ARUMUNSTINA

Lucie Gramelova
Jarmila Horakova
Martina Koppova
Lenka Palagova
Vaclav Blazek

Tato publikace vznikla s podporou Grantove agentury Univerzity Karlovy,

v r
amci projektu Arumunstina, cslo 52910.

Tato publikace neprosla redakcn ani jazykovou u

pravou.
Typografie: Maty
as Kopp
Ilustrace na ob
alce: Michaela Vikov
a
Lucie Gramelov
a, Jarmila Hor
akov
a, Martina Koppova, Lenka Palagova, Vaclav Blazek

Vydalo nakladatelstv Jaroslav Gramel, 2012

ISBN 978-80-904744-4-4

OBSAH

P
redmluva

1 Arumuni
1.1 Pojmenov
an . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Vznik a v
yvoj arumunskeho etnika a jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Situace dnes a mozn
a budoucnost v jednotliv
ych statech . . . . . . . . . . . .
1.3.1 Republika Makedonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1.3.2 Recko
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.3 Alb
anie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.4 Bulharsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.5 Rumunsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.6 Jinde ve svete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4 Arumunske skupiny a n
arec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.1 Farseroti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.2 Gramosteani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.3 Moskopoleani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.4 Pindeani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.5 Arumuni z okol Beala di Supra a z Beala di Ghios . . . . . . . . . . .
1.4.6 Skupina z Gopese a Moloviste . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.7 Ilustrativn tabulka v
yvoje poctu arumunskeho obyvatelstva v prslusn
ych st
atech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.5 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.6 Obrazov
a prloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7
7
8
14
14
14
15
16
16
16
17
17
17
17
17
18
18

2 Arumunsk
a literatura
2.1 Periodizace arumunske literatury . . . .
2.1.1 Poc
atky rumunskeho psemnictv
2.1.2 N
arodn obrozen . . . . . . . .
2.1.3 Klasicke obdob . . . . . . . . .
3

23
23
23
27
29

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

18
19
21

2.2
2.3

2.1.4 Literatura 2. poloviny 20. stolet . . . . . . . . . . .

2.1.5 Strucn
y prehled autor
u podle geografickeho hlediska
2.1.6 Nejv
yznamnejs arumunsk
a periodika . . . . . . . .
Pouzite prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uk
azky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.1 Nejstars literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.2 Literatura n
arodnho obrozen . . . . . . . . . . . .
2.3.3 Soucasn
a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 Gramatika arumun
stiny
3.1 Fonetika . . . . . . . . . . . . . . . .
3.2 Morfologie . . . . . . . . . . . . . . .
3.2.1 Podstatne jmeno . . . . . . .
3.2.2 Prdavne jmeno . . . . . . . .
3.2.3 Z
ajmeno . . . . . . . . . . . .
slovky . . . . . . . . . . . .
3.2.4 C
3.2.5 Sloveso . . . . . . . . . . . .
3.2.6 Prslovce . . . . . . . . . . .
3.2.7 Spojky . . . . . . . . . . . . .
3.2.8 Predlozky . . . . . . . . . . .
3.2.9 Vyjadrov
an casov
ych u
daj
u.
3.3 Syntax . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.4 Slovn z
asoba . . . . . . . . . . . . .
3.5 Jednoduch
a konverzace . . . . . . .
3.6 Uk
azky text
u . . . . . . . . . . . . .
3.7 Jazyk nebo dialekt? . . . . . . . . .
3.8 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . .
3.9 Prloha: Prehled fonetick
ych zmen .

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

34
39
39
41
42
43
43
45

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

47
49
52
52
53
54
55
56
59
59
59
60
61
61
62
64
65
66
67

4 Balkano-rom
ansk
e jazyky: lexikostatistick
y test
4.1 Diskuse v
ysledk
u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2 Historicko-demografick
y prehled
balkano-rom
ansk
ych jazyk
u . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.1 Rumunsk
y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.2 Arumunsk
y = makedorumunsk
y = cincarsk
y=
4.2.3 Meglenorumunsk
y = vlah/vlach . . . . . . . .
4.2.4 Istrorumunsk
y = rumeri . . . . . . . . . . . . .
4.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.4 Apendix: Lexik
aln spisky s etymologick
ym v
ykladem

. . . . . . . . . . . . .

69
71

. . . . . . .
. . . . . . .
vlah/vlach
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

71
71
73
74
74
74
76

5 Slovnk
Arumusk
a abeceda . .
Seznam zkratek . . . .
Uvedene tvary . . . .
Arumunsko-cesk
a c
ast

Cesko-arumunsk
a c
ast

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

87
. 87
. 88
. 88
. 89
. 115

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

 EDMLUVA
PR

Predkl
adan
a pr
ace Arumunstina je urcena predevsm romanist
um, balkanist
um,

prpadne obecn
ym lingvist
um, d
ale pak potencialnm zajemc
um o Balkan a jeho etnickou
rozmanitost. Tm je d
an jak rozsah teto pr
ace, tak jej celkove pojet. Jedna se o prvn
ucelenou publikaci o arumunstine, kter
a u nas vychaz, proto ma prevazne informativn
charakter. Clem bylo, aby zde odbornk i laik nasel hledane informace. Filologove zde
snad najdou dostatek podklad
u naprklad pro mezioborove srovnavan, ostatnm jsme chteli
pripravit zajmave cten o jednom mene zn
amem balkanskem etniku. Kladli jsme d
uraz na
to, abychom poskytli alespo
n z
akladn informace ryze praktickeho razu tomu, kdo se chce
arumunsky skutecne naucit, cemuz slouz zejmena slovnk a prehled konverzacnch obrat
u.
Nepojali jsme tuto pr
aci kontrastivne ve vztahu k rumunstine, coz je jiz v ramci
arumunske filologie povazov
ano za prekonane, ale soustredili jsme se na arumunstinu jako
na svebytn
y jazyk a s nm souvisejc kulturu a literaturu.
Omlouv
ame se za vsechny nepresnosti a nedokonalosti, ktere mohly vzniknout
zejmena nedostatkem pramen
u, jejich ne
uplnost ci prpadn
ymi chybami v nich. V jistem
smeru je tato pr
ace pr
ukopnick
a a jako takov
a m
uze podlehat jist
ym nedostatk
um.
Chteli bychom podekovat zejmena Grantove agenture Univerzity Karlovy za financn
pomoc pri realizaci tohoto projektu, d
ale pak Arumunske lize za zap
ujcen cenn
ych
materi
al
u, panu Nicolae Iliescovi z Rumunske akademie ved za poskytnut ucebnice
arumunstiny a v neposledn rade prof. Zavadilovi za veden prace a cenne pripomnky.

Autorsk
y kolektiv

KAPITOLA

1
ARUMUNI
Lenka Palagov
a

1.1

Pojmenov
an

Termnem Vlasi, Valasi oznacovaly ve stredoveku slovanske a germanske narody sve

rom
anske sousedy. Jeho p
uvodn sirs v
yznam z
ustal uchovan dodnes v polskem v
yrazu pro
It
alii (Wlochy).
Slovo Vlach (samotne nebo ve slozeninach) oznacuje dnes balkanske romanske obyvatelstvo, tedy Arumuny, Meglenorumuny i Istrorumuny. Posledn dve jmenovane skupiny
jej prevzaly od slovansk
ych soused
u jako sv
uj nazev. Tez Rumuni z Rumunska (hlavne
z historickeho Valasska u
zem mezi jiznmi Karpaty a Dunajem) b
yvaj nekdy oznacovani
jako Valasi.1
Termn Arumun n
alez jen jedne c
asti romanskeho obyvatelstva na jih od Dunaje.
Poprve se tento termn objevil v knize G. Weiganda Die Aromunen vydane v Lipsku
v r. 1895.2
Nekter tuto mensinu oznacuj radeji jako Makedorumuni (Macedo-rom
ani ), bez
ohledu na to, zda zij v Makedonii, Epiru, Thesalii nebo Bulharsku. Vyhnou se tm
prpadnemu omylu, ze by si nezasvecen
y cten
ar mohl splest Aromuny s Armeny.
Uz samotne slovo Arumun (rum. arom
an, arum. Raman, Arman, zalez na konkretnm
dialektu) oznacuje v arumunstine totez co slovo Rumun (roman) v rumunstine, tedy p
uvodne
mana, na rozdl od tehdejsch okolnch barbarsk
prslusnka romanizovaneho n
aroda, R
ych

man nen dale zemepisne urcen, jako jsou

n
arod
u a kmen
u. Ani tento arumunsk
y R
mane v Makedonii).
mane zijc na Istrii) nebo Makedorumuni ( R
Istrorumuni ( R

V Recku b
yvaj oznacov
ani jako Kucovlachove (), toto slovo je podle
1 Nap
r. v dialektu
cesk
e mensiny v rumunsk
em Ban
atu jde o b
e
zn
e ozna
cen Rumun
u (z vlastnho
v
yzkumu).
2 Candroveanu, www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm

nekter
ych pr
y prejato z madarskeho Kutya ol
ah,
rumunsk
y pes3 , kde pr
y p
uvodne

pejorativne oznacoval vsechny Rumuny. Pravdepodobneji jde o vlastn reck

y termn, kde cast
Kuco- oznacuje kulhav
y.4 Termn Vlach () bez blizsho urcen oznacuje v soucasne
rectine horala, ovc
aka; doslo k rozsren v
yznamu z etnonyma na oznacen zivotnho stylu
typickeho pro prslusne etnikum.
K opacnemu procesu doslo v alb
anstine. Albanci krome rmskeho termnu remer

(< ROMANUS) pouzvaj pro Arumuny oznacen coban [coban], ktere p

uvodne znamenalo,
5
stejne jako v rumunstine, past
yre, dnes m
a jen etnick
y v
yznam.
Madarstina dnes uzv
a v
yse zmneneho termnu Kucovalasi pouze pro Arumuny
(zejmena pro Gramosteany a Pindeany). Farseroti jsou casto oznaceni jako Arvanitovlachove.
Dals termn pro Arumuny je Cincari (pouzvan v Srbsku), podle v
yrazneho fonetickeho rysu nemekcen souhl
asek. Slabiky v d
akoromanskem dialektu palatalizovane [ce, ci]
se v arumunskem casto vyslovuj tvrde, tedy [ce, ci].
Bulhari je oznacuj Belivlasi (tj. Bl Vlasi), pro odlisen od Rumun
u z Rumunska

(Karavlasi tj. Cern

Vlasi).6 Barevn
y prvlastek symbolizoval v minulosti zemepisne
umsten severu a jihu.
Prslusnci tohoto etnika se sami oznacuj bud v
yznamove sirsm pojmem Arumun (viz
v
yse), anebo konkretneji podle msta p
uvodu: Farseroti, Gramosteani, Krusevani apod.

1.2

Vznik a v
yvoj arumunsk
eho etnika a jazyka

Kolem roku 2000 pr. n. l. ob

yvaj Balk
ansk
y poloostrov dva v
yznamne kmeny, zapadn
c
ast Ilyrove a karpato-dunajsko-balk
ansk
y prostor Thrakove. Behem doby bronzove (1700
700 pr. n. l.) se na severu z kmene Thr
ak
u vydeluj Geto-Dakove s vlastnm jazykem,
pravdepodobne odlisn
ym od vlastn thr
actiny.7 Ti, dale rozstepeni na mnoho r
uzn
ych kmen
u,
ob
yvali u
zem mezi rekami Tisou a Dnestrem a na jihu zili i na u
zem dnesnho Bulharska,
az k pohor Stara Planina (turecky Balk
an, latinsky Haemus).
Od 4. stolet pr. n. l jsou Thr
akove vytlacovani z jihu Makedonci, o dve ste let pozdeji
mane. Pod rmsk
prich
azej dob
yvat zemi R
ym a pozdeji byzantsk
ym vlivem zili obyvatele
do 7. stolet n. l. V 5. a 6. stolet prich
azej do nziny podel dolnho toku Dunaje ve vlnach
Slovane, vytlacuj nebo asimiluj p
uvodn Thr
aky, takze kdyz na u
zem dnesnho jiznho
Bulharska vniknou turkotatarst n
ajezdnci pod vedenm chana Asparucha a vytvor v r. 681
samostatn
y st
at, stane se tak ve spojen se slovansk
ymi, nikoli thrack
ymi kmeny. Thrack
y
jazyk (patrc k satemove skupine indoevropsk
ych jazyk
u) zanikl, zachoval se jen v nekter
ych
toponymech.
msk

R
a rse se postupne rozsiruje od Recka
severov
ychodnm smerem az na u
zem
ob
yvane D
aky. V dunajske nzine mezi Starou Planinou (dnesn Bulharsko) az po jizn
Sedmihradsko (dnesn Rumunsko) je ustavena provincie Moesie. Kdyz pak rmsk
y csar
Traianus dobyl a ovl
adl v r. 116 n. l. celou D
acii, postupoval stejne jako v Hispanii, Galii ci
rednm jazykem se stala spisovna latina, ktera se pomerne
v ostatnch rmsk
ych provincich. U
rychle rozsrila a jejz zjednodusen
a podoba smsena s prvky p
uvodnho jazyka (naz
yvana
tez dunajsk
a nebo balk
ansk
a latina8 ) se stala nejuzvanejsm jazykem provincie. (Spisovna,
3 In

Treptow 2000 je uveden v

yraz kutia vlah, madarsk
y respondent uvedl jako spr
avn
y v
yraz kutya

ol
ah.
4 Capidan

2005.
Marioteanu a kol. 1977
6 Caragiu Mario
teanu a kol. 1977
7 Rosetti 1986
8 Avram, Sala 2001 (15)
5 Caragiu

kodifikovan
a forma latiny byla ustavena relativne nedlouho predtm, v letech cca 280100
mane Dacii opustili a stahli se na jih,
pr.n.l.). Kdyz v roce 271-2 za csare Aureli
ana R
man
byla zde vulg
arn latina jiz pevne zakorenena. Obyvatelstvo ji i po odchodu R
u dale
pouzvalo. Z p
uvodnho d
ackeho jazyka se dochovalo jen nekolik destek slov a toponym.
Je treba pripomenout dve skutecnosti, ktere se t
ykaj procesu romanizace:
Prejm
an rmske kultury a jazyka nezacalo a neskoncilo s rmskou nadvladou, ale
trvalo od prvnch kontakt
u s rmskou kulturou az do 8. stolet, kdy latinu na Balkane
definitivne nahradila rectina Byzantske rse.9
Romanizace se t
ykala jen u
zem s nizsm stupnem kultury, nez byl rmsk
y. Tzn. recka
c
ast Balk
anu rmskou kulturu a jazyk neprejala. Hranice10 oddelujc u
zem pod reck
ym
kulturnm vlivem od rmskeho je zn
am
a pod nazvem Jireckova linie.11

Na jizn hranici opustene D

acie, na u
zem dnesnho v
ychodnho Srbska, severozapadnho
Bulharska a rumunskeho Ban
atu, vznikla nova provincie Dacia Aureliana. Po rozdelen
mske rse na v
R
ychodn a z
apadn c
ast (395 n. l.) bylo toto u
zem zacleneno spolu s Moesi
a dalsmi provinciemi do nove vznikle velke provincie Dacia, ktera se ale nachazela jizneji
nez jej p
uvodn traianovsk
a jmenovkyne.
Behem dalsch stalet pronikaj do podunajske nziny kocovne kmeny ze severov
ychodu: G
otove, Jazygove, Vandalove, Hunove, Gepidove, Avari, a konecne v 6. stolet
Slovane. Pred n
ajezdnky pr
ubezne ustupuje romanizovane obyvatelstvo do hor, na sever,
z
apad a jih. Kdyz v 6. a 7. stolet zacnou sestupovat ti, kter z
ustali na u
zem severne od
Dunaje, zpet do nizsch poloh zeme, budou zde zt vedle sebe p
uvodn obyvatele s prchozmi
Slovany; v pr
ubehu dalsch stalet dojde k asimilaci slovansk
ych kmen
u s p
uvodnm
obyvatelstvem. Dosavadn rom
ansko-balk
ansk
y jazyk (U. Eco) je obohacen o mnozstv

slovansk
ych v
yraz
u a stane se v 7. stolet n. l. zakladem dnesn dakorumunstiny.12
Romanizovane obyvatelstvo nebylo pred prchodem Slovan
u jen na leve strane dolnho
Dunaje, ale Dunaj byl stredem rmskeho regionu. Na severnm brehu byla provincie Dacia,
na jiznm Moesia a na z
apade Pannonia.
Jak jiz bylo receno, na u
zemch jizne od Dunaje trvala rmska nadvlada podstatne dele,
uv
ad se, ze predkove Arumun
u byli, podobne jako obyvatele Banatu13 , vystaveni rmskemu
14
vlivu az 800 let. Tato az ctyrn
asobne dels romanizace zanechala v jazyce stopy na u
rovni
lexik
aln i morfologicke.
ast tohoto romanizovaneho obyvatelstva se behem stalet najezd
C
u kocovn
ych kmen
u
ze severov
ychodu vzd
alila z p
uvodn oblasti mezi Dunajem a bulharsk
ymi Rodopy, v ktere
ast je povazovana
se mezitm usadily prchoz (vetsinou slovanske) narody, na jih a zapad. C
za autochtonn obyvatelstvo ve smyslu, ze zij poblz mst, kde etnicky vznikli (to se
t
yk
a arumunsk
ych sdlist v reck
ych hor
ach Pindos a podle Th. Capidana i oblast jizn
Alb
anie15 ).
Zatmco tedy romanizovan obyvatele na severu od Dunaje postupne sestupovali z hor,
kam se uch
ylili, usazovali se v nizsch c
astech zeme a pomalu se msili se Slovany jiz usazen
ymi
v nzin
ach, jejich rom
anst prbuzn v hor
ach Pindos pokracovali v dosavadnm nomadskem
9 Rosetti

1986.
hranice je treba vnmat jako zjednodusen
y, existovala bilingvn u
zem jako Makedonie, viz

Rosetti 1986.
11 Rum. Linie Jire
cek, ang. Jire
cek line.
12 Datace se u r
uzn
ych badatel
u lis. Jako obdob, kdy doslo k vyd
elen 4 hlavnch dialekt
u z protorumunstiny, tj. obdob vzniku rumunstiny, je nej
cast
eji uv
ad
eno V.-VII. stolet. Viz Coteanu 1969.
13 Ban
at je u
zem na dnesn rumunsko-srbsk
e hranici, zhruba mezi rekami Marus (Mures), Tisou

a Dunajem k sout
esce Zelezn
a vrata.
14 Saramandu 2005
15 Sala 1989
10 Pojem

pasteveckem zp
usobu zivota. V jejich jazyce se prerusen
y kontakt s materskou jazykovou
komunitou prirozene odrazil.
Ze 6. stolet poch
az nejstars zn
am
a protorumunska veta Torna, torna, (fratre),

respektive nejstars veta vulg

arn latiny uzvane v Thracii. Poprve ji zapsal jako

Theofylactos Simokattes ve sve Historii z roku 630, pricemz poznamenal, ze veta byla
vyslovena v mstnm jazyku.16 Na prelomu 8. a 9. stolet tuto prhodu zaznamenal znovu

byzantsk
y kronik
ar Theofanes Homologetes, zvan
y Confessor17 , kter
y dodal ono fratre.

Uv
ad ji jako prhodu z nocnho pochodu byzantske armady proti Avar
um roku 587, kdy se
jednomu voj
akovi uvolnil n
aklad priv
azan
y mezkovi na zadech a druh
y, kter
y si toho vsiml,
ho chtel upozornit a zavolal na nej v materskem jazyce ono Torna, torna, fratre, jenze

dotycn
y ho neslysel. Zato ho uslyseli ostatn voj
aci, kter si to potme spatne vylozili, zacali
utkat a kricet Torna, torna. To uslyseli Avari a v domnen, ze jsou prepadeni, take se dali

na u
tek. Takze nevinn
a protorumunsk
a veta zp
usobila u
prk dvou vojsk. Nicmene z tohoto
svedectv vypl
yv
a, ze matersk
ym jazykem c
asti vojak
u byzantske armady v 6. stolet byla
protorumunstina.
Z obdob kolem roku 850 jsou poprve zmneni Vlasi; jak
ysi mnich z hory Athos zapsal,
ze kolem Solune zij Vlahorinhini a Saguditi (Vlachove a Slovani).18 Tez z 9. stolet

poch
az zpr
ava od Moiseho z Chorenu o nezn
ame zemi Balac (=Vlachia), ale tento Armen
mel zrejme na mysli Rumunsko (tj. tehdejs Rumunsko-bulharske carstv), protoze mluv
o severn strane Dunaje.
V 10. stolet vznikly prvn arumunske st
atn u
tvary, Velka Vlachie (Megalivlachia)

v Thes
alii a Mal
a Vlachie19 v Akarnanii a Etolii (obe v soucasnem severnm Recku)
a je
poprve zaznamen
an vlastn termn P pochazejc z ROMANUS. V ranem stredoveku
se ovsem jako Romania oznacovalo Bulharsko a Romai si zase rkali Byzantinci, v obou
prpadech pojmenov
an odkazuje na prbuznost s tehdy uz neexistujc rmskou rs.
Az do 11. stolet nerozlisovali autori zpr
av mezi Dakorumuny a Arumuny, oznacovali
je jednoduse jako balk
anske Vlachy. Co se t
yk
a zprav prmo o arumunske vetvi, zaznamenal
poprve v 11. stolet byzantsk
y kronik
ar Kedrenos, ze v roce 976 zavrazdili Vlasi Davida, bratra bulharskeho cara Samuila. Ke zlocinu melo dojt v Krasn
ych Dubech (mezi Prespansk
ym
20

jezerem a Kastori v dnesnm severov

ychodnm Recku).
Mezi neprme stopy po Arumunech patr toponyma; v kronice Kekaumena je zmneno
sdlo v Rodopech
neboli Kimba Longos, tedy porectene CAMPUS LONGUS.

Ve 12. a 13. stolet existovaly na u

zem dnesnho severnho Recka
arumunske statn
u
tvary. Ve stolet 15. zaznamenal reck
y kronik
ar Laonik Chalkokondias, v kter
ych provincich
Arumuni zij (Akarnie, Etolie, Thes
alie, Epirus, Makedonie, Thracie, v horsk
ych oblastech
Rodop a Balk
anu).21
Ve stredoveku je arumunske usdlen zaznamenano ve dvou hlavnch oblastech:

v Thes
alii v hor
ach Pindos a na hranici Alb
anie a Recka
kolem hory Gramos.
Tureck
a vl
ada na Balk
ane znamenala pro Arumuny relativne svobodne obdob. Turky
totiz nijak zvl
ast nezajmalo n
abozenstv nebo jazyk, pokud dobyte narody platily dane
a nesnazily se o odpor. Arumuni si udrzovali s nov
ymi pany relativne dobre vztahy jiz od
poc
atk
u turecke expanze; v 15. stolet umoznili pr
uchod sultanovi Amuradovi II., za coz
se jim dostalo rady v
yhod. Napr. z tureck
ych dan platili jen peskes, tedy platbu urcenou
16 Saramandu

2005
C
at
anescu 1996, Saramandu 2005.
18 cel
y odstavec Saramandu 2005.
19 Vlachia Mare, Vlachia Mic
a. C
androveanu 1995.
20 Coteanu 1969, Cvasn
i 1996.
21 Sala 1989
17 Cvasn
i

10

sult
anove matce, v samotnem Turecku se tesili obchodnm privilegim. Respektovana byla
i arumunsk
a instituce armatol
u (druh krestansk
ym bej
u) ci tzv. ausiatic/celnicat, tj. rada
starsch.22 A to vse az do chvle, kdy na tr
un usedl Ali Pasa stars (ve 2. polovine
18. stolet).23
Arumuni coby pravoslavn krestane pod reck
ym vlivem (s reck
ym ritem) pouzvali
vetsinou rectinu jako liturgick
y jazyk, byt v nekter
ych obdobch a regionech byla pouzvana
i arumunstina.

Od 18. stolet cel Arumuni reck

ym asimilacnm tlak
um. Reck
a crkev totiz prejala pod
svou spr
avu pres 100 arumunsk
ych skol a nastalo systematicke porectovan (slova reckeho
mision
are Kosmy Aitola: je treba mluvit jazykem nas crkve), prestoze prslusne regiony

patrily k osmanske rsi a ofici

alne se tedy jednalo o turecke obcany.24 Ke konci 18. stolet se
Arumuni stehuj od hory Gramos k severov
ychodu.
Jihoalb
anske mesto Moskopole (alb. Voscopoj) bylo v 18.19. stolet kulturnm,
n
abozensk
ym a vzdel
avacm centrem Arumun
u. Vedle sdla metropolity zde existovala
i arumunsk
a vyss skola, tzv. Academie nou
a, pravdepodobne podobna tehdejsm reck
ym
akademim. Jedna historick
a zpr
ava obsahuje zmnku o knize zde vytistene jiz v roce 1744,
ta pravdepodobne nebyla jedinou. Bohuzel byla Moskopole dvakrat dob
yvana, nejdrve
janinsk
ym Alim Pasou starsm (1769) a podruhe definitivne znicena Alim Pasou mladsm
(1788).25 N
asledovala vlna emigrace moskopolsk
ych Arumun
u, pocetne kupecke rodiny se
odstehovaly do Rakouska, Uherska i Podunajsk
ych knzectv, podle Papanaceho (1995) se
imigrace techto rodin projevila v ekonomickem vzr
ustu prslusn
ych zem. Presuny se odrazily

v rozlozen moskopolskeho n
arec: v severnm Recku,
v jizn Albanii i ve stredomakedonskem
Krusevu.
Jine mesto, Aminciu (recky Metsovo), bylo povazovano za druhe mesto Arumun
u,

prestoze v 18.19. stolet v Recku

existuj silne tendence porectit vsechny mensiny.26
Existovala zde stars arumunsk
a skola nez v Moskopoli, kde se vyucovalo matematice,
z
akladnm nauk
am, filozofii a reckemu jazyku a literature. Podle vzdelanc
u Ucuty i Daniila
bylo tehdy povazov
ano za samozrejme, ze k vzdelavan arumunsk
ych det slouz jejich
matersk
y jazyk, eventu
alne rumunstina,27 cituji: Pouze pomoc materskeho jazyka se deti

mohou lehce ucit a pokrocit v kr

atkosti v rumunstine.28
Na u
zem dnesn Republiky Makedonie prisli Arumuni v druhe polovine 18. a na
zac
atku 19. stolet, c
ast se jich usadila v Bitolji a v okol a v Krusevu, to bylo tehdy temer
ryze arumunske mesto.29
V 19. stolet zij emigrovane skupiny Arumun
u v Rumunsku i ve velk
ych mestech
rakouskeho csarstv (a pozdeji Rakouska-Uherska), ve Vdni, Bude a Pesti, kde obvykle
navstevuj tamn rumunske skoly. V n
arodne-kulturnm obrozeneckem hnut patr casto
k bojovnk
um za pr
ava rumunskeho n
aroda.30 Je zd
uraz
novan spolecn
y latinsk
y p
uvod (siln
y
vliv Sedmihradske skoly) a poprve se vzdelanci pokous kodifikovat arumunstinu vytvorenm
spolecneho rumunskeho jazyka spojenm d
akorumunskeho a arumunskeho dialektu.

22 Oba arumunsk
e termny ozna
cuj tut
e
z zvykovou instituci; termn ausiatic je odvozen z arum. slova
auslu, tj. starsina, celnicat ze slovansk
eho
celnik, tj. n
a
celnk. Papanace 1995.
23 H
aciu 2003.
24 Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
25 C
androveanu 1995, Saramandu 94, aj. Krom
e C
androveana, kter
y uv
ad r. 1789, vsechny zdroje uv
ad
ej
jako rok zni
cen Moskopole 1788.
26 Papahagi 1909
27 Papahagi 1909
28 Papahagi 1909. Na po
c
atku 20. stolet se zd
uraz
novala rumunsk
a identita Arumun
u, byli vnm
ani
a ozna
cov
ani jako ji
zn Rumuni.
29 Satava

1994.
30 Do za
ca
tku 20. stolet se Rumuni a Arumuni pova
zovali za jedin
e etnikum.

11

V 19. stolet se v cele Evrope objevuj pozadavky mensch narod

u na sebeurcen,
u Arumun
u se toto etnicke sebeuvedomov
an v
yrazneji objevuje od 60. let 19. stolet, kdy
nove vznikl
y rumunsk
y st
at podporuje rumunskou mensinu. Dky aktivite Arumun
u zijcch

v Bukuresti jsou zakl

ad
any rumunske skoly (zakladn i stredn) v Makedonii, v oblasti
Pindos, v Epiru i v Alb
anii. Rumunstina byla napr. v Makedonii i liturgick
ym jazykem.
Poc
atkem sedmdes
at
ych let 19. stolet sl i u arumunskeho etnika myslenka narodnho
obrozen; u
zem, kde zij, patr st
ale pod vl
adu osmanske rse. Ldrem prorumunskeho hnut

v Recku
na prelomu 19. a 20. stolet je profesor a inspektor Apostol Margarit.31 Existovaly
zde sice arumunske skoly, ale vinou geografickeho profilu (spatneho spojen a clenitosti
terenu) jejich pocet nebyl dostacujc.
To, ze Turecko umozn
ovalo Arumun
um relativne svobodne zt, bylo zrejme jednm

z faktor
u, proc Recko
obvinilo Rumunsko ze spojenectv s Tureckem. Prmo historick
ym

v
ysmechem bylo, kdyz si Recko
po rusko-turecke valce (18771878) zabralo cast Thesalie

(ob
yvane Arumuny), prestoze na rozdl od Rumunska Rekov
e proti Turecku v
ubec nebojovali! Thes
alst Arumuni lobbuj na Berlnskem kongresu za to, aby Thesalie z
ustala turecka,

tedy aby i nad

ale z
ustali v jednom st
ate s ostatnmi Arumuny z Epiru a Makedonie.32
Tureckou Thes
alii se podarilo uchovat do roku 1912.

Proti osamostat
nov
an Arumun
u se stav Rekov
e i Makedonci, presto v roce 1878
Porta prislbila Arumun
um ochranu. Respektive Rumun
um, nebot tito zadali o ochranu
soukmenovc
u v Makedonii. Zvl
astn v
ynos, v nemz priznava Arumun
um v Makedonii

a Epiru stejn
a pr
ava jako ostatnm mensin
am, vydal ale teprve sultan Abdul Hamid
v 1905.33

Behem 1. svetove v
alky se pokusili Italove okupujc severn Recko
zalozit samo34
spr
avn
y arumunsk
y st
at, s nucen
ym u
stupem italsk
ych vojsk z oblasti Pindu vsak byl
pl
an opusten. Po roce 1918 doslo k definitivnmu rozbit turecke rse na Balkane i rakouskouherskeho csarstv a ve stredn a jihov
ychodn Evropa vznika rada mal
ych narodnch stat
u,
coz v oblasti, jako je Balk
ansk
y poloostrov, kde zije mnozstv narodnostnch skupin, znamena
trvale napet a latentn spory.35 Zatmco kolem roku 1910 tvorili prslusnci etnik bez
vlastnho st
atu kolem 25 % obyvatelstva Evropy, o dvacet let pozdeji z
ustala bez vlastnho
st
atu 4 %.36
Po osvobozen Bulharska z turecke nadvlady (1913) nastala i zde (jako ostatne
ast Arumun
ve vsech osvobozen
ych zemch) siln
a asimilace (zde bulharizace) mensin. C
u

se vystehovala do Kadrilateru (jizn Dobrudzi), jin, prorect, do severnho Recka.

Do
Kadrilateru mrili Arumuni ze vsech osvobozen
ych zem, odstehovalo se tam (nebo bylo

vystehov
ano) cca 3040 tis. osob. Pote, co u
zem jizn Dobrudze pripadlo po r. 1940
Bulharsku, byli presunuti d
ale k severu, do okol Konstance (dodnes je zde centrum Arumun
u
v Rumunsku). Poprve se objevuje n
azor, ze Arumuni jsou zvlastn etnikum37 , soucasne
doch
az k rozpadu tradicnch struktur a Arumuni odchazej zt do velk
ych mest. Prestoze
ve Versailleske smlouve byla zakotvena ustanoven na ochranu mensin, asimilacn tlaky jsou
zjevne po celou druhou polovinu 20. stolet.
Vetsina arumunskeho obyvatelstva patrila donedavna (do 20. stolet) ke kocovn
ym
a polokocovn
ym populacm praktikujc tradicn zp
usob obzivy, tedy pastevectv. Dky
31 Arom
ani,

ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
33 Treptow 2000, Satava

1994.
34 Satava

1994.
35 Republika Makedonie je st
at s nejv
etsm podlem n
arodnostnch mensin v Evrop
e (35 %), i ostatn

n
astupnick
e st
aty Jugosl
avie uv
ad
ej vysok
e procento n
arodnostnch mensin. Satava
1994.
36 Satava

1994.
37 Candroveanu, www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm
32 Arom
ani,

12

pravideln
ym presun
um se st
ady v horsk
ych oblastech (tzv. fenomen transhumance) byly
udrzov
any kontakty mezi jednotliv
ymi skupinami Arumun
u. Dale se nekter Arumuni
(hlavne Moskopoleani) zivili obchodem, coz je take sv
ym zp
usobem druh kocovneho zivota,
jak vidme na star
ych fotografich v Obrazove prloze.
Tradicn zp
usob zivota musel skoncit pote, co na pocatku 20. stolet bylo u
zem
rozdeleno mezi vznikle nez
avisle st
aty, cmz bylo Arumun
um znemozneno pokracovat
v presunech po stalet
ych tras
ach. Pastevectv dale fungovalo v omezene mre, ale velka cast
Arumun
u si musela najt nov
y zp
usob existence, masove se odstehovali do vs a mest.38
Mezi v
alkami existovaly v Makedonii skoly ve vcero jazycch. Konkurence mezi nimi
byla az takov
a, ze se rodice rozhodovali i na zaklade hmotn
ych nabdek jednotliv
ych skol
napr. zapsali dte tam, kde dostalo zdarma oblecen apod. (Platilo v Gopesi a Molovisti.)39
V roce 1944, kdyz se v Rumunsku chopili moci komuniste, byly rumunske skoly mimo
vlastn st
at uzavreny (dekretem rumunske stalinisticke politicky Any Paukertove) a Rumunsko prerusilo veskere kontakty s rumunsk
ymi i arumunsk
ymi komunitami v zahranic.40 Po
v
alce doslo na Balk
ane k u
prave hranic a presun
um mensin, coz melo zmensit narodnostn
napet.
V pov
alecnem obdob ztratili Arumuni pravo naz
yvat se oficialne Arumuny a byla jim
vnucena n
arodnost prslusneho st
atu. Vzdel
avacm jazykem z
ustal narodn jazyk vetsinoveho
obyvatelstva. Tato postupn
a asimilace spojena s nov
ymi zivotnmi podmnkami (ztrata
tradicnho zp
usobu zivota apod.) vedla ke snzen poctu populace a ke ztrate etnickeho
povedom, kter
a se uchovala jen v oblastech s kompaktnejsm osdlenm. Pro zajmavost:
v Alb
anii pokracovali Arumuni v pastevectv i v dobach narodnch podnik
u stali se statnmi
past
yri s modernizovan
ym vybavenm (kami
ony).41
V obdob reckeho vojenskeho rezimu 19671974 hrozilo za uzit arumunstiny i vezen.
Arumunsky v sedes
at
ych letech 20. stol. hovorilo cca 300600 tis. obyvatel Balk
anskeho poloostrova42 (uv
aden
y pocet prslusnk
u etnika se v r
uzn
ych pramenech lis),

a to zejmena na u
zem Recka,
Alb
anie, Bulharska, jugoslavske Makedonie a Kosova. Pocet
Arumun
u vsak trvale kles
a43 .
Po roce 1990 zacala rumunsk
a vl
ada deklarovat jednotu rumunskeho naroda v Rumunsku i vne hranic. Do rumunskeho n
aroda zijcho v zahranic zaclenila krome Rumun
u
v Moldavsku, Madarsku atd. i Arumuny. Tito jsou oznacovani jako jizn vetev rumunskeho

n
aroda a jazyka ( ramura sudic
a a poporului rom
an si a limbii rom
ane D. V. Ionescu).44

Rumunsk
a vl
ada podporuje kulturn instituce, mstn tisk, poskytuje stipendia, ale nerozlisuje mezi Rumuny v zahranic a Arumuny. Ionescu uvad 300600 tis. Rumun
u zijcch

45

v kazdem z n
asledujcch st
at
u: Makedonie a b
yvala Jugoslavie, Bulharsko, Albanie, Recko.
Pocet Arumun
u zijcch v Rumunsku se uv
ad 5070 tis. osob.

Jak uv
ad L. Satava
(1994), ve stredn a jihov
ychodn Evrope dnes zij jen dve v
yrazna
autochtonn etnika bez vlastnho st
atu: Luzict Srbove a Arumuni.
Arumuni sami dnes zakl
adaj kulturne-narodnostn spolky, umozn
uje-li to situace
prslusneho st
atu a pokud to sami ct jako potrebne, napr. makedonsk
y spolek Unia ti

cultur
a-a Arm
anjlor dit Machidunii Unija za kultura na Vlasite od Makedonija.
38 Neiescu

1997
1997
40 Candroveanu, www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm, Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
41 Neiescu 1997
42 Caragiu Mario
teanu 1977 aj.
43 Saramandu 2005 aj.
44 Rela
tiile Rom
aniei cu comunit
atile rom
anesti din Balcani, www.aromanian.net
45 Rela
tiile Rom
aniei cu comunit
atile rom
anesti din Balcani, www.aromanian.net, stejn
e i Saramandu 2005
39 Neiescu

13

Spolky existuj i v cizine (USA, Nemecko, . . . ), odkud je ze strany tamnch arumunsk

ych
diaspor podporov
ana arumunsk
a literatura a tradice.
24. 7. 1997 prijala Rada Evropy usnesen, ze Arumuni jsou jazykova a kulturn
mensina.46 Vl
ady prslusn
ych st
at
u mus tedy Arumuny respektovat a jsou zavazani umoznit
jim vzdel
an v arumunstine.

1.3

Situace dnes a mo
zn
a budoucnost v jednotliv
ych
st
atech47

1.3.1

Republika Makedonie

Ve dvac
atem stolet jsou makedonst Arumuni vnmani jako etnicka, ne kulturn
skupina, teprve po spolecensk
ych zmen
ach na konci 20. stolet znovu vznikaj arumunska
kulturn sdruzen, napr. Unia ti cultur
a-a Arm
anjlor dit Machidunii Unija za kultura
na Vlasite od Makedonija, nebo Comuna na Vlasite Bracha Manachia v Bitolji.
Skutecn
y pocet Arumun
u je kolem 20 000, oficialne se k arumunske narodnosti

hl
as pres 8 000 osob. (8 467 osob uv
ad Satava,
8 601 Friedman). Paradoxne zde maj
Arumuni nejvce priznan
ych pr
av, byt jich v Republice Makedonii zije ze vsech balkansk
ych
st
at
u nejmene. Tato neprlis stabiln b
yval
a jugoslavska republika ma totiz nejvets pocet
n
arodnostnch mensin (35 %) v Evrope a tedy i prstup k nim se mus nutne lisit od
sousednch n
arodnch st
at
u.

Postaven Arumun
u v Republice Makedonii je leps nez v ostatnch zemch, prestoze
tvor nejmens u
stavne uzn
avanou mensinu. V makedonskem parlamentu maj sve zastupce
a vu
stave je zakotveno jejich pr
avo na uchov
an etnicke, jazykove, nabozenske a kulturn
identity a pr
avo na vzdel
an v materskem jazyce.48 (Arumunstina patr v Republice
Makedonii mezi sest nejrozsrenejsch jazyk
u.49 )
Jako n
arodn sv
atek slav makedonst Arumuni v
yroc uznan sve vlastn identity
( miletu) Osmanskou rs 9./22. 5. 1905. (prvn datum je podle julianskeho kalendare, druhe

podle gregori
anskeho).
V oblastech s arumunskou vetsinou je znovu zavedeno zakladn skolstv v arumunstine
a je posilov
ano etnicke sebeuvedomov
an.

1.3.2

Recko

V severn c
asti Recka
zije nejvets c
ast Arumun
u. Reck
a legislativa donedavna
nepripoustela existenci jineho nez reckeho etnika na svem u
zem, takze Arumuni jako

n
arodnostn mensina ofici
alne neexistovali, byli oznacovani jako Rekov
e mluvc romansk
ym

jazykem. Legislativa Evropske unie primela Recko ke zmene oficialnho postoje. V Recku
se obecne o arumunske mensine ani o jejich jazyku moc nev. Byt jsou naz
yvani ,
nem
a toto oznacen v rectine etnick
y smysl, sps oznacuje past
yrsk
y zp
usob zivota.50 Teorii
u podporuj i recke vedecke kruhy a k podobnemu zaveru dochaz
romanizovan
ych Rek

i lingvisticke v
yzkumy.51 (Podobne je to s Makedonci, ti jsou zase tzv. slavizovan Rekov
e).
46 Arom
ani,

ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume

data a u
daje viz Satava
1994, nen-li uvedeno jinak.
48 Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
49 Friedman, The Vlah Minority in Macedonia: Language, Identity, Dialectology, and Standardization.
(D
ale v textu jako Friedman, VMM.) Sta
zeno z www.farsarotul.org, 4. 4. 2006.
50 Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
51 Arom
an
a si raporturile ei cu greaca, IN: Saramandu 2004
47 C
sla,

14

Tamn Arumuni o sve historii vetsinou moc neved, vinou proreckeho prostred, ktere
nepreje minorit
am a v praxi jim neumozn
uje rozvinout vlastn skolstv. V obdob vojenskeho
rezimu 19671974 hrozilo za uzit arumunstiny i vezen.52 Pokud Arumuni ze sve historie
neco znaj, del ji na obdob pred Alim Pasou (mladsm) a po nem.53 Ten nechal v 18. stolet
popravit sta Arumun
u a rozboril jejich mesta.
Pocet reck
ych Arumun
u se postupne zmensuje (posledn oficialn u
daj je 60 000 osob
v r. 1987, nicmene re
alne odhady se pohybuj mezi 100300 tis. lidmi), presto stale tvor msty
kompaktn osdlen. Jejich jazyk, kter
y je pouzvan jen v domacm prostred, vymra (napr.
se z nej ztr
ac nektere sufixy, zmensuje se lexikum54 ). Aktivn bilingvismus je u vetsiny
Arumun
u starsch 50 let, u mlads generace (2550 let) jde o bilingvismus sps pasivn,
55

tj. arumunsky rozum, ale nijak zvl

ast ji nepouzvaj. Sami se pr
y povazuj sps za Reky
.
Od roku 1997 jsou evropske st
aty zavazany respektovat Arumuny jako kulturn
a jazykovou mensinu a umoznit jim vzdel
an, media a crkevn ritus ve vlastnm jazyce.
To v r. 1998 v Metsovu potvrdil i tehdejs prezident Kostis Stephanopoulos, nicmene zatm
to nebylo prlis uvedeno do praxe. Zejmena co se t
yka jazykov
ych prav, je situace Arumun
u
tristn, i kdyz se obcas objev sbrky folkl
ornho typu. Soucasn
y prezident Karolos Papoulias
(s
am c
astecne arumunskeho p
uvodu) nech
av
a arumunskou otazku sps stranou.
Existuj arumunske spolecnosti, napr. Folkl
orn spolek Vlach
u ve Veri s knihovnou
specializovanou na arumunskou problematiku, zalozen
y v r. 1981, prejmenovan
y pozdeji na
Arumunsky spolek ve Veri (Sutsata Arm
anjlor di Veria). Dale Spolecnost pro arumunsky
jazyk a kulturu v Athen
ach.

1.3.3

Alb
anie

Arumunsk
a populace je v Alb
anii vnmana jako romanizovana skupina stejneho
etnickeho p
uvodu (thr
ackeho) jako Alb
anci a tvor nejvets albanskou mensinu. Albanst
Arumuni zili v historii ve dvou diaspor
ach: v moskopolske, ktera tvorila obchodn elitu
a spoluvytv
arela vrstvu zemske burzoazie, a v muezasske (Muezakove56 ), ktera vetsinou
pracovala na latifundich protureck
ych Alb
anc
u.57 Dnes uz jsou silne albanizovani. Sdl
vetsinou v jizn c
asti zeme ve vce komunit
ach.
Alb
anske ofici
aln prameny uv
ad 15 000 Arumun
u (1981), ale pocet p
uvodem arumunskeho obyvatelstva bude mnohon
asobne vyss, na 100200 tis. je odhaduje Wikipedia.58 Jsou
c
astecne pravoslavn a c
astecne muslimove. Mnoz do sedesat
ych let 20. stolet kocovali.
Postaven Arumun
u je v alb
anske u
stave je zakotveno jako postaven kulturn mensiny

a casto jsou zahrnov

ani (jako pravoslavn) mezi albanske Reky.
Ve meste Divjaka existuje
rumunsko-arumunsk
a skolka a skola pro 60 det a v Korce arumunska pravoslavna crkev59
s arumunskou liturgi a byla zde v devades
at
ych letech 20. stolet zalozena recka skola

termnu je treba rozumet sps jako arumunsk
a, nebot vetsina tzv. albansk
ych Rek
u jsou

Arumuni nebo bilingvn60 .

52 Satava

1994.
www.aromanian.net
54 informace od vlastn
ho respondenta
55 Friedman, VMM, www.farsarotul.org
56 rum. obvykle Muzachiar, ale objevuje se i v jin
ych form
ach
57 Papanace 1995
58 Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
59 Arom
ani, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume
60 www.farsarotul.org. D
ale se o trd
ach, kde se vyu
cuje arumunsky, zmi
nuje Friedman, VMM. Sta
zeno
z www.farsarotul.org, 4. 4. 2006. Tyto trdy zalo
zeny v r. 1998 jsou v Kor
ce a v Tiran
e.
53 Lupescu,

15

1.3.4

Bulharsko

B
yvale polonom
adske pastevecke populace zij v horsk
ych oblastech (Pirin, jihozapadn Rodopy), dnes jsou jiz vetsinou usazeni. Silne podlehaj asimilaci a b
yvaj smesovani
s Karakacany, coz je male etnikum kulturne velmi blzke Arumun
um (tez b
yval polokocovn
pastevci), Karakacane ale mluv recky. Pocet bulharsk
ych Arumun
u a Rumun
u (Bulharsko
je nerozlisuje) je uv
aden 40 000 osob (rok 1971).

1.3.5

Rumunsko

Arumuni se po 1. svetove v
alce vystehovali (z Recka,
Bulharska) nebo byli presunuti
(z Makedonie) do jizn Dobrudze; po pripadnut tohoto u
zem Bulharsku byli dale prestehov
ani do okol mesta Konstance (Constanta) (kolem 40 000 osob). Udrzuj si etnicke povedom
i arumunsk
y dialekt. I dals generace si casto vybraly partnery arumunskeho p
uvodu,
dokonce si d
ale udrzovali odstup od ostatnch arumunsk
ych skupin: Farseroti se obvykle

berou mezi sebou (bez ohledu, zda jde o Farseroty z Recka

nebo z Albanie), a Pindeani,
Molovistani a Muezakove, kter
ych nezije v Dobrudzi tolik, zase mezi sebou.61
Arumunstinu se deti uc v rodin
ach. Smsene vesnice b
yvaj biligvn, i tamn Rumuni
v nich pouzvaj arumunstinu. Ta nejen ze si (zatm) uchovala dialektaln rysy prinesene
z p
uvodn lokality, ale jazykov
y v
yzkum dok
azal i vznik nov
ych tamnch dialektalnch
rys
u arumunstiny.62 Napr. kontakt r
uzn
ych arumunsk
ych narec zp
usobil, ze mluvc uzva
alternativne elementy z vce n
arec.
Je ale treba pripomenout sociolingvistick
y v
yzkum arumunsk
ych det Mariny Ciolan,
podle ktere smeruje dobrudzsk
a arumunstina k postupnemu splynut s rumunstinou. Tm,
ze nejmlads generace uz neznaj jazyk zeme, z ktere jejich rodina pochaz, vytracej se
z jejich jazyka balkanismy (bezne pro stars generace) a jsou nahrazovany dakorumunsk
ymi
termny, doch
az k elizi fonem
u neexistujcch v dakorumunstine, a dochaz i k interferenci
morfosyntakticke, napr. ve vyj
adren prmeho zivotneho predmetu pomoc pi, aj.63
kaj si bulgaro-romani
Arumuni p
uvodem z Bulharska jsou hodne slavizovan. R

a nekter chtej zskat statut etnicke mensiny v Rumunsku, prestoze se ve dvacat

ych letech
20. stolet prohl
asili za Rumuny.
Rumunsko v r
amci pomoci mensine nabz stipendia arumunsk
ym student
um.

Z drve uv
aden
ych 644 osob (1977) se pocet Arumun
u zijcch v Rumunsku dnes nav
ysil
na uv
aden
ych 5070 tis. osob.

1.3.6

Jinde ve sv
et
e

Mens skupiny Arumun

u zij v Nemecku, Kanade, USA, Latinske Americe
a v Austr
alii.64 Americk
a spolecnost The Society Farsarotul v Connecticutu vydava od
r. 1987 sbornky (jsou dostupne na internetu na strance www.farsarotul.org) a porada
kazdorocn sraz Arumun
u v Anglii. V Nemecku je centrum ve meste Heidelberg.
61 Saramandu, N.: Structura arom
anei actuale. Graiurile din Dobrogea. 2005. D
ale uv
ad
eno jako
Saramandu: Dobrogea 2005.
62 Saramandu: Dobrogea 2005 + Ciolac 1997.
63 Ciolac 1997.
64 Sala 1989.

16

1.4
1.4.1

Arumunsk
e skupiny a n
a
re
c
Far
seroti

Farseroti doned
avna (do konce 20. stolet) byli vetsinou typict past
yri, kter praktikovali kocovn
y a polokocovn
y zp
usob zp
usob zivota.65 Velka cast jich zije v Albanii, kde
tvor prevahu arumunske mensiny. Dky svemu tradicnmu kocovnemu zp
usobu zivota jsou

Farseroti rozsreni i v Recku,

mnoz z nich se usadili i v b
yval
ych zimovistch (v mstech,

kde s ovcemi preck

avali zimu), tj. u J
onskeho i u Egejskeho more. Rekov
e je naz
yvaj
66
Arvanitovlachove, tj. Arumuni z Alb
anie , oni sami si rkaj Ramani.
Farserotske n
arec se nejvce lis od ostatnch arumunsk
ych. Je rozsreno v Albanii

a Recku.
Etnonymum souvis s reck
ym mestem Farsala (ar. Frasari, alb. Frashe) v Thesalii,
kde dodnes zije arumunsk
a komunita. Jako Farseroti se oznacuj Arumuni, kter odtamtud
poch
azej a dnes zij zejmena v okol alb
anskeho mesta Korce (Korcea), na severn strane
hory Vermion (reck
a Makedonie) a v Nikopoli (Republika Makedonie). Toto pojmenovan se
ale rozsrilo i na vsechny ostatn Arumuny, kter sami sebe oznacuj Ramani (na rozdl od
ostatnch Arumun
u, kter se oznacuj jako Armani).

1.4.2

Gramo
steani

Naz
yvaj se podle severoreckeho mesta Gramoste, d
uleziteho sdla v 17.18. stolet
(40 000 obyvatel), zniceneho na zac
atku 19. stolet Alim Pasou z Tepelene. Spolu s Gramoste
byla znicena i d
ulezit
a mesta Niculita a Linotopi.
Dnes Gramosteani sdl v recke Makedonii (mj. v Soluni), v Republice Makedonii
(v Krusevu, v Bitolji) a v jiznm Bulharsku (kolem pohor Rila, Rodopy a Pirin). Do poloviny
20. stolet jich cast praktikovala polokocovn
y zp
usob zivota.

1.4.3

Moskopoleani

Moskopoleani jsou nejmens ze ctyr hlavnch skupin. Pojmenovan pochaz od mesta

Moskopole (Alb
anie), ktere bylo v 16. az 18. stolet ekonomick
ym a kulturnm centrem
Arumun
u a s 50 000 obyvateli a 27 kostely pr
y nejvetsm mestem jizn casti Balkanskeho
poloostrova. Existovala zde i vysok
a skola, jedina v cele osmanske rsi, a tiskarna. Moskopole
byla znicen
a Turky ve trech n
ajezdech v druhe polovine 18. stolet.67
Moskopoleani zij v Alb
anii, v sousedstv znicene Moskopole a take na hranici
s Republikou Makedonie na brehu Ochridskeho jezera. Jina skupina Moskopolean
u zalozila
po odchodu z Moskopole zn
ame makedonske mesto Krusevo. Jsou jedin mezi Arumuny,
kter nevedli kocovn
y zp
usob zivota.

1.4.4

Pindeani

v Recku,

Pindeani jsou nejpocetnejs z Arumun

u. Zij
kde tvor kompaktn osdlen
hor Pindos, odtud poch
az jejich pojmenov
an. Oni sami se vsak naz
yvaj konkretneji podle
msta p
uvodu: Mincani z Aminciu, Syrmy
nati z Samariny, atd. Nekolik jich tez zije v zapadn
hornate c
asti recke Makedonie.
Pindeani jsou vetsinou usedl, jen c
ast z nich praktikovala do prvn poloviny 20. stolet
polokocovne pastevectv podobne jako Gramosteani a Farseroti. Mesto Aminciu dokazuje
stabiln osdlen od sveho zalozen v 8. stolet.
65 Term
n

poloko
covn znamen
a,
ze se vraceli na zimu a l
eto do stejn
ych mst.
2005
67 cel
y odstavec Saramandu 2004.

66 Saramandu

17

O jejich osdlen se zmi

nuj uz byzantst kronikari v 10. stolet a v 11. stolet popsal
jejich polokocovn
y zp
usob zivota kronik
ar Kekaumenos, ten se tez zmnil o jin
ych Vlasch
usazen
ych v nzine, coz poukazuje na nekdejs paraleln existenci arumunsk
ych past
yr
u
i zemedelc
u.68
Za jejich odnoz jsou povazov
ani Arumuni z Olympu, kde sdl od 15. stolet.

Krome zmnen
ych 4 hlavnch skupin (Farserot
u, Gramostean
u, Moskopolean
u a Pindean
u)
se d
ale jazykove vydeluj Arumuni zijc na dvou mstech R. Makedonie: kolem Gorne a Dolne
Belice (Beala di Supra a Beala di Ghios) a kolem mest Gopese a Moloviste. Nekdy jsou jako
arumunsk
a skupina chybne uv
adeni i Meglenorumuni, kter jsou sice s Arumuny prbuzn
a jsou jim kulturne blzc, ale z jazykoveho hlediska jde o vlastn, silne slavizovan
y dialekt,
odlisn
y od arumunstiny i d
akorumunstiny.

1.4.5

Arumuni z okol Beala di Supra a z Beala di Ghios

Tato skupina zije poblz mesta Struga v Republice Makedonii u hranice s Albani.
Beala di Supra69 je arumunsk
y n
azev sdla Gorna Belica, podobne Beala de Ghios (tez

C
ampu) se makedonsky oznacuje jako Dolna Belica. Casto
b
yvaj prirazovani ke skupine
Farserot
u, protoze zij v jejich tesne blzkosti, oni sami se vsak oznacuj jako Mbaloti.70
ast z nich jsou muslimove a zd
C
a se, ze konvertovali relativne nedavno, v druhe polovine
19. stolet.71 Jsou jedin
ym dosud zn
am
ym prpadem arumunsk
ych muslim
u. Ve vlastn vsi
Beala di Supra byla arumunstina nahrazena alb
anstinou.72

1.4.6

Skupina z Gope
se a Molovi
ste

Jde spse o podskupinu gramostenskeho narec kolem techto makedonsk

ych mest
s urcit
ymi specifick
ymi rysy nez o samostatne n
arec.

1.4.7

Ilustrativn tabulka v
yvoje po
ctu arumunsk
eho obyvatelstva
v p
rslu
sn
ych st
atech.

Tabulka mj. ilustruje, jak zav

adejc mohou b
yt oficialn u
daje, uvedomme-li si, ze
pravdepodobn
y pocet Arumun
u dnes je 300600 tis. osob.

Udaje
poch
az ze zdroje Satava
1994, event. jsou doplneny i z jin
ych zdroj
u.
Alb
anie

Bulharsko

1920 2030 tis. (1927)

1550 (1926)
10 60073

R. Makedonie

Jugosl
avie

Recko

9 100 (1921)

19 700 (1928)*
120 000 (1928)

1930 10 000 (1930)

1940

9 500 (1948)

68 cel
a

103 000** (1948) 57 000* (1940)

podkapitola Saramandu 2004

Beala existuje t
e
z forma Bela.
70 Neexistuje jednoslovn
y rumunsk
y v
yraz a toto slovo ani nejde dobre po
cestit.
71 Saramandu 2004
72 Friedman, VMM, www.farsarotul.org.
73 Podle bulharsk
eho s
ct
an lidu v r. 1926 existuje 1551 Cincar
u. Jen
ze krom
e t
echto se prihl
asilo dalsch

5 324 osob jako Arom

ani, 3 777 jako Kucovalasi a 68 080 jako Rumuni! Viz Arom
ani, ro.wikipedia.org/
wiki/Aroman#Nume.
69 Pro

18

Alb
anie
1950
10 000 (1961)
1960 100 000 (1966)
cca 50 000 (?)

Bulharsko
500 (1956)

R. Makedonie
10 751 (1953)74

20 000 (1968)

Jugosl
avie
81 000** (1953)

Recko
11 000* (1951)

80 000** (1961)
9 500 (1961)
70 00075 (1966)

50 000 (1961)
300 000 (?)
400 000 (?)
150200 tis.,
resp. 400 tis. (?)

1970

cca 31 500 (1971)

40 000 (1971)
15 000 (1978)

7 200 (1971)

60 000 (?)
cca 50 00076 (1971)
22 000 (1971)
150 000 (?)
150 000** (1978) 60 000 (1978)

1980

15 000 (1983)
15 000 (1987)

6 400 (1981)

32 000 (1981)
32 000 (1983)

60 000 (1983)
60 000 (1987)

8 467 (1994)
8 601 (1994)77

1990

* z jazykoveho hlediska
** vcetne V(a)lach
u v Timoku?
Rumunsko: 644 osob (1977).
Uv
aden
a csla se lis, nebot poch
azej z r
uzn
ych zdroj
u.

1.5

Bibliografie

Arom
ani. Stazeno z ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume, 22. 3. 2006
Avram, Mioara; Sala, Marius: Faceti cunostint
a cu limba romana. Editura Echinox,
Cluj, 2001.
C
androveanu, Hristu: Arom
anii ieri si astazi. Cultura, literatura, probleme, perspective. Editura Scrisul rom
a nesc, Craiova, 1995.
C
androveanu, Eugenia; C
androveanu, Hristu: Abecedar roman aroman. Editura
Fundatiei culturale Arom
ane Dim
andarea parinteasca, Bucuresti, 2004.

Coteanu, Ion: Gramatic

a arom
an
a practica. Editura Fundatiei culturale aromane
Dim
andarea p
arinteasc
a, Bucuresti, 1998.

Cvasni C
at
anescu, Maria: Limba rom
an
a. Origini si dezvoltare. Humanitas, Bucuresti,
1996.
H
aciu, Anastas N.: Arom
anii. Comert, industrie, arte, expansiune, civilizatie. Editura
Cartea Arom
an
a, Constanta, 2003.
Neiescu, Petru: Mic atlas al dialectului arom
an din Albania si din fosta Republica
iugoslav
a Macedonia. Editura Academiei Romane, Bucuresti, 1997.
Papahagi, Pericle: Scriitori arom
ani n secolul al XVIII. Institut de Arte Grafice Carol

G
obl, Bucuresti, 1909.
74 Friedman, VMM, www.farsarotul.org. Arumun
stinu jako matersk
y jazyk uvedlo 8 180/8 130 osob
(nejednotn
eu
daje, ve studii jsou uvedena ob
e
csla).
75 Po
cet lid, kter uv
ad arumunstinu jako matersk
y jazyk.
76 V
cetn
e Meglenorumun
u
77 Friedman, VMM, www.farsarotul.org. Arumun
stinu jako matersk
y jazyk uvedlo 7 036 osob.

19

 Rosetti, Alexandru: Istoria limbii rom

ane I. De la origini pna la nceputul secolului al
XVII-lea. Editura stiintific
a si enciclopedica, Bucuresti, 1986.
Sala, Marius et col.: Enciclopedia limbilor romanice. Editura stiintific
a si enciclopedica,
Bucuresti, 1989.
Saramandu, Nicolae: Cercet
ari asupra aromanei vorbite n Dobrogea. Editura Academiei Republicii Socialiste Rom
ania, Bucuresti, 1972.
Saramandu, Nicolae: Originea dialectelor rom
anesti (pe baza surselor istorice). Editura
Academiei Rom
ane, Bucuresti, 2005.
Saramandu, Nicolae: Romanitatea oriental
a. Editura Academiei Romane, Bucuresti,
2004.
Saramandu, Nicolae: Structura arom
anei actuale. Graiurile din Dobrogea. (Texte
dialectale.) Editura Academiei Rom
ane, Bucuresti, 2005.

Satava,
Leos: N
arodnostn mensiny v Evrope. Ivo Zelezn
y, Praha, 1994.
internetov
e zdroje:
www.farsarotul.org
ro.wikipedia.org
www.romanii.ro
www.aromanian.net
www.vlachoi.gr
www.rri.ro

20

1.6

Obrazov
a p
rloha78

Arumunst obchodnci na ceste, snmek z roku 1898.

Poz
ustatek z p
uvodnho kroje: hole se stylizovanou beran hlavou.

78 Zdroj:

www.vlahoi.gr

21

KAPITOLA

2
LITERATURA
ARUMUNSKA
Jarmila Hor
akov
a

2.1
2.1.1

Periodizace arumunsk
e literatury
Po
c
atky rumunsk
eho psemnictv

mske rse az na Balkansk

Poz
ustatkem rozsren R
y poloostrov nen jen existence
nejzn
amejs a nejrozsrenejs d
akorumunstiny, jejz mluvc jsou obyvateli dnesnho Rumunska. Na chorvatskem poloostrove Istrie zije v nekolika vesnicch pomalu zanikajc
komunita Istrorumun
u, zatmco Meglenorumuni (p
uvodne pochazejc ze severoreckeho
regionu Meglen) jsou v soucasnosti koncentrovani na u
zem Dobrudze a z vets casti jiz
splynuli s vetsinovou rumunskou populac. Enklavy nejpocetnejsch Arumun
u bychom dnes

nasli v Alb
anii, Recku,
Bulharsku a Makedonii. Toto etnikum bez vlastnho statu ma jako
jedine (vedle D
akorumun
u) vlastn literaturu a psemnictv, jehoz dolozene pocatky sahaj
do druhe poloviny 18. stolet.
Nejstar
s psemn
e pam
atky
Prvnmi zaznamenan
ymi arumunsk
ymi v
yrazy jsou vlastn jmena, ktera se nachazej
v reck
ych, slovansk
ych a tureck
ych textech. Za nejstars dolozene slovo se povazuje jmeno
Tzintzilukis, ktere zmnil Niketas Acominatos Horiatul v roce 1159. Preklada se jako

tzintsi luk (pet vlk

u).1 Prvn dochovane vety v arumunstine jsou psany reckou abecedou.

Nejstars je pravdepodobne n
apis Nectaria Tarpa na rytine z roku 1731. Jedna se
o ikonu zn
azor
nujc Matku boz s det
atkem v naruc. Na kazde ze ctyr stran se nachaz
text tehoz znen, ale v r
uzn
ych jazycch: arumunstine, novorectine, albanstine a latine.
Arumunsk
a verze zn: Viryir
a, muma-l Dumnedza, ora tra noi, pecatosli ( Panno, matko

1 Avram,

M., Sala M., Faceti cunostinta

cu limba rom
an
a. Cluj-Napoca: Echinox, 2001, s. 77.

23

boz, pros za n
as hrsne). Obraz byl objeven v roce 1952 v klastere v albanske vsi Ardenita
(poblz Fieri) badatelem Dhimiterem S. Shuteriqim.2
V reckem klastere Linotopi se nachazela veta psana
rovnez alfabetou, ktera pravdepodobne pochaz z roku 1426:
Cari va s-vin
a si va si-nclina cu evlavie, la aesta bisearica,

Dumnidz
a va s-li agiuta. 1426 ( Kdo vejde a sklon se

zbozne v tomto kostele, Hospodin mu pom

uze. 1426).4 Tato
pam
atka se bohuzel do dnesn doby nedochovala, proto ji
mnoz badatele ve sv
ych pracch nezmi
nuj.
Nejstars znamou poezii v arumunstine predstavuje
ctyrvers na v
aze Simota pochazejc z lokality Calarli v oblasti Velke Vlachie (Megalovlahia). Jejm objevitelem je
badatel Pericle Papahagi. Calaritlu-a meu, bea yinu ca pi-a

t
au/ Multu s-nu beai, si nu ti vumeai./ Tra s-nu-ts facaar
au/ Tra s-nu tiambetu eu/ Una oara s-beai shi-acasa tsi
s-vai. ( M
uj Kalerite,5 napij se tohoto vna jako vlastnho,

nepij vsak prlis, abys nezvracel. A aby se ti neudelalo spatne

a abych te neopil. Napij se jednou a jdi dom
u.)6
N
apis Nectaria T
arpa na
3
rytine z roku 1731
Centrum kultury a vzd
elanosti Moskopole
Behem 16.18. stolet bylo centrem arumunske kultury a obchodu mesto Moskopole
(dnes vesnicka v jihov
ychodn Alb
anii), ktere bylo ve sve dobe se sv
ymi sedesati tisci
obyvateli druh
ym nejvetsm mestem Otomanske rse. Krome univerzity zde fungovala take
jedin
a tisk
arna v celem regionu. Mesto bylo v roce 1788 zcela zniceno vojsky albanskeho
spr
avce Rumelie Al Pasi a s nm i vesker
a produkce zdejs tiskarny v arumunstine, ktera
je tak pro badatele nen
avratne ztracena. Vetsina obyvatelstva odesla po vypalen mesta do
Rakouska-Uherska, kde se dostali do kontaktu s osvcensk
ymi myslenkami a rumunsk
ym
obrozeneck
ym hnutm (predevsm s tzv. sedmihradskou skolou). Z teto doby pochazej prvn
vedecke pr
ace t
ykajc se arumunstiny, jejichz autori poprve pouzvaj pro arumunstinu
latinku. Snazili se ji priblzit co nejvce rumunstine a latine, cmz se vzdalovali skutecnemu
jazyku.7
Arumunsk
y liturgi
a
r (slu
zebnk)
Jedinou dochovanou knihou v arumunstine pro potreby crkevnch hodnostar
u je
nedatovan
y anonymn rukopis liturgi
are. Arumunsk
y text obsahuje cast prprav kneze pred
svat
ym prijm
anm; chyb v nem vsak vetsina modliteb az na jedinou zaverecnou tzv.
rug
aciunea amvonului (modlitba prijm
an). Lingvistka Matilda Caragiu-Marioteanu, ktera

rukopis vydala,8 datuje dlo do druhe poloviny 18. stolet, a to jak na zaklade rozboru
2 Caragiu-Mario
teanu, M. Arom
anii si arom
ana n constiinta contemporan
a. Bucuresti: Editura Academiei Rom
ane, 2006, s. 378.
3 Zdroj: Papazicu, Isabela. I pak dau
stire domniilor voastre despre Nectarie T
arpu. https://
daimadeadun.wordpress.com/tag/nectarie-tarpu/, 16. 5. 2011
4 Mure
sanu, S
tefan Lucian. Prima carte de nv
ata
tur
a nv
atur
a n limba rom
an
a Varlaam 18. 3. 2007
http://www.poezie.ro/index.php/essay/237377/, 16. 5. 2011
5 V
yraz C
aleritu m
u
ze b
yt vykl
ad
an jako obyvatel obce C
aleri nebo ho lze prelo
zit jako cestovatel.

6 Mantsu,
Kira:
The
second
lecture
on
Macedonarman
language
and
literature.
The
old
literature
and
the
first
writings.
http://dokumenta.scd-lunjina.org/free/
kira-mantsu-old-literature-and-the-first-writings.pdf, (16. 5. 2011)
7 Caragiu-Mario
teanu, M. Op cit., s. 389.
8 Rukopis vy
sel v roce 1962 v Bukuresti pod n
azvem Liturghier arom
anesc un manuscris anonim inedit.

24

papru a inkoustu, tak z d

uvodu neprtomnosti dakorumunsk
ych a latinsk
ych element
u
v textu. Tyto vlivy se zacnaj v arumunsk
ych textech objevovat od roku 1864, kdy byla
otevrena prvn rumunsk
a skola v Makedonii. Na zaklade jazykov
ych jev
u lze urcit, ze rukopis
poch
az z Alb
anie, jeho autorem byl pravdepodobne vzdelan
y duchovn zijc v blzkem okol
Moskopole, o cemz svedc zmnky o okolnch chramech v liturgiari. Jeho vzdelan doklada
konsekventnost v psmu a zp
usob vyj
adren arumunsk
ych hlasek reck
ym psmem. Rukopis
o 102 str
ank
ach, z nichz 24 je ps
ano arumunsky a zbytek recky, nalezl v roce 1939 profesor
Ilo Mitke Qufezezi v N
arodn knihovne v Tirane a pordil z nej kopii. Original teto zrejme
nejstars arumunske psemne pam
atky je pravdepodobne nenavratne ztracen.

Kodex Dimonie
V 18. stolet zilo arumunske obyvatelstvo v Otomanske rsi v tesnem kontaktu
s reckou kulturou, kter
a byla prejm
ana jako vzor, a to vcetne rectiny jako jazyka crkve
a vzdelanosti. Nicmene u Arumun
u nikdy nezaniklo povedom o vlastn odlisnosti od
ostatnho obyvatelstva, ktere vedlo ke snaze vyjadrovat se ve vlastnm jazyce nejen v mluve,
ale i v psmu. K tomuto u
celu byla vyuzv
ana recka abeceda. Mezi prvn arumunske texty
patr preklady z crkevnch knih nalezene v tzv. Kodexu Dimonie (nazev dostal podle
ochridske rodiny, u nz byl v roce 1889 nalezen). Jedna se o soubor patnacti text
u urcen
ych
k cetbe v nedeli a o sv
atcch v kostele i doma. Anonymn nedatovan
y rukopis publikoval jeho
objevitel Gustav Weigand v Lipsku v Jahresbericht des Instituts f
ur rumanische Sprache.9

Na prekladu crkevnch text

u z rectiny se pravdepodobne podlelo vce autor
u pochazejcch
zu
zem dnesn Alb
anie.

Theodor Anastasie Cavallioti (17181789)

K nejstarsm arumunsk
ym psemn
ym pamatkam patr trojjazycn
y recko-albanskoarumunsk
y slovnk pripojen
y k recke ctance urcene zak
um na zakladn u
rovni vzdelan
(Protopira, Prvn nauka). Byla vydana s podporou arumunskeho obchodnka
Gheorghe Tricupy, zvaneho tez Cosmischi v roce 1770 v Benatkach. Jejm autorem byl
nejvyss predstavitel moskopolske akademie a protopop Theodor Anastasie Cavallioti. Na 104
str
ank
ach se nach
az modlitby vseho druhu a kratke u
ryvky z Bible. Pripojen
y trojjazycn
y
slovnk obsahuje 1170 v
yraz
u k reck
ym v
yraz
um je pripojen preklad do arumunstiny
a alb
anstiny.10 Jedin
y souvisl
y arumunsk
y text11 v ctance nese prvky narec pouzvaneho
na u
zem dnesn Alb
anie.
V
yznam slovnku docenil jako prvn nemeck
y lingvista Johann Thunmann, kter
y ho

vydal jako souc

ast sve pr
ace Untersuchungen u
europ
aischen
ber die Geschichte der Ostlichen
V
olker (Zkoum
an dejin vychodoevropskych n
arod
u) v roce 1774 v Lipsku. Zmi
nuje se v n
o prbuznosti Arumun
u zijcch v Makedonii, Trakii a Tesalii s obyvateli Dakie. Jejich rec
z
ustala az do vyd
an Cavalliotiho dla nezn
ama. O samotnem autorovi ctanky hovor jako
o nejucenejsm z Arumun
u vzdelanem v jazycch, filozofii a matematice. Thunmann ke

slovnku pridal jeste latinsk

y preklad vsech v
yraz
u. Druh
y dochovan
y exemplar, kteremu
vsak chyb poslednch osm str
anek, publikoval albanista Gustav Meyer. Krome dvou
zmnen
ych badatel
u se dlem zab
yval take slavista Franz Miklosic.
9 Caragiu-Mario
teanu,

M. Op. cit., s. 377.

T. Arom
anii. Dialectul arom
an Studiu lingvistic., Bucuresti: Imprimeria national
a, 1932, s. 50.
11 Hristos de mortsi n
astasi cu morte mortea c
alc
andu, sa m
armint
atorlor ah
arz ban
a harizm
a.

Reprodukov
ano podle Capidan, T. Op. cit., s. 52.
10 Capidan:

25

Daniil z Moskopole (17541825)

Daniil z Moskopole je autorem dla (Isagogich

didaskala,

Uvodn
nauka) psaneho v modern rectine, ktere zahrnovalo poznatky nabozenskeho,
vedeckeho a matematickeho charakteru spolu s radami na tema epistolarnho stylu. Jeho
souc
ast je Lexicon Tetragloson jak
asi recko-albansko-bulharsko-arumunska konverzacn

prrucka urcen
a obchodnk
um, jez obsahuje krats i dels fraze vyuzitelne v kazdodennch
rozhovorech. O jejm u
spechu svedc skutecnost, ze se po sesti letech dockala druheho
vyd
an v roce 1802.12 Toto dlko, podobne jako slovnk v Cavalliotiho ctance, vzniklo
s myslenkou sren znalosti rectiny mezi arumunsk
ym obyvatelstvem. Zarove
n vsak dalo
Arumun
um n
azorn
y d
ukaz, ze lze ps
at i v jejich vlastnm jazyce, coz nelibe nesli predevsm
rect crkevn hodnost
ari, kter ostatn jazyky povazovali za barbarske a vs silou branili
jejich rozvoji v psemne podobe. Autor, podle vseho rodil
y Arumun, umel krome sveho
jazyka take dobre recky a alb
ansky. Fr
aze do bulharske casti byly prelozeny nek
ym jin
ym.
Daniilova arumunstina vykazuje znaky farserotskeho narec pouzvaneho kocovn
ymi pastevci
v Alb
anii.13 Prvn vyd
an pretiskl anglick
y vedec William Martin-Leake v Researches in

Greece (B
ad
an v Recku),
ktere vyslo v roce 1814 v Lond
yne.14 K Daniilov
ym frazm ve
ctyrech jazycch doplnil anglick
y preklad.
Constantin Ucuta z Moskopole
Nejv
yznamnejsm dlem z teto doby je slabikar pozna
nskeho protopopa arumunskeho
p
uvodu Constantina Ucuty, kter
y byl vytisten v roce 1797 ve Vdni pod nazvem
(Nea pedagoga, Nov
a pedagogika) a je urcen arumunsk
ym detem, aby se naucily
cst a ps
at ve sve materstine na z
aklade uk
azek nabozensk
ych text
u. Predstavuje zarove
n
prvn pokus o definici arumunske abecedy a fonetickeho systemu,15 resp. prizp
usobuje reckou
abecedu potreb
am arumunstiny. Ucut
uv jazyk se prlis nelis od Cavalliotiho ci Daniila, za
z
aklad mu rovnez slouz alb
ansk
a varianta arumunstiny. Na rozdl od v
yse uveden
ych autor
u
se Ucuta nesnaz odvest Arumuny od jejich barbarskeho jazyka k rectine, n
ybrz nabz

Arumun
um moznost z
akladnho vzdel
an v jejich jazyce.
Bible u Arumun
u16
Arumuni patrili do byzantske kulturn sfery, nicmene prvky teto kultury prejali
relativne pozde a v omezene mre. Vzhledem k jejich izolovanemu pasteveckemu zp
usobu
zivota se u nich nedochovaly z
adne knihy klasick
ych reck
ych ani byzantsk
ych filozof
u.
V pr
ubehu stalet se hlavne dky obchodu rozsirovaly kontakty Arumun
u s okolnm
svetem a z
arove
n prib
yvali vzdelan predstavitele tohoto etnika ve mestech jako Ioannina
a predevsm Moskopole, kter byli sezn
ameni s myslenkami renesance a humanismu. Nen
proto vylouceno, ze se nasel osvcen
y klerik ci klerici, jiz prelozili Psmo svate do arumustiny.
Do dnesnho dne vsak nebyl nalezen rukopis, kter
y by dokladal preklad cele Bible (ci alespo
n
12 Rok prvn
ho vyd
an z
ust
aval dlouho nezn
am
y. Teprve pot
e, co Ivan Sn
egarov objevil dals exempl
ar

z prvnho vyd
an spolu s Daniilov
ym dopisem ochridsk
emu protopopovi Stefanovi
obsahujcm
z
adost
o prelo
zen textu do bulharstiny, lze s jistotou tvrdit,
ze Daniilova pr
ace vysla v roce 1794 v Ben
atk
ach. Tret
vyd
an se objevilo v Soluni v roce 1841. Pripravil ho archimandrita Hagi Teodosie pro potreby bulharsk
ych
obchodnk
u, proto je text vytist
en v cyrilici. V tomto vyd
an tak
e chyb arumusk
a a alb
ansk
a
c
ast a naopak
je dopln
eno o ture
ctinu. Viz Capidan, T Op cit., s. 5458.
13 Capidan, str. 59
14 Papahagi, P. Scriitori arom
ani n secolul al XVIII (Cavalioti, Ucta, Daniil). Bucuresti: Inst. De Arte

Grafice CAROL GOBL,

1909, s. 40.

15 Papahagi, P. Op. cit., s. 47.

16 Podle Caragiu-Mario
teanu, M. Op. cit., s. 418432.

26

kompletn preklad jedne jej c

asti at uz Stareho, nebo Noveho zakona). Pokud jde o Star
y
z
akon, tak v roce 1867 vysla stostr
ankov
a publikace obsahujc strucne shrnut Stareho
z
akona, pod nz je podeps
an Dimitriu Athanasescu. Autor
uv jazyk je vsak silne ovlivnen
d
akorumunstinou a obsahuje velke mnozstv neologism
u. Kraticke u
ryvky ze Stareho zakona
bychom take nasli u Constantina Ucuty v jeho Nove pedagogice (jedna se o zalmy z r
uzn
ych
c
ast Bible, Desatero prik
az
an, Otcen
as atd.).
O prekladu Noveho z
akona, byt znacne dakoromanizovaneho, se zmi
nuje Theodor
Capidan a take u Athanasesca existuj urcite indicie naznacujc existenci tohoto rukopisu.
Jak vsak uv
ad badatelka Caragiu-Marioteanu exemplar textu nebyl nalezen v knihovne
Akademie ved ani nikde jinde. V souvislosti se vznikem rumunsk
ych skol v Makedonii
ve druhe polovine 19. stolet vyvstala potreba prekladu Noveho zakona (nebo alespo
n
jeho c
ast) do arumunstiny. V roce 1881 byl vydan evangeliar, kter
y obsahuje texty pro
bohosluzby v kazdem t
ydnu v roce a na velke svatky. Matousovo evangelium bylo prelozeno

cele a vyd
ano v roce 1889, o sto let pozdeji take Markovo (1984). Uryvky
z Markova
evangelia se nach
azej take v Kodexu Dimonie. Z Lukasova evangelia prelozil Mihail G. Boiagi
Podobenstv o ztracenem synovi na z
adost slavisty B. Kopitara.
Ze Skutk
u apostol
u se nekolik fragment
u nachaz v Kodexu Dimonie. V roce 1912 pak
byla vyd
ana prrucka pro bohosluzby pro kazd
y t
yden v roce a pro v
yznamne svatky, kde
se nach
az velk
a c
ast Skutk
u apostol
u a d
ale u
ryvky z Pavlov
ych epistol.

2.1.2

N
arodn obrozen

Obdob n
arodnho obrozen, ktere probhalo od 19. stolet az do temer poloviny stolet
20., se na jedne strane vyznacuje sberem folkl
ornho a etnografickeho materialu a bojem za
n
arodn identitu, na strane druhe je prov
azeno umel
ymi tendencemi priblzit arumunstinu
d
akorumunstine a latine. Za dan
ych historick
ych a kulturnch podmnek nedoslo k rozvinut
cele sk
aly jazykov
ych stylistick
ych rovin a doplnen odborne slovn zasoby pro r
uzne
profese.17
Gheorghe Constantin Roja (17861847)
Dals generace Arumun
u nav
azala na Ucutovo u
sil a pristoupila k vedeckemu
popisu arumunstiny se snahou o zastaven grecizace tohoto etnika. Jej nejv
yznamnejs
predstavitele p
usobili v Rakousko-Uhersku, tudz vedeli o snahach sedmihradsk
ych Rumun
u
o kulturn emancipaci od vl
adnouc madarske trdy a inspirovali se jimi. Na rozdl od
sv
ych predch
udc
u zacali pro arumunstinu pouzvat latinku. Gheorghe Constantin Roja, lekar
p
usobc v univerzitn nemocnici v Pesti, je autorem publikace z roku 1809 vydane v Bude
a vz
yvajc ke sjednocen arumunskeho a d
akorumunskeho jazyka. Argumentuje spolecn
ym
p
uvodem romanizovaneho obyvatelstva na pravem i levem brehu Dunaje a arumunstinu
povazuje za n
arec d
akorumunstiny. V jine, nemecky a recky psane historicko-filologicke,
pr
aci Untersuchungen u
ber die Romanier oder sogenannten Wlachen, welche jenseits der
Donau wohnen (Zkoum
an Rumun
u neboli tzv. Vlach
u, kter zij na druhe strane Dunaje,
1808, Pest) dokazuje etymologick
y z
aklad arumunsk
ych slov vetsina jich pochaz z latiny
a z italstiny, jen nepatrn
y zlomek je podle Roji reckeho p
uvodu.18

17 Mike
sov
a,
18 Capidan,

L. Arumuni a arumunstina. Praha, 2007. Diplomov

a pr
ace (Mgr.), s. 45.
T. Op. cit., s. 6776

27

Mihail G. Boiagi (17801842)

u, predevsm
Na stup
nujc se v
ypady ze strany Rek
ucence Neofita Duky, bylo zapotreb nejak reagovat. Proto
vde
nsk
y profesor rectiny, Arumun Mihail G. Boiagi vydal
v roce 1813 recky, nemecky a arumunsky psanou praci (Gramatiki romaniki
itoi Makedonovlahiki, Rumunsk
a neboli makedonsko-valassk
a
mluvnice), kter
a je prvnm pokusem o systematickou vedeckou gramatiku arumunstiny na bazi narec pouzvaneho
v Alb
anii. Podle vzor
u klasick
ych gramatik obsahuje informace t
ykajc se psan a v
yslovnosti, zab
yva se jednotliv
ymi
slovnmi druhy a dokonce i syntax. Je k n pripojeno
nekolik uk
azkov
ych text
u Fabule, ica paramithe shi istorii

alepte20 ( Bajky neboli vybrane pohadky a prbehy), ktere

jsou zajmave jak z lingvistickeho hlediska jako ukazka mluveneho jazyka, tak sv
ym filozofick
ym ladenm.21 Boiagi
uv
19
jazyk se podobne jako Roj
uv snaz priblzit dakorumunstine
a latine.22 Pr
ukopnick
y charakter tohoto dla dokazuje i to,
ze mluvnice srbstiny, rectiny, rumunstiny ci bulharstiny jsou vsechny pozdejsho data.
V predmluve obhajuje pr
avo Arumun
u na vlastn jazyk: i kdyby byli Rumuni Hotentoty,

presto by meli pr
avo a povinnost vzdel
avat se ve vlastnm jazyce...23 Tato mluvnice nemohla
za dan
ych kulturne-politick
ych podmnek poslouzit pro vzdelavan grecizovan
ych Arumun
u,
avsak stala se z
akladnm studijnm pramenem pro lingvisty zab
yvajc se arumunstinou.
Byla pretistena v roce 1863 v Rumunsku D. Bolintineanem a v roce 1895 v Lipsku
Weigandov
ym z
akem Arno Dunkerem pod titulem Der Grammatiker Bojadzi (Boiagiova
mluvnice). Dunkerovo vyd
an bylo plne chyb, na nez upozornil v podrobne recenzi jeden
z prvnch cesk
ych rumunist
u Jan Urban Jarnk.24 V roce 1915 vydal Boiagiovu praci rovnez
Pericle Papahagi pod n
azvem Gramatic
a rom
an
a sau macedo-rom
an
a (Rumunsk
a neboli
makedo-rumunsk
a mluvnice). Je zn
amo, ze Boiagi je rovnez autorem prekladu casti evangelia
do arumunstiny, recke gramatiky pro ml
adez a desetijazycne konverzacn prrucky, do nz
zaclenil take d
akorumunstinu a arumunstinu.
V samotn
ych rumunsk
ych zemch se arumunstinou koncem 18. stolet zab
yval
predstavitel n
arodne-obrozenecke sedmihradske skoly Petru Maior a o nekolik desetilet
pozdeji autor rumunske gramatiky Ion Heliade Radulescu, kter
y evidentne znal Boiagiovu
mluvnici a konstatoval, ze vyss u
rove
n d
akorumunskeho jazyka je dana pouze tm, ze do nej
byly prelozeny vsechny crkevn knihy a je vyuzvan v soudnictv a administrative. Zarove
n
vyzdvihl Rojovu myslenku znovusjednocen obou jazyk
u, avsak bez vetsho ohlasu.25 Zajem
o Arumuny se v Rumunsku opet objevuje teprve o dals dve desetilet pozdeji v souvislosti
s otevr
anm rumunsk
ych skol pro Arumuny v Makedonii, kdy vznikla potreba ucebnch
materi
al
u. Gramatiku pro studenty v rumunstine a rectine vytvoril I. C. Massimu. Vysla
v Bukuresti v roce 1862, ale nebyla nikdy pouzita, protoze kv
uli etymologicke ortografii
19 Zdroj:
Gramatiki
romaniki
itoi
Makedonovlahiki.
http://www.scribd.com/popescumihai/
d/46284604-Mihail-G-Boiagi-Gramatiki-romaniki-itoi-macedonovlaki-Romanische-oder
-macedonowlachische-Sprachlehre-Viena-1813, 16. 5. 2011
20 Mike
sov
a, L. Op. cit., s. 45.
21 Dic
tionarul general al literaturii rom
ane. Bucuresti: Univers enciclopedic, 2004. Sv. I. AB, s. 584.
22 Caragiu-Marioteanu, M. Op. cit., s. 400.
,
23 Capidan, T. Op. cit., s. 79.
24 Ibid, s. 81.
25 Ibid, s. 8589.

28

nebyla srozumiteln
a ani pro Rumuny ani pro Arumuny.26

2.1.3

Klasick
e obdob

Sv
ych prvnch vrchol
u dos
ahla arumunska literatura ve druhe polovine 19. stolet,
ktere je oznacov
ano jako klasicke. Sami Arumuni prirovnavaj sve emancipacn snahy
k podobnemu hnut v jizn Francii zn
amemu pod nazvem Le Felibride (jehoz clem

byla restaurace okcit

anstiny v cele s b
asnkem Fredericem Mistralem).27 Hlavnmi tematy
arumunske poezie byl v te dobe zivot Arumun
u a jeho specifika, arumunska historie, tradicn
msta osdlen, boj o prezit a zachov
an vlastn kultury mezi balkansk
ymi etniky, odcizen
a jeho d
usledky, l
aska a satirick
y n
ahled na lidske nedostatky. Klasicka poezie odraz
tradicn svet archaick
ych hodnot, kter
y m
uze nezasvecenemu pozorovateli pripadat zvlastn
az nepochopiteln
y.
Constantin T. Belimace (18481932)
Podle Arumunske antologie Tacha Papahagiho28 je tento basnk skutecn
ym lidov
ym

trubad
urem Arumun
u, kter
y pse ladne a s lehkost. Jeho nejznamejs base
n (Dimndarea
p
arinteasc
a Rodicovsky prkaz, 1888) pov
ysili Arumuni na svoji hymnu. Autor v n hovor
o proklet, jez stihne kazdeho rodice, kter
y nebude sve deti ucit rodnou arumunskou rec.
Constantin T. Belimace se narodil v roce 1848 v makedonske vsi Maloviste poblz mesta Bitoly, kde take prozil
sv
a detsk
a leta. Od roku 1860 navstevoval srbskou skolu
v Belehrade, kde take v letech 18681870 slouzil na vojne.
V roce 1873 se usadil v Bukuresti a otevrel si zde restauraci,
v nz se setk
avali arumunst intelektu
alove sve doby: Apostol M
arg
arit, I. Caragiani, Andrei Bagav, S
t. Mihaileanu
a C. Cairetti. S poslednmi tremi uveden
ymi zacal vydavat
arumunsk
y casopis Macedonia, kde poprve publikoval sve
b
asne. V roce 1893 se Belimace vr
atil do Makedonie, kde
se stal spr
avcem na rumunskem gymn
aziu v Bitole. Za prvn
svetove v
alky byl zajat bulharskou arm
adou. Svou valecnou
zkusenosti ztv
arnil v rozs
ahle poeme (2500 vers
u), ktera se
vsak pozdeji ztratila.
Mezi lety 18881926 publikoval sve arumunsky psane
Constantin Belimace29
verse v periodik
ach Macedonia, Fr
atilia, Graiu bun, Desteptarea, Tribuna rom
anilor de peste hotare, Peninsula balcanic
a atd. Jeho nejleps basne
se inspiruj past
yrsk
ym svetem b
asnkova detstv a jeho zakonitostmi, aniz by sklouzavaly
k idealizov
an. Obcasne knizn prvky naznacuj vlivy dla Vasila Alecsandriho. Belimace
lidovou poezii z okol sveho rodiste nejen sbral, zaznamenaval a publikoval v casopise
Macedonia, ale poznamenala i jeho vlastn tvorbu, pro niz jsou charakteristicke verse o lasce
a odloucen, ci balady.30
26 Ibid,

s. 91.
str
anky Arumunsk
e kulturn spole
cnosti (Societatea Cultural
a Arom
an
a): http://www.aromanii.
ro/arte/literatura.html
28 Constantin T. Belimace este adev
aratul trubadur popular al Aromnilor. Papahagi, T. Op. cit., s.

196.
29 Zdroj: Dic
tionarul general al literaturii rom
ane.
30 Dictionarul general al literaturii rom
ane, sv. I. AB, s. 478.
,
27 Viz

29

Nusi Tulliu (18721941)

Je povazov
an za nejv
yznamnejsho arumunskeho basnka konce 19. a pocatku 20. stolet. Narodil se v recke obci Avdela, gymn
azium dokoncil v roce 1892 v Bitole. P
usobil
jako gymnazi
aln profesor v Ioannine, pote se prestehoval do Bukuresti, kde v roce 1899
absolvoval Filozofickou fakultu. V te dobe vyd
aval na vlastn naklady casopis Pindul. Byl
jmenov
an skolnm inspektorem v Epiru a Tes
alii.31 V roce 1902 se vratil do Rumunska, kde
se zab
yval vyd
av
anm arumunsk
ych periodik jako napr. Ecoul Macedoniei aj. Tri roky si
prohluboval vzdel
an na studich v Lipsku, po prvn svetove valce prednasel na univerzitach
v Kisineve a v Bukuresti.
Debutoval v roce 1894 cl
ankem v Peninsula Balcanic
a a spolupracoval s mnoha
dobov
ymi periodiky, kde publikoval svoje verse jak v rumunstine, tak v arumunstine. V roce
1907 vydal knizne sbrku vce nez 150 b
asn Poezii lirice-eroice (Lyricko-hrdinske b
asne ).32
Behem roku 1903 vych
azel na pokracov
an jeho roman Murminti f
ar
a crute (Hroby bez
krze) psan
y arumunsky v Ecoul Macedoniei (knizne v roce 1933). Inspiroval se mj. dlem
Vasila Alecsandriho. Ve sv
ych b
asnch zobrazuje patriarchaln past
yrsk
y svet z pohor Pindos
a vyjadruje obavy ze z
aniku jazyka predk
u a jeho mluvcch. Dramaticky lc mizen stareho
sveta a ztr
atu nadej hranicc s apokalypsou. Ve sv
ych dalsch romanech: Tragedia unei
idile (Tragedie jedne l
asky, 1928) a Calvarul neamului (Kalv
arie n
aroda, 1931) se snaz
zachytit osud Arumun
u z pohor Pindos formou melodramatu s mytologick
ymi, historick
ymi
a etnografick
ymi prvky.33
Nicolae Batzaria (18741952)
Narodil se v makedonske obci Krusevo, kde na zakladn skole p
usobil ucitel povolan
y z Rumunska. Gymnazium vystudoval v Bitole a ve studich pokracoval v Bukuresti na filozoficke a pravnicke fakulte. Pracoval jako ucitel
a reditel skoly ve sve rodne obci, jako profesor na gymnaziu
v Ioannine, byl prekladatel na ruskem Generalnm konzulate
v Soluni atd. S podporou politicke strany Mladoturk
u se stal
sen
atorem a v roce 1912 ministrem verejn
ych vec. Kv
uli
zmene politicke situace rezignoval na vsechny funkce a na
poc
atku prvn svetove valky se prestehoval do Rumunska,
kde dky podpore vlivn
ych politik
u a predevsm historika
Nicolae Iorgy zskal v roce 1915 rumunske obcanstv. Ve sve
nove vlasti se take zapojil do politickeho zivota a od roku
1920 se venoval zurnalistice jako redaktor a sefredaktor r
uzn
ych denk
u, casopis
u, almanach
u a kalendar
u. Po roce 1945
ho postihl z
akaz publikovat a byl vyloucen ze Spolecnosti
Nicolae Batzaria34
rumunsk
ych spisovatel
u. Zemrel v lagru v Ghencei.
Svoji novin
arskou karieru zah
ajil Batzaria v roce 1901 spoluprac s casopisem Fr
atilia,
v nemz se postupne vypracoval na clena redakcn rady. V roce 1904 se stal reditelem casopisu
profesor
u z Bitoly Lumina, kde mu vych
azely kr
atke literarn u
tvary a versovane anekdoty.
Podlel se na dalsch arumunsk
ych periodicch jako Desteptarea nebo Graiu bun; casto
publikoval pod pseudonymem N. Macedoneanul, kter
y vymyslel N. Iorga, kdyz Batzaria
31 Tulliu,

N. Murmints
a f
a r
a crutsi. Syracuse: Editura Cartea Arom
an
a, 1993, s. 78
T. Op. cit., s. 284.
33 Dic
tionarul general al literaturii rom
ane. Bucuresti: Univers enciclopedic, 2004-2009. Sv. VI. ST,
s. 807.
34 Zdroj: Dic
tionarul general al literaturii rom
ane.
32 Papahagi,

30

prispval na pocatku 20. stolet do v

yznamneho rumunskeho casopisu S
am
an
atorul. V roce
1907 se uzavrelo obdob jeho spolupr
ace s arumunsk
ymi casopisy, dals temer p
ulstolet
se venoval zurnalistice pro vce nez sto rumunsk
ych periodik pod r
uzn
ymi pseudonymy;
v
yznamnou c
ast sve pr
ace venoval detem.
Batzariova prvn liter
arn dlka versovane anekdoty a crty byla psana arumunsky.
ech sbrky vedl k dalsm
V roce 1901 je vydal po n
azvem P
ar
avulii (Anekdoty). Usp
dvema rozsren
ym vyd
anm v roce 1904 a 1923. Kazd
y text vychaz z realne prhody
a priblizuje sver
azne lidske typy zijc v makedonsk
ych horach a vesnicch. Mstn kolorit
je prolozen odkazy na orient
aln legendy a postavy. Dals prozy sice jiz psal Batzaria
v rumunstine, nicmene v kratsch povdk
ach a vzpomnkach se odraz pocit vykorenen
a nostalgie po rodne vsi a jejch obyvatelch. V romanech se inspiroval tureck
ym kulturnm
prostredm, ktere dobre znal a zachytil je rovnez ve sv
ych memoarech, v nichz prevazne
popisuje sve p
usoben v mladotureckem hnut. Je autorem priblizne sedmdesati knih pro
deti a ml
adez a nespocetn
ych novinov
ych cl
ank
u. Venoval se take literarnm preklad
um
z nemciny a anglictiny a pripravil pro rumunske ctenare vydan orientalnch pohadek.35
Zicu A. Araia (18771945)
Narodil se do rolnicke rodiny v nejv
yse polozenem osdlen na Balkane v recke
obci Samarina. Druh
y stupe
n z
akladn skoly studoval v rumunske skole v Ioannine a pote
absolvoval bitolske gymn
azium. V Bukuresti se zapsal na filozofickou fakultu, ale z d
uvodu
materi
alnho nedostatku byl nucen prejt jako stipendista na Vysokou skolu zemedelskou.
Po studich se vr
atil do pohor Pindos, kde p
usobil jako ucitel. Od roku 1924 vyucoval na
gymn
aziu v Grebene, ktere vyd
avalo casopis Lumina. Tam a v mnoha dalsch arumunsk
ych
periodicch publikoval Araia svoje melancholicke verse. Jejich elegick
y charakter b
yva
podtrhnut podzimn n
aladou, stesk a smutek je prtomen v samotnem rytmu vers
u.
V nekter
ych poem
ach probleskuje revolta, ty prozrazuj vliv George Cosbuca, jehoz basne
Araia prekl
adal do arumunstiny.36 Jeho dlo je rozseto v dobov
ych casopisech a antologich
arumunske poezie.37
Marcu Beza (18821949)
Absolvent gymn
azia v Bitole vystudoval filozofickou fakultu
v Bukuresti, kde ho ucili mj. Titu Maiorescu a Nicolae Iorga,
kter podporovali jeho liter
arn a publicisticke aktivity. Debutoval
pr
ozou v arumunstine De la noi (Od n
as, 1903). Na pocatku stolet
pracoval v casopise Grai bun. Od roku 1909 pob
yval v Lond
yne, kde
pracoval jako prekladatel pro rumunske velvyslanectv a zarove
n se
v Lond
yne a v Oxfordu d
ale vzdel
aval. Bojoval v prvn svetove
v
alce a po n se vr
atil do Anglie jako gener
aln konzul. Cel
y zivot
se venoval propagaci rumunske kultury v Anglii a byl autorem
cetn
ych studi a knih o anglicke kulture. Spolupracoval s mnoha
rumunsk
ymi periodiky a s arumunsk
ymi casopisy jako Rom
anul de
la Pind, Lumina, Lilicea Pindului, kde publikoval povdky a basne
v arumunstine. Marcu Beza je cenen jako autor reflexivn lyriky
i jako prozaik s hutn
ym, expresivnm v
yrazem. Jeho povdky

Marcu Beza38

35 Dic
tionarul general al literaturii rom
ane. Bucuresti: Univers enciclopedic, 20042009. Sv. I. AB,
s. 402404.
36 Ibid, s. s. 498500
37 Nap
r. Antologie arom
aneasc
a, kterou sestavil Tache Papahagi.
38 Zdroj: http://sfioaniacobhozevitul.wordpress.com/resurse/marcu-beza/

31

maj podobu kondenzovan

ych rom
an
u, napr. Gardana, ktera byla prelozena do anglictiny.
Inspirac pro jeho liter
arn tvorbu mu byly archetypaln obrazy davn
ych kocovn
ych pastevc
u,
zbojnk
u a arumunsk
ych bojovnk
u za svobodu.39
Leonida T. Boga (18861974)
Po studiu gymn
azia v Bitole se v roce 1908 zapsal na bukurestskou Filozofickou
fakultu, kterou ukoncil o sest let pozdeji. Dobrovolne se u
castnil boj
u prvn svetove valky.
Po n byl poveren spr
avou St
atnho archivu v Kisineve a tuto funkci vykonaval az do
roku 1944. Z
arove
n tam pracoval jako profesor a reditel gymnazia a zalozil casopis Pagini
basarabene. V letech 19261936 vydal dvacet svazk
u Documente basarabene (Besarabske
dokumenty), kv
uli nimz mu byly za vl
ady komunist
u zabaveny rukopisy behem domovnch
prohldek. Boga patril k nejplodnejsm arumunsk
ym autor
um, prestoze publikoval pouze
zlomek sveho dla. Za nejcennejs je povazov
an epos Voshopolea (Moskopole), skladajc se ze
150 sonet
u a nekolika krestansk
ych zalozpev
u, ktere se vyznacuj znacnou expresivitou. Epos
je venov
an rozkvetu a z
aniku arumunskeho centra Moskopole v 18. stolet. Je povazovan za
mistrovske dlo nejen v kontextu arumunskeho psemnictv, ale i rumunske literatury, protoze
se kompozicne inspiruje smesnohrdinsk
ym eposem Tiganiada

(Cikani
ada) Iona BudaieDeleana. Prestoze Boga sve dlo dokoncil uz v roce 1945, tiskem bylo vydano az po jeho
smrti. Konkretne v roce 1985, vcetne prekladu do rumunstiny. Moskopole je zvecnena jako
velkolepe arumunske centrum, v nemz zij pouze zbozn a vzdelan obyvatele a jeho pad je
zaprcinen z
avist a intrikami.40 Bogovi vysla posmrtne take dals rozsahla skladba La stani
(Na pastve )venovan
a past
yrskemu zivotu v Makedonii.
George Murnu (18681957)
Poch
azel z rodiny profesora klasick
ych jazyk
u a francouzstiny. Jeho otec byl jednm z prvnch siritel
u rumunske kultury mezi Arumuny v pohor Pindos a autorem
arumunsko-rumunsko-francouzskeho slovnku. Murnu studoval gymn
azium v Xanthi a v Bitole. V letech 18891892 se
zapsal na historii a archeologii na Bukurestske univerzite.
Po studich p
usobil jako profesor na gymnazich v Bukuresti
a v Jasech. Zskal dvoulete stipendium do Mnichova, kde pod
vedenm byzantologa Karla Krumbachera obhajil doktorskou
me a v Berlne.
pr
aci. Ve v
yzkumech pokracoval v Atenach, R
Po n
avratu do Rumunska v roce 1908 prednasel archeologii
na univerzite a od roku 1910 byl jmenovan reditelem Muzea
staroveku. Krome historick
ych studi publikoval i filologicke
cl
anky a z
aznamy z cest. Literarne debutoval v roce 1887
b
asn Pindul c
atre Carpati (Pindos Karpat
um), ktera byla
George Murnu41
replikou na b
ase
n V. Alecsandriho Balcanul si Carpatul
(Balk
an a Karpat). Spolupracoval posleze s mnoha rumunsk
ymi periodiky, v Convorbiri
literare publikoval v roce 1902 prelozene u
ryvky z Homerovy Iliady. V roce 1923 byl jmenovan
clenem Rumunske akademie. Politicky a diplomaticky se angazoval v arumunske otazce,

proto byl po roce 1948 byl nucen st

ahnout se do u
stran.
39 Ibid.,

s. 210. Nen-li d
ale uvedeno jinak, zdrojem informac je Dictionarul general al literaturii rom
ane.
Va
nkov
a, str. 238.
41 Zdroj:
http://www.compendium.ro/personalitati.php?id_nat=105&titlu_pag=nationalitate%
20aromana
40 Viz

32

Krome vysoce cenen

ych preklad
u Iliady (1912) a Odyssei (1924) do rumunstiny byl
Murnu take autorem nekolika b
asnick
ych sbrek, v nichz je patrn
y vliv recke lyriky. Murnu
tvoril take v arumunstine, v roce 1931 vydal sbrku Bair di c
antic arm
anescu (N
ahrdelnk
rumunskych psn).
George Ceara (18811939)
Po absolvov
an gymn
azia v Bitole se zapsal na filozofickou fakultu v Bukuresti, kterou
vsak z nedostatku financ nedokoncil. P
usobil jako ucitel na skolach pro Meglenorumuny.
Ceara byl lidov
ym pevcem, kter
y mel velmi blzko k folkloru, odkud cerpal inspiraci.
Zpracov
aval motivy z lidove lyriky a vych
azel z teze prozodicke struktury jako lidove psne.
Dky tomu se stal brzy zn
am
ym jak v Makedonii, tak mezi Arumuny v Rumunsku. Mezi
jeho nejzn
amejs b
asne patr Un c
antec (Pse
n ), kde se narcistn motiv krasne Arumunky
vzhlzejc se ve stud
ance spojuje s balk
ansk
ym m
ytem o p
ude, ktera nakonec vse pohlt,
nebo Ni pitricu musata-ni dor (Mil
a mi poslala stesk ). Cearovo dlo se nachaz rozseto po
antologich, nikdy nevydal ucelenou sbrku.
Tache Caciona (18851971)
Vystudoval gymn
azium v Bitole a pote se zapsal na bukurestskou Vysokou skolu
zemedelskou, kterou absolvoval v roce 1910. V letech 19101911 rdil casopis Lilicea Pindului.
Caciona m
a sv
ym zalozenm nejblze k rumunskemu basnkovi Georgi Cosbucovi. Podobne
jako on je lyricko-epick
ym vypravecem, kter
y se sv
ymi lyrick
ymi subjekty hluboce sdl

jejich radosti a strasti jako napr. v b

asni La isusire (Pri z
asnub
ach) nebo v basni, ktera
je mezi Arumuny zn
am
a a casto povazovan
a za lidovou slovesnost, Ah, iar
a ni-bati ocliul!
(Ach, zase mi skube v oku! ). Nekolik sv
ych basn pojal v epistolarnm stylu jako dopisy
rodic
u synovi, kter
y odesel daleko, a od syna rodic
um, pricemz obe strany jsou zarmoucene,
ze nedok
az zastavit z
anik obciny nach
azejc se mezi znepratelen
ymi narody. Za pozornost
stoj take Cacionovy zalozpevy, v nichz reflektuje postupne vylid
novan arumunsk
ych

vs v pohor Pindos, at uz kv
uli vyhn
an obyvatelstva Turky v drvejsch dobach nebo
krestansk
ymi n
arody v d
usledku balk
ansk
ych valek. Jako prklad lze uvest base
n Fudzi
haraua di la noi (Odesla od n
as radost) inspirovanou poezi Octaviana Gogy.
Ion Foti (18871946)
Podobne jako jeho arumunst spisovatele jeho generace absolvoval gymnazium v Bitole
a zapsal se na filozofickou fakultu v Bukuresti. Debutoval v roce 1912 sbrkou C
antite
si-ndoau
a isturii aleapte (Psne a nekolik vybranych historek ). Spolupracoval s mnoh
ymi
rumunsk
ymi periodiky a dals b
asnicke a prozaicke dlo jiz psal v rumunstine, prestoze
inspiraci casto cerpal z past
yrskeho zivota Arumun
u, ze znalosti pomer
u v Orientu a ze
zivota v Osmanske rsi.
Nicolae Velo (18821924)
Gymn
azium vystudoval v Bitole. V roce 1906 debutoval v casopise Lumina, dale
spolupracoval s periodiky Grai bun, Fr
atilia a Lilicea Pindului. V Bukuresti se pripravoval
na diplomatickou dr
ahu, ktere se pak venoval ve sluzbach Rumunska. V roce 1903 publikoval
sbrku povdek Di-t bana arm
anului (Ze zivota Arumuna) nasledovanou v roce 1905
svazkem C
antite junesti (Mladicke psne ), kter
y ho proslavil mezi Arumuny. Nejznamejs

je pravdepodobne balada S
ana si ardirea-a Gramostilei (Sana
a vyp
alen Gramosty), ktera
33

pripomn
a velke arumunske centrum v reckem pohor Gramos.42 Dcera vladce mesta S
ana
se rozhodne radeji sp
achat sebevrazdu nez se stat jednou z otroky
n v haremu Ali Pasi,
zatmco jej otec se postav Ali Pasovi, aniz by prem
yslel o sanci na vtezstv. Nejd
ulezitejs
je uchovat si cest za jakoukoliv cenu. Balady jsou psany syntezou arumunsk
ych narec, ktera
autor dok
azal pretavit v p
usobiv
yu
tvar.
Pericle Papahagi (18721943)
Po absolvov
an gymn
azia v Bitole vystudoval bukurestskou filozofickou fakultu.
V letech 18951898 byl profesorem na bitolskem gymnaziu, pozdeji p
usobil na skolach
v Soluni, Giurgiu a Silistre, kde dos
ahl na reditelsk
y post. V roce 1905 studoval v Lipsku
u Gustava Weiganda, doktor
at dokoncil v roce 1908. Behem prvn svetove valky se
stal korespondencnm clenem Rumunske akademie. Spolupracoval s mnoha rumunsk
ymi,
arumunsk
ymi a zahranicnmi odborn
ymi periodiky.
Zab
yval se Meglenorumuny, je autorem zasadnch prac t
ykajcch se arumunskeho
folkl
oru. Vyd
aval sebrane lidove h
adanky, rkadla, koledy, zvyky, milostnou lyriku, detsk
y
folkl
or i rady lidove lekarstv. Nezajmala ho esteticka hodnota text
u, ale snazil se
o zachycen veskereho dostupneho folkl
ornho materialu. Publikoval take nejstars arumunske
pam
atky: Cavalliotiho trjazycn
y slovnk, ctyrjazycn
y slovnk Daniila z Moskopole, Ucutovu
Novou pedagogiku a Mluvnici Mihaila G. Boiagiho.
Tache Papahagi (18921977)
Po studich na rumunsk
ych gymn
azich v Ioannine a v Bitole se zapsal na Filozofickou
fakultu Bukurestske univerzity. Pote p
usobil jako univerzitn profesor v Targu Neamt
a v Bukuresti, kde se postupne vypracoval k nejvyssm akademick
ym prckam. Zab
yval
se v
yzkumem n
arec a folkl
oru v oblasti Maramurese. Publikoval take prace o arumunstine (Dictionarul dialectului arom
an general si etimologic, 1963), je autorem Arumunske
antologie (Antologie arom
aneasc
a, 1922) aj., cmz prispel k rozsren povedom o tehdejsch
arumunsk
ych b
asncch. Ve sv
ych folkloristick
ych badanch se nezab
yval pouze jazykovou
str
ankou jako Pericle Papahagi, n
ybrz porovn
aval rumunskou a arumunskou lyriku, reckou
a rumunskou lyriku atd.
Petru Vulcan (18691922)
Vlasnm jmenem Petru Ghinu. V roce 1880 prijel na pozvan prbuzn
ych do Rumunska. S obtzemi pokracoval ve studich zah
ajen
ych v rodne vsi. Na gymnaziu v Craiove slozil
maturitu v roce 1893 a dva roky navstevoval kurzy na bukurestske pravnicke fakulte. Cel
y
zivot pak pracoval ve st
atnch sluzb
ach jako u
rednk. Jako basnk debutoval v roce 1889
jeste behem studia na gymn
aziu. Spolupracoval s mnoha rumunsk
ymi periodiky. Publikoval
poezii a pr
ozu, jeho text
um je vyct
an nedostatek fantazie a prlisne koprovan cizch vzor
u.
V arumunstine publikoval sbrku vers
u Lilice de la Pind (Kvetina z Pindu, 1897).

2.1.4

Literatura 2. poloviny 20. stolet

Arumunst spisovatele klasickeho obdob vetsinou sdleli obdobn

y osud po absolvov
an gymn
azia v Bitole ci Ioannine odjzdeli na studia do Rumunskeho kralovstv, nejcasteji
do Bukuresti, kde take mnoz z
ustali po zbytek zivota. Vetsina z nich se vedle tvorby
42 Jedn
a se o liter
arn ztv
arn
en jedn
e z arumunsk
ych legend. Viz Va
nkov
a, M. M
esto Moskopole v pam
eti
bulharsk
ych Aromun
u. M
ytus, pam
et, identity. In Soukupov
a, B., ed. et al. Evropsk
e m
esto: identita, symbol,
m
ytus. Bratislava: ZING Print, 2010, s. 242.

34

v arumunstine zab
yvala take publicistikou, preklady nebo krasnou literaturou v majoritnm
jazyce. Pro autory 2. poloviny 20. stolet jiz toto schema neplat. Vzhledem k povalecnemu
uspor
ad
an Evropy po 2. svetove v
alce a uzavren
ym hranicm nemohla arumunska inteligence
tak snadno opoustet sv
uj rodn
y st
at. Z toho vypl
yva i znacne selektivn charakter teto
kapitoly o literature druhe poloviny minuleho stolet. Podrobneji budou pojednani pouze
autori, kter az na v
yjimky, meli ci maj uzs kontakt s Rumunskem.43 Strucn
y v
ycet autor
u
z jin
ych st
at
u je doplnen na konci kapitoly.
Pokud jde o temata, spisovatele ct potrebu vyjadrovat se k jazykov
ym a etnick
ym
problem
um. Nekter b
asnci se nedok
azali vymanit z obrozenecky patetickeho stylu. Tato
situace se zmenila teprve ke konci minuleho stolet. Laska k rodne krajine, past
yrske motivy
a bolestn
a nostalgie z
ust
avaj trval
ym zdrojem inspirace arumunske lyriky.44
Ilie A. Ceara (1923)45
Jeho rodina emigrovala do Rumunska, kde byla usdlena v jizn Dobrudzi (nyn soucast
Bulharska). Ceara tam absolvoval z
akladn skolu a gymnazium. V pr
ubehu druhe svetove
v
alky bojoval na v
ychodn i z
apadn fronte. Po valce se venoval obchodu. V roce 1984 odesel
do d
uchodu. Publikoval povdky, novely a crty v domacch a zahranicnch arumunsk
ych
periodicch jako Desteptarea, Dim
andarea, Zborlu a nostru (vychaz v nemeckem Freiburgu)
a v Fr
andza vlah
a (Bridgeport, USA).
Ceara pse v
yhradne pr
ozu a predstavuje tak vzacn
y prpad mezi arumunsk
ymi
liter
aty, kter se jinak venuj prev
azne poezii. Postavy jeho povdek jsou jasne charakterove
vymezeny a vstupuj do dobre citeln
ych konflikt
u podobne jako v dlech rumunskeho klasika
Ioana Slavice. Autor
uv jazyk se vyznacuje v
yrazov
ym bohatstv a expresivitou, nevyh
yba
se ani neologism
um a odv
azn
ym metafor
am. Cearov
ym cast
ym tematem je nepredvdatelne
lidske chov
an a vztahy cloveka se svetem a k sobe samemu. Obraz postav b
yva pln
y napet
a protiklad
u. V roce 1991 vydal sbrku pr
oz Nihita turnari (Nevldny n
avrat), kde najdeme
jak texty venovane idylickemu detstv v rodne vsi, tak povdku, ktera se inspiruje dlem
I. L. Caragiala.
Teohar Mihadas (19181996)
Studoval gymn
azium v Grebene, kde se prednaselo
rumunsky. Studia dokoncil v Rumunsku v roce 1939. Pote
se zapsal na Filozofickou fakultu Bukurestske univerzity
a v roce 1943 se zapojil do boj
u na z
apadn fronte. V letech
19441945 pracoval jako tiskov
y referent v Odboru pro
n
arodnosti, coz se stalo prcinou jeho pozdejsho pronasledov
an komunistick
ymi org
any. Prestoze v roce 1945 opustil
Bukurest a p
usobil jako profesor v Bistriti a v Nasaudu,
byl v roce 1948 zatcen a odsouzen. Po propusten v roce
1956 mohl pracovat pouze v delnick
ych profesch. Teprve
v roce 1964 byl zamestn
an jako liter
arn tajemnk Narodnho
divadla v Kluzi a v letech 19701973 byl clenem redakce
liter
arnho casopisu Steaua.

Teohar Mihadas46

43 V Cesk

e republice jsou nedostupn

e n
ekter
e kl
cov
e zdroje jako napr. antologie Hrista C
androveana:
Antologie liric
a arom
ana (Bukurest, 1975), Antologie de proz
a arom
an
a (Bukurest, 1977), Un veac de
poezie arom
an
a (Bukurest, 1985), Erori de calcul. Poeti rom
ani n grai arom
an (Bukurest, 2000) atd.
44 Mike
sov
a, L. Op. cit., s. 4647.
45 Nen
-li d
ale uvedeno jinak, zdrojem informac je Dictionarul general al literaturii rom
ane.
46 Zdroj: Dic
tionarul general al literaturii rom
ane

35

Jako b
asnk casopisecky debutoval v roce 1938. Prvn sbrka mu vysla v roce
1941. Dals svazky poezie a pr
ozy mohl vydat teprve koncem 60. let. Vetsinu sv
ych del
napsal rumunsky. Liter
arn kritikou je povazov
an za d
ustojneho pokracovatele T. Argheziho,
L. Blagy ci I. Barba. V pr
oz
ach se casto inspiroval sv
ym zivotem je v
yznacn
ym
predstavitelem tzv. l
agrove literatury. Do kontextu arumunske literatury vstoupil sbrkou
Botsili di Didindi (L
ahev z druhe strany, 1993).
Constantin Papanace (19041985)
Absolvoval Stredn obchodn skolu v Soluni a v roce 1925 emigroval do Rumunska, kde
vystudoval Vysokou skolu obchodn a pr
umyslovou v roce 1929. Vstoupil do legionarskeho
hnut, za coz byl v letech 1930 a 19331934 veznen. Brzy se stal ideologem a politologem

Zelezn
e gardy, jakousi jej sedou eminenc. Behem valky dvakrat utekl do Nemecka,
podruhe, v roce 1941, byl drzen v berlnske spandavske veznici a pote odsouzen k pobytu
koncentracnch t
aborech Buchenwald a Dachau. V roce 1945 se usadil v italskem meste Salo.
V Rumunsku byl v neprtomnosti odsouzen k trestu smrti.
Papanace psal poezii v arumunstine, ukazky z n publikoval v Mic
a antologie
arom
aneasc
a (Mal
a arumunsk
a antologie), kterou sam sestavil a vydal. Obsah vychaz
z antologie vydane 1922 roku Tachem Papahagim a sdruzuje stars i novejs autory, cast je
venovan
a lidov
ym arumunsk
ym psnm. Druhe vydan z roku 2001 bylo doplneno o basnky
z Rumunska. Obe vyd
an take obsahuj stostr
ankovou studi o historii Arumun
u. Papanaceho
b
asne se vyznacuj folkl
ornmi vlivy a jsou v nich patrne ohlasy dla George Cosbuca
a Octaviana Gogy. B
asne, politicke a historicke studie, vzpomnky a esejisticke texty
z autorovy poz
ustalosti byly publikov
any po roce 1989 v Rumunsku.
Atanasie Nasta (19121996)47

V rodne vsi v dnesnm Recku

chodil do rumunske zakladn skoly a pote studoval
rumunske gymn
azium v Soluni. V roce 1926 se rodina prestehovala do jizn Dobrudze, kde
dokoncil stredoskolsk
a studia. V Bukuresti absolvoval Filozofickou a Pravnickou fakultu.
Debutoval casopisecky v roce 1936. Venoval se psan sonet
u, ktere se vyznacuj vytrbenou
formou a nostalgick
ym zobrazenm sveta arumunske duse v jeho jednoduchosti a monumentalite. Prekl
adal take z bulharstiny a rectiny. V roce 1996 mu vysla sbrka Arm
aname,
arm
aname... (Arumune, arumune...).
Ioan Cutova (19191992)

V rodnem Recku
chodil do rumunsk
ych z
akladnch skol ve Verii a v Grebene, gymnazium vystudoval uz v Rumunsku v T
argu Mures a pote v roce 1944 absolvoval bukurestskou
filozofickou fakultu. V roce 1945 obdrzel spolu s dalsmi basnky ocenen nakladatelstv
Forum za rumunsky psanou sbrku. Jeho arumunske basne nevynikaj v oblasti prozodie.
Zab
yv
a se potrebou komunikace jako takovou, byt ji lze uskutecnit jen ne
uplne. Neurcite,
rozmazane kontury vers
u prispvaj k jejich dvojsmyslnosti a mnohav
yznamovosti. Base
n tak
m
uze b
yt jak milostnou psn, tak vyzn
anm l
asky k vlastnmu lidu a rodne vsi. Cutova je
take autorem pr
oz inspirovan
ych zivotem Arumun
u, ktere publikoval v casopise Desteptarea.
Zprstup
noval Arumun
um v jejich jazyce dlo nejvetsho rumunskeho romantickeho basnka
Mihaie Eminesca.
47 Zdroj:

Teja, M. Nasta Atanasie. http://www.aromanul.ro/biografii/m-o/item/194-nasta-atanasie

36

Costa Guli (19161985)

V rodne vsi chodil do rumunske z
akladn skoly. V roce 1926, jeho rodina emigrovala
do Rumunska. Gymn
azium absolvoval Konstanci, jeho profesorem byl mj. Pericle Papahagi.
V Bukuresti studoval filologii, filozofii a pravo. Behem sveho zivota publikoval zrdka
v liter
arnch casopisech a v antologich. Posmrtne mu vysla v USA sbrka Sonete (Sonety,
1990). Psal pouze sonety, u nichz je zrejm
a snaha o klasicnost a pece o cistotu formy, kterou
msty narusuj regionalismy z msta jeho p
uvodu. Nicmene sv
ym talentem nepochybne patr
mezi autory sonet
u jako byli Nida Boga nebo Atanasie Nasta.
George Perdichi (19121966)
Po rumunske z
akladn skole v rodne obci v pohor Pindos vystudoval obchodn akademii v Bukuresti. Publikoval b
asne a cl
anky na spolecenska a kulturn temata mj. v casopise
Lumina aj. rumunsk
ych periodicch. Prelozil do arumunstiny cast Eminescova dla. Svou
c kopc
prvn sbrku vers
u Graiulu a geanlui, grai di moarti (Re
u, rec smrti ) publikoval v roce
1939, v predvecer druhe svetove v
alky. Ve sve poezii hovor o stesku po rodne vsi a pohor
Pindos, o l
asce k arumunskemu etniku a o smutku tech, kter odesli za prac nebo za studiem
do cizch zem. Psal take eroticke verse s mrne ironick
ym nadechem.
George Vrana (1965)48
Narodil se arumunsk
ym rodic
um v Konstanci, kde take vystudoval gymnazium.
Absolvoval Pr
avnickou fakultu v Bukuresti. Vedle advokatn praxe se venuje take psan
poezie a esej
u. Predmetem jeho z
ajmu je filozofie a krestanstv. V roce 1995 vydal sbrku
b
asn Aviglitorlu di zboar
a (Str
azce slov ). Jeho poezie ma introspektivn charakter, osamel
y
b
asnk se obrac pouze k sobe samemu pri hledan vlastn identity. Zarove
n, podobne
jako jeho liter
arn predch
udci, vyjadruje ltost nad zanikem tradicnch arumunsk
ych sdel,
Caragiu Marioteanu ho dokonce naz
yv
a b
asnkem zborenin, protoze v
yraz borit se

v obmen
ach vyskytuje temer v kazde jeho basni. Navc vyjadruje bolest Arumun
u nad
vyhn
anm z biblickeho r
aje.
Vanghea Sterviu-Mihani (1950)
Po absolvov
an gymn
azia ve Stipu vystudovala ekonomickou fakultu ve Skopje, kde
dnes zije. Pse v arumunstine a v makedonstine. V arumunstine vydala nekolik sbrek
mj. Lilice (Kvetina, 1988), d
ale publikuje casopisecky ve freiburskem Zborlu a nostru,
Desteptarea a Dim
andarea. B
asnrka m
a vypracovan
y, promyslen
y v
yraz a pro vyjadren
l
asky k n
arodu a jazyku, k sobe same a ke svetu vol meditativn a reflexivne-metaforick
y
t
on. Krome b
asn pse take pr
ozu.
Kira Iorgoveanu-Mantsu (1948)
B
asnrka se narodila v Rumunsku, ale jej arumunst rodice pochazeli z pohor Rodopy.
Vystudovala rumunstinu na bukurestske filozoficke fakulte. Pracovala v nakladatelstv
Minerva do roku 1985, kdy se vystehovala do Nemecka. Ve spolupraci s dalsmi arumunsk
ymi
b
asnky publikovala sbrku preklad
u z Mihaie Eminesca Poezii Puizii (B
asne, 1981). Nazev
jej debutove sbrky Steau
a di dor (Hvezda stesku, 1983) evokuje eminescovske reminiscence.
Spolupracovala s cetn
ymi rumunsk
ymi a arumunsk
ymi periodiky mj. s Zborlu a nostru,
48 Podle

Caragiu-Marioteanu, M Op. cit., s. 435440.

37

Destepterea, Fr
anza vlah
a a Dim
andarea. Ve sv
ych versch se poddava nostalgii, ltosti
a stesku po rodnem jazyce, jmz hovorili jej rodice.
Theodor Capidan (18791953)49
Narodil se v Prilepu (dnesn Makedonie), gymnazium vystudoval v Bukuresti a univerzitn studia absolvoval v Lipsku, kde ho vyucovali mj. G. Weigand, A. Leskien atd.
V letech 19091919 p
usobil na gymn
aziu v Soluni. Kdyz byla v roce 1919 zalozena univerzita
v Kluzi, Capidan tam byl jmenov
an docentem na Filozoficke fakulte. Zab
yval se jazykovedou,
slavistikou a balkanistikou. Je autorem nekolika v
yznamn
ych monografi o romanskem
obyvatelstvu na Balk
ane: F
arserotii (Farseroti ), Arom
anii a Meglenorom
anii, v nichz se
zab
yval p
uvodem, histori, kazdodennm zivotem, tradicemi a kulturou techto etnik.
Matilda Caragiu-Marioteanu (19272009)
Absolvovala filologicka studia v Bukuresti v roce 1951, pote
z
ustala na univerzite a zab
yvala se dejinami rumunskeho jazyka.
Doktorskou pr
aci obh
ajila v roce 1967, v letech 19701973 prednasela rumunsk
y jazyk a literaturu v Salcburku. Od roku 1993 byla
korespondencnm clenem Rumunske akademie a ve sv
ych pracch se
zab
yvala predevsm arumunstinou. V roce 1962 publikovala do te
doby nevydan
y rukopis Liturghier arom
an (Arumunsky liturgi
ar )
spolu s obs
ahl
ymi vysvetlivkami a filologickou studi. Za vydan
obdrzela cenu Ministerstva skolstv. Podobne ocenena byla i jej
pr
ace Compendiu de dialectologie rom
an
a (nord si sud-du
arean
a)
Matilda
(P
r
ehled
rumunsk
e
dialektologie
(na
sever
a
na
jih
od
Dunaje),
Caragiu-Marioteanu50 1975).
Liter
arne debutovala relativne pozde, v roce 1994 publikovala sbrku Di nuntru si-di
nafoar
a (Zevnitr a zvnejsku), kter
a vnesla do arumunske poezie komunikacn prostredky
soucasne lyriky. Tematicky se podobne jako jej predch
udci obrac k archetypalnmu
arumunskemu spolecnosti, jej verse jsou vsak obohaceny o existencialn rozmer. Zachycovala
mizejc svet, jehoz z
anik nelze zastavit, protoze clenove arumunske komunity se bud sblizuj
s dominantn rumunstinou, nebo se asimiluj mezi vetsinovou populaci ve statech, kde zij.
Sbrka byla prelozena do francouzstiny.
Hristu C
androveanu (1928)

Hristu C
androveanu51

Po gymn
aziu absolvoval filologicka studia na Bukurestske
univerzite v roce 1952. Pote pracoval jako profesor rumunstiny na
r
uzn
ych mstech Rumunska. Spolupracoval s r
uzn
ymi kulturnmi
periodiky, az se v roce 1974 stal sefredaktorem casopisu Livres
roumains. V roce 1990 zalozil makedo-rumunsk
y casopis Desteptarea a v roce 1994 casopis Dim
andarea (ctvrtletnk v arumunstine).
V roce 1992 se stal predsedou Arumunske kulturn nadace Dim
andarea p
arinteasc
a. Jako prozaik debutoval casopisecky v roce 1959
a pote publikoval pr
ozy, basne, clanky a literarn kroniky v cele
rade rumunsk
ych liter
arnch periodik.

49 Podle

Caragiu-Marioteanu, M. Op. cit., s. 463469.

http://www.acad.ro/commem/pag_memoriam2009.htm
51 Zdroj: Dic
tionarul general al literaturii rom
ane.

50 Zdroj:

38

V arumunstine vydal sbrku Nihadz (1980). Vedle vlastnch basn v rumunstine take
zpracov
aval arumunske motivy a prekl
adal do rumunstiny arumunskou literarn tvorbu
publikovanou v antologich: Antologie de lirica arom
an
a (Antologie arumunsky lyriky, 1975),
Antologie de proz
a arom
an
a (Antologie arumunske pr
ozy, 1977) a Un veac de poezie arom
an
a
(Stolet arumunske poezie, 1985). Cenen
y je jeho roman v rumunstine Marea Serenit
atii
(More klidu), psan
y do suplku a vydan
y az roku 1996, jehoz hlavnmi postavami jsou

rect Arumuni, kter nedok

az d
ale sn
aset nepratelstv sveho okol a emigruj do Rumunska,
kde jsou vystaveni nekolika diktatur
am pred druhou svetovou valkou a po n. Levicove

sm
yslejc hlavn hrdina nakonec konc v l
agru na stavbe kanalu DunajCern
e more.

2.1.5

Stru
cn
y p
rehled autor
u podle geografick
eho hlediska52

Recko
G. Platari-Tzim
a, Giann
akis D
ondos, Zoi Papazisi-Papatheodoru, Steryiu Dardaculi.
Alb
anie Ilia Colonia, Spiro Fuchi, Spiro Poci, Andon Kristo, Manol Bash, Enceleda Kristo,
Nikolla Mullisi, Kozma Mitro.
Rumunsko Hristu C
androveanu, Matilda Caragiu Marioteanu, Ilie Ceara, Victor Ceara,
Nicolae Caratana, Dumitru Garofil, Vasile Todi, Cola Fudulea, Kira Iorgoveanu,
George Vrana, Mariana Bara, Clarisa Cavachi, Sirma Guci, Aura Pasa, Toma Enache.
Makedonie Dina Cuvata, Vanghea Mihanj Steryiu, Vanghiu Dzega, Ghena Nakovska,
Anita Steryiu-Dragovici, Santa Djika, Tsatse Tugear.
Bulharsko Costa Bicov, Nicolai Kiurkciev, Yioryi alu Huleanu
Z
apadn Evropa a USA Kira Mantsu, Gh. Godi, Mihali Prefti

2.1.6

Nejv
yznamn
ej
s arumunsk
a periodika

Od konce 19. stolet do druh

e sv
etov
e v
alky (
razeno abecedn
e)
Albina Pindului dvoumescnk, kter
y vychazel nejprve v Bukuresti a posleze v Craiove,
v letech 18661871 a 18751876. Bylo zde publikovano znacne mnozstv folklornho
materi
alu.
Album macedorom
an casopis zalozen
y v roku 1880 jako organ Makedonsko-rumunske
spolecnosti. Redaktorem byl V. A. Urechia a mezi spolupracovnky patrili nejv
yznamnejs rumunst vedci sve doby jako napr. Iosif Vulcan, B. P. Hasdeu, Veronica Micle,
Maria Rosetti, A. D. Xenopol atd.
Almanahul macedo-rom
an vych
azel v Konstanci v roce 1900 a posleze v Bukuresti
v letech 19011903. Jednalo se prvn almanach venovan
y arumunske literature a kulture. Byly zde publikov
any informace t
ykajc se situace arumunsk
ych skol a crkve
v Otomanske rsi, ale take tvorba N. Tullia, C. Belimaceho, G. Murna atd.
Arom
anul pod tmto titulem vych
azelo nekolik novin v Bukuresti, Konstanci, Turnu Magurele a Craiove. V letech 19101911 vychazel casopis pod tmto nazvem v Bukuresti.
Stejnojmenn
y t
ydenk v Turnu M
agurele vychazel p
ul roku behem roku 1906, pote byl
mstnmi org
any zak
az
an kv
uli nacionalistick
ym tendencm.
52 Podle

Bara, M. Panorama literaturii arm

ane de ast
azi. http://www.scribd.com/doc/50731173/

39

Calendarul arom
anesc casopis vyd
avan
y Spolkem makedonskorumunsk
ych student
u
v Bukuresti v roce 1910 v arumunstine. Vysla pouze ctyri csla, do kter
ych prispeli
napr. G. Murnu, P. Papahagi, M. Beza atd. V casopise byly publikovany portrety
v
yznamn
ych arumunsk
ych osobnost.
Cuv
antul arom
anilor politick
y casopis vydavan
y behem prvnho pololet roku 1908

skupinou Arumun
u v Bukuresti. Casopis
mel velmi mal
y naklad.

De
steptera politick
y casopis vyd
avan
y Arumuny v Recku,
kter
y vychazel v letech 1908
1910 v Soluni. Jejm reditelem a majitelem byl N. Batzaria, kter
y byl v te dobe
sen
atorem v Instanbulu.
Fr
atilia mescnk, kter
y vych
azel v Bitole a v Bukuresti v letech 19011902. V roce
1903 jeste kr
atce vych
azel v Soluni. Redakcn rada fungovala ve slozen N. Batzaria
(reditel), N. Tulliu, N. Papahagi, P. Vulcan atd.
Fr
atilia ntru dreptate t
ydenk, jehoz prvn cslo vyslo v roce 1880 v Bukuresti.
Jednalo se o prvn arumunsk
y casopis v
ubec. Redaktorem pro arumunstinu byl basnk
Constantin Belimace.

Grai bun mescnk, kter

y vych
azel v Bukuresti v letech 19061907. Reditelem
byl
N. Batzaria, kter
y publikoval pod pseudonymem N. Macedoneanul, redaktorem

M. Beza. Casopis
mel za cl obr
atit pozornost verejnosti k zivotu arumunsk
ych komunit
na jih od Dunaje a vzbudit z
ajem o arumunskou historii, jazyk a zp
usob zivota. Mezi
spolupracovnky patrili N. Tulliu, P. Papahagi a T. Capidan. V roce 1909 vysel v ramci
casopisu Calendar arom
anescu.
Le courrier des Balkans nejd
ulezitejs arumunske periodikum vydavane ve francouzstine, vych
azelo v letech 19041911 v Bukuresti (celkem 164 csel).
Lumina mescnk, kter
y vych
azel v Bitole (rum. Monastiru) v letech 19031908
s podtitulem lidov
y (poporan) casopis Rumun
u v Otomanske rsi. Do roku 1904 byl

sefredaktorem Nicolae Batzaria. Lumina plnila roli kulturnho zpravodaje arumunske

komunity v Turecku. Pr
ozu a poezii zde publikovali: N. Batzaria, N.T. Belimace, I. Foti,
M. Beza, Z. Araia, G. Murnu atd. V r
amci casopisu vychazely i folklorn materialy
a lingvisticke studie.
Macedonia mescnk, kter
y vych
azel v letech 19321936. V roce 1936 nesl podtitul

Org
an nacionalistickeho a duchovnho boje Rumun
u odevsud. Casopis
informoval

o situaci Arumun
u, pretiskoval lingvisticke studie, portrety, sebrane folklorn testy, nevydanou korespondenci v
yznamn
ych (politick
ych) osobnost a jine zpravy. Publikovane
liter
arn texty jsou temer v
yhradne v arumunstine.
Pindul vych
azel v Bukuresti v letech 18981899 pod vedenm N. Tullia, v jehoz byte

se nach
azela redakce. Rada
csel zacnala apelativnmi clanky, v nichz jsou arumunst
spisovatele vz
yv
ani ke kultivaci arumunske reci. Krome literatury byly publikovany
rovnez eticke a politicke cl
anky.
Rom
anul de la Pind nacionalisticke noviny, ktere poprve vysly v roce 1903 v Bukuresti
pod vedenm N. Batzarii ve spolupr
aci s Arumuny zijcmi v Otomanske rsi. Zanikly
behem prvn balk
anske v
alky v roce 1912.
Ve druhe polovine 19. stolet a na pocatku 20. stolet (do balkansk
ych valek
v letech 19121913) vych
azela jeste dals arumunska periodika: Armatolii, Dim
andarea, Ecoul
Macedoniei, Flambura, Flambura Pindului, Lilicea Pindului atd.
40

V meziv
alecnem obdob vych
azely arumunske noviny a casopisy jako napr. Peninsula
Balcanic
a, Graiul Macedoniei, Revista arm
aneasc
a, Armatoli, Dim
andarea atd.
Po roce 1945 byla kulturn aktivita Arumun
u v Rumunsku a vcemene cele jihov
ychodn Evrope potlacena a nov
a periodika zacala vychazet ve druhe polovine 20. stolet
nejprve na Z
apade (napr. Fr
andza vlah
a od roku 1978 v Bridgeportu; od roku 1984 v Parzi
Tr
a Arm
anami ; ve Freiburgu Zborlu anostru Rivist
a cultural
a tr
a Arm
an
i od roku 1984
redaktor Vasile Barba).
Po roce 1990
De
steptarea casopis, kter
y vych
az v Bukuresti od roku 1990 a navazal na prerusenou
predv
alecnou tradici. Tento arumunsk
y casopis nesl podtitul makedonskorumunsk
y

casopis, kter
y byl pozdeji zmenen na casopis Arumun
u. Reditelem
je H. Candro

veanu, souc
ast redakce I. Cutova, T. Mihadas, A. Nasta, M. Papahagi aj. Casopis
se programove zameruje na probouzen narodnho uvedomen romanizovaneho obyvatelstva na Balk
ane. Na jeho str
ank
ach publikovali a publikuj arumunst autori zijc
v Rumunsku, v p
uvodnch sdlech na jih od Dunaje nebo v emigraci v jine zemi,
napr. T. Capidan, P. Papahagi, T. Papahagi, G. Murnu, P. Vulcan, z mladsch autor
u:
T. Mihadas, I. A. Ceara, M. Caragiu-Marioteanu, K. Iorgoveanu-Mantsu atd.
Dal
s noviny a
casopisy
Bana Arm
aneasc
a v Bukuresti, od roku 1996, redaktor Dumitru Piceava,
Rivista di Studii
si Litiratur
a Arm
ani
Cununa,

v Konstanci, ctvrtletne, redaktor Tiberiu

Grailu Arm
anescu v Makedonii, od roku 1998, sefredaktor Dina Cuvata, casopis
Kulturnho svazu Arumun
u z Makedonie,
Fenix v Bitoly (Makedonie), redaktor Nico Popnicola,
Fr
atia v Elbasanu (Alb
anie), redaktori: Andon Kristo, Iani Gusho,
F
arshirotu v Ghirocasteru (Alb
anie), redaktor Spiro Poci,
Arm
anamea zalozena v roce 1996, obnovena v roce 2003, ctvrtletnk Komunity
Arumun
u v Rumunsku,
Daima Tulcea, pobocka Komunity Arumun
u v Rumunsku.

2.2

Pou
zit
e prameny

Dictionarul general al literaturii rom

ane. Bucuresti: Univers enciclopedic, 20042009.
7 sv. ISBN 973-637-070-4.
Avram, Mioara, Sala, Marius. Faceti cunostint
a cu limba rom
an
a. Cluj-Napoca:
Echinox, 2001. ISBN 973-9114-92-X
Capidan, Theodor. Arom
anii. Dialectul arom
an. Studiu lingvistic. Bucuresti: Imprimeria nat, ional
a, 1932.
Caragiu-Mariot, eanu, Matilda. Arom
anii s, i arom
ana n cons, tiint, a contemporan
a.
Bucuresti: Editura Academiei Rom
ane, 2006. ISBN 973-27-1317-8
41

 Gic
a, Gic
a. Ziare s, i reviste arom
ane la sf
ars, itul secolului XIX s, i nceputul secolului
XX. Daima, vol. II, num. 45, s. 48.
Mikesov
a, Lenka. Arumuni a arumunstina. Praha, 2007. Diplomova prace (Mgr.).

Univerzita Karlova v Praze. Filozofick

a fakulta. Ustav
romansk
ych studi.
Papahagi, Pericle. Scriitori arom
ani n secolul al XVIII (Cavalioti, Ucuta, Daniil).

Bucuresti: Inst. De Arte Grafice CAROL GOBL,

1909.

Papahagi, Tache. Antologie Arom

aneasc
a. Bucuresti, 1922.
Tulliu, Nushi. Murmints
a f
ar
a crutsi. Syracuse: Editura Cartea Aromana, 1993. ISBN
973-96360-3-9
Va
nkov
a, Marketa. Mesto Moskopole v pameti bulharsk
ych Aromun
u. M
ytus, pamet,
Blanka, ed. et al. Evropske mesto: identita, symbol, mytus.
identity. In SOUKUPOVA,
Bratislava: ZING Print, 2010, s. 227-246. ISBN 978-80-88997-44-3.

Internetov
e zdroje
Arumunsk
a kulturn spolecnost (strucn
y prehled arumunsk
ych spisovatel
u): http://
www.aromanii.ro/arte/literatura.html, 16. 5. 2011.
Bara, Mariana. Panorama literaturii arm
ane de ast
azi (text publicat n Analele
Universit
at, ii Hyperion 2007). http://www.scribd.com/doc/50731173/ , 16. 5. 2011.
Mantsu, Kira. The second lecture on Macedonarman language and literature. The
old literature and the first writings. http://dokumenta.scd-lunjina.org/free/
kira-mantsu-old-literature-and-the-first-writings.pdf, 16.5.2011.
Mures, anu, s, tefan Lucian. Prima carte de nv
at,
atur
a n limba rom
an
a Varlaam.
18.3.2007 http://www.poezie.ro/index.php/essay/237377/ , 16. 5. 2011.
Papazicu,
Isabela.
I pak dau stire domniilor voastre despre Nectarie
T
arpu.
http://daimadeadun.wordpress.com/2010/03/20/
i-pak-dau-stire-domniilor-voastre-despre-nectarie-tarpu/, 16. 5. 2011
Teja, Marius. Nasta Atanasie. http://www.aromanul.ro/biografii/m-o/item/194nasta-atanasie, 16. 5. 2011.

2.3

Uk
azky

Uk
azky liter
arnch text
u vybraly a jejich preklad pordily Lenka Palagova (L.P.)
a Jarmila Hor
akov
a (J.H.). Jejich clem je poskytnout ctenari predstavu o arumunske
liter
arn tvorbe na z
aklade reprezentativnch uk
azek v
yznamn
ych basnk
u a prozaik
u, byt
se jedn
a pouze o zlomek z psemnictv tohoto balkanskeho etnika.
V prekladech arumunsk
ych text
u existuj urcita mene srozumitelna ci nesrozumitelna
msta (oznacen
a otaznkem), zejmena v prekladech slov s omezenou frekvenc (narecn ci
zastarale termny). Stejne tak je mozne, ze msty doslo k chybnemu prekladu. Za tato
msta se cten
ari omlouv
ame. Preklady se nesnaz zachovat estetick
y dojem, ale co nejvce se
v
yznamove priblzit origin
alnmu textu.
V teto c
asti je ponech
ana p
uvodn transkripce u C. Ucuty a M. Boiagiho. Tyto dve
uk
azky tak mohou slouzit i k ilustraci r
uzn
ych zp
usob
u zapis
u arumunstiny. Pri prepisu
ostatnch prloh byla sjednocena transliterace hl
asky [j], zapisovana r
uzn
ymi zp
usoby a nahrazena jednotn
ym prepisem ,y. Podobne u hl
asky [
n]. Do transkripcnho (morfologickeho)
systemu nebylo zasahov
ano, z
ustaly ponech
any varianty zapisu a/.
42

2.3.1

Nejstar
s literatura

Constantin Ucuta
J.H., zdroj: Caragiu-Marioteanu, Matilda: Arom
anii si arom
ana n constiint
a contemporan
a.
Bukuresti: Editura Academiei Rom
ane, 2006.
Tat
a anostru
Tat
a anostru ti esti tru terur
las se-aviseasc
a numa at
a
las se vin
a amir
arilea at
a.
las se si fac
a Telima at
a,
de c
ac
um n-ter
u aste s pre loc
u.
Pnea anoastr
a ate
a de cae d
u
a
d
a-n
a-o
ast
ad
.
S
leart
a-n
a ste
apsile anoastre,

de c
ac
um s noi lirt
am
u atel
or
u
ti n
a stipsescu.
S
i se nu n
a ad
ui pre pirazm
o,
ma sc
ap
a-n
a de ehturru;
amn.

2.3.2

Ot
cen
a
s
Otce nas, jenz jsi na nebesch,
posvet se jmeno tve,
prijd kralovstv tve,
bud v
ule tva
jako v nebi, tak i na zemi.
Chleb nas vezdejs dejz nam dnes
a odpust nam nase viny,
jakoz i my odpoustme nasim vink
um
a neuved nas v pokusen,
ale chra
n nas od zleho.
Nebot tve je kralovstv
i moc i slava naveky.
Amen.

Literatura n
arodnho obrozen

Mihail G. Boiagi
L.P., zdroj: Boiagi, Mihail G.: Gramatic
a romana sau macedoromana. Reeditata de Per.
Papahagi. Tipografia Curtii Regale, F. G
obl fii, Bucuresti 1915.
Scoatirea a reului este urutu lucru.
Callu pashtea selegjitu pre un
a vrtosu
mushat
a livade, ci se adapa di unu isvoru,
a cui apa era limpid
a ca cristale. Unu cervu
vinea shi lji cuturbura apa cu coarnile. Ma
cara nu putea si sh
a scoat
a reulu pre elu,
intrib
a omlu, si furi c
a poate cu ajutorlu
a lui si lu pidipseasc
a. E acelu lji zice: Ne,
seste c
a ljei frenlu in gur
a, shi se las
a si lu
incalic
a. Cara vru shi lu incalic
a, in locu
se pidipseasc
a cervulu, se fece elu sclavu
a omlui.

Vym
y
slen pomsty je o
skliv
a z
ale
zitost.
K
un
se volne pasl na jedne velmi krasne
louce, a pil z jedne studanky, jejz voda byla
cista jako krystal. Prisel jelen a zkalil vodu
sv
ymi parohy. Ale protoze k
un
nemohl sam
prijt na nic, cm by se jelenovi pomstil,
zeptal se cloveka, jestli by mu nepomohl
jelena potrestat. A ten mu rekl: Kmotre,
vezmi tady uzdu do huby, a ten se nechal
osedlat. Totiz chtel ho osedlat, a msto
aby potrestal jelena, sam se stal otrokem
cloveka.

43

Constantin Belimace
L.P., zdroj: Caragiu Marioteanu, Matilda; Saramandu, Nicolae: Manual de arom
an
a
Carti tr
a nvitari arm
aneasti. Editura Academiei Romane, Bucuresti, 2005. Tato base
n
je zachycena roku 1922 (T.Papahagi), je povazovana za arumunskou hymnu. V prepisu
M. Caragiu Marioteanu. (Ve 3. versi 2. strofy jde pravdepodobne o chybnou zamenu a za a,
nebot M.Caragiu Marioteanu db
a na pravidlo pouzit a pouze v morfologicky podmnen
ych
tvarech, tento prpad zde nenastal.)
Dim
andarea p
arinteasc
a
P
arinteasca dim
andari
N
a sprigiur
a cu focu mari,
Frat di mum
a si di-unu tat
a,
Noi, Arm
an
i di eta toat
a.

Rodi
covsk
y p
rkaz
Rodicovsk
y prkaz
Nas zaprsaha velk
ym ohnem,
Bratri z jednech rodic
u,
My, Arumuni, ze vsech vek
u.

Di sumu plocili di murmint

a
Strig
a-a nostri bu
ni p
arint
a:
Bl
astemu mari s-aib
a-n cas
a

Cari di limba lui s-alas

a.

Zpod nahrobnch kamen

u
Volaj nasi dobr rodice:
Velke proklet at ma v dome

kdo sv
uj jazyk opust.

Cari s-las
a limba lui
S-lu-ard
a pira focului,
Si s-dirin
a yiu pri locu,
Si-li si frig
a limba-n focu.

Kdo opust sv
uj jazyk,
At shor v plamenech,
At trp ziv
y na mste,
At se mu spal jazyk v ohni.

Elu n vatra-li p
arinteasc
a
Fumealea s-nu-si h
ariseasc
a.
Di fumeli curu
ni s-nu basi,
Natu n leag
anu si nu-nfasi!

U sveho rodinneho krbu

Rodina at ho netes.
Sve deti at nepolb pri jejich svatbe,
Malickeho v kolebce at neprevine!

Cari fudzi di-a mum

a
S
i di p
arinteasca-li num
a,
Fug
a-li doara Domnului
si dulteamea somnului!

Kdo utece od sve matky

A od otcovskeho jmena,
At prijde o prze
n (?) boz
I o klidn
y spanek!

Nusi Tulliu
L.P., zdroj: C
androveanu, Hristu: Arom
anii ieri si ast
azi. Cultur
a, literatur
a, probleme,

perspective. Editura Scrisul rom

anesc, Craiova
1995.
Plngul arom
anului
Oi-lele si oi-bobo,
Plngu oclili di caim
o,
Plndzi s-inima-
ni di dor,
Ca birbililu tru nior;
C
a-anlu-aestu mult-ar
au,
N
a lo vetea Dumnidz
au,
N
a lo turmile di oiO, ca vai, ca vai di noi!
C
atr-iu s-
niardzim noi nu stim...

Arumun
uv pl
a
c
Ach beda, prebeda,
Placou oci nad nestestm,
Srdce mi useda smutkem,
Jako slavcek v mraku;
v tento prenestastn
Ze
y rok
Nam Panb
uh vezme (?)
Vezme nam stada ovcO, jaka beda, beda nam!
Kam p
ujdeme, nevm...

44

2.3.3

Sou
casn
a literatura

Atanasie Nasta
L.P., zdroj: Caragiu Marioteanu, Matilda; Saramandu, Nicolae: Manual de aromana Carti
tr
a nvitari arm
aneasti. Editura Akademiei Romane, Bucuresti, 2005.

Intribari picur
areasc
a
N
a leart
a, Doamne, aist
a ntribari,
Ti
n
a c
arti n
a noapti-ntreag
a-n yisu:
C
and ar
aesc cupiili di n
ilioari,
I ma musat la tini-n parads?

Ov
c
akova ot
azka
Odpust nam, Pane, tuto otazku,
Co nas trapila celou noc ve snu:
Kdyz ovecky rozprostrou se po pastvinach,
Je to u tebe v raji krasnejs?

N
a avr
a cu-a
niurzmi ca di-nveasti,
Ca n
a harau
a dulti n
a pitrundi
S
-birbilili c
ant
a! Doamne, n
a r
aspundi:
Par
adhislu a t
au mac
a nu easti
Unu teru ma limpidu ca un
a h
aryie,
Surinu cu izvuri s-cupii di oi,
Cu munt analt, ca tru Machidunie
Ahtari parads nu i tr
a noi!

Chladek vonc jako zeny,

sladka radost nas pronika
Ze
A slavci zpvaj! Pane, odpovez nam:
Tv
uj raj jestli nen
Jasne nebe za u
svitu,
Studanky ozarene sluncem a stada ovc,
S horami vysok
ymi, jako v Makedonii
Takov
y raj pak nen pro nas!

George Vrana
L.P., zdroj: Caragiu Marioteanu, Matilda; Saramandu, Nicolae: Manual de aromana Carti
tr
a nvitari arm
aneasti. Editura Akademiei Romane, Bucuresti, 2005.
Isturie
Tuti chetrili surpati-n Pind
si-afl
a locu tu suflitlu-a meu.

Historie
Vsechny kameny uvolnene v horach Pindu
najdou si msto v me dusi.

Vanghea Miha
ni-Steryiu
L.P., zdroj: C
androveanu, Hristu: Arom
anii ieri si ast
azi. Cultur
a, literatur
a, probleme,

perspective. Editura Scrisul rom

anesc, Craiova
1995.
Ayiu-Yioryi si oarf
an
ili
Harist
o, dzsi oarf
anlu, s-lu ntrib
a: Cum

hit voi, Doamne Ayiu-Yioryi? Cum v

a easti
treaca? Dzsi-s-t
acu.
(...)
Noi, dzsi oarf
anlu, noi, harist
o al

Dumnidz
a, di sntati him ghini. Ma, ca
cum videt s-singur, escu gol, arupt, cu
cicioarli tu l
aschi pn
a la dznucli, ud mi
bag, ud mi scol, ahtari easti urf
aneasca
ban
a...

O svat
em Ji
rm a chud
acch
Dekuju, pravil chudak, a zeptal se ho:

A jak se dar vam, pane svat

y Jir? Jak se

vam vede na cestach? To rekl a odmlcel

se.
(...)
Nam, rekl chudak, dky Bohu, zdrav

slouz. Jenom, jak sam vidte, jsem skoro

nah
y, v roztrhanem, nohy mam spinave
az ke kolen
um, mokr
y si leham, mokr
y
vstavam, takov
y je holt zivot chudaka...
45

Matilda Caragiu Marioteanu

J.H., zdroj: Caragiu Marioteanu, Matilda: Neuri-Z
apezi-Neiges. Vydano vl. nakl., 2002.
C
antarea a c
ant
ariloru
Tini, Dhafn
a,
ti-lu priadusisi cu-a
niurizma-ta
si cu budz
ali-t di afrandz
a
gionili di Pindu
Tini, theamin
a,
cu tat
ali-mproasti
ca areapi
ni di-auu
a
cripati di coapti
cu chipitili mutchi di n
elu
tu oar
a fitatu
cu fata ca aroidha
disicat
a s
andzir
and
a
cu narea trapt
a
di-Afrodit
a, dzeau
a,
cu gusa di lelicu
ca sturili di-Acropoli
cu ocli di cad
an
a
sutanda-si sum-dzean
a
cu coapsili cup
an
i
h
arsiti di-ah
andamea
a p
al
niloru
di gioni-arm
anu
cu p
anticlu putiru
di yinu-a
niurizmosu
cu perilI spulbirat
ca v
arn
a cupie di c
apri
spindzurati pi-aripidin
a
tini, muleari,
Dhafn
a,
di moscu adileari,
tini, dhaf
neau
a,
ti ban
a f
ar
a tini
nu-ari!

Pse
n psn
Ty, Dafne,
ktera jsi dobyla svou v
un
a sv
ymi jahodov
ymi u
sty
chasnky z Pindu
Ty, samice
s bujn
ymi n
adry
jako hrozny vna
pretekajc zralost
a bradavkami jak cumacek
sotva narozeneho jehnete
S tvar jak granatove jablko
v rozpuku, r
uzolc
S rovn
ym nosem
jak bohyne Afrodite
S krkem jeraba
jak sloupy Akropole
S ocima jak Turkyne
vinoucmi se pod rasami
Se stehny jak koryto reky
hlazen
ymi hloubkou
dlan
arumunskeho chasnka
s brichem jak kalich
vo
naveho vna
s vlasy rozevlat
ymi
jak stado koz
zavesen
ych nad strz
Ty, zenska,
Dafne,
s pizmov
ym oderem,
ty, vavrne,
jak
y je zivot bez tebe
nen!

46

KAPITOLA

3
GRAMATIKA ARUMUNSTINY
Lucie Gramelov
a

Arumunstina1 patr mezi balkanorom

anske jazyky. To znamena, ze v sobe spojuje jak
rysy jazyk
u rom
ansk
ych, tak rysy jazyk
u balkansk
ych. Dalsmi balkanoromansk
ymi jazyky
jsou d
akorumunstina (tedy dnesn spisovn
a rumunstina), meglenorumunstina a istrorumunstina. Co do poctu mluvcch, jedn
a se o druh
y nejv
yznamnejs balkanoromansk
y jazyk. B
yva
naz
yv
an take makedorumunstinou, obyvatelstvo samo pak Arumuni, Makedorumuni, Vlasi

nebo Cincari, v Recku

take Kutsovlasi ()2 . Slovo Arumun, ktere je nejvce

pouzv
ano v mezin
arodn terminologii, je prm
ym pokracovatelem latinskeho romanus3
a nen mezi prslusnky tohoto etnika prijm
ano obecne. Arumuni zij prevazne na u
zem

Recka,
d
ale take v Bulharsku, v Alb
anii, v Srbsku, v Makedonii a v Rumunsku. Udaje

o poctu Arumun
u v Recku
se velmi rozch
azej, a to od nekolika destek tisc az po nekolik

set tisc. Reck

a vl
ada takove u
daje nezjistuje, respektive zjistuje-li je, u
zkostlive je chran

pred uverejnenm. Kazd

y obcan Recka
je vnman jako Rek.
Paradoxne nejvce prav maj
Arumuni tam, kde jich zije nejmene, a to v Makedonii. Jejich pocet zde se odhaduje pouze
na 1020 tisc. Nicmene existuj arumunske zakladn skoly, arumunska periodika, v ramci
moznost vych
azej arumunske knihy a v Krusevu je arumunstina dokonce jednm z jednacch
jazyk
u mestskeho zastupitelstva. Pomerne velk
y pocet Arumun
u zije take za oceanem,
zejmena ve Spojen
ych st
atech, kde jsou krajanske spolky, vychazej arumunske knihy nebo
nosice s arumunskou hudbou. Mezi obema svetov
ymi valkami presdlilo nekolik destek tisc
Arumun
u do Rumunska, zejmena do oblasti Dobrudzi. Arumuni v Rumunsku se sdruzuj
v Arumunske lize, kter
a se snaz predevsm o standardizaci jazyka a samozrejme o udrzovan
1 Pou
zv
a se tak
e n
azev aromunstina, kter
y odr
a
z zejm
ena n
azev etnika ve sv
etov
ych jazycch

(ang. Aromanian, n
em. Aromunisch, ale naproti tomu srovnej fr. Aroumain). V arumunstin
e samotn
e
se pak nej
cast
eji setk
av
ame s v
yrazy Arma
ni Arumuni a arm
aneasti arumunstina. Na druhou stranu

v arumunstin
e m
ame termn Arum
anie, a to pro Rumunsko. Rozhodli jsme se dr
zet se tradi
cnho termnu

arumunstina. Ostatn
e termn rumunstina tak
e vznikl z rom
an a pravd
epodobn
e se ji
z nezm
en.

2 Posledn
zmn
en
y n
azev m
el p
uvodn
e patrn
e pejorativn r
az, koutco
c znamen
a kulhav
y, nedokonal
y,

polovi
cn.
3 Arumun
stina hojn
e protetizuje hl
askou a-, tj. klade a- pred n
ekter
e hl
asky, zejm
ena pred /r/ a /l/.

47

vz
ajemn
ych kontakt
u a propagaci arumunske kultury zejmena mezi mlad
ymi Arumuny. Je
treba zd
uraznit, ze az do meziv
alecneho obdob nikdy Arumuni na u
zem Rumunska nezili.
Arumuni se identifikuj zejmena s jednou z tradicnch komunit (Pindeani, Gramosteani, Moskopoleani, Farseroti), d
ale potom do jiste mry take s majoritnm etnikem zeme,

ve ktere zij (pri sct

an se mnoho z nich oznac za Albance, Reky,
Rumuny apod.) a az na
poslednm mste je identifikace s ostatnmi Arumuny.
Vyj
adrit se presneji k celkovemu poctu Arumun
u je temer nemozne. Respektovan
y
Ethnologue uv
ad pocet 300 000 mluvc, mnoz badatele se vsak domnvaj, ze toto cslo
je mnohem vyss. Tento rozpor m
uze vsak take vychazet z nejasnost ohledne toho, zda
mnme pocet prslusnk
u arumunskeho etnika nebo pocet arumunsky hovorcch. Je jasne, ze
pod silnou jazykovou prevahou sveho okol mnoho Arumun
u arumunsky nemluv. Zejmena

v Recku
najdeme mnoho arumunsk
ych vesnic, kde vsak zadnou arumunstinu neuslysme.
V tomto kontextu by u
daj z Ethnologue mohl b
yt prijateln
y jako pocet skutecn
ych mluvcch.
Pocet prslusnk
u tohoto etnika by se pak vysplhal az o nekolik set tisc v
ys.
V historii patrili Arumuni mezi bohate balkanske narody, legendarnm se stalo mesto
Moskopole, kde byla prvn tisk
arna knih na Balkane v
ubec, mesto bylo take strediskem
kultury a obchodu. Dnes zbyly z toho mesta v podstate jiz jen ruiny. Sve majetky zskali
Arumuni hlavne z pastevectv a n
asledne z obchodu s produkty tohoto odvetv. To nam
mozn
a dnes zn ponekud nere
alne, nicmene je treba brat v u
vahu dobov
y kontext a take
geografickou a klimatickou situaci na Balk
ane. Pastevci podlehali slozite hierarchii, kdy
past
yri jsou nekde na nizsch prck
ach (ackoliv vzdy spolecensky velmi vazen), podlehaj
boss
um a na vrcholu stoj majitel naprklad nekolikatiscihlaveho stada. Toho bychom

dnesnm jazykem mohli oznacit za milion

are. V soucasnosti najdeme Arumuny v horsk
ych
vesnicch a mensch mestech, nekter se ziv tradicne, ale mnoz se samozrejme prizp
usobili
pozadavk
um modern doby. Zejmena mlad lide casto odchazej do mest, kde ztracej kontakt
s matersk
ym jazykem a v druhe generaci jiz prevlada komunikace v majoritnm jazyce.
Arumunstina je klasick
ym z
astupcem Balkanskeho jazykoveho svazu. Balkansk
y
jazykov
y svaz sdruzuje jazyky, ktere nejsou prm
ymi genetick
ymi prbuzn
ymi, ale presto
vykazuj n
apadne paralely, a to v typologii. Zjednodusene receno jsou si podobne ve forme,
ne v obsahu. Urcujcmi jevy Balk
anskeho jazykoveho svazu jsou: postponovan
y urcit
y clen,
absence infinitivu a s tm souvisejc naduzv
an konjunktivu, zp
usob tvoren budoucho casu
a konjuktivu a zp
usob tvoren cslovek.
Struktura arumunstiny je tedy d
ana na jedne strane jej prslusnost k jazyk
um
rom
ansk
ym a na druhe strane jej prslusnost k jazyk
um balkansk
ym. Tretm urcujcm
rysem arumunstiny jsou jej paralely s rectinou. Po celou dobu v
yvoje arumunstiny, mela
rectina na tento jazyk velmi v
yrazn
y vliv. Arumunstina vykazuje i v gramatice nektere
vylozene grecismy, naprklad koncovka mnozneho csla -ad, -ata (z reck
ych koncovek -,
-).
Zvl
astnost arumunske gramatiky je pouzit dvou r
uzn
ych casovan slovesa b
yt

v 1. osobe escu nebo hiu. Je to vsak pochopitelne, uvedomme-li si na jak rozsahlem u

zem se
jazyk pouzv
a, pricemz jednotlive komunity mohou od sebe b
yt i stovky kilometr
u daleko.
V teto kapitole se sezn
amme s arumunskou gramatikou. Pri popisu arumunskeho
jazyka vsak nar
azme na nektere potze. Arumunstina nema normu, nema spisovnou variantu
jazyka. Je to jazyk, kter
y se nach
az v probhajcm procesu standardizace. Po dlouhou
dobu byly psemne z
apisy v tomto jazyce velmi rdke. V ramci jednotliv
ych komunit sice
existoval jak
ysi pravopisn
yu
zus, ktereho se autori snazili drzet. Nicmene jednotnou variantu
abecedy, pravopisn
ych pravidel apod. jsme dlouho postradali. V poslednch dvaceti letech
se konalo nekolik konferenc, jejichz tematem bylo prave prijet jednotne abecedy, kterou
by z
avazne pouzvala naprklad vsechna arumunsky psana media. Clem samozrejme je
48

sjednotit z
apis vsech arumunsk
ych dialekt
u tak, aby arumunstina mohla vystupovat vce
mene jednotne. To je d
ulezite take z politickeho hlediska, jednotn Arumuni a jednotna
arumunstina maj pri obhajov
an sv
ych jazykov
ych prav (naprklad prava na vzdelan
v materskem jazyce) podstatne leps pozici. My se budeme drzet zapisu, kter
y navrhuje
Matilda Caragiu-Marioteanu, v
yznamn
a arumunska filolozka, autorka slovnku a ucebnice
arumunstiny.
Dals obtz pri popisu arumunske gramatiky je velka dialektaln r
uznorodost. Prrucka
omezeneho rozsahu, jakou je tato, nar
az na bohat
y repertoar tvar
u, cas
u, variant, apod.
I zde jsem se rozhodla drzet se Matildy Caragiu-Marioteanu, a to konkretne jej ucebnice
arumunstiny z roku 2005 Manual de arom
an
a/Carti tr
a nvitari arm
aneasti, kterou vydalo
nakladatelstv Editura Academiei Rom
ane v Bukuresti. Dals tvary uvadm pouze tam,
kde to povazuji z hlediska frekvence za nezbytne, nebo po konzultaci s rodil
ym mluvcm.
V nekter
ych uveden
ych prkladech se vyskytuj (zejmena pravopisna) dubleta, nebot cerpam
z r
uzn
ych text
u predevsm z tiskovin a poezie. Jejich zapis dodatecne nesjednocuji, n
ybrz
vse ponech
av
am v p
uvodn podobe.

3.1

Fonetika

Arumunsk
a abeceda m
a 34 znak
u a podle nov
ych pravidel se drz fonetickeho zapisu4 .

hl
aska
a
a

b
c

ch

v
yslovnost v
ce
stin
e
a
slabe /a/, /e/
tvrd
a stredov
a samohl
aska
b
n
asleduje-li
/a, o, u,
a,
a/, cteme /k/
n
asleduje-li /e,i/, cteme /c/
che, chi cteme /ke, ki/

p
rklad
carti kniha

m
ari velc

c
antu zpvat

ban
a zivot

carti, c
antu
Aminciu
Metsovo (mesto)
chiparisu
cypris

d
dh

d
recke

dz

domnu pan

dhascal
a
ucitelka

duu
a den

f
g

f
n
asleduje-li
/a, o, u,
a,
a/, cteme /g/
n
asleduje-li /e,i/, cteme /dz/
4 co

pozn
amka
srovnej ang. @
srovnej rus. y

MCM
rozdeluje
sprezku na /c+h/
a jej v
yslovnost uvad
pod psmenem /c/5

ve starsch
casto /dz/

textech

escu
jsem,

sear
a vecer

frati bratr

gar
a nadraz

gepi kapsa

hl
aska to psmenko
tak
e v razen slovnku nen /ch/ samostatn
e psmeno, ale rad ho pod /c/, podobn
e /d/ a /dh/

5 Tud

49

hl
aska
gh
h
i

v
yslovnost v
ce
stin
e
g
pouze v /ghe, ghi/
h
i
tvrd
a stredov
a samohl
aska

l
l
m
n
n

o
p
q

l
velmi mekke /l/, nekde az /lj/
m
n
n

o
p
q

lapti mleko

eli oni

dormu spat
n
au nov
y

n
icu mal
y

optu osm

lupu vlk

r
s
s
t
t
u
v
w

r
s
s
t
c
u
v
v

j
g
z

zboru slovo

sear
a vecer

sapti sedm

tat
a t
ata

tin
a vecere

ar
au spatne

voi voi

weekend
vkend

xeanu
v zahranic

yisu sen

yram
a dopis

zboru slovo

p
rklad
ghini dobre

heru zelezo

tini ty

ntribari
ot
azka

jilosu smutn
y,

z
arliv
y
kaki khaki

pozn
amka

stejne jako /a/, zapis

/, a/ je tradicn6

vyskytuje se pouze v cizch slovech

vyskytuje se pouze v cizch nazvech7

ve starsch textech /sh/

ve starsch textech /ts/

casto v reck
ych v
yp
ujckach na mste

Z
apis arumunstiny, kter
y jsem se rozhodla pouzvat, byl navrzen rumunskou filolozkou
arumunskeho p
uvodu Matildou Caragiu-Marioteanu8 . Jak vidme, fonetick
y system zapisu
nen d
usledn
y a vce mene byly pouze nahrazeny sprezky /dz, ts, sh/. Naopak nektere sprezky
se st
ale pouzvaj /th, dh, ch/. Grafem /c/ a /g/ se drz sv
ych tradicnch etymologick
ych
pravidel, a v
yznamne tak spojuje arumunsk
y pravopis s pravopisem dalsch romansk
ych
6 Graf
em // se pou
zv
a ve slovech, kter
a sice maj na za
c
atku /
a/, ale poch
azej z latinsk
ych slov
s predponou IM-, IN-.
7 Tj. nevyskytuje se ani ve v
yp
uj
ck
ach. Podobn
a situace jako v
cestin
e.
8 D
ale jen MCM.

50

jazyk
u. Tento tradicn z
apis je jiste dobr
ym resenm. Nicmene celkove je z navrzeneho
systemu videt snaha pripodobnit abecedu a system zapisu majoritnch jazyk
u, predevsm

rumunstine. Nekter
a resen nevidm jako u
plne stastna. MCM rad vsechny sprezky pod
prvn psmeno sprezky, to je pochopitelne v prpade /ch/ a /gh/, nicmene /dh/ a /th/
jsou odlisne hl
asky nez /d/ a /t/. Slova, ktera obsahuj /dh/ a /th/, proste nem
uzeme ve
slovnku radit pod psmena T a D. Zaslouzila by si samostatne razen. Jiste je pochopitelna
i snaha sjednotit abecedu vyrazenm grafem
u a T, ale jsou to prave ony, ktere se pro tyto
hl
asky hod nejvce, nebot se vyskytuj pouze a jenom v reck
ych v
yp
ujckach. Obecne tedy
vyt
yk
ame z
apisu MCM:
ze byl prlis ovlivnen snahou pripodobnit z
apis arumunstiny rumunstine
ze je pomerne nepraktick
y pro z
apis arumunstiny v textov
ych editorech a na internetu
(vzhledem k bohate diakritice).

V arumunsk
ych komunit
ach mimo u
zem Rumunska tak stale prevlada pravopis, kter
y
bychom mohli nazvat d
usledne sprezkov
ym, pouzva sprezky /lj, nj, dz, dh, th, gh, ts/
a jedine diakriticke znamenko /
a/. Situace je o to zamotanejs, ze prave tento pravopis byl
schv
alen na sympoziu v roce 1997, ktere se seslo za u
celem sjednocen pravopisu a kam se
sjeli z
astupci vetsiny arumunsk
ych komunit.
Je jasne, kter
y z nastnen
ych z
apis
u vol Arumuni naprklad v e-mailove komunikaci
nebo na soci
alnch stch. Na druhou stranu, system zapisu MCM je prvn skutecne vedecky
pojat
y rozbor potreb arumunskeho jazyka v psane komunikaci a jako takov
y jsem jej vybrala
pro tuto pr
aci i j
a.
Arumunstina disponuje jednm z nejbohatsch konsonantick
ych system
u v
ubec ma
tricet souhl
asek, jednak zachovala afrik
aty d
/dz/ a g (cteme jako ceske d, t
yka se pouze
dialekt
u), zn
a palatalizovane s, n
a l, ale prijala take recke souhlasky: T, , , ktere dnes
zapisujeme jako th, dh a y.
Popsan
a varianta vych
az z n
arec z oblasti Pindu a Gramoste. Jedna se o jizn, take

bychom mohli rci reck

a n
arec (rozumej v Recku
mluvena). Jak jsem uvedla, zda se, ze prave
tato varianta se prosazuje v pomyslne soutezi o spisovn
y arumunsk
y jazyk. Druhou velkou
n
arecn skupinou jsou n
arec farserotsk
a a moskopolska, tedy narec severn. Z hlediska
fonetiky se odlisuj predevsm poctem samohlasek. Samohlaskov
y system severnch narec
ct
a pouze sest samohl
asek /a, e, i,
a, o, u/, vidme, ze postradaj /a/. V
yslovnost samohlasek
vykazuje zvl
astnosti samohl
asek v severoreck
ych dialektech (rectiny). Samohlasky jsou
obecne zavrenejs, /e/ se vyslovuje temer jako ceske /i/, /o/ jako /u/. Samohlasky /i, u/
pak mnohdy zcela miz a zp
usobuj tak caste synkopy (viz nze).
Existuje nekolik variant /r/, predevsm pak apikaln, velarn a uvularn. Zaznam
u
mluvene arumunstiny jsem mela k dispozici jen minimum, zda se vsak, ze v pouzit panuje
jist
a fonologick
a anarchie. M
uze jt o podobnou situaci jako v albanstine.

Slova, kter
a ve stare rom
anstine zacnala na r- nebo l-, v arumunstine protetizuj
hl
askou a-, to znamen
a, ze kladou hl
asku na zacatek slova pro snazs v
yslovnost. M
uzeme
srovnat rumunske r
au spatne, arumunsky ar
au. Dals prklady: alavdu chvalm (z lat.

laudo), alumtu bojuji (z lat. lucto).

Pro znalce rumunstiny jiste stoj za zmnku, ze arumunstina nezna pocatecn jotaci.
Slova jako ea ona, eftinu levn
y se vyslovuj s obycejn
ym, nemekcen
ym /e/.

V mluvenem jazyce doch

az k cast
ym synkopam, ktere vznikaj zejmena neutralizac
neprzvucn
ych samohl
asek: musatu hezk
y msat, Bun
a dimineata! Dobre rano!

Bun-dimneata
V p
uvodnch rom
ansk
ych dvojhl
ask
ach /au, eu/ doslo ke konsonantizaci u, cteme je
tedy jako /ef, af/. Doslo k tomu pod vlivem reckeho jazyka.
51

Posledn slabika slova je vzdy otevren

a, tj. konc na samohlasku. Jedna se o typick
y
jev v rom
ansk
ych jazycch. V
yjimku tvor pouze slovesne tvary zakoncene na -d a -t, i zde
je vsak schovane p
uvodn /i/: ved vids, videt vidte. Arumunstina je charakteristicka

vyssm tempem promluvy. Slabiky przvucne jsou vyslovovany se siln

ym d
urazem, naopak
slabiky neprzvucne velmi slabe, casto temer neslysne (to take zp
usobuje uvedene synkopy
nebo apokopy).

3.2

Morfologie

V morforsyntaxi vykazuje arumunstina radu rys

u balkanskeho jazykoveho svazu jako jsou:
postponovan
y urcit
y clen: unu om omlu clovek

budouc cas vyj

adren
y spojenm c
astice va (odvozene od slovesa voi chtt) a tvaru

konjunktivu: va s-c
antu budu zpvat

tvar cslovek 1119 tvoren

y (podobne jako v cestine) pomoc predlozky spr
a na, nad:

11 unspr
adati jedna na deset

zd
uraznen (zejmena prmeho) predmetu zajmenem v prslusnem pade: Iani u caft
a
Maria. Iani hled
a Marii. (doslova: Iani ji hleda Marii)
konjunktiv na mste infinitivu, tj. zejmena po mod
alnch slovesech (Noi vremu snidemu tu munti. Chceme jet do hor. Lipseasti s-hib
a la optu oara aoa. Mus tady
b
yt v osm hodin.)

Nekter autori (naprklad Solta) rad mezi rysy balkanskeho jazykoveho svazu take
vokativ. J
a bych naopak priradila k temto rys
um jeste nadpr
umern
y v
yskyt neosobnch vazeb
s dativem.

3.2.1

Podstatn
e jm
eno

Arumunske podstatne jmeno m

a tri rody (muzsk
y, zensk
y a stredn), dve csla (jednotne
a mnozne), d
ale m
a kategorii p
adu a urcitosti.

Clen
Clen
neurcit
y je unu, un
a a stoj pred podstatn
ym jmenem. Clen
urcit
y stoj podobne
jako u dalsch balk
ansk
ych jazyk
u za podstan
ym jmenem a pse se s nm dohromady. Urcit
y
clen muzskeho i strednho rodu je v jednotnem csle stejn
y, a to -lu nebo -li (je-li slovo
zakonceno na slabiku obsahujc hl
asku /i/). Urcit
y clen zenskeho rodu je -a, -ea.
neur
cit
y tvar
(unu) ficioru chlapec

(unu) c
ani pes

(unu) lupu vlk

(unu) frati bratr

ur
cit
y tvar
ficiorlu
c
anili
luplu
fratili

neur
cit
y tvar
(un
a) feat
a dvka

(un
a) sor
a sestra

(un
a) cas
a d
um

(un
a) sear
a vecer

ur
cit
y tvar
feata
sora
casa
seara

V
yjimecne se setk
av
ame se z
apisem koncoveho -u jako /
u/, oznacuje se tak kratkost teto
samohl
asky.
52

 slo Mnozne cslo tvorme v muzskem rode koncovkou -i (a prpadnou palatalizac

C
predch
azejc souhl
asky), v urcitem tvaru -ili. Jen malo podstatn
ych jmen je nepravideln
ych.
Nepravideln
a jsou naprklad tato podstatn
a jmena: omu clovek oami
ni, capu hlava,

sef capiti. V neurcitem tvaru m

uzeme (ale nemusme) uvest podstatnem jmeno zajmenem
nisc
anta
, nisti nekter.

(nisti) ficiori chlapci ficiorili ti chlapci

(niste) oami
ni lide
oami
nili ti lide

V zenskem rode tvorme mnozne cslo take koncovkou -i, v urcitem tvaru -ili. Toto mekcene

a nemekcene /l/ je tedy v z

asade d
ulezite vyslovovat zretelne. V zenskem rode se vyskytuj

r
uzne obmeny korene (viz prklady).
(nisti) muleri zeny mulerili ty zeny

(nisti) steali hvezdy stealili ty hvezdy

(nisti) d
ali dny
d
alili ty dny

Za prmo nepravidelne lze vsak povazovat pouze mnozne cslo sor

a sestra sur
ari.

Stredn rod tvor mnozne cslo bud koncovkou -i nebo koncovkou -uri (plat pro p
uvodne
jednoslabicn
a).
(nisti) locuri msta locurili ta msta

(nisti) meari jablka mearili ta jablka

Podstatn
a jmena, kter
a jsou v
yp
ujckami z rectiny, mohou tvorit mnozne cslo koncovkami
-ad
nebo -ati, tj. reck
ymi koncovkami (-, -), naprklad: yram
a dopis yramati,

bacl
av
a baklava bacl
av
ad.

P
ad Arumunstina rozlisuje pet p
ad
u nominativ, genitiv, dativ, akusativ a vokativ.
Toto rozlisen je vsak vce mene form
aln, protoze v arumunstine dochaz k tzv. padovemu
synkretismu, tj. p
ady se prekr
yvaj. Druh
y a tret pad se tvor stejne a prvn a ctvrt
y pad
se tvor stejne. Koncovky druheho/tretho p
adu jsou -lui (v muzskem a strednm rode) a
-lei (v zenskem rode), -loru (v mnoznem csle vsech rod
u). Pred tyto tvary klademe tzv.
privlast
novac clen a.

a unui ficioru chlapce, chlapci a unei sor

a sestry, sestre

a ficiorlui chlapce, chlapci

a sor
alei sestry, sestre

Vokativ (cesk
y 5. p
ad) je v nekter
ych prpadech identick
y s prvnm padem (Ficioru!
Chlapce!), jindy prijim
a koncovky -e/-o (v muzskem rode) nebo -a (v zenskem rode): Frate!
Bratre!, Mam
a! Mami!. Nekolik m
alo podstatn
ych jmen ma koncovku -o: soro sestro, jedna

se o slovansk
y vliv.
Zdrobneliny tvorme pomoc prpon -icu/-ic
a nebo -usu/-usi. Jednotlive jsou pak dolozeny
i jine prpony (s lok
alnm pouzitm).

3.2.2

P
rdavn
e jm
eno

Rozlisujeme prdavn
a jmena se ctyrmi, tremi a
pouze jeden nemenn
y tvar. Prklady:
ficioru musatu hezk
y chlapec

ficiori musat hezc chlapci

ficioru n
icu mal
y chlapec

ficiori n
it mal chlapci

pomlu mari velk

y strom

po
nili m
ari velke stromy

53

dvema tvary a nekolik prdavn

ych jmen ma
feat
a musat
a hezka dvka

feati musati hezke dvky

feat
an
ic
a mala dvka

feati n
it male dvky

casa mari velk

y d
um

casili m
ari velke domy

Prdavn
a jmena, kter
a maj v obou rodech i cslech pouze jeden tvar, jsou vetsinou v
yp
ujcky,
naprklad maro hned
y, kaki khaki.
Stup
nov
an p
rdavn
ych jmen
Druh
y stupe
n tvorme pomoc ma nebo cama vc a di nez.

Maria easti ma tinir

a di Stavrulu. Marie je mlads nez Stavrulu.
Tret stupe
n tvorme pomoc nai ma nejvc, pricemz prdavne jmeno je v urcitem tvaru:

nai ma n
iclu frati nejmlads bratr
nai ma n
ica sor
a
nejmlads sestra
nai ma multu
nejvce

3.2.3

Z
ajmeno

Osobn z
ajmena

jsou:

arumunsky
mini
tini
elu/ n
asu
ea/ n
asa
noi
voi
eli/n
asi
eali/n
asi

p
reklad
j
a
ty
on
ona
my
vy
oni
ony

tvar pro 3. p
ad
n
i
t
a
li
li
n
a (n-)
v
a (v-)
l
a (l-)
l
a (l-)

tvar pro 4. p
ad
mi
ti
li (-lu, lu-)
u
n
a (n-)
v
a (v-)
li
li

Za pozornost stoj zejmena tvar z

ajmen mini ja a tini ty, ktera vychazej

z p
uvodnho tvaru akusativu, ale zabydlela se take v nominativu. Zajmava je take 3.osoba,
kde pozorujeme plne dve sady osobnch z
ajmen (elu, ea, eli, eali / n
asu, n
asa, n
asi, n
asi ).
Arumunstina rozlisuje tyk
an a vyk
an. Zajmeno voi vy se tedy pouzva, jednak

obracme-li se k vce osob

am, jednak chceme-li nekomu vyjadrit u
ctu. Pomer vykan a tykan

ve spolecnosti je vsak jin

y nez v Cech
ach. Tykan je velmi rozsrene, a to predevsm
v severnch n
arecch. V jiznch se (pravdepodobne pod vlivem rectiny) s vykanm setkavame
o neco casteji.
Kr
atke tvary z
ajmen ve 3. a 4. p
ade klademe ve vete oznamovac pred sloveso,
v rozkaze pripojme tento tvar ke slovesu.
a na tebe syn.
Ti-asteapt
a ficiorlu.
Cek
D
a-
ni ninga un
a oar
a. Dej mi jeste hodinku.
V nominativu casto doch
az ke zd
uraznen:
Mini mi cleama Maria.
Jmenuji se Marie.
Sotlu a t
au cumu lu cleama? Jak se jmenuje tv
uj muz?
Ukazovac z
ajmena System ukazovacch z
ajmen je dvoustup
nov
y. Zajmena aestu, aesta,
aesti, aesti tento, tato, tito, tyto se pouzvaj pro blzke predmety; zajmena atelu, atea,

ateli, ateali tamten, tamta, tamti, tamty se pouzvaj pro predmety vzdalenejs. Stoj bud

samostatne (Aestu easti profesoru. Toto je profesor.) nebo za podstatn

ym jmenem v urcitem
tvaru: Mulivlu aestu easti aoa. Tato tuzka je zde.
Existuj take silnejs tvary ukazovacch z
ajmen (aestu, aeasta), ktere stoj pred podstatn
ym
jmenem v neurcitem tvaru, ale zd
a se, ze se pouzvaj v
yrazne mene.
54

P
rivlast
novac z
ajmena Privlast
novac z
ajmena stoj za podstatn
ym jmenem v urcitem
tvaru a jsou na nej napojena pres tzv. privlast
novac clen a:

ficiorlu a meu m
uj syn
feata a mea moje dcera

ficiorili a mei moji synove

featili a meali moje dcery

ficiorlu a teu tv
uj syn
feata a ta tvoje dcera

ficiorili a tei tvoji synove

featili a tali tvoje dcery

ficiorlu a nostru n
as syn
feata a noastr
a nase dcera

ficiorili a nostri nasi synove featili a noastri nase dcery

ficiorlu a vostru v
as syn
feata a voastr
a vase dcera

ficiorlu a lui jeho syn

feata a lui jeho dcera

ficiorlu a lei jej syn

feata a lei jej dcera

ficiorlu a loru jejich syn

feata a loru jejich dcera

Pt
ame se a curi? c?.

Vzta
zn
a z
ajmena Z
ajmeno cari kter
y, jenz neprechyluje a pouzva se take ve v
yznamu

kdo, co, a curi jehoz, jejz.

Nu stiu cari vini.

Nevm, kdo prisel.
Nu stiu cari vidui.
Nevm, koho jsem videl.
Feata cari vidusi easti di Aminciu. Dvka, kterou jsi videl, je z Aminciu.9
Nu stiu a curi easti mulivli.
Nevm, c je ta tuzka.
Neur
cit
a z
ajmena Nejpouzvanejs neurcite zajmeno v cestine nejak
y, nekter
y b
yva

v arumunstine zpravidla vyj

adreno pouze neurcit
ym clenem unu, un
a. Prava neurcita
z
ajmena jsou naprklad: nisti nekter, nisc
antu nekter, c
atu/c
at/c
at
a/c
ati nekolik,

tiva neco, iuva nekde, nekam, caritido cokoliv, kdokoliv, c

andutido kdykoliv, dale

pak v
yrazy cathi kazd
y (neprechyluje) a tutu/tut
a cel
y, vsechen, ktere podobne jako

v cestine povazujeme podle pouzit za neurcit

a zajmena nebo prdavna jmena.
Z
aporn
a z
ajmena Prmo z
aporn
ych z
ajmen je velmi malo (naprklad can
aoar
a nikdy,

v
arnu nikdo, canu nikdo). Vetsinou si totiz arumunstina pom
uze zajmenem neurcit
ym

ve spojen se slovesem v z
aporu.
Aclo nu-ari tiva.
Ast
azi nu vedu nisti steali.

Nic tam nen.

(doslova: Tam nen neco.)
Dnes nevidm zadne hvezdy.
(doslova: Dnes nevidm nejake hvezdy.)

Z
ajmena v
arnu a canu mohou fakultativne prechylovat na v
arn
a a can
a.

3.2.4

slovky
C

Z
akladn
cslovky 110 jsou:
1 unu, un
a
2 doi, doau
a

3 tre
4 patru

5 tinti
6 sasi

7 sapti
8 optu

slovky 1120 se tvor pomoc predlozky spr

C
a na, nad.

55

9 noaua
10 dati

11
12
13
14

un
aspr
a(d
ati)
doispr
a(d
ati)
treispr
a(d
ati)
patruspr
a(d
ati)

15
16
17
18

tintispr
a(d
ati)
sasespr
a(d
ati)
saptispr
a(d
ati)
optuspr
a(d
ati)

19 noauaspra(dati)
20 yinghit

Od cslovky 11 v
yse pouzv
ame ve spojen s podstatn
ym jmenem predlozku di.
un
aspr
adati di s
ah
at jeden
act hodin
slovky 20 1 000 000:
C
20
21
22
30
31
32
40

yinghit
un
aspr
ayinghit
doispr
ayinghit
treid

ati
treid

atiunu
treid

atidoi
patrud

ati

50 tind

ati
60 said

ati
70 saptid

ati
80 optud

ati
90 nou
ad

ati
100 un
a sut
a
200 doau
a suti

300 trei suti

400 patru suti
1 000 una n
ili
2 000 doaua n
ili
100 000 una suta di n
ili
1 000 000 una miliuna

Radov
e
cslovky Tyto cslovky se v gramatice chovaj jako prdavna jmena. Radov
e
cslovky se tvor ze z
akladnch cslovek, prid
anm urciteho clenu (-lu, -a), naprklad: treilu,
treia; patrulu, patra. V
yjimkou je cslovka prvn protlu, prota, protli, protili.

3.2.5

Sloveso

Sloveso je tvarove nejbohatsm slovnm druhem. V indikativu rozlisuje prtomn

y cas,
imperfektum, aorist, perfektum, plusquamperfektum; s v
yjimkou aoristu tvor vsechny tyto
casy konjunktiv. Budouc cas a podmi
novac zp
usob se tvor opisne, pomoc uveden
ych
c
astic.
Arumunstina na rozdl od nekter
ych jin
ych balkansk
ych jazyk
u uchovala a zna
p
uvodn tvar infinitivu, pouzv
a jej vsak jako zpodstatnele jmena slovesne, naprklad m
acari
jdlo, c
antari zpev apod. Ve slovnku je treba slovesa hledat pod tvarem 1.osoby

jednotneho csla. Tam, kde se vyskytuje infinitiv v oznamovac vete (napr. po modalnch
slovesech) pouzije arumunstine konjunktiv. Toto resen je typicke pro vsechny balkanske
jazyky.
Tini vrei s-ned cu noi?
Chces jt s nami?
Elu va s-fac
a ba
ni tu-amari. Chce se vykoupat v mori.
P
rtomn
y
cas V arumunstine najdeme celou radu nepravideln
ych sloves. Zde z nich
vybr
am pouze ta nejd
ulezitejs sloveso escu/hiu b
yt a amu mt:

mini
escu/hiu
amu

tini
esti/ hii
ai

elu/n
asu
easti/ i
ari

noi
himu
avemu

voi
hit
avet

eli/n
asi
suntu
ari

Pouzit escu/hiu je d
ano region
alne. Gramosteansk
y a moskopolsk
y dialekt pouzva
variantu hiu, pindoske a farserotske n
arec pak pouzva escu. Tyto varianty jsou natolik
rovnomerne zastoupeny, ze prozatm byly do formujc se spisovne arumunstiny prijaty obe
dve.
Pravideln
a slovesa rozdelujeme do 4 trd a to podle koncovky 1. osoby mnozneho
csla
amu, -emu, -imu, -
amu. Prklady casov
an pravideln
ych sloves jsou:
56

zpvat
cekat
pracovat
vejt
bydlet
videt
pt
delat
rci
ps
at
slyset

mini
c
antu
asteptu
lucred
u
intru
b
aned
u
vedu
beau
facu
spunu
scriu
avdu

tini
c
ant
a
astept
a
lucred

intri
b
aned

ved

beai
fat
spu
ni
scrii
avd

elu/n
asu
c
ant
a
asteapta
lucread
a
intr
a
b
anead
a
veadi
bea
fati
spuni
scrie
avdi

noi
cantamu
astiptamu
lucramu
intramu
banamu
videmu
bemu
fatimu
spunemu
scriemu
avdamu

voi
cantat
astiptat
lucrat
intrat
banat
videt
bet
fatit
spuneti
scriat
avdat

eli/n
asi
canta
asteapta
lucreada
intra
baneada
vedu
bea
facu
spunu
scriu
avdu

Prklady dalsch nepravideln

ych sloves jsou:

z
ustat
d
at
vzt

mini
stau
dau
leau

tini
stai
dai
leai

elu/n
asu
sta
da
lea

noi
stamu
damu
lomu

voi
stat
dat
loat

eli/n
asi
sta
da
lea

Z
aporn
y tvar slovesa se tvor pomoc z
aporky nu, ktera se klade pred sloveso a pse
se oddelene: nu lucredu nepracuji.

Tvar konjunktivu prtomneho casu je v 1.trde (koncovka -amu v 1. osobe mnozneho

csla) stejn
y jako v oznamovacm zp
usobu, pouze pred tento tvar klademe spojku si (s- nebo
s
a podle pozice). V dalsch trd
ach jsou v oznamovacm a spojovacm zp
usobu tvarem slovesa
totozne vsechny osoby krome 3. osoby jednotneho csla a 3. osoby mnozneho csla. V techto
osob
ach pripojueme koncovku -
a a vzniknou tak tvary: si-avda, s-faca, s-veada, s-poata
nebo zcela nepravidelne si-aib
a aby mel, s-hib
a aby byl a s
a stib
a aby vedel. Pouzit je

stejne jako v jin

ych rom
ansk
ych jazycch ve vetach u
celov
ych, dale po konkretnch slovesech
nebo v ust
alen
ych vazb
ach (naprklad lipseasti je treba, muset: Lipseasti s-lucredu. Musm

pracovat.).
Prpadn
a klitika pak stoj mezi c
astic sa a tvarem slovesa.
s-ti vedu abych te videl

Minul
e
casy Arumunstina m
a ctyri minule casy a snad krome casu predminuleho se
vsechny aktivne pouzvaj. Bezn
ym vypr
avecm casem je aorist (jednoduch
y minul
y cas).
Takov
a situace nen v rom
ansk
ych jazycch zcela bezna (tj. uprednostnen syntetickeho
casu pred analytick
ym). Je mozne, ze se zde projevil vliv rectiny, kde je aorist take velmi
ziv
ym gramatick
ym casem. Perfektum, tedy minul
y cas slozen
y, se tvor pomoc slovesa
amu mt v prslusne osobe a prcest minuleho, ktere se tvor koncovkami -ata, -uta, -ita

(cantu zpvat c
antat
a, lucredu pracovat lucrat
a, vedu videt vidut
a, cunoscu

zn
at cunuscut
a, yinu prijt vinit
a, facu delat fapt
a atd.). Prcest je nezvykle

zakonceno -
a (koncovka zenskeho rodu), a to ve vsech osobach, nemen se v csle ani v rode:
amu lucrat
a, ai lucrat
a, ari lucrat
a, avemu lucrat
a, avet lucrat
a, au lucrat
a. V
yjimecne lze
narazit take na pravopis cantat, lucrat. Hl
asky // a /a/ se vsak vyslovuj stejne, tudz
se jedn
a skutecne pouze o pravopisnou variantu. Plusquamperfektum se tvor analogicky se
slovesem amu v imperfektu: aveam c
antat
a zpval jsem.

57

Podobne jako aorist, take plusquamperfektum se pouzva v arumunstine a v rectine

hojneji nez v jin
ych balk
ansk
ych ci rom
ansk
ych jazycch. Tezko rct, zda se v prpade
arumunstiny jedn
a o projev archaicnosti nebo o jev prevzat
y z rectiny.
Aorist Jedn
a se o pravdepodobne nejpouzvanejs minul
y cas. Jednoduch
y minul
y cas se
u pravideln
ych sloves tvor:

c
antu zpvat

vedu videt

facu delat

spunu rci

leau vzt

dau d
at

mini
c
antai
vid
ui
fecu
spusu
loai
dedu

tini
c
antasi
vid
usi
f
atesi
spusesi
Losi
deadisi

elu/n
asu
c
ant
a
vid
u
faeti
spusi
lo
deadi

noi
cantamu
vidumu
featimu
spusimu
lomu
deadimu

voi
cantatu
vidutu
featitu
spusitu
loatu
deaditu

eli/n
asi
cantara
vidura
featira
spusira
loara
deadira

Existuje cel
a rada nepravideln
ych sloves, nebo nepravidelnost v konkretnch osobach.
Nejobtznejs je 3. slovesn
a trda, kter
a obsahuje radu sloves, ktera byla nepravidelna jiz
v latine (viz naprklad facu delat nebo spunu rci)

Budouc
cas Budouc cas se tvor analyticky pomoc castice va a konjuktivu prtomneho
casu. Prpadn
a klitika pak stoj mezi c
astic s
a a tvarem slovesa. va s-c
antu, va s
a zbur
ascu
budu zpvat, budu mluvit

va s-ti vedu uvidm te

Imperfektum

zpvat
pracovat
videt
delat
slyset

Tento minul
y cas je mimor
adne pravideln
y.
mini
c
antamu
lucramu
videamu
f
ateamu
avd
amu

tini
c
antai
lucii
videai
f
ateai
avd
ai

elu/n
asu
c
anta
lucra
videa
f
atea
avd
a

noi
cantamu
lucramu
videamu
fateamu
avdamu

voi
cantat
lucrat
videat
fateat
avdat

eli/n
asi
canta
lucra
videa
fatea
avda

Slovesa escu b
yt a amu mt jsou nepravideln
a, ale vidme, ze opet pouze v koreni, jinak

je casujeme v podstate jako pravideln

a.

escu
amu

mini
earamu
aveamu

tini
earai
aveai

elu/n
asu
eara
avea

noi
earamu
aveamu

voi
earat
aveat

eli/n
asi
eara
avea

Z
av
er Vidme, ze arumunske sloveso sice vykazuje mnohe inovace, predevsm ve vztahu
k pouzit nekter
ych cas
u nebo pokud jde o analyticke tvoren cas
u. Zarove
n vsak ale m
uzeme
pozorovat, ze pokud jde o konkretn synteticke tvary (predevsm aorist) je sloveso pomerne
dost konzervativn.
58

3.2.6

P
rslovce

Z morfologickeho hlediska se vyskytuj v arumunstine dva typy prslovc. Jsou to

jednak prslovce lexik
aln (ghini dobre ar
au spatne, multu hodne, put
anu malo),

tech je mens c
ast,
jednak prslovce, jejichz tvar je totozn
y s tvarem prdavneho jmena v muzskem rode,
jednotnem csle (musatu hezky, ur
atu osklive), tech je vetsina.

Na rozdl od jin
ych rom
ansk
ych jazyk
u se zd
a, ze v arumunstine neexistuje zadn
y analytick
y
zp
usob tvoren prslovc na zp
usob -mente.

P
rslovce
casu Nejbeznejs prslovce casu jsou:
aoaltari predevcrem
p
aim
ani poztr
aieri vcera
sear
a vecer
ast
ad/az
a dnes
noaptea v noci
m
ani ztra
ti mirindi odpoledne

dimineata rano
un
a oar
a jednou

prota oar
a poprve

doaua oar
a podruhe

P
rslovce msta Jsou odpoved na ot
azku iu? kde?. Nejbeznejs prslovce msta jsou:

nuntru uvnitr
nast
anga vlevo
acas
a doma

nafoar
a venku
nandreapta vpravo
aclo tam

didindi tam, tam na druhe

aproapea blzko
naparti opod
al

strane
diparti daleko
aoa tady

P
rslovce zp
usobu Jsou odpoved na ot
azku c
a? jak?. Nektera prslovce zp
usobu jsou:

ghini dobre
ndreptu spr
avne
arm
aneasti arumunsky

ar
au spatne
str
ambu nespravne
prota nejprve

3.2.7

Spojky

si a, ic
a nebo, cara jestlize, c
a ze, ta aby (ve vetach u
celov
ych)

3.2.8

P
redlo
zky

Nejcastejs predlozky uv
adm v tabulce. Jedna predlozka ma casto vce variant v
yslovnosti
nebo pravopisneho z
apisu.
p
redlo
zka
tr
a/ti
pri/pi
ning
a
tru/tu

p
reklad
pro, k, na
na, nad
vedle, blzko
v

la

u, v

cu
f
ar
a

s
bez

p
rklad
ti priimnari na prochazku

pi scamnu na zidli

ning
a masin
a vedle auta

tru avionu v letadle

tu Rom
ania v Rumunsku

la yeatru u doktora

la birberu u holice

cu masin
a autem

sasi f
ar
a dati za deset sest (ho
din)
59

Vetsina predlozek se poj s akusativem, podstatne jmeno je zpravidla v neurcitem tvaru.

Neprave predlozky, ktere vych
azej z prslovc, se poj s genitivem, naprklad dinintea pred,

naproti: dinintea a loru naproti nim.

Pomerne caste je bezpredlozkove vyj

adren tam, kde bychom vzhledem k cestine predlozku
ocek
avali. Naprklad predlozka v se ve spojen s mesty a nazvy jin
ych sdel nepouzva:

B
aneada
S
arun
a. Bydl v Soluni.
Lucread
a Skopje. Pracuje ve Skopje.
D
ale naprklad take: c
anestr
a v kosku nebo meas
a na stole. Tento jev vychaz bud

z bezpredlozkoveho akusativu v latine nebo k nemu dochaz pod vlivem rectiny ($

a se pouze o variantu, pouzt predlozku (tedy n nebo
T jedu do Solune). Nejedn

tru S
arun
a ) by bylo dokonce chybne. Take dny v t
ydnu se pouzvaj zcela bez predlozky.
luni
mart
a

pondel, v pondel
u
ter
y, v u
ter
y

Naopak se st
aty pouzv
ame predlozku povinne:
B
anead
a tru Germani.

Bydl v Nemecku.

Pomerne caste jsou slozene predlozky s predlozkou di, naprklad:

Escu tu bisearic
a.
Iesu di-tu bisearic
a.
Trecu pi-tu bisearic
a.

3.2.9

Jsem v kostele.
Vychazm z kostela.
Chodm po kostele.

Vyjad
rov
an
casov
ych u
daj
u

Dny v t
ydnu
luni pondel

mart
a u
ter
y

n
ercuri streda

gioi ctvrtek

M
esce
yinaru leden
apriliu duben

scurtu u
nor
maiu kveten

martu brezen
cirisaru cerven

Mesce se pouzvaj s predlozkou tu.

Ro
cn obdob
primuveara na jare

veara v lete

Datum
Na datum se pt
ame ot
azkou:
Ti
duu
a easti ast
ad?
C
atu avemu ast
ad?

viniri patek

s
amb
at
a sobota

dum
anic
a nedele

alunaru cervenec

avyustu srpen

yizm
aciunu zar

sumedru rjen

brumaru listopad

andreu prosinec

toamna na podzim

iarna v zime

Jake je dnes datum?

Kolikateho dnes mame?

V odpovedi uv
adme cslovku vzdy z
akladn:
Ast
ad easti 20 di alunaru.
Hodiny
Na cas se pt
ame predevsm temito ot
azkami:
60

Dnes je 20. cervence.

Ti
oara easti? C
atu-i s
ahatea?
Tu ti oara?

Kolik je hodin?
V kolik hodin?

Pri urcen casu pouzv

a arumunstina bezn
y model. Do p
ul prictame pomoc si a, po p
ul

odect
ame od n
asledujc hodiny pomoc f
ar
a bez.

sasi f
ar
a unu cirecu
tri ctvrte na sest

sasi si giumitati
p
ul sedme

Dal
s v
yrazy
cathi duu
a kazd
y den
cathi sipt
am
an
a kazd
y t
yden

cathi mesu kazd

y mesc cathi anu kazd
y rok

multi ori casto

Dals v
yrazy t
ykajc se casu najdete take v c
asti o prslovcch.

3.3

Syntax

Z
akladn por
adek slov je d
an typem S-V-O (tedy podmet-prsudek-predmet).
V nomin
alnm syntagmatu je obvykle porad podstatne jmeno-prdavne jmeno. Zajmena
(ukazovac, privlast
novac) n
asleduj za podstatn
ym jmenem. Klitika (zejmena neprzvucna
z
ajmena) klademe pred slovesn
y tvar.
Prm
y predmet b
yv
a zpravidla doplnen neprzvucn
ym zajmenem ve 4. pade:
Iani u caft
a Maria.
U al
axescu casa aesta.

Iani hled
a Marii.
Stehuji se.

(doslova: Iani ji hleda Marii)

(doslova: Ho menm tento d
um.)

Jedn
a se o jev, kter
y je spolecn
y vetsine rom
ansk
ych jazyk
u, ale take jazyk
um balkansk
ym.
Nach
azme pro nej r
uzn
a oznacen, nejv
ystizneji asi zajmenna reduplikace.

3.4

Slovn z
asoba

Slovn z
asoba je odrazem bohate historie tohoto jazyka. Zakladn slovn zasoba je
samozrejme latinsk
a, resp. rom
ansk
a. Nektera z techto slov prosla slozitejsm fonetick
ym
v
yvojem a proto n
am m
uze trvat, nez je identifikujeme (date deset, ghini dobre, hiliu

syn) jin
a jsou na prvn pohled snadno rozpoznatelna jako latinska (cap hlava, cas
a d
um,

dormu spm, om clovek, c

ani pes). Najdeme zde take celou radu slov autochtonnch,

casto naz
yvan
ych substr
atov
ymi, naprklad tap kozel nebo n
ap
artic
a had. Mnoz autori

se vsak zab
yvaj skutecnost, ze vce techto prastar
ych slov je spolecn
ych dakorumunstine
a alb
anstine (nez alb
anstine a arumunstine, jak bychom ocekavali).
Pochopitelne se velmi projevil vliv rectiny. S jistou nadsazkou lze rci, ze ten, kdo
mluv rumunsky a recky, domluv se z
ahy arumunsky. Jedna se o nekolik set prejat
ych
slov10 , naprklad cafi/cathi kazd
y, carecl
a zidle, p
al
ac
arsescu prosit, lipsea je treba,

muset, caimo bol, dhascalu ucitel a dals. Prekvap zejmena mnozstv slozenin prdavne

jmeno/prslovce + sloveso, kter

ych nach
azme hodne take v rectine. Zvlaste pak je zajmave,
ze se v nich kombinuje prvn slovo recke a druhe arumunske, naprklad: ylicu-zbur
ascu
nekomu sladce mluvit, xanadzc znovu rci, ftuhu-banescu zivorit a destky dals. Prave

na techto prkladech je videt, jak v sobe tyto jazyky temer pror

ustaj. Turecke v
yp
ujcky

prich
azely do arumunstiny jednak prmo, jednak pres rectinu, naprklad b
ahce zahrada,

10 Papahagi (1974) zmi

nuje ve sv
em slovnku 2534 grecism
u, kter
e by tak predstavovaly 27 %. arumunsk
e
slovn z
asoby. Zd
a se vsak,
ze toto
cslo je ve skute
cnosti jest
e vyss.

61

gepi kapsa. Z alb

anstiny nach
azme v
yp
ujcek mene, presto se vsak jedna o nektera velmi

frekventovan
a slova: ban
a zivot a souvisejc b
anedu zt, bydlet a dals.

A jeste jedna pozn

amka k reck
ym v
yp
ujckam. Mnoho skutecnost v arumunstine
m
a jednak svoje pojmenov
an vych
azejc z latiny/romanstiny, tj. p
uvodne arumunske,
ale z
arove
n pro ne m
ame nejakou reckou v
yp
ujcku. Naprklad v nasledujcm oddle, kde
najdete uzitecne konverzacn obraty, vidme, ze pro prosm existuje jak v
yraz V-arogu

(lat.), tak v
yraz V
a p
al
ac
arsescu (reck
a v
yp
ujcka z
). pro dekuji mersi (v
yp
ujcka

z d
akorumunstiny), ale take h
arioas
a (reck
a v
yp
ujcka z
) . Mnohde existuj obe
paralelne vedle sebe, casto je stylisticky jedna v
ys a druha nz. Tady uz se vsak pohybujeme
ve velmi jemn
ych odstnech jazyka.
V arumunstine se vyskytuje pomerne hodne neologism
u (naprklad ve slovn zasobe
z oblasti IT nebo techniky). Arumunstina je (jako jazyk, kter
y nema lety proverenou
spisovnou variantu jazyka) pomerne otevren
a vliv
um majoritnho jazyka, ale i jin
ych
jazyk
u obecne. Nefunguje prakticky z
adn
a instituce, ktera by se vyjadrovala k cistote

arumunskeho jazyka.
Velmi zajmavou skupinu slov tvor tzv. spolecna karpatska slovn zasoba. Jde o slova,
kter
a se t
ykaj chov
u ovc, zivota past
yr
u, v
yroby mlecn
ych v
yrobk
u apod., a ktera
jsou spolecn
a celemu jihobalk
anskemu prostoru. (Nicmene slova jako krcma ci salas

doputovala karpatsk
ym obloukem az na cesko-slovenske pomez.) Arumunstina ma vsak
v tomto smeru velmi blzko k alb
anstine a sdl s n nektera slova, ktera v dakorumunstine
nenajdeme.11 Mezi temito obecne karpatsk
ymi slovy pak najdeme i radu slov, ktera

povazujeme za substr
atov
a.

3.5

Jednoduch
a konverzace

Bun
a duua!

Dobr
y den!

Bun
a dimineata!

Dobre rano!

Bun
a seara!

Dobr
y vecer!

Noapti bun
a!

Dobrou noc!

Cumu hii?

Jak se mas?

Cumu hit?

Jak se mate?

Ghini vinitu!

Vtejte!

Cali bun
a!

Stastnou
cestu!

La bun
a videari!

Nashledanou!

Intrat!

Dale.

V-arogu/V
a p
al
ac
arsescu

Prosm.

H
arioas
a/ Mersi/ Efharisto

Dekuji.

Orixi bun
a!

Dobrou chut!

Easti multu nostimu.

Je to velmi chutne.

11 Handbuch

der S
udosteuropa-Linguistik 1999, str. 558

62

M
acarea easti nostim
a.

Jdlo je chutne.

Nu beau cafe.

Nepiji kavu.

Nu m
acu carni.

Nejm maso.

Mini escu profesoar

a.

Jsem ucitelka.

Mini hiu di Samarina.

Jsem ze Samariny.

Aoa easti bisearica.

Toto je kostel.

Iu easti bisearic
a?

Kde je (ten) kostel?

Aoa easti domnulu Vlahu.

Toto je pan Vlahu.

Aoa easti doamna Vlahu.

Toto je pan Vlahu.

Cumu ti cleama?

Jak se jmenujes?

Mi cleama Iani.

Jmenuji se Jani.

Hiu Arm
anu di-tu Gr
atie.

Jsem Arumun z Recka.

Ti
easti Maria?

m je Marie?
C

Maria easti yeatra.

Marie je lekarka.

Iu? Di iu?

Kde? Odkud?

Iu b
aned?

Kde bydls?

C
at? C
ati?

Kolik?

Cari? Ti?

Jak
y? Kter
y? Co?

un
a fimiridh
a, un
a carti

noviny, kniha

un
a hart
a, unu molivu

mapa, tuzka

un
a brichet
a, un
a bir
a

zapalovac, pivo

Astept
a di multu chiro?

as uz dlouho?
Cek

Iu ari un birou di turismu?

Kde je informacn centrum?

Avet locuri ti trenlu ti Skopje, m

ani sear
a?

Mate msta na vlak do Skopje, ztra vecer?

Ai frat?

Mas sourozence?

Amu unu doru di dint

a.

Bol me zub.

Caplu mi doari multu.

Strasne me bol hlava.

Voi unu ud
a cu doau
a criv
at, cu telefonu si
cu televizoru.

Chtel bych dvojl

uzkov
y pokoj (pokoj se
dvema postelemi), s telefonem a televiz.

Lucrat multu ast

ad?

Mas dnes hodne prace?

Lucredu si-duua si-noaptea.

Pracuji ve dne v noci.

Ficiorili suntu tu vacant

a.

Deti jsou na prazdninach.

63

Nu-amu parad.

Nemam penze.

Nu-amu chiro.

Nemam cas.

Tuti negu ghini.

Jde to dobre. Vse vporadku.

Zbur
ascu englezeasti si gr
ateasti.

Mluvm anglicky a recky.

Limba armaneasc
a undeasti multu cu limba
rom
aneasc
a.

Arumunstina je velmi podobna rumunstine.

C
at a
ni ai? C
at a
ni umpli?

Kolik je ti let?

C
and esti fapt
a/ amintat
a?

Kdy ses narodil(a)?

Ti
v
a lipseasti?

Co potrebujete?

3.6

Uk
azky text
u12

Preklad text
u byl mnohde porzen na u
kor cestiny, a to tak, aby vynikly jevy ci spojen
v arumunstine.
Tu vecliulu chiro, popullu tracu eara unu
populu mari di-tu Balcanu, ar
asp
anditu nu
masi la sudu di Dun
ari, ma si-la nordu di
Dun
a, tu Dacia, iu eara cunuscutu cu numa
di geto-dacu.

Narod Thrak
u byl ve staroveku velk
ym
balkansk
ym narodem, rozsren
ym nejen na
jih od Dunaje, ale take na sever od Dunaje,
v Dacii, kde byl znam pod jmenem GetoDakove.

Isimu din hoar

a si-lomu calea c
atr
a tu munti. Dup
a un
a s
ahati di imnari, agiumsimu
la loclu iu si-mpartu c
aliurili. Pi un
a blan
a
groas
a di cupaciu scrie: Aoa hit la 1300 di

metri nsusu di-amari. N

a mp
art
amu pi
doau
a parei.

Vyrazme z vesnice a jdeme cestou prmo

do hor. Po hodine cesty (ch
uze) prichazme na msto, kde se cesty rozdeluj. Na
velke dubove tabuli stoj: Zde jste ve v
ysce

1300 metr
u nad morem. Rozdelujeme se na
dve dvojice.

George Murnu eara scriitoru arm

anu, cu
studii di latin
a si di greac
a, academicianu.
Ari poezii tu rom
ana literar
a si unu volumu di m
ayisiti versuri tu limba a noastr
a
di mum
a: Bair di c
anticu arm
anescu. Ari
scriat
a si ti istoria a arm
an
iloru si ari tradus
a pi limba rom
an
a epopeili alu Homer,
Iliadha si Odhiseea.

George Murnu byl arumunusk

y spisovatel,
studoval latinu a rectinu, akademik. Ma
poezii ve spisovne rumunstine a jeden svazek kouzeln
ych vers
u v nasem materskem
jazyce: Svazek arumunsk
ych zpev
u. Napsal
take historii Arumun
u a prelozil do rumunstiny Homerovy eposy Ilias a Odyseu.

Europa easti unu continentu di-tu esmisfera nordic

a. Europa ari un
a veacli cultur
a.
Ast
azi cathi omu ari ndreptulu s-b
anead
a
iu va. Cathi mileti ari ndreptulu s
a-nveat
a
limba matern
a tu scoal
a.

Evropa je kontinent na severn polokouli.

Evropa ma starou kulturu. Dnes ma kazd
y
clovek pravo bydlet, kde chce. Kazd
y narod
ma pravo ucit se sv
uj matersk
y jazyk ve
skole.

12 Uk
azky

text
u poch
azej z
casopisu Bana armaneasc
a a tak
e z u
cebnice MCM: Manual de arom
an
a

64

3.7

Jazyk nebo dialekt?

Nen snadne popsat vztah arumunstiny a dakorumunstiny (tedy spisovne rumunstiny).

Velk
a c
ast odbornk
u se prikl
an k n
azoru, ze arumunstina je dialektem rumunstiny
(z novejsch prspevk
u naprklad Grigore Br
ancus13 ). Z toho, jak chapeme v
yraz dialekt, vsak
vypl
yv
a, ze arumunstina dialektem spse nen. Otevreme tedy jak
ykoliv u
vod do jazyka14
a precteme si, co je dialekt, a cm se vymezuje v
uci jazyku spisovnemu.
...n
arec, lok
alne omezen
a varieta jazyka s u
hrnem rys
u odlisnych od dialektu jineho

ci jazyka spisovneho...
Pokud jde pouze o definici, mohli bychom jeste b
yt na pochybach. Veskere pojmy, se
kter
ymi vsak sociolingvistika d
ale pracuje, nelze ve vztahu arumunstina dakorumunstina
pouzt. D
akorumunstina v arumunsk
ych komunitach nepredstavuje neco jako vyss standard
(dialekt predpokl
ad
a povedom alespo
n vzdelan
ych mluvcch o spisovnem jazyce, norme),
arumunstina nen region
aln variantou (Arumuni jsou ve sv
ych sdlech, tj. v horsk
ych
oblastech jiznho Balk
anu, autochtonn, tedy p
uvodn, tato sdla jsou stovky kilometr
u od
d
akorumunsk
ych sdel), u mluvcch take nedochazmu naprklad k zadnemu prepnan kod
u

(ktere se bezne deje mezi dialektem a spisovn

ym jazykem) a tak bychom mohli namatkou
vybran
ymi pojmy ze sociolingvistiky pokracovat jeste hodne dlouho. Romaniste snad
prominou prehnane srovn
an, ale vc je katal
anstina dialektem spanelstiny nez arumunstina
dialektem spisovne rumunstiny. Ovsem obecne lze rct, ze v ramci romansk
ych jazyk
u je
hranice mezi dialektem a jazykem casto nejasna.
M
uzeme predpokl
adat, ze arumunstina se dostala v jednu dobu do role dialektu zcela
umele, a to v dobe, kdy Rumuni zakl
adali v 19. stolet v arumunsk
ych sdlech rumunske
skoly. Delo se tak v r
amci ideje Velkeho Rumunska. Tehdy byla rumunstina prosazovana
jako spisovn
a varianta a patrne take z teto doby pochaz v Rumunsku jednoznacne prjiman
y
n
azor, ze arumunstina je pouh
ym dialektem rumunstiny.
Ale neodpustm si jeste jedno prirovn
an. O moldavstine, ktera je vpodstate pouh
ym
subglottonymem rumunstiny, jsme v ceskem prostred zvykl mluvit jako o jazyku. V seznamu soudnch tlumocnk
u je naprklad moldavstina jako samostatne heslo (a pochopitelne
tu najdeme uvedene stejne tlumocnky jako pod heslem rumunstina). Kdezto o arumunstine,
kter
a je s rumunstinou bez predchoz pr
upravy vzajemne nesrozumitelna, pricemz o nejake
region
aln variante ve smyslu dialektu nem
uze b
yt z uveden
ych d
uvod
u ani rec, o arumunstine mluvme st
ale jako o dialektu?
Z r
uzn
ych (zrejme i politick
ych) d
uvod
u jsme ve 20. stolet o jazyku mluvili zejmena
tam, kde vznikl st
at. Ostatn jazykove variety vetsinou musely nebo musej o svoje uznan
bojovat. To je pr
ave v
yhoda moldavstiny. Jenze modern lingvistika by se prece nemela

prizp
usobovat takto nastaven
ym kategorim.
Prekvapive vsak je, ze v ot
azce, zda je arumunstina svebytn
ym jazykem nebo dialektem, kter
y byl po nekolik stalet vzd
alen od materskeho centra, nepanuje shoda ani mezi
Arumuny. Naprklad Arumun Hristu C
androveanu ve clanku
In definitiv ce sunt MacedoRom
ani/Arom
anii?15 Jednou pro vzdy co jsou Makedorumuni/Arumuni? oznacuje jazyk

Arumun
u jako limba rom
an
a local
a mstn variantu rumunstiny. Candroveanu vysvetluje,

ze (myln
a) predstava samostatnosti arumunskeho etnika vznikla nedostatkem informac
a neexistenc rumunskeho skolstv v oblastech s arumunskou mensinou v obdob komunismu.
V
ubec lze obecne konstatovat, ze prstup Arumun
u k teto otazce je (zvlaste v porovnan
s ostatnmi balk
ansk
ymi n
arody) prekvapive mrn
y. Dostupna arumunska periodika jsou
naprklad zcela prosta jakehokoliv n
aznaku nacionalismu.
13 Handbuch

der S
udosteuropa-Linguistik, Uwe Hinrichs (ed.), Wiesbaden, Harrassowitz Verlag, 1999

naprklad Cerm
ak 2009 nebo Cern
y 1997
15 sta
zeno z www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm
14 viz

65

Za pozornost take stoj fakt, ze resen ot

azky dialekt/jazyk souvis s pomerne citliv
ym
tematem etnogeneze Rumun
u. Etnogeneze je obecne na Balkane zavazne tema, ktere je
predmetem mnoha diskus. Zcela zjednodusene lze rci, ze jde o to, kdo kde byl drv,
nejlepe samozrejme prvn, tedy kdo je na danem u
zem p
uvodn. Vetsina balkansk
ych etnik
se prohlasuje za autochtonn, tedy p
uvodn, a to zejmena ve vztahu ke sv
ym soused
um.
Uznat arumunstinu plnopr
avn
ym jazykem (potazmo Arumuny autochtonnmi) naprklad
ze strany rumunsk
ych filolog
u, by znamenalo znovu otevrt debatu o obecne prjimane
autochtonnosti Rumun
u na sever od Dunaje. Je prznacne, ze Grigore Brancus ve zmnenem
prspevku uzavr
a (velmi kr
atkou) kapitolu Dialekte und Kontinuit
at ujistenm, ze tyto
dialekty nemohou b
yt samostatn
ymi rom
ansk
ymi jazyky a jejich prtomnost na jih od
Dunaje nen nikterak v rozporu s d
akorumunskou kontinuitou na sever od Dunaje.
Ot
azku, zda je arumunstina jazyk nebo dialekt, zde nejsps neuzavru, ale doufam, ze
jsem cten
ari poskytla indcie, ktere mu umozn utvorit si o cele veci vlastn nazor.
V
yjimecne se setk
av
ame take jeste s jak
ymsi tretm nazorem. Tm je odvozovan p
u u nebo prmo Thr
vodu Arumun
u od Rek
ak
u. Jedna se samozrejme vetsinou o recke badatele

(Keramopoulos aj.), kter obhajuj tezi, ze Arumuni jsou romanizovan Rekov

e, jednalo by
se tak o samostatn
y rom
ansk
y jazyk na reckem substratu. To je velmi nepravdepodobne.

3.8

Bibliografie

Caragiu Marioteanu, Matilda; Saramandu, Nicolae: Manual de arom

ana Carti tra
nvitari arm
aneasti. Editura Academiei Romane, Bucuresti, 2005
Papahagi: Dictionarul dialectului arom
an (general si etimologic), Bukarest, 1974
Sextil Puscariu, Die Rum
anische Sprache, Otto Harrassowitz: Leipzig, 1943
Lausberg, H.: Ling
ustica rom
anica, Madrid: ed. Gredos, 1965
Capidan Theodor: Arom
anii, dialectul Aroman, 1932
Uwe Hinrichs (ed.): Handbuch der S
udosteuropa-Linguistik, Wiesbaden, 1999
Gustav Weigand: Die Sprache der Olympo-Walachen, Leipzig, 1888
Solta, Georg Renatus: Einf
uhrung in die Balkanlinguistik mit besonderer Ber
ucksichtigung des Substrats und des Balkanlateinischen, Darmstadt: Wissenschaftliche
Buchgesellschaft, 1980
http://www.banaarmaneasca.ro
www.ethnologue.com

66

67

-n- (intervokalicke)

dz , g

l, n

-u

e/ea/oa

o jedna

gr
au obil

iepure zajc

ghind
a zalud

cuiu nehet

dz a g
ztr
acej z
aver
zic rk
am

joi ctvrtek

somn sp
anek

opt osm

v
ad vidm

v
ant vtr

f
at hoch

fat
a dvka fete dvky

d
akorumun
stina
in

zachov
an -nun
a
gr
an

zachov
an afrik
at dz a g

dzc
g
oi

zachov
ano la n

lepure
glinda
cu
nu

zachov
an -u po konsonant.
skupin
ach
somnu
optu

feat
a feate

zachov
an
e,
ea,
v przvucn
ych slabik
ach
ved
vintu

arumun
stina

P
rloha: P
rehled fonetick
ych zm
en

fonetick
y jev

3.9

dz a g
ztr
acej z
aver
zac lezm

joc hra

zachov
an u po nekter
ych
konsonant. skupin
ach
codru les

fost prcest od b
yt

zachov
ano la n

lepure

fet hoch

fe t
a dvka

zachov
an e, ea (jako e )

meglenorumun
stina

gr
av

dz a g
ztr
acej z
aver
zi den

joc hra

vetsinou -n- miz

neprzvucne koncove -u a i bud miz nebo je vyslovov

ano plne
vedu vidm

la n
zachov
ano v nekter
ych
pozicch
lepur

fet, fe te
eaa se re (d
akor. sear
a)
oao omir (oameni)
e +aa nopta (noaptea)

zachov
an e, ea (jako e ) po
labi
al
ach v harter Stellung

istrorumun
stina

68

piepte hrudnk

piatr
a k
amen

piedic
a pouta

vierme cerv

vis sen

buni
l
an
a

zachov
an au, eu
laud

rom
an rumunsk
y

cump
ar koupm

duc
nesu
x

prin
asm

afar
a venku

d
akorumun
stina

aduc

prijet nekter
ych
fonem
u (d g T)

reck
ych

caste synkopy
ng
am (d
akor. m
anc
am)

/n/ pred /i/ palatalizuje

bu
ni

palatalizace labi
al
keptu
gine
n
ic

au, eu av, ev
alavdu

pred /l/ a /r/ vzdy a prlezitostne take v jin

ych pozicch
arm
an
acump
ar

arumun
stina

przvucne a
aa
o
lon
a vlna

neme h
r
anesc (d
akor. hr
anesc)
vla (vlah)

/n/ pred /i/ palatalizuje

bu
ni

koncove l se ztr
ac
ca k
un
(d
akor. cal)

a
a
cump
arcumpar

przvucne a a
fac del
am

nepalatalizuje ale v intervokalicke pozici r

buri, l
are

stejne jako d
akor. zachov
av
a
labi
aly nepalatalizovane

/u/ v diftongu vzdy /v/

avdu (d
akor. aud)
mev (d
akor. meu)

ve (d
akor. a avea)
fla (d
akor. a afla)

duc (splynut v
yznam
u)
far
a venku

zachov
an au, eu
gaur
a dra

preot knez

ca
stecn
a palatalizace labi
al
katra ale pedic
a
garmi ale vis

omezen a-

istrorumun
stina

omezen a-

meglenorumun
stina

zpracov
ano podle Sextil Puscariu, Die Rumanische Sprache, Otto Harrassowitz: Leipzig, 1943

r
uzne

-ni

palatalizace labi
al

au/eu

a-

fonetick
y jev

KAPITOLA

4
NSKE
JAZYKY:
BALKANO-ROMA
TEST
LEXIKOSTATISTICKY
V
aclav Blazek

Clem prspevku je vyj

adrit kvantitativne vzajemne vztahy mezi balkanoromansk
ymi
jazyky (bez dalmatstiny/vegliotstiny). Tento cl lze naplnit v nasledujcch ctyrech krocch:
1. Sestaven relevantnch lexik
alnch spisk
u odpovdajcch standardnmu testu s v
yberem
semantick
ych jednotek podle Morrise Swadeshe (viz Apendix).
2. Jejich etymologick
a anal
yza, kter
a by mela od sebe oddelit lexemy zdedene od
prejat
ych.
3. Kvantitativn vyj
adren vz
ajemn
ych vztah
u, davajc podklad pro standardn kladistickou proceduru (viz tabulka v 5).
4. Absolutn chronologie vz
ajemn
ych divergenc na zaklade rekalibrovane glottochronologie podle Sergeje Starostina (viz diagramy A & B).
1. Predmetem lexikostatisticke anal
yzy se staly ctyri balkanoromanske jazyky:
(d
ako-) rumunsk
y, arumunsk
y, meglenorumunsk
y a istrorumunsk
y. Pro u
plnost byl pridan
i lexik
aln materi
al moldavsk
y. Ten vsak ze 100 % nachaz paralely v rumunstine, cili i touto
cestou lze uk
azat, ze jde o tent
yz jazyk.
2. Slovn z
asoba rumunstiny, aromunstiny i meglenorumunstiny jsou popsany natolik dobre,
ze jsou k dispozici ekvivalenty vsech sta semantick
ych jednotek uplat
novan
ych v testu.
Naopak, istrorumunsk
y testovac spisek je o 3 jednotky chuds (##70, 83, 100). Ty se
v dostupn
ych pramenech nepodarilo nalezt.
3. Pred vlastn kvantitativn procedurou mus probehnout anal
yza etymologicka, ktera
umozn separovat v
yp
ujcky. Ze sebran
ych spisk
u se podarilo urcit nasledujc v
yp
ujcky:
69

Rumunsk
y: ##66, 70.
Arumunsk
y: ##3, 66.
Meglenorumunsk
y: ##3, 48, 66, 68, 70, 83.
Istrorumunsk
y: ##4, 66, 68, 75, 78.

4. Po ocisten od v
yp
ujcek je mozno mezi jednotliv
ymi pary srovnavan
ych jazyk
u najt tato
etymologicky odlisn
a synonyma (non-cognates):
Rumunsk
y & aromunsk
y: ## 6 bird, 58 neck, 69 round.

Rumunsk
y & meglenorumunsk
y: ## 6 bird, 30 fly, 58 neck, 69 round, 81

stone.

Rumunsk
y & istrorumunsk
y: ## 6 bird, 58 neck, 81 stone.

Aromunsk
y & meglenorumunsk
y: ## 30 fly, 81 stone, 98 who.

Aromunsk
y & istrorumunsk
y: ## 6 bird, 69 round, 81 stone.

Meglenorumunsk
y & istrorumunsk
y: ## 6 bird, 69 round, 98 who.

5. Zskane v
ysledky shrnuje n
asledujc tabulka:

rumunsk
y

aromunsk
y

meglenorumunsk
y

istrorumunsk
y

94/97 = 96.91%

88/94 = 93.62%

89/92 = 96.74%

91/94 = 96.81%

88/91 = 96.70%

aromunsk
y

88/91 = 96.70%

meglenorumunsk
y

6. Percentu
aln v
ysledky z tabulky lze prevest do v
yvojoveho diagramu podle r
uzn
ych
kladistick
ych strategi
.
Pro
bl
zce
p
r

buzn
e
jazyky
je
u

c
eln
e
pou
z

t
postup
zalo
z
en
y
na
1200
1300
1400
1500
dlcch pr
umerech hodnot v danem uzlu (A) a nejmensch hodnotach z daneho uzlu (B):
istrorumunsk

1200

95.71
1270

1300

96.78
1360

rumunsk

1400

1500

aromunsk
istrorumunsk
meglenorumunsk
rumunsk

96.78
1360

aromunsk

95.71
1270

meglenorumunsk

Diagram A
1100

1200

1300

1400

1500
istrorumunsk

1100
93.62
1110

93.62
1110

1200

96.70
1350
96.91
1300
1375
96.70
1350
Diagram B96.91
1375

70

rumunsk

1400

1500aromunsk
istrorumunsk
meglenorumunsk
rumunsk
aromunsk
meglenorumunsk

4.1

Diskuse v
ysledk
u

Zskane v
ysledky stavej do opozice meglenorumunstinu a zb
yvajc tri balkanoromanske jazyky. Jejich oddelen lze metodikou A datovat do posledn tretiny 13. st., metodika
B posunuje jejich divergenci na poc
atek 12. st. Ze zb
yvajcho severozapadobalkano
rom
anskeho dialektoveho kontinua se podle scenare B v polovine 14. st. vydeluje dialekt,
z nehoz krystalizuje istroromunstina. Kr
atce na to se od hlavnho v
yvojoveho proudu,
reprezentovaneho rumunstinou, oddeluje i arumunstina. Scenar A predpoklada vce mene
soucasne oddelen istrorumunstiny, rumunstiny a aromunstiny. Zde je treba ale dodat,
ze v
ysledky, v nichz figuruje istrorumunstina a meglenorumunstina, mohou b
yt ponekud
zkresleny. Testovac spisek istrorumunstiny nen kompletn, chyb ekvivalenty 3 semantick
ych
jednotek, dalsch 5 lexem
u jsou v
yp
ujcky. V prpade meglenorumunstiny lze naproti tomu
identifikovat 6 v
yp
ujcek, zatmco ve zb
yvajcch dvou zkouman
ych jazycch jen po dvou.
Pokud by se podarilo zkompletovat istrorumunsk
y testovac spisek, hypoteticky by se mohla
divergence dialektu, z nehoz se istrorumunstina zformovala, posunout az na pocatek 12. st.
(tedy b
yt synchronn s oddelenm meglenorumunstiny), a to v prpade, ze vsechny tri lexemy
by se zaradily do kategorie non-cognates a zadn
y by nebyl v
yp
ujckou. To je samozrejme
neprlis pravdepodobne, nicmene hlubs datovan separace istrorumunstiny lze ocekavat,
bude-li spisek zkompletov
an.

4.2
4.2.1

Historicko-demografick
y p
rehled
balkano-rom
ansk
ych jazyk
u
Rumunsk
y

Vznik rmske provincie Dacie a jej romanizace zacnaj r. 106 n. l., kdy csar
Trai
an zavrsil definitivnm vtezstvm svou vojenskou kampa
n proti Dak
um veden
ym
Decebalem. Jeho n
asledovnk Hadri
an novou provincii rozdelil v letech 118119 na dve
c
asti, severn a centr
aln, zn
amou pod jmenem Dacia superior, a jizn, naz
yvanou Dacia
Inferior. Ale uz v 70. letech 3. st. za panov
an csare Aureliana bylo rozhodnuto rmske
legie i administrativu z Dacie st
ahnout. Skutecnost, ze za pouh
ych 165 let rmske nadvlady
se mezi nepr
atelsky naladen
ymi D
aky trvale rozsr latina, vzbuzuje dodnes u
div a nen
jednoznacne vysvetlena. K rychle romanizaci nesporne prispel presun osadnk
u z provincie
Noricum a ze severn It
alie. Nedostatek hodnovern
ych historick
ych informac z nasledujcch
stalet vsak nedovoluje podrobneji rekonstruovat proces vedouc ke konstituovan modernch
balkanorom
ansk
ych variet. Z nich nejv
yznamnejs roli hraje rumun
stina, statn jazyk
Rumunske republiky, a moldav
stina, st
atn jazyk Moldavske republiky, fakticky jedin
y
jazyk naz
yvan
y d
akorumun
stina, rozdelen
y jen umelou hranic vytvorenou r. 1940 na
rece Prut, kter
a ani neodr
az hranice mezi dialekty. Rozlisuj se minimalne tri dialektove
z
ony: severn, zahrnujc n
arec dnesn Moldavske republiky a zbytku historicke Moldavie
na severu Rumunska, plus severn Transylv
anie; ji
zn, kam se rad narec jizn Transylvanie
a Valasska, vcetne metropole Bukuresti; jihoz
apadn narec se uzvaj v Banatu.
Rumunstina se st
av
a liter
arnm jazykem relativne pozde, az v 16. st., ac balkanorom
ansk
a veta torna, torna, fratre obrat se, obrat se, bratre, byla zaznamenana v jedne

byzantske kronice uz r. 583. Prvnm zn

am
ym souvisl
ym textem je dopis z r. 1521 jisteho
slechtice jmenem Neacsu, adresovan
y mestske rade v Brasove. Obsahuje asi 200 slov psan
ych
cyrilic. Vce mene ust
alen
y pravopis vede nektere badatele k zaveru, ze mu predchazela
jeste stars liter
arn tradice. Dals dochovan psemn
y doklad je kupn smlouva z r. 1563
nebo 1564. Z posledn tretiny 16. st. poch
az uz vce nez stovka psemnost, zejmena dopis
u
71

a pr
avnch dokument
u. Objevuj se i prvn preklady biblick
ych text
u z crkevn slovanstiny.
Nejv
yznamnejs je tzv. Voronetsk
y kodex, sest
avajc z prekladu casti Skutk
u apostolsk
ych
a zalt
are Scheia, Voronet a Hurmuzaki. Je pro nej typick
y tzv. rotacismus, tj. prechod -n> -r-, kter
y charakterizuje severn dialekty a take istrorumunstinu.
R. 1544 byl v Sibiu vytisten rumunsk
y preklad katechismu, kter
y se tak stal prvn
z
knihou v rumunstine. Zel,
adn
y v
ytisk z teto prvn edice se nedochoval. Prvn skutecne
dochovanou rumunskou knihou je katechismus vytisten
y r. 1560 jahnem Coresim. O rok
pozdeji Coresi vydal preklad evangeli, n
asledovaly preklady pravoslavne liturgie (1570)

a zalt
ar (1577). Coresi pouzval jizn dialekt, v nemz se neobjevuje rotacismus. Upln
y
preklad Bible, tzv. Bukurestsk
a bible z r. 1688, v
yznamnou merou prispela ke standardizaci
n
arodnho liter
arnho jazyka. Predch
azelo j vydan prekladu Noveho zakona r. 1648. Ze
17. st. poch
azej tez nejstars p
uvodn dla. Oblbeny jsou historicke spisy jako Moldavske

kroniky, na nichz se podleli Grigore Ureche (?1590?1647) a jeho pokracovatel, basnk

Miron Costin (16331691), nebo Valasske kroniky Constantina Cantezuzina (?16501716).

Tato tradice pokracuje i v 18. st., mj. v pozoruhodne trsvazkove Kronice pradavne historie

Rumun
u, Moldavan
u a Valach
u (17191722) od osvcence Dimitrie Cantemira (16731723).
Vedle rady dalsch historick
ych a filozofick
ych spis
u, psan
ych krome rumunstiny tez latinsky
a recky, je Cantemir pokl
ad
an i za autora prvnho rumunskeho romanu, nazvaneho Deje

hieroglyficke (1705). Behem 19. st., od n

astupu romantismu, se rumunska literarn tradice
zaradila svou z
anrovou skladbou k evropskemu literarnmu mainstreamu.
Specifick
ym v
yvojem proslo i psemne zaznamenavan rumunstiny. V 16. az 19. st.
slouzila k z
apisu rumunstiny prev
azne cyrilice, i kdyz i ona prodelala sv
uj v
yvoj. P
uvodne
43 znak
u bylo postupne redukov
ano na 28. Latinka se poprve objevuje uz na konci 16. st., a to
v textech z Transylv
anie. Zde dominovala madarstina zapisovana latinkou, tedy i pravopis
transylv
anske rumunstiny se prizp
usobil madarskemu u
zu. Prvn rumunskou knihou tistenou
v latince se stala Carte de rogacioni Modlitebn kniha, kterou r. 1779 vydal ve Vdni Samuil

Micu-Klein (17651806). Z Transylv

anie poch
azela vetsina clen
u tzv. Transylvanske skoly
(scoal
a ardelean
a ), kter
a polozila z
aklad pozdejsmu definitivnmu vtezstv latinky ve
Valassku 1860, v Mold
avii 1863 az 1940, opet 1989. Jiz zmi
novan
y Micu-Klein a Gheorghe
S
incai (17541816) vydali r. 1780 pod latinsk
ym titulem Elementa linguae dacoromanae
sive valachicae Z
aklady jazyka d
akorumunskeho neboli valasskeho prvn rumunsky psanou

gramatiku. Dals v
yznamnou gramatiku (Gramatica rom
anesc
a ) vydal r. 1828 literat Ion
Heliade R
adulescu (180272). Pouzil zde zjednodusenou cyrilici, kdyz vypustil prebytecna
psmena. R. 1837 se objevuje jeho preklad Rousseauovy La nouvelle Helose, pro nejz zavedl
tzv. prechodov
y pravopis, sest
avajc z 19 psmen cyrilice, 10 psmen latinky a dvou psmen
spolecn
ych pro obe psma. Behem 19. st. predstavitele Transylvanske skoly res otazku,
zda rumunsk
y pravopis zalozen
y na latince m
a b
yt fonetick
y jako v prpade cyrilice nebo
historick
y, kter
y by odr
azel etymologicke souvislosti s latinou a dalsmi romansk
ymi jazyky.
Objevuj se tez puristicke tendence, jejichz clem bylo eliminovat cetne neromanske prvky
ve slovn z
asobe rumunstiny. Nahradit je mely latinske neologismy nebo v
yp
ujcky z italstiny
a francouzstiny. Diskuse o pravopisu zazila radu zvrat
u, kdy jednotlive osobnosti i cele
instituce pr
ubezne menily sv
a stanoviska. Posledn pravopisna reforma probehla r. 1993.
Rumunstina behem sveho v
yvoje byla vystavena r
uzne intenzvnmu vlivu nekolika
jazyk
u. Jejmu latinskemu z
akladu predch
az paleobalkansk
y substrat, kter
y se zpravidla
identifikuje s jazyky D
ak
u a Get
u. R
uzn autori odhaduj paleobalkansk
y vklad na 80
mske rse se
az 160 slov, kter
a vetsinou maj sve protejsky v albanstine. Po rozpadu R
cerstve romanizovan
a Dacie dost
av
a do sfery vlivu Byzance, a tedy rectiny. Roli prestiznho
jazyka rectina hraje i za cas
u Osmanske rse. V
ysledkem jejho integrujcho p
usoben se
st
av
a tzv. balk
ansk
y jazykov
y svaz, kdy se zejmena v gramatickem planu sblizuj jazyky

72

bez uzsch genetick

ych vazeb, konkretne novoreck
y, albansk
y, makedonsk
y a bulharsk
y,
rumunsk
y. K jejich spolecn
ym rys
um se rad napr. postpozitivn clen, zanik infinitivu
aj. Od poloviny 6. st. pronikaj k dolnmu Dunaji i dale na jih Slovane. Postupne se
konstituuj ranestredoveke st
aty balk
ansk
ych Slovan
u jako Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko,
jichz bylo u
zem dnesnho Rumunska souc
ast nebo s nimi alespo
n sousedilo. Bulharska
redakce crkevn slovanstiny slouzila jako literarn jazyk mezi Rumuny az do 17. st. Podl
slovansk
ych v
yp
ujcek v rumunstine presahuje 20 %. Patr sem napr. tato slova: ceas cas,

g
asc
a husa, glas hlas, iubi milovat, nevast
a zena, prieten prtel, sf
ant svat
y, slug
a

sluha, sm
antan
a smetana, sut
a sto, zapad
a snh, aj. Od konce 9. st. se k soused
um

balkanorom
ansk
ych idiom
u rad tez madarstina. C
ast Madar
u pri postupu do Pannonie
se usadila v Transylv
anii, d
usledkem cehoz je dlouhodoba interference mezi obema jazyky.
V rumunstine se objevuj napr. tato madarska slova: fel druh < fele, g
and myslenka

< gond, oras mesto < v

aros aj. Jeste pred padem Konstantinopole r. 1453 pronikaj

na Balk
an osmanst Turci, usazuj se zde a podrobuj si mstn obyvatelstvo. Take vliv
turectiny nelze opomenout. Rumunstina si osvojila napr. tato turecka slova: cioban past
yr

< coban, dusman neprtel < d

usman, papuc pantofel < pabuc. Od 16. st. se zejmena

v Transylv
anii usazuj nemect osadnci, jejichz prostrednictvm se Rumunsko seznamuje se
z
apadoevropsk
ymi tradicemi. Do rumunstiny prinesla nemcina napr. slova cartof brambor

< Kartoffel nebo chelner csnk < Kellner. Dky napoleonsk

ym valkam se zv
ysila prestiz

francouzstiny, kter
a se take stala zdrojem rady kulturnch v
yp
ujcek, napr. birou psac st
ul,

u
rad < bureau, creion tuzka < crayon, nuanta odstn < nuance. Od 40. let 20. st. zasahl

rumunstinu vliv rustiny, daleko vce vsak moldavstinu, nebot vets cast historicke Moldavie
v letech 19401990 tvorila souc
ast Sovetskeho Svazu. Nejmlads vrstvou kulturnch v
yp
ujcek
jsou slova anglickeho p
uvodu: gem dzem < jam, meci utkan < match aj.

Celkov
y pocet uzivatel
u rumunstiny (limb
a rom
an
a ) se odhaduje na 26 mil. Nejvce,
asi 22 mil. v samotnem Rumunsku, kde jsou zapoctani i Madari, Romove a Nemci, pro
nez je rumunstina druh
ym jazykem. Na druhem mste nasleduje Moldavsko, kde se naz
yva
limb
a moldoveneasc
a. Nejpocetnejs rumunsk
a minorita mimo tyto dve zeme zije na Ukrajine
(kolem 400 tis.), predevsm v severn Bukovine, ktera v letech 19181940 a 19411944 tvorila
souc
ast Rumunska. V mimoevropsk
ych diasporach nejvce Rumun
u zije v USA, Kanade,
Izraeli a Austr
alii.

4.2.2

Arumunsk
y = makedorumunsk
y = cincarsk
y = vlah/vlach

Jazyk nevelk
ych, zc
asti jeste nom
adsk
ych komunit, rozpt
ylen
ych po Recku,
Albanii,
Makedonii, Bulharsku, Srbsku a Rumunsku. Rozpada se na dve dialektove zony: severn,
reprezentovanou dialekty farsherot, rozsren
ym po Albanii, severozapadnm a severnm

Recku
a jihoz
apadn Makedonii, a moskolejsk
ym, rozsren
ym v Albanii, severnm Recku,
a jihoz
apadn Makedonii, a jizn, reprezentovanou dialekty pindijsk
ym, uzvan
ym v pohor

Pindos a v blzkosti masivu Olympu na severu Recka,

a gramostijsk
ym, rozpt
ylen
ym na

severu a severov
ychode Recka,
v
ychode Makedonie a jihozapade Bulharska. Pocet uzivatel
u
arumunstiny nen zn
am, realistick
y odhad se pohybuje kolem 120 tis. (viz Ethnologue):

Recko
50 tis. (1993), Rumunsko 58 tis. (3/4 v Dobrudzi), 15 tis. Srbsko, 10 tis. Albanie
(1993), 10 tis. Bulharsko (2007), 9.7 tis. Makedonie (2007). Prvn znam
y text byl zapsan
r. 1731 reckou alfabetou na ikone. Z 18. st. pochaz jeste nekolik dalsch liturgick
ych text
u.
Tehdy byly sestaveny i prvn arumunsko-recke slovnky. Pro pozdejs zapisy arumunstiny,
ale i autorskou tvorbu se pouzv
a latinka. Mezi arumunsk
ymi literaty nejvce proslul basnk
George Murnu (18681957).
73

4.2.3

Meglenorumunsk
y = vlah/vlach

Roku 2002 meglenorumunsk

y jazyk uzvalo asi 5 tis. lid, z toho kolem 3 tis. obyvatel
nekolika severoreck
ych vesnic v prefektur
ach Kilkis a Serres, dale v prilehl
ych makedonsk
ych
obcch, mj. Huma, v blzkem meste Gevgelija a v makedonske metropoli Skopje. Po
1. svetove v
alce se c
ast Meglenorumun
u odstehovala do rumunske Dobrudzi, kde jeste asi
1200 osob uzv
a p
uvodn jazyk, i kdyz se od nich mens komunita presunula do Banatu. Dnes
meglenorumunsk
y jazyk nem
a vlastn psemnost, k dispozici jsou pouze folklorn texty. Chyb
i modern sociolingvisticke u
daje, nebot podle oficialnho reckeho postoje Meglenorumuni,

pojmenovan podle meglenskeho okresu na severu Recka,

jako minorita neexistuj.

4.2.4

Istrorumunsk
y = rumeri

ci kolem lokality
Jazyk dvou nevelk
ych a od sebe oddelen
ych komunit, severnejs Ci

Zejane v blzkosti hory Vele Mune, jiznejs Vlahi kolem lokality Susnjevica na severov
ychode
Istrijskeho poloostrova (Chorvatsko). Celkov
y pocet uzivatel
u postupne klesa: 1 644 (1921
italsk
y census) nebo 3 000 (1926 odhad S. Puscariu), 811 (1991), 560 (1994 Ethnologue),
170 (1998), 137 (2001). Jedinou liter
arn pam
atkou je Calendaru lu rumeri din Istrie Kalen
d
ar istrijsk
ych Rumun
u z r. 1905. Publikov
any byly rovnez folklorn texty. Istrorumunsk
y
jazyk zrejme predstavuje pokracov
an balkanoromanskeho dialektu, kter
y se konstituoval
severne od Dunaje.

4.3

Reference

C = Cior
anescu, Alexandru. 2007. Dictionarul etimologic al limbii rom
ane. Bucuresti:
Saeculum.
Capidan, Th. 1935. Meglenorom
anii III: Dictionar Meglenorom
an. Bucuresti: Monitorul Official (Academia Rom
ana XXV).
Felix, Jir, Krecan, Antonn, Bl
aha, Jaroslav. 1971. Rumunsko-cesky a cesko-rumunsky
kapesn slovnk. Praha: SPN.
Gramelov
a, Lucie. 2010. Rumunstina pro zac
atecnky. Praha: Gramel.
Kovacec, August. 1971. Desrierea Istrorom
anei actuale. Bucuresti: Editura Academiei
Republicii Socialiste Rom
ania.
Kovacec, August. 1998. Istrorumunjsko-hrvatski rjecnik (s gramatikom i tekstovima).
Pula: Znanstvena udruga Mediteran.
Levitchi, Leon & Bantas, Andrei. 1971. Dictionar englez-rom
an. Bucuresti. Editura
stiintific
a.
Moldavsko-russkij slovar, ed. by A.T. Borsc, M.B. Podiko, V.P. Solovjev. Moskva:
Gosudarstvennoe izdatelstvo inostrannyx i nacionalnyx slovarej 1961.
Narumov, B. P. 2001. Istrorumynskij jazyk/dialekt. In: Jazyki mira: Romanskie jazyki,
seva, B.P. Narumov, O.I. Romanova. Moskva: Academia, 656671.
ed. I.I. Cely
Novotn
a, Petra & Blazek, V
aclav. 2008. Retoromanske jazyky: prehled a klasifikace.
Linguistica Brunensia, A 56, 1532.
74

 Orel, Vladimir. 1998. Albanian Etymological Dictionary. Leiden-Boston-K

oln: Brill.
Panovf, Irina. 1985. Romanian-English & English-Romanian Dictionary. Bucuresti.
Editura stiintific
a si enciclopedic
a.
Papahagi, Tache. 1963. Dictionarul dialectului Aromn/Dictionnaire aroumain
(macedo-roumain). Bucaresti: Editura Academiei Populare Romne.
Podiko, M.V. 1990. Russko-moldavskij slovar. Kisinev: Moldavskaja Sovetskaja

Enciklopedija.
Price, Glanville. 2002. Rumunstina; Arumunstina; Meglenorumunstina; Istrorumunstina. In: Encyklopedie jazyk
u Evropy, ed. Glanville Price a kol. Praha: Volvox
Globator, edice Litera, 371378; 32; 290; 170.
Puscariu, Sextil. 1905. Etymologisches W
orterbuch der rum
anischen Sprache. I. Lateinisches Element mit Ber
ucksichtigung aller romanischen Sprachen. Heidelberg:
Winter.
Starostin, Sergej, 1989. Sravnitelno-istoriceskoe jazykoznanie i leksikostatistika. In:
Lingvisticeskaja rekonstrukcija i drevnejsaja istorija Vostoka. Materialy k diskussijam
na Mezdunarodnoj konferencii (Moskva, 29.V.2.VI. 1989g.), I. Moskva: Institut
vostokovedenija, 339.
Starostin, Sergej, 1999. Comparative-historical linguistics and lexicostatistics. In:
Historical Linguistics & Lexicostatistics, ed. by Vitaly Shevoroshkin & Paul Sidwell.
Melbourne: Association for the History of Language, Science & History of Languages 3,
350.
Swadesh, Morris, 1952. Lexico-statistic dating of prehistoric ethnic contacts. Proceedings of American Philosophical Society 96, 452463.
Swadesh, Morris, 1955. Towards greater accuracy in lexicostatistic dating. International Journal of American Linguistics 21, 121137.

Satava,
Leos. 1994. N
arodnostn mensiny v Evrope. Praha: Ivo Zelezn
y.
T = Tiktin, H. 1986-1-989. Rum
anisch-deutsches W
orterbuch 2 , IIII, bearbeitet von
Paul Miron. Wiesbaden: Harrassowitz.

Webov
e odkazy
<http://en.wikipedia.org/wiki/Aromanian_language>
<http://en.wikipedia.org/wiki/Istro-Romanian_language>
<http://en.wikipedia.org/wiki/Megleno-Romanian_language>
http://www.ethnologue.org/show_language.asp?code=rup

75

76

pas
are

musca

7. bite

pntece
(buri.c
pupek)

4. belly

6. bird

pyntece

burt
a

3. bark

muska

pas
are

mare

skrum
skoarc
a
koaz
a
coarj
a
burt
a

scrum
scoart
a
coaj
a

2. ashes

mare

(ntreg cel
y)
cenus
a

ntreg
cenus
a

5. big

tot

tot

1. all

moldavsk
y

rumunsk
y

pul
u
muscu, m
scu

pul
m
utscu

m
ari

fo
ali

(foale pytel)
m
are

po ntiti
burc

coaj
a

tsin
us
a,
ts
an
us
a
scrum

meglenorumunsk
y
tot

pntic(
a)

co
aje
co
ar
a

cin
use

tot

arumunsk
y

mutsku P
mucice

trbuh P
more P

m
are
pos
are P

scorte P

antreg
tseruse P

istrorumunsk
y
PK
tot

Apendix: Lexik
aln spisky s etymologick
ym v
ykladem

glosa

4.4

passar, -arem vrabec; sr. sp. pajaro

pt
ak
*pulleus
*mucc[u]lo+icare : muccus, sr. neapol.
mutssikare, sic. mutssikari kousat

follis
< sl.
mas, gen. marem samec

etymologie
(latina bez zkratky)
t
otus,-a,-um ci tottus, sr. it. tutto, eng.
tuott
integer
*cinusia : cinus, sr. kors. canuga; *cinisia : cinis, sr. it. cinigia
sr. alb. shkrumb : l. crem
o p
alm
scortea kozen
y; sr. it. scorza, fr. ecorce
< stsl. koza k
uze (T I, 589)
< stsl. kora k
ura (T I, 589)
sr. bort tluste telo (T I, 404); alb bark
bricho m
uze indikovat substr
atov
y p
uvod
pantex,-icem
umbilcus; cf. #40

77
nour
friguros
rece
veni
sosi
muri

unghie
nor
frguros
rece

ven

sosi
mur

cine

14.cloud
15. cold

16. come

17. die

18. dog

kyne

gjar
a

ghear
a

13. claw

12. burn

os
pept
syn
arde

8. black
9. blood

os
piept
sn
arde

piska
yncepa
negru
synze

pisca
ntepa
negru
snge

10. bone
11. breast

moldavsk
y

rumunsk
y

glosa

co ini

c ne

vin

mor

vi
n,

u
ngl
a
nor
frigur
os
r
ati

uos

chiept

sin
ard

negru
so nzi

meglenorumunsk
y

mor

venit,
in

u
ngle
ni
or, n
a
or
frig, -uros
ar
ate

os
keptu
sin

ardu

negru/negur
sndze

arumunsk
y

mor /mur
crep
aK
c
are P / c
ar K

rotse P
ce K n.
r
a
viru P /verK

u
nle
nor, nuor P

negru PW
s
anze P
s
anze K
os P
klept P
sir PK
o rdu P

arde K
palK

istrorumunsk
y

< nr.
, fut.
(T III, 469)
*mori
o (morior) : morre
sr. r. cr
apa sekat < l. crep
are
canis,-em

< sl.
*glarra < dem. *garr[u]la, pr. garro
podkolen < *garra < kelt., sr. vels. garr
stehno
ci *ung(u)laris (C 361)?
ungula
n
ubilum
frigor
osus : frgus
rece[n]s, -recentem; sr. stben. resente
chladn
y
veni
o : venre

ossum, sr. vegl. uasse

pectus
sinus,-um
arde
o : *ardere, sr. stfr. ardoir

etymologie
(latina bez zkratky)
vl. pccic
o,-
are, it. pizzicare (T III, 85)
z teap
a spice, osina (T II, 488; III, 747)
niger
sanguen/sanguis

78

uskat

usc
at

(car
a land)
mynka

(t
ar
a land)
mnca

ou

ochi
u

gr
asime
untur
a

p
an
a

foc
peste

23. eat

24. egg
25. eye

26. fat

27. feather

28. fire
29. fish

fok
peste

pan
a

gr
asime
untur
a

ou
ok

ureke
p
amynt

ureche
p
amnt

21. ear
22. earth

sek

sec

20. dry

bja

be
a

19. drink

moldavsk
y

rumunsk
y

glosa

foc
pescu/p
aste

gr
asime.
(umtur
a/
mut o maslo)
pe
an
a

o
u

oclu

foc
pe
asti

pe
an
a

gr
asmi

uou

u
oclu

tsar
a
m(
an)o nc

ure
acl
a
pimnt,
p
amnt

ure
acle
pimintu

t
ar
a
m
ancu, mc

usc

sec

meglenorumunsk
y
be
au, bi
ut

usc
at

sec

be
au
, biui

arumunsk
y

pene P
K
pe.na
foc P / f
oc K
P
pest

m
ar
ancu P
m
anc
a
perf. poidN
owu P
oklu P /
ocl
uK
gro s P adj.

urecle P

pemint P
pe.mnt

istrorumunsk
y
bewu, beut P
be., beve.i K
perf. pop
sec P v.
se.caf
uscu P

focus, -um ohniste

*piscus,-um : piscis

pinna; sr. alb. pende

cf. r. gras adj. tlust

y < grassus
u
nct
ura

exs
uc
o : -
are vylisovat st
avu, it. asciugare, pr. asugar, fr. essuyer
oricla (Cicero) namsto auricula : auris
*paumentum = *pavimentum pro
pavm o ; sr. it. palmento il pavimento
sul quale gira la macina del molino,
sard. pamentile primo sternito dellaja
terra
mand
uc
are/*mandic
are, cf. Sard. mandigare
< sl.
ovum
oclus (App., Probi 111) = oculus

< sl.
siccus, sicc
o : -
are

etymologie
(latina bez zkratky)
bib
o : bibere

79

p
ar
mn
a

cap
auzi

nim
a

36. hair
37. hand

38. head
39. hear

40. heart

(buric
pupek)

verde

35. green

34. good

plin
da
d
arui
bun

(lab
a paw)

lab
a

32. full
33. give

pic
or

pici
or

31. foot

inim
a

kap
auzi

p
ar
myn
a

verde

plin
da
d
arui
bun

zbura

zbur
a

30. fly v.

moldavsk
y

rumunsk
y

glosa

(buric
pupek)

nim
a

per
m
m
an
a
cap
avdu

ve
arde

bun

(m)plin
da
u

kic
or,
cic
or

asbo
air

n
a,

arumunsk
y

burc

n
am
a

cap
ud

per
mo n
a

ve
ardi

bun

a.mpln
dau

p
ar
aies

let
pits
or

meglenorumunsk
y

bur PK
d
obarN
verde P
ve.rde K
zelenK
per PK
m
ar(e) P
m
ar N
c
ap
owdu P
K
avz
irime P

iirima K

(buric P
pupek)

plir P / plr K
dowu P

(z)let
pitsoru P
pic
or

istrorumunsk
y

umbilcus

anima,-am

caput, *capum
audi
o,-re

< sl.
pilus,-um
*mana : manus

bonus
< sl.
virdis (App., Prop. 201) = viridis

< sl.
*peciolus < *pediciolus : pes, pedis; sr.
it. picciulo stopka ovoce
< mad. l
ab noha ci sl. *lapa tlapa (C
452)
plenus
d
o, d
are

etymologie
(latina bez zkratky)
*exvol
o : vol
o,-
are

80

lung
p
ad
uche
om
b
arb
at

48. liver

49. long
50. louse
51. man

(mascur
kanec)

ficat

47. lie

frunz
a

46. leaf

foaie
z
acea
sta culc
at

gen
unchi
sti
cuno
aste

omory

omor

44. knee
45. know

eu
ucide

eu
ucide

42. I
43. kill

lung
p
aduke
om
b
arbat

fikat

foaie
zace
sta kulakt

frunz
a

zenunk
sti
kunoaste

korn

corn

41. horn

moldavsk
y

rumunsk
y

glosa

(mascur
muzsk
y)

lungu
pid
uclu, b o
om
b
arb
at

hic
at

m
ascur

drob negru
lung
pid
uclu, b o
u
om

b
arb
at

zac
mi culc

fr
andz
a, fro
fol
dzac
culcu jt spat

fr
unz
a

nec
dzin
ucl
u
sti
u
cun
oscu

io

utsd

meglenorumunsk
y
c
orn

um
aros
nec
zin
uclu
stiu

cun
osc

e
u, io(
u)

utid

cornu

arumunsk
y

lung P /lung K
peduclu P
om K
b
arbot P
W
b
arb
at

fikot P

fole P /f
ole
P
zoc

cucu P

frunze P

zerunclu P
stiwu P /sti K
cunoscu P

istrorumunsk
y
P
cornu
pl. c
orne K
io PK

utsidu P
ucde K
< csl. umoriti
nec
o : -
are
genuc[u]lum = geniculum : genu
sc
o,-re; sr. sard. iskire
*conosc
o after nosc
o instead of cognosc
o
fr
ondia,-am : frons,-dem podle folia; sr.
sard. frunza vetev, prut
folia,-am namsto folia ntr. pl.
jace
o,-ere; sr. stfr. gesir etc.
colloc
o ; fr. coucher, stfr. co.lchier <
*culloc
o
fc
atum, sr. vegl. fekuat
< bulh. drob
longus,-a,-um; sr. sard. longu
peduc[u]lus namsto pediculus
= 64
barb
atus bradat
y; r. > nr.
nekastrovane zvre > alb. varv
at
masculus; sr. kat. mascle, sp. macho

e(g)o
occd
o

etymologie
(latina bez zkratky)
cornu

81

multi
carne

l
un
a

m
unte
gur
a
n
ume

gt

52. many
53. meat

54. moon

55. mountain
56. mouth
57. name

58. neck

nas
(n
are
nozdra)
nu
unu : un
a
persoan
a
om : oameni

61. nose

62. not
63. one
64. person

nou
noapte

59. new
60. night

(gus
a vole)
ceaf
a

rumunsk
y

glosa

nu
un : una
persoan
a
om

nas

nou
noapte

gyt

munte
gur
a
nume

lun
a

mult
karne

moldavsk
y

vete

om : oami
n

nu, no
un : un
a

nas
nare

no
u, nao
no
apte

g
use

m
unte
g
ur
a
n
ume

l
un
a

multu
c
arne

arumunsk
y

uom
:
oamini

nas
(n
ari
nozdra)
nu
un : un
a

tsalbn
a
n
ou

no
apti

g
us
a

lun
a
mes
munti
g
ur
a
n
umi

meglenorumunsk
y
mult
carni

(u)om
P
omir

nu P /ne K
un, ur P /ur K

now P /nov K
nopte P
n
opte K
nos P / n
as K

guse
c
afaK

munte P
gure P /g
ure K
PK
lume

istrorumunsk
y
P
munt
corne P

K
c
arne
P
lure / l
ura K

< alb. vete s

am

n
on
hnus
< l. persona
homo : homines

usus
n
aris

novus
nox, noctem

l
una
mensis mesc (doba)
m
ons, montem
gula; sr. it. gula, fr. gueule
n
omen; sr. sard. logudor. lumene, it.
romagnol. lomina <*n
omina
< sl. *glt; spse nez z l. gutura (T II,
239)
sr. alb. gushe, gal.-l. geusiae hrdlo
< alb. qafe krk, sje < tur. kafa occiput

etymologie
(latina bez zkratky)
multus
car
o, carnem

82

vedea

s
amint
a
aseza
sed
piele

72. see

73. seed
74. sit

75. skin

zice
spune

rotund

69. round

71. say

r
ad
acina

68. root

nisip
(ari.n
a arch.)

ploaie
rosu
drum
cale
strad
a

65. rain
66. red
67. road

70. sand

rumunsk
y

glosa

simnt
a, s
a
sed
ke
ale

sedja
pele

ved

dzc
spun

arn
a

gurgule
at
arucut
os
str
oncil

ar(
a)d
atsin
a

c
ale

plo
ae
aros

arumunsk
y

s
amync
a

vedja

zice
spune

nisip, n
asip

rotund

r
ad
acin
a

ploae
rosu
drum
kale
(strad
a ulice)

moldavsk
y

so d
chi
ali

simnts
a

ved

pis
oc
zic
spun

gurgul
at

c
orin

meglenorumunsk
y
plo
ai
a

rosi
drum
c
ali

sed P

s
amintse P

zic P /zce K
spur P
spure W
vedu P /vede.

c
orenK
tond, tonz,
t
onde K

testa

kole P /c
ale W

istrorumunsk
y
P
ploie
roisP

*sementia : sementis; sr. it. semenza

*ad-sedi
o, -
are
sede
o, -ere
pellis

< r.

< stsl. nasp, sln. nasip (T II, 769)

arena
< strbulh. pesok
dc
o, -ere
exp
on
o, -ere; sr. sp. esponer ; r. > alb.
shpun uk
azat
vide
o, -ere

etymologie
(latina bez zkratky)
*ploja pro pluvia
roseus r
uzov
y; r. > mad. r
os rud
y
< stsl. drum < r.
(T II, 102)
calais
< it. strada
< sl.
radcna : r
adix
< bulh. koren, chorv. koren
vl. retundus; rot o je umel
a korektura
T III, 333

83

tu

84. tail
85. that

82. sun
83. swim

87. thou

sta
stea

79. stand
80. star

acest

fum

78. smoke

86. this

mic

77. small

piatr
a
(rp
a
pr
usmyk)
soare
nota
pluti.
coad
a
acel(a)

dormi

76. sleep

81. stone

rumunsk
y

glosa

tu

acest

koad
a
acel

soare
ynota

pjatr
a

sta
stja

fum

mik

dormi

moldavsk
y

Tu

atestu

so
are
(a)n
ot
mpl
atire
coad
a
atel

ke
atr
a
(arp
a svah)

tu

tssta

pliv
aies

co
ad
a
tsela

so
ari

chi
atr
a

ro p
a

stau

ste
au
a

min
ut
fum

minut
fum
stau

ste
au

mic

meglenorumunsk
y
co
aj
a
dorm

n
ic

coaj
a
d
ormu

arumunsk
y

ts
asta P
cesta P
tu P / t
uK

code P

tsel(a) P
cela

sore P

arpa

dimK
stowu P /st
aK

ste-wu P
ste.K

istrorumunsk
y
K
c
oze, c
oze
P
dormu
durmK
mic P

s
ol, -em
*not
o,-
are namsto nat
o
< bulh. plivam
c
oda/cauda
eccum-*ill[u-i]llac; sr. furl. kel-la, fr.
celui-l`
a ; it. quello, sp. aquel < eccum*illum
eccum-*istum; sr. it. questo, fr. cet,
cette
t
u

petra, -am < r.; mr. < ar.

rpa breh

*mc(c)us < r.
= d
or.
=

; sr. sic. niku mal

y, fr. mioche
male dte
min
utus
f
umus,-um
< chorv. dim
st
o, st
are; sr. stfr. ester
stella

etymologie
(latina bez zkratky)
< sl. *koza
dormi
o, -re

84

arbore
kopak

copac

warm
water
we
what
white

98. who

93.
94.
95.
96.
97.

91. two
92. walk

90. tree

dinte
m
asea (zub)
stolicka
arbore

89. tooth

cine, pe cine

cine

kald
ap
a
noj
ce
alb

duce

duce

cald
ap
a
noi
ce
alb

merze

doi : doy
a

doi : dou
a
umbla
merge

dinte
m
asja

limb
a

limb
a

88. tongue

moldavsk
y

rumunsk
y

glosa

cald
ap
a, apu
noi, nu
ai

tse, tsi
alb
be
al

bel
cil
tine

duc

doi : dou
a

amnu
merg

(cupaci ker)

arbur

dnti
m
ase
au
a

meglenorumunsk
y
limb
a

c
aldu
ap
a
no
te, ti

albu

duc

doi : dao

mnu
n
ergu

(cupaci ker)

arbure

Dnte
m
aseao

limb
a

arumunsk
y

tsire P
cre K

doi : do PK

amn
a
meg, mere P
mere N
(ducu P vest)
ii P
P
cod / c
ad K
P
ope /
apa K
K
noi

tse P /ce K
ob P /
ab

pl.
alb K
pl. bilK

orbure P

arbure
cop
ac

istrorumunsk
y
P
limbe
lmba K
dinte P /dnt K

sr. alb. kopatsh pah

yl stromu, mad.
kop
acs ker, ukr. kopac, nr.
(T
I, 639)
dui : duae
ambul
are
merg
o,-ere pot
apet se = mizet = vzdalovat se > jt pryc
d
uc
o,-ere
e
o, re
caldus [CIL XIV 2112, II 16] = calidus
aqua
n
os; sr. it. noi
quid ; sr. it. che, stfr. queid, fr., sp. que
albus; sr. vegl. jualb, gen. arbo, eng. alv,
sp. albo, pg. alvo
< sl. bel
< tur.
que[m] + t
azac c
astice ne; ci k alb. -ne
v u-ne, ti-ne

arbor, -em

dens, dentem
Maxilla

etymologie
(latina bez zkratky)
lingua

85

galben

(nevast
a
manzelka)

galben

femeje

moldavsk
y

g
albin

(f
ame
al
a
deti, rodina)
mul
ari

(fumeale
deti, rodina)
mul
are
fe
amin
a
nive
ast
a

g
albin

(nive
ast
a
manzelka)

meglenorumunsk
y
Wi
(a.n)cola

arumunsk
y

mulier
femina
< sl. nevesta
< sl.

mul
are

zenske &
zenske P

galbinus > alb. dhelbere ; sr. fr. jaune;

fr. > it. giallo, sp. jalde, pg. jalne

etymologie
(latina bez zkratky)
cf. colo tam, r. aco.lo., vulg. colo id. <
*eccum ill
oc
familia rodina

istrorumunsk
y

Prameny: K Kovacec, N Narumov, P Puscariu, W http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Istro-Romanian_Swadesh_list.

Wi <http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Megleno-Romanian_Swadesh_list>
Zkratky: Alb. alb
ansk
y, ar. arumunsk
y, arch. archaick
y, ben. benatsk
y, bulh. bulharsk
y, csl. crkevne slovansk
y, dem. deminutivum,
d
or. d
orsk
y, eng. engadinsk
y, fr. francouzsk
y, furl. furlansk
y, fut. futurum, gal. galsk
y, gen. genitiv, chorv. chorvatsk
y, it. italsk
y, kelt.
keltsk
y, kors. korsick
y, l. latinsk
y, logudor. logudorsk
y, mad. madarsk
y, mr. meglenorumunsk
y, n- novo-, pg. portugalsk
y, pl. plur
al,
pr. provens
alsk
y, r. rumunsk
y, romagnol. romagnolsk
y, r. reck
y, sard. sardinsk
y, sic. sicilsk
y, sl. slovansk
y, sln. slovinsk
y, st- staro-, strstredo-, sp. spanelsk
y, tur. tureck
y, ukr. ukrajinsk
y, v vulgarn, vegl. vegliotsk
y, vels. velssk
y.

100. yellow

femeie

99. woman

muiere

rumunsk
y

glosa

KAPITOLA

5
SLOVNIK
Martina Koppov
a

Jako podklad slouzil slovnk z ucebnice:

Matilda Caragiu-Marioteanu Manual de arom
ana/Carti tra nvitari armaneasti

Arumusk
a abeceda
a a a b c d d e f g h i j k l l m n n
o p q r s s t t u v w x y z

87

Seznam zkratek
adj. prdavne jmeno
adj.dem. prdavne jmeno ukazovac
adj.f. prdavne jmeno zensk
y rod
adj.indef. prdavne jmeno neurcite
adj.neg. prdavne jmeno z
aporne
adj.pos. prdavne jmeno privlast
novac
adv. prslovce
art.indef. clen neurcit
y
art.m. clen muzsk
y
conj. spojka
interj. citoslovce
num.card. cslovka z
akladn
num.col. cslovka kolektvn
num.ord. cslovka radov
a
prep. predlozka
pron. z
ajmeno

pron.dem. zajmeno ukazovac

pron.indef. zajmeno neurcite
pron.interog. zajemno tazac
pron.neg. zajmeno zaporne
pron.pers. zajmeno osobn
pron.pos. zajmeno privlast
novac
pron.refl. zajmeno zvratne
pron.rel. zajmeno vztazne
s.f. podst. jmeno, zensk
y rod
s.f.pl. podst. jmeno, zensk
y rod, mn.cslo
s.m. podst. jmeno, muzsk
y rod
s.n. podst. jmeno, stredn rod
v. viz
vb. sloveso
vb.impers. neosobn sloveso

Uveden
e tvary

podstatne jmeno, n
asleduje rod a koncovka tvaru mnozneho csla

prdavne jmeno, n
asleduje koncovka mnozneho csla muzskeho rodu, dale zensk
y rod
v jednotnem csle a zensk
y rod v mnoznem csle

slovnkov
y tvar slovesa je 1. osoba jednotneho csla, nasleduje infinitiv, tvar aoristu 1.
osoby jednotneho csla a prcest minule

al
egu

Arumunsko-
cesk
a
c
ast

afir
escu vb. afirri -i -t
a chr
anit, ustoupit
afirmatvu adj. -i afirmatv
a -i povtrzujc

aflu vb. afl

ari -
ai -
at
a najt, potkat
afo
ar
a v. nafo
ar
a
afr
ang
a s.f. -da
lesn jahoda
ag
ars
escu v. agr
as
escu
agente s.f. -i agentura
agi
ocu s.n. -uri hra (detsk
a)
agi
ocu vb. agiuc
ari -
ai -
at
a hr
at si
agi
ungu vb. agi
undiri (agiunde
ari) agi
umsu
agi
umt
a prijet, stacit
agi
unu adj. -
ni agi
un
a -i hladov
y
agiut
oru s.n. -o
ari pomoc
agi
utu vb. agiut
ari -
ai -
at
a pomoci
agr
as
escu vb. agr
asri -i -t
a zapomenout

agru s.f. -i pole

agud
escu vb. agudri -i -t
a uhodit, zranit
agudtu adj. -t agudt
a -i uhozen
y, zranen
y
ah
apsi s.f. aha
psi vezen
ah
and
ami s.f. hloubka
ah
and
osu adj. -si ah
ando
as
a -i hlubok
y
ah

antu v. ah

atu
ah

atu adj./adv. -t aha

t
a -i tolik, tak moc
ah
oryea adv. oddelene
aht
are v. aht
ari
aht
ari adj. ahta
ri takov
y, podobn
y
ahundustu adj. -t ahunsust
a -i ponoren
y,
zarazen
y
ahurh
escu vb. ahurhri -i -t
a zact
ah
uri s.f. -i st
aj
ahustu adj. -t ahust
a -i spinav
y
ai v.
aidi

aidi interj. pojdme

ai
eri v. a
eri
al
agu vb. al
ag
ari -
ai -
at
a bezet, jt (pesky)
al
ant v. al
antu
al
antu pron.dem./adj.dem. -ta
al
ant
a -i ten
druh
y
al
asu vb. al
as
ari -
ai -
at
a nechat
al
athu, al
athusu s.n. -uri chyba
al
avdu vb. al
avd
ari -
ai -
at
a chv
alit, pysnit se
al
ach
escu v. alich
escu
al
apt
ari s.f. -a
ri kojen
al
athus
escu vb. al
athusri -i -t
a chybovat
al
ax
escu vb. al
axri -i -t
a zmenit, smenit
(penze), prevleknout se, prestoupit
alb
astru adj. -stri alb
astr
a -i modr
y

albu adj. a
lghi a
lb
a -i bl
y
al
egu vb. ale
adiri (alide
ari) alepsu ale
apt
a
vybrat, cst

A
a prep. u
a prep. z, predlozka gen.
a interj. ach
absol
utu adj. -t absol
ut
a -i absolutn
abur
ed
u vb. abur
ari -
ai -
at
a vypoustet p
aru
academici
anu s.m. -
ni akademik
ac
as
a adv. doma
ac
atu vb. ac
at
ari -
ai -
at
a povesit, chytit, drzet,
zact
acc
entu s.n. -i przvuk
accentu
atu adj. -t accentu
at
a -i przvucn
y
accid
entu s.n. -i nehoda
acl
o adv. tam
acl
oti v. acl
o
aco
apiru vb. acupirri -i -t
a zakr
yt, schovat
acr
ed
u vb. acrri -i -t
a okyselit

acru adj. -i a
cr
a -i kysel
y
act
oru s.m. -i herec
actu
alu adj. -li actu
al
a -i soucasn
y
acu s.n.
ati jehla
ac
ump
aru vb. acump
ar
ari -
ai -
at
a koupit
acuzatvu s.n. akuzativ
ad
aru vb. adr
ari -
ai -
at
a vyrobit, postavit
ad
avgu vb. ad
avdiri (ad
avde
ari) ad
apsu ad
apt
a
pridat
ad
eti s.f. adet zvyk
adliu vb. adile
ari -e
ai -e
at
a vanout, d
ychat
adjectiv
alu adj. -li adjectiv
al
a -i adjektivn
adjectvu s.n. -i adjektivum
adr
es
a s.f. -i adresa
aduch
escu vb. aduchri -i -t
a ctit, rozumet
ad
ucu vb. ad
utiri (adute
ari) ad
usu ad
us
a
prinest
ad
unu vb. adun
ari -
ai -
at
a shrom
azdit, sesbrat
adverbi
alu adj. -li adverbi
al
a -i adverbi
aln
adv
erbu s.n. -i adverbium
adyiuv
as
escu v. dhyiv
as
escu
ad
v.
az
a
a
eri adv. vcera
aerop
ortu s.n. -uri letiste

aeru s.n. vzduch

a
estu pron.dem./adj.dem. aesti aest
a aesti
tento
af
endi s.m. otec

89

al
eptu

ap
a
an
altu adv. nahore
an
altu vb. an
alta
ri -
ai -
at
a vyzdvihnout
an
ami s.f. sl
ava, renome
an
amisa prep./adv. mezi, uprostred
an
ang
asi s.f. podnet, impuls
an
anghi s.f. ana
nghi potreba
an
aparti v. n
aparti
an
apuda adv. naruby, nasikmo
an
arga v. an
arya
an
arya adv. pomalu
an
ang
as
escu vb. an
ang
asri -i -t
a podporit,
podntit
an
astr
ecu
vb. an
astre
atiri (an
astrite
ari)
an
astric
ui -
ut
a predbehnout, prekonat
and
amusi s.f. sch
uze
and
artu s.m. -t
a reck
y partyz
an
and
amus
escu vb. and
amusri -i -t
a potkat
and
amust
a v. and
amus
escu
and
oilea num.ord. druh
y
andr
al
a s.f. -a
li z
avrat, mr
akoty
andr
eu s.m. prosinec
anecd
ot
a s.f. -i vtip
an
ecu vb. anic
ari -
ai -
at
a utonout
ang
anu vb. ang
an
ari -
ai -
at
a naz
yvat (zvre)
ang
at
anu adv. opatrne
anghilic
escu v. nyilic
escu

anghilu s.m. -li andel

anghu adv. rychle
anfuru s.n. -i kopec
anotmpu s.n. -uri obdob
an
otu vb. anut
ari -
ai -
at
a plavat
ans
aru vb. ans
arri -i -t
a sk
akat
ans
aru vb. ans
arri -
ai -
at
a solit
ans
ar
atu adj. -t ans
ar
at
a -i slan
y
antichit
ati s.f. -a
t starovek
antologe s.f. -i sbrka
antonmu s.n. -i antonymum
antrenam
entu s.n. -i v
ycvik, trenink
antren
oru s.m. -i trener
anu s.m. a
ni rok
anv
al
escu vb. anv
alri -i -t
a obleci se, zakr
yt
anv
arlga adv. okolo
a
ni
urizm
a s.f. -i v
une, parfem
a
niurizm
osu adj. -si a
niurizmo
as
a -i vo
nav
y,
parfemovan
y
ao
a adv. zde
ao
altad
adv. predevcrem
ao
altari adv. predevcrem
ap
andisi s.f. odpoved
apartam
entu s.n. -i byt , apartm
an

ap
a s.f. a
pi voda

al
eptu
adj. -ta
ale
apt
a -i
vybran
y,
distinguovan
y
algh
escu vb. alghri -i -t
a vybelit

alghi v.
albu

ali prep. z, v
alich
escu vb. alichri -i -t
a lepit
alhea adv. opravdu
almtu adj. -t
a almt
a -i rovn
y, upraven
y
alnu vb. alin
ari -
ai -
at
a stoupat, nastoupit
alipid
atu adj. -t alipid
at
a -i odv
azn
y
al
o interj. ahoj
alo
atu s.n. -uri testo
alt v.
altu

altu pron.indef./adj.indef. a
lta

alt
aa
lti jin
y
alu art.m. z
alumt
ari s.f. -a
ri boj
alun
aru s.m. cervenec
alune
au
a s.f. -ei vetvicka
al
unu s.m. -
ni lska
am v. amu

ama conj. ale

am
alam
a (amal
am
a) s.f. zlato
am
ari s.f. ama
ri more
am
aru adj. -ri am
ar
a -i hork
y
am
axi s.f. ama
xi vozidlo, auto
am
an
atu adv. pozde
am
arte s.f. -i hrch, skoda
amb
aru adj. -i amb
ar
a -i stastn
y
amb
aru adv. prznive
amb
are
at
a s.f. -et stest
amfithe
atru s.n. -i hlediste, posluch
arna
amind
oli v. amind
oili
amind
oili num.col. amindo
auli oba dva
amint
ari v. amntu
amnti adv. pripomenout si
amintr
eili num.col. amintreili vsichni tri
amntu vb. amint
ari -
ai -
at
a vydelat, privest
na svet, porodit
amnu vb. amin
ari -
ai -
at
a vyhodit, vystrelit
amir

a s.m. -
ad csar
amir
aro
an
i s.f. amir
aro
an
i csarovna
amistic
atu adj. -t amistic
at
a -i smsen
y
amu vb. ave
ari av
ui av
ut
a mt
amurt

ascu vb. amurta

ri -a
i -a
t
a ohromit, b
yt
ohromen
amurt

atu v. amurt

ascu
am
utu vb. amuta
ri -a
i -a
t
a onemnet
an
altu adj. -t
a an
alt
a -i vysok
y

90


apiru

asarno
aptea

apiru vb. apirri -i -t

a nadch
azet (o dni)
apitrus
escu vb. apitrusri -i -t
a napadnout,
zadusit
ap
ofasi s.f. rozhodnut
ap
oia adv. pote
ap
ostolu (ap
ostalu) s.m. -li apostol
apoztie s.f. -ii apozice
aprliu s.m. duben
aprinde
ari v. aprndu
aprndu vb. aprndiri (aprinde
ari) apresu
apre
as
a zap
alit
apro
apea adv. blzko
apr
ochiu vb. apruche
ari -
ai -
at
a priblzit
ap
unti v. p
unti
apustustu adj. -t apustust
a -i unaven
y
ar
adh
a s.f. -ara
d zvyk
ar
aftu s.m. -t
a krejc
ar
ali v. ar

au
ar
ati adj. ara
t studen
y
ar
avdu vb. ar
avd
ari -
ai -
at
a vydrzet
ar
aco
are v. arco
ari
ar
ap
as
atu v. ar
ap
as
atu
ar
as
un
a v. ar
as
unu
ar

au adj. ara
i ar
au
a ar
ali spatn
y
ar
ache s.f. -i p
alenka
ar
adhypstu adj. -t ar
adhypst
a -i uklizen
y
ar

adu vb. ara

diri (ar
ade
ari) ara
su ara
s
a
sm
at se
ar
a
escu vb. ar
ari -i -t
a redit, srit
ar
afto
an
i s.f. ar
aftoa
ni krejcov
a
ar
ap
asu s.n. -uri odpocinek, vecn
y odpocinek
ar
ap
asu vb. ar
ap
as
ari -
ai -
at
a odpocvat,
zemrt
ar
ap
as
atu adj. -t ar
ap
as
at
a -i mrtv
y
ar
as
ari vb.impers. vyjt (slunce)
ar
asp
andtu adj. -t ar
asp
andt
a -i rozsren
y
ar
as
unu vb. ar
asun
ari -
ai -
at
a rezonovat
ar

au s.n. -uri reka

ar
azb
oiu s.n. -o
aie tkalcovsk
y stav
Arbin
esu s.m./s.f. -si Arbine
as
a -i Alb
anec,
Alb
anka
arbinise
asti adv. alb
ansky

arbore v.
arburi

arburi s.m. a
rburi strom
arc
a v. ar
ucu
archi
usuru vb. archiusur
ari -
ai -
at
a klouzat
arco
ari s.f. zima (chlad)

ardu vb. a
rdiri (
arde
ari)
arsu a
rs
a p
alit

are
apini s.m. -
ni hrozen vna
arhitect
ur
a s.f. architektura
arn
a s.f. psek
aripidn
a s.f. -
ni svah, u
boc
aris
escu vb. arisri -i -t
a lbit se, mt r
ad
aritm
etic
a s.f. aritmetika
ariv
ani s.f. ariva
n
i savarin (kynut
y kol
ac
nam
acen
y v rumovem sirupu)
arm
an
ami s.f. Arumuni
Arm

an
a v. Arm

anu
arm
ane
asti adv. arumunsky
arm
an
escu adj. -sti arm
ane
asc
a -esti arumunsk
y
Arm
ane v. Arum
ane
Arm

anu s.m./s.f. -
ni Arma
n
a -i Arumun,
Arumunka
arm

anu vb. arma

niri (arm
ane
ari) arm
asu
arm
as
a z
ustat
arm

anu adj. -
ni arma
n
a -i arumunsk
y
armune s.f. -i soulad, harmonie
arnu s.n. -uri prezimov
an
aro
au
a s.f. rosa
ar
ogu vb. arug
ari -
ai -
at
a modlit se
ar
oidh
a s.f. -i gran
atove jablko
arom

an v. arm

anu
arom
an
esc v. arm
an
escu
ar
osu adj. -i ar
osi -i cerven
y
ars
aru v. ans
aru

art
a s.f. -i umen
artcolu s.f. -i clen, cl
anek
articul
atu adj. -t articul
at
a -i artikulovan
y
artstu s.m. -sti artst
a -i umelec, herec
arub
ee s.f. -ei zlate mince
ar
ucu vb. arc
ari -
ai -
at
a hodit
arucuttu adj. -t arucutt
a -i stocen
y, prevrzen
y
ar
ug
a s.f. ar
ud mzda, plat, odmena
Arum
ane s.f. Rumunsko
ar
uminu adj. -
ni ar
umin
a -i nar
uzovel
y,
rezav
y
arupe
ari v. ar
upu
ar
upu vb. ar
upiri (arupe
ari) ar
upsu ar
upt
a
zlomit, rozbt
aruse
au
a s.f. nejleps zrno
arustic
o s.m. -
ad d
arek pro nemocneho
(typicky ovoce, bonbony)
ar
usu adj. -si ar
us
a -i svetlovlas
y
asarno
aptea adv. vcera vecer

91

asc
apir
a

b
ab
a

asc
apir
a vb.impers. svtit
asc
apit
a vb.impers. zapadat (slunce)
asc
apu vb. asc
ap
ari -
ai -
at
a utect
asc
apit
at
a s.f. z
apad
ascens
oru s.f. -o
ari v
ytah
asch
eri s.f. ascheri arm
ada
ascult
at
oru adj. -i ascult
ato
ari ascult
ato
ari
poslusn
y
asc
ultu vb. ascult
ari -
ai -
at
a poslouchat
(uposlechnout)
asc
umtu v. asc
undu
ascunde
ari v. asc
undu
asc
undu vb. asc
undiri (ascunde
ari) asc
umsu
asc
umt
a schovat
ase
ara adv. vcera vecer
asf
alizm
a s.f. -i pojisten
asigur
ari s.f. -a
ri pojisten
asist
entu s.m./s.f. -ta
asistent
a -i asistent,
asistentka
asl
anu s.m./s.f. -
ni asl
an
a -i lev, lvice
asl
anu adj. -
ni asl
an
a -i odv
azn
y
asoci
atie s.f. -ii asociace
asp
argu vb. asp
ardiri (asp
arde
ari) asp
arsu
asp
art
a znicit, zhorsit se, rozmenit
(penze)
asp
ard
e
ari v. asp
argu
asp
are
atu adj. -t asp
are
at
a -i vystrasen
y
asp
elu vb. aspil
ari -
ai -
at
a um
yt (n
adob)
aspnd
uru v. spnd
uru
asp
unu v. spunu
ast
aliu vb. ast
ale
ari -e
ai -e
at
a potkat,
zkysnout
ast
ar
a adv. dnes v noci

ast
ad
adv. dnes
ast
am
as
escu vb. ast
am
asri -i -t
a zastavit

ast
a-se
ar
a adv. dnes v noci

ast
a-ve
ar
a adv. minule leto
astr
ecu v. an
astr
ecu
astrodin
amic
a s.f. astrodynamika

astru s.f. a
stri nebeske teleso
as adv. tak jako, tm zp
usobem
ast
eptu vb. astipt
ari -
ai -
at
a cekat
ast
ergu vb. aste
ardiri (astirde
ari) astersu
aste
ars
a setrt
ast
ernu vb. aste
arniri (astirne
ari) astirn
ui
-
ut
a lezet, pokr
yt, ustlat
astird
e
ari v. ast
ergu
astirne
ari v. ast
ernu

atrib
utu s.n. -i atribut
at
umtea adv. pak, v ten moment
at
elu pron.dem./adj.dem. -li ate
a ate
ali tento
au
a v. ao
a
a
umbr
a s.f. -i stn
aumbr
osu adj. -si aumbro
as
a -i stinn
y
aur

ascu vb. aura

ri -a
i -a
t
a nen
avidet, nudit
a
urlu vb. aurl
ari -
ai -
at
a rv
at
ause
aticu s.n. -ti st
ar
aus
escu vb. ausri -i -t
a st
arnout
a
usu s.m./adj. a
usi starec, star
y
autoht
onu adj. -
ni autoht
on
a -i autochtonn
a
uu
a s.f. a
uu
a hroznove vno
auxili
aru adj. -ri auxili
ar
a -i pomocn
y
av

anda v. amu

avdu vb. avda

ri -a
i -a
t
a slyset
ave
ari s.f. averi bohatstv
av
egliu vb. avigle
ari -e
ai -e
at
a hldat, strezit
av
eru s.n. -uri pravda

avgustu v.
avyustu
aviglit
oru s.m. -i hldac
avin
at
oru s.m. -i lovec
avnu vb. avin
ari -
ai -
at
a lovit, honit
avi
onu s.n. -o
ani letadlo
avoc
atu s.m. -t advok
at
avr
apa adv. rychle

avr
a s.f. svezest
avr
ed
u vb. avr
ari -
ai -
at
a osvezit
avr
osu adj. -si avro
as
a -i osvezujc

avyustu s.m. srpen

ayiu s.m. ayi svat
y
ayn
anghea adv. naproti
ayn
osu s.n. odpornost
ay
on
ea adv. rychle, brzy, ukvapene
ay
or
a s.f. -i n
amest
ayu
nis
escu vb. ayu
nisri -i -t
a spechat

az
a adv. dnes
azbo
airu vb. azbuir
ari -
ai -
at
a letet
azvind
e
ari v. azvngu
azvngu vb. azvndiri (azvinde
ari) azvmsu
azvmt
a porazit, zvtezit
azv
omu vb. azvo
amir (azvume
ari) azvum
ui
-
ut
a pramenit

B
b
ab
a s.f. -i prababicka, porodn b
aba, porodn
asistentka

92

bag
aju

c
apr
a

bag
aju s.f. -i zavazadlo
bagu vb. b
ag
ari -
ai -
at
a uvest (do neceho),
ulozit se
b
airu s.n. -i provaz, n
ahrdelnk
balc
oni s.f. -
ni balkon
b
alt
a s.f. ba
lta
rybnk, jezero
b
an
a s.f. zivot, existence
b
anc
a s.f. ba
nta
banka
bancn
ot
a s.f. -i bankovky
b
an
i s.f. ba
n
iuri (b
an
i) koupel, koupelna
b
arb
a s.f. ba
rghi vousy
b
arc
a s.f. ba
rt
a lodka
b
arimu adv. prinejmensm
bar
onu s.m. -
ni baron
baru s.n. b
aruri bar
b
asketbolu s.n. basketbal
basu vb. b
asa
ri -
ai -
at
a polbit
batu vb. b
ate
ari b
at
ui -
ut
a bojovat, zvtezit,
porazit
b
acl
av

a s.m. -
ad baklava (typ kol
ace)
b
ahc
e s.m. -e
ad zahrada
b
an
ed
u vb. b
an
ari -
ai -
at
a zt, existovat
b
arb
atu s.m. -t muz, manzel
b
arg
a
ci s.f. -a
ci meden
y kotlk s uchem
b
ase
aric
a v. bise
aric
a
beau vb. be
ari bi
ui -
ut
a pt
belu s.f. be
ali kamnek
benzn
a s.f. benzn
bibliot
ec
a s.f. -t knihovna
bicicl
et
a s.f. -i bicykl
bil
etu s.f. -i lstek, vstupenka
bin
ecu s.m. -t jezdeck
y k
un

br
a s.f. -i pivo
birb
ecu s.m. -t beran
birb
eru s.m. -i holic
birbic
usu s.m. -i ber
anek (mlad
y)
birbliu s.m. -li slavk
bir
ou s.n. -uri u
rad
bise
aric
a s.f. -erit kostel
bis
ectu adj. -t
a prestupn
y rok
bistr
ou s.n. -uri bistro
bit

arnu adj. -
ni bita
rn
a -i star
y (zvre)
bitis
escu vb. bitisri -i -t
a skoncit
biut
ur
a s.f. -i n
apoj
bl
an
a s.f. bl
an
i prkno
bl
astimu vb. bl
astim
ari -
ai -
at
a proklt
bl
ast
emu s.f. -e
ami proklet
blocu s.n. bl
ocuri blok (dom
u)

bl
uchi s.f. bluchi dav, skupina
bo
ati s.f. bot hlas
bombo
an
a s.f. -i bonbon
b
orgi s.f. b
orgi pohled
avka, povinnost
bou s.m. boi v
ul, hovez
bratu s.m. br
ata
paze
br
avo interj. bravo
bre interj. halo, hej
brum
aru s.m. listopad
br
um
a s.f. jinovatka
bubuchis
escu vb. bubuchisri -i -t
a klcit
buc
at
a s.f. -a
t kousek, dlek
bucuv
al
a s.f. -a
li chlebov
y puding
b
ud

a s.f. b
uda
ret
bue
au
a s.f. -ei barvivo
bulev
ardu s.n. -i bulv
ar (ulice)
bumbune
ad

a vb.impers. hrmet, bur

acet
bune
at
a s.f. -et laskavost, pozehn
an
bunu adj. bu
ni b
un
a -i dobr
y
busu s.n. b
usuri autobus

C
cabin
etu s.n. -i u
rad
cad

an
a s.f. -i odaliska (tureck
a otrokyne
slouzc zen
am)
cadu vb. c
ade
ari c
adu
i -
ut
a spadnout
caf
e s.n. -e
ad k
ava
cafetere s.f. -i cukr
arna
cafig s.m. -e
ad kav
arnk
cafin
e s.m. -e
ad kav
arna
cafsu adj. -i cafsi -i hned
y
c
aftu vb. c
aft
ari -
ai -
at
a hledat, za
dat
cai
etu s.n. -i sesit
caim
o s.m. -
ad tr
apen
c
alcu vb. c
alc
ari -
ai -
at
a sl
apout na neco
c
aldu adj. -da
c
ald
a -i tepl
y
c
ali s.f. ca
liuri cesta, silnice
calit
ati s.f. -a
t kvalita
calu s.m. cali k
un

c
ama adv. navc
c
amer
a s.f. -i pokoj
cami
onu s.n. -o
ani kamion
canap
e s.m. -e
ad kanape
c
an
a s.f. c
an
i sa
lek
c
an
aoar
a adv. nikdy
c
anda adv. vypadajc jako
canu pron.neg. c
an
a nikdo, nic
cap
el
a s.f. -i klobouk
cap
el
a s.f. -i kaple
c
apr
a s.f. ca
pri koza

93

capu

cinematogr
afu
c
asc
av
aliu s.n. -i caciocavallo (typ s
yra
vozen
y pod ko
nsk
ym sedlem)
c

at
a v. c

atr
a
c
atr
ani s.f. -a
n
i asfalt
c

atr
a prep. smerem k
c
atu conj./prep./adv./pron.interog./pron.indef.
c
at ca
t
a ca
ti kolik
c
at
usi s.f. c
at
usi kocka
c
at
au
a s.f. -li fena, cubka
c
at

alu s.m. -li stene (pejsek)

c
at
al
usi s.f. c
ata
l
usi stene (fenecka)
c
atu
tu s.n. -i n
uz
ce
ant
a s.f. -i kabelka
c
elnicu s.m. -t vlastnk mnoha st
ad ovc
centim
etru s.m. -i centimetr
c
entru s.m. -i centrum
cheam
eti s.f. -t shon, vrava
che
aptini s.m. che
apt
an
i hreben
che
aptinu vb. chiptin
ari -
ai -
at
a cesat
che
atr
a s.f. chetri (chetr
a, chetari) k
amen
ch
efi s.f. chehi potesen, dobr
a n
alada
ch
eptu s.n. -uri hrud, n
adra
cheru vb. chire
ari chir
ui -
ut
a ztratit, zahynout
chib
api s.f. kebab
chicu vb. chic
ari -
ai -
at
a stekat po kapk
ach
chcut
a s.f. -i kapka
chift

a s.m. -
ad kulicky z mleteho masa
chih
a
e s.m. -e
ad vlastnk velkeho st
ada ovc
chilmi s.f. -
ni koberec
chm
a s.f. chmati vlna
chindru
escu vb. chindruri -i -t
a zastavit se


Chin
ezu s.m. -zi Chinez
a -i C
nan, C
nanka
chin
ezu adj. -zi Chinez
a -i cnsk
y
chingh
eru s.m. -i ostruzina
chiparsu s.m. -i cypris
chip
eru s.m. pepr
chpit
a s.f. -i vrchol, spicka
chpit
a s.f. -i prsn bradavka
chird
utu adj. -t chird
ut
a -i ztracen
y
chirnistu adj. -t chirnisit
a -i obslouzit hosta
chir
o s.m. cas
chi
unghi s.f. chi
unghi okap
chius
e s.m. -e
ad roh, kout
cici
oru s.n. -o
ari noha, chodidlo
cilnico
an
i s.f. cilnico
an
i zena vlastnka mnoha
st
ad (celnicu)
cinem
a v. cinematogr
afu
cinematogr
afu s.n. -i kino

capu s.n. c
apiti reditel, sef
c
ara adv.,conj. tak, jestli
cardin
alu adj. -li cardin
al
a -i z
akladn
c
ari pron.rel.,interog. kter
y, kdo
caritid
o pron.indef. kdokoliv
carn
etu s.n. -i blok (z
apisnk), pr
ukaz
c
arni s.f. ca
rnuri maso
c
arti s.f. ca
rt
a dopis, kniha, papr
cartoln
a s.f. -i pohlednice
c
as
a s.f. -i d
um
cas
et
a s.f. -i kazeta
casetof
onu s.n. -o
ani magnetofon
casu s.n. c
asuri s
yr
cath
edr
a s.f. -i zidle, katedra (st
ul pro ucitele)
c
athi adj.indef. kazd
y
cazu s.n. c
azuri prpad
c
a conj. ze
c
ab
ati s.f. -ba
t chyba, vina
c
aci
ul
a s.f. -i beranice (cepice)
c
al
at
oru s.m./s.f. -i c
al
ato
ari c
al
ato
ari
cestovatel, pasazer
c
al
au
zu s.m. -ji v
udce
c
ald
ari s.f. -a
ri vedro
c
ald
ur
a s.f. -i teplo, vroucnost
c
amb
an
a s.f. -a
n
i zvon (kosteln)
c
ame
asi s.f. -esi kosile
c

ampu s.n. -uri pole

c

andu adv. kdyz

c
and
usi s.f. c
and
usi vlnene saty bez ruk
av
u
(pro zeny)
c
andutid
o adv. kdykoliv
c
an
estr
a s.f. -i kos
c

ani s.m. c
an
i pes
c
ant
ari s.f. -a
ri pse
n, zpev
c
ant
at
oru s.m./s.f. -i c
ant
ato
ari c
ant
ato
ari
zpev
ak, zpevacka
c

anticu s.n. -ti pse

n, zpev
c

antu vb. c
ant
ari -
ai -
at
a zpvat
c
aro
ari s.f. -
ori vedro
c
art
escu vb. c
artri -i -t
a vyrusovat
c
artci s.f. c
artci knzecka
c
arv
ani s.f. -a
n
i karavana
c
arv
an
aru s.m. -i vedouc karavany
c
as
ab

a s.m. -
ad mesto
c
astr
av
etu s.m. -t okurka
c
as
ari s.f. c
aseri s
yr
arna
c
as
are v. c
as
ari

94

cin
usi

cun
et
a

cin
usi s.f. popel
cio
ar
a s.f. ciori prov
azek
ciocol
at
a s.f. -i cokol
ada
ci
on
a s.f. -i vrabec
circh
e s.m. -e
ad plech na pecen chleba na
ohnisti
cird
achi s.f. -a
chi terasa
cire
apu s.n. -uri pec, kamna
cire
asi s.f. cire
asi trese
n
cir
ecu s.n. -uri ctvrtina
ciris
aru s.m. cerven
cite s.f. -i strecha
ciuciur
usu s.n. -i nozicka
ciucut
escu vb. ciucutri -i -t
a klepat
ciurb

a s.m. -
ad polevka (kyselo)
ci
usc
a s.f. -ti p
aliv
y pepr
civiliz
atie s.f. -ii civilizace
clarin
et
a s.f. -i klarinet
cl
as
a s.f. -i trda
cle
ae s.f. clei klc
clemu vb. clim
ari -
ai -
at
a zavolat, pozvat
co
ad
a s.f. -i (cod) ocas, ohon
coaf
ed
u vb. coaf
ari -
ai -
at
a ucesat (nejak
y
u
ces)
coaf
ez
a s.f. -i kadernice
coaf
oru s.n. kadernk
co
aps
a s.f. -i k
yta, stehno
co
as
a s.f. -i kosa
cocu vb. co
atiri (cute
ari) c
opsu co
apt
a peci
c
odru s.m. -i krajc
cogn
acu s.n. -uri ko
nak
colectvu adj. -i colectv
a -i kolektivn
col
ectie s.f. -ii kolekce
col
egu s.m. -i coleg
a -i kolega, kolegyne
colone s.f. -i kolonie
comand
antu s.m. -t
a velitel
comede s.f. -i komedie
compar
ari s.f. -a
ri srovn
an
comparatvu adj. -i comparatv
a -i srovn
avac
compar
atie s.f. -ii srovn
an
complet
ed
u vb. complet
ari -
ai -
at
a ucelit
comp
usu adj. -si comp
us
a -i slozen
y
comp
uteru s.n. -i poctac
com
unu adj. -
ni com
un
a -i spolecn
y
conc
ursu s.n. -uri konkurz
condition
alu
s.m. -li condition
al
a -i
podmnka

95

condition
alu-opatvu s.n./adj. podmnecneprac
conjug
ari s.f. -a
ri konjugace, casov
an
conj
ugu vb. conjug
ari -
ai -
at
a casovat
conjunctvu s.n. konjunktiv
conj
unctie s.f. -ii spojen
conso
an
a s.f. -i souhl
aska
constel
atie s.f. -ii konstelace, uspora
d
an
constr
uctie s.f. -ii kontrukce, stavba
contempor
anu adj. -
ni contempor
an
a -i
soucasn
y
cont
extu s.n. -i kontext
contin
entu s.n. -i kontinent
c
ontra prep.,adv. proti
contrib
utie s.f. -ii prnos
copulatvu adj. -i copulatv
a -i sponov
y
c
orbu s.m. c
orghi havran
coru s.n. c
oruri venkovsk
y kruhov
y tanec, sbor
cost
umu s.n. -i kost
ym
cosu vb. co
asiri (cuse
ari) cus
ui -
ut
a rezat
cotu s.n. c
oturi loket, ohyb
Cr
aci
unu s.m. -
ni V
anoce
crav
at
a s.f. -i kravata
cr
astnu v. cristnu
crei
onu s.n. -o
ani tuzka
crepu vb. crip
ari -
ai -
at
a rozdelit, prasknout
cr
escu vb. cre
astiri (criste
ari) crisc
ui -
ut
a r
ust,
zvysovat se
crip
ari s.f. -a
ri hnev, zal
cristnu s.m. -
ni cristn
a -i krestan
criv
ati s.f. -a
t postel
cr
uti s.f. crut krz
cu prep. s
cuc
otu s.m. -t kohout
cucu s.m. cut kukacka
cucur
ud
u s.m. -d drstkov
a polevka
cudusl

achi s.f. -i kuplrina

cuib
airu s.n. -i hnzdo
cult
ur
a s.f. -i kultura
cum
at
a s.f. -a
t kousek
cumnti adj. -t
a cumnti -ta
moudr
y, poslusn
y
cumtu s.m. -t rebel, psanec
cumn
atu s.m./s.f. -t cumn
at
a -i svagr,
svagrov
a
cumtid
o adv. jakkoliv
cumu adv.,conj. jak
cundile
atu adj. -t cundile
at
a -i namalovan
y,
pekn
y
cundliu s.f. -i n
asadka na pero
cundur
g s.m. -ge
ad svec
cun
et
a s.f. -ti (cunet) lahev

cun
oscu

dipu
d
av
ani v. t
av
ani
de v. di
de interj. nu
dead
unu adv. dohromady
dealhea adv. opravdu
de
apinu vb. dipin
ari -
ai -
at
a navinout do
klubka
deap
oia adv. pote
declin
ari s.f. -a
ri pokles
dec
oru s.n. -uri prostred
dedu v. dau
defintu adj. -t defint
a -i urcit
y
demonstratvu adj. -i demonstratv
a -i
ukazovac
desu adj. desi de
as
a -i siln
y (sirok
y)
desin
ent
a s.f. -i inflexe
det
erminu vb. determin
ari -
ai -
at
a urcit
dhaf
ne
au
a s.f. -ei vavrnov
y venec
dh
al
a s.f. podm
asl
dh
ascalu s.m. -li dhasc
al
a -i ucitel
dhchi s.f. dhchi pr
avo
dhiscot
ec
a s.f. -t diskoteka
dhscu s.n. -uri rovina, disk
dho
ar
a s.f. dar, d
arek
dh
ox
a s.f. -i sl
ava
dhye
at
a s.f. -i z
avet
dhyiv
as
escu vb. dhyiv
asri -i -t
a cst
di prep.,conj. z, na, pro
di-ad
unu v. dead
unu
di-alhea v. dealhea
di-ap
oia v. deap
oia
diat
ez
a s.f. -i hlas
di-av
eru adv. opravdu
didndi adv. t
amhle, na druhe strane
difer
ent
a s.f. -i rozdl
dighi
osu adv. dole
dim
and
are v. dim

andu

dim
andu vb. dim
and
ari -
ai -
at
a pozadovat,
za
dat, prosit
dimine
at
a s.f. -et r
ano
diminutvu s.n. -i zdrobnelina
dimne
at
a v. dimine
at
a
din prep. v, z, na
din
ap
oi adv. vzadu
dinnti adv. vpredu
dnti s.m. -t
a zub
dip
arti adv. daleko
dip
art
osu adj. -si dip
arto
as
a -i vzd
alen
y
dipin
ari v. de
apinu
dipu adv. v
ubec, celkove, u
plne

cun
oscu vb. cuno
astiri (cunuste
ari) cunusc
ui
-
ut
a zn
at
cu
ne
acu v. cogn
acu
cup
aciu s.m. -i dub
cup
an
i s.f. -a
n
i dze
cupe s.f. -i st
ado, hejno
cur
aiu s.n. odvaha
cur
atu v. curu
cur
au
a s.f. -a
i remen, p
asek
curcub
et
a s.f. -i d
yne
c
uri v. c
ari
curitid
o v. caritid
o
c
urmu vb. curm
ari -
ai -
at
a prerusit, unavit se
curn
utu adj. -t curn
ut
a -i rohat
y
c
ursu s.n. -uri kurz
curu vb. cur
ari -
ai -
at
a cistit, loupat
cur
un
a s.f. -
ni korunka, venec, pradeno
c
uscru s.m./s.f. -i c
uscr
a -i matka/otec/sourozenci svagra/svagrove
custus
escu vb. custusri -i -t
a st
at (penze)
cusu
escu vb. cusuri -i -t
a kosit
cusur
afi s.f. -a
hi britva
cusurnu s.m./s.f. -
ni cusurn
a -i bratranec,
sestrenice
cusur s.m. -e
ad kamar
ad
cut
aru s.n. -i ohrada
cute s.f. -i krabice

Dacorom
anu s.m./s.f. -
ni Dacooma
n
a -i
dakorom
ansk
y
Dacu s.m./s.f. Dat D
ac
a D
ati D
ak
dacu adj. dat d
ac
a d
ati d
ack
y
d
ad
a s.f. -i matka
daile
anu s.m./s.f. -
ni daile
an
a -i pekn
y
dansat
oru s.m./s.f. -i dansato
ari dansato
ari
tanecnk
d
ansu s.n. -uri tanec
d
at
a s.f. v
ychod (svetov
a strana), v
ychod
(slunce)
datvu s.n. dativ
dau vb. d
ari dedu d
at
a d
at
d
au
a v. do
au
a
d
auli v. doili
d
an
ap
oi v. din
ap
oi
d
an
as
escu vb. d
an
asri -i -t
a trvat, odol
avat,
zastavit se

96

dip
unu

ec
ou

dip
unu vb. dip
uniri (dipune
ari) dip
usu dip
us
a
klesat
dir
ectoru s.m. -i reditel
dir
ectu adj. -t
a direct
a -i prm
y
dirnu vb. dirin
ari -
ai -
at
a vyslit se
disc
alicu vb. disc
alic
ari -
ai -
at
a sesednout
(z kone)
disc
arcu vb. disc
arc
ari -
ai -
at
a vylozit
disc
urmu vb. discurm
ari -
ai -
at
a odpocinout
si
disf
acu vb. disf
atiri (disf
ate
ari) disfeciu
disf
apt
a rozebrat, rozdelat
disf
aptu v. disf
acu
disic
atu v. discu
discu vb. disic
ari -
ai -
at
a rozdelit
disp
artu vb. disp
arta
ri -a
i -a
t
a oddelit
disthu s.n. -uri dvojvers
distributvu adj. -i distributv
a -i distributivn
distrib
utie s.f. -ii distribuce, rozdelen
dis
upr
a adv. nad
disclidu vb. discldiri (disclide
ari) disclsu
discls
a otevrt
dist
eptu vb. distipt
ari -
ai -
at
a probudit (se)
dist
eptu adj. -ta
diste
apt
a -i inteligentn,
chytr
y
dit v. di-tu
d-tru v. di-tu
di-tu prep. od
di-
un
a adv. nepretrzite
dizgl
etu vb. dizglita
ri -
ai -
at
a rozmrazit
dizl
egu vb. dizlig
ari -
ai -
at
a rozv
azat, uvolnit
dizlich
escu vb. dizlichri -i -t
a oddelit
dizn

au adv. znovu
dizn
ou v. dizn

au
do
amn
a s.f. -i slecna, pan
do
ar
a v. dho
ar
a
do
aua v. d
oilu
do
au
a num.card. dva
do
au
aspr
ad
ati (do
au
aspr
a)
num.card.
dvan
act
do
au
aspr
ayinghit num.card. dvacet dva
do
auli v. d
oili
d
octoru s.m. -i doktor, lekar
doi num.card. dva
d
oilu num.ord. do
aua druh
y
d
oili num.col. do
auli oba dva
d
oispr
ad
ati (d
oispr
a) num.card. dvan
act
d
oispr
ayinghit dvacet dva

97

dol
aru s.m. -i dolar
d
oli v. d
oili
d
omnu s.m. -
ni p
an, B
uh
d
ormu vb. dur
nri (dur
ne
ari) -i -t
a sp
at
doru s.n. d
oruri bolest, nostalgie, dychten
doru vb. dure
ari dur
ui -
ut
a trpet
dracu s.m. drat d
abel
d
ubl
a s.f. -i zlate mince
d
uc
a s.f. odjezd, cesta
duche
ani s.f. -en
i obchod
duch
escu v. aduch
escu
ducu vb. d
utiri (duteari) dusu d
us
a jt, odejt
dulte
ami s.f. -en
i marmel
ada, kol
ac
d
ulti adj. d
ulti sladk
y
dum
at
a s.f. -i (duma
t) rajce

d
um
anic
a s.f. -t nedele
Dumnid

a s.m. -
ad B
uh
Dumnlea a vo
astr
a pron.pers. vy
dumnli s.f. -i vl
ada
dumnt
a s.f. -i slecna
du
ne
au
a s.f. -ei svet, vesmr
d
up
a prep. po, podle
dure
ari s.f. -eri bolest
d
uri adv. dost
dur
ne
ari v. d
ormu
dur
utu adj. -t dur
ut
a -i drah
y (mil
y), milovan
y
dusm
anu s.m. -
ni neprtel
dusu s.n. d
usuri sprcha
dyiuv
as
escu v. dhyiv
as
escu

D

d

am
a s.f. da
muri dzus, st
ava (z masa)
d

at num.card. deset
d

acu vb. da
tiri (da
te
ari) d
asu da
c
a rci
d

ate
ari v. d

acu
d

au
a v. d
u
u
a
d
e
an
a s.f. denuri kopec, vrchol
d
e
au
a s.f. bohyne
d
niri s.m. -i zet
d
u
u
a s.f. da
li den

E
e adv. ano
e interj. eh, hej
ea pron.pers. ona
e
ali pron.pers. ony
ear
a v.
escu
echp
a s.f. -i t
ym, skupina
ec
ou s.n. -uri ozvena

efharist
o

f
otbalu
f
aptu

adj. -ta
f
apt
a -i hotov
y, udelan
y,
narozen
y
f
ar
a s.f. -i kolektiv
farmace s.f. -i lek
arna
farmacstu s.m./s.f. -sti farmacst
a -i lek
arnk
f
at
a s.f. f
ati (f
at) oblicej, tv
ar
f
avru s.m. -i zelez
ar
f
a v. facu
f
an
arus
escu vb. f
an
arusri -i -t
a predstavit si
f
ant

an
a s.f. -
ni font
ana, pramen
f

ar
a prep. bez
f
arn
a s.f. -
ni mouka
f
art
atu s.m. -t kamar
ad
fe
at
a s.f. -i mlad
a dvka, panna
feciu v. facu
feminnu adj. -
ni feminn
a -i zensk
y
fermi
eru s.m. -i sedl
ak
festiv
alu s.n. -uri festival
fici
oru s.m. -i syn, kluk, mlad
y muz
ficiurcu s.m. -t det
atko, kloucek
fid
an
a v. fid
ani
fid
ani s.f. -a
n
i potomek, odnoz
figur
atu adj. -t figur
at
a -i obrazn
y, figurativn
filiche s.f. -i vezen
file s.f. -i pl
atek, krajc
flmu s.f. -i film
filozofe s.f. -i filozofie
fimirdh
a s.f. -d noviny, denn tisk
firdh
a s.f. -d okno
fis
uliu s.n. -i fazole
fit
atu adj. -t fit
at
a -i zrodit (o zvreti)
fitc
a s.f. -ti dte, mlad
a holka
fitrustu adj. -t fitrust
a -i zarostl
y
fzic
a s.f. fyzika
flexi
uni s.f. -
ni oh
yb
an
fliv
aru s.m. u
nor
flo
ari s.f. flori kvetina
flocu s.n. flo
ati st
ado, hejno
fluc
at
a s.f. -i chundelat
y prehoz
flue
ar
a s.f. -eri pas
akova pstala
flure s.f. -i zlate mince, zlato
fo
ami s.f. hlad
fo
artic
a s.f. -t n
uzky
focu s.n. f
ocuri ohe
n
foenu s.n. foenuri fen
f
orm
a s.f. -i forma
form
ed
u vb. form
ari -
ai -
at
a tvorit
f
otbalu s.n. fotbal

efharist
o interj. dky
egalit
ati s.f. -a
t rovnost
eh interj. eh
elef
antu s.m. -ta
slon
eleg
antu adj. -t
a eleg
ant
a -i elegantn
el
evu s.m. -i elev
a -i za
k

Elnu s.m. -
ni Eln
a -i Helen (Rek),
Helenka

(Rekyne)
elu pron.pers. on
eli pron.pers. oni

emburu s.m. -i obchodnk

emisf
er
a s.f. -i hemisfera
emisi
uni s.f. -
ni emise, vypousten
emu interj. dobr
a, nuze
engleze
asti adv. po anglicku
englez
escu adj. -sti engleze
asc
a -esti anglick
y
Engl
ezu s.m./s.f. -zi Englez
a -i Anglican,
Anglicanka
engl
ezu adj. -zi englez
a -i anglick
y

epoc
a s.f. -ci epocha, obdob
epop
ee s.f. -ei epopej

er
a s.f. eri era, obdob
eri v. a
eri

escu vb. hri fui f

ut
a b
yt

estanu adv. letos

estu s.n. v
ychod (svetov
a strana)

estu v. a
estu
esu v. iesu
et
aju s.f. -i poschod, patro

et
a s.f. eti obdob, stolet, vecnost
eu pron.pers. j
a

euro s.m. euro (mena)

europe
anu adj. -
ni europe
an
a -i evropsk
y
exch
ange o
ffice s.n. smen
arna
exc
ursie s.f. -ii exkurze, v
ylet
ex
emplu s.n. -i prklad
expr
esie s.f. -ii vyj
adren
exprmu vb. exprim
ari -
ai -
at
a vyj
adrit

F
f
abric
a s.f. fa
brit tov
arna
facu vb. f
atiri (f
ate
ari) feciu f
apt
a delat
facult
ati s.f. -
at fakulta
fagu s.m. fad buk
fal
ez
a s.f. -i u
tes
famlie s.f. -ii rodina

98

fotografe

g
ortu

fotografe s.f. -i fotografie

fot
oliu s.f. -ii kreslo
Franc
ezu s.m./s.f. -zi Francez
a -i Francouz,
Francouzka
Franc
ezu adj. -zi Francez
a -i francouzsk
y
frantuze
asti adv. po francouzsku
frantuz
escu adj. -sti frantuze
asc
a -esti francouzsk
y
fr
ati s.m. frat bratr
fr
az
a s.f. -i veta
fr

amti s.f. -ta

celo
fr

and
a s.f. fra
nd
a list (na strome), list (papru)
fr

angu vb. fra

ndiri (fr
ande
ari) fra
msu (fregiu)
fra
mt
a rozbt
fr
ante
asti v. frantuze
asti
frc
a s.f. -uri strach, leknut
frigu vb. frdiri (fride
ari) frpsu frpt
a grilovat
frimtu vb. frimt
ari -
ai -
at
a v
alet (testo),
masrovat
frptu v. frigu
fr
onimu adj. -
ni fr
onim
a -i poslusn
y, tich
y
frutu s.n. fr
uti ovoce
ft
as
escu vb. ft
asri -i -t
a b
yt vinen
fuc
ar

a adj. -
ad fuc
aro
an
i fuc
aro
an
i chud
y,
uboh
y
f
ug
a s.f. odjezd
fugu vb. fudri (fude
ari, fug
ari) fudi fudt
a
(fug
at
a) odejt, opustit
fume
ali s.f. -eli rodina, deti (synove a dcery)
fumu s.n. f
umuri kour
function
aru s.m./s.f. -i function
ar
a -i zamestnanec, st
atn u
rednk
fundament
alu adj. -li fundament
al
a -i
z
asadn
f
und
a s.f. -i luk
furcult
a s.f. -i vidlicka
furticht
a s.f. -i n
uzticky (na nehty)
furu s.m. furi zlodej, bandita
fustan
el
a s.f. -i sukenka muzskeho reckeho
kroje
fust
ani s.f. -a
n
i saty
f
ut
a v.
escu

g
ar
a s.f. g
ari n
adraz
g
ardu s.n. -uri plot
gars
onu s.m. -
ni csnk
gaz
et
a s.f. -i noviny
g
ad
afi s.f. -hi cadaif (kol
ac z vlasov
ych nudl
s vanilkov
ym kremem)
g
aid
ag s.m. -e
ad dud
ak
g
aln
a s.f. -
ni slepice
ge
ami s.f. ge
ni sklenice, okno
genitiv
alu adj. -li genitiv
al
a -i privlast
novac
genitvu s.n. -i genitiv
genu s.n. genuri rod
geografe s.f. zemepis
g
epi s.f. gechi kapsa
Germ
anu s.m./s.f. -
ni Germ
an
a -i Nemec,
Nemka
germ
anu adj. -
ni Germ
an
a -i nemeck
y
ger
unziu s.n. -ii participium prtomne
Geto-d
acu s.m./s.f. -t Geto-d
ac
a -ti Getod
ak,
Getod
akyne
geto-d
acu adj. -t geto-d
ac
a -ti getod
ack
y
gh
el
a s.f. -i pokrm
ghdi
interj. tedy (vyj
adren v
ytky a
politov
an)
Ghftu s.m./s.f. -t
a Ghft
a -i Cik
an, Cik
anka
ghine
at
a s.f. -et stest
ghni adv. dobre
ghinu
escu vb. ghinuri -i -t
a pozdravit
ghiumciu v. ghiumu
ghiumu s.n. ghi
umi vedro
ghiurd
ani s.f. -a
n
i n
ahrdelnk
ghiuval
achi s.f. -a
chi mlete maso tvarovne do
kulicek
ghiuv
as
escu v. dhyiv
as
escu
ghiuv
ast
a s.f. -i cetba
gimn
astic
a s.f. gymnastika
giocu s.n. gi
ocuri tanec
giocu vb. giuc
ari -
ai -
at
a tancovat
gioi s.f. ctvrtek
gi
oni s.m. gio
ni mlad
y muz
gi
oni adj. gio
ni gio
an
a -i odv
azn
y, siln
y, statn
y
gi
udicu vb. giudic
ari -
ai -
at
a soudit
giumit
ati s.f. -a
t polovina
glaru s.m./s.f. glari gl
ar
a -i hloup
y
glemu s.n. gle
ami klubko (vlny)
gletu s.n. gle
ata
led
golu adj. goli go
al
a -i pr
azdn
y
g
ortu s.m. -
a hruse
n

G
g
aid
a s.f. -i dudy
gail
e s.m. -e
ad pece, obava
g
albinu adj. -
ni g
albin
a -i zlut
y

99

g
ortu

imperf
ectu

g
ortu s.n. -
a hruska
gradu s.n. gr
adi stupe
n
graiu s.n. gr
aiuri slovo, promluva, jazyk
(ve smyslu rec)
gramatic
alu
adj.
-li
gramatic
al
a
-i
gramatick
y
gram
atic
a s.f. gramatika
gramu s.n. gr
ami gram
grasu adj. grasi gr
as
a -i tuk
gr
adn
a s.f. -
ni zahrada
gr
anu s.n. gra
nuri psenice, obil
gr
ate
asti adv. po recku
gr
at
escu adj. -sti gr
ate
asc
a -esti reck
y

Grecu s.m./s.f. Gret Gre

ac
a -ti Rek,
Rekyn
e
grecu adj. Gret Gre
ac
a -ti reck
y
gr
escu vb. grri grii grt
a mluvit, zavolat,
pozvat
greu adj. grei gre
au
a -li tezk
y, nesnadn
y
grosu adj. grosi gro
as
a -i tlust
y
gul
escu vb. gulri -i -t
a vypr
aznit
gulis
anu adj. -
ni gulis
an
a -i chud
y, uboh
y,
odhalen
y, nah
y
g
ur
a s.f. guri u
sta
gust
ari s.f. -a
ri sndane, svacina
g
usi s.f. g
usi krk
g
uv
a s.f. -i dra, otvor

H
h
al
a s.f. ha
liuri mizerie, nedostatek
har
au
a s.f. -a
i radost, stest
h
argi s.f. ha
rgiuri v
ydaj
h
ari s.f. h
ari ctnost, mravnost
h
art
a s.f. ha
rt
a mapa
h
ab
ari s.f. -a
ri zpr
ava, znalost
h
ari s.f. -i v
ydelek
h
airlticu adj. -t h
airltic
a -ti przniv
y, stastn
y
h
ari
osu adj. -si h
ario
as
a -i vesel
y, spokojen
y
h
ars
escu vb. h
arsri -i -t
a objmat, utisit,
pohladit
h
arye s.f. -i u
svit
helicopt
eru s.n. -i vrtulnk
h
ello interj. hej
h
erbu vb. he
arbiri (hirbe
ari) hersu he
art
a varit
heru s.n. he
ari zelezo
hb
a v.
escu, hiu
hic
atu s.n. -i j
atra
hc
a s.f. hti fk

higu vb. hdiri (hide

ari) hpsu hpt
a vrazit
hli s.f. hli dcera
hiliu s.m. hili syn
himu v.
escu, hiu
himuncu s.m. -t meloun
hiris
escu vb. hirisri -i -t
a snzit
hiritmati s.f.pl. pochvala, pozdrav
hiru s.n. hri nit
hiu vb. hri fui f
ut
a b
yt
ho
ar
a s.f. hori (ho
ari) vesnice
holu s.n. h
oluri hala
hot
elu s.n. -uri hotel
hr
an
escu vb. hr
anri -i -t
a krmit
hris
afi s.f. -a
hi zlate vl
akno
hrisustu adj. -t hrisust
a -i zlat
y
hr
om
a s.f. -i barva
hunips
escu vb. hunipsri -i -t
a str
avit, snest,
podporit
huzm
eti s.f. -t pr
ace v dom
acnosti
huzmiche
aru s.m. -i sluha, dom
ac

I
i conj. nebo
i v.
escu, hiu
ia interj. tady (pobdka), na (pobdka)
iahne s.f. -i rag
u s cibul a velmi p
alive
i
ambul
a s.f. -i tlust
y vlnen
y koberec
i
ara adv. znovu
i
arb
a s.f. ierghi tr
ava
i
arn
a s.f. ier
ni (iernuri) zima
c
a v. i
ici adv. v
ubec
ico
an
a s.f. ic
on
i idol, ikona
id
ee v. idh
ee
id
enticu adj. -t identic
a -ti identick
y, stejn
y
identit
ati s.f. -a
t identita, totoznost
idh
ee s.f. -ei myslenka
dhyiulu pron.dem./adj.dem. -li dhyea -ili ten
sam
y
iesu vb. isri -i -t
a odejt, st
at se
ifharist
o v. efharist
o
ifh
aristis
escu
vb. ifh
aristisri -i -t
a
podekovat
ih
o s.m. -
ad ozvena, hlasov
y doprovod
il
echi s.f. ilechi pas
ack
a vesta
ilustr
at
a s.f. -i pohlednice
mnu vb. imn
ari -
ai -
at
a jt, pochodovat
imperatvu s.n. imperativ
imper
atoru s.m. -i csar
imperf
ectu s.n. imperfektum

100

imp
eriu

nghi
osu

imp
eriu s.n. -ii csarstv, rse
imperson
alu adj. -li imperson
al
a -i neosobn
import
antu adj. -t
a import
ant
a -i d
ulezit
y
impresion
ed
u vb. impresion
ari -
ai -
at
a
zap
usobit
indicatvu s.n. indikativ
indir
ectu adj. -t
a indirect
a -i neprm
y
infinitvu s.n. infinitiv
inform
atie s.f. -ii informace
ingin
eru s.m./s.f. -i inginer
a -i inzen
yr
nim
a s.f. ni
ni (nimi) srdce
instit
utie s.f. -ii instituce
nsu s.m./s.f. -si ns
a -i osoba
interes
antu adj. -t
a interes
ant
a -i zajmav
y
inter
esu s.n. -i z
ajem
internation
alu adj. -li internation
al
a -i mezin
arodn
interogatvu adj. -i interogativ
a -i t
azac
interv
alu s.n. -i interval
intranzitvu adj. -i intranzitv
a -i intranzitivn
ntru vb. intr
ari -
ai -
at
a vejt, vniknout
invari
abilu adj. -li invari
abil
a -i nemenn
y
invit
atie s.f. -ii pozv
an
invtu vb. invit
ari -
ai -
at
a pozvat
io v. eu
irni s.f. -
ni mr
ir
nu adj. -i ir
ne -i pust
y
is
api s.f. -a
chi poct
an
sea adj./adv. rovn
y, ploch
y
is v. ies
isihe s.f. -i klid
sihu adj. -i sih
a -i klidn
y
ist
orie s.f. -ii historie
Istrorom

an s.m./s.f. -
ni Istrorom
an
a -i
Istrorom
an, Istrorom
anka
isture v. ist
orie
isus
escu vb. isusri -i -t
a zasnoubit se
isustu s.m./s.f. -t isust
a -i snoubenec,
snoubenka
susi pron. on s
am
Itale
anu s.m./s.f. -
ni Itale
an
a -i Ital, Italka
itale
anu adj. -
ni itale
an
a -i italsk
y
italine
asti adv. po italsku
italin
escu adj. -sti italine
asc
a -esti italsk
y
iteratvu adj. -i iteratv
a -i opakovan
y
ite s.f. -i d
uvod
tru adj./s.m./s.f. tr
a tr
a -i inteligentn,
bystr
y

itid
o pron. cokoliv
iu adv. kde
iutid
o adv. kdekoliv
iuv
a adv. nikde, nekde
zvuru s.n. zvuri pramen

I
lu v. elu
li v. ali
li v. ea, elu
mb
are
at
a v. amb
are
at
a
mb
etu vb. mbit
ari -
ai -
at
a opt se
mp
adi adv. dole
mp
artu vb. mp
arta
ri -a
i -a
t
a rozdelit, sdlet
mplnu adj. -
ni mpln
a -i pln
y
mpr
ostu adj. -st
a mpro
ast
a -i svisl
y,
vzprmen
y
mprum
utu vb. mprumut
ari -
ai -
at
a p
ujcit
mprum
utu s.n. -uri p
ujcka
nc
aciu vb. nc
ace
ari -e
ai -e
at
a h
adat se
nc
alicu vb. nc
alic
ari -
ai -
at
a nasednout
(na kone)
nc
arcu vb. nc
arc
ari -
ai -
at
a nabt
nc
ald

ascu vb. nc
alda
ri -a
i -a
t
a zahra
t
nch
erdu s.n. -uri zisk
nchis
escu vb. nchisri -i -t
a vydat se, odejt
ncldu vb. ncldiri (nclide
ari) nclsu -s
a
zavrt
nclin
aci
uni s.f.pl. -
ni pozdravy
nclnu vb. nclin
ari -
ai -
at
a pokrizovat se
ncl
o adv. pryc
ncuscr
ed
u vb. ncuscr
ari -
ai -
at
a st
at se
prbuzn
ym (svatbou)
ndis
atu adj. -t ndis
at
a -i naplnen
y, sbalen
y
ndis
escu vb. ndisri -i -t
a zhorsit se
nd
oi pron.indef.,adj.indef. ndo
au
a nekolik
ndr
egu vb. ndre
adiri (ndride
ari) ndrepsu
ndre
apt
a opravit, srovnat, zardit
ndr
eptu s.n. -uri pr
avo
ndr
eptu adj. -ta
ndre
apt
a -i opraven
y, zarzen
y, nastrojen
y
ndr
eptu adv. prmo
ndript
ati s.f. -a
t pr
avo
ndulttu adj. -t ndultt
a -i oslazen
y,
zmekcen
y
nd
e
an
a adv. nahore
nf
asu vb. nf
asa
ri -
ai -
at
a zavinout (dte)
nfluc
at adj. -t nfluc
at
a -i hu
nat
y
ng
ald

ascu v. nc
ald

ascu
nghi
osu adv. dole, dolu

101

ngl
etu

lim
on
i

ngl
etu vb. nglita
ri -
ai -
at
a mrazit
ngltu vb. nglita
ri (nglit
ari) -ta
i (t
ai) -ta
t
a
(-t
at
a) polknout
nglit
at
a s.f. -i zmzlina
ngr
opu vb. ngrup
ari -
ai -
at
a pohrbt
ns
oru vb. nsur
ari -
ai -
at
a ozenit se
ns
usu adv. nahore, nahoru
nt

an
iu num.ord. -
ni n
nta
n
i nta
n
i prvn
ntr
ebu vb. ntrib
ari -
ai -
at
a pt
at se, za
dat
ntr
egu adj. -d ntre
ag
a -ed cel
y
ntrib
ari s.f. -a
ri ot
azka
ntruyis
escu vb. ntruyisri -i -t
a naostrit
nturus
escu v. ntruyis
escu
nt
ercliu vb. ntircle
ari -e
ai -e
at
a obklopit
nv
al
escu v. anv
al
escu
nve
ast
a s.f. -i nevesta, novomanzelka
nv
escu vb. nve
astiri (nviste
ari) nvisc
ui -
ut
a
obleci se
nv
etu vb. nvita
ri -
ai -
at
a naucit se, zjistit,
objevit
nv
etu s.n. -uri ucen, rada, zvyk
nvirin
atu adj. -t nvirin
at
a -i smutn
y,
zarmoucen
y
nviste
ari v. nv
escu
nvit
atu adj. -t nvit
at
a -i vzdeln
y, zvykl
y
nvit
at
ur
a s.f. -i vyucov
an
nvups
escu vb. nvupsri -i -t
a malovat
ny
ed
u vb. nye
ari -e
ai -e
at
a ozivit
nyilic
escu vb. nyilicri -i -t
a lesknout se,
z
arit
nyis
ed
u vb. nyis
ari -
ai -
at
a drmat, snt

ni v. eu
si pron.refl. sebe

J
Japon
ezu s.m./s.f. -i Japonez
a -i Japonec
japon
ezu adj. -i japonez
a -i japonsk
y
jglio
at
a s.f. -i krok
jil
osu adj. -si jilo
as
a -i smutn
y, zarmoucen
y,
truchlc

K
kak adj. khaki
kil
o s.m. -
ad kilogram

kilom
etru s.m. -i kilometr

L
la prep. v
lacu s.n. l
acuri jezero
l
acrim
a s.f. la
cr
ni slza
lai v. l
ai
laiu adj. l
ai l
ae l
ai cern
y, uboh
y
l
al
a s.m. l
ala
n
i str
yc
l
ali v. l
al
a
l
amb
a s.f. la
nghi (l
ambi) lampa

l
am
ni s.f. la
m
ni drak
l
apti s.n. la
pturi mleko
l
argu adj. la
rda
l
arg
a la
rda
velk
y, sirok
y
l
argu adv. daleko
l
as
a v. al
asu
l
aspi s.f. la
schi bahno
latnu adj. -
ni latn
a -i latinsk
y
latu v. lau
lau vb. l
ari lai l
at
a um
yt
l
av
a s.f. hluk
l
ai interj. hej ty!
l

aschi v. l
aspi
l
a
escu vb. l
ari -i -t
a ocernit, pomluvit
l
a v. e
ali
l

an
a s.f. la
nuri vlna

l
andid

ascu vb. l
andida
ri -a
i -a
t
a onemocnet

l
and
itu adj. -t la
ndit
a -i nemocn
y
l
ango
ari s.f. -
ori nemoc
l
ard

escu vb. l
ardri -i -t
a zvetsit, rozsrit
lea interj. ty, zeno!
le
ag
anu s.n. -i kolebka, houpacka
le
ag
anu vb. lig
an
ari -
ai -
at
a kolebat, houpat
l
ectie s.f. -ii lekce
legu vb. lig
ari -
ai -
at
a sv
azat, spoutat
l
elicu s.m. -t ca
p
l
emnu s.n. le
amni les
leu s.m. lei lei (jednotka meny v Rumunsku)
lexic
onu s.f. -o
ani slovnk
li v. e
ali
libert
ati s.f. -a
t svoboda
libr
are s.f. -i knihkupectv
lic
eu s.f. -ei lyceum
lig
at
ur
a s.f. -i vazba, spojen
lilci s.f. lilci kvetina
lmb
a s.f. -i jazyk (ve smyslu rec)
lim
on
i s.f. lim
on
i citron

102

lmpidu

m
ayistu

lmpidu adj. -d lmpid

a -i jasn
y
lngur
a s.f. -i lzce
lingurci s.f. lingurci lzicka
liniv
osu adj. -si linivo
as
a -i ln
y
lips
escu vb. lipsri (lipse
ari) -i -t
a b
yt treba
lr
a s.f. -i lira (menov
a jednotka)
liso
ru adj. -i lisoar
a -i jednoduch
y
lter
a s.f. -i psmeno
liter
aru adj. -i liter
ar
a -i liter
arn
literat
ur
a s.f. -i literatura
ltru s.m. -i litr
liv
adi s.f. -a
d sad
liv
endu adj. -da
livend
a -i oddan
y
locu s.n. l
ocuri msto
locuti
une s.f. -
ni fr
aze
lu v. elu
luc
anicu s.m. -t p
arek
lucr
at
oru
adj.,s.m./s.f.
-i
lucr
ato
ar
a
(lucr
ato
ari) -i delnk, pracujc
lucr
ed
u vb. lucr
ari -
ai -
at
a pracovat
l
ucru s.n. -i pr
ace, vec
lum
achi s.f. -a
chi vetev
l
umi s.f. lide, svet
l
ungu adj. -da
l
ung
a -d
a dlouh
y
luni s.f. pondel
lu
nn
a s.f. -
ni svetlo
lu
nin
ed
u vb. lu
nin
ari -
ai -
at
a osvetlovat
lupo
an
s.f. lupo
an
i vlcice
lupu s.m. luchi vlk
lute
afiru s.m. -i vecernice/jitrenka
luyurs
escu vb. luyursri -i -t
a poctat s,
uv
azit

L
leau vb. lo
ari loai lo
at
a vzt, prijmout
l
epuru s.m. -i kr
alk, zajc
l
ertu vb. lirt
ari -
ai -
at
a odpustit
li v. ea, elu
li v. eli

M
ma adv. vce
ma conj. ale, pokud
m
ac
a conj. pokud
m
ae s.f. m
ai babicka, starena
mai v. maiu

maiu s.m. kveten

m
alam
a s.f. zlato
m
al
a adv. velmi mnoho
m
al
am
a v. m
alam
a
m
am
a s.f. -i matka
marat
onu s.n. maraton
mar
atu v. m
ar
atu
m
arc
a s.f. ma
rchi marka (jednotka meny)
m
arc
a s.f. ma
rchi postovn zn
amka
m
are v. m
ari
m
ard
in
a s.f. ma
rdi
ni okraj, limit
m
ard
ini v. m
ard
in
a
m
ari adj. m
ari m
ari m
ari velk
y, star
y
m
armaru s.n. -i mramorov
y
mar
o adj. hned
y
m
art
a s.f. m
arta
u
ter
y
m
artu s.m. brezen
masculnu adj. -
ni masculn
a -i muzsk
y
(lingv.)
m
ascuru adj. -i m
ascur
a -i muzsk
y (obecne)
m
asin
a s.f. -i oliva
masu s.n. m
asuri salas
masi adv. pouze
masn
a s.f. -
ni auto
matem
atic
a s.f. matematika
mat
ernu adj. -
ni matern
a -i matersk
y
m
at
a s.f. m
ata
kocka
m
atinu vb. m
atin
ari -
ai -
at
a mlt
matu s.n. m
ata
strevo
m
ac
ari s.f. -a
ri jdlo
m
acu vb. m
ac
ari -
ai -
at
a jst
m
ad
uu
a s.f. m
ad
uu
a (m
ad
ui) dre
n, mozek
m
ah
al

a s.m. -
ad ctvrt
m

an
a s.f. m
an
i ruka
m
an
astru s.n. -i kl
aster
m

ani adv. ztra

m

anic
a s.f. ma
nit ruk
av
m
an
usi s.f. m
an
usi rukavice
m
ar
atu adj. -t m
ar
at
a -i chud
y, uboh
y
m
arc
atu s.n. -uri jogurt
m
ard
e
au
a s.f. -li kor
alek
m
arg
arit
ari v. m
arg
arit
aru
m
arg
arit
aru s.n. -i perla
m
artu vb. m
art
ari -
ai -
at
a vd
at se
m

ascu vb. m
asc
ari -
ai -
at
a kousnout
m
atrc
a s.f. -ti bahnice (ovce, kter
a ned
avno
porodila)
m
ay
aze s.f. -i obchod
m
ayipstu adj. -t m
ayipst
a -i okouzlen
y,
potesen
y
m
ayistu v. m
ayipstu

103

mea

natu

mea v. meu
-meai v. -
niui
me
ali v. meu
me
as
a s.f. -i st
ul
me
au
a v. meu
medicn
a s.f. medicna
Meglenorom
anu s.m./s.f. -
ni Meglenroma
n
a
-i Meglenorom
anec, meglenorom
ansk
y
menu s.n. -uri menu
mers interj. dekuji
meru s.m. meri jablo
n
meru s.n. me
ari jablko
m
esi s.f. di mesi druhorozen
y
mesu s.m. mesi mesc (kalend
arne)
m
etru s.m. -i metr
meu pron.pos./adj.pos. mei mea me
ali m
uj
mil
eti s.f. -et n
arod
milim
etru s.m. -i milimetr
mili
un
a s.f. -
ni milion
mindu
escu vb. minduri -i -t
a myslet
mindutu adj. -t mindut
a -i hloubav
y,
zamyslen
y
miner
alu adj. -li miner
al
a -i miner
aln
mni pron.pers. j
a
minstru s.m. -stri ministr
mint
at
ur
a s.f. -i potze
mnti s.f. mnt
a rozum
mintim
enu adj. -
ni mintimen
a -i chytr
y
minu vb. min
ari -
ai -
at
a h
ybat se, pohybovat
se
min
ut
a s.f. -i minuta
mirgin
osu adj. -si mirgino
as
a -i purpurov
y
mirndi s.f. odpoledne
mis
ali s.f. -a
li ubrus, rekviem
misc
a s.f. -ti stolek
mistic
o s.n. -
ad tajemstv
misuh
ori s.f. -i trh na n
amest
mis
uru vb. misur
ari -
ai -
at
a merit, poctat
mitropoltu s.m. -t metropololita
miz
e s.m. -e
ad predkrm
mo
ar
a s.f. mori ml
yn
mo
asi s.f./adj. mo
asi star
a (zena)
m
obil
a s.f. -i n
abytek
mod
elu s.n. -i model
mod
ernu adj. -
ni modern
a -i modern
m
odh
a s.f. -i m
oda
mom
entu s.n. -i chvle
mondi
alu adj. -li mondinal
a svetov
y

monum
entu s.n. -i monument
mort v. m
ortu
m
ortu adj.,s.m./s.f. -ta
mo
art
a -i mrtv
y
moru vb. murri muri mo
art
a zemrt
m
oscu s.m. pizmo
mp
adi v. mp
adi
muab
eti s.f. -et konverzace
m
ul
a s.f. -i mula
m
ulgu vb. m
uldiri (mulde
ari) m
ulsu m
uls
a
dojit
mulvu s.n. -i tuzka
m
ultu adj. m
ult
a m
ult
a -i mnoh
y
m
ultu adv. mnoho
multum
escu vb. multumri -i -t
a dekovat
mulu v. m
ul
a
mule
ari s.f. -eri zena, manzelka
m
um
a s.f. muma
n
i (mumi) matka

mum
an
i v. m
um
a
m
unti s.m. -t
a hora
m
urgu adj. -da
m
urg
a -da
hned
ak (k
u
n)
murmntu s.m. -t
a hrob
m
urnu adj. -
ni m
urn
a -i hned
y
m
uru s.m.(s.n.) muri (m
uri, m
ururi) zed
mus
atu adj. -t musa
t
a kr
asn
y
m
uscu v. m

ascu
muse
at v. mus
atu
musutcu adj. -t musutc
a -ti pekn
y
musut

ascu vb. musuta

ri -a
i -a
t
a zkr
aslit
mutr
escu vb. mutrri -i -t
a dohlzet,
starat se o
mutu adj. mut m
ut
a -i nem
y
mutu vb. mut
ari -
ai -
at
a pohnout se,
odstehovat se
m
utc
a s.f. -chi cenich
muz
eu s.n. -ei muzeum
m
uzic
a s.f. hudba

N
n
aca, n
ac
a adv. n
ahodou
nafo
ar
a adv. venku
nai adv. vetsina
n
ali v. n
au
nalt v. an
altu
nandre
apta adv. napravo
n
ani-n
ani interj. pst
n
aparti adv. t
amhle
n
are v. n
ari
n
ari s.f. n
ari nos, nozdra
nast

anga adv. nalevo

natu s.m.(s.n.) nat (n
aturi) novorozenec

104

nation
alu

n
e
au
a (
ne
al
a)

nation
alu adj. -li nation
al
a -i n
arodn
n
au
a v. n
au
n
au
a s.f. n
ali novinka
n
au
a v. no
au
a
n
au adj. n
ai n
au
a n
ali nov
y
n
a v. noi
n
a v. u
nu
n
anti adv. pred
n
ap
oi adv. za
n

as
a v. n
asu
n
asu pron.pers. n
asi na
s
a -i on, ona, ono, oni
n
athim
atu adj. -t n
athim
at
a -i proklet
y
ncaciu v. nc
aciu
nch
erdu v. nch
erdu
nclo v. ncl
o
nclidu v. ncldu
nclinu v. nclnu
ndr
eptu v. ndr
eptu
nd
e
an
a v. nd
e
an
a
ne
au
a s.f. neuri snh
negatvu adj. -i negatv
a -i opacn
y
neg
atie s.f. -ii opak
negu vb. ne
adiri (nide
ari) nesu ne
as
a jt
n
egur
a s.f. -i mlha
nelu s.n. ne
ali prsten
ne
utru adj. -i ne
utr
a -i neutr
aln (lingv.)
nghiosu v. nghi
osu
ngletu v. ngl
etu
ni conj. ani
niaccentu
at
adj.
-t
niaccentu
at
a
-i
neprzvucn
y
niagr
ase
ari s.f. -eri nezapomenut
niarticul
atu adj. -t niarticul
at
a -i neartikulovan
y
niastirn
utu adj. -t niastirn
ut
a -i neklidn
y
nca adv. st
ale
nic
atu adj. -t nic
at
a -i temn
y, zamracen
y
nicuchir
at
a s.f. -i dom
acnost, materi
aln
statky
nicuchru
adj./s.m./s.f. -i nicuchr
a -i
hospod
ar, manzel
nidefintu adj. -t nidefint
a -i neurcit
y (lingv.)
nidur
ntu adj. -t nidur
nt
a -i nedospal
y
nihe
am
a adj.,adv. trochu
nnga v. nca
nng
a prep. blzko
nnte, nnti v. n
anti
ni
oru s.m. -i mrak

nip
otu s.m./s.f. -t nipo
at
a -i vnuk, vnucka,
synovec, neter
niput
utu adj. -t niput
ut
a -i trpc, nemocn
y
niregul
atu adj. -t niregul
at
a -i nepravideln
y
nisc

antu pron./adj.indef. -ta

nisca
nt
a -i
nejak
y
nis
ani s.f. -en
i pohled, kr
asa
nsti pron./adj.indef. nejak
y
nt
a s.f. nta
houpacka
nti conj. ani
nive
ast
a s.f. -i nevesta, manzelka
no
apti s.f. n
opta
noc
no
atinu s.m./s.f. -
ni no
atin
a -i rocn jehne
no
au
a num.card. devet
no
au
a v. noi
noau
ad

ati num.card. devades

at
noau
ad

atido
au
a num.card. devades
at dva
noau
ad

atino
au
a num.card. devades
at devet
no
au
aspr
ad
ati (no
au
aspr
a)
num.card.
devaten
act
noi pron.pers. my
nominatvu s.n. nominativ
nomu s.n. n
omuri z
akon
n
or
a s.f. nura
ri snacha
n
ordicu adj. -t n
ordic
a -ti severn
n
ordu s.n. sever
norm
alu adj. -li norm
al
a -i bezn
y
n
ostimu adj. -
ni n
ostim
a -i chutn
y
n
ostru pron.pos./adj.pos. n
ostri no
astr
a -i n
as
n
ot
a s.f. -i pozn
amka
nsoru v. ns
oru
nsusu v. ns
usu
ntrebu v. ntr
ebu
nu adv. ne
n
uc
a s.f. nut orech
n
um
a s.f. -i jmeno
numer
alu s.n. -i cslovka
n
umiru s.n. -i cslo
n
umt
a s.f. -ta
svatba
n
untru adv. uvnitr
nunu s.m./s.f. nu
ni n
un
a -i kmotr, kmotra
nvetu v. nv
etu
nyis
ed
u v. nyis
ed
u

N
n
ead

a-d
u
u
a s.f. poledne, jih
n
ead

a-no
api s.f. p
ulnoc, sever
n
e
ari s.f. med
n
e
at
a -i ml
adez
n
e
au
a (
ne
al
a) s.f. n
e
ali mlad
a ovce

105

n
elu

p
al
ati

n
elu s.m. n
eli jehne
n

ercuri s.f. streda

n

ergu v. negu
n
eu v. meu
n
i v.
ni
n
a v. eu, mni
n
ic
az
anu adj. -
ni n
ic
az
an
a -i mladick
y,
malick
y
n
icu adj./s.m./s.f. n
it n
c
an
it mal
y
n
icur
ari s.f. -a
ri zdrobnen
n
l
a s.f. -i skoda
n
li s.f. n
li tisc
n
ilu
esu vb. -ri -i -t
a litovat
n
ilio
ar
a s.f. -i jehne
n
irustu
adj. -t n
irust
a -i pomazan
y
(crkevne)
n
t
a s.f. n
ta
kolebka
-
niu adj.pos. m
uj
-
niui adj.pos. -meai m
uj

O
o interj. o

o
ae s.f. oi ovce
o
ar
a s.f. ori cas, hodina
o
arf
anu adj. -
ni o
arf
an
a -i sirotek, uboza
k
o
aspi s.m./s.f. o
aspit o
aspit
a -i host, prtel
obd

ati num.card. osmdes

at
obd

ati
optu num.card. osmdes
at osm
obi
ectu s.n. -i predmet
oce
anu s.n. -i oce
an
o
cliu s.m. o
cli oko
o
ffice s.n. -uri kancel
ar
ofici
alu adj. -li ofici
al
a -i ofici
an
oh interj. oh
oml
et
a s.f. -i omeleta
omonime s.f. -i homonymie
omu s.m. o
ami
ni muz
o
per
a s.f. -i dlo, opera
opoztie s.f. -ii protiklad
o
ptu num.card. osm
optud

ati v. obd

ati
o
ptulu num.card.
opta osm
y
o
ptuli num.col. o
ptuli vsech osm
o
ptuspr
ad
ati (
optuspr
a) num.card. osmn
act
ordin
alu adj. -li ordin
al
a -i radov
y
o
rdini s.f. pora
dek, rada
o
rdinu s.n. -i prkaz

o
rdu vb. urda
ri -a
i -a
t
a pokrivit
o
rd
u s.n. -uri jecmen
ori v. o
ar
a
orgini s.f. -
ni p
uvod
o
rixi s.f. chut
osu s.n. o
asi kost
ou s.n. o
au
a vejce

P
pach
etu s.n. -i balk
pachi v. papu
p
adi s.f. p
ad rovina
p
alm
a s.f. pa
l
ni dla
n
palt
o s.m. -
ad zimnk
pamp
ori s.f. pamp
ori parnk
pantal
oni s.f. -
ni kalhoty
papu s.m. p
apa
n
i (pachi) dedecek, starec
p
ara adv. mnoho
paradgm
a s.f. -i paradigma
par
adhisu s.n. -uri r
aj
paradsu v. par
adhisu
par

a v. p
ar

a
p
arcu s.n. -uri park
par
ee s.f. -ei spolecnost
parlam
entu s.n. -i parlament
p
arti s.f. pa
rt
a strana (politick
a)
particpiu s.n. -ii participium
paru vb. p
are
ari p
ar
ui -
ut
a vypadat jako
p
ascu vb. p
astiri (p
aste
ari) p
asc
ui -
ut
a p
ast se,
krmit
pasvu adj. -i pasv
a -i pasivum
p
aspr
ad
ati (p
aspr
a) num.card. ctrn
act
P
asti s.m. Velikonoce
p
at
a s.f. -i chodidlo, detsk
a nozicka
patisere s.f. -i pek
arna
p
atrie s.f. -ii vlast
patri
otu adj.,s.m./s.f. -t patrio
at
a -i vlastenec
p
atru num.card. ctyri
patrud

ati num.card. ctyricet

p
atrulu num.ord. p
atra ctvrt
y
p
atruli num.col. p
atruli vsichni ctyri
p
atruspr
ad
ati v. p
aspr
ad
ati
patu s.n. p
aturi postel
patu vb. p
ata
ri -a
i -a
t
a trpet, sn
aset
p
atum
a s.f. -i podlaz
p
ad
uri s.f. p
ad
uri les
p
ag
an
a s.f. -i ceta
p
aim

ani adv. poztr

p
al
ati s.f. -a
t pal
ac

106

p
al
ac
ars
escu

prasu

p
al
ac
ars
escu vb. p
al
ac
arsri -i -t
a prosit,
za
dat
p

an
a prep.,conj. az do
p

and

a s.f. pa
nd
a pl
atno
p

ani s.f. p
an
i chleb
p

antic
a s.f. -ti bricho
p

anticu v. p

antic
a
p
ap

an
i v. papu
p
apug s.m. -e
ad svec
p
ap
usi s.f. p
ap
usi panenka
p
ap
ut
a s.f. p
ap
uta
bota
p
ar

a s.m. -
ad penze
p
are
acli s.f. -ecli p
ar
p
arint
escu adj. -sti p
arinte
asc
a -esti otcovsk
y,
po predcch
p
arnti s.m. -t
a otec, rodic
p
arjiltu adj. -t p
arjilt
a -i sp
alen
y
p
armthu s.n. -i poh
adka
p
arp
odi s.f. -d ponozka
p
ar
umbu v. pur
umbu
p
aste
ari v. p
ascu
p
atigi
uni s.f. -
ni krest
p
az
ari s.f. -a
ri trh
p
enur
a s.f. -i nehet
perf
ectu adj. -t
a perfect
a -i dokonal
y
perso
an
a s.f. -i osoba
person
alu adj. -li person
al
a -i osobn
peru s.m. peri vlasy
p
escu s.m. pesti (pesta
) ryba
p
estru adj. -stri pestr
a -i r
uznorod
y
pheatu s.n. phe
ati talr
pi prep. na
pianstu s.m./s.f. -sta
pianst
a -i klavrista
pi
anu s.n. -i klavr
piat
et
a s.f. -i n
amest
pict
ed
u vb. pict
ari -
ai -
at
a malovat
pctoru s.m. -i malr
pict
ur
a s.f. -i obraz
picur
aru s.m. -i past
yr
picur
ar
escu adj. -sti picur
are
asc
a -esti
past
yrsk
y
pidhim
o s.m. -
ad utrpen
pi
es
a s.f. -i hra (divadeln)
pil
afi s.f. pilaf (pokrm ze smazene r
yze)
pilichistu v. plichistu
plichistu adj. -t plichist
a -i vyrez
avan
y,
civilizovan
y
png-pong s.n. stoln tenis

piramd
a s.f. -i pyramida
pr
a s.f. -i plamen
pirdhye
au
a s.f. -li koroptev
pirfanu adj. -
ni pirfan
a -i hrd
y, pysn
y
pir
oni v. penur
a
pryu s.n. -uri vez
pisch
esi s.f. pischesi d
arek
psti prep. nad
pistips
escu vb. pistipsri -i -t
a verit
pt
a s.f. -i kol
ac
pitr
ecu vb. pitre
atiri (pitrite
ari) pitric
ui -
ut
a
vyprovodit
pitr
undu vb. pitr
undiri (pitrunde
ari) pitr
umsu
pitr
umt
a proniknout, probodnout
pi-tu prep. skrz
pitult
a s.f. -i kol
ac, palacinka
pzz
a s.f. -i pizza
pl
aji s.f. pl
aji pl
az
planu s.n. pl
anuri pl
an
pl
at
a s.f. pl
at platba, mzda
pl

angu vb. pla

ndiri (pl
ande
ari) pla
msu pla
mt
a
(pla
ms
a) plakat
pl
at
escu vb. pl
atri -i -t
a platit
pligu
escu vb. pliguri -i -t
a zranit
plo
aci s.f. ploci deska
plo
ae s.f. ploi dest
pl
omb
a s.f. -i plomba
plur
alu adj. -li plur
al
a -i plur
al
po
al
a s.f. poli (po
ali) p
anev, z
astera
po
am
a s.f. -i ovoce
po
art
a s.f. p
ort
a vrata
po
emu s.n. -i b
ase
n
po
etu s.m. -t b
asnk
poeze s.f. -i poezie
pol
aru adj. -i pol
ar
a -i pol
arn
p
olimu s.n. polemati v
alka
politstu s.m. -st
a policajt
polu s.m. poli tyc
pomu s.m. po
ni strom
p
opulu s.m.(s.n.) -li (-li) lide, n
arod
p
orcu s.m. -t
a prase
p
ortu vb. purt
ari -
ai -
at
a nest, nosit,
prepravovat
pos
esie s.f. -ii vlastnictv
posesvu adj. -i posesv
a -i privlast
novac
poses
oru s.m. -i vlastnk
post
aru s.m. -i post
ak
p
ost
a s.f. -i posta
potu vb. pute
ari put
ui -
ut
a moci
pozitvu adj. -i pozitv
a -i kladn
y
prasu s.m. prasi p
orek

107

pr
avd
a

s
al
a

pr
avd
a s.f. pra
vda
kr
ava
pr
ajit
ur
a s.f. -i dort, kol
ac
pr
am
at
eftu s.m. -t
a obchodnk
pr
am
ati
e s.f. -i zboz
pr

and
u s.n. -uri poledne, obed
pre
acli s.f. precli p
ar
pr
eftu s.m. -t
a knez
pr
emiu s.n. -ii cena (ocenen)
prepoztie s.f. -ii predlozka
presednti s.m. -t
a prezident
prez
entu adj. -t
a prezent
a -i prtomn
y
prezid
entu s.m. -t
a prezident
pri v. pi
priad
ucu vb. priad
utiri (priadute
ari) -
usu -
ut
a
utisit
prifte
as
a s.f. -i zena kneze
priimn
ari s.f. -a
ri proch
azka
primnu vb. priimn
ari -
ai -
at
a proch
azet se
priru, priliu v. aprliu
prim
ave
ar
a v. primuve
ar
a
primuve
ar
a s.f. -eri jaro
primve
ar
a v. primuve
ar
a
prndi vb.impers. je treba
prsti v. psti
pri-tu v. pi-tu
prz
a s.f. -i z
asuvka (elektrick
a)
pro
aspitu adj. -t pro
aspit
a -i cerstv
y
profes
oru s.m./s.f. -i profeso
ar
a -i ucitel
proflu s.n. -i profil
pronomin
alu
adj. -li pronomin
al
a -i
z
ajmenn
y
pron
um
a v. pron
umi
pron
umi s.n. pron
umi z
ajmeno
propoztie s.f. -ii veta
pr
opriu adj. -ii pr
oprie -ii vlastn
pr
ota adv. prvne
protu adj. prot pr
ot
a -i prvn
prucuche s.f. -i zisk
prucupstu adj. -t prucupst
a -i obohacen
y,
civilizovan
y
pr
un
a s.f. -i svestka, mirabelka (druh svestky)
prunu s.m. -
ni svestka (strom)
psus
escu vb. psusri -i -t
a pojt (o zvreti)
pulite s.f. -i mesto
puliu s.m. puli kure, pt
ak
p
unctu s.n. -i bod
p
unti s.f. -ta
most
purtt
a s.f. -i vr
atka

pur
umbu s.m. -nghi holub
p
usc
a s.f. ocet
pute
ari s.f. -eri sla
putru s.n. -i sklenice
put

anu adj. -
ni puta
n
a -i nemnoh
y

R
radic
alu s.m. -li koren (lingv.)
r
adio s.n. -
ouri r
adio
r
am
an
escu v. arm
an
escu
r
asp
undu vb. r
asp
undiri r
asp
unsu r
asp
uns
a
odpovedet
recapitul
ari s.f. -a
ri rekapitulace
rec
eptie s.f. -ii recepce
reception
eru s.m. -i recepcn, vr
atn
y
reflexvu adj. -i reflexv
a -i reflexivn
rege s.f. -i rezie
regiz
oru s.m. -i reziser
regul
atu adj. -t regul
at
a -i pravideln
y
relatvu adj. -i relatv
a -i relativn, vztazn
y
repet
ari s.f. -a
ri opakov
an
restaur
antu s.n. -i restaurace
revst
a s.f. -i casopis
revol
utie s.f. -ii revoluce
ristor
antu v. restaur
antu
rivi
er
a s.f. -i pobrez
rolu s.n. r
oluri role
rom
anicu adj. -t rom
anic
a -ti rom
ansk
y
rom
anu s.n. -
ni rom
an
man
rom
anu adj.,s.m./s.f. n
i rom
an
a -i R
rom
ane
asti adv. po rumunsku
rom
an
escu
adj. -sti rom
aneasc
a -esti
rumunsk
y
Rom
ana, Rom
ane v. Arum
ane
Rom

anu s.m./s.f. -
ni Roma
n
a -i Rumun,
Rumunka
rom
anu adj. -
ni roma
n
a -i rumunsk
y
rozu adj. -i r
oz
a -i r
uzov
y
ruse
asti adv. po rusku
rus
escu adj. -sti ruse
asc
a -esti rusk
y
Ruse s.f. Rusko
Rusu s.m. Rusi R
us
a -i Rus
rusu adj. rusi r
us
a -i rusk
y

S
-sa v. -su
-sai v. -sui
sal
at
a v. s
al
at
a
s
al
a s.f. -i s
al

108

s
andwich

sp
ulbiru

s
andwich s.n. -uri sendvic
saraile v. s
ar
aile
s
ari s.f. s
ul
sav
antu adj.,s.m./s.f. -ta
sav
ant
a -i ucenec
savarn
a s.f. -i savarin (kynut
y kol
ac nam
acen
y v rumovem sirupu)
sc
arminu vb. sc
armin
ari -
ai -
at
a mykat (vlnu)
sc
apit
atu v. asc
apit
at
a
s
a conj. ze (spojka subjonctivu)
s
a pron.refl. se (refl.)
s
ah
ati s.n. -a
t hodina, hodiny (stroj)
s
al
at
a s.f. -a
t sal
at
s

amb
at
a s.f. -i sobota
s

amtu s.m./s.f. -ta

sa
mt
a -i svat
y
s
an
at
ati s.f. zdravcko (pozdrav)
s
an
at
osu adj. -si s
an
ato
as
a -i zdrav
y
s

and
i s.n. sa
nduri krev
s
and
in
ed
u vb. s
andin
ari -
ai -
at
a krv
acet
s
and
ir

anda v. s
and
in
ed
u
s
ap
uni s.f. -
ni m
ydlo
s
ar
aile s.f. -i sarailie (kol
ac m
acen
y v sirupu)
s
arb
ato
ari s.f. -
ori sv
atek (crkevn)
s
arm

a s.m. -
ad sarma (mlete maso v zeln
ych
listech)
s
arm
ant
a s.f. -i kolebka
s
arm
an
e
atu s.m./s.f. -t s
arm
an
e
at
a -i obyvatel Samariny
sc
amnu s.n. -i zidle
sc
ar
a s.f. sc
ari zebrk, krok
sc
en
a s.f. -i scena
schel
etu s.n. -i kostra
sclnciu adj. -i sclnci sclnci lakom
y
scolu vb. scul
ari -
ai -
at
a vst
at , vzbudit se
scotu vb. sco
atiri (scute
ari) scosu sco
as
a
odstranit
scri
at
a s.f. -i osud
scriit
oru s.m. -i spisovatel
scriu vb. scri
ari scri
ai (scrisu) scri
at
a (scrs
a)
ps
at
sculpt
ed
u vb. sculpt
ari -
ai -
at
a sochat (tvorit
sochu)
sc
umpu adj. -nchi sc
ump
a -i drah
y (o cene),
drah
y (mil
y)
scutdhi s.f. tma
scutidh
osu adj. -si scutidho
as
a -i tmav
y
se
aminu vb. simin
ari -
ai -
at
a st
se
ar
a s.f. seri vecer
se
ati s.f. zze
n

se
atiru vb. sitir
ari -
ai -
at
a sklzet
se
aviru s.m. severn vtr
s
ecolu s.n. -i stolet
semn
alu -i znamen
s
emnu s.n. se
amni znak
sensbilu adj. -li sensbil
a -i citliv
y
s
ensu s.n. -uri smysl
si v. s
a
sid
efi s.f. perlet
sil
ab
a s.f. -i slabika
simin
ari s.f. -a
ri setba
simnt
a v. simt
a
simt
a s.f. simta
semeno
simpatri
otu s.m./s.f. -t simpatrio
at
a -i krajan
smplu adj. -li smpl
a -i jednoduch
y
sind
uchi s.f. sind
uchi truhla
sinf
eru s.n. -uri z
ajem
singul
aru adj. -i singul
ar
a -i singul
ar
snguru adj. -i sngur
a -i pouze
sine s.f. -i t
ac
snuru s.n. -i hranice, limit
sipt
am

an
a s.f. -
ni t
yden
sirye
ani s.f. -en
i promen
ada
sitir
ari s.f. -a
ri sklize
n
sivd
ae s.f. -a
i l
aska
slabu adj. slaghi sl
ab
a -i slab
y
Slavu s.m./s.f. -i Sl
av
a -i Slovan
so
acr
a v. s
ocru
so
ari s.m. sori slunce
so
at
a v. sotu
s
ocru s.m./s.f. -i so
acr
a -i tch
an, tchyne
s
oe s.f. soi rod, prbuzenstvo
s
omnu s.n. -uri sp
anek
son
etu s.n. -i sonet
s
oni s.f. konec
s
or
a s.f. sura
ri sestra
sor, soru v. s
or
a
sotu s.m./s.f. sot so
ata
so
at
a kamar
ad

Spani
olu s.m./s.f. -li Spani
ol
a -i Span
el
sp
astr
escu vb. sp
astrri -i -t
a uklzet
sp
astrtu adj. -t sp
astrt
a -i uklizen
y
spect
acolu s.n. -i predstaven
spelu v. asp
elu
spnd
uru vb. spindur
ari -
ai -
at
a povesit, obesit
se
spit
alu s.n. -i nemocnice
sportvu adj.,s.m./s.f. -i sportv
a -i sportovn
sp
ortu s.n. -uri sport
sprigi
uru vb. sprigiur
ari -
ai -
at
a prsahat
sp
ulbiru vb. spulbir
ari -
ai -
at
a zamest,
protrdit

109

spunu

stint
a

spunu vb. sp
uniri (spune
ari) spusu sp
us
a rct,
uk
azat
stadi
onu s.n. -o
ani stadion
st
ani s.f. sta
n
iuri ovcn, s
yr
arna
statu s.n. st
ati st
at
stathm
o s.m. -
ad stanice (vlaku)
st
atie s.f. -ii zast
avka
stau vb. st
ari st
at
ui st
at
ut
a (st
at
a) z
ustat,
bydlet
st
am

an
a v. sipt
am

an
a
St
a-M
are s.f. Panna Marie
st

angu adj. -da

sta
ng
a -da
vlevo
ste
arp
a v. st
erpu
ste
au
a s.f. ste
ali hvezda
st
erpu adj./s.n. -chi ste
arp
a -i pust
y
sti prep. nad
stihu s.n. sthuri vers
stil
ou s.n. -uri pero
stilu s.n. stluri styl
stivard
es
a s.f. -i letuska
stzm
a s.f. -
ni (-mi) zed
st
of
a s.f. -i l
atka
stomatol
oyu s.m./s.f. -i stomatol
oy
a -i zubar,
zubarka
str
ad
a s.f. str
ad (str
adi) ulice
stra
niu s.n. str
an
i oblecen
strati
otu s.m. -t voj
ak
str

ambu
adj. -nghi stra
mb
a -i kriv
y
(nepravdiv
y), nespravedliv
y
stric
oru vb. stricur
ari -
ai -
at
a trdit
strigu vb. strig
ari -
ai -
at
a kricet, volat
strmtu adj. -t
a strmt
a -i tesn
y, rovn
y
strimt
ur
a s.f. -i u
zina, nesn
aze
struct
ur
a s.f. -i struktura
stud
entu s.m./s.f. -ta
student
a -i student
studi
o s.n. -uri studio
st
udiu s.n. -ii studium
stum
ahi s.f. -a
hi zaludek
sturu s.m.(s.n.) sturi (st
uri) sloup
-su adj.pos. -sa jeho, jej
subi
ectu s.n. -i podmet
substantiv
ari s.f. -a
ri substantivizace
substantvu s.n. -i substantivum
succ
esu s.n. -i u
spech
sudo
ari s.f. -
ori pot
sudu s.n. jih
sufxu -i sufix
s
uflitu s.n. -i duse

s
uflu vb. sufl
ari -
ai -
at
a foukat
-sui adj.pos. -sai jeho, jej
s
ul
a s.f. -i sdlo
Sumch
etru s.m. den sv. Petra (29.6.)
Sum
edru s.m. rjen, den sv. Demetera (26.10.)
sumu prep. pod
sumul
aiu adj. -a
i sumul
ae -la
i hnedovlas
y
sun, s
untu v.
escu, hiu
s
up
a s.f. -i polevka
superlatvu adj. -i superlatv
a -i superlativ
supt

ari adj. -i huben

y
sur
at
a s.f. -i kamar
adka
s
urdu adj. -da
s
urd
a -i hluch
y
surghi
uni s.f. -
ni vyhnanstv
surnu s.n. -uri slunne msto
s
urpu vb. surp
ari -
ai -
at
a rozpadat se, zborit
surs
escu vb. sursri -t -t
a holit se
susu v. ns
usu
s
ut
a s.f. -i sto

S

said

ati num.card. sedes

at
s
apti num.card. sedm
saptid

ati num.card. sedmdes

at
s
aptispr
ad
ati (s
aptispr
a)
num.card.
sedmn
act
s
arpi s.m. serchi had
s
asi num.card. sest
s
asipr
ad
ati (s
aspr
a) num.card. sestn
act
sc

amb
a s.f. -i k
amen, sk
ala
sclio
apicu vb. scliupic
ari -
ai -
at
a kulhat
sco
al
a s.f. scoli skola
scol
aru s.m./s.f. -i scol
ar
a -i za
k, skol
ak
scretu adj. -t scret
a -i opusten
y, nestastn
y
scurt
ed
u vb. scurt
ari -
ai -
at
a zkr
atit
sc
urtu adj. -t
a sc
urt
a -i kr
atk
y
sc
urtu s.m. u
nor
sedu vb. side
ari sidu
i -
ut
a sedet, posadit se,
z
ustat
si conj.,adv. a, take
si v. si
siamind
oili num.col. siamindo
auli oba dva
sichirg s.m. -e
ad cukr
ar
sig
uni s.f. -
ni hrub
y prosvan
y pasteveck
y
kab
at ke kolen
um
sind
ani s.f. -a
n
i pochode
n, svcen, lustr
s
oputu s.n. -i pramen
sprtu s.n. -uri alkohol, sirka
stint
a s.f. -i veda

110

stiu

treid

ati
unu

stiu vb. stri (ste

ari) sti
ui -
ut
a vedet, dozvedet
se
sutu vb. suta
ri (sta
ri, st
ari) -a
i -a
t
a zkroutit,
otocit

T
-ta v. t
au
ta conj. aby
tab
elu s.n. -i st
ul
tabl
ou s.n. -uri obraz
tacu vb. t
ate
ari t
ac
ui -
ut
a zmlknout
tahin
a adv. r
ano, brzy
-tai v. -tui
t
aif
a s.f. ta
ifuri rodina
t
alaru s.n. -i sud, konev
talent
atu adj. -t talent
at
a -i talentovan
y
taliu vb. t
ale
ari -
a -
at
a kr
ajet
tam
amu adv. presne
tam
an v. tam
amu
tang
ou s.n. -uri tango
t
at
a s.m. t
ata
n
i otec
t
ati v. t
at
a
t
av
a s.f. -i t
ac
tax s.n. -uri taxi
t
au pron.pos./adj.pos. ta t
ai t
ali tv
uj
t
apo
ar
a s.f. -i sekera
t
asi prep.,adv. az do, presne
t
at

an
i v. t
at
a
t
ate
ari v. tacu
t
av
ani s.f. -a
ni strop

t
av
a v. t
av
a
teamu s.n. te
amuri t
ym
t
ehni s.n. tehnuri postup, zivnost
telef
onu s.n. -o
ani telefon
telegr
am
a s.f. -i telegram
televiz
oru s.n. -o
ari televize
teleyr
am
a v. telegr
am
a
t
em
a s.f. -i tema
t
end
a s.f. -i stan
ter
as
a s.f. -i terasa
t
ermenu s.m. -
ni v
yraz (slovo)
t
et
a s.f. -i teta
t
extu s.n. -i text
th
am
a s.f. th
amati z
azrak
the
am
a v. nihe
am
a
the
aminu adj.,s.f. -
ni the
amin
a -i zensk
y
the
atru s.n. -i divadlo

thimis
escu vb. thimisri -i -t
a pamatovat si
ti prep. pro
ti mirndi adv. odpoledne
tift
eri s.f. -i seznam
thi s.f. osud, stest
tmbru s.n. -i zn
amka (postovn)
tmpu s.n. -uri cas
tindiln
a s.f. -i komonice (rostlina pestovan
a
na seno)
tndu vb. tndiri (tinde
ari) tmsu (tesu) tmtu
(tesu) t
ahnout
tni pron.pers. ty
tinire
at
a s.f. -et ml
ad
tniru adj. -i tnir
a -i mlad
y
ti
ne s.f. -i cest, cena (hodnota)
ti
nis
escu vb. ti
nisri -i -t
a poctt, vyj
adrit
uzn
an
ti
nistu adj. -t ti
nist
a -i cestn
y, uzn
avan
y
tipu s.n. tpuri typ
tis
ag
a s.f. -a
d penezenka
to
amn
a s.f. to
amni (t
omnuri) podzim
to
at
a v. tutu
t
op
a s.f. -i mc, delov
a koule, delo
t
opic
a s.f. slovosled
t
ora adv. ted
t
ornu vb. turn
ari -
ai -
at
a vr
atit se, vylt, zvr
atit, vr
atit
toru s.n. to
ari stopa
t
ot
ana adv. vzdy
totu v. tutu
tra v. ta
tract
oru s.n. -o
ari traktor
Tracu s.m./s.f. Trat Tr
ac
a -ti Thr
ak
tracu adj. trat tr
ac
a -ti thr
ack
y
tradtie s.f. -ii tradice
trad
ucu vb. trad
utiri (tradute
ari) trad
usu tradu
s
a prelozit
tragu vb. tr
adiri (tr
ade
ari) tr
apsu tr
aptu t
ahnout, trpet, sn
aset
tramv
aiu s.n. -ie tramvaj
trand
afil
a s.f. -i r
uze
tranzitvu adj. -i tranzitv
a -i tranzitivn
tr
astu s.n. -i vak, chlebnk, penezenka
tr
ao
ar
a adv. okamzite
tr
apcu s.n. -ti pot
ucek
tre
amburu vb. trimbur
ari -
ai -
at
a tra
st se
trecu vb. triteri (tre
atiri) tric
ui -
ut
a prejt, zt
trei num.card. tri
tr
eia v. tr
eilu
treid

ati num.card. tricet

treid

ati
unu num.card. -
un
a tricet jedna

111

tr
eilu

urs
escu

tr
eilu num.ord. treia tret
tr
eili num.col. treili vsichni tri
tr
eispr
ad
ati (tr
eispr
a, tr
espr
a) num.card.
trin
act
trenu s.n. trenuri vlak
tric

anda v. trecu
tric
at
oru adj.,s.m./s.f. -i tric
ato
ari -i cestujc
tric
utu adj. -t tric
ut
a -i minul
y, star
y
trimbur

anda v. tre
amburu
tro
ar
a v. tr
ao
ar
a
troleib
usu s.n. -i trolejbus
trotu
aru s.n. -i chodnk
tru v. tutu
trupu s.n. tr
upuri telo, kmen
-tu v. t
au
tu prep. uvnitr
tuf
echi s.f. tufechi zbra
n
tuf
osu adj. -si tufo
as
a -i hust
y (zarostl
y)
-tui adj.pos. -tai tv
uj
t
undu vb. t
undiri (tunde
ari) t
umsu t
ums
a
(t
umt
a) ostrhat
Turc
al
a s.f. -i Turkyne
T
urcu s.m./s.f. -ta
T
urc
a -ti Turek, Turkyne
t
urcu adj. -t
a t
urc
a -ti tureck
y
tursmu s.m. turismus
turstu s.m./s.f. -sti turst
a -i turista
t
urm
a s.f. -i st
ado
turn
eu s.n. -uri z
ajezd
t
urt
a s.f. -i kol
ac
turte
asti adv. po turecku
turt
escu adv. -sti turte
asc
a -esti turecky
tutu pron./adj.indef. tut t
ut
a -i vsichni
tutul
oru pron.indef. vsem
tutung s.m. -e
ad trafikant

T

t v. t
a
tasu vb. t
ase
ari ta
s
ui -
ut
a tk
at
t
a pron.pers. tobe
t
anu vb. t
ane
ari t
an
ui -
ut
a drzet
t

at
a s.f. ta
t
a struk
t
ercliu s.n. -uri kruh
teru s.n. teruri obloha
ti pron.rel./interog. co
tn
a s.f. -i vecere
tind

ati num.card. pades

at
tind

atitnti num.card. pades

at pet

tnti num.card. pet

tntilu num.ord. tntea p
at
y
tntili num.col. tntili vsech pet
tspr
ad
ati (tspr
a) num.card. patn
act
tspr
ayinghit num.card. dvacet pet
tit
ati s.f. -a
t mesto za hradbami
tiv
a pron.indef./neg. neco, nic
tiy
ar
a s.f. -a
ri cigareta
tiy
ars
escu vb. tiy
arsri -i -t
a smazit

U
u pron.pers. j (akuzativ od ona)
ub
oru s.n. -o
ari dv
ur
ud

a s.m. -
ad pokoj
udciu s.n. -i pokojk
udu adj. ud u
d
a -i mokr
y
ufilis
escu vb. ufilisri -i -t
a pouzt
uht
atu s.n. -uri vzdychat
uidistu adj. -t uidist
a -i odpovdajc
umbr
el
a s.f. -i destnk
u
mflu vb. umfl
ari -
ai -
at
a naplnit
u
mplu vb. umple
ari (
umpliri) umpl
ui -
ut
a naplnit
u
mtu s.n. -uri m
aslo
umtul
emnu v. untul
emnu
um
uti s.f. nadeje
un v. unu
u
n
a v. unu
u
n
a o
ar
a, un
ao
ar
a adv. jednou, kdysi
u
n
aspr
ad
ati (
un
aspr
a) num.card. jeden
act
u
n
aspr
ayinghit num.card. dvacet jedna
u
nd
a s.f. -i vlna, bublina
und

escu vb. undri -i -t

a pripomnat
u
ngli s.f. u
ngli nehet
u
nicu adj. -t u
nic
a -ti jedinecn
y
unit
ati s.f. -a
t jednota
universit
ati s.f. -a
t univerzita
un-o
ar
a v. un
ao
ar
a
un
oru v. unu
untul
emnu s.n. olej (k jdlu)
unu art.indef. u
n
a neurcit
y clen
unu pron.indef. u
n
a jeden nejak
y
unu num.card. u
n
a jedna
ur
ari s.f. -a
ri pra
n
ur

atu v. ur
utu
urd

ai v. o
rdu
ure
acli s.f. -ecli ucho
urnips
escu vb. urnipsri -i -t
a radit
u
rs
a s.f. -i medved
urs
escu vb. ursri -i -t
a pozvat

112

urstu

yir
amati

urstu adj. -t urst

a -i zvan
y
urt
acu s.m. -t spolecnk
ur
utu adj. -t ur
ut
a -i oskliv
y
urye s.f. -i pohroma, proklet
uryistu adj. -t uryist
a -i opusten
y, proklet
y
usc
ari v. us
ucu
uspit

ali s.f. uspita

li pra
telstv
usto
an
i adj.f./s.f. usto
an
i mistrov
a, remeslnice
us
ucu vb. usc
ari -
ai -
at
a susit
u
si s.f. usi dvere

uvr
eu s.m./s.f. -i uvre
au
a -li Zid
u
zo s.n. zitn
a p
alenka

V
va v. voi
vac
ant
a s.f. -i pr
azdniny
v
ac
a s.f. v
at kr
ava
vahi adv. pravdepodobne
v
ali s.f. va
liuri u
dol, reka
valt
a s.f. -i kufr
valo
ari s.f. -
ori cena (hodnota)
v
alsu s.n. -uri valck
valu s.n. v
aluri vlna
v
at
amu vb. v
at
am
ari -
ai -
at
a zabt
v
atr
a s.f. -i (va
tr
a) krb
v
a v. voi
v

arn
a v. v
arnu
v
arn
ao
ar
a adv.(v kladne vete) nekdy
v

arn
aoar
a adv.(v z
aporne vete) nikdy
v
arno
ar
a v. v
arn
ao
ar
a
v

arnu pron.neg.,adj.neg. va
rn
a za
dn
y, nikdo
v
ary
escu vb. v
aryri -i -t
a k
arat
v
asilo
an
i s.f. v
asilo
an
i kr
alovna
v
asil
e s.m. -e
ad kr
al
ve
ar
a s.f. veri leto
ve
ardi adj. verda
ve
ardi verd
a zelen
y
v
ecliu adj. -i ve
acli vecli star
y (starobyl
y)
vedu vb. vide
ari vidu
i -
ut
a videt
vehcul s.n. -i vozidlo
verb
alu adj. -li verb
al
a -i slovn
v
ersu vb. virs
ari -
ai -
at
a lt
v
ersu s.n. -uri vers
veru s.m./s.f. veri ve
ar
a -i bratranec, sestrenice
v
estu s.n. z
apad
vide
ari v. vedu
vimt v. vmtu

vmtu s.n. -uri vtr

vndu vb. vinde
ari vind
ui -
ut
a prod
avat
vni v. yinu
vniri s.f. p
atek
violonstu s.m. -sti houslista
vsin
a s.f. -i vise
n
vsinu adj. -
ni vsin
a -i bord
o (barva)
vsn
a v. vsin
a
vitnu adj. -
ni vitn
a -i soused
vzit
a s.f. i n
avsteva
vizit
ed
u vb. vizit
ari -
ai -
at
a navstvit
vo
au
a v. voi
voc
al
a s.f. -i samohl
aska
vocatvu s.n. vokativ
voi pron.pers. ty
voi vb. vre
ari vrui vr
ut
a chtt, milovat
vol
anu s.n. -i volant
v
olei s.n. volejbal
v
olt
a s.f. i v
ylet, proch
azka
vol
umu s.n. -i u
rove
n
voru v. voi
v
ostru pron.pos./adj.pos. v
ostri vo
astr
a vo
astri
v
as, vasi
vre
ari s.f. vreri touha, l
aska, z
aliba
vrutu adj.,s.m./s.f. vrut vr
ut
a -i chten
y,
milovan
y
vulo
ag
a s.f. -
od dolina, palouk
V
uryaru s.m./s.f. -i Vury
ar
a -i Bulhar,
Bulharka
vury
are
asti adv. po bulharsku
vury
ar
escu adj. -sti vury
are
asc
a -esti bulharsk
y

X
xe
ani s.f.pl. cizina
xenu adj.,s.m./s.f. xe
ni xe
an
a -i cizinec
xudhyips
escu vb. xudhyipsri -i -t
a str
avit

Y
ye
atris
a s.f. -i doktorka
ye
atru s.m. ye
atr
a (ye
atri) doktor
yile s.f. -i zrcadlo, sklenice
yin
aru s.m. leden
ynghit num.card. dvacet
ynit
oru s.n. budoucnost
yinu s.n. ynuri vno
yinu vb. vinri (yine
ari) vi
niu vint
a prijet,
prijt
yir
amati s.f.pl. st
ar

113

yirmaniche
asti

zv
erc
a

yirmaniche
asti adv. po nemecku
yirmanich
escu adj. -sti yirmaniche
asc
a -esti
nemeck
y
Yirm
anu v. Germ
anu
yisu s.n. ysi sen
yiste
ari s.f. -eri poklad
yiu adj. yii ye yii ziv
y
yiurte s.f. -i sv
atek (podle jmena po otci)
ynyint v. ynghit
yizm
aci
unu s.m. z
ar
ylic
o s.m. -
ad cukrov, dzem
yr
am
a s.f. -i (yr
amati) psmeno
yum
aru s.m. -i osel

Z
z
ahari s.f. cukr
z
ah
art
ari s.f. -a
ri cukrov
zboru s.n. zbo
ar
a slovo
zboru v. azbo
airu
zb
uld
u s.m. -uri mc, kulicka
zbur

ascu vb. zbura

ri -a
i -a
t
a mluvit
z
ero s.n. zer
ouri nula
zghil
escu vb. zghilri -i -t
a f
nukat, plakat
zgr
amu vb. zgr
am
ari -
ai -
at
a dr
at
zm
elciu s.m. -i hlem
yzd
z
ori s.f. nesn
az, potreba
zugr
afstu v. zugr
apstu
zugr
apstu adj. -t zugr
apst
a -i malovan
y
zv
erc
a s.f. -ti sje, vaz

114

brzy

Cesko-arumunsk
a
c
ast
A
a si conj.,adv.
absolutn absol
utu adj. -t absol
ut
a -i
aby ta conj.
adjektivn adjectiv
alu adj. -li adjectiv
al
a -i
adjektivum adjectvu s.n. -i
adresa adres
a s.f. -i
adverbi
aln adverbi
alu adj. -li adverbi
al
a -i
adverbium adverbu s.n. -i
advok
at avoc
atu s.m. -t
agentura agente s.f. -i
ahoj al
o interj.
ach a interj.
akademik academici
anu s.m. -
ni
akuzativ acuzatvu s.n.
Alb
anec Arbinesu s.m./s.f. -si Arbine
as
a -i
Alb
anka Arbinesu s.m./s.f. -si Arbine
as
a -i
alb
ansky arbinise
asti adv.
ale a
ma conj., ma conj.
alkohol sprtu s.n. -uri
and
el a
nghilu s.m. -li
anglick
y englezescu adj. -sti engleze
asc
a -esti,
englezu adj. -zi englez
a -i
Angli
can Englezu s.m./s.f. -zi Englez
a -i
Angli
canka Englezu s.m./s.f. -zi Englez
a -i
ani ni conj., nti conj.
ano e adv.
antonymum antonmu s.n. -i
apartm
an apartamentu s.n. -i
apo
stol ap
ostolu (ap
ostalu) s.m. -li
apozice apoztie s.f. -ii
architektura arhitect
ur
a s.f.
aritmetika aritmetic
a s.f.
arm
ada ascheri s.f. ascheri
artikulovan
y articul
atu adj. -t articul
at
a -i

Arumun Arma
nu s.m./s.f. -
ni Arma
n
a -i
Arumuni arm
an
ami s.f.

Arumunka Arma
nu s.m./s.f. -
ni Arma
n
a -i
arumunsky arm
ane
asti adv.
arumunsk
y arm
anescu adj. -sti arm
ane
asc
a

-esti, arma
nu adj. -
ni arma
n
a -i
asfalt c
atr
ani s.f. -a
n
i
asistent asistentu s.m./s.f. -ta
asistent
a -i
asistentka asistentu s.m./s.f. -ta
asistent
a -i

asociace asoci
atie s.f. -ii
astrodynamika astrodin
amic
a s.f.
atribut atrib
utu s.n. -i
auto am
axi s.f. ama
xi, masn
a s.f. -
ni
autobus busu s.n. b
usuri
autochtonn autoht
onu adj. -
ni autoht
on
a -i

a
z do pa
n
a prep.,conj., t
asi prep.,adv.

B
babi
cka m
ae s.f. m
ai
bahno l
aspi s.f. la
schi
balk pachetu s.n. -i
balkon balc
oni s.f. -
ni
bandita furu s.m. furi
banka b
anc
a s.f. ba
nta

bankovky bancn
ot
a s.f. -i
bar baru s.n. b
aruri
baron bar
onu s.m. -
ni
barva hr
om
a s.f. -i
barvivo bue
au
a s.f. -ei
b
ase
n poemu s.n. -i
basketbal b
asketbolu s.n.
b
asnk poetu s.m. -t
benzn benzn
a s.f.
beran birbecu s.m. -t
ber
anek (mlad
y) birbic
usu s.m. -i
beranice (
cepice) c
aci
ul
a s.f. -i

bez fa
r
a prep.
b
e
zet al
agu vb. al
ag
ari -
ai -
at
a
b
e
zn
y norm
alu adj. -li norm
al
a -i
bicykl biciclet
a s.f. -i
bl
y a
lbu adj. a
lghi a
lb
a -i
bistro bistr
ou s.n. -uri
blzko apro
apea adv., nng
a prep.
blok (dom
u) blocu s.n. bl
ocuri
blok (z
apisnk) carnetu s.n. -i
bod p
unctu s.n. -i
bohatstv ave
ari s.f. averi
bohyn
e d
e
au
a s.f.
boj alumt
ari s.f. -a
ri
bojovat batu vb. b
ate
ari b
at
ui -
ut
a
bolest doru s.n. d
oruri, dure
ari s.f. -eri
bonbon bombo
an
a s.f. -i
bord
o (barva) vsinu adj. -
ni vsin
a -i
bota p
ap
uta
s.f. p
ap
uta

bratr fr
ati s.m. frat
bratranec cusurnu s.m./s.f. -
ni cusurn
a -i,
veru s.m./s.f. veri ve
ar
a -i
bravo br
avo interj.
brzy ay
on
ea adv., tahin
a adv.

115

brezen

cubka

b
rezen m
artu s.m.

b
richo pa
ntic
a s.f. -ti
b
ritva cusur
afi s.f. -a
hi
bublina u
nd
a s.f. -i
budoucnost ynit
oru s.n.

B
uh d
omnu s.m. -
ni, Dumnid
a
s.m. -
ad
buk fagu s.m. fad
Bulhar V
uryaru s.m./s.f. -i Vury
ar
a -i
Bulharka V
uryaru s.m./s.f. -i Vury
ar
a -i
bulharsk
y vury
arescu adj. -sti vury
are
asc
a
-esti
bulv
ar (ulice) bulev
ardu s.n. -i
bur
acet bumbune
ad
a
vb.impers.
bydlet stau vb. st
ari st
at
ui st
at
ut
a (st
at
a)
bystr
y tru adj./s.m./s.f. tr
a tr
a -i
byt apartamentu s.n. -i
b
yt escu vb. hri fui f
ut
a, hiu vb. hri fui f
ut
a

b
yt ohromen amurta
scu vb. amurta
ri -a
i -a
t
a
b
yt t
reba lipsescu vb. lipsri (lipse
ari) -i -t
a
b
yt vinen ft
asescu vb. ft
asri -i -t
a

C
celkov
e dipu adv.
cel
y ntregu adj. -d ntre
ag
a -ed
cena (hodnota) ti
ne s.f. -i, valo
ari s.f. -
ori
cena (ocen
en) premiu s.n. -ii
centimetr centimetru s.m. -i
centrum centru s.m. -i
cesta c
ali s.f. ca
liuri, d
uc
a s.f.
cestovatel c
al
at
oru s.m./s.f. -i c
al
ato
ari
c
al
ato
ari
cestujc tric
at
oru adj.,s.m./s.f. -i tric
ato
ari -i
cigareta tiy
ar
a s.f. -a
ri
Cik
an Ghftu s.m./s.f. -ta
Ghft
a -i
Cik
anka Ghftu s.m./s.f. -ta
Ghft
a -i

csa
r amira
s.m. -
ad, imper
atoru s.m. -i
csa
rovna amir
aro
an
i s.f. amir
aro
an
i
csa
rstv imperiu s.n. -ii
ctit aduchescu vb. aduchri -i -t
a
citliv
y sensbilu adj. -li sensbil
a -i
citron lim
on
i s.f. lim
on
i
civilizace civiliz
atie s.f. -ii
civilizovan
y plichistu adj. -t plichist
a -i,
prucupstu adj. -t prucupst
a -i
cizina xe
ani s.f.pl.
cizinec xenu adj.,s.m./s.f. xe
ni xe
an
a -i
co ti pron.rel./interog.

cokoliv itid
o pron.
ctnost h
ari s.f. h
ari
cukr z
ahari s.f.
cukr
arna cafetere s.f. -i
cukr
a
r sichirg s.m. -e
ad
cukrov ylic
o s.m. -
ad, z
ah
art
ari s.f. -a
ri
cyp
ri
s chiparsu s.m. -i

c
ap lelicu s.m. -t

cas chir
o s.m., o
ar
a s.f. ori, tmpu s.n. -uri

casopis revst
a s.f. -i

casov
an conjug
ari s.f. -a
ri

casovat conj
ugu vb. conjug
ari -
ai -
at
a

cekat asteptu vb. astipt

ari -
ai -
at
a

celo fra
mti s.f. -ta

cenich m
utc
a s.f. -chi

cern
y laiu adj. l
ai l
ae l
ai

cerstv
y pro
aspitu adj. -t pro
aspit
a -i

cerven cirisa
ru s.m.

cervenec alun
aru s.m.

cerven
y ar
osu adj. -i ar
osi -i

cesat che
aptinu vb. chiptin
ari -
ai -
at
a

cest ti
ne s.f. -i

cestn
y ti
nistu adj. -t ti
nist
a -i

ceta p
ag
an
a s.f. -i

cetba ghiuv
ast
a s.f. -i

C
nan Chinezu s.m. -zi Chinez
a -i

C
nanka Chinezu s.m. -zi Chinez
a -i

cnsk
y chinezu adj. -zi Chinez
a -i

cslo n
umiru s.n. -i

cslovka numer
alu s.n. -i

cst alegu vb. ale

adiri (alide
ari) alepsu ale
apt
a,
dhyiv
asescu vb. dhyiv
asri -i -t
a

cistit curu vb. cur

ari -
ai -
at
a

c
snk gars
onu s.m. -
ni

cl
anek artcolu s.f. -i

clen artcolu s.f. -i

cokol
ada ciocol
at
a s.f. -i

ctrn
act p
aspr
ad
ati (p
aspr
a) num.card.

ctvrt m
ah
ala
s.m. -
ad

ctvrtek gioi s.f.

ctvrtina cirecu s.n. -uri

ctvrt
y p
atrulu num.ord. p
atra

cty
ri p
atru num.card.

cty
ricet patrud
a
ti num.card.

cubka c
ata
u
a s.f. -li

116

d
abel

dva

D
d
abel dracu s.m. drat
d
ack
y dacu adj. dat d
ac
a d
ati
D
ak Dacu s.m./s.f. Dat D
ac
a D
ati

dakorom
ansk
y Dacoroma
nu s.m./s.f. -
ni
Dacooma
n
a -i
daleko dip
arti adv., l
argu adv.
dar dho
ar
a s.f.
d
arek dho
ar
a s.f., pischesi s.f. pischesi
d
at dau vb. d
ari dedu d
at
a
dativ datvu s.n.
dav bl
uchi s.f. bluchi
dcera hli s.f. hli
d
ede
cek papu s.m. p
apa
n
i (pachi)
d
ekovat multumescu vb. multumri -i -t
a
d
ekuji mers interj.
d
elat facu vb. f
atiri (f
ate
ari) feciu f
apt
a
d
elnk lucr
at
oru adj.,s.m./s.f. -i lucr
ato
ar
a
(lucr
ato
ari) -i
d
elo t
op
a s.f. -i
d
elov
a koule t
op
a s.f. -i
den d
u
u
a s.f. da
li
denn tisk fimirdh
a s.f. -d
den sv. Dem
etera (26.10.) Sumedru s.m.
den sv. Petra (29.6.) Sumchetru s.m.
deset d
a
t num.card.
deska plo
aci s.f. ploci
d
e
st plo
ae s.f. ploi
de
stnk umbrel
a s.f. -i
d
et
atko ficiurcu s.m. -t
d
eti (synov
e a dcery) fume
ali s.f. -eli
d
etsk
a no
zi
cka p
at
a s.f. -i

devades
at noau
ad
a
ti num.card.
devades
at dev
et noau
ad
a
tino
au
a num.card.
devades
at dva noau
ad
a
tido
au
a num.card.
devaten
act no
au
aspr
ad
ati
(no
au
aspr
a)
num.card.
dev
et no
au
a num.card.
dky efharist
o interj.
dlek buc
at
a s.f. -a
t
dlo o
per
a s.f. -i
dra g
uv
a s.f. -i
disk dhscu s.n. -uri
diskot
eka dhiscotec
a s.f. -t
distinguovan
y aleptu adj. -t
a ale
apt
a -i
distribuce distrib
utie s.f. -ii
distributivn distributvu adj. -i distributv
a
-i

dt
e fitc
a s.f. -ti
divadlo the
atru s.n. -i
d
ze cup
an
i s.f. -a
n
i
dla
n p
alm
a s.f. pa
l
ni
dlouh
y l
ungu adj. -da
l
ung
a -d
a
dnes a
st
ad
adv.,
az
a adv.
dnes v noci ast
ar
a adv.,
ast
a-se
ar
a adv.
dobr
a emu interj.
dobr
a n
alada chefi s.f. chehi
dobr
y bunu adj. bu
ni b
un
a -i
dob
re ghni adv.
dohl
zet mutrescu vb. mutrri -i -t
a
dohromady dead
unu adv.
dojit m
ulgu vb. m
uldiri (mulde
ari) m
ulsu
m
uls
a
dokonal
y perfectu adj. -t
a perfect
a -i
doktor d
octoru s.m. -i, ye
atru s.m. ye
atr
a
(ye
atri)
doktorka ye
atris
a s.f. -i
dolar dol
aru s.m. -i
dole dighi
osu adv., mp
adi adv., nghi
osu adv.
dolina vulo
ag
a s.f. -
od
dolu nghi
osu adv.
doma ac
as
a adv.
dom
ac huzmiche
aru s.m. -i
dom
acnost nicuchir
at
a s.f. -i
dopis c
arti s.f. ca
rt
a
dort pr
ajit
ur
a s.f. -i
dost d
uri adv.
dozv
ed
et se stiu vb. stri (ste
ari) sti
ui -
ut
a
drah
y (mil
y) dur
utu adj. -t dur
ut
a -i, sc
umpu
adj. -nchi sc
ump
a -i
drah
y (o cen
e) sc
umpu adj. -nchi sc
ump
a -i
drak l
am
ni s.f. la
m
ni
dr
at zgr
amu vb. zgr
am
ari -
ai -
at
a
druhorozen
y mesi s.f. di mesi
druh
y and
oilea num.ord., d
oilu num.ord.
do
aua
dr
zet ac
atu vb. ac
ata
ri -
ai -
at
a, ta
nu vb.
ta
ne
ari t
an
ui -
ut
a
d
re
n m
ad
uu
a s.f. m
ad
uu
a (m
ad
ui)
d
rmat nyised
u vb. nyis
ari -
ai -
at
a
dub cup
aciu s.m. -i
duben aprliu s.m.
dud
ak g
aid
ag s.m. -e
ad
dudy g
aid
a s.f. -i
d
ule
zit
y import
antu adj. -t
a import
ant
a -i
d
um c
as
a s.f. -i
du
se s
uflitu s.n. -i
d
uvod ite s.f. -i
dva do
au
a num.card., doi num.card.

117

dvacet

hlubok
y

dvacet ynghit num.card.

dvacet dva do
au
aspr
ayinghit
num.card.,
d
oispr
ayinghit
dvacet jedna u
n
aspr
ayinghit num.card.
dvacet p
et tspr
ayinghit num.card.
dvan
act do
au
aspr
ad
ati (do
au
aspr
a) num.card.,
d
oispr
ad
ati (d
oispr
a) num.card.
dv
e
re u
si s.f. usi
dvojver
s disthu s.n. -uri
dv
ur ub
oru s.n. -o
ari
d
ychat adliu vb. adile
ari -e
ai -e
at
a
dycht
en doru s.n. d
oruri
d
yn
e curcubet
a s.f. -i
d
zem ylic
o s.m. -
ad
d
zus d
a
m
a s.f. da
muri

E
eh e interj., eh interj.
elegantn eleg
antu adj. -t
a eleg
ant
a -i
emise emisi
uni s.f. -
ni
epocha epoc
a s.f. -ci
epopej epopee s.f. -ei

era er
a s.f. eri
euro (m
ena) euro s.m.
evropsk
y europe
anu adj. -
ni europe
an
a -i
existence b
an
a s.f.
existovat b
aned
u vb. b
an
ari -
ai -
at
a
exkurze exc
ursie s.f. -ii

F
fakulta facult
ati s.f. -
at
fazole fis
uliu s.n. -i
f
en foenu s.n. foenuri
fena c
ata
u
a s.f. -li
festival festiv
alu s.n. -uri
figurativn figur
atu adj. -t figur
at
a -i
fk hc
a s.f. hti
film flmu s.f. -i
filozofie filozofe s.f. -i
f
nukat zghilescu vb. zghilri -i -t
a

font
ana f
anta
n
a s.f. -
ni
forma f
orm
a s.f. -i
fotbal f
otbalu s.n.
fotografie fotografe s.f. -i
foukat s
uflu vb. sufl
ari -
ai -
at
a
Francouz Francezu s.m./s.f. -zi Francez
a -i

Francouzka Francezu s.m./s.f. -zi Francez

a -i
francouzsk
y Francezu adj. -zi Francez
a -i, frantuzescu adj. -sti frantuze
asc
a -esti
fr
aze locuti
une s.f. -
ni
fyzika fzic
a s.f.

G
genitiv genitvu s.n. -i
getod
ack
y geto-d
acu adj. -t geto-d
ac
a -ti
Getod
ak Geto-d
acu s.m./s.f. -t Geto-d
ac
a -ti
Getod
akyn
e Geto-d
acu s.m./s.f. -t Geto-d
ac
a
-ti
gram gramu s.n. gr
ami
gramatick
y gramatic
alu adj. -li gramatic
al
a
-i
gramatika gram
atic
a s.f.
gran
atov
e jablko ar
oidh
a s.f. -i
grilovat frigu vb. frdiri (fride
ari) frpsu frpt
a
gymnastika gimn
astic
a s.f.

H
had sa
rpi s.m. serchi
h
adat se nc
aciu vb. nc
ace
ari -e
ai -e
at
a
hala holu s.n. h
oluri
halo bre interj.
harmonie armune s.f. -i
havran c
orbu s.m. c
orghi
hej bre interj., e interj., hello interj.
hejno cupe s.f. -i, flocu s.n. flo
ati
hej ty! l
ai interj.

Hel
enka (Rekyn
e) Elnu s.m. -
ni Eln
a -i

Hel
en (Rek)
Elnu s.m. -
ni Eln
a -i
hemisf
era emisfer
a s.f. -i
herec act
oru s.m. -i, artstu s.m. -sti artst
a -i
historie ist
orie s.f. -ii
hlad fo
ami s.f.
hladov
y agi
unu adj. -
ni agi
un
a -i
hlas bo
ati s.f. bot, diatez
a s.f. -i
hlasov
y doprovod ih
o s.m. -
ad
hledat c
aftu vb. c
aft
ari -
ai -
at
a
hledi
st
e amfithe
atru s.n. -i
hlem
y
zd zmelciu s.m. -i
hlda
c aviglit
oru s.m. -i
hldat avegliu vb. avigle
ari -e
ai -e
at
a
hloubav
y mindutu adj. -t mindut
a -i
hloubka ah
and
ami s.f.
hloup
y glaru s.m./s.f. glari gl
ar
a -i
hlubok
y ah
and
osu adj. -si ah
ando
as
a -i

118

hluch
y

Italka

hluch
y s
urdu adj. -da
s
urd
a -i
hluk l
av
a s.f.
hn
ed
ak (k
u
n) m
urgu adj. -da
m
urg
a -d
a
hn
edovlas
y sumul
aiu adj. -a
i sumul
ae -la
i
hn
ed
y cafsu adj. -i cafsi -i, mar
o adj., m
urnu
adj. -
ni m
urn
a -i
hn
ev crip
ari s.f. -a
ri
hnzdo cuib
airu s.n. -i
hodina o
ar
a s.f. ori, s
ah
ati s.n. -a
t
hodiny (stroj) s
ah
ati s.n. -a
t
hodit ar
ucu vb. arc
ari -
ai -
at
a
holi
c birberu s.m. -i
holit se sursescu vb. sursri -t -t
a
holub pur
umbu s.m. -nghi
homonymie omonime s.f. -i
honit avnu vb. avin
ari -
ai -
at
a
hora m
unti s.m. -t
a
ho
rk
y am
aru adj. -ri am
ar
a -i
hospod
a
r nicuchru adj./s.m./s.f. -i nicuchr
a
-i
host o
aspi s.m./s.f. o
aspit o
aspit
a -i
hotel hotelu s.n. -uri
hotov
y f
aptu adj. -t
a f
apt
a -i
houpa
cka le
ag
anu s.n. -i, nta
s.f. nta

houpat le
ag
anu vb. lig
an
ari -
ai -
at
a
houslista violonstu s.m. -sti
hov
ez bou s.m. boi
hra (d
etsk
a) agi
ocu s.n. -uri
hra (divadeln) pies
a s.f. -i
hranice snuru s.n. -i
hr
at si agi
ocu vb. agiuc
ari -
ai -
at
a
hrd
y pirfanu adj. -
ni pirfan
a -i
hrob murmntu s.m. -t
a
hrozen vna are
apini s.m. -
ni
hroznov
e vno a
uu
a s.f. a
uu
a
hrud cheptu s.n. -uri
hru
se
n g
ortu s.m. -
a
hru
ska g
ortu s.n. -
a
h
reben che
aptini s.m. che
apt
an
i
h
rch am
arte s.f. -i
h
rm
et bumbune
ad
a
vb.impers.

huben
y supta
ri adj. -i
hudba m
uzic
a s.f.
hu
nat
y nfluc
at adj. -t nfluc
at
a -i
hust
y (zarostl
y) tuf
osu adj. -si tufo
as
a -i
hv
ezda ste
au
a s.f. ste
ali

h
ybat se minu vb. min
ari -
ai -
at
a

CH

chl
eb pa
ni s.f. p
an
i
chlebnk tr
astu s.n. -i
chodidlo cici
oru s.n. -o
ari, p
at
a s.f. -i
chodnk trotu
aru s.n. -i
chr
anit afirescu vb. afirri -i -t
a
cht
en
y vrutu adj.,s.m./s.f. vrut vr
ut
a -i
chtt voi vb. vre
ari vrui vr
ut
a

chud
y fuc
ara
adj. -
ad fuc
aro
an
i fuc
aro
an
i,
gulisa
nu adj. -
ni gulis
an
a -i, m
ar
atu adj.
-t m
ar
at
a -i
chut o
rixi s.f.
chutn
y n
ostimu adj. -
ni n
ostim
a -i
chv
alit al
avdu vb. al
avd
ari -
ai -
at
a
chvle momentu s.n. -i
chyba al
athu, al
athusu s.n. -uri, c
ab
ati s.f. -ba
t
chybovat al
athusescu vb. al
athusri -i -t
a
chytit ac
atu vb. ac
ata
ri -
ai -
at
a
chytr
y disteptu adj. -ta
diste
apt
a -i, mintimenu adj. -
ni mintimen
a -i

I
identick
y identicu adj. -t identic
a -ti
identita identit
ati s.f. -a
t
idol ico
an
a s.f. ic
on
i
ikona ico
an
a s.f. ic
on
i
imperativ imperatvu s.n.
imperfektum imperfectu s.n.
impuls an
ang
asi s.f.
indikativ indicatvu s.n.
infinitiv infinitvu s.n.
inflexe desinenta
s.f. -i
informace inform
atie s.f. -ii
instituce instit
utie s.f. -ii
inteligentn disteptu adj. -t
a diste
apt
a -i, tru
adj./s.m./s.f. tr
a tr
a -i
interval interv
alu s.n. -i
intranzitivn intranzitvu adj. -i intranzitv
a
-i
in
zen
yr ingineru s.m./s.f. -i inginer
a -i

Istrorom
an Istroroma
n s.m./s.f. -
ni Istrorom
an
a -i

Istrorom
anka Istroroma
n s.m./s.f. -
ni Istrorom
an
a -i
Ital Itale
anu s.m./s.f. -
ni Itale
an
a -i
Italka Itale
anu s.m./s.f. -
ni Itale
an
a -i

119

italsk
y

klobouk

italsk
y itale
anu adj. -
ni itale
an
a -i, italinescu
adj. -sti italine
asc
a -esti

J
j
a eu pron.pers., mni pron.pers.
jablko meru s.n. me
ari
jablo
n meru s.m. meri
jak cumu adv.,conj.
jakkoliv cumtid
o adv.
Japonec Japonezu s.m./s.f. -i Japonez
a -i
japonsk
y japonezu adj. -i japonez
a -i
jaro primuve
ar
a s.f. -eri
jasn
y lmpidu adj. -d lmpid
a -i
j
atra hic
atu s.n. -i
jazyk (ve smyslu
re
c) graiu s.n. gr
aiuri,
lmb
a s.f. -i
je
cmen o
rd
u s.n. -uri
jeden
act u
n
aspr
ad
ati (
un
aspr
a) num.card.
jeden n
ejak
y unu pron.indef. u
n
a
jedine
cn
y u
nicu adj. -t u
nic
a -ti
jedna unu num.card. u
n
a
jednoduch
y liso
ru adj. -i lisoar
a -i, smplu
adj. -li smpl
a -i
jednota unit
ati s.f. -a
t
jednou u
n
a o
ar
a, un
ao
ar
a adv.
jehla acu s.n.
ati
jehn
e n
elu s.m. n
eli, n
ilio
ar
a s.f. -i
jeho -su adj.pos. -sa, -sui adj.pos. -sai
jej -su adj.pos. -sa, -sui adj.pos. -sai
jestli c
ara adv.,conj.
je t
reba prndi vb.impers.
jezdeck
y k
u
n binecu s.m. -t
jezero b
alt
a s.f. ba
lta
, lacu s.n. l
acuri
j (akuzativ od ona) u pron.pers.
jdlo m
ac
ari s.f. -a
ri
jih n
ead
a
-d
u
u
a s.f., sudu s.n.
jinovatka br
um
a s.f.
jin
y a
ltu pron.indef./adj.indef. a
lta

alt
aa
lti
jst m
acu vb. m
ac
ari -
ai -
at
a
jt ducu vb. d
utiri (duteari) dusu d
us
a, mnu vb.
imn
ari -
ai -
at
a, negu vb. ne
adiri (nide
ari)
nesu ne
as
a
jt (p
e
sky) al
agu vb. al
ag
ari -
ai -
at
a
jm
eno n
um
a s.f. -i
jogurt m
arc
atu s.n. -uri

K
kabelka ce
ant
a s.f. -i
kade
rnice coafez
a s.f. -i
kade
rnk coaf
oru s.n.
kalhoty pantal
oni s.f. -
ni
kamar
ad cusur s.m. -e
ad, f
art
atu s.m. -t, sotu
s.m./s.f. sot so
ata
so
at
a
kamar
adka sur
at
a s.f. -i
k
amen che
atr
a s.f. chetri (chetr
a, chetari),

sca
mb
a s.f. -i
kamnek belu s.f. be
ali
kamion cami
onu s.n. -o
ani
kamna cire
apu s.n. -uri
kanape canape s.m. -e
ad
kancel
a
r o
ffice s.n. -uri
kapka chcut
a s.f. -i
kaple capel
a s.f. -i
kapsa gepi s.f. gechi
k
arat v
aryescu vb. v
aryri -i -t
a
karavana c
arv
ani s.f. -a
n
i
katedra (st
ul pro u
citele) cathedr
a s.f. -i
k
ava cafe s.n. -e
ad
kav
arna cafine s.m. -e
ad
kav
arnk cafig s.m. -e
ad
kazeta caset
a s.f. -i
ka
zd
y c
athi adj.indef.
kde iu adv.
kdekoliv iutid
o adv.
kdo c
ari pron.rel.,interog.
kdokoliv caritid
o pron.indef.
kdykoliv c
andutid
o adv.
kdysi u
n
a o
ar
a, un
ao
ar
a adv.

kdy
z ca
ndu adv.
kebab chib
api s.f.
khaki kak adj.
kilogram kil
o s.m. -
ad
kilometr kilometru s.m. -i
kino cinematogr
afu s.n. -i
kladn
y pozitvu adj. -i pozitv
a -i
klarinet clarinet
a s.f. -i
kl
a
ster m
an
astru s.n. -i
klavr pi
anu s.n. -i
klavrista pianstu s.m./s.f. -st
a pianst
a -i
klepat ciucutescu vb. ciucutri -i -t
a
klesat dip
unu vb. dip
uniri (dipune
ari) dip
usu
dip
us
a
kl
c cle
ae s.f. clei
kl
cit bubuchisescu vb. bubuchisri -i -t
a
klid isihe s.f. -i
klidn
y sihu adj. -i sih
a -i
klobouk capel
a s.f. -i

120

klou
cek

kuplrina

klou
cek ficiurcu s.m. -t
klouzat archi
usuru vb. archiusur
ari -
ai -
at
a
klubko (vlny) glemu s.n. gle
ami
kluk fici
oru s.m. -i
kmen trupu s.n. tr
upuri
kmotr nunu s.m./s.f. nu
ni n
un
a -i
kmotra nunu s.m./s.f. nu
ni n
un
a -i
kn
ez preftu s.m. -t
a
kniha c
arti s.f. ca
rt
a
knihkupectv libr
are s.f. -i
knihovna bibliotec
a s.f. -t
kn
ze
cka c
artci s.f. c
artci
koberec chilmi s.f. -
ni
ko
cka c
at
usi s.f. c
at
usi, m
ata
s.f. m
ata

kohout cuc
otu s.m. -t
kojen al
apt
ari s.f. -a
ri
kol
a
c dulte
ami s.f. -en
i, pt
a s.f. -i, pitulta
s.f.
-i, pr
ajit
ur
a s.f. -i, t
urt
a s.f. -i
kol
ebat le
ag
anu vb. lig
an
ari -
ai -
at
a
kol
ebka le
ag
anu s.n. -i, n
ta
s.f. n
t
a,
s
arm
ant
a s.f. -i
kolega colegu s.m. -i coleg
a -i
kolegyn
e colegu s.m. -i coleg
a -i
kolekce colectie s.f. -ii
kolektiv f
ar
a s.f. -i
kolektivn colectvu adj. -i colectv
a -i
kolik c
atu conj./prep./adv./pron.interog./
/pron.indef. c
at ca
t
a ca
ti
kolonie colone s.f. -i
komedie comede s.f. -i
ko
nak cogn
acu s.n. -uri
konec s
oni s.f.
konev t
alaru s.n. -i
konjugace conjug
ari s.f. -a
ri
konjunktiv conjunctvu s.n.
konkurz conc
ursu s.n. -uri
konstelace constel
atie s.f. -ii
kontext contextu s.n. -i
kontinent continentu s.n. -i
kontrukce constr
uctie s.f. -ii
konverzace muabeti s.f. -et
kopec anfuru s.n. -i, d
e
an
a s.f. denuri
kor
alek m
ard
e
au
a s.f. -li
koroptev pirdhye
au
a s.f. -li
korunka cur
un
a s.f. -
ni
ko
ren (lingv.) radic
alu s.m. -li
kosa co
as
a s.f. -i
kosit cusuescu vb. cusuri -i -t
a

kost osu s.n. o

asi
kostel bise
aric
a s.f. -erit
kostra scheletu s.n. -i
kost
ym cost
umu s.n. -i
ko
s c
anestr
a s.f. -i
ko
sile c
ame
asi s.f. -esi
koupel b
an
i s.f. ba
n
iuri (b
an
i)
koupelna b
an
i s.f. ba
n
iuri (b
an
i)
koupit ac
ump
aru vb. acump
ar
ari -
ai -
at
a
kou
r fumu s.n. f
umuri
kousek buc
at
a s.f. -a
t, cum
at
a s.f. -a
t

kousnout ma
scu vb. m
asc
ari -
ai -
at
a
kout chiuse s.m. -e
ad
koza c
apr
a s.f. ca
pri
krabice cute s.f. -i
krajan simpatri
otu s.m./s.f. -t simpatrio
at
a -i
kr
ajet taliu vb. t
ale
ari -
a -
at
a
krajc c
odru s.m. -i, file s.f. -i
kr
al v
asile s.m. -e
ad
kr
alk lepuru s.m. -i
kr
alovna v
asilo
an
i s.f. v
asilo
an
i
kr
asa nisa
ni s.f. -en
i
kr
asn
y musa
tu adj. -t musa
t
a
kr
atk
y sc
urtu adj. -t
a sc
urt
a -i
kr
ava pr
avd
a s.f. pra
vda
, v
ac
a s.f. v
at
kravata crav
at
a s.f. -i
krb v
atr
a s.f. -i (va
tr
a)
krej
c ar
aftu s.m. -t
a
krej
cov
a ar
afto
an
i s.f. ar
aftoa
ni

krev sa
nd
i s.n. sa
nduri
krk g
usi s.f. g
usi
krmit hr
anescu vb. hr
anri -i -t
a, p
ascu vb.
p
astiri (p
aste
ari) p
asc
ui -
ut
a
krok jglio
at
a s.f. -i, sc
ar
a s.f. sc
ari
kruh tercliu s.n. -uri
krv
acet s
and
ined
u vb. s
andin
ari -
ai -
at
a
k
reslo fot
oliu s.f. -ii
k
rest p
atigi
uni s.f. -
ni
k
restan cristnu s.m. -
ni cristn
a -i
k
ri
cet strigu vb. strig
ari -
ai -
at
a

k
riv
y (nepravdiv
y) stra
mbu
adj.
-nghi

stra
mb
a -i
k
r
z cr
uti s.f. crut
kter
y c
ari pron.rel.,interog.
kufr valta
s.f. -i
kuka
cka cucu s.m. cut
kulhat sclio
apicu vb. scliupic
ari -
ai -
at
a
kuli
cka zb
uld
u s.m. -uri
kultura cult
ur
a s.f. -i
k
u
n calu s.m. cali

kupl
rina cudusla
chi s.f. -i

121

kurz

menu

kurz c
ursu s.n. -uri
ku
re puliu s.m. puli
kvalita calit
ati s.f. -a
t
kv
eten maiu s.m.
kv
etina flo
ari s.f. flori, lilci s.f. lilci
kysel
y a
cru adj. -i a
cr
a -i
k
yta co
aps
a s.f. -i

L
lahev cunet
a s.f. -ti (cunet)
lakom
y sclnciu adj. -i sclnci sclnci
lampa l
amb
a s.f. la
nghi (l
ambi)

l
aska sivd
ae s.f. -a
i, vre
ari s.f. vreri
laskavost bune
at
a s.f. -et
latinsk
y latnu adj. -
ni latn
a -i
l
atka st
of
a s.f. -i
led gletu s.n. gle
ata

leden yin
aru s.m.
lei (jednotka m
eny v Rumunsku) leu s.m.
lei
l
ek
arna farmace s.f. -i
l
ek
arnk farmacstu s.m./s.f. -sti farmacst
a -i
l
eka
r d
octoru s.m. -i
lekce lectie s.f. -ii
leknut frc
a s.f. -uri
lepit alichescu vb. alichri -i -t
a
les lemnu s.n. le
amni, p
ad
uri s.f. p
ad
uri
lesknout se nyilicescu vb. nyilicri -i -t
a
lesn jahoda afr
ang
a s.f. -da

letadlo avi
onu s.n. -o
ani
let
et azbo
airu vb. azbuir
ari -
ai -
at
a
leti
st
e aerop
ortu s.n. -uri
l
eto ve
ar
a s.f. veri
letos estanu adv.
letu
ska stivardes
a s.f. -i
lev asl
anu s.m./s.f. -
ni asl
an
a -i
le
zet asternu vb. aste
arniri (astirne
ari)
astirn
ui -
ut
a
lbit se arisescu vb. arisri -i -t
a
lid
e l
umi s.f., p
opulu s.m.(s.n.) -li (-li)
limit m
ard
in
a s.f. ma
rdi
ni, snuru s.n. -i
ln
y liniv
osu adj. -si linivo
as
a -i
lira (m
enov
a jednotka) lr
a s.f. -i
lska al
unu s.m. -
ni
lstek biletu s.f. -i

list (na strom

e) fra
nd
a s.f. fra
nd
a
listopad brum
aru s.m.

list (papru) fra

nd
a s.f. fra
nd
a
lt versu vb. virs
ari -
ai -
at
a
liter
arn liter
aru adj. -i liter
ar
a -i
literatura literat
ur
a s.f. -i
litovat n
iluesu vb. -ri -i -t
a
litr ltru s.m. -i
lodka b
arc
a s.f. ba
rt
a
loket cotu s.n. c
oturi
loupat curu vb. cur
ari -
ai -
at
a
lovec avin
at
oru s.m. -i
lovit avnu vb. avin
ari -
ai -
at
a
luk f
und
a s.f. -i
lustr sind
ani s.f. -a
n
i
lvice asl
anu s.m./s.f. -
ni asl
an
a -i
lyceum liceu s.f. -ei
l
zce lngur
a s.f. -i
l
zi
cka lingurci s.f. lingurci

M
magnetofon casetof
onu s.n. -o
ani
mali
ck
y n
ic
az
anu adj. -
ni n
ic
az
an
a -i
mal
r pctoru s.m. -i
malovan
y zugr
apstu adj. -t zugr
apst
a -i
malovat nvupsescu vb. nvupsri -i -t
a,
picted
u vb. pict
ari -
ai -
at
a
mal
y n
icu adj./s.m./s.f. n
it n
c
an
it
man
zel b
arb
atu
s.m.
-t,
nicuchru
adj./s.m./s.f. -i nicuchr
a -i
man
zelka mule
ari s.f. -eri, nive
ast
a s.f. -i
mapa h
art
a s.f. ha
rt
a
maraton marat
onu s.n.
marka (jednotka m
eny) m
arc
a s.f. ma
rchi
marmel
ada dulte
ami s.f. -en
i
masrovat frimtu vb. frimt
ari -
ai -
at
a
m
aslo u
mtu s.n. -uri
maso c
arni s.f. ca
rnuri
matematika matem
atic
a s.f.
materi
aln statky nicuchir
at
a s.f. -i
mate
rsk
y maternu adj. -
ni matern
a -i
matka d
ad
a s.f. -i, m
am
a s.f. -i, m
um
a s.f.
muma
n
i (mumi)
med n
e
ari s.f.
medicna medicn
a s.f.
medv
ed u
rs
a s.f. -i
Meglenorom
anec Meglenorom
anu s.m./s.f.
-
ni Meglenroma
n
a -i
meglenorom
ansk
y Meglenorom
anu s.m./s.f.
-
ni Meglenroma
n
a -i
meloun himuncu s.m. -t
menu menu s.n. -uri

122

m
erit

napadnout

m
e
rit mis
uru vb. misur
ari -
ai -
at
a
m
esc (kalend
a
rn
e) mesu s.m. mesi

m
esto c
as
aba
s.m. -
ad, pulite s.f. -i
metr metru s.m. -i
metropololita mitropoltu s.m. -t
mezi an
amisa prep./adv.
mezin
arodn internation
alu
adj.
-li
internation
al
a -i
m
c t
op
a s.f. -i, zb
uld
u s.m. -uri
milimetr milimetru s.m. -i
milion mili
un
a s.f. -
ni
milovan
y dur
utu adj. -t dur
ut
a -i, vrutu
adj.,s.m./s.f. vrut vr
ut
a -i
milovat voi vb. vre
ari vrui vr
ut
a
miner
aln miner
alu adj. -li miner
al
a -i
ministr minstru s.m. -stri
minul
e l
eto a
st
a-ve
ar
a adv.
minul
y tric
utu adj. -t tric
ut
a -i
minuta min
ut
a s.f. -i
mr irni s.f. -
ni
mirabelka (druh
svestky) pr
un
a s.f. -i
msto locu s.n. l
ocuri
mistrov
a usto
an
i adj.f./s.f. usto
an
i
mt amu vb. ave
ari av
ui av
ut
a
mt r
ad arisescu vb. arisri -i -t
a
miz
erie h
al
a s.f. ha
liuri
mlad
a dvka fe
at
a s.f. -i
mlad
a holka fitc
a s.f. -ti
ml
ade
z n
e
at
a -i
ml
ad tinire
ata
s.f. -et
mladi
ck
y n
ic
az
anu adj. -
ni n
ic
az
an
a -i
mlad
y tniru adj. -i tnir
a -i
mlad
y mu
z fici
oru s.m. -i, gi
oni s.m. gio
ni
ml
eko l
apti s.n. la
pturi
mlha negur
a s.f. -i
mlt m
atinu vb. m
atin
ari -
ai -
at
a

mluvit grescu vb. grri grii grt

a, zbura
scu vb.
zbura
ri -a
i -a
t
a
ml
yn mo
ar
a s.f. mori
mnoho m
ultu adv., p
ara adv.
mnoh
y m
ultu adj. m
ult
a m
ult
a -i
moci potu vb. pute
ari put
ui -
ut
a
m
oda m
odh
a s.f. -i
model modelu s.n. -i
modern modernu adj. -
ni modern
a -i
modlit se ar
ogu vb. arug
ari -
ai -
at
a
modr
y alb
astru adj. -stri alb
astr
a -i
mokr
y udu adj. ud u
d
a -i

monument monumentu s.n. -i

mo
re am
ari s.f. ama
ri
most p
unti s.f. -ta

moudr
y cumnti adj. -t
a cumnti -ta

mouka f
arn
a s.f. -
ni
mozek m
ad
uu
a s.f. m
ad
uu
a (m
ad
ui)
mrak ni
oru s.m. -i
mr
akoty andr
al
a s.f. -a
li
mramorov
y m
armaru s.n. -i
mravnost h
ari s.f. h
ari
mrazit ngletu vb. nglita
ri -
ai -
at
a
mrtv
y ar
ap
as
atu adj. -t ar
ap
as
at
a -i, m
ortu
adj.,s.m./s.f. -ta
mo
art
a -i
m
uj meu pron.pos./adj.pos. mei mea me
ali,
-
niu adj.pos., -
niui adj.pos. -meai
mula m
ul
a s.f. -i
muzeum muzeu s.n. -ei
mu
z b
arb
atu s.m. -t, omu s.m. o
ami
ni
mu
zsk
y (lingv.) masculnu adj. -
ni masculn
a
-i
mu
zsk
y (obecn
e) m
ascuru adj. -i m
ascur
a -i
my noi pron.pers.
m
ydlo s
ap
uni s.f. -
ni
mykat (vlnu) sc
arminu vb. sc
armin
ari -
ai
-
at
a
myslet minduescu vb. minduri -i -t
a
my
slenka idhee s.f. -ei
mzda ar
ug
a s.f. ar
ud, pl
at
a s.f. pl
at

N
na di prep.,conj., din prep., pi prep.
nabt nc
arcu vb. nc
arc
ari -
ai -
at
a
n
abytek m
obil
a s.f. -i
nad dis
upr
a adv., psti prep., sti prep.
nad
eje um
uti s.f.
nadch
azet (o dni) a
piru vb. apirri -i -t
a
n
adra cheptu s.n. -uri
n
adra
z g
ar
a s.f. g
ari
na druh
e stran
e didndi adv.
n
ahodou n
aca, n
ac
a adv.
nahoru ns
usu adv.
naho
re an
altu adv., nd
e
an
a adv., ns
usu adv.
n
ahrdelnk b
airu s.n. -i, ghiurd
ani s.f. -a
n
i
nah
y gulisa
nu adj. -
ni gulisa
n
a -i
najt a
flu vb. afl
ari -
ai -
at
a

nalevo nasta
nga adv.
namalovan
y cundile
atu adj. -t cundile
at
a -i
n
am
est ay
or
a s.f. -i, piatet
a s.f. -i
naost
rit ntruyisescu vb. ntruyisri -i -t
a
napadnout apitrusescu vb. apitrusri -i -t
a

123

napln
en
y

no
zi
cka

napln
en
y ndis
atu adj. -t ndis
at
a -i
naplnit u
mflu vb. umfl
ari -
ai -
at
a, u
mplu vb.
umple
ari (
umpliri) umpl
ui -
ut
a
na (pobdka) ia interj.
n
apoj biut
ur
a s.f. -i
napravo nandre
apta adv.
naproti ayn
anghea adv.
n
arod mileti s.f. -et, p
opulu s.m.(s.n.) -li (-li)
n
arodn nation
alu adj. -li nation
al
a -i
narozen
y f
aptu adj. -t
a f
apt
a -i
naruby an
apuda adv.
nar
u
zov
el
y ar
uminu adj. -
ni ar
umin
a -i
nasednout (na kon
e) nc
alicu vb. nc
alic
ari
-
ai -
at
a
nastoupit alnu vb. alin
ari -
ai -
at
a
nastrojen
y ndreptu adj. -t
a ndre
apt
a -i
n
a
s n
ostru pron.pos./adj.pos. n
ostri no
astr
a -i
na
sikmo an
apuda adv.
nau
cit se nvetu vb. nvita
ri -
ai -
at
a
navc c
ama adv.
navinout do klubka de
apinu vb. dipin
ari -
ai
-
at
a
n
av
st
eva vzit
a s.f. i
nav
stvit vizited
u vb. vizit
ari -
ai -
at
a
naz
yvat (zv
re) ang
anu vb. ang
an
ari -
ai -
at
a
ne nu adv.
neartikulovan
y niarticul
atu adj. -t niarticul
at
a -i
nebesk
e t
eleso a
stru s.f. a
stri
nebo i conj.
n
eco tiv
a pron.indef./neg.

ned
ele d
uma
nic
a s.f. -t
nedospal
y nidur
ntu adj. -t nidur
nt
a -i
nedostatek h
al
a s.f. ha
liuri
nehet penur
a s.f. -i, u
ngli s.f. u
ngli
nehoda accidentu s.n. -i
nechat al
asu vb. al
as
ari -
ai -
at
a

n
ejak
y nisca
ntu pron./adj.indef. -t
a nisca
nt
a
-i, nsti pron./adj.indef.
nejlep
s zrno aruse
au
a s.f.
n
ekde iuv
a adv.
n
ekdy v
arn
ao
ar
a adv.(v kladne vete)
neklidn
y niastirn
utu adj. -t niastirn
ut
a -i
n
ekolik nd
oi pron.indef.,adj.indef. ndo
au
a
N
emec Germ
anu s.m./s.f. -
ni Germ
an
a -i
n
emeck
y germ
anu adj. -
ni Germ
an
a -i, yirmanichescu adj. -sti yirmaniche
asc
a -esti
nem
enn
y invari
abilu adj. -li invari
abil
a -i

N
emka Germ
anu s.m./s.f. -
ni Germ
an
a -i

nemnoh
y puta
nu adj. -
ni puta
n
a -i
nemoc l
ango
ari s.f. -
ori
nemocnice spit
alu s.n. -i

nemocn
y la
nd
itu adj. -t la
ndit
a -i, niput
utu
adj. -t niput
ut
a -i
n
em
y mutu adj. mut m
ut
a -i

nen
avid
et aura
scu vb. aura
ri -a
i -a
t
a
neosobn imperson
alu adj. -li imperson
al
a -i
nepravideln
y niregul
atu adj. -t niregul
at
a -i
nep
retr
zit
e di-
un
a adv.
nep
rm
y indirectu adj. -t
a indirect
a -i
nep
rtel dusm
anu s.m. -
ni
nep
rzvu
cn
y niaccentu
at adj. -t niaccentu
at
a
-i
nesnadn
y greu adj. grei gre
au
a -li
nesn
az z
ori s.f.
nesn
aze strimt
ur
a s.f. -i

nespravedliv
y stra
mbu adj. -nghi stra
mb
a -i
n
est p
ortu vb. purt
ari -
ai -
at
a
ne
stastn
y scretu adj. -t scret
a -i
nete
r nip
otu s.m./s.f. -t nipo
at
a -i
neur
cit
y
clen unu art.indef. u
n
a
neur
cit
y (lingv.) nidefintu adj. -t nidefint
a
-i
neutr
aln (lingv.) ne
utru adj. -i ne
utr
a -i
nev
esta nve
ast
a s.f. -i, nive
ast
a s.f. -i
nezapomenut niagr
ase
ari s.f. -eri
nic canu pron.neg. c
an
a, tiv
a pron.indef./neg.
nikde iuv
a adv.

nikdo canu
pron.neg.
c
an
a,
va
rnu
pron.neg.,adj.neg. va
rn
a

nikdy c
an
aoar
a adv., va
rn
aoar
a adv.(v z
aporne
vete)
nit hiru s.n. hri
noc no
apti s.f. n
opta

noha cici
oru s.n. -o
ari
nominativ nominatvu s.n.
nos n
ari s.f. n
ari
nosit p
ortu vb. purt
ari -
ai -
at
a
nostalgie doru s.n. d
oruri
novinka n
au
a s.f. n
ali
noviny fimirdh
a s.f. -d, gazet
a s.f. -i
novoman
zelka nve
ast
a s.f. -i
novorozenec natu s.m.(s.n.) nat (n
aturi)
nov
y n
au adj. n
ai n
au
a n
ali
nozdra n
ari s.f. n
ari
no
zi
cka ciuciur
usu s.n. -i

124

nu

on

nu de interj.

nudit aura
scu vb. aura
ri -a
i -a
t
a
nula zero s.n. zer
ouri
n
u
z c
atu
tu s.n. -i
nu
ze emu interj.
n
u
zky fo
artic
a s.f. -t
n
u
zti
cky (na nehty) furtichta
s.f. -i

O
o
o interj.
oba dva amind
oili num.col. amindo
auli, d
oil
i num.col. do
auli, siamind
oili num.col.
siamindo
auli
obava gaile s.m. -e
ad
obdob anotmpu s.n. -uri, epoc
a s.f. -ci, er
a
s.f. eri, et
a s.f. eti

ob
ed pra
nd
u s.n. -uri
ob
esit se spnd
uru vb. spindur
ari -
ai -
at
a
obchod duche
ani s.f. -en
i, m
ay
aze s.f. -i
obchodnk emburu s.m. -i, pr
am
ateftu s.m.
-t
a
obil gr
anu s.n. gra
nuri
objevit nvetu vb. nvita
ri -
ai -
at
a
objmat h
arsescu vb. h
arsri -i -t
a
obklopit ntercliu vb. ntircle
ari -e
ai -e
at
a
obl
eci se anv
alescu vb. anv
alri -i -t
a, nvescu
vb. nve
astiri (nviste
ari) nvisc
ui -
ut
a
oble
cen stra
niu s.n. str
an
i
obli
cej f
ata
s.f. f
ati (f
at)
obloha teru s.n. teruri
obohacen
y prucupstu adj. -t prucupst
a -i
obraz pict
ur
a s.f. -i, tabl
ou s.n. -uri
obrazn
y figur
atu adj. -t figur
at
a -i
obslou
zit hosta chirnistu adj. -t chirnisit
a -i
obyvatel Samariny s
arm
an
e
atu s.m./s.f. -t
s
arm
an
e
at
a -i
ocas co
ad
a s.f. -i (cod)
oce
an oce
anu s.n. -i
ocet p
usc
a s.f.
o
cernit l
aescu vb. l
ari -i -t
a
od di-tu prep.
oddan
y livendu adj. -da
livend
a -i
odd
elen
e ah
oryea adv.
odd
elit disp
artu vb. disp
arta
ri -a
i -a
t
a, dizlichescu vb. dizlichri -i -t
a

odejt ducu vb. d

utiri (duteari) dusu d
us
a, fugu
vb. fudri (fude
ari, fug
ari) fudi fudt
a
(fug
at
a), iesu vb. isri -i -t
a, nchisescu
vb. nchisri -i -t
a
odhalen
y gulisa
nu adj. -
ni gulisa
n
a -i
odjezd d
uc
a s.f., f
ug
a s.f.
odm
ena ar
ug
a s.f. ar
ud
odno
z fid
ani s.f. -a
n
i
odol
avat d
an
asescu vb. d
an
asri -i -t
a
odpo
cinek ar
ap
asu s.n. -uri
odpo
cinout si disc
urmu vb. discurm
ari -
ai
-
at
a
odpo
cvat ar
ap
asu vb. ar
ap
as
ari -
ai -
at
a
odpoledne mirndi s.f., ti mirndi adv.
odpornost ayn
osu s.n.
odpov
ed ap
andisi s.f.
odpov
ed
et r
asp
undu vb. r
asp
undiri r
asp
unsu
r
asp
uns
a
odpovdajc uidistu adj. -t uidist
a -i
odpustit lertu vb. lirt
ari -
ai -
at
a
odst
ehovat se mutu vb. mut
ari -
ai -
at
a
odstranit scotu vb. sco
atiri (scute
ari) scosu
sco
as
a
odvaha cur
aiu s.n.
odv
a
zn
y alipid
atu adj. -t alipid
at
a -i, asl
anu
adj. -
ni asl
an
a -i, gi
oni adj. gio
ni gio
an
a
-i
ofici
an ofici
alu adj. -li ofici
al
a -i
oh oh interj.
ohe
n focu s.n. f
ocuri
ohon co
ad
a s.f. -i (cod)
ohrada cut
aru s.n. -i

ohromit amurta
scu vb. amurta
ri -a
i -a
t
a
ohyb cotu s.n. c
oturi
oh
yb
an flexi
uni s.f. -
ni
okam
zit
e tr
ao
ar
a adv.
okap chi
unghi s.f. chi
unghi
okno firdh
a s.f. -d, ge
ami s.f. ge
ni
oko o
cliu s.m. o
cli
okolo anv
arlga adv.
okouzlen
y m
ayipstu adj. -t m
ayipst
a -i
okraj m
ard
in
a s.f. ma
rdi
ni
okurka c
astr
avetu s.m. -t
okyselit acred
u vb. acrri -i -t
a
olej (k jdlu) untulemnu s.n.
oliva m
asin
a s.f. -i
omeleta omlet
a s.f. -i
on elu pron.pers., n
asu pron.pers. n
asi na
s
a -i

125

ona

p
at
y

ona ea pron.pers., n
asu pron.pers. n
asi na
s
a -i

on
emn
et am
utu vb. amuta
ri -a
i -a
t
a

onemocn
et l
andid
a
scu vb. l
andida
ri -a
i -a
t
a

oni eli pron.pers., n

asu pron.pers. n
asi na
s
a -i
ono n
asu pron.pers. n
asi na
s
a -i
on s
am susi pron.
ony e
ali pron.pers.
opa
cn
y negatvu adj. -i negatv
a -i
opak neg
atie s.f. -ii
opakov
an repet
ari s.f. -a
ri
opakovan
y iteratvu adj. -i iteratv
a -i
opatrn
e ang
at
anu adv.
opera o
per
a s.f. -i
opt se mbetu vb. mbit
ari -
ai -
at
a
opravdu alhea adv., dealhea adv., di-averu
adv.
opraven
y ndreptu adj. -t
a ndre
apt
a -i
opravit ndregu vb. ndre
adiri (ndride
ari)
ndrepsu ndre
apt
a
opustit fugu vb. fudri (fude
ari, fug
ari) fudi
fudt
a (fug
at
a)
opu
st
en
y scretu adj. -t scret
a -i, uryistu adj.
-t uryist
a -i
o
rech n
uc
a s.f. nut
osel yum
aru s.m. -i
oslazen
y ndulttu adj. -t ndultt
a -i
osm o
ptu num.card.

osmdes
at obd
a
ti num.card.
osmdes
at osm obd
a
ti
optu num.card.
osmn
act o
ptuspr
ad
ati (
optuspr
a) num.card.
osm
y o
ptulu num.card.
opta
osoba nsu s.m./s.f. -si ns
a -i, perso
an
a s.f. -i
osobn person
alu adj. -li person
al
a -i
ostru
zina chingheru s.m. -i
ost
rhat t
undu vb. t
undiri (tunde
ari) t
umsu
t
ums
a (t
umt
a)
osud scri
at
a s.f. -i, thi s.f.
osv
etlovat lu
nined
u vb. lu
nin
ari -
ai -
at
a
osv
e
zit avred
u vb. avr
ari -
ai -
at
a
osv
e
zujc avr
osu adj. -si avro
as
a -i
o
skliv
y ur
utu adj. -t ur
ut
a -i
ot
azka ntrib
ari s.f. -a
ri
otcovsk
y p
arintescu adj. -sti p
arinte
asc
a -esti
otec afendi s.m., p
arnti s.m. -ta
, t
at
a s.m.
t
ata
n
i
otev
rt disclidu vb. discldiri (disclide
ari)
disclsu discls
a
oto
cit sutu vb. suta
ri (sta
ri, sta
ri) -a
i -a
t
a

otvor g
uv
a s.f. -i
ovce o
ae s.f. oi
ov
cn st
ani s.f. sta
n
iuri
ovoce frutu s.n. fr
uti, po
am
a s.f. -i
ozv
ena ec
ou s.n. -uri, ih
o s.m. -
ad
o
zenit se ns
oru vb. nsur
ari -
ai -
at
a
o
zivit nyed
u vb. nye
ari -e
ai -e
at
a

pades
at tind
a
ti num.card.
pades
at p
et tind
a
titnti num.card.
pak at
umtea adv.
pal
ac p
al
ati s.f. -a
t
pala
cinka pitulta
s.f. -i
p
alenka ar
ache s.f. -i
p
alit a
rdu vb. a
rdiri (
arde
ari)
arsu a
rs
a
p
aliv
y pep
r ci
usc
a s.f. -ti
palouk vulo
ag
a s.f. -
od
pamatovat si thimisescu vb. thimisri -i -t
a
p
an d
omnu s.m. -
ni
panenka p
ap
usi s.f. p
ap
usi
p
anev po
al
a s.f. poli (po
ali)
pan do
amn
a s.f. -i
panna fe
at
a s.f. -i
Panna Marie St
a-M
are s.f.
papr c
arti s.f. ca
rt
a
p
ar p
are
acli s.f. -ecli, pre
acli s.f. precli
paradigma paradgm
a s.f. -i
p
arek luc
anicu s.m. -t
parf
em a
ni
urizm
a s.f. -i
parf
emovan
y a
niurizm
osu adj. -si a
niurizmo
as
a -i
park p
arcu s.n. -uri
parlament parlamentu s.n. -i
parnk pamp
ori s.f. pamp
ori
participium particpiu s.n. -ii
participium p
rtomn
e ger
unziu s.n. -ii
pas
ack
a vesta ilechi s.f. ilechi
pasa
z
er c
al
at
oru s.m./s.f. -i c
al
ato
ari c
al
ato
ari
p
asek cur
au
a s.f. -a
i
pasivum pasvu adj. -i pasv
a -i
p
ast se p
ascu vb. p
astiri (p
aste
ari) p
asc
ui -
ut
a
past
y
r picur
aru s.m. -i
past
y
rsk
y picur
arescu adj. -sti picur
are
asc
a
-esti
p
atek vniri s.f.
patn
act tspr
ad
ati (tspr
a) num.card.
patro et
aju s.f. -i
p
at
y tntilu num.ord. tntea

126

pa
ze

polbit

pa
ze bratu s.m. br
ata

pec cire
apu s.n. -uri
p
eci cocu vb. co
atiri (cute
ari) c
opsu co
apt
a
p
e
ce gaile s.m. -e
ad
pek
arna patisere s.f. -i
p
ekn
y cundile
atu adj. -t cundile
at
a -i,
daile
anu s.m./s.f. -
ni daile
an
a -i, musutcu adj. -t musutc
a -ti
pen
e
zenka tis
ag
a s.f. -a
d, tr
astu s.n. -i

penze p
ara
s.m. -
ad
pep
r chiperu s.m.
perla m
arg
arit
aru s.n. -i
perlet sidefi s.f.
pero stil
ou s.n. -uri

pes ca
ni s.m. c
an
i
p
et tnti num.card.
psek arn
a s.f.

pse
n c
ant
ari s.f. -a
ri, ca
nticu s.n. -ti
psmeno lter
a s.f. -i, yr
am
a s.f. -i (yr
amati)
pt beau vb. be
ari bi
ui -
ut
a
pivo br
a s.f. -i
pizza pzz
a s.f. -i
pi
zmo m
oscu s.m.

plakat pla
ngu vb. pla
ndiri (pl
ande
ari) pla
msu
pla
mt
a (pla
ms
a), zghilescu vb. zghilri -i
-t
a
plamen pr
a s.f. -i
pl
an planu s.n. pl
anuri
plat ar
ug
a s.f. ar
ud
platba pl
at
a s.f. pl
at
pl
atek file s.f. -i
platit pl
atescu vb. pl
atri -i -t
a

pl
atno pa
nd
a
s.f. pa
nda

plavat an
otu vb. anut
ari -
ai -
at
a
pl
a
z pl
aji s.f. pl
aji
pln
y mplnu adj. -
ni mpln
a -i
ploch
y sea adj./adv.
plomba pl
omb
a s.f. -i
plot g
ardu s.n. -uri
plur
al plur
alu adj. -li plur
al
a -i
po d
up
a prep.
po anglicku engleze
asti adv.
pob
re
z rivier
a s.f. -i
po bulharsku vury
are
asti adv.
poctt ti
nisescu vb. ti
nisri -i -t
a
po
cta
c comp
uteru s.n. -i
po
ct
an is
api s.f. -a
chi
po
ctat mis
uru vb. misur
ari -
ai -
at
a

po
ctat s luyursescu vb. luyursri -i -t
a
pod sumu prep.
pod
ekovat ifh
aristisescu vb. ifh
aristisri -i
-t
a
podla
z p
atum
a s.f. -i
podle d
up
a prep.
podm
asl dh
al
a s.f.
podm
et subiectu s.n. -i
podmne
cn
e-p
rac condition
alu-opatvu
s.n./adj.
podmnka condition
alu s.m. -li condition
al
a
-i
podn
et an
ang
asi s.f.
podntit an
ang
asescu vb. an
ang
asri -i -t
a
podobn
y aht
ari adj. ahta
ri
podpo
rit an
ang
asescu vb. an
ang
asri -i -t
a,
hunipsescu vb. hunipsri -i -t
a
podzim to
amn
a s.f. to
amni (t
omnuri)
poezie poeze s.f. -i
po francouzsku frantuze
asti adv.
poh
adka p
armthu s.n. -i
pohladit h
arsescu vb. h
arsri -i -t
a
pohled nisa
ni s.f. -en
i
pohled
avka b
orgi s.f. b
orgi
pohlednice cartoln
a s.f. -i, ilustr
at
a s.f. -i
pohnout se mutu vb. mut
ari -
ai -
at
a
pohroma urye s.f. -i
poh
rbt ngr
opu vb. ngrup
ari -
ai -
at
a
pohybovat se minu vb. min
ari -
ai -
at
a
pochode
n sind
ani s.f. -a
n
i
pochodovat mnu vb. imn
ari -
ai -
at
a
pochvala hiritmati s.f.pl.
po italsku italine
asti adv.
pojdme a
idi interj.
poji
st
en asf
alizm
a s.f. -i, asigur
ari s.f. -a
ri
pojt (o zv
reti) psusescu vb. psusri -i -t
a
poklad yiste
ari s.f. -eri
pokles declin
ari s.f. -a
ri

pokoj c
amer
a s.f. -i, uda
s.m. -
ad
pokojk udciu s.n. -i
pokrm ghel
a s.f. -i
pokr
yt asternu vb. aste
arniri (astirne
ari) astirn
ui -
ut
a
pok
rivit o
rdu vb. urda
ri -a
i -a
t
a
pok
ri
zovat se nclnu vb. nclin
ari -
ai -
at
a
pokud ma conj., m
ac
a conj.
pol
arn pol
aru adj. -i pol
ar
a -i

pole a
gru s.f. -i, ca
mpu s.n. -uri

poledne n
ead
a
-d
u
u
a s.f., pra
nd
u s.n. -uri
pol
evka s
up
a s.f. -i
polbit basu vb. b
asa
ri -
ai -
at
a

127

policajt

pro

policajt politstu s.m. -sta

polknout ngltu vb. nglita

ri (nglit
ari) -ta
i
(t
ai) -ta
t
a (-t
at
a)
polovina giumit
ati s.f. -a
t
pomalu an
arya adv.
pomazan
y (crkevn
e) n
irustu adj. -t n
irust
a -i
pomluvit l
aescu vb. l
ari -i -t
a
pomoc agiut
oru s.n. -o
ari
pomoci agi
utu vb. agiut
ari -
ai -
at
a
pomocn
y auxili
aru adj. -ri auxili
ar
a -i
pond
el luni s.f.
po n
emecku yirmaniche
asti adv.
pono
ren
y ahundustu adj. -t ahunsust
a -i
pono
zka p
arp
odi s.f. -d
popel cin
usi s.f.
po p
redcch p
arintescu adj. -sti p
arinte
asc
a
-esti
porazit azvngu vb. azvndiri (azvinde
ari)
azvmsu azvmt
a, batu vb. b
ate
ari b
at
ui
-
ut
a
p
orek prasu s.m. prasi
porodit amntu vb. amint
ari -
ai -
at
a
porodn asistentka b
ab
a s.f. -i
porodn b
aba b
ab
a s.f. -i
po rumunsku rom
ane
asti adv.
po rusku ruse
asti adv.
po
r
adek o
rdini s.f.
po
recku gr
ate
asti adv.
posadit se sedu vb. side
ari sidu
i -
ut
a
poschod et
aju s.f. -i
poslouchat (uposlechnout) asc
ultu
vb.
ascult
ari -
ai -
at
a
posluch
arna amfithe
atru s.n. -i
poslu
sn
y ascult
at
oru adj. -i ascult
ato
ari
ascult
ato
ari, cumnti adj. -ta
cumnti ta
, fr
onimu adj. -
ni fr
onim
a -i
postavit ad
aru vb. adr
ari -
ai -
at
a
postel criv
ati s.f. -a
t, patu s.n. p
aturi
postup tehni s.n. tehnuri
po
sta p
ost
a s.f. -i
po
st
ak post
aru s.m. -i
po
stovn zn
amka m
arc
a s.f. ma
rchi
pot sudo
ari s.f. -
ori
pot
e ap
oia adv., deap
oia adv.
pot
e
sen chefi s.f. chehi
pot
e
sen
y m
ayipstu adj. -t m
ayipst
a -i
pot
ze mint
at
ur
a s.f. -i

potkat a
flu vb. afl
ari -
ai -
at
a, and
amusescu vb.
and
amusri -i -t
a, ast
aliu vb. ast
ale
ari
-e
ai -e
at
a
potomek fid
ani s.f. -a
n
i
pot
reba an
anghi s.f. ana
nghi, z
ori s.f.
pot
u
cek tr
apcu s.n. -ti
po turecku turte
asti adv.
pouze masi adv., snguru adj. -i sngur
a -i
pou
zt ufilisescu vb. ufilisri -i -t
a
pov
esit ac
atu vb. ac
at
ari -
ai -
at
a, spnd
uru vb.
spindur
ari -
ai -
at
a
povinnost b
orgi s.f. b
orgi
povtrzujc afirmatvu adj. -i afirmatv
a -i
pozd
e am
an
atu adv.
pozdrav hiritmati s.f.pl.
pozdravit ghinuescu vb. ghinuri -i -t
a
pozdravy nclin
aci
uni s.f.pl. -
ni

pozt
r p
aima
ni adv.
pozn
amka n
ot
a s.f. -i
pozv
an invit
atie s.f. -ii
pozvat clemu vb. clim
ari -
ai -
at
a, grescu vb.
grri grii grt
a, invtu vb. invit
ari -
ai -
at
a,
ursescu vb. ursri -i -t
a

po
zadovat dima
ndu vb. dim
and
ari -
ai -
at
a
po
zehn
an bune
ata
s.f. -et
prababi
cka b
ab
a s.f. -i
pr
ace l
ucru s.n. -i
pr
ace v dom
acnosti huzmeti s.f. -t
pracovat lucred
u vb. lucr
ari -
ai -
at
a
pracujc lucr
at
oru adj.,s.m./s.f. -i lucr
ato
ar
a
(lucr
ato
ari) -i

pramen f
anta
n
a s.f. -
ni, zvuru s.n. zvuri,
so
putu s.n. -i
pramenit azv
omu vb. azvo
amir (azvume
ari)
azvum
ui -
ut
a
prase p
orcu s.m. -t
a
prasknout crepu vb. crip
ari -
ai -
at
a
pravda averu s.n. -uri
pravd
epodobn
e vahi adv.
pravideln
y regul
atu adj. -t regul
at
a -i
pr
avo dhchi s.f. dhchi, ndreptu s.n. -uri, ndript
ati s.f. -a
t
pr
azdniny vac
ant
a s.f. -i
pr
azdn
y golu adj. goli go
al
a -i
prezident presednti s.m. -ta
, prezidentu s.m.
-t
a
prkno bl
an
a s.f. bl
an
i
pro di prep.,conj., ti prep.

128

probodnout

purpurov
y

probodnout pitr
undu vb. pitr
undiri (pitrunde
ari) pitr
umsu pitr
umt
a
probudit (se) disteptu vb. distipt
ari -
ai -
at
a
prod
avat vndu vb. vinde
ari vind
ui -
ut
a
profil proflu s.n. -i
proch
azet se primnu vb. priimn
ari -
ai -
at
a
proch
azka priimn
ari s.f. -a
ri, v
olt
a s.f. i
proklet bl
astemu s.f. -e
ami, urye s.f. -i
proklet
y n
athim
atu adj. -t n
athim
at
a -i,
uryistu adj. -t uryist
a -i
proklt bl
astimu vb. bl
astim
ari -
ai -
at
a
promen
ada sirye
ani s.f. -en
i
promluva graiu s.n. gr
aiuri
proniknout pitr
undu vb. pitr
undiri (pitrundea
ri) pitr
umsu pitr
umt
a
prosinec andreu s.m.

prosit dima
ndu vb. dim
and
ari -
ai -
at
a,
p
al
ac
arsescu vb. p
al
ac
arsri -i -t
a
prost
red dec
oru s.n. -uri
proti c
ontra prep.,adv.
protiklad opoztie s.f. -ii
prot
rdit sp
ulbiru vb. spulbir
ari -
ai -
at
a
provaz b
airu s.n. -i
prov
azek cio
ar
a s.f. ciori
prsn bradavka chpit
a s.f. -i
prsten nelu s.n. ne
ali
pr
ukaz carnetu s.n. -i
prvn
e pr
ota adv.

prvn nta
n
iu num.ord. -
ni n
nta
n
i nta
n
i, protu
adj. prot pr
ot
a -i
pry
c ncl
o adv.
p
radeno cur
un
a s.f. -
ni
p
r
an ur
ari s.f. -a
ri

p
r
atelstv uspita
li s.f. uspita
li
p
red n
anti adv.
p
redb
ehnout an
astrecu
vb.
an
astre
atiri
(an
astrite
ari) an
astric
ui -
ut
a
p
redev
crem ao
altad
adv., ao
altari adv.
p
redkrm mize s.m. -e
ad
p
redlo
zka prepoztie s.f. -ii
p
redlo
zka gen. a prep.
p
redm
et obiectu s.n. -i
p
redstaven spect
acolu s.n. -i
p
redstavit si f
an
arusescu vb. f
an
arusri -i
-t
a
p
rejt trecu vb. triteri (tre
atiri) tric
ui -
ut
a
p
rekonat an
astrecu vb. an
astre
atiri (an
astritea
ri) an
astric
ui -
ut
a

p
relo
zit trad
ucu vb. trad
utiri (tradute
ari)
trad
usu trad
us
a
p
repravovat p
ortu vb. purt
ari -
ai -
at
a
p
reru
sit c
urmu vb. curm
ari -
ai -
at
a
p
resn
e tam
amu adv., t
asi prep.,adv.
p
restoupit al
axescu vb. al
axri -i -t
a
p
restupn
y rok bisectu adj. -t
a
p
revl
eknout se al
axescu vb. al
axri -i -t
a
p
revr
zen
y arucuttu adj. -t arucutt
a -i
p
rezimov
an arnu s.n. -uri
p
ribl
zit apr
ochiu vb. apruche
ari -
ai -
at
a
p
rbuzenstvo s
oe s.f. soi
p
ridat ad
avgu vb. ad
avdiri (ad
avde
ari) ad
apsu
ad
apt
a
p
rijet agi
ungu vb. agi
undiri (agiunde
ari) agiu
msu agi
umt
a, yinu vb. vinri (yine
ari)
vi
niu vint
a
p
rijt yinu vb. vinri (yine
ari) vi
niu vint
a
p
rijmout leau vb. lo
ari loai lo
at
a
p
rkaz o
rdinu s.n. -i
p
rklad exemplu s.n. -i
p
rmo ndreptu adv.
p
rm
y directu adj. -t
a direct
a -i
p
rinejmen
sm b
arimu adv.
p
rin
est ad
ucu vb. ad
utiri (adute
ari) ad
usu
ad
us
a
p
rnos contrib
utie s.f. -ii
p
rpad cazu s.n. c
azuri
p
ripomenout si amnti adv.
p
ripomnat und
escu vb. undri -i -t
a
p
rsahat sprigi
uru vb. sprigiur
ari -
ai -
at
a
p
rtel o
aspi s.m./s.f. o
aspit o
aspit
a -i
p
rtomn
y prezentu adj. -t
a prezent
a -i
p
riv
est na sv
et amntu vb. amint
ari -
ai -
at
a
p
rivlast
novac genitiv
alu adj. -li genitiv
al
a -i,
posesvu adj. -i posesv
a -i
p
rzniv
e amb
aru adv.
p
rzniv
y h
airlticu adj. -t h
airltic
a -ti
p
rzvu
cn
y accentu
atu adj. -t accentu
at
a -i
p
rzvuk accentu s.n. -i
psanec cumtu s.m. -t
ps
at scriu vb. scri
ari scri
ai (scrisu) scri
at
a
(scrs
a)
p
senice gr
anu s.n. gra
nuri
p
st n
ani-n
ani interj.
pt
ak puliu s.m. puli
pt
at se ntrebu vb. ntrib
ari -
ai -
at
a
p
uj
cit mprum
utu vb. mprumut
ari -
ai -
at
a
p
uj
cka mprum
utu s.n. -uri
p
ulnoc n
ead
a
-no
api s.f.
purpurov
y mirgin
osu adj. -si mirgino
as
a -i

129

pust
y

reck
y

pust
y ir
nu adj. -i ir
ne -i, sterpu adj./s.n.
-chi ste
arp
a -i
p
uvod orgini s.f. -
ni
pyramida piramd
a s.f. -i
py
snit se al
avdu vb. al
avd
ari -
ai -
at
a
py
sn
y pirfanu adj. -
ni pirfan
a -i

R
rada nvetu s.n. -uri
r
adio r
adio s.n. -
ouri
radit urnipsescu vb. urnipsri -i -t
a
radost har
au
a s.f. -a
i
r
aj par
adhisu s.n. -uri
raj
ce dum
at
a s.f. -i (duma
t)
r
ano dimine
ata
s.f. -et, tahin
a adv.
rebel cumtu s.m. -t
recepce receptie s.f. -ii
recep
cn receptioneru s.m. -i
reflexivn reflexvu adj. -i reflexv
a -i
rekapitulace recapitul
ari s.f. -a
ri
rekviem mis
ali s.f. -a
li
relativn relatvu adj. -i relatv
a -i
renom
e an
ami s.f.
restaurace restaur
antu s.n. -i
ret b
ud
a
s.f. b
uda

revoluce revol
utie s.f. -ii
rezav
y ar
uminu adj. -
ni ar
umin
a -i
rezonovat ar
as
unu vb. ar
asun
ari -
ai -
at
a
re
zie rege s.f. -i
re
zis
er regiz
oru s.m. -i
ro
cn jehn
e no
atinu s.m./s.f. -
ni no
atin
a -i
rod genu s.n. genuri, s
oe s.f. soi
rodi
c p
arnti s.m. -t
a
rodina famlie s.f. -ii, fume
ali s.f. -eli, t
aif
a
s.f. ta
ifuri
roh chiuse s.m. -e
ad
rohat
y curn
utu adj. -t curn
ut
a -i
rok anu s.m. a
ni
role rolu s.n. r
oluri
rom
an rom
anu s.n. -
ni
rom
ansk
y rom
anicu adj. -t rom
anic
a -ti
rosa aro
au
a s.f.
rovina dhscu s.n. -uri, p
adi s.f. p
ad
rovnost egalit
ati s.f. -a
t
rovn
y almtu adj. -ta
almt
a -i, sea adj./adv.,
strmtu adj. -t
a strmt
a -i

rozbt ar
upu vb. ar
upiri (arupe
ari) ar
upsu

ar
upt
a, fra
ngu vb. fra
ndiri (fr
ande
ari)
fra
msu (fregiu) fra
mt
a
rozd
elat disf
acu vb. disf
atiri (disf
ate
ari) disfeciu disf
apt
a
rozd
elen distrib
utie s.f. -ii
rozd
elit crepu vb. crip
ari -
ai -
at
a, discu vb.
disic
ari -
ai -
at
a, mp
artu vb. mp
arta
ri -a
i
-a
t
a
rozdl diferenta
s.f. -i
rozebrat disf
acu vb. disf
atiri (disf
ate
ari) disfeciu disf
apt
a
rozhodnut ap
ofasi s.f.
rozm
enit (penze) asp
argu vb. asp
ardiri
(asp
arde
ari) asp
arsu asp
art
a
rozmrazit dizgletu vb. dizglita
ri -
ai -
at
a
rozpadat se s
urpu vb. surp
ari -
ai -
at
a
roz
s
ren
y ar
asp
andtu adj. -t ar
asp
andt
a -i
roz
s
rit l
ard
escu vb. l
ardri -i -t
a
rozum mnti s.f. mnt
a
rozum
et aduchescu vb. aduchri -i -t
a
rozv
azat dizlegu vb. dizlig
ari -
ai -
at
a

ruka ma
n
a s.f. m
an
i

ruk
av ma
nic
a s.f. ma
nit
rukavice m
an
usi s.f. m
an
usi

Rumun Roma
nu s.m./s.f. -
ni Roma
n
a -i

Rumunka Roma
nu s.m./s.f. -
ni Roma
n
a -i
Rumunsko Arum
ane s.f.
rumunsk
y rom
anescu adj. -sti rom
aneasc
a
-esti, rom
anu adj. -
ni roma
n
a -i
Rus Rusu s.m. Rusi R
us
a -i
Rusko Ruse s.f.
rusk
y rusescu adj. -sti ruse
asc
a -esti, rusu adj.
rusi r
us
a -i
r
ust crescu vb. cre
astiri (criste
ari) crisc
ui -
ut
a
r
uznorod
y pestru adj. -stri pestr
a -i
r
u
ze trand
afil
a s.f. -i
r
u
zov
y rozu adj. -i r
oz
a -i
ryba pescu s.m. pesti (pesta
)
rybnk b
alt
a s.f. ba
lta

rychle anghu adv., avr

apa adv., ay
on
ea adv.

rada o
rdini s.f.

radov
y ordin
alu adj. -li ordin
al
a -i

reck
y gr
atescu adj. -sti gr
ate
asc
a -esti, grecu
adj. Gret Gre
ac
a -ti

130

redit

sma
zit

redit ar
aescu vb. ar
ari -i -t
a

reditel capu s.n. c

apiti, directoru s.m. -i

Rek
Grecu s.m./s.f. Gret Gre
ac
a -ti

reka ara
u s.n. -uri, v
ali s.f. va
liuri

Rekyn
e Grecu s.m./s.f. Gret Gre
ac
a -ti

remen cur
au
a s.f. -a
i

remeslnice usto
an
i adj.f./s.f. usto
an
i

rezat cosu vb. co

asiri (cuse
ari) cus
ui -
ut
a

rci d
a
cu vb. da
tiri (da
te
ari) d
asu da
c
a

rct spunu vb. sp

uniri (spune
ari) spusu sp
us
a

rjen Sumedru s.m.

man rom
R
anu adj.,s.m./s.f. n
i rom
an
a -i

r
se imperiu s.n. -ii

rv
at a
urlu vb. aurl
ari -
ai -
at
a

S
s cu prep.
sad liv
adi s.f. -a
d
s
al s
al
a s.f. -i
sala
s masu s.n. m
asuri
sal
at s
al
at
a s.f. -a
t
samohl
aska voc
al
a s.f. -i
sbalen
y ndis
atu adj. -t ndis
at
a -i
sbrka antologe s.f. -i
sc
ena scen
a s.f. -i
sdlet mp
artu vb. mp
arta
ri -a
i -a
t
a
sebe si pron.refl.
sed
et sedu vb. side
ari sidu
i -
ut
a
sedl
ak fermieru s.m. -i
sedm sa
pti num.card.

sedmdes
at saptid
a
ti num.card.
sedmn
act sa
ptispr
ad
ati (sa
ptispr
a) num.card.
sekera t
apo
ar
a s.f. -i
semeno simta
s.f. simta

sen yisu s.n. ysi

sendvi
c s
andwich s.n. -uri
se (refl.) s
a pron.refl.
sesbrat ad
unu vb. adun
ari -
ai -
at
a
sesednout (z kon
e) disc
alicu vb. disc
alic
ari
-
ai -
at
a
sestra s
or
a s.f. sura
ri
sest
renice cusurnu s.m./s.f. -
ni cusurn
a -i,
veru s.m./s.f. veri ve
ar
a -i
se
sit caietu s.n. -i
setba simin
ari s.f. -a
ri
set
rt astergu vb. aste
ardiri (astirde
ari) astersu aste
ars
a

sever n
ordu s.n., n
ead
a
-no
api s.f.
severn n
ordicu adj. -t n
ordic
a -ti
severn vtr se
aviru s.m.
seznam tifteri s.f. -i
shon cheameti s.f. -t
shrom
a
zdit ad
unu vb. adun
ari -
ai -
at
a
schovat aco
apiru vb. acupirri -i -t
a, ascu
ndu vb. asc
undiri (ascunde
ari) asc
umsu
asc
umt
a
sch
uze and
amusi s.f.
sla pute
ari s.f. -eri
silnice c
ali s.f. ca
liuri
siln
y gi
oni adj. gio
ni gio
an
a -i
siln
y (
sirok
y) desu adj. desi de
as
a -i
singul
ar singul
aru adj. -i singul
ar
a -i
sirka sprtu s.n. -uri
sirotek o
arf
anu adj. -
ni o
arf
an
a -i
st se
aminu vb. simin
ari -
ai -
at
a
sk
akat ans
aru vb. ans
arri -i -t
a

sk
ala sca
mb
a s.f. -i
sklenice ge
ami s.f. ge
ni, putru s.n. -i, yile s.f.
-i
sklize
n sitir
ari s.f. -a
ri
sklzet se
atiru vb. sitir
ari -
ai -
at
a
skon
cit bitisescu vb. bitisri -i -t
a
skrz pi-tu prep.
skupina bl
uchi s.f. bluchi, echp
a s.f. -i
slabika sil
ab
a s.f. -i
slab
y slabu adj. slaghi sl
ab
a -i
sladk
y d
ulti adj. d
ulti
slan
y ans
ar
atu adj. -t ans
ar
at
a -i
sl
ava an
ami s.f., dh
ox
a s.f. -i
slavk birbliu s.m. -li
sle
cna do
amn
a s.f. -i, dumnta
s.f. -i
slepice g
aln
a s.f. -
ni
slon elef
antu s.m. -t
a
sloup sturu s.m.(s.n.) sturi (st
uri)
Slovan Slavu s.m./s.f. -i Sl
av
a -i
slovn verb
alu adj. -li verb
al
a -i
slovnk lexic
onu s.f. -o
ani
slovo graiu s.n. gr
aiuri, zboru s.n. zbo
ar
a
slovosled t
opic
a s.f.
slo
zen
y comp
usu adj. -si comp
us
a -i
sluha huzmiche
aru s.m. -i
slunce so
ari s.m. sori
slunn
e msto surnu s.n. -uri
sly
set a
vdu vb. avda
ri -a
i -a
t
a

slza l
acrim
a s.f. la
cr
ni

sm
at se ara
du vb. ara
diri (ar
ade
ari) ara
su
ara
s
a
sma
zit tiy
arsescu vb. tiy
arsri -i -t
a

131

sm
en
arna

str
avit

sm
en
arna exch
ange o
ffice s.n.
sm
enit (penze) al
axescu vb. al
axri -i -t
a

sm
erem k ca
tr
a prep.
sm
sen
y amistic
atu adj. -t amistic
at
a -i
smutn
y nvirin
atu adj. -t nvirin
at
a -i, jil
osu
adj. -si jilo
as
a -i
smysl sensu s.n. -uri
snacha n
or
a s.f. nura
ri
sn
a
set patu vb. p
ata
ri -a
i -a
t
a, tragu vb. tr
adiri
(tr
ade
ari) tr
apsu tr
aptu
sn
est hunipsescu vb. hunipsri -i -t
a
sndan
e gust
ari s.f. -a
ri
snh ne
au
a s.f. neuri
snt nyised
u vb. nyis
ari -
ai -
at
a
sn
zit hirisescu vb. hirisri -i -t
a
snoubenec isustu s.m./s.f. -t isust
a -i
snoubenka isustu s.m./s.f. -t isust
a -i

sobota sa
mb
at
a s.f. -i
sochat (tvo
rit sochu) sculpted
u vb. sculpt
ari
-
ai -
at
a
solit ans
aru vb. ans
arri -
ai -
at
a
sonet sonetu s.n. -i
sou
casn
y actu
alu adj. -li actu
al
a -i, contempor
anu adj. -
ni contempor
an
a -i
soudit gi
udicu vb. giudic
ari -
ai -
at
a
souhl
aska conso
an
a s.f. -i
soulad armune s.f. -i
soused vitnu adj. -
ni vitn
a -i
spadnout cadu vb. c
ade
ari c
adu
i -
ut
a
sp
alen
y p
arjiltu adj. -t p
arjilt
a -i
sp
anek s
omnu s.n. -uri
sp
at d
ormu vb. dur
nri (dur
ne
ari) -i -t
a
sp
echat ayu
nisescu vb. ayu
nisri -i -t
a
spisovatel scriit
oru s.m. -i
spojen conj
unctie s.f. -ii, lig
at
ur
a s.f. -i
spokojen
y h
ari
osu adj. -si h
ario
as
a -i
spole
cnk urt
acu s.m. -t
spole
cnost paree s.f. -ei
spole
cn
y com
unu adj. -
ni com
un
a -i
sponov
y copulatvu adj. -i copulatv
a -i
sport sp
ortu s.n. -uri
sportovn sportvu adj.,s.m./s.f. -i sportv
a -i
spoutat legu vb. lig
ari -
ai -
at
a
sprcha dusu s.n. d
usuri
srdce nim
a s.f. ni
ni (nimi)
srovn
an compar
ari s.f. -a
ri, compar
atie s.f. -ii
srovnat ndregu vb. ndre
adiri (ndride
ari)
ndrepsu ndre
apt
a

srovn
avac comparatvu adj. -i comparatv
a -i
srpen a
vyustu s.m.
sta
cit agi
ungu vb. agi
undiri (agiunde
ari) agiu
msu agi
umt
a
stadion stadi
onu s.n. -o
ani
st
ado cupe s.f. -i, flocu s.n. flo
ati, t
urm
a s.f.
-i
st
aj ah
uri s.f. -i
st
ale nca adv.
stan tend
a s.f. -i
stanice (vlaku) stathm
o s.m. -
ad
starat se o mutrescu vb. mutrri -i -t
a
star
a (
zena) mo
asi s.f./adj. mo
asi
st
arnout ausescu vb. ausri -i -t
a
starov
ek antichit
ati s.f. -a
t
star
y a
usu s.m./adj. a
usi, m
ari adj. m
ari m
ari
m
ari, tric
utu adj. -t tric
ut
a -i
star
y (starobyl
y) vecliu adj. -i ve
acli vecli

star
y (zv
re) bita
rnu adj. -
ni bita
rn
a -i
sta
rec a
usu s.m./adj. a
usi, papu s.m. p
apa
n
i
(pachi)
sta
rena m
ae s.f. m
ai
st
a
r ause
aticu s.n. -ti, yir
amati s.f.pl.
st
at statu s.n. st
ati
st
atn u

rednk function
aru s.m./s.f. -i function
ar
a -i
statn
y gi
oni adj. gio
ni gio
an
a -i
st
at (penze) custusescu vb. custusri -i -t
a
st
at se iesu vb. isri -i -t
a
st
at se p
rbuzn
ym (svatbou) ncuscred
u
vb. ncuscr
ari -
ai -
at
a
stavba constr
uctie s.f. -ii
stehno co
aps
a s.f. -i
stejn
y identicu adj. -t identic
a -ti
st
ekat po kapk
ach chicu vb. chic
ari -
ai -
at
a
stn a
umbr
a s.f. -i
stinn
y aumbr
osu adj. -si aumbro
as
a -i
sto s
ut
a s.f. -i
sto
cen
y arucuttu adj. -t arucutt
a -i
stolek misc
a s.f. -ti
stolet et
a s.f. eti, secolu s.n. -i
stoln tenis png-pong s.n.
stopa toru s.n. to
ari
stoupat alnu vb. alin
ari -
ai -
at
a
strach frc
a s.f. -uri
strana (politick
a) p
arti s.f. pa
rt
a
str
avit hunipsescu vb. hunipsri -i -t
a, xudhyipsescu vb. xudhyipsri -i -t
a

132

strom

tancovat

strom a
rburi s.m. a
rburi, pomu s.m. po
ni
strop t
av
ani s.f. -a
ni

struk ta
ta
s.f. ta
t
a
struktura struct
ur
a s.f. -i
str
yc l
al
a s.m. l
ala
n
i
st
reda n
ercuri s.f.
st
recha cite s.f. -i
st
revo matu s.n. m
ata

st
re
zit avegliu vb. avigle
ari -e
ai -e
at
a
student studentu s.m./s.f. -ta
student
a -i
studen
y ar
ati adj. ara
t
studio studi
o s.n. -uri
studium st
udiu s.n. -ii
st
ul me
as
a s.f. -i, tabelu s.n. -i
stupe
n gradu s.n. gr
adi
styl stilu s.n. stluri
substantivizace substantiv
ari s.f. -a
ri
substantivum substantvu s.n. -i
sud t
alaru s.n. -i
sufix sufxu -i
s
ul s
ari s.f.
superlativ superlatvu adj. -i superlatv
a -i
su
sit us
ucu vb. usc
ari -
ai -
at
a
sva
cina gust
ari s.f. -a
ri
svah aripidn
a s.f. -
ni
svatba n
umt
a s.f. -ta

sv
atek (crkevn) s
arb
ato
ari s.f. -
ori

svat
y ayiu s.m. ayi, sa
mtu s.m./s.f. -t
a sa
mt
a
-i
sv
azat legu vb. lig
ari -
ai -
at
a
sv
et du
ne
au
a s.f. -ei, l
umi s.f.
sv
etlo lu
nn
a s.f. -
ni
sv
etlovlas
y ar
usu adj. -si ar
us
a -i
sv
etov
y mondi
alu adj. -li mondinal
a
sv
e
zest a
vr
a s.f.
svcen sind
ani s.f. -a
n
i
svisl
y mpr
ostu adj. -st
a mpro
ast
a -i
svtit asc
apir
a vb.impers.
svoboda libert
ati s.f. -a
t
syn fici
oru s.m. -i, hiliu s.m. hili
synovec nip
otu s.m./s.f. -t nipo
at
a -i
s
yr casu s.n. c
asuri
s
yr
arna c
asa
ri s.f. c
aseri, st
ani s.f. sta
n
iuri

s
alek c
an
a s.f. c
an
i

saty fust
ani s.f. -a
n
i

sedes
at said
a
ti num.card.

s
ef capu s.n. c
apiti

sest sa
si num.card.

sestn
act sa
sipr
ad
ati (s
aspr
a) num.card.

sdlo s
ul
a s.f. -i

sje zverc
a s.f. -ti

sirok
y l
argu adj. la
rda
l
arg
a la
rda

s
rit ar
aescu vb. ar
ari -i -t
a

skoda am
arte s.f. -i, n
l
a s.f. -i

skola sco
al
a s.f. scoli

skol
ak scol
aru s.m./s.f. -i scol
ar
a -i

sl
apout na n
eco c
alcu vb. c
alc
ari -
ai -
at
a

Span
el Spani
olu s.m./s.f. -li Spani
ol
a -i

spatn
y ara
u adj. ara
i ar
au
a ar
ali

spi
cka chpit
a s.f. -i

spinav
y ahustu adj. -t ahust
a -i

stastn
y amb
aru adj. -i amb
ar
a -i, h
airlticu
adj. -t h
airltic
a -ti

st
ava (z masa) d
a
m
a s.f. da
muri

st
en
e (fene
cka) c
ata
l
usi s.f. c
ata
l
usi

st
en
e (pejsek) c
ata
lu s.m. -li

st
est amb
are
ata
s.f. -et, ghine
ata
s.f. -et, har
au
a s.f. -a
i, thi s.f.

svagr cumn
atu s.m./s.f. -t cumn
at
a -i

svagrov
a cumn
atu s.m./s.f. -t cumn
at
a -i

svec cundur
g s.m. -ge
ad, p
apug s.m. -e
ad

svestka pr
un
a s.f. -i

svestka (strom) prunu s.m. -

ni

T
t
ac sine s.f. -i, t
av
a s.f. -i
tady (pobdka) ia interj.
t
ahnout tndu vb. tndiri (tinde
ari) tmsu
(tesu) tmtu (tesu), tragu vb. tr
adiri
(tr
ade
ari) tr
apsu tr
aptu
tajemstv mistic
o s.n. -
ad
tak c
ara adv.,conj.
tak
e si conj.,adv.
tak jako as adv.

tak moc aha

tu adj./adv. -t aha
t
a -i

takov
y aht
ari adj. ahta
ri
talentovan
y talent
atu adj. -t talent
at
a -i
tal
r pheatu s.n. phe
ati
tam acl
o adv.
t
amhle didndi adv., n
aparti adv.
tancovat giocu vb. giuc
ari -
ai -
at
a

133

tanec

ty,
zeno!

tanec d
ansu s.n. -uri, giocu s.n. gi
ocuri
tane
cnk dansat
oru s.m./s.f. -i dansato
ari
dansato
ari
tango tang
ou s.n. -uri
taxi tax s.n. -uri
t
azac interogatvu adj. -i interogativ
a -i
ted t
ora adv.
tedy (vyj
ad
ren v
ytky a politov
an) ghdi
interj.
telefon telef
onu s.n. -o
ani
telegram telegr
am
a s.f. -i
televize televiz
oru s.n. -o
ari
t
elo trupu s.n. tr
upuri
t
ema tem
a s.f. -i
temn
y nic
atu adj. -t nic
at
a -i
ten druh
y al
antu pron.dem./adj.dem. -ta

al
ant
a -i
ten sam
y dhyiulu pron.dem./adj.dem. -li dhyea -ili
tento aestu pron.dem./adj.dem. aesti aest
a
aesti, atelu pron.dem./adj.dem. -li ate
a
ate
ali
teplo c
ald
ur
a s.f. -i
tepl
y c
aldu adj. -da
c
ald
a -i
terasa cird
achi s.f. -a
chi, ter
as
a s.f. -i
t
esn
y strmtu adj. -t
a strmt
a -i
t
esto alo
atu s.n. -uri
teta tet
a s.f. -i
text textu s.n. -i
t
e
zk
y greu adj. grei gre
au
a -li
thr
ack
y tracu adj. trat tr
ac
a -ti
Thr
ak Tracu s.m./s.f. Trat Tr
ac
a -ti
tch
an s
ocru s.m./s.f. -i so
acr
a -i
tchyn
e s
ocru s.m./s.f. -i so
acr
a -i
tich
y fr
onimu adj. -
ni fr
onim
a -i
tm zp
usobem as adv.
tisc n
li s.f. n
li
tkalcovsk
y stav ar
azb
oiu s.n. -o
aie
tk
at tasu vb. t
ase
ari ta
s
ui -
ut
a
tlust
y grosu adj. grosi gro
as
a -i
tma scutdhi s.f.
tmav
y scutidh
osu adj. -si scutidho
as
a -i
tob
e t
a pron.pers.

tolik aha
tu adj./adv. -t aha
t
a -i

toto
znost identit
ati s.f. -a
t
touha vre
ari s.f. vreri
tov
arna f
abric
a s.f. fa
brit
tradice tradtie s.f. -ii

trafikant tutung s.m. -e

ad
traktor tract
oru s.n. -o
ari
tramvaj tramv
aiu s.n. -ie
tranzitivn tranzitvu adj. -i tranzitv
a -i
tr
apen caim
o s.m. -
ad
tr
ava i
arb
a s.f. ierghi
tren
er antren
oru s.m. -i
tr
enink antrenamentu s.n. -i
trh p
az
ari s.f. -a
ri
trh na n
am
est misuh
ori s.f. -i
trochu nihe
am
a adj.,adv.
trolejbus troleib
usu s.n. -i
trp
et doru vb. dure
ari dur
ui -
ut
a, patu vb.
p
ata
ri -a
i -a
t
a, tragu vb. tr
adiri (tr
ade
ari)
tr
apsu tr
aptu
trpc niput
utu adj. -t niput
ut
a -i
truhla sind
uchi s.f. sind
uchi
truchlc jil
osu adj. -si jilo
as
a -i
trvat d
an
asescu vb. d
an
asri -i -t
a
t
r
ast se tre
amburu vb. trimbur
ari -
ai -
at
a
t
re
se
n cire
asi s.f. cire
asi
t
ret treilu num.ord. treia
t
ri trei num.card.

t
ricet treid
a
ti num.card.
t
ricet jedna treid
a
ti
unu num.card. -
un
a
t
rda cl
as
a s.f. -i
t
rdit stric
oru vb. stricur
ari -
ai -
at
a
t
rin
act treispr
ad
ati
(treispr
a,
trespr
a)
num.card.
tuk grasu adj. grasi gr
as
a -i
turecky turtescu adv. -sti turte
asc
a -esti
tureck
y t
urcu adj. -t
a t
urc
a -ti
Turek T
urcu s.m./s.f. -ta
T
urc
a -ti
turismus tursmu s.m.
turista turstu s.m./s.f. -sti turst
a -i
Turkyn
e Turc
al
a s.f. -i, T
urcu s.m./s.f. -t
a
T
urc
a -ti
tu
zka crei
onu s.n. -o
ani, mulvu s.n. -i
tv
a
r f
ata
s.f. f
ati (f
at)
tvo
rit formed
u vb. form
ari -
ai -
at
a
tv
uj t
au pron.pos./adj.pos. ta t
ai t
ali, -tui
adj.pos. -tai
ty tni pron.pers., voi pron.pers.
ty
c polu s.m. poli

t
yden sipt
ama
n
a s.f. -
ni
t
ym echp
a s.f. -i, teamu s.n. te
amuri
typ tipu s.n. tpuri
ty,
zeno! lea interj.

134

velitel

u a prep.
u
bo
c aripidn
a s.f. -
ni

uboh
y fuc
ara
adj. -
ad fuc
aro
an
i fuc
aro
an
i,
gulisa
nu adj. -
ni gulisa
n
a -i, laiu adj. l
ai
l
ae l
ai, m
ar
atu adj. -t m
ar
at
a -i
ubo
z
ak o
arf
anu adj. -
ni o
arf
an
a -i
ubrus mis
ali s.f. -a
li
ucelit completed
u vb. complet
ari -
ai -
at
a
u
cenec sav
antu adj.,s.m./s.f. -ta
sav
ant
a -i
u
cen nvetu s.n. -uri
u
cesat (n
ejak
yu

ces) coafed
u vb. coaf
ari -
ai
-
at
a
u
citel dh
ascalu s.m. -li dhasc
al
a -i, profes
oru
s.m./s.f. -i profeso
ar
a -i
ud
elan
y f
aptu adj. -t
a f
apt
a -i
u
dol v
ali s.f. va
liuri
uhodit agudescu vb. agudri -i -t
a
uhozen
y agudtu adj. -t agudt
a -i
ucho ure
acli s.f. -ecli
uk
azat spunu vb. sp
uniri (spune
ari) spusu
sp
us
a
ukazovac demonstratvu adj. -i demonstratv
a
-i
uklizen
y ar
adhypstu adj. -t ar
adhypst
a -i,
sp
astrtu adj. -t sp
astrt
a -i
uklzet sp
astrescu vb. sp
astrri -i -t
a
ukvapen
e ay
on
ea adv.
ulice str
ad
a s.f. str
ad (str
adi)
ulo
zit se bagu vb. b
ag
ari -
ai -
at
a
um
elec artstu s.m. -sti artst
a -i
um
en a
rt
a s.f. -i
um
yt lau vb. l
ari lai l
at
a
um
yt (n
adob) aspelu vb. aspil
ari -
ai -
at
a
unaven
y apustustu adj. -t apustust
a -i
unavit se c
urmu vb. curm
ari -
ai -
at
a
univerzita universit
ati s.f. -a
t
u
nor fliv
aru s.m., sc
urtu s.m.
u
pln
e dipu adv.
upraven
y almtu adj. -t
a almt
a -i
uprost
red an
amisa prep./adv.
ur
cit determinu vb. determin
ari -
ai -
at
a
ur
cit
y defintu adj. -t defint
a -i
u
rove
n vol
umu s.n. -i
u

rad bir
ou s.n. -uri, cabinetu s.n. -i
u
sp
ech succesu s.n. -i
uspo
r
ad
an constel
atie s.f. -ii
u
sta g
ur
a s.f. guri
ustlat asternu vb. aste
arniri (astirne
ari) astirn
ui -
ut
a

ustoupit afirescu vb. afirri -i -t

a
u
svit h
arye s.f. -i
ut
ect asc
apu vb. asc
ap
ari -
ai -
at
a
u
ter
y m
arta
s.f. m
arta

u
tes falez
a s.f. -i
uti
sit h
arsescu vb. h
arsri -i -t
a, priad
ucu vb.
priad
utiri (priadute
ari) -
usu -
ut
a
utonout anecu vb. anic
ari -
ai -
at
a
utrpen pidhim
o s.m. -
ad
uv
a
zit luyursescu vb. luyursri -i -t
a
uv
est (do n
e
ceho) bagu vb. b
ag
ari -
ai -
at
a
uvnit
r n
untru adv., tu prep.
uvolnit dizlegu vb. dizlig
ari -
ai -
at
a
uzn
avan
y ti
nistu adj. -t ti
nist
a -i
u

zina strimt
ur
a s.f. -i

V
v a
li prep., din prep., la prep.
vak tr
astu s.n. -i
val
ck v
alsu s.n. -uri
v
alet (t
esto) frimtu vb. frimt
ari -
ai -
at
a
v
alka p
olimu s.n. polemati
V
anoce Cr
aci
unu s.m. -
ni
vanout adliu vb. adile
ari -e
ai -e
at
a
va
rit herbu vb. he
arbiri (hirbe
ari) hersu he
art
a
v
a
s v
ostru pron.pos./adj.pos. v
ostri vo
astr
a
vo
astri
va
si v
ostru pron.pos./adj.pos. v
ostri vo
astr
a
vo
astri
vaz zverc
a s.f. -ti
vazba lig
at
ur
a s.f. -i
v
cera aeri adv.
v
cera ve
cer asarno
aptea adv., ase
ara adv.
vd
at se m
artu vb. m
art
ari -
ai -
at
a
v
ec l
ucru s.n. -i
ve
cer se
ar
a s.f. seri
ve
cernice/jit
renka lute
afiru s.m. -i
ve
ce
re tn
a s.f. -i
v
e
cnost et
a s.f. eti
v
e
cn
y odpo
cinek ar
ap
asu s.n. -uri
v
eda stinta
s.f. -i
v
ed
et stiu vb. stri (ste
ari) sti
ui -
ut
a
vedro c
aro
ari s.f. -
ori
v
edro c
ald
ari s.f. -a
ri, ghiumu s.n. ghi
umi
vejce ou s.n. o
au
a
vejt ntru vb. intr
ari -
ai -
at
a
Velikonoce P
asti s.m.
velitel comand
antu s.m. -t
a

135

velk
y

vypadat jako

velk
y l
argu adj. la
rda
l
arg
a la
rda
, m
ari adj.
m
ari m
ari m
ari
velmi mnoho m
al
a adv.
v
enec cur
un
a s.f. -
ni
venku nafo
ar
a adv.
ver
s stihu s.n. sthuri, versu s.n. -uri
v
e
rit pistipsescu vb. pistipsri -i -t
a
vesel
y h
ari
osu adj. -si h
ario
as
a -i
vesmr du
ne
au
a s.f. -ei
vesnice ho
ar
a s.f. hori (ho
ari)
v
eta fr
az
a s.f. -i, propoztie s.f. -ii
v
etev lum
achi s.f. -a
chi
v
et
sina nai adv.
v
etvi
cka alune
au
a s.f. -ei
v
ezen ah
apsi s.f. aha
psi, filiche s.f. -i
v
e
z pryu s.n. -uri
vce ma adv.
vid
et vedu vb. vide
ari vidu
i -
ut
a
vidli
cka furculta
s.f. -i
vina c
ab
ati s.f. -ba
t
vno yinu s.n. ynuri
vi
se
n vsin
a s.f. -i
vtr vmtu s.n. -uri
vl
ada dumnli s.f. -i
vlak trenu s.n. trenuri
vlast p
atrie s.f. -ii
vlastenec patri
otu adj.,s.m./s.f. -t patrio
at
a -i
vlastn pr
opriu adj. -ii pr
oprie -ii
vlastnictv posesie s.f. -ii
vlastnk poses
oru s.m. -i
vlasy peru s.m. peri
vl
cice lupo
an
s.f. lupo
an
i

vlevo sta
ngu adj. -da
sta
ng
a -da

vlk lupu s.m. luchi

vlna chm
a s.f. chmati, la
n
a s.f. la
nuri, u
nd
a
s.f. -i, valu s.n. v
aluri
vniknout ntru vb. intr
ari -
ai -
at
a
vnu
cka nip
otu s.m./s.f. -t nipo
at
a -i
vnuk nip
otu s.m./s.f. -t nipo
at
a -i
voda a
p
a s.f. a
pi
voj
ak strati
otu s.m. -t
vokativ vocatvu s.n.
volant vol
anu s.n. -i
volat strigu vb. strig
ari -
ai -
at
a
volejbal v
olei s.n.
vo
nav
y a
niurizm
osu adj. -si a
niurizmo
as
a -i
vousy b
arb
a s.f. ba
rghi
vozidlo am
axi s.f. ama
xi, vehcul s.n. -i

vp
redu dinnti adv.
vrabec ci
on
a s.f. -i
vrata po
art
a s.f. p
ort
a
vr
atit t
ornu vb. turn
ari -
ai -
at
a
vr
atit se t
ornu vb. turn
ari -
ai -
at
a
vr
atka purtta
s.f. -i
vr
atn
y receptioneru s.m. -i
vrazit higu vb. hdiri (hide
ari) hpsu hpt
a
vrchol chpit
a s.f. -i, d
e
an
a s.f. denuri
vroucnost c
ald
ur
a s.f. -i
vrtulnk helicopteru s.n. -i
v
rava cheameti s.f. -t
vst
at scolu vb. scul
ari -
ai -
at
a
vstupenka biletu s.f. -i
v
sech osm o
ptuli num.col. o
ptuli
v
sech p
et tntili num.col. tntili
v
sem tutul
oru pron.indef.
v
sichni tutu pron./adj.indef. tut t
ut
a -i
v
sichni
cty
ri p
atruli num.col. p
atruli
v
sichni t
ri amintreili num.col. amintreili,
treili num.col. treili
v ten moment at
umtea adv.
vtip anecd
ot
a s.f. -i
v
ubec dipu adv., ici adv.
v
udce c
al
au
zu s.m. -ji
v
ul bou s.m. boi
v
un
e a
ni
urizm
a s.f. -i
vy Dumnlea a vo
astr
a pron.pers.
vyb
elit alghescu vb. alghri -i -t
a
vybran
y aleptu adj. -t
a ale
apt
a -i
vybrat alegu vb. ale
adiri (alide
ari) alepsu
ale
apt
a
v
ycvik antrenamentu s.n. -i
v
ydaj h
argi s.f. ha
rgiuri
vydat se nchisescu vb. nchisri -i -t
a
vyd
elat amntu vb. amint
ari -
ai -
at
a
v
yd
elek h
ari s.f. -i
vydr
zet ar
avdu vb. ar
avd
ari -
ai -
at
a
vyhnanstv surghi
uni s.f. -
ni
vyhodit amnu vb. amin
ari -
ai -
at
a
v
ychod (slunce) d
at
a s.f.
v
ychod (sv
etov
a strana) d
at
a s.f., estu s.n.
vyj
ad
ren expresie s.f. -ii
vyj
ad
rit exprmu vb. exprim
ari -
ai -
at
a
vyj
ad
rit uzn
an ti
nisescu vb. ti
nisri -i -t
a
vyjt (slunce) ar
as
ari vb.impers.
v
ylet exc
ursie s.f. -ii, v
olt
a s.f. i
vylt t
ornu vb. turn
ari -
ai -
at
a
vylo
zit disc
arcu vb. disc
arc
ari -
ai -
at
a
vypadajc jako c
anda adv.
vypadat jako paru vb. p
are
ari p
ar
ui -
ut
a

136

vypoust
en

zem
epis

vypou
st
en emisi
uni s.f. -
ni
vypou
st
et p
aru abured
u vb. abur
ari -
ai -
at
a
vypr
aznit gulescu vb. gulri -i -t
a
vyprovodit pitrecu vb. pitre
atiri (pitrite
ari)
pitric
ui -
ut
a
v
yraz (slovo) termenu s.m. -
ni
vyrobit ad
aru vb. adr
ari -
ai -
at
a
vyru
sovat c
artescu vb. c
artri -i -t
a
vy
rez
avan
y plichistu adj. -t plichist
a -i
vyslit se dirnu vb. dirin
ari -
ai -
at
a
vysok
y an
altu adj. -t
a an
alt
a -i
vystra
sen
y asp
are
atu adj. -t asp
are
at
a -i
vyst
relit amnu vb. amin
ari -
ai -
at
a
v
ytah ascens
oru s.f. -o
ari
vyu
cov
an nvita
t
ur
a s.f. -i
vyzdvihnout an
altu vb. an
alta
ri -
ai -
at
a
vzadu din
ap
oi adv.
vzbudit se scolu vb. scul
ari -
ai -
at
a
vzd
alen
y dip
art
osu adj. -si dip
arto
as
a -i
vzd
eln
y nvita
tu adj. -t nvit
at
a -i
vzduch a
eru s.n.
vzdychat uht
atu s.n. -uri
vzt leau vb. lo
ari loai lo
at
a
vzp
rmen
y mpr
ostu adj. -st
a mpro
ast
a -i
vzta
zn
y relatvu adj. -i relatv
a -i
v
zdy t
ot
ana adv.

Z
z alu art.m., di prep.,conj., din prep.
za n
ap
oi adv.
zabt v
at
amu vb. v
at
am
ari -
ai -
at
a
za
ct ac
atu vb. ac
at
ari -
ai -
at
a, ahurhescu vb.
ahurhri -i -t
a
zadusit apitrusescu vb. apitrusri -i -t
a
zahrada b
ahce s.m. -e
ad, gr
adn
a s.f. -
ni

zah
r
at nc
ald
a
scu vb. nc
alda
ri -a
i -a
t
a
zahynout cheru vb. chire
ari chir
ui -
ut
a
z
ajem interesu s.n. -i, sinferu s.n. -uri
z
ajezd turneu s.n. -uri
zajc lepuru s.m. -i
zajmav
y interes
antu adj. -t
a interes
ant
a -i
z
ajmenn
y pronomin
alu adj. -li pronomin
al
a -i
z
ajmeno pron
umi s.n. pron
umi
z
akladn cardin
alu adj. -li cardin
al
a -i
z
akon nomu s.n. n
omuri
zakr
yt aco
apiru vb. acupirri -i -t
a, anv
alescu
vb. anv
alri -i -t
a

z
aliba vre
ari s.f. vreri
zam
est sp
ulbiru vb. spulbir
ari -
ai -
at
a
zam
estnanec function
aru
s.m./s.f.
-i
function
ar
a -i
zamra
cen
y nic
atu adj. -t nic
at
a -i
zamy
slen
y mindutu adj. -t mindut
a -i
z
apad asc
apit
at
a s.f., vestu s.n.
zapadat (slunce) asc
apit
a vb.impers.
zap
alit aprndu vb. aprndiri (aprinde
ari)
apresu apre
as
a
zapomenout agr
asescu vb. agr
asri -i -t
a
zap
usobit impresioned
u vb. impresion
ari -
ai
-
at
a
zara
zen
y ahundustu adj. -t ahunsust
a -i
zarmoucen
y nvirin
atu adj. -t nvirin
at
a -i,
jil
osu adj. -si jilo
as
a -i
zarostl
y fitrustu adj. -t fitrust
a -i
z
a
r yizm
aci
unu s.m.
za
rdit ndregu vb. ndre
adiri (ndride
ari) ndrepsu ndre
apt
a
z
a
rit nyilicescu vb. nyilicri -i -t
a
za
rzen
y ndreptu adj. -t
a ndre
apt
a -i
z
asadn fundament
alu adj. -li fundament
al
a -i
zasnoubit se isusescu vb. isusri -i -t
a
zastavit ast
am
asescu vb. ast
am
asri -i -t
a
zastavit se chindruescu vb. chindruri -i -t
a,
d
an
asescu vb. d
an
asri -i -t
a
zast
avka st
atie s.f. -ii
z
ast
era po
al
a s.f. poli (po
ali)
z
asuvka (elektrick
a) prz
a s.f. -i
zavazadlo bag
aju s.f. -i
z
av
et dhye
at
a s.f. -i
zavinout (dt
e) nf
asu vb. nf
asa
ri -
ai -
at
a
zavolat clemu vb. clim
ari -
ai -
at
a, grescu vb.
grri grii grt
a
z
avrat andr
al
a s.f. -a
li
zav
rt ncldu vb. ncldiri (nclide
ari) nclsu
-s
a
z
azrak th
am
a s.f. th
amati
zbo
rit s
urpu vb. surp
ari -
ai -
at
a
zbo
z pr
am
atie s.f. -i
zbra
n tufechi s.f. tufechi
zde ao
a adv.
zdrav
cko (pozdrav) s
an
at
ati s.f.
zdrav
y s
an
at
osu adj. -si s
an
ato
as
a -i
zdrobn
elina diminutvu s.n. -i
zdrobn
en n
icur
ari s.f. -a
ri
zed m
uru s.m.(s.n.) muri (m
uri, m
ururi),
stzm
a s.f. -
ni (-mi)
zelen
y ve
ardi adj. verda
ve
ardi verd
a
zem
epis geografe s.f.

137

zemrt

zlut
y

zem
rt ar
ap
asu vb. ar
ap
as
ari -
ai -
at
a, moru vb.
murri muri mo
art
a
zet d
niri s.m. -i
zhor
sit se asp
argu vb. asp
ardiri (asp
arde
ari)
asp
arsu asp
art
a, ndisescu vb. ndisri -i
-t
a
zima i
arn
a s.f. ier
ni (iernuri)
zima (chlad) arco
ari s.f.
zimnk palt
o s.m. -
ad
zisk ncherdu s.n. -uri, prucuche s.f. -i

ztra ma
ni adv.
zjistit nvetu vb. nvita
ri -
ai -
at
a

zkr
a
slit musuta
scu vb. musuta
ri -a
i -a
t
a
zkr
atit scurted
u vb. scurt
ari -
ai -
at
a
zkroutit sutu vb. suta
ri (sta
ri, sta
ri) -a
i -a
t
a
zkysnout ast
aliu vb. ast
ale
ari -e
ai -e
at
a
zlat
e mince arubee s.f. -ei, d
ubl
a s.f. -i, flure
s.f. -i
zlat
e vl
akno hris
afi s.f. -a
hi
zlato am
alam
a (amal
am
a) s.f., flure s.f. -i,
m
alam
a s.f.
zlat
y hrisustu adj. -t hrisust
a -i
zlod
ej furu s.m. furi
zlomit ar
upu vb. ar
upiri (arupe
ari) ar
upsu aru
pt
a
zm
ek
cen
y ndulttu adj. -t ndultt
a -i
zm
enit al
axescu vb. al
axri -i -t
a
zmlknout tacu vb. t
ate
ari t
ac
ui -
ut
a
zmzlina nglita
t
a s.f. -i
znak semnu s.n. se
amni
znalost h
ab
ari s.f. -a
ri
znamen semn
alu -i
zn
amka (po
stovn) tmbru s.n. -i
zn
at cun
oscu vb. cuno
astiri (cunuste
ari)
cunusc
ui -
ut
a
zni
cit asp
argu vb. asp
ardiri (asp
arde
ari)
asp
arsu asp
art
a

znovu dizna
u adv., i
ara adv.

zp
ev c
ant
ari s.f. -a
ri, ca
nticu s.n. -ti
zp
eva
cka c
ant
at
oru s.m./s.f. -i c
ant
ato
ari
c
ant
ato
ari
zp
ev
ak c
ant
at
oru s.m./s.f. -i c
ant
ato
ari
c
ant
ato
ari

zpvat ca
ntu vb. c
ant
ari -
ai -
at
a
zpr
ava h
ab
ari s.f. -a
ri
z a prep.
zran
en
y agudtu adj. -t agudt
a -i
zranit agudescu vb. agudri -i -t
a, pliguescu
vb. pliguri -i -t
a
zrcadlo yile s.f. -i
zrodit (o zv
reti) fit
atu adj. -t fit
at
a -i
ztracen
y chird
utu adj. -t chird
ut
a -i

ztratit cheru vb. chire

ari chir
ui -
ut
a
zub dnti s.m. -t
a
zuba
r stomatol
oyu s.m./s.f. -i stomatol
oy
a -i
zuba
rka stomatol
oyu s.m./s.f. -i stomatol
oy
a
-i

z
ustat arma
nu vb. arma
niri (arm
ane
ari)
arm
asu arm
as
a, stau vb. st
ari st
at
ui
st
at
ut
a (st
at
a), sedu vb. side
ari sidu
i -
ut
a
z a
li prep.
zvan
y urstu adj. -t urst
a -i
zv
et
sit l
ard
escu vb. l
ardri -i -t
a
zvt
ezit azvngu vb. azvndiri (azvinde
ari)
azvmsu azvmt
a, batu vb. b
ate
ari b
at
ui
-
ut
a
zvon (kosteln) c
amb
an
a s.f. -a
n
i
zvr
atit t
ornu vb. turn
ari -
ai -
at
a
zvyk adeti s.f. adet, ar
adh
a s.f. -ara
d, nvetu
s.n. -uri
zvykl
y nvita
tu adj. -t nvit
at
a -i
zvy
sovat se crescu vb. cre
astiri (criste
ari)
crisc
ui -
ut
a

Z
ndu vb.

z
adat c
aftu vb. c
aft
ari -
ai -
at
a, dima

dim
and
ari -
ai -
at
a, ntrebu vb. ntrib
ari
-
ai -
at
a, p
al
ac
arsescu vb. p
al
ac
arsri -i
-t
a

z
adn
y va
rnu pron.neg.,adj.neg. va
rn
a

z
ak elevu s.m. -i elev
a -i, scol
aru s.m./s.f. -i
scol
ar
a -i

zal crip
ari s.f. -a
ri

zaludek stum
ahi s.f. -a
hi

ze c
a conj.

zeb
rk sc
ar
a s.f. sc
ari

zelez
a
r f
avru s.m. -i

zelezo heru s.n. he

ari

zena mule
ari s.f. -eri

zena kn
eze prifte
as
a s.f. -i

zensk
y feminnu adj. -
ni feminn
a -i, the
aminu
adj.,s.f. -
ni the
amin
a -i

ze (spojka subjonctivu) s
a conj.

Zid
uvreu s.m./s.f. -i uvre
au
a -li

zidle cathedr
a s.f. -i, sc
amnu s.n. -i

zt b
aned
u vb. b
an
ari -
ai -
at
a, trecu vb. triteri
(tre
atiri) tric
ui -
ut
a

zivnost tehni s.n. tehnuri

zivot b
an
a s.f.

ziv
y yiu adj. yii ye yii

zze
n se
ati s.f.

zlut
y g
albinu adj. -
ni g
albin
a -i

138

 Lucie Gramelov
a, Jarmila Hor
akov
a, Martina Koppova, Lenka Palagova, Vaclav Blazek

Typografie: Maty
as Kopp
Ilustrace na ob
alce: Michaela Vikov
a
S financn podporou Grantove agentury Univerzity Karlovy
Vydalo nakladatelstv Jaroslav Gramel
Her
aleck
a II 4, Praha 4, 140 00
v Praze roku 2012
Vytiskl Tribun EU s.r.o.
Gorkeho 41, 602 00 Brno
ISBN 978-80-904744-4-4