PRAV NEVSTA

JEE KRISTA.
Dle sepsn

sv. Alfonsa Marie z Liguori,

biskupa, uitele Crkve a zakladatele kongregace
nejsvtjho Vykupitele,
v jazyku eskm vydal a modlitby pidal

Tli. Dr. Karel L. ehk,

stdnk krl. kollegiatn kapitoly na Vyehrad.

Dl druh.
(Druh vydn.)

---------------------------------- i

s& b& t---------------------------------------

Y Praze.
Tisk t sklad Oyrlllc-ltethcdjekfl knihtiskrny (J. Zeman t spl.)
1879

H la v a trnct,.
O odevzdn se do vle Bo.
I. J a k v z c n j e s t o d e v z d n se do
v l e Bo.
1. Svat Jan Zlatost tvrd, [e doko
nal lska k Bohu zle v odevzdn se do
Jeho nejsvtj vle. Jako rozdluje nenvist
vli neptel, tak sjednocuje lska vli mi
lujcch se; vle jednoho jest vl druhho.
Kdo se srovnvaj v tom, e ty sam vci
chtj, a tch samch vc nechtj, ti mezi
sebou maj ptelstv pevn, psal svat Hie
ronymus pann Demetrias. Proto prav kniha
Moudrosti (3, 9): Vrn v milovn odpo
inou v nm, t. j. due, kter Boha opravdu
miluj, daj si jen toho, co vl Bo jest.
Nic nm nen draho a milejho nad vlastn
nai vli; a proto odevzdvme-li vlastn svou
vli Bohu, jest to obt ta nejpjemnj,
kterou Jemu pinsti meme.
Tuto obt vlastn vle od ns Bh v
slovn a bez pestn d; Dej mi, synu

mj, Brdce sv (Psl. 23, 26); t. j. daruj

Mn svou vli. V dnm daru, a by
byl jakkoliv, nem Bh zalben, vyhradme-li
si vli vlastn pro sebe. Uiji podobenstv.
Mla bys dv sluebnice: jedna z nich by
velmi horliv a svdomit pracovala, vak
vdy dle sv vle; druh naopak byla by
mn horliv, ale pracovala by vdy, jak ty
si to peje a j porou. Kter z nich by
ti byla milej? Zajist e posledn, a prv
bu velmi mlo aneb zcela nic. Jak asto se
klameme, nco podnikajce, co nm se lb
a lahod, ani bychom se pesvdili, zda-li
se to tak Bohu lb, kdy pece kme: to
a ono chci uiniti, nebo to slou ke cti
a chvle Bo. Bume vak jisti, e vt
cti a chvly Bohu vzdvati nememe, jako
kdy vli svou s nejvt vl Jeho srovn
vme. Proto prav blahoslaven Jindich Suso:
Nebv Bh tak oslaven, kdy due tv
osvcenmi a duchovnmi utenmi oplv,
jako kdy ve vem Jeho Boskmu zalben
se odevzdv. Kdy blahoslaven Stefana
ze Soncino due, kter na zemi znala, mezi
Serafny spatila, bylo j zjeveno, e takov
slvy proto povaj, e na zemi v dokonalm
sjednocovn vle sv s vl Bo se cviily.
2.
Veker zloba hchu zle v tom
e chceme to, co Bh nechce; tm, jak prav
svat Anselm, chceme Boha jako o korunu

Jeho oloupiti. Odporuje-li kdo vli Bo,

aby nsledoval vle sv, odnm Bohu jako
korunu Jeho; nebo jako koruna jedin krli
nle, tak tak Bohu sammu nle vle
neobmezen. Ji Samuel ekl krli Saulovi:
Nebo odprati Bohu jest tak velk hch,
jako nelechetnost modlstv (I. Krl 15,23).
Neposlunost nazv se proto modlstvm,
e neposlun, msto aby vli Bo slouil,
slou vli sv vlastn. Jako veker zloba
tvor pochz z protiven se vli Stvoitelov :
tak opt dokonalost tvor pochz od sjed
nocovn se vle jejich s vl Stvoitelovou.
Kdo vdy kon co Bh vel, jest lovkem
dle Srdce Boho, jak Bh o Davidu prav:
Nalezl jsem mue podle srdce mho, jen
bude initi vecku vli mou (Skut. ap. 13,22).
Aneb: (O dui poslun pravm): Zalben
m v n 1 (Is. 62, 4). V takov astn dui,
nemajc sv vlastn vle, ije Bh sm.
3.
Blahoslaven, kdo s nevstou v Ps
alomounov zpvati me: Due m roz
plvala se, jak byl promluvil mil mj
(5, 6). Pro rozplvala? Hled, jako hmota,
kter se rozplv, mn svj tvar a podobu,
pispsobc se tvaru ndoby, do kter dna
byla: tak tak due milujc nepodr vlastn
sv vle, ale pispsobuje ji ve vem vli
svho milho, t. j. vle due, Boha milujc,
jest voln plniti ve a rda, co Jemu se lb,

prv jako due, kter Boha nemiluje, tvrdo

ijn a vzdorovit pi vli sv setrvv. N
stroj dokud diti se dv, jak my chceme,
prospv; jinak stv se neuitenm. ttec,
kter by rukou male voditi se nedal, ale
sm tu v levo, tam v pravo, brzo nahoru,
brzo stranou vybhal, zdali by male ne
piml k tomu, aby ho do ohn hodil? N
kte maj se za svat, kdy konaj skutky
kajc, jin kdy asto pijmaj svtosti, a opt
jin, kdy konaj mnoho stnch modliteb.
Avak, dle slov sv. Tome, nen dokonalosti
ve skutcch tchto, nbr toliko v odevzdn
se do vle Bo. Skutky kajc, modlitby
a svat pijmn potud prospvaj, pokud
nm pomhaj pispsobovati vli svou vli
Bo; prav ale dokonalost a svatost zle
v tom, abychom konali to, eho Bh na ns
d. Slovem: vle Bo jest cestou ku vemu
dobru a ku velik ctnosti; a e tato cesta
svat jest, posvcuje vecky nae skutky
a jednn, kter s tm myslem konme,
abychom se Bohu zalbili. To jest zajist
vle Bo, posvcen vae prav sv. Apotol,
t. j. plnn vle Bo posvcuje due vae.
4.
Pi astnch udlostech ovem
spojuje lovk rd svou vli s vl Bo, ne
tak v netst. To ale jest velikm blznov
stvm; nebo zlo, kter nm Bh uloil,
bychom trpli, trpme pak dvakrte a bez

zsluhy; nebo vle Bo mus se stti, zdali

chceme nebo nechceme. Rada m stti bude
a velik vle stane se (Is. 46, 10). Zd-li
zsk nemocn tm, e jest netrpliv? Ni
koliv, bolest j neubv, ale ona naopak si
bolesti rozmnouje, an protivenm se vli
Bo pokoj z due jej miz. Kdo se pro
tivil Jemu a ml pokoj? (Job 9, 4). Sn-li
kdo svj k trpliv s myslem, aby se
Bohu lbil, mn trpti bude. Velik m Bh
zalben v tom, kdo v souen s Davidem
vol: Onml jsem a neotevel jsem st
svch, neb Tys to uinil (alm 38, 10).
Nikdo nestar se vce o blaho nae jako Bh,
kter ns nade vecko miluje; a proto kad
kek, jm ns navtvuje, pochz z lsky
Jeho k nm. Kdybychom znali mysl, jm
Bh vecko d, poznali bychom, e ve
milost Bo jest. Kdy krl Manasses sv
krlovstv ztratil, a do zajet assyrskho
upadl, zdlo se mu to bti velkm netstm;
a pece to bylo velkm jeho tstm! Nebo
v nouzi sv obrtil se k Bohu a inil pokn
za dvj svj patn ivot. Kterto kdy
byl v zkosti, modlil se Hospodinu Bohu
svmu a inil pokn velmi ped Bohem otc
svch. (II. Par. 33, 12). Kdo trp na zvrat,
mysl, e se ve kolem nlio to, a nemysl
na to, e jeho nemocn hlava to psob,
t. j. samolska nm vdy vci jinak ped

stavuje, neli vskutku jsou. Cm to, e se

ran ve pevrcen da? nak ta neb
ona eholnice. Ne, pravm, ty sama a tv
vle jest pevrcen; nebo ve, co t po
tkv, od Boha pichz a tvmu blahu slou,
ty vak toho, bohuel, nenahl!
5.
A kdo se vce o ns star a o na
blaho peuje, neli Bh? Tuto pravdu sm
v rozlinch podobenstvch vyjduje, porov
nvaje Se tu s pastem dobrm, kter
v pouti ztracenou oveku hled, tu s matkou,
kter na dtko sv zapomenouti neme:
Zdali se me ena zapomenouti nad ne
mluvntem svm, aby se neslitovala nad synem
ivota svho? (Is. 49, 15) Tu se slepic,
kter kutka sv pod kdla uschovv, aby
k pohrom nepily: Jerusalme, Jerusalme,
kter zabj proroky a kamenuje ty, kte
k tob poslni jsou: Kolikrt jsem chtl
shromditi syny tv, jako slepice shroma
uje pod kdla kutka sv, a nechtl jsi 1
(Mat. 23, 37). Zkrtka: Bh obklopuje ns,
jak prav David, svou dobrou vl, aby od
ns odrazil toky neptel; nebo jako ttem
dobr vle sv korunoval jsi ns teme
v almech Davidovch (5, 13). Pro bychom
se tedy neodevzdali zcela do rukou tohoto
dobrho Otce? Zdali bychom nenazvali blz
nem slepce, kter stoje na kraji srzn pro
pasti, ochrannou ruku lskyplnho otce by

zamtl a svvoln jinou cestou dti se chtl ?

astna due ta, kter cestou, kterou Bh
j vykzal, vsti se dv! P. St. Jure vy
pravuje ve svm duchovnm pokladu o mla
dku, jen do tovarystva Jeova vstoupiti
chtl, ale oslyn byl proto, e byl na jedno
oko slep. Kdo by byl neekl, e ta slepota
byla netstm pro onoho mladka? A pece
prv toto zdnliv netst bylo pinou
nejvtho tst, je mldence potkati mohlo;
byl pozdji do du toho pece pijat, vak
s podmnkou, jest-lie se odebe do Indie
na missie, kde on ale potom jakoto muenk pro vru Kristovu ivot svj poloil.
Ctihodn P. Baltazar Alvarez proto kval:
Krlovstv nebesk jest krlovstvm utisko
vanch, pokouench a opovrench. Nechme se tedy jako slepci od Boha vsti, a by
po rovnch neb pkrch stezkch to bylo,
jist e to k blahu naemu bude. Sv. Terezie
dokld: Bh nikdy utrpen neposl, le
by je milost provzel, jakmile je s odevzd
nm se do vle Jeho pijmme.
6.
Jakho vnitnho pokoje pov
due, kter nezn jin vle, krom vle Bo!
Tim, e vle jej 8 vl Bo jedno jest, a e
ve svt ve dle vle Bo se dje, dje se
tak ve dle vle jej. Panormitanus vypra
vuje, e krl Alfons Velik byv tzn, koho
na svt za nej astnjho m, moude od

10

povdl: Toho, kter do vle Bo pln

odevzdn jest. A v pravd, odkud vecek
ten nepokoj v srdci naem, ne e se nedje
ve dle vle na, a e se vli Bo proti
vme? Jest to spravedliv trest, d svat
Bernard, e ten, kdo se nedv dobrotou
vsti, pro svhlavost svou nouzi a bd z
staven bv. Spokojenost a mr, je due
z odevzdn se do vle Bo chov, nemn
se ani tstm, ani netstm; a proto ten,
kdo spokojenosti a mru takovto v srdci
svm nechov a zarmoucen bv, znti dv,
e do vle Bo odevzdn nen. Proto svat
smutku neznaj ani v nejkrutch pronsle
dovnch, ani v nejhroznjch souench. Nic
nezarmout spravedlivho, co se koli pihod
jemu (Psl. 12, 21.) Velmi vhodn tvrd
kardinl Petrucci:
Pomijiteln je svt a nestl
jevit padku.
Vecky jeho slasti, nejvt radosti
jsou jen zdnliv - v pravd vak
jsou alosti.
Uenku Pn alosti vak nejsou a
lostmi,
nbr pravmi jsou jemu radostmi 1
7.
Salvianus vyjdil se o svatch tak t
Jsou-li poneni, jest to jejich vl; jsou-li
chudi, jest to jejich radost; cokoliv je potk,
ve ji na zemi blaenmi je in. Poct-li

11

pece nkdy trpkost protivenstv, bv to jen

pocit nepatrn, kter o pokraj due zavadiv,
miz, ani by ji z mru vyruil. P. Rodriguez
pirovnv svat k hoe Olympu, na jejm
temeni stl bezvt a klid vzduchu panuje,
i kdy na svahu jejm hm a pr. Oni po
dobaj se zkrtka Spasiteli naemu, Jei
Kristu, Jehoto nebesk* mr v pehokm
utrpen pi vech mukch a pohannch nim
zkalen nebyl. Ano, svatm bylo vt utrpen
tak vt radost, jak ji David o tom svd:
Prut tvj a hl tv, ty mne potily (alm
22, 4). A svat Terezie vol: Jest nco vy
ho nad jistotu, e se Bohu lbme?
Vt cenu m jedno Deo gratias (t. j. Bohu
dky) v strasti, neli tisc jinch v slasti,
pe P. Avila. Svat se ale proto z utrpen
raduj, ponvad vd, jak velice odevzda
nost svou zalbiti se mohou jedin milova
nmu Pnu svmu 1
8.
Slym eholnci mn namtati, an
prav: Chci rda sneti utrpen, kter mi
Bh posl, jako jsou ztrty, bolesti a ne
moce; jak ale mm sneti patn se mnou
zachzen a nespravedliv pronsledovn od
lid? Vdy ti, kdo mne pronsleduj, he,
a Bh pece hchu nechce. Jak, odpo
vdm, nepsob ve Bh? Dobr i" zl
vci, ivot i smrt, chudoba i poestnost od
Boha jsou (Sir. 11, 14). Pi kadm jednn

12

zajist rozeznvme dv strnky: pirozenou

nebo-li hmotnou, kter skutkem se jev,
a strnku mravn nebo-li mysl, jakm skutek
ten provzen bv. Tak na p. neptel tvj
he e svou tak, e ji spojuje se zlm
myslem; proneen tch samch slov bez
zlho myslu nen hchem, protoe jest to
ist pirozen dj, jej lovk ovem jen
pomoc dar, Bohem mu udlench, vykonv.
Bh, a tvmu nepteli dar svch neod
nm, tak e ti ubliovati me, pece ne
chce hchu tvho neptele, ale na tob si
d, abys pronsledovn to trpliv nesla.
Kdy loupenci Jobovi stda odali, nechtl
Bh hchu loupenk, ale aby Job ztrtu
tu trpliv nesl; proto se on tak modlil
(1, 21): Hospodin dal, Hospodin vzal, jak
se Hospodinu lbilo, tak stalo s e : bu jmno
Hospodinovo pochvleno. Job nepravil, jak
podotk sv. Augustin: Hospodin dal, bel
v z a l n b r Hospodin dal, Hospodin vzal.
Bh tak nechtl hchu id, kdy tito Krista
kiovali; a pece pravil Pn Je svatmu
Petru (Jan 18, 11): Co nemm pti kalicha,
kter mi dal Otec? On pijal tedy smrt,
od id mu pipravenou, jako z rukou svho
nebeskho Otce. Svat Dorotheus prav, e
ten, kdo se mst svmu protivnku, se po
dob psu, kter koue po kamenu, po nm
vrenm, nehled na ruku, kmen vrhnuv.

13

Poznvejme tedy, e vecky urky, je nm

od blinho trpti jest, z ruky Boi nm po
slan jsou, a odevzdvejme se do Jeho nej
svtj vle.

Modlitba.
Nejmilej Spasiteli! z lsky ke mn
trpl jsi tak velikou hanu a muku; j vak
pro bdn stvoen jsem T tak asto ur
ela. Dky Tob za Tvoji shovvavost. Kdybych
byla mrtv, nemohla bych T vce milovati;
nyn vak jet mohu a chci T z celho
srdce milovati. nezavrhuj mne! Dokud
jsem lskou Tvou pohrdala, nepestval jsi
m hledati; proto se nebojm, e mne nyn
zavrhne, kdy jen Tv lsky si dm. Ve
shovvavosti strpl jsi mn, abych Tebe ko
nen milovala. Miluji T, Boe, z celho
srdce a lituji hch svch nade vecko.
Lsko due m ! nikdy se ti nechci dobro
voln znelbiti, ale chci ve uiniti, eho si
Ty ode mne d. Tv vle budi od tto
chvle jedinou lskou moj. Dej mi poznati,
co initi mm, abych se Tob zalbila; vecko
chci uiniti. Chci T opravdu milovati; a
proto pijmm rda kad zrmutek, kter
mi pole. Tresci m na zemi, abych T
v nebi vn milovala. Boe, udl mi sly,
abych Ti vrnou zstala. Maria, Mti m,

14

Tob se poroum; nepestvej za mne u Pna

Jee orodovati. Amen.
II. O c v i e n s e v t t o c t n o s t i .
1. Kdy jsme se nauili znti, jak m
Bh zalben v odevzdn se do Jeho nej
svtj vle, a jakch milost nm za to
udluje: rozjmejme dle o cvien se v tto
ctnosti, v kterch ppadech zvlt a jakm
zpsobem si ji osvojiti mme. Pedn slu
podotknouti, e velmi uiteno jest, zvykati
si i pi nejmench vcech do vle Bo se
odevzdvati; ku p. kdy ns nkdo slovem
urazil, kdy ns moucha obtuje, kdy na
ns pes tk, kdy nm svtlo shasne, kdy
se uhodme neb si aty roztrhneme a pod___
budme pi tom zcela tichmi a pokojnmi.
Dleitj vc jest, sneti zcela klidn ta
kovto nepatrn phody, ne velk ke,
ponvad ns potkvaj astji a nm pod
vaj pleitost, v tto ctnosti se cviiti,
abychom napotom i pi vtch pokuench
snadnji do vle Bo se odevzdvali.
2. Za druh cvime se v odevzdn se
do vle Bo zvlt v ppadech nemoci.
Kdo zalben Boho hled, ten tak ptr
po pleitosti, aby se ho mohl astnm
stti; a proto zbon due vid tst v tom,
co svt za netst pokld; a m t a
citelnj to zdnliv netst jest, tm Ytho

15

zalben v nm nachzej. Nemocn, kte

netrplivmi jsou a do vle Bo se neode
vzdvaj, jsou pebdn a nejve politovn
hodn, ne proto, e trp, ale pro svou za
slepenost, e zamtaj ten poklad zsluh,
kter jim Bh nabz, jestli trplivmi budou.
Neastnci! spasiteln tento prostedek proti
bdm svm v jed si pemuj, ponvad
nemoce tla jsou nejinlivjmi prostedky
ku zhojen ran duevnch. Modiny ran shlazuj zl, prav mudec (Psl. 20, 30). P. Alvarez pipomn, e jest-li v strastech a sou
ench do vle Bo se odevzdvme, tm
rychleji Bh s nmi se spojuje, nebo kdy
nouze nejvy, Bh bv nejbli. Bh ns
k sob pitahuje, jak sv. Gertrud zjevil,
ponvad rd dl u tch, kdo nemocni a ob
teni jsou. I skrze Davida ujiuje ns
blzko jest Hospodin tm, kte souenho
srdce jsou (alm 33, 19); a opt s nm
budu v souen. (alm 90, 15.)
3.
Jest-li na ns Bh nemoc sele, m
sme uvati tch prostedk, kterch nm
lka podv; neb tak tomu Bh chce; smme
t Boha za zdrav prositi, proto, bychom se
Jeho slub vnovati mohli; vak vdy mme
se do Jeho svat vle odevzdvati, kajce:
Pane, sta se vle Tv. Jen ti, kdo takto
Boha prosi, dojdou vyslyen, ne pak ti, kdo
ne Boha, ale sebe samch v modlitbch svch

16

vyhledvaj. Hledal jsem Hospodina a vy

lySel mne (alm 33, 6). Jednoho dne zjevil
se Pn svat Gertrud, kter prudkou zimnic
trpena byla, a tzal se j, chce-li zdrva
bti ? Svtice obrtila se k Srdci Pn a pra
vila: eho si dm, jest to, aby se jedin
stalo dle vle Tv. Jak mocnm lkem jest
v nemoci jakkoli krsn prosba, j ns Pn
nauil: Bud! vle Tv! Svat Lidvina, kter
pln ran a bolest na lku leela, kvala:
Radost mou jsou bolesti, Pane, je mi
posl; nebo jedinou tchou mi jest, e
Tv vle na mn se pln. Tak daleko due
vlan ovem nikdy nedospj; zajist ale
due Boha milujc. Jak sladko jest trpti
z lsky! Proto dum, Boha milujcm, jest
utrpen tak slastipln, proto sv. muenci
tak rdi vtali bie, elezn bodky a hav
elezo. Svat muenk Epik tet, jemu ukrut
nci eleznmi hky maso s tla trhali a boky
pochodnmi plili, opakoval si v tchto mu
kch ustavin slova: Pane, sta se se mnou
vle Tv, Pane, sta se vle Tv a trpliv
ve snesl. Podobn vypravuje sv. Bonaven
tura o sv. Frantiku, jej Bh velikmi mu
kami navtvil. Hdy mu jeden z brat po
etile ekl: Ote, pros pece Boha, by ti
ulevil, nebo pli tvrd s Tebou zachz:
odpovdl sv. Frantiek: Brate, kdybych
nevdl, e to z nerozumu prav, vce bych

17

na tebe nepohledl, ponvad se opovauje

hanti to, co Bh in. Po tchto slovch
vrhl se svtec s lka na zem, a polbiv ji,
zvolal: Diky Tob, Boe, za tyto bolesti.
Rozmno je, prosm, jest-li se ti lb; neb
nieho nechci, ne Tvou vli plniti!
4.
Za tet mme se odevzdvati do v
Bo v pirozench svch nedostatcch, jako
kdy jest rozum n slab, pam vetch;
neb kdy zrak, sluch a zdrav slueb svch
nm odpraj. Kdyby nm nedostatky tyto
nkdo vytal, odpovdej me se almistou
Pn: Bh uinil ns a ne my sami sebe
(alm 99, 3). Tak tedy vdy spokojeni bu
deme s tm, co nm Bh udluje, vdouce,
e sami v sob jsme chud a musme se spo
koj iti s almunou, kter se nm dostv. Co
bychom ekli o ebrku, kter by reptal,
e nedostal tak skvostnch at a dobrch
jdel, jak si byl pl? Spokojeni bume tedy
s tm, eho nm Bh udlil a nedejme si
vc jinch! Zda nemohl ns Bh v nicot
na nechati ? Zdali nemohl msto lid ropuch,
komr neb stbel z ns nadlati? O jak
mnohm to ku spasen poslouilo, e jim
Bh nedal bystrho rozumu, krsnho tla
a jinch pirozench pednost, kter by je
snadno byly v zhubu pivedly ! A jak mnoz,
obdaen velikmi dary ducha, krsou, vzcnm
rodem, bohatstvm dali se svsti k pe a

18

rozlinm nepravostem a zahynuli! Nedejme si proto jinch statk, le tch, kter

nm Bh udliti chtl a dnch vce! Bla
hoslaven Jindich Suso kval: Radji chci
bti na zemi ervkem dle vle Bo, ne-li
v nebi serafem dle vle sv. Ano i co do
konalosti se tk: mme sice, co na ns
jest, se piiovati, abychom nejvy, nm
dostiiteln stupe svatosti zskali; mme se
ale pece spokojiti se stupnm takovm,
jakho nm chce udliti Bh.
5.
Za tvrt mme se zvlt do v
Bo odevzdvati, kdy se duevn oput
nmi ctme. Tento stav jest ovem pro dui,
Boha milujc, velikou mukou; avak pece
nem se znepokojovati a nakati: Kdybych
vdla, e z vle Bo tak oputna jsem,
nebyla bych tak smutnou; bojm se vak, e
mne Bh pro hchy m opustil. Proto od
povdm: Teba to pro tv hchy bylo,
chce Bh, bys tento trest trpliv nesla.
Snej ho tedy, a Bh s tebou bude spo
kojen. Abychom v ppadech takovch
neprav zkostlivost! se uchovali, musme
poviti, e dvoj jest duevn vyprahlost a
sice: vyprahlost citu a vyprahlost vle. Vy
prahlost citu odstraniti nen v moci na,
a tak nen hchem ped Bohem; vyprahlost
vak vle, je vlastn dobrovolnou vlanost
jest, v moci mme a pemoci ji meme.

19

O tto zde pomlm; nebo dosti jsem o n

mluvil v hlav pt a est. Co se te vy
prahlosti citu, nem to velk dleitosti, ctme-li se takka neschopnmi, mysli sv
k Bohu povznsti, Jemu lsku svou vyzn
vati, el a ltost zbuzovati, s plnou dvrou
do vle Jeho se odevzdvati: tu posta,
jestli se jen vynasnaujeme moc vle sv,
kony ty initi. A tebas i srdce nae ne
pohnutm, necitelnm a chladnm pi nich
zstalo, Bh pece se zalbenm pijm snahy
nae, a raduje se z due, kter z lsky k Nmu
takto bojuje. Asi v zatemnn takovm ni
eho vce uiniti nememe: tedy se aspo
pokome ped Bohem, alujme Mu bdu svou
a porume se zcela do rukou Jeho, nesta
rajce se dle, co se z ns stane, jako kmen,
kter po svahu hory do hlubiny se kutl,
nerozvauje o tom, co se s nm dle dti
bude. Jen tak nalezneme pokoje. A tedy
due osvcen neb zatemnn jest, vdy vo
lejme: Boe, ved mne cestou, kter se
Tob lb; ui, a jen Tvou vli plnm; neb
nemm pn jinho. Nepokoj pi duevn
vyprahlosti jest znmkou, e due nen jet
pln do vle Bo odevzdna. Svat Teresie
tvrd: Kdo se modl, mus se pede vm
o to snaiti, by vli svou s vl Bo sjed
notil, a mus pevn pesvden bti, e jen
v tom nejvy dokonalost zle, a e m

20

vce se do vle Bo odevzdv, tm vce mi

lost od Boha dosahuje. Svat Maria Mag
dalena de Pazzis z toho dle pravdy dovozuje,
e veker modlitby nae jedin k plnn
vle Bo smovati maj.
6.
Nevsta Kristova m proto v ka
modlitb a v kad dob Bohu se obtovati
tak, aby z lsky k Nmu hotova byla sn
eti vecka tlesn i duevn utrpen, vecku
oputnost, bolest, nemoc, potupu a pron
sledovn a m vdy k Bohu volati o pomoc,
aby ji slil, by ve vem nejsvtj vli Jeho
plnila. Pamatuj si tuto radu, kterou uitel
duchovn podvaj. Navtv-li t Bh tkm
kem, nenalezne phodnjho pedmtu
k rozjmn nad k tento; nebo on ti prv
podv vdy novou pleitost, aby si se opt
a opt v odevzdn se do vle Bo cviila.
Tak to invali svat, e vdy vli svou s vl
Bo srovnvali. Kdy svat Petr z Alkantary na lko se kladl, pedstavoval si, jakoby
se byla posledn jeho hodina piblila, a
proto si asto opakoval slova: Pane, nech
se stane se mnou vle Tv, a umnil si, e
po as spnku kadm vdechem znova do
vle Bo se odevzd. Jak pjemn jest Bohu
takov obt a takov odevzdanost do vle
Jehol Ne proto, jako by se z naeho utrpen
til, ale proto, e z n poznv, jak velice
Jej milujeme 1 Kdy Bh Abrahamovi pi

21

kzal, aby Iska obtoval, nechtl smrti Iska,

ale chtl vidti, jak Abraham hotov jest vli
jeho plniti; a takovou ochotnou poslunost
d Bh i od jednoho kadho z ns. Mnoh
eholn osoby, kter mystick spisy tou, se
a i neprv domnvaj, e s Bohem vchzej
v ono nadobyejn spojen, kter trpnm se
nazv; lpe by vak bylo, kdyby se dom
haly innho s Bohem spojen, t. j. doko
nalho odevzdn se do vle Bo, v em
jedin dle slov svat Terezie prav dokona
lost zle. Tak prav t svtice, e due,
kter v takovmto innm s Bohem spojen
jsou, snze mnohem vce zsluh si dobvaj,
protoe toto spojen vle jejich s vl Bo
jest vsledkem jich namhn, a ony pro sta
tenost svou od Boha vedeny bvaj. Vecky
ostatn milosti, kterch na zemi neobdrely,
uschov jim Bh pro ivot vn, kde je
potom najednou obdr. Podobn i kardinl
Petrucci prav, e due i bez daru nadpi
rozenho s Bohem spojen, ji s obyejnou
milost k tomu dospti me, aby sv vli
umela a jedin vli Bo ila Nemme a
nememe si tedy dle slov jeho nieho jinho
na Bohu dati, neli, aby se Jeho vle s nmi
dla, co jest plnost svatosti; nebo pln
vli Bo initi nic jinho neznamen, le
sob umti. Nebo kdo vli Bo kon, ten
vekerm svm nezzenm dostem a p

22

nm v ob odpr, a jedn takto dle krsnch

slov sv. Pavla, pcho ku Galatm (2, 20):
iv pak jsem ji ne j, ale iv jest ve
mn Kristus.
7.
Sna se o to tedy, due mil, bys p
kad pleitosti a zvlt u vcech, kter
ti nesnadnmi bti se zdaj, se svm Spasi
telem kati mohla: Ano, Ote! neb tak se
lbilo Tob (Mat. 11, 26). Cesarius vypra
vuje o jednom zbonm mnichu, e mnoh
divy inil. Byv od opata tzn, co neobyej
nho kan, e mu Bh takov milosti udlil,
odpovdl: Neinm nic neobyejnho; sna
m se toliko, bych vdy. chtl to, co Bh
chce, a ve z ruky Jeho pijmal. A co,
namtal opat, nezarmoutila t ta velik
koda, kterou nm pedevrem neptel spsobil? Ne, dal mnich za odpov, nebo
jsem si pomyslil, e to vle Bo jest. Z toho
opat poznal, pro mnich tak velik milosti
u Boha nalezl. Tak m i ty, kdy strach
ped hrozcm nebezpeenstvm a tkm utr
penm dui tvou svr, ihned volati: Pane
chci, co Ty chce; ui se mnou, i s tm co
mho jest, jak se Tob lbil Svat eho
vypravuje, e jist zbon eholnk byv ti
roky od bla v podob hada pokouen a
mnoho trznn, nikdy pokoje neztratil; ale
blovi kval: Lb-li se Bohu, i se mnou,
co chce. Proto bu i tvou prosbou vdy:

23

Bud vle Tv! Proto tak bud to tvoj

stlou modlitbou: kdy z rna procitne, neb
veer se pokld, kdy rozjm neb k stolu
Pn pistupuje neb nejsvtj Svtost na
vtvuje : Sta se, Pane, sta se vle Tv!
Svat Gertruda tistakrt denn opakovala
slova: Mj Jei, ne m, ale Tv vle
se sta!
8.
Blaze tob, kdy i o to db, aby
s vl Bo vdy srovnalou zstvala! Bude
mti z toho prospch nejen v ivot, ale
zvlt v smrti. Blosius tvrd, e jest-li se
due v hodinu smrti dokonale do vle Bo
odevzdv, bv nejen trest vnch, ale
i asnch v oistci zbavena, by se byla
dve sebe vce hch dopustila. Kdo toti
smrt s plnou odevzdanost do vle Bo
pijm, zsk si zsluhu podobnou on, jakou
si svat muenci vydobyli, ani dobrovoln
a ochotn ivot svj za Jee Krista polo
ili. Nad to stv se smrt, i velice bolestn,
tchou a radost dui, kter se Bohu do
konale odevzdala. Jist nmich z du cisterciak, jeho tlo pebolestnmi hnijcmi ranami
pokryto bylo, ct, e se mu posledn hodina
bl, neustval radostnm a spokojenm srd
cem Bohu za bolesti sv dkovati. Kdy pak
ji v poslednm taen leel, a vce ne jindy
bolestmi svrn byl, dal se do radostnho
zpvu. Okolostojc mnii takov duchovn

24

radosti v tak trapnch bolestech velmi se

divili; on ale nepestval pti, a blaen
v Tnu zesnul. Milujcm Boha vecky vci
napomhaj k dobrmu (m. 8, 28). Kdo
Boha miluje, z utrpen zsluhy i uten
erp v tom vdom, e Bh jen pro nae
dobro ke a utrpen nm posl. Bh ekl
zajist jednoho dne svat Katein Siensk:
Chci jen to, co vm prospv. Jako ze svo
bodn vle lovka jsem stvoil, tak tak
nade ve stvoen jej miluji; z toho poznej,
e jest li vs kem navtvuji, stv se to
jedin k blahu vaemu, kterho si dm
vce, ne vy sami. Jedna zbon osoba one
mocnla na oteklinu, kter ji velmi zohyzdovala. Kdy biskup ji zaopatujc nad utrpe
nm jejm zplakal, usmla se, a nemohla jeho
soustrasti pochopiti. Pln udiven tzal se
biskup, pro se smje? Ale ona odvtila:
Zdali by zajat knna, kter by se
na svobodu a ku svm statkm jen tehd
vrtiti smla, a by zdi ale jejho se roz
boily, se neradovala, kdy by patila, any se
ji bo? Tak jsem i j vesel a rozradost
nna, e al svho tla ji opustiti smm.
9.
Nechci dle pi tomto pedmtu pr
dvati, a nikdy bych nechtl ustt, k ode
vzdn se do vle Bo napomnati. Sepsal
jsem toti zvltn pojednn o tom, a pi
pojil jsem je k mal knece Navtven

25

nejsvtj Svtosti. Prosm, by se to opt

a opt talo*). Jest jisto, e v odevzdn
se do vle Bo zle veker nae blaho,
n duevny mr a nae dokonalost. ivot
ve vli jeho (alm. 29, 6).
10.
Na konec t prosm: bud o to pe
liv, abysi vecky sv skutky s tm myslem
konala, bysi vli Bo naplnila; neb to je
din ti pojist pokoj srdce, i kdyby se vci
dle tvho pn nedaily; neztrat ani mru
due, ani zalben Boho. jak blaze tomu,
kdo se me Bohu lbiti! Chce rozumti
tomu, co znamen: Bohu se lbiti? Vylom
ti to slovy knze Antonna Torres-a: Bohu
se lbiti znamen: Lbiti se nej laskavj mu
Srdci, ktermu tak mnoho dluhujeme; lbiti
se Oku Bomu, kter vdy o nae blaho
peuje: dostaovati t vli, jej lska jen
s nmi se obr. Bohu se lbiti jest onen
cl, pro kter stvoeni jsm e; jest onen el,
ku ktermu vecky nae snahy a touhy
smovati m aj; jest ono pravidlo, dle kter
ho veker ivot svj zditi mme. Bohu
se lbiti jest nejvt touhou svatch; jest
pohnutkou, pro kterou tak mnoh panny do
klter, tak mnoz poustevnci na pout se
dali; jest pinou, pro kterou muenci muky
a smrt s radost vtaj. By Bohu se lbily,
*) Pojednn to viz ku konci tto knihy.

26

opoutj omilostnn due ve a ochotn

pijmaj veker strasti, pohann, i hokou
smrt; ano ony by i zavren pijati chtly!
Zalben u Boha pevyuje nad mru vecky
jin spchy, vecko tst; tak e vichni
svat a pede vemi nejsvtj Panna i do
pekla sestoupiti volnmi by byli, kdyby mli
jistotu, e se Bohu vce lb, aby v pekle
ne v nebi byli, a e se Jemu v mukch
vce neli v slv lbiti budou. To znamen:
Bohu se lbiti.

modlitba.
Mj Jei, smiluj se nade mnou 1 Jak
asto jsem, neastnice! protivenm se nej
svtj vli Tv peklo ji zaslouila. Kdy
bych byla zemela, nachzela bych se nyn
v propasti, kde bych vn Tob se protiviti
a Tv vle nenvidti musela. Vak nyn
smm T velebiti, T milovati, ano vn
T milovati 1 Odpus, mj Spasiteli! nikdy
vce nechci se Tob protiviti. Dej mi poznati,
eho si ode mne d, a dej mi sly, bych ve
vykonala. Bud vle Tvl Dej, bych, dokud
iju, Tvou vli vdy dokonale plnila. To jest
mm jedinm pnm. sladk Lsko, kter
jen mho blaha, mho spasen si d! Vn.
Ote, pro lsku Pna Jee, ve jmeuu Jeho
T prosm, udl mi t milosti, aby se vle
Tv na mn vdy plnila! Bud vle Tv!

27

Blaenou budu, kdy budu takto ti, a kdy

v plnn vle Tv ivot svj skonm. Maria!
blahoslavenou jsi, e jsi vdy co nejdokona
leji vli Bo plnila. Vypros mi, Matko! svm
prostednictvm, abych, pokud iji, vli Bo
konala! Milost tuto od Tebe doufm. Amen.

H la v a pa,tn,cti.
O m o d litb v n itn .
1. J a k v n i t n m o d l i t b a e h o l n i c m
m r a v n p o t e b n o u jest.

1.
ivot eholnic mus bti ivotem m
dlitby; nebo eholnice, kter modlitby ne
miluje, nesnadno stv se eholnci dobrou,
aneb lpe eeno: nestane se j nikdy!
O vlan eholnci k, e se rda nemodl;
a pravdu d. bel se vemon o to piiftuje, by eholnky o lsku k modlitb
oloupil; a jestlie se mu to podailo, zvtzil.
Svat Filip Neri kval: eholnk bez mo
dlitby, jest eholnk bez rozumu ; a j pi
dvm: takov eholnk nen vce eholn
kem, ale pouze mrtvolou eholnka! Bez
modlitby nem pedn due svtla; nebo
kdo m oi zaven, neme cesty k do
movu najiti prav sv. Augustin. Pravdy
vn jsou pravdy nadpirozen, kterch ne

29

oima smyslnma, ale oima duchovnma po

znvme, t. j. kdy o nich pemlme a roz
jmme. Kdo se ale v modlitb vnitn ne
cvi, nechpe jich, a dleitost blaha v
nho a prostedky, kter k nmu vedou,
zstvaj mu skrytmi. To jest prv ta p
ina, pro tak mnoho du hyne, ponvad
nedbaj uvaovati, jak zvanm dlem jest
nae vn blaho, a co initi, aby spasen
doly. Zputnm zpustne vecka zem, nebo
nen dnho, kdo by to rozvaoval srdcem.
(Jer. 12, 11.) Kdo naproti tomu pravdy vry
vdy ped oima m, toti: smrt, soud, bla
enou neb peneastnou vnost, kter ns
oekv, nikdy nezhe prav Duch svat.
Ve vech skutcch pamtliv bud na posledn
vci sv, a na vky nezhe (Sir. 7, 40).
Pistupte k Bohu a osvceni budete, (alm
33, 6.) prav David; a n Spasitel napo
mn: Bute bedra vae pepsna a svce
hoc v rukou vaich (Luk. 12, 35). Tmito
svcemi jsou, d sv. Bonaventura, prv svat
rozjmn. Modlitba s rozjmnm v pravd
jest svc; nebo kdy se modlme, rozmlouv
Bh s nmi a osvcuje ns, bychom jistou
cestou ku spasen kreli: Slovo Tv jest
svce nohm mm (alm 118, 105).
2.
Svat Bonaventura pirovnv dl
vnitn modlitbu zrcadlu, ve kterm vecky
skvrny na dui spatujeme; a svat Terezie

30

psala biskupu z Osmy: Kdybychom se i do

mnvali, e na'ns nedostatk nen, pece jich
jasn poznme, jakmile nm JBh oi oteve,
jak to inv pi modlitb. Kdo se nemo
dlv, nepozn a neokliv si chyb svch,
prav sv. Bernard, a sebe se nelek, protoe
nieho nepoznv. lovk takov nezn
nebezpe, kter spasen jeho hroz, ba
ani na to nepoml, jak by se jich vysthal;
kdo ale modlitbu miluje, jasn poznv chyby
sv a nebezpeenstv spasen jeho hrozc,
a proto peml o prostedcch, jak by se
zachrnil. Mylenka o vnosti pimla Davida
k tomu, e se oddal nbonosti a inil po
kn za hchy sv. Pemlel jsem o dnech
starch a lta dvn na mysli jsem ml . .
a pemjel jsem a zkoumal jsem v duchu
S,vm. (alm 76, 6 a 7.) A enich v Psni
alomounov d: Kvt ukzalo se v zemi
na, as esn piel, hlas hrdliky slyn
jest v zemi na. (2, 12.) Kdy due jako
tich hrdlika v samotu se ubr, aby se
u vnitn modlitb shromdla, a v n s Bo
hem rozmlouvala, tu objev se kvt, t. j.
dobr dosti; pak i as ezn pichz, t.j.
chyb svch, kterch v dobr modlitb na
sob poznv, hled napraviti. Kdy roz
jmn modlitbu pedchzelo, v, e as e
zn piel, prav svat Bernard. Nebo,
prav na jinm mst t Bvtec, rozjmni

31

pod nklonnosti, d jednn a skutky a

napravuje chyby.
3.
Za druh: due nem bez vnitn m
dlitby sly, aby pokuenm neptel odolala
a v ctnostech kesanskch se cviila. Mo
dlitba jest dui tak potebn, jako ohe e
lezu ; nebo elezo, dokud studen jest, tvrd
jest a nesnadno d se kouti; vlo-li se vak
do ohn, mkne a kov me z nho dlati,
co si peje. Kdy jest elezo hav, pe cti
hodn Bartolomj z muenk, me mu
kov buenm dti tvar jakkoliv. Abychom
tedy pikzan a rady Bo osthali, musme
mti srdce mkk, t. j. schopn, aby dojmy
Boskch vnuknut lehce pijmalo a je ihned
v skutek uvdlo. Za tuto milost prosil alo
moun Pna slovy: Dej sluebnku svmu
srdce k'um n schopn (3. Krl. 3, 9). N
sledkem hchu jest srdce nae vdy zatvr
zelm a k umn neschopnm; nebo se
klon k rozkoem smyslnm a odporuje
zkonu Bomu, jak sm na sebe sv. apotol
v listu k manm aluje: Vidm jin zkon
v odech' svch, kter odporuje zkonu
mysli m. Jedin z modlitby erpme onu
milost, kterou srdce nae mkne a umn
Bchopnm se stv. Pozoruje-li lovk dobrotu
Bo, onu lsku velikou, kterou k nm Pn
chov, ona nessln dobrodin, kter nm
prokazuje: tu srdce dkem vzplane, zmkne

32

a volnm se stv, hlasu Boho uposlech

nouti. Bez modlitby ale zstv srdce tvr
dm, vzdorovitm, neposlunm, a due pak
bv ztracena. Srdce tvrd naposledy zle
se mti bude: a kdo miluje nebezpeenstv,
zahyne v nm (Sir. 3, 27). Proto napomnal
svat Bernard Eugenia, kdy tento papeem
se stal, aby pro zevnj zleitosti mod
litby vnitn nikdy nezanedbval. Bojm se
'o tebe, Eugenie, e by mnostv zleitost,
vzdaluje-li t od modlitby a rozjmn, mohlo
tv srdce ponenhlu tak tvrdm uiniti, tak
e by pestalo sebe samho se lekati, ano
by se necitlivm stalo.
4.
Trvvaj-li zbon due dlouho
modlitbch, obviuj je nkte z lenosti a
maen asu, kajce, e by se as ten lpe
dal zuitkovati pi konn skutk uitench;
ti vak tomu nerozumj, e prv modlitbou
duch slen bv, aby pokuenm odolal a
v ctaosti setrval. Z tto neinnosti pochz
Bla, pe svat Bernard. Proto prv po
ruil Pn, by nevstu ze spnku nebudili:
Nebute, ani vyrejte ze sna mil m,
dokud by sama nechtla (Pse alomou
nova 3, 5). Proto nem due bti vyruo
vna, dokudby sama nechtla, protoe du
chovn sen nebo-li pokoj, kterho pi roz
jmn pov, a dobrovolnm, pece velmi
potebnm jest pro ivot duchovn, prv

33

tak jako pro ivot tlesn potebnm jest

spnek; nebo kdo nesp, nem sly ani ku
prci, ani k chzi, ale kles na cest. Kdo
v modlitb odpoinku nenachz a sly z n
neerp: nen s to, by si zsluh nashrom
dil a v pokuench obstl; ten tak kles
na cest. V ivotopise ctihodn sestry Marie
Krucifixy teme, e mezi modlitbou zpozo
rovala, jak se dbel honosil, e klternici
jednu od spolenho rozjmn zdrel, aby
ji k tkmu hchu svedl. Ji by byla uboh
pokuen podlehla; tu vak pikvapila tato
sluebnice Bo, a od zlch mylnek ji s po
moc Bo odvrtila. Z toho poznvme, jak ne
bezpeno jest pro eholnice, modliteb vnitnch
zanedbvati. Svat Terezie prav: Kdo vnitn
rozjmav modlitby zanedbv, nepotebuje
bl, aby ho do pekla uvrhli; on sm se
tam stemhlav t. A opat Diokles kval:
Kdo vnitn modlitby zanedbv, stv se
za krtk as bu zvetem, nebo blem.
5.
Bh nm pispn svho neudlu
jest-li za neprosme; bez tohoto pispn
ale nejsme s to, pikzan Bo plniti; proto
napomn svat apotol Pavel: modlete se
bez pestn (I. Thess. 5, 17). Vickni jsme
ebrky. J pak nuzn jsem a chud (alm
39, 18). Chud m jr a to, co si od bohat
ch na almun vyprosil; a tak nam bo
hatstvm jest modlitba, skrze kterou milost

34

od Boha dosahujeme. Svat Jan Zlatost

tvrd, e bez modlitby naprosto nelze ctnostn
ivot vsti; a uen biskup Abelly slova ta
dosvduje ka: Z eho jinho pochz ta
velik nemravnost naich as, ne-li z ne
dostatku modlitby? Bh si pede vm toho
d, aby ns mohl milostmi svmi zahr
nouti. On ale chce bti o n proen, pe
svat eho, ano prosbami naimi takka
k tomu donucen, aby nm jich udlil. Svat
Jan Zlatost pokld to za nemon, aby
lovk, kter v modlitbch horlivm jest, do
hchu upadl; a dle pipomn, e zl du
chov ustvaj ns pokoueti, kdy na mo
dlitb trvme.
6.
Z tto nevyhnuteln poteby modlit
vbec nsleduje mravn poteba rozjmav
modlitby zvlt; nebo kdo nerozjm a jen
vcmi svtskmi se zan: nepozn ani svch
duchovnch poteb, ani nebezpe, kter dui
jeho hroz, ani prostedk k pemhn po
kuen nutnch, ani konen poteby modlitby
pro vecky stavy bez vminky vbec; a v tto
nevdomosti zanedbv modlitby a bez mod
litby pak jist kles do zhuby. Slovutn
biskup Palafox prav ve svch poznmkch
k psanm svat Terezie: Kterak me lska
Bo stlou bti, jestlie nm Bh vytrva
losti nepropj? A kterak nm propj vy
trvalosti, kdy Ho za ni neprosme? A kterak

35

Ho budeme prositi, kdy se nemodlme?

K zachovn ctnosti potebno jest spojen
s Bohem; a toho bez vnitn modlitby docliti nelze. V stejnm smyslu prav kardinl
Bellarmin, e nemono jest, aby ten, kdo
nerozjm, bez hchu iv byl. Mnoz nam
taj: A vnitnch modliteb nekonm, vyko
nvm za to mnoho modliteb stnch. Slu
vak podotknouti, e dle slov svatho Augu
stina nesta, chceme-li milosti si zskati,
abychom se pouze sty modlili; ale e se
mme tak v duchu modliti. O slovech Da
vidovch (v almu 141, 2), hlasem svm
k Hospodinu volal jsem, pe toti svat
Augustin: Mnoz nevolaj hlasem svm (to
jest: nevolaj hlasem vnitnm ducha svho),
nbr jen hlasem tla svho. Vecky tv my
lenky a dosti jsou hlasy k Pnu. Volej
uvnit, kde Bh sly. Nad to ns svat apo
tol napomn: Modlete se kadho asu
-v duchu (Efes. 6, 18). Kdo mnoho stnch
modliteb kon, kon je asto v roztritosti
a hlasem tla, ne ale hlasem ducha svho,
a zvlt jest-li je asto kon a jich s modlit
bou vnitn neb rozjmnm nespojuje; proto
takov modlitby u Boha ceny nemvaj a On
jim sluchu nepopv. Mnoz se modl r
enec, denn modlitby k Rodice Bo a ko
naj jin jet zevnj pobonosti; a pece
trvaj v smrtelnm hchu. Kdo ale stn

36

modlitby s modlitbou vnitn spojuje, tomu

nemono, aby v hcliu setrval; bu zanech
modlitby nebo hchu; nebo prav jeden ve
lik sluebnk Bo: Rozjmav modlitba a
smrteln hch vedle sebe obstti nemohou.
Sama zkuenost tak tomu nasvduje, e
ti, kdo se v rozjmn cvi, nesnadno do
hchu tkho upadaj a kdyby se pece
nefastnou nhodou hchu tkho dopustili,
e, jest-li jen od rozjmn neustanou, brzo
opt k pravmu poznn pichzej a k Bohu
se vrac. Svat Teresie prav: Kdyby due
v horlivosti sebe vce ochabla, vytrv-li pi
rozjmav modlitb, Bh ji pece do pstavu
spasen jist zpt pivede.
7.
Slovem: vichni svat stali se svat
modlitbou rozjmavou. Rozjmn jest onou
blaenou pec, v kter due Boskou lskou
zapleny bvaj. V pemylovn mm roz
plil se ohe (alm 38, 4). Svat Vincenc
de Paul kval, e by to byl div, aby hnk,
kdy pi misii nebo v duchovnm cvien k
zan poslouch, se neobrtil; a pece jest
kazatel aneb vdce duchovnho cvien jen
lovk, kdeto v rozjmav modlitb jest to
Bh sm, kter k dui mluv. Povedu ji
ua pou a mluviti budu k srdci jejmu
(Ose. 2, 14). Svat Kateina z Bologny d:
Kdo vnitn modlitby nekon, zbaven jest
psky, kter dui jeho s Bohem spojuje; a

37

due stojc samotna proti blu, snadno od

nho bv pemoena. Jak by tak mono
bylo, aby v dui lska Boi panovala, kdy
ona se o to nestar, aby se skrze modlitbu
s Bohem spojila! Kdy jindy, neli v modlitb
rozjmav zahoeli svat lskou Boskou?
Svat Petr z Alkantary dospl rozjmnm
k takovmu zpalu lsky, e a jednou do
zamrzlho rybnika sstoupil, aby se ochladil,
kde potom led kolem nho poal tti a voda
z nho se jako v kotli nad ohnm vaila.
Svat Filip Neri bval pi rozjmn takovou
lskou rozncovn a otsn, e se s nm a
i svtnice otsala. Svat Alois z Gonzagy
planul pi rozjmn takovm rem Bosk
lsky, e se zdlo, jakoby i obliej jeho
planul, a e srdce jeho tak mocn tlouklo,
jakoby hru roztrhnouti chtlo. Rozjmav
modlitba psob, pe svat Vavinec Justi
niani, e pokuen ustupuje, smutek miz,
ctnost se obnovuje, horlivost oivuje a plamen
lsky se zapaluje. Proto tvrd svat Alois
z Gonzagy prvem, e kdo mnoho nerozjm,
nikdy vysokho stupn ctnosti nedostoup.
8.
David prav o dui, kter modlitb
rozjmavou miluje, e se podob stromu u po
toka, kter svm asem ovoce pin a e
vemu, co takov due kon, Bh ehn.
Blahoslaven mu, kter v zkon Hospo
dinov peml dnem i noc! X bude jako

38

strom, kter tpen jest podle vod tekoucch,

jen ovoce sv vyd asem Bvm: a list jeho
nesprchne: a vecko, cokoli initi bude, astn
8e mu povede (alm 1, 3). Slovy asem
svm rozum se as, kdy bolesti, urky a
podobn Bneti mus. Svat Jan Zlotost
pipodobuje modlitbu k pramenit studni
v zahrad. Jak stkv 8e ale zahrada zelenm
a kvtm, kter se z pramene Btl vlhy
dostv 1 Takovou zahradou jest due, kter
modlitbu rozjmavou miluje a skrze ni Bvat
pedsevzet a ovoce dobrch Bkutk vdy vce
v sob rozmnouje. Rozjmn jest dui pra
menem, kter j ustavin vodu milosti pi
vd. Vvschne-li v zahrad Btudn, zvadnou
kvtiny, byliny i vecka zele; a podobn
stane se i 8 du: dokud Btudn rozjmn
ji svlauje, zkvt v pokoe, poestnoBti,
zbonosti a zdrelivosti; jakmile vak od
modlitby ustv, vyBych pramen a s nm
i duchovn ivot. jak neskromnou, nadutou,
zpupnou stv 8e potom! jak bezbon za
nedbv sluby Bo a svtosti I a jak mlo
poml jet na zdrelivosti Stv 8e mar
nivou a vyhledv zbavu a kratochvil ve
svtskch rozkoch! A m to? Tim, e
voda a duch v n vysueni jsou. Due m
jako zem bez vody Tob . . . hyne duch
mju (alm 142, 6). Tim, e 8e due zekla
modlitby vnitn, uvadla zahrada jej, a ona

39

se den co den vce kaz. O dui, kter mo

dlitbu vnitn zanedbv, tvrd svat Jan Zla
tost, e jest netoliko nemocnou, ale mrtvou!
nebo d, kdo se k Bohu nemodl, kdo
si s Nm ustavin obcovati ned, ten jest
mrtev . . . Due umr, pestv-li na mo
dlitbch ped Bohem se pokoovati.
9.
Modlitba, prav tent svat uit
jest koenem plodn rvy: a svat Jan Klimakus nazv modlitbu hradbou proti to
km zrmutku, pramenem ctnost a prosted
nkem milost; a dle nhledu Rufina, pochz
vekeren prospch v duchovnm ivot jedin
z rozjmav modlitby. Gerson docela tvrd,
e bez rozjmn nikdo jakoto prav kesan
ti neme, le by se to divm stalo. Ji
Jeremi mluv o rozjmn: Sedti bude
samoten a mleti: nebo vzal na sebe (Pl
Jerem. 3, 28). Tim chce ci, e due na
vcech Boskch nenalezne zalben, dokud
se od stvoen neodtrhne a nepono v roz
jmn o dobrot, lsce a milostnosti Bo.
Jakmile ale due o samot v modlitb se
shromduje a ml, t. j. mylenky svtsk za
puzuje : bere na sebe, t. j. povzn se sama
nad sebe a jinou z rozjmn vychz, ne
jakou byla, kdy rozjmati zaala. Svat Ignc
z Lojoly nazv rozjmn nejkrat cestou
k dokonalosti. Slovem: m vt pokrok
v rozjmav modlitb, tm vt prospch v do

40

konalosti. Modlitba napluje dui svatmi

mylenkami, svatmi povzbuzenmi a dostmi,
dobrmi pedsevzetmi a lskou k Bohu; na
to pin due sv vn, sv zl dosti a
ve, co ji k svtu pout a samolsce jej
lahod, Bohu v ob. Modlitbou meme tak
mnohm hnkm ku spasen dopomoci,
kdy za n Boha prosme, jak to svat Teresie a svat Magdalena de Pazzis invaly,
a jak to vecky Boha milujc due posud
in, nepestvajce pimlouvati se u Boha
za nevrce, kace a vechny uboh hnky.
Tak za knze se modl, kte na spasen
du pracuj, aby jim Bh ducha pravho
udliti ril, by hnky k pokn pivedli.
Modlitba vnitn pivlastuje nm tak z
sluhy mnohch skutk, kter vykonati bychom
sob pli, ale vykonati nememe; nebo
Pn odmuje i kadou dost dobrou, kterou
srdci vzbuzujeme, jako tresce dosti zl,
kterm se poddvme.
10.
Pede vm ale hled, abysi k ro
jmn nepistupovala s tm myslem, abysi
v nm tchy a sladkosti nachzela, nbr
proto, abysi se Bohu zalbila a od Nho se
dovdla, jak IIo milovati a Jemu slouiti
m. P. Baltazar Alvarez prav, e lska Bo
nezle v tom, abychom od nho dkaz za
lben pijmali, nbr v tom, bychom Mu
slouili, ale jedin s tm istm myslem,

41

bychom Be Jemu zalbili. On tak Bosk

uten nazv oberstvenm na cestu, kte
rho pocestn pijm ne proto, by odpo
val, ale proto, by horlivji v ped krel.
Pociuje-li tedy pi modlitb vyprahlost, a
pece pes vechnu nechu vytrvale v n po
krauje, vz, e se to tvmu enichu velmi
lb a e si tm velk zsluhy zsk. Tehdy
se modli takto: Pro se mi m, mj Jei,
takto dti? Veho jsi mn zbavil! mch
ptel, mho jmn, m vle; a j sama jsem
k tomu svolila, jen proto, abych Tebe zskala;
pro mi tedy odnm radostn pocit ze Bv
ptomnosti? Mluv k Nmu takto v duchu
pokory, a On ti d poznati, e tak in proto,
ponvad t miluje a tvho blaha vyhledv.
Knz Torres kval, e due, kter bez
tchy s Jeem k nese, jako letem k do
konalosti dospv.
M odlitba.
Mj Jei 1 ani ve svm pehokm utr
pen nepestval jsi m lskou svou zahrnovati; proto tak dn souen a dn muka
nemaj m o lsku k Tob pipraviti 1 dn
ob nezdla se Ti plinou, ano i svou krev
jsi za mne vycedil, svj ivot za mne po
loil, jedin abysi mou lsku zskal; jak bych
mohla jet dle tak slabou lsku k Tob
chovati? Ne, mj Vykupiteli, to se dle

42

dti nesm! Mho nevdku jest ji vru dosti!

Tob jedin zasvcuji srdce sv cel, Tob
jedin nle lska m cel, Tebe jedin budu
nyn milovati! Boe mj, Ty chce, bych
Tob zcela nleela; posiluj m, abych,
dokud iva jsem, Tob slouiti mohla tak,
jak toho zasluhuje. Odpus mi mou vlanost
a nevrnosti Jak asto jsem svvoln, z roz
maru modlitbu zanedbvala! Jak asto jsem
se mohla Tob zalbiti a s Tebou dvrn
hovoiti; j jsem vak radji s tvory se ba
vila a Tvho opovren nedbala. kdybych
mohla ta ztracen lta zpt zavolati! Ale
ona se vce nenavrt; vak ostatn as it
mho budi Tob vnovn, mj nejdra
Spasiteli! Miluji T, mj Jei, miluji T,
m nejvy Dobro! Ty jsi a zstane vn
mm jedinm Milkem, jedinou Lskou srdce
mho. Maria, Matko krsnho milovn,
vypros mi tu milost, abych Tvho Boskho
Syna opravdu milovati a jedin Jemu cel
svj zbvajc ivot zasvtiti mohla! Vdy
dosahuje od Pna Jee ve, eho si d;
v Tebe pevn doufm, e mi milost tu vy
d! Amen.

II. J a k mme m o d l i t b u v n i t n k o n a t i .
1.
Dosud jsme rozjmali o nutno
vnitn modlitby pro eholnice, a o poehnn,jak jim z n vyplv; rozvaujme dle:

43

kde, k d y a j a k j i konati mme. Pedn

K de ? V samot. Bosk n Spasitel napo
mn: Ale ty, kdy se bude modliti, vejdi
do pokojka svho, a modli se Otci svmu
skryt. (Mat. 6, 6.) Mlen ji a utien
veho hluku, prav sv. Bernard, thne dui
jako nsilm k rozjmn o statcch nebe
skch. Nejphodnj msto k rozjmn, jak
ji praveno, jest vlastn pokojk; pro ehol
nice lpe vak jest rozjmati v kru ped
nejsvtj Svtost. P. Avila tvrd, e nezn
na zemi msta, ani svatyn, kter by vce
k zbonosti vzbuzovaly nad kostel, kde Je
Kristus v nejsvtj Svtosti bydl. Abychom
dobe rozjmati mohli, musme s inK nm ze
vnjm spojiti tak mlen vnitn, t. j v dui
musme umlovati nklonnosti pozemsk. Je
dnoho dne pravil Pn k svat Terezii o du
ch, kter pli k svtu lnou: Rd bych
k nim mluvil; ale tvory psob v uch jejich
takov hluk, e Mi ani okamiku nedopvaj,
abych se jim zpozorovati dal. O tom vak
podrobnji pojednm v hlav nsledujc,
v lnku II., kde o samot srdce mluviti
budu.
2.
Co se asu dote, k d y rozjma
mme: naznauje svat Isidor za nejphod
nj as k rozjmn hodiny rann a veern.
Svat eho prav, e zvlt phodn as
k rozjmn jest zhy z rna; nebot jestli

44

prvnm nam zamstnnm v zaatm dnu

jest rozjmav modlitba: nenalezne potom
hch pstupu k dui na. Ctihodn knz
Karel Karafa, zakladatel spolku zbonch
dlnk, pipomn, e jedin vrouc povzdech
pi rannm rozjmn postauje, aby dui po
cel den v horlivosti udrel. Tak u veer
jest rozjmn potebn, jak sv. Jeronm pe:
nem se tlo dve na odpoinek klsti,
dokud due neobdrela pokrmu v rozjmn,
je j k viv slou. Ostatn mohou se
eholnice vdy a vude modliti, i pi prci
a v chzi; dosti na tom, kdy ducha svho
k Bohu povznej a povzdechy lsky k nebi
vyslaj; nebo v tom prv zle modlitba
vnitn.
3.
Co se te trvn, jak dlouho pi ro
jmn setrvati mme, mli svat za pravidlo,
e kadou hodinu, kterou pi urench jim
pracch pro sebe vyzskali, modlitb vnovali.
Svat Frantiek Borgi vnoval osm hodin
k rozjmn, protoe mu vrchn jeho vce ne
dovolovali; a kdy tch osm hodin uplynulo,
prosil pro Boha, aby sml jet o tvrt ho
diny dle v rozjmn pokraovati. Svat
Filip Neri trvil cel noci v rozjmn. Kdy
svat opat Antonn celou noc na vnitnch
modlitbch strvil, stoval si na slunce, e
tak brzo vylo a jeho modlitbm konec ui
nilo, Knz Baltazar Alvarez jest toho nhledu,

45

e due Boha milujc, kdy se nemodl, na

chz se ve stavu j nepirozenm, jako k
men, kter m polohu mimo sv tit;
nebo nae pozemsk it m, pokud mono,
bti vrnm obrazem ivota svatch, kte
ustavin o Bohu rozjmaj. O zevnjm
dreni tla pi rozjmn pipomnm, e roz
jmn m se vlastn konati klee; kdyby
ale kleen spojeno bylo s obtemi, kter
by byly pinou mnohch roztritost, m
eme tak, jak svat Jan z Ke tvrd, roz
jmati slun sedce.
4.
Abych to podrobnji rozebral, t
se: Jak mnoho asu m na rozjmn vynaloiti eholnice, kter se dokonalou bti
sna? P. Torres uroval eliolnicm, jim
duchovnm otcem byl, k rozjmn hodinu
rno, hodinu bhem dne a pl hodiny veer,
kdy jim v tom nemoc nepekela a kdy
prce, k nim z poslunosti zavzny byly,
jim toho dovolovaly. Zd-li se to ale nkter
mnoho, radm, aby krom hodiny spolenho
rozjmn aspo jet jednu hodinu roz
jmn vnovala. Jestli tomu Bh chce,
abychom nkdy od rozjmn upustili proto,
bychom skutek njak z lsky k blinmu
vykonali, pamatujme si slova svatho Vavince
Justiniani: Kdy toho lska vyaduje, slou
nevsta Kristova svmu blinmu; avak tak,
e v tom ase ustavin tou, aby opt

 4G-

o samot ve sv komrce s Boskm svm

enichem baviti se mohla. P. Vincenz Ka
rafa, generl tovarystva Jeova, uval
kadho i sebe menho okamiku, kter
pro sebe zskati mohl, k tomu, aby se
modlil.
5.
eholnice, kter jet k svtu lno
snadno si rozjmn znechut, ne pak ty,
kter Boha miluj. Zdali jest to znamenm
lsky k Bohu, kdy si eholnice nehnus
tebas cel dv hodiny v hovorn se svmi
pteli neb znmmi tbetati: k modlitb
pak krom hodiny spolenho rozjmn,
druh hodiny nalzti neme? Kdo Boha
opravdu miluje, ten v obcovn s Nm ani
hokosti ani omrzen nenachz. Obcovn
Jeho nem hokosti ani tesknosti bydlen
s Nm, ale veselost a radost (Moudr. 8,16).
Co jest ale rozjmn jinho, te se svat
Jan Klimak, neli dvrn rozmluva a spo
jeni s Bohem? V rozjmn prav sv. Jan
Zlatost, rozmlouv due s Bohem a Bh
8 n. ivot svatch eholnic, kter modlitbu
miluj a rozkoemi svta opovrhuj, nikoliv
nen ivotem hokosti a zrmutku! Nevte-li, okuste a vizte, jak lib jest Hospodin!
(alm 33, 9.) Zkuste a poznte, jak dobro
tivm jest Pn k dui, kter jen po Nm
tou a veho ostatnho se odk. Vak, jak
ji vcekrte praveno, nesm bti dost po

47

duchovn te jedinou pohnutkou a jedinm

clem naich vnitnch modliteb; nbr mus
to bti dost, abychom samolsce umeli a
vli Bo poznali. Svat Jan Klimak prav:
Chce-li se k rozjmn pipraviti, zekni se
svch pn a dost a rci Bohu: Mluv,
Hospodine, nebo sly sluebnk tvj. (I.
Krl. 3, 10.) Mus to vak tvm pevnm
myslem bti; nebo jinak Bh k tob mlu
viti nebude.
6.
Jakm spsobem vnitn modlit
konati se m, to ti zajist ponkud znmo
jest; pece vak chci zde pro necvien za
tenky nejhlavnj pravidla krtce vyloiti.

Vnitn modlitba zle ze t dl: p

pravy, rozjmn a zvrku. Pprava za
hrnuje v sob ti stky, a sice: vzbuzen
vry v ptomnost Boha zrove s klannm
se Jemu; potom vzbuzen pokory zrove
s ltosti nad hchy; konen prosbu za osv
cen mysii. Tyto ti stky mohou se nsle
dovn provsti:
a)
Boe mj, vm, e mn ptom
jsi; klanm se Tob s celm srdcem svm.
Jest teba, abychom s ivou vrou takto
mluvili; nebo iv upomnka na ptomnost
Bo velmi prospje, abychom se mylenkm
roztritm ubrnili. Velik sluebnk Bo

48

kardinl Karacciolo, biskup v Antverpch,

kval: roztrit modlitba jest dkazem, e
vra dosti dkladn vzbuzena nebyla.
b) Boe, byla bych si toho pro sv
hchy zaslouila, abych od Tebe do temnost
pekelnch zavrena byla. Lituji toho srden,
e jsem T urazila. Smiluj se nade mnou!
c) Vn Ote, pro lsku Jee a Marie
osv ducha mho v tomto rozjmn, abych
z nho uitek mla!
Potom porume se jednm Zdrvas
Maria nejsvtj Pann, svatmu Josefu,
svatmu andli strci a svmu svatmu pa
tronu. Tyto vzdechy, tvrd sv. Frantiek Sa
lesk, maj bti horoucn, avak krtk, aby
se mohlo ihned k rozjmn sammu pi
stoupiti.
7.
Poneme-li rozjmati, musme vyp
diti vecky ciz mylenky, a kati, jako to
inval svat Bernard: Zanechte mne nyn!
Zde ekejte na mne mylenky moje! Mu
sme bvti ustavin na stri, aby duch sem
a tam stle netkal; vete-li se ale pece
njak nedobrovoln roztritost v mysl nai,
nemusme bti ihned nepokojnmi a netrpli
vmi a nechtjme ji zapuditi nsiln; nbr
odmtnme ji zcela klidn a vrame se spn
zase k Bohu. Nezapomnejme, e bel vecku
svou pi na to vynakld, aby ns v roz

49

jmn roztritmi uinil, a ns od nho od

vrtil ; kdo by mu byl po vli, nech pov,
e mu takto jen radost psob. Kassin
tvrd, e nen mono, abychom pi modlitb
veker roztritosti prostmi byli; a proto,
by bychom sebe astji roztritmi sestli,
nepestvejme proto nikdy rozjmati! Kdy
bychom pi rozjmn nieho jinho nedok
zali, ne e bychom roztritosti a pokuen
vdy na novo zapuzovali, pece bychom se
dobe modlili, prav svat Frantiek Salesk.
A svat Tom tvrd, e roztritost, kter
proti na vli mysl nm zajm, ovoce mo
dlitby nekaz. Zpozorujeme-li ale, e roztri
tosti dobrovolnmi jsou, musme o to peo
vati, abychom se chyby t zbavili a roztri
tost zamezili; rozjmn se vak nikterak ne
vzdvejme t
8.
Co se pedmtu te, jak si k ro
jmn voliti mme, plat jednoduch pra
vidlo : Rozjmejme takov pravdy a tajemstv,
kter duchovnmu ivotu naemu nejvce
potravy podvaj, a kter se stavem due
na nejvce se shoduj. eholnci, kter, po
dokonalosti tou, hod se nad jin ltky
k rozjmn utrpen Jee Krista. Blasius
vypravuje, e Bh zjevil mnohm zbonm
enm, jako: Gertrud, Brigit, Mechtild,
Katein ze Sieny, jak velmi pjemno Mu
jest zbon rozjmn o Jeho pehokm utr-

50

peni. Svat Frantiek Salesk chce tomu,

aby vbec kad kesan obyejn o utrpen
naeho Spasitele rozjmal; m vce se to
tedy slu na nevstu Jee Krista 1 jak
vbornou knihou jesti utrpen Jeovo!
Z n poznvme mnohem jasnji, ne z kte
rkoli jin knihy: zlobu hchu, jako i mi
losrdenstv a lsku Bo k nm lidem. Proto
zamlm ku konci tohoto dla pipojiti n
kter rozjmn o utrpen Pn, jak je sepsali
svat evangelistov. Bezdky vznikla ve mn
asto mylenka, e Je Kristus proto tak
takov rozlin muky snel, jako: biovn,
trnm korunovn, ukiovn a t. d., abychom
pohlejce na tak rozlin bolestn tajem
stv, mli tak mnohonsobnou ltku k roz
vaovn Jeho utrpen a ku vzbuzovn ne
sslnch kon lsky a vdnosti. Jest-li
eholnice nkter pro sebe rozjm, dobe
dl, kdy uv njak duchovn knihy, kter
j ltku k dlmu pemlen podv. Tak
invala svat Terezie po sedmncte let; nejprv si nkter pravdy vytkla a peetla a
pak o nich pemlela, podobajc se takto
holubici, kter dve po potrav zob a pak
oi vzhru do vve obrac.
9.
Slu zajist podotknouti, e uit
rozjmav modlitby neplyne tak z promyle
nho rozvaovn a rozkldn ltky, jako
spe ze vzbuzovn zbonch cit, proseb
v

51

a pedsevzet*). Tyto ti vci jbou nej vzne

enjm ovocem rozjmn. Svat Terezie
prav: Due nem uitku z toho, jestli mnoho
o Bohu peml, ale z toho, jestli Boha
mnoho miluje; k tto lsce pak dospje,
kdy si umn, e bude pro Boha mnoho
pracovati. Duchovn uitel pirovnvaj
proto modlitbu rozjmavou jehle, kter
jen zlatmi nitmi pracuje, t j. nitmi, kter
z cit, proseb a pedsevzet utkan jsou.
Kdy jsi tedy jistou ltku zbon u sebe
uvila, a Ct-li se dobrm pedsevzetm po
hnutou, pozdvihni svho srdce k Bohu a
obtuj Mu kony pokory neb dvry neb
dk; vce vak, ne kad jin kon, obnov
kony ltosti a lsky. kony ltosti a lsky
' 1'
etzem, kter dui k Bohu
dokonal lsky vymh nm
odputn vech naich hch. Lska "pi
krv mnostv hch. (I. Petr. 4, 8.)
A Pn potvrzuje, e tch, kdo Ho miluj,
nenvidti neme, ka: J milujc Mne
miluji (Psl. 8, 17). Ctihodn sestra Maria
Krucifixa vidla jednou ohnivou kouli, kter
v okamen zehala stbla, kter na ni pa*) Zbon city, kter svtecna mysli m, jsou:
pocit lsky k Bohu i blinmu, ctnosti, dokonalosti,
povoln a t. d .; pocit touhy po Bohu, oklivost nad
hchem, pocit dvry, odhodlanosti, vytrvalosti, sva
tho hnvu nad hchem a t. p.

52

dala; i poznala v tom obraz a inek doko

nal lsky, kterou kad vina na dui shla
zena bv. Krom toho zskme dle vpovdi
andlskho uitele sv. Tome, kadm konem
lsky nov stupe slvy. Takov kony lsky
jsou ku p.: Mj Boe, vm si Tebe ve
ne-li vech jinch statk. Miluji T
z hloubi srdce svho. Raduji se z Tv
blaenosti! Peji a dm si, abys byl
ode vech milovn. Chci jen to, co Ty
chce! Dej mi poznati, eho si ode m
d; nebo chci vecko uiniti. Ui se
mnou i se vm, co mho jest, jak se Tob
lb!" Zvlt tento posledn kon, obtovn
sebe, jest Bohu velice pjemn. Svat Te
rezie obtovala se Bohu nejmn padestkrt
za den. Podotkm, e zde o obyejn roz
jmav modlitb mluvm; nebo, jest-lie
se nkdy due ct ve spojen s Bohem
nadpirozenm, od Boha vtpenm, tak e
o Boskch pravdch a nebo o nkterm
z Boskch tajemstv zvl rozjmati ne
me: nemus se namhati, aby jin kony
vzbuzovala, neli ty, ku kterm sladkm n
silm od Boha vedena jest. Posta v takovm
ppadu, kdy se due odd tomuto veden
lsky, a setrv ve spojen s Bohem, a nemus
se z tohoto Boskho psoben namhavm
pemlovnm a vzbuzovnm jinch kon
vytahovati. To plat ale pouze v tch p-

53

pdech, kdy Bh dui k takovto nadpi

rozen modlitb sm povzn; kdo k tomu
povoln nen, nech se pidruje obyejnho
spsobu rozjmav modlitby, a jak ji svrchu
eeno, nech pozorn peml o vyvolen
ltce a patin city a vzbuzuje. Tm pak,
kdo ji v rozjmn ponkud zbhlmi jsou,
jest velmi uiteno, kdy se pi rozjmn vce
vzbuzovnm posvtnch cit obraj, ne-li
aby pracn ltku rozkldali a o n pemleli.
10.
Pi rozjmav modlitb jest dru
cvien velmi spasiteln, ano snad nejuite
njmi jsou kony prosebn. Tmito volme
v pokoe a dve k Bohu za Jeho milosti,
to jest za osvcen, odevzdanost, vytrvalost,
a podobn, zvlt pak za milost Jeho svat
lsky. Dle vpovdi svatho Frantika Sale
skho dosahujeme s Boskou lskou zrove
i vech jinch milost; a skuten ct due,
kter Boha opravdu z celho srdce svho mi
luje, v sob mocn pud, aby ve pro zalben
Bo vynaloila a se i nejmench chyb vyst
hala, ktermi by se Bohu znelbila, ani by
j to teprv porueno bti muselo. Jestlie
pi rozjmn v srdci vyprahlost a zatemnlost ct, tak e neschopnou jsi, dobr city
vzbuzovati: tu posta, kdy pros: Mj
Jei, milosrdenstv 1 Boe, pro milosrdensv pij mi ku pomoci 1 Takov modlitba
nezstane pro tebe hez inku a dobrho

54

ovoce. Ctihodn knz Pavel Segneri vypra

vuje, e se po cel as a do Studi boho
vdy pi rozjmn obral jen cvienm se
v pemlovn a cit vzbuzovn; kdy
vak (tak zn jeho slova) mi Bh oi otevel,
poal jsem od t doby v rozjmav modlitb
pokraovati tak, e jsem vi svou pozornost
hlavn k tomu obracel, abych se cviil v mod
litbch prosebnch; co na mn snad dobrho
jest, to dkuji jedin tomuto cvien se
v modlitbch prosebnch. i takt! Vy
prouj si milosti ve jmnu Jee Krista, a
obdr, za jsi prosila. Zaslben naeho
Boskho Vykupitele neme klamati a slova:
Amen, amen, pravm vm, budete-li za pro
siti Otce ve jmnu Mm, d vm (Jan 16,
53), se vypln. Slovem: pokud na tob to
zle, smuj tvoje rozjmav modlitba hlavn
k vzbuzovn cit a proseb. O tom vyjdila
se jednou ctihodn sestra Maria Krucifixa
ve vytren nsledovn: Vnitn modlitba
jest dchnm due; tak jako plce vzduch
brzy vdychuj a brzy vydychuj, tak tak
in due u vnitn modlitb; svmi povzdechy
prosebnmi vdychuje vzduch t. j. milost
Bo; a svmi kony odevzdanosti a lsky
vydychuje se opt sama k Bohu.
11.
Dve ne rozjmn ukonme, m
sme uiniti urit, pevn pedsevzet, e t
neb on navykl chyby dle monosti se vy

55

sthme, aneb v jist ctnosti peliv se cvi

iti budeme; jako: v mrnosti a trplivosti
pi obcovn s jinmi osobami, neb v zevrubn
poslunosti, aneb v jistm duchovnm mrtven
se. Takov pedsevzet musme potud opa
kovati, pokud jsme t jist chyby neodloili,
aneb pokud jsme si t jist ctnosti nena
vykli. Pedsevzet mezi rozjmnm uinn
musme proto i krom rozjmn v dui iv
udrovati, abychom kolikrt-koli se k tomu
pleitost naskytne, je vykonali. Dle dobe
jest, dve ne-li rozjmn ukonme, tak
sliby eholn obnoviti; jest to Bohu velmi
mil, ponvad Mu tm svou dokonalou ode
vzdanost vdy na novo potvrzujeme a osvd
ujeme. Andlsk uitel svat Tom u, e
eholn osoba dosahuje v den skldn slib
za to, e se Bohu zcela odevzdv, ana Mu
slibem eholnm svou osobu, sv tlo, svou
vli, svj majetek bezvminen obtuje, od
putn velik viny i vech trest. Mm za
jist, e kdo v duchu dokonalho se od
kn sliby eholn obnovuje, t sam milosti
astnm se stv; proto radm, by se sliby
ty asto obnovovaly, a to i pi spolenm
rozjmn, i pi svatm pijmn, i pi na
vtvovn nejsvtj Svtosti, pi procitnut
i pi lehn.
IS.
Zvrek rozjmn zabrnovati m
opt ti stky, a sice: a ) dkinn za ob

56

dren osvcen; b ) pevnou vli, e uinn

pedsevzet v skutek uvedeme; c) prosbu,
aby Bh pro zsluhy Pna Jee a Marie
Panny sly nm propjil, bychom vrn a
do konce setrvali. N eopomeme tak za uboh
due v oistci a za obrcen hnk Boha
prositi. Sv. Jan Zlatost tvrd, e horliv
pmluva za nae bratry jest jistou znmkou
na lsky k Jei Kristu. Sv. Frantiek Sa
lesk odporou, bychom si z kadho roz
jmn uvili kytici, ku kter bychom pes
den vonti mohli, t j. bychom tu neb onu
ivj pobdku k ivotu bohomyslnmu, kter
jsme v rozjmn poctili, pes den astji
v sob obnovovali a tak k vt horlivosti
se vzbuzovali. Z modliteb pro zakonen roz
jmn jsou Bohu nejpjemnj modlitbiky
steln, kter vzbuzuj k lsce, oddanosti a
obtovn se. Kad nae jednn budi spo
jeno s obtovnm se Bohu, a pi dnm
zamstnn nedejme ani tvrt hodin pe
jti, bychom v n srdce svho aspo krtkm
povzdechem k Bohu nepovznesli. Musme-li
na nkoho ekati, neb nkam jti, prochzme-li
se v zahrad, tebas jen pro sv zotaven,
neb upoutni-li jsme nemoc na lko: dbejme
o to, abychom jak asto mono, srdce svho
k Bohu pozdvihovali, a tak s Nm se spojo
vali. Konen dbejme i o to, abychom dobr
pobdky, kterch jsme v rozjmn nabyli,

57

iv udrovali zachovvnm mlen, vemo

nm strannm se spolenost a pamatovnm
na ptomnost Bo. Vak o tom pojednm
podrobnji v hlav nsledujc.
13.
Dve neli pedmt tento opust
chci k tomu poukzati, jak nutno jest pro
eholnci, chce-li du modlitby milovnou se
stti, aby v as duchovn vyprahlosti od mo
dlitby nikterak neupoutla. Velmi vhodn
jsou o tom pedmtu nauen, kter nm
nae uitelka, svat Terezie, zanechala: bel
v, e due, kter se modlitb rozjmav vy
trvale oddv, pro nho ztracena jest.
Jsem pesvdena, e kdo v modlitb roz
jmav vytrv, od Pna poslze pece do
pstavu blaenosti uveden bude, i kdyby zl
neptel mnoh viny mu vytal. Kdo na
cest rozjmav modlitby neodpov, pichz
tebas pomalu, pece k cli. Ne v sladkch
citech, nbr v stlch a pokornch slubch
zle lska k Bohu. Vyprhlost a po
kuenm zkouv Bh due Jej milujc.
I kdyby oputnost ducha po cel ivot trvala,
pece a due od rozjmav modlitby neupout; nebo nadejde as, kdy j ve mrou
pehojnou nahraeno bude." Andlsk uitel
Bvat Tom prav, e prav zbonost nez
le v citech, nbr v opravdov touze a
v myslu, e se do vle Bo dokonale ode
vzdme. Tak modlitba Jee Krista t za

58

hrad olivetsk byla modlitbou bez tchy,

ano modlitbou v nejvt oputnosti; a pece
byla zrove nejzbonj a nejzslunj
modlitbou, jak kdy od zem k nebi vy
stupovala: Ne co j chci, ale co Ty chce
(se sta) (Mar. 14, 36). Neustvej tedy od
modlitby rozjmav nikdy, by i duch vy
prahl byl, i kdybys ctila a i skoro ne
pemoiteln omrzen pi n: ale rozdl as
k rozjmn uren v men oddly, a cvi
se hlavn v modlitb prosebn, i kdyby se
ti zdlo, e tv prosby jsou bez dvry a
inku. Dosti in, kdy jen vdy a vdy
k Bohu vzdych: Mj Jei, milosrdenstv 1
Pane, smiluj se nade mnou! Modli se a ne
pochybuj, e t Bh sly i vysly! Nikdy
ale nemj pi modlitb jedin pirozenou
tchu a vlastn upokojen na zeteli; hledej
spe vdy a jedin zalben Bo a poznn
Jeho vle. A proto vdy za to pros, aby ti
Bh dal poznati, eho si od tebe d, a aby
ti sly popl, bys to i vykonala. Toto jest
ve, co na modlitbch hledati mme: Svtlo
k poznn, a vli k plnn poznan vle Bo.

Modlitba.
Nemohl jsi, Jei, vce pro ns ui
niti, abys ns hn sv lsce zskal : lo
vkem jsi se stal, t. j. ervem, nm podob
nm; po ti a ticet let il jsi y souen a

59

potup mezi nmi, a konen jsi ivot svj

na dev ke dokonal; pod zpsobou chleba
dv Sebe za pokrm dum naim. A ke
san, kte tomu pece jakoto neomyln
pravd v, maj tak mlo lsky k Tob!
Jak jsi se mohl takovmu nevdku vydati?
Tak j, bdn, byla jsem k Tob tak ne
vdnou, a zapomnala jsem na Tebe a Tvou
lsku, ana jsem sebe hledala. Uznvm, e
jsem tce chybovala, a lituji toho z cel
due sv. Jei, odpust m i! Miluji Tebe 1
Miluji Tebe nade vecko, tak e radji tis
cerou smrt trpti chci, neli abych od Tv
lBky upustila. Dkuji Ti, es mi toho svtla
udliti ril. Posiluj m, Boe Brdce mho,
a Tebe vdy vce miluji. Vezmi si to m
uboh srdce, aby jen Tebe milovalo. Dlouho
Ti bylo nevrnm; vak Tys je svou dobrotou
pemohl, e nyn jen Tebe miluje a nieho
vce si ned, ne Tebe milovati. Maria,
Matko Bo, pij mi ku pomoci; v Tebe,
Prostednice nae, skldm vekerou d
vru svou. Amen.

HlaAra# eet:nctiO mlen, o samot a o ptomnosti Boi.

Jist zbon spisovatel prav: Kdo se
jen modl tolik, pokud v kru neb v komrce
kle, mlo se modl.tt eholnice povolnm
svm jest zavzna, aby srdce sv v usta
vinm spojen s Bohem udrovala; toto spo
jen vak bez ustavin modlitby jest ne
mono. Jak ale dospjeme k takovmuto duchu
modlitby? Pouze cvienm se v mlen, v du
chovni samot a pamatovnm na [ptomnost
Bo. Na tuto troj cestu poukzal svatmu
Arseniovi jeho andl slovy: Chce-li spasen
bti, utkej, ml a odpovej, t. j. utkej do
samoty, zachovvej mlen a ij ustavin
v ptomnosti Bo. O tchto tech cestch,
jakoto o nutnch prostedcch k dosaeni
ducha modlitby, pojednm nyn zvl.

I. O m l e n l i v o s t i .
1.
Mlenlivost jest velmi prospn pr
stedek pro zskn ducha modlitby, i pro
dosaen schopnosti, abychom v obcovni

61

s Bohem ustavinmi bti mohli. Kdo mnoho

mluv, z tk se lovkem duchovnm stv;
naproti tomu kad due, kter modlitb jest
oddna, miluje mlenlivost. Vm prvm na
zv se mlenlivost strcem nevinnosti, ochra
nou v pokuen a pramenem modlitby; nebo
kdy mlme, duch jest pobonosti pstup
nj a v srdci probouzej se dobr mylen.
Svat Bernard prav: Mlen a pokoj ped
hlukem svta nut ns, abychom o vcech
nebeskch pemleli. Proto utkali se svat
na temena hor, do jesky a pustin, aby tam
mlen nalezli a hluku svta uli, v kterm
Bh nebv nalezen, jak Eliovi praveno
bylo: Nen v pohnut Hospodin (III. Krl,
19, 11). Mnich Theodosius zachovval mlen
livost po pt a ticet let, a svat Jan Mlen
liv, kter jakoto biskup mnichem se stal,
zachovval ji po sedm a tyicet let a do
sv smrti. A tak vickni svat, teba na pout
neili, byli pece milovnky mlen.
2.
Jak velik vhody plynou z mle
Prorok Isai nazv mlen konnm spra
vedlnosti, ponvad ono ns za jedno ped
bezpoetnmi hchy zachovv, ano ji v z
rodku kadou pinu k roztrkm, ku zl
pomluv, k mrzutosti a vetenosti uduuje;
a ponvad nm za druh ku mnohm ctno
stem napomh. Jak pokrok v pokoe me
uiniti eholnice, kter skromn poslouch

62

a ml, kdy jin mluv! S jak velikou z

sluhou se zaprme, kdy se zdrujeme vy
sloviti njak slovo, kter nm na jazyku
tane, neb vtipn npad, kter mysl nai za
jm! Jak dobrm cvienm v tichosti jest
to, kdy pi nespravedliv domluv nebo pi
urce nieho nenamtme! Proto prav prorok
Isai: V mlen a nadji bude sla vae
(Is. 30, 15). Mlenm ujdeme nebezpe
k hchu, a doshneme nadji na pispn
Bo k bohulibmu ivotu.
3.
Nessln jsou naproti tomu nsledk
plinho mluven; nebo jako mlenm duch
modlitby se iv, tak plinm mluvenm se
ztrc. Kdyby due pi modlitb i sebe vce
shromdnou byla bvala; jakmile se pust
do plinho mluven, stv se za krtko tak
roztritou a przdnou, jakoby se byla nikdy
ani nemodlila. Pakli u vytopench kamen
sopouch oteveme, brzo nm jm vechno
teplo ujde. Ste se, napomn proto sv.
Dorotheus, plinho mluven; nebo ono
uduuje dobr mylenky. eholnci, kte se
rdi po novinch shnj, zapomnaj a pli
rdi na samy sebe, tvrd svat Josef Kalasansk. Jest jisto, e kdo mnoho s lidmi
mluv, mlo s Bohem se zabv, a Bh tak
mlo k nmu mluv, protoe, jak sm zjevil,
jen o samot k nm mluvv. (Os. 2, 14.)
Peje-li si due, aby ji Bh oslovil, mus

63

samotu vyhledvati, kter vak jen ti e

holnci najdou, tvrd svat Kateina z Ke,
kdo mlenlivost miluj. Jak by tak mohl
Bh k takov eholnci se sniti, kter svou
dost po zbav s tvory na jevo dv, e
v obcovn s Nm radost nenalz?
4.
Jak Duch svat vyslovil: mnoho ml
ven nebv bez hchu (Psl. 10, 19).
Rozmlouv-li nkdo s nkm a rozmluvu
zbyten prodluuje, mysl, e tm nechybuje;
kdyby vak psnji se zkouel, shledal by
pece chyby: pomluvu, neskromnost, vete
nost aneb aspo zbyten slova. eholnice,
prav svat Magdalena de Pazzis, m mlu
viti jen to, co nutno je s t; nebo ona jest tm
vce za kad slovo zbyten zodpovdnou,
ponvad Spasitel n pravil, e vickni ke
san bez vminky ty ze slov svch skl
dati budou: Ale pravm vm, z kadho
slova przdnho, kter mluviti budou lid,
vydaj poet v den soudn. (Mat. 12, 36.)
Vak, co mluvm: mnohch chyb ! tisce
se jich dopust ten, kdo mnoho mluv! Svat
Jakub nazv jazyk vekerost nepravost
(3. 6), ponvad, jak jeden uen spisovatel
vykld, hchy vtinou z mluven neb po
slouchn pochzej. Ach, jak mnoho kltemic uvidme v den soudn mezi zatra
cen jen proto, e mlelivosti nedbaly! Nej
horm nsledkem pro eholnci, kter za

64

chzenm s tvory jinmi a plinm mluve

nm roztritou se in, jest, e poslze svch
chyb ani nepoznv a tak vdy vce a hlou
bji kles: Mu vav nepozvedne se na
zemi (alm 39, 12). Kdo mnoho mluv,
kr bez vdce a in tisce poklesk bez
nadje, e by se v nich kdy poznal. Nkter
klternice neme ti, aby od rna do ve
era nehovoila; ona chce ve vdti, co
uvnit i vn kltera se dje: ona se star
i o to, co jin mysl, a pak se jet te:
co pak zlho inm ? Pesta tak mnoho mlu
viti, seber svou mysl a uvid, jak velikch
chyb jsi se svm nemrnm mluvenm do
pustila !
5.
Svat Josef Kalasansk prvem n
zv vavho eholnka radost blovou ;
nebo takov svm zahlivm vatlnm
nejen e pro sebe dobr cvien opomn,
ale on svm toulnm se po klteru a hla
sitm mluvenm i jin jak v kru tak v sa
kristii z cvien vytrhuje. Svat Ambro vypra
vuje o knzi, kter poruil mleti abm,
je ho kvknm svm z modlitby vytrho
valy : a ony tak ihned uinily. Svtec k tomu
dokld: Loue d pokoj, a jen lovk
mleti nechce? Ano, nechtj mleti, pravm,
eholnice, kter do kltera vstoupily, aby
se posvtily, pravidla zachovvaly a mysl
sebranou mly! Ale radji konaj prci zlho

 65

neptele, vytrhujce ty, kter se modliti a

v mysli s Bohem spojeny ti chtj. Jist
spisovatel pravdu d, nazvaje takov vatlav klternice domcmi bly kltera,
ponvad velkou kodu psob.
6.
Chceme-li poznati, zdali v nkter
kltee dobr duch panuje ili nic, musme
jen pozor dti, zdali se tam mlelivost za
chovv ili nic, prav svat Ignc z Loyoly.
Klter, v kterm se ustavin mluv, podob
se peklu; nebo kde nen mlelivosti, tam
jsou ustavin hdky, reptn, aloby, osobni
ptelstv, strany a hlun vstupy. Oproti
tomu klter, kde mlenlivost v plnm jest
kvt, jest obrazem rje, a povzbuzuje k po
bonosti obyvatele i ciz navtvovatele. Kdy
P. Perez, bos karmelitn, dokud jet v svt
il, takovto klter navtvil a jeho mle
livost zpozoroval, byl tak mocn dojat a
k zbonosti povzbuzen, e za pijet prosil.
P. Natalis z tovarystva Jeova proto pr
vem tvrd, e k reformaci kltera dostauje
pouh zaveden mlelivosti, ana tato kadho
k sebrn mysli a k duchovnmu pokroku
pobd. To bylo pinou, dosvduje Gerson,
pro svat zakladatel d vesms na mle
livost tak mnoho nalhali, ponvad jasn
nahleli, e k zachovn ducha jejich du
jest nezbytnou. Svat Basilius ustanovil
ve svch eholnch pravidlech pro jeptiky

 66

ne jeden, ale mnoho lnk, kter vhradn

o mlelivost! jednaj; a svat Benedikt na
izuje, aby synov jeho mlelivost vdy za
chovvali.
7.
Zkuenost jasn dokazuje, e v kl
tee, kde se mlelivost zachovv, tak pra
vidla vrn se pln; ale s mlelivost! e i dobr
duch z kltera miz. e tak mlo v pravd
svatch eholnic jest, m pinu tu, e do
konal mlelivost! nezachovvaj. Ve velmi
mnohch kltech nalzme sice mezi pra
vidly eholnmi tak pravidlo o mlelivost!
a to velmi psn; eholnkm vak jest
mlen vc skoro neznmou; proto ij oni
ubo v ustavin roztritosti, bez pokoje a
a shromdn mysli. Tento padek v mle
livost! a kzni kltern nen vak pro tebe,
mil sestro! omluvou, aby jsi se domnvati
smla, e jako jin pikzan mlelivost! pestupovati me. Blahoslaven Klra z Montefalco prav: V ase, kdy mlelivost jest na
zena, sm v ppadech jen velmi dkch
slovko promluviti, ani bysi tm chybovala.
Ty odpovd: Nkdy si musm nco dovolit, abych tkomyslnosti nepodlehla. Ti
se: kterak m hch proti mlelivost! ehol
nci pomoci od tkomyslnosti? Bud! jista,
e nm dn tvor na svt v zrmutku prav
tchy podati neme, le Bh. Jak m ti
ale Bh tchy dti v okamen, kdy IIo

 67

ur? M-li v ase mlelivosti mluviti, vy

pros si k tomu dovolen. Jin eholnice ne
hled sice sama pleitosti k mluven; kdy
koliv se j ale ona naskt, dv se od svch
spolusester svsti a mlen poruuje. Tato
povolnost ale zajist nen omluvou hchu
jejho. V takovm ppad se seber a odejdi,
aneb ml a prstem na sta poloenm upo
zorni druhch, e jest as mlelivosti.
8.
Tak mimo as, v kter ehole mle
naizuje, bud mlelivou, abysi, jak nejlpe
me, shromdn ducha svho zachovala
a nedokonalosti se uchovala; nebo nikdy
tak snadno neheme jako pi mluven. Kdo
osth st svch, osth due sv, prav
kniha Pslov (13, 3). A svat Jakub pe
(3, 3): Kdo^v slovu nekles, ten jest mu
dokonal. eholnice mlelivost milujc a
eholnice svat jedno a tot jest; nebo zachovv-li mlelivost, pln tak vrn pra
vidla, jest oddna modlitb i duchovnmu
ten, a rda dlv pi nejsvtj Svtosti.
jak velik zalben m Bh v takov e
holnci, kter mlelivost miluje, zvlt kdy
i pi mimodnch pleitostech mluven se
zdruje, jako: v umdlen po dlouh osam
losti, pi protivnch aneb pjemnch udlo
stech, neb kdy zvlt po tom tou, aby se
jinm sviti mohla! Oproti tomu eholnice,
kter si v ech libuje, jest vtm dlem

 68

roztrit, snadno na modlitbu a duchovn

cvien zapomn a tak ponenhlu zalben
na Bohu a Boskch vcech ztrc. Svat
Maria Magdalena de Pazzis tvrd, e ehol
nci, kter mlelivosti nemiluje, v Boskch
vcech zalben mti nelze. Na konec podd
se neastnice takov roztritostem svta, a
bude ji jen jmno a odv eholnice nositi.
9.
Upozoruji vak, e ctnost klter
mlelivosti nezle v tom, aby se ustavin
mlelo, nbr aby se mlelo, kdy nen po
teby mluviti. Proto prav alomoun (Kaz.
3, 7): as mlen a as mluven. Svat
eho z Nyssy ale slova ta vykld takto:
Stanov se dve as mlen, a pak teprv as
mluven, protoe teprv mlenm dobe mlu
viti se naume. Kdy m tedy eholnice,
kter svatou bti chce, mluviti a kdy mleti?
as mlen jest vdy ten, kdy nen nevyhnutelno, abys mluvila; as mluven ale jest ten,
kdy poteba aneb lska k blinmu k mlu
ven t zavazuje. Svat Jan Zlatost sta
novil krsn pravidlo: Mluv, kdy to lpe
jest, neli mleti; a ml, aneb mluv to, co
lep jest neli mleti. k bychom mohli
ci na smrteln posteli, jako ekl mnich
Pambus, o kterm Itodriguez vypravuje, e
se nepamatujeme, abychom byli kdy slova
promluvili, kterho bychom byli potom elet!
jnuseli! Svat Arsenius oproti tomu se piznv:

 69

asto jsem elel, e jsem mluvil, nikdy

vak, e jsem mlel. Proto napomn svat
Efrem, aby eholnci mnoho s Bohem, ale
mlo s lidmi mluvili. Tot prav svat Maria
Magdalena de Pazzis: Prav sluebnice Je
e Krista sn ve, pracuje mnoho a mluv
mlo.
10.
Z toho, co dosud eeno bylo, poz
kad eholnice, kter s Bohem spojen bti
chce, jak velice hovorny vysthati se m.
Jako jest pro eholnci vzduch, kter v kru
neb ve sv komrce vdch, nej zdravjm,
tak jest pro ni vzduch u me v hovorn
nej kodnjm. Co jest hovorna nco jinho,
ne-li msto roztritosti, nepokoje a pokuen?
te se sv. Maria Magdalena de Pazzis. Cti
hodn sestra Villani poruila jednou (Jhlov
ve Jmnu Bom, aby se piznal, na kterm
mst v kltee nejvce zisku mv? Poku
itel odpovdl: Zskvm v kru, v jdeln,
i v lonici; avak na tchto mstech mm
jen zisk sten; ale v hovorn, tam mm
zisk cel, toto msto pat mi zcela. Cti
hodn sestra Filipa Cervina prvem nazv
hovornu mstem nakalivm, ponvad si tam
tak snadno nkazu hchu pithnouti lze.
Svat Bernardin ze Sieny vypravuje o ehol
nci, jak do tkho hchu klesla proto, e
v hovorn neslun slova zaslechla. Jak
astnou byla oproti tomu svat panna Fe-

 TO
bronia, kter v devatenctm roce vku svho
ivot svj za vru poloila, ani by byla
nkdy v ivot svm ped enou, neb muem,
aneb ped jinou svtskou osobou u me
hovorny objeviti se chtla! Svat Terezie
zjevila se po sv smrti jedn ze svch du
chovnch dcer a pravila: eholnice, kter
chce bti ptelkyn Boha, mus bti nep
telkyn hovorny; k by Bh dal, aby me
hovorny v enskch kltech nebyly pouze
ze eleznch ty, ale ze elezn desky s ma
linkmi otvory, jak to v nkterch psnj
ch kltech jest zavedeno. Vypravuje se,
e bel v jistm enskm kltee nov za
sazenou, velmi hustou m v hovorn pln
vzteku vytrhl a po celm kltee vlel.
Rozumn vrchn dala ale m, a velice zo h
banou, pece znova a tm pevnji zasaditi,
aby vecky vidly, jak ona milou jest Bohu
a protivnou blu. O jak psn poet budou
muset skldati Bohu ty vrchn, kter irok
me u hovoroy zavdj, aneb dovoluj, aby
se eholnice bez prvodu spolusestry strn
ped takovou m objevila! Svat Terezie
pe v jednom psan tato velmi pozoruhodn
slova: Me u hovorny uzaven jsou bra
nami nebes; oteven pak uvdj do nebez
pe zatracen. ensk klter, v kterm ho
vorna vem jeptikm pstupnou jest, pivd
tyto spe do pekla, ne-li k pemoen lidsk
slabosti.

 ri

11.
jak velice by v lsce Bo pr
spvala eholnice, kter by se odhodlala, ni
kdy ku mi hovorny nejiti, jak jsem o tom
ji svrchu promluvil! Vstoup-li ale do ho
vorny, vynasna se aspo, aby jsi se tam
tak zachovala, jak to prav eholnci pslu.
Mj se jen peliv na pozoru, aby ti ped
svtskmi lidmi nn slova neuklouzla: ale
naopak bu vnou a zdrelivou. Svat Maria
Magdalena de Pazzis si pla, aby jej klternice byly plach jako jeleni. A ctihodn
sestra Hyacintha Mariscotti kala: Zdvoi
lost eholnic mus nezdvoilost bti; nebot
musej v hovorn kadou rozmluvu peruiti,
kter by delho trvn mla. To sam plat
obecn i o dlouhch rozmluvch s osobami
duchovnmi. Matka Anna z Pna Jee, bos
karmelitnka, prav: V kru neb v celi
mono v duchovnm ivot dle pokroiti,
ne-li pi sebe delch duchovnch rozmluvch
v hovorn. Zpovdnku a duchovnmu vdci
svmu prokazuj vekerou ctu; mluv vak
s nimi jen tehdy, kdy toho nevyhnuteln
poteba, a i potom co mono krtce a mlo
slovy. Pihodilo-li by se tob, e by jsi v ho
vorn od nkoho nhodou slovo neslun
zaslechla, odstra se, aneb hled k zemi a
mluv o nem jinm; nikterak vak na ne
odpovdej. Kdy v kltee sestry Serafny
z Kapi dv pan o satku mluvily, uslyela

 72

vrtnice hlas zemel ji sestry Serafny vo

lajc : Vye tyto pan rychle odsud! Hled,
abys po kad, jak jen me, svtsk roz
mluvy petrhla. Svat Frantika msk po
ctila udeen od svho andla, e rozmluvu
ihned neperuila, kdy msk dmy o vcech
svtskch mluviti s n poaly. Jet vce o to
dbej, abysi v kltee samm mlelivost se
spolusestrami zachovala, ponvad se ti zde
pleitost k zruen j astji a snze na
skt; proto mus zvdavost krotiti. Opat
Jan kval: Kdo jazyk na uzd udreti chce,
zavi u svch pemhnm zvdavosti. Mimo
to vyhbej se obcovn s klternicemi, kter
ustavin jen mluviti chtj. Dobe tak jest,
kdy si jistou hodinu mezi dnem k mleli
vost ustanov, a kdy po ten as ve sv
celi neb na jinm osamlm mst setrv,
abys k mluven pokouena nebyla.
12.
M-li vak mluviti, rozva vdy, c
mluviti chce. Duch Svat napomn: Slovm
svm ui vhu! (Sir. 28, 29) t. j. dve
ne-li promluv, polo slov svch na vhu.
A svat Bernard prav: Dvakrt polo slov
svch pod pilnk, dve ne-li jednou na ja
zyk! abys zamlela, co neteba mluviti.
Tot, ale jinmi slovy prav svat Frantiek
Salesk: Abychom bez chyby mluvili, jest
teba, na stech zmek mti, bychom dve
dobe rozvili, co mluviti chceme. Teba-li,

 73

abys mluvila, tedy rozva pedn: jest-li to,

co m l u v i t i chce, neur lsky, ani skrom
nosti ani kltern odlouenosti.
Za druh: za j a k m e l e m mluviti
chce. Mnoz sice mluv o vcech dobrch,
ne vak s dobrm myslem, nbr jen proto,
aby ukzali, e jsou nbon neb duchapln
neb vtipn.
Za tet: s k m mluv; zda-li jsou to
pedstaven tvoji neb tob rovn, aneb tvoji
podzen; zda-li mluv u ptomnosti osob
svtskch neb chovanc, kte by se slovy
tvmi snadno ureti mohli.
Za tvrt rozva: k d y mluv; zda-li
v ase mlelivosti aneb odpoinut.
Za pt; k d e m l u v ; zdali v kru,
v sakristii, na chodbch, u vrat aneb v ho
vorn.
Za est konen sna se, abys mluvila
s k e s a n s k o u p r o s t o t o u a vysthala
se velik petvky; mluv s p o k o r o u ,
bez marnivosti a pehnn; s m r n o s t ,
bez v netrplivosti a bez sniovn svho
blinho; mluv se z d r e l i v o s t , nedajc
sob mti vdy prvn slovo, zvlt mluv-li
se starmi sebe; konen mluv s k r o m n
a nevpadej jinm do ei. Zdruj se svtskch
pojmenovn, a jet vce neslunch poauk

74:

a nemrnho smchu; konen mluv hlasem

mrnm. Mluviti hlunm hlasem, zvlt
v non dob, jest pi eholnicch, tvrd svat
Bonaventura, chybou velkou. M-li jakoto
vrchn nkomu domluviti, varuj se toho,
abys to inila hlasem povenm; sic pod
dan tvoje pozn, e jsi netrpliv neb prch
liv a domluva tv mlo prospje.
13.
V hodinch k spolenmu zotave
urench, mluv, kdy ostatn ml; ale hled,
abys vhodnm zpsobem e svou k vcem
Boskm obrtila. e na bud vdy
Je Kristus, prav svat Ambro. Me-li
tak eholnice o nem jinm s vtj radost
mluviti ne o svm nejmilejm enichu?
Milovnci svtt chtj vdy mluviti jenom
o pedmtu sv nklonnosti. Kdo nerad
o Pnu Jei mluv, dokazuje, e Jej mlo
miluje. Mluv-li zbon eholnci o Bosk
lsce, bvaj rozmluvou takovou asto vce
povzbuzeni k horlivosti, ne kdyby se byli
modlili. Svat Terezie prav: Pi zbavch
sluebnk Boch jest Je Kristus vdy
ptomen. Knz Grisolphus ze shromdn
zbonch dlnk vypravuje v ivot ctihod
nho knze Antonna Kolellis, e cviitel no
vic P. Konstantin Rossi vidl sv dva no
vice Antonna Torres-a a Filipa Oriliu spolu
mluvc, a mezi nimi nad mru krsnho ji
nocha stti. Cel udiven, e tito novicov,

 75

kter za vzor zbonosti povaoval, bez do

volen jeho s cizincem mluv, tzal se jich,
kdo onen mldenec jest, s kterm je mlu
viti vidl. Novicov se omlouvali ujiujce,
e nikoho u sebe nemli; kdy pak vyjevili,
e o Kristu rozmlouvali, poznal P. Rossi, e
Bosk Spasitel sm s nimi byl.
14.
Vyjmaje hodiny spolenho zotave
dle ppady, kdy m nemocn pispti neb
neb zarmoucen potiti, jest nejlpe mleti.
Lpe jest s Bohem ne o Bohu mluviti,
kvala jedna dcera svat Terezie. Jsi-li za
vzna poslunost, aneb jak prv eeno
bylo, vyaduje-li toho lskak blinmu, abys
mluvila a se stkala s tvory jinm i: tu hled
uiti krtkch pestvek, abys nahradila, co
jsi zevnjm zamstnnm na vnitnm se
brn mysli ztratila; zuitkuj dobe tchto
prchajcch okamik, abysi mysl svou opt
sebrala, jak ns Psmo svat napomn:
Dl daru dobrho nepomjej tebe (Sirach
14, 14). Jak asto ti mono, zkra rozmluvu
pod vhodnou zminkou. Prav eholnice ne
vyhledv zminky, aby rozmluvu rozpsti,
zajist ale aby ji zkrtiti mohla. Uva dobe I
as nm nen proto darovn, abychom ho
promrhali, ale abychom ho pro Boha vyna
kldali a zsluh pro vnost si v nm na
shromdili. Jeden okamik asu, prav svat
Bernardin ze Sieny, m takovou cenu jako
Bh sm; nebo v kadm okamiku meme

 76

ptelstv Jeho zskati aneb mnohch stup

Jeho milosti ztratiti.

Modlitba.
Bez konce budi veleben, Boe! sho
vvavost, pro kterou jsi mne dosud nezavrhl.
Abych Tebe milovala, propjil jsi mi as
mho ivota, kter jsem vak jen k Tv
necti a k uren Tebe vynakldala. Kdybych
musela nyn zemti, louila bych se s ivotem
jen v pehokch mukch duevnch pro tak
mnoh lta ztracen. Pane, jak Ti d
kuji, e mi jet asu popv, bych mohla
pronedban a ztracen as zase napraviti!
Pro zsluhy svho pehokho utrpen, Pane
Jei! udl mi sly, abych ne vce pro sebe,
ale pro Tebe a Tvou lsku navdy ti mohla!
Jak dlouho jet ti budu, zdali krtce aneb
dlouho, znmo mi nen; kdybych vak mla
jet sto ano tisc let ti, ta vecka lta
maj Tob a Tv lsce bti vnovna. Mi
luji T, m nejvy Dobro a mm nadji,
e Tebe vn milovati budu. Nechci dle
tak nevdnou bti, nechci dle Tv lsce
se protiviti, kter m tak dlouho k sob vo
lala a svm majetkem uiniti chtla, eho
oekvm ? Snad a m opust a vce k sob
volati nebude ? Maria, Matko m, pispj
mi ku pomoci! Vymoz mi vytrvalost v mm
pedsevzet a vrnost k Bohu! Amen.

 77

U. J a k m me s a m o t u m i l o v a t i a za
h l k y se v a r o v a t i .
1. Vecky due, je Boha miluj, jsou
milovnicemi samoty, ponvad se jim Bh
zde dvrnji podv, nalzaje je prostmi
zamstnn a odlouenmi od pozemskch
nklonnost. Svat Jeronm proto vol:
samoto, kde Bh se svmi dvrn roz
mlouv a lskypln obcuje! Zpsobem ta
kovm nerozmlouv Bh s eholnky, kte
v hovorn neb na jinch mstech prodlvaj,
kde jim zotaven dovoleno a kde se erty a
kratochvle provdj. Nebyl v tom zem
tesen Hospodin. (3. Krl. 19, 11.) Kde
ns tedy oslovuje? V samot! Povedu ji
na pou: a mluviti budu k srdci jejmu.
(Os. 2, 14.) Bh mluv zde slova, kter
svatou lskou dui rozncuj, jak psno stoj
v Psni alomounov (5, 6): Due m se
rozplvala, jak byl promluvil.* Svat Eucherius vypravuje o mldenci, kter, cht se
dokonalm stti, tzal se jednoho sluebnka
Boho: Co musm initi, abych Boha na
lezl? Tzan vyvedl ho do samoty a pravil:
Hled, zde najde Boha; ne v hluku svta,
ale v tich samot.
2. V samot d se zbonost snadno
uchovati; ve styku se svtem ale, kter Boha
mlo zu, a lsky i dar Jeho si nev,

 78 ~~

jakch On svm vrnm ctitelm propjuje,

tam se zbonost rychle ztrc. Svat Bernard
ubezpeuje, e ve stnu lesn samoty dovdl
se mnohem vce o vcech Boskch, ne
z knih a od uitel. Touha po samot a od
louenosti od hluku svtskho pudila svtce
do jesky, na hory a do hustin lesnch.
Veseliti se bude pust a bezcestn, a ple
sati bude pou a kvsti bude jako lilium.
Pueti bude a plesati radujc se a chvlc:.......
oni uz slvu Hospodinovu a krsu Boha
naeho. (Is. 35, 1, 2.) Samota stv se
dum, je j vyhledvaj, nevyerpatelnm
pramenem radost; ony zde zkvtaj jako
lilie v istot a nevinnosti ivota, a pin
ej ovoce vech ctnost. Tyto astn due
budou proto poveny, aby patily na slvu
a nekonenou krsu Pna svho. Abychom
ducha svho s Bohem v ustavinm spojen
udreli, musme v dui udrovati stlou a
ivou pamtku na Boha a na nesmrn statky,
jakch tm, kdo Jej miluj, pipravuje; svt
pak, v kterm ijeme, stav nm pod sv
pozemsk statky ped oi, kter pamtku
na Boha a na Bosk vci z due ponenhlu
zatlauj a pohnutky k dobrmu v ns udu
uj. Odtud pochz, e eholnice, kter sa
mot se vyhb, styk s tvory vyhledv, n
vtvy miluje, rda psan dostv, noviny
it a kde a jak me o vcech svtskch

 79

rozmlouv: pravho ducha eholnho mti

neme. Jakmile bez poteby s lidmi zevnj
mi se zabv, duchovn kodu trp.
3. Nen osoby politovn hodnj nad
osobu eholn, kter nemohouc do svta ve
jti, svt k sob vb a zbyten velkou st
dne mrh rozmluvami v hovorn, smchem,
tbetnm a petsnm bdnch novinek
se spolusestrami. Nevsta Kristova, kter by
jen v zachzen s Bohem svou radost mti
mla, hled takto tchy v ivot, plnm
roztritost, a v obcovn s lidmi svtskmi,
jejich rozmluvy j dojista patnmi zsadami
svta nakaz! Tak bdn mrh as, kter j
Bh pro posvcen jej poskytuje! Boe,
jak me jen takov neastnice tak vzcn
as mrhati, jeho nejmen okamik by svat
krv svou vykupovali! Ach, a j jednou
hodinka posledn nadejde: co by potom dala
za jeden den, ano za jedinou z tch mnohch
hodin, kter nyn lehkovn m rh! Jist
eholnice, smrti se pibliv, zvolala: kdy
bych mla jet asu, cel bych bo Bohu
vnovala! Neastnice prosila o as, kdy
as pro ni ji vyprel.
4. Dle ti pravm, mil sestro, e t
Bh ve sv dobrot z nebezpe svta vyvedl,
a t schopnou uinil, jeho se odkati; pro
tedy vyhledv nyn opt styk se svtem a
vydv se jeho nebezpem? Jest-li jsme

 80

jednou z nebezpenho vlnobit svta vyvzli,

nechtjme se opt do nebezpe vydvati,
abychom neutonuli! Prav eholnice nechce
ani svta znti, ani od svta znna bti; jak
dalece to na n zle, nechce svtskch lid
ani vidti, ani od nich vidna bti. Blaho
slaven Klra z Montefalko mluvila i se svm
bratrem jen pod zvojem; a kdy j vrchn
nabdla, by zvoj odhalila, odpovdla: Do
volte, abych pod zvojem zstala; vdy
mluvm jen jazykem. Pamtihodn jsou tak
slova ctihodn sestry Frantiky Fam ese: My
jsme se, mil sestry, ve zdch tchto uza
vely, ne proto, bychom vidly aneb vidny
byly, nbr bychom se ped lidmi ukryly.
m vce se ped nimi ukrvati budeme, tm
vce se nm Je Kristus poznati d.
5.
Svtt lid vyhbaj se samot, pr
toe zde vitkm svdom ujiti nemohou;
oni vyhledvaj radji roztritost a hluk svta,
aby v nm na sebe zapomnli a od svdom
trznni nebyli. eholnice, kter samoty snsti
neme, zejm patn stav due sv pro.
zrazuje; ona dv pednost hluku svta ped
samotou, aby pro nevrnost svou vitek sv
dom zakoueti nemusela. Oproti tomu e
holnice, kter pokojn svdom maj, ct
potebu samoty; a jest-li e ji poheovati
muB, ct se v nepirozenm Btavu, podobn
jako ryba vn vody. Jest pravda, e lovk

 81

spolenost miluje; zda-li jest ale pjemnj

spolenost nad spolenost s Bohem? Odlou
en od tvor, bychom v samot jen se Stvo
itelem svm obcovati mohli, nenapluje ani
hokost, ani tesknost. Obcovn s Bohem,
prav mudec, nem hokosti, ani tesknosti;
bydlen s Nm ale veselost a radost. Cti
hodn Vincenc Karafa, generl tovarystva
Jeova, kval, e nem pn zde na zemi;
kdyby si vak neho pti ml, e by si
jinho nepl, le jeskyni, kousek chleba a
duchovn knihu, aby vdy o samot ti mohl.
6.
ivot v duchovn samot nikterak ne
smutn; ale jest spe pedchut a potkem
ivota svatch, kte jedin v milovn a
chvlen Boha svho nekonen blaenosti
povaj. O tom svd svat Jeronm, kter
m opustiv, aby do jeskyn Betlmsk ukrti
se mohl, pravil: Samota jest rjem mm.
Zd se nm sice, e svat v samot ijc,
samotnmi jsou; vskutku vak tomu nen
tak. Svat Bernard prav: Nikdy nejsem
mn sm, jako kdy v samot jsem ; nebo
pak obcuji s Pnem svm, kter mne mnohem
vce oblauje, ne velik styk s tvory.
ivot svatch zd se bez radosti bti; vak
nen tomu tak. Svtu se ovem zd, e 6tk
jejich ped radovnkami pozemskmi jest
tvrd a bez uten, kdeto vak oni se
t z mru, kterho jim nikdo neru

 83

a kter s nim porovnati se ned, jak svat

apotol o tom svdectv vydv (II. Kor. 6,
10): Jako smutni, ale vdycky se radujce.
Tak Isai to potvrzuje slovy: Proto po
t Hospodin Siona a pot vech zboenin
jeho, a uin pou jeho jako rozko, a pu
stinu jeho jako zahradu Hospodinovu. Radost
a vesel bude nalezeno v nm, dkinn a
hlas chvly (Is. 51, 3). Pn zn titi dui
odlouenou, a tisceronsobn j nahraovati
ztrtu radost pomjejcch. On me samotu
jej v zahradu rajskou promniti, kde zaznv
jen radost a vesel, jen dkinn a chvalo
een dobroty Bosk. Kardinl Petrucci
opv samotu slovy:

Zd se truchlivou a pec sladkostmi oplv!

ijc na zemi, bydl ustavin v nebi;
Pn nezn dnho,
Plnost dar vech e v ln jejm spov.
Zdnliv jen obt se stv bou:
Kdeto v pstavu dl bezpen!
7.
Chce-li tuto blaenou samotu nalz
nen teba, abysi se v jeskyni nebo na pouti
ukrvala; nebo i v kltee, chce-li jen,
me ji nalzti. Utkej ped hovornou, z
bavami a neuitenmi rozprvkami; miluj
kr a celu a setrvej tam potud, dokud po
slunost neb lska k blinmu t jinam ne
volaj. Tak snadno samotu nalezne, kter

 83

tob pslu, a kter Bh od tebe d;

krl David nalezl ji takto i pi svm nam
havm spravovn e, e mohl ci: Vzdlil
jsem se utkaje a zstal jsem na pouti
(alm 54, 8). Tak dal Bh svatmu Filipu
Nerejskmu znti, kdy vse na pou odebrati
chtl, e mu neteba m opustiti, ale e
m i v m jako na pouti ti. Tot
d Bh od eholnic, kter pravmi nev
stami Jeho bti chtj. Ony maj k Jeho vevesel uzavenmi zahradami bti: Zahrada
zamen jsi, sestro, choti m! (Pse Sal.
4, 12.) Zahradou Jee Krista neme vak
nikterak bti ona eholnice, jak Gilbert vy
kldaje msto toto tvrd, kter se nepiiuje,
aby sv srdce ped svtskmi mylenkami a
ped nebezpem astho styku se svtem
uzavela.
8.
Zstvej tedy o samot, rad sva
Bernard oddluje se, ne sice tlem nbr
myslem. Ano jsi-li i se spolusestrami pi
prci aneb pi spolenm zotaven, miluj sa
motu, to jest: zachovvej jak ti mono, ducha
shromdnho. Mus-li i spolenho zota
ven se zastniti, udruj pece srdce sv
a vli svou o samot a sebran, zastujc
se zotaven s tm istm myslem, aby jsi
se Bohu lbila. Mus-li s lidmi zevnjmi
se stkati, vezmi si za vzor pannu, kter,
zvykl jsouc ivotu osamlmu a uzavenmu,

 84

rychle opt do svho krytu pospch, kdy

byla na nkolik okamik nucena, aby ped
cizinci neb vn kltera se ukzala. Tak i
nvaj zbon eholnci, kdy je povinnost neb
slunost nut, aby se v kltee nebo mimo
nj s lidmi svtskmi stkali; jest to pro
n mukou, protoe ct uvnit odpor a zkost,
aby snad nepochybili; a proto tak, jak jim
jen mono, se opt odstrauj.
9.
Velmi tko jest pi zevnjch, dlou
trvajcch zamstnnch velik chyby se vy
sthati. I svat apotolov museli, jak jim
Bosk Mistr rozkzal, od prac, na obrcen
hnk konanch, asem odpovati a na
msta osaml se odebrati, aby duchu svmu
pokoje popli. Pojdte soukrom na pust
msto a odpoite maliko" (Marek 6, 31).
Pi zevnjch, tebas i duchovnch pracch
stv se due vdy roztritou, nepokojnou,
v lsce k Bohu chladnou a tedy nedokonalou;
proto potebuje vdy opt pokoje, aby tyto
skvrny vyhubila a sly k dalmu pokroku
v dokonalosti nabyla. Nemusme tedy prv
vdy v samot bydleti; avak mme vdy na
to pometi, kterak bychom, jak jen mono,
samotu si zjednali, aneb nen-li to mono,
abychom alespo po n touili, jak svat
Vavinec Justiniani prav: Samotu mme
vdy milovati, ne j vak vdy uvati.
Mus-li nkdy eholnice as sv duchovn sa

 85

moty peruiti, aby obci neb nemocn po

slouila : nech to in s duchem svobodnm,
bez nepokoje a zmaten; jinak by prozra
zovala plinou pchylnost k n, co by tak
znanou chybou bylo. Pi poruen duchovn
samoty nech ji provz mysl ten, e to,
co konati bude, vykon z poslunosti neb
z lsky k blinmu, ale ne pro zbavu svou.
A po ukonen prci nech vrt se s hor
livost a lskou k duchovn samot, z n
vyruena byla.
10.
Co dosud eeno bylo, te se s
moty zevnj neb tlesn; nyn musme tak
o samot srdce promluviti, kter potebnj
jest on. Svat eho prav: Co platn
samota tla, kdy samota srdce schz? Co
platno, dle tla na pouti ti, kdy srdce
na vcech svtskch lp? Due svobodn a ze
svtskch nklonnost vybaven, nalz, jak
svat Petr Chrysologus tvrd, i na veejnch
mstech a ulicch samotu svou. Co naproti
tomu pome v kru nebo v celi mlelivost
zachovvati, kdy se v srdci pchylnost k tvo
rm ozv a Bosk vnuknut pehluuje?
Opakuji ji vcekrt uveden slova Pna Je
e ku svat Teresii: Jak rd bych s mno
hmi duemi mluvil; ale svt takov hluk
v srdcch jejich psob, e mho hlasu slyeti
nemohou; 6 kdyby se jen ponkud od svta
odlouiti chtly! V em zle tedy samota

 86

srdce? Zle v tom, abychom kadou n

klonnost krom t k Bohu, ze srdc vyhostiti,
a pi vem svm ponn a jednn jedin
Boskmu oku se zalbiti hledli; dle v tom,
bychom s Davidem kali: Co mi jest na
nebi, a bez Tebe co jsem chtl na zemi?. .
Tv jsi Bh mho srdce a dl mj na vky.
(alm 72, 25.) Krtce, samota srdce zle
v on svobod ducha, kter skuten nieho
jinho nevyhledv a si ned, krom Boha
samho.
11.
Nak-li si eholnice, e Boha n
lzti neme, tu j svat Teresie odpovd:
Spros srdce sv vech stvoench vc, hle
dej Boha a nalezne Ho! Boha nememe
ani hledati, ani nalzti, dokud jsme Ho ne
poznali; jak se ale naume Boha a Jeho
krsu znti, pokud na tvorech lpme? Jako
do kilov ndoby, hlinou naplnn, paprslek slunen nevnik: tak tak nevnik
Bosk svtlo do srdce, dostmi po zba
vch, bohatstv aneb cti naplnnho. Proto
napomn Pn: Odprzdnte se a vizte, e
j Bh v jsem (alm 45, 11). Kdo k po
znn Boha pijti chce, mus ve pozemsk
ze srdce svho odstraniti a svtu je uzavti.
K tomu napomn ns Spasitel v podobenstv
o zavench dvech slovy: Kdy se bude
modliti, vejdi po pokojka svho, zavi dve
a modli se Otci svmu v skryt. (Mat. 6, 6.)

 87

Pokojk znamen dle uen svatho Augustina

srdce, je modlc se uzavit m nklonno
stem k tvorm, aby se mohl spojiti s Bohem.
12. Tho smyslu jsou tak slova pro
roka Jeremie: Zstv samoten a ml,
nebo povzn se nad sebe (Pl Jer. 3,
28). Due samotn, to jest z pozemskch
vn a nruivost vybaven, spojuje se s Bo
bem v modlitb skrze svat dosti, skrze
obtovn sebe, skrze kony oddanosti a lsky;
pak jest nad sebe a nad vci stvoen tak
povzneena, e vech lituje, kdo po statcch
pomjejcch tou, je j tak bdnmi a lsky
srdce, jedin pro lsku Bo stvoenho, tak
nedstojnmi bti se zdaj!
13. Samota, o n zde mluveno, nikterak
nen pouhou neinnost, tak jakoby eholnice
dnm zamstnnm se obirati neb na nic
mysleti nemusela. Nevsta Kristova m bti
samoty milovnou, ne vak zahlivou a ne
innou. To by ovem nebyla samota, kdyby
eholnice sice skryt a odlouen ily, pi
tom vak zahlely, aneb na nejv marnm
tenm aneb podobnmi, as ubjejcmi vcmi
zamstnny bti chtly. Kdyby i mlelivost
pi tom zachovvaly, nic by jim to nepro
splo ; ony by proto pece pes to ve Bohu
psn ty skldati musely, u svat Basilius.
Samota v zahlce jest samota, jak zvata
uvaj. Samota pi uen z touhy po vdn

 88

jest samota svtsk. Oproti tomu samota,

v jak prav eholnci ti maj, nen ani zahliv, ani neuiten, nbr velice plodn
a svat; nebo jako vely ve svch bukch
s nejvt pilnost med pipravuj: tak po
vinni jsou eholnci v celch kltera kad
okamik asu vnovati modlitb, ten du
chovnch knih a pracm runm, kterto jim
nepekej, aby srdce sv k Bohu obraceli.
Sv. Jan Zlatost tvrd, e nen jet du
chovn samotnm ten, kdo pouze s nikm
pohromad nen; nebo samota vyaduje tak
zamstnn 8 Bohem. Svat Frantiek kal
jednomu ze svch mnich, kter se rd zahliv po kltee potloukal, a bratry sv
vyruoval Bratr komr. Bh zachra, aby
v enskch kltech ta neb ona byla se
strou komrem, kter by nic jinho dlati
nedovedla, ne po dom tkati a vyzvdati,
kdo jest v hovorn, kdo ve zpovdnici, jak
dlouho ta neb ona se zpovdnkem rozprv;
jak dlouho se kter u vrchn zdruje, kdo
psan dostv, kdo ku vratm pichz, kdo
dary pin a kdo jich pijm a pod. Ta
kov eholnice zasluhuje, aby bez okolk
byla vyhnna, jako se mouchy z pokoj vy
hnj; aspo a se j cela uzave, aby ostatn
klternice od n pokoj mly.
14.
Znm pslov nazv zahlku p
tkem vech nepravost. M svj zklad

 89

v samch slovech Boskch: Mnoh zlosti

nauila zahlka1* (Sir. 33, 29). Svat Josef
Kalasansk nazv zahliv eholnky zv
(Jhlovou. A jest-li na pracovitho eholnka
jedno pokuen pichz a jej suuje, pi
chz jich na zahlivho tisce, u svat
Bonaventura. Pro eholnci je cela dojista
mstem nejphodnjm, kde me mysl
svou v Bohu sebrati; kdy pak, prav
svat Josef Kalasansk, s Bohem mluviti a
pro Nho nieho initi nechce, tu j ovem
cela mlo pome. Ustavin se modliti nen
mono; proto jest nutno, aby se eholnice
na tomto svt tak runmi pracemi za
mstnvaly. alomoun oslavuje statnou enu,
kter hled vlny a lnu a dl umn rukou
svch (Psl. 31, 13). A svat Jeronm odporuuje pann Demetrii, aby vlny nikdy
z rukou nedvala. Vecky zbon eny svtsk
a piinliv eholnice zvlt run prci vdy
milovaly. Svat Maria Magdalena de Pazzis
nedbajc svch nemoc, nevzdala se nikdy
prce, dnho oddechu si nepvala, ale
vude se sestrami ruce k dlu pikldala,
v kru i pi hospodstv, v kuchyni, v re
fekti, v mstnostech klternch i u studn.
Pi prci bvala tak ilou, e si jednou a
ublila. Ona pracovala za tyry laiky, jak
o tom jej ivotopisec svd.
15. Nezd se bti zbytenm pipome-

 90

nouti, e se Telce ml ten, kdo mysl, e

psn prce zdrav kod; naopak ona zdrav
velmi svd. Jest to pozorovati na laikch,
kter z pravidla mnohem zdravj jsou ne
sestry krov. Obava, e se zdrav kod,
jest peasto jen smylen a ukrv se j
jen nechu ku prci; kdo vak Jee Krista
miluje, prce se neboj. Kdy jednou karmelitnka Frantika od svatho Andla nad
svma od prce zrannma rukama bdovala,
pravil j Spasitel: Viz ruce m a pak aluj!
Krom toho ulehuje pracovitost mnohm
ivot samotsk velice, a odstrauje od nich
pemnoh pokuen. Kdy svat opat Autonn
jednou tkmi pokuenmi a zlm odporem
proti samot trpen byl a ji pomoci si ne
vdl: vyvedl ho andl jeho strn do za
hrady ; tam se chopil lopaty, pekopval zemi
a pak se dal do modlen. To uinil andl
vcekrt, z eho svtec tento poznal, e lze
samotu si zamilovati a pokuenm vzdorovti: modlitbou a prac. Nepetrit prce
jest tak nemon, jako nepetrit modlen,
protoe toto silm duevnm kod a k dal
mu duchovnmu cvien neschopnmi je
in. Svat Teresie zjevila se jednou seste
Paule Marii od Jee a napomnala ji, aby
nikdy tlesn prce nezanedbala, pod z
minkou, msto n e nco lepho vykonati
me, ana jest prce k zskn blaenosti
vn velmi prospnou.

 91

16. Ostatn nm run prce, kdy ji

bez plinch starost a bez nruivost ko
nme, v modlitb nepek. Sestra Marga
reta od svatho Ke, bos karmelitnka,
dve princezna rakousk, pevzala nejnamhavj prce v kltee a vyznala, e tyto
nejen uiten, ale i nutn jsou pro jeptiky,
a e jim nikterak nepekej, aby srdc svch
k Bohu povznely. Kdy svat Bernard jed
noho ze svch mnich pi prci modliti se
spatil, pravil: Pokrauj takto s radost,
mil b rate; nebo takto ujde oistci. O sva
tm Bernardu samm se vypravuje: Kdy
tlesnou prci konal, duch jeho byl v Bohu
shromdn. Tak nechat kad eholnice
svou prci kon, a srdce jej at se k Bohu
povzn; sice zstanou veker namhn a
vechny prce jej bez uitku prq dui a
budou pln nedokonalosti. V Psni alomou
nov mluv enich (8, 6): Polo m jako
peet na srdce, jako peet na rm sv.
Dve mluv o srdci; nebot nen-li Bh v srdci,
nen tak pi dle rukou naich, t. j. ono se
Mu nelb. Psobme-li ale z lsky k Bohu,
pak jednme nejv dokonale, prav svat
Terezie.
17. Proto velice chybuj takov ehol
nice, kter vdy jen o samot ti chtj a
zevnjmu zamstnn se vyhbaj. Takt
ale chybuj, kdo bez poteby pli mnohmi

 92

zleitostmi se zahrnuj, tak e jim ku sebrn

mysli asu nezbv. Synu mj, prav Pn,
a nejsou v mnohch vcech inov tvoji:
bude-li i bohat, nebude bez viny (Sir.
11, 10). Opt jin zahloubaj se do svch
prac tak, e se pi nich neschopnmi st
vaj na nco jinho mysleti. Sice mme ve
s pilnost a pozornost konati; avak vdy
s pokojem a bez nruivosti, tak aby duch
svoboden byl a as ob as k Bohu povznsti
se mohl. Ty m pracovati, vak jako ehol
nice, a ne jako svtsk obchodnice, kter
dnem i noc se namh, aby penze vydlala;
tak nepracuj z marnivosti aneb z libstkstv protoe se ti prce ta neb ona
zvlt da. Vykonvej s pilnost kadou
prci, ale jako eholnice, kter pi kadm
zamstnn prvn starost jest spsa jej
due; kter proto stle ten prav mysl a to
pedsevzet chov, e uloen sob prce
z poslunosti, k dobru obce, a pro ukojen
poteb kltera s velkou pilnost a s vyst
hnm se jakkoli zahlky vykon. Tako
vmto istm myslem vypud ze srdce
vechnu lakomost a plinou starost, kter
srdci povznsti se nedovoluj. Svat Antonn
chce, aby nm pi kadm i sebe nalha
vjm zevnjm zamstnn v srdci msteko
oteven zstalo, kam bychom se utci a
v Bohu sebrati mohli, kdykoli umdlenmi a

 93 -

nepokojnmi se ctme. Velmi spasitelno jest,

kdy pi potku i v prbhu prce srdce
sv astjmi kony lsky, obtovn se a
oddanosti, jako i povzdechy prosebnmi k Bohu
pozdvihujeme. Zamstnv-li se klternice
itm neb vyvnm, tu j zajist tato prce
nepek, aby astji naznaen povzdechy
vzbuzovala. Tolik o pedmtu tomto. Horliv
eholnice maj pi vem, co konaj, - ducha
shromdnho, spojuj se vdy vce s Bohem
a bohatnou zsluhami; oproti tomu vlan
a nedbal eholnice sdlvaj pavuina; nebo
enouce se za prospchy pozemskmi, ztr
cej tak vecko!
M odlitba.
Mj Jei, dej, aby mj cel ivot jedin
Tv lsce nleel! Od srdce elm toho asu
ztracenho, kdy jsem svou lskou ku tvorm
Tob se znelbila. Nyn ale jsi Ty jedinm
pedmtem m cel lsky. Volm k Tob,
dej mi sly, bych se veho odekla, co mne
od Tv lsky odluuje. Pithni m srdce
k sob, aby jen v Tob pokoje nalzalo,
jen jedin milovn hoden jsi. Vdyt jsi se
proto vtlil a proto na svt piel, abysi
v srdcch, je jsi krv svou vykoupil, p
bytek sob uinil. Srdce m jest Tvm ma
jetkem; vezmi je a pispj mi ku pomoci
v bd ml Osvcuj a rozncuj mne; ui

 94

mne volnou, abych vli Tvou plnila. Mj

Jei, m nejvy Dobro! Miluji a ctm T
nade vecko ve svt. Vnuji se Tob cel,
pijmi m, abych ne z bzn, ale v dtinn
lsce Ti vdy slouila. Velebnosti Tv nle
bze; Tv dobrota vak chce milovna bti.
Maria, Matko m a toit m , ui,
abych Jei zcela nleela! Amen.

III. O p t o m n o s t i B o s k .
1.
Jak duchovn uitel tvrd, jest st
pamatovn na ptomnost Bo zkladem du
chovnho ivota, kter v tom zle, e hch
se vysthme, ctnosti konme a s Bohem se
spojujeme. Tchto t vc ale bez stlho
pamatovn na Boskou ptomnost dosci
nelze; nhot ono jest to, je ns od hchu
odvrac, ku ctnosti pobd a navd, kterak
bychom se ve svat lsce s Bohem spojovali.
3.
Co se te prvnho inku, vysth
se hchu, tu nen jinho duchovnho cvien,
kter by nm vce pomhalo naruivosti na
uzd udrovati, pokuenm odporovati a pro
vinn se uvarovati nad stl pamatovn na
ptomnost Bo. Andlsk uitel tvrd, e
bychom zdka aneb nikdy neheili, kdy
bychom na ptomnost Boskou vdy iv vzpo
mnali. Takt svat Jeronm u, e cvien
se v Bosk ptomnosti dve hchu uzavr.
v skutku, jestlie lid ped oima svch

 95

knat, rodi a pedstavench pkazy jejich

pestoupiti se neopovauj: jak by mohli pi
kzan Bosk pestoupiti, kdyby pomyslili,
e stoj ped oima Boma? Svat Ambro
uvd pklad o peti Alexandra Velikho,
kter si dal radji ruku pochodn pliti,
ne-li by ji byl u ptomnosti svho obtu
jcho velitele padnouti nechal, a prav o tom:
Tak velkou ctu ml mladk tento ped p
tomnm krlem, e i pirozenost svou pe
konal! jak mnohem mocnj mla by
bti v dui vcho kesana mylenka na
ptomnost Bo, aby kad pokuen pemohl
a radji kadou muku strpl, ne aby se
proti povinn Bohu ct u ptomnosti Jeho
proheil!
3. Hchy lidsk vychzej bez vminky
z toho, e lid na ptomnost Boskou za
pomnaj. Nae veker netst, prav svat
Teresie, odtud pochz, e na ptomnost
Boskou nepamatujeme, ale^ blouznme, e
Bh od ns daleko. Ji almista (9, 26)
prav: Nen Boha ped oima jeho: zprznny
jsou cesty jeho kadho asu. Opat Diokles
nazv lovka, jen na ptomnost Boskou
nepamatuje, lovkem zvecm, ano bel
skm. A prvem; nebo jak by mohl neastnk
takov pokuenm odolati, jimi smyslnost
a dbel na dorej?
4. Naproti tomu svat, majce na pamti,

 96

e Oko Pn nad nimi bd, vtzn odolali

vem tokm neptelskm. Tato mylenka
zmuila na p. Susanu, e zahnala svdnky,
kte j smrt vyhroovali. Lpe jest mi,H
pravila, bez skutku upadnouti v ruce vae,
ne heiti ped obliejem Pn (Dan. 13,
33) Poukznm na ptomnost Bo obrtil
svat Efrem osobu necudnou, kter jej svsti#
chtla. Chce-li heiti, pravil svtec, poj
do msta na hlavn nmst. Jak by to bylo
mono, odvtila, ped oima tolika lid? Jest
to ale mono ped oima Boma, kter tebe
vude vid? odvtil svtec. Ohromen tmito
slovy, vrhla se bdnice ta k nohoum svtce,
a prosila jej, by dui jej zachrnil. On ji
jakoto kajcnci zavedl do kltera, kde a
do smrti hch svch oplakvala. Podobn
pihodilo se svatmu Pafnuciovi s hnic,
Thais zvanou. Kdy pravila, zde ns nikdo,
krom Boha, neuvid, odpovdl j svtec se
zdrcujc vnost: Jak, ty v, e Bh t
vid, a heiti se odvauje? Po tch slo
vech se Thais vzpamatovala, sv patn jed
nn si zoklivila, sebrala sv skvostn roucha
a sv hn ozdoby, a splila ve na veej
nm mst. Ukryla se pak v kltee, kde
jet ti lta ila, povajc toliko chleba a
vody, a ustavin vzdychajc: Boe! kte
r jsi mne stvoil, smiluj se nade mnou!
Umela jako svtice. Uni svatho Antonna,

 97

jmenem Pavlovi, bylo zjeveno, e astn ta

kajicnice obdrela trn slvy mezi Bvatmi
v nebi.
5. Tak mocnou tedy pomoc k zamezeni
hch jesti pamtka na ptomnost Bol
Budeme tedy se svatm Jobem (17, 3) vdy
k Bohu volati: Boe, postav m podle
sebe a kohokoli ruka necha bojuje proti
mn! t. j. pak pemohu pokuitele. Proto
prav Bvat Jan Zlatost: Udrujeme-li
v Bob mylenku na ptomnost Bo stle
ivou, nebudeme nic zlho myBliti, ani mlu
viti, ani initi.
6. Co se dle te druhho inku pa
matovn na ptomnost Bo, e ku ctnosti
napomh, jeBt i tento velmi dleit. Jak
znamenit povzbuzuje na p. bojovnky osobn
ptomnost jejich knete, od nho jedinho
odmny neb trestu oekvaj! Aneb v-li
klternice, e vrchn svou jest pozorovna,
jak nbon se chov pi modlitb, jak nn
a skromn zachz se Bvmi spolusestrami,
jak pozorn kon sv zamstnn, je j poBlunost ukld! Kdyby tedy vickni ehol
nci dobe uvaovali, e ve, co koli konaj,
ped Bomi zraky konaj: zajist by hledli
ve co nejdokonaleji vykonati, b tm istm
myslem, aby jedin Bohu slouili a Jemu
se lbili, bez ohledu na lidi a bez velik
jin dosti. Kdyby nkdo, prav b v . Basibus,

 98

zrove ped knetem svm a ped rolnkem

se nachzel, zajist by si jenom toho hledl,
aby si spokojenost knete zskal, a o pn
rolnka by se nestaral. Tak t nestar se
o tvory, kdo ped zraky Bomi kr, ale
hled jedin zalben Boha vevdoucho.
7.
Co se konen te tetho in
ptomnosti Bo, spojen due s Bohem: jest
to ji lsce pirozeno, e u ptomnosti milo
vanho pedmtu zrst. To se i u lid vy
skytuje, a obapoln chyby pi ustavinm
styku tm zjevnji vystupuj. m vce mus
upevniti se lska due k Bohu, kdy ona
ustavin u ptomnosti Jeho dl, a On tm
vce krsu a milostnost svou vyjevuje, m
vrnji due s Nm obcuje! Rozjmn rann
a veern nepostauje, aby dui v ustavinm
spojen s Bohem udrelo. I vac se voda,
prav svat Jan Zlatost, vrac se brzo k sv
pirozen chladnosti, jakmile byla od ohn
odstavena. Proto jest teba, abychom horlivost
po rozjmn pamatovnm na ptomnost Bo
a obnovovnm uinnch pedsevzet a sva
tch dost oivovali. Kdy svat Bernard
v prv as ivota svho eholnho nepokoj
a ochablost ducha pocioval, tehdy mu, dle
vpovdi jeho, dostaovalo, vzpomenouti si
na nkterou svat zesnulou, aneb tebas jet
ijc ale neptomnou bohabojnou osobu, aby
pokoje a horlivosti ducha opt nabyl. Jak

 99

mocnou ale mus bti mylenka pro dui,

Boha milujc: Bh jest pi mn a d si
lsky m I To dosvduje svat almista (76,
4), e vzpomnka na Boha tchou a radost
ho naplovala. Kdyby due i sebe vce za
rmoucenou a beztnou byla: miluje-li Boha
a pamatuj e-li na milovanho Pna, nemono,
aby smutnou a bez tchy zstala. Proto
due, Boha milujc, zachovvaj vdy pokoj
a mr srdce, ponvad se sna, aby pi vech
udlostech a pi vem ponn a konn,
vdy u ptomnosti Bo ily a jednaly, a se
takto slunenicm podobaly, je jen k slunci
se obracej. Kdo opravdu miluje, prav
svat Terezie, mysl na milho vdy.
8.
Budi nyn povdno, jak bychom m
initi, abychom se u ptomnosti Bosk, je
tak spsnou jest, ti nauili. Pamatovn na
ptomnost Bo zle z kon pamti a
obraznosti na, a za druh z kon vle
na. Mme si m y s l i t i Boha nm ptom
nho, a pi vzpomnce t s Nm se spojovati
zslunmi kony pokory, klann se, lsky
a pod., (o em pozdji). Meme si Boha
ptomnho mysliti tverm spsobem.
P e d n tak, e si Boha pedstavujeme
jakoto vtlenho Pna a Vykupitele, kter
pi ns jest, ns vid, a kdekoliv jsme. Meme
si Jej pedstaviti v nkterm z tajemstv Jeho
svatho vtleni na p. jakoto dtko v jeBlch

 100

v Betlem, neb na tku do Egypta, neb

jakoto jinocha v dln v Nazaretu, nebo v Jeho
utrpen jakoto nevinn odsouzenho, bio
vanho, trnm korunovanho, ukiovanho.
Svat Terezie zpsob tento, Boha ptomnho
si pedstavovati, velmi chvl; pipomenouti
vak slu, e a zpsob ten dobrm jest,
pece nen ani nejlepm ani vdy tm nej
vhodnjm. Pedevm nen to ani dle sku
tenosti ani dle pravdy, e Je Kristus
jakoto lovk vude a ustavin nm p
tomen jest; toliko pi svatm pijmn a pokud
ped nejsvtj Svtost oltn prodlvme,
jest nm i jakoto lovk ptomen. Krom
toho podlh, zpsob tento tak klamm,
aneb pivd alespo plinm namhnm
obraznosti hlavu k zmaten. Chceme-li ho
vak pouiti, nech dje se to s pokojem a
prostotou, a bez namhn, bychom pi nm
jasnou pedstavu o postav, oblieji a pod.
Boskho Spasitele svho vynutili. Dosta,
jest-li jen obecn na to pamatujeme, e Pn
Je ve vid, co my konme.
9.
D r u h z p s o b , kter jistjm je
a vce se odporou, protoe na pravd vry
zcela spov, zle v tom, e si oima vry
Boha vudy ptomnho myslme, jak okolo
ns jest, a vecko jednn nae vid a pozo
ruje. Co na tom, jest-li ho oima tlesnma
nevidme? Vzduchu tak nevidme; a pece

101

vme, e ns vude obklopuje, e uprosted

nho ijeme, a e bez nho ani dchati ani
ti nememe. Boha nevidme; avak svat
vra ns ujiuje, e On nm vdy a vude jest
ptomen. Zdali nebe a zem J nenapluji?
d Hospodin (Jerem. 23, 24). Jako houba
mosk ze vech stran jest vodou obklopena,
proniknuta: tak my dle slov sv. Pavla v Bohu
ijeme, v Bohu se pohybujeme a v Bohu byt
sv mme. Nebo v Nm ivi jsme, a hbme
se a trvme (Skut. apot. 17, 28). A svat
Augustin tvrd, e Bh a Pn n kad n
in, kad slovo a kadou mylenku, tak
velice pozoruje, jakoby vech jinch tvor si
nevmaje, jen na ns hledl; a protoe ve,
co inme, mluvme a myslme, pozoruje, ve
toto pro den soudu uschovv, kdy od ns
t poadovati bude a dle zsluhy odplat
neb potrest. Tento druh zpsob pamato
vn na ptomnost Bo nein duchu dnho
namhn; nebo k tomu posta povzdech
ze iv vry se slovy: Mj Boe, pevn v
m, e mi ptomen jsi! Zrove se s tmto
daj spojiti i jin povzdechy lsky, odevzda
nosti do vle Bo a dobrho myslu.
10.
T e t z p s o b , upomnku na p
tomnost Bo v sob chovati, zle v tom,
e Boha pozorujeme v Jeho tvorech, kte
od Nho svj ivot i uren maj, aby nm
slouili. Bh jest ptomen vod, kter nm

 102

za npoj a prostedek k istn slou; ohni,

kter nm teplo dv; slunci, kter nm svt;
pokrmm, kter ns iv; odvu, kter ns
pikrv; a vbec vem vcem, kter k na
emu uitku stvoil. Pozorujeme-li kvtouc
zahradu, krsnou kvtinu: pomysleme si, e
toto jest jen slabm odleskem nekonen
krsy Stvoitelovy. Obcujeme-li s lovkem
zbonm, osvcenm: povame, e Bh to
jest, kter z plnosti sv svatosti a moudrosti
jemu toho udlil. Slyme-li lib zvuky, ctme-li pjemnou vni aneb sladkost: po
vame, e Bh ns tm po radostech vnch
v rji roztouiti chce.
11.
Pivykejme tedy ve vech vce
ptomnost Bo poznvati, a vzbuzujme
kony lsky a dkinn, s tm pesvdenm,
e Bh od vnosti na to pomlel, aby tak
mnoho krsnch tvor stvoil, aby si lsku
nai zskal. Svat Augustin prav: U se
ve stvoen Stvoitele milovati, aby t stvo
en neupoutalo, a ty pro n Stvoitele jsi
neztratil!" Jak svtec tento mluvil, tak tak
inil; tvorov povzneli srdce jeho k Bohu,
a on zvolal: Nebe i zem i veker stvo
en vybz m, bych Tebe miloval!" Takt
inila svat Terezie; spatila-li krajinu, beh
mosk, potoky neb jin krsy prodn, b
valo j to vdy napomenutm, e Bohu dosti
nedkuje a Ho dosti nemiluje. Kdy svat

 103

Maria Magdalena de Pazzis kvtinu neb ovoce

do ruky vzala, zahoelo srdce jej lskou
k Bohu; nebo rozvaovala, jak Bh v lsce
sv od vnosti toto stvoiti se ustanovil,
aby j dkaz sv lsky podal. O svatm
Frantiku z Assisi se vypravuje, e kvtm
a kvtinm hlkou svou mleti pikazoval,
aby jemu nevdk jeho nevytaly. Vy m
krte, volal, e Boha nemiluji, kter vs
z lsky ke m tak krsnmi stvoil, aby m
tm k lsce pohnul; a j Ho nemiluji! Vak
rozumm vm, pestate ji, mlte a nek
rejte mne ^dle!
12.
tvrt konen a nejdokonale
zpsob pamatovati na Boha ptomnho jest,
kdy Ho v sob samch pozorujeme. Bychom
Boha nalezli, neteba nm do nebe vystupo
vati; vejdme jen sami do sebe, a tam
v nitru svm Ho nalezneme. Kdo s Bohem
pi modlitb jako z dlky rozmlouv, ten
mnoho roztritm bv. Svat Terezie prav:
Nevdla jsem, co prav modlitba jest, a
mi Bh prav zpsob modlen ukzal; kdy
koliv jsem se sama v nitru svm shrom
dila, mla jsem z toho vdy velik uitek.
Bychom takovho zpsobu modlen doclili,
musme vdti, e Bh v ns jinm, od
ostatnch tvor rozdlnm spsobem ptomen
jest. V ns pebv, dle slov sv. Pavla, jako
v chrm a v dom svm: Nevte-li, e

 104

chrm Bo jste, a e Duch Boi pebv

ve vs? (I. Kor. 3, 16.) Proto prav n
Spasitel, e do due, kter Jej miluje,
s Otcem i Duchem svatm pijde, ne aby
zase odeel, nbr aby vdy v n zstal a
pebval. Miluje-li Mne k d o ............... Otec
Mj bude jej milovati, a k nmu pijdeme
a pbytek u nho uinme (Jan 14, 23).
13.
Svtt krlov maj sice velik p
lce, pece vak maj v nich zvltn ko
mnaty, v nich nejvce pebvaj. Bh jest
vude; ptomnost svou napluje nebe a
zem; ale zvltnm spsobem pebv
v duch naich, a sice pro sv zalben
v nich pebv, podobn jakoby pebval
v rozkonch zahradch, jak sty svatho
apotola osvduje: Pebvati budu v nich
a prochzeti se budu mezi nimi a budu jejich
Bohem. (II. Kor. 6, 16.) Zde chce bti od
ns milovn a proen; nebo pebv v ns
pln lsky a slitovn, aby zde nae prosby
vyslyel, nai lsku pijmal, ns ochraoval,
osvcoval, vodil, nm svch dar udlel, a
vbec veho poskytoval, co k vnmu blahu
naemu slou. Sname se tedy astm ob
novovnm vry v tuto pravdu sebe ped ne
konenou velebnost Bo, kter v ns pe
bvati r, pokoovati; piiujme se ale
tak, abychom kony dvry, obtovn se
a lsky k Jeho nekonen dobrot v sob

 105

vzbuzovali I Vzdvejme Mu tu dk za Jeho

milosti, tu se ze slvy Jeho radujme, tu Ho
prosme za osvcen v pochybnostech, a to
ve s tchou nevyhladitelnou, e v sob
nejvy Dobro mme, a bez bzn, e by
nm Je njak moc stvoen vzti mohla, aneb
e by od ns samo odelo, pokud my Ho
sami dve dobrovoln neopustme.
14.
Toto sebrn v srdci bylo ono
malou celou, kterou si svat Kateina ze
Sieny uvnit vystavla, kam se ustavin
vzdalovala, aby s Bohem v lsce rozmlouvala,
a kam se ped nalhnm rodi utkala,
kte trpti nechtli, aby se pi modlitb
v komrce sv uzavrala. A v tto duchovu
cele zBkala svtice tato vce, ne prv v ko
mrce, z kter se tak asto za den vzdalovati musela; nebo tto nemusela vce opoutti, ale mohla v n ustavin s Bohem dlti.
O tto ptomnosti Bo v srdcch naich
prav svat Terezie: Jsem pesvdena, e
ony due, kter takto v tomto malm nebi,
kde Stvoitel jejich pebv, shromditi se
dovedou, jsou na cest nejlep, ponvad
v krtkm ase velkch pokrok un.
Krtce: tmto cvienm se v ptomnosti Bo
zskali sob svtci poklad svch zsluh. Tak
to inval krlovsk prorok: Spatoval jsem
Hospodina ped oima svma vdycky (alm.
15, 8), Jej, kter kad z mch skutk po*

 106

zoruje. Blahoslaven Jindich Suso oddal se

tomuto cvien s takovou bedlivost, e ve,
co konal, v ptomnosti Bo konal a takto
skrze povzdechy nn lsky ustavin s Bohem
ve spojen trval. Podobn zskala si svat
Gertruda v cvien tom takovou zrunost,
e Bosk Vykupitel svat Mechtild o n
pravil: Tato due, ji miluji, kr vdy
v ptomnosti m, a jest vdy hotova, vli
mou plniti, a vecky sv skutky ke cti m
konati. Takt inila svat Terezie, e nikdy,
pi dnm zamstnn milovanho Pna
svho s o nespoutla.
15.
Na otzku, jak asto za den na p
tomnost Bo pamatovati mme, odpovdm
se svatm Bernardem: kad okamik. Jako
nen okamiku, prav svtec, v kterm bychom
dobrodin od Boha nedostvali: tak nech nen
okamiku, v kterm bychom na nemysleli a
Jemu sv vdnosti na jevo nedvali. Vdl-li by
nkdo, e krl vdy na nho a na jeho blaho
pamatuje, nemono by mu bylo, aby na
krle toho zapomnl a ho upimn nemi
loval, tebas by jemu svou lskou v niem
poslouiti nemohl. Jest ale jisto, e Bh na
ns vdy pamatuje a bez pestn dobrodin
nm prokazuje, bud osvcovnm rozumu,
bud vnitnm posilovnm vle, bud lsky
plnm se uhostnm u ns. Jak to nevd
nost, na Boha po njak as zapomnati!

 107

Musme se tedy o to piiovati, abychom

na ptomnost Bo pamatovali ustavin,
aneb aspo tak asto, jak nm mono. To
pikzal Pn Abrahamovi slovy: Chodi
pede Mnou a budi dokonalm (Gen. 17,
1). A prv tak star Tobi synu svmu:
Po vecky dny ivota svho v pamti mj
Boha (Tob. 4, 6). Tot dal svat Dorotheus ku svmu Dositheovi v odpov na
otzku, co initi, aby svatm se stal: Mj
na pamti ptomnho Boha! Svat Dorotheus tak svmu zbonmu uni svdectv
vydv, jak vrn se dle tto rady dil, a
e pi kad prci, ano i v smrteln nemoci
Boha vdy ped oima ml. Tak z Dosithea,
vojna, nepravostem oddanho, stal se v pti
letech svtec, kter po smrti mezi poustev
nky nejsvtjmi mzdu svou obdrel.
16.
Velik sluebnk Bo P. Josef Au
chieta, kter cvienm se v ptomnosti Bo
k velik dokonalosti dospl, tvrd, e ns
nic od cvien toho zdreti neme, le vlastn
nae lenost a nedbalost. Prorok Miche
proto napomn: Oznmm tob, love!
co jest dobr a eho d Hospodin od
tebe. Zajist abys inil soud a miloval mi
losrdenstv i peliv chodil s Bohem svm
(Mich. 6,, 8). A svat eho Naziansk chce,
abychom pi kadm vdechu Boha pamtlivmi byli; nebo tm dokonme ve, co

 108

nm konati jest. Rozjmn mfieme nkdy

opomenouti, prav jist duchovn uitel, jako
v nemoci, neb pi dleitm bezodkladnm
zamstnni; cvien se ale v ptomnosti
Bo mme bez zanedbvn a s vytrvalost
konati, a to skrze zbon vzbuzovn istho
myslu, odevzdanosti a p., o em brzo vce
pojednno bude.
18.
Pistoupme nyn k rozjmn o v
konech vle, s ktermi se ona pi cvien
se v ptomnosti Bo zastniti m. Pedn
budi podotknuto, e jen svat v nebi se v
silou ducha v nepetrit ptomnosti Bo
se nachzej; na zemi jest to vak mravn
nemono, bez peruen v ustavin pto
mnosti Bo se udreti. Jak dalece nm to
vak mono jest, mme se o to snaiti; ne
vak s zkostlivm nepokojem nebo s neroz
umnm pepnnm ducha, nbr s prostotou
a pokojem. Troj jest spfisob, kterak pomoc
vle snadno v ptomnosti Bo cviiti se
meme. Prvn spsob zle v tom, e
srdce sv asto krtkmi, ale ohnivmi stel
nmi modlitbikami aneb povzdechy lsky
k Bobu ptomnmu povznme; a to se
me dti v kad as a na kadm mst;
v chzi, pi prci, u stolu, pi zotaven.
Modlitby a povzdechy, jak konati mme,
zleej ale ve vzbuzovn dosti, touhy,
odevzdanosti, obtovn se, lsky, odkn

 109

se, dkinn, proseb, pokory, dvry atd.

dn zamstnn kterhokoli spsobu ne
me ti peketi, aby jsi se asem k Bohu
tmito slovy obrtiti nemohla: Mj Boe,
jen Tebe sob dm a nieho jinho. Jen
Tob chci nleeti. Ui se mnou a se vm,
co mho jest, jak se Tob lb. Vnuji se
Tob zcela. Miluji Tebe vce ne sebe samu.
Chci jen, co Ty chce. Z lsky k Tob od
km se veho. Dkuji Tob za vecky mi
losti, kter jsi mi prokzal. Pispj mi ku
pomoci! Smiluj se nade mnou! Daruj mi
svou svatou lsku! Pane, zaslouila jsem
peklo! Raduji se z Tv blaenosti! Ze srdce
si peji, aby Tebe vickni milovali! Nedo
poutj, abych se kdy od Tebe odlouila!
V Tebe skldm vecku dvru. Kdy budu
moci na Tebe tv v tv patiti a Tebe
milovati? Ve, co inm a trpm, necht se
dje pro Tebe! Tv vle dj se vdycky!
Sta otcov pikldaj velikou cenu tmto
krtkm modlitbm, kter ns lpe neli
modlitby dlouh v ptomnosti Bo udreti
mohou. Svat Jan Zlatost prav: Kdo
astmi stelnmi modlitbikami horlivost
svou podncuje, zdruje od sebe pokuitele
a uzavr mu dve srdce svho.
18. Jsou jist hodiny, kdy se zvltn
pozornost vru v ptomnost Bo vzbuzovati
mme.

110

Rno pi procitnut olovy: Boe,

vm v Tvou ptomnost zde i na vech
mstech, kde za dne prodlvati budu. Bud
mi vude ochranou a nedopoutj, abych
ped oima Tvma heila.
b) Pi potku jak vnitn, tak stn
modlitby. Kdo modlitbu svou roztrit kon,
dokazuje, tvrd kardinl Karacciolo, e za
nedbal vru v ptomnost Bo mocn vzbuditi.
c) Pi kadm pokuen k netrplivosti
neb k neistot; ku p .: pi prudk bolesti,
neb pi tk urce, neb kdy se nm n
jak pohorliv vc ped oi postav. Tu hled
si pomoci rychlm vzpomenutm na Boha,
kter t vid; to ti dod sly. Rci s Da
videm: Oi m vdycky k Hospodjnu;
neb On vytrhne z osidla nohy m (alm
24,15). Bude-li tob s obt, nkter skutek
ctnostn vykonati, rci se statenou Juditou,
kter kdy me obnaila a vlas spcho
Holoferna se uchopila, pravila: Posil mne,
Pane Boe, v tuto hodinu! (13, 9.) Potom
jemu zmuile hlavu uala.
19.
D r u h s p s o b , skrze kony v
sv v ptomnosti Bo se uchovati, zle
v tom, e pi zamstnnch, je ns roztri
tmi in, vdy opt dobr mysl obnovu
jeme, e ve z lsky k Bohu vykonme.
Pon-li njak zamstnn, neb prci run,
neb jde-li ke stolu, k zotaven, neb na od
a)

111

poinut, rci vdy: Ne sv zalben, ale

Tvou vli vyhledvm, Panel Tak pi
prci obnov asto dobr mnn: Mj Boe,
ve ku Tv cti! Tak se snadno v ptom
nosti Bo udr, ani by ti duch umdlel;
nebo ji dost zalben Boho jest milostnou
upomnkou na ptomnost Jeho. Jest tak
dobe, nkter hodiny nebo znamen, kter
by nm ptomnost Bo pipomnaly, si vy
tknout!; jako bit hodin, pohled na k,
pichzen a odchzen z cely. Mnoz si jet
i jin znamen k tomu elu dlvaj.
20.
T e t s p s o b konen zle v to
e kdy jsme se namhavou prac velice roz
tritmi neb utrmcenmi stali, dovolen svch
vrchnch si vydme, abychom na njak as
do kru neb do cely sv odejiti smli, aby
chom se opt v Bohu sebrali. Jest-li dovo
leno, pi modlen skrze prci aneb pi vy
slen skrze posty tlesnho oberstven pro
posilnn si vyproovati: tm spe dovoleno
posilnn duchovn, kdy jsme duchovn ochbli, neb po dlouhm post, t. j. po nedo
statku modlitby a sebrn v Bohu v lsce
ochladli. Opakuji, co jsem ji z P. Alvareza uvedl, e due bez modlitby jest jako
ryba bez vody, ve stavu sob nepirozenm;
proto teba, aby se po dlouhm zamstnn,
kter j roztritou in, o samot skrze se
brn mysli, skrze povzdechy lsty a skrae

 112

prosby opt zotavila. ivot svatch v nebi

zle v paten na Boha a v lsce k Nmu;
z toho uzavrm, e i blaenost due na zemi
zle v paten na Boha a milovn Ho.
Ovem e nm nelze vidti Boha nezakry
tho tv v tv, jako v nebi; meme vak
Na patiti u ve v ptomnost Jeho. Tim
docl due nejhlub uctivosti, dvry a lsky
k Bohu, svmu nejvymu Dobru. Kdo takto
in, zan ji v slzavm dol ivot svatch,
kte vdycky hled na tv Otce (Mat.
18, 10), a proto od lsky k Nmu upustiti
nemohou. Kdo takto in, pohrd vm po
zemskm, an poznv, jak to ve jest nepa
trn, ano zcela bezcenn ped Bohem; a tak
se tedy ji zde stv majetnkem nejvyho
Dobra, je vecky radosti svta neskonale
pevyuje.

Modlitba.
Mj Jei, cty nejhodnj 1 Ty jsi ne
vhal, vecku svou krev za mne vycediti;
a j bych mla vhati, vecku svou lsku
Tob vnovati? Nikoli, nejmilej Spasiteli,
vnuji se Tob zcela; pijmi mne a ui se
mnou, jak se Tob lb. Ty mi dv touhu
po sv ist lsce; uka mi tak, co initi
mm; neb jsem ke vemu ochotna. Ui,
aby m srdce, kter se tak bdn o Tvou
lsku oloupilo, nieho jinho vce nemilovalo,

 113

ani nedalo, ne Tebe jedin. Ui, abych

jen to chtla, co Ty chce. Bda mn; dlouho
samolska moje vle Tv nenvidla a na
Tebe zapomnala! Propj, abych od tto
hodiny veho ano i sam sebe se odekla,
a jen Tob v lsce slouila! nejvy
Dobro, je v lsky hodno jsi, z celho
srdce lituji mrzkho nevdku svho! Odpus,
6 Pane! pithni mne k sob a nedopus,
abych Tebe jen mlo, a ne samotnho milo
vala! Toto ve doufm od dobroty Tv
a od zsluh Tvch, Jei! Vekeru d
vru svou skldm v Tvou pmluvu, Kr
lovno m, Orodovnice a Matko m Maria!
Pro milosrdenstv sv odporu m Synu svmu,
kter T vdy sly a ve k prosbm tvm
uin. Amen.

U letvet sd.mn.,ct.

O duchovnm ten.
1. ten knih zbonho obsahu jest pro
duchovn ivot prv tak potebno, jako mo
dlitba; nebo ono ns pivd, jak sv. B er
nard tvrd, k modlitb a zrove k cvien
se ve ctnostech. ten a modlitba jsou dle
uen jeho zbran, ktermi mme nad dblem
zvtziti a nebe si zaslouiti. Nemme du
chovnho vdce vdy u sebe, kter by nm
pi vem jednn naem ihned rady a v po
chybnostech vysvtlen udliti mohl; duchovn
ten ale jest nm za to nhradou, pouujc
ns a ukazujc nm cestu, jak bychom pe
ludm dbla a samolsky ujiti, a vli Bo po
znati mohli. Nenalezneme proto, tvrd svat
Athanasius, dnho horlivho sluebnka Bo
ho, kter by duchovnmu ten oddn ne
byl. Proto tak vickni zakladatel ehol
toto svat cvien svm km odporoueli.
Svat Benedikt na pklad pikzal, aby
vichni jeho mnii kadodenn ten konali,
a dva z brat aby dohleli, zda-li vickni

 115

nazen to zachovvaj, a aby nedbal k

rali. I sm svat apotol pikzal Timothe
ovi: Bud! pilen tn (I. Tim. 4, 13). Jak
koli svat Timotheus biskupskou p pa
stskou velice zamstnn byl, pece na nm
svat Pavel chtl, aby ne jako mimochodem
a jen krtce, ale se v pozornost tenm
svatch knih se zanel.
2.
Jak zhubnm jest ten knh p
nch, tak uitenm jest ten knih dobrch.
Ctn knih dobrch stalo se mnohm h
nkm podmtem k jejich obrcen, kdeto
ten patnch spis bv zkzou mldee.
Prvnm pvodcem zbonch spis jest Duch
svat; patn dla ale pochzej od ducha
temnosti, kter uv jistch lid pro zbh
lost jejich v psemnictv k tomu, aby pod
zminkou, e se maj dobr sloh, neb obecn
uiten vdomosti roziovati, neb e se
m zbava pstovati, jed rozioval. J proto
tvrdm, e nic tak snadno lovka, jmenovit
eholnka nezkaz, jako ten patnch knih.
Spatnmi knihami vyrozumvm nejen ty,
kter jsou obsahu bludaskho a nemrav
nho, a od svat Stolice zapovzen: nbr
i vecky jin, je o svtsk lsce jednaj.
Jakho ducha bude mti kltemice, kter
t romny, fraky aneb svtsk bsn?
Jak bude sebranost mysli jej pi modlitb
a pi svatm pijmn? Zasluhuje-li jmna

 116

nevBty Kristovy, nejsouc ani dnou nev

stou svtskou, ponvad i svtsk osoby, kter
knihy takov taj, ztka zbonmi lidmi
svtskmi bvaj?
3. tenky takov snad namtnou: Co
kod romny a svtsk bsn, kdy v nich
nectnch e nen? Te se, co kod?
Ony rozncuj smyslnost, bud vn a nru
ivost!, kter brzo slu vle opanuj a tak
oslab, e jakmile se pleitost naskytne,
dbel takovou dui s probuzenmi v n smy
slnmi nklonnostmi nalz ku pdu ji pi
pravenou. Jist osvcen spisovatel prav,
e nejhlavnj pinou vdy vce vzrstajc
nevry jest veobecn roziovn patnch
knih, kter k nemravnosti cestu klest. Jed
tchto knih otravuje zvolna celou dui; nejprv rozum zatemuje, pak kaz srdce a ko
nen ubij dui. hce-li dbel pannu zkaziti, nem k tomu vydatnjho a jistj
ho prostedku, nad ten otravujcch knih.
A jakou zpoustu zpsob tento jed teprv
v obci eholn! Jedin kniha patn dosta
ku zkze jej! M-li, nevsto Pn, takovou
v rukou, odevzdej ji bez mekn plamenm
by ji pohltily. Vrchn mus kadou patnou
knihu v kltee zniiti, nechce-li na se
tk odpovdn uvaliti.
4. Dle podotknuto budi, e mnoh
knihy nejsou sice prv obsahu patnho nebo

 117

nebezpenho, ale e pece duchovnmu i

votu nepomhaj; jsou eholnkm takt
kodliv, ponvad pi ten jich eholnci
as ztrcej, kter by mli spe ku spse
due sv obrtiti. Svat Jeronm oznamuje
sv uennici Eustochium, aby j zbytenho
ten uvaroval, nsledujc pbh, jeho ve
sv samot v Betlem zail. On tal rd dla
Giceronova, choval ale jakousi nechu k Psmu
svatmu, jeho sloh se mu pli prostm
bti zdl. I stalo se, e tce onemocnl
a u vidn ped soudnou stolici Jee Krista
pedveden byl. Tzn, jakho stavu by byl,
odpovdl: Jsem kesan. Le! odvtil
Soudce, ty e jsi kesanem? Giceronianem
jsi, ale dnm kesanem! Na to jej dal
zbiovati. Svat slbil polepen; pied pak
k sob, spatil na ramenou svch stopy bi
ovn, jeho se mu u vidni bylo dostalo.
Odloil spisy Giceronovy a oddal se ten a
vykldn Psma svatho. V t neb on knize
takov nachz se snad nkdy i dobr my
lenka; ale, u svat Jeronm, zrnek pe
ninch na hnojiti vyhledvati neteba. Bez
uitku ano i nebezpenmi jsou pro ehol
nice tak knihy mravovdn, ponvad te
nm jich do zkostlivost! upadaj a s vcmi,
kterch lpe neznati, se seznamuj. Tak
knihy mystick jsou nebezpen tm, kdo
naklonni jsouce k pepjatosti, velmi snadno

 118

po vcech nadobyejnch tou, obyejn

spsob modlitby a rozjmn, vzbuzovn
svatch dost a proseb opoutj, a jak se
domlej, vymu s Bohem sjednocovn se
oddvaj, kdeto na konec ani modliti se ne
dovedou 1 Nikdo se nem odvaovati, aby
si vc nadobyejnch, jako na p. njakho
vyho s Bohem spojen osvojoval, le ten,
kdo k tomu spsobem nad vechnu pochyb
nost jistm od Boha povoln jest. Svat
Terezie zjevila se jedn vrchn a poruila j,
aby sestrm ten jejich mystickch spis
zakzala, ponvad ona svatou se nestala
skrze vidn a zjeven, nbr skrze cvien
se ve zbonosti.
5.
Vak pejdeme k svmu vlastnm
pedmtu. P e d n , jak mnoho poehnn
pin ten knih zbonch! Jako ten
patnch knih dui svtskmi zsadami a
pevrcenmi nhledy napluje: tak zbon
knihy svat mylen a dobr dosti do due
vtpuj. Jak by jen mohla sebranost ducha
zachovati eholnice, kter vt dl dne trv
pi vetenm ten svtskch knih, kter
hlavu jej tiscermi mylenkami pletou a
v srdci roj pozemskch nklonnost vzbuzuj ?
Jak by mohla v ptomnosti Bo kreti
a dobr dosti vzbuzovati ? Mln semele za
sypan zrnka; jsou-li tato patn, kterak se
z nich mouka dobr stane? Jde-li eholnice,

 119

kter phodn as zbavnmu ten vno

vala, k modlen a ku svatmu pijmn,
stv se pi tom jen roztritou; na mst,
aby sebranou mysl a pocity lsky a dvry
vzbuzovala; msto aby na Boha myslila, pa
matuje na ta blznovstv, o kterch tla.
Due ale, kter jest plnou dojm a obraz
bohabojnosti, j zsady duchovnch uitel
a pklady svatch ped oima tanou, bv
pi modlitb i krom ni dobrmi mylenkami
provzena a ke spojen s Bohem povznena.
Svat Bernard vykldaje slova svatho Ma
toue (7, 7): hledejte a naleznete, vzta
huje je k naemu pedmtu, a prav: hle
dejte v duchovnm ten svj pokrm, a okou
ejte a povejte ho v rozjmn.

6.
Za d r u h dociluje due, kter skr
duchovn ten mylenkami svatmi se napl
uje, vt zrunosti, aby vnitnm pokuenm
odolala. Svat Jeronm napomn uennici
svou Salvinu: Nezanedbej duchovnho ten
nikdy! Ono jest ttem, od nho py pat
nch npad se odrej.
Z a t e t poznvme skrze duchovn
ten skvrny na dui sv a ono nm jich
tak odstraniti pomh. Tak pe svat Je
ronm Demitrii: Na mst zrcadla nech ti
slou ten! Ono ti uke podobu tv due.
Ty uvid, prav tak Bvat eho, co

 120

ohyzdnho a co krsnho na tv dui, a zda-li

v ctnosti prospv.
Za t v r t stvme se tenm duchov
nch knih mnohch osvcen a vnuknut Bo
skch astnmi. Svat Jeronm prav: Kdy
se modlme, mluvme s Bohem; kdy ale
teme, mluv Bh s nmi. Podobn svat
Ambro: Mluvme s Bohem, kdy se mo
dlme; a slyme Jej, kdy teme. Jak prv
eeno, nememe duchovnho vdce vdy
pi sob mti, ani pednkm z st du
chovnho vdy naslouchati, aby ns k boha
bojnmu it navdly; zbon knihy ale jsou
nm za to nhradou. Svat Augustin nazv
dobr knihy milostnmi psanmi od Boha,
ktermi ns ped nebezpem varuje, cestu
ku spse nm ukazuje, k trplivosti v utr
pen ns povzbuzuje, osvcuje a ku sv lsce
pobd. Proto kdo spasen sv chce si pojistiti a lsky Bo dosci, mus se mnoho
s tmito psanmi s nebes obirati.
7.
Jak mnoho svatch nsledkem te
duchovn knihy svt opustili a Bohu se v
novali ! Svat Augustin, jak znmo, byl v nruivostech a nepravostech zapleten *, ale listy
svatho Pavla osvcen, zanechal temnosti a
poal ti ivot svatch. Podobn i svat
Ignc, kdy jakoto vojn nemocen na lku
leel a dlouhou chvl trpen po njak knize
shl, a ta ivoty svatch obsahovala: tenm

 121

j piveden byl k ivotu svatmu, a stal se

zakladatelem du, o Crkev velezaslouilho
tovarystva Jeova. Takt se stalo svatmu
Janu Kolombini, kter bez myslu, ano proti
vli sv zbonou knihu do ruky dostal. Opustil
svt, stal se svatm a zakladatelem du.
Svat Augustin vypravuje dle o dvou dvoennech csae Theodosia, kte pi nvtv
jistho kltera poustevnk nalezli ivotopis
svatho Antonna; kdy z nho jeden etl,
tak pohnut byl, e si umnil svt opustiti.
Pemluvil tak svho soudruha, tak e oba
v kltee zstali, aby Bohu slouili. V leto
pisech bosch karmelitnek se vypravuje
o jist pan, kter se prv do plesu chy
stala, kdy z nenadn s nho selo. Pln
nevole a aby si chvli ukrtila, vzala do
ruky nejble lec knihu, kter na tst
byla knihou duchovn. Nauila se z n svtem
opovrhovati, a stala se karmelitkou. To sam
pihodilo se vvodkyni Montalto v Siclii,
kter jednou nhodou spisy svat Terezie
tla, a tak velice jimi pohnuta byla, e svho
manela za dovolen prosila, aby bo smla
bosou karmelitkou stti; co se i tak stalo.
8.
Duchovn ten nebylo svatm sn
jenom zatkem jich obrcen, nbr oni
tali vytrvale po cel svj ivot, aby se v do
konalosti udreli a v ni vdy dle pokrao
vali. Slovutn svat Dominik objmal sv du

 122

chovn knihy, tiskl je nn k srdci a volal:

Tyto dvaj mi mlka. Jak jinak byli by
vytrvali svat poustevnci tak dlouh lta
v pustinch, veho styku s lidmi vzdleni,
ne-li v modlitb a pi ten duchovnch knih ?
Velik sluebnk Bo, Tom Kempensk,
neznal dn vt tchy nad tu, ne kdy
mohl sedti v koutku sv cely s knihou,
kter o Bohu jednala. A ctihodn Vincenc
Karafa se vyjdil, jak ji povdno bylo, e
by si na svt dnho lepho postaven
pti nemohl, ne aby mohl ztrviti ivot
svj v jeskyni o kousku chleba a s duchovn
knihou. Svat Filip Nerejsk uval kad
przdn hodiny ku ten duchovnch knih;
zvlt rd tval ivoty svatch.
9.
Te-li se mne, kter kniha pro teb
jakoto eholnici, nejlpe se hod, odpovdm:
tej ony knihy, z kterch nejvce zbonosti
a povzbuzen ku spojen s Bohem erpati me.
Velmi dobe hod se k tomu spisy svatho Frautika Saleskho, svat Teresie, Ludvka z Gra
nady, P. Rodrigueza, St. Jureho, Eusebia,
Nieremberga, Pinamonti-ho, zvlt tak rady
pro eholnky od Otc u sv. Maura a nave
den k duchovnmu ivota od P. Skarameli-ho,
kniha velmi uen a nbon. Veobecn ti
radm, nevol spis tko srozumitelnch, nbr
takov, kter tebe k dobrmu povzbuzuj a
tob pochopitelnmi jsou a mj zvlt na

zeteli ony vty, kter prv tob zvlt

uitenmi bti mohou. Obrej se tak mnoho
tenm ivot svatch, a to hlavn svatch
eholnk, jako: svat Terezie, svat Marie
Magdaleny de Pazzis, svat Kateiny ze Sieny,
svat Johany ze antalu, ctihodn Frantiky
Farnese, ctihodn sestry Serafny z Kapii,
svatho Petra z Alkantary, svatho Jana
z Ke, svatho Frantika Borgiae, svatho
Aloise z Gonzagy a podobnch. tej tak
asto djiny svatch muennk, zvlt tch
mnohch pannen, kter svj ivot za Krista
Jee obtovaly. Me k tomu uti legendy
P. Croiseta, kter oddlen od dla jeho
Zbon cvien, o sob ve tech svazcch
vyla. jak velikho uitku pinej nm
ivoty svatch! V pounch spisech teme
pravidla a pedpisy duchovnho ivota o ctno
stech; v ivotech svatch ale spatujeme
skutky a psoben tak mnohch mu a en,
kte byli z tho tla a z te krve, jako
my. A kdyby tato pedobrazen i jinho
zisku nm neposkytovala, aspo hrdost nai
pokouj a studem ns napluj. Kdy po
zorujeme ty velk iny svatch, zda nemu
sme se zastydt!, e jsme posud tak mlo
pro Boha uinili, a e to, co jsme uinili,
tak nepatrn jest?
10.
Svat Augustin vyznv: Rozv
uji-li, 6 Pane, skutky sluebnk Tvch,

 124

zapaluj ony v srdci mm ohe, kter vla

nost mou trv a k lsce Tv mne rozplameuje. A svat Bonaventura pe o svatm
Frantiku z Assisi: Pamtka svatch byla
mu jako havmi kameny, kter ohe lsky
Bo v nm zapalovaly. Sv. eho vypravuje,
e il v m jist chuas, jmenem Seraulus,
kter nemocen byl a od almuny il; z al
muny ale daroval jeden dl chudm, a je
den dl vnoval na duchovn knihy. e sm
sti neuml, dval si pedtati od lid, kte
v domku jeho noclehovali. Tmto tenm
nabyl Seraulus velik trplivosti v utrpen
svm a podivuhodn znmosti Boskch vc.
Kdy se smrti blil, prosil ptele sv, aby
mu jet pedtali; ne pak ducha vypustil,
peruil ten slovy: mlte, mlteI co ne
slyte zpv nebeskch kr? Na to tie
skonal. Komrka ebrkova naplnila se lbez
nou vfin, na dkaz, jak vzcnmi ctnostmi
a zsluhami obohacen, chuas tento ze svta
odeel,
11.
Aby nm duchovn ten hojnho ov
pineslo, musme prv, ne sti zanme,
Boha za dar osvcen prositi, bychom tomu,
co sti chceme, dobe porozumli. Jak ji
svrchu bylo praveno, jest to Bh, kter v du
chovnm ten s nmi rozmlouvati r; a
proto se mme pi oteven knihy modliti:
Mluv, Hospodine, nebo Bly sluebnk Tvj

 125

(I. Krl. 3, 9). Dle nemme sti proto,

abychom si vdomost nashromdili, aneb
zvdavosti ukojili, nbr proto, abychom
v lsce Bo pokroili. teme-li pro pouh
pouen, nen to tenm duchovnm, ale v ten
as bezuitenm zamstnnm due. Jet
horm jest ten z pouh zvdavosti, jako
mnoz knihy pohlcuji, jen aby s nimi brzo
hotovi byli a zvdavosti sv ukojili. Jak
uitek m z toho pojiti? as takto ztrven
jest ztracen. Mnoz tou, prav sv. eho,
zstvaj ale lanmi, t. j. tou bez uitku.
Kral proto lkae Theodora, kter Psmo
svat pli zbn tal a proto bez uitku
tal.
12.
Abychom z duchovnho ten uite
mli, musme sti pomalu a s rozjmnm.
iv dui svou svatm tenm, prav svat
Augustin. Aby se ale pokrm ivnm stal,
mus bti dobe rozvkn a nesm bti hl
tav povn; takt m se i s duchovnm
tenm dti. Proto musme dle o to dbti,
m-li ten hojnho uitku vydati, abychom
peten nauen dobe rozvaovali a na svj
spsob smlen a jednn obraceli. Uin-li
peten vci na ns hlub dojem, tu chce
svat Efrm, abychom jich optn uvaovali.
Ctme-li dle, e nkter zsada duchovnho
ivota nebo len nkterho skutku ctnost
nho zvlt ns osvcuje, neb srdcem nm

 126

hb: dobe jest v tec maliko ustati a

k Bohu se obrtiti vzbuzenm jistho ped
sevzet, dobr dosti, neb srdenou prosbou.
Svat Bernard prav: Modlitba m ten
peruovati. ime tedy mezi tenm pe
stvky a trvejme pi nich na modlitb, dokud
vnitn pohnut trv. Tak to in vely, kter
od kvt ku kvt nepeltaj dve, a kdy
vechen med z kvt jednoho vyssly. Ne
zle na tom, jest-li pi takovch modlitbch
a povzdechch i vt st asu, ku ten
urenho, uplyne; nebo takto ztrvme as
k nejvtmu svmu prospchu. Jedin dka
pin mnohdy vtho uitku, neli cel
list. Pi ukonen ten pipome si ona
msta, ktermi jsi nejvce pohnuta byla;
vezmi je v duchu s sebou, jako si s sebou
brvme kvtinu ze zahrady.

Modlitba.
Mj Boe! dkuji Ti za Tvou perozmanitou pomoc a za osvcen, ktermi mne po
svcuje a k Sob vdy pevnji pout. Kdy
to bude, abych prosta v jin nklonnosti
jen Tvmu Srdci nleela, kter mne tak
velice miluje! Ve doufm od Tvho neko
nenho milosrdenstv. Nemohu dle, mj
Jei, Tv lsce nevdnou btil Nov srdce,
Boe, stvo ve mn, kter by jen Tob
lbiti se chtlo. Ty ve mn tuto dost vzbu

 127

zuje, a j smm na miloBt Tvou spolhati.

Vm pevn v Tebe, Boe! a jsem hotova,
za vru v Tebe tisckrt umti. Doufm
v Tebe pro zsluhy Jee Krista, bez kterch
bych ztracena byla. Miluji T, nejvy
Dobro! a z lsky k Tob odkm se veho
a pijmm kadou muku a kad trpen
z rukou Tvch. Urazila jsem T, ale vce
ne vecko jin zlo, kter bych zaslouila,
bol mne hchy m, ponvad jsem jimi
Tebe urazila. Toum jen po Tv milosti a
Tv lsce. Pij mi ku pomoci, Boe mj,
a smiluj se nade mnou! Panno nejsvtj,
pispj mi svou mocnou pmluvou, kter
u Boha vecko zme. Matko! poru mne
Synu svmu, neopoutj mne. Amen.

H lava osmnct.
O astjm pijmni svtosti pokn
a nejsvtj Svtosti oltn.
I. O z p o v d i .

1.
Nebudu zde pojednvati o zpov
tch, kdo v hch smrtelnch ij; a
nepomlm o nejblich pleitostech a sva
tokrdench zpovdch; nbr mluviti
budu o zpovdi du bohabojnch, kter po
dokonalosti tou a proto od skvrn vednch
hch vdy vc a vce oiovati se sna.
Gesarius vypravuje, e jeden zbon knz
pikzal ve jmnu Bom blovi, aby vy
znal, co mu nejvce kod; nae bel od
povdl: astj zpov. Svat Brigit ale
pravil Je Kristus: Kdo chce ivot due
zachovati, sna se astjm upmnm vy
znnm chyb a zanedbn, kterch jsi se
ve slub m dopustil, ve svat zpovdi se
oistiti 1 Kasian pe e due, kter po do
konalosti tou, mus o velikou istotu sv
dom dbti, protoe tato istota vede k do-

 129

konal lsce Bo, kter jen v istch srdcch

pebvati me. Dle istoty srdce d se
mra lsky. istota srdce pi nynjm stavu
lid nezle ale v tom, abychom velikho
hchu pln prostmi byli; nebo na zemi
krom Boskho Spasitele naeho a Jeho
svat Matky jet nikdy due neila, ani
ti bude, kter by zcela bez hchu byla.
V mnohch vcech heme vichni (Jak.
3, 2). Ona zle spe ve dvou vcech:
a) V pelivm bdn nad srdcem, aby
do nho dn dobrovoln, a by tebas jen
vedn hch pstupu neml, a
b) v snaze, aby due co mon nej
rychleji od velik viny oitna byla.
2.
Tento dvoj spasiteln inek vych
z astj zpovdi. Pede vm oisuje se
due zpovd od skvrn hchu. Svat Jan
Klimak podv zprvu o jistm mldenci,
kter chtje svj hn ivot ve svt opu
stiti, o pijet do kltera dal. Opat, chtje
jej zkoueti, uloil mu za podmnku pijet,
aby se veejn ze svch hch vyznal. Ml
denec jsa pevn odhodln Bohu se vnovati,
byl k tomu ochoten, a vyznal pede vemi
mnichy hchy sv. Kdy to inil, spatil
jeden svat mnich, jak se objevil ctihodn
starec, a na zvitku, kter v rukou ml,
kad hch, z kterho se mldenec veejn
vyznal, smazal, tak e na konec vyznn t

130

i vecky viny jeho se zvitku smazny byly.

Co se zde viditeln dlo, to se dje nevidi
teln pi kad zpovdi, kterou po nleit
pprav konme.
3.
Krom toho, e hchy dobrou zp
vd smazny bvaj, obdr due tak posilu,
aby opt neklesla, jak o tom andlsk uitel
svd. Svat Bernard uvd v ivot svatho
Malachie pklad o jedn en, kter se
svou netrplivost a prchlivost vem nesne
sitelnou stala, a kterou svat Malachi k tomu
piml, aby se z tchto hch, z nich se
nikdy nezpovdvala, jednou upmn vy
znala. ena uposlechla a pokroila v trp
livosti a tichosti konen tak daleko, e
potom ku vem obtm a trnm jako bez
citnou byla. Proto se tak svtci, aby istotu
svdom zachovali, denn zpovd vli, jako
sv. Kateina ze Sieny, Brigita, Koleta, Karel
Boromejsk, Ignc z Loyoly, a mnoz jin;
ano svat Frantiek Borgi zpovdval se
dvakrt denn. Neodvauj-li se synov to
hoto svta ped osobami, jich lsku neb
pze vyhledvaj, se skvrnou v oblieji se
objeviti*: co divno, e due Boha milujc,
po istot srdce co nejhorlivji tou, aby
ped tv Bo zalben nalezly? Ostatn
nechci eholnicm, kter astji pijmaj,
ukldati, aby se pokad naped zpovdaly;
dobe vak jest, aby se tdn dvakrt, neb

 131

aspo jednou zpovdaly, a pak kdykoli by se

vdom provinily.
4.
Pedpokldm jakoto znm, e
k dobr zpovdi ti vci vyaduj: zpytovn
svdom, ltost a pedsevzet. Co se nejprv
z p y t o v n s v d o m tk, tu neteba, aby
si klternice, kter astji svtosti pijm,
vyhledvnm nejmench okolnost svch
vednch hch hlavu lmala; prospnj
jest, kdy piny a koeny svch nklonnost
a sv vlanosti vyhledv. Pravm toto zvlt
tm klternicm, kter jsouce plny toho,
co v hovorn slyely, ve zpovdi vdy tyt
navykl chyby bez vnosti, bez ltosti a bez
pomlen na polepen odkvaj. O s t a t n
u p m n z b o n du e, k t e r s e a s t o
zpovdvaj a dobrovolnch ved
n c h h c h p e l i v se c h r n , nepo
tebuj dlouhho asu ku zpytovn svdom;
vdy o tkch hch se skoumati jim ne
teba; a kdyby i do hchu smrtelnho byly
upadly, byl by jim bez dlouhho pemlen
sm sebou jasnm a zjevnm. Takt jsou
jim velice znmmi dobrovoln zpchan
hchy vedn, ponvad jim vitky svdom
psob; a konen ani povinny nejsou, aby
se zpovdaly z kad mal chyby bez v
minky, kterou by jet ve svdom nalzti
mohly; a nsledovn nejsou tak zavzny
k takovmu psnmu zpytovn a jet mn

 132

k tomu, aby pemlely o potu, okolnostech,

pinch a spsobu tchto mench pochy
ben. Dostauje, kdy se zpovdaj z tch,
kter je nejvce tla a kter jim zvlt na
zvadu jsou, e v dokonalosti mlo prosp
vaj; z ostatnch mohou se jen veobecn
vyznvati. Kdyby se k zpovdn a k dosaen
rozheen jist chyby nenaly, tu teba vy
znati se z nkterho hchu z pedel zpo
vdi, kter k ltosti zvlt pobd; na p .:
Zvlt se vyznvm ze vech svch dvj
ch bich proti lsce, istot srdce a po
slunosti. Velmi potiteln jest, co o tomto
pedmtu pipomn svat Frantiek Salesk:
Nepodvej se zkosti, neme-li si na
vechny, i ty nejmen chyby sv vce vzpo
menouti, abysi se z nich vyzpovdala; nebo
jako asto klopt, ani bysi si toho v
mala: tak tak opt asto povstv, ani
bysi toho pozorovala. Svtec tento m na
mysli ony zslun kony Boskch ctnost,
kter maj due, opravdu zbon ve zvyku.
5.
Druh poadavek k dobr zpov
jest vnitn bol neb l t o s t , bez kter od
putn hch a trest dosci nelze. Nen
lepm dlouh zpovdn, ale l t o s t n zpo
vdan. Znmkou dobr zpovdi nejsou mnoh
slova zpovdajcho se, prav svat eho,
nbr vyjeven hlubok ltosti. Ostatn ne
maj se klternice, kter se asto zpovdaj

 133

a opravdovou oklivost i vednch hchu maj,

do dnch pochybnost poutti, zda-li pra
vou ltost maj, ili nic. Mnoh se strachuj,
protoe dn citeln bolesti v sob nepozo
ruj, kdeto si pej, aby kolikrtkoli se zpo
vdaj, a k slzm pohnuty byly; e vak
pes vechno sv namhn docliti toho ne
mohou, trvaj pro sv zpovdi v stlm ne
pokoji. Maj vak vdti, e prav ltost nez
le v citech neb pocitech, nbr e jest d l e m
v l e na. Veker zsluha jedn kad ctnosti
zakld se na vli; proto tak pe Gerson, e
nem vt zsluhy ten, kdo v, ale ten, kdo
viti chc e. A o ltosti zvlf u svat
Tom: Pi ltosti jest dvoj bol: prvn jest
ve vli a ten jest podstatou ltosti, kter
nen nic jinho ne oklivost hchu spcha
nho ; druh bol jest v citu a povstv
z prvho. Oklivost nebo li nenvist hch
zpchanch jest tedy vlastn a ku zpovdi
potebnou bolest due, kter ale nem pra
mene svho v citu, nbr ve vli; bol smysln
pak seprt z konu vle. Abychom smysln
bol v sob ctili, nen v moci na, protoe
ni st due nen vy sti vdycky po
sluna a poddna. Zpovd! jest tedy vdy
nleit a dobr, kdy jen vle zpchanho
hchu vce ne veho ostatnho zlho nen
vid a si okliv.
6. Nechtj tedy citeln bol nsilm vy-

 134

nucovati. Vz, e z vnitnch kon nejlepmi

jsou ony, kter mn s nsilm, jako spe
s pokojem a klidnost vzbuzujeme, an Duch
svat ve mrn pod: d vecko l
bezn (Moudr. 8, 1). A svat kajcnk Ezechi prav: Aj v pokoji hokost m nejhoej (Is. 38, 17), t. j. trpm velikou
hokost, ale v pokoji. Chce-li rozheen
dosci, ui takto: V pprav ku zpovdi
pros nejdve Jee Krista a bolestnou Matku
za pravou bolest nad svmi hchy, pak zpy*
tuj krtce sv svdom a potom vzbud ltost
slovy: Mj Boe, miluji Tebe nade vecko;
pro krev Jeovu doufm odputn vech
hch svch, kterch z celho srdce lituji
a nade vecko nenvidm, protoe jsem Tebe,
nejvy dobro, jimi urazila. Spojuji tuto
svou oklivost s onou oklivost, kterou Pn
Je v zahrad Gethsemansk z hch za
kouel. S milost Tvou jsem pevn odhod
lna, nikdy vce Tebe neuraziti. K o lik rt
koli se takto s pevnou vl pomodl, me
s pokojem a bez bzn i zkostlivosti za
rozheen prositi. Svat Terezie podv jet
jinou dobrou znmku, kterak by se prav
ltost poznati a zkostlivost odstraniti dala,
kouc: Hled! k tomu, zda-li mysl, e se
hch vyznanch bude vysthati, upmn
a opravdov jest; pak me bti jist, e
i ltost tv prav jest.

 135

7.
Za tet jest k zpovdi p e d s
v z e t nevyhnuteln potebn. Aby dobrm
bylo, mus bti pevn , o b e c n a inn.
Mus p e v n bti. Mnoh kaj: j bych se
tohoto hchu vce dopustiti, j bych Boha
vce ureti nechtla. Ach, toto j bych
svd, e pedsevzet jejich pevnm nen.
Pevn pedsevzet prav odhodlan: n e c h c i
se toho hchu vce dopustiti, n e c h c i vce
Boha vdom uraziti. Pedsevzet mus bti
o b e c n ; hnk si mus umniti, e vech
hch bez vminky vysthati se bude. Toto
vztahuje se vak toliko k hchm smrtelnm,
ponvad k platnmu pijmut svtosti po
sta, kdy tebas jen nad jistm druhem
vednch hch ltost vzbuzujeme a si um
nme, jich se vysthati. Upmn nbon,
po dokonalosti se snac due nech si umn,
e se vech vdomch vednch hch
vysthaj, a e se nevdomch, jak jen
mono, uchovaj. Nebo nen mono, vem
se ubrniti. Za tet m bti pedsevzet
i n n , t. j. m hnka k tomu pohnti,
aby se hchy, z kterch se zpovdal, vce
neprovinil, a zvl aby se nejblich p
leitost k nim vysthal. Nejbli pleitost
rozum se ona pleitost, pi kter nkdo
asto tce zheil, aneb bez spravedliv
piny pd jinch zavinil. Zde nepostauje
pouh pedsevzet, nezheiti; ale pedsevzet

 136

mus se i na vysthn se pleitost vzta

hovati; jinak jsou vecky zpovdi, a kdyby
i tisckrt rozheen bylo udleno bvalo,
neplatn, protoe ji to samo o sob hchem
tkm jest, nechce-li kdo pleitosti k hchu
smrtelnmu odstraniti. Kdo bez tohoto ped
sevzet rozheen pijm, dopout se proto
novho tkho hchu a svatokrdee, jak
jsem to ve sv morlce (lib. 6. n. 454.) do
kzal.
8.
Slym namtati: Jest-lie t ne
on osob vhost dm, jest-lie s tou neb
onou spolusestrou dosavadn dvrnost pe
rum, uinm pohoren, a zavdm celmu
klteru pinu k povdn. To jest patn
eeno, musm ci; nebo pohoren povstv
spe tm, e pleitosti tto konen ne
peruuje, ponvad cel obec o tv d
vrnosti v; a jest-lie i ped tebou nieho
o n nemluv, bud! pedce pesvdena, e
o tob soud v mylenkch, a e si to i mezi
sebou sdluj. Bylo by to vak nezdvoi
lost, ano nevdnost, namt dle, kdybych
se mla odlouiti od t osoby, kter mi
sluby a pomoc poskytovala. Pomoc ? K emu ?
aby t od Boha odvrtila, abysi ji zde na
zemi neastn iva byla, a jet neastnj
na onom svt se stala? To m bti nezdvo
ilost neb nevdnost? Nae pedn zdvo
ilost a vdnost nle Jei Kristu, Pnu

 137

neskonal Velebnosti, od kterho jsme bezpoetn dobrodin obdreli! Ty prav

dle: e jsi se slovem zavzala, e se nikdy
neodlou. Avak, zda vstupujc do ehole
nezavzala jsi se, tedy ji mnohem dve,
slovem svm Jei Kristu, e Jemu jedi
nmu lsku svou vnovati bude ? Nebyla-lis
ty to, kter slibovala, e srdce tv nem
jin lsky znti, le jedin lsku k Bohu?
A ty chce nyn jin heslo vyhledvati ? Co
nepozoruje, e jen nruivost z tebe mluv
a vmluvy takov ti vnuk, kter t do vn
zhuby vedou ? Pesta Srdce svho Boskho
enicha zarmucovati, je tak velmi zranno
bv, kdy nkter z Jeho nev3t svou lskou
na tvory se zavuje. Bosk Vykupitel zjevil
se jednou svat Luitgard, kdy ona jet
nebezpenmi nklonnostmi zajata byla, a
ukzal j sv tce zrann Srdce. Pi tomto
pohledu vzpamatovala se Luitgardis, opla
kala svho poblouzen, odvrtila se v silou
od sv nruivosti, a od t hodiny vnovala
celou svou lsku Boskmu enichu, tak e
se svatou stala.
9.
To budi tak mimochodem podotknut
jeliko takov nejbli pleitosti pedce
jen zdka kdy v kltee bvaj. Nejastj
a nejnebezpenj pokuen, kterm klternice zkoueny bti mohou, jest pokuen,
aby hchy z nepravho studu zamlely.

138

Klesla-li nkter neastnm zpsobem do

tkho hchu, tu j dbel zavr sta
pedstrnm, e jest to velikm zahanbenm,
z nho se vyznati. Boe! jak mnoho e
holnic ho pro tento proklat stud, a budou
pro po celou vnost hoeti v pekle! neb
lpe eeno: hoeti budou v nejhlub pro
pasti pekeln, protoe osoby eholn, kter
se dvaj opanovati lidskou bzn, aby se
nestaly pedmtem e a neztratily vnost
u lid, snadno tak hluboko klesaj, e po
msce i lta svatokrden se zpovdaj a pi
jmaj. V letopisech bosch karmelitnek vypra
vuje se o pann jinak zbon, kter k svmu
netst do hchu klesla, po tikrt ve zpo
vdi ho zamlela a tikrt k svatmu pij
mn pistoupila; po tetm pijmn pak
nhle zemela. Protoe ji mly za svatou,
bylo tlo jej pochovno v prostrann kapli
kostela klternho. Sotva vak byl kostel po
smutench slubch Boch uzaven, ani tu
dva andl zpovdnka t neastnice ku
hrobu jejmu pivedli. Zemel vyla z hrobu
ven, poklekla, a kdy ji jeden z andl na
hrdlo udeil, vyvrhla ony ti svatokrden
pijat hostie, je zzrakem jet zcela za
chovny byly, do uchystanho kalicha. Na
to ji andl odali roucho eholn, a dva
dblov odvedli neastnici, na ni podvn
bylo hrozn. Jak by mohla tak due, kter

- 139

drzm svm urenm velebnosti Bosk

vn zahanben v pekle zaslouila, ped
Bohem omluvena bti, kdy se tt malho
a krtkho zahanben, kterho by se j dostalo,
kdyby se jednou, ped jedinm knzem, ve
zpovdnici vyznala, a kdy proto vinu svou
ve zpovdi zamluje? Chce-li dosci odpu
tn od Boha a prominut zaslouench pe
kelnch trest, mus prv toto zahanben
pi vyznn sv viny ped zpovdnkem snsti,
aby se stala schopnou odputn. Kdo Bohem
pohrdal, mus po spravedlnosti pokoen a
zahanben sneti. Takto zapudila jist h
nice Adela zlho ducha, kter ji pi obrcen
jejm od upmn zpovdi odvrtiti hledl,
an ji k nepravmu studu odkazoval a se tzal:
Kam to chce, Adelo? Kam to chci, ty
nestvro? dala srdnat za odpovd, k zpo
vdi chci, abych tebe i sebe zahanbila!
10.
Krom toho znepokojuje dbel zp
vdajcm se mysl jet skrze rozlin jin
poetil a dtinsk domnnky. Ku p. uvede
nkomu na mysl: Zpovdnk bude mi v
itky initi, a tento hch ode mne usly.
Pro by ml ale tak initi? Kdybys ty byla
zpovdnkem, a pila by k tob uboh h
nice a vyjevila by ti svou bdu, dvujc
v tebe, e j povstti pome: zda bysi ji
s vitkami pijala? Jak se me tedy domleti, e t zpovdnk, jej ad jeho za-

 140

vauje, aby zpovidajc se s lskou pijmal,

zahrne vitkami, kdy se mu z viny sv
upmn vyzn? On bude pece alespo
mm chovnm uraen, a pestane na vdy
bti mi naklonn. Jak poetile! Neuraen,
ale vzdln bude, kdy z tvho upmnho,
a dnho zahanben se nehrozcho vyznn
sezn, jak dobe jsi se pipravila! i mysl,
e zpovdnk neslyel ji od jinch lid hch
podobnch i jet horch, ne ty jemu po
vd? Kdyby Bh dal, abysi Ho jen ty sama
byla jimi urazila! Ani se mu neznechut,
ani tebe v lehkost nevezme, ale tv upmn
vyznn se z bdy, je dvru k nmu uka
zuje, povzbud ho k etrnosti a dvojnsobn
pi, jak by tob pomoci mohl. Chci se
z hchu svho vyzpovdati, prav dle,
avak teprv mimodnmu zpovdnku.
Ach! co prav? Tak dlouho chce v stavu
nemilosti ti? v nebezpe zatracen? a nyn
ji bti jako v pekle, trpena jsouc ve Bvdom ustavinou ouzkost, kter tvou dui
mu a dnem i noc ji znepokojuje, proto e
se ped svm zpovdnkem ci ostch:
Ote, j neastn zheila jsem, nechci
vak zoufati? Vyzpovdm se, prav, z hchu
svho zpovdnku mimodnmu. K tvmu
hchu maj se tedy jet i svatokrdee pi
pojiti? V-li pak tak, jakm stranm
hchem svatokrde jest? M se tedy v jed,

 141

dui usmrcujc, promniti spasiteln lk,

kter Je Kristus krv svou pro svatou
zpov pipravil? Vdy se vyzpovdm,
jakmile budu moci. Kdyby vak nhl smrt
na t pikvaila, jak se nyn asto stv, e
kadodenn o nhlch ppadech smrti sl
chme : jak osud oekv tebe na vnosti ?
11. Nemm dvry k svmu zpovd
nku. Jdi tedy k jinmu! Vypros si dovo
len, abysi nabyla jin pleitosti se zpov
dati, mono-li, a hle potom nouzi sv od
pomoci. Neme-li vak krom svho oby
ejnho zpovdnka dnmu jinmu se zpo
vdati, pedstav si, co bys inila, kdybys do
stala takovou rnu, kter ! by t bez rychl
pomoci usmrtiti mohla. Zda nepovolala by
si k sob lkae, i kdyby si se pi tom ve
lice zahanbiti musela ? A co, abysi svou na
smrt nemocnou dui uzdravila, ji pekla uchr
nila, nenalz dvry, abysi se svmu du
chovnmu otci svila? Pova, e ti nepo
me , ekne-li: Vyznvm se ze vech
hch svho ivota, jak ped Bohem jsou.
Neoteve-li svho svdom, pivedou t tato
slova jen k vtmu sebeklamu a v jistou
zhubu.
12. Zmu se tedy a pekonej velko
mysln zahanben, kter ti bel tak obt
nm ukazuje. Pone-li se jednou upmn
vyznvati, zmiz rychle vrtochy tv. Bu pe

 142

svdena, e pro sv upmn vyznn bude

po zpovdi astnj, neli kdyby jsi se byla
krlovnou celho svta stala. Odporouej se
nejsvtj Pann, a ona ti pome vecken
odpor pemoci. Nem-li ve zpovdnici hned
dosti zmuilosti, abysi svj hch vyjevila,
popros zpovdnka, aby ti pomohl, ponvad
si netrouf z jistho hchu se vyznati. On
pak snadno dovede onu nestvru, kter t
pohltiti chce, ze skre jej vylkati, ani
by t to velik muky stlo; vdy me jen
ano neb ne ci. Aneb, nechce-li se z hchu
toho stn zpovdati, napi ho na lstek
a ten dej zpovdnku se slovy: Vyznvm se
z toho hchu, kter jste zde etl. A h le !
odstranno asn i vn peklo, opt zskna
milost Bo a s n pokoj svdom! Vz, e
m vtho nsil t pemhn tv stoj,
e t Bh s tm vt lskou opt pijme.
P. Pavel Segneri mlad vypravuje o jedn
kltemici, kter chtc se z jistch hch,
kterch se v mladosti dopustila, vyzpovdati,
tak velkho nsil si uiniti musela, e pi
tom a do mdlob upadla. Jakoto odmnu
za takov pemhn dal j Bh tak velkou
ltost a lsku, e se od t doby s nejvt
horlivost po dokonalosti snaila, psn po
kn inila a jako svtice zemela.
13,
Co jsem prv povdl, nem
vak znepokojovati; to vztahuje se toliko

 143

k tm, kdo tk a jasn poznan hchy

na svdom maj, ale z nepravho studu z nich
se zpovdati nechtj. Jsi-li ostatn v pochyb
nosti, zdali jsi ten neb onen hch spchala,
aneb zpovdi patn vykonala, a chce-li pro
sv upokojen s pochybnostmi tmito du
chovnmu vdci se sviti, dobe uin, le
bysi mla zkostliv svdom; neb zkost
livm dum nen radno, aby se z pochyb
nost svch zpovdaly, jak brzo zejmji vy
svtlm. Dobe vak uin, bude-li pidrovati se jistch zsad uitel duchovnch,
kter t mnohch zkost uchrn a upokoj.
Pedn jest to odvodnn a na nejv
spolehliv mnn bohoslovc, e nejsme za
vzni z tkch hch pochybnch se zpo
vdati, a to bud e pochybujeme o plnm
poznD toho hchu aneb o dokonalm a
uvenm svolen k nmu. Oni se vyjaduj
jen v ten rozum, e v hodin smrti jsme
zavzni: bud ltost dokonalou nad nm vzbu
diti, jestlie by onen pochybn hch vskutku
smrtelnm byl; aneb svtost pokn pijati,
ani bychom se vak z tohoto pochybnho hchu
zpovdati museli, ano k dosaen rozheen
posta jinou jistou ltku pednsti, teba to
jen vedn hchy byly. To vak plat jen
tehd, kdy jsme po takovm pochybnm
hchu jet dnho svtostnho rozheen
neobdreli. Krom toho tvrd velmi veu

 144

bohoslovci a to vm prvem, e osoby, kter

po dlouh as duchovn ivot vedly, a v po
chybnosti jsou, zdali se njakho tkho
hchu dopustily ili nic, mohou mti za jist,
e milosti Bo neztratily; neb jest mravn
nemono, aby vle, v dobrch pedsevzetch
utvrzen, v okamiku se zmnila a v tk
hch svolila, ani by si toho jasn vdoma
byla, ponvad smrteln hch jest takovou
odstraujc nestvrou, e se neme do due
vedra ti, aby poznna nebyla a to tm mn
do due, kter po dlouh as odpor proti
hchu v sob oivovala. Ve sv morlce
jsem to obrn dokzal. (Lib. IV. n. 460
et 476).
14.
Za druh: mme-li jistotu o sp
chanm hchu smrtelnm, pochybujeme-li
vak s dvodem, zdali jsme se z nho platn
vyzpovdali, musme se z nho jet jednou
zpovdati, a to i tehd, kdyby vinnk i p
iny udati s to byl, kter by pravd podob
nm inily, e se z hchu svho ji jednou
vyzpovdal; nebo pikzan, e se z kadho
smrtelnho hchu vyznati musme, jest tak
jist a urit, e mu zpovd pochybnou za
dost uiniti nelze. Jestli vak jest dvod pro
platnost uinnho vyznn tak zvan, e
se mravn jistot rovn, pak se nemusme
z hchu vce zpovdati; nebo dvody opn
v tomto ppad jsou jen vrtochy aneb bez

 145

dvodn pochybnosti. Meme ale mravn

ubezpeenmi bti, e jsme se platn z hchu
vyznali:
a ) Kdy se nkdo vdy upmn zpov
dal a teprv dlouho po spchanm hchu po
chybovati pon.
b) Kdy nkdo, kter v dvjch ltech
v hnm zvyku il a jistm hchem asto
heval, pak se ale obrtil a po dlouh as
ctnostn ivot vedl, pochybovati pon, zdali
se ve sv generln, aneb v jin obyejn,
po dostaten pprav vykonan zpovdi ze
svho dvjho smrtelnho hchu aneb
z nkter nutn okolnosti zpovdal ili nic:
m takt bti mravn ujitn, e se z hchu
ji platn zpovdal, i kdyby zdnliv dvody
tomu na odpor byly. Tak nem vznamu
ani to, kdy by nkdo, maje se z trpc jej
pochybnosti vyznati, velk odpor pocioval.
Snad si mysl: Kdybych se musel z toho
neb onoho vyznati, musel bych se velmi za
hanbiti. J ale pravm: Co na tom zle,
e by ti za tko pilo o tom mluviti?
Pokud k tomu nejsi zavzn, nemysli na to.
Zjevovn jistch, od pirozenosti na vya
dovanch kon, takt zahanben psob a
pece z toho nensleduje povinnost, abychom
o nich mluvili. Takt nejsme, pro pklad,
zavzni, abychom se zpovdali z jistch ne
pozornost neb neslunch prm, kterch

 146

jsme se zhy v dtstv dopoutli, kdy jsme

jet vinu jejich s dstatek nepoznvali. Tak
to nen jistm dkazem viny, kdy se i upamatovati meme, e se ony vci dly skryt,
ponvad i jist, pirozenost vyadovan v
kony dt skryt se djou, ani by proto
hchem byly. Jen tehdy jsme povinni z kad
vci zvlt se zpovdati, kdy se meme
upamatovati, e jsme se jich dopustili s v
domm, e to jsou velik provinn, aneb
aspo s bzn, e by mohly tkmi provi
nnmi bti. Jinak dosta, pomodlme-li se
v duchu: Boe, kdybych s jistotou po
znal, e jsem povinen z toho se zpovdati,
rd bych tak uinil, i kdybych jakoukoli muku
petrpti musel.
15.
Toto budi eeno pro upokoje
onch, kter bze suuje, e se nedovedly
zpovdnkovi ze vech svch pochybnost ze
teln vyznati. Ostatn jest to dobe, kdy
kad sv pochybnosti, kter j nepokoj in,
zpovdnku vyjevuje, aby se alespo poko
ila ; vyjmm ale ouzkostliv, kter, jak o tom
v nsledujcm odstavci obrnji pojednm,
o svch vrtoch mluviti nesmj. eho si
vak zvlt peji, jest, aby kad sv vn,
sv nklonnosti a piny svch pokuen
zpovdnku svmu odhalila, aby on koeny
jich vyvrtil; nebo dokud koeny vyhubeny
nejsou, neustanou ani pokuen a nebezpe

147
svolen v n. Odhalovn zahanbujcch po
kuen, jako napadn proti istot srdce,
tebas i vdy zavreny byly, jsou pro mnoh
spasitelnm cvienm se v pokoe. Kdo upmn
k pokuen se piznv, prav svat Filip Nerejsk, ten ho z polovic ji pemohl. Pravm
pro mnoh ; nebo dum v zbonosti osvd
enm, kter u vci tto spe pli jsou
zkostlivmi a vdy se obvaj, e snad svo
lily, vce prospv, kdy se jim obalovn
z tchto vc nadobro zake, leda by jistmi
byly, e se pi nich provinily. Pemlenm
toti, zdali svolily neb ne, a jak by zpo
vdnku pokuen nleit objasniti mohly,
svolvaj ji zanikl npady opt zpt do
due a uvdj ji jet vce do nepokoje, po
nvad v sob obnovuj bze, e snad v po
kuen svoluj. Vak dosti o tom; v ppadu
tomto poslechni svho zpovdnka, a i Be
dle slov jeho. Co ti odporoum, jest upmn
a vrn odhalen vech zhyb svho sv
dom ; zpovdnkovi povz, jak se vc vskutku
sbhla; nekej na p .: mla jsem zl mylen,
kdy jsi snad skutkem heila. Tak nechtj
chyby sv ve zpovdi ospravedlovati. Kdo
se omlouv, aneb chyby sv zahaliti hled,
ukazuje malou ltost nad nimi. Nepochopuji
v pravd, jak by ten, kdo m za to, e
dobe inil, mohl vzbuditi povinnou ltost
nad skutkem svm! Zpov mnohch zle

148

pouze v tom, e vypotvaj podnty k ne

trplivosti neb k jinm pokleskm. Co tm
chtj? Vyznej se ze svch provinn, a ne
chtj dlouho mluviti o podntech, pi kterch
jsi se provinila!
16.
Vbec se vysthej veho zbyte
nho mluven ve zpovdi. K emu to vypo
tvn vech domnlch urek od tvch
spolusester, popisovn tv churavosti a pod.?
Pesta jednou s tmito emi, kter do zpo
vdnice nepat! Jest-li ti na tom opravdu
zle, abysi se skrze svatou zpovd! svch
navyklch chyb zbavila a dokonalej stala,
dobe ti k zpovdi sta tvrt hodiny. Jak
to jest konen zpovd! aneb spe ztrta
asu, jestlie nkter vdy jen tu starou,
na zpam nauenou pse hudou: Vinnou
se inm, e jsem Boha jen mlo milovala,
povinnosti sv patn vykonvala a blinho
svho nemilovala tak, jak jsem mla. To
jsou przdn slova, ne ale zpovd. Pedevm
se ale mj velice na pozoru, abysi nikdy ne
uvala nnch slov v ei se svm zpo
vdnkem, ponvad by jemu i tob zhubnmi bti mohly. Svat Kateina z Bologny
prav: Klternice smj sv zpovdnky
jako velik dobrodince ctti, nesmj vak
dn nklonnosti k nim na jevo dvati.
Proto tak chtla, aby jej podzen jen
v zleitostech svdom se zpovdnkem mlu

 149

vily, vdnost jemu ale skrze modlitbu pro

kazovaly; nebo eholnice, je se Bohu v
novaly, maj srdce sv zachovati prostm
kad pchylnosti k tvoru, a kdyby i sebe
svtjm byl. Svat Teresie dokld: Kdy
se jeptika z hch svch vyznala, rozhe
en obdrela, a nutno-li, se zpovdukem
o dui sv se poradila, a se bez mekn
odstran; nebo pi duchovnch rozmluvch,
dlouho trvajcch, snadno povstv nklon
nost ne-li zl, tedy jist ne dobr. A svat
Kateina ze Sieny chce, aby klternice ani
samy zbytench e se zpovdnkem nevedly,
ani zpovdnku, kdyby on zaal, na n ne
odpovdaly. Takovmto spsobem uchov
kad jeptika srdce sv opravdu prostm a
pokojnm, i kdy duchovnho otce mti ne
me. To, co jsem prv povdl, plat vak
jen o rozmluvch zbytench; jest-li ale zpovduk jakoto zpovdnk k tob mluv, a
nvod ti dv, kterak bysi o spsu sv due
peovati mla, nesm jej v ei vyruovati,
nbr m na jeho slova pozor dti, a na
nic jinho nemysleti. Nkter chtj vdy jen
samy mluviti, a mluv-li zpovdnk, sluchu
mu nepopvaj. Svat Frantiek Slesk vy
aduje ale obzvltn ctu pro slova duchov
nho vdce ve zpovdnici, a to proto, po
nvad zpovdnk, jsa zstupcem Bom, do
stv od Boha potebnho svtla, aby na
emu blahu duevnmu napomhati mohl.

 150

17.
Jsou eholnice, kter dnho
chovnho vdce mti nechtj, ponvad pr
maj sv pravidla a sv vrchn, a dalho ve
den jim tedy teba nen. Ml se velmi; ne
bo jeptiky potebuj krom pravidel a vrchn
jet duchovnho vdce, kter by jak vnitn
jich ivot, tak i zevnitn jich cvien radou
a napomnnm svm dil. Ovem e n
kter svat Bh sm bezprostedn vedl;
avak pklad jich mme sice mti u velik
vnosti, jak u svat eho, nesmme ho
ale npodobovati, aby se nm snad pcha,
kter zavrhuje pouen od lovka, nestala
uitelkou klam. Prav ctnost jest uprosted;
jako v duchovnm ivot chybou jest leni
vost tak tak nerozven horlivost; a proto
m vdce duchovn leniv k vt innosti
pobdati, ukvapen ale horlivce mrniti; a
proto jest veden jeho teba. Kdyby nkter
eholnice nenalezla vdce duchovnho, kter by
ji k dokonalosti vsti mohl, zjednal by j
Bh sm njakou nhradu; pohrd-li ale ve
denm, kter j nkdo ze sluebnk Boch
skytati me, in tak z pchy a opovli
vosti, zae ji Bh do erednh klam klesnouti nech. Bh by ns mohl ovem sm
bezprostedn vsti; abychom se ale pokor
nmi stali, chce, bychom se sluebnkm Jeho
podrobovali, a jich poslouchali. Kasian vy
pravuje o jednom poustevnku, kter jsa na

 151

pouti blzek tomu, hladem zemti, nabzen

mu chleb zamtl, ka, e od Boha samho
nasycen oekv; neastnk vak skonal.
Pro naproti tomu staral se Bh o svatho
poustevnka Pavla a poslal mu po tak dlouh
lta po krkavci chlb, kdy tohoto hladem
zahynouti nechal? Odpovd! jest na snad:
Svat Pavel neml, eho by poval; tento
ale zamtl nabzenou mu potravu, proe jej
Bh opustil. Co zde o pokrmu tlesnm e
eno, to sam plat rovn o pokrmu du
chovnm. Kdo vedenm moudrch mu po
hrd, nezasluhuje, aby jej Bh vedl, prav
Kasian.
18.
Volba zpovdnka nesm se zan
chati nhod, ovem tak ne pirozen n
klonnosti, nbr volen m bti ten, kdo pro
rozmnoovn blaha duevnho za nejvhod
njho uznn bti mus; kter m tedy ne
jen potebn vdomosti a zkuenosti, ale
tak jest muem modlitby, a po cest do
konalosti kr. Ndoba neme jinho vna
dti, ne kter obsahuje. Nejsou-li duchovn
vdci mui modlitby, mlo uenost svou
prospj, prav svat Teresie. Jestli si kdo
ale duchovnho vdce zvolil, nesm ho bez
dBleit piny opt opustiti. Psn pok
rn neme bti pinou, abysi zpovd
nka zvolenho opustila; ano naopak jest ono
dvodem, abysi se veden jeho nikdy ne

 152

spustila. Svat Ludvk, krl francouzsk, dal

ddici svho trnu toto napomenut: Synu
mj, vyvol si zpovdnka, kter by t do
vedl vsti, ale tak zmuilost ml k pokrn
tebe, kdy by toho teba bylo. Kdo pokrati
opomj a chybm kajcnk jen shovv, jest
nejpatnjm zpovdnkem, ponvad sv du
chovn dtky tomu navyk, aby si z hch
svch mnoho nedlaly. M-li vak zpovd
nka, kter t po zk stezce vede, tv dobro
voln poklesky s psnost kr a t pokouje,
budi mu vdnou a neopoutj ho nikdy!
19.
Dle bud svho zpovdnka poslun
a nikdy neodstupuj od toho, co ti ukld
neb dovoluje, jakkoli by se ti dobrm zdlo,
co bysi proti vli jeho inila. V ivot arciotc vypravuje se o jednom mldenci, kter
v ctnosti velik pokroky inil, pak ale proti
vli svho zpovdnka klter opustil, aby se
poustevnkem stal. Co se ale stalo? Jednou
el svch pbuznch navtvit, u nich vzdal
se mylenky na nvrat do sv pustiny, a od
dal se ivotu nevzanmu. Snad namt, e
jsi poslouchala, ale shledala, e t tvj
zpovdnk nedobe vede, a e ti to i jin
zpovdnci dosvdili. Odpovdm pedn:
Jestlie jsi ho poslouchala, s t jsi chyb
nou cestou krela; a jestli jsi snad pece
bloudila, jsi jistou, es dobe vedena ne
byla? Dojista es v jistch vcech polou--

 153

chala, v jinch ale neposlunou byla; a e

tv poslunost velice nedostatenou byla,
proto nebyl Bh povinnen, svho pispn
ti propjiti. Odevzdej se zcela duchovnmu
veden, a pevn se odhodlej, e duchovnho
vdce ve vem poslechne; pak Bh nedopust
aby jsi chybn krela. I kdyby neml tvj
zpovdnk potebnch vdomost v pln me,
Bh je dovede doplniti; nebo nen mono,
aby due, kter po svatosti tou a v Boha
dvuje, s prav cesty svedena bti mohla,
kdy sluebnka Pn vrn poslouch.
20.
Z toho uzavrm, e eholnice, kte
zvltnho vdce duchovnho pro sebe nem,
nbr od dnho klternho zpovdnka
vsti se dv, neme blouditi, teba se osoba
klternho zpovdnka as po ase mnila.
Velik sluebnice Bo, sestra Pavla Centu
rione prav: Mn jest zpovdnk jako zpo
vdnk; nebo kad rozdv krev Jee
Krista na zahojen ran m due. Pijde-li
nov zpovdnk, dosta, kdy mu stav svho
svdom obecn odhal, a jemu tm veden
sv due sv. Kdo se upmn po doko
nalosti sna, a jedin Boha si d, tomu
jest kad zpovdnk vhod, kterho mu bi
skup ustanov. Dobr vle a pevn mysl,
samolsku vdy umrtvovati, poznvaj ve
vech vcech toliko vli Bo. Proto napo
mnala ctihodn sestra Vorila Bcninkasa sv

 154

klternice: Sestry, budte ubezpeeny, e

dn zpovdnk nebude vs moci svatmi
uiniti, neodhodlte-li se k tomu, abyste
vlastn sv vle a svch nruivost! umrtvo
valy 1

Modlitba.
mj Jei 1 tak mnoho jsi trpl, krev
svou i tlo sv jsi dal, abys mne k milovn
Sebe piml; j jsem Ti ale jen nevdkem
lsku Tvou splcela! Jak asto jsem se od
Tebe odvrtila, abych sob sam slouila, a
tak jsem milosti Tv ztratila! Byla jsem si
vdoma, jak velice se Tob mj patn ivot
nelb; vdla jsem to, a pece jsem heila.
nejsvtj Spasiteli! pro Tvou, za m vy
litou krev, odputn! Tebe tedy prosme,
sluebnkm svm ku pomoci pispj, je jsi
pedrahou krv svou vykoupiti ril. Z ce
lho srdce toho lituji, e jsem Tvou nesko
nalou dobrotu urazila. Rozmno, Pane! al
mj, a udl mi takov bolesti nad mmi
hchy, abych a do smrti onch urek
oplakvala, kter jsem ti hchy svmi zp
sobila. Kdybych byla zemela, nebyla bych
T mohla vce milovati. Jet mi dopv
asu, abych T milovala; ano chci T doko
nale milovati, a jen Tebe jedinho! Miluji
T, 6 nejvy Dobro! miluji T z celho
srdce; a e T miluji, podvm Ti vli svou

155

zcela. Udl mi t milosti, abych T usta

vin milovala a ui a nalo se mnou, jak
se Tob lb; ve pijmm. Propj, abych
v kadm pokuen a nebezpe hchu Tob
se porouela, Maria, Matko m, vypros
mi tu milost, abych v kadm pokuen
k Bohu a k Tob, kter u Boha ve me,
toit sv brala. Amen.
II. O z k o s t l i v m s v d o m .
1. zkostliv svdom nen nic jinho,
ne lich, bezpodstatn bze hchu; bze
takov pochz z klamnho domlen, je
dnho rozumnho dvodu nem. Takovto
zkostlivost nebv v prvm ase po obr
cen bez dobrch nsledk; nebo jest teba,
aby due, kter sotva heiti pestala, vdy
vc a vce se oisovala; a k tomu prv
napomhaj j zkosti svdom; jimi stv
se due vdy ist a opatrnj, aby se sku
tench hch nedopoutla; jimi stv se
tak pokornou, tak e nespolh na svj
vlastn sudek, nbr poddv se v poslu
nosti zpovdnku, aby ji dle svho dobrozdn vedl. Svat Frantiek Salesk nazv
bze, kter nov obrcen zkostlivmi in,
jistm znamenm budouc istoty svdom.
Oproti tomu kod vak zkosti svdom tm,
kdo se dokonalmi bti sna, a ji dvno
Bohu ae obtovali. Pi takov dui, prav

 156

svat Teresie, jsou zkosti svdom nrostky poetilosti; nebo ony ji vydvaj
v anc pevrcenm domnnkm, kter ji
tak matou, e neme ani o krok dle na
cest ivota dokonalho pokroiti. Tot
pe svat Frantiek: Piiujte se bez omr
zen, ale varujte se nepokoje; nebo nic nen
vt pekkou na cest k dokonalosti jako
nepokoj.
2.
Jest ale mezi bezpodstatnmi zkost
svdom a mezi jemnm svdomm velik
rozdl. Nkter jeptiky honos se svobodou
ducha, a hanbily by se za to, kdyby je nkdo
za zkostliv ml; proto oddvaj se jist
nevzanosti; ony dvaj a pijmaj dle libosti
dary, dbaj mlo ehole, protoe ona pr se
vbec ji skoro ani nezachovv; ony popvaj smyslm svm pln svobody, aby vi
dly, mluvily a slyely, co jim libo; jim se
hnus, umrtvenmi se zdti, a han jin, kdo
jimi jsou ; tichm hlasem mluviti, oi k zemi
klopiti nazvaj petvkou a podivnstvm;
tak dvaj se od nedokonalch klternic
rdy zvti k planm zbavm. Takov nech
nehonos se svobodou ducha; ony jsou vla
nmi, nedokonalmi, neku-li nestoudnmi
eholnicemi. k by jim Bh dal zkost
liv, t. j. jemn svdom, jak by mti mlyl'
Nech si daj tyto neastnice pozor, aby se
na nich nenaplnila slova almisty jako ovce

 157

v pekle sloeni budou (48, 15), t. j. aby

zrove s jinmi, jich pklady patn n
sleduj , do pekla zavreny nebyly. Nech
dobe rozv, e odpor k hovorn a ztrt
asu, e mlelivost v kru a v as mlen,
e bze i nejmen nepravdy nejsou znm
kami bezpodstatn zkostlivosti, nbr je
mnho svdom, jak kad jeptika mti m.
3.
Znmky, e jest due bezpodstatn
zkostlivou, jsou:
a ) Kdy se pi kad zpovdi ustavin
strachuje, e prav ltosti a pevnho myslu
nem;
b) kdy niemn, bezpodstatn se obv,
e pi kadm skutku se proheuje, ku p.
e opovliv posuzovala, nebo e v hch
svolila, kdykoli v n zl mylenka vznikla;
c) kdy stle pochybuje, zda-li to neb
ono jednn dovoleno jest nebo ne, a pi
tom velikou bzn a zkost trp;
d ) kdy se nikdy vrokem zpovdnka
neupokojuje a tak p.
Ostatn rozhodovati, zda-li nkdo zkost
livm jest ili nic, nepslu tomu, jeho se
tk, nbr jen zpovdnku jeho; nebo
dn zkostlivec nepipust, e jeho vrtochy
jsou pouhmi vrtochy, a nikoliv odvodn
nmi pochybnosti a skutenmi hchy; nebo
kdyby sv vrtochy jakoto vrtochy poznal,
zhrdl by jimi. On tp ve tm, kter mu

 158

pek, e neme vd ve svm svdom

tak poznati, jak v skutku jsou; zpovdnk
ale jest mimo tuto tmu, a proto me dle
pravdy posouditi. Proto mus kajcnk rady
jeho uposlechnouti, a nesm si sm rozhodovn osobovati; nebo m vce se namh,
aby skrze sv vlastn rozumovn pokoj dui
zjednal, tm hloubji kles v nebezpe za
hynut, jak to ihned doku.
4.
Due po dokonalosti se snac po
kouv bel bezpodstatnmi vrtochy a
zkostmi svdom, aby je s prav cesty svedl
aneb v zoufn uvrhl, ve kterm si ji mnoh
na ivot shly. P. Skaramelli pe, e znal
dv osoby, z nich jedna pro zkosti sv
dom vcekrt n do prsou si vrazila, druh
pak se zastelila. J sm znal jsem osobu,
kter z podobn zkosti svdom jednou
s okna skoila, a e tak smrti nenalezla,
podruh do studn uvrci se chtla, od eho
vak na tst zadrna byla. Podobn p
pady smrti takovch zkostlivc namnoze se
vypravuj. Pi nejmenm sna se bel e
holnky skrze zkosti svdom zdrovati od
svatho pijmn a modlitby v kru; a aby
jich k tmto konm posvtnm zcela ne
schopnmi uinil, piiuje se o to, aby ducha
jejich pomtl a nadobro olil. Tak jim
duchovn ivot tak nesnesitelnm pedstavuje
a dl, e upoutj od astjho pijmn

 159

svtost, tm pak o potebnou milost pomoc

nou a o lsku k Bohu se olupuj, nevza
nmu ivotu se oddvaj, a takto od svch
vrtoch k skutenm hchm pechzej.
Proto vyslovili se mnoz duchovn uitelov
v ten rozum, e zkostlivec, jemu zpovdnk
jmenem poslunosti ulo, aby dle svobody
ducha svho jednal a vrtochy sv pemohl,
tak dle rozkazu zpovdnkova uiniti nejen
me, ale i m. Jest-li toho nein, he,
a to sice proto, e za jedno dui sv ukozuje, in ji neschopnou k pokraovn v bohomyslnosti, a za druh e se vydv do ne
bezpeenstv, e ztrat zdrav, rozum ano
i dui svou, kterou vc a vce do hch
klesati nechv.
5.
Duchovn uitel vypotvaj mno
prostedk proti nepravm zkostem sv
dom ; vickni ale, bohoslovci i muov v bohomyslnosti utvrzen naznauj jednomysln za
nejdleitj, ano jedin prostedek k pe
moen zkosti svdom: pln podroben se
a slepou poslunost duchovnmu vdci, s pl
nm vzdnm se vlastnho sudku ili ve
den sama sebe. Ve vcech svdom, prav
svat Filip Neri, nen nic nebezpenjho
nad veden sama sebe. lovk zkostliv,
kter duchovnho vdce poslouchati nechce,
jest ztracen. Svat Jan z Ke prav: Kdo
se nechce spokojiti s vrokem zpovdnka,

 160

trp na hrdost a nedostatek vry. A v pravd

tomu tak ; nebo Je Kristus sm osvduje,
e kdo Jeho kn poslouch, Jeho samho
e poslouch; a naopak e kdo jimi pohrd,
Jm samm e pohrd: Kdo vs sly, M
sly; kdo vmi pohrd, Mnou pohrd (Luk.
10, 16). Svat Jan z Ke obrac slova tato
vslovn na chovn se kajcnka, kdy Spa
siteli, mluvcmu ku kajcnkovi, v sta klade
slova: Nev-li zpovdnku svmu, ani Mn
nev, kter jsem ekl: Kdo vmi pohrd,
Mnou pohrd. Kdo naproti tomu svho
zpovdnka poslouch, neme zblouditi. Sv.
Bernard prav: Co na mst Bom naizuje
duchovn vrchn, nen-li to ovem zjevn
hch, docela nejinak m bti vykonno, ne
jakoby to byl Bh sm pikzal.
6.
Blahoslaven Jindich Suso pro
tvrd: Z toho, co z poslunosti k duchovn
vrchnosti vykonme, nebudeme Bohu ty
skldati. Podobn vyjaduje se i sv. Filip
Neri: Kdo na cest Bo pokroiti chce,
nech se podrob obezelmu zpovdnku a
a ho jakoto nmstka Boho poslouch.
Kdo takto in, m jistotu, e Bh od nho
ze dnho inu ty poadovati nebude,
kter z poslunosti vykonal. Proto nech
zpovdnku ve vem dvuje, a Bh sm
jej ped omylem zachov. J vak tvrdm:
Slepci jin pomoci nezbv, ne-li aby se

161

uchopil ruky vrnho vdce, kter by jej na

vech cestch provzel, po kterch kreti
m. A tak jest i s du, kterou zkosti
svdom do temnosti a zmatku uvrhly; mus
se nechati vsti od vdce, a slep poslou
chati toho, koho j Bh za prvodce dal.
Pravm vslovn: koho j Bh za prvodce
dal; nebo kajcnk, vrtochy svho svdom
muen, neme z pravidla bez ukozen
sob mluviti o svch pochybnostech se zpo
vdnkem cizm, by on i uenm i sva
tm byl; ponvad ciz zpovdnk stav jeho
svdom pln nezn, jak teba jest, a sna
dno by mohl njakou otzkou neb poznm
kou, se zsadami vlastnho zpovdnka ne
souhlasc, svdom zkostlivce v nov zmatek
uvsti, dvru v dosavadnho vlastnho zpo
vdnka a veden jeho mu podkopati, a ho
takto na dlouh as aneb i na vdy v ne
pokoj a zkosti uvrci.
7.
Poslouchej tedy svho duchovn
vdce a nepochybuj, e jsouc ho poslunou,
nepobloud. Tak to invali svat, byve takt
asto klamnou zkost a bzn mueni, e
Boha ureli; oni ti podvaj plnou jistotu,
e poslunost jest prostedkem nejbezpenj
m. Svat Kateina z Bologny bvala tkou
bzn duevn trznna; ale ona se nikdy,
ani v nejmenm neuchlila od povinn po
slunosti ku svmu zpovdnku; kdykoli se

162

obvala k svatmu pijmni pistoupiti, do

stailo j pokynuti zpovdnka, aby ostcha
vost svou pemohla, a bez vhn u stolu
Pn se objevila. Jednou se j zjevil Je
Kristus, potil ji a pravil, e se Mu jej
sprvn poslunost velice lb. Tak blaho
slaven tpn, z du svatho Dominika,
zjevil se Pn a pravil: e jsi vli svou zpo
vdnku, mmu nmstku odevzdala, vypros
si njakou milost, a bude ti udlena! t
pna odvtila: Nieho sob nedm, le
Tebe jedin, 6 Pane! Tak svat Augustin
radil svmu svatmu pteli Pavlnovi, kter
mu o svch pochybnostech psal: Promluv
si s duchovnm lkaem, a co ti Pn skrze
nho zke, o tom mi pi. Svat Augustin
ml tedy za jist, e Bh skrze svho n
mstka, vdce duchovnho, vli svou zjevuje.
Svat Antonn vypravuje, e se jednomu
zkostmi svdom trpenmu dominiknu je
den jeho zemel spolubratr zjevil a mu
ekl, aby se s rozumnmi mui poradil, a
dle slov jejich se dil. Ten sam svat
arcibiskup zmiuje se tak o jednom ku
svatho Bernarda, kter pro sam zkosti
svdom mi svatou vce slouiti nechtl.
Svat Bernard ale, k nmu si ve sv bd
toit vzal, poruil mu zkrtka: Jdi a ti
na m zodpovdn mi svatou. Mnich po
slechl a byl od svch vrtoch navdy osvo
bozen.

 163

8.
Nekej mi ale dn: Kdyby b
svat Bernard mm zpovdnkem, slep bych
poslechla; mj zpovdnk ale nen dnm
svatm Bernardem. Ano, tm nen, odpo
vdm; vak on jest vce, ne svat Bernard,
ponvad jest nmstkem Bom. Posly, co
uen Gerson prav: e takov jest e
rednm klamem; nebo nem proto bti po
slunou svho zpovdnka, nebo svch ped
stavench, e jsou oni uen neb svat, nbr
proto, e jich Bh na mst svm k veden
ustanovil; a proto nem v nich poslouchati
lid, nbr skrze n Boha. Svat Ignc
z Lojoly byl na potku svho obrcen
temnostmi a ouzkostmi svdom tak velice
zahrnut, e mu nebylo lze pokoje nalzti;
vak maje pevnou vru ve slova Bo: Kdo
vs sly, M sly, modlil se pln dvry:
Pane, uka mi cestu, kterou jti mm; sli
buji, e vrn po n kreti budu i kdybys mi
pska za vdce dti ril. A e svtec svch
vdc duchovnch v skutku vrn poslouchal,
Bh nejen ouzkost jeho jej zprostil, ale
i vbornm uitelem jinch uinil. P
padn jsou slova svat Terezie: Kad due
vyhledej si zpovdnka s opravdovm my
slem, e s pevnou dvrou ve slova Pn:
Kdo vs sly,' Mne slyil veho veden
sam sebe se odekne. Takovto podroben
lb se Pnu velmi a proto ns v nm roz

 164

manit cviv, abychom staten pemhali

kad vnitn odpor, kter by se proti n
hledu vdce duchovnho v ns snad ozvati
chtl. Tebas to i mnoho boj stlo, ne se
tak pln pememe, abychom vrok du
chovnho vdce neb- vrchnho slep poslou
chali, Bh nm pece svho pispn neodepe,
abychom toho doclili. Kdyby Je Kristus
pi soudu na tob dal, abysi se z toho
zodpovdala, co jsi z poslunosti k svmu
duchovnmu vdci vykonala, mohla by si po
kojn odpovditi: Pane, jednala jsem tak
z poslunosti k sluhovi Tvmu, jeho poslou
chati sm jsi pikzal. Mluv takto a neboj
se, e t odsoud. P. Alvarez pe, e kdyby
se i duchovn vdce mlil, kajcnk jeho po
slun nebloud, ale bezpen kr. Jak to?
Na konec snad ty jsi k tomu povolna roz
hodovati, zdali tvj zpovdnk m dostate
nho vdn ili nic, aby jsi se ve svdom
svm upokojiti mohla? Dosti na tom, e on
jest od svho biskupa k tomu potvrzen, aby
u tebe Boha zastupoval a e ty se zmatk
uchovS, kdy ho poslouchati bude.
9.
Vdy j docela nejsem zkostlivou
namtne mi nkter; nebo pochybnosti,
kter mne suuj, nejsou pouhou bzn, ale
maj pinu. Odpovdm: dn poetilec
nem sebe za poetilce; nebo v tom prv
zle jeho poetilost, e jsa poetilcem, toho

 165

nenahl. To sam plat o tob; prv proto,

es zkostlivou, za jakou t tvj zpovdnk
m, nechce niemnost svch ouzkost na
hldnouti ; kdybys jich jakoto lichch vrtoch
poznala, pohrdla bys jimi a pestala bys
zkostlivou bti. Upokoj se pece jednou,
a poslechni svho zpovdnka, kter tv sv
dom zevrubn zn! Dle namt: Nen
chyba na zpovdnku, nbr na mn; nejsem
s to, zeteln se vyjditi a tak on neme
celou mou bdu seznati. jak krsn jsi
se vyjdila! To t tedy nedl zkostlivou,
e svho zpovdnka za nevdomce, nebo za
knze vydv, kter bez ostchn svato
krdee pe, kdeto si pro kadou svou
hloupost nekonench zkost pipout ?
Chci se jet zetelnji vyjditi. Jest-li e
jsi se mu ze svch pochybnost vyzpovdala,
kter, jak prav, na tk hchy se vztaho
valy, byl zpovdnk povinen, potebn otzky
ti pedloit, aby si mohl utvoiti prav
sudek o pochybnostech, kterch jsi udala.
Pakli e bez spravedliv piny, jak se do
ml a ani by ti byl dobe rozuml, na
dil, aby jsi sv pochybnosti jakoto pouh
vrtochy z mysli vypudila, mohl tak uiniti
jedin bu z nevdomosti, aneb ze zlho
myslu. Jestlie tedy jeho rady zavrhuje
z bzn, e ti dobe nerozuml, nezbv ti,
jak jsem ji pravil, dn jin volby, ne

 166

prohlsiti jej za nerozumnho aneb svato

krdenho knze. A takov neslchan opo
vlivost nemla by ti dn zkosti psobiti ?
"Vem takovmto domlivm zkostlivcm,
kte slova svho zpovdnka posuzuj, mlo
i>y se tak odpovdti, jako uen biskup
Sperelli z Gubbia odpovdl jedn zkostliv,
kter svho zpovdnka kacstvm vinila,
protoe domnl hchy jej za hchy uznati
nechtl: ekni mi pece, pravil biskup,
na kterch vysokch kolch jsi sv studia
bohovdn konala, e chce vce rozumti
ne-li zpovdnk tvj? Posad se radji za
svj kolovrtek a zanech ji jednou tch
svch hloupost!
10.
Nechci-li t prv takto odbti, t
ti pece naizuji, aby jsi se dokonale vemu
podrobila, co ti tvj duchovn vdce ulo.
Dosti na tom, kdy mu jednou sv pochyb
nosti pov; ekne-li ale, e vce o tom sly
eti nechce, poslechni a pistup k svatmu
pijmn. Tak a to plat jednou pro vdy
a pro celou budoucnost! Ty nem na nic
jinho mysliti, ne jak bysi ho poslunou
byla a m pevn za to mti, e t dosta
ten pochopil. Tak o jeho nazench a ra
dch nesm si pochybnosti pipoutti, nbr
m slep, bez odmluvy a bez otzky pro?
poslechnouti, a ve vem veden jeho se podro
biti. Shnf-li se po pinch udlench ti

 167

pkaz, stane se zmatenj a upadne do

star bdy. Poslechni tedy slep a nehloubej,
jak ti to pjde 1 Nikdy se tak neopovauj
rozkazu zpovdnkova posuzovati 1 zkostli
vost jest smolou, kter se tm vc lep, m
astji se j kdo dotk; m vce hloubati
bude, tm vt temnost rozproste se v dui
tv. Bud spokojen, tebas ve tm krela,
majc stle na zeteli osvden zsady sva
tho Frantika Saleskho: Dosti na tom,
kdy mme od duchovnho vdce jistotu, e
po dobr cest krme, tebas toho sami
zejm nepoznvali. Nejlpe inme, kdy se
rukou Prozetelnosti Bosk skrze vechny
temnosti a zmatky tohoto ivota vezdejho
slep vsti nechvme. Kdo upmn po
slouch, neme zahynouti. Jednm slovem:
Bud vdy pamtliva onoho neklamnho vo
dtka, e poslouchati zpovdnka tolik jest,
jako poslouchati Boha; proto se sna se v
horlivost o poslunost takovou, a nevmej
si vce svch lichch obav! Bud pesvdena,
e bez poslunosti bezpen kreti nelze, a
e jen ten, kdo poslouch, nikdy nepobloud.
Jest-li mne ale poslunost do zhuby uvede,
prav, kdo mne m potom zachrniti ? Co
prav, jest nemono; nen mono, aby po
slunost, kter jest nejjistj cestou k nebi,
mohla se tob stti cestou k peklu!
11. Vimnme b nyn nejastjch druh

 168

zkost svdom a promluvme o nejvce osvd

ench prostedcch proti nim. Z pravidla
bv to dvoj druh zkost, ktermi bzliv
due nejvce trznny bvaj. Prvn druh
vztahuje se k jich minulmu ivotu; i zd
se jim, e jet nikdy dobr zpovdi nevy
konaly. Druh druh vztahuje se k nynjmu
ivotu jejich; i zd se jim, e se v kadm
okamiku hchu dopoutj, kdykoliv nco
in se strachem, e by to hch bti mohl.
Co s e t e d r u h u p r v n h o , tu by
zkostliv eholnice nejradji vdy opt
znova generln zpovd! skldaly v domnnce,
e se takto svch zkost zbav. Co z toho
ale nsleduje? e vdy hloubji klesaj; nebo
m astji se zpovdaj, tm astji vrac se
jim zkosti jejich, a pokad jim jet i jin
vrtochy pichzej, tak e se jim zd, e opt
ten neb onen hch zapomnly, aneb nedosti
jasn naznaily. Jest nade vecku pochyb
nost, e generln zpov tomu, kdo j posud
nikdy neskldal, jest nad mru prospn;
nebo e pi n due vechny chyby celho
minulho ivota svho jako jednm pohledem
pehl: stv se takto pokornou, napln
se zevrubnou a dokonalou ltost a skrouenost nad velikm nevdkem proti Bohu, a
upevn v sob opravdov mysly a svat
pedsevzet pro budoucnost; tak zpovdnk
pozn skrze ni lpe duevn stav svho dtka

 169

zpovdnho, shled, kterch ctnost se mu

posud nedostv, kter vn a chybn n
klonnosti jm zmtaj, a tak potom snze
dovede potebnch rad a hojcch prostedk
udliti. Kdo vak ji jednou generln zpovd
skldal, tomu neteba, aby to opt inil;
i kdyby mu njak pochybnost pipadla, nen
z pravidla povinen, aby nco z generln
zpovdi opakoval, a to tm mn, kdy se
ani upamatovati neme, e by byl nkdy
ve zpovdi hch zamlel; jen tehdy, kdy
se pamatuje, e se hchu smrtelnho do
pustil, a nen jist, zda-li se z nho zej mna
ji vyzpovdal, mus se z nho dodatkem
vyzpovdati.
12.
Byl-li hch mj, namt d
hchem smrtelnm, a j se z nho nezpovdala, kterak mohu spasenou bti ? Ano,
pravm, ty me bti spasenou; neb s an
dlskm uitelem, svatm Tomem, tvrd
jednohlasn vickni bohoslovci, e zapomene-li
kdo po bedlivm zpytovn svdom ve zpo
vdi njak smrteln hch bezdky, bv
pece platn rozheen, ponvad bezdn
zapomenut hch bv zahrnut v rozheen,
kterho se kajcnk od knze dostv za
ostatn hchy, z kterch se zej mna vyznal.
Kdo se vak rozpomene, aneb kdo m od
vodnnou pochybnost, e se z nkterho
smrtelnho hchu nikdy nezpovdal, ten jest

 170

povinen z nho Re zpovdati; kdo ale m

mravn jistotu, e se z nho ji v dvjch
zpovdch vyznal, nen zavzn, optn se
z nho zpovdati. Pravm: nen zavzn optn
se z nho zpovdati, a to plat pro vecky;
ale due, zkostmi svdom trznn, jest
zavzna, n i k d y v ce se z n h o n e z p o
v d a l , krom, e by na t o mohla psahati,
e to byl hch smrteln, a e se z nho
jet nikdy dve nezpovdal; nebo opako
vn neb doplovn zpovd hchy z minu
lho ivota me bti pro dui zkostlivou
velmi nebezpeno, ano me ji uvrci i v zou
fn. Jestli-e ale kajcnk jest u velikm
nepokoji a zmatku, a tud neschopen roz
hodnut, me-li psahati ili nic: sm jej
zpovdnk t povinnosti vbec zbaviti, aby
se z hch, kterch se v minulm ivot
dopustil, opt zpovdal; nebo v ppad tak
velikho nebezpe a tak hrub kody pe
stv povinnost, plnou zpov! skldati, po
nvad dle jednohlasnho uen bohoslovc
tak jin, mn znan nsledky od pln
zpovdi osvobozuj. zkostliv due tedy,
bychom to pojednn ji ukonili, maj si
pamatovati, e generln zpov!, jakkoli jinm
jest uitenou, tak jim jest nebezpenou a
kodlivou. Proto tak jim moud zpovdnci
nikdy nedovoluj o dvjch hch mluviti.
Jim nepom
e m
luviti, ale m
leti a polou-

 171

cbati. Nesm se jim sluchu popti, kdy

chtj mluviti; nebo nech-li je kdo mluviti,
vdy se opt znepokojuj, kdykoli o svch
hch mluviti nesmj.
13.
To plat o generln zpovdi. Co
obyejnch zpovd tk, nen teba, aby e
holnice, kter po dokonalosti se sna a asto
pijmaj, vdy ped pijmnm se zpovdaly;
sta, kdy jednou neb dvakrt v tmdnu,
a v ppad, e by se byly dobrovoln ved
nho hchu dopustily, rozheen pijmou.
Ostatn nem se dle uen svatho Frantika
Saleskho, nen-li pleitosti ku zpovdi, ani
tehdy svat pijmn zanedbati, ponvad
vedn hchy, dle uen snmu tridentskho,
tak mimo zpov skrze vzbuzovn ltosti
a lsky k Bohu odputny bvaj. V ivot
svat Mechtildis jsem se o tto vci doetl
takto: Svtice vzbudiv nad jistmi pro
mekanmi kony ltost, ana prv k zpo
vdi jti nemohla, pistoupila na to k pi
jmn, a Pn, kter se j zjevil, j to schvlil.
Od jednoho uenho knze slyel jsem jednou
to mnn, e kdo se nhodou vednho hchu
dopustil, nkdy bez pedchzejcho zpovdn
a rozheen s vtm uitkem nejsvtj
Svtost pijm, ponvad se v tom ppadu
sna, aby chyby sv opravdovji elel, a po
koovnm se bedlivji k svatmu pijmn
se pipravil.

 172

14.
Co se tk d r u h h o h l a v n h
d r u h u z k o s t s v d o m , t. j. bzn, e
pi kad pleitosti heme, neb e v ka
dou zlou mylenku, kter nm hlavou pro
jede, svolujeme, slu dvoj vd pozorovati:
Pedn, e poznvn patnho npadu aneb
pouhho hnut, jako k netrplivosti, zlosti,
smyslnosti a pod. nen jet dnm svole
nm. Vecka podobn hnut, kter spsobem
pirozenm povstvaj, nejsou nikdy hchem,
pokud jich vle odmt. Nemusme se tak
znepokojovati, i kdy jsme k nim sami po
dnt dali, jen jestli e se to stalo v dobrm
myslu, pro dosaen njakho duchovnho
aneb asnho uitku. (Ku p. povstati me
hnut k netrplivosti, hnvu, kdy musme
nkoho pokrati.) Za druh slu podotknouti,
e se k hchu smrtelnmu vyaduje pln
pozornost ducha a pln svolen vle; schz-li
jedno z obou, skutek vykonan hchem smr
telnm nen. V pochybnosti ale maj boha
bojn a zvl zkostliv osoby, jak ji pra
veno, bti pesvdeny, e tce neheily,
ani ve hch nesvolily, pokud to se v uri
tost tvrditi nemohou. Zde jest zhodno po
dotknouti, e dum, kter vdy pochybuj,
zdali v zl mylenky nesvolily, prospv
z jistch pokuen, na p. proti lsce k bli
nmu, proti ve neb istot do podrobn se
nezpovdati; nebo m vce o tom pemlej,

 173

zdali svolily ili nic, a jak se z toho vyznati

maj: tm vce se obraznost jejich opt roz
iluje a nepokoj obnovuje, jestli e snad
pece konen nesvolily. Takovm dum m
bti uloeno, aby se z takch mylenek jen
veobecn zpovdaly, jako: vyznvm se ze
v nedbalosti, kter jsem se dopustila pi
odmtn zlch mylenek; a to sta.
15.
Bohoslovci pisuzuj tedy zkostliv
v jejich inn a nedbn dv vsady; pedn,
e nehe, i kdy s zkost a bzn jednaj,
e by skutek jejich hchem bti mohl, jen
kdy z poslunosti tak jednaj. Nen pi tom
teba, pokad vslovn si kati: to neb ono
d poslunost, a proto mm za to, e dobe
inm; nebo kdo se viny uchovati chce, tomu
sta, kdy vbec smlen a mysl m, e
se dle slov zpovdnka zachov, a e zkostmi
svdom zhrdne. Kdo takto sml a jedn,
nejedn s tak zvanou praktickou (skutenou)
pochybnost, t. j. s bzn opodstatnlou, e
he, nbr jedn v neurit zkostlivosti,
e by se mohl hchu dopustiti; zkostlivost
tu vak pemh a zatlauje myslem, e
zpovdnka poslechne. Gerson u velmi dobe,
e pochybnost jest tehdy praktickou (sku
tenou), a jednn s n nedovolenm, kdy
vychz ze svdom ji usazenho, t. j. kdy
po uven vech okolnost musme za to
mti, e dokud pochybnost nebude pemo

 174

ena, bez hchu jednati nememe. Jestli

ale jest duch zmaten a pochybnostmi tak
zmtn, e nev, eho se pidreti m, ale
pes to ve od myslu neupout, e to initi
bude, co dobr a Bohu mil jest: pak to
dle uen Gersona nen pochybnost prakti
ckou, nbr jest to lich bze, zkostlivost
svdom, kter se vemon oprati a kterou
pohrdati mme. Pokud tedy nkdo m pevnou
vli, Boha neureti a z poslunosti zkosti
svho svdom pemhati, nehe, tebas by
ho pi skutku klamn pochybnosti opustiti
nechtly, a tebas on pi tom vslovn myslu
nevzbudil, e se chce nyn dle rozkazu svho
duchovnho vdce diti.
16.
Druh vsada zkostlivc jest t
e se smj za jist mti, e v dn vnitn
pokuen nesvolili, pokud pln jistoty ne
maj, e v zlobu hchu vdom a dobrovoln
svolili. Pochybuj-li ale o tom, jest tato jich
pochybnost bezpenm znamenm, e bud!
pln zloby hchu nepoznali, aneb pln
nesvolili; nebo kdyby byli pln i poznali
i svolili, nemohli by v pochybnosti bti, ale
byli by si svm se proheenm jisti. Kdy
jim tedy zpovdnk zapov, aby se z tako
vch pochybnost zpovdali, musej bez zdr
hn se uposlechnouti a nesmj na to po
mleti, aby ho opustili, i kdy pi tom se
trv, e jich nebude chtti poslouchati. Sho

 175

vvav zpovdnci, kte pochybnosti zkost

livch du vdy opt poslouchaj, chybuji
velice; ponvad tyto sv svdom potom
vdy opt znova zpytuj, tak vdy vc a vce
v nepokoj upadaj a k pokroku duchovnmu
vdy mn dostatenmi se stvaj. Toto
budi zpovdnkm pipomenuto, aby se dle
toho u veden svdom dili; vc pak zpo
vdnch dtek jest, sudek svj rozhodnut
zpovdnka podrobiti a ve vem ho poslech
nouti. Avak i kajcnci nech si tto po
sledn slova dobe v pam vtp, aby se
se svm zpovdnkem nehdali a na boho
slovec si nehrli, nbr slep poslechli a po
dvodech rozkaz jim udlench senetzali,
busi e jim zpovdnci zakazuj, aby se
jmenovanmi zkostmi obviovali, aneb vbec
o nich mluvili, anebo e jim porouej, aby
bez rozheen ku svatmu pijmn pi
stoupili.
17.
J bych vak pece chtla jist
bti, prav, e Boha neurm. Odpov
dm: Nejvt jistota spov v poslunosti
k vdci svdom, kter ti porou, abysi sv
zkosti zapudila pes vechnu bze, ji ti
zpsobuj. Ano i na lku smrtelnm me
se jen takovou poslunost klam belskch
uchrniti. Jet jednou ti na srdce kladu,
co jsem ji (v sle 4.) povdl: abysi se
bedliv snaila zkosti z mysli vypuditi, jak

 176

ti to zpovdnk porou, a abysi dle nich

jednn sv nikdy nezaizovala, i kdybysi
jich sama za zkosti neuznvala. Jestli e
t tv zkosti svdom dovedou zdreti, abysi
slov a rozkaz svho zpovdnka neposlouchala,
aneb vbec nkterho dobrho skutku neko
nala: pak ti njakch pokrok v dokonalosti
initi nelze, ano ty upadne v nebezpe, e
svou dui aneb aspo rozum ztrat. Kdo se
ale do takovho nebezpe vydv, dojista e
he. Proto vnuk bel zkostlivcm tak
velikou bze, aby se stali bu lehkomysl
nmi aneb blzny, aneb aby alespo v do
konalosti dnho pokroku neinili; on chce,
aby v stlm strachu a zmatku ili, ponvad
z nich tak pro peklov nejvce vyt. Svat
Alois proto prav: bel v kalu lov.
18.
Chce-li tedy pln jistoty a be
penosti nabti, poslouchej zevrubn vech
pedpis a nazen svho duchovnho vdce.
Pros ho, aby ti pro tv chovn ne tak
zvltnch, ale spe veobecnch pravidel
ustanovil. Pravm veobecnch, t. j. tako
vch, kter jednou pro vdy a pro vecky
ppady platnost m aj; na p., aby ti nadil,
e m kadou zkost bez vminky pohr
dati, pokud jasnho poznn o skutenm
smrtelnm hchu nenabude; neb e nesm
z minulho ivota nic ve zpovdi opakovati,
leda hysi mohla psahati, e m na sob

 177

hch smrteln, z kterho jsi se jet nikdy

nezpovdala; aneh e m k svatmu pij
mn pistupovati, pokud soh tkho hchu
s plnou jistotou vdoma nejsi; e nesm
opakovati modliteb z hreve, ani celch,
ani z sti, leda hys mla jistotu, e jsi se
jet nepomodlila. To jsou veobecn pra
vidla, ktermi se zkostlivci diti maj. Zvltn
pedpisy pro jednotliv ppady, kter by
zpovdnk zkostlivci snad dti chtl, po
mohou mu mlo aneh docela nic; neho zkostlivec bude vdy kati, e druh ppad
nen jako prvn, a tak z nepokoje a zmatku
nikdy nevyjde.
19.
Konm s napomenutm, kter n
me dosti opakovno bti: poslouchej, po
slouchej! a nemj Boha za ukrutnka! On
ovem nenvid hch, nikoliv vak due,
kter si s bolest hch svch okliv a ho
tova jest, radji tisckrt zemti, neli jet
jednou heiti. Odpovz mi, zdali hysi ne
musela mti za to, e t nkter lovk ve
lice miluje, kdy hy tv osob takovou lsku
a takov smleni na jevo dval, jako ty
nyn Bohu na jevo dv ? Pro tedy o Bohu
mn dobe smleti chce? Ach, jak dobrm
jest Bh dui, kter dobrou vli m! Jak
dobr jest Bh Israelovi, tm, kte jsou
pmho srdce! (alm 72, 1.) a jak dobr
jest Hospodin doufajcm v Nho, dui hle

 178

dajc Jeho! (Pl Jerem. 3, 25.) Svat

Markyt Kortonsk ekl jednou P n: Markyto, ty hled M; vz vak, e mnohem
vce hledm J tebe, neli ty M. Tot
mluv Bh k tob, miluje-li a hled-li Ho.
Odevzdej se rukoum Jeho, slo na Nho pi
0 dui svou a On t zachrn a osvobod
ode vech zkost. Uvrz na Hospodina pi
svou a On t opatovati bude a nedopust
na vky vikln na spravedlivho (alm 54,
23). Cvi se tedy v poslunosti a zapud!
svou bze; nebo Pn ekl tak jmenovan
svtici, e jej velik bze j pek, aby
v lsce u Boha prospvala. Nesmlej tedy
tak malichern o Bohu, e On pro kadou
sebe men chybu proti tob hnvem zaho,
1 kdy Jej ze srdce miluje. Svat Terezie
napomn sv dcery: Povate, e Bh jist
nehled na takov niemnosti, jak vy za to
mte; zdrujte se tedy takov zkostlivost,
kter vs o mnoh statky pipraviti me.
mysl v budi ist a vle vae odhodlan,
e Boha nikdy ureti nebudete. Opakuji
a pravm jet jednou: Poslouchejte ve vem
svho zpovdnka a spolhejte na poslunost;
nebo poslunost vede vdy cestou bezpe
nou. Budte stle pamtlivy slov svatho Fi
lipa Neri: Vte svmu zpovdnku; Bh
mu ned zblouditi. Veden sebe jest nejne
bezpenj; nic ns ale osidel belskch

jistji neuchrn, jako konn dobrho z po

slunosti. Za tuto milost proste Boha vdy,
aby vs opravdu poslunmi uinil. Budte
jisty, e poslunost vs zachrn a svatmi
uin.

Modlitba.
Jei! miluji T, a proto svr sv
dom m bze, e bych se Ti mohla znelbiti a Tebe, sv nynj Dobro, ztratiti. Vdy
byla jednou neastn doba, kdy jsem T
nemilovala a jen mlo lsky Tv si vila.
Nyn ale vzdych srdce m jedin po Tv
lsce, mj Pane a Spasiteli nejmilej! To
liko a jedin o Tv zalben chci se snaiti;
nenech mne v hch kdy svoliti! Lto jest
mi nade vecko, e jsem Tebe dve urela;
chci radji ve, co mm i ivot svj ztratiti,
ne-li Tebe opt zarmoutiti. Ty jsi za m
umel; Tob odevzdvm dui svou, v ruce
Tv poroum ducha svho. Ty mne miluje;
Tob se odevzdvm zcela v t nadji, e
zahanbena nebudu a e milosti sv mi ne
odepe. V Tebe, Hospodine, dojufm, nedej
mi zahanbenu bti na vky! (alm 30, 2.)
Jei mj! miluji T a chci T vdy milo
vati. Opakuji to v ivot i v smrti, a dou
fm, e to budu i po celou vnost opako
vati: Jei mj, miluji T a chci T vdy,
vdy milovati! Maria, nadje m, Matko

 180

milosrdenstv pispj mi a smiluj se nade

mnou! Amen.

III. O s v a t m p i j m n .
1.
Svtost oltn jest nade vecky sv
tosti vyven; nebo ostatn svtosti obsa
huj dary Bo, ale Svtost oltn obsahuje
Boha samho. Proto prav andlsk uitel
svat Tom: Je Kristus ustanovil proto
ostatn svtosti, aby jimi lidi schopnmi
uinil ku pijmn aneb k rozdvn nejsv
tj Svtosti, kterto jest vrcholem ducho
vnho ivota, ana vecku dokonalost du
psob. Pina toho jest, e vecka nae do
konalost zle ve spojen s Bohem, a e
ns s Bohem nic tak zce nespojuje, jako
prv svat pijmn, pi kterm se due
s Jeem Kristem jedno stv, jak On sm
o tom svdectv vydv, ka: Kdo j m
tlo . . . . ve Mn pebv a j v nm
(Jan 6, 57). A svat Jan Zlatost pe:
On dal nm sv Tlo, abychom s nm jedno
byli. A dle uen svatho Cyrilla z Alexan
drie spojuje se ten, kdo Tlo Pn pijm,
s Jeem tak v jedno, jako se dva kusy te
kutho vosku v jeden celek spojuj. Proto
tak ustanovil n Bosk Spasitel tuto Sv
tost ve zpsob pokrmu, abychom poznali,
e jako tlesn pokrm jedno se stv s na
krv, tak tento chleb nebesk jedno se stv

181

s na du, s tm toliko rozdlem, e pokrm

pozemsk se pemuje v pirozenost nai,
kdeto povnm chleba nebeskho piroze
nost nae se pemuje v pirozenost Jee
Krista, jak o t vci opat Rupert Pnu v sta
klade slova: Jezte, a milost stanete se tm,
m J jsem od pirozenosti. A sv. Augustin
podobn se vyjaduje: Ne J v tebe, nbr
ty ve M pemnn bude.
2.
Nejvzneenj inek tto Svtos
jest, e ns v milosti Bo pi ivot udruje.
Proto se chlebem nazv, e jako chlb po
zemsk ivot tlesn zachovv, tak chlb
nebesk ivot due, t. j. milost Bo v ns
udruje. Nejsvtj Svtost jest dle vpovdi
snmu Tridentskho onm zzranm lkem,
kter ns ped pdem do tkch hch
chrn, a od kadodennch provinn oi
uje. Svtost tato has v ns, jako proud
vody, ohe vn a nruivost, kter ns
zraj. Koho tedy osten nkter nruivost
popichuje, ten nech se k hodnmu pijet
nejsvtj Svtosti piprav, a tak nezzenou
dost udus aneb aspo velice potla. Kdo
z vs, prav sv. Bernard, nepociuje vce
tak ast a tak prudk hnut k zlosti, zvisti
a neistot, ten a za to Tlu Pn dkuje;
nebo sla tto Svtosti v nm toto psob.
Mimo to, u svat Tom, udluje nm \svat
pijmni slu, abychom vem kladm d-

 182

belBkm odolati mohli. A svat Jan Zlato

st tvrd, e kdy hodn pijmme, blov
od ns utkati musej, kdeto andl nm
ku pomoci spchaj. Dle psob Svtost tato
velik mr duevn, mocnou nklonnost ku
vem ctnostem a zrove ochotu ku konn
jich; ona nm tedy ulehuje cestu k do
konalosti.
3.
Hlavn svatm pijmnm bv n
lska vlita, u andlsk uitel. Je Kristus
ujiuje, e proto na svt piel, aby svat
ohe sv Bosk lsky v srdcch naich roz
ntil: Ohe piel jsem pustiti na zem a co
chci, jedin aby se zaplil? (Luk. 12, 49.)
dnm jinm tajemstvm svho ivota, prav
ctihodn theatn Frantiek Olympio, nerozncuje ns Bosk Spasitel k sv lsce vce,
jako nejsvtj Svtost, kter veker ohe
lsky Jeho v sob obsahuje; nebo v n ode
vzdv se nm cel, jak svat evangelista
svd slovy: Vda Je, e pila hodina
jeho, aby el z tohoto svta k Otci, kdy
miloval sv, kte na svt byli, a do konce
je miloval. (Jan 13, 1.) Vykldai Psma
vysvtluj slova a do konce je miloval :
On je a do nejvyho stupn lsky miloval;
proto prav snm Tridentsk: On v tto
Svtosti jako rozlil bohatstv sv lsky k Ii
dem. Svat Tom nazv Svtost tuto
Svtost lsky, a svat Bernard lskou

 183

veker lsky. Svat Maria Magdalena de

Pazzis nazv den svatho pijmn dnem
lsky, a prav, e kdo hodn pijm, s Je
em na ki zvolati me: Dokonno jest!
t. j. kdy m nyn Boha samho, e mu Bh
vce dti, ani on si vce dati neme.
4.
Co jinho mli by si dle toho v
ckni dati, neli aby co nejastji Pna Je
e ve Svtosti tto mohli pijmati? Vme,
e v prvnch stoletch vickni vc denn
pijmali, nebo teme: A na kad den
trvajce jednomysln v chrm a lmajce po
domch chlb (Skut. ap. , 46.), t. j. dle
pekladu syrskho poehnan chlb, kte
rmto vickni vykldai chlb posvcen ili
nejsvtj Svtost vyrozumvaj. Sv. Tom
m proto za jist, e tehdy vickni kesan,
kte mi sv. ptomni byli, tak k svatmu
pijmn pistupovali, jako o tom tak sv.
Dionysius Areopapita skuten svd. A sv.
Jeronm ujiuje v listu, jej Luin a Pamachiovi psal, e tento zbon obyej jet
za jeho asu v m a ve panlich trval.
Bhem asu ochladla ale zbonost vcch
ponenhlu tak dalece, e pape Fabian na
dil, aby jedenkad aspo tikrte do roka
k stolu Pn pistupoval, a to: o veliko
nocch, o svatodunch svtcch a o vnocch.
Tto chladnosti pibylo pozdji jet tak
mnoho, e Innocenc III. pod trestem vylou

184

en z Crkve nadil, aby kad aspo je

dnou v roce a sice pi ase velikononm
k svatmu pijmn pistoupil. Dekret tento
obnoven byl na snmu Tridentskm. Pik
zn toto nikterak nen dkazem, e a
stj pijmn nen chvalitebnm, nbr do
kazuje toliko tolik, e prvn horlivost v Crkvi
asem ochladla.
5.
Co se te obyeje za naich dn
vm, e Dkte zpovdnci jsou vce, jin
mn pro astj svat pijmn. J jsem
pi prvnch, ponvad se mi to zd vce
v duchu svatch Otc a svat Crkve bti,
jak to tak uen P. Petavius v pojednn
proti nad mru psnmu Arnauldovi vten
dokazuje. Ze svatch Otc odvolvm se to
liko na sv. Basilia, kter svmu pteli o ve
lik te pe, kterou z toho m, e vc
jeho diecse v Cesarei aspo tyrykrte
v tmdnu Tlo Pn pijmaj. Jestlie sv.
Augustin (aneb kdokoli jest spisovatelem
dla de Eccles. dogmat) o kadodennm pi
jmn na jednom mst podotk, e ho ani
neodporuuje ani nezakazuje: vykld jist
uen spisovatel vyjden toto z t okol
nosti, e kadodenn pijmn toho asu
v Africe vce v obyeji nebylo a e ho mnoz
tak neschvalovali; mimo to nalz se ale
v spisech svatho Augustina vslovn schv
len a odporuovn kadodennho pijmn.

185

Prav: Nejsvtj Svtost jest naSm chle

bem vezdejm; pijmej ji kadho dne, aby
se ti poehnn jejho kadho dne dostalo.*
Svat Antonn vypravuje, e jist prelt vy
tkal svat Katein ze Sieny jej denn pi
jmn, poukazuje k vpovdi svatho Augu
stina, e ho ani nechvl, ani nehan; svtice
mu ale odpovdla: Kdy svat Augustin
toho tedy nehan, pro vy mi chcete za zl
klsti, e denn Tlo Pn pijmm? M
nni Crkve ale seznati lze ze slov snmu
Tridentskho; nebo tam vysloveno pn,
aby vickni vc, kolikrtkoli ptomni jsou
mi sv., vdy tak pipravenmi byli, aby pi
n i k svatmu pijmn pistoupiti mohli.
V znmm, od Innocence IX. schvlenm
dekretu kongregace snmu Tridentskho
z 22. nora 1679 se potvrzuje, e ast, ano
denn pijmn nejsvtj Svtosti bylo
v Crkvi obyejem, od svatch Otc odporu
enm, a e kde se takov obyej jet udrel,
biskupov za Bohu dkovati a ho podpo
rovati maj. Krom toho jest biskupm a fa
rm zakzno, aby vem svm diecesanm
aneb osadnkm bez vminky dny pijmni
v tmdnu njakm obecnm nazenm ob
mezovali, ponvad to m bti ponechno
nhledu zpovdnk tch, kdo pijmati
chtj.
6. V souhlasu s tmto dotme se v i-

 186

vot svat Markty z Kortony, e Pn slbil

zpovdnku jejmu hojn odmny za to, e
j astj svat pijmn poradil. Podobn
dovdme se ze ivota ctihodnho sluebnka
Boho Antonna Torresa, e se po smrti
v nebesk zi zjevil a tvrdil, e ho Bh
rozmnoenm slvy odmnil proto, ponvad
svm zpovdnm dtkm astj svat pi
jmn dovoloval. Ctihodn seste Pudencian
Zagnoni z du svat Klry v Bologn pravil
Pn: Jest-li se bude k astjmu svatmu
pijmn hodn pipravovati, nebudu tvho
nevdku vzpomnati. Oproti tomu pipomn
Ludvk Blosius krav slova Jee Krista,
kter ekl svat Gertrud, kdy j astj
pijmn zrazovali: Jesti radost mou, bti
se syny lidskmi; proto jsem pro n nejsv
tj Svtost oltn ustanovil; ale radost
mou ru, kdo dum brn, aby M pij
maly. P. Avila z t piny tvrd, e jest
to zleitost blovou, astjmu pijmn
nejsvtj Svtosti se protiviti; nebo bel
Svtosti tto nenvid pro onu milost posi
lujc, kter se skrze ni duim dostv, aby
v ivot dokonalm pokraovati mohly.
7.
Pikrome k podrobnmu pojednn
Jest to dle uen audlskho uitele jisto, e
ast, ano denn pijmn jest samo o sob
nco velmi spasitelnho; nen ono vak p ro
v e c k y pijmatele bez rozdlu stejnou m

 187

rou spasiteln, teba se prv v stavu ne

milosti nenachzeli; spasitelnm jest toliko pro
ty, kdo v patinm stavu ducha ij, a k sva
tmu pijmn nleit se pipravuj. Proto
svat Augustin k dennmu pijmn nejsv
tj Svtosti sice povzbuzuje, avak tak
s vnost napomn, bychom tak ili, bychom
nejsvtj Svtost denn pijmati smli. eholnicm, kter se vednch hch vdom
dopoutj, na p. e vdom nepravdu mluv,
se fint, odpor aneb smyslnou nklonnost
k jist osob v sob udruj, aneb podobn
se proviuj, a a dobe vd, e chyby ta
kov jim na cest k dokonalosti pekej,
pece se jich zbaviti nehled, m bti na
nejv jednou v tmdnu dovoleno k svatmu
pijmn pistoupiti, aby sly nabyly, by
aspo do hch smrtelnch neupadly. Ano,
j bych astjho pijmn nechtl dovoliti
eholnci, kter setrvati chce v chyb, se
snahou po dokonalosti se nesrovnvajc,
tebas chyba ta nebyla prv zjevnm h
chem vednm, zvlt kdybych nedostatek
pokory a poslunosti pozoroval. Nem-li ale
eholnice dn pchylnosti aneb nklon
nosti, kter by vednm hchem byla, sna-li
se na to, aby se dobrovolnch vednch h
ch vysthala, kon-li vnitn modlitbu a
umrtvuje-li svch smysl i nklonnost: me
j zpovdnk dovoliti, aby ti-, tyry-, ano

188

i ptkrt v tmdnu k svatmu pijmn pi

stupovala. Yyinula-li se ale due v snaze
po dokonalosti ji k vymu stupni, ob
tuj e-1i denn vce hodin rozjmn, a pemohla-li ji mimo to z vt sti nezzen
dosti sv: me dle uen svatho Frantika
Saleskho kad den pijmati; nebo v tom
dle vroku svatho Prospera, zle pi lidsk
kehkosti na ta dokonalost, kter nm zde
na svt dosci lze. Uvdm z uen andl
skho uitele jet to, e sm kadodenn
pijmati ten, kdo na sob pozoruje, e den
nm pijmnm lska jeho k Bohu se vdy
rozncuje, ani by se v nm uctivost ped
nejsvtj Svtost umenovala. Proto m
se zpovdnk pi dovolovn astjho neb
mn astho pijmn diti dle duchovnho
pokroku, jeho na svch dtkch zpovdnch
pozoruje. Pravidlo toto stanov tak pape
Innocenc XI. v dekretu, o kterm jsem se
prv zmnil, slovy: Jest vc zpovdnk
ustanovovati, jak asto jejich dtky zpovdn
k svatmu pijmn pistupovati smj; nebo
oni maj dle istoty svdom a dle ovoce,
jak se na nich po astjm pijmn obje
vuje, naizovati, co pro duevn blaho svch
dtek zpovdnch za nejspasitelnj uznvaj.
8.
Ostatn jak asto klternice pijm
me, zda-li asto i zdka, o tom neslu
rozhodovati j sam, ale to ustanovuje jej

 189

vdce duchovn; na n pak jest, aby se dohe

pipravovala, by j zpovdnk astjho pi
jmn dovoliti mohl. Pprava k astjmu
pijmn potebn, jest dvoj: vzdlen a
bli. Prvn zle v ivot duchovnm, od
tvor odlouenm. Svat Augustin prav ve
svm vkladu almu 131.: Kdyby njak
velice vzcn host do domu tvho pijti ml,
a ty bys vdl, e ten neb onen pedmt
v pbytku tvm by se mu nelbil, zajist e
bys ho ped pchodem jeho odstranil. Po
dobn m tak, chce-li u sebe Jee Krista
pohostiti, ze srdce svho vypuditi vecku p
chylnost k vcem pozemskm, o kter v,
e se Pnu nelb. Kdo tedy astji pijmati
chce, mus srdce od tvor osvoboditi. Proto
pravil Pn svat Gertrud: Nedm si ji
nho, kdy se bl, abys M pijala, ne
abys sam sebe przdnou byla. Co se te
bli ppravy, ta m zleeti v tom, aby jsi
se od pedveera svatho pijmn vzbuzo
vnm lsky a touhy pipravovala. Z jitra
pi procitnut pamatuj na to, e toho dne
Jee Krista pijme, a bez mekn zvi
svho enicha skrze povzdechy lsky, aby
k tob piel. Bezprostedn ped pij
mnm, teba e jsi ji rozjmn vykonala,
obnov v sob vru skrze povzdechy pokory
a touhy pln.
9. Pi vzbuzovn vry uvauj: kdo jest

 190

Ten, koho pijati m. Kdyby ti vra ned

vala jistoty, kdo tvm hostem jest: jak bys
mohla mti za mon, e Bh sm stti se
chce pokrmem tvora svho? Crkev svat
podv nm ale na tak mnohch snmch,
zvlt ale na snmu Tridentskm neklamn
svdectv, e v hostii posvcen Spasitel n
Je Kristus skuten, pravdiv a iv
ptomen jest! Kdy svatmu Ludvku, krli
francouzkmu, sdleno bylo, e se mezi m
svatou, kterou prv knz slouil, pi po
zdvihovn Je Kristus v hostii v podob
dtka zjevil, odpovdl tato dojemn slova:
Vra mi podv vt jistoty, neli mj zrak;
kdo viti nechce, a tam jde, aby ten z
zrak spatil; sm z pokory se zdrel po
hledu na nebesk dtko. Pokoru vzbuzuj
uvaovnm, kdo jsi ty, kter Pna a Boha
naeho v sta i srdce pijati chce. Pavel
Segneri prav, e ten, kdo k pijmn pi
stupuje, me naplnn bti jen nejhlubm
podivenm pi pomlen: Bh pichz ke
mn! Ach ke mn! Co by ekl uboh pasek, kdyby vidl, e krl v jeho slamn
chatri zstati mn ? Co ty tomu teprv kati
m, vidouc, e krl nebes pi svatm pi
jmn v srdci tvm pebvati bude? Volej
v nejhlubm pokoen: Pane, nejsem
hodna, abys veel pod stechu mou! Vzbu
srdenou ltost nad svmi hchy, jako i na

 191

dji a dvru, e t nejdobrotivj Spasitel

pi svm pchodu milost svou napln.
Konen m se vzbuditi dost ili touha po
nejsvtj Svtosti. Kdo nebeskho chleba
povati chce, m mti na nj hlad, t. j. ve
likou touhu po nm. Dle mry touhy d
se tak mra milosti pro pijmatele. Svat
Frantiek Salesk si toho d, aby ns je
din lska k Bohu pohdala, bychom Pna
Jee pijmali, kter jedin z lsky se nm
podv. Pn zjevil svat Mechtild: Koli
krtkoli pijm, potom se roztou, abys
tu nejvt lsku v sob mla, kter kdy
svat ke Mn poctili; nebo hled k tto
touze, budu si tv lsky viti tak, jako
kdyby byla takovou, jak sob d. Aby si
si tyto kony pamatovala, uvauj ped kadm
pijmnm: Kdo pichz? ke komu? pro?
Pichz k tob, bdn hnici, nesmrn Ve
lebnost Bosk aby od tebe byla milovna.
10.
Po svatm pijmn bav se s Pne
Jeem tak dlouho, jak me. P. Avila m
as po svatm pijmn za nejdrahocennj,
ponvad v tchto vzcnch okamicch velik
poklady milosti zskati lze. Tak svat Maria
Magdalena de Pazzis tvrd: as tento jest
nejvzcnjm v naem ivot; jest dobou
nejphodnj, v kter s Bohem obcovati a
sebe na Jeho lsce rozncovati meme; jest
to as, kdy nepotebujeme ani uitele, ani

 192

nvodu, an Je Kristus sm ns pouuje,

jak Jej milovati mme.(( Svat Terezie prav
dle: Nenechvejme pece tak dobrch p
leitost po svatm pijmn bez uitku minouti, kdy u Boha tak mnoho zskati m
eme; nebo On pohotn mlem neoplat,
kdy dobrho pijet u ns nalezne! Aneb:
Po svatm pijmn dl Je Kristus v dui,
jako sed na trnu milosti, s kterho k dui
mluv, jako ondy k slepmu od narozen:
Co chce, abych ti uinil? (Mark. 10, 16.)
dej, eho ti teba; nebo jsem piel tvch
proseb vyslyet. Mnoz na slovo bran
bohoslovci, jako Kajetan, Suarez, Gonet, Va
lenda, Lugo a jin tvrd, e v tch oka
micch, dokud svtostn spsoby v pijmateli
trvaj, on tm hojnjho ovoce a rozmnoeni
Bosk lsky nabv, m vce o to usiluje,
aby se s Jeem Kristem spojil, a zbon
city vzbudil; nebo nebesk tento pokrm p
sob sm sebou v dui to sam, co pozemsk
pokrm psob v tle: e ho toti tm vce
iv a sl, m trvaleji v nm psob. Mnoh
eholnice pijmaj asto, ale s nepatrnm
uitkem, proto e se po svatm pijmn
s malou vroucnost a sebranosti k Jei
Kristu obracej. Zachzm s lidmi tak, jako
oni se Mnou, pravil jednou Pn svat Mar
kt z Kortony. Nevol-] i t tedy po svatm
pijmn poslunost aneb povinnost lsky

 193

k jinmu zamstnn dve, sna se aspo

pl hodiny s Jeem Kristem se baviti.
Pravm: aspo ; nebo by vlastn zbava
takov trvati mla hodinu. Pi n Pnu Jei
se kla, Ho pozdravuj, Jemu dky i; vzbuzuj
lsku a ltost. Jemu samu sebe i poteby sv
obtuj; nejvce ale konej vrouc prosby za
potebn sob milosti, zvlt za vytrvalost
a Jeho svatou lsku. V tom zle onen v
hodn obchod, kter dle nvodu svat Terezie
pi svatm pijmn s Bohem uiniti mme.
Jsi-li vyprahlou a roztritou, pomoz si tenm
tchto vlev a modliteb z duchovn knihy.
Ostatn as dne hled ztrviti v sebrn a
spojen s Bohem. Svat Alois inval dky
za svat pijmn po ti dny. M-li povolen,
astji pijmati, nem ono tvho sebrn
umenovati; naopak m tm sehranj bti
ve spojen s Bohem, m astji Pna pi
jm.
11.
Co vak mm ci o tch klte
nicch, kter nemajce dnch zevnjch
pekek, snadno asto pijmati by mohly,
ano i na spolusestrch svch dobr pklad
k tomu vid: kdy pece z niemnch pin
svatho pijmn zanedbvaj? Vizme, zda-li
ospravedlnn jejich odvodnno jest nebo
nen. Jedna prav; N e p i j m m a s t o,
p r o t o e se mm za n e h o d n o u . Sestro
mill kdyby nehodnost tv dostatenou p

 194

inou byla, nesmla bys dsledn pijmati

nikdy; nebo u svat Ambro, e kdo nen
hoden kadho dne pijmati, nebv jet
ani po roce svatho pijmn hoden. Kdo
tedy me bti kdy svatho pijmn hoden?
Jen Je Kristus, jakoto prav Bh a prav
lovk me hodn pijmati, ponvad jedin
Bh Boha hodn pijmati me. Prav,
e se ct svatho pijmn bti nehodnou;
vz ale, e m dle s pjjmnm otl, tm
nehodnj se stv! m dle se svatho
pijmn vzdalovati bude, tm vt a et
nj budou chyby tvoje, ponvad postrdati
bude on duchovn pomoci, kter by ti
pijmn bylo poskytovalo. Jedna svat e
holnice z du Dominiknskho kala; Prv
proto, e jsem tak nehodnou, chtla bych
radji tikrt denn pijmati; nebo m a
stji bych mohla pijmati, tm spe mohla
bych doufati, e mn nehodnou budu. Kasian se te: Kdo z obou jest pokornj:
ten, kdo asto, aneb ten, kdo zdka pijm?
A odpovd: Pokornjm jest ten, kdo v
dom jsa si sv slabosti a toue po duchovn
pomoci, Jee Krista asto pohostiti sob
d. Takt andlsk uitel prav, e se
to Bohu sice lb, kdy se z pokorn bzn
svatho pijmn zdrujeme; vce ne tato
bze e se ale Bohu lb lska a dvra,
s kterou Ho due pijm.

 195

12. Jin prav: n e t r o u f m si p i

j m a t i , p r o t o e nev m, i j u - l i v mi
l o s t i Bo . Rci mi ale, na ek, abysi
zvdla, zda-li v stavu milosti jsi a pijmati
me? M ti snad ^indl s nebe njak zje
ven pinsti? Nedostauje ti vrok tvho
zpovdnka? Vrok sluhy a nmstka Boho
dv ti vt jistotu, ne kdyby vickni an
dl nebes njakho zjeven ti uiniti chtli.
Neb pi mimodnch zjevench me se
snadno dti oklamati; kdy ale zpovdnk
tvj na mst Bom k tob mluv, tu neteba
klamu se obvati. Kdy ti tedy zpovdnk
pijmn dovol, zapu zlho ducha, kter
t chce zkostlivost a nepravou bzn od
nho zdreti. Vz, e dn neposlunost
nen dui tak nebezpenou, jako z neposlu
nosti nepijmati, ponvad neposlunost tato
m koeny sv v nedostatku pokory, kterou
prozrazuje, kdy se m za moudej svho
zpovdnka.
13. Tet prav: n e t r o u f m si a
s t j i p i j m a t i , protoe vdy opt
do s t a r c h c h y b z p t k l e s m , a
dnho polepen na sob nepozoruji. Na to
dna jest odpovdi ji svrchu v s. 7. Ovem,
dopout-li se poznanch chyb s plnou roz
vahou a nejsi-li odhodlan, jim vhost dti:
pak arci nemohu ti ani j ani kdo jin a
diti, abysi astji pijmala. Nem-li ale

 196

ani nchylnosti k vednm hchm, ani ve

zvyku, s plnou rozvahou se jich dopoutti;
miluje-li naopak modlitbu, a sna li se na
to, abysi v dokonalosti prospvala: pravm,
poslechni svho zpovdnka, a pesta ho
obtovali! m slab jsi, tm vce pote
buje onoho lku, kter se ti v pijmn
podv, a o kterm svat Ambro tvrd, e
kdo v stlm nebezpe hchu ije, i tohoto
len stlou potebu m. Kolsavou ze ne
podpraj proto, aby opt rovn stla, ale
jen aby se nesesula. Prav, e dnho po
lepen nepozoruje. Kdy ale nejde k pi
jmn, jsi proto lep? Nikoliv, ale hor!
Kdo se chce uzdrav ti, prav Ludvk z Gra
nady, nesm se nejjistjho prostedku l
ivho vzdalovati. ji mylenka: dnes jsem
byla u svatho pijmn, aneb ztra pjdu
k stolu Pn, uin t opatrnj a pozor
nj, abysi se svch chyb vysthala. Krom
toho udluje Svtost tato sama sebou dui
vce svtla a sly. Jest to jednohlasnm ue
nm vech bohoslovc, e svat pijmn
vce milost udluje, ne vecky ostatn sv
tosti, protoe v nejsvtj Svtosti Je
Kristus, vlastn Pn a rozdavatel milost ob
saen jest. Vlastnorun dar knete jest
vdy mnohem znamenitj onoho, kter skrze
ruce jinch udl.
14 tvrt prav: c t m se r o z t r i

 197

t ou, c h l a d n o u a n e p o b o n o u . Ti se,
jakouto m nbonost? Mysl-li snad, e
nbonost jest ona citeln horlivost, jsi na
omylu; nebo t nen teba; nbonm jest,
kdo m vli odhodlanou, e to initi bude,
o em v, e se Bohu lb; to jest prav
nbonost. I kdy poznv, e se ti takov
odhodlan vle posud nedostv, pijmej
pece, abysi moc tto Svtosti ken od
hodlanosti doshla; sic se ti povede, jak
Gerson prav: Kdo se pijmn zdruje
proto, e v sob takov nbonosti nect,
jak si peje, podob se lovku zimou se
tesoucmu, kter se ale ohni pibliti ne
chce, protoe v sob tepla nect! Mimo
to tvrd svat Vavinec Justiniani, e Svtost
tato asto v ns inkuje, ani bychom si
toho hned v tom okamiku vdomi byli.
Proto rad sv. Bonaventura, abychom se
o svat pijmn neolupovali, i kdy se c
tme bez ohn a nbonosti; tu pistupovati
mme k stolu Pn, dvujce v milosrden
stv Bo; nebo m slabmi jsme, tm spe
mme o lkae dbti. Nedej se tak msti
klamnou domnnkou, e nbonj bude,
kdy ideji pijmati bude; nebo kdo zdka
pokrmu pov, mv sice vt dost jdla,
nenabv ale tolik sly ivotn. Podobn se
ti povede, kdy zdka bude pijmati. Bude
snad o nco vt nbonost ctiti; ale pro

 198

dui zsk mnohem mn, protoe j bude

schzeti potrava, kter ji m sliti k tomu,
aby se chyb svch zbavila. Neohlej se tedy
na vt nebo men citelnou zbonost, nbr
sna se jedin na to, aby jsi se odebrala
k svatmu pijmn vdy s tm myslem,
e se chce skrze n s Bohem vdy vce
spojiti; a bud ubezpeena, e jest-li s tmto
myslem k stolu Pn bude pistupovati,
vdy hojnho ovoce ze svatho pijmn
nabude.
15.
Pt k : n e c h o d m n k d
k svatmu pijm n proto, abych
n e p o h o r i l a j i n c h , k t e r m p r
v e m k r a j , e p e s sv n e d o k o n a
l o s t i a s t j i p i j m m . Odpovdm:
kolikrtkoli pistupuje k svatmu pijmn
na radu svho duchovnho vdce a s tm
dobrm myslem, abysi v lsce Bo pro
spla, aneb aspo svch chyb se tm spe
zbavila, dobe in; a proto nech ostatnch
mluviti, co chtj. Odvolvm se optn
k slovm P. Avily, e protivnci astjho
pijmn msto blovo zastupuj. Jak me
jen na takov dbti? Posly, co prav svat
Frantiek Salesk: Bude-li se t kdo tzati, pro astji pijm, odpovz: astj
svat pijmn jest pro dva druhy lid potebno: pro dokonal, aby se v dokonalosti
udreli, a pro nedokonal, aby se dokon-

199

lmi stali; pro siln, aby neseslbli, a pro

slab, aby se posilnili; pro nemocn, aby
ozdravili, a pro zdrav, aby neonemocnli.
A proto, e sama jsem nedokonalou, slabou
a kehkou, musm astji pijmati. Pijmej
tedy, mil Filotheo! rad-li ti to tvj zpo
vdnk, asto, kon svtec sv nauen;
pijmej tak asto, jak jen me, a v
mi, e tebe povn tto Svtosti, kter
jest souhrnem vj istoty, vdy istj uin.
Svat Frantice msk namtal jednou bel,
prv kdy pijmati chtla: Jak, ty jsouc
pln vednch hch, opovauje se nepo
skvrnnho Bernka pijati ? Avak svtice
jej zapudila, dobe poznvajc, e ji chce
jen od svatho pijmn odvrtiti. Nato zje
vila se j blahoslaven Panna Maria, pochv
lila jej jednn a pravila, e chyby nae ne
maj ns od svatho pijmn zdrovati, ale
spe ns k nmu pobdati, protoe v tto
Svtosti meme nalzti ulehen bd svch.
Proto tak u msk katechismus, e se
nm skrze svat pijmn vedn provinn
odpoutj; a podobn svat Tom, ve
obecn mnn bohoslovc vyjduje, prav,
e due bv skrze svat pijmn povzbu
zena k lsce Bo, kter v ns umouje viny,
z hch vvednch pochzejc.
16.
est prav: n e m m d o s t i asu
a b y c h se k B v a t mu p i j m n p a

 200

t i n p i p r a v i l a . Odpovdm: Ztrc-li
as pi nepotebn prci neb zbytenm ho
voru: potom ovem jest omluva tv niemn;
jest-li ale kenho asu nem proto, e
tvj ad aneb prce, kter z poslunosti
konati mus, asu ti nenechvaj, vz, e
jest-li vecky prce kon s pravm myslem,
abysi se Bohu zalbila, vechny za ppravu
k svatmu pijmn ti slouiti mohou. Sv.
Maria Magdalena de Pazzis byla prv peenm
chleba zamstnna, kdy uslyela znamen
na zvonec, e k svatmu pijmn jti m;
z toho byla v mysli vytrena, a tak s tstem
v rukou la k stolu Pn. Tat svtice napomnvala tak sv novicky: Obtujte Bohu
vecky sv prce jakoto ppravu; konejte
je vesms s tm myslem, abyste se Bohu
zalbily, a potom pijmejte. Nemus tedy
proto svatho pijmn zanedbati, kdy n
jak prce pro klter, neb sluba pi ne
mocnch nebo jin neodkladn skutek lsky
dostatenho asu k pprav ti nedopv.
Jen k tomu hle, abysi se veho zbytenho
mluven a prodlvn vysthala; a v-li ji
naped, e ptho rna mnoho asu na p
pravu mti nebude: hle se ji v pedveer
skrze duchovn ten a vzbuzovn pime
nch cit vemon pipraviti; aneb si pi
vsta, abysi jet rno nco asu na p
pravu zskala.

 201

17.
Sedm konen prav: z p o v d n
n e d o v o l u j e mi r d a s t j i p i j m a t i .
Ovem, kdy ti zpovdnk tvj astji pi
jmati nedovoluje, mus poslechnouti. Tu
nahrauj pijmn skuten astjm pi
jmnm duchovnm a rci Pnu Jei: Pane,
pijala bych T astji; ale poslunost mi
toho nedovoluje. A Pn se zalbenm pijme
touhu a poslunost tvou. Kdy ti ale zpo
vdnk astji pijmati nedovoluje, pro ho
za dovolen nepros? Prosba nen proti do
konal poslunosti, nbr naopak ona j na
pomh; nebo se mohou zpovdnci dle
dosti svch dtek zpovdnch diti a po
tom s prospchem ustanovovati, zda-li n
kdo astji, jin ideji k svatmu pij
mn pistupovati m. Jak ji praveno bylo,
mus ten, komu tento nebesk pokrm veli
kho uitku pinsti m, po nm lanti;
dum lhostejnm svat pijmn jen mlo
prospv. Nechce-li ale o svat pijmn
prositi, prozrazuje nepatrnou touhu po nm,
a proto se vid zpovdnk nucena, aby ti
astji pijmati nedovolil. Pro tak nein,
jako svat Kateina ze Sieny, kter svho
zpovdnka, kdy j svatho pijmn odpral,
pnliv prosila: Ote, dejte dui m po
krm jej, dejte dui m pokrm jejl Kdybys
i ty takov svat hlad s pokornm se pod
robenm na jevo dvala, dojista e by tvj

 202

zpovdnk jine s tebou zachzel; protoe

ale tvou chladnost a lhostejnost vid, s ja
kou jeho odprn snadno se podrobuje,
jedn zcela moude, e t od astjho pi
jmni zdruje.
18. jak velik a trval pokrok v lsce
Bo in, jak ze zkuenosti vm, due ty,
kter s upmnou touhou a s dovolenm svho
zpovdnka asto pijmaj! jak zzran
pitahuje jich Pn k sv svat lsce, teba
by jim toho vdy znti nedval a tebas jich
ve tmch a bez tchy i bez citeln nbo
nosti nechval, aby jich ve vt pokoe a
oddanosti udrel! Vak prv v astm pi
jmn poskytuje Pn dum tchy przdnm
nejspe pomoci, tvrd svat Terezie. Nech
jin tvrd, co chtj, tolik jest jisto, e z pra
vidla ony kltery jsou v zachovvn ehole
nejbedlivjmi, v kterch se asto pijm;
a e v kltech ony eholnice jsou nejhorlivjmi a nejvzornjmi, kter tak ij,
e asto k svatmu pijmn pistupovati
mohou 1
19. Ach Boe, k emu tedy tak mnoho
lichch vmluv! Nech jen eholnice, kter
zdka pijm, pov pravdu a se pizn, e
jen proto zdka k svatmu pijmn pi
stupuje, protoe se zmuiti nechce, aby se
ji jednou nadobro od pchylnosti k tvorm,
a od rozmazlen BamolBky odtrhla. Ona

 903

dobe v, e se astj pijmn a lska

k hovorn, zvltn ptelstvka, marnivost,
ctidost, mlsota a podobn poklesky s sebou
nesrovnvaj; a to jest ta prav pina, pro
astji pijmati nechce. Ona se boj vitek,
kter j Je Kristus pro nepodn ivot
jej in, kolikrtkoli Ho ve Svtosti pijm.
Krtce: ona proto zdka pijm, e chce
v stlm odporu s ehol a se svm slibem
ti. Co tomu k, mil sestro, pat t
mezi takov? Jest-li tomu tak, pak plat
i o tob, e neije tak, abysi mohla Jee
Krista asto pijmati, ponvad Jej tak mlo
miluje, a po Jeho lsce tak mlo tou.
Mj se ale dobe na pozoru, aby t tato
tvrdojn vlanost, kter bysi pi dobr
vli snadno odolala, nepivedla jednou k hlu
bokmu smrtelnmu pdu! Nue, vzchop se
ze svho bdnho postaven, daruj Bohu
zbytek svho ivota, kter snad ji jen na
krtko potrv; pracuj silovn na svm po
lepen, a pipravuj se horliv k astjmu
pijmn nejsvtj Svtosti! Doshne-li
k tomu dovolen svho zpovdnka, pijmej
bez rozmlen se, a nech jin mluviti, co
chtj. Neboj se, e pro astj pijmn
na se bere zodpovdnost pro hodinu smrti.
Pravm tob a ubezpeuji tebe, e v hodin
smrti nebude muset eleti dnho pijmn,
kter jsi po dobr pprav a se schvlenm

204

svho duchovnho vdce vykonala; zajist

ale e bude litovati tch, kter jsi vyko
nati mohla, ale z lhostejnosti zanedbala. Svat
Maria Magdalena de Pazzis vidla jednu ze
melou za to velmi trpti v oistci, e z ne
dbalosti jednou svat pijmn promekala.
Proto se svtice ta vdy tak velice rmoutila,
kdy nkter z jejch spolusester svatho
pijmn zanedbala, e a slzy prolvala.
Bud jist, e neme vykonati pobonost,
Jei Kristu milej, jako jest ta, kdy Ho
v nejsvtj Svtosti pijm. Pina toho
jest, e veker dokonalost due zle v do
konalm sjednocen s Bohem; e vak prv
svat pijmni s Bohem nejvce ns spojuje:
proto neme due Bohu nic pjemnjho
initi, ne kdy Ho hodn pijm. Svat
Maria Magdalena de Pazzis proto kvala:
Radji bych zemela, ne-li abych jedno
v posluenstv mi dovolen pijmn za
mekala. *)

O duchovnm pijmn.

20.
Duchovn pijmn zle dle ue
svatho Tome v horouc touze, Jee
Krista v nejsvtj Svtosti moci pijati.
*) Poznmka pekladatele. Nauen tato o a
stjm svatm pijmn plat toliko klterniem,
v odlouenosti ijcm. Pravidla o astjm pij
mn lid ve svt ijcch, vis v dodatku tto knihy.

 205

Snm tridentsk pijmn duchovn schva

luje a vem vcm velmi odporou. Bh
sm dal tak zbonm dum ji asto po
znati, jak velice se Mu lb, kdy Ho du
chovn pijmaj. Jednou zjevil se Bosk
Vykupitel seste Pavle Maresce, zakladatelce
kltera svat Kateiny ze Sieny v Neapoli,
a ukzal j dv vzcn ndoby, jednu zlatou
a druhou stbrnou, a ekl, e v t zlat
ukld jej pijmn svtostn, a v t stbrn
jej pijmn duchovn. Ctihodn Johann
z Ke ekl Pn, e j, kdykoli duchovn
pijm, skoro tak velik milosti udili, jako
kdy skuten pijm. Dle vypravuje knz
z du dominiknskho, Jan Nider, e jist
prost, bohabojn ijc mu mval v sob
velikou touhu po astjm pijmn, ale aby
se podivnem nezdl, s pijmnm duchov
nm se spokojoval; i inval to tak, e se
dve vyzpovdal, pak rozjmal, pi mi svat
k pijmn se pipravoval, a po pijmn
knze sta sv otvral tak, jako by Jee
Krista skuten pijmal. P. Nider o nm
vypravuje, e mval pi oteven st takov
pocit, jakoby byl ml svatou hostii skuten
na jazyku, a v srdci svm e ctil velikou
sladkost. Aby se pesvdil, zda-li skuten
svatou hostii na jazyku m, shl si jednou
prstem na jazyk a seznal, e na nm v pravd
hostie lp; i poil ji potom se zbonost

 206

Tak odmnil Bh touhu svho zbonho

sluhy.
21. P. Petr Faber z tovarystva Jeova
nazv duchovn pijmn dobrou ppravou,
aby pijmn svtostn s hojnjm ovocem
konno bylo. Proto svat tak asto duchovn
pijmali. Tak blahoslaven Angela z Ke,
z du svatho Dominika, kvala: Nemohla
bych iva bti, kdyby mi mj zpovdnk
nebyl duchovn pijmn odporuil. Ona mla
v obyeji, stokrt za noc a stokrt za den
duchovn pijmati. Te se: pro tak asto?
Nech odpov msto mne svat Augustin:
Due, kter jen Jee Krista miluje, po
chopuje toho pln a nediv se. Duchovn
pijmn meme snadno a asto kadho
dne vykonati; neteba bti lanm, neteba
knze, ani dlouhho asu; a meme kadho
dne, jak asto nm libo, toto svat pijmn
opakovati, mj Boe, vol proto blaho
slaven Johanna z Ke, jak krsn to
spsob pijmn! Nikdo m nevid, nikdo si
mne nevm; nepotebuji z toho svmu du
chovnmu vdci ty klsti, nemusm na
nikom zviseti, le jedin na Tob, kter
o samot dui moji iv a v srdci k n
mluv 1*
22. Hled i ty asto duchovn pijm ati:
pi rozjmn, pft nvtv nejsvtj Sv-

 207

tosti, a zvlt pi mi svat, kdy pijm

knz. Vzbu vru v ptomnost Kristovu
v nejsvtj Svtosti, lsku kNmu a ltost
nad hchy svmi, touhu po Nm, a pozvi
Ho, aby do tv due piel a zcela si ji
pivlastnil; na konec Mu dkuj, jako bys
Ho byla skuten pijala. Me ci: Mj
Jei! vm, e v tto Svtosti skuten
a pravdiv ptomen jsi. Miluji T z celho
srdce; a protoe T miluji, lituji, e jsem
T urazila. Zavtej do due m! Objmm
T, Lsko moje, a zcela se Ti vnuji; ne
dopus, abych se od Tebe kdy vce odlou
ila! Takovm zpsobem me duchovn
pijmati jak asto sama chce.

O navtvovni nejsvtj Svtosti.

23.
Pro due, kter Jee Krista milu
jest ast nvtva nejsvtj Svtosti pra
menem pevelikho poehnn. Crkev svat
svt svtek Boho Tla tak slavn, netoliko
aby svat pijmn nleit oslavila, ale
i proto, aby Boskho enicha svho dle
monosti poctila za to, e stle, dnem i noc,
v chrmch naich v tto Svtosti lsky pe
bv. Z lsky k nm, prav P. Nieremberg,
zanechal Pn sebe v spsob chleba na zemi,
hlavn aby mohl bti pokrmem du naich,
ale i proto, aby mohl na oltch chrm

 208

naich stle pi ns bti, a lsku svou nm

takto iv ped oi Btavti. Nen jazyka,
prav svat Petr z Alkantary, kter by do
vedl vypovdti tu velikou Jrku, jakou Pn
Je m k dum, v milosti Bo ijcm;
proto jim tento nn enich pi svm lou
en se se svtem zanechal nejsvtj Sv
tost na pamtku, aby Nah po odchodu Jeho
nezapomnaly. V tto Svtosti dl ale On
Sm, ponvad jim nechtl jinho zvazku
iv upomnky dti, le Sebe sama.
24. Tak tedy mil Spasitel nechtl ns
pi svm louen se se svtem oputnch
zanechati; a proto se na tom ustanovil, e
s nmi v nejsvtj Svtosti a do konce
svta setrv, abychom ji na zemi okoueti
mohli, jak sladk jest obcovn s Nm. To
hoto myslu Jeho mli poznati apotolov
a skrze n my vickni, kdy pravil: Aj!
J s vmi jsem po vecky dny a do sko
nn svta. (Mat 28, 20.) Svat Petr z Al
kantary prav: enich chtl nevst sv pi
tak velik vzdlenosti jej spolenka zane
chati, aby nezstala samotnou; a proto za
nechal j nejsvtj Svtost, v kter Sm
pebv, On, kter jest nejlepm spole
nkem, jeho nevst sv zanechati mohl.
25. Svat Terezie prav, e nen kadmu
dovoleno s krlem obcovati; na nejv mohou

 209

mu poddan prostednictvm jin osoby zle

itosti sv pednsti. Kdo ale s Tebou roz
mlouvati chce, Krli v slvy! tomu pro
stednka neteba; Tebe nalzme vdy k sly
en vech proseb ochotnho v nejsvtj
Svtosti oltn. Kad, kdo k Tob chce,
zde T vdy nalz a tv v tv s Tebou
mluviti me. Ne poddan toho docl, aby
k slyen u krle piputn byl, co ho to
stoj namhn! Mocnov udluj jen zdka
v roce slyen; Ty ale, Spasiteli n, ud
luje v nejsvtj Svtosti slyen kadmu
a vdy, kolikrtkoli jen sm chce! A aby
ns povzbudil, bychom se trnu Jeho s d
vrou pibliovali, zahalil se Bosk Krl
v podobu chleba, dokld tat svtice, a
ukryl takto svou Velebnost ped nmi, aby
ns bzn nenaplovala. Avak, Boe, jak
opovren mus Je Kristus v tto Svtosti
sneti od nevcch, kac a nekajcch
hnk, e s nmi pebvati chce! Tento
lape Jej nohama, jin zvatm Jej hz,
tet i do blta Jej vrh! On vecky tyto
urky pedvdal, a pece na oltch upro
sted ns dlti chtl, abychom o Jeho milo
stiplnou ptomnost oloupeni nebyli. Mnoho
poutnk kon dalek cesty, aby navtvili
v Loret svat domek, v kterm Je Kristus
jednou bydlel, aneb aby Mu poctu vzdali
v svat zemi na tch mstech, kde se na

 210

rodil, trpl a zemel. P. Jan Avila ale tvrd

vm prvem, e nezn svatyn, kter by
k lsce a zbonosti vce povzbuzovala, jako
chrm s velebnou Svtost, kter vce jest
ne msto narozen neb utrpen Pn, pon
vad v nm Je Kristus sm iv pravdiv
ptomen jest. Proto neznali svat vy bla
enosti nad prodlvn ped nejsvtj Sv
tost. Kdy se svat Frantiek Xaversk na
spse du za dne do unaven upracoval,
trvval noci, jak se v ivot jeho vypravuje,
ped nejsvtj Svtost; a kdy ho span
pemohlo, ulehl na stupnch olte, aby se
po krtkm odpoinku opt k svmu milmu
Pnu s prosbami obrtiti mohl. Takt i
nval svat Jan Frantiek Regis; kdy o mi
sich cel den v kzan a zpovdn strvil,
bylo mu oberstvenm, v noci prodlvati ped
Pnem Jeem v nejsvtj Svtosti; a nalezl-li chrm zaven, zstal u dve, aby
aspo z dli svho milovanho Spasitele uctil.
Kdy ctihodn P. Baltazar Alvarez v kltee
zamstnn byl, a do kostela jti nemohl,
obracel aspo sv oi v onu stranu, kde se
velebn Svtost pechovvala. Krtce: Svat
nachzeli v nejsvtj Svtosti svj rj na
zemi, jak to ekla svat Terezie jedn e
holnci, kter se zjevila: Ti, kdo jsou
v nebi a ti, kdo jsou na zemi, my vickni
mime jedno bti v istot a lsce, my v po

 211

vn j a vy v utrpen pro n i; to co inme

my v nebi, patce na Boha a povajce H o :
to sam mte initi vy na zemi, klance se
Jemu a povajce Ho v nejsvtj Svtosti.
A v pravd, zda-li mono, aby due, Pna
Jee milujc, na zemi vy blaenosti do
sci mohla, ne-li jest prodlvn u nohou
Jeho, kde Mu me svou lsku vyznvati,
sebe samu a ve co jejho jest, obtovati,
a svou touhu vyjdovati, s jakou si Na
tv v tv patiti d, aby Jej vce milo
vati mohla?
26.
eholnci mohou pede vemi ost
nmi lidmi tohoto rje astnmi bti; sice
jest Je Kristus v nejsvtj Svtosti pro
vecky ptomen; ale zvlt ptomen jest
v n pro osoby eholn, jakoto pro nevsty
sv, kter dnem i noc ve svch kltech
Jemu na blzku jsou, a se s Nm titi
mohou. Pi narozen Jee Krista opustili
svat Krlov dm i otinu, procestovali Pa
lestinu, aby se na novorozenho Krle do
ptali. Kde jest ten, kter se narodil, krl
idovsk? (Mat. 2, 2.) Tak musej tak lid
ve svt, aby Jee Krista nalezli, vychzeti
z domu, a v chrmch Ho hledati, kterto
sotva za dne, a^to jet asto jen z rna
oteveny bvaj. eholnice vak nepotebuje,
aby Pna Jee nala, pbytku r
tti, protoe s Nm ustavin

stechou pebv a Ho kdy chce nalzti me,

rno i veer, za dne i v noci. J jest jako
nevst dovoleno v palci bydleti. Jakm vy
znamennm to jest, kdo v knecm palci
hostem bti sm! A ty, sestro mil, pat
k tm astnm, ty jsi tak vyznamenan, e
zde na zemi s Jeem Kristem, Krlem nebes,
spolu bydleti me! Me Ho navtvovati,
s Nm ve dne i v noci mluviti, jak asto
chce; teba ti jen od sv komrky do kru
nkolik krok uiniti. Ctihodn matka Maria
z Jee, zakladatelka kltera v Toulouse,
vyznala, e Bohu za milost svho povoln
do ehole dkuje zvlt pro dva statky,
kterch v kltee nabyla, a sice: pedn,
e jsouc eholnci skrze slib poslunosti ma
jetkem Bom se stala; a za druh, e se j
toho tst dostalo, e me ustavin dlti
u Pna Jee v nejsvtj Svtosti. V jinch
chrmch pebv Je Kristus pro vecky
vc bez rozdlu; v tvm kltee jest ale
ptomen jedin pro tebe a pro tvou obec
eholn. O k bys toho pochopila, a pto
mnosti Pn k vt sv spse uvala! Dej
Boe, aby vickni eholnci, jako motlov
k plamenu, tak oni k enichu du svch
v nejsvtj Svtosti ve dne i v noci sp
chali, a aby tam srdce jejich, stle kolem
Nho plpolajce, jasnj zi vydvala, ne
jest svtlo od svc a lamp na olti!

 213

27. Bohuel, e prv nedostatek takov

lsky byl tou pinou, pro kterou si Pn
Je sv vrn sluebnici Markyt Marii
Alacoque stoval, a Srdce sv, plameny lsky
k dum lidskm zancen, j ukazuje pravil:
Viz toto Srdce, kter lidi tak velice milo
valo, a aby jim lsku svou na jevo dalo,
nieho neetilo, ano i samo sebe zmailo!
A h le! za to se mi v tto Svtosti lsky do
stv od vtiny lid jen nevdku a opovr
en; co M ale nejvce bol, jest to, e tato
nevdn srdce jsou Mi zasvcena! Pi slovch tch ml Pn na mysli ony eholnice,
kter si svho tst, e s Nm v jednom
dom bydl, jen mlo v, a proto tak jen
malho uitku z nho maj. Kdyby nejsv
tj Svtost jen jednou v roce, a jen jedin
den vystavena bti smla v kostele tvm:
dojista e by se vecky pedsthaly, aby J
co nejvce uctily, a ped N, co mono s nej
vt zbonost a lskou prodlvaly; kdy
ale Pn Je z pouh dobroty, a aby t asto
ped Sebou spatil, v chrm tvm pebv
stle: m Ho tam samotnho nechvati, a
tak zdka navtvovati?
28. Jestli jsi se v tto vci do dnenho
dne mlo horlivou osvdila, napomnm t,
bys oi sv otevela, abys neskonal dobro
nejsvtj Svtosti lpe poznala. Kdy hra
bnka de Feria, pochzejc z jednoho z nej

 214

lechetnjch rod panlskch, v dvactm

tvrtm roku vku svho ovdovla, stala se
v Montille klariskou, a obdrela jmno Anna
z Ke. I vyprosila si komrku, z kter bylo
na olt nejsvtj Svtosti vidti, a od t
doby zdrovala se tam vt st dne i noci.
K otzce: Co tolik hodin ped nejsvtj
Svtost in, odvtila: Mohla bych ped N
po celou vnost vytrvati. Co inm ped
Pnem Jeem v nejsvtj Svtosti? D
kuji, miluji, prosm. Z toho me seznati,
co i ty initi m, abysi se s hojnm poe
hnnm ped velebnou Svtost zdrovala.
Dkuj! Ach Boe, jakmi dky pltvaj
mnoh eholnice, aby oznaily vdnost svm
ptelm a pbuznm, e jich z daleka na
vtvit pili! Pro Pna Jee ale, kter
s nebe stoupil, ne pro krtkou nvtvu, ale
aby stle zde zstval, ani slova dk ne
maj ! Pede vm tedy, kdy nejsvtj Svtost
navtv, oiv v sob vru, poklo se Bo
skmu enichu v tto Svtosti, a pak vzdej
t velik Dobrot dky, e z lsky k tob
na olti pebv. Miluj! Kdy k sva
tmu Filipu Neri pinesl knz v posledn
jeho nemoci nejsvtj Svtost pro posilnn
na cestu k vnosti, zvolal svtec svatou
lskou zancen: Lsko m! Lsko m!
Tak pozdravuj i ty, pohlejc na kalich s ve
lebnou Svtost. Pova, e Pn Je v toto

 215

vzen jen z lsky k Tob uzaven jest!

Svat Kateina ze Sieny vidla Pna Jee
ve velebn Svtosti jako v ohniv peci; a
proto nemohla pochopiti, pro nejsou vecka
srdce lidsk tmto ohnm uchvcena! Chce-li
se tedy Pnu Jei zalbiti, vzbud! asto
v ptomnosti Jeho lsku, a optn se Mu
zcela obtuj! Pros! Blahoslaven Jindich
Suso tvrd, e Pn Je prosby toho, kdo
Ho v nejsvtj Svtosti navtvuje, rychleji
vysly a jemu hojnjch milost udl. Cti
hodn P. Alvarez vidl Pna Jee v nej
svtj Svtosti s rukama naplnnma mi
lostmi, kterch ale rozdati nemohl, proto e
Ho nikdo o n prositi nechtl. Prav, e
neme dlouho ped Pnem Je
em p r o d l v a t i , p o n v a d n e v , co
t a m i n i t i a m l u v i t i m. Ach, Boe,
pro tam nepros za milosti sob potebn?
Pros Jej za slu, abys pokuenm odolala, abys
on chyby odloila, do kter vdy opt zpt
upad, abys onu ve pemohla, kter t
zpoutala a zdruje, e majetkem Bom stti
se neme. Pros za Jeho svatou pomoc, abys
dovedla opovren a kad protivenstv trp
liv sneti; pros za rozmnoen Bosk
lsky v srdci svm a zvlt za stlou ode
vzdanost do Jeho svat vle. Trv-li v ne
pokoji, e jsi se njakho provinn dopustila,
posp ped nejsvtj Svtost, pros za od

 216

putn a nabude opt pokoje dui sv.

Jestli t nkdo uraz aneb pihod-li se ti
nco nemilho: jdi tam, obtuj utrpen sv
Bohu a pros Ho za milost, abysi ve s od
danost snsti mohla. 0 kdyby vecky ehol
nice tak inily, a obcovn se svm enichem
lpe ve svj prospch zuitkovati dovedly,
v pravd, e by vecky svatmi stti se mu
sely ! Hled alespo ty tmto zpsobem svatou
se stti!

Modlitba.
Klanm se Tob, mj Jei! v nejsv
tj Svtosti oltn. Ty jsi to sm, kter
jsi svj Bosk ivot jednou za m poloil,
a nyn z lsky ke mn ve svatostnku, jako
ve vzen lsky uzaven prodlv. Pes
vechny m hchy vyvolil jsi si m z tak
mnohch, kter Tebe mn urely ne j;
ty jsi mne pijal do domu svho, abys mne
zachrnil ped svtem a nebezpemi jeho,
a uinils mne zde stlou svou spolenic,
abych jednou i v rji jakoto nevsta a druka
Tv ve vn i tv v tv Tebe milovati
a povati mohla. Ty m tak zde na zemi
zve, abych Tv nejsvtj Tlo asto za
pokrm pijmala, abych mohla jednou k Tob
pijti, a Tvm dokonalm majetkem se stti.
Mj nejmilej Spasiteli, co mra jet ci?

 117

Vzdvm Ti dky a doufm, e Tob po

celou vnost v nebi dky vzdvati budu.
Slitovn Hospodinovo na vky optovati
budu, volm se svatou Terezi. Ano, mj
Jei, Lsko m, enichu mj, to doufm
skrze zsluhy Tv! Pro tu chvli ale vyzn
vm, e jsem astnj, e jsem z lsky
k Tob svt a to nemnoh, eho jsem v nm
snad uiti mohla, opustila, neli kdybych
se byla krlovnou celho svta stala. Lituji
toho, e jsem se Tob v dom Tvm tak
mnohokrte znelbila a zaslouila, abys mne
byl odtud zapudil. Mj Jei! odpus mi, a
pro milosrdenstv sv dovol, abych Ti j
uboh hnice uprosted tak mnohch do
brch sester, kter tak mnoho pro Tebe
uinily, slouiti smla. Nechci se vce od
nohou Tvch vzdliti, ale chci T asto na
vtvovati. Ptomnost Tv d mi sly, abych
se od kad lsky odtrhla, kter se k Tob
nevztahuje. Blzkost Tv m Upomn, jak
mnoho T mm milovati, a jak ve vech po
tebch musm u Tebe toit hledati. Chd
Ti vdy na blzku bti a Tebe asto v nej
svtj Svtosti pijmati, abych se nauila
Tebe vdy vce milovati, a s Tebou, nej
milej Spasiteli! vdy eji se spojovati.
Miluji T. Boe mj, v nejsvtj Svtosti
skryt! Ty z lsky ke mn dl stle na
olti; ale tak j chd z lsky k Tob,

 218

pokud mi mono bude, u Tebe vytrvati. Lska

ke mn uzavr Tebe v svatostnek; lska
k Tob uzavr m v kltee. Mj Jei,
m vecko, nech mne u Sebe vdycky, zde
doasn v kltee, tam vn v nebi! Maria,
Matko moje, pros Pna Jee za m, a vy
pros mi na nm velikou lsku k nejsvtj
Svtosti. Amen.

H la v a d.eva,ten,ctL.
Odobrm myslu.

1.
Dobr mysl zle v tom, e v
co inme, za tou pinou inme, abychom
se Bohu zalbili. To musme ale dobe v pa
mti chovati, e dobr neb patn mysl,
s kterm nco konme, psob, e skutek
n se stv ped Bohem bud! dobrm neb
zlm. Bosk Spasitel prav: Jestli oko tv
bude sprostn, vecko tlo tv bude svtl;
pakli oko tv bude nelechetu, vecko tlo
tv bude tmav (Mat. 6, 22). Okem tmto
rozumj svat Otcov mysl a tlem skutek,
kter konme. Dle toho chce ns tedy Je
Kristus pouiti, e kdy mysl n jest
sprostn, t. j. kdy jen zalben Boho vy
hledv, i skutek n v pravd dobrm jest,
a istotou z; e ale, kdy mysl n jest
pevrcen, t. j. kdy se za elem nedobrm
nese, i skutek tou mrou dobrm bti pe
stv. Svat sprostnost nezn jinho myslu,
le Bohu se zalbiti. Prav mysl jest tedy
du skutk naich, je je oivuje a dobrmi

330

in. U lid mv skutek tm vt ceny, m

vtho namhn stoj; u Boha ale jest cena
skutku tm vt, s m dokonalejm myslem
byl vykonn. Lid, prav Psmo svat, hled
jen na zevnjek skutku, Bh ale na srdce,
t. j. na vli, s jakou se kon: lovk vid
to, co zevnit jest; Hospodin pak hled
k srdci (I. Krl. 16, 7). Zdali jest krs
njho inu nad mueni ctv pro vru ? A pece
prav svat Pavel. Kdybych vydal tlo sv
k splen, lsky pak kdybych neml, nic mi
to neprospv. (I. Kor. 13, 3.) A svat
Augustin u, e muenka nein muenkem
muky a smrt, ale pina, pro kterou trp,
a mysl, s kterm trp.
2.
Krlovsk prorok proto prav: Z
paly tun obtovati budu Tob, (alm 65,
15.) obti i s kem (morkem). Mnoz pi
nej Bohu obti, ale bez ku, bez istho
myslu toti, aby se jedin jemu zalbili;
ale takovch obt Bh nepijm. Svat
Maria Magdalena de Pazzis tvrd, e Bh
odmuje nae skutky dle vhy istoty, t. j.
dle stupn naeho istho myslu, s jakm
se Jemu zalbiti chceme. A svat Augustin
pe: Nehle tak velice na to, co lovk
vykon, jako spe na to, co pi inu svm
obmlel; nebo jak svat Ambro prav
in tvj takov jest ceny jako mysl
tvj. V Psni alomounov (3, 6.) pje se

931

o nevst: Kter jest to, je vystupuje

pes pou jako proutek dmu z vonnho
koen myrrhy a kadidla a velikho prku
koenskho? Myrrhou rozum se mrtven,
kadidlem modlitba a prkem koenskm
naznaeny jsou vecky jin ctnosti. Nevsta
se ale pro sv ctnosti jen proto chvl, e
vecky dohromady tvo proutek dmu von
nho, kter pmo k Bohu vystupuje, t. j.
e vecky vten sam el maj zalben
Boskho enicha.
3.
Vysokou cenu, jakou ist my
u Boha m, ukazuj nm svat evangelist
ve dvou ppadech. Svat Luk vypravuje
o en krvotokem trpc, kter skrze dotknut
se roucha Jee Krista ozdravla. Kdo jest,
kdo se Mne dotekl? tzal se Spasitel. Svat
Augustin tvrd, e neml na mysli Pn ze
vnj dotknut svho roucha pi slovch tch,
ale vru a dobr mysl t, kter se Ho dotkla.
Velk zstup tla se na Pna; ale jen ne
mnoz pibliuj se Mu u ve, prav svtec.
A tak vykonvaj tak eholnci asto dle
zdn velik vci; e ale skutk svch ne
konaj s istm myslem, tla se sice na
Spasitele, ale nedostihuj Ho; ano vce Ho
obtuj neli potuj. Druh pklad vy
pravuje svat Marek o chud vdov u po
kladnice chrmov. Pn j vydv svdectv,
e vce dala, ne vickni ostatn; svat Cyprin

 222

tvrd, e Pn pi tom nehledl k zevnjmu

daru, nbr k dobrmu myslu jejmu; uva
ovali, ne mnoho-li, ale z mnoha-li dala,
prav svtec.
4. Nyn pistoupme k pouen, jak se
v dobrm myslu cviiti mme. Sv. Maria
Magdalena de Pazzis napomnvala svch
uenic: Pi duchovnch^cviench nehledejte
nikdy samch sebe. eholnice, kter pi
svm psoben sebe samu t. j. svou chvlu
aneb vlastn uspokojen hled, co zsk?
Tot, co zskal onen mu, o nm prorok
Agai (1, 6) vypravuje, e si svou mzdu do
pytle dravho ukldal! Nezsk nieho ale
vecko ztrc. Proto napomn Pn: Piln
se varujte, abyste spravedlnosti sv neinili
ped lidmi, abyste od nich vidni a chvleni
nebyli (Mat. 6, 1.); sic a ode Mne od
platy dati budete, eknu vm: Vzali jste
ji odplatu svou! Dostalo se vm chvly,
kterou jste hledali; co chcete jet i ode
Mne? Surius vypravuje ze ivota svatho Pachomia o mnichu, kter jednou msto jedn
rohoky, jako vickni ostatn uinili, dv
upletl, a aby pochvaly doel, ob ped svtce
postavil; svtec ale ekl mnichm: Hledte,
jak se uboh bratr n a do pozdn noci
namhal, aby celou svou prci blu vno
vati mohl!
5. Znmky ale, zda-li prce nae v pravd

 223

z Boha a pro Boha jest, jsou nsledujc.

Prvn jest, kdy pi nezdaen se dla nepo
kojnou se nestv, ale prv tak klidnou
zstv, jako kdybys myslu svho byla
doshla. Pokojnou zstane ovem jen tehdy,
kdy jsi dlo sv v pravd jen pro Boha po
ala; nebo jakmile pozn, e Bh tvho
dla nechtl, neme ani ty si ho dle
dati. Vdy v, e nebude t klsti z toho,
zda-li se ti dlo zdailo i nezdailo, nbr
jen z toho, zda-li jsi je s istm myslem
podnikla, abysi se Bohu zalbila. Druh znmka
jest, kdy se z dobrho skutku, kter jin
vykonali, prv tak t, jako bys ho byla
sama vykonala; nebo kdo m jedin est
Bo na zeteli, ten se mnoho nete, zda-li
on sm neb nkdo jin dobrm skutkem
Boha oslavil. Tet znmka jest, kdy ku
kadmu a adu aneb zamstnn bez vminky
stejn ochotnou jsi, a se vm se spokojuje,
co ti poslunost ukld, a v niem jinho ne
hled, le jedin abysi vli Bo naplnila.
tvrt znmka jest, kdy si za sv dobr
skutky ani uznn ani dk ned, a pi
pokrn aneb patnm s tebou zachzen
ten samy klid ducha zachovv, s jakm
jsi dlo sv poala, a se mylenkou t, e
jsi pece cle sob vytknutho doshla, ana
jsi se toti Bohu zalbiti snaila.
6. Sta ne-li se ale, e ani t jin chvl, e

224

marniv zalben na chvaloe se ti do srdce

pl, pemhej je zkostliv vzbuzovnm
protivnch cit! Nedopej mylenkm tako
vm sluchu, ale kej jako P. Jan Avilla:
Pichzte pli pozd; prci svou odevzdal
jsem ji Pnu Bohu! Ostatn nesm t bze,
aby si snad od jinch pozorovna a chvlena
nebyla, od dnch dobrch skutk zdrovati;
jen kdy m mysl, vecko pro Boha initi,
chvla lidsk ti neukod. Nezanedbej tedy
nikdy, ji pro dobr pklad jinm, z nepra
vho studu pravidla eholn zevrubn zacho
vvati, modlitby a rozjmn konati, samotu
milovati, sebe umrtvovati, laikm v tkch
pracch pomhati, a podobn zbon skutky
initi. Pnu se neprotiv, kdy jin nae
dobr skutky vid; nebo maj povzbuzeni
bti k nsledovn, aby Bohu est vzdali:
Tak sv svtlo vae ped lidmi, al vid
skutky vae dobr, a slav Otce vaeho, jen
jest v nebesch." (Mat. 6, 16.) Ale na tom
vecko zle, abychom sv dobr skutky
tak vdy s pravm myslem konali. Povstv-li v ns tedy marniv mylenka, za
pume ji slovy svatho Bernarda: Pro tebe
jsem (kzan) nepoal, pro tebe tak nepe
stanu; jen est Bo chci vyhledvati! Sv.
Frantiek Xaverius tvrd, e kdo si vdom
jest, e za 8v hchy pekla zaslouil, m
pi chvle lid pocit takov, jako kdyby se

225

mu nkdo posmval a jej tupil. A svat Te

rezie prav: Chceme-li se jedin Bohu za
lbiti, nabvme od Nho i sly, abychom
marnou ct pohrdli.
7.
Trojm sp sobem meme pi ctnos
nch skutcch dobr mysl mti. Dobr
mysl stupn nejniho jest ten, kdy pi
dobrm skutku asn statky na zeteli mme;
ku p. kdy udlujeme almuny, se postme
aneb mi sv. slouiti dvme proto, abychom
od nemoc, pomluvy aneb od jinho asnho
zla osvobozeni byli. mysl tento jest dobr,
pokud pi nm do vle Bo odevzdanmi
zstvme; jest vak mn dokonal, protoe
pedmt jeho nad vci pozemsk se nepo
vzn. Dobr mysl n jest stupn dru
hho a dokonalej, kdy nco konme proto,
abychom Bosk spravedlnosti zadost uinili
za tresty, kterch jsme si zaslouili hchy
svmi, aneb kdy si od Boha dme statk
duchovnch, jak o : ctnost, zsluh, vt slvy
v nebi. mysl tento jest prvho mnohem
dokonalej. Tet a nejdokonalej mysl
jest ten, kdy pi vech dobrch skutcch
jedin zalben Boha a plnn jeho svat vle
na zeteli mme. mysl tento jest tak
nejzslunj; nebo m mn pi dobrch
skutcch na sebe pamatujeme my, tm vce
na ns Bh pamatuje, a tm bohatch dar
udluje, jak svd Bvat Katein ze Sieny

226

slovy: Dcero mil! pamatuj na M, a nech

Mne pamatovati na tebe. Tak nevsta
v Psni alomounov (7, 10.) vol: J n
lem milmu svmu a ke mn jest nklon
nost jeho.
8.
O k by vickni mli ducha on
zbon eny, kterou pi kickm taen
svatho Ludvka do Palestiny vidl pr jist
dominikn, ana v jedn ruce mla pochode,
a v druh dbn a jemu ekla: dm si
touto vodou ohe pekla uhasiti a pochodn
touto nebe zapliti, aby vickni lid poali
Bohu slouiti ne vce z bzn ped peklem,
aneb v nadji na nebe, nbr jen z lsky
k Nmu a aby se Jemu zalbili. Takovou
lsku maj nebean, kte nieho jinho
nevyhledvaj, le zalben Boho, ponvad,
jak u svat Tom, vce se raduj z bla
enosti Bosk, ne-li ze sv vlastn. Toto
jest onm vejitm do radosti Pna svho, o nm
kadmu blaboslavenci pi vchzen do nebe
eeno bude: Vejdi do radosti Pna svho
(Mat. 25, 21). Dle toho jedn due doko
nale, u svat Bernard, kdy psob ne
proto, aby se sama Bohu zalbila, nbr
proto, e se Bohu lb, aby prv takto je
dnala. Za tou pinou tak svtec takto se
modlil: Pane, ui, abych Tebe jen pro
Tebe samho miloval! t. j. protoe se Tob
tak lb, a aby se stala vle Tv.

 227

9.
Svat Frantiek Salesk o pedmtu
tomto u: Nevsty, kter Jee Krista
miluj, nezachovvaj istoty, aby istmi byly,
ani se zdob, aby krsnmi byly, nbr vy
konvaj vecko jedin proto, aby se Bo
skmu enichu svmu zalbily. A dvra,
kterou v dobrotu svho enicha skldaj,
zbavuje je v zkostlivosti a starosti, e
snad dosti krsnmi nejsou; dvra ta tak
psob, e se spokojuj s ppravou klidnou
a upmnou, z dobrho srdce vychzejc.
Nsledujme Boskho Vykupitele, kter
prav: Ote, v ruce Tv poroum ducha
svho. Pak nm jen zbv, abychom umeli
smrt z lsky, a neili tedy vce my sami
v sob, nbr psobili, aby Je Kristus
il v ns, kajce: Tak se sta, Pane,
nebo tak se zalbilo Tob! A zajist e
lpe a jistji jednme, kdy mme mysl vli
Bo plniti, ne-li kdy chceme est Bo
rozmnoovati, protoe nm takto kadmu
klamu samolsky ujiti lze. Velmi asto inme
toti nco pod zminkou, e jest to pro est
Bo, a zatm plnme jen vlastn vli svou; hle
dme-li ale konati jedin vli Bo a to, co
se Bobu vce lb, nememe se mliti. Tak
vme, e nememe Bohu vt cti prokzati,
jako kdy vli Jeho plnme. Tak jednal n
Bosk Spasitel vdy; On inil ve proto,
aby naplnil vli svho vnho Otce, jak

 228

o tom sm asto svdectv vydv: Nehle

dm vle sv, ale vle Toho, kter M po
slal (Jan 5, 30). A: Co libho Jemu jest,
to J inm vdycky (Jan 8, 29). Proto
prvem o Pnu Jei kali: Dobe vecky
vci uinil (Mar. 7, 37). Meme-li takt
initi, a skrze skutky sv zalben u Otce
nebeskho si zskati: eho si vce dme?
Svat Jan Zlatost prav: Jsi-li uznn za
hodna, e me nco initi, co se Bobu
lb, po jak jin odmn se jet shn?
Zd se ti to, bdn stvoen, bti odmnou
skrovnou, e se me Bobu zalbiti?
10.
Bume jisti, e na ns Bh ne
dnch velikch vc, nbr toliko to, abychom
ty nepatrn prce, kter pro Nho inme,
s istm myslem konali. Tebas nemla
pokladnice tv nieho na rozdvky, prav
svat Augustin, to pece mohou nco po
skytnouti srdce a vle, t. j. ist mysl,
s kterm ve pro zalben u Boba konati
me. Slova Psn alomounovy: (8, 6.)
Polo m jako pee na srdce sv, jako
pee na rm sv, jsou od Boha pro vecky
eena. Kdo se Mn zalbiti chce, polo M
jako pee na srdce sv a na rm sv, t. j.
uiti, abych J byl jedinou pohnutkou jeho
pedsa vzet, a jedinm clem jeho skutk!
Ano, dui, kter pi vech skutcch svch
jen zalben Bo hled, nazv Bh sestrou

229

svou, nevstou svou, kter srdce Jeho lskou

zranila tak, e j neme nemilovati. Kanila
jsi srdce m, sestro m, choti m; ranila jsi
srdce m jednm o svch (Ps. Sal. 4, 9).
Toto jedno oko znamen ist mysl, kterm
se nevsta pi vech skutcch svch d, aby
vli Bo naplnila. Ona se modl, aby se
jedin Bohu lbila; ona pijm nejsvtj
Svtost pro Boha; ona poslouch sv ped
staven, jedin aby Boha poslunou byla,
Jeho v osob svch pedstavench spatuje,
a to dle slov svatho apotola koucho:
Slouce jakoto Pnu a ne Iidem (Efes.
6, 7). Tak kon vecky ostatn skutky, aby
Bohu est vzdala, jak napomn t apotol:
Buto tedy e jte nebo pijete, nebo co
koli jinho inte, vecko k slv Bo ite
(I. Kor. 10, 31). Ctihodn Beatrix z Vtlen
Pn, prvn duchovn dcera svat Terezie,
prav, e nen vci tak drahocenn, kterou
by tebas to nejmen, co pro Boha iume,
zaplaceno bti mohlo. Mla pravdu; nebo
vecky skutky, pro Boha vykonan, jsou
kony lsky Bo, jim odplata vn nle.
P. Kodriguez nazv proto ist mysl um
nm nebeskm, kter elezo ve zlato promniti dovede, ponvad skrze n vkony
nejni, jako jsou jdlo, span, pracovn,
zotavovn ve zlato svat lsky prom
nny bvaj. Svat Maria Magdalena de Pazzia

mla proto za jist, e kdo ve co kon,

s istm myslem kon, bez oistce pmo
do nebe vejde.
11.
Hle tedy, nevsto Pn! hned z r$
pi procitnut vecky prce toho dne k Bohu
obrtiti, a Jemu je ve spojen se skutky
naeho Spasitele na zemi obtovati; nebo
tak se Mu milejmi stanou. Hle tento
dobr mysl pi zatku kadho, aspo d
leitjho ponn obnoviti, jako pi mo
dlitb, pi svatm pijmn, pi slyen me
svat, pi prci, jdle a zotaven, a kej
u vnitru svm: Pane, nehledm zalben svho,
ale chci jen vli Tvou plniti. Zbon jeden
poustevnk, o nm P. Saint-Jure vypravuje,
ped kadou prac pozdvihoval o k nebi
a ponkud ustal. Byv tzn, pro tak in,
odpovdl: Mm, abych trefil, t. j. obracm
zrak svj k Bohu, k Nmu vecky m
skutky smovati maj 1 Tak dobe jest
i mezi prac dobi mysl obnovovati. Kdy
koli svat Maria Magdalena de Pazzis n
kterou novicku, prac zamstnanou spatila,
otzala se j: S jakm myslem to in,
sestro mil? Jest-li tato ihned neodpov
dla: pro Boha, byla pokrna. Jest-li ti
poslunost prce ukld, nestuj si, e msto
modlitby pracovati mus. Kdy P. Baltazar
Alvarez jednou prac jsa zahrnut, radji by
byl na modlitbch trval, uslyel od Pna

 231

tato slova: Neme-li nyn u Mne bti,

bud spokojen, e me pro Mne pracovati.
12.
Kdo to, co in, z lsky k Boh
in, toho,, asy budou vyplnny (Moudr.
4, 13). asy vyplnn jsou ty, kter jsme
zcela pro Boha proili; asy ale, kterch
jsme pro Boha neproili, jsou asy przdn;
proto tak prav almista o hncch, e
ani polovici dn svch neij: Mui krve
a lstiv nedojdou polovice dn svch (alm
54, 24). Jeden svat eholnk odpovdl
k otzce, jak dlouho ji v eholi jest, takto:
J uboh nosm sice ji pt a sedmdest
rok svat roucho eholn; pece ale nevm,
jak dlouho ji pravm eholnkem jsem, e
holnkem toti ne dle jmna, ale dle skutk;
nebo nemohu si svdectv vydati, e bych
byl jen jedin okamik pravm klternkem
bval. Dej Bh, aby co tento mu z po
kory ekl, nemusely do opravdy o sob ci
mnoh eholnice, kter snad ticet a vce
rok v kltee iji a pece jet dle ped
pis ehole vrn ti nepoaly! Jen ten den
jsi il, prav svat Eusebius z Emesy, kter
v lesku istoty z, t. j. jehoto skutky
jedin pro Boha vykonny byly. Skoumej
tedy, 6 sestro 1 skutky sv, kter z nich
opravdu istmi, t. j. v samolsky prostmi
a jedin z lsky k Bohu vykonanmi naz
vati me; a jest-li takch nenachz, hled

232

si je od tto doby zskati, aby si v hodin

smrti mohla uslyeti: Nue, sluebnice vrn,
e nad mlem byla jsi vrn, nad mnohm
t ustanovm (Mat. 25, 21).

Modlitba.
Jei! kdy pestanu Tob nevdnou
bti? Kdy zanu, nekonen Dobroto, od
svta tak mlo poznan a ctn, Tebe v pravd
milovati? elm toho, e j bdnice ji tak
dlouho k tm nevdnm nlem. Vak ne
chci tak umti. Pomoz mi, 6 Panel ui Ty
m majetkem svm, prv ne m smrt pe
kvap. Udl mi sv lsky, a to lsky vrouc,
kter by mi dala na vecky tvory zapome
nouti, a jen na Tebe mysleti; udl mi lsky
siln, abych vecko tk pekonala, kdy se
o to jedn, abych se Tob zalbila; udl mi
lsky vytrval, abych od Tebe nikdy vce
odlouena nebyla. Miluji T, 6 nejmilej
Spasiteli 1 a veho se nadji pro Tvou svatou
krev, kterou jsi i za mne vyliti ril. Vecko
doufm tak pro tv orodovn, Maria,
toit m, nadje m, Mti ml Amen.

H l a , v a , c iv a ,c ,t -

O modlitb.
1. 0 pedmtu tomto pojednal jsem vce
krt a podrobn v jinch spisech svch, jako
v Navtvovn nejsvtj Svtosti oltn,
v Pprav k smrti, a zvlt v knize, v
hradn o modlitb jednajc, pod nzvem:
Modlitba, velik lk. V prv sti knihy
tto mluvm o poteb modlitby pro ivot
vn; proto hodlm zde jen nejdleitj
vahy o pedmtu tomto sestaviti; promluvm
tedy: o) o poteb modlitby; b) o psoben
jejm u Boha, a o sle, s jakou nm milosti
na Bohu vymh; c) o spsobu, jak se mo
dliti mme.
2. Co se pedevm te poteby, e se
modliti mme, sluno vdti, e nm bez
pomocn milosti Bo nic dobrho vykonati
nelze; Pn ns vak ubezpeuje, e milosti
sv jen tm udl, kdo Jej za ni pros:
Proste, a bude vm dno (Mat. 7, 7).
Kdo tedy nepros, neobdr, prav svat Te
rezie. Modlitba jest tedy dosplm potebn,

 234

ne pouze proto, e jest pikzna, nbr

i proto, e jest prostedkem k naemu spa
sen nevyhnuteln potebnm. Psmo svat
prav: Poteb jest vdy se modliti (Luk.
18, 1). Modlete se, abyste neveli v poku
en (Mar. 14, 38). Proste, a vezmete
(Jan 16, 24). Slova: Jest poteb, modlete
se, proste jsou nm dle jednohlasnho uen
bohoslovc a andlskho uitele svatho To
me psnm zkonem, kter kad pod
tkm hchem zavzn jest plniti. Svat
Tom prav: K modlitb jest kad ji
proto zavzn, e si m kad zjednati statky
duchovn, kterch si ale zjednati neme ten,
kdo za n nepros. Zvlt ale povinen jest
lovk modliti se ve tech ppadech: pedn,
kdy vz v hchu smrtelnm; za druh,
kdy jest v nebezpeenstv smrti; a za tet,
kdy mus proti tkmu pokuen bojovati.
Dle obecnho mnn bohoslovc he tce
i ten, kdo se jeden, nebo nejv dva msce
vce nemodl. Svat otcov Basilius, Augustin,
Jan Zlatost, Klement z Alexandrie a jin
maj za to, e jest modlitba k vnmu spa
sen nevyhnuteln potebnou, a to znamen:
Bez modlitby jest nm naprosto nemono
v milosti Bo setrvati a spasen dojiti. To
vyjduje svat Jan Zlatost slovy: Ne
pomh-li modlitba, napyosto nelze ctnostn
ivot vsti. A Lessing tyrj: Jest to lnkem

 235

vry, e dosplm jest modlitba k vnmu

spasen nevyhnutelpj potebn; tak vysvt
z Psma svatho.

3.
Jet zetelnji vyjaduje to andlsk
uitel, an pe: Po ktu mus se lovk
ustavin modliti, aby do nebe piel; nebo
teba e se na ktu svatm hchy odpou
tj, zstvaj nm pece jet pokuen
k pekonn, k emu ale bez modlitby sly
nemme. Proto tak prav na jinm mst:
Kdo milost Bo byl ospravedlnn, m Boha
za dar vytrvalosti prositi, aby se toti a
do konce ivota svho hch uchrnil. Aby
chom piny toho poznali, musme poviti:
Pedn e bez zvltnho pispn Boho
v st^vu milosti dlouho setrvati nememe
ta k ,. abychom do hchu tkho neklesli,
protoe i neptel jest pli mnoho, kte
na ns ustavin dotraj, i my tak slabmi
jsme, e jim odolati nememe, jest-li nm
Bh mimo milosti, vem lidem spolen, mi
lost zvltn nepispv. To jest tak uen
vry prohlen na snmu tridentskm, kde
se prav: Kdo by ekl, e ospravedlnn
lovk bez zvltnho pispn Boho v na
byt spravedlnosti setrvati me, aneb e
s pispnm tm setrvati neme, budi ze
spoleenstv Crkve vyobcovn. Za druh
musme vdti, e Bh tohoto zvltnho
pispni, abychom v milosti' setrvati mohli,

 236

aspo obyejn jen tm propjuj*, kte Ho

za n pros. Svat Augustin prav: Jest
jisto, e Bh nkterch milost, jako zatek
vry, tak takovm udl, kte se k Nmu
nemodl; ale i to jest jisto, e jinch mi
lost, jako vytrvalost a do konce, jen tm
pipravuje, kte Ho za n pros.
4. Z toho, co jsem posud povdl, lze
poznati, jak velice jest modlitba potebn
tomu, kdo vn blaenosti dosci chce. Vickni
zavrenci proto byli zavreni, e se nemo
dlili; nebo kdyby se byli modlili, nebyli by
zahynuli. Vickni svat ale stali se svatmi
skrze modlitbu; kdyby se nebyli modlili, ne
byli by se svatmi a spasenmi stali. Svat
Jan Zlatost prav: Budme pesvdeni,
e zanedbvn modlitby dui usmrcuje,4 t. j.
ji o milost Bo olupuje. Otcov na pouti
radili se jednou o otzce, v em se kesan
nejspe cviiti mus, aby spasen doel;
i dorozumli se o tom, e to m bti ne
ustl optovn prosby Davidovy: Boe,
ku pomoci m vzezi: Hospodine, ku po
moci m posp 1 (alm 69, 2.) Nebo prodlv-li Bh se svm pispnm, klesme do
hch a ztrcme milosti Jeho; jest-li n
sledovati budeme otc na pouti, jist bu
deme spaseni; jest-li rady jejich dbti ne
budeme, zahyneme dojista.
5. Uvame za druh inky modlitby.

 237

Theodorei pravi: A modlitba jen jedna

jest (t. j. prostedek ku spasen jedin, me
pece vecko. Kdo pros, obdr od Boha
vecko. A tm, e sob prosbami vecko na
Bohu vymoci meme, chce On nm, dle
mho pesvden, dti na srozumnou, jak
ns neskonale miluje a jak velice si d,
by nm dobe initi mohl. Me-li pak nkdo
pteli svmu vt dkaz lsky dti, ne
kdy jemu ekne: dej, co chce, a j ti
dm? Prv tak mluv Bh ku kadmu
z ns: Proste, a bude vm dno (Luk.
11, 9). A dati meme vecko bez obmezen; nebo prav Pn: Cokoli budete chtti,
budete prositi, a stane se vm (Jan 15, 7).
Svat Jan Klimak nazv modlitbu tak mocnou
u Boha, e Mu nsil in, aby nm vech
milost udlil, za kter prosme: Zbon
modlitba Bohu nsil in. Vickni jsme
chud a nuzn jak David prav: J pak
chud a nuzn jsem (alm 39,18). Chceme-li
ale zbohatnouti, jest to v moci na: prosme
Boha za milosti, a budou nm dny; prosme
Jej za mnoh, a budou nm dny mnoh.
Proto chvaloe David: Poehnan bud
Bh, kter neodvrhl modlitby m od sebe
a milosrdenstv svho neodal ode mne
(alm 65, 20). Svat Augustin k slovm tm
dokld: Pozoruje-li, e modlitba od tebe
neodstupuje, bu jist, e ani milosrdenstv

 238

Bq od tebe daleko nen." A svat Jan

Zlatost prav: Dostvme, kdy se jet
modlme. Ano, od Boha samho mme pi
slbeni : A jet kdy oni mluviti budou, J
uslym. (Is. 65, 24).
6. Za tet uvame vlastnosti, kter mo
dlitba mti mus; a to jest pi modlitb to
nejdleitj. Musme se pedn modliti po
korn. Svat Jakub prav: Bh se pynm
protiv, ale pokornm dv milost svou
(Jak. 4,6). Bh protiv se modlitb pynch,
a osly ji; jejich pcha podob se siln zdi,
skrze kterou jejich modlitba k Bohu proni
knouti neme. Oproti tomu prav moudr
Sirach (35, 21): Modlitba kocho se oblaky
pronikne . . . . ani odstoup, dokud nepopat Nejvy. Modlitba pokorn due, kter
za nehodnu se m vyslyen, pronik skrze
nebesa a k trnu Bomu, a neodstoup, a
Bh na ni shldne a ji vysly. Dve tedy,
ne Boba za milosti prositi budeme, musme
se rozpomenouti na svou nehodnost a vro
lomnosti kter jsme se pes tak mnoh ped
sevzet a slibovn dopustili, ponvad jsme
vce na vlastn sly ne na pomoc od Boba
spolhali. Takto zmalomyslnme, ano sami
nad sebou zoufalmi se staneme; za to ale
s tm vt dvrou v milosrdenstv Bo
potebn milosti prositi budeme.
7. Za druh se musme modliti dvrn.

 239

dn nen zahanben, kter doufal v Pna

prav moudr Sirach (2, 11). Proto modleme
se 8 pevnou dvrou, nepochybujce o vy
slyen, jak svat Jakub (1, 6) napomn:
Zdej pak s dvrnost, nic nepochybuje;
nebo kdo pochybuje, podoben jest vlnm
moskm, je vtr ene a zmt. Proto ne
domnvej se lovk ten, e by co vzti ml
od Pna. Jest tedy teba, na milosrdenstv
Bo spolhati, a pevn za to mti, e skrze
modlitbu milost Bo jist obdrme; pak
se nm j tak skuten dostane, jak ns
Spasitel sm ujiuje: Vecko, zakoli mo
dlce se proste, vte, e vezmete, a stane
se vm (Mark. 11, 24). A svat Augustin
se te: Jak bychom se mohli obvati osly
en, kdy neklamn Pravda vyslyen sli
buje? A na jinm mst: Me-li Bh,
jen tak asto prositi nakazuje, proseb naich
nm odepti? Nikoli, odpovd svtec, nebo
svou vlastn p povd se zavzal, mod
litby nae vysly.
8.
J jsem vak pln hch, namt
zasluhuji trestu, nemilosti; a proto se obvm,
e nejsem hodna vyslyen. Andlsk uitel
ti odpovd: Tv modlitba dojde vyslyen
ne pro tv zsluhy, ale pro milosrdenstv
Bo. Proto ekl Je Kristus: Proste, a
bude vm dno . . . . ; nebo kad, kdo pros,
be (Luk. 11, 9), tedy kad, spravedliv

 240

jako hnk, jen kdy se modl. A aby nm

velikou bze pi modlitb odal, a i sli
buje nejdobrotivj Spasitel: Amen, amen
pravm vm : budete-li za prositi Otce ve
jmnu Mm, d vm! (Jan 16, 23.) Tim
chce ci: Vy hnci ovem toho nezaslu
hujete, aby vs Otec Mj vyslyel; ale ite,
co vm pravm: modlete se k Otci mmu ve
jmnu Mm, t. j. pro zsluhy M, a proste
za milosti: J slibuji vm, e Vm d, za
prositi budete. Jak krsn jsou tak slova
svatho Jakuba, kter pe: Jestlie pak
kdo z vs potebuje moudrosti, dej j od
Boha, kter dv vechnm hojn a ne
omlouv! (Jak 1, 5.) Kdo tedy za moudrost
t. j. za Boskou lsku pros, obdr od t
drho milosrdenstv Boho jet vce, ne
si d; a Bh nebude mu viny vytati, ale
vysly jej tak dobrotiv, jakoby se na ne
vdk jeho ani upamatovati nemohl.
9.
Za tet jest teba, abychom se mo
lili vytrvale. Svat Hilr nazv vytrvalost
v modlitb nejjistj zrukou vyslyen. N
kter chce Bh vyslyeti ji pi prvn mod
litb, jin pi druh a opt jin a pi te t;
e vak nevme, jak asto Bh od ns proen
bti chce, ne ns vysly, nesmme tedy
v obnovovn proseb za milosti Bo nikdy
ustvati. Co se tk zvlt milosti setrvn
a do konce, jest to dar, o kterm u snm

 241

Tridentsk, e si ho zaslouiti nememe;

ale svat Augustin pece napomn, abychom
ustavin za milost tuto prosili, tak abychom
si ji takka svou modlitbou zaslouili. Tak
svat Tom d, abychom v modlitb nikdy
neustvali, chceme-li spasen dojiti. To tak
smysl slov Spasitele naeho: Poteb jest
vdycky se modliti a neustvati" (Luk. 18, 1),
a napomnn svatho apotola: Modlete se
bez ustn" (Tess. 5, 17). Nesta tedy, pe
Belarmin, Boha jen nkdy za vytrvalost pro
siti, musme za ni kad den prositi, abychom
j mohli kadho dne dosci. Jestli za ni ne
prosme, upadme do hch a ztrcme ji.
10.
Svat eho tvrd, e nm Bh v
trvalost dti chce, e vak chce bti proen,
nucen, ano nam nalhnm takka pemo
en. To jest smysl draznch napomnn
Pn: Proste, a bude vm dno; hledejte
a naleznete; tlute a bude vm oteveno"
(Luk. 11, 9). Proste, hledejte, tlute, zvlt
v tkch pokuench, abyste neklesli. Ne
smme ustt modliti se, dokud jsme nezv
tzili. Optujme vdy: Mj Jei, milo
srdenstv! Pane, pispj mi! Nedopus,
abych se od Tebe odvrtil!" Krom toho
jest teba, Boha ustavin prositi za ducha
modlitby, t. j. za milost, abychom se mohli
bez ustn modliti; takovou milost slbil Bh
domu Davidovu: 1 vyleji na dm Davidv

 242

a na obyvatele Jerusalmsk ducha milosti

a proseb (Zach. 12, 10). Vimni si slov:
milosti a proseb; nebo modlitba a milost,
za kterou prosme, jsou vdy spolu spojeny.
Budeme-li tedy za milost Bo s vytrvalost
prositi, ujdeme klad belskch. V P
slovch stoj: Vak nadarmo vre se st
ped oima ptka (1, 17); nebo ptci odlet
a ujdou osidel. Tak ujde tak modlc se
pokuen; nebo na modlitb pozdvihuje se
k Bohu, kter jej ped padem chrn.
Uvame tedy, e dnmu hnku nepro
spje omluva, e neml sly k odporu; nebo
u snm Tridentsk: Bh nic nemonho
ned; kdy dv pikzan, chce, bychom
je plnili za pomoci milosti, vem lidem spo
len; d-li neho, k emu tato obecn
milost o sob nestauje, chce, abychom si
potebnho, vtho pispn na Nm vypro
ovali; a toho nm neodepe, kdy Ho pro
sme.
11.
Pn tedy dle svho pislben mo
lcho se vysly jist. Musme si ale dobe
pamatovati, e pislben toto neplat o stat
cch asnch, jako o tlesnm zdrav, o zskn
jmu, estuho postaven a pod.; nebo nm
Bh dar takovch asto dle sv spravedl
nosti odpr, ponvad vid, kterak by na
emu blahu duevnmu na ujmu byly. Co
pemocnmu prospv, v lpe lka ne ne

343

mocn, prav svat Augustin. Za asn

statky mme tedy Boha prositi toliko s ode
vzdanost a podmnkou, jest-li naemu v
nmu spasen napomhaj; bez takovto ode
vzdanosti ns Bh nevysly. Prosby za dary
duchovn toho omezovn nepotebuj; tch
mme sob vyproovati s bezvminenou,
pevnou dvrou, e ns Bh vysly. K tomu
povzbuzuje ns Bosk Spasitel sm, ka:
Jestli e tedy vy zl (t. j. pln samolsky)
jsouce, umte dobr dary rozdvati synm
svm: m vce Otec v nebesk, (kter
vs mnohem vce miluje, neli otec tlesn
dtky sv milovati me), d ducha dobrho
(t. j. ony milosti, kter duchu uiten jsou)
tm, kte ho pros? (Luk. 11, 13.)
13.
Boe, jak mnoz umj toliko
asn vci prositi! Jest ale dovoleno, te
se svat Teresie, pro tak niemn.vci mrhati
as modlitby, t. j. as, v kterm obcujeme
s Bohem ? Prosme Boha za ctnosti, za svtlo
a slu k plnn Jeho svat vle, za tichost,
trplivost v protivenstvch, za vytrvalost, za
Boskou lsku, tento dar, kter vechny
ostatn v sob zahrnuje, jak svat Frantiek
Salesk tvrd; prosme konen za milost,
bychom se vdy modliti a Bohu poroueti
mohli. Kter modlitby jet vysly, Pane,
jestli e tchto osly ? vol svat Augustin,
jak velice si Bh pro svou neskonalou

lsku d, aby ns svmi dary obohat ti

mohli Tak velice si toho d, e, tak tvrd
svat Maria Magdalena de Pazzis, kdy za
milosti prosme, my si Jej v jistm smyslu
k dkm zavazujeme, a k uznalosti Jej nu
tme, ponvad Mu takka cestu pipravu
jeme, aby prokazovnm nm dobrho dosti
sv ukojil Jest-li tedy na nkom chyba, jest
chyba na ns, protoe neprosme. Nezaslu
huje tedy trpnosti ten, kao chudm zstv,
ponvad jen proto chudm zstv, e Boha
za potebn milosti prositi nechce. Svat
Teresie asto si prvala, aby mohla na vy
sok hoe stti, a odtud vem lidem volati:
modlete se, modlete se, modlete sel
13.
Nechci o pedmtu tomto e d
rozpdati, protoe jsem, jak bylo eeno,
ji vcekrte a zvlt v knce Modlitba,
velik lk, (kter mnoho nestoj a v rukou
mnohch se nalz), obrn o nm pojednal;
proto nechci opakovnm tepi obtnm
bti. Ostatn nechtl bych o dnm jinm
pedmtu tak asto, ano bez pestn psti
a mluviti, jako o tomto tak dleitm pro
stedku ku spse, o modlitb, an poznvm,
kterak spisy starho i novho Zkona usta
vin optuj, e mme prositi, hledati a vo
lati, chceme-li milost dosci. Volej ke Mp
a vyslym t. (Jerem. 33, 3.) Vzvej M
a vytrhnu t (alm 49,15). Proste a bude

346

vm dno (Mat. 7, 7). Zakoli modlce se

proste, vte, e vezmete a stane se vm
(Mar. 11, 24). Cokoli budete chtti, budete
prositi a stane se vm (Jan 15, 7). Bu
dete-li za prositi ve jmnu Mm, to uinm
(Jan 14, 14), a podobn na tisci jinch
mst. Nevm, jak by byl ml Bh jet jasnji
projeviti svou dost, aby nm mohl svch
milost udleti, a potebu modlitby k dosa
en jich naznaiti. Tak svat Otcov ns
stle k modlitb napomnaj. Oproti tomu
musm si, mm-li pravdu ci, na kazatele,
zpovdnky a duchovn spisovatele stovati,
an pozoruji, kterak vesms o poteb mod
litby pli mlo pojednvaj. tme na p.
jen ta mnoh postn kzan; kde najdeme
kzan o modlitb? sotva se zde onde nalz
njak slovo o n. To jest pinou, pro tak
asto ve svch malch spisech o modlitb
pojednvm a! i tak v kznch vdy opt
opakuji: modlete se, modlete se, chcete-li
se svatmi a blaenmi stti. Ovem e k sva
tosti pat cvien se ve velik ctnosti,
v umrtvovn, pokoe, poslunosti, a pede
vm ve svat lsce; a krom modlitby mu
sme pro dosaen svatosti jet i jinch pro
stedk uvati, iako: rozjmn, astjho
pijmn, svatch pedsevzet; avak, kdo
se nemodl, pes vecka rozjmn, pejmn
a dobr pedsevzet ani umrtvenm, ani po

346

kornm, ani poslunm se nestane, lsky Boi

nenabude a pokuenm neodol; zkrtka: ne
uin nieho, co by opravdu dobrm bylo!
Proto napomn svat Pavel, kdy ctnosti,
kesanu potebn, vypoetl: Bute v mod
litb ustavin! (m. 12, 12.) Tim, vykld
andlsk uitel, dv nm na srozumnou,
e ctnost tchto jedin tehdy doshneme,
kdy ustavinou modlitbou za potebn k nim
milosti Boha prositi budeme.
14.
Nyn ku konci. Chce-li tedy svat
a spasenou se stti, porouej se ustavin
Jei Kristu, Jeho Bosk Matce, svatmu
andlu strci a svatm patronm. Srdcem
i sty kej vdy: Mj Boe, pomoz mi,
ochra m! Panno nejsvtj, pij mi ku
pomoci! Svat andli strn a moji svat
patronov, bute mmi pomocnky! Velik
sluebnk Bo a mission, Leonard z Portu
Mauritio, kter ped nkolika lety v m
jako svtec zemel, napomnal, abychom ani
jedinho okamiku nepromekali, v kterm
bychom srdcem i sty neekli: Mj Jei,
milosrdenstv! nebo modlitba tato, prav,
obsahuje v sob ltost a s n prosbu, by ns
Pn hchu chrnil. V znamenit sv knce
Prun kesansk kniha pro jeptiky vy
pravuje o jednom dobe mu znmm boha
bojnm mui, ktei slova tato za tvrt ho
diny tistakrt opakoval. Tot radm j tob;

 247

modli se slovy tmi, kolikrt koli si na n

vzpomene; pi procitnut, pi modlitb, po
svatm pijmn, pi prci, pi vyjit, pi
stole i v hovorn opakuj ustavin: Mj
Jei, milosrdenstv! Mj Jei, milosrden
stv! Mj Jei, milosrdenstv! Umi si, e
tm bude chtti kati: Zaslouila jsem, mj
Jei, peklo pro sv hchy; avak spol
hajc na Tv milosrdenstv, s jistotou oek
vm odputn a milost, abych Tebe usta
vin milovati mohla. Mj Jei, pomhej
m i! Nezapomnej tak vdy se poroueti
Bosk Matce, kter se nazv pokladnic
a rozdavatelkou Boskch milost; proe
ns vyzv svat Bernard: Hledejme milost,
ale hledejme ji skrze Marii; nebo eho Ona
d, toho doshne, a prosba jej nikdy osly
ena nezstane!

Modlitba,
kterou kadho dne s prospchem konati
me.
Vn Ote! Syn Tvj slbil nm dti
kadou milost, za kterou v Jeho jmnu pro
siti budeme. V pevn dve na zaslben
toto prosm Tebe ve jmnu a pro zsluhy
Jee Krista za nsledujc milosti pro sebe
a pro vecky lid i: Prosm za odputn vech

 248

svch hch, kterch z celho srdce a nade

vecko lituji, protoe jsem jimi Tebe, ne
skonenou Dobrotu urazila. Pevn jsem r
umnila, radji tisckrt umti, neli Tebe
jet jednou uraziti! Prosm Tebe, abys m
osvtiti ril, abych poznala nicotu vech
statk pozemskch, jako i neskonale vzcn
Dobro, jm jsi Ty! Prosm Tebe za svatou
lsku Tvou, kter by mne odtrhla od ka
dho tvora a zvlt od mne sam, tak abych
nic jinho nemilovala, le Tebe a Tvou nej
svtj vli. Ohe lsky sv zapal v srdci
mml Dej mi nezlomnou dvru v zsluhy
Jee Krista a v ochranu nejblahoslavenji
Panny Marie! Prosm za svatou vytrvalost
v milosti Tv! Ty zn, Pane! slabost
mou, a v, jak asto jsem T po tak mno
hch pislbench opt zradila: nebude-li mi
pispvati, ztratm vdy opt milost Tvou
ku kod sv! Mj Boe, nedopus, abych
se vce od Tebe odlouila! Pevn inm ped
sevzet, e v kad bd a v kadm poku
en vdy k Tob utkati se budu; vm, e
mi pichz ku pomoci, kdykoli se Tob od
poroum; obvm se ale, abych vlastn vinou
nezahynula, kdybych se k Tob utkati za
pomnala ; proto Tebe prosm pro lsku,
kterou v sob k Jei Kristu chov, vn
Ote! dej mi milost modlitby, abych bez
pestn volala: Boe, pij mi ku po

249

moci! Mj Jei,milosrdenstv! Maria, Mti

m, posp mi ku pomoci! Konen obracm
se k Tob, Maria, orodovnice m a na
dje m! Ty veho od Boha doshne, za
pros. Prosm t pro lsku, kterou k Jei
Kristu m, vypros mi svatou vytrvalost a
milost, abych se Tvmu Boskmu Synu a
Tob vdy porouela! Amen.

H la v a d.vacdti prvn.
O pobonosti k nej blaho slavenj
Pann Marii.

1.
jak mnoho sm doufati due, kter
orodovn tto velik Matky Bo dvuje!
Kdoby m nalezl, jsou slova, kter
Crkev svat na Marii o svtcch jejch obrac
najde ivot a obdr spasen od Hospo
dina. (Psl. 8, 35.) Kdo mne skrze upm
nou pobonost nalz, prav Maria, najde
ivot milosti na zemi, a vn spasen v rji.
Svat Anselm oslavuje Boskou Matku slovy:
Jako kad od Tebe odvrcen, od Tebe
povren nutn v zhubu upad: tak, nejblahoslavenj Panno! kad k Tob obr
cen a od Tebe nvidn nutn v slvu pi
chz. Svtec chce ci: jako nemono jest,
aby kdo spasen byl, kter Marie nect a od
n chrnn nen: tak nemono jest, aby kdo
zahynul, kter se Marii porou a na nj
ona s lskou pat. Podobn tvrd i svat
Antonn, e vickni, kter tato velik Kr
lovna chrn, nutn spaseni budou: Nutn

251

musej blaenosti a oslaven dojiti ti, ku

kterm Maria oi sv obrac a za kter oro
duje. Tak svat Bonaventura u, e ti,
kdo ochrany Panny Marie povaj, jet na
zemi ijce od svatch za soudruhy povao
vni jsou, a e kdo znamen sluebnka blaho
slaven Panny nos, do knihy ivota zapsn
jest. Dle toho jest pobonost k Marii Pann
znamenm vyvolen. Po nhledu andlskho
uitela svatho Tome nazv se Maria
hvzdou moskou proto, e jako vede n
monky do pstavu hvzda, tak vede ke
sany do rje Maria.
2.
Kdyby kdy prav ctitel Marie Pan
zahynouti mohl kdo pravm ctitelem
Panny Marie jest, vysvtlm pozdji za
hynul by jen proto, e by mu Maria pomoci
bud nemohla aneb nechtla. Vak nikoli 1
prav svat Bernard, ani moc, ani vfile j
neschz. A proto nemono jest, aby prav
a vytrval ctitel Marie Panny zatracen bti
mohl. Uvame tedy pedn, jak mocnou jest
Maria u Boha ku prospchu svch ctitel.
Crkev svat, aby v ns dvru k tto ve
lik orodovnici vzbudila, u ns k n vo
lati: Panno mocn, oroduj za ns! A pr
vem ; nebo mocnou uinil ji Bh vemohouc,
jak Maria sama ve svm chvalozpvu prav:
Velik vci uinil mi ten, jen mocn jest
(Luk. 3, 49). Proto napsal svat Theofil,

 252

biskup Alexandrinsk: Syn raduje se, e

od Matky proen bv, ponvad j vecko
dti chce, za Ho d, aby j tak oplatil
slubu, kterou mu prokzal, e lidsk tlo
ze svho Mu dala.(( Jednoho dne slyela
svat Brigita, jak Pn Je Marii Pann
ekl: Matko m, pros M za chce; Ty
v, e kad prosba Tv uMn jist vysly
en dojde, a e jako Ty jsi Mi na zemi
nieho neodepela, ani J Ti v nebi nieho
neodepu.
3.
Pro jsou ale prosby Marie Pann
u Boha tak zvlt mocnmi? Protoe Matkou
jest, odpovdm. Svat Antonn tvrd, e
prosby Marie Panny, protoe prosbami matky
jsou, maj v jistm smyslu vlastnost rozkazu,
tak e jest nemono, aby Maria vyslyena
nebyla, kdy za nco pros. Proto vykld
blahoslaven Albert Velik slova, ktermi
ns Crkev svat k Marii volati u uka,
e jsi Matkou, v tento rozum: Pan, uka,
e jsi Matkou, a poru s vnost matky
Synu svmu, aby se nad nmi smiloval. V po
dobnm smyslu mluv svat Petr Damiani:
Kd si Maria njak milosti pro ctitele sv
od Syna svho d, objevuje se ped Pnem
jakoby rozkazovat!, a ne prositi chtla, jako
Pani a ne jako sluka. Kosmas Jeruzalmsk
docela tvrd, e ochrana Marie Panny jest
vemohouc; Pomoc Tv, d Maria, jest ve

253

mohouc. Aoo, dotvrzuje Richard ze sva

tho Vavince, Mara jest vemohouc; nebo
spravedlivo jest, aby matka podlu mla o a
md sypov; a ?e mop Synova a matina
jedna a ta samk jest, uinil vemohouc Syn
i Matka svo# vemohouc. Syn jest v$emo=
houc skrze pirozenost svou, Matka jest
Ypmohoup skrze milost od ltyha; to ^naipen: ona prosbami svm) vykon ve,
co chce
4. Kdyhy hnk, u svat Ji z Njkpd,emie, i sebe hloubji klesl, zachrn jej
Maria svm prostednictvm, jestli se k n
Utee. A proto ji svtec ten oslovuje takto:
O Matko Bo! Tys obdrela nepemoi
telnou sla, aby mnostv hch trpnost
Tvou nepekonalo; a proto nic nen s to,
moci Tv odolati, ponvad Stvoitel est
Tvou za vlastni svou povauje, ana matkou
Jeho jsi! Ty me tedy vecko, vol
k n tak svat Petr Dami&ni, tak zoufa
jc me k nadji na spasen znova vzbu
diti! Kdy ns tedy bel nedvrou po
kou, obracejme se k Pann Marii a kejme
se svatm Geripanem: Ty jsi, 6 Mara, ve
mohouc; abys hnky zachrniti mohla,
neteba Ti dnho odporuen u Boha, po
nvad jsi Matkou pravho ivota.
5. Uvaujm,e za druh, jak velice Mara
ctitel#} svm pomoci se sna. Co by nm

254

prospla velik moc Panny Marie, prav svat

Bonaventura, kdyby se ona o ns nestarala ?
Vak nikoli, Maria na ns nezapomn, do
kld svtec; budme jisti, e jako nejblahoslavenj Panna u Boha vce zme ne
vickni svat, ona tak vce pe m o nae
spasen ne vickni. Kde jest kdo, Pan,"
vol svat German, kter by krom Syna
Tvho o ns vce pe ml ne-li Ty? Kdo
ns v souench naich vce chrn ne-li
Ty ? Kdo bojuje za hnky jako Ty ? Maria,
ochrana Tv mocnj jest, ne abychom j
pochopiti mohli 1 Svat Ondej z Avellina
nazval Marii obchodvedouc rje. A jak
e jsou obchody blahoslaven Panny v rji ?
Ty, e za ns bez pestn pros, a milosti
nm vymh, kterch na ni dme. Ona
sama ekla jednou svat Brigit: Vichni
nazvaj mn Matkou milosrdenstv, a j j
jsem vskutku; nebot milosrdenstv Syna mho
uinilo m tak milosrdnou. A kdo jin dal
nm tuto velikou ochranitelku, neli milo
srdenstv Bosk, kter ns spasenmi mti
chce? Proto bude neastnm ten, prav
dle Maria Panna, kdo moha, k milosrden
stv pece nepistupuje.
6.
Dle uen Richarda ze svatho Vikt
jest Maria milosrdenstv tak pln, e kdy
bdu spat, okamit pomoci spch; neme
na nikoho v bd postavenho patiti, aby

 255

mu nepispla. Tak inila Maria ji za svho

pozemskho ivota, jak vysvt z udlosti pi
svatb v Kni Galilejsk. Kdy vno dolo,
neekala Maria, a by byla proena, ale plna
trpnosti se zrmutkem a hanbou snoubenc
prosila Syna svho, aby jich potil, kouc:
Nemaj vna; i doshla toho, e Syn jej
vodu zzrakem ve vno promnil. Jestli ale,
prav svat Bonaventura, Marie Panny milo
srdenstv k ubocm tak velik bylo, dokud
jet na zemi ila, jest ono nyn v nebi
mnohem vt, protoe ona bdy nae lpe
poznv a proto s nmi tm vt trpnost m.
7.
neopomnejme tedy nikdy, v d
bd, utkati se k tto Bosk Matce, kter
vdy ochotnou jest nm pomoci, kdy ji pro
sme. Najde ji vdy hotovu pomoci, prav
Richard ze sv. Vavince; a Bemardin de
Bustis: Najde ji vdy s rukama plnma
smilovn a milosti. Richard ze sv. Vavince
tvrd dle, e m Maria tak trpn srdce,
e kdy poteby ns ubohch pozoruje,
prosbm naim pedchz, a dve nm po
moci poskytuje, ne-li za ni prositi meme.
Pro se tedy obvme, te se svat Bernard,
e poteni nebudeme, kdy se k Marii ut
kati budeme? Ooa nem na sob nic ps
nho, nic odstraujcho, ale jest zcela tichou
a dobrotivou ku kadmu, kdo se j porou.
Jak by nemla bti dobrotivou k tm, kte

356

ji vzvaj, ana sama uboh vyhledv, aby

je zachrnila? Slyme, jak Maria vecky
k sob zve a povzbuzuje, aby se kad dobr
vci padli, kdy se k ni utkaj. Ve mn
velik nadje ivota a ctnosti; pistupte
ke mn vickni (Eccli. 34, 35). Msto toto
vykldaje, prav P. Pelbartus: Vecky vol,
spravedliv i hnky. bel, prav svat
Petr (I. 5, 8), obchz . . . a hled, koho
by seral." Ale Bosk Mti, d Bernardin
de Bustis, obchz hledajc koho by zachr
nila. Pro nae zachrnn posta, kdy ji
za pomoc prosme. Jist bohabojn osoba
kvala: K dosaen milost od Marie Panny
sta toliko, ji za n prositi." Svat Bona
ventura tvrd dle, e Maria tak velice po
tom tou, aby nm dobe initi a ns spa
senmi spatiti mohla, e se uraenou ct
nejen od tch, kte ji opravdov urej,
nbr i od tch, kte ji za milost prositi
nepichzej. Proto tak vyznal, e kdy na
Pannu Marii pat, zcela potenm se ct,
protoe ona se mu zd bti milosrdenstvm
samm, je ruce rozpn, aby ho z bdy jeho
vytrhlo; nebo dokld, tato dobr Pan
neme a nikdy nemohla soustrasti a po
moci sv odepti neastnku, kter se j
porouel. A takto tedy psob Maria v nebi
neustle, e pro uboh za milosrdenstv pros.
Svat Brigita slyela jednou, jak Pn Je

 257

sv svat Matce ekl: dej ode Mne, Matko,

co chce 1 A co odpovdla Maria? Prosm
za milosrdenstv pro uboh! To bylo tedy
jej jedinou dost, kterou asi ci chtla:
Synu mj, Tys chtl, abych byla matkou mi
losrdenstv a orodovnic ubohch: co mohu
tedy na Tob jinho dati, neli, abys
ubocm milosrdenstv sv prokzal? A e
mezi bdnky uboz hnci nejbdnjmi
jsou, proto m , Maria hlavn hnky na
zeteli, a jim pomoci se sna. .Oi Hospo
dinovy nad spravedlivmi, prav David (alm
33, 16); tato matka milosrdenstv ale, tvrd
Richard ze sv. Vavince, obrac sv milo
srdn oi nejen k hnkm ale i ku spra
vedlivm. Ona s nmi zachz prv tak jako
matka se svm dttem : matka m toti oi
sv stle obrceny k dtti, aby je od pdu
chrnila a kdyby pece padlo, aby je ihned
pozdvihla. Maria jest nm vem od Pna za
prostednici ustanovena; jako jest krlovnou
vech, tak jest tak prostednic vech, prav
Idiote. Dionys kartusin prav: Ano, ona
jest vlastn mnohem vce ochranitelkou h
nk; nebo vce ne nevinn potebuj vinnci pispn jejho. Proto nazv Dionys
Pannu Marii tak ochranitelkou vech zlo
inc, kte se k n utkaj. A ped nm ji
nazval svat Jan Damascenus Marii to
itm vech, kdo se k n utkaj. Dle toho

 258

dodv nm zmuilosti svat Bonaventura

slovy: Uboz ztracen hnci, nezoufejte,
ale pozdvihnte o k Marii a vzmute se
v dve na milosrdenstv tto dobr Matky;
nebo ona vs z boue ivota vysvobod a do
pstavu spasen uvede. Volejme tedy k Marii
Pann se svatm Tomem z Villanovy: Ach
orodovnice nae, konej svj ad na ns
bdnch; pomoz nm, kte jsme nad jin
potebnj! Hledejme milost, prav svat
Bernard, a hledejme ji skrze Marii! Milost,
kterou jsme my ztratili, nalezla Maria opt,
d Richard ze sv. Vavince; musme tedy
k Marii jti, abychom j opt nabyli. Chce
me-li nalzti milost, vyhledejme tu, kter
ji nalezla. Toto potvrdil nejblahoslavenj
Pann svat archandl Gabriel, kdy j zv
stoval, e jest od Boha za matku Slova zvo
lena: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla
milost u Boha (Luk. 1, 30). Jak to? Maria
milosti nikdy neztratila, ona byla vdy mi
losti plnou; kterak mohl tedy andl ci, e
milost opt nalezla? Na to odpovd kardinl
Hugo: Maria nenalezla milosti pro sebe,
nebo v n vdy ila: ale ona opt nalezla
milost pro ns, kte jsme j ztratili. Chce
me-li j tedy opt nabti, musme se k Marii
obrtiti, napomn Hugo, a volati: Pan! mi
lost, kterou jsi nalezla, nepat Tob, nebo
jsi j neztratila; ona pat nm, kte jsme

259

ji ztratili, nm ji tedy mus vrtiti. Tent

vyzv dle: Spchejte, spchejte k Pann,
hnci, kte jste skrze hchy milost ztra
tili, a volejte s dvrou: Vra nm n ma
jetek, kter jsi nalezla!
8.
kdyby vickni hnci s pevno
vl, e se polep, k Marii toit sob
brali, kdo by jet zahynul? Ztracen jest
jen ten, kdo se k Marii neutk. Jednou sly
ela svat Brigita, jak Spasitel n ekl
Matce sv: I blovi by jsi milosrdenstv
vymoci mohla, kdyby za n pokorn prositi
chtl. Lucifer pyn ovem e se nikdy ne
poko, aby se Pann Marii porouel; kdyby
se vak stti mohlo, e by se ped Boskou
Matkou pokoil a ji za pomoc prosil, ne
zavrhla by ho Maria, nbr by jej skrze p
mluvu svou z pekla vysvobodila. Slovy tmi
chtl nm Pn Je dti na srozumnnou,
e Maria vecky zachrn, kdo k n toit
berou. Z t piny nazval ji svat Basilius
veejnou nemocnic. Veejn nemocnice
jsou pro chud nemocn ustanoveny; m
chud nemocn, tm vce m nrok, aby
byl pijat. Proto tvrd svat Basilius, e Maria
nejochotnji pijm nejvtch hnk, kte
se j porouej. Ach tato velik Krlovna
neodhn dnho hnka, d svat Bernard,
by byl sebe odpornjm; jest-li se k n
utee, pod mu ruky sv, aby ho ze zhuby

 260

vysvobodila. Pn zjevil svat Katein ze

Sieny, e Marii vyvolil proto, aby Mu byla
za nejslad vnadidlo, na kter by lidi vbec
a hnky zvlt lapati a k sob pitahovati mohl. A Maria pravila svat Brigit, e
nen hnka tak hluboce kleslho a od
Boha oputnho, kter by se k Bohu vr
titi a odputn zskati nemohl, kdy ji
o pomoc vzv; nebo jako magnet elezo
pitahuje, tak j pitahuji nej zatvrzelej srdce
k sob a k Bohu.
9.
Crkev svat chce, abychom Bosko
Matku vzvali: Nadje nae, bud zdrva!
Bezbon Luther nechtl dopustiti, aby ns
Crkev uila, bychom Marii nadj svou
nazvali. Nadj kal, mus bti jedin Bh;
Bh sm zloe tomu, kdo nadji svou skld
na stvoen. Ano; ale zloeen to pad jen
na toho, kdo se od Boha odvrtil, a jen v stvo
en douf. My vak spolhme na Marii,
jakoto na prostednici svou u Boha; a na
dje nae jest tm vt, protoe Bh, jak
u svat Bernard, vekeren poklad milost,
nm urench, sloil v Marii, abychom po
znali, e vecka nadje, vechna milost a
vecko blaho, kter mme, od n pichz.
Tak tomu tedy chce Pn, abychom za ve
dobr, kterho se nm dostane, Marii vdni
byli; a proto ustanovil, aby vecky milosti,
kterch nm udliti chce, skrze ruce Marie

261

Panny k nm pichzely. Proto nazv svat

Bernard Marii svou nejvt dvrou, z
kladem sv nadje. Podobn nazv svat
Bonaventura Marii spsou tch, kte ji
vzvaj, volaje: spso vzvajcch Tebe!
Dle toho tedy sta, Marii ctti, abychom
spasen doli. Volejme s nm tedy asto a
asto, kdy ns bze pekla svr: V Tebe,
Pan! doufm, Ty m zachrn, abych za
hanben nebyl na vky! Prav ctitel Marie,
ujiuje svat Anselm, nikoliv do pekla ne
pijde , by se ona za nho tebas jen
jednou pomodlila!
10.
Pravil jsem, e prav ctitel Ma
Panny nezahyne. Aby mi snad nebylo ne
rozumno, povm nyn, co se od pravho
ctitele Marie Panny d! Pedn: Pevn
vle, e ivot svj zmn, a Boha nikdy
vce ureti nebude. Ui pevn pedse
vzet, pe svat eho VII. knn Mathild, e nikdy vce heiti nebude, a se
zn, e t Maria mnohem ochotnji milovati
bude, ne-li kterkoliv matka tlesn. Nej
svtj Panna pravila svat Brigit: H
nka jakkoli vinami obtenho jsem hotova
ihned opt na milost pijati, kdy se opravdu
lep. Nehledm na velikost jeho viny ale na
mysl, s kterm se obrac; i nettm se
toho, rny jeho mazati a uzdravovati, protoe
se matkou milosrdenstv nazvm a j v pravd

262

jsem." Jak povzbuzujc, jak utiteln jsou

slova tato pro dui kajc! Matkou milosr
denstv jest Maria; jej milosrdenstv a sou
strast, kterou s bdou na m, psob, e
ns vce ne matka tlesn miluje a nm
pispv. Vak dle slov, kter svat Brigit
sama ekla, jest ona matkou hnkm to
liko kajcm, nikoliv ale zatvrzelm. Kdo jsa
v okovech hch, jet tolik sly a vle
nem, abysi vazby sv zlomil, pece vak
se jich zbaviti d: vzvej aspo Pannu
Marii, aby ti etzy pekla petrhati pomohla,
a hle alespo potek odporu uiniti a p
leitosti k hchu odstraniti; a dobr Pan
pod ti ruky sv a posiln t. To slyela
svat Brigita z st Jee Krista, kter
s Pannou Mari rozmlouvaje ek l: Kadmu,
kdo z hch povstati a k Bohu vrtiti se
chce, pichz, Matko! ku pomoci, a ni
koho bez tchy od sebe nepropout.
11.
Kdo chce pravm ctitelem Pan
Marie bti, mus se za druh na to snaiti,
aby modlitbami a nbonmi i milostnmi
cvienmi ochranu jej zskal. Panna Maria
pros sice za vecky; avak onm slueb
nkm jejm, kte ji horlivji ct, tak oro
dovn jej vce prospv. Vzme dle i to,
e Panna Maria ve sv nekonen dobrot
a laskavosti i nejmen poctu, kterou j pro
kazujeme, velikmi milostmi oplc, jak ns

263

0 tom svat Ondej z Krty ujiuje. Vizme

nyn, jak pocty bychom tto sv nejlaska
vj Matce prokazovati mohli.
12.
a ) Modli se kadho rna a vee
pi vstvn i lehn tikrt Zdrvas ke
cti istostn Panny Marie, a dokldej: Pro
Tv nejist a oepokvrnn poet, Maria!
oisti tlo m a posv dui mou! Porouej
se v ochranu jej prosc, aby t ve dne
1 v noci ped hchem chrnila. Krom toho
pozdravuj svatou Pannu Zdrvasem, kdy
koli hodiny bij, kdy vychz aneb vchz
do komrky sv, kdy pohledne na obraz
jej, kdy zan neb kon njak dlo,
asi duchovn, aneb svtsk. Poehnan jest
kad kon, kter s pozdravenm andlskm
zan neb kon. K olikrtkoli tuto nej
dobrotivj Krlovnu Zdrvasem, j tak
velice milm, pozdravujeme, tolikkrt ona
nm s nebe na pozdraven to njakou mi
lost odpovd.
b)
Neopome ani jednoho dne pomod
se renec aspo s pti tajemstvmi. Jest to
pobonost, kterou vichni vc vbec, i ve
svt ijc, konaj, a kter od pape ne
sslnmi odpustky jest nadna. Vz vak,
e se k dosaen tchto odpustk d, abysi
se nejeu renec modlila, ale i o tajemstvch
jeho rozjmala; dle abys byla do bratrstva
rencovho pijata, a abys uvala pi mo

 264

dlitb rence svcenho. Nkter eholnice

modlvaj se jet mal hodinky k Pann
Marii ; ty by si snad mohla alespo to kra
ounk, jen pt alm obsahujc officium
o Jmnu Panny Marie tati, a krom toho
kadodenn se modliti ti Otene a Zdr
vasy na podkovn nejsvtj Trojici za
milosti, Pann Marii propjen. Tato po
bonost jest nejsvtj Pann velmi milou,
jak to sama zjevila.
c) Posti se kadou sobotu a v ped
veery svtk Marinskch, o chleb a vod,
me-li; aneb zachovvej alespo obecn
posty, spokoj se s jedinou krm, aneb zdr
se jdla, je ti chutn. Vykonej njak kajc
skutek v sobotu, v den, kter Crkev svat
ct Bosk Matky zvlt zasvtila.
d ) Navtvuj svou Krlovnu kadodenn
ped nkterm obrazem jejm, ped nm
zvltn nbonosti pociuje, a pros Pannu
Marii za vytrvalost a lsku k Jei Kristu.
e) Nenech minouti ani jedinho dne,
v kterm bysi nepeetla aspo mal od
stavec z nkter knihy, kter o Pann Marii
jedn. Takovch knih jest mnoho, ku p.
Prav pobonost k nejblahoslavenj Pann
od P. Crasseta; Vzjemn vlevy lsky mezi
Mari a jejmi ctiteli od P. Auriemmy;
Sluebnk Marie Panny od P. Segnery;
Milostn vzdechy k Pann Marii od P. Nie-

265

remberga; a mnoho jinch. K elu tomuto

vydal jsem tak j dlo o na mil Fan
pod nzvem Vzneenosti Panny Marie,
kterto ji vcekrt vydno bylo.
13.
f ) Slav s nbonost devtnky p
svtky Marinskmi; me pi nich tato
zbon cvien konati: a a ) Vnuj modlitb
s rozjmnm o pl hodiny vce ne obyejn.
bb) Modli se devtkrt Zdrvas, a devtkrt
Slva Bohu Otci k ct nejblahoslavenj
Panny. dm jen mlo stnch modliteb,
protoe by mi milejm bylo, kdybys tm a
stji v sob vzbuzovala kony lsky a proseb
k Pnu Jei a k Pann Marii; ku p.:
Miluji T, mj Jei! Miluji T, Maria,
Mti m! aneb: Maria, Matko Bo, pros
za m Pna Jee! Takovch kon a proseb
me sto aneb aspo padest za den ui
niti. cc ) Navtiv do tetice njak obraz
svat Panny, a opakuj pokad uveden po
vzdechy lsky a prosby, a vydej si od n
na konec njakou zvltn milost pro dui
svou. d ) Hle mezi devtnkem astji pi
jmati, jak dalece ti to zpovdnk tvj do
vol. ee) Vykonej v tchto dnech njak
zvltn zevnj mrtven: ku p. zbiuj se,
nos etzek, poBti se aneb aspo se zdr
ovoce neb jin krm pi stole, a v ped
veer svtku posti se o chleb a vod,
mono-li ti. Odporoum ti tak nsledujc

266

krsnou pobonost. Vyvol si ze svtk Ma

rinskch jeden, kter tebe zvltn pobo
nost napluje, ku p. svtek nepokvrnnho
Poet, Zvstovn, Nanebevzet, sedm bolest
Panny Marie, (kter by vichni zvltn po
bonost slaviti mli) a po sv. pijmn za
sv se v tento zvolen den slub nejblahoslavenj Panny njakm zvltnm spsobem,
zvol si Pannu Marii za svou Pan a Matku,
pros za prominut v nedbalosti, kter jsi
se ve slub jej v uplynulm roce dopustila,
a slib, e j v roce budoucm lpe slouiti
bude. Dobe by tak bylo, kdyby pedsta
ven mohla zaditi veejnou slavnost devt
nku v kostele, s vystavnm nejsvtj Sv
tosti, vak bez okzalosti a zbyten ndhery,
kter bv vce pro ukojen marnivosti neli
pro est Bo a oslavu Panny Marie.
14.
g) Odporouej se toho dne ast
ochran Marie Panny. Vz, e se dn po
bonost Pann Marii tak nelb, jako kdy
se k n astji utkme a ji za milosti pro
sme. Blahoslaven lovk, jsou slova, kter
Crkev svat nejblahoslavenj Pann v ho
dinkch svtk jejich v sta klade, kter
mne slch a kter bd u dv mch na
kad den (Psl. 8, 34). Blahoslaven,
kter den co den bd u dv milosrdenstv
mho. Maria nazv se Matkou milosrdenstv
pro svou velikou touhu, s jakou nm dobe

 267

initi chce. Nememe j tedy vt radosti

uiniti, jako kdy se j odporoume a za
milost ji prosme. Ona si d, nm pomoci;
chce vak, abychom ji prosili; tak u blaho
slaven Albert Velik, k a: Muste m pro
siti, abych chtla; nebo budu-li chtti, stane
se vm, za Syna svho dati budu. Proto
ns napomn svat Bernard: V nebezpe
enstv hchu, v ouzkostech, v pochybno
stech, co initi m, volej k Pann Marii
o pomoc; jej mocn jmno mj stle v stech
svch, vzvaje ji mj ho vdy i v srdci svm,
a zcela dvuj v orodovn jej! Svat
Bonaventura u, e jmno Panny Marie vy
sloviti nememe, abychom njak milosti
nedoshli. A svat German nazv jmno
Panny Marie dechem ivota. Prav: Jako
dchan jest znamenm ivota tlesnho, tak
jmno Panny Marie v stech sluebnk jejich
jest dkazem ivota jich duchovnho, protoe
jmno toto ivot milosti i propjuje i udr
uje. Proto mme Boha kadodenn prositi,
aby pedevm rozmnoil nadji nai v krev
Jee Krista, potom ale i v orodovn nejblahoslavenj Panny Marie.
15.
A jest-li Marii miluje, peuj ta
o to, aby ji i jin milovali. Jak dalece ti
mono, vtpuj vem do srdc lsku k Pann
Marii, vypravuj o n nco pkladnho aneb
povzbuzuj blinch, aby j njakou pobo-

268

nosti uctili nebo -aby se k n s prosbami

utkali. Ona slibuje kadmu rj, kdo ji mi
luje a o to pi m, aby ji i jin milovali.
Kte pracuj ve mn, nebudou heiti;
kte vysvtluj mne, ivot vn mti budou
(Sir. 24, 30). O jak tchy pod ti v hodin
smrti ve, co jsi kdy pro Marii uinila!
P. Binet vypravuje, e pi skonn jistho
horlivho sluebnka Panny Marie slyel tato
slova: mil ote, kdybyste vdl, jak
jsem asten, e jsem nejsvtj Matce Bo
slouil! nemohu radosti sv z toho slovy ani
vyjditi! Mj ,o to tedy pi, abys vdy
u nohou tto mil Matky dlela. Nepestvej
dkovati Pnu za to, e ti krom jinch, tak
mnohch dkaz svho milosrdenstv, udlil
zvlt dar pobonosti k sv nejsvtj Matce;
nebo to jest zrukou, e t Bh spasiti
chce. Volej proto k Pann Marii a po
rouej j sv blaho vn, jako svat Jan
Damascensk: Matko Bo, budu-li v Tebe
dvovati, spasen dojdu. Budu-li pod Tvou
ochranou stti, nemusm se nieho bti;
nebo kdo Tob slou, m prvo na nebe,
ponvad Bh jen tm lsku k Tob pro
pjuje, kter spasiti chce.

Modlitba.
Pan m! bude-li za mne prositi, budu
spasena; nebo Ty svmi prosbami doshne

 269

veho, eho si d. Pros tedy za mne,

velik Mti Bo! Syn Tvj T usly a
popeje veho, eho na Nm dati hude.
Nejsem ovem ochrany Tv hodna; ale Ty
jsi posud nikoho neopustila, kdo se pod Tvou
ochranu utkal, Mara, Toh svuji dui
svou; Ty ji zachrniti mus 1 Vydej mi
setrvn v Bosk milosti, a lsku k Tvmu
Synu a k Tob. Miluji T, Krlovno m, a
doufm, e T vdy milovati budu. Miluj
tak Ty mne, pijmi mne pod pl ochrany
sv, a smiluj se nade mnou pro lsku, kterou
m k Synu svmu 1 Shldni na dvru, ji
skldm na milosrdenstv Tv a neustvej
mi ve vech potebch pomhati. Vm, e
mi pispvati nepestane, dokud se Tob
poroueti budu; ale i tuto milost mus mi
jet vyprositi, abych se ve vech svch po
kuench a nebezpech, v kterch bych Boha
ztratiti mohla, vdy k Tob utkala. Pispj
mi zvlt v hodince smrti 1 Dej, abych v po
slednm vdechu jmno Tv a Syna Tvho
vyslovila kouc: Je a Maria, Vm po
roum dui svou. Amen.

H la v a d,va,ct ien.
O lsce k Jei Kristu.
I. J a k v e l i c e p o v i n n a j e s t e h o l n i c e
Jee K r is ta milovati.

1.
Veker snaha eholnice na tom
svt mus smovati^ k tomu, aby svho
lsky nejhodnjho enicha Jee Krista
milovala. Prvn a hlavn pikzan Bo jest,
abychom Boha z celho srdce milovali: Mi
lovati bude Hospodina svho z celho srdce
svho (Deut. 6, 5). Protoe Bh tak velice
miluje ns, chce, abychom i my Jej doko
nale milovali; proto si na lsky a naeho
srdce celho tak vslovn d: Dej Mi,
synu mj, srdce sv (Psl. 23, 26). eho
Hospodin Bh tvj d od tebe, prav
Moj (Deut. 10, 12), jedin abys miloval
Ho a slouil Jemu z celho srdce svho?
V odmnu na lsky slibuje nm sama sebe.
J jsem ochrnce tvj a odplata tv velmi
velk (Gen. 15, 1). Knata tto zem od
muj sv vrn sluebnky skrze statky,

 271

dstojenstv a lna; Bh n ale nedaruje

tm, kdo Jej miluji, nic menho ne Bama
sebe. Kdybychom za svou lsku jin odmny
nemli, neli jistotu, e kdo Boha miluje,
tak od Nho milovn jest, ji tato jistota
byla by odmnou velikou. A. Bh na pe
mnohch mstech v Psm Bvatm tvrd, e
miluje ty, kte miluj Jej. J milujc Mne
miluji (Psl. 8, 17). Kdo zstv v lsce,
v Bohu zstv a Bh v nm (I. Jan 4,16).
A : Kdo miluje Mne, milovn bude od Otce
Mho, i J budu jej milovati (Jan 14, 21).
2.
Dokonalost nae zle tedy v ls
k Bohu, ponvad lska jest jedinou ctnost,
kter ns s Bohem spojuje. Svat Augustin
u: Lska jest ctnost, kter ns s Bohem
spojuje. Vecky ostatn ctnosti bez lsky
nic nejsou. Oproti tomu m lska vecky
ostatn ctnosti v zpt; nebo ona jest, jak
svat apotol u, trpliv, dobrotiv; ona
se nenadm, nen cti dostiv, nehled co
jejho jest, ale sn vecko, vemu v,
veho se nadje (I. Kor. 13, 4). Plnost z
kona jest milovn (m. 13, 10). Proto
vol svat Augustin: Miluj, a i co chce.
Kdo nkoho miluje, m se na pozoru, aby
mu ani v nejmenm piny k nelibosti ne
dal; ano, on si dv spe na tom zleeti,
aby uinil ve, s eho jest, by Be mu zalbil.
A tak tak ten, kdo Boha miluje, hroz se

 272

kad i sebe men urky Boha vce ne

smrti, a sna se dle sil svch, Jemu se za*
lbiti.
3.
Vimnme si dle toho, e lska d
konal v tom zle, abychom Boha pro Nho
samho milovali. Kdo Boha jen pro vlastn
svou blaenost miluje, m lsku dosti, kter
vlastn nen lskou, ale nadj; kdo vak
Boha miluje, protoe Ou jsa neskonalou do
brotou pro Sebe sama milovn bti zaslu
huje, ten m lsku ptelstv; a ta jest ta
lska prav. Slu vak podotknouti, e na
dje nikterak nen proti lsce dokonal, a
e j tak nepek. Nebo bylo to poblou
zen, kter zavreno bylo, kdy biskup
z Cambrai pojednval o stavu lsky, z nho
vecku nadji vyluoval. Chceme Boha milo
vati pro Nho samho, e toho zasluhuje,
a milovali bychom Jej, i kdyby za lsku ta
kovou odmny nebylo; vidouce vak, e ns
Bh za lsku k Nmu odmniti chce, ano
e i porou, bychom odmny oekvali, jsme
tedy povinni odmnu oekvati a j si tak
dati. Ostatn jest to prav a dokonal
lska, jestli e po rji toume proto, abychom
tam s Bohem byli a Jej tam lpe milovati
mohli; nebo slva vn jest vrcholem lsky.
Due, zapomnajc tam na sebe a prosta v
samolsky miluje Boha svho ze v sily
lskou nejist; a ten jest smysl slov, e

 373

se blahoslaven v nebi blaen v Bohu

ztrcej.
4.
Kdybychom se dozvdli, e v nkte
i na zemi panuje krsn, svat, uen,
lidumiln a soustrastn kne, zajist, e
bychom si ho zamilovali, i kdyby nm d
nho dobrodin neprokzalo. Jak mohou ale
jen porovnny bti vlastnosti dobrho knete
s dokonalost Bo? Bh m vecky doko
nal vlastnosti, a to v stupni nejvym; On
jest souhrnem vech pednost a statk, kter
Jej nejvyho milovn hodnm in; On jest
neskonal dobrota, nejvy krsa, nejvt
moudrost, nepochopiteln milosrdenstv! Pro
samotnou svou dobrotu zasluhuje ji vekeru
lsku nai. V ivot poustevnk se vypra
vuje, e ekl bel jednomu z dvou mnich,
kte bratry byli, e bratr jeho do potu za
vrench nle. Mnich tomu ve sv prostot
uvil a byl z toho velmi zarmoucen. Byv
od bratra po pin svho zrmutku tzn,
sdlil mu domnl zjeven o jeho zavren.
Tento ale v pokoe odvtil: Kdy tomu Pn
tak chce, budi za to vdy veleben. Chci Jej
nyn v tomto ivot dle sil svch milovati;
nebo nemiluji Ho z bzn pekla, ani pro
nadji nebe, nbr jedin proto, e milovn
bti zasluhuje. V nsledujc noci zjevil se
oklamanmu mnichu andl, a sdlil mu, e
bratr jeho do potu vyvolench zapsn jest.

 274

5.
Mme tedy Boha svho milovati p
Nho samho, e milovn bti zasluhuje.
Mme Jej milovati alespo z vdnosti, pro
toe On tak miluje ns. Kdyby se lska vech
lid, vech andl a svatch spojila, nebyla
by pece ani tak velik, jako nejmen st
on lsky, ji m Bh k jedn kad dui
zvl. Svat Jan Zlatost ujiuje, e ns
Bh vce miluje, neli my sami sebe. Od
vnosti miloval jsem t, mluv Bh ku ka
dmu z ns, z lsky uinil jsem t z nieho,
a na svt postavil jsem tebe; lskou vnou
miloval jsem t (Jer. 31, 3). Prvnmi, kdo
ns zde na svt tomto milovali, byli rodi
ov nai; ale oni nemilovali ns dve, a
kdy se o ns dovdli; Bh ns ale miloval,
jet dve ne jsme ili, dve ne rodiov
nai byli; ano, dve neli byl svt, miloval
On ns! A jak dlouho miloval ns Bh ped
stvoenm svta? Snad tisc rok, snad sta
tisc rok? Nepotebujeme lta a stolet
stati; Bh ns miloval, dobe toho uvame,
Bh ns miloval od vnosti; Bh ns tedy
miloval vdy, tak dlouho, co Bohem jest;
jak dlouho Sebe miloval, miloval i ns!
Pravdu dla tedy svat panna Aneka: Jin
enich dve si mne zskal. Kdy se svt
a stvoen o lsku jej uchzely, odvtila:
Nikoli svte, nikoli vy tvorov, nemohu vs
milovati; protoe mne Bh mj dve mi

 275

loval, slu se, abych Jemu jedin srdce sv

cel zasvtila!
6.
Tak tedy: Bh ns miloval, co Bohe
jest, a ns jedin z lsky z nieho v ivot
povolal, a mezi tak mnohmi tvory, kter
stvoiti mohl, ale nikdy nestvo, ns si vy
volil a na svt uvedl. Z lsky k tob uinil
Bh tak tak mnoh jin krsn Htvoen:
nebe, hvzdy, vrchy, moe, prameny a vecky
jin vci, kter na zemi jsou. Vak nespo
kojil se s tm, aby nm jen tyto tvory da
roval; lska Jeho byla teprv tehdy ukojena,
kdy nm Sebe sama daroval, jako psno
jest: Miloval ns, a vydal Sebe samho za
ns (Efes. 5, 2). Pohnula Ho k tomu z
huba, do kter ns uvrhl hch. Proklat
hch pipravil ns o milost Bo, zavel nm
rj a uinil ns otroky pekla. Bh mohl ns
mnohmi jinmi zpsoby z bd naich vy
svoboditi ; On ale dal pednost tomu, e sm
na svt piel, lovkem se stal, aby ns tak
od vn smrti vykoupil, a ptelstv Bo
a ztracen rj nm opt zskal. zzran
Lsko, kter nebesa i zem podivenm na
pluje! Jak velice divili by se^lid pozem
skmu krli, kter by z lsky l jednomu ze
svch otrok sm otrokem stti se chtl; a
m vce by se jet divili, kdyby z lsky
k ervku, sm ervkem stti se chtl? Ale
nekonen vt jest lska, e Syn Bo tak

 276

hluboce se ponil, a z lsky k lidem lo

vkem se stal! Sebe samho zmail, pijav
zpsobu sluebnka, ku podobenstv lid ui
nn a v zpsobu nalezen jako lovk (Filip.
2, 7). Jak to pohled: Bh v podob lidsk!
A Slovo tlem uinno jest! (Jan 1, 14.)
7.
Podiven nae vzroste, uvme-li,
vecko Syn Bo z lsky k nm bdnm er
vkm uinil a vytrpl. Byli bychom mohli
bti zachrnni, i kdyby byl za ns obtoval
jen jedinou krpj krve, jen jedinou slzu,
jen jednoduchou prosbu; nebo jedna slza,
jedna prosba, od vtlenho Boha vnmu
Otci za ns obtovan mla by cenu nesko
nalou a byla by proto s to, cel svt, ano
nessln poet svt spasiti. Vak nikoli!
Je Kristus nechtl ns toliko vykoupiti,
nbr On chtl z nekonen lsky k nm
tak nai celou lsku pro Sebe zskati; proto
vyvolil si ivot tak namhav a opovren
a smrt nejbolestnj a nejpotupnj, aby
nm tak velikost sv lsky zjevil. Ponil
Sebe samho, uinn jsa poslunm a k smrti,
a to smrti ke. (Fil. 2, 8.) Boel kdyby
Vykupitel n nebyl Bohem, nbr jen lo
vkem, nm pejcm, zdali mohl by vce
pro ns uiniti, ne-li ivot svj za ns vy
dati? Vtho milovn nad to nikdo nem,
prav Sm, by kdo ivot svj poloil za
ptely sv (Jan 16, 13). Co prav? V,

 277

e Je Kristus z lsky k tob zemel? Ty

tomu v a pec jet na jinou lsku mysl,
ne na lsku k Jei Kristu! Ped vtlenm
se Slova, prav jist spisovatel, mohl lovk
jet pochybovati, zda-li ho Bh nn mimiluje; ale kdy Je Kristus se vtlil a
na ki za ns umel, kterak meme jet
nyn pochybovati? Zda mohl nm Pn Je
vtho dkazu sv nn lsky podati nad
ten, e tak mnoh a velik muky a pohann
za ns trpl a na ki umel? Ach! ucho
nae uvyklo si na slova: vtlen, vykoupen,
Bh v stji narozen, Bh byl biovn, Bh
byl trnm korunovn, Bh umr na ki!
svat vro, osv ns a dej nm poznati,
jak nesmrn lska to byla, e Bh n se
vtlil a za ns umel!
8.
emu jet vce diviti se musm
jest ta velik touha Jee Krista po utrpen
a smrti za ns. Ale ktem mm bti ktn,
pravil Pn Je, dokud jet il na zemi,
a kterak jsem jet souen, dokud se ne
vykon! (Luk. 12, 40.) Ktem vlastn sv
krve mm ktn bti, abych ne Sebe ale
lidi od hch oistil; a jak trpm, prv ne
se napln touha m! Boe! Jee Krista
lid nemiluj, ponvad ani mysliti nechtj
na tu lsku, kterou milujc Vykupitel k nim
chov! Jak mohla by si nkter due toho
vdoma bti a jet bez lsky k Pnu Je

 278

i iti? Lska Kristova pudi ns (II.

Kor. 6, 14). Due, kter lsky Jee Krista
uvauje, u svat Pavel, ct se nucenou,
Jej milovati. Svat rozjmajce o umuen
Pn zahoeli lskou, a zaali asto plni udi
ven volati a lskou nejnnj vzdychati.
Vidli jsme Nejmoudejho z pevelik
lsky poetilcem se stti, zvolal svat Va
vinec Justiniani. Podobn svat Maria Magda
lena de Pazzis, chopivi se u vtreDOsti kru
cifixu, nazvala Pna Jee poetilm milov
nkem: Ano, mj Jei, volala vcekrt,
Ty jsi poetilm v lsce. Tvrdm to a chci
to vdy kati: Jsi poetilm v lsce mj
Jei!
9. Kdyby nm vra nedvala jistoty
0 velikm tajemstv naeho vykoupen, kdo
by mohl mti za mon, e by Stvoitel svta
chtl pro sv stvoen tak mnoho trpti, ano
1 umti? Ach! Kdyby Je Kristus nebyl
za ns umel: Komu z lid bylo by mohlo
na mysl pijti, aneb kdo by se byl sml opoviti, na Bohu dati, aby pro nae vykou
pen se vtlil a umel ? Zd-li by pouh my
lenka na nco takovho nebyla ji blznov
stvm ? Proto mli pohan kzan o smrti Je
e Krista za bjku a blznovstv, ktermu
nelze uviti, jak svat apotol dosvduje:
My pak keme Krista ukiovanho, idm
zajist pohoren, nrodm pak blznovstv

 279

(I. Kor. 1, 23). Ano, prav svat eho, blz

novstvm zdlo se jim to bti, aby Pvodce
ivota za lidi umti chtl. Jak mme tomu
viti, kali pohan, e Bh, kter dnho
tvora nepotebuje, an sm v sob vekerou
blaenost m, na zem sstoupil, tlem se pi
odl, aby za bdn lidi, sv stvoen umel?
To by znamenalo viti, e Bh z lsky
k lidem poetilcem se stal! A pece jest to
lnkem v r y , e Pn Je, prav Syn Bo,
z lsky k nm bdnm, nevdnm lidem
v nejbolestnj muky a nejpotupnj smrt
se vydal. Miloval ns a Sebe samho vydal
za ns (Efes. 5, 2).
10.
A pro tak uinil? Aby lovk, o
povd svat Augustin, nevystihlou lsku
poznal, kterou Bh k nmu chov. A Pn
Je sm pravil: Ohe piel jsem pustiti
na zem a co chci, jedin, aby se zaplil?
(Luk. 12, 49.) Svat Bernard, vida Pna
v okovech a etzch, vol: Pro na Tob
okovy a etzy? ty pat nm, otrokm a
hnkm; Ty jsi vak Krlem nebes a ne
skonale svat! Kdo T tak daleko pivedl,
e jsi jako nejhor zloinec povaovn? Kdo
toho uinil? Byla to lska, kter Ti na ve
lebnost Tvou zapomenouti dala, lska, jeto
nad Bohem vtz! Lska k nm ubohm
lidem T k tomu pivedla, e jsi se vtlil,
a svj Bosk ivot v moi muk a potupen
dokonil. Lska nad Bohem vtz!

280

11.
Rozjmaje o odsouzeni Pna Je
k smrti skrze Pilta, vol svat Bernard:
m jsi se provinil, nejnevinnj Spasiteli,
es odsouzen? Ach! vm, m jsi se provinil.
Lska Tv k nm lidem jest Tvm provi
nnm; tato, a ne Pilt, vydala T na sm rti
A ji Job vol: Co jest lovk, e jej tak
zvelebuje? (Job 7, 17.) Co jsi pijal od
lid, e Tv srdce ji na to poml, aby jim
dobe inilo, a svou lsku zjevovalo? Svat
Tom prav: Tak velice miluje Pn lovka,
jakoby lovk Jeho Bohem byl, bez nho by
blaenm bti nemohl. Ano v pravd, ti
se t, Bohu zasvcen sestro! mohl-li Je
Kristus vce pro tebe uiniti, kdybys ty pnem
Jeho byla, ne e vedl ivot tak strast pln,
a petrpl za tebe smrt nejkrutj? Kdyby
byl ml Spasitel svho nebeskho Otce vy
koupiti, zdali by byl mohl pro Nho vce
uiniti, ne-li pro tebe uinil? Vak ach!
kde je vdnost tv? Kdyby byl votrok pro
tebe tolik trpl, jako tvj Bosk enich pro
tebe vytrpl: mohla bys na zapomenouti a
bez lsky k nmu ti ? Ach my vickni, roz
jmajce o pehok smrti svho Vykupitele,
mli bychom jako bez smysl, z lsky k Nmu
stle se svatm Paschalem volati: Lska
moje jest pro m ukiovna! Lska m za
m umela!
12' Co se ale dosud nestalo, meme

281

uiniti nynf, pokud Bh nm k tomu jet

asu dopv. Pn Je proto za ns umel,
u svat Pavel, aby skrze lsku svou srdce
nae pln opanoval. Na to zajist Kristus
u m e l............ aby i nad mrtvmi i nad i
vmi panoval (Rm, 14, 9). Spasitel n
proto umel, prav dle, abychom neili vce
sob, ale jedin Bohu, kter za ns ivot po
loil. Za vecky umel Kristus, aby i kte
ivi jsou, ji ne sami sob ivi byli, ale tomu,
kter za n umel (II. Kor. 5, 15). Tak
inili svat; pohlejce na smrt Jee Krista
a na lsku, s jakou za ns lidi umel, do
mnvali se, e mlo uinili, kdy z lsky
k Nmu vecko opustili a obtovali: statky,
poctivosti i ivot. Jak mnoho urozench pn,
jak mnoho krl, krloven a csaoven opu
stili sv statky, pbuzn, vlast, ano i e,
aby se do kltera uzavit, a tam jedin
lsce k Jei Kristu ti mohli! Jak mnoho
milion muenk za astny se pokldali,
e smli v nejhroznjch mukch ivot svj
za Pna Jee obtovati! Jak mnoho vzcnch
mldenc a panen zavrhli spojen s velmoi
tohoto svta, a li s plesnm na smrt, aby
tak ponkud optovali lsku Bohu svmu,
kter z lsky k nim umel! Ty pak, sestro
mil! pemlej, co velikho jsi dosud z lsky
k Jei Kristu vykonala, jak dkaz, jak
znamen jsi Mu dala, e Ho miluje! Zajist,

 282

jako umel za svtce, jako umel za svatou

Lucii, Agathu, Aneku: tak umel i za tebe(
13. Pipoj k tomu jet ony zvltn
milosti, jich ti Pn udlil, ale tak mnohm
jinm, tob rovnm odepel. Jak mnoh uro
zen panny, jak mnoh princezny nechal se
naroditi v zemi nevcch aneb pobloudilch,
kde postrdajce svtost, hlsan pravdy a
jinch, k spasen nevyhnutelnch prostedk,
bdn zahynou! tob ale uril ten astn
osud, e jsi se v lnu prav Crkve narodila.
Nad to ti dal zroditi se v pomrech, kter
ti poskytly pleitost a prostedk, abysi
vnho spasen dosci mohla. On si t vy
volil za svou nevstu z tak mnohch s tebou
rostlch, kterch u prosted nebezpeenstv
svta nechal. Z tchto nebezpeenstv vysvo
bodil t Bh, snad i proti tv nklonnosti,
a uvedl t do domu svho, kde ustavinho
ispn Jeho zakou; nebo t tu osvcuje,
va ti dobr vnuknut uvnit, pijm tu
svtosti, sly kzan, pat na pklady
svch dobrch spolusester a m podl na
tak mnohch prostedcch, k vnmu spa
sen ti pomhajcch. A k tomu pipoti ne
ssln dkazy Jeho milosrdenstv, e ti od
pustil vecky urky, kterch jsi Mu ve
svt i v eholi uinila! On spokojil se s tvmi
kajcmi prosbami za odputn, a odpustil
ti. Ty nevdnice jsi Ho vdy opt urela,

Od vak ti s tout. lskou opt odpoutl,

a msto, aby t za tv mnohonsobn hchy
trestal, rozmnoil jet milosti, osvcen, vnuk
nut a dkazy lsky nejnnj. A nyn
jet, kdy v knize tto te, nepestv t
k lsce sv zvti. Co mysl? K emu se
chce odhodlati? Neodporuj dle! Jak dlouho
chce ekati? Snad a t Pn vce volati
nebude, a t opust?

Modlitba.
Mj nejmilej Jei 1 poznvm, jak ve
lice povinna jsem T milovati; nebo pli
draze vykoupil jsi dui mou. Jak by to byl
nevdk, kdybych nco jinho krom Tebe
milovala, aneb Tebe, Boha svho, kter za
m krev i ivot obtoval, jen mlo milovala!
Jei mj a enichu mj ! Ty jsi za m
bdnou umel; proto jest sluno, abych tak
j za Tebe, Pna a Boha svho, umela.
Odstupte ode mne vy stvoen; nebo m
cel srdce nle lsce k Pnu Jei, kter
jest m Dobro jedin, m Lska jedin! Mi
lu ji T, Lsko m, miluji T! Ty Chce,
abych T velmi milovala, a krom Tebe ni
eho vce. Ano, mj Spasiteli, j chci n
leeti Tob, a z celho srdce milovati Tebe,
jen Tebe jedin, m nejvy Dobro, m
vecko! Smiluj se nade mnou a dej, abych
Ti zcela nleela! Maria, Mti moje, pomoz

384

i Ty mi! Ty jsi rozdavatelkou vech dar&

Boch, zvlt daru nejsvtjho, lsky Bo
sk ; za tento dar t prosm, a doufm tak,
e ho skrze Tebe obdrm. Amen.
II. J a k e h o l n i c e l s k y k P n u J e
i n a b u d e , a j a k ji na j e v o d
v a t i m!
1. Pn dal vem Iidem pikzan, aby
Ho milovali, a chce ode vech z celho srdce
milovn bti. Milovati bude Pna Boha
svho z celho srdce svho (Deut. 6, 5).
Zvlt ale chce milovn bti od osob e
holnch, a to z celho srdce, ponvad si
je za sv nevsty vyvolil, a proto je tak
mnohmi osvcenmi a zvltnmi milostmi
obdail, aby jedin na to pomlely, jak by
svho nej milostnjho enicha milovaly. Svat
Terezie tvrd, e jest to velik pze, kterou
Bh dui proukazuje, kdy j k Bosk lsce
sv povolv. Tak ty, sestro mil! jsi jedna
z tch astnch du; proto m odhodlan
vech prostedk uvati, aby jsi svho e
nicha tak dokonale milovala, jak On si toho
d.
2. Prvn prostedek jest horouc touha
po tto dokonal lsce a po plnm ode
vzdn srdce Pnu Jei. Ohniv dosti jsou
onmi kdly, na kterch se svtci skrze do

 285

konalou lsku k spojen s Bobem povznesli.

Nem-li dosud tto touhy, pros za ni Boha ;
nebo bez n nikdy k njakmu stupni sva
tosti nedospje, s n vak rychle svatou
stti se me. Svat Terezie zanechala svm
dcerm duchovnm rozlin prpovdi o tom,
ku p .: Pedsevzet musej bti velikomysln,
aby k naemu spaseni pispla;" aneb nen
dobe, nepatrnch vc si dati; spe mu
sme v Boha dvovati, e kdy sob n
sil initi budeme, ponenhlu dospjeme tam,
kam s milost Jeho dospli svat." A z vlastn
zkuenosti dosvduje, e nepoznala vhav
due, kter by za dlouh lta byla pokoila
tak daleko, jako pokroily due velkomysln
v mlo dnech; nebo prav: Pnu lb se
dosti tak, jakoby ji v skutek uvedeny
byly." Mimo to due, kter s celm srdcem
po Bobu zatouila, ji Ho zskala, u svat
eho; nebo celm srdcem" znamen: se
srdcem, 'vech pozemskch nklonnost pro
stm a przdnm.
3.
Druh prostedek, abychom si Bo
z celho srdce zamilovali, jest odeknut se
kad jin lsky, kter k Bohu nesmuje.
Bh chce mti nae srdce sm, a netrp d
nho spolumajitele. Svat Augustin vypra
vuje, e msk sent uznval ticet tisc
boh, k Bobu kesanskmu ale e modliti
se nechtl, protoe pr jest Bohem pynm,

 286

kter chce vldnouti sm, bez soudruha. Bh

n d si toho ale vm prvem; nebo
toliko On jest pravm Bohem, a jedinm, jen
ns opravdu miluje; a protoe ns tak mi
luje, chce, abychom tak my Jej z celho
srdce milovali. A milovati Boha z celho
srdce znamen, vypovdti ze srdce vecky
nklonnosti, kter k Bohu nesmuj. Lskou
rozncen svat Frantiek Salesk prav:
Kdybych vdl v srdci svm jen o jednom
vlknu, kter k Bohu nesmuje, okamit
bych je vytrhl. Nen-li srdce przdno vc
pozemskch, neme se v nm lska Bo
uhostiti; jest-li se ale srdce od tvor odvr
tilo: 6 jak rychle zachvceno bv svatm
ohnm Bosk lsky, kter je potom vdy
vce rozncuje! Svat Terezie prav: Odtrhni
srdce sv od tvor, hledej Boha, a nalezne
Hol Bh neme se vzdliti od toho, kdo
Ho hled: Dobr jest Hospodin dui, hle
dajc Jeho (Pl Jer. 3, 25). On se zcela
odvzdv tomu, kdo z lsky k Nmu ve opout,
jak vysvt ze slov, kter ekl svat Terezii:
Nyn, kdy ty jsi zcela Mou, jsem i J zcela
tvm. Takt mluv k tob, odvracuje-li se
ode veho, abysi se zcela Jeho stala. P. Segneri mlad napsal jedn zbon osob:
Bosk lska jest vtanm loupenkem,
kter nm vech nklonnost potud odnm,
a me due milku svmu ci: co bych mohla

 287

jet chtti, krom Tebe Bamho, Pna Bvho?8

Podobn pe Bvat Frantiek Salesk: ist
lska k Bohu strv ve, co v ns nen Bo
ho, a pemuje ve v lsku; nebo ve,
co z lsky k Bohu Be in, lskou jest. Do
tme se v ivot ctihodnho P. Josefa Carracciolo, e po Bmrti jednoho ze svch brat
ekl pbuznm: Pestate pece plakati,
a ette svch slz k lep pleitosti, a
budete oplakvati smrti Jee EriBta, kter
nm byl otcem, bratrem i enichem, a i z lsky
k nm umel! Takt m kad eholnice
vecku lsku, nnost anklonnost jedin Pnu
Jei, enichu svmu, zachovati.
4.
Pravou eholnci jest dle vklad
blahoslavenho Josefa Kalasanskho ona,
kter opravdu k: Bh mj a m vecko!
Vzpome si na to, sestro mil! co jsi ekla
pi Bvm zasnouben s Pnem Jeem: Od
ekla jsem Be svta i v ndhery jeho z lsky
k svmu enichu, Jei Kristu, Jeho jsem
jakoto nej milostnjho mezi vemi poznala
a sob zamilovala, a na Nho veker 6v
pn a vecky sv nadje jsem sloila.
dj-li b tedy stvoen, abys je do srdce Bvho
vpustila, zapud je Blovy, e jsi Brdce Bv ji
Jei EriBtu darovala, a e pro n tedy vce
msta nem. Bo lska promuje klter
v protivu svta, tak e co Be v kltee ne
nvid, Bvt cen, a co se v kltee miluje,
svt nenvid.

 388

5.
Pedevm ale, chceme-li Jee Kri
z celho srdce milovati, mme samy sebe
zaprati, tak abychom s radost pijmali, co
se samolsce protiv, a j odprali, eho si
d. Kdy se svat Terezie rozstonala, pi
nesly j pokrm, jeho svtice poiti nechtla;
oetovatelka chtla ji pemluviti, aby pokrmu
poila, ubezpeujc, e pokrm dobe pipraven
jest; nae ale ona odpovdla: Prv proto,
e dobe pipraven jest, nepoiju ho. Tak
mme i my vc pjemnch si odprati, prv
proto e pjemnmi jsou; zrak svch od
nkterho pedmtu odvrtiti, protoe milm
na pohled jest; radosti se zdreti, protoe
nm po chuti jest; nevdnici poslouiti,
proto e nevdnou jest; hokho lku u
vati, proto e hok jest. Slu dobe uv
iti prav svat Frantiek Salesk, e samolska nae chce vdy, i pi nejsvtjch v
cech, vhu svou zachovati, a e nm proto
pedstr, e nic nen dobrho, pi em se j
ukojen nedostv. Proto chce tomu svtec,
abychom tak ctnosti bez pchylnosti milo
vali, ku p .: modlitbu, samotu. To znamen:
Jest-li poslunost, neb povinnosti lsky v mod
litb nm pekej, nemme se znepokojo
vati, ale ve s odevzdanost pijmati, co se
nm v odporu s na nklonnost, ale z vle
Bo pihod. Velmi asto, prav ctihodn P.
Baltazar Alvarez, jest to Bh, kter stvoen

 289

od ns odvrac aneb nm jich odnm, bychom

se Jeho pidreli; nebo mme stvoen opu
stiti a Boha se pidreti dve, ne stvoen
sama opust ns.
6.
Spravedlivch stezka jest jak
stkvouc svtlo, jen vychz a roste a do
dne dokonalho (Psl. 4, 18). K tomuto
dokonalmu dnu dospje toliko ten, kdo pi
vem podnikn jen to na zeteli m, co Bh
chce, a kter jen k tomu se odhodlv, aneb
jen k tomu se naklouje, co vl Bo bti
poznv. Proto modleme se jako P. Alvarez:
Pane! dej, abych pi vem, co se mnou
in, dle vle Tv spokojenost zachoval;
nedm si ani radosti, ani alosti. Jak
astn ije ten, kdo srdce sv ode veho
stvoen odtrhl! Spokojen ije na svt
toliko ten, kdo netou po jeho statcch, ale
jen po Bohu. Jeden kad ml by zde na
zemi ti jako na pouti, kaje: Jen Bh
jest zde pro m a j jsem zde jedin pro
Nho. V tomto duchu sebezapen obnovuj,
Nevsto Pn! kadodenn sv eholn sliby
chudoby, istoty a poslunosti s tm myslem,
e se sprost v nklonnosti k majetku,
radostem a k vlastn vli. Toto obnoven
slib konej mlo slovy, abys je tm astji
opakovati mohla. Dosta, kdy ekne: Mj
Jei 1 z lsky k Tob obnovuji sv sliby,
a inm pevn pedsevzet, e se dle nich

 290

opravdov zachovm. Prosm T za milost,

abych Ti vrnou zstala.
7. Tet prostedek k dosaen dokonal
lsky k Pnu Jei jest ast rozjmn o
Jeho pehokm utrpen. Svat Maria Magda
lena de Pazzis tvrd, e eholnice, jakoto
nevsta Ukiovanho, m v celm ivot a
pi vem, cokoli in, jedin k ukiovanmu
Pnu Jei zrakyvsv obraceti, a jen o lsce
svho Boskho enicha rozjmati. Kdo by
pro ptele snel pohann, trn a al,
rd by to vidl, aby toho ptel uznal a pa
mtliv byl. Kdyby ale tento ptel, kdy by
se o tom e stala, radji o nem jinm
mluvil, ba ani rd na to se upamatovati ne
dval: jak bolesti musel by onen dobro
dinec pro takov nevdk zakoueti? Tako
vto bolesti pipravuj ale Pnu Jei ony
due, kter potupy a muk nevzpomnaj, je
On za n trpl. Due ale, kter Jeho pehok umuen ustavin ped oima maj,
pipravuj Mu radost velikou. Proto pravm,
e by jedinm pedmtem rozjmn eholnice
mlo bti utrpen Jee Krista; aspo by
mla o nm jednou za den rozjmati.
8. Proto, jak se zd, chtl n lsky
pln Vykupitel, jak na jinm mst jBem vy
kldal, tak rozmanit muky a kivdy sn
eti, aby svm milm dum rozlinch ta
jemstv k rozjmn podal; proto snel tedy:

291

okovy, udeen pst, biovn, trnm koru

novn, uplvn, pibit. Tak se nm chtl
ukzati na rozlinch mstech pi svm utr
pen : se krv pot, jak je od oldn spou
tan , v potupn pl zahalen, metlami
mrskan, trnm korunovan; jakoto Krl
bolest a posmch, kem obten a k po
pravnmu mstu krejc, temi heby ku
ki pibit, na lku ke usmrcen, se
Srdcem probodenm. Slu ale pipomenouti,
e nemme rozjmati o pehokm utrpen
proto, abychom nabyli duchovnch uten,
aneb bychom zakoueli citelnch pocit lsky:
nbr proto, abychom vzplanuli lskou k Vy
kupiteli svmu, a se od Nho dozvdli, eho
si od ns d; za tou pinou mme se
pi rozjmn Pnu Jei nabzeti, e kad
utrpen z lsky k Nmu trpliv sneseme,
kter z lsky k nm tak muoho trpti ril.
Pn zjevil jednomu svatmu poustevnku, e
nen vhodnjho cvien, kter by Boskou
lsku v ns vce rozplameniti s to bylo, nad
rozjmn o utrpen Jeho.
9.
tvrt prostedek k dosaen dok
nal lsky jest astj vzbuzovn lsky.
Jako dv iv ohe, tak astj vzbuzovn
lsky iv lsku. Kdo miluje, raduje se pedn
z blaha osoby milovan; to jest lska zal
ben. Vesel se tedy asto, sestro mil! z ne
konen blaenosti Boha svho ano raduj

 292

se z n vce, neli kdyby tvou vlastn byla;

vdy m svho enicha vce milovati, neli
sebe. Raduj se, kdy si vzpomene, e tvmu
Milkovi k Jeho neskonal blaenosti nic
neschz a vn schzeti nebude; jestli se
Mu ale nieho nedostv, tu jisto, e Jej
tak mnoho milion andl a svatch v nebi
dokonale miluje; vdom to stane se ti t
chou. Podobn se raduj, kdykoliv na zemi
pozn dui, kter Pna Jee Krista velice
miluje.
Kdo miluje, d si za druh,
aby milek jeho ode vech milovn byl; a
to jest lska dobrotivosti. Tuto m rovn
vzbuzovati, a proto po tom touiti, aby Je
Kristus od vech dokonale milovn byl. Mluv
proto, jak asto me, o lsce k Pnu Je
i, abys ji rozntila v srdcch vech, s kte
rmi obcuje. Dle pros, aby enicha tvho
vickni poznali a milovali, kdo Ho posud
nepoznali a nemilovali. A tvou jedinou bo
lest budi, e si Ho tak mnoz nev. Byla
by to vru patn lska, kdyby se nevsta
nezarmoutila, kdy enicha jejho zahrnuj
kivdami a ranami! Vcevne veho lituj ale
tch kivd, kterch jsi enichu svmu sama
uinila; a proto neustvej dokonalou ltost
vzbuzovati.
10.
Kdo miluje, dv za tet milov
nmu pedmtu pednost ped vemi jinmi
statky, a to jest lska pednosti. Hlavn

293

lskou takovou Bh od ns milovn bti si

d. Prvn stupe tto lsky zle v od
hodlanosti, e radji opustme kad jin
dobro, neli abychom ztratili milost Bo.
i d snad Pn od ns pli mnoho, kdy
chce, abychom Mu ped vemi jinmi vcmi
tohoto svta pednost dali? Co jsou vecky
ostatn vci u pirovnn s Bohem? Kdy
csa Domitian svatho Klimenta vyzval,
aby modlm slouil, a za to zlata, stbra
a drahch kamen od nho pijal: zaplakal
svtec alostn, e csa Pna Boha prachu
zem na rove stavl. Vlastn bychom se
nemli opovaovati kati: Boe, miluji
Tebe vce ne vecka stvoen; nebo jest
to prv tak, jako kdybychom kali krli, e
ho ve cenme ne plevu a prach. A pece
jest Bh spokojen, kdy Jej jen vce milu
jeme, ne tvory Jeho, kter kdy s Nm po
rovnme, ani tolik nejsou, jako slma a blto
u pirovnn s krlem. P. Vincenc Karafa
z tovarystva Jeova prav, e kdyby ml
cel svt, on by mu pi vysloven jmna
Boho okamit z ruky vypadl. ijme tedy
a smlejme vdy tak, e radji vecko i ivot
ztratme, neli abychom se spustili Boha, a
kejme jako svat Pavel: Ani smrt, ani
ivot, ani hlubokost, ani jin stvoen ne
bude moci ns odlouiti od lsky Bo (m.
8, 39). ue m velik poklad, prav P

294

Alvarez, kdy ct, e bez Boha dle ti ne

me. Due ale, kter po dokonal lsce
tou, nem bti toliko hotova, radji tisc
krt umti, neli Boha tkm aneb i jen
dobrovolnm vednm hchem u raziti: ale
011a m si tak na zalben Bom vce za
kldati, ne na jakmkoliv ukojen svch
dost; ano m ochotnou bti k utrpen
velikho souen, kdy se skrze n Bohu
vce zalbiti me. Pova, sestro! e Pnu
Jei zachrnn tv lo nad vlastn ivot
Jeho; proto nen to nic velikho, ano ani
za e to nestoj, jest li si zalben Jeho vce
v ne ostatnch statk.
11.
Kdo miluje, nezdrh se za tvr
ano i raduje se z toho, me-li pro milova
nou osobu nco trpti, aby j dkaz lsky
sv dal! Tak uinil Je Kristus, aby nm
svou lsku na jevo dal. Kdo tedy Pna Je
e milovati si d: tou po pleitostech
k utrpen aneb aspo naskytuj cch se klid
nost pijm. Protivenstv klest dum mi
lujcm cestu k spojen s Bohem; nebo
v utrpench zmh se lska k Bohu. Kdo
v utrpen s tichost do vle Bo se, ode
vzdv, spch potou k Bohu, prav P.
Baltazar Alvarez. Krtce, milujcm Boha
vecky udlosti, radostn i alostn, pom
haj k vtmu spojen s Bohem: Milujcm
Boha vecky vci napomhaj k dobrmu

 295

(m. 8, 28). Zajist, e Bh vecko d

k naemu dobrmu. Proto ekl jednou svat
Gertrud: Z tt lsky, z kter jsem lo
vka stvoil, dm ve, cokoli mu poslm,
tst i netst, pro rozmnoen blaha jeho.u
Proto sna se, sestro mil 1 na spojen s Bo
hem zvlt v nemoci. Nemoce ukazuj, kdo
jsou pravmi milovnky Boha. Poslouchej
lkae i oetovatelky, nedej nieho, uvej
ochotn kadho lku, byt sebe vce hok
byl! Nealuj na dnou spolusestru, ale bud
ke vem vldnou, vem vdnou. Odevzdej
se zcela do vle Bo, a bu ochotnou ve
strpti, co ti Bh ur. Sjedno se s Pnem
Jeem na ki, a nechtj s ke sloena
bti dve, a se Jemu zalb; piprav se
i umti, jestli to vl Jeho jest. Mj krucifix
ped sebou; zstane pokojnj, uv-li,
jak neskonale nepatrnj jest to, co ty trp
u pirovnn s utrpenmi tvho Spasitele,
kterch z lsky k tob na Se pijal. Miluj
svho enicha, napomn svat Frantiek
Salesk, v as uten i utrpen, protoe
jest prv tak milovn hoden, posl-li utr
pen, jako kdy udl uten; nebo ve in
k prospchu naemu. Miluje-li Jee Krista,
miluje tak kad pokoen a pokrn;
pros jen zpovdnka a sv vrchn, aby t
bez ltosti krali a ti ukldali, co za nejlep
uzmy. Svat Frantiek Salesk pipodobuje

 296

klter nemocnici, kde se hled uzdraven

a kde kad lk, by sebe vce hok, rd
se pijm. Pros tedy sv duchovn lkae,
aby ti nieho neodepeli, eho k svmu uzdra
ven potebu m.
12.
Kdo miluje, m y s l za pt u s t a
v i n n a s v h o mi l k a . Tak tak vzpo
mn due, Boha milujc, stle na Boha a
sna se bez pestn na to, aby Mu svou
nklonnost a lsku vroucmi povzdechy a
stelnmi modlitbikami na jevo dvala; to
jest lska touebnosti. Volej proto asto
k svmu ukiovanmu enichu, ve dne i
v noci, ve sv komrce i mimo ni, o samot
i ve spolenosti: Mj Boe, nedm si
nieho, krom Tebe; aneb: Tob jedin
sebe obtuji. Chci ve, co Ty chce. Nalo
se mnou, jak se Tob lb! aneb: Mj
Boe, miluji T! Moje lsko, m vecko 1
Me i bez slov mluviti: vnitnmi povzdechy
lsky, pozdvienm srdce, zrak k nebesm
neb k nejsvtj Svtosti nebo ku ki.
Takov vzbuzovn lsky velice prospvaj,
protoe je meme konati mnohem snadnji,
astji a s vt vroucnost. Na konec
tohoto svazku pipojm mnoho povzdech
lsky k Pnu Jei k vli dum, kter vy
prahlost trp. Ostatn jsou nejlepmi kony
lsky ty, kter Bh vnuk, a kter z vlast
nho srdce vychzej.

 297

13. Na olti starho chrmu nesml

z rozkazu Boho ohe nikdy vyhasnouti.
Ohe pak olte vdycky hoeti bude (III.
Moj. 6, 12). Tomuto olti vmaj se podobati srdce nae, prav svat eho; a proto
v nich nem ohe lsky nikdy vyhasnouti.
Proto poruil Bh: Miluj Pna Boha svho
z celho srdce svho; a jet vcekrt na
izoval takto a podobn a doloil: A budou
slova tato v srdci tvm a bude rozjmati je
sed v dom svm i jda cestou, lhaje i vst
vaje. A uve je jako znamen na ruce sv,
a budou mezi oima tvma hbati se, a na
pe je na prahu i na dvech domu svho
(V. kn. Moj. 6, 59). Pozoruj, s jakm
drazem ti Pn na srdce klade sv pikzan,
abysi Jej milovala. On chce, by pikzan
to vdy v tvm srdci napsno bylo, bysi
stle o nm rozjmala, by na ruce tv pi
vzno a ped oima tvma bylo, abys je
na prahu a dvech domu svho napsan
mla, abys na n stle myslela a je skrze
kony lsky plnila. Bohoslovci proto tvrd,
e kad kesan m aspo jednou za msc
lsku k Bohu vzbuzovati.
14. P. Baltazar Alvarez nazv kltery
nemocnicemi pro ty, kter Bosk lska
poranila a pecemi lsky, v kterch i nej
tvrd kameny v prach se pl. Ano, kdyby
takovmi vskutku byly! k by vecky

 298

eholnice byly lskou rann, a plpolaly

ustavinou lskou k Jei Kristu 1 Ach, jest
jich jen mlo, jen velmi mlol Kdyby mohl,
pravm, Je Kristus jet nyn ze zrmutku
slzy prolvati, zajist e by je prolval pro
vrolomnost svch nelskvch nevst! Miluj
Boha aspo ty, pro bolesti, e Jej eholnice
tak mlo miluj! Kdyby njak velk, mocn,
bohabojn kne zasnoubiti se chtlo s ven
kovskm dvetem, z nzkho rodu, bez vzd
ln i jin na lidech vzcn vlastnosti, a
uinilo by ji skrze satek bohatou, vzcnou,
moudrou a astnou: co vecko uinila by
nevsta takto oblaen pro chot svho?
Jak by jej milovala a ctila, kdy by se roz
pomnala na jeho dstojnost a na svou vlastn
nicotu! Zajist e by mu stle za pze a
dobrotu jeho dkovala a jen na to pomlela,
jak by se mu zalbiti, jeho pn vyplniti,
ano jich uhodnouti mohla. A jak rda, s jakou
radost by snela pro nho vecky obte,
za astnou se pokldajc, e mu njak
dkaz sv nejvt vdnosti a lsky podati
me. Z nevdku jeho poddanch mohla by
se jen rmoutiti a ho oplakvati. A kdyby se
mu snad z neopatrnosti v nem znelbila:
jakou bolest by ji to naplnilo, a jak pokorn
a 8 jak mnohmi slzami by jej na kolenou
za odputn prosila! Vzdlen od chot
svho stala by hodiny a okamiky a do

299

optnho shledn a pi vzpomnce na svou

dvj nzkost a chudobu vdy znova by
se v n ozval blaen pocit, pochzejc ze
tst, kterho nynjm svm postavenm
nabyla. Co dosud eeno bylo, obra na sebe !
Ty sama jsi tou bdnou hnic, kter za
nevstu Jee Krista povena byla!
15.
Miluj tedy enicha svho a vz,
nen spokojen, jest-li Ho z celho srdce nemi
luje! Miluj Jej netoliky city srdce, ale i skutky !
Kdo jenom dle jmna ptely jsou, kaj
jeden druhmu: Ve, co mm jest, jest tak
tvm! Ve skutenosti pak nieho nedaj
aneb jen mlo. Prav ptel oproti tomu
dv pteli svmu to nejlep ze svho a
i zbytku ponechv mu k volnmu uit.
Due, kter se odhodlala, upmn a v
hradn Bohu se vnovati, zbavuje se vech
vc pozemskch, k nim v sob nklonnost
pozoruje; ona neohroen podmauje kadou
nklonnost svat poslunosti, umrtvuje v sob
vemon kad hnut samolsky, nedb
vlastn cti, ale miluje posmch a opovren.
jak napomh takov odhodlanost pokro
km due, jakou dvrou v Boha, jakou
ochotnost k snen protivenstv ji napluje,
jak j u initi ve s pravm myslem,
jak ji pobd, aby Pna Jee a Pannu Marii
vdy prosila za pispn k proveden myslu
svho, e pi vem jednn jen vt zalben

 300

u Boha nezvratn na zeteli mti bude! Naskytuj-li se tkosti, dodv odhodlanost ta

kov dui zmuilosti, by kala: Nic nechci
jinho, smm jen u Boha zalben vyhled
vati. Co se Bohu lb, to nech se stane,
i kdybych ivot nasaditi mla! Dopust-li
se jet nkdy chyby, uinn pedsevzet
nenech j zmalomyslnti, ale dodv j zmu
ilosti skrze nadji, e se budoucn vc lpe
uchop, ne jak dosud inila. Pedsevzet
toto m se ale astji obnovovati; pi roz
jmn, pi svatm pijmn, pi nvtv
nejsvtj Svtosti; zvlt ale rno, kdy
vstv, m takovto osvden dti: Mj
Jei! Tob se odevzdvm znova cel a
slibuji Ti, e vdy initi budu to, co za mi
lej Tob poznm. Spojuji toto sv obtotovn-se s onou dokonalou obt, kterou jsi
svmu vnmu Otci i Sob pinesl. Udl
mi sly, abych Tob vrnou zstala. Utrpen
Tv jest nadj mou, zsluhy Tv, pislben
Tv, lska Tv jsou dvrou mou. Maria,
Mti m, pros Pna Jee za m; vymoz
mi svatou vytrvalost a lsku k Synu svmu!
16.
A co ti, sestro mil! jet zvl
odporuuji, chce-li velikho pokladu lsky
Bo dosci, jest, abysi vytrvale prosila:
Pane Jei, udl mi lsky 1 Panno Mara,
zjednej mi lsku! Ji to slovo lska vyslo
viti dostauje, ponvad se Bohu lb; pro

 301

n ti bude vdy vce dobrch povzbuzen

vnukati, ohe lsky v srdci podncovati, a
svatch dost udleti. Bh jest tdr v roz
dvn svch dar, zvlt v udlen lsky,
kdy Jej za ni prosme; nebo lska to jest,
kter se vce ne jinch vc od ns d.
Avak neprosme Ho tak za lsku nnou,
jako spe za lsku silnou, kter by nm
dala pekonati vecky ohledy lidsk a vecek
odpor samolsky, a uinila ns ochotnmi,
bychom ve, co se Bohu lb, neprodlen a
bezvminen konali. Proto zvykej si, vt
zalben Bo na zeteli mti pi vech, i tch
nejmench vcech; zpsobem takovm na
bude odhodlanosti k vykonn i velikch
vc. A trp-li t bze, e nebude mti
dosti sly, abysi se v tkch vcech pe
mohla, dvuj v Boha a rci: Vecko mohu
v Tom, kter m posiluje (Fil. 4, 13). eho
sama o sob nedovedu, toho doku s pi
spnm, jeho od Boha oekvm. Prosm
t, aby si bedliv uvaovala ctnostnch po
vzdech due, kter Bohu dokonale nleeti
chce, jak jich ku konci dla tohoto ode mn
pipojench nalezne.
17.
Svat Augustin nazv as, kter
pro Boha uito nebylo, asem ztracenm.
Pi smrti bude nm jedinou tchou to,
jest-li jsme Jee Krista milovali. Boe!
s jakou tchou bude potom prav milovnk

302

Jee Krista pi pohledu na Ukiovanho

moci zvolati: Tys byl jedinou lskou mou!
A me-li ji nyn due vtho tst okoueti, ne-li jest to, kdy me ci: Hledm
jen Boha, Jemu jedin nlem? Bohu ale
nemme se vnovati ze zitnosti, nbr je
din proto, bychom se Mu zalbili; na sebe
zapomnajce mme kati jako nevsta v Psni
alomounov (2, 4.): Uvedl m do sklepa
vinnho, a spodal ve mn lsku. Zpodprejte
m kvtm, oblote m jablky; nebo lskou
umdlvm. Ynem rozum se svat lska;
nebo jako vno lovka uvn smysl zba
vuje, tak e nevid a nesly a ije, jakoby
mrtev byl: tak ije due Boskou lskou roz
ncen, jakoby vce smyslu pro vci pozem
sk nemia; proto zapomn na vecko stvo
en, a nieho nechce, jen Boha. Proto si
d kvt svatch dost, a ovoce svatch
skutk, kter ivot, t. j. Boskou lsku v n
udruj, od kter a skrze kterou jedin ije.
Tak me hovoiti jen due, kter se Jei
Kristu v pravd cel a bez vminky vnovala.
Co ty tomu k, sestro mil? Vnovala
jsi se Jei Kristu cel, jak On si toho
od tebe d? i se Mu jet protiv? i
snad jet dosti neuinil, aby si lsku tvou
celou zaslouil? Pn Je daroval se ti bez
vminky jednou na ki, a jak asto ji ve
svatm pijmn 1 eho oekv vce? Co

 303

m jet dle initi, aby t docela svou na

zvati mohl? Chce ekati, a t pro nevdk
tvj opust a vce k sob volati nebude?
Vzchop se, neodporuj dle a rci Mu:

Modlitba.
Pane Jei, Pane mj a enichu mj,
nechci lsce Tv dle odporovati! j,Mfij mil
jest mj, a j jsem jeho. (Pse 3al. 2, 16.)
Ty jsi se mi daroval zcela; tak j se Tob
zcela daruji. Zaslouila bych zavren, pomyslm-li: jak asto jsi m volal, a e j ne
vdnice Tebe neposlechla! Touha ale po
tom, abych Tob nleela, kterou i nyn jet
v srdce mi klade, dv mi nadji, e m
opt na milost pijme. Ano, nezavrhuj m
pro lsku onu, z kter jsi za m na ki
umel. V pekle, jeho jsem si zaslouila, ne
mohla bych T, Spasitele svho, vce milo
vati. Ty popv mi jet asu, abych T
milovati mohla; proto chci T milovati, a
sice jedin Tebe milovati! mj nejmilej
Spasiteli! kdo T me pozorovati v jeslch
v Betlm, na ki na Golgot, v nejsvtj
Svtosti, aby lskou k Tob nezahoel? Mo
no-li, abych nkoho jinho milovala, kdy
Pn a Bh mj z lsky ke mn zemel ? Mi
luji T, Vykupiteli mj, Lsko m, m vecko!
Rozmno svatou lsku ve mn! Nedej mi
nikdy zapomenouti na to, co jsi pro m uinil

 304

a. vytrpl! Nedopus nikdy, abych Ti ne

vdnou byla! Vy svat plamenov lsky, ji
jste ivot mho Jee na olti ke str
vili, pijte, zaujmejte srdce m, a znite
v nm kadou nklonnost k tvorm! Lsko,
Tob se zasvcuji cel; nedovedu-li toho,
jak bych toho dovsti mla, pijmi m pece
a ui m sama majetkem svm! dn slovo,
dn mylenka, dn dost nebudi ve
mn, ne toliko Tv lska a Tv zalben!
Vekeru nadji svou skldm v zsluhy Tv,
mj Jei! A tak v Tebe, Maria Panno,
nadje m! skldm dvru svou, e mi vyme milost,v abych od tto chvle jedin
Tvho Syna, enicha svho a Tebe, Matku
svou, milovala. Amen.

H la v a d-vac/tsi tet.
Zvltn navedeni pro vrchn, nhrad
nici jej, cviitelku novicek, hospodyni,
sakristnku, vrtnou, oetovatelku
nemocnch a assistentky, konen i
pro sestry laiky.
I. N a v e d e n p r o v r c h n .
1. Pedpokldm, e jsi se nestala vrchn
z ctidosti a s vlastnm piinnm, nbr
jedin z vle Bo; sice bych musel ci, e
tv panovn z tk astnm bude, pro
toe by se ti nedostvalo pomoci s hry,
kter Bh jen tm propjuje, kterch Sm
v ad povolal. Leonard z Portu Mauritio
vypravuje o jist vrchn kltera, kter na
loi smrtelnm pro plnn adu svho veli
kmi zkostmi trpena byla, a ho pijati
byla se zdrhala. Jak povede se pak ale
onm, kter adu svho cestou pmou ne
nabyly ? Stala-li jsi se vrchn bez svho pi
inn, bud pece ubezpeena, e s dsto
jenstvm tm vloen ti byl na ramena k

306

nad mru tk a nebezpen. P. Torres

napsal seste sv, kdy ji za vrchn v kl
tee zvolily: Pros Boha za pispn, aby si
neklesla pod t tak mnohch k, a ne
umela jako muennice bez zsluh a bez
koruny 1 Rozva tedy dobe, e bude mu
seti psn ty Bohu klsti, jest-lie tvou
vinou kze povol a zlody se zahnzd.
P. Doria, bos karmelitn, prav, e ehole
ochably spe migrnou (bolenm hlavy), ne
pakostnic, vce vinou nemocnch hlav ne-li
noh, t. j. vce provinnm vrchnch ne pod
danch, ponvad vrchn k pochybenm proti
eholi a k zlodm oi zamhuovali. Dve
ne adu svho nastoup, podkuj spolusestrm za dvru, kterou v tebe sloily,
ale prohlas, e pijm adu toho jedin
za tou pinou, abys vem slouiti mohla,
e vak due sv nechce v nebezpe uvsti;
proto necht vechny ji naped vd, e ni
eho nedopust a v nic nesvol, co by tv
svdom v nepokoj uvsti mohlo. Klternice
se potom neosml neslunch vci na tob
dati; a kdyby pece daly, nebudou si
moci na tebe pro odepeni stovati. Takto
bude moci s vt svobodou ducha ad
svj zastvati.
3.
Bdi nad tm, aby se ehole zevrub
zachovvala a zlodm se brnilo; jestli se
nekze v nkterm kltee zahnzdila, bv

 307

mravn nemono, ji opt vyklid ti. To plat!

t o tak zvanch malikostech; nebo asem
svm stanou se z vc malch vci hlavn.
Jak mnoho zlod vplilo se do klter
jen ohledn chudoby 1 Z potku jednalo se
ovem pouze o nepatrn vci; ale jak ne
plechy se z nich asem svm vyvinuly? P.
Frantiek z ke, bos karmelitn, vypravuje
o jist abatyi, kter se po smrti jedn ze
svch spolusester zjevila, a j pravila, e
trp v oistci velik muky za to, e se v ad
svm dosti nestarala o zachovvn ehole
a o poslunost k vrchnm. Tato tedy trpla
v oistci; ale ach! jak mnoh vrchn uvidme
v den soudn trpti v pekle, protoe zlo
dy zavedly aneb je aspo trply! Vrchn
m vude v kltee dohleti a se pesvdovati, zdali a jak se nazen jej vykon
vaj. Co pomohou rozkazy, jestli se jich ne
et? Lpe jest, mlo rozkaz dvati, kter
se zachovvaj, neli mnohch vc nakazovati, kterch se nedb. Seznaj li poddan,
e vrchn malou o to pi m, jestli se roz
kaz jejch et ili nic, snadno si toho ne
vmaj, co ona naizuje. Bdi nad tm, aby
kad, kter njak ad zastv, sv po
vinnosti plnila; nechtj se vak pli do
adu jejho mchati. Neukldej novch be
men a pedpis; nebo to pipad poddanm
velmi za tko. Co ti na srdci leeti m,

 308

jest zachovvn platnch zkon. Zpozoruje-li ale, e se nkter pedpis ehole ne

zachovv, na p. o astjm pijmn sv
tost, o prvodkyni do hovorny povolanch,
o spolen modlitb, o obvyklch jinak ka
jcch cviench pi stole, a t. pod., nen to
dnm novotstvm, stoj-li na zachovvn
pedpis tchto; ano spe jsi povinna, dle
sil svch se o n zasazovati. Bdi zvlt
nad tm, aby nevzniklo v kltee dn
sten ptelstv, ani s vnjmi, ani mezi
domcmi. Kde moc tv nestauje, obrat se
na biskupa, aby zlu ptr uinil. On snad
nkomu dovolen udlil, sm do hovorny
pichzeti, v domnn, e tto pzn ne
zneuije; pozn-li vak, e z toho zl n
klonnost a jinm pohoren povstv, uvdom
o tom biskupa, aby dovolen odvolal. Ura
en sestry ovem e budou na tebe alovati a nepjemnosti ti pipravovati; ale ne
dbej toho! Ty jsouc vrchn jsi k tomu za
vzna, a mus vce o duchovn ne-li o asn
blaho svch podzench peovati. Mimo
chodem t upozoruji, abys netrpla, by tv
poddan na jedn posteli spolu lhaly.
Bdi tak nad tm, aby sluky kltern nedonely jeptikm psanek aneb nepati
nch vzkaz; apostihne-li nkter pi nem
takovm, okamit ji propus! Bdi dle, aby
mut do kltera pstupu nemli, a na

 309

ty, jich k pracm klternm nevyhnuteln

jest poteba. P. Bartolomj od svatho Karla
uvd ve sv knize kola pravdy dekret
svat kongregace, dle kterho muov jen
k vykonn onch prac, ku kterm laiky
dostatench sil nemaj, do kltera vkroiti
smj. Tamt nachz se i jin dekret, dle
kterho kad, kdoby chlapce jakhokoli
st do kltera uvedl, propad trestu cr
kevnmu, jak ustanoven jest na ruitele
klausury. Konen toho dbej, aby dle
pedpisu ehole kapitoly se odbvaly; v nich
pak neohroen krej pochyben proti eholi,
kter se astji opakuj, a zvlt zmhajc
se zlody. Nemus kzati, ale mluv jasn
a srozumiteln.
3. Chce-li, aby poddan tv kze za
chovvaly, mus jim dobrm pkladem ped
chzeti. Blahoslaven Josef Kalasansk prav :
Bda vrchnmu, kter slovy vystavti chce,
co pkladem svm boil Vrchn stoj na
svcnu, kter zraky vech vid. Jak me na
poddanch dati, aby rozjmn, modlitb
v kru a jinm spolenm cvienm byly p
tomny, kdy sama velmi asto pi nich schz V
Vak nebude mti ani t odvahy, aby o tom
promluvila; a uin-li tak pece, mlo sluchu
najde ! ostatn dbaj vce pkladu jejho ne-li
slov jejich. Siastn se proto svdomit vech
spolench cvien, zvlt rozjmn, jeho

 310

vrchn vce ne ostatn potebu m, protoe

j teba potravy dvojnsobn: pro sebe i pro
podzen. Pi rozjmn pros Pna zvlt
za osvcen a pomoc, abysi dostti mohla
povinnostem adu svho. Hled tak pi
modlitb v kru a pi stole ptomnou bti;
nebo snadno povstanou nepodky, nejsi-li
ptomna. Mj se peliv na pozoru, abysi
sob nedovolila dn vminky ve strav,
odvu a zazen pbytku; netrp, aby obsluhovatelky ve vcech tchto na tebe vt
ohled mly, ne-li na kadou laiku. Kdybysi
postaven svho pro sebe aneb pro pbuzn
sv njak zneuila, povstaly by z toho do
jista povyk a reptn v celm kltee.
4.
Ty sama m celou obec klter
spravovati, a nesm tedy tuto povinnost na
jin skldati. Psob to mnoho zlho a ne
podku, maj-li poddan jinho, neli vrchn
poslouchati. Proto vysthej se toho, aby si
na rad jedin sestry zvisela, zvlt kdyby
to laika byla, co by jet horch nsledk
mlo. V dleitch zench porouej se pede
vm Bohu, pak se pora s nkolika, nikoliv
jen s jedinou, a ui, co za nejlep uzn,
pidrujc se hlavn rady vtiny svch
assistentek. Sna se dle vnovati vem svm
poddanm stejnou lsku a pi, ledaby ti
nemoc nebo jin spravedliv pina k jed
notlivm sestrm zvenou pozornost za po

 311

vinnost ukldala. Zej mena pi rozdvn ad

nedvej se vsti nezzenou nklonnost neb
nevasnmi ohledy, nbr rozsuzuj dle ke
sansk opatrnosti; sic se bude muset za
vznikl z toho nepodky Bohu zodpovdati.
5.
Pokora a lidumiln dobrota nec
jest zjevn v obcovn tvm se vemi. Jakoto
vrchn m bti sluebnic vech, co stle
na zeteli mti m. Ve sprv kltera ste
se bti pkrou a pnovitou! Pokorou a mr
nost, nikoli vak tvrdost zsk si srdce
svch spolusester, take i tvch napomnn
i pokrn s klidnost pijmati budou. Svat
Maria Magdalena de Pazzis prav: Lskaa
dvra ze strany vrchnch jsou psky, kter
srdce poddanch k nim poutaj; pcha ale
psky tyto ru. Neuke-li na sob lidu
miln dobroty, ztrat k tob sestry dvru,
a nebudou s tebou svch poteb a pokuen sd
lovati, ani t za potebn dovolen prositi,
ani ti vyskytlch se nepodk v kltee
oznamovati. A tak panovn tv neastn
skon. Nen na tom dost, dobr srdce mti;
zevn tvrd chovn odraz od tebe vecky.
Pijmej tedy vech bez rozdlu dobrotiv, a
vysly je, kdy k tob pijdou; jinak nedo
zv se nieho o vyskytlch se nepodcch*
a proto nebude jich tak moci zameziti.
Chov-li v sob nkter kyselost proti tob,
hled! ji zskati zvenou vldnost, Ml-li

 312

ady vykazovati, rozkaz neb zkaz ud

leti: vysthej se pod poslunost to po
roueti, ledaby to ve zvltnch dkch p
padech nutn bti muselo. Nerozkazuj tak
zpsobem velitelskm a hlasem povenm,
nbr ve zpsobu prosby: Rate, mil sestro,
to neb ono uiniti! Udlejte mi to k vli. . . !
prokate mi tu lsku! Krtce, sna se spe
na to, aby t podzen milovaly, ne-li aby
se t bly. T, kter neunese ne deset liber,
neukldej dvacet! Bud! zvlt mrnou,
kdy kr. Svat Ambro prav: Vce uitku
pin dobrotiv pokrn, je vede k po
znn chyby, neli tvrd vitka, kter ur.
Pokran m ctiti, e jsi spe jeho pte
lem ne neptelem. A svat Jan Zlatost
pe: Chce-li bratra svho napraviti, pla,
napomnej, objmej jeho nohy, ano neti se
jich zulbati, chce-li jej brzo vyhojena spa
titi. Hled! tedy prvn pokrn s velikou
tichost a mezi tyma oima uiniti; vya
duje-li veejn uinn chyba pokrn ve
ejnho: pokrej vinnici dve mezi tyma
oima, pochval jej dobr vlastnosti, a vyptej
se j, pro a jak se onoho provinn dopust la
Piprav ji, aby veejn pokrn, je pro
blaho cel kltern rodiny nutn jest, zp
sobem zslunm snesla. Jednn takov da
leko vce prospje, neli tvrdost a plin
psnost. Mrn ponn vrchn vede poddan

313

na hedbvn niti. Poddan nazvaj a ct t

jako svou matku; proto m i ty s nimi jako
s dcerami v matesk lsce zachzeti! zvlt
chovej se k nejstarm sestrm rodiny kl
tern, jak lska a opatrnost kesansk ke.
Dle naveden svatho ehoe velice prospv
vn a psn napomenut mldee; star
zskati lze vldnou prosbou. Mluv tedy k star
m klternicm asi takto: Sestro mil, vte,
jak mnoho mi na vs zle! proto vs pro
sm, abyste se vysthala t neb on chyby.
Vdy st mus mldei dobr pklad d
vati. Nkdy se mus po cel tdny a m
sce ekati na pleit as, aby pokrn
prosplo. Liv prostedek podan v prav
as me nemocnho uzdraviti,vpodan v as
neprav me ho usmrtiti. asto musme
oko pimhouiti a dlati, jako bychom chyby
nebyli spozorOvali; avak to sm se stti jen
tehdy, kdy jest pochyben nepatrn a rodiny
kltern nepohoruje. Mnoh vci musme
Bohu poruiti, a Jej za napraven prositi.
Svat Frantiek Salesk pe jmenovit o chy
bch starch klternic: Musme na vkem
sel ohled mti; ony nemohou se tak snadno
poddati, nejsou tak ohebn, protoe nervy
jak ducha tak tla jejich skoro ztuhl jsou.
Chyby ale, je obec pohoruj a znepokojuj,
aneb kze ohrouj, nesmj se pehleti.
Kdo takovch umluje a pehl, aby o vin-

314

niky nezavadil, ur Boha. Pi jistch zlo

dech, jako kdy se ponaj tvoiti sten
ptelstv neb neptelstv, nesm se prodlvati,
nbr mus se zlu tomu bez prodlen odpo
moci, protoe ono tm nezhojitelnjm se
stv, m dle trv. Jak jsem ji pravil,
m krati ve v tichosti; jestli ale sezn,
e tichost nieho nepod, mus se oprav
dovou stti, jak nakazuje svat apotol:
Tresci, pros, ehi (II. Tim. 4. 2). Vrchn
m mti v obcovn srdce z medu, u vykoeovn zlod a uvolovn ehole ale
hrud z kovu! ehole svatho Augustina
naizuje vrchnm, aby byli psnmi i laska
vmi; laskavmi k pokornm a uelivm,
psnmi na nadut a tvrdojn. Srdce
mnohch lid jest jako z ke; zstv ne
citelnm, dokud ho elezo neporan. Kde
tedy ani dobrota, ani psn slova doucho
vsledku nemaj: ulo pokn, tebas i tk,
jestli provinn jest tk. Rozdl mezi kl
tery observantnmi a neobservantnmi ne
zle, jak u svat Bonaventura, v tom,
jako by v observantnch kltech dnch
pochyben nebylo, ponvad vude jsou lid
a ne andl; nbr rozdl spov v tom, e
v kltech neobservantnch pochyben ne
kraj, v observantnch ale poklesky rozli
nch trest neujdou. Aby jsi v tch vcech
nezabloudila na brzcest, radm ti dvoj zpsob

 315

opatrnosti: Pedn neukldej tkch pokut,

leda by jich naprosto teba bylo pro po
lepen vinnice a pro pklad jinm. Tk
pokuty podobaj se havmu elezu, kterho
se uv jen pi nezhojitelnch ranch, jako
na vyplen raka. Za druh nejednej v roz
ilen; nbr shromdi se dve, ne trest
vykne, v modlitb k Bohu, pak se porad
s jinmi, a potom teprv jednej. Piln
toho tedy eti, abysi v rozilenosti nikdy
pokn neukldala, ba ani nedomlouvala. I
kdyby se ti nkdy zdlo nutnm, abys do
mlivost nkter pyn sestry, kter t pes
povinnou ctu do o ur, na mst poko
ila: to pece t napomnm, abysi s pok
rnm posekala; sic bysi krala v rozile
nosti, a proto s malm spchem; nebo
vinnice povaovala by slova tv za vlevy
tv nevole a nikoliv lsky, a pokud jest roz
ilen a vn pobouen, uitku by z nich
nemla. Pokej tedy, a se v tob i ve vi
nici rozilenost uti, a pak teprv slunm
zpsobem domluv. Mus-li psn domluviti,
nezapome na vno a olej, t. j. po domluv
ekni seste, e ji miluje, a e jedn jen
na prospch jej. Jestli k tob pijdou se
alobami, nepikrouj ihned ku krn a po
kutm, nbr vyslechni dve i druhou stranu,
zleitost vyeti a pak jednej. asto se stv,
e z nedopaten mme vci za provinn,

 316

kter snad ani lehkmi chybami nejsou. Mnoh

vrchn uv docela hned na prvn slovo, je
se j donese, a bez rozmlen usuzuje po
krn a tresty; z pekvapenosti takov ale
povstvaj pak tiscer nepodky a vtr
nosti, kdy se uke, e se vc v pravd
jinak sbhla, neli jak vylena byla. Bh
t uchovej toho, abys v ad svm nkter
seste oplceti chtla, e se volb tv za
vrchn protivila, proti tob hlasovala aneb
tebe pomluvila. Varuj se, pravm, j proto
koditi, aneb ji v nem odstrkovati; bylo
by to pohorenm nejvyho pokrn hodnm.
Spe o to dbej, abysi se k seste, kter
proti tob byla, chovala vdy se v etrnost,
ano me-li tak s dobrm svdomm uiniti,
abys j i pednost dvala. Zpsobem takovm
bude moci Bohu se zalbiti a drustvo sv
velice vzdlati.
6.
Neudluj sestrm, kdyby t i prosil
dnho dovolen k vcem, je by se mohly
stti jinm podmtem k zlodm aneb
pinou stesk. Prosby takov mus s neoblom
nost odmrovati, nehledc na ptelstv,
vdnost aneb jin lidsk pohnutky. Bti
jinm slunou ku kod vlastn due nen
lskou, nbr poetilost. Jin vc jest, jed
n-li se o dovolen nebo prominut, kter
jsou odvodnna a nekodn. Tchto udluj
bez nesuz, nechce-li se toho dokati, aby

 317

ehole rozlin obchzena byla. Kdo co in

o sv ujm, bez nleitho povolen od vrchn,
skuten se proti eholi proviuje. Proto
maj pedstaven plnomocenstv, ve zvltnch
ppadech od ehole dispensovati, protoe
toho nezdka jest poteba, aneb e aspo
uiteno jest tak.
7.
Peuj o to, aby sestry, pokud mon
nejpotebnjmi vcmi opateny byly, najm
co do stravy a odvu. Jest-li jest klter
chud a mlo me poskytnouti: aspo o to
pi mj, aby to mlo dobe pipraveno bylo.
Svat Antonn u, e tce he vrchn,
kter, a me, svch poddanch tm nejpo
tebnjm neopatuje a takto je nut, aby
si sami na svou ps pomhali. Jak ukrut
nost to jest, pravm, kdy nkter vrchn
pro marnivou nklonnost k stavbm aneb
k nkladnm ozdobm chrmovm, nechv
drustvo sv nouzi trpti na vcech nejpo
tebnjch! Mnoh kltery maj znan d
chody, ale uboh jeptiky musej pece nouzi
trpti; a e nemaj vecky toho ducha od
kn, aby nedostatek vc i potebnch, po
kojn snely, hled mu, jak mohou, po p
mch i nepmch cestch ujiti; i zanedb
vaj rozjmn a astj pjmn svtost,
aby pracovati mohly, a tak klter hyne.
Bud ty, prosm t, k sestrm spe tdrou
ne-li skoupou, chce-li na nich psnou kze

 318

dati. Vysthej se vech vydn za vci nov,

nepotebn, aby neutrpla kody budova du
chovn, mezi tm co bysi chrm ze deva a
kamen, jak se domnv lpe upravovala!
Zvltn zetel mj k nemocnm, aby se
jim dostvalo dobrho oetovn a opaten
lky a pokrmy; zjednej jim velik ulehen
a vemonou pomoc. Pe o nemocn mus
bti jednou z hlavnch povinnost vrchn. Pn
odporouel svat Terezii oetovn nemoc
nch tmto zvltnm spsobem: Dozv-li
se, e se nkter sestra rozstonala, dojdi
k n ; potebuje-li lkae, dej ho bez prodlen
zavolati, a odporu ostatnm, aby nemocnou
obsluhovaly. Dokud nemoc trv, dohlej pe
liv, zda-li m bedliv oeten, a neopome
j asto navtviti. Blahoslaven P. Leonard
z Portu Mauritio prav, e vrchn ovem nem
bti pli povolnou tm jeptikm, kter
pi kad nepatrn churavosti ji zvltn
pozornosti a osvobozen od spolench cvi
en si vyaduj, protoe by takov nevasn
povolnost stti se mohla podntem k pohor
enm a zlodm, proti obecn kzni elcm.
Tolik o pi o vci asn. Ale mnobem vce
m ti na srdci leeti pe o blaho duchovn.
Dej si na tom zleeti, aby se kadm rokem
po osm neb deset dn konaly pro tvou ro
dinu kltern duchovn cvien, a to ve ve
mon odloueuosti, s plnm shromdnm

 319

ducha, zen od nejlepho cvi tele, jeho

sehnati me, s pednkami a rozjmnmi.
Na cvien ta nelituj nkladu, i kdybys
doucho cviitele z velik vzdlenosti objednati mla; nebo vlohy takov slou mnohem
vce ke cti Bo ne-li hudba, ndhera a
hostiny. Podej tak biskupa, aby k du
chovnmu veden tvho drustva vhodnch
kn povolal. Jmenovit o to peuj, aby se
dostalo klternicm mimodnho zpovdnka,
(aspo dvakrte neb tikrte v roce), ktermu
se musej sestry aspo pedstaviti i kdy
t>y se zpovdati nechtly, jak Benedikt XIV.
ve sv bulle: Pastoralis curae naizuje.
Nedomnvej se, e mimodnho zpovdnka
nen teba, ana si ho dn ned; nebo
nejastji nedaj si ho prv ty, kter ho
nejvce! potebuj. Ony neprojevuj touhy po
nm, aby neprozradily zl stav svho sv
dom, a nepestvaj se zpovdati u zpovd
nka dnho, ovem e svatokrden, jako
i svatokrden potom k stolu Pn pistu
puj. jak velkou zodpovdnost ped Bohem
bere na se vrchn, kter v tto vci nedbalou
jest! Nechtj se nikdy takto proheiti!
Neopome tak nikdy mimodnm zpovd
nkm potebnch vysvtlen dti, aby zv
dli, eho pi svch pracech ve prospch
drustva klternho hlavn domhati se maj.
Dle ti kladu na srdce, abysi toho dbala,

320

aby se v chrmu klternm me svat slou

ila s nbonost a bez trn Jee Krista.
Vykldal jsem ve zvltnm spisku, e kn,
kte mi svatou chvtav a kvapn slou,
(mnoz nepotebuj k odslouen ani tvrt
hodinky!) dopoutj se hchu smrtelnho a
to sice proto, e i zneuctvaj nejvzneenj
ob i lid hrub pohoruj. jakho pokrn
hodnmi jsou eholnice, kter proto, aby vce
m svatch slyeti mohly, v takovm trn
Boha si libuj, ano i takov nehodn knze,
ped ktermi by se kad chrm uavti
ml, jet vychvaluj I Snad nikde nebv me
svat tak neuctiv slouena, jako prv
v chrmech enskch klter, protoe jep
tiky samy tomu chtj, aby me svat rychle
teny byly. Jak to zlod! Jak potupa!
Jsouc vrchn, netrp nikdy takovch nepobo
nch kn ve svm chrmu! Jedna nbon
slouen me svat vzdlv neskonale vce,
ne-li sto jinch kvapn a neuctiv odbytch.
8.
Jet slovo o hudb a zpvu jeptie
Kosteln zpv sm o sob jest vc dobrou,
protoe ku chvle Bo slou; vak z kostel
nho zpvu jeptiek maj dle mho pevnho
pesvden marnivost a bel vt podl
ne-li Bh. Jak to? te se snad nkter;
co jest zlho na zpvn? Co na nm zlho?
Odpovdm: Pedn ztrta asu, a to velik
ztrta asu; nebo hudba, m-li zajmavou a

131

ne odpornou bti, jest umnm, jemu se

musme uiti, a v nm se musme cviiti.
Za druh jest zpv vc zlou pro ty tiscer
roztritosti, marnivosti, vtrnosti a neucti
vosti, je se pi nm v chrmu stvaj. Jakch
zneuctn dostv se Bohu v paijov tden
pi lekcch, kter v mnohch kltech je
ptiky samy zpvaj! Pichzej tam lid svtt,
ne z pobonosti, nbr aby tu neb onu jep
tiku zpvati slyeli, a provolvaj j hlasit
vborn jako v divadle. K tomuto vborn
pidvaj blov svou ozvnu jak vypravuje
blahoslaven P. Leonard z Portu Mauritio.
Mezi marnivm zpvem jednoho eholnka
v chrmu klternm bylo pr nkolikrt slyeti
vborn! tak e bratr jet marnivji po
kraoval; ale tak vborn! se opakovalo.
Konen naplnil se chrm dmem a srovm
zpachem, z eho se mohlo poznati, km
onen provolavatel byl. Domnv se snad, e
solov partie jeptiky pi figurln mi svat
slou poslucham ku vzdln? Nikoli,
ale spe k nepatinm mylenkm a rozma
ilm pedstavm. Za tet uvd uen se
zpvu u muskch mnoh sestry v nebezpe,
e Boba ztrat a v osidla blova upadnou.
Nemysli, e to pravm z nechuti k hudb;
nikoliv, naopak j jsem ptelem hudby, a
dokud jsem il ve svt, mnoho jsem se
s n zabval; ovem e bych byl lpe uinil,

322

kdybych byl ten as Bohu vnoval; j tak

nezavrhuji zpvu chorlnfho v enskch kl
tech i kdy hudebn nstroje ho provzej,
jen kdy to jest v pravd zpv chorln, a
cel konvent spolu zpv. Aby ale klternice
prvodem hudby v chrm solov partie zp
vala, to zavrhuji zcela. Nezavdj proto nijak
zpvu figurlnho ve svm kltee; a jest-li
ji na netst zaveden jest, tedy t prosm:
in, se jsi, abys ho opt odstranila. Nem
e-li toho uiniti, aspo netrp, aby mut
zpvu vyuovali.
9.
Konen jsouc vrchn, piln toho db
aby laiky mly dosti asu k rozjmn,
k svatmu pijmn a k jinm zbonm cvi
enm; pak si nebude moci stovati, e
jsou neposlun, domliv a roztrit. Nepopeje-li jim pleitost a prostedk, aby
k prav zbonosti dospti mohly: jak me
na nich dati, aby byly v pravd zbonmi
a skromumi ? Po rozdlen ad upozorni jed
notliv vykonavatelky na nsledujc naveden,
aby sv nejhlavnj povinnosti zvdly a je
plniti se nauily.

II. N a v e d e n p r o n h r a d n i c i v r c h n .
1.
Jakoto nhradnice vrchn m vrch
dozor na cel klter vbec i na laiky zvlt.
Mus proto v rozlinch pracovnch asto
dohleti, zda-li sestry povinnosti sv konaj.

 323

2.
Ku vem svm spolusestrm bud pln
dobroty a vldnosti, a vysly kadou, je se
ti se svmi zleitostmi sviti chce. Nkter
netroufaj si, vrchn je pednsti, a proto
k tob pichzej. Vzbu v nich tedy dvru,
aby ti upmn povdly, co je hnte neb
znepokojuje, a sna se jim dle monosti po
moci. Kde sama pomoci neme, obrat se
na vrchn; mj se vak na pozoru, abysi
si vy moci neosobovala ne ti pat. Ty
jsi toliko pomocnici vrchn; proto si mus
ve vech dleitjch vcech jejho rozhod
nut vydati.

III. N a v e d e n p r o c v i i t e l ku novicek.
1.
Cviitelka novicek mus velmi op
trnou a moudrou b ti; nhot blaho kltera
zvis na vychovn novicek, jim asem
sprva kltera pipadne. Nkter pravidla
z naveden pro vrchu plat tak pro cvii
telku novicek, zejmena e m sama dobrm
pkladem se vyznamenvati v onch ctno
stech eholnch, pro kter novicky slovem
svm vychovvati m; e nem dn schovance pednost dvati, dn vyneti, dn
stle kolem sebe mti, dn slunost a
li rno vti, aby to u jinch podiven a nevoli
nepsobilo; e m krati tie bez prudkosti.
A tedy bedliv uv, co v naveden pro
vrchn v sle 3,, 4., 5. eeno bylo. V k-

 324

vn mus bti cviitelka psnj ne-li

vrchn, a nesm dn chyby bez pokrn
nechati.
2.
Krom toho mus si cviitelka no vi
na nsledujcch dvou vcech velice dti zleeti. Pedn m s nezkuenmi a v du
chovnm ivot jet zcela nevycvienmi,
mladmi ekatelkami zachzeti opatrn, t. j.
nem na nich dati vecko najednou. Spe
m se s nimi krok za krokem ku pedu
brti, ohlejc se na pirozen vlohy a n
klonnosti, kterch na nich pozoruje. Akoliv
jest, jak ji eeno, strannick vyznamen
vn nemstn, to pece jest to pravidlem
duchovn opatrnosti, aby s kadou zachzela
tak, jak jej povaze prospno i pimeno
jest. Nesm se tedy vem dle jednoho lokte
odmovati. Pirozen bzliv, zkostliv due
maj spe jemnho opatrovn zapoteb;
jin naproti tomu, povahy vypnav, neob
lomn potebuj vce psnosti. Pehnan bz
livost pechz snadno v neprav stud, pro
kter se mnohdy ani zpovdnk hchu ne
dozv. Takov vak, kter se rychle nkomu
naklouj a s jinm se neptel, upadaj
asto v nebezpen pomry ptelsk. Dle
toho m cviitelka s kadou novickou jednati
dle jejch zvltnch pirozench vad povahy,
aby j uchovala nebezpe, kter se v onch
ukrvaj. Za druh a v to nikd nesvol,

 325

aby novicky v dvrnm pomru trvaly bud

se sestrami, kter ji sliby sloily, bud se
schovankami a tm mn mezi sebou. Proto
nesm trpti, aby jednotliv po kltee ob
chzely, nejsouce cviitelkou neb jinou sestrou
provzeny. A zapov ten svtskch knih,
marnivost v odvu a zvlt dopisovn. P.
Leonard z Portu Mauritio vypravuje, e jedna
panna, kter si z kltera s jistm mladm
muem dopisovala, v mylenkch do tkho
hchu klesla, z nho se pak vyzpovdati
stydla, tak mnohch svatokrde se dopu
stila, konen na smrt onemocnla a bez po
kn zemela. Po smrti zjevila se tet sv
a pravila: Tys m vdy tak peliv opatro
vala, ale j jsem zavrena, protoe jsem za
mlela ve zpovdi hch, jeho jsem se v my
lenkch dopustila. Proto m cviitelka vem
novickm svm asto na srdce klsti doko
nalou upmnost k zpovdnku, jim nkd
podobn odstraujc pklady vypravovati, a
vn pravdy v krtkch prpovdch vtpovati: Brzo nebo pozd umti musm!
Jak se mi povede v den soudn? Vemu
bude konec! Jak neastnou bych byla, kdyby
mne Bh zavrhl! Zvlt asto teba no
vickm na srdce klsti pobonost k hokmu
umuen Pn a k Matce Bo, chtj-li sva
tmi se stti.
3. Hlavn vak a stle pidrovati m

 326

cviitelka schovanky sv k svdomitmu za

chovvn ehole; to jest jej nejpednj
lohou; nebol vrn zachovvn pravidel
du jest pro eholnka jedinou cestou ku
svatosti.
IV. N a v e d e n p r o h o s p o d y n i .
1. Hospodyn m se zvlt ped dvma
vcmi na pozoru m ti: Ped pltvnm a ped
pehnanou etrnost. Co se tk chyby prvn,
nesm proto, abysi zskala nklonnost klternic, na kodu kltera nepatinch vloh
si dovolovati a tak nespravedlivosti se dopoutti. Abys vak neupadla do druh, opan
chyby, ste se, abys pro pochvalu, e dobe
hospodaiti dovede, na et lsky a ku kod
svch spolusester skrblila, a pak ku konci
svho adovn naplnnou pokladnu ode
vzdati mohla. Mj o to tedy pi, abys vechny
vm potebnm opatila, jak dalece to mono
jest. To plat zvlt ohledn nemocnch.
2. Nenech se nemrnou p o asn
blaho kltera tak zavsti, abys ila jako
ena svtsk, a zbonch cvien vtm dlem
zanedbvala. A ti ovem povinnosti adu
tvho nedovoluj (obchodn styk s lidmi vn,
ty, veden knih a rozlin dopisovn), abys
tak nepetrit, jako jin klternice, spo
lench cvien se sastovala: hled pece
dosti asu zskati k rozjmn, k svatmu

 327

pijmn, k zpytovn svdom a k duchov

nmu ten; co se ti poda, bude-li se vy
sthati nepotebnch e a lichho zamst
nn a kdy si prce pimen rozdl. Ani
Bh, ani klter toho na tob nedaj, abys
drustvu slouc, v duchu chladla.
3.
O cenu zbo neb o mzdu za prc
s lidmi svtskmi se nehulkej! Nejsi ob
chodnic, nbr eholnci. Jest to tak
vc zcela nedovolenou, abysi sob z ue
tenho nco pro sebe nechvala, pod z
minkou, e ti za tv namhn tak odmna
pat. Co jde skrze tv ruce, jest majetkem
kltera; tedy tak tv spory, a ji spra
vedliv neb pochyben.
V. N a v e d e n p r o s a k r i s t n k u .
1. Va si adu svho velmi; nebo ve,
s m t ad tvj dvo styku pivd, pipo
mn ti lsku tvho enicha: hostie, roucha,
ndoby, korporalie, purifikatoe, svky, kv
tiny. Zachzej s tmito pedmty nbon a
shromdn, vzbuzujc asto dobr mysl,
e ve ke cti nejsvtj Svtosti konati bude.
Kdykoliv kolem olte jde, v kterm se nej
svtj Svtost skrv, neopome j nikdy
povinnou ctu vzdti.
2. S nejmravnj skromnost chovej se
ku knm a zvlt k sluebnkm, kte
pi mi svat pisluhuj! Nikdy s nimi zby?

 328

tenho slova nepromluv! Nikdy si nedovol,

psan aneb dvojsmyslnch dar od nich pi
jmati neb dodvati.
3. M-li pomocnici, zachzej s n laskav
a uctiv. Nehnvej se, uin-li nco, co ti po
chuti nen, a nei j proto vitek ani si
stuj! K emu ti as stauje, ui sama;
a m-li pomoci zapoteb, popros za ni
skromn.
4. Vysthej se zvlt vech zbytench,
jen marnivosti napomhajcch vydn. Za
chovvej obvykl podek. Pravm obvykl
podek. Kdyby si vak nkter sakristnka
ped tebou marnotratnch vydn byla dovo
lovala, mus tomu opravdov ptr uiniti.
Rozva, co jsem svrchu o slibu chudoby
pravil, a nezapomnej nikdy, e bude museti
Bohu ze veho psn ty klsti a to jak
z neuitench, marnivosti sloucch vloh,
tak i z kad kody, kter by tvou bez
starostnost neb nepozornost povstala. Na
konec ti pipomnm, co jsem ji hospodyni
povdl, e toti pro starosti v adu svm
nem shromdn ducha ztrceti. i ve
s istm myslem pro Boha a ne ze samolsky.
neb marnivosti; potom se bude ve daiti.

VI. N a v e d e n p r o v r t n o u .
1.
Neprodlvej bez poteby a zamstn
u vrat; kadho okamiku, jen ti zbv,

 329

uij k prci neb k duchovnmu ten; aspo

zsta v Bohu shromdna skrze pozorovn
zbonho obrazu. Mus-li vrata otevti, bu
skromn ve svm pohledu, abys neupadla
v tiscer chyby a pokuen.
2. Jak jsem ji pravil, nezstvej bez
zamstnn, nbr vykonvej ad svj bez
omrzen, a si ji m vrata otvrati aneb
nkterou jeptiku zavolati. Namhn sv pi
tom obtuj pokad Bohu; tak ti vce pro
spje ne modlitba. Pamatuj si to vak dobe,
e kdyby nkdo ve zlm myslu piel, ne
sm dan sestry vyvolati, ponvad bysi
se dopustila tkho hchu; nebo bysi takto
k hchu pomhala. Odpovz odhodlan, e
sestra pijti neme a nepijde. Kad
psan, je se ti u branky dod, m svdo
mit vrchn odevzdati, ani bysi jin seste
o tom slova ekla. Nesm tak dnho psan
dle poslati, kterho by vrchn sama byla
nezapeetila a tob neodevzdala.
3. Bu na to pozorn, aby v urit ho
diny vnitn i zevnitn dve zaveny byly.
M tak nad tm bdti, aby dn vc vraty
se nepronesla, kter pstup ehol se zaka
zuje. Branka mus bti vdy uzavena; a
proto bylo by to velmi trestuhodn, kdybys
ji z nedbalosti otevenou uechala, tak e by
kolemjdouc dovnit se dvati a s uvnit

 330

stojcmi hovoiti mohli. Ty m kadmu

nepodku u vrat zabrniti.
VII. N a v e d e n p r o o e t o v a t e l k u
nemocnch.

1.
ad tvj jest obtn, ale velmi z
slun, pln-li ho s vrnost. Zvykni si proto
spatovati v nemocnch samho Jee Krista,
kter sluby nemocnm prokzan tak cen,
jakoby Jemu sammu prokzny byly ka:
Nemocen jsem byl a navtvili jste mB
(Mat. 25, 36). Sna se pedn na velikou
lsku k blinmu, abysi mohla svm nemoc
nm co mono nejlpe poslouiti. Nic si toho
nepipoutj, mus-li nkdy kzn, mi svatou
neb nkterou pobonost promekati; Bh ti
d ve slub u nemocnch vce zskati. Mj
soucit s jejich bolestmi, a zjednej jim pomoc
a ulehen, se tv sly sta. Neme-li
pn nkter nemocn vyplniti, ponvad by
j to kodilo, upokoj ji slovy pvtivmi.
Pipome j as od asu nkterou zsadu du
chovnho ivota, aneb hok utrpen Pn,
a nabdni se, e j z nkter duchovn knihy
nco pete. Mj se vak na pozoru, abys
j nevytala, e jest nemoci sv sama p
inou, ponvad byla neopatrnou v jdle,
aneb e se dlouho zdrovala v zahrad. Nikdy
na sob nedej znti, e jsi mrzutou neb

 331

v patnm rozmaru, aby si muk nemocn jet

nezhorila. Pozoruje-li, e mnoho bolestmi
hlavy trp, popros navtvujcch j spolusester, aby v nemocnici dlouho neprodlvaly
a pli hlasit nemluvily. Peuj o to, aby
nemocn v urit as pedepsanch lk u
vala; zdrh-li se tak initi, upome ji na
povinnost, e m lkae poslouchati; a kdyby
ani to nepomohlo, podej vrchn neb jinou
sestru, kter nemocn dvuje, aby j k po
slunosti pohnula.
2.
Za druh m ad svj konati v duc
prav pokory, a proto kad spoluseste bez
vminky, a i posledn laice s lskou vecky
sluby prokazovati, jich potebu m. Jest
to zamstnn velmi lechetn, hodc se nejen
kad eholnci, nbr i kadmu kesanu
vbec. Za tet mus mti tak velikou
trplivost, abys neumdlvala, ale nemocn a
do plnho uzdraveni posluhovala. Dlouh
nemoci napluj oetovatelky omrzelost,
ovem jen takov, je maj mlo horlivosti
pro Boha, nikoliv ale ty, kter lskou k Je
i Kristu planou. Za tvrt jest ti teba
velik tichosti, abysi snsti mohla nespoko
jen a netrpliv nemocn, kter na mst
dk za tv sluby, na tebe si jen stuji.
Vytrvej u nich pokojn a nezbavuj jich sou
citu svho, jeho bolesti jejich zasluhuj. N
kter choulostiv oetovatelka neipe ani

 332

nejtho stesku nemocn pokojn snsti.

Pat-li tak k takovm, pros radji, abysi
z adu toho sloena byla, ne abysi v nm
k vlastn i ubohch nemocnch zkze dle
trvala. Jeden bratr laik z tovarystva Je
ova ml v obyeji na stesky nemocnch od
povdati: Ach odpuste mi, e jsem tak
hloupm lovkem! a neztratil nikdy ani sv
horlivosti v obsluhovn ani dobrho rozmaru.
Tak i i ty!
3.
Nedej v sob msta podezen, e n
mocn nemocnou bti se jenom domnv, a
zvlt podezen takovho nikdy nevyslovuj
ped nemocnou. Jest-li se nemoc nebezpenou
stala, nezatajuj toho nemocn, ale etrnmi
a dobrotivmi slovy ji na nebezpe upozorni
a 8e nabdni, e zpovdnka zavol. Nepozbvej trplivosti, i kdyby se nemocn snad
pli polekala. Vdy musej eholnice spe
pravdu snsti, neli lid svtt, jim se ne
bezpe ovem teprv tehdy oznamuje, kdy
ji pozd bv! Jak mnohch ji takov ukr
vn nebezpeenstv do pekla pivedlo! Jak
mile tdy lka nemoc za nebezpenou pro
hls, m o to dbti, aby se nemocn sv
tostmi zaopatiti dala, a to zvlt, m-li
pinu k domnnce, e svdom jej v po
dku nen. Oetovatelka svdomit, v po
vinnostech svch vrn, jest pro klter po
kladem a u Boha milkem!

 333

VIII. N a v e d e n i p r o a s s i s t e n t k y .
1. Jsi-li o sv mnn tzna, aneb m-li
se sastniti njak porady: mluv pedn
teprv po dokonalm uven a po zevrubnm
seznni sbhlch se zleitost. Pesvd-li
se, e jsi pro chybn poznn neprv sou
dila, povinna jsi vroku svho odvolati.
2. Za druh vyslov pesvden sv ote
ven, jak je ped Bohem m, nenechvajc
se zadreti nepravou bzn ped vrchn neb
ped nkterou jinou spolusestrou, kter snad
jinho nhledu jsou. ehole ustanovuje pro
dleitj zleitosti spolen porady proto,
aby kad eholnice oteven mnn sv pro
jevila, a tak lepho poznn a pimenjho
ustanoven se doclilo; kde se vak neprav
lidsk ohledy vmuj, tam schvaluj se kod
liv smlouvy, nepotebn vydn, nespraved
liv trestn a povstvaj jet jin pevr
cenosti.
3. Za tet m, pozoruje-li e se njak
znanj nepodek dje, vrchn ihned o nm
zpraviti, aby mu ptr uinila; vak piln
se toho varuj, abys nevela v pokuen proti
poslunosti a povinn ct, kdy vrchn ne
in, co ty za vhodn uznv, a abys spsobem dotravm vrchn se zleitostmi kl
tera kad chvle neobtovala; toliko ve
vcech dleitjch m se k n obraceti.

 334

IX. N a v e d e n p r o s e s t r y l a i k y .
Co zde o laikch vbec povm, plat
t o jejich bezprostednch pedstavench,
kter maj nad nimi bdti, a jich do prac jejich
uvdti. Dve vak, ne k naveden pro laky
pistoupm, chci nkolik slov s e s t r m kr ov m ci o tom, k t e r a k by se k l ai km
c h o v a t i ml y. Sestry krov vd stle
co alovati na laiky, e jsou vysokomysln,
svhlav, neuctiv, nedbal, a e mrhaj statky
kltern. Ti se vak, kdo toho nese vinu,
e se tak patn chovaj? Sestry krov
samy, any je po cel den prac ano i nepo
tebnmi vcmi zamstnvaj, neponechva
jce jim asu ani ku kratikmu rozjmn,
ani k duchovnmu ten, ani k navtven
nejsvtj Svtosti, ani k astjmu pij
mn svtost; ba astji nemohou ani jednou
mezi tdnem mi svatou slyeti. A pak si
chtj stovati, e laiky jsou pln chyb a
bez duchovnho ivota! Kterak mohou du
chovn ivot vsti, kdy se jim k nmu pro
stedk nedostv? Dle zkuenosti m jest
to tvrdost, v kltech velmi asto se vy
skytujc, z kter vrchn i sestry krov
vechny, kter si od laiek mohou dti po
slouiti, Bohu psn ty klsti budou.
Vak n y n l a i k m ! Sestry laiky maj
pedevm poviti, e stav jejich jest stavem

 336

pokory, a e prv pokora jest tou ctnost,

v kter se vytrvale cviiti maj, aby k sva
tosti dosply. Proto maj pokorn obcovati
se vemi v dom, jako i samy mezi sebou.
Laika budi pokornou k sestrm krovm,
prokazujc jim povinnou ctu a slouc jim
ve vem, pokud se to nep eholi aneb
obecnmu blahu. Mus-li nkdy nelib slvko
slyeti, nech ho trpliv snese, neoplcejc
stejnou mrou, jako by si rovnmi byly.
Kdyby jsi slouila ve svt, neosmlila bysi
se proti sv pan tak vystoupiti, jako to
proti sestrm krovm in. Jsouc eholnci,
mla bysi zapomnati, m jsi ? Nebu hrdou
na to, e t sestry krov sestrou nazvaj,
a e s nimi za jednm stolem sed! Ty jsi
do du vstoupila, abysi se sestrou slouc
stala; jakoto slouc jsi profes skldala a
se zavzala, e bude slouiti, a to v pokoe
slouiti; slouiti ale s pchou, slouiti ne
znamen !
Za druh, konej ad nebo prci, kter
ti poslunost ukld, s pravou poslunost,
je nezn ani odporu ani prodlen. Nehle
na jin sestry, co dlaj, zdali pracuj neb
as ma, nbr mysli jen na sebe. m sv
domitj tv ple, tm vt u Boha tvj zisk,
kon-li jen prci svou s istm myslem,
abys Jemu slouila. Me pi svch za
mstnnch vce zskati ne-li sestry k&rov,

 336

kter v kru vce mm svatm jsou ptomny,

a v celch svch tenm duchovnch knih
zamstn vti se mohou; nebo tv prce a
zamstnn podvaj ti pleitosti, abysi do
konale vli Bo plnila, a v tom prv ve
ker svatost zle. Nekej proto nikdy, e
jsi do du nevstoupila proto, abysi slukou
byla, nbr abys Bohu slouila; nebo prce
a sluby, kter pro obec a pro sestry krov
kon, jsou prv sluby ty, kterch Bh
na tob d. Za tet, kdyby t snad
vrchn sama k tomu nemla, z vlastnho po
pudu hle pro sebe zskati asu, abys mohla
rozjmati, k stolu Pn pistupovati, mi
Bvatou slyeti, a nejsvtj Svtost navt
vovati. Nemrhej tedy asu tlachnm a ne
uitenm zamstnnm 1 Jsouc laikou mus
s asem skrbliti, a kad okamik za draho
cenn mti; nebo m pracovati pro celou
obec kltern, pro ni krom tebe nikdo
nepracuje. Kdo by ti mohl dle brniti,
abysi mezi prac mysl svou v Bohu shromao
vala, lsku vzbuzovala, a prosebn vzdechy
k Nmu vyslala, ku p.: Mj Jei, milo
srdenstv 1 Boe, budi pomocnkem mm!
Pane Jei, lsko m! a podobn? Opakuj
astji modlitbu Zdrvas Maria" mimo jin
krtk modlitbiky; pak nebude vce kati,
e se oputnou bti ct. Kdo Boha hled,
nalz Ho. Miluj proto mlelivost! Mluv jen,

 337

kdy toho nevyhnuteln teba jest, kdy toho

prce tv vyaduj a vysthej se odmlouvn
a zbytench e! Vzdaluj se tlachavch,
zvlt ale bublavch, nespokojench a ne
skromnch spolusester! Za tvrt kladu
ti velice na srdce svatou chudobu. Poruen
tohoto slibu pivd jak se obvm, muoho
laiek do pekla. Upotebovn klternho
statku sloeno bv hlavn v rukou laiek,
kter ovem spaseny bti nemohou, jest-lie
ho z lenosti, lhostejnosti a marnotratnosti
mrhaj aneb zneuvaj. S majetkem rodiny
kltern mus zachzeti co nejsvdomitji,
jako se statkem posvtnm; jsouc ehol
nci nesm z nho nieho darovati, ani
o sv ujm pro vlastn potebu nco podreti.
Nedopus toho, abysi pro vstoupen do du
na vky zavrena byla 1

Hla,vsu dLva,c,t, tvrt.

Fravidla pro eholnci, kter svatou
stti se chce.
I. O r a n n m v s t v n .

1.
Kdy se dalo znamen k vstvn
vsta a jako kojenci pi procitnuti ihned
mlka si daj, pozdvihni srdce svho hez
prodlen k Bohu, vzbu lsku k Nmu, obtuj
Mu vechna podnikn toho dne, a pros Jej
za Jeho milost. Opus hez mekn lko
sv, napomn svat Terezie, jakoby v pla
menech stlo; sice ti kvt zsluhy uvadne.
Krtkho asu, urenho k oblkn, ne
nech uplynouti, abysi se v nm stelnmi
modlitbikami k Bohu neobrtila, ale pros
na p.: Boe mj, jen Tebe si dm, ni
eho vce. Obtuji Tob ve, co tohoto dne
konati a trpti budu. Mj Jei, milosrden
stv! Pane, budi vdy pomocnkem mm!
Dej mi vli Tvou konati! atd. Dobe jest,
takov steln modlitby konati tak cestou
do kru, do refekte a mezi jinm zamst-

 339

nnm, any dn zvltn pozornosti ducha

nevyaduj; as takto vynaloen pin
hojnho ovoce.
2.
Kdy jsi se oblkla, poklekni pe
krucifixem a pomodli se obvykl rann mod
litby dkinn, lsky, obtovn vech prac
a utrpen toho dne, a pros Pna Jee a
Pannu Marii zvlt vroucn za pispn,
abysi Jim po cel den dobe slouiti mohla.
II. O v n i t n m o d l i t b .
Co se vnitn modlitby dote, nechci
opakovati, co jsem ji v patnct hlav byl
povdl; nbr chci jen mlo slov pronsti
o spsobu rozjmn. Kdy jsi vru v ptom
nost Bo vzbudila, se pokoila a za osv
cen prosila; peti si stku k rozjmn,
aneb posly ten j s pozornost; pak po
kojn uva t pravdy, kter t nejvce do
jala. Hle se j mocn povzbuditi k dkm
Bohu, k vlastnmu pokoen a sebou pohr
dn jako i k dve v Boha; zvlt si
dej zleeti na vzbuzovn ltosti, lsky a
proseb za osvcen, pomoc, odevzdanost do
vle Bo a za lsku k Bohu. Takov mod
litby kej jmenovit v as duevn vyprah
lost; sta opakovati: Mj Jei, milosr
denstv! Mj Boe, pomoz mi! Na konec
zpytuj svdom sv, zda-li iam nieho nen,
co by se Bohu nelbilo; a nalezne-li neho,

340

odstra toho s pedsevzetm, e se polep.

Hled kadho dne rozjmati rno i veer ;
a neme-li pro zamstnn cel urit as
rozjmn vnovati, ui aspo se jsi. Ne
uin pokroku v duchovnm ivot, nebu
de-li mti velik lsky k rozjmn.
III. O p o s v t n c h h o d i n k c h .

Ponvad o crkevnch hodinkch posud

ei nebylo, chci zde nkter pouen podati.
1.
Jest vlastn povinnost vech lid b
vminky, aby Bohu ustavin za Jeho dobro
din dkovali, a Jej za milosti k spasen v
nmu potebn prosili; avak sluba svta
vtinu od toho zdruje. Proto Crkev svat
chce, aby chvla Bohu se vzdvala, a mod
litby prosebn za cel svt se konaly od
kn a eholnk, a sice ve jmnu Crkve
a cel obce kesansk skrze posvtn officium
ili hodinky. Crkevn hodinky jsou modlitby
chvly, dkinn i prosby Crkve, vych
zejc z st samho Ducha svatho, a pro
tento svj pvod zvlt hodny vyslyen od
Boha. Sto modliteb soukromnch nedosahuj
ceny jedn modlitby hodinek posvtnch.
Svat Maria de Pazzis prav, e u pirovnn
s hodinkami crkevnmi kad jin modlitba
jest ceny nepatrn. Proto kdy zaslechla znajnen zvonku, zvoucho ji k hodinkm, cel

 341

se zaradovala, ihned veho nechala a sp

chala do kru, pipomnajc sob, e bude
nyn konati ad andl, Boha chvliti a pro
uboh hnky za milost prositi. Podobn
zakouela i svat Kateina z Bologny pi
modlen se hodinek takov radosti, e si
pla, aby mezi pnm alm ivot skoniti
mohla. Ona t pravila, e klternice, kter
se a do smrti vytrvale crkevn hodinky
v kru modl, do potu svatch pijata bti
zasluhuje.
2.
Nesta vak, hodinky crkevu je
odkvati; ale modlitba ta m se konati
s pobonost a pozornost; modl-li se sv
officium plna roztritosti, obracejc oi na
vechny strany, pohlejc po vcech, kter
t roztritou uiniti mus, smje-li se aueb
mluv-li docela slova, je k modlitb ne
pat, vz, e za to bude muset v oistci
velmi trpti. Vypravuje se o dvou eholnicch, je prv pro nepatrnou pozornost pi
hodinkch k velikm mukm odsouzeny byly.
Jeptika z du cistercickho, jmenem Gertruda, zjevila se jedn spoluseste a pravila,
e zde v kru mus muky oistcov trpti
proto, e pi modlen se posvtnch hodinek
mlelivosti nedbala. Dle vypravuje svat
Antonn, e jeden svat otec vidl bla
v kru, kterak pytel nm naploval; kdy
se ho otzal, co to in, odpovdl bel, e

 342

do pytle uschovv vecka patn ten a

vynechan slova a slabiky tch, kte se modl,
aby jich pi soudu uiti mohl v alob proti
nim. Surius vypravuje v ivot svat Luitgardy, e Bh jeden ensk klter trestal
morem, protoe se tam posvtn hodinky
patn modlily.
3. Modlitba vykonan s pozornost a n
bonost jest Bohu velmi pjemn, jako vonn
kadidlo, a zsk nm poklady milost; mod
litba bez pozornosti a nbonosti vykonan
naopak Bohu zcela se nelb. Jak se sm
svat Brigit vyjdil, in Mu ti, kdo se
hodinky modl nedbale, vce hanby neli cti.
Andlsk uitel svat Tom proto pe: Kdo
se mezi modlitbou, i kdy to nen modlitba
povinn, roztritosti oddv, nen prostm
viny; nebo se chov, jakoby si Boha ne
vil, podoben jsa lovku, kter vrozmluv
s jinm slov jeho si zcela nevm.
4. Znm jest, co se vypravuje v leto
pisech cisterciak o vidn svatho Bernarda,
e toti pi non modlitb v kru spatil
po boku kadho mnicha andla pcho.
Nkte z tch andl psali psmem zlatm,
jin stbrnm, jin inkoustem, jin vodou a
jet jin konen dreli pra ncpce. Pn
dal svtci poznati, e modlitba psmem zla
tm psan znamen vroucnost tch, kdo se

 343

modl, psmo stbrn vroucnost men, psmo

inkoustov slova peliv ale nepobon vy
slovovan, psmo vodov pouhou retn mod
litbu bez nbonosti; nepsan ale e znamen
neest, kter se Bobu dje skrze dobrovolnou
roztritost.
5.
Doufm, sestro mil! e se pi c
kevnch hodinkch neoddv dobrovoln roz
tritosti t. j. mylenkm, kter, jak sama
dobe poznv, mysl tvou modlitb odcizuj,
a t o pozornost pi officium olupuj. Pevn
si umi, e povinnou pozornost vdy za
chov. Pichz do kru, aby jsi se tam
officium pomodlila; mla bysi se tedy tak
malho namhn ttiti, jakho jest k za
chovn pozornosti a shromdn mysli teba ?
Vdy bysi bez pozornosti vecku zsluhu
ztratila, ano i trestuhodnou se stala! Ui,
jak ti pravm: Vchzejc do kru pokrop se
svcenou vodou, poko se nejsvtj Sv
tosti, obtuj officium ke cti Bo a pros za
pispn.- Odebe se na sv msto a pedstav
si, e Bh s nebe na t hled, aby s pozor
nost poslouchal modlitby, je Mu nyn pedneti chce; pipamatuj si, e i andl jsou
ptomn, aby modlitby tv k Bohu donesli,
jak skuten blahoslaven Herman na to
zel, kterak mezi modlitbou mnich v kru
mnoho andl v zlatch ndobch modlitby
Bohu donelo.

 344

6.
Nebu vak nepokojnou pro roztr
tosti nedobrovoln, v kter pi officium
upadne. Nevm-li si jich a neoddv-li
se jim, nejsou z tv strany chybami. ^Bfih
m trpnost s bdou pirozenosti na. asto
pipadaj nm mylenky bez vle a proti
vfili na; kde vak nen svolen, ani viny
nen. Svat Tom prav, e ani due k nej
vy lsce Bo povzneen dlouho ve vi
sv udreti se nemohou, nbr t lidsk
bdy do hlubiny nedobrovolnch roztritost
streny bvaj. Pes to ve se piiftuj, abys
netoliko na zatku, ale i v prbhu hodinek
as od asu na p. pi potku almu po
zornost obnovovala. V, e dle uen boho
slovc, zejmena andlskho uitele svatho
Tome, troj pozornost pi officium na ze
teli mti mme; a sice mme bti pozorn
na slova, na smysl a na Boha. Slova mme
zeteln a pln vyslovovati; a to, co vy
jaduj slova, mme provzeti s pimenmi
linutmi ducha; Bohu pak se mme na konec
klanti, Jemu lsku svoji projevovati, a Jej
za milosti Jeho prositi. Kdo slova zeteln
a pln vyslovuje, ovem zevn povinnosti
sv dostl; modlitba takov ale o sob ani
nbon nen, ani poehnn nepin. Dej
si tedy na tom zleeti, abysi, co sty vy
slovuje, i s pimenmi povzdechy srdce
svho provzela! Tebas ti byla nkter slova

 345

v almech temn, nalezne mezi nimi pece

mnoh nejen srozumiteln, ale i velice spsobil, aby v tob lsku, dvru i ltost vzbu
dila a k prosbm t pohnula.
7.
Nejlep pozornost jest ta , je
k Bohu vztahuje; kdo v tto vycviiti se
chce, nech uin posvtn hodinky pedmtem
svch rozjmn a spojuje je s rozjmnm
o utrpen Pn. Tak si me pedstaviti na
p. pi prvnm nokturnum myt nohou, pi
druhm ustanoven nejsvtj Svtosti, pi
tetm modlitbu v zahrad gethsemansk, pi
laudes zajet a trn v dom Kaifov, pi
prim biovn, pi tercii trnm korunovn,
pi sext prvod na horu Kalvarii, pi non
thodinn poven na ki, pi neporch
smrt, pi kompleti poheb Pna Jee.
Pamatovn na tato tajemstv nesm t vak
tak hluboce dojmati, aby ducha tvho una
vovalo; spe mus bti tak uspodno, aby
z nho pochzejc zbon mylen na zvadu
ti nebyla, bys tak slovm officia patin
pozornosti vnovati mohla. Pi Oteni v ho
dinkch pomysli si pi prosb prvn: Pane,
propj, aby T vichni poznali a milovali!
Pi druh: Nech panuje v. srdcch naich
milost Tv na zemi, a slva Tv v nebesch!
Pi te t: Dej nm vli svou tak plniti, jak
to in svat v nebi, atd. Pi Slva Otci v hodiukch vzbuc v sob vru, dkinn, radost

 346

ze slvy Bo, touhu po vtm oslaven Jeho

a po utrpen pro est Jeho. Svat Maria
Magdalena de Pazzis sklnla pi kadm
Slva Otci hlavu svou, obnovujc pokad
v srdci svm tu mylenku, e jest hotova
i ivot svj za vru obtovati; a pi tom
byla due jej tak zaujata, e j pipadalo,
jakoby j nkdo hlavu urel, a e pi tom
barvu v oblieji mnila. Pi Zdrvas Maria
v officium vyprouj si rozlin milosti od
Marie Panny. Bude-li jednati, jak jsem prv
povdl, bude hlsati chvlu Bo s nbo
nost a ku svmu nejvtmu zisku du
chovnmu.
8. Mnoh klternice m posvtn ho
dinky za obt, a j j dvm za pravdu;
nebot jsou ony bemenem pro vecky, kdo
se je bez nbonosti modl, a jen na to mysl,
aby s nimi co nejdv hotovi byli. Vdyt
musej pece dv aneb aspo pl druh ho
diny vydreti pi modlitb z breve, kter
jim po chuti nen, ale jen nelibost jich
napluje. Kdo se vak nbon modl a
modlitby sv v kru svatmi povzdechy a
prosbami protkvaj: tm nejsou hodinky
crkevn bemenem, nbr radost ducha;
vickni dob eholnci toho zakouej, e jim
svat officium kdla propjuje, aby se k spo
jen s Bohem vyinuli.
9. Pro pouen klternic, a abych od

 347

stranil pochybnosti, kter by se snad vyskytnouti mohly, chci na tomto mst za

znamenati vsady, kterch papeov, hledce
k modlen se posvtnch hodinek, osobm
eholnm udlili. Pedn udlil Klemeut
VII. vem churavm eholnkm a opatrov
nkm nemocnch t vhody, e mohou po
svtnmu officium zadost uiniti esti neb
sedmi almy, jak vrchn za dobr uzn, a
pak sedmi Oteni a dvma Vm v Boha.
A Martin V. povolil zotavujcm se eholn
km, e mohou povinnosti sv zadost uiniti,
kdy se modl st officia, kterou jim zpo
vdnk ulo. Tmto se mn ovem oni ne
mocn, kter by jinak nemoc sama od mod
len se posvtnch hodinek neosvobozovala.
Dle slu vdti, e vsady povolen ehol
nkm platnost maj i pro eholnice, pon
vad se mus za to mti, e co jednm se
povoluje, jinm na vzjem se nezapovd,
ovem pokud se jedn o vcech obma spo
lench. Za druh udlil Leo X. ehol
nkm tu vsadu, e smj dle trvajc officia
modliti se naped, a krtk peloiti k dob,
kdy mnostv jinch prac maj. Za tet
povolil Innocenc IV. klariskm, (a protoe
jim, tedy i vem klterncm, kter klausuru
a vsady vesms spolen maj) e mohou
povinnosti sv zadost uiniti, kdy se po
modl officium laiek, maj-li k tomu roz

348

umn piny; na p. kdyby nkter klternice byla zkostmi suovan, vyslen aneb
vt st dne uitenmi pracemi zamstnan,
aneb kdyby j tak ustanovili vrchn aneb
zpovdnk, aneb kdyby v officium sester k
rovch posud dobe vycviena nebyla. Vsady
tto mohou klternice samy i bez dovolen
vrchn uvati, protoe udlena byla bez obmezeu a vminky. Veho toho lze se doisti
ve spisech bohoslovc ze Salamanky.
IV. O s l y e n m e s v a t .
1. Abychom mi svatou s nbonost
slyeli, musme rozviti, e me svat jest
ta sam obt, kter byla na Hoe Kalvarii
obtovna, s tm toliko rozdlem, e na Kal
varii krev Jee Krista skuten prolita byla,
pi mi svat e ale prolit to se jen na
znauje. Kdyby jsi obti na Hoe Kalvarii
byla ptomna bvala: s jakou nbonost a
s jakm pohnutm bysi t vzneen obti
byla ptomna bvala! Oiv tedy v sob vru
a rozva, e tat obt se kon nyn na
olti, a e tto obti nepin toliko knz,
nbr i vichni ptomn, tak e v jistm
smyslu vickni o ad knsk pi mi svat
se dl, pi kter jednomu kadmu z ns
zsluhy z utrpen Pn se pivlastuj.
2. Dle musme uviti, e obt me

 349

svat ustanovena jest ze ty pin: a ) Pro

oslavu Bo; h) jakoto zadostiuinn za
hchy nae; c) pro dkinn za dary Bo;
d ) pro dosaen milost Boch. A tak na
znaen jest spsob, jak bychom mli mi
svat ptomnmi bti, abychom pi n veli
kho poehnn nabyli. Pedn bv Bh
skrze Boholovka Jee Krista, kter se
pi mi svat obtuje, neskonale oslaven, vce
neli kdyby Mu ivoty vech lid i andl
obtovny byly. Za druh pin se ob
tovnm Jee Krista pi mi svat Bohu
dokonal zadostuinn za hchy vech lid,
zvlt vech ptomnch; tmto se hlavn
pivlastuje ovoce te Bosk krve, kter
jakoto cena vykoupen naeho na Hoe Kal
varii vylita byla. Dle toho dostv se Bohu
kadou m svatou vtho zadostiuinn za
viny nae, neli kterm koli jinm dobrm
skutkem. Teba vak dobe uviti, e a
koliv obt me svat sama o sob m cenu
neskonalou: pece j Bh toliko v me obmezen pijm, a sice vdy dle duchovn
hodnoty tch, kdo ptomni jsou; proto spa
sitelno jest vce m svatch slyeti. Za
tet vzdvme Bohu pi mi svat hodn
dky za vecka pijat dobrodin. Za tvrt
meme pi mi svat dosci vech milost,
je sob aneb jinm vyproujeme. Jsme ne
hodn milost pijmati; Je Kristus dal

 350

nm vak prostedek na ruku, skrze kter

se milost hodnmi stti meme: jest to
obt me svat, pi kter Otce nebeskho
ve jmnu Jeho prositi mme a pi kter
s prosbami naimi On sm prosby sv spo
juje. S jakou dvrou by jsi se modlila,
kdybys jistotn vdla, e Matka Bo se
vemi blahoslavenmi nebeany s tvou mod
litbou spojuje modlitby sv! Vz ale, e
kdy skrze obt me svat Boha vroucn za
milost pros, Je Kristus s Tebou a za
Tebe pros, On, Jeho samotnho modlitba
neskonale vce zme, neli modlitba vech
svatch v nebi; vz, e se za tebe nejen
modl, ale e za t i zsluhy svho pehokho utrpen obtuje 1
3.
Dobe jest tedy, rozdliti si mi svato
na tyry oddly. V prvnm oddlu, od zatku
a do evangelium, obtuj mi svatou na vt
est a oslaven Boha slovy: Boe, klanm se
Tv neskonal velebnosti; dm si Tebe tak
ctti, jak toho zasluhuje; ale jakou est
mohu Ti vzdti j bdn hnice? Obtuji
Ti tu est, kterou Ti Je Kristus zde na
olti prokazuje 1 V oddlu druhm, od
evangelia a do pozdvihovn, obtuj mi
svatou jakoto zadostuinn za sv hchy:
Pane, oklivm si a lituji nade vecko
vech svch hch, ktermi jsem Tebe ura
zila; a pro zadostiuinn za n obtuji Ti

 351

Tvho Syna, kter se Ti znova zde na olti

obtuje. Pro zsluhy Jeho odpust mi, a propj mi svatou vytrvalost\u V oddlu tetm,
od pozdvihovn a do svatho pijmn,
obtuj Pna Jee nebeskmu Otci pro dk
inn za vecky milosti, kterch ti udlil:
Pane, nemm nieho, m bych ti dko
vala. Obtuji Ti nejdra krev Jee Krista,
kter se Ti obtuje pi mi svat tto nyn
i pi vech jinch, kter se dnes na zemi
slou. Ve tvrtm oddlu, od svatho
pijmn a k zvrku, pros dvrn za
vecky potebn milosti, zvlt za ltost nad
svmi hchy, za vytrvalost a lsku Bo.
Porouej Bohu tak sestry svho kltera,
sv pbuzn, hnky a due v oistci. Ne
zavrhuji toho, abysi mezi m svatou i sv
stn modlitby vykonala; pro n nezapomnej
ale na svrchu podotknut zbon kony kla
nn se, zadostiinn, dkinn a proseb.
Tak t napomnm, abys tolik m svatch
slyela, mnoho-li me. Kad me svat,
kterou jsi dle udanho spsobu slyela, zjedn
ti poklad zsluh. Mono-li ti, dej v chrm
klternm za sebe i za spolusestry sv me
svat slouiti. Optn t vak varuji, abys
z touhy po mnohch mch svatch nepovolvala k tomu kn, kte by kvapem a sp
chem svatch obad zneuctvali a nbonm
jen pohoren dvali!

 32
D o d a te k v y a t z p o je d n n sv a th o u ite le
c r k e v n h o . O o b ti P n a n a e h o J e e
K r i s t a . tt
1 . Ob ke a ob me svat roze
znvme toliko dle jmna; v podstat ale
jest to jen jedna a ta sam ob. V t i on
jest jeden a t Bernek obtn, jeden a t
Knz, kter sebe sama jednou na ki za
ob pinesl; jen spsob obtovn jest roz
dln. Ob me svat jest tedy stl obno
vovn obti ke, a li se od n toliko spsobem obtovn.
2 . Vecky obti starho Zkona byly
obrazy obti Spasitele naeho. Obti tyto
byly tver: obti chvly, obti dkinn,
obti smrn a obti prosebn. Obti chvly
byly ustanoveny, aby se Bohu jakoto nej
vymu Pnu vech vc, povinn cta vzd
vala; toho druhu byly obti zpaln. Obti
dkinn byly ustanoveny, aby se skrze n
Bohu za vecka nm propjen dobrodin
dky vzdvaly. Obti smrn byly nazeny,
aby skrze n od Boha odputn hch do
saeno bylo. Obrazn vznam takovchto
obt jevil se zvlt jasn o kadoron
slavnosti smen na kozlu hch, na jeho
hlavu nejvy knz skldal provinn celho
lidu, a potom ho na pou zahnati kzal,
aby ho tam divok zv serala. Ob tato

 353

zobrazuje co nejjasnji ob ke, na kterm

Je Kristus viny celho lovenstva na se
vzal, jak to Isai (53, 6) pedpovdl: A
Hospodin sloil na nj nepravost vech ns.
Tak Pna Jee potupn z Jerusalma vy
hostili ; proe svat apotol (k id. 13, 13)
pe: Vyjdme tedy k nmu ven ze stan,
pohann Jeho nesouce. Pak vydn byl div
zvi, t. j. pohanm, kte Ho ukiovali.
Obti prosebn konen byly ustanoveny, aby
u Boha pomoc a milost zjednaly.
3 . Vecky tyto obti musely pestati,
kdy Je Kristus na svt piel; nebo jen
ob Jee Krista, jakoto ob dokonal,
mohla za hchy zadostuiniti a lidem vechny
milosti zjednati, kterch zjednati nemohly
nedokonal obti Zkona starho. Proto pravil
Vykupitel pi svm vstoupen do svta: Obt
a dar nechtl jsi; ale tlo spsobil jsi mi.
Obti zpaln (a obti) za hch nelbily se
tob. Tehdy ekl jsem: Aj, jd u ; na potku
knihy psno jest o mn: Abych inil, Boe,
vli tvou (K id. 10,5-7). Pinejce Bohu
ob Jee Krista, meme vecky povin
nosti sv, je k Nmu mme, vyplniti, vem
Bvm bdm odpomoci a svat styk s Bohem
stle udrovati.
4 . Dle musme uviti, e mlo-li zve,
za ob Bohu v Zkon starm uren, stti
se obt pjemnou, muselo se podrobiti pti

 354

podmnkm; muselo toti bti zasvceno,

pedstaveno, obtovno neb zabito, spleno
a poito. Zve obtn muselo bti pedn
zasvceno ili Bohu vnovno, aby se ne
obtovala vc nesvat, Bosk velebnosti ne
dstojn. Proto muselo zve k obti uren
bti beze skvrny a chyby; tedy nesmlo bti
ani slep, ani chrom, ani slab, ani zne
tvoen, jak naizuje 5. kniha Mojova
v kapitole 15. a 24. Tim se pedevm na
znaovalo, e bude zaslben Bernek Bo,
kter za spsu svta obtovn bti ml, cel
svatm a v poskvrny prostm. Dle po*
uuje ns ale pedpis tento, e modlitby nae
a jin dobr skutky nejsou Boha dstojnmi
obmi, aneb e mu aspo dokonale pjem
nmi nejsou, jestli chybami poskvrnny jsou.
Zvete, Bohu jednou za ob urenho, ne
smlo se vce k dnm nesvatm potebm
uiti, nbr povaovno ono bylo za vc Bohu
zasvcenou, take jen zkonem ustanoven
knz se ho dotknouti sml. Tim se dv na
rozum, jak velice se to Bohu nelib, kdy
osoby Jemu zasvcen, bez nutn poteby
se svtskmi zleitostmi se zanej, a tak
vcm ke cti Bo smujcm se odcizuj, a
v nich vhavmi se stvaj.
5.
Zve k obti uren muselo bti
druh Bohu pedstaveno ili pivlastnno.
To se stvalo jistmi, od Boha samho pe

 355

depsanmi slovy. Za tet muselo bti ob

tovno nebo-li zabito; zabit toto ale nedlo
se pi vech obtch vlastnm usmrcenm;
nebo obti chleb, v svatyni Bohu pedkl
danch, nebvaly nieny ohnm neb elezem,
nbr palivost aludku tch, kdo jich po
vali.
6 . Za tvrt muselo zve obtn ohnm
spleno bti; proto tak jmno obt z
paln. Holokaustum starho Zkona ili
vlastn obt zpaln v um smyslu kon
vala se vdy skrze ohe, a to z t piny,
aby se tmto splenm obtovanho zvete
vyjadovalo vyznn neobmezen vldy ve
mohoucho Boha nade vemi tvory, kter
On me opt prv tak v nivec obrtiti,
jako je z nieho v ivot povolal. Nejped
njm elem kad obti vbec jest vy
znvn t pravdy, e toti Bh jest tak ve
lice neobmezenm Pnem a Vldcem vech
vc, e vichni tvorov ped Nm nic nejsou,
a e On, kter sm v sob ve m, dnho
tvora nepotebuje. Dm z obti zrovna do
ve vystupujc vyznamenv, e Bh obti
t jakoto libovonn t j. se zalbenm pi
jm, jak psno jest o obti Noemov: Ob
toval obti zpaln na olti. I povonl Ho
spodin vn pjemn (Gen. 8, 202.1).
7 . Za pt ml dle zkona s knzem
tak shromdn l i d s p o l u o b t o v a t i .

 356

Proto dlilo se obtn zve, krom pi obti

zpaln, ve ti stky; jedna byla pro knze,
druh pro lid, a tet, Bohu nleejc, bvala
splena; m se naznaovalo, e se Bh
vem, kdo z obti povaj, stejnou mrou
sdl. Vecky tyto poadavky plnily se
pi obti bernka velikononho, o nm Bh
nakzal Mojovi, e se m destho dne
tho msce, v kterm nrod idovsk
z otroctv egyptskho vysvobodil, jednoron
bernek bez chyby a poskvrny ze stda vybrati a oddliti. Oddlen toto znamenalo
pedn, e bernek nyn Bohu jest zasvcen
neboli vnovn. Za druh nsledovalo po za
svcen pedstaven neb pivlastnn, je se
ve svatyni dlo, kam bernek dopraven bti
musel. trnct den toho msce byl bernek
za tet obtovn neboli zabit. Za tvrt na
to byl bernek upeen, a mezi ptomn
astnky obti k poit rozdn; a to bylo
povn nebo-li pijmn. Po povn za
pt byly zbytky v tomt ohni spleny, a
to bylo konen dokonn obti.
O o b ti J e e K r is ta .

8.
Ob Pna naeho Jee Krista je
jak ji eeno, onou obt dokonalou, jej obti
starho Zkona jen nedokonalmi znamenmi
a obrazy byly, je apotol mdlmi a nuz
nmi potky nazval (Gal. 4, 9). V obti,

 357

kterou Je Kristus pinesl, jest vem pti

podmnkm jedn kad obti co nejdoko
naleji zadost uinno. Prvn podmnku,
toti posvcen neb vnovn vyplnil Otec
nebesk sm, kdy Slovo vtliti se nechal,
jak svat apotol Jan (10, 36.) dokazuje
slovy: Jeho posvtil Otec. Proto pravil
andl Marii Pann, kdy j zvstoval, e si
ji Bh za Matku vyvolil: Co z tebe svatho
se narod, slouti bude Syn Bo (Luk. 1, 35).
Tak byl Bernek Bo, kter za spsu svta
obtovn bti ml, ji pi svm narozen
z Panny Marie od Boha posvcen; nebo od
prvnho okamiku, kdy vn Slovo se vt
lilo, bylo ono od Boha posvceno, aby se
stalo Bernkem on velik obti, kter se
na ki za spsu svta stti mla. Proto
pravil Vykupitel v onom okamiku: Tlo
zpsobil jsi mj . . . . abych inil, Boe,
vli tvou (K id. 10, 5. 7).
9.
Druh st obtovn, toti pedst
ven a pivlastnn, stalo se takt v oka
men, kdy se Syn Bo vtlil, ponvad se
dobrovoln nabdl, e za viny celho svta
zadost uin. On vdl, e ani obti starho
Zkona, ani vichni lid se svmi vlastnmi
skutky spravedlnosti Bosk zadosti uiniti
nemohou; a proto se nabdl, e pokutu za
viny celho lovenstva na sebe vezme, a
ekl: Obt a dar a zpal za hchy ne

 358

chtl jsi; tehdy ekl jsem: Aj, jdu, abych

inil, Boe, vli Tvou. A apotol Pn vy
svtluje slova ta, dokld: Kterouto vl
posvceni jsme skrze obtovn tla Jee
Krista jednou (K id. 10, 810). Slovy
tmito pouuje ns svat apotol, e lid
bez vminky pro sv viny byli neschopnmi,
aby se Bohu v ob pinesli, a nehodnmi,
aby Bh od nich ob jejich pijal; a proto
bylo teba, aby Je Kristus sama sebe za
ns nabdl, aby ns milost svou posvtil a
hodnmi uinil, aby ns Bh se zalbenm
opt pijati mohl.
10.
Ob, kterou Je Kristus pine
pi svm vtlen, tehd se jet neukonila,
nbr teprv zaala, trv stle a nepestane
a na vky. Sice se za as antikrista ne
bude na zemi obtovati, ponvad dle v
slovnho pedpovdn Daniele proroka (12,
11), ob me svat po 1290 dn pestane:
A od asu, kdy odata bude ob usta
vin a postavena bude ohavnost a zputn,
bude dn tisc, dv st a devadest; ale
proto pece Je Kristus nikdy nepestane
obtovati, ponvad se nikdy po celou v
nost nepestane Otci svmu v nebi za ns
nabzeti. Vdy on jest knzem a obt z
rove, a sice vnm knzem a vnou obt,
ne dle du Aaronova, jeho knstv i obti
byly pomjiteln, nedokonal i nedostaten,

359

aby byly mohly ukrot ti hnvu Boho proti

lidem, kte se Bohu protivili: nbr dle
du Melchisedecha, jak David pedpovdl:
Ty jsi knzem na vky podle du Melchi
sedechova (alm 109, 4). Ob Jee Krista
bude tedy vn trvati, ponvad On po
skonen svta v nebesch bez konce tho
Bernka obtnho Bohu Otci pedneti a
pivlastovati bude, jeho za spsu lid na
svt obtoval.
11.
Tet st obti, toti zabit bern
obtnho, dokonala se smrt Vykupitele na
eho na ki. Zbv jet ukzati, jak
i dv posledn sti, k dokonal obti nle
ejc, v obti Kristov se dokonvaj: toti
strven bernka ohnm a poit ho. Chce
me-li nejprv pojednati o tvrt stce tedy
o strven bernka ohnm, naskt se nm
otzka, jakm spsobem se toto strven pi
obti Jee Krista stalo, ano tlo Jee
Krista pi smrti sice se od nejsvtj due
oddlilo, nikoliv ale ohnm strveno a zni
eno nebylo? Jist uen spisovatel prav,
e toto strven vykonalo se skrze vzken
Pna naeho, protoe tehdy Jeho a nejsvtj
tlo veho pozemskho a smrtelnho bylo zba
veno a Boskou slvou odno. A dle podo
tk, e tato promna byla onou slvou,
kterou ml Je Kristus na zeteli, kdy
ped svm odchodem na cestu kovou Otce

 360

prosil: A nyn oslavi M Ty, Ote, u Sebe

samho, slvou, kterou jsem ml u Tebe,
prv ne-li byl svt (Jan 17, 5). Slvy
tto nedal Pn Je pro svou Boskou
osobu, an ji jakoto Slovo, kter s Bohem
Otcem jedn bytosti a podstaty jest, ji od
vnosti ml; nbr slvy t si dal pro
lovenstv sv, a doshl pak j pi svm
vzken, skrze kter takka do sv Bo
sk slvy opt veel. Podobn vyslovuje
se jmenovan spisovatel tak o pt sti,
t. j. o povn bernka nebo-li pijmn.
Tvrd, e se pijmn stejnm spsobem
v nebi dokonv, kde vickni svat s Pnem
Jeem sebe spolu obtuj a tak podlu maj
na nepestvajc obti, kter On v nebi Otci
svmu pin. Toto vysvtlen dvou po
slednch stek obti Jee Krista jest sice
uen a duchapln; j ale mm za to, e
ob tyto stky, toti strven a povn,
zcela zejm svho vyplnn dochzej na
olti v obti me svat, kterto dle uen
snmu tridentskho toton jest s obt na
ki. Ob me svat, kterou Je Kristus
ped smrt svou ustanovil, jest pokraovnm
v obti ke; a ustanovil ji proto, aby se
skrze tuto ob na olti cena krve Jeho, za
spsu lid prolit, jednomu kadmu z ns
pivlastovala. Pi mi svat obtuje se ten
t Bernek, kter se na dev ke ob-

 361

toval, s tm toliko rozdlem, e se obtovn

na olti spsobem nekrvavm dje, kdeto
se na ki krvav konalo. Slova snmu tri
dentskho v t vci jsou tato : Akoliv tedy
Bh a Vykupitel n skrze smrt svou Bohu
Otci se obtoval, aby tak vn vykoupen
zpsobil: pece e Jeho smrt knstv Jeho
pominouti nemlo, chtl obtovati tak pi
posledn veei, v noci kdy zrazen byl, sv
tlo a krev svou pod zpsobami chleba a
vua svmu nebeskmu Otci, a ukzati se
takto jakoto pro vnost zzenm knzem
dle du Melchisedechova, aby tak sv nej
milej choti, Crkvi, obt zanechal, kterou
by se Jeho krvav, jednou pro vdy na ki
pineeu obt zptomovala, a pamtka na
ni a do konce svta v iv pamti udrovala,
a aby skrze jej livou moc odputny nm
byly hchy, kterch se kadodenn dopou
tme. Tuto (nekrvavou) ob dal pod zp
sobami tch samch vc (chleba a vna)
svm apotolm k povn, a zrove jich
za knze novho Zkona ustanovil, slovy:
to ite na mou pamtku; rovn poruil,
aby i oni i nstupcov jejich v ad kn
skm obtovali; a tak tomu tak Crkev ka
tolick vdy rozumla a uila. Tak tedy
obt svou na ki sloil Pn Je cenu vy
koupen naeho; skrze obt oltn pak m
nm dle nejsvtj vle Jeho pivlastovno

 362

bti ovoce ceny, kterou za ns sloil. Proto

jest vlastn pi t i on obti Pn Je sm
tm, kter obtuje a k obti tche dar
obtnch pin, toti Tlo sv a Krev svou;
jen spsob obtovn jest rozdln; nebo na
ki obtoval se krvav, na olti obtuje
se nekrvav. Proto u msk katechismus,
e obt me svat nen ustanovena toliko
proto, abychom j Boha chvlili, a Jemu za
dary, kterch nm udlil, dkovali; nbr
e ona jest tak pravou obt smrnou, skrze
kterou nm Pn viny, z hch pochzejc
odpout a milost svch udl. A Crkev svat
proto se modl: Kolikrt koli pamtka obti
tto se slav, tolikrt dlo naeho vykoupen
se dokonv, protoe se nm prv ovoce
smrti Jee Krista skrze obt me svat pi
vlastuje. Dle toho jest tedy v obti me
svat vem podmnkm dokonal obti zadost
uinno. Krom prvnch t stek, toti: za
svcen, pedstaven, obtovn neb zabit,
(kter se tajemn napodobuje tm, e se
Tlo a Krev oddlen posvcuj), krom tchto
t stek, pravm, jsou v obti me svat
tak i dv posledn stky: strven, kter
se stv skrze pirozenou teplotu aludku
pijmajcch, a pijmn, neboli astenstv
v obti, kter se dje, kdy posvcen chlb
pi mi svat ptomnm se rozdv. Z toho
vysvt, e vech pt hlavnch st obt

 363

starho Zkona, kter byly jen znamenm a

pedobrazy velik obti Spasitele naeho,
v obti oltn dokonale vyplnn svho dolo.
V. O c h o v n se v j d e l n .
Dej Bh, aby nkter eholnice pi stole
pro nedostatek umrtven a skromnosti vecko
opt neztratila, eho pi duchovnch cviench
nabyla! Ostatn jest jdelna mstem, kde se
naskytuj pleitosti k cvien se v mnohch
ctnostech, jako:
1. V poslunosti. Dostav se na dan
znamen zvonkem ihned, abys nezanedbala
modlitby pi stole.
2. V istm myslu. Nepovej pokrm
jen proto, abys polechtala dosti jdla, nbr
proto, e tomu Bfih chce, abychom ivot t
lesn zachovali, bychom mu slouiti mohli.
Neli pone jsti, pros Pna za milost, aby
ti nedal meze poteby pekroiti.
3. V umrtvovn. Odepi si nkterho
jdla, kter ti zvlt chutn, na dobro, aneb
aspo z sti. Bu vdy spokojena s tm, co
se ti k jdlu pedkld, nieho zvltnho si
nedajc, a nealujc, e jdla pedloenho
jest pli mlo aneb e nen dobe upraveno.
Neopome zvlt mezi devtnky, v ptek a
sobotu pi jdle njak kajc skutek vyko
nati, jako: jsti klec, aneb na zemi sedc,
aneb lbati sestrm nohy. Nedbej toho, kdy

 364

se ti ostatn vysmj; nebo bude z toho tm

vce zsluh mti.
4.
Ve skromnosti o. Mj oi sklopen
nehledc na jin, co ony in a eho povaj.
6. Mlelivosti, kter v jdeln tak ve
lik poteba jest. Bu pozorn na ten pi
stole. Jak dobe to jest, kdy si pi nasyco
vn tla tak due z duchaplnho ten po
krm pipravuje! Spsobem takovm me
toho dokzati, e se nebude odevzdvati ne
zzenmu smyslnmu blahocitu, kter z po
krm poitch povstv. Poukazuji t k tomu,
co jsem povdl v hlav osm o zaprn
chuti.

VI. O z o t a v e n .
1.
Jest tak vl Bo, aby si due, kter
Ho miluj, asem zotaven doply, aby luk
stle napnut nebyl. Veselte se v Hospodinu
a plesejte spravedliv, prav David (alm
31, 11). Avak prav: v Hospodinu, a to
znamen, e zotaven se m dti s mrou a
se skromnost. S mrou; nebo trv-li dlouho,
jest chybou. Jakmile as, eholi vymen
uplynul, zachovej okamit mlen a odstra
se. Nepokrauj v poatm hovoru, jak n
kter invaj a neztrcej ani okamiku asu.
Blahoslaven Johanna de Chantal prav:
Chtla-li bych okamik asu promrhati,
musela bych se ped Bohem za zlodjku po

 365

vaovat! Co jest snad as mm majetkem,

abych s nm dle vle sv nakldati smla?
Nikoliv! Bh mi ho odmil a On poaduje
et z kadho okamiku. Zotaven dj
se se skromnost. M se tedy vech samo
libch, a lsky k blinmu urejcch slov a
ert zdrovati; tak nem jinm do ei
skkati. Vysthej se dle pli hlasitho
mluven a nemrnho smchu. Pravm nemr
nho smchu; nebo, jak u svat Frantiek
Salesk, prv jako se neslu pi vnm
zamstnn se smti, tak jest nemstn, pi
zotaven nikdy se nezasmt! Jeho uennice,
svat Frantika de Chantal kala: Jscm-li
pi naich mladch lidech, smji se, abych
je rozveselila, eho je poteba. Ste se
konen hdek a svtskch e o vdvn,
slavnostech a t. d. O svtskch klevetch hovoiti, prav svat Jan z Ke, jest pi jep
tikch chybou velikou.
2.
Nepravm, e m pi zotaven je
o vnch vcech mluviti. Smj se, bud! ve
selou, vypravuj nco zbavnho; abysi vak
shromdn ducha neztratila, vzbu tu a
tam pocit lsky nebo povzdechni k Bohu
s prosbou. Hle tak rozhovoru dti astji
smr k Bohu, a z vc lhostejnch vyvoditi
duchovn uitek, po pkladu svatho Aloisia
z Gonzagy, kter dovedl dm, k tudim ur
en, tak posvtiti, e mladistv druhov jeho

 366

od zotaven s ohnivj horlivost odchzeli,

ne i od sam modlitby. Srovnej tak, co
jsem pravil v hlav osm o zotaven a skro
mnosti v ei. Ste se tak, po as zotaven
pidrovati se nejvce tch, kter ti duchem
zpznny jsou; to bv npadn a ru zota
ven. Chovej se ke vem bez rozdlu stejn,
tak k sestrm, kter ti mn pjemn jsou;
ano s tmito m se vce ne s jinmi baviti, jako to svat Terezie invala.
3.
Zotaven ve dnech masopustnch nech
se dje tak, jak eholnm osobm slu. Tyto
dny jsou ale prv tm asem, kdy by e
holnci vce ne kdy jindy mli ped nej
svtj Svtost neb ve svch komrkch
ped obrazem Ukiovanho kleeti oplak
vajce nesslnch kivd, jimi svt Jee
Krista v tch dnech zahrnuje. Svat Maria
Magdalena de Pazzis probdla v tomto ase
cel noci, trvajc na modlitbch za hnky.
Jak pjemn jsou Jei Kristu modlitby
Jeho nevst, kter se zvenou horlivost
Jemu se klan tehdy, kdy Ho svt vce ne
kdy jindy ur! Svat Gertrud zjevil Pn,
e dobr skutky, kter se Mu v dnech maso
pustnch obtuj, odmuje milostmi zvlt
nmi. A stalo se, e Pn svatou Kateinu ze
Sieny, v tom ase se modlc, za nevstu
Svou prohlsil, aby ji odmnil za vrnost,
kterou Mu v tchto dnech nesslnch hch
projevovala.

 367

4.
Neopome dnho dne nco ducho
nho sti, o em v hlav sedmnct, nej
svtj Svtost navtviti, o em v hlav
osmnct, rence aspo s pti tajemstvmi
se pomodliti, o em v hlav dvact e
jsem pojednal, Neztrcej konen asu, abysi
uiten prce konati mohla, o em poteb
nho nauen nalezne v hlav estnct.
VIL O z p y t o v n s v d o m a n k t e
r c h j i n c h cviench.
1. eholnice m kadodenn dvoj zpy
tovn svdom initi: veobecn a zvltn;
veobecn m se dti u veer, zvltn ped
obdem, a sice m se zpytovati o chyb, o
kter pozoruje, e v n pevld. Nevsty
svtsk to vydr, cel hodiny ped zrcadlem
stti; nevsta Kristova m se aspo dvakrt
za den ped Boha postaviti, aby dui svou
oistila. Zpytovn svdom zvltn jest krat;
nebo pi nm hledme pouze na chybu pe
vldajc, a vzbuzujeme krtce ltost. Dle
mus trvati zpytovn svdom veobecn.
V tom pedevm pros Boha za osvcen,
abysi spchanch hch poznala. Potom si
pipamatuj ve, co jsi dne toho dlala, a
skoumej, kterch chyb jsi se pi tom do
pustila: zdali jsi heila lenivost pi vst
vn, neb e jsi na znamen zvonku nedbala;
zdali netrplivost, marnivou dost, bys vi

368

dna byla; zdali skrzepohrdliv, neuiten,

lsku urejc slova, lich vmluvy a ospra
vedlovn; zdali skrze nestdmost v jdle,
dobrovoln roztritosti pi rozjmn neb pi
povinn modlitb; zdali skrze vetenost o,
mrhn asem, zanedbn dobrch skutk,
reptn, pochyben proti poslunosti, nedo
statek cty k vrchn; zdali proti slibu chu
doby, nedbalost v zamtn zlch mylenek
a pod. Kolikkrt koli chyby se dopust, ne
ekej s ltost a do veera, nbr hned, kdy
t svdom napomn, vzbu ltost, a shro
mdi mysl svou v pokoji. Me ti to tchou
bti, e takovch bodn pociuje; nebo
jsou ona dobrm znamenm, e chyb svch
nenvid. Bda klternicm, kterch svdom
pro leh provinn neznepokojuje 1 Jest to
znamenm, e jsou u velkm nebezpeenstv,
klesnouti do hch tkch.
2.
Po zpytovn svdom vzbu kesa
skou vru, nadji a lsku, jak jich zde k tvmu
prospchu uvdm.
Mj Boe, vm vemu, co svat Crkev
k ven mi pedkld, protoe Tys j toho
zjevil. Vm, e jsi spravedlivm Odplatitelem, kter dobrch nebem odmuje a h
nky peklem trest. Vm v tajemstv nej
svtj Trojice. Vm ve vtlen a smrt J e
e Krista a vemu, emu svat Crkev v.
V dve ve Tv pislben doufm skrze

 369

zsluhy Jee Krista, e Ty, kter mocn,

vrn a pln milosrdenstv jsi, hch mch
mi odpust, a svat vytrvalosti a slvy v rji
mi udl.
A e jsi neskonen dobrota, miluji t
nade vecko, a lituji vech hch, ktermi
jsem T urazila. S milosti Tvou, za kterou
T pro tento i pro budouc as prosm, inm
pedsevzet, e radji umru, neli abych Tebe
kdy vce urazila; tak chci Svtost v ivot
i pi smrti pijmati."
M vdti, e pape Benedikt XIV. na
kad vzbuzovn tchto ctnost udlil od
pustky mnoha let, a e kdo je po cel msc
vzbuzuje, odpustky plnomocn zskati me.
3.
Po tchto konech pomodli se sv
ostatn obvykl modlitby k svatmu Josefu,
k andli strnmu, k svm svatm patronm;
tak se pomodli litanie k blahoslaven Marii
Pann, kterch bysi nikdy nemla opomenouti. Pak jdi na odpoinek. bel chtv
nkter klternice svsti, aby se v noci mo
dlily, by jim potom cel nsledujc den zkaziti mohl. Svat Frantiek nemohl jednou
veer usuouti; kdy ale udlal znamen ke
na podhlavnici sv, spatil, jak pokuitel
odtud odchzel. Proto pravil soudruhu svmu:
Hle, brate, bel nechtl mne nechat spti,
abych se nemohl ztra modliti." Dopej si
tedy potebnho odpoinut v noci. Kdy

 370

roucha svlk, polib jich a zachovej nej

vt mravopoestnost. Pokrop postel svou
vodou svcenou. Neli usne, rci: V ruce
Tv, Pane, poroum ducha svho, s tm
myslem, aby kad dechnut v tvm span
bylo vyznnm tv lsky Bohu. Tv posledn
slova budte: Jei mj, jen Tebe si dm
a nieho vce!
4.
Neopome nikdy s nbonost kona
devtnky ped vnocemi, ped svtky svato
dunmi, ped sedmi hlavnmi svtky Marin
skmi a ped svtkem svho svatho patrona,
a konej pi nich zbon cvien a umrtvo
vn, kterch ti tvj duchovn vdce nazna.
Hled vak v tchto devtncch vce vzbuzo
vati lsku, a navtvovati nejsvtj Svtost
a Matku Bo, ne mnoho stnch modliteb
konati. V kadm msci odlu se na jeden
den od ostatnch, a strav cel ten as v roz
jmn, dkinn za svat pijmn, v du
chovnm ten a v jinch duchovnch cvie
nch, zachovvajc pi nich psn mlen.
Takov den napomh velmi mnoho k za
chovn a rozncovn horlivosti. Tak ti odporuuji, abysi krom obyejnch, spolench
duchovnch cvien, jet po osm neb deset
dn sama pro sebe zvltn cvien konala.
K tomu elu sestavil jsem ne poloen
rozjmn o vnch pravdch, kterch pi
tom uiti me.

 371

5.
Ctnosti, o kter v kltee hlav
zasazovati se m, jsou: Tichost a poslu
nost. Tichost, abys kad uveden v lehkost
snesla; nebo kdo ve spolenosti ije a po
koen sneti nechce, nemfie na cest Bo
pokraovati. Poslunost, abys co nejochotnji
ve konala, co ti ehole a vrchn poru. Nepropj sluchu nikdy slovu, kter jest proti
poslunosti. Svat Terezie prav: Kde u e
holnic nabvaj platnosti zsady proti po
slunosti, tam lpe by bylo, aby ani klternic ani kltera nebylo! Nehloubej, jestli
vrchn pi nkterm rozkazu vn se dala
uchvtiti, ili nic; jest to vl Bo, abys
poslechla, a neposlechne-li, neme bti ei
ani o dokonalosti, ani o lsce k Bohu. Vdy
v, e vecka svatost zle v podzen sv
vlastni vle pod vli vrchnch.
VIII. e h o l n i c e n e s m se o d d v a t i
t r u d n o m y s l n o s t i . Co m i ni t i ona,
k t e r s e z n , e se k l t e r n i c i s t a l a
p r o t i n k l o n n o s t i s v ?
1. Jest nutn poteba, neodevzdvati se
trudnomyslnosti, kterto jest pravm morem
na nbonost a pramenem tiscerch chyb.
ije* li v nepokoji a zmatku, bude se vdy
dopoutti mnohch chyb, a nic dobrho neBvede. Skoro vecky tv modlitby, pijmn
a ten bez uitku zstanou, ponvad ve

 372

konati bude velmi nedbale a s tiscerou

roztritost. Pova, e veker nepokoj a
zmatek tvj jedin odtud pochz, e nechce
dnho protivenstv trpliv sneti tak,
jako kdy od Boha pichz. Vle Bo in
vecky strasti sladkmi a pomilovn hodnmi.
Uva, co jsem povdl v hlav trnct. Ty
si stuje na nedostatek, churavost, patn
s tebou nakldn, pronsledovni, vyprahlost
a pod.: odevzdej se ale do vle Bo, a muky
ty brzo pestanou. Ty prav vak, e
vce ne zevnitn protivenstv, suuj t vnin
muky, zkosti svdom a bze, e jsi v stavu
nemilosti; j ale pipomnm ti nazen tvho
zpovdnka, aby si o svm minulm ivot
vce nemluvila. Vdy s milost Bo nen
vid zpchnch hch a jsi odhodlna, ra
dji zemti, neli vdom a dobrovoln tebas
jen vednho hchu se dopustiti; ty pijm
astji svtost a touebn si toho d,
abys Bohu zcela nleela; zda to nejsou
sam znmky, e jsi v milosti Bo? Pro
tedy ije v stl zkosti a bduje: Kdo
v, jak si u Boha stojm? Jak se mi povede
pi smrti ? Zpovdala jsem se ze veho ? Ne
klame se zpovdnk mj? bel mi k, e
budu zavrena 1 To jest obyejn kourn
klternic. Zanech toho ji jednou, odevzdej
se do milosrdenstv Boho, upokoj se a mo
dlvej se: Pane, inm, co sluebnk tvj

 373

mi porou; a tak doufm, e mi pro Krev

Svou udl milosti, abych a do konce vy
trvala a ivota vnho doshla.
2.
in-li ti tv kadodenn se vysk
tujc vedn hchy zkosti, chci mti za to,
e se jich nedopout ze zvyku a s rozvahou.
Me pro n zstati pokojnou, jen jestli si
jich opravdu okliv. Ale, mil ote! k
snad dle, napad m tak mnoho zlch my
lenek, e m hrozn bze mu, e klesm
snad do tkch hch. Na to odpovdl
jsem ji ve hlav osmnct; proto opakuji
jen krtce, e due zkostliv, nen-li jist,
e upadla do tkho hchu, pevn za to
mti m, e jest v stavu milosti Bo, pro
toe nen mono, aby vle v dobrch ped
sevzetch utvrzen, Bohu se zprotiviti mohla,
ani by toho jasn poznala. ekne-li tedy
zpovduk tvj, abysi takovch zkost ne
dbala, a bez rozpak k svatmu pijmn
pistoupila: poslechni slep a nedbej ped
strn bla, kter takovmi zkostmi na
tebe dotr, aby t s cesty dokonalosti Bvedl.
Kdy jsi nepokojn, rci Pnu: Ote mj,
v ruce Tv odevzdvm ducha svho; lbo-li
Ti, abych k tento a do smrti snela,
jsem spokojena; jen nedopus, abych Tebe
urazila; dej, abych T milovala, a pak ve
rda strpm, co mi pole. Svat Frantiek
Salesk tvrd, e Bh velice miluje due ony,

 374

kter se takto k Jeho otcovskmu srdci ut

kaj a prozetelnosti Jeho zcela odevzdvaj.
On uin, e se vecko k jejich dobrmu
obrt, a e Ho vyvolen tyto due s vl
odhodlanou poslouchaj a jin dosti nemaj,
ne aby se Bohu zalbily.
3. Snad mi namtne, e nebude moci
nikdy pokojnou bti, protoe jsi bez nklon
nosti, z pouh povolnosti k nalhn svch
pbuznch do kltera vstoupila. Odpovdm:
Nemla-lis pi vstoupen do du povolo,
byl bych ti ovem neradil, abys kroku toho
uinila; avak byl bych t pece dal, abysi
se tak na mst hned do svta a jeho nes
slnch nebezpe, spasen hrozcch, nevracela.
Nyn vak, kdy t vidm v dom Bom a
jako nevstu Jee Krista (a ji s nklon
nost neb bez nklonnosti): nemohu jina,
ne t politovati, e si nechce toho tst
viti, e jsi (tebas i proti vli sv) z msta
morem nakaenho a z okol nejhlavnjch
neptel, na ist vzduch a do pln bez
penosti postavena byla!
4. A dle pravm: I jest-li tomu v skutku
tak, jak mi prav, jsi pece nyn svmi sliby
zavvna a neme klter vce opustiti.
Co chce tedy initi? Vstoupila-lis do kl
tera proti nklonnosti a vli sv, sna se
aspo na to, abysi v nm s dobrou vl se
trvala; podd-li se ale zrmutku a trudno

 375

myslnosti, bude ti v zoufalosti a pivede

dui svou krom toho do velikho nebezpe,
e zde i na onom svt peklo mti bude.
Nezbv i nyn nic jinho, ne z nouze ctnost
uiniti, a zlobu bla, kter pi vstoupen
tvm do kltera zkzu due tv osnoval,
v blaho due sv obrtiti, a proto horliv
po dokonalosti se snaiti. Oddej se tedy
Bohu s celm srdcem; ujiuji t, e se sta
ne astnj nad vechny velikny tohoto
svta. Svat Frantiek Salesk, byv o sv
mnn v podobnm ppad tzn, pravil:
Jest pravda: dcera tato, kdyby od p
buznch svch nebyla nucena bvala, nebyla
by svta opustila; na tom vak mlo zle,
jen kdy poznv, e uit od pbuznch
nsil j prospnjm bylo, neil kdyby byla
mohla dle vle sv vlastn jednati; nebo
nyn me ci: byla bych svobody sv ztra
tila, kdybych tto svobody nebyla ztratila;
t. j. kdyby panny on nebyli nutili, aby do
kltera vstoupila, byla by j vle jej ve
svt zdrela a tak o pravou svobodu dtek
Boch pipravila, a v etzch a nebezpech
svta tohoto zanechala.
5.
Jak mohu bti spokojena, kdy
stavu tomu povolna nejsem? Co vak na
tom zle, e jsi z potku povoln nemla?
Akoliv jsi se nestala klternic skrze po
voln od Boha, jest pece jisto, e toho

 376

Bh k tvmu dobrmu dopustil; a nevolal-li

t hned z potku, vol t nyn, abys mu
zcela nleela. Svat Pavel, prvn poustevnk,
tak neel na pou, aby tam stle il, nbr
toliko, aby pronsledovn kesan uel;
Bh ho vak povolal, aby tam zstal. On vy
trval a stal se svatm. Tak svat Terezie
nebyla z potku v kltee s chut; kdy
dm otcovsk opoutla, ctila jak sama se
piznala, takovou bolest, e mla za to, e
ani pi smrti by j nemohlo he bti; a pi
oblkn musela si nsil niniti; a pes to
pese ve stala se velikou svtic a obnovitelkou du karmelitnskho.
6.
Blahoslaven Hyacintha Mariscot
klariska ve Viterbo, dala se tak pemlu
viti, aby proti nklonnosti sv pijala po
svtn zvoj, a ila deset let jako velmi ne
dokonal eholnice; ale potom, osvcen Bo
skm svtlem, obrtila se dokonale k Bobu.
a setrvala tyry a dvacet let a do sv smrti
v tak svatm ivot, e toho zaslouila, aby
se j cta vzdvala na oltch. Takt dostala
se sestra Maria Bonaventura proti sv n
klonnosti do kltera Torre de Specchi, kde
po vlanm a roztritm ivot pi duchov
nch cviench, kter P. Lancicius konal, do
sebe la. Po prvn jeho pednce vrhla se mu
k nohoum, a pravila odhodlan: Ote, po
znala jsem, co Bh od mne chce. Chci Bvatou

 377

bti a to velikou svatou, a sice bez odkladu.11

A to se tak stalo s pomoc Bo. Po tch
slovch vrtila se v slzch se rozplvajc do
sv cely, tam padla na kolena ped kruci
fixem, a napsala toto zaslben: J Maria
Bonaventura, obtuji se Tob, Boe, pi
potku tchto cvien docela a pln. Sli
buji, e nebudu nieho krom Tebe, Je
i, milovati. Pijmi milostiv, lskypln
Spasiteli, lstek tento, slzami mmi smeny,
ktei Ti jako zstavu sv lsky vnuji a do
Tvho boku vkldm s prosbou, abys mi pro
zsluhy Krve Sv hchy odpustiti a m
v lsce utvrditi ril, tak abych od t chvle
nepatila vce sob, nbr Tob docela.
Tak ui i ty, odhodlej se v tomto oka
miku, e se Bohu zcela odevzd, a ui
podobnho zaslben ped nejsvtj Svtost
aneb u nohou Ukiovanho, a nepochybuj,
e jakmile se odhodl, Pn Buky Sv ti
pod, aby t na vysok stupe svtosti po
vil. Tak tv netst, (jak je nazv),
stane se pro tebe nejvtm tstm, jako
se stalo seste Bonaventue, kter v krtkm
ase svatou se stala. Po svm obrcen ila
toliko jeden rok; umela ale bohat na z
sluhy, ana rok ten strvila na modlitbch a
v skutcch kajcch. Zesnula s nebeskm
klidem, s oima k nebi obrcenma a se
slovy: Je a Mara. Kdy dui vypustila,

 378

stalo se pr rozlinm spsobem zjevno, e

ji vn slvy pov. Nue tedy vzmu se,
a rci, an t Bh k dokonal lsce vol:
Slym hlas Tvj, nebes Pane! v tto dob;
ivot mj chce cel zasvtiti Sob!
Ovem svat lsky plnost v tom se skrv,
V e moc srdc ohe v jedno splv!
7.
Vz vak, e kdo svatm bti chc
nesm pouze po svatosti touiti, ale mus
se tak skrze skutky o ni zasazovati. Proto
zani vce se modliti, ti kad den nco
duchovnho, navtvuj nejsvtj Svtost a
blahoslavenou Pannu Marii; jsi-li kran, po
ko se; jsi-li povren, ml; nepotebn do
pisovn petrhni, a u se zaprati dosti
po jdle, po novinkch a po konn vlastn
vle. Nenech se zastraiti, ale pikro k dlu;
vak zvolna, ale jist pijde k cli. Samolska nepestane se v ns ozvati, dokud
ti budeme; proto musme se vdy na po
zoru mti, abychom vyhubili plevel, kter
v na zahrdce vyrstati chce. Kdo by chtl
bez obt svatm se stti, vci nemon by
si dal!

R o z j xxi . x i
pro soukromn osmidenn duchovni
cvien.
1. Nepochybuji nikterak o velikm uitku
spolench duchovnch cvien, kter v kl
tech konvaj duchovn cviitelov ped
nkami. Pece ale velice prospv klternicm, kter v lsce Bo pokraovati chtj,
kdy tak pro sebe zvl duchovn cvien
konaj. Tu v t dokonal odlouenosti mluv
Bh mocnmi a draznmi slovy k srdcm
milch svch. Nen mono, aby klternice,
kter cvien takov vykon, neodchzela od
nich pokad jinou, neli jakou byla, kdy
je zaala. Svat ukrvali se v jeskynch a
pouti, aby lpe porozumli hlasu Boha, kter
se v samot hledajcm Ho dvrnji sdluje.
Svat Bernard tvrd, e na pouti mezi buky
a duby o Boskch vcch vce zvdl, neli
od uitel a z knih. Pou takovou me
v kltee samm tak nalzti, dovede-li ji
jen aspo jeden tden v duchovnm cvien
hledati. Namt, e OBtatn sestry takovch
soukromnch cvien nekonaj. Nue, konej

 380

ty je sama! Snad uin i ostatn po tvm

pkladu. Takovto zvltnosti jsou Bohu
mil. Nikdo svatm se nestane, tvrd svat
Bernard, kdo neije ivot zvltn ohledn
cvien se v ctnostech a uvn prostedk
ku svatosti.
2.
Chce-li ale cvien ta dobe kona
mus se vzdalovati nejen me v hovorn,
ale i vech asnch zamstnn a svtskch
mylenek; mus po cel as jich trvn za
chovvati stl mlen, a jen v kru a ve
sv komrce prodlvati; pece se ale me
projiti v zahrad, abysi se zotavila. K tomu
elu pipojuji zde nsledujc rozjmn,
v kterch ne jako v njakch pednkch
nebo pojednnch, nbr prost jako v obra
z ch pedstavuji vn pravdy, je stle na
ivot obracm a se vzbuzovnm zbonch
cit spojuji. Pi rozjmn pak me se
hlavn pi tch lncch zdreti, z kterch
vt uitek pro sebe zsk, a nemus potom
ani cel rozjmn sti. asto osvt t Pn
ji pi prvn neb druh prpovdi, kterou
pete; tu setrvej pi n, dokud duch i srdce
pokrmu v n nachzej, a potom teprv ti
dle. Dej se do duchovnch cvien ne ze
dosti po duchovnch sladkostech a po ci
teln pobonosti, nbr jedin s tm myslem,
abys poznala a vykonala, eho Bh od Tebe
d. Nastoup-li toto duchovn cvieni s tmto

 381

istm myslem: osvt t Bfib a roznt

v tob lsku i kdybys pi nich omrzelost a
vyprahlost pociovala; m vrnj bude pi
oputnosti ducha, tm hojnji Bh obda
milostmi svmi dui tvou, prv ne cvien
sv dokon.
3.
Jednotliv cvien me si rozdl
na hodiny dle nsledujcho dennho podku;
pidruj se vak pi nich dle monosti po
dku, kter pi kadodennch zbonch cvi
ench tv obce kltern obvyklm jest.
Rno, kdy jsi vstala, prvn pl hodiny roz
jmn. Pak se pomodli hodinky, po nich se
pl hodiny pipravuj na svat pijmn, pl
hodiny i dky, a bucE pi tom, mono-li,
ptomna jedn neb vce mm svatm.
V ostatnm ase dopolednm konej krom
run prce pl hodiny duchovn ten, a ped
obdem zpytuj svdom sv o chyb, ku kter
jsi nejvce naklonna. Odpoledn cvien
bute: Nepory a komplet, plhodinn
ten ze ivot svatch, druh plhodinn
rozjmn, nvtva nejsvtj Svtosti a nejblahoslavenj Panny Marie, matutinum a
laudes. Veer: Tet plhodinn rozjmn,
zaznamenn pedsevzet, tlesn pokrn,
renec, obecn zpytovn svdom, litanie
k nejblahoslavenj Pann a jin stn mo
dlitby.

 382

Prvn rozjmn.
O dleitosti spasen.
Mezi vemi zamstnnmi nen dlei
tjho nad pi o spasen nae vn. Na
pi t zvis buto nae vn tst neb
nae vn zhuba.
Ale jednoho jest poteb (Luk. 10,41.);
a to nen, abychom byli bohat, veni, zdrvi:
nbr abychom se stali spasenmi. Jedin
proto ns Bh do svta postavil. Bda nm,
jestli se cle toho mineme!
Svat Frantiek Xaversk prav, e jest
jen jedno dobro na svt, a t. j. spasen do
sci; a jen jedno zlo, zahynouti. Co na tom
zle, jestli jsme chudi, opovreni, nemocni?
Piiujeme-li se o spasen sv, budeme vn
astnmi. Co by nm pomohlo, kdybychom
byli knaty neb mocni, a pi tom vn
neastnmi se stali?
Boe! jak se mi povede? Jest mono,
e dui svou zachrnm, avak t mono,
e ji ztratm. A mohu-li takto zahynouti,
pro se pevnji Boha nepidruji?
Jei mj, smiluj se nade mnou! Chci
ivot svj zmniti. Pispj mi! Tys umel,
abys m spasil; a j mla bych chtti z
hub sv? Co jsme ji uinili, co na ns
bylo, abychom mohli svm spasenm jisti

 383

bti? Mme ji jistotu, e se vce do pekla

neuvrhneme? Jakou d lovk vmnu za
dui svou? (Mat. 16, 26.) Jestli due bude
ztracena, zdali nalezneme statku, kter by
ztrty tto nahraditi mohl?
Co vecko inili svat, aby sob vn
spasen zabezpeili! Kolik krl a krloven
opustili e sv, a v kltech se uzaveli!
Jak mnoho mldenc opustilo domov svj,
aby na pouti ti mohli? Kolik panen po
hrdlo rukou bohatr, aby jedin Jei
Kristu ti mohly! A my? Co inme my?
Co ale, Boe, uinil Je Kristus, aby
ns zachrnil! Ti a ticet let strvil v potu
a namhn, a poslze i krev svou i ivot
svj za ns obtoval! A my bychom mli
chtti zahynouti?
Dky Tob, Pane, es m nenechal
umti v stavu nemilosti sv! Kdyby se to
bylo stalo, co by ze mne po celou vnost
bylo?
Bh chce blahu vech: Chce, aby vichni
lid spaseni byli (I. Tim. 2, 4). Zahyneme-li,
zahyneme jen vlastn vinou; a mylenka ta
psobila by nm nejvt muku v pekle.
Svat Terezie prav, e ztrta i nepatrn
nkter vci, jako kousku odvu, prstenu,
nesnesitelnou nm psob muku, jestli jsme
j sami zavinili. Jak muka to muB bti pro

 384

neastnka t pekle, e sm dobrovoln vecko

ztratil: dui, nebe, Boha!
Bda mi! Smrt jako hodina se bl; co
jsem uinila pro vnost?
Boe mj, kolik let bych zasluhovala
ji v pekle bti, kde bych vce nemohla hch
litovati, ani Tebe dle milovati! Nyn to jet
mohu; j lituji hch svch a miluji Tebe
nade vecko!
Mme ekati, a bychom museli se za
tracen nakati: Tedy jsme zbloudili! pro
ns nen vce spsy, a nebude j po celou
vnost?
Kad jin poblouzen d se jet na
praviti; jestli vak due jest ztracena, nen
pomoci vce! Jak mnoho prac a penz lid
na to obtuji, chtj-li mti njak zisk, neb
vyznamenn, neb poitek! Ale pro dui co
invaj? Tolik, jako by ztrta jej ani za
e nestla!
Jak jsou lid peliv o zachovn tles
nho zdrav! Vyhledvaj nejlepch lka,
nejlepch livch prostedk, nejlepho
vzduchu; ale O vn blaho jak bvaj beze
v starosti!
Boe, nechci se dle voln Tvmu
protiviti! Kdo v, zdali slova, kter prv
tu, nejsou poslednm volnm na mne?
Jest to mono, e meme bti vn
zavrenmi, a pece Be nechvjeme, ale Bv-

 385

dom svho do podku uvsti vhme? Be

dliv toho uva, jak mnoho milost ti Bh
propjil, aby t spasil! Dal ti zroditi 8e
v ln Crkve sv, z rodi dobrch; svtu
t vyrval a do domu BVho uvedl. A koli
kerch pleitost ti dal k tvmu posvcen:
kzan, duchovnho vdce, dobr pklady
spolusester! Kolikrt t osvtil, kolikrt 8 lBkou volal v duchovnch cviench, pi mo
dlitb a pi svatm pijmn! Kolik dkaz
milosrdenstv Jeho jsi ji zakusila! Jak dlouho
t oekval! Jak asto ti odpustil! Sam
milosti, kterch se tak mnohm jinm ne
dostalo.
MCo jest, jeto jsem vce uiniti ml
vinici sv, a neuinil jsem j?* (Is. 5, 4 .)
Co jsem ml jet uiniti pro dui tvou, te
se Bh, abych dobrho ovoce na n shledal ?
Kolik let jsi ji na svt a jakm ovocem
jsi Mne obdaila? Kdybychom si byli mohli
Bami prostedky k naemu spasen voliti,
zdali bychom lepch a snadnjch byli mohli
nalzti?
Bda nm, nechme-li tolik milost bez
uitku minouti; ony zpsob nm smrt tm
bdnj! Chce-li svatou se stti, neteba ti
dnch vytren mysli, ani zjeven; sta ti
obyejn prostedky, kterch eholn stav
podv. Piln rozjmej, se umrtvuj, zacho-

88

yTej eholi i nejmench stkch a

bude svatou!
Boe! tolik let iju ji na svt a
t dom Bom: ale jak pokrok jsem dosud
uinila? Jei mj, krev Tv a smrt Tv
jsou nadj mou 1 Kdybych dnes jet zemti
musela, zda bych mohla zemti bez nepo
koje pro dosavadn ivot svj ? Nikoli 1 Mohu
tedy ekati, a smrt pijde, a pak nakati:
Bda mi; ivot mj jest u konce a j jsem
nieho neuinila?
Jak milost byla by to pro umrajcho,
jeho uzdraven lka nadje se vzdal,
kdyby mu jet rok aneb aspo msc ti
dovoleno bylol Mn Bh tto lhty dopv ;
k emu j ode dneka uiju?
Panel es mne a do dnenho dne strpl
a oekval, nechci Be Ti dle nelibiti. Rci,
eho Si ode mne d, a j uinm toho I Ne
chci b obtovnm se Tob ekati a do onoho
okamiku, kdy as pro mne u konce bude.
K emu jsem vlastn vstoupila do klitera? Pro bych byla svta opustila, neehtla-li bych svatou se stti? Co budoucn
uinm? Opustila jsem rodie a vecko, a
uzavela se do tchto ty zd; a nyn bych
se mla vydvati do nebezpeenstv vnho
zatraceni? Mj Jei, dosti dlouho jsem Tebe
ji urela 1 Ostatn ivot mj nem se Ti
vce zalbiti, ala m jedin k tomu slouiti.

187

abych provinn tvch oplakvala, a Tebe,

Boe dufie ml z celho srdce milovala.
Neotlejme! Smrt za dvemi stoj. Ne
ekejme s tm, co dnes vykonati meme,
do dne ztejho! Den dnen ujde a nevrt
vce.
Pi smrti kad vzdych: kdybych byl
svatm bval! Co ale pomohou takov vzdechy,
kdy olej v lamp dohov?
V hodinu smrti ekneme: Co by mne
to bylo stlo, on pleitosti se vysthati,
onu osobu strpti, ono dopisovn peruiti,
onu urku pehlednouti ? J jsem toho ale
neuinil; a nyn co se se mnou stane? Pane,
pomoz mil Se svatou Kateinou z Janova
prosm Tebe: Mj Jei, dnho hchu
vce, dnho hchu vce! Veho se odkm,
abych se Tob zalbila.
Nikterak nemjme za to, e pli mnoho
inme, abychom spasen vnho doshli.
Nikdy opatrnost nen plinou, kdy se
jedn o vnost, prav svat Bernard. Kdo
chce pekla ujiti, neme dosti bedlivm bti.
Chceme-li si blaho sv zabezpeiti, mu
sme se odhodlati, e tak potebnch pro
stedk budeme uvati. Pouh chtn nic
neprospv; neposta kati: pozdji tak
uinm. Peklo jest peplnno duemi, kter
kvaly pozdji, pozdji. Mezi tm pe
kvapila je smrt a ony zahynuly.

388

Svat apotol napomn: S bzn a

tesenm spasen sv konejte {Fil. 3, 13).
Kdo se zavren boj, porou se stle Bohu,
chrn se pleitost, a tak spasen doshne.
Kdo chce spasen bti, mus nsil u
vati. Zbablcm krlovstv nebeskho se ne
dostane. Krlovstv nebesk nsil trp, a
ti, kte nsil in, uchvacuj je* (Mat.
11, 13). Pane, jak mnoho pislben jsem
Tob ji uinila, ale vechny jsem je opt
zruila 1 Nechci Ti dle nevrnou bti! po
moz mi! dej mi radji zemti, neli Tebe
uraziti!
Proste a bude vm dno, prav Pn
(Jan 16, 35.); a tm dv nm na jevo, jak
velice po tom tou, aby ns spasil. ekne-li
nkdo pteli svmu: dej za chce, neme
mu vce pislbiti. Prosme tedy bez pestn
Boha BVho, a On nm bude svch dar stle
udlovati a jist ns zachrn.
b

Modlitba.
Mj nejmilej Jei, obra oi sv
k bd m, a ustr se nade mnou! Zapom
nala jsem na Tebe, nikoli ale Tys na m nezapoml. Miluji T, lsko m, z cel due;
oklivm si vech urek kterch jsem Tob
uinila, vce ne jakch koli zlch vc.
Odpus mi, 6 Boe! a nevzpomnej vech
kiyd, ktermi jsem Tebe obmyslila. Ty zn

389

kehkost mou; neopoutj m, ale udl mi

sly, abych ve pekonala a Tob se zalbila.
Dej mi na ve zapomenouti, abych jen na
lsku Tvou a smilovn Tv pamatovala, kter
mne tak velice zavazuj, abych Tebe milo
vala. Maria, Matko Bo, pros Pna Jee
za m. Amen.
Druh rozjmn.
O m a r n o s t i svta.
Co platno lovku, by vechen svt
zskal a na dui sv kodu trpl? (Mat. 16,
26.) velik pravdo, kter jsi tak mnoho
du do nebe pivedla, a tak mnoho svatch
Crkvi zskala! Co platno, zskati cel svt,
jen pomine, a ztratiti pi tom dui, kter
vn iva bude?
Svt! Co jinho jest svt tento, neli
stn, neli rychle pomjejc vstup herce?
Pomj spsoba tohoto svta (I. Kor. 7,
31). Pijde smrt, opona spadne, vstup se
skonil, a ve jest u konce.
Ach v hodin smrti, pi svtle, kter
se rozehuje pi umrajcch: jak budou pi
padat! klternici vecky vzcnosti svta pak,
kdy ve opustiti mus?
Mj Jei! dej, a due m ode dneka

390

Tob cel nle, Tebe samostatnho miluje.

Ode veho chci se odlouiti, dve neli m
smrt ode veho odlou. Co kon, nem
ceny, prav sv. Terezie. Zjednejme si tedy
takov tst, je se asem nekon. Kdyby
i mohlo bti prav tst bez Boha, co by
nm pomohlo takov tst, nkolik jen dn
trvajc, kdy na nsledovati m netst
vn?
Vecky statky pozemsk, prav David,
pipadaj umrajcmu tak, jako sen tomu,
kdo se probouz. Jako sen vstvajcch
(alm 72, 20). Jakou nechu ct pi procit
nut chuas, jen snil, e knetem byl?
Mj Boe, kdo v, zdali rozjmn, kter
prv tu, nen poslednm volnm Tvm ke
mn? Udl mi sly, abych ze srdce svho
vypudila vecku pchylnost k vcem pozem
skm prv, neli budu museti ze svta to
hoto odejti! Tak mi dej poznati tkost
provinn mho, e jsem Tebe urela a tvor
Tvch vce neli Tebe si vila. Ote, ne
jsem hodna slouti dcerou Tvou! Lituji, e
jsem Tebe opustila; nezavrhni m, nyn
k Tob se vracejc!
Pi smrti nepodvaj klternici tchy
ani estn ady, kter zastvala, ani zbavy,
kter si zjednati dovedla, ani lichocen, kte
rho se j snad dostvalo: potiti ji mohou
jedin lska k Jei Kristu a ta nepatrn

391

utrpen, kter z lsky k Nmu snesla. Erl

Filip II. skonal se slovy: k bych byl
bval radji laikem v du neli krlem I*
Filip III. pravil umraje: Kdybych byl
na pouti il, s vt dvrou mohl bych se
ped soudnou stolic Boi ukzati 1 Tak
mluv pi smrti ti, kdo za nejastnj na
zemi platili. Krtce, kad zisk pozemsk
kon v posledn hodince s vitkami sv
dom a se stranou zkost ped vnm za
hynutm. Boe! bude potom mnoh klternice bdovati, opustila jsem sice svt,
ale milovala jsem pece marnosti jeho a
pizvukovala zsadm jeho! Co mi prosplo,
bude nakati, e jsem svt opustila, kdy
jsem vedla ivot neastn, od svta i od
Boha odlouen? jak blhovou jsem bylal
Mohla jsem se svatou stti pi tak mnohch
prostedcch, a tak dobrch pleitostech,
kter se mi naskytovaly. Ve spojen s Bohem
mohla jsem astn ti; ale co mm nyn
z celho ivota svho? A kdy bude takto
mluviti? A se bude hotoviti k odstoupen
z jevit ivota tohoto, a na cestu do v
nosti; a blzk bude velikmu okamiku,
na kterm vn jej blaho nebo vn zou
fn zvis!
Pane, smiluj se nade mnou; nebo posud
jsem T nedovedla milovati. Ode dneka
budi Ty jedinm pokladem mm! Bh mj

332

a m vecko! Ty jedin zasluhuje vekerou

mou lsku, Tebe jedin chci milovati!
Vy velmoi tohoto svta, co mte nyn
v pekle ze svch statk a hodnost? Nieho,
nieho,* odpovdaj lkajce, nieho le muky
a zoufn. Ve pominulo; ale muky nae
nikdy nepominou!
Vickni zavrenci volaj v zoufalstv:
Co nm prospla pcha? Aneb co nm po
mohla chlouba 8 bohatstvm? Pominulo to
vecko jako stn, jen vn muka nm z
stala (Moud. 5, 8. 9). Ach v hodince smrti
nenapln ns statky tohoto svta dvrou,
nbr hrzou a zahanbenmi
Ach j uboh 1 kolik let ji iju na
svt a v kltee; a co jsem pro Boha
uinila? Pane, smiluj se nade mnou! Ne
zavrhni mne ped tv svou!
Hodina smrti jest dobou pravdy. Tehdy
objev se vci tohoto svta tak, jakmi sku
ten jsou: jako marnost, dm, prach. Boe
mj, jak asto opustila jsem Tebe pro nic!
Jak mohla bych se nadti odputn, kdybych
nevdla, e jsi za m umel. Miluji t nyn
nade vecko, a vm si milosti Tv nade
vecky statky svta!
Smrt zlodjem se nazv: Ten den jako
zlodj (Thess. 5, 4.); nebo ns olupuje
o vechen majetek, o krsu, hodnosti, ptele;
ano tlo nae vydv ervm na pospas!

 393

Den smrti nazv se tak dnem ztrty;

nebo v nm ztratme vecko, co jsme na
svt vyzskali, aneb eho jsme se od svta
nadli. Jei mj! nic mi nezle na ztrt
statk pozemskch, jen kdy neztratm Tebe,
Dobro neskonal! Velebme svtce, e z lsky
k Jei Kristu pohrdli statky tohoto svta;
jak jen meme sami na nich zviseti, v
douce, jak velkm nebezpem spasen na
emu hroz?
Milujeme velmi kad asn zisk: pro
si tak mlo vme zisku pro vnost? Pro
milujeme niemn stvoen a nevme si
Velebnosti Tv, kter jsi neskonen Dobro?
Dej mi ve opustiti, jen Tebe zskati! Boe
m j ! Jedin Tebe si dm a nieho vce.
Vecky nae chyby a nklonnosti k stat
km pozemskm vychzej z nedostatku
vry, prav svat Terezie. Oivujme tedy
v sob vru, e budeme muset jednou vecko
opustiti, a na vnost se odebrati. Opusme
tedy nyn se zsluhou, co jednou z pinu
cen budeme muset opustiti. K emu bohat
stv, hodnost, pbuznch? Boha, Boha hle
dejme! Bh jedin nm dosta!
Velik sluebnice Bo, sestra Markyta
ze svat Anny, dcera csae Rudolfa II.
kvala: Co prospje krlovstv v hodin
sm rti?
Smrt csaovny Isabely pimla svatho

394

Frantika Borgie k tomu, e se svta od

ekl a Bohu zasvtil. Kdy mrtvolu jej
spatil, pravil: Takovto konec tedy vezmou
oslavovn a koruny tohoto svta!
Mj Boe, k bych T byla vdy mi
lovala! Ui, abych jedin Tob nleela,
prv neli smrt m pekvap! Velik tajem
stv sm rti! Jak ped n pomjej vecka pn
svtsk! Jak zeteln dv nm poznati, e
veker velikost svtsk nen nic jinho, ne
dm a klam! Nejhledanj vci tto zem
veker lesk ztrcej, pozorujeme-li jich s lka
smrtelnho. Stnov smrti zatemuj vecku
krsu svta.
Co platno bohatstv, kdy z nho nic
vce nezbude, le pokrvka na mrtvolu? Co
prospje krsa tla, kdy bude pokrmem
erv? Co pome moc a vnost, kdy ns
naposled do hrobu polo a na ns zapo
mnou ?
Svat Jan Zlatost prav: Jdi k hrobu,
pozoruj prach a ervy, a povzdechni: po
dobnou kostrou budu i j! Zdali ale na to
pomlm? Zdali iju ji pro Boha? Ach,
snad tato slova jsou mi poslednm napome
nutm !
Nejsvtj Spasiteli! oekvm smrt svou
a pipravena jsem umti, jak a kdy se Tob
lb; avak dopej mi jet asu, abych mohla
hch svch oplakati, prv neli pedstoupm

395

ped soudnou stolici Tvou! Miluji T, mj

Jei! a lituji z celho srdce, e jsem Tebou
pohrdala.
Boe, kolik jich tak neastnch bylo,
e pro nkter stvoen, njak poitek, pro
niemnou nkterou vc dui svou a s du
vecko ostatn ztratili!
Vme anebo nevme tomu, e ze
mti musme, a e jen jednou zememe?
Pro tedy veho neopoutme, abychom astnou
Bmrt se svta odeli ? Opusme vecko, bychom
zskali vecko!
Jak jest to jen mono: jist vidti, e
nm rozhled po nepodn proitm ivot
smrt nesnesitelnou uin, a pece v nepo
dcch pokraovati?
Boe, dky Tob vzdvm, e mne
osvcuje! Vak, cos uinil, 6 Pane? Ty nade
mnou slitovn sv rozmnouje, a j bez
pestn provinn sv zvtuji! Bda mi,
jestli konen milosti Tv k spasen svmu
neuiju!
Vzpomnka na blzkou smrt ulehuje od
louen se od svta.
V jakm mru ij a umraj eholnice,
kter, prost jsouce vech vc, s radost vo
lati mohou: Bh mj a m vecko!
Statky svta tohoto, prav alomoun,
nic nejsou, le marnost a trpen ducha; m
vce jich kdo m, tm vt tak trpen m.

 396

Svat Filip Neri blzny nazv ty, kdo

Brdce sv k svtu pipoutali, ponvad ji
ani zde na zemi astn ti nemohou.
Boe mj, co pinesly mi hchy m
mimo trpen a vitek svdom, je m mu,
a jet vce v hodin smrti muiti budou?
Nevhej mi, Pane, odpustiti! Ty chce,
abych Ti nleela; chci Ti nleeti. Vnuji
ee Tob zcela. Prosm Tebe jen za Tebe
samho!
nevme, e by ivot ode vech stvo
en odlouen, a jedin lsce Bo zasvcen,
byl smutnm a bezradostnm! Nikoli; ale
naopak jedin astnou a spokojenou na svt
jest due ta, kter Pna Jee miluje. Kdo
me bti astnj nad eholnci, kter jedin
Bohu ije?
Due m, kdybys mla svt nyn opu
stiti, mohla bys ho opustiti bez nepokoje
pro svj posavadn ivot? Na jet ek?
Snad a pevelik shovvavost Bo, kter t
jet dnes k polepen pobz, v den soudn
nevdk tvj ti vytati bude?

Modlitba.
Mj Jei! veho stvoen se odkm,
abych se Tob zcela vnovati mohla. Tys
m hledal, kdy jsem ped Tebou utkala;
nezavrhni m, kdy T hledm! Tys m mi
loval, kdy jsem T nemilovala, ba ani si

 397

toho nedala, abych od Tebe milovna byla;

neodhnj m nyn od Sebe, kdy si nieho
vce nepeji, neli Tebe milovati, a od Tebe
milovna bti. Mj Boe, nahlm, e m
spasiti chce! i j chci spasenou bti, abych
se Tob zalbila. Veho se vzdvm, a Tob
se zcela vnuji. Mara, Matko Bo, pros Pna
Jee za m. Amen.

Tet rozjmn.
O c e s t na vnost.
Nemme zde msta vzstvajcho, ale
budoucho hledme (K id. 13, 14). Zde
na zemi nejsme obany, nbr poutnky, kte
na vnosti putuj.
Pjde lovk do domu vnosti sv*
(Kaz. 12, 5). Brzo musme se svta tohoto
odejti. Za krtko bude tlo nae do hrobu
uloeno, a due na vnost povolna.
Nebylo-li by to poetilost, kdyby po
cestn vecek statek svj vynaloiti chtl
na to, aby b pro krtk nocleh na cest
dm vystavti mohl?
Boe! due m ije vn! Tedy Tebe
budu bud vn povati, neb T na vky
ztratm !

898

Dvoj obydl jest na vnosti; jedno plno

rozko, druh plno muk. A tyto radosti i muky
trvaj vn 1 Padne-li strom na poledne,
nebo na plnoc, na kterkoli msto padne,
tam bude (Kaz. 11, 3). Pijde-li due na
msto blaenosti, bude tam vn astnou;
upadne-li kdo ale do propasti pekla, zstane
tam trpti, dokud Bh Bohem bude.
Cesty prostedn nen: bud vn krlem
v nebi, neb vn otrokem lucifera; budto
vn blaenost v rji, aneb vn zoufn
v pekle 1
Kter z tchto obydl bude dlem nam ?
Ouo, kter si sami volme. Pjde lovk
do domu vnosti sv. Kdo k peklu kr,
kr tam na vlastnch nohou. Kad, kdo
zavren bude, bude jen proto zavren, e sm
tomu chce.
Pane Jei, k bych t byla vdy
milovala! Pozd k tomu pichzm; vak
lpe pozd, neli nikdy. Bh srdce mho,
a dl mj Bh jest na vky! (alm 73, 26.)
Kad kesan, a tm spe kad e
holnice, mus, chce-li dobe ti, vnost
ustavin ped oima mti. jak spodan
ije ten, kdo zrak svj stle k vnosti obrac!
I kdyby byly nebe, peklo, vnost vcmi
nejistmi, pece bychom se museli vemon
piiovati, abychom se v nebezpe vnho
zahynut nevydali. Ale vci ty nikoli nejsou

399

nejistmi, ale jsou neklamnou pravdou a ji

stotou vry! Jak to konec vech statk to
hoto svta? Prvod pohebn, hrob. Blaho
slaven, kdo se na vnost odebral.
Jei mj, it m, bohatstv m, lsko
ml Udl mi velik touhy, abych Ti po cel
ivot slouiti chtla, a sly, abych skuten
tak i jednala!
Jedin pomlen na vnost jest s to,
lovka svatm uiniti. Svat Augustin na
zv mylenku na vnost mylenkou velikou.
Mylenka tato uvedla tolik mldenc do kl
ter, tolik poustevnk na pout, tolik muenk na smrt!
P. Avila obrtil jednu duchem Bvtskm
naplnnou pan pouhm napomenutm: Pamatuj
na vdy a nikdy!
Mnich jeden uzavel se do hrobu, kde
bez pestn volal: vnosti, 6 vnosti!
Jak osudnm jest posledn okamik!
Na poslednm vydechnut zvis vn ra
dosti neb vn muky, ivot vn blaen
neb vn neastn. Je Kristus proto
zemel na ki, aby nm pro tento okamik
posledn milost svou pojistil.
nejmilej Spasiteli! kdybys nebyl za
m umel, byla bych na vky ztracena. D
kuji Ti Lsko m, dvuji v Tebe a miluji
Tebel
Buto tomu vme aneb nevme.

400

Nevme-li, inme pro vci, kter za

bjky mme, vdy jet pli mnoho. V
me-li ale, inme pli mlo, abychom bla
en vnosti doshli, a neastn vnosti uli.
P. Vincenc Karafa prav: Kdyby lid
vnch pravd chpali, a ptomn dobro a
zlo s vnmi statky a bdami porovnvali,
obrtila by se zem v pout, protoe by nikdo
vce o vci pozemsk pe mti nechtl.
jakou hrzu spsob nm v poslednm
okamiku mylenka: Na tomto okamiku z
vis tst m neb zhuba m pro celou v
nost! Budu-li pak vn astnou neb vn
neastnou ?!
Boe! Msce, lta ubhaj, blme se
vdy vce vnosti, a my na to nepomlme!
Kdo v, zdali tento rok, neb tento msc
nebude pro m poslednm? Kdo v, nen-li
toto napomenut tm poslednm, jeho mi
Bh posl?
Boe mj! nechci dle zneuvati milost
Tvch. Dej mi poznati, eho si ode mne d;
neb jsem hotova ve vykonati.
eho budeme po tak mnohch osvcench
a vnuknutch Boch jet oekvati? Snad
a bychom museli mezi zavrenmi nakati:
Dokonalo se lto, a my nejsme vysvobo
zeni? (Jer. 8, 30.) Nyn meme jet za
chrnni bti; po smrti nebude pomoci vce;
Prvem tvrd P. Avila, e kesan, kte

401

v ivot vn v, a pece Boha te vzda

luj, do blzince pat!
Nco velikho jest to, peovati o v
nost. Nejedn se snad o pohodlnj, svtlej
pbytek, nbr o souhrn veker blaenosti
neb o souhrn vekerch muk.
Jedn se o blaen obcovn s andly
a svatmi, aneb o zoufn mezi zavrenmi.
A o kolik let, o kolik stolet? Snad o let
sto neb tisc? Nikoli; nbr o vn lta,
kter tak dlouho pptrvaj, jako Bh sm.
Ach! kdybych umela v stavu nemilosti,
byla bych na vky zavren! odpus mi,
Pane! odpus, jestli jsi mi jet neod
pustil! Miluji T z cel due sv, a nade
ve bol m hchy m. Nikdy vce nechci
Tebe ztratiti! Miluji T z celho srdce, a
chci T vdy milovati. Smiluj se nade mnou!
Mnohch nepohnou slova: Soud, peklo,
vnost; v poslednm taen ale jak pojm
jich hrza! Pak ovem obyejn ji mlo pro
spv na slova ta pamatovati; ano ona jen
ouzkosti rozmnouj a svdom v zmatek
uvdj.
Svat Terezie napomnala klternic svch:
Dcery mil, jedna due, jedna vnost!
to je s t: ztratte-li due, ztratily jste vecko.
Due jednou ztracen, na vky jest ztracena!
Pane, poshov! Dej mi jet asu,
abych hch avch mohla oplakati. Dosti

 402

let jsem ji ztratila! as, kterho mi jet

popeje, nle jedin Tob! Pijmi m do
sluby sv, Boe, a nezavrhni m od Sebe!
Pn ns oekv; proto vame si vysoko
asu, kterho nm ve svm milosrdenstv
jet dopv, abychom nemuseli po nm
vzdychati, a ho vce nebude.
Boe, co by umrajc za to dal, kdyby
jen jedin den, aneb jen jedinou hodinu dle
ti mohl! Ale za jeden den, jednu hodinu
pi plnm zdrav; nebo as, kter umraj
cmu jet zbv, jest mlo zpsobilm k po
dn svdom. Mrkoty, bolesti, zkosti
pekej duchu, tak e mu posvtn city
vzbuzovati nelze. Due, jakoby v tmav hrob
byla uzavena, nieho potom nevid le hro
zc zhubu, ji vce ujiti neme; ona si
peje, aby jet asu mla, ale zrove na
hl, e pro ni asu vce nen!
Syn lovka pijde v kterou hodinu se
nenadjete (Luk. 12, 40). Bh skryl ped
nmi as smrti, abychom na ni vdy pipra
veni byli. Bucte pipraveni! as smrti nen
dobou, v kter bychom se mli teprv na
ty pipravovati, nbr dobou, v kter bu
deme je muset skldati! Proto prav svat
Bernard: Chceme-li dobe umti, musme
vdy na smrt pipraveni bti.
Mj Jei! ji dosti asto jsem Tebe
urela. Jest ji na ase, abych se konen

403

na smrt pipravovala. Nechci Tv trplivost

dle zkoueti, ale milovati chci Tebe, se
mi sly sta. Mnoho jsem heila; ale vt
m nyn bti lska m.
Jak hoce toho nyn pykati musm, e
jsem tak mnoho obmekala, co se vce na
praviti ned!
Svat Vavinec Justiniani tvrd, e by lid
svtt pi smrti rdi veker sv jmn za
to dali, kdyby jen hodinu jet dle ti
mohli; avak i jim bude eeno: Uplynula
hodina vae; i oni budou muset slyeti:
Vyjdi, due kesansk, z tohoto svta!
O jistm Chrysantiovi vypravuje svat
eho, e umraje volal na bly: Jen do
ztka mi jet asu popejte! Poetile,
odpovdli mu oni, ml jsi dosti asu; pro
jsi ho ztratil? Nyn nen pro tebe asu vce!
Boe, kolik let jsem ji ztratila! Zbytek
it mho pati Tob, ne mn! Dej, aby
svat lska Tv mnou vldla, jako dve hch
nade mnou panoval.
Jeden okamik it naeho m prv
takovou cenu, jako Bh sm, prav svat
Bernardin ze Sieny; a to proto, e v kadm
okamiku meme vzbuzenm lsky neb l
tosti novch stup milosti dosci.
as jest pokladem, kter jen v tomto
ivot se nachz, prav svat Bernard. V pekle
bduj zavrenci: kdybychom mli jen je

 404

din hodiny asu, abychom se v n vn

zhuby sv sprostiti mohli! v rji arci ple
nen; ale kdyby svat plakati mohli, pla
kali by jen proto, e za ivobyt tolik asu
ztratili, v kterm si vyho stupn slvy
zskati mohli.
Mj nejmilej Spasiteli! nezasluhuji vce
smilovn; ale Tv pehok utrpen jest na
dj mou.
Chci T r tomto ivot dle sil svch
milovati, abych T na vnosti bez konce
milovati smla. Pomoz mi k tomu, podej
Ruky Sv uboh hnici, kter Ti nyn zcela
nleeti chce.
Kdo v, nezachvt-li ns smrt nhl a
nenadl, kter by nm asu nenechala, aby
chom ty sv s Bohem do podku dali!
Tak mnoz, kte nhle zemeli, nena
dli se toho, e takto zemrou; a byli-li oni
neastnci v tkch hch, jak se jim asi
povede po celou vnost?
Svat mli za to, e mlo in, kdy
se po cel ivot na dobr konec pipravo
vali. Kdy P. Avilovi oznamovali, e se ho
dinka jeho piblila, pravil: O k bych
ml jen jet mlo asu, abych se na smrt
pipraviti mohl!
A my? na ekme? Cekme snad na
smrt nepokojnou a neastnou, abychom ji
nm za pklad Bosk spravedlnosti po
slouili?

405

Nikoli, mj Jei! nechci T pinutiti,

abys m opustil. Rci, eho Si ode mne d
a j ve uinm! Udl mi t milosti, abych
T milovala; za nic jinho Tebe nedm.
Provolal proti mn as. (Pl Jerem.
1, 15.) Tesme se a nedopusme toho, aby
Bh as, kterho nm ve svm milosrden
stv nyn dopv, nkdy proti nm provolal,
by nevdk n odsoudil!
Chodte, dokud mte svtlo8 (Jan 13,
35). Nebo kdy pichz smrt, pichz
noc, kdeto dn neme dlati (Jan 9, 4 ).
Pijde noc, kdy nebudeme moci nieho vi
dti ani initi.
Svat Ondej Avellinsk tsl se pi po
mylen: Kdo v, budu-li spasen nebo za
vren! Ale takto smleje, vdy vce s Bohem
se sjednocoval. Co vak inme my? Jak jest
jen mono, aby se Bohu zcela neoddal, kdo
v, e m u s zemti a na vnost odejti?
M odlitba.
Mj nejmilej Spasiteli, moje Lsko
ukiovan! nechci ekati a na loe smrteln,
abych se Tob odevzdala; ji nyn Tebe ob
jmm a k srdci svmu tisknu, a veho za
nechvm, abych mohla milovati jedin Tebe,
sv jedin Dobro. Mara, Mti m, spoi
m s Pnem Jeem a ui, abych se od
lsky Jeho nikdy neodlouila. Amen.

 406

tvrt rozjmni.
O hchu.
Co jest hch smrteln? Odvrcen se
od Boha, u svat Tom se svatm Augu
stinem. Kdo se takto od Boha odvrtil, po
hrd milost a lskou Jeho, pohrd Bohem
vi Jemu, prv jakoby vslovn k al: Ne
chci Tob slouiti; chci initi, co se mn lb;
nic mi nezle na Tvm hnvu, ani na ztrt
ptelstv Tvho.
Kdo by chtl pochopiti, jak velik jest
zloba hchu smrtelnho, musel by chpati,
km jest Bh a km lovk, jen Boha h
chem ur. Ped Bohem vickni andl a
svat nim nejsou; a ervk pozemsk jest
tak drzm, e Bohem pohrdati se opovauje!
Vce jet. lovk hec nejen e pohrd
Bohem neskonal velebnosti, ale tak Bohem,
kter jej tak velice miloval, e z lsky k nmu
a i ivot poloil. Kdoby tedy chtl jen je
dinho hchu smrtelnho oplakati, jak toho
zasluhuje, ani za celou vnost by toho ui
niti nemohl. Co in dle ten, kdo se hchu
smrtelnho dopout?
On olupuje Boha o est, ponvad ped
nost dv tvoru pomjejcmu, aneb ukojen
nkter nruivosti sv ped Nm, kter
jest Bh neskonale velebn a nepochopiteln

 407

dobrotiv! Pane, kdybych Tebe nevidla

na ki z lsky ke mn obtovanho, musela
bych se v nadje na odputn vzdti; ale
smrt Tv dvrou mne napluje! V ruce
Tv poroum ducha svho. Poroum Ti
dui svou, za kterou jsi krev i ivot dal;
ui, abych T milovala, a Tebe vce ne
ztratila. Miluji T, mj Jei, lsko m, na
dje m! Jak bych se mohla kdy od Tebe,
jedinho dobra svho, opt odlouiti, kdy
jsi mi velikost lsky sv ukzal?
Jak tce neseme urky od lovka,
kterho jsme dobrodinmi zahrnovali! Bh
bolest trpti neme; kdyby ale trpti mohl,
zemel by zrmutkem a bolest, kdy by
spatil potupu, kter se Mu dostv od tvora
Jeho, za kterho i ivot svj poloil!
Proklat hchy! tisckrt si vs oklivm,
tisckrt vs proklnm! Vy jste byly pinou,
e jsem zarmoutila Spasitele svho, Jen m
tak velice miloval!
vy neastn do pekla zavren due,
kter jste jednou hch zlem malm nazvaly!
Vy uboh! nyn vyznvte, e vecky vae
muky nejsou dosti velk, abyste jimi podle
zaslouen krny byly!
Ovem, ned se upti, e hch smr
teln zlem bti mus, kdy neskonale milo
srdnho Boha pinucuje, aby ho vnm peklem
trestal. Vce jet. Aby Bosk spravedlnosti

408

za hchy za dost uinno bylo, musel sm

Bh ivot svj obtovati! Boe, vme, e
muky pekeln jsou trestem nevslovn stra
nm; a pece se nebojme hchu, kter je
din do muk tch uvrci ns me! Vyzn
vme, e Bh za ns umel, aby nm odpu
tn zjednal: a pece vdy opt heme!
Ztrta nejnepatrnj ho pozemskho statku
in ns nepokojnmi a smutnmi; a ztrta
Boha Bkrze hch nemla by ns boleti a
rmoutiti po cel ivot? Pane! dkuji Tob,
e mi jet asu dopv, abych vech urek
oplakati mohla, kter Ti hchy m zpso
bily. Mj Jei! nenvidm a oklivm si jich
nade vecko zl; rai mi udliti vce bo
lesti, vce lsky, abych urek tch neoplakvala tak pro zaslouen trest, jako spe
pro nelibost, kterou jsem jimi Tob, svmu
lsky nejhodnjmu Dobru zpsobila.
Jak nepokoj, jak zkosti m dvoenn,
kter se obv, e knete svho urazil!
A. my, kte jist vme, e jsme se Bohu
znelbili a ptelstv Jeho ztratili: jak jen
meme pokojn ti, ani bychom stl bo
lesti a ltosti pociovali? Jak opatrn varuj
se lid jedu, kter pece jen tlo usmrcuje;
ale jak mlo starost si pipoutj o jedu
hchu, kter dui usmrcuje a o Boha olupujel
Dvme se od pokuitele k hchu svsti

40

pedstrnm, e se z nho vyzpovdati m

eme; avak nessln jest poet tch, kte
rch takto do pekla ji uvrhl!
Boe, kolik let zasluhovala bych ji
v pekle bti! Shovvavost Tv m vak str
pla, abych milosrdenstv Tv vn chv
lila a Tebe milovala! Ano, Jei mj! chvlm
a miluji Tebe, a pro zsluhy Tv doufm,
e od lsky Tv nikdy odlouena nebudu.
Kdybych Tebe po tolikerch milostech znova
urela, kterak by se nadti mohla, e m
nezavrhne a opt mi odpust?
Bh prokazuje milosrdenstv tomu, kdo
se Ho boj, ne ale tomu, kdo Jm pohrd.
Kdo Boha ur, protoe milosrdenstv pro
kazuje, vyzv Jej ku potrestn.
Kdo Boha ur v nadji, e mu odpust,
zmysln si z Nho posmch in; Bh ale
nebv posmvn!
bel k: me pece spasena bti,
i kdy jet jednou zhe. Vak, pravm,
hec odsuzuje se sama do pekla. Snad
pece budu spasena, namt; ale snad, od
povdm, ano spe pravd podobno jest, e
zahyne! Jest ale vn spasen tv vc,
o kter sm tak mluviti, e se snad stane?
Ne s n a d , ale j i s t in t hch vinnou
peklem; a jest-li t pekvap smrt v oput
nosti od Boha, jak se ti potom povede?
Nikoli, Boe mj, nechci T vce ura-

 410

iti; dosti asto jsem T urela. Jak mnoz,

kte mn heili ne j, trp se ji nyn
v pekle! Ne sob, ale Tob chci nleeti!
Tob zasvcuji vli i svobodu svou.
Tvou jsem, zachrani m! Zachra m od
pekla, a dve od hchu. Miluji T, Jei
mj, a nechci T vce ztratiti!
Svat Otcov tvrd, e Bh ustanovil,
jak poet hch jednomu kadmu odpust.
Neznajce potu toho, musme se obvati,
e by ns Pn zavrhl, kdybychom jet jednou
zheili. Bze tato m ns od kad urky
Boha odstraovati, a tak pinou spsy na
bti. m vtch milost od Boha dostvme,
tm vt mus nae bze bti, e bychom
Boha ztratiti mohli.
eholnice, je smrteln zheila, jest
u velkm nebezpe, e od Boha oputna
bude;.nebo hch jej jest pln zlomyslnosti,
ponvad se ho dopustila ve svtle tak mnohch
kzan, rozjmn, svatch pijmn, napo
mnn vrchnch a dobrch pklad spolusester.
Andlsk uitel svat Tom prav:
Hch jest tm t, m vt jest nevdk.
Bda eholnci, kter obohacena byvi toli
kermi milostmi od Boha, pece hchem
smrtelnm Ho ur! Kdo s ve pad, o tom
nepravme, e pad, ale e se v propast t
a zahyne.

 411

Ach mj Jei, tou mrou, jakou jsi

se Ty nade mnou smiloval, j jsem Tebe
urela! Jen dobrodin jsem obdrela, a jen
urkami jsem Tob splcela! Miluji T vak
z celho srdce, a hodlm lskou svou vech
vin svch opt napraviti. Rai mi k tomu
svtla a sly udliti!
Sestra Maria Strozzi prav, e hch e
holnice napluje nebesa zdenm a nut Boha,
aby hnici zavrhl.
Kdo nem velik bzn hchu smrtel
nho, nen dalek pdu. Proto mme se zlch
pleitosti co nejvce vysthati.
Nutno vysthati se tak vdom sp
chanch hch vednch. P. Alvarez prav:
Mal, ale dobrovoln chyby due sice neusmrcuj, ale oslabuj ji tak, e uvedena byvi
v tk pokuen, sly nem k odporu a
kles.
Svat Terezie zanechala nm slova:
Ped zmyslnm, by sebe menm hchem
chrani ns Bh; nebo ten nm vce kod,
ne vickni blov pekla.
Nikoli, mj Jei! nechci se Tob znelbiti ani v malch ani ve velkch vcech.
Tys m Sob pli zavzal, abych T milo
vala. Chci radji zemti, neli vdom i nej
menm hchem Tob se znelbiti. Ty za
sluhuje cel lsky m, a j T chci ze

 412

vech sil milovati, Udl mi k tomu pispn

svho!
Zcela nevhodn nazv se vedn hch
zlem lehkm; jak me malm zlem nazvati
se to, co se Bohu nelb?
Kdo se dopout vednch hch bez
ostchn, tv se obyejn slovy: Jsem spo
kojen, jen kdy do nebe pijdu. To jest
vak nebezpen zaslepenost^ spasen pi ta
kovmto ivot nikterak jistm nen; nebo
u svat eho, nezstv due s pokojem
leeti tam, kam padla, nbr ona kles vdy
hloubji. Kdo vedn hchy za nepatrn m,
toho nechv Bh z trestu, e Ho tak mlo
miluje, klesati do hch smrtelnch! Tak
u svat Isidor.
A blahoslavenmu Jindichu Suso pravil
Pn, e due, kter na vedn hchy dn
vhy nekladou, ve vtm nebezpe tonou,
- ne se domnvaj, ponvad jim pi takovm
ivot velmi za tko pichz, aby v milosti
Bo setrvaly.
Snm Tridentsk u, e bez zvltnho
pispn Boho v milosti setrvati nememe;
ovem e ale tohoto zvltnho pispn velice
nehodnm stv se ten, kdo Boha dobro
voln vednmi hchy ur, a na polepen
nepoml.
Pane! netresci m podle zaslouen.

415

Nevzpomnej mnostv hch mch, neodprej

mi svtla svho a pomoci sv! Chci se po
lepiti, chci Tob nleeti.
Vemohouc Boe, pijmi m a prom
m! Toho od Tebe s dvrou oekvm!
Pn ekl jednou blahoslaven Angele
z Foligno: Opoutm a proklnm due, kter
jsem osvtil, aby krely cestou dokonalosti,
kdy ony proti vli M se vzpraj, a oby
ejnou cestou kreti chtj.
Kdo chce Bohu slouiti, pece se ale
neboj, ukoj ovnm sv vle Jemu se znelbiti, dv na srozumnou, e Boha nepova
uje za hodna sluby lep, a e Bh nezd
se mu zasluhovati lsky tolik, aby pro Jeho
zalben velik samolsky odci se ml.
Hchy ze zvyku nazv svat Augustin
malomocenstvm, je dui hyzd a o lsku
Bo olupuje.
Pane! uznvm toho, e jsi mne jet
neopustil, jak bych toho zasluhovala; udl
mi tedy sly, abych vybedla z vlanosti sv.
Nechci tebe dle vdom ureti; s celou
du chci T milovati. Pane Jei, pomoz
mi! V Tebe skldm dvru svou.
Svat Frantiek nazv to fintou dbla,
e due nej prv jednm vlasem ve, a teprv
pozdji etzem je pout a otrokynmi svmi
in. nenechme se upoutati dnou nru-

414

ivost! Due takto spoutan, nen-li na dobro

ztracena, aspo zhub blzkou jest!
Ctihodn matka Maria Viktoria Strada
prav: Neme-li bel vecko najednou z
skati, spokoj se tak s st; nebo pone
nhlu mu pece celek pipadne.
Pn ujiuje, e vlan z st vyvrhne:
Ale e jsi vlan, ponu t vyvrhovati z st
svch (Zjev. sv. Jana 3, 16). Z st bti
vyvrenm, znamen tolik, co od Boha bti
oputnm, protoe toho, co jsme z st vy
vrhli, pro oklivost vce zpt nepijmme!
Vlanost jest jako moiv zimnice, kter
si sotva kdo vm, a kter pece jist usmr
cuje; vlanost in dui necitelnou k v
itkm svdom.

Modlitba.
Jei mj, smilovn! neopoutj m,
jak jsem toho zaslouila. Nehle na nevdk
mj, ale na pehok utrpen Sv! Lituji
hch svch nade vecko. Miluji T, Boe!
a chci initi se jsem, abych se Tob zal
bila. Lsko due m! velmi tce jsem
Tebe urela; avak propj, abych, dokud
iju, dokonale Tebe milovala. Maria, na
dje m, pispj mi pmluvou svou ku po
moci. Amen.

 415

Pt rozjmn.
O smrti.
Zemti musme; zda-li dve nebo po
zdji: zemti musme.
Dle lidskho st mn se obyvatel
v domch a ve mstech. Nov pichzej,
sta do hrobu se pochovvaj. Pichzme
na svt s osidlem na krku, t. j. s ure
nm, abychom zemeli. By byl ivot sebe
del: posledn den, posledn hodina jist
nm nadejdou! A hodina tato jest ji pevn
urena.
Boe mj! dkuji Ti za trplivost, s kterou
jsi mne snel. k bych byla zemela
dve, ne jsem T urazila! Jet mi popv asu, abych kivdy sv napravila. Dej
mi poznati, co initi mm; chci T ve vem
poslechnouti.
Za mlo let nebude nikdo z ns na ivu,
ani j pisatel, ani ty, teni tohoto. Um
rek, kterm slchme zvoniti jinm, jin
budou poslouchati, a se bude zvoniti nm;
i jmna nae budou se sti v seznamu ze
melch.
Nen uniknut; zemti musme. Co vak
nejhorho jest: umti meme jen jednou!
Komu se nezdaila smrt jednou, nezdaila
se mu na vky.

416

Jak se lekne, a t napomenou, abysi

svtost umrajcch pijala, e nen asu na
zbyt. Pak bude samotna v cele se svm
zpovdnkem. Jei mj! nechci ekati, a
budu umrati, abych se Tob teprv potom
vnovala. Pravil jsi, e nezavrhne due,
Tebe hledajc. Hledejte a naleznete. Hledm
T od tto chvle; dej se mi nalzti. Miluji
T, nekonen Dobroto. Jen Tebe si dm,
nieho vce!
Leckter jeptika, zapleten ve svtskch
mylenkch a nklonnostech, bude muset
slyeti: Sestro, jest s vmi zle; pipravte se
k smrti! Pak bude arci nemocn rda chtti
ty sv do podku dti; ale pro zkost
a zmatek bude neschopnou, toho uiniti, ba
ani nebude vdti, co m initi. Co sly
a vid, vecko j psob muky a strach.
Vecky svtsk zleitosti budou ji pchati
jako trn. Jak muiti ji budou upomnky na
poruovn kzn, na jej samolsku, marni
vost, sten ptelstv a na zbyten vci
v cele jej! Vecko, vecko bodati ji bude
tmy ostrmi.
Jak zhroz se dle mylenky: brzo ukonen
bude ivot mj; jak bude vnost m? Ji
slova: soud, peklo, vnost, jakou hrzou
napluj ubohho umrajcho!
Spasiteli mj! vm, e jsi pro m
umel. Doufm skrze krev Tvou spasen sv.

 417

Miluji T, nekonen Dobroto, a lituji, e

jsem Tebe urazila. Jei mj, nadje m,
lsko m, smiluj se nade mnou!
Pedstav si, e vid eholnci v smr
teln nemoci. Jet ped nedvnm ji to
bavilo, bez ohledu na pedpisy ehole ertovati a po kltee se potloukati. Nyn jest
nejv slab, cel omrena, nemluv, nevid
a nesly vce.
Ach! ta uboh nemysl vce na sv po
etil prmy; blzk tovn s Bohem tane
j stle na mysli. Vecko mno zkost jej:
sestra, kter ple, i kter vzdych, i kter
tie se chov, zpovdnk i lka. Ach ona se
nesmje vle, nepoml vce na vyraen,
ale uvauje vrok, e nemoc jej jest smr
teln.
Co nen pomoci? M se v tomto zmatku,
v tomto moi bolest, zkost a postrach
na posledn cestu pipravovati? Ale jak se
pipravovati? Okamik jest ji na mle
a duch jest zatemnn! Nen pomoci! Cesta
na vnost ned se odloiti. Co se stalo,
stalo se.
Boe, jak zemru j? Ach, jen ne
v takov nejistot spasen svho! Musm
ivot svj zmniti, Pane Jei, bud po
mocnkem mm! Z celho srdce chci T nyn
milovati. Upoutej m k Sob a nedopus,
abych se vcekrt od Tebe odlouila 1

 418

Kdybys mla jet dnes zemti, co bysi

za to dala, kdybysi jet rok, msc ti
mohla? Ui nyn, eho pi smrti nebude
moci vce uiniti! Nyn bez odkladu! Vdy
tento msc, tento den me bti tvm po
slednm !
Nechce za dnou cenu tak, jak jsi,
zemti; sm se tedy opovaovati, takto
i dle ti?
Lituje lid, kte nhle zemeli, proto
e asu nemli, na smrt se pipraviti. Ty
ale m asu, a pece se na smrt nepipra
vuje ?
Boe m j! nechci T pinutiti k tomu,
abys m opustil. Dky za milosrdenstv Tv!
Posilni m, abych ivot svj zmnila. Ty
chce spasen m, a i j chci bti zachr
nna, abych T mohla vn chvliti a mi
lovati.
V hodince smrti podaj ti krucifix, protoe
Pn Je jedin me bti toitm a t
chou tvou v okamiku tom.
Vak krucifix nepot umrajcch, kte
Pna Jee ukiovanho jen mlo milovali,
ale spe zkost jich rozmno. Ukiovan
podv tchy jen onm dum, kter z lsky
k Nmu vecko opustily.
Mj nejmilej Spasiteli! Budi Ty je
dinou lskou mou v ivot i smrti! Boe
mj a m vecko! Jak lek umrajc, kte

 419

zl svdom maj, pouh pipomenut vnosti! Oni chtj na loi smrtelnm slyeti
jen o svch bolestech, o lkach a o lcch;
a promluv-li nkdo o dui jejich, stvaj se
mrzutmi, peruuj e a daj, aby byli
na pokoji nechni.
A co teprv, jak zko bude eholnci,
kter jako eholnice neila, kdy pohledne
na svj posvtn zvoj a sv roucho eholn I
Ona si vzpomene, e byla eholnci jen dle
jmna a roucha, nikoliv ale dle skutk!
Neastnice zalk: k bych mla
jet asu, abych ivota svho polepila!
Avak: Vyjdi ze svta tohoto! zn j vstc.
I pros za pomoc a lky. Ale k emu? Ho
dina se piblila. Ona mus se rozlouiti a
na vnost odejti!
Toto vyjdi ze svta tohoto nelek due,
Boha milujc, nbr tchou j napluje.
Ona si vzpomene, e bude nyn vysvobozena
z nebezpe, e by mohla kdy Boha, sv nej
vy Dobro ztratiti.
Dnes uinno jest v pokoji msto jeho:
z obydl jeho na Sionu (svatm)! (alm 75, 3).
jak to radostn poselstv pro kadho,
kter doufati sm, e v stavu milosti s i
votem se lou!
Mj Jei! v krev Tvou doufm, e m
doprovoditi r na ono msto mru, kde
bych k Tob volati smla: Milku mj,

 420

nyn se vce nebojm, e bych T kdy ztra

titi mohla!
Smiluj se, Pane! nad nm pro vzdy
chn jeho, smiluj se nad nm pro slzy jeho!
Boe mj! nechci ekati a na hodinu smrti,
abych hch svch oplakvala; ji nyn je
zaklnm i proklnm, lituji jich z celho
srdce a umrm bolest nad nimi.
Miluji T, Dobroto neskonal! Tak chci
ti, tak umti, v pokn a ltosti z lsky!
Poznej, Pane! tvora svho, stvoe
nho ne od boh cizch, ale od Tebe samho,
Boha jedin ivho a pravho. Boe mj,
pro Sebe stvoil jsi m, nezavrhni m! Urela-li jsem Tebe dve, miluji T nyn nade
vecko!
Pinese-li knz naposled nejsvtj SvtOBt, zatese se, kdo Pna Jee jen mlo
miloval; prav ale milovnk Pna Jee cel
se napln dvrou a nnou lskou; vdy
vid bliti Be Pna Bvho, kter ho na vnost
doprovoditi chce.
Pi pijmn poslednho pomazn upo
mene nB bel na vecky hchy, kterch
jsme se smysly svmi dopustili; hleme tedy,
abychom jich jet ped smrt oplakali!
Kdy umrajc svtost pijala, vzdl
se vickni, a zanechaj ji samotnou s Uki
ovanm. mj Jei, kdy mne pak vickni
opust, neopoutj Ty m! V Tebe, Hospo

 421

dine, doufm, nech nejsem zahanbena na

vky! (alm 70, 1.)
Studen pot ji vystupuje, oi se za
temuj, tepna ochabuje, ruce a nohy stydnou,
nemocn se natahuje a pokld jako mrtvola,
smrteln zpas pon. Ach! uboh jest na
odchodu.
Dech se krt, znamen to blzk smrti.
Zpovdnk dv umrajc hoc svci do ruky,
a modl se modlitby za umrajc. svce,
sv nyn dum naim! Svtlo tv ale mlo
pome, kdy as vyprel, abychom jet
nco napraviti mohli!
Boe, pi svtle tto svce, jakmi
uk se nm marnosti svta a hchy nae!
Konen vydechla umrajc ducha svho.
V tomto poslednm okamiku, kdy ducha
vypout, kon se j as a nastv j vnost 1
okamiku, kter o vn blaenosti neb
o vnm bdovn rozhoduje 1
Jei mj, milosrdenstv! Odpus mi a
upoutej m k sob, abych T v onom oka
miku neztratila. Kdy se due od tla od
louila, obrac se knz k okolostojcm se
slovy: Jest v Pnu. A odpov v pokojil
V pokoji? Ano, jestli v ptelstv s Bohem
zemela; jestli vak zemela v nemilosti Bo,
nebude mti neastnice pokoje, pokud Bh
Bohem bude!
Zvon se umrkem. Kolem jdouc snad

 422

eknou: Byla sice vldnou, avak ne pli

bedlivou klternic; aneb: Jen jestli dobe
skonala 1 Opt jin na ni brzo zapomenou.
Nyn jak zmna v komrce zemel! Jin
v n bydl, mrtvola odpov v hrobce; due
jest na vnosti. Mrtvola hnije a tvo se
v n ervi. Rozpad se v kusy; brzo z n
nieho nezstane, le kostra; a i ta se roz
padne a zprchniv.
To tedy bude z tla naeho, jemu k vli
Boha tak asto urme!
Vy svat, vy jtte toho dobe pochopili;
a proto jste tla svho stle umrtvovali!
Kosti vae uctvaj se nyn na oltch, a
krsn due vae raduj se z pattn na
Boha, oekvajce dne soudnho, kdy tla
vae z mrtvch vstanou, aby sdlela s du
emi slvu, kter ony ji nyn povaj, jako
s nimi sdlela dve i utrpen.
Kdybych stla na prahu vnosti, co
vecko pla bych si, abych byla pro Boha
uinila? Svat Kamil de Lellis volval u hrob
zemelch: Kdyby tito oivli, co vecko
uinili by pro ivot vn! J iju, a co
inm? A co inme my?

M
odlitba.
Pane, nezavrhni m pro nevdnost mou!
Jin ureli T v temnostech, j vak upro
sted svtla. Tebou osvcen, jasn jsem po

 423

znvala zlobu hch svch; a pece jsem

pohrdala svtlem Tvm a milostmi Tvmi a
odvracela se od Tebe. Jei mj, jedin
nadje m! nebudi mi hroznm v den sou
en t. j. v den smrti m. Amen.
O smrti spravedlivch.
Smrt spravedlivch nazv svat Bernard
vzcnou, protoe ona jest u k o n e n m n a
m h n a v c h o d e m do i v o t a v
nho. Smrt pro svat jest odmnou; nebo
j skon se pedn trpen jejich, boje jejich,
nebezpe a zkosti jejich, e by mohli Boha
ztratiti. Jak trapnm jest vrok vyjdi z to
hoto svta pro syny jeho: tak tchy plnm
jest pro svtce; nebo snadno opoutj statky
svta tohoto, an Bh sm jedinm pokladem
jejich byl, proe poctivostmi pohrdali a ro
die a ptele jen v Bohu milovali. Jak v i
vot tak i pi smrti jest heslem srdc jejich:
Bh mj a m vecko!
Tlesn bolesti pi smrti jsou jim vtny,
ponvad je mohou, jakoto zbytek svho
ivota, Bohu na dkaz sv lsky obtovati.
Oni odevzdvaj Bohu ivot svj ve spojen
s obt Jee Krista, kter z lsky k nim
na ki zemel.
jakou tchou napln svtce pom
len, e se nyn skon as a s nm i ne
bezpeenstv, e by mohli Boha skrze hch

 424

ztratiti! A s jakou vroucnost objmati budou

krucifix volajce: (S kem) v pokoji spti
a odpovati budu! (alm 4, 9).
Ovem e nm bude bel hchy nae
pedstrati a ns postrait hledti; jestli jsme
vak hch svch litovali, a Pna Jee z ce
lho srdce milovali, bude On sm Utitelem
nam. On si vce d spasen naeho, neli
bel zhuby na dodlvati se me.
Smrt jest pro svat za druh vchodem
do ivota vnho.
Bh jest vrn, a dovede v kadou ho
dinu potiti du, je Ho milovaly. I v sa
mch bolestech smrtelnch dv jim ji na
ped okoueti blaenosti nebesk. Vzbuzovn
dvry, lsky k Bohu, touhy, aby Jej brzo vi
dly, psob, e ponaj okoueti onoho mru,
kterho po celou vnost povati maj.
S jakou touebnost pijmaj naposled
nejsvtj Svtost! Oni volaj se svatm Fi
lipem Neri! Bl se, kter jest m lska, m
vecko!
Neteba tedy bti se smrti, jako spe
hchu, jen jedin smrt neblahou in. Ve
lik sluebnk Bo P. La Colombire tvrd,
e mravn nemono jest, aby zlou smrt ze
mel, kdo Bohu v ivot vrnm byl.
Kdo Boha miluje, tou po smrti, je
ho vn s Bohem spoj. Kdo nem touhy,
Boha brzo vidti, ukazuje malou lsku k Nmu.

 425

Ji nyn tedy dbejme vce o smrt, nez

o vechny pozemsk statky. Kdy ji nyn
pro smrt statk pozemskch si budeme neviti, bude nm to k zsluze pipotno;
kdybychom ale ekali, a umrajce museli
bychom ve opustiti, nemli bychom zsluhy
dn, ale vzeli bychom jen v nebezpe,
e zahyneme.
ijme, jakoby kad den byl poslednm
ivota naeho! Jak dobe ije ten, kdo smrt
stle ped oima m! Boe mj, kdy na
stane okamik, abych na T tv v tv
patiti a Tebe milovati mohla? Nezasluhuji
toho; avak rny Tv, Vykupiteli mj !
jsou nadj mou. Volm se svatm Bernardem :
Rny Tv jsou zsluhy m! A proto opo
vauji se volati se svatm Augustinem: Nech
mne zemti, Pane, abych T spatila!
Ano, Boe, dej mi brzo zemti, abych T
brzo spatila a Tebe objala pln jistoty, e
se nikdy vce od Tebe neodloum!

Modlitba.
Maria, Mti m, krom krve Jee
Krista dodv mi pmluva Tv nadje, e
spasena budu a do rje se dostanu, kde bych
T vn chvliti, Tob dkovati a Tebe mi
lovati mohla. Amen.

 426

est rozjmn.
O s o udu.
Pedstav si, e le na loi smrtelnm,
zpasc se smrt, a e ti zbv ti ji jen
hodinu, ba snad ani tu ji ne celou. Rozva
tedy, e mus za krtko postaviti se ped
Soudce svho, Jee Krista, a Jemu z celho
ivota ty skldati.
V okamiku tom nen nic hroznjho
nad zl svdom. ty tv mus tedy dve
v podek uvedeny bti, prv ne den to
vn nastane. Hotov se, na vnost odejti.
Vzpomnka na spchan hchy, zkost, kterou
zl duch jet rozmnouje, nejistota toho, co
se s tebou stane: vecko to pichz na t
jako boue zmatk a pstrach.
pidrujme se ji nyn Pna Jee
a Panny Marie, aby ns v onom okamiku
neopustili!
Jak stran to mylenka: V mlo oka
micch stti budu ped soudnou stolic Bo!
Svat Maria Magdalena de Pazzis jednou
stonala a velice se strachovala; kdy se j
zpovdnk tzal, pro se tese, odpovdla:
* ote, jest to hrozn vc, ped Kristem,
Soudcem svm muset se objeviti 1
Jei mj, rozpome se, e jsem
jedna z oveek Tvch, kter jsi krv svou vy

 427

koupili Prosme T tedy, Pane, abys pi

spti ril ku pomoci sluebnkm svm,
kter jsi vzcnou Krv Svou vykoupil!
Jest veobecnm mnnm, e Pn Je
soud dui na tm mst a v tome oka
miku, kde a kdy tlo opustila. V jednom
a tm okamiku tedy kon se soud, a vykne
i vykon se tak ortel!
jak to osudn okamik, v kterm se
rozhoduje nad na vnou blaenost neb
nad nam vnm netstm!
Ctihodn Ludvk de Ponte tsl se pi
vzpomnce na soud ten tak mocn, e se
i obydl jeho s nm otsalo.
mj Jei, kdybys m nyn souditi
chtl, co by se se mnou stalo? Vn Ote!
popat na tv Pomazanho Svho! Zelm
vech urek, kterch jsem ti uinila; pohled!
na krev, na rny Syna svho a smiluj se
nade mnou!
Po zesnut pochybuj snad jet ptomn,
zda-li se due od tla ji odlouila; ale ona
jest mezi tm ji na vnosti! Pak pokrop
knz mrtvolu svcenou vodou a vzv andly
a svat, aby pispli dui t ku pomoci.
Pispjte ku pomoci, svat Bo: vy
jdte vstc andl Pn! Jest-li vak za
hynula, nemohou j ani svat, ani andl vce
pomoci.
Je Kristus dostav se k soudu b ra-

 438

nmi, kter pi utrpen svm za ns obdrel.

Rny tyto pot kajcnk, kte s pravou
ltost hch svch oplakvali; pods ale
hnk, kte v hchu zemeli.
Boe, jakou mukou napln se due,
kdy na Boha ponejprv pohledne, a v Nm
rozhnvanho Soudce svho zti bude! Muka
tato hor bude samho pekla 1
Tak pozn-,due velebnost Soudce a uvid,
jak mnoho z lsky k n trpl, uvid smilo
vn, kter j prokazoval, i velik prostedky,
kterch j k zachrun nabzel, uvid marnost
svtskch a velikost nebeskch statk; slovem:
pozn vech tch pravd, vak bez uitku.
Cas k napraven chyb ji uplynul. Co se
stalo, stalo se,
Mj nejmilej Spasiteli, dej abych, a
T poprv spatm, se mnou smenho T
spatila 1 Propj mi tedy svtla, propj mi
sly, abych ivota svho polepila 1 chci T
vdy milovati. Pohrdala jsem dve milostmi
Tvmi; chci si jich nyn vce ne statk to
hoto svta viti. Jak tchy poct pi
soudu due, kter z lsky k Jei Kristu
veho pozemskho se odkala, povren mi
lovala, tla svho umrtvovala, krtce: jen
Boha milovala!
Jak radosti poct, a usly slova: Vejdi,
sluebnice dobr a vrn, vejdi do radosti
Pna svho I Raduj se; nebo jsi zachrnn a

 429

nemus se vce bti, e zahyne! Due ale,

kter v stavu hnm se svta tohoto od
chz, odsoud se sama, dve ne ji Pn Je
odsoud, a za pekla hodnou se uzn.
Maria, velik orodovnice m, pros
Pna Jee za m! Pomoz mi nyn, dokud
mi jet pomoci' me, sice zahynu, a pak
hys mi nemohla vce pomoci! Co bude lo
vk sti, to bude i ti (Gal. 6, 8). Pi soudu
budeme ti, co jsme za ivobyt zaseli. Co
jsme dosud zaseli? ime nyn, eho si
pti budeme pi soudu, abychom byli uinili!
Kdybychom se mli za hodinu na soud
postaviti, co bychom dali za to, kdyby nm
lhta o jeden rok prodlouena byla? Nue,
k emu uijeme zbvaj cch jet rok ivota
svho ?
Opat Agatho zvolal po mnohaletm ka
jcm ivot, kdy si na soud vzpoml: Co
se ze mne stane, a budu souzen? A svat
Job: I co bych uinil, kdyby povstal Bh
k soudu ? a kdyby vyhledval, co bych od
povdl Jemu? (Job 31,14.) A co odpovme
my, a ns Je Kristus zavol, a na ns
dati bude, abychom ty skldali z tch
milost, kterch jsme tak patn uvali?
Boe, nevydvej elmm du tch,
ji vyznvali Tebe! (alm. 73,19.) Nezaslu
huji odputn; Ty vak nechce, abych o mi
losrdenstv Tvm pochybovala. Vysvobod mne,

430

Pane! a vyve m z kalu bdy m. Chci

se polepiti; budi Pomocnkem mm!
P, je se v okamiku smrti l, roz
hoduje se nad vnou blaenost a nad vnou
zhubou. Jak velice mus nm tedy na tom
zleeti, abychom nepodlehli 1 Ano, tak jestl
prav kad. Pro tedy neopoutme veho,
abychom Bohu nleeli?
Hledejte Hospodina, dokavad me
nalezen bti (Is. 55, 6). Kdo pi soudu
Boha ztratil, neme Ho nikdy vce nalzti;
kdo Jej ale za ivota hled, nalezne Ho!
Mj Jei, pohrdala-li jsem dve lskou
Tvou, hledm aspo nyn jen Tebe milovati
a od Tebe milovna bti. Dej se mi najiti,
6 Boe due m!
Vy poetil synov tohoto svta! v dol
Josafat zcela jinak budete souditi. Tam bu
dete blznovstv svho oplakvati, avak bez
nadje na vysvobozen!
Vy vak, kte souen trpte na svt,
radujte se a veselte se! V den soudn pro
mn se vecky muky vae v slasti a radosti
nebesk. Zrmutek v obrt se v radost
(Jan 17, 20).
v jak slv objev se pak svat, kte
na tomto svt tak povrenmi byli! A jak
stran pohled poskytovati budou tak mnoz
velmoi a mocni, kte zavreni budou I
Mj ukiovan a opovrhovan Jei, ob

 431

jmm k Tvj 1 Nikoliv svt, ani poctivosti

jeho, ale Bh jedin jest touhou mou 1
Pln zoufn usly zavrenci v den soudn
vrok Jee Krista: Odejdte ode Mne, zlo
een! (Mat 25, 41.) Pane Jei! tak
j jsem si toho vroku zaslouila; Tys mi
vak odpustil. Nedopus, abych kdy odlouena
byla od Tebe! Miluji T, a doufm, e T
vdy milovati budu.
S jakm jsotem proti tomu usly vy
volenci pozvn Jee Krista do rje, kdy
volati bude: Pojte poehnan! Mj nej
milej Spasiteli! skrze Krev Tvou doufm,
e patiti budu k potu tchto astnch du,
abych objmajc nohy Tv vn T milovati
mohla.
Oivujme v sob vru a uvame, e jed
nou v dol Josafat bu po pravici mezi vy
volenmi, aneb po levici mezi zavrenmi
postaveni budeme. Nue! vrhnme se k nohoum Ukiovanho, a pohlednme do du
svch! A nejsme-li dosti dobe pipraveni,
abychom se ped Jee Krista na soud po
staviti mohli, hledejme nyn, dokud jet as
jest, prostedky k spasen svmu! Odtrhnme
se ode veho, co Bohem nen!
Spojme se s Jeem Kristem tak pevn,
jak jen meme, skrze rozjmn, svat pi
jmn, mrtven smysl a zvlt skrze sta-

 433

vin prosby! Uvn tchto prostedk, jich

nm Bh k zachrnn podv, jest jistm
znamenm vyvolen.

Modlitba.
Mj Jei, mj Soudce, nechci T ztra
titi, ale vdy milovati! Miluji T, lsko m,
miluji T! Takto doufm, e k Tob volati
budu, a T pi soudu ponejprv spatm!
Nyn vak prosm: Pane, chce-li m krati,
jak toho zasluhuji, tresci mne, jen mi neod
jmej lsky sv! Dej, abych T vdy milo
vala a od Tebe milovna byla; pak se mnou
ui, jak se ti lb. Amen.

Sedm rozjmn.
O v i t k c h svdom, j e zavren
e h o l n i c e v p e k l e t r p t i bude.
Nejvt muka, kterou zavren v pekle
trp, jest ona, kterou si sm vitkami sv
dom pipravuje. erv jejich neumr (Mar.
9, 47). erv, jen nikdy neumr, jsou vn
vitky svdom zavrench do pekla. Bda!
jakm ukrutnm ervem bude pro zavrenou
eholnci mylenka, e se pro tak bdn vci
sama do zhuby t uvrhla! Volati bude:

 433

Tedy pro tak krtk nedovolen poitky ztra

tila jsem rj i Boha, a pivedla jsem to tak
daleko, e v tomto ali ukrutnch muk
vn pebvati mumi
Svt jsem opustila, do ty zd se uza
vela, svobody se zbavila; ale potom jsem
Boha opustila, neastn ila, a toho zaslou
ila, e nyn v tomto hrob ohnivm vn
neastnou budu! Tak nesslnch pobdek
k dobrmu a prostedk k spasen mi Bh
poskytoval; ale j bd nice! sama jsem si za
vren vyvolila.
Pane Jei, tak j bych nyn v pekle
takto nakala, kdybys m byl nechal v h
ch mch umti. Dky, vn dky milosrdn
shovvavosti Tv, e jsi m a do dneka
strpl 1 Z celho srdce lituji hch svch.
Y pekle bych T nemohla vce milovati; nyn
jet mohu tak initi. A tak miluji T z cel
due, Tebe Boha svho, lsku svou, m vecko 1
Poohledneme-li se zpt po ivot svm,
zd se nm bti jako krtk sen, jako oka
mik, kter kvapn unikl. Jak krtkm bude
se asi zdti zavrenci jeho vk, padest neb
edest let trvajc, a v pekle bude sto tisc
neb milion let a pozn, e jeho neastn
vnost vdy jako znova zan 1
Achl jakmi asi se mu budou zdti
vecky ty nedovolen vci, kter jej do tto
zhuby uvedly? Jak bude nakati, e pro

 434

tak krtk radosti nyn u vnm ohni ho

eti bude!
Druhou nejukrutnj vitku svdom
psobiti bude zavrenci vzpomnka, jak
v pravd mlo ml initi, aby spasen doel.
Ach! nak, kdybych byl odpoutl, lidsk
bzn neetil, pleitosti se vysthal: nebyl
bych zavren! Ach, k bych se byl pe
mhal !
Kdyby mi to i za tko bylo pichzelo,
pro vnost by to nebylo namhnm pli
velikm bvalo! Ale j jsem pro vnost ne
inil nieho a nyn mi nen pomoci vce!
Kdybych byl svtost astji pijmal,
rozjmm nezanedbval, Bohu se porouel,
nebyl bych opt klesal. Tak asto jsem si
pedsevzal, e tak uinm, ale neuinil jsem.
Nkdy jsem zaal, ale zase ustal; a proto
jsem naposled zahynul.
Boe due m, jak asto jsem Tob
slibovala, e T budu milovati, a pece jsem
se od Tebe opt odvrtila! Pro lsku, z kter
jsi za m na ki umel, dej mi ltost hch
mch, udl mi sv lsky a t milosti, abych
se ve vech pokuench k Tob utkala.
Pro eholnci zavrenou ale, jakmi ukrut
nmi mei budou osvcen, vnuknut a milosti,
kterch j Bh v kltee poskytoval! Jak
bude bovati: Svatou a vn blaenou jsem
mohla bti, ale j jsem nyn na vky neastnou!

415

Nejvt muku bude zavrenci psobiti

poznn, e sm dobrovoln a vlastu vinou
do zhuby upadl, akoliv Je Kristus za
spsu jeho zemel. Bh dal za m ivot svj,
volati bude zoufale; mou jest to tedy vinou,
e nyn vn v tto propasti pekeln hoeti
budul Nebe ztraceno! Bh ztracen! Bda
mn nebohmu! Tak po celou vnost budou
nakati zavrenci.
Boe mj, dej, a T jen opt naleznu,
kter jsem T opustila a ztratila! Posud jest
jet as k zachrnn. Pro zkost a bolesti
Tv, kter jsi snel v zahrad Gethsemani,
prosm Tebe, Spasiteli mj, za pravou ltost
z lsky ! Pijmi m opt na milost! Chci T
milovati, jen Tebe jedin!
Pedstav si nemocnho, kter by trpl
nesnesiteln bolesti ve vnitnostech svch,
jeho by se nikdo neujimal, ano jeho by
j et nad to zl lid tupili, trznili a nohama
lapali. Pova vak, e dblov zavrence
v jeho mukch nekonen vce traj, a e
nen nikoho, kdo by s nm trpnost ml.
Kdyby mohl zavrenec v pekelnm ohni
svm aspo Boha milovati, kter jej spra
vedliv tresce! Vak nikoli! Nyn, an v, e
Bh jedin nekonen lsky hoden jest, mus
Ho nenvidti. V tom prv zle podstata
pekla: e zavrenec Boha, nejvy Dobro,
milovati neme.

436

Kdyby se mohli zavren do vle Bo

odevzdvati, jako to dobr due v utrpench
Bvch invaj: peklo nebylo by pro n peklem
vce. Vak nikoli; neastnci vztekaj se jako
zbsil pod metlou Bosk spravedlnosti, a
zuen jejich zvyuje jen muky jejich.
Kdybych byla v pekle, Jei mj,
nemohla bych T vce milovati, ale musela
bych T vn nenvidti! Co jsi mi vak
uinil zlho, abych T mla nenvidti? Ty
jsi m stvoil, za m jsi zemel a nesslnch
milost jsi mi propjil; to jest tedy to zl
co jsi mi uinil! Pane! tresci m zde na
zemi dle vle sv; vak nikdy, vn nikdy
toho nedopus, abych Tebe na vky milovati
nesmla! Miluji T, mj Jei, a chci T
vdy, vn vdy milovati! Pedstav si
zden due v onom okamen, kdy do pekla
upad. Jak? vzkikne, j tedy e jsem ztra
cena? Nemohu tedy vce vyjti z msta tohoto !
Bda mil nen dnho vysvobozen vce na
Vky!
Uplynou tisce let; jest jich vce, ne
jest kapek v moi, vce ne zrnek pskovch
na zemi, vce ne list na stromch! Uply
nula vecka lta, jsou ta tam; peklo ale
nikoliv nepestalo! To pro zavrence teprv
zan! On se neme klamati, aby ekl:
Snad pece tomu nkdy bude konec! Nikoli,
on v, e peklo s mukami svmi konce mti
nebude 1 vn konce mti nebude 1

437

Boe! Ty due m! te, sly slota

ta a v jim! Neme pekla uprati! a
pece me heiti? Ovem e pro takov,
kte o pekle a mukch jeho rozjmali, avak
pravd tch si k mysli nepipoutli, a proto
pro hchy sv do pekla zavreni byli: ovem
e pro takov jsou muky pekeln jet mnohem
stranjmi!
Nema asu! Odekni se vech tvor!
Vnuj se zcela Vykupiteli tvmu! Ve, co
konme, pli mlo jest, abychom pekla uli.
Tes se! Kdo neije v bzni a 8 tesenm,
spasen nebude!

modlitba.
mj Jei! Krev Tv, smrt Tv
jsou nadj mou. Nech m vickni opust,
jen Ty m neopoutj! Ty mi slibuje od
putn, jest-li hch svch litovati budu.
Ty mi nabz milost smilovn, Tebe-li mi
lovati budu. Ano j chci bez ustn oplak
vat! viny sv a milovati Tebe z celho srdce
svho! Nikdy vce nechci T ztratiti; vecko
chci rda initi, jen abych se Tob zalbila.
Dej mi jen v milosti sv ti a umti: pak
nech se se mnou stane, co se Tob lb!
Maria, nadje m! bud mi vdy mocnou
ochranou a nedopus, abych kdy vce Boha
ztratila. Amen.

138

Otmi rozjmn.
O lsce k Pnu Jei ukio
v a n mu .
mj Jei, co jsi mohl vce uiniti,
abys mi lsku svou dokzal, ne-li e jsi
vinu hch mch smazal, a brny rajsk mi
otevel, vydav ivot svj na dev ke
za mne?
Ponili sebe samho, uinn jsa po
slunm a k smrti, a to smrti ke. (Fil.
2, 8). Syn Bo posluen jsa vle nebeskho
Otce, aby za spsu nai zemti mohl, po
nil se z lsky k nm lidem a k smrti
a to smrti ke! A jsou lid, kte tomu
v, a pece tohoto Boha nemiluj!
Ach mj Jei, co T to stlo, abys
nm lsku svou zjevil! Ajbdnice, splcm
Ti jen nevdkem! dej, abych T milovala,
a lsky Tv nikdy nezneuvala! Miluji T,
m nejvy Dobro, a chci T vdy milovati.
Chci vdy pamtliva bti onch bolest, je
jsi pro m trpl, abych vdy v lsce Tv
prospvala! Boe! Mnoz mohou slyeti
a mluviti o pt-hokm utrpen Jee Krista,
ani by poctili lsky a vdnosti v srdcch
svch, prv tak, jakoby se jednalo o njak
star udlosti aneb o utrpen lovka ne
znmho, na nm nm dle nieho nesejde.

 439

lid, pro nemilujete Jee Krista?

Rcete, co ml Spasitel n jet vce initi,
abj lsku vai zskal, nad to, e za vs
umel v moi hanby a bolest?
Kdyby nejni z lid pro ns vytrpl,
co Pn Je trpl, smli-li bychom mu ode
pti sv lsky a zjevnho dkinn?
Vak, Pane Jei mj! pro se obracm
k jinm, a ne k sam sob? Jak e jest
moje vdnost k Tob? Jen pohrdnm a
urkami splcela jsem j lsku Tvou!
Odpus, prosm Tebe! Chci T milovati,
chci T milovati z cel due sv! Jak
mrzk nevdk by to byl, kdybych T za
tolik dobroty a milosrdenstv jen mlo mi
lovati chtla!
Ach, ten mu bolest, kter na dev
hanby heby pibit jest, jest n prav Bh
a Pn, jen na ki tom jedin z lsky
k nm trp a umr! Ano, my vme a vy
znvme: Pn Je ukiovan jest n prav
Bh, kter za ns umr! Jak? Meme
nco jinho milovati krom Nho? ry
nejsvtj lsky, kter jste ivot mho Spa
sitele na hoe Kalvarii strvily, pijte a spalte
ve mn velikou nklonnost k tvorm! R j z nte mne lskou k Bohu mmu, kter se
z lsky ke mn smrti obtoval! Jak to di
vadlo pro andly, vidti vn, nestvoen

440

Slovo visfcf na dev hanby, a umrajc za

pasen svch bdnch stvoen!
Ach, Spasiteli mj! krev svou a ivot
svj vydal jsi za m; a j bych mla lsky
sv ti odprati? Odepti bych ti mla, eho
si ode mn d? Nikoli! Ty Jsi se mi oddal
cel; i j se Tob odevzdvm cel bez v
minky !
Putuj, due m, na horu Kalvarii! Viz
tam svho ukiovanho, svho umrajcho
Boha, Jeho nesmrn bolesti a poznej: P
lin lska tvho ukiovanho Jee k tob
jest pinou Jeho plinch muk! Muky
nebyly by tak velik, kdyby lska Jeho
k tob nebyla tak velik!
mj nejmilej Jei! jak nessln
bolesti, pohann a vnitn muky trzn T
na ki, ku ktermu Tv nejsvtj tlo
temi heby jest pipevnno a na tch zav
eno. Okolostojc lid se Ti rouh a posmv!
Tv nejsvtj due se jet mnohem vce
mu uvnit neli tlo Tv zevnit. Pro,
Pane, mus, mus tak tce trpti? Ty
mi odpovd: Toto vecko trpm z lsky
k tob! Bud pamtliv lsky tto, a i ty
miluj Mne!
Ano, mj Jei, chci T milovati! Koho
bych mla milovati, ne-li Boha svho, kter
za m umel! Pohrdala jsem dve Tebou,
Lsko m; nyn toho co nejvce elm, e

 441 -

jsem Tebe urela, a nedm si nieho vce,

le bti majetkem Tvm! mj Jei, od
putn! Pithni srdce m k Sob, upoutej,
pora a zapal je lskou svou!
Uvame ony vlevy nejsvtj lsky,
s ktermi Je Kristus ruce a nohy sv po
dval k pibiti na devo ke, kdy svj
Bosk ivot za spasen nae nebeskmu
Otci obtoval.

Modlitba.
Nejmilej Spasiteli m j! vzpomenu-li
si, co T due m stla, nemohu se spustiti
nadje, e mi odpust. Jakkoli velk a etn
jsou hchy m, pece nechci nad zachrn
nm svm zoufati, ponvad jsi za m s nad
bytkem zadostuinil! Mj Jei, nadje m,
lsko m! tak velkou, jako jest vina m,
m bti tak i lska m ! Kdy mi dv
tuto touhu, dojista e mi poskytne tak mi
losti k ukojen jejmu!
Vn Ote, vzhledni na tv Pomaza
nho svho, pohldni na Syna svho na ki
umrajcho, pohldni na jeho zsinal obliej,
na Jeho hlavu, trnm korunovanou, na Jeho
probodan ruce, na zedran tlo Jeho! Popatr
na Bernka, kter se za m obtoval. Toto
vecko Tob pedstavuji, aby si se nade mnou
smiloval!
Zamiloval ns a umyl ns svou krv

od hch naich (Zjev. sv. J. 1, 5). Pro

bychom se bli, e by nm hchy mohly
bti pekkou, tak e bychom svatmi stti
se nemohli, kdy Pn Je ve sv krvi nm
pipravil koupel, v kter se due nae od
velik viny oistiti mohou, jestlie jen z ce
lho srdce hch svch elme a opravdu
polepiti se chceme! Pn Je visc na ki
pamatoval na ns vecky; tam chtl jednomu
kadmu z ns tolik milost a slitovn za
slouiti, jakoby due jednoho kadho jen
tou jedinou byla, za kterou z neskonal lsky
umral.
Tak m viny jsi pedvdal, Spasiteli
mj! kdy jsi na ki pnl, a msto trestu
osvcen, milosti a odputn mi pipravoval!
Nikdy, nikdy vce, 6 Vykupiteli mj ! nem
se to stti, abych T urazila a opustila. Ne
pipus toho nikdy, Pane! Padji chci
umti, ne Tebe nemilovati! Volm se svatm
Frantikem Saleskm : Umti neb milovati;
milovati neb um ti! Amen.

Z T o o m .v a ,iiy
o utrpen Pna naeho Jee Krista, prosto
vyloenm dle popsn svatch evangelist,
se vzbuzovnm posvtnch citu.

v o d .

Svat Augustin nazv to velmi spasi

telnm cvienm, denn rozjmati o pehokm
umuen, kter Boholovk z lsky k nm
podstoupil. A ji ped nm napsal Origenes,
e neme pebvati h-jh v dui, kter asto
o smrti svho Spasitele rozjm.
Krom toho zjevil Pn jednomu svatmu
poustevnku, e dn cvien nen tak zp
sobilm, Boskou lsku v srdcch rozntiti,
jako rozjmn o utrpen Vykupitelov. Proto
tvrd P. Baltazar Alvarez, e zkzou kesan
jest, e neznaj poklad, kter mme skryt
v utrpen Pna Jee; a proto napomn,
abychom nemysleli, jako bychom byli co z
skali, pokud ukiovanho Spasitele stle
v srdci nenosme, rny Jeovy, vol svat

444

Bonaventura, vy rante srdce kamenn, a rozplameujete due ledov!

Tomu podobn a vm prvem tvrd uen
spisovatel P. Croisset, e nic nm neme
tak dobe otevti poklad, v pehokm umu
en skrytch, jako rozjmn o utrpen Pn.
Aby se due vc Boskou lskou rozntila,
sta, aby rozjmala o utrpen Pn, jak nm
je vypisuj svat evangelistov, a aby rozj
majc ve svtle vry prodlvala na tech hlav
nch jevitch utrpen Jee Krista; toti:
v zahrad olivetsk, v Jerusalm a na hoe
Kalvarii.
Zbon spisovatel sloili mnoh krsn
rozjmn o utrpen Pn; avak jedin slovo
Psma svatho inv na vcho kesana
vt dojem, ne sta a tisce rozjmn a zje
ven, jak se zbonm dum podvaj; nebo
co Psmo svat prav a dotvrzuje, m pro
sebe jistotu Bosk vry. Proto sestavil jsem
k te a uitku du, Jee Krista milu
jcch, dj utrpen naeho nejsvtjho Vy
kupitele prost dle evangeli, a doprovodil ho
krtce nbonmi povzdechy a vlevy lsky.
To, co nm svat evangelistov vypravuj,
poskytuje tolik ltky k rozjmn, e by mohl
lovk o n sto i vce let pemleti, a vdy
by nalzal novch povzbuzen, aby nejmilosrdnjho Spasitele z celho srdce miloval.
Boe, jak jest to jen mono, aby v-

 445

cf due rozjmala o mukch a pohannch,

kter Pn Je Kristus za ns snel, a nezahoela lskou k Nmu a neumnila si pevn,
e zbon ti bude, aby Bohu, tak milosrd
nmu nevdnou nebyla! Pravm: vc due;
nebo kdyby nm vra jistoty nepodvala,
kdo by mohl kdy za pravdu mti, co vskutku
Pn a Bh pro ns vykonal ? Sebe samho
zmail, pijav spsobu sluebnka! (Fil. 2,
7.) Kdo me Pna Jee v chlv naroze
nho zti, a bez svtla Bosk vry uviti,
e jest to Tent, ktermu se v nebi andl
klan?
Kdo by, rozjmaje o tku jeho na pou,
kdy v Egypt ped Herodesem ochranu hledal,
bez svtla vry ml mti za mon, e jest
On vemohoucm? Kdo by mohl Na pa
titi, v smrteln zkosti na hoe olivetsk
se svjejcho, a pece viti, e tento Utrpitel
plnost v blaenosti chov u vnitru svm?
Kdo by mohl uviti, e k sloupu pivzn
pi biovn a k devu ke pipoutn jest
Pn vekerenstva?
Jak podiven vzbudil by krl, kter by
jako ervk do prachu zem se ponil, v je
skyni, v nejchud chi se ubytoval, odsud
zkony dval, sluebnky a poslance sv volil
a i svou spravoval! Ano, svat vro, zjev
ty nm: kdo jest Je Kristus? Kdo jest
On, jen v bdn lidsk pirozenosti se zje

vuje? Slovo tlem uinno jest, osvduje

svat Jan (1, 14). On jest vn Slovo,
jednorozen Syn Boha Otce. A jak byl
ivot Boholovka na zemi? Prorok Isai
o nm zprvy podv (53, 2. 3.): Vidli
jsme Ho pohrdanho a nejposlednjbo z mu,
mue bolest.
Muem bolest chtl bti; nechtl ueten
bti od dnho trpen, od dn muky, a
v dnm okamiku ivota svho. Pohrdanm
a nej poslednjm z mu chtl bti; nechtl
ujiti dn potupy, dn urky; ale chtl
v pravd na rove postaven bti mui nej
poslednjmu a nejpovrenjmu. Jej, Pna
a Boha naeho, jako zloince v pouta jmaj
biicov! jako otroka Jej biuj! jako diva
delnmu krli se posmvaj! k potupn smrti
ke Ho odsuzuj! Tato nepochopiteln ta
jemstv, jakmi se nm zdaj bti ve svtle
vry? Nenapluj-li du vcch nejvrouc
nj touhou, aby pro Jee Krista trpti
mohly ?
Svat Frantiek Salesk nazv rny
Spasitelovy mocnmi napomenutmi, abychom
z lsky k Nmu utrpenm nepohrdali. Vda
svatch zle v staten lsce k utrpen
Pna Jee; to jest nejkrat cesta k sva
tosti. Pi rozjmn o plamenn lsce v Srdci
Vykupitelov bvme i my ohnm lsky uchv
ceni. A jakm to tstm pro ns, jest-li ns

 447

roznt onen ohe lBky, kter krb svj m

v Srdci Spasitele naeho! Me-li bti vt
radost nad tu, kdy pskou lsky s Bohem
spojeni jsme!
m to ale je, e pi pohledu na uki
ovanho Pna Jee tak mnoho vcch
bez pohnut zstv? e sice v svatm tmdnu velikononm pamtku smrti Pn v Crkvi
slav, avak bez hlubho dojmu, bez pohnut
k dkm, jakoby se o ivou pravdu a nej
vy zjmy vlastn jejich due nejednalo?
i snad nevd nebo nev, co evangelist
0 umuen Pn vypravuj? Ovem, e vd
1 v, odpovdm; ale oni vyhbaj se ka
dmu vnjmu pemlen o nm. Kdo
vak v n v a v srdci svm je rozvauje,
neodolateln pohnut bv, aby miloval Boha
svho, kter takov muky a i smrt za ns
trpl.
Lska Kristova pud ns, pe svat
apotol (II. 5, 14). Rozjmme-li ale o pe
hokm umuen Pn, neuvaujme toliko
velikch Jeho muk a trn, je Pn Je
za ns trpl, nbr tak i lsku, s jakou ve
trpl. Vdy netrpl toliko proto, aby nm
spasen zjednal, eho by byl pouhou mo
dlitbou dosci inohl; nbr trpl tak proto,
aby nm lsku svou zjevil, a tak srdce nae
zskal. Due, kter tto lsky jest pamtliv,
neme jinae ne Pna Jee milovati;

 448

vdy lska Kristova ji pud, ve a po

svtnm nsilm nutk, aby Mu celou n
klonnost svou vnovala. Nad to Pn n
Je Kristus za ns vecky umel, abychom
neili vce sob, nbr jedin Jemu, lsky
plnmu Spasiteli, kter svj Bosk ivot za
ns obtoval.
Blahoslaven jste vy due, vol Isai,
kter si asto utrpen Pn pipomnte.
Viti budete vody s radost ze studnice
Spasitele (Isa. 12, 3). Z oblaujcch pra
men, kter se prt z ran vaeho Spasitele,
viti budete nikdy nevyschajc vodu Bosk
lsky a dvry v Boha. Jak by mohl i nej
vt hnk, jen pln ltosti za smilovn
pros, zmalomyslnti pi pohledu na ukio
vanho Jee, kdy v, e Na vn Otec
vekerou vinu za hchy nae sloil, a e On
za ns pokutu petrpl! Hospodin sloil na
Nj nepravosti vech ns. (Is. 53, 6). Jak
bychom se mohli jen obvati, vol svat
Pavel, e by nm Bh njak milosti odepel,
kdy nm svho vlastnho Syna daroval?
Kter ani vlastnho Syna neuetil, ale za
ns za vecky Ho vydal: kterak nm tak
b Nm vecko ned? (rn. 8, 32.)
I. V j e z d do J e r u s a l e m a .
Ajl krl tvj be se k tob tich,
sed na oslici, a na osltku jhu podroben

 449

(Mat. 21, 5). as utrpen Jeho se bl. Pn

Je opout Bethanii, aby vjel do Jerusa
lema. nejpokornj Jei, Krli nebes,
Ty chce, sed na oslici, do Jerusalema vjeti ?
Pohldni Jerusaleme! Krl tvj se bl po
korn a tie! Nestarej se, e pichz, aby
nad tebou panoval, aneb statky tv si vzal!
On pichz jako lska a smilovn, jen pro
tv spasen a aby skrze smrt svou ivot
tob dal!
Pichzej Mu zstupy lidu vstc, kter
Jej velice ct pro Jeho zzraky, zvlt pro
vzken Lazara. Jedni prostraj roucha sv
na cestu, kudy jede; jin sypou na zem ra
tolesti, aby Ho poctili. Kdo by se toho ale
nadl, e tento Pn, kterho nyn s takou
slavnost vtaj, po mlo dnech ji bude na
smrt odsouzen, s kem na ramenou uli
cemi kreti! nejmilej Jei! Ty vjd
tak slavn do Jerusalema, ovem jen proto,
aby estn tento vjezd zvil potupu Tvho
utrpen a smrti Tv! Chvalozpvy, s ktermi
T msto nyn ve sv lno pijm, promn
se brzo, v mlo dnech ji v ei potupn
a zloeen. Nyn volaj: Hosana Synu Da
vidovu! Poehnan, jen se be ve jmnu
Pn (Mat. 21, 9). Vak brzo kieti budou:
Ukiuj, ukiuj! Nyn vydvaj roucha
Bv pro Tebe; pak Ti budou roucha Tv
s tla trhati, aby T ubiovali a ukiovali!

 450

Nyn Ti sypou ratolesti palmov, kudy se

ubr; pak spletou trnovou korunu, aby j
probodali hlavu Tvou! Nyn Ti zavznvaj
chvalozpvy; pak pronsledovati T budou
posmchem a rouhnm!
Ty vak, due m! volej Mu vstc pln
lsky a vdnosti: Poehnan, jen pichz
ve jmnu Pn! Ano, svrchovan poehnan
budi vdy, nejmilej Spasiteli! jen jsi
mne spasit piel. Kdybys nebyl piel, byli
bychom vickni zahynuli.
A kdy se piblil, vida msto plakal
nad nm (Luk. 19, 41). On si pipomn
nevdk a zhubu jeho. mj Spasiteli! Tys
neplakal jedin nad Jerusalemem, nbr i nad
nevdkem mm a nad zhubou due m,
protoe jsem se od Tebe uchlila a T nutila,
abys m do pekla zavrhl, kdeto si za spsu
mou smrt podstoupil. Ach! mn slu plakati;
j zloinn, zapoteb mm slz ltosti, ana
jsem T tak tce zarmoutila a lskou Tvou
pohrdala, vn Ote, pro slzy, kter Syn
Tvj nade mnou prolil, dej mi nejhlub bol
a al nad hchy mmi! A Ty, nejdobroti
vj, nejmilostivj Srdce mho Jee, smiluj
se nade mnou! Nade vecko bol m urky,
je jsem Tob spsobila. Nyn, od tto chvle
budi Ty jedinou lskou mou!
Po vjezdu Bvm do Jerusalema kzal
Pn Je a uzdravoval nemocnch po cel

 451

den a do unaven. Kdy nastvala noc, nikdo

Mu noclehu nenabdl. Musel se tedy vrtiti
do Bethanie. Nejslad Jei, nepijmaj-li
T jin, prosm T j tm vce, abys byl
hostem mm! Byla jsem sice i j jednou
tak zaslepenou, e jsem ped Tebou srdce
svho uzavrala; vak nyn vm si spojen
s Tebou nekonen vce, ne vech statk
tohoto svta. Boel uic mne nem vce
od Tv lsky odlouiti! Amen.
II. S h r o m d n v y s o k r a d y a z r d a
Jidova.
Tedy seli se nejvy kn v radu a
pravili: Co uinme, neb tento lovk in
mnoh divy? (Jan 11, 47.) Prv v tom
okamen, kdy Pn Je tak milosrdn mi
losti sv rozdv a ku spse vech divy in,
rad se nejvenj obyvatel msta, kterak
by Pna ivota na smrt vydali. Bohaprzdn
nejvy knz Kaif prav: Uiteno jest
vm, aby jeden lovk umel za lid a ne
aby vecken nrod zahynul. (Jan 11, 50.)
A od tohoto dne pemleli tito bezbonci,
jak ubezpeuje svat Jan, kterak by Ho na
smrt vydali. Vy id, bute pokojn; Spasitel
v neujde vm. Vdyf s tm myslem na
svt piel, aby za vs umel, a skrze smrt
svou vs i vecky lidi od smrti vn vy
svobodil.

 452

Ped nejvymi knzi objevuje se nyn

Jid, a prav: Co mi chcete dti, a j vm
Ho zradm? (Mat. 26, 15).
Jak to vtzoslva id nad nenvid
nm Jeem, an jeden z uenkv Jeho
sm se nabz, e Mistra svho zradou vyd
v ruce jejich! rozva, e podobn vtztv
slav peklo, kdy eholnice, kter se po dlouh
lta v dm Bom zdrovala a ve kole
Jee Krista cviila, zrazuje Mistra svho
za nejbdnj vc, za zdnlivou tchu, kterou
j svt nabz!
Jidi, chce-li Boha svho prodati,
dej si Jej aspo dle ceny Jeho zaplatiti!
On, Dobro nekonen, hoden jest ceny ne
konen; ty Ho ale prodv jen za nkolik
stbrnch! A oni uloili mu dti ticet
stbrnch (Mat. 26, 15). Ach, due m!
neohlej se na Jide, ale na sebe samu,
a odpovz: Za jakou cenu vydala jsi ty tak
asto milost Bo dblu k vli? mj Je
i! vzpomenu-li si na velik bezprv, jeho
jsem se proti Tob dopustila, nemohu k Tob
pro zahanben ani o svch pozdvihnouti.
Jak asto jsem se od Tebe odvrtila a ped
nost ped Tebou dvala rozmaru, lidskmu
ohledu, zdnliv te! Vdla jsem, e pi
tom ptelstv s Tebou ztratm; a pece jsem
niemnosti inila. k bych byla radji
zemela, ne T takto urela! Mj Jei,

 453

elm toho z celho srdce, ano umti bych

chtla bolest nad tm!
Rozjmejme nyn o dobrotivosti Jee
Krista. On v, o se Jid s nejvymi knzi
smluvil; a pece ho od sebe neodhn, ani
ho proto zrakem svm nesth; ale trp ho
u sebe, u svho stolu, varuje ho ped zradou,
a chce aby el do sebe. Ano ped tmto zatvrzelcem klek Spasitel na kolena sv a
umv mu nohy, skoumnje, zda-li by se snad
obmkiti nedal! Ach! Pane Jei, takto
dobrotivm a shovvavm byl jsi tak ke mn!
A jsem Tebou pohrdala, a hanebn T zra
dila, pece jsi mne posud nezavrhl! Posud
na mne pohl pln lsky, a mi dovoluje,
abych pistupovala k stolu Tvmu, k svatmu
uijmn! Mj nejmilej Spasiteli, k bych
T byla vdy milovala! Jak bych jen mohla
vcekrt od Tvch nohou odejti, a lsky Tv
se zci?
III. P o s l e d n v e e e .
Vda Je, e pila hodina Jeho, aby
el z tohoto svta k Otci: kdy miloval sv,
a do konce je miloval (Jan 13, 1.), t. j.
chtl jim dti posledn a nejvy dkazy sv
lsky. Sed za stolem se svmi apotoly,
lskou zancen pravil: S touebnost dal
jsem tohoto bernka jsti s vmi (Luk. 22,
15); nebo potom pjdu, chtl ci, abych

 454

Sebe sama za spasen vae obtoval. Mj

Jei, jak velice po tom tou, abysi za
ns, bdn tvory sv, ivot obtoval! Tv
touebnost mus i nae srdce lskou rozntiti,
abychom pro Tebe trpli a umrali, kter
jsi z lsky k nm trpl a umel! nej
slad Jei, dej mi poznati, eho si ode
mne d! Tob jedin chci se lbiti. Se
vzdchnm a s prosbami si t milosti dm,
abych Ti vrn slouc, tebas dost mlo
lsky Tv Ti oplceti mohla. Rozncuj ve
mn vdy mocnji plamen Sv lsky, abych
svtu a sob umela a jedin proto jet
ila, abych se Tvmu uejsladmu Srdci za
lbila.
Bernek posledn veee velikonon jest
pedobrazem naeho Spasitele; jako nyn pi
veei velikonon tento bernek se obtuje:
tak na zt bude na olti ke Bernkem
Bom Je Kristus, kter v smrtelnch
mukch za ns obtovn bude.
Kdy tedy onen odpoval na prsou
Jeovch (Jan 13, 25). Sastn jsi, milo
van Jene, kter hlavu svou maje na prsou
Jeovch sklonnou, poctil jsi lsky Jeho
nejsvtjho Srdce k tm dum, kter Mu
vrn oddny jsou. Ach nejslad Spasiteli!
Ty jsi tak mu dal poznati velikost Svho
slitovn, kolikrt koli jsi mne k nbonmu
ivotu pohdal, osvcoval a uvnit tval.

 455

Zdali ale byla jsem j Tob vdy vrnou?

odpus mi nevdk mj, kterm jsem do
brotu Tvou urela,! Nikdy vce nechci se
Ti nevrnou stti! Udruj m Svou mocnou
milost!
Vstal od veee a sloil roucho sv,
a Yzav at opsal se. Potom nalil vody do
mdnice, a poal umvati nohy uenkm
a utrati atem, kterm byl pepsn (Jan
13, 4. 5). Due m, pohled! na Spasitele
svho, jak ped svmi uenky na kolenou
kle a nohy jejich jim umv! Krl svta,
jednorozen Syn Bo, tak se poniuje, e
tvorm svm nohy umv! Vy andl, co
tomu kte? Jakm vyznamennm by to
bylo pro uenky bvalo, kdyby jim byl Je
Kristus, jako Marii Magdalen, dovolil, aby
slzami svmi Jeho nejsvtj nohy skropili!
Vak nikoli! On sm klek k nohoum
svch sluh, aby nm na konci ivota svho
zanechal tento vzneen pedobraz pokory,
jako i podal nov dkaz sv nekonen
lsky k lidem. A my, Pane, my bdn
hnci jsme tak pyn, e nememe bez
nevole a uren se snsti ani jednoho slova,
ba ani znamen nejmen nepozornosti! my,
kte bychom toho pro sv hchy zasluho
vali, aby blov nohama svma po ns-la
pali! Pane Jei! pklad Tvj Upomn
ns, abychom milovali pokoovn a pohr

 456

dn; z lsky k Tob chci od tto chvle

kadou kivdu i urku rda sneti.
IV. U s t a n o v e n nej s v t j S v t o s t i .
A kdy veeeli, vzal Je chlb a do
broeil a lmal a dval uenkm svm a
ekl: Vezmte a jezte: toto jest tlo m
(Mat. 26, 26).
Po nejpokornjm umyt nohou, kterm
Pn uenkm svm cvien se v pokoe tak
mocn odporuil, vzal opt roucha sv na se,
usedl za stl, aby posledn zstavu lsky sv
lidem zstavil, toti: nejsvtj Svtosti ol
tn ustanovil. Vzal chlb, poehnal ho, a
rozdleje ho mezi uenky pravil: Vezmte
a jezte; toto jest tlo m. Pak jim odpo
ruil, aby, kdykoli pijmati budou, smrti
Jeho pamtlivi byli, kterou za n nyn pod
stoup. Nebo kolikrt koli budete chlb
tento jsti, smrt Pn budete zvstovati"
(I. Kor. 11, 26). Podobn jako mocn nej
dra perky svho pokladu odevzdv ped
smrt svou truchlc choti sv, na vnou
pamtku: tak odevzdal Je Kristus ped
mrtm svm Crkvi sv nejsvtj Svtost
na vnou pamtku. dn jazyk nen s to,
tvrd svat Petr z Alkantary, s dstatek
vyloiti velikost lsky, jaknu Pn Je k jedn
kad dui chov. Kdy enich du z tohoto
ivota odchzel, zanechal jim na pamtku

457

nejsvtj Svtost, aby po odchodu Jeho Na

nezapomnaly. On Sm zstv v tto Sv
tosti pi ns, ponvad dn jin zstava,
krom Nho samho, nebyla by mohla na
Nho tak iv pamatovati. Poznej z toho,
jak velice si toho Pn d, abychom stle
na Jeho pehok umuen pamatovali; nebo
zanechv nm nejsvtj Svtost s tm my
slem, abychom nikdy nezapomnali na Jeho
nekonenou lsku, kterou nm skrze smrt
svou zjevil.
Pane'Jei, lskou k dum rozn
cen, kam T zavd tato lska? Pokrmem
T inil Mohl-lis jet vce uiniti, abysi
m k vzjemn lsce zavzal? Zcela a bez
vminky v kadm pijmn se nm ode
vzdv. Nemusm-li i j se Tob zcela a
bez vminky vnovati? Z lsky k Tob od
km se tedy veho, eho by mi svt po
skytnouti mohl. Jen Tob chci nleeti! Jen
Bh budi od tto chvle touha a lska m
i m vecko! Kdo j Mne, iv bude pro
Mne (Jan 6,' 58). Ano tak chci sob umti,
abych jen Tob ila; a tak chci ti, abych
jen Tob slouila a se lbila! Cel m srdce
a nle Tob, a Ty budi slou mou, abych
Ti a do konce vrnou zstala!
V tu noc, v kterou zrazen byl, vzal
chlb, a dky uiniv lmal a ekl: Vezmte

 458

a jezte: toto jest tlo m (I. Kor. 11,

23. 24).
O Boe! V tut tedy noc, kdy se lid
chystaj Pna Jee na smrt vydati, pipra
vuje nm milujc Vykupitel chleb ivota a
lsky, aby ns vecky s Sebou spojil, jak
Sm dosvduje: Kdo j m tlo, ve Mn
pebv a J v nm (Jan 6, 57).
lsko due m, neskonen lsky
hodn, Ty sama neme nm vych d
kaz sv nepochopiteln dobroty dti! O pi
thni m zcela k Sob! Vezmi Sama v moc
svou srdce m, je se Ti zcela zasvtiti ne
dovede. Kdy se konen stanu plnm ma
jetkem Tvm, jako Ty se stv mm, kdy
T v nejsvtj Svtosti pijmm! Osv
m, dej mi poznati krsy sv, aby lska,
kterou k Tob mm, vdy vc a vce se
vzmhala a touha m po zalben Tvm den
co den rostla! Miluji T, m nejvy Dobro
a klenote mj, Lsko m a m vecko!
V. P n J e se m o d l a k r v p o t
v zahrad olivetsk.
Chvlu vzdave, vyli na horu olivet
skou . . . Tehdy piel s nimi Je do vsi
Gethsemani (Mat. 26, 30. 36). Po dkinn
opout Pn Je s uenky svmi veeadlo,
a odchz se modlit, do zahrady Cethsemansk.
Sotva vak se zaal modliti, ji Ho napad

 469

zkost, hrza, zrmutek. Poal se lekat!

a teskliv bti, prav svat Marek (14, 33);
a svat Matou (26, 37): Poal se rmoutiti
a teskliv bti. Pohrouen v zrmutek b
duje Spasitel n: Due m smutn jest
a k smrti (Mar. 14, 34). On vid ped
Sebou cel utrpen a vecku potupu, kter
Ho oekv. Pi utrpen budou jednotliv
muky po sob nsledovati; zde v zahrad
olivetsk ale dotraj Na vecky najednou:
polkovn, uplvn, biovn, trny, heby,
posmch. Vech ochotn pijm; ale pij
maje jich tese se smrtelnou zkost a modl
se. A postaven jsa v zkosti smrteln dle
8e modlil (Luk. 22, 43).
Ach, Pane Jei! kdo T nut, takovou
tse na se vzti? Lska m, odpovd,
kterou miluji due lidsk! Ach! jakm udi
venm napluj se nebesa, vidouc, jak Ve
mohouc slabm se stal, jak Rozko rje
ztesklila! BU n pln jest tesklivosti a z
rmutku, aby ns, tvory sv, vykoupil! Zde
v zahrad olivetsk jest Pn Je bernkem
obtnm, lska Jeho knzem obtujcm, a r
lsky Jeho onm astnm ohniskem, na
kterm se obt zapaluje.
Ote mj, jest-li mon, a odejde ode
mne kalich tento (Mat. 26, 39), modlil se
Pn Je. Ote mj, mono-li to, nenech
mne pti hok kalich tento. Nemodl se

 460

Pn proto, aby nemusel kalicha toho pti,

nbr aby nm ukzal velikost utrpen svho,
je z lsky k nm sneti bude. Modl se,
aby ns nauil, jak bychom mli i my v sou
en se zsluhou k Bohu o pomoc a vy
slyen volati; abychom toti Boha s plnou
odevzdanost do Jeho svat vle vzvali a
jako Pn Je prosili: Vak ne jak j chci,
ale jak ty ! (Mat. 26, 39.)
A vdy optoval: Sta se vle Tv . . .
a modlil se po tet, tou e kaje (Mat.
26, 42. 44). Ano, Pane mj, z lsky k Tob
pijmm kad k, kter mi pole. Ty
trp nevinn, z lsky ke mn; a j hnice,
kter jsem tak asto pekla zaslouila, mla
bych se zdrhati, nco trpti, abych zalben
Tv, odputn hch a milosti v zskala?
Nikoli, ne jak j chci, ale jak Ty chce!
ne m, ale Tv vle se sta vdy!
Padl na zem (Mar. 14, 35). S obli
ejem, na zem poloenm, modlil se Pn
Je na hoe olivetsk, jakoby si netroufal
vzhru k nebi pohldnouti, protoe Na slo
ena byla vina celho svta.
nejti Jei! jak bych se mohla od
Tebe odputn hch svch nadti, kdyby
utrpen a zsluhy Tv dvry mi nedodvaly ?
Vn Ote, nepohlej na m zloinnou, ale
na Pna Jee, Pomazanho svho, Syna
nej milejho, kter z lsky v smrteln zkosti

 461

krv se pot, aby mi odputn zjednal u Tebe!

I uinn jest pot Jeho, jako krpje krve
tekouc na zem (Luk. 22, 44). Pohldni na
Nho, a smiluj se nade mnou! Vak, mj
Jei! kde jsou biicov s nstroji k bio
vn, kde trnov koruna a heby, e tak
krvc? Ach, rozumm; nermout T tak
pohled na muky, je Ti hroz; vdy jsi se
Sm k snen jich nabdl! Obtovn jest,
protoe sm chtl (Is. 53, 7.); ale pohled
na hchy m jest onm ukrutnm lisem,
kter Ti krev z il vytlauje! Nen tam
ukrutnch biic, ani tvrdch bi, ani trn,
ani ke, ani heb; nikoli, ale ohavnosti
hch mch jsou to, kter T v zahrad
olivetsk smrtelnou zkost napluj! Sama
jsem tam byla ptomn, abych T zarmou
tila, ano velikost provinn svch do nej
hlubho zrmutku uvrhla. Kdybych byla mn
zavinila, byl bys nyn mn trpl. To jest
tedy dk mj za lsku Tvou, je smrt za
m podstoupiti chce, e muky Tv novm
trpenm rozmnouji! mj Spasiteli! k
bych mohla tkch provinn svch dle za
slouen oplakati! Udl Ty mi ltost a al
tak hok, jako smrt! Pro sv pehok
zkosti smrteln sdl se mnou svou okli
vost, kterou ct z te hch mch, a pemn
nevdnost mou v lsku, kter by se Ti l
biti mohla. Ano, mj Jei, miluji T z ce

 462

lho srdce, miluji T vce ne sebe, a z lsky

k Tob odkm se vech radost a statk
tohoto svta. Ty jedin jsi a m vdy bti
mm jedinm statkem, mou jedinou lskou.
Amen.
VI. P n J e j a t a s v z n .
Vstate, pojme; aj, kter mne zrad,
blzko jest (Mar. 14, 42). Pn Je v, e
zrdce s idy a oldni se bl, aby Jej
jali. On vstv, zbarven krvavm potem
smrtelnm, s tv zbledlou, ale se srdcem
lskou planoucm; i kr jim vstc, aby se
vydal v ruce jejich. I stav se ped n
s otzkou: Koho hledte? Pedstav si due
m, jakoby v tomto okamiku Pn Je tebe
sam se tzal: Povz mi, koho hled? A
rci: Pane, koho jinho bych mla hledati,
krom Tebe, kter jsi s nebe na zem sstoupil,
abys m hledal a od zahynut vysvobodil!
Jali Jee a svzali Jej (Jan 18, 12).
Pn a Bh n ve vazb! Nen to kne po
zemsk od otrok svzan, ale Bh sm to
jest, Jej v moci chtry spatujeme! Vy
astn okovy Spasitele mho, ovite se tak
kolem mne, abych nikdy ^vce od lsky Jeho
se neodlouila l Otote se kolem srdce mho,
aby nejsvtj vli Jeho se poddalo, a ni
eho nedalo, ne eho On Si d!
Jeden se chpe nejsvtjch rukou Jeho,

 463

druh je svazuje, tet se Mu posmv a rouh,

tvrt Jej b ije; a nevinn Bernek nechv
se od nich svzati, posmvati a bti, jak se
jim lb. On jim neutk, o pomoc nevol,
na tak velik urky si nestuje, se nete, pro s Nm tak zle nakldaj. Viz
kterak se zde napluje proroctv Isaiovo
(53, 7.): Obtovn jest, protoe Sm chtl
a neotevel st svch; jako ovce k zabit
veden jest.
V okovech a obklopenho rotou bii
vedou Pna Jee s hory olivetsk ped
nejvyho knze. Kde jsou Jeho uenci?
Co ti in? Nemohou-li mistra svho osvo
boditi, snad aspo Jej doprovzej, aby sv
dectv vydali o nevinnosti Jeho, a Jej po
tili ptomnost svou? Nikoliv, prav svat
evangelium: Tehdy uenci Jeho opustive
Jej, vickni utekli (Mar. 14, 50).
jak to bolest pro Tebe, mj Spasi
teli, e uenci Tvoji utkaj a Tebe opoutj!
Ty vid a oplakv pi tom tak vechny
ony due, kter od Tebe odpadvaj, od Tebe
utkaj, akoli jsi je milostmi svmi zahrno
val. Tak j jsem patila k tmto neastnm ;
tak j jsem byla tak nevdnou, e jsem
na Tebe zapomnla a T opustila, pes
vechny milosti a osvcen, ktermi jsi mne
k Sob volali Mj se mnou slitovn, ana
s ltost se k Tob vracm, abych Tebe, po

 464

klad, ivot a lsku due sv nikdy vce ne

opustila !
VII. P n J e n e j v y m k n m
p e d s t a v e n a na sm rt odsouzen.
A oni jave Jee, vedli Ho ke Kai
fovi, kneti knskmu, kdeto se zkonnci a star byli seli (Mat. 26, 57). Jako
zloinec vchz Spasitel n v poutech do
Jerusalema, jen Jej nkolik dn ped tm
chvalozpvy oslavoval a u sebe vtal. V dob
non pi pochodnch pohybuje se prvod
ulicemi; kolem nho jest lomoz a hluk,
jakoby pivdli nejhorho zloince. Zvdav
se t: Kdo jest ten zajatec? A odpovd
se jim: Jest to Je Nazaretsk, svdnk,
podvodnk, falen prorok. Nyn se pilo na
podvody Jeho, odsouzen bude k smrti. Jak
rychle pon nyn lid Pna Jee nenvi
dti a Jm pohrdati, kterho dve za Me
sie ctil, kdy nyn k rozkazu vrchnosti
jako podvodnk jat jest. Oni toho lituj, za
to se styd, e zloince ctili za Mesie.
Uctivost jejich v nenvist se prmnila.
Jako ve vtzoslv vede rota Pna Je
e ke Kaifovi, kter Jej s touebnost
oekv. I usmv se kodolib, vida Pna
tak ztranho a ode vech milch Jeho opu
tnho ped sebou! Ach jak pokorn, jak
tie stoj nejslad Spasitel ped hrdm kn

 465

etem knskm s oima sklopenma, spoutn

jako zloinec! Jeho nejsvtj obliej pi
v potup a pi vech urkch neztratil
vzneen velebnosti a lbeznosti. Nyn, mj
Jei, kdy T nevidm obklena andly,
chvlu Tvou hlsajcmi, ale zstupy Tvch
neptel a zrdc: nyn Ti slibuji tm pev
nji, e Ti vrnost zachovm, a e jen Tebe
z celho srdce milovati budu. Se svatou
Anekou volm: Nepijmm dn jin lsky
krom Tebe! Tys Bh mj a m vecko!
Bohaprzdn. kne knsk te se Pna
Jee po uencch a uen Jeho, aby nalezl
zminky k odsouzen Jeho. Pokorn mu Pn
Je odpovd: J zjevn mluvil jsem
svtu..........aj, ti vd, co jsem mluvil
(Jan 18, 20,21). Tim vyzv tedy Pn okolostojc neptele sv, aby Mu svdectv vydali.
Ale po tak spravedliv a mrn odpo
vdi pozdvihl se z roty jeden drz zbjnk,
a udeiv Pna v tv, pravil: Takli odpo
vd nejvymu knzi? (Jan 18, 22.) mj
Jei; jak to sn muky a urky! Kaif
to vid, ml, a tak mlenm svm zloin
niemnka schvaluje. Ale jak mrn odpovd
Pn Je: Mluvil-li jsem zle, vydej svdectv
o zlm; pak-li dobe, pro mne tepe? (Jan
18, 23). mj lsky nejhodnj Spasiteli!
toto ve trp, abysi zadost uinil za vecky
ty urky, je hchy m velebnosti Bosk

uinily. Odpus mi pro zsluhy z Tv trp

livosti, s jakou nyn muky sn! Hledali
falenho svdectv proti Jeovi, aby Jej
na smrt vydali: a nenalezli (Mat. 26, 59. 60).
Nejvy knz znova vyhledv zminku, aby
Spasitele z Jeho vlastnch slov odsouditi
mohl; a proto se te: I zaklnm T skrze
Boha ivho, abys nm povdl, jsi-li Ty
Kristus Syn Bo? (Mat. 26, 63.) Pn Je
otzn byv ve jmnu Bom, aby pravdu
povdl, odpovd nejvymu knzi: Jt
jsem; a uzte Syna lovka, an sed na
pravici moci Bo, a pichz s oblaky ne
beskmi (Mar. 14, 62). Nejvy knz ale
msto aby padl na tv svou a Bohu a Soudci
svmu se klanl, roztrhl roucho sv a zvolal:
Co jet potebujeme svdk? Aj, nyn
jste slyeli rouhn , . . . Co se vm zd?
(Mat. 25, 65, 66.) A star lidu a kn zvo
lali: Hoden jest smrti! (Mat. 26, 66).
Ach, mj Jei, podobn rozsudek vyel
z st Tvho vnho Otce, kdy jsi se mu
nabdl, e viny nae na Se vezme. Jakoto
rukojm lid, pravil, hoden jsi sm rti! Umti
mus!
Tehdy plvali na tv Jeho, a dvali
Mu zijky, jin pak Ho polkovali, kajce:
Hdej nm, Kriste, kdo jest, kter Tebe
udeil? (Mat. 26, 67, 68.) Nejnevinj Pn
Je, jako zloinec k smrti odsouzen, vydn

467

jest nyn v potup a velikmu trn, a

tak velice Ho trzn, e jak svat Jeronm
pe, teprv v den soudn vem znmo bude
uinno, co Pn v on noci vytrpl.
Po celou tuto noc, mj Jei l neml
jsi pokoje, jen se ti posmvali, T trpili a
muili! Kdo me rozjmati o tomto ponen
Tna a Boba svho, a pi tom jet pynm
zstati? Kdo me bez lsky zstati, rozvauje-li u ve toto moe muk a pohann,
do nho Pn a Bh n z lsky k nm se
ponoil? Vak ani na tom nen jet dosti
Petr Pnu Jei i t bolesti uinil, e p
sahou Jej zapeli
Due m, vzchop se a navtiv Vyku
pitele svho v ali, tak utranho, tak po
tupenho, tak oputnho! Jen ltost tv
jestli z lsky se prt, me Jej potitil
Proto oplakvej hokmi slzami provinn
svho, e jsi Jm pohrdla a Ho zapela!
Ujisti Jej svou lskou, ltost a touhou, abys
mohla pro Nho trpti a umti! Paue
Jei, pohled! i na m okem milosrdnm,
abych jako Petr, a do smrti z hch svch
se kti pinucena byla! nejvzneenj Synu
Bo, neskonen lsko! Ty trp za lidi,
kte T nenvid a trzn. Ty slvo rje!
kdyby nevdnci ti k nohoum Tvm uvrci
se smli, jak nad mru byli by tm poctni!
Ty vak nechv se od nich tak hluboce

 468

poniovati, e se Ti a rouhav posmvaj 1

Jak Ti nahradm est, kter T zlomyslnost
jejich zbavuje? Odpovd: Nech sebou z lsky
ke Mn pohrdati a se sob posmvati, jako
J jsem to z lsky k tob trpl. Ano! chci,
mj Jei a dm si toho, abych pro
Tebe povren snela.
VIII. P n J e p e d P i l t a a H e r o
d e s a p e d v e d e n , a za B a r a b e h o r
h o uz n n.
A kdy bylo rno, veli v radu
vecka knata knsk a star lidu proti
Jeovi, aby Ho na smrt vydali. A svzave
Jej pivedli a vydali Ho Pontskmu Piltovi,
vladai (Mat. 27, 1, 2). Kdy byl Pilt mno
hmi otzkami id i Pna Jee se vy
ptval, prohlsil Pna Jee za nevinna a
aloby id za utrhn na cti. Vyel k idm
a d jim : J dn viny na Nm nenalzm
(Jan 18, 38). id vak nepestali si dati
smrti Jeho. Kdy tedy uslyel Pilt, e Pn
Je je z Galileje, poslal Ho na soud k Herodesovi, aby se sm z rozpak vysvobodil.
Herodes velmi se zaradoval, kdy Jee
Krista ped sebou uzel. On se nadl, e
spat njak zzrak, ponvad mu bylo e
eno, e Pn zzraky inil. I pedkldal Mu
mnoho otzek; Pn Je vak mlel a ne

 469

odpovdal, trestaje takto marnivou zvdavost

opovlivce.
Neastn due, s kterou Pn vce ne
mluv! Mj Jei, toho bych i j zasluho
vala. Tys tak asto pln slitovn mne zval,
abych Tebe milovala; ale j jsem toho ne
dbala, a proto zavren bti zaslouila. Smiluj
se nade mnou, Pane Jei! Mluv, Pane,
sluebnice Tv sly! eho si ode mne d ?
Ochotn poslechnu Tebe.
Herodes pln hnvu, e mu Pn Je
ani neodpovdl, dal Jej jako blzna pro
posmch odti rouchem blm a posmval se
Jemu i s komonstvem svm. Takto potupe
nho a posmvanho Pna Jee odeslal He
rodes zpt k Piltovi. V tomto roue po
tupnm vedli tedy Pna Jee ulicemi Jerusalemskmi! 0 mj pohrdan Jei! jet
tato urka schzela, abys jako lovk ne
moudr trn byl! kesan, pohlednte,
jak svt nakld s moudrost vnou! Blaho
slaven, koho svt za blzna m, a kdo
o niem jinm vdti nechce, ne o Pnu
Jei, a to ukiovanm; kdo miluje utrpen
a povren a se svatm Pavlem d: Nebo
nesoudil jsem, e bych co jinho mezi vmi
uml, ne Jee Krista, a to ukiovanho.
(I. Kor. 2, 2).
id mli to prvo, o slavnosti veliko
non na mskm vladai dati, aby jim

 470

jednoho odsouzence propustil. Proto jim Pilt

pedstavil Pna Jee a Barabe, k a :
Kterho chcete ze dvou, aby vm byl pro
putn," Barabe nebo Jee? (Mat. 27,
21.) Pilt se nadl, e lid jist d pednost
Pnu Jei ped Barabem, kter byl lovk
nelechetn, vrah a lupi a ode vech nen
vidn. Ale lid, naveden od starch svch,
dal bez rozmlen Barabe. A oni ekli:
Barabe" (Mat. 27, 21).
Pekvapen a rozhorlen, e pednost d
vaj zloinci ped nevinnm, te se P il t:
Co tedy uinm s Jeem? A oni volali
vickni: Ukiovn bud1! I te se Pilt
optn: Co zlho uinil ?M Oni pak vce ki
eli kouce: Ukiovn bud1! (Mat. 27, 23.)
Pane, tot inila jsem j, kdy jsem he
ila! Tak mn dna byla otzka: co chci
radji ztratiti, Tebe nebo-li rozko svou!
A i j odpovdla jsem skutkem: Radji
Boha ztratm, neli abych upustila od vle
sv. Vak nyn prosm plna skrouenosti:
Tv milost, 6 Pane, jest mn nekonen
milej, neli vecka rozko tohoto svta.
Tebe, nejvy Dobro, Tebe, svho Jee,
miluji nade vecko!
Podobn jako Pn Je podle Barabe
pedstaven byl lidu idovskmu, tak se s nmi
v podob Barabe pedstavil Bohu, vnmu
Otci svmu, aby On rozhodl, koho chce pro

 471

pustiti, zdali svho jednorozenho Syna, aueb

ns, vinou obten hnkv? Rozsudek nebeskko Otce znl: Nech ume Syn mj,
aby zachrnm byli hnci! Proto tvrdl
svat apotol: Kter ani vlastnho Syna
svho neuetil, ale za ns za vecky Ho
vydal (m. 8, 32). A Spasitel sm tvrd:
Tak Bh miloval svt, e Syna svho jedno
rozenho vydal (Jan 3 t 16). Proto vol
Crkev svat na blou sobotu: jak zzran
snilo se milosrdenstv Tv k nm! ne
oceniteln lsko a dobroto! Abysi sluhu vy
koupil, Syna svho jsi vydal! vro svat!
Jak jest jen mono, aby lovk tomu vil,
a cel lskou k Bohu nezahoel, kter takto
lidi miluje? K bychom mli tuto nejvy
lsku Bo vdy ped oima!
IX. P n J e b i o v n .
Tedy vzal Pilt Jee a zbioval Ho
(Jan 19, 1). Vida Pilt, e toho nikterak
nedoke, aby si id odsouzen nejnevinnjho Jee nedali, na tom se ustanovil, e
Jej d zbiovati a pak e Ho propust. Dali
jste mi tohoto lovka . . . . a hle, j ped
vmi vyptvaje se, zdn viny jsem nenalezl
z toho, co na nj alujete. Avak ani He
rodes . . . . proto, potrestm ho, a propu
stm (Luk. 23, 14.16). Boe, jak to
nespravedlnost! Pilt viny nenalz a pece

 472

chce Pna Jee dt biovati! mj Jei,

vinnkem nejsi Ty, ale j; Ty vak nese
vinu mou! Ty plat za m dluh mj Bosk
spravedlnosti a trp tresty m!
Pilte, ty odsuzuje nevinnho k bi
ovn, tedy k trestu nejukrutnjmu a nej
potupnjmu! Nyn rozjmej, due m, jak
se katan se vztekem na tichho Bernka
vrhaj, a Jej s posmchem a kikem k sloupu
pivazuj, by Jej tam biovali. A co in Pn
Je? V pokoe poddv se tm ukrutnm
a potupnm mukm, aby za viny nae za
dost uinil. Katan dr ruce vzhru s me
tlami a bii, ekajce jen na znamen, aby
nejsvtj tlo rozedrali. vy biicov, m
lte se! Pn Je nen vinnkem, ale j;
mn pat rny vae!
Po prvnch ranch jest nejist a nej
svtj tlo oteklinami pokryto; brzo vak
stk s nho krev proudem. Maso jest ji
rozedrno a pece jet nepestvaj! Nepe
stvaj k bolesti ran Jeho (jet) pidvati
(alm. 68, 27). due m, kterak pohl
na svho u sloupu zbiovanho Spasitele?
I nyn jet zstv nepohnutou?. Co ne
ct v mukch Jeho velikost lsky Jeho,
kter jen pro tebe tyto muky trp? Ach,
pi ranch tchto i na tebe pamatovati Kdyby
byl jen jedin rny z lsky k tob vytrpl,
mla bys milostnou ltost se rozplvati a vo

473

lati: Pn a Bh mj nechv se pro m

biovati! Vak netrp toliko jedn rny; ale
cel tlo Jeho nesslnmi ranami jest ra
nno pro nepravosti nae (Is. 53, 5), tak
e nem pknosti ani krsy; vidli jsme ho,
a nebylo vzezen (Is. 53, 2). Zbsilost katan zohavila Ho tak, e nen k poznn.
Od vrcholu hlavy a do paty pokryt jest
krv a ranami, a podob se lovku malo
mocnmu. A to proto, e v pravd neduhy
nae On vzal, bolesti nae On nesl (Is. 53.
4). Vn chci. Pane! smilovn Tv vele
biti, kter utrpenm svm od vnho tr
pen jsi mne vysvobodil! Jak neasten, kdo
T, Boe lsky, nemiluje! Nyn uvauj,
due m, co Spasitel tvj in, kdy Jej tak
ukrutn ubjej. On ani k jedn alob st
svch neotvr. On se modl, a zcela trpliv
utrpen sv Bohu porou, aby nm pze
Jeho opt zskal. Jako bernek bez hlasu
ped tm, kdo jej stie, tak neotevel st
svch (Skut. apotol. 8, 32). Ach, mj Je
i ! tito netvorov nejsou spokojeni s vlnou
nevinnho Bernka, oni rozedraj tak i Tv
nejsvtj tlo a do kost! To jest onen
kest krve, po kterm jsi tak asto za
touil, kaje: Ale ktem mm bti ktn;
a kterak jsem souen, dokud se nevykon!
(Luk. 12, 50.) Pat, due m, v tto pe
drah krvi, je zem napj, pipravuje se ti

474

koupel spasen! Jak mokla bych, mj nej

slad Spasiteli! o lsce Tv pochybovati,
vidouc T ranami pokrytho a zcela rozedranho? Ach, kad rna jest svdectvm,
jistou zrukou velik lsky Tv! Muku-li
dle voln tomu odporovati? Jedin kapka
Tv krve byla by dostaila na zachrnn
m; Tys vak bez vyhraen vecku krev
svou prolil, abych i j bez vyhraen zcela
se Tob vnovala! Ano, Jei mj, cel chci
Ti nleeti. Pijmi m, a ui m vytrvalou
skrze milost svou!
X

P n J p t r n m k o r u h o v n a j a
koto krl v posmch vydn.
Tehdy oldni vladaovi, vzave Jee
do radnho domu, shromdili k Nmu celou
ro tu : a svlke Jej, piodili Jej pltm ar
latovm, a splete korunu z trn, vstavili na
hlavu Jeho, a dali ttinu v pravuu ruku
Jeho (Mat. 27, 2729). Rozjmej nyn,
jak katan vdy vtmi mukami Pna trzn.
Trnov pletenec otoen jest kolem cel hlavy
Jeh o ; ranami ho jet pevnji pirej, aby
ostr trny Lluboko se zarazily do hlavy, bez
toho ji biovnm pebolestn zrann. I pl
vaj tak v tv Jeho. A plvajce na Nho,
brali ttinu a bili hlavu Jeho (Mat. 27, 30).
Vy trnov, nevdn stvoen, vy se
opovaujete Stvoitele svho tak muiti! Vak

 475

vs se nedotkaj stesky moje; zloba lidsk

to byla, kter vmi hlavu mho Spasitele
probodala. Ano, mj Spasiteli! j sama svmi
hnmi mylenkami pomhala jsem plsti
trnovou korunu pro Tebe! jak elm hch
svch, a jak velice se jich nyn bojm, vce
ne-li smrti! vy trnov, posvcen krv
Syna Boho, pokorn vs vzvm, probodnte
srdce m a uaplte je bolem a oklivost,
e mohlo Boha nejdobrotivjho tak ureti.
Pane Jei, lsko m! pro zsluhy umu
en svho odtrhni m od tvor a ode mne
sam, abych od t chvle v pravd kati
mohla: Ne sob, ale Tob, a jedin Tob
nlem navdy 1
Mj rozervan Spasiteli, 6 Krli svta 1
jak zuboenho muBm T spatiti! Jako krl
posmch a bolest stoj pede mnou! Ce
lmu Jerusalmu vydn jsi na posmch 1
V proudech val se Ti krev s hlavy probodan pes obliej a prsa. S hrzou pozoruji
mj Jei! ukrutnost lidu, jen nem dosti
na tom, e tlo Tv od hlavy a do paty
rozedral, ale nyn jet novmi mukami a
pohannmi T trzn. S vtm vak jet
asem patm na tichost a lsku Tvou, s kte
rou ve tak trpliv sn a pijm. Kte
rto, kdy mu zloeili, nezloeil; kdy
trpl, nehrozil, ale vydval se soudcmu Ho
nespravedliv. (I. Petr. 2, 23.) Co prorok

 476

pedpovdal, vyplnilo se nyn. Bolest a hanou

jsi nasycen! Pod lce bijcmu jej, nasycen
bude potupami. (Pl. Jerem. 3, 39.)
A vy vojci! jet jste se trn nena
sytili? Klekajce ped Nm, posmvali se Mu,
kouce: Zdrv bud, krli idovsk! (Mat.
27, 29.) A pichzeli k Nmu a kali:
Zdrv bud, krli idovsk: a dvali Mu po
lky. (Jan 19, 3.) Boe, jak vdy nov
a vt muky sn trnm korunovan, kol
kolem probodan hlava Spasitele mho! a
pi kadm pohnut, pi kadm udeen, pi
kadm polku tchto nelidskch muitel
pociuje bolest smrtelnch! due m, po
klo se Jemu v nejhlub pokoe, jakoto
Pnu nebes a zem! Miluj Jej, krle bolest,
ze v sly sv, jak On pro sv utrpen mi
lovn bti zasluhuje!
XI. E j h l e l ovk.
I vyel Pilt opt ven a ekl jim:
Ejhle, lovk. (Jan 19, 4, 5.) Kdy Pna
Jee zbiovali a trnm okorunovali, pivedli
Jej opt k Piltovi, kter domnvaje se, e
lid, kdy Ho tak ubiovanho a k nepoznn
zohavenho spat, trpnost se pohne: vyel
s Pnem Jeem ze sn soudn na pavla
a zvolal: Ejhle lovk! Vizte toho, na Nj
jste alovali, jakoby se krlem vaim dlal;
vizte, co jste z Nho uinili! Co nemte

477

na tom jet dosti? Me-li jet dle ti?

Co nenechte Jej po takovch mukch po
kojn umti? Vyel Je nesa trnovou ko
runu a roucho arlatov. (Jan 19, 5.) due
m, obra se k Pnu a Bohu svmu, kte
rho nyn jako obraz umuen vemu lidu
pedstavuj! Zapinn pl potupn pi
krv nahotu Jeho tla, jeho maso jest rozedrno, krv zbroceno a ranami poseto! S ne
vyslovitelnmi bolestmi tla trnov koruna
nejsvtj hlavu Jeho! Viz! to jest tvj
dobr Past, kter bolesti tyto podstoupil,
aby nalezl tebe, ovci ztracenou. Jak asto
se ti dnes ji ukzal; ale vdy v novch a
hroznjch mukch! nejslad Spasiteli!
zv lesn by pi pohledu na Tebe trpnost
jata byla; jen srdce lidu tohoto nepohnut
zstvaj! I nyn jet zbsile i: Ukiuj
Ho! Ukiuj Ho! (Jan 19, 6.) A v den
soudn opt pijde s velikou moc a slvou,
abys sed na plamenm trnu, soudil svt,
kterak potom volati budou ? Vak, zdali nepizvukovala jsem i j voln jejich: Ukiuj,
ukiuj! kdy jsem hchy Tebe urela?
Lituji toho z celho srdce a prosm: Pro
zsluhy utrpen svho dej, abych v onen den
smenho a na m se nehorcho spatila
Tebe!
Ejhle lovk! pravil Pilt; i Bhsnebe
vol: Ejhle lovk! Jest to mj mil Syn,

 478

Jej vy mute a trte! Z lsky k vm toto

vecko trpl, aby za viny vae zadost uinil!
Dkujte Mu, milujte, nsledujte Ho! Ote
nebesk, pohled na Syna svho, a nech se
Bmiti se mnou skrze Nho, abych neza
hynula !
Pilt vh bti idm po vli; ti vak
zu a ki vdy vce: Propust-li tohoto,
nejsi ptel csav; nebo kad, kdo se
in krlem, protiv se csai. (Jan 19, 12.)
Pilt dal se kikem tm zastraiti, an se bl,
e by mohl upadnouti v nemilost u csae.
I posadil se na soud, aby Pna Jee od
soudil. Vak svdom jeho mu prav, e od
suzuje nevinnho; a proto znova prav, idm:
Ejhle, krl v! Ale oni kieli: Vezmi,
vezmi, ukiuj H o! (Jan 19,14. 15.) Pane,
Ty Slovo tlem uinn, jen jsi 8 nebe na
zem piel, abys s lidmi obcoval a je spasil :
hle! tito lid nemohou T strpti mezi sebou 1
Oni T chtj nsiln usmrtiti, aby se p
tomnosti Tv zbavili! Jet jednou odporuje
Pilt, ka: Krle vaeho ukiuji? Odpo
vdli nejvy kn: Nemmc krle, ne
csae. (Jan 19, 15.) mj klann nej
hodnj Jei! oni nechtj Tebe za Pna
svho uznati, kouce, e nemaj dnho
krle, ne csae! J vak uznvm T za
Boha a krle svho, a slibuji Ti, e nikomu
jinmu nem srdce m patiti, le Tob,

 479

Vykupiteli mmu. Byla jsem sice dve tak

neastnou, e jsem se ovldati nechvala
nruivostmi svmi, a Tebe, Boskho krle
svho, ze srdce svho zapudila; vak nyn
m Ty sm v nm panovati. Ty porouej,
a ono a poslouch! Se svatou Terezi volm
k Tob: mj milku, kter m vce mi
luje, ne j pochopiti s to jsem: ui, aby
due m jen dle libosti Tv Tob slouila!
Ui, aby ve mn pestalo m j, a abys
il ve mn jedin T y! Pane Jei, budi Ty
ivotem due m! Panuj Ty, abych slouila
j. a aby jin svobody nedala si due m!
Blahoslaven jedin ten, kdo ci me: Mj
Jei! Tys Pu a Krl mj, nejvy Dobro
m a m lska jedin!
XII P n J e od P i l t a k s m r t i
o d s ouz e n.
Tehdy vydal jim Ho, aby byl ukiovn
(Jan '19, 16). Tak asto uznal tedy Pilt
Pna Jee za nevinna, a i nyn jet uznv
bezhonuost Jeho; proto si umv ruce, a
osvduje, e nechce mti viny na krvi to
hoto spravedlivho, a e id sami z usmr
cen Jeho odpovdati maj: Vzav vodu, umyl
ruce ped Iidem, ka: Nevinen jsem j
krv spravedlivho tohoto: vy vizte! (Mat.
27, 24.) A pece* jej konen k smrti odBoudil! nespravedlnosti, jak nebylo nikdy

 480

ve svt vdno! Soudce odsuzuje obalova

nho, kterho v tom samm okamiku pro
hlauje za nevinnho! Jee vydal vli
jejich (Luk. 23, 25). Nevinnho vydal ne
ptelm, aby Jej usmrtili tak ukrutn, jak
jen chtj a mohou! Neastn id zkikli:
Krev Jeho na ns a na nae syny! (Mat.
27, 25.) Vy sami jste volali trest na sebe;
on vs zastihl a ponesete ho a do skonn
svta!
Nyn te se Pnu nespravedliv ortel
smrti. On ho poslouch, a odevzdvaje se
do ad vn spravedlnosti, e na ki ze
mti m: pokorn v to svoluje, aby usmrcen
byl za smen vin naich. Na zemi prav
Pilt: A ume Je; v nebi ale nebesk
Otec ortel potvrzuje, k a: Syn mj, a um e!
A Jednorozen Sm prav: Z poslunosti pi
jmm smrti ke. On ponil sebe sm a
byl posluen a k smrti, smrti pak ke
(Fil. 2, 8). Mj nejmilej Vykupiteli! smrt,
kterou jsem j zaslouila, chce Ty podstou
piti, abysi smrt svou zskal ivot mn ? d
kuji Ti, lsko m, a doufm, e budu moci
slitovn Tv v nebi vn velebiti. O mi
losrdenstvch Hospodinovch na vky zpvati
budu (alm 88, 2). Ty Nejnevinj! pi
jm smrt ke; i j hnice ochotn jsem,
pijati onu smrt a ono trpen pi n, je
mi pole: Ve spojen se zsluhami Tv pe-

481

hok smrti obtuji ji nyn smrt svou, i

s utrpenmi jejmi Tvmu vnmu Otci. Ty
jsi z lsky ke mn zemel; j chci z lsky
k Tob umti. Pro zsluhy Tv smrti nadji
se toho nejvyho tst, e v milosti Tv
a zancen svatou lskou k Tob, dui svou
ti vrtm.
XIII. P n J e n e s e k n a h o r u
Kalvrii.
Kdy byl ortel smrti oznmen, vypukli
neastn id v radostn pokik. Jet dnes,
i, jet dnes mus zemti 1 Velikonoce
jsou blzko! I chpaj se Pna Jee, trhaj
s Nho potupn pl arlatov, a podvaj
Mu Jeho vlastn roucho, aby, jak vykld
svat Ambro, vekeren lid seznal, e str
ena jest rouka s podvod Toho, kterho
jet krtce ped tm za Mesie ctili. Svlkli
s Nho pl, a oblkli Jej v roucho Jeho
a vedli Ho,v aby Jej ukiovali (Mat. 27,
31). I utcsali k a se surovou zpupnost
vloili ho na ramena Jeho, aby ho Sm vlekl
a na msto popravn, Boe, jak to ukrut
nost, Spasitele tak zmuenho a a k smrti
vyslenho takovmto bemenem obtitil
S lskou objm Pn k svj. A nesa
Sob k, vyel na to msto, je slove po
pravn (Jan 19,17). rozjmej nyn o pr
vodu osob soudnch s druinou jejich a o

 482

ostatnch odsouzencch, uprosted nich kr

Pn Je, Spasitel n, nesouc Sob sm
na popravit olt, na kterm ml ivot
svj obtovati! Vecko, prav jist zbon
spisovatel, vecko, co se pi smrti Pna Je
e dlo, pevyuje velikou mru a kad
uasnut, jak Moj a Eli na hoe Tbor
byli pedpovdli: A. mluvili o vyjit Jeho,
kter ml dokonati v Jerusalem (Luk. 9,
31). Jak bylo jen mono, e id spative
zcela rozedran a krv zbrocen nejsvtj
tlo Pn, jet vce vztekem se rozzuili,
tak e a smrti Jeho na ki si dali?
Kdy byl kde tyran, kter by byl a k smrti
ubiovanho zloince nutil, aby na zrannch
ramenou k na popravit vlkl? Vak nen
lze, vzteku idovskho utiiti; kadm oka
mikem vymlej nov muky, nov ukrut
nosti pro ztranho, pohannho Spasitele.
Vickni: id, pohan, kn, nekni vesms
zpol, kterak by Mu cestou na Golgothu
trpen zvovali! jak to moe muk od
okamiku, kdy Ho jali, a do t chvle, kdy
hlavu svou sklonil na dev ke! e Pilt
Jej za nevinnho prohlsil, nic neprosplo,
ano spe muky Mu jet rozmnoilo. Kdyby
byl Pilt Pna Jee ihned k smrti odsoudil,
nebyl by Ho Herodes potupil, ani by byla
bvala Barabi pednost dna ped Nm.
Vecko k tomu napomhalo, aby se naplnila

 483

slova prorokova, e jest mu bolest a nej

poslednj z mu (Is. 53, 3).
Pozoruj ale Syna Boho, jak co nej
pokornji na smrt kr za tyt lidi, kte
Jej vedou na popravit; a vimni si, jak se
na Nm napluj slova Jeremiova: A j
jako bernek krotk, kter nesen bv k za
bit (Jer. 11, 19). Ty nevdn msto,
s jakou potupou zahn svho Krle, kter
ti tak mnoho milost prokzal! Boe! po
dobnou nevdnic jest due, kter skrze
hchy Boha od sebe odhn, kter j tak
hojnch milost udloval!
Cestou na horu Kalvarii nsleduj Pna
Jee tak zuboenho eny plac a na
kajc na takovou ukrutnost. Sel pak za
Nm velik zstup lidu a en, kterto pla
kaly a kvlily Ho. A obrtiv se k nim Je,
ekl: . . . . neplate nade mnou, ale . . . .
nad svmi s y n y ;............ nebo ponvad na
zelenm dev toto in, co bude na su
chm? (Luk. 23, 2731.) Uva tchto slov!
Ona daj ti poznati, jakou ohavnost jesti
hch, a jak jest trest, jen za nj pat.
Trp-li takto nevinnost sama, jednorozen
Syn Bo, e usmen viny na na Se vzal:
co bude teprv trpti za zloiny sv lovk,
vinou obten, kdy, jako id, spasenm
pohrd?
Nsleduj, due m, Spasitele svho na

 484 -

kov cest Jeho! Ani krsy, ani podoby

na Nm nen. Obliej Jeho zakrv koruna
trnov, na krvcejcch ramenou Jeho spov
tk k, a tlupa muitel posmchem a
nadvkami Jej zahrnuje! Pi kadm kroku
obnovuj se vecky bolesti Jeho nejsvtjho,
ranami pokrytho tla; tk k dolh na
rny, je jsou na ramenou a na hlav, a
vr trny vdy hloubji do spnk! Pn
Je ale ke se nespout! On ho dr
pevn, aby kem sdlal krlovstv v srdcch
lidskch: A uinno jest knectv na ra
meni Jeho (Is. 9, 6).
O Pane Jei! na tto cest bolestn
pamatuje i na m ; tak mn m k vnmu
spasen poslouiti ob, kterou na hoe Kal
varii dokoniti chce!
Z lsky k Pnu Jei nespoutj se
tak ty ke Jeho, na kterm On z lsky
k tob trp. On jde naped, a zve t k n
sledovn: Chce-li kdo za mnou pijti, zapi
sebe sm, a vezmi k svj a nsleduj MK
(Mat. 16, 24). Ano, chci T nsledovati, a
nikdy a do smrti nechci se od Tebe odlou
iti! Pro zsluhy sv bolestipln cesty dej
mi sly, abych kad k, kter mi poslati
r, trpliv snela! Muky a potupy, je
z lsky knm sn, nech se stanou ped
mty i na touhy a dosti!
Nalezli lovka cyrnskho, jmnem

 485
v

Simona: toho pinutili, ahy nesl k Jeho

(Mat. 27, 32). Vloili na nj k, aby jej
nesl za Jeem (Luk. 23, 26). Byla to
trpnost, e pinutili Simona Cyrnskho,
aby Jev k nesl? Nikoli ale uinili
tak z nenvisti a zlomyslnosti. id pozoro
vali toti, e Pn Je jest ji na smrt vy
slen, a bli se, e by mohl zemti na cest,
ani by hory Kalvarie byl doel. Oni se
vak chtli na Jeho mukch psti, a bude
umrati, a to na ki umrati, tak aby pa
mtka Jeho na vdy hanbou byla znamenan;
nebo stoj psno: Zloeen, kdo vis na
dev. (Deut. 21, 23). Proto dali na Pi
ltovi, nejen aby ortel smrti nad Pnem Je
em vykl, ale aby Ho odsoudil k potupn
smrti ke; a tedy ustavin kieli: Ukiuj,
ukiuj! Oni chtli, aby jmno Pna Jee
jako bezectn nikdy vce na zemi se nevyslovovalo, jak Jeremi pedpovdl: Vy
hlame Ho ze zem ivch, a jmno Jeho
nebu pipomnno vce (Jer. 11,19). Proto
tedy musel Simon Cyrnsk spolu nsti k,
aby se Pn Je jet iv na horu Kalvarii
dostal, a aby oni Jej spatili s potupou na
ki umrati, jak si toho byli dali, mj
opovrhovan Jei, nadje m a lsko ml
XIV. P n J e u k i o v n .
Sotva Pn Je, bolestmi zcela vyslen,
na horu Kalvaiii vystoupil, podali Mu vna

 486

se lu smenho, jak obyejem bvalo

podvati tm, kdo k smrti ke odsouzeni
byli, aby prudkch muk tak nectili. Pn
Je vak chtl umti bez umenen bolest,
a proto nepoil podvanho Mu npoje. I dali
Mu vna smenho se lu; a kdy okusil,
nechtl pti (Mat. 27, 34).
Lid obstoupil Pna Jee; vojci trhaj
s Nho roucha, a spolu i kusy krvcejcho
masa, kter z Tla zcela rozervanho na
roucha se byly pilepily. I povalili Jej na
k. Pn Je rozpn sv svat ruce a pi
n Sebe sama za velikou ob vnmu
Otci, Jej prose, aby ji za spsu nai pijal.
Nyn se vztekle chpou heb a kladiv, provrtvaj ruce a nohy Spasitele naeho, a pi
bjej Jej na k. Buen kladiva ozv se
po hoe; zvuky ty dorej k uchu Jeho
nejsvtj Matky, kter Ho po cel cest
bolestn nsledovala. Vy nejsvtj ruce,
jich dotknutm nessln nemocn uzdraveni
byli, pro jste provrtny a na k pibity?
Vy pesvat nohy, kter jste se tak asto
chz unavily, abyste ns ztracench oveek
vyhledaly: pro jste nyn tak bolestn p i
pevnny? Kdy si jen nkter sval v tle
poranme: jakch hned povstv bolest,
ke, mdlob! Co asi trp Pn Je maje
heby probodan ruce i nohy, kter jsou
sval a il pln. mj nejslad Spasiteli 1

 487

co T stly spasen m a touha Tv, abys

zskal lsku ervka, jakm jsem j ! Ale jak
asto odepel Ti lsky sv tento nevdn
erv, a jak asto T opt opustil!
Nyn pozdvihuj devo ke s Bernkem
Bom; spodek ke mocn zarazili do jmy,
vydlaban ve skle, a kusy dev a kamen
ho upevnili. Tak pn Pn Je, na k pi
bit uprosted dvou lotr. Ukiovali Ho,
a s Nm jin dva s obou stran, a v pro
stedku Jee (Jan 19, 18.), jak ji o tom
Isai prorokoval: A s hnmi poten
jest (Is., 53, 12). Na k dn byl npis:
Je Nazaretsk, krl idovsk (Jan 19,
19). Kn chtj mti npis zmnn; Pilt
vak toho nechce dopustiti. Jest to vl Bo,
aby celmu svtu znmo bylo uinno, jak
id svho pravho Krle a Mesie, Jej
tak dlouho oekvali a sob vyproovali, na
smrt vydali!
Pn Je na ki! Zde na ki jest
nyn zjevno, jak velik jest lska Bo. Zde
na ki pedstavuje se vtlen Slovo lov
enstvu naposled. Prvn zjeven Jeho bylo
v chlv Betlemskm; posledn objeven Jeho
jest zde na ki. Zde i tam zjevuje Vt
len rovnou mrou svou neskonenou lsku
k lidem. Svat Frantiek Paulnsk byv pi
rozjmn o utrpen Pn v mysli vytren,
volal hlasit: Bo lsko, Bo lsko,

 488

Bo lsko 1 jakoby ci chtl: Lska Bo

jest tajemstvm nepochopitelnm, nevyslovi
telnm !
Pibli se, due m, v hlubokm po
koen a pohnut tomuto ki, a zlbej olt,
na nm jakoto obt lsky umr milujc
Spasitel tvj za tebe! Postav se pod nohy
Jeho, aby tebe krpj Jeho nejsvtj krve
skropila, a pros Otce milosrdenstv: Jeho
krev, poehnn i sla nejdrahocenj krve
tto pijdi na m, a obmyj m od hch
mch! Poehnej, osthej a posvt ns ne
skonen drah krvi, kter nevol k Bohu
o pomstu, jako krev belova, nbr o smi
lovn a odputn, jak svd svat apotol:
Pistoupili jste k Jei, prostednku no
vho zkona, a k pokropen krv, kter lpe
mluv ne belova (k id. 12, 24).
Boe, co trp umrajc Spasitel na
ki! Kad d Jeho jest pln bolesti, dn
neme druhmu pomoci; ruce i nohy jsou
pevn pibity. Kad okamik pin bolest
smrtelnch. Kolik okamik maj ti hodiny,
v kterch na ki pnl, tolikkrt umr! Po
vecky tyto hodiny utrpen nem Spasitel
dn levy, dnho ulehen na tvrdm
lku svm. Kdyby chtl na ruce neb nohy
spolehnouti, rozmnoil by jen muky sv.
Vecka te Jeho nejsvtjho tla spov
na ranch nejsvtjch rukou a nohou Jeho!

 489

Acli, mj nejslad Spasiteli! pohlm-li

na Tvj nejsvtj obliej, spatuji jen krev
a rny; obracm-li rozjmaje zrak svj na
nejsvtj Srdce Tv, pozoruji moe z
rmutku a oputnosti. Npis na ki na
zv T krlem; ale kde jest njak odznak
dstojenstv Tvho? Nevidm jinho trnu,
le toto devo potupy; nepozoruji jinho
nachu, le rozedran a krv pokryt tlo
Tv; neznamenm jin koruny, le pletenec
z trn, jen T stle tak hrozn mu. Vecko
ukazuje, e jsi krlem, vak ne krlem cti
ale krlem lsky. K, krev, heby a ko
runa jsou odznaky lsky Boba mho!
Pn Je na ki ned si tak na
trpnosti, jako spe na lsky. trpnost,
j nekonen muky na ns vyaduj, m
ns k tm vt lsce navdti. Zd se, jako
by Pn, Jen pro svou neskonenou dobrotu
nade vecko milovn bti zasluhuje, k trp
nosti pohnouti ns chtl jen proto, aby tm
nae chladn srdce k lsce donutil. Jak
dobe jsi, Pane, ji ped utrpenm svm
pravil: A j kdy poven budu od zem,
vecko pothnu k Sob (Jan 12, 32). Ty
vysl ohniv py s trnu ke, abysi
lskou zranil srdce nae. Jak mnoho ast
nch du pithl jsi k Sob s ke, a vy
svobodil je od propasti pekeln! Dovol mi
ci, e prvem nechali T uprosted dvou

 490

zloinc zemti! Co jsi skrze lsku svou ne

odal nesslnch du blu, ku kterm on
pro hchy jejich prvo ml? Nadji se, e
k tm dum uloupenm i sebe potati smm!
Yy rny mho Jee, vy zc ohniska
lsky: ve vs se chci lskou strviti, aby
mne pro hchy m nesplil ohe pekeln!
Kdy katan Pna Jee na k pi
bili, metali los o odv Jeho, jak David pro
rokoval : Rozdlili vsob roucha m a o odv
mj metali los. (alm 21, 19.) Pak ekali
na skonn Jeho. Tak ty, due m, odebe
se pod ki a hledej ochrany v spsonosnm
stnu jeho pro cel ivot svj, abys ci mohla
se svatou nevstou: Pod stnem toho, kte
rho jsem dala, sedla jsem (Ps. Sal.
2, 3). jak jist ochrany nachzej due,
Boha milujc, pohlej-li na Pna Jee
ukiovanho ve vech bouch svta i pekla,
a v bzni ped soudy Bomi!
Umrajc Spasitel sneje nejhroznj
muky ve vech dech nejsvtjho tla svho,
a jsa v srdci svm nejve zarmoucen a bez
tchy oputn, hled, kdo by Ho potiti
mohl. Nikoho tu nen, 6 Spasiteli, kdo by
T potil! Nikoho, kdo by jen trpnost
s Tebou ml, a pro Tvj pehok smrteln
zpas slzy uronil! Jen posmch, nadvky a
rouhn dorej k uchu Tvmu: Jsi-li Syn
Bo, sstupi s ke! (Mat. 27, 40.) Ha!

 491

kter ru chrm Bo, . . . . spomoz sob

sammu! (Mar. 15, 29, 30.) Jinm pomhal,
sm sob neme pomoci (Mat. 27, 42).
Boe, kdy byl kde odsouzenec, kter by
s takovm posmchem a s takovou potupou
umral!
XV. S l o v a P n a Je e , n a k i .
Co in, co mluv Pn pi tchto ur
kch? Modl se za muitele sv: Ote, od
pus jim, neb nevd co in. (Luk. 23, 34.)
Tak i za ns hn se modlil; proto, vn
Ote, sly hlas uejmilejho Syna svho, kter
T pros, abys nm odpustiti ril! My arci
odputn nezasluhujeme; my meme jen
po smilovn vzdychati; ale Pn Je uinil
nekonen spravedlnosti Tv nadbyten z a
d o s t, a vydobyl nm takto prvo, abychom
doshli odputn, kdy hch svch litu
jeme. Ze srdce lituji, 6 Ote, provinn svho,
a prosm T ve jmnu Syna Tvho: odpus
mi a pijmi m opt na milost!
Pane, rozpome se na m, kdy pijde
do krlovstv svho! (Luk. 23, 42.) Takto
se modlil dobr lotr k umrajcmu Pnu
Jei; a Pn Je odpovd: Amen, pravm
tob, jet dnes bude se mnou v rji. Pi
slben, jak Bh jednou uinil skrze Eze
chiele hnkm, nyn se naplnilo; Pakliby
bezbon inil p o k n ............ vech nepra

 492

vost jeho, kter inil, nezpomenu. (Ezech.

18, 21, 22.) nesmrn smilovn, neko
nen dobroto Boha mho, kdo by T ne
miloval? Ano, mj Jei! nevzpomnej urek,
kterch jsem Ti uinila; pomni na svou pehokou smrt, kterou jsi pro m podstoupil,
a pro ni pijmi m jednou do krlovstv
slvy sv, a zde na zemi dej mi v lsce Tv
nalzti koene a zkladu. Lska k Tob a
jedin panuje v srdci mm, ona budi pan
mou, jedinou touhou mou, jedinm pnm
mm! Blahoslaven lote, kters za hodna
byl uznn, se svm Pnem a Spasitelem Je
em v trplivosti zemti! Blahoslaven
vickni, kterm popno ve spojen s umra
jcm Spasitelem ze ivota tohoto odchzeti!
Stla pak blzko ke Jeova matka
Jeho (Jan 19, 25). Pozoruj, due m, Marii
pod kem: bolestmi proniknut, oi majc
neodvratn upen na svho milho, nevin
nho Syna, pohl na Jeho nesmrn zevnitn
i vnitn muky, v kterch umr. Jesti ovem
zcela do vle Otce nebeskho odevzdna, a
proto bez reptn obtuje Mu Syna svho
za spsu nai; vak kdo pochop velikost
soucitu jejho a lsky jej? O kdo by mohl
bez pohnut pohldnouti na Matku na popraviti, kde Syn jej m umti? A jak
to Syn! A jak to matka Jeho! Nikdy nebyl
syn od matky sv tak milovn, ano nikdy

 193

nebyli ani vickni synov dohromady od vech

svch matek tak milovni, jako milovala Marie
Jee, kter j byl Synem a Bohem zrove!
Maria mla Syna, nekonen lsky hodnho,
neskonale krsnho a svatho, kter, a byl
Stvoitelem nebe a zem, pece Matce sv
v uctivosti a dokonalm posluenstv poddn
byl, kter vnou lskou ji miloval, jakoto
Matku od vnosti vyvolenou! A tato Matka
vid tohoto Syna svho umrati na dev
ke, smrt nejpotupnj, nejbolestnj, ani
by Mu mohla tebas i nejmen levy po
skytnouti; ano, ona vid Ho trpti a um
rati s tm nejjasnjm pesvdenm, e po
hled na muky jejho mateskho srdce smrteln
muky Jeho jet zvuje! Maria, Matko
bolest! pro bolesti, je jsi pi smrti Pna
Jee vytrpla, smiluj se nade mnou! poru
m Synu svmu! sly, jak s ke v osob
Janov i mne Tob porou, ka: Zeno, hle
syn Tvj (Jan 19, 26.).
A okolo hodiny devt volal Je hla
sem velikm . . . . Boe mj, Boe mj, pro
jsi M opustil? (Mat. 27, 46.) Ji pi sv
modlitb v zahrad na hoe olivetsk pravil
Pn: Smutn jest due m a k smrti
(Mat. 26, 38.). Tento nesmrn zrmutek pro
vzel Pna Jee po cel jeho cest bo
lestn; a nyn zpase se smrt, ct se bti
nejve oputnm. Hled, kdo by Ho po

 494

til, jak to vykl sty Davida: A. oekval

jsem, kdo by se spolu pormoutil, a nenalezl
jsem (alm 68, 21.) Ohl se po sv Matce;
ach, bolesti jej zvyuj jen muky Jeho! Pohl
vkol; ale spatuje jen protivnky a katany
sv. Bez tchy a v oputn obrac se k Otci
svmu; vak i zde nadarmo poten hled.
Otec spatuje Jej obtenho vinou celho
svta, majcho za ni na ki tomto Bosk
spravedlnosti zadost uiniti; proto nechv
Ho umti smrt tak trapnou. Tu zvolal Pn
hlasem velikm, zjevuje nm takto velikost
muk tchto: Boe mj, Boe mj, pro
(i Ty) jsi M opustil? (Mat. 27, 46.) Ach,
smrt tato jest nekonen trp, ne smrt
vech muenk dohromady; nebo Pn Je
umr zcela oputn, postrdaje tchy
jakkoli.
Tato slova Tv, 6 Spasiteli mj! nejsou
alovnm; ale i ona zjevuj nm lsku Tvou,
nebo svd o nesmrnch mukch vnitnch,
v kterch jsi dlo naeho spasen dokonati
chtl! Ona jsou pramenem veker tchy
a posiluj vech, kdo z lsky k Tob mysli
netrat, kdy v souench a trpench citeln
milosti a pomoci Tv hned se jim nedostv.
Spasiteli mjl oputnost Tv na
pluje m dvrou, e mne Bh nezavrhne
pro nevrnost moul , jak jsem jen mohla
na Tebe kdy zapomenouti? Nedopus, aby

 495

se to kdy vce stalo! Dej, abych vdy pamtliva jsouc Tv oputnosti na ki, ne
zapomnla nikdy na lsku Tvou!
Potom vida Je, e vecky vci do
konny jsou, aby se naplnilo Psmo, ekl:
znm............Oni pak vloive'houbu plnou
octa---- podali stm Jeho (Jan 19, 28, 29).
Vrok Psma, kter se ml naplniti, jsou
slova Davidova: A v zni m napojili M
octem. (alm 68, 22.)
Jak, Pane, Ty vol, e zn, a mle
nm pomj muky sv, je Ti smrt pinej ?
Ach, zn Tvou jest dost du; Ty zn
po lsce jejich! Tak na mne, bdnho er
vka, vzpomn v zni sv; a j bych ne
mla zniti po Tob, Dobru neskonalm?
Ano, po Tob znm, po Tob toum, Tebe
miluji, a si dm, abych ve vech vcech
se Tob zalbila! Pomoz mi, Pane, abych
ze srdce svho vecka pozemsk pn vy
pudila, a ui, aby mne jedin ta dost
ovldala: Tob se lbiti a vli Tvou plniti.
Nejsvtj vle Boha mho! ty blaen pra
mene, jen lskou zancench du nasycuje:
nasy i m, a budi clem vech mch my
lenek a tueb. Amen.
XVI. S m r t P n a J e e .
ivot naeho nejsladho Spasitele chl
se ku konci. Oi Jeho se zakaluj, krsn

 496

Jeho obliej bledne, srdce Jeho bije zdlou

havji, nejsvtj tlo Jeho smrti se pod
dv: A kdy pijal Je octa, ekl: Doko
nno jest (Jan 19, 30). Dokonno jest,
co po ti a ticet let snel v chudob, po
nen, pronsledovn, protivenstv a mukch,
v potu a namhn. Vecko nyn dokonan
obtuje naposled nebeskmu Otci. Vyplnna
jsou vecka pedpovdn prorok, dokonna
jest ob smen svta s Bohem. Vn
Spravedlnosti dostalo se dokonalho zadost
uinn. Dokonno jest, vol Pn Je
k Otci, i k nm. vy lid, ve jsem nyn
dokonal, eho jsem uiniti mohl, abych vs
zachrnil a vai lsku vydobyl. Uinil jsem,
co na Mn bylo; ite i vy nyn, co na vs
jest! Milujte Mne a nepestvejte nikdy
Boha svho milovati, kter za vs umel!
Spasiteli mj, k bych mohla v hodince
ci: Dokonno jest, vli Tvou jsem doko
nala, ve vem Tebe poslunou byla! Posiluj
m, Pane Jei! S pomoc Tvou inm
pevn pedsevzet a mm nadji, e ve do
konm! A zvolav Je hlasem velikm,
ekl: Ote, v ruce Tv poroum ducha svho
(Luk. 23, 46). To posledn slovo Pna Je
e na ki. Kdy poehnan due Jeho
od rozedranho tla se odluuje, vol s ode
vzdanost do vle Bo, a s dtinnou dvrou
k Otci: Ote, Tob poroum ducha svho,
t. j. nemm vle ani ti, ani umti.

 497

Lb-se ti, abych jet na ki trpl,

jsem k tomu ochoten; v ruce Tv poroum
ducha svho, nalo se Mnou jak se Ti lbil
Ach, k bychom i my v kch a utrpench
takto volali, a jedin zalben Bo na ze
teli mli! V odevzdanosti takov zle vecka
dokonalost, u svat Frantiek Salesk. Jak
potebnou jest takov odevzdanost zvlt
v hodin smrti! Vak kdo chce odevzdanm
bti potom, mus se po cel ivot do vile
Bo odevzdvati. Ano, mj Jei! v ruce
Tv poroum ivot svj i smrt svou; Tob
se cel odevzdvm a ji nyn poroum Ti
pro posledn hodinu dui svou. Pijmi ji do
svch svatch ran, jako Otec ducha Tvho
pijal, kdy jsi na ki umel. Pn Je
umr! Pospte sem andl nebet, abyste
byli ptomni smrti Boba svho 1 A ty, bo
lestn Matko Maria, pistup ble ku ki,
pozvedni zrak svch k Synu svmu, pozoruj
Ho, umr! Nyn vol Vykupitel sm smrt
k Sob, dovoluje j, aby Mu ivota odala.
Pistup, smrti, prav, ivot sm mi vzti, vak
neporuenm nech stdce M! Okrlek zem
sk se tese, hroby se otvraj, opona chr
mov se trh. Pro prudkost muk miz po
sledn sla a teplota ivota. Tlo kles, hlava
se skln na prsa, sta se otvraj, umr.
Nakloniv hlavy vypustil dui (Jan 19, 30).
Vyjdi, nejkrsnj due Spasitele mho 1

 498

Jdi a otevi nm dosud zaven rj! Jdi se

pedstavit Bosk velebnosti, a vypros nm
odputn a spasen!
Kdy Pn Je slova tato posledn hla
sit pronesl, pohl lid na nj vzhru, pozo
ruje Jej mlky s pozornost, vid Jej umra
jcho, bez pohnut, a vol; Nyn skonal!
A Maria sly slova ta z st vech a tak
i ona prav: Synu m j ! Syn mj mrtev
jest!
Mrtev! O Boe, kdo jest ten mrtv?
Pn a Stvoitel vekerho ivota, Jednorozen
Bo, Pn vekerenstva! smrti, kter
nebem i zem ots! Bh umr za tvora
svho! tajemstv lsky! Bh obtoval Sebe
sama, svou blaenost a slvu, svou krev
i ivot svj za sv nevdn tvory a umr
v moi muk a potupy za smen vin jejich!
Pozvedni, due m, zraku svho, a po
zoruj Ukiovanho! Tento Bernek Bo,
obtovan na olti bolest, jest milovan
Syn Otce vnho, a z lsky k tob ivota
zbaven! Ruce m rozpjat, aby t objal,
hlavu naklonnou, aby ti polben mru dal,
bok oteven, aby t v nj pijal. Co tomu
k? Zaslouili tak dobr a tak lskypln
Bh, abys Ho milovala? Posly, co Pn tvj
s ke ti prav: Jest nkdo ve svt, kter
by t vce ne J, Bh tvj, milovati mohl?
Jei mj! Boe a Spasiteli mj! Ano, Tys

 499

umel! umel smrt nejpotupnj, nejbolest

nj, abys lsku mou zskal! Avak kterho
tvora lska me se rovnati lsce Stvoitele,
umrajcho za tvora svho? cty nejhod
nj Jei, lsko due m! jak bych jen
mohla kdy vce na Tebe zapomenouti? Jak
bych mohla nkoho jinho milovati, kdy
jsem T spatila za smen provinn mch
a za spasen due m na dev ke v bo
lestech umrati? Jak bych T mohla zti
mrtvho na dev tomto viseti, a z cel due
T nemilovati? Mohu-li na to vzpomenouti,
e hchy m byly pinou smrti Tv, a ho
kmi slzami jich neoplakati?
Boe, kdyby nejmen z lid za m
byl tolik vytrpl, jako Je Kristus za m
vytrpl; kdyby lovk nkter tlo sv si
byl nechal biovnm rozedrati a na k
pibiti, kdyby se byl vydal v posmch vemu
lidu, aby mi ivot zachrnil: zda mohla
bych jine, ne-li s nejnnj lskou na
nho vzpomnati? Zda by mi bylo lze, lho
stejn na vyobrazen smrti jeho pohleti, a
jen bezmysln kati: Ano, tento ubok za
m umel v mukch! Kdyby m nebyl tak
velice miloval, nebylby musel umti. Ach,
jak mnoz kesan maj pkn krucifix v po
koji, ale jen pro ozdobu; vychvaluj prci
na nm, a bolestn vraz jeho; srdce jejich
vak zstv chladnm, nepohnutm, tak

 500

jako by to nebyl obraz vtlenho Slova,

nbr podoba njakho cizho, neznmho
mue.
mj Jei, nedopus, abych k tmto
nevdnm nleela tak j ! Rozpome se na
svj slib, e s ke vecka srdce k Sob pit
hne! Srdce m, smrt Tvou cel rozechvn,
nechce voln Tvmu dle odporovati; ach,
vthni je zcela v lsku svou! Tys umel za
m a j chci ti jen Tob! bolesti, po
tupo, pehok smrti, lsko Pna Jee,
vniknte hluboko v srdce m! Sladk upo
mnka na vs zstani v nm vdycky, aby
m bez ustn lskou ranila a rozncovala!

Modlitba.
vn Ote, shldni na Pna Jee,
kter za m umel, a pro zsluhy Syna
svho budi ke mn milosrdn! due m,
neztrcej dvry pro hchy sv! Bh, Otec
tvj, poslal Syna svho pro spasen nae na
svt; a Syn tento z lsky se uvolil, hn
dluhy vae napraviti! Jei mj; Tys pro
mne neetil Sebe; shldni na m tedy i nyn
se stejnou lskou, s jakou jsi umraje na
ki na m pamatoval; shldni na m, osv
m, odpus mi nevdk, jm jsem se tehdy
proti Tob provinila, kdy jsem Tv lsky
a utrpen Tvho nevzpomnala. Dky Tob,

 501

e mne osvcuje, tak e v ranch a mukch

tla Tvho poznvm tajemstv lsky Tv!
Jak neastnou bych byla, kdybych jet
nyn od lsky Tv upustiti chtla! Dej mi
z lsky k Tob umti, kter jsi z lsky
ke mn umel! volm se svatm Frantikem
z Assisi: zrann Srdce Vykupitele mho,
blaen pbytku du milujcch, nepohrdni
du mou, ale pijmi ji do Sebe!
Maria, Matko bolest, poru m Synu
svmu, Jej mrtvho na rukou svch dr!
Popat na rozedran tlo Jeho, na Boskou
krev Jeho, za m prolitou, a poznej z toho,
jak velice se Mu to lb, kdy spasen m
Jemu porou. Spas mne to, budu-li Jej
milovati; tuto lsku mi vypros! Vypros mi
lsku velikou a vnou. Amen.

K rtk souhrn ctnosti,

v nich eholnice, kter svatou bti chce,
cviiti se m.
Velmi prospv tento krtk souhrn v as
kadch rekolekc tati, abychom poznali,
kter ctnosti se nm posud zvlt nedostv.
1. Stl budi touha tv po rozmnoo
vn lsky k Pnu Jei Kristu. Svat
dosti jsou kdla, na kterch se due k Bohu
povznej. Proto jest poteba astho rozjmu o pehokm utrpen Pn. Vzbuzuj
asto mezi dnem lsku k Pnu Jei Kristu.
Zani ji z rna pi procitnut, a posledn
tvou mylenkou, kdy na lko se ukld,
budi vzbuzen lsky. Pros Pna Jee Krista
bez ustn za Jeho svatou lsku.
2. Piprav se v tmdnu k svatmu pi
jmn tolikkrt, kolikkrt ti zpovdnk do
vol. Kadho dne ale pijmej duchovn
nejmn tikrt.
3. Navtvuj nejsvtj Svtost nejmn
jednou za den, vzbuzuj pi tom city vry,
dkinn, lsky a ltosti, a pros vroucn za

 503

vytrvalost a svatou lsku. Potk-li T pro

tivenstv, ztrta, urka neb cos podobnho,
vezmi toit k nejsvtj Svtosti, aneb
se k N v duchu obra z toho msta, kde
se prv nachz.
4. Kadho rna vstvajc obtuj se
Bohu a vyjdi ochotu svou, e kad proti
venstv, je by t potkati mohlo, pokojn
snese. Potk-li t opravdu nco nemilho, rci:
Pane, sta se vle Tv vdy!
5. Raduj se z toho, e Bh jest neko
nen blaen. Kdo Boha vce ne sebe sama
miluje, raduje se z blaenosti Jeho vce, ne
ze sv vlastn.
6. Mj touhu po nebi, a dej si umti
s tm myslem, abys byla zbavena nebezpe,
Boha ztratiti, a abys Jej mohla vn ze
vech sil milovati.
7. dej si toho, a sna se na to, aby
Je Kristus ode vech byl milovn; a proto
kde se to jen d, obracuj rozmluvu na lsku
k Pnu Jei Kristu.
8. Krej ped Bohem bez vyhraovn
si neho; neodprej Mu nieho, co by se
Mu lbiti mohlo. Vol vdy to, co Jemu jest
milej!
9. Modli se kadodenn za uboh due
v oistci a za hnky.
10. Konej kadou prci s tm myslem,

 504

aby jsi se Pnu Jei Kristu zalbila. Rci

pi potku kadho konu: Pane, ve z ltky
k Tob!
11. Nabzej se mezi dnem astji Jei
Kristu, e kad trpen z lsky k Nmu
snese, slovy: Mj Jei, Tob se zcela v
nuji! Ui se mnou, co se Tob lb!
12. Bud pevn odhodlna, radji zemti,
ne-li zmysln, by jen vednho hchu se
dopustiti.
13. Zaprej svou vli i ve vcech dovo
lench, aspo dvakrt neb tikrt za den.
Sly-li hovoiti o vcech svtskch, o bo
hatstv, poctivostech a pod., pomysli si, jak
niemnm a pomjejcm vecko toto jest.
Rci: Boe mj, jen Tebe si dm a nieho
jinho!
14. Rozjmej denn dv, neb aspo jednu
hodinu.
15. Miluj samotu a mlen, abysi mohla
s Bohem sama bti a s Nm hovoiti. Miluj
kr a celu, a vysthej se vrat a mky
v hovorn.
16. Nezanedbvej zevnjho umrtvovn,
jak ti poslunost dovoluje; pozornost svou
ale obracej k umrtvovn vnitnmu, jako jest
umrtvovn zvdavosti, samolsky a prud
kosti, zvl kdy m njakou urku snsti.
17. Konej kadou pobonost tak, jakoby
to ta posledn byla. Rozjmej asto o smrti,

 505

a pokld-li se na lko, pipome si, e

na nm jednou zeme.
18. Nezanedbej nikdy obvyklch pobo
nost neb nkterho jinho dobrho skutku
pro bze lidskou, vyprahlost neb naskytujc se snad nechu.
19. V nemocch nestuj si na lkae
neb spolusestry, jakoby ti dost nepomhali;
nedlej tak hluku o svch bolestech.
20. Varuj se zrmutku; zachovej pi
vech protivenstvch klid a veselost due.
Kdo jen to chce, co Bh chce, nen nikdy
smutnm.
21. V pokuench vezmi rychle s velikou
dvrou toit k Pnu Jei a k Pann
Marii, a neustvej je vzvati, pokud poku
en trv.
22. Slo vekerou dvru svou na utr
pen Jee Krista a na pmluvu Marie Panny,
a pros kadodenn Boha, aby tuto dvru
v tob rozmnoil.
23. Dopust-li se chyby, nenech se pomsti, a nebud malomyslnou, upadne-li i
vcekrt do te chyby; nbr vzbud el
a ltost, obnov pedsevzet, e se, dvujc
v pomoc Bo, polep.
24. i dobe tomu, kdo ti zle in;
aspo se za modli.
25. Snej v tichosti kadou urku, bud!

506

e by t kdo urazil slovem aneb skutkem.

Tak vdy zsk.
26. Kozilila-li se, nejlpe uin, kdy
poml, a se due zase upokoj; sice se,
ani bys toho pozorovala, tiscerch chyb
dopust.
27. Mus-li nkoho pokrati, ui to
v as, kdy ani ty ani onen rozileni nejste;
jinak pokrn vce ukod ne-li prospje.
28. Mluv o vech vdy dobe; neme-li
ospravedlniti nkter in, me snad aspo
omluviti mysl.
29. Pomhej blinm dle svch sil, zvlt
tm, kte ti nejsou naklonni.
30. Nemluv a nei nieho, co by j inch
uraziti mohlo, ovem ncvyaduje-li toho est
Bo. Nebyla-lis k nkomu dosti laskavou,
odpros ho, aneb ho udobi vldnmi slovy.
Mluv vdy klidn a mrn.
31. Kad zneuznn neb povren obtuj
Bohu, ani bysi na n jinm si stovala.
32. Zachovvej sprvn pravidla kltera
svho. Svat Frantiek Salesk prav, e nejpsnjm poknm pro eholnka jest za
pen vlastn vle a vrn zachovvn z
kon eholnch, m kadho okamiku Pnu
v obt pinsti se me. Svtec asto opa
koval, e peduren eholnk k vn bla
enosti uinil Bh zvislm na lsce jejich
k pravidlm eholnm. Vrchn v eholch na-

 507

pomnval, aby, chtj-li ad svj dobe

zastvati, nieho jinho neinili, ne-li e
holi zachovvali a o to usilovali, aby i jin
tak inili.
33. Cti pedstaven sv jako Pna Jee
Krista samho; a proto poslouchej jich vrn
a bez odmlouvn.
34. Co se pokory dote, miluj prce
nejni. Vol si vdy to, co nejvce s chu
dobou souhlas. Bud pokorn i ped tmi,
kte ti podzeni jsou. Nemluv o sob ani
dobrho ani zlho; dosti asto podporujeme
v sob pchu tm, kdy zl vci o sob vy
pravujeme. Neospravedluj se nikdy pi po
krn neb podezen; leda by toho byla
nevyhnuteln poteba, aby se zamezilo njak
pohoren.
35. T nemocn a pomhej jim, jak
me, zvlt tm, kte nejvce oputni jsou.
36. tkej si asto: Vstoupila jsem do
kltera, ne pro radosti, ale pro utrpen; ne
abych pohodln, ale abych chud ila; ne
abych cti, ale abych povren astnou se
stala; ne abych vli svou, ale abych vli
jinch inila.
37. Obnovuj stle ten mysl, e svatou
chce bti, a nedej se od toho odstraiti,
i kdybys vlanou se byla stala.
38. Obnovuj denn sv sliby eholn.
39. Ve vech vcech, je se pirozenosti

 508

lidsk protiv, srovnej vli svou s vl Bo;

tak v bolestech, nemocch, urkch, odmlou
vn, pi ztrt statk asnch, pi mrt
tvch pbuznch neb jinch drahch osob.
Toto m bti clem vech tvch skutk,
pijmn, rozjmn a proseb: ustavin Boha
prositi za tu milost, abys vli Jeho milovala
a plnila.
40.
Porouej se do modliteb zbon
osob, zvlt svatch v rji, a jmenovit nejblahoslavenj Marie Panny. Vysoce si va
pobonosti k Matce Bo, a hled! ji i jinm
do srdce vtpiti!

D uchovn zsady,
jimi eholnice diti se m.

Co platno, cel svt zskati, ale dui

ztratiti ?
Ve pomine, jen vnost jest bez konce.
A ve ztratm, jen Boha nel
dn hch, by sebe men, nen zlem
lehkm.
Chceme-li se Bohu lbiti, musme se zaprati.
Vecko jest ztraceno, co samolska in.
Kdo chce spasen bti, mus se stle
obvati, aby nepadl.
Chci umti, Bohu-li tak se lb.
Jedin hch jest takovm zlem, jeho
se obvati mme.
Co Bh chce, jest vdy dobr, vdy
douc.
Kdo jinho nehled, le Boha, jest vdy
spokojen, cokoliv by se mu pihodilo.
Vdy chci ped oima mti, e pro mne
na tomto svt jest jen Bh.

510

Cel svt neme srdci upokojen dti;

jen Bh ho dti me.
Vecko tst nae spov na lsce Bo.
Kdo ale Boha miluje, pln vli Jeho.
Vm nam bohatstvm modlitba jest.
Kdo se modl, doshne veho, eho si d.
Ten den mm za ztracen, v kterm
jsem rozjmati opomenula.
Kdo od modlitby upout, vrh se do
pekla, prav sv. Teresie.
Nech ti neuplyne den, v kterm bys
v nkter duchovn knize neetla.
Citlivost ohledn cti, jest morem na ivot
duchovn.
Kdo chce pokornm bti, netoliko slovy,
ale srdcem, nesm jen kati, e vekerho
opovren hodnm jest, nbr mus se tak
radovati, kdy skuten povrenm jest.
Co dobrho vykon asi eholnice, kter
pro Boha ani jedinho pohann snsti ne
me?
Uraz-li t nkdo, pijmi urku jeho
za ert.
Kdo mysl, e by pekla zaslouil, tomu
se zd kad trpen lehkm.
Kdo chudobu miluje, m vecko.
Ve vcech svtskch dvej pednost
nejmenmu, ve vcech Boskch vol vdy
to nejlep.

 511

Poslun eholnice jest radost Boha

i kltera.
Pravou lsku m, kdo dobe in tm,
kte mu zle in; tak je zsk.
Co prospje jmn a est v hodin smrti ?
Jest to velikm vyznamennm, koho
Bh k svat lsce sv vol.
Bh nenech dn dobr dosti bez
odmny.
dn nezzen nklonnost nen dobrou,
a by smovala i k vcem dobrm.
Bume vdni, ale pedevm Bohu.
Bume odhodlni, Bohu nieho neodepti, a vdy to voliti, co se Jemu vce lb.
Nejlep modlitbou v nemoci jest srovnalost s vl Bo.
Svat ivot a smysln rozkoe nejdou
dohromady.
Kdo sm na sebe spolh, jest ztracen;
kdo v Boha douf, vykon vecko.
Me-li pro dui bti vy radosti nad
jistotu, e se Bohu lb?
Bh jest ochoten darovati se tomu, kdo
z lsky k Nmu vecko opout.
Jedinou cestou k svatosti jest cesta
utrpen.
Vyprahlost a pokuenmi zkouv Bh
due, kter Ho miluj.
Kdo Boha miluje a v Nho douf, ne
me zahynouti.

512

Vecko klidn sn, kdo na Pna Jee

ukiovanho pohl.
m vt lska nae k Bohu, tm vt
pokoj n.
Ve, co pro Boha se nekon, v trpen
se obrac.
Velik nepokoj, by i k elm dobrm
smoval, nepochz nikdy od Boha.
Kdo chce jist cle svho dojiti, nesm
nikdy stt zstvati.
Kdo jedin Boha si d, m veho d
statek. Jemu se nieho nedostv, an kadm
statkem tohoto svta pohrd.

P ovzdechy lsk y
k Pnu J e i Kristu.

Mj Jei, Ty samojedin mi dosta

uje!
Lsko m, nedej mi nikdy od Tebe se
odlouiti!
Kdy Ti budu moci ci: Boe mj, nikdy
vce T ztratiti nemohu?
Pane, kdo jsem j, e si tak velice lsky
m d?
Koho bych mla milovati, ne-li Tebe,
mj Jei?
Pane, ui se mnou dle zalben svho.
Dej mi lsku svou, nedm nieho vce!
Ui m plnm majetkem svm, prv
ne um ru!
Vn Ote, z lsky k Jei Kristu
smiluj se nade mou!
Boe mj, jedin Tebe si dm, nieho
jinho!
Mj Jei, k bych se mohla lskou
k Tob tak strviti, jako Ty jsi se pro m
zcela zmail!

 514

Kdybych byla v hch svch zemela,

nemohla bych T vce milovati I
Nyn, ana T jet milovati mohu, miluji
T ze vech sil svch!
Zasvcuji tob zcela ostatek ivota svho!
Chci jen Tebe a ve, co Ty chce.
Dej, mj Jei, abych T spatila sm
enho, a T po skonn svm ponejprv
uzm 1
Dej mi radji zemti, neli Tebe uraziti!
Ty m neopust; a ani j si nedm opu
stiti Tebe. Budi vdy lskou mou, v ivot
i v smrti!
Jak nevdk by to byl, kdybych T po
tak mnohch milostech jen mlo milovala!
Ty jsi se mi zcela odevzdal; tak j se
Ti chci zcela vnovati!
Ty miluje kadho, kdo Tebe miluje.
J Tebe miluji; miluj i Ty m! Miluji-li T
pli mlo, udl mi t lsky, jak si na mn
d.
Jak velice jsi m zavzal, abych T mi
lovala! Pispj, abych ve protivn pemohla
a zalben Tvho doshla!
Nepohrdni lskou due, kter T jednou
tak mnoho urela!
Dej mi poznati, Boe, jak neskonenm Dobrem jsi Ty, abych T z cel due
milovala!
Ze v sly sv chci T zde na zemj

 615

milovati, abysi se stal lskou mou po celou

vnost v nebil
Doufm, e T budu milovati vn,
Tebe Boha vnho!
kdybych T byla vdy milovala! k
bych byla umela dve, neli jsem T poprv
urazila!
Vnuji Ti vli svou i svobodu svou;
nalo se mnou dle libosti sv!
Budi mou jedinou radost to, Tob, ne
skonalmu Dobru se lbiti!
Boe mj, raduji se, es nekonen
blaen!
Tys vemohouc! ui m svatou! Tys
m hledal, kdy jsem ped Tebou ut
kala; Tys m miloval, kdy jsem lskou Tvou
pohrdala; nyn, kdy jsi pedmtem lsky a
touhy m, nezavrhni m!
Ode dneka se Tob zcela vnuji!
Ulo mi jakkoliv trest; jen t milosti
mi neodjmej, bych T mohla milovati!
Dkuji Ti, e mi jet asu popv,
abych T mohla milovati. Miluji T, mj Je
i ! miluji T a doufm, e budu moci ivot
svj zakoniti slovy: Miluji T, miluji T!
Chci T milovati bez vyhraovn si
neho, a chci ve initi, o em se dozvm,
e Tob milm jest.
Chci se radji Tob lbiti, neli vech
rozko tohoto svta uvati!

 616

Pijmm vecka trpen, jen kdy Tebe,

Boe mj, budu smti milovati!
k bych mohla pro Tebe umti,
mj Jei, kter jsi za m umel!
kdybych mohla spsobiti, aby T
vickni milovali, jak toho zasluhuje!
vle Bo, Tys lskou mou!
Boe lsky, udl mi lsky!
Maria, pithni m zcela k Bohu!
Mti m, ui, abych se vdy k Tob
utkala!
Ty m mus svatou uiniti, tak doufm!
Af ije Pn Je, lska nae, a Panna
Mara, nadje nae!

Dodatek
(z jinch spisu av. Alfonsa de Liguori).

0 srovnalosti s vl Boskou.
I. V em t a t o s r o v n a l o s t z l e ?
Veker dokonalost nae zle v lsce
k Bohu, kter v lsky hoden jest. Lska
jest svazek dokonalosti (Kol. 3, 14). Do
konal lska vak zle ve spojen vle na
s nejsvtj vl Bo. Toto jest hlavn
inek lsky, vykld sv. Dionysius Areo
pagita, e toti vle milujcch tak se sjed
nocuj, e oba jedno a tot chtj. m
vce se kdo s vl Bo srovnv, tm vce
tak Boha miluje. Bh m ovem zalben
na zaprn, rozjmn, pijmn a skutcch,.
z lsky k blinmu vykonanch; avak pod
jakou vminkou? Aby se dly ve shod
8 nejsvtj vl Jeho. Jest-li se ale s vl
Bo nesrovnvaj, nejen e na nich nem
zalben nidnho, nbr On jich nenvid
a je trest, Mysleme si dva sluebnky, Jeden

518

pracuje bez oddechu po cel den; ale on

chce vecko jen dle sv vfile konati; druh
pracuje mn, ale ve z poslunosti. Kter
z nich bude se asi pnu svmu vce lbiti?
Zajist e poslednj vce ne prvn I m
pak mohou dobr skutky nae ku cti a chvle
Bo pispti, nejsou-li tak vykonny, aby se
Mu lbily? Pn nechce obti, ekl prorok
Saulovi, nbr poslunost k sv nejsvtj
vli. Zda-li chce Hospodin zpalm a ob
tem, a ne radji, aby bylo poslouchno hlasu
Hospodinova? . . . . nebo jako nelechetnost
modlstv jest^ nechtti pvoli ti (I. Krl.
15, 22. 23). lovk, kter chce jednati dle
vlastn vle sv, ale ne dle vle Bo, do
pout se jakhos druhu modlstv, protoe
na mst vli Bo klan se jaksi vli sv!
Nememe tedy Bohu dn vt cti
prokzati, jako kdy ve vem Jeho nejsv
tj vli plnme; a takovto poslunosti chtl
ns hlavn pkladem svm nauiti Vykupitel
n, an prv proto na svt sstoupil, aby
Bohu skrze poslunost est opt vydobyl.
Slyme, jak dle udn svatho Pavla k svmu
vnmu Otci mluvil: Obt a dar nechtl
jsi, ale tlo zpsobil jsi Mi . . . Tehdy ekl
jsemv: Aj jdu, abych plnil, Boe, vli Tvou
(K id. 10, 5. 7). Tys pohrdl obtmi, kter
Ti lid pineli, a d, abych Ti za obt
pinesl tlo, je jsi Mi dal; hle, jsem hotov,

 519

vli Tvou naplniti! A to jest tak to, co

Pn Je nejastji opakoval, e nepiel,
aby inil vli svou, ale aby plnil vli Otce
svho. Sstoupil jsem snebe, ne abych inil
vli svou, ale vli Toho, kter M poslal!
(Jan 6, 38.) A chtl, aby svt lsku Jeho
k Otci poznal prv z poslunosti, s jakou
plnil vli Jeho, dajcho, aby se za spsu
lid na ki obtoval. Pn se o tom vyjdil
v zahrad gethsemansk, prv v tom oka
miku, kdy vyel vstc neptelm svm,
pichzejcm Jej zajmout a na smrt vyvst,
ka: Aby poznal svt, e miluji Otce, a
jako mi pikzan dal Otec, tak inm.
Vstate, pojdme odtud! (Jan 14, 31.) Tak
se i vyslovil v ten rozum, e jen toho uzn
za bratra svho, kdo vli Bo pln. Nebo
kdo by koli inil vli Otce Mho, ten jest
bratr Mj! (Mat. 12, 50.) Vickni svat pl
nn vle Bo stle na zeteli mli, dobe
znamenajce, e v tom veker dokonalost
due zle. Blahoslaven Jindich Suso pravil:
Bh si toho ned, abychom dvtipem bo
hat byli, ale abychom ve vem Bosk vli
Jeho se podrobovali. A svat Teresie d:
To jedin, o modlc se dbti m, jest, aby
vli svou ve shodu uvdl s vl Bo, a
me bti jist, e tak vrcholu dokonalosti
dostoup. Kdo vli svou co nejdokonaleji
S vl Bo srovnv, dostv od Boha tolik

 520

dar a milost nejvtch, e v ivot du

chovnm pokroky nejrychlej uin. Blaho
slaven dominiknka tpna ze Soncino spa
tila u vidn vce svch zemelch znmch,
e mezi Serafny vadni byli; i bylo j e
eno, e takov slvy doshli proto, pon
vad na zemi v dokonal shod s vl Bo
ti se snaili. A blahoslaveu Suso pravil
o sob: Radji bych chtl z vle Bo bti
nejohyzdnjm ervkem na zemi, ne-li z vle
sv vlastn Serafnem!
Od svatch v nebi mme se uiti, jak
Boha na zemi milovati mme. ist a doko
nal lska, s jakou svat Boha v nebi mi
luj, zle v dokonal shod s vl Bo.
Kdyby Serafni vdli, e to jest vl Bo,
aby po celou vnost psek na bezch mo
skch sbrali, aneb plevel ze zahrad vytrh
vali, inili by to ochotn a s celou radost
srdce. Ano jet vce: kdyby jim Bh dal
znti, e to jest vl Jeho, aby v ohni pekla
hoeli, vrhli by se okamit do propasti tto,
aby vli Bo vyplnili. A za takovto doko
nal plnn vle Bo mme stlo prositi,
jak ns sm Kristus Pn nauil, ka: Bu
vle Tv, jako v nebi tak i na zemi!
Hospodin nazval Davida muem podle
srdce svho, protoe ve vem plnil vli Jeho.
Nalezl jsem mue podle srdce svho, kter
in vecku vli mou (Sk. apot. 13, 22).

 521

David byl vdy hotov, vli Bo dokonale se

odevzdati, jak asto tv rd il: Hotovo jest
srdce m, Boe, hotovo jest srdce m
(alm 56, 8). A prosil Pna ustavin, aby
mu dal poznati vli svou: Nau m initi
vli Svou! (alm 142, 10.) Jedin kon
dokonalho sjednocen se s vl Boj me
dui svatou uiniti. Poznvme to na avlovi.
Hotovcho se k pronsledovn Crkve Pn
Je osvtil a obrtil. Co in nyn avel?
co mluv? Nieho jinho, ne-li e se nabz
vli Bo initi. Pane, co chce, abych
inil? (Sk. apot. 9, 6.) A hle! Pn nazv
ho ndobou vyvolenou a apotolem pohan.
Ndobou vyvolenou jest Mi on, aby jmno
M nesl ped pohany (Sk. apot. 9, 15).
A to proto, e kdo vli svou Bohu daruje,
ve Mu daruje! Kdo Bohu almunou obtuje
sv penze, biovnm svou krev, postem sv
pokrmy: dv Mu jen st toho, co m; kdo
Mu vak obtuje vli svou, dv Mu vecko,
co m, a me ci: Pane, jsem chd, ale
daruju Ti vecko, co mm; daruji Ti vli
svou, nemm nieho vce, co bych Ti darovati mohl. A prv toho veho si Bh od
ns d. Synu mj, dej mi srdce sv !
(Psl. 23, 26.) Dtko moje! prav Pn ka
dmu, dej mi srdce sv, t. j. vli svou! Ni
eho pjemnjho nelze nm Bohu obto
vati, prav svat Augustin, jako kdy Mu

 522

ekneme: Vezmi ns Sob! Darujeme Ti

vecku vli svou; dej nm poznati, eho si
na ns d, a uinme toho!
Chceme-li tedy Srdce Bosk pln uspo
kojiti, hleme se ve vem s vl Bo sjed
nocovati, ano ve vem jen jedn vle s Bohem
bti, jakkoliv by s nmi naloil. Sjednoco
vn se s vl Bo zle v spojovn vle
na s vl Bo; spojen ale nastv, kdy
vle nae tak se s vl Bo shoduje, e si
krom vle Bo nieho vce nedme, a e
vle Bo takto v pravd se stv nam
jedinm chtnm, na jedinou touhou. Toto
jest vrchol dokonalosti, jeho dostoupiti vdy
snaiti se mme, a kter mus bti kone
nm clem vech naich dobrch skutk,
pn, rozjmn a modliteb. Proto, abychom
vrcholu toho dostoupili, musme svat pa
trony sv, svatho andla strnho a pede
vm Bohorodiku Pannu Marii o pomoc vz
vati, kter proto mezi svatmi nejdokona
lej byla, ponvad vdy vli Bo co nej
dokonaleji plnila.
Hlavn vc pi tom ale jest, abychom
pi vech udlostech, i pjemnch i protiv
nch, vli Bo co nejochotnji pijmali. Ve
vcech, kter na samolsce lahod, dovedou
se i hnci s vl Bo srovnati; svat ale
sjednocuj vli svou s vl Bo i v proti
venstvch j ve vem, co sq,molsce za tko

 523

pichz. Z toho se d poznati, zda li lska

nae k Bohu jest dokonal ili nic. Ctihodn
knz Jan Avila tvrd, e jedno budi Boe
pochvlen v protivenstvch vt cenu m,
ne tisc dky Tob Boe v tst.
S vl Bo mme se dle spojovati ne
toliko v souench, bezprostedn od Boha
pichzejcch, jako jsou: nemoci, oputnost
duchovn, chudoba, mrt pbuznch a pod.;
nbr i v tch utrpench, kterch nm lid
pipravuj, jako jsou: opovren, hanba, ne
spravedliv s nmi nakldn, kozen a veho
druhu pronsledovn. Musm ale podotknouti,
e kdy nm nkdo ubliuje na dobr po
vsti, na cti neb na asnch statcch, Bh
nechce hchu toho, kter ns ur, ale chce
naemu pokoen, ochuzen a sebe zaprn.
Jest to lnkem vry, e ve, co se ve svt
dje, jen dle vle Bo se dje: J jsem
Hospodin, jen psobm svtlo, a tvom tmu,
inm pokoj a tvom zl ! (Is. 45, 7.) Od
Boha pichz ve dobr i ve zl, t. j. od
Boha jsou vci, kter se nm protiv, a kter
neprv zlmi nazvme; nebo v pravd jsou
vcmi dobrmi, pijmme-li jich z rukou
Boch s ochotnost. Zd-li bude co zlho
v mst, jeho by Hospodin neuinil ? te
se prorok Amos (3, 6.). A ji ped nm ekl
mudec: Dobr i zl vci, ivot i smrt,
chudoba i poestnost od $oha jsou, (Sir,

 524

11, 14.) Ovem e nechce Bh hchu lo

vka nespravedlivho, urejcho a t. d .;
ani Bh se zlou vli jeho spolupsob; ovem
e ale hch a nespravedlnosti dopout, po
nvad jsa jakoto Bh vudy ptomen, vech
vkon tvor svch, a tedy i hmotnch v
kon tch se zastuje, ktermi zlomyslnk
tebe tepe, olupuje, aneb jinak ti ubliuje;
v tomto smyslu tedy chce Bh urce, kterou
sn, a tak pichz ona na tebe z ruky
Jeho. Proto pravil Hospodin Davidovi, e
On sm bude pvodcem kivdy, kterou mu
Absolon zpsob: Aj, J vzbudm proti tob
zl z domu tvho, a vezmu eny tv ped
oima tvma, a dm je blinmu tvmu
(II. Krl. 12, 11). Takt ekl Hospodin
idm, e na potrestn za hchy jejich pole
na n Assyrsk, aby je oloupili, a zemi jejich
zpustoili: Bda Assurovi! on jest metla
rozhnvn m ho......... rozku mu, aby od
nesl loupee, a sebral koist. (Is. 10, 5. 6.)
K tomu dokld svat Augustin: Nepravost
jejich uinna jest jako sekerou Bo, t. j.
Bh uil bezbonosti Assyrskch jako sekery,
kterou idy vytrestal. A Je Kristus prav
Petrovi, e pehok utrpen a smrt Jeho
nepochz tak od lid, jak spe od vlastnho
Otce Jeho, ka: Co nemm pti kalich,
kter mi dal Otec? (Jan 18, 11.)
Kdy k Jobovi piel posel, jej mnoz

 525

vykldai za bla maj, se zvst, e Sa

bejt o vecken statek jej oloupili a syny
jeho zabili, jakou mu dal odpov svtec
tento? Pn dal, Pn vzal (Job 1, 21). Job
nepravil: Pn dal mi syny a statky m, a
Sabejt mi je vzali, nbr: Pn mi je dal,
Pn mi je vzal. On poznal, e ztrta tato se
stala z vle Bo, a proto pravil: Jak se
Pnu lbilo, tak se i stalo: budi jmno Pn
pochvleno! Nesmme tedy mysliti, e proti
venstv ns sthaj pouhou nhodou aneb
pouhou vinou lid, nbr musme bti pe
svdeni, e cokoliv se nm pihod, z vle
Bo se pihod. Co zde na zemi proti vli
na se dje, vz, e jen z vle Bo se dje,
prav svat Augustin. Kdy blahoslaven muenci Jee Krista, Epiktet a Atho, k roz
kazu ukrutnka na skipec nataeni, elez
nmi drpy trhni a hocmi pochodnmi
pleni byli, nevolali jin le: Pane, sta
se s nmi vle Tv! A kdy doli msta
popravnho, volali hlasem velikm: Budi
veleben, 6 Boe vn, e se Tv nejsvtj
vle ve vech vcech s nmi stala!
Cesarius vypravuje o jednom eholnk,
kter dle zevnjho zpsobu ivota svho
od ostatnch pranim se neliil, a pece tak
vysoce svatm byl, e pouhm dotknutm
svho roucha nemocnch uzdravoval. Kdy
ee ho udiven pedstaven tzal, kterak tak

 526

velik divy initi me, an ivot jeho vzor

njm nen, ne-li ivot ostatnch brat, od
povdl: I j se tomu divm, piny ale
toho neznm. Jak tedy kon zbon cvi
en? tzal se opat dle. Dobr onen ehol
nk odpovdl: Nepatrn nebo dn; jen
0 to jsem vdy dbal, abych si nieho ne
dal, le co Bh chce; a Pn Bh mi udlil
t milosti, e vli svou zcela a pln s vl
Jeho srovnvm 1 tst pchou mne nadm,
a netst zrmutkem mne napluje, protoe
z rukou Boch pijmm vecko, a modlitby
sv s tm myslem konm, aby se vle Bo
se mnou dla pln. Nae opat: A co nebyls pranic nevrlm, kdy nm neptel n
pedevrem tak velkou kodu zpsobil, za
loiv ohe do stodoly na, kde bylo obil
1 dobytek n, tak e ns tm o vivu nai
oloupil? Nikoli, ote mj, vece eholnk; na
opak, j jsem Bohu dky vzdval, jak to
v podobnch neastnch ppadech vdy i
nvm; nebo vm, e Bh veho dopout
pro svou est a blaho nae. A tak iji vdy
spokojen, dj se, co dj. Kdy opat slov
tchto uslyel, a v dui tto tak velikou
srovnalost s vl Bo poznal, nedivil se vce
tak velikm divm, kter eholnk ten konal.
Kdo jako tento eholnk jedn, nejen
e se svatm stane, ale ji na zemi v stlm
mru ije. Alfons Velk, krl arragonsk,

 527

panovnk nad mru moudr, byv tzn, koho

m za nejastnjho, odpovdl: Toho, kter
se vli Bo zcela odevzdv a z ruky Bo
tst i netst pijm. Milujcm Boha
vecky vci napomhaj k dobrmu (m.
8, 28). Kdo Boha miluje, jest vdy spokojen,
protoe veker radost jeho v tom zle,
vdy i v protivenstvch vli Bo plniti. Tak
promuj se mu ale trpen v radosti, pro
toe jest pesvden, e ochotnm pijmnm
protivenstv milovanmu Pnu svmu se za
lb. Nezarmout spravedlivho, co by koli
pihodilo se jemu (Psl. 12, 21). A vskutku!
me-li bti lovka spokojenjho nad
toho, ktermu se ve dle pn da? Kdy
ale nkdo nieho jinho si ned, ne co
Bh chce, vypluje se vdy pn jeho, pro
toe ve, co se ve svt dje (vyjma hch),
dle vle Bo se dje! V ivot praotc se
vypravuje, e jist sedlk, jeho pole hoj
nj uitek vydvala neli pole ostatnch,
byv tzn, m to jest, odpovdl: Nedivte se
tom u; nebo mm vdy poas takov, jak
si peji. A jak jest to mono? Tak, e si
nikdy nepeji poas jinho, le toho, kter
Bh chce; a protoe chci jen co Bh chce,
dv mi on takovou rodu, jakou j chci!
Kdy Bohu oddan due pokoeny bvaj,
prav Salvian, chtvaj pokoen; trp-li chu
dobou, chtj chudmi bti, krtce: cokoliv

 528

se jim pihod, to tak chtjl a proto jsou

ji v tomto ivot astnmi. Je-li zima nebo
horko, je-li det nebo vtr, k ten, kter
s vl Bo se srovnv: chci, aby byla zima,
aby bylo horko, aby prelo, aby byl vtr,
protoe jest to tak vle Bo. Sthne-li jej
chudoba, pronsledovn, nemoc, smrt, k:
chci bti chd, pronsledovn, nemocen, ano
i umti chci, protoe Bh tomu tak chce.
Toto jest ta krsn svoboda, kter
dtky Bo uvaj, a kter za vc stoj neli
panovn nad vemi emi cel zem. To
jest ten pokoj Bo, jeho svat zakouej a
kter velik smysl pevyuje (Fil. 4, 7).
On pevyuje vecky poitky smysln, vecky
radosti, jakch poskytnouti mohou slavnosti,
hody, poctivosti a vecky ostatn lahodnosti
tohoto svta; nebo ponvad tyto radosti ni
emn a pomjejc jsou, lahod sice smyslm
po tu krtkou dobu, dokud jich uvme,
avak neuspokojuj, nbr spe zarmucuj
ducha, v kterm spokojenost jedin sdlo
sv m. Proto alomoun, kdy vech radost
svtskch v nejvy me uil, bolestn zvolal:
I to jest marnost a trpen ducha (Kaz.
4, 16). Duch svat prav: Blzen jako msc
se mn: a lovk svat v moudrosti zstv
jako slunce (Sir. 27, 12). Blzen t. j. hnk
mn se jako msc, ktermu dnes pibv,
ztra ubv; dnes se smje, ztra plae; dnes

 529

jest mrn, ztra jako tigr rozdrdn. Odkud

to? Protoe spokojenost jeho zvis na ast
nch neb protivnch phodch, a proto se
mn, jako se udlosti mn. Spravedliv
jest ale nepohnuteln jako sluncp, vdy stejn
vesel, cokoliv re mu pihod; nebo spoko
jenost svou skld na srovnalost s vl
Bo, a proto z pokoje nikdy vyruen ne
bv. rokoj lidem dobr vle na zemi
(Luk. 2, 14), pravil andl pastm. A kdo
jsou ti lid dobr vle, ne-li ti, kte
jsou vdy ve shod s vl Bo, je jest
nejv dobr a dokonal? Vle Bo jest
dobr, a lbezn a dokonal (m. 12,
2). Ano! nebo Bh chce jen to, co jest nej
lep a nejdokonalej.
Svat ijce ve shod s vl Bo zakou
eli pedchuti nebe. Svat Dorotheus vypra
vuje, e praotcov proto u velikm mru ili,
ponvad vech vci z rukou Bo pijmali.
Kdy svat Maria Magdalena de Pazzis slova
vle Bo jen zaslechla: poctila tak ve
lik tchy, e se rozplvala lskou a v mysli
vytren bvala. Smyslnost ovem pociuje
rny, je prctiver.stv zasazuj; avak nep
jemn pocit tento dotk se jen ni sti
due, kdeto vy trv v pokoji a mru,
dokud vle jej s vl Bo se srovnv.
A radosti va dn neodejme od vs,
(pravil Vykupitel apotolm )............ aby

 530

radost vae byla dokonal (Jan 16, 21. 24).

Kdo koli s vl Bo vdy sjednocenm z
stv, m radost dokonalou a nehynouc;
dokonalou, protoe m ve, eho si peje,
jak svrchu bylo povdno; nehynouc, pro
toe mu tto radosti nikdo odejmouti ne
me, an nikdo s to nen zabrniti, aby ve,
co Bh chce, se tak dlo.
P. Jan Tauler o sob vypravuje, e po
nkolik let Pna prosil, aby mu nkoho po
slal, kdo by jej pravmu ivotu duchovnmu
nauil. I uslyel jednoho dne hlas kouc:
Jdi k onomu kostelu, tam nkoho nalezne,
koho se otzati me. I el k naznaenmu
kostelu, a zastal u vrat ebrka bosho a
pracbatrn odnho. Pozdravil jej slovy:
Dobr den, pteli! Na to odpovdl chudk:
Pane miste, nepamatuji se, e bych byl
kdy patn den ml. Knz vece: Dej ti Bh
astn ivot. Onen odpovdl: Nikdy jsem
nebyl neasten. A doloil: Poly mne, mil
ote! neekl jsem toho bez piny, e jsem
nikdy patnho dne neml; nebo lanm-li,
chvlm Boha; jest-li se sn nebo pr, ve
lebm Ho; kdy mnou nkdo pohrdne, mne
odhn, nebo kdy se mi njak jin zlo pi
hz, vzdvm vdy est Bohu svmu. Dle
jsem pravil, e jsem nikdy neastnm nebyl,
a to jest tak pravda; nebo jsem si uvykl,
ve, co Bh chce, bezvminen tak chtti;

 531

a proto ve, co m potk, busi sladk,

aneb hok, pijmm s radost z ruky Bo,
maje za to, e jest to pro mne to nejlep; a
v tom zle blaenost ml Ale, kdyby t
Bh zatratiti chtl, tzal se Tauler, co bysi
tomu kal? Kdyby to byla vle Bo, odvtil
ebrk, pak bych v pokoe a v lsce Pna
svho objal, a Jej tak pevn drel, e kdyby
m chtl do pekla uvrci, sm nevyhnuteln
by tam se mnou jti musel, a j bych pak
v pekle s Nm mnohem vt blaenost ml,
neli kdybych bez Nho vech radost ne
beskch uval. Kde jsi nalezl Boha ? ebrk
odpovdl: Nalezl jsem Ho tam, kde jsem
tvory opustil. Kdo jsi ty? ebrk na to :
Krl jsem. Kde jest krlovstv tv? To jest
v dui m, kde ve v podku udruji: nruivosti poslouchaj rozum, a rozum Boha.
Konen se ho Tauler tzal, jak k takov
vysok dokonalosti dospl? Mlelivost! a srovnaloet s vl Bo, odpovdl ubok; mlel
jsem ped lidmi, abych s Bohem mluviti a
sjednocovati se mohl; a takto s Pnem svm
sjednocen udruje nachzm vekeru svou
spokojenost! Tak daleko tedy dospl tento
ebrk, e se s vl Bo srovnval! Zajist
e byl v chudob sv bohatm, ne vickni
mocnov tohoto svta, a astnjm v utr
pen svm, neli vickni lid svtt v po
zemskch rozkoch svch.

 532

jak velk jest poetilost tch, kte

se vi Bo protiv! Nebo za jedno musej
trpen sv pece sneti, ponvad nikomu
toho pekazit] nelze, aby se vyplnilo, co
v rad Bo uzaveno bylo, jak prav svat
apotol: Kdo vli Jeho odol? (m. 9,
19.) A za druh trp bez uitku, ano chy
staj na sebe vt trest na vnosti, a tm
vce nepokoje v ivot tomto. Kdo se pro
tivil Jemu a ml pokoj ? (Job 9, 4.) A ne
mocn v bolestech svch ki, jak chce; a
chud v bd sv na Boha si stuje, proti
Nmu zu, Jemu se rouh, tou mrou, jak
sm chce: co mu to pome? Zdvojnsob
toliko bdu svou. Statk hledat vychz,
uboh lovku? te se svat Augustin.
Hledej onen statek, v nm vecky statky
ostatn zahrnuty jsou! Pro hled statky
krom Boha svho ? Sna se na to, abys Boha
nael, s Nm se spojil, k vli Jeho pevn
se pipojil, a bude stle astnm, v ivot
tomto i v onom.
Co chce Bh jinho, neli blaho nae?
Me-li ns kdo vce milovati, ne-li Bh?
Jeho vl jest, aby nikdo nezahynul, ale aby
vickni spaseni byli. Nechce, aby kte za
hynuli, ale vickni v pokn se obrtili (II.
Petr 3, 9). To jest zajist vle Bo, po
svcen vae (I. Thessal. 4, 3). Bh v tom
est svou hled, ahy ns astnmi uinil.

 533

Nebo ponvad Bh dle vroku svatho Lva

neskonenou dobrotou jest, a dobrota piro
zen jinm sdliti se chtv: Bh nsledovn
co nejvce po tom tou, aby nae due statk
svch a blaenosti sv astnmi uinil. Navtvujc-li ns tedy souenmi v ivot tomto,
m pi nich pi vech vdy jen nae blaho
na zeteliv Vecky vci napomhaj k do
brmu (m. 8, 28). Ano i Ire-ty, pravila
svat Juditha, neposl B h. aby ns jimi
zhubil, nbr abychom se polepili a spasen
doshli. Vme, e toto k polepen a ne
k zahynut naemu pilo (Jud. 8, 27). Aby
ns od vnch zlch vc zachrnil, zakrv
ns jako ttem dobrou vl svou (alm 5,13).
On nejen e si spasen naeho d, ale Oa
jest tak o n starostliv. Hospodin peuje
o m (alm 39, 18). A eho by nm mohl
jet odepti Bh, jen nm Syna svho da
roval? te se svat Pavel. Kter ani vlast
nho Syna neuetil, ale za ns za vecky
Ho vydal: kterak nm tak s Nm veho
ned ? (m 8, 32.) V tto dve musme
se tedy zcela odevzdvati ustanovenm Bom,
kter jedin k naemu blahu smuj. kejme tedy vdy, co se nm koli pihod:
V pokoji proto spti a odpovati budu:
nebo Ty, Hospodine, obzvlt v nadji po
stavil jsi m (alm 4, 9, 10). Odevzdejme
se zcela rukoum Jehol nebo On se o ns

 534

zajist postar! Velikou pi svou uvrhnouce

na Nj, neb On m pi o vs (I. Petr 5, 7).
Pomlejme jen na Boha a na plnn vle
Jeho, a on bude pomleti jen na ns a na
blaho nae. kejme astji se svatou ne
vstou: Mj mil jest mj, a j jsem Jeho
(Ps. al. 2, 16). Mil mj poml na blaho
m; proto nechci j na nic jinho pomleti,
ne jak bych Mu radost spsobila, a ve vem
s Jeho nejsvtj vl se spojila! Svat opat
Nilus pravil, e nemme Pna prositi za vy
plnn pn svch, nbr za vyplnn vle
Jeho na ns. Sbhnou-li se vci proti pnm
naim, mme jich po pkladu svatch apo
tol nejen trpliv sneti, ale i s radost
z rukou Boch pijmati: Oni pak li ze
shromdn toho radujce se, e hodni ui
nni jsou, trpti pohann pro jmno Jee
(Sk. apot. 5, 41). Jak vt radosti mohlo
by se dui dostati nad tu, kdy v, e ochot
nm snenm utrpen Bohu to nejvt zalben
zpsob, jak mu jen zpsobiti me? Du
chovn uitel tvrd, e a Bh zalben m
na duch, kter pro zalben Jeho utrpeu
si daj, pece jet vce oblibuje si due,
s vl Jeho pln sjednocen, kter ani
utrpen ani radost si nedaj, nbr ode
vzdny jsouce do Jeho nejsvtj vle, jedin
vli Jeho plniti se snail
Chce-li tedy, due zbon, Bohu se

 535

lbiti, a na zemi spokojen ti: sjednocuj

se vdy s vl Bo! Pova, e vecky hchy
tvho nezzenho a hokho ivota jen odtud
povstaly, e jsi se od vle Bo odlouila.
Pipevni se od tto doby vdy a ve vech
ppadech na zalben u Boha. A.no Ote,
neb tak se lbilo Tob (Mat 11, 26). Ct-li
se zmatenu protivnm osudem, pomysli, e
od Boha pichzej nehody tv, a ihned rci:
Tak tomu chce Bh ! a upokoj se slovy:
Onml jsem, a neotevel jsem st svch,
neb Tys to uinil. (alm 38, 10.) Pane,
protoe Tys to uinil, nekm nieho, nbr
pijmm to. K tomu cli smovati musej
vecky mylenky i modlitby tv; t. j. usta
vin se m o to piiovati, a Boha pi
rozjmn, pijmn, nvtv nejsvtj Sv
tosti stle prositi, aby ti t milosti udlil,
abys vli Jeho inila. Ze sv strany se ale
vdy Bohu obtuj slovy: Boe mjl ui se
mnou i s tm, co mho jest, jak se Tob
lb. To byla pobonost, kterou svat Terezie
ustavin konala; nejmn padestkrt za
den obtovala se svtice tato Pnu, a prosila
Ho, aby s n dle zalben svho naloil.
Blahoslaven jsi, mil teni, jest-li
i ty vdy tak in 1 Zajist se svatm stane,
tastn bude ti a jet astnji ume.
Umr-li nkdo, skldvme vekeru nadji
na jeho spasen na to, zda-li zemel do vle

536

Bo odevzdn ili nic. Pijme-li tedy jednou

i smrt z rukou Boch tak ochotn, jako jsi
za ivota ve rd pijmal, abys vli Pn
naplnil: jist spasen dojde, ponvad ze
me jako svtec. Odevzdvejme se tedy ve
vem zalben Pna tohoto, kter jsa nejv
moudrm, zn, co nm nejvce prospv, a
jsa nejv dobrotivm, jen z lsky i ivot
za ns dal, tak to nejlep nm dti chce.
Bucfme jisti a pesvdeni, prav svat Basil,
e Bh nade ve pomylen lpe o blaho
nae peuje, ne-li bychom my o peovati,
ba neli bychom si ho jen pti mohli!
II. J a k lz e t t o s r o v n a l o s t i s v l
Bo nabti?
Pejdme nyn k cvien se v tto ctnosti
a pozorujme, v kterch vcech b vl Bo
sjednocovati se mme. Pedn musme Be do
vle Bo odevzdvati pi vech ppadech
v prod, je na ns nezvis, jako: v horku,
zim, deti, drahot, nakalivch nemocech.
Neodvaujme se kati 1 Jak to nesnesiteln
parno, jak to stran zima! jak to ne
tst 1 jak to tvrd osud 1 jak to neastn
asy 1 Neuvejme ani jinch podobnch v
raz, kter by odpor n proti vli Bo
Bo prozrazovaly. Mme ve, jak se nm
naskt, pokojn pijmati, protoe Bh to
jest, jen vecko pod. Svat Frantiek

 537

Borgi piel jednou v noci za siln chu

melenice ped dm tovarystva svho. Klepal
nkolikrt, ale marn; vickni byli v spnek
poheni, dm se neotevel. Kdy se roze
dnilo, vickni ho velmi litovali, e musel pod
irm nebem zstati. Ale svtec tvrdil, e
po ten cel as velik tchy nalzal v po-*
mlen, e Bh to jest, jen tmto ppcrkm
snhovm padati dv.
Za druh se musme s vl Bo sjed
nocovati ve vem, co sami na sob sneti
musme, jako: hlad, ze, chudobu, bez
tnost, ubliovn na cti. Mme pi tom
vdy kati: Pane, ui a nalo se mnou,
jak chce; jsem spokojena, chci jen to, co
Ty chce! Prv tak musme tak jednati,
u Rodrignez, kdy um nkdy dbel njak
liv a smlen ppady pedstr, aby ns
svedl, bychom v hch svolili aneb aspo
nepokojnmi se stali; ku p .: Kdyby ten neb
onen tob toto neb ono ekl, s tebou tak a
tak zachzel, co bysi ekla? co bysi inila?
Na takov pedstrn mus pokad odpovditi: iuila neb ekla bych to, co jest vl
Bo. Tak se uchov kad chyby a kadho
nepokoje.
Za tet si nemme stovati na piro
zen vady tlesn neb duchovn, jako: na
slabou pam, zdlouhavou chpavost, skrovnou
dovednost, slab zdrav a podobn. Mme-li

 538

oprvnn nroky, anebu byl-li Bh povinen

nm vych sil duchovnch neb zdravjho
tla udliti? Nemohl-li ns zvaty neroz
umnmi uiniti, aneb ns v na nicot za
nechati? Kdo sm podmnky initi, kdy dary
pijm? Dkujme tedy Bohu za to, eho
nm z pouh dobroty udlil, a bume spo
kojeni s tm, jak ns stvoil. Kdo v, zda-li
bychom nezahynuli, kdybychom byli lepch
vloh, pevnjho zdrav a krsnj postavy
obdreli? Velmi mnohm staly se vlohy a
vdomosti pinou zhuby, protoe zpynli
a jinmi pohrdali. V takov nebezpe upa
daj nejspe takov, kte nad jin vlohami
a vdomostmi vynikaj. Jak mnohm stala se
krsa a sla tlesn podntem, e se tisce
rch zloin dopustili! A naopak: Jak mnoz
blahoslavenmi a svatmi se stali, protoe
byli chudi, nemocni, aneb podobou nehezc;
ti sami kdyby byli bvali bohatmi, zdra
vmi a dle zevnjku krsnmi, byli by snad
zavreni. Bume tedy s tmi dary spokojeni,
kterch nm Bh utdil. Jen jednoho jest
poteb (Luk. 10, 24). A to jedno nevy
hnuteln nen ani krsa, ani bystr rozum,
ale pe, abychom spasen doshli 1
Za tvrt. Zvlt musme se do vle
Bo odevzdvati v nemocch, a jich ochotn
pijmati tak, jak jich Bh posl, a jak
dlouho chce, aby trvaly. Mme ovem oby-

 539

ejueh lk uvati, protoe tomu i Fu

chce: avak kdy nepomhaj, mme se do
vle Bo odevzdati, co nm mnohem vce
prospje, neli zdrav. Pane! musme
kati, nechci ani zdrv, ani nemocen bti;
chci jen, co Ty chce. Zajist e jest to ve
likou ctnost, v nemocch na bolesti si ne*
nakati; jsou-li vak pli krut, nechybu
jeme, kdy jich vyjevujeme aneb Boha za
odvrcen jich prosme. Pravm: jsou-li bolesti
pli krut; nebo mnoz chybuj tm, e pi
jakmkoli nepohodl neb nepatrn bolesti
ode vech trpnosti si vyaduj. Ostatn i sm
Pn Je uenkm svm zrmutek svj vy
jevil, kdy hodina utrpen Jeho nadchzela.
Smutn jest due m a k smrti (Mat.
26, 38). A Otce prosil, aby Jej utrpen zbavil.
Ote mj, jest-li mono, a odejde ode Mne
kalich tento (Mat. 26, 39). Zrove ns ale
tak nauil, co pi podobnch prosbch mme
initi: toti: do vle Bo se odevzdvati.
Ale vak ne jak j chci, ale jak Ty!
Jak potile kaj mnoz, e si nepej
zdrav proto, aby byli utrpen zprotni,
nbr aby Bohu lpe slouiti mohli: zacho
vvnm ehole, prac pro drustvo, navt
vovnm chrmu, svatm pjmnm, poknm,
Studiemi, aneb aby na kazateln neb ve zpo
vdnici na spse du psobiti mohli! Ti
se: Pro chce toto vecko initi? Abysi se

 540

Bohu zalbil? Ty vak m plnou jistotu,

e to nyn nen vle Bo, abysi se modlil,
pijmal, se kl, studoval, kzal: nbr abysi
trpliv snel nemoc a bolesti, kterch ti
Bh posl! Pro si tedy neho jinho d ?
Spojuj tedy bolesti sv s bolestmi Pna Je
e Krista! Dle prav: Jest mi tak lto,
e pro svou nemoc nieho psobiti neinolm,
a drustvu i domu za obt jsem. Avak,
jako ty se m do vle Bo odevzdati, tak
to maj uiniti i pedstaven tvoji; vdy
nahlej, e nikoliv z lenosti, nbr z vle
Bo domu tomu obt psob. Ach, tato
pn a tyto stezky nevyplvaj z lsky k Bohu,
ubr ze samolsky, vyhledvajc zminky,
aby se vli Bo nemusela podrobiti 1 Chce
me-li se Bohu lbiti, kejme Pnu, kolikkrt-koli nemoc na lko ns upout, jen
to jedin: Bud vle Tv, a opakujme to
sto- i tisckrt; nebo jedinm tmto po
vzdechem meme se Bohu vce zalbiti,
ne-li vemi jinak nm monmi skutky ka
jcmi a pobonostmi! Nen spsobu lepho,
jakm bychom Bohu slouiti mohli, jako kdy
se vli Jeho s radost poddvme. Ctihodn
P. Avila psal jednomu nemocnmu knzi:
Nezabvej se nyn vypotvnm, co bys
vecko initi mohl, kdy by si zdrv byl, ale
bu spokojen s nemoc svou, dokud Bohu se
lb. Chce-li vli Bo initi, co ti na tom

 541

me vce zleeti, jsi-li zdrv i nemocen?

Ml pravdu; nebo Boha neoslavujeme tak
skutky svmi, jako spe kdy se do nej
svtj vle Jeho odevzdvme a toho, co
On chce, opravdov si dme. Proto tak
prav sv. Frantiek Salesk, e Bohu lpe
lze slouiti trpnm, neli psobenm!
Nkdy nen lkae, nkdy lk, aneb
lka nepoznv nemoci na; i v tomto p
padu srovnvati se musme s vl Pn, jen
k blahu naemu toho tak dopout. O jednom
ctiteli svatho Tome z Canterbury se vy
pravuje, e jsa nemocen, k hrobu svtce
putoval, aby si tam zdrav vyprosil. Doshl
eho si dal, a vrtil se zdrv do domova
svho. Pozdji si ale ekl: Jest-li by mi
nemoc k spasen uitenj byla, co mi
prospje zdrav? I vrtil se zpt k hrobu
svtce a prosil, aby mu na Bohu vyprosil,
co mu k spasen vnmu prospnjm
jest. Byl vyslyen; nemoc jeho se mu
vrtila, a on byl spokojen, vda, e Bh
pro jeho dobro tomu tak chce. Surius vy
pravuje podobn ppad o jednom slepci,
kter na pmluvu svatho biskupa Bedasta
zraku opt nabyl, potom ale Boha prosil,
kdyby zrak tlesn dui jeho neprospval,
aby ho opt slepm uinil. I on byl vy si) en
a opt slepm uinn. Jsme-li tedy nemocni,
nejlpe uinme, kdy ani nemoci, ani zdrav

 542

dati sob nebudeme, nbr do vle Bo

se odevzdme, aby s nmi Pn naloil, jak
se Mu lb. Prosme-li ale pece o uzdraven,
stani se to s odevzdanost a podmnkou,
jest-li to blahu due na napomh; jinak
by byla modlitba nae pochyben, a Bh by
jj nevyslyel; nebo Bh osly modlitby tch,
k te e do vle Jeho neodevzdvaj.
as nemoci nazvm zkuebnm kamenem
du; tehdy vychz na jevo, jakho stupn
ctnosti due dostoupila. Jest-li zstv pokoj
nou, nestuje si, lkae si pli ned,
ale poslun ho jest, jako pedstavench
svch, a do vle Bo se odevzdv: jest to
znamenm, e ctnost jej utvrzen jest na
dobrm zakladu. Co mme ale ci o nemoc
nm, kter astji bduje, e ho mlo oe
tuj, e trpen jeho jsou nesnesiteln, e
nem lku, kter by mu pomohl, e lka
niemu nerozum? ano kter nkdy a i na
Boha si stuje, e ruka Jeho pli tce
na nm spov? Svat Bonaventura vypra
vuje o svatm Frantikovi, e ho jeden prostosrden bratr, vida jej velikmi bolestmi
se trpcho, prosil: Ote, pros Boha, aby
s tebou o nco mrnji nakldal; nebo se
mi zd, e ruka Jeho pli tce se tebe
dotkla!" Kdy to svat Frantiek uslyel,
zvolal vnm hlasem: Kdybych nevdl, e
tak z hlouposti mluv, nechtl bych t vce

 543

u sebe spatiti, an se soudy Bo bnti

opovauje. A akoliv byl slb a vyslen,
zvedl se svtec z lka svho, vrhl se na
zem, polbil ji a pravil: Dkuji Ti, Pane,
za veckv bolesti, kter mi seslati r.
Prosm Tebe, seli mi jet vce, jest-li se
Tob lb. Radost mne to napluje, kdy
m trp a neet: nebo plnn vle Tv
jest tou nejvt tchou, j na tomto svt
dosci mi lze!
Sem tak spad ztrta takovch osob,
kter naemu duchovnmu neb asnmu blahu
napomhaj. Mnoh due v tomto ohledu ve
lice se proviuj, protoe se zen Bomu
nepodrobuj. Posvcen nae nepichz od
zpovdnk nbr od Boha. Ovem e chce,
abychom duchovnmi vdci voditi se nech
vali, kdy nm jich dv; odnm-li nm
jich ale, mme i s tm se spokojiti, a se
zvenou dvrou v dobrotu Jeho kati:
Ty jsi, Pane, pomoc tuto mi dal, Tys mi
ji zase vzal; stani se vdy vle Tv! Prosm
T, budi nyn Sm vdcem mm, a m
nau, co initi mm, a jak bych Tob slou
iti mla. A tak musme i ostatnch k,
kterch nm Bh posl, z ruky Jeho pi
jmati.
Ale mnoh utrpen, namt, jsou pok
rn! Ovem, odpovdm; co ale nejsou
tresty, kterch nm Bh v tomto ivot po-

 544

sl, milost a dobrodinm? Kdy jsme Ho

urazili, musme Mu njakm zpsobem zadost
uiniti, bud v tomto neb v onom ivot.
Proto vichni mme kati, jako svat Au
gustin : Zde pal, zde e, zde m neeti,
abys m na vnosti uetiti mohli a jako
svat Job: (6, 10.) A to bud mi ku pot
en, aby trp m bolest, neanoval. Kdo
pekla zaslouil, mus bti rd, e ho Bh
kr; nebo tak se me nadti, e ho Bh
zbav vnho trestu. Tresce-li ns Bh,
rceme tedy jako nejvy knz Heli: Ho
spodini jest, co dobrho ped oima Jeho,
neeht uin (I. Krl. 3, 18).
Dle navykejme si odevzdati se do vle
Bo pi oputnosti ducha. Pone li nkter
due duchovnmu ivotu se oddvati, udlv
j Pn nadbyten tchy, aby j svtskm
rozkom odvykl. Kdy pak v duchovnm i
vot vce se utvrdila, opoutv ji, aby ji
zkouel a poznal, jest-li Mu slouiti a Jej
milovati bude, i kdy j na tto zemi citel
nmi tchami odmovati nebude. Nebo
v tomto ivot, u svat Terezie, nezle du
chovn pokrok v hojnjm povn Boha,
nbr v horlivjm plnn vle Bo, aneb:
Lska Bo nezle v mazlen se, nbr
v zmuilm a pokornm slouen Bohu! T
vyprahlost a pokuenmi zkouv Bh due,
kter Ho miluj. Due m sice Bohu dko-

 546

vati, kdy ji utenmi obdauje, nesm ale

netrplivou bti a se zarmucovati, kdy ji
Bh opout a bez tchy nechv. Pravda
tato zasluhuje opravdovho uven; nebo
jsou due tak poetil, kter, jakmile vy
prahlmi se ct, ji se strachuj, e je Bh
opustil, aneb e se duchovn ivot pro n
nehod, a kter potom modliteb zanedb
vaj a vecko ztrcej, eho se do t doby
dodlaly. Nen ale phodnj doby k ode
vzdn se do vle Bo, jako doba vyprah
losti duchovn. Nepravm, e bys dn bo
lesti ctiti nemla, kdy t Bh citeln opustil;
nebo nelze tak velik muky nectiti, ani.
me si due nestskati, kdy i sm Spasitel
na ki bdoval: Boe mj, Boe mj, pro
jsi M opustil? (Mat. 27, 46.) Ale due
mus se pi vech tch bolestech do vle Bo
odevzdati. Vickni svat tto beztnosti
a oputnosti ducha zakusili. Svat Bernard
zvolal: Jakou zatvrzelost srdce ctm 1 ten
nen mi vce po chuti, modlitba a rozjmn
net mne vce. Vt st ivota proili
svtci ve vyprahlosti, a nikoli v citelnch
utench. Tchto popv Pn jen zdka,
a tch jet snad jen slabm dum, aby na
cest duchovnho ivota stti nezstvaly;
radost duchovnch, je odmnou jsou, ucho
vv pro nebe. Zem tato jest mstem zaslu
hovn, kde skrze utrpen zsluhy zskat

 646
b mme; teprv nebe jest mstem odmny a
radosti. Proto svat nedali a nehledali na
zemi citeln horlivosti k povn, nbr du
chovn horlivost pro utrpen. Ctihodn Jan
Avila pravil: jak mnohem lpe jest, dle
vle Bo ve vyprahlosti a v pokuench ti,
neli proti vli Bo v mysli vytrenm b ti!
Ty namt: kdybych vdla, e opu
tnost tato od Boha pichz, upokojila bych
se; ale obvm se, e jsem ji sama zavinila,
a e ji Bh na mne dopustil, aby mne po
trestal za vlanost mou: to m trp a zne
pokojuje. Dobe 1 pesta bti vlanou a
obnov v sob horlivost. i chce, protoe
Be ti rozum zatemnil a mysl pobouila, mod
litby zanedbvati, a zlo sv zdvojnsobovati?
I kdyby byla vyprahlost trestem za hchy
tv, co nepichz od Boha? Pijmi ji tedy
jakoto zaslouen trest, a pipoj se tm pev nji k vli Bo. Neprav-li, e jsi pekla
zaslouila? Pro tedy nak? i zasluhuje
poten od Boha? Bud tedy spokojena s tm,
jak Bh s tebou nakld, pokrauj na zaat
cest, neustvej v modlitbch, a pesta si
na vyprahlost stovati, aby se snad stesky
tv neprtily z nedostatku pokory a ode
vzdanosti do vle Bo. Dui nelze z mod
litby vtho uitku nabti, jako kdy se
s vl Bo spojuje 1 Odevzdvej se tedy do
vle Bo slovy: Pane, pijmm trpen toho

 547

z ruky Tv a chci je sneti, jak dlouho se

Ti lbiti bude. Chce-li, abych po celou v
nost trze tuto snela, jsem s tm spoko
jena! Tato a bolestn modlitba vce ti pro
spje, neli nejslad uten.
Ostatn nen vyprahlost vdycky trestem
Bom, nbr Bh j nkdy v prozeteloostisv dopout, abychom tm vce v dobrm
prospvali a v pokoe se udreli. Aby svat
Pavel se nenadmal, e tolik milost obdrel,
dopustil Pn, aby ho trpil a pokuen k ne
istm vcem. A aby velikost zjeven mne
nepozdvihla, dn jest mi osten tla mho,
andl satanv, aby mne zaijkoval (II. Kor.
12, 7). Kdo se modl, maje pi tom sladkou
tchu, nein nic velikho. Jesti ptel to
liko tovary stolu, a nesetrv v den poteby
(Sir. 6, 10). Ty sama nepovauje za pra
vho ptele toho, kdo jen pi stole tova
ryem tvm bti si d, ale toho, kdo ti
v nouzi pomh, prospchu svho pi tom
nehledaje. V as zatemnlosti a beztnosti
zkouv Bh prav ptele sv!
Palladius trp velikou nechu k mo
dlitb, vyhledal svatho Makaria, kter mu
pravil: Napadne-li ti mylenka, abys mo
dlitby zanechal, odpovz: spokojm se s tm,
e budu z lsky k Jei Kristu zdi tto
cely hldati. Prv tak odpovz i ty, kdy na
tebe pokuen dolh, abysi v duchovni vy

 548

prahlosti rozjmn zanechala, ponvad se

ti ztrtou asu bti zd, a rc i: chci vytrvati,
abych se Bohu zalbila. Svat Frantiek Sa
lesk vyslovil se takto: Byf bychom v as
modlitby nieho jinho neinili, ne roztri
tosti a pokuen zahnli, pece bychom se
dobe modlili. Tauler docela tvrd, e Bh
tomu, kdo jsa v duchu vyprahlm, pece na
modlitbch trv, hojnjch milost udluje,
neli kdyby se byl po dlouh as s velikou
citelnou pobonost modlil. P. Rodriguez vy
pravuje o jedn dui, kter po tyicet let
vrn pi rozjmn vytrvala, ani by se j
bylo kdy jedinho uten dostalo, kterto
vak v dnech, kdy rozjmala, ku konn
ctnost velice silnou se ctila; v onch ale
dnech, kdy rozjmn zanedbala, tak slabou
byla, e se j zdlo, jakoby jakho koli do
brho skutku naprosto neschopnou byla.
Svat Bonaventura a Gerson tvrd, e mnoz
lpe Bohu slou, kdy doucho shrom
dn nenabvaj, neli kdyby ho doshli, pro
toe zstvaj horlivjmi a pokornjmi,
kdeto by jinak zmarnli, aneb v domnn,
e ji u cle jsou, vlanmi se stali.
Tot co o vyprahlosti, plat i o poku
ench. Ovem e se pokuenm vyhbati
musme; kdy toho vak Bh chce, neb do
pout, abychom pokoueni byli proti ve
neb svat istot neb nkter jin ctnosti,

 549

nesmme si nakati, ale mme i v tom do

vle Bo se odevzdvati. Kdy svat Pavel
Boha prosil, aby ho pokuen zbavil, odpo
vdl Pn: Dosti m na milosti mK (II.
Kor. 12, 9). Kdy tedy Boha za odvrcen
nkterho obtnho pokuen prosme, a On
ns nevysly, kejme: Pane, i a dopus;
co se Tob lb! dosti mm na milosti Tv!
Pispj mi, abych j nikdy neztratila! Nikoli
pokuen, ale svolen v pokuen ns o milost
Bo olupuje. Jest-li pokuenm odporujeme,
in ona ns pokornjmi, zskaj nm vt
zsluhy, psob, e k Bohu astji toit
beeme, a tak m dle tm vce od hchu
se odluujeme, a tm pevnji s vl Bo
sjednocujeme. Konen se musme s vl
Bo srovnvati i v tch vcech, kter e
tkaj smrti na, a tedy chtti umti, kdy
a jak Bh ustanovil. Kdy jednou svat
Gertruda na pahorek vystupovala, kloptla,
a spadla do hlubokho pkopu. Prvodkyn
jej se j tzaly, zda-li by se pli nebla,
kdyby mla bez svtosti zemti. Velice potom
toum, odpovdla svtice, abych svtostmi
zaopatena zemela; avak jet vce na tom
mi zle, abych vli Bo ploila. Mm za
to, e se nelze lpe na smrt pipraviti, jako
i v tto vci vli Bo se podrobiti. Proto
si dm onoho spsobu smrti, kter Bohu
se lb. Svat eho vypravuje ve svch roz

 550

mluvch o jidtm knzi, jmnem Santolovi,

jemu Vandalov, k smrti ho odsoudive, na
vli nechali, jakou smrt by chtl umti.
Svat mu se vak zdrhal spsob smrti sv
naznaiti, ka: Jsem v rukou Boch, a pi
jmm smrt, jakou vy mi z Jeho doputn
pipravte, jen t si dm. Tento kon ctnosti
tak se Pnu zalbil, e ochromil ruku kata,
kter k rozkazu ukrutnk svtci hlavu utti
ml. Pohnuti zzrakem tmto, darovali mu
ivot. Onen spsob smrti mme tedy za nej
lep mti, kter nm Bh sm uril. Kdy
koliv tedy na smrt vzpomeneme, rceme:
Ra m spasiti, Pane! umti mne ale nech,
jak se Tob lbil
Prv tak se mme do vle Bo ode
vzdvati i v tom, co se te asu smrti na.
Co jinho jest zem tato, ne al k utr
pen? a zda-li neuvd ns kad okamik
do nebezpe, e Boha ztratme? Mylenka
ta pimla Davida, e zvolal: Vyvedze a
le dui mou (alm 141, 8). Tato bze
pudila svatou Terezii, e stle po smrti vzdy
chala. Kdykoli slyela hodiny bti, tila se
tou mylenkou, e opt uplynula jedna ho
dina it jejho, tedy hodina nebezpeenstv,
e mohla Boha ztratiti. P. Avila tvrd, e
kad, kdo aspo prostedn dui svou upo
danou m, smrti dati si m a to pro
stl nebezpe, e by mohl milost Bo ztra

 551

titi. eho vce pti si meme, ne abychom

blaenou smrt jistoty nabyli, e milosti Boha
svho nikdy vce neztratme? Ale, namt,
posud jsem nieho pro dui svou neuinila,
jet dnch zsluh si nezskala. Kdy vak
Bh chce, abys nyn svj ivot skonila: co
bysi zskala, kdybysi i jet dle, ale proti
vli Bo iva byla? Kdo v, zdali bysi
potom tak dobr smrti dokala, jak se nyD
nadti me? Kdo v, zdali bysi smlen
svho nezmnila, do tkch hch neupadla
a nezahynula? A i kdyby se to nestalo, pece
neme ti, abysi se aspo vednch hch
nedopoutla! Pro si dme ti, vol
svat Bernard, kdy m dle ijeme, tm
vce hch se dopoutme? Jest jisto, e
se Bohu jedin vedn hch vce okliv,
neli vecky dobr skutky, kter vykonati
meme, se Mu lb.
Tvrdm dle, e kdo mlo po nebi tou,
dokazuje, e i mlo Boha miluje! Nebo kdo
miluje, tou po ptomnosti milka svho;
Boha vak spatiti nememe, le bychom
zemi opustili. To ta pina, pro vickni
svat umti si dali: Oni chtli patiti tv
milho Pna svho. Touto touhou oiven
vzdychal svat Augustin: Ach k bych
umti mohl, abych Tebe patil ! Takt
svat Pavel: dost m je, rozdlen bti a
bti s Kristem (Fil. 1, 23). Tout touhou

 55 2

uchvcen, pravil David: Kdy ve pijdu a

uki se ped tv Bo? (alm 4TL, 3.)
A tak vzdychaly vecky due, lskou k Bohu
rozncen. Jist spisovatel vypravuje o ryti,
kter v lese na honb uslyel lbezn zp
vati. Sel po hlase a nalezl lovka malojnocenstvm rozervanho. I otzal se ho: Jak
jen me v bd takov jet zpvati? Malo
mocn odpovdl: Mil Pane! Od Boha neodlueje mne nic vce, le tato zetlel ze
tla mho. A se sesuje i pehrdka tato,
vejdu k povn Boha svho. Pozoruji, jak
se kadm dnem vce rozpadv; proto se
radigi a zpvm.
Konen musme se s vl Bo srovn
vati i v tom, co se tk stup milosti a
slvy, kterch docliti se sname. Ovem, e
musme vysoko ceniti ve, co k vtmu osla
ven Boha slou; avak jet vce musme
si viti vle Jeho! Mme si dati, Boha
vce milovati, ne-li jak Jej Serafni miluj;
ale vyho stupn lsky, neli Bh nm
uril, dati si nesmme. P. Avila prav:
Mm za to, e nebyl ani jeden svat, kter
by si nebyl dal lepm bti, ne jakm
vskutku byl; avak svtci proto nepozbvali
pokoje, ani si vyho stupn svatosti ne
dali ze samolsky, ale z lsky k Bohu; oni
byli s rozdlovnm Jeho dar spokojeni, a
jim mn udlil, ne jak bysi byli pli. Oni

 553

poznvali, e svd vce o prav lsce k Bohu,

spokojiti se s tm, eho nm Sm udlil, ne
shnti se po nem vym. Musme ovem,
jak P. Rodriguez uritji vykld,, s ve
monou pelivost na to se snaiti, abychom
dokonalmi se stali, a nesmme lenost a
vlanost svou vymlouvati, jako nkte inf
kajce: Bh to mus dti; nemohu vce ui
niti! Proto ale pece nesmme, kdy jsme
pochybili, nespokojenmi se stvati, nbr
musme i ve svch chybch s vl Bo se
srovnvati, a za to mti, e On chyb naich
dopustil. Neztrcejme proto mysli, nbr
rychle opt povstame, s ltost se pokome,
Boha za vt pispn prosme, a na cest
sv dle postupujme. Prv tak si smme
pti, abychom jednou mezi Serafny pijati
byli, ale to ne pro rozmnoen slvy sv,
nbr abychom Bohu vt est vzdvati a
a Jej ohnivji milovati mohli; avak i v tto
vci musme se vli Bo podrobiti a s takou
slvou se spokojiti, jak nm Bh ve svm
milosrdenstv udliti r.
Velmi znanou chybou by bylo, dati
si daru nadobyejn modlitby, zvlt vy
tren v mysli, vidn a zjeven. Duchovn
uitel u, e due, podobnmi dary omi
lostnn, spe Boha prositi maj, aby jim
dar tch opt odal, a slouiti si od nich
nechal cestou prost vry, po kter se nej

 554

jistji kr. Mnoh due staly se dokonalmi

bez tchto nadpirozench dar; nebo jedin
ctnosti in dui svatou, a z nich zvlt
srovnalost s vl Bo. Nen-li to vl Boi,
abychom vysokho stupn dokonalosti a slvy
dostoupili, musme se ve vem Jeho nejsv
tj vli podrobiti a Jej prositi, aby ns
aspo z milosrdenstv spasenmi uinil. Bu
deme-li takto jednati, nebude odplata nae
nepatrn; nebo Bh jest nejdobrotivj, a
m zalben v duch Sob oddanch.
Krtce: ve co se nm pihod neb pi
hoditi me, musme jakoto z ruky Bo
k nam pichzejc pijmati, a vecky skutky
sv s tm istm myslem konati, e Bh
jim chce. Abychom se ujistili, co Bh chce,
mme ve vem, co se ivota zevnjho te,
pedstavenm svm zcela se podrobovati; co
se ale tk ivota duevnho, mme se ode
vzdati vdci duchovnmu, a od nho se dozvdati, co Bh od ns chce, dvujce slo
vm Jee Krista, koucho: Kdo vs sly,
M sly (Luk. 10,16). Pedevm vak mu
sme o to dbti, abychom Bohu jen tm spsobem slouiti si dali, jakm On chce,
abychom Mu slouili. Pravm to proto, aby
chom vzcnho asu nemaili poetilm do
mlenm a knm: Kdybych byl na pouti,
kdybych byl v njakm kltee, kdybych byl
zde neb onde, vzdlen ptel a pbuznch,

 555

byl bych svatm, konal bych mnoh skutky

kajicl, mnoho bych se modlil a pod..........
Pemnoz kaj: uinil bych, chtl bych toho
neb onoho uiniti, zdrhaj se vak k
nsti, jakho jim Bh posl; krtce: Pro
toe nechtj kreti po t cest, kterou Bh
jim naznauje, nestvaj se svatmi, ale vdyhormi. Podobn pn jsou pokuenmi
belskmi, protoe nejsou dle vle Bo; ne
smme jim tedy sluchu popvati, ale musme
se zmuiti, abychom Pnu jedin tou cestoa
slouili, kterou On pro ns vyvolil. Plnme-li
vli Jeho, staneme se najisto svatmi v ka
dm stavu, do kterhokoli ns Bh povolal.
Sname se tedy vdy to chtti, co Bh chce;
pak zajist e ns pitiskne na Srdce sv.
Vtipme si k tomu cli v ivou pam n
kter msta z Psma svatho, kter by ns
vdy k umu spojen s Boskou vl po
vzbuzovala, ku p .: Pane, co chce, abych
inil? (Skut. ap. 9, 6.) Boe mjl ekni
mi, eho si ode mne d; chci ve initi 1
Tvj jsem, zachra m (alm 118, 94).
Nepatm vce sob, jsem Tvou, Pane, ui
se mnou, jak se Ti lb! Potk-li ns tk
netst, smrt blzkch pbuznch, ztrta
jmn aneb cos podobnho, kejme pokad:
A.no, Otel neb se tak lbilo Tob! (Mat.
11, 26.) Nade vecko dra mus nm bti
ale modlitba, kter ns Je Kristus nauil:

 556

Bud! vle Tv, jako v nebi, tak i na zemi!

Pn ekl svat Katein z Janova, e kdy
koli 86 modl Oten , m se pi slovech
tchto pozastaviti a Boha prositi, aby se
Jeho nejsvtj vle na n tak dokonale vy
plnila, jako ji svat v nebesch pln. ime
i my tak, a jist svatmi se staneme!

P ravidla a zsady
svatho Alfonse o astjm pijmni svtosti.

1. Abychom nleit oceniti mohli z

sady svatho uitele Crkve o astjm pi
jmn Svtosti oltn tch, kdo ve svt
a nikoli v eholi neb v kltee ij, musme
pedevm dv tdy pijmateli! rozeznvati,
kter svtec ve svch pojednnch o tomto
pedmtu na zeteli m.
On rozeznv pedn takov kesany,
kte vedeni jsouce vlastnm zpovdnkem,
kesansky dokonale ti se sna, a proto
urit podek ivota zachovvaj, onch pro
stedk uvaj a v tch ctnostech se cvi,
kterch svtec ve svm Podku ivota pro
kesana odporou.
Za druh rozeznv takov, kte sice
podobn dokonale neij, a takovho podku
ivota nezachovvaj, pece ale hch smr
telnch se zdruj a velice o to se piiuj,
aby do nich nepadli.
Vcch tdy prvn napomn svtec,
aby aspo jednou a dovoli li zpovdnk i

 558

astji v tmdnu se zpovdali a k stolu Pn

pistupovali.
O vcch tdy druh pe svtec:
Zdlo se mi zhodno, osobm svtskm,
kter tkch hch se vysthaj a jen zdka
kdy se jich dopoutj, poraditi, aby v kadm
'tmdnu se zpovdali a k stolu Pn pistu
povali, aby nabyli sly k odporovn poku
enm, jimi vickni, kdo ve svt ij, su
ovni bvaj. Ovem e z takovch lid mlo
jich jest, kte by nemli dnch svtskch
pchylnost, je hchy vednmi jsou, jako:
zalben v odvu, pokrmech, asnch vho
dch, zbavch a tm podobnch.
Zd se mi ale pli psn, pro takovto
pchylnosti zbavovati nkoho osmidennho
pijmn, po kterm tou, aby se v milosti
Bo udrel. Zd se mi to pehnan psn.
Nikdy jsem neml za to, e tdenn
pijmn jest ast pijmn. Ovem se
kv, e laik, kter v rozlin asn zlei
tosti zapleten jest, a kadou nedli pijm,
asto pijm; ale naprosto a veobecn e
eno, neplat za naich dn tdenn pijmn
za ast; jen takov pijmn plat za ast,
kter vcekrt v tmdnu se opakuje.
O nkom, kdo ku p. rozjmn konv, skromn a umrtven ije, a jen v ne
dli pijm, jist se nek, e asto pijm.
2. V em tedy zle duchovn ivot,

 559

a kter jsou ty prostedky a nejpednj

ctnosti, kter svat Alfons m za takov, e
k dokonal kesansk bohomyslnosti poteb
nmi jsou?
Prav: Musme vdy na zeteli mti,
e tomu, kdo do nebe pijti chce, nedosta
uje pouh dost nebe, ale e i prostedk
uvati mus, kterch nm Je Kristus k do
saen cle toho naznail. Jest-li toho kdo
nedb, zhe a nebude se moci v den soudn
vymlouvati na velikou slabost svou, ani na
prudk pokuen; nebo Bh nm dal pro
stedky, a ktermi a s pomoc milosti Jeho
nad vemi neptely zvtziti a tok vech
odraziti meme; nechceme-li tedy prostedk
tchto uvati, a podlehneme-li, jest vina
jedin na ns. Vickni by chtli spasenmi
bti; ale vickni neuvaj potebnch pro
stedk, a proto klesaj do hch a hynou."
Prvn prostedek, s kterm v milosti
Bo udreti se meme, jest vysthni se
pleitosti. Kdo bedliv o to nepeuje, aby
se pleitosti vysthal, zvlt pleitosti
k rozkom smyslnm, nebude moci pdu se
ubrniti. Dle je6t teba, patnch spole
nost se varovati. Tu musme odhodlan
v ped kreti, nsil si initi, a dnch
lidskch ohled nedbati. Kdo si nsil ne
in, jest ztracen."
Druh prostedek jest kadodenn, aspo

560

pl hodiny trvajc vnitn modlitba aneb roz

jmn. Bez rozjmn postrd due svtla
a kr v temnostech; a protoe ve tmch
kr, nevid nebezpe, je ji obkliuj, ne
chpe se prostedk ochrannch, nepros
Boha za pispn, a tak kr vstc zhytiut. Proto prav kardinl Bellarmin, e jest
mravn nemono, aby kesan, kter o v
nch pravdch nerozjm, v milosti Bo se
trval.
Tet prostedek jest ast zpov a
ast pijmn. Zpovd zachovme dobr
svdom a ist srdce, a due nejen e n
nabv prominut hch, ale stv se tak
astnou zvltnho pispn Bosk milosti,
aby pokuenm odolati mohla. Proto m kad
mti vdce duchovnho, ktermu by se
stle zpovdal, snm by ve vech dleitj
ch zleitostech, i tak v asnch vcech
se radil, a jeho by ve vem poslouchal; to
plat zvlt o tch, kte jsou zkostlivho
Bvdom. Kdo zpovdnka posluen jest, tomu
neteba se bti, e zbloud; nebo ekl Pn:
Kdo vs sly, Mne sly (Luk. 10, 15).
Hlas zpovdnka jest hlas Bo.
Svat pijmn nazv se chlebem ne
beskm, protoe prv tak udruje ivot du
chovn jako chlb pozemsk udruje ivot
tlesn. Nebudete-li jsti tlo Syna lovka
. . . . nebudete mti v sob ivota (Jan 6,

 561

54). Kdo vak astji tohoto chleba pov,

m slben ivot vn: Bude-li kdo jsti
z chleba tohoto, iv bude na vky (Jan 6,
52). Proto tak nazv snm Tridentsk
svat pijmn lkem, kter ns vednch
hch zbavuje a ped hchy smrtelnmi
chrn. Umi si tedy, mil teni! e aspo
kadch osm dn k stolu Pn pistoup,
a svatho pijmn pro zleitosti asn
nikdy neopomene.
tvrt prostedek jest kadodenn p
tomnost pi mi svat.
Pt prostedek jest kadodenn n
vtva nejsvtj Svtosti v nkterm chrmu,
a nvtva nejblahoslavenj Panny ped n
kterm zbonm obrazem jejm.
est prostedek jest modlitba pro
sebn, kterou vem zvlt odporuuji a na
srdce kladu. Nebo jest za jedno jisto, e
nm bez pispn milosti Bo nieho pro
spasen due sv uiniti nelze; a za druh
tvrd Pn, e milost svch jen tm udluje,
kdo Ho za n pros.
Dle zavazuje svtec vc, kte ke
sansky dokonale ti chtj, aby netoliko
stle v Boskch ctnostech se cviili, a nej
blahoslavenj Pannu vten milovali: ale
aby tak vytrvale se pokoovali, vnit i zevn
se umrtvovali, blinho milovali, ke sv
trpliv sneli a ve vem s vl Bo se

562

srovnvali. Dle d, aby krom kadoden

nho plhodinnho rozjmn prv tolik asu
vnovali ten nkter duchovn knihy, zvlt
ivotopisu nkterho svatho; aby ron po
osm dn duchovn cvien konali, a do jed
noho ano i do vce bratrstev pijati se dali;
slovem: aby vech prostedk uvali, by
jsouce lidmi svtskmi, ne dle svta, ale
v pravd duchovn ili.
Z toho patrn vysvt, jak velice se
proti mysli a zsadm svatho Alfonsa n
kte neopatrn kazatel proheuj, kte v
roky jeho o astm svatm pijmn ze sou
vislosti vytrhujce, a vnch podmnek, na
kterch svtec astj pijmn zvislm
in, nedbajce, ono jakoto za veobecn
pravidlo pro vecky kesany bez vminky
platn s kazatelny hlsaj. Tak prav na p.
ve svm spise, nadepsanm: Krtk ivotn
podek kesana : Pistupuj asto k stolu
Pn. Due neme nieho, Bohu pjemnj
ho uiniti, jako kdy v stavu milosti Sv
tost oltn pijm. Pina toho jest ta, e
lska s pedmtem milm dokonale spojen
bti si d.
Spojen se ale stv plnm pi svatm
pijmn, v kterm Pn s du co nejdoko
naleji se spojuje; prav zajist: Kdo j M
tlo, ve Mn pebv a J v nm. A proto
neme due nieho Pnu lbeznjho ui-

 863

niti, jako kdy Ho v nejsvtj Svtosti

pijm. Due, duchovn ijc, maj tedy hle
dti, aby mohly astji v tmdnu a kdyby
lze bylo, kadodenn pijmati, ovem e vdy
jen s dovolenm svho duchovnho vdce;
nebo svat pijmn jako i umrtvovn,
kter kdo o sv ujm kon, podporuj spe
domlivost a pchu, ne-li aby ducha svatou
zbonost naplovaly. Nicmn mme zpo
vdnka vroucn a dtkliv prositi, aby nm
astjho pijmn a zaprn dovolil; nebo
duchovn vdcov dvaj k tmto vcem do
volen dle mry touhy, jak na svch zpovdancch pozoruj. Slova tato neplat ale
vem vcm bez rozdlu, nbr toliko tm,
kdo duchovn ij, t. j. tm, kte dokonale
kesansky ij, vech k ivotu takovmu po
tebnch prostedk horliv uvaj, a v ctno
stech bedliv se cvi. Slov tchto uvati se
sm tedy jen mrou obmezenou, protoe za
naich dn jen nemnoz dokonale kesansky
ti se sna.
3.
Jak bli a nejbli ppravy d
svat Alfons k astjmu pijmn Svtosti
oltn, a jakch pravidel o n udv zpo
vdnkm ?
Svtec prav: Musme bti pesvdeni,
e dui nelze nieho uiniti, ani vymysliti,
co by Pnu lbeznj bylo nad svat pij
mn, ovem jest-li se due ku pijet tako-

564

vho hosta nleit uchystala; nebo skrze

svat pijmn spojuje se due s Pnem Je
em, co prv jest vl a dost lsky
plnho Spasitele naeho. Pravm: JesMi se
nleit uchystala a nikoli: Jest-li se Boha
hodn uchystala; nebo kdyby se ml nkdo
Boha hodn pipraviti, kdo by se sml opoviti k stolu Pn pistoupiti? Jen Bh
Boha hodn pijmati by mohl! Nleitou
ppravou rozumm tedy ppravu takovou,
jak nm bdnm tvorm, neblahm tlem
Adamovm odnm, mon jest. Obecn e
eno dosta, kdy jsme v stavu milosti Bo,
a vroucn si dme, Pna Jee Krista vdy
vce milovati. Jen z lsky mme Spasitele
v nejsvtj Svtosti oltn pijmati, prav
svat Frantiek Salesk, protoe jen z lsky
darovati se nm chtl. Co se ale dotk
otzky, jak asto kdo pijmati m, to zle
na sudku vdce duchovnho.
A na jinm mst: Kdo chce astji
k stolu Pn pistupovati, mus aspo velice
po tom touiti, aby se svatm stti, a Pna
Jee Krista vdy vce milovati mohl. Jest
jisto, e nen inlivjho prostedku proti
hchu a pro pokraovn v lsce Bo nad
svat pijmn. Je-li tomu ale tak, kterak
to pichz, e nkter due pi tak astm
pijmn stejn vlanmi zstvaj, a vdy
tch samch chyb se dopoutj? To jest

 565

tm, protoe se dost nepiinuj, aby se k sva

tmu pijmn nleit pipravily.
K nleit pprav jest dvou vc po
teba: Prvn jest vyhotn ze srdce vech
pozemskch nklonnost, kter na kor jsou
Bosk lsce; druh jest velik touha po
lsce Bo.
Svat pijmn jest, jak tvrd snm Tri
dentsk, onm zzranm lkem, kter ns
vednch hch zbavuje, a ped smrtelnmi
chrn. Kdo astji pijm, hch spe se
uchrn, a vce v lsce Bo pokro; k tomu
posta, aby ml upmnou touhu po tom,
by mohl Boha vdy vce milovati a vdy
vce s Nm se spojovati. Abychom vtho
uitku ze svatho pijmn nabyli, mme
o to dbti, abychom mohli aspo pl hodiny
po nm dky initi, a mme v tto chvli
zbon city v sob vzbuzovati aneb z modli
tebn knihy si sti. Avak nesmme pi a
stm pijmn o sv jm jednati, nbr
musme radou a pedpisy svho duchovnho
vdce se diti.
Zpovdnk napomn svat Alfons:
Ostatn plat pro vecky, a enat neb
svobodn v dekretu S. Congregtio od In
nocence XI. schvlen pravidlo, e astj
neb id pijmn Svtosti oltn sudku
zpovdnka zstaveno bti mus, kter m
v tom ohledu zpovdance sv tak vsti, jak

 566

by jim dle vlastn zkuenosti vce prospl:

Frequens ad sacram alimoniam percipien
dam accessus confessariorum judicio est r e
linquendus; qui ex conscientiae puritate et
frequentiae fructu et ad pietatem processu
laicis negotiatoribus et conjugatis, quod pro
spicient eorum saluti profuturum, id illis
praescribere debebunt.
To jest ale to sam pravidlo, je knz
Avila ji dvno ped tm ve svm edestm
psan udal. Pravou znmkou, zda-li hodn
pijmme, jest, jest li duchovn pokrau
jeme; pokraujeme-li, dobe inme, jest-li
astji pijmme; nepokrauj eme-li, nemme
tak astji pijmati.
Zpovdnk m svat pijmn ve vech
ppadech aditi, kdy kajcnk upmnou
touhu po nm na jevo dv, a on sm po
znv, e svat pijmn duchovnmu ivotu
jeho napomh. Nech ho navd tak k tomu,
aby po svatm pijmn co nejvce asu v
noval dkinn. Jen mlo kte zpovdnci
toho dbaj, aby zpovdancm svm odporou
eli delho dkinn po svatm pijmn,
a to pichz odtud, e jen nemnohm knm
na tom zle, aby po mi svat Jei Kristu
dky inili; a proto tak se potom ostchaj,
eho sami nein, jinm aditi, aby inili!
Dkinn mlo by obyejn hodinu trvati;
aspo mme mu pl hodiny vnovati, kterou

 567

vzbuzovnm cit svat lsky a modlitbami

naplniti mme.u
Zpozoruje-li ale zpovdnk, e due n
kter pi astjm pijmn dokonalej se
nestv, a zmyslnch, tebas jen vednch
hch se nevaruje, jako ku p. e vyhledv
smysln rozkoe v jdle, pohlen, poslou
chn, marnivm odvu a pod.: pak ovem
lpe uin, kdy ji v astjm pijmn obmez, a byt se to jen proto stalo, aby
zpovdance upozornil, e se m polepiti,
a v duchovnm ivot v ped kreti.
4.
Pro druhou tdu pijm atel udv
svtec tyto uritj zsady:
Nen pochybnosti, e velice chybuje,
kdo, jak toho Benedikt XIV. ve sv zlat
knize de Synodo podotk, ast pijmn
dovoluje lidem, kte astji do tkch hch
upadaj, ani by o upmn pokn a polep
en dbali, aneb k svatmu pijmn pistu
puj s nklonnost k vednm zmyslnm
hchm, beze veho pn, aby se jich zba
vili. Proto pece jest nkdy uiteno, dovoliti svatho pijmn tomu, kdo jest v ne
bezpe, e tce zhe, aby takto sly nabyl
k odprn. Lidem ale, kte v takovm ne
bezpe nevz, kte naproti tomu vednch
hch obyejn a s rozvahou se dopoutj,
a ani se nepolepuj, ani touhy po polepen
na jevp nedvaj: dobe jest svatho pij

 568

mn nedovolovati astji ne jednou v tmdnu. Ano, me to bti i spasitelnjm,

svat pijmn jim jet na jeden dal tden
zakzati, aby nabyli vt oklivosti z chyb
svch, a vce cty k nejsvtj Svtosti.
A na jinm mst: Spravedlivo jest,
astjho pijmn odepti tm, kte se
vednch hch dopoutj aneb nklonnost
k nim maj, ani by o polepen dbali.
Velikou dleitost m vrok svtce, za
znamenan v dle jeho Praxis Confessarii.
Naped uvd slova svatho Bonaventury:
Licet tepide, tamen confidens de misericordia
Dei fiducialiter accedas, quia, qui se indignum
reputat, cogitet, quod tanto magis egeat me
dico , quanto senserit se aegrotum: neque
ideo quaeris te jungere Christo, ut tu Eum
sanctifices, sed ut sanctificeris ab Illo. Et
postea subdit: Neque praetermittenda est
sancta Communio, si quandoque non sentit
homo specialem devotionem, cum se ad illam
praeparare studeat, vel in ipsa perceptione,
vel post forte minus devotum se sentit, quam
vellet.
A pak z toho svat Alfons uzavr: Ergo
bene sentit Sanctus, quod, etsi anima expe
riretur minorem devotionem post susceptam
Eucharistiam, quam antea, nec etiam debeat
eam omittere. Quapropter, quemadmodum,
quando anima sentit se maximopere ad Copi-

 569

munionem inclinatam, expedit identidem eam

mortificare Communionem differendo (prae
sertim si advertatur, quod per illam prohi
bitionem turbetur: hujusmodi enim contris
tatio est argumentum suprbiae, quae eam
vere reddit indignam); ita ex opposito, quando
sentit in se ariditatem et taedium ad Eucha
ristiam suscipiendam, expedit tunc illam sae
pius ad Communionem impellere, ut a Sa
cramento vires acquirat.
Dle veobecn zkuenosti zpovdnk
mvaj za naich dn kajcnci. kte jednou
neb i vcekrt v tmdnu pijmati chtj,
hn nklonnosti a zvyky, je se pirozen
snadno v tk hchy promuj, neklade-li
se jim siln odpor a nejsou-li zpovdnci
zvlt bedlivmi.
Jsou to nklonnosti k marnivosti, vypnavosti, pe, duchovn nadutosti, li, pe
tvce, neposlunosti a k protiven se rodi
m a pedstavenm. Na tyto nebezpen
chyby musej zpovdnci velice opatrnmi bti,
chtj-li se dle zsad svatho Alfonse o astm
pijmn svtost vrn zachovati.
Pro lsku svatho Alfonsa mil tene
za Oten pros, kter pro rozmnoen
cti a chvly Bo toto dlo jeho k vydn
v jazyku eskm upravili

Cbsaih.
dlu druhho.
Strana.

Hlava trnct. 0 odevzdni se do vle Boi.

I. Jak vzcn jest odevzdn se do vle
B o ..................................................................
3
II. O cvien se v tto c t n o s t i .................
14
Hlava patnct. O modlitb vnitn.
I. Jak mravn potebnou jest vnitn mod
litba eh oln icm .............................................. 28
II. Jak mme modlitbu vnitn konati . . 42
Hlava estnct. O mlen, samot a ptom
nosti Bo.
I. O m l e liv o sti..............................................
60
II. Jak mme samotu milovati a zahlky
se v a r o v a ti......................................................
77
III. O ptomnosti B o s k ...............................94
Hlava sedmnct. O duchovnm ten . . . . 114
Hlava osmnct. O astjm pijmn svtosti
okn a nejsvtj Svtosti oltn.
. O z p o v d i ..................................... . . 128
II. O zkostlivost! sv d o m ............................155
III. O svatm p ij m n i................................180
O duchovnm pijm ni.............................204
O navtvovn nejsvtj Svtosti . 207
Hlava devatenct. O dobrm myslu . . . . 219
Hlava dvact. O m o d lit b .....................................233
Hlava dvact prvn. O pobonosti k nejblahoslavenj Pann Marii . . . . . . . . .
25Q

S lra n a

Hlava dvact druh. O lsce k Jei Kristu.

I. Jak velice povinna jest eholnice, Je
e Krista m ilo v a ti..................................... 270
II. Jak nabude eholnice lsky k Pnu Je
i, a jak ji na jevo dvati m .................284
Hlava dvact tet. Zvltn naveden pro
vrchn, nhradnici jej, cviitelku novicek,
hospodyni, sakristnku, vrtnou, oeto
vatelku nemocnch a assistentky; konen
pro sestry laicky.
T. Naveden pro v r c h n ................................ 3C5
II. Naveden pro nhradnici vrchn . . . 322
III. Naveden pro cviitelku novicek . . 323
IV. Naveden pro h o s p o d y n i........................ 326
V. Naveden pro sakristnku.........................327
VI. Naveden pro v r t n o u ............................ 328
VIL Naveden pro oetovatelku nemoc
nch ..................................................................... 330
VIII. Naveden pro a ssiste n tk y .................... 333
IX. Naveden pro sestry la i k y ....................334
Hlava dvact tvrt. Pravidla ivota pro ehol
nci, kter svatou stti se chce.
I. O rannm vstvn.........................................338
II. O vnitn m o d litb .....................................339
III. O posvtnch h o d in k ch ........................ 340
IV. O slyen me s v a t .................................348
V. O chovn se v j d e l n .............................363
VI. O z o t a v e n ................................................. 364
VII. O zpytovn svdom a nkterch ji
nch qyiench ............................................ 367
VIII. eholnice neBm se oddvati trudno
myslnosti. Co m initi ona, kter sezn,
e proti nklonnosti sv klternic se
s t a l a ? ................................................................. 371
Rozjmn pro soukrom osmidenn duchovn
cvien
379

S u a t*

I. O dleitosti s p a s e n .................................382
II. O marnosti s v t a .........................................389
III. O cest na v n o s t ................................. 397
IV. O h c h u ..................................................... 406
V. O s m r t i ......................................... . . 416
O smrti spravedlivch.................................423
VI. O s oudu. . . .
. . . . . . . 426
VII. O vitkch svdom, je zavren '
eholnice v pekle trpti bude
432
VIII. O lsce k Pnu Jei ukiovanmu 438
Zbon vahy o utrpen Pna naeho Jee
Krista, prost vyloenm dle popsn sva
tch evangelist, se vzbuzovnm posvt
nch cit.
v o d ..................................................................... 443
I. Vjezd do J e r u s a le m a .................................448
II. Shromdn vysok rady a zrda Ji
dova ................................................................. 461
III. Posledn v e e e ......................................... 453
IV. Ustanoven nejsvtj Svtosti . . . 456
V. Pn Je se modl a krv pot v za
hrad o liv e t s k ..................................... . 458
VI. Pn Je jat a s v z n .............................462
VII. Pn Je nejvym knm pedstaven,
a na smrt o d so u z e n ......................................... 464
VIII. Pn Je ped Pilta a Herodesa
pedveden a za Barabe horho uznn 468
IX. Pn Je b i o v n .................................... 471
X. Pn Je trnm korunovn a jako krl
v posmch vydn ............................................. 474
XI. Ejhle lovk ................................................. 476
XII. Pn Je od Pilta k smrti odsouzen 479
XIII. Pn Je nese k na horu Kalvarii 481
XIV. Pn Je u k i o v n .............................485
XV. Slova Pna Jee na k i.................... 491
XVI. Smrt Pna J e e ......................... . 496
T7TT

-v

>> >.1

VI

_
_
_
_
_V

. *

fetrm
Krtk souhrn ctnost, v nich eholnice, kter
Bvatou bti chce, cviiti se m .................... 602
Duchovni zsady, jimi eholnice diti se m . 509
Povzdechy lsky k Pnu Jei Kristu . . . . 613
Dodatek z jinch spis sv. Alfonse z Liguori.
O srovnalosti s vl Bo.
V em tato srovnalost z l e ? .................... 617
Jak lze tto srovnalosti nabti? . . . . 536
Pravidla a zsady svatho Alfonse o astjm
pijmn s v t o s t ............................................. 567