Rakovnick hra vnon

anonym (snad Jan Libertin, S.J.), po roce 1684

Corydon:
, jak mne alost velik
trp a bolest velik!
Ach, jak m srdce ztrpen
vecko mm a zkormoucen!
Den mn in velk smutek,
noc mnohem vt zrmutek.
, m mil poten,
kter bylo a ji nen!
Kdo vs, m ovce rozmil,
chrnit bude od t chvle?
Tityrus:
Corydon, co si stuje,
pro tak tce hoekuje?
Povz mn, budu-li moci,
chci ti upmn pomoci.
Pindarus:
Snad tv chot nejmilej,
manelka nejupmnj,
kter tob mil byla,
tebe ji neopustila,
e tak tce hoekuje,
pli sv srdce fresuje?
Corydon:
Ach, kdo bude obchzeti
m ovce a zahnti
ltou zv od stda mho,
kdo pak vlka hltavho
zahnati pry moci bude,
kdy chytati ovce pjde?
Ach, jak velikou ltost mm,
kdy astokrt uhldm sm,
e mn oviky lapaj
vlci, kdy se podkopaj!

Zase mnohokrt na poli,

a mne na to srdce bol,
kdy vidm, e mn zahn
vlk ovce nkam do strn,
tam dv vecky na pod.
Posu, jak tu bv d!
Tato, kdy s n b klusem,
krout bolest ocasem,
druh zase zuby kleb,
oi obracuje k nebi.
m oviky rozmil,
v em jste tak tce zheily?
Tityrus:
Mj rozmil Corydone,
kdy matka jehtku zhyne,
nebev tak horliv,
neb kdy matku ztrat v chlv,
jako nyn tebe vidm.
A pli se tomu divm.
Pindarus:
A co pak nem dnho
psa k tomu vycvienho?
Corydon.:
Ml jsem nedvno Drbala,
kterho se kad bla
lt zv i tak vlci,
bu ve dne anebo v noci.
Nedvno, jak dui pustil
a mne smutnho opustil.
Od toho asu zv lt
m oviky asto chyt;
leda kdes z nich vidm dosti
leeti po hjch kost,
a lto povdat o tom.
Ostatek ti povm potom.
m oviky rozmil,
v em jste tak tce zheily!

Pindarus:
Corydon, nestejskej sob,
poslechni, co pravm tob!
Chci ti dobrou radu dti,
e se nebude vc bti.
Mm doma psa vbornho,
jmnem Delfn nazvanho;
je taky dosti podn,
vm, nen mu roven dn;
jest z rodu velmi vzcnho
a z krlovstv englickho.
Kdy mu hodm chleba skvu,
jako bych mu jen dal slvu;
hned mu vlet pmo do oust,
ne se nad tomu, tam oust!
To ti povm o nm vce,
e by uhonil zajce;
ne styd se za nm bet,
vol sob radj leet.
Ten nm kadou zv zaene,
vlka od stda odene,
ten nm stdo bude brnit
a od veho zlho chrnit!
Corydon:
astn, kdes tak dobrho
psa dostal a vbornho?
Pindarus:
M manelky nebotk tchn,
kterho jest vychoval sm,
ped tm, ne jest ml skonati,
dal mn jej kaftem zapsati.
Corydon:
, dej mu Bh za tu tdrost
v nebi neskonenou radost!
Pindarus:
Nu, tuhle se zakazuji,

e ti toho psa daruji.

Ten jen kdy bude tkati,
bude vecko utkati.
Na ve strany pozor dv,
kdy chod okolo stda.
V noci d pozor takov:
kdy jde lika k sedlkovi
do Srbec a na Peice
a chce mu brti slepice,
hafi! hafi! za ntk,
a se vecko vkol lek,
hlahol pak tak zn po lese,
a se vecko dv tese.
Ji do Popovic a Mentour
nebude smt lesn kocour,
ba ani af runice
nebude nabjet vce.
Corydon:
Pindare, dkuji nyn
za takov dobrodin,
es mne dobrm psem obdail.
Aby ti Bh za to zdail
tvch oviek a poehnal,
abys je na pole vyhnal
a mohl tak mnoho sti,
kolik jest na stromch list,
es potil mne smutnho
a sprostil zrmutku mho!
Tityrus:
Nu, tedy bud dobr mysli
a zahrej si kou, v-li,
kdy za ns pes ovce vodit
bude i za nimi chodit.
Corydon:
Pindare, zani ty hrti,
j si budu tejmovati.

Pindarus:
Zani, mj pede mnou pedek,
zahrej, jak t znauil ddek!
Corydon:
Po starch, jak se kv,
neb tak ukazuj prva!
Pindarus:
Zanu. Ty dej dobrej pozor
vaks jako Nabuchodonozor.
Corydon:
Co ti tv housliky skp,
a se mn mj klobouk klpi.
Troufal bych sob vyhrti,
kdyby mlo nco stti.
Pindarus:
Co ty mysl a za to m,
e si nco na mn vyhr?
Snze jehn beranovi
z ela sraz oba rohy,
sp koza starho vlka
svma rohama utrk.
Tityrus:
J pak proti tomu pravm,
e se vs obou nebojm.
Mm k tomu dost hlavu jemnou
o chcete vsadti se se mnou?
Corydon:
J mm berana Zubka
v std, velkho jebka.
Ten m ovce vecky vod,
kam chce, vudy za nm chod.
Na nj kdy s ilou zaehci,
obrt se, kam jenom chci,
anebo kam uki s hol,
hned mi jde vudy po voli.

Vlka se nehrub boj,

leckdes mu v poli obstoj;
mnohokrte ten vlk strachem
trousil po zhonch hrachem.
Toho jebka vsadm vm,
vm dobe, e jej neprohrm.
Tityrus:
Toto chci vm povdti,
co mnm v zklad vsaditi:
Mm doma tvaroenici
a vis pod lomenic,
kterouto neboka babka
kdy dlala, ani kapka
z nosu j nepadla do n.
Smejlm, e dost pkn von,
neb koen mnoho dala
i s zzvorem posypala.
Jakou bys j nael vadu?
Tu posadm do zkladu.
Pindarus:
J dm nkter syreek
od mch rozmilch oveek.
Ty jsou s alvj dlny,
vonny, mastny i dost slany.
Pidm parmazn v puclku
vak nele jako v lku,
jako mslo se ti kroj,
na chleb pak pkn stoj,
nen se obvat teba,
aby se ti zkalil chleba.
Ten jsem ze smetany dlal sm.
To dvoje vsadm proti vm.
Sbor anjel:
Gloria in excelsis Deo.
Quo finito

Corydon:
Sem! Kde jste, Brto, Matji?
Andlkov letj!
Angelus:
Bu Bohu v nebi chvla, est!
Vaeho zkladu dost jest.
Toto vm pravm v t dob,
e jste rovn vickni sob.
Vak vm vt vc zvstuji
a radostnou oznamuji :
e se vm, pastm, dt
tto noci na svit
v Betlm, v tom malm mst
narodilo se zajist,
kter bude ovce psti
a svou dui za n klsti.
Vickni ti:
Dojdme a do Bethlema
a vizme to slovo, kter se stalo,
jeto je nm pn ukzal!
Tityrus:
Pojme tedy vak v cestu
k tomu peslavnmu mstu!
Pindarus:
Co stojme a mekme,
kdy tak dobrou zprvu mme?
Corydon:
Nu, pospme tedy hbit
hyn, zd mi's, le to dt!
Sly, Pindare, na mou pisau:
ji s tm dttem tuto jsou,
o kterm nm andl pravil,
kdy s nmi pi std mluvil!
Pojme tedy a nestjme
a nco mu obtjme!

Vickni spolu:
Zdrvo bu, mal dtko,
peroztomil robtko!
Tebe nyn pozdravujem,
dary nae obtujem,
pijmi je od ns sprostk
a tvho dvoru sedlk.
Pijmi je te vdn od ns,
abys, kdy vyroste, znal ns!
Corydon:
Dm ti nkterou homolku,
a jen rozvu tobolku:
ty jsou dost pkn dlny,
kehky, mastny i dost slany.
M ena, kdy je dlala,
asto si ruce oplivala,
aby se jich nechytaly,
ne pkny, hladky zstaly.
Dvej, jak jsou hezky isty
mohou se bez chleba jsti.
Tityrus:
J ti dm plucar smetany
od na krvy Mazleny.
Ta krva sladkou dojv,
neb ji m ena chvlv.
Pinesu krupice k tomu,
a se vrtm zptkem dom:
me mu navait kae,
neb vm, e ji bude nad ve!
Pindarus:
J pak dm nkter vejce,
kter jsem od mho strejce
koupil vsak neklekce dn,
vm, e taky nejsou przdny.
Dm ti s nima i tobolku.
Me mu nadlat vdolk,
aby je asto jdalo

a po nich kalnsky hldalo.

Corydon:
Pohldni, jaksi panstvo
bere se sem a zemanstvo!
Ustupme! Co pak mluviti
budou aneb co initi?
[Ti krlov]:
Laeti Betlehem
Kapar:
Zdrvo bud, dtko mal,
tob se nyn klanm!
Zdrv bud, velik krli,
tob poklonu inm!
Melichar:
Vtej, dt, v lidskm tle
vak t Boha uznvm,
es skryt Bh, vm cele,
te se tob poddvm!
Baltazar:
Tebe nyn pozdravuji,
inm chvly velik,
tob m srdce daruji,
dtko velik!
Zdrv bud i s milou mt!
Corydon:
Cha, cha, cha! musm se smti,
kdy slym ei takov,
jak mluvj krlov,
by to dt velk bylo,
kter se te narodilo!
Tityrus:
Snad to dt neuloud,
kdy mu tak pkn lahod?!

Pindarus:
Snze vlk beranem bude,
ne to dt jejich bude!
Vickni spolu:
Nae je dtko,
radujme se,
nae je nemluvtko,
veselme se,
nae je, outlik,
to dt malik;
raduj radujme se!
Nele v tykyt,
radujme se,
ani v aksamit,
veselme se,
ne le na sen
to nebesk plm,
raduj radujme se!
M chudikou matku,
radujme se,
bez krlovskch statk,
veselme se;
vl, osel dvoci
my jeho sedlci,
raduj radujme se!
Kapar:
Krl jest, neb se tak jmenuje,
krsn na sen le,
vak svou moc ve spravuje;
tak tedy nm nle!
Tityrus:
Kdo tomu jen vit me,
by ml krl slamn le,
jak tohoto vidm mti?
Zd mi's, mte ustoupiti!

Melichar:
Anjelsk dvorstvo potupil
chtl bydlet mezi nmi,
nebesk palc opustil,
aby pebval s nmi.
Pindarus:
Opustil palc krlovskej
a vybral si chlvek selskej,
na sen, slm chtl leet,
by n byl, mte to vdt!
Baltazar:
Slunce, pravm, jest to dt,
jen vecky osvcuje,
kter se dnes na svit
kadmu ukazuje.
Corydon:
Vm o tom, kdy jest to bylo
a slunce ve tmch svtilo,
kter jsme nejdv vidli,
kdy jsme nad stdem str mli.
Vickni spolu:
Anjelov, anjelov jsou zpvali
a pastm zvstovali,
e se prv, e se prv narodil nm
Bh prav a nebesk pn.
Pindarus:
Osvcen jste krlov.
Jak pak to dt takov,
kter se zrodilo v noci,
slouti svtl bude moci?
Tityrus:
Ve tmch se jest narodilo,
aby se tm potvrdilo,
by o nm potenttov
nezvdli, ni krlov.

Tak nm, krlov rozmil,

to dt pat v tu chvli.
Vickni spolu:
Anjel nm to, pastukm,
bdcm nad svm stdem,
o pl noci zvstoval
nebeskho krle:
toho, jen v jeslech le,
mldence mezi zv,
pna anjelskho,
v plenky obvinutho,
tv velmi krsnho
nad syny lov.
Melichar:
Polo z rodu krlovskho,
nebo krl krlv sluje,
a z palce nebeskho
tak nade vm panuje.
Corydon:
Krl je? Je krl? Co spravuje?
Nad volem, oslem panuje,
pastem jej anjel pravil,
kdy s nmi pi std mluvil.
Vickni spolu:
Vl a oslek, hovdka,
jsou jeho dvoru eldka
Vyjevilo se spasen
a nm hnm vykoupeni.
Kapar:
e se na dnm palci
krlovskm nezrodilo,
divj se ti sedlci,
bosky se psobilo.
Nebo to neuznvaj,
e m s sebou sv dvorstvo,

kdy Slva v nebi zpvaj

ve anjelsk komonstvo.
Baltazar:
Nedivte se, e slavnho
palce nechtl mti
anebo dvoru vzcnho,
jak my muem mti:
kterho zem a nebe
neme pochopiti,
jak palc, prosm tebe,
mohl by mu voln bti?
Pindarus:
Ej, ju nyn radujme se
a spolen veselme se,
e se narodilo v chlv
Bernek, nebesk plm.
Melichar:
Kdy se ril naroditi,
svou hvzdu nm ukzal,
bysme jej mohli najti:
tm, e n jest, dokzal!
Tityrus:
Zdali jste vy prvn byli
a dtko pozdravili?
Zda nevte to pslov,
kter vm ledakdos pov,
e, kdo se dve utee,
svobodn meze posee?
Tak my, e jsme byli pedn,
mme vt prvo ne vy!
neb my jsme tomu dtku,
perozmilmu robtku,
o pl noci chvlu vzdali,
kdy jste vy nejlpe spali.
Corydon:

Vm dobe: pansk lhn

bejv pastu sndan.
Ale my obyej mme
vstvati, kdy uhldme
Kosy a Hl vychzeti,
Kutka pak zachzeti,
kdy Vz vyjde nad stodolu
a obrt Voje dol.
Nae bude to dtko,
perozmil nemluvtko,
kter pi std andl sm
o pl noci ukzal nm!
Kapar:
S nebe poklad jest to dt,
jen zde na sen le.
Pokladov, zda nevte,
e krlm pinle?
Pindarus:
Mohl by se pokladem ci,
vak nele v pokladnici!
Vl s oslem jej opatruje,
tak, e jest n, dokazuje.
Baltazar:
Jest mocnm a slavnm krlem,
chudobu t miluje,
nebe, zem, pekla pnem,
mocn vudy panuje.
Tityrus:
Chudou sob matku zvolil,
kdy v chlv se jest narodil;
tak pn nad volem panuje
a krl nad oslem kraluje.
Angelus:
Pestate ji, pastukov,
vce hdat, i krlov!

Pastem jest, tak krlem,

vechnch vc mocnm pnem.
Ril se narodit chud,
aby dokzal, e tudy
chud chce obohatiti,
pyn z stolice zsaditi.
Ped nm bohat jak chud
a krl pastukovi rovn.
To zde d a mti chce
ode vech: istotn srdce!
Tak jej s pasti uzte
a s krli vn uctte!
Pasti i krlov:
Proto my zde na zemi
se vemi svatmi anjely
chvalme to drah dt,
a nm r zde na svt
mr a pokoj dti,
potom s tebou v nebi vn
pebvati!
Petitio:
Vs prosme, pni mil,
fedrujte ns v tuto chvli
na korbel piva starho,
nebo se nm zachtlo ho!
Na tento devn tal,
kter nm zmaloval mal,
vylote se s groem eskm
anebo s krejcarem polskm!
Gratiarum actio:
Z prokzn dobrodin
dkujem vm, pni mil!
Vdn od vs pijmme,
enkkm to schova dme!
Vc darmo mluviti mnoho;
kdo nm co dal, bu bez toho!

Finis coronat opus.