1.

Koncepční uspořádání a konstrukční řešení hlavních skupin

vozidel

a) traktory
o určené k sunutí, nesení, k pohonu různého nářadí a strojů v zemědělství, lesnictví atd.;
k vykonávání různých prací hlavně tažnou silou

ROZDĚLENÍ TRAKTORŮ
Traktor je motorové vozidlo určené jen k tažení jiných vozidel (přívěsů, návěsů, speciálních
dopravních prostředků apod.) nebo strojů a k vykonávání práce hlavně tažnou silou. Moderní
traktory mají často i zařízení k přímému nesení některých pracovních strojů a nářadí. Nesené
pracovní mechanismy jsou ovládány hydraulickým zařízením traktoru.
Traktory můžeme dělit podle účelu, druhu motoru a používaného paliva, konstrukce
podvozku a typu stavby celého stroje.
Podle účelu:
Zemědělské traktory — určené pro polní práce, s pneumatikami s hrubým záběrovým
vzorem. Mohou být všeobecné (univerzální) konstrukce nebo zcela speciální pro určitý druh
zemědělské práce (kultivační traktory, nářaďové traktory apod.). Vyznačují se malým rozsahem
pojezdové rychlosti.
Univerzální traktory — obdobné konstrukce jako zemědělské, avšak s větším rozsahem
pojezdové rychlosti, vybavené i pro silniční provoz (vzduchotlakové brzdy apod.).
Dopravní traktory — s velkým rozsahem rychlostí, určené a přizpůsobené silniční nebo
vnitropodnikové průmyslové dopravě.
Speciální traktory — specificky konstrukčně upravené vždy pro určitý druh zemních,
stavebních, zemědělských, lesních nebo jiných prací, pro tahání těžkých přívěsů nebo návěsů apod.
Podle konstrukce podvozku:
Kolové traktory — lze dále rozdělit na jednonápravové — jen se dvěma koly na jedné
nápravě, které se mohou obvykle pohybovat jen ve spojení s pracovním strojem nebo dopravním
prostředkem (zahradní jednonápravový traktor Tj-5), a dvounápravové.
Dvounápravové traktory — můžeme dále dělit na tříkolové — s jedním jednoduchým nebo
dvojitým řídicím kolem vpředu a dvěma hnacími koly vzadu (obvykle traktory kultivační);
čtyřkolovénormální — se zadními koly hnacími a předními řízenými v běžném provedení (naše
obvyklé typy); čtyřkolové kultivační — se zvýšeným podvozkem a úzkými pneumatikami velkého
průměru, aby výška nejnižších částí spodku traktoru od země byla co největší (např. Z-3012);
čtyřkolové speciální — se všemi koly hnacími, popřípadě i řídicími (např. traktor TZ-4K-14, Škoda
T-180, K-700).
Polopásové traktory — tvoří přechod mezi kolovými a pásovými traktory. Zadní, hnací kola
jsou nahrazena pásem a přední, řídicí, zůstávají na pneumatikách. Některé moderní kolové traktory
můžeme podle potřeby změnit přídavným zařízením na polopásové.
Pásové traktory — pohybují se na podvozku nejčastěji s pásem z ocelových článků,
vybaveným speciálním mechanismem pro řízení směru jízdy.
Podle typu stavby celého stroje:
Traktory rámové (nosníkové) — jednotlivé strojní skupiny jsou montovány na rám
(obdobně jako automobily). Jde vesměs o traktory pásové.
Traktory polorámové — tvoří přechod mezi konstrukcí rámovou a bez-rámovou. Zadní část
je obvykle bloková a dopředu vybíhá rám. Tak je řešen například výkonný traktor ZT-300. Jindy
vybíhá polorám dopředu ve formě nosníku pracovního nářadí. Příkladem je nářaďový traktor RS-
09.
Traktory bezrámové (blokové) — dnes nejobvyklejší konstrukce běžných kolových traktorů.
Jednotlivé části (motor, převodovka, zadní náprava apod.) jsou sešroubovány v pevný samonosný
celek.

POROVNÁNÍ KOLOVÉHO A PÁSOVÉHO TRAKTORU

Kolový traktor je výrobně jednodušší, tedy i levnější. Jeho pojezdové zařízení je
jednoduché, málo náročné na ošetřování a udržování. Málo se opotřebuje a je tedy levnější i v
provozu. Kola mají snadno přestavitelný rozchod podle potřeby polních prací, což je výhodné
zvláště u traktorů kultivačních. Na silnici může dosahovat vyšší rychlosti a je tedy vhodný i pro
dopravu.
Nevýhodou je snadný prokluz pneumatik hnacích kol na půdě (malá adheze), takže větší
síla motoru se tahem na háku využije jen neúplně. Zatížení celého traktoru spočívá na půdě jen na
čtyřech bodech a velkým měrným tlakem se půda značně stlačuje. Těmto nevýhodám se u
současných velmi výkonných kolových traktorů čelí použitím poměrně nízkotlakých pneumatik
velkých rozměrů, s mohutným záběrovým vzorem, které spočívají na půdě relativně větší plochou.
Pásový traktor má velkou plochu styku pásu s půdou, takže se jeho velká hmotnost na tuto
plochu rozkládá; má tedy malý měrný tlak a stlačuje půdu poměrně jen málo. Vlivem velké styčné
plochy pásu s půdou nevzniká tak snadno prokluz pásu (velká adheze) a síla motoru se tahem na
háku lépe využívá. Nevýhodou pásového traktoru je složitý a drahý podvozek, který podléhá
rychlému opotřebení a je náročný na obsluhu a ošetřování. Pro nutné časté opravy je nákladný i v
provozu.
Pásový podvozek má tedy své opodstatnění u strojů silných a těžkých, určených pro těžké
polní práce. Naproti tomu kolový podvozek se lépe hodí pro traktory menší a střední, k
univerzálnímu použití na poli i v dopravě.

b) automobily
OSOBNÍ AUTOMOBILY
Osobní automobily jsou určeny pro dopravu osob (maximálně 9 včetně řidiče) a jejich zavazadel
nebo nákladu a mohou sloužit také k tažení přívěsů.

Druhy osobních automobilů

Koncepce karosérie osobního automobilu závisí na počtu přepravovaných osob, množství
přepravovaného nákladu a druhu provozu (silnice, terén, sportovní účely). Základní typy osobních
automobilů jsou na obr. 4.3.
Rozeznáváme následující druhy osobních automobilů:
Sedan (něm. Limousine, angl. Saloon, franc. Berliné): Karoserie - uzavřená, se stupňovitou
zádí; střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná; 2 nebo 4 dveře, v zádi automobilu
může být víko (dveře), zasahující až ke střeše; dvě řady plnohodnotných sedadel, každá z nich po
dvou, popř. třech místech k sezení; oddělený zavazadlový prostor.
Liftback: Tvar zadní části karoserie se vyznačuje tím, že za spodní hranou okna zadních
dveří je vodorovná nebo téměř vodorovná plocha (odsazení). Záď je otvíratelná v celé ploše, závěsy
zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.
Hatchback: Tvar zadní části karoserie se vyznačuje splývavou zádí, otvíratelnou v celé
ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.
Limusina: Karoserie - prostornější než sedan, uzavřená; může mít dělící stěnu mezi
předními a zadními sedadly; střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná; počet míst k
sezení -4 nebo více nejméně ve dvou řadách, případná další sedadla mohou být sklápěcí; počet
bočních dveří - 4 nebo 6; minimální délka vozidla je 5400 mm.
Kupé: Karoserie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující;
střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná; počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu
-případná zadní sedadla pevná nebo sklopná; počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být
víko (dveře), zasahující až ke střeše; oddělení zavazadlový prostor; střecha karoserie se zpravidla
snižuje v zadní části pro cestující.
Roadster: Karoserie proměnlivá, bez pevných rámů bočních dveří, s pevnými sloupky
čelního skla, a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, s omezeným
možným zadním prostorem pro cestující; střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná neb
sklápěcí; počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná; početí
bočních dveří - 2; střecha karoserie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující.
Osobní kombi: Karoserie uzavřená - žádni část je konstruována tak, že vnitřni prostor je
proti vnitřnímu prostoru sedanu zvětšen; střecha pevná, tuhá - část střechy může být otviratelná;
počet míst k sezení - 4 nebo více, nejméně ve dvou řadách; zadní sedadla se sklopnými opěradly
nebo vyjímatelná ke zvětšení ložné plochy; počet dveří - 2 až 4 a jedny žádni dveře (víko); střecha
rovná, zadní stěna v celé ploše mirně šikmá (do 15°) nebo kolmá.
Velkoprostorové kombi (dříve "mikrobus"): Karoserie uzavřená; střecha pevná, tuhá - část
střechy může být otvíratelná; počet míst k sezení - 4 nebo více, nejméně ve dvou řadách; zadní
sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy; počet bočních dveří -2
až 4 a jedny zadní dveře (víko); výška sedadel - vztažný bod R sedadla řidiče je minimálně 750 mm
nad vozovkou, měřeno při pohotovostní hmotnosti vozidla. Pokud je sedadlo výškově seřiditelné,
měří se při jeho spodní poloze; může být odvozen od malého nákladního, zpravidla skříňového,
automobilu.
Osobní speciální: sanitní, pohřební, záchranářské, vyprošťovací', sportovní apod.
Ilustrace 4.1: Schéma druhů osobních automobilů: a sedan (se stupňovitou zádí, fastback); b -- kupé; c - kombi; d -
kabriolet; e - roadster; f- offroad; g velkoprostorový osobní automobil; h - obytný automobil

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY
Nákladní automobil je motorové vozidlo, které svou konstrukcí je určeno zejména pro dopravu
nákladů. Může rovněž táhnout přivěs zatím co tahač návěsů je určen výhradně pro tažení přípojných
vozidel. Nákladní automobily jsou určeny pro přepravu nákladů o hmotnosti větší než 1,5t.
Nákladní automobil, jehož hmotnost nepřesahuje 3,5 t se označuje jako malý nákladní automobil
(dodávkový automobil). Základní druhy nákladních automobilů jsou znázorněné na obrázku
Pikap je nákladní automobil s otevřeným nákladním prostorem (ložný prostor můře být kryt
plachtou, přetaženou přes odnímatelné oblouky nebo laminátovou, kovovou skořepinou)
ohraničeným pevnými stěnami (zpravidla o střední výšce), s uzavřenou kabinou pro obsluhu.
Valníkový nákladní automobil (obr.b) a c)) je svým provedením určen zejména pro dopravu
nákladu, je opatřen valníkovou karosérií a s uzavřenou kabinou. Ložný prostor může být kryt
plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci. Nákladní automobil valníkový může
být dále vybaven navijákem, hydraulickou rukou, zvedacím čelem apod.
Sklápěčkový nákladní automobil (obr.d)), je svým provedením určen zejména pro dopravu
sypkého nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií a s uzavřenou kabinou. Má tyto varianty
provedení: a) se sklápěním do strany (dvoustranný), b) se sklápěním dozadu (jednostranný), c) se
sklápěním do strany a dozadu (třístranný).
Skříňový nákladní automobil (obr.a) a e)) je opatřen skříňovou karosérií. Jde o prostou skříň bor
jakéhokoliv účelového zařízení. Má tyto varianty provedeni: samostatná skříň nebo samostatná
kabina řidiče a samostatná oddělená skříň.
Furgon: kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční celek. Mezi kabinou
řidiče a ložným prostorem skříně je v přepážce proveden průlez (dveře) v místě za sedačkou
spolujezdce nebo mezi sedačkou řidiče a spolujezdce. Průlez musí být opatřen dveřmi. Šířka
průlezu nesmí být širší než 60 cm a musí mít výšku nejméně 130 cm.

f) – tahač návěsů

c) přípojná vozidla
- silniční vozidlo, které nemá vlastní zdroj pohonu a je určeno k tažení motorovým vozidlem
o přívěs – jen nepodstat.část jeho celkové hmotnosti se přenáší na tažné vozidlo
o návěs – pro spojení s tahačem návěsů – podstatná část celkové hmotnosti se přenáší na tahač
o jízdní souprava – motor.vozidlo + 1 nebo několik přípojných vozidel
PŘÍVĚS - 1 až 4 nápravy
- použití řízených kol zlepšuje příčnou stabilitu
- přednost – zvýšení nosnosti
- nedostatek – boční prokluz v zatáčce, opotřebení pneu

spoj

řízená neřízená
NÁVĚS – 1 až 3 nápravy
 - u více nápravových
• výhoda – větší nosnost, zlepšení plavnosti pohybu
• nevýhoda – jako u přívěsů
- je-li rozestup mezi nápravami větší, vzniká požadavek na řízení buď kol nebo celé nápravy
(bývají vždy kola nebo nápravy, které jsou nejdále od tahače)

řízená

TOČNICOVÉ ŘÍZENÍ
• výhoda - přednost – malý poloměr otáčení
• nevýhoda – menší stabilita při natočení a větší konstrukční výška

AUTOMOBIL.ŘÍZENÍ
• výhoda – větší stabilita, menší konstrukční výška
• nevýhoda – větší poloměr zatáčení