5.

ČESKÉ ZEMĚ V PŘEDBĚLOHORSKÉM OBDOBÍ

Vláda Ferdinanda I.

 1526 – nástup Ferdinanda I. (Králem země koruny české)

 Snaha upevnit panovnickou moc
 1547 – nezdařené české stavovské povstání proti Ferdinandovi I. => tresty
 Proti jednotě bratrské (po povstání)
 1556 – přišly (na panovníkovo pozvání) jezuité do čech =>
 1562 – znovu obsazeno pražské arcibiskupství
Česká Konfese

 Ferdinandův syn – Maxmilian II. (za jeho vlády)

 1575 – dohodli představitelé hlavních nekatolických náboženských směrů na společném
vyznání víry = Česká konfese
Panování Rudolfa II.

 1583 – přesídlil do Prahy => Potykal s náboženskou otázkou

 Neměli se s Matyášem rádi => 1608 - libeňský mír (předal vládu na Moravě a Uhrách)
 1609 – Majestát na náboženskou svobodu == Rudolfův majestát = rovnoprávnost
nekatolických vyznání s katolickým náboženstvím (později rozomí, že je debil)
 1611 – pozval vojsko pasovského biskupa Leopolda (všechny naštval) => donucen vzdát se
vlády
V předvečer stavovského povstání

 Matyáš přenesl své sídlo do Vídně (už je králem) + podpořil katolíky

 Mezitím ve Svaté říši římské Protestantská unie a Katolická liga skoro válči
 1617 – přijetí Ferdinanda Štýrského českým králem (katolík)
Vzdělanost, literatura a hudba v předbělohorských Čechách

 Zvýšení počtu nižších škol pod dohledem pražské utrakvistické (nekatolické) univerzity
 Jezuité: katolická univerzita Klementinum + gymnázia
 Jednota bratrská: Jan Blahoslav, nový překlad bible do češtiny
 Tisk: Jiří Melantrich, vydavatel: Daniel Adam z Veleslavína, dějepis: Václav Hájek z Libočan,
hudba: literátská bratrstva (činnost – kancionály)
Výtvarné umění v českých zemích v 16. a na počátku 17. století

 Hrady: (renesanční letohrádek, Hvězda), renesanční paláce zdobené sgrafity, zámky, působili:
manýrističtí malíři
Pojmy:
Konfese – náboženské vyznání
Sgrafito – výzdoba (vyškrabávání omítky)
Zámek – původně pevnost, nyní pohodlné šlechtické sídlo
Důležitá data:
1526 – nástup Ferdinanda I. na český trůn
1547 – nezdařené stavovské povstání proti Ferdinandovi I.
1556 – příchod jezuitů do Čech
1561 – znovuobsazení pražského arcibiskupství
1575 – Česká konfese
1583 – přesídlení Rudolfa II. Do Prahy
1608 – libeňský mír
1609 – vydání tzv. Rudolfova majestatu
1611 – vpád Pasovkých vojsk, Rudolf II. Odstupuje z českého trůnu
1617 – přijetí Ferdinanda Štýrského za českého krále
6. Třicetiletá válka
České stavovské povstání a jeho důsledky

 1618 – sjezd nekatolických stavů => 3. pražská defenestrace == začátek otevřeného povstání
nekatolických stavů proti Habsburkům a zároveň 30-letá válka
 Zvolili Friedricha Falckého, který po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620) uprchl => zimní král
Následky bitvy na Bílé hoře

 Ferdinand II. Králem (a katolíkem) – rekatolizace

 1621 – poprava českých představitelů protihabsburského odboje = -hlava a – statky
 1627 – obnovené zřízení zemské (1628 pro moravu) = povolené náboženství je katolické
Emigrace a rekatolizace

 Nekatolíci emigrovaly (pokud mohly).

 Misionáři přesvědčovali lidí k náboženskému obratu
 Hlavní – výchova děti v katolických školách
Třícetiletá válka a české země

 30-letá válka není jen o náboženství, ale mocnosti usilovaly o nové rozdělení Evropy a světa
 1. etapa(1618-1623): protestanti: Dánsko, katolíci: Albrecht z Valdštejna
 2. etapa(1630-1635): nekatolíci: Švédsko (král: Gustav II. Adolf), katolíci: --||--
Konec třicetileté války a její důsledky

 Závěrečná etapa (1635-1648) = švédsko-francouzská

 1645 – bitva u Jankova (Švédy vyhráli), 1648 – Švédové ohrozili Prahu
 1648 – uzavření vestfalského míru
Pojmy:
Konfiskace – zabavení majetku provinilců
Důležitá data:
1618 – pražská defenestrace – počátek českého stavovského povstání a třicetileté války
1620 (8.11.) – bitva na Bílé hoře
1621 – poprava českých představitelů protihabsburského odboje
1627 – obnovené zřízení zemské pro Čechy
1628 – Obnovené zřízení zemské pro Moravu
1648 – Vestfalský mír – ukončení třicetileté války
VI. OBDOBÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI
1. ANGLICKÁ REVOLUCE
Anglie před revolucí

 Po Jakubu I. Se stal králem Karel I. – utužení absolutismu

 Náboženství a konflikty s ním vázáné: Anglie: anglikáni x puritáni, Irsko: katolíci, Skotsko:
presbyteriánství (+ kalvinismus)
 1603 – personální unie Anglie a Scotska
 1639 – válka mezi Anglii a Scotskem
 1640 – rozpuštěn anglický parlament (konec období krátkého parlamentu)
První období revoluce

 1640 – počátek anglické revoluce + svolán dlouhý parlament (do 1653)

 1642 – nasrali se – začátek občanské války
 Rozdělení sil: Král: šlechta, anglikánská církev a rolnictvo, parlament: většina měst na jihu,
jihovýchodu země
 Náboženství: Král: anglikáni, parlament: puritáni (dělí se na presbyteriány a independenty)
 Válka: 2 roky vyhrával král. V čele armády: Ruprecht Falcký. Ale do čela parlamentní
armády se postavil Oliver Cromwell. (a je to gg)
 1645 – rozhodujicí bitva – bitva u Naseby, po bitvě Karel uprchl do Skotska, kde byl zajat a
předan parlamentu
 1647 – kvůli rozporám v parlamentu Karel uprchl => druhá občanská válka
 1649 – Karel zajat a popraven => vyhlášení republiky
Anglická republika a protektorát

 Republika = spolupráce mezi independenty a levellery, potom konec spolupráce

 1652 – podmáněno Irsko + Scotsco splynulo s Anglii v jeden stát
 Boj o ovládnutí mezinárodního obchodu
 1651 – Navigační akta (omezuje práva cizinců obchodovat s Anglii) => válka s Nizozemím
(1652)
Cromwellova diktatura

 1653 – rozehnal parlament a stal se lordem protektorem

 1654 – zavedl vojenskou diktaturu + Anglie námořní velmoci (zvítězila u Nizozemska)
 Diplomatická smlouva Anglie s Francii proti Španělsku
Konec republiky

 1658 – Cromwell zemřel

 1660 – Scotská armáda obsadila London => anglická republika zanikla
Pojmy:
Absolutismus je forma vlády, kde veškerá moc je v rukou panovníka
Puritánské hnutí – nábožensko-politická sekta vycházejicí z učení Jana Kalvína.
Dlouhý parlament – nepřetržité zasedání parlamentu v letech 1640-1653.
Hvězdicová komora – anglický soudní dvůr, později nástroj likvidace absolustických panovníku
Presbyteriáni – křídlo puritánské opozice nezavrhujicí vládu králu.
Independenti – radikalnější křídlo puritanské opozice. Odmítali monarchii, prosazovali republiku
Levelleři – nejradikálnější křídlo puritanské opozice. Hovorovali pro republiku, rovnost a
náboženskou svobodu.
Navigační akta – zákon o námořním obchodě povolující dovážet do Anglie zboží jen na anglických
lodích nebo na lodích výrobce.
Důležitá data:
1603 – personální unie Anglie a Scotska
1639 – válka mezi Scotském a Anglii (mír asi byl na hovno)
1640 – rozpuštěn anglický parlament – počátek anglické revoluce téhož roku svolán takzvaný dlouhý
parlament
1642 – začátek první občanské války
1645 – bitva u Naseby
1647 – druhá občanská válka
1649 – poprava krále Karla I. A vyhlášení republiky
1651 – vydání Navigačních akt
1652 – podmánění Irska
1653 – Cromwell lordem protektorem
1658 – Cromwellova smrt
1660 – konec republiky
2. EVROPA VE DRUHÉ POLOVINĚ 17. A NA POČÁTKU 18. STOLETÍ
Počet obyvatelstva a poměry v zemědělství
Proměna Venkova

 Přechod od trojpolního ke střídavému systému

Postavení poddaných

 Zavedení robotní práce => vzpoury (největší v Čechách) => 1680 – robotní patent císaře
Leopolda I. = robota max. 3 dny v týdnu
 V Polsku a Rusku robotníci byly z právní stránky nevolníky zbavené práv
 Formy zemědělského hospodáření: Anglie a Nizozemí: pronajímaní půdy, což se
ukazovalo efektivnějši než práce poddaných a nevolníku
Manufakturní a řemeslná výroba
  Řemeslná malovýroba nahrazována výrobou manufakturní
 Těžba a zpracování železa, textilní a sklářská výroba.
 Růst počtu a výkonnosti pohonných mechanismů – vodní kola a větrné mlýny
Obchod

 Rozvoj obchodu, obzvláště dálkového zámořského.

 Obchodní centra: Amsterodam, Londýn, Liverpool, Lisabon, Paříž, Lyon, Hamburk, Štěnín a
Stockholm.
Věda

 Přírodní a technické vědy - Isaak Newton, Robert Boyle, Robert Hook, Otto von Guericke,
Denis Papin
 Vznikaly vědecké společnosti: Královská společnost v Londýně (1662) a Královská akademie
v Paříži (1666)
 Konec polyhistoriků tj. Lidí znající všechny obory
 Myšlení: René Descart, Thomas Hobbes, John Lock, Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm
Leibniz, Jan Amos Komenský
Náboženské poměry

 Vedle sebe: římské katolíky, evangelíci (kalvinisté a luteráni), Východ – pravoslaví, Stř.
Evropa – trocha i řeckého katolismu. Ale židy stále v ghettech, i když ve všech státech.
Pojmy:
Střídavý systém je způsob obdělávání půdy. Založen na pravidelném střídání plodin a přírodním
hnojení
Manufakturní výroba – výroba založená na dělbě práce a ruční řemeslné výrobě
3. ZÁPADOEVROPSKÉ STÁTY PO SKONČENÍ TŘICETILETÉ VÁLKY
Absolutismus a parlamentismus

 Parlamentarismus: Anglie a Nizozemí, Absolutismus: Španělsko, Francie, stř. Evr.

Habsburská monarchie, Rusko.
 Při absolutismu sněmy měly omezený vliv. Ukazal se jako vhodný v 16. st. a po 30-leté válce
Mezinárodní situace po třicetileté válce

 Velmocenské postavení: Francie, Nizozemí, Švédsko

 Období úpadku: Portugalsko a Španělsko
 Středoevropští Habsburkové: udrželi se v širším podunaji, ale jejich vliv ve Sv. Říši římské
prudce klesl. (také kvůli osmanské expanzi)
 Braniborsko: Fridrich III. přijal 1701 pruskou korunu, později název Prusko přenesl se na
Braniborsko
 Východ: význam Polska klesá, vliv Ruska se zvýšoval za Romanovců
Absolutistická Francie jako evropská velmoc

 1661 – smrt kardinála jménem Jules Mazarin, nástup Ludvíka XIV => dovršení absolutismu
ve Francii
 Za Ludvíka Francie výrazně katolickým státem
Bohatství státu za Colberta
  Za Ludvíka zvýšily se státní výdaje, které nepokrývaly ani daně
 Řešení: Jean Baptiste Colbert – merkantilismus
 Ukázka bohatství – dvor ve Versailles
Výbojné války Ludvíka XIV.

 Cíl: zajistit přirozenou hranici na Rýně

 1701-1714 války o dědictví španělské: 1713 – utrechtský mír mezi Velkou Britanii a
Španělském, 1714 – rastattský mír mezi Francií a rakouskými Habsburky.
Velmocenský vzestup Anglie

 1660 – návrat Stuartovců na anglický trůn v osobě Karla II., jeho nástupce – Jakub II.
 Králové se snažili bezúspěšně podřídit parlament, ale náboženská nesnášenlivost to posrala a
dokonce vyvolala vlnu emigrace po přijetí zákonu o vyloučení jinověrců z úřadu
 Parlament: 2 skupiny: toryové: původem z bohaté šlechty, whigové: se stoupenci v nižšich
vrstvách společnosti
Slavná revoluce a vznik Velké Británie

 1688-1689 – slavná revoluce: králem Vilém III. (Oranžský), zákon o právech: král nic
moc neřeší, ale parlament jo => Anglie konstituční monarchii
 1707 – vyhlášení Spojeného království Velké Británie
Dovršení parlamentarismu

 1714 – nástup hannoverské dynastie ve Velké Británii (Jiří I. Hannoverský)

 Vznik parlamentní opozice – musela kritikovat vládní politiku. Byla zrušena cenzura
 Právo volit ale bylo stále podmíněno vysokým majetkovým cenzem (do 1832)
Pojmy:
Merkantelismus je ekonomický směr zdůrazňující význam obchodu jako základního hospodařského
činitele. (tj. Většinu prachu přináší obchod)
Toryové – představitelé dvorské strany parlamentu. V 19. st. se stali konzervativci.
Whigové – představitelé opozice proti rekatolizačním a absolutistickým snahám Stuartovců. V 19. st.
se stali liberály.
Konstituční monarchie je stát, v jehož čele stojí král, ale jeho moc je omezena parlamentem a
ústavou (konstituci)
Cenzura – právo státu nebo jim pověřených institucí na kontrolu a úpravu informací před jejich
zveřejněním
Majetkový cenzus – stanovená výše zdaněného majetku jako podmínka pro účast ve volbách
Důležitá data:
1660 – návrat Stuartovců na anglický trůn
1661 – smrt kardinála Mazarina a dovršení absolutismu ve Francii
1685 – zrušení ediktu nantského
1688-1689 – takzvaná slavná revoluce v Anglii
1701-1714 – války o dědictví španelské
1707 – vyhlášení Spojeného království Velké Británie
1714 – nástup hannoverské dynastie ve Velké Británii
4. EVROPSKÝ SEVER A VÝCHOD V LETECH 1648-1740
Rusko

 1654 – Alexej Michajlovič připojil Ukrainu k Rusku

 1689 – Petr I. Carem => reformy => tuhý absolutistický režim, dobytí Azova
Severní válka

 Main idea: Petrovy ambice vůči Baltskému moři se setkaly se zájmy Švédska
 1697 – Karel XII. Švédským králem
 1700 – počátek severní války, bitva u Narvy => vyřazeno Dánsko, načas i Rusko
 Po bitvě u Narvy šli Švédové proti Polsku => vyhnání Augusta II
 1703 – založení Sankt Peterburgu
 1709 – Bitva u Poltavy, konec švédské hegemonie v baltské oblasti
 1718 – smrt Karla XII. Otevřela cestu k mírovým jednáním
 1721 – konec severní války, Rusko dostalo přístup k Baltskému moři
Polsko

 Hluboká krize => ztráty rozsáhlých území => větší krize až anarchie. Toho zneužila domácí
šlechta, což nakonec vedlo k zániku polského státu
Pojmy:
Kozáci – osobně svobodní lidé pracujicí za mzdu nebo vykonávající službu v pohraničních oblastech
země
Důležitá data:
1654 – připojení Ukrajiny k Rusku
1689 – Petr I. Carem
1697 – Karel XII. Švédským králem
1700 – počátek severní války
1703 – založení Sankt Peterburgu
1709 – Bitva u Poltavy
1721 – konec severní války
5. HABSBURSKÁ MONARCHIE V ZÁPASE S OSMANY A FRANCII
Absolutismus a centralismus v podunajském soustátí

 Podunajská monarchie, která sdružovala různorodé státy

 Oslabení stavovské moci => centralistická a absolustická formy vlády
 Důraz na dokončení rekatolizace
Válečné konflikty

 Západ: vleklý konflikt s Francií, východ: turecké nebezpečí + stavovská povstání

  Za Leopolda I. – 1663 – počátek nových válek s osmánskou říši (turky)
 Uherská šlechta (hovada) dostávali všechno pro svoji „věrnost“, pokud ne, pak byly vzpoury
a odboje. Největší odboj byl s Imre Thököly.
 1683 – obléhání vídně turky => věc celého západního křesťanstva
 Evžen Oněgin – vojevůdce, který dosahl slavných vítezství
Vnitřní poměry

 Karel VI. – 1713 - pragmatická sankce – králem prvorozené živé dítě

 Války způsobily kritickou hospodařskou situaci
Země Koruny české

 Kompetence českých úřadů postupně přebíraly úřady ve Vídni

 Úpadek královských měst, poddanská města se citila líp
 Situace na venkově: svrchnost se snažila zvýšit robotní povinnosti, když lidí ne => 1680 –
protirobotní selské povstání (je to největší, bylo jich mnoho)
 Pol. 17. st. – první manufaktury: odvětví textilní a sklářská
 1697 – založení manufaktury v Oseku (předchůdkyní pozdějších tovaren)
 Dovršení rekatolizace – především misionáři. Nejznámější: Antonín Koniáš.
 Čechy a Morava změnily v katolické země, rozkvětu doznal marianský kult a úcta k Janovi
z Nepomuku. Tajný nekatolismus se udržoval jen v některých oblastech
 Rostl podíl německy mluvicího obyvatelstva, pronásledování romského obyvatelstva
Pojmy:
Centralismus – způsob ústředního vykonávání moci, řízení a kontroly
Pragmatická sankce – V habsburské monarchii šlo o základní zákon o nástupnictví platný až do roku
1918.
Důležitá data:
1663 – počátek nových válek s Turky
1680 – protirobotní selské povstání
1683 – obléhání Vídně Turky
1697 – založení manufaktury v Oseku
1713 – vydání pragmatické sankce
6. BAROKNÍ UMĚNÍ V EVROPĚ A V ČESKÝCH ZEMÍCH
Evropské baroko – jeho vznik a vývoj


Architektura
 Jules Hardouin-Mansart: zámek Versailles, invalidovna v Paříži
 Louise Le Vau: spolupracovník výše uvedeného.
 Christopher Wren: chrám sv. Pavla
 Jan Bernard Fisher z Erlachu: letní sídlo v Schonbrunnu u Vídně
 Dientzenhoferové: Bavorsko a Čechy
Malířství
  Caravaggio: Kladení do hrobu
 Rembrandt van Rijn: Danae (ta holá ženská)
 Peter Paul Rubens: např: Vztyčení kříže
 Diego Velazquez: např: Dvorské dámy
Literatura a hudba
 Barokní literatura: zdá se být obtížná, ale prý působí živě
 Barokní drama: Pedro Calderon de la Barca, Moliere
 Hudba: Alessandro Scarlatti, Johann Sebastian Bach, George Friedrich Handel
Baroko v českých zemích

 Bohuslav Balbín: např: „Výtah z dějin českých“

 Tomáš Pešina z Čechorodu: moravské dějiny
 Adam Michna z Otradovic: varhaník, dílo: „Chtíc, aby spal“
 Bedřich Bridel: filozoficky laděné dílo: „Co Bůh? Člověk?
 Architekti: Anselmo Martino Lurago, Francesco Caratti, Jan Blažej Santini, Otec a syn:
Kryštof a Kilián Ignáci Dientzenhofové
 Synagogy
 Sochaři: Jan Jiří Bendl, Ferdinand Maxmilián Brokof, Matyáš Bernard Braun
 Malíři: Karel Škréta, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner, Petr Brandl
 Hudba: Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka