Revit Novotna

RNDr.
Helena Novotn
Zklady BIM Revit Architecture

seznmen s programem
Vydavatel: Vysok uen technick v Brn, Fakulta stavebn
ISBN 978-80-214-5023-3
Poet stran 190
Prvn vydn, Brno z 2014
Nzvy produkt a rem pouit v knize mohou bt ochrannmi znmkami nebo registrovanmi ochrannmi znmkami pslunch vlastnk.
Helena Novotn, Brno 2014
Obsah
1 Seznmen s programem a prostedm
1.1 Zklady ovldn programu . . . . . . . . .
1.1.1 Nabdka aplikace . . . . . . . . . . .
1.1.2 Rychl nabdka . . . . . . . . . . . .
1.1.3 Ps karet . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.4 Kontextov st psu karet . . . . .
1.1.5 Prohle projektu . . . . . . . . . .
1.1.6 Vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.7 Informan dek . . . . . . . . . . .
1.2 Pohledy na model . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.1 Pdorysy . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.2 Pohledy . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.3 ezy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.4 3D pohledy . . . . . . . . . . . . . .
1.2.5 Rendrovn . . . . . . . . . . . . . .
1.2.6 Vkazy . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.7 Vkresy . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Zobrazen modelu v jednotlivch pohledech
1.3.1 Mtko pohledu . . . . . . . . . . .
1.3.2 rove detailu . . . . . . . . . . . .
1.3.3 Styly zobrazen . . . . . . . . . . . .
1.3.4 Drha slunce . . . . . . . . . . . . .
1.3.5 Stny . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.6 Oezov oblast a oezn pohledu . .
1.3.7 Skrvn objekt . . . . . . . . . . .
1.4 Ovldn 3D pohled . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
13
13
13
14
15
17
18
19
19
20
21
24
26
27
29
30
30
32
32
32
33
34
34
34
35
36
2 Obecn postupy
2.1 ablona projektu . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Pipojen / Import CAD souboru . . . . .
2.3 Umisovn objekt a xace jejich pozice
2.3.1 Umstn objektu na sprvn msto
2.3.2 Fixace pozice objektu . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
37
37
39
40
40
41
.
.
.
.
.
2.4
2.5
2.6
2.7
Osnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1 Fixace ar osnovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pracovn a referenn roviny . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.5.1 Denice a pouit pracovn roviny . . . . . . . . . .
2.5.2 Denice a pouit referenn roviny . . . . . . . . .
Zobrazen objekt viditelnost geometrie . . . . . . . . .
2.6.1 Vzhledov nastaven pro cel projekt . . . . . . . .
2.6.2 Vzhled a viditelnost v pohledu VG . . . . . . . .
2.6.3 Zmna ve vzhledu jednotlivho prvku . . . . . . . .
Fze stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.7.1 Nastaven fz projektu, ltr a zpsob zobrazen
2.7.2 Pouit fz v pohledech . . . . . . . . . . . . . . .
3 Stny
3.1 Vloen stny a prava jej polohy . . . . . . .
3.1.1 Vkldn novch zd . . . . . . . . . .
3.1.2 prava rozmr zd
a vzdlenost zdi od jinch objekt . .
3.1.3 Editan pravy polohy zd . . . . . .
3.2 Rodina a typ stny . . . . . . . . . . . . . . .
3.2.1 Zkladn pravy typu . . . . . . . . .
3.2.2 Skladba stn . . . . . . . . . . . . . .
3.2.3 Pokroil pravy skladby stn . . . . .
3.3 Netypick tvary stn a otvory ve stnch . . .
3.3.1 prava sten ry, otvory ve stnch
3.3.2 Netypick prez stny . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
45
46
47
47
49
49
50
52
54
55
55
57
59
. . . . . . . . . . . . . 59
. . . . . . . . . . . . . 59
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
62
62
63
64
65
67
69
69
70
.
.
.
.
.
.
.
4 Desky
4.1 Podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.1 Vloen podlahy . . . . . . . . .
4.1.2 Podlahy a dal konstrukce . . . .
4.1.3 Otvory do desek . . . . . . . . .
4.1.4 prava dlch st (ploch) desky
4.2 Stropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.3 Deska stavby . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
71
71
71
72
73
74
75
75
5 Schodit a rampy
5.1 Pm vloen schodit . . . . . . . . .
5.1.1 Pm schodit . . . . . . . . .
5.1.2 Schodit s mezipodestou . . .
5.1.3 Schodit tvaru U a L se stupni
5.1.4 Toit schodit . . . . . . . . .
5.2 Schodit z nrtu . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
zatoen
. . . . .
. . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
77
77
79
79
82
83
84
.
.
.
v
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5.3
5.4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
85
87
88
88
92
92
93
6 Zbradl
6.1 Umstn zbradl do modelu . . . . . . . . . . .
6.1.1 Umstn zbradl na schody . . . . . . .
6.1.2 Umstn zbradl kolem otvoru v desce .
6.1.3 Voln stojc zbradl . . . . . . . . . . .
6.2 pravy zbradl . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.1 Vka a sklon . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.2 Propojen jednotlivch dl zbradl . .
6.3 pravy vzhledu (vlastnost typu) zbradl . . .
6.3.1 Konstrukce zbradl ple . . . . . . .
6.3.2 Rozmstn sloupk . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
95
95
95
96
96
96
96
96
97
98
99
.
.
.
.
.
.
.
.
.
101
. 101
. 101
. 102
. 103
. 106
. 106
. 106
. 107
. 107
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
113
. 113
. 118
. 118
. 118
. 118
. 118
. 119
. 120
. 121
. 122
5.5
5.6
5.7
pravy vloenho schodit . .

Typy schodi a prava vzhledu
5.4.1 Pravidla vpotu . . . .
5.4.2 Vzhled schodit . . . .
Schodit pes vce podla . . .
Pdorysn zobrazen schodit .
Rampa . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
7 Dvee a okna
7.1 Dvee . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7.1.1 Umstn dve do modelu . . . . . . . . .
7.1.2 Zobrazen dve (a otvoru) v pdoryse . .
7.1.3 Kvalita rodin . . . . . . . . . . . . . . . .
7.2 Okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7.2.1 Vkldn a pravy polohy oken v pohledu
7.2.2 Zobrazen oken nad/pod rovinou ezu . . .
7.3 Popisky a tabulky oken a dve . . . . . . . . . .
7.3.1 Tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8 Obvodov plt
8.1 Prosklen st fasdy . . . . . . . . . . . . . . . .
8.2 Okno pomoc obvodovho plt . . . . . . . . . .
8.2.1 Vymezen plochy a vkov umstn okna
8.2.2 lenn plochy okna . . . . . . . . . . . .
8.3 Obvodov plt pouit msto stny . . . . . . .
8.3.1 Stavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.3.2 Vzor horizontln a vertikln osnovy . . .
8.3.3 Horizontln a vertikln ple . . . . . .
8.4 Zmny ve stn obvodovm plti . . . . . . . .
8.5 Obvodov plt na ploe . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
9 Stechy
9.1 Stechy z pdorysu
(na zklad stn i nrtu) . . . .
9.1.1 Sedlov stecha . . . . . .
9.1.2 Valbov stecha . . . . . .
9.1.3 Polovalbov stecha . . . .
9.1.4 Ploch stecha . . . . . .
9.2 Vik . . . . . . . . . . . . . . .
9.2.1 Stka vike . . . . . . .
9.2.2 Stny . . . . . . . . . . .
9.2.3 Otvor do stechy . . . . .
9.3 Stecha vysunutm . . . . . . . .
9.4 Zakonen stenho plt . . . .
9.4.1 Tvar hrany . . . . . . . .
9.4.2 Podbit . . . . . . . . . .
9.4.3 Okap . . . . . . . . . . .
9.4.4 Zakonen stenho plt
123
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
123
124
126
126
126
127
128
129
129
130
131
131
131
132
132
10 Tern a staf
10.1 Jak dostanu tern do modelu? . . . . . . .
10.1.1 Tern zadvan body v Revitu . .
10.1.2 Tern z importovanch vrstevnic .
10.1.3 Tern z importovanch bod . . .
10.2 pravy vytvoenho ternu . . . . . . . .
10.3 Stavebn jma . . . . . . . . . . . . . . . .
10.4 Spojen ternu s modelem . . . . . . . . .
10.4.1 Master soubor je soubor s ternem
10.4.2 Tern z geodetickch dat v souboru
.
.
.
.
.
.
.
.
s
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
modelem
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
135
136
136
137
137
137
139
140
141
142
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
145
145
146
147
147
148
148
148
149
149
153
153
154
156
11 Vizualizace modelu
11.1 Materily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11.1.1 Knihovna materil materilov editor
11.1.2 Malba . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11.2 Pohledy, prce s kamerou . . . . . . . . . . . .
11.2.1 Umstn kamery = vytvoen pohledu .
11.3 Nasvcen modelu . . . . . . . . . . . . . . . . .
11.3.1 Nasvcen slunce . . . . . . . . . . . .
11.3.2 Nasvcen svtla v modelu . . . . . . .
11.4 Render . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11.5 Animace prochzka modelem . . . . . . . . .
11.5.1 Vytvoen cesty prochzky . . . . . . . .
11.5.2 prava a prohlen prochzky . . . . .
11.5.3 Export prochzky . . . . . . . . . . . .
6
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
11.6 Studie oslunn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

12 Vkresov dokumentace
12.1 Zaloen novho vkresu . . . . . . . . . . . . . . . .
12.2 Umstn pohled na vkres . . . . . . . . . . . . . .
12.3 Tisk jak dostat vkres na papr . . . . . . . . . .
12.3.1 Zkladn nastaven tisku . . . . . . . . . . . .
12.3.2 Monosti nastaven tisku . . . . . . . . . . . .
12.4 Mstnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12.4.1 Vyznaen mstnost v modelu . . . . . . . . .
12.4.2 Vlastnosti mstnost . . . . . . . . . . . . . .
12.4.3 Tabulka mstnost . . . . . . . . . . . . . . .
12.4.4 Legenda mstnost a jejich barevn vyznaen
12.4.5 Mstnosti a fze stavby . . . . . . . . . . . . .
13 Popis vkres
13.1 Kty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.1.1 Vytvoen kty . . . . . . . . . . . . . . . .
13.1.2 pravy kt . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.1.3 Vzhled kt . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.2 Popisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.2.1 Vytven popisk . . . . . . . . . . . . . .
13.2.2 pravy popisk . . . . . . . . . . . . . . . .
13.2.3 Pklad pravy zobrazen a popisu schodit
13.3 Detailov komponenty . . . . . . . . . . . . . . . .
13.3.1 ra detailu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.3.2 Oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.3.3 Komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.3.4 Izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.3.5 Legendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.4 Skupiny detailu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13.5 Texty v pohledech . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
159
. 160
. 161
. 162
. 162
. 163
. 166
. 166
. 167
. 168
. 168
. 169
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
171
. 172
. 172
. 173
. 175
. 179
. 180
. 180
. 181
. 185
. 185
. 186
. 186
. 187
. 188
. 189
. 190
vod
vodem bych se pokusila odpovdt na nkolik zkladnch otzek:
Pro tento text vznikl?
V pvodn a hodn okletn podob zaal text vznikat jako studijn materil pro
studenty oboru Architektura pozemnch staveb, nebo eskch uebnic Revitu je na
naem trhu zatm naprost minimum. Rozen tchto materil do podoby kompletn publikace je vedeno snahou poskytnout tenm ucelenj popis programu,
ne najdou v nvodech typu Revit snadno a rychle nebo na jednodennch rychlokurzech.
Elektronickou formu publikace jsem zvolila ze dvou dvod. Prvn je ekonomick, pro nakladatelstv jsou dajn publikace tohoto typu nerentabiln, take bez
sponzor by se kniha vydat nedala. Druh je realistick, potaov knihy rychle
zastarvaj a elektonick publikace se snadnji udruje v aktulnm stavu.
Pro koho je uren?
Text je uren vem, kte se rozhodli v Revitu opravdu pracovat. Me slouit tm,
kte se s Revitem teprve seznamuj petou si kapitolu o stnch a pjdou si
to vyzkouet, a souasn i uivatelm, kte hledaj odpov na njak detailnj
postup nebo nastaven.
Co v nm najdete?
Ve tincti kapitolch najdete popis programu Revit Architecture jednak z hlediska
jednotlivch konstrukc (stny, desky, schodit, okna, dvee, stechy, atd.), a dle
popis obecnch postup a nastaven v vodnch kapitolch, vizualizace a tvorby
vkresov dokumentace v kapitolch zvrench.
Co v nm nenajdete?
V uebnici se vyskytuj pouze drobn pklady u nkterch postup a konstrukc.
Nejedn se o cviebnici, kter by popisovala postup pi tvorb konkrtnho modelu,
tato by mla vzniknout jako samostatn publikace v dohledn dob. Stejn tak
neme pokrt oblast tip a trik, jak v Revitu vyeit tu kterou konkrtn situaci.
Autorka se domnv, e je nejprve potebn zvldnout nstroj jako takov, a teprve
nsledn zat vymlet nty, kter se v nm daj dlat.
Komu pat dk?
Vem, kte mne podpoili v mylence vytvoit ucelenou publikaci a kte mne svmi
9

pipomnkami navedli na jej vylepen a doplnn. Konkrtn bych chtla podkovat kolegm Jimu Rybikovi a Josefu Remeovi, bez jejich morln podpory by
publikace nikdy neopustila stav informatiky.
Pokud v publikaci najdete chyby, bude vm tam nco zsadnho chybt i pebvat, bude se vm lbit nebo vs natve, neostchejte se autorce napsat na e-mail:
novotna.h@fce.vutbr.cz.
BIM Building information modelling

Informan model budovy
Zkladn mylenkou systmu je prce architekt, statik a profesnch specialist

s jednotnm modelem po celou dobu ivotnosti stavby. Tento model pot pestv
bt pouhm 3D zobrazenm objekt a stv se z nj v podstat virtuln stavba. BIM tedy nen nov software nebo nstroj, ale zpsob projektovn a prce
s informacemi. Zkladem je databze uchovvajc informace o jednotlivch prvcch
modelu. Rznou interpretac daj z databze potom dostvme rzn zobrazen
modelu 3D model, 2D vkresy a ezy, tabulky
Vzjemn komunikace mezi BIM aplikacemi probh pomoc otevenho souborovho formtu IFC (The Industry Foundation Classes), kter je vyvjen mezinrodn
organizac buildingSMART. IFC je oteven, na vvojch program nezvisl souborov formt, kter s sebou nenese pouze informace o prostorovch vazbch (3D
model), ale t dovoluje ke kadmu stavebnmu prvku piadit dal potebn informace, jako napklad typ vrobku, vrobce i jeho cenu, ppadn dal potebn
a uiten informace.
Mezi BIM software pro architekty a stavebn inenry pat napklad: Allplan
Architekture, ArchiCAD, Bentley Architecture, Revit Architecture a dal.
10
Kapitola 0. Seznmen s programem Revit Architecture

Co BIM nen:
BIM nen nadstavbou nad AutoCADem nebo Microstationem, jedn se naprosto
jinou losoi prce na projektu.
BIM nen nco, co o vkendu nainstalujete a v pondl zanete pouvat.
BIM nenavrhne budovu sm od sebe, opravdu jde o nstroj, kter mus ovldat
odbornk.
BIM nezpsobuje zakrnlost architekt a inenr.
Nstroje BIM se neinstaluj a neobsluhuj sami.
Kad sebelep software je ale jen nstroj, se kterm je poteba se nauit pracovat a vyuvat jeho monosti. Proto je teba nejprve zvldnout nkter BIM software a souasn si zvykat na jin zpsob spoluprce jednotlivch profes na modelem
stavby.
Zkladnm programem z BIM portfolia Autodesku je Revit Architecture uren pro vytvoen modelu stavby. Pokrv projektovn stavby od ppadnho hmotovho nvrhu pes studii k projektu pro stavebn povolen. Na tento projekt jsou
potom navzny dal profese (a programy) statika, kovov konstrukce, TZB
11
12
Kapitola 1
Seznmen s programem
a prostedm
1.1
Zklady ovldn programu
Vzhledem k tomu, e Revit pat do rodiny Autodeskovch produkt stejn jako

napklad AutoCAD, bude zpsob prce s tmto programem podobn. V nsledujcm textu popeme jednotliv sti pracovn plochy (viz obr. 1.1) a jejich vznam.
Stejn jako u dalch program je mon si pracovn plochu pizpsobit svm poadavkm, my budeme vychzet z toho, jak Revit vypad po svm nainstalovn. Pro
profesionln prci s programem by byly ideln dva monitory, aby bylo mon mt
souasn ped sebou vce pohled na model v rozumn velikosti.
1.1.1
Nabdka aplikace
Nabdka aplikace pod sebou skrv klasick nabdky tkajc se prce se soubory
oteven, uloen, tisk, export apod. Souasn zde najdete Monosti, ve kterch
mete pizpsobit nastaven parametr Revitu. Zejmna je dobr vdt, e zde
meme upravit cesty k souborm se ablonami, na jejich zklad se Revit spout.
O ukldn projektu v Revitu je dobr vdt nsledujc: Revit prbn ukld
vai prci pi dleitch zmnch (ped nktermi akcemi se dokonce uloen domh) nebo v nastavenm asovm intervalu do soubor, kter maj toton nzev
a li se slem. slo uloen se postupn zvyuje a v adresi se uchovv uren
poet poslednch soubor. Soubor s projektem je pomrn velk, nebo obsahuje
kompletn databzi projektu. Proto me ukldn projektu stejn jako jeho natn (otvrn) njakou dobu trvat. Pro velk projekty je mon rozdlit projekt do
nkolika dlch st (nap. oddlit tern) a skrze sprvu pipojench soubor s nimi
pracovat obdobn jako s externmi referencemi v AutoCADu.
13
Obrzek 1.1: Okno programu Revit Architecture
1.1.2
Rychl nabdka (1)
Rychl nabdka obsahuje v souladu s dalmi programy zkladn a nejastji pouvan obecn pkazy, kter by vechny bylo mon najt v dalch nabdkch a kartch.
Strun popis jednotlivch tlatek mte na nsledujcm obrzku. Je dobr vdt,
e panel je mon upravit co se tk zobrazen pkaz, ale Revit neumouje do
panelu pidat pkazy vlastn. Rychl nabdka me bt zobrazena pod nebo nad
psem karet.
14
1.1.3
Ps karet (2)
Obrzek 1.2: Ps karet s vchoz kartou Architektura.

Stejn jako dal programy m Revit pkazy umstn do jednotlivch karet,
poskldanch v psu karet. Mimochodem, povimnte si, e na rozdl od AutoCADu
Revit nem pkazov dek ani hlavn menu. Potebn pkazy opravdu musme
najt v kartch. Pro zkladn modelovn vystame s kartou Architektura (viz obr.
1.2), kde jsou shromdny zkladn modelan pkazy Revitu. V ostatnch kartch
jsou pkazy seskupeny do logickch celk. Prvn orientac by nm mly usnadnit
nzvy jednotlivch karet a tak zkuenost z dalch program.
Pro zatek zde uveme pouze seznam karet se strunm popisem toho, co na
jednotlivch kartch mete najt za pkazy. Podrobn popis jednotlivch pkaz
a to, jak je pouvat, naleznete v podrobnjch textech o jednotlivch konstrukcch
a postupech v Revitu.
Architektura
Vchoz karta obsahuje v podstat vbr z ostatnch karet. Mly by na n bt
pkazy, kter jsou bn poteba. Je pravdou, e pi vytven jednoduchho modelu vm pkazy z tto karty (a panelu rychlho pstupu) budou stait. Pkazy
jsou rozlenny do osmi panel podle svho elu:
Vybrat vbr objekt urench k pravm. Po vbru se Revit automaticky pepne na kartu Upravit s ppadnm rozenm podle typu vybranho
prvku.
Stavt zkladn konstrukn prvky (stny, okna, dvee, sloupy, stecha).
Komunikace obsahuje nstroje na vytven schodi, ramp a zbradl.
Model obsahuje modelov (3D) text pouiteln napklad na npisy na
budovch, modelovou ru pro vytven ar (nap. lan) viditelnch v modelu
i ve vech pohledech a nstroj pro vytven a prci se skupinami prvk.
Mstnost nstroje pro vymezen mstnost, jejich barevn vyznaen, vpoet ploch a vytven tabulek mstnost.
Otvor nstroje pro vytven otvor ve stropech, stnch, stechch a dalch deskch. Lze jimi udlat achtu pes nkolik podla, prchod ve zdi
apod.
Srovnvac rovina monost pidn dalho podla nebo osnovy pro sloupy pkazy jsou dostupn podle toho, jak mme zobrazen pohled na model.
15

Pracovn rovina Monost zmny pracovn roviny, do kter se vkldaj
nov prvky, nebo ke kter je mon prvky zamykat.
Vloit
Karta obsahuje nstroje na vloen nebo pipojen externch zdroj model,
vkres i obrzk. M ti sekce:
Pipojen pkazy pro pipojen dalch soubor k aktulnmu modelu. Je
mon pipojit dal projekty Revitu, vkresy z AutoCADu (dwg) nebo dxf
soubory s rznmi monostmi dalho zpracovn. Souasn je zde nstroj
pro sprvu pipojench soubor (odpojit, aktualizovat, znovu nast). Zajmavost je pkaz pro nalepen rastrovho obrzku na vybranou plochu.
Import slou k pmmu vloen jinho souboru do modelu.
Nast z knihovny naten rodin nebo skupin Revitu.
Poznmky
Stejn jako v AutoCADu slou tato karta k vytven poznmkovch (popisovch) objekt. Vtinou se tyto objekty vkldaj do aktulnho pohledu nebo do
vkresov dokumentace. Jednotliv sekce odpovdaj jednotlivm typm popisnch objekt:
Kta monosti ktovn jednotlivch vzdlenost, ale tak teba celch
stn.
Detail rov objekty umisovan do konkrtnho pohledu (pomocn ry
apod.)
Text doplnn text do pohledu.
Popisek pipraven popisky jednotlivch objekt (oken, dve) jsou propojeny s vlastnostmi tchto objekt, tedy vypisuj stle aktuln informace.
Symbol Symboly potebn ve 2D pohledech.
Konstrukce
Karta obsahuje nstroje pro vytven nosnch konstrukc budovy rozlenn do
t sekc:
Konstrukce sekce obsahuje pkazy pro nov prvky (nosnk, stna, sloup,
podlaha, phradov nosnk, vzpra)
Zklady pkazy pro zkladov objekty (patka, ps, deska) vtinou potebuj u nakreslen objekty (nap. patka se dv pod sloup apod.).
Srovnvac rovina podla a osnova sloup.
Objemy a tern
Karta obsahuje dv skupiny pkaz. Prvn se tk objemovch prvk pidvanch
do modelu, buto z knihoven nebo vytvench vlastn silou. Tmto zpsobem
16

mete domodelovat tvarov netypick prvky jako jsou stechy nebo zdi na zklad objemovho prvku. Pomc objem meme tak vymodelovat hmotovou studii
objektu.
Druhou skupinu tvo pkazy, ktermi mete vytvet tern z vkovch bod
zadvanch run nebo natanch ze souboru.
Spolupracovat
Nstroje na tto kart umouj spoluprci mezi nkolika projekty Revitu, pipojovn soubor z jinch program, napklad pdorys z AutoCADu.
Pohled
Pkazy na tto kart slou k pravm a manipulaci s pohledy na model a se
zobrazenmi okny pohled. Souasn zde pipravujete i kompozici vkresu pro
tisk.
Sprva
Karta obsahuje nstroje pro sprvu celho projektu. Najdete zde nejrznj nastaven od jednotek projektu pes typy ar a po materilov editor.
Upravit
Na kart upravit se skrv spousta dleitch pkaz ke zmnm ji existujcch
prvk. Karta se aktivuje vdy, kdy vybereme nkter prvek s doplnnou pravou
st, jej obsah se vztahuje k vybranmu prvku. V zkladn podob m karta
est sekc: Vlastnosti, Schrnka, Geometrie, Upravit, Men a Vytvoit. Nkter pkazy maj pod psem karet jet doplkov panel pro podrobn nastaven
pkazu.
1.1.4
Kontextov st psu karet prava objekt (3)
Pokud mme vybran nkter objekt (objekty) z modelu, Revit ps karet automaticky pepne na kartu Upravit, kter m vdy pravou st pizpsobenou tomu,
jak objekt je vybrn. Na celkovm otisku obrazovky (viz obr. 1.1) je napklad
karta Upravit/Stny.
17
1.1.5
Prohle projektu (4)
Okno prohlee projektu
Prohle projektu je jednou z nejdleitjch st pracovn plochy. Umouje nm pepnn mezi

rznmi zobrazenmi modelu. Vzhledem k tomu, e
se opravdu jedn jen o rzn reprezentace jednoho databzov uloenho modelu, tak kad zmna
proveden v jednom pohledu se okamit promt
i do vech dalch. Plat to i pro zmny proveden v rznch vkazech (nap. oken i dve), kter
se okamit promtnou i do pdorys podla i
3D modelu. Stejn tak zmna proveden v grack reprezentaci (pdoryse) se projev i ve vech
tabulkch. Potebn pohled aktivujete dvojklikem
na pslun nzev v prohlei projekt a pohled
se na pracovn ploe oteve (znovu zobraz) jako
horn. V zkladn podob se okna pohled vrstv
na sebe, ale meme je rozmstit i vhodnji (karta
Pohled). Mezi u otevenmi pohledy meme tak
pepnat v panelu rychlho pstupu. Nepotebn
pohled zaveme klasicky kkem v rohu nebo meme pro zaven skrytch pohled pout tlatko
v panelu rychlho pstupu.
V kadm projektu je uiten pohledy vhodn pojmenovat, abyste se v nich vyznali. Jmno pohledu nkdy vznikne pi jeho vytven automaticky, ale vdy ho lze
pepsat v kontextu nad jmnem v prohlei projektu nebo pi zobrazenm pohledu v jeho vlastnostech. Pro kad druh pohledu je mon ve vlastnostech upravit
detaily jeho nastaven. Zejmna u pdorysnch pohled je asto poteba upravit
oznut, tedy to, co se bude v pslunm pdoryse vlastn zobrazovat.
Pro kad pohled meme tak upravit mtko, rove detail, zpsob zobrazen
a dal vci, kter jsou v doln lit kadho okna pohledu (bude probrno podrobnji
v kapitole 1.3). Jen jet pipomenu, e v jednotlivch pohledech je mon skrvat
nkter prvky, na co jsou opt tlatka v doln lit pohledu.
Pro sloitj modely je mon piravit rzn zpsoby organizace poloek v prohlei projektu. Napklad pi rekonstrukcch meme mt prohle organizovn
podle jednotlivch fz projektu. (Organizaci prohlee najdete v kontextov nabdce nad prvn polokou prohlee projektu.)
18
1.1.6
Vlastnosti (5)
Vlastnosti se kontextov mn podle toho, jak prvek Revitu mte prv vybrn nabo
jak prvek prv vkldte do modelu. Popis toho, co lze ve vlastnostech nastavit
pro jednotliv prvky, naleznete dalch textech o jednotlivch objektech Revitu.
Jen upozoruji na to, e na vzhled a nkdy i rozmry vtiny stavebnch prvk
(stny, okna, desky) m krom jejich vlastnost vrazn vliv tak typ (rodina)
prvku. Pokud nemme vybran dn prvek, tak panel vlastnost zobrazuje monosti
nastaven pro aktuln pohled.
1.1.7
Informan (stavov) dek (6)
Ve spodn sti okna nalezneme informan dek, kter sten odpovd stavovmu (pkazovmu) dku AutoCADu, jen tam nememe pst. Lev st ns provz
pkazy a informuje o tom, co mme prv dlat, ppadn co za prvky vybrme.
Proto je dobr se do tto sti obrazovky pi pochybnostech o tom, co mme prv
udlat, podvat.
Pokud nemme zadan dn pkaz a nen nic vybrno, tak zde mme zsadn
informaci k vbrm: Kliknte pro vbr, stisknte klvesu TAB pro alternativy,
CTRL pro pidn a SHIFT pro odebrn prvk.
Jestlie je zadn pkaz, tak jsou zde vzvy typu: Kliknutm zadj poten
bod stny., Mezernk pevrt orientaci., Vyberte stny pro vytvoen hranice.
Stejn tak je tento dek dleit v situaci, kdy vybrme z nkolika prvk,
kter le nad sebou. Pokud cyklujeme klvesou TAB mezi tmito prvky, tak
v informanm dku vidme, kter prvek mme zrovna vybran. (Tato informace
se sice objevuje i u kurzoru myi, ale ve stavovm dku je zobrazena rychleji.)
V prav sti je napklad tlatko pro ltr, kter se hod pi hromadnch vbrech, kdy potebujeme z vtho mnostv objekt vybrat jen objekty jednoho
typu.
19
1.2
Pohledy na model
Obrzek 1.3: Karta Pohled

Revit, jako BIM (building intelligent model; building information model), je
zaloen na databzovm pstupu. Libovoln pohled na model je proto provzn
s databz objekt. To m jednu zsadn vhodu: vechny pohledy jsou pes databzi
vzjemn provzny, zmny proveden v jednom pohledu se okamit projev ve
vech ostatnch. Vechny dostupn pohledy v projektu jsou zobrazeny v Prohlei
projektu, kde jsou seazeny do skupin podle typu pohledu (obrzek najdete na
stran 18). S ji existujcmi pohledy vtinou pracujeme pes Prohle projektu.
Nov pohledy meme zakldat v Prohlei projektu nebo na kart Pohled.
Pohledy na model jsou vlastn zpsob, jakm se dvme na model, kter vytvme. Kad z pohled meme libovolnkrt zkoprovat a meme jej upravit
k rznm elm (stavebn vkres, vkres vyuit ploch atd.). Pohled si meme
pedstavit jako pauzk, kter klademe nad model a do kterho nsledn dopisujeme, dokreslujeme a doplujeme popisy dle libosti. Kopie pohled se vytv tzv.
duplikovnm, tuto monost naleznete nejrychleji v kontextu nad vybranm pohledem. Jsou ti monosti, jak duplikt udlat, kter se li tm, jak se Revit zachov
k objektm, kter byly doplnny pouze do pohledu:
Duplikovat
Do novho pohledu budou peneseny pouze objekty z projektu (modelu). Kopie
bude dalm pohledem na model, kter meme dl upravovat a mnit.
Duplikovat s detaily
Do novho pohledu se penesou i vechny popisn objekty (karta Poznmky), kter u v nm byly vytvoeny. Ppadn dal zmny a doplnn popisnch objekt
se u projev pouze v novm pohledu.
Duplikovat jako zvisl
Nov pohled bude identickou kopi pvodnho a mezi pohledy zstane zvislost.
To znamen, e zmna proveden v jednom ze zvislch pohled se penese i do
zvislho. Zvislost pohled lze dodaten zruit.
pravy zobrazen vech objekt a nastaven pohledu jako celku meme provdt
na dvou mstech. V doln lit kadho pohledu jsou tlatka tkajc se nejastji
provdnch zmn a nastaven (popis viz strana 32). Tat nastaven plus dal
podrobnosti najdeme ve vlastnostech pohledu, kter by mly bt stle zobrazeny
na lev stran okna Revitu. pravu zobrazen pro jednotliv objekty nebo kategorie
20

objekt provedeme v kontextov nabdce volbou Pepsat zobrazen v pohledu
(podrobnosti o zobrazen a viditelnosti v pohledech najdete na stran 49).
V nsledujcch kapitolch si piblme jednotliv pohledy na model.
1.2.1
Pdorysy
Vlastnosti pro pdorysn

pohled
Pdorysy pat k naprosto zkladnm a nejpouvanjm pohledm na model. V pdorysech se

nejsnze vkldaj vechny konstrukce a opravuje
jejich vzjemn poloha. Pdorys podla vlastn
zobrazuje vodorovn ez modelem, piem meme stanovit, v jak vce budou konstrukce znuty
a rozsah toho, co bude do pohledu zahrnuto. Pi
sputn Revitu u jsou v ablon pipraveny minimln ti pdorysy podle pedpokldanch podla.
Dal pdorysy dostaneme buto tak, e v prohlei projektu zkoprujeme stvajc pdorys. Tento
zpsob se pouv zejmna v situaci, kdy chceme
v jednom pdoryse zobrazit rzn daje. Napklad v jednom pdoryse chceme provdc vkres
a souasn chceme tent pdorys s barevn vyznaenmi mstnostmi a menm mnostvm podrobnost (viz obrzek 1.4). Nebo nastavme v nkterm bonm pohledu dal ru podla. S tmto
novm podlam se okamit spoj dal pdorys.
Dal monost vytvoen novho pdorysu je na
kart Pohled nabdka Pdorysn pohledy.
Nyn uvedeme alespo nkter zkladn operace, kter se se zobrazenm pdorysu

asto provd:
Zmna rozsahu pohledu je jednou z nejpotebnjch vc. Najdeme ji ve vlastnos21
Obrzek 1.4: Rzn pdorysn pohledy na tot podla.

tech pohledu, jen pozor na to, e tato nabdka je pomrn vzadu, take nemus bt
okamit viditeln. V pehledn tabulce (viz otisk na obrzku 1.5) nastavujeme,
kter podla se maj v pdoryse objevit a kudy povede ezn rovina.
Obrzek 1.5: Okno pro nastaven rozsahu pohledu.

Vka ezn roviny se zadv v nastaven rozsahu pohledu pro cel pohled jednotn. Pokud u nkterch objekt (asto oken netypick velikosti nebo vky)
potebujeme individuln zmnit vku ezn roviny, postupujeme nsledovn:
1. Na kart Pohled najdeme Pdorysn pohledy/Zalomen vka pohledu.
2. Dostaneme se do kreslcho reimu pro vytvoen hranice ezu, kde nakreslme
uzavenou oblast (nejastji obdlnk) kolem objekt, kter maj bt znut
v jin vce. Pozor, po nakreslen musme reim kreslen hranice opravdu ukonit
).
(tlatko
22

3. Hranice ezu zstane vybran a ve vlastnostech j upravme v rozsahu pohledu
vku odsazen ezu.
Podklad pohledu se hod napklad v situaci, kdy zadvme stny do prvnho
patra a chceme vidt, jak to vypad v suternu. Meme si vybrat podla, kter
se ed zobraz pod aktulnm podla a k jeho objektm se meme napklad
pichytvat nebo od nich odmovat vzdlenosti.
Nzev pohledu zmnme ve vlastnostech v sekci Identikan daje. Zde meme
tak nastavit napklad jin jmno, kter bude mt tento pohled na vkrese.
Rozsah pohledu podrobnji
Obrzek 1.6: Nastaven rozsahu pohledu.

Na obrzku 1.6 mte vyznaen tyi roviny, kter se vyskytuj v okn pro nastaven rozsahu pohledu pro pdorysy na obrzku 1.5. V pslunm pdoryse se
zobrazuj pouze objekty, kter se vyskytuj mezi horn a doln rovinou ppadn
hloubkou pohledu, pokud je tato nastavena ne ne doln rovina. Polohy jednotlivch rovin se nastavuj pomoc odsazen od nkterho podla, u pdorys vtinou
od toho, jeho pdorys ma pohled zobrazovat. Napklad u situace me bt horn
23

rovina nastavena na neomezen, tedy bude se zobrazovat cel model. Pro nastaven vzdlenosti mus platit Hloubka pohledu Doln Rovina ezu Horn.
Prvky, ktermi prochz ezn rovina se zobrazuj tak, jak maj nastaven zobrazen pro ez, ostatn prvky v rozsahu pohledu se zobrazuj tak, jak maj nastaven
zobrazen pro pohled. Prvky, kter jsou ve spodn sti (hloubce pohledu) se zobraz
stylem ry <za> (vtinou rkovan).
1.2.2
Pohledy
Okno Vlastnosti pro pohledy
V zkladn ablon Revitu jsou pipraven tyi

pohledy (bokorysy) podle svtovch stran. V pdorysech je pohled vyznaen svou znakou, na
kterou meme poklepat, pokud si chceme tento
pohled rychle otevt. Souasn je v pdoryse
ra pohledu (ezu) se znakou ipky, kter
uruje, odkud se na model dvm. Ve vlastnostech
pohledu meme upravit hloubku pohledu a to,
za objekty za hloubkou pohledu budou nebo
nebudou vidt. Posunem ry pohledu urujeme,
odkud se na model dvme (objekty za nmi
nejsou vidt). Monosti grackho zobrazen jsou
obdobn jako u pdorys, meme upravovat
zobrazen a viditelnost jednotlivch prvk nebo
kategori prvk v pohledu.
V pohledech jsou zobrazeny ry jednotlivch

podla a nejsnze se zde upravuj vkov
parametry budovy vka podla, dotaen
(pipojen) stn k podlam nebo dalm prvkm
(stechm apod.). Souasn je mon zde zakldat
dal podla kopi stvajcch.
V pohledech se tak dobe vybraj stny jednotlivch podla (oknem) nebo je
24

mon v pohledech vkldat okna i dvee, protoe se dobe uruje jejich vzjemn
poloha a vkov umstn vi zdi. V pohledech tak meme snadno koprovat
sti modelu na dal podla.
Pi zakldn dalch bokorysnch pohled (v interiru, ze ikmho smru) postupujeme nsledovn:
1. Nov bokorysn pohled se nejlpe zadv v nkterm pdorysu, kde meme
nejlpe upravit jeho polohu vi ostatnm objektm v modelu. Na kart Pohled
najdeme tlatko
(bokorysn pohled). Po jeho vybrn umisujeme do pdorys znaku pohledu (viz obrzek 1.7). Znaka se chov pomrn inteligentn
mezernkem pepnme mezi smry, na kter se m pohled vytvet (S, J, V,
Z), jestlie se pi vkldn znaky piblme ke zdi, tak se pohled nato tak,
abychom se na ze dvali kolmo.
2. Po vloen znaky pohledu meme pohled pejmenovat. Buto pepisem textu

u znaky nebo ve vlastnostech.
3. U vloen znaky jsou tyi zakrtvtka (jedno zakrtnut pi vloen). Jejich
zakrtnut pidvme ppadn dal pohledy z tho msta, co se me hodit
napklad pi tvorb interirovch pohled nebo v situaci, kdy potebuji pohledy
typu: Stojm na ndvo a chci pohledy na vechny tyi strany.
Obrzek 1.7: Vytvoen pohledu v interiru

4. Po vbru pohledu se zobraz erchovan ra pohledu, kterou meme posunout
do potebnho msta.
25

5. K dodatenmu otoen pohledu slou nenpadn tlateko u znaky pohledu
(viz obrzek ve).
1.2.3
ezy
K tomu, aby se nm v pohledech objevily ezy, musme pece jen nco udlat
nadenovat ru ezu. ru ezu denujeme v nkterm z pdorysnch pohled.
Tlatko
pro vytvoen ry ezu najdeme buto v panelu rychlho pstupu nebo
na kart Pohled. Nsledn zadme dva koncov body ry ezu. Souasn se zobraz
rozsah (hloubka) ezu, kter meme interaktivn upravit. Orientace oezov oblasti
zvis na poad zadvn krajnch bod a je mon ji tlatkem obrtit. Kad
ra ezu m popisku (nzev ezu), kterou meme upravit a podle n se tak jmenuje
tento ez v prohlei projektu.
V souvislosti s ezy musme asto eit nkolik problm:
Potebujeme zalomenou ru ezu.
Pi vybran e ezu je v kart Upravit/Pohled pkaz Rozdlit sek ( ).
Nsledn meme na ru ezu pidat dlc body a posunout jednotliv seky
ry ezu.
Nechceme, aby siln ra ezu v pdoryse prochzela celm pdorysem.
Pi vybran e ezu na n zhruba uprosted najdete velmi nenpadn blesk
(
) a kdy na nm zastavte, objev se kontextov nabdka mezery v secch.
Je to pepna, kter zapne/vypne mezery v secch. Pi zapnutch mezerch m
kad dl ra koncov body, za kter mete ru ezu upravit.
Do ezu potebujeme nco dokreslit.
ez je pohled, do kterho nejastji potebujeme nco dokreslit, napklad okoln
tern, kter jet nemm vymodelovan nebo ho vbec nebudu modelovat, oblasti
zsypovch materil v zkladech apod. V tom ppad se pepneme na kartu
Poznmky, kde v sekci Detail nalezneme pkazy na 2D kreslen. Nakreslen ry,
vpln apod. se objev pouze v tom pohledu, do kterho jsme je nakreslili.
Obrzky 1.8 a 1.9 ukazuj dv ry ez v pdoryse a jeden z pslunch ez.
26
Obrzek 1.8: Pdorys se dvma arami ezu.
1.2.4
3D pohledy
Vlastnosti pro 3D pohled
Prostorov pohledy umouj prohlet a spravovat

model jako celek. V prostorovm pohledu mete
vkldat vechny typy objekt i upravovat jejich
vzjemnou polohu. Pi vytven modelu je vhodn veker akce, kter provedete v 2D pohledech
(pdorysech, ezech apod.) nsledn zkontrolovat
i v 3D pohledu. Zejmna pi dokonovn modelu
a piprav jeho vizualizace je dobr pracovat v 3D
pohledu.
Prostorov pohled m vechny zkladn monosti jako jin pohledy (mtka, styly zobrazen),
kter meme upravovat ve vlastnostech pohledu
nebo v jeho doln lit, a nkolik dalch monost,
vyplvajcch z povahy pohledu:
Oezov kvdr
27
Obrzek 1.9: ez odpovdajc modr ezov e v obrzku 1.8.
Rozsah toho, co v pohledu vidme, meme ovldnout dvma smry. Oeznm

pohledu (viz strana 34) meme omezit obdlnk, kter vymezuje viditelnou oblast. Oezov kvdr naopak omezuje, kterou st modelu budeme vidt. Oezov
kvdr se zapn ve vlastnostech 3D pohledu. Po jeho vybrn meme interaktivn mnit jeho velikost a tm rozsah zobrazen sti modelu. Tmto zpsobem se
meme podvat dovnit modelu a upravovat teba umstn pek v koupeln.
Stejn tak meme odznout napklad podzemn st budovy, aby ns neruila
pi prci v nadzemnch podlach. I kdy oezov kvdr v pohledu trvale skryjete,
oezan pohled zstane zachovn.
Manipulace s pohledem na model
V 2D pohledech vystame se standardnmi postupy pi zmnch pohledu: Levm tlatkem myi pohled posuneme, kolekem myi zoomujeme, pibliujeme
a oddalujeme vkres. No a jet mme na bocch okna posuvnky.
V prostorovm pohledu musme mt dal monosti. Pohledem je poteba na28

pklad otet, podvat se rychle na model z izometrickho smru apod. Pohyb
v prostorovm pohledu meme opt ovldat pouze my a klvesnic:
posun pohledu bez zmny velikosti stisknut koleko myi a pohyb myi,
zoomovn koleko myi,
oten pohledu Shift + prav tlatko myi.
Dal monost je zvyknout si na pouvn nstroj, kter mon znte z AutoCADu.
Nhledov krychle (ViewCube) slou k rychlmu nastaven peddenovanch pohled (shora, zleva, proti rohu nebo hran krychle). Sta na krychli vybrat pslun smr pohledu a kliknout
my. Na otisku je napklad zvraznn pohled zprava a zdola
(prav spodn roh je modr). Pod krychl je otiv tal, kterm
mete spojit otet modelem. Nhledov krychle je rychl zchrana ve chvli, kdy neopatrnm otenm myi petome dm
na komn.
Dal monost jsou koleka navigace. Nejprve si pod rozbalovac ipkou vyberete typ koleka, kter chcete pout. Nstroj se
pichyt ke kurzoru myi a jednotliv monosti navigace vybrte tak, e najedete my nad pslun dlek koleka. Mete
tak rychle pepnat napklad mezi posunovn a otenm pohledu, mte monost se rychle vrtit k pedchozm pohledm
(pevinout snmky).
Koleek je nkolik typ (pln navigace, mal koleko zobrazit objekt, zkladn
koleko), kad na sob obsahuje nkter navigan monosti.
Poznmka: Skrt a zobrazit koleko je mon i z klvesnice: Shift+W. Na obrzku
vlevo je koleko pln navigace, kde jsou vidt vechny monosti tohoto nstroje.
Pro zkuen uivatele me bt v Revitu vbornou pomckou 3D my, kter pln
nahrad uveden pomcky, zamstn druhou ruku a umouje plynulou manipulaci v 3D pohledu.
Spoutn rendrovn
3D pohledm ve spodn lit pibude tlatko, kter zobraz dialogov okno rendrovn. Rendruje se pmo do tohoto okna a vsledn obrzek meme uloit.
Podrobn bude rendrovn probrno v samostatn kapitole 11.
1.2.5
Rendrovn
Tato sekce v prohlei projektu bv na zatku przdn. Ukldaj se do n rendrovan obrzky, kter chceme mt jako soust projektu budeme je vkldat do
dokumentace apod.
29
1.2.6
Vkazy
Vlastnosti pro tabulku
Vkazy jsou jinm zpsobem zobrazen objekt

v Revitu v podob tabulek, obsahujcch vlastnosti
objekt, vtinou jednoho typu. Meme mt tabulku oken i dve, tabulku mstnost, stn apod.
V tabulkch je mon ltrovat podle rznch kritri a vytvet tak vkazy podle podla i typu
objektu. Co je nejdleitj, je fakt, e zstv pod zachovna vazba na databzi projektu. Jestlie
v tabulce dve zmnte typ dve, tak se tyto dvee
vymn ve vech umstnch v modelu.
Zkladn typy tabulek bvaj pipraven v ablon, dl pravy provedeme pes jednotliv tlatka v panelu vlastnost (otisk vlevo). Novou tabulku (pohled na projekt) meme vytvoit kopi stvajc tabulky v prohlei projektu a jej nslednou pravou, nebo na kart Pohled pod nabdkou
Vkazy.
Obrzek 1.10: Pklad tabulky dve.
1.2.7
Vkresy
Pprav vkres, kter jsou tak jistou formou pohledu na model budeme vnovat
speciln 12. kapitolu. Zde jen podotknme, e je mon pipravit jednotliv formty
papru s popisnmi objekty (raztka apod.) a na ty natahat ji pipraven pohledy
s pdorysy, ezy, tabulkami atd.
30
Obrzek 1.11: Ukzka vkresu sloenho z nkolika pohled.
31
1.3
Zobrazen modelu v jednotlivch pohledech
Okno kadho pohledu m ve sv spodn sti navigan pruh,
ve kterm nalezneme pkazy pro pravy zobrazen v tomto pohledu. Uvdomte

si, e toto nastaven pat jen k tomuto konkrtnmu pohledu. Proto meme mt
model v jednotlivch pohledech zobrazen rznmi zpsoby. V nsledujcm probereme jednotliv monosti nastaven a ukeme, k emu by se mohly hodit. Popis
bude zamen zejmna na 2D pohledy (pdorysy, ezy). Prostorovm pohledm
se budeme vnovat na zvr kapitoly, i kdy spoustu postup maj s 2D pohledy
spolench.
1.3.1
Mtko pohledu
Mtko pohledu nastavujeme vtinou podle toho, v jakm mtku budeme

chtt nsledn tisknout vkresovou dokumentaci. Velikost mtka m vliv na velikost
popiskovch text jako jsou napklad kty. V nastaven Revitu zadvme velikost
tchto text na papru a v pohledu se zvt podle pslunho mtka. Pokud
nesta pipraven mtka, je mon do seznamu pidat mtko dal. Pozor, nen
mon pidat mtko zvtujc vstup (nap. 2:1), co je z charakteru toho, co
modelujeme, celkem pochopiteln.
1.3.2
rove detailu
Objekty v modelu se mohou rzn zobrazovat podle toho, k emu budeme vkresy potebovat. Napklad jinak budou vypadat stny ve studii (vyplnn jednolitou
barvou) a jinak v provdcm vkresu (zobrazen skladba). Pro kad prvek jsou
v jeho rodin (typu) uloeny monosti, jak ho zobrazit v hrub, stedn a jemn
rovni detailu. m jemnj detail, tm podrobnj zobrazen jednotlivch prvk
(viz obr. 1.12).
Obrzek 1.12: Okno a ze v pdorysnm pohledu v rzn rovni detailu zobrazen.

Co pesn a jak bude v jednotlivch pohledech zobrazeno, meme nastavit.
Provedeme to na kart Pohled pkazem Viditelnost zobrazen (VG) (View Geometry), kde nastavujeme pro jednotliv objekty monosti zobrazen a nezobrazen
32

jejich st, typy, tlouky a barvu ar v ezech a pohledech. Zejmna pro zatenky doporuuji zstat u toho, co je v Revitu pipraveno a do zmn vzhledu geometrie
se poutt a pot, co se s Revitem troku skamardte. (Podrobnosti naleznete na
stran 49.)
1.3.3
Styly zobrazen
Vzhledem k tomu, e ped sebou meme mt prostorov model stejn jako jeho
ez nebo pohled z nkter strany, musme bt schopni nastavit zpsob zobrazen
postihujc prostorovost modelu. Je pipraveno est styl zobrazen modelu:
Drtov zobrazen ponech viditeln vechny hrany modelu. Pouv se nkdy
v pdorysech a ezech. Pi vtm mnostv objekt je hodn nepehledn.
Skryt hrany jsou ideln ve vtin 2D pohled, ve kterch potebujeme nco
zadvat (pdorysy, ezy, pohledy). Vidme jen opravdu viditeln hrany, take se
nm ve vkrese lpe orientuje.
Vechny dal styly u maj zobrazen (barevn) plochy. Stnovan pohledy maj
na plochch barevn pechod podle osvcen a li se zobrazenm i nezobrazenm
hran. Styl konzistentn barvy m plochy zobrazeny jednobarevn a asi nejlpe se
hod v situaci, kdy modelujeme v 3D pohledu. Realistick zobrazen u zahrnuje i materily, ale je pomrn nron na pekreslovn. Je dobr ho pouvat
opravdu jen v situaci, kdy u smujete k vizualizaci modelu (rendrovn). Na
nsledujcm obrzku mte vechny tyi zpsoby zobrazen s plochami pro porovnn.
V nkterch situacch se styly s barevnmi plochami hod i pro 2D pohledy.

Mete porovnat pohledy na nsledujcch obrzcch. Na prvnm jsou je skryt
33

hrany. Na druhm obrzku je stnovan zobrazen s hranami a navc je zapnut
zobrazen stn (viz dle), kter pid obrzku na plastinosti.
1.3.4
Drha slunce
Nastaven polohy slunce n vliv na osvcen modelu pi rendrovn a zobrazen

stn. Tlatko zapn/vypn zobrazen slunce a souasn se pod nm skrv i monost nastaven parametr slunce. Pi zapnut se v 3D pohledu objev drha slunce
a meme interaktivn upravovat jeho polohu. (Bli informace naleznete v 11.
kapitole na stran 145.)
1.3.5
Stny
Stny zvyuj plastinost jednotlivch zobrazen, ale zase zhoruj rychlost zobrazen a nkdy i pehlednost pohledu. Vtinou se zapnaj v 3D pohledech, ale jak
se mete pesvdit na obrzku ve, maj sv opodstatnn napklad i v bonch
pohledech a pdorysech.
1.3.6
Oezov oblast a oezn pohledu
V kadm pohledu meme nastavit tzv. oezovou oblast. Jedn se o obdlnk, kter
vymezuje st pohledu. Lze zapnout, jestli budeme vidt cel pohled, nebo jenom
tuto oezanou st. S oezovou oblast pracuj dv tlatka. Tlatko
(oezat
34

pohled) slou k zmn toho, co vidme v pohledu buto vidme vechno nebo
jen vnitek obdlnka vymezenho oezovou oblast. Druh tlatko
zobrazuje/skrv obdlnk vymezujc oezovou oblast. Pokud chceme oezovou oblast zmnit, je teba si tento obdlnk nejprve zobrazit, a potom pes chopov body zmnit
jeho velikost.
1.3.7
Skrvn objekt
Revit nem hladiny (vrstvy), kter se v bnch grackch programech (AutoCAD,

Rhinoceros, Photoshop) pouvaj ke skrvn objekt, aby se zvila pehlednost
modelovn. V Revitu se skrvaj nepotebn objektu troku jinak. Meme tak uinit na dvou mstech: v naviganm pruhu u kadho okna pohledu nebo v kontextovm menu (na pravm tlatku myi). V kadm ppad je poteba nejprve objekt
(objekty) uren se skryt vybrat. Skryt objekt plat pouze pro pohled, ve
kterm bylo provedeno. Jak je rozdl v obou postupech?
Doasn skryt objekt
Vybereme alespo jeden objekt
Pod tlatkem
jsou ukryt vechny pkazy pro prci s doasn skrytmi
objekty. Takto meme:
Skrt alespo jeden vybran objekt.
Skrt kategorii vybranho objektu, co znamen e se skryj vechny podobn objekty. Takto meme pi vybrn jednch dve skrt vechny dvee
v modelu apod.
Opanm postupem je izolace objektu i kategorie. V tom ppad zstanou
zobrazen pouze vybran objekty a vechny ostatn se schovaj.
Do doasn skrytch objekt meme opakovan pidvat dal, ale nememe je z tto hromady po jednom vytahovat. Volba Obnovit doasn skryt
nebo optovn kliknut na tlatko s brlemi zobraz zpt vechny doasn
skryt objekty najednou.
Doasn skrvn objekt plat pouze v rmci jednoho sputn Revitu. Pokud
projekt zavete a otevete znova, doasn skryt objekty budou normln zobrazen. Proto se toto skrvn hod na rychl skryt nkolika objekt, ale ne na
trval skryt prvk, kter bychom napklad nechtli tisknout.
Pokud jsou v pohledu doasn skryt objekty, bude mt pohled kolem sebe zvrazujc tyrkysov rmeek a tlatko brl mrn zmn vzhled.
35

Dlouhodob skryt objekt
Vybereme objekty uren ke skryt a v kontextov nabdce (prav tlatko myi)
najdeme volbu Skrt v pohledu. Zde vybereme, co chceme schovat. Volby objekt
a kategorie maj stejn vznam jako v pedchozm. Navc je zde monost Filtr, kdy
meme mt pedem pipraven lry, podle kterch budme vybrat napklad
vechna okna jednoho typu nebo teba vechny nenosn zdi z prvnho podla.
Pprava ltr a prce s nimi se ale vyplat a v rozshlejch projektech, kde
mete ltry opakovan pout.
Toto skryt se opt tk jen toho pohledu, ve kterm bylo provedeno.
Do skrytch objekt meme opakovan pidvat dal.
Z mnoiny takto ukrytch objekt meme zptky vracet objekty i po jednom.
Slou k tomu posledn tlatko
(rovka), kter pepne do inverznho reimu,
kdy se nm zobraz a zpstupn vechny skryt objekty v pohledu a meme si
v nich vybrat ty, kter chceme vrtit do viditelnch.
Pozor na to, e pohled s trvale skrytmi objekty nem dn zvraznn. To, jestli
v pohledu jsou nebo nejsou skryt objekty, zjistme a po kliknut na rovku.
1.4
Ovldn 3D pohled
Pro 3D pohledy pochopiteln plat vechno, co bylo uvedeno ve mtko, zpsoby

zobrazen, stny, ale maj jet dal dostupn monosti v lit pohledu, kter vyplvaj z toho, e se jedn o prostorov zobrazen modelu. Je to zejmna dostupnost
rendrovn a zamen 3D pohledu. K rendrovn se podrobn dostaneme v kapitole
o vizualizaci na stran 145.
Vdy je dostupn zkladn 3D pohled, ve kterm prohlme vznikajc model.
Dostaneme se k nmu nejrychleji tlatkem
v panelu rychlho pstupu. Dal
prostorov pohledy tvome vtinou a pi vizualizaci modelu a podrobnosti najdete
v 11. kapitole na stran 147.
36
Kapitola 2
Obecn postupy
Tato kapitola obsahuje ponkud nesourodou skupinu tmat, kter by se mohla
hodit v rznch dalch souvislostech. Pojednv o umisovn objekt a xaci
jejich pozice, vysvtluje, k emu jsou konstrukn roviny nebo osnovy i jak do
Revitu naimportovat podklady z jinch program. Ukazuje, jak v Revitu realizovat
fze stavby.
2.1
ablona projektu
Pi zakldn novho projektu v Revitu je ablona prvn vc, na kterou jsme dotzni. Jedn se o soubor, ve kter je provedeno zkladn nastaven prosted, jsou zde
pipraven zkladn pohledy na model a zataen rodiny pro bn pouvan prvky. Bez dobe pipravench ablon se stran nadete, protoe budete muset pod
nco nastavovat nebo shnt. Ve rmch je teba mt pipraven ablony pro zkladn typy projekt, kter se ve rm realizuj, protoe jen tak je mon doshnout
jednotnch vstup a zpracovn projekt.
Pi nainstalovn Revitu mte sice k dispozici pipraven ablony, ale jsou pomrn chud a naprosto nejsou uzpsobeny eskmu prosted. Proto je poteba se
poohldnout po njak kvalitnj ablon, kter obsahuje nastaven a upraven rodiny pro esk prosted. Pokud budete v Revitu opravdu pracovat, tak si postupn
vybudujete ablony vlastn nebo budete pracovat nad remnmi ablonami.
ablona je vlastn vkres bez obsahu, take si ji mete vytvoit jednoduchm
postupem:
Otevete si projekt v Revitu na zklad libovoln ablony.
V souboru udlte vlastn zmny v nastaven, zathnete si do projektu dal
proven rodiny
Soubor ulote jako ablonu a ne jako projekt (
37
Uloit jako / ablona).

Pi otvrn projektu se vm objev okno se seznamem pmo dostupnch ablon. Pokud chcete pout jinou, sta pes tlatko Prochzet vybrat vlastn soubor. Pokud u mte vlastn proven ablony, tak je mete v monostech Revitu
( Monosti / Umstn soubor) pidat do seznamu pouvanch ablon a tak
v tomto seznamu urit poad, ve kterm se vm budou ablony v vodnm seznamu
zobrazovat.
Co vechno by ablona mla (mohla) obsahovat:
Jednotky projektu Projekty budov budou pravnpodobn v milimetrech, co je
zkladn nastaven, ale napklad ablona pro tzv. Master projekt, kter vtinou
obsahuje jen tern a ke ktermu se pipojuj ostatn objekty, bude pravdpodobn
metrov. Jednotky projektu mete v prbhu prce mnit a veker rozmrov
parametry vetn kt se vm v tchto jednotkch budou zobrazovat.
Nastaven typ ar a raf, velikosti psma, ktovac styly (typy kt) a dalch
popisovch objekt. Nastaven pro ry a rafy (vpln) je na kart Sprva /
Doplkov nastaven. Vzhled a monosti pouvanch kt zle na pipravench
rodinch a typech v nich.
Vzhled jednotlivch objekt v rznch pohledech a rovnch detailu. Toto z vt
mry zvis na sprvnm nastaven rodin, ale celkov nastaven toho, co bude
v jednotlivm pohledu vidt, dlme pomoc viditelnosti geometrie (pm
pkaz VG). Tak napklad v pohledu s ternem potebujeme vidt body urujc
vzhled ternu, v jinch pohledech nikoliv.
Zkladn druhy pohled V ablon by mly bt pipraven pdorysn pohledy
pro zkladn podla, situaci, tern, zklady apod., kter se li rovn detailu
u objekt, kter jsou v nich vidt. Stejn tak v ablon budou zkladn pohledy
ze ty svtovch stran, zkladn asto pouvan vkazy, tj. tabulky oken, dve,
stn.
Zkladn sestavu rodin pro pslun typ projekt. Zejmna v tto sti se asto
chybuje. Nen poteba mt v ablon napklad destky oken z rznch, mnohdy
pochybnch, zdroj. Je tam teba dvat jen proven a kvalitn rodiny, kter
budete bn a opakovan pouvat. Z tohoto hlediska bv vhodn mt nkolik
rznch ablon podle elu pouit, kter se budou liit prv tm, kolik a jakch
rodin v nich bude. Pro projekty skeletov konstrukce se zavenou fasdou asi budete potebovat vt mnostv rodin a typ sloup a dl do obvodovch pl,
ne pro projekty rodinnch dom.
Dleit jsou tak pipraven typy stn, kter by mly mt jednotn nastaven
skladby a rozmr, kter se ve rm bude pouvat.
38
Kapitola 2. Obecn postupy
2.2
Pipojen / Import CAD souboru
Pkaz pro vloen i importovn CAD souboru najdeme na kart Vloit. Pomoc
tchto pkaz meme do Revitu dostat podklady z dalch CAD systm a pout je pro modelovn a u jako podklady pro pdorysn tvar objekt nebo jako
podklady pro vytven ternu. Je teba chpat rozdl mezi pipojenm a importem.
U pipojenho souboru zstv v platnosti vazba na tento soubor, take zmny proveden v pipojenm souboru se aktualizuj i v projektu, do kterho je pipojen.
Pokud u soubor nepotebujeme, meme ho od projektu odpojit. Pokud soubor
importujeme, tak se objekty ze souboru stanou soust projektu bez vazby na pvodn soubor. Revit je schopen pipojit i importovat nsledujc typy soubor:
DWG AutoCAD, Autodesk Civil 3D, nkter dal programy
DXF vmnn formt CAD systm
DGN Microstation
SAT ACIS SAT
SKP SketchUp
Obrzek 2.1: Okno pi importu souboru.

V dialogovm okn (viz obr 2.1) je poteba navolit podrobnosti importu. Vdycky
byste mli mt alespo minimln tuen o tom, co importovan soubor obsahuje a jak
byl vytvoen, abyste se ve volbch importu byli schopni orientovat.
Barvy Ve zdrojovm souboru jsou pravdpodobn pouity barvy. Pi importu
si mete zvolit, jestli maj zstat zachovny, nebo jestli se maj invertovat, co
se me hodit v ppad, kdy pvodn soubor by kreslen a ernm podklad
a obsahuje svtl barvy, kter na blm podkladu v Revitu budou patn vidt
(a naopak). Posledn monost je zmna vech barev na ernou/blou.
Hladiny Revit sm hladiny (vrstvy) nezn, ale je schopen s nimi pracovat v importovanch souborech. Pi importu mete omezit importovan objekty podle
vrstev v pvodnm souboru: Mete importovat pouze viditeln hladiny nebo pmo vybrat, kter konkrtn hladiny chcete importovat, co me vrazn zmenit
velikost importovanch dat a zpehlednit importovan podklad.
39

Importovat jednotky Pvodn soubor byl pravdpodobn kreslen v njakch
jednotkch. Pi importu meme dvovat Revitu, e si je ze souboru zjist
sm (automatick detekce) nebo mu meme ct, jak m jednotky z vkldanho
souboru interpretovat (metry, milimetry, palce), co povauji za bezpenj,
nebo napklad AutoCAD me pracovat s bezrozmrnmi jednotkami.
Pozice Sprvn zvolen tto poloky m vliv na to, jak se vkldan vkres umst do pohledu a me zpsobit, e nm vkldan vkres ulet mimo viditelnou
oblast pohledu. Problm spov ve dvou vcech: Ve zdrojovm souboru je nkde nastaven potek (bod o souadnicch [0,0,0]) a mon tam je nastaven
tzv. vkldac (zkladn) bod. V Revitu nulov bod nen, je tam jen zkladn bod
projektu, o jeho poloze vtinou nic nevme. Nastaven polohy se dl ponkud
jinak, objekty maj vazby (vztahy) mezi sebou. Pi vkldn souboru mme na
vbr mezi automatickm nebo runm umstnm potku, zkladnho bodu nebo stedu vkldan instance. Pokud o zdrojovm vkresu nic nevme, tak je asi
nejbezpenj umstn pomoc stedu, i kdy ani to nen pln spolehliv.
Poznmka: Pro propojovn souadnic je mon pi pipojen souboru volit jet
pipojen podle sdlench souadnic. Podrobnosti o sdlench souadnicch a spojovn napklad ternu s modelem najdete v 10. kapitole.
Umstit v 2D kresbu je teba umstit do nkterho podla.
2.3
Umisovn objekt a xace jejich pozice
Objekty v Revitu jsou z hlediska jejich umisovn dvou druh: objekty kter lze
umstit voln (nap. zdi, sloupy) a objekty, kter potebuj tzv. hostitele (okna i
dvee se vkldaj do zdi). Nkter objekty se mohou chovat obma zpsoby (zbradl
me bt pipojeno ke schoditi i voln stt). Pro umisovn vech objekt ale plat
stejn obecn pravidla.
2.3.1
Umstn objektu na sprvn msto
Pi vkldn objektu se objevuj kty, kter ukazuj vzdlenost zadvanho bodu

(objektu) od nejblich dleitch bod na ji vloench objektech. Meme se dit
slem, kter vidme, Revit automaticky krokuje a velikost kroku je pizpsobena
velikosti zobrazen (100, 10, 5), nebo hodnotu na tto kt pepsat poadovanou
vzdlenost.
40
Zadvn dal zdi s vyznaenou vzdlenost (lze pepsat) a zarovnnm vi ji

vloen zdi (modr rkovan ra). Bod se vlo na pozici ervenho kku.
Druhou asto vyuvanou monost je vloen objektu jen piblin a nsledn
prava jeho pozice vi okol.
U vybran zdi se zobraz doasn kty vi nejblim objektm a vzdlenosti je

mon pepsat.
2.3.2
Fixace pozice objektu
Ji vloen objekty meme zamknout, m meme zaxovat jejich velikost, vzdlenost od dalho objektu nebo teba zarovnn objekt vi sob. Vazby jsou vhodn pi nslednch pravch modelu, kdy se napklad zavazben stny posouvaj
spolen. Jen se mnostv vazeb nesm pehnat, jedna vazba me bt v rozporu
s dal. Pi zmnch objekt Revit vazby hld a v ppad, kdy bychom vazbu na
pravou poruili, budeme na tuto skutenost upozornni.
Pro zavazben potebujeme vtinou znt pesn odkud a kam se m mit,
ppadn kter hrany se maj vi sob zarovnat. Vztan body (hrany) na zdech
a oknech i dvech je mon nastavit podle poteby. Provedete to na kart Sprva
v sekci Doplkov nastaven / Doasn kty (viz otisk 2.2). Pokud chceme
doasn zmnit zpsob vztahovn, nemusme pepnat v tomto obecnm nastaven,
41
Obrzek 2.2: Nastaven zadvn doasnch kt.

ale lze opakovan klepat levm tlatkem my na tvereek doasn kty a tm mnit
zpsob toho, k emu se kta vztahuje.
Zavazben rozmru (vzdlenosti)
Pi vkldn objekt nejastji potebujeme xovat jejich vzdlenost vi ji zadanm prvkm. Nsledujc postup ukazuje, jak zaxovat vzdlenost dvou zd vi
sob.
Vyberu objekt (prostedn ze) a objev se mn doasn kty tohoto objektu, vtinou vztaen k nejblim sousedm.
42
Upravm umstn koncovch bod doasnch kt a ppadn upravm (pepu)

vzdlenosti.
Kliknu na znaku kty ( ) pod ktovac rou, z doasn kty se stane trval kta,
kter zstane zobrazen, i kdy objekt nebude vybrn.
Vyberu trvalou ktu a u n se objev znak zmku ( ), kterm mohu pslun rozmr zamknout (odemknout).
Poznmka: Trvalou ktu meme smazat. Pokud dr vazbu, tak budeme vyzvni,
abychom rozhodli, jestli m vazba zstat zachovna, i kdy ktu odstranme.
43
Pi manipulaci s objektem, kter je ve vazb (spodn ze) se objev modr rkovan ry naznaujc vazbu se zmkem. Povimnte si, e pi posunu spodn zdi se
posunula i stedn ze tak, aby zamen vzdlenost (3000) zstala zachovna.
Zavazben pomru
Pomrn ast jsou nsledujc poadavky na model: Tato mstnost m bt rozdlena
na poloviny. Na tto vzdlenosti, kter se jet me zmnit, maj bt tyi sloupy
apod. V tomto ppad vtinou nen vhodn zaxovat vechny vzdlenosti (neel
by mnit celkov rozmr), ale jen to, aby byly vechny dl vzdlenosti toton.
Nsledujc ukzka ukazuje xaci pti sloup v ad na stejn vzdlenosti mezi
sebou.
V modelu bylo nakresleno 5 sloup. Je jasn, e jejich vzdlenosti by nemusely

bt tak nesmysln, jako na obrzku.
pravu vzdlenost mezi vemi sloupy nememe udlat pevodem automatick

kty na trvalou, protoe tm dokeme zachytit jen vztah mezi dvma objekty. Na
kart Poznmky pouijeme zarovnanou ktu a zaktujeme najednou cel etzec
sloup.
44
Pi vybranm etzci kt mme dostupn zapnut/vypnut ekvivalence (EQ).

Tm se vechny vzdlenosti vyrovnaj a nepjdou mnit separtn.
Pi posunut jednoho sloupu se te zmn i poloha ostatnch tak, aby vazba

ekvivalence vzdlenost zstala zachovan.
Zavazben zarovnn
Zarovnvac vazba se pouv napklad na zaxovn pozice dvou zd nad sebe
(nap. stedy nosn sti) nebo teba na umstn zbradl kolem otvoru. Zarovnvac
nstroj
najdeme na kart pravy. Nejprve vybrme objekt, kter m zstat na
mst a potom ten, kter se m vi nmu zarovnat.
Pokud vi sob zarovnvme stny, je teba velmi bedliv uvit, jestli je budeme zarovnvat napklad podle osy nosn sti nebo podle nkter plochy. Tady
je teba mrn uvaovat dopedu podle toho, jak by se stna ppadn mohla mnit.
Souasn je vazba zarovnn jednm z velmi utench nstroj k xaci polohy stn.
Zarovnvac vazba se me asto dostat pi pravch do rozporu s dlkovou
vazbou.
2.4
Osnova
Osnovou rozumme systm ar, kter maj sv jednoznan popisky. ry osnovy

mohou slouit jako podklad pro rozmstn sloup, ale tak je meme pout napklad k pdorysnmu rozlenn modelu. K arm osnovy meme zamykat jednotliv
konstrukce (stny, sloupy apod.), co usnaduje ppadn znny v jejich rozmstn.
ry osnovy vkldme do projektu po jedn tak, e zadvme dva body urujc
ru. U druhh zadanho bodu se automaticky dl bublina, ve kter je identiktor
(nzev) ry. Pi vkldn vtho mnostv ar je vhodn vloit prvn ru osnovy
pmo, upravit j ppadn nzev a dal ry u nsobn koprovat.
45
Po vbru ry osnovy meme mnit jej vlastnosti, buto pomoc tlatek

(znaek) v editoru nebo pmo ve vlastnostech.
Nzev je v rmci projektu jednoznan. Po vloen ry lze jej nzev pepsat,
automaticky se ry sluj. Pokud ru dle koprujeme, Revit inteligentn pokrauje v naznaenm slovn (oznaovn). Zmnme-li napklad nzev na psmeno, pokrauje dalmi psmeny podle abecedy, zmnme-li nzev napklad na
D2, pokrauje v ad D3, D4
Koncov znaka (bublina) obsahuje nzev ry. Bublinu je mon vypnout nebo
naopak zapnout bublinu i na opanm konci ry (zakrtvtko v editoru).
ry osnovy mohou mt vlastnost 3D nebo 2D. 3D ry se chovaj jako roviny,
i kdy jsou kreslen v pdoryse, budou vidt i v pslunm bonm pohledu. 2D
ry jsou vidt pouze v pdorysnch pohledech.
Koncov body ar osnovy, kter jsou nad sebou se vi sob zarovnvaj a toto
zarovnn se automaticky zamyk. Pokud se nkam bubliny nevejdou, je mon je
po odemen vazby posunout nebo meme zalomit konec ry (znaky blesku).
ru osnovy meme tak vypnout v rmci jednoho pohledu. To u nen vlastnost
ry, ale obecn zleitost. Trval vypnut najdeme v kontextu (prav tl. myi)
nad vybranou rou skrt v pohledu.
2.4.1
Fixace ar osnovy
Aby nm osnova k nemu byla, tak se ry nesm rozjdt od sebe, protoe na n

vtinou veme dal prvky v modelu. Meme zaxovat buto vzdlenosti ar od
sebe nebo (zejmna u sloup) pomr vzdlenost. Podrobnosti o stabilizaci pozice
prvk naleznete v kapitole 2.3.2 na stran 41.
46
2.5
Pracovn a referenn roviny
Pracovn rovinu budete potebovat v situaci, kdy dokreslujete njakou rovou graku nebo kdy kreslte prolov kivky pi modelaci vlastnch komponent. Pracovn
rovina se denuje separtn pro kad pohled a v prbhu prce mete pracovn
rovinu mnit. V nkterch typech pohled, napklad v pdorysech, bv pracovn rovina denovan u v ablon a je umstna vodorovn na rovni pslunho
podla. V pohledech vtinou zkladn pracovn rovina vbec denovan nen.
Referenn roviny slou primrn jako pomocn objekty, ke kterm lze pichytit
(a ppadn zamknout) jednotliv konstrukce. Zmnou polohy referenn roviny tedy
mete snadno zmnit polohu vtho mnostv prvk v modelu. Tm, e meme
zamknout vzdlenost ppadn teba hly mezi referennm rovinami, mohou tyto
slouit k zkladnmu rozmstn konstrukc.
Panel pro prci s pracovnmi a konstruknmi rovinami najdete na vchoz kart Architektura jako posledn. Obsahuje tyi nstroje: zobrazen pracovn roviny,
nastaven pracovn roviny, vytvoen referenn roviny
a prohle pracovn roviny, piem v nkterch typech
pohled nemus bt vechny dostupn. Napklad referenn rovinu meme zadvat pouze ve 2D pohledech.
2.5.1
Denice a pouit pracovn roviny
Pi urovn nov pracovn roviny dostaneme dialogov okno podle obrzku 2.3.
V horn sti okna je uveden nzev aktuln pracovn roviny (pokud existuje). Na
vzorovm otisku to je rovina jednoho z podla. Novou pracovn rovinu meme urit
buto vbrem z ji existujcch podla a referennch rovin nebo tak, e vybereme
plochu v modelu (na stn, na stee apod.) a pracovn rovina se umst na tuto
plochu. Pracovn rovinu je mon si zobrazit a zkontrolovat, jestli je v poloze, kterou
potebujeme.
Podvejte se na obrzek 2.4. Ukeme se pouit pracovn roviny na jednoduch
47
Obrzek 2.3: Uren nov pracovn roviny.

loze: Potebujeme dostat reklamn text na stechu. Nememe ho vloit v pdoryse,
protoe by se nm umstil na zem (na rove podla). Jak budeme postupovat:
Obrzek 2.4: Ukzka pouit pracovn roviny.

Nejprve nastavme novou pracovn rovinu. V dialogovm okn podle obrzku 2.3
vybereme volbu Vybrat rovinu a ukeme plochu stechy. (Ukazujeme na hranu
a dvme pozor, aby se vysvtila sprvn plocha.)
Pracovn rovinu si zobrazme, abychom mli jistotu, e je na sprvnm mst.
Na zobrazen rovin si meme jet upravit rozte mky, ke kter se zadvan
objekty pichycuj.
48

Nstrojem Text modelu vytvome text. Pi jeho umisovn se text vlo do
pracovn roviny, pokud ho posunujeme, tak se tak tto roviny dr.
Na zvr je vhodn pracovn rovinu vrtit do pvodnho stavu, tedy na rove
nkterho podla, a jej zobrazen vypnout. Jinak bychom mohli narazit pi nkterch dalch pkazech.
2.5.2
Denice a pouit referenn roviny
Referenn rovina me slouit jako zklad pro rozmstn pichycen konstrukc

zejmna v neortogonlnch smrech. Druh pouit je jako zklad pro nslednou
denici pracovn roviny. Kad referenn rovina ne denovna dvma body a mla
by mt svj jedinen nzev.
Referenn roviny lze denovat pouze v 2D pohledech, nebo vsledn rovina je
denovna jako kolm k pohledu, ve kterm byla zakreslena jej denin seka.
V pohledech se referenn roviny zobrazuj jako zelen rkovan seky, po vbru
se objev koncov body a nzev, kter se zadv i mn ve vlastnostech.
2.6
Zobrazen / viditelnost geometrie (VG)
Vzhled jednotlivch objekt (barvy, typy a tlouky ar, vpln) zvis na nkolika aspektech nastaven. Proto je poteba vdt, kde vude lze zmny v nastaven
vzhledu a viditelnosti st objekt udlat a jak je vazba mezi jednotlivmi nastavenmi. Nebavme se te o skrvn celch objekt, to je popsno v kapitole 1.3.7,
ale o pravch vzhledu a viditelnosti nejastji jednotlivch ar, napklad otvrn
dve, v celm projektu i jednotlivch pohledech.
Posloupnost nastaven viditelnosti a vzhledu je nsledujc, postupuje se od celku
k detailu:
Zklad je vdy v rodin jednotlivch objekt. Zde jsou denovny jeho jednotliv dl sti, kad z nich m denovan, ve kterch pohledech a jakm stupni
detailu se bude zobrazovat. Na obrzku 2.5 je ukzka nastaven pro rodinu dve. Jedn se o nastaven pro jednu z ar otvrn dve. Povimnte si, poloky
Podkategorie = Otvrn v pohledu [Projekce] ve vlastnostech. Z okna pepsn
viditelnosti vpravo vyplv, e tato ra bude vidt v elnch a zadnch pohledech
na dvee ve stedn a jemn rovni detailu.
Pro cel projekt se nastavuje vzhled ar (typy, tlouky) a styly objekt, tedy
to, jak budou jednotliv logick kategorie z rodin (nap. Otvrn v pohledu)
realizovny v projektu.
V jednotlivch pohledech je mon pepsat (zmnit) nastaven ze styl a tyto
zmny plat pouze v pohledu.
49
Obrzek 2.5: Nastaven zobrazen a viditelnosti prvku v rodin.

Zmny vzhledu lze provst i u jednoho objektu, tentokrt se nebudou mnit jednotliv dl sti, ale objekt jako celek.
2.6.1
Vzhledov nastaven pro cel projekt
Nastaven pro cel projekt se provede na kart Sprva a sprvn by mlo bt nastaven v ablon tak, abyste ho u nemuseli mnit. Pesto me nastat situace, kdy
bude poteba provst njak zmny. Proberme jednotliv nastaven a zvislost mezi
nimi.
Tlouky ar a mtko pohledu
Tlouky ar v kolmch pohledech zvisej ma mtku tohoto pohledu. Na kart
Sprva v sekci Doplkov nastaven najdete poloku Tlouka ar (viz otisk
2.6), kde nastavujete tlouky ar pro jednotliv mtka. ry podle tlouky maj
sv logick jmna (sla 116), kde jednika je nejten ra, dvojka silnjPro
nejbnj mtko pdorys 1:50 se v ukzce mete pesvdit, e tabulka obsahuje bn pouvan tlouky 0,25; 0,35; 0,5Tato sla ar se budou vyskytovat ve
stylech ar (viz dle).
Obrzek 2.6: Nastaven tloutk ar podle mtka.
50

Vzory ar
Vzory nespojitch ar jsou popsny v dal nastavovacm okn Vzory ar, takt na
kart Sprva / Doplkov nastaven. Zde je mon pipravit libovoln mnostv
nespojitch ar, kter se skldaj z rek, teek a mezer, kdy nastavujeme velikost
rek a mezer tak, jak maj bt velk na papru pi vytitn. Vzory ar v esk ablon obvykle obsahuj i pvodn, anglicky pojmenovan, vzory, take nkdy dochz
k duplicit, kdy dva rzn pojmenovan vzory vypadaj pln stejn.
Typy ar odpovdaj zkladnm nespojitm arm v AutoCADu. Pokud byste potebovali v souladu s tm, co znte z AutoCADu, ry obsahujc text nebo tvary, je teba
pout jin nstroj opakovanou komponentu detailu (viz strana 187).
Obrzek 2.7: Nastaven vzor ar.
Styly ar
Nastaven tlouky a vzoru ry se spojuje s barvou ry do stylu ry (viz otisk
2.8). Ve stylech ar piazujeme jednotlivm kategorim, kter vyplynou z rodin
nebo kter sami zalome, barvu, typ ry a jej tlouku. Typ a tlouka vlastn
odkazuj do ve uvedench tabulek. Napklad zmnu vzhledu ry pro bouran
konstrukce meme tedy provst dvma zpsoby: pedenovat typ ry (Demolice)
nebo ve stylu Zbouran piadit jin typ ry.
Obrzek 2.8: Styly nastaven vzhledu ar podle elu.
51

Styly objekt
Nyn se dostvme k nejdleitjmu oknu s nastavenmi vzhledu a viditelnosti objekt (viz otisk 2.9). Najdeme ho opt na kart Sprva pod
tlatkem Styly objekt. Zde je mon detailn nastavit, jak budou vypadat jednotliv kategorie (objekty a jejich sti) v celm projektu. Pro
kadou kategorii nastavujeme vzhled ar v pohledu a v ezu a pokud to
je smyslupln, tak tak materil.
Povimnte si, e okno m nkolik zloek, jedna karta pat modelovm objektm (stny, okna, dvee) a dal karta pat objektm poznmek (kty, popisn
texty ). Pro kad modelov objekt zde mte jednu rozbalovac sekci s nastavenm
vzhledu dlch st (podkategori). Toto nastaven plat pro cel projekt. Pokud
byste napklad chtli zmnit tlouku obrysovch ar zd ve vech pdorysech, provedete to v tomto okn.
Napklad jsou-li v rovin nkter ry zaazeny do podkagorie Otvrn v pohledu, tak na tomto mst kte, jakm typem, tloukou a barvou ry budou
tyto ry zobrazen v pohledu a v ezu.
Obrzek 2.9: Nastaven vzhledu objekt.
2.6.2
Vzhled a viditelnost v pohledu VG
Pro jednotliv pohledy meme provst zmny ve vzhledu jednotlivch kategori

objekt. Zmny budou platit pouze v pohledu, ve kter jsou nastaveny. Pkaz
nejastji vyvolme rovnou z klvesnice napsn zkratky VG (View Geometry
Viditelnost geometrie). Druhou monost je najt ve vlastnostech pohledu poloku
Pepsn viditelnosti/zobrazen. Posledn monost je kontextov nabdka na
pravm tlatku myi a tam volba Pepsat zobrazen v pohledu / podle kategorie.
52

Pkazem meme jednak zmnit vzhled nkter podkategorie, napklad ra otvrn dve bude v jednom pohledu rkovan a vude jinde spojit. astj je
vyuit toho, e nkterou kategorii nebo podkategorii objektu meme v pohledu
pln vypnout nebo naopak zapnout.
Obrzek 2.10: VG okno pro pepsn viditelnosti/zobrazen v pohledu.

V okn pro pepsn viditelnosti (viz otisk 2.10) jsou ed zabarven vlastnosti,
kter nejsou v aktulnm pohledu dostupn. Pokud klikneme do povolench poloek,
dostaneme tlatko Pepsat, kterm se dostaneme do dialogu na zmnu pslun
vlastnosti. Na ukzkovm otisku mte rozbalenou kategorii oken, ve kter u je
nastaven pepsn barvy ry pro rm/pel na modrou. Vsledek takovto zmny
je vidt u pravho okna na ukzce na obrzku 2.12. Pokud by oken v modelu bylo
vce, tak se zmna pochopiteln projev u vech oken v pohledu rmy budou mt
modr.
Povimnte si, e kad kategorie m monost nastaven zobrazen rovn detailu. Normln se toto zobrazen odvj od nastaven v pohledu, ale pro nkterou
kategorii toto meme zmnit. Co se bude ve kter rovni detailu zobrazovat, je
dno nastavenm v rodin.
Nejastji se takto mn viditelnost nkter kategorie. Typicky: Ve 3D pohledech
nepotebujeme vidt rov nakreslen otvrn dve i oken. Ve vtin pdorysnch pohled nepotebujeme vidt body ternu, ale pokud budeme tern zadvat,
tak se bez jejich zobrazen neobejdeme. U schodit potebujeme zobrazit nstupn
ru i nad rovinou ezu, co me bt v zkladnm nastaven vypnuto. Na ukzce
2.12 je takto skryto vyznaen otvrn dve.
53
2.6.3
Zmna ve vzhledu jednotlivho prvku
Zmna zobrazen pro jednotliv prvek m nejvy prioritu, tedy pebije ppadn
zmny proveden ve viditelnosti geometrie. Najdeme ji v kontextu na pravm tlatku
myi pod polokou Pepsat zobrazen v pohledu / podle prvku (viz otisk 2.11).
Vybranmu prvku (prvkm) jako celku je mon zmnit ry a vzory. Nejedn se
u o zmnu dlch podkategori, ale celho prvku. V okn je tak tlatko Obnovit
pvodn, kter vrt vzhled prvku do nastaven, kter plat pro pslun pohled.
Obrzek 2.11: Zmny zobrazen podle prvku.

Na nsledujc ukzce 2.12 je jako prvek pepsan lev okno tak, e ry v pohledu
maj zmnnou barvu na ervenou.
Obrzek 2.12: Zmny zobrazen v pohledu (vlevo pvodn stav beze zmn).
54
2.7
Fze stavby
Revit je schopen podret informace o stavb v cel jej historii. Zejmna u rekonstrukc nebo rozshlch staveb mete vyut fze stavby. Kad konstrukce me
mt nastavenou fzi stavby, do kter pat, a souasn kad pohled obsahuje nastaven toho, do kter fze stavby pat a kter objekty u hlediska fz se v nm maj
zobrazovat. Prohle projektu potom me obsahovat napklad pdorysy v rznch
fzch stavby, pohledy lze podle fz tdit a ltrovat.
Krom zachycen stavu budovy ped a po rekonstrukci si tak mete zachytit na
jedn stran teba postupn rozfzovn vt stavby (co se postav letos a co pt
rok) a na druh stran mt teba pehled o tom, kter okna byla v dom pvodn
a kter tam jsou a po rekonstrukci.
S fzemi v Revitu pracujeme na nkolika mstech, proto by mlo bt kadmu
jasn, e tam nco takovho je a jak fze ppadn pout. V ppad pravideln
prce s fzemi (napklad asto dlme rekonstrukce) je asi vhodn mt pipraven
nastaven u v ablon (fze a jim odpovdajc pohledy, zpsoby zobrazen konstrukc). V dalm textu se pokusme popsat postup pi prci s fzemi a objasnit,
kde se jednotliv pkazy a nastaven nachzej.
2.7.1
Nastaven fz projektu, ltr a zpsob zobrazen

Prvnm krokem, kter je poteba provst, je nastaven nebo alespo kontrola fz a ltr. Potebn pkaz najdeme na kart Sprva v sekci
Fzovn. Postupn nastavme nzvy a poad fz, zpsob zobrazen konstrukc a ltry pouvan pi zobrazovn v pohledech.
Fze projektu
Obrzek 2.13: Nastaven poad a pojmenovn fz projektu.

Na prvnm listu (viz obr. 2.13) zadvme jednotliv fze projektu. Kad fze m
sv jmno a ppadn podrobnj popis. Souasn nastavujeme poad, v jakm jdou
fze za sebou. V zkladnm nastaven Revitu jsou pipraven dv fze, ale meme
si pidat libovoln poet dalch.
55

Pepis zobrazen zpsoby zobrazen stavu konstrukc
Obrzek 2.14: Nastaven zobrazen pro stavy fze.

Kad prvek se vyskytuje v jednom ze ty stav fze: existujc, nov, zdemolovan a doasn. Pro kad z tchto stav je mon nastavit zpsob zobrazen.
pravy meme udlat pro plochy v pohledech, ezy (vodorovn i svisl) a materil
pro 3D pohledy. Na ukzce 2.14 jsou nastaven barvy pro ry a plochy v ezech
a speciln materily (s barvou) pro 3D pohledy.
Jak je vznam jednotlivch stav:
Nov Prvek byl vytvoen ve fzi aktulnho pohledu. Tedy vlastnost fze
u aktulnho pohledu a vlastnost fze vytvoen u prvku jsou toton.
Existujc Prvek vytvoen v nkter z pedchozch fz, kter do aktuln fze
nebyl zdemolovn. Tedy fze vytvoen prvku pedchz v seznamu fz aktuln
fzi pohledu.
Demolice Prvek byl vytvoen v nkter z pedchozch fz projektu a v aktuln
fzi byl zdemolovn.
Poznmka: Pkaz na demolici objekt najdete na kart pravy pod tlatkem .
Doasn Prvek byl vytvoen i zdemolovan v toton fzi projektu, kter je
stejn jako aktuln fze pohledu. Jinmi slovy, v aktuln fzi pohledu byl prvek
vytvoen a vzpt i zdemolovn.
Filtry fz
Obrzek 2.15: Nastaven ltr fz projektu.
56
Kapitola 2. Stny
V kadm pohledu meme z hlediska fz projektu urit, kter prvky se budou
zobrazovat a v jakm vzhledu. Nastaven se provede na zloce Filtry fz (viz
otisk 2.15) a ve vlastnostech pohledu potom vybrme, podle kterho ltru se budou
objekty zobrazovat.
Kad ltr by ml mt svj srozumiteln nzev (bouran konstrukce, stvajc
a nov konstrukce, nov stav pro vizualizaci apod.) a pot nastavujeme pro kad
stav fze zpsob jejho zobrazen. Pro kad stav vybrme ze t monost:
Podle kategorie Bude zachovno zobrazen objekt tak, jak je zadme ve stylech (rodinch) prvk.
Pepsan U pslunho stavu fze se projev nastaven, kter jsme provedli
na listu Pepsn zobrazen. Tj. napklad bouran konstrukce budou lut, nov
konstrukce erven apod.
Nezobrazen Pi tomto nastaven se objekty z pslunho stavu fze vbec nezobrazuj. Typicky se nezobrazuj napklad zdemolovan konstrukce v pohledech
nsledujcch fz projektu.
2.7.2
Pouit fz v pohledech
Kad pohled na projekt m ve svch vlastnostech sekci Fzovn, kter obsahuje dv poloky: Fze a Filtr fze. Pro projekt, ve kterm fze nepouvme,
bude nastaven pravdpodobn prvn fze z poad (pokud jich m projekt v ablon
vbec vc) a ltr fze bude nastaven na zobrazen veho. To znamen, e jsou vidt
vechny objekty v tom zpsobu zobrazen, kter je dn kategori prvku.
Pouvme-li fze, bude mt kad pohled smyslupln nastavenou jednak fzi
projektu a jednak nkter z ltr zpsobu zobrazen objekt. Vtinou budeme
potebovat pro nkter typy pohled (pdorysy, ezy, mon i tabulky) pohledy na
projekt v jeho rznch fzch. Jak toho doshneme? Musme mt tolik pohled, kolik
fz projektu chceme zobrazit (viz obr. 2.16).
V kadm pohledu potom nastavme, kter fze se v nm m zobrazit a s jakm
ltrem. Na nsledujcm obrzku mte ukzku dvou trojic pohled na model (pdorys a 3D pohled), kter by dvakrt mnn. Pi prvn rekonstrukci bylo zazdno
jedno okno a pistavna sousedn st objektu s novmi dvemi a oknem. Pi dal
rekonstrukci byly venkovn dvee vymnny za okno a proraeny nov dvee mezi
mstnostmi. V pdorysech je vidt zpsob zobrazen stvajcch, bouranch a novch
konstrukc.
Poznmka: V jednotlivch fzch stavby asto dochz k demolici objekt, kter mohly
slouit k ohranien mstnost, co me zpsobovat problmy. Podrobnosti najdete
v kapitole o mstnostech na stran 166.
57
Obrzek 2.16: Fze stavby zobrazen v pdoryse a modelu
58
Kapitola 3
Stny
Stny jsou zkladn stavebn konstrukce, kter se do modelu vkldaj mezi prvnmi.
Chovaj se jako inteligentn objekty, mohou se vkov pizpsobovat podlam i
pipojenm objektm, maj monost rznho zobrazen v pdorysech, ezech i 3D
modelu. Stny mohou ohraniovat mstnosti a nesou si s sebou informaci o svm
objemu. Stnu je mon tvarov upravovat a stna si pamatuje svj pvodn tvar,
ke ktermu je mon se vrtit. Stny meme vkldat pmo do przdnho projektu,
stavt je nad podloenm 2D vkresem nebo jimi obalit hmotovou studii. V realit
vtinou potebujeme vce pstup podle situace. V tto kapitole se budeme vnovat
pmmu vkldn stn do modelu a jejich nslednm pravm. Pevodu hmotov
studie na konstrukn prvky bude vnovna samostatn kapitola.
3.1
Vloen stny a prava jej polohy

Nstroj pro vkldn stn najdeme na kart Vchoz v sekci Stavt
stejn jako vechny ostatn zkladn stavebn konstrukce. Stny vkldme
do podla, do kterho pat, nejlpe v pdorysnm pohledu.
Po vybrn nstroje se zmn panel vlastnost tak, abychom mohli nastavit parametry vznikajc stny, a v psu karet pibude doplkov panel Kresli, ve kterm volme
zpsob zadvn stny a jej tvar (viz dle). Ji vloen stny meme dle upravovat, mnit jim skladbu i rozmry. Stejn tak meme ji hotov stny koprovat do
dalch podla.
3.1.1
Vkldn novch zd
Ped vkldn nov stny do modelu musme nejprve ve vlastnostech nastavit parametry vznikajc zdi. Minimln je poteba nastavit nebo zkontrolovat hodnoty
nsledujcch parametr:
59
Obrzek 3.1: Zkladn vlastnosti stny.

Typ stny
Rodina a v n vybran typ stny uruje zejmna skladbu zdi a zpsoby jejho zobrazovn v jednotlivch pohledech vetn raf a materil pro render. V zatcch
vybrme z typ, kter jsou pipraven v ablon, ale velmi brzo potebujeme
v typech provst pravy, minimln v ce zdi. Pokud nemme jet skladbu zdi
rozmylenou, je vhodn vybrat obecnou ze pokud mono toton ky nebo nkterou podobnou ze, jej skladbu nsledn zmnte. (Podrobnosti o nastavovn
skladby a pravch typu zd naleznete v kapitole 3.2.2.)
Vka a odsazen
Stna je vdy umstn v nkterm zkladnm podla, co uruje vlastnost doln
vazba. Pokud chceme stnu pesunout do jinho podla, meme to udlat mimo jin i zmnou tto vlastnosti. Vka stny me bt eena temi zpsoby:
Stna dosahuje a do dalho podla vlastnost horn vazba je nastaven na njak podla. Stna, kter m toto nastaven, se vkov pizpsobuje
konkrtn vce podla, co je vhodn, nebo se o jej vku nemusme starat.
Pokud napklad dlme tpodlan dm, kter m obvodov stny nad sebou,
meme, ve shod se skutenost, stnu prothnout pes nkolik podla nebo
meme mt nad sebou ti stny, vdy od podla ku podla.
Poznmka: Pi koprovn stn s tmto nastavenm na dal podla me nastat
problm v situaci, kdy maj podla rznou vku. Revit sice sprvn zmn doln
a horn vazbu na dal podla, ale pid horn odsazen tak, aby zachoval vku
pvodn stny. Toto je teba u zkoprovanch stn opravit.
Stna m mt pevn danou vku, jedn se teba o zdku na zahrad, nzk
pky mezi toaletami nebo o zdi, kter teprve budeme k nemu protahovat.
V tom ppad vypneme horn vazbu a nastavme konkrtn nepipojenou vku.
Stny nemus bt vkov zavazbeny jen k podlam. Meme je prothnout
a k jin konstrukci, teba k desce podlahy nebo ke stee. V tom ppad se ve
vlastnostech objev zakrtnut horn st je pipojena. Na pipojen je speciln nstroj v kontextov sti karty pravy pro stny (viz dle), odpojit lze
60
Kapitola 3. Stny
i odkrtnutm ve vlastnostech.
Doln i horn okraj zdi me bt odsazen od nastaven vky (vazby). Na otisku
3.1 je ze odsazen o pl metru dol, tedy pod rove podla, ve kterm m
doln vazbu. Doln a horn odsazen ve vlastnostech stny lze pout napklad
pro vytvoen atiky nebo zkladov konstrukce.
ra taen
Pi vkldn zdi zadvme denin body, ktermi je ze urena. Tyto denin
body mohou bt zadvny rzn podle toho, kter rozmry pro vznikajc stavbu
znme. ra taen udv, kde pesn budeme denin body zadvat. Meme
si vybrat z nkolika monost: osa stny, osa nosn sti, vnj a vnitn plocha
stny, vnj a vnitn plocha nosn sti. Co je co by mlo bt patrn z nsledujcho obrzku, podrobnosti o skladb naleznete v dal sti tohoto textu.
Poznmka: Vnj a vnitn st zvis na tom, v jakm smru zadvme body zdi
a obas jej uren dl problmy. Doporuuji si zvyknout na jeden smr zadvn
(po i proti smru hod. ruiek) a pro ten si pamatovat, kter strana je kter.
Umstn deninch bod ry taen ovlivuje chovn stny pi zmn jej ky,
napklad po pidn vrstvy tepeln izolace do skladby stny. Po takov prav se
stna roz na vnitn nebo vnj stranu, ale ra taen zstane nezmnna. Pi
tvorb obvodovch stn se doporuuje zvolit pi zadvn ry taen nkterou
z vnitnch ploch stny (povrchovou pravu nebo nosnou st), nebo vymen
na stavb se obvykle provd z vnitn strany, ppadn osu nosn sti.
Zadvan ry taen (pdorysn tvar stny)
Po vybrn nstroje na zadvn stn se v psu karet objev panel pro kreslen:
V nm si mete vybrat, pomoc jak kivky m bt vykreslen pdorys stny. Krom

typickch rovnch stn, kter zadvme sekami nebo obdlnkem meme zadvat
i stny ve tvaru kruhovho oblouku. Pod psem karet se objev dodatkov pruh, kde
meme zakrtnout, zda stny tvo etzec, tj. navazuj na sebe (nap. obvodov
stny), nebo jestli se jedn o izolovan stny (jedna pka uvnit).
61

Posledn dva nstroje v kreslcm panelu slou k vytvoen stn na zklad 2D
kresby nebo 3D objem. Pokud mte podloen 2D vkres, mete se chytat ar,
kter u mte nakreslen. Stejn tak si mete udlat nrt v Revitu (k. Poznmky/ra detailu). Jen pozor na to, e tmto zpsobem pevedete zase jenom rovn
ry a kruhov oblouky. Pro netypick tvary stn muste udlat objemov prvek
a ten potom polepit stnami (posledn tlatko) nebo ze modelovat jako objemov prvek.
3.1.2
prava rozmr zd
a vzdlenost zdi od jinch objekt
Pi vkldn stny do pdorysu se zobrazuj kty udvajc vzdlenosti od sousednch objekt. Souasn se Revit sna stny vi jinm objektm zarovnvat (modr
rkovan ry) a vyuvat uchopovac reim (konce, stedy apod.) stejn jako AutoCAD. Hodnoty na ktch mete pmo pi vkldn pepsat a tm doshnout
pesnho zadn polohy stna vi okol ppadn jej dlky. Pozor na to, kam Revit
vzdlenosti m (osy, plochy skladby). Ve vlastnostech nebo v nabdce pod psem
karet je mon zmnit, vi emu se vzdlenosti m na nov vkldan stn. Vi emu se bude mit na ji vloench objektech nastavujete na kart Sprva /
Doplkov nastaven / Doasn kty.
Pokud u mme stnu vloenou do modelu, tak mme monost dle upravovat
jej rozmry a vzdlenosti od jinch objekt. Pokud stnu vybereme, zobraz se
nm tzv. doasn kty, jim meme mnit umstn koncovch bod a hodnotu
vzdlenosti. Z tchto doasnch kt lze udlat kty trval, ppadn vzdlenosti na
ktch zamknout. Vzhledem k tomu, e se jedn o obecn postup, tak podrobnosti
naleznete na stran 41.
3.1.3
Editan pravy polohy zd

Vechny v nsledujcm popsan nstroje najdete na kart Upravit. Na
tuto kartu se meme aktivn pepnout nebo se objev vdy, kdy klikneme na nstroj Vybrat. Vzhledem k tomu, e tento nstroj je zobrazen na
vech kartch a navc jako prvn, tak se pomrn asto pouv i k ukonen pkaz. Tm mme editan pkazy tm pod ped oima.
Zarovnn
Stny meme zarovnvat vi sob i vi ji vloenm objekt. U stn je dleit jejich skladba a to, vi kter ploe je zarovnvn nastaveno. Po vybrn
pkazu meme pod psem karet nastavit, vi kterm plochm se zarovnn provede. Pokud jet nemme pln jasno ohledn povrchov pravy (sla omtky i
obloen) je vhodnj zarovnvat vi nosn sti zdi. Zdi, kter jsou nad sebou, se
vtinou zarovnvaj na osu nosn sti nebo na vnj plochu. Zarovnn lze stejn
jako vzdlenosti zavazbit a tm svzat vybranou stnu s okolm. Po zarovnn je
62
Kapitola 3. Stny
zobrazen zmeek, kter lze zamknout. Jen se zarovnvac vazba nesm dostat do
kolize s rozmrovou vazbou zadanou dve. V tom ppad bude Revit protestovat
a zarovnn bez odstrann pedchozch vazeb neprovede. Pi zarovnvn je teba
dt pozor na poad vbru objekt. Nejprve vybrme prvek, jeho poloha
se nemn, a nsledn ten, kter se m vi prvnmu zarovnat. Pi vcensobnm zarovnvn (zakrtneme pod psem karet) vybrme opt prvn objekt,
kter zstane na mst, a potom ty, kter se maj vi nmu zarovnvat.
Oezn a prodlouen
Oezvat meme buto jednou stnou jednu stnu nebo jednou stnou vce stn
stejn tak prodluujeme jednu nebo vce stn k jedn hranici. Dal monost je
vytvoen rohu zkrcenm resp. prodlouenm dvojice stn. Vytvoen rohu je jednoduch, po vbru nstroje ukeme na dv stny, jejich spoj se m upravit. Zejmna
znalci AutoCADu to budou mt s oezvnm a prodluovnm z potku sloit.
Nejprve se vybr hranice a je vdy pouze jedna. Pot se vybr stna k prodlouen
i oezn a to vdy na stran, kter m zstat, tj. pro prodlouen je to shodn
s AutoCADem, pro oezn je to naopak ukazuji na to, co m zstat.
Rozdlen
Pro peruen stny mme dva vzhledov velmi podobn nstroje. Prvn peru
stnu v jednom bod (=rozzne ji na dva kusy), u druhho zadvme dva body
a vzniknou dva kusy, mezi ktermi je mezera.
3.2
Rodina a typ stny
Stny jsou v Revitu rozdlen do rodin (nap. zkladn stny, sloen stny,
obvodov plt) a v kad rodin do typ zejmna podle sv skladby (materilovho
sloen) a rozmr. Proto pro kadou ku stny v modelu musme mt samostan
typ stny. Typy stn meme upravovat na dvou mstech. Pi vybranm nstroji
Stna je ve vlastnostech mon vybrat typ stny a tlatkem Upravit typ se dostat
k jeho pravm. Vechy typy stn meme tak najt v prohlei projektu v sekci
Rodiny/Stny, kde najdeme poadovan typ a poklepnm na nj se opt dostaneme
do okna prav typu.
63
3.2.1
Zkladn pravy typu
V okn prav typu meme udlat dva zkladn kroky:

zmnit vlastnosti existujcho typu tyto zmny se provedou i u vech ji
vloench objekt pslunho typu,
duplikovat existujc typ a zmny vlastnost provdt na tomto dupliktu.
Duplikovnm se nejsnze zakldaj nov typy stn. Duplikovan typ m pro zatek toton vlastnosti s pvodnm a my nov typ vhodn pojmenujeme a provedeme
dal zmny nastaven. Zejmna ze zatku nen dobr pli mnit pipraven typy,
ale je vhodnj pracovat s jejich duplikty.
Poznmka: Je jasn, e pi zatenickch pokusech me vzniknout velk mnostv
typ, kter nejsou v modelu pouity. Tyto pebyten rodiny vrazn zvtuj velikost
souboru s projektem. Pokud vme, e potebn typy mme u pouit a chceme si
projekt vyistit, najdeme v kart Sprva nstroj Vyistit nepouit . V nslednm dialogu pkazu meme vybrat nepouit rodiny i dl typy, kter chceme
z projektu odstranit.
Co vechno nastavme v okn vlastnost typu:
Identikan data jsou textov poloky, kter mohou a nemus bt vyplnny.
64
Kapitola 3. Stny
Pokud vyplnny jsou, je mon je zobrazovat ve vkazech.
Graka v tto sekci meme upravit barvu a vpl zdi pro hrub mtko,
kdy se nezobrazuje skladba stny, ale jen jej obrys a ppadn vpl. Tento druh
zobrazen se pouv napklad ve studich, kde se zdi vypluj jen jednolitou barvou.
Skladba je zsadn st okna vlastnost typu. O vlastn skladb stny, ke kter
se dostaneme tlatkem Upravit, pojednme dle. Nkter vnj vrstvy stny
(nap. omtka i obloen) se mohou zalamovat v otvorech nebo na volnch koncch
stn. V tto sti kme, jestli zalomen probhne a kde. Ve vlastn skladb pak
urujeme vrstvy, kter se budou na zalomen podlet. Parametr ka zde m pouze
informativn funkci, protoe ka zdi se vypotv podle navren skladby. Posledn
polokou je funkce stny (vnj, vnitn, zklady, oprn), kterou meme pout
do vkaz nebo podle n ltrovat pi vbrech.
3.2.2
Skladba stn
Obrzek 3.2: Skladba stn.

Skladba stny uruje ku stny a jej materilov sloen. Od materilovho
sloen se potom odvj zobrazen vrstev stny (jejich materil) v pdoryse, ezech
i 3D modelu. Pro kadou vrstvu stny urujeme jej ku, materil a to, zda je nosn
nebo nikoliv. Nyn probereme podrobnji monosti v okn skladby.
65

Manipulace s vrstvami
Nejvt st okna zabr seznam vrstev stny. Jednotliv vrstvy jsou oslovny od
vnj strany zdi k vnitn. Dal vrstvu pidme tlatkem Vloit. Vrstvu vybereme
kliknutm na jej slo a meme ji vymazat nebo pesouvat v seznamu tlatky
Nahoru a Dol. Kad stna mus mt alespo jednu vrstvu nenulov tlouky.
Ze seznamu nelze smazat hranice nosn sti, kter maj nulovou tlouku a uruj
pouze rozhran nosnch a nenosnch vrstev.
Funkce vrstvy
Funkci vrstvy vybrme z rozbalovacho seznamu. Mezi funkce pat napklad konstrukce, izolan vrstva i dokonovac vrstvy. U kad funkce je v zvorce slo od
1 do 5, kter uruje prioritu vrstvy. Priorita vrstev m zsadn vliv na vzhled spoj
i ken stn mezi sebou nebo s dalmi konstruknmi objekty, napklad stropy.
Vrstvy menho sla pebij vrstvu vtho sla, vrstvy stejn priority se propoj.
Pokud maj vrstvy toton materil tak se propoj pln, s rznm materilem bude
v pdorysech a ezech zobrazen tenk oddlovac rka materil. slo priority by
mlo stoupat od stedu konstrukce k okrajm.
Materil
Materil obecn, nejen u zd, ale u vech dalch objekt s sebou nese informaci
o tom, jak se m tento materil zobrazovat v pdorysech, ezech, pohledech i 3D
zobrazench. Buto meme ponechat materil podle kategorie a spolhat na sprvn
nastaven v ablon projektu nebo meme vybrat materil podle vlastnho uven.
Materil vybrme ze seznamu pipravench materil, ve kterch meme dlat
zmny nebo denovat materily vlastn. (Vce o materilech naleznete v 11. kapitole
vnovan vizualizaci.)
Tlouka vrstvy
Tlouky jednotlivch vrstev se staj do celkov tlouky zdi, kter se jako informativn daj zobrazuje v horn sti okna. Nkter vrstvy mohou mt i nulovou
tlouku, nebudou se zobrazovat, ale je mon je pout napklad ve vpisu skladby
zdi.
Zalomen vrstev
Na volnch koncch stn nebo v otvorech me dojt k zalomen nkterch (vtinou
obrysovch) vrstev stny. V popisu vrstvy zakrtvme, jestli se me vrstva do
zalomen zapojit. Ve spodn sti okna potom vybrme, jakm zpsobem se m
zalomen provst u vloench objekt (okna, dvee) a jak na koncch zdi. Pokud
dme zalomen z obou kraj, tak se zalomen provede od okraje zdi do jejho stedu
(otvory na ukzce). Pokud bude zalomen jen z jedn strany, tak se pethne pes
celou ku stny (viz konce stn na ukzce 3.3).
Zalamovn je vhodn, pokud chceme mt zobrazen ostn v modelu; detailnj
zobrazen ostn je vhodnj nakreslit v pdoryse arami detailu.
Nhled skladby
Pi vytven skladby si meme zobrazit nhledov okno se zobrazenou skladbou.
Pokud se v tomto okn pepneme do nhledu ezu, mli bychom bt schopni upravovat i vertikln skladbu zdi (tlatka ve spodn sti okna) viz dle.
66
Kapitola 3. Stny
Obrzek 3.3: Zalamovn vrstev stny.
3.2.3
Pokroil pravy skladby stn
Stna s msou
Stny s pdavkem (vybrnm) jsou jednou z variant pravy vertiklnho prezu
stny. Najdete je pod rozbalovacm tlatkem pro stnu a z existujc stny vyberou
nebo k n pidaj hmotu danho prezu, kterou je mon dle rozmrov upravovat.
Typ stny zstane zachovn a pdavky lze ze stny kdykoliv odstranit.
Pro netriviln tvary (msy apod.) je poteba troku sloitj (a del) postup.
Nemodikujeme stvajc stnu, ale vytvme nov typ stny. Musme udlat dv
vci: denovat tvar msy (prol) a pidat msu do skladby stny.
Vytvoen prolu msy
Poznmka: Nsledujc postup je pomrn obecn zleitost. Tvar i spousty dalch
konstruknch prvk (nap. sloup i zbradl) se d tzv. prolem, co je 2D kresba, kter udv prez prvkem. Zkladn proly (tverec, obdlnk, krunice) jsou
v Revitu pipraven, dal proly si meme udlat sami jako v tomto ppad.
Prol budeme vytvet jako novou rodinu. V nabdce aplikace vybereme volbu
Nov/Rodina. Mla by se nm otevt knihovna s ji pipravenmi rodinami. Nen
67

dobr, zanat pln na zelen louce. Vyberte si v ablonch rodinu Metrick
prol, kde jsou pipraven referenn roviny. Dal monost je najt nkterou
z pipravench rodin pro prol msy a tu upravit.
Pomoc nstroje ra ( ) si zobrazte kreslc pkazy a nakreslete tvar msy ve
skuten velikosti. Kresbu zante v prseku referennch rovin (zelen rkovan ry), bude to poteba pi umisovn msy do skladby stny.
Rodinu ulote pod nov jmno a rovnou natte do projektu (

pout.
), kde ji chcete
Pouit prolu ve skladb stny
Vytvote si duplikt vhodn stny a pepnte se do jej skladby. Zde je poteba

udlat nkolik krok:
Rozbalit si nhled na skladbu a pepnout se do pohledu ez: Upravit atributy.
V doln sti okna vybrat Pdavky. Objev se dal dialogov okno (viz otisk
ve).
V dialogovm okn pro pdavky v prvnm sloupeku vybereme prol, kter uruje
tvar pdavku. V rozbalovacm seznamu jsou vechny proly, kter jsou v projektu
68
Kapitola 3. Stny
naten, proto hledn toho naeho me chvilku zabrat.
V pnm ezu stnou se objev pidan prol. Pomoc dalch voleb (umstn,
odsazen) umstme n prol do sprvn polohy vi zdi.
Je vidt, e v jedn skladb me bt pidno prol vce (nebo jeden opakovan).
Obdobnm zpsobem bychom mohli na stn udlat vybrn.
Sloen stna
Sloen stna se skld z nkolika zkladnch typ stn, kter jsou umstny nad
sebou. Dl typy stn mohou mt rznou ku i materilov sloen. Tm meme
dostat stnu, kter nem obdlnkov prez, ale mn svoji ku, napklad stnu
s podezdvkou. Vechny dl typy stn musme mt pipraven dopedu a nsledn
vytvme nov typ sloen stny. Pro zatek doporuuji vyjt z ji pipravenho
typu, kter je v ablon, a s pochopenm ho mnit.
Pomoc sloen stny meme rozdlit stnu ve vertiklnm smru a piadit j
rzn vrstvy vetn tloutk. Tuto vlastnost lze pout napklad pi tvorb zkladovch konstrukc, obklad stn, soklovho zdiva, vnce atd.
3.3
3.3.1
Netypick tvary stn a otvory ve stnch

prava sten ry, otvory ve stnch
Stna, kter nem rovnou horn i dolnhranu, me vzniknout dvma zpsoby:

Dotaenm stny k dal konstrukci (stee, desce) nebo pravou jejho prolu. Pro
pravu prolu musme bt v pohledu, kde vidme pslunou plochu nejlpe ve
vhodnm bonm ppadn 3D pohledu. Po vbru stny bude na kart pro jej
pravy dostupn nstroj
(upravit prol). Spust se kreslc editor a meme
upravovat tvar stny. Stejnm postupem udlme i otvory do stn nakreslme
dovnit stny uzaven kivky. Editor mus bt opt korektn tlatkem
. Revit si
pamatuje, jak stna po vloen pvodn vypadala a je mon se k pvodnmu tvaru
vrtit
(obnovit prol).
Obrzek 3.4: pravy bonho prolu stny.
69

Poznmka: Otvor ve stn lze tak vytvoit vloenm specilnch rodin oken nebo
dve, kter lze nsledn jako okna i dvee popisovat, ppadn nstrojem Otvor
z vchoz karty (panel Otvory). Nstroj Otvor doke udlat pouze obdlnkov otvor
v rovn i zakiven stn a pi tvorb nelze k niemu pichytit. Mus se vloit a jeho
poloha upravovat dodaten. Dal nevhodou je nemonost oktovat vku otvoru.
3.3.2
Netypick prez stny
Obrzek 3.5: Stna s neobdlnkovm prezem.

Pokud potebujeme udlat napklad oprnou ze, kter bude mt lichobnkov prez, tak budeme muset mrn modelovat. Navc takto vytvoen stny se
nechovaj pln standardn, tedy nelze pro n pout vechny modikan monosti
jako pro skuten stny.
Vytvoen stny neobdlnkovho prezu
Prol stny budeme potebovat nakreslit v rovin, kter je kolm na smr zdi,
abychom ho mohli vythnout. Proto je dobr zanat v prostorovm pohledu
nebo v nkterm z bonch pohled. Dobrm trikem je nakreslen obyejn zdi,
kterou nsledn pekreslme novou komponentou a smaeme. Tuto pomocnou ze
meme pout k denici konstruknch rovin pro tvorbu komponenty.
Stnu budeme dlat jako komponentu vytvoenou na mst (karta vchoz).
Nejprve vybereme typ komponenty stnu, nsledn typ vhodn pojmenujeme.
Ze vytvome jako vysunut tleso z pslunho prolu. Prol je teba nakreslit
v pracovn rovin kolm na pdorys. Pokud takovou v modelu jet nemme,
je teba denovat novou pracovn rovinu, nejsnze na zklad vybran plochy
(napklad stny na existujc zdi).
Podrobnosti o pracovnch rovinch naleznete v obecn sti na stran 47.
70
Kapitola 4
Desky
Stropy a podlahy pat mezi zkladn horizontln konstrukce. V Revitu je vytvme dvma nstroji stropem a podlahou. Pro vytvoen skuten desky typicky
mezi podlami pouvme podlahy, kter mohou mt nastavenou relnou skladbu
a je mon je sprvnm zpsobem zaistit vi zdem v ezech. Stejn tak podlahou
budeme dlat napklad separtn desky nlapnch vrstev v jednotlivch mstnostech. Strop je s vhodou mon dlat nad jednotliv mstnosti (chyt se automaticky
stn) a pedstavuje ohraniujc prvek mstnosti nebo teba podhled, na kter se daj pichytit nkter typy svtel. Posledn monost, jak dostat do modelu desku je
zkladov deska objektu, kter vznikne pi vytven stavebn jmy nebo jinch
zahlouben i zven na ternu.
4.1
Podlahy
Podlahy jsou zkladn horizontln konstrukce, kter od sebe oddluj jednotliv

podla. Meme jim nastavit skladbu, pi vkldn je meme denovat pomoc ji
vloench zd nebo jim denovat hranici. Do podlah lze dlat otvory napklad pro
schodit.
4.1.1
Vloen podlahy
Podlahu vkldme vdy v pdoryse toho podla, kde opravdu tvo spodn desku (podlahu). Deska se vlo tak, e jej horn plocha je zarovnan
na rove pslunho podla, tedy pod n. Pokud desku potebujeme
posunout v, pouvme nastaven vkovho odsazen ve vlastnostech
desky.
Po vbru nstroje pro tvorbu podlah (k. Vchoz) je vhodn nejprve vybrat typ
podlahy, kter v sob nese informace o jej skladb = tlouce desky. Nov typy je
opt vhodn dlat na dupliktech stvajcho typu a obdobn jako u stn nastavujeme jednotliv vrstvy podlahy. Podlaha mus mt alespo jednu konstrukn vrstvu,
71

dokonovac vrstvy mt me, ale nemus. Vhodnm nastavenm dokonovacch vrstev mete pipravit materil na strop a podlahu odpovdajcch podla.
Po vybrn pkazu bude dostupn kreslc panel Kreslen a zadvme tvar desky.
Pdorysn tvar desky meme urit dvma zpsoby:
na zklad ji existujcch obvodovch stn,
nakreslenm jej hranice.
V kreslcm panelu je jako zkladn vybran volba vbru stny. V doplkovm
pruhu pod kartami meme jet nastavit, jestli se bude deska zarovnvat k hranici
nosn sti stny, co je nejbnj stav. Pokud obrysov zdi tvo etzec, meme
je rychle vybrat vechny najednou s pomoc klvesy TAB. (Uku na jednu stnu,
klepnu do TAB. Vybere se cel etzec navzanch stn a kliknutm myi vbr
potvrdm.) Jinak meme stny ohraniujc podlahu vybrat po jedn ukznm.
Desky, kter nejsou ohranien stnami nebo maj sloitj tvar, kreslme pmo
arami jejich hranice. Nrt tvaru desky musme korektn ukonit tlatkem
.
4.1.2
Podlahy a dal konstrukce
Obrzek 4.1: Navzn stn a podlah v ezu.

Podlahy pat ke konstrukcm, pro kter je velmi dleit jejich sprvn navzn
s okolm. Po vloen podlahy jsme vtinou dotzni na to, jak se m Revit zachovat
ke stnm, kter jsou zarovnan a k podla, jeho podlahu tvome. Meme hned
zvolit zarovnn pod rove podlahy. Stejn tak je poteba vyeit problematiku
pek, kter by mly dosahovat pod strop. Po vbru kterkoliv stny (stn) mme
v kontextov kart prav monost pipojit nahoe stny k nsledn zadan desce.
Napojen jednotlivch konstrukc je nejlpe vidt v ezech objektem, kde se tak
nejsnze opravuje. Pokud jsou v modelu jednotliv prvky pes sebe, je teba jejich
. Pi
spojen opravit. K tomu slou nstroj pro spojen (odpojen) geometrie
72
Kapitola 4. Desky stropy a podlahy

propojovn se berou v potaz priority jednotlivch vrstev ve sloen stn a desek
(viz obrzky 4.1 a 4.2).
Na obrzku 4.1 si mete povimnout dvou zpsob, jak vyeit desku zklad
a okoln zdi. Deska je vloen do nejniho podla a vkovm odsazen posunuta
tak, e horn dokonovac vrstvy jsou nad spodn rovn podla. Na lev stran
je obvodov stna prodlouen pod rove podla (doln odsazen -800). Na prav
stran je pod obvodovou stnu pidn zkladov pas (k. konstrukce) vky 1200.
V prvnm podla si mete povimnout zobrazen stn, kter dosahuj pouze pod
podlahu (vnitn pky), a obvodovch stn, kter jsou vloen v 1NP a dosahuj
pes dv podla. Na detailu na obrzku 4.2 je vidt, jak bude vypadat navzn
Obrzek 4.2: Priorita vrstev na spojen podlahy a stny.

jednotlivch vrstev stn a desek v zvislosti na jejich prioritch. Ze zan na
rovni podla, deska je posunut v, take se mus njak vyeit pekrvajc se
st.
4.1.3
Otvory do desek
Otvory do desek meme udlat dvma zpsoby, kter jsou zamniteln. Po vybrn desky meme upravovat jej hranici. Pitom meme dovnit desky nakreslit
libovoln uzaven tvar, kter se po dokonen prav zmn na otvor. Pi kreslen
tvaru otvoru se meme pichytvat na ry ji nakreslench objekt, co ocenme
napklad v situaci, kdy dlme otvor pro schodit. Druhou monost jsou nstroje
na tvorbu otvoru na kart Vchoz v sekci Otvor. Zde meme udlat otvor kolmo
k desce nebo kolmo k zemi, co je u horizontlnch desek tot.
Zajmavou monost je zde vytvoen achty, tedy otvoru, kter prochz pes
nkolik desek. Tvar achty lze dodaten mnit, a tm se souasn mn i tvar vech
odpovdajcch otvor zrove. Jen pozor na to, e tyto otvory se mn pes achtu a nelze je mnit po jednom. achtu s vhodou vyuijeme napklad pi tvorb
vtahov achty, prostup pro st nebo prostoru pro vov schodist.
73
4.1.4
prava dlch st (ploch) desky
Prohldnte si obrzek 4.3. Pklad je sice hodn uml, ale snad je z nho patrn,
e deska mezi patry je pouze jedna. Ped pravami dlch st je zobrazen i na
ezu ve. Plochy na deskch (podlahch, ale i na stechch nebo zdech) je mon
rozdlit na dl plochy, kter mohou mt rznou povrchovou pravu (materil).
Jednotliv dl sti podlah je jet mon upravit ve vkovch proporcch balkn
na obrzku m snen sted. Jak se tyto pravy dlaj?
Obrzek 4.3: Zmna materilu na stech plochy.

Rozdlen plochy kvli jin povrchov prav
Tento postup nen uren pouze pro desky, ale lze ho pout i pro stny sloupy apod.,
(rozdlen ploprost pro prvky, kter maj plochy. Pslun nstroje jsou dva,
(malba), co je piazen materilu, a najdete je na kart pravy v sekci
chy) a
Geometrie. Po zvolen prvnho nstroje vyberete plochu na objektu, na kterou chcete
kresli rozdlovac linie. Tyto ry mus tvoit buto pouze jednu uzavenou smyku umstnou uvnit plochy (na obrzku prosklen na lev bon stn) nebo mus
bt vechny oteven, a potom mus zanat a konit na hranch pslun plochy
(eln stna na obrzku). Kreslen rozdlovacch lini je teba ukonit. Na ploe se
objev hranin ry jednotlivch dlch ploch. Nstrojem Malba potom meme
74
Kapitola 4. Desky stropy a podlahy

jednotlivm plochm piazovat materily.
prava tvaru podlahy
Pro podlahu meme rozdlen na dl plochy spojit jet s tm, e jednotliv dl

prvky lze vkov upravit. Po vybrn podlahy mme k dispozici krom pravy jejho
pdorysnho tvaru (prava hranice) tak monost pidat na podlahu dal dlc
prvky (body i ry). Tmto dlm prvkm meme zmnit polohu vi vlastn
desce. Tm meme podlahu teba prohnout. Souasn meme nstrojem pro
malbu z pedchozho odstavce pidat i na takto vznikl dl plochy materil.
4.2
Stropy
Stropy obvykle netvo nosn konstrukce, ale pouvaj se k ohranien mstnost ppadn jako podhledy, na kter se jako na hostitele pichytvaj napklad nstropn
svtla. Na zvren obrzku 4.4 tto kapitoly jsou prv takov stropn svtla.
Strop se zadv v pdoryse podla, ve kterm m tvoit strop, a me mt
skladbu zadvanou stejn jako u podlahy (urujeme v typu). Pi jeho zadvn sta
v pdoryse kliknout dovnit oblasti, kter je ohranien stnami a strop se vytvo.
Ve vlastnostech mu potom mete upravit jeho vku nad rovn podla a urit,
jestli m bt pouit k ohranien mstnosti.
4.3
Deska stavby
Deska stavby m souvislost s ternem. Jedn se o speciln objekt, kter m skladbu

jako obyejn deska, ale navc m vazbu na tern, kter se vkov k tto desce dopln
vtinou zahloub, ale me se k n tak zvit. Nejprve muste mt v modelu tern
a potom tento nstroj
najdete na kart Objemy a pozemek v sekci Vytvoit
tern.
V pdorysnm pohledu zadvte tvar desky, ve vlastnostech urte vkov odsazen od nkterho podla, v typu nastavte skladbu desky a deska se vytvo a navc
se k n dopln tern. Deska stavby se pouv k vytvoen stavebn jmy nebo teba
na okapn chodnky nebo dal rovn plochy (parkovite, hit) v okol stavby.
Vzhledem k tomu, e desku je mon i naklonit ppadn na ni pout pravy tvaru,
tak je to vhodn nstroj pro pravy v ternu.
75
Obrzek 4.4: Svtla na strop, podlaha s otvorem pro schodit.
76
Kapitola 5
Schodit a rampy
Schodit tvo konstrukn i materilov velmi variabiln prvek. Revit obsahuje
zkladn sadu tvar schodi a uivatel si me vytvoit schodit libovolnho tvaru podle svch poadavk. Pi tvorb schodit je teba zvldnout zklady jejich
navrhovn, protoe hodn zle na tom, abychom Revitu zadvali smyslupln poadavky.
Schodit meme v novjch verzch Revitu zadvat dvma zpsoby: z komponent ( ) nebo z nrtu ( ). Schodit z komponent lze pevst a nrtov a dle
ho upravovat. Pozor na to, e u nen cesta zptky, nrtov schodit na komponenty pevst nelze. Tyto dva druhy se mrn li ve zpsobech popisovn a typech,
proto je vhodn, pokud to jen lze, v jednom projektu pouvat jen jeden ze zpsob
denice schodi.
Schodit z komponent se hod na schodit standartizovanch tvar (pm, tvar
U, toit), kdy do modelu vkldme pipraven komponenty ramena schodit
a podesty. Vzhledem k tomu, e komponenty lze dle upravovat, tak se tento postup
hod pro vtinu bnch schodi, kter zadvte pmo v Revitu.
Schodit z nrtu vyuijete v situaci, kdy potebujete napklad navrhnout
schodit s nestejnou hloubkou stup, potebujete vlastn vzhled stup v otoen
apod., a zejmna v situaci, kdy mte k dispozici ji nakreslen pdorys schodit
(v AutoCADu, ppadn jako obrzek).
Poznmka: V Revitu verze 15 u je v nabdce komponentnho schodit i monost
nrtu, take jde v podstat vechno udlat komponentnm schoditm. Nrtov
schodit zstv jako nvazn zleitost na star verze. V nsledujcm textu proto
popeme primrn tvorbu pes komponentn schodit.
5.1
Pm vloen schodit
Vkldme-li schodit do modelu, mli bychom mt na pamti nsledujc:

Dostupn vka schodit je vtinou dna vkou podla. Zkladn nastaven je
takov, e schodit se vkld do jednoho podla a dosahuje do podla nad nm.
77

Ppadn zmenen dostupn vky nebo vkov posun schodit lze eit dolnm
i hornm odsazenm. Pokud vypnete horn vazbu, mete nastavit pevnou vku
schodit (nap. schdky ped domem).
ku schodit zadvme ve vlastnostech jet ped tm, ne schodit nebo rameno vkldme do modelu. Pokud zapomeneme a chceme zmnit ku schodit
dodaten, musme upravovat nrt schodit nebo ku komponenty.
Poet schod zvis na dostupn vce (vzdlenosti mezi podlami) a maximln
vce podstupnice, kter je ve vlastnostech typu. Proto je dleit, zvolit si typ
schodit dv, ne zaneme vkldat. Zmna typu schodit se nsledn dl dost
obtn, v mnoha ppadech ani nen mon.
Jestlie chceme schodit netypickch rozmr (vysok stupn, zk i vrazn ir
nlapn plocha), je teba ve vlastnostech typu schodit upravit nebo vypnout
pravidla vpotu.
V typu schodit upravujeme jeho vzhled a materilov sloen. Zmny dlme na
dupliktech pipravench typ. Zkladn typy schodi vidte obrzku 5.1. Podrobnosti o nastaven vlastnost typ schodi naleznete na stran 87. Vzhledem k tomu,
e schodi v jednom objektu nen mnoho, ale mvaj rzn vzhledov a rozmrov
vlastnosti, je vhodn mt pro kad schodit jeden typ.
Obrzek 5.1: Rzn typy schodi.

Po vloen je schodit automaticky doplnno zbradlm, jeho typ (vzhled) lze dodaten zmnit, nebo ho smazat. Zbradl lze na schodit pipojit i dodaten (viz
6. kapitola).
78
Kapitola 5. Schodit a rampy
5.1.1
Pm schodit
Pm schodit je nejjednodu tvar schodit, kter meme v modelu mt. Meme ho umstit voln, ale vtinou u mme pipraven prostor, do kterho se
schodit m vejt, co je poteba pi jeho vkldn zohlednit. Pm schodit se ve
vtin ppad dl z komponenty, protoe se s n jednodue pracuje. Postup bude
nsledujc:
1. Pepneme se do pdorysu pslunho podla a na vchoz kart zvolme nstroj Schodit z komponent ( ). Tm se dostaneme do reimu pro zadvn
schodit. V tomto reimu setrvme tak dlouho, dokud ho aktivn neukonme.
2. Vybereme typ schodit. V typu jsou obsaeny nkter zkladn parametry pro
tvorbu schodit (pravidlo vpotu, maximln vka podstupnice apod.), od
kterch se odvj omezen pro dal nastaven.
3. Ve vlastnostech zkontrolujeme/nastavme vku schodit.
(a) Buto je sprvn nastaven zkladn podla (do toho vkldme) a horn
podla (tam schody dosahuj) a ppadn horn a doln odsazen. Potom
se ostatn rozmry nastav podle vlastnost typu schodit a nkdy lze pi
zachovn pravidel vpotu mrn zmnit poet stup.
(b) Nebo horn podla vypneme, a potom se vka bude odvjet od nastavenho
potu stup a jejich maximln vky (je ve vlastnostech typu).
4. Ve vlastnostech nastavme poadovanou ku schodit.
5. V panelu komponenty mme vybranou volbu rameno a jako druh pm schodit
V dodatkov panelu vybereme jestli budeme zadvat sted nebo nkterou z hran
schodit. Nsledn zadme prvn denin bod a komponenta se zane vykreslovat. Druh bod sta ukzat kdekoliv za koncem schodit dlka vychz z dostupn vky a hloubky stup.
5.1.2
Schodit s mezipodestou
Pedpisy a normy pro schodit omezuj poet schod v jednom pmm rameni.
Proto je poteba schodit peruit podestou nebo podestami pro odpoinek.
79

Pm schodit s mezipodestou
Postup vkldn je toton s postupem popsanm pro pm schodit. Pokud mme
v dodatkovm panelu zapnutou automatickou podestu, tak se li dvma kliknutmi
myi navc v mst zatku a konce mezipodesty (viz obr. 5.2).
Pokud potebujete podestu na konci schodit (viz obrzek 5.2), je poteba tuto
podestu pidat, tj. v panelu komponenty pepnout na podestu a dokreslit obdlnk
horn podesty. Jestlie podestu pidvte a pot, co jste udlali schody, mla by
bt i ve sprvn vce (kontrola nap. v 3D zobrazen nebo v ezu). Jestlie tomu
tak nen, je poteba j vku ve vlastnostech upravit.
Obrzek 5.2: Pm schodit s mezipodestou.
Nepm tvary schodi s podestami

U nepmch schodi zle postup zadvn na jejich sloitosti. Vtinou vystame s automatickou podestou a potom postupujeme pln stejn jako pi pmm
schoditi. Pokud m schodit vce ramen nebo nestandardn tvar podesty, budeme
muset ramena a podesty denovat separtn. Popime si nkolik zkladnch postup:
Mme zapnutou automatickou podestu a postupn zadvme jednotliv ramena.
Podesta(y) se bude dlat automaticky. Ramena zadvme tak, jak jdou vkov za
sebou, dal rameno automaticky zane ve vce, kde pedchoz rameno skonilo.
Pi zadvn sledujeme informaci o potu zadanch a chybjcch stup.
Na obrzku 5.3 je ukzka takto vzniklho schodit s vyznaenmi body (na lev
stran ramen), ktermi se ramena zadvala. Podesta se vytvoila jako automatick sama.
80
Obrzek 5.3: Schodit tvaru U s mezipodestou.

U komplikovanjch schodi automatickou podestu vypneme a nejprve rozmstme jednotliv ramena schodit. Opt je zadvme po sob tak, jak jdou vkov
za sebou. Jestlie budeme dlat vceramenn schodit, budeme muset vku nkterho ramene upravovat nebo rameno ve sprvn vce nakoprovat.
A mme ramena ve sprvnch polohch a vkch pepneme na podestu. Buto
vystame s ukznm na ramena, mezi ktermi se m podesta vytvoit, ale vtinou budeme muset tvar podesty nakreslit. Pi zadvn vbrem ramen bude
vka podesty sprvn, pi kreslen ji musme nastavit ve vlastnostech.
Obrzek 5.4: Schodit se dvma rameny.

Na obrzku 5.4 je dvouramenn schodit. Postup jeho vytvoen je nsledujc:
Nejprve udlme spodn (irok) rameno. Nezapomeneme na sprvn nastaven
ky a budeme ho zadvat pravdpodobn stedem.
81

Zmnme ku ramene a ru umstn zmnme na nkter kraj. Udlme jedno
z bonch ramen a ppadn ho v pdoryse posuneme do sprvn vzdlenosti od
stedn sti.
Druh bon rameno udlme jako kopii prvnho, zmnme mu stranu zarovnn
a ppadn upravme pdorysnou polohu.
Nsledn pepneme na tvorbu podesty a nakreslme obdlnkem tvar podesty.
Podesta bude pravdpodobn ve patn vce. Vku j meme zmnit ve vlastnostech podvme se, jakou m relativn horn vku spodn st schodit,
a tuto hodnotu dme jako relativn vku pro podestu. Elegantnjm eenm je
prce v 3D pohledu, kde meme pout nstroj na zarovnn, a srovnat k horn
ploe spodnho ramene horn plochu podesty, a toto zarovnn meme zamknout.
Posledn ukzka (obr. 5.5) ukazuje schodit s netypickm tvarem podesty. Opt
je poteba nejprve udlat ob ramena, potom pepnout na tvorbu podesty a nakreslit jej obrys. Pokud zaneme kreslit tak, e nkter hrany zadme ukznm
na hrany ramen, tak bychom mli dostat podestu rovnou do sprvn vky.
Obrzek 5.5: Schodit s kreslenou mezipodestou.
5.1.3
Schodit tvaru U a L se stupni v zatoen
Pi tvorb schodi, u kterch jsou schody v toen, mme dv monosti. Buto

se spolehneme na Revit a pipraven komponenty nebo je poteba mt spotan
(a nakreslen) nrt schodit (viz dle).
Ukame si, jak vypadaj komponenty pro tento druh schodi. Revit m pipraven dv komponenty: Toen ve tvaru L a Toen ve tvaru U, ob mte na obrzku
5.6. U obou se jedn o stejn postup: Po navolen zakladnch vlastnost schodit
(ka, vka) u jen jednm bodem umstme komponetu, kter se automaticky vytvo. V obou ppadech se jedn o pravideln tvar se stejnou dlkou ramen a schody
v otoen a na sprvn msto v modelu ji ppadn musme posunout i dotoit.
A pi prav schodit (komponenty) lze nkter vlastnosti tkajc se toen
mnit (viz otisk 5.7). Meme dodaten zmnit typ toen, co m vliv na tvar
82
Obrzek 5.6: Schodit tvaru U a L se stupni v toenm.

stup v toen. Souasn meme upravit poet schod na zatku a konci schodit, kter se nepodlej na toen. Zde pozor na to, e pi vtm potu schod,
kter vyjmete z toen, se snadno me stt, e schodit nepjde vytvoit.
Obrzek 5.7: Monosti nastaven otoen pro schodit typu L.

Na obrzku 5.8 jsou ukzny dv pravy komponenty tvaru L. Na lev ukzce
bylo pvodn komponent nastaveno zaoblen rohu a zven poet rovnch stup. Na prav ukzce byla ke komponent tvaru L pidan podesta a jedna pm
komponenta.
5.1.4
Toit schodit
Toit schodit me bt zajmavm interirovm prvkem, ale pi jeho vynen

potebujete jist cvik a hlavn znalost jeho pedpokldanch rozmr.
83
Obrzek 5.8: pravy schodit tvaru L.

Pro toit schodit opt existuje komponenta, take po zadn
zkladnch rozmr a zpsobu zadn ramene (hranou, stedem)
se komponenta rovnou vlo do modelu. Pi dodatench pravch
komponenty meme zmnit polomr schodit, jeho ku apod.
Pro sloitj tvar schodit je ale lep vyjt z nrtu, ne se ho pokouet zadat
pmo. Revit nedoke udlat toit schodit s vce ne jednou otkou, jeho
celkov hel mus bt men ne 360 . Schodit nem vnitn veteno. Sloup je
poteba vloit dodaten.
5.2
Schodit z nrtu
Pro netypick tvar schodit, zejmna v situaci, kdy jsou stupn v otoen a je
poteba podrobnjch vpot a sloitj geometrick konstrukce ar, nem cenu
vkldat njak schodit a to potom sloit upravovat. Je lep, kdy mme pedem
pipraven pdorys schodit v podob rov kresby. Tuto skicu meme nakreslit
pmo v Revitu, ale astji pouijeme skicu nakreslenou v jinm CAD programu
nebo dokonce jen naskenovan obrzek.
K nrtovmu schoditi se dostaneme na dvou mstech: Ve schoditi z komponent je mon msto vbru nkterho druhu schodiov komponenty vybrat volbu
(Nrt). Na kart Architektura je krom schodit z komponent i pkaz
(Schodit z nrtu), kter revokuje star verze Revitu. V souasn dob (Revit
2015) je asi vhodnj zstat u komponentnch schodi a i nrtov schodit dlat
tam. Mete pak pouvat jednotn typy a popisy schodi.
Ukame si postup, jak vytvoit schodit na zklad 2D vkresu v AutoCADu.
84

1. Vloen skici do projektu
Pedpokldejme, e jste si v AutoCADu nakreslili pdorys schodit. Pokud je
schodit soust vtho vkresu, tak je vhodn peuloit do novho souboru jen
potebnou st. Na kart Vloit najdte nstroj Pipojit CAD. V nsledujcm
dialogovm okn najdte soubor se skicou. Pi vkldn mete omezit hladiny
z pvodnho souboru a mete si vybrat, jestli kresbu umstte manuln rovnou
na sprvn msto nebo automaticky na sted pohledu.
2. Modelovn schodit na zklad skici
Aktivujte nstroj schody. Msto toho, abyste zadvali ramena schodit, pepnte
hned na volbu
(Nrt). Pot pepnte nejprve na nstroj hranice. V kreslcch
nstrojch najdete i tlatko
(vybrat ru) a mete postupn vybrat jednotliv ry pro ob hranice schodit. Nsledn pepnte na volbu podstupnice
a udlejte tot s arami stup. Ukonete reim tvorby schodit a mli byste
bt hotovi. AutoCADov podklad mete odpojit nebo z vkresu pln vymazat.
Sprvu pipojench soubor najdete na kart Vloit.
Pokud mme jenom obrzek (teba scan z publikace nebo obrzek z webu), tak
postupujeme obdobn pipojme soubor s obrzkem, posuneme ho na vhodn msto
a nsledn aktivujeme schodit z nrtu a ry v podkladu musme obkreslit.
Poznmka: Pi obrzkovm podkladu je astm problmem jeho patn velikost. V tom
ppad je poteba nejprve obrzek zvtit na sprvn rozmr. Pkaz na zmnu velikosti
(Mtko) najdete na kart pravy. V obrzku si najdete vzdlenost, o kter
vte, jak m bt sprvn. V pkazu nejprve ukazujete dvma body tuto pvodn (patnou) vzdlenost a potom jednm bodem novou (sprvnou) vzdlenost. (Prvn ukzan
bod zstane na mst.) Jedn se o referenn zmnu velikost, kterou urit znte
i z jinch CAD program.
Jestlie nemme pro ntr dn elektonick podklady, tak musme ry dvou
hranic a pslunho potu podstupnic nakreslit. Revit nm opt pomh tm, e
ukazuje, kolik nm jet zbv podstupnic k tomu, aby schodit doshlo potebn
vky.
5.3
pravy vloenho schodit
Jen u velmi jednoduchch tvar schodi se poda zadat schodit pmo tak,
abychom byli s jeho tvarem stoprocentn spokojeni, a u ho zadvme z komponent nebo nrtovm zpsobem. Vtinou je poteba schodit jet upravit. Tomu
se nevyhneme v situaci, kdy napklad poadujeme rozenou podestu, jin tvar
nkterho schodu apod.
85

Pokud mme schodit z komponent, tak meme upravovat jednotliv
komponenty (mnit ku apod.). Do schodit meme pidat/odebrat
dal rameno ppadn pidat podestu nebo upravit jej tvar.
Na obrzku 5.9 je ukzka pravy komponentnho schodit. Vybranmu rameni
by bylo mon za dc body zmnit ku i dlky (=poet stup). Nememe ale
napklad rozit spodn stupe.
Obrzek 5.9: prava schodit z komponent (rameno).

V ppad, e prava komponent jako celku nesta, je mon schodit
pevst na nrt a postupovat podle nsledn popsanho postupu. Pevod
porovedeme v reimu pravy schodit a pevdme kadou komponentu
zvl. Pozor na to, e proces je nevratn, z nrtu u zpt komponentu
neudlte.
Pro komplikovanj tvary schodi je lep konstruovat schodit na zklad kompletn pipravenho nrtu pdorysu. Pro jednodu pravy
meme upravovat nrt ji vzniklho schodit.
Uveme zkladn pravidla a rady pro pravu nrtu schodit:
Reim pravy nrtu se mus spustit (tlatkem
).
) a taky ukonit (tlatkem
V nrtu meme vybrat a modikovat ji existujc ry nebo dokreslovat dal.

V kreslcm panelu pepnme mezi tm, jestli do nrtu dokreslujeme ry hranice
schodit nebo podstupnice. Podle toho mme v panelu k dospozici kreslc pkazy.
86

Hranice schodit jsou vdycky dv na bocch schodit. Jejich jednotliv seky
mus tvoit etz, tj. navazovat na sebe. Schodit vdy zan a kon podstupnic.
Poznmka: Typickou chybou je vytvoen uzaven hranice, napklad obdlnka pro
pm schodit.
Potaenm za nstupn ru schodit (modrou) mnme poet schod (dlku
ramene). Souasn je vdy edm textem napsno, kolik stup mme, a kolik
jich ppadn chyb nebo pebv.
Podstupnice mus zanat a konit na e hranice.
Smr schodit se neot v nrtu. Pi vybranm schoditi je na vstupn hran
mal ipeka, kterou se toto provede.
Obrzek 5.10: Ukzka schodit z nrtu.
5.4
Typy schodi a prava vzhledu
Schodit je asi nejsloitj typ (rodina) objekt, se kterm se mete v Revitu

setkat. e by si zatenk sm vytvel novou rodinu pro schodit, je opravdu
mlo pravdpodobn. Proto si muste pro zatek vystait s rodinami, kter Revit
nabz ppadn kter si sthnete ze st. Pro prci s typy schodi plat tot, co pro
ostatn objekty. Pokud mono neniit existujc typy, ale svoje pravy provdt na
dupliktech typ. Ukzku zkladnch typ schodi mte na obrzku 5.1 na zatku
tto kapitoly, nyn se budeme vnovat tomu, co lze v typu schodit nastavit.
87
5.4.1
Pravidla vpotu
Pravidla vpotu uruj vztahy mezi vkou a kou schodu a tm i sklon vznikajcho schodit. Do vpotu vstupuj dv hodnoty, kter maj vliv na vslednou
pkrost schodit: maximln vka podstupnice a minimln ka stupn. Tyto
hodnoty se do vpotu sklonu penej z vlastnost typu. Kalkuktor schodit je
pouit pouze v ppad, kdy vkldte schodit pmo, pomoc umisovni ramen.
Pokud zadvte schodit ze skici, tak se kontroluje pouze poet stup zadan ve
vlastnostech schodit. Zmny proveden v kalkultoru schodit se budou tkat a
nsledn vkldanho schodit, nemaj vliv na ji vloen schodit.
Pokud potebujete udlat schodit, kter m vrazn nestandardn sklon, napklad extrmn pkr schody na pdu nebo hlubok stupn mal vky, mete
kalkultor schodit vypnout. Stejn je ale poteba ve vlastnostech typu zmnit
maximln vku a minimln hloubku schodu tak, aby odpovdala navrhovanmu
schoditi. Na nsledujcm obrzku mte dv takov schodit.
5.4.2
Vzhled schodit
Ve vlastnostech typu mete nastavit celou adu parametr, kter ovlivuj vzhled
schodit, ponaje rozmry jednotlivch st schod a kone jejich materilem.
88

Pi zmnch nezapomete na to, e se provedou ve vech schoditch danho typu.
Proto je vtinou nutn mt v modelu nkolik rznch typ schodi, kter postihuj
napklad materilovou rznorodost. Ukame si, co vechno meme v typu schodit
nastavit. Budeme postupovat podle jednotlivch sekc ve vlastnostech typu.
Stavba
V prvn sekci nastavujeme pravidla vpotu (viz ve) a dlme zsadn rozhodnut mezi monolitickm a schodnicovm schoditm. Pokud zakrtneme monolitick
schodit, tak schodit bude mt jednu desku (schodnici) pes celou ku schodit. Jej tlouka se nastavuje v posledn sekci jako vka schodnice (spodn
a jedin dostupn). Monolitick schodit m spodn desku zaznutou podle roviny spodnho podla, do kterho jsou schody vloeny. Protaenm pod zkladnu
meme posunout doln plochu monolitu ve vertiklnm smru (kladn hodnota
nahoru, zporn hodnota dol). Pokud nen monolitick schodit zakrtnuto, bude mon udlat schodit se schodnicemi. Podle druhu schodit budou dostupn
parametry v dalch sekcch.
Materily
Jednotlivm stem schodit meme piadit materily. Podesty zde maj stejn
materil jako schody. Pokud nm takto piazen materily nevyhovuj, mme
jet monost piadit materil pro vizualizaci jednotlivm plochm (k. pravy
/ Malba).
89

Schody
Pro schod (nlapnou plochu) nastavujeme podrobn rozmry jednotlivch st stup. Minimln ka (hloubka) stupn m vliv na pravidla vpotu a je
kontrolovna pi vkldn schodit do modelu. Souasn ovlivuje dlku (pdorysnou) schodit. Tlouka schodu me bt nula, v tom ppad schod chyb.
Toto nastaven se pouv napklad u betonovch monolitickch schodi, kde
dn schod (dal nlapn vrstva) nen. Dlka hrany stupn uruje prodlouen
nlapn sti pes hranu schodu. Stupe me mt jinou ne rovnou hranu danou
pedem pipravenm prolem. Tento prol me bt jen na eln hran nebo i na
bonch hranch stupn (viz obrzek).
Podstupnice
Maximln vka podstupnice m opt vliv na pravidlo vpotu a zejmna na

poet stup pi vkldn schodit. Pokud se pokoume pi vkldn schodit
mnit poet stup, tak vtinou narazme prv na omezen dan maximln
vkou podstupnice. V sekci zapnme, zda bude schodit podstupnic konit
a zanat. Pozor na situaci, kdy schodit nem podstupnice zobrazen a pitom
m nastaven zakonen podstupnic. V tom ppad to v ezu i bonm pohledu
vypad, jako kdyby mlo patnou vku.
90

Pm a ikm podstupnice se projev v kombinaci s nastavenm pesahem stupn
(dlka hrany). ikm podstupnice jde vdy ke konci schodu. Pokud podstupnice
nechceme, vybereme typ podstupnice dn. Spojen podstupnice se schodem
je u opravdu detailn nastaven.
Schodnice
Schodit se schodnicemi musme povolit v prvn sekci tm, e vypneme monolitick schodit. Nsledn meme zapnout/vypnout schodnice na krajch schodit
a nastavit poet schodnic ve stedu schodit. Vnitn schodnice se rovnomrn
rozmst. Vechny schodnice maj shodnou tlouku a materil. V sekci je ponkud
terminologick zmatek. Jednak je tam dvakrt poloka vka schodnice a jednak
nkter parametry jsou spolen pro schodnicov i monolitick schodit. Nejprve, co je pochopiteln a jasn: Krajn schodnice mohou bt oteven (kon pod
schody) nebo uzaven, jdou do vky specikovan vkou schodnice (prvn).
Pro prostedn schodnice zadvme jejich poet a jsou vdy oteven.
Poznmka: Na obrzku to vypad, e jednotliv schodnice maj rzn materil.

Je tomu tak, ale nastaven nelze provst v typu schodit. Materil byl pidn na
plochy dodaten nstrojem pravy / Malba.
Vka schodnice ve spodn sti sekce stejn jako vka odsazen schodnice u podesty jsou dostupn i u monolitickho schodit. Uruj tlouku desky monolitickho schodit pod schody a tot uruj i u schodnic. U uzavench schodnic je
mon eit zaznut jejich hornho okraje. Napklad koprovat vlastnosti podla znamen, e se schodnice zazne vodorovn podle rovn podla, do kterho
91

schodit dosahuje. Spodn okraj schodnic lze ovldnout v prvn sekci popsanm
protaenm pod zkladnu. Vka odsazen schodnice u podesty je pro monolitick
schodit tlouka podesty. Vce snad pochopte z prvodnch obrzk.
5.5
Schodit pes vce podla
Ve vcepodlanch budovch je asto poteba udlat schodit, kter pjde pes vce
podla. V Revitu lze toto eit velmi elegantn tm, e schoditi nastavme, do
kterho podla m pokraovat. Jedinm omezenm je to, e vechna podla mus
bt stejn vysok. Nastaven se provede ve vlastnostech schodit Horn podla
vcepodlanho schodit. Takto vytvoen vcepodlan schodit se chov jako jeden
celek.
5.6
Pdorysn zobrazen schodit
Obrzek 5.11: Pdorysn zobrazen schodit

Zobrazen schodit v pdoryse je dno normou. To, co Revit v pdoryse nakresl,
je vtinou dobe z hlediska zobrazen stup, podesty apod., ale me pokulhvat
v detailech. Jak opravit i dodlat potebn?
Vstupn ra tak, jak ji Revit automaticky udl, nen pevnou soust zobrazen
schodit. Jedn se o popisov prvek trajektorii schodit, kter m sv nastaven
vzhledu ve vlastnostech typu, ppadn lze pro ni upravit viditelnost geometrie.
Jestlie vm vbec nevyhovuje, tak je mon ji vypnout, stejn jako popisek Nahoru/Dol. Nsledn se pepnte na kartu Poznmky, kde nstroj ra detailu
. Sprvn tvar vstupn ry te mete nakreslit.
Poznmka: Pozor na rozdl mezi modelovou rou (karta Vchoz) a rou detailu.
ry detailu jsou vidt pouze v pohledu, ve kterm byly nakresleny. Modelov ry
jsou vidt ve vech pohledech a to nepotebujeme.
92

Popis schodit udlme jako
. Pokud by v pouvan ablon
popisek schodit nebyl, je teba ho do modelu nast ppadn si ho vytvoit.
Druhou monost je pm dopsn textu nstrojem Text, co budete potebovat
v ppad, e chcete mt napklad oslovan nkter stupn.
Zobrazen ezu schoditm zvis na tom, v jak vce je nastaven ezn rovina
v pslunm pohledu. (Pokud jste ji nemnili, bude asi ve vce 1000.) Jestlie
chcete eznou rovinu pro schodit posunout, je poteba udlat Zalomenou vku
pohledu. Na obrzku je zobrazen erven, ale je mon ji skrt. Najdete ji na
kart Pohled v sekci Pdorysn pohledy.
Pokud se vm nezd zobrazen jednotlivch ar schodit z hlediska tloutk
nebo typ, je mon toto tak opravit. Vzhled jednotlivch ar nastavme buto
v kontextovm menu Pepsat zobrazen v pohledu, nebo na kart Sprva/Styly
objekt.
Poznmka: Podrobn pklad toho, jak popsat schodit najdete v 13. kapitole na
stran 184.
5.7
Rampa
Rampa m v modelu stejn el jako schodit spojit dv vkov rovn modelu. Z toho vyplv podobn ovldn a nastaven nstroje. Po vbru typu rampy
zadvme stejn jako u schodit poten bod nstupn ry a potom konec rampy. Dlka pm sti rampy je na rozdl od schodit zadna ve vlastnostech typu,
a po jejm dosaen se automaticky vytvo podesta. Pokud chceme podestu po kratm seku, postupujeme stejn jako u schodit upravme nrt rampy a pidme
schodnice. Obdobnm zpsobem, tj. pravou nrtu meme zmnit pdorysn tvar
rampy. Pi vkldn rampa asto nedoshne a do dalho podla, ke ktermu je
rampa ve vlastnostech pipojena. Revit pesto rampu vytvo a podobn jako u schod informuje o tom, jak sek nm jet k dosaen pslun vky zbv.
V nastaven vlastnost typu rampy je podstatn mn monost ne u schodi,

ale nezapomete na to, e pravy je vhodn dlat na dupliktech stvajcho typu,
nebo v zkladn ablon Revitu je pouze jeden typ rampy. Uveme jen vlastnosti
podstatn pro rampu, ostatn jsou obdobn jako u schodit.
Tvar rampy
me bt hmota (=kln) nebo deska. U desky mete zadat jej tlouku.
93

Dlka pmho seku
m vliv na automaticky vytvenou podestu. Jedn se o pdorysnou vzdlenost,
po kter se peru vynen rampy, a stejn jako u schod meme zadat dal
bod (konec) podesty. Tmto zpsobem meme zaruit, e stoupajc seky rampy
budou vechny stejn dlouh.
Sklon rampy
zadvme hodnotou x do vztahu 1/x. Tedy napklad pro sklon 1:10 zadvme
10. (m men slo, tm pkej rampa. Vznam sel: na dlku x je zdvih 1.)
94
Kapitola 6
Zbradl
Vzhledem k tomu, e kad schodit s vce ne temi stupni by mlo bt opateno
zbradlm, je zbradl tm na kadm schoditi. Zbradl me bt i na jinm
hostiteli (nejastji desce) nebo me bt voln stojcm prvkem. Revit umouje
udlat zbradl rznch tvar a materil. Mete vyjt z pipravench typ zbradl
a pravami jejich parametr vytvoit zbradl dal. Pravdpodobn nebudete hned
dlat vlastn rodiny, ale jen vytvoenm novch prol ke stvajcm typm zbradl
mete dostat zajmav prvky.
6.1
Umstn zbradl do modelu
Nstroje pro schodit a rampu jsou pipraveny tak, e na vloenm schoditi i ramp se rovnou postav zbradl na ob strany. Nkdy tedy sta zmnit typ zbradl
nebo nkterou stranu smazat. Zejmna u schodi s podestami ale nemus automaticky vytvoen zbradl vyhovovat a je poteba ho upravit nebo smazat a vloit
zbradl znova.
6.1.1
Umstn zbradl na schody
Ve vchoz palet vybereme nstroj Zbradl

trajektorie zbradl.
Oteve se reim pro tvorbu
Pokud budeme umisovat zbradl na schody, je dobr kreslit trajektorii zbradl

v tom pdoryse, ve kterm jsou i pslun schody. Tlatkem
(vybrat hostitele) vybereme schody, na kter se m zbradl pipojit.
Liniovmi kreslcmi pkazy nakreslme trajektorii zbradl. Jednotliv seky trajektorie na sebe mus navazovat, trajektorie jednoho zbradl tvo jeden etzec.
Pokud mte pm schody s podestou, je teba udlat seky trajektorie ramenopodesta-rameno, aby bylo mon ovldat vku a sklon zbradl na podest.
Nezapomete, e pi kreslen mete vybrat hrany schodit a ry trajektorie
k nim zamknout.
95

Reim kreslen trajektorie zbradl muste ukonit aktivn ukonit.
6.1.2
Umstn zbradl kolem otvoru v desce
Kolem otvoru v desce se zbradl umisuje stejn jako na schodit musme nejprve vybrat hostitele (desku), a potom urit trajektorii zbradl. Pokud vybrte
trajektorii ukznm na hrany otvoru, je dobr vdt, e v dodatkovm panelu me
nastavit odsazen vynesen ry od ukzan, a tm dostat zbradl na poadovanou
vzdlenost od kraje otvoru. Pokud ho navc pitom zamknete k hranm otvoru, tak
se bude se zmnou otvoru mnit i poloha zbradl.
6.1.3
Voln stojc zbradl
Voln stojc zbradl nem hostitele a kresl se pesn tam, kde zadte trajektorii.
Tmto zpsobem mete udlat teba plot kolem zahrady.
6.2
pravy zbradl
pravy zbradl jsou dvojho typu. Prvn vychzej z trajektorie a meme tak
upravit vkov umstn a sklon jednotlivch st zbradl a ppadn jejich spoje.
Druhou monost jsou zmny vzhledu, napklad chceme jin rozloen sloupk, jin
poet a tvar madel apod. V tomto ppad je teba zashnout do nastaven vlastnost
typu zbradl.
6.2.1
Vka a sklon
Trajektorie zbradl se vtinou skld z nkolika navazujcch ar. Kad ra

uruje jednu st zbradl. Pi prav trajektorie meme vybrat jen jednu jej ru
a v doplkovm panelu (viz ve) budou dostupn monosti pro pravu tto sti:
Sklon meme upravit na ti monosti: Sklon podle hostitele zachov sklon
podle toho, jestli je tato st zbradl nad vodorovnou nebo ikmou st schod
(rampy). Vodorovn zachov vodorovn smr. ikmo spoj konce sousednch dl
zbradl.
Korekce vky umouje provst vertikkn posun vybran sti zbradl, co me
usnadnit provzn jednotlivch dl vi sob.
6.2.2
Propojen jednotlivch dl zbradl
Propojen jednotlivch st zbradl je nastaven ve vlastnostech typu. Pokud ho

potebujeme zmnit u navzn jedn dvojice dl, opt upravujeme nrt zbradl.
96
Kapitola 6. Zbradl
Obrzek 6.1: prava spoj na zbradl.

Pro vbr rohu pro pravu pouijeme tlatko
a ukeme roh, kter chceme
zmnit, nebo vybereme dv ry na nrtu. V dodatkovm panelu vybrme z nsledujcch monost: prothnout zbradl k dotyku, vloit svisl/vodorovn seky,
nic, podle typu zbradl.
6.3
pravy vzhledu (vlastnost typu) zbradl
Zbradl je natolik variabiln prvek, e nastaven vech jeho vlastnost do souladu

s naimi poadavky me bt hodn nron. Existuje asi jen jedna univerzln rada
zkouet a zkouet. Zle hodn na tom, jestli jsou pro vs podstatn 2D vkresy
a ezy, pak vs vzhled zbradl ve 3D nebol, nebo jestli chcete mt do detailu v podku 3D model, kde je mon pknm zbradlm na detailnch pohledech vrazn
zabodovat.
97
6.3.1
Konstrukce zbradl ple
Ple jsou vechny horizontln prvky zbradl a skrvaj se pod tlatkem Konstrukce zbradl. Plm meme mnit vku, prez a materil. Souasn meme
do zbradl dal ple pidvat i stvajc mazat. Pro kadou pli meme nastavit:
Jmno ple mus bt v rmci typu jedinen. Podle jmna se na ple odvolvme v dalm dialogovm okn pro nastaven svislch st zbradl sloupk,
kter mohou bt zavazbeny k nkterm plm. Pro zbradl na obrzku dosahuj
svisl prvky od Prolu1 po Prol2.
Vka udv vzdlenost pslun ple od zkladny zbradl nebo od schodit.
Odsazenm se rozum posun vi trajektorii zbradl. Na odsazen zvis napklad
vzjemn poloha sloupk a madla.
Kad pel me mt svj vlastn prol udvajc jej prez. Pokud nevystame
s pipravenmi proly (kruhov a obdlnkov) meme si vytvoit prol vlastn.
Jako prol meme tak vybrat desku (obdlnk velk dlky) a tm dostat napklad zbradl s plechovou vpln. Deska se rozthne stejn jako madlo na celou
dlku jedn sti zbradl.
Kad pel me mt svj vlastn materil, kter vybrme z pipravench materil Revitu.
98
Kapitola 6. Zbradl
6.3.2
Rozmstn sloupk
Druh karta slou k vytvoen svislho lenn zbradl. V prvn sti popisujete
jeden dl zbradl kter se opakovan vyn. Me obsahovat pouze sloupky nebo,
jak je vidt z obrzku, i desky nebo teba dva druhy sloupk. Sloupky mohou mt
pevnou vku nebo mohou bt ukotveny s ppadnm odsazenm k plm. V tom
ppad zmna ve vkch pl zmn i vku sloupk. Dle nastavujete vzdlenosti
(odsazen) zatku vzoru od prvn stojky a potom vzdlenosti jednotlivch sloupk
od sebe. Kad sloupek je samostatn rodina, take me mt libovoln tvar. Je
mon udlat sloupky zapiatl, sloupky s koul apod. Jde jen o to, jak sloit
tvar jste schopni vymodelovat. Pi vytven nov rodiny je opt vhodn vyjt z ji
99

existujc rodiny sloupku, abyste se vyhnuli problmm s vlastnostmi rodiny.
V dalch stech okna nastavujeme, jak se m zbradl chovat, pokud dly pesn
nevypln zadanou dlku volba zarovnat. V zbradl me mt jin vzhled rohov
stojka (pokud jsou zapnut) a poten a koncov stojka celho zbradl. Pokud
zbradl bude na schoditi, meme nastavit poet sloupk na jednotliv stupe.
100
Kapitola 7
Dvee a okna
Okna a dvee jsou objekty, kter se v modelu nemohou vyskytovat samostatn. Vdy
potebuj svho hostitele, kterm je vtinou objekt typu stna, v ppad stench
oken potom stecha. Okna i dvee ve stn automaticky vytvej otvor, kter s jejich
odstrannm zanikne. Pokud pesuneme i zkoprujeme hostitele (stnu), zkopruj
se i vechny hotn objekty (okna i dvee). U oken a dve ns zajmaj dv vci:
zobrazen objekt v dokumentaci (pdorysy, ezy, tabulky oken a dve) a zobrazen
objekt v 3D modelu (detailn prvky vypracovn, materily) ovlivujc vizualizaci
modelu, co je oboj zce svzno s kvalitou pouvanch rodin oken a dve.
7.1
Dvee
Dvee se nejsnze vkldaj v pdorysnm pohledu toho podla, do kterho pat. Na vchoz kart aktivujeme nstroj Dvee, kter umouje
opakovan vkldn dve do modelu.
7.1.1
Umstn dve do modelu
Vybereme sprvnou rodinu a typ dve. Pokud poadovan dvee nejsou v ablon,
je mon dal rodinu nast. Rodina uruje celkov vzhled dve, typ uruje konkrtn rozmry. V ppad poteby si udlme duplikt typu a potebn rozmry
doplnme. (Nen taktick pepsat napklad typ 8001970, kter urit budeme
potebovat za chvli.) Stejn tak budeme potebovat duplikt typu, pokud budeme chtt dvee vykazovat jako dvoje rzn, napklad venkovn a vnitn.
Ve vlastnostech zkontrolujeme/opravme vku nadpra (parapetu). Pro dvee je
vtinou vka parapetu 0, tedy dvee se vkldaj na rove pslunho podla,
v jeho pdoryse je vkldme. Podle vky parapetu se uprav vka nadpra
(pite se vka dve z typu) a naopak, nastavme-li vku nadpra uprav se
vka parapetu.
101

Ve vlastnostech je tak mon v sekci identikan daje nastavit komente,
co souvis s tm, co budeme chtt mt napsan v popisce (bublin) u dve.
Popisky dve meme vkldat souasn se dvemi nebo je meme do pdorysu

doplnit hromadn dodaten. Vkldn popisek souasn se dvemi dme na kart vloen dve (viz obrzek ne). Do zkladn bubliny se vkld oznaen dve,
kter se pen z typu dve (rodiny), a koment, kter se pen z vlastnost.
Oznaen dve lze mnit v typu dve nebo v tabulce dve, kde mohu smyslupln
zmnit oznaen pro vechy dvee v modelu. Jinou monost je vybrat typ popisky bez bubliny a v tom ppad se ke dvem pdv jen osa s vypsanou kou
a vkou dve.
Nyn teprve zaneme vkldat dvee do modelu. Prci nm mohou zjednoduit

nsledujc pravidla:
Dvee se vkldaj do zdi tak, e se otvraj na tu stranu, ze kter se ke zdi
pibliujeme.
Dvee se pi vkldn zobrazuj. Pokud zjistme, e chceme lev dvee msto
pravch a naopak, potom meme klepnm na mezernk mnit orientaci
vkldanch dve.
Polohu vkldanch dve meme dit podle doasnch kt, jejich hodnoty
lze rovnou pi vkldn pepsat. Vtinou je jednodu dvee vloit piblin a sprvnou polohu doladit pes doasn kty dodaten.
Poznmka: Pokud vybereme ji vloen dvee, nemus se doasn kty zobrazovat. Pak sta v dodatkovm pruhu prav toto zapnout.
Ji vloen dvee meme na dal msta v modelu koprovat, zrcadlit apod. Vtinou
je tento postup rychlej ne opakovan vkldn, zejmna pokud mme v modelu
dvee nkolika rznch typ. Stejn tak je vhodn pouvat monost vloen podobnho (=totonho) objektu.
7.1.2
Zobrazen dve (a otvoru) v pdoryse
Pdorysn zobrazen dve velmi zce souvis s tm, jak je navren pslun rodiny.
Revitu je vechno jasn. Na zklad dve udl otvor do stny a do toho vlo dvee
102
Kapitola 7. Okna a dvee

tak, jak jsou pipraveny v rodin, kde by mlo bt sprvn pipraven jak modelov
(3D) tak pdorysn zobrazen prvku. V pdoryse by mlo bt zobrazen otvrn
dve (oteven kdlo a k tomu ra otvrn) a to, co je vidt v otvoru (prh,
nadpra). Zejmna sprvn zobrazen ar v otvoru me bt problm. Take co
s tm?
Pokud je zobrazen dve v pdoryse patn, meme se snait najt jinou rodinu
(z jinho zdroje), kde bude zobrazen v podku.
Pokud jsme dostaten zkuen, meme upravit rodinu. asto se jedn jen o opraven ar v pdorysnm zobrazen.
Nkdy sta jen zmnit typ ry pro otvory u dve v nastaven Revitu (rodina je
pipraven dobe) Sprva / Styly objekt.
Pokud ra v otvoru chyb pln, tak je mon ji rou detailu dokreslit. Tento
postup ale nen pli praktick, protoe bychom museli dokreslovat do vech
otvor. Hod se spe u jednotlivch prvk.
No a kdybychom mli nade dvemi opravdu vloen peklad, tak bychom nemuseli
ry dve v otvoru opravovat, protoe by tam byly ry pekladu.
7.1.3
Kvalita rodin
Do vaich model budete potebovat nejrznj typy dve ponaje dvemi do mstnost v dom pes vchodov dvee a po vrata do gare. Pitom rodiny dve, kter
natme do modelu, mohou pochzet z rznch zdroj a tak rznch oblast, co se
tk pravidel a norem pro jejich zobrazovn. Meme narazit na precizn vypracovan dvee s klikami a kovnm, kterm chyb pdorysn zobrazen nebo zobrazen
v pohledu, stejn jako na dvee, kter maj naprosto sprvnou 2D podobu a v modelovch pohledech jsou velmi primitivn. Kad by si ml postupn vytvoit svou
sbrku rodin, kter m vyzkouen a oven. Stejn ale bude nkdy poteba,
abyste se podvali do denice rodiny a provedli tam njakou zmnu.
103

Ukame si, jak doplnme do zobrazen dve ry otvoru (nadpra) a jak upravme dven kdlo pro 3D pohledy. Je k tomu pouita rodina Mjednoduch, hladk,
kterou byste mli ve va instalaci Revitu mohli mt. Po vloen dve do modelu by
jejich zobrazen mlo vypadat podle obrzku 7.1.
Obrzek 7.1: Nedokonal rodina dve.
prava pdorysnho zobrazen dve

Vyberte dvee v modelu a dejte
Upravit rodinu nebo pslunou rodinu otevete
do Revitu pes obvykl otvrac dialog.
Zobrazte si pdorysn pohled na dvee. Mete obhldnout, co vechno je v rodin
nakresleno a jak jsou ppadn vztahy (vazby) mezi jednotlivmi prvky.
Na kart Poznmky aktivujte nstroj
Symbolick ry, kter je obdobou ar
detailu pi kreslen podrobnost v pohledech.
Vyberte sprvnou kategorii ar (projekce otvor) a do pdorysu dokreslete dv
seky vyznaujc otvor.
ry byste mli sprvn pichytit k ji zadanm arm. Nejsnaz je asi zamen

zarovnn vi hranm stny, do kter budou dvee vloeny. Vsledek by ml
odpovdat obrzku 7.2, kde jsou pidan ry zvraznny erven.
Opravenou rodinu si mete uloit pod nov nzev a nast do modelu. Vzhled
dve v pdoryse by se ml zmnit:
104
Obrzek 7.2: prava rodiny dve.
Minimln by se mly objevit ry v otvoru. Pokud maj patn typ ry, sta
opravit zobrazen ar otvoru u dve ve stylech zobrazen (k. Sprva). Otisk pslunho okna mte na stran 103.
prava modelovho zobrazen dve
U 3D zobrazen jde pouze o to, co dokete v 3D vymodelovat.
V pkladu na obrzku vlevo byla do 3D zobrazen pidna klika sloen ze t vytaench tles a sklenn vpl. U vpln
jen pozor na to, e nejprve je teba udlat vybrnm otvor,
a teprve potom tam pidat dal panel, ktermu nastavte jin
materil.
U 3D prvk je dleit, v kterch pohledech maj bt viditeln, tj. je napklad urit poteba vypnout jejich viditelnost
v pdoryse, kde klika urit nem bt vidt. Viditelnost v pohledech najdete napklad v kontextu na pravm tlatku nad
vybranm prvkem.
105
7.2
Okna
Okna jsou jet variabilnj prvek ne dvee. Zkladn postupy (vloen, pravy
polohy, prce s rodinami) pro prci s okny jsou toton nebo velmi podobn jako
u dve, proto je nebudeme znovu opakovat. Zamme se jen na vci, kter jsou
typick pro okna, i kdy pro dvee plat tak.
7.2.1
Vkldn a pravy polohy oken v pohledu
Oken me bt ve fasd vt mnostv a pro jejich umstn nen podstatn jen pdorys, ale tak jejich vkov umstn. Meme ho nastavit ve vlastnostech pomoc
vky parapetu, ale mnohdy pohodlnji se vkov umstn upravuje v pohledech,
kde lze nejen zadvat vzdlenosti, ale tak zarovnvat okna vi ji vloenm objektm.
Okno vdy pat do nkterho podla a vi tomuto podla se pot vka parapetu. Otvor na okno se automaticky vytvo do stny, kter je ve stejnm podla.
Pokud vae okno zasahuje do dvou podla a v hornm podla je dal stna, bude
poteba otvor ve stn hornho podla udlat, tj. upravit jej prol.
Poznmka: Sloitj prosklen pes nkolik podla lze snze udlat obvodovm pltm (viz 8. kapitola na stran 113).
7.2.2
Zobrazen oken nad/pod rovinou ezu
V kadm pohledu je njak nastaven vka roviny ezu, vtinou na hodnotu cca
10001500. Zejmna u malch oken umstnch hodn vysoko nebo nzko se me
stt, e jimi ezn rovina pohledu neprochz, a tud se v pdorysnm pohledu
zobrazuj patn. Pro takov okna je teba upravit vku ezn roviny. Potebn
106

nstroj na zalomenou vku pohledu najdete na kart Pohled /Pdorysn pohledy.
7.3
Popisky a tabulky oken a dve
Ve vkresov dokumentaci k modelu je teba doplnit popisky dve (oken) a ppadn

i souhrnn tabulky. Mme pomrn irokou klu monost, jak toho doshnout.
Popisky (bubliny) ke dvem i oknm meme vkldat ji pi jejich umisovn do
modelu nebo meme okna a dvee hromadn popsat a v okamiku, kdy je mme
navkldan v celm podla. Pro popisky je v ablon pipraveno nkolik typ rodin
popisek, kter je v ppad poteby mon modikovat. Muste bt pipraveni na
to, e vdy bude poteba njak run prce, minimln se sprvnm umstnm
popisek. Podrobnosti k popisovm objektm naleznete ve 13. kapitole.
Okna a dvee maj ve svm typu ukrytou spoustu informac ponaje rozmry i
slovnm popisem typu a kone napklad materilem na zrubnch. Vechny tyto informace je mon shromdit do pehlednch tabulek, kter se mohou stt soust
vkresov dokumentace nebo nm mohou usnadnit hromadn zmny oken a dve.
V bnch systmech se vkazy a tabulky obvykle zpracovvaj a na konci tvorby
vkres. Pi prci v Revitu meme mt tabulky vytvoen od zatku, nebo hodnoty v nich jsou soust databze modelu a tud se mn podle toho, jak mnme
i doplujeme prvky do modelu. Zmny meme tak provdt pmo v tabulkch
a odtud se roznesou do dalch pohled modelu.
7.3.1
Tabulky
Tabulky a vkazy nalezneme v Prohlei projektu stejn jako ostatn pohledy na

model. Jedna tabulka oken a jedna tabulka dve jsou pipraven v zkladn ablon.
Tyto tabulky meme upravovat ppadn si jejich zkoprovn vytvoit dal.
107
Na obrzku je ukzka tabulky oken tak, jak vypad bez nejmenho zsahu. Jsou
v n zobrazena vechna okna v modelu, pro kad okno je v tabulce jeden dek.
V nsledujcm textu se podvejte, co vechno lze v tabulce zmnit a nastavit. K jednotlivm nastavenm se dostaneme pslunmi tlatky ve vlastnostech tabulky.
Vlastnosti tabulky pole
Obrzek 7.3: Vybrn potebnch pol do tabulky.

Tato st je nejdleitj v prvn fzi navrhovn tabulky (vkazu), nebo zde
urujeme, kter informace budou v tabulce obsaeny. Ze seznamu dostupnch pol
(podle typu prvku) je teba vybrat ty, kter chceme mt v tabulce. V prav sti
okna meme mnit poad ji vybranch pol (viz obr. 7.3).
Vlastnosti tabulky ltr
V zkladn podob tabulky jsou v n shromdny daje o vech objektech danho
typu, napklad o vech oknech v modelu. Zde meme mnoinu vybranch prvk
zit nastavenm ltru. Napklad meme mt tabulku jen pro okna v jednom podla (viz otisk na obrzku 7.4). Pokud chceme, abychom napklad na vkrese mli
ti tabulky s okny podle podla, tak musme mt v prohlei projektu opravdu ti
tabulky pipraven. Budou se liit na jedinm mst nastavenm ltru.
108
Obrzek 7.4: Filtrovn daj v tabulkch.

Vlastnosti tabulky seazen/seskupovn
Obrzek 7.5: azen a seskupovn daj v tabulkch.

Mnostv vybranch prvk me bt pomrn znan. Proto je teba daje podle
vhodnch kritri seadit, napklad nejprve okna z pzem a potom okna z patra.
Mezi jednotliv skupiny prvk je mon vloit zhlav, aby se zvila pehlednost
tabulky.
Poznmka: Pokud si pamatujete, jak se dlaj souhrny v Excelu i jinm tabulkovm
kalkultoru, tak tady mte tot v Revitu.
Jestlie je v modelu napklad 20 stejnch oken, tak je mnohdy zbyten, aby
se zobrazovaly jednotliv, kad na samostatnm dku. Ve spodn sti okna proto
lze vypnout zobrazovn kad instance. V tom ppad budou poloky tabulky
jedinen a u duplicitnch poloek bude uveden jejich celkov poet (viz ukzka na
109

obrzku 7.8 na konci kapitoly).
Vlastnosti tabulky formtovn
Obrzek 7.6: Nastaven vzhledu tabulky.

Formtovnm ovldme vzhled jednotlivch sloupc tabulky. Krom vzhledu
zhlav a zpsobu zarovnn meme u selnch poloek nechat vypotat souty.
Vlastnosti tabulky vzhled
Vzhledov nastaven se tk tabulky jako celku a projev se a pi tisku (pprav vkres), jak si mete povimnout na nsledujc ukzce. Na obrzcch mte tabulku
oken z vodu kapitoly, do kter byly doplnny popisy dvou oken a upraveny vlastnosti podle otisk ve. Na prvnm obrzku je jej zobrazen v prohlei projektu
a na druhm je tat tabulka v podob, jak by vypadala na vkresu (pi tisku).
110
Obrzek 7.7: Nastaven vzhledu tabulky pro vkresy.
Obrzek 7.8: Nastaven vzhledu tabulky.
111
112
Kapitola 8
Obvodov plt
Obvodov plt slou k tvorb zavench fasd, ale mohou slouit i k vytvoen
prosklench st fasd nebo sloitji lennch oken. Obvodov pl do modelu
meme dostat dvma zpsoby: jako speciln rodinu stny nebo vytvoenm na zklad plochy na objemu. Nsledn je mon do obvodovho plt pidat lenn, tj.
osnovu vodorovn a svisl seky, na jejich zklad je mon denovat ple rznch tvar, kter od sebe oddluj jednotliv pole obvodovho plt. V nsledujcm
textu si ukeme obvodov plt v nkolika typickch zpsobech pouit.
8.1
Prosklen st fasdy
Nsledujc postup ukazuje, jak meme udlat prosklenou st fasdy s vlastnm

vzhledem. Je poteba postupovat v nkolika krocch a peliv si hldat vzhled vznikajc sti budovy jak v pdoryse tak v 3D pohledech.
1. Stna typu obvodov pl
Na vchoz kart Arvhitektura aktivujeme nstroj pro vkldn stn a vybereme
typ stny Obvodov pl. Pes existujc stnu nakreslme stnu obvodovho plt. V jejch vlastnostech nastavte umstn vi podlam (horn a doln
vazbu) a ppadn odsazen pln stejn, jako kdyby se jednalo o obyejnou stnu.
Pi vkldn dejte pozor na sprvn uren denin ry stny, kterou mete
pichytit k existujc stn.
Nenechte se zaskoit varovnm Revitu o tom, e dochz k pekryt dvou objekt
(obrzek 8.1 vlevo).
2. Oezn zkladn stny
Na kart Upravit najdeme nstroj
(Oezat geometrii). Nejprve vybereme
zkladn stnu (=co se m oezat) a potom vloen obvodov pl (= m se
bude ezat). V zkladn stn se vytvo otvor, ve kterm bude vloen obvodov
pl (obrzek 8.1 vpravo).
113
Obrzek 8.1: Vloen obvodovho plt do stny.

3. Tvar prosklen sti
S obvodovm plt zachzme z hlediska prav stejn jako s obyejnou stnou. Ve
vlastnostech meme nastavit vku i odsazen a ve vhodnm bonm pohledu
meme upravit jeho tvar. Revit si pamatuje zkladn (obdlnkov) tvar, take
i po opakovanch zmnch prolu se meme k pvodnm tvaru vrtit. Tmto
Obrzek 8.2: Vloen obvodov plt.

postupem vznikne jednolit prosklen stna (pi typu stny obvodov pl1).
V typech stn je jet jeden obvodov pl s pipravenm dlenm, ale v tomto
ppad si budeme rozdlen plt dlat sami. Postupujeme ve dvou krocch:
Do obvodovho plt pidme osnovu, tj. dlc seky, kter rozdl pl na
jednotliv panely.
Na jednotliv ry osnovy meme umstit ple rznch tvar, ppadn meme zmnit vpl nkterho panelu.
4. Dlc osnova
114
Kapitola 8. Obvodov plt
Osnova se nejlpe zadv ve vhodnm bonm pohledu, abychom mli pesnou

pedstavu o pomrech a velikostech dlcch seek. Nstroj
na zadvn osnovy nalezneme na kart Architektura. Meme si vybrat, jestli ru osnovy
udlme pes celou plochu plt nebo jen v nkter dl sti. ry se automaticky sna umstit do poloviny nebo tetin ukzan hrany plt ppadn se
pichytvaj k dalm prvkm v modelu, napklad deskm podlah. Nsledn je
mon polohu ar mnit interaktivn nebo na zklad zmny jejich vzdlenosti
od okolnch objekt. Ukzku pravidelnho i nepravidelnho dlen mte na nsledujcm obrzku.
Osnova obvodov pl nakrj na jednotliv panely, co nkdy pro dosaen

vizuelnho efektu sta, ale reln by pl nedrel pohromad. Proto je poteba
mezi panely vloit ple, do kterch jsou panely zaputny.
5. Ple
Ple
do plt umisujeme na zklad pipravench ar osnovy. Po vbru
sprvnho vzhledu (Rodiny/typu) ukazujeme na ry osnovy, kter maj mt pslun vzhled. Z nsledujcho otisku je patrn, e pli meme piadit tak jen
k jednomu seku osnovy ppadn naopak ke vem arm osnovy v jednom plti
najednou.
Obrzek 8.3: Pkazy pro vkldn pl
115

Pokud chceme mt model opravdu vrn i v detailech, je mon upravit i napojen pl vi sob. Pi vybran pli se
zobraz panel s monostmi pro napojen pl nebo je pmo
v pohledu ikonka pro zmnu navzn pl.
Pel je vytaen tleso, jeho prez (prol) je dn typem. V zkladnm nastaven je obdlnkov a kruhov pel pro vnitn ple a nkolik typ pl pro
rohy, ve kterch na sebe navazuj dva obvodov plt (viz dle). Zmnou prolu
meme dostat dal tvary pl. Ve vlastnostech typu (viz otisk 8.4) je mon
upravit polohu ple vi e osnovy a jej velikost:
hel slou k natoen ple kolem osy, kter je tvoen rou osnovy.
Rozmry ple jsou dny na dvou mstech: tlouka udv hloubku tj. rozmr nap pltm, ka na stran 1 a 2 udv rozmry v rovin plt,
a to vzdlenost od ry osnovy na jednu a druhou stranu. (Skuten ka
ple je souet tchto dvou hodnot.)
Ve stavb meme vymnit prol (prez) ple.
Pli je mon nastavit materil.
Pi zmnch vzhledu pl je teba dbt na to, abychom zmny provdli na
dopliktu a to zejmna v situaci, kdy mme v modelu obvodovch pl nkolik
nebo jsme obvodov pl pouili i na dal prvky (okna apod.). Zmnu prolu
a polohy ple vi plti je teba peliv kontrolovat, nejlpe v pdorysnm
pohledu.
116
Obrzek 8.4: Panel vlastnost pro ple
117
8.2
Okno pomoc obvodovho plt
Pomoc obvodovho plt je mon udlat vlohu obchodu, ale tak rychl nvrh
sloitji lennho okna. Je pravdou, e konenou podobu okna je mnohdy poteba
dotvoit jako skutenou rodinu oken, ale na pedveden nkolika variantnch nvrh
lenn okna je pouit obvodovho plt podstatn rychlej n nvrh nkolika
rodin.
8.2.1
Vymezen plochy a vkov umstn okna
Pokud je okno obdlnkovho tvaru, tak jeho ku zadvme pmo pi vkldn

obvodovho plt do modelu (do existujc stny). Vzhledem k tomu, e obvodov
pl vkldme v tom podla, kde m okno bt, doln pipojen bude nastaven
sprvn a horn pipojen meme zruit a msto nho nastavit potebnou pevnou
vku okna. Vku parapetu zadme ve vlastnostech plt jako doln odsazen.
Jeslie okno nebude mt obdlnkov tvar, tak nejprve vlome pl potebn ky
a vky a nsledn pravou prolu
vytvome potebn tvar otvoru okna.
8.2.2
lenn plochy okna
Plochu okna rozlenme pomoc osnovy do jednotlivch okennch tabul. ry osnovy

meme dlat pes celou ku (vku) okna nebo jen dle dlit nkter panel. K arm osnovy piadme ple. Vtinou budeme muset pout nkolik typ, protoe
rm okna a rmy jednotlivch okennch kdel asi nebudou stejn.
8.3
Obvodov plt pouit msto stny
Pokud potebujeme vynst celou prosklenou stnu(y), tak je vhodn pipravit si jej
typ tak, aby reektoval pedpokldan lenn plt. Vyjdeme ze zkladnho typu
obvodovho plt a na jeho dupliktu nastavme ve vlastnostech typu potebn
parametry pro obvodov pl, tedy pro jednu celou stnu.
8.3.1
Stavba
Systmov panel uruje vzhled jednotlivch panel v plti. Jsou pipraven dva
systmov panely (sklo a vpl), ale jako vpl meme tak pout nkter typ
stny. V tom ppad by do panel ly vkldat dvee i okna jako do normln
stny.
118

Podmnkami ken urujeme, jak se provede propojen jednotlivch pl uvnit
plt a ppad na jeho okrajch. Meme vybrat mezi spojitou horizontln nebo
vertikln osnovou, ke kter se ppadn me pidat i hranice.
8.3.2
Vzor horizontln a vertikln osnovy
Pro horizontln i vertikln smr urujeme, jak budou velk jednotliv panely a jak
se m Revit vyrovnat s tm, pokud se vzor neme cel zopakovat.
Nejprve je teba vybrat zpsob rozvren osnovy v ploe zdi. Rozvren osnovy
nastavujeme zvl pro kad smr, horizontln i vertikln. Vybrme z nsledujcch monost:
dn v pslunm smru nebude osnova, bude tam jednolit vpl.
Pokud bude tato hodnota v obou smrech, jedn se o obvodov pl s jednm
vplovm panelem. To je ppad typu, kter dle pouijeme k runmu
uren ar osnovy.
dan rozte uruje vzdlenost ar osnovy. Do plt se v pslunm smru
pravideln rozmst ry osnovy do tto vzdlenosti od sebe. ry se rozmisuj od zatku zdi (plt) a pokud rozte pesn nevypln celou dlku,
tak na konci stny zstane u dl.
dan poet udv poet ar osnovy na cel dlce stny plt. Rozmr
jednotlivch panel tak zvis na dlce i vce stny. Skuten poet ar
osnovy se nezadv ve vlastnostech typu, ale a pi vynen ve vlastnostech
kad dl stny obvodovho plt.
maximln rozte Vechny ry osnovy na jedn stn od sebe budou stejn vzdlen. Skuten vzdlenost bude men nebo rovna nastaven hodnot
tak, aby vechny dly byly stejn irok a ka se co nejvce blila nastaven
hodnot roztee. Pozor, zbytek, kter se ubere jednotlivch dl, me bt
na jednotlivch stnch rzn, tedy dv sousedn stny s tmto nastavenm
nemus mt pole stejn irok.
minimln rozte Vechny ry osnovy na jedn stn od sebe budou
stejn vzdlen. Tato vzdlenost bude rovna nastaven hodnot, nebo bude
mrn vt tak, aby vechny dly byly stejn irok. Pozor, zbytek, kter se
rozdl mezi jednotliv dly, me bt na jednotlivch stnch rzn, tedy
dv sousedn stny s tmto nastavenm nemus mt pole stejn irok.
Rozte je hodnota roztee, kter se zadv pro vechna rozteov rozvren ar
osnovy. Pro dlen potem je rozte nedostupn.
119
8.3.3
Horizontln a vertikln ple
U pl meme vybrat rodinu (typ) pro vnitn ple v danm smru a tak pro
hranin ple, kde meme nastavit rozdln typ pro prvn (spodn) a druhou
(horn) hranin pel.

Vertikln hranin ple slou k navzn jednotlivch stn obvodovho plt,
proto u navazujcch stn by mla bt zadna jen jedna. Posledn kraj se potom
vye dodatenm pidnm ple. Ple se vkldaj na ry osnovy nastaven
v pedchoz sekci. Jejich poloha vi e osnovy je dna typem ple a m vliv na
konenou ku pol v plti.
Poznmka: Na obrzku ne mte ukzku nkolika rznch osnov obvodovho
plt. Povimnte si jak se e rozmstn osnovy v situaci, kdy dlka i vka
stny nen dliteln rozte.
120
8.4
Zmny ve stn obvodovm plti
V obvodovm plti je mon udlat zmnu v dlm prvku (pli, vplni, e

osnovy). Jedn se vtinou o individuln zmnu v jedn stn, kterou nen mon
eit zmnou ve stylu. (Na obrzku ve je vymnn vpl jednoho panelu za stnu,
do kter lze vloit okno.) Jak tedy postupovat:
Nejprve je poteba pslun kousek plt vybrat, co je zejmna u panel to
nejobtnj. (Na obrzku ve je vybran jeden pel a dv ry osnovy.) U vybranch prvk, kter pochz z rodiny (vlastnost typu) obvodovho plt se objev
ppnek , kter signalizuje, e prvek je zamen, tj nelze s nm nic dlat. Prvek
je teba kliknutm na pipnek odemknout
, a teprve potom mete s prvkem
provdt zmny posunout, smazat, zmnit
Poznmka: ry osnovy a ple lze ve vhodnm pohledu s dostatenm zvtenm
vybrat pomrn snadno (ukznm nebo oknem). Jednotliv panel se vybr hodn
tko. Buto je teba ukazovat na hranu a klvesou TAB cyklovat mezi objekty a
vybereme panel, nebo lze oknem vybrat vce prvk a ve ltru omezit vbr na panely
obvodovho plt.
121
8.5
Obvodov plt na ploe
Obvodov plt mohou vzniknout jet jednm zpsobem. Obdobn jako stny
i stechy meme obvodov pl udlat na zklad objemu. Na zklad vybranch
ploch se vytvo pl, jeho dal nastaven (dlen, ple) provdme ve vlastnostech. Tento postup se hod na plt roztodivnch tvar, kdy u nebudou provdny vrazn pravy. Nkter monosti prav (nap. panel) jsou u tohoto druhu
pl omezen.
122
Kapitola 9
Stechy
Stechy meme dlat temi zpsoby. Nejbnj je zadvat stechu z jejho pdorysnho tvaru tak, e urujeme sklon a ppadn pesah jednotlivch stench desek
(obvodovch hran), ze kterch se stecha zkonstruuje. Takto vytvme bn typy
stech sedlovou, valbovou i plochou stechu. Druhou monost je stecha, kter
vznikne vysunutm ze svislho prezu stechou. Posledn monost je stecha denovan pomoc objemovho prvku, m meme dostat stechy na plochch rozlinch
tvar.
9.1
Stechy z pdorysu
(na zklad stn i nrtu)
Pi tvorb stechy z pdorysu postupujeme nsledovn:

Se stechou je dobr zanat v rovni, kde bude mt spodn hranu. Je vhodn
mt pipraven podla a tm i pohled speciln pro stechu. Do tohoto pohledu si
jako podklad zapnte horn patro objektu, abyste vidli obvodov stny, s pomoc
kterch budete tvar obrysu stechy urovat.
Na vchoz kart najdte nstroj Stecha v pdorysu. Oteve se editor pro
vytven stechy z pdorysnho nrtu. Nyn musme vytvoit uzaven obrys
stechy.
V dodatkovm panelu meme pro kadou hranu stechy nastavit (zapnout) ti
vci:
zda hrana uruje sklon pslun sten desky.

Jestli na hran m bt njak pesah. Pesah se zadv v prmtu do pdorysu a m se od vnj hrany stny, pokud nen zapnut dal parametr
123

prodlouit ke stn (nosn sti). V tomto ppad je stecha uloena na
hran nosn sti stny a pesah se tak m k n.
Pokud nezmnme sklon u nkter hrany na jinou hodnotu, ne maj ostatn hrany, je mon mnit sklon pro celou navrhovanou stechu ve vlastnostech. Pokud
budou mt jednotliv plochy stechy rzn sklon, je teba nastavit sklon kad
hran zvl. Hrany v mstech, kde bude tt, maj sklon vypnut (viz obr 9.1).
Obrzek 9.1: Nvrh stechy v pdoryse.

Jestlie tvome stechu na zklad obvodovch zd, je mon cel etzec stn
vybrat najednou (klvesa Tab). Hrana stny se pro denici stechy vybere na t
stran, ze kter se ke zdi pibliujeme. Proto je teba vybrat stny z vnj strany.
Jestlie st stechy nem pod sebou zdi, meme ukzat jin ry v modelu
(nap. hrany desek) nebo st hranice pmo nakreslit.
Pokud jsme zadali parametry a obrys stechy tak, aby byla geometricky eiteln,
po ukonen editoru se vykresl. Jinak se objev chybov hlen a musme nrt
obrysu upravit.
Nejastj chybou, kter se meme dopustit, je neuzaven obrys (nedotaen
rohy) nebo duplicitn hrany nebo sti hran lec na sob.
9.1.1
Sedlov stecha
Sedlov stecha (obrzek 9.2) nad obdlnkovm pdorysem je snad nejjednodu

tvar stechy. V jejm nvrhu budou dv protilehl hrany se sklonem (vtinou stej124
Kapitola 9. Stechy
Obrzek 9.2: Sedlov stecha

nm) a na zbvajcch hranch (ttech) je sklon vypnut. Pesah na hranch bez
sklon udv pesah stechy pes ttovou ze.
Jedin, co je teba sprvn vyeit, jsou ttov zdi. V pdorysnm pohledu je
dobe vidt, e ttov zdi by mly bt v pdoryse pes celou ku objektu a bon
stny k nim dosedat na jejich vnitn hranu. Pi zadvn stn do modelu se obvodov stny dlaj pevn vky nebo dotaen k hornmu podla. A mme stechu
hotovou, tak ttov zdi vybereme a pipojme je ke stee
. Tm si zajistme,
e i po ppadn zmn sklonu stechy nebo pidn polovalby zstanou ttov zdi
v podku. Na nsledujcm obrzku je ukzka sedlovch stech, kter maj rzn
sklony stench desek a rznou vku jejich uloen.
Tyto zmny lze provst dodaten pravou pdorysnho tvaru stechy . Vybereme pslunou hranu a zmnme j sklon nebo odsazen desky od zkladny.
Obrzek 9.3: Rzn typy sedlovch stech.
125
9.1.2
Valbov stecha
Vytvoen valbov je velmi jednoduch, protoe sta sprvn nastavit sklony na

vech hranch. Pi zkladnm nastaven jsou vechny sklony stejn, ale nsledn je
mon sklony na hranch upravit.
Obrzek 9.4: Valbov stecha.
9.1.3
Polovalbov stecha
Polovalbovou stechu meme udlat z valbov nebo sedlov stechy pravou hran.
Snaz je postup ze sedlov stechy, u kter u mte protaen stny do ttu. Pokud zmnu provdme z valbov stechy, tak ttovou ze upravme dodaten. Na
pslun hran je teba sprvn nastavit dv vci:
hel sklonu polovalby
vku spodn hrany polovalby (ve vlastnostech hrany najdeme odsazen desky od
zkladny), kter se pot od rovn podla, na kterm je stecha vytvoena.
Obrzek 9.5: Polovalbov stecha.
9.1.4
Ploch stecha
Plochou stechou rozumme stechu, jej sklon nepeshne 5 %. U ploch stechy

vtinou potebujeme vyeit polohu vi okolnm stnm a ppadn jej skladbu.
126
Kapitola 9. Stechy
Pdorysn tvar stechy je vtinou dn okolnmi stnami. Pi vynen stechy zadvme hrany bez sklonu. Pokud m cel sten deska njak mal sklon, vybereme
jen jednu hranu (nejni), a t piadme sklon desky.
Atiku vtinou lze udlat hornm odsazenm obvodovch stn. Pokud potebujeme, aby horn hrana stny koprovala sklon desky, je teba upravit prol stny
a horn hranu stny natoit pod stejn hel, jako m deska. Takto byla vytvoen
horn stecha na ilustrativnm obrzku 9.6.
Pokud mme opravdu rovnou desku stechy bez sklonu, meme upravit spd
desky tak, e na desku pidme dlc ry nebo body a zmnou jejich vky meme
tvarovat sklon dlch st sten desky. Nstroje na pidn dlch hran a manipulaci s nimi najdeme na kontextov kart Upravit/Stechu v sekci pravy tvaru
(viz otisk ve). Jednotlivm pidanm rm nebo bodm a tak prsekm dlcch ar meme nstrojem Upravit dl prvky zmnit jejich vku vi rovin
desky.
Abychom neprohbali celou desku, ale jen jednu jej vrstvu, je teba ve skladb
desky zakrtnout u pslun vrstvy promnnou tlouku. Pomoc dlcch bod a ar
se potom tvaruje jen tato vrstva desky. Takto byla upraven ni stecha na obrzku
9.6. Jen je teba dt pozor na to, aby tlouka promnn vrstvy byla dostaten
velk, aby se mohlo prohnut realizovat.
Obrzek 9.6: Ploch stecha.
9.2
Vik
Vik je prvek, kter me hodn potrpit. Jeho vytvoen vtinou potebuje hodn
trplivosti a pelivou prci. Je teba si uvdomit, e bude poteba vyeit ti vci:
tvar stky vike, napojen vike do stvajc stechy (napojen stench desek
127

a otvor do stechy) a jet bude mon poteba dodlat nebo upravit stny pod
vikem. Vzhledem k tomu, e nsledn pravy jsou vtinou obtn a zdlouhav,
je teba pracovat peliv a kad krok kontrolovat v nkolika pohledech. Pedem
bychom mli mt rozmylen tvar stky vike a jej rozmry.
9.2.1
Stka vike
Stku vike meme udlat dvma zpsoby. Buto z nrtu v bonm pohledu
nebo jako obyejnou (vtinou sedlovou) stechu z pdorysnho tvaru. Jako sedlov
stecha posunut nahoru byla vytvoena prav stka vike na ukzkov stee.
Popime si postup pro vytvoen stechy z bonho pohledu:
Pepneme se do bonho pohledu, ve kterm budeme kreslit tvar prezu stechy.
Na vchoz kart je pod stechou schovan nstroj Stecha vysunutm
Po vybrn nstroje jsme vyzvni k vbru pracovn roviny, do kter budeme

kreslit tvar vike. Je dobr nechat zapnutou volbu vbr roviny, a potom urit
pracovn rovinu ukznm na stnu sprvnho smru. Jde jen o sprvn umstn
smru eln stny. Ppadn dal posun hotov stky (nahoru/dol i dopedu/dozadu) bude mon i nsledovn.
Dal dialogov okno vyaduje zadn podla, do kterho bude stka patit a jej
vkov odsazen od roviny tohoto podla. Zde se ukazuje vhodnost toho, kdy
mme na stechu speciln podla ve vce jejho uloen. Poloha vike se potom
dobe uruje. Pokud pesnou hodnotu vky umstn neznme, je opt mon
odsazen mnit dodaten ve vlastnostech stky nebo pmm posunem.
Obrzek 9.7: Ukzky vikovch stek.
128
Kapitola 9. Stechy
Nyn standardnm postupem nakreslme prol stky. Nakreslen ry tvo v pohledu horn hranu stench desek. Ve vlastnostech meme souasn vybrat typ
stechy (= tlouku a skladbu) a nastavit hloubku vysunut ppadn posun zatku vysunut od zadan pracovn roviny. Vechny vlastnosti meme opt mnit
dodaten.
Polohu hotov stky zkontrolujeme ve vech pohledech, upravme jej typ a ppadn zakonen (zaznut) hran. Hloubka stky by mla bt takov, aby zasahovala dovnit stechy, sprvn napojen udlme dle.
Obrzek 9.8: Pipojen vikov stky k hlavn stee.

Spojen vikov stky se stechou
(Pipojit/odpojit stechu), kter najdeme na
provedeme pomoc nstroje
kart pravy. K tto akci je vhodn pracovat v 3D pohledu, skrt si vechny pebyten objekty a nechat si zobrazenou jen stechu a vik. Po zadn pkazu je
teba nejprve ukzat na hranu vike uvnit stechy a nsledn na plochu stechy, ke
kter m bt spojen (zaznut) provedeno (viz obr. 9.8). dme se pitom pokyny
ve stavovm (dolnm) pruhu okna Revitu.
9.2.2
Stny
Pokud bude mt vik njak stny, je teba je udlat dve, ne zaneme kutat
otvor do stechy. Stny je teba buto dokreslit nebo meme ke stce pipojit
nkterou z ji existujcch stn. Stnm mete ppadn upravit prol apod.
V kadm ppad je poteba, abyste na zvr pro vechny stny provedli spojen
geometrie
stn a stechy. Mezi plochami stn a stechy se vytvo hrany, kter
budou potebn k vytvoen otvoru do stechy.
9.2.3
Otvor do stechy
129
Obrzek 9.9: Doplnn stn k vikm.

Na vchoz kart je nkolik nstroj, ktermi je mon udlat otvor do stechy
na zklad pipraven stky a zd. (Vechny typy otvor mte na otisku ve.)
V idelnm ppad je mon pout nstroj Vik. Po vbru sten desky, do
kter se bude dlat otvor, vybereme stku a zdi vike. Pkaz generuje hranici
otvoru (rovou), kterou meme jet upravit. Zejmna bv poteba upravit rohy,
tj navzn ar tak, aby tvoily uzavenou smyku. ry do smyky nen mon
dokreslovat, vechny mus bt vytvoeny na zklad vbru stn a stechy. st
otvoru uren stkou bude mt vodorovn zaznut a st otvoru uren stnami
bude mt svisl zaznut.
V situaci, kdy otvor nelze urit pomoc stn a stky me nastoupit nkter
z dalch monost, a to otvor kolmo k desce stechy nebo otvor kolmo k zemi, kde
je u mon ry otvoru pmo kreslit ppadn denovat na zklad hran v modelu.
K tomu, aby bylo mon hrany vybrat, je teba, aby byla spojen geometrie stechy
a vike (viz ve), tj. aby byly hrany v modelu vidt.
9.3
Stecha vysunutm
Pomoc vysunut se nedlaj jen stky vike, ale vechny sedlov stechy, kter
maj sloitj tvar. Ve vhodnm bonm pohledu je teba nakreslit prez (prol)
130
Kapitola 9. Stechy
stechy a ten se vysune do hloubky, kterou lze hodnotami nebo interaktivn za
uzlov body mnit. Je teba si uvdomit, e prez musm nakreslit napklad vetn
pesahu, protoe takto vytvoen stee lze mnit jen prol, nikoliv teba pesahy
nebo sklony desek.
9.4
Zakonen stenho plt
Sten desky mohou bt na svch volnch okrajch rznm zpsobem zaznuty,

ppadn me bt k nkterm hranm doplnn podbit nebo okapy. Tvar hrany
je dleit zejmna u stech, kter budete napojovat na dal desky nebo podle
nich budete dlat do desek otvory. Na volnch hranch lze zmny provst celkem
pohodln i dodaten.
9.4.1
Tvar hrany
Tvar hrany (zaznut) stench desek nastavujeme ve vlastnostech stechy. Mme

na vbr mezi temi druhy oznut krokve: svisle; vodorovn a svisle; vodorovn
a kolmo. Zmny se projev na horizontlnch hranch.
9.4.2
Podbit
Podbit vytvme nstrojem , kter je na vchoz kart schovn pod stechou.

Podbit se vkld do aktulnho podla, proto je vhodn ho vytvet ve stejnm
podla, ve kterm mme stechu. Podbit tvo horizontln deska(y), jej hranice
me bt pichycena ke hranm stechy nebo ke stnm.
Podbit se tvo formou nrtu, kdy zadvme hranice podbit. Hranici me tvoit jedna i nkolik uzavench smyek nebo nebo dv soustedn smyky, kdy se
podbit vytvo v prostoru mezi nimi. ry smyek je mon kreslit, ale praktitj
je jejich denice na zklad hran stechy nebo stn, ke kterm meme hranici podbit zamknout. Po vytvoen podbit je vtinou nutn jeho vkov posun. Podbit
me mt skladbu, kter se denuje v jeho typu podobn jako u jinch desek.
131
9.4.3
Okap
Nstroj
na piazen okapu na horizontln hrany stech najdete na vchoz kart
pod stechou. Po zadn pkazu vybrme hrany stechy (vodorovn, obrysov) ke
kterm se m udlat okap. Tvar okapu je dn rodinou, rozmry vtinou typem.
V rodin je nakreslen prol (prez) okapu. Zmnou rodiny meme dostat okapy
rznch tvar.
Pokud potebujeme okap pod vechny hrany sedlov stechy, je mon vybrat cel
etzec hran najednou (klvesa TAB). Mezi hranami, kter maj dotyk se vytvo spoj
lab. Umstn okapu meme upravit jeho posunem v horizontlnm a vertiklnm
smru vi hran stechy. Kladn hodota posunuje nahoru a dovnit , zporn
hodnota posunuje okap dol a ven. Posun stejn jako natoen okapu najdeme v jeho
vlastnostech. K vybranmu okapu meme pidvat dal hrany nebo z vybranho
okapu nkterou hranu odstranit
.
Poznmka: Pi pravch pdorysnho tvaru stechy mme k dispozici nstroj

zarovnat okapn hrany, kter uprav pesahy jednotlivch desek stechy tak, aby
vybran okapn hrany byly v jedn rovin, co ocenme u stech s rznm sklonem
sousedcch desek. Nejprve vybrme hranu, kter m sprvnou vku a potom hrany,
kter se maj do stejn vky posunout.
9.4.4
Zakonen stenho plt
Zatmco okapy meme vkldat pouze k vodorovnm hranm stech, tak zakondostaneme k libovoln hran stechy. Zakonen je opt
en stenho plt
taen tleso zadanho prolu, kter je nakreslen v pslun rodin. Opt meme vybrat vce hran pro jeden typ zakonen plt. Jednotliv konce lze rznmi
zpsoby zaznout (viz otisk ve) nebo za uzlov body posunout. Tmto zpsobem
meme udlat pekryt hrany stechy ale tak napklad svody na ikmch hranch
stechy.
132
Kapitola 9. Stechy
Obrzek 9.10: Detail stechy se zakonen stenho plt.
133
134
Kapitola 10
Tern a staf
Tern me bt v modelu pouze naznaen v ezech, me bt vymodelovn na
mst pomoc objemovch prvk nebo me bt vytvoen na zklad skutench
dat vrstevnic nebo vkovch bod. Podle elu, ke ktermu model vytvme,
se meme pro jednu z pedchozch monost rozhodnout. Vechny nstroje pro
prci s ternem najdete na kart Objemy a tern na panelu tern (viz otisk 10.1).
Nejprve musme mt tern v modelu vloen a teprve potom budou dostupn dal
monosti, jako je rozdlen ternu, tvorba stavebn jmy, ppadn popis vrstevnic.
V nsledujcm textu se budeme zabvat tm, jak do modelu v Revitu dostat reln
tern na zklad vrstevnic nebo vkovch bod a jak s nm dle pracovat.
Obrzek 10.1: Ternn st karty Objemy a tern.

Tern je vtinou vhodn vytvet v samostatnm souboru a modely objekt
k nmu pipojovat (viz dle). Soubory s ternem mohou bt pomrn velk a data do nich vtinou dostvme z dalch program (AutoCAD, AutoCAD Civil3D,
MicroStation).
Poznmka 1: Pi prci s ternem pozor na jednu vc. Podklady pro tern (vrstevnice, vkov body) mme vtinou zadan v metrech. Model domu vtinou
kreslme v milimetrech. Pokud vytvme tern s modelem objektu v jednom souboru,
musme na toto myslet a ped tvorbou ternu si pepnout jednotky projektu na metry.
Jestlie mme v jednom souboru model (a jednotky dlek milimetry) a ve druhm
souboru tern (a jednotky dlek metry),tak se tmto problmm vyhneme, nebo pi
propojovn soubor si s tm Revit porad sm.
(JedPoznmky 2: Jednotky modelu se nastavuj na kart Sprva pod tlatkem
notky projektu).
135

Tern vtinou vytvme ve specilnm pohledu, kter mus mt zobrazen prvky
ternu (vnitn body, geodetick bodV bnch pdorysnch pohledech tyto objekty viditeln nejsou. Proto je nutn ve Viditelnosti geometrie zapnout viditelnost
vech potebnch prvk v sekcch Pozemek (zkladn bod projektu, zemmisk
bod) a Topografie (vrstevnice, vnitn body ternu ppadn i triangulan s).
10.1 Jak dostanu tern do modelu?

Jsou ti monosti, jak tern v Revitu vytvoit, zle na tom, jak podklady mme
k dospozici. Je mon postupovat temi zpsoby:
Zadvat tern vkovmi body pmo v Revitu.
Vytvoit tern na zklad souboru s vrstevnicemi, kter byl vytvoen v jinm
programu.
Vytvoit tern na zklad vkovch bod, jejich souadnice jsou uloeny v textovm souboru.
Ve vech tech ppadech zvolme nstroj
podle krok uvedench ne.
10.1.1
(Povrch ternu) a dle postupujeme
Tern zadvan body v Revitu
Co lze tmto zpsobem udlat? Jednoduch okol domu, kter nem dnou souvislost se skutenm ternem. Jde jen o to, aby kolem domu nco bylo. Skuten tern
na zklad mapovho 2D podkladu teba z AutoCADu, kter si pipojm (podlom)
do Revitu. V obou ppadech postupujeme stejn: Aktivujeme nstroj
Umstit
bod. Body je vhodn zadvat v nkterm pdorysnm pohledu (nejastji mme pro
tern speciln pohled). V doplkovm panelu nastavujeme vku
a postupn zadvme jednotliv body povrchu ternu. Pokud term voln modelujeme, tak je dobr postupovat od nejmen vky k nejvt a postupn zadvat
body, kter le blzko sebe. Pokud mme podloenou 2D kresbu s vrstevnicemi, tak
se meme pomoc uchopovacho reimu pichytvat na ry vrstevnic v podkladu.
V ppad, e oklikvme vrstevnice v pdoryse je dobr objet jednu celou vrstevnici, zmnit vku a dal vrstevnici objdt ze stejn strany jako pedchoz.
Tedy nejezdit po jedn zleva doprava a po dal zprava doleva. Hustotu bod volme
podle sloitosti povrchu. Kde jsou vrstevnice daleko od sebe a jsou hladk, sta
bod mn, u hustch a bohat tvarovanch vrstevnic je bod poteba vce.
Po zadn bod je teba tvorbu povrchu ternu aktivn ukonit. Tvar povrchu meme nsledn upravovat a zpesovat.
136
Kapitola 10. Tern a staf
10.1.2
Tern z importovanch vrstevnic
Jako nejlep vchoz stav se mi jev situace, kdy mme soubor s vrstevnicemi, kter
u jsou rozmstny do prostoru, tedy jsou umstny do sprvnch vek. Toto lze udlat pedem, napklad v AutoCADu. V tomto ppad budeme dlat povrch ternu
importem vrstevnic
. Soubor nejprve musme importovat do Revitu (podrobnosti
na stran 39) a nsledn vybereme vrstvy (hladiny) ve kterch jsou vrstevnice. Tento postup po ns vyaduje jedin vdt, ve kterch hladinch jsou umstn ry
vrstevnic, co u geodetickch podklad s oslovanmi hladinami me bt problm,
pokud napklad nevte, e vrstevnice jsou v hladinch 30 a 31.
10.1.3
Tern z importovanch bod
Jestlie mme vkov body ternu v podob textovho souboru (typ .csv) postupujeme stejn jako u ternu z vrstevnic importem tchto hodnot.
10.2
pravy vytvoenho ternu
Body vytvoenho ternu meme dle upravovat nstrojem Upravit povrch.

Ji zadanm bodm ternu meme mnit vky a pdorysnou polohu, do povrchu
meme pidvat dal body a tm ho zpesovat, nebo z nho body odstraovat.
Jestlie dlme tern na zklad importovanho souboru, me bt mnostv
deninch bod pro tern zbyten velk. Nstroj Zjednoduit tern sn poet
deninch bod a a vtinou tak vyhlad nkter drobn nerovnosti.
Rozdlen povrchu vyaduje zadn dlc hranice a z povrchu vytvo dva nov
samostatn povrchy, se ktermi je mon dle pracovat oddlen (srovnej s podoblast dle).
Sluovat meme dva povrchy, kter se pekrvaj nebo maj spolenou hranu.
Na ternu meme uzavenou kivkou vyznait podoblast, kter sice je soust ternu, ale me mt napklad samostatn materil. Na obrzku 10.2 je takto
vytvoena silnice a ob loue.
Na vytvoenm povrchu ternu mohou bt vyznaeny vrstevnice. Pomoc
tohoto nstroje urme seku, na jejch prsecch s vrstevnicemi budou vky
vypsny. Jejich hustotu nastavujeme pes nastaven ternu (odkazov ipeka u nzvu panelu Vytvoit tern na kart Objemy a tern). Popis vrstevnic (hodnoty sel)
137
Obrzek 10.2: Monosti prav ternu.

se odvj od nastaven v typu popisky, kde meme nastavit zkladn vku podle
projektu nebo podle sdlench souadnic.
Komponentou ternu je mon na tern vloit z pipravench knihoven (rodin) stromy, auta, postavyV typu ternnch komponent nastavujeme jejich velikost
a obrzek, kter bude pouit do rendru. V modelu je zobrazen jen zstupn symbol.
Knihovna stafe je v Revitu pomrn rozshl, zejmna krajinnch prvk (strom,
138

ke) je velk mnostv. V kad rodin si musme pipravit samostatn typ pro
kad individuln prvek. Napklad dva rzn velik stromy mus bt dva rzn
typy.
Obrzek 10.3: Zmna vzhledu (vlastnosti typu) u stromu.
10.3
Stavebn jma
Do ternu je mon zapustit desku, kter me tvoit podkladovou desku

domu, stavebn jmu, ale tak vymezovat rovnou plochu v ternu. Deska ternu
se zadv obdobnm zpsobem jako desky podlah urujeme jej obrysov tvar.
Pi zadvn meme hrany denovat na zklad stn nebo ji existujcch hran
v modelu. Desku ternu je dobr denovat v pdorysnm pohledu Tern, kde je
dobe vidt nejen povrch ternu ale i ppadn stavby. Vkov se deska stavby ulo
na zkladn rove modelu (0). Nejlpe v bonch pohledech je mon jej vkov
umstn upravit.
Poznmka: Pokud m model vlastn zkladovou desku, tak me dojt v ezech
k nesprvnmu zobrazen. V tchto ppadech je vhodn nastavit desce stavby minimln vku a pout ji pouze jako nstroj, kter ovlivn tvar ternu. Navc v ezech
se asto tern skrv a ppadn ternn pravy v okol stavby se dokresluj pmo do
ezu. Vlastn tern pak slou jen k pichycen dokreslovanch ar.
Deska se zapust do ternu, tj. povrch ternu se zazne (viz obr. 10.4) nebo zvedne, aby dosahoval k desce. Zajmavou monost je prava sklonu desky tak, aby se
lpe vyrovnaly vkov rozdly. pravu sklonu provedeme pes pravu pdorysnho
tvaru desky. Zde meme zadat ru sklonu desky a nastavit j vkov hodnoty.
139

Na svisl plochy jmy nelze dostat rozumnm zpsobem materil, proto pi blich pohledech vypadaj nepirozen. Bezprostedn okol desky a jej nvaznost na
okoln tern je vhodn eit pidnm bod vhodn vky do povrchu ternu v tsnm okol desky, dostavnm zdky, pidnm zelen apod.
Obrzek 10.4: Model s ternem a deskou stavby.
10.4 Spojen ternu s modelem

Spojen souboru s ternem me bt velmi jednoduch tern i model budovy jsou
v jednom projektu. Potom nen co eit a dal text nen teba st. Nsledujc text
budou st ti, kte potebuj mt tern a budovu(y) v oddlench projektech a pesto
provzen z hlediska umstn jednotlivch objekt.
Soubor s ternem me bt pomrn velk stejn jako soubor s modelem. Jev
se proto jako uiten, abychom projekt rozdlili do nkolika soubor, kter k sob
pipojme. Z hlediska ternu a umstn objekt na nm by bylo vhodn, aby objekty byly schopn udret polohu vi sob i vi ternu. K tomu slou v Revitu tzv.
sdlen souadnice. Sdlen souadnice slou k zapamatovn vzjemnch pozic
u vce propojench soubor. Tyto souadnice meme publikovat z ternu do pipojench model budov nebo naopak zskat z pipojenho pozemku do modelu budovy
i ternu.
Poznmka 1: Revit pouv vnitn souadn systm pro vechny prvky, kter
tvo model v jednom projektu. Tyto souadnice jsou vak znm pouze pro tento
projekt. Pokud chcete, aby umstn modelu bylo znm i v ostatnch pipojench
souborech, muste pout sdlen souadnic. Jestlie znte geodetick souadnice jednotlivch budov a ternu, budete takt pouvat sdlen souadnice.
Poznmka 2: V pohledech (pro kad zvl) si mete zobrazit znaku zkladnho
bodu projektu tj. potku internch souadnic v projektu, a tak zemmisk bod,
kter reprezentuje potek sdlench souadnic, tedy geodetick bod v relnm svt.
(Viditelnost zobrazen). Zde
Zobrazen provedete na kart Pohled nstrojem
muste najt kategorii Pozemek (viz otisk 10.5)
140
Obrzek 10.5: Zobrazen zkladnho bodu projektu v pdoryse.

Pozor, v kadm ppad zskvte a publikujete sdlen souadnice,
kdy jste v hostitelskm modelu! Proto je dleit, jakou strategii pro propojen
soubor zvolte, a kter soubor bude hlavn (hostitelsk), tj. na kter soubor budou
navzan ostatn soubory. Jsou dv zkladn monosti: hostitelsk soubor je soubor
s ternem, co by mla bt preferovan volba, nebo hostitelsk soubor je soubor
s modelem budovy.
10.4.1
Master soubor je soubor s ternem
Popime si postup nastaven sdlench souadnic v situaci, kdy mme: DWG soubor
(A), ve kterm jsou geodetick podklady (zamen, situace), hostitelsk soubor
tzv. Master projekt (B), ve kterm vymodelujeme tern na zklad geodetickho
podkladu, a dal soubor(y) (C, D) s modely budov. V tomto ppad postupujeme
nsledovn:
1. Oteveme si przdn hostitelsk projekt (B), ke ktermu pipojme geodetick
soubor (A)
(Vloit / Pipojit CAD).
2. Z geodetickho souboru zskme sdlen souadnice

(Sprva / Souadnice
/ Zskat souadnice).
To znamen, e globln souadnicov systm (GSS) pipojenho DWG souboru
se stane sdlenm souadnicovm systmem hostitelskho projektu na zklad
pozice pipojen instance DWG. Osa y v DWG souboru se stane skutenm
severem a potek DWG se stane potkem sdlenho souadnicovho systmu
projektu Revit.
3. Na zklad pipojenho souboru udlme tern Objemy a tern / Povrch
ternu / Z importu.
4. K projektu s ternem pipojme soubor(y), ve kterch mme model budovy (C)
(Vloit / Pipojit Revit). Pokud mme v souboru s budovou zada141

n sdlen souadnice udvajc polohu stavby, pouijeme volbu podle sdlench
souadnic, a vkldan model by se ml umstit na sprvn msto v ternu. Pokud
je budova jen model bez geodetickch (sdlench) souadnic, zadme volbu sted
na sted a postupujeme dle.
5. Budovu umstme na sprvn msto vi ternu klasickmi pkazy z karty pravy (posun, otoen). (Vhodn je mt pedem pipravenou stavebn jmu nebo
alespo rami vymezenou potebnou polohu stavby.)
6. Nyn publikujeme sdlen souadnice do souboru s budovou
(Sprva /
Souadnice / Publikovat souadnice).
Pokud publikujeme sdlen souadnice z hostitelskho projektu do pipojenho
projektu, zmn se tm pipojen projekt. Skuten sever a sdlen potek hostitelskho souboru se zaznamenaj do pipojenho souboru na zklad aktulnho
umstn pipojen instance. Toto umstn je nyn pojmenovno jak v hostitelskm projektu tak v pipojenm projektu. Soubor pipojenho modelu m te
stejn sdlen souadnice jako hostitelsk soubor.
10.4.2
Tern z geodetickch dat v souboru s modelem
Pokusme se popsat jet jeden ppad, kter lze vyut u pomrn malch projekt.
Mme udlan model budovy a souasn mme soubor, ve kterm jsou vrstevnice.
Jak postupovat, abychom dostali tern do projektu na sprvn msto.
Pedpokldme, e mme .dwg soubor s vrstevnicemi, kter je nakreslen v metrech a vrstevnice jsou pozvedan do sprvn vky. Vzhledem k tomu, e podklady
pro tern jsou v metrech, je teba jednotky projektu doasn tak nastavit na metry.
Dle pedpokldme, e znme skutenou vku zkladn (nulov) rovn naeho
projektu. Napklad 0 = 253,87 m.n.m.
Pepneme se do nkterho bonho pohledu a jednomu z roh stavby zadme
sprvn geodetick souadnice (tedy pokud je znme) [napklad x = -599261,11;
y=-1159361.59; vka=253.87]. K tomu potebuje pkaz
(Zadat souadnice
v bod) ze sekce Souadnice na kart Sprva. Jestlie nm jde zatm pouze
o sprvnou vku ternu, tak je poteba zadat alespo relnou vku tak, jak je
vidt na obrzku 10.6.
Ve vlastnostech typu ry podla 01 1NP nastavme v sekci Vazby zkladn
vku na sdlen. Tm doshneme toho, e k e podla jsme schopni dostat
informaci o skuten vce tak, e ve vlastnostech typu zmnme zkladn vku
na zemmisk bod (viz nsledujic otisk 10.7).
Abychom nsledn dostali tern do sprvn vky, je teba si pipravit pomocn
podla, kter bude mt vku zkladn vka, nazvme ho teba zkladna ternu. Tedy pro n pklad bude ve vce 253,87 m. Podla poslou k naten
souboru s vrstevnicemi.
142
Obrzek 10.6: Zadn souadnic sdlenmu bodu.
Obrzek 10.7: Zmna vazby vpisu na sdlen souadnice.

Pepneme se do pdorysnho pohledu zkladny ternu a pipojme soubor s vrstevnicemi karta Vloit / Pipojit CAD. Pitom jsou dleit ti vci: jednotky
vkldanho vkresu (metry), podla, do kterho se m instance vloit (zkladna
ternu) a hlavn pozice.
Pokud jsme zadali kompletn geodetick souadice rohu, meme pout automatick sdlen umstn a jsme s vloenm hotovi. (Kdybychom mly zadan dva
body, bylo by jet lpe.)
Jestlie jsme zadali poze sprvnou vku nulovho bodu stavby, pouijeme volbu sted na sted a budeme muse objektem nsledn posouvat. Po vloen vyberte
vloenou instanci (vloen DWG) a v jejch vlastnostech najdte nastaven sdlenho umstn. Vyberte volbu: Pevzt sdlen souadnicov systm a potvrte
tlatkem Sjednotit. Toto je jednorzov proces, kter do Revitovho souboru
nathne geodetick souadnice z DWG souboru a bude je pouvat jako sdlen.
Stle v pdorysnm pohledu zkladna ternu najdeme ve vlastnostech poloku
Orientace, kterou z nastaven na projektov sever pepneme na skuten sever.
Nyn dooupeme projekt na sprvn msto nad vloenm vkresem. Pozor! Je
teba pout nikoliv posun a oten z karty pravy, ale nstroje z nabdky Poloha
143

na kart Sprva (viz otisk ne).
Poznmka: Pokud jsme zadali sprvn xy-souadnice bodu s vkou, ml by bt

projekt na sprvnm mst a ppadn by bylo poteba ho je dotoit. Kdybychom
zadali sprvn souadnice dvou bod, tak by mla bt poloha pln dobe.
Teprve nyn je mon udlat tern z vrstevnic podle postupu popsanho v pedchozm.
144
Kapitola 11
Vizualizace modelu
Vizualizace v Revitu se v zsad vbec neli od vizualizace v AutoCADu a velmi
mlo od vizualizace v Rhinu i dalch programech, a proto nsledujc text mluv
k tm, kte u maj njakou zkuenost s vizualizac v jinch programech. Mon je tady men vle pro nastavovn jednotlivch parametr uivatelem, vce se
pedpokld, e budou vyhovovat pipraven nastaven Revitu. Stejn jako v jinch
programech je poteba vyeit posloupnost kon:
1. Vytvoit model objektu, doplnit ho o tern, exterirov a interirov prvky.
2. Jednotlivm prvkm piadit materil.
3. Pipravit si perspektivn pohledy, kter budu chtt rendrovat.
4. Model nasvtit sluncem nebo do modelu zaadit svtla.
5. Provst render.
6. Obrzky z renderu pout do dokumentace pmo v Revitu nebo je uloit do
soubor pro dal zpracovn.
S vizualizac souvis jet monost tvorby videosekvenc prochzek modelem
nebo studi oslunn, co je popsno v zvren sti tto kapitoly. Vzhledem k tomu, e u animace vtinou chceme, aby vypadaly co nejrelnji, je poteba neprve
doshnout sprvnho nastaven materil a svtel v modelu.
11.1
Materily
Materily meme k objektm dostat dvma zpsoby:

Materily piadme prvku v rodin, vlastnostech typu nebo ve vlastnostech jednotlivho objektu.
Nstrojem Malba naplcme materily na jednotliv plochy v modelu.
145

V obou ppadech vybrme materil z knihovny materil, kter je vcemn toton
s knihovnou AutoCADu, AutoCADu Architecture nebo AutoCADu Civil3D, nebo
vechny tyto programy rmy Autodesk pouvaj stejn rendrovac modul. Materily
v knihovn meme upravovat nebo vytvet materily dal.
11.1.1
Knihovna materil materilov editor
Obrzek 11.1: Okno materilovho editoru.

Knihovna materil (viz obr. 11.1), ve kter meme materily tak upravovat,
se oteve vdy, kdy piazujeme materil, nebo se k n meme dostat rovnou, na
kart Sprva je nstroj
Materily. U kadho z materil meme nastavit
jeho vzhled v pohledech (pdorysech, ezech) a v rendrovanm zobrazen, co je pro
vizualizaci nejdleitj. V pohledech nastavujeme barvu a vzor rafovn pro rzn
rovn detailu.
Ve vzhledu pro rendrovn nastavujeme optick (fyzikln) vlastnosti materilu,
kter se zobraz a po proveden rendru. Vybran materil je mon duplikovat
a ppadn zmny dlat na dupliktu nebo zaloit pln nov materil.
Jak se materily do knihovny dostanou? Existuje zkladn knihovna materil, kter se instaluje s Revitem. (Sdl materily AutoCADu, pokud je AutoCAD
instalovn.) Pokud do modelu natte dal rodiny, kter obsahuj materily, pidvaj si tyto materily do seznamu materil. Pokud je rodina dobe pipraven,
pouv univerzln materily nap. vchoz devo, vchoz sklo apod. V tom
ppad je vtinou ve v podku. Problmy mohou nastat ve dvou ppadech: rodina obsahuje materil, v jeho popisu guruje obrzek (mapa), kter na vaem
146
Kapitola 11. Vizualizace modelu

potai nen nebo kter je uloen jinde ne popis materilu pedpokld, nebo je
rodina ze star verze Revitu, kdy byly pouvny star materily, jejich denice
byla ponkud jin. Zejmna druh ppad je hodn oidn.
Pklad: v materilech se objev sklo, ve stnovanch zobrazench je naprosto v podku. V rendru je najednou neprhledn. Bli prohldkou nastaven v materilovm
editoru zjistte, e nem zapnutou prhlednou vrstvu. Pro? Protoe dv se to dlalo jinak, a penesena byla jen ta nastaven, kter jsou shodn. Proto je vhodn si
materilov editor projt a zkladn materily prohldnout, jestli je jejich nastaven
v podku. Pi pravidelnm povn Revitu je dobr si pipravit knihovnu, kter
bude mt jen omezen mnostv bnch materil, u kterch mte proven jejich
nastaven. Tyto materily potom me mt v ablon, kterou opakovan pouvte.
11.1.2
Malba
Malba
je nstroj, kterm meme pmo piadit materil na vybran plochy
v modelu. Vybrat lze jen z ji pipravench materil. Pouv se napklad tehdy, pokud jednu plochu (teba zdi) chceme mt natenou dvma ntry (je nutn
ji naped rozdlit), ale je mon tento nstroj pout teba i na piazen materil
na cel model. Nevhodou tohoto pstupu je obtnost dodatench zmn. Primrn by mlo bt piazen materil ve vlastnostech jednotlivch objekt nebo ve
vlastnostech typ (rodin).
11.2
Pohledy, prce s kamerou
Perspektivn pohledy uren pro rendrovn vytvome pomoc umstn kamer do

modelu. Ke kad kamee se ve jeden pohled, kter se objev v prohlei projektu
v sekci 3D pohledy. Pohled meme pejmenovat. Zmny pohledu dlme buto
zmnou polohy kamery, nebo zmnou ve vlastnostech kamery (pohledu).
Obrzek 11.2: Umstn kamery do modelu.
147
11.2.1
Umstn kamery = vytvoen pohledu
Nstroj
pro vloen kamery do modelu najdeme na kart Pohled nebo v panelu
rychlho pstupu, kde je ukryt jako dal tlatko pod 3D pohledem. Kamera se
nejlpe umisuje v nkterm z pdorysnch pohled (viz obr. 11.2) a bude psluet
do toho podla, ve kterm ji vkldme. Pro zatek m nastavenou stejnou vku
oka (kamery) i cle 1750, kter se pot prv vi podla, do kterho kamera pat.
Nejprve zadvme polohu oka (kamery) a potom polohu cle (kam se dvme). Po
zadn tchto dvou bod se okamit zmn aktuln pohled na model na pohled
kamery.
Rozsah pohledu
(ku, vku) upravme nejsnze pmo v pslunm 3D pohledu, kde posunem
hranice pohledu (=obrysovho rmeku).
Zmny pohledu
lze provd interaktivn v pdorysnm pohledu, kde posuneme stanovit pozorovatele (ikonka fotoapartu) nebo pohneme s clovm bodem (zmrn bod, koleko
s kkem). Ve vlastnostech pohledu (kamery) je mon nastavit seln vkov
umstn kamery a cle ppadn zapnout zadn oezn pohledu. rove zadnho
oezn zadvme interaktivn v pdorysnm pohledu (hrana pohledu s modrm
kolekem) nebo ji nastavme seln ve vlastnostech kamery.
11.3 Nasvcen modelu

Svtlo v modelu vrazn pomh kvalit vslednch obrzk, ale souasn prodluuje dobu rendrovn. A se svtlem se projev nkter vlastnosti materil (odraz,
lesk, prsvitnost) a souasn budou v modelu nasvcen plochy a vren stny.
11.3.1
Nasvcen slunce
Obrzek 11.3: Nastaven slunce se zobrazenou trajektori.

Slunko a stny je mon pouvat i ve 2D pohledech ke zvraznn plastinosti
modelu. Pi rendrovn se pouv nastaven slunce pro ten pohled, kter rendrujeme,
tedy kad pohled me mt sv vlastn nastaven slunce (i rendru). Pokud chceme
jedno nastaven slunce pout ve vce pohledech, je teba ho pojmenovat, a potom
148

ho meme pout opakovan. K prci se slunce v pohledu slou ikonka ve stavovm
dku nebo slunce nastavme v nastavovacm okn rendru.
Obrzek 11.4: Nasvcen sluncem.
11.3.2
Nasvcen svtla v modelu
Do modelu nen mon umstit njak obecn zdroje. Nen mon si ct: Sem
bude svtit plon svtlo umstn zde a tady dm zelen reektor. Svtla se do
modelu pidvaj jako speciln komponenty (karta Vchoz). Rodina svtla obsahuje jednak jeho fyzickou podobu (obrouku, stojan, kryc sklo) a jednak svteln
zdroj popsan optickmi vlastnostmi. st svtel navc vyaduje hostitele (strop,
stnu apod.). Zmny intenzity i barvy svtla proto musme provdt zmnou vlastnost jeho typu. Pokud napklad potebujeme dv vzhledov stejn svtla s rznou
intenzitou, musme mt dva rzn typy.
Obrzek 11.5: Interirov a exterirov pohled s umlmi zdroji.

Kter svtla se v rendru projev, zvis na dvou okolnostech:
V rendrovacm okn (viz dle) se nastavuje schma osvtlen, kde je mon rendrovat pln bez svtel.
V rendrovacm okn je monost nastaven umlho osvtlen, kde meme svtla
seskupit do skupin a tyto skupiny nebo jednotliv svtla v pohledu vypnout.
11.4
Render
Rendrovn m svj nstroj

ve spodn lit kadho pohledu a jeho nastaven je
tak specick pro kad pohled. Rendrovn je tak mon spoutt z karty Pohled.
149
Obrzek 11.6: Podveer kombinace slunka a umlch zdroj.

K rendrovn je mon pistoupit dvma zpsoby: spolehnout se na tvrce programu
a jen vybrat z pipravench monost, nebo se alespo sten zanoit do monost
detailnjho nastaven. V dalm se pokusme alespo strun popsat, kde se kter
vci pro rendrovn nastav (zmn).
150

Nastaven rendru
Rendrujeme vdy aktuln pohled, ze kterho

jsme render spustili. V pohledu meme vybrat
men oblast (detail) kter se bude rendrovat.
Nastaven kvality rendru rozhoduje o kvalit vsledku, ale tak o dob rendrovn. Nen dobr,
zanat hned s vysokou kvalitou, pokud nemme vyladn materily a umstn svtel. Zkladn vbr provdme ve kle od konceptu
po prezentan kvalitu. Pokud vybereme volbu
Vlastn meme nastaven pizpsobit svm
poadavkm. Je mon si do vlastnho nastaven penst jedno ze zkladnch nastaven a potom upravit detaily.
Druh parametr, kter ovlivuje velikost vslednho obrzku, rychlost rendrovn a kvalitu vstupu je rozlien vstupu. Je teba vdt, k emu budeme vsledek potebovat. Jestli chystme nhledy k prohlen na obrazovce,
obrzky do prezentace nebo nln rendry, kter budu potebovat jet dle zpracovvat. Pro
dal pouit je poteba vybrat vstup pro tiskrnu, kde meme zadat rozlien (dpi) vslednho obrzku. Vstup se pizpsobuje na ku
cca 15 cm, take pi rozlien 300 dpi dostanete slunou kvalitu pro bn publikace. Pokud
dte rozlien 600, tak mete obrzel nsledn
v grackm programu pevzorkovat na kvalitn
obrzek s rozmry kolem 30 cm.
Osvtlen hraje velmi vraznou roli v tom, jak bude vsledn obrzek psobit.
Zkladn rozlien je dvoj: Jestli se jedn o exterirov nebo interirov pohledy
a jestli mme v modelu uml osvtlen. Prvnm krokem je vbr schmatu osvtlen :
Exterir/Interir jen slunce
Exterir/Interir jen uml osvtlen
Exterir/Interir slunce i uml osvtlen
Obecn doporuen je snad jedin. Alespo ze zatku nekombinovat uml osvtlen
se sluncem. Vyladit intenzitu tchto svtel vi sob je vtinou dost pracn.
Pokud mme ve schmatu uml zdroje, bude dostupn tlatko Uml osvtlen. Tam jsou schovan vechna svtla z modelu a meme je spojovat do skupin.
Souasn zde nastavujeme, kter svtla (skupiny svtel) maj v pohledu svtit (viz
obr. 11.7).
151
Obrzek 11.7: Skupiny svtel.

V pozad obrzku rendru me bt jaksi univerzln obloha, kde si meme vybrat nkolik rznch mnostv mrak. Tato obloha me bt dostaujc a mnohdy
velmi vhodn pro vzdlen exterirov pohledy. Dalmi monost je jednobarevn
pozad, kter je vhodn pro nsledujc pravy obrzku, kdy meme ve specializovanm programu barvu snadno nahradit oblohou i jinm pozadm. Na pozad
renderu tak me bt v vlastn obrzek krajina, mraky (viz obr. 11.8).
Obrzek 11.8: Zapojen vlastnho obrzku pozad do rendru.

Zvren sekce umouje pracovat s ji hotovm obrzkem rendru. Obrzek
meme uloit pmo do projektu, kde se stane dal polokou (sekce Rendrovn)
v prohlei projektu. Obrzek potom meme vkldat do vkres, kter budeme
tisknout stejn jako ostatn pohledy na model. Pokud budeme obrzek dle zpracovvat, je mon ho exportovat do souboru bnch typ (jpg, png, bmp).
Rendrovan obrzek je v pohledu do t doby, ne zaveme rendrovac okno.
Potom se pohled vrt do pvodnho zpsobu zobrazen modelu. Po optovnm
152

sputn rendrovacho okna se k poslednmu rendru dostaneme tlatkem Zobrazit rendrovn. V rmci jednoho sputn rendru se mezi modelovm zobrazenm
a poslednm rendrem meme pepnat poslednm tlatkem v okn Zobrazit rendrovn/Zobrazit model.
11.5
Animace prochzka modelem
V Revitu mete vytvoit animaci prochzku modelem, kter je tvoena buto

pmo souborem formtu .avi nebo posloupnost obrzk. Prochzka je zadvna
pomoc pohybu kamery po zadan cest. Po cest denujeme klov snmky, u kterch meme mnit smr pohledu a umstn kamery. Mezi klovmi snmky se
automaticky vytvej snmky dal (jejich hustotu mete ovldnou), kterm u
nastaven mnit nelze. Prochzce mete nastavit poet snmk, rychlost pechodu
mezi jednotlivmi klovmi snmky a zpsob zobrazen modelu.
11.5.1
Vytvoen cesty prochzky

Vytven prochzky zanme vtinou v nkterm pdorysnm
pohledu, kde se cesta prochzky nejlpe denuje a kde meme zadvat polohu kamery vi jednotlivm podlam. Tlatko
pkazu
najdete na kart Pohled nebo na panelu rychlho pstupu, na obou mstech je schovan pod tlatkem 3D pohledu.
Pi prvotnm nastavovn prochzky zadvte postupn polohu kamery, pitom

meme v dodatkovm panelu urit jej vku vi zadanmu podla. V zkladn
podob sta ponechat pipravenou vku kameru, kter zhruba odpovd vce o
toho, kdo objektem prochz. Zmny vky budete potebovat napklad v situaci,
kdy chcete stoupat po schodech nebo chcete udlat leteck pohled. Smr pohledu
kamery se orientuje podle smru cesty. Zkladn podoba tedy odpovd tomu, e
jdu po cest a dvm se dopedu. Dal monosti obchzm dokola, rozhlm se na
ob strany apod. vytvome dodatenou zmnou pohledu kamer.
Mnostv klovch snmk (pozic kamery) volte uvliv, v ppad poteby
mete klov snmky pidat nebo odebrat. Po ukonen denice se v prohlei
projektu objev dal pohled na model prochzka, kterou po jejm vbru meme
prohlet nebo upravovat.
153
11.5.2
prava a prohlen prochzky
Pohyb v prochzce
Nsledujc obrzek 11.9 ukazuje, jak bude zobrazen prochzka v jednotlivch pohledech v reimu prava prochzky a souasn je vidt karta Upravit prochzku,
na kter jsou tlatka na posun v prochzce. Posouvat se meme po klovch
snmcch, kterm mnme parametry, nebo po jednotlivch dlch snmcch, kter
jen prohlme. Souasn si meme prochzku od vybranho snmku pehrt.
V dodatkovm pruhu vidme aktuln snmek (slo v rozsahu 0poet snmk
v animaci), pepsnm tohoto sla se dostaneme pmo na pslun snmek. V 2D
pohledech (pdorys, bokorysn pohledy) i 3D pohledu vidme cestu prochzky, v pohledu prochzka mme vdy zobrazen aktuln snmek.
Obrzek 11.9: Okno Revitu s nkolika pohledy pi prav prochzky.
Zmna smru pohledu kamery

V dodatkovm panelu mme vybrno Ovldn = Aktivn kamera.
Smr pohledu kamery se upravuje vdy u klovho snmku. Musme se proto nejprve
posunout na sprvn klov snmek. Clem kamery ( ) meme pohybovat ve
2D i 3D pohledech. Pokud mme kameru v konstantn vce, tak sta pracovat
154

v pdorysnm pohledu. Jestlie jsou klov kamery v rznch vkch, budeme
potebovat mnit i vkovou rove cle, co se nejsnze dl v bonch pohledech,
i kdy je mon pohybovat clem i v 3D pohledu.
Zmna polohy kamery
V dodatkovm panelu mme vybrno Ovldn = Cesta.
Msto ervench znaek kamer budou na trase modr znaky zastupujc jeji umstn. Zmnou jejich polohy mnme tvar trasy, po kter se kamera pohybuje. Pro
stabiln vku kamery sta trasu upravovat v pdoryse, pro rzn vky meme
opt upravovat polohu i v bonch pohledech i 3D pohledu.
prava potu klovch snmk
V dodatkovm panelu mme vybrno Ovldn = Pidat/odebrat klov snmek.
Klov snmky pdvme/odebrme dovnit cesty. Prvn a posledn kameru zruit
nejde. Jestlie chceme cestu prochzky prodlouit, musme posledn kameru posunout a dal kamery vloit dovnit cesty.
prava asovn a potu snmk
Obrzek 11.10: asovn prochzky.

V zkladn podob m prochzka 300 snmk a rychlost je 15 snmk za sekundu, tedy cel animace trv 20 sekund. K podrobnjmu nastaven potu snmk
155

a rychlosti animace se dostanete tlatkem
v dodatkovm panelu nebo ve vlastnostech prochzky. (Pozor, slo na tlatku nemus bt 300, jde o aktuln poet
snmk prochzky.) Poet snmk i rychlost jejich promtn m vliv na kvalitu
vsledn animace. Je teba udret pomr mezi poadovanou kvalitou a monostmi vaeho potae, zejmna tehdy, kdy se snate udlat kvalitn relnou animaci
s realistickm a zejmna rendrovanm zobrazenm snmk.
Poznmka: Uvdomte si, e pokud vpoet rendru jednoho snmku trv napklad
1,5 minuty, tak na 300 snmk bude pota potebovat pes sedm hodin pomrn nronch vpot. Ne pustte tvorbu animovanho souboru, je opravdu vhodn nechat
si zrendrovat jeden snmek prochzky a provst piblin vpoet asov nronosti
vpotu cel animace.
V tabulce pro nastaven snmk (viz otisk 11.10) mete zadat celkov poet
snmk a poet snmk za sekundu. Pokud vypnete rovnomrnou rychlost, tak mete nastavit pomrnou rychlost jednotlivch sek prochzky hodnoty men ne
1 rychlost sniuj, hodnoty vt ne 1 rychlost zvyuj.
Nastaven kvality rendrovn
Pokud budete dlat prochzku, do kter se pouvaj rendrovan snmky, tak je
poteba nastavit (zkontrolovat) nastaven rendru pro pohled prochzka, protoe
kad pohled na model m nastaven vlastn.
11.5.3
Export prochzky
Po vyladn parametr prochzky je teba prochzku vyexportovat = vytvoit video

soubor. To provedete v nabdce aplikace pod polokou Export (viz otisk 11.11).
Obrzek 11.11: Export prochzky.

V nslednm dialogu mete upesnit parametry vstupu. Je mon exportovat jen st prochzky, zvolit si zpsob zobrazen modelu nebo upravit dlku videa
(rychlost promtn snmk).
11.6 Studie oslunn

Na otisku 11.11 jse si mon povimli poloky studie oslunn. Jde opt o videosekvenci, ve kter se nemn pohled na model, ale pouze se mn poloha slunce a tm
i osvtlen a stny. Jak j doshnout?
1. Nejprve muste mt 3D pohled na model, ve kterm chcete studii dlat.
156

2. V pohledu muste mt zapnut slunce a nastaven na studii. (Pod tlatkem
v lit pohledu.)
Obrzek 11.12: Nastaven slunce pro studii oslunn.

3. V pohledu muste mt zapnut stny
a vhodn zpsob zobrazen.
4. Nhled studie oslunn bude dostupn pod tlatkem

. V dodatkovm pruhu
se objev posunovac tlatka jednotlivch snmk studie, co lze vyut i k tomu,
abyste si nali osvtlen pohledu, se kterm potom budete rendrovat.
5. Vlastn animace se potom udl stejn jako u prochzky pes Export v nabdce
aplikace.
Poznmka: Pokud si chcete nastaven studie osvtlen uchovat, je teba pout pojmenovan 3D pohled a souasn si pojmenovat i nastaven studie osvtlen.
157
158
Kapitola 12
Vkresov dokumentace
V Revitu meme tisknout z kterhokoliv pohledu cel pohled nebo jeho st viditelnou v okn. Pokud potebujeme tisk se sprvnmi mtky nebo dostat na papr
vce pohled souasn, je teba si pipravit pohled-vkres, a ten potom tisknout.
Vstup vkres z Revitu je pomrn jednoduch, jen musme pistoupit na jeho
hru. Vkresy jsou jenom dal formou pohledu na model, tedy pprava vstup se
odehrv v prohlei projektu. Strun by se cel postup dal popsat nsledovn:
1. Vechno, tj. pdorysy, pohledy, ezy, obrzky rendr, atd., musm mt pipraven
v prohlei projektu dopedu jako jednotliv pohledy na projekt.
2. Nachystm si papr (vkres) potebnch rozmr.
3. Na vkres natahm potebn pohledy.
4. Tisknu.
Pokud umte tisknout v AutoCADu z rozvren, tak vm tento postup bude
nramn povdom. (Pm tisk z jednotlivch pohled Revitu by v AutoCADu
odpovdal tisku z modelu.) V dalm textu popeme podrobnji jednotliv kroky,
ale nic tkho to nen. Vechny potebn nstroje najdete na kart Pohled v sekci
159
Obrzek 12.1: st karty Pohled pro kompozici vkresu

Kompozice vkresu (viz otisk 12.1) nebo lze pouvat kontextovou nabdku v prohlei projektu, co je vtinou rychlej. Nejprve si probereme vytvoen pohledvkres a na zvr probereme monosti tisk.
Na vkresy pat pdorysy, pohledy, ezy, tabulky, atd. V zvrench kapitolch
tto sekce shrneme nkter sti dokumentace (vyznaen mstnost, ezy apod.) se
zamenm na vstupy. Popis dalch st, jako jsou napklad tabulky, najdete
v souvisejcch kapitolch.
12.1 Zaloen novho vkresu

V prohlei projektu najdete sekci Vkresy a v kontextov nabdce na pravm tlatku myi je pkaz Nov vkres. Stejn monost je pod tlatkem
na kart
Pohled v sekci Kompozice vkresu. V nsledujcm dialogovm okn volme typ
rohovho raztka, m souasn volme i formt papru, tj. velikost rmeku ohraniujcho vkres, kter se udl automaticky. Jak bude rohov raztko vypadat, zle
na pipraven rodin. Doporuuji si pipravit rodinu (pravou stvajc), kde si udlte raztko vlastn, ppadn rodinu, kter bude bez raztka, jen s jednoduchm
rmekem, apod.
Vbrem vkresu bez raztka (volba dn) meme pipravit libovoln velk
vstup (mme velik przdn papr) nebo vstup pro netypick rozmry papru.
Jen ho potom pi tisku musme dostat sprvn na papr.
Przdnch pohled-vkres je mon si pipravit libovoln mnostv, jednotliv
vkresy jsou oslovny podle poad zaloen a je vhodn si je pojmenovat. Nzev pohledu-vkresu se automaticky penese do raztka. Zmny parametr vkresu
mete provdt buto v raztku nebo ve vlastnostech vkresu.
Poznmka 1: Pipraven raztko se chov jako blok s atributy. Zmna nkterch
parametr se projev ve vech raztkch (nap. investor, datum) jinch jen v jednom
vkresu (autor nvrhu, nzev vkresu). Ppadn zmny vlastnost parametr je teba
udlat v rodin raztka.
Na vkres je mon standardnm zpsobem kreslit ppadn pipojovat (vkldat) dal 2D podklady (vkresy), take byste si sem mohli tak vloit sv raztko,
kter mte pipraven a pouvte ho teba v AutoCADu, i kdy by to bylo docela
nestandardn een.
160
Kapitola 12. Vkresov dokumentace
12.2
Umstn pohled na vkres
Na pipraven (przdn) vkres umisujete jednotliv pipraven pohledy na model (pdorysy, ezy, rendrovan obrzky). Na vkrese pohledy pouze rozmisujete,
vechn vzhledov nastaven byste mly mt pipraven v jednotlivch pohledech.
K umstn pohledu na vkres mete pout dva zpsoby:
V prohle projektu vybrat pslun pohled, my ho pethnout nad plochu
vkresu (thnu my a pustm) a pak ho tam posunout na sprvn msto.
Na kart Pohled / Kompozice vkresu najt tlatko
(Umstit pohled) a vybrat ze seznamu pohled pipravench v projektu ten sprvn.
Co bychom o prci s vezy a pprav tisku mli vdt:
Kad pohled se me vyskytovat pouze na jednom vkrese. Jestlie potebujeme
nkter pohled dostat na dva vkresy, je teba nejprve udlat jeho duplikt(y)
(v tomto ppad asi zvisl) a ten potom umstit na dal vkres.
Vechno, co chcete, ale tak asto nechcete vidt na vkrese, muste pipravit u
v pslunm pohledu. Zejmna byste nemli zapomenout, e umte:
Skrt jednotliv objekty nebo kategorie objekt v pohledu. (Kontext nad
objektem / Skrt v pohledu)
Zmnit nastaven viditelnosti, ale i teba barvy a typu ry pro objekty
v pohledu. (Kontext / Pepsat zobrazen v pohledu)
Nastavit velikost oezov oblasti a zapnout/vypnout oezn pohledu. (Tlatka
a
ve spodn lit pohledu)
Mtko i zpsob viditelnosti se tak nastavuje pro kad pohled ve spodn
lit nebo ve vlastnostech pohledu.
Dokreslit do jednoho konkrtnho pohledu ry, dopsat texty, udlat kty.
(karta Poznmky)
K prav pohledu, kter u mte umstn na vkresu, se dostanete standardnm
na kart Pohled nebo
zpsobem pes sprvce pohled nebo rychleji tlatkem
na kontextov kart pi vybranm pohledu v rmci vkresu.
Rohov raztko mete na vkres pidat i dodaten pkazem Rohov raztko,
jeho vzhled zmnte vbrem jin rodiny nebo jej pravou.
161
12.3 Tisk jak dostat vkres na papr

Nejprve probereme obecn monosti nastaven pi tisku a nsledn se
pokusme shrnout doporuen pro tisk z pohledu a pro tisk vkres.
Tisk najdeme na klasickm mst v nabdce aplikace. Pod nabdkou tisku se skrv
vlastn tisk, zobrazen nhledu tisku a monosti nastaven tisku. Vzhledem k tomu,
e k nhledu i k monostem nastaven se lze dostat i z pkazu tisk, probereme tyto
monosti jen jednou v souvislosti s pmm tiskem.
12.3.1
Zkladn nastaven tisku
Tiskrna
Prvnm krokem by mlo bt vybrn tiskrny, na kterou budeme tisknout. V nabdce se objev vechny tiskrny, kter mte nainstalovan ve Windows. Pokud nen
tiskrna fyzicky pipojena, mete zvolit monost tisku do souboru. Zde je tak
dostupn pprava .pdf souboru.
Rozsah tisku
V sekci inme rozhodnut o tom, co se bude vlastn tisknout:
Aktuln okno vytiskne cel pohled. Chov se, jako kdybyste udlali zoom maximln a potom vytiskli vechno, co vidte v okn. Pozor proto na pohledy, kter
maj kolem vlastnho obsahu pebyten voln msto k okrajm pohledu.
162

Viditeln st aktulnho okna Na papr pjde to, co vidm ped sebou v okn.
Vybran pohledy (vkresy) Lze provst hromadn vbr vtho mnostv
pohled-vkres pro tisk s jednm nastavenm.
Monosti
V dal sekci vybrme poet kopi a poad tisku pro vcensobn tisk vce strnek
a zejmna je zde monost nastaven dalch dleitch parametr tisku pod tlatkem
Nastavit .
12.3.2
Monosti nastaven tisku
V okn nastavujete zsadn parametry, kter maj vliv na sprvnost vstup

(umstn, velikost) i jejich kvalitu. Vechna nastaven je mon pojmenovat a uloit a potom opakovan pouvat pro proveden potebnho nastaven. Doporuuji,
abyste si pipravili pojmenovan nastaven napklad pro bn formty papru.
Tiskrna
V prvn sekci specikujeme tiskrnu a hlavn vybrme formt papru, na kter
budeme vstup tisknout. Tady je teba mt konkrtn pedstavu o tom, na jak velk
papr se v vstup vejde. Napklad u plotr, kter maj papr v roli je mon
shnout po mrn vtm rozmru papru, protoe vkresy budeme stejn z role
vyezvat. Naopak pro tiskrny, do kterch opravdu dvme papr pslunho
formtu, je teba volit sprvn formt, aby se vm na nj tisk veel.
163

Poznmka: Pozor, pokud m mt vkres rmeek velikosti formtu (nap. 297 210),
tak ho nemete na tento formt (A4) tisknout. dn tiskrna ani plotr nejsou
schopny potisknout celou plochu a do samho okraje papru.
Orientace papru je posledn polokou vodnho nastaven. Tady zaraz snad jen
esk peklad; portrt = na vku, krajina = na ku.
Umstn papru
uruje pozici vybranho pohledu (vkresu) na skutenm papru. Pro tisk z pohledvkres je nejbezpenj volba sted. Rozmstn pohled na papru mte mt udlan sprvn u pi pprav vkresu a pi tisku se jen penese v nvrh stedem
na sted skutenno vloenho papru.
Pi tisku z pohledu mete tmto zpsobem posunout kresbu, kter nezabr
celou plochu papru, na vhodnj msto.
Piblit
Toto je zsadn volba pro tisky v mtku. Jestlie mte pipraven vkres s pohledy,
kter u maj sprvn mtka (nap. 1:100, 1:50) v sob, tak je tady vdy 100 %.
Pokud dlte kontroln vtisk a jde vm jen o to, aby se vstup veel na papr
v tiskrn, zadvte pizpsobit strnce.
Vzhled
Kvalita rastru se projev zejmna u vkres, na kterch jsou pohledy se stnovanm
zobrazenm nebo rastrov obrzky.
Podstatnj je nastaven barev pro vstup. V zsad by mly bt barvy pipraven u v pohledech, protoe tady u mte jen ti monosti: barvy ponechat beze
zmn, udlat ernobl vstup, tj. vechny ry budou ern, nebo udlat vstup ve
stupnch edi.
Monosti
V posledn sekci upravujete detaily vykreslen, kter by mly bt srozumiteln z popisu.
Nyn jet shrme zkladn postupy pro tisky:
Tisk z libovolnho pohledu

1. Pepnu se do pohledu, ze kterho chci tisknout.
2. Do okna si nazoomuji to st pohledu, kterou chci tisknout, ppadn i cel rozsah
pohledu.
3. V okn tisku vyberu volbu viditeln st aktulnho okna.
4. Vyberu sprvnou tiskrnu a formt papru. V nastavench tisku nejastji volm
pizpsobit strnce.
5. Tisknu.
164
Tisk pipravench vkres

1. Podle popisu ve si pipravme pohled-vkres, na kterm mme umstn pohledy v potebnch mtkch (nastavuj se u pohled), vkres m doplnn raztko,
rmeek, popisy apod.
2. V pkazu pro tisk vyberu sprvnou tiskrnu (plotr), v rozsahu tisku vyberu
pslun vkres(y), kter chci tisknout.
3. V nastaven tisku vyberu formt papru odpovdajc pipravenmu vkresu (nebo
vt). Umstn vkresu na papru dm na sted a piblen 100 %. Rozhodnu,
jestli chci ernobl nebo barevn tisk.
Poznmka: Pro typick situace (plotr, formty papru, .b./barva) mohu mt pipraveno pojmenovan nastaven tisku, kter jenom vyberu.
4. Tisknu.
Nestandardn velikost vstupu

Z hlediska ppravy me bt problematick situace, kdy potebujeme vstup, kter
se nevejde na standartizovan formt papru. V tomto ppad postupujeme nsledovn:
1. Pi zakldn vkresu-pohledu nepouijeme raztko, jen v ppad, kdy bychom
mli pipraven jen samostatn raztko bez obrysovch ar formtu. Tm dostaneme nekonenou velikost pedlohy, na kterou obvyklm zpsobem rozmstme
potebn pohledy a doplnme ppadn popisov objekty. Na zvr je vhodn si
do pohledu nakreslit rmeek obsahujc vechny objekty a jeho rozmry si zmit
(a zapamatovat).
2. V dialogu pro tisk jako prvn nastavme vlastn velikost papru pro tisk. Toto se
provede ve vlastnostech tiskrny, kde by mla bt monost nastaven vlastnho
formtu papru.
Jak bude pesn dialog vypadat, zle na konkrtn tiskrn a jejm ovladai. I pokud pouijete PDFCreator pro vytvoen pdf souboru, tak v nm najdete monost
Formt papru/Vlastn nastaven strnky. U nkterch ovlada si mete tyto
nestandardn formty pojmenovat a pouvat opakovan, u nkterch je jen jedna
monost, kterou musme pokad pepsat.
3. Dle u postupujeme stejn jako v pedchozm. V nastaven tisku dme volbu
umstn na sted a piblen 100 %.
165
Obrzek 12.2: Ukzka vstupu na nudli.
12.4 Mstnosti
V jednotlivch podlach je mon vyznait mstnosti, co nsledn umouje vytvet napklad tabulky mstnost s jejich plochami nebo do pdorys pidat barevn
vyznaen mstnost napklad podle elu nebo podle plochy. Vechny nstroje pro
prci s mstnostmi najdete na vchoz kart v jej prav sti Mstnost a plocha
12.4.1
Vyznaen mstnost v modelu
Mstnosti, na rozdl od napklad oken a dve nejsou v modelu ptomny samy od

sebe, ale je teba je do modelu aktivn pidat. Mstnosti se vkldaj v pdorysnch
pohledech jednotlivch podla. Pitom vyuvme toho, e stny, podlahy a dal prvky maj ve svch vlastnostech monost ohraniuje mstnost, kter Revitu
umouje tento prvek chpat jako hranici mstnosti. Tuto vlastnost maj napklad
automaticky vechny stny a pokud nechceme, aby ji nkter stna mla, musme
ji aktivn v jejch vlastnostech zruit. Vyznaovn mstnost provedeme nstrojem
(Mstnost). Pokud najedeme kurzorem dovnit nkter mstnosti, tak se zvrazn jej hranice. Pokud jsou v podku, tak kliknutm myi vyznaen mstnosti
potvrdme. V situaci, kdy se mstnost vybere patn, napklad proto, e nem plnou hranici ze stn, je mon do pdorysu pidat dlc ry mstnost
, ktermi
hranici mstnosti upesnme (viz obr. 12.3).
Poznmky:
Pokud mme v modelu mstnost, kterou dodaten rozdlme stnou, tak se vyznaen
pesune do jedn z novch mstnost a druh zstane przdn. Je teba ji dodaten
vyznait.
Jestlie potebujeme v modelu stnu, kter mstnost neohraniuje (nap. oddlen box
se stolky v kavrn), musme ji nejdve vloit do modelu a potom j ve vlastnostech
vypnout, e m ohraniovat mstnost.
slo a popis mstnosti
Pi vyznaovn mstnosti se souasn vkldaj i jej popisky (lze vypnout), kter podle typu popisky obsahuj slo mstnosti, plochu apod. Mstnosti se sluj
166
Obrzek 12.3: Vloen mstnosti v pdorysnm pohledu.

automaticky, kad dal vyznaen mstnost m slo o jedniku vy ne pedchoz. Pokud potebujeme njak speciln slovn (nap. S1, S2), postupujeme
nsledovn: Nejprve vyzname mstnost s prvnm slem. Po vloen j zmnme
ve vlastnostech slo na poadovanou podobu (nap. S1). Dal vkldan mstnosti
pokrauj v naznaenm slovn. slo mstnosti mus bt v rmci modelu jedinen. Pokud nkterou mstnost v pdoryse smaeme, tak jej slo v modelu zstv.
Denitivn mstnost zlikvidujeme v tabulce mstnost, a teprve potom lze jej slo
pout pro jinou mstnost.
Kad mstnost by mla mt svj nzev, vtinou oznaujc el mstnosti (kuchy, chodba, pokoj, lonice, kancel). Nzev meme zadvat ve vlastnostech
rovnou pi denovn mstnosti nebo tak, e ho pepisujeme pmo v popiskch
mstnost. Nzev mstnosti nebv jedinen a me slouit k vytven barevnho
vyznaen jednotlivch druh mstnost legendy mstnost podle elu (viz dle).
12.4.2
Vlastnosti mstnost
Kad mstnost m celou adu vlastnost, kter meme dle zahrnovat do jejch
popisek, do tabulek mstnost nebo do legend. Nkter vlastnosti meme mnit
(identikan data), nkter jsou vypoten z modelu (rozmry). Jsou to:
Rozmry (plocha, obvod, objem) jsou vypoteny z modelu. Vychzej z ohraniujcch konstrukc (stn, strop) a z oddlovacch ar. Tyto hodnoty se nejastj
penej do tabulky mstnost, ale mohou bt tak soust popisek (nap. plocha).
167

slo mstnosti je jedinen v rmci modelu. slovn se vtinou odvj od podla, na kterm je mstnost umstna. sla dostvaj mstnosti automaticky pi jejich
vyznaovn podle poad, ve kterm mstnosti vyznaujeme. Je mon je dodaten
mnit ve vlastnostech mstnosti nebo v tabulkch mstnost.
Nzev mstnosti vtinou popisuje jej el. Nzvy se mohou v modelu opakovat. Pi zadvn ve vlastnostech mstnosti nebo v tabulce mstnost je k dispozici
rozbalovac seznam ji zadanch nzv, ze kterch meme vybrat. Omezme tm
riziko chyby (peklepu) u opakujcch se nzv. Nov se vyskytujc nzvy musme
pochopiteln napsat.
Dal identikan data u nejsou nezbytn, zle na podrobnosti naeho modelu.
Co kter daj znamen je snad patrn z jeho nzvu: koment, obsazen, oddlen,
povrchov prava (stropu, podlahy, stn).
12.4.3
Tabulka mstnost
Zkladn tabulku mstnost najdeme v prohlei
projektu v sekci Vkazy/Mnostv. Stejn jako
u oken i dve meme specikovat, kter data
budou v tabulce uvedena, podle jakch kritri
bude tabulka seazena apod.
Tabulek meme mt vce, napklad pro jednotliv podla a potom souhrnnou tabulku pro cel model. V tabulce meme mstnosti uspodat podle rznch kritri (podla, elu). Mezi jednotlivmi sekcemi meme dostat souty
ploch apod. Pokud vyzname mstnosti v modelu vas, mme napklad ihned pehled o celkovch plochch kancel, chodeb atd.
12.4.4
Legenda mstnost a jejich barevn vyznaen
V pdorysech meme barevn vyznait mstnosti podle jejich elu, plochy i dalch dat. Vyznaen vtinou neprovdme v zkladnm pdorysnm pohledu, ale
vytvme si dal nezvisl duplikty pohled. Je teba si uvdomit, e v jednom pohledu me bt jenom jedno barevn vvyznaen (legenda). Pokud tedy chceme mt
jedno vyznaen typ mstnost a dal vyznaen mstnost podle velikost (ploch),
musme na to mt dva pohledy.
(Legenda), kter najdeme na vchoz kart
Legendu vkldme nstrojem
v panelu Mstnost a plocha. Po vloen legendy se vybarv mstnosti podle barevnho schmatu, jeho nastavenm mnme vyznaovac barvy a pravidla, podle kterch
jsou mstnosti vyznaeny. V zkladn podob je pipraven jedno schma pro vyznaen mstnost podle elu (kad nzev mstnosti reprezentuje jednu barvu) a druh
168
Kapitola 12. Popis vkres

podle plochy (mal, stedn a velk mstnosti podle plochy). Dal schmata si mete pipravit sami, teba podle podlahov krytiny, pokud ji mte ve vlastnostech
mstnost zadanou.
Obrzek 12.4: Vyznaen mstnost
12.4.5
Mstnosti a fze stavby
Pokud pouvme fzovn stavby (viz strana 58), tak je teba vdt, e vyznaen
mstnosti m vazbu na fzi, ve kter vzniklo. Jinmi slovy v kad fzi stavby meme mt vyznaen mstnosti, kter se pouze v tt fzi stavby tak zobrazuj. Z toho
tak plyne, e budeme mt i tabulky mstnost separtn pro jednotliv fze stavby.
Problmy mohou nastat v nsledujcm ppad: V modelu projektu mme v aktuln fzi vyznaen mstnosti, kter maj vazbu na nakreslen stny a kter chceme
zachovat. Pokud nkterou stnu mezi dvma mstnostmi zdemolujeme, tak dojde
k problmu. Plocha a dal atributy se pipoj k jedn mstnosti a druh se stane
nadbytenou. V tomto ppad je poteba pout oddelova mstnost a dokreslit oddlen mstnost tmto zpsobem. Mstnosti se pichyt k oddlovac e a problm
bude vyeen, zstanou v tabulkch, budou mt sprvn uveden plochy atd.
169
170
Kapitola 13
Popis vkres
Ve vkresov dokumentaci se vyskytuje velk mnostv popisovch objekt. Je sice
mon vkresy z Revitu vyexportovat do AutoCADu a vkresy popsat tam postupy,
na kter jste zvykl, ale tak by to bt nemlo. Revit umouje do pohled doplnit
spoustu popisnch objekt. Vhodou je provzn s modelem nevhodou mohou
nkdy bt formln nedostatky, kter jsou zpsoben nedostaten pipravenmi rodinami. Zejmna v oblasti popis je proto poteba pouvat kvalitn ablonu urenou
pro esk prosted. Nedostatky v rodinch si mete mnohdy opravit sami, take
kvalita vaich vstup bude stoupat.
Veker pkazy pro vytven popisovch objekt najdete na kart Poznmky,
jejich vzhled se vdy d rodinou a typem. Pro vechny objekty z tto karty je podstatn, e se vkldaj pouze do aktulnho pohledu. To znamen, e mete napklad
pipravit pdorysn pohled pro studii, a potom pdorysn pohled pro stavebn povolen, kad s jinm popisem a stupnm zobrazen detail. O ktch i popiskch
jsme se ji zmiovali v pedchozchh kapitolch uspodanch podle typ objekt. V tto kapitole se pokus shrnout poznatky o popisovch objektech ucelen na
jednom mst.
Jak ji bylo zmnno ve 12. kapitole, kad pohled na projekt z prohlee projekt se me vyskytovat pouze na jednom vkresu. Z toho plyne, e pro opakovan
pouit jednoho pohledu na nkolika vkresech je poteba pouvat duplikovn pohled. Pokud budeme potebovat totonou kopii pohledu, budeme vytvet zvisl
duplikt, abychom ppadn zmny dlali jen na jednom mst.
171
13.1 Kty
Kty se ve vkresech postupn objevuj u v prbhu tvorby modelu, ale pi pprav
vkresov dokumentace je vtinou poteba jednotliv vkresy zrevidovat a kty
doplnit nebo upravit. Revit umouje pouze asiciativn ktovn, to znamen, e
kad kta m sv denin (referenn) body na objektech v modelu. Nen mon
vytvoit ktu, kter by se nieho nedrela. vhoda takto zadvanch kt je zejm:
zmny v modelu (vymnme dvee, posuneme okno) se okamit projev i zmnou
hodnot na ktch. Pokud nkter referencovan objekt smaeme, zmiz i k nmu
pslun kty.
Obrzek 13.1: st karty Poznmky s ktovacmi nstroji.

Je teba odliit vytven kt a jejich vzhled. Kty vytvme pkazy z karty
Poznmky a panelu Kta a jejich vzhled se d nastavenm typ kt v systmov
rodin Styly kt, kter najdeme v tomt panelu pod rozbalovac ipkou ve spodnm
okraji panelu Kta (viz obr. 13.1).
13.1.1
Vytvoen kty
Kty pmch rozmr dostaneme do vkresu tymi zpsoby:

pevedenm doasn kty na trvalou,
automatizovanm oktovanm cel stny pomoc zarovnanch kt,
aktivnm ktovnm zarovnanmi ktami mezi referencemi,
ktovnm mezi referennmi body pomoc linern kty.
Pi pevodu doasn kty na trvalou postupujeme nsledovn: Po vbru vtiny objekt se objev modr doasn kty, kter ukazuj vzdlenosti k okolnm objekt. Pokud se doasn kty neobjev, napklad u oken, tak je lze zapnout v dodatkovm panelu pod psem karet. Denin body doasnch kt je mon pemisovat
poklepnm na body na vynecch arch, pesouvat na dal referenn msta na
objektech nebo je mon jejich denin body run posouvat. U kad z doasnch
, kter umouje pevst doasnou ktu na trvalou.
kt je nenpadn znaka
Automatizovanho ktovn stn doshneme ktovacm nstrojem (viz obr.
13.1), Zarovnan, kdy v dodatkovm panelu vybereme jako to, co se m vybrat,
172

volbu Cel stny V tomto ppad vybrme stnu, nkolik rovnobnch stn nebo nkolik stn na sebe navazujcch v jednom smru. Po jejich vbru poslednm
kliknutm do volnho msta mimo objekty zadme umstn kty. Jednm pouitm
pkazu se vytvo jedna kta, kter zaktuje vechny reference dostupn na stn,
tj. konce stn, okna, dveeTuto ktu lze ovldat jako celek posunout do jin
polohy, zmnit vzhled, nebo je mon upravovat dl kty posunout text, zmnit
dlku vynec ry apod. To, jak bude kta vypadat, jestli bude etzov nebo od
zkladny apod. eme nastavenm typu kty (viz dle strana 175).
Pokud potebujeme oktovat jednotlivou vzdlenost nebo vzdlenosti nkolika referenc, kter by se v pedchozch automatizovanch postupech nevybraly, opt pouijeme Zarovnan kty a zapneme v dodatkovm panelu jako vbr Jednotliv reference . V tomto ppad postupn ukazujeme na reference, kter
chceme ktovat. Mohou to bt jen dva body pro oktovn jednoho rozmru, ale
tak nkolik navazujcch vzdlenost. Posledn kliknut myi mus bt mimo objekty
do msta, kam se m umstit ktovac ra. Jednm vyvolnm pkazu opt vznikne
jedna kta.
Linern kty slou k oktovn vertiklnch nebo horizontlnch vzdlenost mezi referennmi body, co mohou bt konce rohy i prseky hran patcch
i rznm objektm. Tmto zpsobem se dostanete k odmen pomrn detailnch
rozmr, mete tak zaktovat napklad skladbu stny, velikost okennho kdla apod. Vsledky jsou podobn, jako kdybychom v AutoCADu ktovali rovou
kresbu a mli zapnut uchopovac reimy. Jedinou nevhodou je to, e nememe
zaktovat ikm rozmr.
U dalch ktovacch nstroj hel, polomr a prmr, dlka oblouku je postup
zadvn obdobn prci v AutoCADu. Sta se dit pokyny ve stavovm dku
vkresu a vybrat reference, u kter je mon pslunou ktu vytvoit.
13.1.2
pravy kt
Nejprve se budeme vnovat pravm kt z hlediska vcnho, v nsledujc kapitole

13.1.3 potom vzhledovm pravm kt. Pokusme se odpovdt na zkladn otzky
spojen s vytvenm a pravami kt:
Jak ovlivnm, eho (jakch referenc) se chytaj kty?
Tuto skutenost ovlivuje nastaven na dvou mstech. Na kart Sprva / Doplkov nastaven / Doasn kty je mon zapnout uchycovn doasnch kt pro
stny (osa stny, osa nosn sti, plochy stn, hrany nosn sti) a uchycovn pro
dvee a okna (na osy nebo na hrany otvoru). Podle tohoto nastaven se chovaj
doasn kty a zarovnan kty v situaci, kdy je zadvme ukazovnm. U vech
typ kt jsou na vynecch arch chopov body, na kter je mon klikat my
a body cyklicky peskakuj na mon msta na objektu. U doasnch kt je mon
tyto body pmo uchopit a posunout na jinou referenci.
Pi ktovan zarovnanou ktou je pmo v dodatkov pruhu monost pepnat
173

mezi volbami toho, jak reference se budou brt v potaz na stnch: plochy stn (=
vechny plochy skladby stny), osy stn (= osa stny jako celku), osy nosn sti
(= osa vnitn sti stny, kter je v typu oznaen jako nosn), hrany nosn sti.
Pozor je teba dt zejmna v ppad, kdy m stna sloitj skladbu, napklad
silnj jednostrannou izolaci nebo teba pizdvku, protoe potom osa stny nen
toton s osou nosn sti. Vtinou ktujeme prv k nosn sti, a u ose nebo
hranm.
Jak pidm nebo odeberu ktu ze spojen kty?
Kty, kter vzniknou jednm pkazem tvo spojenou ktu (etzovou nebo od
zkladny), kter dr cel pohromad. Pokud v n chcete dlat zmny, pouijete
nstroj
(Upravit vynec ry), kter je v kontextov kart pravy pi vybran kt. Pozor na to, e je teba klikat nikoliv na ry kty, ale na reference na
objektech. Zmna je typu ano/ne. Pokud reference byla oktovan, tak se pslun
vynec ra zru. Pokud oktovan nebyla, tak se vynec ra a tm i zmen
rozmr do spojen kty pid. Konec oprav je toton s koncem vytven kty, je
teba kliknout do volnho msta.
Jak zmnm text na kt?
Obrzek 13.2: Zmna textu u kty.

Dvojklik na ktovac text ve vybran kt vyvol okno pro pravu ktovacho
174

textu (viz obr. 13.2). V prvn sti okna vybrte mezi tm, jestli m bt ke kt
napsan zmen rozmr (!doporueno!) nebo jestli chcete text pepsat jinou hodnotou. Ve spodn sti mete doplnit dal daje kolem ktovacho textu. Napklad
jeden z pipravench styl kt je takov, e u otvor se pod text automaticky dopluje vka otvoru, tedy pedv se tam parametr skuten vky otvoru v modelu.
Ukzku najdete na obrzku 13.10.
Mohu upravit umstn ktovacho textu?
Po vbru kty je pod ktovacm textem editan bod, pomoc kterho je mon
text odthnout na jinou pozici. Pokud posouvte text pouze mezi vynecmi arami,
tak se nic dalho nedje. Pokud odsunete text mimo prostor ktovac ry, vtinou
v situaci, kdy se tam text nevejde nebo se s nm pekrv, tak se me vykreslovat
odkazov ra. Jestli u pslun kty bude nebo nebude, se zapn ve vlastnostech
kty. Vzhled odkazov ry se nastavuje ve vlastnostech typu v ktovacm stylu, kde
je teba sprvn nastavit poloky typ odkazu a dlka ramene (viz dle).
13.1.3
Vzhled kt
Sprvn vzhled kt zvis na velkm mnostv parametr. V kad ablon by mly

bt pipraven styly linernch kt. Jedn se o systmovou rodinu, kter je v Revitu
vdy (obdobn jako rodiny stn) a ve kter meme standardnm postupem denovat
typy pro jednotliv druhy kt. V kvalitn ablon by mly bt typy pro bn druhy
kt pipraveny, ale asto se nevyhnete buto jejich pravm nebo vytven dalch.
Pi denici dalho typu je vhodn vyjt z dupliktu stvajcho typu, abyste si
zkladn nastaven neponiili.
K nastaven typ kt se dostanete buto pi ktovn z vlastnost tlatkem
upravit typ nebo z karty Poznmky rozbalovac ipkou panelu Kta . Z vlastnost se upravuje typ prv denovan nebo vybran kty (linern, prmru).
Z poznmkov karty mte na vbr mezi vemi styly kt a vybrte, kter typ
chcete upravovat. V nsledujcm textu upozornme alespo na zkladn monosti
nastaven a prav ktovacch styl. Dle u se muste dit podle nzv jednotlivch poloek a hlavn byste mli mt zkuenosti s nastavovnm ktovacch styl
v AutoCADu.
Poznmka: Kty v Revitu jsou, v dikci AutoCADu, vhradn poznmkov. Tedy
vechny rozmry v denicch styl se nastavuj tak, jak maj bt velk na papru
a jejich velikost v pohledech reaguje na mtko pohledu.
Graka vzhled kty jako grackho prvku
Prvn sekce umouje nastavit rozmry a vzhled grackch prvk (ar a znaek)
v kt. Upozornme na dleit volby:
175

Typ etzce kt
Hned v prvn poloce se skrv kouzeln
tlatko, kter umouje dlat etzov kty a kty od zkladny. Lze vybrat ti druhy:
Spojit =etzov kty (jedna ktovac
ra a na n dlky jednotlivch sek),
Zkladna = kty od zkladny (m se od
jednoho bodu, pro kadou vzdlenost jedna ktovac ra, vzdlenost ktovacch ar
od sebe mnm ve vlastnostech) a
Druh souadnice (jedna ktovac ra,
ale u sek jsou vzdlenosti od potku).
Poznmka: Kty s menm od zkladny lze
obrtit, pokud m od nevhodnho konce.
(Pi vkldn mezernkem, po vloen tlatkem .)
Dal poloky se tkaj rozmr st kty a jsou sten zvisl na tom, jak
typ kty vyberete. Asi nejdleitj je pochopit teminologii. Snad by vm mohl
pomoci obrzek 13.3.
Obrzek 13.3: Nzvoslov st kty.

Odkazov ra
To, jestli se odkazov ra vbec m vytvet, nastavujeme ve vlastnostech pi
vkldn/editaci kty a plat to vdy pro celou ktu. Zde nastavujeme, jak bude
ppadn odkazov ra vypadat: oblouk nebo ra = buto seka nebo zalomen
ra, kdy dlku rovnho seku ped slem meme zadat jako dlku ramene.
Jet meme nastavit, jak bude odkazov ra reagovat na posun textu. Buto
se zane vykreslovat od potku, tedy pi jakmkoliv posunu ktovacho textu ze
zkladn polohy, nebo se zane vykreslovat a od okamiku, kdy text posuneme mimo
176

vynec ry.
Vzhled ktovacch a vynecch ar
Pro vechny ry kt spolen meme nastavit jejich tlouku a barvu. Pod nzvem
znaka zakrtnut se skrvaj vechny znaky na koncch ar. Pro bn kty
ji nastavujeme pouze pro konce ktovac ry a vybrme stavaskou rku, kter
meme tak nastavit tlouku ry.
Poznmka: V Revitu se tlouky ar nenastavuj pmo, ale pes celkov nastaven
v projektu. Tlouka 1 je tenk ra, 2 je silnj atd. Pesn hodnoty, kter k slm
pat (skupiny tloutk ar), najdete na kart Sprva v nabdce Doplkov nastaven
/ Tlouky ar, kde se nastavuj konkrtn hodnoty v zvislosti na mtku.
U ar mete dle nastavit jejich pesahy jako protaen ktovac a vynec ry
(viz obr. 13.3).
Dleitou otzkou bv dlka vynecch ar. Mezi vynecmi arami s pevnou
dlkou a vynecmi arami, kter jsou vytaen pmo od objekt, rozhodujeme
polokou zen vynec ry. Volba pevn ke ktovac e bude dlat
vynec ry s pevnou dlkou, kterou zde tak nastavme. Druhou monost je
nastaven tto poloky na volbu odsazen od prvku, kter dl vynec ry a
k referennmu prvku a nastavujeme velikost odsazen od tohoto prvku.
Poznmka: Dlku jednotlivch vynecch ar meme tak zmnit dodaten, kad
vynec ra m na konci editan bod, kterm meme jej konec posunout.
Text nastaven pro ktovac text
Druh sekce nastavovn typu kt se vnuje ktovacmu textu. Pipomeme, e
Revit odt rozmry z referencovanch objekt a tyto vzdlenosti vypisuje v podob
ktovacho textu. V tto sti urujeme, jak bude text u kty vypadat.
Zsadn polokou, kterou u textu nastavujeme, je velikost textu (na papru). Zde je
teba dobe vybalancovat pomr mezi tm,
aby se text ke ktm veel a jeho itelnost.
V pipravench stylech bv velikost textu
nastaven na 2,5 mm. Pokud se vm tato hodnoty zd mal, mete tak pout
variantu troku vt psmo a souasn pout faktor ky 0,80,9, a tm sla zit.
Mnohdy pome tak volba vhodnho uho fontu (nap. Arial Narrow).
Poloka Odsazen textu uruje vzdlenost textu od ktovac ry. Pli velk
hodnoty sniuj pehlednost, zejmna u nkolika kt nad sebou. Pimen vzdlenost je kolem 1 mm. Pokud nastavte hodnotu na nulu, tak bude text pmo na
ktovac e, co nen vhodn. Zde je poteba dt pozor na kombinaci s dal polokou, a to prhlednost pozad textu. Pokud nastavme neprhledn pozad, tak
177

je pod textem obdlnk barvy papru, kter je mrn vt ne samotn text a pekrv ve ostatn, co zabezpe itelnost ktovacho textu i v situaci, kdy pekrv
teba rafy. Pi malm odsazen textu od ktovac ry ale tento obdlnk pekrv
i st ktovac ry.
U etzovch kt (typ etzce = spojit) je dostupn poloka, kterou si meme
zapnout zobrazovn vky otvoru pod ktovac ru u otvor ve zdi. (Pokud
chcete mt v popisu i vku parapetu u oken, tak si pokejte na dal kapitolu
o popiskch objekt.)
Pi tvorb projektu je nkdy vhodn pepnout jednotky projektu rozmry zd
vtinou zadvme v milimetrech, vky ternu se lpe zadvaj v metrech apod.
Pi zmn jednotek projektu se zmn i vpis rozmr u kt do tchto jednotek,
co nemus bt pln optimln. Ve stylu je mon nastavit Formt jednotek.
Jednotky meme nechat na nastaven podle projektu, ale meme tak nastavit
konkrtn jednotky, ve kterch se bude v pslunm stylu mit vdy, bez ohledu
na nastaven jednotky projektu.
Mlo pouvanou monost je zapnut alternativnch jednotek, kdy by se ke kt
zapisoval rozmr teba v milimetrech a palcch souasn.
Jin nastaven pro kty s vyrovnanmi vzdlenostmi
Obrzek 13.4: Monosti vyrovnanch kt

Posledn sekce nastaven styl pmch kt se tk jedn speciln situace. V Revitu je mon vyrovnat vzdlenosti objekt, napklad sloup, oken ve zdi apod.
nsledujcm postupem: Objekty umstme do libovolnch vzdlenost a nsledn zarovnanmi ktami oktujeme potebn rozmry (viz okna na obrzku 13.4-A). Pot
pepneme na rovnost kt. Pokud to je z hlediska gevybereme ktu a tlatkem
ometie objekt a jejich vazeb mon, prvky se posunou tak, aby byly vechny dl
178

seky na kt shodn. Viz obr. 13.4-B, na kterm je vidt zkladn podoba popisu
u kty.
Ve vlastnostech kty meme pepnout ti monosti zobrazen rovnosti u takovto kty: text rovnosti (= zkladn nastaven, obr. 13.4-B), hodnota (= vypsan
zmen rozmry, obr. 13.4-C) nebo vzorec rovnosti (= sloitj popis kty viz obr.
13.4-D).
Jak budou jednotliv sti vypadat je dno nastavenm ve stylu, kde meme
zadat vzhled t st: Text rovnosti tj. text, kter se vype v zkladn podob
peveden kty (pednastaven je EQ). Vzorec rovnosti me obsahovat pomrn sostikovan vpis sloen z hodnot, kter jsou dostupn (celkov dlka, poet
sek), a pedpon a ppon k jednotlivm stem (viz obr. 13.4-D). Tet poloka
Nastaven vynec ry uruje, jestli budou na kt zobrazeny vnitn vynec
ry a jejich ktovac znaky. Napklad na obrzku 13.4-D jsou vypnut vynec
ry i znaky.
13.2
Popisky
Popisky jsou grack prvky, kter se vztahuj ke konkrtnm objektm (okna, dvee,
zdi, schody, mstnosti). Krom grack sti (odkazov ra, ohraniujc koleko
i obdlnk) obsahuj text, kter vypisuje nkter daje zskateln z typu objektu
(vka a ka dve, plocha mstnosti, poet stup schod). Popisky mohou obsahovat tyto daje v rznm potu a zobrazen. Napklad na obrzku 13.6 je u oken
jednak popiska s slem okna a jednak popiska s vkou okna a vkou parapetu (umstn pod ktovac ru). Nkter vypisovan daje se v projektu vytvej
postupn, pokud nejsou dostupn, v popisce se objev otaznky. Napklad pokud
jet v modelu nejsou podlahy, tak se v popisce mstnosti neme vypisovat objem
mstnosti.
Obrzek 13.5: st karty Poznmky s nstroji pro popisovn objekt.

Vzhled popisek i to, kter daje se budou vypisovat, je dno stylem popisky. Opt
plat, e je teba pomrn velk mnostv pipravench styl popisek, abyste mohli
obshnout vechny formln poadavky na popis vkresu. Rodiny (styly) popisek
pro zkladn objekty bvaj soust ablony, dal rodiny je mon do projektu
nast. Modikac ji existujcch rodin si mete vytvet dal vzhledov a dajov
varianty.
179

Vhodou popisek je jejich vazba na pslun objekt pokud objekt smaeme,
zmiz i popisky, kter k nmu patily. Pokud jsou daje o objektu (napklad slo
dve) v popisce, tak je mon provst zmnu tto vlastnosti typu pmm pepisem
v popisce a zmna se roznese do vech objekt stejnho typu.
Obrzek 13.6: Popisky okna, rzn monosti.
13.2.1
Vytven popisk
Jak dostaneme popisky k objektm? Je nkolik monost v zvislosti na typu objekt, kter chceme popisovat, a na tom eho chceme doshnout.
Pi vkldn nkterch objekt (typicky oken a dve) do modelu je

mon v kontextov kart zapnou automatick pidvn popisku ke
vkldanmu objektu. Vhodou je okamit popis objektu, nevhodou me bt snen pehlednost nebo to, e v pohledu, kde objekt
vkldme, popisky nebudou poteba. Tak pi zkoprovn objektu
se jeho popiska, pokud ji nevybereme tak, nezkopruje.
Jednotliv objekty, kter u mme v projektu, meme popsat nstrojem Popisek podle kategorie z karty Poznmky tak, e na n
postupn ukazujeme. V rmci jednoho pkazu meme popsat objekty rznch druh. Vzhled popisky zvis na nastaven aktulnho
typu popisky pro pslun objekt.
Nejastji je teba popsat vechny objekty stejnho typu v celm

pohledu. V tom ppad vybrme z popisek natench v projektu
potebnou kategorii a typ popisky. Nsledn budou popsny vechny objekty pslun kategorie. Tmto zpsobem meme najednou
popsat napklad vechna okna v pohledu.
13.2.2
pravy popisk
Vzhled a obsah, tedy jak daje bude popisek obsahovat, se d primrn kategori
a typem popisku. Pro vtinu objekt existuje nkolik vzhledov i obsahov rozdlnch typ. Pi vkldn popisk do modelu se pouije aktuln typ popisku, pi popisovn podle kategorie lze typ mnit prbn ve vlastnostech. Zmnu aktulnho
180

typu popisku pro vechny objekty meme provst pod tlatkem Popisek , kde
je seznam vech popisk natench do projektu. Souasn zde meme do projektu
nast popisky i k dalm objektm, kter popisky v ablon nemaj pipraven.
Jestlie u mme popisky zadan, meme jim ve vlastnostech vymnit typ za
jin. Souasn se ve vlastnostech mohou objevit dal parametry, kter lze ve vybranm popisku (popiscch) mnit. Vtinou jsou to hodnoty atribut, kter se v popiscch vyskytuj, teba nzvy mstnost. Kadou takovou hodnotu sta zadat pouze
jednou. Pi opakovanm pouit te hodnoty ji u vybrme z rozbalovacho seznamu, m zabrnme chybm.
Popisek se vdy automaticky umst do njak, v rodin denovan, polohy vi
svmu objektu. Pokud popisek posuneme do jin polohy, vykresluje se odkazov ra.
Vykreslovn odkazov ry lze vypnout ve vlastnostech, jej vzhled, nap. ipka i
jin znaky na konci, je nastaven v typu. Pozor na to, e nkter popisky (mstnosti,
stny) pi posunu mimo odkazovan objekt odkazovou ru mt mus, jinak ztrat
informace o tom, ke ktermu objektu jsou pipojeny.
Poznmka 1: Jestlie popisek ztrat vazbu na objekt (nebo chceme vazbu
zmnit), meme mu pidlit novho hostitele. Pikaz najdete v kontextov kart Upravit / Popisky.
Poznmka 2: Pi hromadnch pravch popisk pijde vhod vbr objekt stejnho typu. Jen pipomnm, jak se to dl. Vyberu jeden z objekt a v kontextovm
menu najdu Vybrat vechny instance / Viditeln v pohledu.
13.2.3
Pklad pravy zobrazen a popisu schodit
Na pkladu schodit si ukeme postup prav pdorysnho zobrazen schodit

a jeho popis. Je teba chpat souvislosti mezi jednotlivmi nastavenmi a pochopit, pro Revit udlal prv to, co udlal. Do modelu vlome schodit a vsledek
bude vypadat podle obrzku 13.7 vlevo. Co vechno je patn nebo tam nen: ez
schoditm je ve patn vce, nstupn ra by mla bt pes cel schodit, chyb
popis a kty. Pokusme se tyto chyby napravit a souasn si objasnit obecn dopady
provedench zmn.
Vka ezu se nastavuje ve vlastnostech pohledu (poloka Rozsah pohledu)
pro cel pohled. Vtinou je ve vce 11,3 m. U schodit m bt ve 2/3 vky
podla, tedy cca v 2,10 m. Nememe ji zmnit celmu podla, protoe by se nm
patn zobrazovaly jin objekty (okna, dvee), kter by zven rove ezu minula.
Proto je teba pout Zalomenou vku pohledu ( ), kterou najdete na kart
Pohled / Pdorysn pohledy. Obdlnkem vymezte oblast se zmnnou vkou
ezu a ve vlastnostech nastavte potebn rozsah pohledu a vku ezu. Pozor na to,
e schody mus bt cel uvnit vymezujcho obdlnka. Vsledek je na obrzku 13.7
vpravo. Vymezujc erven obdlnk zalomen vky pohledu je vhodn nsledn
skrt.
181
Obrzek 13.7: Vloen schodist a upraven vka ezu.

Nstupn ra (trajektorie schodit) je samostatn objekt, kter lze vybrat
a samostatn upravit. Text NAHORU vypneme v jejch vlastnostech, kde by tak
bylo mon text zmnit.
Vzhled nstupn ry ovldme ve vlastnostech
typu. Zde meme vyeit vzhled ry ezu, pidat znaku na zatek (koleko) a konec (ipka)
ry. Pokud bychom vypnuli poloku Kreslit
pro kad rameno, tak s trajektorie bude kreslit i pes podestu. Vsledek je na obrzku 13.8
vlevo.
Poznmka: Text Nahoru/Dol je teba vypnout u kadho schodit separtn. Zmny
proveden v typu trajektorie se projev u vech schodi stejnho typu.
Obrzek 13.8: prava nstupn ry.

Trajektorie kon u ezu, ale nepokrauje pes st schodit nad rovn ezu.
Toto nevye vlastnosti typu, ale viditelnost geometrie. Z klvesnice napeme VG
nebo najdeme Pepsn viditelnosti zobrazen ve vlastnostech pohledu. Trajektorie
je popisn (poznmkov vc), musme tedy hledat na kart Kategorie poznmek
182

poloku Trajektorie schodi. Zde je teba zapnout zobrazen trajektorie nad
rovinou ezu a souasn j pepsat typ ry na plnou. Vsledek je na obrzku 13.8
vpravo.
Nyn se podvejme, co pro schodit najdeme na kart Poznmky. Jednak meme
schodit popsat podle kategorie a jednak zde najdeme nstroj pro popsn (oslovn) stup. Popisek podle kategorie obsahuje poet stup, vku a hloubku stupn,
Jeho umstn mete run korigovat a ve vlastnostech mu mete zapnout/vypnout
odkazovou ru.
Pro vpis stup je speciln nstroj
(Poet stup), kterm popete jednotliv ramena schodit. Ve vlastnostech najdete pomrn irok monosti ovldn
umstn i toho, kter stupn se maj vypsat. Na obrzku 13.9 vlevo mte ukzku doplnnho popisu. Na prvnm rameni je ponechno pouze slo prvnho a poslednho
stupn, na druhm rameni je slovn stup tak, jak se vlo po pouit pkazu.
Obrzek 13.9: Popisky u schodit a doplnn kt.

Pokud budete ktovat vzdlenosti na schoditi i vzdlenosti k okolnm objektm, tak pouijete zarovnan kty a budete postupn vybrat reference, kter chcete
zaktovat. Nkolik kt mte na obrzku 13.9 vpravo.
Ukzka kompletnho doplnn popis a kt u schodit vm mla ukzat, e popis
vkresu je komplexn proces, kdy nesta jen pout bezmylenkovit to, co Revit
nabz, ale e je teba dkladnjho pochopen jeho monost. Posledn ukzka na
obrzku 13.10 je jen pipomnkou toho, co vechno lze v Revitu popsat.
183
Obrzek 13.10: Popis veho monho a zmna ktovacho textu
184
13.3
Detailov komponenty
Na panelu Detail (viz obr. 13.11) jsou nstroje, kter nm umon do pohledu
dokreslit prvky, kter nejsou soust modelu, nebo pekreslit st pohledu, kter
se nezobrazuje sprvn podle normy apod. Nejprve bychom se mli snait, aby byl
sprvn model a tm i jeho 2D zobrazen. A kdy nen mon model pesn vytvoit
nebo by pesn modelovn bylo zbyten sloit a zdlouhav, je teba shnout na
tyto run pravy pohledu.
Obrzek 13.11: st karty Poznmky s nstroji pro detaily.

Typick je v tomto ohledu teba zobrazen zemnch prac v ezu. V modelu
meme mt tern, kter by mohl bt v ezu zobrazen, ale vtinou pi jeho modelaci
nejdeme do takovch detail. Proto je mon v ezu dokreslit ternn pravy pomoc
ar, vyplnnch oblast apod., kter ppadn zamkneme vi skutenmu ternu,
a tento na zvr v pohledu skryjeme. Podobn je mon dokreslit rzn detaily
zalomen otvor, zakonen stenho plt atd.
Detailov prvky jsou 2D objekty, kterm meme nastavovat tlouky a typy
ar a v nkterch ppadech i vpl. Dleit je monost zmny poad objekt.
Nov objekt se kresl nahoru a velmi asto je poteba poad nakreslench prvk
zmnit. Vechny detailov komponenty se vkldaj pouze do pohledu, ve kterm je
vytvome. Z detailovch prvk a textu je mon vytvet skupiny detailu, kter pak
meme opakovan pouvat i v dalch pohledech.
13.3.1
ra detailu
Nstroj
ry detailu slou pro dokreslen ar rznch tvar do aktulnho
pohledu. Po vyvoln pkazu je dostupn panel Kresli, kter obsahuje zkladn
kreslc pkazy (seka, obdlnk, oblouk). Souasn je velmi dleit nastaven
Stylu ry, kde meme vybrat mezi vemi styly ar, kter se v 2D pohledech
vyskytuj. ry maj vlastn zstupn nzvy, napklad siln, osa, nad rovinou
ezu apod. Konkrtn vzhled ar (tlouka a typ) je nastaven pro cel projekt
a najdete ho na kart Sprva v sekci Doplkov nastaven.
Poznmka 1: Pokud pomoc ar dokreslujete na zklad ji existujcho modelu, nezapomete na dv vci:
(Vybrat ru, kter umouje udlat ru
1. V kreslcch nstrojch je nstroj
na zklad hran ji existujcch objekt.
185

2. Nakreslen ry je mon zarovnat k ji existujcm objekt a toto zarovnn zamknout.
Tmito postupy doshnete toho, e vae kresby budou navzny na model i v situaci,
kdy model zmnte.
Poznmka 2: Nstroj se stejnm obrzkem najdete i na kart Architektura. Pozor na
zmnu tchto pkaz. ry modelu (z karty Architektura) jsou soust modelu
a tud jsou viditeln ve vech pohledech na model. ry detailu (z karty Poznmky)
jsou soust pouze toho 2D pohledu, ve kterm byly nakresleny.
13.3.2
Oblasti
Pro vytven oblast, tj. vyplnnch uzavench kivek mte dva nstroje:
Maskovac oblast slou k pekryt existujc kresby v situaci, kdy potebujeme st zobrazenho modelu skrt nebo budeme st modelu detailnji pekreslovat.
Po vybrn nstroje urujete hranici, kter mus tvoit uzavenou kivku a vytven
hranice muste aktivn ukonit tlatkem
. Dodatenou zmnu provedete nstrojem pro pravu hranice, kdy mete mnit ry hranice i jejich styly.
Opt me pouvat nstroje pro pm kreslen nebo hranice denovat na zklad ji existujcch ar v pohledu. Podle poteby nezapomete ry hranice zamykat
k okolnm objektm. Pozor na styl ry u hranice oblasti. Jestli m opravdu nco
pekrvat, tak by mla bt buto toton s hraninmi arami, kter jsou pod n,
nebo volte styl ry <Neviditeln ry>, aby hranice maskovn nebyla vidt. Na
obrzku 13.12 je maskovac oblast pod znakou invalidy a pekrv trasu kanalizace
a vyplnnou oblast.
Druhou monost je nstroj
(Vyplnn oblast), kterm udlte oblast
vyplnnou libovolnm rafovacm vzorem. Tuto oblast budete potebovat zejmna
pro dokresovn v ezech a nahrazuje vlastn absentujc pkaz pro rafovn, kter
znte z AutoCADu. Postup zadvn i prav je stejn jako u maskovac oblasti,
jen navc ve vlastnostech volte vzor vpln. Na obrzku 13.12 je jedna obdlnkov
oblast s kamennou vpln a jedna nepravideln oblast se rafou trvnku s rzn
silnmi arami hranice.
13.3.3
Komponenty
Komponenty jsou pedem vytvoen 2D kresby, kter se vkldaj do pohledu. Jedn

se o nejrznj znaky a schmata, opakovan komponenta potom nahrazuje AutoCADovou ru s tvary. Nkter komponenty jsou pipraven v ablon, dal rodiny
si mete nast.
(Komponenta detailu), tak pouze ve vlastnostech vybeVyberete-li tlatko
rete komponentu, kterou chcete vloit. Pokud poadovan prvek ve vbru nen, je
poteba rodinu nast. Pi natn rodiny hledte ve sloce Poloky detailu a dle
se dte oblast, do kter by v poadovan prvek ml patit. Na obrzku 13.12 je
z tto skupiny vloen znaka pro invalidy.
186
Obrzek 13.12: Ukzka detail oblasti, komponenty.

Opakovan komponenta detailu
je velmi uiten nstroj, kter nahrazuje
ry s tvary. Pomoc tohoto nstroje dokete libovolnou komponentu detailu vloit opakovan do jedn linie. Pi vkldn mete zadvat koncov body seky nebo
v panelu Kresli pepnout na vbr hrany. Bohuel ani tmto zpsobem nemete
dostat jinou ne rovnou linii, co vyplv ze zpsobu, jak se opakovan komponenta
vytv.
Zpsob opakovn detailu dme ve vlastnostech typu (viz otisk vlevo), kde nejprve vybereme detail, kter se m opakovat a nsledn
upesnme zpsob opakovn detailu.
Pokud chcete, aby se pkaz choval jako zadvn ry, je teba mt zakrtnutou
volbu Uvnit. V tom ppad zadvte opravdu konce linie a prvek se vlo pouze
dovnit. V opanm ppad bude Revit vdy dokonovat cel jednotkov prvek.
Polokou Rozvren mete ovldat zpsob rozmstn detail po linii. Krom
roztee mezi prvky mete tak nastavit poet opakovn, kter potom mete ve
vlastnostech mnit. Na obrzku 13.12 je takto udlan ra oplocen a kanalizace.
13.3.4
Izolace
Izolace je natolik asto pouvanou vc, e m svj vlastn nstroj: . Ve vlastnostech mete nastavit ku izolace. Souasn mete ovldnout hustotu a tvar
vykreslovan kivky pomoc poloky vyboulen izolace k pomru ky (Zadvte x
do pomru 1/x m vt slo, tm hust.). Ukzky mte na obrzku 13.13.
Pi zadvn izolace mete v dodatkovm pruhu dt, jak se bude izolace umisovat vi zadanm bodm (stedem, okrajem, s odsazenm), a tm izolaci pesn
umstit do kresby.
187
Obrzek 13.13: Izolace ukzka parametr.
13.3.5
Legendy
Pod tlatkem komponent se skrv jet jedno:

(Komponenta legendy). Jestlie
dokreslujete do bnch pohled, tak je toto tlatko nedostupn. Pkaz je dostupn
pouze v jedinm typu pohledu legend. Legendy jsou specick pohledy, troku
podobn vkresm. Na zatku je pohled przdn a ve, co je poteba, na nj musme
dokreslit. Na obrzku 13.14 je ukzka toho, jak me takov strnka vypadat. (Jedn
se o ukzku do uebnch text, ne o relnou vc.)
Obrzek 13.14: Legenda komponenty legendy, ry, text, popisky, kty.

Nstrojem Komponenta legendy do tohoto pohledu meme dostat libovoln
objekt (rodinu a typ) z modelu. Podstatn je to, e objekty takto vloen do legendy
se nepotaj do vkaz, ale jinak maj vechny atributy pslunho typu. Jestlie
provedeme zmny typu, tak se zmn i zde.
Na ukzce 13.14 byl takto vloen eln pohled na dvee a metrov ez podlahou.
Zbytek je dokreslen detailovmi prvky: arami detailu jsou dokreslen rmeky,
188

zarovnanmi ktami jsou oktovan dvee, popisky materilu jsou popsan vrstvy
podlahy, je dopsn text.
13.4
Skupiny detailu
Skupiny v Revitu slou stejnmu elu jako v jinch programech. Umouj spojit do jedn skupiny rzn objekty, skupinu si pojmenovat a nsledn ji opakovan
pout. Skupina se pi vybrn chov jako jeden celek, co vrazn usnaduje prci
s opakujcmi se stmi modelu. Revit umouje udlat skupiny pro model (= jen
modelovch prvk, viditeln ve vech pohledech) a skupiny detailu. kter jsou poskldan pouze z detailovch prvk. Skupina detailu je vidt pouze v tom pohledu,
ve kterm byla vytvoena, ale je mon ji nsledn vkldat i do dalch pohled.
Na kart Poznmky jsou pod sebou dv tlatka, pro prci se skupinami:
(Umstit skupinu detailu) a
(Vytvoit skupinu). Prvn pkaz je jasn,
umouje vkldat do aktulnho pohledu skupiny detailu, kter ji v projektu existuj. Vzhledem k tomu, e skupiny jsou soust projektu, tak je poteba nejprve
njak skupiny vytvoit, aby bylo co vkldat.
Pi vytven skupiny je teba dt pozor na prvn
okno, kde je teba rozhodnout, jestli chcete vytvet modelovou skupinu nebo skupinu detailu, podle
toho se bude Revit chovat dle.
V obou ppadech se nsledn objev okno pro pravu skupin (viz obr. 13.15)
a mete zat kreslit nov prvky, kter maj bt ve skupin. Jestlie chcete do
skupiny pidvat ji existujc objekty, je teba zamknout tlatko Pidat. V tom
ppad se vm zpstupn ji nakreslen objekty a me vybrat, co se m do skupiny
pidat. Obdobn mete ze skupiny objekty odstraovat. Cel proces je poteba
aktivn ukonit tlatkem
.
Obrzek 13.15: Nabdka pi vytven nebo pravch skupiny.

Ji vytvoen skupiny detailu je mon opakovan pouvat ve vech 2D pohledech, tedy skupina nen omezena na pohled, ve kterm byla vytvoena. Pokud potebujete ve skupin provst zmny, je pi vybran skupin dostupn nstroj Upravit
skupinu v kontextov kart pravy. V tom ppad se ppadn zmny roznesou do
vech instanc (vloen) skupiny. Na tomt mst je i nstroj pro zruen skupiny,
kter vybranou skupinu(y) rozlo na pvodn prvky.
189
13.5 Texty v pohledech

S textem me nastat obdobn problm jako s arami. Na pkazy pro psan textu
narazte opt na dvou mstech: Na kart Architektura je nstroj
(Text modelu),
kterm vkldme modelov text, tedy takov, kter je soust modelu a bude vidt
ve vech pohledech, kde to je mon. Naopak na kart Poznmky je sekce Text, ve
kter je nstroj (Text), kter umouje vkldat text pouze do aktulnho pohledu.
Vzhled (font, barva, velikost) se d nastavenm ve vlastnostech typu, kde si
meme pomoc duplikt pipravit libovoln mnostv typ textu pto nae popisy.
Mjme na pamti jedinou vc, texty v Revitu jsou pouze poznmkov, co znamen,
e vechny rozmry (textu, ipek apod.) se zadvaj tak, jak maj bt velk pi
vytitn na papru. Ve vlastnostech typu jsou krom nastaven pro vlastn text tak
nastaven pro graku, tj. ppadnou odkazovou ipku a rmeek kolem textu. Otisk
okna vlastnost pro text mte na obrzku 13.16. Jedn se o nastaven pro bn
odstavcov text.
Obrzek 13.16: Nastaven vlastnost typu pro text.

Pi zadvn textu nebo pi jeho nslednm vbru bude dostupn kontextov
panel s formtem textu (viz otisk 13.17). Zde je mon zapnout/vypnout zobrazovn
odkazu a urit jeho vzhled a umstn vi obdlnku ohraniujcmu text. Souasn
je zde mon mnit tak zarovnn textu. Je teba si uvdomit, e zmny proveden
ve vlastnostech typu se dotknou vech text, kter jsou tohoto typu. Naopak zmny
proveden v kontextovm panelu Formt se tkaj jen vybranho textu().
Obrzek 13.17: Monosti formtovn textu.
190

Revit Novotna

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Revit Novotna

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

RNDr.

Zklady BIM Revit Architecture

pravy vloenho schodit . .

11.6 Studie oslunn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

Zklady BIM Revit Architecture

BIM Building information modelling

Zkladn mylenkou systmu je prce architekt, statik a profesnch specialist

Kapitola 0. Seznmen s programem Revit Architecture

Zklady BIM Revit Architecture

Zklady ovldn programu

Vzhledem k tomu, e Revit pat do rodiny Autodeskovch produkt stejn jako

Zklady BIM Revit Architecture

Obrzek 1.1: Okno programu Revit Architecture

Rychl nabdka (1)

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Obrzek 1.2: Ps karet s vchoz kartou Architektura.

Zklady BIM Revit Architecture

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Kontextov st psu karet prava objekt (3)

Zklady BIM Revit Architecture

Prohle projektu (4)

Okno prohlee projektu

Prohle projektu je jednou z nejdleitjch st pracovn plochy. Umouje nm pepnn mezi

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Informan (stavov) dek (6)

Zklady BIM Revit Architecture

Obrzek 1.3: Karta Pohled

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Vlastnosti pro pdorysn

Pdorysy pat k naprosto zkladnm a nejpouvanjm pohledm na model. V pdorysech se

Nyn uvedeme alespo nkter zkladn operace, kter se se zobrazenm pdorysu

Zklady BIM Revit Architecture

Obrzek 1.4: Rzn pdorysn pohledy na tot podla.

Obrzek 1.5: Okno pro nastaven rozsahu pohledu.

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Obrzek 1.6: Nastaven rozsahu pohledu.

Zklady BIM Revit Architecture

Okno Vlastnosti pro pohledy

V zkladn ablon Revitu jsou pipraven tyi

V pohledech jsou zobrazeny ry jednotlivch

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

2. Po vloen znaky pohledu meme pohled pejmenovat. Buto pepisem textu

Obrzek 1.7: Vytvoen pohledu v interiru

Zklady BIM Revit Architecture

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Obrzek 1.8: Pdorys se dvma arami ezu.

Vlastnosti pro 3D pohled

Prostorov pohledy umouj prohlet a spravovat

Zklady BIM Revit Architecture

Obrzek 1.9: ez odpovdajc modr ezov e v obrzku 1.8.

Rozsah toho, co v pohledu vidme, meme ovldnout dvma smry. Oeznm

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Zklady BIM Revit Architecture

Vlastnosti pro tabulku

Vkazy jsou jinm zpsobem zobrazen objekt

Obrzek 1.10: Pklad tabulky dve.

Kapitola 1. Seznmen s programem Revit Architecture

Obrzek 1.11: Ukzka vkresu sloenho z nkolika pohled.

Zklady BIM Revit Architecture

Zobrazen modelu v jednotlivch pohledech

Okno kadho pohledu m ve sv spodn sti navigan pruh,

ve kterm nalezneme pkazy pro pravy zobrazen v tomto pohledu. Uvdomte

Mtko pohledu nastavujeme vtinou podle toho, v jakm mtku budeme

Obrzek 1.12: Okno a ze v pdorysnm pohledu v rzn rovni detailu zobrazen.