Česko-německý antagonismus

Škola:Masarykova univerzita Obor:Historie Předmět:Dějiny českých zemí v 19.

století Jméno:Tomáš Příjmení:Štěpánek UČO:262993

Česko-německý antagonismus
Co to vlastně je česko-německý antagonismus nebo jen antagonismus? Ve slovníku cizích slov je tento pojem vysvětlen významem - rozpornost, protikladnost, protichůdnost v krajním případě bychom ho mohli vysvětlit i pojmem nenávist. Jde tedy vlastně o česko – německou rozpornost, protikladnost, protichůdnost ve vztazích ? ,v kultuře ? apod. Tento antagonismus může mít hodně forem, ale také hodně příčin.Dříve to mohli být náboženské vyznání (pohanství x křesťanství ,katolicismus x protestanství atd. ) , mocenské ambice ( to je snad odvěká příčina , protože každý stát chtěl být mocnější než jeho sousedé a ovládnout je ), kulturní a mnoho a mnoho dalších příčin.Abychom pochopili pozdější vyvrcholení tohoto antagonismu v 19. století při tzv. Národním obrození musíme si zrekapitulovat počátky českoněmeckých vztahů od nejstarších dob. Vztahy mezi Čechy a Němci nejsou zase tak jednoduchou záležitostí, protože se vliv jednoho národa na druhý v různých časových obdobích přeceňoval či podceňoval,někdy také podléhal nacionálním bouřím a představám obou národů.Nejprve bude tedy důležité určit pojem národa.Každý právoplatný obyvatel českých zemí byl Čechem zemským (Böhmisch), ale ne každý byl Čechem jazykovým (Tschechisch). První písemné doklady o rozlišování obou pojmů přitom pocházejí z konce 13. století.Dalším z činitelů ovlivňujících dějiny a národní složení v českých zemích je geomorfologie.Zalesněná pohoří už od pravěku vyznačovala území Čech, jejich vnitrozemí tvořila vrchovina a středně vysoká pahorkatina.Vyjímkou byla pouze úrodná údolí řek jako Labe,Vltavy a Ohře.Jiným způsobem byla utvářena sousední Morava, která se údolím řeky Moravy na jihu otevírala k Dunaji a do Pannonské nížiny. Od Čech ji oddělovala nevysoká Českomoravská vrchovina, zatímco na východě a severu ji ohraničovala pohoří, která byla na severovýchodě přerušena tzv. Moravskou bránou. Severojižní komunikační směr zde byl určující již od dob pravěké Jantarové stezky. Obě země bohaté na lesy byla obdařeny všemi důležitými surovinami kromě soli, která musela být dovážena. Ještě za vlády mocného Říma byly na našem území usídleni germánské kmeny Markomanů, Hermundurů, Kvádů a Langobardů.Většina těchto kmenů během stěhování národů (4-6 století) odešla do lepších končin a nahradili je Slované.Slované však nepřišli do prázdné země, nýbrž se zde setkali se zbytky Germánů, které později asimilovali.Slovanského osídlení se zastavilo až hluboko v současném Německu.Slované ač do této doby nevytvořili žádnou říši jako jejich germánští nebo avarští sousedé,se v 7. století sjednotily pod vládou franckého kupce Sáma proti stálým nájezdům avarských kočovníků..Avarské nebezpečí pominulo kolem roku 800, kdy francký panovník Karel Veliký rozvrátil Avarskou říši. Do poplatné závislosti přitom uvedl i některé slovanské kmeny.Mocná Francká říše upadla po smrti Karla Velikého do politických třenic a to umožnilo vzestup Velkomoravské říše.Vliv
1

Díla započatého posledními Přemyslovci se v 1.Dalo by se říci. při níž etnicky slovanské obyvatelstvo značně rozšířilo osídlené oblasti. což s sebou přinášelo i rozlišování na Čechy zemské a jazykové. které však nebylo vždy úspěšné.Tohoto aktu později císaři nebo římští králové hojně využívali ve svůj prospěch (např.přinucení k útoku na společného nepřítele atd. V Čechách pobývali slavní minnesängři.V roce 995 sjednotili Čechy později dotvořili jádro českých zemí připojením Moravy. Česko-německé vztahy v oné době lze klasifikovat dle několika hledisek: Prvním z nich bylo státoprávní a mocenské hledisko. Český kníže a německý král byli většinou spojenci. Plné zařazení do západního křesťanského společenství je spojeno až s knížetem Václavem. Často totiž docházelo k bratrovražedným soubojům uchazečů o český knížecí stolec. Ve 12. dědičný úřad arcičíšníka a podobně. Závěr 14. Česká městská inteligence se aktivizovala. který se tak zařadil mezi sedm volitelů římského krále. Velká část země však zůstala neosídlena. Díky své iniciativě se dostávali stále více do popředí Přemyslovci. století vyvinula kurfiřtská hodnost českého krále. Středem jejich zájmu byly nejprve rakouské a pobaltské země. Česká knížata byla sice poplatná německému králi. Módní záležitostí se stala poněmčená jména šlechty. což samozřejmě souviselo i s jeho mocenským postavením. ale vedla celkem „samostatnou“ politiku. Z úřadu arcičíšníka se v polovině 13. letech 14. Karlův syn 2 . Míra politické samostatnosti však závisela na pevnosti poměrů v Říši.Český královský dvůr se stával centrem evropské rytířské kultury a literatury. k uklidnění poměru v Čechách. kterého následoval Čech Jan Milíč z Kroměříže. se snažili o rozšíření svého území. Značnou část obyvatel korunních zemí tak tvořil německý živel. později Polsko a Uhersko. Naprostá většina obyvatelstva však byla slovanská.Ve 12. Výsledkem toho bylo císařovo udělení Čech v léno knížeti Vladivojovi (10021003). což samozřejmě nemohlo zůstat bez odezvy v celkem přelidněných oblastech západní Evropy. Vyhrocené národnostní cítění 19. Německé a židovské osídlení se vyskytovalo ve větších městech jako privilegované kupecké osady. století obdržel český kníže významný úřad arcičíšníka. Čeští panovníci Přemysl Otakar II. Za své sídelní město si zvolil Prahu. století vládcem Svaté říše římské. ale ten neměl v českých zemích téměř žádná práva a zpravidla uznával domácí volbu panovníka. kterou přeměňoval na plnohodnotnou císařskou rezidenci.Velké Moravy zasahoval do značné části střední Evropy a byl zlomen až maďarským vpádem v roce 906. garantovanou územní celistvost. Skutečným důvodem však byla problematická sociální situace na Západě a cesta za lepším živobytím. a počátek 15.sídlící okolo dnešního Pražského hradu. století se snažilo zahraničním osadníkům podsouvat nacionální důvody pro osidlování českého pohraničí. dědičnost trůnu v přímé linii. století byla završena tzv.emfyteutické právo na venkově a německé městské právo. V letech 1212 získalo České království zvláštní výsady: svobodnu volba panovníka.ale i na poměrech v dynastii Přemyslovců. polovině 14. století je spojen se zhoršujícím se společenským a mocenským postavením českého krále.). Jeho syn Karel se stal ve 40. Neúspěšní pretendenti se poté uchylovali k císaři a ten si je opět ponechal jako nástroj nátlakové politiky. že český kníže byl sice leníkem německého krále. Sám panovník do Čech povolával obrodné kazatele. manžel Elišky Přemyslovny. V roce 895 se česká knížata církevně i politicky poddala bavorskému vévodovi Arnulfovi. Také manželky českých knížat pocházely většinou z německých oblastí Říše. století ujal český král Jan Lucemburský. a jeho syn Václav II. ale ani dočasné nepřátelství nebylo výjimkou. Postupně vzrůstaly také ambice a vliv českého panovníka a to díky zvyšující se produkci stříbrných dolů v Jihlavě a Kutné Hoře a nestabilní situaci v sousedství. Noví osadníci přinesli nové zemědělské vynálezy a především nové právní formy . Mezi oběma národy narůstající rivalita se projevila také v zápasu o obrodu církve. vnitřní kolonizace. Prvním byl Němec Konrád Waldhauser.

zároveň se stále více prosazovala němčina. století emancipovaný český národ. byl neúspěšný ve vnitřní i zahraniční politice . Povstání bylo v listopadu 1620 poraženo na Bílé hoře. rušení klášterů a zemských centrálních úřadů. Protestantská unie se však rozložila. Společnost vstupuje do hospodářské a společenské krize. na jehož straně byli též mnozí Němci. do Čech zároveň přicházejí německé šlechtické rodiny. Mistr Jan Hus byl v roce 1415 odsouzen Kostnickým koncilem a následně upálen. kromě nich též řemeslníci všech vyznání. českým stavovským povstáním a vypuknutím Třicetileté války. Volba padla na Friedricha Falckého. Rostoucí napětí mezi katolíky a protestanty vedlo v následujících letech k přijetí uzákonění češtiny coby jediného závazného jednacího jazyka. moravských. který uzákoňoval dalekosáhlou náboženskou svobodu.Nejinak tomu bylo v Německu. století a na počátku 17. byl ve skutečnosti namířen proti vůdcům protestantské opozice. který stál v čele říšské Protestantské unie a byl zetěm anglického krále Jakuba I. Proto husité začali být nazýváni kališníky-utrakvisty. nejen poddaných. kterou koncil řešil coby vedlejší. přerostla ve zřetelnou revoltu vůči církevním autoritám. Pomocí přispělo pouze Nizozemí. V čele protestantského tábora stojí Němci Colona z Felsu. například pražský arcibiskup Konrád z Vechty. rok poté ho následoval Jeroným Pražský. Na německé straně budily nevoli husitské rejsy za účelem šíření kalicha. Jako o novém panovníku se uvažovalo o luteránu Janu Jiřím Saském nebo o kalvinistovi Friedrichu Falckém. V závěru 16. protože byly také spojeny s loupením.Záležitost. V boji proti Habsburkům vznikla konfederace českých. které v mnoha zemích zažehli nacionální cítění. rakouských a uherských stavů. Několik let nato vypuklo husitské povstání. Následovaly konfiskace. které projevovalo snahy o sjednocení všech Němců do 3 . na jehož konci stál v 19. Zemský zákon oficiálně namířený proti neznalosti češtiny novými osadníky. Němečtí husité se ve svých městech stávali oběťmi upalování. Nyní se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto pokusu o esej. Rožmberků a pánů z Hradce.Prvotním impulsem byla možná Velká Francouzská revoluce a napoleonské války .V zájmu centralizace a efektivity státní správy byla upřednostňována němčina. století vymírají nejvýznamnější české šlechtické rody Pernštejnů.Nadále postupující centralizace přinesla sekularizaci školství. V roce 1609 se jim podařilo dosáhnout na císaři vydání Rudolfova majestátu. Česká inteligence zareagovala koncem 18. Jindřich Matyáš Thurn a Čech Václav Budovec z Budova. Čeština se udržovala především na venkově a v základní míře mezi vzdělanci. lužických. K moci se dostává nová generace vychovaná jezuity.Spory o Majestát a rostoucí napětí vyvrcholily v květnu 1618 třetí pražskou defenestrací. v dosud Evropě nevídanou.Václav IV. neboť toto oboustranné nepřátelství je spojeno až s křížovými výpravami směřujícími do Čech z německých oblastí Říše. ale také šlechty.Tímto hlavním tématem by měl být česko-německý antagonismus v 19. jejich slučování a přesun do Vídně. Jazykové změny také uspíšil odchod až 30 000 protestantských rodin do emigrace a příchod cizinců. až převládla a stala módní záležitostí. Období po třicetileté válce je někdy nazývané "obdobím temna" .několikrát byl uvězněn a dokonce byl v roce 1400 sesazen z římského trůnu "pro neschopnost". neboť právě od něj a jeho postavení si vzbouření stavové nejvíce slibovali. Do čela obou konfesijních táborů se tak dostávají radikálové. V souvislosti se sekularizací některých oblastí veřejného života bylo také zrušení nevolnictví a vydání tolerančního patentu v roce 1781. století na germanizační tlak českým obrozeneckým hnutím. kteří coby Němci nebyli s to na sněmu v češtině plamenně hovořit. popravy vůdců povstání obou národností a rekatolizace všech obyvatel českých zemí. Samotné husitské hnutí tedy nelze chápat jako prvotně nepřátelské vůči Němcům. anglická pomoc se nedostavila a Jan Jiří Saský zachovával ozbrojenou neutralitu s vyhlídkou na zisk obou Lužic. když se v Praze začalo podávat po obojím způsobu. století.

zpočátku vlastně ani nacionálně české nebylo.která měla přímí vliv i na české národní hnutí. aniž toho sobě všímali.To se postupně dařilo více a více ( díky národnímu obrození a nové české dvojjazyčné inteligenci ).vítěznou). oddal sem se zcela i na vždy ve službu svému národu. ale od jakživa zvláštní a sám o sobě stávající.V roce 1848 došlo také k téměř základnímu formulování českého nacionalismu.Ovšem později došlo k rozdělení – jednou z příčin byla změna národnostních poměrů ve prospěch Čechů.Roku 1837 Palacký požadoval . o kterém český národ.).1848 na tuto pozvánku je „stěžejním“ spisem 19. Věc tuto skutečnou vědí všickni němečtí znalci dějin tak dobře jako já.ale také rostoucí strach němců z „českého živlu“.Dále následuje zdůvodnění.První snahy obrozenců byly všeslovanské (všichni slované se musí spojit pod „patronát“ Ruska) později „vystřízlivěli“ a začal se rozmáhat autroslavismus (snaha o spolupráci menších středoevropských slovanských etnik v rámci Rakouské monarchie).Málokdo v té době psal svá díla v češtině. že koruna česká kdy byla s říší Německou ve svazku lenním (čemuž ale publicisté čeští odjakživa odpírali). Svatováclavských peticíchbylo mimojiné zrovnoprávnění češtiny s němčinou (to znamenalo zavedeníčeštiny do úřadu.V kostce si ho zde připomeneme:Palacký se na začátku dopisu omlouvá.Tyto snahy neunikly ani rakouským a českým Němcům. omezující se pouze na sféru kulturní – převážně na sebeurčení jazykové.Jak již jsem psal emancipace českého národa jde ruku v ruce s národním obrozením.Úpadek Čechů.jednoho státu.A právě jeho odpověď z 11.v samotné Vídni a i v Čechách).které-jak jsme se všichni učili ve škole mělo tři fáze (obrannou.Ve Frankfurtu byl uspořádán „všeněmecký“ sjezd. nemůže žádnému 4 . a chtěl-li by kdo ještě o tom pochybovati. také od jiných po všecka století kdy k němu byl počítán.Maďarsku.Zánik češství v německém moři byl tedy velmi nepravděpodobný. čeští stavové.ale neměl svůj protipól v rozkvětu domácího němectví.) dále například zřízení zemského parlamentu.ale za „Čecha rodu slovanského i se vším tím nemnohým. aniž. a potom s německým spolkem.4.protože všechny zdejší malé národy byly v podobném ne-li horším stavu.mnohem více se užívala němčina (Palacký. I kdyby se zouplna za pravdu přijalo.kde by mělo převahu domácí české obyvatelstvo.Na začátku 19.H.že nepřijede a že ani za sebe nemůže poslat „bezbečného vlastence“. Tento národ malý sice jest.alespoň jeho větší autonomii.byl to hlavní náznak změny myšlení.A tak i u nás začala německá emancipace.S tímto požadavkem koresponduje růst českého nacionalismu.Palacký se nepokládá za Němce . století bylo v habsburské monarchii téměř 3 miliony Čechů.aby obrozenci „ od pouhého jazykového brusu k věcem samým hlavní zřetel svůj obraceli“ . bylo od jakživa pouhé regale. že ji přivedu svým časem k ouplné a zřejmé jistotě. Celé spojení země české nejprvé se svatou říší německou.Rok 1848 je v evropské historii znám jako revoluční a tomu se nevyhla ani Habsburská monarchie .kterou postihla revoluční nálada hned několikrát (v Itálii.Dobrovský atd.psát a mluvit německy.Chtěl-li někdo uspět (ať už na poli literatury či jinde ) musel umět číst. avšak v poměrech tehdejší střední Evropy nešlo o nic mimořádného . nabízím se. sotva kdy chtěli věděti.Borovský okolo roku 1846.Zpočátku bylo české hnutí bráno jako nevinné.Z počátku táhli Češi a Němci za jeden revoluční provaz – mnohá německá měst podporovala svatováclavskou petici.Napočátku století se Češi jevily jako malá zaostalá menšina v německé sféře. co mám i co mohu.politicky zcela loajální či spíše nepolitické .Jedním z českých požadavků v tzv.století týkající se českého nacionalismu a vztahu Čechů s Němci.škol atd.což je asi 1/7 celkového počtu obyvatel monarchie.na kterém se jednalo o sjednocení Německa (existovaly 2 varianty maloněmecká – bez Rakouské monarchie a velkoněmecká spolu s Rakouskem) k tomuto jednání byl mimojiné pozván také František Palacký jako zástupce Čechů.Austroslavismus poprvé formuloval K.Jedním z požadavků revoluce bylo vytvoření vlastního národa nebo. panovníci jeho účastnili se od věkův ve svazku knížat německých.útočnou a 3. národ ale sebe sám nikdy k národu německému nepočítal.

pochyboval o někdejší souverenitě a svézákonnosti vlády a země České.austroslavismem a především také bojem za uznání životaschpnosti českého jazyka.Havlíček má podobný názor a argumentuje . jest aspoň toto vždy požadavek nový. nemající žádného historického základu právního. co se této jich hodnosti dotýče. 5 .“ (citováno ze http://citanka.Tato citace. od jakživa s národem Českým ani dosti málo činiti neměli.Mezi českou inteligencí se také začínala rozmáhat idea samostatnosti. Žádá-li ale kdo.Další návrh na uspořádání Rakouské monarchie nepočítal s Uhry a chtěl západní část mocnářství přeměnit ve spolek 5 nových korunních zemí – Německo (s německými oblastmi Českých zemí).fáze by se dala charakterizovat jako bojem proti připojení k Německu . pokud neobdržím k tomu výslovného i platného mandátu.Úplná samostatnost by mohla posloužit Rusku k základu pro univerzální monarchii.Polsko.že rakouská tradice byla pevnější než se myslelo.Borovského . že země česká spolu se svými korunními zeměmi nepočítala se k žádnému z někdejších desíti krajů německých.samotné Čechy. Celému světu jest povědomé.H. ani soudní. aby nad tento dosavadní svazek mezi knížaty nyní spojil se národ český sám s národem německým.Tato fáze je charakteristická aktivitou böhmische Deutsche (českých Němců). vždy přirozenou převahu „zatímco v Německu“ by byli „jenom malinký přívěsek. že tudíž celé dosavadní spojení země české s říší německou pokládáno i považováno býti musí.Avšak dosáhli alespoň zavedení českého vyučování do středních škol a v běhu byly přípravy pro zevedení češtiny do státní správy.ale jasně dokazuje Palackého názor na to ..jestli české země patří nebo kdy patřili do svazku německých zemí.2.ale žádná další specificky národní ustanovení ústava už neobsahovala. V létě 1848 začíná ovšem 2.„rozvodu s Čechy“ . přeměněnou v samosprávnou asociaci malých středoevropských národů spolu s Rakušany.a k tomu naše národnost vždy v největším nebezpečí.Avšak žádný z těchto plánů nezískal širší podporu a bylo od nich tedy upuštěno. jemuž já o své osobě hověti oprávněna se necítím.Itálie a Slovinsko.Vyjadřuje to nacionalistický postoj tehdejší české inteligence-alespoň podle mého názoru..Porevoluční jednání pokračovaly v Kroměříži a jediným českým úspěchem bylo zařazení do ústavy deklarace národní rovnoprávnosti mezi ústavní práva..Nechme promluvit K.“Proti frankfurtské ( a také maďarské a polské ) vizi střední Evropy .že Češi budou mít v Rakousku spolu s ostatními slovany. co se dotýče záležitostí vnitřních.. aby.“Revoluční hnutí bylo potlačeno rakouským generálem Windischgrätzem a češi tak nedosálhi téměř ničeho ze svých požadavků. že jim v Čechách ani nad Čechy nepříslušela moc ani zákonodární.Chorvatů a aktivizace patriotistických sil mezi Němci dokládaly. ale za svazek panovníka s panovníkem.html – funkční ke dni 10.co se plné autonomie týče).V Čechách se předpokládalo vytvoření 2-3 německých krajů v pohraničí (které se měli později přesunout pod správu Německa nebo Rakouska) a 4-5 krajů českých ve vnitrozemí.Tato 1.Maďary eventuelně Poláky. nikoli za svazek národu s národem.„byli bychom předně vždy jen mocnářství slabounké od jiných odvislé.skutečnému znalci dějin přijíti na mysl. v.slibující rakouským národům svobodný rozvoj a rovnost všech „ v zemi obyvklých jazyků“ .k zaplavení Němectva.Windischgrätzova vojska byla v Čechách.Když se Rakousku podařilo (za nemalé pomoci Ruska) potlačit revoluční hnutí. založené na národních státech historických národů v čele s novým Německem staví Palacký alternativu:Habsburskou říši.určení k zahynutí. fáze. že příslušenství k říšskému soudu komornímu nikdy se na ni nevztahovalo atd.cz/palacky/isr2-a. že nikdy neměli práva.To bylo již v té době nemyslitelné (alespoň.kterém se vyjadřuje spíše pro Vídeň než pro velkoněmeckou říši – vyjadřuje tedy jasně stanovisko autroslavismu. vybírati ze země vojsko neb jaké regalie.Jelačicova v Uhrách a Radeckého v Itálii + postoj Čechů. že císařové němečtí.L.2009) Následuje udání druhého důvodu ve . ani exekutivní. Löhner předložil svůj projekt .

zemědělských a justičních orgánů a příslib volební reformy.V narychlo vytvořeném Říjnovém diplomu ( 20. díky cukrovarnictví) a demografický růst ( v 70.které v klíčových oborech státní správy v Čechách a na Moravě připustilo češtinu jako tzv.J.Mladočeši s Poláky sympatizovali. 1860) se císař zřekl absolutismu a vyhlásil obrat ke konstituci.V této době se vlastenecké uvědomění vykouřilo rychle z širokých vrstev a po národní hrdosti nebylo ani vidu ani slechu.Nařízení o výlučném postavení němčiny z roku 1854 bylo zrušeno a rozmnožily se tak české ústavy a počet českých středoškoláků už skoro odpovídal podílu Čechů na obyvatelstvu.Koncem roku 1879 se zhroutil systém pasivní rezistence a Češi se museli zúčastnit rakouské politiky.To byla velká rána a porážka pro české národní hnutí.10. Po Bismarckově sjednocení Německa si mohli Češi „oddychnout“ .Sitace se začala ovšem v 2.19. punktace . Rakousko) i jeho politickou činnost (pasivní rezistence).Grégr.Krach punktací „prospěl“ jedině mladočechům.Dalším pokrokem bylo rozdvojení pražské univezity a vytvoření českého vysokého učení.v prvních volbách roku 1862 přešel pražský magistrát do českých rukou.Roku 1861 došlo k vydání tzv.Punktace ovšem dovedly k úplnému krachu staročeskou stranu s níž odcházely z politického hlediska staré tradiční honorace.Moc uklidnění to ovšem nepřineslo.Obě národnosti se cítili býti menšinami (Češi v Rakousku a Němci v Čechách).V politických záležitostech se také dospělo k určitému pokroku.I když bylo stále hodně obyvatel dvojjazyčných a většina lidí měla známé či příbuzné z „druhé strany tábora“.Na přelomu let 60. k tomuto „rozdělení“ dalo podnět polské protiruské povstání..Okolo roku 1863 došlo k rozdělení české politické scény na mladočechy (K.zatímco staročeši sympatizovali s Ruskem.Jako ústupek za vznik dualismu si Češi vymínili v srpnu 1871 na vládě slib .Sladkovský.který ostatní národy svou vyspělostí „převyšoval“.Staročeská strana.Velké národní oslavy v létě 1868 (položení základního kamene Národního divadla.V lednu 1890 došlo k podepsání tzv.Ovšem Rakousko se nám „odvděčilo“ vznikem dualismu (dalo by se říct zrovnoprávnění Maďarů a vytvoření Rakousko-Uherské monarchie) z roku 1867.5 milionu Čechů) – to mělo za následek větší počešťování měst a dokonce vznikaly i stabilní české menšiny v zahraničí. letech bylo již 5.Dříve totiž Češi pro nadpoloviční většinu v zemském sněmu potřebovali podporu velkostatkářů.Riegr). a 70.Nakonec se ovšem podařilo prosadit jen rozdělení zemské školní a zemědělské rady.prosadil absolutismus tzv..jelikož již nehrozilo utopení češství v moři němectví a definitivně jsme se postavili na stranu Rakouské monarchie. Drobečková politika). Únorové ústavy (prakticky realizace Říjnového diplomu).že vyjde vstříc i „právním nárokům ostatních zemí a národů“.Češi měli získat reorganizaci okresů (ty měly být národnostně homogenní).Došlo také k počešťování měst .pol. historické a politické postavení německého kmene.Plenera (rakouského ministra financí ) „snaha zajistit .kteří ve volbách roku 1891 získali 6 .nyní si se zvýšil podíl Čechů ve sněmu (pořád ovšem potřebovali podporu) a byl to důležitý krok ke zrovnoprávnění . vnější úřední jazyk.Thurn-Taxis) a staročechy (Palacký.ještě před nedávnem radikálně opoziční .začala hlásat monarchicko dynastický loajalismus a v říšské radě přijímali obhajobu i nejnepopulárnějších opatření – s nadějí na národní kompenzace (tzv.Opět se začíná vzmáhat rusofilství a teorie panslavismu. mohli být ovšem Češi hrdí jelikož jsme se Němcům vyrovnali vzděláním a prožili jsme si i vlastní průmyslovou revoluci (hl.Česká politická scéna se rozhodla bojkotovat Předlitavsko (tzn. Bachovský – podle rakouského ministra Bacha.století lepšit.Husovo výročí) vyústily do masových politických demonstrací. což měl být první krok k řešení české národnostní autonomie.dále národnostní sekcionování zemských školských.R.Hlavní devizou ústavy byla podle E.Nejvýznamější českou vymožeností bylo patrně jazykové nařízení z roku 1880.Palackého sedmdesátiny.Zřizovala dvoukomorovou říšskou radu jako základní zákonodárný orgán monarchie a zemská zřízení s volebními řády do zemských sněmů.Ke konci století nastupuje postupná radikalizace obyvatelstva ( především u mladší generace ).

Po vyhlášení Československé republiky se sudetští Němci i pro sebe dožadovali práva na sebeurčení. 1990. Sudetenland.třeba mě někdo přesvědčí o opaku. Praha : Academia. Během války se podařilo přesvědčit vítězící spojence.Události .Tyto hranice byly s drobnými úpravami potvrzeny i na mírové konferenci ve Versailles. takže na konci století nalézáme v českých zemích skutečně obyvatelstvo rozdělené do dvou znesvářených skupin. Tehdy poprvé bylo použito názvu Sudety pro 4 „německé“ oblasti (Deutschböhmen.Nástup nacismu v Německu.narodil jsem se roku 1987).Roku 1892 bylo v Praze zavedeno stanné právo. Nicméně politická situace jim nenahrávala a jejich volání nebylo vyslyšeno.že přeskakuji a o některých věcech se téměř nerozepisuji a některé další zase příliš zjednodušuji. opět nespokojených menšin.to ovšem nezůstalo bez odezvy vídeňské vlády.také z historického hlediska jsou mi „nesympatičtí“. světové války a okupace určitě na „popularitě“ Němců v Čechách nepomohla. Jan Křen.všechny české mandáty. Vyd.“anšlus“ Rakouska. Nacionalizace postupně zasáhla všechny aspekty politického.sociálního . 508 s. Reálně bylo právo na sebeurčení aplikováno velmi výběrově a jeho uplatnění ve svém důsledku vedlo k vytvoření jiných. Deutschsüdmähren.Mnichovská dohoda a rozpoutání 2. že poválečné uspořádání Evropy na základě práva na sebeurčení národů (od počátku velmi vágně definovaného) zajistí v regionu trvalý klid.kteří se u nás „roztahují“ jako by jim to tu patřilo.co nemají Němce (i Rakušany) rádi.Od 90. 7 .přidal bych se na stranu těch .stávali se – mezi Slovany jediným – průmyslovým národem a ve všech podstatných společenských ukazatelích se začínali vyrovnávat rakouským němcům. Snahy o politické řešení problému vesměs selhaly.Po krachu vzájemného jednání přešly československé ozbrojené síly do protiakce a za sporadického odporu místních obyvatel obsadily ještě do konce roku 1918 celé území Čech a Moravy v jejich historických hranicích. krátkost a neúplnost.abych co nejvíce zjednodušil text.které následovali snad není třeba rozepisovat. 1.První světová válka a události bezprostředně následující předznamenaly limity vzájemného soužití obou národů ve společném státě.Určitě to tak nevidí všichni a nic není definitivní . omluvil bych se především za její strohost.třídy ) – asi to bude klišé – hluční Němci.Nedokážu říci proč to tak je (žádné příbuzné z německy mluvících zemí nemám a německy se učím od 4. let vstupovali také Češi do stadia industriální vyspělosti.v němž 77 obviněných bylo odsouzeno celkem k 96 rokům vězení.Kdybych to měl posoudit z mého pohledu (nastupující mladé generace. Konfliktní společenství : Češi a Němci 1780-1918. Kdybych měl nakonec zhodnotit tuto esej .ale musel jsem „vyzobávat“ jen některé události a data. Böhmerwaldgau) v historických hranicích země české.Mnohdy se tedy může stát.ovšem bylo to nutné. takže se národností spory mohly stát výraznou „kartou“ velmocenské politické hry za 1. Jan.v lednu začal politický monstrproces proti Omladině. století. ISBN 8020003371.Na toto téma by se daly psát celé knihy a tak jsem nemohl postihnout celé 19. světové války.Národ se postupně demokratizoval. Čerpal jsem především z knihy: KŘEN. ekonomického a kulturního života. žádali připojení k Rakouské republice.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful