8)Světové hospodářství - zemědělství

Světové hospodářství
- 3 typy ekonomiky:
- agrární – zemědělská – převládala na celém světě před nástupem průmyslové revoluce
- samozásobitelské hospodářství (naturální)
- v současné době pracuje v zemědělství asi 45% ekonomicky aktivního obyvatelstva
(rozvinuté země – 5-10%, rozvojové – více jak 60%)
- industriální – vedoucí úloha – průmysl, stavebnictví
- 1. polovina 20. st. – hlavně Evropa, Severní Amerika, Japonsko, bývalý SSSR,
Austrálie
- postindustriální – charakteristický rychlým růstem nevýrobní sféry – služby
- narůstá úloha vzdělání ve službách
- rozvinuté země – služby více jak 60% - USA, Kanada, Západní Evropa, Austrálie
- současné světové hospodářství má průmyslově zemědělský charakter
- hospodářská činnost – 4 sféry: - primární, sekundární, terciární, kvartální
- zhruba od 1950 – ve vyspělých zemích dochází k poklesu podílu obyvatelstva zaměstnaného
v průmyslu – přesun do terciární sféry
- 1950 – 1960: - některé státy jsou zprůmyslňovány (industrializovány)
- Japonsko, soc. státy, Korea, …
- hospodářská činnost (výkonnost ekonomiky) se vyjadřuje v HNP (hrubý národní produkt)
- HNP = souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu (doma i v zahraničí –
v průběhu 1 roku)
- v $ na obyvatele
- charakterizuje úroveň hospodářství dané země
- národní hospodářství – jsou navzájem propojeny mezinárodními integracemi a vytvářejí systém
světového hospodářství (nadnárodní společnosti: ford, opel, VW, seat, nestlé,…)

Základní předpoklady rozvoje hospodářství

- mezinárodní dělba práce
- světové ekonomické organizace – mezinárodní měnový fond
- EU
- zajišťují dotace nebo určují limity (pro vývoz,..)
- světové trhy a finance
- hospodářskou činnost znemožňuje: - politické a válečné problémy
- překážky obchodní (cla a kóty)
- právní předpisy
- národní hospodářství ovlivňuje – ekonomická a společenská úroveň
- bohatství přírodních zdrojů
- klimatické podmínky
- vývoj lidské civilizace je provázen stálými přesuny světových hospodářských center:
- GB – 1870 – vznik parního stroje – průmyslová revoluce
- 1960 – 1989 – hospodářské soupeření mezi „Západem“ a „Východem“ (USA + SSSR)
– SSSR – Brezniev, USA – Kennedy
- období studené války
- dnes: - bohatí x chudí
- bohatý „Sever“ a chudý „Jih“ - rozdíly se zvětšují
- sever: - ekonomický rozvinutý svět – 38% rozlohy světa, 22% lidstva, 15
průmyslového potenciálu
- USA, Evropa, Rusko, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, JAR
- Jih: - 62% rozlohy
- 78% obyvatelstva
- 15% průmyslového potenciálu
- mezi 30. rovnoběžkami s. a j. šířky
- jádrové oblasti = světová hospodářská centra
- tyto oblasti se vyznačují vysokým soustředěním obyvatelstva, průmyslu, staveb,
dopravy
- soustřeďuje se zde i hospodářská a politická moc

1
 - Kalifornie (západní pobřeží USA)
- oblast Velkých jezer (Chicago, Detroit)
- severovýchod USA (Boston, Washington)
- Střední Anglie (Manchester, Birmingham)
- Nizozemí (Amsterdam, Rotterdam)
- Paříž a sever Francie
- Porýní a Porúří (Kolín, Dortmund, Düsseldorf)
- sever Itálie (Miláno, Turín)
- jih Číny (Xianggang)
- Honšú (Tokio, Jokohama)
- periferní oblasti = území s nízkou hospodářskou činností
- střední Afrika (nízký HDP), střední Amerika
- oblasti málo obydlené – s nepříznivými podmínkami pro život

Diferenciace území dle HNP

rozvinuté země – převažuje tržní hospodářství
- HNP > 20 000 $ 1 obyvatele
- USA, Island, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Itálie, Německo,
Spojené Arabské Emiráty, Japonsko
rozvojové země – HNP cca 250 $ na 1 obyvatele
- asi 140 zemí (asi 50 zemí má < 250 $)
- Somálsko, Čad, Angola, Mozambik, jihovýchodní Asie (Barma))
- průměrný věk dožití 45 let
- chybí potraviny, sociální zajištění
NIZ – nově industrializované země
= asijští tygři, draci
- vzorem Japonsko
- 1. skupina – Hond-Kong, Singapur, Jižní Korea, Taiwan – od 60.let pronikali na světovou
hospodářskou špičku
- 2. skupina – Thajsko, Indonésie, Filipíny, Malajsie – od 70.let
transformované ekonomiky – asi 30 let bývalé SSSR
- země, které jsou nejdále – ČR, Slovinsko, Slovensko, Polsko,
Maďarsko
- balkánská skupina: Rumunsko, Bulharsko, Albánie, Makedonie,
Bosna

Zemědělství
- zajišťuje výživu obyvatelstva
- produkuje suroviny pro průmysl (bavlník, len, konopí,…)
- rostlinná výroba – pěstování obilnin, ovoce, zeleniny,…
- živočišná výroba – chov skotu, prasat, ovcí,…
- samotná odvětví – lesnictví, rybolov

Podmínky rozmístění zemědělské výroby

přírodní faktory – půda – základní výrobní prostředek
- vlastnosti půdy ovlivňují výši výnosů
- z celkové rozlohy pevniny (asi 150 mil. km2) se zemědělsky využívá
cca. 36%
- dělí se podle způsobu obdělávání: - orná půda
- louky
- pastviny
- zahrady
- vinice
- chmelnice
- sady
- vinice, chmelnice a sady = pozemky pod víceletými kulturami
- nejméně úrodné půdy – písčité  hlinité  černozemě (nejvíce
úrodné)
- úrodnost ovlivněna způsobem obdělávání a hnojení
- teploty a srážky – rostliny mají rozdílné nároky na přísun tepla:

2
 - minimální teplota – rostlina začíná růst
- maximální teplota – rostlina růst přestává
- pěstování rostlin je možné jen v oblastech vymezených
určitou teplotní hranicí
- voda je nepostradatelná – rozpouští nerostné látky
v půdě
- rostlina přijímá vodu kořenovým systémem
- množství srážek a teplota určuje faktické rozmístění
zemědělských kultur
- georeliéf – zemědělskou výrobu ovlivňuje: - nadmořská výška – 90% nížiny
(300 m)
- svažitost terénu – eroze
- expozice svahu ke slunci – J
strana – pěstování vinné révy
socioekonomické faktory – trh – spotřeba – ovlivňuje rozmístění zemědělství
- příměstské zemědělství – zázemí měst – půda drahá,
zaměřuje se na produkty podléhající rychlé zkáze, které jsou
náročné na dopravu – zelenina, produkce mléka, pivo, vajec
 intenzivní způsob hospodářství (velká produkce
v přepočtu na obhospodařovanou půdu a maximální způsob
využití, šlechtitelství)
- extenzivní zemědělství – na velkých plochách nižší hektarové
výnosy, v oblastech řídce osídlených, kde se může využívat
rozsáhlých ploch, plodiny jsou levnější – prérijní oblasti
v Kanadě, Ukrajina (hektarový výnos 8 metrických centů x
v intenzivním až 60)
doprava – umožňuje výrobní koncentraci
- prostorový rozptyl
- umožnila vytvoření produkčních oblastí v místech, kde přírodní potenciál nemohl být
využit
- díky použití např. chladírenské techniky jak v autodopravě tak v námořní dopravě
pracovní síly – vyspělé země – zemědělství – 5-10%
- rozvojové země – až 60% (někde téměř 100%)
Typy výživy ve světě
- ovlivněny přírodními podmínkami
- tradice
- náboženské smýšlení
- pšeničný – pšenice, brambory, cukr, maso
- Evropa, středomoří USA, v Jižní Americe od rovníku na jih, přední Asie, Austrálie,
asijské Rusko
- rýžový – rýže, kukuřice, batáty, jamy, maniok
- jihovýchodní Asie, Karibská oblast, Jižní Amerika od rovníku na sever, střední
Amerika
- kukuřičný – kukuřice, proso, čirok
- Mexiko, Venezuela, východní Afrika
- prosný-čirokový – proso, čirok
- západní a centrální Afrika, severní Čína, Indie
- ječmen – Mongolsko Tibet
- může se pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách
- maniok, jamy, taro, banány, kokosové ořechy – Papua Nová Guinea
- živočišné tuky, pšenice – arktická oblast

Zemědělství v mírném a studeném pásu

- studený pás – Eurasie – od polárního kruhu k severnímu ledovému oceánu
- Severní Amerika – od 52. rovnoběžky k polárním kruhům
- geobiomy – tundry a lesotundry
- severní polokoule – 40° s.š. – polární kruh
- jižní polokoule – 40° j.š. – 50° j.š. – jižní část Jižní Ameriky, Nový Zéland
- klima umožňuje pouze jednu sklizeň do roka – směrem k polárním kruhům se podmínky pro
zemědělství zhoršují

3
- pěstování – obilovin – základ výživy většiny lidstva – slad = škrobová obilka → mouka, krupice,
škrob,vločky
- jaderné krmivo pro dobytek
- obiloviny kryjí polovinu energetické spotřeby populace
- lze je skladovat a přepravovat
- pšenice – v mírných zimách ozimá pšenice x jarní pšenice
- S pás – v oblastech se srážkami do 500 ml/rok – stepní oblasti –
Severní Amerika, Evropa (Francie, Rusko, Ukrajina, jihozápadní,
jižní a východní Asie) = obilnice světa
- J pás – Argentina, JAR, Austrálie
- sklizeň pšenice rozdělena do celého roku
- ječmen – krátká vegetativní doba
- pěstuje se na severu až do 70° s.š.
- krmná surovina, výroba sladu
- Evropa Mongolsko
- kukuřice – od tropických oblastí po teplejší oblasti mírného pásu
- v chladnějších oblastech jako krmivo
- 40% světové produkce v Americe kukuřičný pás
- žito – dnes málo
- křížení pšenice a žita = triticale
- technické plodiny – okopaniny – pěstovány pro hlízy
- brambory – původ Jižní Amerika – světová banka
brambor
- Čína, Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Polsko
- potravina, krmivo, výrobu lihu, škrobu
- problém se skladováním
- cukrová řepa – Francie, Německo, Ukrajina, Polsko,
USA, Čína
- získává se cukr
- olejniny – sója – původ Čína
- 17-25% tuku
- 30-50% bílkovin (ještě čočka, hrách)
- výroba oleje, bílkovinné krmivo
- USA, Brazílie, Argentina, Čína
- slunečnice – nejkvalitnější olejnina mírného pásu
- stepi jižní Evropy
- řepka olejka – výroba jedlého oleje i technického,
výroba bionafty
- Evropa, Čína
- zelenina – nejintenzivnější odvětví
- příměstské oblasti
- v nepříznivých podmínkách ve sklenicích (Island,
Severní Evropa)
- ovoce
- vinná réva – Francie, sever Itálie, Rusko, jižní Morava
- živočišná výroba – skot, prasata, ovce, kozy, drůbež  získávání mléka, masa, tuků, vejcí, kůže,
vlny
- skot – chov – intenzivní - stájový – krmivo se dováží
- malé chovy až velkovýkrmny
- alpského typu – léto pastva, zima - stáj
- extenzivní – kočovný chov – putování za pastvou
- jihozápadní Asie, Afrika
- moderní extenzivní chov – prérie USA, pampy
- ovce – Austrálie – tropický pás
- prasata – Čína
- drůbež - Čína
- koně – spíše pro rekreační využití
Zemědělství v tropickém a subtropickém pásu

4
- tropický vlhký – 0° - 10° s.a j.š.
- teplé, na srážky bohaté podnebí
- půdy se rychle vyčerpávají (intenzivní chemický rozklad)
- pěstování – pro obživu – okopaniny (batáty, jamy, manioky)
- rýže
- pro vývoz – kakao
- palma olejná
- kokosové ořechy
- kaučuk (získávání šťávy, latexu)
- chov – skot – omezen z důvodu rozšíření parazitů
- subekvatoriální pásy – 10° - 23° s. a j.š.
- savany – střídání období dešťů a sucha
- hustě zalidněné oblasti – intenzivní zemědělství
- pěstování – vývoz: - kávovník – původ v Etiopii
- Brazílie, Kolumbie, Latinská Amerika
- kakao – původ ze střední Ameriky
- od 19. st. i v Africe
- Afrika – Guinejský záliv, pobřeží slonoviny,
Brazílie, Ghana
- čaj – původ v Asii
- Indie, Čína
- obživa – rýže – oblasti monzunového podnebí
- Čína, Indie, Indonésie
- kukuřice
- luštěniny
- čirok
- cukrová třtina
- okopaniny (jamy, batáty, manioky)
- produkce potravin závisí na přírodních podmínkách

Zemědělství v suchých tropech a subtropických oblastech

- suché tropy – pěstování – soustředěno při vodních tocích
- pšenice
- kukuřice
- ječmen
- rýže
- datlovník – v oázách
- krmivo i vývozní produkt
- bavlník
- chov – polopouštní oblasti – dobytek
- ovce
- velbloudi
- subtropické oblasti tropy – pěstování – olivovník
- vinná réva
- citrusy
- rýže
- hlíznaté plodiny
- proso
- zelenina
- podzemnice olejná
- bavlník
- kakaovník
- chov – v severní Africe – kočovné pastevectví dobytka, ovcí, koz

Zemědělství v rozvinutých zemích

- Německo, Velká Británie, Francie, Dánsko, USA  agroprůmyslový komplex
- zahrnuje: - průmysl, který dodává prostředky
- vlastní zemědělská výroba
- odvětví které zajišťuje dopravu, zpracování a odbyt zemědělské produkce

5
- vysoký stupeň mechanizace, chemizace, používání průmyslových hnojiv (zvýšení hektarových
výnosů až o 40%)
- v současnosti poptávka po ekologicky čistých rostlinách

Zemědělství v rozvojových zemích

tradiční – pro obživu – Latinská Amerika, JV Asie, Afrika  samozásobitelské pěstování
– žďárové – po vyčerpání půdy dochází k vypalování lesů
moderní – plantážní – závlaha
– specializované na 1 plodinu = monokultura (kávovník, bavlník, kakaovník) – pro vývoz

průměrné hektarové výnosy:

– Asie – obiloviny – 2,5t/ha
– Jižní Amerika – 2t/ha
– Afrika – 1,2 t/ha
– tropická Afrika – 0,1 t/ha (Somálsko, Etiopie)
x
– vyspělé státy evropské – 6-8 t/ha

zelená revoluce
– 60./70. léta v rozvojových zemích
– rostly výnosy – odstranění hladomoru
– zavedení nových druhů plodin
– mechanizace, použití moderních strojů
– chemizace, hnojiva (herbicidy, pesticidy)
– nadměrné použití hnojiv vedlo k neblahým účinkům – otravy lidí x vyšší výnosy
zachránili mnoho lidí od zemření hladem (Indie, Pákistán, Thajsko, Čína, Indonésie,…)

Hospodářské využití oceánů a moří

- 71% povrchu země
- obrovský přírodní potenciál pro získávání potravin i surovin
- rybolov – lov ryb, raků, humrů, larvic, ústřic
- rozvoj vědy a techniky – využití přírodních zdrojů z oceánů
- mořská voda – velká zásoba minerálních látek
- chlorid sodný – 77,7% veškeré soli
- mořské soli – využitelná zásoba – Mg, K, Br
- odsolování mořské vody – odsolovaní stanice
- minerální bohatství – nerosty těžené pomocí vrtů – ropa, zemní plyn, síra
- těžba pomocí štol z pevniny – kamenné uhlí, rudy
- minerální sedimenty – těžba z povrchu oceánského dna
- fosfority, rudy těžkých kovů, písek, diamanty
- šelfové oblasti – těžba ropy a plynů
- začátek těžby 1940
- dnes ¼ veškeré ropy je těžena ze šelfů
- na mořském dně – 1/3 veškeré ropy je na mořském dně
- Persky záliv, Pobřeží Venezuely, Mexika  i zemní plyn
- 10% veškeré světové produkce vínu – Thajsko, Indonésie
- na dně objeveny železomanganové konkreace
- zdroj potraviny – mořské organismy
- u pobřežních států
- rozvoj rybářských technik  úbytek některých organismů
- nejproduktivnější oblasti světového výlovu – 17%
- Peru, Chile – 15 t/km2/rok
- Severní moře – 2-7 t/km2/rok
- Severní Atlantik - t/km2/rok
- výlov– ročně se vyloví 80-90 mil. t mořských organismů
- Čína, Japonsko
- vzrůstá tempo rybolovu – pokles výlovků (nešetrné lovení)
- rybí farmy = ryby žijí v sítěmi chráněném území
- „sklizeň“ mořských řas – Japonsko (1 mil. t/rok)

6
 - experimentování s energetickým potenciálem oceánů (dmutí, vlnění, mořské proudy) – přílivové
elektrárny
- smlouva o mořském právu – 1994
- každý stát má právo na přírodní bohatství v moři do 200 mil od
pobřeží
- někteří nepodepsali (USA)  boje

Vodní hospodářství
voda – nenahraditelný přírodní zdroj
- roční spotřeba 4500 km3 = objem Velkého medvědího jezera
- využití: - pro zemědělství (závlaha)
- průmysl (chemický, textilní)
- atomové elektrárny (chlazení)
- problémy nedostatku vody jsou způsobeny nedostatkem vodních zdrojů – pouštní oblasti
- nadměrné čerpání vody  nutno šetřit
- vodohospodářství – pečují o vodní zdroje
- zajišťují distribuci vody
- ochrana před znečištěním z průmyslových závodů – ze zemědělství 
budování čistících stanic
- má předcházet škodám, které mohou způsobit povodně
- problémy s vodou – Aralské jezero – vysychá
- Čadské jezero – vysychá
- Peking – pokles podzemní vody o 1-3 m/rok
Lesní hospodářství
- lesy pokrývají 39 mil.km2 = 33% zemského povrchu
- význam – hospodářské využití – těžba dřeva
- klimatický činitel – TDL – plíce naší planety
- zadržování vláhy
- zmírnění teplotních výkyvů
- zpevňování půdy
- zabraňují erozi a sesunům půdy
- životní prostředí
- rekreační funkce
- lesní oblasti – S lesní pás – mírný pás severní polokoule
- Rusko, Kanada, USA
- jehličnaté lesy (tajga)
- jižněji – smíšené lesy – listnaté lesy
- J lesní pás – rovníková oblast, tropy
- TDL
- největší plocha – Jižní Amerika – Amazonie, střední Afrika – pokongí
- 97% - listnaté lesy
- druhová pestrost
- těžba vzácných dřev – eben, palisandr, mahagon
- od 1960 – snížení o 40% - příčina – žďárové zemědělství
- výstavba nových sídel
- negativní důsledek kácení – nižší produkce O2
- eroze
- světová těžba dřeva zaměřena na výrobu: - řeziva – stavebnictví
- chem. zpracování dřeva – výroba papíru, celulózy
- palivové dřevo
- ročně se ve světě vytěží 3,5 mld.m3 (=kubíků) dřeva – 1965 – pouhé 2 mld.
- největší těžba – USA, Čína, Indie, Brazílie, Rusko (tajga), Indonésie
- hl. vývozci dřeva – Kanada, USA, Rusko, Skandinávie