Respektovat A Být Respektován

Obsah
K uskutenn dobrch zmr pi vchov a vzdlvn

potebujeme i dobr nstroje 5
Jak jsem proila to, o em je tato kniha 6
I. Hranice jsou nutn - jde ale o to, jak je vytvme
Partnersk versus mocensk pstup ve vchov a vztazch 9
II. Mluvme, mluvme... a njak to nefunguje
Neefektivn zpsoby komunikace 23
III. Jsi fajn. Jen je teba udlat...
Efektivn komunikan dovednosti a postupy 49
IV. Potebujeme, aby druz chpali a pijmali,
kdy se ctme v nepohod
Zvldn negativnch emoc 83
V. A za trest bude...!
Rizika trest ve vchov 121
VI. Opravdu se zlobm!... Tak co te navrhuje?
Co namsto trestn - pehled vchovnch postup
a komunikanch dovednost 139
VII. Kdy bude hodn, dostane za odmnu... Ty jsi ale ikulka!
Rizika odmn a pochval ve vchov a co namsto nich 155
VIII. Cukr a bi nebo vlastn chtn?
Vnj a vnitn motivace 179
IX. Co vechno dti potebuj
Vchova, vzdlvn a zkladn lidsk poteby 189
X. Kdo se nau vit si sm sebe, nau se vit si tak ostatnch
Sebecta - jdro na osobnosti 207
XI. Lep je pedchzet, ne napravovat
Proaktivn vchova 217
XII. kola m vt monosti, ne nabz jej tradin podoba 241
XIII. Vchova k poslunosti je rizikem pro demokracii 257
XIV. Z knky do praxe 263
XV. O kurzech a o autorech 275
Kurzy a semine
Spolenosti pro mozkov kompatibiln vzdlvn 280
On This Book 282
Literatura 285
K uskutenn dobrch zmr pi vchov
a vzdlvn potebujeme i dobr nstroje
Tato knka vm nabz monost uvidt souvislosti mezi tm, co dlme
a kme dtem v bnch situacch kadodennho ivota, a tm, jak jednou
budou, a dospj.
Jako rodie, uitel a vychovatel chceme pro dt to nejlep. Upmn
jim do ivota pejeme, aby z nich vyrostli astn, spn a tvoiv lid, kte
budou schopni zvldat bn i nron situace, budou dobrmi partnery a kolegy
se smyslem pro zodpovdnost i smyslem pro humor. Jak ale propojit vzneen
mylenky o rozvoji osobnosti dt a jejich veden k samostatnosti a zodpovdnosti
s tm, co mme ct, kdy je upozorujeme na nepodek v pokoji, pozdn p-
chod, nevhodn chovan nebo zapomenut kol?
Mnoho dosplch m za to, e je teba mt dti pedevm rd a myslet
to s nimi dobe. Jsme pesvdeni, e to nesta. Ve jmnu lsky a dob-
rch mysl se nkte lid ct oprvnni pouvat i takov vchovn pro-
stedky, kter se nesluuj s respektem a lidskou dstojnost - vyhroovn,
tresty, zesmovn, moralizovn, uplcen" odmnami a dal. asto jet
s mylnou pedstavou, e u dt je to pece nco jinho" ne u dosplch.
Proto za nezbytnou podmnku spn vchovy povaujeme vedle
lsky tak respekt k dtem. Dospl si pej, aby se dti chovaly s respektem
k druhm lidem. K tomu je ale nutn, aby samy na vlastn ki" zaily
respekt od dosplch. Nesta, kdy o vzjemnm respektovn pouze usly
nebo jej vid v chovn dosplch mezi sebou.
Respektovat dti znamen vdom opustit mocensk, manipulativn
pstup ve vchov a vzdlvn. To neznamen, e si pak dti budou dlat, co
chtj. Existuj respektujc a pitom inn zpsoby, jak zprostedkovvat
dtem tolik potebn hranice chovn. Jejich innost spov v tom, e budu-
j morlku openou o zvnitnn hodnoty, podle nich budou dti zvao-
vat sv chovn i tehdy, kdy na blzku nebude dn kontrola".
V tto knize se sname pojmenovat rizika vchovy zaloen na nerov-
nm, mocenskm modelu vztah mezi dosplmi a dtmi a ukzat, jak zisky
plynou z partnerskho pstupu, kter je zaloen na rovnocennosti a respekto-
vn dstojnosti. Nae pesvden se opr jak o odborn poznatky (zejmna
z psychologie), tak o vlastn zkuenosti a zkuenosti asi dvancti tisc lid,
kte proli naimi kurzy.
tenm, kte jsou pesvdeni o hodnot partnerskho pstupu
nebo kterm je blzk, nabzme hlavn nstroje a do rovn konkrtnch
dovednost, kter jim mohou pomoci v kadodennch situacch tento pstup
dsledn zachovvat.
Nkterm lidem sta, e se dti navenek chovaj dobe a dlaj to, co
se po nich chce. Zpsobm, jakmi toho dosahuj, nevnuj pli pozornost
(pstup el svt prostedky"). Nevid dvod nco mnit, protoe se vti-
nou nezamlej nad tm, co vechno se dje uvnit dtte". Tm nabzme
pohled na skryt poselstv tchto prostedk, na jejich dlouhodobj
dopad na sebectu dt a na to, e mohou vst k pouh poslunosti
namsto vytven skuten zodpovdnosti a samostatnosti.
Jsou lid, kte bytostn v, e lidsk spolenost mus fungovat na
principu uplatovn moci. Pro ty nabzme hlavn argumenty z hlediska
toho, jak jsou celospoleensk dosahy na prvn pohled tak nevinn
poslunosti a zvislosti na autorit.
Tuto knihu jsme psali s hlubokm pesvdenm o poteb otevt tma-
ta, o nich se dotete na dalch strnkch. Pejeme vm, aby ve vs vzbudila
vnitn motivaci k pouit v kadodennm ivot.
Autoi
Jak jsem proila to, o em je tato kniha
Mil teni,
rda bych se s vmi - ne se zatete do dalch kapitol - podlila o vlast-
n zkuenost jak s mocenskm, tak s respektujcm pstupem v komunikaci
a vchov. Mon zjistte, e nkter pocity a zitky, o nich budu hovoit, se
podobaj tm vaim.
Na sv dtstv si vzpomnm jako na docela bezstarostn. Rodie se
bratrovi a mn hodn vnovali, umonili nm vystudovat a vdm jim za to,
e nm modelovali pevn morln postoje a zjem o kulturu a vzdln.
Nai rodie mli jist upmn zjem o to, co dlme. Kdy jsme od-
nkud pili, ptali se, kde jsme byli, co jsme dlali - ale ne, co jsme proili.
Pak ns vtinou stejn nevyslechli, anebo s mnoha posuzujcmi komenti
a radami. Tk to bylo, kdy jsme mli jin nzory ne oni. Tatnek se sice
dost asto ptval: Jak si to pedstavuje?, ale obvykle nm pak udlal kzn
o tom, jak si to pedstavuje on. Kritika, kterou sklzely rzn m npady,
skutky a vtvory, mi postupn brala chu svovat se rodim se svmi zit-
ky. Jejich postoj tch, kte vd vechno lpe," se stal docela vnou pek-
kou skutenho partnerstv a sblen.
Pitom mli na mysli samozejm jen m dobro. Tak jako ho m na
mysli moje maminka jet dnes, v mch osmatyiceti letech, kdy mi teba
k: Oble si ten kabt, je zima! Dve m takov vty popouzely, dnes ale
chpu, jak je tk zmnit, co jsme dlali a kali cel desetilet, kdy vlastn
ani nevme, jak jinak vyjdit svj zjem, starost o druhho. Vm, e rodie ns
vychovvali, jak dovedli nejlpe. Sami se to tak nauili a ili ve spolenosti, kde
model vchovy zaloen na pkazech, pokynech a poslunosti pevldal. Pro-
to jim to nijak nemm za zl.
Neuspokojiv komunikace a snaha porozumt lpe vlastnm i cizm
emocm byly jednm z dvod, pro jsem se dala na studium psychologie. Ke
skuten zmn v oblasti komunikace a zvldn emoc m vak donutilo a
souit ve vlastn rodin a m nespokojenost s tm, jak emon zvldm, lpe
eeno nezvldm nkter situace.
Kdy jsem se stala matkou, mla jsem pedsevzet, emu vemu se chci ve
vchov vyhnout. Ale s lekem jsem zjiovala, e - zvlt ve vypjatch situacch
- pouvm tot, co mi tolik vadilo jako dtti: peskovn, komandovn, kritika,
vyptvn, vyhroovn, kik... Mla jsem sice snahu vdy dcei vysvtlit, pro po
n chci to, co chci, ale (a to jsem pochopila a mnohem pozdji) zstvalo to
jednosmrnm poadavkem. A pokud nepomohlo vysvtlen, dolo na zmnn
zpsoby. Kdy pak byly oprvnn poadavky (hygiena, klid, domc a koln
povinnosti) splnny, asto jsem stejn nebyla pln spokojen a dcera namsto
ocenn vyslechla nco o chybch a nedostatcch. Jak se pitom ctila, o to jsem se
mnoho nezajmala, nato abych vyjdila porozumn pro jej emoce, v tu chvli
odlin od mch. Jak jsem ale mla dt najevo empatii, kdy jsem ji v dtstv
nezavala? Kde by m napadlo dt dtti vybrat, kdy a jak vci udl, kdy jsem
sama nedostvala na vybranou? A jak jsem mla oceovat, kdy jsem byla naue-
n, e o tom, co je v podku, nen teba mluvit?
Spolen s manelem, kter zail tak vcemn klasickou" vchovu,
jsme zaali hledat alternativy, kter by ns osvobodily z pasti zabhnutch
kolej v chovn a komunikaci a kter by dtem i nm pinesly lep pohodu.
Skuten prlom nastal po setkn s knihou americkch autorek Adle Fabe-
rov a Elaine Mazlishov How To Talk So Kids Will Listen & Listen So Kids
Will Talk" (Jak mluvit, aby dti naslouchaly, jak naslouchat, aby dti mluvily).
I kdy se nm nepodailo knihu vydat ani po opakovanch jednnch s majiteli
autorskch prv, stala se pro ns velkou inspirac. Nabzela pehled konkrt-
nch komunikanch dovednost, pouitelnch v jednn s dtmi i s dosplmi,
kter vborn zapadaly do naeho rodcho se pojet partnerskho pstupu
k dtem (v protikladu k pstupu autoritativnmu). Staly se nm oporou
v uskuteovn takovho vztahu s dtmi, jak jsme si vdycky pli mt - ale
vlastn jsme ho poprali autoritativnmi zpsoby komunikace.
Vchova dalch dvou dcer proto u zdaleka nebyla provzena tolika
negativnmi emocemi. Velkou pomoc i podporou mi byl manel, kter si nov
zpsoby rychle osvojil, ukazoval mi, e funguj, a povzbuzoval m, kdy jsem
sklouzvala ke starm zpsobm nebo mchala vechno dohromady. Trvalo
nm ovem njak as, ne jsme si ujasnili, e vitky a vzjemn napomnn
pilvaj v tchto situacch olej do ohn u ns dosplch prv tak jako
v komunikaci s dtmi. Mnohem vc pomh vyjden empatie a porozumn
7
pro pehmaty a uklouznut toho druhho - to nejen ti emoce, ale pomh
tak uvdomit si, co a jak mlo bt jinak.
Poten nejistota se mnila v pesvden, e tato cesta m smysl, a v po-
cit m vzrstajc vlastn kompetentnosti pi zvldn rznch emon nronch
situac. A to nejen v rodin, ale teba na adech, u lkae, v jednn s uiteli
naich dt a podobn. Stv se mi jet, e si uvdomm, e jsem situaci nevyeila
nejlp, daleko rychleji se u ale umm vypodat s vlastnmi nepjemnmi pocity
vetn sebeobviovn. S jasnou hlavou pak mu zvaovat, co ct nebo udlat dl
anebo pt. Kdy jsem si uvdomila, e v emocch vlastn ztrcm svobodu
rozhodovn nebo dlm vci, kter mi pak komplikuj ivot, docela siln m to
motivovalo, abych se snaila negativnm emocm pedchzet - pedevm tm, e
jsem se zaala vyhbat mocenskm zpsobm jednn. Osvobozen od nepjem-
nch emoc je pro m jednm z nejvtch pnos zmny v komunikaci.
Dv nejmlad dti dostvaj pedevm podporu, zrove se ale sname
spolen s nimi vytvet hranice sprvnho chovn. Sname se je oceovat
a vyhbat se vytn, srovnvn a dalm neinnm zpsobm (bude o nich
e ve II. kapitole).
Tm, e dvme dtem prostor pro jejich nzor a een ve vcech,
kter se jich tkaj, nechvme je vybrat a nesoudme je, tm jim postupn
pedvme zodpovdnost za to, pro co se rozhodly. A to je ohromn leva.
Vznamn ubylo konflikt. Najednou je tu energie a chu pipravovat druhm
i sob pozitivn zitky - ocenn toho, co se da, pochopen, kdy se neda,
povzbuzen, kdy je toho na nkoho moc, i omluva, kdy se nkdy utneme".
To ve je velmi nesnadn, ba nemon, kdy je lovk pln negativnch emoc.
Dnes, i kdy jet zdaleka ve nejde pln hladce, jsem - co se tk
budoucnosti naich pti dt - optimistick. A u si zvol jakoukoli ivotn
drhu, i kdy jim ivot postav do cesty rzn pekky, mohou se opt o svou
vlastn sebectu. Dovedou dodrovat dohody, samostatn si hledat informace
a podle nich se rozhodovat, spolupracovat s ostatnmi, vctit se do druhho,
pomoci, kdy je poteba, ale tak vyjdit vlastn nzor, teba i nesouhlasn,
dokonce se zastat druhho i vi dosplmu. Zdvoile, ale jasn. Pitom jsou
tvoiv a dovedou bavit sebe i ostatn. Maj dobr postaven mezi vrstevnky
a vychzej dobe i s uiteli. A tak pesto, e jsme pracovn velmi vyten
rodie, zavme pi spolench setknch doma pjemn chvle.
ekat, a ns zanou respektovat druz, zvl kdy my sami jim moc
respektu nenabzme, me trvat dlouho. Naopak, budeme-li se chovat k druhm
s respektem a od nich respekt oekvat, to znamen etit jejich i svou d-
stojnost, budeme si vc vit sebe samch a nebudeme tak zvisl na mnn
druhch. Tato knka chce nabdnout povzbuzen tm, kte touto cestou u
vykroili, a inspiraci pro ty, kdo ji hledaj.
Tatjna Kopivov
I. Hranice jsou nutn
- jde ale o to, jak je vytvme
Partnersk versus mocensk pstup ve vchov a vztazch
Partnersk pstup k dtem? O to se pece snam...
S vrazem partnerstv, partnersk pstup" se dnes meme setkat
asto. M vyjadovat mylenku rovnocennosti njakho vztahu a mylenku
spoluprce. Ctme, e ve svt, mezi jeho zkladn hodnoty pat svoboda
a monost volby, s autoritativnm pstupem nejene nememe vystait, ale
e jde pmo proti tmto hodnotm. A to jak ve vztazch dosplch mezi
sebou, tak i ve vztazch dosplch a dt. Nelze vychovvat autoritativn
a pak oekvat, e se dti budou chovat demokraticky.
Snadno se ale me stt, e sice slovy vyznvme partnerstv, ale
skutky je poprme. Vtinou to nastv, kdy chyb porozumn podstat
partnerskho pstupu a pesvden o jeho nezbytnosti. A tak kdy chyb
dovednosti, ktermi jej uvdme do praxe kadodennho ivota. V prbhu
ivota jsme si vytvoili urit nvyky, kter se tkaj naeho mylen
a chovn. Zmnit je nen zdaleka tak snadn, jako zaadit do svho
slovnku vty, ktermi se hlsme k mylence partnerskho pstupu
k dtem.
A na druh stran slyme odtud potud", s tm partnerstvm a demo-
kraci by se to nemlo pehnt, ukzat pevnou ruku je teba, pece si ty dti
nemohou dlat, co chtj!
Nam pesvdenm je, e partnersk pstup dosplch k dtem
je nejen mon, ale i nutn pro to, aby z dt vyrostli kompetentn
a zodpovdn lid, schopn eit problmy souasnho svta.
9
Respektovat a bt respektovn
1. Kadodenn realita
Honzk je desetilet chlapec. Nejsou s nm dn vt vchovn pro-
blmy a celkem dobe se u. Po pchodu ze koly byl s kamardy venku. Ml
bt doma ve tyi, ale skoro o pl hodiny se opozdil. Kdy pichz dom, sly
od maminky:
Kde si t zase nechali? To je dost, e jde! Na tebe se ned v niem
spolehnout.
Vezmi si svainu, vynes ko a vyveni Tapku...
Co bylo ve kole? Mte koly? Ml by sis je udlat co nejdv, veer u
bude unaven!
Honzk se sna smlouvat, e bude jet chvilku jezdit na kole.
dn takov, sly od maminky, u jsi byl venku dost dlouho! Ted' ty
koly. Nebo se nebude veer dvat na ten seril.
Mon si kte: Bn situace - a mte pravdu. Z takovch bnch
situac" se skld velk st dne mnoha dt. Hodn z ns dosplch je pesvd-
eno, e kdy se budeme chovat k dtem takovm zpsobem, jak to prv zail
Honzk od sv maminky, porostou k zodpovdnosti, nau se dodrovat stanove-
n as, vynet ko, vnit pejska, dlat si domc koly a plnit dal povinnosti.
Na prvn pohled vechno v naprostm podku - vdy jsme podobn slova
slchvali sami jako dti a vyrostli z ns pece slun a spodan lid!
Navrhujeme vm, abyste si zkusili pedstavit, e je vm deset let a prv
jste vyslechli tyt vty jako Honzk. Jak byste se ctili na Honzkov mst? Co
byste si pomysleli?
Mon: Vdy to byla jen chvilka... Mma se taky nkdy opozd... Mohla
ct aspo ahoj... A nemus mi hned pipomnat kolu... S apkou jsem byl u
po obde - to mma neme vdt, kdy tu nebyla - a el bych s n i bez kn...
Budu si muset ty koly udlat, a je klid, ten seril bych vidl rd...
A co byste ekli, kdybychom se zeptali, jak si pedstavujete, e
o vs sml vae maminka, kdy k vty, kter zaznly v ukzce?
Mon nco jako: Mysl si, e se mi mus pod vechno pipomnat.
Nkdy se mnou jedn, jako kdybych byl nezodpovdn budikniemu. Svaina,
ko a koly jsou pro ni dleitj ne j!
Kdybychom se ale zeptali Honzkovy maminky, co si skuten mysl
o Honzkovi, pravdpodobn bychom se dovdli, e je to mil kluk, na nho
se u me v mnoha vcech spolehnout a s nm se d docela dobe vyjt.
mysly a skuten dopady se mohou liit
Krom toho, co Honzk prov a co si pomysl ve chvli, kdy sly svoji
maminku, m zpsob jednn jeho maminky dopady dlouhodobj. Komunikace
nespov jen v obsahu vt, kter kme. Stejn dleit jsou tak zvan skryt
poselstv - nevyen sdlen, kter vypovdaj nco o tom, co si lid o sob
navzjem mysl, a pedevm jak k sob maj vztah. Skryt poselstv nevnm-
me jenom ze slov, ale tak z mimoslovnch projev (tn hlasu, mimika) a celko-
vho chovn. (Jak skryt poselstv o naem vztahu s sebou napklad nese to,
e nkdo zaklepe, ne vstoup do naeho pokoje? A jak sdlen k nm naopak
vysl", kdy to neudl?) Protoe skryt poselstv nen vyen, obvykle si je
ani jeho pjemce" neuvdomuje v pojmech, ale sp pocitov.
Pokud Honzk vyrst v prosted, kde pevauje styl komunikace, jak
zaznl v ukzce, jak obraz si bude vytvet o sob samm, o tom, jak je lovk, jak
ho vid druz, jak k nmu maj vztah a jak vztah m nebo by mel mt on k nim?
Pokusme se pojmenovat to, co Honzk sm pojmenovat neum a co si
ani pln neuvdomuje:
Druz mi mus kat, co mm dlat. Druz o mne rozhoduj. Tak to na
svt chod, vdycky nkdo porou a nkdo poslouch. Vyhovm, a mm klid.
Splnm, co po mn chtj, abych nebyl potrestn. Kdy poslechnu, mu zskat
i odmnu. Kdy nebude nikdo nablzku, budu si stejn dlat, co budu chtt j.
Chovn Honzkovy maminky z na ukzky pedstavuje mocensk p-
stup k dtti, od nho se odvj autoritativn styl vchovy, kter m pak
v jednotlivch ppadech rzn stupe tvrdosti. Mon si eknete, e to na vs
ani tak nepsob, a pravdpodobn by protestovala i Honzkova maminka. Nen
tam kik, nejsou tam nadvky, tresty, tak jakpak autoritativn vchova?!
Podstata autoritativn vchovy nen jen v trestn a neustl kontro-
le. Jejm zkladem je nerovnost, vztah nadazenosti a podazenosti,
pouvn mocenskch prostedk - fyzick pevahy, existenn zvislosti
dtte, komunikace, kter dv najevo jeho nekompetentnost a malou hodno-
tu, ponechvn rozhodovn v pravomoci dosplho, podceovn nzor d-
tte a do urit mry i nezjem o jeho provn. Tento nerovn vztah me-
me vyjdit symbolem velkho a malho panka:
No jo, takhle njak to vypad u ns doma tak, k ada astnk na
naich kurzech, ale souasn hned dodvaj, e vbec nemaj v myslu bt
autoritativnmi rodii nebo uiteli, jenom chtj dti dobe vychovat, nauit je,
e nkter vci se dlat mus a jin nesm, ukzat jim, co je sprvn a co
nen... Tak ale jak to mm ct? - ptaj se nalhav.
12
Jde to i bez vitek, pkaz, zkaz, hrozeb...
Mohlo by to vypadat napklad takto:
Matka: Ahoj Honzku! Jsem rda, e u jsi doma. U jsem si dlala
starost, je skoro pl pt. V, byla bych rda, kdyby se nae dohody dodrovaly...
Honzk: Promi, mami, zapomnl jsem se s klukama.
Matka: Hm. Potala jsem s tm, e tu bude. Chtla bych, abys v takovch
situacch aspo zatelefonoval... Na stole je svaina... Taky je poteba vynst ko
a vyvenit Tapku. Co udl nejdv?
Honzk: Najm se, vezmu apku a ten ko pi tom. Mu se jet projet
na kole?
Matka: Asi m njak koly a uen. Po sedm bude veee a veer je
ten seril, na kter ses chtl dvat. Co mysl ty, stihne vechno do veee?
Honzk (chvilku peml): Projedu se deset minut a pak se do toho dm.
Kdy sly lid tento typ komunikace, na prvn poslech se jim nkdy
zd, e je to moc mkk", e si dti potom budou dlat, co chtj. - Meme
uvst i ostej" variantu te situace:
Matka: Honzo, opravdu se zlobm! Domluvili jsme se, e pijde ve tyi.
Mm hodn prce a nepotala jsem s tm, e budu muset jt s Tapkou.
Honzk: Promi, mami. Njak jsem zapomnl na hodiny, Martin mi
ukazoval nov akvrium.
Matka: Vm, e kdy lovka nco zaujme, me zapomenout na as.
Kdy ale lid nedodruj dohody, zpsobuje to problmy. Protoe jsem la
vyvenit Tapku, nestihla jsem u nakoupit. A tak je jet teba umt ndob. Co
te navrhuje?
Honzk: Mami, j jsem se chtl jet projet na kole.
Matka: 7b je vechno otzka asu. Zva sm, zda stihne obchod nebo
ndob, ppravu do koly i projet se na kole.
Honzk: To asi ne. Ale mohl bych jet na kole do toho obchodu.
Mon pome pedstavit si i zde, co v t chvli dt ct a co si
pomysl:
Maminka se zlob. No, nen divu, taky jsem mohl pijt dv. Pt se
budu snait pijt vas. To m tve, e mu na kole jen do toho obchodu, ale
mu si za to sm.
A stejn jako v ukzce mocenskho stylu, i tady si Honzk vytv
pedstavu o sob a o tom, jak to chod ve vztazch mezi lidmi. Zatm si to sm
takto nepojmenuje, ale je to asi nco takovho:
Jsem v podstat fajn lovk, maminka na m spolh, nkdy jet nco
neudlm docela sprvn, ale vci se daj napravit. Umm se rozhodovat sm,
druz mi nemus kat, co mm dlat.
Vyjaduj respekt, rovnocennost vztahu, to, e si jeden druhho vme
a dvme to najevo. Me to bt s smvem, ale i bez nj - v mnoha situacch
u se nedokeme usmvat, ale meme zachovat rovnocenn vztah.
Ostej variant" druh ukzky odpovd sp nsledujc obrzek:
Jsou situace, kdy to mezi lidmi trochu nebo hodn jisk", kdy u nejsou
v pohod a jsou natvan. I v takovch situacch se ale meme chovat respektu-
jcm zpsobem a dvme to najevo vcnou, frovou a nezraujc komunikac.
Chceme zdraznit, e vymezovn hranic povaujeme ve vchov
za naprosto nezbytn. Kdy dti nemaj jasn a pevn hranice, ztrcej
pocit bezpe. Kdy zjiuj, e hranice nkdy plat a jindy tak docela ne,
vyvolv to v nich nejistotu a zkost a odpovd na to me bt i agresivn
chovn.
Rozdl mezi demokratickou a autoritativn vchovou nen v tom,
e by v t prvn bylo ve dovoleno a v druh vldla pedevm omezen, ale
v tom, jakmi zpsoby se stanovuj pravidla a hranice chovn.
Jednou vtou by se to dalo ct tak, e mme vytvet hranice nikoliv
pro dti, ale s dtmi.
Mrnj i ostej varianta v druh ukzce pedstavuje partnersk
pstup k dtti, kter je zkladem demokratickho stylu vchovy. Part-
nersk pstup je zaloen na rovnocennosti a na respektovn dstojnos-
ti dtte. Dv prostor pro vyjden jeho nzoru i pro nvrhy een
a vyjaduje dvru, e dt udl to nejlep, co me, vzhledem ke svmu
vku a zkuenostem. V nm se d tak odpovdnost a komunikac se vyja-
duje pesvden o hodnot a kompetentnosti dtte i zjem o to, co prov.
Partnersk vztah mezi dosplm a dttem znzoruj tyto obrzky:
2. Respekt jako zkladn postoj pro vztahy i vchovu
Ped lety jsme mli v naem tmu dlouhou diskusi. Snaili jsme se
dobrat toho nejdleitjho, nejpodstatnjho pro vchovu a vzdlvn, m
mme pomoci dtti vyrst v zodpovdnho a kompetentnho lovka s vysokmi
morlnmi hodnotami. Co je tak zkladn, e to pak ovlivuje ve ostatn -
nai komunikaci s dtmi, vbr vchovnch postup i metod? Mon, e ada
lid s dobrm vztahem k dtem by odpovdla, e je to lska. Ve jmnu lsky
se ale d napchat mnoho zlho - jsou rodie, kte maj sv dti velmi rdi,
a pesto je trestaj a pouvaj dal mocensk zpsoby, a tak rodie, kte
z velk lsky dti rozmazluj a dlaj za n vci, kter by se dti mly nauit
zvldat samy.
Shodli jsme se na tom, e tmto vchozm bodem je respekt, cta
k dtem (a samozejm i k dosplm).
Respektovat druh, chovat se k nim s ctou, znamen pedevm dv vci:
1. Chovat se k nim tak, aby to nezraovalo jejich lidskou dstoj-
nost. Zkladnm vodtkem pi tom je nedovolit si k nim nic, co nechce-
me, aby si oni dovolili k nm.
2. Pijmout fakt, e se od ns mohou liit - maj jin vkus, chutn
jim jin jdlo, maj jin nzory, jin nboenstv, jin nadn, jin uebn
styl ne mme my, a li se jet v mnoha jinch vcech, ani by byli
lep nebo hor ne my. Jsou prost jin, a to pesto, e jako lidstvo
tvome stejn druh a mme tyt zkladn lidsk poteby.
Respektovat druh naprosto neznamen vychzet jim ve vem vstc,
nic od nich nedat nebo si nechat vechno lbit. Jak si v tto knize ukeme,
existuj respektujc vchovn a komunikan postupy, ktermi me-
me druhm sdlovat sv oprvnn poadavky, eit nron situace,
a kdy je to poteba, tak i vyjadovat svoji nelibost nebo se brnit.
Nepodmnn respekt...
Poteba bt respektovn" pat mezi zkladn lidsk poteby, kter
maj vichni lid bez ohledu na vk, pohlav nebo rasu (bude o nich e v IX.
kapitole). Kadmu z ns byla dna do vnku poteba ctit se jako
hodnotn lidsk bytost; pokud tato poteba nen rozvjena a uspokojovna,
pin to problmy, kter mohou vystit do zvanch poruch psychickho,
socilnho a morlnho vvoje.
Protoe jde o vrozenou potebu, neml by bt zkladn respekt k dru-
hm lidem nim podmiovn {Budu t respektovat, kdy... - mete si sami
doplnit, jak podmnky, a u vysloven nebo nevysloven, si zde bd kladou).
14
...a uznn
Nco jinho je, kdy kme, e si nkoho vme - protoe jedn fr,
hovo pravdu, poskytuje nm informace a podnty, kter nm pomhaj v ivot
a v prci, pistupuje k nm s porozumnm, kdy mme problmy, je ochoten
vnovat nm svj as... - Mete si opt sami doplnit, pro jet si vme
druhch lid.
Bude tedy uiten rozliovat:
respekt k druhmu lovku ve smyslu nim nepodmnnho ohledu
na jeho lidskou dstojnost a pijet jeho odlinost
uznn, kterm dvme najevo, e si nkoho vme pro to, jak je
a jak se chov
I ke zloinci se tedy meme chovat respektujcm zpsobem, co samo-
zejm neznamen, e schvalujeme jeho jednn, ani e si ho vme.' Zkladn
respekt je to, co by mlo zstat mezi lidmi i tehdy, kdy si jeden druhho
pestanou vit. Nen to jen sluba" druhmu lovku, respektujc chovn
k druhm nm pomh etit i vlastn lidskou dstojnost. (Kik, vyhroo-
vn, manipulace, fyzick nsil vi druhm lidem a dal nerespektujc zpso-
by ji naopak sniuj.) Krom toho zde zstv nco, co umouje lidem stkat se
a komunikovat spolu i v situacch, kdy se jejich vztahy naruily. Respekt umo-
uje, aby napklad i rozvod probhl kultivovanm zpsobem a aby se bval
partnei snze domluvili na vcech tkajcch se pe o dti, dlen majetku
a dalch. Zachovat si respektujc pstup k druhm i v situacch, kdy oni ne-
respektuj ns, nen snadn; tomu, kdo to ale doke, zstv nadje na zlepe-
n vztah v budoucnu, co je nesmrn vznamn tak pi vchov. Mme na
mysli zejmna vztahy s dospvajcmi dtmi.
Dti nejsou jin ivoin druh ne dospl
V komunikaci mezi dosplmi se respektujcm zpsobm (i pesto, e
v tom veobecn mme rezervy) da pece jenom lpe ne v situacch, kdy
dospl komunikuj s dtmi.
Mete si pedstavit situaci, kdy dt pi obd rozlije polvku i pit,
pobrynd ubrus... Jak obvykle reaguj dospl? Co kaj? A nyn - tat
situace, jene to udl dospl. Jak bude reakce na nj? Bude pln stejn?
V em se bude liit?
' Na respektujcm pstupu k vrahovi je postavena povdka Karla apka Ppady pana Janka"
(Povdky z jedn kapsy).
Mon vs napadaj dal pklady. Kdy dospl len rodiny nco
rozbije, nedl se z toho vtinou dn vda. Kdy tot udl dt, kolik e
asto vyslechne, nehled na pohlavky a dal tresty. Jak jinak se nkte idii
autobusu chovaj k dtem a jak jinak k dosplm. Jak jinak to probh ve
kole, kdy se zpozd dt - a jak jinak, kdy se tot stane uiteli. Abychom si
to vce uvdomili, lze si udlat mal pozorovn: meme jeden den sledovat
komunikaci dosplch mezi sebou a komunikaci dosplch s dtmi a vmat si
rozdl, ppadn si sv postehy zapisovat. Doma, ve kole, v nejrznjch
dalch situacch.
Dt napklad sly:
Jak to, e tu chod v botch? Okamit se pezuj, nebo bude vytrat
peds! (Ve kole: Jak si to pedstavuje? Ty mysl, e pan uklzeka nem nic
jinho na prci, ne vytrat tvoje blto?!)
Ano, pezouvat se je samozejm oprvnn poadavek, ale hovome
te o zpsobu, jakm byl sdlen. Kdyby vm, dosplmu lovku, tohle ekl
v partner doma nebo kolega v prci - jak byste se ctili? A co byste mli
chu ct nebo udlat?
To, jak se ctme, je pro ns hodn vznamn. Nkdo si mon ekne,
e je mu jedno, jak se druz lid ct, e je to jejich problm. To je hodn
krtkozrak pohled. Problm je v tom, e naimi pocity to nekon. To, co
provme, velmi ovlivuje nae chovn - a to, jak se chovme, u
druhm lidem tak jedno nebude.
Jako omluvu toho, e se dospl asto chovaj k dtem jinak ne k jinm
dosplm, lid nkdy uvdj, e dt se teprve u, co je dobe a co ne, jak se
vci dlaj. Domnvaj se, e tedy musme bt psnj, reagovat i tam, kde
bychom vi dosplm nereagovali. Pro vechny ty ulechtil vchovn cle,
kter mme ped oima, ale ztrcme schopnost vmat si toho, co pitom dti
provaj. Nkdy to vypad, e ve jmnu vchovy je dovoleno tm ve. Jako
by dti byly njak jin ivoin druh. Jako bychom pedpokldali, c vci,
kter vad nm, dtem vad mn nebo jim nevad vbec. Jako by pouh fakt,
e se adu vc teprve u, ospravedloval to, e se k nim chovme mn
slun a hrubji ne k dosplm. Tento typ chovn souvis tak s tradic -
k dtem se dospl vdy chovali pevn takto. Ale tak jak se zmnily nzory
na postaven en, mn se postupn i nzory na postaven dt.
Neexistuje dn rozumn dvod pro to, abychom se k dtem
v zsad chovali jinak ne k dosplm, co do zpsob komunikace
a slunho chovn. Nemnme tm, e nae vyjadovn bude stejn jako
vi dosplm, to samozejm pizpsobujeme vku dtte a rozsahu jeho
slovnku. Tak obsah poadavk, kter na dti klademe, je podmnn stupnm
vvoje jejich dovednost a psychickch funkc, zkuenostmi a vzdlnm. Nic
z toho ale nebrn partnerskmu pstupu k dtem - s vkem dtte se tento
pstup rozvj, roziuje, zkvalituje, a se stane plnm partnerstvm dosp-
lch, jeho podstata je ale stle tat. Lid nkdy kaj, e mal dt pece
neme bt nam partnerem. Kdy si vak polome otzku, od kterho vku
se meme zat k dtem chovat partnersky, najednou je jasn, e dn
takov vkov hranice nen. Partnersk pstup nespov jen ve slovech, ale
mnohem vce v neverbln komunikaci a v celkovm chovn. Rodie se mo-
hou chovat s velkm respektem u k novorozenmu dtti. Poznme to z toho,
e se sna porozumt jeho potebm, brt je vn a vychzet jim vstc.
Z toho, jak nn se ho dotkaj, jakm tnem hlasu a s jakm vrazem ve
tvi na nj mluv, a z dalch projev chovn, ktermi dvaj najevo pijet,
zjem a pi. A pozn to i dt - pestoe nerozum ani slovo, na emon
rovni ct, e je pijmno jako hodnotn bytost, a dv to najevo svm
chovnm.
Pojet partnerskho pstupu k dtem by se dalo vyjdit takto:
Partnersk pstup k dtem znamen chovat se k nim jako
k dosplm, kterch si vme nebo kter alespo respektujeme.
Tato definice" me slouit jako kritrium, kterm meme pomo-
vat sv chovn k dtem. Zvl tam, kde si nejsme tak pln jisti, jak se
zachovat. Dt napklad nedodr as (dobu, do kdy se mlo vrtit dom, as
schzky ve mst...). Ne zareagujeme, meme si poloit dv otzky:
Kdyby to byl dospl (n partner, dobr znm, kolega, soused...) -
co bychom udlali? Co a jak bychom ekli?
Kdybychom byli na mst dtte, co bychom rdi slyeli, aby ns to
souasn povzbudilo udlat, co je teba? (V tomto ppad omluvit se
a dt si vn pedsevzet, e pt pijdeme vas nebo budeme ales-
po informovat o svm zpodn.)
Nabzme vm te, abyste na chvli peruili ten a zkusili si na ob
otzky odpovdt. - ekli byste svmu dtti nco jinho?
Klst si tyto dv otzky me bt velice uitenm mentlnm nvy-
kem pro kadho, kdo to s partnerskm pstupem k dtem mysl vn.
Povede ho to k tomu, e bude intuitivn pouvat respektujc zpsoby vcho-
vy a komunikace, o nich bude e dle v tto knize.
Jen respektem meme uit dti respektu
Tm, e se chovme k dtem respektujcm zpsobem, plnme dva ne-
smrn dleit vchovn koly:
pispvme k rozvjen a uspokojovn jejich poteby sebecty
(vit si sm sebe, pijmat se jako hodnotn lidsk bytost)
ukazujeme jim, jak vlastn m vypadat sprvn chovn - to
chovn, kter od nich vyadujeme
Dospl vtinou podceuj vznam toho, e sami psob jako vzor, a
u to chtj nebo ne, i a u si to uvdomuj nebo ne. Mnoho dosplch se
upmn div, e pestoe dtem tolikrt ekli, jak by se mly chovat, dti to
nedlaj. Zkladnm zpsobem, jak nauit dti respektujcmu chovn,
je chovat se k nim s respektem. Chceme-li, aby dti mluvily slun, kaly
dkuji" a prosm", omluvily se, kdy se zachovaly nesprvn, a tak dle -
musme to na prvnm mst dlat my sami.
Mocensk pstup me bt skryt za milm ehovnm
Kdy se ekne moc, vtinou to automaticky vyvol spe negativn
pocity - obavy, strach, bezmoc, hnv... Nerovn, mocensk vztah vak me
vypadat i takto:
Nerovn vztah zstv nkdy skryt za milm chovnm a smvem
na tvi. Jsou to situace laskav manipulace", o n bude e v VII.
kapitole.
Formou mocenskho vztahu je tak tak zvan ochraujc vchova.
Dospl v tomto vztahu vyuv sv fyzick pevahy a existenn zvislosti
dtte, aby tm uspokojil svou potebu bt pro dt dleit a nepostradateln.
Ani zde ho nezajmaj skuten nzory a poteby dtte a ponechv si rozho-
dovn o dtti ve sv pravomoci.
Velk a mal panek vyjaduj obecn ten typ vzjemnho vztahu,
kter je zaloen na moci (vyplvajc z fyzick pevahy nebo spoleenskho
zaazen) a na nedostatenm respektu vi druhmu lovku; vk nebo pra-
covn zaazen zde nehraj roli. Nejen vi dtem, ale i mezi sebou se dosp-
l mohou chovat partnersky nebo naopak mocensky. V manelstv, kter
je ze sv podstaty partnerskm vztahem, me nastat soupeen o nadazen
postaven jednoho z manel. editel firmy nebo koly, prim nemocninho
oddlen nebo pedstavitel obce se me ke svm zamstnancm chovat
partnerskm, respektujcm zpsobem, anebo me pouvat mocensk zpso-
by. A stejn tak se mohou oba modely chovn objevovat i ve vzjemnch
vztazch mezi dtmi.
3. Vzpoura, poslunost - nebo zodpovdnost?
Autorit a" m dva vznamy
Na pedchozch strnkch jsme vcekrt pouili slovo autoritativn".
Ve slovncch najdeme dva zkladn vznamy slova autorita: autorita ve smyslu
moci a autorita ve smyslu vlivu. asto slchvme vtu, e lid, a zvlt
dti, potebuj autoritu. Nen tm vak mnna mocensk autorita. 0 projevy
moci nestojme (pokud nejde ji o osobnost, kter se stala siln zvislou na
autorit a projevy moci pijm jako oprvnn chovn toho nad sebou").
Vad nm, kdy nm nkdo porou, povyuje se nad ns, chov se arogantn,
nepodv informace, posuzuje ns, jeho chovn je tko pedvdateln, proto-
e se rozhoduje podle svch nlad a nzor, a ne na zklad fakt, dohod
a pravidel.
Jin je to s autoritou ve smyslu vlivu. Hovo se tak o pirozen
autorit. Meme ji propojit s tm, co bylo eeno o respektu a uznn: N-
kdo na ns m vliv, protoe se k nm chov respektujcm zpsobem
a vme si ho pro to, jak je. Takov autorita je bezesporu douc
i v prbhu vvoje mladho lovka. Jej ance pozitivn ho ovlivnit jsou
znan, protoe poskytuje vzor souasn s pocitem bezpe.
Kdy lid ztrcej vliv, maj tendenci uchylovat se k mocenskm zpso-
bm. Da, kterou platme za pijet modelu nadazenosti a podazenosti, je
vak obrovsk.
Dsledkem vchovy zaloen na uplatovn moci bv vzdor nebo
poslunost
Uplatnn moci je prostedek, kter lid pouvaj k dosahovn svch
cl. Mohou to bt cle nevaln hodnoty (osobn prospch na kor druhch),
ale prv tak cle nanejv ulechtil (jako napklad vychovat z dtte dobr-
ho lovka). Ale a jsou cle jakkoliv, pouit mocenskch prostedk m
samo o sob vdy velk rizika v tom, co vyvol dl. Tato rizika nemus bt
(zejmna ve vchov) okamit zjevn.
Jestlie dt vyrst v prosted, kter mu nabz pevn mocensk
modely vztah a kde jsou modely rovnocennch vztah v menin nebo do-
konce chyb, pravdpodobn pijme za sv, e v kadm vztahu m bt jeden
v nadazen a druh v podazen pozici.
Dal okolnosti, jak vrozen (temperament, citlivost, intelekt a jin),
tak vyplvajc z prosted (poad sourozenc, hodnoty vyznvan u i ir
19
rodinou, sociln a ekonomick rove rodiny...) se pak budou podlet na tom,
do eho vyst pijet mocenskho modelu mezilidskch vztah: zda
do vzdoru, vzpoury, boje o moc (snaha bt aspo nkdy a v nem velkm
pankem), nebo naopak do pijet podzen role (ztotonn se s pozic
malho panka) - do poslunosti.
Dospl se obvaj vzdoru dt, druh riziko - poslunost -
vak asto za riziko nepovauj, a dokonce myln pokldaj poslu-
nost za douc vsledek vchovy!
Kdy se vchova zvrtne v boj o moc, prohrvaj nakonec vichni
Rada knih o vchov vychz z pedpokladu (vyslovenho i nevysloven
ho), e pokud se to s autoritativnmi pstupy pli nepehn, tak je to vlastn
v podku. Kniha J. Rasera Jak vychovvat dti, se ktermi se d t" pat
k tm nemnohm, kter pojmenovvaj problm jasn a bez okolk. Uplatov-
n moci je prost uplatovn moci a autor od prvn strnky dv jasn najevo,
e to povauje za nefunkn a kodliv:
Dti dovedou vthnout rodie do interakc, v nich proti sob stoj
MY (dti) a ONI (osoby, kter pedstavuj autoritu), nikoliv MY proti realistic-
km a logickm dsledkm pravidel. MY proti NIM pedstavuje vlku. Zsada
bt psnj" me vyhrt bitvy, ale me zrove nauit rodie, e vtzstv
je ze veho nejdleitj a e sla a moc jsou tou sprvnou cestou k cli. Tak
dti se mohou pouit, e zskaj-li dostatenou moc, mohou vyhrt, a e tak to
na svt vlastn chod... Pravidla a d jsou potom bez vznamu. Moc je
vecko. Dti se nau, jak ji zskat a respektovat, nikoliv jak respektovat
pravidla i autoritu. Takovm zpsobem se gangy, zbran a nsil. *
Do boje o moc se s dtmi dostvme zejmna v situacch, kdy pikazuje-
me, vyhroujeme, trestme. Dti dok bt v tomto boji velmi vynalzav.
Nejde jen o prost nevykonn pkaz, k pocitu vhry jim sta vytoit" dosp-
lho, oddlit splnn kolu, ukzat, e si z trestu nic nedlaj...
Jedna astnice kurzu nm lila situaci, kterou zaila na nvtv u sestry. Ta za jej
ptomnosti pikzala svmu asi jedenctiletmu synovi, aby hned vynesl ko. Synovec spikle-
necky mrknul na tetu: Sleduj! A postupn pedvedl, jak pesn se orientuje v reakcch matky,
kter dvala nej d v naj evo rozi l en , pak pes kik pel a k ci tovmu vyd rn
a nakonec k hrozb trestem: J, za chvli... - Ale jo, jen si tohle dodlm... Vdy u jdu... Vak
jsem kal, e u jdu... Nakonec ko vynesl, ale nezapomnl k tet jet vyslat vtzoslavn
smv.
Jakmile se situace vyhrot v boj o moc, neexistuje ji dobr een. A
vyhraje dt nebo dospl, oboj je vlastn patn - dt si jen znova
potvrdilo, e jde hlavn o to vyhrt, nikoli chovat se sprvn. U se
20
I. Hrance jsou nutn - jde ale o to, jak je vytvme
Mocensk model sdluje: Pinutm t dlat, co je sprvn."
Partnersk model sdluje: Tato vc m tento a tento smysl, tako-
v a takov dsledky. Oekvm, e udl to, co je sprvn."
21
tomuto modelu a bude ho opakovat v mnoha dalch situacch v dtstv
i v dosplosti. Me se to dokonce stt vraznou pekkou jeho uplatnn
v dalm ivot. Pedpokld se, e vvoj stylu prce v budoucnosti bude po-
stupn pechzet od hierarchicky zench instituc k tmm, kter budou
spolupracovat na kolu i zakzce, pak se rozpust a jejich lenov budou
vstupovat do dalch doasnch tm. Takov styl prce bude vyadovat od
pracovnk adu socilnch dovednost a kompetenc nutnch ke spoluprci,
nikoli vnmn svta jako bojit.
Poslunost vi dobrmu a patnmu je tat
Kdy dt bojuje a sna se vyhrt, je v tom pece jen aktivita, snaha
vymezit se jako osobnost vi nadvld. V ppad, e se ztoton s pozic
malho panka, pijme obraz sebe sama jako toho slabho, mn schopnho,
mlo kompetentnho na zen vlastn innosti. Vyrst tak lovk poddi-
v, zvisl na autorit, podlhajc i malmu ntlaku kohokoliv, koho
vid v nadazen pozici. Takov lid pak mohou vykonvat bez odporu ve,
co se jim ekne (i kdy s tm teba sami nesouhlas), chtj se zavdit, zskat
pze tch, kter vnmaj jako nad sebou" - a na druh stran se mohou
mocensky chovat k tm, kter vnmaj jako pod sebou".
Poslun dt me bt zbonm pnm i pchou ady nepouench
rodi. Pak me pijt okamik, kdy se dt teba chytne party". Neastn
rodie nezdka vyslovuj klasickou vtu: Vdy on to byl takov hodn, poslu-
n chlapec (poslun dvka). Vlastn se nic nezmnilo. Jsou stle poslun.
Jene te poslouchaj nkoho jinho - u ne rodie, ale teba vdce party.
Partnersk model vede k zodpovdnosti
Pokud ale odmtme poslunost, co je jejm skutenm protikladem?
Neposlunost, vzdor to nen. Neposlunost je jen druhou stranou tho -
zvislosti na autorit. I kdy na prvn pohled vypad velmi nezvisle", jde
o negativn zvislost, snahu bt v opozici proti nkomu, kdo je vnmn jako
autorita. Protikladem poslunosti je zodpovdnost. Jej podstatou nen
zvislost na tom, co dl nebo k autorita, ale vnitn pijat hodnoty
a normy chovn, podle nich se dme, i kdy ns zrovna nikdo
nevid. Je pravda, e vtina rodi netou ani tak po tom, aby je dti poslou-
chaly, ale po tom, aby dlaly, co je dobr a sprvn. Avak zpsob, jakm to
po dtech daj, je jdrem vci.
22
Mocensk pstup je nkdy obhajovn nzkm vkem dtte. Autorita-
tivnm nebo respektujcm zpsobem se dospl zanaj chovat vlastn velmi
zhy, dalo by se ct, e zatek spad do doby, kdy kojenec pestane jen leet
a zan jeho pohybov aktivita. Vedle slov jde hlavn o neverbln signly -
jinak kme: Ne, to nesm! a jinak: Tohle se nedl, to by t bolelo... Je
pravda, e s postupujcm vkem dospl ubraj na intenzit projev
moci (klesaj fyzick tresty, mnostv zkaz a pkaz), vtinou vak pli
neroste partnersk pstup, sp jen dochz ke klidu zbran", nebo dokon-
ce k vmn pozic.
Pedstava, e dt vychovvan autoritativn se s nabytm plnoletosti
nhle zane chovat i bez kontroly zodpovdn a bude schopno plnohodnot-
nch partnerskch vztah, je blhov. Pokud se tak stane, nen to dky auto-
ritativn vchov, ale proto, e se krom autoritativnch zpsob setkalo tak
s respektujcm, partnerskm modelem vztah.
Dal kapitoly dsledn vychzej z partnerskho pstupu k druhm li-
dem. Ukazuj, kter komunikan styly a vchovn postupy mu odporuj, a kter
ho naopak napluj. Doufme, e vm daj uspokojiv odpovdi a nstroje
k tomu, jak realizovat tento pstup v kadodennm ivot.
II. Mluvme, mluvme...
a njak to nefunguje
Neefektivn zpsoby komunikace
Jak jsme ukzali na pkladu Honzka v pedel kapitole, respektujc
pstup k dtem nen zleitost njakch vjimench a slavnostnch okami-
k. Je to naopak docela vdom a upmn snaha pouvat v kadodennch
vchovnch situacch zpsoby, kter budou dtem stle signalizovat, e jsou
hodnotnmi lidmi.
V tto kapitole se podrobnji podvme na zpsoby, kter jsou
v rozporu s respektujcm pstupem, abychom si je pojmenovali a zaa-
li je rozpoznvat v proudu slov. Tak abychom si uvdomili, pro a m
zabhan komunikan kli ubliuj, pro mohou vst k neochot vyhovt
a pro zhoruj vztahy.
Tyto zpsoby komunikace jsou velmi rozen a kdy je lid
pouvaj, nechtj ubliovat. Nasko asto pln automaticky a pod-
vdom si jimi sp chceme ulevit od vlastnch emoc a doshnout
toho, aby se dlo, co se sprvn m dt. A budete st nsledujc strn-
ky, nejsp se budete poznvat ve vtch, kter jsou tam pro ilustraci uvedeny.
Na seminch se asto stv, e u astnk vyvolvaj lek, vitky svdom,
23
24
nkdy a pocity viny. Provali jsme je tak. Nkdy pome, kdy si uvdom-
me, e jsme se tmto zpsobm komunikace uili u od dtstv, pebrali je od
rodi a dalch dosplch a nyn komunikujeme s dtmi i s dosplmi tak,
jak jsme se to nauili a jak to umme nejlpe. I my, autoi tto knky, dvrn
znme situace, kdy pln nezvldme sv emoce a pouvme zpsoby, kter
pat mezi ty neefektivn". Souasn je nm ale jasn, e to nevede k niemu
dobrmu.
Jednm z nejvtch a nejobtnjch kol vchovy je nauit dti, e
nkter vci je poteba dlat proto, e jsou sprvn, smyslupln, a jin se
naopak dlat nemaj, protoe by to mohlo nkomu ublit nebo nco pokodit.
V naich kurzech tuto oblast vchovy a komunikace nazvme oprvnnmi
poadavky. Nejde tedy o situace, kdy dme po dtech, aby pro ns nco
udlaly z laskavosti, ale naopak dme nco, na co mme jako rodie nebo
vychovatel prvo, a oekvme, e dti v prbhu svho vvoje nutnost
a potebu tchto innost pochop a pijmou. Psychologie to oznauje jako
zvnitovn norem sprvnho chovn. Tk se to hygieny, udrovn
podku, ohleduplnho chovn k druhm lidem, k vcem a k prod, plnn
kolnch povinnost a dalch oblast chovn.
1. Forma a obsah
Pehled neefektivnch zpsob komunikace:
1. Ty zase (vdycky, nikdy, pod)...! Kdybys aspo...! (vitky,
obviovn)
2. Ml/a by sis uvdomit, e... (pouovn, vysvtlovn, moralizovn)
3. Tohle jsi udlal/a patn! (kritika, zamen na chyby)
4. J (nkdo) kvli tob... (lamentace, citov vydrn)
5. Nedlej to, nebo se ti stane...! (zkazy, varovn)
6. Z tebe jednou vyroste... (negativn scne, proroctv)
7. On je takov... (nlepkovn)
8. Udlej... (pokyny)
9. Okamit b a udlej...! (pkazy)
10. Pesta..., nebo...! Bda, jestli...! (vyhroovn)
11. Kik
12. Podvej se na..., vezmi si pklad z... (srovnvn, dvn za
vzor)
J pro tebe..., a ty...! (poukazovn na vlastn zsluhy)
13. Ty snad chce...? Copak ty nechce...? (enick otzky)
14. TV jsi ale... (urky, poniovn)
15. To je n gnius! To ses teda vyznamenal! (ironie, shazovn)
Nen jedno, jak co kme
Dospl asto vid, e kdy sdluj dtem sv poadavky, nemv to
oekvan vsledek - dti to, co se po nich d, dlaj neochotn nebo se
tomu vemi zpsoby sna vyhnout. Dospl z toho usoud, e dti jsou ln,
nezodpovdn. Podvejme se ale na zpsoby, jakmi sv poadavky sdlujeme.
Matka napklad ekne: Uklite nkup do spe a do ledniky a oloupej-
te brambory.
A nic se nedje nebo dti miz ve svm pokoji.
Matka zesiluje hlas: To vs musm pokad o vechno prosit dvacetkrt?
Kdy u se konen zanete chovat rozumn? (Ppadn jet: Ale toho j se
nedoiju, m mezitm nejsp odvezou do blzince!)
Pan uitelka v 5. td k: Posbrejte ten binec, co mte na zemi.
Rychle... Dme si na zatek provrku. To jsem zvdav, jak se vythnete,
posledn to za moc nestlo.
Dti zanou protestovat: J jsem tam ty paprky nenahzela, pan
uitelko. To je nespravedliv, abych po nkom uklzela. A to uklid ten, kdo ten
nepodek udlal!
Pan uitelka vid, jak drahocenn as plyne, a zesiluje hlas: Neodmlou-
vejte a okamit zante sbrat! Jestli budete zdrovat a nestihneme probrat
ltku, dostanete domc kol navc.
Nkter dti sbraj, jin se bav a smj se, dv dti se sna uitelku
pesvdit, aby dnes provrka nebyla, jeden chlapec sed zamraen se zaloe-
nma rukama...
Jak byste se v takovch situacch zachovali vy na mst maminky nebo
uitelky? Co byste ekli? Navrhujeme, abyste si te opravdu vzali papr
a tuku, vybavili si jednu dv podobn situace z vaeho ivota, pedstavili si, jak
se postupn dostvte do varu", a poctiv zapsali, co v podobnch situacch
vtinou kte. Jde o to uvdomit si, k jakmu zpsobu komunikace mme
sklony, co z ns vtinou v takovch situacch tm automaticky vypadne".
Dost asto si lid uvdomuj, e jsou to podobn vty, kter slchvali
od svch maminek, otc, babiek... Tehdy nm ale takov vty byly nepjem-
n a dokonce protivn, a jako dti jsme si mon slibovali, e tohle svm
dtem nikdy kat nebudeme. Po letech, jako dospl, ale slyme z vlastnch
st stejn slova a dokonce stejn tn, kter jsme v dtstv tak nesneli.
Pamatujeme si, e to na ns moc neinkovalo, vidme, e to neinkuje ani
na nae dti (mon dokonce jet mn) - a pesto to vyslovme.
25
26
Pro se pouvaj bn, le neinn komunikan postupy
Jsou pro to ti hlavn dvody. Prvnm z nich je fakt, e to, co se
naume v dtstv, v ns petrvv do dosplosti. Uen v dtstv nen
zdaleka jen uenm z uebnic, mnohem intenzivnj, rychlej a trvanlivj je
uen npodobou, tak zvan sociln uen. Vty, kter jsme slchali, a tn,
kterm byly eeny, nm naskakuj" tm automaticky.
Druhm dvodem je n emon stav. Situace, kdy se dti nechovaj
sprvn, v dosplch vzbuzuj nejrznj negativn emoce - od zklamn
a podrdnosti a po natvanost, hnv a vztek. A jak dobe vme, emoce
blokuj nai schopnost uvaovat a chovat se s nadhledem, a navc je meme
jenom sten ovlivnit. Nkdy si dokonce uvdomujeme, e to, co kme,
situaci nejsp jet zhor, ale emoce maj v tu chvli prost navrch.
Tetm dvodem je neznalost jinch zpsob - jsme si vdomi toho,
e to, co kme, nen sprvn, ale vlastn nevme, co bychom mli kat
namsto toho.
Pro jsou vlastn bn zpsoby sdlovn poadavk tak mlo inn?
Na naich seminch vybzme astnky, aby se zamysleli nad tm, co
by oni sami chtli slyet od svho partnera, nadzenho nebo kohokoli dal-
ho, kdy jim sdluje njak svj poadavek, kter je zcela oprvnn. Co by
ml ct, aby celkem s chut udlali, co je teba, a souasn zstali s dotynou
osobou v dobrch vztazch? A co by naopak slyet nechtli - co by je rozladilo,
nebo dokonce natvalo, a oni by pak nemli moc chuti poadavek splnit,
zkoumali by, zda to opravdu mus udlat, snaili se tomu vyhnout nebo to
njak odbt. Vznikne z toho seznam milch", pro ns pijatelnch zpsob,
pi kterch se ctme pjemn, rovnocenn, co pispv k na ochot poa-
davek splnit, a naopak nemilch", nepjemnch zpsob, kter ns vce
nebo mn zablokuj". (Omylem by ale bylo myslet si, e kdy nco dtem
ekneme vldn a ptelsky", znamen to vdy respektujc pstup. Nkdy to
me bt manipulace.) Tento seznam obsahuje vtinou, a jen s malmi obm-
nami, poloky uveden na nsledujc stran:
* osloven jmnem neosobn, mlo by se"
pjemn nebo aspo vcn tn direktivn tn, kik
hlasu
zdvoilost, slovko prosm" pkazy
smv, on kontakt nepjemn vraz, pohled stranou
jasn formulace poadavku nejasnost, nekonkrtnost
zprostedkovn smysluplnosti nevme, pro to udlat, nebo
vnitn nesouhlasme
vhodn naasovn poadavku prv se zabvme nm ji-
nm, co je pro ns dleit
dostaten asov prostor, sdlit te hned", honem"
poadavek vas
jasn stanoven termn netume, do kdy
rovnocenn vztah, respekt arogance, nadazenost
hrozby
kontrola ped uplynutm doby
(Ty ses do toho jet nepustila?)
monost uplatnit vlastn pstup nemonost volby
pmo, na rovinu chod jak kolem hork kae"
vzkaz pes tet osobu
ntlak, citov vydrn
vzbuzovn pocitu viny
manipulace, mazn medu ko-
lem st", lichocen (Ty jsi tako-
v ikovn, vi e to udl!)
splnitelnost petovn
strunost moc e
pimen informace mlo informac nebo dn in-
formace
* rady, pouovn
sdl se cel poadavek najednou kouskovn" poadavku (a jet
tohle...)
zamenost na problm, vc kritika osoby
srovnvn s jinmi
pipomnn minulch chyb
humor posmch, ironie
senost
27
Pjemn, pijateln zpsob | Nepjemn, nepijateln zpsob
Vechny podnty, signly, informace, kter n mozek pij-
m, jsou rozliovny nejdv podle toho, zda jsou pro ns ohrouj-
c nebo bezpen.*
Jestlie njak podnt nebo situaci vnmme jako ohroen, pak reagu-
jeme jinak, ne kdy se ctme bezpen. V situacch ohroen se aktivuj
emon centra mozku, kter reaguj rychleji ne mozkov kra. Ohro-
en nejsou jen fyzick (riziko pdu, napaden jinm lovkem, psem, nemo-
nost se najst, kdy mme hlad...), ale tak psychick - nkdo se (na ns)
zlob, obviuje ns, dv najevo, e ns povauje za hloup, dje se nm
kivda, mme pocit viny i trapnosti, mme pocit, e pestvme bt milov-
ni... Na informace a signly ohroujcho charakteru reaguje n mozek ped-
nostn. Jestlie dt sly: Koukej dt ty pinav ponoky do koe na prdlo, ty
lenochu ln, kolikrt ti to mm kat!, je v t chvli poadavek na pemstn
ponoek velmi mlo dleit a dt se jm zabv a na druhm mst (pokud
se jm zabv vbec). Dleitj je vypodat se njak s ohroenm - zde
snenm vlastn hodnoty. Reakc bv vnitn vztek, drz odpov, vzdor,
poteba dokzat, e na mne to neplat, a tak dl.
Pokud n mozek rozpozn njak podnt jako bezpen, oka-
mit nasazuje" druh kritrium pro zpracovvn informac,
a tm je jejich smysluplnost.
Jestlie v nem nevidme smysl, n mozek se tm odmt zabvat.
Dtem nemus bt smysl poadovanch innost vdycky zejm. Proto je
vznamnou slokou vchovy zprostedkovn smysluplnosti poadav-
k dtem, jak v konkrtnch situacch, tak na obecn rovni.
* Argumenty z vzkum mozku jsou vchodiskem knihy S. Kovalikov Integrovan tematick
vuka" o modernm pojet vzdlvn. Dal informace obsahuje napklad kniha F. Vestera
Myslet, uit se... a zapomnat?"
2H
Najednou je jasn, e je to pedevm forma, zpsob, nikoliv ob-
sah - poadavek sm, proti ktermu se brnme.
2. Vysvtlen je v tom, jak funguje n mozek
Dobrm pomocnkem pro pochopen, pro je prv zpsob, forma sd-
len pinejmenm tak dleit jako obsah (a asto dokonce dleitj), jsou
znalosti o tom, jak funguje n mozek.
Ohroen je ohroen - a jsme dti nebo dospl
Zsadn otzka zn: Provaj dti jako pjemn nebo nepjemn tot
co dospl, nebo to vlastn ani moc nevnmaj? Registruje to mozek dtte
podobn, nebo jinak? V naprost vtin se astnci naich kurz shodnou:
dtem vad tyt zpsoby jako nm dosplm. Emon jsou na tom
podobn jako my, jen nedok sv pocity tak dobe pojmenovat a tak nemaj
tolik zkuenost a dovednost, aby se dokzaly autoritativnm, nadazenm
a poniujcm vtm slun a inn brnit. Dospl maj vt monosti
a tak vce komunikanch dovednost, jak adekvtn vyjdit, e njak zp-
sob jednn druhch je pro n nepijateln. Dti, kter to vtinou jet nedo-
k, se brn jak dovedou: kikem, vzdorem, odmlouvnm, tv se, e nesly-
- a pak jsou oznaovny jako nevychovan, vztekl, drz nebo ln. Nkter
dti se mohou nauit pijmat nadazenost dosplch a vlastn podzenost
a nekompetenci jako nezvratn fakt. To sice me dosplm ulehit situaci,
ale pro vvoj dtte to pedstavuje velk riziko.
Sebelep mylenky se mj inkem, pokud jsou sdlovny ohroujcm
zpsobem
K tomu, abychom pochopili nkdy nevhodn chovn dtte, pome
pedstavit si, jak pocity vyvolvaj nkter slova a vty. V pedchzejc kapi-
tole jsme ji pouili vraz skryt poselstv", kter znamen, e vyenmi
slovy, ale i neverbln, sdlujeme nco o svm vztahu k druhmu, o svm
nzoru na nj, o postoji k nmu. Hlavn st tto kapitoly vnujeme popisu
bnch zpsob komunikace, kter ovem nepsob tak, jak bychom oekva-
li - jsou tedy neefektivn. K hlubmu pochopen jejich neefektivnosti se zkus-
me dopracovat prv pes skryt poselstv, kter s sebou nesou. Strun se
tak zmnme o monostech, jak v takovch situacch mluvit jinak. Podrobn
jsou efektivnj komunikan dovednosti probrny v kapitole III.
Postup, kter nm pome zprostedkovat porozumn, spov v tom,
e si pedstavme, e jsme dttem, kter tato slova sly. Co nm
pitom bh hlavou? Jak jsou nae pocity? Co bychom nejradji
ekli nebo udlali? Co si myslme sami o sob?
V tto kapitole a tak v kapitolch III. a IV. pouvme nkter po-
jmenovn neefektivnch zpsob komunikace a efektivnch komunikanch
dovednost tak, jak je uvdj Adle Faberov a Elaine Mazlishov ve sv
knce How to Talk so Kids Will Listen & Listen so Kids Will Talk" (Jak
mluvit, aby dti naslouchaly, jak naslouchat, aby dti mluvily, 1980, kniha
v etin nevyla). Autorky byly, jak samy uvdj, inspirovny kurzy americ-
kho psychologa Haima Ginotta. Toho podle naeho nzoru inspiroval ivot
a lidsk zkuenost, protoe se v tom vichni poznvme.
29
3. Co nm i dtem nejastji vad
- neefektivn zpsoby komunikace
1. Ty zase (vdycky, nikdy, pod)...! Kdybys aspo...
- vitky, obviovn
Zase sis neuklidila to koln obleen! Kdo se m pod na ta roztahan
trika a ponoky dvat? Kdybys to aspo jednou udlala bez kn, opravdu ti to
musm pipomnat kad den desetkrt?! J u nevm, co si s tebou mm pot!
Jak nm je, kdy slyme nco podobnho? Pravdpodobn nemme
dobr pocit, ctme se nepjemn, otrven (u zase), je to protivn, nejradi
bychom nco nepknho odsekli, napklad: Ty toho ale nadl! Ukli si to
sama, kdy ti to vad, mn to nevad! Pod po mn jenom nco chce! Tak
mme pocity kivdy a vzdoru: Vera jsem to uklidila hned, ale toho si samo-
zejm nikdo nevm! Tak te uvid, co to znamen pod"! Mon bychom
mli chu na zem vztekle hodit jet mikinu a pak do cel hromdky kopnout.
Anebo bychom teba nahlas ekli: No jo, u jdu..., ale vbec by se nm
nechtlo nco udlat a nejradji bychom nkam utekli. Pro takov reakce,
kdy je celkem jasn, e poadavek je oprvnn, a jsme-li v pohod, jsme
ochotni to uznat? Kdy jsme hovoili o pjemnch a nepjemnch zpsobech
sdlovn oprvnnch poadavk, uvdli jsme, e ty pjemn, respektujc
vedou k ochot vyhovt, udlat vci tak, jak je to sprvn. Nepjemn zpso-
by vak nikoliv. Jak u dt, tak u dosplch.
Nkdy slyme nmitku, e pocity dtte pece nejsou tak podstatn, e
dleit je, aby lo, a poadavek splnilo. Dcera v na ukzce mon pjde,
uklid si trika do skn a d pinav obleen do koe - udl to ale hlavn
proto, aby mla pokoj nebo dokonce aby nebyla potrestna, nikoli
z pesvden, e to tak m sprvn bt. Je tedy zanedbno nco podstat-
nho v rozvoji osobnosti (nepispli jsme k vnitnmu pijet norem) a nepos-
lily se ani dobr vztahy mezi dttem a dosplm, spe naopak. Asi mlokdo
by souhlasil s tm, e clem vchovy by mlo bt nauit dti dlat sprvn vci
z pouh poslunosti nebo proto, aby se vyhnuly nepjemnostem. Jist by-
chom si sp pli, aby dti pochopily smysluplnost a d vc a vnitn
pijaly normy a hodnoty, kter se sname jim pedvat.
Obrovsk riziko pro oblast rozvoje osobnosti je v tom, jak se pi tako-
vch vtch ctme a co si o sob myslme. Nebo pesnji: co si myslme, e
si o ns mysl ta dospl osoba, kter s nmi mluv. Podle toho, co k
a jakm tnem to k, se zd, e to neme bt nic pknho. Kdybychom se
dcerky zeptali, co si o n v t chvli asi jej maminka mysl, mon by ekla:
Nejsp si mysl, e jsem k niemu, nepodn, nezodpovdn, mon i hloup,
ln. Dokonce mon: Asi m neme mt moc rda, kdy se mnou mluv
takhle. Kdybychom se ale zeptali matky, zda si to o sv dcei opravdu mysl
(v klidu, mimo tento konflikt), asi by odpovdla, e vbec ne! Jej dcera je
fajn a m ji moc rda.
Matka je ale v tto chvli rozzloben a chce dt najevo svj oprvnn
poadavek, aby v mstnosti byl podek a pinav prdlo v koi.
Dochz vlastn k velkmu nedorozumn. Matka chce ci: Oek-
vm podek, ale vyslov nco jinho. Jej slova a tn, kterm byla sdlena,
si dt pelo": Myslm, e jsi k niemu.
Co m vsak pro sebehodnocen a vvoj dtte vt vhu - jak se k nmu
dospl (zejmna ti nejdleitj a nejbli) chovaj, jak s nm mluv, anebo
to, co si o nm skuten mysl, ale nevyslov to? Nemme telepatick schop-
nosti, a to, jak ns druz hodnot a jak k nm maj vztah, odhadujeme podle
jejich chovn a podle toho, jak s nmi mluv. Konen vsledek je dn tm,
jak to vnm dt - pjemce uruje smysl sdlen. Nememe oekvat
(alespo ne v tuto chvli), e dt je schopn porozumt tomu, pro se matka
takhle chov - e byla rozzloben, ale e to tak nemyslela". Takov nadhled
vyaduje u zralej osobnost a ani vichni dospl tak nedok reagovat.
Zpsob komunikace, kter matka pouila, jej vty a pedevm tn
hlasu mohou v dtti vyvolvat pocity ohroen. Ohroeno me bt uspokoje-
n jeho poteby pijet a lsky a tak poteby dobrho sebehodnocen a sebe-
cty. Pi ohroen v prv ad hledme zpsob, jak se ohroen zbavit, jak mu
uniknout, a z toho dvodu nejsme schopni vnovat se vci, problmu samot-
nmu. Jinmi slovy:
Kdy se nkdo chov patn, nesprvn, nevhodn, asto je
to proto, e se sm ct mizern a k niemu.
Mohla by matka mluvit tak, aby dala najevo, co d, ale aby pitom
nedochzelo k nedorozumn, dcera si zachovala dobr mnn o sob a ob
zstaly v emon pohod? Matka opravdu me pout jin zpsob, napklad
popis a vyjden oekvn, a ci teba: Evo, vidm, e tu zstalo tvoje
triko. Byla bych rda, kdybychom ve spolench prostorch udrovali podek
tak, jak jsme se dohodli. Nebo jenom strun: Evo, tvoje triko! V obou ppa-
dech je ale nezbytn, aby tn hlasu byl pjemn nebo aspo vcn (k tomu
pomh osloven jmnem), aby si to dcera mohla vyloit jako sdlen: Jsi fajn
a zodpovdn, te jsi jen nejsp zapomnla na... (Tyto a dal zpsoby efektiv-
n komunikace jsou popsny v nsledujc kapitole.)
Vitky poznme podle typickch slvek: Ty zase..., vdycky..., nikdy...,
pod..., kolikrt u jsem ti..., kdybys... Chcete-li se vyhnout vytn, pome,
kdy tato slvka pi sdlovn oprvnnch poadavk vi druhm ze svho
slovnku vypustte.
2. Ml/a by sis uvdomit, e...
- pouovn, vysvtlovn, moralizovn
Kolikrt u jsem ti kala, e bez pravideln ppravy na vyuovn
neme mt opravdu dobr vsledky. Ty sis myslel, e ped pijmakama
me jet klidn chodit ven a sedt ve dne v noci u potae? Tak te to m.
Holt bez prce nejsou kole. Neme ekat, e t na gymnzium vezmou jen
kvli tvm krsnm om. Jestli chce nco dokzat, mus se snait. J to vm
z vlastn zkuenosti! To by m zajmalo, co te bude dlat. J jsem ti kala,
e skon nkde na uku a o vysok kole si me tak leda nechat zdt!
Pipomn vm to nco? No pece ty situace v dtstv, kdy dospl sho-
dlouze mluvili a mluvili (bylo vidt, e jim to dl docela dobe) - a my jsme mli
pocit otrvenosti, nudy a kali si: Kdy u se konen vymluv a budu to mt za
sebou? Nkdy slyme: To bych radi vydrel pr facek, ne ty nekonen litanie.
Jakou me mt autoritu dospl, o nm si dt mysl: Tak u to na nj zas pilo,
potebuje ukzat, jak je chytr, musm to njak vydret..1?
A pesto jsou dospl svm zpsobem na sebe hrd, e to dtti takhle
vysvtlili, e se nenechali unst hnvem, e hned nepouili tvrdch metod -
teba zkaz a trest. Kdy rodie mluv o tom, e to zkou s dttem i po
dobrm", v naprost vtin ppad to vypad pesn takto. Tvrd: Probrali
jsme to spolu, mluvili jsme s nm o tom. asto to vak znamen, e nemlu-
vili s nm", ale na nj", e vedli k dtti monolog. Obecn ale nikdo nestoj
o pouovn a vysvtlovn, pokud si o n sm neekne. Pouovn nen
vchova, pestoe jsou o tom nkte dospl stle pesvdeni.
Dospl z na modelov situace chce ve skutenosti sdlit asi toto:
Mm starost, moc bych ti pla, abys mohl studovat. Bojm se, e se me
propst pleitost, a trochu se hnvm, protoe si myslm, es tomu nevnoval
dost pe. Tyto sv obavy ale pedkld pod roukou obecnch nezpochybni-
telnch pravd", a syn si to nejsp vylo takto: Mma mi vlastn k, e jsem
hloup a nezodpovdn, a chce ukzat, e ona je chytej a zodpovdnj!
Jak tedy mme dtti sdlit dleit vci o slunm chovn, vzjemn
ohleduplnosti, dodrovn dohod? Pece mus vdt, e existuj njak zsady,
pravidla a dsledky. Co se tk vcn podstaty takovch sdlen, souhlasme,
e pedstavuje dleit a uznvan hodnoty. Pokud ale takov informace sd-
lujeme nevhodnm zpsobem, a teba i v nevhodnm ase, je to mlo platn!
Diskreditujeme tyto hodnoty, dokonce ani bychom chtli.
Mluvit o pravidlech, zsadch, dohodch a dsledcch se samo-
zejm m, ale formou skutenho dialogu a ve chvlch pohody (pi
konfliktu je meme leda pipomenout). Dti by mly dostat co nejvt prostor
k vyjden vlastnch nzor a nvrh; spolen se pak d dojt k dohodm,
kter jsou pijateln pro vechny zastnn strany. V m vt me se dti
mohou podlet na rozhodovn o tom, co se jich tk, na vytven dohod
32
a pravidel, tm vce budou ctit zodpovdnost za jejich dodrovn. (Postu-
pm pi vytven dohod a pravidel se vnujeme v kapitolch XI. a XII.)
3. Tohle jsi udlal/a patn! - kritika, zamen na chyby
Ten koberec jsi vyluxoval patn, nechal jsi tam spoustu smet.
Tohle cvien jsi teda dost zvoral, m tam jednu chybu vedle druh.
krbe jako zv, to se ned st!
Ty kalhoty vypadaj hrozn. Mla sis koupit jin.
Tohle ns nejsp rozzlob, protoe takto podan kritika se dotk
pmo na vlastn hodnoty. To, jak byla eena, vyvolv pocity mncennos-
ti: Jsem nepodn/, hloup/ a neschopn/. Tak pocity hnvu a vzdoru.
Kritika v tto podob navc nepispv k tomu, aby dt (nebo dospl) chybu
napravilo, ppadn pt postupovalo lpe.
Msto kritiky potebujeme sp informaci, zptnou vazbu: Vidm, e
ten koberec docela prokoukl. Hm, tohle msto by mon bylo dobr pejet jet
jednou. Nebo: Z deseti vt je sedm pln sprvn. Pak je tam jedno slovo
nesprvn peloen a dv slovesa v nesprvnm tvaru.
Kvalitn zptn vazba se vyznauje tm, e zan pozitivnm
popisem nebo informac, a pokud je teba nco zlepit a napravit,
ukazuje jak.
4. J (nkdo) kvli tob... - lamentace, citov vydrn
Zase m z tebe rozbolela hlava. To proto, e jsi pod tak hlun.
Potebuju jenom chviliku klidu, a ani to mi nedopeje!
Kdy se nebude pezouvat, Kja kvli tob dostane zchvat, v, e m
astma. Bude ho mt na svdom.
Ty m jednou utrp.
U jsem kvli vm cel ediv. Jednou z vs urit dostanu infarkt.
Takov vty v prv ad vzbuzuj pocity viny. Nkomu se mon zd,
e je to vlastn v podku, protoe dt by se mlo ctit provinile. Zven"
navozen pocit viny m ale sv velk rizika. Pedstavme si, e matka
skuten onemocn, e Kja dostane astmatick zchvat. Z toho pece nem-
eme a ani nechceme init dti zodpovdn. Nkdy to ale dti mohou takhle
pochopit a jejich trauma z toho, co zpsobily", me bt dlouhodob. Vti-
nou se vak dti i dospl ct otrven, kdy takov vroky sly (Pod jenom
nak, a jet k tomu ten plativ tn!), maj pocit, e jsou manipulovni
k vitkm svdom, a to jim pipad nefr. Takov vty tko vzbud opravdo-
v soucit a empatii, pitom to ale bylo jejich clem. Zase jedno nedorozumn:
33
matka (pan uitelka nebo teba partnerka) chce sdlit asi toto: Ctm se pat-
n, je toho na m moc, potebovala bych trochu pochopen a vstcnosti
a tak, aby vci fungovaly. Vol ale neastn slova, kter si dt (manel)
pelo jako obvinn: Ty jsi zpsobil, e m bol hlava, e onemocnm!
Kdy se takov lamentace stle opakuj a dotyn i dotyn se pitom
t dobrmu zdrav, me se okol citovmu vydrn brnit a reaguje zdnli-
v cynicky. Mnohokrt jsme v rznch verzch vyslechli historku, kdy pan
uitelka ve kole oznamuje" dtem, e se z nich zblzn, nae se z posledn
lavice ozve: No u aby to bylo! nebo: To k pod - a nic! V kadm ppad
je tento typ komunikace jednm z ady tch, kter sniuj nai autoritu ve
smyslu vlivu - nememe si moc vit toho, kdo pouv nefr prostedky,
a jet ze sebe dl chudka.
Dt by se nemlo ctit obviovno, ale mlo by si uvdomit nesprv-
nost svho chovn. Kdy si sami uvdomme, e jsme udlali nco pat-
nho, meme se zastydt nebo ctit vinu. Takov pocit by ml ale
pichzet zevnit. Pozitivn roli pro sebectu a vztahy me sehrt tak jen
tehdy, kdy je v naich monostech chybu napravit.
Dti by nemly bt k pocitm viny nuceny tm, e jim dospl naznau-
j, jak jsou zl a patn. Mnohem vc pome, kdy je upozorujeme na to,
jak mlo jejich chovn nsledky, komu to mohlo ublit nebo skuten ubl-
ilo, a samozejm kdy mluvme s dtmi o tom, jak by se vci daly napravit.
Je to citliv vc, pi n snadno sklouzneme ke kritice, vytn a moralizov-
n: Podvej se, co jsi natropil! Nebo: Jak by ti bylo, kdyby to udlal nkdo tob?
Msto toho lze mluvit o vlastnch pocitech a ct teba: U jsem docela
rozzloben, protoe... Nebo poskytnout informaci: Prach me drdit ke kali,
musme vyluxovat a vytt.
nic stt! - a pe
5. Nedlej to, nebo se ti stane...! - zkazy, varovn
Nestrkej prstky do t zsuvky, tpne to a bude t to bolet!
Nelez na tu sklu, spadne a rozbije si hlavu!
Kdy si neumyje ovoce, bude t bolet bko.
Neltej po chodb, uklouzne a zlom si nohu nebo nkoho poraz!
Kdy se podn neoblee, nastydne se.
Nesahej na ty kamna, spl se!
Reakce na takov vty bv asto pesn opan, ne jsme si pli: dt
leze na sklu, lt dl po chodb, sah na kamna nebo do zsuvky. Pro vlastn
dl pesn opak toho, co chceme, a vrh se do nebezpe? Nkdy je vysvtlen
docela prost, zvlt u pedkolnch dt, jejich mylen probh jet pe-
vn nzorn, v obrazech. Dt si nedovede pedstavit nesahn", nel-
tn" a negativn formulovan pokyn vlastn sly jako pokyn k tomu,
aby onu innost uskutenilo, jako by slyelo sahej", ltej".
34
II. Mluvme, mluvme... a njak tu nefunguje
Jindy takov varovn znamen pro nkter dti pmou vzvu k tomu,
aby se zaaly pedvdt, jak jsou zdatn: Tohle j doku, mn se pece neme
nic stt! - a pestanou vnovat pozornost relnm rizikm. Nkdy pedstavuje
varovn pmo inspiraci k nemu, co by jinak dti vbec nenapadlo. Vich-
ni asi znme pamtnou vtu z filmu Obecn kola: actvo se drazn varuje,
aby v tchto dnech mraz neolizovalo zbradl... Ve vech tchto ppadech
me bt nsledkem raz.
Jsou dti, kter si varovn berou k srdci. Ty ovem tak mohou
utrpt raz. Vtinou jsou to dti, kter podobn varovn sly neustle,
hlavn doma a tak ve kole. Svt je v jejich pedstavch nebezpen msto
a cokoli zkouet me bt riskantn. Strach, e si ubl, jim me brnit
v rozvjen motorickch a dalch dovednost. Bvaj to smolai", kte sv
razy nkdy komentuj slovy: A to mi maminka pod kala, a si dvm
pozor! V tto souvislosti se nkdy uvd pojem sebenaplujc se obraz" -
pedstava, e se nco stane, teba e uklouznu, me ovlivnit nai psychiku
a znejistit nae pohyby.
Samozejm, e dti potebuj vdt, co je nebezpen, co dlat, aby
chrnily sv zdrav. Alternativou jsou pedevm komunikan dovednosti popis
a informace, o nich bude e v nsledujc kapitole, s drazem na jejich
obecnou formulaci, kter dtti sdluje, e se nco me stt, ale zcela zkoni-
t, nejenom jemu a te. Napklad: itnm si chrnme zuby ped kazem.
(Namsto: Kdy si nebude istit zuby, zkaz se ti!)
Myslet si, e kdy ekneme dtem (a tot plat i pro dospl), co
nemaj dlat, budou vdt, co dlat maj, je jednm z vchovnch mt.
Proto tak dvme pednost informacm v pozitivn form, kter sdluj, co dt
m nebo me udlat: Loue se d obejt. (Namsto: Nelapej do t loue!).
6. Z tebe jednou vyroste... - negativn scne, proroctv
Co z tebe bude? Roste pro kriminl!
S tebou nem cenu se zdrovat, ty jsi ztracen ppad.
Kdy se nezane hned uit, nedostane se na kolu a bude z tebe leda
popel.
Ty se ty odmocniny snad nikdy nenau!
dn slun kluk si t nevimne, kdy se bude oblkat jako jezinka.
Kdy bude pod takhle sedt u potae, zhloupne.
Podobn jako varovn je i prorokovn zamen do budoucna. V tomto
ppad je to tvrzen o tom, jak dopadne ivot dtte. Prvn reakc dtte me
bt natvanost: Jak to me vdt, pece nen jasnovidec, neme vdt, co se
stane?! Na co si to hraje, na proroka? Nkdy to vyvolv vzdor: Kriminl?
Prima, u se tm. Nebo: Kdo by stl o njakho nudnho sluka"! Jde
opt o typick nedorozumn. Dospl nemli v myslu dt natvat nebo je
provokovat ke vzdoru, clem jejich slov bylo nco docela jinho: aby dt lo
trochu do sebe, aby se vzpamatovalo a zaalo se chovat rozumn. Negativn
emoce mu ale mohou brnit, aby se chovalo lpe, a navc zde opt pistupuje
riziko sebenaplujcho se obrazu". To, co dt o sob sly, vytv jeho
pedstavu o sob samm, a podle toho se tak chov. A tak jen zcela ojedinle
mohou takov vty vyvolat snahu dtte ukzat, e pece jen za nco stoj.
Negativn proroctv psob spe ve smru oven zkuenosti, e emu se
vnuje pozornost, to se rozrst. Negativn hodnocen utvrzuje dt
v pedstav vlastn neschopnosti.
V tchto situacch se msto proroctv me pout informace: Pijma-
ky na tuhle kolu jsou dost nron. Nebo mluvit o svch pocitech, pout tak
zvan j-vrok: Takov chovn mi opravdu vad. Takov vty mohou lpe
splnit el upozornit dt na nkter fakta nebo na urit limity chovn
a zrove mu dvaj prostor, aby se rozhodovalo samo.
7. On je takov... - nlepkovn
Ondra je hodn agresivn, pod nkomu ubliuje.
Ona je takov budikniemu.
Honza je tak trochu lenoch, co nemus, neudl.
Je to matematick antitalent.
Katka je nae mudla.
Filip je potaov maniak, nic jinho ho nezajm.
Na vytven sebeobrazu dtte mohou mt negativn vliv tak vty,
kter znamenaj jeho zakatulkovn", nlepku. Dospl jimi dvaj najevo
sv mnn o tom, jak dt je a co od nj mohou oekvat, a stejnou pedstavu
o sob vtinou pebr dt. Je to zkreslen a hodn jednostrann obraz.
Nlepka" mv asto zdroj v nkterch vrozench vlastnostech dtte (poma-
lej tempo, hor koordinace pohyb, zven drdivost a podobn). V dob-
r ve a ve snaze pomoci ji mohou piknout dtti i odbornci (je to dyslek-
tik, neurotik, hyperaktivn dt...). Jenome dt je pedevm lidskou by-
tost s mnoha rznmi strnkami a vlohami a nkdy me mt urit
pote. Nlepka redukuje jeho osobnost na diagnzu" (rodie a uitel se
zabvaj pedevm tm, co dlat s jeho agresivitou, zlobenm", dyslexi),
a tak me brnit rozvoji jeho dalch strnek.
Nlepky mohou u dtte vzbuzovat vztek a vzdor, protoe asto znj
jako urky: loudal, kazisvt, neika. Pokud takov hodnocen sv osoby sly
dt astji, me to naruit jeho sebectu a vyvolat pocity beznadje a pora-
enectv: U se to o mn v, vichni si to o mn mysl, nemm u dnou anci,
tak pro se snait.
Zbavit se nlepky je velmi obtn. Kdy se dt zachov jinak,
aby ukzalo, e to s nm snad nen tak zl, nejsp usly ironick: No to se
snad stal zzrak, kam to zapsat? Nebo projevy nedvry a dokonce podezr-
n: Opravdu jsi to spotal (uklidil, zadil) sm? Nebo ti nkdo pomhal!? Radi
t jet pezkoum. To nejsp povede k tomu, e dt u nebude mt chu
svou snahu zopakovat, a dokonce ji me namit jinm, asto nevhodnm
smrem.
Nlepky mohou bt tak pozitivn - ale i ty mohou znamenat
rizika pro zdrav vvoj dtte:
To je takov hodn, poslun holika.
Tob lovk me ct vechno, tebe nic nerozhz.
Ivanka je vdycky vzorn pipraven.
Ty jsi moje vesel holika, ty mi dl jen radost.
Jirka je jednik, vdycky vechno um.
Ty jsi takov obtav, vdycky kadmu pome.
S tebou je vdycky legrace.
Pozitivn nlepky jsou jednm typem pochval. Vtina lid si rizika po-
chval neuvdomuje. V mnoha knkch o vchov a komunikaci se dokonce
zdrazuje nezbytnost pochval pro zvyovn motivace: Kdy dt (manela,
podzenho...) za nco pochvlme, pedpokldme, e bude radostn dlat
vechno, co po nm chceme, v oekvn dal pochvaly. Takov pstup je
zaloen na vyuit zkuenosti, e vichni potebujeme, aby druz oceovali nae
chovn, pokldali ns za schopn, mil a zodpovdn. Pochvaly, i kdy jsou
manipulativn, jsou mnohem pjemnj ne kritika a uspokoj alespo ste-
n potebu bt druhmi pozitivn hodnocen. (Alternativami k pochvalm jsou
zptn vazba, uznn a ocenn. Ty neobsahuj manipulaci a vyjaduj rovnocen-
n vztah. Vce k tomuto tmatu najdete v VII. a v IX. kapitole.)
Riziko pozitivnch nlepek spov v tom, e dt je tlaeno k tomu,
aby se chovalo tak, jak si pej druz. Me to vst k potlaovn pocit,
kter nejsou v souladu s tm, co od nj oekv jeho okol, a k omezovn jeho
emonho vvoje: Musm bt vdycky vesel, klidn..., oekv se, e budu
vdycky rozumn... Nesmm druh zklamat. Pozitivn nlepky mohou tak
brzdit vlastn snahu - napklad jedniki" se nkdy ani nemus moc snait,
aby zskali dal jedniky, a u se tak pracovat pod svoje monosti.
Alternativami k nlepkovn je vytven dohod a pravidel spolen
s dtmi, zptn vazba, popisujc pedevm souasn pozorovateln chovn
dtte, nikoli jeho trvalej vlastnosti a charakter. Oceovn sprvnho
chovn a sil dtte mu pomh vidt samo sebe v jinm svtle, ne
uruje jeho nlepka.
37
8. Udlej... - pokyny
Dojez ten pent.
Sundej si epici.
Uklite si hraky.
B se ped odchodem vycrat.
Rozkrjej si to maso.
Dti, pozdravte.
Tyto a dal podobn vty bvaj vysloveny vtinou docela mrnm t-
nem, nevyvolvaj tedy takov pocity ohroen jako teba hrozby a pkazy. Pesto
mohou vyvolvat nelibost a podrdn, take dti se asto tv, e nesly.
Pedevm ale, pokud je dt slch asto, znamenaj riziko pro budovn sa-
mostatnosti, vyvolvaj pocity nekompetence a vedou k zvislosti na rozhodov-
n druhch lid. Jsou pekkou, aby se dt nauilo sledovat sv tlesn
pocity a dit se jimi, ubraj pleitosti, kdy by se mlo uit rozhodovat,
uvaovat o dsledcch svho chovn a brt za sebe zodpovdnost. asto
slyme bezradn povzdechy: Kdy mrzne, j mu pokad musm kat, e si m
vzt teplou bundu, ale kdybych nad nm nestla a nepipomnla mu to, tak pjde
klidn jen v mikin. Nemluv o tom, e dospl pokyny nkdy uruje, jak m dtti
vlastn bt - to, e je zima jemu, nemus znamenat, e je zima taky dtti.
Pokyny jsou formulovny ve 2. osob, rozkazovacm nebo podmiovacm
zpsobem: Udlej!, Ml bys... Nen nutn pemlet o smyslu poadovanho cho-
vn, rozhodovat se ani vdt pro". Kdy si zvykneme plnit pokyny, ume se
ruku v ruce s tm vypnat" vlastn mylen, kter jako bychom u nepotebova-
li, protoe nm ti, kte vd," vechno eknou. Formulace ve 2. osob me tak
v dtti vyvolvat dojem, e nutnost chovat se poadovanm zpsobem plat je-
nom pro nj a pro tuto chvli: Umyj si ped jdlem ruce. Dsledkem toho je,
e se pokyn v pslun situaci mus stle opakovat. Pokud dt poslechne,
je to vtinou proto, e chce vyhovt nebo mt klid, nikoli na prvnm mst proto,
e by nahldlo smysluplnost poadavku. Pokyny mohou vzbuzovat podrd-
nost (Nekej mi pod, co mm dlat!) a nechu udlat, co se d.
Mon si vchovu bez pokyn nedokete pedstavit, ale je to mon,
pokud vme, m pokyny nahradit. Zkladn alternativou jsou pedevm rzn
druhy informac. Napklad informace o smyslu poadavk: Men kousek
masa se d lpe rozvkat (Namsto: Rozkrjej si to maso!) Dalm typem jsou
informace o pravidlech a dohodch: Ped vee uklzme vechny hraky na
msta. Nebo: Tamhle jde pan Kovov, je to nae znm, je slun ji pozdravit.
(Namsto: Pozdrav!) Jindy dvme informace o tom, co je prv poteba:
Budeme te potebovat uebnici anglitiny, na stran 32 je cvien na budouc as.
(Namsto: Otevete si uebnici na stran 32!) Dal alternativou k pokynm je
monost volby - nabdka pijatelnch variant chovn, napklad: Udl
to hned nebo a se naj? (Vce o tom v kapitole III.)
II, Mluvme, mluvme... a njak to nefunguje
Dt informaci znamen nkdy pout o nkolik slov vc, ne sdlit
pokyn. Bohat se to ale vyplat. Aby pokyny fungovaly, musme je dvat
pod, a dti i dospl si na ne mohou zvyknout. Mnoz lid pak dokonce
pokyny vyaduj - je to pohodlnj. Informaci sta ct nkolikrt - a dti
u to vd". Naume-li se dvat informace namsto pokyn, v konenm
soutu se namluvme mn.
9. Okamit b a udlej...! - pkazy
Okamit sesbrej ty kostky!
Jdi u od toho potae a zani se hned uit!
Ale a u jsi obleen!
Nech u t televize a sypej na nkup!
Koukej tu peds dt hned do podku. A rychle!
Na pednch mstech nemilch zpsob sdlovn oprvnnch poa-
davk se vdy objevuj pkazy a rozkazy. Vzpomenete si, jak pocity ve vs
takov vty vyvolvaly?
Vdli jsme, e musme nco udlat (umt ndob, vynst ko...). Prv
jsme se na to chystali a vtom jsme zaslechli: Tys to jet neudlal/a? No tak,
okamit! Veker chu to udlat byla ta tam! Ba co vc, zmobilizovali jsme
vechnu vynalzavost k tomu, abychom tu vc oddlili, a hlavou nm pitom
bhaly mylenky: Mn nebude nikdo porouet, nesnm slovo okamit! Jak-
koliv zminka byla dobr: napt se, jt na zchod, pst koly, cokoliv, jen
abychom neli hned - bylo tm otzkou cti neposlechnout.
lovk m vrozen pedpoklady rozvinout schopnost rozhodo-
vat se, uvdomovat si, e pi provdn njak innosti existuj alternativy,
z nich me volit. Pkazy jsou nameny proti rozvoji tto schopnosti,
proto ten bytostn odpor proti nim. Dti to popisuj velice vstin, kdy
nkdy kaj: J nejsem cvien opice! Nejsem tvj sluha! Jednou z charakteristik
pijatelnch zpsob sdlovn poadavk je tak smysluplnost - vdt,
pro mm nco udlat. Pkazy nedvaj odpov na nae pro" - a to je
dal dvod, pro je nemme rdi.
Nkdy slyme nmitky, e jsou situace, kdy nen as na dlouh vysvt-
lovn a kdy je pkaz nutn To je pravda - nkdy je nutn povel, na kter
mus dt rychle zareagovat: Rychle zato! Zastav! Spadni! (kdy teba vidme,
e pi skovn na zledovatlm svahu hroz nebezpe). V takovch situa-
cch povel nebo pkaz neodr nerespektujc pstup - jenom nen dost asu,
aby dospl stail sdlit informace o hrozcm nebezpe. Podobn situace
nejsou pli ast, neijeme v permanentnm ohroen. Vchova by nemla
pipomnat vjimen stav! Pokud se pokyny a pkazy uvaj zdka, je
mnohem vt ance, e dt v takov situaci na upozornn opravdu zareagu-
je. Souvis to s adou jeho pedchozch zkuenost, kdy dospl pouvali
39
popis, informaci nebo vbr, a dt se tak pesvdilo, e jejich poadavky jsou
smyslupln.
dn dospl nem rd, kdy se mu rozkazuje, pokud u jeho
osobnost nen deformovna do t mry, e je naprosto ztotonn se svou
podzenou pozic. Tak u normln se vyvjejcho dtte vyvolvaj pkazy
negativn emoce. Pedstava, e vi dtem si je dospl me dovolit, e je to
v podku, protoe je to jenom dt", je nejen myln, ale i velmi nebezpen.
Riziko je dvoj, stejn jako pi pouvn ostatnch neefektivnch zpsob
komunikace:
Pokud je dt mlad nebo citlivj a vedle pkaz je vychovvno
systmem trest, odmn, pochval a vyvolvn pocit viny, pak dochz
k tomu, e se z nj stv poslun tvor.
Pokud pkazy nejsou doprovzeny tvrdmi tresty i citovm vydr-
nm nebo pokud je dt u star, odolnj vi ntlaku a zan vce bojovat
za svou autonomii a sebectu, pak jeho reakce smuj sp k boji s dosp-
lm (Nepinut m! Udlm, co j budu chtt!). Oboj, poslunost i odmt-
n a naschvly, jsou znaky zvislosti na autorit, ustrnut ve vvoji, jak
jsme o tom hovoili v vodn kapitole.
Jednm z pijatelnch zpsob sdlovn poadavk je objasovn
jejich smysluplnosti, informace o tom, pro se m nco udlat: Je poteba
sebrat autka, abychom na n nelpli. Mohla by se rozbt. Msto pkaz
meme tak dtti nabdnout, aby si vybralo: Uklid nejprve kostky nebo
panenky?
10. Pesta..., nebo...! Bda, jestli...! - vyhroovn
Pesta u hzet tm pskem, nebo t plcnu.
Jestli to vechno nesn, nedostane pak ten dortk.
Ne napotm do pti, a jste z atny venku. Jinak vs tam zamknu.
Jestli si to po sob okamit neuklid, nepjde odpoledne ven.
Jak bude mt jedinou trojku, dn nov lye nebudou.
Jet jedno takov slovo, a dostane facku!
Tyto vty vyvolvaj v prv ad strach, a tak mohou hrozby zpotku
fungovat", zvlt u mench nebo citlivjch dt. Ale strach nen tm
sprvnm dvodem, pro se nkter vci maj dlat a jin zase ne.
Nkter dti ze strachu poslechnou a udlaj, co po nich dospl chce, ale
ance, e pijmou za sv douc normy chovn a budou se jimi dit,
se zmenuje. Skrytm poselstvm vyhroovn je: Nejdleitj ze veho je,
abys mne poslechl, abys udlal to, co j chci." Ale tak: Kdy snese facku,
me mluvit sprost." (Vce o vyhroovn a trestech jako vmnnm obcho-
du" se dotete v VI. kapitole o rizicch trest.)
40
II, Mluvme, mluvme... a njak to nefunguje
Dti ale brzy zjist, e dospl maj vtinou pramalou chu sv hrozby
plnit, a to pak vdycky stoj za to zkusit neposlechnout. Zan boj o to, kdo
vc vydr. Pokud dospl boj vzdvaj (Pece ji nemu ve trncti letech
fackovat!), dt se sice ct bt vtzem, ale mon tak ct, e nco ztrc -
ztrc pocit jistoty, e plat njak limity, e dospl je autoritou, kter je
hodna respektu. A skuten - vyhroovat a pak sv hrozby neplnit je jeden ze
zpsob, jak svou autoritu v och druhch snit. I dospl sami maj vti-
nou patn pocit, e jsou nedsledn, e vchovn selhali", a mon si slibuj,
e pt u budou tvrd a nesmlouvavj. Tm ovem nechceme naznait, e
se vyhrky maj plnit! Nejde o to plnit vyhrky, ale pestat vyhroovat.
Situace, kdy se pouvaj hrozby, toti nem dn dobr een. V nkterch
situacch je vyhroovn pln nesmysln, napklad kdy dt dobe v, e
kolo nebo lye, slben za dobr znmky, u stejn stoj ve sklep, e maminka
ho ped pan doktorkou neuhod nebo e pan uitelka nesm nechat dti
zamknut v atn. Vt ohroen vvoje ale spov v tom, e se dti
u vyhovt dosplmu ze strachu nebo proto, e je to pro n vhodn,
nikoli proto, e uznvaj smysluplnost a sprvnost na n kladench
poadavk.
Jde zase o nedorozumn - dospl vlastn chtj ci: U se hodn
zlobm, oekvm, e se bude chovat sprvn. Dt si ale hrozbu pelo" jako:
J tady poroum a ty mus poslouchat. Co si mysl a co ct, m vbec
nezajm. Obsah i forma sdlen vzbuzuj v dtti pocity ohroen - a tak
snahu ohroen se zbavit. Dt m v zsad dv monosti: bu poslechne
a dospl se uklidn, anebo neposlechne a zan se roztet boj kdo s koho".
Prvn reakce znamen, e se dt podrobilo a u se poslunosti, druh, e
chce zvtzit za kadou cenu a u se vzdoru, neposlunosti, vzpoue.
Alternativami k vyhroovn je vymezovn hranic, limit chovn po-
moc informac nebo monosti volby: Psek v och moc bol a me ublit.
Meme ho hzet do kyblku nebo na stko, ne na druh lidi. Nkdy je nutn
nejdve sdlit informace o vlastnch emocch prostednictvm j-vroku: U
se opravdu zlobm!
11. Kik
Kik bv asto spojen s hrozbami a pkazy, je to jejich neverbln
doplnk. Kik zvyuje agresivn nboj hrozeb a pkaz a me u dt vyvol-
vat jet vt strach nebo vzdor, ppadn protiagresi (na kik reaguj kikem,
hzenm vc), Emoce a jejich projevy jsou nakaliv a u kiku to plat tm
vce, Kik je vtinou projevem hnvu, zlosti, ale tak bezmoci.
Kik je nco jinho ne pohnvan i kategoricky odmtav tn. Nkdy
potebujeme sdlit, e ns nco rozzlobilo, pobouilo, a to me bt doprov-
zeno zvenm nebo draznm tnem hlasu. Citlivost na kik bv hodn
individuln, nkterm dtem i dosplm vad u jen mlo zven tn.
41
42
12. Podvej se na..., vezmi si pklad z...
- srovnvn, dvn za vzor
V to, e tpn od soused u um sm jezdit na kole? To je ikovn
kluk. A ty pod chce jenom tkolku.
Je to celkem dobr, ale nejlep svkovou dl moje matka. Mla by ses
j zeptat na recept.
Vae psemky dopadly dost bdn. Jedin Daniela odvedla prci hodnou
budoucho maturanta. Danielo, pette svou prci nahlas a vy ostatn aspo
poslouchejte.
Milane, vezmi si pklad z Lucky. Takhle maj vypadat domc koly.
Vdycky pipraven pomcky - to je vzorn kyn!
Ivetko, ty se s tm jdlem tak loud. Podvej se na Mirka, ten vechno
sn, a jak rychle. Takhle jed hodn dti.
Jak by nm bylo, jak bychom se ctili na mst tch dt? Srovnvat
ns s nkm lepm" vtinou vbec nepsob v doucm smru. Jen mlo
dt (a sp jen ty men) se chce podobat dtti, kter je dvno za vzor, a tak
zskat pochvalu. Kdy dospl pouvaj srovnvn, zejm si mysl, e nen
nic snazho, ne napodobit zn pklad. A kdy jet veejn pochvl dt,
kter se chov podle jejich pedstav, ml by bt spch zaruen. Kupodivu to
moc nefunguje. Dti provaj pocity mncennosti: Nikdy to nedoku (bt
ikovn, jst rychle...) jako... (tpn, Lucka...), a tak provaj psychick ohro-
en, kter se dotk jejich sebecty - jdra jejich osobnosti. Zvl veejn
srovnvn me bt velmi zraujc. Je to vlastn velice nefr, protoe
jsme tak rzn, nemme stejn startovn bod", stejn intelektov schopnosti,
voln vlastnosti, stejnou schopnost vzbudit sympatie druhch. Pocit ohroen
bv spojen s hnvem a s chut njak se pomstt. Dt vtinou neobrac svj
hnv na dosplho, kter mu takov vci k (ten je pli siln a mocn), ale
na toho, kdo je dvn za vzor, i kdy je v tom vlastn nevinn": J bych ho
nejradi kopnul. Jen pokej, ty svatoukovsk Lucinko, j ti to osladm!
I dti, kter jsou dvny za vzor, to tedy maj dost tk, pokud nejsou
dostaten sociln zdatn, aby si s ostatnmi pesto udrely dobr vztahy.
Jsou dti, kter pot, co jsou pochvleny, zanou zlobit" nebo zhor sv
koln vsledky, aby si udrely dobr vztahy se spoluky. Snaha motivovat
dti k lepm vkonm pochvalami tedy nemus vst k doucmu vsledku.
V rodinch, kde dochz ke srovnvn sourozenc a dvn za vzor, se mo-
hou vztahy mezi sourozenci tak naruit, e to me petrvvat a do dosplosti.
Mezi dosplmi se dvn za vzor pouv mn. Pedstavte si, e vm
manelka k: Podvej se na souseda - bark postavil, penze um vydlat...!
Nebo manel: V, e pan V... va kad den tepl veee? A jak m uklizeno,
z t by sis mla vzt pklad! - Jak byste se ctili?
Na jednom pracoviti zavedli jakousi ligu" a kad tden vyvuj
jmna a fotografie tch nejlepch". Vsledek: lid jsou znechucen, vztahy
jsou neptelsk, zvila se fluktuace zamstnanc. Dospl maj mnohem vc
monost, jak dt najevo, e srovnvn a dvn za vzor je krajn nepjemn,
vetn toho, e z prosted nebo vztah, kde se takov postupy vyskytuj,
nakonec teba odejdou. Dti takovou monost nemaj, jsou nuceny setrvat
(napklad ve kole), a navc vtinou neovldaj vhodn sociln dovednosti
pro zvldnut tak nron situace.
Nkdy dokonce dvme za vzor sami sebe, s pdavkem lamentac
a vitek:
J pro tebe..., a ty... - zdrazovn vlastnch zsluh plus vitky
Cel odpoledne se tady du ~ a pn si po sob neme ani uklidit boty!
Od rna vam a peu a od vs jsem chtla jedinou vc, abyste oloupali
brambory - a ani toho se nedokm! A e byste teba podkovali za obd...
To j, kdy jsem chodil na vysokou, tak bych si nedovolil, aby rodie
vbec mli njak starosti, jestli udlm zkouku.
A jak je vnitn reakce? No jo, ty mus bt vdycky ten/ta nejlep. -
Takov vty kaz vztahy.
Obas slchme nmitky, e pece potebujeme vdt, jak na tom jsme
ve srovnm s ostatnmi. To ale meme zjistit jinak ne tm, e nm nkdo
z pozice autority pedhazuje nkoho jako pklad a vzor. Pokud mme mo-
nost sledovat prci a vsledky druhch, vtinou jsme schopni sami posoudit,
jak na tom jsme my sami. Ani ve kole nemus bt dti veejn srovnvny
a o svch pokrocch se mohou dovdat jinak ne znmkovnm (nebo jsou
znmky alespo jejich soukromou zleitost). Pokud maj pleitost vzjem-
n se poznvat, velice rychle zjist, kdo je v em dobr a ke komu si mohou
pijt pro radu a pro pomoc, a tak vd, co samy mohou nabdnout druhm.
Zjistit, jak na tom v urit oblasti jsme, meme tak porovnvnm svho
vkonu s jasnmi objektivnmi kritrii nebo sledovnm vlastnch pokrok za
urit asov obdob. Popis individulnch pokrok dtte je podstatou slovn-
ho hodnocen - jedn z alternativ ke klasickm znmkm.
13. Ty snad chce...? Copak ty nechce...? - enick otzky
Tohle e m bt k?
Jak si to pedstavuje? Jsi normln?
Ty snad chce spadnout?
Ty nev, e se boty dvaj do botnku?
Chce pr facek?
Copak ty nev, jak se pe...?
43
Co nm tak bh hlavou, kdy takov vty slyme? Nkdo mi chce dt
najevo, e jsem hlupk, a on se mnou me klidn takhle mluvit. enick
otzky se vyznauj tm, e se na n neoekv odpov, a pokud by zaznla,
bylo by dt nejsp naeno z drzosti. Ten, kdo v bn komunikaci takov
otzky klade, signalizuje druhmu i tnem hlasu despekt a nadazenost. Tak
se pjemci takovch sdlen podsouvaj mysly, kter nem: Ty dnes nebude
veeet? Ty nehodl jt do koly? enick otzky asto vzbuzuj pocity bezmo-
ci a nsledn vzteku. Pokud se tento zpsob pouv nkdy vi dosplm:
Chce snad sjet do toho pkopu?, reakce bv vmluvn: Tak si vystup!
Msto enickch otzek meme pout napklad informaci: To slovo
se pe takhle... Ta idle se snadno pevrt... Nebo sdlit sv pocity
a oekvn: U se dost zlobm. Oekvm, e...
14. Ty jsi ale... - urky, poniovn
Vy snad ani nejste lidi, chovte se jako zv!
Pohnte sebou, vy ke ln!
To snad nen pravda, to v pece kad blbec!
Takhle se utr tabule? To to asi u vs doma vypad!
Ty jsi ale nechpav. J u nevm, jak ti to mm vysvtlit.
Aby se vm nezkrtily ly!
Takov vty ns dok zashnout opravdu hluboko, urky zrauj nai
sebectu. Ji mal dti reaguj prudce na nadvky. Nadvky druhho dtte (ty jsi
pitomec, blbec, prase...) nejsp vyvolaj stejnou reakci (ty taky!) nebo eskalaci (ty
jsi jet vt!) nebo to dt splat" tak, e uhod, kopne, kousne, plivne...
A konflikt se rozt. Dospl do toho zasahuj vtinou nevhodn, asto tm, e
nabzej nepouitelnou radu: Tak si toho nevmej, e ti nadv. Urek si nelze
nevimnout, i kultivovanm dosplm me dt dost prce nereagovat na tako-
vou slovn agresi protiagres! Ve druh td jsme jednou byb svdky rozhovoru
dt na tma ubliovn". Dti se shodly, e ubliovn me bt tlesn,
a nazvaly to krutmi doteky". Pak si ale tak meme ubliovat slovn - nadv-
kami, posmky, prost oklivmi slovy. To dti pojmenovaly jako slovn tpn".
Nakonec se naprost vtina dt shodla na tom, e slovn tpn" ns bol vc
ne krut doteky". Bol dlouho a nen snadn najt na n lk.
Pokud se dt nadvkm brn fyzicky, dospl ho vtinou odsuzuj jako
agresora a dvaj najevo, e se chov nepimen, e je zl, hrub: On ti jenom
nadval, ale tys ho uhodil! Slovn agrese je ale skutenou agres, kter doke
velice ublit, a siln odezva je zcela pochopiteln. Reagovat na urku fyzic-
ky je z hlediska emonho zrann pochopiteln, ale nen sociln pija-
teln! Dti ovem asto nemaj vhodn sociln a komunikan dovednosti,
ktermi by se proti urkm mohly brnit inn a zrove bez agrese.
44
Pokud se dtte dotknou urky od dosplho, asi by mu ani sociln
dovednosti mnoho nepomohly. Tko si dovedeme pedstavit, e by se dt
odvilo dosplmu ct: Mn se nelb, kdy mi nkdo tohle k, a e by si
dospl uvdomil chybu a omluvil se. Byl by to sp dal z tch ppad, kdy
jsou dti oznaeny jako drz. Nkdy si dospl ani neuvdomuj, e pouvaj
urky, protoe je sdluj celkem mrnm tnem, dokonce je povauj za vtip-
n: Ty jsi ale truhlk. To je nae utko. Ty m ale dlouh veden. Kdy si
pedstavme, e by tot nkdo ekl nm samotnm, dolo by nm, e jsou to
skuten urky.
15. To je n gnius! To ses teda vyznamenal! - ironie, shazovn
Romane, mli bychom zatleskat, e nm ukazuje, jak to vypad v ZOO
pi krmen.
K veejn produkci zvu naeho zlatho slavka...
Tak poj nm pedvst hvzdu, ty nae hvzdo!
Vidm, e Novk nm chce nco ct, dti, dvejte pozor a zapisujte si!
Szm na jistotu. K tabuli Krausov. To se zase pobavme!
Urky a poniovn jsou pmou agres, ironie je agrese skryt pod
roukou humoru a o to je zkenj. Proto je jet obtnj se j brnit.
Pokud to nkdy ob ironie zkus a d najevo nelibost, me schytat" navc
vsmch: Ke vemu ani nerozum legraci! Humor, legrace se ale od ironie
zsadn li - nikdy neubliuj. Podstata ironie spov v protichdnosti
mezi informac, sdlovanou pozitivnmi slovy (zlat slavk"), a infor-
mac, kter je obsaena v neverblnm chovn, pedevm v pohrdavm
tnu hlasu (zpv falen"). Prv kvli tomuto nesouladu men dti asi
do deseti let ironii nechpou. Vtinou vypadaj zmaten - pan uitelka sice
k nco docela hezkho (nae zvtko"), ale m takov divn smv
a takov nepkn hlas. Star dti u vd, o co jde, a zashne je to. Pokud se
to netk jich samotnch, asto se smj. Nkdy jsou vroky dosplch docela
vtipn: Jasn, k emu by n Pythagoras nosil pomcky - na krunici sta
ptikoruna a pmku udl podle penlu! a dti se spontnn zasmj. Dal
dvody, pro se dti smj, ale mohou pedstavovat rizika pro vvoj jejich
charakteru. Ve he me bt:
leva, e obt je nkdo jin, ne j,
snaha zavdit se dosplmu, kter- m moc a me se takto chovat,
kodolibost,
sama ob ironie se sna (pokud se na to vzme) dt smchem naje-
vo, e je vlastn vechno v podku.
Dti jsou odmalika pouovny, e se nesmj chovat agresivn, pede-
vm fyzicky ubliovat druhm, a e nesmj druhm nadvat a uret je.
Shazovn a ironie ze strany dosplch je vak u pravmu opaku. Jejich
4>
Respektovat a bt respektovn __
46
nejvtm rizikem je skryt poselstv, kter dti pebraj - chovat se agresivn
je v podku, a dokonce me sklidit obdiv, pokud se poda agresi zaobalit do
vtipu na et druhho. Ironick chovn uitele se me stt pmm
podntem k ikan ve td - jakoby uitel ukazoval na nkter dti: Na ne
se me, k nim si mete cokoliv dovolit. V posledn dob jsou u ns i v zahrani
medializovny ppady tk agrese k vi uitelm i spolukm. Pi
vyetovn se velmi asto zjist, e v pozad byly urky, vsmch, ironizov-
n a poniovn ze strany dosplho a asto i vrstevnk (spoluk).
Nkdy slyme obhajobu ironie od rodi starch dt nebo uitel druh-
ho stupn a stednch kol. ci a studenti dajn vd, e je to jen legrace".
Prvn podmnkou by pak ovem muselo bt, e takov zpsob vzjemn komuni-
kace opravdu nikomu neubliuje a e jej mohou pouvat ob zastnn strany.
A to se nestv. Nkdy se ironizovnm a vzjemnm shazovnm bav" parta
dosplch nebo manel, partnei. Kdo by pozoroval takov situace, pravdpodob-
n uvid, jak bude osoba, kter byla terem ironick poznmky, pedstrat, e se
j to nedotklo, e se bav stejn dobe jako ostatn, ale zrove bude pmo hat"
na jakoukoliv pleitost ironii oplatit. Spousta energie se tak zbyten vy-
pltv na negativn vci, a pak se j nedostv na posilovn dobrch
vztah, kter bez pe a kultivace slbnou.
Ironie je asto ventilac negativnch emoc. Alternativou mohou bt infor-
mace: Mluvili jsme o tom, jak vypad slun stolovn. Nebo j-vrok: Kdy
vykldm novou ltku, vad mi vyruovn. A samozejm humor, kter nezrauje.
4. Pro tyto komunikan styly nemohou bt efektivn
Vtina z neefektivnch zpsob komunikace, o kterch byla e, ped-
stavuje psychick ohroen. To nemus bt pln uvdomovan na rozumov
rovni, ale pocit ohroen je spojen s negativnmi emocemi, jako je hnv,
ltost, vzdor, strach, nenvist, pocit kivdy. A tm vdy tak s pocitem
vlastn nzk hodnoty: jsem k niemu, neschopn, nemaj m rdi. Kdy se
ctme ohroeni, soustedme se na vlastn obranu (a u smrem do sebe
nebo ven, vi nkomu), nikoli na sdlovan poadavek. Komunikan styly,
kter pro ns pedstavuj psychick ohroen, obsahuj tyi sloky:
1. negativn hodnocen osoby a jejch kvalit
2. zamen na to, co nen v podku
3. negativn zmnky o minulosti nebo budoucnosti
4. mocensk vztah, nadazenost
47
1. Negativn hodnocen osoby a jejch kvalit
Kdy nabudeme dojmu, e si o ns druz mysl, e jsme neschopn,
k niemu a patn, vdycky se to dotk naeho sebehodnocen a na sebe-
cty. Negativn hodnocen na osoby je vdy ohroujc, vyvolv touhu
brnit se nebo toit, vrtit to. Pocit ohroen blokuje nai schopnost
zamit se na een problmu, na douc chovn.
Hodnocen (posuzovn) osoby pat k vysoce rizikovm komu-
nikanm zpsobm. Pat sem srovnvn s druhmi lidmi, a u zjevn
(Podvej se na Petra, ten to m dvno hotovo!) nebo skryt (Ty se tak loud!),
nepravdiv zobecovn (Ty nikdy nepijde vas!) i zakatulkovn" (Ty
jsi ale nepodnk!). A u je hodnocen negativn nebo pozitivn (Ty jsi ale
ikulka!), ten, kdo hodnot, se stav do nadazen pozice.
2. Zamen na to, co nen v podku
Mluv se pedevm o tom, co druh dl patn, chybn, co neud-
lal, nezvldl nebo co nem dlat. Panuje myln pedstava, e kdy nkoho
upozornme na to, co dl patn, bude vdt, jak to udlat sprvn. Nap-
klad: Tohle nesm..., Takhle to nedlej..., Tohle se ti vbec nepovedlo... Nebo: Jak
to d?! To jsi v t autokole spal?... Tob spoleensk bonton nic nek? - Tyto
vty neobsahuj jedinou informaci o tom, v em konkrtn jsme udlali
chybu, a u vbec ne informace, jak to udlat pt lpe!
3. Negativn zmnky o minulosti nebo budoucnosti
Nkdy se mluv o minulosti, s n u vlastn nememe nic dlat.
Zejmna vitky: Ty nikdy neudl..., ty se vdycky vymlouv, ty pod jen
ki... vzbuzuj pocit kivdy. Nsleduje vzdor a poslze nechu se o nco
snait. Pipomnat star vci a minulost vbec je znakem neproduktivnch
hdek, ctme to jako nefr.
Jindy se mluv o budoucnosti (varovn, nlepkovn) - jako bychom
prorokovali, co hroznho se me stt. A v duchu proroctv, kter samo sebe
napluje, se prv to, co jsme si nepli, nakonec stt me.
4. Mocensk vztah, nadazenost
Vyaduje se pedevm vykonn toho, co chce osoba v mocensk po-
zici, existuje jen mal nebo dn prostor pro vlastn aktivitu, vlastn
volbu. Nadazenost zaznv nejen ve slovech, ale asto pouze v tnu hlasu.
Vchovn postupy zaloen na nerovnch vztazch vedou bu k poslunmu
vyhovn, nebo vyvolvaj boj o moc. Pozornost nen tolik zamena na vc
samu, na problm i sprvnost chovn, ale sp na snahu zavdit se nebo
naopak uhjit svoji pozici.
III. Jsi fajn. Jen je teba udlat.
Efektivn komunikan dovednosti a postupy
V kapitole o partnerskm pstupu i v kapitole o neefektivnch zpso-
bech komunikace jsme u naznaili, jak jinak by se dalo postupovat. Zde si
jednotliv komunikan dovednosti popeme podrobnji - co, jak, kdy
i pro kat. Chtli bychom hned v vodu zdraznit, e nejsou teori, nejsou
vymylen od zelenho stolu". Jsou shrnutm tch nejlepch zkuenost z oblasti
dobe fungujc komunikace mezi lidmi. Nkte lid je pouvaj naprosto
pirozen, protoe mli to tst se s nimi setkat v dtstv pi vlastn vchov
nebo pozdji, jen je teba nepouvaj zcela vdom a nemaj je spojeny s pojmy,
pod nimi je uvdme zde. Nkte lid se s nimi setkali v men me, pro
nkter mohou bt novinkou. Dobrou zprvou pro vechny je, e se jim d
nauit. Jak ale vme z vlastn zkuenosti i od astnk naich kurz, nen to
snadn a pohodln cesta. Vykroit na ni a vytrvat vyaduje pesvden a sil,
tak to ale pin ovoce. Lid, kte pro sebe objevili a pijali hodnoty respek-
tujcho pstupu v komunikaci a vztazch, se u nechtj - a, jak kaj, ani
nemohou - vrtit zptky k autoritativnmu stylu.
Nkter z neefektivnch zpsob (napklad pkazy, hrozby) mohou
mt na prvn pohled stejn inek, jako pouit efektivnch, respektujcch
49
50
dovednost: dt jde a n poadavek spln. To, e si tak zadlvme" na
problmy do budoucna, ovem mnohm unik (a pak slyme: J nevm, co
s tm nam klukem mm dlat. Vechno abych mu kala desetkrt, sm
s nim nepome!). Kdy domyslme tyto souvislosti, lpe nm to pome
pijmout pstup, e nejde o pouh lovkaen", ale e nabzen doved-
nosti pedstavuj skuten inn a prax vyzkouen nstroje ve v-
chov i vzdlvn - doma i na vech stupnch kol, mateskmi po-
naje. Neomezuj se tak jen na komunikaci s dtmi - jsou pouiteln prv
tak i v souit dosplch.
Pehled efektivnch komunikanch dovednost
1. Vidm (slym), e... (popis, konstatovn)
2. Je...; Je poteba...; Tohle dlme (tak a tak)...; Pome, kdy...;
Kdy..., tak... (informace, sdlen)
3. Oekvm, e... Pomohlo by mi, kdyby... (vyjden vlastnch
oekvn a poteb)
4. Udl to tak... nebo tak...? Me si vybrat (monost volby)
5. Jirko,...! (dv slova)
6. Co s tm udlme? A co si o tom mysl ty? (prostor pro spolu-
ast a aktivitu dti)
1. Vidm (slym), e...
Popis, konstatovn
Vidm, e jsi vyluxovala, uspodala vci v polikch a zalila kytky.
M z pti tyi pklady sprvn.
Vidm, e jet nem nachystno na hodinu.
Slym, e se hdte.
Vypad pekvapen.
Popis (tak meme ct konstatovn") k, e jsme si neho vim-
li, nco pozorujeme a sdlujeme to druhm. Bu nco je, nebo nen v podku
- v druhm ppad popisem naznaujeme, e oekvme npravu. Podsta-
tou popisu je, e mluvme o tom, co vnmme, ani bychom to posuzo-
vali - napklad: Vidm, e u jsi skoro obleen. Tm se popis li od hodno-
cen osoby, kterm naopak vyjadujeme, jak kdo je (posuzujeme trva-
lej vnitn rysy, vlastnosti, charakter - napklad: Tob to oblkn ale trv! Ty
jsi tak stran pomal!).
Zamujeme se na to, CO se stalo, nikoliv na toho, KDO to udlal
Evo, dvee zstaly oteven. (Namsto: Zase jsi /ty/ nezavela dvee!)
Honzku, ko je pln. (Namsto: Ty jsi zase nevynesl ten ko?!)
Radko, ta loha je napsan opravdu peliv. (Namsto: Ty jsi opravdu
peliv holika.)
Uveden pklady popisuj vsledky njak innosti nebo chovn
dtte - v jakm stavu se nco nachz, co je i nen v podku. Obracme se
sice k dtti, ale hovome o otevench dvech, plnm koi, hledn napsa-
nm kolu a nehodnotme dt. Podvme-li se na tyto vty z gramatickho
hlediska, podmtem jsou slova dvee", ko" a loha", nikoliv dt - ty". asto
sta zmnit gramatickou strukturu vty tak, e z pedmtu udlme podmt
(Nesmazali jste tabuli => Tabule je popsan) - a z vitky se stane popis.
Ve stejnm vznamu pouvme tak m/nem nco v podku/
nepodku". I kdy v tchto vtch hovome o dtti (podmtem je ty" nebo
vy"), je to v neutrlnm vznamu, bez posuzovn:
Kluci, vidm, e jste si vyluxovali v pokojku. (Namsto: Vy jste ale
ikovn dti. Vidte, e kdy chcete, tak to jde.)
M umazan tve. (Namsto: Kde sis tak umazal tve?)
Mo, m tu jet pl hrnku kakaa. (Namsto: Tys to jet nedopila?)
tylet Janika si potsnila triko okoldovou zmrzlinou. Matce, kdy triko pep-
rala, uklouzlo: Ty jsi ale unk! Reakce mal Janiky byla nsledujc: Vi% maminko, mn se
nelb kdy mi k, e jsem unk. Stailo by, kdybys ekla Vidm, e m pinav triko".
Nutno dodat, e to bylo v rodin, kde se hodn pouvaly efektivn komunikan styly, a tak u
tylet dt bylo schopno msto vzdoru, uraenosti nebo ltosti zareagovat zpsobem, na
kter by mohl bt hrd kad dospl.
Tn pi popisu je ptelsk nebo aspo vcn. K tomu napomh
osloven jmnem. Podrdn tn a slovka typu zase", pod" udlaj
z vty, kter mla bt popisem, vytn: A ta postel zase nen ustlan!
Podobn psob, kdy v popisu pouijeme citov negativn zabarve-
n vrazy. Je rozdl slyet: Na zemi jsou hraky, nebo: To je ale binec, vude
na zemi se vl hraky! Je to opt hodnocen dtte, i kdy nepm (pmm
hodnocenm by bylo teba: Ty tu m ale binec!).
Pomhaj slvka vidm, slym, ctm, e...
Vidm, e jsi pestala jst.
Slym, e na sebe kite.
Vidm, e nejsi pezut.
Slym nepkn slova.
Vidm, e ten kol nen jet dokonen (nem jet dokonen).
Slym, e m docela smutn hlas...
Ctm, e se v kuchyni nco pl.
Na obrzku vidm namalovan slunko, pejska, dti...
Vidm, e se chyst obouvat, ty boty ale nejsou vyitn.
Popis se tk vtinou skutenosti pozorovateln prv te. Proto
meme asto pout slovesa smyslovho vnmn (vidm..., slym..., ctm...).
Pomohou nm opravdu popisovat a vyhnout se neefektivnm zpsobm komu-
nikace. Kdy si dovednost zahjit komunikaci popisem osvojme, nejsou tato
slvka vdycky nutn. D se ct: Lenko, vidm, e nejsi pezut, stejn tak jako:
Leni, nejsi pezut. V kad situaci existuje nkolik monost, jak zahjit
popisem, a kad si me najt tu, kter mu sedne", aby se choval co
mon nejpirozenji.
Meme popsat i to, co se opakuje
Martino, tento tden jsi pila dvakrt pozd - v pondl a dnes. (Na-
msto: Zase jde pozd!)
Franto, jsi ve van dvacet minut. (Namsto: Jsi v t van u nejm
hodinu!)
Pokud jde o opakovan problm, popisujeme, co pozorujeme te,
ppadn i to, co se odehrlo v minulosti, co nejpravdivji. Pehnn
a zobecovn vede k tomu, e se druh strana sousted na obranu proti
kivd (Jak to, e nikdy! Minul tden...) a nee se podstata vci - oprvnn
poadavek.
Popis dv vce prostoru ne otzky
kala jsi, e dnes mla bt ta psemka z matiky... (Namsto: Psali jste
tu psemku? Jak dopadla?)
Zd se, e jde docela zvesela... (Namsto vslechu": Tak jak to bylo
na vlet? Mli jste hezk poas, neprelo vm?...)
Pete, slym, e na Gbinu ki. (Namsto: Pro na ni ki? Co ti
udlala?)
Kjo, vidm, e nem domc kol. (Namsto: Pro nem domc
kol?)
Mirko, ve dezu je neumyt ndob. (Namsto: Pro jsi jet neumyla to
ndob?)
Vidm, e mikina je od neho upinn. (Namsto: Kde sis tu mikinu
zase umazal?)
Otzky maj samozejm v komunikaci vznamn msto. Jde ale o to,
jak jsou to otzky. Tko bychom se obeli bez otzek, ktermi zjiujeme
informace potebn k tomu, abychom mli pocit jistoty a du a mohli dlat
52
III, Jsi fajn. Jen je teba udlat..
svoji prci. Napklad: Mm s tebou potat na obd? Kdy zan ten koncert?
Nevidla jsi moje kle? Do kdy to musm mt hotovo? Druhm zkladnm
typem uitench" otzek jsou otzky, jimi zveme druh ke spoluprci
a spoluasti: Co te navrhuje? Co s tm udlme? Co si o tom mysl?...
Je to opt vzjemn vztah zastnnch osob, kter nm pome
odliit efektivn, bezpen" otzky od neefektivnch otzek navozujcch pocit
nejistoty a ohroen.
Otzky, ktermi dme o informace nebo o spoluprci ani
bychom vyvjeli ntlak nebo uvdli druhho do rozpak, vyjaduj
partnersk vztah.
Jsou vak tak otzky, kter signalizuj nedvru a kontrolu,
a vyjaduj tak mocensk vztah. Velk st otzek, kter dvaj dospl
dtem, je prv tohoto druhu (Kde jsi byl? Co jste tam dlali? S km? Kdo tam
byl jet?...). Zvl otzkami po dvodech a pinch njakho chovn (Pro
jsi to udlal? Jak to, e nem ten domc kol?) se dti mohou ctit zahnny
do zkch. Nkdy si dvody njakho chovn ani neuvdomuj, v jinch situ-
acch se je zdrhaj ct, protoe maj obavu z reakce dosplch. Napklad
pravdiv odpov na otzku: Pro jsi piel pozd domu? by mohla bt teba:
Protoe se te vichni tote kolem nemocnho brchy! Kdy si ale dt pedsta-
v, jakou reakci by takov odpov vyvolala, radji si zane vymlet dvody,
kter by obstly" lpe (teba: Zastavily se mi hodinky.). Otzky Pro...?" asto
vyvolvaj snahu obhajovat se. Nkdy i za cenu pehnn, polopravd a vym-
len, protoe dti ji maj zkuenosti, e skuten dvody dospl asto ohod-
not jako nedostaten nebo patn.
Mnoh z bn pouvanch otzek pedstavuj ntlak. I kdy
to nebylo vdomm zmrem toho, kdo se vyptv, mohou vyjadovat
jeho nadazenost: on uruje kdy, kde, o em a jak dlouho se hovo.
A pokud se pak postav do role soudce" odpovdi, svoji mocenskou pozici tm
jet podtrhne.
Radu otzek lze nahradit popisem. Tm dvme druh stran
prostor, aby se rozhodla, zda a jak bude reagovat. Dt prostor je
znakem respektujcho pstupu.
Kdy se ume vdom pouvat popis, pome uvdomit si, e kdyko-
liv je na konci vty otaznk, zcela jist se o popis nejedn. Za popis vak
meme pipojit otzky, ktermi vyzvme druh ke spoluasti na een
dan situace.
Kdy problm strun popeme, meme se ptt: Co s tm udl/
udlme? Co ty na to? Co navrhujete/navrhuje? Co si o tom
myslte/mysl? Co by ti pomohlo? a pout jet dal podobn otzky.
Popis meme samozejm kombinovat s poskytovnm informac, v-
brem, sdlenm oekvn, j-vroky a dalmi komunikanmi dovednostmi,
o nich bude e dle. Kombinace popisu a otzek typu Co s tm udl-
me?" se vak osvduje jako jedna ze zkladnch komunikanch stra-
tegi. M velkou anci na spch pedevm tam, kde jsou dobr vztahy
a ochota vychzet si vstc. Samozejm mus bt tak v monostech druhho
nabzen prostor skuten vyut.
Kdy si dti i dospl na tento zpsob komunikace zvyknou a stanou se
vnmavj k sob navzjem i k tomu, co je teba udlat, zanou slyet"
otzky Co s tm udlme?" za popisem i tehdy, kdy je nevyslovme.
Kdy pouijeme popis, vtinou se dozvme d
Matka: Pede dvemi zstaly tvoje boty.
Dcera: J budu za chvilku odchzet a nechtla jsem nadlat blto
v pedsni.
54
Popis + Co s tm udlme? = jedna ze zkladnch komunikanch
strategi
Autobus u odjel. Tak co te udlme?
Tvoje kolo zstalo nezamen ped domem. Co s tm udl?
Vidm, e ti pila upomnka z knihovny. Ty m dnes odpoledne kolu
a pak jet vtvarku. Tak co te s tm?
Gbina k, e by si ty kytky vzala na starost s tebou. Co si o tom
mysl ty?
Vidm, e nem domc kol. Jak to budeme eit? Co navrhuje?
Popisem se cel problm asto jet nevye, je to ale ta prvn
veledleit vta, kter uruje smr dal komunikace. Dvme j najevo, e
nechceme bojovat, ale spolupracovat na een problmu. Tm, co ekne-
me hned na zatku, meme i na dlouhou dobu urit charakter cel
dal komunikace.
Z nejrznjch dvod vsak me nastat situace, kdy se sice nerozvi-
ne konflikt, ale ani se nedje to, co by se dt mlo. Abychom se vyhnuli
nvratu k pokynm, pkazm, vitkm i lamentacm, me velmi pomoci
pouit jednoho typu otzek, jimi vyjadujeme partnersk vztah: otzek,
ktermi zveme druhho ke spoluasti a spoluzodpovdnosti na ee-
n problmu. Dvme jimi souasn najevo dvru v jeho schopnosti
a kompetence.
Vhodou popisu je, e se meme vce dovdt o tom, pro se dt
zachovalo uritm zpsobem, a meme pak dle reagovat s lepm porozu-
mnm situaci. Kdy se druh strana nect napadna a posuzovna, ochotnji
se s nmi o dvody svho jednm podl.
Kdyby matka msto toho zatoila (U zase jsi nechala ty boty pede
dvemi! Kdo to m pod pekraovat?), mohl by se rozvinout zbyten kon-
flikt, kter opt pipe jedno malik minus na konto vztah. Dcera potom
u pravdpodobn nebude mt chu sdlit sv dvody (bude podrdn nebo
si me myslet, e to matka stejn bude brt jako vmluvu). - A pak se
divme, e s nmi dti nemluv.
Popis pomh dtti uvidt" souvislosti
Vidm, e se sna doshnout na poliku pro cukenku. Je to dost
vysoko. (Namsto: Co to dl, nenatahuj se tam, shod to!)
Vidm, e si s tm autkem chcete hrt oba. Napad vs, jak byste to
vyeili? (Namsto: Okamit se pestate tahat o to autko! No tak, dej mu to,
ty sis s nm u hrl dost dlouho!)
Ten pklad pot u dost dlouho... Je nco, co by ti pomohlo? (Na-
msto: Kdyby ses na to podn soustedila, u jsi to mohla mt dvno hotov!
Radji toho te nech a odpoi si.)
Popis je velmi uiten, kdy jsme svdky prv probhajc innosti
nebo chovn, a chceme dtti pomoci uvdomit si nco, co v tu chvli nevi-
d", protoe je innost tak zaujat, e nevnm dal souvislosti. Msto aby-
chom pouili pkazy, pokyny nebo zkazy, meme zat popisovat, co se
dje, co kdo dl, o co se sna, a ppadn pipojit otzky, kter pomohou
dtti podvat se na innost z jinho hlu pohledu. Protoe se souasn
nemus brnit kritice sv osoby, me v klidu a rozumn zhodnotit
situaci. asto pak samo udl to, co bychom vyjdili pokynem i zkazem.
Samozejm, e kdy se dti perou nebo si njak ubliuj, na prvnm
mst zabrnme dalmu agresivnmu chovn (Dost! dn pran! - a pokud
je to nutn, dti od sebe odtrhneme).
Opt plat, e se vyhbme vytavm slovm (opt, zase, pod...)
a pouvme vcn tn.
Popisovat meme problmy i spchy
V tto kapitole hovome o popisu jako o respektujc dovednosti, kte-
rou meme zahjit komunikaci s druhmi lidmi zejmna v situacch, kdy
nco nen v podku. Popis vak meme pout i tehdy, kdy chceme pouk-
zat na to, co se nkomu da. Vmat si jen toho, co je v nepodku, a pozitiv-
n vci brt jako samozejmost, je sice docela obvykl, ale k dobr komunikaci
a dobrm vztahm to moc nepispv. Pozitivn popis pomh dtem ujistit
se o sprvnosti njak innosti a vytvet si dobr sebehodnocen. Je podsta-
tou zptn vazby a soust ocenn (co je nco jinho ne pochvala) -
o tchto komunikanch dovednostech se dotete v VII. kapitole.
Popsat spchy motivuje vce ne poukazovat na nedostatky
Minul tden jsi se vypravoval do koly vas. m to bylo? (Namsto: U
zase jde do koly pozd!)
Vzpomnm si, e kdy jste se s Lenkou pohdaly minule, dokzaly jste
to dt rychle do podku. (Namsto: To je stran, jak se s Lenkou pod
hdte!)
Posledn ti dny bylo v tvm pokojku uklizeno. Te u to tak nen. Co
by ti pomohlo dt to zase do podku? (Namsto: Ty jsi ale nepodnk. Podvej
se, jak to tady zase vypad!)
Dtstv je z hlediska uen nejintenzivnj obdob. Pi uen a vytve-
n nvyk se stdaj spchy a sklouznut zpt. Tradinm postupem je varov-
n zvedat prst pi onch sklouznutch. Velkm pokrokem je u neobviujc
popis nepznivho stavu. Ale nabz se zpsob, kter motivuje jet vce:
popis, kter hovo o pedchozm pozitivnm stavu vc. Msto vytn, co
zase nen dobe, pipomenout, co u dt um a jak to ji v minulosti
zvldlo. Meme se ptt, m to bylo, e se nco minule dailo, nebo co
by mu pomohlo, aby to bylo zase v podku.
Slova maj velkou slu
To, zda pouijeme popis, nebo naopak pkaz, zkaz i jin neefektivn
styly, m dalekoshl inky. Dobrm vodtkem, kdy si nejme jisti, zda jsme
nco ekli dobe", je otzka, kterou jsme nabzeli u v I. kapitole: Kdyby-
chom byli na mst dtte, chtli bychom to slyet? Co bychom mli chu
na to ct nebo udlat? Ppadn: Jak jinak bychom to chtli slyet? - Pome
nm to peformulovat vtu tak, aby neznla pli strojen a aby v n nezsta-
lo nic, co by mohlo njak popudit.
O sle popisu vypovd nsledujc pbh.
Ve tet td mla pan uitelka chlapce, kter byl neklidn, nepozorn, pracoval jen
nrazov. Kdy si uvdomila neinnost a rizika napomnn, vyhroovn, krn ped tdou,
lamentovn a dalch tradinch" zpsob a seznmila se s jinmi monostmi komunikace, zaala
systematicky pouvat popis. Vdy se na chlapce podvala nebo k nmu pistoupila a jen konstato-
vala, co nen v podku: Jirko, vidm, e na lavici chyb seit a pero... Jirko, vidm, e v tvm
seit nen nic napsno... Jirko a Tondo, vidm, e si povdte. Jednou, kdy k nmu opt
pistoupila a zaala: Vidm, e..., Jirka ji podrdn peruil: Tak neum! Uitelka se ovldla
a j en ekl a: Takov slova mi vad ( tedy nel a do konf ront ace a boj e o mo c ) .
A vytrvale pokraovala v popisu. Asi za ti dny na to, kdy se piblila k jeho lavici, aby opt
konstatovala nco, co nebylo v podku, Jirka zaal sm docela ptelskm tnem: J vm, vidte.
To byl bod zlomu v komunikaci i ve vztahu - chlapec uvil, e to, o co se pokou pan uitelka,
nen dn nov finta". Dky zmn komunikace se mezi nm a uitelkou vytvoil
56
III. Jsi fajn. Jen je teba udlat..
jin vztah. U nepoteboval bt v opozici, nepoteboval si zskvat pozornost negativnm
zpsobem. Velkm posunem v komunikaci pan uitelky bylo u to, e zaala pouvat popis.
Zmna by pravdpodobn nastala jet rychleji (mon i bez Jirkovy posledn vzpoury), kdyby
pan uitelka popisovala i to, co bylo v podku: Vidm, e m na lavici vechno, co je teba.
Vidm, e m u jeden pklad skoro hotov. Kdy slyme nco pozitivnho, snze pijme-
me sdlen i o tom, co se nm zatm neda.
Cvien 1
Pokud se chcete v dovednosti popisu pocviit, mete si to zkusit na
nsledujcch vtch a zmnit je na popis. Ukzky monch reakc s pouitm
popisu jsou na konci tto kapitoly.
To neme tu vanu po sob aspo jednou umt?
Zase jsi nechal ty ponoky na kesle!
Jet jednou t uslym mluvit sprost a uvid!
krbe jako kocour. To je hrozn, kdo to m po tob st?
Kdy ses naposled myl? Podvej se na sebe, jak vypad!
Zase jste tu tabuli neuteli.
Pro j v tom kesle? Drob vude kolem!
Ty si na vci vbec nedv pozor! To mus ten svetr tak upinit?
Jak me pst s takovm klem? Oe si tu tuku!
Nekite tady!
M koly? Pro sis je jet neudlal?
Jak to, e jsi se jet nepevlkl?
Pro jsi nesndl tu svainu?
2. Je...; Je poteba...; Tohle dlme (tak a tak)...;
Pome, kdy...; Kdy..., tak...
Informace, sdlen
Je poledne.
Dti, je poteba uklidit ze stolu, budeme obdvat.
Ped jdlem si umyjeme ruce.
Pi obouvn pome, kdy se nejprve povol tkaniky.
Kdy si nebudeme kat pravdu, nemohli bychom si pak vit.
Budeme te dlat cvien 4 na stran 67.
Tohle nen v uebnici, a je to dleit. Stlo by za to si to zapsat.
Pednost popisu je, e vyjaduje partnersk vztah a navozuje pocit
bezpe (nechceme bojovat, ale spolupracovat). Pednost informac je, e na-
pluj nai potebu smysluplnosti. Informace jsou zprvy o tom, pro, jak
i kdy se nco odehrv nebo dl, co se oekv, jak jsou dsledky
Informace je oznamovac vta i souvt s podmtem v 1. nebo
3. osob.
Tm se zsadn li od pokyn, pkaz i rad, kter maj spo-
len to, e jsou formulovny v 2. osob (ty, vy).
Informace, stejn jako popis, neohrouje, protoe se zabv situac
a nehodnot osobu. Pedv poznatky, zsady, kter jsou uiten v mnoha
dalch situacch, a souasn druhho nestav do pozice hloupho a nekom-
petentnho tvora. m npaditj a zajmavj je podn informace,
tm vt je pravdpodobnost jejho pijet a inku. Informace ns
nut pemlet, zvaovat rzn monosti, porovnvat pozitiva a negativa,
rozhodovat se.
Znakem respektujcho pstupu je, e nechvme na zven
a rozhodnut druh osoby, zda informace vyuije. U rad i pokyn
naopak oekvme, e se druh strana zad podle ns. Informace
rozvjej zodpovdnost - rady a pokyny poslunost.
Informace se daj rozdlit do nkolika kategori.
Informace o souasn situaci (co se prv dje, co je poteba, co je
o vci znmo, kdy co nastane...)
Pijdu za tebou za deset minut.
Aniko, za tvrt hodiny je veee. Do t doby je teba uklidit hraky.
Milane, dnes je to na bundu. Venku je jen deset stup a dost siln vtr.
Dti, hledm vteinov lepidlo. Potebuji pilepit tu flii.
Vm, e to nen pravda. (Msto vyptvn, pro dt lhalo.)
Roberte, te teme tet odstavec.
Za chvli dokonme cvien a spolen si ho zkontrolujeme.
Vechny vty maj podmt v 1. nebo 3. osob. Z nkterch je zejm,
e k vyjden adresnosti informace asto posta pouh osloven (na rozdl
od neosobnho: Mlo by se...).
Informace o zvyklostech a domluvench pravidlech (kdy se co dl,
kam se co dv)
Mme domluvu, e v ppad zpodn si zavolme mobilem.
Na vstav mluvme polohlasem.
pinav prdlo pat do toho koe u praky.
58
uritch innost nebo chovn. Informace pomhaj porozumt du
a zkonitostem, podle nich se d svt a lid a vci v nm.
O vcech, o kterch toho dti vd zatm mlo, rozhoduj rodie.
Po pouit zchodu si myjeme ruce.
Dohodli jsme se, e dnes nakoup ty.
Pot, co dt nepozdravilo: Kdy zdrav rodie sv znm, je slun, aby
je pozdravily i dti, i kdy je vid poprv.
Neton pronesen informace m mnohem vt slu ne mocensk postupy. Dti se
v parku poklebovaly starmu pnovi, ten na n hrozil hol a pidal i pr nadvek, co dti
spe povzbudilo, ne odradilo od nevhodnho chovn. Pan, kter la kolem, klidnm hlasem
ekla: Kad bude star. Lidi to mrz, kdy se jim nkdo posmv. Dti se zarazily a pestaly.
Informace o tom, co pomh v urit situaci
Pome, kdy si ty brambory rozkrjme, aby nebyly tak hork.
Kdy nesthme, docela pomh na chvilku se zastavit a popemlet, co
je nutn udlat hned a co se d odloit.
Kdy nkomu ublme a chceme se s nm zase usmit, pome, kdy se
omluvme. (Namsto klasickho: B a omluv se!)
Kdy se probudm, jet v posteli si eknu, co udlm jako prvn, jako
druh a tak dle. Pomh mi to, abych neztrcela as.
Mnoha pokynm a pkazm se d vyhnout tak, e jen peformulujeme
vtu, aby neobsahovala rozkazovac zpsob, ale obrat Pome (pomh),
kdy...": Kdy vme, e se nm po zazvonn budku nechce vstt hned, pomh
nastavit si zvonn o chvilku dv. (Namsto: Kdy neme vstt hned, jak
budk zazvon, dej si ho o deset minut dv)
Informace o dsledcch
Vlhk kabt do skn nepat. Mohou od nj navlhnout dal vci.
Kdy se skvrny od krve zaperou teplou vodou, jdou z ltky u jen velmi
tko odstranit.
Kdy si nkdo zvykne na vulgrn slova, mohou mu ultnout" i v situaci,
kdy je ani ct nechtl.
Kdy se prce rozdl na men sti, zd se pak leheji zvldnuteln,
a mme do toho i vt chu, ne kdy se m zvldnout vechno najednou.
Kdy se nechovme k druhm lidem s respektem, vtinou se pak ani
oni nechovaj s respektem k nm.
m jsou dti men, tm mn vd o souvislostech, o pinch
i dsledcch, Vci se nemaj dlat kvli tomu, e to dospl ekl (pik-
zal nebo zakzal), ale protoe maj sv zkonitosti. Informace tyto
zkonitosti zprostedkovvaj.
Informace maj bt pravdiv. Nen pravda, e kdy si nebudeme
istit zuby, tak se nm zkaz. Je pouze vt riziko, e se nm zkaz. Pravdiv
informace by tedy znla: Kdy si nebudeme istit zuby, mohou se nm zat
59
kazit. Polopravdiv informace (ve snaze zastrait dt, aby nedlalo nco ne-
dobrho nebo kodlivho) mohou podkopat dvru: Mami, ty vdycky k, co
se ti hod do krmu. Tvrdili jste mi, e po prvn cigaret se ze m stane
zvislk, a to j nejsem. Tak to asi ani s tmi drogami nen pravda.
Pat sem i nzorn informace. Pejet zve na silnici jako demon-
strace, co by se mohlo stt, je mnohem innj ne zkazy, vysvtlovn
a tresty. Je teba hldat si, abychom v komenti nesklouzli k neefektivnm
zpsobm (Vid? Pece nechce, aby se to stalo i tob!), ale dreli se zsad pro
poskytnut informace: Tohle se stalo zvtku, kter vbhlo pod auto. Me se
to stt i komukoliv z ns, kdy se budeme chovat neopatrn.
Takovou komunikac vyjadujeme respekt a dvru k dtti a ume
ho, pro je sprvn dlat urit vci tak a tak. A uetme si vyerpvajc boj
o moc, jak to ukazuj dal dva pklady.
Otec: V pedsni zstalo blto z tvch bot. (Popis.)
Dt: Jojo, j to uklidm. (Nic se nedje.)
Otec (po chvli): Pavlo, to blto. (Dv slova.)
Dt: J to uklidm a nemus mi to pod pipomnat! (Nic se nedje.)
Otec: V, za chvilku pijdou holky a mohly by to roznst po dom. Potom budeme mt
mnohem vc prce s klidem. (Informace. Dt lo a zametlo blto.)
Rodina trvila dovolenou v rekreanm zazen. Je 10 hodin veer, matka chce dcei
pipomenout, e je as jt spt. Namsto pokynu (Bez u spt!) pouila informace.
Matka: U je docela pozd.
Dcera: Jet nen pozd, vtina dt je jet vzhru.
Matka: Rno vstvme brzy kvli tomu vletu. Kdy se nevyspme, mohlo by se stt, e
budeme na vlet unaveni. (Dt si jde bez dalch protest lehnout.)
Informace o postupech (pro a jak se co dl)
Mokr detnk nechvme oteven v pedsni nebo ho dme do umyvadla.
Ndob se nech nejdv odkapat. S utrnm je pak m prce a utrka
nen hned mokr.
Nejdv se luxuje, pak teprve utr prach. (Ppadn doplnit dvod nebo
se ptt dtte: V pro?)
Osvduje se mi zapsat vdaje hned ten den veer. Druh den to zabere
mnohem vce asu, protoe musm vzpomnat, jak to vlastn bylo.
J to dlm takto... (Mn pomh dlat to takto...)
Informace tohoto typu jsou zkladem pro ncvik ady praktickch do-
vednost (hygiena, podek, asov organizace prce - vce o tom v XI. kapi-
tole o prevenci). I kdy jsou velmi dleit, nejsou vemocn - nesta jen
kat, jak se co dl, ale tak poskytovat pleitosti k praktickmu
pouvn informac v situacch relnho ivota.
fin
III, Jsi fajn. Jen je teba udlat.
Devtilet dvka asto zapomnala pst k domcm lohm datum. Matka se j snaila
pomoci a proto j ekla: Zvykla jsem si pst skoro ke vemu datum. U mnohokrt mi to uetilo
prci. Kdy jsem vera pekla, vzala jsem radji merukovou zavaeninu msto rybzov, protoe
na n byl ttek s datem pedloskho roku a na rybzov leton. I domc koly je dobr
oznaovat datem, lovk si tak me porovnat, jak pokrok udlal za dva tdny, za msc i jet
del dobu. Co by ti pomohlo, abys na to nezapomnala? Dcera: No, j si udlm do kadho
seitu takovou hezkou zloku a napu tam Datum". (Tedy nikoliv pouovn: Zvykni si na
vechno pst datum! nebo vytn: Ty jsi ale nedbal, zase jsi tam nenapsala datum!)
Obecn platnost dodv informacm vhu
Je to prv gramatick forma informace - obvykle 1. osoba mnon-
ho sla (nco plat pro ns pro vechny), nebo 3. osoba jednotnho
i mnonho sla (takhle se vci dj), kter umouje snaz pochopen
a pijet pravidel, zkonitost. Jestlie nco plat obecn a pro vech-
ny, m to vt vhu a je vt ance, e se tm budeme dit, i kdy
nebude na blzku nikdo, kdo by vydal pokyny i pkazy.
Jestlie se dt vykoupe a vana po nm zstane neumyt, meme ho
na to upozornit jen prostm popisem: Kjo, vana zstala neumyt. Kdy se
nic nedje, msto abychom zvyovali hlas nebo zaali pouvat neefektivn
styly, meme ct informaci o tom, co se v tto situaci obvykle dl: Kjo, po
koupn je teba vanu umt. Hodn pomh poukzat na dvod (smysluplnost)
poadavku - informace o dsledcch: Kjo, kdy vanu umyjeme hned po koup-
n, je to rychl a snadn. Kdy tam pna zaschne, d to pak vc prce. V cel
situaci nemus zaznt ani jeden pokyn i pkaz.
Z pozitivnch sdlen se naume vc
Mme mluvit pravdu. (Namsto: Lht se nem!)
N se dr v prav ruce. (Namsto: N se nedr v lev ruce! V horm
ppad: Jak to dr ten pbor?!)
vkme se zavenou pusou. (Namsto: Nemlaskej!)
S mem si hrajeme dl od oken a sklennch dve, mohly by se neast-
nou nhodou rozbt. (Namsto: Nehrajte si blzko domu, rozbijete okno!)
Propisku sta dret zlehka, teba jako bychom dreli slmku, abychom
ji nepromkli. (Namsto: Nedr tu propisku tak keovit.)
Vidm, e bys chtl tu hraku tak, je teba se ale dohodnout. (Namsto:
Neber mu tu hraku!)
Mon je ti te teplo, ale venku je mrz a tu epici je teba mt na hlav.
(Namsto: Nesundvej si tu epici z hlavy, nastydne!)
ada dosplch se ct zodpovdn za chyby, kter dlaj jejich vlastn
nebo sven dti, a povauje je za sv vchovn selhn. Proto je kolem toho
tak tolik emoc. Bnou reakc je co nejastji upozorovat na chyby. Nkte
lid dokonce v, e za chyby se maj dti trestat, e je to spolehliv a rychl
62
cesta, aby dlaly vci sprvn. Jene - u jste si nkdy vimli, e kdy
zamujeme pozornost na to, co nen v podku (pomal oblkn, nedba-
l psmo, zapomnn, sprost slova...), jako by to naopak rostlo ped
oima? sten to jde na vrub toho, jak o tom mluvme.
Pipomeme si, jak funguje n mozek. Kdy nkdo poukazuje na nae
chyby a ctme ohroen sv hodnoty (jsem hloup, neikovn, zapomtliv...),
pak se nae energie nape hlavn na to, abychom se vyrovnali s tmto ohroe-
nm. Na to, abychom si uvdomili, pro a jak k chyb dolo a jak ji napravit,
zstv mn sil i chuti.
Kdy upozorujeme dti asto na chyby, mohou si myslet, e je povau-
jeme za pomal, nepodn, nedochviln... a zanou se takto vidt i ony samy
- pijmou uritou roli i nlepku. Msto aby s tm nco dlaly, mohou se
v tto roli naopak zabydlet" - pro bych s tm ml/a nco dlat, stejn to
o mn vichni vd a potaj s tm, e jsem u takov/takov!
Mnohem innjm postupem je zamit se na pozitiva. Vmat
si toho, co se podailo (pozitivn popis), a snait se o pozitivn formulace
informac vude, kde to jen trochu jde a m to smysl. K tomu, abychom
dlali vci dobe, nesta vdt, co nemme dlat, ale potebujeme mt
pozitivn oprn body jak ano".
Uitelka matesk koly potkala chlapce, kterho uila a kter byl nyn v 1. td.
Kdy spolu vzpomnali na mateskou kolu, chlapec mimo jin ekl: Bylo to tam moc fajn, pan
uitelko, akort jsem nikdy nechpal, co po mn chcete, kdy jste kala: Neodibuj ten chleba!"
a Nemlaskej!"
V knize Jak mluvit, aby dti naslouchaly, jak naslouchat, aby dti mluvily", popisuj
jej autorky pbh, kdy matka dsledn ukazovala sv dcerce, kter mla hodn neuspodan
psmo, kter psmenka i slabiky jsou napsny sprvn. Ani slvko kritiky! Po nkolika
mscch se psmo viditeln zlepilo.
V kadodenn praxi se vtina pokyn a rad d nahradit informacemi
Zazvonilo. Ne odejdeme, je teba, aby bylo ve td isto. (Namsto:
Uklite si po sob ten nepodek!)
Na vlet budeme potebovat pro kadou skupinu jednu mapu. Je teba,
abyste si domluvili, kdo ze skupiny si to vezme na starost. (Namsto: Vezmte si
s sebou do kad skupiny mapu.)
V obchod chodme pomalu, je zde hodn lid. (Namsto: Nebhej!)
Kdy nen po ruce vleek, d se tsto vyvlet i lahv. (Namsto: Kdy
nem po ruce vleek, vyvlej to tsto lahv!)
Stzlivj aty bvaj pro takov pleitosti vhodnj. (Namsto: Mla
by sis vzt ty tmav aty!)
Pokyny dvme v situacch, kter se asto opakuj, rady sp v novch
nebo mn astch situacch. Spolen jim je pouvn 2. osoby - udlej/
III. Jsi fajn. Jen je teba udlat..,
udlejte! nebo ml bys/mli byste udlat! Pokyny ani rady nedvaj prostor
pro zvaovn a rozhodovn - to jsou ale prv ty dovednosti, kter dti
potebuj rozvjet!
Podobn jako k popisu meme i k informacm pipojit otzky
typu Co s tm udlme?" Jimi zdrazujeme, e nechceme eit probl-
my za druh, ale e oekvme jejich aktivitu, spoluast a zodpovdnost.
Pokud vs oslovilo, co bylo v minul kapitole eeno o negativnch
dopadech pokyn a pkaz, a chcete se msto nich zdokonalit v podvn
informac, nabzme vm toto cvien:
Mete si vybavit v pamti prbh vaeho bnho dne od rna a do
veera a sepsat si pokyny, kter nejastji vydvte (Vstvej! Jdi do koupelny!
Vezmi si hrnek. Nezapome si svainu!...). Jednak doma, jednak ve kole, pokud
jste uiteli, nebo jet v dalch situacch. Dalm krokem je sepsat si informace
(ve form my" nebo ve 3. osob), ktermi byste mohli tyto pokyny nahradit. Ze
zatku si mete dt pedsevzet vydret teba hodinu bez pokyn. Pro nkoho
to me bt dost obtn, ale je to pleitost uvdomit si, jak hluboko pod
k" mme nvyk dvat dtem (nkdo i partnerovi) pokyny. Je to vak vznam-
n krok k poslen respektujcho zpsobu komunikace, kter pinese ovoce
vem zastnnm. Lid, kte se nauili nahrazovat pokyny informacemi, shodn
konstatuj, e pokyny museli pod opakovat, kdeto informaci stailo vtinou
podat jen nkolikrt. Mon vs inspiruje a podpo v sil strun shrnut:
pokyny jsou pro te" - informace pro ivot.
Cvien 2
Pokud si chcete procviit dovednost poskytovat informace, mete
zkusit zmnit v tomto duchu nsledujc vty. Ani jedna vta by nemla obsa-
hovat podmt v 2. osob. Ukzky monch reakc s pouitm informac jsou
na konci tto kapitoly.
Kdy se bude takhle prt, nikdo s tebou nebude kamardit.
Kdo zase nechal to pinav ndob tak zaschnout? Te abych to drhla
rejkem!
Zavrej tu pajzku, kolikrt jsem ti to u kala!
Jdi se vykoupat!
Nelez na ten strom, spadne!
63
64
3. Potebuji, aby...; Oekvm, e...;
Pomohlo by mi, kdyby...
Vyjden vlastnch poteb a oekvn
Potebuji, aby kuchysk linka byla uklizen - budu vait veei.
Pla bych si, abychom se mohli domlouvat v klidu.
Potebuji te asi deset minut klidu a va pozornosti, abych mohla vy-
loit ltku.
Doufm, e budeme jednat na rovinu.
Pro pt bych chtl, aby to, na em se dohodneme, platilo.
Chtla bych to eit hned a pedejt tak problmu, kter by se z toho
mohl vyvinout.
Trvm na tom, abyste se vrtili do plnoci.
Chci, abys mi o takov vci ekl alespo den dopedu.
Jsem dost unaven. Pomohlo by mi, kdybych si te pl hodiny mohla
odpoinout. Pak se vm rda budu vnovat.
Svou podstatou jsou to vlastn tak informace, kter dvaj okol najevo,
co potebujeme, chceme nebo oekvme my sami. Sdlujeme je
v 1. osob jednotnho sla. Pokud to jen trochu jde, vyjadujeme se pozitivn
- co chceme, co by nm bylo pjemn, co by nm pomohlo; nikoliv, co nechceme.
Jasn pozitivn sdlen zabrn rznm vkladm a nedorozumnm.
Samozejm meme vyjdit i co nm vad, co ns zlob. To u jde
vtinou o napjat situace s rozbouenmi emocemi a pojmenovn toho, jak
se prv ctme, nm pomh sv emoce zvldat (tak zvan j-vrok - o nm
i o emocch pojednv dal kapitola). Pokud vak namsto toho pouijeme
vrok v podob pn, oekvn (co oekvme te hned nebo do budoucna),
je to sice na prvn pohled docela mrn prostedek, ale kupodivu dost inn.
Pokud to lze, tn hlasu by ml bt ptelsk, nebo aspo neutrln. Druz
lid budou radji naslouchat naim pnm, zvlt kdy jsou smyslu-
pln, ne aby slyeli o negativnch pocitech, kter v ns vyvolalo jejich
chovn. To me snadno vzbudit pocity viny a neschopnosti.
Nkdy by nm docela pomohlo, kdyby druz udlali nco, co potebuje-
me, ale nemluvme o tom. Bu ns to nenapadne, nebo to neumme vhodn
vyjdit. Vce i mn vdom ale oekvme, e se sami dovtp. Kdy k tomu
nedojde, bvme zklaman a podrdn. Takovm nedorozumnm se d pe-
dejt prv tm, e o svch potebch a pnch informujeme vtami, kter
zanaj: Potebuji...; Oekvm...; Pomohlo by mi, kdyby... Kdy lid tyto vty
pouvaj, rozvj se tm vzjemn citlivost a porozumn. Mme vyzkoueno,
e zejmna po vt Pomohlo by mi, kdyby... se dj skoro mal zzraky".
Nabzme vm, abyste si vzpomnli na nkolik situac z posledn doby,
kdy jste od druhch nco potebovali nebo oekvali. Co jste ekli? A jak byla
odezva? Nebo jste ekali, e druz uhodnou, co si pejete? - Mete si zkusit
zformulovat nkolik vt, ktermi svmu okol v 1. osob sdlte, co potebuje-
te nebo co by vm pomohlo, a se do podobn situace zase dostanete.
4. Udl to tak... nebo tak...? Me si vybrat.
Monost volby
Vezme si tu epici na hlavu nebo do kapsy?
Me to ndob umt nebo utt.
Me si udlat vechny koly najednou nebo po stech. Co radji?
D se do toho luxovn hned, nebo za tvrt hodiny, a si trochu
odpoine?
Pjde k tomu doktorovi sm, nebo chce, abychom li spolu?
Chce bt zkouen v lavici nebo u tabule?
Meme si tu psemku napsat ve stedu nebo v ptek. emu byste dali
pednost?
Dt na vbr je dal komunikan dovednost, kter spluje kritrium
neohroen a vyjaduje partnersk vztah. Kdy dvme na vbr, jako bychom
kali: Povauji t za kompetentn osobu, kter je schopn se rozhodnout
a udlat, co je teba. Vtina rodi i uitel asi ekne, e to alespo obas
dl. Ne vechno, co se za vbr povauje, je vak skutenm vbrem. asto
to bvaj jen otzky: Bude u veeet? nebo nabdky: Chce jablko? Chce
pomoct? I nabdky maj v komunikaci msto. Podle okolnost mohou mt ale
i sv rizika, zejmna v tom, e moc nepispvaj k rozvoji ivotn dleit
dovednosti rozhodovn. Pokud ekneme: Chce s tm pomoct?, dt, kter je
vi nm momentln ve vzdoru i v njak napjatch vztazch, sp odpov, e
ne, i kdyby pomoc potebovalo. Dt nesamostatn, zvisl na autorit, me
naopak odpovdt kladn, i kdyby to mohlo zvldnout samo.
Skuten vbr spov ve vyjmenovn dvou, ppadn i vce
konkrtnch monost. Teprve to podncuje mentln procesy jako
je porovnvn, hodnocen, zvaovn pro a proti.
V podstat nezle na tom, zda dvme na vbr oznamovac i tzac
vtou: Me si vybrat jahodov, borvkov nebo okov jogurt. Nebo: D si
jahodov, borvkov nebo okov jogurt?
65
Vbr co"
Vezme si na svainu jablko nebo bann?
Vezme si svetr nebo mikinu?
Vbr kdy"
Me mi zavolat bu hned po pchodu ze koly, nebo potom a ve ti
hodiny.
Zajde do istrny pro tu bundu hned nebo cestou na trnink?
Dt pi volb mus zvaovat, zda d pednost jedn cest navc, nebo
jestli mu bude vc vyhovovat nst vyitnou bundu s sebou a na trnink
s jinmi vcmi, a pak jet i zpt. Pokud si nejsme jisti, zda si tyto okolnosti
uvdomuje, meme vbr doplnit prv takovou informac.
asov vbr me bt i velmi krtk (te nebo za pt minut), ale
mus to mt smysl, kter je nutn dtti sdlit, aby to nectilo jako manipulaci:
Chystm se dt prdlo do praky, pinese mi svoje trika hned nebo do pti
minut?
Dleitou zsadou pi vbru kdy" je uvdt konkrtn, nezpochyb-
niteln asov daje: Vrt mi tu knihu ztra nebo ve stedu? Slvka potom",
za chvilku" nebo pozdji" - to je spolehliv cesta k nikdy".
Vbr poad
Nejdv vyluxuje a potom umyje vanu, nebo obrcen?
Mete udlat nejdv cvien A nebo B.
Vbr jak" nebo m"
Me ten obrzek nakreslit pastelkami nebo voskovkami.
Nape to rukou nebo na potai?
Vbr sm, nebo ve spoluprci"
Pevlee ty peiny sama, nebo to udlme spolu?
Zkontroluje ten text sama, nebo se dohodne s nkterm spolukem?
Nemli bychom rozhodovat za druh. Udl to sama, nebo s Maru-
kou? nen fr vi Maruce, pokud jsme tak j nedali na vbr.
Vbr kolik"
Bude cviit na klavr dvacet nebo ticet minut?
Nape pt nebo sedm vt?
Vezme si na svainu jedno nebo dv jablka?
Z tohoto hlediska nen tedy mon ani vbr ze dvou trest - i kdyby
5 tm dt teba souhlasilo, neml by bt pijateln pro ns, pokud jsme si
vdomi zvanch rizik trest (pojednv o tom V kapitola).
Vbr musme myslet vn - to znamen, e kdy dt zvol nkterou
z nabzench monost, respektujeme to. To, co pro ns nen pijateln, nenabzme!
Pan uitelka si stovala: Dala jsem svm druhkm vybrat, jestli chtj
lypotat ti pklady nebo tyi. Vichni vypotali jen ti. Tak jsem jim ekla,
e m velmi zklamali.
Dt na vbr a pak obviovat dti, e si vybraly vhodnj" variantu,
me vst k tomu, e budou reagovat podrdn (Pan uitelka nakonec stej-
n prosad svou. Tak pro nm teda dv vybrat?). Jejich dvra k tomu, kdo
jim dv vybrat, se oslab. Dti pak mohou reagovat zdrenliv nebo i odmta-
v na dal pokusy o vbr nebo o zaveden jinch zmn, akoliv by to pro n
mohlo bt pnosn.
Ve skutenosti dti nejsp jen testovaly, jestli to pan uitelka mysl
vn - a el, zjistily, e nikoli. Tam, kde to dospl s vbrem mysl dooprav-
dy, dti asto udlaj mnohem vc, ne by musely - monost vbru zvyuje
vnitn motivaci.
Vbr nesm bt manipulac
Vbr pouvme pi vchov jednak v situacch oprvnnch poadav-
k (byla o nich e v pedchzejc kapitole), jednak jako postup, kterm se dti
u velmi dleit dovednosti rozhodovat se. Ne vechno, co po dtech
i dosplch chceme, je oprvnn poadavek, nkdy jsou to jen nae pn.
Vta: Pojedeme k babice dnes nebo ztra? je v situaci, kdy dt (nebo
manel) nechce jet k babice vbec, manipulac, nikoliv konstruktivnm vb-
rem. (Situace se d eit s pouitm jinch dovednost, napklad: Vidm, e se
ti k babice moc nechce. Ale dlouho jsme tam nebyli a j bych ji rda vidla.
67
Kdy dvme na vbr mnostv, doln hranice mus pedstavovat mi-
nimum - men mnostv nen pijateln. Kdyby dt navrhovalo men mno-
stv, pouijeme informaci a zopakujeme nabdku volby: Tato gramatick vazba
se vyskytuje v rznch souvislostech, je teba ji procviit aspo v pti rznch
vtch. Me napsat pt vt nebo vc - teba sedm.
Vbr mus bt pijateln pro ob strany
Bu si to hned uklid, nebo dostane pr facek! - To zni na prvn pohled
jako vbr, ale je to hrozba. Msto toho mohlo zaznt: Pust se do toho klidu
hned nebo po svain? Sm nebo zaneme spolu?
Podstatou skutenho vbru je nabdka dvou nebo vce monost
pijatelnch pro ob strany.
Za opravdovm vbrem je n postoj respektu k druhmu
lovku. Nejde o pouvn technik, kter by vedly k tomu, aby druz
nakonec udlali to, co chceme my!
Za vlastn nvrhy ctme vt zodpovdnost
Co kdy dt navrhne nco jinho, ne mu nabzme? Odpov je prost
- pokud je tento nvrh pijateln, dme mu pednost. Za vlastn nvrh bude
dt (stejn jako dospl) ctit jet vt zodpovdnost. K vlastnm nvrhm
meme dti pmo vybdnout:
Pojedeme v nedli plavat nebo do lesa? - Mete mt jet dal nvrhy.
Chce se nechat vyzkouet v ter nebo v ptek? Nebo m jet jin
nvrh, jak m pesvd, e to um?
V ad situac meme nechat zcela na dtech, co si vyberou
z dostupn nabdky. V tchto situacch pouvme oznamovac vty, kter
asto zanaj slovem me" (nebo jinmi tvary slovesa moci").
Me si vybrat pohdku, kterou si peteme.
Me si tady z tch barev vybrat, kter pouije.
Nkdy sta dt monosti vbru doln nebo horn mnostevn
nebo asov limit a ostatn nechme na dtech:
Kad dvojice te nape aspo pt vt, v nich pouije slovka, kter
jsme se dnes nauili.
Meme koupit njakou sladkost do dvaceti korun.
Mte te asi ti minuty na to, abyste si mohu ppravit otzky k dnenmu tmatu.
Takovmi nabdkami u pechzme od monosti volby k ir spolu-
asti dt na rozhodovn o vcech, kter se jich tkaj. Tomuto tmatu
se budeme vce vnovat jet v 6. sti tto kapitoly.
68
Jak to tedy vyeme? Co navrhuje? Pouit dovednosti: empatie, infor-
mace, j-vrok, vzva ke spoluasti.)
Zvaovn smysluplnosti naich poadavk nm hld", aby vbr
byl skuten tm, m m bt - nabdkou oboustrann pijatelnch alterna-
tiv. Smyslupln jsou takov poadavky, kter nejsou v rozporu s naimi z-
kladnmi lidskmi potebami ani vvojovmi nebo specifickmi potebami.
Dt napklad odmt mlko. Manipulativn vbr by byl: Chce mlko nebo
kakao? Respektujc vbr by znl: Chce mlko, aj nebo m jet jin nvrh?
Smysluplnost poadavku, jak ji vid dospl, nemus bt zejm dtti. V tom
ppad by mla nejdv zaznt informace, pak a vbr. Pokud v njak innosti
nevidme smysl, neinvestujeme do n mnoho sil, by bychom dostali na vbr.
69
Vbr je dovednost pro kadodenn pouit
Vbr meme pouvat v nesetnch situacch, kdy mme vi dtem
njak oprvnn poadavky. Nen to vbr, zda nco udlat nebo neud-
lat. Poadavek je jasn, ale v jeho rmci poskytujeme dtem prostor, umou-
jeme jim rozhodovn, dvme najevo, e je povaujeme za schopn a odpovd-
n. Vbr sniuje rozmrzelost z nepjemn innosti a pocitu donucen.
Vbr meme pout i v emon nronjch situacch, kdy hroz
riziko razu i pokozen vc: Mete si s tm mem jt hrt ped dm nebo
mete zstat v obvku a dlat nco klidnjho. (Namsto: Okamit toho
nechte! Copak chcete nco rozbt!?)
Nkdy nm me vadit hluk, kter dti dlaj, anebo to, e dlaj na
nevhodnm mst innost, proti n bychom jinak nic nenamtali:
Me si dt tu hudbu do sluchtek nebo si ji pustit vc nahlas, a
odejdu na nkup. (Namsto: J se z t tv hudby zblznm! Hned to ztlum!)
Me si vymalovvat omalovnky nebo pipevnme tady na tu ze papr
a me si malovat na nj. (Namsto: Tys pomral ze? No pokej, a to uvid
tta, ten ti d, e to bude muset zamalovat!)
Krom toho meme dvat na vbr kdykoliv, kdy je k tomu
v bnm ivot pleitost: Chce chleba nebo rohlk? Zahrajeme si love
nezlob se nebo pexeso?
Umt se rozhodovat je ivotn dovednost - a kad dovednost
potebuje procviovat.
Kdy si dt neum vybrat
Nkdy dti, kdy dostanou na vbr, nereaguj nebo odpov, e nev,
nebo je jim to jedno. Vtinou tak reaguj men dti. Me se stt, e prob-
lm je na na stran - v tom, e vbr byl pro dt pli nron nebo jsme
spolu s vbrem nedali informace potebn pro rozhodovn. asto je za tm
ale nedostaten rozvinut schopnost rozhodovat se u dt, kter jsou zvykl
hlavn na pokyny i pkazy. Bez rozhodovn se ale v ivot neobejdeme.
Dti se potebuj nauit pemlet o vhodch a nevhodch sv volby
a jejch dsledcch.
Pokud se dt neum rozhodnout, je mon reagovat empaticky: Nkdy
je docela tk rozhodnout se, emu dt pednost. A chvli pokat.
Pokud je i nadle bezradn, meme poukzat na vhody a nevhody
jednotlivch monost: Kdy si ty koly udl hned, nebude na to u potom
muset myslet. Na druh stran, kdy si lovk trochu odpoine, jde mu prce
vtinou rychleji. emu d pednost?
Meme navrhnout odklad rozhodnut: Mon, e si to chce jet roz-
myslet. Me mi za pr minut pijt ct, jak jsi se rozhodl.
7 ( 1
Pokud ani to nezabere, meme strun ct, co bychom v t situaci
udlali my a pro: J se snam vci moc neodkldat, aby se mi nehromadily.
Nkdy se mi taky nechce, ale kdy to pak udlm, mm z toho dobr pocit.
A nechme to na dtti. Pozor, abychom nesklouzli k pouovn a nepedhazo-
vali sami sebe jako vzor.
Nkter z tchto postup pouila pan uitelka v nsledujc situaci, kdy dt zapo-
mnlo domc kol.
Uitelka: Chce ten kol napsat hned po vyuovn, nebo ho pinst ztra?
Dt: J nevm.
U: Tak si vezmeme kalend. Dnes je ter. Me tu zstat hned po vyuovn?
D.: Ne, j mm odpoledne logopedii.
U.: A bude mt as ten kol napsat jet po logopedii?
D.: No, to moc ne.
U: Dal den je steda. M nco ve stedu?
D.: Ne. Ve stedu nic nemm.
U.: Nape ten kol ve stedu a ve tvrtek mi ho pinese nebo m jet jin nvrh?
D.: Pinesu ho ve tvrtek.
U.: Jsme domluveni. J si tady do kalende napu, e ve tvrtek ten kol pinese.
Dt kol opravdu doneslo.
Jestli se vm zd, e je to asov nronj, mte pravdu. Dt
pkaz (Pinese to ztra!), ppadn vyhrku (Jestli to do ztka nebude, dm
ti ptku!), zabere pro tu chvli m asu a dt mon kol skuten pinese.
Anebo tak ne, a uitelka pak bude muset vnovat na een problmu dal
as. Popsan postup je ale hlavn investic do budoucna, protoe rozvj
dovednosti dtte a posiluje jeho sebeobraz schopnho a odpovdnho
lovka. Ubv zbytench problm a konflikt, a to nakonec uet as
i energii lidem v jeho okol.
Star dti jsou u pohodln... Tento povzdech jsme slyeli dost asto.
Mlad dti povauj tm za poctu, e se mohou rozhodovat, star, pokud
tuto monost zatm moc nemly, se mohou ctit nejist. Je to najednou nam-
hav, tak to po vech zkuenostech mohou povaovat za dal zpsob, jak je
dospl chtj dostat". Nkdy novou situaci testuj.
Dt: Opravdu si tu polvku nemusm vzt?
Matka: Jist. ekla jsem, e k veei je polvka nebo si me namazat
chleba.
Dt: Tak j si ji teda vezmu.
Nedejme se odradit, jestlie dti nereaguj pozitivn hned od
zatku.
"7 1
Vbr ve kole zlepuje motivaci i klima
Pokud jste uiteli ve kole, kde se doposud u spe tradin, pak
pouvn vbru ve vuce pro vs me bt jednm z krok ke zlepen
motivace dt ke koln prci a atmosfry tdy. Doporuujeme sepsat si vech-
ny mon pleitosti, kdy lze dt dtem na vbr. Napklad: zpis uiva
samostatn nebo ve dvojici, monost volby domcho kolu (varianta A, B, C),
monost volby pi zkouen (stn nebo psemn, ztra nebo v...), volba zveej-
nn prce (ano - ne), volba ze dvou bsniek, volba malsk techniky atd.
Kdy jsme v rmci dlouhodobjch kurz pro uitele dlali seznamy, co vechno
lze dt dtem ve td a ve kole na vbr, bylo toho nakonec na nkolik stran.
Je mon udlat si takov seznam spolen s nkolika dalmi kolegy ve kole.
Zpotku dvat na vbr alespo dvakrt - tikrt za hodinu, pozdji astji.
V jedn td zaala pan uitelka pravideln dvat dtem na vbr. Obas zaadila
i vbr uiva rzn obtnosti. Dti si ze zatku vybrat neumly a slab dti si vybraly tk
pklady, kter nezvldaly. Vyeilo se to tm, e dti dostaly monost vybrat si konzultanta
(z dt, kter se jako konzultanti pihlsily). Tm se tak poslila dovednost spoluprce
a celkov se zvila aktivita vech dt. Dti se neobracely s kadou malikosti na uitelku, ale
mnohem vce na spoluky. Tak pochopen ltky bylo lep (je to dost ast zkuenost, e
vrstevnci dovedou nkdy podat vysvtlen pijatelnjm zpsobem ne dospl).
Vbr ve skupin m rizika
To, co jsme doposud uvedli, se tkalo vbru, kter dvme jednotli-
vm dtem. Nkdy ale nastanou situace, kdy chceme dt na vbr skupin
dt (kola, zjmov innosti, letn tbory.,.). Zde je to vc oemetn - nae
vstcnost me vst nakonec ke sporm. Doporuujeme s dtmi toto tma
prodiskutovat: Jak je mon dohodnout se, kdy ve skupin nepanuje jednot-
n nzor? asto pouvanou, nikoli vak ideln metodou je hlasovn - zst-
v po nm zklamn, nkdy se me vyskytnout ntlak, jak m kdo hlasovat,
nebo obviovn, kdy neproel nvrh jedn ze stran. Je uiten dopedu se
dohodnout, jak takov situace eit. Jednou z dobrch monost je nhodn
vbr (losovn, hodit minc...). Dti jej pijmaj lpe, ne kdy rozhodne
vtina nebo autorita.
Monost vybrat si a rozhodovat se je poclmnkou pevzet zodpovdnosti
Jedna maminka si na semini povzdychla: Jsou mu teprve tyi roky
a u si chce dlat vci po svm. Mt na vci vliv posiluje pocit jistoty
a bezpe, dlat si vci po svm pat mezi zkladn lidsk poteby. Lid,
kterm je vechno jedno, kte udlaj jen to, co se jim ekne, nebvaj pro
ostatn velkm pnosem. Lid, kte maj sklon rozhodovat za nkoho, nst
zodpovdnost za druh, se ochuzuj o jejich podnty a iniciativu. Ani jedno ani
druh nepispv k efektivit prce, nevytv hodnotn lidsk vztahy.
72
Mnoho dosplch m obavu, e kdy dtem dovol vybrat si, peroste
to nosnou mez. Monost volby nen bezbeh. Jsou oblasti, kde jsou poadav-
ky dny striktn (kola zan v 8 hodin), kde normy i pravidla volbu ne-
umouj (dn rvaky, dn sprost slova). U oprvnnch poadavk se
volba netk toho, zda nco udlat i neudlat. Dt na vbr v rmci ud-
lat" je vak zkladnm pedpokladem rozvjen zodpovdnosti. Je to
tak vrazem respektu k dtti, kter pomh budovat dobr vzjem-
n vztahy.
Na zvr tto sti o monosti vybrat si pipojujeme nkolik zajma-
vch souvislost, kter jsme nali v literatue,
Bernie Siegel ve sv knize Lska, medicna a zzraky" zmiuje dva vzkumy na
nemocnch dtech. Jedn skupin dt s popleninami umonili spolurozhodovat o vmn
obvaz. Druh skupina tuto monost nemla, jinak byla oetovna stejn. Zjistilo se, e dti
v prvn skupin potebovaly mn lk a vyskytovalo se u nich mn komplikac. Podobn
experiment probhl u astmatickch dt. Ty dostaly informace o lcch, kter uvaly pi
zchvatech, a mohly samy rozhodnout o okamiku, kdy si je vezmou. Tyto dti vynechaly
mn dn ve kole a etnost zsah na pohotovosti se snila v prmru z jedn nvtvy za
msc na jednu za pl roku.
Nmt, kter popsal v jednom lnku Dr. Friman, mon pome n-
kterm rodim vyeit problmy s veernm usnnm dti.
Rodim doporuuje, aby se dohodli s dttem na jednom vletu" z postlky. Je na
dtti, kdy si toto prvo vybere. Ze zkuenosti dodv, e nkter dti si ho nakonec nevybra-
ly vbec a situace s usnnm se zklidnila.
Cvieni 3
Nsledujc poadavky je mon sdlit dtem formou vbru. Umonit
vbr znamen vyjmenovat alespo dv pijateln monosti. Ukzky monch
reakc s pouitm vbru najdete na konci tto kapitoly.
Chy se mne za ruku!
Jdi se vykoupat!
Mus jst! Snz aspo plku!
Nachystej si vci do koly.
Nesm malovat po zdi!
J ti s tm klidem pomu!
Hned se nau ta slovka. Do t doby ani na krok.
5. Jirko,...!
Dv slova
Terezko, pezvky!
Marku, zuby!
Lenko, tabule!
Pavle, strana 32!
Kad z ns si asi vybavuje z dtstv ty ei", kter dospl nadlali
kolem naich chyb a nesprvnho chovn, a hlavn, jak jsme to nemli rdi.
m rychleji se njak nesrovnalost vye, tm lpe pro vztahy obou stran.
D se ct, e pokud mme chu proslovit cel odstavec (nkte dosp-
l se tak rdi poslouchaj!), meme to zkrtit na jednu vtu. Pokud mme
chu ct jednu vtu, tak je asto mon msto toho ci jedno slovo. Vlastn
dv. Tm prvnm by mlo bt osloven, kter pomh zabrnit pkr-
mu i rozkazovanmu tnu.
Dovednost dv slova" je asi jednou z nejvc rozench efektivnch
komunikanch dovednost. et as, et nervy.
Dleit je pouvat dv slova v situaci, kdy je naprosto jasn, o co jde.
Evo, ruce, ekneme dcei, kdy vidme, e po pouit WC nezamila do kou-
pelny. Filpku, nos, ekne pan uitelka v matesk kole, kdy ped tm u
pouila popis a vbr: Filpku, vidm, e m pln nosk. Vysmrk se sm,
nebo ti s tm mm pomoct?
Dvma slovy dvme najevo partnersk vztah - nevyvyujeme se, ne-
krme, nevytme, jen vcn nebo ptelsky upozorujeme na to, co je teba
udlat. Jako bychom kali: J vm, e to v, povauji t za zodpovdnho,
kompetentnho lovka a vychzme spolu velice dobe - jen je tady ten
problm s... Vm, e kdy se o nm zmnm, udl, co je poteba.
Nkdy sta jen pohled, gesto
Nkdy se dostvme do situace, kdy se dt chov nevhodn ve skupi-
n svch kamard, asto proto, e se ped nimi vytahuje". Nechceme to
pejt bez povimnut, nechceme ale ani npadnji zasahovat ped druhmi
dtmi. Meme se k tomu vrtit pozdji, te vak potebujeme na nevhodn
chovn upozornit a zastavit je. (Mme na mysli teba akovn, pedvdn
se, pouvn mn vhodnch vraz, nikoliv urky, rvaky a jin projevy
agrese, kde zashnout musme). Upen pohled a nesouhlasn vraz ve tvi,
nepatrn zavrtn hlavou nebo jin nesouhlasn gesto je v t chvli postauj-
cm signlem.
73
74
Nkdy je poteba vyjdit kategorick nesouhlas
Jsou situace, kdy je chovn dtte v rozporu se zkladnmi poadavky
a pravidly mezilidskch vztah - dt fyzicky napad druh dt, nadv,
vysmv se, le, svaluje vinu na druh... Msto obviovn, kiku, vyhroovn
a dalch neefektivnch zpsob je na mst kategorick vyjden nepijatel-
nosti takovho chovn: dn rvaky! dn nadvky! dn lhan! dn
vmluvy! Mluvme jen o pozorovatelnm chovn, vyhbme se hodno-
cen osoby! Nsleduje uit dalch dovednost a postup, kter najdete v VI.
kapitole o alternativch k trestn.
6. Co 8 tm udlme? A co si o tom mysl ty?
Prostor pro spoluast a aktivitu dti
Slbil jsem vm, e pojedeme na vlet, ale nepodailo se mi opravit auto
a je u docela pozd. Co te navrhujete?
Milane, myslm, e Terezku opravdu bol, jak jsi ji uhodil. Co mysl, e
by se s tm dalo dlat?
Jani, ped domem zstalo tvoje kolo a u se stmv. Co ty na to?
Michale, m to mezi dvojkou a trojkou. Co s tm udlme?
Vidm, e jsi z toho docela bez nlady. Co by ti pomohlo?
II. kapitolu o neefektivnch zpsobech komunikace jsme zakonili pe-
hledem, pro jsou tyto zpsoby neinn. A mohli bychom doplnit - souasn
navn a vyerpvajc. Jednm ze spolench rys vtiny z nich je pemra
aktivity a energie na stran dosplho a pasivita dtte. Je nco v nepodku?
- Je to vtinou dospl, kdo vyml, jak z toho ven. Jak trefn poznamenala
jedna maminka, profes uitelka: Uvdomila jsem si, e jsem eitelka". Mm
utkvlou pedstavu, e je to jen a jen na mn, abych vybrala pro dti - svoje
i ve kole - to nejlep. Vbec je k tomu nepustm...
Rozhodovn za druh je podstatnm znakem mocenskho p-
stupu - a je vedlej, zda se rozhoduje ve prospch i neprospch toho, kdo
do toho nem co mluvit".
Jsme si vdomi, e konen rozhodnut v dleitch vcech, vetn
souhlasu s tm, co navrhuje dt, jsou zleitost dosplho. Vyplv to i ze
zkona, kter stanovuje odpovdnost rodi a uitel za dti. To, o em je te
e, je spoluast dt na rozhodovn o vcech, kter se jich tkaj -
od malikost a po zvanj rozhodnut.
Dt prostor pro vt aktivitu dt a jejich spoluast na rozhodovn
pedstavuje u souhrnnj postup, nikoliv pouhou komunikan dovednost,
jako je popis, informace, vbr i dv slova.
Zde je nkolik monost, jak to uskuteovat.
Co s tm udl (udlme)? Co navrhuje (navrhujete)?
O spojen popisu nebo informace a otzek tohoto typu jsme se zmnili
ji dve. Tyto otzky a jejich varianty se mohou pout v situacch, kdy se dt
zachovalo nevhodn, nebo v situacch, kdy se plnuje nco, co se tk tak
dtte (nebo vce dt - zejmna ve kole). Vyjadujeme tm partnersk vztah,
sdlujeme, e nechceme eit problm mocensky a e povaujeme druhou
stranu za kompetentn. Dvme prostor pro rozvoj mylen i tvoivosti. Jde u
o kombinace dovednost.
Meme zat popisem: Venku docela dost pr.
Pokraovat informac: J vm, e jsme si kali, e se projedeme na kole.
Pibrn ke spoluasti: Tak co s tm?
Pokud dt odpov, e nev, nen to jet dvod k tomu, aby-
chom problm vyeili a rozhodli my dospl.
Meme dt vbrem as na rozmylenou: Poradme se o tom hned
nebo budeme chvilku pemlet, co by se dalo podniknout jinho, a sejdeme se
za pt minut v obvku?
Nebo opt formou vbru navrhnout alternativy: Meme si zahrt
achy nebo kris-kros nebo pilepit na ze ty obrzky kon. M jet jin npad?
Dospl, kte si zvykli pibrat dti k rozhodovn, ptt se na jejich
nvrhy, hovo o velk lev. Dti kolikrt pijdou s nvrhy, kter ns nena-
padnou, ale i kdy nevymysl nic jinho ne dospl, situace vtinou pejde
bez negativnch emoc i dokonce konfliktu.
Dlouhodobm ziskem je nvyk aktivn eit situace, pocit kompetent-
nosti, dobr sebecta a pebrn zodpovdnosti.
Zeptat se dt, co v problematick situaci navrhuj, jim modeluje
velmi efektivn chovn pro cel ivot: nebt s problmy sm, oprav-
du se dit onm bnm slovm, e vc hlav vc v".
Uitelka na druhm stupni vyprvla, jak se pi inspekci dostala do situace, kdy ti
dti nemly pomcky potebn k prci: V t chvli jsem byla cel zpocen a horen jsem
pemlela, co udlm, co kdo komu pj nebo kdo bude pracovat ve dvojici a kdo ve trojici.
Pak jsem si vzpomnla, jak nm lektoi na semini opakovan kali: Kdy nevme, zeptejme
se dti". Udlala jsem to, a tm jsem se docela elegantn z t prekrn situace dostala. Inspektor
tento pistup dokonce ocenil.
Bylo krtce ped Vnocemi. Dti byly nedokav, podrdn, propukaly drobn arv
ky. Matka se zeptala dt: Co by vm pomohlo, abyste byly klidnj a spokojenj? Odpovdly,
7S
76
e by chtly strojit stromeek u tyi dny ped tdrm dnem. Rodie tento nvrh pijali
a Vnoce byly opravdu klidnj.
Nkoho mon napadne, e to budou chtt kad rok. Mon ano,
mon ne. Zde jsou ve he nae priority. Co je dleitj: dodrovat spoleen-
sk ritul, nebo mt doma pohodu?
Nvrh jako dal alternativa k pokynm a radm
Jsou situace, kdy je dt v njak situaci bezradn - nic ho nenapad
a tak to nen situace, kdy bychom mohli zareagovat vbrem. Pokud mme
njak npad, meme ho dtti pedestt vtami, kter zanaj slovy: Mo-
n bys..., Zva, jestli..., Teba by se... Takto formulovan nvrhy nech-
vaj dostaten prostor pro rozhodovn dtte, je na nm, co s nvrhem
udl. Pokud n nvrh nevyuije a uke se to pozdji jako nesprvn roz-
hodnut, nebudeme mu to pipomnat - zkuenost s dsledkem vlastnch
rozhodnut je velice innm uenm.
Otzkov ping-pong"
A co u o tom v?
Jak si pedstavuje ty, e to funguje?
To je zajmav otzka. Co si o tom mysl ty?
Mnoho dosplch si klade tm za povinnost zevrubn odpovdt na
kadou dtskou otzku. m komplexnj odpovdi jsme schopni, tm lep
mme ze sebe pocit, jac jsme dob a zodpovdn vychovatel. Dti to ale ct
jinak, jak dokld vzpomnka jednoho tatnka: Kdy jsem se otce na nco
zeptal, ekl mi, abych se posadil, e mi to vysvtl. Nsledoval dlouh monolog.
Tak jsem se radi pestal ptt. Takov vzpomnka nen zejm ojedinl.
Msto abychom okupovali" komunikan pole svou pednkou, po-
skytneme prostor dtti tm, e mu jeho otzku pinkneme" zpt. U se tak
formulovat sv nzory, m pleitost hovoit o tom, co samo povauje v dan
vci za dleit, dostv prostor pro pemlen, nachzen spojitost. Pou-
vn tto dovednosti nm velmi pibl rove uvaovn dtte, asto odkry-
je pekvapujc obavy a zkosti, umon zkorigovat myln informace. Kdy
zaali astnci naich semin tuto dovednost pouvat, s pekvapenm a
asem referovali o tom, co vechno u dti vd.
Nkdy dti, zejmna mlad, kladou otzky, na kter evidentn odpov
znaj. Dost asto to bv pokus o navzn komunikace s dosplm. Dti maj
zkuenost, e dospl vtinou na jejich otzky odpovdaj, a tak zahj konverza-
ci banln otzkou. Pokud dospl pouze odpov, nesna se navzat s dttem
dialog, a takov situace se opakuj, dti mohou shnout po jinch zpsobech, jak
upoutat jeho pozornost. Tyto zpsoby pak dospl asto oznauj jako zloben".
Pro dvaj lidi ty taky sem? ptala se asi sedmilet holika, kdy ekala s maminkou
v ad na nstup do autobusu a vidla, jak si cestujc ukldaj taky do zavazadlovho prosto-
ru. Maminka trpliv vysvtlila. Holika zcela nepochybn neposlouchala. Mami, a pro je ten
autobus pinav? poloila dal otzku, akoliv prelo a bylo hodn bltivo. Holika poloila
jet pr obdobnch otzek. Kdyby maminka pinkla" otzku zpt, mohl se z toho rozvinout
zajmav rozhovor.
etit otzkami
O rizicch otzek u v tto kapitole byla e. Vracme se k nim jet
v souvislosti s vytvenm prostoru pro aktivitu dt. Mnoho dosplch se
domnv, e vyptvnm dvaj najevo zjem a tak zskaj pehled o tom, kde
se jejich dti pohybuj, s km se ptel, jak provaj kolu... Mon bude
stait vzpomnka na situace z vlastnho dtstv, kdy jsme neochotn, asto
jednoslabin a vyhbav, odpovdali na gejzr rodiovskch otzek, kter se
na ns snesly po naem pchodu z vletu nebo z oslavy narozenin kamarda
nebo kamardky.
Zjem se d projevit i jinak ne otzkami. Napklad: To v, e
jsem zvdav, jak jste se mli na t exkurzi. A bude chtt mi o tom povdt,
rda si to vyslechnu - budu v kuchyni. Tato vta vyjaduje zjem, ale souasn
respektuje dt.
Zsada mluvit mn" dobr komunikaci prospv, pokud souasn
umme naslouchat a dt najevo svj zjem. Nevyptvat se" nemus zname-
nat, e vbec nic nekme. Od astnk naich kurz obas slchvme, e
se u nechtj vyptvat, ale jet neumj dt svj zjem najevo jinak - a tak
ml. Situace se pak obrac - a vyptvat se zanou jejich blzc: Mami, nen ti
nco? Nebo: Ty se na m zlob? - Pro? - No, e se nept...
Kdy jedna maminka zanechala vyptvn a nauila se dt svj zjem
o druh najevo jinak ne otzkami, shrnula vsledek slovy: Od t doby, co se
neptm, se vc dovdm.
7. Cesty nebvaj vdy rovn
Zd se to krsn, mon mte chu to hned vyzkouet. Ale... U cvien
zaazen v prbhu kapitoly mon ukzala, e jste si potebovali nco pe-
st znova. Pak to zanete zkouet - a ono to ne vdy dopadne tak ideln, jak
je popisovno v pkladech.
Ze zatku bychom mli zkouet zejmna popis, podvn informac
a vbr v obyejnch situacch, kdy celkem o nic nejde nebo kdy je
mon mluvit o tom, co je v podku. Tak jako pli hlun prosted me
pokodit sluch a zpsobit, e he rozliujeme slab zvuky, tak i komunikace,
v n pevauj neefektivn zpsoby, otup citlivost vi jemnjm nstrojm.
77
popis + informace
popis + spoluast (Co s tm udlme?); v ppad, e dt ekne
nevm", tak vbr
informace + vyjden oekvn
informace + vbr
78
Tm, e zaneme pouvat efektivn dovednosti, se bude rozvjet nae vlast
n schopnost rozliovat - a postupn se to zanou uit i dti. Nov dovednost
budou asem fungovat i v nronjch situacch, pedpokladem ale je, e dti se
pouvnm tchto komunikanch nstroj v khdnjch situacch sta-
nou citlivj i na jemnj podnty, ne jsou pokyny, zkazy, vhrky...
Men dti nemus brt ze zatku popis jako vzvu, aby nco udlaly.
Kdy je popis neadresn (Hraky zstaly na zemi), me jej dt sice vyslech-
nout, ale vlastn nev, e po nm nco dme. Zejmna kdy dosud slyelo
pedevm: Ukli si ty hraky! Pomh osloven jmnem: Jirko, Eviko, hraky
zstaly na zemi. Kdy se ani potom nic nedje, meme dat po dtech
pevzet iniciativy otzkami typu: Tak co s tm udl/udlte? Ppad-
n pout informace a vbr i vyjdit sv pn a oekvn.
Starm dtem je jasn, co jim chceme popisem nebo informac sdlit,
mohou ale rozehrvat rzn hry", aby zjistily, zda tento pstup myslme
vn. D se ct, e jejich nedvra bude pmo mrn tomu, v jak
me se dosud setkvaly s neefektivnmi zpsoby, a tomu, do jak mry
u se dostaly s dosplmi na vlenou stezku". Na prvn pokusy o novou
formu komunikace si mohou pomyslet nco jako: Co to na m zkou? Sice to
vypad docela dobe, ale urit v tom bude njak finta, jak m dostat. Radji
pokm, co se z toho vyklube. - A tak se meme dokat toho, e vynalome
nemal sil, abychom to ekli sprvn" - a vbec nic se nedje. Anebo dti
testuj, jak vn to myslme, rznmi provokacemi.
Jedna maminka vyprvla o situaci, kdy vi dcei pouila popis: Vidm, ze pes
zbradl na schoditi je pehozen tvoje bunda.
Dcera: Bu rda, e m tak dobr zrak.
Matka se nedala strhnout k boji o moc, dokonce projevila smysl pro humor, a pokra-
ovala: To si me bt jista, e jsem rda. Ale co udl s tou bundou?
Dcera u bez dalch provokac la a bundu sklidila.
Pokud se nenechme takovmi provokacemi vytoit" a dokeme n-
kter situace zavnjc stetem dokonce obrtit v humor, je to dobr cesta
k tomu, e dt novm pstupm uv a dostav se oba douc dsledky -
dti budou dlat to, co je sprvn, a nae vztahy s nimi se budou zlepovat.
inek dovednost se zvyuje, kdy je kombinujeme
Efektivnch zpsob komunikace je mn ne tch neefektivnch. M-
eme se je uit pouvat postupn nebo je rovnou kombinovat. Nejastj
kombinace jsou tyto:
Nejde jen o to, aby se dt zachovalo sprvn
Zde je pklad kombinace dovednost, kter na prvn pohled nevedl
k pozitivnmu vsledku.
Dt nedbale napsalo kol.
Rodi: Tohle nemu pest. (Popis.)
Dt: Ale j to petu.
R: Mon i pan uitelka bude mt problmy to pest. (Informace.)
D: Hm.
R: Kdy to nepete, nebude vdt, jestli to m sprvn. Tak co s tm
udlme? (Informace, spoluast.)
Dt ml.
R: Mon by se to mohlo pepsat. (Informace, nvrh.)
D: Na to teda vbec nemm nladu.
R: Asi jsi s tm u nepotal. (Empatie.) Mysl, e bys to mohl pepsat
cel nebo aspo tady ty dv vty? Nebo: Zkusil bys to sm, nebo to mm dlat
s tebou? Ted' hned nebo a si chvilku odpoine? (Vbr - podle naich zkue-
nost dv velkou anci, e se problm vye.) Ale me nastat i varianta:
D: Nechci to pepsat vbec!
R: Dobr, je to tvoje rozhodnut. (Informace - dn vyhroovn i
obviovn z lenosti.)
Nkdy se stane, e pouijeme sprvn" komunikan dovednosti,
a jako by to pesto nevedlo k cli. Pokud nejde o ivot a o zdrav, meme na
dt nechat dopadnout pirozen dsledky jeho konn - ty jsou toti vznam-
nm initelem v budovn jeho zodpovdnosti (vce o tom v VI. kapitole
o alternativch k trestm). Zisky jsou v zitku respektujc komunika-
ce, v zachovn dobrch vztah, v pouen z dsledk vlastnho roz-
hodnut, po nich dt mon samo pijde na to, e je dobr zvaovat nzory
druhch.
Dal informace a doporuen k osvojovn tchto dovednost najdete
ve XIV. kapitole.
8. Ti oblasti vchovy, o kter se musme starat souasn
Te, kdy jsme se seznmili s konkrtnmi dovednostmi, nastnme
jet nkter dal souvislosti a argumenty, pro jsou efektivn, pro stoj za
to vnovat as a sil jejich osvojen.
John Adair v knize Budovn efektivnch tm" uvd, e pokud m
njak tm dobe pracovat, mus se starat o ti zkladn oblasti:
79
1. o plnn kol (cl)
2. o uspokojovn poteb jednotlivch len tmu
3. o dobr fungovn cel skupiny
Velkm pnosem tohoto modelu je, e upozoruje na nutnost starat
se o vechny ti oblasti souasn a se stejnou p. Upednostnn kter-
koliv z nich na kor dalch dvou vede k nespchu tmu!
Tento pohled propojenosti a vzjemn zvislosti jednotlivch oblast je
uiten i ve vchov a vzdlvn dt. Jen si trochu upravme npl j ednot
livch oblast.
Prvn oblast - kol - pedstavuje ve vchov rzn innosti a chov-
n, kter od dt vyadujeme (dodrovat hygienu, dret sv vci v podku,
plnit sliby, chovat se slun...) s clem nauit je to pro cel jejich dal ivot.
Druh oblast, kter je v teorii tm zamena na poteby jednotlivce,
me bt ve vchov nazvna rozvoj osobnosti dtte (vytven sebecty,
sebedvry, vyuit vrozench dispozic, emon vyzrvn, zvnitnn hod-
not...).
Tet oblast, dobr fungovn skupiny, lze asi celkem vstin pojmeno-
vat jako pe o vztahy mezi dosplmi a dtmi.
Kdy se zamme na jednu oblast a zapomnme na dal
Jestlie nm jde hlavn o to, aby dt plnilo, co po nm poadujeme
(zamen na kol"), a je nm celkem jedno, jak toho doshneme, me se
nm to z dlouhodobjho hlediska docela vymstt. Dt teba bude plnit nae
pokyny a pkazy, bude dlat vci, kter po nm chceme. Dsledkem poky-
n a pkaz, vytn... ale bude tak to, e bude mt nzkou sebe-
dvru, bude nesamostatn, nebo bude mt problmy s potlaovanmi
emocemi. Jeho vztah k nm bude odtait, promsen se strachem
pe o vztahy
80
nebo tajenm vztekem.
innosti a chovn
rozvoj osobnosti
Efektivita dovednost, kter nabzme v tto kapitole, spov
v tom, e pomhaj naplovat vechny ti oblasti vchovy, o kter
se musme starat:
1. Uit dti dleitm dovednostem a nvykm pro ivot, kter
by pouvaly na zklad vlastn, vnitn motivace. Cestou k tomu je vznet
poadavky na innost i chovn dt, dat po nich plnn nejrznjch kol
kadodennho ivota.
2. Rozvjet jejich osobnost tak, aby zskaly dobrou sebectu - ped-
stavu o sob jako o dobrm, schopnm a zodpovdnm lovku. Aby mly
monost bohat provat emoce a uily se je zvldat, postupn si zvnitnily
veobecn pijman hodnoty a morln normy a vytvely si prosociln po-
stoje k druhm lidem.
3. Bt souasn s dtmi v dobrch vztazch - vztazch otevench,
zaloench na vzjemn dve a vzjemnm respektu. Tm jim pomhme
vytvet pozitivn model vztah pro jejich dal ivot.
Z obrzku vidme, e zanedbvan oblasti vlastn ukrajuj" i z sp-
nho naplnn toho, na co se jednostrann zamujeme.
Neprospv ani nadmrn zamen na dobr, vel vztahy, kter jde
na kor dalch dvou sloek. To jsou ppady, kdy se na dt neklade moc
poadavk, aby nedolo ke konfliktm. Takov pstup pin riziko, e se
u nj nerozvine ada dovednost, nenau se elit ivotnm nrokm, me
setrvvat v nepimen emon zvislosti na rodich, nezsk dostatek sebe-
dvry, me bt emon nevyrovnan.
Tak pedstava, e nejdleitj je rozvjet osobnost dtte, pedevm
jeho schopnosti a dovednosti (A se hlavn u, chod na jazyky, na klavr...),
a proto se ani nevyaduje napklad jeho podl na kolech v domcnosti, m
sv rizika. Dt me zskat pocit, e nae tst je zvisl na jeho spch,
a dospl jsou vlastn za jeho spchy zodpovdn. Takov jednostrann zam-
en pin rizika v oblasti vvoje socilnch, morlnch a volnch strnek
osobnosti (sobeckost, arogance, nedostatek empatie a socilnch dovednost).
S2
Cvien - ukzky monch reakc
Cvien 1 (str. 57)
Alternativy s pouitm popisu:
Vana zstala neumyt.
(Tv) ponoky jsou na kesle.
Slym nepkn slova.
Je to neiteln.
Vidm, e m hodn pinav ruce, i na oblieji jsou mouhy.
Tabule je popsan. Nebo: Na tabuli zstal zpis z minul hodiny.
Na zemi kolem keslu jsou drobky.
Ten svetr je hodn pinav.
(Vidm, e) ta tuka nen oezan.
Mluvte hodn hlasit!
Dnes jsem t nevidla pst koly...
M na sob jet obleen ze koly.
Vidm, e nese svainu ze koly zptky.
Cvien 2 (str. 63)
Alternativy s pouitm informace:
Kdy se nm nco nelb, meme to druhmu ct.
Kdy se nech pinav ndob zaschnout, d to pak mnohem vce prce.
Kdy se nechaj dvee do pirny oteven, zv se tam teplota a potraviny se
rychleji kaz.
Dohodli jsme se, e pjde v osm spt. Je pl osm a jet ti zbv koupn.
Kmen toho stromu nem moc vstupk. Lzt na nj je docela nebezpen.
Cvien 3 (str. 72)
Alternativy s pouitm vbru:
Chytne se mne za pravou nebo za levou ruku?
Vykoupe se nebo vysprchuje?
Sn jeden nebo dva knedlky?
Nachyst si vci do koly te hned, nebo a pijde z trninku?
Me malovat tady na ten velk balic papr nebo na kachlky v koupeln.
Bude uklzet sama, nebo se do toho dme aspo ze zatku spolen?
Chce se do tch slovek pustit hned a pak jt ven, nebo se chce nejdv trochu
probhnout a bude se je uit od t hodin?
IV, Potebujeme, aby druz chpali a pijmali, kdy se ctme v nepohod
IV. Potebujeme, aby druz chpali
a pijmali, kdy se ctme v nepohod
Vztekajc se mal dt. Uplakan holika. Natvan puberk. Po-
drdn matka. Rozpait otec. Nevrl prodavaka. Emoce, emoce... Kad
z ns m njak strategie", jak jednat s druhmi, kdy jsou v negativnch
emocch, a tak jak zvldat vlastn negativn emoce. asto ale moc nefunguj,
i kdy se sname. Dt se vztek tm vc, m draznji mu vysvtlujeme, e
tu dn dvod ke vztekn nen. Holika ple a ple, pestoe ji chlcho-
lme a opakujeme, aby neplakala. Dospvajcho syna, kter piel dom na-
tvan, popuzuj nae otzky, co se stalo. Kdy to z nj vypme a poradme
mu, co by ml udlat, vztek se jet vc a miz se slovy, e se s nmi ned
mluvit. A kdy jde o nae vlastn emoce, asto si je ani pln neuvdomujeme,
dusme je v sob a tvme se, e dn nemme, nebo obviujeme druh, e
za n mou oni.
Poznatky o emocch, z nich budeme v tto kapitole vychzet,
jsme shrnuli do t zsad:
Zvldn negativnch emoc
83
1. Mme prvo provat to, co provme
2. Kdy jsme v emocch, jde logika stranou
3. Emoce jsou nakaliv"
Porozumt tmto zsadm a dit se podle nich je znakem chovn,
kter meme nazvat emon inteligentn". Ve svtle tchto poznatk tak
lpe porozumme tomu, pro nkter zpsoby, ktermi se sname reagovat
na negativn emoce, nepomhaj a jin naopak ano.
Neefektivn zpsoby
Postupy, kter asto pouvme, kdy jsou v negativnch emocch
druz lid, a kter nepovaujeme za inn, jsou tyto:
1. Nic si z toho nedlej! (zlehovn, poprn)
2. Mus se na to podvat jinak! (srovnvn)
3. Co se stalo? (vyptvn)
4. Ml/a bys... (rady)
5. Mus pochopit, e... (pouovn)
6. TV m pravdu! (souhlas)
7. Me si za to sm! (obvinn)
8. Chudinko! (litovn)
9. Za vechno mou ONI! (svalovn viny)
Kdy kme, e jsou tyto zpsoby neefektivn, nemme na mysli jen
jejich okamit inek (to, e druhm vtinou nepomhaj uklidnit se), ale
tak dlouhodobj dopady. Jak si dle ukeme, tyto zpsoby nepispvaj
k rozvoji schopnost rozpoznvat, zvldat a vyuvat vlastn emoce. Jejich
dalm spolenm znakem je nadazen vztah, kter se projevuje pedevm
hodnocenm. V bnm ivot rzn neefektivn styly mchme - pouvme
souasn napklad zlehovn, vyptvn a rady.
Neinn zpsoby komunikace, kter pouvme, kdy jsme sami
v emocch, meme najt ve II. kapitole - zejmna vytn, kritizovn,
lamentace, vyhroovn a kik.
Efektivn zpsoby
Respektujc a zrove innou dovednost pro situace, kdy je
v negativnch emocch druh lovk, je pijet jeho pocit - empatick
reakce. Empatickou reakc jako bychom sdlovali: M prvo ctit se tak,
jak se ct. Ty jsi tak ten, kdo s tm me nco udlat. Nabzm ti
svoji podporu.
Zkladn dovednost, kter nm pomh zvldat vlastn negativn emoce
a souasn zachovat respekt k druhm, je j-vrok. Umouje neobviujcm
84
IV. Potebujeme, aby druz chpali a pijmali, kdy se ctme v nepohod
85
zpsobem hovoit o tom, co provme a co si pejeme nebo oekvme: U se
opravdu zlobm!... Oekvm, e d vci do podku!
1. Mme prvo provat to, co provme
Emoce jsou soust naeho ivota. Vzva jednat bez emoc", kterou
jsme v rznch situacch u asi vichni nkdy slyeli, opomj skutenost,
e v bdlm stavu provme njak emoce neustle. I kdyby to byl jen
pocit pohody, e nm nic nechyb a ctme se dobe. I ve spnku provme
emoce ve chvlch, kdy se nm nco zd. Emoc si ale obvykle vmme a
tehdy, kdy jejich sla pekro uritou hranici, a to jet hlavn tch negativ-
nch. Dokld to i skutenost, e vtina jazyk m pro zporn emoce nko-
likansobn vce vraz ne pro kladn (vzkumy uvdj ti a tyikrt vt
poet).
Rozdlen na kladn a zporn nebo pjemn a nepjemn je asi to
prvn, co ns napadne, kdy zaneme o emocch pemlet. Kladn emoce jsou
radost, tst, pocit hrdosti, lska... - mete si doplnit dal. Zporn strach,
vztek, zklamn, ltost, rlivost, zvist... - opt si mete seznam doplnit.
Kdy se na seminch ptme, zda meme rozliovat tak sprvn"
a nesprvn" emoce, odpovdi bvaj nejednotn. Nkte lid se domnvaj, e
ano, jin poukazuj na to, e pro takov hodnocen nelze stanovit dn kritria.
asto zaznv zkuenost, e jakmile zaneme emoce posuzovat, situace se
vtinou zhor. Pedstavme si teba, e jsme nad nm upmn rozhoeni,
a partner nm k: Prosm t, takov blbost, e se tm vzruuje!
Jak bychom se po takov reakci ctili? Mon si ekneme: Blbost?! Jak
to me ct? Mon pro nj! Ale ne pro mne! Vbec m nechpe! Vbec ho
nezajm, co provm!
Chceme bt brni vn
V hloubi due si vichni pejeme, aby druz brali vn to, co zrovna
provme. Nae bn komunikace je s tm vak asto v rozporu. Kolikrt
jsme u jako dti slyeli: Jez, je to dobr (kdy nm jdlo nechutnalo), Nebu
srab (kdy jsme se bli), To zvldne (kdy jsme se na nco nectili)... Jak jinak
to vnmme, kdy jsou takov vroky ureny nm, ne kdy je sdlujeme
druhm lidem...
V pedchozch kapitolch jsme hovoili o skrytch poselstvch toho, co
kme a dlme. Jakmile nkdo zane hodnotit, posuzovat nae emoce
jako pehnan nebo neoprvnn, vysl k nm asi toto skryt poselstv: To,
co ct, ct patn. Ml bys ctit nco jinho (nejlpe to, co ti km).
Hodnocen je projevem nerovnho vztahu. Hodnocen emoc druhch lid me
mt rzn stupe a charakter. Od zlehovn (Ty nadl, takov hloupost!)
Pstup, kter je zkladem cel tto kapitoly, spov v tom, e emoce
naopak pijmme - pijmme skutenost, e v dan situaci m dan
lovk prv ty emoce, kter m, a neposuzujeme jejich sprvnost.
Samozejm meme a mme se snait pedchzet situacm, kter
mohou vst k negativnm emocm. Kdy u ale takov emoce vzniknou,
jejich pijet je podmnkou toho, abychom s nimi mohli nco udlat -
ztiit je a zvldnout, ale tak je lpe poznat a pochopit.
' Jin dlen emoc proto rozliuje emoce tvoiv (konstruktivn) a boiv (destruktivn). Do
jist mry se to kryje s rozdlenm na pozitivn a negativn emoce, ale tot to nen. Napklad
ve stavu zamilovanosti (pozitivn emoce) se lid mohou chovat a neptelsky k nkomu, kdo
pouke na nedostatky milovan osoby. A naopak hnv, kter je azen mezi negativn emoce,
me mt konstruktivn inek - kdy se teba rozzlobme sami na sebe, e u se svou znalost
anglitiny opravdu chceme nco udlat.
" Potlaen a vytsnn pat mezi obrann psychick mechanismy. Pi potlaen jde o vdom
proces, kdy jsou nepijateln mylenky, emoce a pn zatlaovny na okraj vdom. Pi
vytsnn jde u o jejich neuvdomovan odsunut jet hloubji, do nevdom, odkud ale
skryt psob dl.
86
pes morln nebo spoleensk odsuzovn (Ty snad na sestru rl! To je ale
hloup!) a po popen emoce (To pece neme bolet. Chlapi nebre! Neme
mt ze, kdy jsi pede chvl pila!).
Druhmu lovku nepome, kdy odsoudme jeho emoce jako neoprvn-
n a dme mu najevo, by nepmo, e by ml provat nco jinho ne prov.
Kdy jsme v njakch emocch, prost nejsme schopni je najednou nemt
nebo provat jin. Pokud nkdo nae emoce zlehuje nebo dokonce odsuzuje,
vyvolv to dal negativn emoce - pocity viny, zahanben, zlost.
Pijet emoc neznamen souhlas s chovnm
Nkter emoce (vztek, rlivost, zvist...) mohou vst k nevhodnmu
nebo a destruktivnmu chovn.' Abychom takovmu chovn pedeli nebo
byli schopni na n inn reagovat, je nutn zabvat se jeho pinou -
negativnmi emocemi.
Pro nkoho me bt ale tk pijmout nkter negativn emo-
ce, a u vlastn nebo emoce druhch, a vol pstup, kter jde proti
emocm s clem potlait je a odstranit. Emoce jsou hodnoceny jako
patn, nevhodn, nepimen (Neboj se, to nic nen. Co je tady prosm t
k vzteku?). Tm se jich ale nezbavme. Odsoudit a zakzat" negativn emoce
neznamen, e u je nebudeme provat. Naopak - asto jet zesl, i kdy se
je souasn teba sname skrt. Meme emoce skrvat, potlaovat nebo
vytsnit, tm vak doshneme jen toho, e s nimi ztratme vdom kontakt,
ale dl budeme jednat pod jejich vlivem."
TV. Potebujeme, aby druz chpali a pijmali, kdy se ctme v nepohod
Pijmat negativn emoce neznamen, e souhlasme s nesprv-
nm chovnm, kter tyto emoce vyvolaly! Emoce a chovn je teba
rozliovat.
Kdy dt napadne jin dt, meme reagovat napklad: Dost! Vidm,
e m na Honzu vztek, ale me mu to ct, ne ho bt! V jedn vt
meme vyjdit pijet emoce a zrove nesouhlas s chovnm.
A kdy je teba, meme uplatnit i svoji fyzickou pevahu a dti od sebe
odtrhnout (co nem nic spolenho s trestem).
Poprn a hodnocen emoc dt brzd rozvoj jejich osobnosti
Jestlie dti vyrstaj v prosted, kde se emoce asto popraj nebo
hodnot jako nepimen, odnau se vnovat svm emocm pozornost.
Pestanou je brt jako nco dleitho, nebudou je umt rozliovat
a budou se vce dit podle toho, co jim eknou druz, ne podle toho,
jak to samy ct.
Emoce pln v naem ivot ti dleit funkce, kter se navz-
jem prolnaj:
Ochrannou - napklad strach, stud, hnv...
Motivan - emoce spojen s uspokojovnm zkladnch lidskch po-
teb. Jak negativn (pocit hladu, zn, nedostatku pohybu, ohroen,
odmtn, zahanben, mncennosti, pocit nudy, nedostatenho uplat-
nn, hnv, pocit nespravedlnosti...), tak pozitivn (zjem, zvdavost,
lska...).
Informan - jakkoliv emoce, a u nae vlastn nebo emoce druh-
ho lovka, a kladn nebo zporn, je tak informac, z n se m-
eme uit. Kdy jsme napklad komunikan nezvldli njakou si-
tuaci a ctme rozmrzelost, je to signl, e nco mlo bt jinak. Kdy si
to uvdomme a pt se podle toho zadme, poctme uspokojen,
povzbuzen - a to je signl, kter nm k: touto cestou by se mon
dalo jt.
Nezjem o to, co dti provaj, nebo hodnocen jejich emoc jako mali-
chernch i patnch me brzdit jejich emocionln vvoj. Dti se nenau
vech t funkc emoc pln vyuvat.
Hodnocen emoc jako nepimench je podstatou prvnch dvou
neinnch reakc na emon nepohodu druhch.
1. To nic nen! - zlehovn, poprn
Dt: Au, to bol! Rodi: Ty nadl, takov mal odenina! Za hodinu
o tom nebude ani vdt!
87
88
Dt: Terezka mi ekla, e mi neuke to jej more. Rodi: No to je toho!
Morat jet uvid!
Dt: Tom mi ekl, e jsem nafoukan! Rodi: Nic si z toho nedlej.
lovk si neme brt hned k srdci kad slovo.
Dt ve kole dv najevo zklamn z vsledk psemky. Uitel: Hlavu
vzhru! Vak jet nen vem dnm konec. Trojka nen tak patn znmka.
Pouvme i dal typick vty, ktermi zlehujeme to, co druz, dti
nebo dospl, provaj: J se divm, e si s tm dl hlavu. To se pece stv.
Nic se nej tak hork, jak se to upee... Myslm, e si to njak moc bere. Mt tak
tvoje starosti!...
Vdomm zmrem toho, kdo tyto vty vyslovil, bylo utit, ztiit emoci.
Nevdom tam me bt tak snaha zabrnit penosu negativn emoce na
sebe. Jak by nm ale bylo, kdyby tyto vty byly ureny nm samotnm? asto
zaznv: Neberou vn to, co provm. Neberou m vn. A jak vliv to
m na nae emoce, pome to? Odpov vtinou bv, e nikoliv. K pvodnm
emocm se pidala dal, nco jako zklamn z nepochopen.
Jak reaguj dti na zlehovn nebo poprn jejich trpen a bolest (To
si neme tak brt! To nestoj za e! To neme bolet. Ne se vd...J!
Vtinou se bu sthnou a nemaj u chu se svovat (dospl se pak
div, pro s nimi dti o svch problmech nemluv), nebo naopak zanou pe-
hnt. My je pak bereme vn jet m a zaarovan kruh pokrauje. N-
vyk pehnt, aby ns druz brali vn, me nkdy petrvvat a do dosp-
losti.
2. Mus se na to podvat jinak! - srovnvn
Podvej, jsi chytr, dobe se u, m hezkou postavu..., pece se nene-
ch vyvst z mry, kdy ti nkdo ekne, e m vlasy jako hebky!
Kdy si vezme, e vm to manelstv jinak funguje, hned bude tu
hdku s tchn brt leheji!
Pedstav si, e bys byl nezamstnan, to bys ml jin problmy! Vezmi
ivot z lep strnky! M hodnou enu, syn se vm dostal na vysokou... Kdybys
vdl, co je za binec v tom naem podniku - no a musm to zvldnout!
A u druh dv za pklad sebe, nebo srovnv nae trpen s nm
horm, co se dje nkomu jinmu, anebo naopak pipomn pozitivn vci -
ve m za cl ukzat, e to, co prv provme, je vlastn malichern. Hodno-
cen emoc stoj tedy i za srovnvnm.
Vnitn odezva bv obdobn jako u zlehovn: Nechpe m. Ze jsem
nco kal! Je sice teoreticky pravda, co k - ale to mi nepome. Jet abych se
ctil provinile!
2. Kdy jsme v silnch emocch, logika jde stranou
Emoce jsou jednou oblast na psychiky, logick uvaovn druhou.
Kdy se ctme bezpen a v pohod, ob oblasti mohou spolupracovat. Mrn
nebo stedn siln pozitivn emoce mvaj podporujc inek na ostatn
psychick funkce i na nae jednn. Napklad zvdavost, zjem a naden
jsou zdrojem i prvodci efektivnho uen, empatie a starost o nkoho zdrojem
vstcnho chovn a podobn. (Siln pozitivn emoce mohou mt nkdy na-
opak tlumiv vliv.)
Pipomeme si, co jsme ve II. kapitole uvedli o tom, co se dje v naem
mozku, kdy ctme ohroen. V takovch situacch se vytvej negativn emoce,
kter dodvaj energii k boji nebo niku. Mozkov centra, kter jsou pi tom
aktivn, maj tlumc inek na mozkovou kru, v n sdl logika. Cm silnj-
je negativn emoce, tm vt je jej tlumc vliv na rozumov sloky
na psychiky. A tak nm negativn emoce na jedn stran pomhaj mobili-
zovat energii, na druh stran ale nebvaj dobrmi rdci v tom, kam tuto
energii zamme. Pod vlivem silnjch, zejmna negativnch emoc se
me stt nae chovn zkratkovitm, nekontrolovanm a neproduk-
tivnm.
Jak emoce ovlivuj dal psychick funkce
Zan to u u pozornosti a vnmn. Dobe to vyjaduj lidov slov.
Nkdo v hnvu nevid a nesly" nebo vid rud", lovk naplnn obavami
sly i trvu rst" nebo dl z komra velblouda". Vystraen lovk vnm
i neutrln pohyb nebo poznmku jako ohroujc a podle toho reaguje -
strach m velk oi". Kdy jsme rozrueni, dl nm problmy soustedit se,
dlme chyby, nejsme schopni vnmat a zpracovvat vechny podnty, kter
k nm pichzej. Siln emoce me tak omezit vnmn vnjho svta, e
zen auta nebo pechzen kiovatky se me stt osudnm. Tak nlady
vrazn ovlivuj nae vnmn svta - lidov mluva hovo o ernch nebo
89
Postavme-li druhmu ped oi srovnn s nm jet horm, co ho
mohlo potkat, me to vyvolat dal negativn emoce - obavu, pocit, e obt-
uje s nm, co je vlastn nicotn, podrdn, e z nj dlme nerozumnou
bytost, kter ze veho dl problm.
Pipomenout si, co je v naem ivot pozitivnho (spotat sv poeh-
nn", jak kaj Anglian), kdy jsme nm zkrueni, me povzbudit.
Doopravdy to ale pomh jen tehdy, kdy si toto srovnn hodnot v hlav"
udlme sami, nikoliv, kdy nm nkdo jin pedhazuje, za co mme bt
v ivot vdni. Je to velmi uiten dovednost, kter pomh pelaovat
nae emoce.
Po dobu, kdy jsme v silnjch negativnch (a nkdy i pozitivnch)
emocch, mohou bt utlumeny nkter psychick funkce, zejmna logick
uvaovn. Ztien emoc by proto mlo pedchzet rozumovmu
een situace.
Teprve potom jsme schopni opt uvaovat, dobe se rozhodovat a pi-
jmat za sv rozhodnut zodpovdnost, uit se novm vcem... Plat to jak pro
vlastn emoce, tak pro situace, kdy jsou v emocch druz lid.
90
rovch brlch, nespokojen lovk vid na druhch hlavn chyby, zatmco
pozitivn naladn lovk si vm sp toho, co se da.
Emoce ovhvuj nae mylen. Rozruen, zloba, ale i pozitivn emoce jako
teba zamilovanost, dokou naruit nai schopnost myslet, eit problmy, uit se
nco novho, pracovat s informacemi, vytvet nov vci. Kdy f nevybravm
zpsobem zkritizuje nai prci, urit se nestaneme tvoivjmi, ale pokud bude-
me schopni v prci pokraovat, udlme to rutinn a hlavn proto, abychom ji u
mli za sebou. V psychologii a psychiatrii se pouv vraz katatymn zkreslen
mylen" - mylen zkreslen emocemi. Kdy se napklad na nkoho zlobme,
mme tendenci vykldat si i jeho neutrln nebo dokonce pozitivn chovn zpso-
bem, kter ns utvrd v tom, e si n hnv zaslou.
Kad z ns asi proil situace, kdy si po silnm rozruen nemohl
dobe vybavit detaily prbhu njak udlosti, napklad konfliktu nebo neho-
dy. Naruen funkce pamti pi silnjch emocch dobe znaj kriminalist,
ale mli bychom na n myslet tak teba ve kole pi bnm vyuovn.
Emoce njakou dobu trvaj
Fyziologick reakce (zrudnut, zblednut, buen srdce...), kter prov-
zej emoce, ns upozoruj, e emon stavy souvis s uritmi chemickmi
zmnami, kter pipravuj organismus k akci. I kdy podnt, kter emoci
vyvolal, u pominul, trv jet njakou dobu, ne se organismus vrt do
stavu rovnovhy. Jak dlouho to trv, zle na sle emoce a tak na vzrui-
vosti nervov soustavy. To souvis s temperamentem - znme lidi, kte rychle
vypn", ale brzy je to pejde. Jin zase jen tak nco nerozhz, ale kdy u,
trv pak dost dlouho, ne se uklidn. Roli hraj nae postoje a osobnostn
zralost - udlost, kterou nkdo vezme jako ivotn vzvu, me bt pro druh-
ho traumatizujc (ztrta zamstnn, nemoc).
Jak dlouho njak emoce trv, zle tak na tom, jak je reak-
ce okol. Nkter reakce pomhaj negativn emoce postupn ztiit, jin je
sp jet prodlou nebo i zesl.
TV. Potebujeme, aby druz chpali a pijmali, kdy se ctme v nepohod
Jednm z nejastjch komunikanch pochyben je, e nevnujeme
pozornost emocm a zamujeme se rovnou na logick een problmu. Vt-
inou ani jsme o to byli dni, zato s tmi nejlepmi mysly.
Pro dal ti mlo inn komunikan postupy je typick, e
reaguj na emoce z pozice logiky.
Sedmilet Jirka pichz s plem. Maminka: Co se ti stalo?
Jirka: Michal m pratil!
Matka: A pro?
Jirka: Nevm. J jsem mu nic neudlal.
Matka: Pece musel mt dvod. Tak jak to bylo?
Jirka ml, komunikace kon povzdechem matky: Z tebe tak nco dostat!
Hanka (16 let): To byl dnes den!
Otec: Pro?
Hanka: Ale...
Otec: Tak co se stalo?
Hanka: No... Nevyla mi ta psemka z fyziky. Taky jsem dostala tyku
z matiky. A hlavn jsem podn natvan na Mirku!
Otec: Pro? Co ti udlala?... A me si tu znmku z matiky jet njak
opravit? A koho vlastn mte z t fyziky? Je psn?... A co dostali ostatn?...
Hanka odpovd stle strunji, po chvli odchz. Kdy za n otec asi
za hodinu pichz do pokoje, hraje si hru na potai a vypad to, e tm
strvila celou tu dobu.
Otec: Tak co je s tebou?
Hanka: Dejte mi u vichni pokoj!
Otzky jsou veobecn povaovny za projev zjmu. Zle ovem na
tom, kolik jich je a jak jsou to otzky. Otzky Co by ti pomohlo?" a dal,
ktermi zveme druh ke spoluasti na een njakho problmu (byla o nich
e ve III. kapitole), maj zcela jin charakter ne vyptvn v obou ukzkch.
Kdy jste je etli, mon jste si kali: Je to jako vslech... Zajm ho/
ji vechno mon, jen ne to, jak se druh ctil... Nedivm se, e to takhle
dopadlo... Na mst dtte bych reagoval/a podobn...
Otzky pedstavuj kol. A kol zavazuje ke splnn. Kdy jsme
ale v emocch, vtinou o dn takov koly nestojme. Otzky, kter ns
vracej k pinm na nepohody, mohou dl jitit emoce. Navc se skoro vdycky
tkaj vnjch okolnost situace, nikoli provn, o kterm by lovk, kter je
v nepohod, mon rd mluvil. Otzky pichzej z logick, rozumov rov-
n, kter se mj s emon rovinou druhho. Pro toho, kdo je v emocch,
bude mon tk se na n vbec soustedit, nato pak na n odpovdat.
91
3. Co se stalo? - vyptvm
Vyptvn je dal z ntlakovch, mocenskch zpsob komunikace. Po-
me uvdomit si, kdo pi vyptvan vlastn uruje, o em se bude hovoit
a jak dlouho - je to ten, kdo se pt, zatmco prostor by ml dostat ten, kdo je
v emocch. Mocenskm prvkem otzek je tak to, e mohou bt vnmny jako
nstroj kontroly: Kde jsi byl? Co jste tam dlali? Kdo tam byl jet?...
Kdy se ns nkdo moc vyptv, me se vloudit i pochybnost: na co
vlastn vyuije zskan informace? A zkuenosti ukazuj, e diskrtnost je
poruovna dost asto.
4. Ml/a bys... - rady
Otec k synovi, kter je natvan, e mu u po tet nevyel matematic-
k pklad: Nevztekej se a dej si chvilku pauzu. A potom zavolej Honzovi, jak
to vylo jemu.
Dcera, studentka vysok koly, je neastn, e nestihla v termnu peklad
do anglitiny a nesth ani jin vci. Matka: Nedlej z toho tragdii. Te se trochu
pinu a dodlej aspo tu prvn st, tu u m skoro hotovou. A panu asistentovi
to vysvtli omluv se a ekni e mu ten zbytek odevzd po nedli.
Matka k provdan dcei: Mla by ses s Josefem usmit. Vak v, co se
k - e moudej ustoup. Takhle z toho nebude spt kolik noc.
Po otzkch asto nsleduj rady. Samozejm dobe mnn. Mnoho
lid povauje pmo za svou povinnost pispchat s dobrou radou, kdy jim
nkdo jen nazna, e m problm.
Co by si pomyslel syn v prvn ukzce? Teba: To se ti ekne - nevztekej
se! Tolik asu jsem nad tm strvil! A pro bych ml volat zrovna Honzovi.
Rozhodnu si sm, jak to udlm!
Jak by mohla bt reakce dcery ve druh ukzce? Mon by poslun
poslechla. Mon by si ale pomyslela nebo ekla nco jako: Tob se to mluv! Te
jsem tak natvan, jak to nesthm, e se vbec nemu soustedit na prci!
A kdyby vm rodie nebo pbuzn radili, co mte dlat, kdy se poh-
dte s partnerem - jak byste se ctili? Co byste ekli nebo udlali?
Rady, podobn jako otzky, pichzej z logick rovn. Jene my jsme
v emocch. V silnch emocch rady asto ani nevnmme, nkdy vyvolvaj
jet dal vlnu negativnch emoc (Kdo se ho/ji o to prosil... vdy m vbec
neposlouch... co to plete, tohle nic nee...). Ale i kdyby nic z toho nenastalo,
je zde jet nejvt riziko rad - pozice poradce" jasn vyjaduje nada-
zenost nkoho, kdo to v lpe a vysl k druhmu poselstv, e sm vlastn
nen dost kompetentn k een sv situace.
Ten, kdo rad, in tak v dobr ve, e druhmu pomh. Ve skute-
nosti ale pomh sp sm sob - aby se tv v tv emocm druhho nemu-
sel ctit bezmocn.
42
93
Tob se to ekne, zkus si to sm! - to je typick odezva, kter ale
vtinou nezazn nahlas. I kdyby to byla ta sprvn" rada, nejvt cenu
m to, co jsme udlali z vlastnho rozhodnut a pesvden.
Vtinou bychom sami pili na to, co nm druz rad, ovem a by-
chom se uklidnili. Za vlastn een pejmme vdy vt zodpovdnost
a uskuteujeme je s vtm nasazenm, ne kdy pijde z ciz hlavy. Rady
mohou vst k nepijmn vlastn odpovdnosti a obviovn druhch (To tys
mi to poradil...!).
Jedno ze zlatch pravidel dobr komunikace zn: Nedvat nevyda-
n rady. Jin situace nastv, kdy nkdo o radu pod - to se ale
vtinou stane, a kdy se emoce zti. I tehdy ovem existuje riziko penen
zodpovdnosti na rdce". Kdy si myslme, e mme k problmu co ct,
meme nabdnout svj nzor napklad slovy: Chce vdt, co si o tom
myslm? Nebo: Zajm t, co bych udlal v takov situaci? - A respektujeme
rozhodnut druhho, zda to chce slyet a jestli n nzor njak vyuije.
5. Mus pochopit, e... - objektivizace, vysvtlovn
Martin si stuje, e pan uitelka byla nespravedliv pi klasifikaci.
Otec: To ani nejde bt ke kadmu stoprocentn spravedliv. J vai pan
uitelku znm, urit ti nechtla ublit. Kdy se bude snait, jist ti d ple-
itost si to opravit.
Hanka slbila Alen, e j objedn obd ve koln jdeln, a zapomnla
na to. Alena byla druh den bez obda a Hance vynadala. Hanka se svila
mamince. Matka: Kdy s tm Alena potala, mus uznat, e mla prvo se
zlobit. Vezmi to z jejho hlediska. Pece jsi to slbila. A ona zstala bez obda.
Nedivm se, e mla podnou zlost.
V f vm vyinil, e jste vas neudlal/a prci, s n potal. Mte
zlost, protoe jste se opravdu snail/a. Svujete se partnerovi, kter reaguje:
No ale podvej se na to objektivn. On s tm potal a te mon bude mt
problmy, e to nen hotovo. Kdy to vezmu z jeho hlediska, tak to mon
trochu pehnal, ale byl v prvu. Mus pochopit, e m zodpovdnost a zodpo-
vd se zase svmu fovi...
Objektivizace nebo vysvtlovn je dalm stylem, kdy reagujeme na
emoce z hlediska logiky. S jakou vnitn odezvou se u vs setkaly vty z posledn
ukzky? Mon: To se ti hezky k, ale kdo chpe m? Na stran vlastn jsi?
Nestojm o vysvtlovn, pomohlo by mi, kdybys m pochopil! Kdy to nedoke,
tak radji ml!
Mon si kte, e to, co k otec, matka i partner v uvedench
situacch, je vechno pravda. Ale emon pravda" bv jin ne ta logick.
Nepestv ns fascinovat ta rozpojenost. Z hlediska toho, kdo vysvtluje,
poukazuje na logick souvislosti, pipomn dal skutenosti, na tom nen nic
94
patnho - sna se pece o objektivn pohled a jet jej druhmu sdluje
docela vldn a ptelsky.
Z hlediska emoc toho, kdo tyto vty sly, se to ale jev pln jinak. Je
nemon nebo hodn tk na povel" zapojit logiku. Stejn tak je
obtn mt pochopen pro druh, kdy jsme sami v negativnch emo-
cch. A ten, kdo nm vysvtluje, jak je dleit pochopit druh, po ns vlastn
d nco, co v tu chvli sm nedl. Jedna dospvajc dvka to vystihla
pesn, kdy v takov situaci reagovala otzkou: A mm dlat to, co k,
nebo to, co dl?
Vysvtlovn, pouovn vyjaduje nadazenost. Jeho skrytm posel-
stvm je poukazovn na nae nedostatky - je nm nepmo vytkno, e
nejsme schopni pijmout tak prostou logiku, jak je nm pedkldna, a pro-
jevit porozumn pro druh lid.
3. Emoce jsou nakaliv"
Tuto vlastnost emoc dvrn znme z kadodennho ivota. K penen
emoc, jak kladnch, tak zpornch, dochz sten nevdom. Vtinou se
daleko snadnji ty negativn - a kdy je na sebe nechme peskoit",
jednme pod jejich vlivem.
Velmi nakaliv" bvaj emoce, kter jsou vrazn projeveny. Proto
herec, ale tak teba politik nebo zdatn enk, kter provz svj projev
zetelnm emonm doprovodem, probouz emoce i u divk nebo poslucha.
Nemus jt samozejm jen o emoce kladn.
Z bnch emoc je nejprudeji nakaliv" vztek. asto sta, e
jsme jenom svdky agresivnch projev, kter ani nejsou zameny vi nm
osobn, a u nm stoup adrenalin v krvi. Meme si to vysvtlit ochrannou
funkc emoc - kdy se nkde vyskytuje agresivn chovn, je to mon ohro-
en pro vechny kolem, a to bezdn spout obrann reakce. A tak nkdy
eme konflikty mezi dtmi s mysl u zatemnnou" emocemi, kter jsme na
sebe nechali peskoit, a situace se tak jet zhor.
Dal tyi neefektivn zpsoby reakc na emon nepohodu dru-
hch maj spolen to, e se jejich negativnmi emocemi bu nechme
nakazit", anebo se jim naopak sname brnit. Opt je ptomno hodno-
cen vyjadujc nerovn vztah.
6. Ty m pravdu! - souhlas
Mirek l tatnkovi konflikt se spolukem: Patrik se mi zase posmval,
tak u jsem ho pratil. Otec: Neml si koledovat, pak se neme divit. Ty ses
jenom brnil. Aspo u ti d pt pokoj.
Iveta si stuje matce: Ta tlocvikka je hrozn! Minule nm slbila, e
pjdeme ven, ale li jsme zase do tlocviny. Pitom bylo hezky. Matka: M
pravdu. Sliby se maj dodrovat. Pak maj mt ti uitel njakou autoritu!
Vdan ena si stuje kamardce na manela. Kamardka: Dobe d-
l, e si to nenechv lbit! Jen tak na nj, to si na tebe nesm dovolovat!
Zamstnanec firmy si stuje kamardovi, e kolega v prci nepijal
jeho nvrh. Dnes kvli tomu mezi nimi dolo k prudk vmn nzor. Kama-
rd: Msto, aby byl rd, e jim tam vnese trochu erstvho vzduchu, jet ti
klade pekky! Vbec si nezaslou, aby tam mli takovho lovka, jak jsi ty.
Vm, kolik dl prce pesas. Ruce by ti mli pozlatit! Takov zachzen si
neme nechat lbit.
Je pirozen snait se vyjdit druhmu lovku, kter je v nepohod,
podporu a porozumn. Nkdy se to vak zamuje za souhlas s chov-
nm. Pitakn postienmu" jde pak ruku v ruce s tm, e pmo nebo
nepmo vystupujeme proti nkomu dalmu, koho asto ani osobn
neznme.
Kdybyste byli vy onm zamstnancem firmy z posledn ukzky, jak by
byla vae vnitn odezva na reakci kamarda? Nkomu mon udl docela
dobe, kdy se kamard takto postav na jeho stranu. Vtinou si ale lid
dobe uvdomuj rizika takov jednostrann reakce. Hodnocen je vdy subjek-
tivn, asto ani nemme dost informac, abychom mohli zaujmout njak sta-
novisko.
Pedstavte si, e kolega z posledn ukzky, kter odmtl nvrh, potk
zase svho kamarda a vyl mu situaci ze svho hlediska: Spolupracovnk
za nm v nevhodnou dobu piel s nepromylenm nvrhem, kter umnn
prosazoval, a zdroval ho od jin nalhav prce. Nakonec se pohdali. Kama-
rd reaguje v duchu pstupu Ty m pravdu": Urit jsi ml dvod, pro jsi
ten nvrh nepijal. Ty sv prci pece rozum, vdy ji dl tolik let! Zdrel t,
a jet se ct uraen! A ty aby sis nesl prci dom.
7. Me si za to sm! - obvinn
Mal Michal ple, protoe se uhodil: Matka: kala jsem ti, abys tady
neltal. Dobe ti tak!
Vrka pila pozd do koly, protoe j ujel autobus. Dostala poznmku
a svuje se otci. Otec: Kdyby ses neloudala, tak jsi to stihla. asu jsi mla
dost. Kdyby to ve kole tolerovali, dlal by si kad, co chce.
Pavel vhav oznamuje mamince, e se mu ztratily penze na koln
vlet. Matka: Kolikrt jsem ti kala, e m nosit penze v penence
a ne po kapsch! Me si za to sm. Te si ty penze see, kde chce!
95
Potebovali jste podat balk na pot, ale zdreb jste se a nestihli to.
Vracte se dom rozladni i s balkem a postujete si partnerovi. Partner
reaguje: Kdyby sis lpe naplnoval/a as, tak jsi to stihl/a. To m z toho, e
chod vude na posledn chvli! Aspo si to bude pamatovat.
Tm, e druhm pipomnme jejich chyby, jako bychom kali, e my
jsme ti lep. Je to ale tak zpsob, jak se vypodat s penenm emoc.
V tomto ppad se sname je od sebe odrazit a vrtit je tam, odkud pily.
Nkdy v zeslen me, protoe se mohou pidat jet dal emoce - ve vztahu
k dtem jde asto o pocity viny, e jsme je dostaten neochrnili ped jejich
nespchy. ast zpsob, jak se vypodat s pocitem vlastn viny, je
obvinit ty druh. Na vdom rovni se sname namluvit si, e jim prospv-
me, kdy je upozorujeme na to, co udlali patn, a jsme proto zaskoeni
jejich negativn reakc. Jak by byla vae reakce v posledn ukzce? Mon:
Tohle teda kat nemusel/a. To vm pece taky. Kdyby vdl/a, co vechno jsem
jet musel/a vydit! Pt radji nebudu nic kat!
Nkter dti sly takov vchovn" vty docela asto: Kdybys..., ne-
muselo to tak dopadnout. (Kdyby ses vera uil, nepokazil bys tu psemku!)
Mohou pak nabt dojmu, e jsme proti nim. Protoe se ct ohroeny, brn se
anebo se stahuj.
8. Chudinko!... - litovn
Lucku pockalo kolemjedouc auto. Matka: To je ale bezohlednost! Chu-
dinko, jsi cel mokr!
S Ivetou se rozeel chlapec. Matka: To ti neml udlat! To sis teda
nezaslouila! Mn je t tak lto!
Zmnte se znmmu, e jste ml/a konflikt na pracoviti. Znm
reaguje: To je stran, takov vztahy. Nem to tam, chudku, lehk.
Motivem litovn, pokud u nejde o zvykovou reakci, je poskytnout ast
a podporu. Litovn a ast ovem nen tot. Jak byste se ctili ve tet ukzce?
Vtina lid nem htovn rda - vyvolv pocit bezmoci, poraenectv, zvis-
losti na vnjch okolnostech. Potebujeme pijet a respekt, ltost nm nepo-
mh. ast a pijet posiluj nai sebedvru a schopnost vypodat se se svmi
emocemi, ltost ji naopak oslabuje. Litovnm vlastn nkoho oznaujeme za
ob", i kdy to tak teba nemyslme. Lidem, kte zaujali ivotn postoj obti,
je litovn pjemn a svmi nky si je nkdy pmo vynucuj. Ne vechno, co je
nm pjemn, je pro ns ale tak prospn. Kad dal dvka litovn upevn
postoj jsem ob pomr". To sniuje schopnost vzt ivot do vlastnch rukou
a me to vst a k nvyku vyhbat se een problm, zbavovat se zodpovdnos-
ti a pesouvat ji na jin, k parazitovn" na druhch a manipulaci s nimi.
96
IV. Potehujemc, aby druz chpali a pijmali, kdy se ctme v nepohod
4. M prvo ctit se tak, jak se ct...
Pijet pocit - empatick reakce
Michal se ct doten, kdy po konfliktu se spolukem dostal po-
znmku jen on.
Matka: Vidm, e se ti to zd nespravedliv...
Michal: To teda jo! J jsem si Mirka taky dobral, ale ne zle. On se mi
pak zaal posmvat kvli pihm... Tak jsem se rozzuil!
Matka: Hm... To docela natve...
Michal: No bodej by ne! Jet to slyeli kluci a pidali se!
97
9. Za vechno mou ONI! - svalovn viny
Michal se ct doten, kdy po konfliktu se spolukem dostal po-
znmku jen on. Matka: Ti uitel si to ale zjednoduuj! Msto aby to s vmi
probrali, rozdvaj poznmky. O to, jak jsou vztahy mezi dtmi, se vbec
nestaraj. Nebo si s tm nevd rady.
Uitelka si stuje na Michalovo chovn jeho tdn. Ta reaguje: Nediv
se, matka je s Michalem sama a kluk roste jako dv v lese. Kdy dt nedosta-
ne dobr zklad v rodin, my u s tm nic nenadlme.
Postesknete si znmmu, e mte nzk plat. Znm reaguje: Je to binec.
Zamstnavatel si hrabou a obyejn lovk aby byl rd, e m prci, drel hubu
a krok. Slyel jsi vera ve zprvch, kolik berou editel bank? A kolik vhod maj
k platu poslanci? A pod jim to nen dost. A nic s tm nenadl...
Tento styl meme tak nazvat nadvn na pomry". Spolen si
zanadvat me lidi sbliovat a pomh to odreagovat se. Cena za to je ale
pli vysok - zvykme si vzdvat se zodpovdnosti a monosti ovliv-
ovat vci. Utvrzujeme se v postoji, e se ned nic zmnit, protoe za vech-
no mohou druz lid nebo vnj okolnosti. Energie negativnch emoc, kter
by pi sprvnm nasmrovn mohla vst ke zmn - bu ns samotnch,
nebo pomr kolem ns, je tak zmaena.
Pi ten pedchzejcch strnek jste si mon vcekrt ekli: Kdy ne
tohle, co tedy namsto toho? Odpov se skrv pod pojmem empatick reakce.
Matka: Asi jsi ml vztek. To m pak lovk chu to vrtit...
Michal: No prv! Tak jsem mu jednu vrazil, zrovna kdy pila uitel-
ka! Ona vidla jenom to a hned se do m pustila.
Matka: Hm...
Michal: Mon, kdyby vdla, jak to bylo, by mi tu poznmku ani nedala...
Ona vidla jen m, Mirek za to vlastn neme, e jsem to schytal jen j...
Na Michalovi je vidt, e se u docela uklidnil.
Matka: Napad t, jak by se to do budoucna dalo udlat, abyste si
v podobn situaci zavas ekli dost"?
Michal (ml): No, nevm... asi Mirkovi ct, co mn nevad a co u m
tve...
Matka: Ty to te u v. Bylo by fajn, kdybyste si to vyjasnili i s Mirkem.
Kdy si na seminch podobn dialogy pehrvme a ptme se ast-
nk, jak by se ctili na mst Michala, popisuj svoji vnitn reakci asi takto:
M zjem o to, co provm... Sna se m pochopit... Nesoud m... To je fajn,
e moc nemluv, ani m k niemu nenut - stejn to musm vyeit j... To, co dl,
mi pomh uklidnit se a trochu se v tom vem vyznat...
Vtina lid vnm empatickou reakci jako jaksi kruh bezpe".
Jsme vyslechnuti, nikdo ns nezpovd ani nehodnot, meme sami pem-
let, co dl. Pitom ctme porozumn a podporu, a u se rozhodneme jakkoli.
Vtinou se nae emoce postupn ztiuj.
Kdy nabudeme emon rovnovhy, meme si sami uvdomit
mnoh z toho, co nm pedtm v dobr ve vnucovali druz, co vak
nemohlo zabrat" kvli naim emocm.
Napklad zlehen, nadhled: No nic, u se stalo. dn tragdie to
nen. Vak se s Mirkem zase udobme...
Anebo srovnn: ...Mohl jsem Mirkovi ublit, a to by bylo hor...
Poznmka nen tak zl. Taky mi mohli zakzat jt na to koln sportovn
odpoledne.
Meme si sami poloit otzky: Co jsem mohl Mirkovi ct, aby toho
nechal? Mon jsem ho taky vyprovokoval - m?...
A v odpov na n nalzt vlastn een situace: ...Asi bych ml za
Mirkem jt a vykat si to s nm.
Kdy se nm dostane porozumn, jsme schopni pochopit tak druh
a projevit porozumn zase jim: Mon se chce taky usmit a ek, e za nm
pijdu... A uitelka vlastn nevdla, jak to bylo.
Mon i sami pro sebe vyjdit pesvden, v em jsme postupovali
sprvn: Nenechat si vechno lbit je v podku...
Kdy se nm vrac sebedvra, meme si piznat i sv chyby a rezer-
vy: ...Ale asi jsem na to neel moc dobe...
98
Jak poznme, e nm nkdo opravdu naslouch? Jak se takov lovk
chov? Co vidme, e dl?
Jak poznme, e nm nkdo nenaslouch - jak se chov, co dl?
Jsou to uiten otzky pro dti i pro dospl. Mete te peruit ten
a poloit si je tak. Pomh pipomenout si konkrtn situaci, kdy jsme se setkali
s pozornm posluchaem, a naopak situaci, kdy nm nkdo nenaslouchal.
Aktivn naslouchn je provzen projevy zjmu, pozornosti
a asti. Tyto projevy jsou pedevm neverbln: pohled do o, pikyvovn,
fyzick blzkost; tam, kde je to vhodn, dotek nebo teba objet. Vraz naeho
oblieje zrcadl emoce, kter mluv vyjaduje.
Verbln projevy asti jsou zejmna krtk slvka jako: Hm... ano...
aha... chpu... mhm. jo... Nejsou mnna jako souhlas s tm, co druh k,
ale dvme jimi najevo svj zjem a pozornost. Naslouchn po telefonu se
bez takovch slvek neobejde. Zvl o slovku hm" astnci naich semi-
n referuj, jak pozitivn obrat pin v situacch, kde dve hodn mluvili.
Vyhbat se zlehovn, srovnvn, vyptvn a dalm neempatic-
km reakcm, nezdrazovat svou osobu a svj nzor a prost jen naslou-
chat - u to me znamenat hodn pro dobrou komunikaci a vztahy nebo
jejich obnovu.
Nroky na nae naslouchn mohou bt ale nkdy nepimen. Nkdo
mluv a mluv - a vbec nebere ohled na to, zda ns to jet zajm. Dovednos-
ti, kterm se meme uit v souvislosti s naslouchnm, jsou tak vlastn ti:
bt dobrm posluchaem
v situaci, kdy sami nco kme, zvaovat, zdaje to hodno naslouchn
umt se prosadit, kdy nkdo zneuv na ochoty naslouchat
(viz 7. st tto kapitoly o j-vrocch)
2. Pojmenovn pocit, pn a oekvn druhho
V komunikaci s dosplmi lidmi, kte dvaj najevo negativn emoce,
asto sta jen naslouchn a projevy asti. I jim vak pomh, kdy se
pokusme pojmenovat, co pravdpodobn provaj:
To t asi zklamalo, e ti f ani nepodkoval...
Asi se u neme dokat, a to bude mt hotovo...
Kdyby to lo, nejradi by ses tam hned rozjel...
Asi si dl starosti, e se Alena jet neozvala...
100
Pojmenovn toho, co druh prov, adresujeme pmo jemu a po-
uvme pi tom slvka ty, tebe, ti, tedy 2. osobu. (To se t asi dotklo.)
Nkdy i 2. osobu mnonho sla: Jste u asi unaveni a muste mt hlad.
Jde o oznamovac vty, nikoli otzky - na konci je tedy pomysln
teka nebo ti teky, ktermi dvme druhmu prostor, pokud by chtl
reagovat. Pedstava onch teek nm me pomoci, abychom se odmleli
a nepokazili" empatickou reakci tm, e bychom dodali jet nco
z pedchozch neefektivnch zpsob.
Nkdy meme mluvit o bnch emocionlnch reakcch na obec-
n rovni: To lovka natve, kdy nkdo nedodr, co slb. Tm dvme
najevo, e i ostatn lid provaj v takov situaci nco podobnho, a e je to
normln". Takto meme formulovat empatickou reakci tak v situacch,
kdy by pojmenovn skutench emoc mohlo bt zraujc.
I kdy je slov pro emoce jen omezen poet, lze se cvikem nauit
zformulovat reakce it na mru" nej rznjm situacm a vyhnout se pli
astmu pouvn standardnch" reakc typu: To t zklamalo... To muselo bt
nepjemn... K tomu pomh rozit slovnk i o pojmenovn oekvn,
pn, zmr druhho:
Cekal jsi asi, e...; Potala jsi s tm, e...
Ty ses tak til na...; Ty jsi moc chtla...; Ty sis pl...
Empatickou reakc nejsou kategorick vyjden typu: Vm pesn, jak
ti je! - chyb zde pojmenovn toho, co druh skuten ct. Takov vroky sp
popud, take se meme dokat reakce: Neme to vdt!
Stejn lacin" vyznv vrok: Chpu t! Druhou stranu vce pesvd,
e se ji sname pochopit, kdy se pokusme najt pr konkrtnch slov, kter-
mi popeme, co asi prov: Vidm, e jsi zklaman, potal jsi s tm, e t
trenr nasad.
101
Pojmenovn emoc je klovou slokou empatick reakce u d-
t. Pomh jim rozvjet schopnost uvdomovat si, co ct, co je ped-
poklad toho, aby se sv emoce nauily zvldat:
To jsi musel mt na Jirku podn vztek, kdy jsi ho uhodil...
Po tom kocourkovi ti mus bt smutno, byl jako len rodiny...
Vidm, e ti pipad nespravedliv, jak trenr rozhodl...
Muselo se t dotknout, e se o tob Majka takhle vyjdila. Myslela sis,
e jste dobr kamardky...
Asi se na m te zlob, e jsem to rozhodl a nezeptal se t...
Nevad, pokud se do provn druhho nestrefme" pesn.
Druh strana vtinou ocen, e jsme se o porozumn snaili, a me sama
upesnit, jak se doopravdy ct.
Dcera teba k: Lenka mi ekla, e se mnou do toho kina nepjde!
Otec: Asi se na ni zlob. Vm, e jste byly domluven.
Dcera: Sp m to mrz, docela jsem se tila a samotn se mi tam
nechce.
To, e pipoutme i jin emoce, kter me dt provat, dvme
najevo slovky asi", mon": Asi se ti stsk... Mon bys byl rd, kdyby-
chom pt ty lstky do divadla vybrali spolu...
3. Vyjden podpory
Empatickou reakci meme zakonit vtami, ktermi vyjadujeme svj
zjem a podporu do budoucna. Napklad: Budu na tebe myslet... Budu ti dret
palce... Moc bych ti pl, aby to vyeten dopadlo dobe... Kdybys poteboval/a,
me mi zavolat...
5. Empatie a ti sloky vchovy
Efekt empatick reakce nen jen ve ztien emoc. Abychom si uvdo-
mili jej vznam ve vchov dt, pipomeneme si ti sloky vchovy, kter se
vzjemn prolnaj a o kter se musme starat souasn (popsali jsme je na
konci III. kapitoly). Clem vchovy je:
1. Nauit dti plnit nejrznj koly kadodennho ivota, pomhat
jim vytvet douc dovednosti a nvyky, kter budou pouvat na zklad
vnitn motivace i tehdy, kdy budou samy.
2. Podporovat rozvoj jejich osobnosti (budovn sebecty, rozvoj schop-
nost, emocionln, sociln a morln vvoj).
3. Umonit jim provat vztahy zaloen na dve, bezpe a respektu
a pomhat jim, aby se nauily takov vztahy samy navazovat.
Empatick reakce, stejn jako dovednosti popsan ve III. kapitole, je
dovednost pro kadodenn pouit, kter nm pomh plnit vechny ti
koly vchovy. Nejvt pnos m pro rozvoj osobnosti a udrovn
dobrch vztah. To jsou vak dlouhodobj koly - pozorovateln vsled-
ky se vtinou nedostavuj okamit pot, co pouijeme njakou efektivn
dovednost, a protoe nevidme dovnit" dtte, me vzniknout dojem, e se
nic pozitivnho nedje. Proto nkdy dospl, kte vyaduj po dtech pede-
vm plnn kol a chtj vidt okamit vsledek, vznam empatie i dal-
ch dovednost podceuj.
' i -
mm
empatie
V situaci, kd
projevem vs,
vt vstc
smyslupln po;
Hanka o d d a l o n
*ky od walkmana
Otec: Tob se d
Po tto jedin
V nsledujcnii
lostmi.
Petr nechtl d t r
Matka: Pete,
ita pat vm
i zodpovdnosti
Petr: J j to
Matka (po c h v l )
stle nemj,
i jezdil a do vet
i jet jeden okmk ,
Petr se jet krT
evy empatie p
V knize .Emo
: jsme v ivot sp
i procent. Mne
i letech oznaovi
v sob a porozum
li sv emoce, a
. Tyto schopnoa
acovn kariry a t
, jak umme zacha
Rozpoznvat
itch ivotnch
projevy empatie.
vaj. Uitek, kl
1. Dti poznav
\jako soust ivota
Osmilet Lc t.
irdit, e bude ht
102
Projevy empatie zvyuj ochotu pi plnn oprvnnch poadavk
V situaci, kdy maj dti nebo dospl splnit njak kol, je empatick
reakce projevem vstcnosti, kter vyvol pozitivn emoce. To mv za nsle-
dek zase vt vstcnost vi splnn kolu (za pedpokladu, e jde o oprvn-
n a smyslupln poadavek).
Hanka oddalovala klid schod. Pipravila si lux, mop, ale pak si sedla na schody se
sluchtky od walkmana v uch a nic se nedlo.
Otec: Jbb se do toho moc nechce, vi.
Po tto jedin vt se Hanka zvedla a dala se do klidu.
V nsledujcm pbhu jde u o propojen empatick reakce s dalmi
dovednostmi.
Petr nechtl dt sv mlad seste kolobku.
Matka: Pete, vidm, e t jedn na kolobce moc bav. (Empatick reakce.} Ale ta
kolobka pat vm obma a Maruka chce taky jezdit. (Informace.) Tak jak to udlme?
(Pedn zodpovdnosti dtti.)
Petr: J ji to dm. (Jezd na kolobce dl.)
Matka (po chvli): Pete, kal jsi, e Maruce tu kolobku pj. (Popis.) Kdy se Petr
k pedn stle neml, pouila matka opt empatii a pipojila informaci a vbr: Ty bys
nejradji jezdil a do veera, vi. Ale te je na ad Maruka. D ji Maruce hned, nebo si
udl jet jeden okruh a d j kolobku potom?
Petr se jet krtce projel a pedal kolobku Maruce.
Projevy empatie pispvaj k emocionlnmu rozvoji dt
V knize Emon inteligence" uvd jej autor Daniel Goleman, e na tom,
jak jsme v ivot spn a astn, se rozumov inteligence (IQ) podl jen asi
z dvaceti procent. Mnohem vt roli hraje soubor schopnost, kter jsou v poslednch
dvaceti letech oznaovny jako emon inteligence. Pat sem schopnost vyznat se
sm v sob a porozumt druhm, zvldat vlastn emoce a pomhat druhm, aby
zvldali sv emoce, schopnost udrovat si vnitn motivaci k uen, prci a zbav
a dal. Tyto schopnosti se pak promtaj do kvality naich vztah a komunikace,
do pracovn kariry a tak do naeho tlesnho zdrav, kter velmi souvis prv
s tm, jak umme zachzet s emocemi.
Rozpoznvat a zvldat sv emoce a motivy je jednou z velice
dleitch ivotnch dovednost. K jejmu rozvoji u dt vznamn pisp-
vaj projevy empatie, zejmna pojmenovn toho, co dti pravdpodobn
provaj. Uitek, kter to pin, je troj.
1. Dti poznvaj, e mt emoce je v podku, u se pijmat je
jako soust ivota a vyuvat je, ne je poprat a potlaovat.
Osmilet Lenka k mamince: Jitka mi ekla, e se mnou u nebude
kamardit, e bude kamardit s Anekou!
103
Pojmenovn pocit dtte: To t asi zaskoilo, neekala jsi to... Myslela
sis, e jste dobr kamardky... Je ti to asi lto...
Provat ltost v situaci ztrty je pirozen, pat to ke zdravmu cito-
vmu vvoji. Skrytm poselstvm empatick reakce v tomto pkladu je:
V takov situaci me ctit ltost. Je to pirozen. Jsi v podku.
Neempatick reakce by mohla vypadat teba takto: Neber si to tak, to
dti nkdy kaj a ani to tak nemysl. Vak se zase usmte. A kdy ne, tak si
najde jinou. V co, zavolej j, a se pijde podvat na naeho keka... (Zleho-
vn, vysvtlovn, rady.) Jak byste se ctili na mst Lenky? Jak je skryt
poselstv tto reakce?
2. Tm, e se sname pojmenovvat, co se v dtech asi odehrv, jim
pomhme orientovat se v sob - uvdomovat si sv emoce, motivy,
pn a rozliovat je. To je pedpokladem vdomho sebezen, kter
zahrnuje i zvldn vlastnch emoc.
trnctilet Filip k: Fakt jsem se na tu psemku uil. A ona d tako-
v zludn otzky! pln jsem zpanikail, budu rd, kdy z toho bude trojka!
Pojmenovn pocit dtte: Vidm, e jsi z toho podn rozladn...
kal jsi, e to byla dost dleit psemka, vm, e ses vera uil... Asi se ct
zklaman, e jsi tomu vnoval as a nepineslo to, co jsi oekval... (Teky mezi
vtami znamenaj, e dvme prostor dtti, kter by zejm njak reagovalo.)
Takovou reakc dvme najevo porozumn a zjem, ale souasn sd-
lujeme, e jde o emoce dtte a pedevm ono samo s nimi bude muset nco
udlat.
Neempatick reakce by mohla bt napklad: Vak to byla jen jedna
psemka, z toho se svt nezbo. Kdy se bude dl uit, pt to urit dopadne
lpe! (Zlehovn, vysvtlovn.) Jak byste se ctili jako Filip? Jak by tato
reakce pispla k porozumn vlastnm emocm a k jejich zvldn?
3. Pojmenovnm toho, co dti provaj, jim pomhme kultivovat
a roziovat slovnk vraz, kter se tk jejich emoc, pn a oek-
vn. Tento slovnk pak pouvaj i v komunikaci s nmi a s druhmi hdmi.
Ve kole uitelka zaslechne, jak dvanctilet Jirka k: J toho Filipa
nenvidm!
Komunikaci s Jirkou pak zahj tm, e pojmenuje, co asi prov:
Mus bt na Filipa podn natvan, kdy pouv takov siln slova...
104
105
Stejn tak jako se Jirka nkde nauil pouvat slovo nenvidm", u
se nyn, e svj vztek meme vyjdit i jinak, napklad slovy jsem natva-
n", co je spoleensky mnohem pijatelnj ne nenvidm". innj ne
pednka o slunch zpsobech vyjadovn je pmo ukzat, jak
slova se daj pout v uritch situacch - napklad, kdy se zlobme.
Nabdka jinho zpsobu vyjadovn se d zdraznit informac, kter me
nsledovat za projevem empatie: ct o nkom, e ho nenvidme, je hodn
siln slovo. Bylo by fajn, kdyby se v na td takov slova nepouvala. Kdy
se na nkoho zlobme, meme ct teba: Zlobm se, protoe..."
Neempatick reakce by byla teba: No, no! Co to slym? Jak se to
vyjaduje? Brzdi! Co ti udlal? (Otzky, rady.) Jak byste se po takov reakci
ctili jako Jirka? Co by se z tto reakce nauil Jirka z hlediska kultivace svho
slovnku?
Projevy empatie pomhaj budovat vztahy
Vechny ti sloky empatick reakce - naslouchn, pojmenovn toho,
co druh prov, a vyjden podpory - signalizuj zjem, pijet a pi. Proto
blahodrn psob na vztahy, nejen u dt, ale stejn tak u dosplch.
V knize Sedm nvyk vdch osobnost" uvd Stephen Covey, e
lid maj jeden u druhho pomysln citov konto". Projevy empatie a dal
pozitivn chovn (ocenn, spoluprce, umonn volby...) pedstavuj vklad
do citovho konta, kter u druhho lovka mme, negativn chovn (kritika,
manipulace, vytn...) naopak vbr z konta.
dn vztah nen tak ideln, aby as od asu nedolo k vbru z citovch
kont. Proto je teba o vztahy peovat a udrovat citov konta v plusu". Tam, kde
jsou citov konta tsn nad nulou, na nule nebo dokonce v minusu", sta jen
mal vbr, aby se dostavila rozladnost a neochota nebo vznikl konflikt.
I v situacch, kdy nejsou ve he dn siln emoce, pomhaj drobn
projevy empatie udrovat dobr vztahy pedevm mezi nejblimi lidmi. as-
to jde o neverbln projevy - naslouchn, doteky, objet. Anebo krtk vty,
ktermi dvme najevo zjem o to, co druh prov (Jsi asi utahan...; Nej-
radi u bys to mla hotovo...) i vyjadujeme svoji podporu (Budu na tebe
myslet...; Drm ti palce...).
6. Empatie v praxi
Nejprve pemlet, potom hovoit
Kdy se ume pojmenovvat, co druz asi provaj, pomh tento
postup:
Nejprve si pro sebe uvdomit, jak pocity asi druh lovk m
(obvykle nejde o jeden pocit, ale sms rznch, i protichdnch pocit).
Teprve potom mu to sdlit jednoduchou oznamovac vtou - vtou
s tekou nebo jet lpe temi tekami na konci. Ti teky znamenaj,
e dvme druhmu prostor, pokud by chtl nco ct.
Napklad: Nemocn dt nemohlo odjet s ostatnmi na vlet.
Pocity dtte: ltost, zklamn, zlost.
Empatick reakce - pojmenovn pocit dtte: Je ti to lto, e neme
jet s nmi... Nebo: To jsi neekal, e to takhle dopadne... Nebo: To je k vzteku,
e ta nemoc pila zrovna te...
Jedna vta asto nesta
Nkdy je k tomu, aby se emoce ztiila, poteba nkolika empatickch
vt. Riziko takov rozen reakce je, e meme sklouznout k ne-
efektivnm stylm - zaneme sice empati, ale pak zlehujeme, vysvtluje-
me, radme... (Vidm, e t to zklamalo..., ale nic si z toho nedlej! Vezmi to
tak, e to mohlo dopadnout h... Te bys ml...!)
Opakovan pojmenovn pocit v situaci emonho zrann" pirovn-
vme nkdy k obvazu - ten tak musme nkolikrt ovinout pes fyzick
porann, abychom teba zastavili krvcen. Mezi nkolika empatickmi
vtami by mly bt odmlky, aby ml druh, pokud by chtl, anci
reagovat.
Dt teba k: Ty ortopedick vloky jsou tak nepjemn. Vbec se
v tom ned chodit! U je nebudu nosit!
Pocity dtte: bolest, nechu, vztek.
Rodi (namsto vysvtlovn, pro jsou vloky nutn, pijme pocity
dtte): Vm, e je to nepjemn, hlavn ze zatku...
Dt: To teda je! Kdybys vdl, jak z toho bol noha!
Rodi: Byl bys nejradi, kdybys je nemusel nosit...
Dt: To jo!... J vm, e je potebuju, ale neekal jsem, e se s tm tak
natrpm!
Rodi: Nejlep by bylo, kdyby sis ani neviml, e m njak vloky,
vi...
Dt: Kdyby to tak lo udlat...
Kdy se emoce zti, meme pout dovednosti z III. kapitoly, na
prvnm mst pizvat dt ke spoluasti na een situace: V o nem, co by
ti pomohlo, abys byl s tmi vlokami kamard? A dle kombinovat vechny
dovednosti: empatii, informace, volbu, popis...
Vytvoit si slovnk"
Pro nkoho me bt empatick reakce obtn, protoe nem pohoto-
v vhodn slova, ktermi by popsal, co se s druhm po emocionln strnce
106
107
pravdpodobn dje. Prvn pokusy proto nkdy vyznvaj umle, nepirozen.
Je to ale vc cviku. Nen poteba pouvat dn ciz ani zvltn slova; po-
psat, co druh asi prov, lze velmi prost.
Pomh rozit slovnk o nzvy bnch emoc. Vty, v nich se sna-
me pojmenovat pocity, meme tak stdat s vtami, v nich se zmiuje-
me o dalch okolnostech dan situace. Zvlt tehdy, kdy se rozvine
dialog, to pomh, abychom nesklouzli k neefektivnm stylm. Dovednost,
kterou k tomu pouijeme, je popis.
Dt teba k: Mm po nlad. Nechal jsem se vyvolat, ale stejn mi to
k niemu nebylo a na vysvden dostanu z fyziky trojku!
Rodi: Vm, e ses na to vera veer nkolik hodin pipravoval a vech-
no ostatn jsi odloil...
Dt: No prv!
Rodi: Te m pocit, e to k niemu nebylo...
Dt: Ta fyzika m jednu dobu docela bavila, chtl jsem si tu znmku
zlepit. No aspo jsem to zkusil...
Hovoit o pozitivnch vcech
Chceme-li dtti pomoci pekonat negativn emoce, nkdy pomh,
kdy s nm mluvme sp o tom pozitivnm, co by si plo nebo na co se t.
kme teba:
Ty u se na maminku t, u bys chtl, aby tu byla... (Namsto: Stsk
se ti po mamince...)
Doufal jsi, e ta psemka dopadne aspo na dvojku... (Namsto: Asi t
mrz, e ta psemka nedopadla dobe...)
Chtl jsi to mt brzy hotov... (Namsto: To lovka natve, kdy se
neda...)
Pojmenovat pn namsto otzek a hotovch een
astmi neempatickmi reakcemi jsou otzky a pedestrn hotovch
een formou rad nebo pokyn. D se jim vyhnout tak tak, e v rmci
empatick reakce meme mluvit o tom, co by si dt pravdpodobn plo.
Dt teba k: Takov nuda! Pt u s vmi na dn koncert nejdu!
Empatick reakce - pojmenovn pocit dtte a tak toho, co by si asi
plo: Vidm, e t ten koncert nenadchl. Mon bys byl rd, kdybychom li
pt na nco, co vybere ty...
(Namsto otzky: A na co bys chtl jt? Nebo pokynu: Tak projdi kultur-
n programy a vyber, na co pjdeme pt!)
Dt k: Pod jezdme na vlet na stejn msta. U m to vbec
nebav!
108
Empatick reakce: Vidm, e u bys chtl njakou zmnu. Teba m
njak npady, kam jinam by se dalo jet...
(Namsto otzky: A kam bys teda chtl jezdit? Nebo pokynu: Tak ekni
ty, kam bys chtl jet!)
Jako prvn vta sta i popis chovn
Nkdy je druh lovk zjevn v nepohod a my bu vbec netume, co
se mu mohlo stt, anebo ns nenapadne dn vhodn vta, kterou bychom se
pokusili popsat, co asi prov. V takovch situacch meme dt najevo z-
jem tm, e prost jen popeme chovn, kter vidme, nebo dme najevo, e
vnmme, e se s dotynm nco dje:
Vidm, e nejsi ve sv ki...
Vidm, e ple...
Tob se asi muselo stt nco nepjemnho...
Slyela jsem, e jsi mla njak problm v prci...
Je to mnohem etrnj zpsob ne otzky (Co se ti stalo? Pro pl-
e?). Ten, kdo je v emocch, po takovch jemnch vzvch asto zane pov-
dat, co se s nm dje.
Empatick reakce nen jen pro nron situace
Lid nkdy testuj" innost empatickch reakc a v nronch si-
tuacch, kdy bn pouvan (vtinou neefektivn) prostedky u zjevn sel-
hvaj. To nebv moc spn a vyznv to nepirozen a mlo pesvdiv.
Tak druh strana, kter nen na takovou reakci zvykl, se me ctit zasko-
ena a ohroena (Co to na m zkou? To m bt njak nov finta?).
Zkladnm doporuenm, kter plat pro vechny dovednosti popsan
v tto knize, je zkouet je v bnch situacch kadodennho ivota. A
kdy je zvldme v bnch situacch, meme se uit pouvat je i v tch
nronjch.
Empatick reakce meme zat trnovat v situacch, kdy nejde o d-
n siln emoce. Kdy partner nebo partnerka pichzej dom po nronm
dni, mohou teba slyet: Ahoj, to jsem rd/a, e u jsi doma. Asi jsi unaven/
unaven a mus mt hlad.
Nkdy nemusme kat dokonce vbec nic. Sta pohled, vraz tve,
kter k, e jsme si vimli, e nen nco v podku. Dt nebo blzkho
lovka, kter je v emon nepohod, meme pochovat, pohladit, pitulit
nebo obejmout.
Empatie inem
Slova mus jt nkdy ruku v ruce se skutky. Jsou situace, kdy nesta
dt najevo jen porozumn, ale je teba tak odstranit pinu bolesti nebo
jin nepohody. Teprve tehdy nae slova padnou na rodnou pdu. Metaforicky
109
to meme vyjdit tak, e kdy m nkdo ze a my mu meme podat
pohr vody, nebudeme mu jen kat, e ze dovede lovka potrpit, ale ze
veho nejdv poskytneme vodu.
Dodaten empatie
Me se stt, e se v situaci, kdy je druh v emocch, neuhldme"
a ekneme mu nco neempatickho, co jeho nepohodu jet zv. Dobr
zprva je, e se to d napravit - empatii meme projevit dodaten. Nap-
klad: V, uvdomila jsem si a te, e jsi ml nron den, a proto se ti na ten
nkup nechtlo. A to moje popohnn ti asi taky nepidalo na nlad.
Uspokojen pn v pedstav
Nkdy dti tou po nem, co bychom jim rdi dopli, ale v dan
chvli to nen mon. V rmci empatick reakce s nimi o tom ale meme
hovoit. V knize Jak mluvit, aby dti naslouchaly, jak naslouchat, aby dti
mluvily" nazvaj jej autorky tento typ empatick reakce uspokojenm pn
ve fantazii".
V matesk kole napklad nkter dti tce sn odlouen od ma-
minky. Nkdy pomh bn empatick reakce - naslouchn a pojmenovn
pocit dtte: Tob se stsk, vi... Byl jsi zvykl bt s maminkou skoro pod
a te ti chyb... Jindy ale pojmenovn pocit emoci nezti a naopak
vyvol dal vlnu ltosti a ple. Dochz k tomu zejmna u dt, kterm se
empatie jinak moc nedostv a kter slchvaj spe zlehovn, rady,
pouovn: Nebre, jsi pece u velk. Maminka pijde. Poj si hrt tady s tou
stavebnic. Kluci neplou. Takov reakce vedou k potlaovn pocit, kter
pak mohou po projevu empatie propuknout" - jako by si dt eklo: Te
konen mu plakat."
V takovch situacch pomh uspokojen pn v pedstav - tm, e si
s dttem povdme o pedmtu jeho touhy. Bu jsou to oznamovac vty: Ty se
u maminky neme dokat... U se t, co spolu budete dlat... anebo otzky:
Kde asi maminka te je?... Co asi dl?... Co spolu budete dlat, a pijde?...
V kapitole III. i v tto kapitole jsme mluvili o riziku otzek a vyptv-
n. Pokud vak citliv volenmi otzkami rozvjme tma, kter nastoli-
lo dt, je to v podku. Jde o otzky z okruhu tch, ktermi zveme dti ke
spoluasti, nikoli o ntlakov vyptvn nebo kontrolu. Pomh tak, kdy si
dt me maminku namalovat nebo pinst jej fotografii.
V jedn kolce se nm na zatku roku naskytl dojemn pohled na nkolik dt
placch nad fotografiemi svch maminek. Jak nm ale sdlily uitelky, adaptace tchto dt
probhla rychleji, ne kdy s dtmi o jejich pocitech nemluvily a snaily se odvst jejich
pozornost k hrakm a hrm.
110
Empatick reakce nen univerzln dovednost
Lid se nkdy sna reagovat empaticky i v situacch, kdy je na mst
pouit jinch komunikanch dovednost a postup.
Empatick reakce je vhodn pedevm pro situace, kdy my
sami jsme celkem v pohod a chceme dt najevo zjem o druhho
lovka, kter prov njakou zt nebo nepohodu. Ani v tchto situacch
vak nen jedinm monm zatkem. D se pout teba tak popis, informa-
ce nebo vbr. Vemi tmito dovednostmi signalizujeme respekt a partnersk
pstup. Empatick reakce m vak jet dal pozitivn dopady tkajc se
zejmna rozvoje osobnosti a vztah.
Kdy jsme sami v negativnch emocch, je tk projevit empatii. Zvl
tehdy, kdy ns druh strana napad nebo zrauje, je na mst sebeobrana"
v podob j-vrok, nikoliv empatie!
Empatick reakce nen souhlas
Jak u jsme zmnili v 1. sti tto kapitoly, musme rozliovat emo-
ce (napklad vztek) a jejich projevy (agresivn chovn).
Pijmout meme vechny emoce, nevhodn projevy chovn
vak mme prvo omezovat.
Napklad: Vidm, e jsi na Ondru natvan, to se ale d dt najevo
jinak ne kopnm! Nebo: Kad m prvo se nkdy rozzlobit, sv slova bychom
ale mli vit
Vedle pojmenovn toho, co asi prov, dostalo dt tak informaci
o nevhodnm vyjden svch emoc. Pozor, abychom nesklouzli k vytn
nebo kzn.
Od empatick reakce k een problmu
Jsou situace, v nich vystame s empatickou reakc. V mnoha jinch
situacch jsou projevy empatie jen prvnmi, pro dal komunikaci vak zsadn-
mi lnky cel srie dovednost a postup, kter u smuj k een uritho
problmu. Empatick reakce se d inn kombinovat s dovednostmi popsan-
mi ve III. kapitole. Neukod ale pipomenout si zkladn zsadu respektujc
komunikace pi een problmu s druhm lovkem (a je to dt nebo dosp-
l): Bt prvodcem, nikoliv eitelem. Nevnucovat druhm lidem svoje
een, ale pomhat jim, aby nalezli to svoje. Poskytnout jim prostor,
pibrat je ke spoluasti, dvat informace a umonit vbr.
Prvnmi vtami, kter meme mt v zloze, kdy vidme, e se emoce
ztiily a druh osoba je ochotna a schopna zabvat se eenm njakho
problmu, mohou bt otzky, ktermi otvrme prostor pro jej aktivitu
a nvrhy: Co by ti pomohlo? Chce se mnou o tom jet mluvit? Co te
navrhuje? Mu pro tebe nco udlat? a dal otzky, kter provokuj
k pemlen a hledn een z vlastn hlavy.
111
Na dvou skutench pbzch si meme ukzat, jak se d empatick
reakce pout i v nronjch situacch bnho ivota. Oba pbhy tak
zeteln ukazuj, e empatie neznamen souhlas a lze ji kombinovat
s innm vymezenm hranic.
Prvn pklad je z dtskho domova.
Luk, asi 15tilet, vtrhl do dvho pokoje, zaal vyhazovat vci z Heleniny skn
a vyhroovat, e ji zabije. Situace vypadala vn a mlad vychovatelka bela na druh
oddlen, kde slouil veern smnu mu. Konflikt zpozorovala jin pracovnice domova
a pokusila se jej eit. Pistoupila k rozzuenmu chlapci a oslovila ho:
Luki, vidm, e jsi na Helenu podn natvan. (Luk se zarazil.)
V, ale vrazit takhle k dvatm na pokoj a rozhazovat jim vci, to je fakt nepijateln.
Jestli chce, meme si o tom promluvit, a se trochu uklidn.
Po tchto tech vtch pestal Luk vyhazovat vci ze skn a odeel, i kdy natva-
n. Vyhrocen konfliktu bylo odvrceno jet ped pchodem obou vychovatel.
Druh pbh je ze zvltn koly.
Kja byl fyzicky zdatn chlapec z osm tdy. Jednou za pan uitelkou pibhly dti:
Pan uitelko, rychle, Kja bije pan uklzeku! Uitelka bela dlouhou chodbou, co j umo-
nilo trochu si promyslet, jak bude reagovat. Na mst se ukzalo, e Kja uklzece pouze"
sprost nadval. Uitelka nejprve poprosila uklzeku, aby se vzdlila, s tm, e se za n potom
zastav.
Pak ekla chlapci: Asi jsi podn natvan, kdy tohle k!
Bodej ne, durdil se, nem mi nadvat, e mm boty jako z pole!
To se t asi dotklo...
Jo, to se mi nem kat, odpovdl u klidnji.
Nikdo nem rd, kdy mu druz nadvaj...
No..., nem.
Kdy uitelka ctila, e emoce opad, pohldla na Kjovy boty, on tak - a ekl:
J jsem si je nestail oistit.
Tak co s tm te udl?
Asi bych se ml zout.
V, myslm, e by bylo sprvn dt to do podku i s pan uklzekou. Kdy se s nkm
pohdme a chceme se s nm zase usmit, pome, kdy se omluvme. (lo o informaci
o omluv, nikoli pkaz!)
Kja se druh den uklzece skuten omluvil.
Ty, kte s empatickou reakc nemaj zkuenosti, by pi sledovn tto
situace mon napadlo, e pan uitelka je na toho drzho kluka moc mkk"
a e je mu teba dt co proto. Mohli by se do konfliktu dokonce v podobnm
duchu vloit. Mon, e by takto uvaovala a reagovala i pan uklzeka,
a proto ji uitelka podala, aby mohla zstat s Kjou o samot. Zkusme
pbh domyslet v dalch souvislostech.
Jak by se konflikt vyvjel, kdyby uitelka zareagovala obvinnm?
Jak by na obvinn pravdpodobn reagoval Kja?
Jak by to potom dopadlo s omluvou?
Lze si tak pedstavit odlin prbh cel situace. Co kdyby uklzeka
namsto tonch slov pouila vi Kjovi popis a informaci? Co konkrtn
mohla ct?
Mete si zkusit zformulovat a zapsat 2 - 3 empatick vty, kter
mohla pout uitelka, aby projevila porozumn i uklzece.
Podstata empatick reakce se d shrnout do nsledujcho pehledu
neefektivnch a efektivnch reakc.
msto posuzovn - naslouchat a pijmout pocity druhho
msto zlehovn - brt vn
msto otzek - projevit zjem oznamovac vtou
msto rad - dt druhmu prostor, aby sm nael een
msto litovn - projevit ast a vyjdit podporu
msto svalovn viny - pomoci druhmu hledat pozitiva a monosti
een
Cvien
Nabzme vm, abyste si zkusili zformulovat empatick reakce, kter-
mi byste zaali komunikaci z va strany v nsledujcch situacch. Ukzky
monch reakc jsou na konci kapitoly.
Dt k:
1. Dnes jsem dostal tyku z pololetn psemky z matiky!
2. Zase se mi holky smly, e mm aktovku jako z prvn tdy!
3. Ta Milada je pitom! J ji nenvidm!
4. Ten pokoj je stran mal a jet tu musm bt s brchou! Chci mt
svj pokoj!
5. Pod se o m star jako o mimino!
6. Vbec se mi nelb, jak vypadm!
7. J se ten djepis snad nikdy nenaum!
V partner/partnerka k:
8. Cekal jsem u toho doktora dv hodiny a nakonec jsem musel odejt,
protoe jsem slbil, e do deseti budu v prci. A to jsem byl objednan!
9. Dal jsem si s tm rozborem takovou prci, a f neekl ani dkuji"!
112
Potal jsem s tm, e dnes ten kol donese.
ekala jsem, e zavol. Mla jsem o tebe strach.
Dti, v hovor m ru.
Ml jsem dnes hrozn den. Poteboval bych te tak plhodinku klidu.
Nesnm ekn.
Mm z t zkouky strach.
Je to pro m docela tk, ale potebovala bych o tom hovoit. Byla bych
rda, kdyby sis na m nasel as.
Jsem zklaman, e se nedodrel ten termn pedn bytu.
J-vrok je komunikan dovednost, kterou sdlujeme, jak se ctme
a pro, s m jsme potali nebo co potebujeme a oekvme.
V irm smyslu jsou j-vroky jakkoliv sdlen o ns samot-
nch. Pouvme v nich tedy tvary zjmena j (j> mn, mi, mne, m).
Napklad: Mm jet tak na hodinu prci na potai. Pak uvam veei. Je
teba, abyste mezitm oloupali brambory. Ve III. kapitole jsme se u s podobnmi
vtami setkali u komunikan dovednosti informace.
V um smyslu se oznaen j-vrok" pouv pro sdlen, v nich
hraj roli nae emoce a pn. Napklad: Dti, mrz m, e jsme se nedokzali
dohodnout. Doufm, e se k tomu ztra vrtme a pokusme se vymyslet een. J-
vroky meme vyjadovat bu emoce negativn (Jsem z toho jednn zklama-
n.), nebo pozitivn (Mm moc fajn pocit, kdy pijdu dom a ve, na em jsme
se dohodli, je hotovo.).
Hlavnm tmatem tto kapitoly je zvldn negativnch emoc, budeme
se tedy zabvat j-vroky v souvislosti s vyjdenm na nepohody v njak
ztov situaci nebo kdy n chovn pekroilo pro ns nosnou mru.
Pouit j-vroku v takovch situacch me plnit tyto funkce:
Dvme jimi najevo, e jsme si vdomi, co se s nmi emocionln
dje, a e pebrme odpovdnost za sv emoce. (Neobviujeme
druh, e za nae emoce mohou oni.)
Je to informace pro druh o tom, co provme, a u na tom maj
njak podl nebo ne.
ni
7. Vad mi, e... Oekvm, e...
J-vrok
1. Hovome o tom, jak se ctme (zsadn pouvme tvary zjmena
j - j, mn, mi, mne, m).
2. Sdlujeme, co vyvolalo nae emoce (zkladn komunikan doved-
nost je pi tom popis nebo informace).
3. Vyjadujeme sv pn nebo oekvn, jak situaci eit.
asto se pouv jen prvn nebo jen tet st j-vroku.
1. Hovome o tom, jak se ctme
Mluvme o sob, o svch pocitech, kter v ns urit situace, udlost
nebo chovn druhho vyvolv. Z gramatickho hlediska je podmt tchto
vt v 1. nebo 3. osob. Tm se vyhneme obviovn, kritice nebo jinmu
hodnocen druhho. Vty, kter vyjaduj hodnocen, zpravidla obsahuj z-
jmena ty, tebe, ti, tvj (tv, tvoje) nebo vy, vs, vm, v (vae).
U se opravdu zlobm! (Namsto: Te jste m rozzlobili!)
U toho mm dost! (Namsto: Jsi vn nespolehliv!)
Vad mi kik. (Namsto: Z toho vaeho kiku m ran mrtvice!)
Tohle m docela zklamalo. (Namsto: e se nestyd!)
Ironii nemm rda. (Namsto: Jak to se mnou mluv?!)
Zsadn mluvme jen sami za sebe - nikoliv za dal osoby: M to rus
(nikoliv: Ns to ru), mn vad, e... (nikoliv: nm vem vad, e...). Dleit je
pravost, upmnost naich sdlen - mluvme o svch skutench pocitech.
Nebudeme tedy kat: J jsem smutn, kdy s nmi lomcuje zlost. To nkdy
dospl, zvlt uitelky, kaj menm dtem, protoe se domnvaj, e dvat
najevo hnv je nesprvn a dokonce neprofesionln. Dti z toho ale mohou bt
zmaten. Jednak dost dobe nechpou, pro by mla bt pan uitelka smutn
kvli neuklizenm hrakm (samy znaj pocity smutku z docela jinch pin),
jednak vnmaj neverbln strnku sdlen - tn hlasu, a ten zeteln nem smutn.
Citlivj dti s dobrm vztahem k dosplmu na to pravdpodobn zaberou",
114
Nkdy m j-vrok vznam jako signl STOP! - tady u se pekrauj
nosn meze!
J-vroky slou jako neton, neagresivn vyputn" emoc (kdy
sdlme, jak nm je, ulev se nm).
J-vroky chrnme nai vlastn sebectu - dvme jimi najevo, e
nestrpme, aby se k nm druz chovali nepijateln, a e si zasluhujeme
respekt.
Z eho se skld j-vrok
J-vrok me mt ti sti:
115
ale tento postup je vlastn manipulac a citovm vydrnm. Star dti jsou ji
schopn to rozeznat a vi manipulacm se brn.
Tak tn hlasu by ml odpovdat naim emocm - me bt zve-
n, razantn nebo rozzloben, nkdy teba i smutn.
Podobn jako u empatick reakce, kterou nkdy musme vcekrt zopakovat,
meme i o vlastnch emocch hovoit ve vce vtch, mrn tomu, jak siln jsou:
Tohle m fakt vyt! Byli jsme domluveni, e pejsek zstane na zahrad.
Kdy si pedstavm, co prce to d tady te uklidit, mm docela pokaenou
nladu, potala jsem s tm, e te pjdeme na nkup...
Pokud chovm vtch dt (nebo dosplch, teba partnera) pekrauje
urit meze a my se stle budeme tvit trpliv, vstcn a klidn, me dojt
k zsadnmu nedorozumn. Druz si n klid toti mohou vykldat jinak:
jako nezjem,
mohou mt pocit, e vechno je v podku,
mohou si myslet, e pedvdme, jak jsme dokonal a neprsteln"
(a oni naopak nemon).
Zvlt posledn vklad mue vyvolal snahu zjistit, zda takov dokona-
lost nem nkde trhlinu. Dti pak budou ve svm nevhodnm chovn sp
pokraovat nebo jet pitvrd", aby si otestovaly, co vydrme. Pak se me
stt, e u situaci nezvldneme a tlakov hrnec" vybuchne.
2. Sdlujeme, co vyvolalo nae emoce
V tto sti j-vroku meme hovoit o pinch na nepohody. Ko-
munikanmi dovednostmi jsou popis a informace. Pipomnme zsadu pro
jejich pouit - hovoit o problmu samotnm, nenavet se" do osoby,
jej chovn nai nepohodu vyvolalo (vyhnout se vytn, srovnvn,
moralizovn...). Opt pome gramatick hledisko - pouvat 1. nebo 3.
osobu, vyhbat se 2. osob. Nkdy to ale nejde, a pak plat pravidlo pout
2. osobu v neutrln podob a zdret se vech vyjden, kter by vyznvala
jako obviovn a negativn hodnocen.
Zlobm se, e ty hraky nejsou jet uklizen. (Nikoliv: ...e jsi neuklidil
ty hraky.)
Jsem uz rozladn. ekla jsem, e potebuji ty oloupan brambory do
pl est. (Nikoliv: ...e jsi neoloupal ty brambory.)
Mm vztek. Nemu usnout, kdy vm, e nejsi doma. Byla jsi venku
o vce ne dv hodiny dle, ne jsme se dohodli. Mla jsem o tebe strach.
(Namsto: Kvli tob jsem nemohla spt. Copak ty nev, kdy jsi mla pijt?
Jak si to vbec pedstavuje?!)
Sdlit pouze informace o tom, CO vyvolalo nae negativn emoce, nen snad-
n, protoe mme sklon napadat OSOBU, jej chovm nai nepohodu vyvolalo.
' Vce o tomto tmatu najdete v knize H. Lernerov Tanec hnvu (1997).
116
To vak zkonit vzbuzuje negativn emoce i u druh strany, a je to dt
nebo dospl. Dostav se reakce, kter jsme popisovali v kapitole o neefektivnch
komunikanch zpsobech - na snahou je v prv ad zbavit se pocitu ohroen,
nikoliv chovat se doucm zpsobem. Reakc na obvinem bv odmlouvn, vzdor,
hdka, protitok, zlostn chovn, kik anebo se prost tvit, e se m to netk.
Nejleh je neudlat nic - u tm Lze vyhrt a zachovat si tv".
Je-li ve ze situace a souvislost patrn, je proto lpe tuto st vynechat.
3. Vyjadujeme sv pn nebo oekvn, jak situaci eit
I kdy se pi j-vrocch vyhbme obviovn, mohou bt takov sd-
len pro druhho pesto nepjemn. Tet st j-vroku slou k tomu, aby-
chom negativn emoce druh strany vyvili poukznm na monosti pozitiv-
nho een problmu. Skrytm poselstvm tto sti j-vroku je, e nechceme
setrvvat v nepohod a pejeme si, aby se vci i vztahy daly zase do podku.
Souasn dvme druhmu najevo, e ho povaujeme za hodnotnho a kompe-
tentnho lovka schopnho eit problm. Pn a oekvn, kter sdluje-
me, se mohou tkat ptomnosti nebo budoucnosti.
Nesouhlasm s tm, e se o tom konfliktu u nem mluvit. Myslm si, e
by bylo sprvn, aby ses Jirkovi omluvil.
Ctm se tou situac zaskoen. Potebovala bych as na rozmylenou.
Navrhuji sejt se za dva dny.
Jsem rozladn z toho, jak to dopadlo. Asi by bylo dobr pt lpe
zvit, co je v naich monostech.
Podle okolnost meme nebo nemusme tet st j-vroku pout. D
se tak pout zcela samostatn, jak je uvedeno ve III. kapitole o efektivnch
komunikanch postupech.
J-vroky pomhaj obma stranm
J-vroky jsou informac pro druh - e nco provme a potebuje-
me, asto v souvislosti s tm, e jejich chovn pekroilo urit meze.
Kdy lid ct hnv, zklamn, asto sahaj k obviovn, moralizovn,
vytn, souzen druhho lovka. Vlastn tm kaj, e chtj, aby se zmnil,
a oni sami se sebou nehodlaj dlat nic (pro tak, kdy na vin je ten dru-
h!).* Prv tyto zpsoby vak zabrauj druhm, aby se mnili - ct se urae-
ni, doteni, ct hnv nad osoovnm svho charakteru. To jim umouje, aby
si nepipustili svj podl na situaci - co je pedpokladem, aby se sebou nco
udlali. Psychologov v poradnch velmi dobe znaj oekvn a pn,
s ktermi pichzej rodie i manelt partnei: aby se zmnilo dt nebo
partner. Nemme moc zmnit druhho lovka. Jedin osoba, kterou
Pokud nejsme v silnch negativnch emocch, je innj pouvat
namsto prvn sti j-vroku, kterou vyjadujeme svoji nepohodu,
pozitivn sdlen o tom, co oekvme, a ppadn doplnit informaci,
jak to bude mt pozitivn pirozen dsledky.
Potebuji te asi 10 minut klidu a va pozornosti, abych mohla vyloit
ltku. (Namsto: Vad mi, e nemohu v klidu vyloit ltku.)
Oekvm, e budeme jednat na rovinu. (Namsto: Nelb se mi, e
nejednme na rovinu.)
Vypad to, e by se z toho mohl stt problm, chtl bych to eit.
(Namsto: Zanm bt natvan, e z toho dlme problm.)
Bylo by fajn, kdyby bylo uklzen hotovo vas, abychom mohli co nejdv
vyrazit na ten vlet. (Namsto: Zlobm se, e jet nen uklizeno.)
117
meme zmnit, jsme my sami. Mme vak monost jasn vyjadovat, jak
chovn nejsme ochotni snet, a co hodlme dlat v ppad, e by takov
chovn pokraovalo. J-vrok je k tomu dobrm nstrojem. Neton for-
ma dv druhm anci sv chovn zkorigovat.
J-vroky pomhaj ale tak nm samotnm - ulevit svm emocm,
chrnit svou sebectu, uvdomit si nco o sob. K tomu, abychom si uvdomi-
li, jak se ctme, pro, a co bychom potebovali, nen vdycky ani nutn kat
to nahlas. Kad zail situaci, kdy mu pomohlo, e si uvdomil sv negativn
emoce, a zadil se podle toho - odloil dleit rozhodnut, vyhnul se dal
konfrontan komunikaci, zmnil innost, odpoinul si...
J-vrok vyjaduje, e to nejsou druz, kte maj vldu a moc nad
naimi emocemi, ale e jsme to my sami. Pokud si ekneme: ON/ONA m
natval/a!, jako bychom tm kali, e nkdo jin je zodpovdn za to, jak se
te ctme, a my s tm vlastn nememe moc udlat. Jako bychom ekali, e
ti, kte ns natvali, ns zase odetvou".
Pokud si ekneme: J mm te vztek!, vyplv z toho, e je to n
vztek a pedevm na ns zle, co s nm udlme. Kdy to ekneme nahlas,
dvme tm najevo i svmu okol, e pijmme zodpovdnost za sv emoce.
Mluvit sp o tom, co si pejeme, ne o tom, co nm vad
J-vroky, kter vyjaduj negativn pocity, by se nemly pouvat pli
asto. Daly by se pirovnat k soli nebo koen - jsou dleit, ale nesm jich
bt moc. Vyjden negativnch emoc pedstavuje u dost siln kalibr". Kdy
se pouv asto, pestvme mu pikldat vhu a ztrcme tak innou komu-
nikan dovednost.
J-vroky se daj tak zmrnit tm, e nemluvme o negativnch emo-
cch pmo, ale spe nepmo - tak e popeme, co jsme oekvali
nebo v co jsme doufali (a co nenastalo a pineslo to negativn pirozen
dsledky).
Neekal jsem, e to tak dopadne.
Myslela jsem si, e ta vc zstane mezi nmi.
Pedpokldal jsem, e dnes pijdou vichni. Kdy nejsme komplet, nem-
eme to doeit
Cekala jsem, e bude kuchy uklizen. klid ns te zdr.
Kdo pouv j-vroky, ml by pouvat i empatickou reakci
Pouit j-vrok je v nkterch situacch zcela na mst. Souasn
vak mohou pedstavovat vbr z citovch kont, kter u druhch mme. Po-
kud chceme udret nae vztahy s druhmi na dobr rovni, je teba vzjemn
citov konta zase dorovnvat. Jednm z prostedk, kter k tomu meme
pouvat, je empatick reakce. Dalo by se ct, e kdo vi lidem ve svm okol
pouv j-vroky, ml by pouvat tak empatickou reakci. J-vroky dvme
najevo, e oekvme, e druz budou brt ohled na to, jak se ctme a co
potebujeme. Empatickou reakc dvme najevo, e se sname pochopit, co
ct a potebuj zase druz.
J-vroky pouvme v situacch, kdy jsme ve vtch emocch
my, empatickou reakci v situacch, kdy jsme celkem v pohod
a v emocch jsou druz. Ob dovednosti se mohou pout i souasn.
Kdy jsou emoce na obou stranch, pomh takov reakce oetit ob
emon zrann". Podle okolnost lze jako prvn pout empatii a potom j-
vroky nebo to udlat naopak nebo ob dovednosti stdat.
Asi ses dobe bavila, to pak lovk zapomene na as (tn nesm bt
ironick i posmn!). Ale j jsem se o tebe bla. Opravdu bych si pla, aby
se nae dohody o tom, kdy pijde, plnily. Nebo: Jsem fakt natvan! Je to tento
tden u podruh... Vm, e ses dobe bavila, ale pesto si peji, aby se nae
dohody dodrovaly. Nebo abys alespo dala vdt, e jsi v podku.
Nejsp jsi ml dvody, pro jsi tu prci neudlal. Ale mn te stoj zase
moje prce.
Ctm se nepjemn, kdy se o t vci dozvdm od dalch lid... Mon
jsi ml strach mi to ct...
Vidm, e se ti do toho ndob nechce. J u ale ekat nemu, potebuji
mt do deseti minut voln dez.
118
119
Pomh vytvoit si slovnk"
Abychom umli hovoit o tom, co provme a potebujeme, nebo
o tom, co provaj a potebuj druz, neobejdeme se bez roziovn slovn
zsoby pro pojmenovn emoc, motiv, pn, oekvn. Nkter vty nm
zpotku mohou znt nepirozen, umle, ale postupn meme najt takov
slova, kter budou znt pirozen a vrohodn nm samotnm i lidem, kterm
jsou urena.
J-vroky ani empatick reakce by nemly bt frzemi, kter opakuje-
me pod dokola (Vad mi, e..., To pro tebe muselo bt nepjemn...). Neotel
a upmn sdlen maj vt inek. Ilustruje to nsledujc pbh:
Matka mluvila na svho syna, ten ale moc neposlouchal, co k, a zaal se k n
otet zdy. Matka pouila j-vrok: V, patn se mi mluv k tvm zdm. Syn se okamit
otoil a zaal naslouchat.
Radji nebudeme pli asto pouvat slova: Nelb se mi, e..., zejm-
na vi dtem. Me to vyznvat tak, e nco se dl nebo nedl nikoliv
proto, e je to dleit a potebn, ale hlavn proto, aby se nm to lbilo.
Kdy se nesetkme se vstcnost
Nkdy mohou druz reagovat na j-vrok bez vstcnosti nebo pokrauj
v agres.
ekneme teba: Vytn mi vad. Rd/a bych o tom mluvil/a, ale ne
tmto zpsobem.
Partner nebo kolega reaguje: Mn je jedno, e ti to vad. To je tvj problm.
V takovm ppad bv nejinnj se v dstojnost zopakovat j-
vrok jet jednou: Ale mn to opravdu vad, j to nechci, ppadn: V,
opravdu bych chtl/a, aby... a zmnit tma hovoru nebo odejt. Vyhneme se
tak neplodn komunikaci navozujc dal negativn emoce, kdy jeden opakuje,
e mu nco vad, a druh, e mu to nevad nebo e jemu vad nco jinho.
asto je takov nevstcnost jenom projevem nedostatench socilnch do-
vednost. Nkte lid nevd, jak reagovat, kdy jim druh k, e je mu nco
lto, e ho nco bol, mrz a podobn.
Tento postup chrn tak nai sebectu. I kdy neuspjeme, ekneme
si neagresivn sv, dvme jasn najevo svj nesouhlas.
Odejt nebo zmnit tma rozhovoru me bt nkdy namst i vi
dtem - aby nezaaly situaci vnmat jako boj o moc, mly as uvdomit si, co
ct druh lovk, a jak dsledky vyvolalo jejich chovn. V XI. kapitole
0 prevenci popisujeme, jak je mon uit dti j-vrokm, ale tak omluvit se
1 pijmout omluvu.
Cvien
Zmnit tyto vty na j-vroky znamen mluvit o sob, o svch pocitech
nebo o svch pnch a oekvnch. Na oznaen zdroje problmu se hod
popis nebo informace.
Klro, neperuuj m!
Zase jsi ten kol nedonesl, i kdy sis mohl vybrat, do kdy ho donese. J
u nevm, co s tebou mm dlat.
Na vs vbec nen spolehnut, ty kytky jsou pln uschl!
Jak si to pedstavuje, e nezavol, kdy se takhle zpozd! Pt
prost mus zavolat, i kdybys ml jt hledat telefonn budku!
Bute te chvli zticha a poslouchejte!
Ukzky empatickch reakc ke cvien na str. 112 (v nkterch
situacch je ji naznaen pechod k een):
1. Asi jsi ekal lep znmku... Te si dl starosti, co bude mt na
vysvden... Mon peml, jestli si to me njak opravit...
2. Vidm, e t to mrz... To se lovka dotkne... Asi jsi to od nich
neekala, kala jsi, e spolu vychzte docela dobe...
3. Ty jsi ale podn rozzloben... Asi se stalo nco, co t nadzvedlo...
Meme se na nkoho zlobit, ale d se to ct i jinak...
4. Urit by bylo moc fajn mt svj pokoj... M njak nvrh, jak to
udlat, kdy jste s brchou dva a jin pokoj u nemme?... Jak by sis chtl
zadit svj pokoj, kdybys ho mohl mt?
5. Asi bys chtl bt vc samostatn... Mon u jsi pemlel, v em se
um o sebe postarat sm... Jestli chce, me mi o tom ct vc...
6. Zd se, e nejsi moc spokojen... Chce se mnou o tom mluvit?
7. Zapamatovat si vechny ty letopoty nen jen tak... Napad t nco, co
by ti pomohlo?
8. To lovka natve, kdy s nm pot, naplnuje si as a pak to
nevyjde... Takhle ztratit dv hodiny...
9. To jsi asi docela zklaman... Cekal jsi, e tu prci ocen...
I
Ukzky j-vrok ke cvien na tto stran:
Klrko, rda bych to doekla cel.
Pokud je v tv moci ten kol udlat, trvm na tom, abys jej donesl
v termnu, na kterm jsme se dohodli, anebo navrhl nejbli mon jin termn.
Je mi skoro do ple, kdy vidm, e ty kvtiny zejm nepeily, e jsem
byla pr dn pry.
Kdy dlouho nejde, mm strach, e se nco stalo, a taky se zlobm, e
nevol. Opravdu bych chtla, abys to vzal v vahu a kdy se nkde zdr,
zavolal.
Dti, potebuji te chvilku ticha, protoe vm chci nco vyprvt.
120
Rizika trest ve vchov
Kdykoliv se hovo o autoritativnm, mocenskm pstupu, dve nebo
pozdji se diskuse sto k tmatu trestn. Toto tma vyvolv emoce a nedo-
rozumn. Nkdo dv najevo, e nen zastncem trest, a jin si to pelo"
tak, e dotyn zastv volnou vchovu bez hranic, kde si dti dlaj, co chtj.
Jak naznaujeme u v nzvu tto kapitoly, povaujeme tresty za rizikov pro
zdrav duevn a sociln vvoj dt. Neexistuj dn sprvn, pimen
i nutn tresty. Jakkoliv trest je rizikem svoj podstatou. Na nsledu-
jcch strnkch se sname pinst pro toto tvrzen argumenty. Souasn
vak zastvme nzor, e nesprvn chovn nem zstat nepovimnuto,
a se jedn o dti nebo dospl. Kdy dochz k pekraovn psanch
i nepsanch norem dobrho chovn, k poruovn dohod a pravidel,
k ubliovn, je teba reagovat.
Otzka tedy nezn jen zda trestat i netrestat, ale spe: Jak jinak,
kdy ne tresty, vymezovat hranice a postupovat pi budovn sprvnch
norem chovn nebo jejich poruovn?
Mon se po peten tto kapitoly mnoha lidem ulev, kdy zjist, e trestat
nemus - a pesto mohou bt dobrmi a zodpovdnmi vychovateli.
121
1. Pro vlastn trestme
Spolen s astnky naich semin jsme postupn vytvoili seznam
dvod, pro se nkdy uchylujeme k trestn. Nejde zdaleka vdy jen
o ulechtil", vchovn dvody. Mnohem astji, ne jsme nkdy ochotni
pipustit, me hrt roli zvyk, nezvldnut emoce, mocensk motivy,
bezradnost, pohodlnost nebo osobn problmy. Meme tak hovoit
o dvodech pedkldanch, oficilnch", o kterch mluvme, kdy chceme
tresty obhjit, a dvodech skrytch, kter mohou bt skryty nejen ped
nam okolm, ale i ped nmi samotnmi.
Dvody trestn
Vchova
pocit zodpovdnosti; chceme dtem vtpit mravn principy, chceme,
aby dodrovaly povinnosti, sliby, dohody a pravidla
chceme, aby si uvdomily hranice a meze (signl stop")
chceme, aby zmnily sv chovn, napravily, co zpsobily
pro ponauen
pro vstrahu ostatnm
prevence - chceme zabrnit dalmu nedoucmu chovn
Tradice, pevzat sociln model
model vchovy pevzat z vlastn rodiny; zvyk
pedstava, e tresty jsou nutnou soust vchovy a my bychom selhali
jako zodpovdn vychovatel, kdybychom netrestali (i kdy se nm nechce)
poslunost jako vchovn hodnota
sociln tlak (oekvn dalch dosplch, e dt potrestme)
Emoce
emon nezvldnut situace; odreagovn vlastnch negativnch emoc,
patn nlady (kter ani nemus souviset s nevhodnm chovnm dtte)
vztek, zlost, strach o dt, o jeho bezpenost a zdrav
zmrn ventilace vlastnch emoc
Potvrzen moci
uznn autority; chceme prosadit svou pravdu
dokzat si a udret svou moc (motivem potrestn nen to, e dti udlaly
nco nesprvnho, ale spe e to udlaly jinak, ne jim dospl nadili)
pocit nadazenosti
pomsta, odplata
uspokojen z utrpen druhho
122
2. Trestn me pokodit emon, sociln a morln vvoj
A se zd dvod pro trestm oprvnn nebo ne, a je trest vykonn
s rozmyslem nebo pod vlivem emoc, rizika trestm jsou stejn. Podvme se na n.
Tresty ns u, e mt moc je dleitj ne chovat se sprvn
Ve vlaku, v kup pro rodie s dtmi, sed otec se dvma chlapci. Star je asi osmi-
let, mlad tak ptilet. Zjevn za sebou maj kus cesty, oba se nud, star pokou a provo-
kuje bratra. V jednu chvli do nj schvln prudce str, a mlad bratr ztrat rovnovhu
a uhod se do hlavy o stolek pod oknem. Nato se rozple a se slovy: On m stril! se obrac
k otci. Tomu dochz trplivost a d starmu synovi pohlavek s komentem: Chce, aby si
rozbil hlavu? Copak nevid, e je men ne ty? Mladm dtem se neubliuje!
Mon si kte, e tatnek zashl po prvu, e takhle by zareagovala
ada rodi. Kdybyste te ale opt na chvilku peruili ten a poloili si
otzku, co se o ubliovn prv nauil potrestan chlapec z naeho pbhu,
cel situace se najednou me zat jevit trochu jinak.
Chlapec slyel, e nem ubliovat, souasn vak prv na vlastn
ki proil, jak nkdo ublil jemu, by ve jmnu dobrch mysl. Co se
vlastn dti u trestnm? Jak je skryt poselstv trest? Odpo-
v na tuto otzku je klovm bodem cel kapitoly o trestech.
123
Nevdomost
bezradnost, neznalost alternativ, neschopnost eit situaci jinak
pocit bezmoci (dospl nechaj dti dlat, co chtj, a pak si s nimi
nevd rady")
asov stres
snaha reagovat na nevhodn chovn dt, i kdy je mlo asu
Pohodlnost
rychl een (krtk proces")
psobit vchovn, ani by to stlo moc nmahy
mt klid
Osobn problmy
odreagovn vlastnch problm
nesplnn oekvn, zklamn
nladovost, nava, podrdnost
problmy v komunikaci
Respektovat a bt respektovn.
Kdy se ekne uen, pedstav si mnoho lid uen, jak probh
v tradin kole, tedy osvojovn uritch vdomost na zklad vkladu uite-
le. Tut metodu pouil tatnek v naem pbhu - ekl svmu synovi, e
nem ubliovat, a pravdpodobn byl pesvden, e svm slovm dod vt
vhu, kdy je doprovod trestem.
To, co pouze vyslechneme, je nejmn innou cestou, jak si nco osvojit
a pouvat. Vzkumy hovo asi o 10% innosti. Mnohem vce si osvojujeme
a pamatujeme to, co sami proijeme - vzkumy uvdj innost kolem 80 %.
Sociln uen npodobou, provzen kladnmi nebo zporn-
mi emocemi, je v ivot dtte tm nejmocnjm uenm.
Jestlie to, co slyme, je v rozporu s tm, co provme, ume se
v mnohem vt me z toho, co provme. Chlapec v naem pbhu tedy
slyel, e nem ubliovat, ale to, co prv proil, s sebou neslo jin pouen.
A necht, otec svmu synovi udlenm trestem prv sdlil, e v ivot
meme ubliovat druhm. Je k tomu vak poteba zajistit si nad
nimi moc.
A pesn to udl star chlapec z naeho pbhu, jakmile se k tomu
naskytne pleitost:
Chlapci si chvli docela tie nco dlali. Otec odchz na toaletu. Jakmile zmiz v ulice,
star bratr ude mladho se slovy: Zalobniku! Tady m - a bda, jestli to ekne!
Facka putujc svtem" nala svoji dal ob. Je otzkou asu, kdy
mlad z obou bratr pouije tento model chovn dl. Kdy nebude mt po
ruce nikoho slabho, me si vyzkouet svoji moc nad vcmi nebo teba
zvaty. Anebo bude chtt vytrestat ty, kte se vi nmu chovaj mocensky.
Protoe to nejde pmo, pjde na to sp oklikou, s pomoc jinch lid nebo
vc. Teba na n sval vinu za nco, co neudlali, roz pomluvu, nepome
jim v situaci, kdy by mohl, nco jim schov nebo provede jin naschvl".
N pbh by tak mohl mt tet djstv:
(Veer.) Poj, nechal jsem ti tct v koupeln vodu, k mlad starmu. Star bratr
d nic netue ruce pod kohoutek s horkou vodou a opa se.
Nejvtm rizikem trest je penen mocenskho modelu do
dalch vztah a vtahovn dalch astnk do vyerpvajc hry
kdo s koho.
N znm obrzek mocenskho vztahu - velk a mal panek - se
roziuje, zmnouje", o dal vztahy te podstaty:
124
Jsou stovky zpsob, ktermi mohou men panci" vytrestvat ty
vt", a tyto reakce nemus bt ani pln vdom. Dti se nm" neu,
nepapaj, schvln se loudaj v situaci, kdy je poteba stihnout autobus, chova-
j se nevhodn, kdy pichz nvtva, a tak dle.
Velk st nevhodnho chovn dt a dospvajcch v rodin, ve ko-
le, na veejnosti je dsledkem uplatovn mocenskho modelu vchovy ze
strany dosplch a pokusem dt zvrtit aspo na chvli situaci ve svj
prospch. Pokud nemme to tst a nesetkme se s partnerskm
modelem nebo o nj nezaneme vdom usilovat, odnme si mo-
censk pojet vztah dle do ivota - do svho manelstv, vchovy
dt, pracovnch vztah, do politiky. Boj o moc spotebuje znanou
st na energie.
Tresty mohou fungovat jako odpustky
Trestm asto pedchzej vhrky - sdlen, e za urit chovn
bude nsledovat trest. Napklad zkaz njak pro dt zajmav a pjemn
innosti (hra s kamardy na hiti) nebo naopak pkaz k vykonn nepjem-
n innosti (vyluxovat, opsat vyjmenovan slova). Skryt poselstv vhrek
je dvoj:
Za prv, e pokud dt tu nepjemnost snese, me se vlastn
dl chovat tak, jak se chov. Nen udvn ji dn dal dvod, pro
by se mlo chovat sprvn.
Za druh, e trestem bude nesprvn chovn zaplaceno", vy-
rovnno. Pokud je dt ochotno pijmout dal trest, me dlat opt,
co chce - a tak pod dokola. Pro nkter dti se me stt pmo otz-
kou cti", e trest vydr. Jako vychovatel se tm vzdvme jasnho stanovov-
n hranic chovn, akoliv si asi vtina dosplch mysl, e v t chvli naopak
hranice stanovuje. Nkolik pklad:
Michal ve kole pouv vulgrn vrazy. Pan uitelka mu za trest"
napsala poznmku do kovsk knky.
125
Hanka sndla Mart jej okoldu. Maminka pi dalm nkupu za
trest" koupila okoldu jenom Mart.
Desetilet Petr pichz namsto v est hodin veer a v osm. Za trest"
dostv pr facek.
Je samozejm mon, e se dti v tchto pkladech pt zachovaj
sprvn, pokud usoud, e se jim takov chovn nevyplc. Hlavnm motivem
jejich sprvnho jednn" bude ovem snaha vyhnout se dalm trestm nebo
jinm nepjemnostem.
Rada dt se vak bude v podobnch situacch dl chovat nevhodn
a nau se pijmat tresty jako jaksi vkupn za sv pestupky.
Nenau se tedy chovat sprvn, ale nau se pijmat tresty.
Tresty fungujc jako vmnn obchod nebo odpustky jsou dost
nebezpen pro morln vvoj - trestem jako by bylo nesprvn chovn
vyrovnno a u se nemusme snait o npravu: Michal me dl mluvit
sprost, sbrat poznmky a hjit se tm, e byl pece potrestn". Hanka me
dojt k zvru, e u se nemus Mart omluvit, protoe spravedlnosti bylo
uinno zadost ze strany matky. A a bude Petr pt na hiti eit dilema,
zda dodret dohodu nebo zstat venku pes as", ekne si, e tch pr facek
od maminky pece vydr.
V jednom uiliti si uni sami stanovili trest za sprost slova - za kad slovo klik.
Pravdpodobn se tm zvila fyzick zdatnost tdy, sprost se ale mluvilo dl a v jet vt
me. Uni jako by chtli podat dkaz sv odolnosti vi nesnzm.
Jak dti, tak dospl nkdy tento zpsob een problm vtaj. Je
pijatelnj ne dlouh kzn nebo naopak nemluven i zmrn pehlen.
Je ale tak docela pohodln - nemusm udlat nic, nemusm se omezo-
vat, jen chvli snet trest. A prv v tom je jedno z rizik. Napravit, co
jsme zpsobili, nebo napravit sebe, d mnohem vc prce ne snet
trest.
Jak se ctme, kdy ns nkdo potrest
Pokud si chcete sami v klidu uvdomit, jak je to s emocemi v situacch
trestn, mete te na chvilku peruit ten a vzpomenout si na njakou
situaci, kdy jste byli potrestni jako dti, ppadn jako dospl. Zkuste pojme-
novat alespo ti pocity, kter jste mli bezprostedn po trestu.
Na naich seminch zanme tma trestn prv otzkou, jak se lid ct, kdy
jsou trestni. Zde jsou nejastj odpovdi:
126
ponen, pohana (zvlt pokud lo o trest ped dalmi svdky)
nespravedlnost, nepimenost
zlost, vztek
vzdor, zatvrzen
averze a nenvist vi trestajcmu
touha brnit se, pomstt se, dlat naschvly
ltost, sebeltost, smutek, bezmoc
kivda, nepochopen
pocit bezvznamnosti (za nic nestojm)
ztrta dvry, nechu komunikovat
zmatek, div
strach ze ztrty lsky a nklonnosti rodi
strach z bolesti, z dalch trest, z nepedvdatelnho chovn trestajcho
opovren dosplm nebo pocit trapnosti za nj
leva (u to mm za sebou)
Snad a na pocit levy jsou to sam negativn pocity. Prakticky nikdy lid
nekaj, e jim trest otevel oi" a ctili po nm opravdovou ltost nad svm
provinnm. Neuvdj, e by je trest vedl k upmn omluv, k snaze vysvtlit sv
jednn a s pocitem zodpovdnosti napravit, co zpsobili. (Pokud snad k takovmu
pozitivnmu chovni dolo, nebyl jeho pinou trest!) Nam prvnm velkm
aha" o trestech bylo pochopen, co mohou zpsobit negativn emoce vyvolan
potrestnm. Kdy jsme v negativnch emocch, nechovme se moc rozum-
n. Emocionln se tolik soustedme na akt trestu, e to, za co byl dn, jde
vlastn bokem. To je jeden z dvod, pro se trestn mj inkem. Pozitivn
chovn, kter snad chtl trestajc vyvolat (a to jet v tom lepm ppad -
nkter tresty jsou pouhou odplatou), se trestem naopak zt nebo pln znemo-
n. Tresty samy mohou vst nanejv k imitaci sprvnho chovn - chovme se
jako" sprvn, abychom mli pokoj anebo se vyhnuli dalmu trestu.
Trest je ovem vdy zasazen do njakho kontextu. Nco se dlo
u ped tm, ne piel trest, a to mohlo pomoci dtti uvdomit si, e se
nezachovalo sprvn. A nco se dje i potom, napklad druh rodi vyjd
nesouhlas s chovnm dtte netrestajcm zpsobem nebo dt samo prov
nsledky svho inu jako nepjemn.
Prv tyto okolnosti mohou zpsobit, e me dojt k doucmu
inku, kter je neoprvnn pipisovn trestu.
Negativn pocity vyvolan trestem a chovn, kter nsleduje, mohou
bt dvojho druhu. Vztek, zlost a nenvist vedou k neptelskm mylenkm,
kter mohou vystit v neptelsk chovn - od naschvl a po otevenou
agresi. Pocity kivdy, sebeltosti, strachu vedou naopak ke staen se, sebe-
podceovn, pasivit. Agresivita nebo pasivita, role neptele nebo ob-
ti - ani jedno ani druh nememe potat k vbav, na kter meme
stavt dobrou sebectu a uspokojiv vztahy!
127
M taky trestali, a vyrostl ze m slun lovk
Nsledujc pbh z poradensk praxe nen ojedinl:
Mirek chodil do 3. tdy. kola doporuila vyeten pro neklid, nesoustednost,
zhoren prospchu. Pote zapadaly do obrazu tzv. hyperkinetickho syndromu. Mirek byl
doma asto bit i jinak trestn svm otcem, tresty ovem nevedly k tomu, e by se jeho chovn
zlepilo. Z rozhovor vyplynulo, e m z otce stle vt strach. Kdy Mirkv tatnek hovoil
o svm zpsobu vchovy, obhajoval tresty slovy: Pece mus bt urit d. Kluk nad sebou
mus ctit pevnou ruku, aby nerostl jako dv v lese. Tresty pat k vchov. M doma tak
trestali, a vyrostl ze m dn lovk. Psycholoka souhlasila v tom, e d existovat mus. Jde
ale o zpsoby, jakmi jej vytvme. Argumentovala proti trestm, Mirkv tatnek vak argu-
menty nepijmal. A kdy se ho zeptala, jak se ctil, kdy ho jeho vlastn otec trestal, odmlel
se. Na optovn poloenou otzku pila odpov: Nkdy jsem ho nenvidl. V tu chvli mu
doly souvislosti a byl ochoten uvaovat o zmn metod vchovy svho syna.
Pocity, kter jsme provali pi trestn jako dti, mohou bt
hluboce potlaen. Potlaovn nepjemnch pocit je soust jednoho
z obrannch psychickch mechanism, ktermu kme racionalizace. Ra-
cionalizace, rozumov zdvodnn, nm v tomto ppad pomh pekonat
vnitn rozpor mezi tm, e nkdo, kdo ns m rd (napklad nai
rodie) a koho mme rdi my, nm njakm zpsobem ubliuje nebo
ublioval. Racionalizac trest jsou napklad vty: Tresty jsou nutn. Tresty
byly vdy soust vchovy. Skoda kad rny, kter padne vedle. M taky
trestali, a vyrostl ze m slun lovk."
Soust racionalizace trest je, e dospl lid asto hodnot tresty,
kter v dtstv dostvali, jako spravedliv a zaslouen". Vtinou tm mn,
e uznvaj nesprvnost svho chovn, kter pedchzelo trestu. Zapomnaj
ale, e toto hodnocen pichz a s menm i vtm asovm odstupem,
nikoliv ve chvli trestu. Spravedliv" tresty vzbuzovaly pravdpodobn
stejn pocity, kter jsme popsali v pedchoz sti, a plat o nich
vechno, co jsme ji o rizicch trestn ekli. Jejich racionalizace je vak
pro ns snaz ne u trest, kter jsme navc vnmali jako kivdu (tam u
nezstv k ospravedlnn skoro nic). Dlit tresty na spravedliv a ne-
spravedliv, zaslouen a nezaslouen nebo pimen a nepime-
n ns zavede do slep uliky a neumon vidt jejich rizika.
S extrmnmi pklady racionalizace v souvislosti s ubliovnm se meme setkat u nkte-
rch tranch dt nebo obt domcho nsil. Aby se alespo do jist mry vyrovnaly s agres,
kter jsou vystaveny a z n nemohou uniknout, zaujmaj samy k sob postoj, e jako lid
nemaj pli velkou hodnotu a vlastn si takov zachzen zaslou. Je to paradox, kter
pomh zvldat utrpen. Podobn postoj e byly pozorovny tak u nkterch vz
v koncentranch tborech. Tito lid jakoby pe stah mt rdi sami sebe.
Druhm, astjm zpsobem, jak zvldat takto nron situace, je opak - pestat mt rd
ty, kte zpsobuj utrpen, piem utrpen nemus bt jen fyzick. Mementem je vrok jedn
astnice naich kurz, kterou rodie trestali pedevm tm, e s n cel tdny nemluvili:
Abych to psychicky peila, musela jsem je pestat mt rda.
128
129
Jak to, e s odstupem asu dochz k takovmu posunu v posuzovni tres-
tu? Podobn jako tatnek z naeho pbhu jsme se z dt stah dosplmi a rodii
se vemi rodiovskmi radostmi a starostmi. Od svch rodi pejmme model
chovn k dtem a ten penme do vchovy vlastnch dt. A to asto i pesto,
e jsme si jako dti kali: Takhle se ke svm dtem nikdy chovat nebudu! Nkdy se
vak ocitme v nelehkch situacch, kdy mme reagovat na nesprvn chovn
svch dt, ale nenachzme lep een ne trest. Racionalizace a potlaen
vlastnch negativnch pocit provanch pi trestech v dtstv nm v takovch
situacch pomhaj vyrovnat se s faktem, e jsme to nyn my sami, kdo
svm chovnm psob slabm a bezbrannjm utrpen, kdy je trestme.
(Ve skutenosti je to v rozporu s morlnmi zsadami.) Opakovan jsme si vimli,
e v rodinch, kde se uvaj tresty, rodie zlehuj a ospravedluj tresty, kterm
byli kdysi jako dti sami vystaveni.
Nkdo ve svm pedsevzet J sv dti nikdy trestat nebudu" vytrv,
ale me sklouznout do tolerance k nesprvnmu chovn, protoe mu chyb
znalost vchovnch postup, kter se daj pout namsto trest.
Po letech, kdy se zabvme otzkami vchovy a vzdlvn, jsme doli
k pesvden, e zodpovdnost, svdom a charakter se nebuduj tresty, ale
postupy, kter maj spolen vchoz princip: prot dsledky njakho
nesprvnho jednn a snait se vci napravit. To je zkladn alternativn
cesta, to je tak odpov na otzku, co namsto trestn a jak jinak,
kdy ne tresty, vymezovat dtem hranice a zprostedkovvat normy
sprvnho chovn. Budeme se tm podrobn zabvat ve 4. a 5. sti tto
kapitoly a v VI. kapitole.
Kad z ns zail pravdpodobn oboje - tresty i pirozen dsledky
a npravu svho jednn. Proto kdy dnes slyme nkoho kat: Protoe m
trestali, vyrostl ze m slun lovk, reagujeme asi takto: To, e z vs vyrostl
slun lovk, nen PROTO, e vs trestali, ale PESTO, e vs
trestali. Krom toho, e vs rodie trestali, vm pravdpodobn pedvali tak
morln hodnoty a poskytovali lsku a oporu.
To dobr, eho si na sob vme, se mohlo rozvinout dky podpoe,
uznn a respektu, kter pijmme od druhch, a tak dky na vlastn prci
na sob samotnch.
Zdravjm a innjm mechanismem ne racionalizace a potlaov-
n nepjemnch pocit, souvisejcch s trestnm, je odputn. Martin
Luther King vyjdil podstatu odputn tmito slovy: Odpoutt neznamen
zapomnat ani vydvat zlo za nco jinho. Znamen to, e zlo u nestoj
vztahu v cest."
Odputnm prokazujeme slubu pedevm sob, tm, e se doslova
zbavujeme pout k nemu, co ve st na duevn energie. Odpustit nebv
snadn. Cestou k tomu je ochota a snaha porozumt. Jedna matka to popsala,
takto:
130
Dlouho jsem svm rodim mla za zl, e mne tak trestali, a siln to poznamenalo
n vztah a do m dosplosti. Pak jsem se ale sama stala matkou a zavala strach a obavy
o vlastn dti. Tehdy jsem je zanala chpat. Neospravedlovala jsem jejich chovn, ale
snaila jsem se porozumt mu a pochopila jsem, e tresty byly neastnm zpsobem, kterm
nm rodie projevovali svoji lsku. Byly soust jejich zpsobu vchovy, jinak to neumli,
protoe sami proli podobnou vchovou. Protoe jsem si ale podrela sv vzpomnky na to, jak
hrozn jsem se ctila, kdy m trestali, snam se te, pi vchov vlastnch dt, prolomit
bludn kruh penen stle tho modelu vchovy na dal generace. Hledm zpsoby, jak
eit tyto situace tak, abych nepokozovala vztahy se svmi dtmi a jejich sebectu. Te
vidm, e to jde jinak, a to mi pomohlo vyrovnat se s vlastn minulost a odpustit.
3. Dlouhodob dsledky trestn na vvoj osobnosti
Tresty a ti sloky vchovy
Pipomeme si ti zkladn oblasti vchovy, o kter musme peovat stej-
nou mrou,jak jsme se o nich zmiovali v kapitole o efektivnch dovednostech:
plnn kol (innosti a chovn, kter od dt vyadujeme, rozvjen
dovednost a budovn nvyk),
rozvoj osobnosti dtte (vytven sebecty, sebedvry, vyuit vro-
zench dispozic, emon vyzrvn, zvnitnn hodnot),
vztahy (mezi dosplmi a dtmi).
Trest se zamuje jen na oblast kolu (trestem lze doshnout, e se
dt bude chovat uritm zpsobem), a to jet pouze jako nstroj vnj
motivace se vemi negativnmi dsledky (viz VIII. kapitola). Trestnm se
nerozvj, ale naopak pokozuje oblast rozvoje osobnosti a tak oblast
vztah.
Emon zrann a urit typy reakc, kter vyvolvaj tresty, mohou
petrvvat a stt se soust osobnostnho profilu" trestanho dtte. Zle
samozejm na tom, jak asto je dt trestno, o jak tresty jde, zda jsou
kompenzovny jinmi, pozitivnmi zpsoby komunikace a vchovy a na dal-
ch okolnostech. Nicmn lze pozorovat, a dokldaj to i vzkumy, e vcho-
va, jej pravidelnou soust jsou tresty (nemme na mysli jen vchovu
v rodin, s tresty se dti setkvaj tak ve kole a na dalch mstech), zane-
chv stopy na vvoji osobnosti, kter mohou petrvvat a do dosplosti. Jde
pedevm o negativn dopady na sebectu a vztahy, kter se viditeln
projevuj v chovn.
Tresty pokozuj sebectu
To, co si trestan odvod ze situace trestu (kdy vtinou ct ponen,
zlost, nenvist, kivdu...), by se dalo vyjdit slovy: Asi za mnoho nestojm,
kdy se ke mn takto chovaj. Kdyby si m vili, nikdy by si to ke
mn nedovolili. Tento pocit je asto jen na emon, nikoliv pojmov rovni.
Zdrojem patnch pocit ze sebe nen ani tak to, co chybnho potrestan udlal,
ale sp poniujc zachzen od druhch. Tresty dvaj rny na sebect,
kter je z psychologickho hlediska jdrem na osobnosti. lovk s nzkou
sebectou si nev sebe a nev si obvykle ani druhch - tm se ovem
otevr cesta k tomu, e me sob i druhm ubliovat.
Tresty pokozuj vztahy
K tm, kte nm opakovan psob duevn nebo tlesn pko, si
nedokeme udret dobr vztah. Jde to pes pocity zklamn a nepochopen
a k podlomen nebo ztrt dvry. Nedvru utvrzuje tak nevypoitatel-
nost chovn trestajcho - jednou trest pijde, podruh ne, tresty se li podle
jeho nlady. Na seminch nkdy padaj a slova o nenvisti, kter je
v dosplosti zmrnna na odcizen. Tam, kde chyb dvra, se stv, e kdy
se dti nebo dospvajc dostanou do problm, sna se to utajit a eit vlastn-
mi silami - asto ale velmi neastnm zpsobem.
Naruen vztah k tm, kte dt trestaj, se me rozit i na dal
osoby, skuten nebo domnl spojence" trestajcho. V extrmnch ppa-
dech to mohou bt cel skupiny lid - napklad uitel nebo dospl vbec.
Jak naruen sebecta a vztahy ovlivuj chovn
V chovn, za nm stoj naruen sebecta a vztahy, se mohou objevit
urit typick projevy.
Projevy pasivnho charakteru:
bojcn, ustraen chovn (jako znmky zkosti a nejistoty pramenc
ze zkuenost dtte s mocenskm a nepedvdatelnm chovnm n-
kterch lid v jeho okol),
pokles nebo ztrta iniciativy, snen intelektuln vkonnosti (v pozad
tchto projev je pocit bezmoci, smutek, pocit bezvznamnosti), vyhbn
se ad innost, aby nedolo k chyb, za ni by mohl nsledovat trest,
niky (do svta vc, kter je bezpenj, ne svt lid, do fantazie, ale
tak k hrm, drogm),
tendence lht, svalovat vinu na druh, upravovat fakta ve svj pro-
spch nebo zatajovat skutenosti, o kterch si dt mysl, e povedou
k jeho potrestn (motivem je strach z oekvanho trestu, a to i tam,
kde trest ve skutenosti nehroz; kdy se ovem le proke, je dt
asto potrestno prv za to, e lhalo, a bludn kruh pokrauje).
Projevy aktivnho charakteru:
snaha zviditelnit se, strhnout na sebe zjem (dt si tm k o pozor-
nost, kter by ho pesvdila o jeho hodnot; pokud se mu j nedost-
v, hled pijet jinde),
131
132
tendence dlat problmy, naschvly (motivem je touha, vtinou nev-
dom, po odplat za tresty, snaha otestovat" dospl, kam a se d
zajt, ne pijde trest),
oteven agresivn chovn (motivovan ji zejmou touhou pomstt se,
ublit).
Nkter z tchto projev mohou bt vzny jen na prosted, v nm
dti tresty pijmaj (zkostn chovn, pokles vkonnosti, nebo naopak na-
schvly), jin (napklad snaha upozornit na sebe) se naopak objev pouze
v prosted, kde tresty nehroz. Cokoliv z tchto projev se ovem me stt
vce mn stlou soust chovn dtte kdekoliv - napklad lhan.
Negativn dopady trestn mohou petrvvat a do dosplosti
Z mnohokrt opakovanho chovn se stv nvyk. Tresty mohou
pispvat k zaloen uritch tendenc v mylen a chovn, kter se
mohou stt ji stlejmi charakteristikami osobnosti - napklad:
mocensk chovn, pijet mocenskho modelu svta a vztah a jeho
penen do vchovy vlastnch dt, partnerskch a pracovnch vztah,
pijet role neptele nebo obti,
nvyk neustle bojovat, bt v opozici, nebo naopak nvyk nechat se-
bou manipulovat (oboj je znakem zvislosti na autorit),
mal schopnost dit se vlastnm svdomm a rozliovat, co je sprvn
a nesprvn, vyhbn se zodpovdnosti,
pijmn trest jako odpustk", ani by dolo ke zmn chovn,
lhan, podvdn, klamn.
Napklad nvyk zatajovat sv pochyben, abychom unikli trestu, me
napchat obrovsk kody. Jeden z mnoha pklad:
etn firmy vdl o zvan etn chyb, na n se podlel. Ze strachu ze sankc ji
vak neoznmil. Na chybu se po ase pilo, mezitm byla ale chybou ovlivnna cel ada
dalch vpot a ekonomickch pln, kter se tkaly nejen firmy samotn, ale i nkterch
jejch obchodnch partner. Trvalo nkolik tdn, ne se vci uvedly do podku, a utrpla
i povst firmy.
4. Ale nco by pece jen mlo bt...
Tuto vtu slchvme na seminch asto. Pohled na rizika trest
astnky a zasko - tohle pece nechtj! Na druh stran jim okamit
vytanou na mysli situace, kdy jedno dt ubliuje druhmu, nco pokod,
nedodr slovo... Odpov jsme naznaili ji dve. Na adu pichz vyjasnn
pojm.
Abychom si rozumli - co je a co nen trest
Pedstavme si ti typick situace, kdy dochz k trestn:
Desetilet Jirka pi fotbale rozbije okno panu Boudovi.
Sedmnctilet Lucka pichz dom namsto v devt hodin veer
v jedenct. Nen to prvn pozdn pchod.
Karel a Vla z 8. tdy u podruh pokodili lavici.
Nabzme vm opt, abyste peruili ten. Vam kolem je pedstavit
si a ppadn zapsat:
A. Co by bylo v tchto situacch trestem? Co konkrtn by ekli rodie
nebo uitel v duchu zsady potrestat"?
B, Kdybyste byli vy onm dttem nebo dospvajcm, co byste rdi sly-
eli od rodi nebo uitele, abyste byli ochotni podlet se na
nprav toho, co jste zpsobili, a zrove zstali v dobrch
vztazch s druhou stranou? - Toto je velmi praktick zsada, kter
se d pout, kdykoliv v relnm ivot eme podobn situace!
Doporuujeme zkusit eit uveden situace spolen s partnerem nebo
s dtmi.
Mon jste doli k takovm eenm:
Rozbit okno
A. Trest: Tak a ztra dn fotbal. A te pjde a omluv se panu
Boudovi. Nechme to zasklt, ale bude to z tvho kapesnho. (Ppadn
i fyzick trest.)
B. innj een: Jirko, co navrhuje udlat s tm oknem?... Myslm,
e bys na to mohl pispt ze svho kapesnho... Kolik me dt? (podle vku
a monost dtte)... Taky myslm, e by pan Bouda ocenil, kdyby ses omluvil...
Co ty na to?... Pjde za nm sm, nebo chce, abychom li spolu?... Napad t,
co byste pt pH fotbale mohli udlat jinak, abychom u tohle nemuseli eit?
Jak byste se jako Jirka ctili v situaci A a jak v situaci B? Co byste si
pomysleli? Co byste ekli nebo udlali?
Co se Jirka nau v situaci A a co v situaci B pro ivot"?
Pokuste se pojmenovat zpsoby a dovednosti, kter pouili Jirkovi
rodie v situaci A i B.
Pozdn pchod
A, Trest: Zase jde pozd! Jak si to pedstavuje? Ztra u nepjde
nikam.
B. innj een: V, u dv hodiny na tebe ekm a mm opravdu
strach, kde jsi. Jsem fakt natvan, tila jsem se, e si dnes lehnu dv a budu
133
si st. Opravdu bych si pla, aby se dodrovalo, na em se domluvme, nebo
abys aspo zavolala, kdy se opozd!... Moc rda bych od tebe slyela njak
nvrhy, jak to eit pro pt. Chce se o tom pobavit te, nebo to nechme na
ztra?...
Jak byste se jako Lucka ctili v situaci A a jak v situaci B? Co byste si
pomysleli? Co byste ekli nebo udlali?
Co se Lucka nau v situaci A a co v situaci B pro ivot"?
Pokuste se pojmenovat zpsoby a dovednosti, kter pouila Lucma
maminka v situaci A i B.
Pokozen lavice
A. Trest: To je hrozn, co jste zase udlali. Dejte sem kovskou, pu to
rodim. Za opakovan pokozovn vc bude nejm tdn dtka!
B. innj postup: Kluci, u jsem opravdu natvan. Byly to nov
lavice a je to u podruh, kdy jsou pokrban. K tomu, co je na nich vyryto,
se nebudu vyjadovat, myslm, e mj nzor znte. Podstatn te je, jak to
vyeme. Oekvm, e mi do velk pestvky oznmte sv nvrhy.
O pestvce kluci nepili. Dal pestvka: ekala jsem na vae nvr-
hy. Jak to tedy vyeme?... Budeme to eit sami nebo s rodic?... Myslm, e
pan kolnk by byl ochoten vm s tm pomoci... Pjdete za nm sami nebo mm
jt s vmi?
(Karel a Vla s pomoc pana kolnka skuten lavici opravili.)
Jak byste se ctili v situaci A a jak v situaci B? Co byste si pomysleli?
Jak byste reagovali na slova uitelky?
Co se Karel a Vla nau v situaci A a co v situaci B pro ivot"?
Pokuste se pojmenovat zpsoby a dovednosti, kter pouila uitelka
v situaci A i B.
Jednm z kol dosplch pi vchov dt je hldat", aby tyto d-
sledky dopadly v takov podob a v takov me, aby to zvilo kom-
petentnost dt samostatn a inn zvldat podobn situace
v budoucnu nebo jim pedchzet.
V um smyslu meme jako pirozen" oznait ty dsledky
njakho nesprvnho jednn, kter pichzej samy od sebe, bez
134
Namsto trest nechat pimen dopadnout dsledky nesprvnho jednn
V pedchozch situacch jsme naznaili, jak konkrtn mohou vypadat
alternativy k trestn. Spovaj v tom, e nkdo, kdo se nesprvn zachoval,
je vystaven pirozenm nebo logickm dsledkm svho jednm.
5. Rozdly mezi tresty a pirozenmi dsledky
Abychom byli schopni eit destky a stovky konkrtnch situac, pote-
bujeme mt jasno, v em se v principu li tresty a pirozen dsledky
njakho nesprvnho chovn.
Souvislost s provinnm
Tresty obvykle nijak nesouvis s provinnm, jsou umle vytvo-
en (mal dt rozlije aj, maminka mu d pohlavek a ute to sama). Jak to
vstin vyjdila jedna astnice kurzu: Trest je to, co si jedna osoba svvoln
vyml na druhou. Pirozen dsledky logicky vyplvaj z provinn.
Nemusme si je vymlet, ale musme se nauit je uvidt a najt vhod-
n slova, kter pomohou dtti, aby je uvidlo tak a bylo schopno
inn reakce. Matka ekne teba: Te je poteba aj rychle utt ne stee na
zem a polep podlahu. Hadr je na dezu. Zvldne to sm nebo to uteme spolu?
(Pouit dovednosti: informace, monost volby.)
Existuje pestr kla trest, od fyzickch pes zkaz oblbench in-
nost, a po zmrn odmtn komunikace, pozornosti a dokonce i lsky.
Slyeli jsme o velmi krutch trestech, jako zavrn do sklepa na cel hodiny,
135
zsahu dalch osob (napklad nkdo piel pozd a zmekal dleit tele-
fon). Prot je a vyvodit si z nich ponauen do budoucna me bt nepjem-
n, ale prospn. Nkdy by vak bylo zbyten tvrd a nebezpen, kdyby-
chom nechali na nkoho dopadnout negativn dsledky jeho chovn v pln
se a nezashli v situaci, kdy to meme udlat. (Dt si napklad msto
rukavic koup nco jinho. Pirozenm dsledkem, kter by dopadl natvrdo",
by bylo, e bude v tuh zim chodit s holma rukama. To by samozejm
rodie nemli dopustit.)
V tto knize budeme pouvat pojem pirozen dsledky v irm v-
znamu tak pro urit druhy reakc a zsah, kter meme pout
vi nkomu, kdo se zachoval nesprvn. Jejich clem je, abychom doty-
nmu pomohli uvdomit si nesprvnost svho chovn vetn negativnch
dopad na druh (bez obviovn a vytn) a tak abychom byli npomocni
pi nprav. Meme dt najevo, e jeho chovn pekrauje urit hranice
a vyjdit svoji nelibost, poskytnout informace o tom, co je teba uinit pro
npravu, vyjdit sv oekvn, e vci budou uvedeny do podku, a pout
jet dal zpsoby. Jejich smyslem je zprostedkovat porozumn piroze-
nm zkonitostem, podle nich funguje svt a spolenost. Bez tchto
zsah by k takovmu porozumn nedolo nebo by to trvalo dlouho nebo by
cena za to byla pli vysok.
sbalen kufr dtte a fingovan odjezd do polepovny nebo zruen" Vnoc.
Jako trest se pouv znemonn innost, kter by jinak byly pro dt
vysoce pnosn (Za ty tyky na vysvden s horskm kolem nepotej! Za trest
nepjde plavat!). Jinm druhem trest je trestn prac (napklad klidem)
a uenm. Ve kole se trest domcmi koly navc" za vyruovn nebo
zapomnn a podobn. Slyeli jsme o tom, e dt muselo za trest" st. Jak
bude asi kvalita takov innosti, jak vztah k uen a prci se tm vytv?!
Neexistujc logick spojitost mezi provinnm a trestem (rozbit vc
nem nic spolenho s fyzickm nsilm nebo s jzdou na kole) tak nahrv
tomu, e za tent pestupek je dt potrestno rzn. Zvis to na tom, kdo
trest a jakou m nladu. Kdybychom podali deset lid, aby pro dt za
njak pestupek vymysleli trest, pravdpodobn by se jejich nvrhy liily
mnohem vce, ne kdybychom je podali, aby si pedstavili, jakm piroze-
nm dsledkm by dt elilo.
Pirozen reakce zprostedkujc porozumn tomu, co se stalo a co je
teba udlat, mohou bt napklad tyto:
vyjadujeme, co provme v souvislosti s tm, e se nkdo zachoval
nesprvn,
ptme se, jak by chtl dotyn situaci eit, a co by mu v tom pomohlo,
vyjadujeme sv oekvn a pn, jak by se situace mla eit - te
i do budoucna,
dvme informace a monost volby, jak vci napravit.
Vzjemn vztah zastnnch osob
Pouitm trest se stavme do mocensk pozice. A to i tehdy,
kdy nadme dtti, aby se zachovalo sprvn, aby napravilo, co udlalo:
Te se Jirkovi za ten kopanec omluv. A pak pjde do svho pokoje a bude
pemlet, cos udlal! Omluva je v takovm ppad samozejm na mst. To,
co vad a co dl z npravy trest, je pouit pkazu jako jednoho z mocen-
skch nstroj, jak jsme to popsali ve II. kapitole o neefektivnch zpsobec
komunikace.
U samotn pouit slvka trest navozuje pedstavu mocensk-
ho vztahu. Dokonce i pokud je pouijeme bez zmru potrestat, teba jen pi
konstatovn, e na nkoho dopadly nsledky jeho nesprvnho chovn: Tak
vid, a za trest si te mus hrt sm! Slovo trest" bychom mli dsledn
pouvat jen tehdy, kdy jde skuten o trest jako akt zneuit moci jedn osoby
vi druh. Uetilo by to adu nedorozumn. Tak vraz, e se nkdo po-
trestal sm", je zavdjc a matouc. Pouv se jako oznaen pro dopad
pirozench dsledk, ani by se na tom podlela dal osoba jako jejich zpro-
stedkovatel. Nikdo sm sebe nebude skuten trestat (pokud nejde o patolo-
gick projev) - nikdo si sm nezake televizi nebo oblbenou innost, ani si
ned pr facek.
136
Tak tn hh
lik zmr uplatnil
sdleny nadazeni
dosplch nedoke
pedevm dti, kte
stejn tak jako dali
Aby dti p
ohroeny chovn:
kter k tomu pou
vchovy a komunu
eily jinak ne
;
:
to pokraovat: Tel
I konflikty. Mete a
j vyjden oekvn
Mechanismus i
Profesor Zde
takto: Tresty zas ta
sob: Trestem n
nedlal, co nechc
loen na strachi
na prvn pohled
Jednm ze zt
proto, e pochop
Proitm p
xkonitostem, pod
lentln nvyk, ku
st hranice - co
;m hranice - a
jsou zme
Jak tresty, f
gie negativnch ei
pedevm na
I chovn), nebo skrj
k tomu, abychom
Naopak v ppad. 1
ho jednn, mue:
tivnch emoc mj
prvu a pozitivn
Tak tn hlasu me zeteln signalizovat mocensk postoj. Ko-
lik zmr uplatnit pirozen dsledky u bylo znehodnoceno tm, e byly
sdleny nadazenm, arogantnm nebo pehnan hnvivm tnem! Mnoho
dosplch nedoke dobe rozpoznat, jak vyznv tn jejich hlasu. Druz lid,
pedevm dti, kter jet neztratily citlivost, to vak vnmaj velice pesn,
stejn tak jako dal neverbln signly.
Aby dti porozumly du a vnitn jej pijaly, nesm se ctit
ohroeny chovnm tch, kte jim d zprostedkovvaj. Dovednosti,
kter k tomu pouvme, oznaujeme v tto knize jako partnersk zpsob
vchovy a komunikace: Kluci, moc bych si pl, aby se neshody v na rodin
eily jinak ne kopanci. Mirku, myslm, e by na mst byla omluva... A me
to pokraovat: Teba bychom si mohli najt as a promluvit si o tom, jak eit
konflikty. Mete si do ztka promyslet njak nvrhy. (Pouit dovednosti:
vyjden oekvn, informace, nvrh.)
Mechanismus inku
Profesor Zdenk Matjek, znm dtsk psycholog, se o trestech vyjdil
takto: Tresty zastavuj, ale nebuduj." Dotkl se tm mechanismu, kterm tresty
psob: Trestem meme nkoho pimt, aby udlal, co chceme, nebo
nedlal, co nechceme. Mechanismus, kterm toho doshneme, je vak
zaloen na strachu, nikoliv na osvojovn morlnch hodnot. Tresty mohou
bt na prvn pohled velmi inn, da, kterou za to platme, je vak pli velk.
Jednm ze zkladnch kol vchovy je nauit dti dlat sprvn vci
proto, e pochopily, e jsou sprvn, nikoliv proto, e se boj trestu.
Proitm pirozench dsledk njakho jednn se ume porozumt
zkonitostem, podle kterch funguje lidsk spolenost. Nesmrn dleit
mentln nvyk, kter se tak vytv, by se dal vyjdit slovy: Pekroil jsem
jist hranice - co mohu udlat, abych to napravil? (Nikoliv: Pekroil
jsem hranice - co mohu udlat, abych unikl trestu?)
Kam jsou zameny negativn emoce
Jak tresty, tak pirozen dsledky vyvolvaj negativn emoce. Ener-
gie negativnch emoc me bt znan. V ppad trest je vak vre-
na pedevm na toho, kdo ns potrestal, a to bu zjevn (neptelsk
chovn), nebo skryt (neptelsk mylenky). A tak se ume vyuvat ji
k tomu, abychom se pt trestu vyhnuli (udlat to tak, aby ns nechytli).
Naopak v ppad, kdy na ns dopadnou pirozen dsledky njakho nesprv-
nho jednn, meme bt natvan tak akort sami na sebe". Energie nega-
tivnch emoc me bt v tomto ppad mnohem spe vyuita na n-
pravu a pozitivn zmnu i na prevenci (pt se zachovme jinak).
137
Tresty jsou zameny na minulost. Jsou odplatou za nco, co u se
stalo. Pirozen dsledky jsou zameny na ptomnost nebo budoucnost
- umouj nm dt vci do podku a stvat se kompetentnjmi. Ve
jmnu trest klademe draz na hledn vinka (Kdo to udlal?), ve jmnu
pirozench dsledk mnohem vce na een (Co s tm udlme?).
138
Zjitn pin nevhodnho chovn
Jednm z negativnch dsledk trest je navozen iluze, e jsme
vchovn vykonali, co bylo teba. Dotazy, pro dt udlalo to nebo ono,
v atmosfe, kde ve vzduchu vis trest, povedou nejsp k tomu, e nm nic
neekne anebo bude lht. Nkdy dt vbec nen schopno si piny uvdomit
- napklad rlivost na sestru, kter byla hlavn pinou znien jej oblbe-
n hraky, asi nebude na vdom rovni. Akoliv jsou piny nesprvnho
chovn velmi rzn, trest je povaovn za tm univerzln npravu. Je to
jako bychom chtli opravit pota tm, e do nj budeme buit kladivem.
U pirozench dsledk, kde se dospl nestav do mocensk pozice
(tj. nkoho, koho je teba obelstt nebo se mu radji vyhnout) a dt se nect
ohroeno, se vyjev dvody nevhodnho chovn vtinou celkem snadno.
Pak je mon vst dal vchovn psoben skuten inn.
Jeden astnk kurzu vzpomnal: Pili jsme s bratrem dom stran
umazan. Ani by se ns matka ptala, seezala ns. A tak se nedovdla, e
jsme zachraovali kotko z kanlu. Tak me upadat dvra mezi rodii
a dtmi, a kon to povzdechem rodi, e jim dti nic nekaj a e se od nich
nic nedozvd. Kdyby matka jen konstatovala, e takto pinav aty je teba
pedeprat s odstraovaem skvrn nebo zaplatit istrnu, a dala chlapcm na
vbr, pravdpodobn by j svj zitek s kotkem moc rdi vypovdli.
Trvn inku v ase
Tresty inkuj krtkodob, jen pokud trv hrozba. Jejich inek
je zaloen na ptomnosti trestajc autority nebo na obav, e by se mohla
objevit. Jakmile hrozba pomine, ve se vrac do starch kolej. Porozumn
souvislostem, kter s sebou nese proit pirozench dsledk, je ptomno,
i kdy jsme sami. Prubskm kamenem spn vchovy je to, jak se
dti chovaj v na neptomnosti.
VI. Opravdu se zlobm!...
Tak co te navrhuje?
Co namsto trestn - pehled vchovnch postup
a komunikanch dovednost
V tto kapitole shrneme ve tech krocch zkladn strategii jak postu-
povat v situacch, kdy je teba reagovat na pestupek i nesprvn chovn
druh osoby:
1. Vnovat se emocm (svm nebo emocm druh strany).
2. Pizvat druhou stranu ke spoluasti na een situace
a vst cel postup smrem k nprav.
3. Provst opaten.
Nemusme vdy pout vechny kroky ani zachovat porad, jak je uv-
dme. Klov krok, bez nho se neobejdeme, je krok slo 2. Souasn uvd-
me i monosti pouit komunikanch dovednost popsanch podrobn
ve III. a IV. kapitole.
139
1. Prvn emocionln pomoc
astm, by vtinou pln neuvdomovanm dvodem trestm jsou
nae nezvldnut emoce. Chceme-li se trestm vyhnout, je tedy prvnm logic-
km krokem oeten", zvldnut vlastnch emoc, pokud v nich opravdu jsme.
Pokud ne, meme eit situaci rovnou v duchu kroku 2.
Pro adu lid nen snadn zvldat sv emoce. Pi prci s rodic
a uiteli jsme si vimli, e lid, kte se vyznaj ve svch emocch, rozum jim
a umj je dvat najevo netonm zpsobem (umj pouvat j-vrok), ne-
trestaj nebo trestaj mn. Naopak lid, kte o svch emocch nedokou
hovoit, protoe to neum, pokldaj emoce za nedleit nebo si jich nejsou
pln vdomi, pod jejich vlivem jednaj a pouvaj i tresty.
Zkladn dovednost jsou j-vroky
Opravdu se zlobm, e jsem musel ekat. Chtl bych, aby se nae dohody
dodrovaly nebo abychom si aspo zavolali, e nesthme.
Kdy jsi do deseti hodin nepila, mla jsem o tebe podn strach.
J-vroky pomhaj obma stranm jen tehdy, kdy jich nen pli
mnoho a kdy je dvka emoc, kterou takto vyjadujeme, pro druhou stranu
snesiteln.
Pomh i empatick reakce
Nkdy potebuje prvn emocionln pomoc" sp druh strana. Po-
tebnou dovednost je empatick reakce:
To ses asi podn vylekal, kdy jsi ty penze nenael.
Ty m te mon strach, co tomu eknou vai...
Vtina lid doke empatii poskytnout jen tehdy, pokud je sama rela-
tivn v klidu. Pokud jsme v emocch, pouijeme jako prvn j-vroky.
Nkdy je lep neeit vci hned
Pokud jsme v opravdu silnch emocch, meme een probl-
mu odloit do t doby, ne se aspo trochu uklidnme (teba tm, e se
vnujeme njak fyzick aktivit). J-vrok by v takov situaci mohl znt teba
takto:
Te jsem tak natvan, e u radi nebudu nic kat! A se oba uklidn-
me, pokusme se najt njak een.
Te s tm nebudu nic dlat. Jsem v stavu, kdy bych mohla ct nco, co
by m potom mrzelo. Promluvme si o tom veer.
Promyslet si v klidu takovou vtu, kter sedne" naemu zpsobu vyjado-
vn, nm me uetit adu nepjemnost, nebo dokonce otevench konflikt.
Toto vyjden signalizuje respekt k obma stranm: k sob (nechci se snit ve
vlastnch och tm, e ujedu") i k druhmu (nechci se dotknout jeho sebecty).
140
Strategie neeit vc okamit" je velmi vhodn pro uitele ve kole.
Nezdka m nevhodn chovn k (zejmna na druhm stupni) ji jasn
zmr zdret vuku. Pokud se uitel sna o okamit een (vyetovn,
hledn vinka, dohadovn, vysvtlovn...), ci doshli pesn toho, co cht-
li. Dotkme se zde ovem velice komplexnho tmatu - ve he me bt mal
smysluplnost vuky, pijet neptelskch vztah my" (ci) a oni" (uitel)
jako dsledek mocenskch postoj dosplch, dn nebo nedostaten prce
na vztazch a klimatu tdy. ast nmitka dosplch plynouc z neporozum-
n tomuto pstupu je: To si to mm nechat lbit? Podstata tohoto postupu
je v odloen een, nikoliv v tom, e by se vc neeila. Vty jako:
Probereme to o pestvce nebo Promluvme si o tom po vyuovn - to jsou
jasn signly, e vci hodlme eit, e je nepechzme bez povimnut. Vho-
dou je, e mme as na zklidnn vlastnch emoc. Tak si meme lpe
promyslet obsah i formu toho, co chceme dtti ct a jak ho zaangaovat na
nprav.
Tuto strategii samozejm nelze pouvat pokad. Na nkter situace
je teba zareagovat bezodkladn, mimo jin tak proto, e odklad me na
stran dtte prodluovat obdob nejistoty a strachu co bude". Vechny tyto
situace, a u se jim vnujeme hned, nebo een odlome, jsou ovem tak
podntem k poctivmu pemlen o pinch a zmnch zsadnjho rzu
ne jen vyetit a zakroit".
Toto je klov krok celho postupu. Kdo se nauil jej pouvat, asto
asne nad pozitivn odezvou ze strany dt. Dj se doslova mal zzraky. Jak
leva pro dospl vidt, e dti nejsou jen nezodpovdnmi objekty na v-
chovy! Cesta k tomu vak vede jedin pes spoluast dt na rozhodovn
o vcech, kter se jich tkaj.
Vtina dosplch reaguje na nesprvn chovn dt v duchu tohoto
zabhnutho mylenkovho vzorce:
2. Spoluast druh strany
na een situace a nprava
pestupek - domluva - trest
141
Kdy jsme se rodi a uitel ptali, zda ped tm, ne potrestali, hovoi-
li o problmu s dttem, odpov znla: Ano, samozejm, zkoueli jsme to po
dobrm, vechno jsme mu v klidu a trpliv vysvtlili... Problm byl v tom, e
nemluvili s dttem, ale na dt. Domluva" spovala v monologu dospl-
ho, kter byl obvykle zakonen pokynem, co m dt udlat. Vtinou se
v rmci takovho monologu pouvaj neefektivn komunikan styly - vyt-
n, pouovn, moralizovn, negativn scne, srovnvn s jinmi... To ne-
funguje. innj postup by se dal vyjdit takto:
pestupek - spoluast - nprava
To je podstatou druhho kroku, v rmci kterho pouijeme dovednosti
popsan ve III. kapitole.
Konstatovn problmu (popis) + vzva ke spoluasti na jeho een
Hodinky jsou znien. Co te navrhuje?
Tak te u jsme si ekli, co se mezi vmi stalo. Co by vm pomohlo,
abyste se zase udobili?
Informace
Jsou tam jet ty star hodinky. Maj pokrban sklo a oden emnek,
ale jinak jsou v podku.
Kdy nkomu ublme a chceme si ho zase udobit, pome, kdy se omluvme.
Pispje si na ty hodinky z kapesnho a koupme je hned, nebo pok
do Vnoc?
Domluvte se u sami nebo chcete, abych byl u toho?
Oekvn
Oekvm, e se bude podlet na hrad kody.
Budu rd, kdy mi do konce vyuovn pijdete ct, jak jste se domluvili
142
Tyto vty zanaj informac o pijatelnm chovn (Me...).
Potom nsleduje informace o dal monosti. Tou je bu jin alter-
nativa pijatelnho chovn (bt chvli sama v pokoji) nebo pirozen
dsledek (zamen kazety a cdka).
Kdy se dti dostanou do konfliktu s jinmi dtmi, pomh jim nkdy
jt na chvli stranou, peruit spolenou innost, protoe nejsou s to v dan
143
Nkdy slyme nmitky typu: Na tohle pece nemm as! Je to sp
nechu i obava vyzkouet jin postupy. Kzn, rozilovn, vymlen a reali-
zace kzeskch opaten" zabraj n as. Kdy vyzveme dti, aby ony
samy hledaly een, co je v logice pirozench dsledk, je to jejich as.
Nkdo tak me namtat, e tento postup je pli mkk", e ne-
udr dti v doucch mezch. Tento postoj, kter m vtinou hodn hlubok
koeny v nejrznjch ivotnch zkuenostech, bv velkou pekkou. asto
jsou to vzpomnky na dtstv, kdy dospl a dti stli proti sob a vedli spolu
neustl boj kdo s koho, a to i pesto, e mezi nimi bylo pouto lsky. S takovmi
zkuenostmi je obtnj uvit, e to me bt jinak.
3. Opaten
Postupy uveden v kroku 2 se daj nejrznjm zpsobem obmovat.
Nesm ns odradit, e hned po na prvn vt nezareaguje druh strana
oekvanm zpsobem. Zkladn strategi je vracet problm k dtti (Co
s tm udl? Co navrhuje? Jak to budeme eit? Do veera bych
chtl slyet tvoje nvrhy, jak to dt do podku. Chce mi to ct nebo
napsat?.,,). Kdy se to naume a dti si na tento zpsob een problm
zvyknou, d se tak zvldnout naprost vtina bnch pestupk v chovn.
Jsou vak situace, kdy to nemus stait. Pokud jsme se poctiv snaili eit
problm za spoluasti dtte, a pesto to nevedlo k dosaen dohody pijatel-
n pro ob strany, meme pevzt iniciativu my. Budeme hledat een,
kter by dl nezhorovalo situaci nebo kterm chrnme sebe a sv
oprvnn poteby a zjmy. Tomu kme provst opaten". To ale
nen krycm nzvem pro udlen trestu! I v tchto situacch lze zachovat
partnersk model komunikace a pout odpovdajc dovednosti.
Nejprve dt na vbr
Me si hrt s ostatnmi dtmi a dodrovat dohodnut pravidla anebo
bt radji sama v pokoji. Co si vybere?
Me si pjovat moje kazety a cdka, ale dvat je do obalu a vracet
na msto. Anebo bych si je musel zamknout.
situaci sv chovn samy zvldnout. Meme to nazvat chvilkou o samot",
kterou dtti pedkldme nikoliv jako trest, ale jako monost, aby opt naby-
lo vldu samo nad sebou a nad svm chovnm: Mon bys poteboval chvilku
0 samot". To nkdy pome zklidnit se (srovnat si mylenky...).
Rozhodujc je peliv volba slov, ale hlavn tnu, jakm jsou prone-
na. Stoj za povimnut, e informace s poskytnutm vbru nen hrozbou. (Ta
by znla: Kdy si nebude s dtmi hezky hrt, pjde do svho pokoje. Nebo:
Kdy nebude dvat cdka do obalu, tak si je nebude moct pjovat!)
V dnm ppad tedy nejde o vbr mezi sprvnm chovnm
a trestem nebo dokonce o vbr mezi dvma tresty!
Provst opaten a pipojit koment (informace)
Bude te lep, kdy bude chvli sama v pokoji. (Matka bere dt za
ruku a odvd je. Anebo do jinho pokoje odchz sourozenec dtte, s nm
dolo ke konfliktu.)
Zamknul jsem si svoje kazety a CD do skn. Rd bych nael sv vci
na svm mst, kdy je potebuji.
Jednm druhem opaten je - v ppad nutnosti - i pouit fyzick
pevahy dosplho. Je ale teba rozliovat mezi fyzickm trestem jako
zneuitm moci a pimenm uplatnnm fyzick pevahy. Otec me
napklad vyut sv sy k tomu, aby od sebe odtrhl dv dti, kter se bij a kopou
(teba se slovy: Dost! U dn kopn!). Jeho zmrem nebylo uplatnit moc, ale
vytvoit podmnky pro innj een konfliktu. Matka me vzt do nrue mal
dt, kter pes opakovan informace, e m hzet psek do kyblku a ne na druh
dt, v tto innosti pokrauje. Ze strany dt me jt v tchto situacch
1 o testovn hranic (vtinou neuvdoml), kam a mohou jt. Zamezen njak
innosti pouitm fyzick pevahy je zde na mst. *
Dt anci
Za tden si meme promluvit o tom, jestli si zase me pjovat m
kazety a cdka.
A bude myslet, e se s bratrem domluv bez kopn a nadvn,
me se samozejm zase vrtit.
A si bude jist, e bude dodrovat nae pravidla, me pijt a zase se
zapojit do hry. Je to na tob.
Podobn v situacch, kdy je nkdo napaden, m prvo na obranu. I kdyby pak byla agresorovi
zpsobena bolest, je to oprvnn, pokud byl zkrok pimen situaci a motivem k nmu byla
vlastn ochrana nebo ochrana jin osoby, a nikoliv touha ublit.
144
145
Kad opaten by mlo bt doasn. Rozhodnut o vhodnm okamiku
nvratu k pijatelnmu chovn dvme pokud mono do kompetence dtte,
neponechvme si ho ve sv moci. Kdy jsme pochybili a dopadly na ns
nsledky, mme silnj motivaci chovat se sprvn pokud vme, e nm druz
dvaj anci a existuje nadje dt vztahy a vci zase do podku. Opaten
napod" takovou motivaci zni.
4. een problmu s celm spoleenstvm
Nkter problmy se mohou tkat vce len uritho spoleenstv. Ve
kolnch tdch je to napklad vulgrn vyjadovn, shazovn, zapomnn
a dal. V takovch ppadech je inn kombinovat postupy, pi nich eme
problm individuln, s postupy, kter umouj zapojit do hledn een
vechny zastnn. Tmto postupm je spolen to, e jde o nepm zp-
sob, kdy se tda zabv problmem z rznch stran na obecn rovni,
ani jsou jmenovny konkrtn osoby. Prv to pispv k jejich innosti.
Zkladnmi metodami prce s celou tdou jsou komunitn kruh, diskusn
kruh a een problm ve dvojicch nebo v malch skupinch. Popsat tyto
metody podrobn pekrauje rmec tto knihy, strun popis ale najdete ve
XII. kapitole o kole.
5. I nedokonal nprava
m vt vchovn inek ne trest
estilet Martin si hraje s mem v kuchyni.
Maminka: V, Martine, kuchy je mal a m zrovna proltl v nebezpen
blzkosti mho hrneku s kvou. U se opravdu tm, e si k n chvilku sednu.
Me si dlat nco klidnjho a zstat tu nebo si hrt s mem ped domem.
Martin: J dm pozor.
Po chvli (rozlit kva, rozbit hrneek a rozzloben maminka):
Maminka: Te jsem u ale fakt natvan. Namsto chvilky odpoinku
dal prce!... Sama to ale rozhodn uklzet nehodlm. Ubrus potebuje rychle
vyprat. A hrneek je na ti kusy, byl to mj oblben... Tak co ty na to? Co si
vezme na starost?
Martin bere ubrus a odn ho do koupelny. Kva, kter kape z ubrusu,
za nm zanechv cestiku. Martin se pokou ubrus vyprat, ale moc to nejde.
Kdy maminka vytela podlahu a trochu vychladla, pichz do koupelny
a pomh Martinovi s ubrusem. Martin zjiuje, e vyprat ubrus" nezname-
n jen strit ho na chvli pod kohoutek. Je vlastn mamince docela vdn, e
146
u se moc nezlob a pomh mu s ubrusem, a tak j velkoryse nabdne, e
zkus slepit ten hrneek. Nen to zrovna snadn a kdy pak zkou napustit do
slepenho hrneku vodu, vid, e tee. Chce hrneek vyhodit, ale maminka ho
zaraz:
Ne, ne, ten si tady nechme. Mla jsem ho rda a dal sis docela prci
s tm lepenm. A taky nm bude nco pipomnat.
Asi za dva dny se situace s mem opakuje.
Maminka: Martine, kuchy nen to sprvn msto na hru s mem.
Me jt ven nebo dlat nco jinho.
Martin bere m a odchz ped dm.
Cennj ne dokonal nprava je vchovn inek, kter tyto postupy
pinej. Nkdy jej ale nevidme hned - vyplat se trplivost. Tresty s sebou
mohou nst poselstv, e vci jsou dleitj ne lid a jejich vztahy. Slepen
hrneek z naeho pbhu u nebyl pouiteln ke svmu pvodnmu elu
a podobn to mon dopadlo i s ubrusem. A u vak bude stt v kredenci
nebo zstane jen ve vzpomnce, bude symbolem dobr vle na obou stranch
a pipomnkou toho, jak Martinova maminka zvldla situaci a Martin se
nauil nco dleitho pro ivot.
6. Z kapesnho se dti mohou podlet na hrad kod,
kter zpsob
K emu slou kapesn
Jednm z mnoha vvojovch kol dtskho obdob je nauit se pozn-
vat hodnotu penz a uit se s nimi hospodait. K tomu pomh mimo jin
tak to, e dti dostvaj kapesn, z nho si mohou kupovat rzn drobnosti
a drky. Mohou si je tak etit (a v nouzi teba pjovat penze zase rodim)
a mohou z nj ppadn pispvat na hradu kod, kter zpsob. Dostat
pleitost uit se hospodait s penzi potebuje od uritho vku ka-
d dt. Proto by dti nemly dostvat kapesn za odmnu" (o psoben
odmn ve vchov pojednvme v nsledujc kapitole) ani by jim nemlo bt
krceno nebo odnmno za trest". Jde o dohodnutou a pravidelnou st-
ku (tdn, msn), kter nen vzna na prospch, plnn domcch povin-
nost a chovn.
Meme se zajmat o to, za co dti kapesn utrcej, zda je utrat hned
nebo postupn, zda si nco et a jakm zpsobem. Meme k tomu zaujmat
stanoviska, sdlovat informace nebo svoje nzory. Nemme ale z pozice silnj-
ho rozhodovat o tom, co dti s kapesnm udlaj. Vsledkem by nebylo
douc chovn dt, ale pouze to, e zanou zatajovat, za co vechno sv
penze utrcej, anebo zanou kat to, co chceme slyet.
Vzpomnme si na vrok jist maminky k synovi: Tak, a dokud se
nenau hospodait s penzi, nebude dn kapesn dostvat! Dti, kterm je
kapesn odejmuto nebo sneno z pozice moci, budou pravdpodobn provat
pocity popsan v pedchoz kapitole. Navc mohou hledat zpsob, jak by si
penze opatily jinak. Teba prodaj (vtinou hodn pod cenou) njakou svoji
vc nebo nco, co vezmou doma, jsou v pokuen penze nkomu vzt anebo si
je vydlat i za velmi nevhodnch nebo poniujcch podmnek. Jsou to zpso-
by, v nich se odr pn, vtinou ne pln uvdomovan, pomstt se nko-
mu, kdo nad nimi uplatnil svoji moc, zpsoby malch pank" v nerovno-
cennch vztazch.
Naprosto jin by byla situace v ppad, kdy by teba rodie, kte se
dostali do finann tsn, sdlili dtti, e by jim pomohlo, kdyby pijalo doas-
n ni kapesn nebo jej po njakou dobu nedostvalo, a zeptali se na jeho
nzor. Partnersk pstup rodi podpo v tomto ppad velmi pravdpodob-
n vstcnost dtte. Mocensk pstup ji naopak potla.
Ve kapesnho se tedy m stanovit dohodou, v n se uplatn dv
zkladn hlediska - monosti rodinnho rozpotu a poteby dtte. Aby splni-
lo svoji funkci - uit se hospodait s penzi - mlo by bt sp ni.
Kapesn neslou k uspokojovn zkladnch fyziologickch poteb - ty zaji-
uj rodie, ale pln svou funkci tm, e si za n dti kupuj postradateln vci,
jako teba sladkosti a zbyten malikosti". Rozhodn by nemlo umoo-
vat dtem zajiovat si jeho prostednictvm pze a postaven ve
vrstevnick skupin. Vym stupnm hospodaen s penzi je finann
spoluast dtte, napklad pi nkupu draho obleen.
Od kdy by dti mly zat kapesn dostvat? Odpov zvis na posou-
zen dvou hledisek: zda dt u zn podstatu a funkci penz a zda m plei-
tosti penze smyslupln pouvat. Kapesn mohou dostvat u dti pedkoln-
ho vku, obvykle ale pichz na poad dne s nstupem do koly.
Vchovn inek finann spoluasti je dleitj ne pln nhrada kody
Z kapesnho se dti mohou podlet tak na hrad kod, kter zpso-
bily. Skuten koda me bt ale vy, ne jsou dti schopn ze svho
kapesnho zaplatit. V tom ppad by mly zaplatit alespo st (a teba na
spltky). Symbolick spoluast m v tchto ppadech stejn vchov-
n inek jako pln nhrada. Zle samozejm na okolnostech - kdy
nkdo nedopatenm pi utrn ndob rozbije tal, me se cel vc vydit
tm, e zamete stepy.
Pedstavme si ale jinou situaci:
Dvanctilet Mirek a devtilet Jenda si hraj na dinosaury, Mirek
pronsleduje Jendu se smetkem po celm byt a kdy se mu Jenda sna
smetk vzt, zavad o spornou rovku v lustru, a ta se rozbije.
147
Pirozenm dsledkem je pinejmenm klid. Ale dejme tomu, e minu-
l tden rozbili sourozenci pi podobn he keramickou vzu a vyeilo se to
rovn jenom" klidem. Bylo by logick, kdyby na n nyn dopadly nsledky
jejich chovn trochu vc - mohli by teba pispt kad stkou 10 korun na
koupi nov rovky, kter bude stt 120 korun. A opt jsme u zpsobu, jakm
s nimi nhradu kody sjednme. Vytn a nadvn zakonen vrokem
A kad zaplatte deset korun! vyznv jako trest, protoe jasn signalizuje
een z pozice moci, i kdy sleduje v podstat sprvn smr.
Nahradme-li princip moci principem spoluasti, me komuni-
kace probhat teba takto:
Otec: Byla to nov zivka, teprve ped tdnem jsem ji do lustru dval!
A mluvili jsme o tom, e si na dinosaury mete hrt na zahrad. Tak co te
navrhujete?
Mirek: My to uklidme.
Otec: To oekvm. Ale musme koupit novou rovku. Tum, e stoj
kolem 120 korun. Je to docela dost.
Kluci ml.
Otec: Chpu, e jste to neudlali naschvl, ale kdy si vzpomenu na tu vzu,
myslm si, e byste se tentokrt mohli na nhrad kody njak podlet. Co vy na to?
Mirek: Asi jo. K Jendovi: Co ty na to?
Jenda: Mm jen dvacet korun.
Otec: A kolik bys pispl?
Jenda: Mu ti dt vechno.
Otec: Co kdybyste dali kad deset korun a pt dali vt pozor?
A ztra, a budeme ve mst, spolu meme tu rovku koupit.
Kluci: Tak jo.
7. Postupy pro nronj situace
Na dalch pkladech probereme jet nkolik postup pro situace, kdy
me bt uplatnn alternativ k trestn tak, jak jsme je zatm popsali, zteno.
Prce na zlepen vztahu
Sedmnctilet Petr studuje prmyslovku. Doma ml v posledn dob tm denn
konflikty s rodii. Nos patn znmky, mlo se u. Hodn asu trv s kamardy, veer se
vrac pozd, kou a pisel u nkolikrt v podnapilm stavu. Rodie reagovali vytnm,
kikem, zkazy a tresty. Kdy si peetli knihu o vchov a komunikaci, zkusili pout tak
efektivnj zpsoby, pedevm zaali brt Petra vce ke spoluasti na een problm s jeho
chovnm. Situace se ale nezlepila, a tak ji konzultovali s psychologem. Konzultace jim po-
mohly uvdomit si, e prakticky veker komunikace mezi nimi a Petrem se tkala synova
nevhodnho chovn. Uvdomili si, e byli zameni na een problm s Petrem, ale neroz-
vjeli vzjemn vztahy. Zjistili, e skoro nic nevd o tom, co jejich syn v posledn dob prov,
148
149
co plnuje nebo o em sni. Zaali se vce zajmat o Petra jako o osobu. Vce si s nm povdali jen
tak", ani by se dotkali oehavch problm, vyhledvali pleitosti ke spolenm innostem,
k ocenn, k tomu, aby se spolen pobavili a 2asmli. Kdy rodie vydreli nkolik tdn dvat ve
vzjemnm souit na prvn msto rozvjen vztahu, zaali vichni lenov rodiny pistupovat
i k een problm s vt citbvost a vtm porozumnm pro druhou stranu.
Ani pouit sprvnch komunikanch dovednost nemus ihned pinst
viditeln vsledek, pokud jsou vzjemn citov konta v naich emocionlnch
bankch na nule nebo v minusu. V tchto situacch se vyplat pestat eit
problm a udlat nco pro zlepen vztahu. Cas me bt nam velkm spo-
jencem, pokud jej dokeme vyut prv takto. Dobr vztah funguje jako
komunikan most. Kdy dopustme jeho zborcen, stvme se hluchmi
a slepmi k tomu, co nm druz sdluj, protoe chyb cesta, po kter by
k nm jejich sdlen mohla dorazit.
Deklarace postoje
Nkdy se meme dostat do situace, kdy se od ns oekv, e budeme
uplatovat normy njakho spoleenstv, pestoe s nimi nesouhlasme.
V nkterch kolch napklad existuje propracovan systm trest, kter
pesn vymezuje, co bude za jak pestupek nsledovat.
Pedstavte si, e jste tdnm uitelem v 8. td. Dva vai ci zniili
vzdobu na chodb koly. Nejste zastncem trest a rd/a byste eil/a situa-
ci v duchu zsad popsanch v tto kapitole. Vtina koleg ale chce uplatnit
trest, v tomto ppad editelskou dtku, protoe je zvykl eit pestupky
tmto zpsobem. Rovn ci oekvaj podle svch dosavadnch zkuenost
trest.
Zd se, e v tuto chvli nemte spojence na jedn ani na druh stran.
Jak reagovat?
Pokud vc jet nen rozhodnuta, meme se pokusit o een nejdv
s dtmi.
Meme sdlit svj postoj k trestn a nabdnout alternativu.
Rozhovor s vinky: Potrestn nepovauji za inn, opravdu si myslm,
e by se to vechno dalo eit jinak. (Vyjden postoje formou j-vrok.)
Meme se zkusit domluvit, jak to napravte, jinak vm podle kolnho du hroz
potrestn. (Informace - nikoliv vyhroovn!) Co navrhujete? (Vzva ke spolu-
asti na een.) Musm podat zprvu panu editeli a potebuji, abyste mi do
ztka oznmili, jak jste se rozhodli. (Informace, sdlen oekvn.)
Me nsledovat i diskuse se vemi dtmi ve td na tma trestn
(v obansk nebo rodinn vchov, ale tak teba v djepise nebo v etin),
v n se uplatn rzn pohledy a argumenty, vetn naich vlastnch. I kdy
ostatn dti vd, o jak konkrtn pestupek se jedn, sname se hovoit
o trestn na obecn rovin, diskuse by nemla vyznt jako soud nad vinky!
(Konkrtn pestupek eme s tmi, kterch se to tk.) Tben nzor
na dleit tmata komunikace a vchovy je pro dti stejn tak potebn jako
porozumn historickm souvislostem nebo pouvn vyjmenovanch slov.
Me se ale stt, e ci, kte vzdobu zniili, dvaj najevo, e nejsou
nabdkou npravy nijak nadeni a radji pijmou trest. (S kadm dalm
pijatm trestem se vak sniuje monost vydat se v budoucnu v podobnch
situacch cestou npravy.) V takovm ppad je dleit dt najevo, e
nechceme jednat z pozice moci ani tehdy, kdy se nm nepodailo
druhou stranu pro npravu zskat: Byla to vae volba. J osobn bych dal
pednost jinmu een.
Velmi neastn by bylo takov vystn cel situace, kdy by ci sice
napravili, co zpsobili, ale navc by byli jet potrestni. Pokud po nprav
nsleduje ze zvyku nebo pro jistotu" jet i trest, vchovn inek npra-
vy se tm znehodnocuje!
Vtm problmem ne domluvit se s dtmi ale v mnoha ppadech
bv obhjit svj postup ped kolegy.
Kdy nememe pmo ovlivnit vvoj udlost smrem, kter povauje-
me za sprvn, meme alespo jasn deklarovat svj postoj a v danou
chvli u nevynakldat energii na nco, co nememe prosadit. Chce to
asto odvahu, ale dlme tm nco i pro zachovn vlastn sebecty. Jist
uitelce se na pedagogick rad nepodailo zskat ostatn kolegy pro to, aby
spolen hledali, jak nahradit systm sankc ve kole innjmi postupy
zaloenmi na spoluasti a nprav. Pedagogick sbor pak odhlasoval dvce
z 6. tdy snenou znmku z chovn za absence. Uitelka alespo vyjdila
svj postoj: Myslm, e jsme se mli vc zabvat hlednm pin tch absenc.
Mj nzor je, e dvojka z chovn nic nevye a nesouhlasm s n.
V jin situaci vyjdila uitelka svj postoj dokonce i ped dtmi:
V uitelskm sboru jsme nemli stejn nzor na udlen t dvojky z chovn
Adamovi. S pepisovnm znmek v kovsk nesouhlasm, je to podvod. Ale
dala bych pednost jinmu een, spolen s Adamem.
Podobn lze postupovat i v rodin. Ve jmnu jednotn vchovy" nkdy
rodi, kter sm s tresty nesouhlas, nedl nic proti trestm, kter udluje
druh rodi. Dti to pak mohou pociovat jako zradu. Pokud se v dan situaci
opravdu ned udlat nic jinho, ml by se alespo jasn vyjdit odmtav
postoj k trestn. innjm eenm samozejm je snait se zskat druhho
rodie pro jin zpsoby een pestupk ne jsou tresty.
Dohoda o netoen" (dohoda o minimlnch poadavcch)
Dohodu o vzjemnm netoen" se meme pokusit uzavt s nkm,
kdo vraznm zpsobem naruuje nai prci nebo s nm nemme dobr
150
151
vztah (vzjemn citov konta jsou minusov"), s km jsme vak souasn
nuceni se stkat a spolupracovat. Je to v podstat nabdka, e vi tomuto
lovku budeme uplatovat sv oprvnn poadavky jen v minimln me,
m se vyhneme monm stetm; zrove od nj ale oekvme, e bude co
nejmn ruiv zasahovat do na prce.
Nen to ideln, ale nouzov een, kter nm alespo umon dlat
svou prci. Zskvme tak as na ppadn dorovnn citovch kont, obnove-
n dvry a hledn lepho een. Vyslechli jsme nkolik takovch pbh:
Uitel 9. tdy navrhl tento zpsob vzjemnho souit kovi, kter na jakkoliv
poadavky reagoval vyruovnm a provokacemi, a tm zdroval prci ostatnch. Uitel tolero-
val dotynmu kovi, e nepracuje, ale pod podmnkou, e nebude naruovat prci ve td.
Provokac a vzjemnch stet podstatn ubylo, co vedlo k uritmu zlepen vzjemnho
vztahu, dky nmu mohl uitel vce vnmat i pozitivn momenty v chovn ka a zat je
oceovat. To pineslo monost zrevidovat dohodu ve smyslu zveni minimlnch nrok na
ka, aby uitel zskal nejnutnj podklady pro jeho klasifikaci.
Zdrazujeme, e je to krajn een a jen pro ppady, kdy byly vyer-
pny vechny dobr dostupn prostedky. Uitel nemohou provdt psycho-
terapii, jejich psoben neme bt vemocn, i kdy postupy, popsan v tto
knize, otvraj i pro kolu mnohonsobn vt monosti.
Doasn oddlen od spoleenstv
Pi zvanch pestupcch v chovn njakho lovka, kdy nepomohly
postupy zaloen na jeho spoluasti a smujc k nprav, m spoleenstv
prvo chrnit se tm, e pistoup k doasnmu oddlen takovho lena od
ostatnch. V mrnj podob je to druh opaten, kter jsme u popsali ve
3. sti tto kapitoly - dospl napklad odvd dt, kter se chov agresivn,
od ostatnch dt s komentem: Bude te lep, kdy si njakou dobu pohraje
sm. A bude myslet, e si mete hrt spolen tak, abyste byli vichni
spokojeni, me se zase vrtit.
Ve kole me v podobnch ppadech njak dt pracovat individul-
n a oddlen od ostatnch, a me mt dokonce individuln studijn pln.
V Dnsku jsme se setkali s opatenm (zakotvenm v dnsk kolsk
legislativ, ale pouvanm zcela vjimen), kdy uitel me navrhnout ko-
vi, kter vraznm zpsobem naruuje prci ve td, aby nkolik dn necho-
dil do koly. Bhem t doby me pracovat individuln a tak zkusit hledat
een, jak bt s druhmi, ani by dochzelo ke konfliktm.
O tom, jak nedsledn uvaujeme o pojmech provinn a jeho nsled-
k, svd i pouvan terminologie v oblasti prva. Psychologicky opodstat-
nnm zmrem trestu" odnt svobody jako dsledku spoleensky zvan
trestn" innosti je chrnit ostatn leny spolenosti a souasn nabdnout
Odnt svobody m vznam pi skuten zvanm poruen norem spoleenskho souit. |
V ppad mn zvanch pestupk se ukazuje bt mlo innm a pro spolenost nklad-
nm opatenm. Jednm z rizik trest odnt svobody v takovch ppadech je tak to, e ada
vz pijme roli delikventa a zane se podle n chovat. Ve vzeni pak peml sp o tom, jak
to po proputn udlat lpe" (aby je nechytli), ne jak se chovat morln. Zakladatel smru
tzv. individuln psychologie Alfred Adler k tomu k: Zloinec si vysvtluje trest jako zna-
men, e spolenost je proti nmu, tak jak si to vdycky myslel. Trest ho nezastra.
Z psychologickho hlediska je kad drsn zachzen ve vznici vzvou, zkoukou sly...']
V poslednch desetiletch se proto zaalo hovoit o tzv. alternativnch trestech. Nen to astn
oznaen, protoe se jimi mysl v podstat nprava: Pachatelm je nabdnuta monost mimo-
soudn cestou nahradit kodu nebo se vlastn prac podlet na jejm odstrann (napklad
veejn prospn prce). Stoj rozhodn za povimnut (uvd to napklad 0. Matouek
v knize Prce s rizikovou mlde"), e podle soudnch statistik je u prvopachatel, u nich se
pestupek vye mimosoudn cestou, pravdpodobnost recidivy mnohem men ne v ppadech,
kdy stanuli ped soudem a byli odsouzeni.
152
pachateli pleitost uit se rozvjet ty dovednosti, v nich m nedostatky
(napklad lpe zvldat sv emoce). Takto pojat odnt svobody m vznam
pirozenho dsledku, s nm ovem pachatel nemus bt ztotonn. To, zda
proces vyzn vce jako trest nebo jako pirozen dsledek, zvis pedevm na
zpsobu, jakm je veden.*
8. Kdy pece jen nkdy ujedeme"...
Tresty jsou pomrn rozenm vchovnm prostedkem. Tak proto
jsou jejich rizika veobecn podceovna. Mme vak zkuenost, e kdy se
poctiv sname hledat alternativy, meme se trestm vyhnout. V tto kapi-
tole jsme popsali postupy, kter meme pout, kdy u problm vznikl.
Meme vak jt jet dl - existuj postupy, kter nm pomhaj zadit vci
tak, aby k situacm, kdy zaneme pemlet o trestech, dochzelo co nejmn.
Tyto postupy jsou tmatem XI. kapitoly o prevenci.
Tm kadmu rodii nkdy pi vchov dt ujela ruka" nebo je
potrestal njak jinak. Pokud lo o spe vjimen situace, kdy trest nebyl
nijak drastick a nsledoval po nm dialog, usmen nebo teba i omluva ze
strany dosplho, dt se s trestem pravdpodobn vypodalo, ani to zane-
chalo hlub jizvy na jeho dui a na vztahu k nm. Tm nechceme ct, e
sem tam njak ten trest neukod! Tresty nepat k dobrm vchov-
nm metodm, nicmn jsme lid a nkdy se chovme nesprvn.
Pokud vak umme doplnit sv citov konta u dt pozitivnmi zpsoby souit
a komunikace, mme anci negativn dopady svch pehmat zmrnit. Zvlt
v rodin je k tomu mnoho pleitost: vnovat dtti svj as, dvat mu naje-
vo lsku a pijet, zajmat se o nj, dlat spolen nejrznj innosti, pibrat
ho ke spolurozhodovn, dt mu podporu v situaci, kdy nco nezvld - to
vechno jsou zpsoby, kter pomhaj ovlivnit vchovnou bilanci" pozitivnm
smrem. Nejde o to, aby dti potlaily nepjemn pocity spojen s tresty
a racionalizovaly si je, jak jsme o tom hovoili v V. kapitole, ale aby nm
odpustily, tak jako my odpoutme jim.
Mli bychom mt odvahu mluvit s blzkmi lidmi as od asu i o tom,
co nepjemnho pi vzjemnm souit provme. Tuto pleitost by mly
dostat i dti. Takov situace se vtinou nedaj naplnovat, ale pichzej
spontnn. Pedpokladem toho, aby ml rozhovor liv inek" pro ob
strany, je skuten partnerstv a sebecta, kter nm daj slu slyet i ty mn
pjemn vci o sob.
Jeden tatnek to popsal takto:
Kdy jsme jet nevdli o vchov to, co vme dnes, tak jsme sv dti trestali, i kdy
to bylo zdka. Te dti u mnoho let netrestme. Kdy jsme si s nimi jednou povdali na tma
trestn, zaaly vzpomnat, kdy jsme je potrestali, a nkolik takovch situac popsaly. I kdy
jsme se nakonec vemu zasmli a jako rodie jsme ctili, e nm bylo odputno, byli jsme
pekvapeni, jak i po ltech dti vzpomnaly na to, jak nepjemn trest provaly. Byli jsme
vdni, e jsme si o tom mohli promluvit. Ctili jsme, e to vem pomohlo se s tmito stny"
v naich vztazch vyrovnat. Uvdomili jsme si, e dn vztah nen tak ideln, aby v nm
dn stny neexistovaly, a e je dobr bt oteven pleitostem, kdy meme nco udlat
pro to, aby se rozplynuly.
Dti ovem nejsou trestny jen doma, ale i na dalch mstech, zejmna
ve kole. Uitel vak nemaj takov monosti pozitivnho vyrovnn" trest
jako rodie. Jejich vztahy s dtmi nejsou tak osobn, maj omezen asov
monosti a pro adu z nich je stle jet obtn pijmout pedstavu, e do
koly pat vedle vzdlvn i pe o vztahy a emoce dt. (Ne o veker vztahy
a emoce, kter dt m, ale aspo o ty, kter vznikaj prv v prosted koly
nebo v souvislosti s n - za n by se mla ctit kola spoluzodpovdn.) Od
astnk naich kurz jsme vyslechli mnoho pbh na tma trestn ve
kole. U ady z nich se objevil jeden spolen moment - stail i jedin trest ze
strany uitele, a ten ovlivnil vztah dtte k tomuto uiteli na dlouh lta,
nkdy a do dosplosti, protoe nebyl prostor na emon vyrovnn". Zvlt
to plat pro veejn tresty udlen ped svdky - veejn zahanben pat
k nejh provanm emocm. Tak z tohoto dvodu by soust profesionali-
ty uitele mly bt dovednosti umoujc eit problmy ve kole jinak ne
tresty.
153
VII. Kdy bude hodn, dostane
za odmnu... Ty jsi ale ikulka!
Rizika odmn a pochval ve vchov a co namsto nich
V pedchzejc kapitole jsme hovoili o znanch rizicch trest
a monostech jinch pstup v ppad, e se dt chov nevhodn.
Trestat nen pro zdravou osobnost dnm potenm, jsou kolem toho
sam negativn zitky. U odmn a pochval je to jin - tam jde o pjemn
situace, kladn emoce, a tak mlokoho napadne je zpochybovat. Jedinou
pipomnkou bv, e ve by se mlo dt s mrou a e tedy jejich nadmrn
pouvn dtem asi prospvat nebude. Pesto maj odmny a pochvaly rizika.
V tto kapitole se je pokusme ozejmit a nabdneme alternativy.
Alternativou k odmnm ve vchov je uspodat podmnky pro in-
nosti a chovn dt tak, aby mohly provat pozitivn pirozen dsledky
tchto innost a chovn.
Alternativou k pochvalm jsou komunikan dovednosti zptn vazba
a ocenn.
Tyto postupy vyjaduj partnersk, rovnocenn vztah, na rozdl od
pochval a odmn, kter pat k prostedkm vchovy zaloen na mocenskm
modelu, by jde o jeho laskavj podobu.
155
Okamit viditeln inek a propojenost s emocemi (situace trestn
nebo odmovn si ob strany vtinou dobe pamatuj) jsou patrn dvo-
dy, pro se trestm a odmnm ve vchov neoprvnn pipisuje
dlouhodob a pzniv inek. Pozornosti pak me unikat, e
soust kadodenn vchovy je krom trest a odmn tak ada
jinch postup a e prv dky nim se ve skutenosti da douc
cle vchovy naplovat. Tmto jinm postupm je spolen to, e psob
dovnit" dtte - umouj mu provat pozitivn i negativn dsledky
vlastnho jednn, zprostedkovvaj smysluplnost poadavk, umouj
spolurozhodovn a vbr. Tyto postupy odrej souasn respektujc p-
stup k dtem.
1. Odmny pod drobnohledem
V hovorov ei se slovem trest" oznauj jak skuten tresty (jma
zmrn zpsoben lovkem v mocensk pozici druhmu lovku jako odpla-
ta za jeho nesprvn chovn), tak i pirozen dsledky, kter z nesprvnho
chovn vyplvaj (viz V. kapitola).
Podobn se v rznch vznamech pouv i slovo odmna":
1. Pi podpisu pracovn smlouvy sjednala firma s pracovnkem odmnu za
prci ve vi 20000 korun.
2. Pocit dobe vykonan prce je pro mne tou nejlep odmnou.
3. Skvl vkon pianisty odmnilo publikum dlouhm potleskem.
4. Za informaci vedouc k dopaden zloince byla vypsna vysok odmna.
5. Dti, s tm klidem jste si opravdu pospily. Venku je jet svtlo, tak si
za odmnu pjdeme jet chvli hrt do parku.
6. Veden firmy odmuje sv zamstnance pi odchodu do dchodu pen-
itm darem.
7. Jestli nebude mt na vysvden dnou trojku, dostane za odmnu kolo.
8. Kdy nebude u pan doktorky plakat, koupm ti za odmnu zkusek.
9. Ven pane, dovolte, abychom Vm podkovali za zchranu lidskho
ivota. Jako odmnu za v hrdinsk in vm pedvme tuto poukzku
na nkup zbo v hodnot 3000 korun.
156
Odmny a tresty - dv strany te mince
Podobnost psoben odmn a trest je v tom, e oboj je vnjm
popudem, kter psob pouze na vnj chovn dtte, ale nedostv
se dovnit. Chyb-li vnitn pohnutky, navozen chovn vydr, jen dokud je
odmovno nebo ve vzduchu vis hrozba trestu. Tresty i odmny mvaj
okamit inek, co mnohm zabrauje vidt jejich dlouhodobj neblah
dopady na rozvoj osobnosti.
Nejpodstatnj charakteristikou odmny je nerovnocenn vztah
dvou lid (nai znm - velk a mal panek): jeden o nco usiluje
a souasn m tak monosti poskytnout za to druhmu odmnu. Tak ho
pimje udlat nco, co by ten druh sm od sebe pravdpodobn
nedlal a pi neptomnosti odmny ani dl dlat nebude.
Odmna me bt slbena pedem za vykonn njak jasn vymezen
innosti anebo me nsledovat neoekvan v situaci, kdy druh nco udl
sm od sebe". V obou ppadech s clem, aby se douc chovn opakovalo.
Napklad: Tady m deset korun za to, es mi vyehlila to prdlo. - Dt
v budoucnu sv chovn sice zopakuje, ale bude ji oekvat dal desetikoru-
nu. Pokud ji nedostane, jeho ochota k dobrovolnmu ehlen naopak poklesne,
pokud nezmiz zcela.
Nezamujme mzdu a odmnu
Kdy na seminch probrme tma odmn, vdy pijde na petes
mzda. Je to prv nepesnost naeho kadodennho vyjadovn, e se
o mzd tak mluv jako o odmn za prci". Pslib odmny, jak o n
hovome v tto kapitole, vyjaduje nerovn vztah (vt panek se sna
odmnou pimt menho panka k nemu, o em pedpokld, e by to
jinak nedlal). Dohoda o mzd oproti tomu vyjaduje rovnocenn vztah,
kdy ob strany projevuj iniciativu a zjem. Zamstnanec disponuje nja-
kmi dovednostmi, kter chce uplatnit (poteba seberealizace), a zskat za to
prostedky pro uspokojen svch dalch poteb (od jdla, bydlen, oacen a
po kulturn a duchovn poteby). Rovn druh strana m zjem vyrbt,
vytvet, realizovat sv zmry a projekty. Mzda je oboustrann chtn
smlouva.
Na mzd za prci se domlouvaj dospl lid, dti jen v ppadech, kdy
jde o brigdu. Dtem zajiuje uspokojen jejich zkladnch poteb rodina.
157
Co je a co nen odmna"
Vznam slova odmna se v jednotlivch situacch znan li. Kdy
hovome o rizicch odmn, mme na mysli odmny ve vznamu upl-
cen" - aby nkdo udlal to, co chceme my. Jsou to situace, kter meme
charakterizovat slovy: Udlej toto, a j ti za to dm tamto. Odmnou me bt
cokoliv, co je pro odmovanho douc - penze, vci, udlen vhod, umo-
nn pjemn innosti nebo neho, co je jinak pro lovka obtn dosaitel-
n. V uvedench pkladech jsou to situace 4, 7 a 8 (v ostatnch pkladech by
se slovo odmna" dalo nahradit vstinjm pojmem, jak o tom bude e
dle). Rizika takovchto odmn jsou stejn bez ohledu na to, zda cl, kterho
chceme doshnout, je pozitivn nebo negativn - odmny ve vchov se samo-
zejm dvaj ve jmnu dobra dtte.
Je to velk varovn pro ty, kte maj chu dvat dtem obrzky,
sladkosti, raztka, erven puntky a dal odmny ve ve, e zv jejich
zjem. M to zcela opan inek ne jak zamlej.
158
Nepotebuj dostvat mzdu, ani nepotebuj bt uplceny odmnami. Nco
jinho je kapesn, kter slou k tomu, aby se dti nauily hospodait s penzi,
a kter by nemlo bt udlovno za odmnu ani odebrno za trest.
Odmny nezvyuj skuten zjem, ale sniuj ho
Odmny jsou pouvny pedevm s manipulativnm zmrem - aby-
chom pimli druhho udlat to, co chceme my, a je to dt nebo dospl.
U dt jsou odmny pouvny asto i ve snaze povzbudit zjem o nco, co dt
zaalo dlat samo od sebe, a to na zklad tradovanho pesvden, e jestli-
e nco poslme odmnou, pak se zjem automaticky zv.
A. Kohn v knce Trestni odmnami" (el, tato vjimen a burcujc
kniha v etin nevyla) uvd, e kolem stovky psychologickch pokus po-
tvrdilo fakt, kter vit pedstav naprosto odporuje: odmna naopak sni-
uje vnitn zjem, vnitn motivaci.
Jeden z prvnch pokus, provdn ji v sedmdestch letech minul-
ho stolet, byl velice jednoduch. Stedokolt studenti mli skldat plon
obrazce z kousk (puzzles). Polovina z nich mla slbenou penn odmnu.
Po uritm ase pokusnm osobm ekli, e ped druhou st pokusu bude
pestvka, v n si mohly vybrat, jestli chtj pokraovat ve skldn, st si
asopisy nebo jen tak odpovat. Ti studenti, kterm byla slbena odmna, si
vybrali dal skldn ve volnm ase podstatn mn asto.
Jin pokus probhl v matesk kole. Psychologov nejprve sledovali,
m dti rdy kresl. Pak ekli jedn skupince dt, e kdy nakresl obrzky
s pouitm oblben velk sady barevnch fix, dostanou diplom se svm
jmnem, s ervenou stukou a zlatou hvzdikou. Nsledujc dva tdny po-
tom, co dostaly odmnu, mly tyto dti men zjem o fixy ne dti, kterm
nebylo nic slibovno, a dokonce o n mly men zjem ne ped pokusem.
Do tetice uvedeme pokus, kter ukazuje, e sniovn zjmu se netk
jen vc a innost, ale tak osob. Dtem bylo sHbeno, e si budou moci hrt
s njakou hrakou, pokud si nejdv budou hrt s uritm dttem, nebo e
dostanou sladkost za to, e si s nm budou hrt. Ukzalo se, e kdy dti u
nemohly oekvat dnou odmnu, hrly a povdaly si s tmto dttem mn
ne pedtm. Podobn vysokokolt studenti, kte dostali zaplaceno za to, e
budou komunikovat s cizincem, s nm po skonen pokusu komunikovali mn.
Kdykoliv nabzme odmnu, sniujeme vznam a hodnotu in-
nosti, kter m bt za tuto odmnu vykonna (uen, klidu, osobn
hygieny, slunho chovn...).
Odmny sniuj i pvodn zjem
Zvl znepokojujc a varujc je, e odmny takto psob i na innost
i chovn, kter je motivovno skutenm vnitnm zjmem. Dokladem toho
je pbh jedn astnice kurzu, kter vyprvla, e je od dtstv velkou te-
nkou. Jednou byla na kole vyhlena sout o nejlepho tene - spova-
la v zznamech o obsahu co nejvtho potu petench knih. Sout vyhr-
la. Pamatuji si vak, e jsem na pr msc po t souti pestala st, dodala.
Natst zliba ve ten byla hodn siln, a tak se k nmu vrtila. Ne vdy je
vak pvodn motivace tak siln, aby pekonala niiv tok odmn.
Jak odnauit" dti zjmu o uen...
Kad, kdo m monost pozorovat estilet dti ped nstupem do
koly, dosvd, e dti se do koly t (pokud nejsou vi kole negativn
ovlivnny starmi sourozenci nebo rodii). T se, e se nau st a nebudou
zvisl na druhch, aby jim peetli, co je zajm. Tak se chtj nauit potat,
pst a dozvdt se mnoho dalch vc - vdy ten svt je tak zajmav!
Poteba uit se, dozvdat se, je na biologicky hluboce zakotvenou
potebou - mme ji spolenou pinejmenm se vemi savci. Myln ped-
stava, e dti by se samy od sebe neuily, vede k tomu, e pan uitel-
ky zanou dtem dvat hned od prvnch dn ve kole odmny. Je
celkem jedno, co to je. Hvzdiky. Veliky. Raztka. erven puntky. Potom
prvn jedniky. Uitelky prvnch td bvaj laskav osobnosti, trestn mv
sp podobu odnt odmny, v mnohem men me se pouvaj ern punt-
ky, prastka a podobn. To ve ve jmnu udren, ba zven motivace.
159
Skryt poselstv odmn: ta innost sama o sob nem valnou cenu
Pro odmny sniuj vnitn zjem o njakou innost? Prvnm dvo-
dem je, e se tato innost spojuje s osobou, kter o odmn rozhoduje. Kdy
nen v dohledu nikdo, kdo za vykonn innosti udl odmnu, sniuje se chu
ji dlat.
Druh pina je v tom, e nabzme-li odmnu, jako bychom pedpo-
kldali, e dotyn by sm o sob, bez odmny, danou vc neudlal. Ani
bychom to mli v myslu, vyslme skryt poselstv: Ta innost sama o sob
nem valnou hodnotu, j vak z uritho dvodu potebuji, abys ji udlal/a,
a proto ti nabzm platek v podob odmny.
Bhem nkolika mlo tdn i msc se z dt nadench pro
uen a vdn stanou sbratel znmek.
A pitom je to zbyten! Uen je ivotn dleitm nstrojem orga-
nismu pro peit, a proto si ho proda pojistila". Vzkumy ukazuj, e ve
chvli, kdy lovk nco pochop, propoj se mu vci do souvislost, m tak-
zvan aha" zitek. V t chvli se do krve uvoluj endorfiny - ltky vzbuzu-
jc pjemn pocity. (Tyto ltky se uvoluj tak pi dlouhm bhu a v ad
dalch situac.) Kad jsme si ten pjemn pocit mnohokrt proili. Uitel
i rodie znaj rozzen oi dtte, kter k, e u na nco pilo, e u
nemu rozum, nco um.
Uen nepotebuje odmny ani tresty - potebuje vak bezpe-
n prosted, smysluplnost, pimen as, zapojen vce smysl
ne jen zrak a sluch, zapojen a vyuit emoc - abychom jmenovali
alespo nkter z podmnek efektivnho a kvalitnho uen.
Jak pe Susan Kovalikov v knize Integrovan tematick vuka",
nedostatek smysluplnosti, nedostatek propojen s relnm svtem, metody,
kter nerespektuj individuln styl uen, individuln vvojov tempo dtte
ani jeho individuln monosti (nroky jsou jednotn", pro nkter dti pli
vysok, pro jin pli nzk) - to jsou piny, pro dti ztrc o takov uen
zjem. Msto zdokonalovn systmu trest a odmn bychom mli na-
pt sly ke zmn obsahu i metod vuky.
Ze to nebude snadn cesta, naznauje ona tradin otzka Co jsi dnes
dostal?, kter sdluje dtti opakovan informaci, e dostat znmku (tedy
odmnu) je dleitj ne jeho zjem o uen - odmnu lze zskat i bez
vnitnho zjmu. Odmna je dleitj ne to, co se dt nauilo, co zvldlo.
Kad, kdo chodil do koly, si asi pamatuje, jakou roli pro zskn dobr
znmky hraje nhoda, tst, zdatnost dtte kat to, co chce uitel slyet,
a nkdy i podvod.
Vsledky toho, co bylo zavno od prvnch dn ve kole, se dostavuj
spolehliv. Pokud maj dti dlat nco jen tak", jejich zjem je minimln. Bude
to na znmku? je otzka, kter dobr uitele nejsp stra i ve snu - jestlie je
odpov zporn, pro vtinu k tm souasn miz dvod se snait.
Dokld to historka z vstavy. V rmci vtvarn vchovy na ni pila cel tda. Jedno
z dt se zastavilo ped obrazem a bylo vidt, e ho obraz zaujal. Zaalo si dlat poznmky. Druh
dt to zpozorovalo a upozornilo: Tenhle nemme za kol. Tm se nezdruj. Poj dl. Ob dti
pely k dalmu obrazu - jednomu z tch, kter dtem urila pan uitelka pro zskn znmky.
Nkter dti (vtinou ty nadprmrn nadan) si mohou udret vnit-
n motivaci k uen navzdory znmkovn. Ale i u nich me zamen na
160
161
znmky pedstavovat velk riziko - nau se vydvat jen minimln nmahu,
jedou" v zvislosti na svm nadn jen na 50 i 70 procent svch skutench
monost. Vc sil na zskn odmny - jedniky - nemus vynakldat.
Pokud chtj rodie svmu dtti pomoci udret vnitn motivaci
k uen, mli by do znan mry znmky ignorovat - jen tak se sn
jejich vznam. To znamen nejen nehubovat dt za patnou znmku, ale ani
nechvlit i jinak neodmovat za dobrou - chvla je signlem, e na znm-
kch hodn zle. Tm nemnme, e by se rodie z nieho nic mli pestat
pln zajmat o znmky, zejmna jestlie je dosud kontrolovali. Sp mohou
s dttem hovoit o tom, co vlastn znmka vypovd o jeho uen,
a tomu pak ppadn vyjdit uznn a ocenn. Vm, e ses na tu psemku
vera pipravoval/a... Me mi povykldat, co to bylo za uivo... Jak by se to dalo
pout?... Zajmalo by m, jakm zpsobem jsi se to tak dobe nauil/a...
Podle kolskho zkona platnho od ledna 2005 me kola msto
znmkovn pouvat od 1. a do 9. tdy slovn hodnocen. Tento zpsob
hodnocen nen bez rizik, je ale pokrokem oproti znmkm.
Odmny pedstavuj rizika pro morln vvoj
V 5. td mly dti vybrat ze t spoluk dva do kolnho kola recitan soute.
Jedna soutc nabdla ostatnm dtem bonbny, kdy ji budou volit, a skuten pak postou-
pila. Kdy na to dvka, kter nebyla vybrna, poukzala uiteli, odbyl ji se slovy, a si to dti
vyd mezi sebou.
Dti, kter maj zkuenost, e je dospl mohou odmnou pimt k njak
innosti, pravdpodobn zkus tento zpsob ovlivovn druhch pout zase
k dosahovn svch cu. Pokud zjist, e funguje, otevr se cesta k vytvoen
nvyku kupovat si druh odmnami, kter me petrvat a do dosplosti.
Dsledkem toho je tak pijmn morlky platk jako neho, co
vlastn k ivotu pat. Korupce dosplch m koeny ve zkuenostech z dtstv:
Dti, dnes veer k nm pijde nvtva, kdy nebudete zlobit, pjdeme v nedli
do ZOO. Mezi touto situac a situac: Pan referentko, j bych poteboval tady
to potvrzen, potebuji to do ztka - dovolil jsem si pinst malou pozornost,
nen v principu dn rozdl. Snad jen v tom, e dtem dvujeme mn,
a tak jim odmnu dme a po splnn danho, zatmco dospl uplcme
asto u pedem.
Princip odmn se vemi uvdnmi riziky a dopady funguje i u sout-
. Poteba spchu a uznn je pirozenou lidskou potebou kadho
lovka, dosplho i dtte. Dobr sociln prosted m proto poskytovat
vem dtem dostatek pleitost k provan spchu (e se nco da, e
sil m pozitivn vsledky) a uznn okol. Pi souti je poteba spchu
vlastn zneuita. Pokud dospl uspodaj prosted pro uen a vchovu dt
tak, e uspt mohou jen nemnoz, tedy jako sout, dti se do sout zapojo-
vat budou. Ne proto, e by rdy soutily, jak to bv interpretovno,
ale proto, e mohou uspokojovat jednu ze svch zkladnch poteb.
Uspokojovn poteby spchu a uznn ani dalch zkladnch lid-
skch poteb by se nemlo dt za odmnu. Nechtn se tak vytv
i prostor pro chovn, kter me ohroovat morln vvoj dt - drobn i
vt podvody, pokozen soupee, lhan.
Takov chovn asto nen odhaleno a dti tak nemaj monost zat
a uvdomit si, e je nepijateln, ani nedostanou pleitost vc napravit.
Cesta ke kvalit pes odmny nevede
Dti v druin vyrbly vnon ozdoby. Prvn den vychovatelka ekla, co budou
dlat, dala dtem potebn materil, ukzala nkolik postup a vyzvala je, aby zapojily svoji
vynalzavost a pracovaly, jak nejlpe um. Druh den nabdla dtem, e za kadou ozdobu
dostanou bonbn.
Je asi jasn, k emu dolo druh den - mnostv vystdalo kvalitu.
Nkter dti si vak zachovaly dobrou kvalitu prce, i kdy dostaly
odmnu. Podobn jako u trest odvedly dobrou prci ne proto, e byly
odmnny, ale pesto, e dostaly odmnu. U tchto dt byla vnitn motiva-
ce odvst kvalitn prci silnj ne touha po odmn, bylo pod jejich rove to
odbt. Ale u kolika z nich a jak dlouho to me vydret? Zejmna, kdy maj
krom pokuen odmny jet elit tlaku vrstevnk, kte se ji stali na odm-
nch zvisl (Nebu hloup, co se s tm tak dl?!).
Odmnami meme pimt druh, aby udlali, co chceme. Kvalitu vak
me zaruit jenom vnitn chtn, zaangaovanost, vnitn pesvden.
A. Kohn popisuje vzkum, ve kterm devtilet chlapci mli ct, zda
dv kresby obliej jsou pln stejn nebo ne. Jedna skupina dostvala za
sprvnou odpov vdy mal obnos penz, chlapci ve druh skupin dostvali
po kad odpovdi jen zptnou vazbu, zda odpovdli sprvn nebo ne. Ped-
poklad experimenttor byl, e chlapci, jim lo o penze, podaj lep vkon.
K jejich pekvapen vak prv tato skupina udlala podstatn vce chyb. Ve
odmny pitom nehrla ji dnou roli. A chlapci za sprvnou odpov dost-
vali jeden cent nebo deset cent, jejich odpovdi byly hor ne odpovdi
chlapc, kte nedostvali nic.
V dalm pokusu mla dvata z est tdy nauit mlad dvky novou
hru, pli nronou pro dan vk. Dvky ve skupin, kter mla za tuto prci
slbeny lstky do kina, vysvtlovaly hru neohrabanji, astji se rozilovaly
kvli nechpavosti k", a skonily stejnm nespchem, jako skupina, kte-
r nemla slbeno nic.
162
163
Odmny potlauj tvoivost a chu zabvat se vcmi do hloubky
Soust pslibu odmny bv sdleni poadavku, jak m dan prce i
chovn vypadat. Dti jsou dobrmi pozorovateli. Kdy ci ve kole zjist, co chce
vidt a slyet uitel, aby dostali dobrou znmku nebo jinou odmnu, budou se
snait pedevm dostt tto pedstav. Uplatnit vlastnit originln een
nebo dt najevo, e nemu nerozum, a zeptat se - k tomu v mnoha
ppadech nedojde, protoe by to ohrozilo zskn odmny.
Stle vc a vc
Dti na letnm tboe za mnou pily s tm, e by chtly, aby se poet
bod za klid stan zvedl z 10 na 15, vyprvla jedna skautsk vedouc.
Kolega v prci mi nedvno vyprvl, jak ho syn dal, aby mu za
kadou jedniku vyplcel ne pt korun, ale sedm. Poukazoval na to, e na
druhm stupni je u t zskat jedniku a taky, e je inflace, navzal jin
astnk kurzu pi debat o rizicch odmn.
Kdo se vyd na cestu odmn, mus s tmto faktem potat. Zvislost na
odmnch, podobn jako jin zvislosti, se vyznauje tak tm, e je poteba
jejich dvky zvyovat, aby pinesly ken efekt. Kdy dti budou dostvat
odmnu stle ve stejn vi, me se stt, e dan innosti i chovn u
nedoshneme.
Zvislost na odmnch - na prvnm mst Co za to?
Kad z ns se nkdy setkal s nekvalitn odvedenou prac, a u se to
tkalo jakkoliv profese, a nikomu se to asi nelbilo. Takov prce ns zlob
a psob nm pote. Je pro ni typick, e chyb snaha odvst ji co nejlpe,
je odbyta co nejrychleji, jen natolik, aby ji nebylo mono prohlsit za nedosta-
tenou. Takov pstup k prci je pznan pro lidi, kte si navykli bt
zeni vnjmi pobdkami - tresty a odmnami. Lid, kte se na prvnm
mst ptaj: A co z toho budu mt? nebo kaj: Dlm jen do ve svho platu.
2. Pozitivn chovn bez platk
Alternativou k trestm byl dopad negativnch
pirozench dsledk, kter nsledovaly po nesprv-
nm chovn. Jejich soust bylo zaangaovn dtte
na een situace a nprava. Jestlie se ptme, co
namsto odmn, meme odpovdt v podobnm du-
chu: Vytvoit takov podmnky, aby dti mohly
provat pirozen pozitivn dsledky svch in-
nost a svho chovn.
Vme, e hned po zhodnocen situace z hlediska bezpe se mozek ohl-
" po smyslu. Odmny jsou nhrakou smysluplnosti. Namsto pslibu
odmny dtem pome, kdy jim v situacch, kde je to poteba, zprostedku-
jeme smysl poadovan innosti nebo chovn a poskytneme jim pro-
stor pro spoluast na rozhodovn. Namsto vnj odmny se pak ji dti
odmn" samy - tm, e mohly bt aktivn, a pedevm tm, e vid, k emu
byla jejich aktivita dobr. Nemme v zloze dnou jinou nabdku.
Pozitivn pirozen dsledek
Jednm ze zpsob, jak piblit dtem smysluplnost njakho pon-
n, je poukzat na vztah piny a dsledku. Kdy v bnm hovoru naz-
vme pirozen dsledky odmnami, nejen e je to pro dti hodn matou-
c, ale tak to psob neblaze na jejich vvoj.
Dt napklad rychle a samostatn zvldne veern hygienu a pevle-
en do pyama. Jedna z bnch reakc by mohla bt teba: No vid, jak jsi
ikovn. Za odmnu ti petu dv pohdky, ne jen jednu. Sprvn reakce
naopak pope pirozen vztah mezi rychlm zvldnutm povinnost a uet-
enm asem: Dnes jsi se umyl a pevlkl rychle, to znamen, e mme jet
dost asu, ne zhasneme a pjde spt. Chce si jet chvilku hrt a pak pest
pohdku, nebo si peteme dv pohdky? Nebo bys chtl dlat jet nco jinho?
(Komunikan dovednosti: popis, informace, vbr.) Mete te na chvli pe-
ruit ten a odpovdt na otzku: Co se dt u, kter kompetence m
monost rozvinout v prvnm a druhm ppad?
Dky druh reakci m dt monost ujasnit si vztah mezi vlastn aktivi-
tou a asem. Tm, e dospl opout mocenskou pozici a dv na vbr, mu
tak umouje rozhodnout se, co s uetenm asem udl.
Pokud bychom nazvali pozitivn pirozen dsledek odmnou,
dt to tak bude vnmat a bude se podle toho tak chovat. Bude se
uit, jak se zavdit dosplmu, aby zskalo odmnu, nikoliv jak samo sebe
dit, aby se dostavily pozitivn pirozen dsledky.
V naem pkladu se namsto pochopen du me dt uit spe
vypotavosti: Kdy to ztra zvldnu jet rychleji, budu si moci ct o ti
pohdky.
Je to podobn jako s trestem: kdy se o negativnm pirozenm d-
sledku hovo mocenskm zpsobem jako o trestu, dt ho tak tak bude
vnmat.
164
VIL Kdy bude hodn, dostane za odmnu... Ty jsi ale ikulka!
Slavnostn obd i veee doma nebo v restauraci, spolen vlet,
nvtva kina - to jsou oslavy, kter posiluj soudrnost rodiny a dvaj
dtti najevo, e rodin na nm a na tom, co dl. zle.
Uznn a ocenn meme dtti samozejm vyjdit i slovy. O doved-
nostech, kter k tomu meme pout, bude e dle.
Dar jako vraz ptelstv, zjmu i lsky
Dar m vyjadovat vzjemn pozitivn vztah mezi hdmi. Dar nem nim
podmiovan, pat bu ke spoleenskm zvyklostem, nebo je dvn z lsky i ptel-
stv, tedy ne za odmnu. I z drku se me tm, jak se o nm mluv, stt odmna.
Otec se vrac ze sluebn cesty, na ndra koup dtem pr sladkost. Kdy pijde dom,
pt se manelky, zda dti byly po dobu jeho neptomnosti hodn. Po kladn odpovdi jim d
sladkosti se slovy: No, kdy jste byly hodn, tak si zasloute okoldu. Tady mte kad jednu.
U slovo hodn" je zludn. I kdy si ho budeme vykldat jen jako
klidn, vstcn chovn bez vzjemn agresivity, skryt poselstv tto vty je,
e chovat se takto mme pedevm proto, abychom z toho potom nco mli.
Cel situace by dostala zcela odlin vznam, kdyby otec msto toho ekl
teba: To jsem rd, e jsem zase s vmi doma. Dti, myslel jsem na vs a koupil
jsem vm nco na mlsni.
Stejn jako u pozitivnch pirozench dsledk, i zde velmi zle na
tom, jak se o vcech mluv - sladkost me bt jak odmnou, tak drkem.
Tak drky k svtkm i narozeninm, na Vnoce a na Mikul-
e by nemly bt spojovny s dobrm nebo patnm chovnm dtte.
(Mikul podle tradice nadloval potebnm nepoznn a bez jakch-
koliv nrok, nekeftoval s drky za odmnu" za dobr chovn, jak to dl
mnoho rodi svm dtem.)
165
Oslava
Jednou z typickch situac, kdy se neet odmnami, je konec koln-
ho roku s vysvdenm, pokud je aspo trochu pro rodie a ir pbuzenstvo
pijateln. Akoliv dt astokrt vyslechne otepan vrok, e se u pro sebe,
skryt poselstv dalch reakc rodi a uitel mu naopak nesetnkrt sdlu-
j, e uit se nen sveno do jeho zodpovdnosti. Jsou to dospl, kte
vechno d a kontroluj, a povinnost dtte je dlat pedevm to, co se po
nm chce. Odmny za vysvden jsou jen jednm z kamnk do tto mozaiky.
Za vysvden ani za znmky v prbhu roku by dt nemlo
dostvat dn odmny. Kdy skon koln rok nebo se poda nco, co
dalo dost prce, je dobe to spolen oslavit.
3. Chvlit, chvlit, chvlit???
Pochvala se obvykle povauje za vtan a inn
vchovn prostedek. Snad se jet pipust, e veho
moc kod, a mysl se tm, e nadmrn pochvala vede
ke zpychnut". Pklady, kter dle uvdme, jsou z-
mrn vybrny tak, aby navodily pochybnosti o pozitiv-
nch" dopadech pochval.
S tou moj tdou je to stran. Jen co je trochu
pochvlm, u abych zase ekala njak vylomeniny, k pan uitelka
o sv 7. B.
J nevm, co toho naeho kluka popadlo. Ta anglitina mu tak dobe la,
vichni ho tak chvlili, za chvli by nm mohl dlat tlumonka - no a on
toho nechal!
Pan uitelko, mm to hezk? Ten den je to u po sedm, co Maruka
z pedkolnho oddlen pichz se svm vkresem za pan uitelkou.
Byla jsem v dtstv hodn chvlen, vlastn za kadou malikost. Te
v dosplosti, kdy nejsem pochvlen, mm pocit, e jsem to udlala
patn. J vm, e ne, rozumov to mm zvldnuto, ale ten pocit, vte,
ten pocit vdycky pijde.
V jednom vzkumu se zjistilo, e dti, kter byly svmi matkami ast-
ji chvleny za to, e se o nco rozdlily s jinmi dtmi, byly mimo
domov mn tdr ne dti, jejich matky je za to nechvlily.
Kdy jsem byla mal, jedna nae sousedka m vdycky moc chvlila, jak
hezky zdravm, e jsem moc ikovn. J jsem se j zaala vyhbat, kdy
la, tak jsem se schovala, abych ji nemusela pozdravit, a nakonec jsem
ji zdravit pestala.
Njak as jsme ili v zahrani a n syn ml pi pechodu do esk
koly pote. To, co lo dosud docela hladce, tady njak drhlo. Bylo nm
jasn, e zdej kolu nezmnme, tak jsme se snaili pomhat synovi
v adaptaci, jak to lo. No a vyslouila jsem si za to od pan uitelky do
notsku pochvalu: Ven pan, musm Vs pochvlit za Vai snahu,
166
Dar jako vraz uznn
V devti vrocch na zatku kapitoly, v nich bylo pouito slovo od-
mna", jsou situace 3 (pianista), 6 (odchod do dchodu) a 9 (zchrana ivota)
podobn. Jejich spolenm jmenovatelem je, e odmna nebyla dopedu nab-
zenm platkem, kvli nmu by se nco udlalo, ani nebyla dvna s clem,
aby se innost zopakovala. Uvdme to pro vyjasnn pojm - v tomto ppa-
d jde o vraz uznn, je to ocenn, kter m bu formu vci (drku, kvtin)
nebo oceujcho chovn (potlesk).
V syn se u zlepil. " Opravdu jsem v t chvli nevdla, zda se smt nebo
se urazit.
V hodin vtvarn vchovy jsme jednou dlali ozdobn psmo. Mirkova
prce byla velice npadit, ist proveden, opravdu se zlibou jsem se
na ni zadvala. Shla jsem po vkresu, e ho uku ostatnm ve td,
kdy tu si Mirek vkres zakryl a s prosebnm vrazem zavrtl hlavou.
Pan uitelka, kter tuto phodu vyprvla, pochopila, e chlapec se
obv jej pochvaly ped celou tdou. Tak jsem mu jen tie ekla, e to
psmo je moc hezk.
Maminka vdycky kala: Ty mi dl takovou radost." Byla jsem na
svt pro maminino tst.
Pro pouvme pozitivn vyjden vi druhm (dtem i dosplm)
Chceme navodit pjemnou atmosfru.
Chceme druh potit, udlat jim radost, protoe k nim mme dobr vztah.
Chceme se zavdit, zvhodnit sv postaven u tch, kte maj moc
nm njak prospt.
Chceme pimt druh, aby udlali nco, co je poteba, nebo co potebujeme my.
Chceme druh povzbudit, aby pokraovali v urit innosti nebo chovn.
Chceme druhm vyjdit, e nm na nich zle.
Chceme vyjdit, e jsme si vdomi toho, co dobrho i sprvnho
druz dlaj, a e si toho vme.
Chceme dt pklad, co povaujeme za sprvn a co by mly podle
naeho mnn dal osoby dlat tak.
Chceme dt najevo, e jsme si vimli sil, dobrho postupu, vsledku
njak innosti.
Chceme se od druh osoby tak dokat pochvaly.
Je zejm, e tak rzn zmry budeme vyjadovat odlinmi zpsoby.
Nco jinho ekneme, kdy chceme dt najevo, e jsme si vdomi sil
a dobrch vsledk druhho lovka, nco jinho, kdy se chceme nkomu
vlichotit. Pesto pro tato pozitivn sdlen pouvme v bn ei tm v-
lun jedin slovo - pochvala. Kdy mluvme o tom, e nkdo nkoho pochv-
lil, z hovoru a dalch okolnost bv patrn, o co jde.
V tto kapitole chceme ukzat, e ne kad pozitivn vyjden je d-
tem (i dosplm) prospn, i kdy pevld obecn mnn, e se tm ned
nic zkazit. Povaujeme za nutn si te rozliit pojmy, kter budeme dl
pouvat v uritch pesn vymezench vznamech.
Pochvalu zme na nadazen, mocensk, manipulativn vyu-
vn njakho pozitivnho vyjden. Alternativami k pochvalm jsou
zptn vazba, uznn a ocenn.
167
168
Co je pochvala
Nadazenost, kontrola, manipulace (by velmi laskav) nejde s ctou
dohromady. Pojem pochvala budeme pouvat pro pozitivn vyjden o in-
nosti, chovn nebo vlastnostech druh osoby, kter souasn vyjaduje ne-
rovn vztah - velk panek chvl malho. Pochvalou se vyjaduje skute-
nost, e se jeden lovk ct v pozici, v n me hodnotit druh. Dobe to
vystihuje slovn spojen udlit pochvalu". Sotva bychom ekli, e zamstna-
nec udlil pochvalu editeli podniku, dt rodim, vrstevnci sob navzjem.
Podstata pochvaly vyvstane jasnji, kdy si uvdomme, e kdo dnes chvl,
me ztra kritizovat.
Nadazenost nemus bt v pochvale vyjdena pouze hodnocenm.
Skryt poselstv pochval zn: Dl vci k m spokojenosti. O toho
druhho, o jeho pn a poteby vlastn ani moc nejde. Dleit je, e druz
dlaj vci tak, jak to vyhovuje nm.
Znaky pochvaly
Vy jste takov inteligentn, vy to urit zvldnete.
Ten obrzek je moc hezk, vid, jak jsi ikovn.
Ty jsi tak nadan na tu anglitinu, tob to jde pln samo!
No tys to vechno sndl. To jsi hodn chlapeek!
Tys to tady tak krsn vyluxoval. Tos mi udlal radost.
Anika a Frantk u maj vechno pipraven na lavici, vborn. Kdo mi
jet chce udlat radost?
Na prvnm mst jsou to neverbln projevy - tn hlasu, mimika
jasn vyjaduj nadazenou pozici.
Dalm astm znakem pochvaly je, e neoprvnn zobecuje -
z jedn skutenosti dl nco trvalho. Dt v matesk kole si teba s velkm
zjmem hraje s kostkami. Prost popis tto skutenosti by byl: Ten v Honzk
vydr u tch kostek tak dlouho. Je vidt, e ho to bav. Dvali bychom tak
najevo zjem, kter maminku urit pot. Pochvala by mohla znt: Ten v
Honzk je tak ikovn, pln stavitel. Je to hodnocen osobnostnch charakte-
ristik dtte, k nmu vtinou ani nemme dostaten podklady. Z jednoho
nebo nkolika projev dtte vyvozujeme ukvapen vce mn stlou charakte-
ristiku - ikovn, stavitel, staten, estn, hodn...
Z tchto neoprvnnch zobecnn pak pochzej rzn lacin frze
o hodnch holikch, ikovnch klucch, milch dvkch, roztomilch dt-
kch... - v nejrznjch situacch pouvme stle tyt formln pochvaly.
Zobecovn nkdy pechz do pehnn, o nm ob strany vd, e
nen reln - staten hrdina, ndhern namalovan obrzek, velk silk,
asn aty, vynikajc ptel... Nedvru k takovm slovm vstin popsala
jedna uitelka matesk koly: Kdy mi njak maminka ekne, e jej dt sem
169
chod rdo, tak je to pro m mnohem vznamnj, ne njak pochvaly
a lichotky, jak jsem asn uitelka.
Zvltnm ppadem je kombinace pochvaly s kritikou. No vid,
te je to konen hezk. Ale e ti to trvalo!... Ano, tak si to pedstavuji. Ne abys
to pt zase odbyl, jak mv ve zvyku! Chvlc tak asto hovo o sv
spokojenosti (a pmo, nebo nepmo), kterou mu pipravil druh svm
chovnm nebo innost. Jako by tm sdloval, e jeho spokojenost je v cel
situaci to hlavn: Tos mi udlala radost, es to tak rychle vypotala. Nebo:
Jsem na tebe hrd, es tu tkou zkouku zvldl na jedniku. Vichni mme
potebu uznn, spchu a tato poteba je naplovna i takovmi pochvalami.
Vedle toho se ale dti u nco velmi problematickho, co je asi uit nechceme:
e dlat vci dobe se m na prvnm mst proto, abychom se zavdili auto-
rit, to e je dleit! Tento druh pochvaly asto pouvaj v tom nejlepm
myslu rodie i uitelky a uitel u mench dt (matesk kola, prvn
stupe Z). Krom nvyku zavdovat se pedstavuj tyto pochvaly riziko
zejmna v situacch, kdy se dti u cokoliv novho, co je dleit
umt. Kdy nebude nablzku osoba, kter bude chvlit vkon, motivace uit se
bude klesat. Pozdji, kdy dti povyrostou a o pochvalu od autority u nebudou
tolik stt, nebude na em stavt, protoe se dti nenauily vidt hodnotu
v uen samotnm.
Pochvaly se pouvaj tak ke srovnvn a dvn za vzor v rodin i ve
kole. O negativnch dopadech tchto zpsob jsme hovoili u v II. kapitole.
Bezprostedn dsledky pochvaly
Pochvaly vtinou vzbuzuj pjemn pocity. Je to lep ne slyet kriti-
ku nebo obviovn, take mn pjemnm skutenostem spojenm s chvlenm
se tolik nevnuje pozornost. Stoj za to si je uvdomit.
Pjemn pocity se mohou msit s rozpaky, s nejistotou (Pro to
k?), s nedvrou k tomu, kdo pochvalu vyslov (Co tm sleduje?), s nepjemnm
pocitem, e druh pehn. (asto reagujeme uvedenm vc na pravou mru,
nkdy a shozenm" i odmtnutm pochvaly.)
Jindy zstvme emocionln celkem nedoteni, vme, e to druh
strana k jen ze zdvoilosti, zejmna, kdy je pochvala povrchn, obecnou
a otepanou frz. Prv z on povrchnosti a kli je nm jasn, e toho, kdo
chvl, ve skutenosti ani moc nezajm, co se nm povedlo nebo jak
jsme se zachovali. K tomu, aby vyslovil frzi, se ani nemusel podvat, co
jsme dokzali.
Po pochvale se nkdy sthneme a radji se u dl neprojevujeme,
abychom nepokazili dojem. Nkdy ale staen nebo dokonce zlostn reakce
naznauj, e je nm nepjemn, e si nkdo osobuje prvo hodnotit ns.
Pochvalu si meme podle okolnost vyloit i jako fale, neupmnost,
dokonce ironii.
170
Pochvala za banln vc me naznaovat, e chvlc ani moc
nerozum tomu, o em mluv. Meme z n tak vak vyrozumt, e
oekvn chvlcho vi nm nejsou nijak vysok.
Specifickm ppadem jsou veejn pochvaly. Akoliv je me prov-
zet pjemn pocit, mohou vst k zhoren vztah s ostatnmi. Dti na
druhm stupni nkdy reaguj na pochvalu zhorenm chovn, protoe dobr
vrstevnick vztahy jsou pro n dleitj. Na tabulch cti" s fotografiemi
nejlepch k se pravideln objevuj propchan oi, pimalovan knry
a podobn. Tento druh pochvaly navc jasn k vem, kdo tam nejsou, e
jsou druhoad.
Dlouhodob dsledky pochval
Bezprostedn dopady pochval pimchvaj k pozitivnm pocitm men
i vt kapky nepohody, kterou dti vtinou jen tko vyjaduj slovy. Dosp-
l to zvldaj podle zralosti sv osobnosti. Pochvaly maj vak rizika hlavn
z dlouhodobho hlediska rozvoje osobnosti dt, zejmna jsou-li jim utdo-
vny" ve vt me.
Pochvaly vytvej zvislost. Je to zvislost na vnjm hodnocen,
na druhch lidech, pedevm pak na tch, kte pedstavuj autoritu,
co omezuje vnitn svobodu lovka. Je to provzeno pijetm pedstavy, e
lid se dl na ty, kte zastvaj nadzen pozice a maj moc (autority), a na
ty, kte jsou jim podzeni (nejen v zamstnn). Je teba nepohnvat si
mocn, zalbit se, zavdit, zskat jejich pze - a pochvala je dkazem tto
pzn. Pm vynucovn pochvaly (A byl jsem dnes hodn?) je varovnm
znakem.
Lid zvisl na autorit jsou snze manipulovateln. Jejich touha bt
zajedno s autoritami, kter maj moc udlovat odmny, pochvaly nebo tresty,
potlauje kritinost a pi rozporu s vlastnm pesvdenm umluje ppadn
vitky svdom. Druhou stranou mince pak bv, e manipulovan dti se
samy stvaj manipultory, a to nikoli a v dosplosti, ale u v dtstv.
Jednou z takovch manipulac je pedstrn nespchu (Mn se to nepovedlo!
J mm tak stranou postavu!).
Manipulac je i hodn rozen postup uitelek mench dt, kdy
pochvl jedno dt (e u je potichu, e m u uklizenou lavici...) a ostatn dti
se sna mu vyrovnat. Splnn kolu je sice dosaeno, ovem za cenu jmy pro
rozvoj osobnosti dt - dti se u nco udlat proto, aby se zavdily autorit
a nikoliv pro podstatu vci.
Pochvala je vlastn druhem odmny a plat o n to, co jsme
uvdli v 1. sti tto kapitoly. Pochvala se stv clem, samotn in-
nost je druhoad. Pokud nen v dohledu autorita, kter udl pochvalu, a
pokud chyb i vnitn motivace, nen dvod chovat se sprvn, dlat nco
dobe i dokonce vbec nco dlat. Z ady innost tak miz pirozen
proitek a radost, co je velk ochuzen ivota.
Jsou ppady, kdy dt opout innost, za n bylo hodn chvle-
no. Pochvalu meme ctit jako zvazek, jako bemeno, e musme dostt
vysoko nastaven lace. zkost, jak to dopadne pt, obavy z vvoje do
budoucna, snaha nezklamat oekvn - to vechno nakonec me pedstavo-
vat stres. Vysvobozenm je zanechat innosti, v n je dt spn. Jak to
vyjdila jedna dospvajc dvka: Na jedn stran je ten proitek, e m druz
berou, na druh stran strach, abych byla ikovn pod, abych neselhala.
Zobecujc pochvaly jako ikulka", vzorn k", zodpovdn star
sestra", slunko", n mal Einstein" se mohou stt nlepkami. Nlepky zava-
zuj a svazuj, neumouj bt dtti tm, km opravdu je. Vechny nlepky jsou
velmi zrdn, nejen ty negativn (kazisvt, problmov k, nepodnk, dare-
bk...). Nlepky ij svm ivotem a vedou dt v jeho vvoji umlou cestou.
Nejrozenj pedstavou o uritm riziku pochval je, e v nadmrnch
dvkch zpsobuj nepimen sebevdom, nerealistick vidn svch schopnos-
t, dovednost, osobnostnch kvalit - asi jako v pohdce Pyn princezna. Domn-
vme se, e tyto dsledky se vyskytuj v men me, ne se obecn soud, a e
jsou mn kodliv ne vytvoen zvislosti na autorit - manipulovateln oba-
n jsou vdy vysokm rizikem pro demokracii a humanitu.
Od hodnocen k sebehodnocen
Alternativou k zvislosti na hodnocen autoritou je sebehodnocen:
realistick pohled na to, jac jsme a co dlme, schopnost porovnvat svj
vkon i chovn s dostupnmi kritrii a vyvodit z toho zvry.
Lid zvisl na pochvalch a odmnch se asto o takov proces ani
nepokouej, ekaj, a jim autorita sdl, zda je nco dobe nebo ne. To j
nemu ct, to mus zhodnotit a druz, jsou ast slova lid s nedostaten
rozvinutm sebehodnocenm.
Bhem koln dochzky si uitel ponechvaj hodnocen ve svch ru-
kou, protoe je to velice vznamn mocensk nstroj. Modern smry ve
vzdlvn zdrazuj vznam sebehodnocen a prost zptn vazby na-
msto hodnocen uitel. (Zptnou vazbu me dt uitel, ostatn dti, nebo
vyplyne ze situace samotn.)
171
Kdy se dti nau sebehodnocen, je to velk vklad pro jejich budoucnost.
Budou spokojen i hrd, kdy nco udlaj dobe. Kdy uvid dobr vsledek,
bude jim to stait a nebudou potebovat obdiv ostatnch. Tento pstup u dti
zamovat se na innost samotnou, mt z n poten, neekat, a co na to
ekne okol. Zakld se tm nvyk dobr, poctiv prce.
Soust sebehodnocen dt je pak tak to, e si samy pomysl a nkdy
i nahlas eknou: Jsem ikovn, Tohle jsem zvldl, Ten obrzek se mi povedl, To
jsem dobr... Pro dti je mnohem cennj, kdy zadme vci tak, aby
se mohly ctit spn a pochvlily se samy, ne kdy jim pochvalu
udlme my.
4. Vimnout si toho, co je pozitivn, a vyjdit to
Co tedy msto pochval? Rozhodn by nemlo
nastat to, co slchvme na seminch jako pomr-
n astou vzpomnku z dtstv: Kdy bylo vechno
v podku a dlal/a jsem vci dobe, tak si toho ni-
kdo neviml, to bylo brno jako samozejmost. Zato
jakmile jsem pochybil/a, byl ohe na stee...
Na to, co je v podku, co se podailo, bychom mli reagovat. asto sta
vimnout si a popsat to (Vidm, e sis obalila knihy a jet to vylepila obrzky).
U to samotn je vyjdenm zjmu a respektu. A meme pidat i vyjden
pozitivnho vztahu i pozitivnch emoc, jak o tom bude e dle.
Zptn vazba
Vcn vyjden, e jsme si neho vimli (nejastji pomoc popisu
nebo informace) pat do oblasti zptn vazby. Samotn pojem zptn vazba je
vak ir. Protoe je zptn vazba pro kadho lovka ivotn dleit,
vyjasnme si podrobnji, co znamen.
Kdykoliv nco dlme nebo se njak chovme, m to urit dsledky
a my se potebujeme dozvdt, jak. Plat to jak pro dti, tak pro dospl.
Potebujeme informace tkajc se prbhu i vsledku, protoe na nich zle,
zda a jak bude nae innost nebo chovn pokraovat. Tuto informaci naz-
vme zptnou vazbou. Dozvdme se z n, e nco je sprvn a my meme
podle okolnost v danm smru pokraovat, skonit, opakovat tot znova...
Nebo se dozvdme, e nco nen sprvn, a v tom ppad mnme smr,
postup, hledme piny a souvislosti, nco perume nebo ukonme, vckrt
neopakujeme nebo opakujeme s pravami.
172
Pro zptnou vazbu je podstatn, e se zamuje na innost
nebo chovn, nehodnot vak osoby - jejch kvality i zpory, jejich
trval vlastnosti!
Pokud je zptn vazba poskytovna druhou osobou, jej charakteristi-
kou je vcnost. V rmci zptn vazby se nevyjaduj pozitivn nebo negativn
vztahy, kter panuj mezi dotynmi osobami. (Respektujc komunikan do-
vednost, kter vyjaduje pozitivn vztah mezi zastnnmi, je ocenn.)
Pklady vystihujc rozdly mezi zptnou vazbou a hodnocenm
Tv vaha o ptelstv je napsna pehledn, je lenna do odstavc
podle toho, co k sob pat, mylenky se neopakuj a ty citty jsou opravdu
neotel, je pozitivn zptn vazba. Hovo se o vsledku (vaha o ptelstv),
uvd se ada objektivnch daj.
Ty jsi opravdu literrn nadan, napsal jsi to moc krsn, tu vahu
o ptelstv poleme do soute, je pochvala (pozitivn hodnocen). Podstata je
v hodnocen osoby (zde kladnm), vyjaduje se k trvalm kvalitm (literrn
nadn), pitom vak autorovi dv mlo konkrtnch informac o tom, co je
v jeho prci dobr a o co se me oprat i pt. Nadazenost chvlcho je
zde jet podtrena rozhodovnm za druhho.
Tv vaha o ptelstv je napsna dost nepehledn, mylenky na sebe
nenavazuj, nkter zstvaj nedokonen - napklad tady v druhm a ptm
odstavci, je negativn zptn vazba. Nen zde ani zmnka o tom, jak je autor
nadan i nenadan. Pokud pisatel zam pozornost na to, co se dozvdl ze
zptn vazby - tedy na dokonovn mylenek a lep lenn vahy, cel prce
patrn zsk na kvalit. Nebo se tyto informace mohou vyut v dal prci.
Ty se snad nikdy nenau napsat ani obyejnou vahu. Je to fakt
sltanina, jak se v tom lovk m vyznat, je to hop sem, hop tam, je kritika
(negativn hodnocen). Zkladem je hodnocen osoby (zde zporn), vyjden
se tkaj jejch trvalejch charakteristik - neschopnosti nauit se pst vahy.
asto se v kritice pouv i nadszka i negativn citov zabarven vrazy.
Kritizujc se tm stav do nadazen pozice. Negativn hodnocen prce (slta-
nina) neposkytuje dn informace, co a jak zlepit.
173
Zptnou vazbu meme dostat od lovka, kter o dan innos-
ti nco v (dospl napklad ekne dtti, e njak slovo nen napsno
sprvn). Meme si ji ale tak odvodit z prbhu i vsledku innosti
samotn (ochutnme jdlo, kter vame, zkusme zapnout pstroj, kter
opravujeme). A konen si zptnou vazbu pro sebe meme odest z reakc
druhch na nae slova i chovn (rozpait ticho po uritch slovech, radost-
n pijet nvrhu, vdn smv za pomoc).
174
Cui bono? - V prospch?
Tuto latinskou otzku mon znme z detektivnch romn. Kladou si
ji kriminalist, kdy se sna pochopit motiv zloinu. Me bt uiten
i nm, kdy se chceme orientovat v tom, co je zptn vazba a co ne. emu
nebo komu sdlen slou - to je vznamn rozliovac initel.
Zptn vazba slou tomu, kdo nco dl, njak jedn, nco se
u. Je to informace pedevm pro nj, pro jeho dal rozhodovn.
Hodnocen druh osoby - vyslovovn soud o tom, jak kdo je, jak
se chov nebo jak co dl (nejastji pochvala nebo kritika), naopak slou
tomu, kdo hodnot. Slou jako mocensk nstroj k dosaen jeho cl,
k rozhodovn o druhch, k upevnn nadazen pozice.
Efektivn uen potebuje zptnou vazbu, nikoliv pochvalu nebo kritiku
Bez zptn vazby nen uen! Zptnou vazbu pro uen nezbytn
potebujeme, hodnocen na osoby nikoliv, to si obstarme sami. K tomu, e
jsou ptelsk, manuln ikovn, slun, ochotn, trochu sobci, obas ln,
vzntliv, pomal - k tomu vemu mohou dti dospt samy na podklad
etnch zptnch vazeb, ani by je nkdo takto hodnotil a nlepkoval.
Pi uen je dleit dostat zptnou vazbu pokud mono okamit. Opo-
dn zptn vazba me pijt v dob, kdy se u v mozku vytvoil pomrn siln
nesprvn spoj, kter se bude obtn odstraovat. Zptn vazba posiluje smyslu-
plnost a udruje zjem. Jej nedostatek me naopak zjem utlumit.
Na gymnziu dostali studenti za kol napsat refert z peten knihy. Uitelka koly
jen oznmkovala a nedala dnou zptnou vazbu o tom, co povauje v refertech za dobr a co
nikoliv. ekla mi jen, e to mm za ti Ostatn spoluci to opsali z internetu, j to opravdu
etla. To se na to pt mu vykalat, stovala si jedna ze studentek.
Ocennm vyjadujeme sv uznn
Kdy si na seminch vyjasujeme pojmy, dvme astnkm otzku:
Co byste radji: aby vm nkdo vyjdil uznn nebo udlil pochvalu? A pro?
Ne budete st dl, mete si na ni zkusit odpovdt i vy sami.
Zptn vazba je emocionln neutrln (oznaen pozitivn" nebo ne-
gativn" zptn vazba se vztahuje k vsledku njak innosti, nikoliv k emocm
a vzjemnmu vztahu). Jsou ale situace, kdy chceme dt najevo vc: nejen, e
jsme si neho pozitivnho vimli, ale i pozitivn emoce a to, e mme k druhmu
dobr vztah.
U v I. kapitole jsme hovoili o naem pesvden, e nesta mt dti
jen rd, e za skuten zklad vchovy povaujeme respekt. Dalo by se ct, e
pokud bychom zstali jen u vyjden vztahu mt rd" bez toho, e by ve
vztahu byl i respekt, postaila by nm k tomu pochvala.
Pokud vak chceme v pozitivnch situacch komunikovat tak, aby to vy-
jadovalo respekt a uznn, tedy rovnocenn vztah, pak je teba pouvat jinou
komunikan dovednost. Pouvme pro ni slovo ocenn. Ocenn meme
175
dvat jak lidem, kter mme rdi, tak lidem, s nimi ns tento cit nepoj, jeho
podstata je v naem respektujcm postoji k druhmu lovku.
Odpovdi na vodn otzku, zda bychom dali pednost vyjden uzn-
n nebo pochvale, bvaj snad a v 90 procentech ppad jednoznan: chce-
me uznn, chceme se dozvdat, e druz uznvaj, e jsme vyvinuli njak
sil, e se nm podailo nco dokzat, chceme vdt, e si ns druz v, i za
co si ns v. Poteba uznn pat k naim zkladnm potebm.
Rovnocenn vztah nen zleitost vku. -Jednou se mi velmi povedla
hodina, vyprvla pan uitelka z druhho stupn, a dti mi na konci hodiny
spontnn zatleskaly. Potlesk byl vyjdenm uznn - ocennm, v tomto
ppad neverblnm.
Lid si nkdy stuj, e je nadzen (vedouc, editel) nepochvl".
Je to jen nepesn vyjden. To, co postrdaj, je sp zptn vazba nebo
ocenn. Potebujeme, aby nm byl dvn najevo respekt - je nm nepjem-
n, kdy ns druz pehlej, kdy se s nmi zachz jen jako s anonymnmi
vykonavateli prce. Nedostatek zptn vazby je pociovn jako nevysloven
kritika. Zmrn pehlen, neptomnost jakkoli reakce je vnmno jako
forma trestu. Z hlediska kvality prce (a je to na jakmkoliv pracoviti) je
nedostatek zptn vazby a ocenn velmi negativnm initelem.
Akoliv mme potebu uznn v kadm vku, vyjden uznn pote-
buj dti vc ne dospl - ti si vtinou ji um zhodnotit sv chovn i innosti
s vt nezvislost na druhch. Pro dti jsou ocenn vznamnmi sta-
vebnmi kameny pi budovn jejich sebecty. Ocenn nemaj negativn
inky jako pochvaly, kter posiluj zvislost na mnn druhch.
Jak tedy dvat ocenn?
Vidm, e jsi u obut. Prav i lev bota jsou sprvn a bakrky jsou
taky uklizen. (Namsto pochvaly: No ty jsi ale ikulka! Vid, e se u um
obout sm, kdy chce.)
Ta skladba byla zahrna ist a s citem. Musela jsi tomu vnovat hodn asu,
ne jsi to nacviila. (Namsto pochvaly: To bylo asn, ty jsi u pln virtuz.)
To mus mt dobr pocit, e jsi odolala chuti snst tu okoldu najednou.
Rovnocenn vztah, zjem o druhho lovka, kter vznamn odliuj
ocenn od pochvaly, vyjadujeme do znan mry neverbln - tnem hlasu,
mimikou prostou veker nadazenosti a blahosklonnosti, smvem. Ocenn
lze vyjdit i gesty - palec vzhru, uznal pokvn hlavou, mrknut.
Zkladem vt, kter pi oceovn druhch pouvme, je nejastji
popis i informace. Na rozdl od kli, kterm je asto pochvala, by
ocenn mlo bt vrokem itm na mru dotynmu lovku a situaci.
Popis vyaduje pece jen trochu vce asu i pemlen ne povrchn
pochvaly typu To je krsn. Ten as, kter druhmu vnujeme, je tak vrazem
naeho zjmu. Pozitivn popis pin dtti oprn body, na n se d
spolehnout pi opakovn innosti. Zejmna malm dtem se ada vc
poda poprv spe nhodou. Popis jim umon uvdomit si, co bylo pi dan
innosti nebo chovn podstatn.
Men dti velmi asto ukazuj dosplmu obrzky nebo sv vrobky
(z plastelny, z papru, vyvn...). Kdy pedkldanou vc popeme a dt
pesto nalh: A je to hezk?, je vhodn reagovat otzkou: Co mysl ty? Tob
se to lb? Pokud chce i nadle slyet nae hodnocen, je dleit vy-
jadovat jen svj nzor. Meme pout j-vrok: Myslm si, e... zd se mi,
e... mn se na tom lb... a ppadn se jet vrtit k popisu. Mli bychom se
snait vyhnout hodnotcm soudm typu Ano, je to hezk.
Pokud hovome o pocitech (radosti, hrdosti, spokojenosti), tak na
prvnm mst o pocitech druh strany (dtte i dosplho) - je to vlastn
empatick reakce.
M asi podnou radost, e u doke peplavat cel bazn. Ze zatku
se ti do toho moc nechtlo, ale pak ses do toho pustil a vytrval jsi. Pokud by nm
to nedalo, meme dodat: J mm samozejm radost spolu s tebou.
Rodie s desetiletou dcerou byli o vkendu na horch zalyovat si. Sjezdovka byla dost
prudk a dvka mla strach ji sjet. Matka ji povzbuzovala, a si dodala odvahy a spustila se
dol. Zvldla to velmi dobe. Kdy matka sjela za n, u- u ji chtla pochvlit, jak je ikovn
a jak to vborn sjela, ale vas se zarazila a ekla jen: To mus bt na sebe pyn, e jsi
pekonala ten strach a sjela to. Dvka se rozzila a sjezdovku sjela ten den jet mnohokrt.
Matka, kter tuto phodu vyprvla, dodala, e si uvdomila, e kdyby dceru pochvlila,
pravdpodobn by svj pokus u nezopakovala.
Vrazem ocenn je tak podkovn
Bylo vidt, e jsi pila odpoledne po trninku unaven Pesto jsi jet la
s brkou na hit, kdy j jsem nemohla. Dky, pomohlo mi to, a Honzk byl tak rd.
Pozdravit, poprosit, podkovat - to jsou prvn sociln dovednosti,
kter ume dti, jen co zanou trochu mluvit. Soust tohoto uen nen jen,
e to dti vid ve vzjemnm chovn dosplch, ale tak, e to od dosplch
zavaj vi sob.
Jedna pan uitelka vyprvla: Uvdomila jsem si, e kdy mi njak k vyizuje vzkaz
od kolegyn nebo pinese nco do kabinetu, tak vtinou pochvlm, jak je ikovn, ale vlastn
nepodkuji. K dosplmu bych se chovala jinak. Tam bych na prvnm mst podkovala.
Souhrnn pojmenovn chovn
Slova, ktermi oznaujeme dovednosti, douc chovn nebo postoje,
jsou pro dti asto velmi nejasnmi pojmy. Co to je vlastn trplivost, sil,
statenost, zodpovdnost, prunost, vstcnost...? I pro dosplho me bt
obtn je definovat. Soust ocenn me bt souhrnn oznaen toho, jak
se prv dt zachovalo - po popisu meme pout prv ony abstraktn
pojmy, aby si s nimi dt mohlo propojit sv konkrtn chovn. Msto
pochvaly Ty jsi ale staten chlapec lze popsat chovn dtte a pojmenovat
176
177
dove&xiost, kterou pvokzaW. Bylo vidt, e m ze zubae strach, ale pekonal jsi
to, otevel pusu a nechal si ten zub oetit. Tomu km staten chovn. State-
n chlapec" je nlepka, kter me vst k tomu, e dt bude pt potlaovat
pocity, kter s touto nlepkou nejsou v souladu, nebo se bude dokonce nvt-
v u zubae vyhbat, aby si povst statenho chlapce nepokazilo. Staten
chovn" dv informaci, jak se dt v tu chvli zachovalo, a nezakld povin-
nost" statenho chovn do budoucna.
Pro pochvaly je typick pouvn pdavnch jmen (ikovn, odvn,
hezk, hodn...). Pro souhrnn pojmenovn chovn jsou charakteristick pod-
statn jmna nebo pslovce (To jsi projevil odvahu. Zachoval jsi se estn.).
Povzbuzen
Co byste radji slyeli?
Neboj, to je lehk, tu nsobilku se nau snadno! Vdy ty jsi takov
ikovn holika. Nebo: Nauit se dobe nsobilku d docela prci a lovk to
nebude umt hned. Ale d se to zvldnout. Zkus to sm, nebo chce, aby ti
nkdo dval pklady?
Do kapitoly o pozitivnch pstupech pat i situace, kdy dtti nebo
dosplmu nco nejde a my - v nejlep snaze ho povzbudit - tvrdme, e to,
co mu dv zabrat", je vlastn lehk. Msto dobe mnnho povzbuzen je tu
vlastn skryt poselstv o malch schopnostech dotynho, i kdy to tak samo-
zejm nemyslme. A kdy nsobilka bude u zvldnut - tak dn slva:
vdy to bylo lehk, a mn to stejn trvalo tak dlouho! Zsadou je pipustit
obtnost njak innosti nebo uen, a pak teprve povzbudit k pokra-
ovn. Tento postup pouvme a tehdy, kdy dtti nco jde obtnji.
Pedem se o snadnosti nebo nronosti njak innosti radji nevyjadujeme.
Cvien
V nsledujcch situacch si mete nejprve zkusit uvdomit, co si asi
pomysl dt nebo dospl, kdy usly pochvalu. Pot zkuste nahradit pochva-
ly zptnou vazbou a ocennm. Mon alternativy jsou na konci kapitoly.
1. Dt pinese obrzek, s nm si dalo dost prce.
Pochvala dosplho: M to moc pkn.
2. Dt v matesk kole sn cel obd a jde ukzat przdn tal pan
uitelce.
Uitelka: Ty si ikovn. Mm z tebe radost.
(Nabz se otzka: Jak jsou rizika pochval v situacch jdla?)
3. kyn v druh td nape hledn a bez chyby cvien z etiny.
Uitelka: Tys to krsn napsala. pln vzorn. Dti, podvejte se, jak to
m Evika krsn napsan. Tak to m vypadat. Za to si zaslou
jedniku s hvzdikou. Dti, zatleskme Evice!
4. Gymnazista hls, e dostal vbornou ze tvrtletn anglick psemky.
Rodie: To jsi teda pak. Dl nm opravdu radost!
5. Zvldl/a jste nron pracovn kol.
f to ped ostatnmi spolupracovnky hodnot slovy: To je perfektn
prce. Kdyby kad pracoval jako tady kolega, kde u by nae firma
byla! Tak njak bych si to pedstavoval i od ostatnch.
6. Rdi fotografujete a ukazujete svm znmm sv nov snmky.
Jeden z nich vs chvl: Ty jsi pln profesionl. To me jt rovnou na
vstavu. J jsem vdycky kal, e jsi moc nadan.
Na zvr uvdme nkolik posteh, o kter se s nmi podlili astn-
ci naich semin. Pedevm je teba ct, e tma odmn a pochval je
znan nron, protoe nabourv pedstavy o snadnm a zarue-
nm vchovnm nstroji. ast stesky se tkaj toho, jak snadno ikulky"
vyklouznou z st. Pokud se tak stane, lze jet ikulku" doplnit oceujcm
popisem, podkovnm nebo popisem emoc druh strany. Z mnoha podob-
nch zkuenost vybrme aspo dv.
Po njakm ase, kdy jsem se snaila pouvat ocenn namsto pochval, dcerka pila
a ekla mi, abych se la podvat, jak se j nco povedlo. Pedtm by pila s otzkou, zda to m
hezk. Jsem moc rda, e je schopna ocenit svou prci sama a neek na pochvalu druhch.
Dve jsem kala: Vy jste ale ikovn dti, moc se mi lbilo, jak jste cviily." Dnes u
km: Dnes to bylo bezvadn, jak jsme si zacviili." Navenek nen nic vidt, dti jsou rdy tak
i tak, ale j vm, e tm, e to km jinak, dlm nco pro jejich budoucnost.
Alternativy s pouitm ocenn ke cvien na str. 177-178:
1. S tm obrzkem sis dal docela prci. Vidm tady stromy, liku, domeek
m rozsvcen okna. Tak to je Budulnek asi doma...
2. Vidm, e m przdn tal. Asi ti chutnalo...
3. Vechna psmenka maj stejn sklon, takov psmo se d dobe st.
Vechno je napsno sprvn. Urit m z toho sama radost.
4. To jsi na sebe asi docela pyn! A muselo to bt dost nron, kdy jsi
strvil ppravou nkolik veer. Blahopeji!
5. f vm sdluje mezi tyma oima: Dkuji, e jste odvedl tu prci tak
peliv. Myslm, e jsme te dobe pipraveni na dal fzi naeho
projektu.
6. To sis musel skoro lehnout, abys to vyfotil z tohoto hlu. A ten kontrast
s pozadm hned pipout pozornost.
178
Vnj a vnitn motivace
Slovo motivace pochz z latinskho movere - hbat. Motivem je, strun
eeno, nco, co s nmi pohne" k njak innosti.
Soust na vrozen biologick a psychick vbavy je, e me-
me fungovat na zklad vnitnch pohnutek, na zklad vlastnho zhod-
nocen toho, co chceme, potebujeme nebo mme dlat. Toto pojet vychz
z teorie zkladnch lidskch poteb, kterm vnujeme LX. kapitolu. Kdy vidme
jasn smysl a uitenost svho konn, dlme, co je teba dlat, ani bychom
ekali, e (nebo a) nm za to nkdo nco d. Plat to pro cel n ivot, jak v dtstv,
tak v dosplosti. Zejmna u pedkolnch dt meme vidt, e k tomu, aby se
zajmaly o svt kolem sebe a uily se (chodit, mluvit, bhat, zachzet s vcmi,
navazovat kontakty s druhmi lidmi a domlouvat se s nimi...), nepotebuj ekat,
a jim nkdo ekne, e to maj dlat, ani neekaj, e jim za to nkdo d odmnu.
Nejintenzivnj uen v celm naem ivot probh prv v pedkolnm vku.
Pesto si ada dosplch mysl, e dti by samy od sebe nedlaly, co je
pro n dobr, e nemaj dn vnitn pohnutky k osobn hygien, podku,
ochot a zdvoilosti, e by se samy od sebe ve kole neuily... Z toho se
odvozuje, e ve jmnu jejich dobra je musme pinutit - po dobrm nebo po
zlm, aby to vechno dlaly. Pod slovem motivace" chpe mnoho dosplch
prv toto pinucen. Podle zpsob, jak pi tom pouvme, se pak o moti-
vaci obvykle hovo jako o negativn nebo pozitivn a pevaha jednoho nebo
druhho typu ovlivuje celkov styl vchovy. Psn" vchova pouv sp
pkazy, vyhroovn a tresty, laskav" stav sp na pochvalch a odmnch.
Rozliovn motivace na pozitivn a negativn je slepou ulikou,
protoe neopout pedpoklad, e dti je teba u odmalika nutit, po dobrm
nebo po zlm, aby dlaly, co je sprvn. Teprve pojet, kter uvauje o vnitnch
179
a vnjch motivanch zdrojch, nm osvtl, jak funguje motivace
u dt i u dosplch, a pome nm eit problmy s motivac, na kter pi
vchov a vzdlvn narme.
Nam pesvdenm je, e dti na zatku svho vvoje sice nemaj
adu informac, dovednost a nvyk, ale nepostrdaj chu a zjem -
tedy vnitn pohnutky - se to ve nauit. Nepotebuj, abychom je uplceli
nebo trestali, aby se opravdu nauily, co se nauit potebuj. Pokud to vak
dlme, je velk riziko, e doshneme v ad ohled opaku - lhostejnosti,
nechuti a odporu. A to ve me petrvvat a do dosplosti.
1. Vnitn motivace:
Tak to chci! nebo Tak je to sprvn!
Kter innosti dlme z vnitn motivace? Odpov se zd na prvn
pohled snadn: to, co sami chceme, co ns zajm, co ns bav. Vypad
to, jako bychom z vnitn motivace dlali hlavn pjemn innosti. Vnitn
motivace velmi zce souvis s naimi potebami - a jsou to zkladn lidsk
poteby nebo poteby druhotn - a uspokojovn poteb bv spojeno vesms
s pjemnmi pocity.
Z vnitn motivace nemusme dlat vdy jen sprvn" vci - nkdo
napklad shazuje druh nebo jim vnucuje sv rady, a uspokojuje tak svou
potebu ctit se dleit, mt hodnotu, bt spn. Pohnutky toho, co dlme
z vnitn motivace, nemus bt vdycky ani pln uvdomovan - dt teba
akuje", protoe nem dostaten uspokojenu potebu zjmu a pozornosti,
ale samo by to takto samozejm neformulovalo.
Denn ale dlme tak hodn vc, kter nejsou pli zajmav nebo
pjemn, a pesto je dlme z vnitn motivace: udrovn podku,
osobn hygiena, ekn v ad, pekonn navy a dokonen prce, kter ns
moc nebav, ale o n vme, e je potebn pro nkoho druhho, a podobn.
Z vnitn motivace tedy dlme tak ty innosti, kter pro ns sice nejsou
nijak atraktivn, ale o kterch jsme pesvdeni, e jsou potebn a sprv-
n. Dvody, pro kter se takov innosti dlaj nebo pro kter se chovme
uritm zpsobem, jsme pijali za vlastn, zvnitnili jsme je, zaadili mezi sv
hodnoty. Nkdy kme, e nco musme udlat", a myslme tm, e je to nco
jako nae povinnost, a udlme to, i kdy nebude na blzku nikdo, kdo by
o tom vdl nebo na ns dohlel".
Pro vt porozumn motivaci dt i dosplch mjme na mysli, e
vnitn motivace m siln zdroje v zkladnch lidskch potebch
a tak ve zvnitnnch hodnotch.
180
2. Vnj motivace:
Udlm to pro odmnu nebo abych se vyhnul/a
nepjemnostem.
Kter innosti dlme z vnj motivace? Strun eeno to, co by-
chom jinak nedlali, v em nevidme valn smysl, co neuspokojuje nae pote-
by, ale co udlme, abychom se vyhnuli nepjemnostem (vytn, vy-
hroovn, kzn, trestm...) nebo abychom zskali odmnu. Typick je,
e innosti, kter dlme pouze z vnj motivace, dlme jen do t doby,
dokud trv hrozba nepjemnost nebo pslib odmny i pochvaly.
V ivot je vnitn a vnj motivace asto namchan
Jsou situace, kde se d celkem jednoznan ci, zda za uritou innost
nebo chovnm je vnitn nebo vnj motivace. Ale jsou tak situace, kdy se
motivace prolnaj, jsou ptomny ob - napklad dt rdo te, ale pesto mu
nkdo za peten knky slibuje odmnu. Lid tak nkdy myln pitaj
spch v njak innosti vnj motivaci a nerozpoznvaj nebo podceu-
j tu vnitn. Vnitn motivace, pokud je siln, me odolat i vlivu vnj motivace
- v uvedenm pklad dt nete proto, ale pesto, e bylo odmovno!
Z mus" se chci" nestv
Mnoho lid je pesvdeno, e kdy pimjeme dti pohrkou
nebo pslibem odmny, aby nco dlaly, a budou to dlat dostate-
n dlouho, pijdou tomu na chu a nakonec to budou dlat samy od
sebe (tedy z vnitn motivace). To je velmi zvan omyl, kter pi-
nesl hok ovoce ad rodi i uitel.
Obas slyme, e je nkdo vdn svm rodim, e ho v dtstv
k nemu pinutili, napklad hrt na hudebn nstroj. Opt je velmi dleit
nezamovat pojmy: pocit vnjho tlaku, donucovn, je nco jinho ne
pocit nezbytnosti. Pocit nezbytnosti, nutnosti m zdroj uvnit ns samch -
v tom, e smysl a hodnota njak innosti jsou nm zejm a e se s n
ztotoujeme, i kdy nm teba pipad zpotku obtn.
Donucovn je nhrakou chybjc smysluplnosti (mme na mysli
smysluplnost z hlediska dtte). Pirozen reakce na to je snaha uniknout,
vyhnout se, a kdy to nejde, tak vyhovt - ne vak pro vc samotnou, ale
proto, abychom to u mli za sebou, a tedy bez skutenho nasazen.
Pomoc vnj motivace lze nauit dti rznm dovednostem, otzkou
vak je, zda a jak je pozdji opravdu vyuij, kdy jejich osvojovn bylo spoje-
no s emonmi zitky nechuti a pinucen. A jet vt otzkou zstv, zda
181
Smysluplnost
Spoluprce
Svobodn volba
Zptn vazba
Je dobr vdt, co udruje vnitn motivaci, a dbt, aby uen dt
(uen v tom nejirm slova smyslu) provzely prv tyto podmnky. Alfie
Kohn, autor ady knih na tma motivace, popsal ti z nich jako ti S vnitn
motivace.
Smysluplnost
Matka synovi - varianta 1: Za trest, e jsi piel pozd, u dnes
nepjde na hit.
Matka synovi - varianta 2: V ppad, e si potebuje nco cestou ze
koly zadit, je teba se o tom domluvit pedem nebo mi dt vdt
mobilem. Kdy nepijde v obvyklou dobu, mm samozejm obavy.
182
to stlo za ty vedlej inky - napklad nvyk dlat vci jen do t mry, aby
lovk proplul" a neml problmy.
Pokm, a mi eknou
Pouvn prostedk vnj motivace me vst k vytvoen nvyku
ekat na signl, pokyn od okol, od druhch lid, zda mme nemme
nco dlat. Dsledkem me bt, e dt (pozdji dospvajc a dospl) se
z vlastn iniciativy tm do nieho samo nepout.
Dalm negativnm dopadem je nvyk dlat vci jen do t mry, aby
bylo dosaeno odmny nebo byl odvrcen trest. O nic vc i lpe! Vichni
mme zkuenosti s odbytou prac, provedenou s rznmi nedostatky, kter
vak nebyly tak zvan, aby bylo mon odmtnout prci proplatit.
Souhrnn se tyto nvyky daj nazvat zvislost na vnj motivaci.
Vnj motivac nelze vychovat dti k poctiv prci. Jejm pedpokladem je
motivace vnitn.
Negativn vnj motivace je pijatelnj ne pln nezjem
Sociln podstata lidsk existence je dvodem, pro nezjem okol,
nezjem blzkch snme velmi patn. V tom ppad i tresty mohou bt
vnmny jako zjem. Nkter dti zlob" proto, aby si jich vbec nkdo viml.
Hrani to vak ji s oblast patologie lidskch vztah.
3. Podmnky pro udren vnitn motivace:
ti S a jedno Z
VIII, Cukr a bi nebo vlastn chtn?
Uitelka matematiky - varianta 1: Vichni za domc kol vypotete
cvien 3 na stran 36.
Uitelka matematiky - varianta 2: Za domc kol budeme procvio-
vat vpoet procent. Vte, e jsme mluvili o tom, e procenta jsou v bnm
ivot velmi uiten - teba abyste si vypotali ticetiprocentn slevu na
zbo ve vprodeji V uebnici jsou na to pklady ve cvien 3 na stran 36,
ale tak si mete vymyslet a vypotat vlastn pklady. Vy nejlpe vte, co
jet potebujete dothnout. Kad by ml mt alespo pt pklad.
N mozek je uzpsoben tak, e pokud se m nm vn
zabvat, potebuje v tom vidt smysl - potebuje dostat odpov na otz-
ky: Pro je zrovna tohle dleit? Jak a kde se to d vyut? Poznn, e nco
m pijateln dvody, e vci maj logiku a souvislosti, je samo o sob vysoce
motivujc.
Smysluplnost je do urit mry individuln zleitost. Co je pro
jednoho vysoce smyslupln, me druhmu pipadat nezajmav a zbyten. Tak
kdy o nem vme jet mlo, me nm smysluplnost unikat. Ve kole se dti
asto ptaj: K emu mi to bude? Je to naprosto oprvnn otzka. Abychom
ji nebrali na lehkou vhu, pome pedstavit si, e k tto otzce vybz dti
program, kterm je vybaven jejich mozek a kter vel najt smysl, vznam njak
innosti. Teprve potom je ochoten se touto innost zabvat naplno. Neurit
odpov, e se to dtti jednou v ivot bude hodit", je naprosto neuspokojiv.
Vlastn v t chvui jen chceme, aby nm vilo, a nechtn tak meme pispvat
k tomu, e se dt postupn pestane pdit po argumentech. I pozdji, v dosplosti,
se pak me nechat snadno naplit i bude slep dvovat, jakmile autorita
ekne, e je nco sprvn i nesprvn. Takovmi odpovmi mu zavrme cestu
k tomu, aby uvidlo smysluplnost, kterou vidme my.
Potebujeme, aby vci dvaly smysl zde a te". Potebujeme v-
dt, e jsou vyuiteln v blzk dob a v situacch skutenho ivota.
K smysluplnosti pispv i pesvden, e vynaloen nmaha a in-
nost nm pomohou doshnout cl, o n usilujeme, nebo e tak meme
prospt nkomu jinmu. K smysluplnosti pat bjen pocit, e jsme nemu
pili na kloub, porozumli nemu, nauili se nco uitenho.
Vzpomeme na situace, kdy ns nkdo nutil do njak innosti, kter
se zdla zbyten a u n jsme nenachzeli rozumn dvody, pro ji dlat.
V takovch chvlch se v ns vzedme vlna odporu a protestujeme nebo innost
vykonme jen proto, abychom mli klid (tedy z vnj motivace). Rozhodn ne
s plnm nasazenm, sp cestou nejmenho odporu. Pesn to se stv pi-
nou ady problm v rodinch i ve kole. Pokud v njak innosti sami nevi-
dme smysl nebo ho nedokeme dtem zprostedkovat, nemli bychom ji po
dtech vyadovat.
183
Nen to ale jen otzka vchovy dt. Smysluplnost je hnacm moto-
rem naeho snaen po cel ivot. Knihy, kter zachycuj zkuenosti
s procesem zmny, zdrazuj, e stejn krok, kter podmiuje sp-
nost nebo nespnost zmny, spov v aktivitch umoujcch tm,
kterch se zmna tk, uvidt" jej smysluplnost. John Kotter v knize
Veden procesu zmny" uvd, e kdy se podniky sna provst zmnu, zda-
leka nejvt chybou je, e se do tohoto procesu vrhaj, ani by pedem pe-
svdily sv spolupracovnky a zamstnance o jej nalhavosti.
S dtmi meme pracovat na ozejmovn smysluplnosti naich poadav-
k a souasn trvat na jejich proveden. Z efektivnch dovednost pijdou ke
slovu pedevm informace. Dobe pouiteln je i vracen otzek, samozejm
bez ironickho tnu (Pro to mm dlat? - Co mysl, pro to po tob dm?).
Spoluprce
Ve dvou se to lpe thne. Vc hlav vc v. - V tchto slovch je vyjde-
na bn lidsk zkuenost. lovk je tvor spoleensk a pracovat spolen
tam, kde to jde a kde to m smysl, uspokojuje nae zkladn poteby. (Ty, jak
bylo ji eeno, jsou zdrojem na vnitn motivace).
Zejmna tam, kde je potebn innost monotnnj a nepli
zivn, posiluje vnitn motivaci monost komunikace, vzjemn blz-
kost a pocit sounleitosti.
Ve kole to pedevm znamen nahrazovat individuln prci
prac ve dvojicch (a poslze v 4 - 5 lennch skupinch). Mimo jin je
teba zmnit instrukci tak, aby vybzela ke spoluprci. Namsto: Kad si te
udl cvien 7a me uitelka ct: Ve dvojicch si te spolen udlte cvien
7a nebo 7b, dohoda je na vs. Oba lenov dvojice budou umt odvodnit, pro
napsali takov vsledek.
Svobodn volba
Svobodn volba je vlastn nm znm vbr - jedna z efektivnch
komunikanch dovednost ze III. kapitoly. Mt monost rozhodnout o tom,
zda nco dlat, jakm zpsobem, kdy nebo s km, je tet podmnkou
udren vnitn motivace. Vysvtlen opt najdeme v zkladnch lidskch
potebch: soust poteby seberealizace je dlat si vci po svm. Kdy nm
dv nkdo vybrat, dv najevo vru v nae schopnosti, je to projev respektu,
cty - uspokojuje se tm poteba uznn. Do zpsobu, jakm nco dlme, se
promtaj nae temperamentov charakteristiky, mra zte, kter nm vyho-
vuje - a to pat ji mezi fyziologick poteby. (Viz kapitola IX.)
Pi vchov a vzdlvn dt nespov jejich volba vtinou v tom, zda
nco budou i nebudou dlat; spe jim nabzme, aby rozhodovaly o tom, o em
za danch okolnost rozhodovat lze - kdy, jak, s km, v jakm poad, kolik...
184
Zptn vazba
Ke tem S, kter pomhaj udret vnitn motivaci, bychom chtli dopl-
nit jet jedno Z - zptnou vazbu. Informace o sprvnosti postupu nebo
o vsledcch na innosti, o naem snaen a chovn se vznamn
podlej na tom, zda budeme v innosti nebo chovn pokraovat. Chyb-
jc informace mohou pvodn vnitn motivaci tlumit, dostaten (a nejlpe
okamit) zptn vazba nm naopak pomh setrvat i u namhav i nezivn
innosti. Znovu zdrazujeme, e zptn vazba je nco jinho ne pochvala.
Ti S + jedno Z ve kole
Pro uitele se mohou ti S a jedno Z stt vynikajcmi pomocnky
pro ppravu hodiny. Lze je pout jako kritria pro zjitn, zda a v em by
plnovan vuka potebovala dothnout". Nabzme nkolik otzek, kter
mohou pomoci zvit kvalitu vyuovac hodiny:
Bude km jasn, co se maj uit a pro - k emu jim to bude? Lze
zaadit njak propojen s relnm ivotem?
Budou mt pleitost v hodin spolupracovat - ve dvojicch nebo ve
skupinch? Dala by se njak innost zmnit ze samostatn na spolu-
prci?
Co budou mt ci na vbr? Kolikrt za hodinu si budou moci vybrat?
Jak a m zskaj okamitou zptnou vazbu ke sv innosti?
Ti S a jedno Z ve firmch
Ti S meme rozpoznat i v knihch, kter se zabvaj motivac na
pracovitch, i kdy tak nejsou oznaena. Uvd se, e pokud mzda umouje
vst zamstnancm spokojen ivot, pestvaj bt penze vznamnou moti-
van pohnutkou. Do motivan sfry pak vstupuj dal sloky, napklad:
dostaten mnostv vasnch informac,
monost vyjdit svj nzor na pracovn zleitosti a zptn vazba,
informace, jak se s tmto nzorem naloilo,
projevy respektu a ocenn od nadzench i koleg,
dostatek zptn vazby k samotn prci (nedostatek zptn vazby je
vnmn jako nezjem, nebo dokonce jako trest).
Dob manaei tak vd, e pokud jde o kvalitu prce, doshne se
s vnitn motivac lepch vsledk ne s motivac vnj.
Co funguje u dosplch, plat i u dt - i ony potebuj dostatek infor-
mac o tom, co se dje a co se chyst, i ony by mly mt monost podlet se na
spolurozhodovn o tom, co se jich tk, i ony potebuj projevy respektu
a ocenn a dostatenou mru zptn vazby.
185
4. Nvrat od vnj motivace k vnitn
Alfie Kohn napsal: Vichni jsme zanali svj ivot fascinovni svtem
kolem ns a s touhou jej prozkoumat, bez jakchkoliv vnjch motivac. Sku-
ten nen nejmen dvod se domnvat, e poteba vnj motivace je vroze-
n. Zvislost na vnj motivaci je nauen a pedpokld se, e ji lze
tak odnauit." Mnoho psychologickch vzkum mu dv za pravdu.
A tak zkuenost ady rodi i uitel.
Pokud jsou dti ji zvisl na vnj motivaci, nedoclme douc zm-
ny tm, e ze dne na den pestaneme pouvat cel ten arzenl jejch prosted-
k (ponaje pkazy a pokyny pes pochvaly a odmny a kone tresty). Obno-
va vnitn motivace nen snadn, protoe zvislost na vnj motivaci jde ruku
v ruce s pijetm mocenskho modelu vztah, kter v na knize vyjadujeme
dvma nerovnocennmi panky. Nstroje vnj motivace jsou souasn
mocenskmi nstroji.
Mal panek netou po tom, aby se vztahy staly rovnocenn-
mi, ale po vmn rol. Kdy velk panek pestane pouvat sv
mocensk nstroje, mal panek to interpretuje jako jeho slabost
a sna se zvrtit pomr sil ve svj prospch.
Ze t S a jednoho Z vnitn motivace vyplv, e nejdv se musme
snait, aby dti pochopily smysl zmny, kter nastala v pstupu do-
splho. To znamen pedevm s dtmi mluvit, diskutovat - v rodin, ve
kole, samozejm pimen jejich vku: 0 tom, pro lid dlaj rzn vci -
dobr i nedobr, a jak se pi tom ct. Jak pocity doprovzej innost, kterou
dlme, protoe ji chceme dlat, a jak pocity jsou spojeny s innost, kterou
dlme, protoe ns do n nkdo nut. Jakou kvalitu prce bychom chtli
pijmat od druhch, co pomh dlat vci dobe - a o dalch podobnch
tmatech. Pravideln pibrn dt ke spoluasti na rozhodovn
a een toho, co se jich tk, odpovd principu spoluprce (spolu-
asti) a svobodn volby. (Otzky: Tak co s tm udl/udlme? Co navrhu-
je, aby to bylo pro tebe pijateln a aby to bylo hotovo?). A konen, projevy
odpovdnosti, respektu a partnerskho pstupu na stran dt je po-
teba upevnit pozitivn zptnou vazbou a ocennm.
Efektivn komunikan dovednosti jsou souasn nstroji pro rozvjen
vnitn motivace
Pi obnov vnitn motivace pome pouvn vech efektivnch do-
vednost a postup, o nich byla e v pedchozch kapitolch. Znamen to:
Vyjadovat sv oekvn jasn a s pimenmi nroky. (Oekvm, e tu
podlahu vyte tak, aby nikde nebyly mouhy - jak to udl, je na tob.)
186
Nespokojenost dvat najevo popisem, informac nebo j-vrokem.
Namsto trest nechat dopadnout pirozen dsledky, co nejvce vyu-
vat spoluast pi een situace a umonit npravu.
Kdy je to teba, pout kategorick ne".
Co nejvc pouvat okamitou zptnou vazbu a ocenn.
Pi poskytovn vbru u dt zvislch na vnj motivaci astji nab-
zet, zda to dt chce dlat samo, nebo zda chce, abychom to zaali dlat
spolen s nm. To poskytuje monost modelovat dobrou prci, douovat dti
nvykm, kter se pi pouvn vnj motivace neupevnily nebo jen mlo i
nesprvn.
Spolenm rysem nstroj vnj motivace je nahodilost a libovle
v jejich pouvn. Je to siln spojeno s osobou, kter pedstavuje autoritu,
s jej nladou, s jejm hodnocenm situace. Vznamnm prvkem osvobozovn
od vnj motivace jsou proto pravidla a dohody vytven spolen s dtmi
(vce o tom v XI. kapitole o prevenci a ve XII. kapitole o kole).
Odnauovat i peuovat je vdy namhavj, ne uit sprvn od
zatku. Vidli jsme tdy, kde se dti trochu zaktivizovaly jen tehdy, kdy
uitelka pohrozila psemkou i zkouenm. Vidli jsme koly s podrobn vy-
pracovanm seznamem odmn i sankc a s neastnmi uiteli, kte se ctili
bezmocn, kdy nkter dti okat dvaly najevo, e s nimi dn tresty ne-
hnou. J u nevm, jak je mm motivovat, aby aspo trochu nco dlaly, kali.
Vidli jsme ale tak tdy, kde dti zaujat pracovaly bez jedinho
dotazu na znmku a kde samy hodnotily svou prci. Jejich uitel se ovem
neptali: Jak mme motivovat dti?, ale: m meme pispt, aby si dti
udrely (neztratily) svou vlastn vnitn motivaci?
5. Grafick pehled motivanch nstroj
Na dal strnce je graficky znzornno, jak zkladn postoje (part-
nersk nebo mocensk pstup k druhmu lovku) souvis s motivanmi
nstroji. Mocensk pstup vede k vytven a upevovn zvislosti na vnj-
motivaci, partnersk pstup vede naopak k udren a podpoe motivace
vnitn. Efektivn komunikan dovednosti popsan v tto knize jsou zrove
nstroji pro udrovn a rozvjen vnitn motivace.
187
Komunikan dovednosti
jako motivan nstroje
VNITRN MOTIVACE
ZODPOVDNOST,
INICIATIVA,
VYSOK SEBECTA
VNJ MOTIVACE
POSLUNOST,
ZVISLOST NA AUTORIT
pochvaly
odmny
(laskav
manipulace")
DN
MOTIVACE
pokyny
pkazy, zkazy
moralizovn
srovnvn
vytn
shazovn, ironie
vyhroovn
tresty...
popis, informace
spoluast, vbr
empatie, j-vroky
ocenn...
Zkladnmi
podmnkami pro
udren vnitn
motivace jsou:
smysluplnost
spoluprce
svobodn volba
zptn vazba
nezjem
lhostejnost
ignorovn
1
-
;
188
Vchova, vzdlvn a zkladn lidsk poteby
Nkter psychologick poznatky mohou vznamn pispvat k pochopen
lidskho chovn - jednm z takovch zdroj je teorie poteb. N pstup
erp inspiraci z teorie pirozench lidskch poteb Abrahama Maslowa.
Pi rozen l i dsk pot eby
(podle Abrahama Maslowa, upraveno)"
' V pvodn teorii (Maslow, A. H.: Toward a Psychology of Being, New York 1968) je uvedeno
pouze pt oblast poteb. Vy poteby" autor zahrnoval do poteb seberealizace, nkte jeho
nsledovnci je vak pod rznmi nzvy uvdj jet nad nimi. V nkterch pojetch tak
pyramida poteb zahrnuje 6, 7 i 8 oblast. Pro ns bylo eln vydlit vy poteby jako
zvltn, specificky lidskou oblast.
Uspokojovn zkladnch lidskch poteb je tak zsadn, e nedostatky
v tto oblasti, zejmna dlouhodob nedostaten uspokojovn poteb
v prbhu dtstv, me vn naruit zdrav vvoj lovka.
Poteby se hls o slovo postupn
Americk humanistick psycholog Abraham Maslow uspodal zklad-
n lidsk poteby do hierarchickho systmu a znzornil je ve tvaru pyramidy,
190
Zkladn lidsk poteby jsou spolen vem lidskm bytostem
bez rozdlu pohlav, rasy, vku. Jejich uspokojen vede k tomu, e se
ctme i fungujeme dobe (v innostech i vztazch), e se ctme tles-
n, psychicky a sociln v pohod.
Na prvn pohled by se mohlo zdt, e ke sv pohod toho potebujeme
mnohem vc, ne uspokojovat pouhch est oblast poteb. Lid maj samozej-
m i dal poteby, v tch se ale v zvislosti na rznch okolnostech ivota
vce i mn li. Tak se nm poteby budou jevit jinak, kdy se na n
budeme dvat z rznch hl. Napklad z hlediska vku je zejm, e poteby
kojence, dospvajcho nebo starho lovka jsou naplovny rznm zpso-
bem. Avak zkladn lidsk poteby jsou opravdu onm zkladem, onm
motorem, kter pohn veker nae snaen, innosti, chovn. Neuspokojen
druhotnch poteb s dttem ani s dosplm nic zsadnho neudl. Uspoko-
jovn nebo neuspokojovn zkladnch lidskch poteb v dtstv je vak na-
prosto klov pro to, jakm lovkem se jedinec nakonec stane. Nevyplc se
mvat nad tm rukou, kat, e ivot se s nikm nemazl, tak jen a si dti
pkn zvykaj, I kdy dsledky nemus bt vidt na prvn pohled a tak se
nemus projevovat okamit (krom momentln podrdnosti, neklidu nebo
agresivnho projevu), std se to jako v kasice a jednou se to vrt i s roky,
jak kvaly u nae babiky.
Teorie poteb jako praktick nstroj pro porozumn chovn dt
Teorie zkladnch lidskch poteb me pomoci rodim i uitelm
uvdomit si, e kdy je chovn dtte v podku, m nejsp opravdu to, co
potebuje. Naopak, kdy se dt nechov sprvn, takzvan zlob, pravdpo-
dobn nco vzne v uspokojen jeho poteb. Je teba unaven (nem uspoko-
jenu jednu z fyziologickch poteb) nebo se ct nedostaten pijman (nem
uspokojenu potebu lsky a pijet) nebo kvli nepimenm nrokm
a ast kritice ze strany dosplch nem uspokojenu potebu spchu, uznn.
Porozumt pinm nevhodnho chovn je prvn krok k jejich od-
strann. Pstup spovajc v hledn piny nesprvnho chovn (namsto
pedstavy, e to dti dlaj naschvl, jenom proto, aby ns rozzlobily) nm
me pomoci k zskn nadhledu, a tm i k na vlastn lep emon pohod.
v jej zkladn jsou umstny poteby nejdleitj pro fyzick peit lov-
ka a na vrcholu poteby, jejich uspokojovn znamen naplovn lidstv.
Maslow tak graficky zdraznil velice dleit princip, podle nho mus
bt nejprve uspokojeny poteby umstn v doln sti pomysln pyra-
midy, a teprve potom se ozvaj poteby umstn ve. Zvlt u malch
dt meme pozorovat, e uspokojen zkladnch fyziologickch poteb je
nezbytnou podmnkou k tomu, aby se uplatnily vechny dal poteby lec
nad nimi". M-li mal dt hlad nebo ze, nem zjem ani o hru, ani
o poznvn okolnho svta, ale vemi svmi projevy dv vehementn najevo
potebu uspokojit svj hlad a ze. Pro vt dti a pro dospl je velmi
dleit poteba bezpe jako zkladn podmnka efektivnho uen. Jak
jsme ji uvedli ve II. kapitole o neefektivnch komunikanch zpsobech, n
mozek posuzuje podnty a informace pichzejc k nm zvnjku podle toho,
zda ns ohrouj nebo zda se meme ctit v bezpe. Teprve kdy nectme
ohroen a ctme se pijmni a respektovni, me se pln projevit poteba
poznvn, uen, poteba uplatovat sv vlohy a schopnosti.
Dospl mohou nkdy pednostn uspokojovat ve poloen poteby
U dosplch mluvme o monosti autonomnho uspokojovn
poteb umstnch v pyramid ve. To znamen, e v nkterch ppa-
dech nebo situacch me lovk dt pednost uspokojen poteby,
kter le v hierarchii ve, ped potebou, kter le ne. Napklad
umlec tvo, tedy uspokojuje svou potebu seberealizace, a zapomn jst
nebo odpovat, nedb na chlad a podobn. I v bnm ivot jsme schopni
pekonvat svou momentln potebu jdla a odpoinku, pokud teba chceme
dokonit zapoatou prci. Historie i souasnost zn jedince, kte jsou ochotni
riskovat sv bezpe, svobodu a nkdy i ivot ve prospch druhch, ve pro-
spch idej, kter pokldaj za dleitj ne osobn pohodu. Prioritou jsou
v takovch ppadech vysok morln poteby i vlastn sebecta, kter jim
nedovol zachovat se jinak.
1. Nejdve se ozv tlo
Fyziologick poteby
Mezi fyziologick poteby (kter tak bvaj oznaovny jako primr-
n) pat poteba pijmn potravy, tekutin, dchn a vyluovn, pi-
men teploty, rozmnoovn, pohybu a aktivity a tak odpoinku,
spnku a jejich stdn. Pat sem rovn poteba uritho rytmu a tem-
pa, pimen smyslov stimulace a poteba vyhnout se bolesti. Zajiuj
biologick peit lovka a jeho tlesnou pohodu. Kad lidsk bytost m
tyto poteby, lime se vak v me i zpsobu jejich uspokojovn.
191
Vichni potebujeme spt, nkomu ale sta mn, jinmu vce hodin spnku.
Vichni potebujeme stdat innost a odpoinek, nkdo ale me del dobu
pracovat a pak del dobu odpov, jin lovk std prci a odpoinek
v kratch intervalech. Lime se v tom, zda mme rdi teplo nebo spe chlad
a tak dle. Toto individuln nastaven organismu se projevuje pomrn brzo
(dti il brzo rno nebo naopak dti, kter se rozjdj" a nkdy kolem
devt hodiny, dti otuilej i zimomiv"...).
Jedna z astch otzek rodi a uitel zn: Co s pomalm dttem?
Individuln tempo souvis s vrozenmi vlastnostmi neurofyziologick sou-
stavy, a proto jde ovlivnit a mnit jen velmi mlo. Vichni znme situace,
kdy potebujeme zrychlit tempo nad svou optimln mru. Pokud bychom se
snaili ve zrychlenm tempu setrvat, je to pro ns velmi stresujc a brzy se
ctme unaven a vyerpan. Nato kdyby na ns nkdo nalhal: No tak rychle,
honem, neloudej se! innj je uit dt sprvnmu odhadu asu a plno-
vn v ase, nepivat" mu nlepku loudlka".
Neuspokojen fyziologickch poteb ve kole m vliv na kvalitu uen
U kolnch dt je nutn dbt na psun tekutin. Dti by mly mt
monost napt se kdykoli i bhem vyuovac hodiny a monost kdykoli jt na
WC. Dostaten zavodnn organismu m pm vliv na rychl psun
glukzy do mozku a prokazateln ovlivuje schopnost koncentrace
a duevn vkony. Hor znmka me jt nkdy na vrub toho, e dt nem
monost pt anebo se nenapije, aby se potom nemuselo dovolovat ped celou
tdou na WC. Uitel nkdy oponuj, e by to dti zneuvaly nebo e se dti
maj trnovat v sebeovldn. Nae zkuenosti a pozorovn potvrzuj, e ve
tdch, kde se uitel sna respektovat pirozen poteby dt a souasn
nabzej zajmav innosti, dostatek prostoru a monost volby, nemaj dti
tendenci ke zneuvn vstcnho chovn. Pokud dti vyuvaj fyziologick
poteby jako zminku, aby se vyhnuly njak innosti, pravdpodobn to
signalizuje, e nemaj uspokojeny nkter dal poteby (napklad spnosti
i seberealizace). Pokud jde o ovldn poteby vyluovn, dti se mu piroze-
n s postupujcm vkem u samy, ani by do toho dospl museli zasahovat.
Modern pedagogika tak respektuje potebu pimen a rozmanit
smyslov stimulace. Krom sluchovch a zrakovch podnt, kter pevldaj
v tradinch zpsobech vuky (vklad uitele, psan texty a obrzky) vyuv
bohatch podnt pro sluch i zrak a pro vechny ostatn smysly.
Nemme na mysli jen tradin hmat, chu a ich, ale tak smysl pro vnmn
pohybu a rovnovhy nebo pociovn rozdl ve hmotnosti i teplot. Nuda,
kterou dti ve kole zavaj, se me tkat nedostatenho uspokojen vce
okruh poteb, zan ale ji u tch fyziologickch.
192
K. Co vechno dti potebuj
Chceme-li pedchzet zbytenm konfliktm, vyplat se uvaovat
o tom, zda nae nroky na dt nejsou v rozporu s jeho pirozen-
mi fyziologickmi potebami.
193
K dtstv neodmysliteln pat pohyb
Rada drobnch i vtch konflikt s dosplmi plyne z poteby dt
hbat se (v me zvisl na temperamentu a pohybovch schopnostech dt).
Zakazovat, omezovat, i dokonce trestat uspokojovn tto poteby bv mlo
inn. innj je strategie jasnho vymezen podmnek pro jej uspoko-
jen. Tedy napklad informace a monost volby: Tady je na skkn mlo
msta. Me skkat na balkon nebo v pedsni. (Namsto: Okamit pesta
skkat, podvej se, zase jsi shodil to vyehlen prdlo!)
Mnoho kol u nabz dtem rozmanit zpsoby, jak trvit pestvky.
Kdy se stanov spolen s dtmi pslun pravidla, napklad za jakch
podmnek lze hrt o pestvce ping pong, hzet na basketbalov ko umstn
na chodb ped tdami, pobvat v tlocvin nebo na kolnm dvoe..., nepi-
n to problmy, nen ani vy poet raz, a dti bvaj v hodinch souste-
dnj a klidnj.
Na naich celodennch seminch astnci vtinu asu sed u stolk
ve skupinch - jsou aktivn duevn (komunikuj, diskutuj, spolen pem-
l, tvo...), pohybu vak maj mlo. Zejmna od uitel slyme, e si najednou
uvdomuj, jak to mus bt pro dti nron cel den ve kole sedt. Oprvn-
nm poadavkem na zmny ve vuce je zven monost fyzick aktivity dt
- pipravovat pro n koly spojen s pohybem i aspo se zmnou polohy
(monost pitoit se k sousedovi a poradit se, vyjt z lavice a jt si nco ovit
v encyklopedii, diskutovat v kruhu vsed na zemi...).
Jak se neuspokojen fyziologickch poteb promt do provn
a chovn
Kdy se ctme v nepohod, me to negativn ovlivovat i nae
chovn. Co provme a jak se chovme pi nedostatenm uspokojen fyzio-
logickch poteb?
Meme ctit hlad, ze, bolest, horko a zimu, navu, nudu,
napt, neklid... Do chovn se tyto pocity promtaj jako podrdn, zv-
en motorick aktivita, poruchy pozornosti a zmatenost, rzn pro-
jevy agrese (kik, ton chovn), nikov reakce, ale tak jako pasivita
a apatie.
2. Dvra, d, pravidla a pedvdatelnost vc
Poteby bezpe
Do tto oblasti pat poteba pste, ochrany, jistoty, stlosti,
du ve svt vc i lid. Mme potebu vyhbat se chaosu, ohroen,
nsil, nemu neznmmu i neobvyklmu, co vypad hroziv, skrt
se ped nebezpem. Pat sem i poteba vlastnho teritoria. Meme pro-
vat ohroen fyzick, psychick i sociln, pocit ohroen me bt spojen
se vemi oblastmi pirozench lidskch poteb. Mme potebu bt ochraovni,
i aktivn se vyhbat ohroen nebo se mu brnit. Abychom se ctili bezpen
ve vztazch, potebujeme dvovat, e ns blzk osoby nezrad, neopust, ale
e ns naopak ochrn. Strach z oputn" pat k hlubokm emonm zra-
nnm, napklad u zanedbvanch dt.
K uspokojen poteby bezpe pat pocit, e vci se dj pedvda-
telnm zpsobem, e plat urit d, pravidelnost, struktura, podek,
e to, co se dje, dv njak smysl, e lidem se d dvovat. Proto je pro
dti tak dleit stanovovn hranic. Chaos, gumov hranice", kter n-
kdy plat a jindy ne, nahodilost v tom, jestli na nich dospl trvaj nebo ne - to
ve me vyvolvat u dt zkost a nejistotu.
Pravidla mus bt pevn
Dti dost asto, a ne vdy zcela vdom, testuj pevnost pravidel.
Jsou to ony drobn provokace, kter maj za cl jen potvrzovn toho, co dt
slyelo u mnohokrt (Dohodli jsme se, e... Nejdv je teba po sob uklidit,
pak teprve meme odejt.) Nen to neschopnost zapamatovat si, co se m a co
ne, ani to nen vrazem nedobrch vztah s dosplmi - dti to nedlaj
s clem ns rozzlobit, pokud se to ovem ji nedje v rmci boje kdo s koho".
Potebuj se jen ujistit, e jsou vci, kter plat, e svt je alespo v nem
pedvdateln. Dti potebuj pevn potvrzen hranic bez lamentac, vitek,
srovnvn a dalch obviujcch zpsob.
Uitelky mateskch kol znaj ppady dt, kter se ve kolce chovaj
dobe, pijmaj a respektuj d a pravidla, a pitom jejich rodie tvrd, e
doma ni hraky a chovaj se agresivn. Nespolehliv, nepevn hranice vy-
volvaj v dtech pocity nejistoty a ohroen. Existuje vrazn souvislost
mezi zkost a agres, kter jsou oznaovny za rodn sestry".
Ji od pedkolnho vku je teba mluvit s dtmi o pravidlech,
limitech, du a dvat jim pleitost, aby se na jejich tvorb pod-
lely - nestanovovat hranice pro dti, ale s dtmi!
194
B. Co vechno dti potebuj
bezpe je zkladn podmnkou efektivnho uen
K uspokojen poteby bezpe pat tak poskytovn vzjemn pomoci,
jistota, e ns druz neponechaj v nouzi. Tradin kola ve jmnu dodrovn
morlnch zsad potlauje spontnn projevy solidarity jako napovdn a opisov-
n. Uit dti dodrovat morln zsady je samozejm v podku, zde jde vak sp
o to, e kola nerozpoznv takov chovn jako projev zkladn lidsk poteby
a trest je, namsto toho, aby nabzela pleitosti, kde by mohly dti projevy
solidarity a spoluprce rozvjet. Spoluprce dt pi vuce nejene uspokojuje
potebu bezpe a sounleitosti, ale pedstavuje tak efektivnj cestu
k osvojovn uiva. Tak nedomylen zaazovn sout do vchovy a vuky
pin ad dt pocit ohroen, nehled na to, e se soutemi nkter dti
odnauuj citlivosti k potebm druhch a u se sobectv a bezohlednosti.
Pocit psychickho a socilnho bezpe (informovanost, jasn pravidla,
nic, co by ohroovalo dstojnost a sebectu) je pro dti ve kole stejn dleit
jako pocit fyzickho bezpe (nemuset se bt, e dojde k fyzickmu ublen
nebo k ohroen tlesnho zdrav). Fyzick, psychick a sociln bezpe nebo-
li bezpen klima ve kole se zajiuje pedevm p o dobr vztahy
mezi dtmi navzjem i mezi dtmi a dosplmi. innmi nstroji k tomu
jsou metoda komunitnho kruhu, trnink socilnch a komunikanch
dovednost dt, spolen vytven pravidel souit, kooperativn vu-
ka a vytven dalch pleitost ke spolenm pozitivnm zitkm
(vce o tom ve XII. kapitole o kole).
Nkter vchovn metody ohrouj potebu bezpe
Jednou z nejhorch pedagogickch povr je pedstava, e hrozby, za-
straovn, zmrn vyvolvn zkosti a strachu jsou innmi prostedky
vchovy. O negativnch incch vyhroovn, trest, shazovn, ironie, srov-
nvn a dalch neefektivnch zpsob vchovy a komunikace ji byla e.
Zde je na mst propojen, e vtina neefektivnch styl je v pmm
rozporu tak s potebou bezpe.
Jak se neuspokojen poteby bezpe promt do provn a chovn
Pocit ohroen vyvolv strach, zkost, nejistotu, nedvru, zma-
tek, ltost, hnv, zlost. Tomu odpovd bu bojcn chovn, staen se do
sebe (chovn mrtvho brouka"), snaha o nik, a tak to, eho se nejvc obv-
me: rzn projevy agresivnho chovn, od nien vc (vlastnch nebo cizch)
pes verbln agresi (nadvky, urky, kik) a po fyzick napaden druhch, kte
ani nemus bt tmi, kte pocit ohroen vyvolali.
Z hlediska poteby bezpe jsou nenosn zejmna situace, kter
dt stresuj dlouhodob - strach z chyby, z nespchu, selhn. Neustl
zkost a obavy ovlivuj krom jinho tak styl uen. Je velk rozdl mezi
tm, jak se u a projevuje dt, kter se chce pedevm vyhnout nespchu,
195
196
a tm, jak se u a projevuje dt, kter se sna doshnout spchu. Dti
vystavovan strachu a zkosti si vyvjej nejrznj strategie, jak se s dal-
mi nespchy vypodat, od pasivity (kdo nic nedl, nic nepokaz")
pes podvdn a lhan a k chovn, kterm se sna ukodit ostatnm
(kdy nemohu bt spn j, tak ani druz). Strach a zkost oderpvaj
energii, tolik potebnou k uen a vvoji, nebo ji dokonce zamuj nevhod-
nm smrem. Proto se dti, kter se obvaj nespchu, projevuj asto
pod sv monosti", a to nejen v oblasti uen.
3. Chceme milovat a bt milovni, nkam patit
Poteby lsky a sounleitosti
Potebujeme, aby ns druz pijmali takov, jac jsme, a abychom byli
s nkolika lidmi v intenzivnch citovch vztazch. Mme potebu, abychom
milovali a byli milovni, abychom byli pozitivn pijmanmi leny rznch
skupin, na prvnm mst rodiny, ale tak dalch - pracovit, zjmovho
klubu, party ptel, koly, tdy... Prost mme potebu patit nkam
a k nkomu". Pat sem lska partnersk, pbuzensk, poteba ptelstv,
sounleitosti, ppadn shody a ztotonn s njakou skupinou, obc, kme-
nem, vlast.
Poteba nkam patit, bt druhmi pijmn, je vznamnou slo-
kou lidsk motivace. Mal dt pociuje tuto potebu velmi siln vzhledem
ke sv bezmocnosti a zvislosti. V ranm dtstv se projevuje nejprve ve vazb
na matku nebo jinou mateskou osobu - dt rozpoznv, jak svm chovnm
psob na nkoho, kdo m bezprostedn vztah k uspokojovn jeho fyziologic-
kch a emonch poteb. Postupn si vytv vztah ke vem ostatnm lidem,
kte ho obklopuj, je jimi ovlivovno a ovlivuje zase je. To nakonec peroste
ve snahu fungovat ve skupin a se skupinou, s clem ctit se dleit a cenn.
V idelnm ppad by dt mlo zjistit, e pispvat k blahu skupiny je nejlep-
zpsob, jak si zskat a udret zjem a pijet druhch.
Potebujeme bt milovni bezvhradnou lskou
Lska je cit, kter se neudluje za odmnu". Dvodem lsky nen to,
e dt m modr oi, je hezk nebo se dobe u. Mme je rdi, protoe je to
prost toto dt - jedinen, neopakovateln lidsk bytost. V psychologii se
takov lsce k nepodmnn lska".
Pi psychologickm vyeten dt s vukovmi i vchovnmi problmy se tak vnuje
pozornost vztahm dtte a nejblich dosplch. Jedna z monch otzek je: Co mysl, kdo t
m na celm svt nejvc rd?" U patnch k" a zlobi" se nkdy rozhovor vyvj asi takto:
No, j myslm, e asi Franta (Honza, Jarda, Kja...). - Kdo je Franta? - To je mj kamard
(bratranec, spoluk...). - A kdo t m jet hodn rd? - Dda (babika, strejda...).
- A co maminka? - No, maminka... ta taky, trochu... - A pro jenom trochu? - Kdy j se patn
um (mm tyky, nosm poznmky, ve kole zlobm...). Vdy znovu a znovu z toho jde mrz po
zdech. Vvoj tchto dt je ohroen nejistotou v citovch vazbch k lidem, kte by mli bt alfou
a omegou jejich dtstv.
Pi rozboru neefektivnch komunikanch styl jsme uvdli, e roz-
hodujc je, jak si vylo sdlen ten, kdo je pijm, a e riziko neefektiv-
nch styl spov prv v tom, e dt si nae vitky, hrozby a domluvy
me vyloit tak, e ho povaujeme za nemon, k niemu, e ho vlastn ani
nemme moc rdi. Tohle si dospl samozejm vtinou nemysl, chtj jen,
aby dt vyhovlo njakmu poadavku, a jsou docela pekvapeni, jak pocity
to me vzbuzovat. asto kaj, e pece maj dt rdi a chtj pro n to
nejlep. Pro dt je ale daleko dleitj to, jak situaci vnm a ct
ono samo, neli objektivn skutenost". Men dt dokonce ani nemus
chpat, e pohrky typu: Kdy bude zlobit, nebudeme t mt rdi, ppadn:
Dme t do dtskho domova, nemysl rodie vn. Je to hazardn zahrvn
si s city a dvrou, kter se me krut vymstt. Dt opravdu me zat
pochybovat o lsce rodi, opravdu si me zat myslet, e ho rodie u
nemaj rdi jako dv - a to je spoutc moment spousty problm. Me dojt
k paradoxn situaci, e dt zane vc zlobit, aby otestovalo", jak velk
je lska rodi, a pithlo jejich pozornost. Vlastn chce, aby je rodie
aspo" potrestali, aby se tm ujistilo, e si ho jet vmaj a maj je jak-
tak rdi.
Uitel neme milovat vechny dti stejn, vechny by se ale mly ctit
pijmny
Nkdy se setkvme s nzorem, e ti, kte se njakm zpsobem
profesionln vnuj dtem, by mli mt rdi vechny dti stejn. Nen to
jejich povinnost, a dokonce to ani nen mon. Kdy si na naich kurzech tyto
zleitosti vyjasujeme, vidme nkdy oividnou levu, zvlt u uitelek men-
ch dt. Pipomnme jednu z hlavnch charakteristik emoc - e prost exis-
tuj takov, jak jsou, a e tedy vel citov vztah nelze naordinovat.
Nkdo je nm sympatick, a jin zase mn. Uitelky a uitel nejsou
povinni nahrazovat dtem nedostatek rodiovsk lsky, ani stavt sv
pedagogick psoben na intenzivnm emocionlnm vztahu.
Soust profesionality uitel by vak mla bt dovednost
dvat najevo pijet vem dtem, snait se jim porozumt a zach-
zet s nimi s respektem.
197
198
kola neme nahradit rodinu, ale mnoh nedostatky me kompenzovat
Poteba pijet se nachz v Maslowov pyramid poteb ve stejn ob-
lasti jako poteba lsky - pokud ctme od druhch alespo pijet, meme se
v tto oblasti ctit spokojenj. Mnoho uitel si upmn mysl, e v ppad
dt, kter strdaj nedostatkem lsky a pijet v rodin a jsou zanedbny
i jinak, je kola bezmocn, protoe kola pece neme nahrazovat rodinu".
I zde nm teorie zkladnch lidskch poteb me pomoci najt kl k een.
Cesta je v uspokojovn poteby patit nkam a k nkomu, a to se me
podait, kdy uitel clen a systematicky pracuje se vzjemnmi vztahy mezi
dtmi ve td. V matesk kole to vdy bylo soust pedagogick prce, po
pechodu do zkladn koly (v jejm tradinm pojet) se se vztahy mezi dtmi
pracuje jen mlo, pomineme-li pouovn a nabdn, aby se k sob dti cho-
valy slun. Samostatn" prce ve kole znamen pedevm osamlou"
prci. Ve kole nejde tedy o suplovn toho, co by mla dtti poskyto-
vat rodina, ale o uspokojovn zkladnch lidskch poteb jinmi pro-
stedky. A skupina 20-30 dt, jejich vzjemn vztahy, pro to pedstavuj
nesmrn cenn zdroj!
Dvat vem stejn me bt velmi nespravedliv
Mnoz rodie i uitel se domnvaj, e se uitel mus vem dtem ve
kole vnovat stejn. Pedstava, e dvat vem stejn je vrcholem spravedlnosti
a uitel maj vem dtem ve kole vnovat stejnou pozornost, je dost rozen,
ale pesto myln. Kdyby se takov poadavek uplatoval napklad na pdl jdla
pro kojence a pro dospvajcho, bude nm jasn, e je nesmysln. Dti i dospl
maj rzn silnou potebu zjmu a lsky v zvislosti na svch individulnch
zvltnostech (osobnost, temperament) i na ivotnch situacch a okolnostech.
Dt, kter ple, e maminka odela, potebuje jinou mru i jinou formu zjmu,
ne dt, kter si v pohod hraje nebo kresl. Pokud jde o jednorzov i krtko-
dob uspokojen poteby, v n dt prv strd, pirozen cit nm vel to udlat.
Obtnj bv poskytovat dlouhodob a ve skupin dt nco, co uritmu dtti
chyb vce ne ostatnm - napklad prv vc pozornosti nebo pohybu i vce asu
na dokonen prce. Tam nastupuje obava, abychom nebyli nespravedliv".
Jednou z cest, jak to eit, je pibrat dti k een takovch situac. Zmnme se
o tom jet ve XII. kapitole o kole.
Vyleovn ze skupiny bol
Zjistilo se, e lid, kte ztratili blzkho lovka, ale i lid,
kte jsou sociln odmtni, skuten provaj bolest, kterou lze co
do intenzity pirovnat k siln fyzick bolesti. V takovch situacch se
v mozkov ke aktivuj ohniska, kter maj vliv na provn bolesti. Pro
savce vbec, a lovka obzvlt, je udrovn svazk se spoleen-
stvm otzkou peit. Ctme se dobe ve spolenosti osob, ke kterm
mme dvru, kde se ctme pijmni a milovni, a ctme se patn, kdy
jsme z takovho okruhu vyloueni. Exkomunikace, vylouen ze spoleen-
stv, bv pokldna za nejt trest. V tto souvislosti zmiujeme, e
zmrn odmtn dtte skupinou (takzvan ostrakismus) je povaovno za
prvn stadium ikany.
Jak se neuspokojen poteby lsky a pijet promt do provn
a chovn
Dti, kter trp nedostatkem zjmu a lsky, mohou provat smutek,
ltost, stesk, pocit osamlosti, nejistoty, pocit zbytenosti (nikdo o m
nestoj"), ale tak hnv a chu zskat pozornost za kadou cenu. Ka-
d dt chce v prv ad zskat zjem dosplch pozitivnm zpsobem.
Pokud se mu to neda, celkem brzy zjist, e toho lze doshnout i jinak:
vykikovnm, vyruovnm, skknm do ei, alovnm, vymylenmi his-
torkami, obtovnm, podlznm... Pro takov dt je i negativn zjem
dosplch (okikovn, vysvtlovn, domlouvn, kritika, tresty) lep ne
lhostejnost. Jindy me nespn snaha zskat pozornost a lsku vst a
k citovmu chladu, cynismu, odmtn emoc. 0 takovch dtech se k, e
jsou emon ploch" a je obtn vyuvat emoc k jejich socializaci. (Neum
napklad mluvit o vlastnch emocch, vt se do pocit druhch, nepsob na
n j-vrok.)
Dsledky neuspokojen poteby lsky a pijet shrnuje bse Hjalmara
Sderberga (z knihy Kay Pollak: dn setkn nejsou nhodn):
Chceme bt milovni.
Neuspj eme-li, chceme bt obdivovni.
Neuspjeme-li, chceme bt obvni.
Neuspjeme-li, chceme bt nenvidni a opovreni.
Chceme probudit v druhch njak emoce.
Due se tese ped przdnotou
a po kontaktu tou za kadou cenu.
4. Rodme se s potebou ctit se jako hodnotn lidsk bytost
Poteby uznn a sebecty
Tato oblast pedstavuje potebu bt pijmn, respektovn a oceo-
vn jako dleit, kompetentn a hodnotn osoba. Mme potebu vit
si sami sebe a hodnotit se pozitivn, tak mt pocit, e jsme v nem
spn, e dlme vci dobe.
Sebecta zvis do znan mry na tom, jak se k nm chovaj jin
lid a jak my sami jejich chovn interpretujeme a provme. To plat pro
199
200
dospl, ale tm spe pro dti. Ty jsou na mnn osob, kter jsou pro n
emocionln vznamn, siln zvisl. K tomu, abychom mohli pln rozvinout
sv monosti, potebujeme mt pocit vlastn hodnoty.
Z psychologickho hlediska je sebecta jdrem na osobnosti. V X.
kapitole se mete vce dost o tom, jak se vytv sebecta dt a jak m
vznam pro kvalitu jejich vztah s dalmi dtmi i s dosplmi. Tak o tom,
jak sebecta ovlivuje zvnitovn norem sprvnho chovn a rozvjen kom-
petenc ke zvldn ivotnch nrok a jak je jej vznam v prevenci sociln
patologickch jev.
K poteb uznn pat i poteba spchu. K tomu, abychom ji
uspokojili, vak nemusme soupeit s druhmi, nepotebujeme bt spnj-
ne oni! Zkladem naplnn poteby spchu je dlat vci tak, jak je za
danch okolnost umme a meme dlat co nejlpe, a tak, aby
ostatn dali najevo, e o tom vd, ppadn aby to ocenili. Snaha dlat
vci dobe, zvldnout innosti, do nich se pustme, to je velk zdroj vnitn
motivace.
Dti nepotebuj soutit, aby se ctily spn
V VII. kapitole jsme hovoili o rizicch pochval. Kdy se dtem dostv
pochval, vezmou jimi zavdk, protoe jsou lep ne nezjem i kritika
a potebu uznn uspokojuj aspo sten. Dospl dtem nabzej tak dal
pleitosti, jak prot spch - soute. Pokud jsou podmnky stanoveny tak,
e spch jednoho je postaven na nespchu druhho, dti na tyto podmnky
pistupuj, protoe vid anci zskat uznn. Dospl si to asto vylo jako
zlibu dt v souten a tak tm argumentuj, kdy soute dt obhajuj.
Soute ale neposkytuj anci pro vechny - vyhrt me jen jeden. Kdy maj
dti monost dlat spn adu innost (vetn uen) v prosted, kde je
dostatek ocenn pro vechny, nemaj potebu zskvat uznn soutemi
a jejich umle vytvoen poteba" soutit ustupuje.
Tradin pojet koly neumouje vem dtem uspokojit potebu uznn
Tradin pstup ve vzdlvn je zaloen na principu jednotnch
nrok pro vechny stejn. V ppad, e dt nem dostatek schopnost
i monost (napklad pro sv sociln znevhodnn) nebo je jeho vvojo-
v tempo pomalej a neme proto tyto nroky plnit, je trestno patn-
mi znmkami. Poadavek vyhovt jednotnm kritrim me bt jindy zcela
oprvnn - napklad pi pprav na povoln. Tam jde o to, aby vichni
pt konzumenti" prce odbornka (a je to elektrik, stava, zdravotn
sestra, prvnk...) dostali poadovan sluby a nebyli ohroeni nekvalitnm
provedenm njak prce. V rmci zkladnho vzdlvn je vak takov
pstup hluboce nehumnn a ve svm dsledku pokozuje vvoj mnoha dt.
Nkter dti odsuzuje k permanentnmu neuspokojovn jedn ze zkladnch
lidskch poteb - poteby uznn a spchu. Nenamlouvejme si, e jednika
z tlocviku i vtvarn vchovy me kompenzovat kadodenn nespchy
v jinch pedmtech, kter jsou pokldny za opravdu dleit. A existuj dti,
kter nedoshnou na jedniku ani z vchov".
Pokud se dtti uznn nedostv...
Kdy dt nem uspokojenu potebu uznn v rodin, ve kole nebo
v zjmov innosti, me jej naplnn hledat v part, kter me mt sice
nroky kriminlnho typu (napklad krst nebo niit), kter jsou ale s trochou
trninku pro dt zvldnuteln. Pslunost k part, gangu bv nhradnm
eenm i v ppad neuspokojovn poteby lsky a sounleitosti. Jenom
lska vak nesta: pokud dt vyrst v rodin, kter ho sice m rda, avak
dlouhodob nepispv k naplnn jeho poteby uznn a spnosti, me to
mt podobn negativn dopady jako v ppad chybjc lsky.
Dti krom lsky potebuj i uznn, zvlt od dosplch,
kte jsou pro n dleit.
Jak se neuspokojen poteby uznn promt do provn a chovn
Dti, kterm se nedostv ocenn jejich innosti, respektovn
jejich emoc a jejich dstojnosti, kter nejsou brny vn, mohou provat
rozmanitou klu negativnch emoc: pocity mncennosti, kivdy, nespra-
vedlnosti, nezjmu, ponen, podceovn, zbytenosti, neschopnosti,
dle hnv, nenvist, ltost, beznadj. Tak reakce, kter takov emoce
vyvolvaj, jsou rzn. U nkoho je to snaha zviditelnit se, nadazenost
a agresivita vi druhm, kik, nien vc. Nkter dti odmtaj vyho-
vt oprvnnm poadavkm, spolupracovat, jin dvaj najevo svou bez-
mocnost, neschopnost (j to neumm"), nevyvjej dnou snahu. Tyto
rzn zpsoby chovn vyjaduj zkladn reakce na pocity ohroen: tok,
nik a pozice mrtvho brouka".
5. Kad lovk se na nco hod
Poteby seberealizace, sebeuskutenn
Pat sem snaha pochopit sm sebe i druh, stt se tm, km se
lovk me a m stt, naplnit sv monosti rstu a rozvoje, nepro-
marnit to dobr, co nm bylo dno do vnku. Meze schopnost jsou lovku
dny pi narozen. Jestlie nem vrozen vlohy pro rozvoj nadprmrnch
schopnost v njak oblasti, k jejich dosaen bhem vvoje neme dojt. Je
to nco jako strop: bhem svho ivota meme tohoto stropu doshnout,
201
nememe jej vak perst". Ale prv tak meme zstat v rozvoji kdesi
u podlahy nebo v pli cesty. Jsme kad jin, kad mme sv stropy
v rznch oblastech rzn vysoko a k jejich dosaen potebujeme rzn
dlouh as i rzn cesty.
Mme-li monost rozvjet a vyuvat sv schopnosti, napluje ns
to uspokojenm a dokonce radost. Poteba seberealizace zahrnuje n-
kolik oblast:
Poteba objevovat, porozumt svtu, v nm ijeme. Potebujeme
pochopit, jak svt a vci v nm funguj, pijt vcem na kloub", nalzat ve
svt smysluplnost. Poteba uen je u lovka siln zakdovan - meme
pozorovat, jak se dti (tak jako mlata vech savc) intenzivn u ji od
prvnho dne narozen. Zklad pro uen je ji ve fyziologickch potebch -
potebujeme pimen mnostv podnt, potebujeme innost,
u mench dt se uen asto realizuje tak hrou. Lime se ale v tom, co
a v jak me chceme poznvat (jak dkladn, do hloubky), co je sten
podmnno vrozenmi rozumovmi schopnostmi.
Poteba nco v ivot dokzat. lovk potebuje nejen v ivot nco
dlat, ale tak vdt, e to m njak smysl, e je to k uitku. Uspokojen
pin tak dokonen dla a vdom, e se prce zdaila, a teba je to dokon-
ce nco pozoruhodnho.
Poteba tvoit. Dti jsou tvoiv zcela spontnn, tak nkte dosp-
l lid, zvlt umlci, maj tuto potebu velmi silnou. Potebu tvoit m ale
kad z ns, by teba ve skromnjch podobch - vytvoit si pjemn do-
mov, uvait zajmav a chutn jdlo a podobn. Mme potebu vytvoit nco
jedinenho, ppadn i krsnho a cennho.
Poteba identity. Kad lovk m potebu bt svj", neopakovatel-
n, jedinen. Projevuje se to ve vnjch vcech, jako je oblkn, prava
zevnjku, e, mimika, ale tak ve stylu uen, prce, een problm
a v mnoha dalch vcech. (Naopak neodliovat se, nosit teba stejn mdn
obleen, napluje ne stojc potebu nkam patit - teprve jistota ve vzta-
zch a v pijet skupinou umouje bt svj".) Nae uen a prce me
probhat efektivnji, pokud meme vyuvat vlastnch postup a styl, ke
kterm mme vrozen dispozice. Pokud jsme nuceni se v tchto projevech
pizpsobovat vnjm poadavkm, ctme se nepjemn, nedochz k naplnn
poteby identity. Poteba dlat vci po svm" se me uspokojovat tak po-
moc komunikan dovednosti dvat na vbr": monost volby poskytuje pro-
stor pro vyjden jedinenosti kadho dtte - co dlat, kdy, s km a jak.
Poteba identity je propojena s potebou sebecty: potebuje-
me vit, e jsme nkdo, kdo je odlin od vech ostatnch, e mme
svou dstojnost, schopnost zvldat svj ivot, svou lidskou hodnotu,
a e se nm dostv pijet a uznn od ostatnch.
202
Aby se dti mohly stt dobrmi ky", potebuj bt fyzicky a psychic-
ky v pohod
Pipomeme si zsadu posloupnosti v naplovn poteb. m jsou
dti mlad, tm vce u nich plat, e poteby umstn v pyramid
ve se dostanou ke slovu, a kdy jsou dostaten uspokojeny vech-
ny poteby pod nimi. To, co nazvme akademickm uenm a co se dti
u pedevm ve kole, pat vysoko - do poteby seberealizace. Je
toho hodn, emu mus bt vnovna pe, aby se dt mohlo uit a rozvjet
v souladu se svmi monostmi!
Dti potebuj bt ve kole fyzicky v pohod, mus se ctit
bezpen (fyzicky a hlavn psychicky), potebuj mt pocit, e jsou
hodnotnmi leny skupiny a skupina (spoluci i uitel) je pijm.
Potebuj mt pocit spchu, mus se jim dostvat uznn. Teprve po-
tom se mohou stt tak dobrmi ky, jak je to v jejich monostech.
Ve vech tchto oblastech m institucionln vzdlvn znan dluhy.
Pro adu kol, kter si vytvej projekty svho dalho rozvoje (napklad
koly v programu kola podporujc zdrav), je velmi dobrm vchodiskem
prv pyramida zkladnch lidskch poteb. Umouje jim podvat se na pro-
sted i metody vzdlvn v jejich kole z novho zornho hlu a docela
pesn se strefit" do zmn, kter by nebyly jen kosmetickmi pravami, ale
ly ke koeni vc a umonily zsadn promnu vzdlvn.
6. Naplovn lidstv
Vy poteby
Tyto poteby jsou v pravm slova smyslu lidsk. Jsou to poteby este-
tick (poteba krsy, soumrnosti, harmonie), etick (poteba pravdy, spra-
vedlnosti, mravnosti), poteby duchovn (vit v nco, co ns pesahuje, co
se me promtnout do nboensk vry nebo jen do velk pokory ped pro-
dou a vesmrem, do hledn smyslu ivota).
Uspokojen vych poteb nm pin radost, estetick zitky,
pocit, e chovat se sprvn je dobr, pocit zalenn do lidskho spo-
leenstv, do prody, kosmu, pocit, e ivot m njak smysl.
Pokud je prosted, kterm je dt obklopeno, stroh, ediv, nudn,
neuspodan a dokonce okliv, me se dt ctit nepjemn, rozladn, stre-
sovan. Mluv se o tom, e neestetick prosted me vyvolvat smutek,
pocity marnosti, pispvat k emonmu otupn. Nepodek, oklivost vede
203
204
asto k tomu, e dti (i dospl) svm chovnm vzhled prosted spe
jet zhoruj (vandalismus, nien, mrn, sprejerstv, odhazovn odpad-
k). Pokud nkoho v tto chvli napadla otzka, pro se tedy dti dychtiv
neujmaj klidu, pak pipomnme, e mezi potebou harmonie a estetinosti
a schopnost je vytvet nememe v dnm ppad dvat rovntko. Zvld-
nut dovednost potebnch k klidu a udrovn podku je dlouhodobou
zleitost (vce o tom v XI. kapitole o prevenci). ada rodi i pedagogickch
pracovnk kol si uvdomuje vliv estetickho prosted na psychiku a vvoj
dt a tak to, e nejlep cestou je zapojit dti do spoluvytven proste-
d, ve kterm ij. (Domluvit se na vzdob tdy, vybrat drobnj i vt
kusy zazen svho pokoje spolen s rodii...) Je znmou zkuenost, e dti
neni prosted, na jeho utven se mohly podlet svmi npady, vtvory
a aktivitou, ale naopak maj zjem na jeho udrovn v dobrm stavu.
Dti intenzivn sleduj chovn dosplch k sob i k ostatnm. Pokud maj
pocit nespravedlnosti, kivdy, nebo si vimnou, e dospl nemluv pravdu,
vyvolv to u nich zklamn a z toho plynouc smutek, ponen nebo hnv.
Takov zkuenosti mohou dti pivst k nzoru, e poadavky na slun a sprv-
n chovn jsou jenom vyjdenm moci dosplch, kte maji tak prostedky, jak
dti k tomu, aby se chovaly sprvn", donutit - hrozbou, trestem nebo manipu-
lac pomoc odmn a pochval.
Podle principu hierarchie je uspokojen nich poteb (fyziologickch,
bezpe...) podmnkou k tomu, abychom mli zjem tak o uspokojovn ve
poloench poteb. Z naich zkuenost vyplv, e vzjemn psoben vech
oblast pirozench lidskch poteb probh i opanm smrem - neuspoko-
jen poteb ve vy oblasti me ovlivovat uspokojovn nich po-
teb. Rozladn z neuspodanho prosted a teba pocit kivdy, nespravedl-
nosti pi hodnocen me oslabovat motivaci k uen a prci. Nemonost
uplatnit sv nadn a schopnosti me vst ke snenmu sebehodnocen,
nzk sebehodnocen me vst k pedstav, e m ostatn nemohou pijmat
a milovat. Neuspokojenou potebu lsky a pijet meme vnmat jako psycho-
logick ohroen a pocit ohroen celkov me vst k fyziologick nepohod.
Dt m napklad bolesti hlavy, bicha, zvenou teplotu nebo me zvracet,
protoe se boj jt do koly, kde mu nkte spoluci ubliuj (fyzicky nebo
verbln) nebo se obv nespchu pi zkouen.
Z teorie do praxe
Zvrem meme doporuit procvien tohoto pohledu na chovn dt.
Mete si pedstavit rzn dti ze svho blzkho okol a mete se pokusit
uvdomit si, zda a jak jsou jejich zkladn poteby uspokojovny, ppadn jak
a m dochz k tomu, e nkter uspokojovny nejsou.
K procvien nabzme tak nsledujc situace:
1. Ptilet Katka chod pod jako ocsek" za pan uitelkou, chce se
j dret za ruku. Jindy si vynucuje pochvaly, chod za n s kadm sebemen-
m vtvorem a pt se: Lb se vm to? nebo k: Tohle se mi vbec nepovedlo,
podvejte, jak je to okliv!
2. Jedenctilet Standa bv odpoledne nepozorn, roztkan, nedoke
se soustedit.
3. Dvanctilet Klrka se vnucuje druhm dtem a nedoke odhad-
nout, kdy jej ptomnost nen dan. U dt nen moc oblben, i kdy j
pmo neubliuj.
4. Pa ve tet td asto vykikuje, jindy dl oblieje", zvlt, kdy
se uitelka obrac k cel td nebo nechv dti individuln pracovat.
5. Desetilet Alenka si v posledn dob po rnu stuje na bolesti
bicha a hlavy. Prkrt zstala doma a pes den to vypadalo, e je docela
v podku. Vera mla dokonce zvenou teplotu a zvracela.
6. Ptilet Tonk kope svho devtiletho bratra Honzu a plive na nj.
Honza tvrd, e mu nic neudlal, e si jen dlal legraci, kdy mu kal: Tonk -
unk.
7. Je tvrt vyuovac hodina, tet tda. Po vkladu nov ltky zbylo
do konce hodiny trochu asu a tak dti dostaly za kol procviit si nsobilku
a vypotat deset pklad. Nkolik dt pot, nkter se neptomn dvaj
ped sebe, dva chlapci v zadn lavici hraj pikvorky, nkolik dt se pouchu-
je, jeden chlapec vykikuje: Pan uitelko, Vojta mi mr do seitu. Lucka se
neastn dv do seitu a nepot.
Kter poteby nejsou asi u tchto dt dostaten uspokojeny?
Co s tm meme udlat jako rodie nebo uitel?
Jako inspirace, co meme dtti pmo ci, mohou poslouit postupy
uveden ve III. a IV kapitole.
205
X. Kdo se nau vit si sm sebe, nau se tak vit si ostatnch
X. Kdo se nau vit si sm sebe,
nau se tak vit si ostatnch
Sebecta - jdro na osobnosti
Klra a Lenka jsou spoluaky z 8. tdy. Kdy jdou odpoledne ze koly, potk je
Tom z 9. tdy a zve je: Ahoj, holky, pojte si se mnou dt cigaretu!
Lenka: J nevm, mamka kala, e to nemm zkouet, e jsou z toho nemoci.
Tom: Nebu srab, pro jednou se nic nestane. Jen si klidn zapal!
Lenka (vhav): No, kdy mysl...
Tom: No, to v e jo, vid jak jsi dobr.
Pak se obrac ke Klrce: Vezmi si taky!
Klrka (klidn): Ne, j nechci.
Tom ji pemlouv: Pro by sis nevzala, je to prima a hned bys vypadala lip, ne jako
njak mimino!
Klrka: Ne, dky, j opravdu nechci.
Slvek a Ondra si kopou s mem na dvorku. Slvek to m od rodi zakzan,
Ondrovi rodie ekli, e by se mohla rozbt okna v pzem a e si mohou s mem hrt na
hiti nebo na trvnku za domem. Oba chlapci si ale mysl, e kdy si daj pozor, tak se nic
nestane. V zpalu hry rozbij okno bytu, kde bydl star soused, ale zd se, e si toho nikdo
neviml. Slvek m strach z trestu, k, e se to jeho rodie nesm dozvdt. Ondru to okno
dost mrz, ale k: J to naim eknu radi hned. Budu nejsp muset shnout do kasiky, ale
tta by to asi uml zasklt, kdybychom sehnali sklo.
207
Pozitivn vztah k sob sammu a pozitivn emoce dodvaj d-
vru, energii a optimismus ke zvldn ivotnch kol. Pocit vlastn
hodnoty spolu se sebedvrou a pesvdenm, e jsme schopni vyrovnat se
s ivotnmi vzvami, m ochrann inek na nae tlesn, duevn i sociln
zdrav.
V literatue se setkvme s adou pojm, kter se vztahuj k tomu, jak
poznvme, provme a hodnotme sami sebe. Je obtn podrobn je vymezit
' N. E. Curryov, C. N. Johnson: Beyond Self-Esteem: Developing a Genuine Sense of Human
Value.
208
Kter z dvek, kter z chlapc v tchto pbzch m podle vaeho
nzoru vy sebectu?
Tma sebecty hraje v naem pohledu na komunikaci, vztahy a vcho-
vu klovou roli. Poteba sebecty je jednou z pirozench lidskch poteb.
Vysok sebecta je podstatnm znakem zral osobnosti, jak to uvdj nap-
klad vznamn humanistit psychologov Carl Rogers a Abraham Maslow.
Budovn a podpora sebecty dtte m vznam pro:
kvalitu jeho vztah s dtmi i dosplmi,
zvnitovn socilnch norem,
rozvjen kompetenc ke zvldn ivotnch nrok,
prevenci sociln patologickch jev.
1. Sebecta nen tot co sebevdom
To, jak o sob lid sml a jak se ct, ovlivuje jejich chovn.
Kad lovk se od dtstv sna zskat pocit vznamu vlastn osoby, hodnoty
a pozdji i smyslu svho ivota. Kdy m dt pocit, e ho nemaj rdi, e je
patn, hloup a neschopn, pravdpodobn se bude chovat patn (nevyhov
poadavkm na slun chovn, nespln sv povinnosti, bude ubliovat
druhm...).
Meme ct, e z psychologickho hlediska vym clem ne na-
uit dt st, pst nebo se lpe chovat je pivst je k tomu, aby zaku-
silo samo sebe jako hodnotnho a kompetentnho lovka.""
Rada vzkum dokld, e pokud dt samo sebe takto vnm, umo-
uje to daleko efektivnj koln i sociln uen. Pokud se napklad
budeme snait u dtte s nzkou sebectou zlepit vkony v psan i ten,
ance na spch se zv, budeme-li souasn posilovat jeho sebectu.
provaj bezpen a lskypln vztahy
dostvaj pleitosti k spnmu zvldn kol, kter jsou pro
n dleit
Z obsahu pedchzejcch kapitol je ji zejm, jak snadno se dti mo-
hou ctit:
209
a odliit a tento c si neklademe ani zde. Zkladn mylenkou tto kapitoly je, e
pro to, jak se chovme sami k sob, k druhm lidem, ale i k prod
a k vcem, m klov vznam to, jak si vme sami sebe. Vyjaduje to
pojem sebecta, kter jsme v knize v rznch souvislostech u vcekrt pouili.
Vztah, kter mme sami k sob a kter se promt i do naeho chov-
n, se dotk mnoha strnek naeho j" - naeho tla, mysli, socilnho
postaven, dokonce naich at, majetku a podobn. V obecnm povdom
existuje jet jeden pojem, kterm se sname tento vztah vyjdit: sebevdo-
m. Rozlien pojm sebevdom a sebecta pat mezi koly, kter e ast-
nci naich kurz. Pokud chcete, mete te peruit ten a zkusit si ujasnit,
jak tyto dva pojmy vnmte vy.
Sebevdom se tk spe toho, jac jsme vzhledem k ostatnm -
tedy napklad vzhledu, inteligence, vkon, spnosti, tak majetku, posta-
ven, obliby.
Sebecta se vztahuje spe k tomu, kdo jsme, jakou mme hodnotu
jako lid. Znamen tak vit si sm sebe, mt se rd, pocit zasloum si
bt astn/astn". lovk s vysokou sebectou si je vdom svch pednost,
ale i svch rezerv. Neobv se piznat sv chyby a sna se o npravu. Uznv
a dovede ocenit sebe i druh.
Pomrn asto zaznv trefn shrnut, e sebevdom dvme naje-
vo sp navenek, kdeto sebecta je zamen dovnit. Nebo e sebe-
vdom znamen srovnvat se s druhmi, kdeto sebecta srovnvat se sami
se sebou.
Oboj souvis s hodnotovm ebkem a pevzatmi a zvnitnnmi nor-
mami chovn. V tom se mohou liit rzn kultury, ale tak jednotliv rodiny.
Napklad zskat nco na kor druhho se me nkde pokldat za nefr",
jinde je to dkazem obchodnch schopnost. Mt dobr sebevdom nen nic
patnho, jsme ale pesvdeni, e pro spch i tst lovka, pro jeho vztahy
a pekonvn obtnch situac je mnohem dleitj dobr sebecta.
Co napomh rozvoji sebecty dt
Sebecta dt je podporovna pozitivnmi zkuenostmi,
kter zskvaj pedevm ve dvou oblastech - tm, e:
' Hovo se o tzv. bazln dve.
210
bez lsky: Za to, cos udlal, s tebou u dneska nepromluvm! (dsledek
trest),
bezmocn: Bude dlat, co ti km! Te si prost nebude hrt na
potai! Mus se snait ty rovnice pochopit! (dsledek pkaz a zkaz),
neschopn: Zase jsi to zkazila! Radi u to ani nezkouej! (dsledek
shazovn a kritiky),
patn: Ze se nestyd! Bt druh, to dlaj jen zl dti! (dsledek vitek
a obviovn).
Od kdy vlastn meme zat pomhat dtem budovat jejich sebectu?
Hned od narozen, a mon jet dve. Pokud je o mal dt dobe peovno,
rodi vnm jeho poteby a pomh mu je uspokojovat, zskv dt na nevdo-
m rovni prvotn pocit zkladn dvry,' pocit, e svt je dobr a bezpen
msto k ivotu. S tm souvis i pocit zkladnho sebepijet: staraj se
o m, vychzej vstc mm potebm - tedy jim asi stojm za to. Tento pocit
je vchodiskem k postupn stle vdomjmu pijmn sebe sama jako hod-
notn lidsk bytosti.
Stabiln sebecta vyrst ze zkladnho sebepijet. Pro mal
dti jsou dleit doteky, hlazen, chovn v nru. Jestlie rodie dt pijma-
j, chovaj se k nmu lskypln a s respektem k jeho pirozenm potebm,
dt se nau pijmat samo sebe, vidt samo sebe jako nkoho, kdo je pro
druh dleit. Pro dal rozvoj sebecty dti potebuj, aby byly postupn
zapojovny do smysluplnch kol a dostvalo se jim ast pozitivn zptn
vazby a ocenn. Maj tak pleitost zakouet spchy i nespchy a vyvi-
nout si realistick a souasn optimistick pohled na to, co dok, km jsou
a km mohou bt.
Co me brzdit rozvoj sebecty
Ji od velmi ranho vku mohou dospl klst nroky
na dt takovm zpsobem, e si dt jejich plnn me zat
spojovat s vlastn hodnotou. Me zskat pocit, e rodie nebo
dal vznamn dospl je budou pijmat a oceovat, i do-
konce milovat jenom tehdy, kdy bude splovat jejich nroky. Kdy
bude zachovvat istotu, dojdat, poslouchat pokyny; nau se plavat, lyovat,
hrt na hudebn nstroj; bude nosit dobr znmky - atd. atd. Tak se me
utvet podmnn sebepijet - dt se nau pijmat samo sebe jako
hodnotnou bytost, jen pokud pln podmnky stanoven dosplmi. Pokud nen
schopn nebo ochotn tyto podmnky plnit, kritick reakce dosplch mohou
v dtti vzbuzovat pocit nedostatenosti a nzk hodnoty sama sebe:
Ty jsi ale okliv' chlapec! Takov velk a pod mus mt plenky! Podm-
nnost lsky a pijet se ale dv najevo tak na prvn pohled pozitivnm
zpsobem - laskavou manipulac": Ty jsi ale hodn chlapeek, to jsi udlal
mamince radost! Poj, j t pochovm.
Druhm nebezpem je tak zvan komparativn sebepijet (kompa-
race = srovnvn), kter me vystit do komparativnho sebehodnocen.
Jeho podstatou je odvozovn vlastn hodnoty z vsledku srovnvn s druhmi
lidmi: mm hodnotu jen tehdy, pokud jsem lep ne druz. Komparativnmu
sebehodnocen nahrv srovnvn (sourozenc v rodin, dt ve td...)
a vbec vchova, v n se pmo nebo nepmo dv dtem najevo, e za nco
stoj" pedevm tehdy, kdy jsou lep ne ostatn. Snaha dostt pedstav
vtze" vede dti i dospl s komparativnm sebehodnocenm k neustlmu
soupeen, k dokazovn, e druz jsou hor, nkdy a k arogantnmu
a pohrdavmu chovn, a dokonce k podvodm. Ze veho nejdleitj je
vyhrt, druz lid pedstavuj sp ohroen (pozor, mohli by bt lep ne j!)
ne partnery pro spoluprci. Me to bt past na cel ivot.*
2. Pleitost k rozvjen sebecty je dost
- jen je uvidt a vyut
Postupy, kter vedou k budovn sebecty, jsou zaloeny na projevech
dvry v dt, pesvden, e je v podstat rozumnou, zodpovdnou
a hodnotnou bytost - u tady a nyn, nikoliv a jednou, v dalek
budoucnosti. Vechny dti potebuj ctit, e jsou vtny, respektovny
a e mohou bt spn. Pocit vlastn hodnoty jim pomh nauit se pij-
mat a uznvat sebe i druh. Podmnkou takovho chovn je respektujc
postoj k dtti.
Postoje jsou sklony reagovat uritm ustlenm zpsobem. Vedou ns
k pouvn slov, gest, postup, projev, kter jsou v souladu s naimi ped-
stavami a pesvdenmi. Nkter rozen pedstavy o dtech vak dosp-
lm brn, aby zaujali k dtem partnersk, respektujc postoj. Podvejme se
na n ble.
' Porovnvat se s druhmi samozejm potebujeme. Vsledkem zdravho porovnn je ovem
jin zvr, ne v ppad komparativnho sebepijet: nikoliv jsem lep nebo hor ne druz,
ale jsem dobr mezi dobrmi", kde kad me bt dobr na nco jinho.
211
212
Myln pedstavy, kter brn respektujcmu pstupu k dtem:
sta mt dti rd
dti nejsou schopny samostatnosti a zodpovdnosti
dti mus bt dosplmi nuceny k tomu, co je dleit
pro jejich rozvoj
dti dlaj dosplm naschvly a zmrn zlob
Na prvnm mst je to tm mtus, e sta mt dt rd a e lskou se
ve vye". Ve jmnu lsky se ovem me dt ledacos, co nevede ke zdravmu
vvoji dt, ale spe k citov zvislosti, poslunosti, nesamostatnosti. Aby se
skuten budovala sebecta, je teba milujc, lskypln vztah doplnit respek-
tujcm pstupem. To znamen respektovat dstojnost dtte, pijmat je
v cel jeho jedinenosti, s klady i zpory, umonit mu uspokojovat jeho
pirozen poteby, rozvjet jeho schopnosti a pomhat mu, aby poznalo samo
sebe. V praxi to znamen zejmna hovoit o sprvnm nebo nesprvnm
chovn, a nikoliv o dobrm i patnm charakteru dtte.
Druhou pekkou partnerskho pstupu je pedstava, e dti jsou
velmi dlouho nesamostatn a nezodpovdn, a je proto nutn je neustle
kontrolovat a vyadovat od nich poslunost. Respektujc pstup znamen
dvat najevo dvru ve schopnosti a zodpovdnost dtte, samozejm
s ohledem na to, co zvldne vzhledem ke svmu vku. Nen to snadn
kol - rizika pro vvoj sebecty dt pedstavuje jak podceovn a ochran-
stv na jedn stran, tak nepimen nroky a ctidostivost rodi nebo
koly na stran druh. Dospl maj dtem pomhat postupn budovat nez-
vislost a pedstavu sebe sama jako kompetentn osoby.
Dal myln pedstava, e dti by se samy od sebe neuily a nedlaly by
jin sprvn" vci, vede k pesvden, e dospl mus urovat, co je pro n
dobr, a ony do toho nemaj co mluvit. Dti vak maj vnitn vbavu umou-
jc rst, vnitn motivaci k uen i k tomu, aby se chovaly tak, aby jejich
dleit dospl" byli spokojeni. Motivace k uen i pijet a podpora nejbli-
ch je pro dt otzkou peit. kolem dosplch je pibliovat dtem smyslu-
plnost toho, co se po nich d, a vytvet prostor pro jejich vlastn aktivitu.
Dti se asto chovaj nesprvnm zpsobem z neschopnosti pedvdat
souvislosti a dsledky, proto, e testuj hranice urovan dosplmi, nebo proto,
e prost jen nsleduj sv pirozen poteby (zejmna potebu aktivity, pohybu,
zvdavosti). Pedstava, e dti to dlaj dosplm naschvl a jsou zmrn zl,
me na vvoj jejich morlnho sebeobrazu psobit pmo destruktivn. Zmna
spov pedevm ve snaze porozumt motivm chovn a poskytovat d-
tem ance chovat se lpe - ohledupln, laskav, ptelsky.
3. Sebecta jako imunitn systm
Sebecta a mezilidsk vztahy
Dt s dobrou sebectou dovede obhjit sv prva, ale tak je
schopn ctt prva druhch. Chce bt dobr mezi dobrmi". Um navazo-
vat pozitivn vztahy a spolupracovat. Nem potebu bojovat s dosplmi
o moc, protoe vid, e me mt vliv na to, co se ho tk.
Dti s nzkou sebectou jsou mn schopn pozitivnch cit k druhm.
Pokud byly vychovvny ke komparativnmu sebehodnocen", hledaj
u druhch chyby, sna se je shodit", aby se ctily lpe pi socilnm srovn-
vn. Jejich chovn vak asto vede k tomu, e jsou ostatnmi odmtny a tm
se jejich problmy hromad. Jin dti s nzkou sebectou se tko svaj se
213
Komunikan dovednosti jako nstroje
Jsou lid, kte si z vlastnho dtstv odnesli pesvd-
en o mal hodnot dtte a oprvnn nadazenosti dosp-
lch. Protoe se zklad sebecty utv v dtstv a nkter
dti pocit vlastn hodnoty dostaten nezakusily, nemaj pak
vtinou dostatek sebecty ani v dosplosti. Pro takov dospl bv dost
obtn zaujmout k dtem respektujc postoj. Zmna pstupu souvis s jejich
vlastn sebectou. Respektovat a oceovat druh doke lpe ten, kdo
si je vdom sv vlastn hodnoty.
Nstroji, kter umouj uskuteovat respektujc postoj v mnoha si-
tuacch kadodennho ivota, jsou komunikan dovednosti. Efektivn komuni-
kan dovednosti popsan v tto knize obsahuj nevysloven zprvy (skryt
poselstv), kter dtem sdluj, e je pokldme za rozumn, odpovdn bytosti
hodn lsky a zasluhujc respekt. Tato skryt poselstv se zptn promtaj
i do postoj dosplch k dtem a pomhaj jim vidt dti jinma oima.
Skryt poselstv komunikanch dovednost zaloench na respektu
Popis, poskytnut informace, vzva k aktivit (Co navrhuje, co
s tm udl?), umonn vbru: Jsi OK, jen je teba udlat... Pova-
uji t za rozumnho a kompetentnho lovka. Vm, e vyhodnot
situaci a udl, co je v tvch silch. Respektuji tvoji volbu.
Aktivn naslouchn: Stoj za to, aby ti byl vnovn as a pozornost.
Empatick reakce: Respektuji tv pocity, m na n prvo.
J-vrok: Vm, e jakmile si uvdom, jak se ctm, vezme m
pocity v vahu a zachov se zodpovdn.
Zptn vazba, vyjden ocenn nebo uznn: Nabzm informace,
abys posoudil, zda postupuje sprvn. Chov se kompetentn, zodpo-
vdn. Vm si t.
skupinou, jsou snadno zraniteln, radji se dr zptky, mohou bt jakoby
sociln neviditeln". U dalch se me objevit siln poteba zalenit se do
njak skupiny, kter by pro n byla oporou. Jsou vak snadno manipulovatel-
n a daj se skupinou ovlivnit i k nedoucmu chovn. V chovn k dosplm
projevuj dti s nzkou sebectou bu poslunost nebo revoltu.
Sebecta a zvnitovn norem sprvnho chovn
Pouovn, moralizovn, pkazy, zkazy, tresty, pochvaly a odmny jsou
nepouenmi dosplmi povaovny za vhodn nstroje, jak pedvat dtem
vznamn hodnoty, ktermi se d mezilidsk vztahy. Jejich spolenm
jmenovatelem je, e pichzej zvnjku a z nadazen pozice, co nepispv
k budovn sebecty ve smyslu pedstavy o sob samm jako o hodnotn
a kompetentn osob. Kdy dti ct tlak, asto se odmtaj chovat podle poa-
davk dosplch, a to bez ohledu na jejich rozumnost, oprvnnost a dokonce
morlnost. To vechno potla snaha zachovat si tv" a vlastn dstojnost.
Aby se hodnoty, sociln normy a limity opravdu dostaly dovnit", aby
byly pijaty, k tomu je nutn dt dtti v rmci dohodnutch hranic prostor
pro vlastn pstup a aktivitu. Pokud jsou dohody a pravidla vytveny
spolen s dtmi, dvme tm najevo dvru v jejich schopnosti a zodpo-
vdnost. Jedin za tchto podmnek je ance, e budou respektovny a do-
drovny i tehdy, kdy nebude na blzku kontrola".
Sebecta a rozvjen kompetenc k zvldn ivotnch nrok
Pokud dospl dvaj dtti najevo dvru v jeho kompetence, pomhaj
mu vidt sebe sama jako osobu schopnou uit se a zvldat rzn
ivotn dovednosti a situace. Rosenthal a Jacobson (1968) ve svm vzku-
mu ukzali, e pokud byli uitel pesvdeni - na zklad informace experi-
menttor - o velmi dobrm nadn svch k, zlepily se jejich koln
vsledky bez ohledu na skutenou rove nadn. (V rmci experimentu byly
jako nadan oznaen dti nadprmrn, prmrn i podprmrn inteligent-
n.) Zmna pedstavy o nadn k vedla uitele k pouvn jinch slov, gest
a postup, kter zprostedkovaly dtem nov mnn uitel, jejich nov na-
staven oekvn. I dti s prmrnm nebo podprmrnm nadnm se
v dsledku toho zaaly vidt jako schopn, kompetentn.
Dti s nzkou sebectou mvaj naopak relativn hor koln prospch
vzhledem k rovni svho nadn. Chyb jim sebedvra ve vlastn schopnosti,
obvaj se, e by neusply, i kdyby se pokusily, a proto si stanovuj ni cle.
Je to zaarovan kruh. Tak mohou trpt astji poruchami jako je zkost,
nervozita, nespavost i smutek nebo psychosomatickmi potemi (bolesti hla-
vy, aludku, bicha a podobn).
214
215
Sebecta jako prevence sociln patologickch jev
Dti a mlad lid s dobrou sebectou jsou podstatn mn nchyln
k tomu, aby ubliovali sob nebo druhm. kme, e sebecta slou jako
imunitn tt" proti nejrznjm sociln patologickm jevm, protoe lo-
vk, kter si sm sebe v, pravdpodobn nebude dlat nco, co by ho
snilo ve vlastnch och. Souvis to s hodnotovm ebkem a zvnitnnmi
normami chovn.
Dti, kter si mysl, e je dospl pokldaj za patn nebo
neschopn, se nkdy chovaj tak, jako by se chtly dosplm pomstt
za pocit nespchu. astji se u nich objevuje kouen, povn alkoholu,
drog, vandalismus, krdee, agresivn chovn, promiskuita, ikana. Mezi de-
likventy bylo zjitno vznamn vce osob s nzkou sebectou ne v bn
populaci. Jako by si lid, kte si sami sebe nev, kali: Co zle na tom,
jestli nco ukradnu nebo nkomu ublm, stejn jsem k niemu!
XI. Lep je pedchzet ne napravovat
Proaktivn vchova
Dobr, odpovdn vchova je vchovou proaktivn. Proaktivn pstup
k ivotu znamen, e se sname mt vliv na to, aby se staly ty sprvn" vci.
Jsme iniciativn a pijmme zodpovdnost za sebe a za udlosti kolem sebe, kter
meme ovlivnit. To, co dlme, dlme proto, e jsme pochopili a pijali urit
hodnoty a principy. Opakem je reaktivn pstup. Znamen, e nerozpoznvme
nebo nevyuvme pleitosti zavas ovlivovat vci sprvnm smrem. Reaguje-
me na problmy, msto abychom jim pedchzeli. Lid jednajc reaktivn asto
svaluj zodpovdnost na druh a nevd, e tm jedinm, koho mohou zmnit, jsou
oni sami. To, co dlaj, je vce ne vlastnm pesvdenm urovno tradicemi,
mdou, snahou pli nevyboovat z ady nebo se zalbit. V duchu knihy Stephena
Coveyho Sedm nvyk vdch osobnost", kterou doporuujeme kadmu, kdo
m zjem o vlastn osobnostn rst, meme ct: Reaktivn jednn znamen
bt soust problmu, proaktivn jednn znamen bt soust een
nebo pedchzen problmu.
Vchova nen jen zasahovn a nprava, kdy se dt nechov sprvn
(reaktivn pstup). Jejm zkladem je vytven podnt pro zdrav tlesn
i psychick vvoj, pe o dobr vztahy, zmrn a systematick uen doved-
nostem a vytven nvyk, stanovovn hranic. D se ci, e proaktivn
vchova je tou nejlep prevenc, jak se nedostat do situac, kde je
kad rada drah, kde u nkdy ani neexistuje dn dobr een
a z tch mn vhodnch postup volme u jen men zlo". Bvaj to
pak situace pln emoc, bezradnosti, touhy shnout po trestu. Jak k jedno
anglick slov, jedna unce prevence je lep ne libra npravy. V tto kapitole
se budeme zabvat osmi klovmi oblastmi proaktivn vchovy.
217
1. Na prvnm mst je pe o vztahy
Jamie Raser v knize Jak vychovvat dti, se ktermi se d t" hovo
o tom, e vztah mezi rodii a dtmi m dv sloky. Hovo o vztahu funknm
a osobnm. Do funknho vztahu ad koly, kter vyplvaj ze zodpovd-
nosti dosplho (kter je tak prvn zodpovdn) vi dtti. Pat sem
vyadovn sprvnho chovn, rozvoj osobnosti dtte, vzdlvn, vytven
pravidel, zaazovn do spolenosti. Osobn vztah je naplnn projevy pe,
lsky, cty, ptelstv; pat sem napklad spolen innost, hry, povdn,
ertovn.
Podceovn jedn nebo druh sloky vztahu m negativn dopady
Spolu s J. Raserem jsme pesvdeni, e dobr vztah mezi rodiem
a dttem mus vyven obsahovat ob sloky. Nelze jej redukovat na
ukzovn, uen, plnn domcch povinnost a dalch poadavk. Prv
tak nelze mt dt za kamarda nahrazujcho dosplou osobu, nkoho, kdo m
sdlet vechny nae radosti a starosti. Ani si z nj nemme uinit zdroj nae-
ho tst a uspokojen peovatelskch pud. Jist, to jsou extrmn ppady,
avak rodie, kte nepeuj stejnou mrou o funkn i osobn sloku vztahu,
nejsou dnou vzcnost.
Vznam osobnho vztahu se podceuje astji. Nkte rodie se
domnvaj, e nroky na chovn, na plnn povinnost a rozvoj dovednost se
s nm nesluuj. Obvaj se, e by ertovn, projevy lsky a ptelstv mohly
vst k pekraovn hranic a zneuvn jejich dobroty". Dti pak mohou mt
pocit, e rodie zajm jen to, jestli pln sv povinnosti (Pod po mn jen nco
chtj!), a to, co provaj, po em tou, pro n nen dleit. Jsme pesvde-
n, e meme ertovat, bt laskav a ptelt, a souasn trvat na tom, e
vci maj svj d a hranice. Mus existovat rovnovha mezi dvnm
a poadovnm - pe o osobn vztah pomh, aby nae oprvnn
poadavky padly na rodnou pdu.
Dovednosti a postupy, kter jsme nabdli v pedchzejcch kapitolch,
rozvjej obe sloky vztahu. Jsou to zpsoby, kter stanovuj hranice, dvaj
dtti d, u ho, co je sprvn a co ne, a souasn vyjaduj zjem o dt
a ctu k nmu. Existuj i dal monosti rozvjen osobnho vztahu, kter lze
pirovnat ke vkladm do emocionln banky". I funkn sloku vztahu se
nm da lpe naplovat, kdy mme na svm citovm kont" u dtte hodn
nastdno.
Tak vztah uitel - k m dv sloky
Ob sloky vchovnho vztahu, funkn a osobn, jsou ptomny i ve
kole ve vztahu mezi uiteli a ky. Citov vztah zde m samozejm jin
kvality, nen tak intenzivn jako mezi rodii a dtmi, ale ml by tak obsahovat
218
projevy ptelstv, zjmu a pe. Zanedbvn funknho vztahu (uitel, kter
chce bt pedevm oblben a m na dti mal nroky), stejn tak jako obavy
dt najevo a rozvjet osobn vztah (zaertovat, ukzat zjem o osobn probl-
my, bt vldn a ptelsk), mohou mt negativn dopady. Pe o ob sloky
vztahu pat k prevenci problm a sociln patologickch jev ve kole.
Jak meme rozvjet dobr vztah s dtmi
Zajmat se o to, co zajm dt. Kdy dt mluv o svch pnch
a snech, nechrne ho, aby nm vyprvlo, co ho lk, co by chtlo podniknout,
i kdy to pat do e fantazie. Krom toho se samozejm zajmme o to, kdo
jsou jeho kamardi, jak se ct ve kole, jak trv voln as. Zkladn komuni-
kan dovednost na na stran je aktivn naslouchn. To znamen tak
zdret se rad a hodnocen a etit otzkami. Na skal vyptvn jsme upozor-
nili ve III. kapitole o efektivnch dovednostech. Projevit zjem lze vtami
s temi tekami na konci": Dnes jste byli v tom divadle..., Moc by m zajma-
lo, co v tom krouku dlte, kdy pijde vdycky tak naden...
Dohodnout s dttem as, kdy se budeme vnovat jen jemu.
Snad nejastjm argumentem je, e to vechno je sice pkn, ale nen na to
as". Jsme pesvdeni, e ledacos ve vchov se d aspo do jist mry
kompenzovat nm jinm. as spolen strven s dtmi smysluplnou in-
nost a v pozitivnch emocch se vak ned nahradit nim. To neznamen, e
musme bt stle s dttem nebo jemu k dispozici! Mnohem vc ne o mno-
stv asu jde o to, jak jej vyuijeme. Tam, kde jsou rodie hodn zamstnni,
se mon osvd npad z ji zmiovan knihy S. Coveyho - pevn si stanovit
as na chvle ve dvou". Mli bychom se s dttem dohodnout na nplni tchto
spolench chvil tak, aby to byl pjemn strven as pro ob strany. I krat
as, ale intenzivn proit a hlavn naplnn pocitem, e je nm spolu dobe,
me vznamn poslit vztahy.
Oceovat. Pro uen a vvoj dtte je naprosto nezbytn zptn vazba.
Ta vak nevyjaduje vztah. Pro vyjden a budovn vztah je dleit ocen-
n. Vmat si toho, co se da, a upmn to ocenit je dkazem skutenho
zjmu s blahodrnm inkem na vztahy. (Pozor na lacin pochvaly typu Jsi
ikovn, m to hezk!)
Dt najevo podporu a porozumn. Kdy dt prov krizi, kdy se
mu neda, kdy jeho chovn nen v souladu s naimi pedstavami - zejmna
tehdy je dleit nezapomnat na empatii. Je to tak as na projevy velkory-
sosti a laskavosti - napklad pomeme dtti s nm, co pat mezi jeho
povinnosti. V dobch problm dvojnsobn plat, e emu se vnuje pozor-
nost, to se rozrst. Zkusme prv tehdy procviovat zamen na to pozitiv-
n, i kdy to nen snadn. Pedstava, e se budeme k dtti chovat vstcn i
empaticky teprve a si to zaslou", je pro budovn dobrch vztah zhoubn.
219
220
Sepsat si, co jet se d udlat pro poslen vztahu. Pokud chcete,
mete si te napsat, jakmi dalmi zpsoby jet peujete nebo byste mohli
peovat o vztahy s dtmi vy sami. Mon, e pi t inventue" pijdete na to,
e jste dve to i ono dlali astji a e by bylo dobr se k tomu opt vrtit.
2. Smysluplnost naich poadavk a oekvn
Hovome-li o smysluplnosti naich poadavk a oekvn vi dtem,
mme na mysli smysluplnost z hlediska dt, nikoliv dosplch! Soust
smysluplnosti je tak pimenost - vku, individulnm monostem, momen-
tln situaci.
Jak vyjt vstc poteb smysluplnosti? eenm samozejm nen ne-
chat dti, aby dlaly jen to, co je bav. Mme prvo uplatovat vi druhm
lidem, dti nevyjmaje, sv oprvnn poadavky. Je teba, aby se dti vzdl-
valy a pimen vku a svm monostem plnily sv koly a povinnosti. Pi
tom vem vak nesmme zapomenout na poadavek jejich mozku nachzet ve
vcech smysl.
Pozitivn pirozen dsledky a vyuitelnost ve skutenm ivot
Smysluplnost jakkoliv innosti se zvyuje, pokud mme monost za-
t jej pozitivn pirozen dsledky. Vidt, k emu to bylo dobr.
Potom budou dti tuto innost opakovat, ani by bylo teba je k tomu nutit
nebo je uplcet odmnami. Nebo k n alespo nebudou mt odpor a pijmou ji
jako nutnou soust ivota (napklad klid). Smysluplnost innosti je jednm
ze t S udren a rozvjen vnitn motivace, jak bylo eeno v kapitole
o motivaci. Nedostatek smysluplnosti vede k tomu, e vnitn motivace vy-
hasn. Aby pak dti vbec nco dlaly", rozvjme cel arzenl prostedk
vnj motivace - pokyny, pkazy, pochvaly, odmny, vyhroovn, tresty...,
namsto toho, abychom se snaili vloit do svch poadavk vce smyslu-
plnosti. Znan rezervy m v tto oblasti kola.
Co tedy meme dlat? Pedevm snait se zadit vci tak, aby
dti samy pirozen dsledky vidly, rozpoznaly. Jinmi slovy, aby dosta-
ly pozitivn zptnou vazbu ze situace samotn, ani bychom je na uite-
nost jejich innosti museli zvl upozorovat. Aktivita dosplho je potebn
spe na zatku innosti, a to jen tehdy, pokud by na smysluplnost innosti
dti nepily samy. Nkolik pklad:
Dti umyly ndob a rychle zvldly dal domc povinnosti, take se rodina vas
stihla vypravit na vlet.
Dti s velkm zpalem rozvjely sv vtvarn dovednosti. Pisplo k tomu tak to, e
si rodina nktermi jejich obrzky a keramickmi vrobky vyzdobila byt.
Ve tet td si dti procviovaly psan i gramatiku tak, e psaly dopis prarodim
nebo kamardm.
221
ci pt tdy se zastnili sbru starho papru a pot jela tda na exkurzi do
zvodu, kde se star papr zpracovv a recykluje.
V osm td se ci zdokonalovali v anglitin tak, e si v hodin peloili text psn
od oblben hudebn skupiny.
Zptn vazba a ocenn
Nkdy meme dtem zprostedkovat monost uvdomit si pozi-
tivn pirozen dsledky jejich innosti tak, e poskytneme zptnou vazbu
k vsledku innosti jet slovy, ppadn pipojme ocenn. Komunikan do-
vednosti, kter se k tomu daj pout, jsme popsali v VII. kapitole.
Popis pozitivnch pirozench dsledk pro dt (nejde o odmnu!):
Obvk je vyluxovan, m (mme) te as projet se na kole.
Popis pozitivnch pirozench dsledk pro ns (nejde o pochvalu!):
Dky, moc mi pomohlo, es to ndob umyla, i kdy na tob dnes nebyla
ada. Jsem dnes hodn utahan, te mohu rychle udlat veei a jt si jet
chvilku st.
3. Respektovn pirozench poteb
a od nich odvozench specifickch vvojovch poteb
Za nevhodnm chovnm se mohou skrvat neuspokojen poteby
V IX. kapitole jsme hovoili o pirozench lidskch potebch v pojet
A. Maslowa a o tom, jak jsou rizika jejich neuspokojovn pro tlesn, duev-
n a sociln vvoj dt. Znalost zkladnch poteb a pochopen principu hierar-
chie pi jejich uspokojovn je vynikajc pomckou, kter umouje lpe poro-
zumt chovn dt, a tm pedchzet nevhodnm projevm. Neuspokojen
zkladnch poteb me souviset s nevhodnm chovnm trojm zpsobem:
1. Dti jsou napomnny, umravovny, nkdy i trestny za nor-
mln, pirozen projevy svch zkladnch poteb. Teba za to, e bhaj
(poteba pohybu), ckaj vodu (projev poteby zajmat se o vci a experimento-
vat s nimi) nebo se doaduj na pozornosti a asu (poteba pijet a sounlei-
tosti, tak uznn). Ve kole jsou trestny napklad za to, e se ve vyuovn
domlouvaj a napovdaj si (poteba komunikovat s druhmi, zajmat se o n
a pomhat jim).
2. Pokud jsou nkter poteby u dt (a obdobn u dosplch)
vrazn, opakovan nebo dlouhodob nedostaten uspokojovny,
mohou se zat prosazovat zeslenm zpsobem. Ve kole je to napklad
divoen o pestvkch jako projev neuspokojen fyziologick poteby pohybu.
(Uitel uvdj, e pokud se dti mohou pohybovat i v prbhu hodiny, cho-
vaj se o pestvkch klidnji.) Nkter dti na sebe ve td upozoruj,
vykikuj, dlaj akrny", aby zskaly zjem a pozornost. Problmov" cho-
vn dt me nkdy souviset s neuspokojenm jin poteby, ne jak to vypad
222
na prvn pohled. Napklad dtsk krdee v naprost vtin ppad nezna-
menaj, e dti strdaj hmotn, ale jsou vrazem neuspokojen poteby pijet
a uznn. Krde je vlastn volnm o pomoc - vimnte si m!
3. Jet vnj jsou situace, kdy dt naopak sv poteby na-
venek neprojevuje, protoe se u nauilo z njakho dvodu je tlumit (dt,
kter je odmtno svmi vrstevnky, me nakonec vzdt pokusy o kontakt
a sthnout se do stran). Anebo se obrac k nhradnmu uspokojen - me
to bt napklad nik ke knihm (to jet pin urit zisky), do fantazie
a snn, ale tak teba k alkoholu a drogm. Prv proto, e se tyto dti
chovaj celkem nenpadn, me uniknout na pozornosti, e strdaj.
Pro to dl?
Respektovat poteby a umonit jejich uspokojen v rmci uri-
tch mez a za podmnek pijatelnch pro ob strany - to je mnohem
innj een ne zkazy a omezovn innost. Pouvn dovednost
a postup, kter nabzme v tto knize, pomh dtem uit se usmrovat sv
chovn tak, aby dodrovaly spoleensk normy a souasn mohly uspokojovat
sv pirozen poteby. Pokud rozpoznme, e nesprvn chovn dt pramen
z njak neuspokojen poteby, pome to najt een.
Nabzme vm, abyste se pokusili podvat na nsledujc dv situace
z hlediska poteb.
Kter neuspokojen poteby mohou stt za nevhodnm chovnm?
Jak by se dalo vyjt vstc tmto potebm a reagovat v duchu respek-
tujcch komunikanch dovednost?
1. Ptilet Maruka bh v supermarketu mezi regly, je nebezpe, e
nco shod. Jej maminka se neme dobe soustedit na nkup.
2. V hodin matematiky v 7. td uitel vyvolal k tabuli ti ky. Maj
narsovat, v jakm vztahu mohou bt dv pmky. Vtina ostatnch k se
bav a nedv pozor. Dva ci si dodlvaj kol na dal hodinu.
Uvedeme nejprve neefektivn reakce, kter neberou ohled na poteby dt.
1. Reakce potlaujc potebu aktivity a pohybu (pat do fyziologickch
poteb) v prvn situaci by mohla vypadat teba takto:
Nesm tady bhat, jet nco shod... Stj u konen!... Pokej, eknu
to ttovi!... Jestli se okamit nechytne vozku, dostane na zadek!... Za trest ti
nekoupm nanuk!
2. Reakce nerespektujc potebu aktivity a potebu spoluprce a komuni-
kace (pat k potebm sounleitosti) v druh situaci by mohla bt napklad:
Dvejte pozor! Vy u to asi vechno vte, kdy se tak vesele bavte! Vak
pt hodinu, a to bude v provrce, se to uke! Horku, Smkalov, co to tam
dlte? koly na etinu jste si mli udlat doma. Hned to dejte pry!
Efektivn reakce vychzejc vstc potebm, kter se v tchto situacch
hls o slovo, by mohly vypadat teba takto:
1. situace: Obchod nen to prav msto na bhn. Je tu plno vc, kter
by se mohly rozbt, a moc nerada bych je platila... Pomohlo by mi, kdybys
chodila a nosila do vozku vci, na kterch se domluvme... Najde cukr nebo
pinese sek tady na ty dva tvarohy? (Pesmrovn nevhodn aktivity dtte
pozitivnm smrem. Komunikan dovednosti: informace, j-vrok, volba.)
2. situace: Budeme te pracovat ve dvojicch. kolem pro kadou dvojici je,
aby se domluvila a nakreslila, v jakm vztahu mohou bt dv pmky. Dme si na
to 4 minuty. (Umonn aktivity, spoluprce a komunikace dt pi vuce. Komu-
nikan dovednost: informace. Vce o tom v kapitole vnovan kole.)
Vt citlivost vi zkladnm lidskm potebm pomh rozvjet tak
pouvn empatick reakce. Abychom mohli popsat, co druh lovk asi
prov, musme nejprve chvilku pozorovat a pemlet, co se s nm asi
dje. Prv ta chvilka pozorovn a pemlen nm nkdy pome vytuit, co
za uritm chovnm vz.
Matka veer k tlet Janice: Te si vyistme zoubky a potom peteme pohdku.
Janika: J nechci.
Matka: Zbytky jdla se mohou zachytit mezi zoubky a ty se pak mohou kazit.
Janika ml.
Matka: Vyist si je Perlikou nebo tady tou zelenou pastou, co si vezmu j?
Janika: Nechci si istit zoubky.
Matka: Hm, ty asi m njak dvod, pro si ty zoubky nechce vyistit...
A empatick reakce pomohla matce odpoutat se ve svm myleni od splnn kolu",
zbystit zrak a vimnout si, e dcerka m na dsni drobnou bolestivou ranku. Ten veer si
Janika jen vyplchla pusu. V pozad celho problmu stla fyziologick poteba vyhnout se
bolesti. Dti nkdy nedokou samy pmo vyjdit, co potebuj a co by jim pomohlo.
V jinm pbhu maminka popisovala, jak dcerka nhle zaala odmtat mlko. Kdy
nepomohla informace ani vbr, ekla si, e za tm asi nco bude, a nenutila ji. Druh den
dostala dcera rmu a kael. Maminka si pak nkde peetla, e dti mohou instinktivn
odmtat mlko, kdy se o n pokou znt hornch cest dchacch, protoe mlko zahleuje.
Znalost problematiky zkladnch lidskch poteb a pouvn efektiv-
nch komunikanch dovednost a postup pomh rozvjet jeden velice
uiten mylenkov nvyk. Msto toho, abychom v situaci, kdy se dt
nemu vzpr nebo dl to, co nem, uvaovali: Jak ho k tomu donutit?
Jak mu v tom zabrnit?, mli bychom si spe klst otzku: Pro to dl?
Co za tm vz?
223
Mme stejn zkladn poteby, uspokojujeme je vak rzn
Respektovat druh znamen tak uznat, e i kdy maj stejn poteby
jako my, mohou se liit ve zpsobu jejich uspokojovn.
Od uitelek mateskch kol obas slchme otzku, jak pimt vech-
ny dti, aby po obd vydrely na lehtkch a odpovaly. Uvdly, e pouily
informace (Te si pjdeme odpoinout... Tlko to potebuje, aby naerpalo
slu...) a vbr (Bude leet a jenom poslouchat pohdku, nebo leet a malovat
si?), nkter dti vak pesto vstvaly a odbhaly nebo vyruovaly. Jak to, e
efektivn komunikan dovednosti nezabraj na vechny dti? Pravdpodobn
zaberou u tch dt, kter potebuj odpovat nebo spt. Stejn jako dospl
se ale i dti li v tom, kolik spnku potebuj a kdy. Chtt po nkom, kdo
zrovna nepotebuje spt, aby spal, je poadavek, kter nelze splnit. Nepomo-
hou ani sprvn" komunikan dovednosti - zkladn lidsk poteby jsou
silnj. Dokladem vstcnosti k individulnm rozdlm v poteb spnku je
napklad nabdka, e dti, kter to potebuj, se mohou rno po pchodu do
matesk koly jet chvilku dospat. Naopak dti, kter nepotebuj spt odpo-
ledne, k tomu nejsou nuceny. Dti by proti sv vli nemly jen tak leet a nic
nedlat - u se nicnedln a zvykaj si na nudu!
Specifick vvojov poteby
Od zkladnch lidskch poteb meme odvodit mnostv specifickch
vvojovch poteb. Tmto pojmem oznaujeme skutenost, e dti projevuj
v uritm obdob specifick zjem o zcela konkrtn innost. V batolecm vku
maj napklad obdob, kdy jdou hraky stranou a nej zajmavj je ndob
z kuchysk linky. Co vechno se s nm d dlat a co vechno se dti za tch
pr tdn nau! Podobn maj obdob, kdy si ze veho nejradji hraj s hlnou
v kvtinch, s lesklmi pedmty, fascinuje je voda, ohe, schodit, mamin-
iny tky nebo tatnkovy hodinky...
Mnoho dosplch pijm projevy tchto specifickch vvojovch po-
teb s porozumnm, protoe si uvdomuje, e v tch chvlch probh to nej-
lep a nej intenzivnj uen, jak me bt - uen vychzejc z velice
siln vnitn motivace dtte.
Jejich pstup se d vyjdit slovy: Ano, me to dlat, ale za
uritch podmnek. Jako by si rodie, kte v takovch situacch pozoru-
j sv nebo ciz dti, sami pro sebe kali: Jak vvojov kol dt asi
zrovna pln? Co se chce nauit?
Jedna maminka vyprvla, jak j tento pstup zklidnil a dokonce zlepil jej vztah
k dtti. Tam, kde pedtm bouily emoce (To je stran, to dt zase zlob!), zaala sv dt se
zjmem pozorovat. Zaala asnout nad jeho experimentovnm, vytrvalost v uen a nad jeho
pokroky.
224
Jak byste v duchu postupu Ano, za uritch podmnek" reagovali na-
pklad v situaci, kdy tylet Jaruka ck vodu z kuchyskho dezu na
podlahu?
Mon reakce: To ckn, to je zbava, vi. Je to moc zajmav zkouet,
co vechno se d s vodou dlat. Ale kuchy nen zrovna to prav msto. Voda
stee pod nbytek a tam se ned vytt. Taky bychom mohli uklouznout. Meme
naplnit vaniku a me ckat na zahrdce, anebo me trochu ckat ve van,
a se bude veer koupat. Pak bychom spolu vyteli koupelnu. (Empatick
reakce, informace, vbr.)
Aby dt spe mohlo ne nesmlo
V podobnch situacch mnoho dt msto nabdky, za jakch podmnek
by se v urit innosti dalo pokraovat, sly negativn reakci: Tohle nesm!
Tohle nedlej! B si dlat nco jinho! (Ppadn jet: J se z tebe zblznm.
Kdo m tohle dt vychovvat!) Vede to k tomu, e dti zanou dlat zakazova-
n innosti tajn, co me ohrozit jejich bezpenost a zdrav. V horm ppa-
d je pestanou dlat pln. Tm se vak brzd rozvoj cel ady dovednost
a me to nahrvat nvyku nicnedln". Dospl se pak div, e dti nic
nebav".
Nkdy mus samozejm zaznt kategorick ne" - nememe nechat
dti hrt si na silnici, lzt na such strom, provdt nebezpen experimenty
s ohnm a podobn. Nae ne" by v takovch situacch mlo bt provze-
no informacemi a monost volby jin innosti. Ne" by ale mlo bt sp
vjimkou. Zkladn strategi je pemlet, jak umonit dtem zajma-
vou innost, aby to bylo pro n bezpen a pro ns pijateln.
Pi vchov vlastnch dt jsme udlali jednu vznamnou zkuenost.
Pokud vtinu toho, co dti chtj dlat, tak mohou dlat (by s uritm
omezenm), celkem bez problm pijmaj i to, e jsou vci, kter (zatm)
nesmj dlat vbec. Naopak tam, kde se mnoho vc nesm, dti bojuj za
kadou malikost. Plat to jak v rodin, tak ve kole.
Mnoho zbytench omezen zavaj dti proto, e se pohybuj v pro-
sted, kter je uzpsobeno sp pro dospl ne pro dti. Pro dti je teba
vytvoit vhodn fyzick prosted. U nejmench dt to znamen odstranit
z jejich dosahu nebezpen pedmty (noe, pendlky, chemiklie, lky...),
pouvat bezpenostn ztky v zsuvkch, zamezit pstup k oknu, z nho
hroz pd... A tak nezaizovat byt drahmi vcmi, kter by dti mohly zniit,
nebo tyto vci doasn umstit na bezpen msta. Zdit doma koutky, kde si
dti mohou malovat, modelovat, sthat a lepit, a pitom nic nezni.
225
226
Velmi brzy meme zat uplatovat dva pstupy, kter i malm d-
tem pomhaj bezpen se pohybovat v bnm prosted:
1. Poskytovat dleit (nejlpe nzorn) informace: Kamna pl -
a piblit ruku tak, aby to dt ctilo; zajet jeek na silnici jako ilustrace toho, co
se me stt dtem i dosplm, kdy se nechovaj opatrn, a dal informace.
2. Nacviovat s dtmi dovednosti zajiujc jejich bezpenost:
uit je pouvat n, poutt teplou vodu tak, aby se neopaily, vylzt na
schody..., star dti uit lzt na strom a zase slzat dol, bezpen rozdlvat
a hasit ohe atd.
Rodie malch dt nkdy obhajuj tresty. Vtinou argumentuj situa-
cemi, kdy je ohroeno zdrav nebo bezpenost dt. Rizika trestn jsou ale
znan bez ohledu na vk. Vyzkoueli jsme, e kdy se naume pouvat
zpsoby, o nich byla e, lze se obejt bez trest i u nejmench dt.
4. Ncvik praktickch dovednost, vytven nvyk
itn zub, podkovn, on kontakt pi rozhovoru, klid, rozhld-
nut pi pechzen silnice a mnoho dalch vc dlme v dosplosti zcela
automaticky, protoe se to stalo nvykem. Vznam nvyk spov v tom, e
mnoha innostem u nemusme vnovat tolik pozornosti, pemlen a rozho-
dovn, a zskvme as na dal vci, kter naopak pozornost, pemlen
a rozhodovn potebuj. Je dobr vdt o nkterch zkonitostech, ktermi
se osvojovn dovednost a nvyk d, abychom pomohli dtem uit se jim co
nejinnji.
Co se dje v mozku, kdy se vytv nvyk
Z fyziologickho hlediska jde o pevn vytvoen spoje v naem
mozku. K tomu je zapoteb mnostv sprvnch opakovn. Kad ne-
sprvn proveden prodluuje dobu, ne se nvyk definitivn vytvo.
Je proto douc, abychom v prbhu tohoto typu uen, kter vede k zautoma-
tizovn uritho chovn, pokud mono nepipoutli chyby. Ty jsou nao-
pak vtanou a uitenou soust jinho druhu uen - logickho uen, kter
vede k porozumn problmm a souvislostem. Jeho podstatou je zvaovn
alternativ, diskutovn, experimentovn. Pi logickm uen me bt prv
chyba onm aha", kter ns posune v uen dl.
Zsady pro vytven dovednost a nvyk
Poskytovat informace. Na pedchzejcch strnkch byla e o po-
teb smysluplnosti. Pokud n mozek uzn njakou innost za smysluplnou
a hodnou uen (dostane uspokojivou odpov na otzku K emu je to dobr?
Pro se tm mm zabvat?), zajm se o postup - chce znt odpov na dal
otzku: Jak to udlat? Odpovdi na vechna mon pro" a jak" mohou
dtem nejrychleji zprostedkovat informace. Zdrojem informace nemusme
bt vdycky my sami, velmi innm zpsobem, jak si njakou informaci
zapamatovat, je povzbudit dti, aby samy zkusily ct, pro je dobr dlat to i
ono tak a tak: Co mysl, pro je poteba podvat se pi pechzen silnice
nejprve doleva? V matesk kole: Dti, pojme si ct, pro bychom si mli po
pouit zchodu umvat ruce. (Uitelka nech mluvit nejprve dti, a potom
ppadn dopln vhodnou informaci.)
Ukzka. Ukzat, jak se nco dl, je pomrn rychl cesta k pochopen
jak na to". Je to vlastn nzorn informace. V ivot jsme se tak nauili
mnoha vcem. U nkterch innost (zavazovn bot, krjen noem, kresle-
n...) je teba pedvst innost vedle dtte, nikoliv ped nm (zrcadlov).
V Montessori pedagogice probh ncvik nkterch innost tak, e se in-
nost pedvede nejprve zpomalen a bez slovnho doprovodu. Umon to lep
soustedn na jej provdn.
Podporujc ptomnost dosplho. Kdy si dt osvojuje njakou no-
vou dovednost, dospl mu vtinou eknou instrukci a teba ji i nkolikrt
zopakuj. Pak, pesvdeni, e to sta, nechaj dt bez podpory a pomoci. Kdy
neuspje, asto reaguj: Jak to, e se ti to nepovedlo? Vdy jsem ti to vysvtloval
aspo ptkrt! Peceujeme vznam vysvtlovn. Zaili jste u nkdy, e
vm nkdo nco vysvtlil, vy jste mli pocit, e tomu rozumte, pili jste dom -
a zjistili, e jste bezradn? Ncvik se urychl, kdy jsme ptomni pi pokusech
dtte zvldnout novou innost a meme mu poskytovat okamitou zptnou
vazbu. Vysvtlen (nebo sp popis toho, jak se co dl) m vznam hlavn
tehdy, kdy provz spolen provdn innosti. (Nalvn polvky: Te si pi-
suneme talek k hrnci. Nabraku nebudeme dvat pln plnou. Tak. Ztra to
me zkusit sm.) V dal fzi ncviku je teba bt pobl a jednm okem
pozorovat prbh, abychom ppadn mohli zkorigovat nesprvn postup (tak,
e poskytneme informace potebn ke sprvnmu proveden).
Dostaten as. Tak jako se peceuje vznam vysvtlovn, slovn
instrukce, tak se podceuje as, kter je potebn k tomu, aby dt pochopilo
a poprv sprvn provedlo innost, a nakonec si vytvoilo dovednost a nvyk.
Mn kody zpsobme, kdy fzi, kdy je potebn podporujc ptomnost
dosplho, pethneme, ne kdy ji zkrtme. Pokud dt dv najevo, e u
ptomnost dosplho nepotebuje, mli bychom se zajmat alespo o vsledek
a dt zptnou vazbu (teba jen pokvnutm hlavou, e je ve v podku).
Intenzivn prvn fze - ncvik na jeden ztah". Vzpomnte si,
jak jste se jako dti uili nco, co jste se opravdu chtli nauit? Vnitn
motivace byla velk - jezdit na kole, skkat z kamene na kmen, slepit model
letadla... Kad z ns asi zail obdob, kdy se zabval njakou innost tak
dlouho, a ji zvldl. Podobn princip se uplatuje ve Waldorfsk pedagogice -
ci se zabvaj soustedn njakm tmatem po dobu 6 tdn. Je to mnohem
227
efektivnj, ne peskakovat od innosti k innosti, jak je tomu v tradin
vuce. Doporuujeme uplatovat tento princip v prvn fzi ncviku njak
dovednosti, aby si dt mohlo uvdomit svj pokrok, kter ho siln motivuje.
Nehonit moc zajc najednou." Novm dovednostem, pi kterch
je dleit ptomnost dosplho, ume dti postupn. Dbme, aby mly dost
pleitost pouvat, co u zvldly, a ume je dalm dovednostem krok za
krokem podle jejich monost a tak, aby zavaly pocit spchu. Napklad:
Dnes se naume narovnat polt a pikrvku. Dl se to takto. (Dospl
ukazuje.) Zkus to u sm, nebo ti to mm ukzat jet jednou?... Kdy se
polt pidruje jednou rukou za roh a druhou uhlazuje, jde to snz. A tot
se dl s pikrvkou... Ano, tak je to sprvn. Po dvou tech dnech meme
pidat prostradlo.
Pedchzet chybm. Pro vytven spoj v mozku je dleit sprv-
n opakovn. Pokud mme dojem, e by dt mohlo na nco zapomenout,
meme ho na to upozornit pomoc informace. Napklad: Tamhle vidm pan
sousedku, za chvilku se s n pozdravme. Anebo se ujistit, e dt v, co m
dlat, tak, e se ho zeptme: Jdeme te ven a budeme pechzet pes runou
silnici. V, jak to udlme? (A dt teba odpov: Rozhldneme se vlevo
a vpravo a budu se t dret za ruku.)
Okamit zptn vazba - povzbuzen - ocenn. K upevovn
nvyk je nepostradateln okamit zptn vazba. Velmi asto pichz zpt-
n vazba bez naeho zsahu, ze situace samotn (dt nalije sklenici vy a
po okraj a kdy ji chce penst, rozlije ji). Prvn spch se nkdy dostav
nhodn. Poskytnout zptnou vazbu tak, e popeme spn postup, je vlastn
peveden jednotlivch krok postupu na vdomou rove, co nesmrn urych-
luje uen (Nalil jsi vu kousek pod okraj skleniky, aby se nevylila, kdy jsi
ji penel). Zptn vazba je nutnou soust jakhokoliv uen, a proto by j
mla bt hojnost. Vyhbat bychom se naopak mli pochvalm (Vid, jak jsi
ikovn!). Pochvala neobsahuje informace potebn pro zvldnut njak in-
nosti i v budoucnu a vede k tomu, e se dti u dlat vci nikoliv proto, e
jsou dleit, ale proto, aby se zavdily dosplmu, kter udl pochvalu".
Pi ncviku dovednost m msto i povzbuzen formou empatie (To
lovka docela tve, kdy se tak sna, a ono to nedopadne, jak si pl...). Pi
povzbuzovn v prbhu uen bychom se mli vyvarovat zlehovn, ale nao-
pak uznat obtnost uen (Umt pout vpoet procent v rznch situacch
nen snadn. Co by ti pomohlo, aby ses v tom zdokonalila?).
Zptn vazba me bt provzena ocennm - v ppad ncviku nja-
k dovednosti sp formou popisu emoc dtte (Asi jsi docela spokojen, e si
um tak pehledn srovnat vci ve sv skce.)
Bt vzorem. Snad jen pro podek a plnost uvdme, e marn
budeme uit dti nco, co sami nedlme. Sociln npodoba je velmi mocn
uen. V jednom psychologickm vzkumu se uvd, e matky, kter samy
228
skkaly druhm do eci, sice vyadovaly od svch dt, aby to nedlaly (rejstk
jejich postup byl velmi pestr, od domlouvn, zkaz, slib a po tresty), ale
nic nezabralo - dti dlaly tot, co vidly u svch matek.
Udrovn podku - vn zdroj konflikt
Nejdv se podvejme na klid z hlediska jeho mentlnch pedpoklad.
Zkuste te na chvilku peruit ten a odpovdt na otzku: Co vechno
potebujeme umt, abychom byli schopni uklidit nepodek? Co byste jmeno-
vali na prvnch tech mstech? Mete si o tom popovdat se svmi dtmi
nebo s partnerem a sv odpovdi zapsat.
Napadla vs dovednost tdn - dvat vci stejnho druhu k sob? Nebo
dovednost urit postupnost - co nejdv a co potom? Nebo dovednost vydret
u jedn innosti - neskkat neorganizovan od jedn vci k druh? Nebo nco
dalho? Zkladem tchto dovednost jsou docela nron mylenkov procesy!
klid me bt (v zvislosti na rovni nvyku) psychicky docela namha-
v innost. Zejmna pro dti. Mon si vzpomenete, jak vytt podlahu, umt
ndob, ale hlavn dvat rozmanit vci tam, kam pat, byly pro ns v dtstv
dlouh, pedlouh innosti, zatmco jako dospl je zvldme rychle a s pehle-
dem. Nejene jsme je v dtstv dlali mn zrun ne te, ale i provn asu (ve
skutenosti jen o mlo delho, ne te) bylo jin.
Nejastj dvody, pro dl klid dtem pote:
Podceuje se jeho ncvik - po dtech se pli brzo chce samostatn
uklzen, ani by bylo dostaten zautomatizovno jako ada dovednost,
V dsledku nedostatench dovednost dt se klid stv pedmtem
nepjemnch e, konflikt a dokonce trest, a tm se zvyuje
nechu se do nj poutt.
Uvdj se neprav dvody pro klid (aby se udlala radost mamince
nebo pan uitelce, proto, e to dospl prost vyaduj) a tm se sniu-
je jeho smysluplnost.
klid je pro dospl dleitj ne pro dti, a tak me dojt a
k puntikskmu vyadovn podku na kor jinch, dleitjch
vc jako je teba udrovn a rozvjen vztah.
Co tedy s tm?
V pedkolnm vku se osvduje uklzet spolen s dttem
nebo s nm klid aspo zat, a kdy vidme, e to zvld, nechat ho, aby
dokonilo klid samo.
Spolenou innost je dobr zpotku komentovat - nejastji
pouvme informace o postupu: Nejdv sebereme vechno z podlahy, aby-
chom na to nelpli a nerozbili to. Autka pat sem do krabice, kostky zase
sem do uplku. Pak je teba jet srovnat plyky na poliku a vechny pastelky
dt do hrnku. Nakonec uteme stl, aby byl ist.
229
230
Vyuvat monost vbru: Dodl to u sm, nebo chce, abychom to
jet chvilku dlali spolu? Chce nejdv vyistit boty nebo uloit obleen do skn?
Pustme se do toho klidu hned, nebo a po svain?
Po dokonen prce si dt prci s pozitivnm popisem (namsto
tradin pochvaly), kter zprostedkuje dtti mtka, podle nich se posuzuje
dobr prce: Te jsou vechny vci na svm mst, na stole jsou jen pastelky,
protoe si chce kreslit, a budeme s klidem hotovi. Je tady podek a isto.
Asi m z toho taky dobr pocit.
Porozumn smyslu klidu a podku urychlme tm, c pouk-
eme na jeho pozitivn pirozen dsledky. Dti se tak postupn samy u
vidt, e podek ve vcech me bt k nemu dobr: Je to docela fajn mt ve
vcech podek. lovk pak nemus vechno hledat a neztrc tm as... Kdy
jsme rychle zvldli ten klid pokoje, mme te as zahrt si achy.
Pozor na asto pouvanou vtu: No vid, e to jde, kdy chce. To je
vlastn kritika, kterou sdlujeme dtti, e ho povaujeme za nedbal, nezod-
povdn.
Vyvarovat se nlepkovn": Ty jsi ale nepodnk! Kdy se o nkom
v, e je nepodn, ostatn s tm u potaj a vlastn od nj jin chovn ani
neoekvaj (i kdy lte). To zbavuje dt motivace nco s tm dlat.
Mnoho dt i dosplch se v klidu zrovna nevyv. Meme vak dti
nauit pijmat klid a domc prce jako nutnou soust ivota. Neuinit
z nj nepjemnou povinnost provzenou kikem a negativnmi emocemi, nebo
dokonce trest. Pi nedokonale provedenm klidu pomh vc ne kritika
prost popis toho, co je v podku (to na prvnm mst!), ppadn co nen
v podku, a pravdiv informace o tom, pro je teba nkter vci dothnout:
Autka jsou v uplku a vtina kostek v krabici. Tady pod stolem zstaly jet
njak kostky a pastelky. Je poteba je uklidit, protoe tam pak budeme jet
luxovat.
Nevypstovat k klidu odpor
Podstatnou soust naich postoj k nemu jsou emoce. K emu jsme
si vytvoili negativn postoj, k tomu meme ctit odpor, i kdy si zanme
uvdomovat, e je to dobr a potebn. To plat i pro klid a udrovn
podku. Kdy se k nim u v dtstv nevytvo negativn postoj, zstvaj
oteven dvee k tomu, aby dti pozdji vnitn pijaly dvody (kter teba
zpotku nevidly), pro maj peovat o sv i spolen vci. Od astnk
naich kurz jsme vyslechli adu pbh o tom, jak jim a pi studiu na
stedn nebo vysok kole nebo jet pozdji dolo, e mt podek ve vcech
je dobr, a jak se do toho promtaly jejich postoje k klidu z dtstv. Tak se
lime v tom, jak rychle u koho dozrv estetick ctn, kter se na udrovn
podku rovn podl.
231
Podlet se, ne jen pomhat"
Maminky asto v situacch udrovn podku v domcnosti neastn
pouvaj slova pomoz/te mi". Je rozdl mezi pomoc a spoluprac. Kdy
dme o pomoc, jako bychom tm sdlovali, e nezvldme nco, co bychom
zvldat mli. dost o pomoc je dost o laskavost, kter se me nebo nemus
vyhovt. dat druh, aby se podleli na udrovn podku a chodu domcnosti,
je oprvnnm poadavkem, nikoli dost o laskavost. Je to dost o spoluprci,
kterou sdlujeme oekvn, e druz pijmou svj dl zodpovdnosti za spolen
vci. Domcnost je spolenm prostorem vech, kdo tam bydl. U od pedkoln-
ho vku by dti mly vdt, e je oekvn i jejich podU na provozu domcnosti.
S vkem bude objem a rznorodost jejich innost stoupat. Lze to usnadnit vytv-
enm dohod a pravidel, o nich bude e jet dle v tto kapitole. Uvdme
pklad, jak se d postupovat teba u myt ndob.
Maminka po veei, kdy jsou ptomni vichni lenov rodiny, uvede
situaci takto:
Rda bych s vmi eila jednu vc. Kad den je aspo dvakrt ndob.
Jak se podlme o jeho umvn a klid? Rda pijmu vae nvrhy. Promluvme
si o tom hned nebo ztra po veei?
Zkuste pojmenovat dovednosti, kter maminka pouila. Jsou to do-
vednosti, kter se budou hodit, kdykoliv budete chtt eit njak problm
dohodou.
Je dobr zat vytvet dohody a pravidla u s pedkolnmi dtmi, aby
si na tento postup zvykly. U starch dt se bez nich u neobejdeme. Jeden
typ dohody tkajc se podku, kter pomh zejmna u starch dt
a dospvajcch, me znt takto: Vichni lenov domcnosti se budou snait
respektovat zkladn kritria podku ve spolench prostorch bytu. klid
a podek vlastnch pokoj bude v reii jejich obyvatel.
5. Ncvik socilnch a komunikanch dovednost
pro zvldn a prevenci konflikt
Npodoba i zmrn ncvik
Rodie, uitel a vychovatel, kte zaali pi komunikaci s dtmi pou-
vat popis, informace, vbr, empatii, j-vroky a dal efektivn dovednosti,
po njak dob zjiuj, e dti zaaly tyto dovednosti pouvat tak.
Star sourozenec napklad k mladmu:
Ty sis vzal moje autka a nezeptal ses m!
Chlapec pouil vi svmu bratrovi popis, protoe podobn vty slyel
od svch rodi. Je to rozhodn lep zatek komunikace, ne napadnout
bratra slovy (Pod mi bere moje vci! Nechci s tebou bydlet v pokoji!) nebo
fyzicky.
Sociln npodoba je velmi intenzivnm uenm. Jej inek meme
jet zvit tm, e s dtmi budeme hovoit o zpsobech vchovy a komunika-
ce, kter pouvme, a budeme je pojmenovvat.
Dal monost, jak uit dti potebnm komunikanm dovednostem,
je pm ncvik.
Jak uit dti j-vrokm
J-vrok je dovednost, jej zvldnut dtem hodn pomh domluvit
se a eit ppadn konflikty. Ukeme si, kdy a jak meme dti j-vrokm
uit.
1. Pedevm je mon vyut skutench konfliktnch situac
mezi dtmi.
Jedno dt uhod druh, bere mu hraku, nadv mu, mr mu na
vkres... asto dti pijdou za dosplm a aluj (On m uhodil!). Dospl na
to reaguj bn tak, e tonka pouuj (To se nesm!) a obviuj (Jak to
me dlat? Jak by bylo tob, kdyby t nkdo uhodil!). Tak dvaj rady
druhmu dtti: Tak si toho nevmej! Tak si s nm nehraj!, v horm ppad:
Nenech si to lbit!, co si dt nejsp vylo tak, e to m druhmu oplatit.
Ume-li dt pouvat j-vrok, meme mu nabdnou tento postup:
Asi t to bol. Mon by bylo dobr, kdyby i Martin vdl, e t to bol.
Dtti se dostalo empatick reakce, jej soust bylo - vedle vy-
slechnut dtte - pojmenovn jeho pocitu. To mu pomh vytvet si slovnk,
kter me pout, kdy chce samo vyjdit sv emoce. Tot slovo - bol -
me pout v j-vroku. Dostalo tak informaci, e me hovoit o svch
pocitech a ct teba: Martine, m to ale bol.
Pozor na pokyny a rady typu: B a ekni Martinovi, jak se te
ct. Pro dt, jemu bylo ubleno, me bt nkdy emon velice tk
vyhovt naemu pokynu a bezprostedn po konfliktu sdlit agresorovi, jak se
ct. Tm, e poskytneme informaci, se dt dozvd, co by se dalo dlat, ani
by bylo vystaveno tlaku. Me se samo rozhodnout, jestli informaci vyuije
te nebo pozdji, a se emon zklidn, nebo v dal podobn situaci. Je proto
dobr vyjdit se v obecn rovin:
Kdy nm nkdo ubl, meme mu ct, e nm to vad, e to bol.
Pout j-vrok me bt i potom tk, zvl pro mal dti. Meme
jim situaci ulehit tm, e to ekneme jakoby za n:
V Martine, Saa ti chce ct, e ho to bol.
Me pedchzet vbr:
Zkus to ct Martinovi hned, nebo a to nebude tolik bolet? (Sm, nebo
mu to ekneme spolu?)
232
Pokud tonk pokrauje a reaguje napklad: Jak t to me bolet?
A mn to stejn nevad!, nabdneme informaci, e lze j-vrok zopakovat:
Meme to ci jet jednou a potom odejt.
Dt pak me ct agresorovi teba: Ale mn to opravdu vad a chci
abys to vdl! A odchz. Tato strategie se d pout pro komunikaci dt mezi
sebou i pro komunikaci mezi dosplmi a dtmi nebo mezi dosplmi navz-
jem. Vyhneme se tak situaci, kdy u nejde o vc samu, ale o boj kdo s koho".
2. Vyuit scnek a dramatizac je dalm zpsobem, jak uit dti j-
vrokm nebo dalm socilnm a komunikanm dovednostem. D se dobe
pout v matesk i zkladn kole, v druin i v rodin.
Nejprve dospl pomoc dvou mask pedvede bnou situaci:
Evika k Lence: Ty jsi pitom. Lenka reaguje: Ty jsi jet pitomj!
Situace se me s dtmi dle probrat: Jak se ct Lenka a Evika, jak
jim je, co maj chu udlat? Co se d udlat jinho? Dospl by pak ml sdlit,
e kdy nm nkdo dl nebo k nco, co nm vad, meme mu ct, e se
nm to nelb a e to nechceme.
Lenka me ct: Mn se nelb, kdy mi nkdo takhle k.
Pokud Evika pokrauje: J si mohu kat co chci!, Lenka to zopakuje:
Ale mn to vad a nechci, abys mi takhle kala! a odchz pry.
Star dti meme uit doplnit j-vrok o oekvn, jak jinak by si
een situace pedstavovaly:
Lenka: Vad mi, kdy mi tak k. Me mi ct, e se ti nco nelb, ale
ne takhle.
Evika: Mrzelo m, es mi nechtla pjit ty pastelky.
V tomto postupu se u pout j-vrok ob strany.
Jak uit dti parafrzovn
Ruku v ruce s j-vroky se mohou dti uit tak lepmu porozumn
pro to, co prov druh. Dal dovednosti, kterou meme s dtmi nacvio-
vat, kme parafrzovn. Spov v tom, e jedno dt zopakuje, co se
dovdlo od druhho. Dospl m funkci prostednka:
Otec: Honzku, Jirka ti chce nco ct.
Jirka: No... Vad mi, e ses mi posmval, kdy jsem padal na lych.
Otec: Honzku, mohl bys Jirkovi ct, co ses od nj prv dovdl?
Honza: Vadilo ti, e jsem se ti sml.
Otec: Mon to mlo njak dvod.
Honza: Jo, ml jsem na nho vztek, jak m pratil tou koul do oka!
Otec: Jirko, mohl bys Honzkovi zopakovat, co prv ekl?
Jirka: Byl jsi na m natvan kvli t kouli.
Takov rozhovor me velmi usnadnit omluvu a pijet omluvy, o nich
bude e dle.
233
234
J-vrokem to ale nekon!
Doporuujeme uit dti celou tridu": j-vrok - omluva - pijet
omluvy.
Nejprve mluvme s dtmi o tom, co meme udlat, kdy druhm ubl-
me. Meme se omluvit. Co to znamen, omluvit se, pro se lid omlouvaj?
Co nm pomh, abychom se dokzali omluvit? Nkdy vlastn nic jinho
nezbv, kdy nememe to, co jsme udlali, vzt zpt. Jak nm je, kdy se
pak alespo omluvme? Me se nm ulevit. Omluvit se neznamen jen vyslo-
vit urit slova. Omluva pedstavuje zvazek, vyjaduje mysl a snahu takov
chovn neopakovat. Omluva neznamen ponit se, odproovat.
Takov rozhovor s dtmi je nutn. Dospl nkdy nut dti, aby se
omluvily, i kdy ony samy to tak nect anebo nejsou schopny se omluvit,
protoe jsou v negativnch emocch. asto s nimi ani nikdo o smyslu omluvy
nehovoil. Pro dti to pak me bt jeden z nesmyslnch poadavk dosp-
lch, ktermu je lpe vyhovt a moc se jm nezabvat. Dti se potom omlouva-
j jak na bcm pse", a vzpt vidme, e opakuj sv nevhodn chovn.
Mnoz dospl si neuvdomuj, e pokyny typu B a omluv se! nahrvaj
prv takovmto formlnm omluvm. V jednom vzkumu se zjistilo, e
dti, kter byly donuceny dosplmi, aby se druhmu dtti omluvily, si s nm
ten den u nehrly. Naopak u tch, kter vdly, co omluva znamen, upm-
n se omluvily a vidly, e jejich omluva byla pijata, probhala dal komuni-
kace jako obvykle, nkdy i lpe. Kad me udlat chybu, kdy ji ale uznme
a omluvme se, mohou se nae vztahy zlepit.
Rzn zpsoby omluvy mohou bt soust scnek, o nich jsme ji
hovoili:
Promi, neuvdomil jsem si to. Omlouvm se. Nechtl jsem se t dotknout.
A tak zpsoby, jak dt najevo, e omluvu pijmme:
Tak jo, dobr. V podku. J to beru. U o tom nemusme mluvit.
Pak je vhodn zmnit tma:
Chce kousek tatranky? A postavme te ten hrad, jo?
I tato st je dleit. Jestli nkdo na upmnou omluvu reaguje: A co
z toho mm, e se mi omlouv?, dt me zskat dojem, e omlouvat se je
nepjemn a zbyten.
Dramatizace ve kole
Dti mohou samy navrhovat tmata rznch konflikt. Ty vt je
mohou sepsat a teba ve dvojicch nebo ve skupinkch zahrt, jak to dopad
obvykle a jak by to mohlo vypadat, kdy se pouije trida j-vrok - omluva
- pijet omluvy. Scnky by mly bt krtk a nacviovat by je mly vechny
dti. Mohou se rozdlit teba do trojic: dv dti, kter pedvdj situaci,
a pozorovatel, kter poskytne zptnou vazbu. Snaz je zpotku pouvat
masky nebo paprov loutky nalepen na pejli, nakonec by se ale dti mly
nauit mluvit za sebe. K trninku tridy bychom se mli vracet tak dlouho,
dokud tyto dovednosti nepejdou do krve".
Dleitou soust scnek je reflexe: Jak jsou rozdly v provn
a v dalm chovn, pouvme-li pi een konflikt bn neefektivn postu-
py a pouvme-li j-vroky a celou tridu?
Ubv alovn i agresivity
Ze zkuenost uitel, kte absolvovali nae kurzy, vyplynulo, e ve
tdch, kde dti dovedou pouvat j-vrok, vznamn ubylo alovn. (Dti
ale mus mt jasno, jak je rozdl mezi alovnm a situac, kdy je teba
dosplmu sdlit zvanou informaci.) Ubv tak konflikt a agresivity mezi
dtmi, protoe se zlepily jejich vztahy. Uitel, msto aby plnili nevdnou
roli vyetovatele, soudce a vykonavatele trestu, vybzej dti, aby
eily konflikty mezi sebou netonm a respektujcm zpsobem:
Jenom vy dva vte, co se vlastn stalo. Zkuste si to vykat a dohodnout se tak,
aby to vyhovovalo obma. Pak mi to mete pijt ct.
Nkdy sta jen dat zprvu, zda se dti dohodly. Pokud mme pocit,
e by jedno dt mohlo situaci zneut ve svj prospch, meme si nechat
vyprvt o tom, jak se dti dohodly.
Vznam sociln npodoby a modelovn plat i pro omluvu. Tko
meme po dtech chtt, aby se nm i sob navzjem omlouvaly, kdy v situaci,
kdy by omluva byla na mst, od dosplch dnou neusly.
6. Vytven dohod a pravidel
Mnoho zbytench konflikt doma i ve kole vznik, kdy nco poadu-
jeme nhle, bez ppravy, nebo kdy to dospl poaduje na zklad sv mo-
censk pozice a jeho poadavek je tko pedvdateln. Nen divu, e dti
protestuj a sna se uniknout (Pro j, vdy jsem dnes u ndob utral!).
Rad takovch nedorozumn a konflikt se d pedejt vytvenm dohod
a pravidel. Zvlt v situacch, kter se opakuj.
Spolen vytven pravidel nen tot jako stanoven pravidel
Aby dohody a pravidla opravdu fungovaly, mus splovat zkladn
pedpoklad: jsou vytveny spolen se vemi, kterch se to tk.
Stanoven pravidel jednou stranou pro druhou, by by se zdla sebelep,
je projevem mocensk pozice se vemi riziky, kter to pin.
235
Zkladn strategi pi vytven dohod a pravidel je ji dve zmio-
van postup: popsat problm, kter chceme eit, a vyzvat ostatn
ke spoluasti na jeho een.
Otec teba ekne: Tapka potebuje aspo tikrt denn vyvenit. Jak se
o to podlme? Kdy kdo me? Zapeme si to, nebo si to budeme pamatovat?
Zsadou je dohodnout se nakonec na een pijatelnm pro vech-
ny strany. Protoe se monosti, poteby a pn zastnnch mn, je obas
poteba dohody a pravidla pezkoumat a upravit.
Jednm z innch postup, jak dojt ke kvalitn dohod, je metoda e-
en problmu spolen s dtmi v nkolika krocch s pouitm brainstormingu.'
Je uvdna jako soust pstupu Thomase Gordona nazvanho efektivnj
rodiovstv" z edestch let. Popisuj ho tak Adle Faberov a Elaine
Mazlishov v knize Jak mluvit s dtmi, aby naslouchaly, jak naslouchat d-
tem, aby mluvily". Jde ji o sloitj postup vyadujc uritou ppravu a as.
Pouvme ho k een zvanjch nebo opakujcch se problm.
een problmu pomoc brainstormingu - burzy npad"
vod: Nastnme problm a zeptme se dtte, kde a kdy bychom si
s nm o tom mohli pohovoit (te, nebo se dohodneme na konkrtnm ase).
Komunikan dovednosti, kter meme pout: popis, vzva ke spoluasti,
monost volby.
Prvn dva kroky celho postupu jet nejsou eenm problmu, ale
dleitou psychologickou ppravou obou stran. Dvme najevo, e se sna-
me pochopit druhou stranu a tot oekvme od n.
1. krok: Popeme situaci z hlediska dtte, hovome o tom, co asi
ct a potebuje (pojmenovn pocit), jak jsou asi dvody jeho chovn. Nech-
me dtti dost asu, aby o svch pocitech hovoilo, dvme najevo porozumn.
' Brainstorming - z anglickho bouen mozk". Burza npad, technika podncen tvoivho
mylen pi een konkrtnho problmu; vsledkem jsou netradin npady a een.
236
Kdy napklad matka rozdl dtem prci tak, e Maruka kadou
sobotu uklid koupelnu a Pavel v ter a v ptek vyluxuje obvk, nejde
o dnou dohodu nebo pravidlo, i kdyby to tak matka nazvala.
Pravidla jsou trvalejho charakteru a tkaj se celho spoleenstv.
Napklad pravidlo, e dme vdt, kdykoliv se zdrme a opozdme se. Doho-
dy jsou obvykle krtkodobj. Mohou se tkat vech len spoleenstv, as-
tji vak urit podskupiny nebo dvojice lid. Matka se napklad dohodne se
synem, e syn pt ti dny zajist nkup potravin, protoe matka bude kvli
msn uzvrce pichzet z prce pozdji.
237
Zkladnmi komunikanmi dovednostmi pro tuto fzi jsou empatick
reakce a popis.
2. krok: Hovome o svm pohledu na situaci, o svch pocitech
a potebch. Mluvme jednodue a upmn. Tato st m bt krtk. Komu-
nikan dovednosti: informace, j-vroky, sdlen oekvn.
Tet a pt krok pedstavuje vlastn een problmu.
3. krok: Navrhneme, e spolen vymyslme een vyhovujc obma
stranm. Pouijeme metodu brainstormingu. Postup spov v tom, e dt
i dospl vymlej nejrznj (i velmi nepravdpodobn) zpsoby een.
Prvn nvrh m ct dt. Dodrujeme dv zsady:
Vechny nvrhy se zapisuj.
dn z nich se v tto fzi nehodnot jako dobr nebo patn,
nekomentuje se, ani nesm bt v tto fzi zavren.
4. krok: Kdy u dal npady nepichzej, probereme vhody a nev-
hody kadho nvrhu. Nvrhy, kter jsou pro jednu nebo druhou stranu nepi-
jateln, se vykrtnou. Pokud by byl nkter nvrh pijateln za uritch pod-
mnek, meme si vyjasnit za jakch, a pijmeme ho.
5. krok: Pijateln nvrhy jsou zkladem pro dohodu o een probl-
mu. Spolen s dttem upesnme podrobnosti, jak zajistit dodrovn doho-
dy, ppadn jak pirozen dsledky by pineslo jej nedodrovn.
Je dleit, aby dospl nepouvali tento postup jako prostedek
k prosazovn sv vle. Pokud m bt tato metoda spn, nikdo ze zast-
nnch by neml mt pocit vtze nebo poraenho.
Dohody o rozdlen prac a povinnost
V knize Sedm nvyk vdch osobnost" popisuje S. Covey, jak si
s celou rodinou udlali podrobn soupis vech prac, kter je teba dlat. Potom se
o jednotliv koly (placen spltek za dm, krmen kojence, zalvn zahrady...)
hlsili jednotliv lenov rodiny - kdo by si co vzal na starost. Sami jsme tento
npad vyzkoueli a uvdme jej i na naich kurzech. Meme doporuit, aby
seznam byl co nejpodrobnj, aby zahrnoval teba i takov poloky, jako je sela-
pvn plastovch lahv, vasn placen pojistky a podobn. Jednm z pnos
tohoto postupu je, e se dti dovdaj, co vechno je teba zajistit k plynulmu
chodu ivota rodiny a o em by se teba jinak ani nedovdly.
Podobn seznam lze udlat i k njak konkrtn pleitosti - Vnoce,
Velikonoce, jarn klid zahrady, pprava na dovolenou, malovn, sthovn...
ada prac se d dlat ve spoluprci, dky n lze pedejt ad problm.
Dokld to nsledujc pbh.
Cel rodina se asi ti tdny ped Vnocemi sela, aby si udlala soupis, co vechno je
teba ped svtky udlat a zadit a kdo si co vezme na starost. Na peen vnoky se
pihlsila ptilet dcerka. Rodie ji nechtli odbt slovy Na to jsi pece mal, vdy to neum!
a upozornili na monost spoluprce tak, e j dali na vbr: Co z toho, co sis vybrala, zvldne
pln sama a co bys rda dlala jet s nkm? Dcerka pak upekla vnoku s maminkou.
Vykonavatel" nebo sprvce"?
S. Covey ve sv knize dle uvd, e jsou dva zpsoby, jak povit druh
njakm kolem. Prvn zpsob se d nazvat vykonavatel", druh sprvce".
U vykonavatele" nejsou dohody teba. Zadavatel kolu si po-
nechv vekerou kontrolu nad situac. Na to, co by k tomu mohla
ct druh strana, se neohl. K tomuto zpsobu se lid uchyluj, kdy
maj jen malou dvru, e druh udl vc dobe. Pokud si to radji neudlaj
sami, koluj" druh konkrtnmi, spe jednodumi pracemi. Pouv se
hlavn rozkazovac zpsob: od celkem vldnho pokynu (Hele, oplchni tch
pr hrnk!) a po rozkazy s pslunm ostrm tnem (Okamit seber ty vci
z podlahy!!!).
Poven typu vykonavatel" s sebou nese etn rizika. Dotyn
me prci odbt, protoe nect zodpovdnost - tu m pece zadavatel, kter
se ho na nic neptal. Ppadn, pokud zadavatel nen na dohled a nen tedy
kontrola", neudl prci vbec. Pro mek v se tak pleitost rozvjet adu
dovednost potebnch pro ivot - plnovat, dit sm sebe, pemlet o co
nejlep organizaci prce... Rozhodujc je zadavatel" - autorita, vi n se
meme bouit anebo poslun plnit jej pokyny.
Poven typu sprvce" dohody vyaduje. Je teba si spolen
vyjasnit, jak m vypadat vsledek. kol vynst kad den ko na odpadky" je
poven typu vykonavatel". Sprvce koe" m na starosti, aby ko nebyl
peplnn a nepchl. Jak asto se bude ko vynet, aby se splnila tato kritria,
nebo jak asto bude teba jej vymt, zle na nm. Sprvce koe" dokonce
nemus tuto prci dlat vdy sm, me udlat dal dohody s dalmi leny
rodiny (napklad si na pr dn vymnit vynen koe za zameten pedsn)
nebo me obas podat nkoho o laskavost, aby ko vynesl - je na nm,
jak si to zad.
Dohody a poven typu sprvce" sniuj poet debat na tma pro
prv j" a pro prv te" a provoz i komunikace jdou hladeji. Za touto
praktickou rovinou je vak rovina mnohem hlub a podstatnj - je to veden
k samostatnosti a zejmna k zodpovdnosti.
O vytven pravidel spolen s dtmi ve kole budeme hovoit jet
v nsledujc kapitole.
rivah
Jsou
j, loud pochva
nost dosplch; 1
ovn pi hodia
py sekundrn
neupevovalo a i
Podstatn
projevm, a n
Zkladn
skch poteb -
a poteby uzna
a uznn od drul
Bnou n
kdy pkazy a vyl
pro se toto ch
dt d pokoj'
stranu, kde prav<
n pozornosti. Oj
sobem, jak zskal
Jin pst
pozornost. Jde i
td jt kolem d
vty napsan. Do
poet drobnch
jsou zejmna po
privilegi.)
Ruku v
v rodin, aby
dt a nebyly to.
Pro
i dal vzdlv
diskuse s dtt
nicnedlm"
nosti. Neuprc
238
7. Clen pozitivn pozornost
Jsou dti, kter na sebe pipoutvaj pozornost - pedvdj se, aku-
j, loud pochvalu, aluj. m vc dt je kolem, tm vc se sna zskat pozor-
nost dosplch; toto chovn se tak vyskytuje hlavn ve kole (napklad vyru-
ovn pi hodin). Strategie, kterou zde popeme, pat spe ji mezi postu-
py sekundrn prevence, tedy prevence toho, aby se nevhodn chovn
neupevovalo a nerozrstalo.
Podstatn je vnovat co mon nejmn pozornosti nevhodnm
projevm, a naopak si vmat dtte v situacch, kdy se chov sprvn.
Zkladn pinou tohoto chovn je neuspokojen dvou zkladnch lid-
skch poteb - poteby sounleitosti (nkam patit a bt tam pijmn)
a poteby uznn (provat pocit vlastn ceny a dleitosti a zskat respekt
a uznn od druhch).
Bnou reakc dosplch bv napomnn, vytn, domlouvn, n-
kdy pkazy a vyhroovn, ale i vyhovn (No ano, m to hezk.). Dvodem,
pro se toto chovn i pesto opakuje nebo jet rozrst je, e kdy
dt d pokoj", nevmme si ho. asto radji ani nepohldneme v tu
stranu, kde prv je, jen aby n pohled nevyprovokoval dal dvku upoutv-
n pozornosti. Opakovan zkuenost dtti potvrzuje, e jedinm monm zp-
sobem, jak zskat pozornost, je zviditelovat se" nevhodnmi aktivitami.
Jin pstup znamen poskytnout takovm dtem clenou pozitivn
pozornost. Jde o to, naplnovat si zejmna poskytovn zptn vazby - ve
td jt kolem dtte a tie, jen pro nj, ct teba: Vidm, e u m prvn dv
vty napsan. Doma ho pibrat ke spolen innosti. Je to pedevm vt
poet drobnch vimnut, ne nco velkho", ale ojedinlho. (Rizikov
jsou zejmna pochvaly, hlavn ped ostatnmi dtmi, a udlovn rznch
privilegi.)
Ruku v ruce s tm by mla jt prce na rozvjen vztah ve td nebo
v rodin, aby dti zakouely pozitivn zptnou vazbu a uznn od ostatnch
dt a nebyly tolik zvisl na pozornosti dosplch.
8. innosti pro voln as dt
Pro rozvoj dtte jsou pnosem rzn organizovan zjmov innosti
i dal vzdlvn mimo kolu. Vbr tchto aktivit by ml bt pedmtem
diskuse s dttem. Pamatujme ale tak na to, e kad z ns potebuje obas
nicnedln" nebo prostor pro neorganizovan nebo neplnovan in-
nosti. Neuprejme ho ani dtem.
239
240
Prastar vchovn zkuenost k, e zamstnan dt nezlob. Osvd-
uje se mt v zsob rzn nmty na zamstnn dt a pedestt je jako
nabdku, z n si mohou vybrat. Kdy samy navrhnou dal innost, kter je
pijateln, samozejm souhlasme.
Jako prevence horkch chvilek" na veejnosti, kdy je dt vlivem okol-
nost (ekn u lkae, cesta vlakem i autobusem...) velmi omezen ve sv
aktivit a me se zat chovat nevhodn, mohou slouit rzn hry. Napklad
vymlen slov na posledn slabiku nebo psmeno pedelho, co nejvc zvat,
vc, kvtin od uritho psmenka, vymlen rm... Existuj publikace, kter
jsou zsobrnou takovch her, jako teba kniha Krtk hry pro dlouh chv-
le" od N. Gardinov a dal.
XII. kola m vt monosti, ne nabz jej tradin podoba
XII. kola m vt monosti, ne nabz
jej tradin podoba
Nkte lid pipoutj, e respektujc, partnersk nebo demokratick
pstup k dtem je mon v rodin, ale ji ne ve vt skupin dt. Souvis to
s obavou, e kdy bude mt dvacet pt dt ve td vt volnost, nebude mon
zajistit podek a vznikne chaos. Od doby, kdy vzdlvn dostalo kolektivn
podobu a vznikla kola, pouvala tato instituce pro udren kzn zejmna repre-
si. Ta je dodnes vznamnou soust koly. Avak pouh odstrann hrozeb,
trest, slib, odmn a pochval ze kolnho prosted, ani by se nahradily
nm jinm, mus nutn skonit vchovnou katastrofou.
To jin" tvo stl pe o sociln klima a dobr vztahy mezi
dtmi, spoluprce dt pi vuce a jejich spoluast na dn ve kole.
A tak udren a rozvjen vnitn motivace dt k uen a prci. Mno-
ho lid m pedstavu, e to nejde, protoe nauit dti adu znalost i dovednos-
t spotebuje ve vyuovn veker as, take cokoliv dalho by muselo jt na
kor vuky pedmt. Zkuenosti ze kol v zahrani i u ns vak ukazuj, e
to mon je. Jejich vsledky hovo ve prospch tohoto pstupu.
241
1. Na nvtv ve kole
Zkusme te popsat, jak by to mohlo vypadat ve td koly, kter
vyuila poslednch patnct let po zmn reimu k takov zmn vuky, kter
je v souladu s tm, o em peme v tto knize. Panuje v n bezpen klima,
dti a dospl se chovaj s respektem ke vem, kdo tvo koln spoleenstv.
Dti jsou pibrny ke spoluasti na een vc, kter se jich tkaj. Vsledky
koly jsou dobr, dti neodchzej na vcelet gymnzia, protoe chod do tto
koly rdy. Jejich rodie vid, e dti maj hodn poznatk a e je tak dove-
dou pouvat. Po skonen devt tdy se tm vechny dostanou na stedn
koly, na kter se hls.
Nae fiktivn nvtva bude teba v 6. td. Lavice jsou zde uspoda-
n jako stolky - vdy dv k sob a kolem dokola idle. Tda psob tuln. Je
zde vkusn vzdoba, vtinou z prac dt. Na stnch meme vidt plakty,
pipomnajc fotkami, kresbami i zpisy tdenn pobyt, kter dti podnikly
na zatku roku, aby se lpe poznaly a sily. Na dvech je zevnit pipevnn
velk balic papr a na nm je napsno nkolik pravidel. Vzadu je koberec, na
kterm zrovna sed dti v kruhu spolu s pan uitelkou.
Je pondl, prvn hodina. Pan uitelka se s dtmi navzjem zdrav.
Mme svj pravideln komunitn kruh, take pi pondlku si polome
otzku, co chceme ostatnm sdlit o naem vkendu, co jsme proili, dlali, o em
pemleli..
Podv mal kamnek kovi vedle sebe, ten zan vyprvt, ostatn
poslouchaj. Kamnek putuje po kruhu dl. Nkdo ho jen ped, nechce nic
ct, nkdo vyprv strun, nkdo vc. Cel to trv tak pt - sedm minut.
Kdy pan uitelka opt dostane kamnek, nabz dal otzku: Jak nm je,
kdy pijdeme nkam, kde to neznme? Dti si opt pedvaj kamnek
a vyjaduj se k tmatu. To nen zvoleno nhodn, pan uitelka v, e za
tden pijde do tdy nov k.
Pot se dti rozchzej ke stolkm. Pan uitelka rozdv do skupin
lsteky s koly a pipomn dtem, aby si rozdlily role - kdo bude dlat
mluvho, kdo bude asomi, kdo se bude snait, aby se vichni zapojili
a neodbhali od zadanho kolu. Dv as dvacet minut. Dti se dvaj do
prce, ve td je pracovn ruch. Uitelka pechz od jedn skupiny ke druh
a sleduje prbh prce skupiny i projevy jednotlivch dt. Vm si, e v jedn
skupin mluv jen dv dti, dal dv se skoro nedostanou ke slovu. Nezasahu-
je vak. Po uplynut doby mluv referuj, k emu jejich skupina dola, porov-
nvaj se odlinosti v een. Kad skupina m obhajovat sv vsledky. Pot
dti spolen formuluj dv nejdleitj vci, kter se nauily.
Te se jet podvme na to, jak se nm dailo spolupracovat. Kad
sm za sebe ve sv skupin bude mluvit strun o tom, nakolik se zapojil do
spolenho kolu, m pispl. Dti se zaujetm mluv, ve skupinkch je ivo.
242
Pan uitelka pokrauje: Te maj skupinky za kol dohodnout se, jak si
mysl, e splnily kol, a co by pt udlaly jinak a lpe. Po skonen debaty
mluv skupinek seznm celou tdu s tm, jak se prce daila a zda byli
vichni aktivn. Vyjde najevo i problm skupinky, kde byly aktivn pouze dv
dti. Ukzalo se, e ten, kdo ml dbt na stejnomrn zapojen vech, neuml
ct napklad: U jsme slyeli Jirku a Ivanku, te by mli k tomu jet nco ct
Robert a Lenka. Dti tak navrhnou, jak by tento problm eily pt.
Mlokdo z ns asi zail ve kole nco podobnho. Z nedostatku tchto
zkuenost vznik ada nedorozumn. Chtli bychom objasnit podstatu a smysl
toho, co pan uitelka v naem pkladu dlala.
2. Pe o sociln klima a vztahy
Zkladn podmnkou uen je pocit bezpe
V pedchzejcch kapitolch jsme se nejednou odvolvali na fungovn
naeho mozku, zejmna abychom porozumli, pro jsou neefektivn komuni-
kan styly opravdu neefektivn. Uvdli jsme, e prvnm kritriem naeho
mozku, podle nho vyhodnocuje podnty z okol, je, zda ns nco ohrouje
nebo neohrouje. Pro uen plat tot - aby mohlo bt efektivn, potebujeme
se ctit bezpen. V situaci ohroen nastupuje stresov reakce a nae
pozornost a energie se automaticky upnaj ke zdroji skutenho nebo
domnlho ohroen, nikoli k sil porozumt a osvojit si nov. Aby
nedolo k nedorozumn - hovome o situacch, kdy se nemu teprve
ume, ne o situaci, kdy ze sebe mme vydat, co jsme se u nauili. Tam
nkdy stres (pokud nen pli velk a pokud nen zmrn zpsoben druhmi
lidmi) me naopak podntit lep vkon.
V tradin kole je mnoho ohroujcch prvk. Na seminch pro uite-
le si sestavujeme seznamy toho, co vechno me dti ve kole ohroovat.
Pravideln tam bvaj poloky jako: projevy agresivity spoluk (ikana)
i uitel (ironie, vsmch, poniovn), asov stres, nejasn pravidla, nedo-
statek informac, obtn orientace v budov (mal dti), nucen do jdla ve
koln jdeln, veejn srovnvn, dvn za vzor, nejasn kritria hodnocen
ze strany uitele, katulkovn, nlepky, tresty, zkouen, znmkovn, vysvd-
en, soutiv prosted, vylennost, vyazen z kolektivu... Seznamy mly
a 65 poloek. Zejmna ikana je v poslednch letech ve kolch relnou hroz-
bou; uvd se, e na zkladn kole kad druh a tet dt bu zailo ikanu,
nebo samo ikanovalo.
243
244
Dobr vztahy jsou vznamnou soust bezpenho prosted
Kde jsou napjat i dokonce neptelsk vztahy, sotva se meme ctit
bezpen. Nelze spolhat na to, e se vztahy mezi dtmi ve td vyvinou samy
od sebe dobe. To by mohlo pravdpodobn nastat, pokud by byly vechny dti
vedeny z domova zpsobem popsanm v tto knize. Dobr vztahy jsou zaloe-
ny na dve a soudrnosti.
Dvra se vytv tam, kde mme monost poznvat jeden druhho
a nco se o nm dozvdat. Informace buduj dvru. Toho se d doshnout,
kdy uitel pravideln zaazuje do vyuovn aktivity, kter dtem umon
navzjem se poznvat. Rada z nich se d propojit s vukou. Druhou fz budo-
vn vztah mezi dtmi ve td je vytven pocitu pospolitosti, soudr-
nosti. Jestlie pro prvn fzi vytven dvry jsou potebn informace,
v tto fzi je to hledn toho, co maj vichni spolenho. Velk vznam
maj pedevm spolen zitky. koly, kter si uvdomily zsadn vznam
vytven bezpenho klimatu, podaj na zatku kolnho roku nkolikadenn
pobyty cel tdy mimo kolu prv s cuem spolenho poznvn a spolench
zitk.
Ke specifickm nstrojm budovn dobrch vztah mezi dtmi pat
pouvn metody komunitnho kruhu a vytven pravidel spolen s dtmi.
Komun itn kruh
Prce v kruhu je pi vuce vyuvna stle astji. Ne kad kruh je
ovem komunitnm kruhem, jak byl popsn ve. Nzev komunitn kruh je od
slova komunita, tedy spoleenstv.
Krom vytven soudrnosti tdy komunitn kruh tak vznamn
pispv k osobnostnmu rozvoji dt. Dti se v nm u ad socilnch
a komunikanch dovednost, pedevm naslouchn, formulaci vlastnho
nzoru, ale i respektu k nzoru druhch, vystupovn ped ostatnmi,
trplivosti...
Komunitn kruh se li od jinch forem prce v kruhu pedevm sv-
mi tymi pravidly:
1. Prvo mluvit
Prvo mluvit symbolizuje njak drobn pedmt (katan, kamnek,
mulika...), kter koluje po kruhu pot, co dospl polo otzku. Mlu-
v jen ten, kdo ho m, ostatn naslouchaj. To plat pro vechny, vetn
dosplho. Dti se tak u zvaznosti pravidel pro vechny stejn.
2. Prvo zdret se
Kdo nechce, nemus hovoit a me pedat kolujc pedmt dl. Jak-
koliv pesvdovn je neppustn. I kdyby njak dt nepromluvilo
v komunitnm kruhu teba cel rok, nelze ho k tomu vybzet. Toto
pravidlo vznamn pispv k pocitu bezpe (nemusm mluvit, kdy
nechci). Souasn u dti odolvat ntlaku skupiny (nemusm dlat to,
co ostatn).
3. Vzjemn cta, respekt
Toto pravidlo znamen, e bez hodnocen stavme nzor vedle nzoru,
nevysmvme se, nekritizujeme, ani nezpochybujeme, co kdo ekl.
I toto pravidlo je vznamn pro pocit bezpe - komunitn kruh se tak
stv bezpenm teritoriem, kde se dti u dvovat.
4. Diskrtnost
To, co bylo eeno v komunitnm kruhu, se nevyn ven. Pokud by
o tom dti chtly mluvit teba doma, tak zsadn bez uveden jmen:
Dnes jsme v komunitnm kruhu mluvili o,.., jedna holka kala, e...,
jeden kluk zase kal, e...
Aby komunitn kruh plnil dobe svou funkci, je velmi dleit vnovat
pozornost pprav a formulaci otzek. Zkladnm pravidlem pro kladen
otzek je formulovat je na obecn rovni, ve 3. osob jednotnho
nebo mnonho sla nebo v 1. osob mnonho sla. Otzky se mohou
tkat udlost a zitk, uvdomovn si, co tak obvykle ctme v uritch
situacch a co v nich meme dlat. Dle se me hovoit o chovn a posto-
jch lid, o motivech uritho chovn. Napklad: Jak je nm, kdy ns nkdo
poniuje? Jak to je, kdy si nekme kestnmi jmny, ale pjmenm nebo
pezdvkou, o kterou nestojme? Co meme dlat, kdy se s nkm pohd-
me a chceme se zase udobit? Jak se chov lovk, kter nm naslouch? Co
znamen slovo respekt? Pro lid nkdy pouvaj sprost slova?...*
Komunitn kruh by se ml zaazovat pravideln, to je alespo jednou
nebo dvakrt tdn (v matesk kole se dlv i kad den). Zsadn by se
neml pouvat na pm een konflikt! Odporuje to jeho zkladn-
mu posln vytvet pocit bezpe, sounleitosti a dvry. Pokud se ve
td vyskytne konflikt, je teba eit ho pmo s tmi, kterch se to tk,
anebo v ppad, e se problm tk vce dt, nepmo na obecn rovni
ve skupinch.
dn dt by nemlo zat v komunitnm kruhu odmtnut a pocit, e
je druhmi souzeno". Dti by do nj pak u nechodily s takovou dvrou,
a tm bychom se pipravili o monost vyut adu pozitiv, kter tato metoda
pin.
Dalmi metodami prce v kruhu me bt diskusn kruh nebo uebn
kruh. V tchto ppadech ji ale nejde o komunitn kruh, nekoluje dn
Inspiraci k otzkm do komunitnho kruhu lze najt napklad v knize Z. imanovskho
a A. Tich Lidov psniky a hry s nimi". Nabzen nmty je vak teba peformulovat tak,
aby se otzky neobracely pmo na dti (ty, vy), ale aby byly poloeny v prvn nebo tet osob
mnonho sla.
245
2 4 6
pedmt a uitel m vtinou aktivnj roli ne v komunitnm kruhu (nap-
klad moderuje diskusi).
Vytven pravidel spolen s dtmi
Pravidla prostupuj cel n ivot - pedstavuj zkladn mechanismus,
jak t ve skupin, pedstavuj bezpe, d, stabilitu, umouj pedvdat dn
kolem ns. Jejich nedodrovn ns zlob a komplikuje ivot i vztahy. Zkladnm
pedpokladem toho, e lenov spoleenstv pevezmou zodpovdnost za do-
drovn pravidel, je jejich vytven spolen s tmi, kterch se tkaj.
V na ukzce jsme popisovali, e na dvech tdy jsou zevnit pipev-
nna vrazn napsan pravidla souit. Nen jich moc. Me tam bt nap-
klad napsno:
Budeme se snait:
naslouchat si
chovat se k sob kamardsky a ohledupln
eit problmy v klidu
Kolem kadho pravidla je nalepeno hodn lstek, kter ble vyme-
zuj, co to vlastn znamen (nechme druhho domluvit, dvme se do o,
kdy spolu mluvme, nestrkme se, nepedbhme se v jdeln, kme prosm
a dkuji, omluvme se, kdy udlme nco nesprvn...). Vytven pravidel
zaalo toti nejdv tm, e dti sepsaly velk mnostv co nejkonkrtnjch
odpovd na otzku: Jak bychom se k sob mli v na td chovat, aby
se nm tu dobe ilo a pracovalo? Teprve potom dti s pomoc pan
uitelky dosply ke svm tem pravidlm. Ta jsou formulovna pozitivn,
vyjaduj douc chovn, nikoliv zkazy.
Neznamen to, e by uitel nemohl dtem pedstavit pravidla u
znm a osvden, o nich je pesvden, e pispj ke kvalitnm vztahm
a souit ve td. V tom ppad je ale nutn o nich diskutovat, doshnout
jejich porozumn rznmi zitkovmi metodami (nikoliv vkladem a vy-
svtlovnm!) a pouvat dal postupy vedouc k jejich zvnitnn. Je to tedy
cesta pes smysluplnost. Jeden velmi dobr soubor zkladnch pravidel sou-
it najdeme v knize S. Kovalikov Integrovan tematick vuka". Je jich
pt: aktivn naslouchn, vzjemn cta, dvryhodnost, pravdivost
a osobn optimum (ve smyslu dt innosti i chovn to nejlep, eho jsme
za danch podmnek schopni).
Kdy si na seminch ozejmujeme zsady tvorby pravidel spolen
s dtmi, asto zaznv domnnka, e souasn s pravidly by mly bt stano-
veny i sankce za jejich poruovn. Je v zjmu vech, aby nikdo z dt ve
td neml pocity selhvn. Zkladn strategi pi poruovn pravidel je
ta, kterou jsme popsali v kapitole o alternativch k trestn: Dti, dohodli jsme
se na tchto pravidlech. Jirko, pravidlo slo tyi. (Informace.) Zd se, e ve td
njak vzne naslouchn. Co s tm udlme? (Spoluast dt pi een probl-
mu.) Ke slovu by se vak mly dostat tak postupy z kapitoly o oceovn -
vmat si dodrovn pravidel a oceovat je: Myslm, e se nm dnes opravdu
dailo dit se pravidlem spoluprce. Pipomnn pravidel a oceovn
jejich dodrovn je zleitost vech, nejen uitele.
Rozvoj socilnch a komunikanch dovednost
Dobr souit ve td, stejn tak jako pibrn dt ke spoluasti
a kooperativn vuka, se neobejdou bez socilnch dovednost. Nkter z nich
je teba rozvjet pednostn. Dovednost, kter by mla bt na prvnm mst, je
naslouchn (vstinji aktivn naslouchn). Dti si navzjem neumj moc
naslouchat, ze zatku to bv velkm problmem i v komunitnm kruhu.
Ncvik zan vyvozenm pojmu (co to je, podle eho zjistme, e nm
nkdo naslouch i nenaslouch, jak se pitom ctme). Pokrauje pes uvdo-
mn vznamu (pro stoj za to naslouchat, co se v na td zmn, kdy si
budeme umt naslouchat), rzn hry a aktivity, kter naslouchn procviuj,
a po neustlou zptnou vazbu (Te jsem vidla, e jsi Ev naslouchala.).
V kapitole o rizicch pochval a odmn jsme popsali jako uitenou komu-
nikan dovednost souhrnn pojmenovn chovn. To je velmi dobe pouiteln
ve td v situacch, kdy si s dtmi vyjasnme njakou dovednost a sname se ji
vdom uit (teba vytrvalost, ohleduplnost, spoluprce a dal).
Pi zatcch kooperativn vuky je mon spolen s ky vypracovat
kartotky vhodnch vrok, ktermi budou pijmat nebo odmtat nvrhy,
pobzet k pokraovn v prci, ztiovat pli hlunou diskusi, navracet zpt
k kolu, kdy se e sto jinam, dlit se o jednotliv sti kolu atd.
Velmi prospn je vyuit metod dramatick vchovy. I uitel,
kte nemaj hlub znalosti tchto metod, mohou pi rozvoji socilnch doved-
nost dt spn zaazovat miniscnky. V nich se mohou pehrvat nejen
rzn alternativy een konfliktu, ale tak vyjadovat rzn hly pohledu na
stejnou vc a podobn.
Nkter postupy pro rozvjen socilnch a komunikanch dovednost
jsme uvedli v pedchzejc kapitole - parafrzovn, pouvn j-vrok, omluva
i pijet omluvy, vyjden pn a oekvn pozitivnm zpsobem. Prv tm,
e pracuje s vt skupinou dt, m kola mimodnou pleitost tyto doved-
nosti kultivovat.
247
3. Spoluast a spoluprce
Spoluast dt na rozhodovn o vcech, kter se jich tkaj
Hodn konflikt ve kole pramen z toho, e se dti bou proti mocen-
skmu modelu, jeho vraznm znakem je rozhodovn o druhch bez zjmu
o jejich nzory. Spoluast dt zan ji tm, e dostvaj na vbr. Zname-
n to ale tak dvat jim prostor, aby mohly vyjadovat sv nvrhy vude,
kde je to mon: napklad jak by se dalo nauit a ve skutenm ivot pout
njak uivo, jak domc koly by dti rdy dlaly, jak by si pedstavovaly
trven pestvek, kam by chtly jet na koln vlet...
Autoritativn pstup nepipout diskusi. Pro demokratick a respektu-
jc pstup znamen diskuse jeden z nepostradatelnch nstroj. Kdy vak jde
o vt skupinu, vyaduje diskuse veden. Zkladem moderovan skupinov
diskuse jsou men skupiny - obvykle t- a ptilenn. Tento postup je
mon pout jak ve td s dtmi, tak s dosplmi. Vhodn je pro rodiovsk
schzky i pro diskuse v uitelskm sboru, kdy je teba prodiskutovat napklad
porozumn rznm pojmm (co je a co nen trest, co znamen pojem autorita,
kze, pravidla, hodnocen...).
Otzka, o n se ve skupinch v jasn vymezenm ase diskutuje, se
me tkat stanoviska, definovn pojmu, nalezen nkolika alternativnch
nvrh na een, porovnn vhod a rizik neho a podobn. Po uplynut
asu prezentuje mluv skupiny, k emu skupina dola. Podle okolnost se to,
co prezentuj jednotliv skupiny, zapisuje (na tabuli, na balic papr), ppadn
si modertor jen dl poznmky a shrne vsledek.
Prce ve skupinch me pokraovat dalmi koly - teba shodnout
se na vslednm een, na poad t nejdleitjch nzor, shodnout se, co
z nzor druhch skupin je pro skupinu pijateln a co nikoliv (ppadn za
jakch podmnek, okolnost by se dalo s nm souhlasit).
Vhodou takto veden diskuse je aktivita vech, zejmna se nepich-
z o dn podnty, npady, jak tomu asto bv u diskus v plnu. Diskusi
mohou moderovat i ci sami, pokud ji znaj postup.
Dal oblast je pibrn dt k een konflikt ve td. To je
vznamn zmna, protoe uitel maj pomrn hluboce vitou pedstavu, e
je jejich povinnost eit vechny pestupky dt i konflikty mezi nimi. Jednu
z metod jsme u zmiovali - je to vracen konflikt k een tm dtem,
kterch se to tk. Podmnkou spnosti tohoto postupu je, aby dti mly
urit komunikan dovednost (umly napklad pouvat j-vroky - viz kapi-
tolu o prevenci). Jinou metodou, kterou jsme popsali v te kapitole, je metoda
een problm pomoc brainstormingu.
248
249
Vznamnou pomoc pi een konflikt poskytuje komunitn kruh,
v nm lze o njakm problmu hovoit na obecn rovni (ani bychom
kohokoliv jmenovali!) z hlediska emoc (Jak je dtem, kdy chtj pracovat
a nkdo je pouchuje a velijak ru?), pin (Pro nkdo ru ostatn pi prci?)
i monch een (Co meme dlat pro to, abychom si lpe naslouchali?).
Princip spoluasti dt me uiteli tak ulevit pi een docela as-
tch situac, v nich jde o uplatnn individulnho pstupu k nkterm -
km. Jde o situace, kdy se uitel sna poskytnout nktermu dtti to, co
skuten potebuje, co se ale li od poteb ostatnch. Me to bt poskytnut
delho asu temperamentov pomalejmu dtti, vt benevolence v hodnocen
dtte s poruchou ten a psan, vc pozornosti dtti, kter ji potebuje, anebo
naopak pehlen provokac u dtte, kter jen testuje" reakce uitele. Bnm
postupem v tchto situacch je, e uitel o problmu ped tdou nemluv, anebo
- v lepm ppad - vysvtl dtem, pro se k uritmu dtti chov odlin.
Jde vak stle o jednostrann a ne pli inn een z pozice autority. Dti si
vhody" dvan jen nemnohm dost hldaj. Jestlie bude uitel pouvat stra-
tegii spoluasti dt na een problm, vyvine se situace mnohem lpe.
Vstinou ilustraci tohoto pstupu jsme nali v knize S. Sarasona Pedvdatel-
n selhn kolsk reformy". Autor v n popisuje tuto phodu:
Nedlouho po zatku kolnho roku navtvil jednu prvn tdu. V prbhu hodiny si
viml dvtka, kter bylo smutn a nakonec vstalo a lo k pan uitelce, aby ho pochovala. Ta
sice jemn, ale pevn dovedla dvtko zpt do lavice a vysvtlila mu, e mus dlat to, co
ostatn, a e maminka si pro nj po vyuovn urit pijde. O pestvce se autor zeptal
uitelky, zda u se to stalo i pedtm. Odvtila, e ano. A pochovala jste ji? zeptal se v domnn,
e snad jeho ptomnost zpsobila, e uitelka tentokrt dvtko nepochovala. Udiven odpo-
vdla, e nikoliv. Na jeho dal otzku, pro to neudlala, jet udivenji odpovdla, e to
pece nejde, e jsou ve kole a e by to pak chtly vechny dti. Tet otzka autora:
A zeptala jste se jich? je vlastn klovou v celm pbhu: Vm, e kdybyste dtem ekla, e
tto dvce se moc stsk po mamince a e by j te pomohlo, kdybyste ji pochovala, a zeptala se
dt, zda to mte udlat, ekly by, e ano. A kdybyste dodala, e jste ochotna pochovat kohokoliv
dalho, komu se moc stsk po mamince, pihlsily by se dv ti dal dti.
Spoluprce dt pi uen - kooperativn vuka
Vklad - procvien - zkouen. Takovou kolu zaila asi naprost vtina
souasnch rodi. Ve td je ticho, po vtinu asu je aktivn uitel, ci se
dostanou ke slovu hlavn pi zkouen. Kooperativn vuka stav naopak na
aktivit dt, kter pracuj v malch skupinkch (vtinou dvou- a ptilen-
nch). Kdy jsme pi uen aktivn, zapamatujeme si dlouhodob rozhodn vce.
Kooperativn vuka m sv postupy - jak vytvet skupinky, na jak
dlouho, jak koly zadvat, jak ji hodnotit. Tko se bude dait tam, kde
se pedtm nepracovalo na dobrch vztazch v cel td. Nelze jen tak
posadit dti do skupinek a oekvat, e budou spn spolupracovat. Krom
toho, e aktivn uen je trvalej, dti si v kooperativnch skupinkch rozvjej
adu komunikanch a socilnch dovednost. Pokud se maj dti nauit uit se
(je to jedna ze esti klovch kompetenc v Rmcovm vzdlvacm progra-
mu), pak jednou z podstatnch metod je reflexe procesu uen. Dti si pi
n uvdomuj nejen k jakmu vsledku doly, co se nauily, ale tak, jak
k tomu doly, co se dlo v prbhu prce, jak postupovaly a pro, co z toho
povauj za dobr postup, jak pt prci zorganizovat lpe. Je to velmi
dleit innost, na kterou je teba po skonen kolu vyhradit as!
V tradin vuce se uitel sousted na instrukci, jak se m dan innost
dlat, na intervenci v ppad, e zaregistruje u ka chybu, a na zhodnocen
vsledku. Sloka sledovn a uvdomovn si prbhu uen dtmi tam chyb.
Dovednost spolupracovat je stle astjm poadavkem na trhu prce
a mnoho firem vydv velk penze na kolen svch zamstnanc v tmov
prci. V tchto souvislostech nm bude vznam kooperativn vuky zejm
jet vce. Ve td se zvldnutou kooperativn vukou me vzjemn spolu-
prce dt pi uen vyplovat a 80 % asu.
4. Udren a rozvjen vnitn motivace dt k uen a prci
Znovu 3 S vnitn motivace
Pirozen, oboustrann uspokojujc a souasn efektivn zpsob v-
chovy nejmench dt vychz z pozorovn jejich aktivity a z nabdky podnt
a innost, kter jsou v souladu s jejich aktulnm zjmem. Takto jsme se nauili
(a dokonale!) chodit, mluvit, zachzet s pedmty bn denn poteby, osvojili si
zkladn kulturn zvyklosti a sociln dovednosti. S nstupem do koly se nhle
vechno mn. Pirozen aktivita dtte je povaovna za mncennou ve srovn-
n s tm, co naplnuje a vymysl uitel. Dleitj ne aktivita dtte je aktivita
uitele. Souvis to se zkladnm postojem nerespektu k dtem, by dvanm naje-
vo laskavm a vldnm zpsobem: dti nevd, co je pro n dobr, kdeto uitel
ano. Uitel, kter pevzal uen dt do svch rukou, strukturuje uen tak, aby si
zajistil pehled a kontrolu: vechny dti se u ve stejnou chvli stejnou vc stej-
nm zpsobem, mluv jen ten, kdo je vyzvn. Tento zpsob vak vede k tomu, e
nad svm uenm ztrcej kontrolu dti - jednak proto, e se zanou spolhat na
autoritu uitele, jednak proto, e se zpsob vuky pizpsoben uiteli zane vce
i mn mjet s tm, co vyhovuje jim.
V kapitole o motivaci byla e o tech S a jednom Z vnitn motiva-
ce, ktermi jsou: smysluplnost, svobodn volba, spoluprce a zptn
vazba. Uen z hlediska dt asto postrd smysluplnost. Tak uitel na
seminch nezdka ventilovali svou nespokojenost s osnovami, sami byli na
rozpacch o vznamu nkterho uiva i o jeho pimenosti vku. Rmcov
vzdlvac program, kter je zakotven v novm kolskm zkon platnm od
250
251
1. 1. 2005, otevr nyn uitelm velk monosti v zaazen i nezaazen
uritho uiva. Souasn od nich bude dat, aby zvaovali smysluplnost ui-
va z hlediska klovch kompetenc.
Jednm z konkrtnch nstroj, kter pispv k udren vnitn moti-
vace k uen, je metoda Co vme a co bychom jet chtli vdt o...".
Dti tak mohou bt u od zatku prce na njakm tmatu aktivn. Krom
toho kola u dvno nem monopol na informace, a sdlovat dtem znm
vci ke smysluplnosti uen nepispv. Na zatku novho uebnho tmatu
dti nejprve ve dvojicch nebo ve skupinkch odpovdaj na tyto dv otzky.
Kdy se tma ukon, ov si, zda dostaly odpov na vechny sv otzky,
a tak si zrekapituluj, co novho se dozvdly.
Tradin vuka vtinou zan vysvtlovnm novch pojm a teprve
potom (nkdy ani to ne) se uvdj konkrtn pklady. innj je opan
pstup - nejdv zitek, potom pojem. Nejdv experimenty s pedmty ve
vod, potom Archimedv zkon. Nejdv zitek s pocity pi shazovn i odm-
tn (hran rol, dramatizace, literrn ukzky), potom vyvozen pravidla cty.
Ke smysluplnosti uiva pispv vrazn jeho propojen s realitou za
branami koly. Uen by mlo v mnohem vt me probhat v prosted sku-
tenho svta - prodnho i socilnho. Tot plat pro domc koly - ty by
se mly vc zamit na zjiovn reli v bezprostednm okol dtte ne na
vypracovvn cvien z uebnice.
Nesoutiv prosted
Jestlie dobr vztahy mezi dtmi jsou nutnou (by ne jedinou) podmn-
kou bezpenho klimatu, souten je silou psobc pmo v opanm smru.
Ume se mnohem vce z relnho ivota ne ze slov. Kdy budou dti slyet
slova o dleitosti ptelskch vztah, ale souasn budou zavat situace
zmrn dosplmi pipraven tak, aby se stavly navzjem proti sob, tak se
samozejm budou uit jinmu vidn druhho, ne bychom si pli. Nau se
vidt v nm potencilnho soupee, pekku sv vhry, a nikoliv spolupra-
covnka (nanejv tak spolubojovnka). Takov postoj bude ovlivovat dal
chovn.
Sout rozumme takov uspodn situace, v n zisk jednoho je
nutn spojen se ztrtou druhho (ppadn vech ostatnch zastnnch).
Prvn msta jsou jen jedna, odmna pat vtzi. izen" dosplch, kterm je
lto poraench, take odmnu dostanou krom vtze i vichni ostatn, nic
nemn na kodlivosti tohoto uspodn. Odmnou je i zven prestie slovy:
Pot nejlpe ze vech. Nejlpe si vedl... V situaci souten vtz i poraen
prost vd, kdo byl ten nejlep", a dodatek: Ale vy vichni jste byli moc
ikovn, jen sniuje autoritu dosplch a u dti nedvovat jim, protoe
svvoln poruuj pravidla (by patn). Jestlie uspodme situaci ve smyslu
soute, nen u psychologicky niku dnmi zmkovacmi" opatenmi.
Soute pedstavuj znan riziko pro morln vvoj dt (uvdli
jsme to ji v kapitole o odmnch) - napklad podvody a pokozovn soupe-
, kter uniknou pozornosti uitele. Ostatn dti, kter to sice samy nedlaj,
ale jsou toho svdky, se dostvaj do morln velmi nron situace - ct
nebo nect tuto skutenost dosplmu? Me dojt k penosu nepoctivho
chovn do dalch situac, kdy jde ji o smysluplnou konkurenci (vbr nejlep-
ho projektu, vbr zstupce skupiny na dleit jednn, konkurzy na vedou-
c msta...).
Sout odnauuje dti dlat vci naplno", akoliv obecn pesvde-
n je, e sout u vydat ze sebe vechno". Je to jednak rozdlenm pozornosti -
st pozornosti je zamena proti ostatnm lidem, a jen st na innost samot-
nou. Tak tvoivost je omezena, zamen je zeno jen na splnn kolu.
Je zajmav pomit si soute ve kole opt temi S a jednm Z vnitn
motivace. Smysluplnost sout je na povenou, protoe prvotnm clem sou-
te nen nauit se nco novho a udlat vci co nejlpe, ale zvtzit nad
druhmi. Soute se naopak pouvaj jako nhraka tam, kde smysluplnost
chyb. Soute neobsahuj spoluprci (spoluprce skupiny pi souti s jinou
skupinou nen pravou spoluprac) ani svobodnou volbu (vbr). Dospl maj
monost volby, zda se sout chtj zastnit, dti pi vuce nikoliv. I kdy
uitel ekne, e kdo nechce, nemus soutit, sociln tlak (napklad nevypa-
dat jako zbablec) je velk. Vtinou i zptn vazba bv (pokud vbec njak
je) dost chud. Skutenost, e momentln vkon je lep nebo hor ne
u druhch, nedv zptnou vazbu vyuitelnou pro dal uen.
Souten souvis se zsknm uznn, spchu, tedy s uspokojenm
jedn ze zkladnch poteb. Zejmna men dti proto na vzvu k souti
obvykle reaguj kladn. Brzy vak vtina dt zjist, e vtzstv je dopno
jen nemnohm. Nen pravda, e kad dt me bt v nem nejlep ze
vech. Vtina dt nikdy nevyhrv a nkter dti jsou vdy v roli porae-
nch - a se to tk vkon mylenkovch nebo tlesnch. Nzor, e vechny
dti rdy sout, je myln. Je to vidt u starch dt, kter u soute
odmtaj, protoe vd, e nemaj anci, nebo naopak nechtj bt v roli vy-
zdvihovanch, kterm se ti poraen mohou mstt.
Pokud dti soute ve kole vtaj (opt se to tk sp mench dt), je
to dno hlavn tm, e soute ve vyuovn pedstavuj oiven - pohybem,
emocionlnm vzruenm. Setkali jsme se ji s mnoha uiteli, kte, inspirovni
diskus o kodlivosti sout, zaali petvet soutiv hry a aktivity na koope-
rativn, piem zachovali pozitivn doprovody sout - pohyb, zbavu, napt.
Mezi dvody obhajovn sout pat pedstava, e svt je soutiv
a my jako odpovdn vychovatele musme dti na soute, na pijet vhry
i prohry, pipravit. Umt pijmout nespch zvis na jinch faktorech ne na
tom, zda dt v dtstv absolvuje dostaten poet sout. Dobr sebecta, pim-
en sebevdom, realistick pedstava o vlastnch schopnostech, pednostech
i slabinch, zdrav sebedvra... - to vechno pomh obstt v dosplosti
v situacch skuten konkurence. Tyto osobnostn kvality se vak nezskvaj
v atmosfe soutivosti, strachu z nespchu. Cesta k pekonvn pek-
ek v ivot nevede pes vhry a prohry v soutch, ale pes budovn
sebecty. Krom toho pedstava o vudyptomn soutivosti v ivot je
myln. Pinejmenm stejn se na fungovn lidskch vztah i cel spolenos-
ti podl spoluprce.
Soutiv prosted je pekkou uen, protoe pedstavuje
ohroen, kter tlum innost mozkov kry. Dti mohou hrt ve svm volnm
ase soutiv hry, pokud o n stoj a je to jejich volba, z vyuovn by se ale
soute mly vylouit.
K tomu, aby dti vdly, kdo je v em dobr a co um, jak mohou
ostatnm pispt i pomoci, nen teba veejnho srovnvn (vetn znmko-
vn), nen teba organizovat soute a vyhlaovat vtze. Dti jsou dob
pozorovatel. Spoluprce ve skupin pi kooperativnm vyuovn nebo v jinch
situacch a dle pehldky a vstavy vech prac jsou velmi dobrou pleitost
srovnvat sv schopnosti se schopnostmi jinch bez vysoce ohroujcho veej-
nho srovnvn.
Soute jsou tak vnou pekkou pro ty uitele, kte se
sna zavdt kooperativn vuku. Pokud budou ve td uitelem souas-
n udrovny soutiv prvky, pak dti nepjdou s plnm nasazenm do
kooperace. Budou sp kopat kad za sebe", protoe si nebudou jisty, zda to,
co vnovaly ve prospch prce skupiny, jim nebude njakm zpsobem chybt
pro jejich spch v souti.
Hodnocen
Vichni uitel, kte se vydali cestou modernho pstupu k vyuovn,
si velice rychle uvdomili, jak obrovskou pekkou je tradin znmkovn.
A snaili se tuto oblast zmnit tak. Prvn pokusy smovaly k slovnmu
hodnocen. Nebylo dost zkuenost, zpotku ve probhalo systmem poku-
s a omyl, nkte uitel byli intuitivn schopni napsat dobr slovn hodno-
cen, byla vak i takov, kter ublila vc ne znmky, protoe pouvala
vlastn nlepkovn (snaiv, nepozorn, kamardsk, nedbal...), srovnvn
(Pat k nejlepm ve td, pat k prmru...) a tak pochvaly (Letos jsi mi
udlala velkou radost, jak jsi se pustila do nsobilky...). Pro slovn hodnocen
plat nkolik zsad:
mlo by bt pedevm popisem toho, co dt zvldlo (co um spo-
lehliv, co zatm jen teba s dopomoc) a na em se bude pracovat dl
mlo by to bt sdlen dtti, nikoli o dtti - tedy vlastn dopis
v 2. osob (Tv ten je zatm pomalej, ale rozum dobe tomu, co te.)
nemlo by obsahovat dn vyjden tkajc se osobnosti dtte
2 5 3
Plohou k slovnmu hodnocen me bt strun pehled toho, co se
ve td v danm obdob probralo, aby bylo mon porovnat to, co dt zvld-
lo, se vzdlvac nabdkou. (Takov pehled je tent pro vechny dti.)
V novm kolskm zkon je ji slovn hodnocen v zkladn kole zakotveno
jako rovnocenn alternativa ke znmkm.
Dalm zpsobem hodnocen je portfolio, to znamen krabice nebo
desky (anon), kde se shromauj doklady o pokrocch dtte. Jsou to jednak
prce dtte (psemn, vtvarn, fotografie...), jednak zznamy od uitele,
kter maj formu konkrtnho popisu, co dt do uritho dne zvldlo (nap-
klad: 25. 1. - u spolehliv um rozliovat tvrd a mkk slabiky). To, co se do
portfolia zaad, by mlo ovlivovat pedevm dt - posiluje to jeho odpovd-
nost za vlastn uen.
V nkterch kolch pouvaj tdenn plny, kde m kad dt pedem
uvedeno, co se v kterm pedmtu bude uit. Na konci tdne si samo zhodnot,
zda mu dan uivo jde nebo v nm m jet pote. Jeho sebehodnocen uitelka
potvrd, nebo vedle nj nape svj nzor. Tdenn plny mohou bt soust
portfolia. Jsou tak informac pro rodie - mnohem kvalitnj ne znmka.
Znmka bv pro mnoh rodie jen signlem, zda uen dtte potebuje i ne-
potebuje njak zsah z jejich strany (jednika, dvojka - nemusm se starat,
tyka a ptka - pitvrdit, vyvinout ntlak na dt). Tdenn plny jsou pro ty
rodie, kter opravdu zajm vvoj jejich dtte, mimodnou pleitost bt mno-
hem vc v obraze" o tom, co se u a co prov jejich dt ve kole.
Sebehodnocen m pro rozvoj skuten nezvisl osobnosti velk
vznam. Vst k sebehodnocen znamen ptt se vdy nejdv dtte, co si
o danm vsledku mysl, zda je s nm spokojeno, zda si mysl, e odvedlo tak
dobrou prci, jak to za danch okolnost lo nejlpe, a teprve potom sdlit
svj pohled. K by vechny dti dostaly anci zbavit se zvislosti na znm-
kovn, jak to dosvduje vrok jednoho dtte z Montessori koly: J to umm.
J nepotebuji jedniku.
Znovu pipomnme zkladn charakteristiku zptn vazby - je to
informace o prbhu nebo vsledku innost nebo chovn, nikoliv hodnoce-
n osoby, a je sdlovna bez citovho zabarven. Bohat a pokud mono oka-
mit zptn vazba je nepostradatelnou soust kvalitnho uen. Ocenn
a povzbuzen k uen samozejm tak pat, ale jeho etnost je mnohem
men ne etnost zptn vazby. Pi uen by mly pln vymizet pochvaly,
veejn srovnvn a dvn za vzor. Vystavovat by se mly vechny prce,
nejen ty nejlep".
254
2 5 5
Dal zmnou je pstup k chybm. V souvislosti s tm meme rozli-
it dva typy uen:
1. O zkladnm principu uen, kter smuje k automatizaci, jsme
ji hovoili v kapitole o prevenci. Zdrazovali jsme, e osvojen urit
dovednosti se doshne tm dve, m vce sprvnch opakovn dt
(nebo dospl) provede. Zsadou tedy je nepipustit chybu. Pokud pi
ncviku zkladnch dovednost stn a odtn, nsobilky, nkterch
mluvnickch jev (vyjmenovan slova, tvrd a mkk slabiky) a v dalch
podobnch situacch dt nev, jak je sprvn odpov, nemlo by hdat,
ale ct nevm" - a dostat sprvnou odpov. Tot by mlo platit i pro
psemn prce: matematick provrky, diktty (vynechat slabiku nebo slovo,
kdy si k nen jist, a okamit po skonen dostat odpov nebo si ji
vyhledat) a podobn. Uen smujc k automatizaci je samozejm i v dal-
ch pedmtech, nejen v matematice a etin. V naukovch pedmtech je
ada pamtnch sloek, tak tlesn vchova obsahuje ncvik a k zautomati-
zovn. Chyby a oddlen zptn vazba u tohoto typu uen jen zbyten
prodluuj jeho dobu.
2. Jin je to s chybami logickho rzu. 0 tch kme, e jsou sou-
st uen, a kdy se vyskytnou, role uitele se mn. Zatmco v tradin
vuce uitel okamit zasahuje, kdykoliv zpozoruje chybu, nyn nechv prci
dt volnj prbh, aby - zejmna pi kooperativn vuce - umly samy
rozpoznat nesprvnost njakho postupu a vyvodit z toho zvry.
5. kola vzdlv i vychovv
Pro rozvoj ady kompetenc je zapoteb pravideln a dlouhodob styk
s vrstevnky a dalmi lidmi. Nechceme samozejm opomjet zkladn vliv
rodiny, dnen dti ale nezdka vyrstaj jako jedinci nebo s jednm souro-
zencem, asto v nepln rodin. V me a kvalit jejich dalch kontakt jsou
velk rozdly. Pro ivot se potebujeme nauit domluvit, vychzet a spolu-
pracovat s nejrznjmi lidmi - nejen s tmi blzkmi a s pteli, ale i s lidmi,
kte se od ns odliuj co do schopnost, chovn, zvyk, temperamentu,
zjm... a s nimi si teba pln nepadneme do oka". Idelnm prostedm,
kde se to dti mohou uit, je pirozen vrstevnick skupina ve kole.
kola je v dnenm informanm svt" ji do znan mry nahraditel-
n ve sv vzdlvac funkci, protoe postupn pestala bt jedinm iroce
dostupnm zdrojem informac, jak tomu bylo dve. Naopak ale nesmrn
vzrostla jej socializan funkce. Jestlie rozvoj socilnch, komunikanch
nebo pracovnch dovednost v rodin nar na urit hranice a jestlie dal
rozvoj tchto dovednost neumon dtem ani kola, v n trv podstatnou st
svho dtstv a mld, ada z nich si tento nedostatek ponese dle do ivota.
Dalo by se ci, e kad dospl lovk m dv profese - svoji odbor-
nost a tak profesi lidskou", kter jde nap vemi odbornostmi. kola by
mla peovat o oboj. Mla by poloit zklad veobecnho vzdln, na
n bude pozdji navazovat vzdlvn odborn. A souasn rozvjet
a kultivovat nai schopnost t v souladu sami se sebou, s druhmi
lidmi, prodou i svtem vc.
256
XIII. Vchova k poslunosti je rizikem pro demokracii
XIII. Vchova k poslunosti je rizikem
pro demokracii
Vchova dt v rodinch, jejich vzdlvn ve kole a dn ve spolenosti
jsou spojit ndoby. Nechceme se zde zabvat znmmi souvislostmi mezi rovn
rodinnho a socilnho prosted a vskytem sociln patologickch jev. Chceme
poukzat na to, e nebezpem pro demokratickou spolenost mohou bt tak dti
veden k poslunosti, by vyrstaj v podntnm a lskyplnm prosted. Z nich
se mohou stt poslun oban se vemi riziky, kter to pin.
Napklad v analzch pin vzniku a rozshl veejn podpory faismu
a nacismu v Nmecku se mluv o jednom podstatnm faktoru, kter k tomu
pispl - byla jm velice psn autoritativn vchova v rodin i ve kole, vchova,
kde poslunost byla chpna jako ctnost. Mnoho pozdjch tyran mlo za sebou
dtstv s despotickmi otci. Dva z nejhorch dikttor 20. stolet - Hitler a Stalin
- zaili krutou vchovu s tlesnmi tresty a poniovnm."
V prvn kapitole jsme oznaili partnersk vztah a jeho protipl - mo-
censk pstup - jako vchodiska pro demokratick, respektive autoritativn
' vcarsk psychoanalytika Alice Millerov (2001) v tto souvislosti mluv o tom, e komu se
dostalo krut a poniujc vchovy, ten se nau krutost obdivovat.
257
Autoritativn styl X X Anarchie, voln vchova
1. Ti typy vchovy
Existuj ti zkladn monosti uspodn njak spolenosti (mme na
mysli cel nrody nebo obyvatelstvo velkch zemnch celk): autoritativn
model (diktatura rznho typu, totalita, monarchie), anarchie (to, co meme
pozorovat, jsou spe tendence k anarchii, ned se hovoit o anarchickm mode-
lu) a demokratick model. Tyt monosti uspodn existuj i v ivot
mench skupin - v rodinch, kolch, firmch... My se vzhledem k tmatu
knihy budeme zabvat tmito modely nebo styly ve vchov dt. Obdobou
anarchie je ve vchov voln, permisivn nebo laissez-faire vchova (z francouz-
tiny - nechat bt").
Lid dost asto hledaj demokracii nkde na pli cesty mezi autorita-
tivnm stylem a anarchi. Nenapadne je, e je to nco jinho, tet cesta".
- Doplnn obrzku, kter vyjaduje vztah mezi demokratickm, autoritativ-
nm a volnm stylem vchovy, najdete na konci kapitoly.
Jako bychom mli pomyslnou spojnici mezi autoritativnm stylem
a anarchi ve sv hlav a nebyli schopni ji opustit. D se tomu porozumt -
historicky vzato jsme si v na zemi moc demokracie neuili, zato autoritativ-
nho zpsobu zen spolenosti ano, a to se promtalo a promt i do vchovy
a vzdlvn. Dodnes tu vlastn mme jen trochu vylepen model kolstv
zaloen Mari Terezi v roce 1774, jeho smyslem bylo - vedle zajitn gra-
motnosti - vychovvat poslun poddan!
258
styl vchovy. Obsah tto knihy - jak doufme - jasn mluv o tom, e nepova-
ujeme demokratick styl vchovy za anarchii, jak se z neznalosti pojm
i podstaty vci oba styly asto zamuj. Nyn, v zvru knihy, kdy ji pojmy
dostaly konkrtnj obsah a jsou jasn i nstroje, kter ke kadmu z nich
pat, chceme propojit styly vchovy s jejich celospoleenskmi dsledky
a souvislostmi.
Ne budete st dl, nabzme vm, abyste se do nsledujcho obrzku,
kde jeden konec seky pedstavuje autoritativn styl vchovy a druh konec
anarchii nebo volnou vchovu" bez hranic, pokusili umstit styl demokratick:
Demokracie je pracn zleitost
Kdy autorita povol ote nebo zmiz ze scny (na celospoleensk
rovni lo napklad o pd komunismu u ns v roce 1989), jde to samovoln
a v duchu zkona akce a reakce" spe k anarchii ne k demokracii. Anar-
chie je myln oznaovna za demokracii. Proto ta nedvra k demokracii,
proto se nkde opt zavd autoritativn zpsob zen se slovy: Ta demokracie
nefunguje, lid (dti) na to nejsou zral! Problm je v tom, e pokud se
nenau chovat jinak, budou se dle chovat tak, jak si to osvojili
v autoritativnm modelu - poslun, neposlun nebo mocensky, nikoliv
zodpovdn a s respektem.
Ilustruje to pklad z jedn koly, kde se ve jmnu demokracie" roz-
hodli dt dtem dvru a zruit dozory na chodbch. Bhem nkolika tdn
se chovn dt o pestvkch tak zhorilo, e se dozory zase zavedly, prv
s ve uvedenm komentem. Nesta jen povolit a nechat vcem voln pr-
bh. Demokracie je velmi pracn zleitost. Ale nevme o niem lepm, co by
ns ochrnilo ped zneuvnm moci. Podstatou demokracie je spolen
vytven norem a pravidel souit, kter by byla pijateln pro vechny
strany. V uvedenm pkladu by to znamenalo ped zruenm dozor diskuto-
vat s dtmi o monostech, jak trvit pestvky, a vypracovat spolen s nimi
pravidla pro chovn o pestvkch. A tak je nauit, jak se navzjem neoso-
ujcm zpsobem upozorovat na jejich ppadn nedodren. To vyaduje
pesvden o tom, e to m smysl, a dovednosti, kterm je teba se nauit.
Ti zkladn modely spolenosti a styly vchovy bychom mohli popsat
z hlediska tech kritri, kter se tkaj prv vytven norem a pravidel:
jak druh norem a pravidel v nich existuje
kdo je vytv
pro koho plat
Autoritativn styl
spe ne o pravidla jde o velk mnostv pkaz, zkaz a povinnost
uruj je ti, kte maj moc
plat pedevm pro ty, kdo moc nemaj
Anarchie (ve dovolujc" styl)
nejasn pravidla a normy nebo jejich neexistence
nen jasn, kdo je uruje, vznikaj nahodile
nejsou zvazn
259
Demokratick styl
smyslupln normy a pravidla odrejc skuten poteby spoleenstv
a respektujc zkladn lidsk poteby; zkladnch pravidel souit nen
mnoho
na jejich vytven maj monost se podlet vichni lenov spoleen-
stv, jsou vsledkem konsensu
plat pro vechny
Tento pehled jasn ukazuje, e demokratick styl vchovy nelze ums-
tit nkam uprosted" mezi autoritativn styl a anarchii, neznamen jen ubrat
na direktivit a snit mnostv pkaz a norem, ale e jde ve sv podstat
o zcela jinou kvalitu.
Snaz je poslouchat nebo se bouit
Zkladnm rysem demokratick vchovy je spoluast dt na
vcech, kter se jich tkaj. Nen zodpovdnosti bez spoluasti na
rozhodovn. Jak doma, tak ve kole. Demokracii se musme uit. Ne o demo-
kracii", ale pmo demokracii. Na seminch slchvme, e star dti nebva-
j z nabzenho spolurozhodovn (a tm i spoluzodpovdnosti) nijak nadeny.
Bv to tehdy, kdy ji vnitn pijaly mocensk model (vtina z nich ho
zavala v rodin, v matesk kole i na prvnm stupni zkladn koly, teba
formou laskav manipulace"). Je vlastn snadnj poslouchat nebo se bouit.
Tuto zkuenost maj asto uitel na druhm stupni, kde ci partnersk chov-
n uitel vnmaj jako projevy slabosti a pleitost k vmn rol - e to budou
te oni, kdo budou v pozici velkho panka". Je to velk zkouka pro pesvd-
en o nutnosti partnerskho vztahu! A velk vzva pro kolu jako instituci -
aby se pestala podlet na penen mocenskho modelu vztah na dal a dal
generace a zaala fungovat na demokratickch principech.
2. dit se hodnotami nen tot jako poddit se autorit
Hodn pozornosti se vnuje tomu, jak zvldat jeden typ dsledk mo-
censkch vztah - boj o moc. Druhm typem dsledk - poslunost - se
zabvme mnohem mn, akoliv je stejn rizikov, mon dokonce jet vce.
Pojem poslunost" je teba vyjasnit. Kdy si ho vyhledme ve slovnku
synonym, najdeme tam podzen se". Z toho vyplv, e situaci d nkdo
jin a my nemme zodpovdnost za dsledky. Tu povaujeme za zleitost
toho, kdo nco nadil a koho jsme poslechli (my jsme z obliga", my za to
nememe). Kdykoliv vyadujeme od dt poslunost, ume je vlastn
nepijmat zodpovdnost za sv konn.
260
Kdy s astnky naich kurz diskutujeme na tma poslunost, klade-
me napklad otzky: K emu vede poslunost, jak jsou jej rizika pro vvoj
jednotlivce i z hlediska celospoleenskho? A budou vae dti dospl, chtli
byste, aby byly poslun? Zvry jsou jasn: poslun lovk se neum
rozhodovat, nen zvykl samostatn pemlet, je manipulovateln,
zneuiteln. Poslun obany me ovldnout kdokoli, kdo mluv dost hlasi-
t. Existuje slov: Boj se otroka - bude chtt udlat otroka i z tebe!
doucm protiplem poslunosti ovem nen neposlunost ani dlat si,
co chci". Je to zodpovdnost, kter se nepodizuje druh osob (autorit), ale d
se sprvnost vc, zvnitnnmi hodnotami. Je velk rozdl mezi dit se
nm" a poddit se nkomu". U zodpovdnosti jdou nsledky na n et".
Pijmout tyto zvry vtinou nedl lidem problmy, pokud se to tk
odmtn poslunosti v dosplm vku. ada lid vak obhajuje poslunost
v dtstv. Argumentuj pitom tm, e dti jet nevd, co je sprvn a co ne,
nedohldnou vechny dsledky, souvislosti - proto mus poslouchat. Prvn
polovina vty je pravdiv - ale nevyplv z toho nutnost poslouchat!
Cel dtstv je naplnno sbrnm informac o svt, o sprvnosti vc,
o souvislostech, hodnotch. Tento proces vlastn nikdy nekon, s pibvajcm
vkem a zkuenostmi se neustle sname v nich orientovat a shledvme, e
je to stle t - a po otzky trestu smrti, potrat... Vedenm dtte
k poslunosti ho vak ume, e vt dleitost ne obecn zkonitos-
ti m rozhodnut autority.
Kdy dt pekro hranice v autoritativnm prosted, postav se autori-
ta do pozice tvrce hranic", jako by hranice byly zvisl na jej libovli (a tot
plat pro tresty, kter za pekroen hranic udl). U respektujcho, demokratic-
kho vchovnho stylu m dospl sp funkci strce hranic", kter existuj
objektivn a plat pro vechny stejn - jasn signalizuje, kde jsou, a nepipout
jejich pekraovn.
Dva experimenty, kter ukazuj vysok riziko poslunosti
Nvyk dit se tm, co ekne autorita, a ne sprvnost vci samotn, je
jako ada jinch nvyk onou povstnou eleznou koil". Dt ji nesvlkne
nhle derem svch osmnctch narozenin. Rizika poslunosti a zvislosti na
autorit mohou bt naplno zjevn teprve v extrmnch situacch, jakou byla
napklad situace v tictch letech minulho stolet v Nmecku. Podobn
extrmn podmnky napodobuj i nkter psychologick vzkumy. Dva z nich
zde uvdme ji bez dalch koment s pnm, aby vm jejich znalost byla
oporou v situacch, kdy se vm bude zdt cesta partnerskho, respektujcho
pstupu a demokratick vchovy namhav a pracn a mli byste chu polevit.
261
Vztah mezi demokratickm, autoritativnm a volnm stylem
vchovy - doplnn obrzku ze strany 258:
Demokratick styl
X
Autoritativn styl X X Anarchie, voln vchova
' daje o tchto experimentech erpme z knihy D. Winn: The Manipulated Mind.
262
Jednmi z nejvc popularizovanch a citovanch jsou pokusy S. Milgrama z edestch
let minulho stolet. Dluno uvst, e byly kritizovny z etickho hlediska, jejich vsledky vak
zpochybovny nebyly."
Vsledky, o nich budeme mluvit, se tkaj 300 000 pokusnch osob. Pravm clem
bylo zjitn mry poslunosti, pokusnm osobm vak bylo sdleno, e clem pokusu je zjistit
vliv trestu na uen. Jejich lohou bylo dvat dalm osobm, kter se mly uit nazpam dvojicm
slov, za kadou chybu elektrick ok. Kad dal ok ml bt silnj o 15 volt. Na ovldacm
panelu bylo 30 tlatek v rozpt od 15 do 450 volt. Uc se osoby byly spolupracovnky experi-
menttora a ve skutenosti dn elektrick rny nedostvaly. Jejich kolem bylo ped-
strat bolestiv reakce, kdykoliv pokusn osoba stiskla tlatko (hrli reakce od drobnho podr-
dn a k velk bolesti a dokonce bezvdom).
Kdy pi vych dvkch pokusn osoby ji nechtly pokraovat, dostaly od experi-
menttora postupn tyto pokyny: 1. Prosm, pokraujte, 2. Experiment vyaduje, abyste po-
kraoval/a, 3. Je naprosto nezbytn, abyste pokraoval/a, 4. Nemte jinou monost, muste
pokraovat.
Za tchto okolnost v prmru 25 lid ze 40 (to byla standardn etnost vech skupin
v experimentu) pokraovalo a do konce - do podn 450voltovho oku. Tedy asi 62 %. Pokusu
se zastnily zdrav osoby a pi dvn ok byly pozorovateln zeteln znmky jejich vyso-
kho stresu (napt sval, pocen, tes, odvracen zraku od ovldacho panelu).
62 % je velmi vysok slo, jako jet zvanj se vak tento vsledek bude jevit,
kdy si uvdomme, e dn z tch 38 % osob, kter se nepoddaly autorit, neudlala nic pro
zastaven tchto pokus!
Druh zajmav pokus, kter popisuje I. Nazare-Aga v knize Nenechte sebou mani-
pulovat", se tkal zdravotnch sester, nhodn vybranch v jedn nemocnici v USA. Hlas
v telefonu, kter se pedstavil jako lka pracujc v te nemocnici, tedy urit autorita,
dal, aby konkrtnmu pacientovi na jejich oddlen byl ihned podn lk, pro kter musely jt
do nemocnin lkrny. Dvka byla stanovena na dvojnsobek maximln jednorzov dvky
doporuen vrobcem. V 95 % ppad sestry do nemocnin lkrny ly a pily a na pokoj
k pacientovi, aby mu lk skuten podaly. (Tam u ekal experimenttor a experiment zasta-
vil.) Kdy se experimenttoi ptali jinch sester z te nemocnice, zda by skuten udlaly to,
co jim lka telefonicky sdlil, vechny bez vjimky odpovdly, e nikoliv (mimo jin to
zakazoval i nemocnin d).
Tento pokus ukazuje, jak velk je rozdl mezi tm, o em vme, e je sprvn, a tm,
jak se skuten zachovme, kdy jsme vystaveni vlivu autority.
XIV, Z knky do praxe
XIV. Z knky do praxe
Jste skoro na konci knihy. Mon te mte v hlav jako v le. Pro
nkoho jsou mylenky v tto knize potvrzenm toho, co tuil nebo u intuitiv-
n dlal. astnci semin nkdy kaj, e jsou rdi, kdy vid, e je v ad
vc jejich intuice vedla sprvn, pestoe si mysleli, e to mon nen v souladu
s veobecn rozenmi nzory na vchovu. asto poct levu, e nemus
trestat, e dtem prospv, kdy jim dospl nejsou neustle v patch...
Pro nkoho mohou bt tyto mylenky nov, ale souhlas s nimi, protoe nem
potebu jednat s dtmi mocensky. Jen se doposud teba obval, e by tmto pstupem
mohl nco pokazit a nedostl by tak sv odpovdnosti dobrho vychovatele.
Mon, e nkdo stle hodn vh. Akoliv to vechno zn docela ro-
zumn, pece jen - bude to tak doopravdy fungovat v praxi? Jedinm zpso-
bem, jak se pesvdit o tom, zda nco funguje, je vyzkouet to. Zku-
enosti shrnut v tto kapitole v tom pro vs mohou bt oporou.
1. Dovednosti se opraj o principy
V samm vodu knihy jsme hovoili o tom, jak dleitou roli pikld-
me dobrm nstrojm - bez nich zstanou dobr mysly prv jen dobrmi
mysly. Snaili jsme se, abychom tch nstroj nabdli co nejvc.
Stejn tak vme, e pouh pouvn nstroj bez znalosti princip
a vdom irch souvislost m sv rizika. V knize jsme vnovali hodn pozor-
nosti argumentaci, vyjasovn pojm a jejich propojovn, aby bylo mon
osvojit si tyto nstroje na rovni dovednost, nikoliv pouhch technik.
Teprve dovednosti - uvdoml a pozitivn pouit njakho postupu -
jsou skuten efektivnmi nstroji: vme a dokeme zdvodnit, pro to i
ono dlme, a umme alespo do jist mry odhadnout, jak to bude mt
263
nsledky, protoe jsme si vdomi zkonitost, kter stoj za tm. Technika
znamen mechanick pouit uritho postupu bez porozumn, pro
to vlastn dlme a jak to bude mt dopady. Jednm z rizik pouvn technik
je, e kdy nkter nezabere" (teba proto, e byla pouita pedasn nebo
dokonce nevhodn namsto jinho postupu), me to vst k neopodstatnnmu
nzoru, e nen dobr, e nefunguje. Dobrch nstroj nen nepebern mno-
stv, proto s nimi nelze takto lehkomysln nakldat!
Ty nejpodstatnj zsady, kter bychom mli mt na zeteli pi pou-
vn postup popsanch v tto knize, jsme se snaili vtlit do nsledujcch
bod. Meme je nazvat principy efektivn komunikace. Jsou jakoby
neviditeln" a na prvn pohled mohou uniknout pozornosti. Funguj vak
jako kostra, kter sice nen vidt, ale dky n dr pohromad to ostatn.
Porozumn tmto principm me bt velmi praktickou pomckou
pro jakoukoliv komunikaci s dtmi i s dosplmi. Vybavuje ns toti schopnos-
t eit nespoet situac, na kter nejsou nikde k dispozici dn hotov ee-
n. Je to, jako kdybychom otevrali stovky dve s pouitm nkolika
mlo univerzlnch kl.
1. Dret se ptomnosti
Respektovn tohoto principu pomh zajistit pocit bezpe. Strun
eeno, jde o komunikaci o tom, co je zde a te". Nkdy potebujeme hovoit
i o vcech, kter se vztahuj k minulosti nebo budoucnosti, m to vak smysl
jen tehdy, kdy se s tm d nco udlat v ptomnosti.
Dret se ptomnosti znamen vyhbat se vytn a pipomnn mi-
nulch chyb (Ty se zase neu!), stejn tak jako varovn (Ne abys pokazil tu
psemku!), prorokovn (Takhle se na tu kolu nedostane!) a nlepkovn" (Ty
jsi ale hrozn student!). Z efektivnch komunikanch dovednost vyjaduje
zsadu ptomnosti zejmna popis (kal jsi, e ztra mte pst tu psemku
a e to jet moc neum.) a informace (Na tu kolu se hls tikrt vce
uchaze, ne me bt pijato.).
2. Dret se problmu - vyhnout se hodnocen osoby
Tak dodrovn tohoto principu zajiuje, abychom se v komunikaci
ctili bezpen. Hodnocen osoby me bt jak pm (Ty jsi hrozn nepod-
nk!), tak nepm (V tvm pokoji je hrozn nepodek!)-
Principy
efektivn komunikace
264
Dret se problmu znamen mimo jin vyhbat se shazovn a ironii
(Ze se ti chce t tady jako unk!), srovnvn (Podvej se na pokoj sv sestry...!)
a vydrn (M z toho tvho nepodku jednou tref lak!). Sta konstatovat,
v em je problm a co je teba udlat (Myslm, e tvj pokoj by poteboval
vyluxovat.) - komunikan dovednosti popis a informace.
3. Zprostedkovat smysluplnost
Tento princip vychz vstc vrozen poteb naeho mozku chtt vdt
pro a jak. Znamen omezit pkazy a pokyny (Umyj to ndob!), ale tak
napklad enick otzky (Tak ty to ndob neumyje?), a msto nich podvat
pedevm informace (Potebuji voln dez, abych mohla vait veei.). Smyslu-
plnou informac me bt tak j-vrok, kterm sdlujeme, jak se ctme
a co potebujeme (Jsem utahan a nechci se o tom ndob u bavit. Rda bych
od tebe slyela jasnou odpov, jak to vyeme.).
4. Dvat prostor
Rovn schopnost volit, rozhodovat se, je nm vrozen. Dvat prostor
znamen sniovat poet pkaz a pokyn (Napi si koly!), vyhbat se vyhro-
ovn (Kdy si ty koly neudl, nepjde ven!), manipulaci k pocitm viny
(Ze j musm mt dt, ktermu se pod mus nco pipomnat!). Msto nich
nabzet spoluast na een (kal jsi, e na ztek mte ti koly, a tak,
e chce jt jet ven. Jak si to naplnuje?) nebo monost volby (Nape si ty
koly vechny najednou te, nebo si nco nech, a se vrt z venku?).
5. Zamit se na pozitiva
Chovat se a vyjadovat k druhm pozitivn motivuje mnohem vce, ne
hledat chyby a kritizovat.
Pi vchov to znamen mt oteven oi pro to, co dt zvldlo
a v em bylo spn. Napklad namsto vytn (To jsi se s tm klidem moc
nevythl!) pout pozitivn popis (Ustlal sis postel a vyluxoval koberec.)
a ocenn (Opravdu oceuji, e ses do toho dal, i kdy se ti moc nechtlo.).
Komunikovat pozitivn tak znamen vyhbat se zkazm (Nebhej tady!)
a namsto nich pouvat informace o tom, co a za jakch podmnek se
sm (Bhat me ped domem nebo na hiti).
6. Vzt v vahu emoce
V emon zabarvench situacch asto emoce opomjme a sname se
rovnou eit problm, co zbyten komplikuje situaci. Kdy dme najevo
265
nejdv snahu o porozumn, jak se druz lid ct, ti to negativn emoce
a motivuje ke spoluprci. Podobn efekt m, kdy si uvdomme, v jakch
emocch jsme my sami, a vhodn to vyjdme.
Pijmout emoce druhch lid znamen vyhbat se jejich zlehovn
a srovnvn (Ty nadl! Mt tak tvoje problmy.), radm (Ml bys.,.!)
a otzkm (Pro...?). Dovednost, kterou v tchto situacch dvme najevo
zjem a pijet, je empatick reakce (Vidm, e t hodn zklamalo, e jste na
ten vlet nejeli. Tolik jsi mluvil o tom, jak se t...). Dovednost, kter pomh
vypodat se s vlastnmi emocemi, jsou j-vroky (Jsem opravdu rozladn.
Oekval jsem, e tu prci dostanu.).
7. Pi sdlovn poadavk etit slovy
Kdy eme njak problm, nemme rdi dlouh ei. (Nco jinho je
rozhovor s druhm lovkem ve chvlch pohody o tom, co ho zajm.)
etit slovy znamen vyhnout se kznm a litanim a namsto nich
pouvat jasn informace nebo j-vroky, vyjadovat oekvn anebo
pout dovednost ct to dvma nebo temi slovy".
8. Hldat si tn hlasu
Pokud bychom ve svm sdlen respektovali vechny pedel principy,
ale v tnu naeho hlasu by byla slyet nadazenost, ironie nebo despekt, druz
lid, dti i dospl, to budou vnmat jako sdlen: Jsi hor ne j" nebo: Jsi
hloup, nekompetentn". Jsou situace, kdy oprvnn zvme hlas nebo se
zlobme. Ani tehdy vak z naeho hlasu nemus zaznvat nadazenost. Pro
naprostou vtinu situac by mlo platit, e kdy u neme bt tn naeho
hlasu pvtiv a mil, ml by bt aspo vcn. Pomh osloven jmnem. Je
rozdl, kdy ekneme direktivnm tnem: Ko! nebo pouijeme osloven
a pvtiv tn: Hanko, ten ko. ct znevaujcm tnem: No, vidm, e se ti
do toho uen moc nechce, anebo ct tot, ale s pochopenm: Vidm, Po, e
se ti do toho moc nechce... Co by ti pomohlo?, m naprosto odlin inky.
Osm princip efektivn komunikace je vynikajc pomckou pro situace,
kdy nco v na komunikaci zaskpe" nebo nefunguje tak, jak bychom si pli.
Daj se pout jako kritria, skrze n se na svou komunikaci s njakm
lovkem podvme. Kdy to udlme, vtinou zjistme, e je tu aspo jedna
vc, kterou bychom se mohli pokusit zmnit, aby se komunikace zlepila.
266
267
2. Praktick informace a doporuen
Principy jsou jako kompas, kter vytrvale upozoruje na smr, kter je
teba sledovat. Na nsledujcch strnkch najdete jet praktick informace
o cest - s m se pravdpodobn setkte, kde jsou brody a mosty, kde ne-
schdn tern... - a doporuen, kter mohou pomoci putovat po n s dobrou
vbavou. Jsou shrnutm zkuenost tch, kte se na ni u vydali.
Je lpe zat hned
Nen dobr vykvat na njak phodn okamik". Potom" bv
asto cestou k nikdy. Spe ne st dal a dal knihy o vchov a komunika-
ci je teba zat nco dlat.
Nejdv budete slyet, co jste pedtm pechzeli bez povimnut
Maminka v ekrn u lkae ekne sv dcerce: J vm, je to dlouh
ekn. U bys nejradji zase byla v postlce a odpovala. Aha, eknete si -
empatick reakce! V parku slyte: Kluci, ten m me snadno spadnout na
zhon s remi a polmat je. Tam vedle na trvnku to nehroz. Mete si hrt
tady bez me, nebo na trvnku s mem. No vida, informace a vbr - pojme-
nujete pouit efektivn dovednosti.
Stejn tak (a asi astji) budete slyet neefektivn zpsoby: Kam to
leze? To neme dt pozor? Ty jsi ale nemehlo. Podvej se, jak jsi se umazala.
To abych zase prala! Pt t s sebou nikam nevezmu.
To jsou prvn pleitosti pro zahjen vlastnch pokus. V situacch, do
nich sami nejsme emocionln zataeni, si toti lze udlat mal mentln
cvien: Jak by to mohlo bt jinak? Co by se dalo ct msto toho? Kdy takto
v klidu, s odstupem a nadhledem, zformulujeme vtu nebo dv s pouitm efek-
tivnch zpsob, kter by mohly zaznt msto onch neefektivnch, budeme mt
vt anci pout je potom i v situacch naostro", snze nm pak nasko".
Tak jak budete slyet a rozpoznvat komunikan styly druhch lid, budete
slyet" i sami sebe. Pravdpodobn si uvdomte, e pouvte nkter z efek-
tivnch dovednost. Nyn je dovedete i pojmenovat a jste si vdomi dalch souvislos-
t. Ale jste tak schopni rozeznvat i neefektivn zpsoby komunikace, kter vm ze
setrvanosti vyklouznou z st. Uvdomit si to je prvn krok ke zmn.
Nehonit moc zajc najednou
Je dobr vybrat si jednu efektivn dovednost a zamit se na ni. Teba si
ct, e dnes budete trnovat popis. Nebo se zamte na odbourvn pokyn:
v situacch, kdy byste dali pokyn, budete hledat jin vyjden - popis, informa-
ce, vbr a jejich kombinace. Co takhle dt si pro zatek hodinu bez pokyn?
Nkter den se mete zamit na vnmn emoc lid - jen vnmat, kolik situac
je zabarveno emocionln, v kolika by se dala vyjdit empatie.
Jindy se daj zkouet j-vroky (a zvl se zamit na to, abychom nesklouzli
do obviujcho ty"). Anebo zptn vazba i ocenn.
Nov dovednosti nevyaduj vc asu
Pouila jsem popis a informaci a nerozlila se - as, kter jsem spotebo-
vala, byl stejn, mon e to byla i spora, protoe kdy potom jem jak jezinka,
tak to bv del.
To je autentick vrok jedn astnice semine. Pedstava, e efektiv-
n dovednosti jsou asov nronj, me bt vnitn brzdou pouvn. Kdy
jdeme nkudy poprv, vnmme cestu jako mnohem del, ne kdy tudy
chodme opakovan. Nov vci provme jakoby ve zpomalenm toku asu.
Pout popis, informaci, vbr... samo o sob nezabere mnoho asu
(vtinou mnohem mn ne vitky, hrozby, kzn...). Ale nauit se je - to
njak as a sil potebuje.
Zkouet nov postupy nejprve v klidnch situacch
Kdy jsou emoce celkem v klidu (vynesen koe, pevlkn, zvldnut
nov skladbicky na fltnu...) - to jsou pleitosti, v nich meme zat zkou-
et nov dovednosti a povede to pravdpodobn k spchu.
Jinak tomu bude v situacch, kdy jde o dvojku z chovn, agresivn
chovn nebo hodn pozdn pchod. Ob strany - dospl i dt - jsou v emocch,
mon se rozpoutal boj o moc, dt u ani nen na pjmu" a nenaslouch...
V tchto vypjatch situacch lid teba i zkus pout nkterou efektivn do-
vednost. Nezvldnut pouit novch postup vak nevyznv moc pesvdiv
a obvykle proto ani nevede k spchu. Nkoho to vede k neoprvnnmu
zvru, e ty dovednosti vbec nefunguj tak dobe, jak se uvd".
Zkouet nov dovednosti nejprve s lidmi, se ktermi jsme v dobrch vztazch
Podobn me dopadnout pokus uitel otestovat" nov dovednosti
nejprve u dt s vnmi problmy v chovn (Stejn na nj nic nezabr, tak
zkusm nco z toho, co tam pou.). Sloit kontext a naruen vztahy
(a nejsp naruen dvra k dosplm vbec) mohou zpsobit nespch,
kter si meme opt vyloit tak, e tyto dovednosti nefunguj. Obecn se d
ct, e dti vchovn nronj potebuj promylen, soustavn a dlouhodo-
b psoben. Postupy uveden v tto knize mohou pomoci zvldat i takovto
situace, je ale teba si je nejprve dobe osvojit v mn nronch situa-
cch a s lidmi, s nimi celkem vychzme. (astnci naich kurz, kte
s vchovn nronjmi dtmi pracuj, maj dobr zkuenosti pedevm
s uvnm empatick reakce, pozitivn zptn vazby a s trplivm oceovnm
i drobnch spch.)
268
V tto knize se u ale nezabvme komunikac v situacch, kdy se
jedn o patologii. Tam, kde jde o jakkoliv hlub patologick proces, je
teba se obrtit na odbornky.
Radji mlet
Uvdomil/a jsem si, e te mn mluvm. Tuto vetu slchvme na
naich kurzech dost asto. V situacch, kdy lid pedtm pouvali vytn,
hrozby, utovn, rady... si najednou uvdom, e tohle by kat nemli. Co
mm ct? Jak to bylo? Co to mm napsan v tch poznmkch? No te nemu
jt a listovat v seit! hon se v t chvli hlavou. A protoe nic automaticky
nenasko" - ml. Tedy aspo nepouij nic z neefektivnch styl. asto
u tento krok znamen velk posun.
Pila jsem do synova pokoje, zase ml obleen rozhzen na zemi. Nic
jsem neekla, protoe m nic z tch chytrch vtiek nenapadlo. Jen jsem se
rozhlela po tom obleen. A syn zabruel: No jo, j u to jdu sklidit,"
a opravdu zaal.
Jin maminka referovala o vroku sv dvanctilet dcery: Mami, s tebou
je to te tk, ty te moc nemluv, zato se dv.
Nen snadn zdret se nevydanch rad a n e s p c h a t s e e n m
(V co, tak j zavolm tet, e tam nepijdeme... - akoliv dt jen sdluje sv
pocity, e se mu moc k tet nechce, ale dost mon by lo, kdyby dostalo na
vbr, zda jt i nejt, nebo kdy).
Pro uitele by se zsada radji mlet" mohla jet rozit na obecnj-
zsadu, platnou od prvn do posledn minuty vyuovn:
koda kadho slova, kter ekne uitel, a mohlo ho ct nkte-
r dt.
Dt si as na rozmylenou
Nkter situace nemusme eit okamit. Sousedka vs napklad
upozorn na decibely, kter se asto linou z vaeho bytu, kdy nejste doma.
Vltnout do synova pokoje a dt prchod svm emocm me pinst uritou
levu. Z mnoha dvod, o kterch u byla e, to ale nen to nejlep een.
Mnohem vc pome promyslet si, co ekneme, a zvaovat mon reakce
druh strany.
V kapitole o alternativch k trestn jsme hovoili o tom, e je nkdy
dobr nauit se kat, e se k dan situaci vrtme, ale e ji nebudeme eit te
hned. Tato strategie se d pouvat i v mnohem mn nronch situacch.
Zskvme tak as na promylen efektivnj reakce.
269
Vytvoit si vlastn slovnek"
V kadodennm souit s dtmi, a doma nebo ve kole, se urit situace
opakuj. Ptkrt tdn se mus vstvat do koly, vas se vypravit, kad den
poadujeme po dtech innosti spojen s osobn hygienou, udrovnm pod-
ku, jdlem... V matesk kole se asto objev slziky pi louen s maminkou,
tahanice o stejnou hraku, nien vc, alovn. Ve kole zapomnn kol,
vyruovn, sprost slova... Stoj za to udlat si as a tyto situace si sepsat -
nejen ty negativn, ale i pozitivn, aby se nezapomnalo na ocenn a zptnou
vazbu. Pak si v klidu, s rozmyslem, zformulovat pro kadou takovou situaci
nkolik vt s pouitm efektivnch dovednost - tak, aby vm sedly", aby
v nich byly vae bn uvan vrazy. - Jestlie kte sp: Fakt m nadzved-
lo..., je to vrohodnj ne spisovn: Jsem rozruen...
Je to jako uit se ciz jazyk
S efektivnmi dovednostmi, kter zatm nejsou v naem bnm reper-
toru, je to jako se slovky a vtami v cizm jazyce. I tam si v prbhu uen
sestavujeme slovnek, kter obas bereme do ruky, a slovka i cel vrazy si
opakujeme. Nejdv nm to zn nezvykle. A pak pijde as, kdy navtvme
zemi, jej jazyk se ume, jdeme do obchodu a nakupujeme - a oni nm
opravdu nav dv kila jablek nebo daj vybrat pohlednice, jak jsme dali! To
je velk motivace pro dal uen. A tak jak maj lid rzn nadn na ciz
jazyky, tak jsou i lid, kte si osvoj efektivn dovednosti docela rychle, zatm-
co jinm to pjde pomaleji a namhavji. Nauit se to vak d. Vtina vc-
nch zatenk" m schopnost se ciz jazyk nauit, problm je sp v tom,
e se nech odradit prv tm, jak to zpotku moc nejde.
Otevenost
Bylo by pli krsn, kdyby vichni kolem vstcn vtali nae prvn
pokusy o pouvn novch dovednost. Protoe se zpotku sami budeme ctit
nejist, budeme neverbln vyslat signly o sv nejistot, a okol je zaznamen.
Nejistotou se tak mohou nakazit" i druz lid v naem okol (Jak to mysl? Co
m tohle bt?) a zvol typickou strategii: nereagovat, neudlat vbec nic a pokat
si, co z toho bude (pestoe my jsme prv stvoili pmo ukzkovou informaci
a dali na vbr). Toto nedorozumn me opt vst k unhlenmu zvru, e
to nefunguje".
Jindy se astnci naich semin setkvaj se shazovnm a ironi:
A, maminka byla na semini a je zase njak chytr! Tak nm uka, co ses
tam nauila! Zstat nad vc" nen v takovch situacch snadn. Pome
uvdomit si, e je to vlastn obrana proti zmn - jak u jsme uvedli jinde
v tto knize, je mnohem snaz se bouit nebo poslouchat pkazy ne pevzt
zodpovdnost.
270
U star
vztah my" a j
dokonce interpj
dospl zmkn
neznm!). Slyw
vyptvala, te
Nejleps,
zkouet nco j
jak by spolu lid
i u ns. Ale poh
co by ti bylo p
a my abychom s
Udlat si sezi
spolen s d
Pi nak
si v rodin nebi
nch a nepijat
komunikanch
ky: Kdy po n
kter meme,
to celkem ochol
n? Kter zpai
a vedou k tomu
jim, odbt je, i
Odpovd
na viditeln mi
nco ze sloupe
sklouzli k vyu
ze sloupeku _p
Chtl/a bych 1
V kapito
testovat" to, (
i dosplmu a
meme udlat
pekvap negati
ct nebo ne: -h
nco takovho i
spn
zkuenosti. Co j
vlastn nepijen
U starch dt stoj za odmtnm novch dovednost asto ji zait
vztah my" a oni", ona niiv hra kdo s koho. Nov dovednosti mohou bt
dokonce interpretovny jako nov, zejm zvlt zludn pokus, jak je chtj
dospl zmknout" (Co to na m zase zkou, aby m dostal - tohle jet
neznm!). Slyeli jsme i odrazujc koment pubertlnho syna: Dote se
vyptvala, te si mysl, e mi bude hrt na city.
Nejlep, co meme doporuit, je oteven piznat, e se sname
zkouet nco jinak. D se to ct teba takto: Dozvdla jsem se nco o tom,
jak by spolu lid mohli lpe vychzet, jak spolu lpe mluvit, a chtla bych to zkusit
i u ns. Ale pokud ti to nesed, budu rda, kdy mi ekne, jak bych to mla ct,
co by ti bylo pjemn, abych v takov situaci ekla - aby ta vc byla v podku
a my abychom spolu vychzeli dobe.
Udlat si seznam pijatelnch a nepijatelnch zpsob komunikace
spolen s dtmi
Pi naich pokusech komunikovat jinak nm me velice pomoci, kdy
si v rodin nebo ve kole udlme spolen s dtmi as na rozhovor o pijatel-
nch a nepijatelnch zpsobech komunikace podle kapitoly o neefektivnch
komunikanch stylech. Zvldaj to i pedkoln dti. Jde o odpovdi na otz-
ky: Kdy po ns nkdo nco oprvnn chce (nen to dost o laskavost,
kter meme, ale tak nemusme vyhovt) - jak by to ml vyjdit, abychom
to celkem ochotn udlali? Co je nm mil, jak zpsoby jsou pro ns pijatel-
n? Kter zpsoby povaujeme za nepijateln, protoe jsou nm nepjemn
a vedou k tomu, e dlme vci neochotn, sname se je oddlit, vyhnout se
jim, odbt je, i kdy vme, e se to m udlat?"
Odpovdi se zapisuj do dvou sloupek. Je dobr umstit pak seznam
na viditeln msto a teba jej jet doplovat. Pokud nkdo ujede" a pouije
nco ze sloupeku nepijatelnch zpsob, musme si hldat, abychom ne-
sklouzli k vytn a obviovn, a naopak vyuili pleitost procviit si nco
ze sloupeku pijateln"!
Chtl/a bych to slyet?
V kapitole o partnerskm pstupu jsme doporuovali vytvoit si nvyk
testovat" to, co kme dtem, ze dvou hledisek: zda bychom to ekli
i dosplmu a zda by to bylo pjemn nm samotnm. Tento test si
meme udlat i v situacch, kdy zkoume nov dovednosti - teba kdy ns
pekvap negativn reakce na njak n pokus nebo kdy vhme, zda nco
ct nebo ne: Jak bychom se ctili, co by to v ns vyvolalo za reakci, kdyby
nco takovho ekl nkdo nm?
spnost tohoto testu nen stoprocentn - kad mme jin ivotn
zkuenosti. Co je pro ns nepijateln (protoe nm to teba pipomn njak
vlastn nepjemn zitky), me znt druhmu docela pijateln. Vtinou
271
nm ale tento postup pome uvdomit si, pro nco nezafungovalo, a si
myslme, e jsme pouili njakou dovednost pmo pedpisov. Mohl to bt
tn, kter se do sdlen vloudil, mohlo to bt nezmrn pouit hodnocen
v popisu (Ponoky se vl na zemi!), pli e, by jsou to informace i popis.,.
Neopoutt, co funguje
Kad skupina lid, kte spolu ij del dobu, m svj slovnk", svou
mluvu - slova, vty, kter znamenaj nco jen pro n. Vrazy, kter by mohly
bt v jin rodin povaovny za ohroujc, maj pro jinou rodinu celkem
neutrln vznam. Nemyslme tm ovem ppad, e se v rodin bn pouv
shazovn a vichni pedstraj, e jim to nevad. Mme na mysli vrazy, kter
mohou mt koeny v njakm spolenm zitku, kter pipomene teba jed-
no jedin slovo. Pokud nco ve va rodin (td) funguje a neodporuje to
zsad vzjemnho respektu a vem dalm principm uvdnm v tto
knize, pak nen dvod to opoutt!
Humor
Tak humor je vbornm pomocnkem, kter um nadlehit situaci,
usnadnit komunikaci. Humor pomh, kdy se nemu ume a jet to moc
nejde. Zaili jsme nespoet situac a dal vyslechli od astnk kurz, kdy
humor nauil" tm, e laskavm zpsobem pipomnl nco podstatnho.
- Dti se napklad ptaj otce: A byl tohle trest nebo pirozen dsledek? Anebo
(velmi ptelsky): Mami, te vyt - a na tom kurzu jste se uili, e sta dt
informaci!
Je samozejm teba umt rozliovat dobrosrden humor od kodolibosti
a ironie. Zsadn nikdy nevtipkujeme o slabostech a nedostatcch, o selhnch
a nezdarech.
(+a).(-b) * (-c)
Kdo by ekl, e komunikace me mt nco spolenho s matematikou?!
A pece. Kdy astnci na seminch referovali o tom, e to nezabralo",
chtli jsme slyet, co pesn ekli. Pouila jsem informaci, ale jako kdy
nesly. ekla jsem: pinav ponoky pat do koe na pinav prdlo. To jsem
zvdav, kdy je tam r odnst." No a nic se nedlo, ponoky tam leely dl.
Nebo: Pouila jsem j-vrok. ekla jsem: Vad mi, e se chov jako idiot." No
a jet byl na m sprost.
V uvedench pkladech se smchaly efektivn a neefektivn styly.
Neefektivn uvedly mozek do stavu pohotovosti, ten zaznamenal ohroen
a podle toho jednal. Tak jako je vsledkem nsoben zpornho a kladnho
sla vdy slo zporn, stejn tak pi souasnm pouit efektivnch
a neefektivnch styl ur vsledek styl neefektivn. Je to, jako by se do
mounku, kam jsme dali sam kvalitn suroviny, dostalo zkaen vejce.
272
Vnitn pijet
Na seminch obas slyme, e zatm nebylo moc pleitost k pouit".
Otlen s pouvnm bv ve skutenosti sp znmkou toho, e se tento p-
stup mj s naimi postoji, e zatm nedolo k jeho vnitnmu pijet. Nkte
lid nect potebu nco mnit, protoe jim pipad, e pokyny, zkazy,
srovnvn i pochvaly vlastn docela dobe funguj (zvlt u mench
dt). Pro nkoho nem snadn nahldnout rizika autoritativn vchovy, zejm-
na jej laskavj tve, kdy je na prvn pohled vechno v podku.
Efektivn dovednosti popsan v tto knize jsou pouiteln ne-
setnkrt za den - od rannho buzen (informace, vbr) a po veern
usnn (zptn vazba, ocenn).
Pokud je pro nkoho v dsledku jeho osobn historie nepijateln
pedstava o rovnocennosti dtte, me se stt, e bude zkouet nov
dovednosti jako nstroj manipulace, nebo s podvdomm pnm dokzat, e
nefunguj. V takovm ppad lze vzt tuto knihu jako informaci o existenci
jinch pstup a jako nabdku, ke kter se d vrtit pozdji.
Dlouhodob proces
Akoliv astnci asto referovali o spch ji po prvnm semini, je
to jen zatek. To, jak rychle budeme pokraovat kupedu, zle hodn tak na
vku dt - m men dti, tm rychleji nastoup inky zmn ve vchov
a komunikaci. Dleit je i dosavadn styl vchovy i vzdlvn. m autorita-
tivnj styl, tm dle potrv pechod k samostatnosti, k pebrn zodpovdnos-
ti. m vce demokratickch prvk bylo ve vchov pouvno, tm rychleji se
dostav ken reakce. Nelze ekat okamit zzraky, chce to trplivost
a vdr, vtat i mal zmny. Zda zmnu ocenme nebo ji vbec budeme vnmat,
zle na tom, s m ji srovnme - znakem spchu me bt u to, e se
vyhneme konfliktu, nebo e dt danou vc sice odkld, ale nakonec ji pece
jen udl. Tak pebrn dovednost dtmi je vznamnm znakem spchu
(jeden tatnek nm referoval, e ti tdny pot, co zaal pouvat empatickou
reakci, poskytla jeho estilet dcera empatickou reakci jemu).
Trplivost
nsk bambus pr celch pt let tvo koeny, a pak teprve vyraz na
svtlo. Meme to pout jako pmr k vchov. Dovednosti, kter nabzme,
mohou nkdy pinst docela rychl efekt ve zlepen vztah a v hladm fungo-
vn provozu" v rodin, ve td nebo na pracoviti. Avak zodpovdnost
a sebecta, kter povaujeme metaforicky za plody tohoto pstupu, se vy-
tvej postupn a dlouho. Dlouhodobm pnosem partnerskho pstupu
k dtem me bt tak vrazn leh prbh puberty - kde se nenastol
boj o moc, nemus nastat ani pubertln revolta.
273
274
Nedvat nevydan rady
Kdy se nm nco osvduje a pinese to pozitivn zmnu do naeho
ivota, mme tendenci vnucovat dobro" lidem kolem ns, zejmna formou
nevydanch rad. Dovednosti a pstupy popsan v tto knize povaujeme za
esenci tch nejlepch zkuenost lid mnoha generac s vchovou dt a kulti-
vac vztah mezi lidmi. Proto by se nemly znevaovat tm, e by se ily ve
form nevydanch rad (Zkus..., Mla/nemla bys urit..., Nesm...).
Meme vak pedvat informace o tom, co se nm osobn osvd-
uje: Docela zabr, kdy..., V takovch situacch km..., Mm dobr zkuenosti s...,
Tak mm takov pocit, e je u ns te, co pouvm ty dovednosti, vt klid.
Pokud bude mt zjem, ekni mi, rda ti o tom poreferuji... Ty mohou probudit
u druhch zjem a otzky, na kter bychom mli bt pipraveni odpovdt.
Jen dn pocity viny!
Vtina lid pouv ve vchov dobr i neefektivn zpsoby. Akoliv
jste se mon poznali v nkterch neefektivnch stylech, nejsou na mst
vitky svdom nebo dokonce pocity viny. Vtina rodi a uitel postupova-
la ve vchov tak, jak nejlpe umla, do znan mry v zvislosti na tom,
jakou vchovou sama prola. Spe se - v duchu zsad tto knihy - mete
ptt: Tak co s tm te udlm?
Tyto informace a zkuenosti jsou vzvou. Pejeme vm, aby vm po-
mohly dt vaim nejlepm myslm pi vchov dt konkrtn podo-
bu. Podobu, kter umon dtem budovat vlastn sebectu - imunitn systm
osobnosti", kter se me stt tou nejcennj oporou na jejich cest ivotem.

Respektovat A Být Respektován

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Respektovat A Být Respektován

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Obsah

K uskutenn dobrch zmr pi vchov a vzdlvn

You might also like