~ 1 e

FA I'D R 0 S

242

pospas, zrejme uveden do vytrzeni?" Pravi~ te~~ j~dnim slovern, ze pro ktere vlastnosti jsme jednoho zhaneli, tech opaky jsou pfednostmi u toho druheho. A nac je treba dlouhe feCi? Vzdyt'timje dosti receno 0 obou. A tak tedy, co se rna stat s tou reci, to se s ni stane; a ja prebrodim tuto relcu a odejdu, drive net

budu od tebe donucen k necernu vetsimu, ~.

Faidr. Jdte ne, S6krate, dokud neprejde ten upal. Ci nevidis,

ze je uz skoro, jak se mdt, prave poledne? Nuze, pockejrn~, promluvme si pfitom 0 pronesenych fecech, a jak se ochladi,

hned pujdeme. .

Soler. Ty jsi bozskY, Faidre, kdyz jde 0 feci, a vubec POdlVU-

hodny. Podle meho mineni totiz z feCi vytvorenycb ~a tveho zivota nikdo nebyl piivodcem vetsiho jejich poctu nezli ty, bud' ze jsi je sam pronasel, nebo ze jsi k ni:u jine urcityrn nejakym zpusobem donucoval- Simmiu z Th6bOStu vyjimam: a!e. vs~ehny ostatni daleko prevysuj es - a take nyni, jak se zda, JSl rm dal

podnet, aby byla pronesenaj~sti fee. . . ~ v

Faidr. To neni spatml zprava. Ale jak to a ktera ree? .

Sokr. Kdyzjsem hodlal, dobry muzi, prechazeti feku, o~~l~ se ve mne ono daimonion·6 a to znameni, ktereho se mi obycejne dostava+ pokazde pak me zdrzuje od toho, co hodla:n k?natia zdalo se mi, ze jsem z neho slysel jakysi hlas, ktery nu nedovoluje dfive odejiti, dokud se neospravedlnim, jako bych se byl necirn provinil proti bozstvu. A ja jsem vestee, ovsem ne zeela radny nybrz jako ti, ktefi umeji spatne eist a psat, jen pokud to staci mne samemu; proto tedy jiz chapu sve provim!ni. Jiste pak, pfiteli, i duse je cosi vesteekeho; rune totiz uz davno e~si zne~ pokojovalo, kdyz jsem pronase! tu fec, a chi! jsem jakousi uzkost, abych snad, jak pravi Ioykos,"

b

c

. d hrichem cti si nevydobyl mezi lidmi;

nyni pak j sern vypozoroval sve provinenl.

30

FAIU((.V:;;

Faidr. Co to myslis?

Sokr. Hroznou, Faidre, hroznou ree jsi ty sam pfednesl a take nme jsi pfinutil pronesti.

Faidr. Jak to?

Sokr. Posetilou a temef bezboznou: jaka by mohla byt nad takovou hroznejsi?

Faidr. Zadna~ ae jestlize mas pravdu.

Sokr. Cozpak ncpokladas Erota za syna Afroditina a za boha?

Faidr. Ovsem, fikaji mu tak.

Sokr. Avsak nikoli Lysias ani ta tva fec, ktera byla pronesena mymi usty, od tebe ocarovanymi. Jestlize pakjest, jako ze jest, Eros buh nebo neco bozskeho, nemohl by by! nic zleho, ale ty dye nynt pronesene reci mluvily 0 nem tak, jako by byl neco takoveho. V tom se tedy prohresovaly proti Erotovi a dale jest velmi roztomila jejich posetilost, ze ackoli nemluvi nic rozumneho ani pravdiveho, honosi se.jako by neco znarnenaly, jestlize snad oklamou nektere blahove lidi a nabudou U nich slavy. Mne tedy je, priteli, nutno se .ocistit; jest pak pro ty, kdo se proviiiuji v recceh 0 osobach mythu, stary zpusob ocisty, kterehe Homer neznal, ale ktery znal Stesichoros.Sf Nebotkdyz byl zbaven zraku pro urafku Heleny, nezustal bez rady jako Homer,39 nybrz jakozto musicky clovek pozna! pricinu a hoed

p~e: .

e

243

....

vsak neni pravdiva tata fee,

a nevstoupila '8 na lod'krdsne krytou a na hrad trojsky lsi neprisla ...

b

a tak, sloziv celou tak fecenou Palin6dii, ihned prohledl. Ja tedy 'budu prave v tehle veci moudfejst net oni; drive totiz, nez se mi neco stane pro urazku Erota, pokusfrn se mu dati nilezite odvolam, S obnazenou hlavou, a ne jako tehdy ze studu zahalen,

31

l, 243 b

FAIDROS

d

Faidr. Nad tato slova, Sokrate, bys rni byJ nemohl riei nic pnjemnejiHho.

S6Ia'. Vzdyt' jiste UZnEml.S, dobry Faidre, s jak rnaiym osty-

c~e:n byJy proneseny obe ty feci, 1 tato rna, ita, ktera byla preetena ze zapisu. Nebot' kdyby nas nahodou slysc! clovek slechetne a mime povahy, ktery rniluje nebo nekdy drive miloval druheho take s takovou povahou, jak vykladarne ze rnilovnt.

. Vr., -v. ,

CI zaCUIaJI pro mahckostl velka nepratelstvl a chovaji se

k rnilackum zavistive a skodlive, nernyslfs, ze by se domnival ze sIys! lidi vyrostle nekde rnezi lodniky lidi ktefi nevideli zadne uslechtile lasky, a ze by byl dalek' toho, aby souhiasil s naslm tupen f m Erota?

Faidr. Snad, pfi Diovi, Sokrate.

S~kr. Proto ja ze studu pied timto posiLIehaeem a z b.:izne pied Sat~ym ~r6tem touzim jakoby splacbnouti slanost toho, co jsern sl~sel, pl:nou vodou jine feci; radim pak i Lysiovi, aby co lle~?c~eJ1 n~psal, ze za stejnych okolnosn je trebavybovovarj spise milovnfku lleZ nemilujicimu.

Faidr, Vsak dobre vez, ze tornu tak bude; nebot' kdyz ty p:~neses chvalorec na milovnfka, rnusi byt Lysias ode arne pnnucen, aby 0 tezl;: veci zase napsal fee.

Sokr. To verim, dokud bucks ten, ktery jsi. Faidr. Tedyjen smele mluv:

Soh,. ~depak rnarn toho hocha, ke kteremujsem mluvil? Aby vyslechl 1 toto a aby se nestalo, ie by bez vyslechnuti dfive vyhovel nemilujicimu.

Faidr. Tenje stale pfitomen vedle tebe hodne b1izko kdykoli

~~ ,

.S6kr. Takto tedy vez, krasny hochu, ze tadiivejsi fee bylafec Faidra Pythokleova, obcana z Myrrinuntu; ale ta, kterou hodlam pr~~esti, je Stesichorova, syna Eufernova, z Himery. Mil pak znrti takto:

"Neni pravdiva iec," ktera tvrdf, ze ma-l] nekdo milovnika,

c

244

32

FAIDROS

III, :

I

I

I

I

I

rnusi spise vyhovovati nemilujicimu, a to z toho diivcdu, ze onen sill, tento vsak je zdrave rnysli. Kdyby totiz tomu bylo jednoduse tak, ze sflenost je neco zleho, byl by ten duvod spravny; ve skutecnosti vsak se nam dostava pusobenim sllen"osti nejvetsich dober, je-li ovsem davana darem bozim, Nebot' i vestlcyne v Delfach i knezky v Dodone" v Silent vykonaly pro Helladu, v soukromem i verejnemzivote, mnoho dobreho, avsak pfi zdravem rozumu malo nebo nic; a kdy bychom mluvili o Sibylle j 0 jinych, kteri ve vesteckem nadchnuti svymi pfedpovedrni rnnoha lidern mnoho dobrc zaridili pro budouci cas, sir-iIi bychom ree 0 veoech kazdemu zfejmych. Avsak na toto svedectvi jc zahodno poukazat, ze i za starych casu ti, ktefi stanovilijmena, nepokladali silenost, mania." za neco oskliveho ani za potupu; nebyli by totiz vpletli prave toto jrneno do prekrasneho umeni, kterym se posuzuje budoucnost, a nebyli by je nazvali manike. Naopak: soudicc 0 ni, ze je to vee krasna, kdykoli vznika bozim udelem, v tom presvedceni ji dali to jmeno, ale Iide nynejsi doby nevkusne do neho vlozili hlasku t a nazvali to vestecke umeni mantike. Vidyt'i ten zpusob hledani budoucnosti, ktereho uzivaji vestci rozurnovi, prostrednictvim ptaku a jinych znameni, pojmenovali oionoistike, protoze z cinnosti mysli poskytuji lidskemu mineni (oiesis) rozum (min) a vedomost (historian), ale nyni v nove dobe nazyvaji ten zpu-

. sob oionistike, chtejice tim dlouhyrn 6 dodat tomu slovu velkoleposti. Nuze, oc je proste vestectvi (mantike') dokonalejsi a vazenejsl nad ptakopravectvi (oi6nistike), i jmenem i veci samou, 0 tolik je podle svedectvi starych krasnej sl silenost, ktera jc z boha, nad rozumnost vznikajici u lidi, Take pfi nemocech a svrchovanych utrapach, ktere Ipeji na nekterych rodech pro stare hnevy odnekud vznikle, nalezla vznikla prorocka silenost, jet se utekla k modlitbam a bozim sluzbam, zprosteni pro ty, kterym se ho melo dostati; nabyvsi tam ocist a zasvecovacich obfada, spasila toho, kdo ji byl uCasten, pro pfitomnou i pro

e

b

e

d

33

244 e

FAIDROS

245

potornni dobu tim, ze nalezla pro spravne silicih,o a posedleho vysvobozeni 7. piitomnych utrap. Tfeti pak je posedlost a silenost pochazejici od Mus; ta zachvacuje dus] neznou a nepristupnou vsednosti, probouzi ji a do vytrzeni uvadi pro pisne i jine basnicke tvorenl, a vyzdobujic nescislne tiny predku, vychovava potomky; kdokoli vsak pfijde lee dverim basnickyrn bez sHeni ad Mus.jsa pfesvedcen, ze nude dobrym basnfkem jiz pouhou znalosti umeni, je sam nedokonaly, a take basnicke dilo rozumneho zanikne pfed dilem silicich,

Tolik a jeste vice ti mohu uvesti krasnych vykonu silenosti vznikajici od bohu. Proto se t6 veci same nebojme a fadna fee nas neznepokojuj nahanenim strachu, ze je tfeba pfi volbe prite Ie davati prednost rozumnemu pfed vzrusenym; ale at si odnese viteznou odrnenu, jestlize dokaze krome tohoto ito, ze laska neni posllana od bohll k prospechu milujicimu i milovanemu. My pak musime zase dokazat opak, ze takovato silenost je davana ad bohi] k nejvetsimu stesti; ten dukaz ovsern mudraky nepresvedci, ale rnoudre presvedcl. Jest tedy nejprve tfeba poznati pravdu 0 pfirozenosti bozske a lidske duse pozorovanim jejich stavu i vykonu; pocatek dukazu je tento.

Veskera duse je nesrnrtelna." Nebot' co se stale pohybuje." je nesrnrtelne; co vsak pohybuje necim jinyrn a jest pohybovano od neceho jineho, to rna ustani pohybu a tim i ustanl fivota. Jedine to, co pohybuje samo sebe, nikdy se nepfestava pohybovat, protoze neopousti samo sebe, nybd: toto jest i vsem jinym vee ern, ktere se pohybuji, zdrojern a pocatkem pohybu. Pocatek vsak je bez vzniku, Nebof vsechno, co vznika, musi vznikati z pocatku, ale on sam nevznika z niceho; neb at' kdyby pocatek z neceho vznikal, jiz by to nevznikal pocatek. Kdyz pak je bez vzuiku, musi byt i bez zaniku. VZdyt' kdyby zahynul pocatek, nikdy ani sam z neceho nevznikne ani nie jineho z neho.jestlizc rna]! vsechny veci vznikati z pocatku. Takto tedy je pocatkem pohybu to, co pohybuje same sebe. Toto pak nemuze ani

b

c

d

34

I,

!

I

I

\ I

I

FAIDROS

Ill,

zanikati, ani vznikati, sice by musilo veskere nebe i veSk.eT~ zerne spadnouti v jedno a zastavit se a jiz by nemely odl~a znova dostati pohyb a vznik. Kdyz pak se ukazalo ?esmrt:,l~y~, co se pohybuje samo od sebe, nebudeme se ostyehatl ncr, ze prave to je podstata a smysl duse. Neb~fkaz~e telo: kteremu. s_e dostiva pohybu zvenku, je bezduche, kte~emv~ vsak zevUltr: samemu ze scbe, odusevnene, protoze toto Je pfirozenost duse; je-li vsak tornu tak, ze neni nie jineho, co by pohybo~al~ samo sebe, nez duse, pale je nutne duse jsoucno nevznikle a ne-

smrtelne,

Nuze 0 jeji nesmrtelnosti dost; 0 jeji pak zpi'lsobe jest pro-

mluviti takto. Jake to je jsoucno, je vesktze vee bozskeho a dlouheho vykladu, ale cemu se podoM, na to sta.ei vyklad lidsky a kratsi; mluvme tedy timto zpusobem. ,De]me tomi! tedy, ze se podoba srostline okTidleneho spfezeni :,v?zataJ~.

A tu konc i vozatajove bohii jsou vsichni sarru dobn 1 dobreho puvodu, ale u ostatnich je to smiseno. Za prve ,u nas vU?ce Hd~ dvojspfezi, dale jeden z koni je u neho krasny a dobry ~ ~ke z takoveho rcdu, druhy vsak je z opaeneho rodu a opacnych vlastnosti; tu pak je iizeni u nas nutne nesnacin6 a trapne. A pokusme se povedeti, jakYm zpusobem vznikly mizv:r zivok sm~telny a nesmrtelny. veskera duse pecuje 0 to, ~~~e bezd~che, a obchazi po vdkerem svete, hued v te, hned ,v !~e podobe. 7~ je-1i dokonala a okiidlena, vznasi se :e vysinach a ,pob_yva v celern vesmiru, avsak ta, ktera ztratila peruu, pada, az se zachyti neeeho pevneho; tam se ubytuje, uc~o~iv~i ~emite telo~ [ez se pak zdanlive samo pohybuje pt1sobemmJeJI sily, a to cdc spojeni, duse a pevne telo, bylo nazvano "zivok" a dostalo

~" l' smrtelny ". avsak pojem zivoka nesmrtelneho ne-

pf1Jrnen " ,J . .

vznikl ze Mdn6ho rozumovehe usudku, llybrt vytvofujem~ ~l

boha, jehoz jsme am nevi?eii, ani"d?statec~e m~~li ne~oJvah, jakehosi zivoka nesmrtelneho, majiciho dUSI, maJ!ciho 1 telo, u nehoz vsak jsou tyto slozkysrostle pro vsechen cas, Ale tyto

e

24t

b

c

d

35

1. 246 d

FAIDROS

veci at' se " t k" .

_ n:_ajl a ,.lak Je bohu milo, a tak at'se onich .. '

avsak vezmems p[fcinu te rtr" mluvi,

davaji. Jest pak asi takov;t~', aty perun, pro kterou z duse opa-

SHa peruti SVOil pfilOzenosti vznas! . v

a dovazi to tam, kde bydJi rod bo 0 1, e,o Je tez~e, VZhunl telesnych vee: " _ hu. Ma pale asr ze vsech

• 1 neJVlee spoleeenstvi st'· v, v

e Jt: krasne rnoudre dob ' '. im, co je bozske, bozske

to pak ~ . ' re a rna vsechny takove vlastnost]: temi

vecmt se operen] duse neivi v', , " , -

vZrUstu kdeZt t' . v.! ICe Z1VI a nabyva z nich

, 0 rm, co je oskhve a l' ..,.

vecnu hyne a je niceno A . , : e, a jlnymr opacnymi

okfidleny' vU . d ., tuv veliky vudee na nebi Zeus, .fide

z, je e Prvnl, vsechno v, d v

staraje; za nim pak nasled' . k pora aJe a 0 vsechno se

247 '. LIJe vOJs 0 boM a dai '" v,

na v J edenact oddiHi. Z' t" . v, monu, sporada-

. us ava totiz J edina He ti d v

ostamj pak bozi kt v, • v v. Slav orne bohu;

o ' en JSOU zaradell1 do poet d ,. 46 .

v cele pacile pofadi jak byi k v d ' v v u vanactl, jedou

vzacnych podivany ~h az ~ .zaraden. Tu pak Je mnohu

a cest uvmtr nebes kte' " di

bJazenych bohu prlc~em> k, 0d" ' ryrm jez I rod

, " z az y z nich d~I' , d'! '

naslcduje kdo kd h " v e a sve 1 0, a za nun

, y c ee a muze' nebot' ' . "

bozskeho sboru Kd k l' ak . zavist nema misto uvnitf

b . Y 0 I P .idou k hostine kv b"

stnnou cestou vzhuru k vrch I ,a asu, u Ira]I se

baM jedou snadno js rc 0 u nebeske klenby; tam pak vozy

, ouce rovllovaZne dob v ~,

ostarnj ztezka nehot'J' e v'. re nzeny, ale ty

, svazuje ten spatnosti u v tn' kUii

u vozataje nebyl dabre vychovau kl . ,cas y . ,.ktery

nast<iva dusi svrchavany svizel a ~a ::aJ; a vtibna k :eml. Tu pak kdyz se aetnou na vrch . p . use zvane nesnnieIne,

e sveta; jak se tam zastav,OIUt" ~ro~edou ven a stanou na bibetu 1, 0 acenj nebes J e VOZ1 d k 1

a any se divaji na vee] vnc sveta. 0 0 a s sebou

Ta nadsvetnf mista dosud zadn' z v"h b ,.'

val, jak by zaslauziJa. ani nikd y nasic vasruku neopevn, s nimi takto musi . y nebude opevovat. Ma se to

. - .. slm se toni odvazit vdv . .

kdyz mluvim 0 'dv' pave etr pravdu, zvl:Bte

tvara a nehmata!~a~ ,e - tento prostor zaujima bezbarva, bez-

nernu ridiCi duse r~:~~c~os.tv vskutku jsouci, 47 viditelna jedi-

, mz se vztahuJe pojem pravdiveho

36

I

.

I

, t

'\./ I

I

I

I I I

1

I

!

t

I

I

~,

r

FAIDROS

1II,24

vedeni. Protoze se pak mysl boha i veskere duse, ktere na tom d zalezi, aby dostala, co ji patri, zivi rozumem a cistYm vedenim, proto se raduje, kdyz po case spatri to, co jest, a pohlizejic na pravdive veci, syti se a rna se dobre, az ji otacivy pohyb kruhem donese na totez rnisto. A na U: okruzni oeste vidi samu spravedlnost, vidi i rozurnnost, vidi i vedeni, ne to, ktere je spojeno c s denim, ani to, ktere je jine ph kazdem ze jsoucen, od nas nyni tak.nazyvanych, nybd: to vedeni, ktcre je v tom, co je vskutku jsouci; a kdyz spatf takto i ostatni skutecna jsoucna a uzije t6 hostiny, sestoupi opet do vnitra sveta a pfijde domu. Kdyz pak tam pfijde, vozataj postavi kane ke zlabu, pfedbodijim ambrosii

a k ni jim da za napoj nektar.

A to je zivot bohu; co se tyee ostatnich dusi, ta, ktera nejlepe 248 nasleduje boha a jemu se pfipodobni, pozdvihne hlavu sveho vozataje do vnejsiho prostoru a spolu s bohemprojede ten okruh, znepokojovana j soue od koni a jen stez1 mohouc uvidet jsoucna; jina pak casern ji zdvihne, casem se spusti dolu a pro nasilne pocinanl koni nektera jsouena uvidi, jina ne. Ostatni

duse dyehti siee vsechnypo tom, co je nahore, a nasleduji, ale nemohou tam, a tu konaji spolu tu okruzni eestujsouce ponofenydolu, slapaji po sobe vespolek a do sebe vrazeji, pokouse-

jice se dostati jedna pred druhou. Tu vznika nesmirny hluk, b zapasa lopoceni, pficemz se vinou spatnych vczataju mnohe zmrzacuji, mnohyrn pale je zurazeno mnoho peri; a vsechny .presto, i.e vynakladaji velkou namahu, odchazeji neucastny podivanena jsoucno a po odehodu se nasycuji pouhyrn mine-

nirn." A pficlnoU onoho velikeho usilovani uvidet, kde je rovilla pravdy, je to, ze z tamejsi louky pochazi pastva pfihodna pro

. nejlepsi slozku duse a tim ze se zivi ustroj peruti, kterouje duse e nadnasena. A tento jest zakon Adrasteiin", Ktera duse jako pruvodkyne boha uvidi neco z pravdivych veci, budiz az do druheho kruhu prosta obtizi, a bude-li moei detati to state, budiz stale prosta pohromy; avsak kdyz nemaho,uc pastaeiti neuvidf

37

248 c

FAiDROS

a nejakou shodou okolnosti se naplni zapomenutim a spatnosti a tak se zatlzi, zatizena pale pozbude peruti a padne k zerni,

d tehdy - tak jest zakon - nerna byt tate duse vsazena pfi prvnim zrozeni do zadneho zviieciho tvora, nybri ta, ktera uvidela nejvice, rna byt vsazena do zarodku budouciho filosofa, milovnika moudrosti, nebo milovnika krasy, nebo nektereho sluzebnika Mus a Erota, druha do zakonneho hale nebo valecnika a vladare, treti do politika nebo nejakeho hospodare a peneznika, ctvrta do gymnastika milovneho namah" nebo do nekoho, kdo se bude zabyvati lecenim tela, pata povede nejak)r zivot

e vesteckj nebo zasvecovatelsky, scste se hodi clovek basnivy nebo nekdo jiny z tech, kdo se zabyvaji napodobovanim, sedme femeslntk nebo rolnik, osme sofista nebo demagog, devate tyran. A kdo u techto vsech prozije svuj zivot spravcdlive, nabyva lepsiho udelu, kdo nespravedlive, horsiho; nebot'do tehoz stavu, z ktereho kazda duse pfisla, se nevraci po deset risk Jet - pied touto dobou se totiz neopefuje - krorne duse toho, kdo

249' nezaludne filosofoval neb filosoficky miloval; tyto v tfetim tisiciletem kruhu, jestlize si zvoli trikrat za sebou takovyto zivot, nabudou taleto peruti a v tiftisicim race odchazeji, Ostatni vsak, kdyz skonci prvni fivot, jsou postaveny pfed souda po soudu jedny pfijdou do podzemnich kaznic a tam pykaji tresty, druhe , pak jsou Spravedlnosti vyneseny na jakesi misto na nebi a tam

b travi zivot zpusobem hcdnym toho zivota, ktery prozily v lidske podobe. Po tisici letech jedny i druhe prichazeji k 10- sovani a volbe druheho zivota, a ttl si kazda voll, ktery chce; tu prichazi Iidska duse i do zivota zvifete a ze zviiete se vraci, kdo byl kdysi clovekem, zase do cloveka. Nebot'do tete podoby se nedostane ta duse, ktera nikdy neuvidela pravdu. Clovek totiz musi poznavati podle tak receneho eidos, pojmoveho druhu,51

c jenz vychazi z mnoha vjemu a je rozurnovym myslenim sbfran v jednotu; toto pakjest vzporninani na onajsoucna, ktera kdysi uvidela nase duse, kdyz konala cestu spolu s bohem, kdyz se

38

I

I

I

<

! r r

I

i

I

. [

l

I

i

I

.' I

t

! I

I

·f i

·'~I 1

FAID..ROS

m,24~

povznesla nad ty veci, 0 kterych nyni ffkame, ze jsou, a pozdvihla hlavuk skutecnernu j soucnu. Proto tedy nalezite nabyva peruti jedine mysl fiIosofova; nebof ta jest svou pameti podle moznosti stale U onech jsoucen, u kterych je buh, jenz proto je bozsky, Zachazi -Ii pak muz spravne s takovymi to vzpominkami

a j~ stale zasvecovan dokonalymi zpusoby zasvecovani, stava se vskutku dokonalym, on jediny; protoze se vsak strani lidskych zajmu a styka se s tim, co je bozske, je karan od lidi, jako by by! d pomateny, ale lidem je skryto, ze rna v sobe boha.

Tak se tedy cela iec dostala sern k vykladu a ctvrte silenosti

- to je ta, kdykoli nekdo, vida pozemskou krasu a vzpominaje

si na tu pravdivou, nabyva peruti a. ph tom operovanl se snazi

vzl etnouti, ale nemuze, a tu j ako ptak hledi vzhuru a 0 veci dole

se nestara a proto je obviiiovan, ze si vede silene - toto ze vsech bozskych vytrzeni je nejlepsi a nejlepsiho puvodu i pro toho, e kdo jimje zachvacen, i pro toho, kdo v nem rna podil; a ten, kdo rniluje krasno aje ucasten teto stlenosti, nazyva se milovnikern. Nebof jak bylo receno, kazda lidska duse prirozenosti samou spatfila jsoucna, sice by nebyla prisla do tohoto zivota;avsak vzpominati si podle techto vecl zde na ona jsoucna neni kazde 250 snadno, ani tern, ktere jen kratce tehdy uvidely, co tam je, ani

tern, ktere po padu scm mely to nestesti, ze se pusobenlm nekterych styku obratily k nespravedlnosti a jsou stizeny zapomenutim na ty svate veci, ktere tehdy uvidely, Tak jich zbyva

jell nekolik malo, ktere maji dostatecnou silu pameti; a tyto, kdykoli uvidi nejakou napodobeninu tamejslch jsoucen, jsou vzruseny a jiz nejsou sve/2 ale nevedi, co je ten stav, protoze

to nedovedou nalezite rozpoznati. A tu, pokud jde 0 spravedl- b nost, rozumnost a vsechny jine dusim cenne veci, u tech nenl zadne zafe na jejich zdejsich napodobeninach, nybd k jejich obrazum pristupuji jen nemnozi lide, a to jen steti, prostfednictvim slabych smyshi, a divaji se na rod toho, co je vypodobneno, A vsak krasu bylo tehdy videt zafict, kdyz spolu se

39

~50 b

FAIDROS

sfastnym priivodem ~ ph nernz jsme my nasledovali Dia, jini jineho boha ~ duse uvidely blazene videni a podivani a byly zasvecovany zasvecovanim, ktere slusi nazvati ze vsech nejbla-

c zenejslm; to jsme slavili, sami jsouce celistvi a prosti utrpenl, ktera nas v pozdejsim case cekala, a celistva, jednoducha, ne- _ chvejna a sfastna byla ita zjeveni, v ktera jsme byli uvadeni a na hera jsme se divali v ciste ziti, jsouce cisti a nepoznamenani tim, co s sebou nyni nosime a co jmenujerne tdem/3 jsouce

. k nemu pfipoutani na zpusob skeble.

Nuze toto budiz darovano vzpomince, pro niz jsme z touhy po tom, co tehdy bylo, nyni mluvili ponekud obsirneji; avsak co

d Be tYee krasy, ta, jak jsme rekli, zafila mezi onemi jsoucny, a kdyz jsrne pfisli sem, postihli jsme ji nejjasnejsim z nasich srnyslu, nejjasneji se tipytici, Nebot'zrakjest z nasich telesnych smyslu nejbystrejsi, ale moudrost jim nevidime ~ byly by to hrozne lasky, ktere by vzbuzovala, kdyby davala nejalcY takovy jasny svuj obraz, vchazejici do zraku, a podobne ostatni veci

- hodne milovani;" takto jedina krasa dostala tento udel, ze je e nejpatrnejsi a nejmilostnejsi, Tu pak kdo neni nove zasvecen nebo kdo je zkazen, nespeje rychle odsud tam ke krase same, kdyz se diva na zdejsi vee podJe ni pojmenovanou, a proto ph . tom pohledu nepocituje ticty, nybrz poddav se rozkosi po zpusobu ctvernoice chce se pafit a plodit deti a pfatele se

251 s bujnosti, neboji seani se nestydi honit se za rozko'si i proti pfirozenosti, Ale kdo byl nedavno zasvecen, kdo mnoho uzil tehdejsi podivane, kdykoli uvidi bozsky oblicej, dobfe vypodobfiujici krasu, nebo nejaky takovy utvar tela, nejprve se zachveje a obejde hocosi z tehdejsich hniz, potom divaje se na ten zjev uctiva jej jako boha, a kdyby se nebal zdani pfilisne silenosti, obetoval by svemu milacku jako sese a bohu. Kdyz jej uvidi, tu jake z hruzy v nem nastane promena, zachvati ho

b pot a nezvykle horko; pfijav totiz ocima vyron krasy, jimz se zavlazuje ustroji peruti, zahfeje se, a kdyz se zahreje, roztaji

40

FAIDROS

III, 251

I I

I I

,

I

I

II \

[

.,

I

I

I

!

obaly kolem pukU, ktere byly drive tvrdosti sevreny a branily puceni, ale kdyz nastal pfiliv potravy, brky peH nabobtnaji

a vyrazi z kofenn po celem povrchu duse; byla totiz dfive vseeka opetena. A p-fitom cela vie a puci, a jako vznika detem bolest, C kdyz jim rostou zuby, svrbeni a pichani v dasnich, tutezbolest citi duse toho, komu pocina narfistati peii; vie ama pichani

a svrbenl, vyrazejic peruti. Tu, kdyz se diva na mladistvou krasu a pI-ijimajic castccky, mere, odtamtud pfichazejici a plynouci ~ jez se proto nazyvaji himeros, touha" - zavlaZuje se

a zahfiva, okfiva od bolesti a rna radost; kdykoli se vsak du~e d vzdali a zaschne, usti pruchodu, kudy vyrazi pen, se scvrkaji, zavrou a zamykaji puky peri, a ty pale, jsouce spolu s touhou uvnitf uzamceny, vyskaknji jako tepny, kazdy dotira na svftj pruchod, takze duse, jsouc vsecka kolem dokola bodana, je rozcilena a citi bolest, ale pritom naopak zase seraduje, protoze

rna. vzporninku na krasny zjev. Ze smesi obou tech pocitu je poplasena podivnosti toho stavu a nevedouc si rady zufi a sile-

nosti j ata ani.nernuze v noei spit ani ve dne vyddet na jednom c miste, nybrz beM s touhou tam, kde mysli, ze uvidi toho, kdo

rna tu krasu; kdyz pak jej uvidi a pfijme do sebe pfitok te milostne touhy, uvolni pruchody tehdy ucpane; oddechne si, pfestane citit bodani a bolesti a okousitu zase v pritomne chvili nejsladsi rozkos. Proto se odsud dobrovolne nevzdaluje a.nikdo 252 ji neni drazsi nez ta krasa, zapomina na rodice, na bratry 1 na vsechny druhy, nie si z toho nedela, kdyf jmeni zanedbavanim

hyne, pohrdne vsemi zasadarni 0 zakonitosti a slusnosti, jimiz

se pfedtim vychloubala, a je hotova slouziti a lihati, kdekoli by

ji nechali co nejblize u jeji touhy; nebot'krome toho, ze mauctu

k cloveku rnajicimu krasu, nalezla jedineho lekafe nejvetsich b utrap. Tento pak stav, krasny hochu, ty, ke kteremu pronasim svou ree, jmenuji lide erotem, laskou, avsak az uslyslS, jak jej nazyvaji bozi, bezpochyby se pfi svem mladi zasrnejes. Uvadeji,

. mysltm, nektefi z homerovcii ze zastrcene basne dva verse na

.1

i i.

1

.1

I

I

I

41

r1\..lVROS

Erota, Z Diem je druhv velmi bui ,: ..

takto' .,. yny a nepfilis pofadn'. ..,.

. ~~~a

253

lidf smrtelnych pteme mu ·~'l .• l' . r

b . v rz/l.a elm"] E'~o'

OZI vsak Pteros56 iei zv . .r ' S,

] J OU, to pro sflu rostie! peri.

Ternto je ovsern mozno ve v't' v.

wv. n I, a mazno J n VV·.

pncma stavu milujicichje prave t t event!; precc vsak

N v Ii 00

uze, byl- I zachvaccny jedn' •

nesti tezSl borne 1dfdlOjmenneh: ~?VO.dcu ?ioVYch, mt1.ze Areovi a s nim konali tu objizd'l' k en vs.a~ JSOU sluzebnici EnJta a domnivaji se, ze s~ . «u, dykoh JS011 postizeni od

kii d JIm od mJlovaneh v,,

• v v a, maji chuf vraidit a jsou hotov' . . 0 CI~l nejaka

d lacky. A takto kaidy zije dol d I zablJet 1 sebe I sve mi-

r ' ill je neporuse V"

zeni na tomto svete, podle tab b h . n a ZIJe prvn] zro.

_. v v 0 a a Jehoz byl •

pncemz ho jak mozno ctf a napod b . ' , pruvodcem,

" . 0 tiJe a ttrnto e •

je 1 s milovanyrni is ostatnimi lid ' zpusooem obeu.

l' ku . ml a tak se k ni h '

as SI vybira mezi knlsnYrni k v d' - m c ova. Svou

by to byl pro neho bub ~".+.'a'.~' ~ ~odle sve povahy, a jako , , J" n 51 JeJ a db'

e ucttval a posvatnymi akony osl 1 Z 0 ) sochu, aby jej

h1 d' b . ... avova. A tu p. dci .

e 1, a Y jejich milovany byl di " ruvo c) DlOVi

t d . . lOS, Jasny svou d v,

e Y, je-Ii clovek nadany pro fil fii US1; zkoumaji

I oso 11 a vddco t'

na eznou a do neho se zamiluji d v1 ., VS VI, a kdyz ho

tak0VYm byI. Jestlize tedy neJ'sou' . ~¥ ap v8eehno, aby necim

•. ]IZ od dV' v'vk

clUnosti, tehdy se do TIl' da1il'··' k nveJs a oddani te

;J, ucr Be d v

dob)'rvajf poznatku, hledice pak nal F~' e c~mu mohou, i sami

povahu sveho boha, doebazeji ris v ch 1 S~l U sebe plirozenou na sveho boha, DotYkajiee s hPec u sIlnou nutnosti divat se

• , ..... , ., v e 0 vzpomimin' boe

vytrzeru pnjimaji z nebo ZVYky v. . im, v ozskem

mozno nab}ti podilu boba. a pokl ~ c~ost.r, pokud je cloveku

techt ., .. .' a iU1ce rmlovaneho .'V'

o veer man ho jeste vice 'd' za pnCInU

b k h ky ra I, a co cerpa" D' .

a c ant ,to vlevajf do duse'1 ' lJI 2 La jako

v llll ovaneho a talc . . v.

mozoo nejpodobnejsim svemu bah K v, Ie] emf co

u. ten pak zase byli v pro.

c

42

FAIDRUS

'V'odu Herine, hledaji povahu kralovskou, a kdyz ji naleznou, deiaji S ill vseehno totez. Pruvodci Apollonovi a talc kazdeho z-bohu, fidice Be vzorem sveho boha, hledi, aby jejich milacek mel tak6 takovou povahu, a kdyz ho ziskaji, svym vlastnim

~napodobovanim boha i tim, ze pusobi na sveho milacka a davaji .. mu sroer, vedou ho, pokud je kazdemu mozno, k cinncsti a k podoM onoho boha; pfitom si nepocinaji vuCi svemu milacku se zavisti ani s nedustojnou neprizni, nybrz jednaji tak, ze se po-

kouseji co nejvice ho privesti uplne k uplne podobnosti sarni se

. seboLl i s tim bohem, ktereho uctivaji. Takto se tedy dostava roilovanemu, jestlize je chycen, od toho, kdo zesilel laskou, knisneho a stastneho zajmu a zasveceni, jake davaji pravdive milujici,jest1ize vykonaji, oc se snail, tak.jakjscm vylozil, Ono chyceni pak se deje tirnto zpusobem.

Na zacatku teto feci jsme rozdelili kazdou dusi na tn casti, na Jakes; dvc slozky podoby kofiske a na treti slozku podobnou vozataji; toto rozdeleni pod rime jeste i nyni. Z tech koni, reich jsme, jeden je dobry, druhy ne; avsak v cern zalezi zdatnost toho dobreho nebo spatnost spatneho, to jsme nevylozili, ale nyni to musime fici. Tedy ten z nich, ktery je v krasnejsfm stavu, je svym vzhledem primy a s telern pravidelne rozclenenyrn, S vysokou siji, nos rna vypoukly.je bile barvy, cernooky, milovnik cti s umerenosti a studem, pritel pravdiveho rnlneni, nepotie-

bujici ran, je Hzen jedine pobidkou a slovem; ale ten druhy je zase kfivy, telnaty, sestaveny bez ladu a skladu, rna silnou siji, kratky krk je ploskonosy, barvy tmavc, svetlooky, krevnaty, pfitel zpupnosti a vychloubani, na usich chlupaty, hluchy, poslouchajici, a to jeste stezi, toliko bice a bodcu. A tu kdyz vozataj uvidi milostny zjev a v cele dusi 5e tim dojmem rozehieje ije naplnen bodanim drazdenf a touhy, tu ten kUii, ktery je vozataje poslusny, jako vzdycky i tehdy jsa premahan studem zdrzuje sam sebe, aby skokem nenapadl milovaneho; ale ten druhy nedba jiz ani bodani vozatajova ani bice, nybd

b

c

d

e

254

43

FAIDROS

b

vys1cakuje a prudcc se zene a pusone sprezenci i vozataji vselike nesll<he nut! je jit k rnilacku a zmiriovat se mu 0 vdeku milostne rozkose. Ti dva se zpocatku vzpiraji a mrzi, ze jsou donu(,;ovani k hroznym a nezakonnym vecem; ale nakonec, kdyz nema z10 zadnych mezi, davaji se vesti ajdou, povolivse a slibivse, ie udelaji, co se .jim pfikazuje, A tak se octnou

u milacka a uvidi jeho zafIcl zjev. .

U vozataje, kdyz ho uvidi, pamet' se prenese ke skutecnosti krasy a opet ji uvidi stojici s urnerenosti na posvatnern podstavci; a kdyz ji ona uvidi, ulekne se, v uzasu padne naznak a zaroven jest pfinucena strhnouti oteze dozadu tak prudce, ze oba kane dosednou na kycle, jeden dobrovolne, protoze se. nevzpira, ale ten vzpurny s velkyrn odporem. Kdyz pak odej dou dale, onen ze studu a strnuti zalije celou dusi potem, tento vsak, kdyz ho prejde bolest, kterou pocitil od uzdy a padu, sotva si oddechne, pocne hnevive lati, prudce vycitaje vozatajovi i svemu souspiezenct, ze ze zbahelosti a nemuznosti utekli a porusili sVllj slib; nuti je, proti jejich villi, znova tam jit, a jen steil povoli jejich prosbarn, aby se to odlozilo na jindy. Kdyz pak pnjde umluveny cas a ani delaji, .jako by na to zapomneli, upomina je a nasillm, rzanim i vlecenim je prinuti opet se pfihlizit k milacku s tymiz fecmi, a kdyz jsou blizko, shybne se, natahne ohon, zakousne se do uzdy a nestoudne je vlece; avsak vozataj jeste vice zakusi zase tenpocit, padne nazadjako u prekiizky a je.ste vice, vytrhna siiou uzdu zpatky ze zubn :,zpurneho kone, zkrvavi ten zly jazyk i dasne a sraze mu nohy 1 boky k zemi zpusobi mu bolesti. Kdyz ten spatny kuiimnohokrat zakusi tehoz a ustane od sve vzpurnosti; pak jiz zkrotnuv uasleduje vozatajovy rozumnosti, a kdykoli uvidi krasavce, hyne strachern; takze tehdy jii se st<\';a, ze dusemilovnikova chodi za milackem v studu a strachu.

A protoze ten je jako buh uctivan vsemi sluzbami nikoli od pretvafujicicho se milovnika, ny-bd od toho, ktery je opravdu

c

d

e

255

44

FAIDROS

ill,. ~J') (]..

zachvacen tim citern, a proto7.e je sam svou povahou pfitelem svemu ctite1i -. i kdyz so ad byl v dfivejsl dobe od spolecnL1c:J nebo od nekterych jinych lidi ad neho odvracen jejich fecmi, ze Je osklive stykati se s milujicim, a proto milovnika odstrkuie - tu postupem casu jiz jej pfivcde vek i potfeba k tomu, aby ho pfipustil ke stykurn; vzdyt' pfece neni pfirozenyrn fidem dovolcno, aby byl zly pritelem zlemu, ani aby dobry dobremu nebyl pIitelem. Kdyz pak ho k so be piipusti a seznami se.s je~o re~n:i i chovanirn, tu hned oddanost milujiciho prekvapuje milovaneho, ktery dobfe pozoruje, ze mira pratelstvi, kterc mu prokazuji vsichni jini priltele a pribuzni dohromady, neni nie proti tomu priteli ovladnutemu bohem. Kdyz pak to komi del~i c~s ~.b~a v jeho blizkosti a pfitom se ho dotyka i v gyrnnasiich 1 v J~ych spolecnostech, tu jiz pramen onoho proudu, jejz Zeus, rniluje Ganyrneda", pojmcnoval himeros, touha, bohate plyne k rniIovniku a jednak vnikne do neho, jednak, kdyz uz je zcela naplnen, odteka ven; a jako se vitr ncbo nejaka ozvena odrazi ad hladkych a tvrdych sten a nese se zpet tam, odkud vysla, tak se ten proud krasy vraci nazpet do krasavce ocima; tudy vchazi podle sve pfuozenosti do duse. I pfijde a naplni jej, a pfitom zavlazuje priichody pen, popudi k operovani a naplni zase dus~ milovaneho laskou, A tu rniluje, ale je v nejistotc, koho; a am nevi co se s nun stalo, a nedovcde to rici, nybrz jako by si byl

, .

od jineho nakazil oci, nedovede povecleti piicinu a a111 nepozo-

ruje, ze se jako v zrcadle vidi v rnilujicim. A kdyz ten je pritomen, pfestava ho tyrnZ zpusobem j ako onoho bolest, avsak kdyf je vzdalen, t)mz zpusobern zase touzl, jako jest predmetem touhy, a je v nern Anteros, odraz Erota; on vsak mu riki jinak a mysli, ze to neni laska, nybd pfatelstvi, Touzi pak podobne jako milovnik, ale slabeji, vidcti, dotykati se, libati, spolu lihati; a pak, jak lzc cekati, hned potom to take deta. A tu 113 spolecnern luzku nezkrotny kUi'i milovnikuv rna pohotove, co by reid vozatajovi, a pozaduje za mnoho utrap maly pozitek; kiin milackUv

e

b

c

I

J

I

I I I

I

d

45

256 a

FAIDROS

256

nema si.~e co ~ici, ale zduien smyslnosti a neveda si rady objima milovnika a 11M, laskaje se s nim jako s clovekem velmi oddan~rn, a kdyz spolu lezi, jde tak daleko, ze by neodepjel, co na nem Jest, vyhoveti milujicimu, kdyby ho 0 to pozadal; avsak tu se ~ase jeho sousprezenec spolu S vozatajem proti tomu se studem a rozumem vzpiraji. .

Jestlize pak tu zvitez] lepsi slozky duse a pfivedou k zfizenemu zivotu a filosofii, takovi ride travi vezdejst zivot blazene a.v sV0111~~ti, majice v moei sami sebe ajsouc~ spofadani, kdyz si podrobili to, eim vznikala spatnost duse, a osvobodili to, eim vzni1:ala .zdatnost Po skonceni tohoto zivota nabudou peruti a !eh1~ostl ~. mall zi~!d.no vitczstvi v jednom ze tf] zapaStl vpravde olympijskych, vitezstvi, nad ktere nernuze cloveku poskytnouti vetsiho dobra ani lidska rozumnost, ani bozska ~i_Ieno~t. , A v~ak povedou-Ii zivot hrubsi a nefilosoficky, ale ZadOS[lVY en, tu asi brzy v opilosti nebo ph nekterem jinem nedostatku pece ti dva jejich nezflzen] tahouni napadnoujejich duse nestrezene, svedouje dohromady a zvoli si i provedou to co byva ad obycejnych lidi pokladano za blaho; a kdyz to provedou, v ostatnim case toho sice jii uzivaji, ale zfidka, ~~,~t.o~e delajf v~ci, ktere nejsou rozhodnntim cele duse, Tu pak zsji i nto ve vzajernnem pratelstvi, ale v mensim nez tam ti i za ~ani lasky i kdyi z ni vyjdon, soudice, ze si ~avzajem' d~li IJe~~~ ad ~~heho pfijali nejvetsi zaruky a ze je nesmeji nekdy zrusrti a vejitr v nepfatelstvi, Ana konci zivota vychazeji z tela srce bez peruti, ale S nabehem k opefovani, takze ei odnascji ~:ma~ou. odmenu za svou erotickou silenosr; nebot'pro ty, ktefi JIZ zacali podnebeskou cestu, stanovi zakon, ne aby jdte pfisli do t111y a na cestu pod zeml, nybrz aby prozivali Jasny zivot ~ byli Sf~stni na spolecne oeste a aby se jim za jejich lasku jednou zaroveii dostalo peruti,

. Tyto tak bohate a tak bozske dary ti da, hochu, pfatelstvi milovnikovo; avsak duveme styky nemilujiciho, s primesi lid-

b

c

d

e

46

FAIDROS

m,2:

ske rozumnosti, jez rozdelujl dary lidske a skrovne a zrodi v piatelske dusi nizkost, vychvalovanou ad mnozstvi jako ctnost, zpusobi, ze se ta duse bude devet tisic let nerozurnna kolotat po

. zemi i pod zerni.

Zde mas, mily Erote, tu palinodii, podlc nasich sil co nejkrasnejsi a ncjlepsi, jako dar i pokutu, jez musila byt kvelli Faidrovi pronesena po vsech strankach basnicky a zvlaste basnickymi siovy. Nuze, odpust'mi tu dfivejSi fec a pfijmi zavdek touto; hud' mi pfizniv a milestiv a to eroticke umeni, ktere jsi mi dal, mi v hnevu ani neodnimej ani nekaz, nybrz dej, abych by! u krasavcii jeste vice vazen nezli nyni, A jestlize jsmc ti v predesk reel fekli ncco nepfijemneho Faidros a ja, davej vinu Lysiovi, otci toho nametu; zdrzuj ho od takovych re~l a obrat'ho. k filosofii, jakc je k ni obracen jeho bratr Polernarchos, aby take zde tento jeho milovnik jiz nebyl rozdvojen, nybrz aby, jsa oddan filosofickym recem, set ve svem zivote pfimo k Erotu."

b

257

I

,I

Faidr. Modlim se spolu s tebou, Sokrate, aby se to stalo, je-Ii to pro nas lepsi, Nad tvou reci vsak jsem jiz davno pln obd.ivu; o tolik jsi ji udelal krasnejsi nezli tu prvni! Proto marn strach, aby se mi Lysias neukazal vsednlm, bude-Ii totiz chtit postaviti proti ni jinou. Vzdyf take nedavno, podivuhodny priteli, kterysi politik utrhacne nan utoce, prave tohle mu vytykal a v cele BVe utrhacne feci ho nazyval logografem," pisatelem reel. Je tedy mozne, ze)1se nam snad ze ctizadosti zdrzel psani.

Sokr. Smesne to mineni pronasi], mlady muzi, a hrube se myHS 0 svem druhu, jestlize ho pokladas za talc lekaveho. Snad si take myslis, ze mu ten urrhacny utocnfk ifkal ta slova s hanlivym umyslem.

Faidr. Ano, bylo to videt, S6krate; a visjiste i sam, ze ti, ktefi maji v obcich ncjvetsi moe a jsou nejvazenejSi, stydi se psat reci a zanechavat po sobe sve spisy, bojice se mineni budoucnosti, aby nebyli nazyvani sofisty.

d

c

47

'57 d F A 1 D R 0 S

Sokr. To je vytaeica,60 Faidre, Ty nepozorujes, zenejdomysli-

e vediSl Z politikii nejvice touzi po spisovani l~eci a po zanechavani spisu; vzdyt kdYz pisi nejakou ree, tak mile se chovaji ke schvalovatelum, ze jeSte uvadeji na prvnim miste ty, ktefi je vsude chval L

Faidr. Jak to myslis? Ja nerozumim.

258 S6kr. Nerozumis, ie je na zacatku 11 politika na prvnim miste

napsan schvalovatel?"

Faidr. Jakto?

Sokr. "Usnesla se", tak se tusirn fib, "rada" nebo "lid" nebo oba a "ten a ten navrhoval" - tu ovsem rnluvi ten pisatel s velkou vaznosti as velebenim sam 0 sobe - potom mluvi dale, ukazuje schvalovatelum 8VOU rnoudrost, a pIitom nekdy stvori spis velmi dlouhy; ci nezda se ti, ze takova skladba neni nie jineho nef sepsana fee?

b Faidr. Ano, zda,

S6kr. Tedy jestlize tato ree obstoji, radostne odchazi z divadla jeji skladatel'"; pakli vsak propadne a on je zbaven prava zabyvat se logografli" i spisovatelske hodnosti, nnouti se i on sam i jeho druzi.

Faidr. To jiste,

S6kr. Patrne ne proto, ze by pohrdali tou 6ooost1, nybrz ze maji pro ni obdiv.

Faidr.Ovsemie.

Sola'. A co kdyz se vyskytne feenik nebo kral schopny chopiti

c se moci Lykurgovy nebo Solonovy nebo Dareiovy a stati se v obei nesmrtelnym Iogografem," zdali pak nepoklada sam sebe Jeste za ziva za bohorovneho a zdali pak 0 nero prave tak nesoudi i lide pozdejsich dob, divajice se 11<1 jeho spisy?

Faidr. To jiste,

Sokr. Domnivas se tedy, ze nekdo z lidi toho druhu, at' je to kdokoli a j akkoli nepfiznivy Lysiovi, ho bini prave pro tuto vee, ze je spisovatelem?

48

F AID R 0 S III,2'

-.....,

Faidr. Podle toho, co fikis, to nenl podobno pravde; vzdyt'tu by karal, jak se podoba, svou vlastni zalibu.

Sokr. To je tedy kazdemu zrejme, ze spisovani reci samo d a sobe neni nic oskliveho,

Faidr. Proc by take bylo?

Sokr. Ale to uz je, myslim, osklive, mluviti a psati ne krasne, nybrz osklive a spatne.

Faidr. Patrne,

S6kr. Nuze, v cern zalezf ten zpusob, ze se pise krasne a naopak? Je otazka, Faidre, zdali nejak potrebujeme vyzkouseti o tom Lysiu nebo nekoho jineho, kdo nekdy neco napsal nebo naptse, bud' spis politicky nebo 0 soukromych vecech, ve versi jako basnik nebo bez verse jako spisovatel nebasnicky.

Faidr. Tazes se, zdali potiebujeme? K cemu by tedy clovek, e abych tak fekl, iil, kdyz ne pro takoveto rozkose? Vzdyf snad

ne pro ony, u kterych je treba napfed pocitit bolest, sice by nevznikl ani pocit rozkose, jako tomu je bezmala u vsech rozkosi telesnych; proto take jsou pravern nazvany otrockymi.

Sokr. Casu marne dost, jak. se podoba; a zaroveri tak se mi

zda, se na nas divajii cikady, ktere v takovern vcdru nad nasimi hlavami zpivaji a vespolek hovofi, Tu kdyby uvidely i nas dva, 259 ze po zpusobu vets my lidi v poledne nerozmlouvame, nybri; dflmame a jsme ad nich pro svou dusevni lenost ukolebani, pravem by se n:im posmivaly a myslily by, ze jim to pnsli do

toho utulku nejaci otroci a ze tu spl jako ovce, odpocivajici

v poledne kolcmstudanky. Pakli vsak budou videt, ze rozmlou-

vame a plujeme mimo lIe jako mimo Sireny, odol:ivajice jejich b svodu, snad by nam pIny obdivu daly ten dar, ktery maji od bohu,

aby jej davaly Iidem,

F .aidr. A co to maji? 0 tom jsem totiz patrne dosud neslysel. Sokr. Neni hezke, aby 0 takovych vecech neslysel muz, ·ktery miluje Musy, Vypravuje se, ze cikady byli kdysi lide z toho pokoleni, ktere iiIo pfed narozenim Mus. Kdyz.pak se

49

259 b

FAIDROS

zrodily Musy a objevil se zpev, 1:'1.1 se nektefi z tehdejsich lidi

c dostali rozkosi do takoveho vytrzeni, ze pro samy zpev zanedbali j idle i piti a nic nepozorujice zemreli: z tcchto potorn vznikl rod cikad a dostal od Mus ten dar, ze po narozeni nepotrebuji vyzivy, nybrz bez jidla a bez napoje hned zpivaji az do konee sveho zivota; kdyz potom prijdou k Musam, podavaji zpravu, kdo kterou z nich uctiva ze zdejsich HdL A tu Terpsichore cini nad jine milymi ty, 0 kterych podavaji zpravu, ze ji uctivali

d v sborovych tancich. Erato pak ty, kteii ji uctivali v oboru milostnem, a tak i ostatnim, podle zpusobu, jak je kazda uctivana; nejstarsi pak, Kalliope, a Uranii, jez nasleduje po ni, oznamuji ty, ktefi travi zivot ve filosofii a uctivajl jejich musicke umeni, nebof any jsou nejvice ze vsech Mus ve styku s nebem a 8 rnyslenkami bozskymi i lidskymi, a proto vydavaji nejkrasnejsi hlas. Z rnnohych tedy pricin rnusime 0 necem rnluvit a nespat v dobe poledni.

Faidr. Ano, musime tedy ·mluvit.

e Sokr. Nuze tedy pozorujme, co jsme si pfi1ve nyni dali za

pfedmet pozorovani.jakym zpusobem se fec mluvi a pise krasne a jakym opacne.

Faidr. Zfejme,

Sokr. Zdali pak nemusi byt zakladem toho, co rna byt povedena dobie a krasne, mysleni mluvciho, znajici pravdu 0 tech vecech, 0 kterych hodla mluviti?

Faidr. 0 tom jsem slysel rnluvit tak, rnily Sokrate, ze neni

260 nutne tomu, kdo hodla byt reenikem, ucenim poznavat veci vskutku spravedlive, nybrz ktere by se zdaly spravedlivymi mnozstvi, jet a nich bude rozsuzovat, ani veci skutecne dobre nebo krasne, llybri ktere se takovymi budou zdat; nebof z tech ze vychazi premlouvani, a ne z pravdy.

Sokr. .Zamitnout nelzes/ov",6s Faidre, ktera pronesou rnoudfi, nybd treba zkoumati, zdali v nich neni neco pravdy; a tak nclze nedbati toho, co bylo nynl receno.

50

FAiDROS

HT.2!

Faidl' Spnlvne mluvis

Sokr. Zkoumejme to tedy tuleta.

Faidr. J ak?

S6kr. Jestlize bych te ja premlouval, aby sis k obrane proti

nepratelum opatril kane, ale oba bychom kone ne~na1i, avsa~ja bych vedel 0 tobe to1ik, ze Faidros poldUda za kone to z krotkych

zviTat, ktere mil. ncjdelsi 1.18i -

Faidr. Bylo by to smesne, S6krate.

SOkr. Jeste ne, ale kdyz. bych te viizne premlouval a skladal chvalorec na 081a, v nii bych ho jmenoval konern a vykladal, ze to zvife je neocenitelne dorna i ve valce, protoze se da up~~fe~it: aby se z neho bojovalo, je schopne k noseni zavazadell11zItecne

k mnoha jinym veccm -

Faidr. To by bylo jiz docela smesne. " . . Sokr. Zdalipak neni lepsi byt srnesny a pratelsk)! nezli hrozny

a nepfate Isley?

Faidr. Patrne,

Sokr. Stane se, ze muf zbehly v retorice, ktery nezna dobre

a z16, je postaven pied obec, ktera je lake v takovem. stavu, a premlouvtt ji, pncerni pronas] ehvaloiec ~c 0 stin~ osla J akob,Y o stinu kone, ny-bri 0 zh§:mjako 0 dobrem; jsa vvcvicen v poznavani nazortl mnozstvi skutecne ji piemluvi, aby delala spatne veci misto dobrych: jakou asi zen by po tom vsem sklizela

retorika ze sve setby?

Faidr. Ne pnlis peknou.

Sokr. Nehanobili jsme snad, pfiteli, fecnicke umeni hrubeji,

nez je slusno? To by snad reklo: "Co to, podivni lide, tl:~h~t~? VZdyt ji nikoho, kdo nezna pravdu, nenutim, aby se neil recnictvi nybrz, zmuze-li neco rna rada, dopomcuji, aby se ° mne liehaz'el tak, ze si napfed ziska onu; to vsakprohlasuji sdfuaze:u, ze beze mne znalost jsoucen nikomu nepomuze, aby umele

pusobil svou reci."

Faidr. A nebude snad mit pravdu, kdyz budc takto mluvit?

e

b

e

d

51

,260 e

FAIDROS

S6Jo-. Ano.jestlize vystupujlci duvody mu dosvedci, ze to jest umeni, Zda se mi totiz, jako bych slysel, ze pfichazeji kteresi dtrvody a tvrdi, ie lie a ie to neni umeni, nybrz neumely cvik; v oboru feci, pravi Lakon," ani neni ani nikdy pozdeji nebude praveho umeni bez styku s pravdou.

261 Faidr. Techto duvoduje potrebi, S6krate; nuze.prived'je sem

a vysetruj, co a jak vypovidaji.

Sokr. Piedstupte tedy, uslechtili tvorove, a presvedcujte Faidra, otce krasnych detl," ze nebude-li nalezit6 filosofovat, nebude anischopen nekdy 0 necem mluvit. Faidros af odpcvida, Faidr. Tazte set

Sokr. Nuze, neni snad recnicke urneni vcelkujakasipsychagogia, kouzelnicke vodeni dusi skrze reci? A to nejen na soudech a ve vsech jinych vefejnych shromazdenich, nybrz b i v soukromych, taz ve vecech malych i velikych, jejiz spravne

uzivani neni 0 nic dustojnejsi, jsou-li jeho predmetem veci vaine, nez jsou-li to veci malicherne? Ci jakjsi ty 0 tom slysel?

Faidr. Pfi Diovi, naprosto ne tak, nybti nejvice se snad uZlva odborneho umeni pfi mluveni a psani tykajicim se soudu a take pn mluveni v recech k lidu; ale ze by melo vet§{ rozsah, to jsem neslysel,

Sokr. C02 jsi slysel toliko 0 Nestorovych a Odysseovych ucebniclch recnick6ho umeni," ktere sepsali ti dva ve volnych chvilich u Ilia, ale 0 Palamedovych'f jsi neslysel nic?

c Faidr. Vi buh, ie ani 0 Nestorovych, jestlize nedeias nejake-

ho Nestora z Gorgia nebo z Thrasymachaa z Theod6ra?O nejakeho Odyssea.

Sokr. Snad. Ale tyto nechme byt; ty vsak fekni, co delaji na soudech sporne strany? Neni-li pravda. ze se prou? (;i co fekneme?

Faidr. Prave to.

Sokr. 0 spravedlivem a nespravedlivem? Faidr. Ano.

52

FAIDROS

m,261

I

I

I

i

!

t

I

.,

I ~

SakI'. 'I'edy kdo to dela podle pravidel umeni, zpusobi, ze se totez t)rrnZ lidem ukaze jednou spTavedlivym, a kdyz bude chtit, d

nespravedlivYm?

Faidr. Jak by ne?

Sokr. A pfi reci k lidu, ze se obci budou tytez veci zdatjednou

dobrymi, a hned zase opacnymi?

Faidr. Tak jest.

Sokr. A nevime snad 0 elejskem Palamedovi, ze mluvi podle

pravidel umeni tak, ze se tytez veci ukazuji posluchacum podobnymi i nepodobn)rrni, jednemi i mnohymi, trvajicimi v klidu i jsoucimi v pohybu?

Faidr. Jlste.

Sokr. Netyka se tedy umeni spomych reci jedine soudu

a recneni k lidu, nybrz, jak se podoba, vseclmy siovni projevy e jsou predmetem jisteho jednoho umeni, ac je-li takove, toho, kterym clovek bude schopen vsechno vsemu ciniti podobn)rm, pokud jde 0 veci, s kteryrni je rnozno to delat, a 0 lidi, pred kterymi to je mozno, a kdyz by jiny delal ptipodobnovani a pfitom to zakryval, vyvildeti to na svetlo,

Faidr. Jak myslis neco takoveho?

S61o-. Ukaze se mill to, zda se mi, kdyz budeme hledati v tomto srneru, Vznika klam spise pfi tech vecech, ktere se lis 1 ad sebe mnoho, 1':1 pri tech, ktere se list malo?

. Faidr. Pfi tech, ktere milo. 262

Sokr. Ana, nebof pfi pomalern piechazeni spise ti ujde, ze jsi

zasel v opacny srner, nezli pfi velkem,

Faidr. lak by ne?

Sokr. Tedy kdo chce jineho oklamat, ale sam nebyt oklaman,

musi pfesne znat podobnost veci a nepodobnost.

Faidr. To je nutne, .

Sokr. Ajestlize nebude znat pravdujednotlive veci, zdali pak

bude schopen rozeznavat u ostatnich veci podobnost s tou veci neznamou, ze je mala a velika?

S3

r, 262 b

-F A·j DR 0 S

d

Faidr. Nemozno.

- S~I:" Tedy u tech, kte.fi mall minen] odpomjid sk:utecnosti

a se klarnuu, patrne vznikl tento stay skrze neiake podobnost'

Faidr.: • J 1.

1 az r. Aspon se talc stava.

Sokr. Jest tedy snad rnozno, aby nekdo umele dovedlzpuso_ bo~a~ P?male pfec~azeni, odvadeje prosti'ednictvim podohnostI po~azde od slQltecno:>h k opaku, nebo aby dovedl sam tomu unikati, kdo nenabyl poznani 0 pods tale kazdeho jsoucna?

Faidr Ne, nikdy.

Su~kr. Srnesne te~y, pftteli, a neumele umeni reci poskytne patme ten, kdo nezna pravdu a honi se jen za minenimi.

Faidr. Skoro se zda. .

Sokr. Chces tedy, abychom na reci Lysiove, kterouneses 1 na tech, ktere jsem ja pronesl, uvideli neco z toho, cemu fikame neumele a umele?

Faidr, Ze vseho nejradeji, nebot' zatim,mluvimciaksi na-

prazdno, lcdyi nemame vhodnych pffldadu. ...

_ S6!a:' !.iste neja.~o,u sf~st~o~ n<:lhodou byly patrne proneseny ty dve recr ?b~a~U!lC~JakYSl priklad,jak by clovck znalypravdy ~O~I hravynu recnu svesti poslucbace. A ja, Faidre, z toho vmim b.ohy, techto mist; a snad i vestci MlIS, ti pevci nad nasimi hlavami, nam vdechli tento dar; vzdyt' ja se jinak nevyzmim v zadnem umen] recnick6m.

F ~idr. D~jme tornn, ze mAs pravdu; jenom objasni, co myslis. Soler. Nuze tedy, piecti mi zacatek Lysiovy feci.

. Faidr. ,,0 mycb zajmech ty vis a slyseljsi, ze myshm, ze nam ]e,ku prospecnn jejich uskutecneni. Soudfm pak, ze bych ne~eIm~t v ~vem prani nellspikh jen proto, ze pnive nejsern tvyrn ml1ovmkem. Nebof rni10vnici tehdy _ "

S6~·., Piesta.:1. Ide tedy 0 to, rici, v cem spisovatel chybujs a co dela neumele, ze ano?

Faidr. Ano.

Sokr, Nuze, neni-Ii pak kazdemu zfejme aspoii to, ze 0 ne-

b

c

e

263

54

. I I I

FAIDROS

lU~ _

(

kterych z takovychto veci jsme v» shode, 0 nekterych vsak ve sporu?

Faidr. Zda se mi, ze rozumim, co pravis, ale rekni to jeste jasneji.

Sokr Kdyz nekdo rekne slovo "zelezo" nebo "sti%ro", zdali pak si nepomyslime vsichni totez?

Faidr. Jiste.

Sokr. A co kdyzrekne slovo "spravedliv6" nebo "dobre"? . Nejde tu kaidy jinam .a nejsme snad v rozporu mezi sebou

vespolek i sami se sebou?

Faidr. Ovsem, ze ano.

Sokr. Tedy v jednech vecech se shodujeme, v druhych ne. Paidr. Tak jest,

Soler. Na ktere Z obou stran jsme tedy pristupnejsi klarnu a v kterych vecech rna retorika vetS[ moe?

Faidr. Zfejme ze v tech, kde jsme nejisti.

Sokr. Tedy zajistc kdo se chce dati na cestu recnickeho umeni, rna 81 nejprve tyto veci jistym zpusobem rozdelit a zachytit jakysi vyznacny [liz obojiho toho druhu, i v kterem musi rnnozstvi kolisat i v kterern nemusi,

Faidr. To by veru vypozoroval krasny jev, Sokrate, kdo by to zachytil.

Sokr. Potom, myslim, kdyz se octne u kazdeho jednotliveho pfipadu, nesmi zustavat nevsimavy, nybrz rnusi bystre posuzovat ke kteremu z obou rodf nalezi to, 0 cern hodla mluvit.

,

Faidr. Jak by ne?

Soler. Nuze a co laska? Marne ji pocitat mczi veci sporne, ci nesporne?

Faidr. Jiste mezi sporne; ci myslis, ze by ti jinak bylo byvalo rnozno mluvit ° ni to, co jsi pied chvili promluvil, ie to je zkaza pro milovaneho a milujiciho, a zase ze to je nejvetSi dobro?

Sokr. Mas doeela pravdu; ale fekni rni i toto - ja se totiz pro

d

b

c

55

263 d

FAIDROS

vytrzenirnysli dobre nepamatuji - zdalijsem na zacatku sve feci vyrnezil pojem lasky.

Faidr. Vi buh, nevyslovne durazne.

Sokr. Beda, oc umelejsi jsou podle toho v recneni Nymfy, dcery Acheloovy," a Pan, syn Herrmrv, nez Lyaias, syn Kefalily! Ci rnluvim naprazdno, a take Lysias na zacatku sve feci o lasce nas pfinutil pojmouti Er6ta jako jedno ze jsoucen, ktere

e sam chtel, a podle toho pojmu pak uspofadal a provedl celou

svou dalsi fec? Chces, abychom znova prectli jeji zacatek? .

Faidr. Je-li ti libo; ale co hledas, to tam neni. Sokr. Cti, abych slysel jeho sameho.

Faidr. ,,0 mych zajmech ty vis a slyseljsi, ze myslim, ze nam je ku prospechu jejich uskutecneni. Soudim pak, ze bych nemel 264 mit v svern prani neuspech jen proto, ze prave nejsem tvym . milovnikem. Nebot'milovnici tehdy, kdyz ustane jejich touha, lituji svych dobrodini -"

Sokr. Veru, tenhie spisovatel. je, jak se podoba, dalek toho, aby delal, co hledame, kdyz se snazi ne od pocatku, nybri od konce zpet naznak pfeplouti svou rec a zacina tim, co by milovnik mluvil svemu milacku az na konci. Ci na tom nie nezalezi, Faidre, ty mily clovece?

b Faidr. Jiste to je, S6krate, konec, 0 cem takto mluvi,

Sokr. Aeo ostatek? Nezda se, ze jsou casti te reci vrZeny beze vseho pofadku? Cije patrno, ze to, co je feceno na druhern miste, musilo byt z nejake nutnosti polozeno na druhem miste, a tak i jina slozka te promluvy? Mne totiz, cloveku nie neznajicimu, se zdalo, ze spisovatel hezky statecne povedel, co ho napadalo; zncEi snad ty nejakou logografickou nutnost, pro kterou on tyto

veci takto iadou vedle sebe polozil? .

Faidr. Jsi hodny, ze mne pokladas za schopnatak presne c rozpoznati j eho zamery.

Sokr. Ale fekl bys, myslim, asp on to, ze kazda rec rna byt slozena jako zivy- tvor a rna miti jakesi sve vlastni telo, takze

56

f I

I I

I

,

FAIDROS

III,2e

by neby la ani bez hlavy ani bez nohou, nybd aby rnela stfed i krajni casti, napsane tak, aby se hodily k sobe navzijem

ik celku.

Faidr. .Jak by ne?

Sokr. Nuze, pozoruj tu rec sveho pritele, zdali je takto sloze-

na, ci jinak, a naleznes, ze se nic nelisi od napisu, ktery byl, jak se vypravuje, slozen na fryzskeho Midu."

Faidr. Jaky to napis a co s nim bylo? d

Sokr. Jest to tento napis:

i

I I.

Kovova jsem jll panna a na hrobe Midove stojlm. Dokud potece voda a vysoJce porostou stromy, naporad budu zde stat, tu. na teto mohyle ialne, budu pocestnym hldsat, ze zde je pochovan Midas.

Ze tu nic nezal~zi na tom.icte-li se nektery jeho vers jako e prvni nebo jako posledni, to asi pozorujes.

Faidr. Posmlvas se nasi feci, S6krate.

Sokr. Nuze tedy, nechme ji byt, aby ses ty nemrzel- ackoli se mi zda, ze rna mnoho pfikladnych stranek, ke kterym by leckomu prospivalo pfihlizet, jen kdyby se pnlis nesnazil je napodobovati - a pojd'me k tern druhym recem. Bylo totiz, jak se mi ida, u nich cosi, nac by se meli podivat, kdo ehteji konat

zkoumani 0 recech.

Faidr. Co to myslis? 265

Sokr. Byly patrnejedna druhe opakem; nebot' jedna tvrdila,

ze se rna vyhovovat rnilujicimu, a druha, ze nemilujicimu.

Faidr. A tvrdily to velmi razne,

Sokr. Mysliljsem, ze feknes prave sIovo, ze silene; vzdyt'to prave je to, co hledaly. Pravi1i jsme totiz, ze je laska jakasi silenost, ano?

Faidr. Ano.

Sokr. Silenosti pak ze jsou dva druhy, jedna, ktera vznika

I

·1

I I

I i

57

65 OJ

FATDROS

FAIDROS

d

z lidskych nemoci, dnlh.a, ktera vznika bozskym odlucovinim od obycejnych pravidei.

Faidr. Ovsemze.

S610' Tu bozskou jsme rozdelili na ctyfi casti, nalezic! bohsm, a vestecke nadsen; j srne pfidelili Apollonovi, Dionysovi zasvecovaci, Musam zase basnicke, CtYrte pak Afrodite a Er6- tovi; 0 eroticke silenosu jsme rekli, ze je nejlepsi, A kdyz jsrne, nevim llZ jak, vypodobUovali eroticlcY stay - pntomjsme se snad dotykali neceho pravdiveho, ale take asi zabihali jinam _ a vytvorilijsme ze smesi fee ne veskrze neplesvedcivou, pripojili jsrne, Faidre, v mime a zbozne bravosti jakysi mythicky hymnos na meho i tveho pima Erota, dohlizitele na krasne hochy,

Faidr A veru, mne to nebylo nepiijemno poslechnour. Sokr. Nuzc, vezmeme odtarntud toto poucenl, jak mohla ree prejiti od hany k chvateni.

Faidr. Jak to tedy rnyslfs?

S6h'. Mne se zda, ze jedna cast tech reci byla vskutku jen sehrana bra; ale pokud j de 0 dva druhy v tom," co bylo jaksi nahodou prornluveno, nebyla by nevdeena prace, kdyhy nekdo dovedl odbome postihnouti jejich vyznam.

Faidr. Kterych to?

S6/o-. Za soubom6ho nazfrant uvadet pod jednu zp~sobu veci poniznu rozptylene, aby vymezovfmim kazdeho pojrnu cinil jasnym, 0 cern by pokazde chtel poudovat, Tak napifklad eo se tYee nynejsich vykladu 0 Erotu - kdyz bylo vyrnezeno, co Eros jest - at' HZ to bylo receno dabre nebo spatne, aspori tim nabyla ree moznosti pronesti ryrokjasn:V"a sam se sebou shodny.

Faidr. A ktery rnysHS, S6krate, ten druhy druh?

Sokr. Byti schopen zase naopak rozdelovat podle pojmovych druhu na prirozene cleny a snazit se nezlomit pfitom zadnou cast po zpusobu spatneho kuchare Naopak je tfeba si poCinati, jako prave si pocinaly ty dye feci; pojaly nerozumnost mysli jako

jeden spolecny pojmovy druh, ale jako Z jednoho tela ;yrflstaj! dvoji a stejnojmenne udy, z nichz jedny. byly ~~Z'.;a~y .le~e a druhe prave, talc take 0 dusevni uchylnosti ~SOUClIi~ r: ree,: .ze to je v nas od pfirozenosti jeden druh, a tu jedna delle tu cast nalevo ncustala ji opet deliti, aZ tam nalezla, co by se rnohlo nazyvat jakousi levou laskou, a tu zcela po pravu pokarala, kdezto ta druha DaS nrivedla na pravou stranu sflenosti a naleznuvsi tam lasku s onou sice stejnojmennou, ale zase jakousi bozskou, ukazala ji 'a v ychvalila, ze je pro nas pficinou nejvetsich dober.

Faidr. Mas zcela pravdu.

Sokr. Techto veci j sern i ja sam milovnikem, Faidre, tech rozboru a souboru, abych by! schopen mluviti a mysliti; a take kdykoli usoudim 0 nekorn jinem, ze je piirozene schopcn se divati na iedno a na mnohe veci, zenu se za nim vzadu jako po stope boha.74 A ovsern zdali nazyvam hdl schopne to delati spravne, ci ne, vi biih; ale at'je tomujakkoli, jrnenuji je:~ dosud dialektiky, Avsak nyni rekni,jakje tieba nazyvat ty, kten nabyli pouceni od tebe a od Lysia? Ci to je ono umeni fe~nicke, je~lOz uzivanim se Thrasymachos a ostatni sami stall dovednymi v mluveni a take delaji takovymi i jine, kteifkoli jsou ochotni jim jako kralum prinaseti dary? . ,~,

Faidr. Kralovsti jsou to muzi, avsak ne ze by byli znali veer, na ktere se taz:es. Ale tento drub podle meho zdani nazyvas spravne, kdyz mu fikas dialekticky; ale retoricky drub, zda se

mi, namjeste unika, ,

Sokr. Jak to? Bylo by snad neco krasneho, co by bylo vzdalena od tohoto oboru, a piece jepojimano odbomou naukou? Naprosto tim nesmirne ty a ja pohrdat, nybIZ musime riei, co

prave je to, co zbyva z retoriky. v', •

Faidr. Jiste to je velika spousta veci, Sokrate, tech, ktere J80U v knihach napsanych o recniekem umeni,

Sokr. A dobie jsi pripomnel. Za prve, myslim, ze uvod/5 rna

b

c

e

S8

59

III, 2

266

b

e

"

d

266 d

FAIDROS

?Yti pronasen na zacatku reci;tyto veci nazyvas -ze ana? -terni jemnostmi umeni?

e Faidr. Ana.

Sakr. Za druhe pak jakesi vypravovani a po nem svedectvi za treti diskazy, za ctvrte pravdepodobnosti; take a dotvrzovani a p~fdav~~.k dotvrzovani mluvi, tusim, muz z Byzantia, nejlepsi umelee reel.

Faidr. Myslls vyborneho Theodora?

Sokr. Jak jinak? Take ze se rna skladat vyvracenl a pildavek: k vyvraceni v zalobe i v reci obhajovaci. A vytecnika Euena

p 76 'd'?71 ,

Z . am neuva nne. Ten prvrn vynalezl skryte projevovani

a neprime chvdly - podle nekterych ski ada i neprlme hany ve ve~s~ch, pro us?adneni pameti - vzdyt' je to moudry muz, !els1~78.~, ?orgla ~echame b~? Ti uvideli, ze vice nez pravdy Jest 81 vaziti pravdepodobnostI, dale pak zpusobuji silou reci,

b ze se male veci jevi velikyrni a velike malymi, a nove veci pfedstavuji starym zptisobem a opacne novym; take vynalezli ' ve vykladu 0 vsech vecech i strucnost jec] i nesmime delky, Kdyz tyto veei ode mne kdysi slysel Prodikos, zasrnal se a pravil, . ze on SaID jediny vynalezl umeni reCi, kteryeh je potrebi: ze neni potreb] ani dlouhych ani kratkych nybrz pfi-

merenYch., . '. '

Faidr. Vyborne, Prodiku!

Soler. 0 Hippiovi nemluvime? Myslim toti2, ze by s Prodikern souhlasil i ten host zElidy.79

Faidr. Proc ne?

Soler. A dale, jak bychom vypovedeli recnicke nauky Miisy ~610vy,gO jako zdvojovcini, sloh prupavedni a sloh obrazny, I sbirku slov Likymniovych, jez Likyrnnios" P610vi dar oval k vytvofeni .Krasy jazyka"S2?

Faidr. Od Pr6tagory, Sokrate, nebyly nejake takove veci? Sokr. Jakasi .Spravnost jazyka", hochu, a mnoho jineho krasneho. A vsak nad zalnym! reemi, vlacenymi ke st.an a chn-

267

c

60

FAIDROS

III, 26

dobe, panuje svym umenim, jak se rni zda, sila muze Chalkedonsld:ho;&] ten muz zaroveii dovede mnozstvi rozjitfiti, a zase rozjitfene kouzelnymi slovy tisiti.jak sam pravil; take nejpiiso- d biveji urn! osocovati, i OSOCOV3ni, at' to je kdekoli, vyvratit.

A dale, co se tYee konce feCi, podoba se, ze vsichni spoleene rnaji totez mineni; jedni mu fikaji Zaver, jini mu davaji jine jmeno.

Faidr. Myslis zpusob uvesti na konci posluchacurn na pamet'

struene vsechny jednotlive myslenky 0 predmetu Teci?

Sokr. Ano, to myslim, it mas-lity jeste neco jineho fici • 0 recnickt~m umen!-

Faidr. Jen malickosti, ktere nestoji za Tee.

Sokr. Nuze, malickosti nechme byt; ale radeji se podivejme 268 pfi svetle na tyto veci, jaky a kdy rnaji urnelecky vyznam,

Faidr. Ba velmi silny, Sokrate.jiste aspoii ve shromazdenich

lidu.

S6kr. Ano, maji. Nez podtvei se i ty, vzacny piiteli, zdali se

snad i tobe jevi jejich osnovatak fidkoujako mne,

Faidr. Jen ukazuj.

Sokr. Nuze, povez mi toto. Kdyby nekdo prise] k tvemu pfiteli Eryximachovi nebo kj~ho otci Akumenovi" a rek1: "Ji umim podavat telfun takove prostredky, ze je podle sve virle zahfivam i chladim, a kdykoli se mi uzda, zpusobuji zvraceni b nebo take prujem a velmi mnoho jinych takovych veci; a kdyz

to umim, soudim, ze mam pravo byt lekafem a take delat leka-

rem jineho, komukoli bych odevzdal znalost techto veci." - co "

by asi na to fekli?

Faidr. Co jineho, nezli ze by se otazali, zdali krome toho take vi, u kterych lidi a kdy ma delatjednotlive z techto vee( a v ktere

mire.85 ,

Sokr. A kdyby tu odpovedel: "Nikoli, ale soudim, ze ten,kdo

se tomu ode mne nauci, rna sam byt schopen delat, nae se tazeS." c Faidr. Myslim, ze by rekli, ze ten clovek blaznl, a kdyz se

I I

I

i

I

I

I I

I

61

:68 c r A I D R 0 S

o necern docetl nekde y knize, nebokdyz se rnu nahodou dostaly do rukou nejake lekarske prostredky, ze se domniva, ze se stal lckafem, ackoli nerozumi nicemu z toho urneni.

Sola'. A co kdyby nekdo pfisel zase k Sofokleovi a Euripidovi a tvrdil, ie umi 0 male vee; skladati tuze dlouhe feci a 0 velke zase docela kratkc, a to podle svevule feci zalostne a naopak zase straslive a hrozive, i vsechny jine takove veci, a ze rnysli,

d kdyz tomu vyucuje, ze je ucitelern skladani tragedie?

Faidr I ti by ee, Sokrate, myslim, smali tomu, kdo si mysli, ie tragedie je neco jineho nez sestaveni techto slozek, tvoi'ene tak, aby se bodily k sobe vespolek i k celku.

S6kr. Ale myslirn, ze by se na nej hrube neoborili, nybrz by mu odpovedeli jako hudebnik, ktery by se setkal s muzem myslicim 0 sobe, ze je odbomikem v harmonii, protoze pry vi, jak sc ladi struna na t6n co nejvyssi a nejhlubsi; ten by take nefekl prudce: "Nest'astnice, blaznis!'', nybrz odpovedel by, jakozto

e clovek rnusicky, vlidneji: "Dobry muzi, je sice nutne umet i tyto veci, kdyz chce clovek byt odbornikern v harrnonii, ale neni vylouceno, ze kdo rna tve vzdelani, nerozurni harrnonii ani clost malo; ty totiz mas znalosti, ktere j sou nutnou pripravou k harmonii, ale ne znalosti 0 harmonii."

Faidr. Zcela spravne,

269 Sokr. Nuze, tak by i Sofokles rekl 0 cloveku, ktery by pied

nirni ukazoval sve dovcdnosti, ze zna pifpravne veci k tragedii, ale ne tragicke umeni, a Akumenos, ze zna pripravne veci k le-

karstvi, ale ne Iekafstvi. .

Faidr. Docela tak.

Sokr. A predstavme si medomluvneho Adrasta" nebo i Periklea, kdyby tak slyseli 0 tech pfekrasnych urnelostech, ktere jsme pnive probirali - a t0111 strucnem slohu a obraznem slohu a 0 vsech jinych, ktere jsme probraLi a 0 kterych jsme rekli, ze

b si je musime na svetle prohlednout, Zdali pak by zlobne.jako ja a ty, z hrubosti fekli nejak6 nezdvorile slovo proti tern, ktefi ty

62

F AID R 0 S Ill, 269

veci napsali a vyucuji jim jako retorickemu umeni, ci by pri sve vetSi moudrosti Jeste i nas pokarali rkouce: .Faidre a Sokrate, nesmite se horsiti, nybrz rnusite odpoustet, jestlize nekteri

z neznalosti dialektiky se ukazali neschopnyrni urc iti , co je retorika, a jestlize se pro tento nedostatek domnivali, ze jiz vynaIezli retoriku, kdyz maji nutne pfipravne znalosti k tomu C umeni; ito, ze si rnysli, kdyz uci temto vecem jine, ze je dokonale vyucili retorice, avsak co se tYee toho, aby se jednotlivych z tech veci uzivalo presvecicive a aby z nich byl sestavovan celek, to ze neni nic tezkeho a ze si to maji jejich zaci opatiiti

ph svych recech sami ad sebe."

Faidr. Ba veru, S6krate, jiZ tomu tak nejak bude s tim umenim, kteremu tito muzi vyuGuji jakoby retorice a 0 kterern tak pis!, a mne se zda, i~ jsi rekl pravdu; ale jak a odkud by tedy bylo mozno si opatriti umeni recnika vskutku odborneho a pre- d svedciveho?

Sokr. S rnoznosti stati se dokonalyrn zapasnikern rna se to, Faidre, pravdepodobne - nebo snad i nutne - jako S ostatnimi vecmi: je-li ti dana od pfirody fecnicka schopnost, budes proslulym recnfkem, jestlize pfiberes nauku a cvik; avsak ktere z techto podminek se ti bude nedostavat, po te strance budes nedokonaly. Pokud vsak jde pri tom 0 umeni, nevidim spravnou cestu k nernu tam, kudy se ubira Lysias a Thrasymachos.

Faidr. Nuze tedy kde?

Sokr. Skoro se zda, milj mily, ie sc Perikles podle vseho e osvedcil ze vsech nejdokonalejsim v umeni recnickem.

Faidr. Proc to?

Sokr. Vsechna urneni, ktera jsou velika, potiebujl take duvtipneho rnluveni a nad zem hlediciho zkoumani 0 pfirode; 270 nebof odtamtud odnekud, jak se po doba, vchazi do nich tato povysenost mysli a vsestranna ucinnost To- si ziskal take Pe-

rikles ke svemu nadani, Stalo se to,myslim, tim, ~e se setkal

s Anaxagorou." ktery byl takovy; tu se napInil zajrnem 0 veci

63

Oa

FAIDROS

nad zemi, pfisel k podstate rozumu a mysleni, 0 kterychzto vecech tak obsirne vykladal Anaxagoras, a odtamtud zatahl do recnickeho umeni, co bylo prospesne.

Faidr. Jak to myslis?

b Sokr. Bezpoehyby je tomu stejne s Iekafskym umenim jako

s retorikou,

Faidr. Jak to?

S6k,... V obem je treba rozebrati pfirozenosr - v onom tela, v tete duse>- jestlize chces pusobit netoliko obratnosti a zkusenosti, nybrz umenirn, a takto telu zjednat zdravi a silu podavanim leku a vyzivy, dusi pak podavanim radnych reci a cinnosti dat pfesvedceni, ktere bys chtel, a zdatnost.

Faidr. Je tomu aspoii pravdepodobne tak., Sokrate.

c S6kr. Nuze, myslis, ze je moine vypozorovati pfirozenost

duse tak, aby to stale za iec, bez pfuozenosti celku?

Faidr. Mame-li neco vent Hippokratovi," jednomu z asklepiOVCU,S9,llli 0 telu nelze nabyt znalosti bez tohoto postupu.

Sokr. Ano, pfiteli, to pravi dobfe; avsak jiste je tfeba krome Hippokrata ptat se i rozumu a pozorovat, zdali s nim souhlasi,

Faidr. Takjest. .'

Soler. Nuze tedy pozoruj, eo asi pravi 0 pfirozenosti Hippokrates a zdravy rozum. Bezpochyby je treba takto uvazovat

d 0 prirozenosti cehokoli; za prve, z&li je to, V 'cem budemechtit .: sami bjt odborniky i byt schopni delat odbornikem jineho, jednoduche ci slozene, dale pak, jestlize to je jednoduche, zkoumat, jakou rna piirozenou zpusobilost k 6innost1 a vzhledern

k cemu nebo jakou k trpeni a ad echo, pakli vsak rna vice slozek, SpOCl tati je a u kazde uvidet prave to, co u j ednodueheho; kterou . z nich je pfirozene zpnsobile k cUm.osti a k jake, nebo kterou je zpusobile trpeti a co a 'od eeho.

Faidr. Skora se zda, Sokrate.

Soler. Jiste aspoii by se postup bez techto zfetelu podobaL e jakoby chuzi slepeho, Ale ten, kdo sleduje neco odborne, af je

64

FAIJ)[{US

to cokoli, veru nema byt pri.rovnavan k slepemu ani k h1u~he-

ny'brz je patrno ze iestlize kdo bude nekoma podavat

mu, , J v' ,

odborny vyklad 0 feenictvl, ukaze presne jsoucnost pnrozene

podstaty toho, cemu bude podavat reci; a to bude bezpochyby

duse.

Faidr. Jak by ne? v

Sokr. Proto tedy je vsechno jeho tlsi1i napjato k tomuto pred- .

IDem; nebof se snail zpusobiti v nem jiste presvedCeni. Tak?

Faidr. Ano, .

S61rr. Je tedy patmo, ze !~asymachos, i v~d~koli ju:y bU,~e v3zne podavat recnicke umem, nejprve se VS} presn~sh uapls~ a dusi a zpusobi, aby bylo videti, zdali to je svou p~lfoZen~S~l vee jedna a sobe stile podobna, ci podle ~?dOby tela sI021ta; nebof to znamemi,jak myslime, ukazovat pnrozenou povahu.

Faidr. Ano, docela tak. '. Sokr. Za druhe pak, elm je prirozene zpusobila k cinnosn

a k jake, nebo k trpeni a od ceho.

Faidr. Jak by ne? ... ,

Sokr. Za treti pak, rozttide druhy reci i druhy duse, a !.ejlch

rozlicne stavy, probere vsechny pticinne vztahy,. uvad~Je. ve vhodne spojeni pokazde jedno s druhym a vykladaje, zaJaL?:ch podminek hledic k.jakosti duse i kjakosti reci, a z kte. re pticmy

, ha • , r

nutne jedna duse se diva presvedCiti a dru a. zustava ne-

pfesvedcena.

Faidr. Jiste aspofi by se to takto melo nejknisneji, jak se

podoba. . .. v, v

. Sokr. A tak, pfiteli, cokoli se bude jinak prednaset vncb~

kladat, nikdy nebude vylozeno nebo napsano odbome, ~l :0, ani nic jineho. Ale ti, ktefi nyni spisuji recni~kev uc~brnc~ a ktere ty jsi slysel, jsou sibalove a delaji tajno,stt, aek~h maj: rybome znalosti 0 dusi; dokud tedy nebu~oL1 timto zpusobem rnluvit a psat, nevefme jim, ze pis{ o~bome.

Faidr. Kterym to zpusobern?

c

271

I

I

I '1

I

·1 t

I

I

I

I I I ,

b

65

271 c

FAIDROS

Sokr. Povedeti sarno slovne zneni by nebylo nasnade; ale jsern ochoten fici, jak je treba psat, ma-li to byt, pokudje mozno, odborne.

Faidr. Tedy mluv.

Sokr. Protoze je pusobnost reci kouzelnicke vedeni dusi,

d psychagogia, je nutne, aby ten, kdo chce byt odbornikem v recnictvi, vedel, kolik druhu rna duse. Jest pak jich tolik a tolik a jsou takove a takove, a tim se jedni lide stavaji takovymi a druzi zase takovymi; a kdyz jsou tyto druhy takto rozdeleny, jest zase tolik a tolik druhu reel, kazdy jiste jakosti. A tu lide j ednoho druhu davaj i se snadno privesti k jistym pfesvedeenim jistyrni teerni z jiste pficiny, kdezto lide jineho druhu temi prostredky ne. Jest tedy treba tyto veci si naleaite uvedomit, potomje pozorovat v praktickych pfipa-

e dech ajakjsou prakticky provadeny, a pfitom byt schopenje bystre sledovat smyslovym vnimanim; jinak nemuze jeste vedet nic "ice, nez co mu daly reci, ktere tehdy poslouchal u sveho ucitele. Kdyz pak dove de naleZite riei, jaky ciovek od j akych reCi byva presvedcovan, a kdyz j e schopen cloveka, kdyz se s nim setka, rozpoznavat a sam sobedokazat, ze

272 to je ta a ta povaha, 0 ktere byly tehdy ty vyklady, nyni ve skutecnosti vedle neho pritomna, ktere je treba dati tyto jiste reci timtozpusobem za ucelem pfemluveni 0 techto vecech - kdyz uz rna vsechny tyto podminky a k tomu piibere znalost pfilezitosti, kdy je cas mluvit, a kdy reci se zdrzet, a co se tyee strucneho slohu, litostiveho slohu, slohu vzrusujiciho a vsech jednotlivych druhu reei, kteryrn se naucil, kdyz' rozezna j ej ich vcasnost a nevcasnost, tehdy j e to umeni vypracovano krasne a dokonale, drive vsak nikoli. Ale kdy-

b ko1i by nekomu recnicimu nebo vyucujicimu nebo pisiclmu nekteraz tech veci chyhela a on tvrdil, ze mluvi podle pravidel umeni, vyhrava ten, kdo mu nevefi. "Nuie tedy co?" - fekne snad nas spisovatel - "toto je vase mineni, Faidre

66

I

I

f

I

! I

I

FAIDROS

HI, '1.'1'1 b

a Sokrate? Nema se snad prijmout nejaky jiny vyklad l"ecnickeho umeni?"

Faidr. Jinakje vykladat je, Sokrate, asi nemozno; ovsern neni

to patrne mala vee. .. .

Sokr. Mas pravdu, Pnl.veproto je tieba vsechny vyklady

obracet sem a tam a zkoumat, zdali se nekde neukazuje snadnejsi a blEf;sl cesta k tomu umeni, abychom si nadarmo nezaehazeli dlouhou a drsnou, kdyf muzeme jit kratkou a hladkou, Ale vis-Ii snad 0 nejake pomoci, od-Lysia nebo ad nekoho jineho, vzpo-

minej si a pokus se ji povedet. .

Faidr. Jde-li 0 pokus, to bych vMel, ale takto a hned nyni, to

nevirn.

Sokr. Chces tedy, abych ja ti povedel jakysi vyklad, ktery

jsem slysel od jistych muZu, zabY"vajicich se temito vecmi?

Faidr. Jak by ne? .

Sokr. Aspoii se 'tiki, Faidre, ze je spraved1ivo hajiti i vee

vlka.

Faidr. Delej tak i ty!

Sokr. Nuze, tedy tvrdi, ze se tyto veci naprosto nemaji brat

tak.vazne a ze neni tfeba vodit vzhiiru k cili tak dlouhymi zatackami; nebof naprosto je tomu tak, jak jsme rekli jiz"na pocatku tohoto vykladu, ze nemusi mit me spolecneho s pravdou, kdo chce byt milcZitjrn odbomikem v recnietvi. kdyz jde o veci spravedlive nebo dobre nebo 10 lidi, ktefijsou takovi bud' piirozenosti, nebo vYchovou. Nebof na soudech prynikon:u vubec me nezalei:i na pravde techto veci, nybd na tom, co je presvedCive; to pak je pravdepo~obnost, a te ~~si d~iiti,. kd~ chce reenit odborne, Naopak nekdy se nemaji povidah am vykonane ciny,90 neni-li jejich vykonani podobno pravde, nybri veci pravdepodobne, i v zalobe i v hajeni, a vsim zpusobem rna fecnik sledovat pravdepodobnost, nadobro nechaje byt pravdu; nebof v pravdepodobnosti, pronikajici celon req, pry zru.ezi

veskere umeni,

273

c

d

e

67

'3 a

FAIDROS

c

Faidr. Prednesl jsi, Sokrate, doslova to, co nkaji ti ben si osobu!i, _zejsou odborniky v recniekem umenl, Vzpo~leljsem 81 totiz, ze jsme sc v dfivejsi cash sve rozmluvy dotkli takoveto otazky; pro ty, kdo se term vecmi zabYvaji,je to, jak se zda, neco ohromne diileiiteho.

Sokr. Nuze, asp on sameho Teisiu mas dukladne probraneho: at' narn tedy rekne Teisias ito, zdali pravdepodobnym tozumi neco jineho nezli mineni mnozstvi.

Faidr. Co take jineho?

Soler. On' vynaiezl a napsal tento, jak se podoba, moudry a odbornicky pifklad: jestlize slaby a pfitom odvazny clovek ztluce silneho a zbabeleho, vezrne fill pIasf nebo neco jineho a pak je predvaden pied scud, tu pry nema mluvit ani jeden ani druhy pravdu, nybri ten zbabely rna tvrdit, ze nebyJ ztlucen od jedineho toho odvazneho, kdezto druhy rna naopak dokazovat zc byli sami dva, a uzft onoho dukazu .jakpak bych se byl ja, takovy slaboch, odvazil na takoveho sihika"?; a ten prvni nebude mluvit a sve zbabelosti, nybd snaze se uvadeti nejakou jinou nepravdu bezpochyby by dal svemu protivniku zase pfilezitost k nejakernu dukazu. I v ostatnich pfipadech jsou feci pronasene podle pravidel umeni asi takoveto Ci ne, Faidre?

Faidr. Jak by ne?

Sokr. Ach, to bylo, jak se podoba, hrozne skryto to umeni ktere vynalezl Teisias nebo nekdo jiny, at' je to.kdokoli a at' rna rad jakekoli jmeno. Avsak, pfiteli, marne my jemu rici, ci ne - Faidr. Co?

Sokr. Toto: "Teisio, my jiz davno tvrdime - jeste diive nezli jsi vystoupil ty - ze tato pravdepodobnost vznika u lid! patrne pr~ podobnost s pravdou; a 0 podobnostechjsme prave vylozili, };e je vsude dovede nejlepe nalezati ten, kdo zna pravdu. Proto jestlize chces fici 0 umeni iecnickem neco jineho, poslouchali bychom; pakli ne, uverime tomu, co jsme pred chvili vylozili

. ze jestlize nekdo nerozpocita pfirozene povahy svych poslucha-

b

d

68

FAIDROS

m,2

ell a nebude schopen rozdelovati jsoucna podle pojmovych e druhu a jedno kazde zvlasf ukladati do rozsahu je~6 ideje, nikdy nebude odbornikem v umeni recnickem, pokud to je clovekn mozno, Techto znalosti nikdy nenabude bez velike namahy; a te nema rozumny clovek podstupovat pro reeneni

a jednani v lidske spolecnosti, nybiZ aby byl schopen mluviti

veci mile bohum. a take ve vsem podle moznosti bohumile jednati. Vzdyt jak pravi moudrejsi nez jsme my," rozumny clovek se nema, Teisio, snazit delati po vu.li svym spolusluzebnikum, leda na druhem miste, nybrz panum dobryrn a dob- 274 reho rodu. Proto se nediv, ze je ta cesta tak dlouha; nebof pro velike veci si musime zachazeti, a ne jak se tobe zda, Jak tvrdi

nas vyklad, j iste budou i tyto veci, bude-li kdo chtiti, nejkrasneji vyplyvat Z onech."

Faidr. Podle meho minenl to jsou velmi krasna slova, Sokrate, jen jestlize to nekdo dovcde.

Sokr. Ale vzdyf tomu, kdo se pticlluje 0 krasne veci, je

krasne i trpeti, cokoli by mu pfislo utrpeti, b

Faidr. Ba jiste,

Sokr. Nuze tedy 0 iecnickem umeni a neumeni jiZ dosti. Faidr. Ano.

Sokr. Zbyva jeste vyklad 0 nalezitosti a nenalezitosti psani, jak by se ho uzivalo dobfe, a jak nenalezite. Ci ne?

Faidr. Ano ..

Sokr. Nuze viS, jak se, pokud jde 0 feci, nejlepe zavdeclS bohu, cinnosti nebo mluvenim?

Faidr. Nikoli, a ty?

Sokr. Mohu vypravovat povest, kterou jsem slysel od star- c ~ich, avsak co je na ni pravdy, to je jejich vee, Kdybychom tu pravdu nalezli sami, zdali pak by nam jeste neco zalezelo na lidskych domnenkach?

Faidr. Dal jsi smesnou otazku; nez vypravuj, co jsi, jak pravis, slysel,

69

,74c

FAIDROS

FAIDROS

m,275

Sokr. Slysel jsern tedy, ze v okoli Naukratidy v Egypte til kterysi z tarnejsich starych bohu, jemuz je take zasvecen ptak, kteremu fikaji ibis; jmeno sameho boha pry bylo Theuth, Ten pry vynalezl nejprve nauku 0 Clslech a poctarstvii geometrii

d a astronomii, dale pak hru s kamenky na desce a v kostky, a zejmena take pismo. Tehdy byl kralem celeho Egypta Tharnus v tom velikem meste horni zeme, jei nazyvaji Rekove Thebami Egyptskymi, a tomu bohu rikaj! Ammon. K nemu pfisel Theuth, ukazal mu sva umeni a pravil, ze by se mela rozsifit mezi ostatni Egypt'any. Ten se otazal.jaky kazde dava

e uzitek, a pfi Theuthove vykladu podle toho.jak se mu co zdalo dobre, nebo nedobre, jedno hanel, a jine chvalil. Mnohe pry usudky vyslovi1 Tharnus Theuthovi 0 kazdem umeni v tom i v druhem smeru a bylo by obsirne je probrati. Kdyz pak se jednalo o.pismu, pravil Theuth: "Tato nauka, krali, ueini Egypfany moudfejsimi a parnetlivejeimi, nebot'byla vynalezena jake 16k pro pamef a moudrost." Avsak Thamus fekl: "Velik)' umelce Theuthe, jeden dove de pfivesti na svet vytvory umeni, druhy zase posouditi, kolik v sobe maji skody a uzitku pro ty, ktefi jich budou uzivat; tak i nyni ty, jakozto otec pisma, jsi

275 z lasky 0 nem fekl pravy opak toho, co je jeho skutecny vjznam. Nebottato nauka zanedbavanim pameti zpusobi zapomimini v dusich tech, ktefi se ji nauci, protoze spolehajice na pismo budou se rozpominat na veci zevne, z popudu cizich znaku, a ne zevnitf sami od sebe; nevynalezl jsi lek pro pamet, nybrz pro upamatovani. A co se tYee rnoudrosti, poskytujes svym zakilm jeji zdani, ne skutecnost; nebot'stanouce se scetlymi bez ustnich vykladu, budou pusobit zdani, ze jsou mnoho-

b -znali, ackoli budou vetsinou neznali, a ve styku budou nepfijemnl, protoze z nich budou lide zdanlive vzdelani 'misto lid! vzdelanych opravdu."

Faidr. S6krate, jak snadno ty sklAdas egyptska i ktera ti libo jina vypravovanil

Sokr. Ve svatyni Dia D6d6nskeho se vypravovalo.f priteli, ze prvni ve~tne feci byly feci dubu. Tedy tehdejsim lidem, protoze nebyli tak moudri jako vy mladi, pfi jejich prostote stacilo slyseti dub a skalu, jen kdyz mluvily pravdu; ale tobe

asi zalezi na tom,kdo je ten, ktery mluvi, a odkud, nebot' c nezkoumas jedine to, zdali tornu je tak (\i jinak."

Faidr. Spravne jsi me slehl a zda se mi, ze,se to s pismem rna

tak, jak pray! ten Theban,

86/..7. Tedy kdo se dornniva, ze zanechal ve spisu ucebnici

urneni, a take ten, kdo ji pfijima, jako by ze spisu melo bYt neco jasneho a trvaleho, je asi pin velike prostoduehosti a vskutku nezna vyroku Ammonova, kdyz se domniva, ze jsou psane vyklady neco vice nez prostredek, aby upamatovaly toho, kdo

vee zna, na latku, ktera je predmetem spisu. d

Faidr. Zcela spravne.

Sokr. To je asi, Faidre, hrozna vlastnost pisma a doo,tmJ,Ydy podobna maliistvi. Ncbof vytvory malirstvi stoji sice jako live,

ale kdyz se jich na neco otazeS, velmi velebne mlci, Prave tak

i napsane ryklady;, myslil bys, ze za jejich slovy je nejake myslenl, ale kdyz se otazes na neco z jejich obsahu, chteje se

o tom pouciti, ukazuje takovy vyklad vidy jenomjedno a totez. Kdyz pak je jednou napsan, povaluje se vsude kaZdy napsany e vyklad stejne 11 tech, ktefi veci rozumeji, jake u tech, ktefi s tim nemaji nic spolecneho, a nevi, ke kornu rna mluvit a ke komu

ne. A kdyz se s nim neslusne jedna a nepravem je potupen, vzdy potfebuje pomoci sveho tvurce; nebof sam neni schopen ani se ubranit ani si pomoei.

Faidr. I to jsi fekl zcela spcivne.

Sokr. A coz, marne se divat na jiny vyklad, ktery je pravo- 276

rodnym bratrem tohoto, jakym zpusobem vznika a oc je svym zakladem lepsf a pusobivejsi nei onen?

F oidr. Ktery to myslis a jakze vznika?

Sokr. Ten, ktery ve spojeni svedenim se pise do duse uciciho

70

71

~76 a

'F A I D R 0 S

b

se cloveka, ktery j e schopen Sam sobe pomoei a ktery vi, ke komu se rna rnluvit a ke komu mlcet,

Faidr. Myslis patrne zivou a odusevnelourec cloveka vedouciho, kdezto fee naps ana by se pravem nazyvala jejim obrazem.

Soh'. Docela talc. Nuze, iekni mi toto: zdali pak rozumny rolnik, kdyz rna sernena, na kterych mu zalez! a z kterych by chtel mit urodu, vaine je zaseva v 1ete do Adonidovych zahrad a ma radost," kdyz villi, ze se ty zahrady jiz v osrni dneeh stavaji krasnymi, ci komi tyto veci, kdyz je dela, jen jako hru a pro oslaveni svatku, kdezto sernena, 0 ktera rna vazny zajem, zasije podle pravidel rolnickeho umeni do prislusne pudy a je spokojen, kdyz jcho setba uzraje v osmem mesici?

Faidr. Bezpochyby by jednal takto, S6krate, jedno by delal vazne a druhe tim druhyrn zpusobem, j ak pravfs.

Sokr. A 0 tom, kdo rna veden] 0 vecech spravedlivych, krasnych a dobrych, si marne myslit, ze rna mene porozumeni pro sva semena nez ten rolnik?

Faidr. Nikoli.

Sokr. Nebude je tedy vaZne psat do vody." rozsevaje je cerni a titinou s vyklady, ktere nejsou schopny samy sobe slovern pomahati a nejsou schopny nalezite poucit 0 pravde,

Faidr. Nikoli, aspoii to nelze cekat, I Sokr. Jiste ne, nybrz ty zahradky v podobe spisu bude zase- \ vat, jak se podoba, jen pro hru, a kdyz bude psat, bude psat

s timto ucelern, stradaje i sobe pripominky pro dobu, aZ prijde do stan zapomnetlivosti, i kazdemu jdoucimu po teze stope.

i bude se s potesenim divat najejich utle kliceni. A kdyz se jini budou bavit jinymi zabavami, dopiavajice si pitek a vsech jinych veci s tim pifbuznych, tehdy on, jak se podoba, misto techto zabav bude travit svu.j cas v tech hrach, 0 kterych mluvim.

Faidr. Pfekrasnou to stavis zabavu S6krate vedle nizke

, , ,

c

d

e

72

FAIDROS

III,27

zabavu cloveka, ktery dovede provadet spisovatelskou hru, vymysleje reci o spravedlnosti i 0 jinych vecech, ktere uvadis.

Sokr. Jest tornu, mily Faidre, tak; avsak rnnohem krasnej sl je, myslim, vazna prace VellOVana temto vecem, kdyz nekdo vezme pdhodnou dusi a dialcktickym umenim zasazuje a zaseva do ni s vedenim feci, ktere jsou schopny pomahati sobc samyrn i svemu zasevaci a nejsou neplodne, nybrz maji sime, z nehoz vyrustaji v jinych rnyslich zase jine reci, schopne takto udrzovati to sime stile nesmrtelnym. a zpusobuji tomu, kdo je v sobe rna, nejvyssi 8testi, jake je cloveku moine.

Faidr. Ano, toto je jeste mnohem ·krasnejsl.

Sokr. Kdyz jsme se tedy shodli 0 techto vecech, muzeme jiz

nyni F aidre rozhodovat i tam 0 tech.

, ,

Faidr. 0 kterych?

Sokr. 0 tech, ktere jsme chteli uvidet a pro ktere jsrne se

dostali k teto veci, abychom vysetfili v)1:ky emene Lysiovi pro spisovani feci a take feci samy, pokud jsou psany odborne, a pokud bez odborneho umeni. Nuze, co se tY<:e odbomosti a neodbornosti, zda se mi, ze je mlldite objasneno.

Faidr. Ano, uzdalo se to, ale upamatuj me znova, jak,

S6kr. Nejprve marne znat pravou podstatu vsech jednotlivych veci, 0 kterych mluvime nebo piseme; marne se stat schopnymi vymezovati vsechno sarno 0 sobe a' naueit se po vymezeni zase deliti podle pojmovych druhu az k nedelitelnernu; tymz zpiisobem take nabyti dukladneho nazoru 0 pfirozenc povaze duse, a nalezajice pro kazdou povahu druh k ni pfimereny, takto zafizovat a upravovat rec, davati slozite dusi slozite reci a hrajici vsemi hannoniemi, jednoduche dusi pak reci jednoduche. Dokud se to nestane, dfive nebude mozno, aby byl rod reci zpracovan odborne tau merou, pokud to je v jeho prirozene povaze, ani pro vyucovani, ani pro presvectcovani. Tak nam ukazal eely predchazejlci vyklad,

Faidr. Dozajista se nam to llejak takto objevilo.

c

277

b

73

277 If

FAIDROS

d S6h'. A jak dale, co se tYee toho, zdaJi je pronaseni a psani

reci neco krasneho, ci oskliveho a za jakych okolnosti by to pravem bylo, nebo nebylo pokladano za predmet hany?" Zdalipak neukazal vyklad podany 0 malo ryse-

Faidr. Co?

Sokr. Ze at' jiz Lysias nebo nekdo jiny nekdy psal nebo bude

psat, bud' soukrome nebo ve verejne cinnosti, skladaje navrh zakonu a spisuje tak spis politicky, a domniva se, jako by v nern byla nejakc:i velika j isteta a jasnost, ze vznika takto uhona pro' . pi.satele, af jii to nekdo Nki nebo ne. Nebof nemit ani zdani ~

e 0 spravedlivem a nespravedlivem i zlcm a dobrem je vee, ktera .

doopravdy nemnze uniknout hanbe, ani kdyby to vsechen day pochvalil.

Faidr. To jiste ne.

Sokr. Opakem takoveho spisovatele je ten, kdo soudi, ze v psanern vykladu 0 kazde veci je mnoho hravosti a ze nikdy nebyla napsana zadna skladba, ani ve versich ani bez verse, ktera by stala za velkou a vaznou praci, ani zUdna takova fee ze nebyla pronesena - tak jako byly proneseny ty odrikavane feci bez piedchazejiciho dotazovani a bez snahy poucit, jen pro premlu-

278 vu - nybrz ie nejlepsi ze spisu jsou vskutku jen prostredkem upamatovani pro lidi vedouci; kdo soudl, ze ve vykladech vyucovacich a pronasenych pro uceni a vskutku psanych do duse, ve vykladech 0 spravedlivem a krasnern a dobrem, ze jcdine v tech je jasnost, dokonalost a to, co stoji za vaznou praci; kdo soudi, ie takoveto vyklady maji byt nazyvany jakoby jeho

. zakonnymi syny - nejprve ten vyklad, ktery je v nem samem, kdyzjej v sobe nalezne, potom ty, ktere se snadzrodily jako jeho b potomei a zaroveii bratii v jinych dusich jinych lidi podle jejich hodnoty - kdezto tech ostatnich vykladu nedba, Tento a takovy muz, Faidre, je asi ten, jakym bye hom si ty i ja prali se stat.

Faidr. Dozajista ja chci a preji sico pravis,

Sokr. Nuze, jiz dosti te zabavne hry, kterou narn zpusobila

74

FAIDROS

III, 273

j

otazka 0 recech. A ty jdi a povez Lysiovi, ze my dva, sestoupivse ke zfidlu a svatyni Nymf, ~~l~seli_jsme fe~i, ~l~~enam ukladaly povedeti Lysiovi a vsemJlDym skladatelum reci, 1 Homerovi a vsem jinym skladatelum basni, bud' prostych nebo se zpevem, a za tfeti Solonovi a kazdemu, kdo napsal spisy v oboru vykladf politickych, nazyvaje je zakony: jestlize nektery z n:~h slofil tyto spisy tak, ie vedel, v cern je pravda, a byl s to jim pomahat, pfistupuie ke zkouseni jejich pfedmetu: a je_ s~hopen sam svym vykladem dokazat malou cenu napsanych veer, takovemu rnuzi nerna byt davano zadne z jmen u nas beinyeh, nybri jmeno toho, cemu venoval sve snahy.

Faidr. Ktera tedy jmena mu divas?

Sokr. Nazyvati ho moudrym je podle meho zdani, Faidre,

mnoho a slusi jedinemu bohu; avsak nazyvati ho bud' piftelem moudrosti, filosofem, nebo tak nejak, to by se i pro neho lepe hodilo a take by lepe znelo.

Faidr. A to neni nijak nemistne.

Sokr. Naopak zase toho, kdo nema cennejslch veci nd ty, ktere slozil nebo naps al, dlouhy cas to obraceje sem a tam, dohromady to slepuje i rozbiraje, tobo jiste asi pravem nazves basnikem nebo spisovatelem feci nebo skladatelem zakonu?

Faidr. Jak by ne?

Soler. To tedy POyeZ svemu druhu. .

Faidr. A co ty? Jak udel£tS? VZdyt' ani tveho druha nesmime

prejiti bez povsinmuti.

S6kr. Ktereho to?

Faidr. Knl.sllt!ho Isokrata." Co oznamisjemu, S6krate? Kym

ho nazveme?

Sokr. Mlad jeSte je Isokrates, Faidre; co vsak 0 nem vestim,

jsem ochoten fici.

Faidr. Nuze co?

Sokr. Podle meho zdanije svYmpfuozenym zalozenirn Iepsi,

Dei. aby byl uvaden v pomer s recmi Lysiov)mi, a mimoto rna

279

c

d

e

75

79 a F AI D R 0 S

uslechtilejsi povahu. Proto by nebylo nic divneho, kdyby s postupem veku v tom samem oboru pisemnictvi, v kterern nyni pracuje, vynikl vice nez nad deti nad ty, ktefi se kdy pokusili 0 slovesne skladby, a take kdyby mu tato cinnost nestacila a nejaka vyssi snaha ho vedla k vetsim vecem; jest totiz, priteli, od pffrody jakasi filosoficka laska k moudrosti v mysli

b toho muze. Toto tedy vyrizuji ja ad techto zdejsich bohu Isokratovi jakozto svcrnu milacku, ty pak ana take svemu milacku Lysiovi.

Faidr. Stane se tak; nez pojd'me, kdyz take vedro se jiz zrnirnilo.

S6kr. Nesluselo by se, abychom se pied odehodem k temto bohum zde pomodlili?

Faidr. Jak by ne?

Sokr. 6, mily Pane i ostatni bozi techto mist, dejte mi, abych se stal krasnym ve svem nitru; a to vnejsi, co mam, at mi je e v pfatelstvi s nitrem. Za bohace at pokladam moudreho; a zlata af rnam takove mnozstvi, jake by neunesl aqi neuvezl nikdo jiny nez clovek rozumny.

Marne si zadat, Faidrc, jeste neceho jineho? Mne totiZ tato rna modlitba staci.

Faidr. Modli se 0 to spolu i pro rnne; nebof ved pratel jsou spolecne,

S61o-. Pojd'me.

76