Měření a kontrola tvaru součásti

Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů
Měření a kontrola tvaru součásti

Slovo úvodem
Měření je kontrolní pracovní činnost, při níž zjišťujeme (popř. ověřujeme) určitou měřenou
veličinu např. délku, úhel, hmotnost nebo tíhu obrobku. Měřidlem zjistíme např. rozměr přímo, pomocí
kalibru nebo šablony nepřímo porovnáním. Měření se provádí vhodným měřidlem. Na tomto měřidle
(ocelové měřítko, posuvka, úhloměr, váha nebo siloměr) se naměřená hodnota odečte přímo v
příslušných technických jednotkách. Porovnávání je srovnávání rozměru nebo tvaru kontrolovaného
předmětu s rozměrem nebo tvarem kalibru, šablony, aj. Zjišťuje se, zda odchylka nepřesahuje
dovolenou toleranci. Číselnou hodnotu odchylky však tímto způsobem stanovit nelze.
Kontrola znamená zjištění, zda materiál nebo obrobek splňují předepsané podmínky,
např. rozměrovou nebo tvarovou přesnost, pevnost, kvalitu povrchu, tvrdost, apod. Podle
toho v jaké fázi výrobního procesu se daná kontrola provádí Kontrolu je možné provádět v různých
fázích výrobního procesu, podle toho se také dělí na tzv. kontrolu vstupní, která probíhá při dodání
materiálu nebo nářadí, kontrolu výrobní, popř. mezioperační, probíhající během samotné výroby (mezi
jednotlivými operacemi) a kontrolu výstupní, kdy se kontrolují hotové výrobky, např. před expedicí do
skladu.

Měření šablonou (tvarovým kalibrem)

Jde o komparační (porovnávací) měření pomocí tzv. šablony. Šablony jsou kontrolní měřidla,
kterými kontrolujeme vyráběný tvar nebo rozměr. Umožňují rychlou kontrolu často se opakujících
stejných rozměrů (např. v sériové výrobě). Šablon je několik druhů, ale princip práce s nimi je víceméně
totožný, šablona se přiloží ke kontrolovanému prvku (např. rádiusu na součásti nebo vrcholovému úhel
vrtáku) a proti světlu se zrakem zjišťuje průsvit, tj. zda se daný tvar se šablonou shoduje. Jiným typem
šablon jsou např. spároměry, kterými se nekontroluje tvar, ale rozměr na příslušné součásti.

Základní typy šablon: - Listové (spárové) měrky;

- Lístkové poloměrové šablony;
- Pevné šablony na měření úhlů;
- Soustružnické šablony;
- Univerzální šablony;
- Závitové šablony (měrky).

Listové (spárové) měrky

Jsou to ocelové pásky předepsané tloušťky (0,05 až asi 2 mm) a používají se např. ke kontrole
vůle u kluzných vedení, ložisek, ventilů apod. Kalené ocelové pásky se mohou používat jednotlivě
nebo spolu ve spojení.

Spároměry jsou ocelové lístky o tloušťkách 0,05 až asi 2 mm. Slouží ke kontrole vůle u kluzných
vedení, ložisek, ventilů atd. Kalené ocelové lístky se mohou používat jednotlivě nebo spolu ve spojení.

Obr.: Listové (spárové) měrky

22
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů

Lístkové poloměrové šablony

Jsou to tenké ocelové listy s vypuklým nebo vydutým zaoblením a používají se ke kontrole
vnějšího nebo vnitřního poloměru. Dle normy se vyrábějí ve třech soupravách a to od 1 do 7 mm,
od 7,5 do 15 mm, od 15,5 do 25 mm.

Obr.: Lístkové poloměrové šablony

Pevné šablony na měření úhlů

Používají se ke kontrole často se vyskytujících úhlů např. 90° nebo 120°. Úhel 90° se kontroluje
plochým (vlasovým) nebo příložným úhelníkem. Další pevné šablony na měření úhlů jsou úhlové
základní měrky nebo ocelové pevné šablony aj.

Soustružnické šablony, popř. univerzální (kombinované) šablony

Jde o šablony, které se používají ke kontrole úhlů břitů soustružnických nožů nebo vrcholových
úhlů šroubovitých vrtáků (limitovaný rozsah do určitého průměru vrtáku) při jejich broušení,
popř. ostření. V podstatě jde o kontrolu geometrie (řezné části) nástroje. Šablony pro kontrolu vrtáků
obsahují stupnici pro měření délky hlavních ostří.

Obr.: Univerzální soustružnická šablona Obr.: Šablona pro kontrolu

vrcholového úhlu vrtáku

Závitové šablony (měrky)

Jedná se opět o tenké ocelové listy s tvarovým prvkem, které se používají ke zjišťování profilu
vnějšího nebo vnitřního závitu. Opět v sadách pro jednotlivé typy profilů závitu (metrická, Whitworth,
apod.).

Obr.: Závitové šablony

23
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů

Dále existují např. šablony pro měření úhlů, kontrolu rybin nebo úkosů, šablony pro kontrolu
průměru drátů nebo měření tloušťek plechů, šablony a měrky pro kontrolu a měření svarů, průsvitné
šablony, okuláry mikroskopů s vynesenými úhly, spároměry s antimagnetickými lístky (mosaz),
popř. nerezové spároměry, měřící klínky, podkládací fólie, kalibry pro kontrolu zapalovacích svíček
nebo kalibry na kontrolu průměru trysek.

Obr.: Měrka pro tupé a koutové svary - „vlaštovka“

Kontrola nožovým pravítkem

Nožové (nebo též vlasové) pravítko je ploché pravítko nožového průřezu (odtud název) se
zaobleným ostřím, které se používá ke kontrole rovinnosti ploch nebo přímosti hran metodou na průsvit.
Kontrolovaná plocha nebo hrana obrobku a funkční plocha pravítka se přiloží k sobě a proti světlu
se zrakem vyhodnocuje viditelný průsvit. Čím je průsvit rovnoměrnější, tím dokonalejší je rovinnost
dané plochy, popř. přímost hrany. Existuje též nožový úhelník, jímž se totožnou metodou kontroluje jak
rovinnost (přímost), tak pravoúhlost ploch, popř. hran.

Obr.: Nožové pravítko

Kontrola rovinnosti ploch metodou na barvu - Přiměřování ploch

Kromě metody na průsvit v kombinaci s nožovým (vlasovým) pravítkem, je možné rovinnost
ploch kontrolovat také metodou na barvu. Jde o tzv. přiměřování ploch, jenž se rovněž provádí
při technologii zaškrabávání povrchu, což je dodatečné, většinou ruční jemné třískové opracování
povrchu ploch, od kterých se vyžaduje vysoká rozměrová a tvarová přesnost a s tím související jakost
povrchu.
Přiměřování (tušírování) je posouvání příměrné desky natřené barvou po kontrolované ploše
součásti. Barva se přenáší na nosné části povrchu, které se při posouvání dostávají do styku s natřenou
příměrnou deskou. Čím vyšší je počet barevných skvrn, tj. dotykových plošek mezi vyhodnocovanou
plochou a kontrolní plochou příměrné desky a současně, čím rovnoměrněji jsou tyto skvrny na ploše
rozloženy, tím dokonalejší je rovinnost této plochy. Buď se na kontrolovanou součást přikládá příměrné
nářadí, nebo naopak součást na pevně usazenou příměrnou desku, rozhoduje snadnost manipulace.
Tušírovací barvou obyčejně bývá berlínská modř nebo ultramarín rozpuštěný v minerálním oleji.
Většinou se tušírovací barva ředí olejem, při použití vody vzniká nebezpečí rezavění. Barva se nanáší v
tenkých a stejnoměrných vrstvách, nejlépe kouskem kůže nebo netřepící se látkou. Barva se dá nanášet
ve vrstvách tenkých, několik tisícin milimetru a čím tenčí vrstva barvy se nanese, tím menší úchylky lze

24
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů
zjišťovat. (Pozor, příliš tlustě nebo příliš tence nanesená barva však může vyvolat klamnou představu,
že plocha je takřka rovinná).

Základními měřidly používanými pro kontrolu rovinnosti jsou hlavně příměrné desky a příměrná
pravítka tříhranná nebo mostová. Velikost příměrných měřidel je odvislá od velikostí vyhodnocované
plochy a musí být úměrná.
Pokud se od kontrolovaných ploch vyžaduje dodržení dalších tolerancí, jako např. vzájemná
vazba dvou ploch nebo os, aj., používá se k vyhodnocení dalších pomůcek a měřidel, jako např. spárové
a koncové měrky, posuvná měřítka, mikrometry, úhloměry, úhelníky, indikátory, kontrolní trny apod.
V případě, když by proměřování běžným kontrolním nářadím bylo příliš zdlouhavé, používají se
speciální kontrolní přípravky. Dlouhé plochy se měří strunou a optickými měřicími přístroji.
Příměrné nářadí je nutné udržovat v čistotě a skladovat v příslušném obalu. Čistí se petrolejem
a otírá se kouskem kůže. Příměrné desky se nesmí užívat jako odkládací desky pro nástroje, rýsování
či rovnání.

Kontrola kuželových ploch

Kuželové plochy se vyskytují např. na upínacích částech rotačních obráběcích nástrojů, tzv.
nástrojové kužely (upínací stopky fréz, šroubovitých vrtáků, aj.), kde slouží k tomu, aby bylo možné
nástroj pevně spojit s vřetenem obráběcího stroje, a zároveň jej osově ustavit a vycentrovat s minimální
házivostí. Kuželové plochy tím pádem obsahují i dutiny vřeten obráběcích strojů. Nástrojové kužely
jsou převážně normalizované. Dále může jít o funkční plochy nejrůznějších strojních součástí.

Důležité parametry kuželů jsou: - vrcholový úhel α;

- velký průměr kužele D;
- malý průměr kužele d;
- délka kužele L.

Velikost kužele lze udávat buď hodnotou vrcholového úhlu ve stupních nebo častěji hodnotou
tzv. kuželovitosti, což je průměr ku vzdálenosti (1: k), tj. (o kolik mm se zvětší průměr na dané
vzdálenosti). Např. kuželovitost 1:5 znamená zvětšení průměru o 1 mm na 5 milimetrech délky kužele.
Kuželovitost je dána vztahem:

Dalším důležitým parametrem ve výrobní praxi je tzv. úhel nastavení, který je dán tvořící
přímkou kužele a osou rotace (osou obrábění). Má poloviční velikost vrcholového úhlu.

Správná funkce kuželového spojení se musí zabezpečit předepsáním tolerancí vrcholového úhlu.
V ISO platí pro kuželové součásti norma ISO 1947-1973 (pro kuželovitosti 1 : 3 až 1 : 500
a pro L = 6 až 630 mm). Podle tohoto systému tolerancí se kužele rozdělují do dvanácti tříd přesnosti,
označených AT1 až AT12.

Přehled nejčastěji používaných kuželů

Druhy kuželů: - Morse kužel;

- metrický kužel;
25
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů
- strmý kužel ISO.

Morse kužel
Kuželovitost dle velikosti kužele, zkratka Mk (Morse Konus německy) nebo Mt (morse taper
anglicky). Označení číselnou řadou 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, každá velikost kužele má jinou kuželovitost
a tím pádem také jiný úhel nastavení na stroji. Kužely jsou zavedeny především jako upínací prvky
strojních vrtáků; používaly a používají se běžně u vřeten soustruhů, frézek, vrtaček, dělících přístrojů.
Morse kužely jsou samosvorné, což znamená, že k přenosu krouticího momentu mezi dutinou a
nástrojem či trnem, není třeba žádného unášecího prvku a čím větší je axiální síla, tím pevnější spojení
(předpoklad: kužel nástroje a kužel dutiny je naprosto identický a kuželová dutina je zbavená nečistot
a mastnoty). Vyrábějí se buď ve variantě s unášečem (vyrážečem) nebo bez unášeče, jen s vnitřním
závitem, dále se jako zajištění může užít drážka pro klín (pokud axiální síla působí na kužel tak, že jej
táhne z dutiny, např. při řezání závitů, apod.).

Tab.: Kuželovitost Morse kuželů

Mk0 1 : 19,212
Mk1 1 : 20,047
Mk2 1 : 20,020
Mk3 1 : 19,922
Mk4 1 : 19,254
Mk5 1 : 19,002
Mk6 1 : 19,180

Metrický kužel
Kuželovitost 1:20, zkratka Me nebo M; užití u nás především v předválečných letech (dutiny
některých obráběcích strojů). Nikdy se tyto kužely nepoužívaly u vrtáků. Kuželovitost metrických
kuželů se na rozdíl od Morse kuželů nemění podle jejich velikosti, ale je stále stejná 1:20, (snadno
nastavitelná hodnota na sinusovém pravítku). Velikosti metrických kuželů se uvádějí podle jeho
největšího průměru, např. Me 32 má kužel v největším průměru 32mm; řada metrických kuželů je:Me
9, 12, 18, 24, 32, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120, 130, 140, 150, 160, 180, 200. U metrických
kuželů platí stejná samosvornost jako u kuželů Morse.

Kužel strmý (ISO)

Zkratka ISO, tzv. „kužel americký,“ kuželovitost 3,5:12, někdy se také uvádí dvojitá hodnota
kuželovitosti, a to 7:24, aby se odstranila desetinná čárka. Tento typ kužele zaveden v USA, normovány
jsou velikosti ISO 30, ISO 40, ISO 50, ISO 60, ISO 70, ISO 80; tyto kužely nejsou samosvorné,
tzn. k jejich unášení neslouží kuželovitá plocha, ale jsou pro tyto účely opatřeny výřezy.

Dále existují např. kužely pro vrtačková sklíčidla (označení JT nebo B), kužely do vybrušovacích
vřeten na otvory (kuželovitost 1:10), kužely nástrčných výhrubníků a výstružníků (kuželovitost 1:30),
kužely přírub brusných kotoučů na nástrojařských bruskách (kuželovitost 1:5) nebo na bruskách
nakulato nebo naplocho (kuželovitost 1:6), vnější kužely konců obráběcích strojů a kužely frézovacích
hlav (kuželovitost 1:3,33 nebo také 1: (10/3)), kužely brusičských nebo soustružnických trnů
(kuželovitost v řádech tisícin, obrobek je na trn nalisován a poté obroben), apod.

Metody pro měření a kontrolu kuželů

26
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů
Pro měření a kontrolu kuželů existuje řada metod a zařízení, níže se blíže seznámíme
s jednotlivými metodami.

Pozn.: Při kontrole kuželů si musíme uvědomit, s jakou přesností chceme měření provádět. Podle
toho musíme určit vhodnou metodu.

Kontrola kuželových ploch nožovým pravítkem

Nožovým (vlasovým) pravítkem se metodou na průsvit kontroluje přímost tvořících povrchových
úseček vyhodnocovaného kužele. Princip metody je prakticky totožný jako v případě kontroly
rovinnosti plochy a je popsán výše.

Kontrola vrcholového úhlu kužele pomocí univerzálního úhloměru

K měření, popř. kontrole vrcholového úhlu 2α vyhodnocovaného kužele se používá univerzální
úhloměr, který díky noniové stupnici umožňuje číst velikost měřeného úhlu s přesností na 5 úhlových
minut. Rovněž je možné použít i úhloměr optický, který taktéž měří s přesností na 5 úhlových minut,
ale který ke čtení úhlových minut místo noniové stupnice používá lupu.

Obr.: Univerzální úhloměr

Kontrola vrcholového úhlu kužele pomocí sinusového pravítka

Pomocí sinového pravítka doplněného držáky s kuželovými upínacími hroty je možné určit
(kontrolovat) vrcholový úhel 2α měřeného kužele. V případě sinusového pravítka jde o nepřímou
metodu měření úhlů, neboť se při tomto měření využívá trigonometrických vztahů a k výsledku
dospějeme výpočtem.
Kontrolovaný (komolý) kužel se upne mezi hroty sinusového pravítka, které svými válečky leží
na příměrné desce. Jeden z těchto válečků sinusového pravítka postupně podkládáme rovnoběžnými
základními měrkami a současně zjišťujeme výchylku na stojánkovém číselníkovém (popř. digitálním)
úchylkoměru, jehož dotykem přejíždíme po kontrolované kuželové ploše. V okamžiku,
kdy z rovnoběžných základních měrek seskládáme takový rozměr (H), že výchylka na úchylkoměru
je nulová (nebo jen minimální), docílili jsme toho, že kontrolovaná kuželová plocha je rovnoběžná
s plochou příměrné desky. Nyní pomocí goniometrického vzorce:

vypočítáme polovinu vrcholového úhlu kontrolovaného kužele, neboť hodnota L, tj. rozteč středů
válečků použitého sinusového pravítka je dána jeho výrobou.

27
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů

Obr. Kontrola komolého kužele pomocí sinusového pravítka

Kontrola kuželů pomocí kuželových kalibrů

Slouží ke kontrole vnějších a vnitřních kuželů zejména v sériové výrobě (důvody: rychlost
kontroly a cena kalibrů). Pro kontrolu vnějších kuželů jsou určeny tzv. kuželové kroužky, vnitřní kužely
se kontrolují tzv. kuželovými trny. Při kontrole vnějšího kužele musí kontrolovaný průměr obrobku
ležet v prostoru mezi oběma měřícími plochami nebo přesně lícovat s jednou anebo druhou měřící
plochou čela kroužku. Při kontrole vnitřního kužele musí kontrolovaný průměr obrobku (čelo dutiny)
ležet mezi oběma ryskami kalibračního trnu.
Mimo pevných kuželových kalibrů se využívají i kalibry nastavitelné, které jsou vhodné hlavně
pro měření velkých kuželů.
Pozn.: úchylky kuželovitosti se při kontrole kalibrem nedají číselně vyjádřit.

Obr.: Kuželový kalibrační kroužek Obr.: Kuželový (kontrolní) trn

Kontrola vnějšího kužele pomoci dvou válečků stejného průměru

Velmi často používaná metoda. Z naměřených hodnot rozměrů přes válečky M1, M2 a rozměru
použitých měrek L určíme vrcholový úhel. Platí vztah:

Obr.: Kontrola vnějšího kužele

pomocí válečků stejného průměru

28
 Měření a kontrola tvaru součásti
Měření šablonou.
Měření nožovým pravítkem
Kontrola kuželů
Kontrola vnějšího kužele pomoci válečků nestejného průměru
Podobná metoda jako předchozí. Měřený kužel se položí menší základnou na příměrnou desku,
přiloží se válečky z obou stran (viz. obr.) a změří se rozměry M1 a M2 (např. pomocí mikrometru).
Pro velikost vrcholového úhlu pak platí vztah:

Obr.: Kontrola vnějšího kužele

pomocí válečků nestejného průměru

Kontrola vnitřního kužele pomoci dvou kuliček nestejného průměru

Velikost vrcholového úhlu se vypočte z naměřených hodnot d1, d2, h1, h2, popř. L1 a L2:

Obr.: Kontrola vnitřního kužele

pomocí dvou kuliček nestejného průměru

Kontrola kuželových ploch metodou na barvu

Vnější i vnitřní kuželové plochy je možno kontrolovat rovněž metodou na barvu. Princip metody
je obdobný jako v případě kontroly rovinnosti ploch, jenž je popsán výše. Zde se na kuželové kroužky,
tj. kalibry na vnější kužely, popř. na kuželové trny, kalibry na vnitřní kužely, které v tomto případě
imitují příměrnou desku, nanese opět tušírovací barva. Jde o komplexní kontrolu, neboť po sesazení a
opětovném sejmutí vyhodnocovaného kužele a barvou opatřeného kalibru, získáme obraz celé kuželové
plochy. Jiné metody vyhodnocují kuželové plochy jen v kruhových nebo přímkových řezech,
kterých je na kuželu nekonečně mnoho. Metodou na barvu se např. zjišťuje stav upínacích kuželových
dutin vřeten obráběcích strojů, jež mají zaručovat spolehlivé a tuhé upnutí nástrojů.

29