SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

4SA155 Kritické a analytické myšlení

Umění klamu – propaganda a falešné argumenty

Interpretace kvantitativních údajů, zavádějící grafy,
manipulace s daty

Autoři: Balek Vojtěch, Bártová Kateřina, Hes Jan, Sehen Anastasiya,

Temerbulatova Diana
Anotace
Tato práce se zabývá úmyslným zkreslováním pravdy, nevalidními argumenty a druhy
propagandy. Jejím cílem je popsat problematiku falešných argumentů a propagandy, dále pak
obeznámit se způsoby, jakými je manipulováno s daty pomocí zavádějících grafů.
Obsah

1 Úvod....................................................................................................................................4
2 Propaganda a falešné argumenty........................................................................................4
2.1 Propaganda – popis......................................................................................................4
2.2 Cíle propagandy...........................................................................................................4
2.3 Metody propagandy......................................................................................................5
2.4 Příklady propagandy....................................................................................................6
2.5 Argumentační fauly - popis........................................................................................10
2.6 Druhy argumentačních klamů....................................................................................10
2.7 Etika argumentace......................................................................................................12
3 Interpretace kvantitativních údajů, zavádějící grafy, manipulace s daty..........................13
3.1 Možnosti nesprávného grafického znázornění správných dat....................................14
3.2 Znázornění závislostí mezi nesrovnatelnými veličinami...........................................14
3.3 Případy nesprávné přípravy, zpracování nebo interpretace dat..................................16
4 Závěr.................................................................................................................................17
4.1 Otázky........................................................................................................................17
5 Bibliografie.......................................................................................................................17
6 Seznam obrázků................................................................................................................18

3
1 ÚVOD

V době, kdy tok informací z různých zdrojů neustále roste, jsou objektivní a nezkreslená data
cennější než kdy jindy. Přitom v tématech, která široká veřejnost dostatečně nezná, většina
populace slepě sleduje mainstreamová média. Přímo tedy ovlivňují, jak jsou vnímána data
přenášená novináři. Takhle se dělá propaganda. 

Propaganda je nepřímé poselství, které zvláště apeluje na emoce. Zaměřuje se spíše na

vytváření názorů než na rozšiřování znalostí. Jeho cílem je přesvědčit, aniž by nabízel logický
důvod zastávat určitý názor nebo podniknout konkrétní akci. Alespoň některé metody
propagandy někdy používají neziskové organizace, inzerenti, církve, zpravodajské
organizace, vlády nebo jiné vládní agentury. 

Ať už z jakýchkoliv pohnutek, tvůrci propagandy obvykle vybírají fakta nejvíce odpovídající

myšlence, kterou se snaží protlačit a vynechávají fakta, která jim do narativu tak dobře nesedí.
Protože některá propaganda používá fakta (byť selektivně), může vystupovat jako relevantní
argument. Ale protože logikou zpravidla nedosahuje úspěchu, propaganda je často klamná i
emotivní.

Informace podložené údaji ze sociologického průzkumu nebo statistické analýzy mají

tendenci vyvolávat větší důvěru. Způsob, jakým jsou prezentovány takové materiály, může
mít přímý dopad na závěry, které čtenář učiní. Proto, podle našeho názoru, posouzení různých
metod manipulace s grafickým zobrazením dat je velmi přínosné, neboť díky němu můžeme
lépe pochopit, jak identifikovat zavádějící grafy.

2 PROPAGANDA A FALEŠNÉ ARGUMENTY

2.1 Propaganda – popis

„Propaganda je záměrný, systematický pokus o utváření vjemů, manipulaci s poznáváním a

přímé chování k dosažení reakce, která podporuje požadovaný záměr propagandisty“

Propaganda se v politice široce používá od 19. století k prosazování různých programů

politiků, opozičních kandidátů a skupin. Používá se také ke zdůraznění negativních nebo
pozitivních aspektů lidí nebo zákonů. (Jowett and O’Donnell, 2014)

2.2 Cíle propagandy

Cíle propagandy mohou být různé, záleží na konkrétních cílech propagandisty.

Nicméně obecně je lze rozdělit do různých skupin, jak to udělal Johnson-Carthy ve své práci:

1. mobilizovat nenávist proti nepříteli

2. uchovat přízeň spojenců

3. uchovat přátelství a, pokud je to možné, zajistit spolupráci neutrálních

4
 4. demoralizovat nepřítele.

Aby propagandista těchto cílů dosáhl, musí zvolit určitou taktiku a zvolit nástroje, které
budou dané situaci vyhovovat. Taktika by měla přímo odpovídat individuálním cílům. Pro
mobilizaci nenávisti k nepříteli je důležité charakterizovat nepřítele jako bezcitného,
nelidského zločince, který jde proti veřejné morálce a ohrožuje tak všechny. Mezi taktiky
zachování neutrální komunikace patří identifikace společných zájmů, podpora mírové
spolupráce a víry v nebezpečí třetí strany. K demoralizaci nepřítele dochází v důsledku šíření
zastrašujících zpráv, ničení důvěry v hodnoty a myšlenky nepřítele, podkopávání důvěry v
jeho vůdce, šíření pozitivní propagandy v sobě samém. (Strategic Political Communication,
2003)

2.3 Metody propagandy

Podle cílového zaměření psychologického dopadu propagandy na masové vědomí se rozlišují

tyto formy: propaganda stvoření, propaganda vytrvalosti a hrdinství, propaganda osvícení,
propaganda destrukce, propaganda odloučení, propaganda zastrašování a propaganda
zoufalství. (Tsuladze, 2000)

Propaganda tvorby obhajuje budování společnosti nového typu a vyzývá lidi, aby se podíleli
na této stavbě.

Propaganda vytrvalosti a hrdinství opěvuje odvahu při budování nové společnosti, pomáhá
tolerovat těžkosti a útrapy, například vojenské, zdůrazňuje hrdinské a obětavé skutky
jednotlivých lidí, které jsou dávány příkladem pro ostatní, jako základ pro masové hrdinství.

Propaganda osvícenství šíří informace o činnosti orgánů, politických aktivistů, a stran, o

ekonomice a vojenské síle země, inzeruje státní zřízení a národní způsob života, zdůrazňuje
hodnoty společnosti, jako jediný možný a správný systém.

Propaganda destrukce je protipropaganda nepřátelské státní nebo politické ideologie.

Zpravidla přesvědčuje lidi o zvrácenosti oponentů, jejich zvěrstvech, chybách či zločinech,
odhaluje opačný hodnotový systém, zdůrazňuje negativní rysy cizích vůdců.

Propaganda separace je postavena na mezinárodních nebo nadnárodních rozporech:

náboženských, sociálních, kulturních, názorových. Tento druh propagandy se aktivně
uchyluje k nesouhlasu mezi podřízenými a nadřízenými, vojáky a důstojníky, mezi různými
stranickými uskupeními nebo oddíly nepřátelských vojsk.

Propaganda zastrašování má potlačit morálku nepřátelského obyvatelstva a vystrašit jej,

armádu nebo tábor odpůrců, klade důraz na důstojnost strany, ekonomický a vojenský
potenciál. Často se uchyluje k fyzickému vlivu jako nástroji propagandy.

Propaganda zoufalství zobrazuje problémy, nepříznivou ekonomickou a sociální situaci jako

důsledek chyb politických oponentů. Tato propaganda se snaží přesvědčit lidi, že politici ani
vedení země se nezajímají o potřeby a pohromy prostého obyvatelstva, že jim nejsou schopni

5
pomoci a nic zásadně změnit. V případě války se snaží vštípit zoufalství, beznaděj a
bezvýchodnost jejich postavení kvůli nedostatku potravin, zbraní, léků, zbytečnosti odporu.
(Pocheptsov, 2000)

2.4 Příklady propagandy

Americká Ústřední zpravodajská služba vytvořila během studené války celosvětovou

propagandistickou síť. Mezi země, které využívají média a sociální média k šíření vládní
propagandy a ostentativně investují do propagandistických médií, patří Severní Korea,
Spojené státy, Turecko, Saúdská Arábie, Rusko, Indie, Vietnam, Venezuela, Kuba, Izrael,
Sýrie, Írán, Čína nebo Eritrea. (“Propaganda,” 2021)

Propaganda používá různá média k získání pozornosti a cílového publika. Mezi tato média
patří:

Obr. 1: Rozdělení médií použitelných propagandou

6
Příklady propagačních posterů:

7
Obr. 2: Příklady propagačních obrázků - armády

Obr. 3: Příklady propagačních obrázků - SSSR

8
 Obr. 4: Příklady propagačních obrázků

Obr. 5: Příklady propagačních obrázků - Ukřižovaný voják

9
2.5 Argumentační fauly - popis

Argumentační fauly slouží k přesvědčení oponenta nebo publika o správnosti výroku

zástupce, bez ohledu na logickou platnost samotných argumentů. Mohou ovlivnit emoce nebo
mysl, může jít o přímý útok nebo dokonce manipulaci s bradavkami. Častěji než ne, závěry o
chybných argumentech nejsou vůbec použitelné, ale někdy se dokonce mohou zdát jako
vynikající argumenty.

Některé fauly jsou úmyslné, jiných se může mluvčí dopustit omylem (například kvůli vlivu
kognitivních zkreslení). Úmyslné fauly bývají často součástí určité propagandy a využívají je
ke své argumentaci manipulátoři.(“Bez faulu - Rétorika propagandy,” n.d.)

Cílem každé argumentace není jen sdělit určité tvrzení, ale rovněž přesvědčovat o jeho
správnosti a pravdivosti. At' už je to naše vnitřní argumentace v situaci, kdy si vytváříme na
něco názor, argumentace s přáteli nebo třeba v soudním procesu. V každém aktu argumentace
můžeme rozpoznat dvě roviny:

 první sleduje správnost či platnost tvrzení a souvisí s uplatňováním pravidel logického

myšlení či dokazování,

 druhá se týká přesvědčivosti a souvisí se „silou argumentace”, se schopností mluvčího

obratně užívat jazyka.

Obě roviny se mohou dostat do napětí a konfliktu, kdy z logicky správně formulovaných
premis nebude vyvozen věcně pravdivý závěr. Platí, že přesvědčivost užitého argumentu
neznamená automaticky potvrzení jeho věcné pravdivosti. Taková argumentace je
považována za argumentační faul, klam nebo trik. (Machalová a kol., 2018)

2.6 Druhy argumentačních klamů

Existuje šest kategorii argumentačních klamů:

1) Důraz na rozum

Argumentační fauly, které falešně apelují na rozum a na různé chybné premisy v uvažování.
Často cílí na zažité premisy, které vznikají vlivem kognitivních zkreslení. Fauly s důrazem na
rozum pak apelují právě na taková zkreslení – lidově bychom mohli říct, že jde o naše zažité
představy, o kterých ani nemusíme vědět, že je máme, protože rozhodování na jejich základě
neprobíhá vědomě. Například, že pokud něco tvrdí hodně lidí, je větší pravděpodobnost, že je
to pravda.

2) Důraz na emoce

Tyto fauly jsou silně manipulativní. Emoce v tomto případě hrají v logických premisách
argumentů klíčovou roli. Svým způsobem tyto fauly logický vzorec pořád mají, jen je jeho
závěr neplatný a manipulativní. Jen někdy se stává, že by apel na emoce použil mluvčí

10
omylem, ale stát se to samozřejmě může. Zvlášť v případech, kdy mluvčí sám tuto emoci
pociťuje – pokud má sám strach, může apelovat na strach u ostatních, protože jemu
samotnému připadá takový apel jako smysluplný, i když není. 

Jedná se také o fauly, které jsou typické pro propagandu totalitních režimů. V politice se s
nimi můžeme setkat na tématech, která přirozeně působí emoce, nebo v případě nedostatku
důkazů, kdy se pak politiky, pak se uchýlil k odvolání na emoce, místo toho, aby se
dohadovat s konkrétními fakty.

3) Manipulativní obsah

Argumentační fauly, které manipulují s jejich obsahem. Tady nejde o falšování důkazů, ale o
falšování závěru, který mají dokázat. Kvůli jejich manipulativní povaze se fauly v této
kategorii nazývají vyložené lži. Nemusí tomu tak být – mluvčí může podat pravdivá data a
důkazy, pouze z nich vyvozuje manipulativní závěr.

Manipulativní obsah je obvykle zaměřen na uvedení protivníka do nežádoucí pozice,

vytvoření slepých uliček, skrytí alternativ atd. Často se například stává, že si člověk vybere
důkazy, které podpoří jeho argumentaci, ale tyto důkazy jsou součástí celku, jsou vytržené z
kontextu.

4) Chybná příčina

Argumentační fauly, které se zaměřují na příčiny konkrétního účinku. Ale tyto důvody jsou
mylné nebo nepravdivé. Tyto fauly mají jednoduché logické vzorce, které však nelze
aplikovat v obecném případě, což také umožňuje takové argumenty obvykle vyvracet.
Nejznámějším faulem v této kategorii je cum hoc, který říká, že korelace implikuje příčinnou
souvislost.

Pokud například mluvčí tvrdí, že „pokud došlo v ČR v posledních deseti letech k oteplení a
zároveň zaznamenáváme nárůst používání elektrokoloběžek, pak z toho plyne, že oteplení je
výsledek používání koloběžek“, pak se jedná o faul. nebo může např. uvést, že jedinou
možnou příčinou oteplení v ČR jsou elektrické koloběžky a bez nich by se nedalo zahřát, pak
by se dopustil dalšího faulu v této kategorii, protože popírá existenci jakékoli jiné příčiny
určitého účinku.

11
 5) Chybné vyvození

Argumenty, které svou logiku zaměřují na důsledky. Jsou spojeny s některými skutečnými
důvody. Ale to se z nich vyvozuje nesprávně nebo falešně. Fauly v této kategorii mají také
relativně jednoduché logické vzorce, ale nelze je aplikovat obecně, což také umožňuje ve
většině případů takové argumenty vyvrátit. Jedním z nejznámějších faulů v této kategorii je
Důkaz anekdotou, který vyvozuje obecný závěr na základě osobních zkušeností nebo příběhů
z první a druhé ruky.

Závěr, že "V Indonésii je velká chudoba, protože tam byl můj známý a viděl na ulici spoustu
lidí a vyprávěl mi o holčičce, která neměla ani chleba" je neplatný a tudíž faul v této kategorii.

6) Útok

Argumentační fauly, které jsou přímým útokem na soupeře. To často znamená, že se mluvčí
nezaměřuje na argumenty svého oponenta, a proto se soustředí na jeho osobnost, vlastnosti a
další vlastnosti. Neútočí na argument oponenta, ale na oponenta samotného. Například, že se
mýlí, protože je příliš mladý a má málo zkušeností. A taková premisa je nejen nelogická, ale i
v rozporu s diskutabilní etikou a obecnými mravními zásadami.

V jiných případech se může jednat např. o manipulaci s důkazním břemenem nebo samotnou
argumentaci oponenta. Ve většině případů se jedná o nejtěžší možné fauly. Narušují diskusi,
jsou rozvážní, často vulgární a do diskuse nepřispívají ničím podstatným. (“Bez faulu -
Rétorika propagandy,” n.d.)

2.7 Etika argumentace

Před popsáním samotné etiky argumentace je nutné se zamyslet nad tím co vlastně
argumentace je a není. Ne každá výměna názorů nutně musí být argumentací a přemýšlet nad
ní tak může mít nepěkné důsledky. Například při řešení osobních vztahů s blízkými osobami a
jiných silně emocionálních témat nebývá vždy úplně šťastné upozorňovat na použité
argumentační fauly.

Nicméně v případě že se o argumentaci jedná, ať už je to formální debata, či jen výměna

názorů s kamarádem, je nutné si uvědomit její cíle. Těmi není jen pouhé sdělování nějakých
informací a být tím kdo má pravdu. Naopak, cílem argumentace je především formování a
upravování si názoru na svět, aby se co nejvíce podobal realitě. Což samozřejmě neznamená,
že se nemůžeme dostat do debaty, kdy je názor jedné strany objektivně nesprávný. Avšak i v
tomto případě je nutno zachovat slušnost a zdržet se nekorektních argumentů a vynechat
jakékoliv útoky na samotného oponenta.

A především z toho důvodu, že by měl být každý člověk v debatě připraven změnit svůj názor
(ač tomu tak bohužel ne vždy bývá), musíme si i my dávat pozor abychom se nedopustili
argumentačních klamů a faulů.

12
Čeští autoři M. Jauris a Z. Zastávka ve svém učebním textu uvádějí výčet jednání, kterých
bychom se měli zdržet, abychom se nedopustili nepoctivé argumentace:

 vědomě argumentovat nepravdivými argumenty

 překroutit nebo ignorovat tvrzení pro nás nepříznivá

 zatajit skutečnosti zásadního významu

 prohlašovat nepravdivé, že to, co jsme říkali, jsme už tehdy mínili jinak, než se
protivník domnívá

 podkládat protivníkovi něco, co netvrdil

 zastrašovat protivníka

 získávat spojence v debatě příslibem aliance nebo nějaké výhody, abychom tak
kompenzovali nedostatečnost své argumentace

 brát možnost, aby se protivník (zejména obviněný protivník) mohl vyjádřit čili
porušovat zásadu „audiatur etaltera pars” („nechť je slyšena i druhá strana”)

 zatahovat do debaty nevěcné výpady ad personam, snižovat tím jeho prestiž a

poškozovat cílevědomost debaty

 přesouvat naše břemeno dokazování (onus probandi) neodůvodněné na protivníka

 odvádět debatu od jejího původního cíle k takovému cíli, který je pro nás nadějnější
(zejména pokusem zaměnit v tichosti původní tezi za jinou)

 rozvíjet debatu (přechodem ke kvaziargumentaci, přechodem k nemístnému

relativismu a agnosticismu), žádáním nemožného výkonu apod.

 uvést protivníka do situace, která je pro něj neřešitelná a žádat řešení (například
obvinit jej, že něco zamýšlí, že si něco myslí, že zcela tajně něco podnikl, o čem ví jen
on sám). (Machalová a kol., 2018)

3 INTERPRETACE KVANTITATIVNÍCH ÚDAJŮ, ZAVÁDĚJÍCÍ GRAFY,

MANIPULACE S DATY

Nejčastěji je lze pozorovat v televizním vysílání. Různé grafiky se často rychle střídají na
obrazovce a divák nemá dostatek času pro důkladné prozkoumání předložených informací, je
nucen souhlasit s daty poskytovanými novináři. V tištěných publikacích se však často lze
setkat s ilustracemi, které záměrně nebo neúmyslně zavádějí nepřipraveného čtenáře. Někdy
sám autor materiálu, který není dokonale obeznámen s tématem, vyvozuje nesprávné závěry z

13
určitých dat nebo grafů. Jinými slovy, analýza metod manipulace s daty umožní nejen najít
nepřesnosti v různých mediálních materiálech.

Jako metody s nesprávným grafickým zobrazením dat lze označit například špatně postavené
osy, bezdůvodné zvětšování (resp. zmenšení, atd.). Lze také rozlišit případy, kde je
indikována závislost mezi porovnávanými veličinami (dvě osy, korelace mezi
nesrovnatelnými daty). Takové ilustrace se obvykle objevují kvůli touze prezentovat co
nejvíce informací na jednom grafu. Poslední důležitou kategorií jsou chyby, které byly
provedeny v důsledku nesprávně připravených, interpretovaných nebo zpracovaných (např.
neúplných, zkrácených) údajů.

3.1 Možnosti nesprávného grafického znázornění správných dat

Jednou z nejčastěji používaných metod manipulace s grafy je zobrazení dat s nesprávnými

nebo "zlomenými" měřítky. Příklady takového grafického znázornění dat lze poměrně často
nalézt v médiích, protože ve skutečnosti tyto metody nejsou podvodem. Pole dat použitých k
vytvoření takového grafu zůstává pravdivé a může být předloženo publiku. Většina lidí však
grafiku vnímá nejen jako názornější, ale také jako jednodušší prostředek pro pochopení
prezentace dat. Takže i za přítomnosti pravdivých údajů může novinář podpořit potřebný
názor.

Často lze takovou grafiku vidět v komerční reklamě, ale někdy takové techniky používají i
známé televizní kanály jako Fox News nebo CNN.

Obr. 6: Zkreslení grafů použitím různých měřítek os

Nevhodné přiblížení osy Y v takovém případě způsobuje, že pokles nebo růst vypadají
dramatičtější, než jsou ve skutečnosti. Pokud zobrazíme osu Y od nuly, graf bude mít zcela
obvyklý charakter.

3.2 Znázornění závislostí mezi nesrovnatelnými veličinami

Další metodou grafické manipulace považujeme zobrazení na grafu dvou měřítek současně.
Obvykle se porovnávají nesrovnatelné věci. Například nelze srovnávat výšku s váhou.
Nemůžeme říct, jestli je více 30 kilogramů nebo 12 metrů. Srovnávali bychom nesrovnatelné
veličiny, i když z podobné oblasti.

14
Obr. 7: Zkreslení grafu - použití dvou různých jednotek na jedné ose

Na obrázku jsou dvě závislosti: míra nezaměstnanosti v procentech – na levé ose – a počet
návštěvníků místního klubu na ose pravé. Při pohledu na něj se může zdát, že počet
návštěvníků klubu přesáhl počet nezaměstnaných, ale vůbec tomu tak být nemusí. Z tohoto
obrázku nelze takový závěr vyvodit, protože jednu hodnotu ukazuje v absolutních jednotkách
a druhou v relativních. Obvykle novináři nebo vědci takové zobrazení nepoužívají za účelem
dezinformace či propagandy, jen se snaží ukázat více dat na jednom grafu.

Obrázek 8: Graf – vývoj míry nezaměstnanosti v USA a vývoj podpory H. Clintonové

Nalezení korelace tam, kde není, je také jednou z metod prezentace nesprávných grafických
informací. Obrázek zobrazuje grafy změny míry nezaměstnanosti v USA a úrovně podpory
Hillary Clintonové.

15
Navzdory viditelné korelaci je zcela jasné, že žádná závislost mezi těmito dvěma sadami dat
nemůže být. Jsou to dva naprosto odlišné parametry, které nelze srovnávat.

3.3 Případy nesprávné přípravy, zpracování nebo interpretace dat

Za pozornost stojí také případy, kdy je grafické znázornění obecně správné, ale data jsou
připravena nebo interpretována nesprávně. Často se přípravou a zpracováním dat nebo jejich
interpretací v médiích zabývají lidé, kteří jsou jen zběžně obeznámeni se danou tematikou.
Někdy to vede k tomu, že naprosto korektní údaje, jako např. počet občanů pobírajících
podporu v nezaměstnanosti od státu, převyšují počet pracujících občanů. Stalo se tak proto, že
novinář, který materiál pro FOX News připravoval, nevzal v úvahu, že počet občanů
pobírajících dávky je ve skutečnosti počet občanů, v jejichž rodině je člověk, který někdy v
životě dávky pobíral.

Další metodou manipulace s daty v grafu je použití neúplné sady dat. S cílem potvrzení nebo
vyvracení teorie globálního oteplování mnoho televizních kanálů často používá grafiky pro
specifické období, nicméně při analýze delšího, případně kratšího období, můžeme pozorovat
jiný trend, než nám je prezentován.

Obr. 9: Graf - teploty v Samaře v průběhu půl roku

Obrázek ukazuje průměrné měsíční teploty v Samaře od ledna do července. Je vidět, že

teplota neustále roste, a proto se může na základě tohoto grafu zdát, že Samara nám dokazuje
globální oteplování. Protože jsme však zvolili extrémně krátké časové období, růst je
způsoben rozdíly teplot v různých ročních obdobích, ne globálním oteplováním. Někdy tedy
neúplný soubor dat může vést ke zcela nesprávným závěrům.

Na závěr můžeme říci, že přestože přítomnost různých dat v grafické podobě činí
prezentovaný materiál vizuálnějším a rozumnějším, je nutné umět se na tento druh informací
kriticky dívat a rozlišovat mezi náhodnými nebo záměrně nesprávně konstruovanými grafy a
schématy. Domníváme se, že studium různých metod manipulace s grafickým znázorněním
dat má v komunikační vědě určitý potenciál. Jakákoli data převzatá z oficiálních zdrojů

16
mohou být při grafické prezentaci zkreslená a ovlivnit tak jejich vnímání publikem. Vliv
takových manipulací podle našeho názoru nelze podceňovat. Při vyvozování závěrů na
základě takových grafů se lze odvolávat na zjevně spolehlivá data (například na výsledky
sociologických průzkumů nebo oficiální výsledky voleb), což datům určitě přidá
důvěryhodnosti.

4 ZÁVĚR

Tato práce popsala druhy propagandy, její cíle, metody a historické příklady. Dále seznámila
čtenáře s etikou argumentace, argumentačních faulů a jejich nejčastějšími příklady. V
poslední části se zabývala zavádějícími grafy, jejich zneužití a osvětlila způsoby, jakými bývá
manipulováno s daty za účelem přesvědčování a šíření názorů.

4.1 Otázky

1. Napište si hlavní důvody, proč propaganda vzniká a jakými prostředky lze dosáhnout
jejího cíle.
2. Zamyslete se nad tím, jakou jste v poslední době kolem sebe viděli propagandu a jak
na vás působila
3. Zkuste vyjmenovat hlavní skupiny argumentačních faulů a vymyslete k nim nějaké
příklady.
4. Proč bychom neměli argumentační fauly v debatách používat a může nastat situace,
kdy je jejich použití ospravedlnitelné? Debatujte se spolužáky.
5. Jaké jsou základní chyby při práci s grafy? Kdy mohou být grafy zavádějící?
6. Implikuje korelace kauzalitu? Proč?
7. Zamyslete se nad konkrétním příkladem zavádějícího grafu, kterého jste si poslední
době všimli.
8. Zkuste aplikovat informace, které jste se dozvěděli v této kapitole, ve vlastním životě.
Jak často je na vás propaganda aplikována, nenapomáháte dokonce v jejím šíření?
Jsou informace, se kterými pracujete, vždy korektní a pravdivé?

17
5 BIBLIOGRAFIE

Bez faulu - Rétorika propagandy. Bez faulu. [online]. Dostupné z: https://bezfaulu.net/.

JOWETT, G.S., O’DONNELL, V., 2014. Propaganda & Persuasion. SAGE Publications. LLC,
C.P.

Co je to Propaganda? Druhy Propagandy [online]. Dostupné z:

https://www.storyboardthat.com/cs/articles/e/propaganda.

MACHALOVÁ A KOL., T., 2018. Akademické psaní pro právníky.

POCHEPTSOV, G.G., 2000. Informační války, Refl-book. ed.

Propaganda, 2021. Wikipedie. [online]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Propaganda

ROWMAN & LITTLEFIELD PUBLISHERS., 2003, Strategic Political Communication: Rethinking

Social Influence, Persuasion, and Propaganda.

TSULADZE, A., 2000. Velká manipulativní hra.

Věříte grafům? Podívejte se, jak jednoduché triky používají manipulátoři , 2015. iDNES.cz.
[online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/veda/manipulace-grafy-
statistika.A151023_164547_veda_pka.

WEST, J.D., BERGSTROM, C.T., 2021. Misinformation in and about science. Proceedings of
the National Academy of Sciences 118, e1912444117. [online]. Dostupné z:
https://doi.org/10.1073/pnas.1912444117

6 SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Rozdělení médií použitelných propagandou..................................................................6

Obr. 2: Příklady propagačních obrázků - armády.......................................................................8
Obr. 3: Příklady propagačních obrázků - SSSR..........................................................................8
Obr. 4: Příklady propagačních obrázků......................................................................................9
Obr. 5: Příklady propagačních obrázků - Ukřižovaný voják......................................................9
Obr. 6: Zkreslení grafů použitím různých měřítek os...............................................................14
Obr. 7: Zkreslení grafu - použití dvou různých jednotek na jedné ose.....................................15
Obrázek 8: Graf – vývoj míry nezaměstnanosti v USA a vývoj podpory H. Clintonové.........15
Obr. 9: Graf - teploty v Samaře v průběhu půl roku.................................................................16

18