Martina Halászová, 7.A.

ČTENÁŘSKÝ DENÍK - ZÁŘÍ

1) Franz Kafka
Proměna
2) Přeložil Zbyněk Sekal
Celkem 58 stran
V Praze, 1915
Nakladatelství Kurta Wollfa
__
3) INFORMACE O AUTOROVI:
 1883–1923
 Židovský, německy píšící český autor
 Člen Pražského kruhu
 Vzniklo od něj příd. Jméno kafkovský (podle situací v jeho dílech)
 považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů 20. století – světově známý
 komplikovaný vztah k ženám
 Většina tvorby – publikována až po jeho smrti (zejména po 2. světové válce)
 prvky beznadějnosti a izolace hlavního hrdiny (často i nějakou formou ponižován)
 ironie a humor
 děj většinou končí tragicky
 další díla: romány Proces, Nezvěstný (Amerika), a Zámek.

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT:

 předchůdce – styl podobný směrům, které ještě neexistovaly (absurdní drama,

existencionalismus, postmoderna)
 jinak počátek 20. století, Pražská německá literatura
o komplex německých děl vzniklých v Praze
 o pražské kultuře, izolovanosti, nezařaditelnosti
 židovský původ většiny autorů – tragický konec této společnosti
 další autoři: Max Brod, Egon E. Kisch, Rainer M. Rilke, Gustav
Meyrink
 ve světě: ovlivnění první světovou válkou, nástup totalitních režimů
o Hemingway, Remarque, Rolland

__

4) Jedná se o prózu, epický literární druh a literární žánr povídku.

Hlavním tématem je proměna hlavního hrdina v brouka, a následně jeho myšlenkové
pochody a nově vyvedený vztah k jeho rodině.
__
5) Příběh se odehrává v nespecifikovaném čase v bytě rodiny hlavního rodiny.
__
6) Povídka je členěná do třech kapitol.
__
7) Hlavní postavy: Řehoř Samsa – mladý obchodník, který celou svoji rodinu živil svým
výdělkem. Jednoho dne se z nespecifikovaných důvodů probudí jako brouk, a postupem času
 si začne adoptovat veškeré schopnosti, které s touto skutečností souvisí (bzučení, lezení po
stěnách atd.). Celý svůj život se jen snaží své rodině pomoci a sebe zcela zanedbává. Nic
z toho ale nestačí, a jeho obětavost není vůbec oceněna. Nakonec umírá sám
s přesvědčením, že ho jeho rodina nenávidí.
Vedlejší postavy: Markéta – sestra Řehoře, ke které měl velice blízko. Jedná se o ještě
nezletilou, ale velice krásnou mladou dívku, která nádherně hraje na housle. Její bratr jí
dokonce chtěl zaplatit konzervatoř. Ze začátku se o něj nejvíce stará, možná s ním i soucítí,
ale jak postupem času jím začíná opovrhovat. Přesvědčuje své rodiče, aby se ho zbavili, což se
jí i nakonec povede.
Řehořova matka – starostlivá a citlivá žena, která ke svému synovi nakonec
má nejvíce soucitu. Snaží se přemoct svůj odpor a Řehořovi pomoct, ale nikdy se jí to zcela
nepovede.
Řehořův otec – velice přísný muž, který přestal pracovat a pouze žil z peněz
svého syna. Nakonec se ale musí vrátit do práce, což ale jeho mrzutosti zrovna nepomůže.
Řehoře zraní a také si o něm myslí, že jim jen ničí život.
__
8) Autor v díle používá er-formu, ale zaměřuje se zcela na postavu Řehoře a jeho myšlenky.
Nebojí se využívání vulgarismů a nespisovné češtiny. Kafkovi se velice dobře povedlo také
čtenáře přesvědčit o Samsovy vnitřní přesvědčenosti o své vlastní nechutnosti.
__
9) Příběh začíná probuzením hlavního hrdiny – Řehoře Samsa – uprostřed jeho proměny v
brouka. Z nějakého důvodu ho tento fakt ani tolik nerozhodí, spíše je jen vyděšený, že zaspal
svůj budík, a neodjede včas do práce. Po velkých problémech se vstáváním se mu zmateně
pobíhá po pokoji, zatím co je jeho rodina za dveřmi a snaží se dostat dovnitř. Nakonec se jim
podaří dostat dovnitř a odhalit krutou pravdu.
Od té doby se vše změní. Řehoř není již schopný komunikovat lidskou řečí, stále si však
uchoval jakousi vyšší inteligenci, a všemu rozumí. Rodina ho zavře do pokoje, pouze jeho
sestra mu nosí jídlo a on se schovává pod gaučem, aby se na něj nemusela dívat. Zdá se, že
on samotný je se svojí proměnou nejvíce smířený, a spíše se bojí o své příbuzné, jelikož
nemůže nadále chodit do práce a tím pádem být jediným vydělávačem peněz v domácnosti.
To si samozřejmě všichni uvědomují, a i jeho otec, který nepracoval mnoho let opět začne, a
dokonce začne pronajímat část svého vznešeného bytu. Za celou dobu ale vše okolo Řehoře
berou jako jejich největší utrpení, a my jakožto čtenáři můžeme jednoduše poznat, že si ho
nikdy nevážili, a pouze ho využívali.
Řehoř je tak znechucený svojí podobou a svojí novou situací, že přestává jíst. Někdy se mu
podaří uniknout z pokoje a poslouchat rodinu s nájemníky hovořit o všem možném, ale i to se
mu stane zlým osudem. Jednou je přistižen, nájemníci oznámí, že nehodlají v takovém místě
žít, a že ani nezaplatí za strávené měsíce. Vše je v chaosu, Řehořova sestra přesvědčuje
rodinu, aby se odstěhovali a nechali Řehoře být, jelikož je jen využívá. Kombinací stresu a
hladu hlavní hrdina umírá, a příběh končí stěhováním a šťastným novým začátkem pro
Samsovic rodinu.
__
10) „Ta malá červená jablíčka se koulela jak elektrizovaná po podlaze a narážela na sebe. Jedno
slabě vržené jablko zavadilo o Řehořův hřbet, sklouzlo však a neublížilo mu. Zato další, které
přiletělo hned za ním, se mu přímo zarylo do hřbetu; Řehoř chtěl popolézt dál, jako by ta
překvapující, neuvěřitelná bolest mohla přejít, změní-li místo; ale připadal si jako přibitý a
v naprostém zmatení všech smyslů zůstal ležet jak široký, tak dlouhý.“
 __ - přirovnání
__ - hyperbola
__ - rčení

Tato ukázka se nachází přibližně v polovině příběhu, kdy Řehoř poprvé a naposled uteče ze
svého pokoje a způsobí chaos neuvěřitelné velikosti. Jeho otec ho dokonce zraní vrženým
jablkem, které ho připraví o možnost volně se pohybovat a lézt po stěnách, což bylo něco, co
měl velice rád.
Vybrala jsem si ji proto, že se jedná o důležitý pilíř příběhu. Jelikož Řehoř ztratí něco, co mu
dělalo radost, upadne do deprese a přestane jíst. To poté vede k jeho smrti. Také se jedná o
velice komickou a ikonickou část příběhu.
__
11) Celkově bych příběh zhodnotila vcelku pozitivně, jelikož samotná myšlenka je vskutku
unikátní. Je ale pravda, že styl psaní autora rozhodně není můj nejoblíbenější. Zdá se mi, že se
Kafka snaží nějaké věci moc komplikovat, a jiné pak zase přejde jen s lehkým strohým
zmíněním, i když by si třeba zasloužily větší pozornost.
Jsem velkým fanouškem tragických konců, a jelikož toho se nám tady dostane spolu
s kombinací ponižování a nedocenění hlavní postavy, tak jsem byla velice nadšená.
Samozřejmě také ten fakt, že se jedná pouze o povídku kratšího rozměru, byl vskutku vítaný.
Proto bych povídku ohodnotila sedmi body z deseti.