I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Pracovní list č. 16, 17

Dvouděložné rostliny

Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Naděžda Kurowská

Opakování:

Doplňte do textu charakteristické znaky dvouděložných rostlin:

Dvouděložné rostliny zahrnují dřeviny i byliny. Zárodek klíčí .......... dělohami, mezi kterými
se nachází vzrostný vrchol stonku. Kořínek zárodku se vyvíjí v ………. kořen, který se
rozvětvuje v kořeny ……….. Na příčném řezu stonkem vidíme cévní svazky, které jsou
uspořádány do ……….. Mezi lýkovou a dřevní části je kambium, které umožňuje ………..
tloustnutí stonku. Listy jsou ………. a mají většinou ………. nebo zpeřenou žilnatinu. Květy
jsou ………. nebo čtyřčetné. Květní obaly bývají rozlišeny na ……… a ………..
Dvouděložné rostliny jsou považovány za vývojově původnější skupinu krytosemenných
rostlin.

Přehled vybraných čeledí dvouděložných rostlin

čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

- květní části vyrůstají na prodloužené květním lůžku, jsou uspořádány zčásti
ve šroubovici a zčásti v kruhu
- tyčinek i pestíků bývá velký počet
- květní obaly jsou rozlišené (kalich a koruna) nebo nerozlišené (okvětí)
- po oplození se vytváří souplodí nažek (pryskyřníky) nebo souplodí měchýřků
(blatouch)
- charakteristickým znakem je přítomnost alkaloidů, které mohou být prudce jedovaté,
využívají se ve farmaceutickém průmyslu
zástupci:
 pryskyřník prudký (Rannunculus acris) – běžný na vlhčích loukách, prudce
jedovatý, sušením jedovatost mizí
 sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) – lesy a křoviny, bílé květy
 blatouch bahenní (Caltha palustris) – kolem potoků, kvete brzy na jaře
žlutými květy
 orsej jarní (Ficaria bulbifera) – hojný, kvete brzy zjara, žluté květy
 jaterník podléška (Hepatica nobilis) – lesy, fialové květy
 hlaváček jarní (Adonanthe vernalis) – slunné teplé stráně, chráněný
pro okrasu se pěstuje orlíček, čemeřice, koniklec a oměj, který patří k našim
nejjedovatějším rostlinám

Obr. 1 Pryskyřník prudký Obr. 2 Blatouch bahenní Obr. 3 Orsej jarní

 Obr. 4 Sasanka hajní Obr. 5 Hlaváček jarní Obr. 6 Jaterník podléška

čeleď: Bukovité (Fagaceae)

- většinou opadavé stromy
- malé jednopohlavné květy jsou opylované větrem
- plodem je nažka, která je zčásti (dub) nebo zcela (buk) uzavřena v číšce
- hospodářský význam – kvalitní tvrdé dřevo
zástupci:
 buk lesní (Fagus sylvatica) – podhorské a horské lesy, plody – bukvice
 dub letní (Quercus robur) – vlhčí stanoviště, vůdčí dřevina doubrav a lužních
lesů, plod – žalud
 dub zimní (Quercus petraea) – sušší stanoviště, od předchozího se liší
tvarem listů a uspořádáním plodů

Obr. 7 Buk lesní Obr. 8 Dub letní Obr. 9 Dub zimní

Obr. 10 Plody buku lesního Obr. 11 Plody dubu letního Obr. 12 Plody dubu zimního
čeleď: Břízovité (Betulaceae)
 - drobné jednopohlavné květy jsou uspořádané v jehnědách, mají silně redukované
okvětí, jsou opylované větrem
- plodem je nažka
zástupci:
 bříza bělokorá (Betula pendula) – světlomilná dřevina sušších půd, roste
i na extrémních stanovištích (skály)
 olše lepkavá (Alnus glutinosa) – vlhké lesy, podél vodních toků, samičí květy
jsou v šišticích, které dřevnatějí

Obr. 13 Bříza bělokorá Obr. 14 Květenství břízy bělokoré

Obr. 15 Olše lepkavá Obr. 16 Zdřevnatělé šištice olše lepkavé

čeleď: Lískovité (Corylaceae)

- nahé (bezobalné) květy v jehnědách, větrosnubné
- plod – oříšek
zástupci:
 líska obecná (Corylus avellana) – lesy nižších poloh, oříšky jsou oblíbenou
potravou veverek a plchů, kteří je roznášejí
po okolí
 habr obecný (Carpinus betulus) – listnaté lesy nižších poloh, hladká,
šedě mramorovaná borka
 Obr. 17 Líska obecná Obr. 18 Plody lísky obecné

Obr. 19 Habr obecný Obr. 20 Plody habru obecného

čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)

- většinou hmyzosnubné, oboupohlavné pětičetné květy, vrcholičnatá květenství
- vstřícné, celistvé listy
- plodem je většinou tobolka
zástupci:
 rožec rolní (Cerastium arvense) – běžný druh luk a strání
 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – hojný na loukách
 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – meze, pastviny, okraje lesů
 ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) – listnaté lesy nižších poloh
 silenka nicí (Silene nutans) – světle lesy, večer intenzivně voní
 koukol polní (Agrostemma githago) – dříve běžný plevel, dnes kriticky
ohrožený druh

Obr. 21 Rožec rolní Obr. 22 Kohoutek luční Obr. 23 Hvozdík kropenatý

 Obr. 24 Ptačinec velkokvětý Obr. 25 Silenka nicí Obr. 26 Koukol polní

čeleď: Merlíkovité (Chenopodiaceae)

- jednopohlavné i oboupohlavné květy jsou drobné a mají redukované okvětí
- jsou uspořádány ve stažená vrcholičnatá květenství – klubíčka, která tvoří laty nebo
klasy
- plodem je nažka
- některé druhy osídlují stanoviště s vyšším obsahem dusičnanů
zástupci:
 merlík bílý (Chenopodium album) – častý na polích a rumištích
 lebeda lesklá (Atriplex sagittata) – běžná na rumištích a skládkách
 špenát setý (Spinacia oleracea) – listová zelenina bohatá na vitamíny
 řepa obecná (Beta vulgaris) – kulturní odrůdy (cukrová řepa, krmná řepa,
červená řepa) se pěstují pro bulvy

Obr. 27 Merlík bílý Obr. 28 Lebeda lesklá Obr. 29 Špenát setý Obr. 30 Řepa cukrovka

čeleď: Vrbovité (Salicaceae)

- dvoudomé dřeviny
- jednopohlavné bezobalné květy tvoří jehnědovitá květenství
- plodem je tobolka, semena jsou rozšiřována větrem
zástupci:
 vrba bílá (Salix alba) – vlhké lesy, břehy tekoucích i stojatých vod, stromovitý
vzrůst, vzpřímené jehnědy
 vrba jíva (Salix caprea) – keřovitý vzrůst, jehnědy – „kočičky“ poskytují
na jaře první potravu včelám
  topol bílý (Populus alba) – vrbo-topolové lužní lesy, převislé jehnědy, listy
na rubu běloplstnaté
 topol černý (Populus nigra) – často vysazován podél cest
 topol osika (Populus tremula) – listy mají smáčklé řapíky a chvějí se
i při slabém vánku

Obr. 31 Vrba bílá Obr. 32 Vrba jíva Obr. 33 Topol černý Obr. 34 Topol osika

čeleď: Brukvovité (Brassicaceae)

- označují se také jako křížaté, početná skupina rostlin (asi 3 500 druhů)
- čtyřčetné květy jsou v hroznovitých květenstvích
- tyčinky jsou uspořádány ve dvou kruzích, ve vnitřním kruhu jsou čtyři tyčinky
s delšími nitkami a ve vnějším kruhu jsou dvě tyčinky s kratšími nitkami – čtyřmocné
tyčinky
- plodem je většinou šešule nebo šešulka
- charakteristickým znakem je přítomnost hořčičných silicí ostře pálivé chuti (např.
křen)
- hospodářsky významná čeleď
zástupci:
pěstované druhy:
 brukev zelná (Brassica oleracea) – pěstuje se v mnoha kulturních odrůdách:
kedluben, květák, hlávkové zelí, kapusta
brokolice, kadeřávek
 hořčice bílá (Sinapis alba) – z olejnatých semen se vyrábí hořčice
 řepka olejka (Brassica napus) – olejnina
 křen selský (Armoracia rusticana)
 řeřicha setá (Lepidium sativum) – klíční rostliny jsou bohaté na vitamín C
 ředkev setá (Raphanus sativus) – nejčastěji se pěstuje odrůda ředkvička

planě rostoucí druhy:

 česnáček lékařský (Alliaria petiolata) – vlhké křoviny a lesy
 kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) – typická pro bukoviny
 ohnice polní (Raphanus raphanistrum) – polní plevel
 kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) – plevelnatá rostlina
 hořčice rolní (Sinapis arvensis) – plevel
 penízek rolní (Thlaspi arvense) – plevel na polích, po rozemnutí páchne
 řeřišnice luční (Cardamine pratensis) – hojná na loukách, nafialovělé květy
 Obr. 35 Hořčice bílá Obr. 36 Řepka olejka Obr. 37 Křen selský

Obr. 38 Řeřicha setá Obr. 39 Česnáček lékařský Obr. 40 Penízek rolní

Obr. 41 Kyčelnice cibulkonosná Obr. 42 Kokoška pastuší tobolka Obr. 43 Řeřišnice luční

čeleď: Bobovité (Fabaceae)

- označují se také jako vikvovité nebo motýlokvěté
- jedna z nejpočetnějších čeledí (asi 12 000 druhů)
- byliny i dřeviny
- listy jsou většinou složené, mají palisty a často jsou zakončeny úponkou
- květy tvoří hrozen nebo hlávku
- charakteristické je tvarové rozlišení korunních lístků v horní pavézu, dvě postranní
křídla a dole umístěný člunek
- tyčinky jsou dvoubratré – nitky devíti tyčinek srůstají a desátá je volná
- plodem je většinou lusk
- žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi, které mohou vázat vzdušný dusík
- hospodářsky významná čeleď
 zástupci:
pěstované druhy:
 hrách setý (Pisum sativum)
 fazol obecný (Phaseolus vulgaris)
 čočka kuchyňská (Lens culinaris)
 sója luštinatá (Glycine max)
 podzemnice olejná (Arachis hypogaea) – pražená semena – burské oříšky
(arašídy)
 jetel luční (Trifolium pratense) – pícnina
 tolice vojtěška (Medicago sativa) – pícnina
 lékořice lysá (Glycirrhiza glabra) – kořen – „sladké dřevo“, pendrek
 trnovník akát (Robinia pseudacacia) – okrasná dřevina pocházející
ze Severní Ameriky
 vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) – lupina, okrasná trvalka

planě rostoucí druhy:

 hrachor jarní (Lathyrus vernus) – květy nachové, později modré
 vikev ptačí (Vicia craccca) – hojná na pastvinách a okrajích lesů
 čičorka pestrá (Coronilla varia)
 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – hojný na suchých i vlhkých loukách

Obr. 44 Jetel luční Obr. 45 Trnovník akát Obr. 46 Vlčí bob mnoholistý

Obr. 47 Vikev ptačí Obr. 48 Čičorka pestrá Obr. 49 Štírovník růžkatý

čeleď: Růžovité (Rosaceae)

- dřeviny i byliny
- listy jsou jednoduché i složené, opatřené palisty
 - květy jsou pětičetné, opylované hmyzem
- plodem jsou měchýřky, nažky, peckovice, malvice
- obsahují éterické oleje, které podmiňují vůni květů
- hospodářsky významná čeleď
zástupci:
pěstované druhy:
 jahodník ananasový (Fragaria ananassa)
 ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)
 ostružiník maliník (Rubus idaeus)
 třešeň ptačí (Cerasus avium)
 třešeň višeň (Cerasus vulgaris)
 švestka domácí (Prunus domestica)
 meruňka obecná (Armeniaca vulgaris)
 broskvoň obecná (Persica vulgaris)
 jabloň domácí (Malus domestica)
 hrušeň obecná (Pyrus communis)

planě rostoucí druhy:

 mochna husí (Potentilla anserina) – kvete žlutě, hojná na okrajích cest,
plazivá lodyha
 kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) – drobné žlutozelené květy
 toten lékařský (Sanguisorba officinalis) – vlhké louky
 řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – léčivka, působí protizánětlivě
 růže šípková (Rosa canina) – plody – šípky mají vysoký obsah vitamínu C
 trnka obecná (Prunus spinosa) – hojná na křovinatých stráních a mezích
 hloh obecný (Crataegus laevigata) – keř s ostnitými kolci
 jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) – plodenství – jeřabiny

Obr. 50 Mochna husí Obr. 51 Kontryhel obecný Obr. 52 Toten lékařský Obr. 53 Řepík lékařský
Obr. 54 Růže šípková Obr. 55 Jeřáb obecný Obr. 56 Trnka obecná Obr. 57 Hloh obecný

čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

- označují se také jako mrkvovité nebo okoličnaté
- duté článkované lodyhy
- složené listy s nápadnými pochvami
- drobné bílé květy jsou uspořádány ve složeném okolíku, který má většinou obaly
a obalíčky z listenů
- plodem je dvounažka
- charakteristickým znakem jsou siličné kanálky v oplodí i jiných částech rostliny
zástupci:
pěstované druhy:
 mrkev setá (Daucus sativus)
 petržel zahradní (Petroselinum crispum)
 miřík celer (Apium graveolens)
 kopr vonný (Anethum graveolens)
 kmín kořenný (Carum carvi)

planě rostoucí druhy:

 bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) – patří k nejhojnějším
 kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
 bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)- suché louky, léčivý
 bolševník obecný (Heracleum sphondylium) – na rumištích, podél cest
 bolehlav plamatý (Conium maculatum) – prudce jedovatý

Obr. 58 Bršlice kozí noha Obr. 59 Bolševník obecný Obr. 60 Bolehlav plamatý
čeleď: Brutnákovité (Boraginaceae)
- listy jsou pokryty tuhými trichomy
- květy jsou uspořádány ve vrcholičnatých květenstvích
- plodem jsou čtyři tvrdky
zástupci:
 plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) – jarní hájová bylina, bíle skvrnité
listy
 kostival lékařský (Symphytum officinale) – vlhké louky, léčivka
 pomněnka bahenní (Myosotis palustris) – mokré louky, modré květy
 hadinec obecný (Echium vulgare) – slunné stráně, okraje cest

Obr. 61 Plicník lékařský Obr. 62 Kostival lekařský Obr. 63 Hadinec obecný

čeleď: Lilkovité (Solanaceae)

- charakteristickým znakem jsou dvoubočné cévní svazky
- pětičetné květy mají srostlý kalich i korunu
- plodem je bobule nebo tobolka
- charakteristická je přítomnost mnohých jedovatých alkaloidů (např. nikotin, atropin)
- hospodářsky významná čeleď
zástupci:
pěstované druhy:
 lilek brambor (Solanum tuberosum)
 rajče jedlé (Lycopersicon esculentum)
 paprika roční (Capsicum annuum)
 tabák virginský (Nicotiana tabacum)
 mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi) – okrasná rostlina
 petúnie (Petunia) – okrasná rostlina
planě rostoucí druhy:
 rulík zlomocný (Atropa bella-dona) – paseky bukových lesů, prudce jedovatý,
alkaloidy se využívají v lékařství
 lilek černý (Solanum nigrum) – plevel na zahradách i polích
 Obr. 64 Mochyně židovská třešeň Obr. 65 Rulík zlomocný Obr. 66 Lilek černý

čeleď: Krtičníkovité (Scrophulariaceae)

- květy jsou 4-5četné, mají srostlý kalich a korunu
- plodem je většinou tobolka
- u některých druhů se vyskytuje poloparazitismus – zelené rostliny jsou napojené na
kořeny jiných rostlin
zástupci:
 divizna velkokvětá (Verbascum thapsiforme) – z květů léčivé čaje
 náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) – okraje světlých lesů, jedovatý
 rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) – hojný na loukách, modré květy
 světlík lékařský (Euphrasia officinalis) - poloparazit
 krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) – stinné vlhké lesy
 černýš hajní (Melampyrum nemorosum) – poloparazit, okraje lesů

Obr. 67 Divizna velkokvětá Obr. 68 Náprstník velkokvětý Obr. 69 Rozrazil rezekvítek

Obr. 70 Světlík lékařský Obr. 71 Krtičník hlíznatý Obr. 72 Černýš hajní

čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
- označují se také jako pyskaté
- byliny se čtyřhranným stonkem
- vstřícné listy jsou postaveny do kříže
- souměrné dvoupyské květy
- dvoumocné tyčinky – dvě vnitřní mají kratší nitky, dvě vnější mají delší nitky
- plodem jsou čtyři tvrdky
- obsahují éterické oleje – mnohé druhy jsou léčivé
zástupci:
 šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – léčivka, antibakteriální účinky
 máta peprná (Mentha piperita) – léčivka, koření
 majoránka zahradní (Majorana hortensis) – koření
 rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) – koření
 hluchavka bílá (Lamium album) – hojná v křovinách
 hluchavka nachová (Lamium purpureum) – plevel na polích a zahradách
 černohlávek obecný (Prunella vulgaris) – suché louky, pastviny, okraje cest
 popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – vlhké louky a lesy
 zběhovec plazivý (Ajuga reptans) – vlhké louky a lesy

Obr. 73 Šalvěj lékařská Obr. 74 Hluchavka bílá Obr. 75 Hluchavka nachová

Obr. 76 Černohlávek obecný Obr. 77 Popenec břečťanolistý Obr. 78 Zběhovec plazivý

čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)
- označují se také jako složnokvěté
- druhově nejpočetnější čeleď dvouděložných
- drobné květy tvoří úbory podepřené zákrovem z listenů
- květy jsou jednopohlavné i oboupohlavné, trubkovité nebo jazykovité
- plodem je nažka často opatřená chmýrem, háčky nebo ostny
- zásobní polysacharid – inulin (typický znak čeledě)
- často se vyskytují článkované mléčnice

zástupci:
pěstované druhy:
 slunečnice roční (Helianthus annuus) – olejnina, siláž, zelená píce
 locika salátová (Lactuca sativa) – hlávkový salát
pro okrasu se pěstují hvězdnice, kopretina, listopadka – chryzantéma

planě rostoucí druhy:

 heřmánek lékařský (Chamomilla recutita) – léčivka
 sedmikráska chudobka (Bellis perennis) – hojná na loukách
 pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) – hojná na loukách
plevele: pcháč obecný (Cirsium vulgare), rmen rolní (Arthemis arvensis),
chrpa polní (Cyanus segetum)
 devětsil lékařský (Petasites hybridus) – podél vodních toků
 lopuch větší (Arctium lappa) – léčivka
 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – horské louky a pastviny
 podběl lékařský (Tussilago farfara) – kvete brzy zjara, listy rostou později

Obr. 79 Heřmánek lékařský Obr. 80 Pampeliška lékařská Obr. 81 Sedmikráska chudobka

 Obr. 82 Chrpa polní Obr. 83 Devětsil lékařský Obr. 84 Lopuch větší

Obr. 85 Jestřábník oranžový Obr. 86 Podběl lékařský Obr. 87 Pcháč obecný

Významné užitkové druhy dvouděložných rostlin:

 citroník rajský (Citrus paradisii) – grapefruity

 citroník limonový (Citrus limonia) - citrony
 citroník čínský (Citrus sinensis) – pomeranče
 citroník mandarinkový (Citrus reticulata) – mandarinky
 fíkovník smokvoň (Ficus carica) – fíky
 aktinidie čínská (Actinidia chinensis) - kiwi
 vinná réva (Vitis vinifera) – výroba vína, sušené bobule – rozinky
 vavřín pravý (Laurus nobilis) – koření (bobkový list)
 pimentovník pravý (Pimenta officinalis) – koření (nové koření)
 skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylonicum) – sušená kůra – skořice
 čajovník čínský (Thea sinensis) – mladé listy - výroba čaje
 kávovník arabský (Coffea arabica) – pražená semena – výroba kávy
 kakaovník pravý (Theobroma cacao) – ze semen se vyrábí kakao a čokoláda
 bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) – bílé chlupy semen se využívají
v textilním průmyslu a k výrobě vaty
 chmel otáčivý (Humulus lupulus) – ze samičích šištic se vyrábí pivo
 mák setý (Papaver somniferum) – olejnatá semena, Asie – ze zaschlé mléčné šťávy
se vyrábí opium
 len setý (Linum usitatissimum) – přadná rostlina, výroba lněného oleje
 konopí seté (Cannabis sativa) – olejnina, přadná rostlina, omamné látky –
marihuana - psychoaktivní vrcholky
samičího květenství či plodenství
hašiš – pryskyřice, která se tvoří na vrcholcích
Odpovězte na následující otázky:

1. Uveďte tři hospodářsky významné čeledi dvouděložných rostlin:

…………………………………………………………………………..
2. Uveďte tři čeledi, do nichž řadíme dřeviny:
…………………………………………………………………………..
3. Zařaďte do čeledí následující hospodářsky významné rostliny.
slunečnice roční –………., švestka domácí – ……….., rajče jedlé – ………..,
fazol obecný – ………., kopr vonný – ………., řepka olejka – …………
4. Pro kterou čeleď jsou typické tyčinky dvoubratré – ………., čtyřmocné – ……….,
dvoumocné – ……….
5. Uveďte dva druhy dvouděložných jedovatých rostlin, které rostou u nás ve volné
přírodě:
………………………………………………………………………….
6. Pro kterou čeleď je charakteristická symbióza s hlízkovými bakteriemi?
...................................
____________________________________________________________________
Poznámky:
1. http://www.oulu.fi/perameri/kasvit%20ja%20elaimet/kasvit/niittyleinikki.jpg
2. http://www.garten.cz/images_data/2622-caltha-palustris-blatouch-bahenni-1.jpg
3. http://www.vilem-zak.cz/obrazek/2/orsej-jarni/
4. http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O216_1.jpg
5. http://www.garten.cz/images_data/4747-adonis-vernalis-3.jpg
6. http://www.garten.cz/images_data/3618-hepatica-nobilis-jaternik-podleska-3.jpg
7. http://www.volny.cz/obec.hrcava/prirodni.html
8. http://www.radenin.cz/priroda/priroda4.jpg
9. http://en.academic.ru/pictures/enwiki/81/Quercus_petraea_06.jpg
10. http://www.profizahrada.cz/images_data/2352-fagus-sylvatica-dawyck-buk-lesni.jpg
11. http://martincinherbar.ic.cz/img/dub_letni_13305.jpg
12. http://www.terapii-alternative.com/tmp/image/Gorunul,%20Quercus%20petraea.jpg
13. http://im.atlasrostlin.cz/briza-belokora/064/643-gallery_main-uwizm.png
14. http://www.plant-identification.co.uk/images/betulaceae/betula-pendula-1.jpg
15. http://luirig.altervista.org/schedeit/ae/alnus_glutinosa.htm
16. http://www.cirrusimage.com/Trees/European_black_alder_3.jpg
17. http://sumpersky.rej.cz/fotky/2008/liska-ker.jpg
18. http://www.ordinace.cz/img/text/liska_big.jpg
19. http://media.rozhlas.cz/_obrazek/851869--Obrazek--1-450x600p0.jpeg
20. http://www.letovice.eu/data/Image/Foto/habr_obecny.jpg
21. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/15785.jpg
22. http://mim.cemotel.cz/0506-kytky/050611-02.jpg
23. http://www.zelenhoz.com/n/2/DIANTHUS%20DELTOIDES.jpg
24. http://botanika.bf.jcu.cz/materials/photogallery-pictures/Stellaria_holostea.jpg
25. http://img3.rajce.idnes.cz/d6/2/2015/2015597_98979dbf79103fcbf702b84ae1b19dc9/images/
Silenka_nici.JPG
26. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/47017.jpg
27. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/2916.jpg
28. http://www.naturfoto.cz/fotografie/bilek/lebeda-leskla-0507.jpg
29. http://sk2.goo.cz/obrazky/zdravi_na_dlani/strava/zelenina/20020621-029.jpg
30. http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/30023jidlokrize2.jpg
31. http://sebevedome.tisnovsko.eu/stromroku/foto/new_web_vrba%201.jpg
32. http://sk2.goo.cz/obrazky/fotogalerie/rostliny/kere/vrba_jiva/20020202-015.jpg
33. http://1.bp.blogspot.com/_j7dko1haUhU/SY7N_pqih3I/AAAAAAAABhA/89BhuxxsxV4/s200/nigra.JPG
34. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/20466.jpg
35. http://www.aros.cz/photos/osiva-a-krmiva/horcice_bila_2.jpg
36. http://www.aros.cz/photos/osiva-a-krmiva/repka_olejka_1.jpg
37. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Armoracia_rusticana.jpg/250px-
Armoracia_rusticana.jpg
38. http://www.garten.cz/images_data/5414-lepidum-sativum-rericha-zahradni.jpg
39. http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O7_1.jpg
40. http://botanika.wendys.cz/foto/O163_2.jpg
41. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/BIG/106187.jpg
42. http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/dp/davidova/www_zaci1/kokoska_pastusi_tobolka.jpg
43. http://www.naturfoto.cz/fotografie/bilek/rerisnice-lucni-xxx0979.jpg
44. http://www.celysvet.cz/fotky/jetel-lucni_1.jpg
45. http://www.horoskopnamiru.cz/files/Trnovnik-akat.jpg
46. http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/flowr_my/p7040264.jpg
47. http://botanika.borec.cz/fota/vikev_ptaci2.jpg
48. http://www.zbelitovsko.cz/galerie/flora/bobovite/Coronilla_v070613-03.jpg
49. http://www.kvetenacr.cz/obrazky/katalog/_1/60.jpg
50. http://bartosovice.cz/fotky/nahled/46566.jpg
51. http://byliny.apatykar.info/images/kontryhel.jpg
52. http://botany.cz/foto/sanguisorbaherb.jpg
53. http://botanika.wendys.cz/foto/O456.jpg
54. http://www.6zampe.it/file/vivinatura/conoscere_ambiente/florait/Rosa%20Canina/rosa_canina.jpg
55. http://botanika.bf.jcu.cz/materials/photogallery-pictures/Sorbus_aucuparia.jpg
56. http://im.atlasrostlin.cz/trnka-obecna/102/1027-plant_main-phlds.png
57. http://www.zdravcentra.sk/zc/imgsk/Lekarnik_informace_o_lecivech/Hloh_plod.jpg
58. http://www.flaeming.net/newspics/Giersch.jpg
59. http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O10.jpg
60. http://im.atlasrostlin.cz/bolehlav-plamaty/166/1662-plant_main-idplr.png
61. http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/venkovni%20zahrada.htm
62. http://nd01.jxs.cz/518/893/9ee3eb5ef3_13327555_o2.jpg
63. http://botany.cz/foto/echiumvulg2.jpg
64. http://www.garten.cz/images_data/5_physalis.jpg
65. http://www.rz.uni-karlsruhe.de/~db26/fotos/_Gift-und_Arzneipflanzen/Atropa_belladonna_2.jpg
66. http://www.asturnatura.com/Imagenes/especie/solanum-nigrum.jpg
67. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/483.jpg
68. http://nd01.jxs.cz/876/402/5bf9f2fd70_1511650_o2.jpg
69. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/3052.jpg
70. http://www.biolib.cz/IMG/GAL/19123.jpg
71. http://botanika.bf.jcu.cz/materials/photogallery-pictures/Verbascum_chaixii_austriacum.jpg
72. http://blog.idnes.cz/blog/3299/27262/DSC06256.jpg
73. http://www.sifalibitkilervedogaltedavi.com/resimler/sifalibitkiler/adacayi.gif
74. http://img1.rajce.idnes.cz/d0103/1/1284/1284600_b72559b8530b98cb097f13c90cd180ec/images/
Hluchavka_bila.JPG
75. http://www.kvetena.com/fullimages/hluchavkovite/hluchavka_nachova1.jpg
76. http://www.kvetena.com/fullimages/hluchavkovite/cernohlavek_obecny.jpg
77. http://farm1.static.flickr.com/7/11526953_0512b67de3.jpg?v=0
78. http://botanika.borec.cz/fota/zbehovec_plazivy1.jpg
79. http://botanika.borec.cz/fota/hermanek_lekarsky1.jpg
80. http://botanika.wendys.cz/foto/O161_4.jpg
81. http://www.skolafantazie.estranky.cz/img/picture/39/sedmik.jpg
82. http://nd03.jxs.cz/522/972/c04ae7b18a_66262301_o2.jpg
83. http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O404_3.jpg
84. http://www.ordinace.cz/img/text/lopuch_big.jpg
85. http://fotoblog.in/galerie/albums/flora/1407081.jpg
86. http://botanika.bf.jcu.cz/materials/photogallery-pictures/Tussilago_farfara.jpg
87. http://www.floracr.unas.cz/floraCR/pchacobecny_soubory/image002.jpg