Paulo Coelho – Alchymista

Paulo Coelho je světově proslulý brazilský spisovatel. Narodil se v Riu de Janeiru v roce
1947, dnes je mu 72 let. Touhu psát měl už od dětství. V jeho tvorbě ho viditelně ovlivnila cesta přes
poušť do Santiaga de Compostela, kterou zmiňuje ve své první úspěšné knize Poutník – Mágův deník.
Později ji také uplatnil právě v knize Alchymista. Mimo psaní se věnoval také novinářství, byl
televizním scénáristou a dramatikem. Je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejpřekládanější
autor jedné knihy (Alchymista).
Coelho používá ve svých knihách hlavních hrdinů snažících se změnit svůj život, vydat se na
putování světem, začít od začátku. Pouť je pro jeho knihy velmi typická. Jeho samotného zřejmě
cestování velmi zajímalo a v příbězích dává důraz na to, že je důležité nezaleknout se počátečních
komplikací při vaší životní cestě. Coelho byl od malička vychováván v křesťanské rodině a ve víře
sám pokračoval. V jeho díle nalezneme mnoho odkazů na bibli (např. kniha Pátá hora vycházející
ze starozákonního příběhu o proroku Eliáši), ale i na jiná náboženství, třeba na islám. I samotný
Alchymista je uveden krátkou modlitbou. Mezi další významná díla patří
Alchymista je epické dílo konkrétně krátký román o necelých 200 stranách. Autor používá
mnoho myšlenek o osudu, životním příběhu a psychologii světa, významu věcí a událostí, takže jde
o román psychologický. Myšlenky jsou zprvu složité, ale čím dál se v ději dostáváme, tím víc jim
můžeme porozumět.
V Alchymistovi jsou časté změny prostředí a objevuje se zde mnoho vedlejších postav, které
ale jsou důležité pro psychologii celé knihy. Nejvýraznějším motivem a myšlenkou je „osobní příběh“,
příběh nám předepsaný, který se můžeme nebo nemusíme rozhodnout naplňovat. Dále Coelho říká, že
každý muž má v sobě touhu cestovat, jen někteří ji potlačují a jsou pak v duši nešťastní. Jiní se bojí
cestu uskutečnit, protože by pak neměli pro co žít. V příběhu jsou důležité i sny a jejich symbolika a
význam. Kniha má mírně pohádkový nádech, ale složitou psychologii.
Děj se odehrává nejprve ve Španělsku, kde hlavní hrdina mladý pastýř Santiago začíná svou
cestu. Časově je děj zasazen do konce 19. století, ale v knize se to moc neprojevuje. Postupně se
přesouváme na africký kontinent, kde se odehraje většina příběhu. Nejtypičtějším prostředím je poušť.
Autor se snaží ukázat, že i tato nehostinná krajina může být krásná a skrývat mnoho pokladů. Čerpá
zde výrazně ze svých zkušeností z cesty pouští. Toto prostředí je také ideální pro srovnání si
myšlenek, což hlavní hrdina dělá.
Zápletka se celá točí kolem životní poutě a osobního příběhu Santiaga. Santiagovi se zdál sen
o pokladu u egyptských pyramid. Nechá si sen vyložit a neví, zda se má vydat na cestu. V rozhodnutí
mu pomůže bůh, který je v knize vyobrazen jako král pomáhající lidem jít svou životní cestou.
Santiago připluje do Afriky, kde si musí vydělat peníze. Později se vydá s karavanou do Egypta, aby
naplnil svůj příběh. V oáze pozná krásnou Fátimu, se kterou se do sebe zamilují. Santiago čelí dalšímu
dilematu, ale pokračuje v cestě společně se starým moudrým achymistou. U pyramid je znovu
okraden, ale dozví se, kde hledat poklad. Kniha končí nalezením pokladu a naplněním Santiagova
osobního příběhu. Konec je mírně otevřený. Santiago se má vrátit za Fátimou a pokrčovat ve svém
životě. Mezi vedlejší příběhy bych zařadil Angličana cestujícího za alchymistou z oázy a sklenáře,
u kterého Santiago pracoval. Ani jednomu není věnována samostatná dějová linka.
Kniha je vyprávěna v er-formě, ale vypravěč není určitý. To způsobuje, že čtenář si všímá
především důležitých myšlenek, a ne samotného děje. Příběh je prostý a psaný chronologicky. Autor
dodržuje jasnou posloupnost, aby se čtenáři neztráceli.
Většina vedlejších postav se potkává se Santiagem, ale málokdy mezi sebou. Santiago je
chudý ambiciózní mladík, s touhou putovat světem. Jeho cesta je plná nástrah a nečekaných
překvapení. On je však velmi dobře zvládá a poměrně plynule nás provádí celým příběhem. Mezi
první významné postavy patří král, který pomůže Santiagovi vydat se na cestu. Je to stařík nesoucí
velkou moudrost světa. Symbolizuje osud a moudrost. Říká, že se zjeví každému, kdo má šanci vydat
se plnit svůj osobní příběh, a pomůže mu se rozhodnout. Další postava je sklenář bojící se změn ve
svém živobytí. Santiago mu pomůže s obchodem a chvíli u něj pracuje. Sklenář znázorňuje lidi, kteří
mají svůj sen, ale žijí pro tu myšlenku, ne pro uskutečnění. Důležitý je také Angličan, který se
Santiagem putuje pouští. Je to učenec, který hledá moudrost světa. Na jeho příkladu je ukázáno, že
knihy a vědomosti nejsou vše. Člověk se především musí dívat kolem sebe a sledovat znamení.
Alchymista hraje také významnou roli. Shrnuje všechny myšlenky knih v jedné osobě a je velmi
moudrý. Pomáhá lidem se rozhodovat.
Za klíčovou situaci bych asi označil setkání s králem a rozhodnutí se vyrazit na cestu. Starý
muž mluvící v hádankách se dá se Santiagem do řeči. Postupně mu vyzradí velké moudrosti světa,
poví mu o znameních a životním příběhu. Santiago ho chtěl zprvu odbýt, ale nakonec se jím dal
přesvědčit. Coelho přirovnává toto setkání se setkáním Abraháma v knize Genesis.
Motivy v díle jsou často obecné a neurčité. Opakující se motiv je motiv znamení, která
můžeme nalézt téměř ve všem. Podle knihy nám svět drobnými náznaky dává najevo, kudy vede
správná cesta. Dalším z motivů je motiv duše a duševní rovnováhy. Svět má svou duši, na kterou je
vše napojeno a každá věc, živá i neživá má svůj význam. Vše psala stejná ruka. Nejzřetelnější a
nejtypičtější je motiv cesty, ať už životní nebo cesty za dobrodružstvím.
Text je psán spisovnou češtinou. Občas narazíme na slova z arabštiny, např. maktub, ale jinak
je všemu rozumět a je zde minimum archaismů či básnických prostředků. Autor občas použije
přirovnání a hojná je personifikace.
Dílo na mě udělalo velký dojem. Coelhův záměr byl nejspíš, aby se čtenář zamyslel, zda dělá
v životě to, co chce. S žádnými myšlenkami jsem nebyl v rozporu a u knihy jsem se opravdu zamyslel.
Myslím, že autorovi se záměr podařil. Vystihl lidskou touhu poznávat a povedlo se mu do knihy
zahrnout prvky víry tak, aby je nikomu nenutil. Přesto je pro knihu víra velmi klíčová.