LEGIONÁŘI Z FRÝDLANTU N. O.

Rudolf MILATA Ruský Řád sv. Stanislava

3. stupně s meči a bantem
ruské legie, kapitán R Milaty
8. čs. střelecký pluk Slezský
* 1887 Frýdlant n. O. - † 1958 Pstruží
Původně administrativní úředník. Do ruských legií se
přihlásil pravděpodobně již v prosinci 1916. Zařazen o necelý
rok později v září 1917. Jako velitel roty se zúčastnil
vojenských operací u Nikolsk-Ussurijska, tažení na Spasskoje
a bojů v okolí Ussuri. Později bojoval u Gorbunova, Nižného
Tagilu, Salki, u Kordonu a Vrchního Loku. Prodělal tažení na
Kungur a boje u Kulikova. Podílel se na ochraně transsibiřské
magistrály v úseku Tajga - Marijinsk. Z Ruska odplul na
palubě lodi Italy Maru tzv. východní trasou. Demobilizován v
květnu 1920. Většinu profesního života strávil jako přednosta
prodeje Zbrojovky v Brně.

R. Milata na snímku v uniformě

poručíka rakousko-uherské armády
Během pobytu v ruském zajetí

Vlevo od sedícího J. Hviždě

13letý kancelářský pobočník Alexandr Ivuškin
příslušník čs. legie v Rusku

Josef HVIŽĎ
ruské legie, šikovatel
3. lehký dělostřelecký pluk
* 1891 Frenštát p. R. - † 1958 Frýdlant n. O.
Do legií se přihlásil v březnu 1917, zařazen v červenci téhož roku
k dělostřelectvu. Prodělal ústup z Ukrajiny. Zúčastnil se vojenských operací
v Kuzněcku, bojů u Bezenčuku, Ivanščenkova, Buguruslanu a ústupu od Samary do
Ufy. Od května 1919 chránil magistrálu až do evakuace našich vojsk do vlast.
Z Ruska odplul na palubě lodi Sheridan spolu s jedním z posledních transportů.
Demobilizován v listopadu 1920. Celý život působil ve školství, naposledy jako
řídící učitel v Trojanovicích. Po odchodu do penze žil ve své vile ve Frýdlantu n. O.

Robert ŠMÍRA Francouzská medaile

ruské legie, podporučík Za chrabrost R. Šmíry
3. čs. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova
* 1888 Nová Ves - † 1972
Původně úředník spořitelny. Do legií se přihlásil v březnu
1917. Zařazen byl až po slavné bitvě u Zborova v červenci 1917
nejprve k záložnímu praporu a následně k novému 3. čsl.
střeleckému pluku. V jeho řadách se zúčastnil ústupových bojů
z Ukrajiny, bojů na transsibiřské magistrále. V srpna 1918 těžce
raněn v boji proti bolševikům u železniční stanice Utkinský
závod. Dlouhodobě hospitalizován v čs. nemocnici při štábu I.
divize v Irkutsku. S ohledem na zdravotních stav odplul
z Ruska jedním z prvních transportů na palubě lodi Nanking
již v květnu 1919. Po návratu do vlasti působil jako nájemce
hlavního skladu tabáku v Karviné.