1.

Zopakuj hemokoagulační vyšetření včetně fyziologických hodnot

 ) Hemokoagulační vyšetření
 Quickův test - patří mezi základní koagulační testy monitorující zevní
koagulační systém, určuje protrombinový čas, odebíráme nesrážlivou krev
 - při monitorování léčby Warfarinem
 - referenční rozmezí 10 - 13 sekund, INR 0,8 - 1,2
 aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) - patří mezi základní
koagulační testy monitorující vnitřní koagulační systém
 - při monitorování léčby heparinem, u nemocných s krvácivými stavy
(hemofilie)
 = nesrážlivá krev
 - referenční rozmezí 35 - 55 sekund
 Fibrinogen - stanovuje hladinu fibrinogenu v plazmě (u krvácivých stavů,
velkých poranění, před operací, u poruch jater)
 = nesrážlivá krev
 - referenční rozmezí 2 - 4 g/l
 Krvácivost, srážlivost - sledujeme dobu nutnou ke spontánní zástavě
krvácení po vpichu do ušního lalůčku
 - normální doba 2 - 5 minut
 D-Dimery - při podezření na přítomnost trombotického procesu v organismu
(hluboká žilní trombóza, plicní embolie)
 Sedimentace erytrocytů
 SE, FW (podle Fahrea a Westergreena), ukazuje rychlost usedání
erytrocytů ke dnu sloupce
 slouží k diagnostice zánětlivých, infekčních, revmatických a
nádorových onemocnění
 pacient lačný, vyvarovat se fyzické námahy, = nesrážlivá krev
 Odečítání hodnot za 1 a za 2 hodiny, referenční rozmezí muži - 5/8,
ženy - 8/12, zápis: FW 7/14
 Ideální odběr“:
 Rychlý, nekomplikovaný odběr krve ze žíly v kubitě, bez dlouho naloženého škrtidla
 Do zkumavky s antikoagulačním činidlem (citrát sodný 3,2%, zelená-Sarstedt, může být i
modrý uzávěr-Vacutainer, aj.)
 Vzorek odeslaný ihned ke zpracování do koagulační laboratoře
 Odběr z periferního/centrálního žilního katetru:
 Pouze tehdy, nelze-li se mu vyhnout
 Pouze z katetrů bez heparinové zátky
 Po odtažení dostatečného množství krve k vyloučení kontaminace tekutinou v katetru (cca 5-
10ml krve u dospělého)
Srážení krve neboli hemokoagulace je třetí fází zástavy krvácení. První fáze je tvořena nejprve
reflexní, později humorální stimulací vazokonstrikce. V druhé fázi dochází k aktivaci a adhezi
destiček a vzniku primárního (nestabilního) destičkového trombu. Třetí fáze pak zahrnuje aktivaci
plazmatické koagulační kaskády a vznik fibrinové sítě stabilizující trombus.
Indikace vyšetření krevní srážlivosti
 screeningové vyšetření – před invazivními výkony (operace, biopsie apod.);
 podezření na krvácivé nebo trombofilní stavy;
 monitoring antikoagulační léčby – Warfarin;
 pomocný ukazatel při hodnocení jaterní proteosyntézy.
Postup
Krev je odebrána do zkumavky s EDTA nebo s citrátem. Tyto látky mají schopnost vázat na sebe
kalcium (vytvořit s ním komplex) a zabránit tak okamžitému srážení krve. Krev je bez prodlev
odeslána do laboratoře, kde je centrifugací oddělena frakce krvinek od dekalcifikované plazmy. Poté
jsou provedeny požadované testy, např. aPTT, PT = Quickův test, hladina fibrinogenu nebo D-dimery.
APTT
APTT (activated partial thromboplastin time, aktivovaný částečný tromboplastinový čas) je test
vnitřní a společné cesty hemokoagulace.
Provedení
Při teplotě 37°C je do dekalcifikované plazmy je přidán kaolin - kefalinový komplex (kefalin -
fosfolipid z králičího mozku) spolu s přebytkem vápenatých iontů. Kaolin zde představuje záporně
nabitý povrch aktivující vnitřní cestu a kefalin funguje jako parciální tromboplastin(nemá nic
společného s tkáňovým tromboplastinem!), t.j. vlastně náhražka destičkového fosfolipidu, nutného k
aktivaci faktoru X. Tímto způsobem se aktivuje vnitřní a poté společná cesta. Měří se čas do vzniku
fibrinové sraženiny.
Fyziologické hodnoty
 25,9–40 s
 APTTR = hodnota pro srovnání s parametrem standardní plasmy je v rozmezí 0,83 - 1,3
 APTT je závislý především na počátečních dějích hemokoagulace ve vnitřní cestě (f. XII, XI, IX a
VIII), protože tato část koagulace probíhá pomaleji. Teprve v druhé řadě zachycuje účinnost
faktorů společné cesty, X, V, II a I.
Prodloužení
 hemofilie A (nedostatek f. VIII), hemofilie B (nedostatek f. IX), hemofilie C (nedostatek f. XI);
 léčba heparinem i.v., ale nikoli při podávání frakcionovaného heparinu s.c. – heparin zvyšuje
účinnost fyziologického antikoagulancia antitrombinu III, který inhibuje faktory XII, XI, IX, X, II a
VII. Kromě f. VII jsou všechny tyto změny zahrnuty v APTT. Heparin rovněž přímo ovlivňuje
aktivitu faktoru X;
 léčba Warfarinem;
 von Willebrandova choroba – hereditární porucha tvorby vW faktoru, který je nosičem faktoru
VIII a ovlivňuje tak jeho aktivitu;
 antifosfolipidový syndrom – přítomnost protilátek proti fosfolipidům;
 konsumpční koagulopatie – DIC.
Quickův test
Quickův test, PT (prothrombin time, protrombinový čas, TT (thromboplastin time)) neboli
tromboplastinový čas, je test vnější a společné cesty. Udává rychlost
přeměny protrombinu na trombin v důsledku působení tkáňového tromboplastinu (koagulační faktor
III)
Provedení
Do dekalcifikované plazmy je přidán tkáňový tromboplastin spolu s přebytkem vápenatých iontů.
Tímto způsobem se aktivuje vnější a poté společná cesta. Měří se čas do vzniku prvního vlákna
fibrinové sraženiny. Výsledky testu se obvykle uvádí indexem INR (international normalized ratio,
mezinárodní normalizovaný poměr), tedy poměrem naměřeného času pacienta a normální hodnoty
kontrolní plazmy. Komerčně dodávané typy tkáňového tromboplastinu (tkáňového faktoru III) se
mezi sebou liší. Proto se do rovnice pro výpočet INR přidává faktor účinnosti použitého
tromboplastinu.
Fyziologické hodnoty
 12–15 s
 INR: 0,8–1,2 (80–120 %)
Výsledný čas závisí na koncentraci jednotlivých koagulačních faktorů zevního i společného systému.
Při zvýšené srážlivosti krve je INR nižší, při prodloužené srážlivosti (např. při léčbě antivitaminem K) se
INR zvyšuje.
Prodloužení
 fyziologicky u novorozenců – nedostatek faktoru VII;
 terapie Warfarinem nebo jiné stavy s hypovitaminózou K;
 terapie heparinem i.v.;
 těžká porucha jaterní proteosyntézy;
 konsumpční koagulopatie – DIC.
Další vyšetření
Metoda Lee-White
 Orientační metoda vyšetření koagulace u lůžka pacienta, která má minimální klinické využití.
Princip testu spočívá ve spontánní aktivaci vnitřní koagulační kaskády in vitro (ve zkumavce).
Výsledek je závislý na stavu vnitřní větve a společného koagulačního systému.
 Normální čas je: 5–15 min při pokojové teplotě.

Celkové degradační produkty fibrinu

 FDP (fibrinové degradační produkty) a D-dimery jsou specifické pro stabilizovaný fibrin
(norma pod 160 μg/l).
 Imunologické stanovení degradačních produktů fibrinu sleduje proteiny akutní fáze. Je
ukazatel aktivované fibrinolýzy, z diagnostického hlediska především marker recentně
nastartované koagulace s následnou fibrinolýzou. Využívá se především při podezření
na trombembolickou nemoc. Vysoká senzitivita metody je ovšem na úkor její specificity. Lze
ji také použít při sledování léčby, při které se snažíme u pacienta navodit rozpouštění
trombů.

Koncentrace fibrinogenu
 Označuje se jako Fbg. Jedná se o stanovení plazmatické koncentrace fibrinogenu. Norma
je mezi 1,5–4,5 g/l.

Antitrombin III
 Stanovení funkční aktivity v plazmě, normální rozmezí dáno porovnáním s kontrolní
plazmou (70–100 %). Primární nebo sekundární (konzumpce u DIC) deficit
antitrombinu III představuje rizikový faktor trombofílie.

Trombinový čas
 Trombinový čas (TT, thrombin time) je přímé vyšetření konverze Fbg na fibrin.
 Provedení: do dekalcifikované plasmy přidán trombin spolu s nadbytkem kalcia.
Měří se čas do vzniku fibrinové sraženiny.
 Fyziologické rozmezí je 17–24 s.
 Prodloužen při dysfibrinogenemii, těžké hypo- nebo afibrinogenemii,
aktivované fibrinolýze a při léčbě heparinem.

Euglobulinová metoda stanovení fibrinolytické aktivity

 Z plazmy se vysráží v izoelektrickém bodě kyselinou octovou euglobulinová
frakce, obsahující plazminogen. Frakce se oddělí, rozpustí a znovu vysráží
chloridem vápenatým. Přítomný plazmin, precipitací zbavený účinku α2-
antiplazminu, lyzuje vzniklou sraženinu. Při aktivaci fibrinolytického
systému je přítomno více aktivovaného volného plazminu a lýza sraženiny
je rychlejší.
 Fyziologický čas lýzy je 120–240 minut. Kratší časy signalizují zvýšenou
aktivaci fibrinolytického systému.

Aktivovaný koagulační čas (ACT)

 Krev odebraná bez antikoagulancia se aplikuje do zkumavky s
kontaktním aktivátorem (kaolin) a v přístroji je při 37 °C míchána do
odečtení času koagulace. Rutinní pro kontrolu heparinizace při
 mimotělním oběhu a hemodialýze. ACT normální krve je cca 150 s, při
heparinizaci pro dlouhodobý mimotělní oběh nebo hemodialýzu
180−300 s, při MO v kardiochirurgii > 600 s.

Další vyšetření
 vyšetření proteinu C, proteinu S, vyšetření APC
rezistence (geneticky podmíněná rezistence faktoru V vůči
aktivovanému proteinu C, představující rizikový
faktor tromboembolické nemoci);
 vyšetření antifosfolipidových protilátek – lupus antikoagulans,
modifikované aPTT, antikardiolipinové protilátky;
 vyšetření fibrinolytického systému – aktivátory plazminogenu
(tPA, uPA, PAI-1), plazminogen;
 vyšetření aktivity jednotlivých faktorů koagulační a fibrinolytické
kaskády – dg. např. hemofilie A, B, C.

2.Popiš, co monitoruješ u pacientů, kteří užívají antikoagulační léčbu

 Monitorace :
 celkového stavu,
 FF, SpO2,
 laboratorních výsledků (INR, APPT!!!!)
 invazivních vstupů,
 nežádoucích účinků léčby
 kontrola bandáží DK – jsou-li ordinovány

3. Popiš edukaci pacientů na antikoagulační léčbě

Edukace by měla zahrnovat:
informace o onemocnění, dietních opatřeních, lékových interakcích, vedlejších účincích léků,
komplikacích onemocnění, o postupu při vyšetření poučení o rizikových faktorech, správné
životosprávě informace o zkušenostech od jiných klientů/pacientů jak onemocnění zvládli a své
vlastní zkušenosti naučné materiály, texty – brožurky, letáky rady, návody
Lékař i sestra se od sebe liší kompetencemi, které jsou dány zákonem, charakterem profesí a
zvyklostmi jednotlivých ambulancí. Při edukaci pacienta, kterému je ordinován antikoagulační lék
Warfarin, se stává sestra lékařovi partnerem. Edukace pacienta při terapii Warfarinem je individuální
vzhledem k diagnóze, zdravotnímu a emocionálnímu stavu a věku pacienta. Antikoagulační terapii
zahajuje a ordinuje lékař specialista – kardiolog, internista, hematolog, angiolog. Při terapii
Warfarinem jsou na lékaře i pacienta kladeny značné nároky vzhledem k tomu, že účinnost Warfarinu
ovlivňuje řada faktorů. Jde mimo jiné o dávku léku, spolupráci pacienta, dietu či hladinu vitamínu K v
krvi, dále o vliv životního stylu (významný je vliv konzumace alkoholu), užívání jiných léků, které
mohou ovlivnit metabolismus Warfarinu a nezanedbatelný je také vliv komorbidit (zejména nemocí
jater a srdce). Na základě výše zmiňovaných faktorů je mnohdy obtížné při dispenzarizaci pacienta
dosáhnout optimálně účinné hladiny INR (International Normalized Ratio, dále jen INR). Při kolísání
hladiny INR se zjišťuje příčina, a proto je u těchto pacientů sledován přístup k léčbě, změny životního
stylu a celková anamnéza. Pacient, který užívá Warfarin, chodí na pravidelné kontroly krevních testů.
V ambulanci s velkou výhodou používáme 19 přenosný přístroj CoaguChek XS firmy Roche k rychlému
a spolehlivému stanovení hodnoty INR z kapilární krve. Výsledek má tedy lékař bezprostředně po
odběru kapky krve a dávkování Warfarinu upravuje podle aktuálních hodnot INR (Monitoring
antikoagulační léčby-hodnot INR, 2008, online). Po klinickém vyšetření a stanovení diagnózy
onemocnění, které vyžaduje léčbu Warfarinem, lékař pečlivě odebírá od pacienta anamnézu, při
které zjišťuje stupeň rizika krvácivých komplikací, dále zhodnotí rizika trombembolie, zvolí optimální
dobu trvání terapie a vše pečlivě zaznamená do pacientovy dokumentace. Následuje edukativní
rozhovor, kde pacientovi vysvětlí přístupnou formou důležitost užívání Warfarinu a souvislosti léčby
vzhledem ke zjištěné diagnóze. Sestra dále navazuje dalším podrobným edukačním rozhovorem.
Názorně předává a vysvětluje studijní opory (brožury, letáky, atd.), s vysvětlením léčebných opatření
souvisejících s ordinací a užíváním léku Warfarinu tak, aby pacient pochopil vše podstatné. Všechna
doporučení ověřuje zpětnou vazbou (prostor pro otázky pacientů, trpělivě je vyslechne a odpoví).
Povinnosti lékaře a sestry v rámci edukace pacienta v úvodu terapie Warfarinem:
Seznámit pacienta s diagnózou onemocnění Podat základní informace o Warfarinu, důležitosti
užívání, indikace, kontraindikace, vedlejší účinky, interakce s jinými léky
Seznámit pacienta s individuálním dávkováním Warfarinu, zdůraznit, že nelze lék náhle vysadit
Podtrhnout nutnost a důvod kontinuálních kontrol a kontrol krevních testů na zjištění účinku
Warfarinu a nastavení léčby
Zdůraznit riziko krvácení a kontraindikace podávání léků i.m.
Podat základní informace o dietě, vhodných a nevhodných potravinách, úpravě jídelníčku
Zdůraznit nutnost prokazování se kartou „Záznamu o léčbě Warfarinem“, ve které jsou informace o
délce, dávkování, průběhu, účinku terapie a další kontrole krevních testů.
Tuto kartu obdrží pacient v úvodu léčby a bude se jí prokazovat při každé kontrole a ve všech
zdravotnických zařízeních
Upozornit pacienta na to, že se může kdykoliv v průběhu terapie zeptat na cokoliv nejasného
související s léčbou
 3. Popiš monitoraci pacientů s trombolytickou léčbou
 Monitorace:
 celkového stavu,
 bolesti,
 trofických změn,
 FF, SpO2,
 laboratorních výsledků (INR, APPT!!!!)
 invazivních vstupů,
 nežádoucích účinků léčby
 kontrola bandáží DK – jsou-li ordinovány

4. Popiš zásady správného přikládání bandáží DK

Význam bandáží:
 Vazokonstrikce
 Zrychlení proudu žilní krve
 Normalizace zpětného transportu nashromážděných tekutin a zplodin
 Aktivace svalové pumpy
 Uzavření žilních chlopní
 Rezorpce otoků
 Snížení rizika PE
Zásady přikládání bandáží:
 Přiložení před vstanutím z lůžka
 Noha v pravém úhlu
 Vázat od metatarzálních kůstek přes patu
 Nejsilnější tlak v oblasti kotníku
 Obinadlo přikládat v přirozeném směru
 Volba správné šíře obinadel
Indikace k přiložení:
 Akutní trombózy
 Prevence otoků
 Prevence PE
 Po výkonech na žilním systému
 Varixy
  Bércové vředy
Ošetřovatelský proces u nemocného s plicní embolií
Plicní embolie:
 Stav, kdy dochází k zanesení embolu krevním proudem do plicní tepny nebo jejich větví
 Důsledek :
 Omezení průtoku plicním řečištěm a následnými poruchami hemodynamiky a ventilace
 Vznik:
 Samovolně
 Náhlým zvýšením žilního tlaku (kašel, defekace, změna polohy, zátěž)
 Zdroj:
 95% trombóza hlubokého žilního systému :
 Trombóza žil DK
 Trombóza žil pánevního řečiště
 Trombóza vena cava
 Embolizace krevních sraženin usazených na endokardu pravého srdce
 Rozdělení:
 Mikroembolie:
 Vzniká uzávěrem malé větve a.pulmonalis
 PK není přetížena
 Nemění se tlak v plicnici
 Neklesá minutový objem
 Nevzniká hypotenze
 Bez příznaků x dušnost, tachykardie, nevolnost
 Sukcesívní embolizace
 Opakované infarkty nebo embolie
 Dušnost
 Nárůst zátěže PK
 Vznik cor pulmonale
 Plicní infarkt = segmentární PE
 Uzavření střední větve a.pulmonalis
 Šokový stav
 Náhlé dyspnoe a tachypnoe
 Tlak až bolest na hrudi
 Pleurální bolest
 Úzkost
 Náhlá synkopa
 Neklid
 Pocení
 Cyanóza
 Kašel s hemoptýzou
 Vznik akutního cor pulmonale = přetížení pravého srdce
 Masivní embolizace
 Uzavřením velké větve a.pulmonalis :
 Náhlá smrt
 Kardiogenní šok
 Vyšetřovací metody:
 Odběr krve na ASTRUP a hemokoagulaci (D – dimery)
 EKG
 Echokardiografie
 RTG srdce a plic
  Perfúzní plicní scan
 CT
 Pravostranná srdeční katetrizace
 Plicní angiografie
 Doppler žil DK
 Léčba:
 Trombolytická léčba
 Antikoagulancia
 Zavedení kaválního filtru
 Embolektomie – ojediněle
 Prevence:
 Bandáž DK
 Elastické punčochy
 Elevace DK
 Pasivní cvičení a polohování
 Aktivní cvičení DK
 Včasné vstávání, chůze
 Kavoplikace – u nemocných s malignitou
 Miniheparinizace
 Ošetřovatelské diagnózy:
 Poruchy dýchání následkem ischemie plicní tkáně
 Porucha výměny plynů v plicích
 Poruchy tkáňového prokrvení
 Úzkost, strach
 Bolest na hrudi
 Poruchy soběstačnosti
 Neznalost onemocnění
 Ošetřovatelský plán a jeho realizace:
 Biologické potřeby :
 Uložení pacienta:
 Poloha :
 / polohovací lůžko, křeslo pro kardiaky /
 Pohybový režim - přísný klid na lůžku x relativní klid na lůžku x režim volný
 Monitorace :
 celkového stavu,
 FF, SpO2,
 laboratorních výsledků (INR, APPT!!!!)
 invazivních vstupů,
 nežádoucích účinků léčby
 kontrola bandáží DK – jsou-li ordinovány
 Hygienická péče – dle stavu a dle pohybového režimu !!!!! / Bandáže, elastické punčochy- dle
ordinace/
 Výživa – záleží na stavu / nic per os, šetřící, racionální /
 Vyprazdňovaní – podle pohybového režimu (!obstipace)
 Bolest –
 Psychosociální potřeby:
 Úzkost, strach –
 Podpora psychiky (!strach ze smrti x bagatelizace stavu)
 Edukace
 Rehabilitace
  Domácí péče:
 Bandáže DK – podle ordinace
 Přiměřená fyzická aktivita
 Pravidelná medikace ( antikoagulancia – edukace)
 Pravidelná kontrola hemokoagulace (odběry)
 Dispenzarizace
 Lázeňská léčba
Ošetřovatelský proces u nemocného s onemocnění tepen a žil
Onemocnění tepen:
Porucha tepenného prokrvení – ICHDK
 Zúžení až uzávěr průsvitu tepny
 Snížení průtoku krve
 Ischemie v končetině (postihuje svaly, kůži, nervy, kosti)
 Ischemie :
 Akutní x chronická
 Akutní
 Náhlý začátek
 Silná schvacující bolest
 Chladná, bledá kůže
 Kolaps kožních žil
 Nehmatný pulz v postižené oblasti distálně od uzávěru
 Parézy
 Příznaky:
 Snížení citlivosti
 Tachykardie
 Šokový stav
 Zanedlouho se tvoří puchýře, otlaky v místech, kde končetina spočívá na podložce
 Do kožních defektů se šíří infekce
 !! Trvá-li uzávěr déle jak 12 hodin, hrozí gangréna !! Zahájí-li se léčba do 12 hodin –
riziko amputace je kolem 6%, je-li léčba do 24 hodin, riziko amputace je 12%, je-li léčba s odstupem 24
hodin, riziko je 20%
 Příčiny:
 Embolie /fibrilace síní – z LS, LK/
 Akutní arteriální trombóza /Ateroskleróza/
 Ruptura aneuryzmatu

 Vyšetřovací metody:
 Anamnéza
 Fyzikální vyšetření / barva kůže, teplota končetiny, žilní náplň, hybnost, pulzace na
obou končetinách, měření kotníkových TK/
 Angiografie tepen
 MR – umožňuje trojrozměrné zobrazení cév
 DSA (digitální subtrakční angiografie) – k zobrazení tepenného řečiště pomocí i.v.
aplikace KL
 Pletysmografie – měření objemových změn končetin
 Dopplerův ultrazvukový průtokoměr
 Léčba:
 Analgetika dle potřeby
 Klid končetiny
 Zabránit prochladnutí, nezahřívat
 Aplikace antikoagulancií
  Aplikace kyslíku
 Co nejrychlejší zprůchodnění tepny
 Intervenční léčba:
 PTA tepen DK
 Aspirační trombektomie
 Lokální trombolýza
 Chirurgická léčba:
 Embolektomie balonkovým katetrem
 Femoropopliteální bypass (autologní žíly nebo umělé cévní protézy)
 Endarterektomie (přímé odstranění AS hmot)
 Výkony paliativní (amputace)
 Chronická:
 Příznaky:
 Klaudikační bolest – svíravá, palčivá
 Klidová bolest
 Změny barvy končetiny - bledost ve vodorovné poloze
 Při svěšení DK je barva červená nebo lividní
 Špatně hmatný tep
 Snížení kožní teploty
 Trofické změny na končetině:
 Zpomalení růstu nehtů / sklon k mykóze/
 Deformace nehtů
 Vypadávání ochlupení
 Kůže je tenká
 Ischemické ulcerace a gangrény
 Predilekční místa ulcerací a gangrén:
 Špičky prstů
 Meziprstní plochy
 Zevní kotník
 Hlavičky metatarzů
 Příčiny:
 Ateroskleróza / narůstající trombus, embolus/
 Rizikové faktory:
 Kouření
 Hypertenze
 DM
 Hyperlipoproteinémie
 Obezita
 Vyšetřovací metody:
 Stejné jako u akutní
 Ergometrie DK – zjišťuje se klaudikace na chodícím pásu
 Léčba:
 Konzervativní
 Antikoagulancia (heparinizace )
 Periferní vazodilatancia / Agapurin, Enelbin, prostaglandiny/ - vazodilatační infuze
 Analgetika
 Fyzikální terapie (svalový trénink)
 Správná životospráva
 Ovlivnění rizikových faktorů
 Správná péče o defekty /celková, lokální/
 Hyperbarická komora
 Intervenční – stejná jako u akutní
  Chirurgická – stejná jako u akutní
 Ošetřovatelské diagnózy:
 akutní bolest - 00132
 deficit sebepéče při koupání a hygieně - 00108
 hledání zdravého životního stylu - 00084
 porušená tkáňová integrita - 00044
 porušený obraz těla - 00118
 porušený spánek - 00095
 riziko infekce - 00004
 strach - 00148
 únava - 00093
 úzkost - 00146
 zhoršená pohyblivost - 00085
 Ošetřovatelský plán a jeho realizace
 Interní nebo chirurgická OJ
 Biologické potřeby :
 Poloha a pohybový režim – dle soběstačnosti nemocného, mírná
 anti-Trendelenburgova poloha,
 Monitorace:
 celkového stavu,
 bolesti,
 trofických změn,
 účinků léků,
 stavu PŽK
 Hygienická péče – dle stavu,
 zvýšená hygiena DK /šetrně, zabraň úrazu/
 DK omývat vlažnou vodou, vodu vždy zkoušet na HK!!!!!!
 Střihat nehty rovně,
 Ponožky volné, zdravotní, nechodit bos,
 Volná pohodlná obuv
 V zimním období teplé ponožky
 Výživa – č.3 (racionální), ev. 7, 8, 9 správná hydratace
 Vyprazdňování
 Odpočinek a spánek
 Bolest
 RHC : fyzikální terapie, kondiční cvičení
 Psychosociální potřeby :
 Sledování projevů nemoci
 Pravidelná chůze
 Nevhodnost dlouhého sezení a stání
 Edukace v péči o DK
 Absolutní zákaz kouření
 Snížení nadváhy
Arteriální aneurysma - výduť
 Nejčastější lokalizace v úseku břišní a hrudní aorty, případně na mozkových tepnách
Onemocnění žil
Hluboká žilní trombóza – Flebotrombóza
 vzniká uzavřením žilního systému krevními sraženinami / tromby/
 druhotně se vytváří zánět / nejčastěji na hlubokých žilách DK, pánevních žilách/
 Rizikové skupiny
 AIM
 CMP
 Po operacích
 Po zlomeninách DK
 Gravidita
 Šestinedělí
 Obezita
 Antikoncepce p.o.
 Faktory podporující vznik:
 Zpomalení toku krve
 Poškození žilní stěny
 Aktivace krevního srážení
 ( častá kombinace)
 Vyšetřovací metody:
 Anamnéza
 Fyzikální vyšetření
 Odběry krve – D dimery…
 Dopplerův ultrazvukový průtokoměr
 Flebografie – RTG žil DK pomocí KL
 CT flebografie
 Příznaky:
 Asymetrický otok
 Bolestivost DK
 Zvýšená žilní náplň
 Subfebrilie
 Tachykardie
 Někdy asymptomatický průběh
 Při poškození velkých žil až šokový stav
 Komplikace:
 AKUTNÍ:
 Vznik plicní embolie
 CHRONICKÉ:
 Vznik chronické žilní insuficience
 ( bércové vředy, otoky DK)
 Léčba:
 A) Nefakmakologická – bandáž DK, elevace DK, klidový režim, hospitalizace
 B) Farmakologická - trombolytická léčba
 ( těžké stavy)
 Antikoagulační léčba
 Analgetická léčba
 Ošetřovatelské diagnózy:
 akutní bolest - 00132
 deficit sebepéče při jídle - 00102
 deficit sebepéče při koupání a hygieně - 00108
 deficit sebepéče při oblékání a úpravě zevnějšku - 00109
 deficit sebepéče při vyprazdňování - 00110
 intolerance aktivity - 00092
 neefektivní dýchání - 00032
 neefektivní tkáňová perfuze (kardiopulmonální) - 00024
 porušená kožní integrita - 00046
 porušená výměna plynů - 00030
 porušený spánek – 00095
 riziko nerovnováhy tělesné teploty - 00005
 riziko nevyváženého objemu tělesných tekutin - 00025
  riziko udušení - 00036
 snížený srdeční výdej - 00029
 strach - 00148
 úzkost - 00146
 Ošetřovatelský plán a jeho realizace:
 Interní OJ x JIP
 Biologické potřeby :
 Klid na lůžku do odeznění příznaků, elevace postižené DK + bandáž DK
 Význam bandáže:
 Vazokonstrikce
 Zrychlení proudu žilní krve
 Normalizace zpětného transportu nashromážděných tekutin a zplodin
 Aktivace svalové pumpy
 Uzavření žilních chlopní
 Rezorpce otoků
 Snížení rizika PE
 Indikace k přiložení:
 Akutní trombózy
 Prevence otoků
 Prevence PE
 Po výkonech na žilním systému
 Varixy
 Bércové vředy

 Monitorace : příznaků (!riziko PE), celkového stavu, výsledků INR, účinků léků, PŽK, příjem
tekutin!!!!
 Hygienická péče – dle stavu
 Výživa – dle stavu
 Vyprazdňování – dle stavu (prevence obstipace)
 Odpočinek a spánek
 Bolest – dle ordinace lékaře
 RHC – fyzioterapeut, s bandáží DK,
 Psychosociální potřeby :
 Informace
Tromboflebitis
 Tromboflebitis = zánět stěny povrchových žil s poškozením endotelu a tvorbou trombu
 Zarudlé, bolestivé a teplé zduření
 Na HK v místě PŽK
 Na DK v průběhu v.saphena magna
 V místě varixů
 Příčiny:
 Infekční
 Toxické
 Alergické
 Komplikace:
 Hnisavá tromboflebitis
 Embolizace - vzácně
 Léčba:
 Kompresivní obvaz + elevace končetiny +
 Protizánětlivá léčba celková a místní /
 ATB Diclofenac, Voltaren, Indometacin, Ibuprofen/
 Venofarmaka /Aescin, Reparil, Anavenol, Ascorutin, Detralex/
Chronická žilní insuficience (CVI)
 Stav zhoršeného odvodu žilní krve z DK
 Městnání krve a trvalý přetlak v žilách DK
 Obě pohlaví (více ženy)
 Klinické příznaky se vyvíjejí pomalu, řadu let
 Příznaky:
 Bolesti DK s pálením a napětím v DK
 Perimaleolární otok zhoršující se navečer
 Varixy
 Otoky, hyperemie až cyanóza akrálních částí
 Pigmentové změny
 Bércový vřed
 Terapie:
 Konzervativní:
 RHC – cvičení podporující zvýšení činnosti svalově – žilní pumpy
 Polohování DK
 Sprchování DK
 Kompresivní terapie (elastická bandáž x kompresivní punčochy)
 Venofarmaka
 Radikální:
 Laserterapie – metličkovité varixy
 Skleroterapie – metličky, drobné varixy
 Klasická operace – kmenové varixy, perforátory
 Endovaskulární laser – kmenové varixy
 Ošetřovatelské diagnózy:
 akutní bolest - 00132
 chronická bolest - 00133
 porušená chůze - 00088
 porušená tkáňová integrita - 00044
 riziko infekce - 00004
 riziko porušení kožní integrity - 00047
 riziko situačně snížené sebeúcty - 00153
 zhoršená pohyblivost - 00085