15.06.

2023

W. SHAKESPEARE
 23. dubna 1564
(pokřtěn 26. dubna)

RENESANCE V ANGLII • Stratford nad Avonou

(staré warwické hrabství
nedaleko dnešního Birminghamu)
• třetí z osmi dětí rukavičkáře,
koželuha a městského radního
Mgr. Iva Svobodová Johna Shakespeara a Mary
Ardenové, dcery velkostatkáře

 23. dubna 1616

Geoffrey CHAUCER (1340–1400) W. SHAKESPEARE – rodný dům

 pocházel z měšťanské kupecké rodiny,
 zúčastnil se války proti Francii,
 vstoupil do královských služeb a účastnil se různých
 původní dům shořel, dnešní
diplomatických poselství (seznámil se s díly Dantovými, podoba je pouhá rekonstrukce
Petrarcovými a Boccacciovými).

Povídky Canterburské: (1387–1392)

 ovlivněny Dekameronem  rámcová novela s 23
veršovanými příběhy,
 pestrá společnost, většinou drobní měšťané, kteří
konají pobožnou pouť do Canterbury, si zpříjemňuje
cestu tím, že si vypráví různé příběhy,
 autor líčí vitalitu svých hrdinů, prostých lidiček,
• dnes je Stratford
zasazených do reálného prostředí Anglie,
 jemná ironie a oproštění od pout středověkých Shakespearovým
náboženských představ. muzeem
 15.06.2023

W. SHAKESPEARE W. SHAKESPEARE
 1599 přesun do londýnského divadla
v 18 letech se oženil s s 26letou GLOBE (stal se spolumajitelem)
Anne Hathaway

 děti:
Zuzana (1583),
dvojčata Hamnet a Judita (1585)

W. SHAKESPEARE W. SHAKESPEARE
 jeho život není přesně  r. 1597 zakoupil v rodném městě tzv. Nový dům;
zmapován  definitivně se do něho uchýlil roku 1613 po návratu
z Londýna
 odchod do Londýna (1585-8?)
 herec ve společnosti
Služebníci lorda komořího
(pozdější Královská společnost
Jakuba I.)
 psal hry na zakázku

Památník ve Stratfordu

Dílo: rozděleno do tří období
 1591–1600
 komedie, historická dramata;
 časté náměty z anglické minulosti a z antiky.
 1601-1608
 zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti  pesimismus;
 tragédie, sonety.
 1608-1612
 smíření se životem;
 hry - romance, tj. hry obsahující jak prvky tragédie, tak prvky
komedie.
Sonety a básně
 forma tzv. anglického sonetu:
 nebývá členěn na strofy,
 rýmové schéma by to
umožňovalo
(př. abab cdcd efef gg či abba
cddc effe gg)
 v některých případech je
dvouveršová strofa oddělena
 básně Venuše a Adonis
Znásilnění Lukrecie
Sonet č. 66
Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.
15.06.2023
Dramata - historické hry
- obrazy ze života anglických panovníků
- snaha po posílení národního sebevědomí
- osobitý pohled na dějinné události
- časté varování před ukrutnostmi a násilím tyranských forem vlády
 Král Jan
 Richard II., Richard III. („Království za koně.“)
 Jindřich IV. (dva díly), V.,VI.
 Jindřich VIII. (společně s Johnem Fletcherem)
Richard III., Národní divadlo
Dramata - komedie
- punc renesance  Komedie omylů
- víra v humanistické ideály  Zkrocení zlé ženy
 Dva šlechtici z Verony
- v popředí optimistické, energické a vítězné
 Marná lásky snaha
hrdinky (opak středověké ženy světice)
 Sen noci svatojánské
- ideál osvobozené ženy
 Kupec benátský
 Mnoho povyku pro nic
 Veselé paničky windsorské
 Jak se vám líbí
 Večer tříkrálový
 Dobrý konec vše napraví
Zkrocení zlé ženy, DJKT Plzeň
 Něco za něco
 15.06.2023

Dramata - tragédie Dramata – pohádkové hry

 Titus andronicus
- vrchol dramatického  Romeo a Julie
umění  Julius Caesar - únik od skutečnosti do
- pochybnosti o  Hamlet světa snů
uskutečnitelnosti  Othello
renesančních ideálů
 Mackbeth  Cymbelín
 Král Lear  Zimní pohádka
 Antonius a Kleopatra  Perikles
 Coriolanus
 Bouře
 Timon Athénský
 Trolius a Kressida

Hamlet - ukázka Dramata - obecná charakteristika

„Být nebo nebýt – to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a
jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Zemřít, spát – a
je to. Spát – a navždy ukončit úzkost a věčné útrapy a strázně, co údělem jsou  tvorba přerůstá časový a společenský rámec své doby,
těla – co si můžeme přát víc, po čem toužit? – Zemřít, spát – spát, možná snít – a zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi 
právě to je zrada. Až ztichne vřava pozemského bytí, ve spánku smrti můžeme nadčasovost;
mít sny – to proto váháme a snášíme tu dlouhou bídu, již se říká život. Neboť
kdo vydržel by kopance a výsměch doby, aroganci mocných, průtahy soudů,  vynikal jedinečnou představivostí;
znesvěcenou lásku, nadutost úřadů a ústrky, co slušnost věčně sklízí od lumpů,  přelomový styl psaní;
když pouhá dýka srovnala by účty, a byl by klid? Kdo chtěl by nést to břímě,
úpět a plahočit se životem, nemít strach z toho, co je za smrtí, z neznámé krajiny,  nedodržoval jednotu času, místa a děje;
z níž poutníci se nevracejí. To nám láme vůli – snášíme radši hrůzy, které známe,  dílo je světské, bez zjevných náboženských motivů;
než abychom šli vstříc těm neznámým. Tak svědomí z nás dělá zbabělce a
zdravá barva rozhodného činu se roznemůže zbledlou meditací, záměry velké
významem a vahou se odvracejí z vytčeného směru a neuzrají v čin.“
překlad Martin Hilský
 15.06.2023

Dramata - postavy Překladatelé

 nejsou středověké, ale nesou renesanční prvky;  Josef Václav Sládek
 osoby heroické, tragické, směšné i vážné, zlé a  Jaroslav Vrchlický
odpuzující, žádná z nich však nepozbývá věrohodnosti;
 Eliška Krásnohorská
 do jejich úst jsou vkládány úvahy o běžné životní
 Erik Adolf Saudek
skutečnosti i hluboké zamyšlení nad smyslem lidské
existence.  Martin Hilský

Dramata - jazyk
 jazyk veršovaný se střídá s prózou
 typický tzv. blankvers:
- nerýmovaný 10-11slabičný verš, sestávající z pěti jambických
stop;
- ukončen přízvučnou slabikou (mužský – 10 slabik), nebo
nepřízvučnou (ženský – 11 slabik);
- neuspořádaný do strof;
- vhodný pro dialog (dá se vhodně členit na menší části);
- typický pro anglickou literaturu;
- v češtině málo obvyklý (př. eposy J. Zeyera, Máchův Máj).