Professional Documents
Culture Documents
Rysy směru:
→ 3 proudy
realistický (tradiční, ztracená generace)
experimentální (avatgardní)
detabuizující proud
→ Ztracená generace (americká meziválečná próza)
skupina spisovatelů narozena kolem roku 1900 v Americe
Remarque se k ní hlásil, ale nepatřil do ní; nebyl z Ameriky
spisovatelé zažili první světovou válku a zobrazovali ji ve svých dílech
vyjadřují pocity vojáků po návratu z války
(vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti)
pro autory jsou typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a
nedůvěru ke společnosti, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací,
kde musí prokazovat svůj charakter
základními tématy jsou: zklamání a skepse, rozklad lidských a společenských
hodnot, hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury
→ realistický (tradiční) proud
nenabourávají děj, chronologická kompozice
postavy jsou pojmenovány, mají propracovanou psychologii, jsou někde
ukotveny (minulost..), velmi čtivé
současná tematika, aktuální dění ve světě
realisticky popsána skutečnost
→ Další autoři
Arnold Zweig
∙ cyklus Válka bílých mužů
Ernest Hemingway (USA)
∙ Komu zvoní hrana (román z občanské války ve Španělsku)
∙ Sbohem, armádo!; Stařec a moře
Francis Scott Fitzgerald
∙ Velký Gatsby, Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Poslední magnát
Henri Barbusse
∙ Oheň aneb deník bojového družstva
Romain Rolland
∙ Jan Kryštof, Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije
2 Autor
Motivy
→ přátelství, cigarety, utrpení a bída
Celkové téma
→ snaha o realistické zobrazení války, její kritika a nesmyslnost
→ neschopnost začlenit se do normálního života
→ kontrast života a smrti
→ síla přátelství
Hlavní téma
→ příběh vypráví o mladých spolužácích, kteří odchází přímo z gymnázia na bojiště a
zažívají zcela jiný život – tvrdý život, ve kterém bojují každý den o přežití,
poznávají přátelství „na život a na smrt“, změnu hodnot – základní potřeby
k přežití.. bohužel mladíci postupně umírají
→ dále viz. děj
Postavy
→ reálné, propracované, nejsou typizované, vyvíjí se, charakterizovány přímo i
nepřímo
→ Pavel Bäumer
příběh je vyprávěn z jeho pohledu
dvacetiletý student gymnázia, který se pod nátlakem profesora přihlásí na
vojnu, ve válce poznává jaký je opravdový život a jakou má opravdovou
hodnotu
na konci knihy umírá jako poslední
je nebojácný, přátelský, hodný, čestný
pochází z chudé rodiny
v průběhu knihy se vyvíjí
∙ válka ho mění a on je stává tvrdším a odolnějším
v průběhu války dostává dovolenou, ale neumí se zařadit zpět do života
přátele pro něj znamenají velmi mnoho – způsobil si zranění, aby s nimi mohl
zůstat, ztrácí iluze o životě a o jeho smyslu
→ Albert Kropp
bývalý spolužák Pavla
během války společně utečou do kláštera, kde si léčí rány z války
nakonec mu amputují nohu a on prohlásí, že život je zbytečný
→ Stanislav Katczinsky
hlava skupiny
vždy si ví rady, za každé situace si poradí
je nejstarší a nejzkušenější, schopný, chytrý, vychytralý, přátelský
nejlepší přítel Pavla, je pro něj víc než bratrem
naučil Pavla, jak se o sebe dobře postarat na frontě
když umírá je to pro Pavla velká poslední rána války
→ Himmelstoss
desátník šikanující od začátku celou skupinu
v normálním životě je listonošem
později se mu celá skupina mstí za jeho šikanu
zbabělec, primitivní, bezpáteřní a zlý člověk
časem ho válka obměkčí – polepší se
→ Miller
bývalý spolužák Pavla
všude s sebou nosí knihy
sní o válečné maturitě (vyniká ve fyzice a matematice)
nakonec umírá po zásahu světlicí do žaludku
→ Kantorek
bývalý třídní učitel této party mladíků
nabádal chlapce, ať se hlásí do války
později skončil u útvaru
Pavel ho viní ze ztráty životů a zažitého utrpení
→ Tjaden
je proslulý svou chutí k jídlu
snadno uniká problémům, optimista
→ Leer
bývalý spolužák Pavla, nosí plnovous, má rád děvčata
→ František Kemmerich
umírá na začátku knihy
své boty odkáže Millerovi
Časoprostor
→ čas: období 1. světové války, průběh 2 let
→ místo: západní fronta (Francie a Německo)
Kompozice
→ vnější
12 kapitol, označeny římskými číslicemi
na začátku sdělení autora:
∙ „Tato kniha nechce být ani obžalobou ani vyznáním“.
→ vnitřní
chronologická s významnými retrospektivními prvky
in media res – dostáváme se přímo do děje
Jazyk
→ dílo je napsáno spisovným jazykem
→ objevují se ale i hovorové (brajgl, švindl)
→ vulgární výrazy (zvyšují napětí, např. chcánky)
→ v díle se objevují pasáže s úvahami či lyrické prvky
→ vyskytují se hlavní (válčení na frontě) i vedlejší (pokusy o seznámení s
francouzkými dívkami X chudoba ve válce) dějové linie
→ jsou využívány archaismy (bajonet)
→ častá přímá řeč
5 BONUS: Děj
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč Pavel Bäumer podlehne spolu s několika dalšími
spolužáky (Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj.) vlasteneckému nadšení
svého profesora tělocviku Kantorka a přihlásí se jako dobrovolník na frontu. Počáteční
nadšení se ale brzy vytratí. Pavel se svými kamarády nejprve prochází tvrdou
průpravou a terorem. Desetitýdenní výcvik pod vedením velitele Himmelstosse je plný
šikanování. Po výcviku odjíždí na frontu.
První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky,
bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže
proti muži aj.). Vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou
špinaví, zavšivení. Téměř polovina roty byla již zabita - vojáci, kteří přežijí, dostávají
dvojité příděly jídla a tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci
bez výcviku. Pavel postupně ztratí všechny kamarády.
Velkou oporou pro dvacetileté vojáky je velitel roty Stanislav Katczinsky, s nímž se
Pavel spřátelil. Po dovolené, ze které se Pavel vrací znechucen (matka umírala na
rakovinu, s ostatními lidmi nedokázal nalézt společnou řeč), se dostává zpět na frontu.
Uprostřed bitevního pole se najednou ocitne sám zblízka v boji muže proti muži.
Smrtelně zraní francouzského vojáka, poté mu ováže ránu a snaží se mu ulehčit
umírání. Velkým otřesem je pro Pavla smrt Katczinského. Zraněného se ho snažil s
vypětím všech sil odnést z bojiště do bezpečí. Cestou byl však Katczinsky zasažen
střepinou a zemřel.
Na podzim roku 1918 dostává 14 dní volna, během nichž přemýšlí o válce a o tom, že
se už nedokáže zapojit do normálního života - byl poznamenán roky prožitými na
frontě.
Kniha končí Paulovou smrtí na frontě. „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém
bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě
byl klid.“ — Citováno z českého překladu