Martina Halászová, 6.A.

ČTENÁŘSKÝ DENÍK - BŘEZEN

1) Émile Zola
Zabiják
2) Přeložil Luděk Kárl
Bez ilustrací
Celkem 459 stran
V Praze, 2002
Nakladatelství Levné Knihy KMa
___
3) Zola se narodil v roce 1840, a zemřel o 62 let později v roce 1902. Jedná se o francouzského
spisovatele a představitele naturalismu. Na svoji dobu byl velice pokrokový, což se například
projevilo v tzv. Dreyfusově aféře, kdy se veřejně postavil za kapitána nepravě osočeného ze
špionáže. Katolická církev také zařadila veškeré jeho spisy na Index zakázaných knih.
Co se týče jeho tvorby, z počátku se věnoval především prózám a stále byl velice ovlivňován
romantismem. Za první vskutku naturalistický román by se dalo označit dílo s názvem Paní
Bovaryová.
Za vrchol jeho práce se dá označit cyklus dvaceti románů na způsob Balzacovy Božské
komedie s názvem Rougon-Macquartů. Mezi tyto romány patří např. Břicho Paříže, Nana,
nebo Germinal.
__
4) Jedná se o prózu, epický literární druh, a literární žánr naturalistický román.
Hlavním tématem je život ženy Gervaisy, která se marně snaží dostat z cyklu svého okolí, a
také upozornění na důsledky alkoholismu a jakási „dědičnost osudu“.
__
5) Děj se odehrává v Paříži v druhé polovině 19. století.
6) Příběh je rozdělen do celkem třinácti kapitol bez specifických názvů.
__
7) Hlavní postavy: Gervaisa – Ze začátku se jedná o ambiciózní ženu, která se nebojí pracovat,
aby dosáhla, čeho chce. Její okolí jí ale neustále stahuje dolů, zejména její volba mužských
protějšků. Toleruje vše, co na ní život hodí, ale nedokáže se za sebe postavit, a tak se nechá
využívat. Bohužel, každý má své limity, a postupem času se z ní stává líná alkoholička, která
umírá v bídě. Její známou vzhledovou vlastností je kulhání, jelikož jedna její noha je kratší než
ta druhá.
Coupeau – druhý manžel Gervaisy, který ji ze začátku velice miluje a
pomáhá ji splnit si své sny. Jednou, když byl v práci, jeho žena a dcera se ho rozhodly
navštívit, a když na něj holčička zavolala, Coupeau ztratil balanc a zranil se. Po své nehodě
odmítá pracovat a stane se z něj alkoholik. Nakonec zešílí a umírá v blázinci.
Vedlejší postavy: Lantier – první milenec Gervaisy, který zdědil peníze po své zemřelé matce.
Svou přítelkyni nemiluje, pouze ji využívá, a neustále ji podvádí. Nakonec utíká s jinou, jen
aby se po mnoha letech znovu objevil u jejích dveří a opět ji začal využívat.
__
8) V textu se objevuje retrospektiva, když Gervaisa vzpomíná na předešlé časy. Jelikož hlavním
tématem je zobrazení chudé vrstvy; vulgarismy, slang a nespisová Čeština jsou velice časné.
Text je psaný v er-formě a obsahuje také dlouhé popisy zmíněných společenských vrstev.
__
9) Gervaisa se s jejími syny a přítelem Lantierem rozhodnou přestěhovat do města s nadějí, že
se jejich život zlepší. Její přítel zdědil spoustu peněz po své zemřelé matce, a tak se
rozhodnou žít rozmařilý život. Bydlí v hotelu, všude jezdí v kočáru, a rozhodně nešetří.
Netrvá to dlouho, a žena si musí pronajmout menší byt a začít pracovat, jelikož peníze nejen
došly, ale i její přítel ji opustí s jinou. Nemají se ale špatně, a žena má sen, že si jednou otevře
svůj vlastní krámek, a bude mít svojí vlastní prádelnu. Potká také klempíře Coupeaua, a
zanedlouho se za něj provdá. Nakonec jsou schopni se přestěhovat a pronajmout si menší
domek, kde se Gervaisy sen stane skutečností. Musí si ale půjčit peníze od souseda, který je
ale do ní zamilovaný, a tak s tím nemá problém. Nějakou dobu tak život vypadá slibně, všichni
si nechávají prát prádlo u ní, splácí dluh, a jsou šťastní. Mají spolu dokonce další dítě, malou
holčičku Nanu.
Naneštěstí pro rodinu, manžel má nehodu v práci, a po dlouhou dobu není schopen nic dělat.
Ona ho odmítá odvézt do nemocnice, a tak ztratí spoustu peněz na lécích. On i poté, co je
zcela zdravý, odmítá pracovat, a pouze chodí do hospody a pije. Pradlena tak nejen živí celou
rodinu, ale i svého muže. Aby se věci ještě více zhoršily, její bývalý přítel Lantier se objeví
v krámku a začne s nimi opět žít. Žena nezvládá splácet dluh, její dcera uteče z domova a
stane se prostitutkou, a musejí se přestěhovat. Její bývalý přítel zůstane a přisaje se na novou
obyvatelku budovy, jakousi cukrářku.
Její manžel pomalu zešílí, je odvezen do mentálního sanatoria, kde nakonec umírá. Žena není
schopna pracovat, a utíká k alkoholu. Příběh končí, když umírá jako žebračka.
__
10) „Já chci jenom každýmu vyhovět. Jedněm se chce, druhým zas ne. Jak se v tom má potom
jeden vyznat? Tahleta napřed nechtěla a potom zas najednou chtěla. A tak musela čekat…
Ale už je tam, a o co, že se má lepší! Tak se do toho dáme!“ A když vzal Gervaisu do těch
svých velkých černých pracek, popadla ho něžnost; neobvykle jemně a opatrně zvedal tu
ženskou, která po něm tak dlouho toužila. A když ji s otcovskou péčí ukládal do rakve,
zablábolil mezi dvojím zaškytáním: „Víš… poslouchej… to jsem já, veselej Bibi, co mi říkají
Utěšitel dam… Vidíš, teď už jsi šťastná. Tak pěkně spinkej, ty moje krasavice.“
__ - nespisovný výraz
__ - řečnická otázka
__ - aposiopese
__ - apostrofa

Tato ukázka je zcela poslední odstavec v knize, právě, když je Gervaisa pohřbená.
Vybrala jsem si ji, jelikož je zde nejen vidět používání nejen nespisovných výrazů, ale i stylu
zmatečného povídání postav, kdy to vskutku působí jako reálný tok myšlenek, a nejen umělé,
necitové věty, které se snaží popsat jakousi situaci.

DODATEČNÉ ÚKOLY:
1) Patří do cyklu zvaném Rougon-Macquartů, který obsahuje celkem 20 románů.
2) Jedná se o naturalistický román, což znamená, že autor se vskutku nedržel zpátky od
drastických a pravdivých popisů nižších vrstev a jejich života. Jednalo se také o jedno
z prvních děl, kdy hlavní myšlenkou bylo zcela jasně označit alkohol za „zabijáka“.
3) Jednalo se zejména o popis profesí, jako je pradlena, klempíř, kovář, zlatník, nebo
strážník.
4) Ze začátku se děj odehrává v lepších čtvrtích Paříže (jelikož Gervaisa a Lantier si zpočátku
žijí vyšší život), ale později se postupně dostáváme do chudších čtvrtí, krčem, ulicí plných
žebráků apod.
 5) Jedná se o chronologický postup.

__

11) Kdybych měla knihu zhodnotit, tak bych řekla, že se jednalo o jednu z nejlepších z povinné
četby tohoto roku. Celé téma o předem daném osudu, marnosti ve snažení se dostat pryč
z generačního cyklu, je vskutku plné melancholie. Čím více se dostáváte do hloubky příběhu a
odhalujete další část života Gervaisy, která se nevydaří, tím více je jí vám líto. Zejména na
konci příběhu, kdy si uvědomíte, co se z ní stalo, a jak by její příběh mohl skončit jinak, kdyby
se tato a tato událost nestala.
Rozhodně mi také přišlo zajímavé, jak byl Zola nadčasový s rozhodnutím takto agresivně
ukázat na alkohol, jako na zlo. Dlouho byl kontroverzní, ale dnes je jedním
z nejvýznamnějších autorů.
Proto dávám knize 8 bodů z 10.