Organizace spojených národů

Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. O jiném významu této zkratky
pojednává článek Ottův slovník naučný.

Organizace spojených národů

Emblém OSN

Vlajka OSN

Mapa členských států OSN

Zkr OSN
atk
a

Pře Společnost národů

dch
ůdc
e

Zak Sovětský svaz, Spojené státy

lad americké, Čínská republika, Ukrajinská
atel sovětská socialistická republika, Běloruská
sovětská socialistická republika, Spojené
království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Ju
goslávie, Československo, Austrálie, Nový
Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, 
Belgie, Polsko, Norsko, Řecko, Saúdská
Arábie, Egypt, Irák, Sýrie, Libanon, Turecko, 
Írán, Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolu
mbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská
republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Ha
iti, Honduras, Libérie, Mexiko, Nikaragua, Pa
nama, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická
republika, Uruguay a Venezuela

Vzn 26. června 1945 – oficiálně 24. října 1945

ik

Prá mezivládní organizace

vní 
for
ma

Sídl New
o York, USA, Vídeň, Rakousko, Ženeva, Švýca
rsko

Sou 40°45′0″ s. š., 73°58′3″ z. d.

řad
nice

Úře angličtina, arabština, čínština, francouzština, r
dní  uština, španělština + italština a němčina (neof
jazy iciální jazyky)
k

Čle 193 členských zemí

 nov
é

Gen
erál
ní
taje
mní
k António Guterres (od roku 2017)

Hla Rada bezpečnosti, Valné shromáždění

vní 
org
án

Oce Peabodyho cena (1950)

něn Nobelova cena za mír (2002)
í Sacharovova cena za svobodu myšlení (2003)

Ofi www.un.org
ciál
ní w
eb

LEI 549300HYGYJKXU2J8X74

 multimediální obsah na Commons

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova OSN v New Yorku

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace, jejímiž

členy jsou všechny uznávané státy světa vyjma Vatikánu – k říjnu 2020 má 193
členských států.

Obsah

 1Obecné informace
  2Rada bezpečnosti
 3Ekonomická a sociální rada
 4Poručenská rada
 5Mezinárodní soudní dvůr
 6OSN a udržitelný rozvoj
 7Rozvojové cíle tisíciletí
 8Odborné organizace OSN
 9Zajímavosti
 10Kritika
 11Odkazy
o 11.1Reference
o 11.2Literatura
o 11.3Související články
o 11.4Externí odkazy

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.
Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San
Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51
státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu.
Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového
řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10.
ledna 1946 v Londýně.
Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní
spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají
svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také
např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném
shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.
Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za
udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné.
Dalšími hlavními orgány OSN jsou

 Ekonomická a sociální rada OSN – ECOSOC,

 Poručenská rada OSN,
 Mezinárodní soudní dvůr
 Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN.
V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad
Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965)
a Mírové síly OSN (1988).
Úředními jazyky
jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.

Rada bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.
Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné
shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy
Rady bezpečnosti s právem veta proti
navrženým rezolucím jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Spojené
království.
10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Belgie (2020), Dominikánská
republika (2020), Estonsko (2021), Indonésie (2020), Jihoafrická republika (2020),
Německo (2020), Niger (2021), Svatý Vincenc a Grenadiny (2021), Tunisko (2021)
a Vietnam (2021).
Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady
bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila
57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného
shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické
a sociální rady OSN v roce 1997.

Ekonomická a sociální rada[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.
Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období
Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31.
prosince posledního roku.

Poručenská rada[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.
Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada
formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem
OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den
přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet
každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může
rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady,
Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní dvůr[editovat | editovat zdroj]

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným
shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období. Při
volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a
také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou
OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může
projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v
minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k únoru 2019)

Ve funkci od
Jméno a příjmení Státní příslušnost Poznámka
roku

Abdulqawi Ahmed Yusuf  Somálsko 2009 Předseda od roku 2018

Místopředseda od roku
Xue Hanqin  Čína 2010
2018

Peter Tomka  Slovensko 2003

Ronny Abraham  Francie 2005

Mohamed Bennouna  Maroko 2006

Antônio Augusto Cançado

 Brazílie 2009
Trindade

 Spojené státy
Joan E. Donoghue 2010
americké

Giorgio Gaja  Itálie 2012

Julia Sebutinde  Uganda 2012

Dalveer Bhandari  Indie 2012

Patrick Lipton Robinson  Jamajka 2015

James Richard Crawford  Austrálie 2015

Kirill Gevorgian  Rusko 2015

Nawaf Salam  Libanon 2018

Yuji Iwasawa  Japonsko 2018

Philippe Couvreur  Belgie 2000 Notář

OSN a udržitelný rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Udržitelný rozvoj.
OSN je důležitým činitelem v oblasti udržitelného rozvoje.
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji
vhodně  rozšíříte.

Rozvojové cíle tisíciletí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rozvojové cíle tisíciletí.
Cíle OSN do roku 2019:

1. snížit chudobu a sociální vyloučení

2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností
prosadit se ve společnosti
4. snížit dětskou úmrtnost
5. zlepšit zdraví matek
6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
7. zajistit environmentální udržitelnost
8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Odborné organizace OSN[editovat | editovat zdroj]

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

 Mezinárodní organizace práce (ILO)

 Mezinárodní organizace pro civilní letectví  (ICAO)
 Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO)
 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)
 Světová meteorologická organizace (WMO)
 Světová zdravotnická organizace (WHO)
 Mezinárodní měnový fond (MMF)
  Mezinárodní agentura pro atomovou energii  (MAAE)
 Světová banka (WB)
o Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
o Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)
 Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD)
 Mezinárodní finanční korporace (IFC)
 Mezinárodní námořní organizace (IMO)
 Mezinárodní výzkumný a vzdělávací ústav pro podporu žen  (INSTRAW)
 Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
 Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat)(UNCHS)
 Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
 Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí  (UNDOF)
 Rozvojový program OSN (UNDP)
 Program OSN pro životní prostředí (UNEP)
 Ozbrojené síly OSN na Kypru (UNFICYP)
 Populační fond OSN (UNFPA)
 Mise OSN v Kosovu (UNMIK)
 Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu  (UNGOMAP)
 Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky  (UNHCR)
 Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF)
 Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
 Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (UNIFIL)
 Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro Írán a Irák  (UNIIMOG)
 Institut OSN pro výcvik a výzkum (UNITAR)
 Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu  (UNMOGIP)
 Pozorovatelská skupina OSN ve Střední Americe  (UNOGCA)
 Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu (UNOGIL)
 Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě (UNOMUR)
 Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii
(UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR)
 Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě  (UNRWA)
 Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří  (UNTSO)
 Univerzita OSN (UNU)
 Světová poštovní unie (UPU)
 Rada pro světovou výživu (WFC)
 Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM)
 Světový potravinový program (WFP)
 Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila
část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS
UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy
nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O
další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se
švýcarskou měnou.[1]
Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím
projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského
summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.
Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga
Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.
Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní
monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv. [2]
Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro
lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z
lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu. [3]

Kritika[editovat | editovat zdroj]
Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo
veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.
[4]
 Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.
Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[5] dětské prostituce a
pornografie[6] či sexuálního obtěžování.[7]
Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změny
klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[8]
Administrativa Spojených států amerických včetně prezidenta Donalda
Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělých potratů s bojem
proti pandemii covidu-19.[9] OSN podle ekvádorských pro-life skupin
nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, že povolí umělé
potraty na požádání matky.[10] Dle vyjádření úředníků OSN pro agenturu AFP nic
takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporučení respektovala
zákony Ekvádoru a nepožadovala jejich změnu.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
1. ↑ Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav;
MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní
organizace, s. 216.
2. ↑ "Daniel Veselý: Saúdská Arábie hodlá popravit přes 50 lidí v jediný den Archivováno 6.
1. 2016 na Wayback Machine". Český rozhlas. 9. prosince 2015.
3. ↑ CNN on Twitter. Twitter [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (česky)
4. ↑ http://archive.peacemagazine.org/v10n1p20.htm - Some questions raised at the Science
for Peace conference on UN reform
5. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/rada-bezpecnosti-osn-uzavira-program-
ropa-za-potraviny-pro-irak--824121 - Rada bezpečnosti OSN uzavírá program ropa za
potraviny pro Irák
6. ↑ https://web.archive.org/web/20090723152322/http://www.unicef.org/graca/a51-
306_en.pdf - PROMOTION AND PROTECTION OF THE RIGHTS OF CHILDREN, Impact
of armed conflict on children, Note by the Secretary-General
 7. ↑ http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-
on-charges-of-sexual-harassment/ - Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of
sexual harassment
8. ↑ http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/may/15/ipcc-un-climate-
reports-diluted-protect-fossil-fuel-interests - IPCC reports 'diluted' under 'political pressure'
to protect fossil fuel interests
9. ↑ Acting Administrator John Barsa Letter to UN Secretary General Guterres | Press
Release | U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov [online]. 2020-05-18
[cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
10. ↑ In Ecuador, pro-life groups protest U.N. abortion conditions on coronavirus aid.. Catholic
News Agency [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
11. ↑ UN falsely accused of demanding Ecuador ‘legalize’ abortions to get COVID-19
aid. Fact Check [online]. 2020-05-22 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

 Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního

dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
 Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha :
Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7
Související články[editovat | editovat zdroj]

 Charta Spojených národů

 Valné shromáždění OSN
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Organizace spojených národů na Wikimedia

Commons
  Dílo Charta OSN ve Wikizdrojích
  Slovníkové heslo Organizace spojených národů ve Wikislovníku
  Téma Organizace spojených národů ve Wikicitátech
  Kategorie Organizace spojených národů ve Wikizprávách
 (anglicky) / (arabsky) / (čínsky) / (francouzsky) / (rusky) / (španělsky) Oficiá
lní stránky
 Pražský studentský summit (Model OSN)
 Informační centrum OSN v Praze
 (anglicky) přehledná tabulka úřadů OSN