Lauderova MŠ, ZŠ a gymnázium při židovské obci v Praze

Návrh rekultivace zahradního dvorku ve vnitrobloku

činžovního domu na Žižkově.

Štěpán Kotmel, 7. G
Vedoucí práce: Carolina Sidon
2022/2023
 Abstrakt
Teoretická práce zahrnuje představení vnitrobloků a ukázku tří příkladů revitalizace,
které následně srovnává. Také jsou do ní začleněny kapitoly o ekologii vnitrobloků,
hospodaření s vodou a zvířatech a rostlinách. V praktické části se práce nejdříve zabývá
popisem vnitrobloku na Žižkově. Popisuje Jeho faunu a floru, orientaci na mapě, dopad světla
a stínů na plochu dvorku a jeho půdu spolu s vsakováním vody do povrchu. Výstupem
praktické části je několik návrhů v podobě plánků, které mají sloužit jako předobraz
revitalizaci, ke které má v rámci dvorku dojít. Cíle této seminární práce jsou jednak tyto
návrhy ve formě plánků a jednak popis dvorku a vlivů na něj působících.
Klíčová slova:
Revitalizace, Vnitroblok, Zahrada, Prostor, Dvorek

2
 Abstract
The theoretical work includes an introduction of courtyard blocks and a demonstration
of three examples of revitalization, which are then compared. Also included are chapters on
courtyard ecology, water management, and animals and plants. In the practical part, the thesis
first deals with the description of the courtyard in Žižkov. It describes its fauna and flora,
orientation on the map, the impact of light and shadows on the surface of the courtyard and its
soil, together with the infiltration of water into the surface. The output of the practical part is a
number of proposals in the form of plans that are intended to serve as a preview of the
revitalisation that is to take place within the courtyard. The objectives of this seminar paper
are both these proposals in the form of plans and a description of the backyard and the
influences acting on it.

Keywords:

Revitalization, Inner block, Garden, Space, Courtyard

3
Obsah
Úvod........................................................................................................................6

1 Vnitrobloky...........................................................................................................7

1.1 Typy vnitrobloků a jejich využití...........................................................................8

1.2 Ukázky vnitrobloků...............................................................................................9

1.2.1 Vnitroblok Elitka............................................................................................9

1.2.2 Vnitroblok Koněvova....................................................................................11

1.2.3 Vnitroblok Laubova......................................................................................13

1.2.4 Porovnání.................................................................................................... 13

1.3 Ekologie vnitrobloků...........................................................................................14

1.4 Hospodaření s vodou.........................................................................................15

1.5 Zvířata a rostliny.................................................................................................16

2 Vnitroblok na Žižkově..........................................................................................17

2.1 Orientace dvorku................................................................................................18

2.2 Zvířata a rostliny.................................................................................................19

2.2.1 Rostliny............................................................................................................19

2.2.2 Zvířata............................................................................................................. 20

2.3 Orientace dvorku................................................................................................21

2.4 Světlo a stíny...................................................................................................... 22

2.5 Voda................................................................................................................... 23

2.6 Půda – test složení..............................................................................................24

3 Tvorba návrhu.....................................................................................................25

3.1 Nákresy.............................................................................................................. 25

3.2 Návrh s altánem.................................................................................................25

4
 3.3 Návrh s verandou...............................................................................................26

3.4 Návrh 3...............................................................................................................26

..............................................................................................................................26

Závěr......................................................................................................................27

Seznam zdrojů........................................................................................................28

5
Úvod
Vnitrobloky, obrácená tvář města, jsou stejně nebo i více různorodé jako ulice, ovšem
na rozdíl od svých viditelnějších protějšků jsou vnitrobloky více jako oázy ticha a klidu. Tyto
ostrůvky zeleně jsou důležitou částí městské struktury jelikož jednak nabízí místo pro
odpočinek, relaxaci, venčení psů a mnoho jiných aktivit a jednak se v nich shromažďuje
mnoho zajímavých druhů rostlin a živočichů. V dnešní době se mnoho lidí a projektů zabývá
znovu obživením těchto zelených tepen města.

Hlavním cílem této seminární práce je přiblížit čtenáři situaci vnitrobloků a důvody
proč by se o ně mělo město starat. V praktické rovině tohoto tématu se pokusím navrhnout
tři návrhy rekultivace vnitrobloku na Žižkově, který patří mé rodině. Cílem těchto návrhů je
vytvořit realizovatelný obraz daného vnitrobloku.

V teoretické části popisuji vnitrobloky, dělím je na několik typů podle využití, píši o
ekologii, zvířatech a rostlinách, které jsou s tímto prostředím úzce spojené a ukazuji pár
příkladů rekultivace na třech vnitroblocích. V praktické části popisuji vnitroblok na Žižkově. To
zahrnuje jeho pozici, popis rostlin a živočichů (a podmínky jaké zde mají) a odtok vody spolu s
popisem hlíny. Výstupem mé práce by měli být tři realizovatelné plánky v podobě nákresů.

6
1 Vnitrobloky
Pro začátek je důležité správně si definovat vnitroblok. V Manuálu vytváření
veřejných prostranství pro hlavní město Prahu je vnitroblok definovaný takto: „Vnitroblok je
rubem uličního prostoru. Je zpravidla klidným prostranstvím se specifickou intimní
atmosférou, nabízí neotřelý pohled na město, neboť budovy se do něj obrací zpravidla svou
„zadní“ fasádou. Má–li vnitroblok fungovat jako veřejné prostranství, musí být veřejně
přístupný z uličního prostoru. Pro vnitřní blok je typické, že má často jen jeden až dva tyto
přístupy, domovním průchodem, případně mezerou mezi domy.“ (Kol. Autorů, 2014: 46). Tato
definice nám jasně říká několik věcí. Za prvé nám popisuje vnitroblok jako prostor
ohraničený „zadními“ stranami domů, které spolu tvoří jeden celý blok. Za druhé nám
sděluje, že vnitrobloků je více typů a že každý tento typ slouží k trochu jinému účelu. V této
citaci je popisován typický vnitroblok využívaný jako veřejné prostranství, ale na druhou
stranu existují vnitrobloky čistě soukromé. Vnitroblok je tedy jakýsi specifický poloveřejný
prostor, který je buď sdílen s veřejností nebo s jinými nájemníky, ale zároveň si uchovává
status domova.

7
1.1 Typy vnitrobloků a jejich využití
Vnitrobloky se dají dělit podle několika kritérii. Pro svou seminární práci jsem si
vybral tyto: velikost, dlažba, míra zeleně a nakonec jejich samotné využití.
• Velikost
Zde rozděluji vnitrobloky na malé a velké, přičemž jsem nestanovil pevné ohraničení těchto
pojmů, jelikož mám za to, že zde má,kromě velikostí souvislých ploch a jejich estetika také
velké slovo využití samotného prostoru.
• Dlažba
Rozdělení vnitrobloků dle povrchu je čistě praktické, jelikož povrch nejen ovlivňuje využití
daného prostoru ale často i zužuje možnosti inovace a aktivit, které se ve vnitroblocích dají
dělat. Např. Pokud máte betonovou dlažbu na celé ploše vnitrobloku tak bude spíš využíván
jako úložní prostor či místo na akce pro úzkou veřejnost než jako prostor pro pěstování
zeleniny.
• Míra zeleně
Třetí kritérium souvisí s ekologickou stránkou vnitrobloků. Vnitrobloky jsou schopné
ochlazovat vzduch a zmírňovat tak vyšší teplotu města, která stoupá kvůli míře zástavby.
Dobré je také zmínit, že díky kombinaci zeleně a menšího hluku se zde usídlují zvířata a
ptáci.
• Využití
Využití dvou vnitrobloků nebude nikdy zcela stejné, jelikož ani dva vnitrobloky nejsou vždy
stejné. I přes to myslím, že je tu několik bodů, které mají takové prostory společné.
• Prostor pro setkávání lidí (akce, koncerty, sousedské povídání).
• Prostor pro odpad (popelnice).
• Venčení psů (alespoň u vnitrobloků s větší rozlohou).
• Hluk (nižší hluk než v ulicích a otevřených prostorách).
• Finančně výhodné (opravený a upravený vnitroblok zvedá cenu celého domu).

8
1.2 Ukázky vnitrobloků
Zde bych rád ukázal několik vnitrobloků, které prošly revitalizací a mohu je použít
jako inspiraci k své praktické části práce. Všechny informace, fotky a plánky jsem přejal ze
stránky vnitrobloky.cz, kde je soupis 22 takovýchto vnitrobloků.

1.2.1 Vnitroblok Elitka

Jako první jsem si vybral vnitroblok Elitka, který se nachází v Karlových Varech.
Důvodem výběru byla velikost, jelikož jsem chtěl předvést jeden z největších vnitrobloků,
které najdu. Rozloha tohoto se odhadem blíží k 300 m2. Prostor je asi z 50% zatravněný a
nacházejí se zde stromy, různé druhy plevele a dalších rostlin. Rekultivace zde proběhla méně
rozsáhlou formou a to asi jen na 7 místech na dvorku. Většina z těchto úprav byly úpravy
estetické a neovlivnily například využití samotného vnitrobloku.
Na obrázku č. 1 můžeme vidět majetkovou strukturu vnitrobloku Elitka.

Obrázek 1: Majetková struktura vnitrobloku Elitka. Zdroj 1

(Vnitrobloky.cz)

9
 Obrázek 2: Úprava havarijního schodiště a jeho okolí. Zdroj
1 (vnitrobloky.cz)
Druhý obrázek se týká havarijního schodiště a oblasti okolo něho. V plánků je
zmíněna výsadba rostlin pro zpevnění svahu.

Obrázek 3: Výsadba trvalek a kytek vhodných pro sušší

prostředí. Zdroj 1 (Vnitrobloky.cz)

Třetí obrázek se týká výsadby rostlin podél asfaltové cesty.

10
 Obrázek 4: Odstranění a výsadba keřů. Zdroj 1
(Vnitrobloky.cz)
Čtvrtý obrázek se zabývá odstraněním a následnou výsadbou květinových keřů.
Zajímavé je zde použití těchto keřů k odstínění parkoviště.
Využití samotného prostoru je rozmanité. Např. parkování, odpad (přítomnost
popelnic) a relaxační plocha (dvě lavičky a několik stromů). Dvorek sám o sobě nepochybně
slouží i jako zóna s nízkou hlukovou hladinou a díky vyšší přítomnosti zeleně se zde dá
mluvit i o snížení teploty celého bloku. (Bieno, 2019)
Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral především pro jeho práci se samotným
terénem.

11
1.2.2 Vnitroblok Koněvova
Druhý vnitroblok, který jsem si vybral pro ukázku je vnitroblok Koněvova. Tento
vnitroblok jsem si vybral především pro práci s estetikou (například s trelážemi pro popínavé
rostliny) a rušivými prvky (například popelnice).

Obrázek 5: Plánek pro revitalizaci vnitrobloku Koněvova (Zdroj 2).

Tento plánek (Obrázek č.5) pracuje s relativně malým prostorem. I přes to se ale drží
především vysazováním trvalých rostlin a zušlechťuje tak i rohy dvorku. Holé zdi řeší
trelážemi s popínavými rostlinami, což mi přijde jako esteticky i prakticky výhodné řešení,
jelikož jednak treláže nezabírají skoro žádné místo a jednak mají pozitivní dopad na celkovou
estetiku dvorku.

12
 Obrázek 6: Vnitroblok Koněvova před revitalizací (Zdroj 2)
Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral pro práci s celkovým prostorem a s prací s
iluzí velikosti dvorku. Myšlenka je taková: Díky několika estetickým úpravám se povedlo
změnit vnímání tohoto prostoru lidmi. Lze mluvit o samotném pocitu z prostoru ale i o
vnímání jeho velikosti.

13
1.2.3 Vnitroblok Laubova
Důvodem který mě vedlo k vybrání tohoto třetího vnitrobloku byla především práce s
prostorem, který má celistvou dlažbu, a s vyvýšeními záhony.

Jak můžete vidět na plánku pro rekonstrukci vnitrobloku Laubova, přidání vyvýšených
záhonů bylo jen prvním krokem. Dalším je odstranění zhruba 8 m2 dlažby v jednom z rohů
vnitrobloku a zasazení jednoho stromu do vzniklého místa.

Jak lze vidět na obrázku, zachycující dvorek před prvním krokem rekonstrukce, jediný
objekt který se ve vnitrobloku nacházel byla kovová konstrukce pro uskladnění popelnic.

14
Mimo tento přístřešek zde není žádný prvek, který by mohl být využit v následujících krocích
rekonstrukce.

Na této fotce se dají shrnout veškeré dosavadní úpravy tohoto dvorku. Železná
konstrukce byla zakryta dřevěnými deskami a přibyly dva vyvýšené záhony.

Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral pro použití vyvýšených záhonů na kamenné
dlažbě a práci s malým prostorem.

15
1.2.4 Porovnání
Myšlenkou tohoto srovnání je především najít inspiraci pro praktickou část teto práce
a z každého ze zmíněných příkladů vnitrobloků si vytknout jeden nebo dva nápady, které
bych chtěl začlenit do svého návrhu.

1. Vnitroblok Elitka

Z tohoto vnitrobloku chci přejmout především samotné provedení revitalizace.

Nezáleží ani moc na tom jaké změny ve vnitrobloku udělám ale na tom jak tyto změny budou
korespondovat mezi sebou a jaký společně utvoří dojem.

2. Vnitroblok Koněvova

Z této ukázky vnitrobloku chci přejmout hlavně práci s okolním prostorem a stěnami
vnitrobloku. Konkrétně mám na mysli použití treláží a menších rostlin a keřů.

3. Vnitroblok Laubova

Z tohoto vnitrobloku chci použít nápad vyvýšených záhonů. Je to praktické a myslím

že bude jednoduší určit kam dát vyvýšený záhon určité délky a šířky než se snažit vykopat
takový záhon v zemi. Tento nápad také koresponduje s velmi kamenitým podložím
vnitrobloku, kterým se budu zabývat.

16
1.3 Ekologie vnitrobloků
Vnitrobloky jsou izolovanými místy uvnitř městské zástavby, kde je možné se setkat s
různými druhy rostlin a zvířat. Kromě parků, okrajů vodních nádrží či řek jsou vnitrobloky
jedněmi z mála míst, kde lze spatřit přírodu (a zeleň) ve městě. Podle Jahnové, 25% rozlohy
města představují veřejně přístupné plochy zeleně. Zelení zde myslí všechny typy od
spontánně vzniklých rostlinných společenství až po udržované městské parky. Ovšem právě
na rozdíl od parků a dalších veřejných prostranství jsou vnitrobloky mnohem tišší a
uzavřenější, což umožňuje vyšší biologickou rozmanitost na menší ploše ale za tvrdších
podmínek.
Vnitrobloky poskytují přirozené prostředí pro mnoho druhů, jako jsou ptáci, hmyz,
plazi a savci. Tyto druhy zde vytvářejí své biotopy a osídlují části měst na které člověk
pomalu zapomíná. Také mohou být také velmi důležité pro ochranu ohrožených druhů rostlin
a zvířat, které se jinak mohou stát vymřelými v městském prostředí což vede k menší
biodiverzitě v daných lokalitách.
Z hlediska etologie mají vnitrobloky jak výhody, tak i nevýhody. Jednou z výhod je, že
poskytují ochranu a přirozené prostředí pro zvířata a rostliny. To může vést k vyšší
biodiverzitě a většímu množství druhů ne menší ploše. Mohou také pomoct zmírnit negativní
vliv městského života lidí na okolní životní prostředí.
Jednou z nevýhod vnitrobloků je například narušení přirozeného chování zvířat a
rostlin v důsledku lidského počínání (např. hluk a světelný smog můžou mít špatný vliv na
chování především nočních ptáků a i jiných zvířat). Toto narušení může vést k poruše
přirozeného chování, snížení, reprodukčních schopností některých citlivých druhů a muže
vést až k jejich vyhynutí ve městském prostředí.

17
1.4 Hospodaření s vodou
Důležitou součástí samotné revitalizace a později i udržovatelnosti navrženého stavu
dvorku je vypořádání se s přísunem vody. Zde se tato práce dotýká recyklace jednotlivých
odpadních vod a využití různých způsobů jak získat vodu, například pro rostliny ve
vnitrobloku. Právě proto následuje rozpis jednotlivých druhů odpadních a dalších vod spolu s
jejich využitím.
• Za prvé: černá voda, což je odpadní voda z toalet stékající rovnou do kanalizací a
čističek (KRAUS, 2022).
• Za druhé: šedá voda. Tak označujeme vodu odtékající z umyvadel, sprch, praček a
dalších spotřebičů (KRAUS, 2022).
• Za třetí: bílá voda. Tatovoda je z velké části šedá voda zbavená nečistot a chemicky
ošetřená (KRAUS, 2022).
• Za čtvrté: dešťová voda. V kontextu přísunu vody do oblastí jako je uzavřený
vnitroblok v centru města jsem do tohoto seznamu zařadil i dešťovou vodu, která při
správném použití může celkem ovlivnit přísun vody do dané oblasti (KRAUS, 2022).

Tvz. černá voda se dále dělí ještě na dvě podskupiny ale vzhledem k tématu této práce
to není důležité. Relevantními zdroji vody se pro tuto práci z výše uvedeného seznamu stávají
jen tři. Šedá voda, kterou lze shromažďovat v akumulační nádrži a filtrovat například pro
použití v domácnosti nebo při kropení zahrady. Dale je zde bílá voda, která vzniká filtrací
šedé vody, a která má díky vyšší čistotě větší spektrum využití. A nakonec je zde dešťová
voda, která je z všech tří uvedených většinou nejčistší a tudíž se nejlépe hodí např. pro
zalévání rostlin díky menšímu riziku chemického znečištění.

18
1.5 Zvířata a rostliny
Hlavní věc, kterou si čtenář musí o vnitroblocích uvědomit je, že alespoň v pražské
zástavbě je většina vnitrobloků velmi odříznutá od okolního světa. Vznikají tak malé a
povětšinou tmavé prostory, které i přes to jak vypadají mají vysoké nároky na druhy rostlin a
živočichů, které v nich žijí. Hlavními faktory, které limitují tyto nároky jsou především světlo,
dostatek vody a prostor, který je ve většině případů přesně omezený a ohraničený. V takto
oddělených a specifických prostředích vzniká cosi co by se dalo nazvat mikroklimatem. Ve
většině vnitrobloků například nerostou světlomilné rostliny ale rostliny, které se nějak dokáží
přizpůsobit právě časté absenci světla či menšímu množství vody.

Pokud budeme hledat zástupce ve vnitroblocích z rostlinné říše, tak skoro ve všech
méně udržovaných vnitroblocích které nemají dlažbu můžeme narazit například na Růži
šípkovou, nějaký druh ostružiníku nebo obecně druhy rostlin co nemají velké květy (právě
kvůli absenci světla) a jsou spíš keřovitého charakteru.

Z živočichů obývají vnitrobloky ponejvíc ptáci. Mají pro to několik důvodů. Jednak
pokud je ve vnitrobloku strom nebo keře tak je to ideální místo pro zavedení hnízd. Jdnak je
také může přitahovat hmyz, který se zvláště v létě stahuje do prostředí vnitrobloků kvůli nižší
teplotě. Mimo ptáky se na vnitrobloky často stahuje již zmiňovaný hmyz a s ním i hlodavci
(především myši a potkani) a jiní savci.

19
2 Vnitroblok na Žižkově
Vnitroblok, kterým se budu v této části mé seminární práce zabývat, leží na Žižkově v
ulici Čajkovského a je rozdělen na dvě části. První z nich sousedí přímo s domem a jde o
vybetonovaný dvůr s odtokem pro vodu a místem na popelnice. viz. Obrázek č.5.

Obrázek 7: Nižší patro vnitrobloku (Autorské foto)

Druhá část, ta kterou se budu zabývat, je posazená zhruba o tři metry výše a vedou k
ní betonové schody. Tato část má v katastru nemovitostí zapsaný způsob využití pěstování
zeleně a je to ta část, kterou se ve své práci budu zabývat viz. Obrázek č.6.

Obrázek 8: Vyšší patro vnitrobloku (Autorské foto)

20
2.1 Orientace dvorku
Dvorek je podle vnitřní strany domu čísla 1095 v katastru nemovitostí orientován od
severu k jihu s mírným natočením na východ. Jak lze vidět na Obrázku č.9 tak samotný dvorek
má půdorys lichoběžníku a stojí skoro v úplném rohu vnitrobloku.

Obrázek 9: Snímek z online katastru nemovitostí. (Zdroj

č.6)
Důležité je zmínit, že tento dvorek leží na kamenitém podloží a jeho orientace je tudíž
dána také tím, že jí tak nastavily mimo člověka i přírodní podmínky.

21
2.2 Zvířata a rostliny
2.2.1 Rostliny
Účelem této podkapitoly je popsaní druhů rostlin, které se na daném dvorku vyskytují
aby mohlo dojít k výběru rostlin pro rekultivaci, který by se od současného seznamu rostlin
vyskytujících se na dvorku co nejméně lišil.

Obrázek 10: Rostliny na dvorku (Autorské foto)

Jak můžete vidět na obrázku č.10 rostlin, které by zasahovaly do plánování rekultivace
není mnoho. První a nejnápadnější je strom, stojící u levého rohu dvorku. Další dvě , i když
už ne tak výrazné, jsou dva keře rostoucí u konce schodů. Poslední z nich je tis, rostoucí u
vnitřní strany plotu.

22
Obrázek 11: Tabulka rostlin vyskytujících
se na ploše dvorku (Zdroj autor)

23
2.3 Zvířata
Ze zvířecí říše v tomto vnitrobloku dominují především dvě skupiny živočichů. Ptáci a
hmyz. Z ptáků byly ve vnitrobloku často viděny především:

• Holub domácí (Columba livia f. Domestica)

• Holub hřivnáč (Columba palumbus)

• Sýkora koňadra (Parus major)

• Kafka obecná (Corvus monedula)

• Kos černý (Turdus merula) a další ptáci, především pěvci.

Co týče hmyzu tak zde jsou zastoupeny především druhy brouků a obecně spíše hmyz,
který buď nedokáže moc dobře létat nebo nelétá vůbec.

• Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)

• Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus)

• Mravenec lesní (Formica rufa Linnaeus)

24
2.4 Světlo a stíny
Jedním z důležitých faktorů při plánování jakéhokoli pozemního projektu jsou stíny. V
kontextu vnitrobloku, kterému se zde věnuji, jsem přes stránku iprpraha.cz zdokumentoval
dílku a dopad stínů na oblast daného vnitrobloku v jednotlivých měsících.

Obrázek 12: Simulace stínu ve vnitrobloku na

Žižkově - 01.05.2023. (Zdroj č. 5)
Na obrázku č.5 lze vidět simulaci stínu z data prvního května 2023. Světlo zde dopadá
jen na polovinu celkové plochy vnitrobloku a zbytek halí stín.

Obrázek 13: Simulace stínu ve vnitrobloku na Žižkově - 01.07.2023. (Zdroj č. 5)

Ovšem ani během letního slunovratu nedopadá na celý dvorek světlo (viz. Obrázek
č.9) Tento fakt jednoznačně říká, že minimálně na jednu třetinu dané plochy nebude slunce
svítit po celá rok.

25
2.5 Voda

26
2.6 Půda – test složení

27
3 Tvorba návrhu
3.1 Nákresy
Výstupem mé seminární práce jsou tři návrhy rekultivace. Ve všech přihlížím k tomu
aby byly realizovatelné a aby se prostor dvorku využil k utvoření prostředí, které by bylo
pragmatické a příjemné pro návštěvníky a uživatele. Ve všech třech návrzích jsem se snažil
zohlednit prostředí ve kterém se dvorek nachází (sklon slunce a přítomnost světla a stínů) a
co nejvíc uzpůsobit návrh těmto podmínkám. Všechny návrhy jsou zhotoveny po rozhovoru s
vlastníky dvorku a jejich konzultaci.

3.2 Návrh s altánem

Tento návrh nejvíce sleduje estetickou stránku projektu. Je více zaměřen na vytvoření
příjemného prostředí pro návštěvníky, které má za úkol navodit atmosféru vhodnou pro
odpočinek a relaxaci. Návrh jsem se snažil uzpůsobit jednak tomu, co jsem zjistil během
srovnání tří příkladů revitalizací a jednak tomu co mi dovolil daný terén.

Obrázek 14: Návrh č. 1 (zdroj autor)

28
 Obrázek 15: Návrh č.1 (zdroj autor, vytvořeno ve SketchUp)
Jak lze vidět na obrázku č. 15, tak jsou čtyři hlavní úpravy, které jsem zanesl do tohoto
návrhu. Prvním z nich je zpevnění svahu v přední části, vytvoření skalky, na kterou by se
vysadily stínomilné rostliny (například nějaký druh netřesku) a zpevnění schodů vedoucích na
horní plochu dvorku. Druhou hlavní úpravou, se kterou můj návrh počítá, je snížení země v
pravém rohu dvorku a instalací dvou truhlíků na světlomilné rostliny. Důvodem pro instalaci
je fakt, že přímo na tomto místě je během roku průměrně nejvíce světla a stín dosáhne až
sem poměrně po dlouhé době (samozřejmě záleží na roční době).

29
 Obrázek 16: Úprava rohu dvorku a instalace dvou truhlíků. (Zdroj
Autor, vytvořeno ve SketchUp)
Třetí z větších úprav by byla stavba altánu. Stavba by se nejspíše nesměla dotýkat zdi, u které
by stála jelikož ta zeď již nepatří k danému vnitrobloku a je v majetku cizí osoby. Na
samotnou stavbu nemám jiná kritéria než to aby byla dřevěná a měla pevnou podlahu
(Kamennou či dřevěnou). Čtvrtou úpravou by byla instalace dvou vyvýšených záhonů do
kterých by se umístily spíše stínomilné květiny a bylinky pro kuchyňské použití.

◦ Harmonogram (Postup toho co kdy udělat)

◦ Material a hrubý odhad rozpočtu

◦ skicy a návrhy jednotlivých úprav a odchylek od původního návrhu.

30
 Závěr
Hlavní myšlenka, která spojuje obě dvě části práce by měla být to že vystoupim ze
sebe a podívám se na to pohledem každého člověka co řeší projekt s vnitroblokama a
dvorkama.

31
 Seznam zdrojů
1. BIENO, spolek. Vnitroblok Elitka. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/elitka
2. BIENO, spolek. Vnitroblok Koněvova. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/konevova
3. BIENO, spolek. Vnitroblok Laubova. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/laubova
4. Kol. autorů. Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy [online].Praha:Kancelář
veřejného prostoru. 2014, 281 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z: http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-
tvorbyverejnych- prostranstvi
5. KRAUS, Mgr. Michal. Šedá a černá voda aneb Jak se dělí odpadní vody v domácnosti. Zakra
[online]. 2022, 24.01.2022 [cit. 2023-02-24]. Dostupné z: https://zakra.cz/blog/jak-se-deli-odpadni-
vody-v-domacnosti/
6. Vodarium. Využití šedé odpadní vody v domě, vyplatí se to?. Vodarium.cz [online]. 2021,
23.09.2021 [cit. 2023-02-24]. Dostupné z: https://vodarium.cz/vyuziti-sede-odpadni-vody/
7. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Iprpraha.cz [online]. [cit. 2023-03-14].
Dostupné z: https://app.iprpraha.cz/apl/app/model3d/
8. Katastr nemovitostí. Ikatastr [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné z: https://www.ikatastr.cz
9. JAHNOVA, Marketa. Vnitrobloky jako specificky utvářený městský prostor. Praha, 2015.
Diplomová. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra
sociální a kulturní ekologie Vnitrobloky. Vedoucí práce PhDr. Ivan Rynda.
10.

32