Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod

Autoři: Mgr. et Mgr. Pavel Římovský,

Bc. Jaroslav Mudrák
Název prezentace 4. Příprava stroje před obráběním
(DUMu):
– upínání obrobků a vyrovnání
svěráku
Název sady: Frézování v odborném výcviku
(pro 1. - 4. ročník technických oborů SŠ)
Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727
Datum vzniku: 30.8.2012
Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a
všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
ANOTACE

 Záměrem této sady výukových materiálů s

názvem Frézování v odborném výcviku (pro 1.
– 4. ročník technických oborů SŠ) je ukázat
žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jak
prakticky postupovat při frézování.
 Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší
postupně tematické oblasti, které jsou probírány
v běžné dílenské výuce při frézování na naší SŠ.
 Konkrétně tato prezentace je zaměřena na
probrání témat spojených s upínáním obrobků a
kontrolou vyrovnání svěráku pro obrábění na
frézkách.

2
UPÍNÁNÍ OBROBKŮ NA FRÉZKÁCH

VÝZNAM SPRÁVNÍHO UPNUTÍ OBROBKU:

 důležité je pro každý druh obrábění
 význam pevného upnutí roste tam, kde má práce
nástroje nárazový charakter

 pro upínání obrobků na frézkách používáme

různé upínací prostředky
- strojní svěráky
- upínací úhelníky
- upínky,
- upínací přípravky atd.
3
UPÍNÁNÍ OBROBKŮ NA FRÉZKÁCH

 pro upínání na podélný stůl frézky se využívá

jeho konstrukce s drážkami tvaru “T“

4
VOLBA UPÍNACÍCH PROSTŘEDKŮ

PODLE ČEHO VOLÍME UPÍNACÍ PROSTŘEDKY:

 velikost a tvar upínaného obrobku

 druh a způsob frézování

 požadovaná přesnost

 množství obráběných obrobků

5
VOLBA UPÍNACÍCH PROSTŘEDKŮ

 menší obrobky nejčastěji upínáme do strojního

svěráku, upevněného na stole frézky
 upnutí svěráku může být provedeno
ROVNOBĚŽNĚ nebo KOLMO na drážky stolu

6
VOLBA UPÍNACÍCH PROSTŘEDKŮ

PRO FRÉZOVÁNÍ ŠIKMÝCH PLOCH SE VYUŽÍVAJÍ:

 sklopné svěráky
 otočné svěráky
 univerzální speciální svěráky (nastavení sklopné
i otočné)

(shora – nastavení sklopné, nastavení otočné) 7

UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

 před upínáním svěráku je nutné nejprve očistit

styčné plochy a zkontrolovat hrany (naražení -
vytlačení mat.) na spodní straně svěráku
 pro běžné práce upínáme svěrák do středu
podélného stolu a do prostřední “T“ drážky
 kontrolu vyrovnání svěráku provádíme ve většině
případů (výjimkou je např. pouhé snížení
jednotné výšky obrobku po celé jeho ploše –
typicky frézování odchylek, kdy sjednocujeme
velikost materiálu)
 upnutý svěrák kontrolujeme (dle prováděné
práce) na začátku práce nebo při pochybnostech
8
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

 svěrák upínáme na stůl frézky za pomoci “T“

drážek na podélném stolu
 při upínání nikdy nezapomínáme na podložky
pod maticemi nebo šrouby

9
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

ZAJIŠTĚNÍ A KONTROLA STROJNÍHO SVĚRÁKU:

1. vodícími pery, nebo kalenými kameny
2. vyrovnávacími úhelníky
3. číselníkovým úchylkoměrem

 u všech zmiňovaných postupů je důležité dbát

na čistotu všech dosedacích ploch

10
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

1. VODÍCÍMI PERY NEBO KALENÝMI KAMENY

 vodící pera nebo kalené kameny jsou
přišroubovány v průběžné drážce na základové
ploše svěráku a při vyrovnávání svěráku pak
zapadnou do podélných drážek na horní ploše
podélného stolu

11
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

2. VYROVNÁVACÍMI ÚHELNÍKY
 pro vyrovnávání úhelníky se využívají obvykle
dva úhelníky – 1. z nich upneme do svěráku a 2.
doměřujeme pravý úhel podle vodící plochy pro
konzolu na přední části stojanu

3. ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM
 jedná se o velmi přesnou kontrolu
 úchylkoměr připevníme pomocí magnetického
stojánku k frézce (obyčejně na vedení konzoly)
 dotyk úchylkoměru kontroluje vyrovnání pevné
čelistí strojního svěráku
12
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (1 ze 6):
 dokonale očistíme styčné plochy (podélný stůl
frézky a dosedací plochu svěráku)
 usadíme strojní svěrák na požadované místo
 nasadíme šrouby s podložkami a u “vizuálně“
vyrovnaného svěráku jeden šroub dotáhneme a
druhý necháme částečně povolený
(utažený šroub nám vytvoří “otočný
bod“)

13
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (2 ze 6):
 upneme do čelistí svěráku broušenou desku
 připravíme si číselníkový úchylkoměr tak, aby se
jeho dotyk dotýkal broušené plochy upnuté
desky

14
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (3 ze 6):
 najedeme si na okraj měřící desky a na
číselníkovém úchylkoměru si nastavíme “0“
(začínáme na straně s utaženým šroubem)

15
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (4 ze 6):
 přejedeme na druhý konec měřící desky a
porovnáme případnou odchylku –
ideální stav je na obou
stranách stejná hodnota,
např. “0“ (pozor na funkčnost
číselníkového úchylkoměru)

16
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (5 ze 6):
 případnou odchylku (v tomto případě 0,1 mm)
můžeme opatrně doklepat rukou na
požadovanou hodnotu
 jestliže se ručička
úchylkoměru pohybuje
směrem do “+“ musíme na
svěrák poklepat tak, aby se
vyrovnávací deska od
úchylkoměru vzdálila na
hodnotu “0“ (dle úchylkoměru)
17
UPÍNÁNÍ A KONTROLA POLOHY STROJ. SVĚRÁKU

KONTROLA ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM –

POSTUP PŘI UPÍNÁNÍ A KONTROLE (6 ze 6):
 nakonec dotáhneme částečně povolený šroub a
ještě jednou přejedeme dotykem číselníkového
úchylkoměru celou kontrolovanou plochu, zda se
nám poloha svěráku při dotahování nějak
nezměnila

18
UPÍNÁNÍ OBROBKŮ DO STROJNÍHO SVĚRÁKU

 dodržujte čistotu a menší obrobky upínejte vždy

do středu čelistí svěráku
 používejte pouze přesné kalené podložky
 upínejte obrobky vždy tak, aby byla co největší
část obrobku upnutá ve svěráku (pevnost upnutí)
 při upínání doklepávejte obrobek paličkou a to
jako poslední operaci (pak již nedotahujeme)

19
VOLBA UPÍNACÍCH PROSTŘEDKŮ

UPÍNÁNÍ OBROBKŮ UPÍNKAMI

 upínací šrouby umísťujeme co nejblíže k
upínanému obrobku
 druhý konec upínky se musí opírat o podložku,
která není menší než upínaný obrobek
 upínací tlak musí působit více na plochu obrobku
než na podložku
 upínací tlak nesmí deformovat upnutý obrobek

20
VOLBA UPÍNACÍCH PROSTŘEDKŮ

UPÍNÁNÍ VÁLCOVÝCH SOUČÁSTÍ

 upínaní do prismatických svěráků (různé typy –
osa obrobku horizontální nebo vertikální)
 upínání do univerzálních sklíčidel (možno také v
dělících přístrojích)

21
ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ

 Vzhledem k důležitosti přípravy stroje před

obráběním – upínání obrobků a vyrovnání
svěráku (zvláště pro začínající frézaře) je pro
opakování tohoto téma vytvořena vlastní
prezentace.
 Předložená otázka tedy slouží pouze k ověření
Vaší pozornosti při výuce a zajištění určité
interakce, pokud by jste nebyli během výkladu
aktivní.

22
ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ

 Podle čeho volíme upínací prostředky?

 Malá nápověda:
(když chceme něco upínat na frézce, podle čeho se
budeme rozhodovat, jaký druh upnutí zvolíme) 23
SPRÁVNOU ODPOVĚDÍ NA PŘEDEŠLOU OTÁZKU JE…

PODLE ČEHO VOLÍME UPÍNACÍ PROSTŘEDKY:

 velikost a tvar upínaného obrobku

 druh a způsob frézování

 požadovaná přesnost

 množství obráběných obrobků

24
ZDROJE PRO TEXTOVOU ČÁST

 PADELKA, J. a kol. UČEBNÍ TEXTY Přípravy na

učební téma FRÉZOVÁNÍ: Metodická pomůcka pro
mistry odborné výchovy. 1. vyd. Brno: Metodické
středisko pro přípravu mládeže na dělnická povolání,
1983. s. 14–16.
 VACH, Josef. Frézař: Technologie pro 1. ročník OU a
UŠ. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické
literatury, n. p., 1966.

25
SEZNAM ZDROJŮ PRO POUŽITÉ OBRÁZKY

 Snímek 23 - [cit. 2012-20-08]. Dostupný pod licencí

Public Domain na WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ideology_Ico
n.png>.
 Pro všechny ostatní snímky byly používány pouze
vlastní fotografie.

26