Duchovní hudba raného středověku - 2.

část

- do českých zemí přišlo křesťanství prostřednictvím misií

- nejvýznamnější z nich proběhla za knížete Rastislava v roce 863 - na Velkou Moravu byli

povoláni solunští bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj

- K a M byli tvůrci staroslověnského bohoslužebného řádu (liturgie)

- po pádu Velkomoravské říše začala převažovat latinská liturgie a staroslověnský obřad se

udržel pouze v Sázavském klášteře, kde byl definitivně zrušen roku 1092

- v původním křesťanském společenství se lid přímo účastnil bohoslužby - pospolitý zpěv

- od 2. poloviny 4. století začínají vznikat chrámové sbory a zpívá se latinsky - lidé se přidávali

alespoň ke zvolání Kyrie eleison (Pane, smiluj se)

- toto zvolání se stávalo i refrénem lidových duchovních písní

- podkladem pro lidové duchovní písně se staly takzvané sekvence a tropy

- tropus je jedna z nejdůležitějších forem gregoriánského chorálu

- vzniká přidáním nebo vkládáním melodií a textů k tradičním gregoriánským melodiím

- sekvence vznikaly podkládáním textů pod jednotlivé tóny bohatých melismat

- koncil v Tridentu (16. st.) vyloučil sekvence z liturgie, ponechal pouze čtyři - např. Dies irae a

Stabat mater

- postupně také dochází k ustálení pořádku v katolické bohoslužbě

- mše obsahuje:

a) textově pevné části (neměnné dodnes) - Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus
Dei

b) pohyblivé texty, které se řídí podle svátků svatých a podle hlavních křesťanských svátků

(Velikonoce, Svatodušní svátky, Vánoce…)

Poslech:

1. Missa pastoralis - Kyrie (František Xaver Brixi)