Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid

1 Zařazení do kontextu doby

 Dobové vlivy:
→ po válce hluboký společenský i duchovní otřes
→ neklidné příměří mezi válkami, pokusy o zabránění opakování války
→ hospodářská krize 30. let – otřesení sociálních jistot, zejména střední třída
→ rozšiřování fašismu, souboj totality s demokracií
→ potlačení lidských práv a svobod
→ technologický pokrok

 Rysy směru:
→ 3 proudy
 realistický (tradiční, ztracená generace)
 experimentální (avatgardní)
 detabuizující proud
→ Ztracená generace (americká meziválečná próza)
 skupina spisovatelů narozena kolem roku 1900 v Americe
 Remarque se k ní hlásil, ale nepatřil do ní; nebyl z Ameriky
 spisovatelé zažili první světovou válku a zobrazovali ji ve svých dílech
 vyjadřují pocity vojáků po návratu z války
(vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti)
 pro autory jsou typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a
nedůvěru ke společnosti, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací,
kde musí prokazovat svůj charakter
 základními tématy jsou: zklamání a skepse, rozklad lidských a společenských
hodnot, hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury
→ realistický (tradiční) proud
 nenabourávají děj, chronologická kompozice
 postavy jsou pojmenovány, mají propracovanou psychologii, jsou někde
ukotveny (minulost..), velmi čtivé
 současná tematika, aktuální dění ve světě
 realisticky popsána skutečnost

→ Další autoři
 Arnold Zweig
∙ cyklus Válka bílých mužů
 Ernest Hemingway (USA)
∙ Komu zvoní hrana (román z občanské války ve Španělsku)
∙ Sbohem, armádo!; Stařec a moře
 Francis Scott Fitzgerald
∙ Velký Gatsby, Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Poslední magnát
 Henri Barbusse
∙ Oheň aneb deník bojového družstva
 Romain Rolland
∙ Jan Kryštof, Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije
2 Autor

 Zařazení do autorovy bibliografie

→ ve svých dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, ke které se přihlásil (nepatřil
však do ní, protože nebyl Američan)
→ v jeho díle se často objevuje téma automobilových závodů, Remarque se o závody
nejen zajímal, ale že i nějaký čas aktivně závodil
→ psal především romány, které jsou protiválečné, ale nelze je označit za pacifistické
(je zaměřen silně antifašisticky)
 Stanice na obzoru (1928)
 Na západní frontě klid (1929)
 Tři kamarádi (1936)
 Miluj bližního svého (1941)
 Vítězný oblouk (1946)
 Čas žít, čas umírat (1954)
 Černý obelisk (1956)
→ napsal i sbírku povídek
 Nepřítel (1931) – 6 povídek s tematikou první světové války

 Srovnání s jinými díly autora

→ Cesta zpátky, Tři kamarádi, Černý obelisk – romány o osudech vojáků z 1. sv.
války a jejich „návratech“ do života
→ Jiskra života, Čas žít, čas umírat – romány věnující se tématice nástupu fašismu

 Vlivy životních osudů autora

→ byl to německý spisovatel a dramatik
→ v roce 1916 narukoval do první světové války
→ ve válce byl raněn – ležel v lazaretu v Duisburgu
→ po válce měl problémy se začleněním do společnosti
→ hodně cestoval (Itálie, Švýcarsko, Turecko)
→ psal povídky, ale prosadil se až vydáním románu Na západní frontě klid 1929
→ byl nominován na Nobelovu cenu míru
→ 1933 nástup nacismu – stal se zakázaným autorem
→ byl označen literárním zrádcem a jeho knihy byly veřejně páleny
→ 1939 emigroval do New Yorku a získal americké občanství
→ po válce žil střídavě v Americe a Švýcarsku
→ 1958 umírá na srdeční chorobu v Locarnu

 Typické znaky autorovy tvorby

→ napínavý děj
→ přesná charakteristika postav
→ dokumentárnost
→ válečné scény
→ antifašistický a humanistický postoj
→ častým motivem je přátelství, změna hodnot, umírání, základní potřeby, mládí a
smrt
3 Dílo

 Název díla: Na západní frontě klid

→ sentenciální
→ poslední věta z knihy
→ elipsa (chybí je)

 Literární druh: epická próza

 Literární žánr: román (válečný; s autobiografickými prvky)

 Motivy
→ přátelství, cigarety, utrpení a bída

 Celkové téma
→ snaha o realistické zobrazení války, její kritika a nesmyslnost
→ neschopnost začlenit se do normálního života
→ kontrast života a smrti
→ síla přátelství

 Hlavní téma
→ příběh vypráví o mladých spolužácích, kteří odchází přímo z gymnázia na bojiště a
zažívají zcela jiný život – tvrdý život, ve kterém bojují každý den o přežití,
poznávají přátelství „na život a na smrt“, změnu hodnot – základní potřeby
k přežití.. bohužel mladíci postupně umírají
→ dále viz. děj

 Srovnání s jinými díly s podobnou tématikou

→ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka – motiv WWI.

 Postavy
→ reálné, propracované, nejsou typizované, vyvíjí se, charakterizovány přímo i
nepřímo
→ Pavel Bäumer
 příběh je vyprávěn z jeho pohledu
 dvacetiletý student gymnázia, který se pod nátlakem profesora přihlásí na
vojnu, ve válce poznává jaký je opravdový život a jakou má opravdovou
hodnotu
 na konci knihy umírá jako poslední
 je nebojácný, přátelský, hodný, čestný
 pochází z chudé rodiny
 v průběhu knihy se vyvíjí
∙ válka ho mění a on je stává tvrdším a odolnějším
 v průběhu války dostává dovolenou, ale neumí se zařadit zpět do života
 přátele pro něj znamenají velmi mnoho – způsobil si zranění, aby s nimi mohl
zůstat, ztrácí iluze o životě a o jeho smyslu
→ Albert Kropp
 bývalý spolužák Pavla
 během války společně utečou do kláštera, kde si léčí rány z války
 nakonec mu amputují nohu a on prohlásí, že život je zbytečný
 → Stanislav Katczinsky
 hlava skupiny
 vždy si ví rady, za každé situace si poradí
 je nejstarší a nejzkušenější, schopný, chytrý, vychytralý, přátelský
 nejlepší přítel Pavla, je pro něj víc než bratrem
 naučil Pavla, jak se o sebe dobře postarat na frontě
 když umírá je to pro Pavla velká poslední rána války
→ Himmelstoss
 desátník šikanující od začátku celou skupinu
 v normálním životě je listonošem
 později se mu celá skupina mstí za jeho šikanu
 zbabělec, primitivní, bezpáteřní a zlý člověk
 časem ho válka obměkčí – polepší se
→ Miller
 bývalý spolužák Pavla
 všude s sebou nosí knihy
 sní o válečné maturitě (vyniká ve fyzice a matematice)
 nakonec umírá po zásahu světlicí do žaludku
→ Kantorek
 bývalý třídní učitel této party mladíků
 nabádal chlapce, ať se hlásí do války
 později skončil u útvaru
 Pavel ho viní ze ztráty životů a zažitého utrpení
→ Tjaden
 je proslulý svou chutí k jídlu
 snadno uniká problémům, optimista
→ Leer
 bývalý spolužák Pavla, nosí plnovous, má rád děvčata
→ František Kemmerich
 umírá na začátku knihy
 své boty odkáže Millerovi

 Časoprostor
→ čas: období 1. světové války, průběh 2 let
→ místo: západní fronta (Francie a Německo)

 Přístup autora (zabarvení díla)

→ realistický, kritický

 Kompozice
→ vnější
 12 kapitol, označeny římskými číslicemi
 na začátku sdělení autora:
∙ „Tato kniha nechce být ani obžalobou ani vyznáním“.
→ vnitřní
 chronologická s významnými retrospektivními prvky
 in media res – dostáváme se přímo do děje
  Jazyk
→ dílo je napsáno spisovným jazykem
→ objevují se ale i hovorové (brajgl, švindl)
→ vulgární výrazy (zvyšují napětí, např. chcánky)
→ v díle se objevují pasáže s úvahami či lyrické prvky
→ vyskytují se hlavní (válčení na frontě) i vedlejší (pokusy o seznámení s
francouzkými dívkami X chudoba ve válce) dějové linie
→ jsou využívány archaismy (bajonet)
→ častá přímá řeč

 Vypravěč, vyprávěcí postup

→ zúčastněný, je jím hlavní postava Pavla
→ ich- forma, konec er-forma (když Pavel umře)
→ častá přímá řeč, dialogy, vnitřní monology
→ slohový postup: vyprávěcí, úvahový

4 Hodnocení díla (vlastní či přijetí dobovou kritikou), odezva v současnosti

 Na základě knihy byl v roce 1930 natočen stejnojmenný film, který získal Oscara.
Režíroval jej Lewis Milestone. Podruhé byl román zfilmován v roce 1979 (režie:
Delbert Mann)

5 BONUS: Děj
 Hlavní hrdina a zároveň vypravěč Pavel Bäumer podlehne spolu s několika dalšími
spolužáky (Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj.) vlasteneckému nadšení
svého profesora tělocviku Kantorka a přihlásí se jako dobrovolník na frontu. Počáteční
nadšení se ale brzy vytratí. Pavel se svými kamarády nejprve prochází tvrdou
průpravou a terorem. Desetitýdenní výcvik pod vedením velitele Himmelstosse je plný
šikanování. Po výcviku odjíždí na frontu.
 První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky,
bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže
proti muži aj.). Vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou
špinaví, zavšivení. Téměř polovina roty byla již zabita - vojáci, kteří přežijí, dostávají
dvojité příděly jídla a tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci
bez výcviku. Pavel postupně ztratí všechny kamarády.
 Velkou oporou pro dvacetileté vojáky je velitel roty Stanislav Katczinsky, s nímž se
Pavel spřátelil. Po dovolené, ze které se Pavel vrací znechucen (matka umírala na
rakovinu, s ostatními lidmi nedokázal nalézt společnou řeč), se dostává zpět na frontu.
Uprostřed bitevního pole se najednou ocitne sám zblízka v boji muže proti muži.
Smrtelně zraní francouzského vojáka, poté mu ováže ránu a snaží se mu ulehčit
umírání. Velkým otřesem je pro Pavla smrt Katczinského. Zraněného se ho snažil s
vypětím všech sil odnést z bojiště do bezpečí. Cestou byl však Katczinsky zasažen
střepinou a zemřel.
 Na podzim roku 1918 dostává 14 dní volna, během nichž přemýšlí o válce a o tom, že
se už nedokáže zapojit do normálního života - byl poznamenán roky prožitými na
frontě.
 Kniha končí Paulovou smrtí na frontě. „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém
bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě
byl klid.“ — Citováno z českého překladu