8.

Geografie zemědělství - primární sektor

Hospodářství tvoří:
1) Primární sektor – zemědělství + těžba, lesnictví
2) Sekundární sektor – průmysl a doprava
3) Terciární sektor - služby

 současné hospodářství má průmyslově - zemědělský charakter, průmysl nadále zachovává

vedoucí postavení, podíl zemědělství postupně klesá - vlivem ekonomicky rozvinutých ekonomik -
růst produktivity práce, snížení zaměstnanosti

a) Zemědělství
 zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl
 2 základní odvětví - na rostlinnou a živočišnou výrobu + samostatná odvětví rybolov a lesnictví
 v rozvojových zemích zemědělství převažuje a tvoří až 60 – 70 % HDP daného státu
 v zemědělství je zaměstnáno 48 % obyvatelstva
 obživa obyvatelstva, krmivo, plodiny pro průmyslovou výrobu
 půda: rodinné farmy a družstva
 Typy zemědělství: Rolnictví, pastevectví, smíšené zemědělství, monokulturní, horské smíšené
zemědělství alpského typu, příměstské zemědělství, naturální intenzivní zemědělství = dobrá
mechanizace, hektarové výnosy, extenzivní zemědělství = malé hektarové výnosy, špatná
mechanizace
 Nejvýznamnější zemědělské oblasti: Velké čínská nížina, Mezopotamská nížina, Mississippská
nížina
 Zemědělská půda: 60% půdy je zemědělsky využíváno, Lesy – 27 %, Permafrost – 25 %, Louky a
pastviny - 23% , Orná půda – 10% (včetně vinic, sadů, chmelnic, plantáží)

Faktory ovlivňující zemědělství

 je ovlivňováno přírodními a socioekonomickými faktory
 přírodní faktory vymezují oblast, kde je možné pěstovat užitkové plodiny a kde zavést chov
určitých hospodářských zvířat, socioekonomické faktory rozhodují o tom, kde se budou tyto
podmínky využívat
o půda – zemědělská nebo orná, půdní typy, způsob obdělávání, půdní druhy, vegetační pás
o georeliéf – nadmořská výška, přivrácená strana ke Slunci, návětrné strany, typ georeliéfu
o klima- srážky, teplota, vítr, sníh
o Podnebí-typy plodin charakteristické pro určitý teplotní pás
 Tropický pás: ananas, avokádo, banány, datle, kokosový ořech, mango, kávovník,
papája, kiwi, kaki, granátové jablko… čirok, proso, batáty, rýže
 Subtropický pás: citrusy, vinná réva, olivy, fíky, podzemnice olejná, bavlník, tabák,
sója
 Mírný pás: brambory, řepka, pšenice, jablka, řepa cukrovka, slunečnice, ječmen, žito
o trh – spotřeba – zvyšování nároků průmyslové výroby
o doprava – ovlivňuje kvalitu produktů, prostorový rozptyl
o pracovní síly – vyspělé státy nahrazují lidi stoji

Světová zemědělská výroba

 světové zemědělství zaměstnává více jak 1 mld. osob, nejvyšší úrovně dosáhlo v postindustriálním
stádiu - USA, Německo, VB, Francie, Itálie
 v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou je vysoký stupeň mechanizace = nahrazení lidí stroji a
chemizace zemědělství = aplikace průmyslových hnojiv (Nizozemsko, Belgie, Německo, Japonsko)
o v současné době roste poptávka po ekologicky čisté produkci = ekologické zemědělství
  podle úrovně produktivity má vedoucí postavení S. Amerika, Austrálie, Nový Zéland a Z. Evropa
 zemědělství rozvojových zemí se člení na 2 sektory - tradiční a moderní
o tradiční sektor - Latinská Amerika, Afrika, Asie, drobná hospodářství, nepoužívá se
chemizace ani mechanizace, luštěniny, obilniny, škrobnaté hlízy
o moderní - velká organizovaná plantážní hospodářství využívající stroje, minerální hnojiva a
umělé zavlažování, zaměřena na zahraniční trhy, pomocí tažného dobytka, traktoru, ale i
ručně
 „zelená revoluce“ = změna v zemědělství v 2. pol. 20. stol, kdy došlo díky moderním
technologiím, pesticidům a hnojivům k výraznému nárůstu v zemědělské produkci
 zahrnovala 3 složky: zavádění nových druhů plodin s většími výnosy a úrodností, umělé
zavlažování - zkvalitnění závlah, aplikace moderní techniky a chemie - zemědělské stroje, hnojiva,
šlechtění osiva

Rostlinná výroba
 plodiny jsou využívány trojím způsobem - jako potraviny, krmiva a jako suroviny pro zpracovatelský
průmysl, některé plodiny se dají využit všemi způsoby
 technické plodiny: bavlník, konopí, len
 rostlinná výroba zahrnuje hlavně pěstování obilnin, luskovin, olejnin, okopanin, přadných a
technických rostlin, ovocnářství, vinařství, chmelařství, zelinářství a lukařství

Obilniny
 dominuje pšenice, kukuřice a rýže, pšenice se pěstuje hlavně v severním mírném pásu
 Severní pás pěstování pšenice - Severní Amerika, JV Evropa, Rusko a východní Asie; prérijní pás
 Jižní pšeničný pás - Argentina, J. Afrika a JV Austrálie, Laplatská nížina
 kukuřičný pás USA (Corn Belt) - polovina světové produkce (mezi Velkými jezery)
 pěstování rýže - oblasti monzunového klimatu- Přední a Zadní Indie, Čína
 největší producenti obilnin - Čína, Indie, a USA; 55% sklizených obilnin - výživa lidstva, 45% krmivo
 hlavní exportéři: USA, Kanada, Francie a Austrálie

Pěstování ostatních potravinářských plodin

 k potravinářským plodinám se řadí: olejniny, hlíznaté rostliny, suroviny k výrobě cukru, pochutiny,
zelenina a ovoce- vinná réva a citrusy
 sója - USA, Brazílie, řepka olejná - Čína, Indie, Kanada, podzemnice olejná - Čína, USA, olivovník -
Španělsko, Řecko, brambory - potravina, krmivo, k výrobě škrobu a lihu - Rusko, Polsko, cukrová
třtina - Brazílie, Čína, SNS, ovoce - hlavně tropy a subtropy, rajčata a zelí - USA, Čína, čaj - Indie,
káva a kakao – Brazílie, Kolumbie

Pěstování nepotravinářských plodin

 nejdůležitější - bavlník - pokrývá ½ potřeb všech textilních vláken, největší produkční oblast -
východní Asie – Čína, Indie, USA, Pákistán
 přírodní kaučuk - vyskytuje se ve šťávě (latexu) kaučukovníku - pěstuje se v jihovýchodní Asii a jižní
Asii
 tabák - pochází z J. Amerika, největší producent je Čína, USA a Indie

Živočišná výroba
 zhodnocuje zdroje rostlinné výroby jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, tuk, mléko, vejce,
kůže, peří), zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu a současně i dodává
suroviny pro některá odvětví zpracovatelského průmyslu
 v bohatých státech převažuje nad rostlinnou
 v obchodě živočišné produkty dominují ekonomicky rozvinuté státy, v obchodu s živým dobytkem -
rozvojové země
 rozlišuje se extenzivní a intenzivní typ
Extenzivní typy živ. výroby
 kočovný chov, polokočovný chov, transhumance (pastevectví), moderní extenzivní chov

Intenzivní typy živ. výroby

 výdojný chov alpského typu, intenzivní stájový chov, moderní stájový chov

Chov domácích zvířat a drůbeže

Chov skotu - hinduismus je zakazuje zabíjet, na maso a mléko, Indie, Brazílie, Čína, USA, Rusko, Nový
Zéland
Chov prasat - zajišťuje skoro 2/5 světové spotřeby masa, snadná aklimatizace zvířat a jejich všežravost-
relativně malá spotřeba krmiv a rychlá produkce, chov prasat není rozvinut v muslimských zemích-
náboženství zakazuje požívání vepřového, největší chovy: Čína, USA
Chov ovcí - nevyžaduje mnoho lidské práce, na vlnu, australský chov se specializuje na jakostní vlnu,
průměrná roční produkce vlny od 1 ovce - 5 kg, největší chovy: Austrálie, Čína, Indie, Nový Zéland
Chov drůbeže - kvalitní maso, vejce a taky peří, převážně slepice, vysoká úroveň chovů v Severní
Americe a Evropě, produkce: nejvíce USA, úroveň živočišné výroby v Asii, Africe a Latinské Americe je
značně nízká

b) rybolov
 podstatná část potravy, zařazuje se zde lov a chov ryb + lov ostatních vodních živočichů (velryby,
vorvani, krabi, raci, ústřice,…), moře (sleď, makrela, treska, tuňák), sladkovodní (kapr, štika, pstruh)
 největší loviště - Tichý oceán - Japonsko, Rusko, Čína, Peru a Chile; v Atlantickém oceánu -
Evropa, USA, Kanada- nejvíce styk studených a teplých mořských proudů, šelfový mělká moře
 nejvýznamnější dodavatelé ryb do evropských zemí - Norsko, Dánsko, Island
 významný chov kaprů, na mořských farmách chov měkkýšů, krabů a řas

c) lesnictví
 les - významný klimatický činitel →tvorba kyslíku, zadržují vodu, zvyšují vlhkost vzduchu, zmírňují
teplotní rozdíly, zpevňují půdu, zabraňují sesuvu, brání vysoušení a vzniku eroze, zabraňují šíření
vátých písků, výrazná rekreační funkce, životní prostředí pro zvěř a ptáky
 za posledních 300 let se rozsah zmenšil o ½, nejvýznamnější lesní oblasti - 2 šířková pásma:
o severní lesní pás - Rusko, Kanada, Skandinávie, USA - jehličnany 2/3 a listnáče 1/3
o jižní lesní pás - tropické deštné lesy - Latinská Amerika, žije zde 80% hmyzu a 90% opic -
vlhko, teplo, světlo,velká druhová pestrost, vzácné druhy dřev (mahagon- Afrika, eben – JV
Asie)
 příčinou likvidace lesů je výstavba nových sídel, komunikací a žďárové zemědělství → vede ke
zmenšování tvorby atmosférického kyslíku a k posilování skleníkového efektu, kyselé deště
 světová těžba dřeva se zaměřuje na výrobu řeziva a výrobu celulózy a papíru
 exportéři dřeva: Kanada, USA, Rusko a skandinávské země
d) těžba
 největší je těžba uhlí, ropy a žel. rudy
 významná složka hospodářství, klíčová je ropa
o největší těžaři ropy: Saudská Arábie, Rusko, USA (Aljaška, Mexický záliv, zásoby v Texasu),
Írán
o v ČR – na Hodonínsku, velmi kvalitní – do kosmetiky, pouze 1 % spotřeby
o ropovody v ČR: IKL (z Německa) a Družba (z Ruska)
o velké zásoby mají země u Perského zálivu (Kuvajt, Katar, Bahrajn, SAE, Irák), Venezuela –
nemůže těžit kvůli nestabilní politické situaci, země Severní Afriky (Libye), Norsko, Severní
moře, Rumunsko
 nejvýznamnější těžba nerostné surovin: horská oblast na západě USA (uhlí, barevné kovy,
železná ruda a chemické suroviny), pobřeží Mexického zálivu v USA (ropa, zemní plyn, síra,
 fosfority), Sibiř (paliva, rudy i nerudné suroviny), severovýchodní a jihovýchodní Čína (ropa, uhlí,
železná ruda), severní a západní Austrálie (železná ruda, bauxit, mangan, diamanty)
 soustředěna v USA - těžba železné rudy, mědi, olova, zinku, fosfority, síra, draselné soli
 Austrálie, Kanada a Jižní Afrika, Jihoafrická republika - zásoby chromu, vanadu, mědi, niklu, zlata -
monopolní producent, Rusko a Ukrajina - železná ruda, významná ložiska chromu, mědi, niklu,
diamantů a slídy