Professional Documents
Culture Documents
Manual
Manual
OBSAH
Pedmluva ...................................................................................................................................................................... 5
1.
1.1.0
1.1.0.1
1.1.0.2
1.1.0.3
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.1.7
1.1.8
1.2
1.2.1
1.2.1.1
1.2.1.2
1.2.1.3
1.2.2
1.2.2.1
1.2.2.2
1.2.3
1.2.4
1.2.5
1.2.5.1
1.2.6
1.2.6.1
1.2.6.2
1.2.6.3
1.2.7
1.2.8
1.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.
2.1
2.2
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
2.2.6
2.2.7
2.2.8
2.2.9
2.2.10
2.2.11
2.2.12
2.2.13
2.2.14
2.2.15
3.
3.1
3.2
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.2.4
3.2.5
3.2.6
3.2.7
3.2.8
3.2.9
3.2.10
3.2.11
4.
4.1
4.1.1
4.1.1.1
4.1.1.2
4.1.1.3
4.1.1.4
4.1.2
4.1.2.1
4.1.2.2
4.2
4.2.1
4.2.1.1
4.2.1.2
4.2.2
4.2.3
4.2.4
4.3
4.4
4.4.1
4.4.2
4.5
4.6
4.6.1
4.6.2
4.7
4.7.1
4.7.1.1
4.7.1.2
4.7.1.3
4.7.1.4
4.8
4.9
4.10
4.11
4.12
4.12.1
4.12.2
4.13
4.14.1
4.14.2
4.14.3
Vzhledem k tomu,e se Vm v tto publikaci sname pedat co nejvce informac o rznch tmatech a souvislostech, museli jsme tto
skutenosti pizpsobit jej vizuln styl. Vizuln styl publikace je
sestaven s drazem na pehlednost, elnost a jednoduchost. ten projektant by ml u pi letmm pohledu na kteroukoliv strnku manulu
rozeznat, kter informace je nejdleitj, kde se nachz poznmka
nebo upozornn. Neml by ztratit souvislosti ani pehled a ml by umt
vyhledat co nejrychleji konkrtn informaci, ppadn kapitolu.
Kad kapitola tto publikace je logicky rozlenna do podkapitol,
podle jejho obsahu. Obsah kad kapitoly tvo souvisl vkladov text,
doplujc obrzky a ppadn poznmky nebo upozornn tkajc se
textu.
1.
1.1.0
PPRAVA PROJEKTU
1.1.0.2
To, co vymaete klvesou DEL se v programu ve skutenosti nevymae, jen se skryje. Kdy chcete smazan sti vrtit zpt, pouijte
pkaz Zobrazit vechno (menu)
V menu Editace - Editace pozad (Obr. 1.0-2) jsou jet dal pkazy,
kter nm umouj skrt texty (Skrt texty) , skrt vechno (Skrt
vechno) a zobrazit vechno co bylo skryto a vymazno (Zobrazit
vechno).
Pokud je sobor z AutoCADu barevn a chceme ho mt v jedn barv,
pouijeme pkaz Zobrazit barvou ( menu Editace Editace pozad Zobrazit barvou...). (Obr. 1.0-2a)
Obr. 1.0-1
2. Po stlaen tlatka Uloit bude vytvoen soubor ve formtu *.dxf,
kter nahrajete jako pozad do programu podle kap.1.3
Pokud by nastal problm pi natn projektu do RAUCAD/TechCON-u, je poteba projekt nejdve v AutoCADu rozbt (pkazem
EXPLODE) na ry. Potom pouijte pkaz PURGE na vyitn
projektu a a potom ho exportujte do formtu *.dxf.
Obr. 1.0-2
1.1.1
Obr. 1.0-3
Obr. 1.1-1
Okna: (Obr. 1.1-2)
Kdy chcete pozad v programu vymnit, muste nejdve vymazat
star pozad.
Obr. 1.1-2
- pi zadvn daj pro okno stlate tlatko Typ otvoru ve spodn
sti dialogu a vyberte dvojkdl okno (Obr. 1.1-3). Operaci je nutn
provst pro kad zadvan okno:
Obr. 1.1-3.
Dvee: (Obr. 1.1-4):
Obr. 1.1-4
Podlahy : (Obr. 1.1-5):
Obr. 1.1-5
Obr. 1.1-6
Stechy: (Obr. 1.1-7):
1.1.2
Vytvoen poschod
Obr. 1.1-7
Popis sloupc:
Konstr
- nzev konstrukce
k
- souinitel pechodu tepla
Tzk
- teplota za konstrukc. V ppad zadn psmena velk V
bude dosazena venkovn teplota te, kter je
zadna v lev sti dialogu.
Tlouka - udv tlouku konstrukce
x,y
- rozmry (ka a vka) oken a dve.
i
- souinitel inltrace otvor (zadv se jen celoseln st)
l
- dlka spr (vypotan podle zvolenho typu otvoru)
A
- plocha otvoru (vypotan podle zvolenho typu otvoru)
Barva
- barva, kterou bude konstrukce zobrazena
5. Dialog zavete stlaenm tlatka OK.
1.1.3
1.
Naten pozad
1.1.4
Obr. 1.4-1
3.
4.
5.
6.
Obr. 1.3-1
2. Nastavte se do adrese Examples a vyberte soubor Poschod
1.dxf. Potvrte stlaenm OK.
zobrazte vybran po3. Stlaenm tlatka Zobrazit vechno
schod na celou obrazovku.
4. Pepnte se do druhho poschod. Vedle npisu 1. NP v horn lite stlate tlatko se ipkou .
Zobraz se roletka. Pesute kurzor na dek s textem 2.
NP a kliknte levm tlatkem myi (Obr. 1.3-2).
Obr. 1.4-2
7.
Stlate lev tlatko myi. Drte ho stlaen a souasnm posunem myi doleva-dol oznate plochu obsahujc pravou st
schod (Obr. 1.4-3).
Obr. 1.3-2
5. Opakujte postup podle bod 1 a 3 . V bod 2 vyberte soubor
Poschod 2.dxf.
6. Zopakujte postup podle bodu 4.
Obr. 1.4-3
8. Uvolnte lev tlatko myi.
9. Vrate se zpt do mdu Pesunout pozad. Kliknte pravm tlatkem myi. Vyvolte menu pro pohledy obrazov plochy. Zadejte
volbu Exit.
10. Pesute kov kurzor na pracovn ploe nad ipku na schodech. Kdy se hrot ipky ocitne v rmeku kolem stedu kovho kurzoru, zobraz se na jeho mst erven tverec. Signalizuje
vm uchycen bodu (Obr. 1.4-4).
Obr. 1.4-4
10
1.1.5
1.
Pepnte se do prvnho poschod. Vedle npisu 2. NP v horn lite, stlate tlatko se ipkou. Zobraz se roletka. Pesute kurzor
na dek s textem 1. NP a kliknte levm tlatkem myi
(Obr. 1.5-1).
Obr. 1.5-1
Obr. 1.4-5
-
Obr. 1.4-6
-
Obr. 1.5-2b
11
Obr. 1.5-2a
Popis:
- slo mstnosti: 101
- el mstnosti: Pokoj
Zadn:
- Svtov strana: J (stlate tlatko Zvolit v dku s textem Svtov
strana a v tabulce kliknte na dek se svtovou stranou oznaenou psmenem J) - Vmna vzduchu: 0.5
- Svtl vka: 2.4
- V sti Objem a plocha mstnosti kliknutm potvrte polko
u textu Auto
- Ujistte se, e je vybrna monost Vpoet podle PDL. V opanm ppad ji zvolte kliknutm. Ostatn hodnoty ponechejte.
4. Zadn mstnosti potvrte stlaenm tlatka OK ve spodn sti
dialogovho okna.
5. Stejnm zpsobem vytvote dal dv mstnosti.
12
Zadn:
- Vnitn teplota: 24 C
- Svtov strana: SZ (stlate tlatko Zvolit v dku s textem Svtov strana a v tabulce kliknte na dek se svtovou stranou
oznaenou psmenem SZ)
- Vmna vzduchu: 1.0
- V sti Objem a plocha mstnosti kliknutm potvrte polko
u textu Auto
- Ujistte se, e je zvolena monost Vpoet podle PDL.
V opanm ppad ji zvolte kliknutm. - Ostatn hodnoty ponechejte.
1.1.6
1.
Pepnte se do druhho poschod. Vedle npisu 1. NP v horn lit, stlate tlatko se ipkou . Zobraz se roletka. Pesute kurzor
na dek s textem 2. NP a kliknte levm tlatkem myi
(Obr. 1.6-1).
1.1.7
1.
Skryjte 1. NP.
Vedle npisu 2. NP stlate tlatko se ipkou . Zobraz se roletka.
Pesute kurzor na ikonu rovky vedle 1. NP a kliknte levm
tlatkem myi. rovka vedle 1.NP zmn barvu na modrou
(1.NP je skryto) - Obr. 1.7-1.
Obr. 1.6-1
Obr. 1.7-1
2. Mstnosti pro 2. NP vytvote stejnm zpsobem jako v pedchozm podla. V panelu na prav stran obrazovky s nzvem
Zobraz se dialog s nzvem Nov
Mstnost stlate tlatko
mstnost.
Zadejte nsledujc daje:
Popis:
- slo mstnosti:
- el mstnosti:
201
Pokoj
Zadn:
- Vnitn teplota:
20 C
- Svtov strana:
JZ
- Vmna vzduchu: 0.5
- V asti Objem a plocha mstnosti kliknutm potvrte polko
u textu Auto
- Ujistte se, e je zvolena monost Vpoet podle PDL. V opanm ppad ji zvolte kliknutm. - Ostatn hodnoty ponechejte.
Obr. 1.7-2
5. podle bod vyznaench na obrzku, vytvote sten rovinu
(Obr. 1.7-4):
Postupn zvolte body v nsledujcm poad:
a) Jako prvn zvolte bod 1. Zobraz se dialogov okno (Obr. 1.7-3):
Obr. 1.7-3
Hodnotu v dialogu ponechejte.. Jedn se o vku danho bodu
v rovin stechy. Pro potvrzen stlate klvesu ENTER.
13
Obr. 1.7-4
b)
c)
d)
e)
f)
Obr. 1.7-5
g)
Obr. 1.7-6
14
Obr. 1.7-7
Po zadn poslednho bodu stlate prav tlatko myi. Ve zobrazenm
menu potvrte volbu Zadej. Zobraz se dialogov okno pro zadn nzvu roviny. Zadejte nzev Rovina 2.
Potvrte tlatkem OK.
7.
1.1.8
1.
Obr. 1.8-1
2. Pepnte se do prvnho poschod. Pesute kurzor na dek
s textem 1. NP a kliknte levm tlatkem myi (Obr. 1.8-2).
Obr. 1.8-2
Obr. 1.7-8
Tet rovinu vytvote podobnm zpsobem jako jste vytveli prvn rovinu v bod 6.
a)
b)
c)
d)
e)
Obr. 1.8-3
4. Pepnte se do mstnosti slo 101 Pokoj. V horn sti panelu na
prav stran obrazovky s nzvem Mstnost stlate tlatko se ipkou . Zobraz se roletka se seznamem mstnost. Kliknte levm
tlatkem myi na dek s textem 101 Pokoj. Vechny zadvan
konstrukce budou piazeny tto mstnosti (Obr. 1.8-4).
Obr. 1.8-4
15
1.2
Zadvn konstrukc
1.2.1
Zadvn stn
Obr. 2-1
Podle bod na obrzku vytvote stnu s oknem v doln sti mstnosti 101. Ji znmm zpsobem zvolte kliknutm nejdve bod 1,
potom bod 2 (Obr. 2.1-1). Po zvolen bodu 1 se zane zobrazovat
zadvan stna.
Obr. 2.1-1
2. Po zvolen bodu 2 pesute kov kurzor pod stnu. Pesunem
kurzoru pod/nad stnu zvolte stranu, na kterou bude stna
vytvoena. Osou zrcadlen je hrana stny se znakou ve tvaru
psmena T.
(Na obrzku 2.1-2 je to horn hrana stny)
Obr. 2.1-2
3. Kliknte levm tlatkem myi, m potvrdte zadn stny.
Vytvoen stna se zobraz v seznamu konstrukc na panelu v prav
sti obrazovky. Zde se budou zobrazovat vechny konstrukce a otvory (okna,dvee) zadan pro aktuln mstnost (Obr. 2.1-3).
Obr. 2.1-3
16
1.
Pedchzejc stny mly typ SO1. Nyn vytvote horn stnu, kter
bude typu SN.
Obr. 2.1-6
Obr. 2.1-4
Obr. 2.1-5
Levou stnu mete zadat zvolenm ry, pravou muste zadat zvolenm dvou bod pro uren strany, na kterou se m stna vytvoit.V
obou ppadech bude nutn pesunout kurzor pod stnu.
Vsledn zadn stn je na obrzku 2.1-7:
Obr. 2.1-7
17
1.2.2
Zadn oken a dve je velmi jednoduch. Pro vpoet je dleit zadn sprvnho typu okna (dve) do konstrukce.
Pozice umstn je nepodstatn. Ale z hlediska pehlednosti projektu je
vhodn umisovat okna (dvee) na uren
msto.
1.2.2.1 Zadn okna
V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Okna.. Nastav se
md zadvn oken..
1.
U textu Typ otvoru (na panelu konstrukc) stlate tlatko se ipkou. Zobraz se roletka se seznamem typ dve. Vyberte typ DN.
(Kliknte levm tlatkem myi na dek s textem DN).
2. Stejn jako okno, zadejte dvee do prav horn stny mstnosti
101 (stna typu SN).
Pesute kov kurzor nad stnu. Pi pohybu kurzoru nad stnou se v n zobraz zadvan dvee. Pesute kurzor tak, aby jste
uchytili lev doln bod zrubn dve v pdorysu.
(Uchycen bodu signalizuje zobrazen ervenho tverce na jeho
mst - obr. 2.2-2)
Obr. 2.2-2
Obr. 2.2-1
2. Kliknte levm tlatkem myi, m potvrdte zadn okna do stny.
18
1.2.3
Zadvn podlah
1.2.4
Zadvn strop
1.
1.
Obr. 2.3-1
a)
b)
19
1.2.5
1.2.6
Stny typu SN jsou zadny v horn sti mstnosti 101 v sti 2.1.3
bod 3 pat krom mstnosti 101 zrove i sousednm mstnostem 102
a 103.
Proto v tchto mstnostech nebudeme na mst existujcch stn vytvet nov stny, ale piadme existujc stnu mstnosti.
Stejnm zpsobem jako v sti 1.8 bod 4. se pepnte nyn do mstnosti 103 Koupelna.
1.
Obr. 2.6-1
Obr. 2.5-1
Obr. 2.5-2
5. Kliknte levm tlatkem myi, m piadte zvolenou stnu
aktuln mstnosti. Stna se zobraz v seznamu konstrukc na
panelu v prav sti obrazovky.
20
Obr. 2.6-2
3. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Okna. Zmte
typ okna na OZ2 a zadejte okno do horn stny mstnosti.
4. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Dvee. Ujistte
se, zda je nastaven typ dve na DN a zadejte dvee do prav stny mstnosti.
5. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Podlahy. Ujistte se, zda je nastaven typ PDL1 a zadejte podlahu mstnosti.. (tak
jako v bod 2.3.)
6. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Stropy. Zadejte
strop mstnosti. (tak jako v bod 2.4.)
Stejnm zpsobem jako v sti 1.8 bod 4. se nyn pepnte do mstnosti 102 Chodba.
1.
V panelu konstrukc stlate tlatko Existujc konstrukce a piate mstnosti existujc stnu typu SN (z mstnosti 101) v jej spodn
sti. (Stejn jako v sti 2.5.1 bod 4 - obr. 2.6-3).
1.
Obr. 2.6-3
2. Dle piate mstnosti druhou existujc stnu typu SN (z mstnosti 103) v jej lev sti.
(Stejn jako v sti 2.5.1 bod 4 - obr. 2.6-4).
Obr. 2.6-4
3. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Stny. Nastav
se md zadvn stn. Zmte typ stny na SO1 a zadejte dv
chybjc stny. (Na obr. 2.6-5 zvraznn na erveno)
Obr. 2.6-6
2. Zmte typ stny na SO2 a zadejte stny v lev a prav sti
mstnosti. (Na obr.2.6-7 zvraznno erven)
Obr. 2.6-5
Obr. 2.6-7
3. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Okna. Ujistte
se, zda je nastaven typ okna na OZ2 a zadejte okno do horn stny mstnosti.
4. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Dvee. Zmte
typ dve na DB a zadejte dvee do spodn stny mstnosti.
5. V panelu konstrukc kliknte na zloku s nzvem Podlahy.
Zmte typ podlahy na PDL2 a zadejte podlahu mstnosti. (Stejn
jako v pedchzejcch mstnostech zvolte pro zadn podlahy lev
horn a potom prav doln roh mstnosti).
21
1.2.7
1.2.8
Zadvn stechy
22
4. Dialog zavete stlaenm tlatka OK v jeho spodn sti. Po zaven dialogu se automaticky vytvo stechy podle rovin, kter
jste zadali v sti 1.7. V tomto ppad dojde k vytvoen tech
stech.
1.3
Zvr
Vytvoenm stechy jste dokonili zadn projektu pro vpoet tepelnch ztrt. Na zvr si ukeme nastaven 3D pohledu a sputn
vpotu.
Body 3.1, 3.2 a 3.3 jsou pouze pro ilustraci a zskn pehledu o zadanch konstrukcch. Nejsou nezbytn pro sprvnost vpotu. Mete je
vynechat a pejt rovnou na bod 3.4.
1.3.1
1.
Nastaven 3D pohledu
Obr. 3-1
1.3.2
Rotace 3D pohledu
1.3.3
23
1.3.4
Obr. 3.4-1a
24
Obr. 3.4-1b
25
2.
2.1
Pprava projektu
8. Tabulku mstnosti mete vloit do projektu pmo levm tlatkem myi nebo pomoc odkazov ry nsledujcm zpsobem:
- Pemstte se kurzorem do mstnosti na msto, ze kterho chcete tahat odkazovou ru.
- Stlate prav tlatko myi a v roletce kliknte na volbu
Pidej bod (Obr. 2.1-4)
Obr. 2.1-1
Obr. 2.1-4
Zadvn odkazov ry
Obr. 2.1-2
Nov mstnost.
26
Obr. 2.1-5
2.2
2.2.1
1.
Po zadn mstnost mete pistoupit k samotnmu podlahovmu vytpn. Kliknte na tlatko Zadn podlahovho vytpn
2. Levm tlatkem kliknte do kterhokoliv rohu mstnosti a postupn zadte vechny body (nebo rohy mstnosti) tak, e obkreslte cel pdorys mstnosti..
Dleit je zadvat vechny body v jednom smru (bu ve smru
hodinovch ruiek nebo naopak).
Obr. 2.2-1
Obr. 2.2-2
Obr. 2.2-3
27
2.2.2
1.
Obr. 2.2-4
Obr. 2.2-5
Systm - slou na zvolen poadovanho systmu podlahovho vytpn a nastaven vlastnost a okrajovch podmnek podlahovho
vytpn.
Skladba podlahy - slou na kompletn nastaven konstrukc podlahy
a pstupu ke katalogm
3. Kliknte na tlatko Systm. Zobraz se Vm dialogov okno Vbr systmu podlahovho vytpn (Obr. 2.2-6)
Obr. 2.2-6
28
4. V poli s nzvem Systm podlahovho vytpn v mstnosti kliknte levm tlatkem myi na dan systm. Pod seznamem je
roletka, ve kter si mete vybrat variantu zvolenho systmu.
5. V poli s nzvem Parametry pro (PZ, vechny topn zny) si
mete vybrat typ trubky k pslunmu systmu. Po kliknut na
poadovan typ trubky mete pod seznamem sledovat drsnost
potrub a vnitn prmr trubky..
6. V dalch polch mte monost nastavit si Okrajov podmnky
podlahovho vytpn - maximln dlku okruhu a maximln tlakovou ztrtu, rozestup potrub v pobytov zn a rozestup potrub
v okrajov zn.
7. Po nastaven vech potebnch parametr kliknte na OK, vrtte
se do dialogovho okna Vlastnosti podlahovho vytpn, ve kterm kliknte na tlatko Skladba podlahy.
8. Zobraz se Vm nov dialogov okno Seznam konstrukc (Obr.
2.2-7) V zkladnm katalogu je nkolik typ konstrukc podlah
pro podlahov vytpn. Kliknutm na zloku Katalogy se Vm
rozvine roletka, ve kter si mete vytvet dal katalogy, mazat,
mnit a spojovat.
9. Skladbu podlahy si mete bu jen jednodue vybrat ze seznamu
nebo si vytvoit vlastn podlahu a to vce zpsoby.
a) Pokud znte parametry konstrukce (sloen, tlouka, souinitel pestupu tepla a odpor konstrukce), kliknte na tlatko
Pidat dek a vepite do nj vechny potebn daje.
b) Pokud chcete vyut nkterou z konstrukc z katalogu a modikovat jen nkter vrstvy, oznate konstrukci levm tlatkem
a kliknte na tlatko Skladba konstrukce (Obr. 2.2-8) Zobraz
se Vm dialogov okno, ve kterm je dan konstrukce podrobn rozepsna a lehce modikovateln.
Kliknte levm tlatkem myi na vrstvu, kterou chcete zmnit.
Nyn mete do danho dku vepsat vlastn parametry, pokud
jsou Vm znmy, resp. mete vyut katalog a vybrat materil
i s parametry z databze a to tak, e kliknete na tlatko Z katalogu. Zobraz se Vm katalog vech materil, kter se nachzej
v databzi. (Obr. 2.2-9). Levm tlatkem myi rozbalte, oznate
a vyberte dan materil. V ppad, e zadvte novou konstrukci,
tlatkem pidat dek vytvote vrstvu konstrukce. Vrstvy podlah
je poteba zadvat od podlahov krytiny smrem dol a u stn je
v prvnm dku vrstva na stran interiru.
Kdy kliknete pravm tlatkem myi na materil, zobraz se Vm
dialogov okno, ve kterm mete pidvat nebo editovat materily.
Obr. 2.2-7
Seznam konstrukc
Obr. 2.2-8
Skladba konstrukce
29
2.2.3
Obr. 2.2-9a
Katalog materil
Obr. 2.3-10
- V poli s nzvem Mstnost mete sledovat daje zvolen mstnosti. daje se automaticky pebraj z projektu, nen mon
je editovat, proto jsou znzornny edou barvou. daje, kter
je mon editovat maj kolonku bl barvy, do kter se mete
pesunout kurzorem a zmnit daj. V tomto poli to mete provst s Redukovanou ztrtou Qr. Pokud chcete zmnit tepelnou
ztrtu Qm, vnitn teplotu Ti nebo plochu k vytpn, mete to
provst v Manaeru mstnost (Obr. 2.3-11) .
Obr. 2.2-9b
Editace materil
Obr. 2.3-11
Qr neme by vt ne Qm !
Obr. 2.3-12
30
2.2.4
Dlen okruh
Obr. 2.3-13
Obr. 2.4-14
Obr. 2.4-15
31
Obr. 2.4-20
Obr. 2.4-16
Obr. 2.4-17
b) automatick rozdlen
4. Dlen okruh mete provst i automaticky. Po kliknut na tlatko Dilatan spra , kliknte na tlatko Automatick rozdlen,
kter je umstno uprosted na doln lit. (Obr. 2.4-18)
Obr. 2.4-21
Obr. 2.4-19
32
2.2.5
Obr. 2.5-22
3. Dlc ra okrajov zny bude podl cel mstnosti, take kliknte levm tlatkem myi do pravho dolnho rohu mstnosti.
Zadn ukonte stlaenm pravho tlatka myi a kliknutm na
Zadej v roletce. (Obr. 2.5-23)
Obr. 2.5-23
2.2.6
Obr. 2.5-25
33
2.2.7
Obr. 2.7-29
2.2.8
1.
Nastaven tabulky
4. ite se podle pokyn na doln lite, kter jsou napsny ervenou barvou. Levm tlatkem myi kliknte do topnho okruhu
(plochy ohranien zelenou rou), m se napln tabulka daji.
(Obr. 2.7-30)
Obr. 2.8-32
Obr. 2.7-30
Obr. 2.8-33
Obr. 2.7-31
34
Vytvoen odkazov ry
3. Podle poteby mete upravovat daje: Maximln teplota podlahy v pobytov i okrajov zn, minimln a maximln hodnoty
teplotnho spdu v pobytov i okrajov zn, systm podlahovho
vytpn nebo skladbu podlahy. Systm podlahovho vytpn je
nastaven jeden pro celou mstnost. Aby jste mohli zadat rozdln
skladby podlah v topnch okruzch, muste je rozdlit do rznch
topnch zn. Kliknte na okruh ve druhm dku a stlate tlatko
Pidat znu (Obr. 2.8-34) Program vytvo pobytovou znu .2
a nastav do n oznaen okruh.
Obr. 2.8-34
Obr. 2.8-35
Obr. 2.8-37
Obr. 2.8-38
Katalog materil
11. Podlahov krytiny jsou zmnny, potvrte kliknutm na OK v dialogovm okn Skladba konstrukce.
12. Potvrte oputn dialogovho okna Seznam konstrukc kliknutm
na OK.
13. Vimnte si, e zmna podlahy se projevila i v popiskch.
Obr. 2.8-36
35
2.2.9
1.
Kliknte na tlatko Vloit zazen
2. Oteve se dialogov okno Vbr vrobku. (Obr. 2.9-39)
Obr. 2.9-42 Pidn rozdlovae do seznamu nvrh
Zvolen rozdlova se zobraz v hornm okn Nvrh rozdlova.
7. Kliknte na tlatko Vloit do projektu (Obr. 2.9-43)
Obr. 2.9-39
Vbr vrobku
Obr. 2.9-40
Obr. 2.9-41
36
9. Pokud chcete zmnit uchytvac bod na rozdlovai, kliknte prav tlatko na myi a v roletce levm tlatkem na
Uchycen
.
Obr. 2.9-45
2.2.10
Kreslen potrub
Obr. 2.9-46
37
Pohybem kurzoru vodorovn tahejte potrub, zadvn potvrzujete levm tlatkem myi. Pro ukonen stlate klvesu Esc, resp.
stlate prav tlatko myi a v roletce kliknte levm tlatkem na
Zru.
8. Stejnm zpsobem postupujte i pi kreslen potrub od bod napojen. Kliknte na psluny bod napojen, resp. sta jen dovnit
danho topnho okruhu a tahejte potrub kolmo nahoru. Zadn
potvrte kliknutm na lev tlatko myi a pro ukonen stlate
klvesu Escape, resp. v roletce kliknte na Zru (Obr. 2.10-54)
38
2.2.11
1.
39
Vyuit:
nap. potrub veden v izolaci, kterch vkon nechcete zapotat,
zakreslete pod oblast pechodovch potrub.
3. Kliknte na prav tlatko myi a v roletce kliknte levm tlatkem na volbu Zadej (Obr. 2.11-57c)
40
Dal nastaven:
Odsadit topn okruh: topn okruh (oblast ohranien zelenou rou)
nebude zasahovat a po pechodovou oblast ale bude od n odsazen
o velikost dilatan spry.
Vytvoit okrajovou dilataci: po celm obvodu pechodov oblasti
bude zapotn okrajov dilatan ps.
2.2.12
b)
41
2.2.13
Vykreslen pokldky
1.
Po stlaen klvesy F5 pro oznaen entit, kliknte levm tlatkem do dilatanho seku, m ho oznate. Kliknte na prav
tlatko myi a v roletce vyberte levm tlatkem Vlastnosti .
2. Zobraz se Vm dialogov okno Vlastnosti podlahovho vytpn.
Rozbalte roletku Typ pokldky a zvolte typ A2: Spirla s integrovanou okrajovou znou. (Obr. 2.13-27)
2.2.14
1.
Kliknte na tlatko Vpoet podlahovho vytpn.V menu kliknte na zloku Bilance a v roletce na Pehled bilanc (Obr.2.14-65)
42
2.2.15
7.
43
3.
3.1
Pprava projektu
3.2.1
1.
2.
Obr. 3.2-3
7.
Obr. 3.2-1
3.
Obr. 3.2-4
8. Kliknte na tlatko Vloit do projektu. V projektu kliknte na prav tlatko myi a v roletce kliknte levm tlatkem na Vlastnosti
vrobku. (Obr. 3.2-5)
Obr. 3.2-5
44
Obr. 3.2-6
3.2.2
Nvrh kotle
Obr. 3.2-8
Obr. 3.2-9
Obr. 3.2-10
45
4. Pokud jste oznaili zvolen kotel, kliknte na tlatko Pidat kotel, kter je umstno v pravm hornm rohu dialogovho okna.
(Obr. 3.2-11)
Obr. 3.2-11
Obr. 3.2-14
Obr. 3.2-15
Obr. 3.2-12
7.
46
Obr. 3.2-13
Vlastnosti vrobku
Mete si zmnit i uchopovac bod tak, e kliknete na prav tlatko myi, zobraz se roletka, ve kter kliknte na Uchopen a vyberte si dan uchopovac bod. Nakonec ulote kotel kliknutm do
projektu na lev tlatko myi. Po uloen Vs program vrt do
dialogu, kter vypnete stlaenm tlatka OK.
3.2.3
1.
Kliknte v projektu levm tlatkem myi na vloen otopn tleso, m ho oznate. Nsledn kliknte na prav tlatko myi,
zobraz se Vm roletka, v kter kliknte na Edituj napojen . (Obr.
3.2-16)
Obr. 3.2-16
Obr. 3.2-16b
47
Obr. 3.2-17
5. V nhledu vak vidme, e garnitura je napojena na tleso v pvodn velikosti. Upravme jej dlku tak, aby sahala po podlahu.
Pro tento el slou tlatko
(Po podlahu) (Obr. 3.2-20),
ppadn kdy potebujete garnituru zkrtit po stnu, tak mete
pout tlatko
(Po stnu).
48
Obr. 3.2-21
Obr. 3.2-22
7.
9. Pesute se v projektu na otopn tleso, kter jet nen napojeno, oznate ho levm tlatkem myi (oznait mete i vce tles
najednou!) opt kliknte na prav tlatko a v roletce vyberte
tentokrt volbu o jednu poloku ne: Vlo armatury. Pi kadm
vloen armatury se Vm zobraz mal dialogov okno s nzvem
Koprovn armatur, ve kterm je poteba zadat parametry zkoprovanch armatur, konkrtn vzdlenost od podlahy. (Jedn
se o vzdlenost ve kter maj bt ukoneny koprovan armatury
od podlahy.) V naem ppad zadejte do kolonky 0 mm, pokud
chcete, aby armatury sahaly a po podlahu. (Obr. 3.2-24)
49
3.2.4
Obr. 3.2-28
Obr. 3.2-26
Nastaven potrub
Obr. 3.2-27
50
Vbr napojen
Obr. 3.2-31
7.
Obr. 3.2-29
Obr. 3.2-30
Pro lep viditelnost se mete napojovat na svisl potrub v axonometrii. Nov potrub se napoj na svisl pesn v tom mst,
ve kterm na potrub kliknete. Pro napojen v aktuln vce pro
zadvn potrub Z, kliknte na potrub a zrove drte stlaen
tlatko CTRL. Podrobn postup kreslen svislho i vodorovnho
potrub je popsn v kapitole Kreslen potrub (kapitola 2.2.10).
8. Pro zadvn potrub od otopnch tles kliknte na tlatko Vytvoit dvojici potrub
. Pi zadvan potrub od otopnch tles
nemusme klikat pmo na napojen. Kliknte na tleso piblin
uprosted. (Obr. 3.2-32)
Obr. 3.2-32
V naem ppad zvolte druhou monost: Spodn bod. Vodorovn potrub se napoj na svisl potrub zdola.
6. Stejnm postupem vytvote svisl i vodorovn vratn potrub.. Po
kliknut na ikonku Vytvoit potrub kliknte na prav tlatko myi
a v roletce vyberte monost Zadvat: Vratn potrub. (Obr. 3.231) Potrub ukonte stejn jako pvodn potrub - ped kotlem
voln v prostoru.
Obr. 3.2-33
Vbr napojen
Obr. 3.2-34
Obr. 3.2-35
Obr. 3.2-36
Spojovn potrub
11. Potrub z druhho otopnho tlesa mete spojit tak, e ho prodloute. Kliknte na tlatko Prodlouit potrub. Levm tlatkem
myi nejdve oznate potrub, po kter chcete prodlouit potrub
vychzejc z otopnho tlesa, zadn potvrte kliknutm na prav
tlatko myi a potom kliknte levm tlatkem myi na potrub,
kter chcete prodlouit. (Obr. 3.2-37)
52
Obr. 3.2-37
Prodluovn potrub
12. Potrub od otopnho tlesa mete napojit a spojit i jinm zpsobem. Kdy mte napojena a spojena potrub na kotel a na
nejvzdlenj otopn tleso, mete potrub z ostatnch tles
napojit pmo na rozvodn potrub bez dodatenho prodluovn
potrub. Piblite se tedy k tlesu, na kter jet nen napojeno
potrub, kliknte na tlatko Vytvoit dvojici potrub a opt podle
ve uvedenho zpsobu napojte potrub na otopn tleso tak,
e levm tlatkem myi kliknete na otopn tleso, v dialogovm
okn vyberete pslunou pipojovac garnituru a tahte potrub
a po nejbli rozvodn potrub, kter je stejnho typu jako prv
zadvn potrub. Typ zadvanho potrub udv barva rmeku
kolem kurzoru. Zadvan potrub je ve dvojici potrub oznaeno
ipkou. Kliknte na nj levm tlatkem myi a program automaticky spoj potrub na potebnm mst. (Obr. 3.2-38).
Podle typu potrub, na kter se napojujete zvol program pipojovac armaturu. Nap. u potrub Rautherm-S HAS zvol program
90T-kus od rmy REHAU, co zpsob napojen potrub. U ocelovho potrub ponech program hel nastaven podle zakreslen
v projektu, bez specikace T-kusu.
3.2.5
Dimenzovn potrub
1.
Kdy mte v projektu sprvn vloena a napojena zazen a vytvoena potrub, mete pistoupit k dimenzovn potrub. Kliknte na tlatko Dimenzovn potrub
.
2. Zobraz se dialogov okno, ve kterm vyberte pslun zdroj tepla, od kterho chcete dimenzovat, v naem ppad kotel 12KOO
+ B60 Z-P a potvrte tlatkem OK. (Obr. 3.2-40)
Obr. 3.2-40
Obr. 3.2-41
Obr. 3.2-39
V poli s nzvem Okruh pes tleso mme vypsanou pslunou mstnost a tleso, pes kter okruh prochz. Pod tmto polem si meme
vybrat samostatn okruhy a sledovat jejich tlakov ztrty v poli na prav stran dialogu. Okruh .1 pedstavuje nejnepznivj okruh s nejvt tlakovou ztrtou. Prmr potrub meme mnit i manuln, po
kad zmn program dimenzovn opt pepot. V poli s nzvem
Nastaven zdroje mme monost editovat hodnoty dispozinho tlaku
(H) a jin okrajov podmnky. Pokud do polka dispozinho tlaku (H)
napete nulu a stlate tlatko Pepotat, program dimenzovn pepot a zobraz potebnou hodnotu dispozinho tlaku.
53
Obr. 3.2-43
54
1.
Kdy potebujete vloit do projektu nap. vyvaovac ventil, kliknte na tlatko Vloit armaturu
.
2. Zobraz se dialogov okno Vbr armatury, ve kterm si vyberte
danou armaturu (obr. 3.2-45). V naem ppad vyberte vyvaovac ventil HONEYWELL Kombi 2 plus modr. Kliknte na tlatko
Zavt a vlote armaturu do projektu.
Obr. 3.2-45
Vbr armatury
Export dat
Obr. 3.2-44
3.2.6
Pehled bilanc
Obr. 3.2-46
Obr. 3.2-49
Obr. 3.2-47
Nastaven psma
Obr. 3.2-48
55
3.2.7
1.
Obr. 3.2-50
Obr. 3.2-51
Obr. 3.2-52
56
V ppad kdy jste nadenovali ablonu popisu jen pro jedno tleso,
mete ji aplikovat na ostatn i dodaten.
Oznate tleso v projektu, kliknte na prav tlatko myi a v roletce
zvolte vlastnosti. V poli Popiska kliknte na tlatko Text. Oznate text
ablony a zkoprujte stlaenm klves CTRL+C. Dialogov okno zavete. Oznate v projektu vechna ostatn tlesa, zvolte vlastnosti a Text
k popisce. Vlote zkoprovanou ablonu stlaenm klves CTRL+V.
Zavete dialogov okno kliknutm na tlatko OK.
3.2.8
Obr. 3.2-53
Vytven tabulky
Obr. 3.2-56
Obr. 3.2-54
Obr. 3.2-55
57
3.2.9
Obr. 3.2-57
3.2.10
Obr. 3.2-60
Obr. 3.2-61
Obr. 3.2-59
58
3.2.11
1.
Tak jako jste na zatku vloili pozad ve formtu DXF do projektu, tak nyn mte monost exportovat do tohoto formtu celou
vai prci a pozdji pouvat v jinch aplikacch, kter vyuvaj
tento formt. Rozbalte zloku Soubor a v roletce zvolte monost
Export do DXF.
Obr. 3.2-62
59
4.
4.1
4.1.1
Obr.1.1-1
60
Pokud dve zadan potrub nebylo zadno jako dvojice potrub, zadvan dvojice potrub se napoj na oznaen potrub jen aktivnm
potrubm.
Obr.1.1-3
Obr.1.1-4
Obr.1.1-5
Obr.1.1-6
sprvn zakreslen
61
4.1.2
Kreslen stoupaek
Obr.1.2-1
zakreslen stoupaky
62
4.2
Vytvoenm funkce pro zadvn dvojice potrub bylo vrazn zjednodueno napojovn otopnch tles, okruh podlahovho vytpn
a rozdlova.
4.2.1
Napojovn na raditory
Obr.2.1-3
4.2.1.1 Napojen na raditor VK
1.
2.
3.
4.
Obr.2.1-4
Obr.2.1-5
Obr.2.1-1
Obr.2.1-6
Obr.2.1-2
63
4.2.2
4.3
4.2.3
Napojovn na rozdlovae
2. kliknte na hranu rozdlovae co nejble k poadovanmu vvodu (kdy je rozdlova ve smru osy x nebo y, nastavte se tak,
aby vvod protnal nitkov k) a potvrte zobrazen dialogov
okno OK. Aktivn potrub se napoj na zvolen vvod, druh potrub se napoj na sprovan vvod.
4.2.4
Edituj napojen::
pro zjednoduen zpsob zadn armatur.
Edituj napojen podrobn: pro podrobn zadn armatur.
Pi volb Edituj napojen se oteve dialogov okno s peddenovanmi
monostmi napojen. Sta si zvolit napojen podle obrzku (kliknutm
na tlatko) a urit pesn typ a dimenzi ventilu na pvodu a zptece.
Program napoj celou sadu na raditor automaticky.
U navrench ventil mete urit, zda se maj dimenzovat nebo zda
m bt zvolen dimenze ponechna. Jednoduchm kliknutm mete
tak nastavit, na kterm z ventil m bt tleso regulovno.
V ppad poteby (nap.kdy dothnete potrub a k rozdlovai a zjistte, e pvod a zpteka jsou opan) je mon vymnit navzjem
pvodn a vratn potrub na vstupech z rozdlovae.
Oznate rozdlova v projektu, stlate prav tlatko myi a v menu
zvolte dek vymnit potrub rozdlovae.
Vymn se jen ta potrub, kter nejsou napojena.
64
Obr. 31
4.4
4.5
4.4.1
Obr. 4-1
Obr. 4-2
4.4.2
65
4.6
4.7
4.7.1.1 Zakreslen:
Do kad mstnosti, kterou bude okruh prochzet, zakreslete podlahov topen s 1 topnm okruhem. Potom zadejte body napojen (v okruhu, ze kterho prochz potrub do vedlejho okruhu, zadvme body
napojen dvakrt viz Obrzek). Na zvr okruhy pospojujte potrubm
a prvn okruh napojte na rozdlova. Okruhy budou potny od rozdlovae v poad jak je uvedeno na obrzku 1,2 a 3.
Nov verze programu u pot i s ochlazenm vody v ppojce do topnho okruhu, co se projev zvenm objemovho prtoku okruhem.
Dky tto monosti lze vyuvat i ppojky na vytven malch otopnch okruh pro temperovn mstnost.
66
Obr. 7.1-2
Sprvn zapojen
Obr. 7.1-4
Sprvn zapojen
1.
Mstnost, kterou chcete spojit do jednoho okruhu s jinou mstnost, me mt maximln jeden okruh.
2. Okruh v mstnosti me by napojen maximln na 1 dal topn
okruh.
67
4.8
4.9
68
Obr. 9.1
4.10
4.12
4.12.1
4.11
Otoen entit
Zrcadlen entit
69
4.13
hel
Pkazov dek:
Ve spodn sti obrazovky, v pkazovm dku, se zobraz seznam
pomocnch funkc pro zadvn potrub. Kliknutm do poadovanho
polka funkci aktivujete. Aktivn funkce m slo zobrazen ervenou
barvou. Do tohoto polka u nen poteba klikat, kdy chcete zmnit
hodnotu! Sta slo napsat na klvesnici. Bez ohledu na pozici kurzoru se slo vepe do polka aktivn funkce.
Pklad: Kliknte do polka Dlka. Pesute kurzor do stedu pracovn plochy a stlate postupn klvesy 3, 4 a 5 (pozor na diakritiku).
V polku Dlka je vloeno slo 345.
Poznmka: Mezi funkcemi se lze pepnat i stlaenm tlatka TAB.
Pomocn funkce v pkazovm dku:
Dlka
Funkce umouje vytvoit potrub zadan dlky v poadovanm smru. Kliknutm do polka Dlka funkci aktivujete. slo bude zobrazeno
ervenou barvou.
Pklad: Aktivujte funkci. Kliknte do pracovn plochy a pohybem kurzoru tahejte potrub. Nastavte poadovan smr, ve kterm chcete
potrub zakreslit. Zadejte na klvesnici slo 1000 a stlate ENTER.
Vytvo se potrub v zadanm smru dlouh 1000 mm. Pro ukonen
funkce stlate prav tlatko myi a v kontextovm menu kliknte na
posledn dek Zru.
Z
Jednoduch nzev jedn z nejdleitjch funkc Pro zadvn potrub. Touto funkc se mn vka (resp. z-tov souadnice) zadvanho
potrub. Kliknutm do polka Z funkci aktivujete. slo bude zobrazeno
ervenou barvou.
Pklad: Aktivujte funkci. Kliknte do pracovn plochy a pohybem
kurzoru tahejte potrub.. Zadejte na klvesnici slo 1000 a stlate
ENTER. Vytvo se svisl potrub stoupaka dlouh 1000 mm. Ukonete funkci jako v pedchzejcm pkladu.
Poznmka: Svisl potrub zkontrolujte v axonometrii. Kliknte na tlata vyberte Axonometrii
. Zmnu pohledu nastavko Pdorys
te funkc Rotovn
.
70
4.14.1
Obr. 14.1
Obr. 14.2
71
4.14.2
4.14.3
Vytvoen stoupacho potrub (tzv. stoupaky) pes vce podla zaneme od nejniho podla, ze kterho bude stoupaka vychzet.
Postup si ukeme na nsledujcm pkladu.
Pi zakreslen stoupacho potrub je vhodn zapnout zobrazen nejvyho podla (2NPB). Tlesztat do aktulnho podla, co umon
pesnj zakreslen stoupaky. Jako aktivn nastavme nejni podla
(1PPB).
Obr. 14.1
V pdoryse klikneme na leat potrub, a zakreslme potrub po stnu
(potvrdme kliknutm na lev tlatko myi). V polku funkce Z na
spodn lite, je zobrazena vka (nap. 2600), ve kter se leat
potrub nachz od rovn 0,000. Zadme sem nyn vku, ve kter
bude konit stoupac potrub (nap. 9000) a potvrdme stlaenm
ENTER. Program vytvo stoupac potrub po cel vce budovy od
rovn 2600 mm po 9000 mm.
Obr. 14.3
72
Obr. 14.2
Aktivujeme nejvy podla a ostatn podla skryjeme :
Pepneme zobrazen do pdorysu. Klikneme levm tlatkem na jedno
z tles, v dialogovm okn zvolme ventil, na kter se potrub napoj.
Pesuneme kurzor nad druh tleso a klineme na nj levm tlatkem.
Program tlesa spoj potrubm.
Pro napojen na stoupaku potebujeme zadat vku umstn potrub. Vyuijeme malou pomcku. Pesuneme kurzor nad vytvoen
potrub (mme stle aktivn funkci Vytvoit potrub ) a klikneme levm
tlatkem myi. Program zane kreslit potrub a zrove nastav vku
msta napojen do polka funkce Z (a pesn to jsme potebovali).
Ukonme kreslen stlaenm ESC.
Nyn klikneme na krouek stoupacho potrub, v dialogovm okn zvolme dn bod, pesuneme kurzor nad potrub spojujc tlesa a kliknutm ho napojme. Stejn tak napojme vratn potrub.
Obr. 14.3
73
74
75
909600CZ
11.2007