FARMA ZVÍŘAT – GEORGE ORWELL

LITERÁRNÍ DRUH: epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR: alegorická novela
LITERÁRNÍ SMĚR: světová tvorba 20. století, REALISMUS, prvky sci-fi, antiutopický román, alegorická bajka
ČASOPROSTOR:- Začíná se na jaře - stodola, hostinec u Rudého lva, pastvina, pole, louka, sad, rybník, malý
háj, vrata s 5 zavorami do hlavní cesty, dehtova zeď stodoly se 7 přikázání
- Jonesuv dům- postele s perovymi prikryvkami, zrcadlo, žíněné pohovky, bruselské koberce, obraz karlovny
Viktorie nad krbem
- Pilkingtonův Liščín - staromódní, Frederickův Stračín
- Pastvina, kde by měl být mlýn
- Kulisova pracovna- přístřešek s inkubátory
- Později lebka Majora vedle Jonesovi pušky
NÁMĚT: Příběh zvířat žijících na jedné farmě v Anglii, kritika komunismu a Sovětského svazu
Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu
provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
TÉMA: autor v díle alegoricky popisuje cyklus totalita-revoluce-totalita; děj se odehrává na farmě, kde se
zvířata spojí, vyženou z farmy lidi a začnou si vládnout samy, neboť si začnou uvědomovat svá práva a
bojují za lepší život – nakonec se ale všechno vrátí do původních kolejí, a to dokonce bez zásahu člověka
MOTIVY: revoluce, dystopie, ideály, komunismus
KOMPOZICE: Chronologické vypravování členěné do kapitol
VYPRAVĚČ: vševědoucí vypravěč v er-formě
POSTAVY
Major - Krasavec z Willingdonu, střední bílý kanec, 12 let
Psi - Bára, Janina, Haryk
Slepice, holubi, ovce, krávy, prasata, kachnata, kočka
Lupina – tažný kůň, mela 4 hribata
Boxer - Tazny kůň, bílý pruh na nose, Ne moc inteligentní, ale čestný a výkonný, Budu pracovat lépe a
radostněji, Napoleon má vždycky pravdu
Majka - Bila koza
Benjamin - Osel, nejstarší a nejmrzutejsi zvíře na statku, Cynik, Kamarad s Boxerem, Byla mu revoluce
lhostejná
Molina - Bila klisna, Líná, nechtěla pracovat
Mojžíš - Ochoceny havran
Napoleon - Berkshirský kanec vykrmovany na prodej
Kuliš – Kanec, Živější než Napoleon, ale ne tak charakterni jak napoleon
Pištík – Vepřík, Brilantní řečník, když debatoval poskakoval ze strany na stranu, pronikavý hlas, dokáže
udělat z černého bílé
Pilkington – Liščín, Lehkomyslný, volný čas trávil honitbou nebo rybolovenim
Frederick – Stračín, Mazaný, bezohledný obchodník
Minimus - Prase, které skládá básně a písně
Whymper - advokát z Willingdonu, Drobný muzik s licousy
DĚJ:
1. Kapitola
 Pan Jones jeden večer byl strašně opilý a zapomněl zvířata pořádně zavřít.
 Po tom, co si pan Jones šel lehnout, sešla se zvířata v stodole, aby si poslechla Majora. Ten začal o proslovu o
revoluci - je potřeba začít plánovat o svržení lidí. Zvířata pracují a z práce nic pořádného nemají. Až jednou
Člověka svrhnou, tak zvířata musí zůstat zvířaty, nesmí převzít lidské vlastnosti a zvyky, vběhly tam krysy a pci
je chtěli chytit, pak se hlasovalo, jesli berou krysy za soudruhy
 Major povídá, že se mu zdálo o zemi, jak by vypadala, až by člověk zemřel. Ve snu si vzpomněl, když byl malý
tak mu zpívala matka píseň Zvířata Anglie, která byla o svobodě zvířat. Zapoměl na ni, ale ve snu si vzpoměl
 „já jsem zvíře, ty jsi zvíře, my jsme všichni zvířata“… prasata a psi ji uměli nazpaměť protože byli chytří
 Zvířata zpívala 5x po sobě, dokud se pan Jones nevzbudil a nevystrelil, myslel si že je na dvoře liška do vzduchu
ze své pušky, všichni šli spát
2. Kapitol
 O tři dny později Major zemřel. Zvířata na život měli novy pohled. Neměli důvod očekávat revoluci, ale
připravovali se na ní.
 Organizace se ujali Napoleon, Kuliš a Pištík, kteří Majorovu myšlenku shrnuli do nového myšlení- ANIMALSMU
 Po nocích ostatním vysvětlovali podstatu animalismu. Nejprve zvířata neměla moc zájem, však se o ně pan
Jones stará - dava jim najíst,kdyby tady nebyl chcípneme hlady, nezajímá nás co se stane po naší smrti proč
něco dělat, když k tomu každopádně dojde. Molina o revoluci neměla moc velký zájem, protože by pak ztratila
přístup k cukru a stuzkam – po revoluci by byl, nejsou na to prostředky, stužky jsou znamení otroctví
 Také prasata musela vyvracet Mojžíšovi řeči o Cukrové hoře, kde neděle trvá celý týden, jetele je hodně a
cukroví roste na stromech, jdou tam zvířata po smrti
 Boxer a Lupina byli věrní naslouchači prasat, sami moc nevymysleli, ale přijaté myšlenky vysvětlovali svými
jednoduchými argumenty ostatním.
 Jones dříve hospodařil tvrdě, ale dobře. Ovšem po tom, co u soudu prohrál peníze, začal se opijet čím dál
častěji a přestal se o farmu tolik starat
 Jednou v červnu v sobotu u svatojánské noci se pan Jones opil v hostinci u rudého lva na tolik, že se vrátil až
další den a o zvířata se nepostaral. Ta byla hladova, takže jedna kráva rozrazila pristup k jídlu a zvířata se dala
do žraní. Pan Jones na ně se svými 4 celediny doběhl s biči, ale zvířata byla tak hladová, že se obrátili proti nim
a lidé strachy utekli. Pani Jonesová sbalila všechno a opustila farm, zvířata vyhodila muže
 Anizby si to uvědomila, došlo k revoluci. Spalila a hodila do studny všechna nářadí, které pan Jones používal,
stejně tak stužky a biče , které považovali za oblečení.
 Oslavili vítězství dvojitou porcí jídla, 2 suchary a 7x zazpívali Zvířata Anglie
 Další den si zvířata celý statek prošla. Uvědomili si, že je všechno jejich Šli do domu pana Jonese, kde Molina
dostala vyhubovano za to, že si zkusila stuzku paní Jonesove. Šunku, kterou našli zakopali, a kromě soudku v
síni se ničeho nedotkla. Dohodla se, že v domě žádné zvíře nebude bydlet a že dům nechají jako muzeum.
 Pak zvířata šli přepsat Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala 7 přikázání: KULIŠ A NAPOLEON
o 1. Každý, kdo chodí po 2 nohách je nepřítel.
o 2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
o 3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
o 4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
o 5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
o 6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
o 7. Všechna zvířata jsou si rovna
Z PANSKÉ FARMY – FARMA ZVÍŘAT – napsal to kuliš
Prasata se naučila psat, ze slabikáře , Kuliš napsal pýt a jedno S bylo obráceně
 Přišel čas na senoseč. Museli podojit krávy a měli z nich 5 kbeliku mléka. Napoleon poslal zvířata na senosec
pod vedením Kuliše, zatímco on se o mléko postará, zvířata šla na louku, když se vrátily, mléko zmizelo
3. Kapitola
 Zvířata měla problém používat některé nástroje, kde byl nutný vzprimeny postoj. Senoseč se ale stihla o 2 dny
rychleji než u pana Jonese. Prasata nepracovala, ale řídila.
 Celé léto to fungovalo, získali více času, nějaké potíže byli – neměli mlátičku
 Boxer pracoval za tři. Vstával o půl hodiny dříve než ostatní, aby stíhal více práce - budu pracovat lépe a
radostněji
 Zvířata byla spokojená, nezáviděla si. Jen Moline se nechtělo pracovat a kocour při práci zmizel.
 V neděli se nepracovalo, snídalo se o hodinu později. Vztycila se zelená vlajka s bílým rohem a kopytem, pak se
konala schůze o plánech práce na další týden a hlasovalo se o rezolucích. Za sadem byl přístřešek, který měl být
duchodovym místem pro zvířata, ale Kuliš a Napoleon se nemohli shodnout na věkové hranici důchodu. Schůze
vždy končila zpěvem Zvířat Anglie
 Benjamina to nezměnilo, „osli mají dlouhý život, nikdo neviděl mrtvého osla“
 Vepři používali kulnu na nářadí jako svoji základnu. Kuliš zakladal rady zvířat, které ovšem moc nefungovaly
 - rada pro výrobu vajec, liga čistých ocasů, rada pro doškolování divokých druhů
 Do podzimu se zvířata naučila číst: prasata > Majka > psi > Lupina > Boxer > Molina > ovce, kačeny, slepice
Benjamin – nestojí nic za čtení
 Nové jednodušší heslo: Čtyři nohy dobré, dvě špatné – ptačí křídla = nohy
 Po senoseci Janina a Bára vrhly 9 štěňat, která Napoleon odebral na výchovu na půdě kůlny
 Zjistilo se, že mléko se odkladalo prasatum a později opadana jablka nebyla rozdělena spravedlivě, ale nechala
se prasatum.
 Pištík přesvědčil ostatní zvířata, že prasata ji jablka a mléko pro své zdraví, prestože je prý nemají ráda, aby se
postarali o chod farmy – my ty jablka a mléko pijeme pro vás, Jones by se vrátil

4. Kapitola
  Kuliš a Napoleon vysílají holubi, aby roznášeli zprávy o revoluci na sousedních farmách a učit je píseň
 Pan Jones si stěžoval ve výčepu U Rudého lva, přítomní s ním sympatizovali, ale všichni jen přemýšleli nad tím,
jak situace využít. Přestože Frederick a Pilkington měli stejný cíl - vytěžit z Farmy zvířat, nikdy se nemohli
shodnout.
 Během léta se zvířata v okolí dozvidala o Farmě zvířat a přestala být tak poslušná, lidem se to nelíbilo
 Začátkem října Jones spolu s celediny z Lišcina (Pilkinton) a Stračina (frederick) naběhli s holemi na farmu.
Zvířata útok očekávala a Kuliš sestavil podle Julia Caesara taktiku
 Nejprve holubové a husy zmátli nepřítele. Pak Benjamin, Majka, Kuliš se na ně vrhli spolu s ovcemi. Kuliš
zavelel stáhnutí. Lidé se vítězně rozprchli za zvířaty, když v tom koně, krávy a prasata zaratasili cestu ven. Kuliš
se vrhl po Jonesovi, ten střelil z pušky a zabil jednu ovci. Boxer omráčil jednoho celedina a lidé pak utekli. Boxer
neúmyslně ublížil človekovi, ale ten pak vstal a utekl. Molina se schovala po tom, co uslyšela střelbu.
 Zvířata oslavovala vítězství a pohřbila mrtvou ovci. Kuliš a Boxer dostali vojensky řád Zvíře-hrdina I. Třídy a
ovce in memoriam řád Zvíře-hrdina II. Třídy
 Dvakrát za rok z Jonesovi pušky vystřelí - 12.10. Bitva u kravína a o svatojánské noci - výročí revoluce
5. Kapitola
 Blížila se zima
 Pribyvaly starosti s Molinou, která nepracovala a stěžovala si, ale chuť k jídlu měla vybornou. Lupina ji přistihla,
jak se nechala hladit celedinem od Pilkingtona. Molina zapírala. Lupina ji nechala jít, ale podívala se do její
stáje, kde si Molina schovávala cukr a stužky. Po 3 dnech Molina utekla q po pár týdnech ji holubove viděli
spokojenou zaprazenou u hospody.
 V lednu přišlo škaredé počasí. Na schuzich prasata navrhovala věci, která se musela odsouhlasit. Kuliš a
Napoelon se ovšem v ničem neshodovali. Kuliš měl přesvědčivé argumenty, ale Napoleon byl mezi lidmi
oblíbenější
 Kuliš ukazoval ostatním, kdy by mlýn mohl být a jeho výhody
 Kuliš během několika týdnů zpracoval plán na mlýn, zvířata se na něj chodila dívat a obdivovat, jen Napoleon
se považoval za odpůrce mlýnu.
 Zvířata se rozdělila do podporovatelu Kuliše (za tří denní pracovní týden) a Napoleona (plných žaludků). Kulis
tvrdil, že práce na mlýn bude těžká, ale vyplatí se. Benjemin nešl nikam
 Bylo jasné, že lidé znovu dojdou, zvířata se musí naučit se zbraněma
 Přišla neděle, kde se mělo rozhodnout o mlýnu. Kuliš přesvědčoval rozumnými argumenty, zatímco Napoleon
prostě jen nedoporučoval, aby zvířata hlasovala pro. Když už to vypadalo, že Kuliš vyhraje, Napoleon na něj
zavolal 9 psů, kteří se po něm vrhli. Kuliš jim utekl a zmizel za živým plotem.
 Napoleon převzal vedení. Zrušil nedělní ranní schůze, práce na farmě se budou řešit v uzavřeném výboru
prasat a usnesení se budou oznamovat, dopolední schůzky na počest vlajce se stále budou konat a zvířata tam
převezmou rozkazy na týden, diskutovat se už nebude.
 Zvířata tam byla rozčarovaná, ale neměla čím argumentovat.
 Pištík pak šel vyjasnit situaci, že Napoleon na sebe vzal těžký úkol vedení a ze Kuliš je zločinec a jeho zásluha v
bitvě u kravina byla mizivá. Nikdo neměl argumenty, tak Boxer to shrnul: Napoleon má vždycky pravdu
 Přišlo jaro. Kulišova pracovna se zamkla. Napoleon s Pistikem, Minimem, 9 psi a prasata v zádech vydávali
rozkazy na týden., lebka Majora se vyvěsila
 3. Neděli po Kulišově vyhnání přišlo oznámení o výstavbě mlýnu, práce těžká na tak 2 roky, ale vše je
zpracováno do detailu. Pištík přesvědčoval ostatní zvířata, že ve skutečnosti Napoleon přišel s výstavbou, ale
Kuliš mu nápad ukradl. Odpor byl taktika, aby se zbavil nepřítele Kuliše.

6. Kapitola
 Zvířata pracovala po ten rok tvrdě, ale byla šťastná, protože pracovala pro sebe a ne pro lidi. Pracovní doba se
jim zvýšila a museli dělat “dobrovolne” i v neděli, ti kteří nedělali, dostali méně jídla. Žně dopadly hůř než
minulý rok a navíc nestihli zaset 2 pole.
 Práce s mlýnem byla náročnější než čekali, protože neměli jak zpracovávat kamení. Boxer se probouzel o 45
min dříve, aby mohl pracovat, pracoval i ve volném času. Během léta nastal další problém- dochazely suroviny,
které na farmě neseženou - hřebíky, podkovy, suchary pro psy
 V neděli Napoleon přišel s oznámením, že budou obchodovat se sousedními farmami, protože mlýn byl
prioritou. Chce vyměnit seno, ječmen a po slepicich požadoval více vajec.
 Zvířata neměla z toho dobrý pocit, si matně vzpomínala na přikázání, že nidky nebudou jednat s lidmi,
obchodovat nebo používat peníze, ale nikdo si nebyl jistý, jestli něco takového opravdu bylo. Napoleon říkal, že
tak bude činit skrz prostředníka- pana Whympera, který se bude v pondělí stavět pro příkazy
 Whymper v pondělí přišel, farmu lidé nenáviděli ještě víc, ale získala si respekt. Šuškalo se, že Napoleon chce
uzavřít obchod s jednou že sousedních farem
 Prasata se nastěhovala do domu Jonese, Pištík opět přesvědčoval, že to proti přikázání není. Lupina se šla na
přikázání podívat a poprosila Majku, aby ji přečetla 4., které bylo upraveno, že nebudou spát s prosteradly.
Pistik je opět poučil. Prasata začala vstávat o hodinu později než ostatní zvířata.
  Přišel podzim, zásoby byly špatné, ale zvířata si to vynahrazovala zpola postaveným mlýnem. Jednu noc přišla
vichřice a zbořila mlýn. Napoleon to svedl na Kuliše, který se chtěl pomstít za potupné vyhnání. Vyhlásil na něj
trest smrti. Nakázal okamžitou práci přes zimu, aby byl mlýn hotový

7. Kapitola
 Pracovala pres krutý leden i únor. Zvířata se už neměla tak dobře, byla zima a nedostatek jídla. Navíc musela
pracovat, aby lidé neměli tušení, že se jim nedaří dobře. Jen Boxer a Lubina zvladali pracovat. Provedli
Whympera “upravenou” farmou, aby mohl vykládat, že se jim daří dobře
 Napoleon se na veřejnosti přestal ukazovat, když už tak se závojem 6 psů, dokonce v neděli rozesilal rozkazy
prostřednictvím poskoku
 Slepicim bylo oznámeno, že jim všechna vejce budou sebrana, aby se mohlo koupit zrní a krmivo. Slepice
protestovaly tím, že snášely vejce z výšky. Napoleon je zatrhl zastavením přidělu jídla a smrt pro ty, kteří jim
něco dají
 Po 5 dnech skončili, 9 slepic zemřelo
 Napoleon začal vycházet lépe se sousedy. Přemýšlel, komu prodá dřevo
 Na jaře se ukázalo, že Kuliš chodí v noci na farmu jim kazit věci. Všechno špatně házeli na Kulise, i když se
ukázalo, že to nemohl být on
 Ukázalo se, že Kuliš se zaprodal Frederikovi ze stračína, chystá se zaútočit, Kuliš byl Jonsovým spojencem od
začátku (říká to Napoleon) prý i u té bitvy u Kravína
 Všichni si myseli jak byl Kuliš u té bitvy hrdina a jak mohl být na straně Jonese, Boxer řekl, že tomu nevěří –
viděl to na vlastní oči, Pištík říká, že to byla chyba, Boxer řekl, že byl přece zraněn, Pištík řekl, že ta přetvářka,
kdyby nezasáhl Napoleon dopadlo by to špatně, říká co všechno Napoleon udělal v té bitvě
 Boxér nevěří, co dělal po tom to je jiná věc, ale při bitvě se choval správně, ale když to říká Napoleon tak je to
pravda, a ať si dávají pozor, mezi námi může být někdo podobný
 O 4 dny později přišel Napoleon – udělil si řád 1. a 2. třídy – přišel i se psi, zvířata znehybněla, psi chytili 4
prasata za uši, teklo jim krev, pak zaútočili na boxera, ten byl však silnější
 Prasata přiznala, že byla ve spojení s Kulišem, že rozbili mlýn a Kuliš byl spojenec Jonesa, psi jim prohryzli hrdla
 Slepice přiznali, že se jim Kuliš objevil ve snu, husy se také přiznaly, všichni byli popraveni
 Zbývající zvířata mimo prasata a psi odešly
 Zvířata se vsčichni přitulili u mlýna (bez kočky) boxér zůstal stát a nakonec řekl, já tomu nerozumím, nikdy bych
netušil, že se tohle stane, chyba musí být v nás – musíme pracovat usilovněji – bude vstávat o hodinu dřive
 Najednou už si nikdo nedovolí něco říct, ale furt si říkali, že je stejně líp, než tu byli lidé
 Najednou si začali zpívat zvířata anglie – potichu a smutně – přišel Pištík řekl, že je píseň zrušena, není už třeba,
byla to píseň revoluce, ta už je zrušena – díky popravám, ovce řekly 4 nohy dobré 2 špatné – píseň už byla jiná
„Farmo zvířat, farmo zvířat jen s tebou už budem stát“

8. kapitola
 zvířata si vzpomněla že v 6. přikázání je žádné zvíře, nezabije zvíře
 Nezabije BEZ Důvodu – zvířata pracovala ještě víc, ještě víc, než s Jonsem, Napoleon se ukázal max 1 za dva
týdny, teď už se muselo mluvit o Napoleonovi jako o vůdci
 Díky Napoleonovi jsem snesla 6 vajec za 5 dnů, báseň o Napoleonovi, voda dobrá díky Napoleonovi
 Napoleon ji nechal napsat na stodoli a i jeho obraz
 Dosléchalo se, že zase bude nějaký boj na farmě (Frederick), pak že bude atentát na Napoleona
 Byl hotov větrný mlýn, Wamper si ho chtěl koupit, teď už ho nikdo nezničí, byli šťastná a ne unavení, zpívali
 Napoleon tam sám přišel, mlýn se bude jmenovat Napoleonův mlýn
 Přijede si koupit Frederick o 12 liber dráž dřevo, chtěl šekem platit, ale Napoleon s tím nesouhlasil
 Pán Whymper přijel že Frederickovi bankovky byly falešné, Frederick přišel s 15 muži a puškami, holub přinesl
dopis kde bylo napsáno od Pilkingtona DOBŘE VÁM TAK
 Chtěli vzít mlýn ale nešlo to, zvířata která padla byl pohřeb zvířata dostali jablko, pes 3 suchary a ptáci 2 hrsti
zrní, Napoleon se opil Whisky
 Další den Pištík řekl, že Napoleon umírá
 Pití alkoholu se zakazuje pod trestem smrti, o Napoleonovi to byl prank, další den si vyžádal knihy o
pivovarnictví a pak za týden poručil sázet ječmen
 Došlo k příhodě našli Pištíka na zemi u stodoli, další přikázáni změněno žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru

9. kapitola
 Boxerovo kopyto se hojilo špatně, ale chtěl vidět do svého důchodu mlýn (12 let pro koně a prasata, 14 pro
krávy 9 pro psi ovce 7 slepice 5)
  Narodily se selátka, Napoleon je cvičil, nesměli si s nikým hrát, prasata mohla nositv neděli zelené stužky
 Farmě se dařilo, veškerý ječmen pro prasata,
 Stala se republikou, Kuliš bpjoval s Jonsem
 Uprostřed léta se objevil Mojžíš a zas mluvil o cukrové hoře
 Začala stavět škola pro selata, boxer už nemohl, blížili se jeho 12 narozeniny – dostal vakcínu, Lupina mu
pomohla, těšil se na důchod, že může studovat, Benjemin byl rozčílený – odvážejí boxera, rozloučili se s nim
 Bylo tam napsané koňský řezník – šel na porážku, Lupina za nim utíkala, a řvala vystup…o 3 dny později bylo
řečeno, že zemřel kůň v nemocnici, prý ho nejvíc trápí, že nedokončil mlýn tak ať jdou! A že by prý Napoleon
nic takvého neudělal, lže, že ten vůz je veterináře, všichni byli štastní, Příšel Napoleon a řekl řeč na počest
„ budu pracovat rychleji a šťastněji, Napoleon má vždy pravdu“
10. kapitola
 Vskoro všichni byli mrtví, Lupina už přesluhovala, žádná penze nebyla, Kanec byl obrovský, Benjemin byl stejný
 Noví 3 koně, hloupí, věřili všemu, užn byla větší farma i mlýn byl postavený, pracovali na dalším, opravdové
štěstí je pilná práce
 Už nevědeli, jesli se jim dařilo líp s Jonsem, jen znali čísla od Pištíka, stále jediná farma kterou řídila zvířata,
vážili si toho
 Byli vděční furt, nemuseli pracovat pro lidi
 Uviděla Lupina prase (Lupina) po 2 nohách pak i další, a pak i Napoleon s bičem, svět se obrátil, chtěli
protestovat, ovce : ČTYŘI NOHY DOBRÉ DVĚ NOHY LEPŠÍ
 Lupina se dívala na stodolu, benjemin řekl, že na zdi je jen jedno přikázání, VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA
NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ
 Další den už prasa měli bič a nosili oblečení pana jonse – hedvábné šaty – černé kalhoty Jonse
 Pracovali usilovně, najednou už večer prasata spolu s lidma
 6 farmářu a 6 prasat, hráli karty, přípitek pivem
 Pan Pilkinton: řekl, že je rád že už se baví, že už nejsou nepřátelé, a že je tu disciplína, a že podřízená zvířata
dostávají méně jidla ale více pracujou, gratuluje k tuhému režimu
 Mluvili o vlajce že bude čistě zelená, Farma zvířat je zrušena na Panská farma
 Najednou viděli zvířata jak se prasata hádají s lidma, už nevěděli která tvář patří člověku a která praseti

expozice: zvířata na farmě jsou utlačována a zanedbávána farmářem

krize: zvířata se vzbouří a farmáře vyženou, zakládají novou rovnostářskou společnost
kolize: prasata se ujímají role vůdců a postupně potlačují práva ostatních zvířat, své odpůrce likvidují
závěr: prasata se stávají nerozlišitelná od lidí a celý cyklus se uzavírá

GEORGE ORWELL
DOBA:
INFORMACE:
- narodil se v Indii, kde jeho otec sloužil jako úředník v občanské správě, a vyrůstal v Anglii v roce 1922 se
přidal k britské imperiální policii a sloužil v Barmě (dnešní Myanmar), což ho silně ovlivnilo v jeho tvorbě
- Orwell byl silně ovlivněn politikou a svými zkušenostmi z dělnické třídy, což se promítlo do jeho literární
tvorby
- jeho nejznámějšími díly jsou Farma zvířat a 1984, obě knihy působí silnou kritikou na adresu totalitních
režimů a jejich důsledků
DALŠÍ DÍLA: 1984, Farářova dcera Na dně v Paříži a Londýně
AUTOROVY SOUČASTNÍCI:
Ray Bradbury – 451 stupňu Fahrenheita
Ernest Hemingway – Stařec a Moře
John Steinbeck – O myších a lidech

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
- Autor spadá do světové literatury druhé poloviny dvacátého století.
Charakteristika:
- reakce na válku
- dopady války na lidstvo
- psychická traumata jednotlivce
- na východě = oslavná próza / na západě = tragické dopady
- protest proti válce a totalitním režimům pomocí humoru a groteskní absurdity
- krize v mezilidských vztazích
- krize komunikace a soužití
- diverzita myšlenek a pravd
- racionální přístup ke světu neexistuje o vtahování starých časů
- fantastičnost, mýty a mýtické romány
- Na základě diverzity témat a prvků, jenž autoři tohoto období ve svých dílech používají, dělíme světovou
literaturu druhé poloviny 20. století na 10 tzv. „podporudů“:
- neorealismus, beatnici, rozhněvaní mladí muži, magický realismus

- autoři, jenž nespadají ani do jednoho z těchto proudů

- Právě George Orwella řadíme do skupiny autorů, jenž se vyznačovali psaním tzv. protitotalitní literatury.
- Vyjadřují odpor vůči totalitním režimům (pomocí utopií a antiutopií, což je především Orwellův (ale např. i
Goldingův) styl).
- V jejich dílech se objevovaly i prvky sci-fi a fantazie.