EXKURS. Zena strednich let, ktera se stala ackou duchovniho vudce Sri
Cinmofe po ro:vodu a :trat :amstnani, vvhledala poradce ro:hodnuta
sveho Mistra opustit asi dva rokv pote, co fi prifal :a acku. Jako duvod
uvedla obavv :ro:dvofeni osobnosti, :pusobeneho poadavkem staleho
naslouchani vnitrnimu hlasu, fim kni promlouva boskv (Supreme) Sri
Cinmof. Zaroven ale vvfadrufe obavv, e ivot be: tohoto hlasu ne:vladne.
,Reknte mi, co mam dlat. Supreme mne vedl krok :a krokem. Ale ted?
Be: nf?'
37
Vyse zminne pochybnosti, pocity selhani a celkoveho psychickeho diskomIortu
zpusobuji u nkterych odpadliku bezduvodny strach. Muze byt ziven nejasnou
budoucnosti (take napr. spretrvavajicimi apokalyptickymi schematy), presvdcenim
o zklamani Boha a jeho naslednem nevyhnutelnem hnvu,
38
neschopnosti uplatnit se
ve spolecnosti, selhavanim ve vztazich apod.
EXKURS. Odpadlik (23 let, stredoskolske v:dlani) :radikalni krestanske
skupinv Slovo ivota po sedmi letech clenstvi sdlufe poradci. ,Kdv u fsem
prost vubec nemohl dal a konecn se ro:houpal kodchodu, ml fsem dsnv
strach. Strach :toho, e mne prefede auto a fa budu vcn trpt vpekle, ml
fsem strach koupit si :mr:linu nebo fit do kina, protoe bv to mohlo bvt
189
hrisne, strach :nfake katastrofv, :a kterou ponesu vinu, protoe fsem
odpadlik. Zlepsilo se to a :a nkolik msicu. Pak fsem potkal vmetru
kamarada, kluka, snim fsem se predtim hodn bavil a o kterem fsem si
mvslel, e fe braska vKristu, a ten m tak odsoudil, e strach a to vsechno
:acalo nanovo... Ale ted u fe mi to vlastn fuk, fa fenom vim, e u to vcirkvi
nechci proit :novu... I kdvbvch ml fit do pekla.'
39
Mimo svou dosavadni nabozenskou skupinu si odpadlici casto prinesou navyky
vkognitivni oblasti, ktere jejich dalsi zivot mohou komplikovat. Patri knim ,totalni
vidni' (Erikson
40
), ktere neni schopno diIerencovanych soudu. Vocich odpadlika
muze svt zustat rozdlen na pozitivni a negativni sIeru vpodobnem smyslu, jako
tomu bylo vradikalni nabozenske skupin. Odpadlik take nemusi byt schopen
nadhledu a shovivavosti - jeho soudy byvaji prikre a zalozene na prehanni a zjedno-
dusovani (bzne jsou vyroky jako ,vsichni lide se honi za majetkem', ,ve vsech
sektach jde o penize', ,vsichni krestane zradili Krista' apod.).
Zmatek se nkdy projevuje i voblasti citu. Sebekontrola, kterou si muze prislusnik
radikalni nabozenske skupiny vyvinout vdusledku snahy byt svou skupinou
bezvyhradn prijiman, se muze po odchodu projevit nejistotou, jake city vlastn
proziva a zda je vubec ,spravne' je prozivat. Rozpaky nad vlastnim prozivanim mohou
vest kpocitu ztraty spontaneity. Nkteri klienti poradenstvi votazkach sektarstvi
uvedli, ze se citi byt pouhymi pozorovateli sveho zivota a vypovidali o ,pocitu robota',
bez zajmu vykonavajiciho bznou denni rutinu a nezucastnn unaseneho udalostmi.
Zhlediska spolecenskych vazeb byva dulezitym pruvodnim znakem odpadlictvi
ztrata duvry v lidi, ktera patrn vyplyva ze zklamani, jez odpadlik prozil. Setkat se
muzeme sostychem zminulosti, protoze dlouhodobe angazma vradikalni a odsuzo-
vane nabozenske skupin muze pusobit jako negativni stigma. Toto angazma take
nebyva snadne vysvtlit ani nepredpojatym blizkym osobam. Neduvra a ostych
spolu snedostatkem socialnich dovednosti, zpusobenym izolujicim prostredim
nabozenske skupiny, se u odpadlika casto projevi snizenou schopnosti navazat a
udrzet partnersky a pratelsky vztah i snizenou moznosti ziskat odpovidajici proIesi.
Neuspchy vjednani slidmi u odpadlika dale posiluji pocity osamoceni a vykore-
nni.
EXKURS. Odpadlice (ve strednim vku, vvsokoskolske v:dlani) lici prvni
krokv po te, co scelou rodinou opustila radikalni esoterickou komunitu
Most ke svobod, takto.
,Manelovi rodice mli domek sdvoupokofovvm bvtem, kam fsme sdtmi
odesli. Nedovedla fsem si navrat predstavit - u fsem nevdla, fak vvpadafi
peni:e, bvla nova mna, ro:padla se republika a vsechno bvlo trikrat tak
drahe. Kdv fsem prisla smalou Petrou do obchodniho domu a ona tam
uvidla barbinv, tak :toho - po ivot temr mimo civili:aci - malem koktala.
Abv si snad Buh nemvslel, e fsem odesla kvuli pohodli, pekla fsem doma
190
chleba a rohlikv. Kdv fsem nahodou spala vnoci osm hodin, tak fsem se :a
to omlouvala - bvla fsem upln de:orientovana.
41
Kolekce nejcastjsich problemu odpadliku, jak zde byla vpredchozich odstavcich
podana, neni zdaleka vycerpavajici a nemuze byt pokladana za smrodatnou pro
kazdeho jednotliveho klienta poradenstvi voblasti sektarstvi. Vsouhrnu ale plati, ze
,je treba pocitat scelkovou uzkosti, zpusobenou nejistym socialnim postavenim,
snizenou schopnosti orientovat se ve svt mimo opustnou nabozenskou skupinu,
nejistou perspektivou a citovym zmatkem.'
42
Ukolem poradce
43
je povzbudit klienta vpojmenovani jeho potizi a vyuzit jeho
postaveni jako objednavatele ktomu, aby on sam vylicil okolnosti sveho odchodu
a speciIikoval to, co povazuje za problem.
44
V teto prvni Iazi je pro poradce dulezite
empatickym chovanim ujistit klienta, ze danou nabozenskou skupinu zna, ze rozumi
tomu, co klient proziva, a ze se tedy klient obratil na spravne misto. Je treba mit na
pamti, ze odpadlik ma pravdpodobn spatnou zkusenost zpokusu (ci pokusu)
sdilet svou zkusenost. Jak rika BeckIord,
45
,prvnim problemem pro byvale cleny ...
bylo to, ...ze pro n bylo temr nemozne mluvit o svych drivjsich presvdcenich a
zavazcich, aniz by byla ohrozena jejich integrita nebo jejich inteligence. ... Druhym ...
bylo, ze jejich posluchaci obvykle chtli slyset vyznani viny nebo slabosti...'
Takto vznikajici duvra je potrebna pro jistotu klienta, ze jeho osobnost neni
patologicka a ze jeho situace neni vyjimecna. Ktomuto ujistni patri i predbzne
sdleni dobre perspektivy pro prekonani teto narocne zivotni situace a ocenni odva-
hy, ktera byla pro jeho rozhodnuti nutna. Rozhodnuti odejit pak klient nemusi spatrovat
jako tragicky konec jedne sve zivotni etapy, ale naopak jako novy, nadjny zacatek
skutecn autentickeho, odpovdneho zivota.
Je totiz pravdpodobne, ze klient bude vteto Iazi hledat vporadci oporu pro
chapani sebe sameho jako obti. Poradce ho ovsem vede kprijeti odpovdnosti za to,
co se stalo. Pripousti, ze klient mohl byt priveden ke konverzi vdob sveho oslabeni
a ze mohl byt nasledn oklamavan radou metod a technik, soucasn ale zduraznuje, ze
nikdy neztratil moznost volby. Dukazem moznosti volby nakonec je i jeho rozhodnuti
odejit ci nechat dospt vyvoj az kvylouceni. Poradce ruznym zpusobem sdluje
klientovi skutecnost, ze psychicka manipulace patri kbznym vzorcum lidskeho
chovani a je odpovdnosti kazdeho dospleho clovka, aby se naucil ji vzdorovat.
Poradce se ale varuje toho, aby pripominka klientovy odpovdnosti vyznla jako
konstatovani jeho selhani. Proto soucasn vede klienta kuvdomni pozitivnich
motivu, ktere ho do dane nabozenske organizace privedly - jeho zaujeti pro idealy,
touhu po zmn sebe i lidske spolecnosti, touhu po opravdovych vztazich, hlubokem
duchovnim zivot apod. Vkontrastu kpotizim, jimiz se klient muze citit pohlcen, je
mozne posilit jeho prozivani ulevy, pocitu osvobozeni, noveho pocatku apod., tedy
kladne emoce vtsiny odpadliku, bohuzel casto prekryte negativnimi. Kvyrovnanemu
pohledu na nabozenskou skupinu, kterou odpadlik opustil, muze prispt i poradcovo
vybidnuti kracionalni uvaze, zda na sve prislusnosti ke skupin nachazi nco dobreho.
191
Zkusenost ukazuje, ze naprosta vtsina odpadliku odpovida na takovou otazku kladn
a ze tato odpovd jim pomaha prekonat krizova obdobi.
46
EXKURS. Jdiplomove praci Marketv Brabcove nacha:ime napr. tuto
vvpovd odpadlika. ,Beru to fako fednu :ivotnich kapitol. Bvl fsem mladv,
a tak mofe hledani mlo extremni podobu. Zakonit fsem musel odefit dnes
fsem tedv starsi, :kusenfsi a opatrnfsi na sve duchovni cest.'
47
Hnv, o nmz jsme se zminili vyse, spolu spochopenim sebe sameho jako obti,
muze vnkterych klientech vyvolat serii negativnich soudu o nabozenske spolecnosti,
jiz opustil. Jak rika Opatrny, ,nkteri lide maji po odchodu ze sekty chut ospravedlnit
svou minulost tim, ze sektu pomluvi a svou minulost vsekt prakticky neguji. Nebyva
to nejstastnjsi reseni. Clovk by ml svou minulost zkoumat - surcitym odstupem -
tak, aby docenil to, co na ni bylo dobre, a aby neztratil uctu ani ksob ani kbliznim,
kteri jeho minulost spoluvytvareli.' Ktomuto odstupu muze poradce klientovi
zasadnim zpusobem pomoci.
Vnkterych pripadech, predevsim tam, kde se opakovan ozyva klientuv udiv
nad jeho jednanim vdob, kdy patril ke sve nabozenske skupin, muze poradce vteto
Iazi rozhovoru objasnit mechanismy psychicke manipulace (vice o nich vyse
v5. kapitole), ktere se vprostredi nkterych nabozenskych skupin vyskytuji. Ovsem
ani popis tchto mechanismu by neml vyvolat vklientovi dojem jakehosi dabelskeho
spiknuti, jehoz se stal bez vlastniho pricinni pasivni obti.
Rozhovor snkterymi klienty je ztizen skutecnosti, ze nejsou reIlexe prozite
zkusenosti zatim schopni. Osvdcenou metodou je poradcova zadost o vypsani klien-
tovy zkusenosti pokud mozno vchronologickem sledu a svystizenim kauzalnich
souvislosti. Ve vtsin pripadu se takovy zapis stane dulezitou pomuckou pro temati-
zaci zkusenosti pri nasledujici klientov navstv.
7.3 Postup pro odstrann odpadlkovch potz
Nedomnivame se, ze kodstranni potizi odpadliku je nutny njaky komplexni
rehabilitacni a resocializacni program,
48
na druhou stranu ale poradce musi vzit vuvahu,
ze klienti nebyvaji schopni uvdomit si a pojmenovat vsechny potize, jimz celi, nebo
jez mohou vbudoucnosti nastat. Poradce votazkach sekt a sektarstvi proto nabizi
moznosti i voblastech, ktere casto nebyvaji vprvni Iazi poradenskeho rozhovoru
zminny. Vteto Iazi klienti pojmenovavaji vtsinou jen emocni a socialni potize,
vpredkladani moznosti je ale vhodne zacit moznymi Iyzickymi potizemi.
Pece o Iyzicke zdravi mohla byt vramci angazma vradikalni nabozenske skupin
zanedbana. Duvodu pro takove zanedbani muze byt nkolik: vnkterych nabozen-
skych skupinach neni obvykle prikladat tlesnemu stavu velkou vahu, vjinych muze
byt hlasano uzdraveni nadlidskymi prostredky a priznaky nemoci proto mohou byt
192
prehlizeny, vdalsich muze byt organismus vystaven dlouhodobe namaze, vnkterych
nabozenskych skupinach jsou odpirany urcite zpusoby lecby apod. Je samozrejm
na odpadlikovi, zda se podrobi komplexni zdravotni prohlidce, ale poradce by ml
vpotrebnych pripadech pripomenout dulezitost vstupu do obvykleho systemu
zdravotni pece anebo obnoveni pravidelneho kontaktu spraktickym lekarem. Zvlast
dulezitym se tento bod poradenskeho rozhovoru stava vpripadech, kdy spolu sod-
padlikem opousti nabozenskou spolecnost i nezletile dit. Po odchodu znabozenskych
skupin se zvlastnimi stravovacimi pravidly vyvstava otazka, zda tato pravidla nadale
zachovavat ci zda prejit na jiny typ stravy. Vpripad dti nebo u odpadliku soslabe-
nym organismem by u tohoto rozhodovani neml chybt dietolog.
Intenzita potizi, snimiz klienti - odpadlici prichazeji (nkolik jich bylo popsano
vyse vcasti 7.1), muze vyvolat potrebu psychiatricke pece. Celkov ale neni mozne
odpadliky zradikalnich nabozenskych skupin povazovat za psychiatricke pacienty,
ackoli nktere symptomy posttraumaticke stresove poruchy (PTSD), depersonalizacni
poruchy a disociacni poruchy lze jist vysledovat. Psychiatricka pece o odpadliky je
nezbytna pouze ve vyjimecnych pripadech. Rozhodn musi byt odmitnuta myslenka,
ze odpadlici trpi zvlastnim druhem psychicke nemoci
49
(v casti 4.1). Odmitnout je
treba i vyhledavani syndromu psychickych poruch vramci vyhrann negativniho
az bojovneho vztahu kurcitym nabozenskym skupinam.
50
Studie psycholozky Marga-
rety Thaler Singerove ,Odchod ze sekty'
51
a vmensi mire i prace Johna Clarka ,Sek-
ty'
52
(ob vysly roku 1979 vrenomovanych casopisech) mly znacny ohlas a podnitily
radu dalsich odborniku
53
kpohledu na nova nabozenska hnuti jako na zdroje vaznych
psychickych potizi, ktere vyzaduji psychiatrickou peci. Tento pristup ovsem odmitame.
Prace Singerove, Clarka a dalsich totiz vzbudily take velmi odmitave reakce
a zvlast Singerova byla obvinna z ,medikalizace deviantnich nabozenskych sku-
pin'.
54
Kprvnimu zasadnimu odmitnuti teto psychiatrizujici koncepce doslo ze strany
Thomase Robbinse a Dicka Anthonyho.
55
Na zaklad vyzkumu postoju ptactyriceti
odpadliku kjejich byvalym nabozenskym skupinam se kvaznym vyhradam pridal
i Stuart A. Wright.
56
Poukazal - krom jineho - na to, ze odpadlici zahrnuti do vyzkumu
Singerove a dalsich byli zvelke casti deprogramovani, a tak byl jejich reIerencni
ramec pripraven tak, aby se jejich vypovdi shodovaly skoncepci toho, kdo vyzkum
provadl. Dalsi studie, vesms take velmi opatrne vzavrech ve smyslu negativniho
vlivu radikalnich nabozenskych skupin na dusevni zdravi, shrnul roku 1985 James
T. Richardson.
57
Dosel kzavru, ze ,existuje velmi malo dat, jez by podporovala temr
upln negativni obraz, nakresleny nkolika psychiatry, kteri se zapojili do kontroverze
o novych nabozenstvich.'
58
Ve stejnem roce jako diskutovane prace Singerove a Clarka vysla take vlivna
studie psychiatra Marca Galantera a jeho spolupracovniku,
59
ktera na vzorku 237
munistu zhorseni psychickeho stavu neprokazala, ale poukazala spise na pozitivni
vliv pro vymanni zdrogove zavislosti. Marc Galanter take vjim editovane zprav
Americke psychiatricke asociaci uvadi dalsiho psychiatra svyvazenym postojem
kroli psychiatrie ve zmirnovanipotizi odpadliku a pribuznych clenu sekt, Davida
193
A. Halperina.
60
Dalsi vyznamna studie Trudy Solomonove
61
zroku 1981 pak ukazala
na skutecnost, ze odpadlici popisuji svou zkusenost jazykem vystupovych poradcu,
popr. deprogramatoru (vice o nich ve 2. kapitole), a prebiraji od nich postoje a hodnoty.
62
Vysledky pruzkumu odpadliku, jak je provedli Singerova, Clark a dalsi autori, pub-
likujici (nikoli vyhradn) vcasopise Cultic Studies Journal,
63
jsou tedy pravdpo-
dobn velmi siln ovlivnny prostredim, vjakem se odpadlici po svem opustni
nabozenske spolecnosti ocitli. Opatrne stanovisko kvlivu radikalnich nabozenskych
skupin na psychicky stav jednotlivce Iormuloval vnasich pomrech napr. psycholog
Michal Strizenec.
64
Tim ovsem samozrejm nema byt receno, ze odpadlici psychiatrickou peci
nepotrebuji nikdy.
65
Poradce by ml disponovat adresarem poucenych a citlivych
psychiatru, zaroven by se ovsem ml vyvarovat jakychkoli podntu, ktere by klientuv
stav unahlen psychiatrizovaly. Predani do rukou psychiatra musi byt pouze dalsi
zmoznosti, kterou poradce muze vnkterych pripadech klientovi navrhnout.
Kvuli pocitu Iyzickeho nebo dusevniho vycerpani odpadlici sami casto touzi po
odpocinku a vyhledavaji napr. pribuzne, u nichz by si mohli - jejich castymi slovy -
,vzit dovolenou', ,nadechnout se' ci ,se srovnat'.
66
Takovy odpocinek vneagre-
sivnim prostredi je mozne jen doporucit; podminkou by ale mla byt prechodnost
takoveho pobytu a perspektiva samostatneho, nezavisleho a odpovdneho zivota.
Tuto perspektivu muze u tch odpadliku, kteri se plnocasov vnovali sve
nabozenske skupin, kalit Iinancni nouze a nalehava potreba najit si praci. Vteto casti
poradenskeho rozhovoru muze poradce sklientem prohovorit to, co vyuzitelneho se
odpadlik ve sve nabozenske skupin naucil. Jak rika psycholozka Zuzana Skodova ve
sve diplomove praci,
67
,na prvy pohlad to mze vyzerat absurdne, ale je dobre sadnut
si a spisat na papier, co sa dotycny vkulte naucil (mnohy sa stali viac extrovertnymi,
osvojili si administrativnu pracu, zdokonalili komunikacne zrucnosti, naucili sa
hospodarit apod.).' Ktomu musime pripocitat i znalost cizich jazyku a snad i jine
dovednosti.
Klient se samozrejm muze vratit ke svemu drivjsimu povolani, anebo zacit nove.
Zkusenost ukazuje, ze zaujeti pro praci muze do znacne miry potlacit neprijemne
vzpominky a zprostredkovat vdomi noveho zacatku. Na novem pracovisti take
vtsinou nebyva znama osobni duchovni historie zamstnance, takze odpadlik neni
svou minulosti zatizen. Vedle nastupu do zamstnani je mozne take doporucit
dokonceni preruseneho studia, vecerni studium ci rekvaliIikacni kurs.
U mladsich klientu muze poradce upozornit na univerzitni prostredi. Vysoka skola
je prostredim, ktere dovoluje, a dokonce vita experimenty, takze odpadlik sev nm
muze zaclenit do vtsinove spolecnosti, aniz by utrpl njakou spolecenskou ujmu.
Zaroven se jedna o prostredi, ktere je doposud nezavazne zhlediska zamstnani,
a tak muze odpadlikovi poskytnout cas na rozhodnuti o dalsi kariere. U vsech klientu
se zkusenosti ze sekty je mozne doporucit rozbijeni navyku na zjednodusene, cernobile
vidni svta napr. cetbou narocnjsi literatury a zhodnocovanim dalsich kulturnich
podntu. Vnkterych pripadech je treba upozornit na nutnost naucit se spravnemu
hospodareni s casem.
194
Vpastoracnim a poradenskem rozhovoru nad emocnimi problemy postaci ve vtsin
pripadu poradcovo naslouchani a vedeni klienta vjeho hledani reseni; pouze
vmensin pripadu vyvstane moznost nabidnout seznam sluzeb nabozensky citlivych
psychologu a psychoterapeutu. Vrozhovoru je vhodne smrovat klienta nejprve
kvyrovnani sminulosti, a to ve smyslu redukce jeho pocitu viny, jeho studu, hnvu
a strachu. Odpadlik se potrebuje naucit jemn diIerencovat miru sve odpovdnosti za
ciny, ktere vykonal vramci sve nabozenske skupiny. Nelze znj snimat bremeno
individualni odpovdnosti; neni mozne akceptovat pripadny pokus zbavit se teto
odpovdnosti poukazem na tlak skupiny, prani jejiho vudce nebo na ,vymyty mozek'.
Je ale mozne, aby poradce vyjadril pochopeni pro ciny, konane v dobre vire a sumys-
ly, ktere odpadlik tehdy povazoval za nejlepsi. Pocit viny pred transcendentni Skutec-
nosti pak muze byt redukovan diky ujistni, ze jsou to prav umysly srdce, ktere
jedine pred touto Realitou obstoji. Votazkach viny pred lidmi je nutno uvazit, zda a
jak muze byt tato vina napravena. Se samotnou snahou o napravu je vsak potrebne
pockat az do doby, kdy bude odpadlikuv stav zcela konsolidovan (zminka o tom bude
ucinna nize).
Podobn i pocit studu muze byt redukovan poukazem na dobre umysly. Odpadlik
muze byt ujistn o vzacnosti a obdivuhodnosti snahy mnit svt vkontrastu
spragmatismem ci cynismem jine casti spolecnosti. Tato snaha je chvalyhodna, byt
by se prokazalo, ze byla naivni nebo ze byla treba i zneuzita. Mozne vystrizlivni
zidealismu nic nemni na tom, ze idealisticky pristup ma vysokou (ackoli casto
spolecensky nedocennou) hodnotu. Navic udlat chybu, priznat, ze cesta je slepa,
a opustit ji je jist vzacnjsi nez se o nic nepokusit.
Nejucinnjsim prostredkem kredukci pocitu viny a strachu je ovsem odpustni.
Je spise vysadou a vlastni vyhodou nez pouhou benevolenci. Nemusi se tedy tykat
vsech, kdo se na odpadlikovi - podle jeho soudu - provinili. Zvlast odpustni vedouci
osobnosti nebo bezprostrednimu nadrizenemu vhierarchii byvale skupiny muze byt
velmi tzke a mozne treba az po dlouhe dob. Poradce odpustni nevyzaduje, muze ho
ale vhodnym zpusobem zminit jako moznost, ktera by patrn redukovala odpadlikovy
tenze. V krestanstvi je otazka odpustni klicova a v pastoracn poradenskem procesu
vkrestanskem prostredi je tedy samozrejm mozne navazat na modely zachazeni
svinou, ktere krestanska vira poskytuje.
Vdomi smireni slidmi i smoci, ktera clovka prevysuje, muze prispt kredukci
strachu. Smireni svlastni minulosti zbavuje odpadlika strachu zbudoucnosti. Take
hrozby trestu, zpusobeneho Bohem, bozstvem, kosmickymi silami, karmickym zakonem
apod., ktere si odpadlik mohl osvojit vdob sve prislusnosti ke sve nabozenske
skupin, ztraceji ve stavu vyrovnani se sminulosti sve ostre kontury. Strach zIyzickeho
nasili ze strany prislusniku byvaleho nabozenskeho spolecenstvi nebyva (krom
skupin, ktere se pohybuji za hranicemi trestnich zakoniku) opravnny. Psychicky
natlak (vyhledavanim kontaktu sodpadlikem, teleIony, dopisy, vyhruzkami atd.),
o nmz jsme se zminili vyse vodstavcich o zpusobech odchodu, muze byt samozrejm
velmi vycerpavajici. Muze byt ale take vidn jako prilezitost pro odpadlika, jakse
195
naucit asertivnimu odmitani. Po asertivni, dobre zvladnute odpovdi natlak vtsinou
ustava.
Odpustni take muze ukoncit obdobi hnvu. Hnv je zdrava emoce, ktera nema
byt potlacovana. Odpadlik se ovsem mohl setkat spostojem, ze hnv je nco
nepatricneho, co je napr. vrozporu szadanou pokorou a poslusnosti. Vtakovem
pripad mu poradce muze navrhnout, aby svuj hnv prece jen svobodn vyjadril, a to
napr. Iormou Iiktivnich dopisu, adresovanych jeho byvale nabozenske skupin, jejimu
vudci, anebo dokonce Bohu nebo jine transcendentni bytosti. Je pravdpodobne, ze
takto vyjadreny hnv bude mit emocn uzdravujici ucinek a navic pomuze odpadlikovi
utridit si myslenky a vytvorit si koncept toho, co se vlastn stalo. Hnv by ovsem
odpadlik neml zamrit na sebe (hnv by byl vtakovem pripad jen extremni variantou
studu, zminneho vyse). Pri hnvu muze poradce pomoci odpadlika ochranit pred
pokusenim upadnout jak do role obti, ktera by mu umoznila vyhnout se jeho
odpovdnosti, tak do role bojovnika proti sve byvale skupin. Proti tomuto druhemu
pokuseni je mozne postavit hraz casoveho omezeni hnvu: pri nkolikate navstv,
pri niz by klientuv hnv neustupoval, by poradce ml klienta upozornit na nebezpeci
zakonzervovani hnviveho postoje, jimz by se pripravil o moznosti dalsiho
osobnostniho a duchovniho rustu.
Pokud jsou klientovi naznaceny moznosti emocionalniho vyrovnani se sminulosti,
muze se pastoracn poradensky rozhovor zabyvat pritomnymi vyzvami, ktere klientovi
jeho postaveni odpadlika prinasi. Pred pocitem osamni a ztraty pratel, roku zivota ci
vreleho spolecenstvi neni zadna jednoducha obrana. Jsou to emoce, ktere do urcite
miry prozivaji vsichni lide. Projit si jimi muze byt pro odpadlika sice bolestne, ale
zaroven ocistne. Tyto emoce mu mohou prospt pro dosazeni osobnostni dosplosti.
Podobn kdosplosti patri i pochybnosti vnabozenske oblasti, i kdyz - pripoustime
- vpripad odpadlika mohou byt zvlast szirave. Mohou se ale stat i nastrojem
duchovniho rustu a otevrit doposud netusene moznosti. Klient, ktery prichazi
zuzkoprseho nabozenskeho prostredi, muze velmi ocenit poradcovo ujistni o smyslu
pochybnosti a nejistoty, ktere sice zbavuji duchovn zijiciho clovka bezpecne ohra-
dy dogmat, ale ktere ho zaroven vyvadji do svobodneho duchovniho prostoru
a prirozeneho vztahu ktomu, koho nebo co vnima jako ono Presahujici.
Vice praktickou vyzvou pro odpadlikovu pritomnost je stanoveni jeho novych
zivotnich priorit a nalezeni kratkodobych i dlouhodobych cilu. Knim muze patrit
ziskani zamstnani nebo vstup do vzdlavaciho systemu stejn jako budovani
sebeduvry. Vreakci na pripady psychicke manipulace sve byvale nabozenske sku-
piny, ktere klient mohl uvadt, tak muze poradce klientovi napr. doporucit, aby se
soustredil na uceni asertivnimu chovani. Klient se zkusenosti snabozenskym
sektarstvim by si ml osvojit dovednosti, jak vyjadrit sve chtni, jak odmitnout nabidku
ci nesouhlasit, aniz by pocitil vycitky svdomi, jak vyjadrit nesouhlas spostoji druheho
apod.
Ukoly, pred nimiz odpadlik stoji, je snazsi zvladnout se socialni podporou. Poradce
tedy muze klientovi navrhnout kroky ke smireni predevsim srodinou. Vmnoha
196
pripadech to neni pro odpadlika vubec jednoduche. Jeho nejblizsi se mohli vdob
jeho nasazeni pro nabozenskou skupinu chovat nepratelsky, po odchodu mu zase
mohou vycitat ztratu casu, Iinancnich prostredku, anebo jinak davat najevo nenaplnni
svych predstav. Role ,cerne ovce rodiny', ,navracejiciho se ztraceneho syna',
,nezodpovdneho duchovniho hledace' a dalsi role, ktere nejblizsi odpadlikovi
vnkterych pripadech predpisuji, mohou byt pro nho velmi traumatizujici, a tedy
neprijatelne. Na druhe stran i odpadlik muze vidt sve nejblizsi kriticky napr. kvuli
tomu, co povazuje za malo duchovni, povrchni zpusob zivota. At je ale situace vodpad-
likov rodin jakkoli tzka, poradce klienta povzbuzuje vtom, aby potencial socialni
podpory rodiny nebyl prehlizen. Muze take doporucit vyhledani rodinneho ci
manzelskeho poradce a doporucit tuto cestu i odpadlikov rodin.
Predchozim odstavcem ovsem neni receno, ze pokud je odpadlikem mlady dosply,
poradce ho vede kzivotu spolecn sjeho rodici. Naopak, krom kratke doby
,dovolene' (o jejiz uzitecnosti jsme se zminili vyse) je perspektivou takoveho odpadlika
spise samostatny zivot, vnmz se sam rozhoduje a vnmz pusobi jako dosply
jedinec.
Odpadlikov reintegraci do spolecnosti muze vedle rodiny podobn pomoci
obnoveni starych pratelstvi a vazeb, byt by byly treba naruseny rozdilnym pristupem
knabozenstvi. Dobra jsou i pracovni spolecenstvi vzamstnani, sportovni kluby
a zajmova sdruzeni,
68
nebot vsechny takove skupiny mohou zprostredkovat
resocializaci a slouzit kadaptaci odpadlika do vtsinove spolecnosti. ,Ovsem,' jak
rika Stuart A. Wright v praci, ktera zde byla jiz nkolikrat citovana,
69
,jiste spolecenske
skupiny jsou lepe `vybaveny k tomu, aby takove jednotlivce prijaly. Maji jednoduse
lepsi zdroje a opatreni ktomu, aby vstrebaly predchozi zazitky odpadliku, poskytly
vhodne inIormace a znalosti, vymezily nove smry, a tak napomohly urovnani. Zde
odkazuji knabozenskym skupinam, o nichz se zda, ze maji vtsi uspch vasimilaci
`starych a `novych kognitivnich perspektiv do smysluplneho celku.'
,Neni mozna zadnym prekvapenim,' pokracuje Wright vprezentaci vysledku sveho
vyzkumu, ,ze vtsina odpadliku vteto studii se ... pridala kjine nabozenske skupin.
Lide, kteri jsou `nabozensky muzikalni (abychom si vypujcili Weberovu metaIoru)
pravdpodobn budou vice empaticti vuci zkusenostem a udalostem odpadlikova
zivota. A odpadlik nakonec zustava vtemze `diskursnim univerzu, pokud ve sve
nabozenske orientaci pokracuje.'
Ve Wrightov vyzkumu to byly vice nez tri ctvrtiny (78) respondentu, kteri
,udavali alespon njaky vztah kjine nabozenske skupin nebo knabozenskemu
systemu.'
70
Jest kvyssimu cislu dosel psycholog Lukas Humpl pri pruzkumu mezi
odpadlymi ceskymi svdky Jehovovymi:
71
,Prevazna vtsina zkoumanych osob (86)
zustala i po opustni skupiny dale vricimi vkonkretniho, osobniho Boha. Vice nez
polovina oslovenych nyni navstvuje bohosluzby jine denominace, pricemz dlouholeti
clenove tak cini castji nez ti, jez byli mezi svdky kratsi dobu ... U dlouholetych clenu
lze vysoke mnozstvi kladnych odpovdi vysvtlit bud opravdu pevnou virou,
presvdcenim a potrebou sdilet se sjinymi vricimi nebo prost jiz zazitym zpusobem
197
zivota surcitymi stereotypy a ritualy. Situaci na druhem konci spektra muzeme zdu-
vodnit napriklad pouze kratkodobym zajmem o duchovno, ktery byl podporen vkem,
vyvolan mimoradnou udalosti vzivot respondenta, ci touhou po socialnim kontaktu.'
,U vsech oslovenych,' pokracuje Humpl, ,jez odpovdli zaporn a nenavstvuji
bohosluzby jine nabozenske organizace, lze samozrejm uvazovat o znacnem vlivu
jejich negativni zkusenosti se svdky Jehovovymi na dalsi duchovni zivot, potazmo
duvru vjinou institucionalizovanou cirkev. Rada znich ovsem muze prav ztohoto
duvodu sice zit aktivnim krestanskym zivotem, avsak navstvovat pouze nkterou
neIormalni studijni skupinku a schazet se svricimi prateli.'
Zavry Humplova vyzkumu pastoracnimu poradci votazkach sektarstvi pripo-
minaji jeho odpovdnost ve vci, kterou jsme spolu spsychologem Pavlem Ricanem
ve starsi praci
72
nazvali ,vedenim ke zdrave duchovnosti'. Tento pojem jsme vclanku
vysvtlili takto: ,Jednou z pozitivnich Iunkci, kterou miva pro postizeneho clenstvi
v sekt, je naplnni potreby presahnout bznou, proIanni existenci vztahem k `verti-
kale, k duchovni dimenzi lidstvi. Tuto potrebu povazuje napriklad C. G. Jung (vedle
mnoha myslitelu, psychologu a pedagogu pred nim i po nm) za bytostn lidskou.
Clovk, jemuz pomahame ze zavislosti na sekt, byva v nebezpeci, ze zavrhne jakoukoli
viru a moralni skrupule; na explicitni nabozenstvi muze byt dokonce dlouho primo
alergicky. Cynicky pragmaticky atheismus muze byt pro nj pritom jest nebezpecnjsi
nez sekta. Z tohoto hlediska byva uloha vystupoveho poradce, zejmena nabozensky
vriciho, mimoradn narocna.'
Narocnost spociva vtom, ze otazka duchovni orientace by na jedne stran nemla
byt zanedbana,
73
na druhe stran ovsem jeji nastoleni nesmi vzbuzovat obavy, ze
poradenstvi je zastrkou pro jakousi skrytou nabozenskou agitaci. Pri usilovani
o ,zdravou duchovni orientaci' je nutno myslet predevsim na vnitrni duchovni zivot
klienta, ktery nebude zavisly na zadne nabozenske instituci. Pri rozvijeni tohoto
vnitrniho zivota napomaha predevsim kvalitni duchovni literatura, nebot ta pro
odpadlika znamena moznost svobodne volby nejen titulu, ale i delky cetby a jeji
Irekvenci. Predevsim tato svoboda nakladat se svym duchovnim svtem podle svych
potreb je nejvice uzdravujici, a to zvlast vtch pripadech, kdy byl odpadlik
dlouhodob vystaven plnni nabozenskych povinnosti do te miry, ze pocituje
vyprazdnni a vyhoreni. Duchovni potreby odpadlika take museji byt rozhodujici
votazkach, jakou Irekvenci a delku maji mit jeho modlitby, meditace, studium
posvatnych textu apod. Vnkterych pripadech poradce dokonce doporucuje
abstinovat po njaky cas od nktere z tchto nabozenskych cinnosti, pokud by
odpadlikovi slouzila jako pripominka byvale nabozenske skupiny a prinasela mu emoce,
ktere dosud neni sto zvladnout.
Teprve na druhem mist a pravdpodobn az po stabilizaci klientova vnitrniho,
nezavisleho duchovniho zivota, muze vporadenskem procesu dojit na otazku pripojeni
se ke konkretnimu nabozenskemu spolecenstvi. Stimto pripojenim neni dobre spchat.
Je treba pocitat stim, ze odpadlikovi mohlo byt vjeho byvale nabozenske skupin
vstpovano presvdceni o zkazenosti a pokrytectvi vsech ostatnich duchovnich
198
spolecenstvi. Krom elitarstvi a hyperkriticnosti si ssebou odpadlik muze nevdomky
prinest i zvysenou citlivost na skutecne, anebo treba jen domnle manipulativni zasahy
do jeho nov objevene sIery svobodneho duchovniho zivota. Vzhledem kuzitecnosti
odpadlikova pripojeni knabozenskemu spolecenstvi zhlediska jeho resocializace
a nakonec i zhlediska je dalsiho duchovniho vyvoje, neni dobre vybr spolecenstvi
jakkoli uspchat, a tim riskovat odpadlikovo dalsi zklamani.
Navzdory tomu, ze poradce predklada klientovi spise obecn Iormulovane moznosti,
aby mu umoznil pochopit zakonitosti a provest samostatny vybr, muze se klient -
odpadlik obratit na poradce se zadosti o doporuceni konkretni nabozenske skupiny,
ktera by mu mohla pomoci prekonat krizove obdobi po odchodu a ktera by napomahala
jeho duchovnimu rustu. Prvni odpadlikovou volbou vtomto hledani je rozhodnuti,
zda pokracovat ve svem dosavadnim nabozenstvi, ale vjine skupin, anebo zda se
vratit knabozenstvi, vnmz byl klient vychovan nebo ktere u nj predchazelo jeho
poslednimu angazma (v mnoha pripadech se tyto moznosti nevylucuji). Po tomto
zasadnim klientov rozhodnuti muze poradce doporucit jednu nebo vice nabozenskych
skupin, o nichz predpoklada, ze jsou zdrave. Vpredkladani tchto moznosti musi byt
vzat ohled na dostupnost takove skupiny vzhledem ke klientovu mistu bydlist apod.
Zadost o doporuceni konkretni nabozenske skupiny je vporadenske praxi pomrn
castou a vzdy choulostivou zalezitosti. Osvdcuje se, kdyz poradce disponuje dobrymi
kontakty sprislusniky (nikoli nutn vedoucimi predstaviteli) ruznych mistnich
nesektarskych nabozenskych komunit, na nz muze klienta odkazat. Tito prislusnici
mohou klientovi poskytnout vhled do mistnich nabozenskych pomru a pomoci tak
vjeho orientaci. Videalnim pripad ma vnasich podminkach poradce kdispozici
kontakt na vriciho zprostredi pravoslavneho, katolickeho, husitskeho, protestant-
skeho a pentekostalniho krestanstvi, na prislusnika zidovske a muslimske komunity,
na hinduistu a na theravadoveho, zenoveho a tibetskeho buddhistu. Neni treba
pripominat, ze se musi jednat o vrici, kteri se dokazi vyhnout pokuseni exkluzivismu
a agitace.
Vpastoracnim poradenstvi pro odpadliky nejsou vyjimkou ti klienti, kteri prichazeji
shotovym nabozenskym schematem, ktere jim poskytuje vysvtleni jejich sektarskeho
angazma a nasledneho odpadnuti. Vtomto schematu mohou hrat roli dabelske sily
a posedlost demony. Pro pastoracniho poradce neni povinnosti pristoupit na toto
vidni a naopak je treba doporucit mu spise opatrnost, jiz by celil klientov demonizaci
jakehokoli nabozenstvi, nabozenske skupiny nebo jejich prislusniku. Na druhou stranu
by ovsem pastoracni poradce ml byt pripraven vstoupit suzdravujicimi moznostmi
i do tohoto schematu. Praktickou odpovdi na takove klientovo vidni vlastni situace
pak muze byt doporuceni navstvy exorcisty. Ten by ml byt samozrejm poucen
o problematice sektarstvi, ale predevsim by ml spojovat odbornost duchovniho
s odbornosti psychologa ci psychiatra. Pri vybru exorcisty je treba velke opatrnosti,
protoze skody nadusevnim i duchovnim zdravi, ktere muze neodborny exorcista
spachat, jsou rozsahle a dlouhodobe.
199
7.4 Vznam pozitivnho zhodnocen odpadlkovy zkusenosti
Zavr poradenskeho procesu tvori smrovani kdruhemu cili, Iormulovanemu zde
vyse v 5. kapitole. Tento cil spociva ve schopnosti odpadlika zhodnotit svou zkusenost
a zasadit ji do proudu sveho zivota tak, aby umoznovala nadjnou perspektivu. Poradce
nechava odpadlika, aby sam shrnul negativa i pozitiva, ktera vyplynula zpredchoziho
rozhovoru. Neni zadouci ani potrebne, aby jejich pomr byl umle vyrovnavan. Mozna
jen na prvni pohled je prekvapujici, ze odpadlici nakonec ve velke vtsin hodnoti
svou zkusenost jako vcelku prospsnou,
74
ackoli vjednotlivostech jsou schopni
vyjmenovat daleko vice negativ nez pozitiv. I kdyz vezmeme vuvahu kognitivni
disonanci,
75
kterou odchod znabozenske skupiny vodpadlikovi vyvolal, a jeji redukci
pomoci kladneho zhodnoceni, je prevazujici pozitivni postoj odpadliku ke sve
zkusenosti dobrym vychodiskem pro nadjne pokracovani jejich zivota. Obvyklym
postojem kminulosti se stava uznani vlastni chyby, ktera nasledovala po vicemen
svobodne volb (ac casto pod tlakem psychicke manipulace - viz cast 5.3). Odpadlici
pripoustji, ze chyba sice byla draze zaplacena, ale poskytla neocenitelnou zkuse-
nost, ktera - navzdory vsemu - mla pro jejich zivot spise pozitivni vyznam.
76
Pokud klient dospl kezhodnoceni sve byvale prislusnosti knabozenske skupin,
poradce se muze pokusit pomoci mu nahlednout do zakonitosti duchovniho vyvoje.
77
Pro rozhovor o konverzi do odpadlikovy byvale nabozenske skupiny vyuziva poradce
znalosti teorie duchovniho vyvoje W. Eowlera a dalsich (zde cast 5.1). Muze kon-
vertitovi ukazat pravdpodobnou vnitrni pricinu jeho konverze a pozitivn zhodnotit
jeho snahu o emancipaci. Ve vykladu duchovniho vyvoje pomaha metaIora dtskosti
ci regrese do inIantility, vniz je dtskost charakterizovana jako touha po zavislosti na
autorit. Proti teto touze je mozne postavit ideal dosplosti, ktera je charakterizovana
odpovdnosti a samostatnosti a kniz nyni - po odchodu - klient dospiva. Toto
vykladove schema umozni odpadlikovi pochopit vlastni minulost jako soucast vyvoje
jeho osobnosti a uchopit jeho zkusenost snabozenskou skupinou jako potrebny
komponent osobnostniho zrani a jako do jiste miry uzitecnou zivotni etapu.
MetaIora dtskosti a dosplosti jako vyklad a zhodnoceni minulosti umoznuje
klientovi pochopit, ze se ani vbudoucnosti pravdpodobn nevyhne pokuseni, ktere
spociva vsentimentu navratu do dtske zavislosti. Jak jsme uz pripomnli vyse, jeho
zkusenost snabozenskou skupinou se mu bude pravdpodobn vracet ve vzpomin-
kach, ktere nebudou postradat silu lakavosti. Nadale se bude setkavat - at vnabo-
zenske oblasti nebo mimo ni - smanipulativnimi technikami, jeho zkusenost mu ale
umozni vyvarovat se podlehnuti jim.
Je dulezite, aby klientovo smrovani netrplo negativismem bojovnika proti jeho
byvale nabozenske skupin a aby mohl spolecensky status odpadlika co nejrychleji
opustit. Ztoho duvodu klademe otaznik nad prospsnost odpadlickych podpurnych
skupin.
78
Pripoustime, ze vmnoha pripadech mohou byt tyto podpurne skupiny
odpadliku uzitecne.
79
Ucastnik je ale vtakove skupin veden ktomu, aby se
identiIikoval jako ,byvaly prislusnik' urcite nabozenske skupiny. Tm prislusnikum
200
podpurne skupiny, kteri vyhledavaji jen casov omezenou pomoc, nemusi tato
identiIikace skodit. Dlouhodob angazovanym a vudcim typum mezi odpadliky ovsem
tato identiIikace umoznuje vstupovat do spolecensky prestiznich roli ,odborniku' ci
,poradcu' at uz vodpadlicke skupin, anebo dokonce vramci deprogramovani
a vystupoveho poradenstvi (viz 2.1, resp. 2.2). Role odbornika ovsem znemoznuje
opustit oblast nabozenske kontroverze, ba motivuje odpadlika kvyhledavani
negativnich znaku na sve byvale skupin a na jejim vudci. Zkusenost ukazuje, ze tato
situace dokaze zastavit odpadlikuv duchovni a osobnostni rozvoj a konzervovat ho
jako ,vcneho odpadlika'.
80
Cil pastoracniho poradenstvi votazkach sekt a sektarstvi
je ovsem opacny: pomoci odpadlikovi vjeho co nejrychlejsi integraci do spolecnosti
a ve vytvoreni co nejpestrejsiho tkaniva vztahu a roli.
Za ukonceni poradenskeho procesu je mozne povazovat zadouci, ale zdaleka ne
vzdy moznou situaci smireni odpadlika sjeho byvalou nabozenskou skupinou. Je
jasne, ze kuplnemu smireni muze dojit az po delsim case, nkdy az po letech. Prilezitosti
ktakovemu smireni muze byt ze strany odpadlika napr. snaha vratit vypujcene vci,
nebo dokonce podkovat za spolecn stravenou cast zivota. Pokud ktakovemu smireni
dojde, dje se tak ovsem vtsinou jiz bez jakekoliv asistence i vdomi poradce.
7.5 Shrnut
Druhou nejvyznamnjsi klientelou pastoracniho poradenstvi votazkach sektarstvi
jsou lide, kteri sve potize (emocionalni, psychicke, spolecenske, duchovni) povazuji
za dusledek opustni nabozenske skupiny, jiz byli drive prislusniky. Nejcastji je tato
skupina nazyvana at jiz vtsinovou spolecnosti nebo jimi samymi jako ,sekta'.
Situace tchto tzv. odpadliku zavisi na cele rad Iaktoru (napr. na jejich vku,
delce jejich prislusnosti knabozenske skupin, zpusobu odchodu apod.), ktere je
treba mit vporadenskem rozhovoru na pamti. Se znalosti jeho speciIicke situace
vede pastoracni poradce sveho klienta kpojmenovani jeho soucasnych potizi a pri-
padn i kuvdomni jejich pricin. Vdalsi Iazi poradenskeho rozhovoru pak pastorac-
ni poradce seznamuje sveho klienta smoznostmi, jak tmto potizim celit. Dba na to,
aby udalosti, jimiz klient vminulosti prosel, ani jeho soucasne potize nebyly dramatizo-
vany. Klienta povzbuzuje vsamostatnem a odpovdnem hledani optimalni moznosti
reseni jeho potizi. Vposledni casti poradenskeho procesu pak klienta - pokud mozno
- privadi ke spravedlivemu zhodnoceni minulosti a kpozitivnimu vyhledu.
Poradensky proces je ramovan nadjnym pristupem pastoracniho poradce. Tato
nadje vyplyva ze zakladnich znalosti dynamiky osobnostniho a duchovniho vyvoje
a z viry vklientovy vnitrni zdroje, ktere umoznuji napravu i po neprijemnem zivotnim
zazitku tzv. odpadnuti.
201
Poznmky
1 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, Society Ior the Sci-
entiIic Study oI Religion, Washington
1987.
2 Angl. ,world-transIorming movement'.
3 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, ... str. 25.
4 Angl. ,insulating'.
5 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, ... str. 25.
6 ,Z dvanacti lidi, kteri udavali separaci
a izolaci od ostatnich clenu po dobu tri
tydnu a vice, jenom ctyri (33) pokra-
covali jako oddani clenove. Naopak
zbyvajicich osm (66) oznacilo dobu,
stravenou mimo hnuti, jako kritickou
pro jejich rozhodnuti odejit.' - Tamtez.
7 Tamtez, str. 31.
8 Tamtez, str. 38.
9 WEBER, M., Sociologie naboenstvi,
Vysehrad, Praha 1998, str. 172-174.
1 0 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, ... str. 46.
1 1 O jmenovanych Iaktorech viz tez:
GIAMBALVO, C., Post-Cult Problems:
An Exit Councelor `s Perspective, in:
LANGONE, M. D. (ed.), Recoverv from
Cults,... str. 149-150.
1 2 Konkretni podoba nalepky zavisi na
uceni te ktere skupiny (napr. mezi
scientology je to ,potencialni zdroj
potizi', mezi hinduistickymi skupinami
je mozne slyset slovo ,materialista'
nebo ,hmotar', prip. i ,masojedlik'
apod.). Jednou znalepek je ostatn i slovo
,odpadlik', pouzivane vteto praci -
pokud mozno - neutraln.
1 3 BRINKERHOEE, M. B., BURKE, K., L.,
DisaIIiliation: Some Notes on ,Ealling
Erom the Eaith', Social Analvsis 1980,
41 (1), str. 41-45.
1 4 R. S., Co m ne:abife, to m posili?'
Rekapitulace meho pusobeni vMe:ina-
rodnich cirkvich Kristovvch (ICC)
vletech 1996-1999, nepublikovano.
1 5 Pokusem o kultivaci vztahu kodpad-
likum je vnasem prostredi LACHMA-
NOVA, K., J:eni sklicem uvnitr, Kar-
melitanske nakladatelstvi, Kostelni Vydri
1996, str. 101-105.
1 6 SKONOVD, L. N., Apostasv. The Proc-
ess of Defection From Reigious Totalism,
disertacni prace, 1981.
1 7 BECKEORD, J., Cult Controversies. The
Social Response to the New Religious
Movements, Tavistock, London 1985.
1 8 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, ... str. 67-73.
1 9 Tamtez, str. 70.
2 0 Na zjistni tchto okolnosti pamatoval
v dotazniku Lukas Humpl. Ve sve magis-
terske praci HUMPL, L., Svdkove Jeho-
vovi vCeske republice - proivani a po-
stofe bvvalvch clenu, EilozoIicka Iakulta
Univerzity Palackeho, Olomouc 2001,
prinasi vysledky vyzkumu stojednoho
respondenta. Krom jineho uvadi, ze
,v souvislosti sodchodem zrad svdku
Jehovovych se setkalo se lzi nebo pomlu-
vami 58, s citovym vydiranim 33,
s natlakem 31, se zastrasovanim 22,
shrozbami 14 oslovenych. Alespon
jednu zuvedenych zkusenosti mli tri
ctvrtiny vsech zkoumanych osob. Vyjma
jmenovanych obtizi uvadji jest napr.
i nezajem starsich, nepochopeni ze stra-
ny svdku Jehovovych, neomalene jed-
nani dozorcu, vjedinem pripad pak
litost ze strany clenu.' (str. 85-86)
2 1 Krom dale strucn pripomenuteho
Markowitze je to Stephen M. Ash, ktery
uvadi i sve starsi prace a navazuje na n:
ASH, S. M., Cult-Induced Psychopathol-
ogy, Part I: Clinical Picture, Cultic Stud-
ies Journal 2 (1), jaro-leto 1985, str.
31-90. Ashe cituje a upravuje LANGO-
NE, M. D., Assessment and Treatment
oI Cult Victims and their Eamilies, in:
KELLER, P. A., HEYMAN, S. R. (eds.),
Innovations in Clinical Practice... str.
266-268.
2 2 MARKOWITZ, A., Guidelines Ior Eami-
lies, in: LANGONE, M. D. (ed.), Recov-
erv from Cults,... str. 295-298.
2 3 Prvni vlivnou praci na toto tema byla:
SINGER, M. T., Coming Out oI Cults,
Psvchologv Todav, January 1979, str. 72-
82. Souhrn zteto i dalsich praci Singe-
rove: SINGER, M. T., Post-Cult After
Effects |online|, datum neuvedeno |cito-
vano 18. 11. 2004|, American Eamily
Eoundation, dostupny na World Wide
202
Web: http://www.csj.org/studyindex/
studyrecovery/studytrauma.htm~.
Prehledn jsou potize odpadliku zpraco-
vany vzakladni ucebnici tzv. vystupo-
veho poradenstvi (vice o nm zde ve 2.
kapitole) LANGONE, M. D. (ed.), Re-
coverv from Cults,... v kapitolach TO-
BIAS, M. L., Guidelines Ior Ex-Mem-
bers, str. 300-324, a GIAMBALVO, C.,
Post-Cult Problems: An Exit-Coun-
selor`s Perspective, str. 148-154. Vlite-
rature, ktera je kdispozici vcestin, na-
jdeme popisy potizi vtchto knihach:
HASSAN, S., Jak celit psvchicke
manipulaci ... str. 228-229; PORTER-
EIELDOVA, K. M., O sektach, Naklada-
telstvi Lidovych novin, Praha 1997,
119-122 a 131-137; znaky zobou knih
shrnuje VAGNEROVA, M., Jvvofova
psvchologie .. str. 389-391 takto: pocity
odcizeni a dezorientace, pasivita a ne-
schopnost samostatneho rozhodovani,
neschopnost kriticky uvazovat, poruchy
emocniho prozivani, ztrata spontaneity,
socializacni potize, potreba viry, zdra-
votni potize, Ilesbeky (tj. spontanni
navraty psychickych stavu, ktere jedinec
prozival vdob zivota vsekt).
Velmi dobrou kolekci potizi byvalych
svdku Jehovovych prinesl vyzkum 101
respondenta in HUMPL, L., Svdkove
Jehovovi vCeske republice - proivani a
postofe bvvalvch clenu,...: ,Zkoumany
byly pocity a psychicka stranka zivota
respondentu po rozchodu se skupinou:
Pocit / emoce respondentu
Pocit osvobozeni 82, 0
Uleva a radost 69, 0
Zklamani 57, 0
Negativni pocity ze ztraty pratel 44, 0
Smutek 32, 0
Hnv vuci organizaci svdku J. 26, 0
Pocit prazdnoty a osamni 23, 2
Pocit zrady 23, 2
Strach zbudoucnosti 19, 0
Ztrata duvry ve sve okoli 15, 0
Neprijemne, ci dsive sny 8,1
Vodpovdich se dale vyskytuji tyto
charakteristiky: nechut kzivotu, obavy
o byvale spoluvrici a snaha pomoci jim,
nechut vstoupit do jine cirkve, psy-
chicky natlak vrodin ci touha znovu
nalezt zivotni hodnoty.
Pri druhem tridni se prokazalo, ze muzi
prozivali men pocitu osvobozeni, ulevy
a radosti nez zeny, ale take men zkla-
mani a negativnich pocitu ze ztraty pra-
tel. Jejich prozivani se vtomto obdobi
jevi jako vyrovnanjsi, nez je tomu
u zen. Ty maji sve pocity ponkud
ambivalentnjsi.
Kazdy druhy dotazany nkdy pocitoval
vycitky ci vinu za to, co jako SJ dlal.
Mnozstvi ponkud kolisa vzavislosti na
delce clenstvi vjednotlivych sledova-
nych usecich, avsak neklesa pod 37,5.
Nejvice vycitek nalezame u respondentu,
jez byli cleny organizace tricet a vice
let. Vteto skupin je udavaji ctyri zpti
dotazanych.
Za sve chovani kpratelum nebo pribuz-
nym, jez nebyli svdky, se citilo provinile
padesat osm procent zkoumanych osob.'
(str. 87)
2 4 Nasledujici vybr vychazi dlouhodobe po-
radenske praxe autora.
2 5 ,... Jejich postoje jsou srovnatelne stmi
nabozenskymi proIesionaly, kteri prozili
`vyhoreni.' - WRIGHT, S. A., Leaving
Cults. The Dvnamics of Defection,... str.
77.
2 6 HALPERIN, D. A., Eamilies oI Cult
Members: Consultation and Treatment,
in: GALANTER, M. (ed.), Cults and New
Religious Movements. A Report of the
American Psvchiatric Association, ... str.
122.
2 7 KONECNY, P., Sekta. Jak fsem hledal
smvsl ivota... a nale:l Pravdu, vl. nakla-
dem, Plzen, nedatovano.
2 8 VOJTISEK, Z., Poradenstvi pro
odpadliky, in: GALVAS, Z. (ed.), Homo
religiosus. Jvbrane aspektv psvchologie
naboenstvi, Ceskomoravska psycholo-
gicka spolecnost, Praha 2002, str. 69.
2 9 Voln s vyuzitim: TOBIAS, M. L., Guide-
lines Ior Ex-Members, in: LANGONE,
M. D. (ed.), Recoverv from Cults,... str.
308-309.
3 0 VOJTISEK, Z., Poradenstvi pro odpad-
liky, in: GALVAS, Z. (ed.), Homo religio-
sus..., str. 69.
3 1 Tamtez, str. 70.
203
3 2 BRABCOVA, M., Posttraumaticke stavv
osob, ktere odeslv :e sekt a novvch nabo-
enskvch spolecnosti dusledkv clenstvi
a nasledna adaptace, magisterska prace,
Husitska teologicka Iakulta Univerzity
Karlovy, Praha 1998, str. 68.
3 3 Tamtez, str. 68-69.
3 4 TOBIAS, M. L., Guidelines Ior Ex-Mem-
bers, in: LANGONE, M. D. (ed.), Recov-
erv from Cults,... str. 305. Tobiasova
ovsem tyto pripominky chape jako
spoustce ,vznaseni se' (Iloating), popr.
jako spoustce transovych stavu ci diso-
ciaci.
3 5 Angl. ,Iloating'. Termin poprve - pokud
je nam znamo - pouzil ve sve disertacni
praci L. N. Skonovd roku 1981.
3 6 SINGER, M. T., Coming Out oI Cults,
Psvchologv Todav, January 1979, str. 77.
3 7 Tento poradensky pripad byl zminn jiz
vclanku: VOJTISEK, Z., Strach je vy-
provazi vkazdem okamziku, Lidove
novinv, 4. 4. 1998.
3 8 Norman Skonovd cituje byvaleho clena
hnuti Hare Krisna, ktery vinterview
svyzkumnikem popisuje okolnosti sve-
ho odchodu takto: ,Vice nez rok jsem
opravdu touzil odejit, ale bal jsem se, ze
kdyz odejdu, skoncim zpatky vmaje...
to je viluzi, a ze budu muset projit dalsim
cyklem smrti a novych narozeni.' -
SKONOVD, N., Leaving the ,Cultic'
Religious Milieu, in: BROMLEY, D. G.,
RICHARDSON, J. T. (eds.), The Brain-
washing / Deprogramming Controversv.
Social, Legal and Historical Perspectives,
The Edwin Mellen Press, New York, To-
ronto 1983, str. 99.
3 9 Tento poradensky pripad byl zminn jiz
vclanku: VOJTISEK, Z., Strach je
vyprovazi...
4 0 ERIKSON, E. H., Zivotni cvklus ro:sirenv
a dokoncenv... str. 73.
4 1 GROMBIRIKOVA, L., Most ke svobod.
Rozhovor sing. M. H., Dingir 1 (2),
1998, str. 21.
4 2 VOJTISEK, Z., Poradenstvi pro odpad-
liky, in: GALVAS, Z. (ed.), Homo religio-
sus ... str. 70.
4 3 Nasledujici odstavce jsou zpracovany
podle: VOJTISEK, Z., Poradenstvi pro
odpadliky, in: GALVAS, Z. (ed.), Homo
religiosus ...
4 4 Inspiraci pro pastoracni poradenstvi
mohou byt vtomto bod zpravy zevan-
gelii, podle nichz Jezis Nazaretsky vrad
pripadu pouzil otazku ,Co chces, abych
ucinil?' vrozhovoru slidmi, kteri ho za-
dal o pomoc (nejcastji uzdraveni). Po-
nechal je samotne pojmenovat jejich
problem. - Viz napr. Evangelium podle
Matouse 20,32; Evangelium podle Marka
10,51; Evangelium podle Lukase 18,41
a d. (Bible. Pismo svate Stareho a Nove-
ho :akona, Ceska biblicka spolecnost,
Praha 1985)
4 5 BECKEORD, J., Cult Controversies. The
Societal Response to the New Religious
Movements, Tavistock, London and New
York 1985, str. 176-177.
4 6 Celych 89 z66 dotazovanych
vGalanterov pruzkumu odpovdlo, ze
ze sve prislusnosti kmunistum ,ziskali
nco pozitivniho'. - GALANTER, M.,
Cults. Faith, Healing, and Coersion, ...
str. 174.
4 7 BRABCOVA, M., Posttraumaticke sta-
vv..., str. 75.
4 8 Takovy program, provozovany v ame-
rickem Wellspring Retreat and Resource
Center, popisuje MARTIN, P. R., Post-
Cult Recovery: Assessment and Reha-
bilitation, in: LANGONE (ed.), Recoverv
from Cults,... str. 203-231.
4 9 CONWAY, E., SIEGELMAN, J., InIor-
mation disease. Have Cults Created a New
Mental Illness? Science Digest, January
1978.
5 0 Dramaticke vidni situace odpadliku tvori
vnkterych pripadech konstrukce az
snadechem absurdity. Pokud napr. Carol
Giambalvova (GIAMBALVO, C., Post-
Cult Problems: An Exit Counselor`s Per-
spective, in: LANGONE (ed.), Recoverv
from Cults,... str. 153.) uvadi jako mozne
dusledky odchodu zradikalni nabozenske
skupiny reaktivni schizoidni psychozu,
posttraumatickou stresovou poruchu,
atypickou disociativni poruchu, anxietu,
vyplyvajici ztransovych stavu, poruchy
koncentrace, poskozeni pamti, Iobie
apod., vzbuzuje tim otazku, zda jako vy-
stupova poradkyn nezpusobuje usilo-
204
vanim o ,vystup' svych klientu spise
zhorseni nez zlepseni jejich stavu...
Ze stejneho duvodu zjevn predpojateho,
dramatickeho pristupu knovym Iormam
religiozity nepovazujeme za prukazny
pruzkum Conwayove a Siegelmana z roku
1981. Navzdory autorum tvrdime, ze
pruzkum nedokazuje ani existenci zvlast-
ni psychicke choroby ani potrebu
psychiatricke pece o odpadliky. Dokazuje
- podle naseho nazoru - pouze to, ze si
respondenti vzpomnli na sve potize
a zaradili je do predem pripravenych
psychiatrickych kategorii. - Pruzkum byl
konan mezi 400 byvalymi prislusniky
ruznych novych nabozenskych hnuti
(Dti Bozich, munistu, scientologu apod.)
sprumrnym vkem 21 let a sprumr-
nou dobou 34 msicu prislusnosti ke
,sve'nabozenske skupin. Tito lide od-
povidali na 98 otazek a doplnovali 4 vy-
povdi sotevrenym koncem. Jako vy-
sledek autori uvadji, ,ze temr vsichni
znasich 400 respondentu vypovdli, ze
zazili nejmen jeden z dlouhodobych
dusledku, jejichz soubor jsme pripravili
na zaklad naseho drivjsiho vyzkumu.
Zjistili jsme, ze temr jedna ptina mla
dlouhodoby zdravotni problem a dv
tretiny prozivali dlouhodobe emocni
tzkosti.' Nejvice potizi mli respon-
denti vteto studii svnimanim, pamti a
dalsimi inIormacnimi procesy: ,Vice nez
polovina respondentu zazivala nejmen
jednu poruchu vteto oblasti. 52 vy-
povdlo, ze prozivaji obdobi desorien-
tace nebo ,splyvani' do zmnnych
stavu vdomi a zpt. 40 udavalo nocni
mury o skupin. Vice nez tretina respon-
dentu vypovdla, ze nejsou schopni se
vymanit zmentalniho rytmu opakovani
slov (chanting), meditace nebo mluveni
vjazycich. Jedna ptina (21) zazila
ztratu casti pamti. A jedna sedmina
(14) uvedla, ze trpi halucinacemi a blu-
dy, a to az po dobu osmi let od opustni
sekty!'

- CONWAY, E., SIEGELMAN,
J., InIormation disease...
5 1 SINGER, M. T., Coming Out oI Cults,
Psvchologv Todav, January 1979, str. 72-
82.
5 2 CLARK, J., Cults, Journal of the Ameri-
can Medical Association, 1979, 24 (3),
str. 281-299.
5 3 Mezi vlivne rane prace je mozno pocitat
i ASH, S. M., Cult-Induced Psychopa-
thology, part I: Clinical picture, Cultic
Studies Journal, 1985, 2 (1), str. 31-90.
Dale: CONWAY, E., SIEGELMAN, J. H.,
CARMICHAEL, C. W., COGGINS, J., In-
Iormation Disease: EIIects oI covert in-
duction and deprogramming, Update.
A Journal of New Religious Movements,
1986 (10), str. 45-57; MARTIN, P. R.,
LANGONE, M. D., DOLE, A. A.
WILTROUT, J., Post-Cult Symptoms as
Measured by the MCMI BeIore and AI-
ter Residential Treatment, Cultic Stud-
ies Journal, 1992, 9 (2), str. 219-250,
SINGER, M. T., OESHE, R., Thought
reIorm programs and the production oI
psychiatric casualties, Psvchiatric An-
nals, 1990, 20 (4), str. 188-193, a dalsi.
O psychickych potizich clenu jednot-
livych nabozenskych spolecnosti viz
napr. SWARTLING, G., SWARTLING,
P. G., Psychiatric Problems in Ex-Mem-
bers oI Word oI LiIe, Cultic Studies Jour-
nal, 1992, 9 (1), str. 78-88; GASDE, I.,
BLOCK, R. A., Cult Experience: Psy-
chological Abuse, Distress, Personality
Characteristics, and Changes in Personal
Relationships Reported by Eormer Mem-
bers oI Church Universal and Trium-
phant, Cultic Studies Journal, 1998, 15
(2), str. 192-221; MALINOSKI, P. T.,
LANGONE, M. D., LYNN, S. J., Psycho-
logical Distress in Eormer Members oI
the International Churches oI Christ and
Noncultic Groups, Cultic Studies Jour-
nal, 1999, 16 (1), str. 33-51. U nas je
vliv Singerove patrny na praci: HRDIN-
KA, J., Psvchologicke pusobeni kultu
a sekt (Jliv na na:orv, chovani a ivot
fednincu, rodin a spolecnosti), doktorska
disertacni prace, katedra psychologie Eilo-
zoIicke Iakulty Univerzity Karlovy, Pra-
ha 2004.
5 4 ROBBINS, T., ANTHONY, D., Depro-
gramming, brainwashing and the medica-
lization oI deviant religious groups, So-
cial Problems, 1982, 39, str. 283-297.
205
5 5 ROBBINS, T., ANTHONY, D., Brain-
washing and the persecution oI cults,
Journal of Religion and Health, 1980,
19, str. 66-69 a dalsi prace.
5 6 WRIGHT, S. A., Post-Involvement
Attitudes oI Voluntary DeIectors Irom
Controversial New Religious Movements,
Journal for the Scientific Studv of Reli-
gion, 1984, 24 (2), str. 172-182.
5 7 RICHARDSON, J. T., Psychological and
psychiatric studies oI new religions, in:
BROWN, L. B. (ed.), Advances in Psv-
chologv of Religion, Pergamon Press
1985, str. 209-223.
5 8 Tamtez, str. 222.
5 9 GALANTER, M., RABKIN, R.,
RABKIN, J., DEUTCH, A., The
`Moonies: A Psychological Study,
American Journal of Psvchiatrv, 1979,
39 (3), str. 237-251.
6 0 HALPERIN, D. A., Eamilies oI Cult
Members: Consultation and Treatment,
in: GALANTER, M. (ed.), Cults and New
Religious Movements. A Report of the
American Psvchiatric Association, Ame-
rican Psychiatric Association, Washing-
ton 1989, str. 109-126.
6 1 SOLOMON, T., Integrating the
,Moonie' Experience: A Survey oI Ex-
Members oI the UniIication Church, in:
ROBBINS, T., ANTHONY, D. (eds.), In
Gods We Trust. New Patterns of Religious
Pluralism in America, Transaction
Books, New Brunswick and London 1981,
ve tretim vydani (1983) str. 275-294.
6 2 Zavry Solomonove potvrzuje napr. LE-
WIS, J. R., Reconstructing the ,Cult'
Experience: Post-Involvement Attitudes
as a Eunction oI Mode oI Exit and Post-
Involvement Socialization, Sociological
Analvsis, 1986, 47 (2), str. 151-159.
6 3 Casopis vydava od roku 1984 dvakrat
rocn Nadace americke rodiny (AEE) -
vice o ni ve 2. kapitole teto prace.
6 4 ,Klucovou otazkou pri hodnoteni clen-
stva vsektach je, ci clenstvo vnich vedie
kpsychickemu poskodeniu. ... Vsucas-
nosti nie je mozne podat nejake vse-
obecne platne poznatky psychologie
vtejto oblasti. - STRIZENEC, M., Clo-
vek a viera: Psychologia nabozenstva,
in: VYROST, J., SLAMNIK, I. (eds.),
Aplikovana socialni psvchologie I. Clo-
vk a socialni instituce, Portal, Praha
1998, str. 177.
6 5 Za velmi ilustrativni povazujeme pru-
zkum 66 byvalych munistu, ktery po-
pisuje psychiatr Marc Galanter. Konsta-
tuje, ze jejich socialni adaptace byla dobra
a standardni byl i jejich emocni stav.
Obecne ukazatele nebyly odlisne od cel-
kove populace. ,Nicmen,' upozornuje,
,zkusenost odchodu byla slozita. Vice nez
tretina respondentu (36) uvedla, ze po
odchodu prozila ,vazne emocni proble-
my'. Znatelny pocet (24) ,vyhledal
proIesionalni pomoc' kvuli tmto prob-
lemum a dva byli hospitalizovani.' - GA-
LANTER, M., Cults. Faith, Healing,
and Coersion, ... str. 174.
6 6 Nasi zkusenost potvrzuje vyzkum in:
WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection,... str. 77.
6 7 SKODOVA, Z., Niektore psvchicke prob-
lemv obfavufuce sa vresociali:acnom
procese u bvvalvch clenov siekt, diplo-
mova prace, Eakulta humanistiky
Trnavskej univerzity, 2000, str. 26.
6 8 Otazka podpurnych skupin odpadliku je
zminna o nkolik stran nize.
6 9 WRIGHT, S. A., Leaving Cults. The Dv-
namics of Defection, ... str. 76-77.
7 0 Tamtez, str. 77.
7 1 HUMPL, L., Svdkove Jehovovi - psy-
chologicke aspekty clenstvi a odchodu
ze skupiny, Ceskoslovenska psvchologie
2002, 46 (4), str. 323-339.
7 2 RICAN, P., VOJTISEK, Z., Odborna
pomoc pri rozchodu se sektou (Uloha
psychologie ve vystupovem poraden-
stvi), Ceskoslovenska psvchologie, 1999,
43 (5), str. 459-464.
7 3 Dokonce i James BeckIord, sociolog
sponkud kritickym postojem knabo-
zenstvi, zahrnuje mezi vysledky sveho
vyzkumu odpadliku od munistu kon-
statovani, ze pokud odpadlici ,stale
pocituji problemy, tak jsou to problemy
duchovni povahy, ktere nemohou byt
odstranny psychiatricko-psychologic-
kou pomoci.' -BECKEORD, J., Cult
Controversies. The Societal Response to
206
the New Religious Movements, Tavi-
stock, London and New York 1985,
str. 184.
7 4 Tuto poradenskou zkusenost potvrzuje
vyzkum odpadliku od munistu: ,Data
ukazuji, ze plne dv tretiny (67)
interviewovanych odpadliku mohlo hle-
dt zpt surcitym socialnim a emocnim
odstupem a mohlo rici, ze se citi `moud-
rejsi o zkusenost. - WRIGHT, S. A.,
Leaving Cults. The Dvnamics of Defec-
tion, ... str. 87.
7 5 Kteorii kognitivni disonance viz EES-
TINGER, L., The Theorv of Cognitive
Dissonance, Tavistock Publications,
London 1962, (prvni vydani1957),
zvlast strany 32-57.
7 6 Tuto poradenskou zkusenost potvrzuje
WRIGHT, S. A., Leaving Cults... str. 89.
7 7 Myslenky nasledujicich odstavcu byly
podobnymi slovy Iormulovany jiz vnasi
starsi praci: VOJTISEK, Z., Poradenstvi
pro odpadliky, in: GALVAS, Z. (ed.),
Homo religiosus. ...
7 8 Nazaradili jsme je proto vnasi praci mezi
spolecenstvi, ktera podporuji resociali-
zaci odpadlika (viz vyse 7.3).
7 9 Velmi podntny popis podpurne odpad-
licke skupiny viz in: GOLDBERG, W.,
Guidelines Ior Support Groups, in: LAN-
GONE, M. D. (ed.), Recoverv from
Cults,... str. 275-284.
8 0 VCeske republice - pokud je nam znamo
- doslo ke dvma neuspsnym pokusum
o ustaveni podpurne odpadlicke skupiny.
Prvni pokus ucinila skupina odpadliku
zNabozenske spolecnosti Svdkove
Jehovovi vletech 1997-1998. Po dohod
se Spolecnosti pro studium sekt a novych
nabozenskych smru vPraze provozo-
vala linku duvry na teleIonnim cisle
Spolecnosti, urcenou zvlast pro odcha-
zejici nebo vahajici svdky Jehovovi. Pro
tento ucel skupina nechala vytisknout
letaky, na nichz tuto sluzbu oznamovala.
Po pocatecnim nadseni si ale clenove
skupiny stzovali na male vytizeni (pro
aktivni svdky byli jako odpadlici ne-
duvryhodni) a postupn prace zane-
chali. - Druhy pokus ucinilo SOS cen-
trum Diakonie vlednu roku 1998, ale
podpurna skupina ,pro muze a zeny, kteri
prosli sektou, a pro jejich blizke' se pro
maly zajem nerozbhla. Jak pise tehdejsi
vedouci SOS centra dr. Bohumila Bas-
tecka vsoukrome korespondenci (cerven
2004), pro neuspch pravdpodobn
,podstatna byla obava byvalych lidi ze
sekty znove manipulace, znove nesvo-
body (tentokrat jine nabozenske nebo
psychologicke).'