Americká próza mezi válkami (kvíz)

• Ztracená generace (Lost Generation) = skupina amerických autorů 20. let 20. století: (z 0 na 100, ideální život)
o Otřes z první světové války, ztráta iluzí, vystřízlivění z tzv. amerického snu (pílí a úsilím dosáhnout maxima)
o Amerika ve 20. letech zažívá vzestup, přesto tuto část mladé generace zasáhne válka
• Ernest „Papá“ Hemingway (1899-1961):
o Romanopisec, povídkář, novinář, získal Nobelovu cenu za literaturu za novelu Stařec a moře (1954)
o Bojoval v první sv. válce (italská fronta), dobrovolnické sbory Červeného kříže, spáchal sebevraždu (stř. zbraň)
o Charakter tvorby – tzv. metoda ledovec (podtext, čtení mezi řádky)
▪ Hlavní hrdina – silný, osamělý, intelektuál, je schopen oběti pro celek (Komu zvoní hrana)
• Výjimkou typického hlavního hrdiny je Santiago (Stařec a moře)
▪ Mezní situace (čest, odvaha), úsporný styl, objektivní vypravěčství (dialogy bez komentářů)
o Sbohem, armádo (1929) – román, milostný motiv, první světová válka (italská armáda)
o Komu zvoní hrana – román, milostný motiv, kontext občanské války ve Španělsku (1936-1939)
▪ Uvedený citátem básníka jménem John Donne („ … smrtí každého člověka je mne méně neboť jsem
součástí lidstva. A proto se nikdy neodvažuj ptát, komu zvoní ta hrana. Zvoní tobě.“)
o Fiesta – román o veteránech 1. sv. v. – Lost Generation (do povědomí tento pojem zanesla Gertruda Stein)
o Stařec a moře (1952) – novela, metafora života (životní boje, překonávání překážek, cesta důležitější než cíl)
▪ Univerzální podobenství (stařec, ryba), biblické motivy (např. Kristovy rány na ruce starce, prohýbá se nad
těžkým lanem když tahá rybu jako pod křížem)
▪ Starý muž Santiago vyplouvá na moře, uloví velkou rybu po předešlých neúspěších, bojuje s ní až do
vyčerpání sil, vyhraje, ale když se cestou vrací zpátky, žraloci jí celou ožerou (žádný užitek)
• Francis Scott Fitzgerald (1896-1940):
o Spisovatel, scénárista (Hollywood), autorem „džezového věku“
▪ Manželka Zelda (inspirace v příběhu Něžná je noc) – schizofrenie, inspirace, žárlivost, vlastní ambice
o Rysy tvorby – kritická sonda do života americké společnosti 20.-30. let
▪ „mluvčí americké mládeže“ (zlatá mládež – mladí, krásní, bohatí, …)
o Velký Gatsby (1922) – román, ich-forma (vzpomínky Nicka Carrawaye na Long Island, stát New York a večírky)
▪ Téma – americký sen (a jeho ironie – viz postava Gatsbyho), láska, bohatství
▪ Kompozice – 9 kapitol, psán chronologicky, převážně popis prostředí a názory Nicka (na Gatsbyho)
▪ Po prvním vydání nejistota, během druhé světové války se začal dodávat na fronty zdarma – revaluace
▪ Jay Gatsby – bohatý, dává to najevo, na konci se dozvídáme jak se k bohatství dostal – pašování alkoholu
• Potřebuje vydělat peníze, aby si mohl vzít Daisy (ta se ale mezitím vdá)
• Na oko příjemný bohatý vzdělaný, pořádá večírky × přetvářka a tajemná minulost
▪ Nick Carraway – přestěhuje se na Long Island, aby mohl obchodovat na burze, seznámí se s Gatsbym
▪ Daisy Buchananová – sestřenice Nicka (měla s Gatsbym poměr) a její manžel Tom Buchanan (arogantní)
• Vyšší vrstva, povrchní, krásná, milostný vztah s Gatsbym (váhá oproti manželovi), Tom jí podvádí
o Podivuhodný případ Benjamina Buttona – povídka, Benjamin jde proti času (stárne mládnutím)
• John Steinbeck (1902-1968):
o Kalifornie, získal Nobelovu cenu za literaturu, různá povolání (během života sbíral inspirace, zkušenosti)
o Rysy tvorby – vynikající epik (dobře vybudovaný příběh, vypracování napětí, atmosféra)
▪ Venkov, příroda představuje útočiště, konflikt dobra a zla v člověku (kniha obsahuje eseje o lepší společnosti)
o Hrozny hněvu – román, hospodářská krize (období velké deprese), rozměry velké lidské tragédie
▪ Příběh rodiny, která společně s dalšími lidmi putuje do Kalifornie (idea „zaslíbené země“) za prací (Exodus)
▪ Cesta – utrpení, rozpad rodiny (smrt prarodičů, syn v kriminále za soc. myšlenky), nakonec mají hroznou
práci víceméně za nic (ale nemůžou odmítnout), končí to tím, že dcera (která dříve porodila mrtvé dítě, ale
má mléko) dává napít mateřské mléko ze svého ňadra starému muži, který je na pokraji smrti
o Na východ od ráje – román, rodinná sága, biblické motivy (Kain a Abel, Kain zabije Abela, tabulka srovnání)
▪ V knize má jeden z bratrů pocit, že ho otec dostatečně nemiluje, stejně jako v paralelním příběhu
▪ Příběh dvou bratrů (každý je jiný) v minulosti, jeden z nich má dva syny → paralelně příběh těchto bratrů
o O myších a lidech – novela o dvou přátelích, kteří putují z ranče na ranč a vydělávají si
• William Faulkner (1897-1962) – romány Divoké palmy a Absolone! Absolone!
o Mississippi, získal Nobelovu cenu za literaturu, jižanská sága (témata rasismu a rasové segregace)
(vystupoval proti i mimo díla)

Americká próza mezi válkami 72/75 Literatura

Anglická literatura mezi válkami
• George Bernard Shaw (1856-1950):
o Anglický dramatik, získal Nobelovu cenu za literaturu (1925), sociálně kritické dílo
o Svatá Jana – drama, Johanka z Arku
o Pygmalion – drama, konverzační komedie, romantický charakter, Anglie na počátku 20. století
▪ Myšlenka – rozdíl mezi chování nižší a vyšší vrstvy a v jazyku, nižší vrstva se dokáže vyrovnat té vyšší
• Poznání vlastní ceny
▪ Chronologické dílo, hovorný, jednoduchý jazyk, ironie, sarkasmus
▪ Inspirace v Ovidiově Proměně
• Příběh o Pygmalionovi, který vytvoří sochu, do které se zamiluje, dá jí duši a život, a ta mu lásku oplácí)
▪ Lisa Doolittle – pouliční květinářka, špatná výslovnost, chudinská čtvrť, dobré vychování, proměna v dámu
▪ Henry Higgins – profesor fonetiky, hrubý, neumí se chovat k damám
▪ Profesor Higgins + květinářka Líza Doolitlová (londýnská spodina – mluva = cockney)
▪ Na počátku sázka – dva dospělí muži „vezmou dítě z ulice“, přetvoří jí k obrazu svému, a vsadí se o tom,
jestli se její budoucnost povede nebo ne
▪ Otevřený konec × hollywoodská verze (film na základě muzikálu My Fair Lady)
▪ Inspirace později – Vladislav Vančura (Josefina)

Ruská literatura mezi válkami

• Tradice klasického románu 19. století, vztah k vlasti (ruské přírodě, regionu)
• Psychologie postav, myšlenková hloubka, literární činnost podléhá totalitnímu režimu
o 600 spisovatelů v průběhu Stalinova režimu uvězněno (obhajoba procesů – Shaw, Brecht)
• Michail Bulgakov (1891-1940):
o Ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař, jeho díla byla zakazována a nepublikována
o Díla – Bílá garda, Osudná vejce, Psí srdce
o Prolínání fantastických a realistických prvků
o Mistr a Markétka:
▪ Groteskní román (apokryfní, bizarní, chaotický, magický, cynický, humorný, satirický, faustovský)
▪ Magický realismus, spojení hrůzy a komičnosti → groteskní situace
▪ Biblické prvky – apokryf (biblická témata), alegorie stalinismu (satira na něj), parafráze faustovského mot.
▪ Kompozice (řetězová):
• 30. léta v Moskvě (stalinské Rusko)
• Prolínání 3 příběhů (Jeruzalém ve 30. letech), převažuje er-forma
▪ Jazyk – spisovný i nespisovný
▪ Postavy – Woland (personifikace ďábla), Mistr – umělec, miluje Markétku, Markétka, Pilát Pontský
▪ Ďábel Woland a jeho svita přichází do Moskvy pořádat ples u satana, Markétku potřebují jako hostitelku a
splní ji za to jedno přání, díky přání se Markétka snový setká se svým Mistrem a spolu umírají
• Daniil Charms (1905-1942):
o Surrealistický (nahodilost, bizarnost) prozaik, básník a dramatik
o Pronásledován NKVD → zatčení, psychiatrická léčebna, smrt (?)
o Krátké povídky a dramata, anekdoty, nonsens, absurdita, provokace
o Drama Báby
• Maxim Gorkij (1868-1936):
o Sovětský spisovatel, prozaik a dramatik
o Průkopník tzv. socialistického realismu
o Rozchod s bolševiky (× násilí)
o Návrat z emigrace, propaganda
o Román Matka
o Drama Na dně

Anglická literatura mezi válkami 73/75 Literatura

Německy psaná literatura mezi válkami
• Němečtí autoři – nástup fašismu, útoky, pronásledování, emigrace
• Marlene Dietrich – herečka, přítelkyně Edith Piaf, módní novinky (pánský styl)
• Heinrich Mann (1871-1950):
o Německý prozaik, dramatik, emigrace (USA)
o Profesor Neřád (podtitul Konec tyrana):
▪ Kritický, satirický román ze studentského prostředí, morálka maloměstské „elity“ (přetvářka, pokrytectví)
▪ Profesor má zálibu v manipulování a šikanování některých studentů i mimo výuku v podniku Modrý Anděl,
kde je sleduje, zároveň tam zpívá žena, která si nakonec obmotá profesora kolem prstů a karty se obrací
▪ Zfilmováno (Modrý Anděl – 1930)
• Thomas Mann (1875-1955):
o Získal Nobelovu cenu za literaturu, emigrace (Švýcarsko, USA)
o Charakteristika tvorby – obraz německé společnosti (patricijské vrstvy), filozofické prózy
o Buddenbrookovi – román vypovídající o gener. podnik. rodiny, úpadku měšťanské rodiny, osudy několika gen.
o Smrt v Benátkách – novela, esejistický styl, odjezd spisovatele do Benátek kvůli tvůrčí krizi
▪ Spisovatel se setká s mladým chlapcem (objektem jeho pozorování), zamiluje se do něj
▪ Zfilmováno (Luchino Visconti 1971)
• Erich Maria Remarque (1898-1970):
o Německý prozaik a dramatik volně řazen ke ztracené generaci, v 18 letech narukoval jako dobrovolník (1916)
o Na západní frontě klid – román, realistický obraz války
▪ Pohled na západní frontu očima mladých mužů, kteří byli vytržení ze života válkou
▪ Časoprostor – 1. světová válka, prostor západní fronty, jazyk – spisovný v řeči autora, vulgární jazyk
▪ Kompozice (chronologická, prvky retrospektivy když Pavel vzpomíná na domov):
• Ich-forma, poslední odstavec er-forma (objektivní zpráva o úmrtí hlavního hrdiny), kapitoly, gradace
▪ Pavel Baumer – mladý gymnaz., v 18 narukuje, sledujeme jeho proměnu a oněmění vůči hrůzám války
▪ Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla, Kantorek – gymnaz. prof., který chlapce přesvědčil k narukování
▪ Pavel a jeho spolužáci přesvědčeni k narukování, postupně umírají, Pavel se v půlce války vrací domů,
nedokáže se bavit s lidmi, psychické zničení, umírá
• Lion Feuchtwanger (1884-1958):
o Židovský původ, 1933 – emigrace (USA),
o Charakteristika díla – historické romány (židovská tematika), paralely se současností
o Židovka z Toleda – román, židé, křesťané a muslimové ve středověkém Španělsku
▪ Popis života a stavů na Pyrenejském poloostrově, střet „tří světů“
▪ Inspirace – milostní příběh kastilského krále Alfonsa a židovské dívky Raquel (dcera králova ministra)
o Žid Süss – román, Německo 18. století, schopný finančník, podpora zla, obrátí se proti němu
▪ Film – 1940 (Goebbelsova objednávka – antisemitská propaganda), 2010 (Žid Süss – Film bez svědomí)
o Bláznova moudrost – román o osudech Jeana-Jacquesa Rousseaua, román Lišky na vinici
• Bertolt Brecht (1898-1956):
o Německý dramatik, levicově orientovaný, „marxistický autor“, exil (návrat po válce – NDR)
o Berliner Ensamble (epické – příběhové – divadlo):
▪ Postup zcizení (novátorství) – aby divák neprožíval to, co je na jevišti, ale zapojoval svůj rozum
• Herci se do převleků převlékali na jevišti, vsuvky do hry, do děje, když se něco děje
o Kurt Weill – hudební skladatel, který s Brechtem spolupracoval
o Žebrácká opera – sat. drama na motivy hry Johna Gaye (1728), Londýn – zločinecké gangy + zkorump. policie
o Matka Kuráž a její děti –„ pikareskní muzikál z období francouzského realismu zasazený do třicetileté války“
▪ Třicetiletá válka, psychologie titulní hrdinky, katolíci × protestanti, další defenestrace
▪ Bitva na Bílé hoře, u Lützenu, celkově špatná pro Německo → dílo je pravděpodobně tragédie
▪ Téma – vydělávání na válce, péče o děti, válka celkově a důvody za ní, vzestup a pád
▪ Dvanáct hudebních výstupů (dva jsou potřebné) – narušování děje
▪ Děj (1624-1636) – Matka Kuráž (markytánka – obchoduje s armádou), Eilif (finský čert, starší syn), Švejcar
(poctivý, ale hloupý, syn), Katrin (němá napůl Němka, dcera), Kazatel (pokrytec), Kuchař (don Juan)
• Přichází o své děti (chtěla udělat co nejvíce lukrativní obchod, ale tím, jak to protahovala, o ně přišla)

Německy psaná literatura mezi válkami 74/75 Literatura

Francouzská próza mezi válkami
• Inklinace k levicové orientaci
• V poezii v té době avantgarda
• Témata sociální a první světové války
• Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944):
o Reportér, válečný letec (sestřelen)
o Malý princ:
▪ Epika, filosofická pohádka, konfrontace světa dospělých a dětí
▪ Hodnota srdce × materialismu a racionalismu dospělých
▪ Myšlenka – kontrast myšlení dětí a dospělých, dětská fantazie
▪ Kompozice – krátké kapitoly, jak na začátku chronologická, jádro knihy retrospektiva
• Ich-forma (vypravěč o sobě), er-forma (vypravěč o Malém princi)
▪ Jazyk – jednoduchý, moderní, zdrobněliny, personifikace (zvířat a rostlin)
▪ Malý princ – mladý chlapec, nevinný a nezkažený, nemá rád příliš seriózní lidi (dětský svět)
▪ Vypravěč – pilot letadla, spřátelí se s Malým princem, bujná fantazie (převážně v dětství)
▪ Květina, liška („vše co chceme vidět správně vidíme srdcem, ne očima“)
▪ Král – vládne celému vesmíru, Domýšlivec – chce být obdivován všemi, ale je sám, Pijan – pije, aby
zapomněl, že se stydí, že pije, Byznysmen – neustále počítá hvězdy, Lampář – žije na planetce, kde se den
a noc střídají jednou za minutu, Zeměpisec – tvoří mapy, ale nikdy neopouští svůj stůl
▪ Na začátku vypravěč povídá o svém dětství (zničené iluze), o několik let později ztroskotá uprostřed
Sahary – potká Malého prince, vypráví mu o svých cestách (retrospektiva), na konci odchod Malého prince
zpět na domovskou planetu
▪ Pasáž „nakresli mi beránka“ – nakonec pilot nakreslí krabici, aby si představil beránka
▪ Nakreslení klobouku (had co snědl slona)
▪ „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
• „On ne voit bien qu'avec le coeur. L'essentiel est invisible pour les yeux.“
• Romain Rolland (1866-1944):
o Francouzský prozaik, dramatik, esejista, pedagog, pacifista (nenáviděl fašismus), psal v poválečném období
o Nobelova cena za román Jan Kryštof (1915)
o Petr a Lucie:
▪ Novela
▪ Kompozice – er-forma, chronol., jazyk – spisovný a bohatý, vytříbený a kultivovaný, srozumitelný příběh
▪ Témata a motivy – mladá láska, krutost a nesmyslnost války, vliv války na mentalitu člověka
• Víra a náboženství, kontrasty – chudoba × bohatství, život × smrt, láska × nenávist
▪ Postavy:
• Petr – pochází z bohaté rodiny, něžný a citlivý, cítí silný odpor k válce, idealizuje si svět
• Lucie – žije sama s matkou v chudobě, vydělává si malováním kýčovitých obrazů, za které se stydí, válka
jí příliš nezajímá, jelikož má v životě větší starosti
▪ Děj (Paříž jaro 1918):
• Dva mladí lidé se při útoku na Paříž potkají v metru a nachází v tom druhém útěchu. Náhodně se
několikrát poté potkají a zamilují se
• Stýkají se spolu, baví se o své budoucnosti dohromady, i když vědí, že nebude
• Děj končí 29. března (na Velký pátek) v kostele Saint Gervais, kde zemřou, kde se chtěli vzít
▪ Shakespearovský půdorys
▪ Srovnání s Remarquem – děj probíhá na frontě
• André Gide (1869-1951):
o Prozaik, dramatik, levicové smýšlení, zkušenost × SSSR (navštívil Sovětský svaz)
o Návrat ze Sovětského svazu – reportáž, S. K. Neumann – text Anti-Gide

Francouzská próza mezi válkami 75/75 Literatura