Anténní soustavy a) Obr. 1 (Vlevo).

Rozmìrové sché-
ma horizontálnì

z celovlnných smyèek (1)

b) polarizovaných v-
dipólù λ /2 ve
vzdálenosti 0,15 λ
pøed reflektorem;
c) je nakresleno v
Jindra Macoun, OK1VR pomìrném mìøít-
ku. Kroužky je
Èlánek pojednává o elektrických vlastnostech anténních soustav z celovln- oznaèeno umístì-
ných (pøesnìji jednovlnných) ètvercových (kosoètvercových) smyèek. Jsou to ní napájecích
antény, které se používají na amatérských pásmech VKV a UKV, na pásmech pro svorek.
bezdrátový internet (WIFI), na pásmech mobilních operátorù (GSM), ale i pro pøí- d)
a) Dipól λ/2.
jem TV. Typickými pøedstaviteli jsou BIQUAD a QUADROQUAD, sestavené ze b) V-dipól – pra-
dvou a ètyø kosoètvercových smyèek. Malé rozmìry, usnadòující amatérskou re- voúhle zalomený
alizaci na dm a cm vlnách, ovlivnily jejich rozšíøení. Mùžeme na nich demonstro- dipól λ /2 je zá-
vat obecnou problematiku spojenou s praktickou realizací malých anténních kladním prvkem
soustav. celovlnných
ètvercových smy-
Anténní soustava (antenna array) je elektrických vlastností (tab. 1 a 2), kte- èek typu QUAD.
soubor shodných individuálních (dílèích) rých lze využít pøi realizaci smyèkových e) c) Dvojice spoje-
antén, uspoøádaných podle urèitých zá- soustav typu MULTIQUAD. ných v-dipólù λ/2
sad. Zpravidla tak, aby se jejich elmag. Ètvercová smyèka (quad) i kosoètver- tvoøí celovlnnou
pole seèetla v žádaném smìru a zrušila cová smyèka (diamond) jsou rovnostran- ètvercovou smyè-
ve smìru (smìrech) nežádaných. Taková né smyèky, které se liší orientací svých ku (quad).
anténní soustava pak mùže vykazovat vy- stran nebo úhlopøíèek vùèi zemi. Ètverco- d) Dvojice samo-
sokou smìrovost s odpovídajícím zis- vá pravoúhlá smyèka quad je napájena statných v-dipólù
kem. uprostøed vodorovné nebo svislé strany. λ/2, jejichž volné
Maximální smìrovosti a zisku se do- Kosoètvercová smyèka diamond (nemusí konce jsou od
sáhne: být pravoúhlá) je napájena ve vrcholu sebe vzdáleny 0,2
l Bude-li vzájemná vzdálenost in- stran. Jednovlnný obvod obou smyèek je λ, e) 0,4 λ, f) 0,6
dividuálních antén optimální, tzn. že prakticky shodný. λ)
bude respektovat jejich záøivé vlastnosti, Umístìním napájecích svorek spolu s
vyjádøené diagramy záøení v rovinì øaze- orientací napájeného prvku je urèena po- f)
ní tìchto antén. larizace antény. Bìžnì se ale pro oba typy
l Budou-li všechny individuální anté- pravoúhlých smyèek používá název
ny napájeny stejnou fází (soufázovì) a QUAD. a)
pokud možno i stejným výkonem. Na obr. 1 je rozmìrové schéma hori- 0,15 λ
l Bude-li celá anténní soustava im- zontálnì polarizovaných, pùlvlnných dipó-
pedanènì pøizpùsobena k použitému vf lových v-antén, umístìných ve vzdále-
napájeèi. nosti 0,15 λ pøed plošným reflektorem.
Pøi praktické realizaci mùže být nìkte- Tuto vzdálenost považujeme u plošných
rý z požadavkù preferován. reflektorových soustav za optimální z hle- Obr. 3 (Vpravo).
diska smìrovosti i pøizpùsobení. Kroužky Rozmìrové sché-
Vzájemná vzdálenost oznaèují napájecí svorky. ma celovlnných
b)
Charakter plošného reflektoru praktic- smyèek ve vzdá-
individuálních antén ky splòuje plocha, oboustrannì pøesahují- lenosti 0,15 λ
cí vodorovný rozmìr antény (soustavy) o pøed plošným re-
Má významný vliv na záøivé vlastnosti ≥ 0,25 λ a svislý rozmìr antény o ≥ 0,5 λ. flektorem je na-
anténní soustavy a tím i na pøírùstek zis- Mùže ji také tvoøit vodivá sí s oky, popø. kresleno v pomìr-
ku proti jediné anténì. víceprvkový reflektor s rozteèí vodorov- ném mìøítku.
Úvahám o vlivu vzdálenosti mezi indi- ných prvkù ≤ 0,1 λ. Všechny vodièe an- Kroužky je ozna-
viduálními anténami napomùže pøedstava ténních prvkù mají prùmìr 0,01 λ. èeno umístìní na-
tzv. „efektivní plochy antény“, ke které se Protože všechny rozmìry jsou vyjád- pájecích svorek.
pozdìji vrátíme. øeny vlnovou délkou odpovídající jmeno- a) Celovlnná
Zatím k tìmto úvahám pøispìjí rozmì- vitému kmitoètu f0, pro který je anténa na- smyèka (quad).
rová schémata jednoduchých (dvouèlen- vrhována, lze jich použít pøi praktickém b) Dvojice spoje-
ných) anténních soustav (obr.1 a 3) s ta- návrhu antén na rùzná pásma VHF a ných celovlnných
bulkovými pøehledy èíselných parametrù UHF, a to i s pøijatelným prùmìrem an- smyèek, tzv. BI- c)
QUAD, se spoleè-
ným napájením.
c) Dvojice samostatných celovlnných
smyèek s optimální rozteèí sλ = 0,5 λ na-
pájecích svorek ve vzájemnì pøilehlých
vrcholech smyèek

ténních prvkù ∅ = 0,01 λ na pásmech

Obr. 2. Diagramy záøení antén dle obr. 1
Obr. 4. Diagramy záøení antén dle obr. 3
435 MHz (∅ 6 až 8 mm), GSM (∅ 2 až 3
mm), 2450 MHz (∅ 2 až 1,5 mm).
Na obr. 2 jsou spolu uspoøádány (ele-
vaèní) diagramy záøení horizontálnì pola-
rizovaných antén (dle obr. 1) ve svislé ro-
vinì, kolmé k ploše reflektoru.
V tab. 1 jsou pro vzájemné porovnání
uvedeny èíselné parametry smìrových a
napájecích vlastností všech antén z obr.

a) až f) v rovinì H, tzn. ve svislé (elevaè-
ní) rovinì, kolmé k ploše reflektoru. Platí
v podmínkách volného prostoru, tzn. bez
vlivu zemì
a), b), c) v rovinì H, tzn. ve svislé (ele-
vaèní) rovinì kolmé k ploše reflektoru.
Platí v podmínkách volného prostoru,
tzn. bez vlivu zemì
ñ
1, doplnìné o antény s rozteèemi 0,1 λ,
0,3 λ, 0,5 λ a 0,7 λ. Mùžeme je považovat
za výchozí typy dílèích smyèkových an-
tén znázornìných na obr. 3.

Praktická elektronika - A R 05/2012 31

 Tab. 1. Elektrické vlastnosti soustav z pùlvlnných v-dipólù dle Tab. 2. Elektrické vlastnosti soustav z kosoètvereèných smyèek
obr. 1 dle obr. 3

**) Spojením dvou smyèkových antén QUAD vznikne „dvousmyèka“

– BIQUAD.

ñ
*) Spojením dvou v-dipólù se vytvoøí smyèková anténa – QUAD.
V tab. 2 jsou pak za stejných podmí-
nek uvedeny stejné èíselné parametry
smìrových a napájecích vlastností smyè-
kových antén podle obr. 3.
Poznámky k tab. 1 (podle sloupcù):
1. Oznaèení antény podle obr. 1.
2. Typ antény.
3. Vzdálenost (mezera) sλ mezi vzá-
jemnì blízkými konci dílèích antén.
4. Zisk antény (soustavy) v dBi (v ma-
ximu hlavního laloku) stoupá s rostoucí
vzdáleností pøizpùsobených dílèích an-
tén.
5. Úhel záøení v rovinì H, zde ve svis-
lé (elevaèní) rovinì se s rostoucí rozteèí
dílèích antén zmenšuje. Zároveò se zvìt-
šuje „plošný rozmìr“ soustavy.
6. Úhel záøení v rovinì E. Zde ve vo-
dorovné (azimutální) rovinì je konstantní,
protože se v této rovinì rozmìr soustavy
nemìní.
7. fres je rezonanèní kmitoèet každé
tudou, dosahuje s takovou rozteèí díl-
èích antén, pøi které se úroveò po-
stranních lalokù blíží k -10 dB.
Z nìkterých provozních hledisek však
nemusí být taková úroveò postranních la-
lokù pøijatelná.
Poznámky k tab. 2 (podle sloupcù):
1. Oznaèení antény podle obr. 3.
2. Typ antény: Dílèí antény jsou sice
dále nazývány quady, i když jsou to
vzhledem k jejich orientaci i umístìní na-
pájecích svorek antény kosoètvercové –
diamond.
3. Vzdálenost (mezera) sλ mezi vrcho-
ly dílèích smyèkových antén, ve kterých
je každá smyèka napájena.
Text k sloupcùm 4 až 6 je v podstatì
shodný s poznámkami k tab. 1.
7. fres je rezonanèní kmitoèet každé
smyèky vzhledem k jmenovitému kmito-
ètu f0, pro který je navržena (poèítána).
Rezonuje-li na nižším kmitoètu (na
piálnì je možné realizovat individuální na-
pájení dílèích antén (s pøihlédnutím k
uvedené impedanci/rezistanci) samostat-
nými, stejnì dlouhými napájeèi, s násled-
nou transformací k jmenovité impedanci
napájeèe.
K problematice napájení se vrátíme v
dalším pokraèování spolu s informacemi
o ètyøèlenných soustavách typu QUAD-
ROQUAD.
Poznámka na závìr: Celovlnné smyè-
ky QUAD byly pùvodnì navrženy a použí-
vány na amatérských KV pásmech. Po-
drobnosti v dále uvedené literatuøe.
Literatura
[1] Macoun, J., OK1VR: Celovlnné smyè-
ky – antény typu QUAD. ELECTUS 1999,
s. 65 – 67.
[2] Krischke, A., DJ0TR/OE8AK: Rot-
hammels Antennenbuch. Kap. 15. Gros-
se Schleifenantennen (Loops), s. 318 –
331.

dílèí antény vzhledem k jmenovitému
kmitoètu f0, na který je anténa navržena
(poèítána). Rezonuje-li anténa na nižším
kmitoètu (na delší vlnì), než pro který
byla navržena (f0), tak je vlastnì elektric-
ky delší a musí být pro dosažení rezonan-
ce uvedeným koeficientem zkrácena. Po-
kud rezonuje na kmitoètu vyšším, musí
být uvedeným koeficientem prodloužena.
Kromì antény b) – quadu, jsou ostatní
dílèí antény samostatnými pùlvlnnými v-
dipóly, jejichž koncové kapacity délku
prodlužují, takže pro dosažení rezonance
musí být zkráceny.
Anténa b) je celovlnná smyèka
(quad). Je to vlastnì také dvojice dipólo-
vých antén, které tvoøí „jednovlnnou“ uza-
vøenou smyèku (s = 0λ), takže bez konco-
vých kapacit. Tyto antény, resp. jejich
obvod se z hlediska impedance proto jeví
jako kratší a musí být pro dosažení rezo-
nance prodlužovány (fres > f0). To však
neznamená, že anténa mimo rezonanci je
anténou nefunkèní. Malé rozdíly v dél-
kách smyèek jejich vyzaøovací vlastnosti
prakticky neovlivní
8. Impedance ZΩ, pøesnìji rezistance
každé dílèí antény v rezonanci, tzn. na
kmitoètu fres. Na svých svorkách se pak
anténa jeví jako reálný odpor s nulovou
nebo nepatrnou reaktancí, což v praxi
usnadòuje její napájení a tím i pøizpùso-
bení v anténní soustavì.
9. Úroveò postranních lalokù -dB v ro-
vinì H, tzn. ve svislé rovinì a jejich úhlo-
vá orientace vzhledem k maximu je
doplòujícím smìrovým parametrem. Vše-
obecnì platí, že maximálního zisku se u
anténní soustavy sestavené z dílèích an-
tén, napájených se stejnou fází a ampli-
Blahopøejeme!
delší vlnì), než pro který byla navržena
(f0), tak je vlastnì elektricky delší a musí
být pro dosažení rezonance uvedeným
koeficientem zkrácena.
Pokud rezonuje na kmitoètu vyšším,
musí být uvedeným koeficientem prodlou-
žena.
V obr. 3 jsou všechny dílèí antény
smyèkami, které se jeví jako kratší, pro-
tože je žádné koncové kapacity neprodlu-
žují, takže musí být pro dosažení rezonan-
ce prodlouženy uvedenými koeficienty.
To však opìt neznamená, že anténa
mimo rezonanci je anténou nefunkèní.
Vyzaøovací vlastnosti tyto malé zmìny v
rozmìrech záøièù prakticky neovlivní.
Uvedené rezonanèní kmitoèty platí
pro pøedpokládaný prùmìr vodièù d =
0,01 λ Vìtší prùmìr vodièù rezonanèní
kmitoèet snižuje. Pøi prùmìru d = 0,02 λ
je fres = f0, takže obvod smyèky nemusí
být pro dosažení rezonance korigován a
odpovídá jmenovitému kmitoètu f0, na
který je anténa navržena.
Také text k sloupcùm 8 a 9 je v pod-
statì shodný s poznámkami k tab. 1.
Z èíselných údajù v obou tabulkách je
zøejmý tento závìr:
l Z hlediska zisku èiní optimální vzdále-
nost mezi vzájemnì pøilehlými vrcholy
dvou smyèek pøibližnì 0,5 λ. Není to sice
hodnota kritická a závazná, ale usnadòuje
napájení této dvojice uprostøed symetric-
kého pùlvlnného spojovacího vedení, kdy Na elektrotechnické výstavì AMPER
lze jeho vlnovou impedancí, resp. vlnovou (Výstavištì Brno, 20. – 23. 3. 2012) zís-
impedancí obou ètvrtvlnných (a transfor- kala nejvyšší ocenìní „Zlatý AMPER“ fir-
maèních) úsekù celou dvojici pøizpùsobit. ma FLAJZAR s. r. o. za autoalarm EMA,
l l l který jsme ètenáøùm PE-AR podrobnì
Èlánek se zatím podrobnìji nezabývá pøedstavili v PE-AR 1 a 3/2012. Blaho-
napájením tìchto malých soustav. Princi- pøejeme!

32 Praktická elektronika - A R 05/2012