9.

Geografie průmyslu – sekundární sektor

 současné hospodářství má průmyslově - zemědělský charakter, průmysl nadále zachovává vedoucí
postavení, podíl zemědělství postupně klesá - vlivem ekonomicky rozvinutých ekonomik - růst
produktivity práce, snížení zaměstnanosti
 dělí se na těžební průmysl – těžké strojírenství (bagry, jeřáby, zemědělské stroje…), těžba,
zpracování ropy – petrochemie, těžký chemický průmysl – hnojiva
 zpracovatelský průmysl – 70 %, především strojírenství, chemický průmysl, textilní průmysl,
potravinářský průmysl, elektrotechnický průmysl, hutnictví, spotřební průmysl
 energetický průmysl
 průmyslová výroba je uspořádána hierarchicky: závod, komplex, oblast (region)
 nejvýznamnější průmyslové oblasti světa: severovýchod USA (území mezi Velkými jezery a pobřežím
Atlantského oceánu), západní Evropa (pás táhnoucí ze střední Anglie, přes Benelux, severní Francii,
Porúří, Porýní v Německu, Švýcarsko, severní Itálie, Japonsko- ostrovy Honšú a Kjúšú, Rusko

Těžební průmysl
 základna průmyslové výroby, je závislý na nerostných zdrojích, těžbu ovlivňují úložní podmínky
nerostných zdrojů, objem zásob a jejich kvalita, dostupnost
 rozhodující význam pro rozvoj a rozmístění těžby: potřeby světového trhu, ceny, úroveň techniky a
technologie těžby, doprava, zdroj pracovní sil, zájmy zahraničních společností, ekologické problémy
 Typy těžebních areálů: pánevní, ohnisková, rozptýlená
Těžba uhlí - průmyslový pás USA- Apalačské pohoří, Porúří, britský Midlands, Doněcko - dněperský region
Ukrajiny, světadíly s největší těžbou: Asie, Evropa a Severní Amerika, největší producenti: Čína, USA, Indie,
Austrálie, Rusko; hlavní exportér: Austrálie
Těžba ropy - Perský záliv (Saudská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt), Kaspické moře (Rusko, Írán, Turkmenistán).
Sundský šelf (Malajsie, Brunej, Indonésie), Severní Amerika: Mexický, Aljaška, Jižní Amerika: Venezuela,
Kolumbie a Ekvádor, Evropa: Rumunsko, VB a Norsko (Severní moře), severní Rusko, Afrika: (Egypt, Libye,
Alžírsko), Angola (Guinejský záliv)
Těžba zemního plynu - ekologicky čisté palivo, největší zásoby v Rusku a jihozápadní Asii, na 1. místě v těžbě
- USA (Texas), Rusko, Írán, Kanada, Perský záliv
Železná ruda (USA, Rusko, Čína, Brazílie, Švédsko, Austrálie)
Polymetalické (barevné) rudy- nejvíce Jižní Amerika (Andy) a jižní Afrika (Měděný pás: Kongo, Zimbabwe…),
stříbro (Mexiko, Peru), zlato (JAR, USA, Rusko)
Nerudné suroviny: stavební suroviny (kámen, písek, vápenec, dřevo), sklářské písky (obsahují více křemíku-
jsou tavné), kaolín (porcelán a keramika), diamanty

Zpracovatelský průmysl
 zabývá se zpracováním surovin a polotovarů, úprava primárního sektoru, výstavbou a kompletací
objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami průmyslových výrobků a zařízení
 lokalizační faktory: nerostné suroviny (výskyt a množství), pracovní síly (dostatek a kvalita), doprava,
voda
Hutnictví
 metalurgie, zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou
základnu pro strojírenství a stavebnictví
 primární (zpracování rudy kovů), sekundární (zpracování kovového odpadu)
Hutnictví železa a oceli - černá metalurgie, podle hmotnosti zajišťuje 95 % úhrnné spotřeby kovů
- největší výrobci surového železa – Austrálie, Brazílie, Rusko, Čína, Ukrajina
- největší producenti oceli - Čína, Japonsko, Indie, USA, Rusko a Ukrajina
Hutnictví neželezných kovů – barevná metalurgie, význam obrovský, velmi rychlý rozvoj související
s rozmachem elektroniky, kosmické a jaderné techniky, hutnictví hliníku, mědi, zinku a olova, velká část
zásob je soustředěna do rozvojových zemí
- měď, zinek, hliník, olovo, bauxit (Guinejský záliv, Karibská oblast)
- nejvýznamnější dodavatelé surovin - Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika, mezi hlavní oblasti
výroby a spotřeby se řadí západní Evropa, USA a Japonsko
Výroba hliníku - základní surovinou je bauxit (zásoby v tropech a subtropech), vysoká spotřeba energie,
výroba lokalizována u elektroenergetických základen, největší výrobci: Čína, Rusko, Kanada, Indie

Strojírenství
 vedoucí odvětví průmyslové výroby, vyrábí výrobní prostředky zabezpečující mechanizaci,
automatizaci a řízení hospodářství
 nejrozvinutější strojírenské mocnosti: USA, VB, Nizozemsko, Belgie a Rusko
 člení se na všeobecné strojírenství (obráběcí stroje, průmyslové zařízení a zemědělské mechanizační
prostředky), dopravní strojírenství - výroba lodí a automobilů, elektrotechniku, zbrojní průmysl
 automobilový průmysl: v ČR se vyrobí ročně přes 1 milion aut, přední pozice v Evropě (levná
pracovní síla, stabilní politický systém), dále Slovensko
o auta v ČR: (Škoda - Kvasiny, TPCA – Toyota Peugeot Citroen Automobile – Kolín, Hyundai –
Nošovice), Německo (Volkswagen, BMW, Mercedes, Audi, Opel, Porsche), Francie (Peugeot,
Citroen, Renault), Itálie (Alfa Romeo, FIAT, Iveco), Japonsko (Toyota, Honda, Nissan, Suzuki),
USA (GM, Ford, Chrysler), Jižní Korea (Kia, Hyundai), Španělsko (Seat), Švédsko (Saab, Volvo
– odkoupila Čína), VB (Rolls Royce, Bentley)
 elektrotechnický a elektronický průmysl - vzrostla výroba, elektronický průmysl se skládá
z vojenskoprůmyslové elektroniky a běžné spotřební elektroniky
 Samsung, Hewlett – Packard, Apple, Sony, Dell, Fujitsu, LG, Canon, Nikon, Kodak, Bosch
 určujícím faktorem, který ovlivňuje rozmístění strojírenství, je vědecko-technický pokrok
 hlavní průmyslové regiony světa: USA (pobřeží, oblast velkých jezer, Silicon Valley, Detroit), Západní
Evropa (pás Anglie, Benelux, Německo – Porýní, Pádská nížina), Japonsko , Asijští tygři (Jižní Korea,
Singapur, Hongkong, Taiwan), Čína a Indie

Chemický průmysl
 svými výrobky a technologiemi výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství
 nejrychleji rostoucí obory chemického průmyslu se staly petrochemie a výroba průmyslových hnojiv
 důležitý pro rozvoj výroby potravin, náročný na vodu- v blízkosti řek se stabilním průtokem
 základní suroviny: ropa, zemní plyn, uhlí, síra, dřevo
 těžká chemie: petrochemie - významná základna vznikla při Perském zálivu - Saudská Arábie, Kuvajt
a Katar, kanadská petrochemie - nejdynamičtější růst, produkce hnojiv - Čína, USA, Rusko, Kanada,
 Německo, výroba kyseliny sírové - Čína, USA, Japonsko, výroba chemických vláken ze syntetických a
přírodních polymerů, výroba syntetického kaučuku, výbušnin, gumárenský průmysl
 lehká chemie: produkce plastů - USA, Japonsko, Německo, stavebnictví, spotřební průmysl,
farmacie, kosmetika- USA, Francie, Německo

Spotřební průmysl
 zahrnuje skupinu průmyslových odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé i
dlouhodobé spotřeby
 textilní průmysl - dominuje bavlnářství - rozvojové země, tkaniny z chemických vláken, hedvábné
tkaniny, vlněné tkaniny, hlavním oborem textilní výroby ve vyspělých zemích je pletařství, hlavními
producenty pletařských výrobků - USA, Japonsko a Čína, export bavlněných látek - Japonsko, Itálie,
Německo, Jižní Korea, Čína- levná pracovní síla
 oděvní průmysl - formuje vkus a módní styl, pásová tovární velkovýroba, Řím - centrum módy, Paříž -
nejnáročnější móda, New York - největší středisko, dnes Čína, Thajsko, Taiwan
 obuvnický průmysl - hlavní producenti USA a Itálie, největším exportérem je Taiwan, obuvnictví se
přesunuje do oblastí s levnější pracovní sílou
 klenotnický průmysl - vysoké nároky na ruční práci, Indie, Španělsko, Řecko a Itálie
 nábytkářství - USA, Německo, Švédsko
 kožešnický – USA, Německo

Potravinářský průmysl
 úprava a zpracování produktů rostlinné i živočišné výroby- pěstováním, chovem, lovem, sběrem
 zpracování dovážených surovin, rozsáhlé provozy, vyrábění trvanlivých potravin (čokoláda, cukr,
margarín)
 masný průmysl, mlékárenský, pekárenství, konzervárenství, zpracování zeleniny, nápoje
(lihovarnictví, pivovarnictví, vinařství), tabákový průmysl - USA, EU, Čína
 Nestlé, Pepsi, Coca – Cola, Ferrero, Phillip Morris, Mondelez – největší korporace, pod sebou mají
mnoho značek
Energetika
 výroba elektrické energie v elektrárnách, těžba, distribuce a využití uhlí, ropy, zemního
plynu, jaderného paliva či dřeva, využití vody, výrobu energetických zařízení.
Obnovitelné zdroje:
Větrná energie
• dříve k pohánění větrných mlýnů, dnes pro výrobu elektřiny pomocí větrných elektráren
• elektrárny u nás: např. Drahany, Kámen u Habrů, Měděnec
• světová top: USA, Německo, Španělsko, Čína, Indie, Itálie, Francie
Vodní energie
• druhý nejvyužívanější obnovitelný zdroj energie, hlavně v Norsku (99,5%), Švýcarsku nebo Kanadě
• v ČR vodní elektrárny vyrábí zhruba 83% obnovitelné energie skupiny ČEZ
• přečerpávací elektrárny (je speciální typ vodní elektrárny sloužící ke skladování elektrické energie
prostřednictvím gravitační potenciální energie vody: Dalešice, Dlouhé Stráně, Štěchovice)
Vodní elektrárny 20%
• přílivová elektrárna
 pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře
 Musí být vysoký rozdíl mezi přílivem a odlivem např. přehrada při ústí řeky Rance – Francie
  ekologické dopady na okolí - zabraňují přirozenému vodnímu proudění, znemožňují migraci
biosféry a mají negativní estetické dopady na krajinu
 přečerpávací elektrárna
 má dvě nádrže (jedna z nich je vyšším místě), v noci se využívá přebytečná energie ze sítě a voda
se přečerpává z dolní do horní a ve chvíli, kdy je potřeba větší energie je voda vypouštěna z
horní nádrže do dolní přes turbínu a energie se vrací do rozvodné sítě
Geotermální energie
• technologicky náročné (voda z vrtů je obvykle silně mineralizovaná a zanáší technologická zařízení)
• vysoké nároky na kvalitní stavbu schopnou odolávat zemětřesením
• např. na Islandu (USA, VB, Fr., Nový Zéland) pro vyhřívání obytných domů, skleníků, veřejných
budov, bazénů, pro vyhřívání chodníků, pro jižní ovoce
Biopalivo
• energie je uvolňována spalováním biomasy, zdroje nejsou lokálně omezeny
• hlavně ve Třetím světě, Švédsku 17% a Finsku 19%
• materiál: slupky z rýže, kokosových ořechů, bavlna, exkrementy zvířat a mnoho dalších
Solární energie
• Vznik: jadernými přeměnami v nitru Slunce (přeměna vodíku v helium)
• vyčerpání zásob vodíku na Slunci je očekáváno až v řádu miliard let - „obnovitelný“
• solární panely – přeměna světelné energie na elektrickou
• fotovoltaické elektrárny (moderní energetická zařízení, která proměňují světlo na tmu, odpadním
produktem je malé množství elektřiny.)

Neobnovitelné zdroje:
Tepelné elektrárny 63%
 uhelné, ropné a plynové elektrárny, energie je získávána spalováním fosilních paliv (CO2)
 nejpoužívanější forma výroby elektrické energie
 velmi neekologická varianta získávání elektrické energie- skleníkový efekt
 nejvýkonnější elektrárny v ČR: Prunéřov, Počerady, Chvaletice
 světoví producenti uhlí: USA, Rusko, Čína, ČR: Ostrava – Karviná
 ropa- OPEC, Saúdská Arábie, Rusko
 plynné produkty - používají se jako chemické suroviny a paliva, např. směs propan-butan
 benzin - je použitelný jak jako palivo do zážehových motorů, tak jako rozpouštědlo barev a laků
 Zemní plyn- methan (přes 90 %) a ethan, považován za ekologické palivo, ve stlačené podobě (palivo
ve vozidlech), největší distributor na světě: Rusko – Gazprom , přeprava: potrubím – plynovody
(Jamal: Rusko -Německo), do Evropy z nalezišť v Severním moři nebo Africe tankery - na velké
vzdálenosti, či z Alžírska, Nigérie nebo Austrálie
Rašelina
 obsahuje více 53–58 % spalitelných látek, průmyslový význam- Irsko, Finsko
Jaderná energetika 17%
 jaderná energie uvolňovanou z atomového jádra, hlavní zdroje: štěpná reakce uranu, plutonia
 ekologická forma výroby elektrické energie
 jaderné zdroje mají přibližně 17% podíl na světové výrobě energie
 největší podíl elektrického proudu: Litva (asi 80 %), Francie (asi 78 %) a Belgie (asi 60%), nehody:
Černobyl (1986), Three Mile Island (1979), masivní rozvoj: Čína, Indie, Japonsko