Rozhodování za jistoty

Vícekriteriální rozhodování
Plánovací a rozhodovací techniky

Milan EDL
 Rozhodování za jistoty
• jistota
− máme o okolí úplné informace
− víme s jistotou
●
jaká situace nastane
●
jaké budou důsledky rozhodnutí

• zejména na operativní úrovni

 Nástroje
• synektika
• brainstorming
• braiwriting
• Delfská metoda
• influenční diagramy
• kognitivní mapy
 Influenční diagramy
• ID představují grafický nástroj zobrazení
vzájemných vazeb mezi prvky
rozhodovacích problémů, tvořených uzly a
hranami orientovaného grafy

• uzel – prvky rozhodovacího problému

• hrana – vzájemná vazba
Prvky rozhodovacích problémů
• rozhodovací proměnná – předmětem volby
rozhodovatele (např. trh, cena, …)
• exogenní veličina – jsou mimo kontrolu
rozhodovatele – vnější faktory
• kritéria hodnocení – odraz cílů – slouží k
posouzení a výběr varianty (např. zisk, podíl
na trhu, průběžná doba výroby, …)
• stavové veličiny – mezivýsledky, vlivy
variant, vlivy exogenních veličin, …
• omezující podmínky – interní x externí,
ovlivnitelné x neovlivnitelné, …
Vazby rozhodovacích problémů
• zobrazují se pomocí orientovaných hran

• vyjádření závislosti mezi dvěma prvky

rozhodovacího problému
• informační – zobrazující časový sled
realizace varianty
Grafické znázornění

rozhodovací proměnná
nestochastická
funkční
závislost
exogenní faktory a
stavové veličiny

kritéria hodnocení stochastická

funkční
závislost
 Grafické znázornění

investiční pevná funkční závislost mezi stavovými

odpisy
náklady veličinami

pravděpodobnostní vliv proměnné

prodejní (cena) na stavovou veličinu (výše
cena prodej
prodejů)

~
cena el. pevná funkční závislost zisku (kritérium)
zisk na ceně energie (exogenní faktor)
energie
 Grafické znázornění

pravděpodobnostní závislost stavové

~ přepravní veličiny (přepravní náklady) na
poptávka náklady exogenním faktoru (poptávka)

velikost informační vazba mezi dvěma

finanční rozhodovacími variantami (rozhodování
výrobní
zajištění o velikosti předchází rozhodnutí
jednotky
o financování
Příklad
 Kognitivní mapy
• KM představují grafický nástroj zobrazení
struktury problému
• zobrazuje prvky a vazby rozhodovacího
problému
 Postup tvorby
• identifikace všech prvků – bez ohledu na to,
zda jde o varianty, faktory, kritéria, …
• dekódování prvků
• zobrazení jejich vzájemných kauzálních
závislostí
− pomocí orientovaných spojnic
− šipka udává směr kauzální závislosti (šipka
vychází z příčiny a ústí do následku)
− přímá závislost (+)
− nepřímá závislost (-)
 Příklad

objem produkce velikost trhu

- -

podíl na trhu +

skladovací prostory
+
+

objem prodeje
 Metody tvorby řešení
• jedna z nejvýznamnějších fází řešení
• na základě variant -> výběr řešení
• soubor variant známe
− nabídka dodavatelů
− opakující se problém
• varianty řešení neznáme, ale známe
procedury pro jejich zpracování
− stanovení roční plánu výroby
• varianty řešení neznáme a nejsou známé
procedury pro jejich zpracování
− unikátní nové problémy – originální varianty
 Metody tvorby řešení
• dobře strukturované problémy
− použití kvantitativních metod
− např. matematické modely, …
• špatně strukturované problémy
− zejména kvalitativní metody
− tvůrčí neformalizované myšlenkové pochody
− kreativity
 Metody hledání nových
myšlenek
• typické pro špatně strukturované problémy
• usměrňování a stimulování nových myšlenek

• systematicko-analytické metody
− morfologická analýza
• kreativní metody
− brainstorming
− synektická analýza
− metody analogie
 Metody stanovení důsledků
variant
• modelování a simulace
− kvantitativní pojetí rozhodování
• systémy pro podporu rozhodování
− univerzální (výkaz zisku a ztrát, rozvaha,
oceňování, …)
− speciální (systém pro specifické úlohy)
• experti
− výběr týmu
− získání expertních odpovědí
 Metody stanovení důsledků
variant
• výběr expertního • metody získání
týmu expertních odpovědí
– kompetentnost – anketa
– nezaujatost – řízený rozhovor
– kreativnost – diskuse
– nekonformizmus – Delfská metoda
– sebekritičnost
– konstruktivní myšlení
– kladný přístup k
expertíze
 Vícekriteriální rozhodování
• rozhodování podle různých kritériích
• kritéria jsou většinou protichůdná (náklady x
čas x kvalita)
• nejběžnější rozhodovací situace 
 Zásady pro stanovení vah
• číselný význam vah
• normování – součet se rovná 1
 Metody stanovení vah kritérií
• bodová stupnice
• alokace 100 bodů
• porovnání významu kritérií jejich
preferenčního pořadí
• metoda párového srovnávání
• Saatyho metoda
 Bodová stupnice
• přiřazení každému kritériu určitý počet bodů
ze zvolené stupnice
• čím je rozhodovací kritérium významnější,
tím má vyšší počet bodů
• různý počet bodů stupnice
• možno provést normování
 Alokace 100 bodů
• je k dispozici 100 bodů
• body jsou rozděleny mezi kritéria v souladu s
jeho významností
• celkový součet bodů po rozdělení je roven
100
 Porovnání významu kritérií
jejich preferenčního pořadí
• stanovení preferenčního uspořádání pořadí
významnosti kritérií
• určení vah kritérií podle porovnání významu
kritérií s kritériem nejméně významným
 Porovnání významu kritérií jejich
preferenčního pořadí
• stanovení preferenčního uspořádání pořadí
významnosti kritérií
− stanovení pořadí významnosti kritérií
●
přímé – přímé určení pořadí od nejvýznamnějšího k
nejméně významnému
●
etapové
− rozdělení do skupin u rozsáhlých souborů
− v každé etapě určíme nejvýznamnější a nejméně významný
− kritéria se vypustí a opakujeme postup
 Porovnání významu kritérií jejich
preferenčního pořadí
• určení vah kritérií podle porovnání významu
kritérií
− nejméně významné kritérium dostane váhu 1
− určí se kolikrát je předposlední kritérium
preferenčního pořadí významnější než poslední
kritérium
− opakujeme s předpředposledním, atd.
− zjištěné koeficienty významnosti jsou v
nenormovaném stavu
 Metoda párového srovnávání
• každé kritérium zjišťuje počet jeho preferencí
vzhledem ke všem ostatním kritériím
souboru
• na základě počtu preferencí jednotlivých
kritérií se vypočítají normované váhy:
vi = fi / [n*(n-1)/2]

• vi – normovaná váha i-tého kritéria

• fi – počet preferencí i-tého kritéria
• n – počet kritérií
• n*(n-1)/2 – počet uskutečněních srovnání
kritérií
 Tabulka pro zjišťování
preferencí
Počet
Kritérium K1 K2 K3 … Kn
preferencí
K1 1 0 … 1
K2 0 … 0
K3 … 0
… …
Kn-1 1
Kn
 Saatyho metoda
• preferenční vztahy dvojic kritérií (jako v
metodě párového srovnávání)
• zjistí se velikost preference (podle
následující tabulky)
 Saatym doporučená bodová
stupnice s deskriptory
Počet
Deskriptor
bodů
1 Kritéria jsou stejně významná
První kritérium je slabě významnější než
3
druhé
První kritérium je dosti významnější než
5
druhé
První kritérium je prokazatelně významnější
7
než druhé
První kritérium je absolutně významnější než
9
druhé
 Saatyho matice
• horní trojúhelníková matice
• Saatyho matice je také nazývána
− matice velikosti preferencí
− matice relativních důležitostí

• sii = 1
• sji = 1/sij

• sij je odhad podílů vah kritérií vi a vj

• sij ~ vi/vj
 Saatyho matice
• váhy můžeme stanovit:
− exaktně
− aproximativně
 Exaktní postup
• výpočet vlastního vektoru matice (v matematice
označuje vlastní vektor dané transformace
nenulový vektor, jehož směr se při transformaci
nemění) relativních důležitostí
• metoda nejmenších čtverců
2
 v 
 
n n
D = ∑∑ sij − i
 vj 

i =1 j =1

• výpočetně náročné
 Aproximativní postup
• hrubý odhad vah
− sečteme prvky v každém řádku
− vydělíme je součtem všech prvků
 Aproximativní postup
• přesnější odhad
− prvky každého sloupce matice vydělíme
součtem prvků příslušného sloupce
− pro takto normalizovanou matici sečteme prvky v
každém řádku
− normalizací těchto řádkových součtů (tj.
vydělením součtem všech prvků sloupcově
normalizované matice) získáme odhady vah
odpovídajících kritérií
 Aproximativní postup
• jiný přesnější odhad
− stanovíme geometrické průměry řádků matice
− normalizací těchto řádkových geometrických
průměrů (tj. jejich vydělením součtem těchto
geometrických průměrů) získáme dobré odhady
odpovídajících kritérií
 Stanovení vah pomocí stromu
kritérií
• problémy rozsáhlého charakteru (více jak 10
kritérií)

• stromy kritérií
• metodu postupného rozvrhu vah (seskupení
vah)

• seskupení do dílčích skupin dle příbuznosti

 Stanovení vah pomocí stromu
kritérií
• postup
− stanovení vah jednotlivých skupin (normované
váhy)
− stanovení vah kritérií v jednotlivých skupinách
(normované váhy)
− výpočet vah kritérií
Stanovení vah pomocí stromu
kritérií
Skupina kritérií Váhy skupin Kritéria Váhy kritérií Výsledná váha
K1 0,3 0,03
S1 0,1 K2 0,3 0,03
K3 0,4 0,04
K4 0,1 0,04
K5 0,1 0,04
K6 0,2 0,08
S2 0,4 K7 0,1 0,04
K8 0,1 0,04
K9 0,2 0,08
K10 0,2 0,08
K11 0,1 0,02
S3 0,2
K12 0,9 0,18
K13 0,1 0,02
K14 0,4 0,08
S4 0,2
K15 0,3 0,06
K16 0,2 0,04
K17 0,1 0,01
S5 0,1 K18 0,7 0,07
K19 0,2 0,02
 Stanovení vah pomocí stromu
kritérií
• výhody
− snižuje náročnost na rozhodovatele
− zaručuje dodržení stanovení relací skupin kritérií

• nevýhody
− subjektivní ovlivnění
 Metody vícekriteriálního
hodnocení variant
• náročná oblast rozhodování
• kritéria můžou být protichůdná
• různá paleta metod

• vícekriteriální funkce utility

• metody stanovení hodnoty variant
• metody založené na párovém srovnávaní
• kompenzační metoda
 Vícekriteriální funkce utility
• funkce utility = funkce užitku, užitková funkce,
funkce hodnoty, preferenční funkce,..
• vyjádření každé varianty rozhodování
číselnou hodnotou
 Vícekriteriální funkce utility

u ( X ) = ∑i =0 vi * u i ( xi )
n

• X – varianta rozhodování
• ui(xi) – dílčí funkce utility za jistoty i-tého kritéria
● x – důsledek varianty vzhledem k i-tému kritériu
i
● v – váha i-tého kritéria
i
●
n – počet kritérií
 Vícekriteriální funkce utility
• vyjádření hodnoty varianty – na základě
znalostí vah kritérií hodnocení a dílčích
funkcí utility
• celkové hodnocení lze získat jako vážený
součet dílčích hodnocení

• kritéria výnosového typu konvexní

• kritéria nákladového typu konkávní
lineární
 Vícekriteriální funkce utility

u(x)
konkávní

lineární

konvexní

x
 Vícekriteriální funkce utility
• dílčí funkce utility -> normování
• hodnota dílčí funkce utility nabývá hodnot
mezi 0 a 1
 Metody stanovení hodnoty
variant
• celkové ohodnocení variant jako vážený
součet dílčích ohodnocení
n
= ∑ vi * hi
j j
H i =1
j = 1,..., m

• Hj – celkové ohodnocení j-té varianty

• vi – váha i-tého kritéria
• hji – dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem
k i-tému kritériu
• n – počet kritérií
• m – počet variant
 Metody stanovení hodnoty
variant
• stanovení preferenčního uspořádání
• nejvýše ohodnocená varianta = optimální
varianta

• metoda váženého pořadí

• metoda založená na přímém stanovení
dílčích ohodnocení
• metoda lineárních dílčích funkcí utility
• metoda bazické varianty
• metoda PATTERN
 Metoda váženého pořadí
• určení dílčího ohodnocení variant podle
pořadí variant vzhledem k těmto kritériím
• záleží „pouze“ na pořadí

hij = m + 1 – pij
• hij – dílčí ohodnocení variant vzhledem k i-
tému kritériu
• m – počet kritérií
• pij – pořadí j-té varianty vzhledem k i-tému
kritériu
 Metoda založená na přímém
stanovení dílčích ohodnocení
• dílčí ohodnocení variant vzhledem k
jednotlivým kritériím určuje expert
• přiřazuje určitý počet bodů
 Metoda lineárních
dílčích funkcí utility
• stanovení dílčího ohodnocení variant
vzhledem ke kritériím závisí na „povaze“
těchto kritérií
− kvalitativní kritéria – viz. předchozí metoda
− kvantitativní metoda – lineární tvar dílčí funkce
utility

• snížení subjektivity stanovení dílčích

ohodnocení variant
 Metoda bazické varianty
• stanovení dílčího ohodnocení variant
vzhledem ke kritériím pomocí porovnání
hodnot důsledků variant vždy s hodnotami
bazické (základní) varianty
• bazická varianta je:
− varianta, která dosahuje nejlepších hodnot
kritérií z daného souboru variant
− variant, která nabývá požadovaných, cílových
nebo předem daných hodnot
 Metoda PATTERN
• PATTERN – Planning Assistence Through
Technical Evaluation of Relevance Number
(pomoc při plánování prostřednictvím
vyhodnocování relativních koeficientů
významnosti)
• určitá podobnost s bazickou metodou
• bazická varianta je tvořena z nejhorších
hodnot kritériích
 Metody založené na párovém
srovnávaní
• společným rysem je stanovení preferenčního
upořádání variant pomocí párového
srovnávání

• Saatyho metoda
• metoda založená na prazích citlivosti
− vhodná pro kvalitativní kritéria
− vystačíme si s tvrzením preferujeme nebo
nepreferujeme danou variantu (nejde o hodnotu)
 Kompenzační metoda
• nevyžaduje stanovení vah
• založena na:
− využívá dominance k postupné eliminaci variant
− využívá ekvivalentní výměny k postupné
eliminaci kritérií hodnocení
• dominance – jedna varianta dominuje nad
jinou
• ekvivalentní výměna – vztahuje se k určité
variantě a spočívá ve zlepšení jednoho
kritéria při současném zhoršení jiného