Operace Out Distance

Operace Out Distance byl krycí název zvláštní parašutistické operace připravené Ministerstvem
národní obrany exilové československé vlády v Londýně. Byla to sedmá operace v řadě v rámci
zvláštní skupiny D při Ministerstvu národní obrany a první, která měla sabotážní úkol. Vysazena
byla 28. března 1942 u obce Ořechov na Moravě.

Úkol operace

Úkolem operace byla sabotáž plynárny v Praze-Michli. Dalším úkolem bylo dopravení náhradní
vysílačky typu Mark III a kódovacího klíče pro skupinu Silver A. Skupina měla po uskutečnění
sabotáže dál působit v odboji, např. navádět spojenecká letadla na cíle za pomocí radiomajáku
„Eureka“.

Průběh operace

Skupina byla přepravována společně se skupinou Zinc na palubě letounu Handley Page Halifax
Mk.II (sér. č. L9618, trupový kód NF-W) 138. peruti RAF.Vinou navigační chyby polské posádky
výsadkového letounu byla vysazena u obce Ořechov nedaleko města Telč, namísto 130 km
vzdáleného plánovaného místa seskoku u obce Kopidlno u Jičína v Čechách. Při seskoku si
Opálka poranil nohu a Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií
jeho dívky Milady Hrušákové s věnováním a její adresou. Parašutisté navíc nenašli shozený
kontejner s materiálem, a tak velitel rozhodl o zakopání radiomajáku Eureka a rozpuštění
skupiny. Ivan Kolařík zamířil do Valašského Meziříčí k příbuzným. Gestapu se téměř okamžitě
dostaly do rukou Kolaříkovy doklady a začalo ho pronásledovat. Byl na něj vydán veřejný
zatykač s fotografií. V bezvýchodné situaci a aby předešel pronásledování své rodiny, se Ivan
Kolařík 1. dubna 1942 otrávil nedaleko města Vizovice.

Opálka s Čurdou se sešli v Praze v dubnu 1942. Společně se členy skupiny Silver A se zúčastnili
nočního navádění letadel při bombardování plzeňské zbrojovky Škodovy závody. Akce se však
nezdařila. Po návratu do Prahy byl Opálka jmenován velitelem všech parašutistů na území
protektorátu. Podílel se také na přípravě atentátu na Heydricha. Po atentátu se ukryl s ostatními
v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici, kde se po
hrdinném boji proti obrovské přesile zastřelil.

Karel Čurda odjel do Valašského Meziříčí zjistit osud Ivana Kolaříka, který měl u sebe i velkou
část protektorátních peněz určených na akce. Za represálií rozpoutaných po atentátu se Čurda
schovával u své matky nedaleko Třeboně. Po zprávách o vypálení obce Lidice zaslal 13. června
1942 anonymní udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu na
Heydricha. Policie však na udání nereagovala, a tak se 16. června dobrovolně přihlásil na
pražském gestapu v Petschkově paláci. Zde vyzradil vše, co věděl, a stal se konfidentem a
provokatérem. Jeho zradou se gestapu podařilo zatknout nebo zlikvidovat mnoho parašutistů a
jejich spolupracovníků v českém odboji. Po válce byl Čurda odsouzen k trestu smrti za zradu a
29. dubna 1947 popraven.

Výsledek operace

Skupině se nepodařilo splnit žádný z úkolů. Od samého začátku ji pronásledovala také smůla.
Dva její členové zemřeli a jeden se stal nejvýznamnějším konfidentem nepřítele. Přesto dva její
členové, Adolf Opálka a Ivan Kolařík prokázali obrovskou statečnost a morální kvality ve velmi
těžkých situacích. Sebevražda Ivana Kolaříka nezachránila jeho rodinu ani jeho přítelkyni od
represí německých okupantů. Všichni byli popraveni.

Ivan Kolařík

Mládí

Narodil se 22. března 1920 ve Valašském Meziříčí. Otec Josef byl učitel, matka Josefa, rozená
Kuldová, byla v domácnosti. Měl jednoho bratra. Ve Valašském Meziříčí absolvoval obecnou
školu a následně vystudoval gymnázium. V roce 1939 nastoupil na lékařskou fakultu. Po
uzavření vysokých škol se rozhodl pro odchod do exilu.

V exilu

Dne 4. ledna 1940 společně s několika kamarády přešel na Slovensko a přes Maďarsko,
Jugoslávii, Řecko a Turecko se dostal do Francie. 6. března 1940 byl v Agde prezentován do čs.
zahraniční armády a zařazen k 1. pěšímu pluku. V jeho řadách prodělal boje o Francii. Po pádu
Francie byl evakuován do Anglie, kde byl zařazen k 1. pěšímu praporu. Po absolvování školy pro
důstojníky v dubnu 1941 byl povýšen na svobodníka. V srpnu 1941 byl vybrán pro výcvik k
plnění zvláštních úkolů.

Od 15. srpna 1941 do 24. března 1942 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz, po
povýšení na desátníka aspiranta prodělal kurz útočného boje. V té době byl zařazen do skupiny
Out Distance.

Nasazení

28. března 1942 byl společně s Adolfem Opálkou a Karlem Čurdou vysazen u Ořechova u Telče.
Skupina přišla o veškeré vybavení během seskoku. Při ukrývání padáku navíc ztratil své
doklady, ve kterých měl fotografii své snoubenky Milady Hrušákové z období před válkou.
Doklady byly nalezeny a předány gestapu. Kolařík byl identifikován a bylo po něm vyhlášeno
pátrání. Po zjištění této skutečnosti se od skupiny oddělil a začal se skrývat. Aby neprozradil
utajované skutečnosti a neohrozil své blízké, spáchal 1. dubna 1942 sebevraždu jedem v
Nádražní ulici u Sokolovny ve Vizovicich. Pohřben byl ve Zlíně. Jeho rodina, stejně jako rodina
jeho snoubenky byla zatčena, protože s ním jejich členové udržovali kontakt a předali mu jeho
pravou občanskou legitimaci a potravinové lístky. Během heydrichiády byli všichni popraveni.

Po válce

V roce 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka pěchoty, v roce 1948 byl in
memoriam povýšen do hodnosti kapitána pěchoty.