Bohatová

Bílá nemoc
Autor
Karel Čapek (1890-1938)

 Žurnalista, prozaik, překladatel, kritik, esejista, cestovatel…

 Nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř a spisovatel – autor Povídání o pejskovi a kočičce,
Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
 Studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného
protirakouského spolku přešel do Brna – maturoval v Praze, poté studoval na FF UK
 Po škole – vychovatel – poté – knihovník Národního muzea
 Redaktor Národních listů a Lidových novin
 Ve své Vinohradské vile organizoval páteční besedy – Pátečníci
o Bratři Čapkové, T. G. Masaryk, E. Beneš, J. Kopta, F. Peroutka, F. Langer, E. Bass.
K. Poláček
 Varoval před fašismem a válkou
 Zemřel těsně před válkou na zápal plic
Zařazení knihy do autorova díla:

 V mládí psal díla podobná české moderně, později se věnoval žurnalistice, fejetonům
a cestopisům
 Antiutopická díla – opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula
špatným směrem, má zásadní nedostatky
 20. léta – humanisticky laděná díla antiutopická díla, obvykle i s varováním před
technickým pokrokem
o RUR (1922) – drama
o Věc Makropulos (1922) – drama
o Krakatit (1924) – román
o Továrna na absolutno (1922) – román
 30. léta
o Noetický skepticismu (nemožnost poznat pravdu, těšení se z procesu jejího
hledání) – už ve 20. letech psal takto laděné povídky (Boží muka, Trapné
povídky)
 Trilogie – Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
o Antiutopická témata – kritizoval fašismus
 Válka s mloky (1936) – román
 Bílá nemoc (1937) – drama
 Matka (1938) – drama
 Kromě románům a dramat psal i cestopisy nebo knihy pro děti
o Cestopisné fejetony
 Italské listy
 Anglické listy
 Výlet do Španěl
 Bohatová

 Obrázky z Holandska
o Pro děti
 Dášenka čili život štěněte
 Devatero pohádek
 Významné jsou i jeho překlady
o Prokletých básníků
o Francouzské moderny
o Apollinairovo pásmo – zásadní pro formování české avantgardy

Literární kontext:

 Česká meziválečná próza

o Demokratický proud – pragmatická generace
 Pragmatismus = kritériem pravdy je zkušenost, užitečnost a skutečnost
 Ideologicky vlažná – nebyli nábožensky, ani moc politicky zaujatí
 Oblíbení u čtenářů
 Neoblíbení u ostatních spisovatelů
o Avantgarda – obviňovala je, že píší snadnou kýčovitou
literaturu zaměřenou na komerční úspěch, bez literární
hodnoty
o Katolíci – vadilo jim napojení na Masaryka (kritizoval
katolickou církev)
 Pátečníci = osobnosti kulturního a politického
života, které se pravidelně scházeli u Čapka ve
vile
 Bratři Čapkové, prezident Masaryk,
Edvard Beneš, historik Josef Šusta,
spisovatel Josef Kopta, novinář Ferdinand
Peroutka
 Autoři zároveň novináři
 Lidové noviny
 Časopisy Ferdinanda Peroutky
o Tribuna (na začátku První republiky)
o Přítomnost (1924 – 2.sv. válka) – dodnes dáván jako
vrchol české žurnalistiky
 Boj proti autoritářským režimům – nejdříve proti
komunismu, poté proti fašismu
 Karel Čapek
 Josef Čapek
 Na osobní rovině se s pragmatickou generací přátelil, jeho
tvorba měla ale blíže k expresionismus (pozdní moderna)
 Básník, prozaik, dramatik, výtvarník
 Na některých dílech se podílel s bratrem Karlem – RUR, Ze
života hmyzu, Krakonošova zahrada
 Bohatová

 Stín kapradiny – baladická báseň

 Pejsek a kočička
 Zemřel v koncentračním táboře těsně před koncem války
 Karel Poláček
 Židovský autor, zemřel v Osvětimi
 Bylo nás pět – vyprávění
 Edudant a Francimor – humoristická povídka pro děti
 Muži v ofsajdu, Okresní město, Hostinec U Kamenného stolu
 Eduard Bass
 Český spisovatel a novinář
 Věnoval se i kabaretu
o Psal písňové texty
o Sám vystupoval v nejznámějším českém kabaretu
Červená sedma
 Klapzubova jedenáctka (o fotbale), Cirkus Humberto
(romantický příběh z cirkusáckého prostředí, oslava českého
člověka, jeho pracovitosti a solidarity – povzbuzení národa)
 Ferdinand Peroutka
 Přežil pět let v koncentračním táboře
 Novinář – uměleckou literaturu nepsal
 Soubor článků – Budování státu
 Karel Poláček
 Čerpal náměty z maloměstského prostředí
 Bylo nás pět – z dětské perspektivy
 Pentalogie (pouze čtyři díly, pátý nestihl dopsat)
o O životě na maloměstě za 1. sv. války
 František Langer
 Periferie
Kniha
Literární druh, forma a žánr: drama, próza, tragédie
Téma: epidemie bílé nemoci (bílá nemoc – alegorie na válku), moc davu, absurdita války
Motivy: nemoc, lék, dav, pacienti, smrt
Myšlenka: varování před válkou a před fašismem, absurdita války, rozdíly mezi generacemi
(dcera a syn nemoc vítají, protože nemají práci a nemoc postihuje hlavně staré lidi, otec se jí
naopak bojí)
Kompoziční výstavba: chronologická, předmluva, 3 dějství, 14 obrazů (1.- pět, 2.- šest, 3.- tři),
scénické poznámky, (nedodržuje pravidlo tří jednot)
Časoprostor: blíže neurčená doba a země (vykazuje znaky fašistických států 30. let) – klinika,
maršálova kancelář, Galénova ordinace
 Bohatová

Postavy:

 Dr. Galén – Dětina

o Mladý naivní doktor
o Vynálezce léku proti bíle nemoci
o Nehledí na osobní úspěch
o Svůj lék chce využít k vyjednání dosažení celosvětového míru
o Rozpor – vydírá lidi lékem, porušuje Hippokratovu přísahu – nechává umírat
lidi, manipuluje s okolím (s dobrým úmyslem)
 Maršál
o Klasický válkychtivý diktátor
o Odmítá neposlušnost
 Dvorní rada profesor doktor Sigelius
o Vedoucí přední kliniky ve státě
o Dbá jen na svou profesní pověst a politické postavení
 Baron Krüg
o Maršálův přítel
o Majitel zbrojařských závodů
o Nepovažuje válku za vyšší poslání, ale je mu ekonomicky prospěšná
 Anonymní rodina
o Otec – typický zástupce střední vrstvy, zcela důvěřuje médiím, bojí se bílé
nemoci
o Syn, Dcera, Matka

Typy promluv: dialogy

Jazykové prostředky: spisovná čeština, míra hovorovosti závisí na společenské vrstvě,
odborné výrazy (z lékařského prostředí – Galén, Sigelius), anglicismy, germanismy, častá
apoziopeze (Galén přerušuje své výpovědi)
Symbolika:

 Maršálova země – nacistické Německo

 Malá země, proti které válčí – Československo
 Bílá nemoc – prostředek k manipulaci s lidmi
 Galénova smrt – potrestání Galéna za porušení Hippokratovy přísahy
Děj:

 1. jednání
Mezi lidmi se začne objevovat bílá nemoc, která se projevuje bílou skvrnou. Pacient
později zemře. Dvorního radu problém příliš nezajímá a novinářům otevřeně přiznává,
že na ní nemá žádný lék. Později za ním přichází doktor Galén, s tím, že proti nemoci
lék našel. Dvorní rada ho nejdříve odbude, ale poté, co zjistí, že Galén byl žák jeho
tchána, ho přece jen vyslechne. Rozčílí ho, že si chce Galén nechat složení léku pro
sebe, nakonec však ustoupí a nechá Galéna léčit několik neplatících pacientů. Jsou
 Bohatová

úspěšně vyléčeni a veřejnosti je ohlášeno, že byl vynalezen lék na bílou nemoc. Do

oznámení ale vstupuje doktor Galén, který prohlásí, že do doby, než skončí válku,
nebude léčit nikoho bohatého. Dvorní rada se rozčílí a vyhodí ho z kliniky.
 2. jednání
Zatímco doktor Galén úspěšně léčí bílou nemoc u chudých pacientů, onemocní
majitel závodu se zbraněmi baron Krüg. Doktor Galén ho odmítne léčit do té doby,
než pomůže zastavit válku. Maršál jde svého přítele Krüga navštívit, a když zjišťuje, že
má bílou nemoc, předvolá si Galéna a přesvědčuje ho, aby Krüga léčil. Válku ale
zastavit nechce a později se telefonicky dozvídá, že baron Krüg ze strachu spáchal
sebevraždu.
 3. jednání
Probíhá válka. Staří lidé se bouří a mladí jsou nadšeni. Maršál sám onemocní bílou
nemocí, a nakonec se rozhodne uzavřít mír. Galén ho jde léčit, ale venku před
Maršálovým domem odmítá svým skandováním podpořit válku, a když otevřeně
řekne, že chce mír, zfanatizovaný dav ho ušlape a netušíc o co jde, rozbije ampulky
s lékem na bílou nemoc.
Ukázka
DR. GALÉN: Podívejte se, vy mě můžete dát zavřít, že ano, ale –
MARŠÁL: Dobře. (Sahá po zvonku.)
DR. GALÉN: Poslyšte, pane, nedělejte to! Já mám tolik pacientů – Zabijete je, když mne dáte
zavřít!
MARŠÁL (pouští zvonek): Nebyli by to první mrtví na mé cestě. Ale vy si to ještě rozmyslíte.
(Vstane a jde k němu.) Člověče, jste blázen – nebo takový hrdina?
DR. GALÉN (couvá): Ne prosím, já – Hrdina jistě ne; ale já byl na vojně… jako lékař…, a když
jsem viděl tolik lidí umírat… tolik zdravých lidí, že ano –
MARŠÁL: Já byl také na vojně, doktore. Ale já jsem tam viděl lidi bojovat za vlast. A já jsem je
přivedl zpátky jako vítěze.
DR. GALÉN: To je právě to. Já jsem viděl spíš ty, které… které jste už nepřivedl zpátky. To je
ten rozdíl, pane… Vaše Excelence.
(jednání druhé, obraz šestý)
Zařazení ukázky
Umělecké prostředky v ukázce
Jazykové prostředky v ukázce