ABIOTICKÉ FAKTORY

Ekologické faktory, které jsou neživé a působí na organismy (ovlivňují jejich přežívání) se nazývají abiotické

faktory. Faktory, které jsou „živé“ a ovlivňují vztahy mezi organismy samotnými se nazývají biotické. Sluneční

záření dopadá na zem v podobě slunečních paprsků – světla. Vrstva, která zabraňuje prostupování škodlivého

UV záření se nazývá Ozonosféra. Jeho prvek, který obsahuje má chemické vzorec O 3 UV – B záření však může

být prospěšné – např. vystavováním se Slunečnímu záření 20 minut denně umožňuje dostatečnou tvorbu

Vitamínu D, který je důležitý i pro imunitní systém. Střídání světla a tmy má vliv na tzv. biorytmus. organismů.

Alespoň hodinu, před spaním byste neměli koukat do obrazovek PC, TV a mobilů, protože modré světlo

v nich obsažené blokuje vyplavování hormonu melatoninu, který navozuje spánek a díky jeho vyšší hladině

lépe spíme. Světlo, které dopadá na zem v rozmezí 380–750 nm se nazývá viditelné světlo. Světlo, které má

vlnové délky delší než 680 nm se označuje jako infračervené a vydává značné množství tepla. Živočichové,

kteří jsou exotermní mají nestálou teplotu, endotermní mají stálou teplotu. Existují však druhy, které v  zimě

„spí“ = hibernující, aby neztráceli energii, ale existují také druhy, které dělají to samé v létě „letní spánek“ =

estivace Teplota má vliv také na velikost těla, barvu těla a velikost tělních přírůstků. Příbuzní živočichové jsou

v chladnějších oblastech větší (při větším objemu ztrácejí méně tepla) než živočichové v teplejších oblastech,

např. liška obecná a fenek berberský Toto označujeme jak Bergmannovo pravidlo. Živočichové příbuzní

v chladnějších oblastech jsou obecně světlejší než v teplejších oblastech, např. medvěd lední a medvěd

hnědý nebo tygr sibiřský a tygr sumaterský. Toto označujeme jako Glogarovo pravidlo. Menší tělní přírůstky

(ocas, uši, nos) mají příbuzní v chladnějších oblastech než v teplých, protože tímto ztrácejí méně tepla.

Stínomilné (stínobytné) rostliny rostou na místech, kde je méně světla a rostliny světlomilné (světlobytné) žijí

na místech, kde je více světla. Rostliny jsou díky fotosyntéze schopny z anorganických sloučenin, kterými jsou

H2O, CO2 a sluneční záření vyrobit sloučeniny organické, kterým je cukr (glukóza).