BZSG Pracovni Text 2013-14

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI
VYSOK UEN TECHNICK V BRN
Zklady potaov sazby a grafiky
Garant pedmtu:
Mgr. Pavel Rajmic, Ph.D.
Autoi textu:
BRNO 2012
Vznik tchto skript byl podpoen projektem . CZ.1.07/2.2.00/15.0139

Evropskho socilnho fondu a sttnm rozpotem esk republiky.
Autor
Nzev
Vydavatel
Vydn
Rok vydn
Nklad
ISBN
FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Vysok uen technick v Brn
Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
stav telekomunikac
Purkyova 118, 612 00 Brno
prvn
2012
elektronicky
978-80-214-4451-5
Tato publikace neprola redakn ani jazykovou pravou
Obsah
vod
11
1 Barevn modely a barevn prostory

1.1 Svtlo, barva, jejich vnmn lovkem a jejich men .
1.2 Barevn model, barevn prostor . . . . . . . . . . . . .
1.3 Model RGB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4 Modely CMY, CMYK . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4.1 Pevod z RGB do CMYK . . . . . . . . . . . .
1.5 Modely HSV, HSB, HLS . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.5.1 Model HSB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.5.2 Model HLS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.6 Modely YUV, YCB CR . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.7 Prostor CIEXYZ a chromatick diagram . . . . . . . .
1.8 Prostor L*a*b* (CIELAB) . . . . . . . . . . . . . . . .
1.9 Stupn edi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10 Dodatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.1 Tisk vce barvami, barvy Pantone . . . . . . . .
1.10.2 Teplota svtla, vyven bl . . . . . . . . . . .
1.10.3 Web-safe barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.4 Barevn prostory sRGB a AdobeRGB . . . . . .
1.10.5 Gama, gama korekce . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.6 Sprva barev, kalibrace zazen, barevn profily
1.10.7 Psychologie barev . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
13
13
15
16
17
18
19
19
21
21
24
25
26
27
27
27
31
31
32
34
38
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
39
39
39
39
43
44
44
46
49
49
50
57
59
.
.
.
.
.
61
61
61
61
64
64
2 Obraz a jeho reprezentace

2.1 Matematick model obrazovho signlu . . . . . .
2.2 Digitalizace obrazovho signlu . . . . . . . . . .
2.2.1 Vzorkovn signlu a aliasing . . . . . . . .
2.2.2 Kvantovn vzork . . . . . . . . . . . . .
2.3 Transformace dvojrozmrnho signlu . . . . . . .
2.3.1 Transformace fourierovskho typu . . . . .
2.3.2 Waveletov transformace . . . . . . . . . .
2.4 Reprezentace obrazu . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1 Reimy reprezentace bitmapovch obraz
2.4.2 Grafick formty bitmapovch obraz . . .
2.4.3 Vektorov obrazy . . . . . . . . . . . . . .
2.4.4 Grafick formty vektorovch obraz . . .
3 pravy bitmapovho obrazu
3.1 Transformace barev . . . . . . . . . . .
3.2 pravy zamen na zmnu histogramu
3.2.1 Histogram . . . . . . . . . . . .
3.2.2 prava jasu . . . . . . . . . . .
3.2.3 prava kontrastu . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3.3
3.4
3.5
3.6
3.2.4 Obvykl nstroje pro pravu jasu a kontrastu

3.2.5 Ekvalizace (vyrovnn) histogramu . . . . . .
Dal pravy obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.1 prava odstnu . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.2 prava sytosti . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.3 Inverze barev . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Redukce potu barev . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.4.1 Tvorba palety pro indexovan obrazy . . . . .
3.4.2 Rozptlen chyby . . . . . . . . . . . . . . . .
3.4.3 Polotnovn . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Filtrace obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.1 Konvoluce dvojrozmrnch signl . . . . . .
3.5.2 Linern filtrace obrazu . . . . . . . . . . . . .
3.5.3 Nelinern filtrace . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.4 Aplikace filtrace . . . . . . . . . . . . . . . . .
Geometrick transformace obrazu . . . . . . . . . . .
3.6.1 Pevzorkovn obrazu . . . . . . . . . . . . . .
3.6.2 Kde vude se setkme s pevzorkovnm . . .
3.6.3 Pevzorkovn a praxe . . . . . . . . . . . . .
4 Zklady vektorov grafiky

4.1 Kivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.1 Polynomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.2 Kivky po stech polynomiln . . . . . . . .
4.1.3 Bernsteinovy polynomy . . . . . . . . . . . . .
4.1.4 Bzierovy kivky . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.5 Racionln Bzierovy kivky . . . . . . . . . .
4.1.6 NURBS kivky . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2 Vykreslovn vektorov grafiky v bitmapovm obrazu
4.2.1 Bresenhamv algoritmus vykreslovn seky .
4.2.2 Vykreslovn siln ry . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5 Technick fotografie a skenovn

5.1 Tmata spolen pro foto i sken . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.1.1 Snmae/senzory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 Fotografovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2.1 Zkladn optick zkonitosti a vztahy . . . . . . . . . .
5.2.2 Vlastnosti a vady optiky objektiv . . . . . . . . . . .
5.2.3 Nejastji pouvan vybaven pro technickou fotografii
5.3 Skenovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.1 Typy skener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.2 Parametry skener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.3 Skenovn v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
65
66
66
66
66
67
67
68
68
71
73
73
74
78
78
79
80
81
81
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
83
83
83
84
87
87
90
90
91
91
93
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
95
95
95
99
99
101
102
102
102
103
104
6 Tvorba dokumentu
6.1 Znaky, znakovn a znakovac jazyky . . . . . . . . . . .
6.1.1 Pklady znakovacch (meta)jazyk . . . . . . . . .
6.2 Nvrh dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.1 Papr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.2 Volba psma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.3 Sazebn obrazec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.4 Zrcadlo sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3 Sazba dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3.1 Typografick mry . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3.2 Psmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3.3 Zklady typografie . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3.4 Chyby v hladk sazb parchanty . . . . . . . . . .
6.3.5 Nkolik poznmek k sazb technickch dokument
6.3.6 Zbvajc poznmky k typografii . . . . . . . . . . .
6.4 Korektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.4.1 Klasick korektura . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.4.2 Elektronick korektura . . . . . . . . . . . . . . .
6.5 Specifika publikovn na WWW . . . . . . . . . . . . . . .
6.6 Pedloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.6.1 Barevn separace pevod do barevnch vtak .
6.6.2 Tiskov znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.6.3 PDF/X standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.6.4 Archov mont . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.6.5 Dal neutdn poznmky k oblasti prepressu . . .
6.7 Tisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.7.1 Tiskov technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.8 Dokonovac vroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.8.1 Druhy vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.8.2 Pidlen ISBN, ISSN . . . . . . . . . . . . . . . . .
Reference
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
105
106
107
112
112
114
114
116
117
117
118
123
129
129
131
131
131
131
131
133
133
133
134
134
135
135
135
138
138
139
140
SEZNAM OBRZK
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
1.9
1.10
1.11
1.12
1.13
1.14
1.15
1.16
1.17
1.18
1.19
1.20
1.21
1.22
1.23
1.24
1.25
1.26
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
2.6
2.7
2.8
2.9
2.10
2.11
2.12
2.13
2.14
2.15
2.16
Viditeln spektrum barev. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ez okem lovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Spektra metamernch materil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mchn barev v modelech RGB a CMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Modely RGB a CMY umstn do jednotkov krychle. . . . . . . . . . . . .
Obraz a jeho vyjden v zkladnch barvch modelu CMYK. . . . . . . . .
Rzn nastaven barevn separace obrzku a jejich vsledky . . . . . . . .
Nrst tiskovho bodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Metody barevn separace: UCR a GCR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Model HSB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Model HLS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Chromatick diagram. Gamuty zazen vyjden v chromatickm diagramu.
Model CIELAB jako koule; gamut tiskrny Epson 4880. . . . . . . . . . . .
ezy krychl modelu CIELAB pi rznch stupnch jasu . . . . . . . . . .
Tisk vce barvami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tisk vce barvami dal pklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ilustrace teploty svtla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyzaovac zkon. Spektrln obsah dennho svtla . . . . . . . . . . . . . .
Srovnn gamut sRGB a AdobeRGB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Linern a logaritmick kvantovn jasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Linern a logaritmick kvantovn jasu graf . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukzka rznho zobrazen stejnch dat na rznch vstupnch zazench .
Schma definovn zkladnho vztahu mezi dvma zazenmi pomoc prostoru PCS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Srovnn gamut dvojic zazen v prostoru Lab . . . . . . . . . . . . . . .
Barevn terk s 918 polky pro profilovn tiskrny. . . . . . . . . . . . .
Srovnn spektrlnch charakteristik barev mench bez a s UV filtrem . .
Obraz Lena ve stupnch edi a jeho prostorov znzornn = (, ). .
Aliasing v asov oblasti ukzka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Schma chovn aliasingu pi pouit metody supersamplingu . . . . . . . .
Antialiasing dosaen pomoc supersamplingu. . . . . . . . . . . . . . . . .
Kvantovn obrazovho signlu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dvojrozmrn kosinov vlny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukzka translace a dilatace mateskho waveletu . . . . . . . . . . . . . . .
Waveletogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Schma jednoho kroku waveletov dekompozice obrazu. . . . . . . . . . . .
Jeden krok waveletov dekompozice obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Waveletov dekompozice obrazu pro = 3 s Haarovm waveletem . . . . .
Fyzick a logick pixely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Schma prce s paletou pseudo color . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukzka obrzku definovanho paletou (pseudo color) a jeho zobrazen ve
dvou paletch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Schma prce s paletou direct color . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
JPEG: schma kodeku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
14
15
16
17
18
20
21
22
23
23
24
25
26
28
29
30
30
31
33
33
35
36
36
37
38
40
41
42
43
43
45
46
47
47
48
48
49
50
50
51
54
2.17
2.18
2.19
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
3.10
3.11
3.12
JPEG: schma azen DCT koeficient ped kdovnm . . . . . . . . . .

Ukzka komprese JPEG v praxi typick artefakty . . . . . . . . . . . .
Srovnn kvality kompres JPEG a JPEG2000 . . . . . . . . . . . . . . .
Ukzky histogram obecn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rzn typy histogram RGB obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Trozmrn histogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Aplikace automatickho kontrastu a zobrazen histogram . . . . . . . .
Souvislost prav rovn a Kivky v Adobe Photoshop . . . . . . . . . .
Pkad posterizace pi redukci potu barev . . . . . . . . . . . . . . . . .
Trozmrn znzornn neadaptivnch palet v rznch modelech . . . . .
Pklad obrzku zobrazenho v rznch paletch . . . . . . . . . . . . . .
Ukzka t typ rozptlen nhodn, pravideln, s distribuc chyby . . .
Ilustrace pojm dpi a lpi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Autotypick polotnovn a naten rastr . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hustota Gaussova rozdlen pravdpodobnosti 1D a 2D, diskrtn gaussovsk filtr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.13 Ukzka gaussovskho rozosten originl, gaussovsk rozosten, smrov
gaussovsk rozosten. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.14 Nelinern transformace obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1 Parametrick reprezentace 2D kivky dvma polynomy . . . . . . . . . .
4.2 Rzn druhy napojen dvou kivek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.3 Vyobrazen Bernsteinovch polynom tetho du. . . . . . . . . . . . .
4.4 Znzornn a vyuit algoritmu de Casteljau . . . . . . . . . . . . . . . .
4.5 Bzierova kubika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.6 Definice tvaru psmena R pomoc napojench Bzierovch kubik . . . .
4.7 Ukzka rasterizace seky pomoc Bresenhamova algoritmu. . . . . . . .
4.8 Rasterizace tlust seky pomoc Bresenhamova algoritmu . . . . . . .
5.1 Bayerovo schma barevnch filtr na snmai; snma Sharp . . . . . . .
5.2 Demosaicing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3 Ukzka artefakt vzniklch na hranch v dsledku interpolace z Bayerova
schmatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.4 Super CCD senzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.5 Soustava 3CCD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.6 Ohniskov vzdlenost. Ukzka hloubky ostrosti. . . . . . . . . . . . . . .
5.7 Vliv clony na hloubku ostrosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.8 Aberace a difrakce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1 Schma ppravy dokumentu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2 Bse Trychte Ch. Morgernsterna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3 Pklad DTD jednoduch faktury v XML (soubor faktura.dtd). . . . . .
6.4 Pklad oznakovanho XML textu (soubor faktura.xml). . . . . . . . .
6.5 Schma transformace a vizulnho formtovn XML dokumentu . . . . .
6.6 Pklad zadn tvaru diody pomoc SVG. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.7 Konstrukce sazebnho obrazce: (a) van de Graafovo hlopn pravidlo,
(b) hlopn pravidlo s hornm okrajem 1/12 . . . . . . . . . . . . . . .
6.8 Konstrukce sazebnho obrazce pomoc pravidla s krunic . . . . . . . . .
6.9 Konstrukce optickho stedu strnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
54
56
58
62
63
64
65
66
67
69
70
71
72
73
. 77
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
77
79
85
87
88
89
90
91
92
93
96
96
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
97
98
98
99
100
101
105
106
109
109
110
111
. 115
. 116
. 116
6.10
6.11
6.12
6.13
6.14
6.15
6.16
6.17
6.18
6.19
6.20
6.21
Garamond rznho pvodu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kovov litera a kuelka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Psmov osnova s vyznaenmi mrami . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ilustrace experimentu k vce psma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rozdl v kresb znak v rznch stupnch psma . . . . . . . . . . . . . .
Ilustrace nkolika typopravidel na pkladu . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poznmky pod arou ukzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Parchanty: vdova, sirotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tiskov znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Flexotiskov pedloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Schma tisku z hloubky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ofsetov tisk fotografie jednoduchho stroje a zjednoduen schma uspodn vlc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
119
120
120
121
122
128
128
129
134
135
136
. 137
10
11
VOD
Toto skriptum se zabv, jak patrno z nzvu, dvma tmaty: potaovou sazbou a potaovou grafikou. Text vznikl pro ely stejnojmennho pedmtu, vyuovanho pro
studenty bakalskho studijnho oboru Teleinformatika na FEKT VUT v Brn.
Na prvn pohled by se snad mohlo zdt, e jde o tmata odtait, bez vtho spolenho pesahu. Nicmn praxe ukazuje, e tvrci dokumentu, kter je rozshlej ne
nkolik stran, je ku prospchu vdt o obou oblastech zrove. Prokazuj to i publikace,
kter jsou podobn zamen jako je tento pedmt, z nich msty vychzme a kter citujeme v textu. Zvlt se to tk technickch obor, kde absolventi/studenti maj bt
schopni vytvoit nap. nvod ke svmu vrobku, manul k programu apod.
Pro tyto ely je vhodn, kdy se student seznm s jednotlivmi tmaty:
Kapitola 1 pojednv o barevnch modelech a prostorech. Pomoc nich obrazy reprezentujeme.
Kapitola 2 pojednv o tom, jak je obraz zskn a uskladnn v potai, vetn
konkrtnch grafickch formt. Prostor je vnovn i vektorovm formtm.
Kapitola 3 se zabv nejrznjmi (ale spe zkladnmi) pravami bitmapovho
obrazu, vetn pevzorkovn.
Kapitola 4 se obrac k podstat vektorov grafiky, detailnji jsou popsny Bzierovy
kivky a nkolik algoritm pro rasterizaci vektorovch objekt.
Kapitola 5 se vnuje fotografovn jednak obecn a jednak se zamenm na technickou, nikoliv umleckou fotografii. Pozornost je vnovna i zsadm sprvnho
skenovn.
Kapitola 6 tvo nejrozshlejm blok a pojednv o tvorb dokumentu. M nkolik
st, kter se postupn zamuj na jednotliv fze vzniku dokumentu od ideje a
po tisk a knihask zpracovn.
Kapitola ?? se pak vnuje konkrtnmu systmu pro sazbu, a to LATEXu. Nen jejm
elem seznmit tene s pkazy a prostedmi, jako spe s principem, vlastnostmi
a ovldnm. Odkzat na extern dokument k Latexu
Poznmka ke znaen vektor, matic, obraz ? ... (zbv doplnit)
Citace neodpovdajc norm nebylo mon dohledat daje (typicky webov strnky).
Programy pro Matlab, spolen adresa
Pavel Rajmic
12
13
BAREVN MODELY A BAREVN

PROSTORY
Pi rznch pleitostech a pro rzn ely je vhodn vyjadovat, modelovat, analyzovat

a zpracovvat obrazov signly v rznch systmech modelech nebo prostorech: LCD
monitor potae funguje v modelu RGB, ernobl tiskrna tvo obrazy monochromaticky, barevn pomoc ty pigment CMYK, televizn pijma zpracovv signl YUV,
lovk k lovku mluv obvykle prostednictvm HSB . . .
V tto kapitole se ten dozv zkladn informace o tom, jak se barvy modeluj,
jak se barvy m, jak barvu vnm lovk. Uvedeme tak jak je rozdl mezi barvovm
modelem a prostorem. Na konci kapitoly se nachzej dodatky, kter jet obsahuj
doplujc informace nap. o teplot svtla, gama korekci nebo tzv. sprv barev pro
vrnou barevnou reprodukci obraz.
Informace v tto kapitole vychzej krom citovanch zdroj z osobnch konzultac
s Viktorem Navrtilem [65, 66], ktermu dkuji rovn za poskytnut nkterch obrzk.
1.1
Svtlo, barva, jejich vnmn lovkem a jejich

men
Svtlem nazvme viditelnou st elektromagnetickho spektra. Viditeln spektrum

u prmrnho lovka m rozsah asi 390720 nm (obr. 1.1). Okoln kmitoty lovk
tak me vnmat, ale u jinak ne zrakem.1
Pojem barva lze nahlet z rznch perspektiv:
je to vlastnost objektu,
je to vlastnost svtla,
je to vjem (poitek) vznikajc u pozorovatele.
Vechny ti definice je mono povaovat za adekvtn bn zkuenosti. Nejsprvnji
ovem definujme barvu obecn jako udlost, pi n vystupuj a pi n hraj roli prv ti
astnci: objekt, svtlo a senzor (za senzor zde meme brt zrakovou soustavu lovka).
V praxi se nesetkme s barvou tvoenou jedinou vlnovou dlkou (blzko tomu maj
pouze laserov paprsky) barva obsahuje vce rznch vlnovch dlek s rznm zastoupenm. Pojmem dominantn sloka nebo barevn tn je obvykle oznaovna sloka
zastoupen nejvce (nap. kme: naloutl, do ervena apod.).
Men barev Mme-li barvu, mme (v souladu s tm co bylo uvedeno ve) vlastn
charakteristiku svtla odrejcho se od objektu. Pstroje tedy mus mt vlastn kalibro1
nap. dlky 7401800 nm (infraerven zen) vnmme jako teplo
400
450
500
550
Vlnova delka [nm]
Obrzek 1.1: Viditeln spektrum barev.
600
650
700
14
Tabulka 1.1: Objektivn a subjektivn kla barevn odchylky [11] nefunkn.

00,2 nepostehnuteln
..
.
0,21 postehnuteln
..
.
1,53 jasn postehnuteln

..
.
pes 6,0
vrazn nebo mrn ruc
Obrzek 1.2: ez okem lovka. Obrzek pevzat z [67]

van zdroj svtla, jinak by men bylo takkajc na vod.
V ppad kolorimetru (barevn denzitometr) je odraen svtlo pes filtry R,G,B
snmno na fotodiodch. Spektrofotometr (spektrln fotometr) je detailnj, m cel
spektrum,2 a je samozejm obvykle dra. V R je men barev upraveno normou SN
01 1718 [37].
Barevn odchylka znaen symbolem je standardn zpsob men (ne)souladu
barev. Jej vpoet probh v barevnm prostoru LAB, kter bude uveden a dle, nicmn
pro pedstavu uvdme v tab. 1.1 objektivn a subjektivn charakterizaci.
Barevn vjem u lovka ez okem je vidt na obr. 1.2. Svtlo prochz okou a
dopad lovku na stnici. Na n jsou tyinky (zajiuj vidn pi nzkch hladinch osvtlen) a pky (funguj naopak pi dostatku svtla a je jich asi dvacetkrt mn) [106, 31].
Tyinky jsou pitom mnohem citlivj ne pky, co m za dsledek, e lovk citlivji
reaguje na zmnu jasu ne barvy.3 pky jsou receptory citliv na uritou oblast vlnovch
dlek, lovk m na stnici ti druhy, zastoupen nerovnomrn [75]:
2
3
pesnji odhad vkonov spektrln hustoty svtla, a to na njak diskrtn sti, nap. kadch 10 nm
toho se s vhodou vyuv u komprimanch metod pro obrazy
15
Odrazove spektralni charakteristiky materialu metamernich pro iluminant D65

70
60
50
40
30
20
10
0
400
450
500
550
nm
600
650
700
Obrzek 1.3: Na obrzku jsou vidt spektrln charakteristiky t barev, kter lidskmu
zraku pipadaj shodn, konkrtn stejn ed. Pesnji, pod osvtlenm odpovdajcm
D65 a jako model zraku je brn standardn pozorovatel CIE 1931.
zelen 64 %
erven 32 %
modr 2 % .
Velmi odlinm zastoupenm vysvtlujeme odlinou citlivost na jednotliv barvy. V oblasti
zelen lovk rozezn nejvce odstn. Uvd se, e nejcitlivji reaguje zrak na vlnovou
dlku okolo 555 nm (pi fixn intenzit). Uveden daje samozejm plat v prmru.
Dynamick rozsah zraku lovk m navc obrovsk celkov dynamick rozsah vnmn intenzity svtla, protoe oko je schopno se na rzn podmnky adaptovat (narozdl
od senzor v pstrojch). Udv se, e lovk se pizpsob temnmu prosted (nap. pi
pozorovn hvzd) bhem cca pl hodiny, zatmco pizpsoben jasnmu okol ze tmy trv
pouze dov minuty.
Metamerie je jev, kter me nastat dky vlastnostem lidskho zraku. Jedn se o to,
e dv barvy, kter jsou spektrln velmi odlin (a spektrofotometr je tak vyhodnot),
mohou lovku za uritch svtelnch podmnek pipadnout stejn [31]. (Za jinch svtelnch podmnek ovem tyto dv barvy i lovk me vyhodnotit jako rzn!) Viz nap.
obrzek 1.3.
demo_viditelne_spektrum.m, wavelength2rgb.m, demo_metamerie.m, metameric_spectra_C.m,
metameric_spectra_D65.m
1.2
Barevn model, barevn prostor
Barevn model (pp. barvov model nebo prost prostor barev) je abstraktn matematick
struktura popisujc barvy jako -tice sel, typicky ti nebo tyi hodnoty barevnch
sloek. Barevn model pouze zkladn definuje princip. Je-li je k modelu navc piazen
16
precizn popis, jak maj bt tyto sloky interpretovny (viz ne), pak tuto strukturu
nazvme barevn prostor (barvov prostor) [93]:
barevn prostor = barevn model + interpretace.
Nap. nkolik barevnch prostor je zaloeno na RGB modelu, ale nic jako RGB barevn
prostor neexistuje nap. na RGB modelu jsou zaloeny prostory sRGB, AdobeRGB (st
1.10.4). Barevn model je uren svmi osami a kad barva je urena souadnicemi na
tchto osch. Barevn prostor je navc doplnn nap. o svou hranici, o definici primrnch
barev a barevnou teplotu soutov bl, o popis jak co probh uvnit modelu.4
U model/prostor rovn rozliujeme, zda jsou i nejsou zvisl na zazen. Kupkladu model RGB je zvisl, nebo dv zazen jednu a tut hodnotu zobraz rzn.
Naopak prostor Lab je na zazen nezvisl jedna barva vypad (a je mena) vude
na svt shodn.
1.3
Model RGB
Primrn barvy v tomto znmm modelu jsou R. . . Red, G. . . Green, B. . . Blue (azeno
podle vlnov dlky). Jde o tzv. aditivn model, emu odpovd pedstava zcela zatemnn mstnosti a reflektor R,G,B m vce barev seteme, tm svtlej je vsledek.
Je to model zaloen na principu vyzaovn svtla. Tento model je vhodn pro popis
zobrazovacch jednotek, skener. Znzornn viz obr. 1.4.
Obrzek 1.4: Mchn barev v modelech RGB (vlevo) a doplkovm CMY (vpravo).
Obrzky vznikly pravou grafiky z [97] a [98].
Rozen model RGBA Rozen o -kanl definujc mru prhlednosti, co je

pomr, v jakm se smch dan hodnota RGB s ppadnou barvou na pozad.
nap. prostor sRGB m souadnice v modelu xyz, kter je nezvisl na zazen: R [0,64 0,33 0,03],
G [0,3 0,6 0,1], B [0,15 0,06 0,79], dle teplotu bl D65 [0,3127 0,3290 0,3583], hodnotu gamma 2,2 [109].
4
17
b
C [0, 1, 1]
B [0, 0, 1]
M [1, 0, 1]
W [1, 1, 1]
g
K [0, 0, 0]
r
R [1, 0, 0]
G [0, 1, 0]
Y [1, 1, 0]
Obrzek 1.5: Modely RGB a CMY umstn do jednotkov krychle.
1.4
Modely CMY, CMYK
C. . . Cyan, M. . . Magenta, Y. . . Yellow, K. . . blacK (Key). Na rozdl od RGB nyn jde o tzv.
subtraktivn model pedstava zcela svtl mstnosti (nebo papru) a pigment C, M, Y
m vce barev naneseme, tm tmav vsledek, nebo vce ze svtelnho spektra je
pohlceno. Model je tedy zaloen na odrazu svtla. Model je vhodn pro prci s tiskovmi
zazenmi. Viz obr. 1.4.
Model CMY zrove s RGB (kter funguj jako vzjemn doplky, i se nkdy k
primrn a sekundrn barvy) je pak na obrzku 1.5. Zde pedpokldme, e hodnoty
zkladnch barevnch sloek jsou normalizovny v intervalu 0, 1. V RGB plat vztahy
R + G = Y,
R + B = M,
B + G = C,
R + G + B = W,
(1.1)
zatmco v CMY plat (piem to je poteba vidt pi otoench osch)

Y + M = R,
Y + C = G,
C + M = B,
C + M + Y = K.
(1.2)
Pevod z RGB do CMY Pokud barva RGB je vyjdena jako trojrozmrn vektor
o slokch rozsahu 0, 1, pak teoretick pevod do souadnic doplkovch barev CMY
lze provst jednodue jako rozdl vektor
[ ] = [1 1 1] [ ].
(1.3)
Pro se k CMY pidv K? V polygrafii se vak prakticky nikdy obrazy netisknou

pouitm pouze t barev C,M,Y. Dvody vyplvaj z faktu, e reprodukce na pape
vznik tzv. soutiskem nkolika barev [75, 91]:
Smchnm C, M, Y v pomru 1:1:1 nevznikne ern, ale pinav hnd a tmav
zelen.
18
Obrzek 1.6: Obraz a jeho vyjden v zkladnch barvch modelu CMYK.

Mchn C, M, Y do tmavch odstn vede k velkmu mnostv pouitch barev a
tedy k:
vlhkosti papru to vede ke zpomalen vroby (papry se nesm obtisknout na
sebe) nebo k trhn (typicky novinov papr)
tomu, e z nkterch druh papru se me silnj vrstva barvy ji zat odlupovat
rstu ceny za pouit barvy.
Text je obyejn tisknut ern a obsahuje hodn detail (nap. patky) v ppad
pouit pouze CMY by byl nutn extrmn pesn soutisk.
Jak ale urit konkrtn sla pi pechodu od CMY k CMYK, neboli kolik z CMY nahradit
slokou K? Mme jeden stupe volnosti a tedy zpsob je teoreticky nekonen mnoho.5
Odpov na tuto otzku dv dal st textu.
1.4.1
Pevod z RGB do CMYK
Tento proces se tak nazv barevn separace. Pi patnm nastaven parametr tohoto
procesu mohou vzniknout vznamn barevn posuny, kter jsou zpsobeny, jednodue eeno, tm, e prostory vychzejc z RGB (monitory) a CMYK (tiskrny) nejsou zdaleka
shodn ty prvn obsahuj zpravidla vce odstn v zelench a ty druh naopak v azurovch. Na obrzku 1.6 je vidt zjednoduen pklad separace obrazu do zkladnch sloek
(tzv. barevn vtaky), tak jak by byly tisknuty na tybarevn CMYK tiskrn. Separace
m ti kroky [80, 27]:
Peveden RGB do CMY
Velmi zjednoduen viz rovnici (1.3).
Nahrazen sti soutisku CMY ernou
Probh z dvod uvedench ve, ve vech bodech, kde se souasn vyskytuj barvy C,
M, Y. Kter z ne uvedench metod se pouije, zvis na typu aplikace [1].
Jednodu metoda UCR (UnderColor Removal) pracuje tak, e tam, kde jsou barvy
neutrln, tj. obsahuj piblin stejn mnostv barev C, M a Y, nahrazuje st
tohoto soutisku pslunm mnostvm ern barvy. Je typick tm, e ern barva
5
analogicky: jak een m rovnice + = 20 pi , 0 ?
19
K je pouita pedevm v tmavch stech obrazu. Protoe UCR vede k nimu

celkovmu mnostv pouitch barev, vyuv se typicky u novinovho tisku, kde se
barvy v tenkm, nenatranm papru hodn rozpjej.
U sofistikovanj GCR (Grey Component Replacement) obsluha nastavuje vce parametr separace. Metoda psob v oblastech neutrlnch i barevnch a ern barva
je tedy pouita plon.
Teoreticky vechny takto mon kombinace vyjaduj stejnou barvu, avak v relnm tisku
bude kad vypadat trochu jinak. Proto v oblasti profesionlnho tisku kvalitu vsledku
neovlivuje pouze zvolen algoritmus, ale do znan mry i zkuenost tiskae nebo pracovnka pedtiskov ppravy. Na domcch tiskrnch bv proces separace automatizovn
a uivatel jej obvykle neme ovlivnit.
Na obr. 1.7 je vidt nkolik nastaven CMYK separace. Pro doplnn, volba GCR
svtla je podobn metod UCR.
Kompenzace nrstu tiskovho bodu
Jedn se o jev, kdy psobenm nkolika vliv je vsledn tiskov bod na pape vt
oproti bodu na pedloze. Obecn tedy, obrzek je po vytitn tmav ne bychom ekali.
Viz tak obr. 1.8.
U ofsetovho tisku se to vraznji projevuje u tmavch tn, tj. u bod vt velikosti. Zle ovem tak na pouitm papru u novin je to vce, protoe se barva vce
rozpj, naopak na kdovm pape mn.
Tento pirozen jev nelze potlait, lze jej vak kompenzovat, a to tak, e ji pedloha
je vytvoena s pouitm pepotu, kter funguje jako pokud mono inverzn ke kivce
nrstu bodu.
Barevn separace pomoc ICC profilu je nejpesnj a vcemn automatizovan
metoda, kdy vlastnosti tiskovho stroje (a papru) jsou pedem pesn promeny a pi
separaci se pouij. Viz st 1.10.6.
1.5
Modely HSV, HSB, HLS
Modely RGB a CMY jsou pehledn, ale nevyhovuj intuici lovka z hlediska barevn
pedstavivosti6 , proto byly vyvinuty jet jin modely. U tto skupiny modelu mme opt
trojice sloek, nyn to ale nejsou barvy.
1.5.1
Model HSB
V modelu HSB H. . . Hue (odstn) uruje hlavn spektrln sloku (nebo tak barevn tn),
S. . . Saturation (sytost) uruje pms jinch barev (kme nkdy istota, ivost barvy),
a B. . . Brightness (svtlost) zastupuje jas.
Barevn model odpovd rotanmu kueli (nebo alternativn estibokmu jehlanu).
Pednost tohoto modelu je intuitivn mchn barev. Pi manipulaci s barvou je v prvn
6
pedstavte si barvu a eknte jej hodnoty v RGB nebo CMY
20
GCR maximln
GCR stedn
GCR svtla
GCR dn
Obrzek 1.7: Rzn nastaven barevn separace obrzku a jejich vsledky.
21
Obrzek 1.8: Nrst tiskovho bodu. Vlevo konkrtn srovnn elektronick pedloha vs.
vsledek tisku, vpravo schma, jak jev vznik. Obrzky pevzaty z [74].
fzi zvolen pslun barevn odstn H, ve druh fzi pak nasycen S a svtlost B. Zamlen barevn odstn se pi manipulaci s nasycenm a svtlost nemn, eho se d pi
mchn barev v RGB nebo CMY(K) doshnout jen st. [5]
Zjednoduen, postup je podobn tomu, co znme z obecn koly: Pi kreslen vodovmi barvami (na bl papr) tak naped volme barevn pigment a nsledn jej ztmavujeme i zesvtlujeme pidvnm ern nebo bloby. Nasycen bychom v tomto ppad
ovlivovali pimchvnm doplkov barvy.
Vyobrazen modelu je na obr. 1.10. Model HSB bv nkdy oznaovn i jako HSV
(V. . . Value). Zcela syt barvy jsou na povrchu (vyjma podstavy), stupn edi nalezneme
jako osu jehlanu.
1.5.2
Model HLS
Tento model e jeden z nedostatk HSB, a to sice absenci symetrie z hlediska jasu. Model
HLS je tvaru dvojitho rotanho kuele, viz obr. 1.11. Symbol L. . . Lightness zastupuje
svtlost polohu mezi blou a ernou. Formln pot obou uvedench model je, e
cestovn po krunici pomoc zmny parametru H m nespojitost ve vlnov dlce barvy
u pechodu modr a fialov.
Photoshop pouv model HSB, s tm, e ezy kuelem transformuje na tvercovou
plochu. screen Photoshop vs. GIMP-trojhelnk
1.6
Modely YUV, YCBCR
Model YUV je vyuvn hlavn v televizn technice. Vhodou je oddlen jasov sloky
(Y. . . luminance) od barevnch informac (U,V. . . chrominance), z eho plyne monost
pouit tho signlu u ernoblch i barevnch televizor zrove.
Ve zpracovn digitlnho obrazu a videa se pouv obdobn model s oznaenm
YCB CR . Oddlen jasu od barvy zde m vznam mj. v digitln kompresi, nebo je vhodnj kdovat kadou z tchto sloek zvl. Existuje nkolik rznch variant pevodu
do YCB CR , piem konkrtn obrazov formt JPEG/JFIF definuje pevod pro 8bitov
22
Obrzek 1.9: Metody barevn separace: nahoe zdrojov obrzek (zde ji v CMYK, vtinou ale vychzme pouze z CMY), vprosted vlevo pklad pevodu jedn barvy pomoc
UCR a vpravo pomoc GCR (50 %). Dole vlevo vsledn plt K pro UCR, vpravo pro
GCR.
23
Obrzek 1.10: Model HSB. pln model jako rotan kuel (vlevo) a jeho dvojrozmrn
zobrazen [9] (vpravo, podstava a pl).
G
C
L/V
H
B
K
Obrzek 1.11: Model HLS jako dvojit kuel (vlevo) a jeho dvojrozmrn zobrazen [9]
(vpravo, pl, zde jako dva estibok jehlany).
24
Obrzek 1.12: Chromatick diagram (vlevo). Gamuty vstupnch zazen vyjden

v chromatickm diagramu (vpravo; obrzek pouit se svolenm V. Navrtila).
vzorky barev jako
0,299
0,587
0,114
0
0,5

B = 128 + 0,168736 0,331264
0,5
0,418688 0,081312
128
R
(1.4)
piem vsledky maj pln 8bitov rozsah, tj. 0255.
1.7
Prostor CIEXYZ a chromatick diagram
Barevn prostor CIEXYZ (nebo jednodue xyz) byl zaveden na zklad fyziklnch
i psychologickch vzkum komis CIE v roce 1931, aby bylo mon barvy mit a vyjadovat bez ohledu na subjektivitu vnmn. Je to tedy prostor nezvisl na zazen.
Vychz z modelu RGB a teoreticky znzoruje vechny barvy viditeln lovkem.
V modelu pedstavuje jasovou sloku. Kdy ji zafixujeme a vypotme odvozen
chromatick promnn a , dostvme se k modelu xyY a v dsledku umonme
dvojrozmrn vyjden, ktermu kme chromatick diagram viz obr. 1.12. Jedn se
tedy o ez trojrozmrnm tlesem, zpravidla je ez veden v rovin 50% svtlosti.
Dleit aspekty tohoto diagramu jsou:
1. Bod = = 1/3 se nazv illuminant a odpovd konstantn spektrln hustot
vkonu.
2. Lze pohodln definovat sytost barvy.
3. Lze pohodln definovat odstn barvy (dominantn vlnovou dlku).
4. Jednodue lze nalzt doplkov barvy.
5. Mme-li definovny zkladn barvy v njakm barevnm modelu, pak lze jednodue
zobrazit tzv. gamut tohoto modelu jako konvexn oblku zkladnch barev.
25
Obrzek 1.13: Model CIELAB jako koule (vlevo), zobrazen gamutu tiskrny Epson
4880, rozlien 720 dpi, papr Premium Semiglossy (vpravo).
Gamut V chromatickm diagramu je mon zjednoduen7 zobrazovat gamut barevnch
model nebo vstupnch a vstupnch zazen. Z bodu 5 mj. plyne, e pomoc konenho
potu barev nelze postihnout cel viditeln spektrum. Rovn je zejm, e vhodn pidn
dal barvy znamen rozen gamutu.
Doplkov barva ekneme, e barva B je doplkovou barvou k barv A, pokud jejich
smchnm vznikne 50% ed. Ta le uprosted chromatickho diagramu. Tedy nap.
dvojice doplkovch barev jsou RC, GM, BY.
1.8
Prostor L*a*b* (CIELAB)
Je to barevn prostor z roku 1976 vychzejc z CIEXYZ, piem model byl pizpsoben
novm poznatkm. Bylo nap. zjitno, e na cest od stnice k mozku se souadnice [ ]
zskan v receptorech transformuj do nov trojice:
pomr mezi ,
pomr mezi ,
celkov jas + 8
To jsou zrove prv ti veliiny pouit v tomto modelu, po ad , , . Byl zamlen jako nov referenn model zahrnujc vechny okem viditeln barvy. Dleit je, e
podobn jako CIEXYZ, je nezvisl na zazen. Podrobnji o nm jet v sti 1.10.6
o sprv barev. Model je mon znzornit rznmi zpsoby, viz obr. 1.13, 1.14.
Barevn odchylka , zmnn ji dve, se definuje prv v prostoru LAB:
=
2 + (
( )
)2 + ( )2 ,
(1.5)
pipomnme, e xyY je trojrozmrn bramboroid

souet erven a zelen meme povaovat za celkov jas, nebo citlivost oka na modrou barvu je
velmi mal
7
8
26
Obrzek 1.14: ezy krychl modelu CIELAB pi jasu L: 75 % (vlevo), 50 % (vprosted),

25 % (vpravo).
tedy jako obyejn eukleidovsk norma rozdlu dvou barev v LAB. Takov vpoet nezohleduje citlivost zraku, zvlt nebere potaz v to, e v oblasti nkterch odstn lovk
rozpozn i malou zmnu, zatmco v jinch toleruje i vt (tento pokus provedl MacAdam
u v prvn polovin 20. stolet a zjistil tuto neuniformitu ve vnmn rozdl; v chromatickm diagramu se efekt znzoruje elipsami [104].)
1.9
Stupn edi
Jde o jednorozmrn model, kter obsahuje pouze desaturovan barvy (seka mezi W
a K ve vech pedchozch modelech). U prostor odvozench z tohoto modelu definujeme
navc gamma a nrst tiskovho bodu.
Pevod z RGB do stup edi Pevod obraz z barevnch model do stup edi
nen jednoznan zleitost. Jde o to, e z vcerozmrnch dat musme zskat pouze jednorozmrnou veliinu, kterou obvykle nazvme jas. Jak bylo eeno ve, lidsk oko je
rznou mrou citliv na rzn barvy, co by se v pevodnm algoritmu mlo odrazit. Analogick je zdnliv paradoxn pouvn barevnch filtr pi fotografovn na ernobl film
viz vstin praktick ukzky na strnce [54].
Pojem desaturace v zkm slova smyslu znamen uren jasu barvy jako prmrn
hodnoty sloek , , v modelu RGB. To odpovd snen sytosti S na minimum v modelu
HLS. Pirozen zohlednn rzn mry citlivosti oka na rzn barvy e pepoet, kdy se
barevnm kanlm piad rzn vha, nap. [32]
(, , ) = 0,299 + 0,587 + 0,114 nebo
(, , ) = 0,2126 + 0,7152 + 0,0722 ,
(1.6)
(1.7)
piem nap. druh ppad odpovd mezinrodnmu doporuen ITU-R BT.709-3 pro
HDTV [45].
Poznmka V pojmech, ktermi se oznauje , je velk zmatek v anglitin, nato
v etin luminance, intensity, luma, jas. . . .
1.10
Dodatky
1.10.1
Tisk vce barvami, barvy Pantone
27
Pi tisku se nemusme omezovat pouze na tyi barvy CMYK. Jak bylo eeno, tmi sice
lze teoreticky vytisknout cokoli (tomu kme procesn nebo soutiskov barvy, protoe
vznikaj soutiskem ty barev), ale v praxi bohuel jen v pomrn omezenm rozsahu
barev. Pro rozen monost tisku se mohou zkladn barvy rozit o dal barvy. Takovm kme pm barvy, protoe ji nevznikaj soutiskem CMYK, nbr jsou namchny
pmo.
Typickm pkladem pouit pmch barev je obalov technika a reklama, kde nap.
zkaznk poaduje vytisknout barvu, kter je pesn definovna v korportnm designu firmy (Vodafone, Coca-Cola, T-Mobile . . . ),
zkaznk potebuje rozit barevn monosti tisku (typicky obaly vrobk).
Nepekvap, e tisk s dodatenmi pmmi barvami je i nkolikansobn dra ne klasick soutisk CMYK. Pesto se to firmm vyplat, protoe, jak se k, obal prodv
viz nkolik pklad z praxe na obr. 1.16.
Pantone je firma, kter v oblasti tisku hraje vznamnou roli kvli svmu systmu
pmch barev, kter je pouvn na celm svt. V roce 2007 byla koupena firmou XRite. Systm pmch barev Pantone je vlastn jen mnoina barev, a nic vc. Firma
vydv nkolik typ vzornk jejich barev, kter mohou slouit rznm elm, nap.
Pro vbr barvy nebo naopak kontrolu vrnosti reprodukce barev: segment obal.
K nalezen nejbliho ekvivalentu Pantone barvy v systmu CMYK nebo RGB.
Jet njak info dl v sti o pedtiskov pprav a tisku...
1.10.2
Teplota svtla, vyven bl
Polome si otzku, co je vlastn bl svtlo, co vlastn myslme blou barvou?

Spektrum svtla, kter vyzauje tleso, je zvisl na jeho teplot Max Planck piel
s modelem tzv. ernho tlesa (black body), kter pi rzn teplot vyzauje svtlo o odlinm spektru. Proto barvu svtla vyjadujeme teplotou, kterou mme v Kelvinech.910
Pod 700 K je zen velmi mlo a zmnn tleso stle vypad na pohled ern. S dle
rostouc teplotou postupn pevauje ve vyzaovanm spektru erven, oranov, lut,
bl, modr, viz ilustran obrzek 1.17, resp. 1.18.
Vybran hodnoty spektrlnho obsahu dennho svtla rznch teplot se v oblasti men, grafiky, tisku oznauj zkratkami, jako nap. D50. . . definice spektrlnho obsahu
svtla pi teplot 5000 K, podobn D65 odpovd 6500 K atd. Spektra dennho svtla
pslun rznm teplotm jsou uvedena na obr. 1.18. Teploty Kelvina odpovdajc rznm zdrojm zen jsou v pehledov tabulce 1.2.
V souvislosti s tabulkou: Mn nae Slunce svoji teplotu v prbhu dne? Pochopiteln,
i kdy obloha m pi zpadu slunce jin odstn ne v poledne, Slunce svou charakteristiku
nemn. Zmnu barvy maj na svdom vlastnosti zemsk atmosfry, kter se projev pi
odlinm natoen vi Slunci.
9
10
pevodn vztah je C = K 273,15

do r. 1967 se pouvaly stupn Kelvina
28
(a)
(b)
(c)
Obrzek 1.15: Tisk vce barvami. Obrzky nahoe jsou z obalu aje Lipton; tmav lut
nen dosaiteln soutiskem CMYK, a proto je jako pt barva pouita prv ona. estou
barvou je tpytiv zlat (nen pli patrn po skenovn). Dole vidme obal okoldy,
kde jsou jako dv dodaten barvy pouity zelen (kvli trv a npism) a tmav modr.
(a)
(c)
29
(b)
(d)
Obrzek 1.16: Tisk vce barvami dal pklady. V horn ad obal pomeranovho dusu titn esti barvami, dole obal od aje zde je pt barva pouita jako
podkladov.
30
Obrzek 1.17: Ilustrace teploty svtla.

13
3.5
Zareni cerneho telesa
x 10
Relative power distribution of daylight for different temperatures
3000
4000
5000
6000
220
20000 K
180
spektralni intenzita
2.5
5000
5500
6000
6500
7000
7500
8000
10000
15000
20000
200
160
140
2
120
100
1.5
80
5000 K
1
60
40
0.5
20
200
400
600
800
[nm]
1000
1200
1400
1600
300
350
400
450
500
550
nm
600
650
700
750
800
Obrzek 1.18: Vyzaovac zkon pro rzn teploty Kelvina. Spektrln obsah (pesnji
relativn spektrln hustota vkonu) dennho svtla. Vlevo je peruovanou arou vyznaen
rozsah viditelnch vlnovch dlek.
Vyven bl Jak je motivace pro tzv. vyven bl barvy?
Osvt-li bl papr modr svtlo, papr je modr. Z hlediska men m barvu svtla, kter
na nj dopad. Ale (jak bylo uvedeno ve) bl denn svtlo me mt dramaticky
rozdlnou barvu! A pesto vdy a bez vhn ekneme, e papr je bl. . . protoe mozek
v, e papr je bl a signly, kter mu poslaj oi, uprav na blou, pestoe oi poslaj
teba namodralou. [70]
Proto vyven bl je postup, pi kterm je snmacmu zazen (nap. digitlnmu
fotoapartu, televizn kamee) njakm zpsobem oznmeno, jakou teplotu m okoln
osvtlen, jednodue eeno jakou barvu m povaovat za blou, neutrln, kterou znme
za normlnch dennch podmnek. Jde vlastn o simulaci prce mozku.
Nap. v ppad osvtlen rovkou fotoapart bude vdt, e m vyrovnat erven
svtlo rovky utlumenm ervenho kanlu, resp. zeslenm modrho a zelenho.11
Dsledek Pro korektn barevn podn je teba barvy prohlet a srovnvat pi
prmrnm dennm svtle nebo pi jeho simulaci. Pesnji a obecnji, pi svtle takov teploty a intenzity, pro jak je produkt uren. (To je ovem tk zaruit, protoe
teba mdn katalog si klientka me prohlet v metru pod zivkou nebo ve stnu v parku
nebo pi lampice ped spanm.)
U digitlnch fotoapart se toto vak dje a jako postprocessing z ji digitalizovanch dat, co lze
kvalitnji provst a na potai. Z tohoto pohledu je vhodn pouvat formt RAW.
11
31
Tabulka 1.2: Orientan teploty blho svtla. [70, 92, men V. Navrtila]
12001500 K
25003200 K
30004000 K
28004200 K
47005300 K
5000 K
6000 K
76008800 K
750011000 K
plamen svky
bn rovka 40200 W (nebarevn); Osram 60 W ir: 2862 K
vchod/zpad slunce
bn zivka
polojasno, obloha zataena svtlm oblanm oparem
prmrn denn svtlo (D50), fotoblesk
slunen osvtlen (poledn pm)
pod zataenou oblohou ped detm
pm svtlo azurov oblohy
Obrzek 1.19: Srovnn gamut sRGB a AdobeRGB v chromatickm diagramu (sRGB

men trojhelnk), resp. v prostoru Lab (sRGB neprsvitn tleso). Oba grafy ukazuj,
e AdobeRGB je bohatj zejmna na odstny zelen a azurov.
demo_cerne_teleso.m, cerneTeleso.m, demo_spektrum_denniho_svetla.m, daylight_spectrum.m
1.10.3
Web-safe barvy
Jedn se o 216 barev (RGB 666), u kterch je zarueno, e se interpretuj shodn (ale
nikoliv e se shodn zobraz; viz st 1.10.6) ve vech webovch prohlech nezvisle na
platform. Jejich pouitm tak nedochz ke zkreslen pi zobrazovn omezenm na 8 b.
1.10.4
Barevn prostory sRGB a AdobeRGB
Jedn se o dva nejrozenj prostory barev v praxi. Jejich gamut je mon vidt v rmci
chromatickho diagramu v obr. 1.19
sRGB IEC61966-2.1 (sRGB, standard RGB) je prostor, kter v sob zahrnuje gamut
bnch vstupnch a vstupnch zazen jako jsou monitory, skenery, levnj barevn
tiskrny, software). Na jeho definici se shodli velc vrobci jako HP, Dell atd. Vhodn pro
32
prci s RGB pro web, nikoliv pro profesionln tisk. Uvd se, e zahrnuje 35 % viditelnch
barev.
Adobe RGB (1998) je nejvt doporuen RGB prostor a je uren pro ppravu
k tisku s irokm zbrem barev. Zahrnuje asi 50 % viditelnch barev. Oproti sRGB
pin zlepen hlavn v modrozelen a zelen. Je uren pouze pro dokumenty, je budou
titny na profesionlnm zazen, kter je k tomu uzpsobeno.12
1.10.5
Gama, gama korekce
Tento pojem je pouvn v ad souvislost, vcemn ale jde vdy o podobn princip
zvislost vstupu na vstupu nen linern.
Gama Jas13 vyprodukovan na obrazovce CRT monitoru je mrn mocnin vstupnho
napt elektronovho dla, piem (velmi zjednoduen) plat
.
= input
(1.8)
U vtiny CRT monitor se parametr pohybuje okolo 2,5 0,3.

Vnmn jasu okem Protoe lidsk oko m piblin inverzn (tedy logaritmickou) charakteristiku vjemu jasu14 oproti (1.8), z hlediska vnmn lovka je odezva CRT monitoru
na vstupn napt zhruba linern. Gama korekce pak slou k tomu, abychom se ideln
linearit dokzali piblit jet vce.
Gama korekce Zjednoduen eeno, pi zpracovn obrazu v potai zaznamenvme
(kdujeme) hodnotu jasu . Pokud bychom kvantovali uniformn, vsledn subjektivn
jas (lightness) by nebyl rozvrhnut rovnomrn. V tmavch odstnech by byly pli
velk skoky a ve svtlech naopak minimln rozdly mezi sousednmi hodnotami (obr. 1.20
nahoe). Proto ped kvantovnm pouijeme gama korekci 1/ , m se doshne
nerovnomrnho kvantovn hodnot , nicmn rovnomrnho kvantovn , tj. vjem
rozdlu mezi dvma nejblimi odstny je stle stejn (obr. 1.20 dole). Matematick model
situace ukazuje obrzek 1.21.
Protoe zobrazovn se dje na konkrtnm monitoru, pi popsan gama korekci je
samozejm pouito tohoto monitoru.
spojit 1.20 a 1.21 do jednoho obrzku pod sebe pomoc subfigure
Doplujc poznmky:
Dosaen stejn kvality obrazu (jemnost pechod) pi vynechn gama korekce by
vyadovalo 1114 b msto 8 b.
Dokument v prostoru AdobeRGB pouit bez korekc na sRGB zazen bude mt patn barvy,
zejmna prv v zelen a modr, jednodue proto, e primrn barva G je v tchto prostorech umstna
jinde.
13
nyn jako fyzikln veliina luminance, svtivost
14
Subjektivn vjem fyziklnho jasu nazvme lightness svtlost, jas. The perceptual response to luminance is called lightness [8]. Logaritmick zpsob vnmn fyziklnch veliin lovkem popisuje
tzv. Weber-Fechnerv zkon.
12
33
Obrzek 1.20: V horn ad linern kvantovn jasu edotnov stupnice, tedy nerovnomrn zmna subjektivnho vjemu jasu, . V doln logaritmick kvantovn jasu ,
tedy dosaen vjemov rovnomrnosti v . [99]
Obrzek 1.21: Linern (erven) a logaritmick (zelen) kvantovn jasu. Pro kvantovn
zde byly pouity 3 bity, tzn. celkov 8 rovn.
34
Bl a ern nejsou gama korekc ovlivnny.

Kalibran pomcka nazvan ed tabulka pouvan teba pro vyven bl
odkud se vzaly zdnliv protichdn alternativn nzvy 50% ed tabulka a 18%
ed tabulka?
Padestiprocentn subjektivn ed, L, je vprosted kly, co odpovd 18% ed
z hlediska (viz pslun obrzky).
LCD displeje u samozejm pracuj na jinm fyziklnm principu, ale i u nich mluvme dl o gama, gama korekci, i kdy zde u jde o simulaci.
1.10.6
Sprva barev, kalibrace zazen, barevn profily
O modelech RGB, CMYK apod. kme, e jsou zvisl na zazen (a ji vstupnm

nebo vstupnm), a to proto, e jedna kombinace hodnot v tchto modelech me bt na
rznch zazench zobrazena rzn. To demonstruje obrzek 1.22.
Dnes se s tmto fenomnem ten nejbnji setk v prosted internetu, co vstin
komentuje lnek [46]: Bohuel, snaha zachovat stejnou barevnost u obrazovho materilu
v prosted internetu je obas spojena s nepjemnmi pekvapenmi a psob spe jako
vysnn utopie, u koncovch uivatel toti nememe ovlivovat dn z faktor, kter
mohou zashnout do barevnosti.
The International Color Consortium (ICC) [42], vzniklo v roce 1993, aby definovalo
univerzln systm pro tzv. sprvu barev (angl. color management), kter by zajioval
vrnost barevnho podn dokument nap operanmi systmy a software.
Jednm z vsledk, je ICC pineslo, je systm tzv. barevnch profil zazen. kolem
ICC profilu je popsat barevn chovn danho zazen. To se dje vytvoenm pevodnho
vztahu (mapping) mezi zazenm a univerzlnm CIELAB prostorem, kter je nezvisl
na zazen a kter v tto souvislosti nazvme Profile Connection Space (PCS).15 Zmnn vztah je bu definovno pevodn tabulkou nebo parametry njakho matematickho
zobrazen. Viz schma na obrzku 1.23.
Napklad, vezmme RGB hodnotu [255 0 0] erven pro skener nemus vypadat
stejn jako ta stejn erven monitoru. Proto, aby ob barvy byly stejn (resp. co
nejpodobnj), je nutn pro ervenou barvu skeneru najt pesn souadnice v PCS a
potom urit, jakou hodnotu vyslat monitoru, aby vsledn zobrazen barva odpovdala
stejn (resp. co mon nejbli) erven barv na obrazovce.
Pi tisku je takovto proces nutno provst analogicky pomoc ICC profilu tiskrny.
Metody pepotu gamut Barevn gamuty zazen/materil nebvaj stejn, a ani
vtinou nenastv zjednoduujc ppad, kdy jeden gamut je podmnoinou druhho. Jako
pklad uvdme grafy na obr. 1.24.
Pokud se z barevnho profilu zjist, e nen mon doshnout shody u njak barvy
kvli rozdlu v gamutech dvou zazen, mus se hodnota barvy podle njakho principu
pepotat, aby byla v definovanm smyslu co nejble svmu idelu. Pouvan metody
pepotu (zmr reprodukce, rendering intent) jsou tyi [27, 46]:
perceptuln (fotografie, univerzln nastaven), kdy draz je kladen na zachovn
vztah mezi barvami, jejich pesnost jde stranou,
15
v polygrafii je obvykle pouvn CIELAB pi teplot svtla D50
35
(a)
(b)
(c)
(d)
Obrzek 1.22: Ukzka, jak me jeden obrzek vypadat na rznch vstupnch zazench. Tyt hodnoty RGB jsou na jednotlivch zazench interpretovny rzn: zatmco
1.22(a) pedstavuje originl zobrazen na jednom monitoru, 1.22(b) me zastupovat
vsledek na jinm monitoru (posun hlavn do azurova), 1.22(c) me bt jet jin displej (erven ndech a celkov tmav podn v dsledku jinho gama), 1.22(d) se me
podobat vstupu na ofsetov tiskrn (vrazn men sytost hlavn v azurovch barvch
obloha, zatmco teba hnd zstv prakticky nedotena). Jde samozejm o simulaci a to zmrn pehnanou, protoe autor nev, na jakm zazen tuto strnku ten
sleduje . . . Pouit obrzek je voln pouiteln, originl k nalezen na adrese [83].
36
Obrzek 1.23: Schma definovn zkladnho vztahu mezi dvma zazenmi pomoc
prostoru PCS.
Obrzek 1.24: Srovnn gamut dvojic zazen v prostoru Lab. Vlevo vidme dv tlesa,
ob odpovdaj barevnmu rozsahu inkoustov tiskrny Epson Stylus DX5050 pi pouit
originlnch inkoust, avak na dva druhy papru (levn vs. drah leskl). Je evidentn
vrazn vt barevn rozsah na lesklm pape. Vpravo vidme srovnn gamut bnho
LCD monitoru (zde DELL 2209WA) a ofsetov tiskrny na nenatran papr (uncoated).
Zde je jasn vidt, jak tiskrna je schopna reprodukovat barvy, kter monitor nen schopen
zvldnout (lut, tmav azurov), ale tak naopak (syt svtle zelen, tmav fialkov).
sytostn (loga), kdy jsou upednostovna sytost vsledn barvy ped pesnost
odstnu
relativn kolorimetrick a
absolutn kolorimetrick, u kterch jde o co nejpesnj zachovn barev, co me
vst k nepirozenm artefaktm v oblasti barev, kter le mimo gamut vslednho
zazen.
Kalibrace a profilovn zazen Kalibrac se mysl vyladn hardwarovch parametr zazen (nap. u monitoru: kontrast, jas, gama, teplota bl). To lze dlat subjektivn,
vizuln, pomoc testovacch obrazc nebo software, ale spolehlivj je cesta vedouc pes
pouit meicch zazen jako spektrofotometr, kalibran sonda.
Profilovn zazen se provd po jeho zkalibrovn ve smyslu pedchozho, (jinak
to nem valn smysl) a spov v pstrojovm zaznamenn barevnho chovn, kter
37
Obrzek 1.25: Barevn terk s 918 polky pro profilovn tiskrny.

specializovan software pevede do formy ICC profilu.
Nicmn, v praxi se oba pojmy pouvaj pro operaci, kter zahrnuje oba zmnn
kroky.
Na obrzku 1.25 je ukzka barevnho tere, kter lze pout pro profilovn tiskrny
obrzek se vytiskne (s vypnutmi korekcemi jak v potai, tak v tiskrn) a nsledn
spektrofotometrem zm jenotliv pole. Software pak z namench hodnot vygeneruje
barevn ICC profil.
Sprva barev pklad postupu v praxi Sprva barev me pinet vsledky jen
za pedpokladu, e mme k dispozici ICC profily vech lnk etzce zpracovn. Nap.
kompaktn fotoapart podil obrzek v prostoru sRGB (tzv. vstupn prostor), zpracovn
probh v software pi pouitm rovn sRGB (pracovn prostor), piem monitor bude
zkalibrovn a software vyuv jeho profil pi zobrazovn, a tisknout se bude ve fotolabu,
kter na svm webu poskytuje ICC profil svho stroje (vstupn prostor).
Nebo, skener podil obrzek pi pouit svho profilu, pracovnm prostorem bude
AdobeRGB a tisk (eknme kalende na kdov papr) bude probhat na ofsetovm
stroji, ke ktermu sice nen k dispozici konkrtn profil, ale alespo vybereme njak
obecnj jako Coated FOGRA27 (ISO 12647-2:2004).
Optick zjasovae a problmy, kter zpsobuj V dnen modern civilizaci se ve
velkm pouvaj tzv. optick zjasovae (optical brightening agents). Jsou to fluorescenn
ltky, kter pijmou energii na urit vlnov dlce a vyz energii na jin vlnov dlce.
Obvykle maj funkci takovou, e pohlt energii v psmu ultrafialovm a vyz ji ve viditelnm, modrm psmu. Pidvaj se do papru, aby vypadal blej a psobil svtleji;
ze stejnho dvodu bvaj v textilich, v zubnch pastch, ale mohou plnit i zabezpeovac
funkci (vlkna v bankovkch).
38
0,045
0,9
0,04
0,8
UVfiltrvypnut
0,7
UVfiltrzapnut
UVfiltrvypnut
0,035
UVfiltrzapnut
0,6
0,03
0,5
0,4
0,025
400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500 510 520 530 540 550 560 570 580 590 600 610 620 630 640 650 660 670 680 690 700
(a)
400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500 510 520 530 540 550 560 570 580 590 600 610 620 630 640 650 660 670 680 690 700
(b)
Obrzek 1.26: Srovnn spektrlnch charakteristik barev mench bez a s UV filtrem

(tzn. zdroj osvtlen nen/je filtrovn, ne dopadne na vzorek). Vlevo men pouze papr
(polko . 729 tere z obr. 1.25), vpravo tmav barva s vysokm krytm (polko . 730).
Jak je vidt, papr obsahuje optick zjasovae, nebo kivky se v modr sti spektra
rozchzej. Souadnice v modelu Lab se na levm obrzku pro tyto kivky li tm o 4,
co u je vznamn rozdl.
Z hlediska stlosti pozorovn barev vak pedstavuj zvan problm. m vce zjasova papr obsahuje, tm vce je vsledn pozorovan (men) barva zvisl na zdroji
osvtlen; pod dennm svtlem bude vzorek vypadat jinak ne teba pod LED osvtlenm.
Rozdlnost barev pod rznm osvtlenm byla ji vysvtlena v sti 1.10.2; za neptomnosti optickch zjasova se systm chov linern a mozek je schopen dky zkuenosti
nebo dky referennm barvm vnmn pizpsobit; pokud vak jsou zjasovae ptomny,
jedn se o systm nelinern a mozek se nem eho chytit.
Na obrzku 1.26 je vsledek spektrlnho men barev na papru s optickmi zjasovai.
Problm se e tak, e pi profilovn se vzorky m pi vce zpsobech osvtlen a
vsledky se pak kombinuj dohromady.
1.10.7
Psychologie barev
Barvy jsou velmi dleit ve vizuln komunikaci, designu, architektue, reklam atd. Tak
se pouvaj v alternativnm lkastv [53], vzpomeme na pslov Kam nechod slunce,
tam chod lka. Odkaz spe pro relaxaci od studia: [15].
39
OBRAZ A JEHO REPREZENTACE
V tto kapitole je uveden matematick model obrazu, dle zpsob digitalizace obrazu a
s tm souvisejc vznik a metody potlaovn efektu zvanho aliasing. Dle jsou uvedeny
zkladn typy transformac obrazu, na nich jsou zaloeny pouvan metody analzy
a ztrtov i bezeztrtov komprese. Posledn st kapitoly je pehled nejpouvanjch
grafickch formt na osobnm potai.
2.1
Matematick model obrazovho signlu
V matematickm smyslu je analogov obraz zobrazenm : R2 R . Pokud obraz uvaujeme v modelu stup edi ( = 1), uveden lze chpat jako relnou funkci
= (, ),
R,
(2.1)
jak je demonstrovno na obr. 2.1. V modelech s vce slokami bude dimenze > 1; nap.
pro RGB meme zapsat
z = (, ), z R3 .
(2.2)
Je to zobrazen se spojitm asem , R.
V ppad diskrtnho obrazu (viz st 2.2) budeme formln chpat obraz jako zobrazen
: {1, 2, . . . , x } {1, 2, . . . , y } 1 2 . . . ,
(2.3)
kde pedstavuje mnoinu hodnot, kter me nabvat -t sloka modelu (kme
j kanl), = 1, . . . , . Obraz pak lze chpat jako matic, kad rozmru x y .
Digitlnm obrazem je mylen diskrtn obraz, jeho vzorky jsou kvantovny nap.
= {0, 1, 2, . . . , 255} pi osmibitovm kvantovn sloek. Kupkladu, digitln obrzek rozmru 800600 pixel ve stupnch edi pi 8 bitech tedy meme chpat jako
: {1, . . . , 800} {1, . . . , 600} {0, 1, 2, . . . , 255}.
2.2
(2.4)
Digitalizace obrazovho signlu
Pro vtinu operac s obrazem v potai je vhodn (mnohdy nutn) obraz digitalizovat.
Tento proces se skld ze dvou st vzorkovn a kvantovn.
2.2.1
Vzorkovn signlu a aliasing
Vzorkovn je pevod signlu se spojitm asem na signl s diskrtnm asem. Zatmco

prvn uveden zname zpravidla (, ), , R, ty druh zname [, ], , Z.
Zkladn otzka zn:
Je mon z diskrtnch vzork (tj. hodnot pixel) bezchybn
rekonstruovat pvodn (tj. analogov) signl?
nebo povechnji
Za jakch podmnek pi vzorkovn pijdeme o njakou informaci v obraze?
40
Obrzek 2.1: Obraz Lena ve stupnch edi a jeho prostorov znzornn = (, ).

Ne odpovme, pipomeme, e Fourierova analza nm k, e vechny rozumn periodick signly lze vyjdit jako vhodn souet harmonickch kmitn. Definujeme pojem
tzv. kmitotov omezenho obrazu (, ) jako takovho obrazu, jeho nejvy kmitotov
sloka je max < . Vzorkovac kmitoet budeme znait vz . (Zatmco u jednorozmrnch
signl byl jeho jednotkou Hz, zde budeme pouvat jednotky jako vzorky na palec spi,
pixely na palec ppi, body na palec dpi.)
Aliasing je jev, kter bezchybnou rekonstrukci obrazu z jeho vzork znemouje (podrobnji ne).
Ideln vzorkovn
U tohoto ist teoretickho konceptu jsou vzorky obrazu odebrny na nekonen mal
ploe (Diracovy impulzy). Metod proto nkdy kme point sampling [75]. Aliasing pi
vzorkovn nastane, pokud:
Obrazov funkce nen kmitotov omezen.
Obrazov funkce je kmitotov omezen max , ale nen splnno Nyquistovo kritrium,
neboli vzorkovn je nedostaten hust: vz < 2max .
Praktick pklady aliasingu lze najt i kolem sebe v bn praxi pi zpracovn hudby, ve
filmu, TV v TV . . . Mezi dal (pedagogick) pklady meme adit vzorkovn achovnice
v rovin; vzorkovn nekonen achovnice v perspektiv a dal. Aliasing znamen, e
se v rekonstruovanm signlu zmn kmitotov obsah:1
jednak se mohou zmnit amplitudy a fze u kmitot, kter ve vchozm signlu ji
byly obsaeny,
jednak se mohou objevit sloky na pln novch kmitotech.
V obrazu tak nap. vznik moir, pvodn geometrick obrazce mn svj tvar, strukturu
apod. Pkn zdroj s vysvtlenm a pklady, i s ohledem na praktick vyuit, je [58].
spektrln sloky nad Nyquistovm kmitotem se po navzorkovn peklop a zkresl tm kmitoty
pod nm
1
41
Obrzek 2.2: Aliasing v asov oblasti. Harmonick o kmitotu 13 kHz byla vzorkovna
vz = 22,05 kHz. Dky nesplnn Nyquistova kritria se sinusovka ve spektru peklop
kolem vz /2 na chybnch 9,05 kHz, kter pak obdrme pi rekonstrukci.
Reln vzorkovn
V realit nen mon vzorek brt v nekonen krtk okamik. Tomuto idelu se blme
tm, e hodnota vzorku odpovd v uritm smyslu prmrn hodnot na mal ploe
(pojem area sampling).2
Pedchzen vzniku aliasingu

Teoretickm eenm problmu vzniku aliasingu je ped vzorkovnm pout analogov,
tzv. antialiasingov filtr, co je doln propust. Jak si ale takov filtr obrazu pedstavit
v praxi? Uvedenou funkci me plnit pmo optick soustava, kter mrnm rozmaznm
s aliasingem bojuje.3 Je znmo, e dn v praxi realizovateln filtr neme doshnout
ideln pravohl kmitotov charakteristiky, a tedy aliasing obvykle nevyrume zcela.
Praktickm eenm pedchzejc vzniku aliasingu je metoda nazvan supersamSUPER
pling 4 . Analogov obraz je (ppadn i bez filtrovn) navzorkovn s vym vz
, pot
vyfiltrovn diskrtn doln propust (diskrtn anti-aliasingov filtr) a pak teprve peCIL
SUPER
CIL
vzorkovn na ni clov vz
. Kmitoet vz
mus bt celoselnm nsobkem vz
.
Schma tto metody je uvedeno na obr. 2.3.
Lze shrnout, e supersampling pesouv problm aliasingu k vym kmitotm, co
pro praxi me bt postaujc, nebo vy kmitoty mvaj v realit men amplitudy a
tm pdem se zkreslen projev dostaten mlo.
To samo o sob funguje jako doln propust, co pomh potlaovat aliasing, viz dle.
Tak mohou pracovat nkter profesionln skenery maj peladitelnou optiku. Ped digitlnmi
snmai fotoapart tak bvaj analogov vrstvy, kter funguj jako doln propust.
4
nejvhodnj pro obrazy z relnho svta nebo jeho modely
2
3
42
a)
b)
c)
d)
e)
Obrzek 2.3: Schma chovn aliasingu pi pouit metody supersamplingu pro
vt nzornost zde pro 1D signl: a) modulov spektrum signlu se spojitm asem,
SUPER
b) zkoprovn spektra pi vzorkovn s kmitotem vz
, c) vsledn spektrum navzorkovanho diskrtnho signlu souet pokud se kopie pekrvaj, vznik aliasing,
CIL
d) oznut spektra idealizovanou doln propust s meznm kmitotem vz
/2, e) spektrum
CIL
signlu pro pevzorkovn na kmitoet vz (tj. ponechn pouze kadho tetho vzorku).
43
Obrzek 2.4: Antialiasing dosaen pomoc supersamplingu.

FSAA je diskrtn verze supersamplingu implementovan a automaticky pouvan ve
vtin grafickch karet. Obraz poslan do grafick karty je nadvzorkovn, filtrovn a pot
podvzorkovn zpt na svoji pvodn velikost. Tm se doshne pirozenjho vzhledu.
Poznmka Ideln anti-aliasingov filtr m v 2D kmitotov rovin charakteristiku
tvaru vlce se stedem ve stejnosmrn sloce a jeho protjek v asov domn je
dvojrozmrn funkce, kter siln pipomn sinc ve 2D, ale nen to pmo ona; nicmn
je nekonen. Tot plat pro diskrtn verzi filtru (IIR). Take v praxi se mus pistoupit
k njak aproximaci tohoto filtru.
2.2.2
Kvantovn vzork
Pojem kvantovn oznauje pevod diskrtnho signlu na digitln, tj. probh diskretizace pvodn spojit kly hodnot. Tzv. kvantizan um je jednodue rozdl mezi hodnotou nekvantovanch a kvantovanch dat. Typick je pro nj trojhelnkov prbh.
Ukzka vsledk kvantovn obrazu je na obr. 2.5. Rekvantizace je obdobn proces, ale
zde vchoz mnoina hodnot byla ji dve vytvoena kvantizac.
Dithering, error diffusion neboli rozptlen jsou alternativn nzvy pro soubor metod
pouvanch, aby se zamaskovaly nedostatky zpsoben kvantizac. Pro pkn ukzky
i vysvtlen viz strnku [95].
Obrzek 2.5: Kvantovn obrazu. Vlevo originl spojit kla hodnot, uprosted obraz
po uniformnm kvantovn, vpravo po neuniformnm kvantovn.
44
2.3
Transformace dvojrozmrnho signlu
V tto sti je uvedeno nkolik druh transformac, asto pouvanch pi zpracovn obrazovch signl. Transformace obrazu pouvme zpravidla proto, abychom pevedenm
signlu z asov oblasti do jin zskali jeho vhodnj vyjden, co me nap. znamenat
lep interpretaci obsahu signlu nebo to umon lep kompresi apod.
Dleitm pojmem je tzv. separabilnost transformace. ekneme, e 2D transformace
je separabiln, pokud je mon ji zapsat jako sloen dvou po sob jdoucch transformac,
z nich kad je pouze funkc jedn promnn:
(, ) = (, ()),
resp. (, ) = ((), ).
(2.5)
V diskrtnm ppad to odpovd transformaci signlu nejprve po dcch a pot vsledku po sloupcch, resp. obrcen. Separabiln transformace jsou nap. ne uveden
transformace fourierovskho typu.
Akoliv je dobr znt souvislosti mezi transformacemi signl se spojitm asem a
diskrtnm asem, zde uvedeme pouze ppad diskrtn. Diskrtn obrazov signl budeme
reprezentovat matic, eknme F, rozmru x y s prvky [x , y ].
2.3.1
Transformace fourierovskho typu
^
Vsledkem diskrtn Fourierovy transformace (DFT) signlu F je matice koeficient F
^ jsou definovny vztahem
stejnho rozmru jako byla pvodn. Jednotliv prvky matice F
^[x , y ] =
y 1
x 1
x
+y y
j2 x
[x , y ] e
(2.6)
x =0 y =0
pro x = 1, . . . , x , y = 1, . . . , y . Inverzn transformace je definovna jako

y 1
x 1
j2
1
^[x , y ] e
[x , y ] =
x y x =0 y =0
Vraz e
[
j2
x
+ y
x
y
x
x
+y y
x
(2.7)
v (2.7) pedstavuje komplexn

harmonickou vlnu se smrovm vek
(
)2
x
torem xx , yy o amplitud 1 a s kmitotem
+
x
obr. 2.6.
Napklad pokud diskrtn obraz je tvercov matice
F=
76
65
66
65
61
49
43
41
73
69
69
70
67
63
57
49
67
73
60
57
60
68
64
59
62
38
15
6
24
58
69
60
58
19
16
26
2
51
73
63
67
43
24
22
40
60
67
52
)
y 2
.
y
Ilustran znzornn viz
64
59
62
58
60
70
63
50
55
56
55
59
58
53
45
34
(2.8)
45
Dvojrozmerna kosinusovka pri kx=2 a ky=5, zobrazena jedna perioda obrazu velikosti (5,8)
cos(2(kx(x/Nx)+ky(y/Ny)))
cos(2(kx(x/Nx)+ky(y/Ny)))
Dvojrozmerna kosinusovka pri kx=2 a ky=1, zobrazena jedna perioda obrazu velikosti (5,8)
1
0.5
0
0.5
1
8
1
0.5
0
0.5
1
8
7
6
6
5
5
4
5
3
2
y
5
3
1
0
1
0
3
1
0
Obrzek 2.6: Dvojrozmrn kosinov vlna, tj. jedna (reln) harmonick sloka ve Fourierov analze, pro rzn smry a kmitoty. Zde vyobrazeno ve spojitm ppad.
pak modul jeho Fourierovy transformace po zaokrouhlen je
^=
F
30 25 6
23 35 11 5
14 4 3 2
9 1 1 2
7 2 3 2
9 2 2 1
14 4 2 1
23 30 13 4
3
3
1
1
1
1
1
3
6 25 30
4 13 30
1 2 4
1 2 2
.
2 3 2
2 1 1
2 3 4
5 11 35
(2.9)
Do rodiny fourierovskch transformac pat tak kosinov transformace. Diskrtn

kosinovou transformac (DCT) obrazu definovanho matic F je matice koeficient D,
jej prvky se zskaj vpotem
[x , y ] = (x , y )
y 1
x 1
x =0 y =0
[x , y ] cos
(2x + 1)x
(2y + 1)y
cos
,
2x
2y
(2.10)
kde (x , y ) je konstanta zvisl na x , y .5 Napklad pokud pouijeme obrazov signl

F z (2.8), absolutn hodnoty jeho DCT jsou po zaokrouhlen
D=
18 37 16 34 12
3 13 36 6 8 4
28 4 46 15 17 6
29 7 20 9 6 4
7 4 8 2 1 1
5 2 1 4 1 1
1 0 0 1 1 2
0 0 1 3 1 0
1
5
3
1
2
3
2
0
0
3
3
1
2
1
0
1
(2.11)
DCT m oproti DFT zejmna dv vhody:

transformuje reln sla na reln sla,
energii obsaenou v signlu bn koncentruje do menho potu koeficient ne
DFT.
5
Je uveden vzorec tzv. DCT-II transformace, jako nejuvanj typ.
46
Obrzek 2.7: Ukzka translace a dilatace (erven) mateskho waveletu (mode), zde
typ Daubechies 2, ve spojitm ase.
Proto je DCT vhodnj jako zkladn blok u algoritm komprese obrazu, zejmna byla
pouita ve formtu JPEG.
Tzv. rychl transformace Uveden transformace diskrtnch dat maj sv rychl
varianty: DFT FFT, DCT FCT. Vrazn zrychlen vpotu je zpsobeno pouitm
tzv. motlk, kter redukuj pvodn kvadratickou sloitost na logaritmicky-linern.
2.3.2
Waveletov transformace
Waveletov (vlnkov) transformace pracuje na podobnm principu jako fourierovsk transformace (tj. princip rozkladu signlu jako souet zkladnch bzovch prvk), ale na rozdl
od harmonickch signl sin, cos, kter maj nekonen trvn, jsou zde jako zkladn stavebn prvky pouity wavelety vlnky, kter mohou mt dokonce asov omezen trvn.
Zkladn operace pi vytven bze pro signl jsou dilatace (smrtn, roztaen, zmna
mtka) a translace (posunut), jak je vidt i v obr. 2.7. Kad waveletov koeficient
signlu zastupuje konkrtn jednu variantu mtka a posunut zkladnho waveletu a
informuje, jak mnostv je ho v signlu (obr. 2.8).
Vzhledem k tomu, e wavelety jsou signly spe impulznho a pechodovho charakteru, mohou lpe vystihovat nap. hrany a rychl zmny v signlu, na co je Fourierova
transformace ze sv podstaty nedostaten.
Diskrtn waveletov transformace (DWT) zce souvis s linern filtrac signlu (banka
filtr). Teorie je dosti komplikovan, a tak jen krtce k praktickmu provdn 2Dtransformace. Jeden krok (separabiln) waveletov dekompozice obrazu spov (s malm
zjednoduenm) ve:
1. filtraci obrazu po dcch,
2. decimaci vsledku filtrace v dcch,
3. filtraci vsledku bodu 2 po sloupcch,
4. decimaci vsledku filtrace ve sloupcch.
47
Obrzek 2.8: Pklad waveletogramu. Nahoe vstupn jednorozmrn signl, dole graficky
vyobrazeny hodnoty jeho waveletovch koeficient v rznch hloubkch dekompozice.
(m vt absolutn hodnota koeficientu, tm vce vpravo na barevn kle.)
Tyto body provdme zvl pro waveletov filtr typu horn propust (H) a doln propust (L), celkov tedy tyi kombinace. Vsledkem jsou tyi mnoiny koeficient, poet
koeficient v kad z nich je tvrtinov oproti potu pvodnch pixel. Tyto koeficienty
meme sestavit do tverce jako na schmatu na obr. 2.9.
Uveden jeden krok transformace meme aplikovat rekurzivn a tm pdem nm me
vzniknout sada koeficient jako na obr. 2.11. Poet rekurz se nazv hloubka dekompozice,
zde = 3.
Inverzn waveletov transformace (IDWT) se provd pevrcenm zpsobem s vyuitm nadvzorkovn.
Na waveletov transformaci je zaloen kompresn algoritmus JPEG2000, kter m
Obrzek 2.9: Schma jednoho kroku waveletov dekompozice obrazu.
48
Obrzek 2.10: Jeden krok waveletov dekompozice obrazu. Z pvodnho obrazu (vlevo
nahoe) transformac vznik matice koeficient (nahoe vpravo). Kad tvrtina koeficient reprezentuje jinou obrazovou informaci (doln ada). Pokud je seteme, dostvme
zpt originln obraz. Byl pouit tzv. Haarv wavelet.
Obrzek 2.11: Waveletov dekompozice obrazu pro hloubku dekompozice = 3, opt

pouit Haarv wavelet.
49
Obrzek 2.12: Vysvtlen rozdlu a souvislost fyzickch a logickch pixel.

oproti klasickmu JPEG adu vhod (ale i nevhod ty ovem nespovaj v kvalit
komprese).
2.4
Reprezentace obrazu
Primrn rozdlujeme grafiku na vektorovou a bitmapovou. V tto sti textu uvedeme

reimy, v jakch lze bitmapy (dve nazvan rastrov obrazy) reprezentovat, a s tm
souvisejc formty grafickch soubor. Dle uvedeme vlastnosti a nejastj formty
vektorovch obraz.
2.4.1
Reimy reprezentace bitmapovch obraz
vodem tto sekce vyjmenujeme nkolik nejbnjch typ reprezentac. Co se tk nzvoslov, pro urit bitov hloubky reprezentac pixel je mon najt v rznch zdrojch
odlin nzvy. Zde vychzme z [63] a [71, str. 190].
Pro ely tto kapitoly i kapitol nsledujcch budeme rozliovat fyzick pixel a logick
pixel. Jak ukazuje obr. 2.12, fyzick pixel si meme pedstavovat jako tvercovou plochu, zatmco logick pedstavuje bod nekonen mal velikosti vprosted fyzickho pixelu.
Zavdme jednotku ppi jako poet pixel na palec.6
Jako prvn uvdme reimy reprezentac bitmap, kde kad pixel obsahuje pmo svou
barvu. Monochromatick obraz (bitmapov, binrn, bitmap) je obraz, jeho hodnota
v kadm pixelu me nabvat pouze dvou hodnot. Stupn edi (grayscale) hodnota
pixelu vyjaduje polohu jeho barvy na sece mezi blou a ernou. Vysok barvy (high color) jsou definovny tak, e pixel je uren 16 bity (5 pro ervenou a modrou, 6 pro zelenou),
tedy dv cca 65 tisc monost. Prav barvy (true color) pedstavuj reim, kdy barva
kadho pixelu je reprezentovan pmo hodnotami barevnch sloek, nap. v ppad, e
u RGB je kad kanl zastoupen jednm bytem, mme piblin 16,7 mil. barev.
Jednotka ppi tedy vlastn ur, jak velk by mly bt tvercov jednotky obrazu (pixely) pi vytitn/zobrazen.
6
50
Pixel (hodnota):
index
Index
0
1
2
..
.
B
Zobrazen
255
Obrzek 2.13: Schma prce s paletou pseudo color. Pixel obsahuje 8bitovou hodnotu
a tm je mon vyjdit 256 barev z 16,7 milion.
1
=0
=0
=1
=1
=2
=2
=3
=3
Obrzek 2.14: Ukzka obrzku definovanho paletou (pseudo color) a jeho zobrazen ve
dvou paletch. Jedn se o dvojbitovou paletu.
Druhou skupinu tvo obrazy v tzv. indexovm mdu, kter je spojen s pouitm tzv.
palety barev (indexed color, palette, colormap). Hodnota pixelu nezastupuje pmo jeho
barvu, nbr ukazatel na pozici v palet barev pevodn tabulce7 . Hodnota je obvykle
reprezentovna jednm bytem, co znamen maximln mnostv barev 256. Typ palety
nazvan pseudo color pouv paletu 888, tedy 3 B, 1 B/kanl. Kad bod obrazu me
.
nabvat nkter z 256 barev, kter se vybraj z celkovho mnostv 224 = 16,7 mil. barev.
Viz obrzky 2.13 a 2.14. Naproti tomu typ direct color pracuje se temi hodnotami, kter
ovem nejsou pmo hodnoty barevnch sloek, ale ukazatele do jejich barevnch palet.
Viz obr. 2.15. To umouje snadn posun vech barev (vyuiteln pi gama korekci, pi
uplatnn ICC profilu) nepepotvaj se hodnoty pixel, nbr pouze se zmn hodnoty
RGB v tabulkch.
V souvislosti s indexovm reimem existuje otzka, kter barvy do palety vybrat?
Rzn neadaptivn palety i metody pro jej adaptivn vytvoen (tzn. pro konkrtn obrzek) popisuje st 3.4.1.
2.4.2
Grafick formty bitmapovch obraz
Grafick formty slou k ukldn bitmapovch obraz do souboru. Formty mohou bt

nekomprimovan
komprimovan
neztrtov (lossless)
ztrtov (lossy) vyuv se psychovizuln redundance.
7
Lookup table, LUT
Pixel (3 hodnoty):
index
index
index
Index
0
1
2
3
..
.
255
51
Index
0
1
2
3
..
.
255
Index
0
1
2
3
..
.
Zobrazen
255
28 28 28 monost (cca 16 mil.)

Obrzek 2.15: Schma prce s paletou direct color. Tmto zpsobem, kdy kad pixel
m 3krt 8 bit, je mon reprezentovat 16,7 mil. barev.
Nutno poznamenat, e ztrtov formty pouvaj pro zlepen innosti komprese jako
druhou fzi rovn neztrtov metody kdovn. Dal vybran aspekty a monosti bitmapovch formt jsou:
prokldn/interlacing,
animace (tzn. vce obraz v jednom souboru + asovn),
vloen textov informace do souboru,
metadata,
vloen barevnho profilu/prostoru,
vce hodnot rozlien v jednom souboru,8
a dal.
Zkladn metody neztrtov komprese (kdovn) dat
Kdovn dlkou bhu (Run Length Encoding, RLE) Metoda zaloen na kdovn
opakujcch se hodnot u obrazu nejvhodnj na skici (kresby od ruky).
CCITT / Huffmanovo kdovn je zaloeno na etnosti vskyt rzn dlouhch
bitovch posloupnost. m astji se etzec opakuje, tm vhodnj je piadit mu krat
kd. etnost je bu brna z tabulek, kter CCITT vytvoila na zklad zkoumn rznch
typickch dokument, nebo se tabulky vytvo na mru konkrtnmu objektu.
Slovnkov kdovn (dictionary based encoding) Jak napovd nzev, je zaloeno
na slovnku, piem je to vymyleno tak, e slovnk se nemus penet, naopak, lze jej
pi dekdovn postupn vygenerovat z dat. V roce 1977 vznikla metoda LZ77 (pnov
Lempel, Ziv), v roce 1984 byla vylepena panem Welchem LZW. Typickmi zstupci
slovnkovch formt jsou ZIP, RAR a spol.
Ani jeden z ve uvedench typ bezeztrtovch kdovn ovem nen pli vhodn
pro pmou kompresi9 plnobarevnch obrzk, kter obsahuj jemn barevn nuance jako
bu jako nhled nebo v JPEG2000 nativn
nepmo se vak pouvaj velmi asto, viz teba JPEG, kde se vyskytuje v urit podob RLE
i Huffmanovo kdovn
8
9
52
Tabulka 2.1: Shrnut typ kdovn pouitch v grafickch formtech

Typ kdovn
RLE
rzn
LZW
RLE, CCITT
EBCOT
Formt
BMP, PCX
TIFF
GIF, PNG, ZIP, RAR, TIFF
JPEG
JPEG2000
pechody odstn apod., tud s obtemi lze najt opakujc se hodnoty.

Nsleduje strun pehled vlastnost asto pouvanch grafickch bitmapovch formt, piem u formtu JPEG se zastavme podrobnji.
BMP
neztrtov
bu zcela nekomprimovan nebo komprese RLE
nkolik verz
monosti: 1, 4, 8 bpp (paleta), 24 bpp
hlavn vhody: jednoduchost, tedy snadn zpracovatelnost, velk rozenost podpory
nevhoda: slab, ne-li dn komprese
ikony, tlatka, uvtac obrazovky . . .
GIF
Graphics Interchange Format
18 bpp, typ pseudo color
paleta; jedna poloka palety me zastupovat prhlednou (ale pouze zcela prhlednou)
vdy komprese LZW
prokldn dk
vloen textovho etzce do souboru
animace vce obraz, kad z nich me mt svou paletu
verze GIF 87a (1987), GIF 89a (1989)
PNG
Portable Network Graphics
vyslovujeme [ping]
PNG8: paleta 18 bpp, typ pseudo color (zdroj [63] tvrd a 16 bpp)
PNG24: 24 bpp, truecolor, me bt a 16 b/kanl
prhlednost (nyn jako alfa-kanl, rovn a do 16 b): v mdu PNG24 teoreticky
e nemonost alfa-kanlu u formtu JPEG
pedzpracovn pixel ped komprimac
vyuv bezeztrtov LZ77
sofistikovan prokldn
53
podporovan konsorciem W3C

D se ct, e a na nemonost animac GIF ve vem pekonv. Odvozenina MNG [ming]
Multiple Image Network Graphics pro animace.
TGA
Targa
historicky prvn formt pro 24 bpp
pro programtory; pouv se v potaovm modelovn (uloen bitmapovch textur), v animacch, v hrch
jednoduch zpsob ukldn
verze 32 bpp um 8bitov alfa-kanl
TIFF
Tagged Image File Format
univerzln sloit, spousta modifikac
Kad um zapsat svj TIFF, ale mlokdo um st jin ne svj. . .
um rzn barevn modely vetn CMYK
plty pmch barev
alfa-kanl
voliteln um rzn metody komprese: LZW, CCITT (novji i se ZIP, JPEG)
vhodn pi prci nekompromisn ke kvalit
vce obraz v souboru (typicky skenovan vcestranov dokumenty)
JPEG
Joint Photographic Experts Group
uveden 1991
nejrozenj varianta kompresnho algoritmu je vdy ztrtov
vhodn pro plnobarevn obrzky (fotografie), optimln 24 bpp
vychz mj. z toho, e obvykle dva sousedn pixely maj velmi podobnou, i kdy ne
stejnou barvu
komprese a 25 : 1 pi minimln jm
vyuv pevodu z RGB do YCB CR v tomto modelu jsou podmnky pro efektivn
komprimaci vtiny relnch barevnch obraz
nevhody: pechody na velkch plochch, artefakty tverekovn zejmna na
hranch (vysok kmitoty, kter se komprimac ztrcej), neumouje alfa-kanl
metadata
Abychom byli pesn, JPEG je metoda komprese, zatmco JFIF je standard pro uloen
takto komprimovanch dat do souboru (JFIF. . . JPEG Interchange File Format). Ne je
popsn mrn zjednoduen zkladn algoritmus komprese JPEG, srv. obr. 2.17.
Transformace barev Obrzek je ze svho vchozho barevnho modelu transformovn
do modelu YCB CR , viz vztah (1.4). S jasovou slokou Y bude zachzeno odlin od dvou
chromatickch sloek CB , CR .
54
barevn
transformace
podvzorkovn
DCT
kvantizace
kdovn
RGB
hrub data
pedlohy
JPEG
komprimovan
data pedlohy
barevn
transformace
nadvzorkovn
zptn DCT
dekvantizace
dekdovn
Obrzek 2.16: Kdovn JPEG: zkladn schma kodeku JPEG.
Obrzek 2.17: Kdovn JPEG: schma azen (tzv. vytn) DCT koeficient ped
kdovnm, DC len je v hornm levm rohu.
55
Redukce barev (podvzorkovn) Na zmnu jasu reaguje oko daleko citlivji ne na

zmnu barevn sloky, proto barevnou informaci lze redukovat tm zpsobem, e ji sten vypustme. Zpsob, jak to zadit, existuje vce [90], zde uvedeme dva nejastj:
tzv. podvzorkovn 4:2:0 kadmu superpixelu 22 piad prmrnou barvu jeho
= 21 ,
ty pixel, m doshne spory 75 % v CB CR a tedy 50 % celkov, nebo 4+4+4
4+1+1
tzv. podvzorkovn 4:2:2, kdy kadm dvma pixelm v horizontlnm smru je
piazena jedna barva, m je dosaeno pomru 50 % v CB CR a tedy 33 % celkov,
protoe 4+4+4
= 23 .
4+2+2
Dopedn DCT Jasov sloka obrazu je rozdlena na oblasti 88 px a tyto bloky
jsou zpracovvny samostatn. Bloky pro barevnou informaci jsou 88 superpixel, take
vlastn reprezentuj pvodnch 1616 px. Kad blok je podroben dvojrozmrn dopedn
diskrtn kosinov transformaci (DCT, viz st 2.3.1). Vsledkem je 88 relnch koeficient jeden DC len, 63 AC len. Kmitotov interpretace koeficient je obdobn jako
u Fourierovy analzy.
Kvantizace DCT koeficienty jsou sloku po sloce vydleny tzv. kvantizan matic a
zaokrouhleny na cel sla. Takto se doshne ponechn jen nejdleitjch koeficient,
ostatn jsou vynulovny. V tto fzi algoritmu vstupuje uivatel, kter zpravidla skrze
nastaven kvality 0, 100 vol pslunou kvantizan matici. Kvantizan matice jsou
rzn pro jasovou sloku a barevn sloky a jsou soust zkomprimovanho souboru,
take zde je umonna volnost v jejich volb [34]. Standardn kvantizan tabulky jsou
dny komis JPEG.
Kdovn Obvykl verze kdovn obsahuje:
1. seazen kvantizovanch hodnot dle cikcak schmatu na obrzku + znaka EOB,
2. jejich kdovn metodou RLE,
3. pot jet kdovn vsledku podle Huffmanovy tabulky.
DC leny se kduj zvl a diferenn.
Dekdovn obrazu pak probh opanm smrem: Bezeztrtov dekdovn z Huffmanovch tabulek a z RLE, vynsoben kvantizan matic, zptn DCT t sloek, nadvzorkovn barevnch sloek, pevod z YCB CR do poadovanho barevnho modelu.
Na obr. 2.18 vidme v detailu typick vlastnosti JPEG komprese v blzkosti nhlch barevnch zmn. Zvlt na snmku 2.18(c) je mon rozpoznat nkolik typickch vlastnost
JPEG komprese:
V oblasti ernho psma na edm pozad dochz vlivem ztrty harmonickch sloek
pi kvantizaci ke vzniku novch vzor, kter v pvodnm obraze nejsou. Tyto
vzory jsou pochopiteln velikosti 88 px, jak je patrn teba z okol psmene i.
Zrove si vimnme, e hned sousedn blok nad psmeny as bhem komprese
nedoznal zmn to proto, e blok obsahuje pouze jedinou barvu, tzn. stejnosmrnou
sloku, kter kompres ovlivnna nen.
Na levm okraji komprimovanho obrazu jsou zeteln barevn pruhy. Dvod pro
se tam objevily, se shoduje s tm, co jsme uvedli ve prvnch nkolik pixel vlevo
vytvo oproti ed ploe ostrou zmnu, co je reprezentovno velkm mnostvm
harmonickch. Ty jsou pak kvantizac odstranny.
56
(a)
(b)
(c)
Obrzek 2.18: Ukzka komprese JPEG v praxi typick artefakty. Vlevo je komprimovan obraz, vprosted vez pro lep viditelnost ruivch udlost. Vpravo je snmek
z dialogu Photoshopu Uloit pro web a zazen, porovnvajc vchoz obraz s komprimovanm (pi zmrn pehnan vysok me komprese).
Pro ale pruhy maj ku 2 px? Je to dno dvojnsobnm podvzorkovnm barevnch sloek, take zpracovn bloku 88 px v chrominannch slokch CB a CR
odpovd bloku 1616 px v obrazu samotnm.
JPEG a stupn edi V tomto ppad samozejm zpracovvme pouze jasovou sloku.
Rozen standardnho JPEG Od zaveden JPEG byla zavedena nkter rozen
jako:
progresivn kdovn pro natn na webu,
aritmetick kdovn msto Huffmanova zlepen jet o 515 %, ale za cenu vysok
vpoetn nronosti,
optimalizovan kdovn Huffmanovy tabulky jsou uity na mru obrazu,
je mon pipojit ICC profil,
variabiln kvantizace pro jednotliv bloky,
podpora CMYK,
neztrtov varianta.
JPEG2000
Tento modern formt, resp. standard [28] vznikl rovn v konsorciu JPEG jako pirozen nsledovnk ve uvedenho formtu. Zkladn algoritmus (st prvn z celkovch
dvancti) je poskytnut bez nutnosti licencovn, naopak je to u rozen jako jsou MotionJPEG2000 pro videosekvence, JPIP protokol pro penos, JP3D pro trojrozmrnou
grafiku atd.
57
Akoliv byl oekvn velk boom ve vyuvn tohoto formtu, nebo kvalitativn
jasn svho pedchdce pekonv (obr. 2.19), nestalo se tak postupn se ukzalo, e
za to me nkolik faktor: zejmna vy vpoetn nronost, tedy i odbr elektiny, a
dle fakt, e cena pamovch mdi rychle kles.
Obecn ji nepracuje na bzi stejn velkch blok, nbr na principu rozkladu celho
obrazu na vce rovn rozlien (MultiResolution analysis, MRA) pomoc waveletov
transformace (viz popis v sti 2.3.2).
Proto z principu netvo blokov artefakty neboli tvereky jako JPEG.
Umouje ztrtov i neztrtov reim.
Nejvhodnj na plnobarevn obrzky (fotografie), optimln 24 bpp.
U ze sv podstaty m progresivn (streamingov) charakter obraz se nat nejprve od hrub podoby a postupn se pidvaj detailn informace, kter jej zpesuj.
To se d zrove zuitkovat v ppadech, kdy na zklad malho nhledu pozdji
natme pln formt obrzku (typicky webov fotogalerie) hrub informace u
jsou v pamti a nyn zbv doplnit pouze vechny detailn.
Krom RGB a stup edi um i CMYK a Lab.
Umouje alfa-kanl.
Umouje ROI (Region of Interest), oblast zjmu nap. u rentgenovch snmk
lka definuje ROI s velkou vahou kolem msta zlomeniny.
Nen omezen velikost 64 00064 000 px jako je JPEG.
Pi stejnm kompresnm pomru lep vsledek ne JPEG, co je zvlt patrn
u siln komprimovanch obraz.
JPEG XR, HD Photo, Windows Media Photo
To jsou alternativn nzvy pro metodu kdovn obrazu, kter umouje uloen obrzk
s vysokm dynamickm rozsahem (high-dynamic-range, HDR) [102, 52]. Tyto obrazy,
nebo lpe by bylo ci sloeniny obraz obvykle vznikaj pozenm stejn scny pi
rznch expozicch a nslednm slouenm jednotlivch snmk. Takto se obchz mal
dynamick rozsah digitlnch fotoapart (typicky postava v prjezdu, za n prosvt
okol).
Pouv pouze celoseln operace, take nedochz k zaokrouhlovacm chybm.
Podporuje data v rznch barevnch modelech a v irok kle bitovch hloubek.
Me obsahovat ICC profil.
Podporuje alfa-kanl.
Me obsahovat EXIF informace.
2.4.3
Vektorov obrazy
Nesou informaci pouze matematicky popisujc objekty v obraze. Obraz je pak rekonstruovn z tchto daj. Objekty mohou bt seky, krunice, polygony, Bzierovy kivky;
vpl, obrys, gradient.
Vhody vektorov reprezentace:
Je mon doshnout teoreticky libovolnho rozlien pi zobrazen/tisku.
Je mon s kadm objektem pracovat zcela nezvisle na ostatnch.
Jsou editovateln run (nap. PostScript i nekomprimovan PDF).
Jsou sporn, nebo lpe, mohou bt velmi sporn.
58
(a) originl
(b) JPEG pi 4657 bytech
(c) JPEG2000 pi 4599 bytech
(d) JPEG pi 2372 bytech
(e) JPEG2000 pi 2425 bytech
Obrzek 2.19: Srovnn kvality kompres JPEG a JPEG2000. Krom jasnho rozdlu
v kvalit pi srovnateln velikosti si vimnme, jak u JPEG rychle(ji) odchz barevn
informace to je samozejm tm, e barva se kduje hrubji ne jas.
59
Nevhody:
Nronost na pesnost vpot a kvalitu algoritm nap. teoretick problmy pi
opakovanm zvten, zmenen.
Doba rekonstrukce obrazu zle na potu objekt, kter se mus vykreslit.
Abychom mohli vektorov obrzek vykreslit i vytisknout (na bitmapovm zazen), je
teba mt tzv. RIP Raster Image Processor (jako pklad softwarovho RIP me slouit
Ghostscript, jeho vstup je pak zobrazen prohleem GSView).
2.4.4
Grafick formty vektorovch obraz
Nsleduje pehled vlastnost bnch vektorovch formt.

PS, PostScript
Adobe
jazyk pro popis strnky (page description language, PDL) a souasn programovac
jazyk
program je teba ped vykreslovnm interpretovat
stack based (zsobnk), postfixov notace, nap.
3 4 add 5 1 sub mul znamen (3 + 4) * (5 1)
100 200 moveto 300 400 lineto stroke
200 300 translate 45 rotate
hlavn impuls Apple LaserWriter 1985
PostScript Level 1 1984, PostScript Level 2 1991, PostScript 3 1997
um vloit bitmapu, ale nekomprimovan (obrovsk soubory)
struktura: Prolog, Script, (Epilog)
objekty jsou skldny do vrstev na sebe + neum prhlednost
EPS
Encapsulated PostScript
ada omezen oproti PS, aby bylo mono EPS pout jako formt obrzku
mus obsahovat BoundingBox
mohou bt vloeny do PS formtu
me obsahovat bitmapov nhled
PDF
Portable Document Format
1993
tak m postfixovou notaci
portable penositeln nezvisl na zazen, systmu. . . tzn. bude vypadat vude
stejn10
striktn dan struktura souboru
vdy obsahuje informace, kter maj zajistit sprvn zobrazen (nap. metriky font)
s vjimkou nap. ppadu, kdy do dokumentu nebyl vloen nkter font a na clovm potai nen
k dispozici
10
60
sdruuje rzn typy obsahu multimediln

ji nen programovacm jazykem nen poteba interpret programu
ifrovn
komprimovan i nekomprimovan
od r. 2008 standardem ISO [44]
referenn manul je voln k dispozici
obecn nen mon poslat PDF na PostScriptovou tiskrnu
rzn verze Acrobat Readeru um st rzn verze PDF.
Verze PDF 1.6 (2004) um nap.:
zabezpeen
JPEG2000
anotace: textov poznmky, audio, video, hypertextov odkazy vnitn i vn dokumentu (pomoc vnitnch vytvome nap. PDF prezentaci)
podpora reviz, korektur, i v tmu.
SVG
Scalable Vector Graphics
zaloeno na XML
podporovno W3C
podporuje i vektorov animace
61
PRAVY BITMAPOVHO OBRAZU
V tto kapitole jsou probrny rzn zkladn algoritmy pro pravu obrazu. Zvltn
pozornost je vnovna redukci potu barev, co je operace, kterou je nutn pout nap. pi
tisku na ernobl tiskrn (pevod pouze do dvou barev) nebo pi pevodu bitmapovho
obrzku do paletovho reimu. Na nkterch mstech se objev koment, jak se toho i
onoho doshne v Adobe Photoshop (znaeno Ps).
3.1
Transformace barev
Obecn jde o zobrazen z pvodn mnoiny monch barev pixelu do nov mnoiny
1
2 . . .
,
: 1 2 . . .
(3.1)
naopak clovou
kde pedstavuje vchoz mnoinu hodnot -t sloky (kanlu),
mnoinu. Index probh samozejm = 1, . . . , . Mohutnost vchozch a clovch
mnoin me bt rozdln, ale pi obvyklch pravch bvaj shodn, jinmi slovy primrnm zmrem nen redukce potu barev. Pokud naopak poet prvk clov mnoiny je
zmrn ni ne velikost vchoz, meme mluvit o redukci potu barev.
Pklad 3.1
Zmna kontrastu u stup edi:
: {0, 1, . . . , 255} {0, 1, . . . , 255}
Redukce potu stup edi:
: {0, 1, . . . , 255} {0, 36, 73, 109, 146, 182, 219, 255}
(odpovd obr. 2.5)
Bn prava RGB fotografie pi 8 bitech na kanl, tzn. v ppad 1 = 2 = 3 =
1 =
2 =
3 = {0, . . . , 255}:
: {0, 1, . . . , 255}3 {0, 1, . . . , 255}3 .

Konverze RGB obrazu s 8 bpp do web-safe barev:
: {0, 1, . . . , 255}3 {0, 51, 102, 153, 204, 255}3 .
3.2
pravy zamen na zmnu histogramu
V tto sti jsou vysvtleny zkladn algoritmy pravy obrazu, kter maj spolen to, e
vedou ke zmn tzv. histogramu obrazu. V dalm textu budeme vtinou pedpokldat, e
obraz je pouze jednokanlov; pokud m kanl vce, popisovan algoritmy lze aplikovat
na kad kanl zvl.
3.2.1
Histogram
Histogram je nzev pro statistickou techniku zhutn reprezentace rozloen dat. Pi vytvoen histogramu jsou vstupn data rozdlena podle sv hodnoty do bunk1 definovanch
1
pihrdek, anglicky bins
62
(a) Histogram 10 000 pozorovn ze

standardizovanho normlnho rozdlen pravdpodobnosti.
(b) Histogram dvojrozmrnch dat jako 3D graf.
Obrzek 3.1: Ukzky histogram obecn.

rozsah. Histogram je pak soubor sel, kter vyjaduj tzv. etnosti vstupnch dat v jednotlivch bukch. To me bt vykresleno formou sloupcovho grafu. Nejastji jsou
vechny buky shodn velk, jak je tomu i na ukzkovm obr. 3.1.
V oblasti zpracovn obrazu je histogram uitenm pomocnkem umouje souhrnn
sledovat rozloen hodnot obrazu v pvodnm obrazu i po jeho prav. Ve vtin bitmapovch editor se pouv histogram maximln jemn, tzn. pi prci s fotografi RGB
s 8 bpp je pouito prv 256 bunk. U obraz s jednm kanlem (stupn edi) pirozen
zobrazujeme v histogramu etnosti hodnot tohoto kanlu. U vcekanlovch obraz jako
RGB mme nkolik monost:
1. zobrazen histogram vech kanl zvl (obr. 3.2(b)),
2. zobrazen vech kanl v jednom sloenm histogramu (obr. 3.2(c)),
3. vyobrazen histogramu jasov sloky obrazu2 (obr. 3.2(d) a 3.2(e)),
4. zobrazen prmru jednotlivch histogram (obr. 3.2(f)),
5. vcerozmrn histogram, kdy je cel barevn prostor rozdlen na vcerozmrn
buky3 (obr. 3.3).
Nap. Ps podporuje vechny zmnn zpsoby vyjma poslednho. Zpsob pod slem 3
tam odpovd oznaen RGB a zpsob 4 je oznaen jako Svtlost. Poznamenejme,
e tyto dva zpsoby mohou dvat vznamn odlin histogramy pro stejn obrzek!
Rozdlen intenzity barev dle umstn v histogramu na tetiny odpovd pojmm:
stny / shadows,
stedy / midtones,
svtla / highlights.
Typy obraz/fotografi, u kterch pevauj sloky dle prv uvedenho dlen, nazvme
low-key, resp. naopak high-key.
Dleit je uvdomit si, e libovoln prava obrazu typu pixelpixel4 nikdy nevede
jasovou sloku potme obvykle jako ven prmr kanl R, G, B; viz vztah (1.6)
tohoto pstupu se vyuv kupkladu pi hledn vhodn barevn palety, viz st 3.4.1
4
tj. pixel je zpracovn nezvisle na ostatnch, [22] pouv pojem point operations
2
3
63
Red channel
50
100
150
200
250
150
200
250
150
200
250
Green channel
50
100
Blue channel
(a) Originln RGB obrzek.
50
100
(b) Histogramy R,G,B kanl zvl.

Luminance (weighted channels)
(c) Histogramy R,G,B kanl v jednom,

s prhlednost.
50
50
100
150
150
200
250
(d) Histogram jasov sloky (ven kanly).
Luminance (averaged channels)
100
RGB histogram (average of particular histograms)
200
250
(e) Histogram jasov sloky (kanly prmrovny).
50
100
150
200
250
(f) RGB histogram (prmr histogram).
Obrzek 3.2: Rzn typy histogram RGB obrazu.

demo_image_hist, image_hist, image_hist_RGB_3d, demo_image_hist_RGB_3d,
rgb_noise_image
64
Obrzek 3.3: Trozmrn histogram obrzku 3.2(a). Prmr kad bubliny znzoruje etnosti barev pixel v odpovdajcm vseku RGB krychle.
ke zven potu barevnch odstn, prv naopak, i kdy subjektivn dojem me bt
naopak zlepen. To se dje dky tomu, e vechny vpoty probhaj na omezen (eknme
8bitov) kle. Tak plat, e dva odlin obrazy mohou mt stejn histogram.
3.2.2
prava jasu
Na zmnu jasu se lze dvat nkolika zpsoby, kter jsou mon vechny pirozen, ale
u barevnho obrazu nejsou ekvivalentn, nap.:
Je to zmna sloky L v modelu/prostoru LAB.
Je to zmna sloky B v modelu HSB.
Je to piten i odeten stejn hodnoty ke kad sloce R, G, B.
Poznmka: Ve verzi Ps CS3 je odlin algoritmus Jas a kontrast ne ve verzch pedchzejcch.
3.2.3
prava kontrastu
Pesn definovat pojem kontrast je obtn. Pro nae ely tmto pojmem budeme oznaovat pomr jasovch hodnot, a u se jedn o samostatn pixely nebo o prmrn jas
njakch objekt v obrazu. Matematicky lze kontrast vyjdit jako
max min
,
max + min
(3.2)
kde max , resp. min jsou maximln, resp. minimln hodnoty v obraze.
Zven kontrastu spov v pidn jasu svtlm slokm a ubrn tmavm. Ps pi
zvyovn kontrastu zjist prmrn jas ve zpracovvanm obrazu a nsledn nadprmrnm pixelm jas zv, podprmrnm zase sn.
65
Luminance
50
100
(a)
150
200
250
150
200
250
(b)
Luminance
(c)
50
100
(d)
Obrzek 3.4: Aplikace automatickho kontrastu. Nahoe pvodn obraz se svm histogramem (pln dynamick rozsah nen vyuit). Dole po aplikaci automatickho kontrastu.
Uvedeme algoritmus automatick kontrast, co je operace, kter se projev maximlnm

roztaenm histogramu obrazu [22]. Pro 8bitov obraz se nov hodnota pixelu o pvodn
hodnot vypot jako
( min )
255
.
max min
(3.3)
Vsledek automatick pravy kontrastu edotnovho obrzku je vidt na obr. 3.4. Z histogramu je zrove vidt, e nkter hodnoty jasu v novm obrazu vbec nejsou ptomny,
kupkladu hodnota 90. To lze vysvtlit jednodue tm, e pi vpotu dle (3.3) se dn
z vypotench hodnot nedostane do intervalu 89,5 a 90,49, aby byla nakonec zaokrouhlena na onch 90.
3.2.4
Obvykl nstroje pro pravu jasu a kontrastu
Krom zkladnch algoritm, kter ovlivuj jas a kontrast stejnou mrou, nezvisle na vchoz hodnot pixelu, je mon pout sofistikovanj nstroje, kde vpoet nov hodnoty
jasu probh pomoc pevodn funkce, kterou si uivatel me vce i mn definovat.
66
Obrzek 3.5: Souvislost prav rovn a Kivky v Adobe Photoshop. Barvy oznauj
korespondujc ovldac prvky.
rovn
Dialog tohoto typu umouje nastaven ernho, blho a edho (50%) bodu. Nastaven
tzv. edho bodu koresponduje s gama korekc (st 1.10.5), smrem doleva se zvyuje
kontrast ve stnech a sniuje ve svtlech, doprava naopak.
Kivky
Jde o zobecnn rovn. Vka kivky v danm bod uruje vsledn jas, sklon kivky tedy
zce souvis s kontrastem. Pro pravu fotografi se nap. asto pouv tzv. S-kivka,
kter zv kontrast ve stedech a sn jej ve svtlech a stnech. Viz obr. 3.5.
3.2.5
Ekvalizace (vyrovnn) histogramu
Jedn se o algoritmus, kdy je vytvoena takov pevodn funkce (kivka), kter zpsob, e
histogram vslednho obrazu je rovnomrn rozprosten ekvalizovn pes vechny
hodnoty. Pi bn prav fotografi nem smysl jej pouvat, ale m svoje msto v oblasti
strojovho vidn.
3.3
3.3.1
Dal pravy obrazu

prava odstnu
Operace pravy odstnu odpovd zmn parametru H v modelu HSB, resp. HLS. Odpovd to cest po krunici v ezu kuelem, resp. dvojitm kuelem.
3.3.2
prava sytosti
Zmna sytosti odpovd zmn sloky S v modelu HSB (HLS). Cestujeme po sece
smrem kolmm k ose jehlanu. Tato technika pedstavuje jeden z jednoduchch zpsob
pevodu barevnho obrazu na stupn edi tzv. desaturace kdy jsou pixely tmto zpsobem zbaveny barvy, odbarveny.
67
Obrzek 3.6: Pkad posterizace pi redukci potu barev. Jedn se o vez z obrzku
1.22(a), peveden do palety s 32 barvami.
Ps pro dialog Odstn a sytost pouv model HLS, nikoliv HSB, pes kter standardn
vybrme barvu poped a pozad.
3.3.3
Inverze barev
Inverze obrazu neboli vytvoen negativu spov v nahrazen pvodn barvy barvou doplkovou, tj. v jehlanu HLS nalezen nov barvy pomoc stedov soumrnosti se stedem
v 50% ed. Inverze me bt interpretovna jako speciln ppad Kivek, kdy smrnice
pevodn charakteristiky bude rovna 1.
3.4
Redukce potu barev
I kdy k redukci potu barev v obraze bezesporu me dochzet i v ppadech ve

uvedench (jako vedlej produkt), v dalm probereme proces, kdy k redukci dochz
primrn a zcela zmrn.
Pokud je znma clov barevn mnoina, pak nejjednodum zpsobem redukce barev
je kvantizace prostm zaokrouhlenm vchoz barvy k nejbli nov (ve stupnch edi
je zejm jak toho doshnout, v barevnm obraze se jedn o jednoduchou formu tzv.
vektorov kvantizace, zaloenou na eukleidovsk vzdlenosti). Takov primitivn pstup
dv ale pro lidsk oko nehezk, ruiv vsledky (tzv. posterizace i tak banding), viz nap.
obr. 3.6. K nehezkmu vslednmu vzhledu maj blzko zejmna sti obrazu s jemnjmi
pechody odstn. Z uvedench dvod se pouvaj rzn metody, kter se sna pi
kvantizaci jet vyut kvantizan chyby5 ve prospch kvality obrazu.
Problm redukce potu barev lze rozdlit na dv podsti: jak urit clovou mnoinu
barev (viz st 3.4.1) a jak zamaskovat posterizan efekt. Rozliujeme dva typy netrivilnch algoritm pro maskovn nzkho potu barev v obrazu, a to
rozptlen chyby (rozklad, dithering), pi kterm rozlien obrazu zstv nezmnno,
st 3.4.2,
polotnovn (halftoning), pi kterm se rozlien zvtuje, st 3.4.3.
Oba druhy pitom vychzej z vlastnosti oka vytvet iluzi mnoha barevnch odstn pi
dostaten hust sti barevnch bod pouze nkolika mlo pouitch barev. Metody se
pouvaj se jak u barevnch obrzk, tak u edotnovch.
5
v podstat formou zptn vazby bhem procesu kvantovn
68
3.4.1
Tvorba palety pro indexovan obrazy
pedchz procesu rozptylovn a jej

Vytvoen palety (neboli volba prvk mnoiny )
sprvn volba je zsadn pro dobrou sporu dat. Uivatel m monost svou paletu sestavit
zcela sm, astji ale zad jen poet barev a vybere njak kritrium pro jej vytvoen.
Pednastaven palety
Jedn se o palety fixn, nepizpsoben konkrtnmu obrazu. Jako zstupce jmenujme
teba
RGB paleta web-safe color (666 tzn. 216 barev) (Ps: Webov)
RGB paleta 332 (3 b erven a zelen, tj. 23 = 8 rovn, plus 2 b modr, tj.
22 = 4 rovn). Celkem tedy 8 b, co odpovd celkovmu potu 256 barev. (v Ps
zejm nen)
Palety pizpsoben obrazu
Palety RGB pizpsoben obrazu se v principu vytv takto:
1. Ze vstupnho obrazu se vypot trojrozmrn histogram.6
2. Ten se pak vhodnm algoritmem rozdl na zadan poet oblast, nap. tak, aby
vechny zvolen oblasti obsahovaly piblin stejn poet pixel obsaench v obrzku.
3. Konkrtn hodnota reprezentativn barvy v palet odpovdajc jedn takov oblasti
se stanov nap. jako prmr (tit) barev vstupnch pixel v oblasti.
Pi nevhodn malm potu barev v palet vznik efekt posterizace, popsan ji ve.7
zde OBR rzn palety, stejn obrzek (Lena i Hory?)
Mon rozen a vylepen
Je mon uvaovat prhlednou jako jednu z barev.
U adaptivnch palet je nkdy vhodn pout tzv. vynucen barvy. Jednak se tm me
zajistit rozen rozsahu (viz nap. nezastoupen erven barva ve snmku obrazovky
na obr. 3.8(g)), ale tak se zabrn mon akumulaci chyby pi ditheringu.
Pechod k jinmu modelu ne RGB (obr. 3.7), Ps nepodporuje jin ne RGB nebo
Stupn edi.
Ps nabz palety fixn: Exact, System (Win nebo MacOS), Web, Uniform; pizpsoben: Perceptual, Selective, Adaptive; vlastn: Custom. Viz srovnn na obr. 3.8
3.4.2
Rozptlen chyby
Popeme zde ti zkladn algoritmy pro obraz ve stupnch edi. Vstupem nech je obrzek
s mnoha rovnmi edi (mnoina ), vstupem obraz s nkolika mlo zvolenmi rovnmi
.
ten pi 24 bpp teoreticky obsahuje 2563 = 16 mil. bunk pro uloen etnost, co by zabralo obrovsk
mnostv pamti. Navc by spousta bunk zstala przdnch. Proto se v praxi ti nejmn vznamn bity
vypoutj a histogram pak m 323 = 32 768 bunk.
7
To si lze vyzkouet bu pmo pevodem RGB obrzku do palety nebo to pouze simulovat prostednictvm ObrazPizpsobitPosterizovat.
6
69
Obrzek 3.7: Trozmrn znzornn neadaptivnch palet v modelech RGB a HLS [9].
v krajnm ppad obsahujc pouze blou a ernou). V ppad barevnho
(mnoina ;
obrazu me rozptylovn probhat bu po jednotlivch kanlech nebo vcerozmrn.
a
Nhodn (random) Ozname-li in vstupn hodnotu pixelu,
dle
in
(
)
j nejbli horn a doln hodnoty z mnoiny
a rand in , in nhodn slo
in
z tohoto intervalu s rovnomrnm rozdlenm pravdpodobnosti, pak nov hodnota pixelu
bude
(
)
{
v ppad, e rand in , in > in ,
in
(3.4)
out =
in
jinak.
Je to nejjednodu metoda a tak dv obvykle neuspokojiv vsledky.
Pravideln (vzorek, pattern) tvercov oblast pixel je nahrazena jednm z nkolika
vzor pedem danch matic, kter obsahuj ppustn hodnoty seskupen v urit obrazce. Pro rzn typy vstupnch zazen jsou vhodn jin matice (pro monitor se pouvaj vzory kkovho charakteru a obraz po uplatnn tto metody vypad jako
vyrafovan).
Tuto metodu je zpravidla vhodn pout pro uml obrazy (jako snmky obrazovky),
nikoliv pro fotografie.
Uveden pstup lze vyut i pro ppady polotnovn, kdy dochz ke zven rozlien.
Jednomu pixelu vchozho obrazu pak odpovd nkolikapixelov8 vzor.
S distribuc zaokrouhlovac chyby (error diffusion, error distribution) Obraz se postupn prochz podle pedem danho schmatu, v zkladnm pstupu po dcch odshora dol, a zaokrouhlovac chyba se rekurzivn distribuuje (s opanm znamnkem)
do jet nezaokrouhlench okolnch pixel. Oblben (ale ne nejkvalitnj) je tzv. FloydSteinbergv algoritmus [29], kter kvantizan chybu distribuuje do okolnch pixel v pomru 7 : 3 : 5 : 1 (vpravo, vlevo dol, dol, vpravo dol).9
8
kolika, to zle na bitovm rozlien vstupu nap. pi 8 bitech bude vzor 1616 (tzn. 256 dosai-
70
(a)
(b)
(c)
(d)
(e)
(f)
(g)
(h)
Obrzek 3.8: Pklad obrzku (vez) zobrazenho v rznch paletch po ad: originl, Windows, MacOS, webov, stupn edi, perceptuln, selektivn, adaptivn. Vechny
palety obsahuj 8 barev. Pouit rozklad chyby je vzorek.
(a) Nhodn rozptlen chyby.
(b) Rozptlen uitm vzor.
71
(c) Distribuc chyby.
Obrzek 3.9: Ukzka t typ rozptlen. V doln ad pslun detaily.
3.4.3
Polotnovn
Polotnovn (halftoning) nebo t tvorba nepravch tn, tvorba tiskovho rastru,

rastrovn, je metoda, kter se pouv ped tiskem. Rastrovn me probhat analogov (vhradn v minulosti) nebo digitln (pevn dnes). Pedpokldejme, e vstupem
jsou digitln data (hodnoty pixel) ty kanl CMYK.
Podobn jako rozptlen slou i polotnovn k simulaci rznch odstn barev pomoc
malho potu barev. Zde ovem dochz ke zven rozlien, co se in proto, aby se
zajistilo, e oko z pozorovac vzdlenosti bude vnmat nikoliv jednotliv barvy CMYK,
ale odstny z pvodnho obrazu.
Definujeme rozlien vstupnho zazen jako poet fyzickch bod na jednotku
dlky, co bv zpravidla jeden palec (inch, zkratka dpi). Fyzick bod pitom pedstavuje nejmen bod, kter je zazen schopno vyprodukovat.
Autotypick rastr U tto metody, kter dodnes pevauje u ofsetovho tisku, jsou odstny barev simulovny pomoc mnc se velikosti bod vytvoench ze zkladnch barev.
Pro tento typ rastru definujeme pojem tiskov bod. Tiskov bod je sloen z promnlitelnch rovn)
9
Poznmky k praktickm vpotm: 1/ Ne nhodou je 7 + 3 + 5 + 1 = 16, nebo dlen estncti se
implementuje jako rychl bitov posun. 2/ Pi maximln pesnch vpotech je teba doasn hodnoty
obrazu zpracovvat v plovouc dov rce. 3/ Pi distribuci chyby me dojt k peteen i podteen
dynamickho rozsahu (nap. pixel zsk hodnotu 255,65 i hodnotu zpornou). Takov ppady nezbv
ne saturovat, tedy oznout na 255 i 0.
72
(a) Ilustrace rozdlu mezi dpi a lpi. Vlevo

skupiny fyzickch bod v rozlien dpi,
vpravo tiskov body v rozlien lpi.
(b) Tent obrzek pi tisku s rznm lpi.
Obrzek 3.10: Ilustrace pojm dpi a lpi. Zdroje http://designertoday.com/images/

features/2004/lpi_vs_dpi/dpilpi.gif,
http://facweb.cs.depaul.edu/sgrais/
images/ColorPrint/Untitled-7.jpg
vho potu fyzickch bod, kter jsou nahromadny okolo centra tzv. tiskov buky [80].
Buka m stlou velikost, nap. 1616 fyzickch bod, a podle barvy obrazu, kter se
m reprodukovat, se mn jej obsah; viz obr. 3.10.
Od velikosti tiskovho bodu je odvozena tzv. frekvence rastru jako poet tiskovch
bod (dk v rastru) na jednotku dlky (lpi lines per inch). Nap. 600 dpi odpovd
velikosti fyzickho bodu 42 m a pi velikosti buky 1616 fyzickch bod to odpovd
frekvenci rastru 38 lpi.
Vzjemn pomr mezi dpi a lpi determinuje teoreticky zobraziteln poet rovn jedn
barvy:
)2
(
dpi
+ 1.
(3.5)
poet rovn =
lpi
Nap. pi 16 bodech na dek (buka 1616) je to 162 + 1 = 257 rovn. Pitan
jednika odpovd przdnmu papru, co pedstavuje nejsvtlej monou rove. Typick
frekvence tiskovch rastr jsou v tabulce 3.1.
Tabulka 3.1: Typick frekvence tiskovho rastru pro vybran technologie a materily
[80, ?].
Druh tisku
Stotisk
Laser na matn papr
Laser na natran papr
Offset na novinov papr
Offset na nenatran papr
Offset na natran papr
Typick lpi
3565
5090
75110
6085
85133
120150 i vce
Rzn rove polotnu je dosahovna rznou velikost potitn plochy uvnit tiskovho bodu. U stup edi jde o rzn velikosti flek ern barvy. U barevnch mme
(a)
73
(b)
(c)
Obrzek 3.11: Autotypick polotnovn. Zleva: jednobarevn, CMYK, naten rastr

u CMYK tisku [100, 112].
rastr vce, nap. u CMYK tyi. Ty se vi sob zmrn natej, aby se zamezilo
vzniku moir. Pi nejobvyklejm systmu vzjemnho natoen rastr CMYK, viz obr.
3.11, vznik typick tzv. tiskov rozeta.
Barevn skvrny ale nemusej mt vdy kruhov tvar. Naopak, v ofsetovm tisku je
nejastj eliptick bod, kter jet vce napomh potlaovat moir; dle me bt
tvercov apod. Kad z nich m pochopiteln sv vhody a nevhody.
Stochastick rastr U tohoto typu rastru se dojmu vce odstn nedosahuje zmnou
velikosti tiskovch bod. Tiskov bod je zde vlastn roven fyzickmu, zstv stle stejn,
a mn se pouze jejich poet na jednotku plochy, a tedy i prmrn vzdlenost mezi
vybarvenmi body. Konkrtn rozmstn bod bv (pseudo)nhodn odtud nzev ,
piem existuje ada modifikac, kter jsou zaloeny na FM modulaci rastru.
Typicky se stochastick rastr pouv v inkoustovch tiskrnch (i velkoformtovch).
m dl vce je vidt stochastick rastr ve venkovn reklam a dokonce u billboard, co
byla donedvna domna autotypickho rastru. Maximln rozlien stochastickho rastru
se udv 12001800 dpi (kvalitativn odpovd 150175 lpi). Pouitm tto rastrovac
techniky je mon doshnout vce detail a jemnjch barevnch pechod ne u autotypickho rastru [80], a navc nhodnost zajiuje neexistenci moir. Algoritmicky jsou
nronj.
3.5
3.5.1
Filtrace obrazu
Konvoluce dvojrozmrnch signl
Budeme uvaovat pouze diskrtn linern konvoluci (DLK). Mme dva obrazov signly
reprezentovan dvma maticemi hodnot (obecn rznch velikost a nemusej bt tvercov). Jejich konvoluc vznik nov, tet obraz. Operaci zname
Y =X*H
(3.6)
74
a definujeme pitom [, ]-tou sloku vslednho obrazu vztahem

[, ] =
[, ] [ , ],
(3.7)
= =
tzn. podobn jako u konvoluce v jednorozmrnm ppad jeden ze signl pevrtme

zde v obou smrech, horizontln i vertikln a pi postupnm pesunovn tohoto
signlu pes druh potme pomoc nsoben a stn prvky vsledn konvoluce.
3.5.2
Linern filtrace obrazu
Linern filtrace obrazu, tzn. zeslen / potlaen uritch kmitotovch sloek na kor jinch, je dosaena konvoluc obrazu s impulzn odezvou vhodnho filtru. U dvojrozmrnch
filtr mme oproti jednorozmrnm navc smrovost (viz 2D-harmonick sloky signl,
st 2.3.1).
Pklad 3.2 Je dn obraz X =
Jeden prvek jejich konvoluce (tzn.

m hodnotu
..
..
..
.
.
.
.
100 104 115
1
2
1
1
92 99 105
a filtr H = 14 2 2 2 .
1 2 1
58 66 88
..
..
.. . .
.
.
.
.
jeden nov pixel, zde pozin odpovdajc prvku 99)
..
1
[100 1 + 104 2 + 115 1 + 92 2 + 99 2 + 105 2 + 58 1 + 66 2 + 88 1],
14
.
co je 1293/14 = 92, 36.
(3.8)
Impulzn odezva filtru m obvykle rozmr (2 + 1) (2 + 1), tedy je konen a

lich. Pokud uvaujeme dvojrozmrn Diracv impulz jako impulzn odezvu filtru, pak
toto je jedin filtr, kter s obrazem neprovede dnou zmnu. Posunut obrazu o zvolen
poet vzork zvolenm smrem lze realizovat pomoc konvoluce s pslun posunutm
Diracovm impulzem.
Kmitotov odezva filtru je Fourierova transformace impulzn odezvy. Je to komplexn
funkce, m tedy modul a fzi. Lze z n poznat, jak kmitoty a v kterm smru budou
filtrem potlaeny i zesleny a jak budou jejich vsledn fzov pomry.
Ideln vs. reln filtry
Ideln (vesmrov) filtr typu doln propust m modulovou kmitotovou charakteristiku
{
1 pro 2 + 2 ,
(3.9)
|(, )| =
0 jinak.
Pomoc konen impulzn odezvy takov filtr nelze vymodelovat. Reln filtry se proto
sna v uritm smyslu k tomuto piblit.
75
Tabulka 3.2: Ukzky 2D filtr prvn st. Seshora dol: Diracv impulz, dva typy
doln propusti, dle doln propust smrov, dva typy horn propusti.
Impulzn odezva
Ampl. kmitotov charakteristika Aplikace na obrzku

2
1.8
1.6
0 0 0
1 0
0 0 0
Magnitude
1.4
1.2
1
0.8
0.6
0.4
0.2
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
1
0.9
0.8
1 1 1
1 1
1 1 1
0.7
Magnitude
1
1
9
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
1
0.9
0.8
0 1 0
1 1
0 1 0
0.7
Magnitude
1
1
5
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
1
0.9
0.7
Magnitude
1
3
0.8
0 1 0
1 0
0 1 0
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
14
12
1 1 1
1 9 1
1 1 1
10
Magnitude
8
6
4
2
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
9
8
7
6
Magnitude
0 1 0
1
5 1
0 1 0
5
4
3
2
1
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
Fy
0.5
1
1
Fx
76
Tabulka 3.3: Ukzky 2D filtr, pokraovn. Seshora: Psmov zdr, dva hebenov
filtry s rznou smrovost (efekt emboss vytlaen).
Impulzn odezva
Ampl. kmitotov charakteristika Aplikace na obrzku

1.5
1 2 1
1
2 5 2
6
1 2 1
1
Magnitude
0.5
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
2.5
1 0 0
0 0 0
0 0 1
Magnitude
1.5
0.5
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
0.5
1
Fy
1
Fx
2.5
0 0 1
0 0 0
1 0 0
Magnitude
1.5
0.5
0
1
0.5
1
0.5
0
0
0.5
Fy
0.5
1
1
Fx
Pklady linernch filtr

Typick ppady uvedeme ne pomoc impulznch odezev velikosti 33. Viz obrzky v tabulkch 3.2 a 3.3.
Doln propust U doln propusti uren pro obrazy by souet prvk v matici odezvy ml
bt roven 1, aby pi konvoluci nedolo ke zmn celkovho jasu. Uveme zde gaussovsk
rozosten jakoto zstupce doln propusti. Vychz z (jednorozmrn) Gaussovy funkce
rozdlen pravdpodobnosti
()2
1
(3.10)
() = e 22 ,
2
kde je jeho stedn hodnota a 2 rozptyl. Prbh kivky viz obr. 3.12. Gaussovo dvojrozmrn rozdlen pravdpodobnosti uvedeme pro jednoduchost pouze pi nulovch stednch hodnotch = = = 0 v obou smrech i , pi shodnm rozptylu 2 = 2 = 2
a navc bez korelace mezi a :
(, ) =
1 2 +2 2
e 2 ,
2 2
(3.11)
viz obr. 3.12. Pi zpracovn diskrtnho obrazu je samozejm poteba funkci (3.11) nahradit matic, abychom zskali konenou impulzn odezvu. Pitom opt mus zstat zachovn souet prvk 1. Pklad je na obr. 3.12. Ppad, kdy rozptyly v obou smrech jsou
77
2 4 5 4 2
4 9 12 9 4
5
12
15
12
5
159
4
9
12
9
4
2 4 5 4 2
(a)
(c)
(b)
Obrzek 3.12: Vlevo hustota Gaussova rozdlen pravdpodobnosti, uprosted tot ve

2D, vpravo ukzka diskrtnho gaussovskho filtru.
Obrzek 3.13: Ukzka gaussovskho rozosten originl, gaussovsk rozosten, smrov

gaussovsk rozosten.
rzn nebo jejich korelace nenulov, odpovd rozosten v uritm smru, co psob jako
rozmznut pohybem (obr. 3.13).
Horn propust a dal typy filtr jsou analogick a jsou ptomny ve form pklad
v uvedench tabulkch. Specilnmi typy filtr jsou filtry pro detekci hran, kter zde
nerozebrme. Zjemce odkazujeme na zdroj [35].
Poznmky k vpoetn sloitosti Z hlediska teoretickho vpotu nen dn rozdl
mezi impulzn odezvou
1 1 1
1
1 1 1
9
1 1 1
tvaru
nebo tvaru
91
9
1
9
1
9
1
9
1
9
1
9
1
.
9
1
9
(3.12)
Krom toho, e prvn tvar je pehlednj, m vak pro praxi podstatnou vhodu, e obsahuje pouze cel sla. Tud je mon pi konvoluci vyuvat pouze celoselnou aritmetiku
(co je rychlej ne vpoty v plovouc dov rce), a a vsledek podlit klovacm
parametrem (v naem pkladu slo 9).
Pm vpoet konvoluce obrazu s filtrem pomoc (3.7) m kvadratickou sloitost.
V ppad separabilnch filtr lze doshnout dokonce pouze linern sloitosti! Separabilita zde znamen, e impulzn odezvu filtru je mon napsat jako Kroneckerv souin
78
dkovho a sloupcovho vektoru:

[, ] = [] [].
(3.13)
Nap. filtr z (3.12) je separabiln, nebo jej meme zapsat ve form souinu jednorozmrnch filtr [35]
1
1 1 1
]
1
1 [
1 1 1 = 1 1 1 1 .
9
9
1
1 1 1
(3.14)
Dky separabilit meme 2D-konvoluci pepsat jako

[, ] =
=
= =
[, ] [ , ]
(3.15)
[, ] [ ] [ ]
(3.16)
= =
[ ]
[, ] [ ] ,
(3.17)
a tud filtraci lze provst nejprve po dcch a pak teprve po sloupcch, se stejnm vsledkem.10
3.5.3
Nelinern filtrace
U nelinern filtrace vsledn pixel ji nen vypotn linern kombinac pixel z jeho
okol jako ve, nbr njakou jinou, nelinern funkc. Kmitotovou charakteristiku zde
ji nelze definovat.
Medinov filtr je asto uvanm nelinernm filtrem; nahrazuje hodnotu danho
pixelu medinem hodnot pixel z okol. Z toho dvodu nejvhodnj pro potlaen ruen
typu pep a sl nebo vpadk obrazu. Jak jsou jeho vhody?
nevn do obrazu dnou novou hodnotu, jak plyne z jeho podstaty,
na rozdl od linernch filtr je mlo citliv na ustelen hodnoty, tzv. outlayers.
3.5.4
Aplikace filtrace
Pomoc filtr lze dosahovat rznch efekt redukce umu, rozmazn, osten obrazu,11
dal efekty, zvlt pokud jsou aplikovny jen na vybran sloky v uritm barevnm
modelu. V Ps je pojem Filtr obecnj ne bylo uvedeno v tomto textu. Filtrem se tam
rozum i cel algoritmus zpracovn obrazu zahrnujc mnoho parametr.
10
11
a dky komutativit konvoluce doshneme tho vsledku, zaneme-li se sloupci

m del impulzn odezva, tm mn se pi osten zvrazn um
79
Obrzek 3.14: Nelinern transformace obrazu [?].
3.6
Geometrick transformace obrazu
Operace, je byly doposud prezentovny, maj tu vlastnost, e hodnota pixelu se pi nich

me mnit, nicmn poloha pixelu zstv nemnn. U geometrickch transformac
zmrn polohu pixelu mnme. Jako pklad uveme transformace jako posunut, rotace, zmna mtka. Mimochodem, jmenovan operace nle do mnoiny tzv. linernch
transformac. Pklad obecn, nelinern transformace obrazu je na obr. 3.14.
Pipomeme na tomto mst, e rozliujeme mezi fyzickm a logickm pixelem, viz obr.
2.12. Fyzick pixel pedstavuje tvercovou plochu, logick zastupuje jeho polohu v mce.
Geometrick transformace penesou pvodn logick pixel s celoselnmi souadnicemi
na novou pozici, kter ji nemus bt celoseln. Vsledn pixely musej mt opt pouze
celoseln souadnice. Pvodn tvercov pixel po transformaci me mt pln jin
tvar, nap.
posunut velikost ani tvar pixelu nemn,

rotace nemn velikost, ale tvar ano,
pevzorkovn obrazu mapuje tverec na tverec, ale o jin velikosti,
vyrovnvn kcen lini ve fotografii mapuje tverec na lichobnk (resp. naopak)
apod.
Na geometrickou transformaci se meme dvat dvojm zpsobem:

jako na dopedn mapovn fyzickho pixelu (ve smyslu otzky, na co se promtnou
tvercov pixely z pvodnho obrazu ve vslednm obrazu?),
nebo na mapovn zptn (jak vzor z vchozho obrazu odpovd tvercovmu
pixelu ve vslednm obrazu?).
Mezi nejastj operace pi praktick prci s obrzky pat pevzorkovn (resampling), na n nyn zamme pozornost.
80
3.6.1
Pevzorkovn obrazu
Je to proces, kdy se zmn poet pixel v bitmapovm obrazu12 a je nutno urit hodnoty
pslunch novch pixel. V pozad vech konvennch metod stoj nsledujc schma
orig. diskr. obraz
rekonstrukce
obraz se spoj. asem
vzorkovn
nov diskr. obraz
s tm, e signl ve spojit oblasti lze mt jen virtuln.

Z teorie zpracovn signl vme, e rekonstrukce signlu z jeho vzork m vdy tvar
vz
( vz ) ,
()
(vz ) jdro

2
=
(
(3.18)
vzorky
piem rovnost nastv v idelnm ppad, kdy za jdro rekonstrukce se pouije funkce
sinc.13 Protoe ta je ale z praktickho hlediska nepouiteln, aplikuj se na jej msto
rzn kvalitn nhrady. Uvedeme nkolik rzn kvalitnch metod pro 1D ppad; analogicky
ve funguje pro 2D s ppadnou pedponou bi-. obrzky jader z webu http://www.ipol.
im/pub/algo/g_linear_methods_for_image_interpolation bilinern hezk schma z
webu http://www.codeproject.com/Articles/21981/Image-Warping-Using-Linear-InterpolationNejbli soused Zde je jdro obdlnkovho tvaru, tud je nespojit. Metoda je
velmi rychl,
velmi nepesn,
pi zvtovn zvrazuje skoky, pi zmenovn miz tenk ry,
vhodn pro rychl nhledy (nhledy v organizru obrzk jako nap. Zoner Photo
Studio).
Linern m jdro tvaru stanu je ji spojit, ale obsahuje nespojitosti v prvn derivaci.
Metoda je
rovn rychl (ve 2D je nov hodnota vypotena jako linern kombinace ty hodnot),
rozmazv ostr pechody,
hardwarov akcelerace je snadn.
Kubick U kubickho pevzorkovn je jdrem kombinace polynom tetho stupn, tj.
kubik. Nespojitosti se pesouvaj do vych d. Ve 2D bikubick pevzorkovn odpovd
vpotu jedn hodnoty ze estncti hodnot starch pixel.
Fraktlov Zde se jedn o jednu z adaptivnch metod, tedy algoritmus pracuje v zvislosti na tom, co v obrzku najde. Vyuv pitom sobpodobnostnch vlastnost fraktl
a proto je metoda velice spn na obrzcch prodnho typu.
Vechny metody pevzorkovn se pohybuj v rmci trojhelnku [57, 58]
uvaujeme pouze tzv. proporcionln ppad, kdy mnme poet pixel na obou osch ve stejnm
pomru
13
pesnji, to plat pro psmov omezen signly s maximlnm hlovou rychlost pod polovinou vz
12
81
Aliasing (moir) Blurring (rozmazn) Edge Hallo (pehnan zvraznn hran),

co znamen, e vdy musme uinit njak kompromis mezi tmito temi nepjemnmi
artefakty.
3.6.2
Kde vude se setkme s pevzorkovnm
Ve fotoapartu, skeneru (snm se vdy v maximlnm rozlien).

V algoritmech rznch prav bu jet ve fotoapartu, skeneru nebo a v potai.
Pi tisku pizpsoben na rozlien vstupnho zazen (nap. dm vytisknout foto
odpovdajc 300 ppi v minilabu na zazen s 400 dpi).
3.6.3
Pevzorkovn a praxe
Nkolik heslovitch poznmek, kter mohou bt uiten v praxi:

Pprava pro ofsetov tisk: pro vstupn zazen s danm lpi pipravme obraz s dvojnsobnm ppi, nap. pro tiskrnu se 150 lpi pipravme obraz v 300 ppi.
Neostit ped zvtenm [26].
Naopak, doostovat po zmenen.
Zvtovn bikubick, postupnmi kroky s monost doosten po kadm kroku.
Nejastji metoda 110 procent.14 .
Pevodem do analogu a zpt (kvalitn) tisk a sken nebo foto. Vhodn pi opravdu
velkch zvtench, kdy digitln cesta dv patn vsledky. Vzhledem k vlastnostem tisku a nslednho snmn se pechody stanou plynulmi atd.15
V ppad, e vchoz obrzek je komprimovan algoritmem JPEG, asto obsahuje
viditeln nedouc artefakty (tverce). Ty by pi prostm zvten vce vynikly, a
proto je vhodn obrzek ped zvtovnm mrn rozostit (a po zvten doostit).
Toto doporuen je dnes asi diskutabiln experiment ze cvien BZSG 2006/07 nepotvrdil innost
tohoto postupu
15
Je nutn mt na pamti, e pi posln dat k tisku stejn dochz k jejich pevzorkovn.
14
82
83
ZKLADY VEKTOROV GRAFIKY
Tato kapitola je vnovna dvojrozmrn (rovinn, 2D) vektorov grafice.
4.1
Kivky
Kivky vyuvme pro modelovn, design, pro definici drhy pohybujcho se objektu, pro
definici tvaru znak ve fontech atd.
Existuj ti zkladn pstupy k definovn tvaru kivky:
explicitn : = ()
tento zpsob umouje modelovat pouze funkce,
implicitn : (, ) = 0
prce v tomto tvaru nen pjemn,
parametricky: q() = [(), ()], kde [min , max ] hraje roli asu
tento zpsob je nejastj, protoe je univerzln a pohodln. Obvykle uvaujeme
[0, 1].
Tzv. dic body kivky budeme znait P . Tvar kivky je jimi jednoznan uren. Mli
bychom vlastn pst, e q() = q(P0 , P1 , . . . , P , ), ale vtinou to nebudeme dlat.
V tto kapitole budeme uvaovat o bodech jako o dkovch vektorech.
Zkladn dlen kivek je na aproximan a interpolan kivky, tj. zda nemusej nebo
naopak musej prochzet svmi dcmi body. Mezi asto poadovan vlastnosti kivek
pat:
Kivka le v konvexn oblce svch dcch bod.
Zmna polohy jednoho dcho bodu zmn tvar kivky jen v okol tohoto bodu a
nezmn se kivka cel.
Kivka m prochzet krajnmi body svho dcho polygonu.
Invariance vi linernm transformacm a projekcm. (Posunut, otoen. . . )
Scn A (jak pracuje pota): transformuj dc body kivky a pak z nich vykresli cel prbh kivky znovu. Scn B (odpovd pedstav lovka): vezmi celou kivku, tj. kad jej bod, a transformuj jej na svou novou pozici. Invariance
pak znamen, e scne A a B maj stejn vystn. Matematicky zapsno pokud
symbol bude zastupovat transformaci bodu ve 2D, pak ve vysvtlen invariance
znamen rovnost
q( (P0 ), (P1 ), . . . , (P ), ) = ( q(P0 , P1 , . . . , P , ) )
scn A
(4.1)
scn B
pro vechna [0, 1].
4.1.1
Polynomy
Polynomy poskytuj pro vtinu aplikac dostaten irokou klu tvar. Polynom -tho
du je funkce
+ 1 1 + . . . + 1 + 0 .
(4.2)
84
Nejastji se pouv kubika ( = 3). Ve 2D je parametrick tvar kivky popsn dvma

souadnicemi, kter se modeluj na sob nezvisle (viz tak obr. 4.1):
() = 3 + 2 + +
() = 3 + 2 + + ,
(4.3)
(4.4)
co se pi pouit znaen q() = [(), ()] d pepsat maticov jako
q() = [3 2 1]
= TC.
(4.5)
Tedy vsledn tvar kubiky je uren osmi parametry matice C.

Ten vektor polynomu q() v bod * vypotme za pomoci derivace:
d
q ( ) =
,
q()
*
d
=
(4.6)
co v ppad kubiky bude dky (4.5) dvouslokov vektor

q () = [ (), ()] = [32 2 1 0] C.
(4.7)
Ten vektor udv rychlost zmny souadnic na kivce (hodnota blzk nule znamen, e
se pslun souadnice mn pomalu). Celou tenu je pak mon zapsat q(* ) + q (* ),
R. Druh derivace q () bude vyjadovat rychlost smny sklonu, tedy mru zakiven.
Polynomiln bze [3 2 1] je sice matematicky jednoduch, ale nepli vhodn
geometricky a z hlediska uivatele. Nap. parametry matice C maj chabou monost interpretace k lepmu vyjden dojdeme, pokud vhodn rozlome C = MG:
q() = TMG.
(4.8)
V tomto vyjden se matice M, kter zstv nemnn pro zvolen druh kivky, nazv
bzov matice, a G nazvme matic geometrickch podmnek, nap. dic body, ten
vektory apod. Souin TM definuje polynomiln bzi, kter je spolen pro vechny kivky
uritho typu (pro Bzierovy kubiky je bze vyobrazena na obr. 4.3).
V ppad kubiky budou matice M, resp. G mt rozmry 44, resp. 42.
Pklad 4.1 Zpis
q() = [3 2 1]
0
0
1
1
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
2
0
0
1
4
0
0
(4.9)
odpovd pro [0, 1] sece spojujc body [1, 1] a [2, 4].
4.1.2
Kivky po stech polynomiln
Sloitj tvary nem smysl modelovat pomoc jedn komplikovan kivky, teba polynomu
tinctho du. Vhodnj je tyto tvary modelovat jako na sebe navazujc kivky mal
sloitosti (nejastji kubiky).
85
Prubeh krivky Q(t) v case

Q(1)
0.35
0.35
0.4
0.4
y(t)
y(t)
Prubeh y(t)
0.45
0.45
0.5
0.5
0.55
0.55
Q(0)
0
0.2
0.4
0.6
0.8
0.6
0.7
0.8
x(t)
0.9
Prubeh x(t) prohozene osy

1
0.8
0.6
0.4
0.2
0
0.6
0.7
0.8
x(t)
0.9
Obrzek 4.1: Parametrick reprezentace kivky ve 2D dvma polynomy () a () du

= 4.
86
Tda spojitosti kivky

ekneme, e q() pat do tdy spojitosti , pokud vechny jej derivace a do du
vetn jsou spojit funkce.
Poznmky:
Kad spojit kivka pat do 0 .
Plat () () 1 .
Polynomy jsou tdy .
Navazovn/napojovn kivek
ekneme, e dv kivky q1 () a q2 () jsou segmenty jedn kivky, pokud plat q1 (1) =
q2 (0), tedy koncov bod jedn vystupuje zrove jako poten bod druh. Tomuto
spolenmu bodu kme uzel.
Parametrick a geometrick navazovn kivek kme, e segmenty kivky jsou
parametricky neboli -spojit navzny, pokud v jejich uzlu plat shoda
q1 (1) = q2 (0)
q1 (1) = q2 (0)
q1 (1) = q2 (0)
..
.
()
(4.10)
()
q1 (1) = q2 (0)
neboli zkrcen
()
()
q1 (1) = q2 (0) pro = 0, 1, . . . , .
(4.11)
Ppad = 0 znamen, e se kivky na svch koncch dotkaj, ppad = 1 odpovd rovnosti tench vektor atd. Pozor, parametrick navzn nem nic spolenho
s parametrickm zpsobem definice kivky (str. 83)!
Podobn, segmenty jsou geometricky neboli -spojit navzny, pokud v jejich spolenm uzlu jsou vektory vech derivac a do du rovnobn a souasn maj souhlasnou
orientaci:
q1 (1) = q2 (0)
q1 (1) = 1 q2 (0), 1 > 0
q1 (1) = 2 q2 (0), 2 > 0
..
.
()
(4.12)
()
q1 (1) = q2 (0), > 0.

Poznmky:
Pokud q1 (), q2 () a jejich napojen je , pak i cel kivka q() je tdy .
() () .
Pklady navzanch kivek se stejnmi koncovmi body, ale s rznou parametrickou
a geometrickou spojitost, jsou vidt na obr. 4.2. Meme si pedstavovat, co by se s nmi
dlo jako s idiem automobilu, kter jede po takovto silnici.
87
Obrzek 4.2: Rzn druhy napojen dvou kivek.
4.1.3
Bernsteinovy polynomy
Na Bernsteinovch polynomech , () jsou vystavny nejastji pouvan kivky Bzierovy kivky. Budeme znait
( )
, () =
kde stanovme
( )

(1 ) ,
[0, 1], = 0, 1, . . . , ,
(4.13)
= 1, 00 = 1. Nap. Bernsteinovy kubiky (tzn. = 3) jsou (viz obr. 4.3):

0,3 () = (1 )3 ,
1,3 () = 3(1 )2 ,
2,3 () = 32 (1 ),
3,3 () = 3 .
Vybran vlastnosti Bernsteinovch polynom (samostatn psob samoeln, ale vyuvaj se ve vem, {co bude nsledovat o Bzierovch
kivkch):
{
1 pro = 0
1 pro =
1. , (0) =
, , (1) =
0 jinak
0 jinak,
2. =0 (), = 1 pro [0, 1],

3. , () = (1 ),1 () + 1,1 (),
, () + +1
+1, (),
4. ,1 () =
d
5. d , () = [1,1 () ,1 ()].
4.1.4
Bzierovy kivky
Bzierovu kivku -tho du definujeme jako

qBez () =
=0
P , (),
(4.14)
88
0.9
0.8
0.7
B0,3(t)
0.6
B3,3(t)
0.5
0.4
B2,3(t)
0.3
0.2
B1,3(t)
0.1
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
t
0.6
0.7
0.8
0.9
Obrzek 4.3: Vyobrazen Bernsteinovch polynom tetho du.

kde {P } je + 1 dicch bod. Pipomeme, e kad P je dvojrozmrn vektor, tedy
(4.14) vlastn sestv ze dvou vpot, jeden pro , druh pro . Konstrukci Bzierovy
kubiky (tj. = 3) pomoc Bernsteinovch polynom je mon vysledovat v appletu
dostupnm z [76].
Zde jsou vybran vlastnosti Bzierovch kivek:
1. Bzierova kivka prochz koncovmi body P0 a P neboli
qBez (0) = P0 , qBez (1) = P .
(4.15)
Tedy nen to ani axproximan, ani interpolan kivka.

2. Ten vektory v tchto krajnch bodech jsou
qBez (0) = (P1 P0 ), qBez (1) = (P P1 ).
(4.16)
3. Zmnou jednoho dicho bodu se zmn tvar cel kivky.

Algoritmus de Casteljau je postup, kterm lze vypotat (nebo urit graficky) hodnotu kivky v zadanm asovm okamiku. Je to rekurzivn algoritmus, kter m za vstup
dic body P0 , P1 , . . . , P a asov okamik * (0, 1), ve kterm chceme zskat bod Bzierovy kivky. Kad takov bod je zskn v krocch.
Postup algoritmu de Casteljau viz obr. 4.4. Strun eeno, dlme seky spojujc
sousedn dic body v pomru * : 1. Tyto nov body jsou dcmi body nov Bzierovy
kivky niho du. Tak se to opakuje a dojdeme do jedinho bodu a to je on. Applet,
kter tento postup implementuje a po krocch ukazuje, je dostupn z [76].
Algoritums m nkolik monch vyuit, nap.:
1. Hledn bodu na kivce ve zvolenm asovm okamiku (viz popis ve).
2. Rozdlen Bzierovy kivky na dv nov, stejnho du jako pvodn, a to v libovolnm mst * (0, 1). Pitom tvar zstane zachovn! To lze vyut nap. ve
chvli, kdy s jednou st kivky ji nechceme manipulovat, ale je teba zmnit tvar
zbvajc sti.
3. Vykreslovn vektorov kivky do bitmapovm obrazu:
89
Obrzek 4.4: Vyuit algoritmu de Casteljau: vlevo k hledn bodu na kivce v danm
asovm okamiku (spojnice pti dicch bod lut), vpravo k vykreslovn Bzierovy
kivky (zde kubiky) v bitmap.
(a) [jednodu postup] Stanovme vzdlenost , aplikujeme algoritmus de Casteljau na kad takto uren asov okamik a nalezen body spojme sekami. Nevhoda tohoto postupu je, e nebere v potaz mru zakiven.
(b) [sloitj postup] Jedn se o adaptivn pstup. Rekurzivn tpme kivku na
dv nov (v ase * = 0,5), kter jsou ureny novmi dicmi body, a to postupem z bodu 2. Pitom kadm tpenm se celkov poet dicch bod zv
o jeden. Nov dic body se pitom stle vce pimykaj k pvodn Bzierov
kivce (viz obr. 4.4). Je poteba stanovit njak kritrium, kdy algoritmus zastavit:
(b1) Dal tpen nem smysl ve chvli, kdy vzdlenost mezi dvma dicmi
body je men ne diagonla pixelu.
(b2) Nebo alternativn, jet dve ne nastane b1), se me sek kivky, kde
by pslun dic body leely tm v pmce, nahradit sekou.
Zven stupn kivky V ppad, e mme kivku, pomoc kter nen mon vytvoit
zamlen tvar, lze zvit stupe kivky, ale zrove neporuit jej pvodn tvar. Pitom
zstanou krajn body a nov ostatn dic body jsou vypoteny z pvodnch. Viz applet
dostupn z [76].
Slepovn polynom Z hlediska lokality zmn tvaru kivky pi manipulaci s dicmi
body je vhodn kivku slepovat ze segment Bzierovch kivek. Piem hldme
napojen 1 , 1 , ppadn 2 , 2 .
Bzierovy kubiky
Bzierovy kubiky pedstavuj nejastj ppad, kdy = 3:
qBez () = P0 0,3 () + P1 1,3 () + P2 2,3 () + P3 3,3 (),
(4.17)
90
Obrzek 4.5: Bzierova kubika.

nebo maticov
qBez () = [3 2 1]
P0
1
3 3 1
3 6
3 0 P1
3
3
0 0 P2
P3
1
0
0 0
(4.18)
kde P0 , P1 , P2 , P3 jsou tyi dic body, kter lze chpat jako matici 42. Pklad Bzierovy kubiky viz obr. 4.5.
Potaov fonty (pokud odmyslme tm nepouvan bitmapov) se modeluj prv
pomoc Bzierovch kubik, viz ilustran schma na obr. 4.6.
4.1.5
Racionln Bzierovy kivky
Nevhodou obyejnch Bzierovch kivek je, e pomoc nich nen mon pesn modelovat nkter klasick tvary jako krunice, elipsy atd. (obecn kueloseky).1 Pidlenm
vah k dcm bodm to vak ji mon je: tzv. racionln Bzierova kivka je definovna podlem
=0 P , ()
Bez
qrat () =
.
(4.19)
=0 , ()
S takovou modifikac ji kueloseky modelovat meme pesn [82, 88].
4.1.6
NURBS kivky
Pomrn obecn kivky zaveden v sti 4.1.5 vak trp jet jednou nevhodou: nejsou
invariantn vi perspektivn projekci. Tato nepjemn vlastnost by se projevila nap. ve
3D CAD/CAM systmech.
I tuto nepjemnost vak lze pekonat, a to dalm zobecnnm: jsou jm tzv. NURBS
Non-Uniform Rational B-splines kivky. Jsou vystavny na tzv. B-splajnovch funkcch,
co jsou kivky po stech polynomiln, generovan rekurzivn.
Je mon se vak k tm tvarm piblit dostaten pesn, aby bylo oko oleno. Vimli jste si snad
nkdy, e teka za vtou vlastn nen teka, ale ika?
1
91
Obrzek 4.6: Definice tvaru psmena R pomoc napojench Bzierovch kubik. Pevzato z [23].
4.2
Vykreslovn vektorov grafiky v bitmapovm

obrazu
Vykreslovn neboli rasterizace je proces urovn polohy (a ppadn barvy) pixel v bitmap pro vektorov objekt. Uvedeme pro pklad nstin jednoho ze zkladnch algoritm
pro vykreslovn seky. Obdobn, ale sloitj algoritmy jsou pak pouity pro vykreslovn krunice, elipsy . . .
4.2.1
Bresenhamv algoritmus vykreslovn seky
seka je zkladnm tvarem sama o sob i pi vykreslovn sloitjch objekt. Pedpokldejme, e je urena potenm a koncovm bodem [1 , 1 ], resp. [2 , 2 ], m minimln
ku (v rastru to bude 1 px) a je jednobarevn.
Algoritmus na zatku zjist smrnici seky =

pro = 0. Rovnice pmky,
92
Obrzek 4.7: Ukzka rasterizace seky pomoc Bresenhamova algoritmu.

jej soust je nae seka, je
() = + .
(4.20)
Podle hodnoty je zvolena tzv. dic osa. Pro || 1 je to horizontln, jinak vertikln
dc osa v kadm kroku algoritmu zvyuje svou hodnotu o jedna, zatmco zvisl osa
bu o jedna nebo zstane nezmnna.
Omezme se pouze na ppad smrnice 0 < < 1 a za pedpokladu 1 < 2 (co je ale
bez jmy na obecnosti). Poznmky:
dic osa se v kadm kroku zvyuje o 1,
Druh osa zvyuje bu o 0 nebo 1,
pi vpotu uvaujeme logick, nikoliv fyzick pixely,
aliasing.
Rozhodnut, kter pixel obarvit a kter ne, je v podstat zaloeno na vzdlenosti teoretick
pmky od nejblich logickch pixel. Kter je ve vertiklnm smyslu nejble, ten je
rozsvcen. Viz ilustrace na obr. 4.7.
Existuje optimalizace algoritmu, kter dokonce pracuje v celoseln aritmetice a tak
me bt velmi rychl. Celkov se d algoritmus shrnout pro 0 < < 1, 1 < 2 takto:
1. Z koncovch bod seky [1 , 1 ], [2 , 2 ] vypoti konstanty
1 = 2, 2 = 2( ).
2. Nastav rozhodovac len na 2 .
3. Nastav [, ] jako [1 , 1 ].
4. Vykresli bod [, ].
5. Dokud 2 , opakuj
(a) = + 1
(b) Je-li kladn, pak = + 1 a = + 2 ; jinak = + 1 .
(c) Vykresli bod [, ].
Obdobn lze odvodit algoritmy pro rychlou rasterizaci krunice, elipsy.
Ve byla zmnka o aliasingu, kter zkonit pi vykreslovn vznik, protoe pixely
prost jen maj barvu nebo nemaj. To je jeden z dvod, pro grafick karty, dve ne
polou obraz na vstup, pepotaj celou obrazovku pes antialiasingov filtr (FSAA).
93
Obrzek 4.8: Rasterizace tlust seky pomoc Bresenhamova algoritmu [?].
4.2.2
Vykreslovn siln ry
V takovm ppad se dostvme do problm s tloukou ry. Je to zpsobeno tm, e

nae oko m v eukleidovsk metrice, zatmco obrazovka vykresluje ve v pravohl,
viz obr. 4.8. Nejlpe je v takovch ppadech pout algoritmus specializovan na vyplovn uzavench oblast.
94
95
TECHNICK FOTOGRAFIE A SKENOVN
Fotoaparty a skenery maj adu spolench vlastnost, a ty budou pokryty st 5.1. Dal
sti se pak vnuj uvedenm dvma tmatm zvl.
5.1
Tmata spolen pro foto i sken
U snmn se budeme stle pohybovat v modelu RGB, nebo to je odpovdajc zazenm

tohoto typu; viz kap. 1 o barevnch modelech. Analogov fotoaparty nechme stranou,
i kdy, na druh stran, optick zkonitosti zstvaj nemnn.
5.1.1
Snmae/senzory
Vechny digitln snmae (a jejich podprn obvody) pracuj se stejnm elem: pevst
mnostv foton uritho spektrlnho rozsahu, kter dopadlo na uritou plochu, na elektrick nboj, ten pevst na napt, kter je po zeslen1 A/D pevodnkem vyjden jako
posloupnost bit. Plochu, kter zastupuje jeden pixel v obrzku, budeme nazvat buka
snmae.
Celkov velikost snmae .
= Plocha jedn buky
Poet bunk
(5.1)
m vt snma, tm vce foton pipadne na buku, proto vhody velkch senzor jsou:
lep odstup signlu od umu (SNR),2
lep (vt) dynamika.
Nevhody velkch senzor:
jsou dra,
musej bt doprovzeny del optikou, a z toho plyne
vt citlivost na rozhbn,
celkov vt a t zazen,
men hloubka ostrosti (nemus bt nevhodou),
vt spoteba energie.
Obecn plat, e m vy teplota snmae3 , tm vce umu.4 U fotoapart je na snmai
jet nkolik vrstev, filtrujc pichzejc vlnn [71].
Snmae typu CCD
Do kad buky snmae me dopadnout st svteln energie. CCD je technologie,
kter doke nboj generovan dopadnutm fotonem penst do sousedn buky, a takto,
postupn, pes tzv. posuvn registr vyst z vymezen oblasti mnostv akumulovanho
nboje v kad buce.
hodnota ISO u digitlnho fotoapartu
Toti mal plocha buky pojme mlo foton, zatmco um (tedy samovoln uvolovn elektron)
zstv na stejn rovni. Zsti tento problm e tzv. mikroobjektivy nad kadou bukou, viz obr. 5.4.
3
ta nezle jen na teplot okol, ale snma se mrn zahv i sm pi poizovn snmk
4
pod bodem mrazu se s umem prakticky nepotkme (pokud ovem fok jet funguje)
1
2
96
Obrzek 5.1: Bayerovo schma barevnch filtr na snmai [87]. Vpravo 8 Mpx CCD
snma Sharp s milimetrovm mtkem.
U digitlnch fotoapart a skener m kad buka filtr, kter propust jen uritou barvu (nejastji RGB, ale jsou i pokusy s jinmi). Nejobvyklej uspodn je tzv.
Bayerovo, jeho schma najdeme na obr. 5.1. Z obrzku je zejm, e:
do kad buky dopadne jen st celkov energie svtla,
zelench bunk je dvakrt vce ne ervench i modrch,
protoe jedna buka snmae reprezentuje vdy jen jednu barvu, mus se vsledn
zarovnan RGB hodnoty pixel vytvoit vpotem v podstat jde o njak algoritmus interpolace, obecn se to nazv demosaicing, pklad viz obr. 5.2. Jednodu
postupy mohou zahrnovat interpolan algoritmy zmnn v sti 3.6.1.
Obrzek 5.2: Demosaicing. Vsledkem tohoto procesu jsou hodnoty pixel, jejich polohy
odpovdaj bodm 1 a 9 [56].
Tedy rozlien vslednho obrazu je tm stejn jako rozlien snmae, nicmn kad
97
pixel na vstupu je nutn ji pepotan. Dsledkem tohoto pstupu jsou nedouc

artefakty jako nap. objevovn nepravdivch barev na kontrastnch hranch, vznik moir,
jako nap. na obr. 5.3.
Detailnj informace vetn fyziklnch vlastnost CCD snma jsou popsny v [48].
Obrzek 5.3: Ukzka artefakt vzniklch na hranch v dsledku interpolace hodnot

pixel z Bayerova schmatu [94].
SuperCCD Tento typ snmae vyvinula firma Fujifilm. Zkladn princip je ten, e dutiny jsou osmihrann, tm pdem vznik diagonln struktura, co umouje jednak dutiny zhustit a jednak interpolace do vertikln-horizontln struktury je vhodnj ne
u Bayerova schmatu. Viz obr. 5.4. Interpolace je na dvojnsobek.5
Snmae CMOS
Oproti CCD maj men spotebu dky tomu, e vechny podstatn prvky mohou bt
spolen v integrovanm obvodu. Produkuj mn zbytkovho tepla a tedy v dsledku
i umu. Dve se pouvaly na aplikace nenron na kvalitu, dnes to ji pestalo platit
digitln zrcadlovky (DSLR) jsou dkazem.
Snmae Foveon X3
Tzv. Foveon X3 direct image sensor [30]. Ti vrstvy R,G,B na sob (podobn jako m
analogov barevn film). Z tohoto principu netrp artefakty, zmnnmi u CCD. Zaala
jej vyrbt Sigma, dnes je ale tmto snmam odzvonno.
Samozejm z principu plyne, e Foveon a CCD se stejnm potem Mpx se budou
vrazn liit v kvalit obrazu. Foveon m piblin dvojnsobnou kvalitu ne obraz
vznikl vpotem z Bayerovy mky.
3CCD
Tato soustava je navrena tak, e svtlo je optickm hranolem spektrln roztpeno na
ti sloky (R,G,B) a kad tato st je dopad na zvltn snma. Viz obr. 5.5. Jeliko
neexistuje Bayerovo schma, nen zapoteb ani demozaikovn. Vyskytuje se zejmna
v kamerch, je relativn drah. Poprv 3CCD uvedla spolenost Canon.
5
take v roce 2007 ml 12 Mpx Super CCD senzor tvrt generace vlastn fyzicky jen 6 Mpx
98
Obrzek 5.4: Super CCD senzor. Na schmatu je zrove vidt tzv. mikroobjektivy,
kter jsou nad kadou bukou a smuj paprsky pichzejcho svtla tak, aby padly na
senzor. To samozejm nen specifikum jednoho typu snmae, ale obecn fakt.
Obrzek 5.5: Soustava 3CCD. Obrzky pevzaty z [110].
Poet pixel, rozlien, pevodnky U digitlnch fotoapart rozliujeme dva pojmy

celkov poet pixel a efektivn poet pixel. Celkov poet pixel je slo, udvaj
poet svtloivnch bunk obrazovho snmae. Efektivn poet pixel je vsledn poet
obrazovch bod fotografie. Rozdl je zpsoben vpotem Bayerovy interpolace a tm, e
na okrajch senzoru nkter jsou zakryt a slou jako referenn ern pixely. Napklad
Nikon D200 m celkov 10,92 Mpx, efektivnch jen 10,2 Mpx.
Vraz rozlien je u snma (oproti bn mluv) nemstn rozlien mus bt vdy
vztaeno k dlkov jednotce. U snma proto hovome pouze o potu pixel.
Pevodnky v zrcadlovkch bvaj 12 i 14bitov, akoliv na vstupu je nejastji obrzek RGB v 8 bitech na kanl.
5.2
5.2.1
99
Fotografovn
Zkladn optick zkonitosti a vztahy
Ohniskov vzdlenost
Ohniskov vzdlenost je vzdlenost od stedu oky do ohniska, viz obr. 5.6. Ohniskov
vzdlenost objektivu uruje mj. zorn hel u objektiv se zoomem mme vlastn
promnlivou ohniskovou vzdlenost. Uvd se, e lidsk oko m ohniskovou vzdlenost
kolem 50 mm.
Obrzek 5.6: Ohniskov vzdlenost. Ukzka hloubky ostrosti.
Hloubka ostrosti
Hloubku ostrosti (depth of field, DOF) obvykle definujeme takto: Hloubka ostrosti je rozsah vzdlenost, uvnit kterch jsou objekty pijateln ostr. Definice nen zrovna exaktn,
protoe obsahuje slovo pijateln to samozejm podlh subjektivit. Pokusy o objektivizaci hloubky ostrosti zahrnuj tzv. rozptylov krouek (circle of confusion) [69]. Potom
meme pst: Hloubka ostrosti je rozsah vzdlenost, pro kter je rozptylov krouek men
ne je rozlien lidskho oka. Pitom o rozlien (prmrnho!) oka vme: Normln oko
dovede rozliovat dva body, jejich zorn hel je men minuty 1/3000 radiantu, z eho
plyne pi vzdlenosti 1 m rozliovac schopnost 0,05 mm [68, str. 71].
Pojmy rovina ostrosti, psmo ostrosti pirozen vychzej z uvedenho.
Faktory ovlivujc hloubku ostrosti
Clona Zvenm clonovho sla, tj. zmenenm prmru clony, zskme vt
hloubku ostrosti, ovem za cenu bytku svtla, kter na snma dopadne. Viz
obr. 5.7.
100
Obrzek 5.7: Vliv clony na hloubku ostrosti [10].
Ohniskov vzdlenost Se zvtujc se ohniskovou vzdlenost (tj. zoomovnm)

hloubka ostrosti kles.
Vzdlenost fotografovanho objektu m ble jsme objektu, tm hloubka
ostrosti kles a naopak.
Velikost plochy snmae Digitlnch snmae kompaktnch fotoapart maj
vrazn men plochu (nap. 7,25,3 mm) ne polko kinofilmu (3624 mm), a
proto se zde pouvaj objektivy s men ohniskovou vzdlenost, tzn. maj vrazn
vt hloubku ostrosti. Digitln DSLR zrcadlovky jsou na tom o nco lpe, protoe
maj snma zpravidla 2315 mm.
Pokud tedy chceme doshnout nzk hloubky ostrosti: pouijeme teleobjektiv, objekt
umstme dostaten blzko, fotme pi nzkm clonovm sle, s DSLR. Plat to samozejm i naopak.
DOF se d v dan situaci pesn vypotat, pokud znme hodnotu rozptylovho
krouku . Nap. pro = 0,0048 mm, = 2,8, = 10 m, = 73,2 mm vyjde, e hloubka
ostrosti je od 10,255 m do 9,757 m, tedy celkov rozsah pole ostrosti je 0,498 m. Krouek
= 0,0048 mm odpovd kompaktm se snmaem 1/2,5", DLSR mvaj = 0,02 mm.
Uvdme zde odkazy na dva kalkultory hloubky ostrosti: [79] jednodu, [55]
zohledujc velikost zvteniny a pozorovac vzdlenost. Na adrese pod [24] je zase k nalezen simultor digitln zrcadlovky, na nm je mon si ve uveden osahat.
Pro a jak funguje tlatko nhledu hloubky ostrosti?
101
Tabulka 5.1: Tabulka znzorujc hloubku ostrosti pro 35mm film pi zaosten na
vzdlenost 3 m pro rzn ohniska a clonov sla [25].
Ohniskov vzdlenost
20 mm
50 mm
200 mm
Clona Zbr ostr od

4
1,72 m
8
1,20 m
22
0,59 m
4
2,68 m
8
2,43 m
22
1,82 m
4
2,98 m
8
2,96 m
22
2,89 m
Zbr ostr do
11,78 m
3,40 m
3,93 m
8,55 m
3,02 m
3,04 m
3,12 m
Obrzek 5.8: Aberace a difrakce.
5.2.2
Vlastnosti a vady optiky objektiv
Difrakc nazvme ohyb svtla pi pekce malho rozmru. Dsledkem me bt rozmazn v rovin senzoru. Z difrakce vyplv vlastnost optick soustavy, kter je nazvna
rozliovac schopnost je to minimln vzdlenost dvou bod, kter lze po promtnut
soustavou od sebe odliit. Vyplv opt z ohybovch jev, kter mohou rozmznout
jedin bod, pestoe jeho obraz le dokonce v rovin ostrosti. Rozliovac schopnost se
m na testovacm obrazci se zhuujcmi se arami; udv se v lpi. Hor rozliovac
schopnost nap. znamen, e vysok kmitoty na pedloze se pi promtnut mrn potla
me dojt ke rozmznut jemn struktury. Krsnou ukzku viz [59].
Chromatick aberace je nedokonalost optiky, kdy spektrln bohat paprsek po
prchodu optickou soustavou nedopadne na jeden bod, nbr se spektrln roztp tak
teba erven sloky dopadnou na jinou buku snmae ne sloky namodral.
Vysok clonov slo obecn zpsobuje difrakci, nzk aberaci. Nejostej obraz pi
stednch clonovch slech (a m ble ose optick soustavy, tm lpe). Ilustrace viz obr.
5.8.
Mezi dal vlastnosti optiky adme:
Neostrost v rozch (nerovnomrn kresba).
Vintace. . . pokles mnostv svtla smrem k okrajm snmku.
102
Zkreslen obrazu soudkovit, poltkovit.

Nezkreslen perspektivy dosahujeme pi fotografovn od ohniskov vzdlenosti zhruba
100 mm ve (mnno jako ekvivalent 35 mm filmu) srv. portrtov fotografie v praxi.
5.2.3
Nejastji pouvan vybaven pro technickou fotografii
Nebo t pro produktovou fotografii:

fotoapart s objektivem s velkou ohniskovou vzdlenost, kvli korektn perspektiv,
extern blesk, ppadn jin zbleskov zazen,
kabel k externmu blesku (+ ppadn redukce na sky) nebo IR vysla-pijma,
osvtlovac tleso (halogenov reflektor 500 W) se stojanem, nejlpe s regulovatelnou
intenzitou,
kalibran tabulka barev nebo alespo ed tabulka,
svteln stan (t difzn stan), odrazn detnk nebo pmo softbox,
odrazn deska,
pozad nebo foto-stl,
stativ,
polarizan filtr6 a dal.
5.3
5.3.1
Skenovn
Typy skener
V zvislosti na druhu mechanickho posuvu snmae (nebo pedlohy) rozliujeme dnen

skenery na ploch a bubnov.
Ploch
Pedloha le v rovin na skle. Tzv. dkov snma se pohybuje pomoc krokovho motorku pod sklem spolu se zdrojem svtla. Vtina skener snm cel dky narz a snma
se pohybuje pouze podl jedn osy, nkter dra skenery pouvaj XY-systm, tzn. e
snma (menho rozmru) se pohybuje ve dvou smrech.
Systm lampa optika snma Lampa na stejn stran jako snma u odraznch
pedloh a na protj u pedloh prsvitnch.
Optika:
levn: hranol + zrctka, ppadn jedna oka,
stedn: nkolik pepnatelnch optik,
drah: jedna optika obsahujc transfoktor plynule peladiteln.
Snma: kme dkov, ale sprvnji je to tdkov, nebo kad ze t ad snm
jednotliv kanly R,G,B pln informace o barv jednoho bodu je zskna ve tech po
sob nsledujcch krocch. Nejlevnj skenery pracuj se snmai technologie CIS, lpe
jsou na tom skenery se snmai CCD.
potlauje nekovov odlesky (sklo, vodn plocha) v uritm rozsahu hl. Zrove ovem zvyuje as
expozice 2 a 3krt.
6
103
Bubnov
Pedloha je s pouitm oleje pilepena na vlec, kterm ot krokov motorek. Snma
PMT (photomultiplier tube) se tak pohybuje nap a snm obraz postupn v dcch.
Vznik tak jednorozmrn (pp. trozmrn) signl, kter se pak digitalizuje.
Velmi kvalitn vstupy a velmi drah. PMT snma m vt dynamick rozsah ne
CCD, nicmn pomalu se rozdly vyrovnvaj; v dnen dob asto bubnov skener s poizovac cenou nkolik milion stoj nepouvan v kout DTP studia.
5.3.2
Parametry skener
Rozlien
Rozlien je determinovno:
potem bunk snmae (u dkovho),
kvalitou optiky,
pesnost krokovho motorku.
Maximln rozlien udvno v dpi nebo korektnji ppi, asto jako dkov sloupcov.
Nap. kancelsk skenery budou mt 6001 200 dpi, skenery pro bn DTP minimln
1 2002 400 dpi, pro skenovn negativ nebo film optimln 5 000 dpi. Nejkvalitnj skenery mohou mt 9 a 13 tisc ppi.
Pozor na interpolovan rozlien: skenery, jejich rozlien je fyzicky nepepinateln,
ostatn rozlien dopotvaj. To se tk i maximlnho rozlien.
Bitov hloubka
Bitov hloubka udv poet kvantizanch rovn a tm i celkov poet rozliitelnch barev. Dnes je standardem 48 b, tzn. 16 b/kanl. Opt vak musme mt na pamti rozliovn
mezi skutenou hardwarovou a interpolovanou bitovou hloubkou.
Denzita
Denzita je logaritmick mra propustnosti svtla ltkou nebo jinak optick hustota. m
vy denzita, tm vt rozsah intenzit (velmi svtl, velmi tmav) je schopno zazen
rozliit. Profesionln pstroje pesahuj hodnotu denzity 4.
Subjektivn kvalita
velk rozlien a bitov hloubka jet neznamen skutenou kvalitu. . .
Formt
Maximln rozmr pedlohy A4, A3 . . .
Rychlost a rozhran
Jednak se jedn o samotnou rychlost skenovn, ale tak o monosti rozhran, jm je
skener pipojen k potai: USB 1.1, USB 2.0, FireWire, SCSI, Ethernet.
104
Dal
I dal faktory ovlivuj kvalitu a rychlost skenovn software, ovlada, monost skenovn prsvitnch pedloh, ptomnost mdu descreen apod.
5.3.3
Skenovn v praxi
Ped skenovnm nastavme rozlien. Pokud maximln hardwarov rozlien skeneru je

rzn pro dky a sloupce, je lep zvolit to ni jinak budou data v jednom smru
interpolovna.
Pokud je clem skenovat do velmi malho rozlien, nap. 72 ppi pro web, je asto lep
nasnmat obraz ve vym rozlien a vsledek pak pevzorkovat v potai, v software,
ktermu vme.
Ped skenovnm je vhodn promyslet, jakm zpsobem bude s obrazem naloeno ve
vsledku, a od toho odvodit optimlnho nastaven rozlien. Nrst rozlien nad toto
optimum se projev pouze v drobnm zlepen detail (tj. ostrosti) tisku, ale oproti tomu
v mohutnmu nrstu objemu dat. K piblinmu uren optimlnho rozlien skenovn
nm slou skenovac rovnice:
ppi = [zvten] [lpi vstupnho zazen (ofset)] [faktor kvality].
(5.2)
Faktor kvality vlastn k, kolik pixel bude poteba pro vytvoen jednoho tiskovho
bodu. Je empiricky dan. Nap. pro polotnovan tisk v autotypickm rastru se doporuuje:
{
2
pro lpi 150
faktor kvality =
(5.3)
> 1,5 pro lpi > 150.
Hodnota lpi (tzv. frekvence tiskovho rastru) je pochopiteln odvozena od elu tisku
(katalog vs. billboard), jak u bylo uvedeno v jinch stech textu. Pokud se pouije
stochastick typ rastrovn, je mon pout jet ni hodnoty faktoru kvality (to je
dno tm, e stochastick rastr m vy pesnost, viz st 3.4.3).
Dle m na kvalitu skenu obrovsk vliv software (firmware) a ovlada. Velijak automatick korekce sytosti, vyven, ekvalizace histogramu jsou nkdy uiten, ale nezvratn deformuj surov zznam.
Skenovn 35mm fotografickch film nebo diapozitiv na domcm skeneru s nstavcem je opravdu pouze pro domc pouit, pro kvalitn vsledky je nutn pout specializovan filmov skenery.
Tvorba ICC profil skener7 je ve svm principu velmi snadn, i kdy se i zde se
mohou, zvlt u levnjch model, objevit pote. Je zapoteb mt kalibrovanou tabulku
s barvami (terk).
pouit ICC profil ve sprv barev probrme v sti 1.10.6
105
TVORBA DOKUMENTU
S rozvojem vpoetn techniky se dnes tvrcem titnch i elektronickch dokument

me stt, stv a dokonce je nucen se stt tm kad. Nejastji bohuel bez pslunho
vzdln.1 Tm bohuel trp rove vzniklch dokument (a bohuel se ada neduh a
je veejnost postupn akceptovna jako norma). V tto kapitole budou uvedeny zkladn
pojmy a principy tvorby kvalitnch dokument, typografick postupy a pravidla. Jejich
znalost tvo zkladn pedpoklad pro dobr uspodn i estetick vzhled dokument a
v neposledn ad pro efektivn prci s nimi.
Hlavnm smyslem existence dokumentu je penos informace.
Dokument = obsah + forma.
Forma dokumentu by pitom mla bt pizpsobena obsahu, resp. jej co nejvce podporovat. tyi znaky kvalitnho dokumentu jsou dle [113] nsledujc:
informace,
struktura,
jednotnost,
tradice, estetika.
Tmata probran na nsledujcch strnkch se sna na tyto znaky navzat a rozvdt je.
Nkdy se stv, e uveden znaky stoj vzjemn v rozporu potom pednost m pravidlo
umstn ve v tto hierarchii.
Obecn schma ppravy dokumentu je na obr. 6.1 a jednotliv body tohoto schmatu
jsou postupn, vce i mn do hloubky, obsahem tto kapitoly.
znakovn
nvrh
sazba
korektury
pedloha
tisk
distribuce
Obrzek 6.1: Schma ppravy dokumentu.
V nejblim budoucnu stle vce dokument bude existovat pouze v elektronick podob (vetn multimedi). V tom ppad samozejm odpadaj fze pedloha, tisk, distribuce.
grafick designr Ale Najbrt k [64]: Prmr oboru je na dost patn rovni, co je dan i tm,
e subjekt, kter se grafickm designem iv, je hrozn moc a potaov programy dodvaj odvahu
kdekomu. Mnoz o naem emeslu ale nevd skoro nic.
1
106
6.1
Znaky, znakovn a znakovac jazyky
Znaky oddluj obsah dokumentu od jeho formy; v idelnm ppad vude tam, kde je
to mon. Tento el znaek je vdy stejn, nezvisle na konkrtnm znakovacm jazyku
(Markup Language, ML). Oddlen obsahu od formy nemus vak bt vdy mon viz
extrmn ppad v obr. 6.2.
DIE TRICHTER
Zwei Trichter wandeln durch die Nacht.
Durch ihres Rumpfs verengten Schacht
fliet weies Mondlicht
still und heiter
auf ihren
Waldweg
u. s.
w.
Obrzek 6.2: Bse Trychte Ch. Morgernsterna.

Znaky logick neboli strukturn slou pouze k definici struktury dokumentu, piazen
logickho vznamu sti textu (nadpis, podnadpis, nov zavdn pojem, citovan
odstavec, bn text . . . ), samy o sob neovlivn jeho vzhled.
Nap. <vtip>...</vtip>, \section{}.
Znaky vizuln naopak formtuj ovlivuj vzhled dokumentu (tun ez, kurzva,
velikost 14 pt . . . ). Vizuln znaky mohou bt i neviditeln okraje strnky,
dkov proklad, bl msta, mezery ped zatkem nov kapitoly apod., maj rovn
velk vznam [113].
Nap. <b>...</b>, \textit{}.
Proces opaten dokumentu znakami nazvme znakovn.
Dokumenty mohou obsahovat zrove strukturn a vizuln znaky (nap. v jazycch
HTML, LATEX tomu tak je). Teba takov jazyk XML oba druhy zcela oddluje, co je
ideln stav. Pouvn textovho editoru, kter nabd autora k pouvn strukturnch
znaek (nebo dokonce mu nic jinho nedovol) je z ve uvedenho pohledu vhodn.
Jednotnost je pak automaticky zachovna a saze (designr) se me vnovat ist svoj
prci.
Vhody strukturn znakovanch dokument:
zachovn jednotnho vzhledu st stejnho logickho vznamu (nadpisy prvn
rovn, popisy obrzk, citty atd.),
monost oddlen autora od sazee,
monost automatizovan tvorby rznch seznam, nap. obsahu, seznamu obrzk,
rejstku,
zlepen monost vyhledn v dokumentech (klov slova apod.),
poten investice v dsledku vede k snen celkovch nklad,
107
datov nezvislost (textov soubory)2 ,

monost efektivn zpracovat dokument vcero rznmi zpsoby (titn, elektronick verze, CD-ROM)3 [81].
Za nevhodu lze povaovat vy poten investici (kter se ovem u dokument vtho
rozsahu navrt) a snad tak men pohodl autora.
6.1.1
Pklady znakovacch (meta)jazyk
Metajazyk je jazyk pro popis znakovacch jazyk. Nap. SGML, XML jsou metajazyky,
akoliv bn se setkvme pouze s oznaenm jazyk.
SGML
Tento metajazyk se vyvjel pomrn dlouho, v roce 1986 se stal standardem (ISO 8879).
Je dobe navren a tak obecn, e dodnes nebylo teba jej modifikovat. Naopak obrovsk
mra volnosti, a tm i zbyten sloitosti pro velk mnostv aplikac, dala vzniknout
jednodum jazykm jako XML, HTML apod.
Pouit SGML: velk spolenosti, elektronick prmysl, leteck prmysl, nakladatel,
patentov ady . . .
Vhody:
kvalita,
otevenost, obecnost, roziitelnost,
monost validace,
monost repetice.
Nevhody:
velk sloitost,
praktick implementace v pln obecnosti dodnes pli drah.
SMGL dokument se skld ze t st:
1. Deklarace (nen-li uvedena, vezme se standardn): role oddlova, rezervovan
jmna, zakzan znaky, pravidla pro pojmenovvn, citlivost na mal, velk psmena, velikosti dlek, komente atd.
Pklad deklarace v SGML [20], kde jsou definovny sekvence pro ohranien znaek:
GENERAL
SGMLREF
STAGO "**"
ETAGO "@@"
TAGC "!!"
take nap. obyejn odstavec, kter v HTML m tvar <p>...text...</p>, me

bt po tto deklaraci v SGML zapsn jako **p!!...text...@@p!!.
2. DTD neboli definice typu dokumentu: elementy (vytvejc stromovou strukturu)
+ jejich atributy, entity; DTD me bt bu pmo soust textovho dokumentu
nebo me bt pipojeno extern (to je obvykle vhodn).
3. Samotnho oznakovanho textu: pitom znaky koresponduj s deklarac a DTD.
2
3
oproti proprietrnm formtm jako nap. Word, kter se mohou mnit verze od verze
tzv. single source publishing
108
XML
XML (eXtensible Markup Language) je rovn metajazyk, zaveden z ve uvedench
dvod organizac W3C v roce 1998 ve verzi 1.0 (zdka se pouv i novj verze 1.1).
XML je zjednoduen eeno oezanou verz SGML. Pvodnm elem byl pedevm
penos elektronickch dokument pes Internet, dnes ale zdaleka neslou jen k tomu.
Znakovac jazyky4 zaloen na XML jsou napklad RDF, RSS, MathML, XHTML, SVG,
XPS, MusicXML, DocBook.
Deklarace v jazyku XML je nepovinn a je eena formou prvn znaky v souboru:
<?xml version="slo verze" encoding="kdovn" standalone="yes|no" ?>,
nap.
<?xml version="1.0" encoding="windows-1250" ?>.
Pklad XML dokumentu, st DTD, resp. st textov viz obr. 6.3, resp. 6.4. Vimnme si, e DTD definice nen XML dokument.5
Pojmy pouvan v souvislosti s dokumenty XML Well-formed dokument (dobe
vytvoen dokument [62]) znamen, e spluje vechna pravidla syntaxe XML. Nap.
e vechny elementy jsou uzaven. Validn znamen, e data odpovdaj struktue a
pravidlm danm konkrtnm DTD. Nap. e v poli pro hodnotu, se kterou se dle pot
jako s slem, se objev skuten slo. Nutnou podmnkou pro validitu je well-formedness.
Dle definujeme pojmy:
Element je jednodue eeno kad st XML dokumentu, kter je uzaven
v XML hranatmi zvorkami, nap. <odstavec>...</odstavec>. Element me
obsahovat text, koment i jin elementy . . .
Atribut ble charakterizuje element, ke ktermu pat. Zapisuje se jako dvojice
jmno="hodnota", nap. <odstavec autor="j">.
Entity jsou, jednodue, posloupnosti znak, kter maj bt nahrazeny jinmi znaky
(nebo vznamy). Kupkladu chceme-li v textu pout znak <, standardn by to
nebylo mon, nebo to je znak uvozujc nzev elementu. Proto tento znak zapeme entitou <. Jako jin pklad uveme nezlomitelnou mezeru (znmou
z HTML).
Jazyky SGML i XML jsou jazyky pro ist strukturn znakovn, pro vizuln formtovn obsahu, kter oznakovan soubor nese, potebuj jet pslun vizuln (tzv.
stylov) jazyky:
XSL (eXtensible Stylesheet Language) je skupina jazyk, kter umouje popsat, jak se
maj soubory XML transformovat a vizuln formtovat. Opt pochz od W3C a existuje
ve verzi 1.0 a 2.0, piem ta novj m adu vylepen, ale zatm poskrovnu procesor
tuto specifikaci zvld.
XSL m ti sti:
XSL Transformations (XSLT)
XSL Formatting Objects (XSL-FO)
XML Path Language (XPath)
4
5
striktn vzato ji nejsou metaTuto slabinu nahrazuje XSD (XML Schema Definition), kter u XML dokumentem je.
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ELEMENT
<!ATTLIST
faktura (odberatel,dodavatel,polozka+)>
odberatel (nazev,adresa,ico)>
dodavatel (nazev,adresa,ico)>
polozka (popis?,cena,dph)>
nazev (#PCDATA)>
adresa (#PCDATA)>
ico (#PCDATA)>
popis (#PCDATA)>
cena (#PCDATA)>
dph (#PCDATA)>
faktura
cislo CDATA #REQUIRED
vystaveni CDATA #REQUIRED
splatnost CDATA #REQUIRED
vystavil CDATA #IMPLIED>
<!ATTLIST cena
mena CDATA "K">
<!ATTLIST polozka
ks CDATA "1">
Obrzek 6.3: Pklad DTD jednoduch faktury v XML (soubor faktura.dtd).
<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>

<faktura cislo="7/2007" vystaveni="27.3.2007" splatnost="10.4.2007">
<odberatel>
<nazev>BZSG, s.r.o.</nazev>
<adresa>Kolejn 2, Brno, 61200</adresa>
<ico>0123456789</ico>
</odberatel>
<dodavatel>
<nazev>XSL+XML s.r.o.</nazev>
<adresa>Vokova 13, Brno, 61320</adresa>
<ico>123654789</ico>
</dodavatel>
<polozka>
<popis>Nasazen ablon XSL do XML</popis>
<cena>159000</cena>
<dph>19</dph>
</polozka>
<polozka>
<popis>XSL procesor</popis>
<cena mena="Sk">9990</cena>
<dph>19</dph>
</polozka>
<polozka ks="3">
<popis>Stoln pota</popis>
<cena>20990</cena>
<dph>19</dph>
</polozka>
</faktura>
Obrzek 6.4: Pklad oznakovanho XML textu (soubor faktura.xml).
109
110
Obrzek 6.5: Schma transformace a vizulnho formtovn XML dokumentu [51].

Prvn jazyk umouje transformovat elementy a jejich atributy na jin, nap. automaticky
vygenerovat obsah knihy, seskldat rejstk apod. Druh jazyk slou k naformtovn do
vstupnho tvaru. Pomoc jazyka XPath, kter ob pedchoz sti vyuvaj, pistupujeme k polokm (tj. elementm a jejich atributm) XML souboru, kter m stromovou
strukturu. Typick zpsob formtovn XML dokumentu do vizuln podoby je vidt na
obr. 6.5.
Pklady (vhodnho) pouit stylovch ablon:
Generovn hromadn faktury pro jednoho objednavatele za urit obdob jako PDF
soubor.
Vce stylovch soubor bv ureno pro paraleln vstup jednoho dokumentu na
vce zazen (nap. <upozorneni>...</upozorneni> bude pro obrazovku erven
a titno tun).
Naopak jeden stylov soubor pro vce vstupnch dokument znamen jednotn zobrazen.
Pklad jednoduchho zdrojovho kdu XSL, kter pevd XML do zobrazitelnho
HTML, me vypadat teba takto:
<template match="odstavec">
<p><apply-templates/></p>
</template>
Tento kd zapin, e vechny XML elementy <odstavec> se transformuj na

HTML znaky <p>.
pklad XML + XSL -> HTML teba, ze cvien
HTML a CSS
Ve smyslu pedchozho popisu je HTML znakovac jazyk s fixnm DTD m pevn
stanoven znaky i jejich smantiku. Nen tedy roziiteln ani pedefinovateln. Vychz
z SGML.
Jazyk CSS, vznikl v roce 1996, ml umonit vt variabilitu ve formtovn pro
obrazovku u dokument HTML (ale nen omezen jen na HTML). CSS je obecn mlo
inn opanm extrmem je DSSSL (Document Style Semantics and Specification
111
<?xml version="1.0"?>
<shape xmlns="http://www.daa.com.au/~james/dia-shape-ns"
xmlns:svg="http://www.w3.org/2000/svg">
<name>Circuit - Horizontal Diode</name>
<description>A horizontally aligned diode</description>
<icon>hdiode.png</icon>
<connections>
<point x="0" y="0"/>
<point x="5.75" y="0"/>
</connections>
<svg:svg width="3.0" height="3.0">
<svg:line x1="0" y1="0" x2="2" y2="0" />
<svg:line x1="2" y1="-1" x2="2" y2="1" style="stroke-width: 3" />
<svg:polygon points="2,0 3.75,-1 3.75,1" style="fill: default" />
<svg:line x1="3.75" y1="0" x2="5.75" y2="0" />
</svg:svg>
</shape>
Obrzek 6.6: Pklad zadn tvaru diody pomoc SVG.

Language), vyvinut jako formtovac jazyk k SGML. Vyplnit mezeru mezi tmito dvma
ply se pokou ve zmnn XSL.
XHTML
XHTML narozdl od HTML vychz z XML a jak vstin uvd [111]: . . . it is a reformulation of HTML in XML. M striktnj syntaxi ne HTML, nebo pesnji, zcela
striktn. Motivace pro vznik XHTML vzela mj. z oblasti malch bezdrtovch zazen.
Dky souladu s XML umouje relativn jednodue automatick zpracovn:
XHTML dokumenty mohou bt zpracovny automatizovan pomoc standardn XML
knihovny na rozdl od HTML, kter potebuje parser, kter je relativn komplexn,
shovvav, a obvykle it na mru [111].
SVG
Jazyk pro vektorovou grafiku, definovan pomoc XML. Pklad pouit: ve vektorovm
editoru Dia [7] je pomoc SVG definovn tvaru diody pro kreslen schmat elektrickch
obvod viz vpis na obr. 6.6. Vce informac k tomuto formtu grafickho souboru je
mon nalzt v sti 2.4.4.
LATEX
Prvn verze systmu TEX vznikla v roce 1978, tedy dlouho ped tm, ne SGML spatilo
svtlo svta. Nicmn princip znakovn TEX obsahuje. Dokument LATEXu tvaru
\documentclass{article}
\usepackage{czech}
\begin{document}
\section{SGML: hlavn principy}
\subsection{Zobecnn znakovn}
Zkladem \pojem{znakovn} je ...
112
...
\end{document}
by mohl bt v XML vyjden takto:

<article package="czech">
<section>SGML: hlavn principy</section>
<subsection>Zobecnn znakovn</subsection>
<par>Zkladem <tucne>znakovn</tucne> je...</par>
...
</article>
vpisy kd za pomoci LISTINGS
6.2
Nvrh dokumentu
V tto fzi nm jde o nvrhu celkov pravy publikace. Zkladnm poadavkem je, aby
forma odpovdala obsahu a podporovala jej. Ekvivalentem nvrhu (layout) by snad mohlo
bt slovo kompozice.
6.2.1
Papr
Nejastj definice papru: je to tenk stejnomrn vrstva vlken pevn rostlinnho

pvodu vodou naplavench na sto, zplstnch, odvodnnch a usuench [49].
Vroba papru
Ve starovku, dlouho ped pchodem papru jak jej znme dnes, se pouval pro psemn
zpisy kmen, hlinn destiky nebo pergamen6 . Pokud nebudeme uvaovat technologie
starch Egypan na vrobu papyru z choru7 , sahajc a do 4. tiscilet p. n. l., prvopotky vroby papru v dnenm slova smyslu meme klst zhruba do 2. stol. ped pelom
letopotu do ny [101]. V echch byla prvn paprna zaloena 1499.
Zjednoduen schma vroby papru vlknina (nejastji ze deva) pprava
smsi: blen, mlet, plnn, klen, barven paprovina (99 % vody) lisovn (ztrta
velk sti vody) suen prava povrchu: hlazen, natrn papr [14]
Dal dleit pojmy:
Recyklace papru
Ekologie: TCF = Total Chloride Free
Blen papru a optick zjasovae na bzi fosforu, souvislost se sprvou barev
6
7
hlazen zvec ke
Cyperus papyrus
113
Tabulka 6.1: Pklady grame papru [80, 16]

Typ Plon hmotnost [g] Tlouka [mm]
Cigaretov
25
0,047
Novinov (ofset)
48
0,09
Bn kancelsk
kolem 80
0,1
Chorus leskl (kdov)
100
0,07
Ensocoat (pohlednicov)
250
0,315
Vybran vlastnosti papru
Plon hmotnost. Udv se v g/m2 , proto se j k tak gram. Pklady viz
tab. 6.1.
Tlouka.
Stupe zaklen. Ovlivuje rozpjivost, tedy je to dleit parametr pro psan a
tisk. Klidlo me bt pidno pmo do paproviny pi vrob nebo aplikovno a
dodaten. Papr, kter nen klen, se chov jako sav papr (pijk).
Blost, resp. barva. Blost urujeme v procentech oxidu hoenatho. Vyuit
ICC profilu (a problmy pi pouit zjasova) pi korigovn barevnosti.
Prhlednost a neprsvitnost. Prhlednost je dleit pi oboustrannm tisku.
Dvoustrannost. Strana stov je po vyjt z vroby drsnj ne strana plstncov.
U hlazench papr tato vlastnost ztrc na vraznosti.
Nap. novinov papr se vyrb z nejlevnjch surovin, nekl se, pln se mlo nebo vbec. Naopak u tzv. kdovho papru (natran/potahovan/coated paper) jeho povrchov
prava zabrauje plonmu rozpit, a tedy tisk je ostej.
Formty papru
Stanoven formtu publikace je dleit z hlediska estetickho, ale i ekonomickho.
V oblasti ISO normalizovanch formt [41] jsou v evropskm prosted nejdleitj
dv formtov ady A a B. Zkladn formty jsou A0 (841 1 189 mm, tj. 1 m2 ), resp. B0
(1 000 1 414 mm). Odvozen formty An, resp. Bn, vznikaj dlenm zkladnho formtu
-krt vdy del strany napl. Tedy nap. A4 m rozmr 210 297 mm. astm formtem
pro knihy je B5 (176 250 mm). Vechny tyto formty maj vzjemn pomr stran 1: 2.
Zvten formty [43] nesou oznaen RA, SRA: vchoz jsou RA0 860 1220 mm
(1,05 m2 ) a SRA0 900 1280 mm (1,15 m2 ). Nalzaj pouit tam, kde po oezu po tisku
m zstat plocha istho formtu A apod.
V severn Americe pouvaj jin formty: Letter (oficiln edn formt USA, takt
pod nzvem ANSI A, 8,5 11 ", co je 215,9 279,4 mm), Legal (216 355,6 mm) a dal
[105, 107].
Terminologie k formtm papru:
Vrobn arch. . . formt dodvan vrobcem papru,
Tiskov arch. . . formt, na kter se po oznut z vrobnho archu tiskne,
Knin arch. . . je formt potitnho papru, kter je ji sloen do strnek.
114
6.2.2
Volba psma
Pro rzn ely je teba zvolit sprvnou velikost i tvar psma plakt vs. noviny vs. katalog
vs. elektronick prezentace k promtn na pltno. Plat pravidlo, e m kvalitnj papr,
tm men me bt pouit stupe psma pi zachovn itelnosti.
Typm psma a jejich vlastnostem se podrobnji vnuje st 6.3.2. V souvislosti s nvrhem dokumentu ale eknme u zde, e z hlediska itelnosti je nap. poteba zvolit dlku
dek tak, aby nebyl pli dlouh, a to ze dvou dvod:
aby oko nemuselo vykonvat pli velk pohyb do stran, co zpomaluje ten,
aby se zamezilo situacm, kdy oko pi nvratu na nov dek jej kvli velk dlce
netref.
Jako vhodn poet znak na dek udv zdroj [21] 6070. V [60] meme najt dokonce
poadavek na 5360 znak/dek. Pro psmo o kuelce 12 b je zde uvedena optimln e
sazby 108 mm. (Klasick diplomov prce mv ku sazby okolo 16 cm.)
Plat, e m del dek, tm vy je nutn volit dkov proklad (viz dle). Pi velmi
krtkch dcch a sazb do bloku (typicky novinov sloupky) narst riziko typografickch problm (pli irok mezery, eky, ast dlen slov).
6.2.3
Sazebn obrazec
Sazebn obrazec definujeme jako zkladn rozkres navrhovan tiskoviny, kter obsahuje
umstn plochy sazby na istm formtu tiskoviny [19]. Pro rzn typy a ely tiskovin
se sazebn obrazec pochopiteln rzn (sbrka bsn vs. vdeck vzkumn zprva).
Sazebnm obrazcem se nazv nkres, jen uruje plochu sazby a jej umstn v ploe
strnky. Stanoven pznivch pomr textu a bl plochy je pomrn nronm kolem. Je
teba vzt v vahu rozmr a rozsah knihy/publikace, velikost psma a jeho duktus, rozsah
dla, jeho el apod., abychom doclili vyven dvojstrnky to proto, e kniha na ns
psob vdy ve stavu, kdy dv strany stoj naproti sob. [18] Do plochy sazebnho obrazce
se nepotaj marginlie, paginace, zhlav a zpat.
Pidejme jet poznmku, e v relnm ivot volbu velikosti obrazce velmi siln ovlivuje ekonomick faktor. V dalm textu jsou uvedeny pevn konstrukce starch mistr,
ekonomii nebudeme brt pli v potaz.
Jedno- i dvojstrann publikace Pojmem jednostrann publikace mme na mysli
dokument, kter je titn na papr vdy jen z jedn strany, druh zstv ist. Pi ten
takovho dokumentu je ped naimi zraky napravo strnka s textem a nalevo je voln
plocha. U dvojstrann se tiskne na ob strany, a pi pohledu do dokumentu vidme text
na obou protilehlch stranch, obvykle zrcadlov uspodan.
Publikace dvojstrann nebo publikace jednostrann o vce stranch
Nvod jak umstit obrazec na strnku, vychzejcch z historick zkuenosti, existuje
vce.
Nejjednodu zpsob, kter by ml bt funkn pro jakkoliv rozmr strnky, je
hlopn konstrukce neboli van de Graafovo pravidlo. Viz obr. 6.7(a). Vsledn pomry okraj vnitn : horn : vnj : doln jsou 1 : : 2 : 2,
kde pedstavuje pomr
vka : ka strnky. Tedy nap. u A4 jsou okraje v pomru 1 : 2 : 2 : 2 2 [89, 18]. Vnitn,
(a)
115
(b)
Obrzek 6.7: Konstrukce sazebnho obrazce: (a) van de Graafovo hlopn pravidlo,
(b) hlopn pravidlo s hornm okrajem 1/12 [17].
resp. horn okraj je zde roven 1/9 ky, resp. vky strnky; vnj, resp. doln okraj je
roven 2/9 ky, resp. vky. Z konstrukce je zejm, e obrazec je uren pouze rozmry
strnky a d se spotat, e zabr 44 % plochy strnky.
Takov plocha je na dnen pomry mal, proto se vol okraje men, asto horn okraj
jako 1/12 vky strnky, tj. 24,75 mm. Viz obr. 6.7(b).
Obvykl algoritmus pro strnky s pomrem ky k vce okolo 1: 2 je nsledujc:

U st strnky se rozdl na dl, dlka 1 dl se (po krunici) nanese na hbetn
stranu. Z bodu ukonen se vedou hlopky do protjch roh strany. Dal hlopky
se vedou z pravho spodnho do levho hornho rohu. Nad prsekem hlopek se nanese poadovan e sazby (zde mme jeden stupe volnosti) a podle n se stanov vka
obrazce. [78] Obvykl volba promnn (co je druh stupe volnosti) je =
3, 4, 5. Lze
ukzat, e v tomto ppad jsou velikosti okraj ve vzjemnm pomru 1 : 2 : 2 : 2 , kde

= 1
. Viz obr. 6.8.8
Pozorn ten si mon uvdomil, e vechny dosud popsan konstrukce obrazce mu

zachovvaj takov proporce jak ml vchoz formt strnky.
Obecn v ppad jinch rozmr strnky ne 1: 2 je mon pro vchoz sazebn

obrazec pout empirick pravidlo pro pomry okraj
lev : horn : prav : doln = 3 : 4 : 5 : 7, pop. 2 : 3 : 4 : 6, viz [78, 61].
Hrub vs. ist formt a dal faktory majc vliv na sazebn obrazec Pi
tvorb obrazce do hry vstupuje rovn technologie vazby (broovan, pevn, kroukov,
jednostrann, dvoustrann) a s n souvisejc objem publikace, kter zpsob zmnu
rozmru vslednch okraj (mus se pidat tzv. hbetn mezera). Dle jet nutno potat
s rezervou pro oez (asto ze t stran). Nap. konkrtn doktorsk prce m ist formt
(papru) pouze 205292 mm. Tak prostor pro dren okraje knihy palcem by neml bt
pli mal.
Lze ukzat, e van de Graafovo pravidlo je specilnm ppadem pravidla s krunic, pokud se jej
polomr zvol roven polovin vky strnky.
8
116
Obrzek 6.8: Konstrukce sazebnho obrazce pomoc pravidla s krunic (ti polomry)
[17].
Obrzek 6.9: Konstrukce optickho stedu strnky, vlevo u jednostrnkov publikace,

vpravo u vcestrnkov.
Publikace jednostrnkov
Tento ppad se tk akcidennch tiskovin jako nap. pozvnek, plakt, oznmen, ale
i paspartovn. Algoritmus je podobn s ve uvedenm. Univerzln volba me opt
vychzet z pomr 3 : 4 : 3 : 5 u formt na vku a 4 : 3 : 4 : 5 u formt na ku. [61]
Optick sted strnky
Se sazebnm obrazcem souvis tak pojem tzv. optickho stedu strnky, kter nen toton
s geometrickm stedem (titm), a jeho konstrukce je uvedena na obr. 6.9. Konstrukce
funguje i pro obecn rozmry strnky.
6.2.4
Zrcadlo sazby
Zrcadlo sazby navazuje na sazebn obrazec v tom smyslu, e je to zjednoduen nvod,

jak sazebn obrazec naplnit obsahem. Zrcadlo se vtinou navrhuje (a nkdy se dokonce
vytv i maketa) u vech typickch strnek9 , kter se v dokumentu vyskytnou titulka,
9
nap. v Adobe InDesign jde o tzv. vzorov strnky
117
poten strnka kapitoly, bn text, rejstk apod. Podobn nap. u sazby asopis, kde
rozmstn rubrik bv vcemn nemnn a pouze se mn jejich obsah zde je kolem
tvorby zrcadla je rozvrhnout rozmstn rubrik a definovat jejich styl.
Zrcadlo obsahuje i informaci o tom, jak psmo se v danm mst pouije, pesn
barevn schma atd.
Spadvka Nyn je phodn as definovn pojmu spadvka. Na prostor pro spadvku
(tedy to, co spadne po oezu) je poteba myslet ji v tto fzi vvoje dokumentu.
Typicky se se spadvkou setkme u publikac, kde fotky nebo podkladov tisk maj sahat
a k plnmu okraji istho formtu. Tak pesn ale nen dn ezac stroj; proto je teba
grafiku o 25 mm prothnout za okraj, abychom mli jistotu, e na kraji nevznikne bl
okraj.
6.3
Sazba dokumentu
Zjednoduen definice sazby je: vytven tiskov pedlohy za pouit proporcionlnho

psma.
6.3.1
Typografick mry
Pestoe se v typografii setkme i s mrami odvozenmi z metrick soustavy nebo s palci10 ,

zkladn typografickou mrou je bod.
V kontinentln Evrop je ddictvm bod Didotv, jeho velikost je 0,3759 mm. Zname
jej b. Velikost 12 b oznaujeme cicero.
Ve Velk Britnii a USA je dnes obvykle pouvn mrn systm, kter m bod velikosti 0,3528 mm, tzv. PostScriptov bod, kter tedy odpovd pesn 72 bodm do palce.
Pracuje s nm nap. Microsoft Word. Zname jej pt.11 Velikost 12 pt oznaujeme pica.
Tedy 72 pt = 6 pica = 1 palec. Z toho zrove plynou pevodn koeficienty mezi evropskm
a angloamerickm bodem: 1,0655, resp. 0,9385.
Vzhledem k tomu, e vtina DTP software pochz z Ameriky, pevauje v nich pouvn pt, i kdy Didotovy body je vtinou mon rovn pout.
Pi nvrhu i sazb asto pracujeme tak, e zrcadlo sazby je ureno v metrick soustav,
zatmco s psmem pracujeme v bodech.
Krom tchto absolutnch jednotek pouvme i relativn: Dlka nazvan tverk (neboli em) je rovna stupni psma, neboli velikosti jeho kuelky (co je kuelka viz st 6.3.2).
Demonstruje se na psmenu M. Jeho velikost se tedy pochopiteln mn s pouitm
stupnm psma.
M M
1 palec = 25,4 mm; zname in

Ped pchodem jazyka PostScript se pouval bod o velikosti 0,3515 mm, co znamen 72,27 bod do
palce. Rozdl je tedy men ne pl procenta, a proto pro praxi me bt zanedbn. Tuto velikost bodu
pouvaj nap. TEX a METAFONT jako vchoz, nicmn je v nich mon pout i adu jinch bod.
10
11
118
Dle se uv pltverk (neboli en), co je polovina tverku. [78]

LATEX: pt (1/72,27 in), bp (1/72 in), dd (Didotv bod), mm, em, ex; \quad, \qquad.
latexovsk komente jinou barvou nebo jak?
6.3.2
Psmo
Psmo, jak jej znme a kategorizujeme dnes, m za sebou dlouh vvoj. Nejstar psma
byla obrzkov a kad symbol reprezentoval cel slovo. V dnen zpadnch psmech
kad znak reprezentuje njakou hlsku (zjednoduen; vezmme nap. anglitinu).
Psmo meme v prv ad rozliit na proporcionln (knin) a neproporcionln.
Proporcionln psmo zejmna znamen, e jednotliv znaky mohou mt rozdlnou ku,
zatmco u druh skupiny maj konstantn, jako teba na starch psacch strojch. Pkladem budi Courier nebo Knuthv strojopisn ez Computer Modern. Co se tk
sazby, a na vjimen (a odvodniteln) pase by se mla skldat z proporcionlnho
psma.
Historick psma Rzn dve vyvinut psma se asto jmenuj po svch tvrcch,
nap. Garamond, Caslon, Fournier, Baskerville, Zapf . . . Je dleit si uvdomit, e s vynlezem knihtisku (obvykle pisuzovn Gutenbergovi kolem r. 1450) se zaaly pouvat
litery, vyroben ze slitiny nkolika kov. Jednotliv litery (a mezery) se skldaly za sebe
a pod sebe tak, aby po vytvoily esteticky vzhlejc strnku. Designr psma navrhl (a
mon i pmo vyrobil) pro kadou literu jednu jedinou formu, nicmn bhem odlvn
kovovch kopi pirozen dochzelo k drobnm odchylkm, a tak psmena se ji v tomto
okamiku mohla liit. Pi nanesen barvy a otitn na papr mohlo rovn dojt k tvarovm odchylkm. A tak celkov, nezdka se setkme s historickmi tisky, kde stejn
psmenka nabvaj rznho tvaru . . . [50, str. 42]
Dnen potaov psma vychzej asto z tchto historickch, ale jejich clem nemus
bt pesn napodobenina, nbr interpretace i pouze inspirace. To vede k tomu, e stejn
pojmenovan psmo vychzejc ze stejnho historickho originlu me mt odlin tvary
od vrobce k vrobci. Tak se setkme se situac, kdy na trhu existuje nkolik psem se
stejnm (historickm) jmnem, pokad od jinho tvrce i psmolijny a s rozpoznatelnmi rozdly. Takov situace je demonstrovna na obr. 6.10 v ppad oblbenho psma
Garamond.
Digitln psma Tak za dnenmi fonty, kter vznikly ji ist elektronicky, stoj autor,
a i dnes se psmo me jmenovat po svm tvrci (uveme kup. Frutiger). Kvalitn psma
jsou vtinou licencovna. Nap. Adobe Garamond Premier Pro se v R prodv za
39 EUR.12 Na Internetu je mon nalzt velk mnostv font, vtina z nich ale za moc
nestoj nap. voln iiteln nhraky placench font. Pi substituci psma v prohlei
nebo pi tisku pochopiteln me dojt ke znehodnocen dokumentu.
Kategorizace psem Proporcionln psmo meme rozdlit na tyi hlavn druhy:
pouze stojat ez, podpora vech monch jazyk, licence pro 5 pota; kompletn rodina tohoto
psma se prodv za 235 Euro, viz http://store2.adobe.com/cfusion/store/html/index.cfm?store=
OLS-CZ&event=displayFontPackage&code=1737 (navtveno 7. 2. 2012)
12
119
(a) Adobe Garamond Pro
(b) Apple Garamond
(c) Garamond
(d) Garamond EB
(e) Garamond LT
(f) Garamond No4
Obrzek 6.10: Garamond rznho pvodu.

Antikvy neboli serifov. Patka (serif) zlepuje itelnost, vede oko po dku, proto se
patkov psmo pevn pouv na knihy a del texty.
Dynamick: Palatino, Times, Garamond
Pechodov: Bookman, New Century, Baskerville
Statick: Computer Modern13 , Bodoni, Didot
Bezserifov neboli bezpatkov. Dky absenci patek je vraznj a itelnj, ovem
obecn pouze pro krtk npisy, nadpisy atd., krtk texty, nikoliv pro del souvisl
text mench stup (tzn. prezentace, dlnin cedule atd.).14
Helvetica, Avant Garde, Frutiger
Pechodov Clarendon, Rockwell, Birch
Napodobeniny run psanho + obrzkov Zaph Chancery.
Nzvoslov pouvan v souvislosti s psmy
Psmo. . . je tvoeno ze znak, slic, interpunknch znamnek a dalch znak
ez psma (type style). . . modifikace kresby nap. zmnou sklonu (kurzva), zeslenm tah
(polotun) atd.
Psmov rodina (type family). . . souhrn vech ez danho typu psma.
Typ psma (typeface). . . oznaen pro zcela konkrtn psmo charakteristick kresby, pojmenovan vlastnm nzvem.
Psmov kuelka. . . pojem z doby kovov sazby kovov odlitek, na nm je relif litery.
Viz obr. 6.11.
Stupe psma. . . velikost kuelky
Svtl vka psma. . . vzdlenost od doln k horn dotanici [50]. Pokud se mluv o velikosti
psma (co je samozejm nesprvn), mysl se tm zpravidla toto.
Stedn vka psma. . . vzdlenost od a ke stedn dotanici.
13
14
vchoz psmo TEXu, kter bylo vytvoeno pro tento szec systm
na tom se shodne vtina typograf, ale existuj vjimky
120
Litera. . . jeden psmov znak (ovem me obsahovat vce psmen, jako , , M, ffi)
Sla tahu neboli duktus (weight of faces). . . ovlivuje tunost
Pojmem verzlky jsou oznaovna VELK PSMENA, minuskami jsou nazvna
mal psmena.
Akcentov dotanice
Horn dotanice
Stedn dotanice
Zkladn dotanice
Doln dotanice
hav glbus?!
Stedn
vka
Svtl
vka
Kuelka
Obrzek 6.11: Kovov litera a kuelka.
Obrzek 6.12: Psmov osnova s vyznaenmi mrami. Zkladn dotanici se bn k

a. Vimnme si, e nkter oblouky u liter dokonce pesahuj kousek za dotanice (to
nen chyba, nbr optick zmr).
Stupe psma vs. velikost psma Bylo u eeno, e stupnm psma se oznauje
dlka jeho kuelky. Stupe psma tud nen tot co velikost vyszenho psmena! (ani
verzlek, ani minusek)
Byl proveden experiment, kter tento fakt m zdraznit: V editoru MS Word bylo
vyszeno stejn slovo ve tech rznch fontech (Calibri, Arial, Garamond), ve velikosti
65 pt, viz obr. 6.13. Word pouv postscriptov bod (72 pt v jednom palci). Byla zmena
vka od doln dotanice k akcentov dotanici15 :
Calibri 23 mm, co odpovd 65,2 pt,
Arial 25 mm, co odpovd 70,9 pt,
Garamond 25,2 mm, co odpovd 71,4 pt.
15
tyto pojmy jsou objasnny v obr. 6.12
Calibri Arial Garamond
11 mm 12,5 mm
Calibri: 11 mm 31,2 pt
Arial: 12,5 mm 35,4 pt
9,5 mm
121
Garamond: 9,5 mm 26,9 pt
2) Vka malho pi velikosti 65 pt: (psma: Calibri, Arial, Garamond) (1 pt = 0,3528 mm)
lut
20 mm 23 mm
lut
21,5 mm 25 mm
lut
20,5 mm
25,2 mm
Calibri: 20 mm 56,7 pt; 23 mm 65,2 pt Arial: 21,5 mm 60,9 pt; 25 mm 70,9 pt Garamond: 20,5 mm 58,1 pt; 25,2 mm 71,4 pt
(14,5;
l16; u10,5;
t13,5;
20)
(16,5; l16,5; u12;
t16; 21,5)
Obrzek
6.13:
Ilustrace
experimentu
k vce
psma. (15,5; l15; u9; t11,5; 20,5)
3) Vka velkho pi velikosti 65 pt: (psma: Calibri, Arial, Garamond) (1 pt = 0,3528 mm)
elva elva elva
Z toho plyne, e Word neme myslet vkou psma jeho kuelku (65 pt), nebo kuelka
16,5 mm
15,5 mm
14,5 mm
mus bt vdy vt. Dle byla zmena vka od a k akcentov dotanici (psmeno
):
14,5
Calibri
19ptmm, coArial:
odpovd
pt,
Calibri:
mm 41,1
16,5 mm 53,8
46,8 pt
Garamond: 15,5 mm 43,9 pt
(14,5;
l16;
v10,5;
a11)co(16,5;
e12,5;58,11
l16,5; pt,
v12; a12,5)
(15,5; e9,5; l15; v9; a9,5)
e11;
Arial
20,5
mm,
odpovd
Garamond 20 mm, co odpovd 56,7 pt.
U tto mry jsme ji ble . . . Tedy, shrnuto, zaprv vka psma je nicnekajc pojem,
zadruh nen jasn, z eho ji vlastn MS Word bere.
Rodina psma
Rodina psma, aby byla rodinou, obsahuje nejmn dva ezy psma. Krom tzv. zkladnho
ezu t roman, regular, body type, basic design; stojat, obyejn, normln jsou
nejastji v rodin jet ezy vyznaovac : kurzva italic, (polo)tun (semi)bold, velmi
tun heavy/black, tenk thin, slab light, tun kurzva, kapitlky small caps.
Typicky m psmov rodina tyi ezy: zkladn, kurzva, polotun, polotun kurzva.
Ji zmnn profesionln psmo od spolenosti Adobe se prodv v tchto monch ezech:
Garamond Premier Pro Regular,
Garamond Premier Pro Italic,
Garamond Premier Pro Medium,
Garamond Premier Pro Medium Italic,
Garamond Premier Pro Semibold,
Garamond Premier Pro Semibold Italic,
Garamond Premier Pro Bold,
Garamond Premier Pro Bold Italic.
Dle meme jet mluvit o ezu zenm condensed nebo rozenm extended.
U vech odvozench ez odliujeme tzv. prav a neprav. Prav jsou vytvoeny pmo
tvrcem zvl. Neprav vznikaj geometrickou nebo morfologickou transformac znak
z jinho ezu, nejastji stojatho. Napklad: Toto jsou prav kapitlky. Neprav
kapitlky by vznikly obyejnm zmenenm verzlek (jak to nap. dl MS Word u psem,
je kapitlky neobsahuj). Typografickm problmem je v tomto ppad nesoulad sly
tah ve znacch.
Dleit je, aby psmov rodina mla urit spolen prvky, jako nap. svtl vka,
stedn vka, take pouit rznch ez nevede k typograficky a esteticky nekonzistentnmu vsledku.
LATEX: \textrm, \textit, \textbf, \texttt, \textsc, \textsl . . . ; \emph.
Praktick pravidlo Je dobr pouvat v dokumentu takov stupn psma, kter se li
alespo o 20 % (tzn. kupkladu nepouvat souasn psma stup 10, 11 a 12, jsou od
122
ABCabc
(a)
ABCabc
(b)
ABCabc
(c)
ABCabc
(d)
Obrzek 6.14: Rozdl v kresb znak v rznch stupnch psma. Zleva: psmo LARGE
v originle, resp. ve dvojnsobnm zvten, pot psmo tiny v originle a sedminsobnm
zvten
sebe patn rozliiteln).
Fonty a jejich vlastnosti
Souhrn vech znak jednoho typu a ezu se nazv font striktn esky znakov sada.
Kvalitu fontu meme hodnotit nejen podle kresby jednotlivch znak, ale tak podle
ptomnosti a kvality akcent, slitk a vyrovnanch skupin.
Pklad (ne)vyrovnn (kerningu):
VLTAVA VLTAVA,
pklad (ne)slitku:
fi fi.
Technologie, kter se pouv pro zobrazovn liter v nzkm rozlien (to se tk
zejmna obrazovek), se nazv hinting. Pokud tyto instrukce nejsou ve fontu obsaeny,
potaov systm nebo software rozhoduje o zpsobu rasterizace sm.
Prv z dvodu hrubho zobrazovn na RGB obrazovkch v roce 1998 piel Microsoft s technologi ClearType je zaloena na subpixelovm renderovn obrazu, kdy se
rozsvcuj jednotliv barvy, ne cel pixel. Tak doshneme jemnjho rozlien, ale za cenu
barevnch okraj znak.
Kresba psma v jeho rznch stupnch me bt v nkterch fontech rzn, tzn. e
rzn stupn psma nejsou odvozeny z jedinho vzoru pouze oybejnm klovnm. Jako
pklad uvdme na obr. 6.14 ppad TEXovskho Computer Modern v zkladnm ezu.
Formty potaovch psem
Psmo v potai tvo soubor nebo vce soubor, kter obsahuj nap. nzev, ID, autora,
informace o kdovn, kerningov pry, hinting atd. Krom vtinovch vektorovch psem
(matematick zpis vech liter, tzv. outline fonts) existuj i bitmapov psma.
V dnen praxi pevauj ti formty:
PostScript Type 1 Pochz od Adobe. Me obsahovat 256 znak, prvnch 32 fixnch.
Rzn kdov strnky. Ve Windows ptomn zpravidla jako dva soubory, .pfb a .pfm.
Pro rasterizaci tohoto typu psma je teba Adobe Type Manager (ATM, ponaje Win
2000 je v systmu).
123
TrueType Pvodn od Apple. Pevzal jej Microsoft do Windows a zrove vytvoil

psma Times New Roman, Arial, Courier New. Podpora TrueType pmo ze systmu
Windows. Me obsahovat vce ne 65 000 znak dky podpoe Unicode.16
OpenType Komern od 2000, Adobe + Microsoft. Je to jaksi slouen, lpe eeno
zapouzden pedchozch dvou formt, plus drobn vylepen. Podporuje Unicode, vce
ez v jedinm souboru atd. Navc jsou psma penositeln mezi platformami, co do t
doby neplatilo.
Nkolik poznmek na zvr.
Pro pojmenovn psem se neustlil jednotn zpsob.
dn z psem nemus obsahovat eskou sadu. Pro sazbu eskch a slovenskch text
je teba u Type 1 pouvat psmo oznaen jako CE nebo EE, u OpenType oznaen
Pro nebo Ext.
Lokalizace fontu nebo lidov poeovn. V ppadech, kdy chci vyut pro
svoje ely font, kter neobsahuje potebnou diakritiku. Koupm jej a diakritiku
domaluji. Amatr takto obvykle vytvo paskvil. Na trhu jsou typografov, kte
lokalizaci pmo nabzej jako jednu ze svch innost.
Psma, kter jsou ve Windows, je mono prohldnout pes Ovldac panely Psma
(co odpovd obsahu c:/windows/fonts). V dnen dob tam najdete skoro vhradn psma TrueType a OpenType. Jednotliv programy vak sv psma asto
instaluj do svch vlastnch adres.
Instalace novch psem vech typ ve Windows XP: pes Ovldac panely Psma
Soubor Nainstalovat . . . .
V esk republice se designem font uiv cca 3 osoby, z nich nejznmj je psmolijna Frantika torma interaktivn strnky na www.stormtype.com.
6.3.3
Zklady typografie
V tto sti jsou prezentovna vybran typografick pravidla spolu s pslunmi pojmy,
a rovn souvisejc typografick chyby. erpno je pitom zejmna z pramen [19, 50, 78].
Pklady v tto sti jsou asto doprovzeny pslunm kdem jazyka LATEX.
Hned na zatek uveme, e zejm neexistuj rozdly mezi zvyky a pravidly v esk a
ve slovensk typografii. Slovensk psan projev pouv navc znaky , , , , , nepouv
naopak teba , .
Pravidla uveden dle nemaj vdy absolutn platnost, pedevm zle na pouitm
psmu (tak teba mezislovn mezera v jednom fontu psob men ne v jinm apod.).
Tak je mon si vimnout, e rzn prameny se v dlch zleitostech neshoduj [40, 36,
50].
Mezislovn mezera Zkladn mezislovn mezera m obvykle rozmr tetiny tverku
(1/3 em). Pi zarovnvn textu do bloku (viz ne) je mono ji rozthnou nebo smrtit
estetick je to ale pouze v omezenm rozsahu, zpravidla 1/4 em a 1/2 em.17
Tedy pokud psmo bude obsahovat kdovou strnku s etinou a panltinou, mohu szet nap.
slovnk pomoc jedinho psma.
17
piem nedovolen velk roztaen mezery vede v TEXu k hlen Underfull hbox, pod minimln
hranici TEX nejde
16
124
Mezera me dostat atribut nezlomitelnosti, kter zpsob, e dv litery spojen touto

mezerou nebudou nikdy v tomto mst rozdleny koncem dku. Nezlomiteln mezery
umisujeme v esk sazb vdy za jednoznakov pedloky a spojky k, s, v, z, o, u, i, K,
S, V, Z, O, U, I, A. Minuskov a bv vjimkou, zejmna u sazby zkch sloupc
(noviny).
Mezera za tekou mezi vtami se me szet o nco vt ne mezislovn mezera;
ovem univerzln algoritmus, kter by automaticky odliil takovou teku od teky nap.
za zkratkou ve vt, neexistuje.
Nap. roubky, matiky atd. jsou soust vbavy. Tak . . .
Nap.\ roubky, matiky atd.\ jsou soust vbavy. Tak\,\dots
LATEX: \ (mezislovn mezera), ~, \@. (vynucen teky na konci vty), \nobreakspace,
\nolinebreak.
Zen mezera Zkladn velikost 1/6 em18 , striktn podle esk normy ale 1/4 em [78,
str. 35]. Pouv se v mstech, kde by mezislovn mezera byla pli velk a je vhodn
optick vyrovnn zabarven textu: za tekou (ale ne po konci vty!), za odsuvnkem, ped
uvozovkami, ped a za pomlkou, u psmen s vtm svtlem.
J. K. Tyl a W. A. Mozart
J. K. Tyl a W. A. Mozart
J.K.Tyl a W.A.Mozart
J.~K.~Tyl a W.~A.~Mozart
J.\,K.\,Tyl a W.\,A.\,Mozart
J.K.Tyl a W.A.Mozart
Obr. 5.2 na str. 34.

Obr. 5.2 na str. 34. (1/4 em)
Obr. 5.2 na str. 34. (1/6 em)
Obr.5.2 na str.34.
Spolenost ABC, s. r. o.
Spolenost ABC, s. r. o.
Spolecnost ABC, s. r. o.
Spolecnost ABC, s. r. o.
s. r. o.
s.\,r.\,o.
s. r. o.
s.\,r.\,o.
(font Palatino)
(font Palatino)
pad na kolena, ronk 94, ronk 94
pad\,na kolena, ronk\,94, ronk 94
LATEX: \, (je zrove nezlomitelnou mezerou).

Prostrkn znamen zvten nebo zmenen vzdlenost mezi znaky. Bu celho textu
nebo jen jeho st. Pokud je to mon, vyhbme se jeho pouit, protoe tm znehodnocujeme dlo psmotvrce, kter jej vytvoil vetn kerningovch pr a tedy zpravidla nepotebuje vylepit. Vjimkou mohou nkdy bt prostrkan nadpisy (verzlkov),
nebo teba inzerce. Do kategorie prostrkn adme tak vjimen ppady, kdy je teba
udlat/doladit manuln vyrovnn (kerning) nkterch pr znak, jako mohou bt
VA, LA, TA, LY, YA
vs.
VA, LA, TA, LY, YA.
S prostrknm souvis tak pojem rozpal znak (letter-spacing).

18
i v LATEXu
125
dkov proklad uruje vzdlenost mezi dky (pesn: mezi nsledujcmi ami).
Stupe psma a dkov proklad zname jako dvojici, nap. 10/12 znamen psmovou
kuelku vky 10 bod a dkov proklad 2 body. Nepouvme dkovn 1, 1 12 , 2.
Proklad by ml bt stejn v celm dle. Velikost dkovho prokladu se vznamnou mrou
podl na celkovm zabarven sazby. Obvykl vchoz hodnota pro dkov proklad je 120 %
stupn psma, tedy nap. 10/12.
Pklady pouit: poznmky Helvetica 8/10, zkladn text Helvetica 12/14, mezititulky
Helvetica 16/18, titulky Helvetica 24/28.
LATEX: \baselinestretch, \baselineskip.
Strnkov rejstk Strnkov rejstk (voln rejstk) znamen, e u protilehlch strnek (facing pages) maj prvn a posledn dek stejn a. Sazebn obrazce na protilehlch
stranch papru se tedy pekrvaj (v prhledu proti svtlu).
dkov rejstk Dodret dkov rejstk (pevn rejstk) je nronj v tomto
ppad se maj krt i jednotliv dky a sla strnek. U beletrie nen velkm problmem doshnout dkovho rejstku, avak v technickch dokumentech (obrzky, vzorce,
nadpisy) pibvaj problmy s udrenm i jen strnkovho. m lpe je vak dodren, tm
ten/levnj papr je mon pout a tedy celkov cena nkladu je mnohem ni!
Odstavec je zkladn vznamovou a formtovac jednotkou. Jednotliv odstavce je
proto nutno od sebe dobe vizuln odliit. Tzv. zarkov dek je prvn dek odstavce,
vchodov dek je naopak posledn. Pro ely odlien odstavc se pouv zejmna odsazen neboli zarka na zarkovm dku, obvykle velikosti 12 em.
Pklady:
Toto je odstavec se zarkou jeden tverk. Toto je odstavec se zarkou jeden tverk.
Toto je odstavec se zarkou jeden tverk. Toto je odstavec se zarkou jeden tverk.
Toto je odstavec se zarkou dva tverky. Toto je odstavec se zarkou dva tverky.
Toto je odstavec se zarkou dva tverky. Toto je odstavec se zarkou dva tverky.
Dleit pravidlo podporujc rozliitelnost jednotlivch odstavc je, e vchodov
dek mus bt del ne zarka a zrove krat alespo o 1 em ne pln dek, ne jako
ve. Pokud zarka je nulov, mus to bt alespo o 2 em.
Vyskytuje se i zpsob, kdy jednotliv odstavce jsou oddleny vertikln mezerou. Pak
odstavcov zarka nem smysl.
Zda odsazovat odstavec, kter nsleduje ihned po nadpisu sti, je tma na diskuzi;
mon, e je uvedeno v njak esk norm; nap. LATEX to standardn nedl.
LATEX: \par, \indent, \noindent, \parindent, \usepackage{indentfirst}.
Zarovnn textu Ti zkladn druhy jsou do bloku, na praporek vlevo nebo na praporek
vpravo. Praporek vlevo znamen zarovnn na lev okraj a naopak.19 Pi zarovnn do
bloku, kdy se uplatn roztaitelnost mezer, me vzniknout typografick chyba zvan eka.
Pochopiteln m vce slov na dku, tm lep (tj. rovnomrnj) zabarven m text.
19
To je v souladu se zdroji [19, 50]. Avak Rybika [78] to definuje naopak.
126
Toto je text szen na

praporek vlevo. Toto je text
szen na praporek vlevo.
praporek vlevo.
Toto
Toto
Toto
Toto
Toto

je text szen do bloku.
je text szen do bloku. praporek vpravo. Toto je text
szen na praporek vpravo.
praporek vpravo.
Neopomeme jet astou sazbu na stedn osu neboli lidov centrovn.

LATEX: \raggedright, flushleft; \sloppy, \fussy; center, \centering.
Zabarven textu je pojem, kter definujeme jako pomr potitn a nepotitn oblasti
papru. Meme si to pedstavit tak, e rozmaeme vekerou pouitou er rovnomrn
po pape a vsledkem dostaneme edivou barvu. Na zabarven m vliv ada faktor:
stedn vka psma,
duktus psma,
ka psmovch znak,
ka sazby,
dkov proklad.
Dlen slov Dlit slova je teba podle Pravidel eskho pravopisu [36]. Nesmj se dlit
slova na vce ne tech dcch za sebou, piem se do toho pot i interpunkce, kter
svou kresbou rovn naruuje prav okraj sazby. Na konci dku nesm zstat samotn
znak. Na novm dku se nesm objevit mn ne ti znaky ped mezerou. Zsadn chybou
je rozdlit slovo na pechodu strnek nebo sloupc.
Toto je text nevhodn dlen. Toto je text nevhodn dlen. Toto je text nevhodn dlen. Toto je ukzka nevhodn dlenho
textu. (celkem 3 chyby)
Toto je ukzka textu dlenho vhodn. Toto je

text vhodn dlen. Ukzka. Toto je text vhodn
rozdlen. Toto je text
vhodn rozdlen.
Rozdlujeme-li slovo obsahujc spojovnk (esko-irsk), mus se spojovnk penst na nsledujc dek:
. . . jeho esko-irsk pvod je znm . . .
LATEX: \hyphenation, \-, \splithyphens, \usepackage[split]{czech}, \discretionary.
Dlen slovnch a jinch spojen Nedlme:
titul+jmno (prof. Smkal)
prof.\,Smkal
zkratka jmna (J. Novk)
J.\,Novk
sla a jejich dy (10 000 Maniacs)
10\,000
telefonn sla (777 888 999)
777\,888\,999
sla s jednotkami (5 kg, 10 ml)
5\,kg 10\,ml
(ovem rozdlit meme v ppadech 55 - kilogram, 10 - mililitr)
spojen zkratky s slic: nedlme, pokud slo m jen jednu slici
obr.\,1 obr.\ 15
datum vyszen seln: 14. 6. 1955, 14. ervna 1985 (ped 1985 je mon zalomit)
14.\,6.\,1955 14.\,ervna 1985
127
zkratky (XYZ a.s., XYZ a. s.)

XYZ a.s. XYZ a.\,s.
hypertextov odkazy: radji nedlit, pokud je to nutn, obecn je teba dvat pozor,
aby znamnko rozdlovnku nepsobilo dojmem, e je soust adresy . . .
emailov adresy: radji nedlit
LATEX: \,, \usepackage{url}, \usepackage{thinsp}.
Spojovnk, pomlka, minus Rozliujeme ti rzn znaky, kter jsou velmi asto povaovny za jeden a t!
Spojovnk (rozdlovnk, divis) je dlouh 1/3 em a pouv se jako znamnko ve sloench
vrazech. Sz se bez mezer, jako nap. v:
esko-irsk,
nebude-li pret,
Brno-sted, Brno-Medlnky,
madam Prochzkov-ern,
je zamstnn jako mechanik-elektronik,
high-end elektronika,
Wi-Fi pipojen,
zesilova typu Sallen-Key,
T-lnek.
Znak spojovnku se rovn pouv pi dlen slov. LATEX: -.
Pomlka (en-dash) m dlku poloviny tverku a me vystupovat v nkolika funkcch:
oddlova vtnch celk: szme s mezerami z obou stran (obvyklmi nebo zenmi,
zle na fontu a na estetice), nap.
Kdy jsem el dom pipomnm, e dnes ji podruh stalo se, e . . .
Kdy jsem el dom pipomnm, e dnes ji podruh stalo se, e . . .
Pomlka v tomto vznamu me zstat na konci dku, ale nov dek j zanat
nesm. Dal pklady:
BEN technick literatura, BEN technick literatura
Jazyky: Anglitina stedn pokroil
Navtivte strnky projektu Brno msto uprosted Evropy
ve vznamu definice rozsahu nebo protikladu: szme bez mezer20 , nap.
v letech 198588
pobval zde 17. 5. 19806. 6. 1981
pobval zde 17. 5. 1980 6. 6. 1981
zpas SlovenskoNmecko
rozhran vzduchkov.
pi oznaen celoselnch mnovch hodnot: K 5, 21
K\,5,- jako prokrtnut nap. v tabulce.
LATEX: --, \nobreakdash.
Minus je definovno pro matematickou sazbu a vzhledem se odliuje od spojovnku i pomlky. Je nutn, aby tato znaka mla stejnou velikost i vertikln zarovnn jako symbol
pro plus: +, , .
ovem Pravidla uvdj v rozporu s typoprukami, e kolem pomlky musej bt mezery (!). Osobn
se klonm k nzoru, e v nkterch ppadech je estetitj mezery (zen i pln) udlat.
21
k tomu se ve jet jedno pravidlo (podle mho nzoru ji pehnan), e neceloseln ceny se musej
zapisovat jako nap. 151,34 K, nikoliv K 151,34.
20
128
Obrzek 6.15: Na tchto obrzcch je vidt dodren hned nkolika pravidel. Pomlka;
mezerovn kolem pomlky; spojovnk; penesen spojovnku na nov dek; esk uvozovky. Zrove vak lze vypozorovat jeden nedostatek rozdlen slova na pechodu strnek. Z knihy [33].
Obrzek 6.16: Poznmky pod arou ukzky z knihy [33]. V levm sloupci slovn za
vtou, v pravm za komentovanm vrazem.
Jak pklad pouit vech t znamnek souasn uveme vtu: V Brn-Tuanech namili dnes 20 stup to je jnov rekord.
LATEX: $-$, $+$, $\pm$.
Vpustka (trojteka, elipsa) je skupina t teek; je to jeden speciln znak. Sz se od
pedchozho textu oddlen mezerou zenou, nejlpe 1/6 em. Pokud je vpustka na na
konci vty, dal teka se ji nedl (ale jin znamnko me) [36].
Nap. J vm, ale asi to nepjde . . . (1/4 em)
Nap. J vm, ale asi to nepjde . . . (1/6 em)
Poznmky pod arou Zejm nen v dn norm specifikovno, zda na konci vtnho celku m bt odkaz ped interpunkc nebo za n (. . . toto,1 tamto . . . i . . . toto1 ,
tamto . . . ). Logick pstup (podpoen Pravidly) k, e pokud koment pat slovu,
pak odkaz m bt tsn za slovem, pokud koment pslu vtnmu celku nebo celmu
odstavci, pak a za interpunkc.
Takovto pstup je uplatnn i v knize, piem nkolik vatk uvdme v obr. 6.16.
esk uvozovky Poten dole, tvar 99, koncov nahoe, tvar 66: uvozovky. Naopak v anglickch textech: quotation marks.
LATEX: esk \uv{...}, anglick ....
Znak & vznikl z latinskho et. Se zenmi mezerami: J & syn
J\,\&\,syn
129
Obrzek 6.17: Parchanty: vlevo vdova, vpravo sirotek.

Lomtko Sz se vtinou bez mezer, jako nap. u jednotek: km/h, b/s, systm OS/2.
seln hodnoty + jejich jednotky Pro zven pehlednosti je asto vhodn oddlovat dy vtch sel zenou mezerou: 5 154 220 km, 12 000 K.
V etin se pouv desetinn rka, nikoliv teka jako v angloamerickch dokumentech.22
Jednotky se szej ped nebo za slo se zenou mezerou: Kladivo v 5 kg. Ovem ve
smyslu ptikilogramov by se szelo bez mezery: Je to 5kg kladivo. Podobn nap.
Budu tam na 100 %., ale Je to 100% jistota.
asto se chybuje pi zpisu slovnch spojen s sly: Korektn zpis slova estnctibitov
vypad takto: 16bitov23 V matematickch textech narazme na kol vyjdit souslov
jako nap. tice. Osobn se piklnm k tomu oddlit zde spojovnkem promnnou od
zbytku slova, jako nap. zde:
-tice hodnot $n$-tice, ( + 1)-tice $(k+1)$-tice.
Datum Pokud je seln, se zenmi mezerami: 14. 6. 1985.
6.3.4
Chyby v hladk sazb parchanty
Sirotek je posledn dek odstavce, kter se zlomem stane prvnm dkem na nov
strnce / v novm sloupci. Vdova je naopak prvn dek odstavce, kter jako jedin zstane na star strnce. asto se za parchanty povauje dokonce i vce ne jen jeden takov
dek. Schmata popsanch situac jsou na obr. 6.17.
6.3.5
Nkolik poznmek k sazb technickch dokument
Vzorec bv zpravidla normln soust vty, a u je to vzorec na dku nebo tzv. vysazen [78], tj. na samostatnm dku. Proto ve vzorcch a za vzorci pouvme interpunkci,
jako nap. v tomto ppad
= + ,
(6.1)
ppadn zde na konci vty
= .
(6.2)
Vzhledem k tomu, e TEX vznikl v USA, to pro ns ovem znamen, e sprvn sazba desetinnho
sla v matematickm reimu se mus doshnout malm trikem: $3{,}1415$, nikoliv $3,1415$ !
23
nikoliv 16tibitov nebo 16-tibitov nebo 16ti-bitov nebo 16-bitov
22
130
Pitom je tak teba dvat pozor, abychom nesprvn nezaali nov odstavec (zarkou)
vprosted vty (v pedchozm pkladu slovem ppadn).
Pravidlem v eskm prosted je rovn, e konstanty peme stojatm (roman, regular)
ezem psma, zatmco promnn kurzvou (italic). Fyzikln jednotky (kV, mA, Hz . . .)
peme stojat.24 Je teba tak rozliovat mezi oznaenm soustky a oznaenm jejho
parametru (rezistor R1 s odporem 1 ). Nzvy znmch funkc rovn stojat, nap.
sin , nikoliv ; ale naopak u neznmch funkc (), (). Vimnme si, e
v pedchozm pkladu nen konstanta, ale hraje roli promnn!
Dle je vhodn odliit vizuln matice, vektory a skalry. Nap. zvolme znaen:
11 1
.
..
..
A = [a1 , . . . , a ] =
.
.
,
..
1
kde a = [1 , . . . , ] pro vechna . (6.3)
Pokud se ve vzorci vyskytne normln text, jako slovo kde v (6.3), szme jej fontem a
velikost okolnho bnho textu.25
Popisky obrzk se sz pod obrzky, zatmco popisek tabulky nad ni.
Nsoben se zna tekou: , nikoliv * , jak je zvykem znait konvoluci (neplat
pro vpisy kdu, kde samozejm hvzdika jako pkaz pro nsoben zstane).
Kek ve vznamu krt se nesz pomoc psmene x, ale existuje na to speciln znak: . Take sprvn je obrazovka s 16001200 pixely, nikoliv obrazovka
s 1600 x 1200 pixely.
LATEX: Nkter ve uveden pravidla a dal pomcky jsou implementovny v balku
thesis.sty pro sazbu semestrlnch, bakalskch a diplomovch prac LATEXem. Viz
web [77]. Podrobn pokyny pro tvorbu Vaich BP najdete na strnkch stavu [12].
Bibliografick citace
Primrn loha citac je, aby si ten mohl dohledat pvodn uveden zdroj informac a
ml k tomu hledn dostatek informac.
Seznam odkaz na ciz informan prameny se obvykle umisuj v zvru prce ped
plohy, pod nzvem Literatura, Pouit literatura nebo Reference. V technickch oborech je zvykem slovat zdroje arabskmi slicemi mezi hranatmi zvorkami.
Jednotliv citace by mly splovat normy SN ISO 690 (bibliografick citace titnch
dokument) a 690-2 (elektronickch) [38, 39]. Cel seznam bv seazen
bu abecedn podle pjmen, jmna autora a nzvu pramenu (preferovno ve Vaich
pracch, v eskm prosted),
nebo podle poad prvnho vskytu citovn v textu.
Prameny je teba v textu tak citovat, co oetuje tak tzv. autorsk zkon . 121/2000 Sb.
Ke sprv vlastn databze pramen a k automatizovanmu generovn korektnch
citac lze pout web citace.com [6]. Pro management citac byl jako doplnk LATEXu
vytvoen databzov nstroj BibTEX.
V TEXu zde nastv problm, kter lze (ne pln dokonale) eit: mal eck psmena jsou ve standardnm fontu Computer Modern pouze sklonn tzn. teba konstanta nebo pokud chci napsat
mikrometry: m. Stojat uivatel LATEXu doshnou pouitm balku upgreek, stojat stejnm
zpsobem nebo (lpe) pouitm pmo pkazu textmu z balku textcomp: .
25
V LATEXu nap. pkazem mbox nebo pomoc text z balku amsmath.
24
6.3.6
131
Zbvajc poznmky k typografii
Zde je uvedeno jet nkolik neutdnch doporuen.

Podtrhvn radji nepouvat (naruuje kresbu fontu)26 .
Nevolit v jednom dokumentu pli mnoho font rozlinch charakter jde to proti
pehlednosti.
Vta nem zanat slem. Nap. vtu znjc 14. dubna probhne schze je lpe
peformulovat alespo jako Dne 14. dubna probhne schze.
6.4
Korektura
Korektura je rovn velmi dleit fze, asto podceovan. Smyslem korektury je odhalit
(a mnohdy tak naznait opravu) vcn, pravopisn a typografick chyby v dokumentu.
Z podstaty plyne, e me probhat v nkolika opakovnch. Tzv. domc korekturu
provd korektor profesionl, pokud mono ne stejn lovk jako saze. Autorsk korektura
je pot provedena autorem/zadavatelem.
6.4.1
Klasick korektura
Klasickou korekturou se mysl korektura run. Tzv. korektorsk znaky upravuje Norma
SN 88 0410 Korekturn znamnka. Znaky se vepisuj pmo do dokumentu a opakuj
se po stran textu [3, 2].
6.4.2
Elektronick korektura
V dnen dob se vmna dokument dje m dl astji elektronickou formou. Jistou

podobu elektronick korektury27 najdeme v programu Adobe Acrobat. Meme zde do
dokumentu vepisovat nkolik typ poznmek, navrhovan opravy, kreslit a pst perem
pmo do dokumentu PDF. (Tedy speciln tak korektor me provdt klasickou korekturu, avak ne na pape, nbr na obrazovce; nejlpe, kdy m k dispozici tablet.)
Nkter mon operace:
oprava peklep, vloen nebo vyputn slova,
zmna fontu,
zmna polohy objektu,
vlepen poznmky k uritmu textu,
run kreslen.
Pjemce korektury (nap. ve form .fdf souboru) me pohodln vypnat/zapnat poznmky, tdit je podle typu, osoby, vypisovat seznamy, nvrh na opravu pijmout/odmtnout atd. Tak je mono pracovat ve skupin (souasn na jednom souboru!).
6.5
Specifika publikovn na WWW
Elektronick publikovn na internetu se od klasick ppravy titnho materilu li. Pokud budeme hovoit o webovch strnkch, konkrtn o (X)HTML strnkch s pouitm
26
27
vzpomeme ale na asopis Reflex, kde podtrhvn zmrn pouvaj jako vizuln efekt
pojmenovanou jako recenze
132
CSS, meme uinit nkolik poznmek [84, 73]:

o nvtvnosti strnek rozhoduje vce obsah, jeho uspodn, jeho pehlednost a
rychlost ne design. (Pro pijdou nvtvnci, co budou hledat.)
douc je udret design na uzd,
formtovn dme zsadn pomoc styl (strukturn znaky vizuln podoba),
dnes je vhodnj vytvet weby v XHTML (tj. nap. vyaduje znaky malmi psmeny a vdy uzaven pry znaek, nepodporuje nkter znaky z HTML), mj. kvli
prohlem v mobilnch zazench,
zalamovn dk
v prohlei je vtinou nepedvdateln, a to se mus zohlednit,
prov znaka <nobr>...</nobr> poslou k zkazu zalomen obsahu uvnit,
znaka <wbr> (word break) definuje msto, kde se me rozdlit slovo, ale tak,
e se nevype znak rozdlovnku (vhodn teba pro lmn URL adres) [47, 85],
entita (soft hyphen) slou k oznaen msta, kde me dojt k rozdlen
slova rozdlovnkem [108],
je entita pro nezlomitelnou mezeru (NonBreakable SPace)28 ,
obrzky
pouvme atribut alt
velikost obrzku vlome pomoc atribut height a width pedem, abychom
se vyhnuli poskakovn obsahu strnky pi pomalejm natn grafiky
pro obrzky je z hlediska kvality a t objemu dat zsadn zvolit vhodn formt:
JPEG, PNG-24 vs. PNG-8, GIF (viz st 2.4.2)
barvy: pokud to nen nutn jinak, sname se vyjt s web-safe barvami, zejmna opt
kvli mobilm, PDA, kter disponuj omezenm potem barev
fonty
na webu se pouvaj astji bezpatkov ne patkov psma29
tvrce nikdy nem jistotu, e pouit font m na svm potai uivatel
proto je vhodn pout rozen (alespo na Windows) fonty jako Arial, Times,
Verdana, Courier (ve stedoevropsk variant CE); ovem na jinch systmech
ne Windows pochopiteln mohou nastat problmy
je vhodn dt prohlei vce alternativ a vet zavrit alespo obecn; nap.
font-family:ArialCE,HelveticaCE,Arial,Helvetica,sans-serif
sprvn pouvn entit [86, 103]:
spojovnk (-) pmo znakem - nebo pomoc &#45
pomlku () jako –
minus () pomoc −
tverkovou mezeru jako &emsp;
pltverkovou mezeru jako &ensp;
zenou mezeru jako
esk uvozovky ( ) jako &bdquo; a “
anglick uvozovky ( ) jako “ a ”
znak krt () jako ×
vpustka (. . . ) jako …
automatick doplovn V (X)HTML na sprvn msta viz
http://www.nedivse.cz/doplnovani-pevnych-mezer
29
kvli nzkmu rozlien obrazovky, na nm patky a podobn detaily nemohou sehrt dobe svou roli
28
6.6
133
Pedloha
Pedlohou myslme matrici, vzor z njakho materilu, ze kterho se pak uritou technologi vytv kopie. Proces, kter vede k vytvoen pedlohy (a to vetn pedchozch
kapitol), nazvme prepress. Do roku cca 1970 bylo vytven pedlohy pln analogovou
zleitost.
6.6.1
Barevn separace pevod do barevnch vtak
Pokud budeme hovoit o barevnch tiskovinch, pak (tm) vechny technologie tisku
vychz ze subtraktivnho modelu CMY. Tedy data, a u jakkoliv, se ped tiskem mus
pevst do tohoto modelu, resp. pouv se CMYK z dvod uvedench v sti 1.4. Proces pevodu dokumentu do CMYK nazvme barevnou separac. Pi separaci se pouvaj
zejmna algoritmy GCR, UCR (viz st 1.4), je to velk vda a know-how sehrv velkou roli. Levnj domc tiskrny barevnou separaci (z RGB do CMYK) udlaj samy
univerzln, v profesionln oblasti se do tiskaskho stroje (nebo vyvolvacho automatu) poslaj pmo CMYK data.
Jednotlivm barevnm slokm kme barevn vtaky. Pouit mn barev (i jinch
ne z CMYK) nazvme duplex (nap. fotografie tnovan do hnda me bt tisknuta
pouze ernou a hndou). Existuj i systmy vcebarvov, piem clem je obvykle zvten gamutu. Napklad v systmu hexachrome se pouv CMYK + zelen a oranov.
Fotografick inkoustov tiskrny pracuj asto se slokami CcMmYK, CcMmYyKkBORG apod., kde minusky reprezentuj svtl inkousty pslunch barev.
V nkterch ppadech je vhodn pout navc jet tzv. pm barvy (spot color), co
jsou pesn definovan odstny, kter nevznikaj na pape soutiskem jinch barev, ale
jsou pmo namchny ped tiskem (nebo takto zakoupeny). Slou bu k vyjden barvy,
kter je mimo gamut CMYK, nebo jde o pesn zachovn barevnosti, ppadn zabrnn
moir na velk ploe (oblast obal). Pochopiteln pm barvy zdrauj tisk, ale na druhou
stranu zatraktivuj produkt. Pklady: Nestl, Vodafone, Opavia . . .
6.6.2
Tiskov znaky
Pi pprav dokumentu k tisku je vtinou teba jej doplnit o grafick znaky. O tom
jak rozhoduje pouit tiskov technologie. Nejastj pklady a vysvtlen viz obr. 6.18.
Kvalitn DTP programy umj pidat tyto znaky jednodue.
Oezov znaky (crop marks). Slou k nastaven oezu istho formtu. Nestkaj se. Za pomyslnmi okraji nechvme v tisku rezervu (spadvka), podle typu
dokumentu, nejmn 2 mm, obvykle radji 45 mm. Pi nvrhu dokumentu neumisujeme dleit grafick prvky pli blzko okraje. Pi urovn tto vzdlenosti je
teba tak uvit druh vazby.
Soutiskov (pasovac, registran) znaky. Soutiskov znaky jsou vytvoeny
zmrn tzv. registran barvou, co je barva, kter obsahuje 100 % vech ty sloek
CMYK. Smysl je zejm.
Kontroln prouky gradace barev. Slou ke kontrole expozice a pi ppadn
reklamaci barevnosti.
Pole pro kontrolu smyku. Pi nesprvnm nastaven ptlaku ofsetovch vlc
se me objevovat nedouc jev zvan smyk. Jde o deformaci tiskovho bodu a
134
(a) Tiskov znaky pklad: A. Prouek pro kontrolu

gradace, C. Registran znaky, E. Oezov znaky. Dle
si vimnme kontrolnch gradanch prouk pro sloky
C, M, Y.
(b) Gradan prouky v praxi, ihned navazuj pole pro kontrolu smyku. Rovn je patrn rozdln natoen tiskovch bod barev
C, K.
Obrzek 6.18: Tiskov znaky.

dsledkem je mrn rozmazn tisku v uritm smru. Tyto znaky slou k vizuln
detekci smyku.
Skldac znaky.
6.6.3
PDF/X standardy
PDF/X-1, PDF/X-2, PDF/X-3 v oblasti prepressu oezan PDF formt definovan

ANSI, ISO. Nap. v souboru podle PDF/X-1 musej bt vloeny vechny fonty a obrzky
je mon pout pouze CMYK nebo s pmmi barvami.
6.6.4
Archov mont
Pojmem archov mont neboli vyazovn strnek mme na mysli uspodn tiskovch
strnek na tiskovm archu (i u oboustrannho potisku archu). Promylen pstup me
uetit mnoho asu a penz. Archov mont je vdy determinovna technologi dokonovac vroby (vazba, oez). Mont je mon provst softwarov tuto monost nabzej
buto pmo sazebn programy nebo existuj specializovan.
pklad monte
135
Obrzek 6.19: Flexotiskov pedloha.
6.6.5
Dal neutdn poznmky k oblasti prepressu
dodlat
Dleitm pojmem je petisk (trap, trapping).
Pro nkter dokumenty je uiten vytvoit maketu.
Vloen psem, resp. peveden textu na kivky.
V nezbytnm ppad meme provst rasterizaci dokumentu (psmo 812 b v 1200 dpi).
Existuje soubor s popisem zazen (.ppd).
6.7
Tisk
V tiskov fzi z jednoho vzoru vyrbme titn kopie. Pesnji, kadmu barevnmu
vtaku pslu jeden vzor; pitom zle na poad tisku barev.
6.7.1
Tiskov technologie
Tiskov technologie dlme podle zpsobu penosu tiskovho bodu na papr. V tomto textu
nevyerpme vechny dostupn zpsoby tisku, ale zmnme ty nejastji pouvan.
Tisk z vky
Nejstar tiskov technika, pochzejc z ny devotisk. V Evrop ji pouil J. Gutenberg
roku 1440 s kovovmi literami knihtisk. Postupn se pelo od rovinn pedlohy k vlcov.
Reprezentantem tisku z vky je dnes pouze flexografie pedlohou je prun materil,
kter umouje obtiskovat zaoblen nebo zvlnn povrchy (reklamn pedmty, igelitky
apod.), viz obr. 6.19. Flexografie dosahuje maxima okolo 150200 lpi [80].
Tisk z hloubky
Tisk z hloubky pedstavuje opak tisku z vky. V tiskov form pochromovanm vlci
jsou vytvoeny rzn velk prohlubn, pi tisku se forma zalije barvou a z povrchu se
barva sete tzv. noem (obr. 6.20). Rotan hlubotisk m dnes silnou pozici pi vysokonkladovm tisku (statisce kopi), rotaky jsou velmi rychl a 50 tis. ks/h a proto se
jimi tisknou v prv ad noviny. Tiskne se na pruhy papru z rol.
136
Obrzek 6.20: Nejjednodu schma tisku z hloubky.

Tisk z plochy
Prapedkem tto technologie je tzv. kamenotisk neboli litografie. Litografie spovala
v tom, e na hladkm vpenci se vytvoila pedloha pomoc mastn mapy tato msta
pijmaj barvu, ale odpuzuj vodu. Tato nabarven deska se pak obtiskla na papr.
Ofsetov tisk, kter funguje na stejnm principu, litografii vytlail a je dnes nejpouvanj technologi tisku. U ofsetu dve pevaoval postup, kdy pedlohou byly svtlocitliv filmy, jeden pro kad vtaek, kter se pipravily osvitem z dokumentu. Filmy se
pak prozily ultrafialovm zenm na tzv. tiskovou desku (plt, kovolist, plate jde
opravdu o plechov plt), na kter se tmto zpsobem vyvolaly lokln chemick zmny.
Po vyvoln desky pak osvtlen msta pitahuj vodu a neosvtlen barvu.
Na vlec, na kter je tiskov plt upevnn, se nan barva z barevnku a z nj se
barva obtiskuje na ofsetov pryov vlec a z nj na papr. Kad barva je titna
v samostatn vi, viz obr. 6.21.
Dnes je pprava tiskovch plt m dl astji digitln CtP (Computer to Plate)
technologie umouje plty vysvtit pmo z elektronick podoby dokumentu. Vhody
tto technologie oproti cest pes analogov filmy jsou:
krat as,
vt pesnost, men nchylnost na chyby a pokozen,
ekologinost.
Maximln vkonnost ofsetu je udvna piblin 20 tis. ks/h, bn 8 tisc.
Prtisk stotisk
Principem stotisku je protlaovn barvy na papr skrze otvory v pedloze stu. Tato
technologie m pochopiteln mal rozlien ve srovnn s ostatnmi.
Vzhledem k monosti potiskovn trozmnch pedmt je stotisk pouvn hlavn
v segmentu obal (sklo, keramika, CD, DVD, trika) a potiskovn technickch zazen
(klvesnice, kontroln panely). Dle tak ve velkoplonm tisku. Je to levn, ale mlo
(a) tybarvov ofsetov tiskrna.
137
(b) Zjednoduen schma rozmstn

vlc v ofsetov tiskov vi. Zdola
ptlan vlec, gumov ofsetov vlec a vlec s kovovm pltem. Nahoe
vlce pro roztrn vody a barvy.
Obrzek 6.21: Ofsetov tisk fotografie jednoduchho stroje a zjednoduen schma

uspodn vlc [4].
produktivn technologie, protoe je vce i mn manuln. Z toho plyne, e je vhodn
k pouit zejmna pi malch nkladech.
Nrst tiskovho bodu (dot gain) je kaz, kter se objevuje u vech ve uvedench
technik, kdy vytitn body jsou vt ne body na pedloze. Je to zpsobeno vlastnost
barvy se rozpjet na (v) pape. Z toho ihned plyne, e kad druh papru poskytuje
jin nrust bodu, nejvy bude mt mlo upravovan novinov papr. Obecn tento efekt
zpsobuje tmavnut obrzk a textur, zejmna ve stedech a stnech. [96] Nrst tiskovho
bodu je nelinern zleitost, viz tak st 1.4.1.
Digitln tisk
Oblast digitlnho tisku je dky rozvoji potaov techniky m dl rozenj. Tisk
probh pmo z potae a tedy odpad vroba pedlohy, z eho plyne nejvt vhoda
tto technologie monost tisknout se stejnmi nklady jeden kus nebo vt mnostv. Pi
hromadn vrob se udv jako zlomov mnostv, kdy je ekonomitj vyut ofset, mezi
500 a 1000 ks. Pi personalizovanm tisku30 je pochopiteln digitln tisk nesrovnateln
vhodnj.
Laserov a LED tisk Princip tohoto zpsobu tisku je: Laserem i LED svtlem se
umst elektrick nboj na buben (drum), toner se na tato msta pichyt, vzpt obtiskne
na probhnouc papr a nakonec je pipeen v ehlc sti (fuser). Takovto zazen je
jist jste nkdy dostali dopis/obchodn sdlen, ve kterm jste sice osloveni jmnem, nicmn obsah
dopisu je stejn pro vechny pjemce
30
138
oproti inkoustovm tiskrnm dra, ale je mn nkladn tisk. Profesionln laserov

stroje mvaj v lince i automatick oez a vazbu.
Inkoustov tisk Inkoustov tiskrny vysteluj kapiky inkoustu na papr. Zde jsou
nzk poizovac nklady, ale vy nklady na strnku. (Spolenosti vydlvaj na inkoustu.)
Inkoustov tisk termln inkoustovou tryskou neboli Bubble-jet. V tiskov
hlav jsou miniaturn topn tlska, po piveden proudu dojde k zaht, zvten
objemu a vystelen kapky na papr. Nklady na vrobu hlavy jsou nzk, hlava m
krtkou ivotnost. Proto jsou hlavy soust kazety. [Canon, HP, Lexmark]
Inkoustov tisk piezoelektrickou tryskou. V tiskov hlav je piezokrystal a ten
pi piveden napt zmn svj objem tm vytla kapku inkoustu. Nklady na
vrobu hlavy jsou vysok, ale je urena k trvalmu pouvn, proto se dokupuj
pouze kazety s inkoustem, co je o nco levnj. [Epson]
6.8
Dokonovac vroba
Pot, co je dokument vytisknut, mus nsledovat kony, kter vyprodukuj jeho konenou
podobu. Na vtinu kon ne zmnnch existuj specializovan stroje.
Snen tm se m na mysli seazen potitnch arch ve specifikovanm poad.
Pedstavme se to nap. u asopisu seitho vazbou V1 tj. sponkou.
Oez nejastji ze t stran.
Pehyb, falcovn, bigovn, skldn s trochou zjednoduen jsou to synonyma pro
skldn papru.
Drovn, vrtn, perforace, vysekvn.
Frzovn provd se, aby se zdrsnila strana paprovho bloku, kter tm nabyde
vt plochy a bude vzpt silnji pilepena lepidlem k pebalu knihy.
Lepen, it.
Protlen (emboss) do papru se vtla vzor.
Lakovn, laminovn.
Vazba viz dle.
Balen.
6.8.1
Druhy vazeb
Tzv. mkkou vazbou se rozum spojen itho nebo lepenho kninho bloku s paprovou,
kartonovou, pltnou nebo plastovou oblkou. (V1 mkk desky, blok seit drtnou
sponkou, V2 mkk desky, lepen broura oznut po tech stranch, V3 lepen
broura seit drtem ze strany, V4 it broura, mkk desky.)
Tuhou vazbou se m na mysli spojen kninho bloku s deskami z tuh lepenky nebo
plastu. (V7 it knin blok, pltn hbet, paprov potah, V8 pevn desky, it
knin blok, pebal, V9 vazba do desek z plast, it blok.)
Mezitm jsou nkdy jako polotuh oznaovny vazby V5 a V6 (nap. leporelo)
Mezi speciln vazby meme adit nap. kroukov, twin-wire vazby. [19, 72]
Povechn video z procesu vroby knihy s tuhou vazbou viz [13].
6.8.2
139
Pidlen ISBN, ISSN
Zkratka ISBN pedstavuje Mezinrodn standardn slo knihy (International Standard

Book Number). Podoba tohoto sla je upravena normou NS ISO 2108.
slo ISBN pidluje mezinrodn registran agentura ISBN hierarchickm zpsobem
(nrodnm autoritm vyhrad urit mnostv sel). slo ISBN m 13 slic (dve to bylo
jen 10). Prvn skupinou je prefix, druhou je registran skupina, tet je prvek registranta
(vtinou registrant odpovd jednomu nakladateli), tvrtou prvek publikace, posledn je
jedna kontroln slice. Pklad: ISBN 978-90-70002-34-3
Rzn vydn stejn knihy mus mt rozdln ISBN. Dokonce je-li stejn dlo publikovno vcero zpsoby (nap. vzan kniha a zrove online), mla by kad varianta
dostat sv ISBN. Vcesvazkov publikace dostv jedno slo.
Obdobn je situace u ISSN (Mezinrodn standardn slo serilovch publikac) (SN
ISO 3297). Vztahuje se na periodika, noviny, roenky (vron zprvy, adrese atd.),
asopisy, edice atd.
140
Reference
[1] Adjusting the separation type and black generation.
URL
http://www.underwaterphotography.com/photoshop/photoshop/1_7_20_4.
html
[2] Autor nezjitn: Korekturn znamnka.
URL http://linux.fjfi.cvut.cz/~w/cizi/typo/korekturni_znamenka.pdf
[3] Autor nezjitn: Korektury a korekturn znamnka. Typografia, 12 1983, zpstupnno online na Typo.cz.
URL http://www.typo.cz/wp-content/uploads/2009/09/korektorske-znacky.pdf
[4] Autor neznm: Heidelberg Printmaster foto.
URL http://www.bpmw-encapsulates.com/images/SF_33382_527_V01.jpg
[5] autorWWW: Barva jako kartografick vyjadovac prostedek.
URL
http://is.muni.cz/el/1431/jaro2005/Z8118/Barva_jako_kartogr_vyjad_
prostr.pdf
[6] autorWWW: Citace.com genertor citac.
URL http://www.citace.com
[7] autorWWW: Dia.
URL https://live.gnome.org/Dia
[8] autorWWW: Gamma FAQ.
URL http://www.poynton.com/notes/colour_and_gamma/GammaFAQ.html
[9] autorWWW: http://www.colormodels.com.
URL http://www.colormodels.com
[10] autorWWW: http://www.grafika.cz/art/df/rom_dof.html.
URL http://www.grafika.cz/art/df/rom_dof.html
[11] autorWWW: http://www.printing.cz/art/colormanagement/delta_E.html.
URL http://www.printing.cz/art/colormanagement/delta_E.html
[12] autorWWW: http://www.utko.feec.vutbr.cz.
URL http://www.utko.feec.vutbr.cz
[13] autorWWW: Jak se co dl Knihy.
URL http://www.stream.cz/video/61331-jak-se-co-dela-knihy
[14] autorWWW: Jak se co dl Papr.
URL http://www.stream.cz/video/45/2263-jak-se-co-dela-papir
[15] autorWWW: Psychologie barev.
URL http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev
[16] autorWWW: Pulp & Paper Resources on the Web.
URL http://www.paperonweb.com
[17] autorWWW: Sazebn obrazec.
URL http://www.typomil.com/kompozice/sazebni-obrazec.htm
141
[18] autorWWW: Typomil psmo, typografie a sazba na webu.

URL http://www.typomil.com
[19] Beran, V.; kolektiv: Aktualizovan typografick manul. Praha: Kafka design, tvrt vydn, 2005.
[20] Bradley, N.: XML kopletn prvodce. Grada, 2000, ISBN 80-7169-949-7, 540 s.
[21] Bringhurst, R.: The elements of typographic style. Hartley & Marks, tet vydn, 1996,
ISBN 0-88179-205-5, 350 s.
[22] Burger, W.; Burge, M. J.: Digital image processing: an algorithmic introduction using Java.
Springer, 2008, ISBN 978-1-84628-379-6.
[23] Cabarga, L.: Logo, font & lettering bible. How Design Books, prvn vydn, 2004, ISBN
978-1-58180-436-2, 240 s.
[24] CameraSim: The SLR Camera Simulator.
URL http://camerasim.com/camera-simulator.html
[25] Dobr svtlo: Hloubka ostrosti.
URL http://www.dobre-svetlo.cz/title.php?v=65536&s=5&p=0
[26] doplnit: doplnit. FotoVideo, , . 10, 2003: s. 112114, ISSN 1801-4356.
[27] Dvokov, Z.: DTP a pedtiskov pprava. Brno: Computer Press, 2008, ISBN 978-80251-1881-8.
[28] Elysium Ltd.: JPEG 2000.
URL http://www.jpeg.org/jpeg2000
[29] Floyd, R.; Steinberg, L.: An adaptive algorithm for spatial grey scale. In Proceedings of
the Society of Information Display, 17, 1976, s. 7577.
[30] Foveon: Company homepage.
URL http://www.foveon.com
[31] Fraser, B.; Murphy, C.; Bunting, F.: Sprva barev. Brno: Computer Press, 2003, ISBN
80-722-6943-7.
[32] Gerla, V.; Hozman, J.; Pop, M.: MIPS 2.0 Microscopy Image Processing Software.
URL http://mips.ic.cz/Pages/23e.htm
[33] Halk, T.: Stromu zbv nadje. Nakladatelstv Lidov noviny, 2009, ISBN 978-80-7106583-8.
[34] Hass, C.: JPEG Compression Quality from Quantization Tables.
URL http://www.impulseadventure.com/photo/jpeg-quantization.html
[35] Hlav, V.; Sedlek, M.: Zpracovn signl a obraz, skriptum. VUT v Praze, druh
vydn, 2004.
[36] Hlavsa, Z.; kolektiv: Pravidla eskho pravopisu. Praha: Academia, prvn vydn, 1998,
ISBN 8020004750, 392 s.
[37] esk normalizan institut: SN 01 1718 Men barev. Praha: esk normalizan institut, 1990, 144 s.
142
[38] esk normalizan institut: SN ISO 690 Bibliografick citace. Obsah, forma a struktura.
Praha: esk normalizan institut, 1996.
[39] esk normalizan institut: SN ISO 690-2 Informace a dokumentace Bibliografick
citace st 2: Elektronick dokumenty nebo jejich sti. Praha: esk normalizan
institut, 2000.
[40] esk normalizan institut: SN 01 6910 prava psemnost zpracovanch textovmi editory. Praha: esk normalizan institut, 2007.
[41] esk normalizan institut: SN EN ISO 216 Psac papr a nkter druhy tiskovin ist
formty ady A a B, a oznaovn smru vroby. Praha: esk normalizan institut,
2008.
[42] International Color Consortium: http://www.color.org.
URL http://www.color.org
[43] ISO: ISO 217: Paper Untrimmed sizes Designation and tolerances for primary and
supplementary ranges, and indication of machine direction. 1995.
URL www.iso.org
[44] ISO: ISO 32000-1 Document management Portable document format. 2008.
URL
http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.
htm?csnumber=51502
[45] (ITU), I. T. U.: Parameter Values for the HDTV Standards for Production and International Programme Exchange. 1998.
URL http://www.itu.int/dms_pubrec/itu-r/rec/bt/R-REC-BT.709-3-199802-S!
!PDF-E.pdf
[46] Jank, R.: Sprva barev Color Management System (CMS).
URL http://interval.cz/clanky/sprava-barev-color-management-system-cms/
[47] Janovsk, D.: Jak pst web. prava textu.
URL http://www.jakpsatweb.cz/html/text.html#wbr
[48] Jirek, M.: Snmac obvody CCD. Font, ronk 53, . 5, 2000: s. 5053.
URL http://www.tippman.cz/casopis-font-clanky/f53_snimace_ccd.pdf
[49] Kocman, J.: Mdium papr. Brno: Vutium, 2004.
[50] Koika, P.; Blaek, F.: Praktick typografie. Brno: Computer Press, druh vydn, 2004,
ISBN 80-722-6385-4.
[51] Kosek, J.: PassiveTeX.
URL http://www.kosek.cz/clanky/tex-xml/passivetex.html
[52] Krej, R.: Microsoft HD Photo. Svt tisku, 2 2008: s. 5152.
[53] Liberman, J.: Svtlo lk budoucnosti. Praha: Blue step, 2006, ISBN 80-239-6719-3.
[54] McHugh, S.: Converting a color photo into black & white.
URL http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/color-black-white.htm
[55] McHugh, S.: Depth of field calculator.
URL http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/DOF-calculator.htm
143
[56] McHugh, S.: Digital camera sensors.

URL http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/sensors.htm
[57] McHugh, S.: Digital photo enlargement.
URL http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/digital-photo-enlargement.
htm
[58] McHugh, S.: Image resizing for the web & email.
URL http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/image-resize-for-web.htm
[59] McHugh, S.: Lens diffraction & photography.
URL
http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/diffraction-photography.
htm
[60] Michel, R.: [online].
URL http://www.skica.cz/rm/download/teorie.pdf
[61] Michel, R.: http://www.skica.cz/rm/teorie_uprava_kompozice.htm.
URL http://www.skica.cz/rm/teorie_uprava_kompozice.htm
[62] Mlnkov, I.; Neask, M.; Pokorn, J.; aj.: XML technologie. Principy a aplikace v praxi.
Grada Publishing, prvn vydn, 2008, ISBN 0-88179-205-5, 272 s.
[63] Murray, J. D.; Ryper, W. v.: Encyklopedie grafickch formt. Praha: Computer Press,
druh vydn, 1997, ISBN 80-7226-033-2.
[64] Najbrt, A.: O grafice, Varech, divadle i penzch. Lidovky.cz, 2012.
URL http://www.lidovky.cz/designer-ales-najbrt-o-grafice-varech-divadle-i-penezichln-bydleni.asp?c=A120712_091839_ln-bydleni_ter
[65] Navrtil, V.: Color Management poradna.
URL http://forum.grafika.cz/list.php?112
[66] Navrtil, V.: http://cms-consulting.org.
URL http://cms-consulting.org
[67] Novotn, I.: Biologie lovka. Praha: Fortuna, prvn vydn, 2003, ISBN 80-7168-819-3,
239 s.
[68] Nussberger, J.: Zopakujme si optiku. Technick vbr do kapsy, Praha: Prce, 1963, svazek
57.
[69] Pihan, R.: Rozptylov krouek (Circle of confusion, CoC).
URL http://www.fotoroman.cz/glossary2/2_coc.htm
[70] Pihan, R.: Vyven bl na DSLR.
URL http://www.fotoroman.cz/techniques2/light_white_balance.htm
[71] Pihan, R.: Mistrovstv prce s DSLR. Praha: Institut digitln fotografie, 2006, ISBN 80903210-8-9.
[72] Pistorius, V.: Jak se dl kniha. Praha, Litomyl: Paseka, druh vydn, 2005, ISBN 807185-774-2.
[73] Powell, T. A.: Web design: kompletn prvodce. Brno: Computer Press, 2004, ISBN 80722-6949-6, 805 s.
144
[74] Pritchard, G.: All about Dot Gain/TVI (Tone Value Increase).
URL http://the-print-guide.blogspot.cz/2009/06/all-about-dot-gaintvi-tone-value.
html
[75] ra, J.; Bene, B.; Sochor, J.; aj.: Modern potaov grafika. Praha: Computer Press,
druh vydn, 2005, ISBN 80-251-0454-0, 609 s.
[76] Rajmic, P.: Interaktivn aplety pro vuku.
URL http://www.utko.feec.vutbr.cz/~rajmic/applets/
[77] Rajmic, P.; Sysel, P.: Podpora systmu LATEX na FEKT VUT v Brn: Ke staen.
URL http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/download/
[78] Rybika, J.: LATEX pro zatenky. Brno: Konvoj, tet vydn, 2003, ISBN 80-7302-049-1,
240 s.
[79] Seidl, Z.: Dobr svtlo: Vpoet hloubky ostrosti.
URL http://www.dobre-svetlo.com/tools_dof.php#dof_calculator
[80] Smkal, J.: Litografick manul. Grafie CZ.
[81] Sojka, P.; Rika, M.: Publikovn z jednoho zdroje v odlinch formtech pro rzn
vstupn zazen. 2008.
URL http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul_083.pdf
[82] Stanislav, G. A.: Drawing a circle with Bzier Curves.
URL http://www.whizkidtech.redprince.net/bezier/circle
[83] Stock Photos: Grand Tetons Barns.
URL http://pdphoto.org/PictureDetail.php?mat=pdef&pg=8145
[84] Tma, T.: Potaov grafika a design. Brno: Computer Press, 2007, ISBN 80-251-1784-7,
160 s.
[85] W3C: wbr line-break opportunity.
URL http://www.w3.org/TR/html-markup/wbr.html
[86] W3SCHOOLS: HTML Symbol Entities Reference.
URL http://www.w3schools.com/tags/ref_symbols.asp
[87] Wikipedia a pispvatel: Bayer filter.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Bayer_filter
[88] Wikipedia a pispvatel: Bzier curve.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/B%C3%A9zier_curve
[89] Wikipedia a pispvatel: Canons of page construction.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Canons_of_page_construction
[90] Wikipedia a pispvatel: Chroma subsampling.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Chroma_subsampling
[91] Wikipedia a pispvatel: CMYK color model.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/CMYK_color_model
145
[92] Wikipedia a pispvatel: Color balance.

URL http://en.wikipedia.org/wiki/White_balance
[93] Wikipedia a pispvatel: Color model.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Color_model
[94] Wikipedia a pispvatel: Demosaicing.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Demosaicing
[95] Wikipedia a pispvatel: Dither: Digital photography and image processing.
URL
http://en.wikipedia.org/wiki/Dither#Digital_photography_and_image_
processing
[96] Wikipedia a pispvatel: Dot gain.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Dot_gain
[97] Wikipedia a pispvatel: File:AdditiveColor.svg.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/File:AdditiveColor.svg
[98] Wikipedia a pispvatel: File:SubtractiveColor.svg.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/File:SubtractiveColor.svg
[99] Wikipedia a pispvatel: Gamma correction.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma_correction
[100] Wikipedia a pispvatel: Halftone.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Halftoning
[101] Wikipedia a pispvatel: History of paper.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_paper
[102] Wikipedia a pispvatel: JPEG XR.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/JPEG_XR
[103] Wikipedia a pispvatel: List of XML and HTML character entity references.
URL
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_XML_and_HTML_character_entity_
references
[104] Wikipedia a pispvatel: MacAdam ellipse.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/MacAdam_ellipse
[105] Wikipedia a pispvatel: Paper size.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Paper_size
[106] Wikipedia a pispvatel: Photoreceptor cell.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Photoreceptor_cell
[107] Wikipedia a pispvatel: A size illustration.
URL
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/A_size_
illustration.png
[108] Wikipedia a pispvatel: Soft hyphen.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_hyphen
[109] Wikipedia a pispvatel: sRGB.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/SRGB
146
[110] Wikipedia a pispvatel: Three-CCD camera.

URL http://en.wikipedia.org/wiki/Three-CCD_camera
[111] Wikipedia a pispvatel: XHTML.
URL http://en.wikipedia.org/wiki/Xhtml
[112] Woolley, R. F.: Halftone Screens.
URL http://www.dtp-aus.com/hlftone.htm
[113] Zka, V.: Pprava dokument pro formtovn. Zpravodaj eskoslovenskho sdruen uivatel TEXu, ronk 18, . 4, 2008: s. 178199.
URL http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul_084.pdf

BZSG Pracovni Text 2013-14

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

BZSG Pracovni Text 2013-14

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI

VYSOK UEN TECHNICK V BRN

Zklady potaov sazby a grafiky

Vznik tchto skript byl podpoen projektem . CZ.1.07/2.2.00/15.0139

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Mgr. Pavel Rajmic, Ph.D.

Tato publikace neprola redakn ani jazykovou pravou

Zklady potaov sazby a grafiky

1 Barevn modely a barevn prostory

2 Obraz a jeho reprezentace

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

3.2.4 Obvykl nstroje pro pravu jasu a kontrastu

4 Zklady vektorov grafiky

5 Technick fotografie a skenovn

Zklady potaov sazby a grafiky

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Zklady potaov sazby a grafiky

Viditeln spektrum barev. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

JPEG: schma azen DCT koeficient ped kdovnm . . . . . . . . . .

Zklady potaov sazby a grafiky

Garamond rznho pvodu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Zklady potaov sazby a grafiky

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Zklady potaov sazby a grafiky

BAREVN MODELY A BAREVN

Pi rznch pleitostech a pro rzn ely je vhodn vyjadovat, modelovat, analyzovat

Svtlo, barva, jejich vnmn lovkem a jejich

Svtlem nazvme viditelnou st elektromagnetickho spektra. Viditeln spektrum

nap. dlky 7401800 nm (infraerven zen) vnmme jako teplo

Obrzek 1.1: Viditeln spektrum barev.

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Tabulka 1.1: Objektivn a subjektivn kla barevn odchylky [11] nefunkn.

1,53 jasn postehnuteln

vrazn nebo mrn ruc

Obrzek 1.2: ez okem lovka. Obrzek pevzat z [67]

Zklady potaov sazby a grafiky

Odrazove spektralni charakteristiky materialu metamernich pro iluminant D65

Barevn model, barevn prostor

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Rozen model RGBA Rozen o -kanl definujc mru prhlednosti, co je

Zklady potaov sazby a grafiky

Obrzek 1.5: Modely RGB a CMY umstn do jednotkov krychle.

Modely CMY, CMYK

zatmco v CMY plat (piem to je poteba vidt pi otoench osch)

Pro se k CMY pidv K? V polygrafii se vak prakticky nikdy obrazy netisknou

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Obrzek 1.6: Obraz a jeho vyjden v zkladnch barvch modelu CMYK.

Pevod z RGB do CMYK

analogicky: jak een m rovnice + = 20 pi , 0 ?

Zklady potaov sazby a grafiky

K je pouita pedevm v tmavch stech obrazu. Protoe UCR vede k nimu

Modely HSV, HSB, HLS

pedstavte si barvu a eknte jej hodnoty v RGB nebo CMY

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Obrzek 1.7: Rzn nastaven barevn separace obrzku a jejich vsledky.

Zklady potaov sazby a grafiky

Modely YUV, YCBCR

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Zklady potaov sazby a grafiky

FEKT Vysokho uen technickho v Brn

Obrzek 1.12: Chromatick diagram (vlevo). Gamuty vstupnch zazen vyjden

Prostor Lab* (CIELAB)