bPAR'I

I(NIZNICE

soclol,oGIcIcH
AKTUALIT

.W
t

/t

l/A
,/

ll

\v

ffi01

r---\

sta. knihovna FPF

|

t,.
,--{\(

sU

ill|il ril ilil il|| til il|| ult ril il|| ilil lll lill

31 91 0861

-./\

89

,/

Mo

PROC TAK SNADNO

rulcren noottvtv ovooY

'(] 2 () lj

(:

K()

1' 1i

i 11.'

n t;t' i; n r c

sriV.lo knilrtrvna

F K

tI
ttt

sAMErov REVoLUcE

IJA

Sociologick! esej
Vydalo S""i"logi.tr rat<ladatelsfid,
Praha 1991 .
oblku, znaku nakladatelsw a grafickou
ripravu nawhl Ji Bartrlnk.
Edinada Kninice Sociologiclrfch aktualit, 2. sv:tz.ck,
rediguje Alena Vodkov, znaka Michal Hrdf.
V ywarny doprovod Pavel Turnovsk!'Vydn prvn.
vytiskl Petr Mndel, Praha.
@ Sociologick nakladatelstv, l99l
Adresa nakladatelsw pro psemn!, styk:
Alena Miltov, Poste restante' l40 02 Praha 42

rsBN 80-901059-0-4

soc IoLoG cKNAKIDATELSTV

I

Pes rybn$ rozwtl sc les, a jak sttn bn ln mra,hu uelbe za,br, hotlirur
s msuke,n a iru se do protilzhlt|w xlahu, a sc nadl,ou}w, pro uelhau
azdImnst jahoby ruhnut, zastaail pod Ka ,t,riln fu, sl,oaercM hranici, zja,uje
se mi tum| e nnjcd,rwu se ale aechnn zmn: bez rtl's, j* u xl pouahy
arubo z du otlenzcmkotilz F,'t.

hnah VacuJh, enleruc 1982

Jo',, haoreckma,
autoroai ZbabIcti.

S l,ctou

I.M.

Teorie adn je dimen,z plitichr fuorie , Fotoe specifrch s1mbolith, moc

nastolit uritF,*ib kotuttukce reality - zaldt soci,ln reatity - hlo
uhladndimtn,zi plitich moci.

Picne Bourdizu

Sociologit, n,a rozdl od hisnrie, zll se ni, m za po nnast pokouet sc

o tryntlm, hisnrbhjch ttdl,lost dae, ru jsou staIcrry z poadu d,ru.

tak mluait h trn, o nbh pe,rv jen, produkoaat v1xltlnl pro

zn,stcm.

Jahmih aah atiltr 1ed:rmt, opu^,t fuzpItuu pudu profesionn,lnhh pravidzl

a zn,plzte se s realitou ncrylwsljch ,j,,,t,, riskuje, e si znd'.
Jakorci obrannu m 2 bjt mad fonng cscje. aldatu oaen rusadil lahu
rusrusiteln uysoko a spojil brl fuar p{li tsns krdsaou litcrahrou. Podrru-Ii se ale angl,osask tradice a bttd'emt,|w brdt prost jako uahu odbomha,
jen se ruod{hd quitintuice, ba ani obanl|rc poten z inulehn ln hraaosti, b |, aedla h pliosobnma pohledu, pak tu m m4 co potebujeme.
Vrn, samoze@, c m'q fl fi,rzen pehnra alz jsem, pendm, c peh,nrn jm praadiu tvtztn,. Vm i, jah uelite rishuji, z sc naprosn rnjlm, Alc
mlrn, U b, l i ae ad rwjlwrrn rupulcm dobr|n gntbn, rwn patnl
try n

tlal, b absmc e j aklnkoli altzrnatfunln qn

tl"en.

Proto jsem si douolil tento pohus o sociologickj esej.

Pes rybn,h1 rozuml sc lzs, a jak sthl lctr n mrahu aelbe znbr hntlirn.
mstzke|n a iru se do protilzhl|w nahu, a se nadlnilw, pro aelhau
azdInwst jahoby ruhnut, zastnvil pod Ka lireln fu, sl,oaerck hranici, 4*j,
se mi tuen,,b najed,rwu se ah uechno zmn: bez rt,s, j^ u n pouahy
arwbo z du otl,enzemkotfu F,'t.

halah VacuJh, enleruc 1982

Jo',u haoreckmu,
autoroai ZbabIc.

S lttou

I.M.

Teorie adn je dimmz plitihr boric, protne specifttht gmbolich, rnoc

n,astolit urittr,*ib konstruhce reality - zal,tsocil,ln reality - hlo

uhladndimm,zi plitich moci.

Pienc Bourdizu

Sociologie, rw rozdl od hisnrie, zll sc m| ml za potinnost pokouet se

qntlm, hisnrbhjch ttdllostt dae, ru jsou stabn1 z poadu d,ru.
M tak mluuit k trn, o nich pe, ru jm produkoaat t7ntlnl W

zn, lcen.

Jahmilz aah autm jedW, optst fuzpImr pudu profesionflrfuh praaidzl

a za,plete se s realitou ncqlwsljch Znjm?i, riskuje, e si zad.
Jakotl,si obrannu rruit bjt mad foru1g eseje. all,atu oaem rwsadil Inhu
rum"esiteln u1soko a spojil bn, ,ttlar pilitsr s krdsnou litcraturou. Podrmz-Ii se ale angl,osask tradice a bu,deml,|w brdt prost jako uahu odbomka,
jen se rwodfuquitintuicc, ba ani obanl|w potenz intel"ehn"dln hraaosti, q fu acdla h phosobnrnu pohledu, pak tu mlml, co potebujeml.
Vhn samozejm, , ,,,'a n fittztrl pch'nm, alz jseru pendm, z pehnm jm praadiu tvtztnL Vrn i, jah aelire rishuji, z se naprosto nrjltm. Ale
rum U b, z i ue ad rvj|wrrn rupulern dobr|n qxltl"en n"m patr
t.ry su tlen,, lc absmc e j ak|who li a ltzrnntivnlw uy n tlen.
Proto jsem si douolil tento pohus o sociologickj esej.

soclolo(;loKl
'Irl | |yl l.r

.,l.

NAKI AI)A I ELSTVI

pnnt

Kapitola

Pro tak pozd?

A|r.t t.l Mt||r tv.,l

autory z ad sociologie i prbuznfch

podnik,
tllltltij. Jsltle mat1i soukromf
kery chce doplriovat innost
velkych vydavatelskfch zzen a operativn a prun reagovat na
aktuln potieby teni i autorrj. Podnikme v rizikov oblasti ma|fch
..tt tll)l.l(;| l|l| ;V(i budouc tene i

nkladrj.

R**,.,

v rozsahu 1O0-150
normostran (pod|e charakteru prspvku) zaslejte na adresu
vtinou

nakladatelstv. Budou odborn posouzeny a zazeny do jedn

z edinchiad. Podrobn podmnky spo|uprce s autory budou
obsahem ind lvid u |nch nak ladate|sh./ch dohod.
|nformace pro budouc tenie: Mte monost si predem objednat
jednotliv publikace i cel ediniady na adrese: A]ena Miltov, poste
restante, 140 02 Praha 42. objednan publikace vm zaleme okamit
po vydn na dobrku. Vasnou objednvkou si zajistte knihy, kter se
ien obtndostvaj do bnhoprodeje. Vae objednvky budou

pro uskutenn naich nakladate|skfch zmrrj

co nejniceny . usilujeme o ceny prijateln pro vechny

dleit'./m signlem

tenie.

a hladkf? A.kdo.to vlastn

j.ji:!

6yl ni tch pepl$nf9h ai''e'ti.h? k

P;)
odpovzen si snad mrieme oput.'' p"uat i otzku A co mnibnu

oeh uat?

tnformace pro budouc autory:

a stanoven

Tzan Po
P9"1'e toho, co se samo nazvalo "sametovou revoluc",
se.teprve otevr. otzek.bZ
!yt" mono poloit mnoho, pro ns jsou
zajimav ti, ty
.1ejprost: Jak to, e to u ns tak dlouho trvalo, ne
Jsme se Pro zmnu rozhorrpali? Jak to, e kolaps byl pak tak rychlf

i *

Pravidelnfm odbratelr3m budeme zas|at nabdkorn./ bu||etin a pro autory

a tenie piipravujeme ustaven Klubu Socio|ogickho nakladatelstv.

H|edme studenty jako obchodn zstupce pro jednotliv fakulty

a yysok koly. Nabzme obvyk|f rabat, produkci nakladatelstv zdarma

a da| rn./hody. Zn.: ozvte se nm!

Jak. to' e to
rozhoupali?

u ns tak dlouho trvalo,

ne jsme se Pro zmnu

|-uml ps.al v ileglnch LIDOVCH NOVINCH: ,Bumz

-Ju"- Nae spolernst procit

upmn:
jm aelrni zaolnn,. V pod,stat rutcn,pijn,
p-a nestoudr proaokace reiimu... ryrt4teu us;tt ntazllarrcr, o pu.
.
toenaech obln,st rurodn}n iwtn a systtrnatbkt hil^oa nt honrurral]n
sociaIistithiha
qk,nnln n Valni ogirw obyuatcktaa se ?ru tchra
Fuesech ace i mnpodlela. A tak spI -li touh tam,uto systtlu,
sptd, aiasn
i s m sob..

Tyto hok dky byly psny krtce po oficilnch oslavch za|oen

narePul*y..z9.. jna. l989.. Cynickf orwellovsk/ tah ristednho
Ksc, jmbyl roku 1988 promnn
"yFT oslavujc
"Den znrodnn" ve sttn
svtek
za|oenrepublily, ure| smysl
pro slunost a ritoil
na integritu kadho oban. nyty tg
druh
komunistick
oslavy a
l

p.h 1a protest proti pok|,leck snaze vldnouc strany pivlast"l

nT
:i.Pl-tku sttu. \*.y znicita, opozice organizovala sv 'r,,ui.,'t, ,'.oficiln oslavy.: jily den. Doufa|a, in
Pfv $3icrr uspodnm vywoff

prostor pro vyjden masov nespokojenosti . pa''.';i.mi pomry.

oekvn disentu vak bylo znovu zklamno. V celm eskoslovensku asi jenom 37 000 lid (podle vlastnho Rumlova odhadu) mlo
tu odvahu anebo.- ve smyslu z.Rumla citovanfch dkrl . nalo .1,, sob
sc|9Pnost pohldnout.-pmo do tve vlastn hanb a odpovdnosti
.a
dlt naj9yo reimu, e dl u neme s jejich by jen tichou ast
potat.Nco se dlo v Praze, skoro nic v rirnch msrcch'. A pitom

Adresa nak|adatelstv: Alena Miltov, poste restante, 140 02Praha42.

' r$a

kamardi- chtj osprchovat, musej do Prahy,

.se
Poznamenal k situaci
v Brn pfi lednovfch nepokojch 1989 mj-m|adr syn tr-orce.

st:ritrl |:tlt tlt.i|ll r,rlI st rttlty sr,r.|| .I t)tr1ll.i:r 1liirtl:l Il:.llIlst. Pokud
lly |.rrrr 1rlt(l.l r|rl..| |tllt, 1'r.tr,tIr*1xxlrl|l!lrls| 1xlstiIrrt llyl;r rr<:1l:rtrn. Ale
it1,tr l.| |-r..lr !r.|| ... iIt.tl.D tl.l r,k.r lt lt.ittt.s|r lr 1xl r.t.| r.t.1lrr|l|it.c, to.ic, pi
r.trl ||r

|| !

;r ;t.

ll .,l!!t.,tl|.irrl, r |!l ltltltrlrrl (rlrlllt.:1, lrct.ttlc.icll

z,

l0 rnilio.

ttl r|.r.r;lfl|,r tr) trr 1r.rIttr.i tltr.llttl.l..It.s||i svrltt rit':tst na Pr()tilttanifcstar lr lr lt.rlt ,,|x..trr lrt.rsrlr'.tIt, l):|k |(.(|y rl1xlzicc zskala v tomto hlasovn
| ). l'{' lrl.rr{l

S t.rltllvyrtt 1xxllcrrr aktivn podpory v dech nemcv politice

trlltr|rl 1lt:<|1xlk|:1<lltt, c se s nm bude vn Potat.Nen divu., e za,
t.tll sitlur(]c Stnbezpenost zaala organizovat Pevrat silma. Ctrnct
rlrl pcr| sedmncrlm listopadem, wi v tv tto realit, vyhldky '"4
oPozice do budoucnosti nevyPadaly nijak s|ibn!. Rumlova hokost. byla
pirchopiteln a oprvnn. Vedle u padla berlnsk ze<, v ns vyhlel
litrek chmurn: ,Co je lndn a co je mlo? Kolik lid b mlo ueejn

protzstauat, aby jejich pefunvitllr poclwpili, e ruls odstoupit? Ve Vjchodnm

Nmecku aU, ulicbh statisce, ba d.ohontc milin' Milin lidt, hte si nhha

.Ale s potemi,vtmi,ne.se zPrvu zd|o. Na oboj, juk na tu

tak na tI P.9:,bllo za|oeno v peclchozim viruo;il Ruml to
r.k pesn. A oboj bylo u rozeznateln.
sociologickou anal!'zu poslou nm dobe za vychodisko sta
- -P.o.
jr't
asi P.il roku star,ne jeho lnek.
Jeho text nosl j*rn v hlav
."
rlt.kolik let, ale p1oto.e nebyl-prostor, kd bych ho moh publikovat,
rrcnael jsem.ani as ho sepsat. A konference o funkciorrln analyze,
jako v!'born!. podnt.z nes
1l<l:iclan v listopaay
-t-sso.,.poslouila
rlrri,e.byt zajmavpest
si ho ta\, jak byl napsn.
([en, ktery se
.2
lrczajnr o sociologickou. teorii, mrist t
po.inout.) obreje
rl<l|lrt, kdy vznikl, vypovd o n i mimodk. "
Jestljsem se tehdy mylil,
st<lj za to dokzat j9 jest
protoe
pak
b-ude*. *.,'t i irro
9l.':
rrkter.spoleensk jevy-, odehrvajc se prv ped naima oima,
lr|c<|at jin. vysvi,l."j. A bylo..li to
laoPa.k .ak, ja[ tu stoj psno, pak
\(. 7,lls nen co divit, e je to dnes tak,
jak to je.
zt.:tlost,

pcs rnc u,annttt, hud,y aed,e cesta, h saobod^ a obaruh spoterwst.i. V. esho.
-slouenshu
u,tm niliny lid utuar obtm)ch rlh|nlm,i habeln,ni bloud,

7!m. Dnnl sloup1, ru nith jsou drt1

upatr ny, naut,r n) trouhniuj a zlnrasy se propadaj lo umz...a asem
n a"oiae uk dalzko, b r s ani nihd,o hldat rwhilz a ry ! hr znu zjistmz, e
bcz ulastnlw piiinnjsme u tahl nobodni." [Ruml I989J
Tak daleko to tedy dojt nemuselo. o t!,clen poz<lji i u ns byla
nmst pln, jenom v milionov Praze pilo na lct,cnskou pll1 asi
8oo ooo_lid, mal msta se pidala a Sttn lrczpcnosti se situace
naprosto vymkla z rukou.
Do dvou mscbyl Havel prezidentem a cely oprcsivn systm

j,bb bcztlt zadrdtnaanou

leel v troskch.
Nov politiclc realita nevyskila ovem na svt jako Jrrpiter z elra
Minervina. Pipravovalo ji nespet nezetclnfch soc.ilnch pohybrl, je
se sMdaly v texg kt. dval smysl, ale v riplnosti ne<loMzal ho tehlY
nikdo pfut. ,... had dofu m ue wm bie dM, ue kta lu ry* d,oufat,
s htnjrn u lzc lt", peBohumil Hrabal k Insertu na dm, ve kterm
u nchci bydlet. o dt bylo u ns u njakou dobu zra| sc narodit.
pkali jsme si s typickou eskou oPatrnost .na pestup, a
Jist,
-histori
volala:
ProcM_zela uvdlm a przdncm se vlakem socialismu a
,Viclmi tystaupit, dt,le rujedem!.
Na rozdl od Bulhar a Rumunrl, nsledujc vlvoj vak napovd,
e esk spolenost u byla zral pokraovat jinak.

Existence samizdatov produkce na sklonku post.totalitnch qystm v jistm

smyslu establishmentu vyhovovala. Kanalizovala nespokoj"no.t do porJzem
a umoovala mu ignorovat konkurennvidn rea|ity, protoe s nm nemusel
vejt do'veiejnho diskursu. Byli-li vak veejn osloverii, nemli u prahticky
slu zvldnout diskus t1k, e by oponenta nechali vyhodit z prce a.odborn
umlet; na to u, s Gorbaovov..m Ruskem v zdeci, nebyla doba.
Nenabdl'jsem tedy tento text Alanovi a Petruskovi do Sociologickho obzoru,
a|e Pot&kovi do sbornku k pipravovan konferenci o funkonl ni ana|ze
v Moravskm Krumlov, kde jsme se stejn vichni seli - jako legitimn sekce
teorie. Sociologick. spolenosti. A jet v z, hned po jeo publikaci
v^legitimn vydanm sbornku pro tuto konferenci
[Potk,lszomotnyiov
1989|' jsem tento text poslal k alecjnn do asopisu Socio|gia, co by|o
nikoli nejpelivji hldan, le u zcela oiciIn frum marxistcko.teninte

sociologie, asopis, jeho obsah nemohl establishment ignorovat, a drmyv stati

napaden
oristenci lnku tko piehldnout. Jejich reakce,
i.1'"*
To.!!.y
se rrpmn til, jsem se ale u nedokal; djiny praovaly rychleji
"" n nae
polygraie.
Stcjn dobe jako v kontextu funkcionalismu by ovem bylo mono poloen
otzky formu|ovat v kontextu problematiky sociologick mrro a mikio teorie,
jak jsem se pokusil pozdji (pednka pro Inter.U-niversity Centre v Dubrov.
nku v dubnu 1990) anebo v politologickm kontoftu (Pioceedings of IVth
World c.o-ryr9s for Soviet and East European Studies, arrogate July 1990).
Komenti k privodn stati, jen ji nakonec presaru rozsahem, jm psal ve Was.
rcna?!u' kde jsem strvil akademictrf rok 199G91 jako fellow in iesidence of
The Netherlands Institute for Advanccd Study. Rd l'yuvm pleitostitu
Holandsk krlovsk akademi vd podkovat.

spo|eensh./ch formac a konstituce tidnhovdom socia|izac

v rodi.
n, to vechno a jet mnoh jin, ce|ou tu r znorooou_ zmatenou

agendu sociln matrimonio|ogie umoova| funkn

stup
vt,ihodn utdita uspoidat.
A pre1gntovat. Tu jsme u druhho-pragmatickho drjvodu pitlivosti unknana|fzy pro tento opor' Soci bgie rodiny ma io
irob|e.
matick st;9 it9luie
laik . nooinka ,o.imi. iunxn

ertovo kopftko funknana|fzy rodiny

(sta z jara 1989)

vetmi

44em
podobn tst:kadtj v, e funkce znmen .k emu to
ie.. U. pod|9 nak|adatelstv a edii, v nich vychzeta xlneouj ila nasi
sociologick produkce o rodin, vidme, e peneli rozvien teorie
a pos-unjJ poznvacch horizontrj stoui|y tytci prce informci, osvt
a ov|ivnn vzd|anycll |aik. Propagovly.a prosazova|y uriinov,
socia|istick poia'iny.. Popu|a zanmuebu funkn,pr"tupprv
svou srozumite|nost vyhovoval, vyloit |aikovi,
rieel di rinna
piedmtu a tm povovat vc za vysvt|enou, iaw ie vstrnc.instink.
vy.hi
tivn teleologick percepci univen: u hikrj.
. J3!ao.'implifikovan unkn{-qal1iza mta ovem ved|e praktick
tak ideologickou piit|ivost. Vtin sociologich./ch prai 6 rooin
z poslednch deseti|et s|edova|a
.zie.ynp i e-xplii;itn utecnti cnr
Pll.emiky s neptelskou ideo|ogi. V jistm ve|mi podstatnm srryslu
st|a tu maxistick socio|ogie pc|emickm z$ase h""J-n duou
urovnch obecnosti: jednak-se yypdva|a
pr"zitry
ve spo|eenskm vdom v nejo6cnjm
' smys|u, xpit"ri"'u
s.pieitxy,
-s|ova
kter rodina socia|izac reprodukova|a. ypoidva|a
e v3ax !roven
s .rodinnou ideo|ogi.- v um
srirys|u, s familiarismem, tedy
-9t9va
s takou./m vidnm svta, pro n
je rodina osou a centrem univeza
jednot|ivce i ivota spoienosti a pj olano pitrozenjtm
cmnen
Vech. Fami|iaristl"xv.
naz 8i postoi'se
burto iaxo socia.
.
iwil
*o'v
ist ickmu z|zen
jocildg d rod ny
{{t ne bezp9nf a mxnticxa
se cti|a profesion|n
odpovoh z oo.1 proti nomu. nlyouata ho
jako
jako typicky burbzn pi*up k ivbtu.
'malomctv. a
Funknana za rodiny se V tto situaci nabze|a jako rrejvho<|ni
po|emick stregj9 v ideo|ogickm bo|i. Prv jejm naseniin
i-soci.o
loqi"
poTr'T
obigsn.1t skr.rtn6st, e rodina tu nen
pro
''*.h|."
'sama
sebg., ukzat, e.zrove vdycky
s|ouspo|enosti jako neistupi.
.produkci
.
buouci pracovni silv, social."tnv sgci|n instrument pii
lizaci dt k v|dnoucm spo|een-sh./m hodnotm pii znbz1lovn
,
|wka v krizorn.icn gitqc"h,.y. p*i.o neschopn,'star ci ndcapo
y9n |eny rodir1r, pri perozdvrr a nakonec i i orb.exonomickfch hodnot. Prjvodn revo|unradika|ismus v piocesu rozvoje re|nho socia|ismu s|b| a tvrzen, e vtinu tchto unkcpr.iu".'"
anal.!.1a m

Motto:

Kdo nekrade, okrd svou rcxlinu

li<|ov diktum
... analytick roz.li&:n, je ncberou v vahu
interpretace sociln skutenosti z<lravfm rozumem (e msto toh<r vyuvajjednodue to, co
je akceptovno jako z'<|ravf rozum v sociologii),
jsou veob,cc n zav<|jc.

Davicl Silverman

1.

Rodina je jedna z m|a socilnch instituc, kter si u ns na nedostatek funkcion|n analfzy nemohou stovat. Jen s Ve|kou pot
budeme h|edat v nasocio|ogick produkci poslednch desetilet pklad vyuitfunkcion|n anatZy pi studiu procesu automatizace, @nikwlto ko|ektivu, mldee, soci|n homogenizace, hodnotov orien.
tace i ivotnhozpsobu, abych namtkou vybral z nejprotovanj.
chtmat minulfch |et.
Dvody, je pitahovaly nai marxistickou sociologii rodiny k unkcionn anraljze, mtieme rozdlit zhruba na V hromdky: na dvody
pragmatick a ideo|ogick. Pokud jde o pragmatickou strnku vci,
umooval tento pstuppedevmve|mi vr./hodn organizovat i znan rznorod}i materi|. Udaje o porodnosti, satenosti, potratovosti
a rozvodovosti shromdn demografy, ridaje o sexulnm chovn
shromdn sexuology, vfsledky studi o vyuitasu, mezigeneran
studie wdlanostn a profesion|n mobility, klasick spekulace o zm
nch ve vnitnm uspdn rodiny, promiskuit a monogamii, normativn predstavy @agogtj o mezigeneranich vztazch a unknspo|uprci pii vrlchovnm prisoben koly a rodi , emin|stick poadavky
emancipace i socioekonomick ana| zy enskzamstnanosti, teorie

ll

l0
s

na sebe co noidilv{'

:i|/|t, l||;|l|lx)V;t|() (|() JX).|;l(|i: 1|:|

potku sedmde-

styr:lr Itl| tt /it.tItt;ltIrl!l|tt..Il tlrltlty 1lir ;lIltlltl lttlttllut spo|eensk1ich

rt|rilt v .lrx llt||.l||l kr .r|xr|tx.txl.i|| tt} ttrrllykl :;;xlttl' Ctstl k tomuto stavu
..|)||r|rlr ltt:;|tltttl, ktor vrtujeme exkurs
|tr rlv|ttrIt1 t1tllt.i.r|| rlrrl...l .|
;rr

lrr

|r||

2.

Jakko|i s|oull funkcion|n pstupv socio|ogii rodiny pedevm

mimognoseologich'm potrebm doby, pod zrjstval funkcionlnm
psupem se vemi u./hodami a nern./hodami tohoto pojet teorie soc.n skutnosti. Jako exp|ikativn princip nezbavi| se tm dr ze s\^.ch
slabfch strnek. Musve svm zjmu brt vn celou znmou kritiku
unkcionalismu, sebeoznaenza .marxistickf. ho ped n v odbornm konte}tu nemrje ochrnit.
Zopakujme si teq/ h|avn kritick pripomnky rznen v odbornm
konterctu k funkciona|ismu a podvejme se, nako|ik i v naem pipad
plat. Mrjeme se opt o jejlch pkn logick uspodn u Cohena
[1968]. Ten rozdlil kritiky funkciona|ismu do tskupin: na kritiky
logick, meritorn a ideologick. H|avnm logickym argumentem proti
funkcionalismu ie, e podporuje te|eo|ogick vysvt|en, e jeho hypo.
tzy isou empiricky netestoveln, e predpokld rroveri poznn, je
je v socio|ogii nedositeln, a e znemonuje komparaci. Meritorn
krltika Vyt}?k funkcion|n teorii, e piecenuje normativn aspekt
v socilnm ivot, e minimalizuje rn/znam socilnho konfliktu a e
pedpok|d pi|i vysokou mru harmonie ve spo|enosti, a nakonec
e nen schopna vywt|it sociln zmnu, take ji asto prezerrtuje jako
nco nenorm|nho. ldeologick kritika pak dodv, e unkciona|ismus
podporuje a odrkonzervativn pedsudky.
Podvme-li se na funkclona|ismus z h|ediska jeho monobrany
ped tmito kritikami, vidme, e v nm existuje mnoho variant, pro
kter je ta i jin kritlka vce i mn oprvnn anebo rip|n neplatn
Hlavn vytky te|eologickho vywt|en a normaivn richy|ky jsou pro tu

venr socio|ogickho unkcionalismu, kter navazuje na Ma|inowskho,

napk|ad zjevn neopodstatnn. Mallnowskho funkcionalismus vychz z poeb, v prvn insanci dokonce z bio|ogickych poeb lovka
jako ivhoNora, a sociln potieby jsou pro nho koordinan a komunikan poeby, kter wnikly nad skrnost e lid se k dosaen
svych prvotnch peb sdruuja spo|upracuj.

r2

N matrimonio|ogicky unkcionalismus vak neerp z tohoto

zdroie. V jeho poie't mai spo|ensk potieby jakousi atonomii. Jsou

zotverry sp.e v normch, kter se opraio spo|enskf konsensus,
|ak9 ie !9mY napk|ad u Parsonse3. Stt i spo|enost v jeho p|et
potiebuj, ekv4i a oprvnn vyaduj od rodiny i vi, je jou
asto v konf|iktu.nejenom s bezprostiednmi potiebami rodiny a p|cn
len , ale nedaj se ani dnfm logich./m zirisobem z tchtb pbt?eo
vyvodit. Jsou odrvodovny
c|i. a .veobecne soi.
lenfmi hodnotami.. Laikm tu 'spoleensh./mi
moh|o uniknout a propagandisty nezajm9t' co by nem|o uniknout, ale uniklo sociotogrim, toti e je tu
jaksi. logick chyba: za .veobecn sdtenou h_odnotu. md olt
prohlena i hodnota, je nen hodnotou pro nikoho ze sdtejcch.
Teprve by| o n zvnjku piesvden, jedn pod|e n, aby se helii|
od'ostatnch, co ovem oni d|aj z thodvodu. Do tto bgick
smyky vyputn hodnota zane b]/t vnmna jako poteba (nej&st;i
jako
potieba., co znemouje verifikaci rea|izovanfm'ce|ospoleensk
a
krom
kruhov uzavien logiky takto vytyenf
P1ospchem),
c| nepotiebuje dalargumentace: vichni to piec chtj'
A tak nen smys|ov evidentn, ned se empiricky do|oit. Vynoiuje.se tu i druh logick slabina unkciona|ismu, toti obtn einpp
.e

rick testovatelnost jeho hypotz. Jestlie se napiktad tvrd,

.sp-o|enost. potebuje vysokou porodnost a funkc rodiny |e na tuto

potebu..odpovdt plozenm a rn./chovou piimenho potu dt, pak
tato potieba nen vysvtlov na z plrozen poteby rodin (podkajdch
se 9 bytovmi a jinfmi problmy), ani z poeby vyhodu, od lejich
poteby odvozen - eknme na. z poteby kompenzov do budouc.

na ohroenf nadrodinnf systm soci|nch stueb a spo|eenskho

zabezpeenpeo star a nemohouc, n br prost z nap|nn cle

opieme se opl o shrnujc vrysvtten Parsonsova pistupu: .Pod|e Parsonse mus b]ft normy chpny ana|yticky jako nezvis| na kdm

zv|tnm ko|ehivu anebo ro|i. ek|| jme,-bpou podmnkou stabi|n

interakce. Ro|e a ko|ehivy jsou v danm. systmu 'partiku|aristick., jsou
ro|emi konkrtnch jednot|ivc a kolektivrj s konkrtnmlenstvmv-ro|i.
Ale hodnoty a normy jsou v danm rmci .univeza|istick,, neisou speclfick ani k situaci, ani vi funkcm (na rozd| od cl ), a jsou nezvis|
na vnitin dierenciaci systmu. Role jsou ovldny normaiivnmi nezbyt.
nostmi ko|ektivrj. Chovn kolektivu jako subsystmu irchsystmri-je
kontrolovno institucionalizovanf minormami, her specifikuj, jak se mu
chovat k+a,i typ kolektivu vzh|edem k jeho mstu v systmu. A hormy jsou
legitimovny . a v normativnm smys|u kontrotovny hodnotami, instituciona|izovanfml ve spolenosti.. [K|of, T|ust'/ 1965]

l3

sttn populanpo|itiky, jmje udrena zvyovn potu obyvatel.

sil/a Terrto c| rr nen vywtlovn, b!, vywtlen b}h. rn||. Ne vak
u v rmci funkcionalistick koncepce, ie se tu stv teleo|ogickou.
(Vlwlen by m|| byl nak|ad zimem qrydy na pslunmpotu
rnc anebo inerci ekonomiky, potebujcpro zachovn extenzvnho vfvoje ve|kou spotiebu praco.vnch si|, a moc spo|eenskfch sku.
pin, ie lsou nosite|i tchto zim.) Potieba spo|enosti se takto stv
arwen empiricky netestovate|nou a mebft ve vhodnm okamiku
nahrazena potebou jinou. (Ve zvo|enm pik|ad by to nap. moh|a
bft denatallstick politika jako cl a spo|eensk hodnota nastolen
v okamiku, kdy ti, kdo formuj sociln rtoriku, zanou mt zjem
na nenmtlaku na ko|y' $[y a praco,vn m[sta Svdky prvn varianty
jsme byli v polovin sedmdestfch |e1 a druh varianta se vynoiuje
ha obzbru dnes. Podobn je tomu s veobecnou a riplnou zamstnanost en, s kotektivnu./chovou dt v jes|ch atd., kde se teleologick
vysvt|en mnila a mn.)
Pos|edn instanc teleologickho vysvtlen v naem ppad je
zprisob ivota. az nho pak dedukovan cle nirov'socia|istickf
rr obecrrosti, jako isou na. kolektivismus, optimismus, ega|itarismus,
zruka bezpea univezln pojet jistot, sttn paternalismus atd.
Z tc|'rto hodn pak iou da| dedukc ormu|wny operaciona|izovan parci|n c|e, Her se u ovem pod v|ivem rea|ity v mncse si.
tuadi obmuj, asem ve svrij protiktad. Pklady? Jen sttn byty
v pdlovmsystmu x podpora v'./stayby rodinnfch domkrj a po
nddpo|ovinpod| na sum novl.fch byt; d|nk mrie mt stejnf plat
iako inenfr iako hodna x ma|y rozd| v platech jako problm niveliza.
-ce;
ko|ektlvn v./chwa vech dt v jes|ch od neiranjho vku jo c|
x dlouh mateisk dovo|en jako vr./dobytek; ko|ektivn dovo|en
na poukaz RoH pro vechny x rodinn chalupistv - to vechno u
oyt i je pro rozvoj socia|istickho zpsobu ivota funkn.operaciontni zrirhy ovem zptnovazebn rozko|svaj rn./choz hodnoty, p.
vodn jednoznanzaujet pro ko|ektivismus a ega|itarismus slbne,
iistot a optimismu ub]|v, a|e inercie unknhovysvt|en s|oud|.
Prob|m samoeirrr nen v tom, e se spo|ersk c|e jako te|o
togick vysvtlen mn. Sama reflektovan existence zmny by vyvra.
ce|a kritiku unkciona|ismu jako teorie neschopn vysvtlit spo|een.
skou zmnu - kdybychom ovem v d|ech eskrodinn socio|ogie
takov vysvtlen na|i. Msto toho je teba s po|itovnm konstatovat,
e vechny analfzy funkc rodiny v socialistick spolnosti pojmaj
funkce rodirry jako univez|n. a ml.rrrm+li o socia|istlck spo|nosti
. i nadasov.

l4

Ta nadasovost ie dna u konserrsua|istich.fm zktadem normiv.

nho pop funkciona|ismu u ns: i rn|| $it anatyzwn pohyb, ky
ze zvo|enho zornho rih|u neby|o vidt dn! konf|ikt, kter by m|
bt

kdmu marxistoviznmfm hybate|em soci|nho

vr.fvoje?

Vech.

ny funkce a od nlch ocfuozer @eby isou prezer[o/ny iako univerz|ni poteby spoleensk,ba .celospo|eensk.. Ctyi zkladn unk.
ce rodiny (anebo ti anebo deset, rozd|me-|i je na pounkce, jak to
udlal Tyszka [1974]' na potu u vru nez|e) jsou chpny jako
nejnispo|enf jmenovate| jednotnho zk|adu ivota vech rodin
v kadspo|nosti a jednotntrc ekvn spotnosti ke vem rodi.
nm: reprodukce obyvatelstva, jeho socializace k vldnoucm hodnotm, ekonomick a zabezpeujcfunkce... A o ekonomickou unkci
se vedly i spory, nikdo se na vc ne@Va| tak, aby vid|, jak rozdi|n
se naprk|ad prv tato funkce rea|izuje rriznfch soci|nch
skupinch, jak v kd (l na)spo|enosti ko|iduj ekonomick a so.
cin zfurfiy jedn skupiny rodin se z{rny skupin jinfch d. Lise pak
pochopiteln i hodnoty, ke kten./m rzn skupiny socia|izuj sv dti,
atd. atd.
Parcilnm zjmrim a skupinov specifichfm hodnotm, tomu, m
se jednot|iv sociln skupiny a vyvoiov typy rodin li,ba kde se
jejich bytostnf zjem dostv do vzjemnho konfliktu, tomu nebyla
u ns dosud vnovna dn pozornost. Vechrry nafu prce o rodn
z up|ynu|fch dvou deseti|et jsou vnovny .socialistick rodln. v.
bec, s jednou i dvma zanedbe|nfmi vr|imkami nedotaern.|ch pokusri nenaidete v n kninprodukci d|o, morrogrcky analyzujc uri.
tou specifickou skupinu rodin s je|mi speciich/mi problmy, potiebami
a zjmy, o konfliktu mezi zilmy rodin na opanfch k|ch sociln
vertik|y nemluv. Funkcion|n analfza skuten p|ecenila ulznam

normativnho aspektu v socilnm lvot, minimalizovala ulz,nam socil.

nho konfliktu a pedpokldala p|livelkou mru harmonie ve spole-

nosi tald,e nakonec nebyla s o vysvtlit sociln zmnu. [Cohen

1968:4{, abych iet jednou citwa| uebnicolshrnut kritiky meritornch s|abin unkcionalismu. Teoret|ck postientoho, e .peitek.

ami|iarlsmu u ns ve skutenosti evldentn s|,namsto aby stbl, jak

se na pieitek slu,je nad sly takov unkcionln ana| zy, kter
vy chz z teleologickho apriorismu.
Nako|ik je to ivlraz jej ideologick konzervativn zaujatosti, pone-

chvm na risudku tenie.

l5
-J.F!!-

3.

Ferdinand Mount [1982l v jin souvis|osti. pozltetltltlltitl, e vechrry k1eo|ogie isou inlrcrentn nepitelsk rodir, o so ji slt interpretovat po svm a vyutji pro sv v|astn ci|e, emuso rodina od
vk spn brn, s|edujc ne chyln svoje vlastltl cile, kter |sou
v @stat nemnn. Zete|nje to ovem zejmna tsn po revo|uci,
tedy Flo lymr v|dnouc ideo|ogie. }(ad rwo|uce je crtwen nebo
skryt neptelsk rodin. Nemrje jinak, protoe rocJina pedstavuje
pro kadhnut zkladn konkurenn |oajatitu. ode rpv s|y i tch
nejvrnjch stoupenc a rozptyluje jejlch pozornost od rgvo|unho
zpasu i v tch nejkritltichokamicch,kdy ide reryo|uci o Gechno.
Ani nae porevo|unnadennebylo nij frzniv nak|onno rodin a jej mal soukrom kolektivit. obrace|o se k individum, oslovova|o lovka jo ledirce v darlu, ieho edstava kolektivity by|a orientovna spepo|iticky (kolektlvita hnut, strukturovan spevkov
rrebo sektorw: wazch./ ko|ektiv, pracwn kolektiv, odborsh./ kolektivismus zvodnch rekreac atd.). Dobov agitanmateri|y i ve pro.

spch mylenky socialismu angovan dobov dla to dokldaj zejmna i|my z ptku padest'./ch |et jsou z tohoto h|ediska vybor.
nf m sociologickf m dokumentem.

Ne|o ovem jen o novou rtoriku. Rozhodu|c pkou zmny by|a

pro rnan<istickott rwo|uci rektovan ekorromika No reim v1rulastnil
rodinu, vda co d|: zbali| ji Mze ekorromick subjektivlty a swerenl
ty tm, e postalil mimo zkon rodinrn'/ @nik. Sta|o se tak v nken/ch
ppadech (nap. u drbsh./ch iemese|) zjevn i na rlkor ekonomic.
k raciona|tty, a|e muselo to bt/t: revo|uce to vyadovala Pro upevnn
iei rr'oci bylo nezbfn rozbft starou strukturu rodinnfch sta postavit
se do ela populace homogenizovan jednotn1im statem zamstnance.
Prvn tzi adaptace rodiny na nov pomry byla asimi|ace. Rodiny
.ialy rea|itu nol|'to socia|istickho sttu, kter je eba se pizprsobit,
pokud u jej jednotliv lenovneby|i p|n ldentlfikovni s cli hnut.
Nov uspodn spolenosti nabze|o i s|ibovalo rodin za to, co j
bralo v monosti expanze rodinnho majetku, tak nema| rn'/'hody:
en osvobozen od nekonchodomcho posluhovn a novou d-

l6

Mount tu po|emizuje s vrysoce vzedmutou v|nou historick sociologie rodiny z ptku sedmdest'./ch | (Aries, Stone, Mittenauer...). Je mimo hranice neho zjmu zkoumat, nakolik m pravdu zejmna v tvzen o nemnnosti rodiny.

stoilost z ekonomick nezvis|osti v p|acenm zamstnn

a k tomu
v b|zkbudoucnosti .osvobozenou domcnost. socia|istickho
systmu s|ueb, iemes|nkm a oropr
p"d;id.
il.
rodiny
ry
neb vog iistotu pevnho zamnrii j ripvu oo
' laru
'" koniurence,
zemd|cm k tornu pevngu pracwn fub., rrakonec
i volne.soocy,
mnoha d|nkrjm.*9sup
rro{c|:! ad k 8ht prci,.'i' fidem
{
pohodl umstnky do prvnho
1amgtnn, ooiiuothi oeiinitiva pevnf
bytu v spravedlivm pdqry'
bez investt sarosti;
rf|i9
|acin zvodn stavovn a jes|e i ko|ky"y,t''"
.ioio iaoa|Tlo' namsto nbo.
ensk. vlry v spraved|nost a b|aenosn" nol"ncn
ocinilpraveolnost zde a hned a pevnf s|ib, e kapita|ismus preoezeneme
o6 r*""
|et.edestr/ch a .jet-tato generace bude it
V komunis-u., ato.

atd.

Samoejm, niko|i vichni vi|i vem s|ibm

niko|i pro v+
vsechrry rrw hodny q9ir' aiartivni.steir,
p3vc.,irorogie-nabz+
ttv
"!ny
nfch pednostvak vychze|" .trid
mhd generaci s je|m
prirozer roa/1rnm
'";'en
op
.s,r.nys|e1
ry9
5ored1"1u,.
ti m ismem. nstru

ment-j1i poiet rodiny..vzh|ede

"oarat"'ih''uoi
ke ko|ektiuite'.ysino
idu nezd se na @kd r oinnono,ivd; t"r oota''e:
posivtlle irui
prod|ouenho m|d. M|ad rodjny' kter
u.nixary v satcch z padestl,ich !et, nemly s piijetm nov iborogie-"i,ii.e
oik;iil;;iuo ne.
byY...'''v jejmi
propagto,y. a se ici ; ffi;.t',.z" n*
YTnvTi
v ideo|ogie spn rlntdrpr.etovala'rodinu a
ze|mna V nastupujc
generaci zskala pro sv c|e,
t
i""pt"i n. ur|t
!i
ii
iicn
.anebo
rovin piinuti|a jako k pragmaticky
nej|eilsiniti vyctrodi .
Dosaen vtzstv{ st|-o pevn ppeno o ekonomickou
skou rea|itu. |deo|ogicky va oyb vmi r enre. R"di"JE" a mocen.
prinutit k tomu,-?by se vzdata vono iarno.sobecwi
je vak
no}""lon""
trva|e ji pewdit,-e to. tak
po"',.r
.g'
ce po|iticko/9p.
ryl
chwnf systm, vejniesc'|ovaci
prosecrky, ior" i voj qne pro
funkcionatistlck teorie rodiny, vysvotlov, ;;["';dx"j.
i"zoe
9 p{v
m velporrosti cne ,,".astupite|r funkce,
Ii'
jejic.ni p|nn |ze'i*
ormu|oygt.i pro.rl|ohu;; n" ty, kdo tuto ri|ohu
nep|n, je mono,ry dv i jak.o
ty, kdo'sobec .por"c*"ti kod
a parazituj na n. |nstrumehtnlapojgt rooiny oyt rz
nanmtat poo
povrchem agitace a propagandy
;sto snanji ne v ocioiogicke
teorii.
l

Na socin teorii vak vda nem molgpo|. Svqu teorii

spo|nosti

j"*g*::!!,T?="9!:lni9i'11.hiit;i;'i

j,.'fi ?pf;:

J';
*1
ensk
postaven.9l|.9i ieorrotilrcn i'Jii i; -*y,skryt
za
kami, na n nareijeho piiroien pot eby s
nimi

/t'"
cr) *
NIY

LIJ O

Jo

,A

/r

\ *"
9pnv

xj

sebe,
.povaze si pro sebe nojrrxxn :xx;rlrtl :;vil ktiltlltt
ieho zirrry. A vywtluie
jt.r, s(' 1l|lI k ltllttttl<l svtu
vysvlt|on|,
pvodu
po
a
pta.s
i
n
dostvaj. Dv e, kdo mu to vysvtleni gxtv, it ;l|t srl, 1lrt> mu to
vyw|up tak a rre jirrak. lrrdividuum od irxlivk|rrl srl v tiltl vx;i |i,a|e
Ee ci, e esk lovk prokazuir v tiltl vx;r vyv*ou mru
'tooerre
bdlosti a ostraitosti. Anebo jinak, e mme fitrt| stllxltt .rrt:tn nedvivou populaci.
Nen divu, e tao populace furtcvo kophko ilts1ltlltxltrthr|tro po-i
rodiny snadno vynmtta. Zatim co vdeck torlrio i ltrtlltt:ttllr sdlovac frostedky vysvttova|y funkce rodiny v soci:t|istir;klllr strt, pta|y
se rodiny st stji: A k emu je ten s rla/ rodit ?
Nkter s|iby toti nebyly p|nrry. Netietra |o vy1xlitvlrt. I teclretici
zk|adnho rn./zliumu vd, jak to vypad s byty, stl sltlbalrti pro domcnost, ale i se zdravoth p,se kolstvim a jilrylrli, i tradinm
stem zailwarn./mi poebami rodin. Nejerr e si voltkclvsky uitel mus v|astn'ma rukama iosavit dm, a|e mus si k lrrtttr vykopat i Vod
vein kana|izace, ppadn se sousody i celotr ttr k:ul:tlizaci v akci Z,
crrtj-ti, aby v obci byla Nejen e rodina slyi, e :xl ntus smiit s ep|nhou boua eba i se smnon,im vyuwrrirlt pro sv dt, ale ani
io uendte nezaiist st bez toho, aby ntu rtxJie 1nmhali: kdo m
nenadan dt a sm nestamu doma vysvtlit, s im u se nemrje
uitel v preplnn td zdroval, m smu|u. A vyvzct|n je u/b-

rov, velmi rn/brov...

Rodiny si ovem na dan pomry nestova|y. NemIy .ostatn

kde. Sv i1my,jako od nepamti, vza|y do srnich rukou. Po krtkm

por'm iprr a zmatku, tradini irokst ve|k rodiny se rych|e
iwita|izwaly, lbzpenn rn,imna s|ueb a zb1l ryc-hle rostla, samozsobite|sw .soostanost-v s|ubch doshla u ns dosud neb1ival
vye. Zdroie z druh ekonomiky zaaly urovat status a monosti
rodiny stle vtmrou.
Zk|adn problm, kte rodiny muse|y v tto souvis|osti vyeit,
by|a rea|ita dodv zan ekbnomick samostatnosti rodiny. Rodinnf
p6dnik, |ednbu postavenf mimo zkon, ktad| prsnlimity rodinnmu
exparzi
indnikrr v nej$rmslcva srrrys|u, nem|w u o ekonomick
rristu. Peoytry vznik| dovednfm up|atnnm rodin'nfch zdroj
anebo intetigehtn strategi pi rozmisovn a statusovm Vzestupu
^
jednotlivr./ch-|en
by|o mono kumu|ovat, neda|y se vak-prakticky
jai<o
investice. Vechno se vlastn muse|o na mst zkonzuyyut
mcva;'zam co na Zpad o konzumn spo|rrosti rozi|en disktuj,
my jsme ji v tichostl volky nevolky realizovali.

l8

Postupn se.Yakukzalo, e ani tato potnepiedstavuje nepe.

konate|nou prPx4ku. Vfhodn po|oenou benzinovou punipu dhes
sice nen monkoupit, |ze tam a|e s pomrn rozumhou investic
umstit syngvce jako v-edoucho. Stejn tx p tomu s prodejnou Moto.
techny, s ieznictv..'i hospodou na nmst, ba i.s mnbha jinfmi
T'ry' kter by u ! jmenwa byb slrutr na polenou. Ce|.*hn
sobchodu a s|ueb me byt z h|ediska rodin nazrnajako ekonomick ze pro autonomii rodin v n |ros@,!cch. Vedte isrt anebo
ztrl,, kter z to st m st, jemu samoejm p;
isou z to sft
oderpvny zisky rodjnnp, spovaicv monosti bosrvtr.o[Jt protis|u.
bu, d gry"t v adl obstara nedostatkov oo..ro jsiou zisky
bezp9npn. Ale jsou tu asto i zisky penn . z edraovn, izen
rozkrdn' plak... Je !o svym zpsinem ioearii r.rspdrr..Mrprp
rodin tak dosh|o skutenspokoje.nosti, a to nejenom ty, kter takto
podnikaj (od jihomoravsh/ch vin po krkonosrniky)s,a|e i ty,
kter .podnikaj.. s jejich podnikavost: poskytuj ochranu, scnvau|i
o9"3ou. PoTi9' zaghrauj v ma|rch se. zkonem... Rodiny
odebraji.tv zisk, vekerou reii nese stt. I drty. A chudne. Pb
otop, elektinu i njem, rodiny podnikaj. A bohatnou.
V univezu laick obeznmenosti ithosvta redefinova| se tm
i sm pojem v|astnictv. Jak poznamena| edite| Ekonomickho stavu
Akademie vd SSSR akademik Aba|kin, vci v sociatistickm vtastnictv
:e r. prv!poh|e{ jev jako spo|envlastnictv vech, na druhf jako
by by|yjsou, z ekonomickho h|ediska ve-viast.
V-e
'ni.. skutenosti
nictv tch, kdo k nim maj.dispozinprvo. To dlspozini prto zak|d v|astnickf vztah, by ne|egitimn a nekontro|ovate|nr tAbatkin
1989]. A jde to tak daleko, e to dbpozin prvo mrje
dttnhod.
notou. V kdm ppad je soci|n rea|itou, na n|ze stvt da|eko
spo|eh|ivji ne na soci|n rtorice, ie vci oznauje jinak.
Rodina do|a k takovto reinterpretaci sociatistickho vtastnictv
al irmsmys|u i vztahu mezi..soukromfm a sttnm ve|ice rychle,
v^e, ne badae v akademii vd. S @erovnm tie vr&ila potuo
ji vribec piija|a, porevotun interpretci funkc sttu a funkc iooiny
Mem
3 "ny| w{m vywt|en zada ouilova na jinfch principech.
.soci|n
|i k|st tak daleko paralely mezi |aickou intrprtac
rea|ity

Vdom v tom rozpt vynechvm Slovensko. ce| tato studie , za|oen

na z astnnmpozoroyn, pokou se |pe pochopit esxzem; naxo.
|ik pro S|ovensko fla l nep|at, to musm p nechat nETffir.zkue.
nosti tene. Sm igeg bv| u v roce 1987,.kdy jsem psa| tento text, piesvden, e soci|n Slov-ensko je o nco jina.sfootenos.

l9

a vdeckm diskursem, pak bychom snad moh|| |lci, tl lurrkt;ion|n

ana| zatu upadla v zapomnn a prosadi|a se |in ltrltlr1lrtllarn| kola.
Je to trochu paradoxn, ale tato nov ko|a |aickho nty|ttlt|, s kten/'m
tak irrtenzvn po|emizwa|a i nae sockcogb, obviujlc |i ze vnrte|n ch
hrna|omfotva oznaujb ii za poitgk, m ve wm zkladnm
explikativnm principu ve|mi blzko ke k|asickmu marxisntu.
Zk|adn interpretankategori tu nen| kategorie ttnkce, ale
kategorie zimu. Nadosobnho, skupinovho z|mu. Na homo|ogii
struktur rnyenkwho wa klasickho maxismu a laick .ilerpretace
ithosvta nasociln reality (pi vech principillriclt odlinostech
v|astr nwm, na kterou s{ranu se mm omlowat) poukazu; ;et dv
da|@obr'osti: perspektiva korrf|iktu zimri jako zk|actrriho hybatele
spo|eenskho ivota a kritrium praxe jako pos|edn iltstance oprvnnostl teorie.
Prmrn esk rodina si pomrn brzy povimla, e ti, kdo nepijali oficiln reinterpretaci rodiny a nevzda|i se amiliarismu jako
svho svtovho nzoru, jsou spoleensky daleko uspnjne rodiny, kter upmn vza|y za sv instrumentln pochopen rodiny
vzhledem k soci|n reallt vyhodu. orientovna amiliaristickou
teoretickou lnterpretac, rodina ce|kem rispn ei za ve|mi obtnfch podmnek saturaci pievn vtiny srnj'ch z,im . V jistm zjednodueni |ze i ci,e jestlie na potku by| stt uspnf v reinter.
praci rodirry i v podvzn jejch ekonomickych a mocensh/ch zdrojri
a tedy do jist mry i v pokusu o vytvoen ko|ektivity novho idu,
sittrace se rych|e mnila Vfs|edek neby| zprvu lehce rozezneln1i, ale
dnes u to vid i slepf: rodina stt nakonec rispn kolonizovala.

Bn esk rodina dnes relektovan orientuje innost vech

|en k prosazwrr a obrar rodinn.|ch zim. Vi, e tyto zimy
se realizuj v kicmse po|i konliktnch zjm jinfch rodin. V, e
nuklern rodina jako izolovanf ce|ek je v nernfhod a jen tko piev nespr'i{i sv ly s jinfmi nuklernmi rodinami, nej|pe na principu
buzenslqi sft kter isou rrpdern oMobou tradinrodiny. V tak,
e jefnh rodinrkhr'y musei rnez| sebor.l uzavtra koa|ice vyl.n
idu, a nco, emu bychom v teoretickm diskursu ekli .trdninstink, je orierrtuje v tom, zfumy henfch rodln jsou jejm zjmr3m antagonistick.
Familiarismus se stal velmi v|ivnou fi|ozofi itho svta a tm
i v..fznamnou sociln si|ou. Reinterpretoval pro sebe nakonec i stt .
po chpn mst ve sttnm apartu jako rodinnfch zdrojr3. Ve sv
krain @oze sav |oaia|itu k rodir do ostr kontrapozice v i loaialit
k vymce|km a i pokud jde o tradinmravn normy, naprost dissv}ich

20

|oaialita k mimorodinnfm zimrim je v zimu rodiny: kdo nekrade,

okrd syou rodinu.
Ne vechrry rodiry sou o/em v tomto wt rektolarr|'ro soci.
nho konliktu a ostr soute mezi rodinnfmi k|any stein spn.
Druh ertovo kopftko, kter vyhmt|a prost mys| pod unkninter.
pretac rodiny, |ze formu|ovat v otzce: a kdo je to ten st?

Nezazujeme ji ovem a jako otzku druhou snad proto, e

bychom ii pok|da|i za druhadou. Naopak: z hlediska poct.open per.

spektivy ithosvta jde o otzku zsadn. Jejm po|oenmsi laick
vdom pro sebe definuje prob|m, pr je mu nabzeno prv instru.
mentln funknvysvtlen rodiny a jeho teorie konliktu rodinnfch
zjmr zstv sociln rtorikou neartikulovna. Socitn prostor t-oti
nen pro .neteoretika. tak mlo transparentn, jak se teoretikovi jev.

Leckten.f z teoretik je sm asto vtobt mystiikac, jejich produkce ho iv,ne ti, kten.fm jsou ureny'. Pozoruje-li ten v itm
svt, kdo mu instrumentln interpretaci nabz a jak se sm chov,
odpw si I na tuto otzku v rmci fami|im korrcepce spo|ncti ve|mi
konsekventn: jsou to jen jin rodiny. V men komunit, kde se |id
zn$ od zk|adn koly a mstnvrchnost p socin na dosah, neunik.
nou pozomosti pbuzensk st mezi centry obecn sprqy, hospodskho ivota a po|itick moci. Mluv{ pak nkdo o
spo|e.
'potiebch patr-|i
nosti., je jsou nadiazeny malomckmusobev
rodin, a
nhodou do tchto st,nem |idov teorie pots interpretac jeho
motivri.

u e situace

***
nebyla

po

obyejnho lovka tak neprrihledn, iak by se

moh|o nezawcenmu zcl po studiu dobov ekonomick |iteratury, dowtluje vtip, ktenf bych tu rd pro budouc historiky zaznamend. Pbprv
jsem ho s|ye! v Moskv nkdy v edestfch |stech jako gtyre udsa
socia|izrna" U ns obha| zejmna v sedmdest'./ch |dech. esky fo|k|r
pornch.a| s rozko origln|n
|e doplni| jeiich poa na est.
'udsa.,
N'e: Pervo|e udso: vichnijsou
zamstnan. a nikdo nepracuje. Moroje udso: nikdo nepracuje . a p|n se p|n na sto procgnt. Trejg udso:
-evertoje

p|n- se pln na sito procgnt . a v obchodech nic k mn.

udso: v obchodech nlc k mn . a |idi maj vechno. K tomu pak ziete|n eskf apendix Pjgtoje udso: lidl maj vechno . a nadvaj na reim
od rna do veera. esto|eudso: na relm nadvaj vichni - a ve vot.
bch h|asuj na sto procent pro.
V sedmdest'./ch a osmdestfch |etech jsem nezna! |epvstup do vysvt|en navnitin situace pro cizince ne prv tento vtip.

2r

K tomuto dnes u ti roky stlrrlllll |(.x|tt tl r.l|rlt'rl krl1li'tkrr t|cmusme plimnoho dodvat, aby pr<l tts llyl.r r)lr.1 ttr.llyllltllst t-*csk
spolenosti smdesty.h u osm<lcrityr.h |t.t 1xx.lrrl1lltr.lrr.i. Nr.sltlttte sc
ale dt svst povrchnjm pozorovnltt, vyj:lr|t.rryrrr v ;ilr(.lrl Ii<lrlvm
diktu, toti "oni pedstraj,e ns 1rlat, rrry 1l<.r|.s|ll:1tltt., 'c pracujeme", a v}rsvtlovat si sennralost 1x>rrrrr.l .ilrkrl vp|rrl<.k 1rk.si kclnec.
konc uspokojiv "spoleensk snt|<rttvy". Zr|ist., j:rk.isi t.()vl|()v1lra tu
byla a cosi jako tich dohoda tu existovltltl. A|t. rrt.vylttlvtlv:t|:t, rr, lta
ped sv!'m koncem nevyhovovala.
Nevyhovovala, le trvala. 7k|a<Intn 1rrrl|ll.tlt<.tlt 1lt.rl rlltyc'cjnho
lovka byla absence pozitivn alternativy. (;hyl | l||l| v7.()r(:t. t.h<rvn,
drlstojnj a produktivnj ne tcn, kcry si lrx|irry.silt|ty vy1lr:rc<lvaly
ve vzlrcmenutm Procesu adaptace na rc:r|ittt srx.i:t|islltrt. K<ll<lnizace
sttu byla bjenfm rispchem dosacnyrrr v ttl.kyt h 1r.x|lrrlrkl1clr, ale
nakonec u vichni vidli, e ve vclknr lrr vcltlc k lxrlrklrllrr, z nlrose
nakonec nikdo ne7achrn. Ale dny jiny p'i1:rtt:|rry tttrx|cl sc mu
nenabzel.
Disidenti? v jedn vci si nesmmc nic n:ttll|<lttv:t|: lnhy' difunliEli
j* ji,, rodiry0. A z hlediska traclinclrnositclr z.tlrirvlr<l r()7,tlnlu ne.
byly to rodiny nijak mimodn clvryhcxln.Krly si <lllycjny lovk,
jemu vrozen!'tdninstinkt napovc|al roz<llcnn:t <|v rlcsnriiteln
tdy, na ty nahoe a na ty dole, kdy se tento l<lvkp<lkrrrrel zaadit
si disidentsk skupiny do svho viclnscxilnlr<) sv|:t, llyl pinejmenmv rozpacch. Jestlie hledal, co spojujc <|isi<|crrtsk krtrhy v z^.
aditelnf klan, rozeznval nkter neblah zrrirmcn.
Pedevm mezi nimi nachzel plirnnolr<r tch, ktc sc po<lleli
na rozbit jeho tradinhosvta na potku padest-fch |ct. A pak jet
vc tch, kte,kdy dal jak tak dohromacly trosky, novyrn experi.
mentem' zre|a prrlhledn motivovanlm pedevm patn!'m sv&omm,
znovu v osmedestm rozbili jeho vedn kadodenn byt - a to ve
jmnu PooPravenfch idel, je u se jednou neosvdily. Ve svt
zdravho rozumu je praxe skuten nemilosrdnfm krit.ricrn pravdy

22

7e i v celm textu uvm slwo .rodina. v tom nejirma srlm zpsobem

i obraznm slova smyslu. Ukzal jsem jinde [Monf 1982|' e u nsv autonom.
n .nuklern rodin. neije ani zdaleka vtina populace. Pod porrrchem je
nae ryolttost strukturorrna v stch,je pipomnajklasickou .velkou rodinu.. Ani dnes nemaj daleko od tran podo$ .stknre a moci., rzjemn
ryojenfch' pekrfvajcchse a hierarchizovanfch v klientele.

a idely, kter v realizaci selou, nemohou bft pro rozumnho lovka

nadle vodtkem.
U nkdy v polovin edest'ch let pipomnl Ludvk Vaculk, kdy
vysvtloval, jak on se pipojil ke komunistickmu hnut, e toto hnut
bylo u ns na potku tvoeno tak
informovan!'mi idealisty".
"patn
Posteh je to vaculkovsky pesny, a|e ta adjektivn vazba je u nadbyten. Idealista je pro neintelektulskf rozum prv . patn informo.
van!' lovk. Snad by * dalo jen dodag fu je ta rove lovk, jemu
je jeho patn informovanost drah. Druh podezen, kter sniovalo
kredit disidentrl, byla nepijemn otzka, jestli jistf idealismus nen
notorickou charakteristikou tchto kruhrl.
Samoejm, e si zdravf rozum nem1tlel, fu disidenti jsou h|oup.
Respektoval jejich inteligenci a uznva|, e rozsah jejich informac
daleko pesahuje rozsah informac jeho. Co v nm vak vzbuznvalo Pochybnost, byla relevance tchto informac pro kehkf svt jeho kadodennosti. Dvno P Kuhnem i dve ne Mannheim percipuje d^,y
rozum multiparadigmatickou povahu poznn socilnho univerza a jeho vazbu na spoleensk laazen. 7ajist, tak jako se mezi vdci
najdou lid, kte jsou upmn pesvdeni o tom' e vda je jedinf
spolehliv klk adekvtnmu postienreality a e vechny ostatn
m$lenkov soustavy jsou jen jejmi pedstupni i prost rznni sortami naivity, tak i mezi tmi, jim se nedostalo prrlpravy k vdeckmu
mylen, najdou se mnoz, kte povauj 7ase sv j zpsob mylenza
jedinf sprvnf', ne.li za, jediny monf.
obyejnrodiny vak vesms uznvaly, e disidenti maj svou
pravdu, nebyly si jen jisty, jestli j.. to tak jejich pravda. Vily si
postoj disidentrl a vesms vnmaly hodnotu tohoto alternativnho zpr1sobu mylen(a ivota) Pro zdtav spoleenskhoorganismu. Dvno
ped tm, ne akademick sociologie po velk diskusi v sedmdestfch
letech dospla k nzoru, e paraleln existence vce paradigmat ji nedis.
kredituje ve vdeckm svt, nybr e ji naopak obohacuje (a kdo by
chtl o tom v&t vc, a si pte originln *j Petnrskv, 1986), laic.
M sociln teorie ithosvta vdla, na jsou na svt Podivni, Proro.
ci, v!'stednci, a zejmna, na jsou ve spolenosti cel velk skupiny
lid, kte mysl jinak ne vtina. Kte,napklad,
v pravd". Ale
"ij
bft
vichni
disidenty"
vyp|yvalo
z
tto
moudrosti
tak
"nememe
a tento zvr spoluudrova| tivounehybnost uplynulho dvacetilet.
Ten povzdech "Nememebft vichni disidenty..." nesl v soM
i vertikln rozmr, a to hned s troj implikac. Jednak v nm bylo
uznn mrar'n pe"a}y disidentskfch kruhrl, pokora obyejnholovka, e na to nem. 7r neni dost stateny, e je plichtivf sladkosti
23

pravdy a morlku.zodpovdnosti.a
skutenos! e tyto
dva referenn body pio mravn 1rcukazuje na.skutenosL
i

konzumu, pknfch vc a pohodlnh<r .iv<ltit lr .c vkovit slabost tla

je i jeho pnemj r re bojio sv ml<lt|il t 1lnrt.n z,lrtt<lrrvan hnzdo...
A pak tu byl i jinf rozdl, ne zccla vcrtik:1|n. Ncstrtrtcln!'Havlrlv
obraz zeline, t<tri. instaluje do vfkla<|rr hcsl<l l,robtl,i uech 73m,
sryju se!, aby demontroval svou loajalit-u k.rc.irrtrr a ttn uchrnil svrlj.
mty svt, ina i jinou variantu. Stejn ritrr|n gcst() vitlme v jednn
-.n:}'.Thirur8a,
. a te vyberu jako samoznak obdobn krirjn
'lP.
ckonomiky
kter bifl.'.|e bsurdn nesmysly o koncch s<xi:rlistit:k
'e
u.po|o.r.
v
osmlucr|cs:itm
spiknrrt
o
kontrarevolunm
ky
a odircrn
j. pak odiv pi zkouce ve Veernrtnivcrz.it tn:rrxlsmu-leninis" Ibn v, a teba i Havla netl (ancbo si h<> pq|i| v sianrizdatovm
-.']
a dobe ho zn), b to, co dl, je poniqjcgc.st<l !,qlny k zlo.
"ycbr^
neckmusystmu' pro kterf m jenom h|ub<lk <l1rc^vrcn.A e ten
sebeponi"j.rinrl |casmpuje Proto' aby z:rchrlri| svrj nrzrl!' svt Ale
kdyliy oamitt udlato geto, nznamenalo lly t<l.icn,. ,c.by on p-iel
o ciob. placen msto ( ndenickou dinou ;rst<r 60 h<xlin t!'dn' po
nocch a Po nedlch, kterou vak milujc). Nic t^trk trt<x-. lry se mu zase
nestalo, rianejvfe by skonil jako obvok na stcrlisktr (a pokud by
to bylo na jin-Morav, vm jist a v to i on, c by to pro nho zna.
Znarnem.nalo i potovicni prci a dvojnsobn/ p.iem, i krly rrc p|:rt). .r,
nje
j:t'"
korrrpctcl-:i,
by
pil.i
e
pacienti
tak.,
to
ale
q
nalo by
akumuiovn nejen Fho altxtni talent" ale i lur ztnnndiny " 9Pe.
ranhostolu, t driny, z nby se jinak dala 1rrst^irvit- trtcnpyramida.
A ten chirurg m pocit, e jeho talent a ona pyranri<|a ncPat jenom
j.-.. M Pocit' e-mtrsohnout svou morln p|te|. aby <ll Tohl s1!'.m
ik.lp.l.- sPravovat jin ptee,. odhleje o<t jejich nlor:rlity, co je

;:'l:.*;*::Hrti:^T'""'19:j9!.!;?1':-;"*jvdyckysouhlasit.
u/
z aauirsrt;h rrkil;A#Ja;1,:T;il:

I'11_T*
to
v rivahu1_:b
znamcn
P"!""ut beznadF' i" odbornm diskursu na
rirovelt vjemnfch vftitek
z pevlknkabtrl.
Abychom se vak vrtili k
pr velk vtina
populace
--r.^,.ny
'problmu,
percipovala i disidenty jako j!"e
.*''i";
j.k
je
mla
,.
svm obraze socilnho ''i'.,.''i'' vedle lonit,,rr,o
rozmru uznvan
pevahy a vedle z tohoto rozmru *
PercePce respektovan
funknodlinosti byla tu i percepce tet,
"y*'k4'.]
vertikln orientovan dol.
V socilnm svt n hhvu
ilo.ta,oenm to znamena lo, ei disidentsk
kruhy byly p.r.c-'Po;n1
:efgn

b\" zvlitn druh roain "pa,rsi;"h": Z b]e"kon"e.koncri

diska lidov moudrosti .f"
stejn jako ti kmunst byli to
lidj,.kte
ideologie".;j.ji.#
"j'"l
ve svt
: ii nJtorieti,
ve ej nho respe}.T.
' je zakowen
',i"i Jej
.^*u"-'*gativn
, i m pos kytovala
!
jez,
*::l.g: :- 9by|:ji'' lovk ,,.-eld.- V
3ejtch mravn bez honnosti. Platili za ni ",;H:;ii.'tt.."fi"i;py.u"
Nrd,.a|e zrover se jim
nechtn a Perverzn vyplcela.
Pi sv inteligenci ovem disidentsk kruhy
ctily toto ertovo koPko svho zvllnho Postave"i
p*"it'"
uyry
vldnouc moc
'.'my "a
"...,ar.".iy
na okraj.'p,"t.t'iosti
a pi
kadpleitosti
st<11{3|izovny. "]d:.:i.y
rnily se vemi ji''i a.i"I"ym' p,ostedky.
NebezpVjboru p,o nh!:?u rusprawdlh',
,.a,,,
spvalo
v tom,
e clevdo m rozbijel v!'l u nost
'ym"i,1,,p.
t,iam9,n aisaent, .,j i..j.
se prv tch neznmfch. Sttn Postave
bezpen'J
ne Chartu a vdla-pr. Po tt,strnce"."'id ;;;;.,")uo.'.,i.
mravn kritik naemu disentu nic vytknout. ";; ;;;;"j.nj
i

jeho emeslo a primrn odpovdnost.

Fakt, e podl lkaa podl spisovatelrl mcz.i signati c.na1ty !z.
je pesn obicenf , nejuky j. Fji:h vzj.emny.r'"|| v pop.ulaci, ek
oi.'d na vysvtlei'i. ohted-n diidenty je tu zbyt.eny,]oni maj t9ti
tuto debati za sebou . absolvovali ji nkdy v roce l97)o, jen msto
mho chirurga pouil tehdy tum Vaculk daleko vku.snjhosamo.
znaku obyeftropekae. Je to velmi sloit,i Havel v, e vtina
tak dircela v pravd, a pesto j'o' to sym
CiMnrl
":..tryrr'
"a;e
i-pro nho slunlid, a diskrrse rur toto tma ns.jt eM.
zprlsobem
odbornf p,yk Pro tuto diskusi nm nabd nikdo mer ne Peter Ber.
ger v *ji u-?it,,t u|W o plili,hj iz (esky l99o). Rodiuje morlku

,. J:d'.'.-vf'lunost vak ani sebeqltruistitjsnah a zci se vech

vfhod
zruit nedokza|a. Nemonu, "i-"..r',,er".
Ani nemohla chtt.
Byla to vfluno1t,.oplen o daleko "vt,,,;,int
a hultumi-i,piat ai,identsk!'ch kruhrl, kapitl, o jakm
lovku niohlo jen
snt. Uvmtyto teiminy ie smysly,j;k.
''. "pri;;"
j.
a poslou mi itejednou,a vira3ytji. ^,i '".ar Bourdieu tlg77)
dujcstruktury disientskycrr firr vytveli i,"deskriptivn: Rozho]men of letters., vzdlan-

Nkdy na potku osmdestfch let syil mi v

hlubokm soukrom a lehk opilosti jeden okresn potic9jn velitel a dlkovy
stud;; ;;ologie: .Chce.li dnes
lorrk, aby se s nim.zacizelo opravdu po!!e
zkona,mus bft bu v nomen.
mus bft znmj.oi.io"nt. obyejn}'
n"'a nrok, pane

Debata se roannula kolem stati Petra Pitharta Pokus o vlast L979J a Odvahu
myslet [1980l. Je shrnuta pehledn v Pithartov knize Djiny a politika [1990].

mij.?..*ebo

24

'i*it

25

<---

ci, lid ze svta Psanho slova. Ti z dlnkrl, k1ei^se pipojili,.byli

vesms velmi secier aubdidakti, lid zvltnch, kultivovan.fch 'jm$.
Mnoz se dosta|i k hnut pes svou nboenskou vru, netran Pro?.
,,u,,o.. jako vywu k aktivn riasti na celm evropsk-_9:.^T"vnm
a kultuinm odkazu, iin skrze vrozenou zvdavost vysloven.sekrrlrn
k i.
p"".ni. Kritickf 'o'i.1',.kterf je. postavil,pr9tj r9imujejich-.kulturn
.".PTi":dl
I
io,., J pravd,,pivedl F o\ i',t.'''vnetb.
kapitl vj-razn f,r.''ysoi"l kulmrn vfbav.u sgedn vzdlanho riednemluv . Ziskat
;i.!;; o, iia..t'.se zdlnm nixm ne stednm
a vtina ho
snadn
to
nebylo
ale
kady,
ovem
mohl
kapitl
;k;"

Prost nemla.
obyejnf lovk pochopiteln neznal Habermasovu teorii o rostou.
cm a dnes u kriticil m iyznamu "komunikanch dovednost" mezi
vemi ostatnmi dovednostmi. Neznal ani teorie Nisbetovy, Collinsovy
uli,,y.t,, kte mluv o tom' e komunikandovednosti dnes vy!|uj
infor.
novou vldnouc tdulo, je vyuvsv schopnosti zvldnout
svta,
modernho
lektio','..\9"^Propojenost
a
instantnr
.t explozi
e
o
tom,
a
"i
kter dnes klade zk|adjeho sociln i fyzick reProdukci,
nastolen
k
vfunou..!|"PPst
tato nov tda ."'.,q tuto svou
novho druhu panstv. Instinktivn vak tuil, e disidentsk \ru.hy
latentn mezi Pny a Po zkue.
|at u sv!,m t.ulturnm kaP.itlem
drel
nostech, kter -et Pny ktulnmi, nen se co divit, e se
'
v povzdl.
A to jsme jet nemluvili o srovnn socilnch aapitl.-I tu toti
ze|a mez1obyejnfm lovkem a disidentsk{ kruhy takov PToPast,
. anebo nai.
L l ;.;i-" fr.t'"enbylo zapoteb mimodn odvahy
esk
standardn
srovnala
si
pd,ny
s
y.t,d...Kdy
t,ii,n,ti nun,n,
-ajitujc
",|.
uspokojiv
klanu,
svho
st
stavbil
rodina chatrnou
'o.iat''i
pri'J"p ke zboiz partiovky, ".l9 kehkou na dotek moci, se socilnmi
stmi disident, lr,.idlu, ze iejictr cesta pro. ni nepedstavuje relnou
alternativu. Ti lid mli wa spo3enl za hranice obce, kde moc lidovfch
t.o''takty i mimo republik_u. Nejen
klan vesms konila. Ti lid
'eli
ale i do Pafifu, I-.ond!na,
pekvapujci,
bylo
samo
u
co
Bratislu'y,
do

lo Je dost podstatn, e povvm-lidle termn .nov tjda., odkazuji tm

obsahu,
nikoli r. ny"n"mu,iejzvedl v politologii Djilas t9:4'"ybr.\t:Tu

ji
a,"..i''"_iicioro$q{q!r.1iti"e
,Hu"..".ovfch,

zpomenu-gtr teoretickfch koncepcch

cotlinslovfch i Nisbeto.-t.(1 nejpiehlednji 1i u Gouldnera,
prost jako analytickf
1g7g), tey bezLpriori noonotc i poliiict.konotace,

termn.

26

Yorku... opakovanj ozyval

se prostmu lovku j*.y
.
s Fry na hd... .
Vedle zeteln Poci9v1nho zvlhodnn disidentskfch kruh kapitlem kulturnm a nsledkem toho i socilnm, vznil. s. nakonec
ve vzduchu i otzY:j.l\ j. t9
Yl?:! s jejich sv8tskfmi statky. 7vist
.*i9l""s9ky
nep'ehl&nuteln
lids} ,,"latn*t a udvy dn instinkt
Je
vnm.avf
na
rozdly
.a v hmotnfch monosech.Kohoutv
J".!!"!yJejn
bj.enf byt, Renault zT|JZEXu vila na zav, Havlovo legendrn
milionstv a,o.8'..,.je pod Vacu|k za dolary
'. spi8nnch
center, to vechno byly Prvky reimem drlsledn budovanho
image
t]pply:

\.Y

signl Nec|n, Honzn,

eskdisidence.

obyejnf lovk je vesms na vdom rovin odmtal. Ale s hlub

bylo-jinak. I nhod n a iist sporadick pm
.to]Tlu
zkuenost obyejnho lovka toti nkter jetr poae.zen posilbvah.
K{. vstoupil irstalatr (teba i ve]mi zbohaf n'ur) do byiu odprce
reimu a srovnal ho s}.y.:*
|.YI-: vidl, .''' je ten ozdl.jeho
vlastn byt byl nesporn. bohatji.zaizen
a tento uyt uyr
jaksi
a.asto zoufale obnoen/' Ale sp1t{il v. nm vi, "p."""
jich byy ty,
...h"9y
jeho
j..' ubohou .napodobeninou. Tady "bylo
ji*i,
-by.,
"ly'.4
"ect'''o
R9zdl,
kt9rf
n9.vnmrne,
doku se vci nepolo .ar. sebe,
ale
Fo'
l.,: pak okamjt iclentifikujem9 jako podstatn!'. Prv
Proo
'new
rich".Tikdy neuv tomu, e
rih", trbna deklsovan, skuten
"old
zchudli.
PochoPjt povahu rozdlu mez.i. ,starynt" a
.
"novym" majetkem vak
nebylo mon.Reim-Yy.""'lvfhody
okupace ,,r.3''et'o s"tot.ln
1qanti9kho prostoru" [Ash l99o].a, nol,olil otevenou debar kotz.
k.*' kter/ch jsme se tu dotkli.
I rl" druhou 'stranu, tedy disident/,
existoval- v.
nesmiite\reho
P^.' kdo s koho ji.r1
ry{mnkch
tin1i-t veejn kritick seberele*. g j jsem se' \,e verzi tto
""itr"l
stati
nabzen. najae
publikaci,
okrrihtchto
problmrl ze snadno
J989.l
-vyhnul.)
p*h:.nfch drivod
.Strategick oh!".ly, pes vechnu
nesmiitelnou vrlli
existovaly;.
Zprrihlede"i skutenho
.k..p.ravd,
sociInho-Po'tau:n diidentskfch rodin' nebylo mona instinkt, na
nj se irpoptrlace nakonec mrrsela spolehno.'q j radil ned1,to,,at
nikomut'.
vrstvou vdom

ll Racionn opory tto.nedvry

formuluje pkn Petrusek [1989: 212]: .ee.
no velice prost . ti, kdrr disponuj kulturnm kapitlem, bisponuj bucasne
schopnost prokazovat.ryol legitmtu,legitimitu
*"iat''i $o,ice a,eimna
legitimitu sl symbolick dominace a aut rity celou
'ie adou prostedk,
[i"oy'"i

27

Shrneme.li vechny tyto skutenosti, mrleme ci spolu s Paretem,

e disidentsk hnut woilo kontra.elitu s pomrn rizkou a nezetel.
nou soci|n zk|adnou. Jej cle nebyly v elementrnch otzkch
skupinovfch spolenskfch j* jednoznan ficrmulovny. Struktura

--;P

relevance jejch clneodpovdala uspokojiv struktue relevance

ithosvta. Spojoval je negativn program odmtnutstvajcho
podku, spojovala je kladn koncepce obanskspolenosti. Jak ale
bude reagovat tato spolenost na fakt sociln a ekonomick nerovnosti, to bylo ponechno k diskusi na dobu, a to bude aktuln.
I disidentrim vak kladl lid nalhav jednu nepjemnou otzku,
na kterou nemli vyjasnnu odpov. Znla: Dobr', ale jah to bude

s majethem?

lovku bojujcmu o kladn lidsk prva prv pro tento lid se

ta otz}a, mohla zt piznmna nehorzn. Ale zstval v tom se s.
mi druhy osamocen. A kdy ji nepodceitoval, zjioval, e odpov
na ni prv j.ho kruhy rozdluje a r za danfch podmnek si artikulaci
tchto rozdl(nemluv o politickm pase mezi nimi) nemohou do.
volit, ani by ohrozili dov vycl svrhnout Pomry, kter prv
vytvoen veejnho diskursu a konstituovn normlnho politickho
Prostoru brnily.
Postaven a strategii disidentsk/ch kruh to vysvtluje uspokojiv,
a z hlediska, kter jsme si zvolili Pro tuto rivahu, pomh to tak
vysvtlit dlouh vhn populace, ne se k nim jednoznan pidala.

nositel'pouze' lidskho kapitlu Prost nediryonuj..

28

T,^"q'

kqo

socloLoclcxn,l NAK|DATELsw pnnv wcHnz

301 Soc|ln dev|ace, soclo|og|e

nem.oc| a medlcny

Pub|ikace seznamuje peh|ednfm zpsobem s okruhem zkladnch

poim q 9isqipltn sowisejcche stubiem soci|nch prina dristedk
yzio|ogickych i psychickych poruch, nemoc, odchviek od .norm|u.
a jejich len.Systematicky utidnf vfklad pojm je doptnn rivodnm
te}ctem o vfvoji tto ob|asti, orientnm prvodcm, eznamem !ite.
l?try: Autorsky. se Purl1rbek
.od'jej. ni vp.qpn sociologov (. Kapr,
M. Petrusek, . M. -p
a da|),redakn pipraveno
v Socio|o9lckm rjstavu snv. Prvn svazex edinay s ci bgici
pojmoslov. |9 yr9n pro- stugenty a pedagogy, zejmn medicno/ch
oborti, soci|n pr99' prva. krimino|ogie, peogoglky a psychologie..
120 stran formtu A5, cena 29 Ks

501 Jaroslav Kapr: Co le to demokracle

(uebnpomcka o demokraciijako zpsobu rozhodovn)
Jdrem . knihy praskho socio|oga jsou pednky prbsbven
na podzim .roku 1990 v rozhlasov stanici Svobodn Evrpa. Autor
pinnoy, u ns netradinpohledy na mechanismy demoratickho

podmnkch soudob spo|enosti. KloWpoiem

astnick demokracie je ilustrovn na ia9 praktich/ch pklaorl..xrmu
loporuujeme vyspkokolsh'fm studentrjm,- stedorolnymuitelr3m
jax.9.v|t9o.nou pom"l.t uvycp obansknauky, |ze vyuti pro kursy
ii
!^
po|itich/c! stra1 apod. Vychz v ad Studijn te-}ty.
104 stran ormtu A5, cena 25 Ks
rozhodovn

901 24x

o demokrac|| a morlce z pohledu soc|ologri

Demokracie a mor|ka . dv dmy, kter vstoupily db naeho ivota,
do dennch hovor i ned|nch iivah. okouzer,ate i nedrjvr
a rlivost, $-e1ou v9 9po|.nqsti roku 199o vyvolaly, vysvttuj
-esejrirra po svm
mapuj prasocio|ogov. K jejich 24 pvodnim
s.e sv'mi
9bpky !'yidii| M1chq| Hrd}i. .Vylo v proinci 1990 jak prvn svek
kninice asopisu Socio|ogick aktual'ty.
8o stran ormtu A5, cena 24 Ks

Adresa nakladatelstv: Alena Miltov, poste restante, 1 40 02 Praha 42.

Kapitfu

d1l,|

Juk to, e tak hladce?

Vme.li toto vechno, z|o by .., e najt odpov na dnrhou ni

otzku, toti

Jak to' e se star,' reirn nakonec zhroutil tak rycble?

bude neobyejn obtn.
7.|o by *, fu budeme muset zrnnit referennrmec a pijmout
poci historika i politologa. Ti mohou - a budou - uvdt sv drivody
neodvratnho kolapsu celho systmu Post-totalitn spolenosti u ns
s oprvnnou pesvdivost.Pipomei1me si je letmo.
Na prvnm mst to bude asi zlrroucen sovtsk moci, J" amjku
podeprala reim s nulovou legitimitou.
(Sociolog by k tomu jen dodal, e legitimita moci nebyla od pot.
ku, tedy od rusk invaze v edestm osmm, nulow. I nae populace,
tak jako vechny poraenpopulace ped nmi, piznvala jaksi
oprvnn, by pinav oprvnn, kolaborantsk vld. Mesi nrod
na lopatkch vybrat? od Huskovy garnitury se asPoi z potku e.
kvalo, e poslou nrodu j'ko sprvkyn nrodnch jmrl v dob po.
rky. oeMvalo se Pragryaticky, fu bude muset dlat s okupanmoc
i povliv kompromisy, a chpalo se realisticky, e si na tom oheje
sv vlastn zjmy. Nepekr.li vak pi tom jistou mez, spln i jaksi
historick posln. eeno.jinak: nkdo tu pinavou prci s okupanty
dlat mtrsel, kdy u tu jednou byli, ''a zasloul si za to i jaksi miniml.
n uznn, i kdy spojen s pohrdnm, Protoe kdo se jednou takov
prce ujme, sm se nroku na dstojnost zM. Do sc vak pochopit"
e k nemu sv obci pece jen je. Takto tedy vznikla jis legitimita
Huskovy garnitury. I tato omezen legitimita se vak postupn vyacela a s nstupem C'orbaova zmize|a beze zbytku: ruskf medvd ml
zjevn tolik vlastnch poti,e u horlivho sil kolaborantrl k odvr.
cen jeho Pozornosti nebylo zapoteb.)
Vedle zhroucen sovsk oPory, a u pmmocensk anebo zmnn nepffm paradoxn legitimujc,budou jist vzpomenuty a analy.
zovny i jin initele. Pozornosti nemeujt zejmna vliv psobivho
pkladu sociln-politickho vlvoje Polska a Maarska - a nakonec,
jako pmy podnt k akci, u zrela neodolatelnf demonstrativn odchod
29

'7

"endrk"do bohat nrue kapitalismu, sledovatelnf pmo z oken

malostranskfch byt (a vskutku, arogance, s nponechvali za sebou
n1ct11jt9i Nmci 9yf Tr{1nty vplen eskfm fidjkm, byla nesnesi.
teln). Pozornosti historik neujde jist ani patnf kalkul pretendentri
na.pevzed
T*.' P" d:pulnf poldck geneiaci [orrso[tor, jen je
vedl k P'9Y9q.i vlastn. \y. Ekonomov budou htat ?droJ-zs1r ena v zoufal ekonomick situaci, v nu nebylo dalch kfin na vy.
tloukn klnstarlch a Panovala veobecn 'shod a, e tentokrt ri
nepomrle ady .soubor opaten", protoe jde o rozpad makroekono.
mictn v-ztahrJ... Zliustav v tomto komplexu vysvtlen velkfch djin.
zmn.msto
Pj":".igloga? A kdy u, je.tu msto pro.sociolga
"y:|
j:l." zvltn
rodiny.'
mik1operspektivou? Mme my,.ani bychoin
opustili svj rodinnf pseek,jet co dodat?
Nebude toh9 m1o!9, ale pokusme se. Pochopen djin nikdy neote.
vr.jediny kl.Neobejdeme se samoejm bez -exkurs do irchsouvislost,. sfl.y, kqer hfbou mallm svtern rodin, maj nejen hlubok kol9Ty' .!9 i rozlotou korunu makrosocilnch koniext, a my nemme
dny drlvod se jim vyhybat' ale budeme se k mikroperspektive trpliv

vracet.

. Jsryauch odpo"e rur prostou otzku, pr star/ rem kolaboval

tak hladce, zni, e nakonec u nevyhovoval nikomu.-Nejen tm, kdo
byli v opozici, .ale ani tm, proti nim opozice stila. Njen tm dole,
ale ani tm nahoe. Tm zvl, kupodivu.
teba pedeslat, e vysvtleni, _je m podpoit toto sv!'m
^Je.

povliv tvrzen, bude na prvn potra vypadat ;t<o

'PryFT ekonomick.
vysvtlen
Memeho dokonce jko ekonomick-pij mout, q"k."d. uvaujeme v termnech politick konomie, anebo,
;ste
.r,
lP"' rykud.c!pem9 termn."ekonomie" tak, jak ho chpo.l a''aiytic.
kl.i sociologov.. |.oz|rodujcje, abychom se nedali svst z eym
chpnm ekonomie, jeje vlastn vemu uvaovno
"ekonomickfch
reformch".

je majetek j.. jednou z forem, jich nab,1ru moc. To

:oci9loga
nic
novho,
u Plato vidl ti legitimnizdroje moci ve stt,
Py.nebylo
*jV
noryfY,anebo.
jinak eeno, jako moc prisob penze,
TM:'
1
zbran a vdn. Modern sociologie klade pouze draz na konvirtibi.
litu tchto tjejch forem a ppadn k nim pidv nkter dal.
Bertrand Russell se pokusil u na konci ticrlch let prosadit do socio.
l9pg PryfuP' k..y by. * opei o Potsm moci jako o -wcholnf explikativn princip a choal moc jako nejvyspolenf jmenovatel veho
socilnho dn,.podobn. jako je v moderi fyzie-chpna energie.
Pe:,Podnbn jaho enngie, nwc se projeruje a ntwln fortnliih - job aottat-

30

zbran, jako ciailn autnrita, jako aliu i jako ruzor. aann z chto
z b.t poaaoadrn za podurwu ji,,, a ruexistuje tn,kou formn
rurn,
firem
tttoci, Jry $ ostatn bly Fomjmi d"eriad$, Pojeilr ,aat jert, o jednt z forem
nnci, rwp{klad o blntsut, rtnib bjt j* d'stzttttspohn1ia, nh jahn stu,dium
enfrgu se sfuuta urilirn ohn,mihu za "djc,rubmuJi a uahu ostatnt jej
fo*a. arojem bhatsh, mxie $t wjensfu moc stQn, ja*n moc whdnt ruimy
jin1ch, a oboj rnopak m' e hjt zdrojern bo|wtstu." [Russell l938]'.
.sttl, jako

Mezi tmi, kdo se pokusili zmnn ti kladn formy moci rozit

jej dalformy, m dnes velkf vliv Pierre Bourdieu. U pi v!'kladu
rozdlu v Postaven rodin disident a prostho lovka opeli jsme se
o pouitdvou pojmri, zatim intuitivn chpanfch, nedeinovanfch,
kter Bourdieu do sociologie rispn zavedl pro dalformy moci (i
majetku, anebo vlivu...). Je to pojem kultum knpitI a pojem sociIn
kapitdl, je mu pvodn dosti splfvaly [srv. Bourdieu 1977], ale
postupn se v jeho dfle dalmuvnmustlily jako analyticky zeteln rozliitelnformy moci, i kdy jaksi pesahy tu zstvaj.
Pro prvn orientaci mrieme pi jistm zjednoduen (a Bourdieu
vru vyaduje zprzrann,i za cenu mrnsimplifikace) ffci, c zdro.
jem kulturnho kapitlu je urit dovednost (schopnost, moc, Potence)
zachzet s informacemi, zejmna pak s tmi, jejsou obsahem symbol. Jak si ukfume dle, takovou dovednost je mono kumul.ovat a uloit pro dalpouit, tedy promnit ji v kapit|, z nho jdou riroky,
o

ani by ho ubfvalo.

Sociln kapitl pocltz naopak z dovednosti vywet sloit pediva socilnch st,chpat" jak j.sou tato pedirra osnovna a uvattto
vdomosti k svmu prospchu, a to'zejmna tm, e v nich posouvm
sebe a sv blzkdo strateg.ky nejv/hodnjch Pozic. I tato dovednost
toti meblt hromadna, jak si rovn dle ukeme.

q"

12

Russeuv podnt nenalezl mezi sociology pimou odezrru jak proto, e piel
od filmofa, tak proto, e piel v nwhodnf as... Problm moci je vak v socie
logick literatue trvale obsaen implicitn a rznsociologick koly jej jen
rrizn konceptua|izuj a posunuj ph ana ze diraz mezi jejmi rznfmi for.
mami. oivenf zjem o manristickf pohled na spolenost v edestfch letech
soustedil pozornost na problm moci politick a ekonomick a pispl k roano
ji sociologie konliktu (i s vfraznfm pspvkem nemanristickych pffstup, kter
reagovaly s{m vlastnm vfkladem konfliktu . srovnej o tom vce Keller 1990).
Pmona Russellv podnt reaguje nejnovji Runciman 1989.

3l

kapitl m1e. vichni, tak jako ka<lf

Jistf kulturn a jist sociln npo..r.. i moc. Malt se aesms boj
m njak pnli,.;ilt" rnoudrost
Werich.
iini,ti, ate it ,ni,i,i ', *j,, boj mn'l1ch,-k k t<lnru .|an

l.

anyzovali
Pidrme se neidv moudrosti mal!'ch, .ktet.oY j:*.
ju|.ji
provccll
reality'
konstrukci
j.i;
u p*,,i sti stati
Hi
'*iarrr.i
a po<lve1me
.o]^* navzdory dominujc ideologizaci ze sffany velk!'ch,
si takto vyistme
se na situaci z jejich hle"diska. Telrve Potom, 'kd'z
obtnou,lc zd
bdpoudt'na
,.
stl, uspod." ;;;J-a P;k"'inie
rclclinm
kruciln otzku' co na starm uspoctn nevvhovovalo
se

vldnoucho establishmentu.

Nejprvetedy,conelyhovovalotncskr<xlirr.Covedlokjej
kcly i ona mla svri po<ll na rispn
vzrstajc
"..P,;k"j.*.,.,.i,
kolonizaci stitu?
Nebyloto,kupodivu,.rozdlensocilnhosvta,kterjsmepopsali
jejich
rozdlen
:'u
iako tmtdn. vidn antagonistick
'ryl.n9':
vlastnost
zk|a<ln
nahoe. Je
{;; i J."r'e '"i"y';edni.d<]le, druzsvta
nesiravzrlorovat a pijzlravho ,o,.,*.,, # '; realitm tho
orientujCe se spe
danost,
prodn
J.u" trn.
-a ;. '.alistic(
ne na konfrontaci.
'.u "upt"ci
obyejnf
Realita sociln vertikly patk takov!'m skutenostetn.
ned nic
se
tm
s
je
bude,
a
bylo,
vzaycty
pu,,,.'J
lovk v, e
na svt
to
tak
"ei"r.e
"pi".1d-druhm,
jetln"i,
no
!tu,' u .o j. ;;;
na
chod. Jos ortega y.Gasset '"a 'u'nz{31e-p1""'a.', -\dy:.ukazuje
modern
lovka
;;-,P""i" dav. n,ehoraznou aro.ganci nyt1"eho
se vude. Ukazuje ale
doby, kter!, ztratil vdom vlastncli mez u .r.
uvili
obyejn.'lid
ne
stolet,
ti
ne
vc
tak, e to trvalo
rovnostl3
osvcenskfrn mylenkm o .,p,.,,.nosti asPirac '' '.iat.' a nekokadodennho
vech, Ado,,,J r.-i"-" a"*iv, e:.. ^ryii:b
toto vdom bylo
aby
"
vJch
-edii,
nenhorisil korumpujrci sly
udreno.

jaksi ambivaMus vak bt denn obnovovno a stejn tu zstv

stejn dobrf
vem
j.
ve
v]..
tedy stai]i;'b"k souasn

lence,
a mrle

13

32

',."t

!ffi

"aroky

j'ko kdokoli.iinf,

a souasn si je vdom,

dav , Praha 1932.

Srovnej k tomu Jos ortega y Gasset.. Vzpoum

zt'.lo
p-ravda. Signly, kter lovk od starho reimu dostval,
":.''
1,:rk glsilo;aly prv t.uto ambivalen-ci, protoe cel rtorika byla o rovIrri';1i :r ccl praxe s1rovalave v!'brove
distribuci privilegi.,-Ncvala-li ale nerovnost" co tedy v.alo chudfm? Na p''n
pohled
.t' tntezdt', e odpov. je. velrni.triviln
a v, zk'', t"uu myslu
t konomick. Neschopnost h|ubho
*"ryTy tak vedla r.
lxitrirn (ekonomi.\y:l)
]ejigrr pravidelne '"a-/* n.9Patreq
" pe"kioit vlastn stn."pl"'iu''
i spc h nepo mhal jejich_
au tor m
o co vak ve skut-enosti lo?
Makroekonomic k pot,enrorl nh<l hospo<lstv socialistickh<l
.tt.t'u
f promtaly na iove mikroekonomiky do hospcdareJ luyt.;n esk-.gdjl| rllouhodobvm plivfmpadem trhtr. Penz
.ini
bvlo vc
ne ztn,ekl bv ekonom.
rll
vptarn
ao
p*.,-'
;t
ty
.rri
rrrlacl h.ospodyrl|1 oua. m|i pravdtr
o o,b-u' rrrrik|o to po.t.tatne.
.e
Narristajc problm tod ue k.'tenosti spovalv tom,
penze
pcsuvaly b!t. hlavn.m probl-:* (a jich, samozejme,
.,tay.kv
tr<rchu chyblo).nejen pro
''s""velk<lu.eknomikrr", p tet' pracuicna
rozpttr"
l98ll,
ale
i.p}o
[Kornai
a.t,'iJr'"lport.!'l":ipy "mkkho
bitele, kter!' i s penzi v ruce .sluntto, co potebbval, stle
,o..f"l";i.
Vytvoily se ti tirovn distribuce.
P"TTho v/bru,.j9t{ P.9 tm, ne zbopilo do dis.-.t.?'|:'::I
LrlDucnl slt, nkde na rovni krajskfch
skladrl a pmfch kontaktrl
ni] yfroble (a v centru i na dovozc),.rozdlovali
zbo
psluncinomenklu,"'. a pracovnci partu. Dostat
'i.nej,,c"I}i
nkter zbil znaP1o; 1jt r9re.*i9 pro obch.od i pro nrmpl * n'"""i Kv
3:P19
Kqq i vy..Nkter
zbop.'t. uyp tak vzcn , . uyto1en pro nho
a.jeho. nejbliX rodinu: an on u neml pebytky, . i''.Iz
ay aat
r

obchodoval.
Zbrky 1 tohot9 Prvnho trhu

(a je teba ct,e ve vtin sortimenu byly jc*t relativn bohat), s|i pak do prodejen. Ale
ani-zde se
nedostaly. n.1 nyJt.
9:i.dy.se na trhu d]ruhho.sledJ. re "fiiutrro'.,uti
sitr svou prioritu vybrat si,.ne'.
.
p.oH1.-""lt'*'[{11,!r
du.
b)oJ" jich mnoh."^'
"i",,r.
pTly ke 'slo.,u velk aparry
i
itel1.
sM a skladrl a me-iskla$
mesk|adfi aa"."jp..ry.
;"t' r.,.|i".',
a n-L
j..j4,
^..---rbdiny, a
^^X^r-l armda
pak +h'^
tePrve git.t"
sv/mi rodjnanii,
vichni o*,em ..le
,e. svch pr.uy.l,r
nebwlfl
tr
:"y:i rodinami. Ti
:rt:!r,i.o..,S- taue ,.'rry.n
prodvi u,'.j-:"
si zt",
me sebou
.;b.h":
"4!?\n
"y*;",";i tedy stt,
dovali, vyvl.a9tnive plivformlnho majitele poa.j.n,
zprisobem, j"Jjsem v prlvodnm textu popal.
Nu.a tePrve.l9':o zbylo a co u se opravdu nedalo na tomto dru.
hm trhu udat, lo do reglri a normlni na pult, uuy'r,ytl,,orii"
tr.ti

f*"iiu^:

33

trh, jedinf oficiln existujc a zvnjku viditelnf.

Jectin!', kde kupuj.
cho nezajmalo, kd9.ry.prodava, a prodavae, kdje kdpujci.
.Jeiriy,
na kterm penze platily samy o so6.
7rcbvn tohoto tero trhu bylo ovem sule alostnj.Nemyl.
nebylo to zptisobeno jen a ani ne pedevmripadkm vyroby.
T..':.
Ta jela dl, plny se plnily- a
produkovaly, i layz p'o .'.p..i.
-tovrny
hlednost naznaenhodistribunho
procesu to bylo asto i i>x, o n
nikdo nestl. I toto--z|rnil vak plnilo_svou funkci, nebo nejsnze prolo
stpedbnychuyM$ opticky zaplliovalo regly u pomhalo k kamuflovat existenci
1minn/ch dvou rrhri s prioritou. rmy u ns nezely przdnotou a leckoho to mohlo i zmy|ii, zejmna poku,d na nkupu
v nich nevisel.
Rostouc nesglkojenost v populaci nevyvolvalo tedy ani tak to, r
zboi nen, nybr pedevmto, e se sule r*ilsortimclt,boskuteje sice na uritrirovni trhrr bn existova|o, k jeho
"..d."":ho,
zskn
verk nestaily penze. Ale
!Il" to jet zbo,Co se nedal"o jen
za pruze,koupit, kdy ze sam clefinice je pece znoto, co lze ko pit
za penze"?
Rgdin.Y zaa|y s obavou vzh|etk budoucnost.i, kdy i na nkup
.brambor
bude zapoteb mt konexe, a snad i chleba
b.t',. na tom
'. normlnho
druhm, nebo nedej boe, snad i na tom prvnrn, Pro
smrtelnka nedostupnm trhu.
A opt: je to jet trh, kdy na nm neplat penze?
A tu se u radikln loumes urit!'m zprisobem mylen,kter
psn rozliovalo plnovanou ekonomiku od-ekonomiky ttnneboli
kapitalistick.. opoutmevak nejen kategorie politict ekonomie
socialism.'' j.lk se pednely ve VMLu, opoutme zce ekonomick
kategorie vribec. A natrvalo.
Nebo. eknme to rovnou a eknme to radji trochu vfraznji,
minuci.z:j--rozbor Plpoustel . nemylme se. t0, Co se.drus ped
ne3................by

a , rwn,t td:n"rustnloatn spolen,osti trn|rct)pu id"o.

honte.sp.oknasti trnbh utah . To ,! tnti adyck)
blo, je a ktfu.^ V optice
soci ln oylj:! strihtn aza,tn ndnn jin rrc trnpoirtnnst neexistuje.
Jm se
obas qsbtuj spokrwsti, htcr tn znpraj
naima oimn odehr

Nazrno z tohoto hlediska, prob!m pro obyejnholovka spval v tam, e sla penz se mu nrce|a p.d ima, r na k^smn
ml stle vt
nd'] sociln tapitl a e tento zpsob hospodaen byl
mdle tm nkladnj na as a energii. situac na trhu byla stIe ob.
tnjipochopiteln, zachovat si pimenf pehled bylo stle tX,

34

a zejmna ty rodin-y, jejich zdroje byly

skuten obtn vychze|y.
i
sociln),
(lrmotn
omezen
1lsn
Podobn pohistoricky
nen
Takov situace ovem
"ij"k.jedinen.
kdysi
rrlry sc vFkytuj v mnoha spolnostech, i nac spolenost
".i.
(d:vno a v pln jin form) poznala. J"k u jsme n1znalili' pro osvtlen funknihobtiti takovho hospodaen je velmi podntnf zprlsob
rnylen,jej do sociologie uvd Bourdieu. A u kd.y ekneme Pro,
rzem pojmenujeme hlvn problm, ped nmstla nae spolenost

<lala daljistoty mizely

na sklonku Post-totalitnho obdob.

Bourdieu vzeel z tradic kulturn antropolos.

sv teoretick kon-

"
strukce opr o Pozorovn primitivnch spolenost,kde penze h*j
slaby, zkony plat podle toho jak pro koho, ve.
nePatrnou roli,
vlastn vribec vechny sociln transakce se uskuteuchriy obchodn a',t.i"
ji
jksi "na estnslovo., ani by mly jednoznanou oPoru v psan
"srilouv.Juk
znla dohoda, musej si riastncipamatovat, a o tom,
pam v flpad sPoru plat, rozhoduje socilrr P9:q".l.participantri
ohody: }sn prvo ani nevisl!'soud neexistuj. Sociln postaven
pak se.nzakld ani na kompetenci, jak naznauj.m9rit9k1atick vysvt]en modernch spolenost,ani ne pmo na majetk.', Juk ho chpe
modern ekonomick teorie, ale na rozsahu jejich klientely a na jejich
ritualizovan prestii - tedy prv na jejich socilnm a symbolickm
kapitlu.
takovou spolenost na sklonku dvactho stolet nen u
Najt
-Pierre
Bourdiu poloil zk|ady ke sv v&eck drze kulturnro
lehk.
antroPologa pobytem mezi Kabyly, u primitiy1ho kmene v zapadl!'ch
polopbutnch podmnkch jinho ''A|ru.odvinul z pozorov{{ jejict'
spolnostipoloruhodn sociologick leorie. kte1.jako. vfkladov
.hmuvyrzn ovlivnily i vfklad modernch spolenost soudobou
sociologickou teori.
eskf ten, pokud neil uplynul!'ch dvacet let nhodou sm mezi
Kabyly, u jist tu,pro mohou zajrrrat i ns.
Jsou tu, zajist, mnoh zsadn rozd|y, ale modelov, zd se mi,
zaslousi Bourdieu prv z tohoto hlediska napozornosti.
Podvejme se s nm nejprve, jak funguje kabylsk societa.
7t<|adni ekonomickou t-ransakc mezi Kabyly nen prodej, ale dar.
tak zvltnmvztahem
to
Je zpsobeno jak nespolehlivost obiva,jen
*k
vnj,sociln pr9.
zisku, o nm;ste bude e.Dar je ovem
Zentovan form toho, co je ve skutenosti smna. obdarovanf je obdarovnm zavzn a ve vhodn doM oplc dar komplementrnm da.
rem, peliv vak skrfvaje, r by smltoval: i on Prezent.'je to, co dv,

35

{Ir!-

jako pravf dar, tedy jako nezitnf vytaz nklonnosti a velkomyslnosti.

o pedchozm zvazku se nejen nesm zmnit' e v 4i*" zakryt prav povahy transakce mus dokonce pinst takovf dar, jeho cena od.
povd pohledvce, ale nen F,,, stejru jako byla cena toho, co je
oplceno. To by urelo, nebo by to vrhalo na obdarovanho svtlo,
jako by oekval adekvtn odplatu. Dlouhodob vak suma vech v!'mn mrr^sbyt v rovnovze. Protofu se ale nevedou dn psan zznamy (u Proto, e Kabylov jsou vesms negramotn), klade to velk
nroky na pam a angaovanost riastnk.,Teoretick honstn ce, kter
zpn projehtujc kornplemm,uim dar do projehtu danl, nu tcn rusledeh, t je
shrzl ni transformnann pfulodn aelrni riskantn a rwzbyttl im,proaiznaaru
strategfu iti|w suta, je ad"uI s1,out' nzhonennu sloitost tomw faktu, t
d rcoua rudek].arouan, halhu]n,ce m:u,s potats ffiemcoaou rwdehln,roaarnu
kalkulac, a tud,upokojit jelw oeha n, ani b7 dal"a' najno, t o nm, a."
peo tom Bourdieu [1977:l7l].
Kapnek kornplikovan, e ano. Ale zvldneme to viclrni, i v modernch spolenostech, nemusme sc Pro pklad vracet a tnez.i Kabyly.
Bourdieu uvd, e ve Francii lka,kterf se d vyetit od specialisty
jinho oboru, nikdy mu za to neplat: pijmat honor za kolegiln
laskavost by bylo spoleensky nerinosn. Ale malf' drek je na mst.
Nesm mt pesn cenu ritovanou bn za vyeten,ale nesm sc
svou cenou.od tto ceny ani npa<|n odlio,,ai. A tak i lkatlrn clostane se profesionlnho oeten,i lkai,oettrjce sr' kolegy,
finann nijak netrat. A vnj zdn, e na kolegov netnoci ncbuclu
pece vydlvat, zstane zachovno.
Systm venkovsk!'ch zabijaek, jak ho praktikujc nae vesnice
od nepamti, jc ji"y- pffkladem takov ehrnnmi$ .a,nl. Dost podstatn
st kaddomc zabijaky padne na v!'sluky, kter se roznesou
po sousedech. Jen tak, jako sorrsedsM Pozornost, dar. Ale sorrsed tak
zabijejl,jen jindy, a tak podstatnf podl rozdaj na v!'slukch - a tak
m ce| vesnice erstvjitrnice celou zimu, nikdo netrat a vichni jsou
td.Je to lepne lednika. 7dn penze mezi nimi neobhaj,
dn rietnicwse nevede (ien to v Pamti, nepiznan), a pece celf'
systm funguje, vyrovnvaje ekonomicky pebytky a nedostatky.
Archn'ith ekorwmit, jak tento zprlsob hospodaen nantal Polanyi
1944], nen ovem omezena na trh zbo.Tyk se i trhu prce. Tak
j"ko se tTh 7bil realizuje jako (ne)vfmna dar, tak se trh prce reali.
zuje jako (ne)v/mna laskavost a sluh. Abychom vynechali Kabyly
a ocitli se rovnou na navesnici, kdy soused pokri stechu, Pomo.
hu Mzet tky a njaM mza nepad v rivahu, stejn tak jako on oPrav mi vadnf darling jako laskavost, protoe je dobrf soused a k tomu
36

jet elektrik. I na
"penze

vyriroyni

trhu..prce plat, e ncbcrrt

z:|*rtItt,

7A to, e jsem umstil dceru svho souseda k nnr .k, lnxlrrikr

pokm i|ta,-a on mi pomedostat iyna na kolu. Vct.hltrl jsrrr

laskavosti a risluhy, jen jejich konen suma mus tl!'t vyrr)vtl:|lI
a sledovan!' kalkul nesm blt ostentativn (co neznamen, " l, l|(.l)|r

hldnutel'iyt. Prv deklarovan nevypotavost vlast.nho..j<.r|rrr

umoliuje .iipes"e pstrag e pijmm9 jako nevypclurv.i .ir|rr:,rl
ostatnc. Us.tavuje to na trhu klima, Pro kter se arch:rick ckrlttrlrrril
nazyt tak ekorwruikou dobr u )e, a pesnji by se mla tutz,yr.;rt r.kr
norni dehlarouarw dobr vle.
Psnlpnna principu nezitnosti mn u Kabylri 1pxxt.ti k llr.ir
a samu povahu prce. Bourdieu Pozoroval mezi Kabyly, ,y .|n,ur,

nk hobktfunt p nnnst jaho ehonorni^cko.u ruzb1trwst. ()o s? (X.|

't,i,
ehmumick |unh,
'uje, je-ahtitin savul o sob, bez oh,ledu rw n strihtn
osob1, j, ji F!1lo.zui9. Pouzt aplikare letlnttt
jm
odpoafu
ponu,i
funhci
.cizch
stad

rotnbki zlumosti (temt,n, ekmwmich d,otnhuce a pmbt'sn try) |i.

rus sebou rozJim tcchnichhn a rinuln|ni symbolitkehn aspekm ztnil
sh ahtitity. Roz]inl mzzi produhtivn a n,epro thn, pra.c i ro.zJin nt
(ktnutilt
prac,
.,, kb; priruinjahj_ zisk i rupiru,j, *1,*. Arc|ruick il
socidln.pouhnu)sl,
saou
rwp'In
hurj
Inwcltzrn,
j* rozdl mzzi
tltuttt
,k,, ktnj qkmua ruot,t, sociilrt fuftruruanru filnkL bez ohlruht rut tnoitt

jehn tlsil.. [Bourdieu

l977: |75j

cltrrlgt.;r|.rr k.l
Je samozejm obtnnevzPomen9u.! si pi tomto
prce.
socialistick
brigdy
na
vesnice
kabylsk
popis.'
srx i:l|lrl
Jak u jsme se zmnili, druhlm charatteris.ilkT ry*'i']
.t. zl
vr1lc.j<.,
dobr
jej
ekonomi
archaickou
svt kabyk vesnice r
nt.z,itrr.r
vdm
principcm-jc'
jmnn.
Delrovan!'m
pn
tu m
v podninkch Permapentn krajn nouze s-Polenosti ijt:tt:t rlkt.
po.'ste (anebo v.podmnkch zbdovan spolen9.g P" olirrrsk.r'.il
,l' R*t..'; je to p chopiteln. Zdroje jsou omezen. vu]v a. titk<lv s1xrlr
nost nar- najejich-limity denn. V tchto limitech alc z.isk.it.r|llr'
je
ztntou druhhb, nutn a zjevn. Vpok r soli<Lrrity:t:tl|lrrist
"n,ed
se pak pirozen jako vechny zavazujc idel.

Nezitnost jako zk|adni princip orga1jzace spolenosti 'vi:rk v ).

n sloitjspolenosti reln nefung.'j"''. Vechny zntrr(: trlz.s.iltlr

spolenotijsbu Postaveny na nerovnotnrnm rozdlctr

ttt<x.i (trr.r

ta Nuitnost jako vdorganizujc princip je rispn jen na ncjni.nlvyv

vm stupni, v ma ch stupinctr ztracnnlchv pustin, pro jejich. zpsrt|l hrl
daen uv Polanyi termn prmitivn ekonomika.

ku, vlivu, vdn...). Ti, kdo maj majetku mn' dlaj vechno pro to,
aby to tak nezstalo, zejmna v situaci, kdy zdroje jsou natolik
omezen, r ocitnout se ripln vespod znamen nepet.Ti, kdo ho

maj naopak vce, dlaj 'as vechno Pro to, aby to tak zstalo, a Pro
jistonr vol aktivn obranu. Vichnitedy nakona, usfulrt o zish, navzd9rI
vldnouc ideologii. Archaick ekorromiky dopracuj se vdy hy nebe.
tynhobohasw faranrl a nezmrn bdy adovfch soudruh. vldnouc ideologie nezitnosti pak u jen pikrfv stvajcrealitu.
omezen moc penz a idelogie nezitnosti a solidanty, zd|o by *,
mus blt nepekonatelnou pekkou vzniku velkfch majetk a moc.
zprlsob, .i,.ky* ji archaick eko.
ony j tak peMkou skutn j*'
"
vfkonm lid.
noririky dokza|y pekonat, Pat k nejobdivuhodnjm
skho ducha ped vyn|ezem penz.
Co frscinovalo Bourdierra na Kabylech nejvce, byl rozsah ritualiza.
ce jejich kadodennho ivota. Chovn tzenritulem je takov cho.
ped kritriem nejlep.
vrul kter dv pednost kritriu
'sprvnosti"
ho vlsledku - my bychom asi ekli Ped kritriem rozumnosti. Ve sfe
hmotn reprodukce spolenosti ritualizovan chovn sleduje vzorce
i tehdy, kdy to pinese horvfsledek, kdy vede k niX
"sprvnosti"
produktivit, kdy dcrch sPfie ke ztrt ne k zisku. Ve spolnostech
archaickou ekonomikou to rrcmusb,rt povaovno 72 zsadn vadu,
protoe zisk je tak jako tak sociln tabuizovn. Skutenf .zisk, jen
z takovho chovn vem z astnnfm ovem plyne (|inak by pro n
nemli dvod),je nehmotn povahy (i. qmbolickj). Spv v tom, e
takov jdnnkadodenn powrzuje vjemn sociln postaven
zriastnnfch a reprodukuje vldnouc vztahy dominace a exploatace
v bezpenn ekonomice. Ti, kdo tento zisk dosahuj' to peliv
skrfvaj.

N.ir. ovem j.. ani pHevmo ritrra|izaci kritickfch okamik,

"
i kdy i tch je v archaick spolno.
o rinrly slavnostn a oryltitujc,
sti vc rte ve spolrrostech modernch, jsou ostentativnj a vynaklr<lr
se na n vce energie. Kdy cestovatel devatenctho stolet pi svm
ob.iwovn nitra Afriky (tak l{.abyl) popisovali vsk slavnosti, po.
tlachy, ostcntativn nienvcnych vc mocnmi nelnky pfud sczra.
nj'mi hosty, hodokvasy, F vyerinly zsby a rrsledoval hlad, vechny
ty exotick a zjevn iracionln zvyky, nemli pro n jin vysvtlen
ne dtinskou povahu domorodcrl.
Tato rinralizace m ovem svou hlubokou racionalitu. Boureu te
jej pfitomnost i v kadodennm |rubifu fivota kaby|sk.vesnice a ukazu.
je rn jej sociln funkci. Jejm clem je reprodukce' etablovanfch socilfuch vztah. Pekonv prv onu kladn pekku rrstaven a udre.
38

_F

n velk moci a ma
majetku.ve.spolenosti, kde penrc maj v mnoha b.
situacch
dubizn
hodnotu, zisk je nelegitimn
nelgidmnaa"kde
kde se moc, pi
ly:t,
slabosti sttu a praktick neexis1enc!
6pr pedevmo
frn.ie,
nost mobilizovat v okamku krize dost velk".i p".p"ru.
'ch.ip.
Je dna ,neiikost mobilizovateln clicntclle neboli st osob'ir ponp"r},
nikoli tu.
nfm ko1tem v bance i sttem gara-ntovanou legiti.mi
po" .ilnho
st1ven' legiti1rtou, kji rrroky mohou blt ..yn",'c.ny soudn
a PohE.
n pravomoc.
I nstitucio nal i zovan rituali zace vytv
symbo tickj hnpifu l. Vnjm u
Pozorovateli jev se qrmElickf kapiti j'ko ''io p.oti a v ekoomii
aa11 Prezentrrje se te.nto
lpitat oite''tti,,n jak kapitl nihpti ekono-

mickf: Proto je tu tak exaliovany poj.- cti."Prestiz vsat tu m vedle

sociln i evidentn ekonomickou rnkci. Pi slabosti koercivnch insti.
T.
:." 1Prva a verbln, nepsan.podobe vech dohod prv Presti zriastne-1/9tr
8arantuje veihny etonomick transatce.. 3e to ne.
smrn drllet, nebo v situaci soute o omezen zdroje
x reProdukce etablovanfch socilnch vztahrl ve spolenosti aic t.aick ekono*i\I
rozdl od spolenost.ekonomiky primitivn) u zcela jedno-(na
znan
.Tql"t.k ? vyhodn pozice v sptmu ''..olo,,o-rn redistribuce zdrojrl; je to jen peliv-zamlovno. Instituce
daru v tto ekono.
mice nen disfunknanomli t"!"P spoleenskhouspod.,
F *kladnm mechanismem pekonn rozporu ..ii nelegitinitou
"P]k

zisku a sociln strukturou zaloenou na ,,.ik nerovnosui akryv

pravy stav vc, aby ho umonila. A intak, a ji to stoj cokoli.
Bourdieu o tom.pe, e za teoretickou konstrukc daru je ukryta
,institution,lr orgaytyaan" misrehagnizn,ce, j,
j, zhl^d^n
.narsmuaci
a praadpo.dobn i. ac|w symbolithw- sit o
"itry ai,,z
- prstednirunl
upna
ujm@ , na,|wruutnyh a nayirulelnz
zniru.fhce ry"y?y,y
.n
pbuzar.l;h;,m,
yzlah
prj,n
sotedsttn a Fad
,1u,^t ,,t"1ana1tjch
h1.re9ipr9city: u prtci ryntnrcrt na reprodtthti cublnianfch uztnhti (bodd^.
nm lwstn a carn7lutl,i| ujmttw dn'ni,.ritulizn aznpwicn r ,utu,L p,oh,.
znfu,m,.p,t),
po reproduhci
rmth d;il,zu * j,j ehmnnich
'h,fu
,yfu!,.je r.j:
sil ru n,
ujnh
J
'h?.a
pnlhem, jaho usil nutn, h!,realizni
furth,ce *,l.7 1zz: nfi
Takov ekonomika-je stej$
n (zmrn), j.ko zbpn
"eP1ry{
);. K p1o.s [e r9pr.oa u kci e tab lova n /c h izta h 11 n usej
P,y.''
:
tt, T31l1
kdo na!":nich m1j nejvtz1em, vynaloit nepimen mnoh.
Hlavn ztrtyjim plynou z toho,-e zakyvaj, co vasm dlaj.
Ale i ti, kdo
-lso.9 {ote a na reprP|cj dan/ch pomrrl vru ,k^
}"Tuj'.platit.P,"'-.j.Jso.'rekrutovni jako hrci iit,'l, a se iir to
lb
anebo nelb. Jn malou ritchou ji j., b miokdo j. o[ ocela

I4[,,

'ffi ,j,-*-

dole, aby neml j.{t nkoho pod sebo" ? T:Yqry"..':HT i jako or.
g^^av;, riful: I jako Pro$, herec vak fudovf Fbyl,. v.eden pravid.
I.* mas,jou b'rdd-, nkdy i riast na ritulech pozitivn prov:
'o se pi tom obas zadarmo naj.
asPoi1
A tady stfkaj se dva zkladn drlvody, j...}.ns pive9Jy :y' kdo
nepatili *ii"ti.tickmu establishmentu, ale ili s nm v ouholetm
pim, v nm se mnoh rodiny nakonec docela pohodln zabydlely,
pece jen na ta nmst.

materiln. Cena
Jak u jsme ukzali, prvn dyod byl venkoncem
kapitlu byl
socilnho
nasazenm
shnn
systm.
p.''"e' klesala a
i' t"zaoaenn p'.*i stle nrnj na !ry. zdroje "--9T9rgii. Druhf
dvod byl naopak ryzr nehmotn, symbolick9 P""{'y. Vidm .h1" tO[l,
e ce| f"p"t"i.. -t. prost dost 1esmnl_lTzace n kadodennosti, nrrrlu,, o povinnfch oslavch svtkrl. Ple1osd' |d.y. f Pi tom
jeden asPol oMai zadamo najedl,.ubfvalo, a vldnouc tda pak, pi
ir.t.gitimit zisku a nemonosti opt'. o.:9.!.m a^prvem garantovanf eionomick!, kapitl, byla stle paranoitji nedrltkliv na.svrlj s.y1tn"n.ty kapit u ." ritulech tup trvala. Nemohla jinak, i ona byla
zajatcem systmu.

Mlad generace nare|a zejmna na 9x3loyany P!je1 cti komu.

Nemohla vdt,-e v archaick ekonomice, kde je moc
nistick
't'''y. opena o symbolic.kf kapitl, nelze Prost pipustit ze.
svfm tiskem
snit1ovnt panujicch pomr . b tyto ekon"'"i|y. nutn.musej mt
v prvnm rdu ,kon, irterf chrn prezidenta p9d vtiplky aje skutefn schopen poslat a mtnpro politickou.anek{"F. z. T"T: zavit
dramaturs^ pokozovni jm sttu v cizin, kdy.poledo ciziny
eseje . h', kter doma nesmj .vyj,, T.T*t-pronsledovat neuesan

pticur,ktesi dlaj legrci i

velkfch vc v malfch..sl.* t.{.9

vchniim.s.a|raj..".9st..
vfmi vrstevnky.Ti
|' tY j: $e.ba bedliv
brinit, protoe j. to est . syinbolickf kapit|,bze legitimity a moci.
Velk vtin nroda ovem ne|eelo na neuesanfch pfunikch.
Ale souila je vysok mra ritualizace kadodennosti, to vnzdoben
vfloh, verejne budovy popsan hesly, do n9|o-nena zn9vy. PE1y11r]'..
titko.vfchdvn prce, polioujcrituly nvtvy VUML i IPv, PSM,
MLP,'5 a dti v kolce zblbnut [rninem...

7a chvti nebudeme ani vdt, co ta psmena znamenala. Te pro pam:

VI'JML - veernuniverzita marxismu-leninismu, IPV . ideor, politick
. marxisticko.leninsk
uzd|vru, PM- politick kolenmustva, MLP

pfiprava.

40

Tak v prci

doshla ritualizace nesnesiteln mr},. Akademick

obec stle tii trvi|a kolot ritulrl
9bhq'"b ;;Tc,.y.r,, prbn/ch,
nr.e{{zn./.ch a rivodnch vfzkumnych
zp|v rrikolrl
a hkultnch a slun.db"."ktrPce polyka|
'tei"i.r,..JJ..',r.r,
riful kandanrrY
na v&.
ce, jeho hlavn
soust stvala

.l'H*-"P-'."*.ffi;'oL

o.u.
tele symbol , iimi vesms b'T:'i!
vsi.t.',i * ,,.t.oT.. ,po.
P"hPl
|" 9pT' ale je natolik, auy se jim ne.ro7zal bryk. N.j.' vda ovem,
i vechna ostatn emesla la s"kr1
l.*y 'y.i,u'ri.r' p"'.a' lraco.,nich
porad, sestavovn plnrl, plnn pln,,
pln, sledovn
"1'""""an
zavdn i''o,,".?... vsec.trn; .-'b,prazdie,

hilPa

l}lffi:::-,

Po.

I na stranky}1 ly lehk mdloby, kdy si

pedstavili,
irota nen pro ire ,nni." z t nekonn hrlry.msnch e do konce
schrl, v,Yo'nch schrl, vlcrrrovfch schrlz, zadJ t"."L,
schvlen pisu, kon.
trol usnesen...
.Zn, r:-j."|q-er1humor, kdy dnes komunistick
strana prohlauje,
e
podlelo ,.._.'u*..o'.,
.75%oj.J5\ In*

"ti,,,,
protoe vyjadoa"la jejich x;.*,
;i; jdru m pravdu.
:9.""l":'j
rnf' hu mor obvykle mv pi"d.,, .""r]L "
...;L5.

(Ce

Archaic k' zprisob reprod

rob n seuepo rii ov n

i,a"

"J

'.i
kce moci skrze ritualizova
n kadode n n
y.h, jmdemonstrovali svou

mobilizo"
nost.l j .lbyly.syrirbolic ky
etablova n socil n v ztaPovrzovny
hy, se vyl|. Na konci osmdesr|c.h |.t si
u *" nejzaznrn"I$i.Lri,,ar
pl, vptrk"j. d9 vflohy.hesto iorotetai veclr
zeT: .pojt. se!, aby mu
mdji ti proleti npaili tvnd dan, .,,o
i t'i.r.., n;akmu synktu by odvdl, altohoto u ml ";,.
<

va tel

|6 Unkdyv
sedmdestych letech mi jeinou.tm, e si
celf
osud a nadval na rim, kazil flm rrostita, jnom;;"**Yeer solal na w j
k watb qy"" p':111lfu"lryskf zmek ai;;;ir]1 vina, mlioni, jen
n'9 tu plitosi u4;
smoking, se tiemi vo? v gari
to" ty,"r*i'or i v koupeln. KE
jsem se tomu bohatmu mui (zamsn.,nm
'l,"e-'{
STS) snail namtat,
x,e v.dnjchjinfch
pomrech uy torit n*yot "tuptiiu
ffi;nopolnmi
cenami, bez
dan, a ptal se ho, co mu vlastn chyb, tos".ou"t
""L
mme odpovd, e . sve
boda. Tehdy jsem
ale dnes u
na mysli legitimitu
Ildostnerozuml,
who statu. Ml u
"'',;;.mI
who
pJ,lJ"ni, kdy na jedn stran
byl vinaiem s talentem. pmo od"rnuiu"l"ntn,o
pnabona,,,iairffi ventw*fm bohem
a rirynfm podnikatelm, a na orune
;.'Et.a uplcet vechny
dokola, od mn
'.'"iJ."."i-ivn
po podivn nm
lspnych soused . .r.t"i.r'
z' okresu, 1raj9, i estsett-inctka
s praskfm ;i;.ia"" obas ped
ieho
sklepem a povdalo se, e jeho vno... p'j.
i n" ."oe.- K";h".i,d"r,r
shodit.,Vet".l".h9 m99.tvta uez institucionarnr
opory, jedinf jeho v*utku
lkvidnkapit| byl kapitl
p"';'r;;.ro,*il.pi.er"
$muotictcy..

'elsi"'

4l

tdnchotomie i v modernjch
teorich PansM
,T."T1ilo],.teorich
Empiricky je takov dichotomizace
solidn opena o iedinen
tvrdy ukazatel:-o evidenci v nomenklatue
Nj\ag nepope-, e me'
tmi, kdo v n byli, a tmi ostatnmi
byl princrpitn rozdfl. (Z tohoto
-i.iJ.i.
h erl is ka ztt ta no
me n kl.."'''r.r'
;. ni sociologii obdob.
'i*.n:Jii.!''zprlsobenatla.ict.;;l""'dP";;;l?*.,,a.i;l'f,
Hrob pro aru,itn rgimz nezaal.kopat
ve francouzsk revoluci lid;
historici se shodujr
ti*,
pestavby
vznesla prvn |ech'," zoule
ta, kter u dan/-stav
'.]!:i3vk
nevyho,oo..ol, jenom. se j to
nakonec ..,ytnklo z rukou. e e by se r'i.t"...t"ltk;,pfi"vala? -

2.

snad se rrm podafilo postihnout syndrom pffin, jen vedl oprej.

nho lovka k riznmu odmtnutsptmu, v nm se mu nakonec
t.-sp"." neilo. Mnoz dnes tituj leckterou starou.Praktiku a sna
,. o"t.ti.ky udret si socialistickf psobivota i po zhroucert starho
,.*-.,, a'dosud nePatili k tm, kdo ho povaova|i za sv3.
obtnjbude vysvtlit, jak si mo-|ru f}slet, e. kolaps byl tak
ti
hladk, protoe ,,. ,'' syjtmu mli nakbnec 4s.y nejenom
o
to.
se
Pokusme
zejmna.
ti
a
kl,
majitel
nahoe,
ti
"r"' J"z i

jinak eNaped jet uveme, e za majitele k]!'ty 1ah1-e, i

kdo byli
ty,
zhruba
vaze
sv
v
ito
cen ,di,,y",velkfch, povaujeme
rozhodnut)
zvazn
init
prvo.(tj.
dispzin
schopni reln
"it.'iit kter dn o'a bn.pedmtem "velk privati.
;.;il""i .t.oi.o'''iky,
ve ve<h ekonomikch
;;;. nyu to komunist "velc vlastnci". j't.j" asto
velmi abstraktn
met_o
jejich
vlastnicwi
na tto tirovni obvykl,
a
tomplikovan
vywejce
sdleli,
riajetky
Jv
povahu. Vesms

nedostva|o ehokoli, dnucovac:hb

il. ;;*''." "..
A prv e byla.Jej slabost ovem nespovala
v tom, e byna ni
l ylo v novno
;a'i,' ::i9r',J*
l;i"#;adj n zastaralya
r|uktivita zouhle mal,","uiL
"J;k
Pro.
ttespokojenost
".k;;;l' ;'" nebylo dosl Ik rosda

irierarchitnwan st spoluPodnicM a vzjem1. 91ovza1ch 3 |ontro.

lovanfch kompetenci. zek|adn.znaky vlastnickho vztahu vaktento

,t"l, el: ml vfhradn, i kdy kolktivn dispozinpravomoc nad

velkfmi sttnm majetky " *en monost.pivolat si koercivn slu,
i j:r prhy}T:st o l-egitimit tto pravomoci,
P"kil' o"et
'"1isl
tom' kdyby ;i fut.o.'s.l !gnoro',at. 7 mal i obyejn
nemluv
dnes
fr|y
p"k p"*z"pm
|rter
?o'9nitra!r,ll-. _'ry'11i:

'J"y
,t ir,

'oi''y,
priatizace, ,ryrua'.a;i.ce sv hospod|s} moci
pr.amete'ir mal
popsan/m.
shora
zpsobem
;e to rodlen" hruy a iimplifikujc'7
kterfch svfch kolegrl, ale i v sociologii
;.d";;il

'i|r.a.,,it '.k.i

ritul, a se wfila jako ptelsk pit vry. l{hl P9 n"Y pro nho
povahu
.nco
slorro
nepteostavitelnho. o6cas sc to stvaio. Kdyz dnes tak asto stym
woboda" obas si na tohoto mue \z'pomenu.
vak tmto dlenm nepr9padnou, jak-by ry ry PrvT
'7 Dlnick rodinn klany zakoweny do
mal privatuace. bu pes fuL
pohled mohlo

iut.

iJ;" r'r"*no

syty

'sfry
*,ite, anebo zainesnanim enve sfeobchodu a slueb.

ne, byty i reln soci|n marginalizT1"y: Nesmme tak zapomenout

ktefi pre
na skutrrot, ze vice ne polovina nasictr dlnft jsou vesnian,
ven.
drobnfch
v
sti
a
horyodw
stednicffm naturlnho zhumenkovho
eko.
i*.t.y.r' remesnn.o vyweli nezanedbatelnou st pr.odukT "j.Ph jako
mi
owtlil
prcfesole'
p21e.
kef,
nejak
et
ioffi. ,ra ma *azae
*en'cnaupari situaci na vesnici soused v Kulol.

iokua

42

ten, j..1l9Pi'j.r nepmo

nabzenou

paralelu mezi uspod.

nim starch oodlrl -u n.
l.yr.kn-'*-i.,y,
ius bft
9rsaniza.i.
pesv&Jn, i
",,.t,o.,e,npr"iJ"iP1nejme"il
.
7rjmiaiedna
vc
mu jist absoluin n'esed:
sklonku posl-mtalitn
ry byl pece vechno jin
"*neit"'j.:.t"l;,';il. se v n spolenosti

malfch rodin
1,:Tiil{
:. :;:P.u'1 Ydk :nroky
a jej limity
^lyjeviija(o
k-.itJ;
'. Evropy
Vpd sovtsk moci do stedn
na
konci
druh svtov
vlky tu vyvoil zvltnr situaci.
ri.
.,"
budovali sri
ffi".,,stupci
agres imperiln i,centrln
}i'."". uo,t.vy. Jestlie vak
r' nkterch ste.climpria,j.
* nakonec rzprosdra|o od UHnbta.
ru po Prahu a
Ta|lin"
;;;;'.to.omika a centrali.

ry"Jbili''P
t.ovany politickf^:f:I
pi svm zaveden vzhledem
fr.a't'.,o'4y
k dosud vm institucm iradin
a primiti,,'.m q!.T
8Tamotnos
'porcrio;;;-.zenou
P";i,i."" iooa..,,izan
akt
l ?c h nu,ep iie
i.
j
n
,uce
rj
z na me na';
vedouc I. po ttesir t" n oili.r.J
l.!".:.':!#'::-[::
p."a" t.i'i..y
mu ripad ku.
Racionalita ovladatelnosti va.k mJa ".Jpor.c.,,sk
prednost
ped racionalitou
p rod u ktivi ty. Absol utn m
i mpe r1ti".
- yr5 a-Jsazen homogenity systmu. Nke to vadilo
.'-e?e] i'
.i.ob,a,.nho
,tr.an Asi zavdn
".;.; do'".ii,,e
relnho socialismu vstuPovalo
na moc se stuprlovaly

prostoru.
udovn ce ntralizova nYch hyperstr..ktur
se,o'uE.lo nad stru kturarni
radinchlokl nch spoien"l[;
kter
v jistm sm1nlu
pirozenou a hierar.hfuky o.t"a''r
b"t"..Loily
;;il ,ptrmu a mly snad
I}

43

dole, aby neml je*t nkoho pod sebou a nevystupoval obas i jako organttor riful. I jako Prost}, herec vak adovf Kabyl, veden pravid.
lem co mus, jahn b1s r,d, nkdy i riast na ritulech pozitivn prov:
asPoi1 se pi tom obas zadarmo naj.
A tady stfkaj se dva kladn drlvody, je u ns pivedly ty, kdo
nepatili k socialistickmu establishmentu, e ili s nm v ouholetm
pm,v nm se mnoh rodiny nakonec docela pohodln zabydlely,
pece jen na ta nmst.
Jak u jsme ukzali, prvn drlvod byl venkoncem materiln. Cena

penz klesala a systm shnn nasazenm socilnho kapitlu byl

v kadodenn praxi stle nrnj na as, zdroje a energii. Druhf
dvod byl naopak rrzr nehmotn, symbolick povahy. Vidm ho v tom,
r cel populace mla prost dost nesmysln rinralizace n kadodennosti, nemluv o povinn!'ch oslavch svt},. Pletost, kdy se pi tom
jeden aspoi1 obas zadarmo najedl, ubfvalo, a vldnouc tda pak, pi
nelegitimit zisku a nemonosti opfft se o sttem a prvem garantovanf ekonomickf kapitl, byla stle paranoitji nedrltkliv na svj symbolickf kapitl a na ritulech tup trvala. Nemohla jinak, i ona byla
zajatcem systmu.

Mlad generace narela zejmna na exaltovany pojem cti komu.

nistick strany. Nemohla vdt, e v archaick ekonomice, kde je moc
sv!'m tiskem opena o symbolick/ kapitl, nelze prost pipustit zesmitovn panujcch pomrrl. 7n tyto ekonomiky nutn musej mt
v prvnm du zkon, kterf chrn prezidenta ped vtiplky a je sku.
ten schopen poslat za mppro politickou anekdotu, e museji zavit
dramaturga a pokozovn zjm sttu v cizin, kdy pole do ciziny
eseje a hry, kter doma nesmj vnt, e mrrs pronsledovat neuesan
pfunike, kte si dlaj legraci z velkfch vc v mal/ch slech ped
svfmi vrstevnky. Ti vichni jim sahaj na est. A tu je teba bedliv
brnit, protoe je to est . symbolickf kapit|, bze legitimity a moci.
Velk vtin rrroda ovem nez|en|o na neuesanfch psnikch.
Ale souila je vysok mra ritualizace kadodennosti, to vnzdoben
vfloh, veejn budovy popsan hesly, do nekonena znovu plny R9li.
ticko.vjchovn prce, pokoujcrituly nvtvy VUML i IPv, PSM,
MLP,'' a dti ve kolce zblbnut [rninem...

7a

chvli nebudeme ani vdt, co ta psmena znamenala. Tedy pro pam:

vt.JML - veernuniverzita marxismu.leninismu, IPv . ideov politick

uzdtvn, PM- politick kolenmustva, MLP - marxisticko.lennsk

pffprava.

40

Tak v prci doshla ritualizace nesnesiteln mry.

Akademick
tj trvila kolot rituata oun*;{rytnfch, prbnfch,
p^.llha rivodnch vfzkumnych zpiv rkolrl ,talniir'
..*'..,tr,
a hkultnch a slun.qb".nktrpca
;t.,t r.""aia"t.' L
.rylrk"l
ce, jeho hlavn soutst stvala
".o.
;P"t."tn hostina pro dr.
tele symbol , jimi vesms bezmezn
";hi"
vsi.t'"i * *Io.,,.. ,poP"hTd4.
|" 9p1[' e jen natolik, aby se iim neroal,^| p,yk. Nejenv.iL..o.,s.-,
i vechna
osatn emesla l"
praco,,nicn
l.*1y .'ira,novn.
'..'.
porad, sestavov n pl n 11, pl n
'y'i,uni.r' doa,
n phn.l,,
pl nn,.,i.o..,a.i
ukazatelrl, zavdnino,,ac?... vechn" 6'b
przdn, hloup a Po.
koujc.
obec stle

I na stranky:'. ly lehk mdloby, kdysi pedstavili,

e do konce
.initu z t nekonn itrlry.msnchschrlz, \ryrnch schrl, vb:ovfch sch z, zadr'i to_mil,
schvlen pisu, kon.
trol usnesen...
humor, kdy dnes komunistick
.Zn.,-1j*91ernf
strana prohlauje, e
.757ojh. lnrlse aktivn p"an.to na ,"..,ou
revo|uci, protoe vyjadoa"la
jejich ,ej:^.
il
jvota nen pro ire

(Cernf humor obvykle mv pi"idu, .j.

p.avdu.
;aa'"
j;:i.."
sunn strnka.)

Archaick' zprisob reprodukce moci skrze ritualizovan

kadodenn

rob n seu9po
ov n i-a9. ych, j mde mo nstrovali
svou mobili zo1ii
vatel nost-l j
byl y.syrir bo lic k" y po'r,ol,n y etablova
n socil n v zta.
d

hy,se vyl|. il
Na konci:'Tdry.h
bt si u .." nejzaza|m.$i.lu"ar
,protetai
pl, vystrk"j. d9 vflohy.heslo
vech ^i, sPojte se!, aby mu
radji ti proleti npai.ili n'nd dan, ano i ti'i.r."
njakmu

ktu by odvdl, ale tohoto u ml ost'u.

16

syn-

U nkdy v sedmdest/ch letech mi jdnou trn, esi

osud a nadval na rim, kazil flm -hostitel,

ce velnrstoval na srj
jiilil;skf
vinai, milioni, jen
k slatb vn" p.:111l-ft"l,Trf zmek ,o"r
pro tu pleitostb
smoking, se temi vozy v gari ni,"-'iry, to" '" "it
tyil"r*i'or i v koupeln. Kd5
jsem se tomu bohatmu mui (zam.snnm
STS) snail namtat,
ev.dnfchjin}'ch pomrech ty totit n*yotd'"l'
"tuffiu
!;;nopolnmi cenami, bez
F' 1p!"| se ho, co mu vlastn chyb, to't"-ou"t mne odpov, e . svo
boda. Tehdy jsem

ale ones , ,i^,_i; ml na mysli legitmitu

IYdostnerozuml,
who statu. Ml u
who ambivalent*; o*;;en, kdy na jedn stran
byl vinaem s talentem pmo od pnabot'",
venkw*fm bohem
a rynfm podnikatelm, a na orutr stranu'''?""nymusel gcit a uplcet vechny
dokola, od mn jsnesni9tr soused
-vsp" p6ai.e-me
z. okresu, 1raj9, i estsettnakas praslcfm
" ^l'tni.r'
.i".stvaia uc"" piJl"r,o
ry"n -a porrdalo se, e jeho vno se pije i na H'"at.. x"zry h" ..*#'i'.r'r
shodit..Ves"
j".h9 m.ry.uvta tu insitu"9"'hi;dry, jedinf jeho
v*utku
likvidn kapitl byl kapitl
$.muorcrcy... uetiinp"'.;'ir 1"o,* .pe nreu

4l

rrr:l

traci v teorich dn chotomie i v modernjch teorich pansM

:t nov tdy.

2.

snad se rrm podailo postihnout syndrom p!i"'fnvedl oprcej.

nho lovka k riznmu odmtnuts1ntmu, v nm se mu nakonec
tak patn neilo. Mnoz dnes lituj leckterou starou.Praktiku a sna
ivota l-Po zhroucen starho
put.ti.ky udrfut si socialistickf
'"
ho
kdoz
tm,
k
nePatili
a'dosud
,.*,,,
'.psg! povaova|i za svr1j.
jak
si mo'lru fyslet, e. kolaps byl tak
obtnjbude vysvtlit,
nejenom ti
hladkf, p'olor.
1ystmu mli nakonec 4j...
'm''
''a
se o to.
Pokusme
zejmna.
ti
a
klfi,
majitel
nahoe,
i
ti
tuz
dole,
jinak
e.
i
nahoe,
ty
kllrl'
Naped jet uveme, e za majitele
byli
kdo
ty,
zhruba.
vaze
sv
v
ito
eno ,di.'y"'n.lkfch, povaujeme
.'it"t'iit dispzin prvo.(tj. init zvazn rozhodnut)
schopni
'.l'.ekonomiky, kter dne
privati.
b.lt pmtem.
,o ti rirovni
"velk
^
ekonomiMch
vech
ve
?ace". Byli to komunistid "velc vlastnci". J.|f
na tto rirovni obvykl, jejich vlastnicw mlo asto velmi abstraktn
povahu. Vesms jv riajetky sdleli, vywejce tomplikovan a
irierarchizpvan st spolupoannicnx a vz1em1. p.rovzanych 3 }ontrov.lastnickho vztahu vak tento
lovanfch kompetenc. zek|adn
'P|I
dispozinpravomoc nad
kolektivn
i
kdy
mf vfhradn,
't'''
'''l:
si koercivn slu,
pivolat
monost
men
a
maje1ky
sttnm
velkfmi

por..la by nkdo yqi i j:l ryhy}Tqst o lgitimit t!9 P-.'"Yomoci,

nemluv o tom' kdyby se ji fukouel ignorov.at. 7a mal i obyejn
rodiny Pak Po.,afujem roiny, kter ilIy ?o'9nit<a!r.ve sfe, je dnes
moci

o'a

upr.a*et.'maE

privatizace, vpr-l-ajce sv. hospods}.

h1rrc^ a iimplifi\ujc::
shora popsanfm: J9 to
'odel.'.i
'fo*n.i"
svfch kolegrl, ale i v sociologii
etterych
a'do,,ed.' si pedsta,,it

'.k.i

pwahu ritul&, a se wfila jako ptelsk pit vn3' }.Ih''? p-d neby.l pro nho
hco nepieostavitelnho. o6cas se to stvalo.Kdrz dnes tr asto slym slorro

wobod4 obas si na tohoto mue \zPomenu.

l7 Dlnick rodinn klany vak tmto dlenm nepropadnou, jak-by ry n9 pryn
mal privatizacn. bu pes fu}
Pohled mohlo zut. syty zakoweny do 'sfry
i"r"ni hlavnho iviteie, anebo zamsnnm en ve sfie obchodu a slueb.
Pokud ne, byly i re|n sociln marginalizovny.. Nesmme tak zapomenout
na slcutrroit, ze vicp ne polwina nasictr dlnft jsou vesnian,ktefi pre
stiedniv|t naturlnho zhumerrkovho horyodw a v sti drobnfch ven.
kovskfch emeslnk vywieli nezanedbatelnou st produkT nj druh eko.
no'n|'. ,To ma *atae et nejak keft, p11e. ptofesue. owt|il mi jako
nor'mu chalupi situaci na vesnici soused v Kulov.

42

je takov dichotomizace solidn opena o jedinen

'Empirick1 o evidenci v nomenklatue. Nikdo
tvrd.f'.u|azatel:
nepop, e mea
tmi, kdo v n byli, a tmi ostatnmi byl principiln rozdil. (Z tohoto
lr|crliska ztrta nomenklaturnch kartotkJe pro ni sociologii oMob.
r1.z1r.$, je byla zprlsobena klasick vzdlairosti porem il.exandrijsk knihovny.)
H1ob pro antbrl ,g* nezaal kopat ve francouzsk revoluci lid;
lristorici se shoduj na tom, s padavkpestavby vznesla
Prvn lh.
l:t, kter u danf. stav.zoufale nevyhovoyl, jenom se j to nikon..
'yrnklo z rukou. Ale e by se historie tolik opakovala? ten: j."1-TPijal nepmo nabzenou paralelu mezi uspod- starfch'podkrl u ns a organizac ka6ylsk
nm
society, mus blt
pesv&e\,
piryjme$- nehorzn peMrim. 7rjmna i".arn
T
"&
rnu j.ist absolutn nesed: n policejn stt i na sklorik.' pos"t-totalitn
ry. byl pece vechnojin ne slabf stt, a a se v ni spolenosti
nedostvalo ehokoli, donucovac moc to nebyla.
prv e by|a.. J9j slauost ovem nespovalav tom, b by na ni
llylo vnovno mlo. Jeji
:r'.e* vak byl beznadjn zastaral a pro.
<|uktivita zouhle mal, t^kE nakonec j opravdu nebyb dost.
3tr rostta
nespokojenost malfch dil a mnoily se rozPaky velkfc, nroky
na moc se stupilovaly a jej limity se zaaly jevit jako kritick.
..vpd sovsk moci do stedn Evropy na konci druh svtov
vlky.tu vyw9il zvltn situaci. Stalin a jeho nstupci budovali sri
imperiln i,centrln \zenoir z Moskvy. Jestlie vak
'8199
v nkterfch ste9h impria, j. * nakonec rozprosdo -od uhnMtaru Po Prahu a od Tallinu po Tbilisl, plnovanekonomika a centrali.
zouany.politickf systm pedstavovly pi svm zaveden vzhledem
k do.sudivfm institucm tradinspolnosti s omezenou gramotnost
a primitivnm.t'!.T Pozitivn modernizanakt, v nov aobytych tzejeji.ch implementace znamenala jednoznair regTes'
mch
"?.,p?!e
vedouc
k poklesu ekonomick produktivity a spoleenskmuripaku.
Racionalita ovladatelnosti vak mla pednost ped racionalitou
produktivity. Absolutnm imper1tivem bylo dosaenhomogenity sys.
tmu. Nkde to vadilo vc, nkde mn. Ve stednAsi zavdni
relnho socialismu vstuPovalo do sociln neobsazenho Prostoru.
Budovn centralizovanfch hyperstruktur se ronjelo nad strukturami
tradinchloklnch.spolenost,kter nakonec wority v jistm smyslu
pirozenou a hierarchicky racionln bzi novho systmri a mly jnad

vplynout a. tranficrmovat se v novou

interakci s nimi a sdlel s nimi
v
pm
vznikal
systfm
Novf
kahm.

|idovgu P.'*.il' folklrn on'rnent a rrrodopisny krouek v padest.fch

letech nebylo nhodn.)

Ve stedn Evrop tomu bylo jinak. Implementace ,en9l systmu

do rra tto rirovni jikonstituovanfch sptmrl modernch stt " "P.
lfch ekonomik pfupokldal. zniten 1echp.lrYPerstruktur a jejich ins,tituc. Po obrovskrir a nkdy i krvavm risil se to nakonec vcemn
podailo. Pineslo to s sebou jako svj nechtnf a paradoxn dsledek
iekonstituci, i snad lpe resuscitaci uz tm mrwfch elementrnch

teorie de-modernizace.-B ez tto teorie vak nebude

-z"Z''udovat
ani teorii re.modernizace a to, co ped nima ocima|r;b

i jakorrsi anci v da|ado nho

spolenou logiku'E.

sptmtradincha 6kanch, organizoynfc! ""j.T na principu

,,a;.*n podpory,le mly p"a"Pl 9',.asto.'"{ly*. Proto'n
3ystiimy nebyiy ltak jak prlvodn byly) drlsledkem tis.
fu va
"
vfvoje,.nfbr vznikly j1\" nsledek invaze cizi
pri'o'e',ho
ciletho"y"
kultury, nezam!len a shora, a Pr9toe 19mohl.y roaninout celou svou
trarii instituiionln s(napffklad morlku za|ornou na sdlennboenskve,patriarcht za|oenf na tradindomcnosti i sociln
kontrolu zz|oeou na imobilit atd.) a protor, Inst hn rwt least, rekonkom.unikace a vzdlanosti,
stituovaly se v kontextu modern
'yro!Y:.
viiln
systm
na jejichi udrenml i
!j"^ (zbr.ar-r pro dal
''oYy
v
stedoev'9P:-}9.'"
vznikl
tradin),
vyrbt
se nedaly
Prostoru
"g'ti amal{'am tradicionality a modernity ojedinlho rozsahu
frnivny

a kvality.
Implementace nkterlch principrl archaick/ch ekonomik nesetkala
se ale ni ve stedn nvrbp ipotatlu s jednoznanfm odpo-r91. Ani
tu nepatila jet zce|a minul.osti n9 pln! reflektovan, le hluboce
utoeri tou po trarrspolnosti. Projevov?l" * vesmf nepizna.
nou nostalgi. siH o ne.'stl materiln ebeobohacovn jakoto ka.
pitalisme niru nrcimt]nl anucan inicbtiva podlet sc na ekonomickm
iodnikn erodovala nesporn spoleensk!' a komunln ivot lidskfch
b*polit*, J, zlnatl|y v srovnn s tradinspolnosd mnoho na sv
intiinitl a ,..bti. n/o m t.dy velk pokuen,zrjmna pi'o lrumanis.
ticky orientovan intelektuly, poku.sit se obnovit v/hody klasick
tinsctlalt a oivit tyto prvky ve spolenosti organizovan.."*.'P9
na statu nn. smlouv, i apo pokusit se koncipovat jak!,si amaltradicionality a modernoti, j* b ml fiIndy obou. (Zaujet pro

8m

's

44

Tla|q'' narazpad sovt*ho impria tak7 Tstyc1 lePubtit vakukazuj,e

ani tto anese z ejrn nepodaiito v}rut.Na druh stran je piznan,e
z nkterlchstiedoasijsfch republik phchzinejsilnjpodpora tamjch mo.
cencfcli elit konzervativnmu sovtskmu centralismu.

|ociologie m rozPracovan teorie modernizace, chyb i vak

i;.tane

nevysvtleno19.

Dnes u nm -T u.{
irsne, E z|adnm problmem tohoto po'
clivnho a1g{mu archack
a modern ekono"iilv bylo, i. i-or",.to.
val do modernho zprlrcbu produkce obskurizova.'o,' k"t.gorii
viastnic.
w z archaick ekonomiky,-pevzal od n sociln tabuizaci zisku
a ?a,a sociIn nerovnosti, coz bylo
H1*.:*y,dominace,.,.ytoriso"an
nlavnlm v!'sledkem a nepiznanfm clem tch, kte se chopiii
praktic.
k,realizace cel operac.

. J.j TTn9" implikac bylo pesunud ska socilnho fivota z trhu

ekonomickho kapitatu .".'''d..o.,vywoenf, i lpe na mnohonsobn
socilnho a iymbolict.ano se vsemi drlsledky, je
s::[::r^*^Y,pi*lu
sebou toto archaick uspodn logiky a ekonomie socilnho
ivota
qnnaset-o.
z tco t.rcat,r
T.j,.znamnjm
P.ilo
s1oupen ^nakon1 petaven v modernch sttech u vjeii"J.*".
"'ap"e p.o1
cipovan/ch sfr ekonomiky, sPrvy, politiky a ideologie ;"j*
celek.
Trv dosaencfle "astt vnahy dominace a vykoisovn udm
u.Ei^j'.-.h posrup v kontextu modern produkcJ uyr" *.t
'".iar"i
ytogii. je nemla nadji. na rea|izac!' a.zpotkuyka;;"i;
jist
spchy. Popsali j:T. u!, jat< mal rodiny po.stupn p'onteatv pravou
povahu vlastnicw, intuitin qgc!1opily inve'iiuitii" t."|i.
-o.i,
e ko no m ic kho
t".'.. tu a symbotib ie do m i nace, a"'ut.""..
Jpr y"lT
vyvlastnnm veejnho smantickho
"?
Prostoru a rozshlou ritu.al "ic
'o

."'3

soci.ologie bylavlastn budovna od svho za|oenina potku

19. stolet

|':nn jako teorie modernizace. Speciln teorie

':
druh mld nedvno, v optimistickfch padesr ch
a

mooeririzace Pak proily

"d".tJ?.h"tr.V."*

p.se,.pravda, vci
T:.*ptitryaly,-moderniza8n teorie vak byty fascinwny
pokrokem a jeho.probl-ryrv
obtas tietho svta. rato ty tehdy nikomu nePi.
n1 mysl, e
procqs' tedy regres mooernictr socilnch struktur
.lo
1.-op."c''v
k strukturm tradinm,
T6ht tyt soci:n;",n"m"}?. akoli p'a"e toi"-*-oao
hrvalo
ve
stiedu.Ewopy,
v ohromn.
a P ea ima vech. A
Pi.o
n.kter oky.z let sedmdesrflir a osmdestfch'o,Jhu
(napftlad vtzstvfundamen.
talismu v Irnu) upozornily na cuterrs'.z: ;l'."i nen jednosm.n
utice,
a'dary padnout optimismu-modernist. Teorie e.iroaernizace
la"
chud a vywtlenm vuoje typu .odin ag yperjod, &a s"g;c "sat
n.'"J
m
-s
stle pote.

45

I
rl
veejnho ivota. Popsali jsme, jak se na plivreprivatizaci podlely
svou
plivou reprivatizac" st obchodu a slueb, i to, jak si
"malou
byly vdomy limitrl tto re-expropriatizace a jak oste vnmaly existenci antagonismu skupinovfch j. mezi nimi a velk/mi vlastnky

establishmentu.

7|rJadn[m prvkem, jej musela respektovat stratcgie velkfch vlast.

nk,bylo zesttnn ekonomiky. Roffitn a vjemn si konkurujc

podniky byly zbaveny konkrtnchvlastnkrl, dostaly centrln zen
a cel ekonomick sfra jako by ztratila svou obtn vypoitatelnou
autochtonn dynamiku. Stt ml sv hospodsw pevn v rukou. Vi.
chni byli technicky vzato sttnmi zamstanci a vichni, kdo mli
jakoukoli rozhodovac pravomoc' byli do sv!'ch mst dosazovni by.o.
kratick!'m j menovnm.
Na prvn pohled tm stt neobyejn poslil. Byli to ale opravdu
lid ve sttn sprv, kdo skuten disponovali nrodnm hospodstvm? Anebo, pesnji, byl stt skuten tou instituc, v n se
realizovalo vlastnick prvo na nrodn majetek? Pro eskhotene
je tm zbytenrekapitulovat skutenosti, je ukazovaly opak. Jen
krtce tedy.
7k|ady dlouhodobfch a ve svfch drlsledcch nejv!'znamnjch
hospodskfch strategi urovala strana. Netajila se tm. Rozhodovala
o nich jako organizace imperiln moci, formulovala je jako zvry
.,.ych sjezd, dohle|a na.iejich plnn cellm svlm apartem. Jedinfm
mon!'m al,, dntn Progra me m bylo be zpod m ne n :

zvny N.THosJEzDU Ks sprNunt

Taktick rozhodovni a samozejm mnoho specilnch kadoden.

nch rozhodnut zrlstvalo ovem v rukou sprvnho apartu sttn
moci. Jednotliv ednci vak, pnaje ministersk!'m pedsedou
a kone poslednm referentem na okrese, byli sami naProsto v rukou
strany. Ta je na jejich msta dosazovala a na jej pokyn byli i kdykoli
odvolateln. Ministerskf pedseda byl vybrn v byru a rozhodujc vliv
na v!'br konkrtn osoby ml pomr sil mezi jednotlivfmi klikami
a lobby v apartu UV. Kadf' premir byl lenem pedsednictva UV,
jemu skldal pravideln rity a jeho rozhodnutm se podizoval. V obdobn situaci byli i jeho ministi vzhledem k pslunymoddlenm
apartu a Po nich dol ve stromu podzenosti;jicn nmstci, veclouc
odbor, a d|e Pak hospodsk sfe generln editel jimi zenfch
' editel podnikrl, v regionln sprv tajemnci
odvM a jim podzen
a vedouc riednci nrodnch v!'borri krajskfch, okresnch a mstnch
a v nevlrobn sevichni dcpracovnci vetn magnificenc rek46

a s-pectabilis dkanrl; i posvcen biskupa vetovalia rspnstrana,

kdy u nedisponovala pslunfmritulm, aby ho inohla sama

P..-

vysvtit.

. Vichni.b/i dosaznvni a odvolvni stranou a ne svmi ndtznnymi i snad dokonce volbou

p"dT"ygh. Jakfkoh ,i<rulamne}r vf.
'Yy.h.k9ngolovy krea
kon sttnho vlastnick!" p*
Ly, oddb po
prmysl,
sttn
.obcho.d,
9rgn.y, kolsw...echna vskutku vf,znamn
manaersk rozhodovn se odehrvala na sekretarit, nkte'a *
Po.
radch psl-unfchoddlen, mnoh vak na chodbch, v osobnch rbz.
hovorech. Reditel, jen se rozhodl vymnit nmstka, musel to na.
vrhnout a zskat schvlen apartu". Dvevak, ne o takov schv"v
len podal, stalo se nePsann'
po"iem, e mrrsel
"konzu|tovat",7a
je vhodn to navrhnout. Tento-postuP- se institucionalizoval
, i idy,
samozejm, jeho pravidla nebyla nikde v psemnform ?aznamenna.JVra.jeho rutinizace a forma|izace nakonec u byla tak vysok,
e ne dolo k
konzultaci, bylo nejprve op.ad.' osobnm a
"dn.
neformlnm dotazem
konzultovno,- zda bude vho'dn konzultovat.
7|o se, e ..g
je vemocn. Zvena z d|ky. ovem.
.byT"kogie
vak jen oqti9k|.
jej petnosd. Ve skutenosd plnila
h"
lyl-,g
!"-,
ist instrumentln rilohu,
"rozprcovva|a" rozhodnut a reali zovala
usnesen uinn jiTg.. o tom,
e bez vrlle strany ve sttnm apart
nikomu ani vlas z hlavy nespadne, nikdo nepoctryuoval.
7k|.d''i.porue
z.d roje
n pi nej me nm
1
[ugt11c.e aute ntic kfch byro krat bylo
dvou pilrl jejich moci:

l.

7k|adn Princip fungovn byrokratickfch sptm,toti e dnepijm

.tiednk
P"kry od nikoho jinho ''"z oa svho pmho
nadffzenh9, Pi rozhodovn na sv rirovni sledu.ie
univerza[shck, ni.
koli partikulrn zetele, a inficrmace o svm jednni nepodv nikomu
krom svmu nadffzenT' (" zejmna ne mi-mo vlastnbrganizaci), byl
destruovn. Snana intervenovala na vech rirvnictr po"
^

nf

'!y,{u
do rozhodovn,
ani by se pliohlelana hierarchickou strukturu
tvaru at u ve sttn sprv. i v zenpodnik, j.j intervence byla
orientovna vesms k partikulrnm, nkon univizalnmzetelrl,m,
a vidt do vech mechanismrl sttn zprvy a bt informovn i o posled nch. podrob no.st91h hospods kh-o ivota pilo k sa mozej mf m
privilegim stranickfch apartrl.
2. V modernch..spo.lenostech m stt ve veejnm
Prostoru abso.
lutn monopol na pmdonucen. Koercivn institirce . rmda,
trestn
p.Y" a poli.cie .."lo.". konstituovnyj"ko sloky sttnho apartu. 'vlda
vldne sociln le8itimn v!'konnomoc a tyto insti^tuce jako n.
stroje tto moci. Druh principiln porueni redneho fungov sprv.
47

I
veeinho ivota. Popsali isme,.iak se na plivreprivatizaci podlely
st bchodu a.slueb, i to jak.si
;;;;;]ou plivo.i

bvlY veaomy

.J"ii

'.pi'atlc"
re.expropriatizace
ii'''itt t
skupinovfcir

a jak oste. vnmaly exis.

mezi nimi a velkfmi vlastnky

"3'"n
""g"i'mu
establishmentu.
Zkladnm prukem, jej musela respe-kto.vat strategie v.e|tfc| vlastnk,bylo zest.tnm etriomi|r. Roarfttn a vjepn '1 \1i}*jt.1
podnik byly zbaveny konkrtnchvlastnk, d9staly-centrln zen
..ia lomick s&ajako by ztratila svou obtn vypoitatelnou
.,,o.t',onn dynamiku. S"tt m sv hospodsw P.:" v rukou. Vi.
mli
.t'"i uyri tecnicky v7ato sttnmi zamstanci a-vichni, kdoby.o.
mst dosazovni
svfch
do
byli
pra,nomoc,
rozhodoac
i"r.""tbri
-kratickf
m j me novnm.
Na pnrn pohled tm stt ne9bJr9jn poslil. lyti.t9 al9 opravdu
lid ve ltetm iprv, kdo skuten diipo-riovali nrodnm hospod.
stvm? Anebo,. pesnji, byl stt sku[en tou instituc, v ni se
realizovalo vlastirick p"rvo na nrodn majetek? Pro eskhotene
j" Je*er zbytenrek.apitulovat skutenosti,.|e ukazovaly opak. Jen
krtce tedy.
neyj1znamnEslcn
7k|ady dlouhodobfch a Ye svfch dsledcchnejvfznamnjch
tm. Rozhodovala
se
Netajila
strna.
urovala
u
hospodskfch
Dodsli'ch strategi
je jako zlxry
formulovala
moci,
imperiln
jak
organizae
o n.ich
apartem.
s1fm
Jedinfm
.:t'a , aotrtiiela na j.ji.! plnn celfm
'"y.r'
uldnm Programem bylo bezpodmnen:

-bz''y"'''

Z^uRY N-.THo sJEzDU Ks SPLNME!

Taktick rozhodov n a samozej m mnoho specil nch kadode nnch rozhodnut zstvalo ovem i rukou sprvnho apartu.sttn
pedsedou
Jednotliv riednci vak, p9naje'ministersk!'m
rukou
sami."uP1"'.t9.v
'.*i.
byli
okres,
na
referentem
u t""c poslednm
jej
t1t1j
pokyn
a
dosazovala
jejich
msta
je
na
a
strany.
}.dyk:]i
1a
vliv
odvolatelni." n,rinitnkf pedseda byl vyb! " .blry ' P+{ujc
klikami
jednotlivf.mi
mezi
;; ;'b; tonkrtn1 ooby ml pomi'sil
r"uy v apartu v. xzaf premir byl.lenem pedsednicwa UV,
"iemu skldal pravideln rriti aleho rozhodnutm se podizoval. V ob.
"u"e situaci'byli i jeho minislri vzhledem | .pslusnfm oddlenm
;* ; po nictr dl ,'e stromu podzenos9'jji.h.:.T...l,ledouc
no'a, dal. Pak ' hospodste s.fere ^gener|n editeljimi zenfch
tajemnci
"
rbditerc p"a"js Y .':E""ln sprv
a vedouc"riencinrodnch vfbor krajskfh,.okresnch a mstnch
a ,., ne'''yrobn sfevichni d;praco,,nci-vetnmagnificenc rek.

J"e*i,a jim pnri'."i

46

a spectabilis dkanrl; i-posvcen biskupa vetovala rspnstrana,

:".q
kdy u nedisponovala pllunfmritum, aby ho .mohla sama

vysvtit.

. Jei.h}.byli dosaznwnt a odvolvni stranou a .ne srrmi nadLzsnymi i snad dokonc1 volbou sYch podzenfch.
Jakfkoh wunmne}sr vf;.
kon sttnho v|astnick!" p*
pt"
q, oddle po
prmysl, obchod, sttn oigny, |:.ra-""41
kolsw...v..hna
vznamn
'sk.tt.'
manaersk rorodovn se odehrvala na sekretarit,
nktefo * po.
radch psl.unfchoddlen, mnoh vak na chodbch, v osobnch roz.
hovorech. Reditel, jen se rozhodl vymnit nmstka, musel to navrhnout a zskat schvlen apartu". Dvevak, ne o takov schv"v
len.podal, stalo se nePsanlrm
praviefr, b mrrsel
"konzu|tova, da
je vhodn to navrhnout. Tnto.postuP. se institucioahzoval
, i idy,
sarhozejm, jeho pravidla nebyla nik-de v psemn form 7Azname.
nna.}ra jeho rutinizace a forma|izace
u byla
vysok,
''ulo''.. op."d., tak
e ne dolo k
konzultaci,
bylo
nejprue
osobnm a
"dn"
ne formlnm dotazem konzultovno,. zda b.de vh&n
konzultovat.
7lo se, e
p1okra9ie je remocn. Zvena z dlky, ovem.
'.g
lyl-,9 vak jen opti9k| klam, u"jej p9tnosd. Ve skutnst plnila
ist instrumentln lohu,
"rozpicvbvala" rozhodnut a realizovala
usnesen uinn jiT9.. o tom,
e bez vrlle strany ve sttnm apart
nikomu ani vlas zb|avY. nespadne, nikdo
.poruie
1d

roj

1 .t":.Tl1"

au te ntic

dvou pilrl jejich moci:

''.po.t'yuova|.7k|dnim
kfch b yro kra t b ylo
n i pi nej me n m

|. anad*
byrokratickfch sptmrl, toti e dn!''tiednk nepijm lngov1
od
niiroho
jinho
oa svho pmho
P9kyny
''iz univerzalis'tjck, ni.
pi'-nciP
rozlrodovn
na
sv
riroini
sleduje
3a$zenfho,kolt partikulrn etele, a inficrmace o svm jednn nepodv nikomu
krom svmu nadffzenmu (a zejmna ne mi"mo vlastntrgani'aci;, uyt
* 4y.{u destruovn. Strana nter,oenovala na vech trvnictr P""
do rozhodovn, ani by se pliohlelana hierarchickou strukturu
riwaru a u ve sttn sprv. i w izenpodnik, jej intervence byla
orientovna vesms k partikulrnm, nikoli
zetel,m,
a vidt do vech mechahism sttn.1vrlyv a "ni"izelnm
bt informovan i o poslednch. podrobno;t91h hospods kh.o iv ota ptilo k sa mozej
mym

privilegim stranickfch apaftrl.

2. V modernch spolenostech m stt ve veejnm
Prostoru abso.
l"s mono.pol na. pffm donucen. Koercivn insdtce . rmda,-trestn
p'Y" a po.licie -."lo.". konstituovny juko sloky sttnho apart". Vlda
vldne sociln legitimn vfkonnomoc a i tyto instituce iako n.
stroje tto moci. Druh principiln ponrerri raaeno fungovi-'p.a".
47

_T
charakteristicky chl, i byl pinejmenmexistenc principu
"vouc
lohy" kriticky oslaben.
Takto stt a spolenost koncipovala u Prvn generace praktik bu.
dovn socialismu. Uvme.li, e to byl sptm, j.' byl vude zaildn
v neptelskm socilnm Prostoru a vesms za podmnek, kdy nroky
na ekonomiku a civiln sprvu redukovala akutn tselna minimum,
nejev se nm tak absurdn, jak by snad mohl v zptn reprodukci vy.
padat. Kadnsledujc generaci establishmentu vak vyhovoval mn
a mn a jeho slabiny se vyjevovaly stle vfraznji, jak hladina nouze
i vnitnho ohroen klesala, ivot ekonomickfch a socilnch instituc
se sofistikoval a nroky na n byly stle vt a diferencovanj.

nho apartu modernho sttu a jeho 1e.a|n znevfznamrnn spvalo

v tom, e koercivn instituce byiy fakticky vyi1aty z jeh9 pravomoci.
Armu a policii nedila vlida, ale strana. I armda a policie Py.ly ry*
stouPcny s1ntmem stranickfch organi'ac a jejich irytrylt9rrl, jim se
,ap-^t^ z haAho svho rozlrodnud fiDrmn velitelslr hierarchie.
To vechno (a jet nkter dalcharakteristiky systmu, je u je
zbytenrozvd8tizpsobi|o, \ d^e factn.komunistickf stt ztratil P1u|.
tici.y vechnu svou viastn, nevisou slu, ji m v modernch spolenosech, a stal se Pouze fasdou i instrumentem skutenmoci, je
sdlila jinde. A se jevil mocn, byl to alostn slabf stt.
Ve skutenosti ovem bylo vechno podstatn sloitj.a.rovel1
kouzeln!,m zpsobem jednohu.Reln bezm91Policie 3 j.ji instru.
mentln postaven l,.d.- k stranickyl lrydT Tbyly ta.k jednoco se politick pol.icje \\ (kriminalisty a dopravn
znan,
"ip"n
stejn na prbvzku jako soudy a ostatn.sttn or.
strana
m
policii
je ale obtn
mohlo
odtud
Pi'jJI.rein ohronmoci. Pyl" a
La"yl.
stran,
vnitro
i
Protoe.ve.skute.
io'noa''out, zda stran; .iuau vnitrrr
nosti byty lrrvzjem k nero rcznni. ProstoYryly. A o celm' zbytku stt.

zmaeny pokus o reformu z roku osmaedestho |ze dnes s odstupem zetel.

n stjako pokus o emancipaci jednotlivfch sfr spolenosti,zejmnapak sttu
a ekonomiky, od archaick vespjatosti a nerozliujchomogenity politickho
systmu socialistick spolenosti. Ne nhodou inicitory \zpoury z roku 1968
byli etablovan komunist, sami repraentanti systmu. Na potku vstupovali
vichni, kdo aspirovali podlet se na budovn nov spolenosti (tedy: podlet
se na moci), do strany a snaili se dostat se do jejch aktiv a zejmna do
apart. Postupn vak ti inteligentnj, odpuzovni odcizenm, przdnotou
a brutalitou moci, jeby|a rielem sama sob, vyrvalikadpilitostia pechze|l odsud na dcmsta do ekonomickych funkc i do apartu sttnho.
Dostvali se k smysluplnj pra, i aa cenu jist ztrty moci jejich moc byla
relnj. Z hlediska vldnou formy kapitlu se pechodem od symbolick
k ekonomick moci dobrovoln marginalizovali, l fakticky se modernizovali.
Ale prv pro realitu problmmddern
a sttu na Prokrustov loi
archaickho rimu, problm,j musel "roby
kadodenn lovk v dc
funkci
hospodskho i sttnho apartu eit, pocioval stle nepjemnj,e mu do
toho neustle mluv jeho hloupjsoudruzi, kter nechal za sebou v.politickm
apartu strany. A maj, proboha,,.ycky posledn slovo. opiel se o}pokojen
intelektuly, zklaman,ekyenyhumanizan efekt socialismu se nedostavil,
a rzbouil se. Proto to voln po ekonomick reform. Nelo o riast pracujcch
na aeni,jak to nazfva| Sik, ale o para|yzaci riasti apartnk na ekonomick
moci. A stranick aparty to poznaly, tai< hloup zase neby[. lojim o vechno.
S archaick'.fm impriem zazy na vfsledek nemusclo se dlouho ekat. Zvedajc se odpor proti osmaedestnkm, kter..f m na praporu *.ku, e nechtli nic
nezase socalismus, jen reformovanf, uv dobov rtorilry azakryv podsta.
tu prob|mu, nebo ji nechpe. .Socialismus. bylo jen heslo na fasd, ve skutenosti lo o pokus emancipac sfr spoleenskhoivota modernizovat achaickf sociln systm z vnjku nm vnucenf.

n spr"y u ,.''tt''n ekonomiky to plti.to P\9. .V pedsednicwu

kazcieho.okresnho vfboru'e'.ako''ec- seli: editel .-nejv!'znam$js!
mstntovrny, tajemnk oNv, nija\y plukovnk i .major, a u
z vnitra i z armd}, nkolik stranictiyctr taj.emnjk, pedseda odbor,

okresn prokurtot.... Ti, na kter se nedostalo, schzeli se v plnu

oV, v instruktorskm sboru, v lektorsk skupin... vichni fovtam
byli a strana pro n fungoyala jako Hub .boss: .N:bylg.mon zastvat
iakoukoli d;funkci a eblt lenem tohoto klubu. V!e?hn.2 mocensk
,'rzr.y
socilnho ivota by|y v nm nvvzje1n nerozlun. propojeny
personlnmi uniemi: stranibk a sttn aparty, ekonomickf manage.
ment a koercivn sloky.
Nelo ovem jen a ani pedevm o- Personln unie a v-,ijemn
by]o, e takf funhn byly
ProstouPen klariy. Socil.n8 vfznarnnji
loh''y^'loky'o.l',ft'o hvota. unifikovny: donucovac systT p".-tr.
hal obas plnt p|n ekonomice,.ta p1k ry Pfu9.P!'. j?}".prodlouen
ruka koeriivnho sptmu, vzdlvat systT ?jisto"al i sklizeii bram.
k vyrn rodirl a sttn sprva
bor a drel dti iao rukojm
'Plry+
"natolik, e o
se stranickfm ipartem
Prezidentovi nakonec nebylo
jasn, zda j.,e peevm hlavou sttu anebo prezidentem strany....
Existence relativn autonomnch sfr se svfmi vlastnmi, alespoi1
funkn vjemn si vnjmimechani:.y,.j..d9n z klovfchrozdl
mezi moder-n spolenosa spolenostarchaickou, v tomto s}Nstmu

49

48

\; /^,l-

rl

Ne budeme uvaovat dl o slabinch tohoto sptmu,.i..k j. P""ibval establishment poslednch let, PoPej.m9 jet msto roHhlejmu
cittu z Bourdieua, jen se opt tfk Kabyl:
(ae smyslu
,Ve spobnostech, hrar erbtu1 bez,samareguJujhJw se trhu,

pttn}w apar!,.tu.a,bez sfutu,

u, ftnu pouad,n
't:\yg,
*ry. pro zprostedhnaa.
rob:
N.q
t1sbilh ,. pr.fue, slueb a pct od jin:jch rwbyty q44.

Kara Po:tanYitw),

bez uzlInact,n qstttul,,.be7

',,/, n,,ou'piatast

nnt

az,tah dnmirtace rtn 2 bjt ustnaen o ,^d,rna"

y mlst bjt ruhoruht.,u,^,,,a"7,

j*

lurnt.ls,
.bjt ry,dd,le y9,I2znldry Pily?:
,b,i|,b,,n, pntla je zahil^otl nn t aiztnt prostedh piulnst ,ujtchcell me,iiix-1 1i,,dtlhe a kultum pro(uk.e,.proy|dh:, !* sls?,ry reproduhuj
brostirn.illrn funpoa'nm, uei ianfinholi usahu driule . Take prd,tl t rnte

ii"y. A

osohnm

tkopah, darninne

,oai,i,;-i,

i*",,nnntw soiInha ka@\

l,

ytot^

asa"dn rozdl futotl,

4b*,am,n dnth mnhwce: rozdl mezi, sc|tmwttthy emn,socillnmiwt'iaztatl) domirwce F9n^,11, ydulwry 1 yry- produ^hnd,hfu
",,),
intnakce mezi osobamu, tn na j7d:ru .stran, a me
iy
fio'nkbnhn o

j*

p"*t

instittltionnlizoaaformacemi, a nich, zprostedkoa.(ry^objehthmmi

,opr
Izclt.

',i,ltnt.,l
nimi nu,hLnistrr1,

y pro

ujt. a.

g,rayy ry'

yn. (i9ha pru

,*.ay."j!
tu utul,, ,lotii,hi p,,o", okd,.,,hl. tit y)., .1,lo|l .fu,!y,,,
in"ditti.
a
ailom
irt"dfuidulnln
dosahu
z
se
a
lrym1kaj
c
tnlatosti
a
lzshu
i
synthmatnillnbh
du^dln moci' objekti,*,.-,t,y mnlast a huruilntilliju
traak
jejith
driull
ani.b)
je
lbhjch ahtizic,"je pah mn|wu"exis-touat,
.mus.eli
n
irutittlciornliznce
z
zish,-ht,
Protnz
onaoaat zlmrn$k iedrunm.
pIW, jc aah na pramt-, difnencna,,ha ptia?st ml n, objeu.tu-an zro.
Ii,,i i",t"i, reprouhti stnlhfub distrifuce kapit,tlu, j?: j,. ae n.r1ch'r ,znjc!,.
stn
ri-,,t,n nariua-,, tntwta prt tnsmour , a t,rn za.nnuje i reprodtlhci
"tur
zlvislasti.
a
azlnhu d,omhnce
Paradnrr p,d" db ex^tilci relathn a\ilo|lunm,ch

j,-inuctw,im,1,
"ni-,

'r.'.ry,rt^g:
jedrwtlfujrrl akt"-

sctwpnyml.ut,tltit yl {unhy-y:b*s.ti

ti, kilo -,jt,"1i ,,t,l.l, mec|wiismech dc,pozice.a pialast,uj .si

strategie,
mn,tzri'tnt a s1mioticit zishy z jejirh fungoa(nt, js?y sclwpni y.,y"!
ptm-(t1. n'c1pr.oma7tfest1l)
tysloueni
bez
obejd,ou.
se
@o{
.a
ie
,ii,a*o,i"^l
tr n ,eclwnismy) ,orn,irwce ind,iaidu, dnml,rn,c.e, jeje..z kladn

rwuta@

bod,rnnhou
,'fu,,

pial^a'stnadn si.nntzridlnt|la a s1mbolich|n zisku z jejich

Situace ve stedn Evrop byl?

Tozejm principiln odlin

Bourieu k"byl'kycil,,esnicch,
a bylo by nelrczpena jist j-t:9e:cvst
teito d;il;;i*".i..i pli
..'n9Y paralelu. Yzd|vc;y-|t.m,
^,,
napklad, byl ,, nxich ,e.r.r, .,z
r||ouh lta rozvinut a riroveli.ko|sM t'iaic''e
.i""u. o negraotnos,i, j'* rvoila jeden ze strukturlnch znak k.yi;k;
.P"l.il;ti, nei. Tak policejn slua mla ve stedn Evrop tra!..pi
'1'9.ll"
t i.ji nkolik set let staro.'; obc
a stt na sebe dil-f.'.,,1"y},'..i
za
\penost svych obanod dfky za Pasem |rr'l*fi"n r..riavank':l:
mly'io."*teln ",,)xli stuper! sociln zra;:'::.
l.ljn9.i^'otuce
|os'.
Nlcmen
stvalo se tu stle zjevnjm,
v trstavnm amalgmu
.'e
lrrchaick a modern v.ldy ,prostedhy potr,ao,aaaj
ctz o oii, *zb1tn
rltI t, kterou studoval

k zachoadn mnci, sanry

ji ostob,i".

Nkter odlinosti, na prvn pohled npadn, ve skutenosti

toti
tllk v1nazn nebyly. A vesms
t),, na n.ich nejvc zeb. lznaili
P'"9
|Sllre.u,.jak se i v naich podmn}'{!r pa'adoxnvyprzdnila reln
rrloc instituce sttu a zreduiovala kriticliyjej

rl prvn systm, mohli b.ychom,po{ou3! jeir '".iat''il,ha. Pokud jde

prino-""".i* ,,,a,'y.r'
s k tr te trost dovodi t,,
o.v| pipmiul. obdob;J p.'; sysy
T_i!. "ejs
t'rny modernch spolenosd,.
v-prakticle. n.'.govn a
socilrr vahou instituc.e prva,'zbyla z nho jen tut skoraika'i]
^;"ien" i o,,o
rl r.lrtilo svou relnou sociln konstituti.,,i
,l,,.
donucovac
mociFko nstroje sttu narr| na pekva...l-ak:.k""
nucen uchylvat se ast k
;;;t,ui&e.on.iulil1iic,problm.y.-lyl
Il/:lIi strategri. V modern spolenosti,.kdy
".l*i
nkdo
v politickm.jednpestoup kon,'Pok'j'j ho nebo ho zavou. Teka.
1r'
Nai ocn,

kt|y chtli nasadit

koerciv slu proti sv/m politickfm p.".i",,rkr1m

t.rncbo yzij9mn. mezi sebou), mseli

in,,stoiat obrovsky
k:rpitl do skandalizace op9n9nta, skrze "1".1eic
ni si.symbolicky pn"r"',novali
,'|it'iln zjem.
Jako mzi Kabyly, zavtcnrtistu (.L vlastnho

Fce.

,n,i ao*mt jwu uelmi relni, prone strale* T?Yy,, .za ttelmt,
_"i*",it
tnlatjch ,inna ut'rislnsti jsou jnan aelrni r k]adnl, a u co d,o

matait,tnh nhkd (jako je tnmu u pouacnu ?rubo ilnbroirln,jch skutk),

n u
i*u slulb iprost "asu,. ,rda t,u ih,o horutittltiult ryr.anax,taha:a
mnci,
znclwa'n
h
rwzbytnt
akte,
ctlr-a
spoteboa,aa1
prosiedhy
dnminace,
sary ji oslihit " [Bourdieu 1977: 183]

50

Prvn teorie nen n obor. Ale i na laika padne tseil,

piete-li si napi. nezana|jzu fu|$1|ni
poslednho o,,aceii]eti oo
t.*
f{!ju.ti.e
prya a politologa R. Scnrtona. Potwd si wint"iti""r "ngri.t.er
t"ffi,_z" wl"'
p y? u ns podobalse.orropskmu prvu
jen natolik, n"kolik se poo,oua i^ia.
r<lvi kocour v kanff klec, terf kanra seral.

'i:lgu
rctika

5l

generlnh^o tajemnka) nestailo, bylo jet nutno udlat

nho

mahbula.
V ekonomick sfe.p9dobala se nae situace kabylsk spolenosti
nejyfraznji. Instituce zisku byla v obou spolenostech tabuizovna.
S9ejn jako me{ Kabyly, ekonornick subjekty pedstraly, e snaha
obohatit se je jim ciz. Nejsme ekonomov, abyhom moh|i zacbzet
qaranc tchto
do podrobnost, ale hlubokf
hlubok pokles rirovn smiuvnch
vnch garanc
garyakc' sPojeny s poklesem vhy instituce prva a sttu, zmna P"dlu ekonomickho a mimoekonomickho donucen, spojen s relatiuzaci
penz, suvere nit y zbav en i nstituce i ndividul nho, prrl zra nho,
'''9!i
prvn.
8ara.ntovanho (soukromho) vlastnicv,je ztratila oPoru
histori\y politick ekonomie e}.jt hodn prce na vys,,etle'T.:.
j"k t9 vechry v|astn fungovalo, ale u rra prvn pohld je ejm,
''' n trh.podobal se v mnohm, a nemohu se ubrnit dojmu, e prv
b
v tom podstatnm, trhu archaickmu spene trhu modernmu.
Jame.;.C9|eman Il988], srovnvaje ekonomickf a sociologicky Pohled na lidsk jednn, ukazuje, e sociologov je chpou pedevm
jako vfsledek socializace a zamuj se hlavn na to, aby vyjvilili, jak
je utveno, omezovno a usmrovno sv!.m socilnm kontextem.

2, J Kabyl to Bourdieu popisuje takto:

zamien k vywien ,dnfch' praktik je jednou z otcta|nanch'Strategie
strategi, jejich em je transmutace
'egoisticlc.fch', soukromfch, partikulrnch zjm... v nu.aujat, kolektivn, veiejn pijateln, legitmnzjmy. Pi absenci politickfch instituc vybavenfch
efektivnm monopolem na legitimn uitnsil, Idn politck akce mrie b'ft
provdna jen *rze efekt oicia|izacs, a piedpokl d: tutkompetenci (ve smyslu kapacity sociln uznan ve ejnou autoritou) potiebntlu k manipulaci kolektivn definice stuace takovfm zpsobem, e je pivedenab|t'e k oiciln deinia a tudzfuk prostiedky k mobilizaci co nejvt skupiny a je schopna
reduk.wat opozinstrategii na pouhou soukromou zlitost' Vlastnit tapltat
autoriry dostaten k prosazen vlastn deinice situace, zejmna v momenlectr
kue, kdyveiejn mnn kols, znamenbft schopen mobilizovat skupinu zv.'.f-

znamnnm,zoftaa|izatnm a tutuniven,a|zad soukrom zleitost...Zna-

men to tak schopnost demobilizovat skupinu qwlastnnm zaujat osoby, redukc jejho statu na pouh indMduum, je je odsouzeno v;rpadat nerozumn,
neb se snaprosadit svj privtn zpsob nazirn - idiot to byl v ietin a
amahbul v kabyltin... Je plrozen, e oblast politickho ivota je nejvfznamnj ar-noY pro dialektiku oficilnho a uiterrho:v risil zskat od sv skupiny pwien auztje s m rivalm, jsou polititakti soutco moc odsouzeni k ritualizovan;im strategsim a strategickm ritulm, tomuto produktu ko.

lektivizace soukromfch zjmrl a symbolickho pivlastovn si oficilnch

zjm.. [Bourdieu

52

1977

:a0]

Slabostjejich pozice spov v tom, e vlastn neodpovdaj na otzku,

je -kladnm .po.d1tem, motorem, hybatelem.takovho i.a,.a,,i.
v krajnch.fiormulT':h
jako by lovk jednal jen z
iJntrl
svho okol, respektive 1oypad|,
jak by jeri reagoval.
Ekonomov toto vysvtlen nabzej:v pozad veho lidskho
Jednlr' je snaha o maximalizaci prospchi akte.ra samho, anebo . pak
se mluv o tzy. corporal qil; o mlxima|izaci prospchu jeho skupiny
i organizace (a skrze ni i jeho). Slabost
-''o,..lo''oi.ly.t' tor
v tom, e asto absrrahuj od skutenosti, rr to;g\dn.
"1"p"\:s'"
n
se y4y realizuje v kontextu spoleet.yctr norem' socilnch sti v.
j.T"9 drlvry nebo nedrlvry v prostedsocilnch organizaca
instituc, je jso".j. ..To|Ty.
s?tn? modifikovar nktesociln normy
1'rya]f spolens.k {"ly.mohou blt nakonec pffinou toho, r lovk
jedn i proti maximalizaci
svho vl,astnho p.oip.h.,.
Tato nmitka vak postihuje jen omezen!'
lidskho chovn.
"ysek e lovk
I. n.ejzarytejlimu socilnmu dterministovi j jsne,
se pod
tlakem sociInch norem vlastnho prospchir izd"jen ,,e.ad, chbv
se tak.jen doasn a hled se zadit ta,aby se k miximalizaci
svho
prospchu mohl co nejdve vrtit.
formulaci clrl novho.spoleenskhouspodn ped. Y P!""dn
pokldalo se vcemn.riplnobtovn maximalizace
i'."'pe.r'.i i.a.
notlivcrl prospchu spolenmu.Tento cll
postaven.na predpo'kla.
lyl
.ly,.1.
e-z se in.9e|os.poleenskf' 4j"ry"je synkretick/ni zjmem,
tlividul n
na maxi mali ci-vlastnho f ."'t'. nu rreje" nom staj,
!i^v
ale sumovnm
T rirovn
i 't'd1ocuj: vfsledkem 'i'eu.uyt "*a',,itn a E\.aI
zvyovn ivotn
veho lidu", jak se nakonec zmaterializovala
vidina obecnho blaha.
Aby * 9ve1
9:'"..slrt, bylo nutno zavst pedpoklad shodnosti
i totonosti
individulnch jm ; konfliktni ainy se zcela zjevn
nedaj
:?.'|brt se vjemn paralyzuj a ru]Y.zjmu zachovn
uedpokladu shodnosti byl-o zapoteb
ry, $3i.trz ,j^y bfiy nesl..,tit.l,,e
n9..'n sptmem (pr9to-e s nm pricirali napi o ,.i,majetek), vy]lrluit
i z onoho P"mysl..ho co.por., F * mio poane na'sledor,an
t orporal uriliry, pro n byl zamllen
s-polenf prop.h.
Vichni se mli na nm podlet, a na nkter, ktesi toho nerls|rru.od samho potku byl dologiky sy:tmr.r vestavn
princip ex.
k|uze, vyluovnl Prlvodn byl koicii-a" jar." dasnf1 po
6r,le
co.

z, Anal'.fuu
mechanism e,&luze v naspolnosti podv Petrusek
[1988l.

53

konsolidaci mlo blt od nho uputno. Ale jak el as, na realizaci

pvodnho pedsevzeti vybudovat beztdnspolenost chybl prostor
abze spolnho prospchu se zjevn i skryt krok za krokem navala. Po vylouenfch kapitalistech byly vyloueny i jejich dti - a stn
ddinhohchu se prodlouil do nekonena, jak se rodiny establishmentu uzavraly v exkluzvn skupinu. Skonil as nborfi do strany
a SM, u nepltilo, e ,kady...-. pidat"2{. Naopak, rozbhl s
pravidelnf koloMh provrek a istek. Zdroje, z nich erpal spolen!'
prospch, nerostly tak rychle, jak se pedpokldalo, a nakonec pestaly
rst pln. Zunva|y se. Sptm se chytil do smyky posilujc se zptn
vazbyz s kadf'm vylouenym
.Mz ztraul jeho loajalitu (a loajalitu cel jeho
loajality, tedy ochoty obtovat maximalizaci
rodiny) a se zuujc se
vlastnho prospchu prospchu obecnmu, bylo zapoteb z tohoto
.obecnho
prospchu stle vce vyluo.vat.-neb zdroje nestaily. A s kad!'m vylouen!'m ztratil jeho loajalitr...."
Spoleenskf ok z invaze v roce l968 obnail u beze zbytku parciln povahu ;polenhoprospchu" socialistick spolenosti, nsledn
istky oste vymezi|y korpus tch, kdo se vzhledem k extern vy
moci impria legitimovali jako oprvnn uivatelkorporlnho prospchu, a v socilnm vdom definitivn kolabovala idea univerln
s<llidarity. Co snad bylo pvodn dobrovoln!'m pspvkem k obecn-

Touto relativn .otwenrrst. Vaculk charakterizoval rozdl mezi kapitalistickou a socialistickou vldnouc tdou jet v roce 1967 v projevu na IV. sjezdu
spisovatel&. Dokzali mu, e se snad trochu mfl, celkem jednodue. Byl rylouen ze strany a proputn ze zamstnn, zejmna proto' e jeho projw implikoval postoj .komu ovem nanad, e se tm pidv k vykoisovatelm..U
v t dob totlzjem pa il poptvku a elita moci se rrzduchotsn uzavrala,
aby zabrnila droben ddictv pro s'/ou ptgeneraci. I tato poteba motivo-

vala pivoln brrsk pomoci.

Ce|iproces mebjt n:az--lrnjako alltnppad obecnho mechanismu. [lviStrausspoznamenvv Smutn!,ch trcpech,ev tradinchspolenostech, kdekoli hustota osdlen peshla kapacitu zdroj (delty velh.fch ek v Asii jsou mu
pmym podntem k tomuto pozorovn), dolo k masovmu lyluovn.Cel
kategorii lid bylo v principu upieno lidstv, by|i vyloueni z komunity - a tm
osdlen jakobyzdlo: priov se nepotali, ze zdroj mli nrok jen na z$w.
Evropa dvactho stolet, jezp|od|anacismus a vyhlazovac tbory, dvzto-.
hoto hlediska podnt k pemflen. Na naem tnemi to byli nejprve zid.Pak
sudett Nmci, potom kulaci a kapitalist, po osmaedestm raizionist,
a pod jako by to nebylo dost. Vyluovat! vis u ns ve rzduchu tak hust, e
by se dal krjet. Te lustrujeme... Ti lid nald, z jaklch hlubin to v nich
stoup.

54

P.-1gP se zjevn v wrd vykoisdovn vtiny meninou.

je
rozdlila spolenost na znm ,my" a ,oni.,
i"t.'"t"".tu
:ak dlouho, a se zvrtila v paradox.Z'aala. p.ap"kladein
vylouen
:ital
j?J|poetnoststle r.ostlai a zby|i pet.t tat
:tlo, '}"piTy.neptel,
e shledali se sami b'ti vyloueni: rem se ocitl situaci totlrrho obleeni. Kl v plot a soudruh
Jake.
Idea spolenhogr9sp9hu j3ko odmny. za zeknut se snahy
' rnaximalizaci prospchu vlastniho se zhroutila. Nezhroutila se je
.:]': e
.vyvstala nov tdnbarira. Zhroutila se zejmna tm, e
.';ikladn sociln'kapitl, vjemn dvra, bez njezeknut
se
::,:
Pl"h":
:..xkluze,

,sobnho p1ospe.chu pro.dosaen.prospchu spolenh

absurdn, byl
l9P spolnosti tm beze zby}'u ,nyerpn, spotebovn a do dna.
:\ikdo
se u nakonec neodvaova arivaro'.,at niomu a sleclovn ,Poi,lnho.prospchy by]g monsnad jen na nejniX rovni

'p.,i.t.,no
i'rosPchu vlastn rodiny.
jsm:, oDsave welik!' oblouk, zpt u rodinnych drivod v pozad
, 'A
. lt:<lovan
spoleenskzmny.

na
.llr.rriPliv!
jet1eprivatizace
spnj

rovni velkho kapitlu byla sr,i,11 zpsclne skryt reprivat.izac mal. Pro abstraktn
.r
'ic'personalizovano3 povahu.velkho vlastnicrv i proto, e prostor,
r irmprobh.han.o1n o pozice' moc a zisk obiasti velkilo
kapije ve vech spolenostech sociln daleko "uzavenj a nepi1.1t'i
|ri' ilrrj ne p-rgs.1or drobnl9 p"anif"
F.' b.'pr"stred obsluirrrje
lr r;;iIrlho spotebitele, podailo-se
mru ral.'e rprivatizace velkho
l.rili1d|g u ns tm dokonale
p.ro zasten pravho
"qi| Rozhodujc
il r..ll p/y dve skutenosti: bezpenn
po,,aha",,hslnickfch l,aai'.l 1,1,ctli 'r1;1jg1k,v se nedaly koupit ani prodat - a se r|aly zsat",totit, ul"
;.ri ''|:ustn, .'b.ylo.nejpelivji stezene tajemsM> ,,i, zmnn totln
|. l. l i nace..veejnho smantickho
proto..., je pouvala falen
l l,: . ('Pl-tul|izace k.tm naprostmu
zneprneanenr socilnch mechatt|.ll;t.! rlonucen, dominace vykoisovn.
A tnr do samho konce
r l: l}).l'|oh/ch dodnes) pcl.dailo se udret stav spclleenskho
vdom,
\ l |i l tt. i zdravy rozrrm
o svm zdravm k|ad, kdykoli
'r ||ltI zazdlo, '9 Pece ^ryl{'val
jakvelk majetky crcitly se zase,u ...ko,,
.vid,
ttt.t|.l- skupiny lic|, z nich
n nkter by "pr.." .ohl ukzat prstem.
|'r.,ttr1 vtrmal, eje vykoisovn, vidl i zptisob, jak velk maje.tky
tie
;.r..lr.z-cjz otcri na. syny mechanis-.kritri
a
vcll
,' |r,|rr, e se velc majitel nomenklaturn "tdch
eviduj pelivji ne v vnok:rrt rejstku... ale. pece: ud,yje to sttni
ftn by o bylo "veho
|'.|..' lrlrd tm se ovem kady zlsml, to odporo,,a|o
prilis lzaennr
.

lrr'.r 1r6Sti...)

55

Vznikalatusamozejmpochybnost,zdatilid,kdyjednajtak
kstxtmu (kolektivnmu.) P'_"::lu' ne.
iednoznan k svmu a ie
nkdy ne: ani riemuseti , vdyl.
pekrauj i,lkony.Ner.ay pr..r'"t""li,
dohleli.Ale i oni byli zajatci
si ie sami dlali sami na jejich pi"J"
jen
bgid:nn-Py.r.dky3
ffi ' ;H'-";'j."
a znn
'"."I"J
prostedk
trchto
:{, ffi J}il;i ici ia<oI JJ ry ".na
'lge."at
rozPoru s jejich ,j^y,rost]a
tchto kon ilffij.o''.n".li g"

il.j*

pochybnost o rozumnosti sptmu.

y9v9l1 f9PfiY.h rodin

Bvlo.li rroucen vjemn dvry- u Y jaksi ldn.'t.ln,
mlo
.t..ece jen "zniujcff
o," ;#;;y il"iy.t' nepjem",
.
p'mo
pro vldnouc tdu,,ik.,.. dnsledly
Ivmodernekonornice,za|oennasmlouvspe'neli1astatu
kohtroly smluvnch
a disponujclnstitucionaliz";;"-i -uP?,Ityurit
mra v-jemn
vazkl *,,k.i.ocijejich "."a'z..'', ;.,

"
dvrynaProstol:Po,l,udateln'pro'toe"kompletnpokrytvech
nkladn:
kodifiilac .rn .*to.,,,i ilv bylo nepedstaviteln
smny
aspekt
a drive.

Porozumn
". ",..nm
"'-'"uipo'".t,ui
vcech
j.l.o
podstatnfch
Ponkud.iinak je tomu v systrnu,

nco se mrrsl

Ldn

nich nen garantovnatuu,dspsan smiouvy neizavr' domluv" ,,i

apartem' vy.

r*,:;,h\.dem k smluvnm stranm vnjmtoercivnm

dosta"te"Pryry a legitimizovrra
,,.,c..,u mrir o. il;
ve.
'""uiri^.
u"riJly.- posvcenm. Dvra tu rozhoduje

p""'..

7kJadrumpedpoktademktom'lbjmenovneditelemjakkoli
vfwarn!'ch
P"d''t'''.uo Akademie
stran, pi
ve
I
umn, bylo, aby dotynf byi h,i,ryydn1,sou^d.nth.
zskvali
vichni
voleni,
''r""' ",ro.-h''e teba pro nj hlasovat,
ninn|iznvn hlasovacho proces",
sv posry ji""k$.riz. uy.y!",**z.l, !yl9 tom.', zvednout ruku
i. ,,.braito
neb soud'"h ;fi"'.di d,i"i;.
,.,.,,,,, nehrozily,jen lovk zlrccl dtitlru.
nkce
proti, bezprostedn
byla jednomysln...
to bvl ,o*r. [ vzcny, fu hlasovn

instituce, a u ffif,P'.

tida, jeiusilorrala o destrukci dvry

Samoz elm eto byla p,:i tato nol
Ji ukza|apewdit u Hannah
mezi poddanfmi, a je'.9ry" rcp.o,tiaat.
douc manipulwatelnosti

;il;;Jh"out
mas,mus;eprJe^,smdokonad;t;.j"*at,anejlepmnstrojemktomuje
nasto[t
p91l kr,adraturu kruhuuzjemn
nastolen rrzjemn nedvry. l"."i"

Arendt

1958|,

il.

iotalitrn

&tao"ne se zachovnm rpln

ve ryolnosti nedvru omezenou n"
stykem,
.aouei".* n"Jiri ja.o $Ps' pouze pmym
..'i
dvry

"riJ*u'"i'

ale ryej"k" , ;; p."n''

chytnou prvn oboj.

56

P"b^;;l'o.tr"ot.

Prosiitutty olem ,.dycky

ri pod1obnj ana|yzs socilnho kapitlu

rozeznv Coleman

I l988:l0l] jako jeho zkladn Prvky zvaiky, oprvnn o'ekvn,

|lormy. a struktuY.: V tomto sptmu drlvra pak -wo jaksi prosted,

rirovn
td::..hg
1985] dokonce

ostatn sloky lpe anebo irare fung[rji. Gnovetter

Pp"d ekonomy pio fu''l..iorlrr r'ch.yliu, je jim ne<|ovoluje-vidt skutenost,. e povaha achnInctwrn xutw
ic tnt je
1roclstatn ovlivnna (a raz|pro to krkolomnf termn
l

"embeddedness"",

tcdy u.loena jako v postflce) hladinou dvry v prosted, kde se

rrlehrv
Spolu s fim, jak klesala roverl drlvry v naem socilrrm prosffi,
.z,rroval se okruh tch, na n se vztahoval princip corporit ,,rit,, .s5rlenlop1os$chu. Ten Proces byl vnitnpropojeny: zd|o se, ze
v menskupin lze snze udret vzjemnou drlvru. Strana se zmenila masovfm.'vyluovnm, uvnit s rozdlila na zdrav jdro, tedy
r'rritn, skutenou stranu, a na marginln leny a nakone, v posled.
rrrn.kroku, kdy i ve vnitn stran poklesla roveli dvry a vjemn
srllidarity pod nezbytn minimum, -na klientely, rodinn'klany"" palrrrtliv rodiny.
Jakmile a|e zaaly jednotliv rodiny establishmentu jednat kad
l't.emn na vlastn pst a kady na svm mst sledovaiu v mezch
llr<lnost
Po-Y.'e maximalizaci vlastnho prospchu, vychzelo najevo
\i;lle zfutelnji,
e archaick/ systm s tabuizovanfm ziskem, obskuhzo.
r:rnym vlastnictvm a nerozlien!'mi sframi socilnho ivota nesta
.l.ilc pln.it svou kladn funkci, toti nepostihnuteln vykoisovn
.r rcprodukci danfch struktur dominace.
. ' Pi ztrc.ejc se solidarit bylo.pociovno stle nalhavji, e je
tir.|l;r
wmet podl.ied"".ti,.h ioaii, na korporln .p*llol,un"m nur;..\tt osteji a jednoznanji. JedpotJiv klny usilovaly o rozen
..|. r.'' dominace. K"d
chtl blt vtmeditelem, neb na tom viseia
,rr,rxitna]izace.jeho p-io;pe1hu,a blaho jeho rodiny. Nemohl se jm stt
rrr.7 113 rikor jinho editele. V konfliktu jmrl chybla vak n,,i'l
rtrr(illlCe, k nby se bylo monodvolat.-Spory'rozhodovala matka
',ll.l!la. Bez soudn procedury, obhujoby a obaloby, bez pisu, bez
t'.,.rlr:ho kdu a archivovanho roHtrc|ku, bz apelan instiiuce. Jak
,|.'. |1d7g|6 k pemslov{n! z pozic v ekonomice do apartu, z apar?tu
.lr l sl;ltn sprvy a odtud do
's|oek", tedy instituc symbolickho a prtrr,||tl c|onucen, a jak pi kaclzmn kady nesl.si s sebou
,''.r)r|ny'sociln kapitl, tedy k sob vytvoen zvazky a sv ''a'h.ooprvrr..t|.'i <ekvn, spkal se cel!'systm v jeden celek jakb
klubko.rlrlr
, .rrtl'I hmoty.vptaven ru.Jestli u na potku bylo tak pevn uta,t. ||(., ,c se prakticky neclalo rozmotat, nakonec nebylo
rozmotvat co.
57

Ir uvnit konfliktn jmy narrlstaly, pnut se

zvtovalo, chamtivost

rostla a zdroje se ztenovaly.

7atakovsinncejejenompirozen,eumildfultwtlctfd,yroi.
t"z nahlfuli nezbytnost principil.
nechat mflit stereotyPem'
n zmny sptu ho-ih..e. Nesmme se
iennmotf,l1uje.pfislunkynomenkl"*rys.pracovnkystranickfch
nrni.nael se ogas lovk
part; le - i -,i'nimi,.p'i''i*,ie'i
rozhledem. Byli ale v t kartot.
historicky ,,na^;i ' *"ai'a..l;i.
byli v n editel vdeckov'ce i editere xuiz; i."l.il""""irtr.ai,
iutaca kontakty, a byli
mezinrodn
zkumn!,ch ristav s relnou
finannch a v!'.
v n pedevmetni vedouc p'u."""ici obchodnch,
s
pivae|1 "konkurennm" sys.
robnch o,g",,,ii; t.*. jejicir prce
neJel mohli, ale museli porovlt.r

tmem .,.lnyt,,,..t.i"J a" ,|t"

s olegy na drrrh stran. Bylo
nvat s.,,e po,t^..,.'i, ."znosti " p'"n,
to srovnn zdrcujc.
*j:T "^^11m mana.
Nechu, kterou esk inteleknrl chov ,k
ti .tono*ickho 1o pititictem nemluv) pr*emenlt a u;;"ft'
vproJehop,opo;.,,osts.v1za|yimperiln..moci,nesmnmzastt
.ue styky ju\" nepjem::i,'::
,\''ko''.'
skutenost, r ;.#;; ;i.r, u'oi t,ytJ
sv.profese' a ,e mez nimr
nevyhnu..tl.,o., *.,st rispnho
est<osensko mlo, s monou
bvta ada riai *r'p"i,.r' u'..1ko''',i,cr.
ztova|a skryt pomo! velkho
;fiffi J.Ip"R 1le, zde ,io.."i
*,fchonro blok..'. ivotn
bratra), ne;produktivnj .k;;;;ik"
kiok s takovfm:.r-d jako
rp|a
rrovei a do konce .d.,y.hl;
rirovelt tradinii zaloenfch
Rakousko a Finsko a pesahovala ivotn
bvly pu.''ko a Pornrspolnosti t'r.o'i.rr sieta ,Y.,,.*"py y.1" m z e mo kratic k migalsko, o r.,,.I r," ;.;i;"e.'v y''etr. "i.",aaictv zilvdjc: bohatsw
rna"
nulosti" je vgn a vysvtl ""i 'i,t,^ti;: ':,11
ntavy.
ale
ruce,
v moder ekonomice newo
ovala se dynamicky s}'upina t1..t',

ImffriumovemchytrmhlavmvProvinciineplo.Stranaorgasystmu utuencentrln
nizovala periodicky provrky j.k" ,o.,l.t
zeimna lid samostatnepr[
moci skrze obavu . '"i"t". n:oe'umi
aspiiac, pesahujci kan myslci, fr,,it.av, dyna*c,i " s njakou
prosaio'.,ala lidi ediv,oPa.
dodenn rutinu. Na vedouci mi.ta ry"p\
mi ekl kdpi o nkom
trn, natr.o,,lle,leantm 'r"".- t't"i'p..3ak
zern
A pracorrali v tomtqystm1 socialistick ekonomiky jako ostatn
na trhu jako
automoilvo|n
RyHP, esi a Slovci nap. udr"u i''i"*u"i
vybudovati relativn nejhusttele.
komoditu i i;;nretativne d".tJ ;,

fonn s...

58

Ii Kroha, architekt s pronikavou sociln inteligenc (a velkou . j"k

bych to vyjdil? . sociln prunost):
vybrn, nebF t.k blb' e
"Byl
;|vjistotu vrnosti: nen s to zorganizovat zradu."
Tito opatrn a hloup lid vybrali si pak za sv podzenrra ni
,,edouc msta podle stejn zsady lidi je{t hloupj,ne byli sami.
ir'ostly pyramidy blbosti. Na pt rirovni podffzerrosti byl rrrok na sim;rlicitu u tak vysok!', e se obtn hledali kandidti; to plodilo pak
.:nm stesky, e nejsou lidi, neb populace jevila se vcelku Pliinteligcntn. Na niXch rirovnch uchytili se Proto ,dy znovrr ti nejchytei'
kte dokzali indolenci rispn pedstrat. Vzlnali pak nezadriteln
cbffkem hierarchie vztrrlru a Po ase bylo zapoteb zargariznwat nov provrky, nedalo se nic jinho dlat.
Provrky v sedmdestm roce tomu nasadily korunu. Slunlid
xirntali spolupracovat a ke slovu se dostal ne druhy, a|e Pt vfbr.
to propad n ekonomiky v mezinrodn sout, v mnoha
',,prisobilo
lborech jsme prost ztratili konakr Nae vislost na svtovm hospoilisrv je ovem fat|n a udret nepohodln mylenky za hranicemi
,t:ittt, bl obehnanmi ostnarm drtem, je v soudoM gloMln elektro'lick vesnici nereln$. Dvacet let je dlouh doba a star!' Proces se
..rse opakoval. Na konci osmdestfch let ta sloka vldnouc tdy,
.r:r byla bytostn sPjaa s jeho archaickou povahou, zmtala sc v roz.
,;()!.U1jen se ukz.el neeitelnfm. Na jedn stran ctila jako hrozbu

,.u zuujcse kladnu vzhledem k vnjmu obklenpopulac,

.l..r u nemla tm co nabdnout a na ni u skoro nic neplarilo, na

lr:ir stran dsila se toho, e i uvnit hradeb snad u vtina obrncri
.'
rlrpatizuje s oblehateli: provrek pylo by
zapoteb j'ko soli! Pli

;:litoho chytrk , jim se ned vit, se^u uIre proplilo a do

rr;rrlely...

Na prvn pohled se zdlo, e hlavnm problmem j*.' umlci,

' lrich mno, bf nomenklaturn a v sptmu zasloul, tceh strach
r

'vpovdali poslunosu Jejich vylouennebylo by ale nealldnutelnou

irokfch kruh technick, vdeck,
'1ll.vn a humanitn inteligence' bez nmodern spolnost sPravovat
;r..|ze. I mnoz z tch, kte ped dvaceti letyjako mlad krev novho
t..,:ilnu a s rozpaky i bz rozpakrl nazouvali po padlfch boty jet
r..1ll v hierarchich prodlfch velkou generanistkou, dospli po
.|r,rlll desetiletch marnho t'P.. sc zastariallm sptmem m$lenkov
.

rl)t:C' kdyby nerezonovali postoj

," Rabuic
[1990] to povauje za jednu za tzkladnch pinneodvratnosti
kolapsu starho systmu.

59

namfutosvfchpedchdc,jenY.P1*tiojejichzkuenostbohat:
shnout na jeho
w tohoto ,.zi "y-a"i za liskou, znmen

o*'fr:o

povaovali ovem archaickj "Pryb Y.kon.. yn,-?,P9.hy.

kultue,
b""i."d-smho zatku. Vnmali o.ostejko ciz n

jen Proto' e nic

barbarskf a nsiln importovanf. Smiovali se s nm
jinho nebylo mpliteln.
jeho slaekali. A imprium, kter ho u ns prosadilo,.Prv PT" zsadn
otzku
as a samo nastolilo
binv ztrcelo
""a.s.l
'ir.*-.i
se.
Dokali
'"fo'-y.
t{h, kter
Nikdo u empiricky spoleNiv nezjist, jak v9l\ rdl. '
i os mde u'
stra na po,.na io'.,"il ; ;".l nejvr nj rmd
Y
:^'j:-lT..
znovu'
Pipomeneme-ll
sr,cb i.t ,,"itr''e pipraven zradi1 sta -1}sfm.
bnrtlkoercir'nho.systmu
zt<a
s
neuyra jen dc
;i;;.;kilr
b"uJt<e dominace, ale i petn ."\on15 elita
nho donucen ;;
odhad nesprvnho, .konl-1.ker'" a vzdlvacho systmu, intuitivn
t.''to Podl na vtinovf.
'''.
Neoprmesepitom.9vemojejich.dnenProhlen:dnessi
a jen proto e
mysl tainer vichni, k udvno oi olali po refom
projekce
jen
zptn
ale to je.namnoze
fii ;.il^ui-'ryrc"..,
byl
kdyby
boji:
prohrnm
dnenho Postoje, oudrost 99".'19 .p"
kclybychom
anr
ale,
to
6y.ho.
ezjistili
,,u
oanovnk uw"i
kolaper estabiishmentu- Nikoli j.. . ani ne
ffi;lt;hi ; ; '.'...
nedostalo upmnoapo.vjaj. Zmna
pedevmp,o, irj w
''a.
'.
drvry i bez
iJti'-P;;uril.r'-pin"i!
'.da'pi nzkhla<lin vjemn
o sob nesm
reimu
starhg
mu
,yiramny
artikulace , takt innohf
podnho
;I'i, j'k hluboce ule,pres.'ece n o pltcM nastolen jen t,ak, c
kapitalismu u ns. oerontastarho syitmu neprobhala
ale i tak, e uvnit vrn!'ch stoupala !t1ai1n rtevry,
vrn odpadvali,
-iinm
jinak rychle, a|e a
j|ty: ..h: 'kqr tuili,
neviditeln t a ,
""
kaz<tem. I.'I tch pak,
e v jinm systmu ,," pro n msto, tm
spjati, mla plotlobu
nerozlun
p"a9u"u.systmu
r." yri .
'po.i."
v afresivittr,
"'n"i.r.""
jen,
prcrmnn
ohioen,
.l'k";ti u
'''n';t
urychloval vfvojproto pro [)osouzen celkovho rozs:rhu dcvalvacc vr.'v.c"'.rn
Zistv nm
n'.- cstablishmentu.jako ncjspolehlivj
nosti starmu
tdnhojrnu, jcn m e, ale
skupin.ovho,
Marxr1v l;;;.il
j""' jj]T:J.i^jcdnou
'*'
nemus blt reflektoi,', a, ce|'y .roz'd|,spv.
Y
scllc
pr9
tfftl
o
Jakrlto r<Lro sol
tt
o
mluvme
" 'otx,'p.xrrurc
v elionorrlick, alc t:rk
byla u ,.,us. ",,tu t,Jarzejmna u. ,u eli1
httmanit n a vz.tllnrn,
v<lcckovyzku
por.,io..atn at n sprv,
60

;''1ci

jednozrrarr zainteresovrra
teba nevdla.

1lore
i kdy
o tom

ra prirrciPitn zrrrn

pomr6,

jem, a reflektovanf anebo ne, podstatrrou st z nov

-. "obje.ktivn
tdy
orientoval k clrlm, je mrleme shrnout do nkolika bodrl.
tevdomkl
vdom, radikalne;i i opatrn, ustaranji i s lehm
.rdcem hlali|i cestu k tomu, aby, pi zachovn veho,
.iil.t' rodirra
iiosud nashromdila, pevedli o o modernjho, .t.o..'icky a
so.
.iln efektivnjho
systmu. Sys1mu, kde ,"aztah1 dominnce ,-nj""lt
csku a tnlalosti ac a qmyhaj se z dosahu indi duitittw
udoml a indivihuiln maci", sptmu, kde je zaruena ,trtnlast a kunatlariuita matailtnch
ahw.zb!, je rtntwu eyutaaat, ani b7 je jejith drittl^maseli
,.s1mbolickjcll
;tnouoaat zmrnjm jedrunm" a kde
,domhtace
bjt realizoa na p-

zpisob*.. T?k9..'y'.em zajist";-^

pli
svlm dtem,
vymylel trel jim ped &i-, i - ^[-'rse u,ns k k
kope.\y", ale dostat si tam bylo obtze$ia pedevm

,nm, osobnm

;l nemuseli ho

l'()vnou

"za-

is}antnj ne uklouznout na druhou stranu individuln. ^To

oro n
,rcbylo eenm
@r ,.mlad generace byli synov z nom."ru"r".i mezi
:rnigrac poslednch
spnadreprezentbvni): nemoh[ b',,s.bo.,
.let
''zt vechna sv aktiva, nemovitosti i postaven. Poteboval zkrtka
'lenst modernj systm dominace a.vykoisovn
k nm.
Aby se k tomuto cli dosta|i, bylo t.eba nkolika principilnch
vstmovych zmn. Jist si je nikdo z nich takto enumerativn
neuvp.9 potebu n analyzy meme je vypotatv sedmi
.lt:moval,^ ?l:
.,nldech. A si toho byla vdo-.
elita eJtautinmentu potel

irovAla:

'.tb,ne,

i. zbavit se zvislosti na sociIlm lrapitu a

pevst sv aktiva
ka.pitl ekonomickf. Tento bod je kruciln a odvijej
l.. chnY ostatn. Tlak na
'. "a nho
ruto smnri vykonva zejmia.nejmlad
ge.r<'l.lCe nov tdy, dti vldcrl establishmentu. Byla"to jejich
t.a'.k" ..
tirrnho j11, neb. prv tato zmna nesmrn uleh."ala a vjistm
.'rrrplu i
@mirlovala pevod reln bze dominace do da|gerierace.

Na socilnm kapitlu. Pouze tko se zak|d dynastie: jaklsi

1,r,klad T":.b!'t v truh|ici i.PIi pln |egitimit nstpnicw'"A.ta
r k<lnlunistickm systmu chybla, byl to pT'''o jej neurtgi.l.i bod29.
.v
x.iln kapit|
n.yhod.,,
.*{ pP.i ekonomicknru kapit i"
'a*a"
'...jc kontextu|n vzn, zasm co na pen.zkh je nejkrsnj
to, e
;'.,tt kontextuln zcela neutrln. pinavznmosti nelze v dn
.,

Jak znmo z historie-, na

1ejvy rirovni to vedlo pi stffdn moci k stranym
pogromm mezi celfmi klany.

6l
I

bance uloit a pak v jinm kontextu pout,pinavpenze ano. (Eko.

nomika ostatn termn pinav penze nezal, nemesi ho dovolic trh
by zabilo, kdypi kalPl"tE bylo zapoteb prokazovat prlvod pla.
tidla.) Proto tak je sociln kapitl zbonesmrn kehk a snadno
Podlhajcz|<ze.Jeho evidence.ie obtna meblt spolehliv ulo.
L.n^ vtistne jedin" v hlav majteles, kterou v tomto bhl"d.' nena.
hrad frn pta. Nelze se s nm sthovat a Pfi lazmn konste.

lace v socilnm prosted vyaduje pracn a nkladn rearanovn

st, innost to, jse ni mocn museli vnovat rutinn s trplivost
bretallskfch ryb, ale bez jejich klidn vyrovnanosti, protoe pro n
cha rreznamenala ztrtu nkolika ryb, nlbr ce| existence. Kdy syn
ministm vidl, jak mal klopltnut otce sta,aby se stal ze dne na den
synem nikoho (ne-li rovnou synem tdnhoneptele a priou poslednho du), kdy vnuk krajskho nelnka vidl, jak se kolem nho
rychle rozplynul a dosud ho obklopujcnimbrrs nedotknutelnosti, protoe moc patriarchy vlala za sv dnem j.ho pechodu do dticho<lu . lze
se jim divit, e se v rodin doadovali jinho zprisobu pojitnsv
ptexistence?

Vedle ohledu na budoucnost vynoil se tu vak postupn i ohled

bezprostedn. Jak pkn ukzal Szelenyi Il990], v zemch v!'chodnho

bloku PostuPn formovaly re du stratifikanpyramidy: stratifikan

pyramida establishmentu, open o sociln kapitl, a stratifikan
pyramida druh ekonomiky, open o soukromy kapitl ekonomick!',
i kdy zPrvu skromn!'. Samozejm, e se tyto Pyramidy prolnaly, tak
jak isou ob formy kapitlu jen dvma strnkami.jedn a tEpodstacy
moci, ale zejmna ve s..ych piMchdoshly nakonec znanvjemn
nevislosti. Szelenyi dokld na Maarsku, kde tento vioj doel
nejdle, e rispn rodiny druhho trhu nakonec nabyly sebevdom
emancipovan elity a neost''chaly se ani ostentativnho konzumu.
Pokud jde o presti a pitalivost pozice, rispn konkurovaly vrclrolrim oficiln moci. Tak naspolenostse ilpocit, e elita druh
ekonomiky mezniit reim, elita reimu ale nemezniit druhou
ekonomiku.

T.l.d{ generaci to znamenalo, e zatmco rspnfvekslk mohl

si' dovo]it pedvst dm svho srdce.jak9 .g!*","i symuol

svj blf
Mercedes'
ministra si nic takovh."o dovolit
i kdy ir.u
:I..T

s nm soutil o pzeit trdmy. Neml na to

''"o'l,
pslunou,valutu,

:r kdy ji.ml,

nesml to demonstrovat: ohrozil by.svho otce v jeho

nstaveni,,,:!y,,nejistil
nm visel. Nlay
!y.pt: .ten.kapi4!
t<l. mohlo. b. i dost pokofuj9. v konkrtnch ":
situacch ozejmovala si
t:rk nejmlad gcneT.., r vy7mmn sociln postaven.p bptne
vec,
lrlc mlo by.'byt openo o solidnj bzi,
p.opt.,.c starfch
1.
''.i
zvazk, op.tovan/ch risluh a vjmndren"se
., rr.rsti. o tegitimn
krrnto v solidn bance, napklad. ale s fatln neodvratnost prodnhovfvoje,
- T.jp"Taleji,
.,1i9j'.'o.,ala
se pro elitu nakonec jet! tet.pinnezbytnosti
zklad n formy }'apitlu.
'i''ey
Jed nm'z. v.fsledktl prv prou,rnaiici Jebaty
..,--\"".:ptx suinl *yry-v_ anglosask sociologii (sru. nap. en-poradr
l980, Granovetter l985, Wellman a Berkoriitz l988 hhvn lnky
l,AJS 96 [l990]'1)j. vyj'asnn konceptulnho rozdlu mezi strong tics
;l upah tfus v socilnm. psi* badspolnosti. Zjednoduen
eeno,
slrun.$ tzs jsou v.azby, do nich se lovk rod anebo?o
nich se zavazuje
r.rldiovstvmi smlouvou (pracovn nap.), weah ldes jsou vztaby mene
lrtln,kter navazuje vcemn
v!,broe p."graticky.
|'.i jin pleitosti. js9m ukzal, 'pontn'',
"
;.al. i sociln, st nicn ainnycn
k|lrn
a9n$ovny 6:9uy pokrevn nepbuzn,coi je
pit
9
llslatD-musej
stav za|oeny u ve sted9vfku.v
pojmu clicnub [Mony l98].
|..radinspo.lenosti.stavly ale daleko vte"na siln!,ch, tldy pb.,,..,skych vnazch. ArchaicM ekonomie dobr v le v nich nachi"jakousi
.llljektivn jistotu, jej resuscitace ve stedn Evrop a u ppsan/
.rrrra|gm tradinosti a modernosti,se k.nim vrtily v peliv.ur!va,tl(.|Il, nicmn zce|a nehorzn.
l9P"tisryu. Jestlie aie tradinpol..ttosti stavt na siln/ch pbuzensk/ch
1

vazbc mohly (tm), m...

lr tta nich stavt nernohou' a to hn ze dvou dvodrl:.jedna(1sou
slolrtja aknskadho individua je podstatn ro^ej, n
aby ji
1'.,kr.yla teba i nejeji-qojat.rodina ietn bratrancrl z"diuh
8enet.l( (:' jednak v

modernch spolenostech pbuzn!'ch v sti ubfvi, j"t

poet dt v rodin a stoup prostorou mobilita. pdme-li
l |rllttu.nePevnost modern rodin1a chaos, kter/ do siln!'ch vazeb vn....j rlpakovan
manelsM a obvykl hostilita -'i prl"odhimi partnery,
zeteln,
e toto rozhodn nen siln piedivo sociln st.
'rr|ttte
Nr.;xltism*-P.!
.nepevn rodin s jedinkem je .,.o.iako vor s placht.rrr, pokouejcs9 p|eqlout ocen, nad nmEtaj
ryskov teLata.
I lrr lr l{eyerdahl dokzal, e to tak jde.
l |<.sll

s Z

tohoto hlediska je zajmav poznrnka vlvojoch antropologri Tigera

a Foxe: ,Po pimtech jsme si zachovali dvoj zkladn ddictv: tlo a skupino.
u!,ivot. objevili jsme vak zpsob, jak rczitnae splenosti, akoli nae tla
zlistalav podstat tat - laom hlavy, kte je vyplnna'mozkovou tkn, slouc
swlm podstatnm dlem k tomu, aby uchovala zznan o rczenj,chstchldsk!,ch uztaht a sociInch vazeb, ktedo n pat{.'[Tiger a Fox I91L:36|

62

jin
Ve tedy vedlo k vynoujcmu se poznn, e snad nebude

.;tlstUPD u'',iY:.^_._.
j:j'. slo.kr,-je se vyznaovala i silnou
ludrnost a. a p"..''od
vnitn

cesty ne pokusit se njak

k vy1i'-";j,, 'erealistick.
Jak se nov
pociov"u .al.
satrapov moci sice
,|r^v sedle,
.iil$i';ji.u.o
ji vak
Dokud je bude
rrtt. ve svfch .gy.n
^v|rl
"9nn3"* k;;;promitrrj.
sr

j:P:' jak i ve
2. obnovit instituci soukromho vlastnictv. Ukzati
vlrobnch
(vlastnicw
Prostedl) dolo ke
sfe velkho ,,lastnicw
rra utek jednotliutku
.
;u''* ,.p'i,,.ti-.i

}"ry':

t l"*"q"
vch klan a rodin. Vldnouc oligaichie vak ve vlasmm

tr-<la usazovala,

adch,"n.p"a"rrL";i...v
zno* dominaci
lrho kapitIu v modernn.h'""t3 k.::y.liclodva objektivizace socilin.titucch. b*u.i

jy"

P"g"..
kontrolovateln.
b;" 'p't''"t"it vlastnick vz"tahy. 9k:. aby bvlv
nran.ta.tia"rtuck,ch vlastnkrl
Pr1vodn
ne
",h"d;;;p',r''ui""'ti,J.z
j."|:
ukzala
po't.lp"''
ped
kontolo.,
T"i
"y'1"11l,
.";";;;;.;'a;.
|
^.,,,,.
lo''i.oty uv n i t vlas tn ic k',| " B'. ]:'l]"o" *
*
"e
k vnitnm vzhm v elit ukazovalo se Proto stle CloucneJsl
3. rozpustit slepenec sfr ekonomie, sprv7l r.l''T^:*1":f"""
a jedna vzhledem
;{ ;6y mot,ly'f'''govat jako vzeje1rn! nehisle
vlastnic k v zta.by..
n
izova
legitim
I a;"h vnj,i nstituce a garantovt
nevy}nuteln.
zjev$ji
stle
tike
ale
opt nesmrn riskantn p.o.",
kvadrarura kruhu: s vedouc-rilohou to dle nejde

(i" opatit

;<.

.z

irfd,il&
is''

Vzhledem k dominovan!'m pak bylo zjevn teba

a bnr.
4. zmnit zpsob ovldn pesunen ze sy1botic|r dorninace

na iemnorr aoriinaci ekonomickorr. By'lo 'j.]''e' e teprv9

a cfle v.
leqitimovn ds;chti,,osti juko motonr ekonomickho irisnr
j-ej ich reorga nizaci o rie n.
n
mo
u
zac
ni
rga
ky..h
i.]'%;;* . to''o -i.
arfit pro.
tovanou oteven l mxmatiaci zisku a jedin_to tE dokE

tn lroerce

to elit
duktivitu na riroveii srovnatelnou s "ysletymi stty. Umon
tak

Po]i.
zbavit se ohromnfch ap1ft.rl
5. zekonominit vkon moci.zamstnancrl
vnita. po-- L.i."^'::ideckho
cie a p,op"g"'Jy taj nfch
z1j:m,
sttn

.lli.'i'",'t.y tii,_[..i maj na archaickm systmu bytostnf

tu

ovem
jsou zbo|a zbyten.Py.ly
protoe ., ,,,J.'''i.t'
'y'te"-ech
hospodsk
vak
etnrodinn svazky a star zvaky,ve svm clk.'

;;PJ"". en " i,*it"vala stli njakho

:i!":i'fo ry|:,1r :^..T..lizuje
grdulnho zatlaeni
pat uo6[n,;e predstava
Ir..r'"a.r'

Aby se vlk naral

se soukromm
vlastnictv.
forem
a koza zstaa cel, uvaorlali o .pluralit
vlastnictvm
ekonomfty
mal
?o
vlastnicMm
? ::\T
"ytr"&'i'y'-'p"catku
v quasi.drustench @nicctr, j- w *utrrf
p.o:r;en zne,pn1hl"hni'
Zmrut
vlastnft vrasji asiia. .p".thnuteln, j.ro '"ti. Quba'Sluodce.
maje.
soukromf
velkf
plynule
etablovat
oozdii druste''n poanv na alccie a tak
*yhled.
schdnf
jevitlaro-pomrn
let motrto sc
se orem reformtofi uzdt nechtli.

nakonec

''.'ir.,it.ip!ll.z.

uveden!'ch esti bodr zd|

se t i on sloce nov
a pos l e d n i Ie b-yl po, n u
]'l L" li&:t :#.T:.j
-. n? n a h l e i:.*t,
"
i. r p {j.1r..- ri L,.'b-ytk.,,,Jjij:
n
lr,rr,.ierlin pak podai se
to .";#a,"*"!ju,
7 . do*hnout jeho
samoreProdukovatelnost
'I-ady nebyl
dny tnezistav, stejn jako
nen monb/t
...is|cn thotn': ^??"
,Na jedn stian *i,,

a bez n tak ne.

64

mnoz pociovali jako

Ten i one-n

le-a;b"ovova

3l vyrrod nepnlhlednosti

dstojnost

je sociln
.,,.'9 -i, ;Jo"',"go.ii',*il,j
ana|f,zy
Mno ,
#"PJ*ven prv zffitou drl.
rtrjnosti: v c-h veejnosd
^no,r'..pr"uri.'i
d*';;
it"oci.! .'.h dr a poslzt' i ve vlastnch c.
"r.*
nyo to u.i".',-k*;,
kdyie na sebe brali,
t<||o se zanedbateln,
ur . p,...p.. asu
jeho tha rostla a
*..l...
llrxlnota, kterou sociologi

tr<x|oceltuje.

r'uffi1i.f

hta a sob ruobsa,:,;'!:,'PF! n,,utastnt"i,p-i*),a

'o,t,ii|i.i,*n1,
ruzb1.ua
,i1
jin^tn, ru je ruustlIe
il,
a rw dru,h^ strai soci. ln w1tson;;i;;
sob prirrcip-sa alastn
*tltL1j,u;,, je on.o!o,,i,
onury
ii,,l,,n*,,,
prd,ce-rw taorb a
tt,stu?.lT&Ci socillnbh
.,a gi7.lrir
',t 1Boudieu
,zot,a."
l
.foto
osvobozen m i htubok d|,*.ky
pro sociln reflexi. lak dot|.i(l Bourdieu, aby vr'bec
;;1
{l-'"'..i.t,.o.,,'
r.
' .;p*.
lteb osvobodit
'v.ia3rrr
:. predta,.y,
;
ttrt.ncemi, cflevdomry"ry;''i1o
..P.ot!.-Tn
;J:.#ov
":
,eprve ve svt sebe.
.,.Ir ujcchse insdt.'i:r
".*u;*;;i.
srly se zievnymi
li5r.rity
l
t jej relati v n *,n,y'"
"suvernnvr'Ie" indivi*n't v. uspo aatsocil
ttlt1111716|,

l<

r t:

nho,"eo.j.s,e

I}ourdieu

1977| uvd jako pftlad instituc,

lttst, lechticktu-ly,
.

je

dodvaj dominaci lesk a

trva.
Pnm dv instituce
"t.tnil.le;';;;
byly raloluc zrueny tak
ostent.i*n. e"t"-i-"l.iu.i.',
jejich
;;;';;;eden zd|ose nepichzet v vahu. zt
gu^Pri ." .'"'i.."oy . k;'i6;J.i.ury,
u spchu. Doc.
a|e bezvah3ho
ins.
K{pk'il t

.skho stranickh

.i"''z.*;,

-Rs?.

li.r,olu Prramidy

pa.-

tet, napklad ta psmcnka oko|o jmna"p.'atuili.{.up-,o.,ro

moc nepom"r'r.. NIloy;.;
"..dil.}';; pro
ltm odchodu z mst stuteTe
tchu pi nuce.
; apartu.

'""i

;;"h

65

z pedpobd}, ,: "t. to akt

neustle obnovovanf
9:,^..f.to
vle, jen ui"a vznikout socilnlm1r
A
meme jt je"t dl
l953:l95]
jen
udr{e."
ho
akt *b,
[Durkheim
a k pe"ctstav karteinskho univerza,.i?| neme existovat bez
nepolvuj ic bil riasti, pstav, kterou kritizov u lribnitz v kon.
..i.i Bo'ha, jeho dleh je pohybovat. svtem jako tesa pohybuje
,.L.,o.,, ci jko mlyn, jn. rcitmlfnskf kmen tim, r pivd
vodu na mlfnsk kolo".
Mme vechny drlvody vit, e rozchod s to.ulo uiz, jeje.kla.
dem vdeckho myten, # nemohl uskutenit, dokud se v realit ne.
zkonstituovaly takov objektivn mechanismy, jako je se\reg1luj9-s9
trh, kterf teprve, jak u'azuje Polanyl,-Y sob nutn.?!:i*l. ped.
poklad dter:minismu. lSrv. Polanyi l968 a Bourdieu l977.]""
Na mnoha mstech m rivahy ten mohl si pomyslet, e se tu
vlastn pokoum dokzat ot,co.nejhor brrlvrn tisk, toti e to,
co se nzvalo 'sametovou revoluc", byl_jen velkolepf podvod k vyten
zraku prosiria ti, co ho aranovali, doshli svho.ajsou-zas:.P.T
., .*i. Nikoli. Snad u nemusm dokldat, e mi nic nen vzdlenjhone takovlto vfklad.
Solidn historiografie ho lehce vyvrt.vcn - i metodicky.:
implikuje konspirativir PoJet !'ry.l. lko vfsl$ku temn!'ch spiknut.
No.rber Wiener tl963] b"zit kdpi v tto souvislosti vyraz."machiavel.
listick Potst djin", al.Machiavellimu tm kivd. Je P jn)lendaleko
star,ttu.''dv archaickm zprlsobu organizace spolno9ti. Ti' kdo
takto brn "vfsledky svho revolunh odhodln" pi.9 'temn!'mi
silami starho,reimu", podivili by se, nakolik je samo jejich m.ylen
v moci temnfch sil . tra<iinho,',.o,,n. Na pravf opak.uka^j:.."5
nae rivaha: ie tou k pevratu dolo u ns nakonec nikoli na klad
konspirace i mru, a u hybateli dejin Pli.bft ch.a1tist (a ten
lid, jen se rozpomnl, e s nimi vd1 souhlasil, jen to
''t"P
tajemrr. klika ,.w?d! nomenklatury,
po.hopitetnlyctr drtvod i"jit),
'jei pora taa za nitky, nivrt.ifu-se uskutenil
prv jako realizace

Hobbes, jak poukazuje Durkhci-,

,.yiM:.l

Z tohoto hlediska tak Stalinovo deklaror'an prodlouen sezny pro /ostfu.

na neurito nebylo jen takticlsfm oryravedlnnm repres,

jcse tdnboj.
,proces

a istek. Byto nevdomfm doznnm, earchaizwan.f s-yst1.neobsahuje

v sob, ja|r sc sm o sob pvodn domnv' P.inciPy. vla*n kontinuity.
,Byto
to p-,,a," qntmu, e bude muset bfi, ably r udrel, neust m .nas,ze?
nm nsir do neknrra obnovwn. A wem takvlrazem Stalinoy ihue,e
na to jeho lidem budou stait sly. Staily . ale prv jen do jeho smrti, P* s
cel fie laala hroutit.

66

vektoru kcch se a vesmes

ry5n3klovanfch d|ouhodobfch j-.1
rznjch::{l9.li*r1 a ce ch socanch
skupin1 fu-n'
c".t"
sami nevdli, a s vfsledkem, jej nikdo
" "tt'
""i
'i.'"-frr"r.
Uvdom| zmry a machiavellistick
konspirace tu samoejm
ale
nevyly.
Vichni
.. dJLlii.
..
:T:".:"1y-!"'P"d.:*i..".l9,
oocxaJl)
neceho Jlnho, ne co
""*
Nerry|y
,,,y
sa*
bren?Tl.ti.
vovs k. garnitu e, je doufala zvld no.'t p.'.t'o;
l." i"l. t.. -.ti.to.'
.'rT.i' Pod nzrlstane vechno na svm
mst
i'..;,,9*
"*l, "."ysry
4^.,y pretendentrl moci, kte cl.rtli .na trojskeil [""i-p..'t.jky
peva bez rhony-svj
do
nooho,
moderni.zovanej
n
ry9iln Fpitat
"trnho socialismu", nv1ly ani konspirace tch, kdo cht|i zr1sat zase
y q9zad a dnes vyjednvaj
9.to, budou.li asPoit vyetov.i." ,..no.
bod.:..s.:j"i se ovem neiealizovaly
ani predsavy,odprlrc ,.i*., o
jak budou oni, a star mo. p"n., ht
lo*,
"''.fu[ti.kou politiku",
t>ez zasta:ralho
politick it'."y,
*.ua'i ;'.i.; rrdr
.\9nceptu
konsensus vzniklf' z odpo.ru.''.o}. .o'.i.'ny,
"yt.z
.
k-;'J# pijde
'
opravdu spiav^edliv, bez domi,,'.. a vykoisovn
tam
r'..i:st
l,y|y... Mm to vzPomnat?.Kdy te mme' co jsme.chtli,
vypad to
';k
zatracen jinak, ne jsme si to-pedstavovali.
teprve bude. e mi jakkoli lbpedstava, e neivc doplat
na
ry
-,
zrnny.
pomrrl .star elita, ouavam *.,
jako socioloi ;; vidt
.fu
perspektivu sloitji. Nemoh} pece sdlet l.''i, svou p d.t"to.,
nikoli
rrc@obnou novornm.psia..rm o
ka" not- .,otl, r p
"od
1x1c|u komunistickho
.*i,.
.rem} .vymni-. qor'ny, kdo ; ;"
lt.nCi podleli.
e
tedy
ne
(lid
,ns"
:" P'..hj:kou.ped'.?'''
vymnit), li "li
,ty aruhe roiny" bez milosd a\zn;r
1 r kdyby
''-.:|T
?|,
vichni chartist.gP{'i'y
pekladatelrl, t"eir,
-p""."tn
i|ozofi& a dramatikrl, tch l864
"""in,
signatirl Charty 77 je
to.,y
rkol
''" J.z..,svho
1rrost mlo - a.podstatn vtin z nich p.,,' se .'de
,:'pry. Nepomlie^ani,. pidme.li onch bg ooo signatrl ttonu
v<{ z ervence l989 i sjjich rodinami.
A pidme.li"zkrtka vechny,
kr|o upmn nenljdlo.y
jen.nepovaovati za smplupln
i ve svm. postaven za rozun
')oT,
p"aefisovat. njak -r.'lf.j.'-.
r:rse tam, kde jsme byli.
Musme tedy ekvat, e elita star sprvn moci i ekonomickho
sy.stmu prv s po.uitm svho kulturnhb kapitlu
(nebo informace,
;<. o stavu
fungovn naeho trosfoaars*
-.i''Jim nikdo
".-'?ryFh
!t(.vezmc' ani
by jim moh| vt tale.nt
pro fic P'.;zkue1zaujed
"maji)
ttrl.st. zskanf managcmcrlt shill - pokud
ho
a socilnho kapitlu
soutkou
zmny
;lrrlj<le
v
poastatne-"$dflo'"Ir'"
*"".'^.*.
Tii|''
N<.lD asPoit v podlu podstatn;strir, ne bych^,hlediska
historick
67

spravedlnosti rdi vidli. Yytazny pohyb v tto vrstv poclropiteln

a bude pokraovat. hmna uvoinila P:"*9T Pro.talentovan
".*r
lidi, ltebyli dosud dreni v druhoadfch 1":.l na zcela
.-*t'"p"
p"ari'L"i,.t, po't"y.1.ch p.rv exkluzivitou komunistickho klrrbu
boss.t a s'.sterirem kdrovaikeho znakovn.owr se Prostor mlad
aspiruicgeneraci, je mla dost trplivosti 1 inp.tiq9nc9, ie do nho
v;padnou mnoz, kdo byli spjati se. star!'m
v}padli uz ;este
"P.o
".i.a.
nti koerciv
;y;'".'", o -i,,"...
rr i pol icej n ho
-''.. ntn. -age
-* emota. li
Socilnj
ztratili
u
donucovn
i,'y-mri.kho
|apitl. 1ej
*;i v starfch stch,byl kontextuln vzn a devalvoval dramaticky.
p"ap". budou ji'* *.ryznt prv v etablovan sprvn a eko.
Ji."
'nomic.e 1it, ta je is"t. u absorbovna starost o vlastn peit.
o6vr se ouhob ^ , hlediska rrspchu s1ntmov zmny podstat.
ny boj o restrukt.''i a redukci stLn spryY. Je se co obvat, e
t.p* kobpsy celfch jejch sektorrl (kow, zd}avotnicw, veejn
b.'"p..ost,.rirb a r.ohoj ryzi9!!! infrastruktur od kanalizac9 Po
;P"i, socuini zabezpeeni rie'nspes'iy.! a n9adaptabilnch.::) '.1 loMln
skrze nov politick mechaa^ cstet.' i na centrln rirovni poedou
zmnm. V eko.
organizanm
k
i
k vfmn nekompeten1!h
velkho
zm.nm
''i.'''y
sytmov!'m
i
k
lid
vfmn
k
nomice bude cesta
s tu.ie
jen
rozdlem,
tm
s
snad
tl<,
a
zdlouhav
nemn
vlastnicM
jukg
.*1l
(bankrot)
mon(a nevyhnuteln) zavst kolaps p"a"lkY
obtnji
o
to
odpor,
tuhf
na
orvek fungovn. Ale bude m naret
ii.t.o''ut.t.'', t v tomto bod management jakkoli star.struktury
Ir'r.a r.n.. p.oap"ru zamstna a poputistickfm slibrim "zabezpeen
iistot" bude.obtnelit... V oblasti sttn a obecn sprvy pak nepo",i.[e praktiky a prce se socilnm kapitlem prokazuj.vude*Mj.n9u
houevnato,t, J.iologick studie z ecka, Portugalskl " Spanlska
na jejich odolriosr Itlii to twalo vce ne dvacet let' ne 9e J.':!
"r.^.;r
a j.*t dnes uvauj! n|kte{, \ nv.!/: produktiv"|.J
k
iak
'6J,,il",
L-i,.p..i''io.i uot.' ve dv a olehtit si od sociln nemodernho
jihu... elajns tk".y.
Konenf vfsledek vak nen garantovn.osobnmi vfmnami, ale
svstmovo., ,,nnou: ta, doufejm, pebere lidi s osudovou objektivi.
tu. Jako boml!'ny ovem, pomele pomalu.
Budeme pirozen netrpliv. Nic nm ale nepomevrlc:t se ke
star'm ilum.. Nevyhneme * p""*nout do we skutenostl, E nlo
;;i;i.I.nskou ,*,..,, j9 koiren opravdu. zrudominaci a vykois.
o"Z",nybr fu lo o ,,''.,' j. j. zp-roduktiv$. zkulti""J-..1P":TP"
p"ri.i.ty i ekonomick} piostor pro ".yrirovei1 lidsk drlstojje
",1,,oo
nosti. vc nemdeme chtt. jal xu Dahrendor: ,V praktirkm iuot
68

obtn,uaaoaat o

iahtmholi sdrunllid bez pnlhu d,onirwcc. Kde je sple.

sn o sdtubn li^d bez pnku dombtacc. J, b

-'!, y.ry.j!
1twc' J1st ?ryi...
jjith
jo.?!,
kq.3slnuje
lidi a ohn,nichh ralohtn]wuzmachu.-V jisna

vj9!, asech aak sc celhem h niema rulnd, leda mad aby rase pipraaoaal
Iidi na ruobyejn dny, jc maj hrtht tnld,nt.. Il988:26]
Jt d budeme se louit s rndj na to, c sametov rwoluce sluzprlsobem, e
\ze 'bytk' vymete na smetit djin ty, kdo rrm
''{r.lta pili krev, vechny,
po
odshora a dol. I.r jen ji't st populace
rn tak silnou touhu.po dominaci, rjobtuje vechno: pohoh,.pte|c, rodinny ivot... tm ostatnm to nestoj to. Tam, ide se s touto
i nadn PJo.E'' typ dominace. j. j. legitimn v nejlep19uhou 'I"Jqf
mze vech
patnfch zprlsobrl vldy, tedy v tiueralrri dmokracii, e.
stdv u v liberln demokracii nic, co by j. trvale vyalo. oznakovat
lr dret pod dohledem mrleme snad pitisc ld,ale to ns zaauje
z-pt do syst.rqr1, k,..ry.Y:9b neobshuje princip sv vlastn repro.
<|ukce a mus bft pod hldn, aby se nro}padl, a stejn to celov
na vci nic nemn. A.pr by mlo? Pokud -mi blvaly' tajemnk pro
irleologii bude Fko majitel tovrny na slry roziovt so.rtirent' ie vci
pho konkurence' alr m1r
na Patyr mj jem j., by byl o nej.
-lpala
v/br
Revolun
zmna_spv-v
; 3m,' s,,:e
:.1
'r. u mne donutit' abyh ze sebe tom,-E
t|ominace neme
dlal blba ve VuuL..
:r nemena mne s pendrekem, kdy mi nebude
Po chuti jeho sril.
To nen mal zisk.

'

Je orrem mrzut, e bude mt vt auto n mm j. Pro jis pojet sociismu

jakoto filozofie zvisti je to nepiijateln vfsledek. Tch, kdoi s takto ideolo
g;zwan visti nedok zbavit, memi bt i lto, ale budu
Prot tomu' aby
se zati dosti k moci. U jedrrou jsme dokzali talc dohldnout na to' .by n
kdo nezbohatl, e jsme vichni piernzchudli.

69

Edin ady
Sociologickho
nakladateIstv:
Hork daa

ersudale ze sociologick|ch uzku-

ml, doplnn komentfem, ppadn

uysvtlenm sledovanho jevu. Rychlou

a snadnou

orientaci v socilnch

probImech umonspeciln graick

prava.

Rozsah: cca 4 strany, cena 5 Ks

Studle

Sociologick monografie nebo sbor.

Stud|jn texty

Noulm zpsobem pojat

trl

,skrpta,,

uebnu|kladov exy s heuristick|m

momentem a ulraznou autorskou dkc,

sledujc nov koncepce ufuky. Ureno
pro studenty a pedagogy vysokfch
istiednch kol.

Rozsah: 50-150 stran A5, speciln

grafick prava s mstem pro

poznmky, cena do 25 Ks

Ze soclologlckfch archv

i#
'(e3'

-4,

z mlo znm historie esk

sociologie, doplnn autentick!m

Zbry

rrrr.',jaot

11'

vzpomnkami, dokumenty, ukzkami

\r;'fits

nky k akfulnm tmatm, orignln z prac apod.

prce naich i zahraninch autor. Rozsah: do 200 str. A5, dop|nno obraUreno nronfm tenirjm - i neso- zorn/m materi|em, cena do 40 Ks

ciolog

m.

Rozsah: cca 100 stran A5, cena do 30

Ks

Soclo|oglck po|moslov
Seovuydn systm zkladnch

Anglick ada

Pvodn

prce zahrannchautor

v anglitin korespondujc s nami

affiulnmi problmy. Ureno pro zjemce o odbornou ang|itinu i aktu|n

pojmt uybran,fch tematickych okruh

uyuvajcmateril pipravovanho
Sociologickho slovnku, doplnn

socio|ogickf zprisob uvovn zahra-

tanmischmay, seznamy literatury

apod. Ureno piedevmstudent m

Sociologcky upraven a komentovan

vzpomnky a ivotopisy znmych ineznry|ch zajmavych osobnos/. Ureno
socio|ogick i irveiejnosti.
Rozsah: do 150 str. A5, cena do 30 Ks

pehledy

vvoi discpln,orien-

a pedagogrim.
Rozsah: 50-100 str. A5, cena do 25 Ks

Pracovn texty

ra?
.D

QHt

' '

ninchautorrj.
Rozsah: do 150 str. A5, cena do 40 Ks

Memory

Krtk pehledn studie, texty pednek, p|spvky z konferenc, semi-

Kn|nlce Soclologlchf ch aktualit

Esejistick sociologick prce v du-

o aktulnch problmech, data, tabul.

ky, pehledy literatury, insttuc,akc.

urenirmuokruhu ten
Rozsah: do 100 stran A5, doprovzeno

grafick piloha, cena do 15 Ks

malirj, cena do 40 Ks

nt qod., kompilace informac chu asoptsu Sociologckaktualty

Rozsah: cca 20 stran A4, pipadn

reprodukcemi souasnfch eskfch

T'/r,rq

Mfo

Kapibb

A co dl?
Ir vfhledem

do budoucnosti dostali jsme se u za hranice tohoto

Pro tivahu o dalmvlvoji chtli jsme jen uspodat materil

k pemflena nechat ji na teni... Byl by to prost dalesej.
Take u zbyv odpovdt jen tet a posledn otzku Kdo to tedy byl na tch peplnnf6f, nrnstch?
Po tom vem, co jsme si ekli, odpov mebft lakonick: vce.
rrrn vichni. Nkte, pravda, tam 6yli jet sluebn, nkte s ilu.

|(:xtu.

zt.ttti, e to pak njak

nkte s hlubokou vnitn ambivalenc,
"ud",
r' rrpevaoval strach
nad nadj... Ale mblek kladu sociln
;lyr:rnridy, tm silnji pevaovala nadje. Nebo i mal vlastnci zaklet
r' -<lruh ekonomice" trpli tm, e nemohli
sttn nsil, aby
"pivolat
1r.ji<.lr nrok vynutilo"s. I pro malho venkovskho stolae, klemp
r irrstalatra, kterf pracoval v improvizovan dflnice i jen u kaz.

rlikri, a kdy se vrtil ze svho hlavnho (krycho) zamstnn, bylo

LI:rjn nevflrodn'
4 Podstatnou st jeho odbratelrl woil roanwen!'
;'llu-ensky lJ"'a|*aftmu mrrsel dLrt "anltn cenu" podle toho, jai<
l'llr.ko byl pbuznf i nakolik od nho sm
cenu" oekval.
"zv|tn
Nr.platil dan, to bylo pjemn,ale nemohl
si tak vst dn
rr<.|nictv, nemohl inzerovat, aby rozili obmnil svou klientelu,
rr..ttt<rhl nakupovat zazsna rozibvat
Nnik, a o tom' aby si vzal
trlr':tt"yC a penel na n namhavj prce, aby na star kolena u
;'r.x|val jen svou odbornou zkueno'Sg nemohl ani snr Nemohl dostat
.lr'r*r od banky, byl zapleten v nepehlednou sekonomie dobr vle
r'rl. sc s,,ymi dodavateli, nemohl se ani pesthovat, protofu bez vu.|rrv.tttYCh stbyl acen. Byl svzany na rukou i na nohou, a.jestli pak
|.|.|| ty, kt byli jet svzanj ne on, nestydat na hl, jednal jen
;*x||t: pravidel systmu: opral se o to' e v archaick ekonomice ani
.rIlt Si
'nemohli pivolat sttn nsil, aby jejich nrok vynutilo..
Jrrk peCollins [L975:352|: .Vlasnictvm sanozitjm nejsou Mcl, statlny
,,ttny, ale sada pv vyneanjcch,co jedni mohou a jin ne. Wasnictv pozemlat
nrsprtv v njakm meta|yziclcm uztahu mei vlasnl<cm a u,it,^ lasem
:,,,, ale v tom, e on dzal zotganizovat sv uztahy k ostanm talc, z ott
tttt nj mtwtottpit a oni bez jeho povolen nilali, a b mtpftwlat sttn
tl,|til, aby tento jeho nibok vynutilo..

7t

A tak i'-. se na pelomu listopadu a prosince pamtnho roku 89

rra rrich-rrmsdch rrakonec vichni seli. Rtorika rrm u zase tvrd,
e jsme tam byli j.ko lid. Pokoumse tu obMjit mylenku' e jsme se
tam seli jako drobn (ale zdaleka ne jen drobn) ulnstn,bi. A podleli
jsme se na revoluci, kter u jednou probhla, tak dvno, jak ne
-tuttr'rni
pam sah. Jak pfie Marcel Marrss o neistarm pokusu udlat
podek ve vcech, je jq.me zas zpufale potebovali mt.lper1sry-

b"''e. 3,l, to pra ;fu",nm a lman,-hdo - praaryaom-i pa anpm

.
Sntrr ch a Zpadnhh
_nnry Sernit oste rozliili mezi osobn*i Fdul q rcdln,jmi
a
ufmn, rozJiihi *4 od, hantraht ,..a zQm-.
d
denT
nai
Fdq,
na inrutpoaali rozdl mezi rinul,, F,q a ajry.V ryz,,?ka obdhru}ndn
reaofuti- pehroilihrajr risha,ntn, r hl"ad,rwu a kam,plihaanuu efurnrnii
1ry ry danL, netr1hrureln zn,tttwuosobnrni olfud2, Jq ryry rusluiulrw
s- rozwjmt, trhu, obclwdu a produhrhtiq, n jest hlat b1ly jednm sl,oaern ruehn-

g':

-.r^1.i

rwmicM.' [Mauss I 966:52]

Nen to tedy ani tak proklamovarr socialisticM utopie ekonomick
rovnosti a naProst sociln spravedlnosti, co se dnes ped naima
oima hrout, le speta tie realizovan utopie bezpenndominace
v kontextu modern komplexn spolenosti, j. vyerpala sv monosti
a poznala a nakonec i piznala svou slabost.
cest" vychzq z chybn konceptua|izace
Vechny rivahy o
"tet
otzka, zda bychom mli i nemli
skutenosti.
sociln a elonomick
vydat se njakou ted cestou, je patn postavenf, Protoe nic trkovho
jko ted cesta nele P nmi. Ve skutenosti jsme se na n ocitli u
dvno a jde jen a Pouze o to, jak se z n dostat.
Pokus o jej vytyenmme za sebou. Ztroskotal. Byl to po\us
o tet cestu mzi archaickou ekonomikou, za|oenou na socilnm ka.
pitlu osobn moci, primitivn institucionalizovan dominaci a na trhu
irepiznvajcm zisl'u funkci motoru reprodu.kce.spolenosti, a mezi
ekonomikou modern., je se vydala na svou dlouhou cestu objevitel.
skfm inem starfch Rekrl.
Znamen to ovem, e jako spolenost stojme ped zmnami,
jejich hloubku si st dovedeme pedstavit' i kdy eba ffkme, r to
budeme muset vzt z gruntu.
obvm s, fo i pro socialismus bude teba udlat vc, ne nalzt
pro nj nov jmno. 7 * mi, e bude nezb.ytn pekonat LFl" kon.
ept.'ali'aci socialni otzky a pokusit se o radikln novf zq9o! dosa.
zeir jeho kladnho cle, toti pekrit hranice systfTY, kde je nm
vem irutiltlciottlt vrurcourw podlet se na ekonomickm podnikn
a usi|ovat o neustl materiln obohacovn.

Plebejsk perspektiva maximalizace utility, je tu byla pedmtem

rrr pozornosti a ktero.' i j svlm pohledem j.ko sociolog mrrsm sdlet

:rspoi1 do t mry, e ji povauji za rozhodujc zdroj dynamiky socil.
lrho jednn, je toti latentn otevena i jinfm eenm.

Je.ti vak jejich hledn a riziko s tm spojen cl hodnf lidskho

sttaen, to u je vc osobnho hodnotovho vfbru a nikoli sociologick rivahy. Ekologov tvrd, e nevybereme.li si sprvn a nerozhodrrctne-li se vas, nem lidswo anci. Citlivj ucho vskutku sly,fu lidsk chamtivost, t, t. spolnlm hrracm motorem archaick i modern
srrcialistick ekonomie (a nikoli rozliujcmznakem mezi nimi, jak
lrm bylo namlouvno), u svou dlouhou rukou obas hrbne o dno.
Jene - dokeji lovk nkdy pekonat?

l)ouka
Revoluce je nkladnf krok ve vfvoji spolenosti. Plat se 7A ni ani
tak tm, co srrm nsilm zni(tomu se snad lze i vyhnout
'sameto.
jako zejmna tm, e nedoke dstranit star
iluze,
',,<lsl." revoluce),
lti' b1je n,a'hradiln, ihuztmi no,rymi. ony "neobyejn dny, kter nemaj
.||<lrrh trvn", postav si vdy v djinch monument, kterf pak ale
r r.lr stn dlouhf nejmn celou generaci.
U nkdy v polovin tohoto stolet byla vyslovena nadje, e pro
l..r'r.opu skonil as revoluc. Proly j dloutrou vlnou od padu na v!'.
. ltrl<l a zmizely za uralskf'm horizontem...e Nm nezbylo, ne. asPo
r..llt:tv i sametov . vzt je{t jednou do rukou tento zastaral!' nstroj
..;xllcenskzmny. Iluze, jimi j'{.. se tak nakazili, uvid oste nae
.l'ti. Ne uzaveme tuto rivahu, dotknme se alespoit jedn z nich,
Ltt.l.r je vidt u te.
.I. to iluze o Postradatelnosti socilnho kapitlu pro chod modern
rrt:

..;

l|cnosti. Samoejm, jako osnova fungovn velkfch spoleenskfch

kapitl skuten zastaral. o tom je vlastn celf tento

..r'st:tnsociln

Ale pedstavovat si, e modern spolenost, bf zena jinfmi

l'|tt|(.iPy' se bez nho objde docela, v}n'r z revolunhoradikalismu,

..'..j.
!

rr.r.y

neum ne obracet ernv bla naopak.

Na cestu se vydala tato vlna v 16. stolet v Anglii, na konci 18. stolet prola
1lrko Velk rwoluce Fran, v 19. stolet posupovala .jarem nrod. stiedn
livropou. 7atek 20. stolet ji zastihl v Rusku, kde vywcholila opt 1/g|5ou,
tcntokrt ffjnorrou. Po druh wtov vlce rzedmula se jet naposled v Cn
lr <loshla tak druhho behu kontinentu...

72

73

Kolaps despotickho socialismu ve stedn a vfchodn Evrop je

veobecrr chpn jako jeho porka v chortmich souti s kapitalismem' jako jakfsi j.ho makro.bankrot. Zajist, na mizinu jsme pili,
al.e daleko sPfic lo o bankrot sociln ne ekonomick' hmotn chudoba nabzsc na prvn pohled jako hlavn rozdfl mezi nmi a 7padem. Kde je ale nae bilance nejvc nevyrovnan, nen ani tolik struk.
tura a riroveil n ekonomiky, jako struktura a rirovel socilnho
kapitlu.
J.k zanekonomicky pituhovat, vyplyv na povrch napt,
s nmcel populace zpas o udren alespoit minimlnho mnosw
drlvry k zachovn spodanho socilnho vota. Dotno nedvnlm
vfzkume'.., j.' 3l % obanBrna odpovd|o, n sv spoluobany Po.
.,afu veobecn za
anebo asPoit
dvryhodn".
"celkem
"dvryhodn"
v Holandsku takto odpovd
88 7o a 90 7o
Na oMobnou otzku
obyvatel.sT

N deficit dvry m nkolik tirovn. 7an'u hriz sebed ,ary.

7a starbo systmu jsme vichni snili, co bychom dokzali, jen kdyby.
chom mohli. Neblt bolevika... Te meme. a proboume se s nn
mrou, e seleme a nae star pstavy se odhal jenom jako lichotc
si sny. A nemme na vybranou, sv star projekty realizovat m:u,smz .
protoe pokraovat ve vyjetfch kolejch u se ned.
Rozhodujc je ovem deficit uzjan d ary. Tady jsme ztratili
nejvc. Pot, co stridlo komunismu pestalo obchzet Evropou, na.
stoupilo n.ieho msto sluebrr mtadstraio mafi. Ve stedn a vychodn-Ewoexistuje zejm nejvypoet mafi na tverenkilomet. Zj tu apartnick mafie, disidentsk mafie, estbckmaie,
zemdlsk mafie, komunistick rnafie, regionln mafie, manaersk
mafie... Vypad tr:., .e kany pedpokld, e vichni ostatn konspiruj
proti nmu, organizovni v tajn st, zatm co on' jako estnf oban,
zstv stranou tto mor|n, z|<zy a sm hrd nese tkf handicap sv
mravn rirovn.
A se budou ne dti moci nad problmy svfch otc usmt, bude
to asi prv zpsob, j.k

oprvnn perzekun mnie z dob nesvobo.

dy rozvinula v okamiku, kdy obava z pronsledovn u ztratila pod.

klad, v novou mnii obav z obklenmafiemi, co jim bude na ns asi
nejvc k smchu. Nebudou si moci nePom}tlec jak ti se vpri|i bt se...

74

Jde o dotaz, kladenf pravideln v ernopslcfch vfztcumech veejnho mnn.

Uveden kolsn plat pro Holandsko v letech t976 a 1985. oMobn vfsledky
pinvfzkum v Britnii a Lucembursku [sn. Inglehart 190 a Rabuic 199u.

Tet riroveit lev nedostatku tlfury a od1.I tady je rozdl mezi

stavem u rrs a ve stabilizovanlch sttech vt,nefli rodl rne rrirovn

lrabdky v PRIoRu a v obchodnm dom wRooM & DR'ESMANN.

jistou monou vfiimkou adu, Lde n lovk umstrhobratrame,
1nvaujse u ns a pliasto rriady nikoli za agentury veejnho
1lrospchu, ale za nebczpn sinekur}, "tch druhfch rodin". V och
vcejnosti j*. to pod a pliti sta
'oni", kdo spravuj obce, a
jsme si sv zastupitelswa svobodn volili.
wrtou rirovn deficitu dvry je pak nedostatek pevn vry v no.
v<lu podobu socilnbh instittlt. Nov podoba instituce vlastnicw, sttu,
1lrce, prva atd. atd. obtnzskv plnou dvru v oprvnnost
svho uspodn. Konstituce legitimity systmu zabere nutr n}'ik
gcnerac.
Mme-li ale nedostatek vry v sebe, nedvujeme-li si dost navz.
j<.ttt, mme-li malou dvru v nac vlastn'"dya nejistou vru v no.
vrlrr podobu kladnch socilnch instinrc' j"k bphom mohli mt d lt-,t' e al,asht, budourtwst? Vechno nasvduje tomU, fu zde bude leet
S

1l:'rt

!' deicit.

Kupodivu, prv s vrou v budoucnost to e dejm u ns nevypaJist, i tu existu"ie deficit. Je vak paradoxn daleko
ttt<.tt,ne bychom mohli eMval Vfzkumy veejrrho mnn ukazu.
1l, c rozhodujc vtina u ns m v budoucnost Pevnou vru. ovem
|X)/.()r: nemus to znamenat, e lid tu maj na mysli ni spolenou
llrrrl<lucnosg spolnou na jakkoli tirovni. Byu u srPnu dotzn na vru
r lltt<|oucnost n federace, Ji Suchf symptomaticky odpovdl, e
;x.vtt v v dobrou budorrcnost cech i v dobrou budoucnost Slovkrl,
.r|' rt to s federac dopadne jakkoli.
V projekci do budoucnosti dogfkme se zejm esta nejhlub
\ | \| vy nakrize dvry. N optimismus m pohchu vflun indivi.Irr..illt povahu, chyb mu vdom fatln vislosti vfsledku na dobr
..1*'lrrprci. Mme deficit ,ry n spbhru, ahci.
Je pro ns obtnnene.
..
'lttt.n, trval, trpliv souinnost na dlouhodoMm projektu na jak!.'ll tirovni federln, regionln, obecn, profesn, sousedsk...
Ncn divu. Posln bitva, kterou j'-. my esi vyhrli (vlku isme
1''rl stcjn ztratili), byla asi biwa u Vstonic roku 1619.'6 Veker

r|: tak patn.

Je pznan,e dotzan orperti - hisorikw nemohli sc shodnout

urenposledn vttzn bitvy. Vyrytlo se i mnn, e hledat je teba a
rr l,cmvsla otakara II. ...
\lt:t<l.
rr;r

7s

is;
moudrost n historie ns u,e pi jakkoli oteven konfuontaci
nen nejmoudej srotit se v dav... Je ns plimlo na to, abychom
vytvoili zstuP dosti poetnf. Kadsoustedn inz ns jen lpe
identifikovateln!'a zniitelny c|. V risil o maximalizaci utility moudry
mu vyhfb se Proto spolenosti jinfch, j"k jen mono' a mus-li se
sdruovat' intak nenpadn i pffmo tajn. A zarej'-. u t hscinace
mafiemi: i pokud tak sm nePostuPuje, pedpokld asPo, e tak postupuj jin.
Tak jako bankrot ekonomickf nepekonme znrenmekonomiky,
ale jej restrukturac, tak ani ve sfe socilnho kapitlu nemrieme
skonit konstatovnm jeho zastaralosti. I tu ns ek sloitf Proces
transformace. Jet to nevme, ale mnoh ukazuje na to, e na vech
rovnch, juko jedinci, jako rodiny, jako obce, zcm i republiky stojme
ped situac, kterou teorie her popisuje jako aznao dilemn.sg Vzerl
vi, E bude-li spolupracovat s druhm vznm, bude vlsledek lep,ne
kdyby jednal na vlastn pst. Ale bude-li druhmu drivovat a ten ho
podraz, pak podraznk shrbne cel!' v!.tek a na nho nezbude nic.
Vfsledek bude pro nho jet mnohem hor,ne kdyby jednal sm.
Spatnmu v!'sledku lze elit jen nedrivrou v drlvru druhho a sledo.
vnm vlastnho prospch.', by menho,ne by plynul ze spoluprce.
Podle teorie her je t.dy j.kkoli spoluprce vyadujcdrivru neracionln - pokud povaujeme rozhodovac sitrraci za jinenou a izolo-

lllnoU. Nen v tom chyba. Proces sociogeneze muse|a za|oit prrxl:r

rl:r rovni rodiny tm, e nm dala v genech klacln kapit| c| vry
\'c svazky krve a izrmilovanou iracionalitu pro zakldn svazk nov!'clr.
Pro vznik ichspolenostpak fungovala racionalita vyne jc
l.acionalita hernho rozhodovn, toti racionalita historie. Pracuje r)tttalu, ale rozbij tztun diltnn tim, r F do nekonrra oPakuje. Iotoc nekonny souet i malfch trest je vtne jeden velk!, tresl-, ktcr!'
it: k pekonn dilematu nezbytn riskovat, sociogeneze 1e logick a |i<|sk solidarita mon a racionln. Evropa m za sebou dlouhf Prcxcs
1rekonvn nedvry: z rirovn opevnn!'ch domcnos na tirovcll
r.r>dinn!'ch klanrl a klientel, pak na rirovei1 opevnn!'ch obc,
fxltorn
lta roveit opevnnfch sttrl, je se dnes integruj do velkho cvroP.
skho spoleenstv,pekonvajce nedvru n trovni, jejc pro ns
trluenfm clem.
Nov nabyt svoboda nm nepomrle, pokud se ncztravrnc stach
1l<lvr. Po nkolik generac nm bylo vtloukno do hlavy, c v kapitalismu je |wmo |nmini l,P^.k j. to spolenost smlouvy, kde co jc psn"o
to je rn a ostatn mne nezajm.
Jen lovk, kt. a Nefiu ruuu bralra,
lrretu blt rispnf. Te tu mme kapitalismus... A vida! Vechno je
jinak. J.k, jak bylo za starho reimu vfznamn a obtlndret se
hcsla Zij a praad!, tak se, zd se mi, stv dnes speciln v/znamn!'m
Il:rplnit dictum D auj ostatnm!
Nebude to zejm o nic leh.

Vztiovo dilemaje jako problm kolektivn akce znmo od Rousseaua, jmno

mu dal A.W.Tucker. Dva vzru spolu spchali zloin. Soudce, aby z nich vynutil
punni, uinil kadmuns|edujc nabdku: Pokud se oba punte, dostanete
po pt letech, pokud dnf , r,k kadhodva roky vzen. Ale pokud zloin
pzn jen jeden z vs, bude oslobozen a ten druhf dostane deset let.

Sumarizovno:

,.F,iA

l.:tl1

Wassenaar, leden

i...............::......P.*.|t.y:9I.....-'.....'.........,

:..........--.::.....r...........i..

Pn'n !............p..P.*...........:...............:./:..............;.............9/l.9.............:

vze !.........::r.tr..:.........:..............19/9.............:............

..?l?..............i

kr

l99l

Autor i redakce Sociologickho nakladatelstv uvtajppadn

itick poznmky a pipomnky k tto publikaci, kter je mono

r.rslat na adresu nakladatelsw uvedenou v tiri.

kdy na prvnm mst u kadvarianty pfiznru prvnho vzn je poet let, kter
dostane on' a na druhm mst poet let pro druhho vzn.Ka' zvztlby

samoziejm radji sedl dva roky n pt. Ale pokud hraj oba inteligentn,
pt let. Bez ohledu na chovn toho druhho, prvn zsk lep
vfsledek, kdy ve pizn 5 let msto 10' kd}' se druhf tak pizn, proputn
msto dvou let, kdl se druhf nepizn. Ten druhf tak v, e punn mu pfi.
nese lepvfsledek. A ten prvn vi, e ten .druhf to v. Pro oba je tedy lepm
hernm tahem pftznat, akoli kdyby obazaprali, dostali by jen po dvou letech.

kE dostane

76

77