Svět Průmyslu 6-2/2011

Svt prmyslu | www.svetprumyslu.
cz 3 VI/2011
Vesk republice je podl exportu naHDP 67 procent.
Podl vvozu do zem Evropsk unie tvo 84 procent
a podl stroj a dopravnch prostedk na celkovm
vvozu je 54,2 procent. Vprvnm pololet roku 2011 se
tchto produkt prodalo dociziny o10 procent vc ne
ped vypuknutm hospodsk krize vroce 2008.
Hotovch automobil se v letonm prvnm pololet
vyvezlo za140 miliard korun. Obrat se proti roku 2008
zvil otetinu. Vrobky zMlad Boleslavi, Kvasin, Kolna
aNoovic tvoily desetinu vekerho exportu. Zadalch
100 miliard se vyvezly automobilov dly. Pes zven es-
kho exportu doAsie je nejvtm odbratelem eskch
vrobk Nmecko. Domc frmy tam vyvezou zhruba
estkrt vc zbo ne napklad doRuska, ny, Turecka
a Indie. Podl zbo vyvezenho do SRN se pohybuje
okolo tetiny celkovho eskho exportu. Pitom samotn
automobily, vetn nhradnch dl, jsou a na tetm
mst za elektronikou a strojrenstvm. Ovem, hospo-
dsk rst v Nmecku vrazn zpomalil. Ve srovnn
sminulm rokem skoro opolovinu. Akcelerace nmeck
ekonomiky zaposledn est msc je nepatrn, pouze
0,1 procenta. Navc, zrznch ekonomickch ukazatel
je mon odhadnout, e dal hospodsk vvoj vSRN
bude sp smovat kestagnaci.
esko je exportn zem, vyvejc doNmecka pedevm
strojrensk produkty, aproto mohou esk strojrensk
frmy sotva ekat vnejbli budoucnosti njak
mimodn hospodsk vsledky. Souasn tak existuj
vzdlenj, ale oto vt potenciln rizika, jako recese
vUSA nebo hlubok krize jin sti eurozny.
Ministerstvo fnanc R oekv vroce 2011 i2012 rst
tuzemsk ekonomiky kolem 2,5 procenta. Jene podle
poslednch daj nae hospodstv zpomalilo z 2,8
na 2,4 procenta. Nen ani pli pravdpodobn, e by
n velk zpadn soused pomohl eskm podnikm
vletonm nebo ptm roce toto zpomalen pekonat.
Zd se proto, e vestedndobm asovm horizontu
slibuje uritou nadji sp hledn novch trh mimo EU.
Alespo to naznauje pedseda Svazu strojrensk tech-
nologie Jan Rdl. Podle nj ped kriz exportovaly nae
frmy ze 70 procent dozem Evropsk unie. Letos dodvaj
doEvropy 40 procent svch vrobk, dalch 40 procent
m doAsie vetn Ruska. esko exportovalo mn ne
optinu donkterch zem najihu avchod Evropy,
doecka, Bulharska, Chorvatska aUkrajiny. Dony se
vak vyv o100 procent vc, doTurecka odv tetiny,
doRuska aIndie otvrtinu. Velkou potenciln pleitost
pro export pedstavuj trhy vbvalm Spoleenstv nez-
vislch stt. Ekonomick rst je tam vy ne vEvrop.
Problm ale me bt kultura podnikatelskho prosted
avymahatelnost prva. Jednm zdalch monch een,
kter by mohlo pispt k oiven hospodstv, je rst
produktivity. Patrn jet existuj rezervy voblasti vvoje,
inovac azen vroby. Pesto ale vhled dodalho roku
pro esk prmysl nic moc neslibuje.
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoli zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu
vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky afotografe Dreamstime aStock.XCHNG. Tyto obrzky jsou pouity vsouladu slicenc. asopis vyuv informan banky TK.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)
Vedouc i nzer tn ho a marketi ngovho oddl en :
Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)
I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov,
JosefBeran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov,
JanKahnek
Marketi ngov oddl en : Andrea Hetmnkov, Ing.Monika Keov,
Lucie Koarikov, Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov,
Pedseda redakn rady: Mgr.Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)
Redakce: PhDr.Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)
Extern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing.Ivan Jemelka,
Dana D. Dakov
Jazykov prava: Hana Roubalov
P prava i nzer tn ch podkl ad: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr.Hana Uhrkov,
Ing.Zdenk Bezina
Grafi ck prava, sazba, pedti skov p prava a ti sk:
Smart Connections, s. r. o. (grafka@svetprumyslu.cz), H.R.G. spol. s.r.o.
Adresa vydavatel stv :
Smart Connections, s. r. o., Radnin 231/4, 78701 umperk, I: 27854647
Cena j ednotl i vho vti sku: 89 K | 3,2
Pedpl atn: informace podv aobjednvky pijm SEND Pedplatn, spol. sr. o.,
Velbku 1800/77, 19300 Praha 9 Horn Poernice | www.send.cz
Regi stran sl o: MK R E 18823
I SSN: 1804-3925
Uzvrka sl a ke dni : 19. 8. 2011
sl o vydn : VI-II/2011
Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc nazem R kad dva msce aje publikac vydavatelstv Smart Connections, s. r. o., provozovatele
informanho serveru www.svetprumyslu.cz.
Nmecko
mnoho neslibuje
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 4 VI/2011
obsah
/ spolenosti ajejich rozvoj
KODA TRANSPORTATION a.s. | Kolejov vozidla it na mru ......................................... 26
KODA VAGONKA a.s. | Srdcovm esem firmy je 471 ......................................................... 34
KODA ELECTRIC a.s.| Hi-tech pro hromadnou dopravu
Pars nova a.s. | Modernizuj kolejov vozidla ............................................................................ 48
MOVO spol. s r. o. | Pomhaj D zvyovat kvalitu cestovn .................................................. 50
Iveco Czech Republic, a. s. |Irisbus: Za etrnj autobusy ................................................ 54
VTKOVICE HOLDING a.s. |Zodpovdn hospod z Ostravy ................................................. 60
PPS Group, a.s. | Firma je tak velk a tak spn, jak je na trhu dan, ........................... 66
TATRA, a.s. | PHOENIX dostane vs dl ..................................................................................... 70
INEKON GROUP, a.s. | Inekon zajmaj pedevm velk zakzky ........................................... 76
Hella Autotechnik, s.r.o. | esk svtlomety nejvy kvality .............................................. 80
WOCO STV, s.r.o. | Budoucnost je v komplexnm een .......................................................... 84
Fa RENE s.r.o. | Servis a prodej voz Mercedes-Benz ................................................................. 88
Kongsberg Automotive, s.r.o. | Poboka veVrble se stv vlajkovou lod Kongsbergu ... 92
/ editorial
Nmecko mnoho neslibuje .............................................................................................................. 3
eu / ozvny zBruselu
JAK ZAJISTIT LEP ENERGETICKOU INNOST? ......................................................................6
/ zameno na
Strojrenstv
/ specil
Generln editel Applu Steve Jobs odstoupil z funkce
Steve Jobs: vizion, kter zmnil svt potaovch technologi ............................................... 11
spch firmy Apple se dosud zdl bt nemysliteln bez Steva Jobse ........................................... 12
LinkedIn: Jobs je Michelangelem digitlnho vku ....................................................................... 13
/ report
14. ronk Exportn ceny DHL UNICREDIT ....................................................................................... 14
Podnkn nen u en zdaleka jedinou povinnost ........................................................................ 18
WTT-EXPO: Odborn veletrh prmyslov tepeln a chladic techniky ........................................... 20
/svt se mn .................................................................................................94
Ped 45 lety zskalo Rusko licenci naigulky / Ped 130 lety se narodil zakladatel automobil-
ky Lancia / Znaka Zetor byla zaregistrovna ped 65 lety / Ped 145 lety se narodil zakladatel
automobilky Fiat
/ rozhovor
Mgr.Petr Hjek Snam se jt rychle kpodstat vci
Nmeck producent plas-
tovch dl a medicnskch
pstroj Gerresheimer zdvoj-
nsob svj podnik v Horov-
skm Tn. Investic za zhru-
ba 300 milion korun do nov
haly zvt vrobn plochu
na 10 000 metr tverench.
Strojrenstv
Gerresheimer zdvojnsob vrobn kapacitu
na Domalicku
str.7
Zakladatel americkho techno-
logickho gigantu Apple Steve
Jobs (56) odstoupil z funkce
generlnho editele podni-
ku. Nahrad ho provozn editel
Tim Cook. Jobs se ji del dobu
potk se zdravotnmi pote-
mi. Jeho rezignace podle agen-
tury Reuters vyvolala obavy, e
se tyto pote zhorily.
Generln editel Applu Steve Jobs
odstoupil zfunkce
str.10
Ekologick vozidla a pohony
pro hromadnou dopravu vyvi-
nut avyroben pmo pro kon-
krtnho zkaznka v nejvy
kvalit stav KODU ELECTRIC
na svtovou piku v oboru,
kterou l ukrati vn zakzky
chrn ped dopady hospod-
sk krize idalch negativnch
ekonomickch faktor.
koda Electric a.s.
Hi-tech pro hromadnou dopravu
str.40
Mgr. Petr Hjek pracuje pro
Energetick aprmyslov hol-
ding (EPH), a.s., napozici Seni-
or Project Manager. Dky tto
pozici v EPH byl zodpovdn
zankup apozdji izen SOR
Libchavy spol. sr.o., kde psob
ve funkci jednatele a editele
pro strategii tm est let.
Mgr. Petr Hjek
Snam se jt rychle k podstat vci
str.96
eu
Jak zajistit lep
energetickou
innost?
Regulac?
Plny na zvyovn
energetick innosti
Najarn Evropsk rad vbeznu 2007 se
lensk stty dohodly na 20% zven
energetick innosti astanovily si cle 20
20 20. Mlo by dojt kesnen emis
sklenkovch plyn o 20 %, zven po-
dlu obnovitelnch zdroj energie o20 %
asnen spoteby energie o20 %, to ve,
jak jinak, do roku 2020. Tento zvazek
potvrdila i jarn Evropsk rada v beznu
2011 apijala tak nov pln energetick
innosti.
Vnvaznosti nato pedstavila Evropsk
komise 22. ervna 2011 nvrh smrnice
oenergetick innosti. Prospt by mla
zvlt spotebitelm, kte na zklad
lepch informac budou moci lpe kon-
trolovat spotebu domcnosti a mt sv
ty pod kontrolou. Prospch najdou
i orgny veejn sprvy, kter budou
moci snit vdaje na spotebu energie
uvnm energeticky innjch bu-
dov, vrobk aslueb. Smrnice by mla
mt pozitivn dopady i na ekonomiku
EU, kter se bude moci vce spolehnout
naenergetick dodvky avekter dojde
k rstu dky tvorb novch pracovnch
mst (pedevm v oboru rekonstrukc
budov). Navrhovan prava by mla dle
prospt ivotnmu prosted dky snen
emis sklenkovch plyn.
Zn to dobe, ale jak
je realita?
Samotn nvrh smrnice obsahuje ze-
jmna zaveden systmu spor energie
vevech lenskch sttech. Dky zaveden
opaten kezven energetick innosti
napklad ukoncovch spotebitel ener-
gie maj distributoi energie nebo malo-
obchodn prodejci energie uspoit 1,5 %
objemu prodan energie. Smrnice dle
navrhuje povinnost instalace kogenera-
nch jednotek unovch istvajcch zdroj
elektrick energie, povinn zaveden tzv.
chytrch mi i povinnost energetic-
kch audit a tzv. povinnch nrodnch
schmat spor. V prmyslovm sektoru
Komise navrhuje provdt audit spoteby
energie pro velk podniky. Tento nvrh
sluuje stvajc smrnice okombinovan
vrob tepla aelektiny aoenergetickch
slubch.
Toto jsou z pohledu eskho prmyslu
zvelien ekonomick a nesystmov
een. Povinnost prodejc adistributor
sniovat spotebu koncovch zkaznk
o1,5 % ron by vedla kezven trans-
aknch nklad abyrokracie. Tyto nklady
by se promtly docen energi avedlo by
to kjednoznanmu zven cen. Povinn
kogenerace unovch tepelnch elektr-
ren spoadavkem narenovaci stvajcch
blok anutnost umstn pouze vlokalit,
kde existuje poptvka po teple, vyvol
tlak na trn pstup a jedn se vlastn
onepmou regulaci volnho trhu, zabr-
nilo by se toti vstavb nejinnjho
zazen pro danou lokalitu. Napodporu
inn kogenerace navc ji dnes existuj
nstroje, kter by bylo teba vhodnji
poslit. Energetick spory jsou naprosto
nezbytn, ale prezentovan nvrhy sniuj
konkurenceschopnost evropskch frem.
Jak uvd Jan Rafaj, viceprezident Svazu
prmyslu a dopravy R pro energetiku
a oblast evropskch regulac: Nvrh
smrnice o energetick innosti mus
bt upraven na zklad komplexnho
posouzen relnch dopad. Jinak dojde
krom nadmrn regulace i k dalmu
vznamnmu fnannmu zaten es-
kho prmyslu asnen jeho konkuren-
ceschopnosti.
Nvrh tak pot stm, e veejn orgny
provedou kad rok nutnou renovaci ale-
spo 3 % celkov plochy, sn spotebu
energie vevlastnch prostorch azrove
budou plnit povinnost poizovat energe-
ticky inn budovy, produkty asluby.
Tento princip zamstnavatel podporuj.
Nejvt potencil spor je toti prv
u rezistennch a veejnch budov. Jan
Rafaj ale uvd, e: dal, dodaten
a do dsledku nepromylen regulace
k naplnn jednostrannch ideovch
apolitickch cl Unie ji bezprostedn
a zsadnm zpsobem ohroz konku-
renceschopnost eskho i evropskho
prmyslu a elektroenergetiky, nebo
mimo jin pestavuje dal tlak na rst
cen elektrick energie. Zaveden tzv.
chytrch mi energi by vedlo k ne-
ekonomickm vcenkladm. Povinn
pravideln tlet energetick audity by
vrazn naruily smysl jejich dobrovol-
nho vyuvn. Dobrovoln dohody
akompenzace motivujc frmy kpouit
energeticky spornjch technologi,
je podle zamstnavatel pedstavuj
vtomto ohledu nstroje svrazn vym
potencilem asktaj men prostor pro
zbytenou administrativu.
Vroce 2014 by mla Komise provst zhod-
nocen a pop. pistoupit ke stanoven
povinnch cl energetick innosti
navnitrosttn rovni. Jan Rafaj ktomu
uvd, e: esk prmysl ji nyn nese
hlavn bm plnn evropskch zvazk
v oblasti energetickch spor a snio-
vn emis sklenkovch plyn nanrodn
rovni. Pijet tohoto nvrhu vdan po-
dob by zsadnm zpsobem ohrozilo
jeho konkurenceschopnost.
Jak se z toho pouit?
esk prmysl aSvaz prmyslu adopravy
R bude apelovat na Evropskou komisi
anaesk zstupce vinstitucch EU, aby
souasnou podobu nvrhu nepodpoili.
Vyplv ztoho jedin zakrsnmi slovy
preambule nvrhu bnho evropskho
pedpisu se me skrvat velk nebez-
pe. Nkdy je bel skryt vdetailu, n-
kdy dokonce vcel ideov koncepci. Je
tedy poteba spojit sly, aby smyslupln
nvrhy neomezovaly evropsk prmysl
a zbyten nezvyovaly ceny elektrick
energie pro koncov uivatele.
Michal Kadera, editel CEBRE
(podporovno CzechTrade)
Ozvny z Bruselu
Strojrenstv
Gerresheimer
zdvojnsob
vrobn kapacitu
na Domalicku
Nmeck producent plastovch dl
a medicnskch pstroj Gerresheimer
zdvojnsob svj podnik v Horovskm
Tn. Investic za zhruba 300 milion
korun do nov haly zvt vrobn plo-
chu na10000 metr tverench. Firma
souasn zv poet zamstnanc ze
375 na450.
V esku vyrb Gerresheimer napklad
injekn pera pro diabetiky nebo inhal-
tory pro astmatiky. Rozenm frmy tak
reaguje narostouc vznam lby tchto
chronickch onemocnn. Poboka pro
ns hraje vtomto procesu velmi dlei-
tou roli. M toti jedno z naich nejmo-
dernjch zazen navrobu lkaskch
vrobk pro diagnostiku i bezpenou
apohodlnou aplikaci lk, uvedl gene-
rln editel Uwe Rhrhof.
Podle fa esk poboky Helmuta
Schweigera ek vrobu dal rozen.
K tomu, aby ml podnik dost kvalifko-
vanch pracovnk, zaal spolupracovat
se Stednm odbornm uilitm v Do-
malicch na vzdlvn strojnch me-
chanik. et uni dostanou monost si
vyzkouet vNmecku osvden princip
duln vuky, vychzejc ze spoluprce
frmy akoly. Vekolicm stedisku frmy
se vpraxi nau, jak pomoc vstikovacch
stroj vyrobit sprvn plastov zdravot-
nick pomcky, dodal.
Teoretick znalosti zskaj uni v nov
otevenm oboru strojn mechanik za-
menm na obsluhu lis pro vstiko-
vn plast. Uebn pln vyvinula kola
s nmeckou firmou. Un podporuj
ibavorsk koly vRehau aHofu, kter se
zamuj navzdlvn voborech plasto-
vch technologi. Meme tak vrazn
zvit zjem onai kolu, uvedla editelka
domalickho odbornho uilit Zdeka
Burkov. Nanovm vzdlvacm modelu
se podlela i iniciativa My jsme Evropa,
kter je dky dotacm EU jednm ze spo-
lench projekt Obchodn aprmyslov
komory v ezn a Krajsk hospodsk
komory Plzeskho kraje.
Tendr na pronjem
350 dodvek pro potu
vyhrl Ford
Tendr na pronjem 350 dodvkovch
automobil pro eskou potu vyhrlo
uskupen Ford Charouz aSOB Leasing.
Do vbrovho zen se pihlsilo est
frem apota vybrala nabdku snejni
cenou zakad ujet kilometr.
Nabdky byly odt vtzn, co je necelch
10,50 K, a povce ne 17 K. Pota bude
mt vcen veker servis, vedle pronjmu
bude platit u pouze pohonn hmoty.
Mezi uchazei byli krom Fordu Charouz
rovn prodejci automobil Volkswagen,
Fiat aMercedes, obvykle svlastnmi lea-
singovmi spolenostmi.
Jsme rdi, e se potvrdilo, e nae na-
bdka je apocelou dobu byla pro eskou
potu nejvhodnj, sdlil podnikatel
Antonn Charouz. Doruovatel by mli
jezdit ve dvou typech Fordu Tranzit
vkrat adel variant. Prvn znich pojme
8,5 m
3
nkladu, druh 10 m
3
.
Fiat, kter odzatku ozakzku velmi stl,
se ale nehodl se svoj prohrou smit.
Vzhledem ktomu, e nemme ofciln
informaci oukonen tendru, oekvme
vyhlen tetho kola. Ji se nm pro
tento postup podailo vyjednat vraz-
nou dodatenou podporu, ekla mluv
tuzemskho zastoupen automobilky Fiat
Janka Konen. Vpodmnkch druhho
kola bylo jasn uvedeno, e je konen,
Strojrenstv
reagoval Charouz. esk pota zatm
vsledky tendru do doby, ne budou
psemn informovni vichni uchazei,
nechce komentovat.
Pvodn tendr esk poty nankup do-
dvkovch aut s pedpokldanou hod-
notou 300 milion korun zruil loni kvli
zvanm pochybenm ad pro ochranu
hospodsk soute. Tehdy v souti
vyhrla rovn Charouzova frma. Sprvn
zen zahjil ad nazklad podntu ze
soute vyazenho Fiatu. Firma Fiat si
stovala, e podmnky byly ity namru
Fordu akonkrtn modelu Ford Tranzit.
V prvnm pololet rostl
export obrbcch
stroj
Sektoru obrbcch stroj se v prvnm
pololet dailo, vvoz se meziron zvil
o6,3 % na4,8 miliardy korun. Export tve-
cch stroj naopak klesl o23 % na363mi-
lion korun. Vyplv to z daj Svazu
strojrensk technologie (SST).
Nejlpe se dailo sektoru fyzikln-che-
mickch stroj, jejich vvoz v pololet
vzrostl o147 %. Vrazn rostl tak export
stroj pro hoblovn astroj pro brouen.
Propad naopak zaznamenal sektor sou-
struh a stroj pro vrtn, jejich vvoz
klesl ovce ne 38 %.
Nejvce stroj vyvezly tuzemsk frmy
v prvnm pololet do Nmecka, a sice
25 %. Zhruba 16 % vvozu zamilo
doRuska a11% dony.
Dovoz obrbcch a tvecch stroj
doR vprvnm pololet vzrostl meziron
o81% na3,8 miliardy korun. Nejvtm
dovozcem bylo Nmecko. Doeska do-
dalo 35% stroj, 12% jich dovezlo Japon-
sko, 11% Itlie.
Mal auta dl zlevuj,
do cenovho boje jdou
dal znaky
Ceny novch malch voz v esku dl
klesaj. O destky tisc korun v lt zlev-
nila inkter dra auta zprvn destky
nejprodvanjch malch voz, kter se
dosud cenov vlky pli neastnila.
Vyplv to zinformac prodejc.
Podl malch voz na celkovm trhu
vesku ipes zlevovn vytrvale kles.
Podle odbornk je to dno mimo jin
tm, e lid si mohou zastejn penze jako
ped dvma lety podit auto otdu v.
Zatmco v roce 2008 mly mal a mini
vozy podl natrhu pes 47%, letos je to
o20% mn.
Pokles cen osobnch aut, jak jsme za-
znamenvali v pedchozch letech, u
letos nelze oekvat vtakovm mtku.
Jist jet uvidme modely, jejich ceny
klesnou, ale pjde spe ovybran akn
nabdky, uady jinch model si ji pro-
dejci budou moci naopak dovolit cenu
i mrn zvit, uvedl vedouc expertn
skupiny PwC Ji Zouhar. Oekv tak spe
stabilizaci cen, ppadn pohyby v du
maximln jednotek procent.
Po jarnm zlevnn modelu Fabia pod
200000 korun pila tuzemsk automo-
bilka koda Auto sdal nabdkou, kter
cenu nejprodvanjho vozu vetd dle
sniuje. Pokud zkaznk vlastn kodovku
star deseti let, dostane slevu 40 000
korun na novou Fabii v lep vbav
nebo Roomster. Cena Fabie tak zan
na182900 K acena proveden Combi se
poprv dostala pod 200000 K.
Ford zlevnil nejprodvanj verzi Fiesty
Celebration o25000 na229900 korun.
Nastejnou cenu se dostal imodel Fusion.
Nejdostupnj Fiesta je stle za199990
korun. Cena modelu Ka klesla o10000 ko-
run na179000 korun.
Ford Ka pat rozhodn mezi nejlep
vozy v segmentu, ale zatm se prodval
pomrn mlo, nebo zkaznkm pipa-
dala jeho cena vesrovnn skonkurenc
vysok. Te to bude naopak, uvedl editel
marketingu Fordu Ota Sedlek.
Volkswagen snil zkladn ceny vybra-
nch model Polo a o22000 korun. Po-
kud zjemce zvol fnancovn naleasing
nebo nabdne svj star vz protitem,
zsk dal bonus 40000 korun. Zkladn
verze Pola, kter m nov benzinov mo-
tor o objemu 1,4 namsto 1,2 litru, tak
vyjde na239900 korun.
Zakn ceny 154900 korun dlouhodob
t Renault Thalia, kter je mezi malmi
vozy vprodejch nadruhm mst. Firma
navc lk pi volb leasingu na snen
ceny odalch 35000 korun. Hyundaii20
se vsrpnu nabzel sbonusem 25000 ko-
run za 194 990 korun. Model C3 nabz
Citron od204900 korun, tedy se slevou
57500 korun.
koda Auto m
nejrychlej vz ve sv
historii, pekonal
365 km/h
Model koda Octavia vRS Special, kter
vyvinula automobilka koda Auto, se
stal nejrychlejm sriovm automobi-
lem na svt s peplovanm motorem
oobjemu 2,0 litru. Naamerick soln plni
Bonneville jel rychlost 227 mil zahodinu,
tedy 365 kilometr zahodinu, sdlil vtis-
kov zprv mluv automobilky Even
Krauskopf.
Zvodn specil byl postaven k10. vro
ady vRS, kter reprezentuje nejvkonnj
automobily koda Auto. Rekordu doshl
na trati na soln plni v Utahu, kde se
od13. do19. srpna konal festival rychlosti,
nanm se podobn rekordy pekonvaj.
Upraven sriov hatchback Octavia vRS
Bonneville Special, kter pipravila koda
UK, pekonal vkategorii znm jako G/PS
dosavadn rekord 347 kilometr vhodin
ze srpna 1998.
Vz Octavia vRS Bonneville Special pi-
lotoval Richard Meaden, kter jej dovedl
k impozantnm rychlostem v prbhu
celho tdne, piem hranici 322 km/h
pekonal dokonce pi esti pedchozch
jzdch, uvedl Krauskopf. Upraven
Octavia svj rekord stanovila pi dvou
ofcilnch jzdch naptimlov trati vBo-
nneville, kdy zajela 362,6 km/h vetvrtek
18. srpna a pi jzd v opanm smru
vptek 19. srpna pak 367,7 km/h.
Auto pohn standardn sriov zehov
tyvlec oobjemu 2,0 litru, jeho sriov
turbodmychadlo bylo nahrazeno jednot-
kou odfrmy Garrett. Vkon motoru je pes
500 koskch sil. Msto bezolovnatho
benzinu jezd Octavia vRS Bonneville Spe-
cial na vysokooktanov zvodn palivo,
co je sms vody ametanolu.
Volkswagen
na Slovensku
za pololet zvil
produkci i trby
Slovensk zvod nmeck automobilky
Volkswagen v prvnm letonm pololet
vrazn zvil produkci vozidel. Spole-
nost odledna dokonce ervna vyrobila
94600 aut, co je o45% vce ne vestej-
nm obdob loska. Trby automobilky
meziron vzrostly o tetinu na 2,4 mi-
liardy eur (58,5 miliardy K), informoval
mluv slovenskho Volkswagenu Vladimr
Machalk.
Zvod nmeck automobilky stojc
nedaleko Bratislavy se zamuje hlavn
namont luxusnjch sportovn-uit-
kovch vozidel Volkswagen Touareg,
Audi Q7 a Porsche Cayenne. Poptvka
po naich vozidlech v prvnm pololet
2011 opt vrazn vzrostla. Vroba proto
probhala vnepetritm provozu, sedm
dn v tdnu, uvedl pedseda pedsta-
venstva spolenosti Andreas Tostmann.
Volkswagen, kter pat k nejvtm
slovenskm podnikm a exportrm,
plnuje jet letos spustit produkci no-
vho rodinnho auta v troj- a ptidve-
ovm proveden, co by mohlo podle
Tostmanna pozitivn ovlivnit vsledky
vedruh polovin roku.
Nmeck automobilka m naSlovensku
krom bratislavsk montn tovrny tak
zvod v Martin, kde vyrb soustky,
ve vchodoslovenskch Koicch zase
pipravuje vozy naexport doRuska. Dal-
mi producenty vozidel vzemi jsou fran-
couzsk PSA Peugeot Citron akorejsk
Kia Motors.
Tatra chce dodvat
auta kanadsk
armd, zakzka je
za 20 mld. K
Kopivnick Tatra se zapojila do tendru
na dodvku 1 500 voz pro kanadskou
armdu. Hodnota zakzky je 1,22 miliardy
americkch dolar (zhruba 20 miliard
korun). Tatra jde dosoute snkladnm
vozidlem ATX, kter postavila spolen
samerickm vrobcem Navistar.
Tatra pro nov vozidlo zajiuje svj uni-
ktn podvozek a kabinu, zbytek vyrb
spolenost Navistar. Ta jen vUSA kontro-
luje tvrtinu trhu stkmi nkladnmi au-
tomobily ankolik vojenskch kontrakt
vKanad u zskala. ance, aby Tatrovka
idky Navistaru vtendru uspla, se tedy
mohou zdt velk.
Do soute se pihlsilo jet pt dal-
ch spolenost. Je mezi nimi nejvt
vrobce zbran nasvt, britsko-americk
spolenost BAE Systems, kter u dve
kanadsk armd prodala destky svch
obrnnch vozidel. Zjem maj tak n-
meck spolenosti Daimler aRheinmetall,
americk vrobce Oshkosh afrancouzsk
automobilka Renault.
Zjemci byli vyzvni kpodn svch nab-
dek jet vprbhu lta. Vtz by ml bt
vyhlen potkem roku 2013.
Vvoj prodeje nkladnch automobil pro
Tatru vletonm prvnm pololet nedopadl
pli pzniv. Prodala o13% mn voz
ne vestejnm obdob loni, celkem 352
aut oproti loskm 405. Firma ale zskala
nov zakzky vBrazlii. Chce tam dodvat
400 a 1000 aut ron. Dalch 500 auto-
mobil dod doSadsk Arbie.
Kopivnick spolenost Tatra je pedn tu-
zemsk automobilka. Funguje u odroku
1850, co ji ad k nejstarm svtovm
vrobcm automobil. Bhem let vyst-
dala eleznin i leteckou vrobu, dnes
se specializuje vhradn na produkci
nkladnch voz.
Zakladatel americkho technologickho gigantu Apple Steve Jobs (56) odstoupil zfunkce generlnho editele podniku. Nahrad ho provozn editel
Tim Cook. Jobs se ji del dobu potk se zdravotnmu potemi. Jeho rezignace podle agentury Reuters vyvolala obavy, e se tyto pote zhorily.
Jobs uvedl, e ji nen schopen vykonvat povinnosti generlnho editele. Vespolenosti Apple vak bude inadle psobit, protoe byl jmenovn
pedsedou sprvn rady.
Jobs je povaovn zasrdce idui spolenosti Apple, kter se tento msc nakrtkou dobu stala podle trn hodnoty nejvtm podnikem veSpojench
sttech. Apple vposlednch letech slav spchy zejmna smobilnmi telefony iPhone atablety iPad.
Stevovy mimodn vize avd schopnosti zachrnily Apple apivedly ho napozici nejinovativnj anejhodnotnj technologick spolenosti
svta, uvedl len rady Applu Art Levinson. Dodal, e Jobs bude frm nadle poskytovat sv uniktn nhledy, kreativitu ainspiraci.
Tak podle eskho potaovho odbornka Kamila Pittnera odchod Jobse nebude mt nafungovn frmy alespo vkrtkodobm horizontu dn
vliv. Apple m produktov mapy nadva a tyi roky dopedu. Dnes je frma tak vjin pozici ne kdykoliv vminulosti. Vyrb vevelkm alevnji
aglobln nabdce masovmu trhu spolenost pizpsobila isvou obchodn amarketingovou strategii, uvedl. Vdlouhodobjm horizontu by frma
mohla mt problm sspnm vstupem donovch segment, jak vminulosti pod vedenm vizionskho Jobse pedstavoval napklad iPod, iPhone
i iPad. Cena akci spolenosti bez Jobse vele bude podle Pittnera vce koprovat vvoj natrhu, ne tomu bylo dosud.
Akcie Applu pozprv orezignaci dnes oslabily a osedm procent. Podle analytik vak nebyla Jobsova rezignace neoekvan anakadodenn provoz
podniku bude mt pouze mal vliv. Spotebitel nekupuj vrobky Applu, protoe jsou odSteva Jobse. Kupuj je, protoe spluj jejich poadavky,
upozornil podle internetovho serveru BBC analytik Michael Gartenberg ze spolenosti Gartner.
Jobs se vuplynulch letech vypodal se vzcnou formou rakoviny slinivky bin. Letos vlednu vak zble nespecifkovanch dvod odeel nadal
zdravotn dovolenou. Odt doby jeho povinnosti zastv Cook. Potkem bezna se Jobs objevil natiskov konferenci kuveden potaovho tabletu
iPad 2 natrh. Pozdji se zastnil setkn pedstavitel technologickho sektoru samerickm prezidentem Barackem Obamou.
Apple uvedl, e Jobs pedal sprvn rad svou rezignaci vestedu adoporuil nasv msto Cooka. Investoi jsou sTimem Cookem velmi spokojeni,
uvedla analytika Shannon Crossov ze spolenosti Cross Research. Tim pi zastupovn generlnho editele ukzal, e Apple me nadle podvat
mimodn dobr vkony, dodala.
Jobs ve sv rezignaci neuvedl dn podrobnosti o svm zdravotnm stavu. Vdy jsem kal, e pokud pijde den, kdy ji nebudu schopen plnit
povinnosti aoekvn jako f Applu, oznmm to jako prvn. Ten den bohuel nadeel, napsal Jobs sprvn rad. Vm, e Apple m nejzivj
anejinovativnj dny ped sebou. Tm se, e budu vesv nov roli sledovat jeho spch apispvat knmu, dodal.
Jobs pedtm lta bojoval srakovinou slinivky asdalmi zdravotnmi potemi. Vesvm poslednm prohlen osvm zdravotnm stavu nezveejnil
dn nov podrobnosti. Vdanm ppad jde oneuroendokrinn ndor vychzejc zbunk pankreatickch ostrvk.
Jobs se dajn vroce 2009 podrobil transplantaci jater sclem zastavit en tumoru. Doktor Simon Lo, editel oddlen pro pankreatick abilirn
choroby nemocnice Cedars-Sinai vLos Angeles, ekl, e nejpravdpodobnj vnou komplikac potransplantaci mohlo bt dal en rakoviny.
Lo Jobse nelil.
Generln editel Applu Steve Jobs odstoupil z funkce
Specil
Steve Jobs: vizion, kter zmnil svt potaovch technologi
Vizion, kter zmnil svt, nejvt gnius potaov ry, technologick
guru tak bv oznaovn americk podnikatel Steven Jobs. esta-
padestilet spoluzakladatel a do dneka vkonn editel spolenosti
Apple byl muem mnoha tv. Jeho mocnou zbran byla pedvdavost,
rd prosazoval vlastn pravidla. Pedevm ale uroval trendy vevvoji
potaovho prmyslu anevzhledn pstroje povil nastylov doplky,
bez kterch se neobejde dn vyznava modernho ivota.
Lid asto nevd, co chtj, dokud jim to neukete, prohlsil kdysi. Bez
Jobse by byl svt elektronickch produkt nudnj, a u jde oposledn
verzi potae Apple, mp3 pehrva iPod nebo tablet iPad. Vdycky dbal
nato, aby mly produkty Apple pedstih ped konkurenc, lahodily oku
uivatele adaly se jednodue ovldat.
Pod jeho vedenm se Apple stal loni nejvt technologickou spolenost
podle trn kapitalizace (330 miliard dolar) atet nejdra obchodn
znakou svta poGoogle aIBM.
Firmu svykousnutm jablkem vlogu zaloil Jobs vroce 1976 se svm
ptelem Stevem Wozniakem se zmrem postavit osobn pota do-
stupn vem. O rok pozdji se na trh dostal pota Apple II, kter
zanedlouho udlal zdestek zamstnanc frmy dky zamstnaneckm
akcim milione.
Perod garov frmy vinstituci se stamilionovmi obraty ale vizioni
Jobsovi pli nesedl, vrmci frmy proto zaloil divizi Macintosh. Ta vroce
1984 pedstavila stejnojmenn pota, nad nm potaov experti krou-
tili hlavami. Msto sloitch pkaz se toti ovldal pomoc myi amenu.
Akoli tm Jobs piblil potae odal krok kirmu vyuit anpad, spo-
vajc vgrafckm uivatelskm rozhran, je vsouasnosti uplatovanou
normou, jeho Macintosh velk komern spch neml, pedevm kvli
nedostatku softwaru. Tenice kolem nepovedenho projektu vedly ktomu,
e Jobs byl vrcholovm managementem vkvtnu 1985 zApple vyhozen.
Vizi dokonalho potae se pak pokouel naplnit v nepli spn
spolenosti NeXT. Daleko vt spch zaznamenal se studiem Pixar,
kter koupil za deset milion dolar od George Lucase a jeho hity,
jako napklad askovi aHled se Nemo, mu vydlaly pknou dku
dolar. Vlednu 2006 prodal studio flmovmu konglomertu Walt Disney
Co. za7,4 miliardy dolar anaopltku zskal kolem sedmi procent akci
Disneyho amsto vpedstavenstvu spolenosti.
Zptky ke kormidlu skomrajcho Apple byl Jobs povoln v roce 1997
za symbolick plat jednoho dolaru ron. U o ti roky pozdji zaali
experti sborov prohlaovat, e se dofrmy vrtila vize, co zhy poctili
irozradostnn akcioni.
Steven Jobs se narodil 24. nora 1955 v San Francisku americk vy-
sokokolace a syrskmu studentovi politologie, krtce po porodu byl
adoptovn Paulem aClarou Jobsovmi. Vysokokolsk studia pedasn
ukonil pojednom semestru. Ne vCupertinu zaloil Apple, pipomnkoval
videohry ve spolenosti Atari a njak as pobval v Indii, kde hledal
osvcen. Je vegetarin abuddhista.
Vbr vznamnch udlost vhistorii potaov spolenosti Apple:
1. dubna 1976 Ti potaov nadenci Steve Jobs, Steve Wozniak aRonald Wayne zaloili vkalifornskm Cupertinu spolenost Apple Com-
puters. Natrh zanedlouho uvedli pota Apple Izacenu 666,66 dolaru.
1977 Pod nzvem Apple II pedstavili veejnosti prvn sriov vyrbn osobn pota. Zaznamenal okamit spch.
1980 Firma vstoupila naburzu.
1983 Pomoc ikon naobrazovce se ovldal pstroj Lisa. Revolun novinka voblasti komernch pota vyuvala takzvanho grafckho
komunikanho rozhran. Jej cena byla ale pli vysok 10000 dolar.
1984 Napultech obchod se objevily prvn kusy zlegendrn ady pota Macintosh. Mly diskovou jednotku aovldaly se pomoc myi.
1985 Posporech veveden odeel zApple Steve Jobs.
1986 Prezidentem spolenosti se stal John Sculley. Jobs si zaloil vlastn potaovou frmu NeXT aodkoupil flmov studio Pixar odGeorge
Lucase.
1996 Apple koupil NeXT azJobse udlal poradce.
1997 Steve Jobs se vrtil doveden spolenosti Apple, kter balancovala napokraji bankrotu.
1998 Apple vsadil nadesign apedstavil zkaznkm barvami hrajc pota iMac, kter se stal kultovn zleitost.
1999 Doobchodn st se dostal dal pstroj odfrmy slogem vykousnutho jablka penosn pota iBook.
2001 S hudebnm pehrvaem iPod prorazil Apple i na trhu spotebn elektroniky. V kalifornskm Palu Altu otevela frma svj prvn
kamenn znakov obchod.
2003 Sputn internetov obchod Apple iTunes shudbou.
2007 Natrh multifunknch mobilnch telefon byl uveden iPhone, ovldan pomoc dotykov obrazovky.
2009 Nemocn Jobs si vzal napt msc zdravotn volno apodstoupil transplantaci jater.
2010 Pedstavena dal novinka tablet iPad. Apple se stal jednikou v hodnot trn kapitalizace mezi technologickmi frmami, kdy
vkvtnu pedstihl konkurenn Microsoft Billa Gatese.
2011: 17. ledna Jobs, povaovan zasrdce idui Apple, si vzal opt zdravotn volno; vedenm kadodennch innost povil provoznho
editele Tima Cooka.
2. bezna Jobs se pekvapiv zastnil uveden iPadu2.
6. ervna Spolenost Apple pedstavila internetov loit dat iCloud. Naprezentaci nechybl ani viditeln pohubl Jobs.
9. srpna Apple se nakrtkou dobu stala nejvtm podnikem vUSA podle trn hodnoty, kdy dky rstu svch akci pedstihla ropnou
spolenost Exxon Mobil.
24. srpna Jobs odstoupil zfunkce generlnho editele Apple. Vele frmy jej nahrad provozn editel Tim Cook.
spch firmy Apple se dosud zdl bt nemysliteln bez Steva Jobse
LinkedIn: Jobs je Michelangelem digitlnho vku
Akoli zprva orezignaci fa spolenosti Apple Steva
Jobse (56) nen vzhledem kjeho zdravotnmu stavu
a tak pekvapiv, vmedilnch kruzch apedevm
vodvtv vysplch technologi se postarala ovelkou
senzaci. Reuters hovo o oku, fanouci Applu se
bez svho idolu pr ct jako sirotci, zatmco f st
LinkedIn Jobse oznail zaMichelangela digitlnho
vku.
Steve Jobs zsadnm zpsobem zmnil ivot mnoha
lidem. Ato dky vizi, kterou m, dky rizikm, kter
podstoupil, dky produktm, kter navrhl, idky tm
zmnm, kter otsly adou odvtv, pozname-
nal f spolenosti Idealab Bill Gross. Jeho podnik
fnancuje rozvoj zanajcch frem, kter by si jinak
nemohly zajistit vr ubank.
Jobs, kter prodlal vzcnou formu rakoviny slinivky
bin, oznmil rezignaci vnoci nadneek. Sv roz-
hodnut sdlil vdopise lenm sprvn rady acel
fremn komunit. Vdy jsem kal, e pokud by
nadeel den, kdy u bych nemohl plnit sv povinnost
jako editel spolenosti Apple, byl bych prvn, kdo
vm to ekne. Bohuel, ten den je tady, napsal.
Dky vni pro minimalistick design adky propraco-
vanmu marketingu se Jobsovi podailo zmnit svt
osobnch pota. S modernch obchod, vnich
Apple sv vrobky prodv, se stala neodmyslitel-
nou soust hlavnch td mnoha svtovch mst.
Samotn vrobky a jejich design si pak vydobyly
tm kultovn postaven.
Bezpoet lid, kterch se svmi slovy ainy dotkl,
zsadnm zpsobem ovlivnili design, marketink,
podnikn, vd roli aspoustu dalch pozoruhod-
nch oblast, dodal Gross. Pro fanouky technolo-
gickch novinek, stejn jako pro editele frem, je
Jobsv vliv tk bagatelizovat. Svd otom tm
davov lenstv, kter se strhne vdy, kdy Apple
uvede natrh dal ze svch havch novinek.
Je to Michelangelo digitlnho vku. Kdy hovo
o frm a jejch produktech, je to ten nejbystej
lovk, jakho jsem kdy slyel. On mluv tak, jako
navrhuje vrobky: jedinm slovem nepltv, ekl
o Jobsovi f st LinkedIn Jef Weiner. Nkter
znejcennjch vc, kter jsem se vodvtv dosud
nauil, jsem zskal prv dky tomu, e jsem naslou-
chal Jobsovi, kdy mluvil napdiu, dodal Weiner,
a pipomnl tak kadoron fremn akci, na kter
Apple pedstavuje sv novinky aplny.
Ikdy zatkem 90. let, kdy Jobs vApplu nepsobil,
hrozil frm bankrot, v souasn dob se Apple
petahuje s energetickou skupinou Exxon Mobil
opozici nejcennjho podniku vUSA. Trn hodnota
Applu dosahuje skoro 350 miliard dolar (asi 5,9
bilionu K) au dvno peshla hodnotu konkurenn
spolenosti Microsoft.
Jobsv kamard azrove konkurent vjedn osob
Eric Schmidt zinternetov spolenosti Google ekl, e
Jobs je nejspnjm editelem, jak Amerika mla
zaposlednch 25 let. Uniktn zkombinoval dotek
umlce s viz inenra, m vybudoval naprosto
uniktn frmu, ekl Schmidt. Apple se podle nj
zaadil kvdm frmm vamerick historii.
Prestin sout, zaloen spolenost DHL Express, udluje odroku 1997 pod ztitou vldn
agentury CzechTrade ocenn malm astedn velkm firmm vesk republice, atm
poukazuje navznam, kter tyto firmy maj pro eskou ekonomiku.
14. ronk Exportn ceny
DHL UNICREDIT
Vletonm roce tak navzala spoluprci
sKomorou SNS, ato dky zamen leton
kategorie Exportr teritoria naexportry
s vvozem do Spoleenstv nezvislch
stt (SNS) = Armnie, zerbjdn, Blo-
rusko, Kazachstn, Kyrgyzstn, Moldavsko,
Rusko, Uzbekistn, Ukrajina, Tdikistn,
Turkmenistn.
Spoleenstv
nezvislch stt
(SNS)
SNS vzniklo na podzim 1991 jako voln
svazek postsovtskch stt snov zska-
nou samostatnost. Dne 8. prosince 1991
se uskutenilo setkn ruskch, ukrajin-
skch a bloruskch pedstavitel, kte
se dohodli navytvoen nov organizace,
oteven vem postsovtskm sttm.
Dne 21. prosince 1991 byla v kazach-
stnsk Alma-At podepsna zakldajc
smlouva.
SNS v souasnosti zahrnuje 9 z 15 b-
valch svazovch republik Sovtskho
svazu: Armnii, zerbjdn, Blorusko,
Kazachstn, Kyrgyzstn, Moldavsko,
Rusko, Tdikistn aUzbekistn. Ukrajina
je jednm ze zakladatel SNS, ale vzhle-
dem ktomu, e neratifkovala Chartu SNS,
je pouze pozorovatelem, ale podl se
naaktivitch spoleenstv. Turkmenistn
peruil sv stl lenstv v srpnu 2005
a je v souasn dob pidruenm le-
nem. Vsrpnu roku 2008 oznmila Gruzie
odchod ze SNS.
Organizace nem pli nadsttnch pravo-
moc, jej vznam je tak spe symbolick
vesmyslu nvaznosti naSSSR. Psobnost
SNS se omezuje vcemn nakoordinaci
spolench obchodnch, fnannch, legis-
lativnch abezpenostnch otzek.
S ohledem na geografckou, ekonomic-
kou a kulturn rozmanitost jednotlivch
lenskch stt spoleenstv nen mon
mezi nimi nalzt dn vrazn sjedno-
cujc prvek. leny SNS jsou jak stty
sobrovskm nerostnm bohatstvm, tak
izem pevn zvisl nankupu suro-
vin. Pesto je nezbytn konstatovat, e
9 len spoleenstv znamen vce ne
224 milion obyvatel narozloze 21 milion
kilometr tverench.
ZVIDITELNTE SV EXPORTN SPCHY
PIHLASTE SE DO SOUTE!
Zapojte se do 14. ronku Exportn ceny DHL UNICREDIT, ve kter se ji vce ne 14 let udluj prestin ceny
exportn orientovanm malm a stedn velkm frmm v esk republice s drazem
na jejich vznam pro eskou ekonomiku.
Sout pod ztitou vldn agentury CzechTrade vm nabz zajmav srovnn s ostatnmi exportry
a zviditelnn va frmy u odborn i ir veejnosti.
Vtzov navc zskvaj atraktivn ceny od vznamnch partner Exportn ceny DHL UNICREDIT.
Vichni pihlen exporti zskaj zajmav benefty:
ADVOKTN KANCEL NOVICK A MEJZLK jedna prvn konzultace zdarma.
COFACE prvnm 10 pihlenm exportrm poskytne informace o 3 vybranch spolenostech.
KOMPASS Czech Republic s.r.o. slevov certifkt na sluby ve vi 3000 K + DPH.
ESK INFORMAN AGENTURA IA pedplatn elektronickho manaerskho zpravodajskho pehledu na 5 tdn.
VYDAVATELSTV SMART-MEDIA ron pedplatn asopis Svt prmyslu a pedplatn Trade Investment na dva roky.
ast na Klubovch setknch exportr.
Pihlaste se do soute jet dnes prostednictvm www.exportnicena.cz
ast v souti je bezplatn, pro pihlen uvete zkladn daje o va frm a jejm exportu.

Uzvrka pihlek do soute je 21. jna 2011 ve 12:00 hodin.
Soutn kategorie
Mal spolenost
Stedn velk spolenost
Exportr regionu Krlovhradeck kraj
Exportr teritoria Spoleenstv nezvislch stt
Nejspnj klient CzechTrade
Dal ocenn
Zvltn ocenn CzechTrade za exportn inovaci roku
14. ronk EXPORTN CENA DHL UNICREDIT
pod ztitou agentury CzechTrade
14. ronk EXPORTN CENA DHL UNICREDIT
pod ztitou agentury CzechTrade
ZAKLADATEL GENERLN PARTNER ZTITA ODBORN GARANT
PARTNEI
MEDILN PARTNEI
POADATEL
AGENTURA HELAS
GrECo JLT Czech Republic s.r.o.
M A G A Z N T D E N K U P R O F I T
14. ronk Exportn ceny DHL UNICREDIT
Vzhledem k vznamu exportu stednch
i malch firem pro ekonomiku R a jejich
specifikm i z hlediska realizovatelnch
absolutnch objem exportu, povauji
sout Exportn cena DHL UniCredit
za nejvhodnj prv pro n, k
Ing. Ji He, pedseda pedstavenstva
Institutu pro testovn a certifikaci, a. s.
1. Mohou bt podle vs podobn
soute pro rmy motivujc?
Jsem pesvden, e ano. Dokonce ivy-
hlaovn regionlnch a teritorilnch
kategori me adu frem motivovat,
aby se uchzely oocenn, kter lze jist
vhodn marketingov vyut k poslen
pozice naexportnch trzch, ale inado-
mcm trhu. Navc, i spchy v uznva-
nch soutch jsou cestou k zskvn
konkurennch vhod.
2. V loskm ronku soute v
institut zvtzil v kategorii Expor-
tr teritoria (Indie). Jak se v chodu
rmy uvnit i navenek projevilo toto
vtzstv?
Pro nai frmu bylo toto ocenn mimo-
dn vznamn izajmav apiznm, e
i trochu pekvapiv. Zejmna proto, e
nejsme frma vrobn, take jde ovvoz
slueb svysokou pidanou hodnotou, ato
navc ne zcela obvyklch. Vtzstv bylo
naimi pracovnky vnmno jako ocenn
nkolikaletho sil o proniknut na za-
hranin trhy a dosaen vznamnho
podlu exportu na trbch na spole-
nosti. Vnmali to inai partnei vteritoriu,
ale imimo nj, vdalch zemch, dokte-
rch nae sluby vyvme. Samozejm,
kfaktickmu nrstu objemu vvoz to
ale nesta, ktomu je teba dal usilovn
adlouhodob spn innost.
3. Jste nezvisl zkuebn, cer-
tikan, kalibran a inspekn
spolenost s mezinrodn psobnost
poskytujc sluby v oblasti hodno-
cen kvality a bezpenosti produkt,
certikace produkt a systm mana-
gementu a sluby v oblasti technick
normalizace. To je pomrn irok
kla slueb, take: kter z nich
z hlediska objemu a ekonomickho
pnosu jsou na pednch mstech?
kla je opravdu irok, aktomu je teba
dodat, e nae spolenost je autorizova-
nou osobou (. 224) vrmci R anotifko-
vanou osobou (. 1023) pro celou EU. To
znamen, e vsledky na innosti jsou
vyuiteln vemi vrobci adovozci vEU,
ale ivrobci ze tetch zem, kte chtj sv
vrobky umstit najednotn trh EU. Vedle
tchto innost v takzvan regulovan
oblasti vak zkoume acertifkujeme tak
vesfe dobrovoln. Jako pklady mohu
uvst hraky aznaku Bezpen hraka,
dtskou obuv aznaku irafa nebo sta-
vebn vrobky aznaku Osvdeno pro
stavbu, ale tak rozsahem vznamn
zkouen materil avrobk pro vzkum,
vvoj avrobu.
Objemov je pro ns nejvznamnj
posuzovn shody zdravotnickch pro-
stedk, technickch zazen pro pro-
vozovn her a loteri, stavebnch v-
robk, hraek, zdravotn
nezvadnosti vrobk
ve styku s pitnou vodou
a potravinami, elektrick
bezpenosti a systm
zen. Zhlediska sektor
je to irok kla vrobk
lehkho prmyslu vetn
zdravotnickch prostedk,
vrobk pro automobilov
a leteck prmysl, staveb-
nictv, potraviny a rzn
dal. Vroce 2010 jsme rea-
lizovali cca 9 000 zakzek
a psobili v cca 40 zemch
svta. Potiteln je nrst
potu vkon pro zahranin
partnery, protoe natuzem-
skm trhu nen z tohoto
hlediska pli prostoru pro
vznamnj expanzi.
4. Na co se soustedte
v letonm roce a v nejbli-
ch letech? Jak nejdle-
itj koly mte, jak si
kladete cle?
I v letonm roce se musme
vnovat zajitn stability ob-
jemu zakzek, protoe hospodsk krize
se zprostedkovan dotk i ns, a rdi
bychom se vrtili k rstu. Vedle vztah
se zkaznky, co je priorita, vnujeme
znan sil udrovn a rozvoji naich
kompetenc, jak postrnce technick, tak
personln, abychom stle byli napice
vnaem oboru. Proto chceme dle rozi-
ovat akreditace naich zkuebnch labo-
rato, inspeknho orgnu icertifkanho
orgnu navrobky inasystmy.
5. Mte njak vzkaz pro nae te-
ne, vae potenciln zkaznky?
Jeliko v rmci tohoto rozhovoru ne-
bylo mon zachzet do podrobnost
a e nabdky naich slueb, rd bych
zjemce odkzal nanai webovou strnku
www.itczlin.cz inapm kontakty sko-
legy vefrm. Samozejm kadho no-
vho zkaznka rdi uvtme.
Institut pro testovn a certifikaci, a. s.
Vyvej sluby s vysokou pidanou hodnotou
Unicredit
Bank Czech Republic, a.s., se letos
poprv zapojila a propjila sv jmno
14. ronku soute Exportn cena DHL
UniCredit. Lb se nm, e sout nen
zamen na pod se opakujc velk
jmna, vysvtluje Mgr.Tom Hron,
editel Global Transaction Banking,
Unicredit Bank Czech Republic, a.s.
Ukazuje na ikovnost malch a sted-
nch firem, kter se dok prosadit.
1. Co soudte o exaktnch kritrich
soute?
Netradin kritria vlastn srovnvaj ab-
solutn velikost donjak rozumn mry,
take vtzem se me stt irelativn mal
frma, kter se poda velk obchodn
nrst. Obchodovn je tk chlebek,
vroba onic leh, skloubit oboje dohro-
mady je rok od roku t. Sout se mi
tak lb parametricky, cl na segment,
vekterm vznamn rosteme achceme
rst, tj. mal astedn podnikn. (U te
jsme podle velikosti vr tet nejvt
korportn banka vrepublice.)
2. Jste v porot soute Exportn
cena DHL UniCredit poprv. Co
od asti oekvte?
Mm rd nov vci, take hlavn moje
motivace vychzela ztoho bt uneho
novho, co m pnos. Lb se mi izam-
en, o tom jsem hovoil ve.
Jako porotce se tm naspo-
luprci se zajmavmi lidmi, fr-
mami. Vm tomu, e podobn
setkn dok inspirovat.
3. Vae spolenost mla
velkou vhu pi vbru teri-
toria, tedy jedn z kategori
Exportn ceny. Vybrno bylo
teritorium Spoleenstv
nezvislch stt. Pro?
Teritoria byla pvodn zamena najin
Evropu. Chpu, e kad je nm zaj-
mav, ale pro esko dnes nejsou tolik
vznamn. Vzemch bvalho Sovtskho
svazu se podail eskm frmm prnik
a to je teba ocenit zvl v krizovch
letech, kdy se odtamtud sthli Nmci,
Italov a dal. Nae frmy se z role sub-
dodavatel staly generlnmi dodavateli
a zajistily si velk transakce. Ze statistik
esk exportn banky, EGAPu i dalch
bank zjistte, jak exportn fnancovn
zejmna v Rusku, na Ukrajin apod. vy-
ltlo nahoru. Jestlie se nkomu poda-
ilo natomto, promite, dobrodrunm,
ale velice prosperujcm aperspektivnm
teritoriu prosadit, tak je dobr tm in-
spirovat jin frmy. Teba si eknou: ano,
Rusko, Ukrajina, Kazachstn adal zem
SNS jsou zase obchodn zajmav. Nejde
nm o Francii, Itlii, Nmecko atd., my
potebujeme skuten nov odbytit,
kter porostou. Uveden region je nm
blzk jak mentln, kulturn, jazykov,
tak nsledn iobchodn, ekonomicky.
4. Mohl byste pedstavit vai jedi-
nenou slubu SEPA inkaso? Nakolik
ji vyuvaj exporti?
Evropsk unie se sna regulovat trn
prosted vrznch oblastech. Nicmn
banky se samy rozhodly, e piprav ini-
ciativu, a to je prv vmi zmiovan
SEPA (Single European Payment Area),
vjejm rmci defnovaly nov standardy
pro evropsk platebn styk. Nejsou nani
pipojeny vechny banky, ale UniCredit
je jednou z klovch fnannch insti-
tuc vtomto hnut. VR jsme zvykl, e
vechny banky pouvaj standardn formu
platebnho pkazu, tohle ale neplat na-
p Evropou. Proto jsou te defnovny
standardy, kter pouvme pi pevo-
dech. SEPA Inkaso je vlastn podobn na-
emu inkasu, jak ho znme. Velmi strun
eeno: dodavatel zbo i slueb vyle
dost o inkaso z tu odbratele z-
kaznka. Jedn se oplatbu veurech, ato
nap celou Evropskou uni. Zkaznk se
tak nemus starat ozaplacen, dodavatel si
to sm zad. Vesku jsme zatm jedinou
bankou, kter tuto slubu nabz. Azjem
o ni rozhodn je. Napklad v Nmecku
se vtinou plat inkasy, take ten, kdo
obchoduje s tamjmi frmami, me
danou slubu vyuvat.
5. Co vs osobn ve nann sfe
v posledn dob pjemn pekva-
pilo?
Vloni se hodn hovoilo natma, jak stt
podporuje export. Ministr prmyslu aob-
chodu Martin Kocourek spustil diskusi
kolem esk exportn banky a EGAPu.
Musm ci, e nyn ctm zobou instituc
vraznou podporu asnahu pomoci es-
km exportrm isnahu ovt spoluprci
sbankami. Pozitivn vnmm ito, e esk
exportn banka vznamn vce spolupra-
cuje s komernmi bankami. Z naeho
pohledu jde ovznamn jev, ato nejenom
proto, e mme anci dlat vce obchod,
ale i kvli tomu, e exportrm se tak
nabz vce monost a tedy kvalitnj
podpora exportu.
Unicredit Bank Czech Republic,
a.s. Sout cl na nae klienty
k advokt JUDr.Jan Mejzlk
zAK Novick & Mejzlk, porotce soute
OCENN ESKCH PODNIKATELEK OCP.
Podnikn nen u en
zdaleka jedinou
povinnost,
Sout je projektem, jeho clem je
odmnit, podpoit a zviditelnit mal,
stedn a velk podniky v esk repub-
lice, kter jsou vlastnny ze sta procent
eskmi enami. Sna se sdruovat
nejen podnikatelky, kter sout absol-
vuj, ale tak partnery soute, kte
tmto enm njakm zpsobem mohou
pomoci s jejich podniknm. Jednm
z nich je tak advokt JUDr. Jan Mejzlk,
kterho jsme se zeptali na pr uite-
nch odpovd.
1. Jak jsou nejastj prvn pro-
blmy podnikatel?
Neschopnost dret dan slovo ipsemn
zvazky ze smlouvy, druhotn platebn
neschopnost, obrovsk byrokracie
vevech spektrech podnikn avoblasti
komunikace se sttnmi ady, nzk vy-
mahatelnost prv adlouh procesn lhty.
2. Na co by si ml zanajc podni-
katel dvat pozor?
Pedevm nato, jak skuten motivace
ho vede ktomu, e vbec zaal podnikat.
Upmn odpov naotzku, zda m do-
statek vle, pokory, trplivosti a snahy
k tomu, aby dothl rozpracovan vci
do konce a nenechal se odradit dlmi
nespchy, kter urit pijdou. Pokud je
jeho motivac pouze rychl vdlek anic
konstruktivnjho, pak jsou jakkoli dal
rady zbyten. Mus se umt sm rozho-
dovat aumt snet stres.
Neml by bt pli d-
viv a spolhat pouze
na doporuen svch
znmch a pbuznch.
Ml by si od potku
uvdomit, e pouze po-
ctiv podnikn aumn
dret slovo je zkladem
ae vdy platilo aplat,
e selsk rozum doke
pomoci iztch nejobt-
njch situac.
3. Hodlm si zaloit
rmu spolen
s partnerem. Jak
jsou prvn skal ta-
kovho podnikn?
Pokud jste vdan, tak
jakkoli vae zisky,
ale i ztrta spad
do spolenho jmn
manel. Pokud jste
svobodn, tak v
partner samozejm
nem dn nrok na vae zisky a nen
odpovdn svm majetkem za vae z-
vazky. Pokud jste vdan a uzavela jste
s manelem pedmanelskou smlouvu,
pop. zila notskm zpisem vznik va-
eho spolenho jmn nakonec vaeho
manelstv, pak plat to, co jsem ekl vp-
pad nesezdanho svazku. Dleit vak
je, aby smluvn partnei byli s existenc
pedmanelsk smlouvy pop. existenc
notskho zpisu odpotku seznmeni.
4. Jak se me podnikatel brnit
vi nesolventnmu dodavateli?
Pedn tm, e zane sv pohledvky vy-
mhat vas. Obecn zvyklost dlunk je
takov, e dlunk se sna zaplatit tomu
viteli, kter ho ozaplacen svch pohle-
dvek neustle urguje askuten pod a-
lobu vtermnu, kter navzv kzaplacen
uvede. ast telefonn kontakt t velmi
pomh. Dleit je vdt dve neli
ostatn vitel ofnannch problmech
dlunka. Vitel me vyut i toho, e
se sdlunkem dohodne naprodlouen
promlec doby a na zpsobu zajitn
jeho pohledvky. Zajitnm me bt
zstava namovit i nemovit vci, ruen
jinou osobou apod.
5. Vae prce tm nijak nesouvis
s enskm podniknm. Pro jste se
tedy rozhodl podpoit prv enskou
sout?
Pemra musk sloky vmnoha oblastech
naeho ivota nen prospn ani pro
mue, ani pro eny. Peji vem spch
aenm zvlt. Rd sleduji spn eny
abyl bych rd, kdyby jich pibvalo. Pokud
jim jejich spch pome kjejich oprav-
dov vnitn spokojenosti, pak je dan
vsledek oto dleitj.
F
o
t
o
:

a
r
c
h
i
v

J
U
D
r
.
M
e
j
z
l
k
a
6. Maj podle vs eny podnikn
t ne mui?
Podmnky jsou na startovn e sice
prvn stejn, ale fakticky maj svoji
pozici t. Nejen proto, e podnikn
u en nen zdaleka jedinou povinnost
a pe o dti jim pochopiteln zabr
vce asu ivppad, kdy maj partnera,
kter falen nerozliuje mezi enskmi
a muskmi povinnostmi. eny maj
t pozici vpodnikn proto, e je, dle
mho nzoru, velk procento mu velmi
podceuje a soupe s nimi v situacch,
kdy by dn spor i zvod nemusel
vbec vzniknout. eny nutn narej
napebujel musk ega ajeitnost. Velk
procento mu nepizn, e sami sebe
povauj zapovolanj kmnoha obvykle
muskm disciplnm, zejmna k pod-
nikn. Pokud se bude v jednom oboru
za stejnch podmnek dait en lpe,
pak ena velmi pravdpodobn me
narazit nanepejcnost, elovou rivalitu,
nefrov praktiky apomluvy.
7. Co obdivujete na ench podni-
katelkch?
Rozhodnost, vcnost, schopnost najt
kompromis tam, kde ho mui najt nedo-
kou i nechtj, schopnost zvldnout
podnikn irodinu, schopnost eit vce
vc najednou a schopnost dret slovo,
i kdy nen po ruce psemn smlouva.
Obdivuji ijejich odvahu anezaobrn se
minulost. Vdy platilo, e eny mohou
mue mnohmu nauit a ukzat, e se
mnoho vc d dlat spn jinak.
8. A te z jinho soudku. Setkal jste
se ve sv praxi nkdy s ppadem,
kter Vs pobavil? Co to bylo?
Takovch ppad je opravdu mnoho. Tak
napklad Zpis z dopravn nehody:
idi Svoboda vystoupil zvozidla azmsta
nehody ujel. st odvodnn odporu
do vydanho platebnho rozkazu, kter
vydala vy soudn ednice: Lze se
sprvem domnvat, e je to hloup husa,
ppadn osoba podjat vi alovanmu,
ppadn oboj. st odvodnn odvoln
dorozsudku: Ktomuto pochyben dolo
jen zjevnm aokamitm selhnm duevn
innosti soudce pi vyhlaovn rozsudku.
st policejnho protokolu: Alkohol jsem
zaal pt cca kolem pt hodiny rann. Pil
jsem vodku. Kolik odmrek, si nevybavuji,
ale mohu uvst, e dost. Spitm jsem pestal
tsn ped jzdou motorovm vozidlem.
Odvodnn odporu alovanho dovy-
danho platebnho rozkazu: Vtuto dobu
nic nevlastnm anato, abych celou stku,
vetn lichvskch rok, mohl zaplatit,
bych musel snad zat pchat trestnou
innost, protoe vydlvat si na celkovou
stku, vetn rok legln cestou, snad
ani nejde, co vmm vku aproitch letech
vevzen u jednak nechci aani si to kvli
svmu zdrav nemohu dovolit.
Text: Petra Kapov
WTT-Expo: Odborn veletrh
prmyslov tepeln
a chladic techniky
WTT-Expo odborn veletrh prmyslov
tepeln a chladic techniky pedstav
od 27. do 29. z 2011 na vstaviti
v Karlsruhe inovativn produkty, postupy
a systmy, kter vznamn pispvaj
k rekuperaci energie a energetick
efektivnosti.
Oekvme celkem 140 mezinrodnch
vystavovatel. S vce ne 80 % prodan
plochy si vrmci naeho asovho plnu
stojme nadprmrn dobe anadchze-
jc WTT-Expo vidme velmi optimisticky,
komentuje Britta Wirtz, jednatelka vele-
trn spolenosti Karlsruher Messe- und
Kongress-GmbH, aktuln situaci veletrhu,
kter je vroce 2011 jedinou akc ktmatu
prmyslov tepeln a chladic techniky
vnmecky mluvcch zemch.
Vesms meme sledovat postupn
zlepovn situace vtto specializovan
oblasti vroby pstroj, vysvtluje Harald
Krssmann, inicitor WTT-Expo. Dokzali
jsme po pro vechny zastnn obt-
nm roce 2010 zskat zpt dvj ipil-
kat pln nov vystavovatele z ad nej-
vznamnjch podnik. WTT-Expo vak
nadle zstv pedevm platformou
malch a stednch frem specializova-
nch nastejn tma veletrhu: vmnky
apenaee tepla.
Po strojrensko-technickch pravch
budou prezentovny konen vsledky
27. 29. z
2011, Karlsruhe
WTT-Expo na dobr cest: pihleno vce ne 80 procent z avizovanch
140 vystavovatel
prezentace studie Institutu pro technick vybaven budov v rmci spe-
cializovan expozice Vyhvac systmy hal
SWISS paviln podan www.energie-cluster.ch se profiluje
nov vystavovatel ve specializovan expozici Hadicov technika
projektu OrbiLas naspolenm stnku
MAUS Italia a Fraunhofer-Institutu pro-
duknch technologi (IPT). Pln automa-
tick laserov svaovn trubka naspodn
stran trubky pro trubkov vmnky
tepla je velmi zajmavm tmatem pro-
dukn techniky. Ktmatu svec tech-
nika pi vrob penae tepla se budou
prezentovat mimo jin frmy Daussiny
zNizozem aPolysoude zFrancie.
Pedstaven studie
Institutu pro
technick vybaven
budov (ITG) a Factbook
Budoucnoust
vytpn hal zelen
top decentralizovan
Poprv se bude naWTT-Expo konat speci-
alizovan expozice Vyhvac systmy pr-
myslovch hal. Vespoluprci snmeckm
spolkovm sdruenm frem oboru voda-
-topen-plyn fgawa aSvazem vrobc
konstruknch prvk pro termotechnick
zazen (VHB) se v rmci tto expozice
uskuten informan akce, bhem n
fgawa pedstav vsledky studie Institutu
pro technick vybaven budov (ITG) kde-
centralizovanm vyhvacm systmm
hal. Figawa provd v rmci Iniciativy
budoucnost stavn zapodpory Spolko-
vho ministerstva dopravy, stavebnictv
arozvoje mst vzkumn zmr Przkum
halovch staveb sjejich charakteristickou
stavebn strukturou a technickm za-
zenm k odhalen celkovho potencilu
spor energie asnen emis vsouvislosti
saktualizac srie specifkac DIN V18599/
EnEV 2012. Vdeckmi pracemi jsou po-
veny Institut technickho vybaven
staveb pro oblast technickch zazen
a univerzita Kassel pro oblast stavebn
fyziky. Studie m zajistit podklady pro
sprvnou energetickou klasifkaci halo-
vch staveb a zvlt vyhvacch sys-
tm hal. Vzkum zrove odhal poten-
ciln spory energie halovch staveb
v Nmecku z pohledu techniky budovy
i zazen. Vsledky a poznatky budou
zakomponovny dopepracovn normy
DINV 18599, a tm do novely nazen
kspoe energie plnovan narok 2012.
Dal klov hri, jako napklad ETAPART,
Kbler nebo Nordluft, kte se vedle dal-
ch pednch vrobc podleli navzkum-
nm zmru fgawy, stejn jako Sunline,
pislbili svoji ast.
Jeliko rekuperace tepla ze vzduchu
vprodukn technickch budovch m
znan doposud tm nevyuit poten-
cil a zrove se prosted vrobc jed-
notlivch topnch komponent asystm
spojilo sprostedm vrobc energeticky
optimlnch vzduchotechnickch zazen,
uchopili jsme oividn navsost atraktivn
tma, dodv Harald Krssmann.
Ve specializovan
expozici Hadicov
technika se pedstav
nov vystavovatel
Vedle osvdench vystavovatel, jako
Witzenmann-Speck vyuij specializova-
nou expozici pro svoji prezentaci nov
vystavovatel, jako BOA technologie
kompenztor, Ing.K. Dietzel aIBK Wie-
sehahn. Veshod se stejnm tmatem
WTT-Expo, jm jsou tepeln a chladic
technick zazen, zde le tit zjmu
v oboru kovovch hadic a odpovdajc
kompenzan techniky.
SWISS paviln
podan
www.energie-cluster.ch
se profiluje
Osm vcarskch firem dosud vyu-
ilo pleitost prezentovat se v rmci
www.energie-cluster.ch ve SWISS pavi-
lnu: Paco, Bieri Engineering, Franz Giesi,
inenrsk podnik Helbling, vysok kola
Luzern, KASAG, Picatech Huber aPolybloc.
Pedstav inovativn postupy, systmy
a komponenty, kter umouj zvit
energetickou efektivnost stejn jako re-
kuperaci tepla aenergie.
Nai jasnou proflaci veletrhu vyuv
www.energie-cluster.ch k organizaci
SWISS pavilnu, k Britta Wirtz. Tm
se tak ukazuje, e jihonmeck oblast
a speciln technologick region Karls-
ruhe se sousednm severofrancouzskm
trhem je pro vcarskou produkci pstroj
stle zajmavjm trhem.
Sprezentac vroby vcarskch pstroj
azazen je spojen pldenn pednkov
blok.
Dal informace naleznete na
www.wtt-expo.com.
Ppadn dotazy smujte na ofciln
zastoupen veletrn spolenosti vesk
republice, frmu Naveletrh s.r.o., nainfo@
naveletrh.cz.
Veletrhy Brno, a.s.
Vstavit 1
647 00 Brno
tel.: +420 541 152 926
fax: +420 541 153 044
e-mail: msv@bvv.cz
translog@bvv.cz
www.bvv.cz/msv
www.bvv.cz/translog
3.7. 10. 2011
Brno Vstavit
Nejdleitj udlost eskho prmyslu inovace a trendy v klovch
oborech: strojrenstv, elektrotechnika, energetika, automatizace, plasty,
doprava, manipulace, skladovn, balen a logistika.

Zaregistrujte se ped svou nvtvou
veletrhu, uette as a penze! www.bvv.cz/msv
6. mezinrodn
veletrh dopravy
a logistiky
www.bvv.cz/translog
53. mezinrodn
strojrensk
veletrh
069
www.bvv.cz/msv
5.6. 10., pavilon D
20. Z 2011 OD 9:00 16:00 HOD
HOTEL ANGELO, Radlick 1g, Praha 5
J ak dos hnout
skuten efekt i vi t y
Orientujete se v rychle se mncm prosted vrobnho sektoru?
Dokete vyut vechny nov monosti, kter vs zvhodn ped konkurenc?
VROBN PODNIK ROKU 2020
JAK PRO VS BUDE MT KONFERENCE PNOS?
Nov technologie, kter vs odli od konkurence
Aktuln tmata vrobnho sektoru: Business Intelligence, zen ivotnho cyklu a dodavatelskho etzce
Panelov diskuze s analytiky, dodavateli a koncovmi uivateli
Nzorn ukzky ppadovch studi
NA TTO KONFERENCI SE VM MIMO JIN PEDSTAV:
Pijte si poslechnout SPECIFICK otzky oblasti vroby a setkejte se s ODBORNKY, je se touto problematikou zabvaj v celosvtovm mtku
POTKEJTE sv kolegy a poslechnte si jejich ZKUENOSTI
Seznamte se s POZNATKY a VSLEDKY studi skupiny IDC Manufacturing Insights, kter sleduj trendy stedoevropskho regionu v prmyslov vrob
OMEZEN POET VOLNCH VSTUP! REGISTROVAT SE METE NA:
web: www.idc-cema.com/events/factory tel. 221 423 163 e-mail: Lkodymova@idc.com
Pl at i num Par t ner Medi a Par t ner s Exhi bi t i on Par t ner Par t ner
Craig Simpson
Analytik, IDC Manufacturing
Insights and Verticals, IDC CEMA
zpracovv klov strategick data a spolupracuje s pednmi
prmyslovmi podniky a dodavateli IT een
zabv se faktory a trendy ovlivujcmi rzn prmyslov odvtv
v regionu CEMA
A VAE KARI RA ROSTE
Dr. Christopher Holmes
editel, IDC Manufacturing
Insights International
vce ne 16let zkuenosti na poli prmyslov vroby
zodpovdn za celkov smovn vzkumu spolenosti IDC
v oblasti prmyslov vroby na celm svt krom USA
autor ady lnk a pednek na tma technickho zen
a vvoje produkt pro konference po celm svt
Na ko nf e r e nc i bude z a j i t no s i mul t nn t l umo e n .
V c e i nf o r ma c o ko nf e r e nc i na www. i dc - c z e c h. c o m/ eve nt s / f a c t o r y
Xxxxx
Znamen to, e automatick systm je schopen provst kontrolu spoteby 24krt denn, ne pouze kupkladu jednou
ron. Zkaznci tak zskaj mnohem lep pehled o sv spoteb a dodavatel mohou lpe porozumt tomu, jak mnostv
energie je v jednotlivch okamicch spotebovvno. Midlo eMeter funguje na platform Power Systems
TM
a softwaru
IBM pro zen aplikac a slueb. Pouit systm na tto bzi umouje dodavatelm energi zpracovvat kadou hodinu
daje z vce ne 20 milion inteligentnch midel (SmartMeters). Dodavatel tak mohou provdt odeet spoteby kadou
hodinu, resp. 4krt astji, ne to dokou jin systmy pouvan v tomto odvtv
1
. Chytej een vychz z chytejho
softwaru, systm a slueb.
Pojme vytvet chytej planetu. ibm.com/cz/emeter
Chytej een pro chytej planetu:
Jak vztah m vpoetn vkon 27 383
vpoetnch operac za sekundu a elektromr?
1
Vychz ze zveejnnch vsledk srovnvacch test. Vsledky ke dni 13. 9. 2010. Zdroje: Tiskov zprva IBM http://www-03.ibm.com/press/us/en/pressrelease/29315.wss a tiskov zprva
o mii eMeter http://www.emeter.com/2009/emeter-demonstratesindustrys-most-scalable-smart-grid-management-capability/. IBM, logo IBM, ibm.com, Power Systems, Chytej planeta a ikona
planety jsou ochrannmi znmkami spolenosti International Business Machines Corp. registrovan v ad zem svta. Ostatn nzvy produkt a slueb mohou bt ochrannmi znmkami spolenosti IBM
nebo jinch rem. Aktuln seznam ochrannch znmek spolenosti IBM naleznete na webovch strnkch www.ibm.com/legal/copytrade.shtml. International Business Machines Corporation 2011.
Vizualizace dat z odet spoteby miem eMeter
v prmrn domcnosti za obdob jednoho roku.
Vybaven f ir my od
j ednoho dodavat el e
20 000 produkt na
www.manutan.cz
Svt prce s kovem
The world of metalworking
INFO:
VDW Generalkommissariat EMO Hannover 2011
Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken e.V.
Corneliusstrasse 4, 60325 Frankfurt am Main, GERMANY
Tel. +49 69 756081-0, Fax +49 69 756081-74
emo@vdw.de www.emo-hannover.de
1
9
-
2
4
.
9
.
2
0
1
1
In
fo
rm
a
c
e
, v
s
tu
p
e
n
k
y
a
c
e
s
to
v
n
n
a
b
d
k
y
:
In
g
. E
v
a
V
c
la
v
k
o
v

v
y
h
ra
d
n
z
a
s
to
u
p
e
n
D
e
u
ts
c
h
e
M
e
s
s
e
A
G
H
a
n
n
o
v
e
r v
C
R
E
v
a
V
c
la
v
k
o
v
, D
a
v
id
V
c
la
v
k
M
y
s
lb
e
k
o
v
a
7
C
Z
-1
6
9
0
0
P
ra
h
a
6
T
e
l.: +
4
2
0
2
2
0
5
1
0
0
5
7
F
a
x
: +
4
2
0
2
2
0
5
1
0
0
5
7
E
-M
a
il: in
fo
@
h
f-c
z
e
c
h
re
p
u
b
lic
.c
o
m
KODA TRANSPORTATION a.s.
Kolejov vozidla it na mru
koda Transportation a.s. je esk
spolenost. Vlastn ji tyi fyzick osoby.
Jej dcein spolenosti jsou koda
Electric a.s., koda Vagonka a.s., Pars
Nova a.s., Movo spol. s r. o., Poll,s.r.o.,
Sibelektroprivod a Ganz Skoda Elect-
ric Zrt.
Vrobu kody Transportation lze charak-
terizovat jako malosriovou a stedn-
sriovou, kter me dosahovat istovek
kus jednoho typu. Produkty spolenosti
jsou rzn technologicky nron ajejich
vroba je odlin. Zhlediska kusov pro-
dukce ale vdnen dob pevld vroba
tramvaj. Nesmme ale zapomenout tak
na produkci kody Vagonky, kter vy-
rb vysok poet elektrickch jednotek,
upozornil generln editel spolenosti
Josef Bernard. Podle nj trby spolenosti
budou podobn jako v roce 2009, tedy
okolo 12 miliard korun. Tak zisk bude
vobdobn vi jako pedloni.
koda Transportation vyvj, vyrb ado-
dv pikov produkty na mru podle
poteb a pn zkaznk. Jej dcein
spolenosti se clen zamuj na obor
dopravnho strojrenstv, mezi vrobky
pat nzkopodlan tramvaje, elektrick
lokomotivy, metro, pmstsk vlakov
jednotky, trolejbusy, ale itrakn motory i
kompletn pohony pro dopravn systmy.
Skupina firem koda Transportation
uvech zmiovanch vrobk vdy hled
pedevm na pn zkaznka a tomu
pizpsobuje sv produkty, zdraznil Ber-
nard. Poznamenal ktomu jet, e vrobn
zkladna skupiny koda Transportation
je charakteristick vysokou fexibilitou,
proto lze kapacitu vroby rozit, a to
ivrmci jednoho roku. Vrobn procesy
se vdy pizpsobuj vrob konkrtnho
produktu.
kodovck vrobky slou v provozu
mnoha elezninch spolenost amst-
skch dopravnch systm. Nejvt zhle-
diska objemu dodvek nadomc trh jsou
tramvaje pro Prahu alokomotivy nebo
elektrick jednopodlan jednotky pro
esk drhy. DoPrahy poputuje celkem
250 tramvaj typu ForCity.
Co se tk exportnch zakzek, jednou
zmnohavznamnch pro kodu Trans-
portation v zahrani je dodvka nzko-
podlanchobousmrnch apln klima-
tizovanchtramvaj doPolska. Vratislavsi
objednala celkem 31 tramvaj typu 19T,
kter maj bt dodny dokonce letonho
roku.Vpedchozch letech byly dostej-
nho polskho mstaji vyvezenynzko-
podlan jednosmrntramvaje typu 16T
vcelkovm potu 17 kus.
Dal vznamnou zahranin zakzkou
je idodvka26 nzkopodlanch jedno-
smrnch pln klimatizovanch iroko-
rozchodnch tramvaj pro msto Riga
vLotysku. Posledn ztchto tramvaj by
mla bt dodna dopolovinyroku 2012.
Existuje rovnmonost uplatnnopce
nadalcha 26 tramvaj, kde se daj ped-
pokldat dodvky mezi lty 2013 a 2015.
Tramvaje ady T jezd v Praze, Plzni, Os-
trav, Brn, Olomouci, Liberci, Most.
Vzahrani jezd
<

<

- sendvlove panely
- kompozltove proly
- vysokopevnostni lepldla
- epoxldove pryskylce
www.5M.cz
VVOJ A VROBA
KOMPOZITOVCH MATERIL
standardy |SO 900l
D|N 55l0-2
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
Sdlo: Tylova 1/57, 301 28 Plze
Zaloen spolenosti: 1. bezna 1995
Poet zamstnanc: 4 023
Obor podnikn: dopravn strojrenstv
Ron obrat spolenosti:12 mld. K
Management:
Generln editel: Josef Bernard
Obchodn editel: Jaromr Jelnek
Vrobn editel: Petr Novk
vamerickm Portlandu aTacom, polsk
Vratislavi, lotysk Rize aitalskm Cagli-
ary. Bernard k tomu podotkl, e pokud
tamj dopravn podniky vyp veejn
vbrov zen, koda Transportation se
donich pihls.
Ale koda Transportation, to nejsou jen
tramvaje. Firma dodvala adodv inae-
leznici. Pro podnik eleznin spolonos
Slovensko dod dv modern lokomotivy
109E. eskm drahm dodme celkem
20 tchto lokomotiv. Uveden stroj me
jezdit tm po cel Evrop rychlost a
200 km za hodinu, ekl Bernard. Zmnil
dle, e na slovensk trh bude dle vy-
vezeno 10 elektrickch patrovch tvo-
zovch souprav ady 671 a10 dvoupod-
lanch, netraknch, tvozovch souprav
Push-Pull.Sdodvkou Push-Pull souprav
pak souvis i kontrakt na modernizace
lokomotiv 263, kter budou tyto vozy th-
nout atlait. Dal kontraktje nadodvku
dvou estivozovch dvoupodlanch jed-
notek ady 675 pro Ukrajinu.
Podle Bernarda v poslednch dnech
dcein spolenost koda Vagonka
podepsala s Litevskmi drahami kon-
trakt na dodvku pti dvoupodlanch
souprav, znmch jako CityElefant.
Vagonka v Litv zvtzila ve veejn
www.staubli.com
Kompletn ada rychlospojek pro
Pneumatick napojen
Tlakov body a porovnvac testy
Chlazen motor a elektroniky
Hydraulick napojen
Vypoutn a napoutn olejovch zsobnk, pevodovek a hnacch nprav
Ostatn aplikace: pantografy, automatick otevrn dve, mobiln run
pneumatick brzdc zazen, rozvody pitn vody
Bezpecnost v celm prbhu ... vkon napc vrobn adou
Stubli Systems s.r.o. - Pardubice - Tel.: ++420 466 616 125 - Fax: ++420 466 616 127 - mail: connectors.cz@staubli.com
s.r.o.
dodavatel strojrensk metalurgie
www.mosled.cz
FRESO
COMP., s.r.o.
Firma Freso comp., s.r.o. byla zaloena 1. bezna 1999. Sdlo spolenosti je v obci
Pustjov, kter je vzdlen asi 5 km od Studnky, z eho plyne hlavn zamen
vroby. Vagonka Studnka byla vznamnm vrobcem kolejovch vozidel a
spolenost Freso comp., s.r.o. chtla navzat na tradici vroby komponent a
nhradnch dl na tuzemsk trh. Hlavn specializac spolenosti je tskov obrbn
kov a to frzovnm a soustruenm. S pibvajcmi poadavky trhu byla innost
rozena o vlcovn zvit, brouen a svaovn kov.
Spolenost m ti provozy ve kterch pracuje zhruba 60 zamstnanc.
V roce 2004 rma spn dokonila certikt systmu managementu jakosti dle
normy SN EN 9001:2001. Certikace opravujc k vrob komponent pro kolejov
vozidla jsou k nahldnut na ne uvedench webovch strnkch.
AWAC, spol. s r.o.
V Chotejn 1, 102 00 Praha 10 - Hostiva
tel.:272 019 573, fax:272 019 574, GSM: 602 377 685
e-mail: holobrada@awac.cz, www.awac.cz
- provdme ezn vech typ deskovch materil
v tl. od 0,1 mm - pes 250 mm
- nejvt rozmr polotovaru 3.000 x 6.000 mm
- max. hmotnost polotovaru 8 tun
- dosahovan pesnost vez 0,1 mm
pol. s r. s o.
R
Zkladn sortiment vrobk in:
Technick sluby BAHOZA s.r.o Kbelsk 21 CZ198 00 Praha 9, Hloubtn
esk republika E-mail: info@bahoza.cz tel/fax 00420281860601
Vvoj, vroba, prodej strojrenskch a elektronickch systm a zazen
pro drn vozidla
Dven pohony
Hrazdy zptnch zrctek
Regultory mechanickch brzd
Diagnostick systmy
Systmy pro topen,chlazen a vtrn salnu pro cestujc a kabin idi
Pskovac systmy
Informan systmy-digitln hlsie
Drobn elektronick zazen pro drn vozidla (bzuky, cyklovae,spnae polohy atd.)
Mnie pro asynchronn pohony v palubn sti vozidel(24,12V DC)
www.bahoza.cz
Vrobce okennch systmu pro dopravn prostrdky.
Dodvme okna pro autobusy, trolejbusy, tramvaje,
osobn vagny, lokomotivy, karavany, dodvky, kabinky
stavebnch stroj a speciln nkladn vozy.
Louky (Svat Ji), st nad Orlic, CZECH REPUBLIC
Tel: +420 465 635 559, Fax: +420 465 322 440
ce okennch systmu pro dopravn prostr
(divize vroby oken) ZOD-DVO
Zl 58, 565 01 Choce, CZECH REPUBLIC
I: 00131725 / DI: CZ00131725
www.zalsi.cz

-

Partner v oblasti aplikovanho vzkumu, vvoje a zkuebnictv.
Nabzen sIuzby
]NRXN\pHYQRVWLD~QDYRYLYRWQRVWLYR]LdHO
PHQQDPKQNRQVWUXNFYpURYR]QFKpRdPQNFK
pHYQRVWQ~QDYRYDFUDVKYpRW\
YpRW\PHHQDVQLRYQKOXQRVWLDYLEUDF
YpRW\pURXdQYQLXYQLWYR]LdHO
Vzkumn a zkusebn stav Plze s.r.o.
Tylova 46, Plze
tel.: 379 852 275, e-mail: vyzkum@vzuplzen.cz
Pro vysokou bezpecnost e|ektrickch
obvod ko|e|ovch vozide|
Scheron Tchequie, spol. s r. o.
Podnikatelsk 556
190 11 Praha 9
www.secheron.com
pmoar hydromotory
podvozky pro mal a sportovn letouny
hydraulick servozen
teleskopick sloupky zen
sedadla
tepeln zpracovn kov
galvanick povrchov ochrany
ulice 3. kvtna 800, 513 01 Semily
tel.: +420 471 654 111, fax: +420 481 623 336
e-mail: axl@axl.cz www.axl.cz
AXL, akciov spolenost, Semily
konstrukce a vroba hydraulickch prvk a zazen
souti azskala tak zakzku zabezmla 39 milion eur.
Nov dvoupodlan jednotky se bhem let 20122014
pidaj ketyem soupravm ady 575, kter ji vLitv
spn jezd.
V neposledn ad je nutno zmnit, e v souasnosti
testujeme prvn prototyp novho modernho asynchron-
nho metra vruskm Petrohradu, kde bychom chtli mt
pipraven vozidlo kdodvkmpotencilnm zkazn-
km ji od ptho roku. Pedpokldme postupnou
obnovu voz metra vPetrohrad, piem dodat bychom
postupn mli a 300 voz, konstatoval Bernard.
Posledn zahranin zakzkou skupiny koda Trans-
portation je erstv podepsan smlouva mezi kodou
Electric a frmou Hyundai Rotem na dodvku kom-
pletnho elektrickho a mechanickho pohonu pro
80 tynpravovch elektrickch lokomotiv. Celkov
objem tto zakzky pedstavuje tm 2 miliardy korun,
piem prvn dodvka se uskuten v ervnu ptho
roku, posledn vervenci 2014.
koda Electric ale dodv tak trolejbusy, ato pro italsk
m, kde se jedn ozakzku na45 vozidel, nebo pro ma-
arsk Szeged, kde jde oobjednvku na13 trolejbus.
Trolejbusy dle koda Electric dodv naSlovensko. De-
vatenct jich bude jezdit vBansk Bystrici a20 vPreov.
K velkm zakzkm kody Electric pat tak dodvky
elektrickch pohon pro 37 lehkch kolejovch vlak pro
frmu Hyundai Rotem nebo 200 kus traknch motor
pro tk dln vozidla pro frmu Caterpillar.
Spolenost koda Transportation zdrazuje fexibilitu
pi respektovn vech specilnch poadavk pro een
voblasti eleznin imstsk dopravy, tedy individuln
een zakzek.
Nai technit odbornci se vdy sna vyvjet avyrbt
pikov produkty namru ahlavn podle poteb apn
zkaznk. Vtinou se vychz ze zkladnho typu pro-
duktu, kter pot fexibiln pizpsobujeme konkrtnm
poadavkm, vysvtlil Bernard. Jak dodal, me se jed-
nat opn velmi technickho rzu. Takovm pnm je
napklad obousmrnost nebo jednosmrnost vozidla.
Me ale tak jt opoadavky, kter zvyuj komfort ces-
tujcch, jako jsou klimatizovan vozy, uspodn sedadel
apodobn. Pkladem mohou bt tramvaje ForCity pro
Rigu. Napn zkaznka jsou vozy vybaveny klimatizac.
Bernard ekl, e ped 15 lety se daly investice dovvoje
novch produkt, tedy do nzkopodlanch tramvaj,
voz metra anov nejmodernj technologie pohon
pro elektrick jednotky potat vdech destek milion
korun. Nyn, vzhledem krozshlmu portfoliu vrobk,
tel.: 603 831 282
731 414 382
tel./fax: 556 720 344
556 731 414
JAVEX-TRADE, s.r.o.
Zmeck 8, 742 35 Odry
CZECH REPUBLIC
e-mail: javex@javex.cz
www.javex.sf.cz
VZ LS 90 s vazbou na AVV zvyuje bezpenost dopravy
Vlakovm zabezpeovaem (dle jen VZ) jsou vybavena vechna hnac vozidla a jednotky, kter jezd po tra-
tch vybavench kolejovmi obvody s kdovnm pro VZ. Z kolejovho obvodu jsou indukn snmny
informace o nvstnm znaku na nvstidle ped vlakem. Informace je zobrazovna na dcm pultu stroj-
vedoucho. Pokud nen tra kdovna je strojvedouc kontrolovn pomoc tlatka bdlosti, kter je soust
VZ. Vlakov zabezpeova LS 90 (a verze vy LS 06 a dal) pedv informace o nvstech systmu AVV,
kter aktivuje v ppad poteby brzdc systm.
Systm AVV (Automatick veden vlaku) je soust vyho systmu zen jzdy hnacch vozidel nebo
jednotek oznaenho CRV&AVV. Zkratka CRV znamen Centrln regultor rychlosti. Systm AVV m st
mobiln a traovou. Mobiln st se skld ze snma magnetickch infromanch bod, displeje, zadvac klvesnice a dcho potae. Traovou st
pak tvo soubor adresnch traovch magnetickch informanch bod (dle jen MIB). Z MIB je informace penena na vozidlo pomoc stejnosmrnho
magnetick pole. Kad adresn informace je kdovna v zabezpeenm kdu a na rovni Hammingova odstupu H = 8. Informan body poskytuj jedno-
znanou informaci o poloze vlaku.
V mobiln sti AVV je tzv. Route Map datov st. Ta obsahuje popisy trat a data z jzdnch d vlak. V tto
datov sti jsou informace potebn pro veden vlaku. MIB jsou instalovny jak na ir trati tak v elezninch
stanicch. Na ir trati slou pedevm k upesovn polohy vlaku na trati. Adresy informanch bod jsou
zrove identifiktory nvstidel pi radiovm penosu nvstnch znak. Pi vtven trat ve stanici se pomoc
MIB zjiuje skuten pokraovn vlakov cesty. Poet MIB potebnch pro vybaven trat vychz z potu
a velikosti stanic, z potu traovch kolej a traovch oddl. Konstrukce MIB nebrn strojnmu podbjen
trat. Je mono ct, e vyuit MIB se neomezuje jen pro ely AVV. MIB je mon napklad vyuvat pro
orientaci mcch voz traovho svrku nebo tranho veden, k ochran vcesystmovch vozidel na styku
dvou proudovch soustav, informace pro innost informanch zazen ve vlaku, pro zen naklpn vozidel
s naklpcmi sknmi aj.
Vlakov zabezpeova typu LS 90 a verze vy LS 06 a dal, poskytuje pro zazen AVV na trati s kdovnm
kolejovho obvodu, nvtsn znaky nvstidla ke ktermu se bl. AVV pak na zklad tchto informac samo-
inn d vkon a brzdy vlaku tak, aby:
vlak jel nejve rychlost, kter odpovd dovolen rychlosti v tom kterm seku trat, vetn stanoven
rychlosti vlaku pro pslun sek trat i kdy by strojvedouc uplatoval
poadavek na v rychlost,
vlak zaal zvyovat rychlost, teprve tehdy, kdy cel vlak vjede do seku,
kde je dovolen vy rychlost ne v seku pedchozm, i kdy strojvedouc
uplatnil volbu pro vy rychlost ji dve,
vlak projdl mstem, odkud plat rychlost ni, ji patin snenou rychlost,
vlak zastavil 50 metr ped nvstidlem v poloze Stj, tak vasnm zahjenm
sniovn rychlosti, aby k tomu bylo poteba cca 50 % innosti brzd.
AVV je v zahrani oznaovno jako ATO (Automatic train operation) a me
tak spolupracovat se zazenm ETCS. ETCS rychlost vlaku ned, ale hld
pekroen dovolen rychlosti tm, e na to nejdve akusticky nebo opticky upozorn strojvedoucho. Pokud je rychlost
i nadle pekroena dochz k aktivaci provoznho inku brzd nebo k rychloinnmu brzdn. AVV naproti tomu clovm
brzdnm navd vlak trvalou regulac inku brzd na urit msto 50 metr pe nvstidlem v poloze Stj. Spoluprce
AVV s ETCS spovm v tom, e:
AVV dopluje funkci ETCS tm, e d jzdu vlaku, tj. reguluje rychlost vlaku tak, aby nedochzelok zsahm
ETCS vlakovho zabezpeovae,
AVV je schopno prostednictvm ETCS pejmat informace z traovch bod Eurobalz. V tom ppad nejsou potebn MIB,
AVV me pedvat ETCS informaceo popisu trat, co vede k sporm instalace Eurobalz.
Systm CRV&AVV je v provozu na esk eleznici od roku 1993. Zkuenosti strojvedoucch s tmto systmem jednoznan
ukazuj, e se stal jejich neocenitelnm pomocnkem. Zpsob zobrazovn, sdlovn a ovldn systmu AVV je uiva-
telsky pstupn, nevyvolv u strojvedoucch pocit vyazenosti z procesu zen vlaku. Systm CRV&AVV s vazbou jak
na LS 90 a vy verze nebo tak s vazbou na ETCS, me vrazn ovlivnit bezpenost na esk eleznici.
AD Pr aha s. r. o. na lokomotivy, motorov vozy, dc vozy a motorov a elektrick jednotky
www.azd.cz
magnetick informan bod
nvstn opakova
elektronika LS 90
napravo na stedu nvstn opakova
snma vlakovho zabezpeovae
dodv
vlakov zabezpeova LS 90
vlakov zabezpeova LS 06
nrodn modul pro ETCS STM LS
AVV&CRV automatick veden vlaku a zen rychlosti
snmae magnetickch informanch bod SMIB
radiostanice FXM 20
vozidlovou st Radiobloku RBV
zajiuje
mont vlakovch zabezpeova
monte radiostanic
aktivaci a servis AVV&CRV
v souladu s normou SN EN 50 238 na zklad namench hod-
not konduktivnch (ohroujcch) proud jako neopomenuteln
astnk, provdme jejich hodnocen vi jednotlivm kolejovm
obvodm
investuje koda Transportation dovvoje
stovky milion a miliardy korun.
Spolenost m velice rozshlou v-
zkumnou avvojovou zkladnu. Pracuje
v n vce ne 500 inenr. Krom toho
skupina vyuv ikapacity externch v-
zkumnch instituc, jako jsou projekn
kancele, testovac instituce apodobn.
Vdci zFakulty strojn Zpadoesk uni-
verzity vPlzni vyvjej pro kodu Transpor-
tation skn metra zlehkho apevnho
kompozitu, materilu na bzi lamintu.
Spolenost se toti astn tendr nado-
dvku souprav voz metra do rznch
svtovch metropol. Jak ji bylo shora
uvedeno, uspla se svoj nabdkou na-
pklad v Petrohradu. Skn z lehkho
apevnho kompozitu vak vtomto p-
pad jet nebyly pouity.
Vyvjme jak nov vrobky, tak pokrau-
jeme vevvoji produktovch ad. Pokud
jde ozcela nov produkty, asi nejaktul-
nj je vvoj elektrobusu, kde jsme mohli
vyut nai kompetenci zoblasti vroby
trolejbus, poznamenal Bernard.
Spolu s agenturnmi zamstnanci za-
mstnv koda Transportation 4 023
zamstnanc. Jejich kvalifkan struktura
je velmi irok. Odlid bez vunho listu
pes vyuen a po osoby s akademic-
kmi tituly. Konkrtn skoro 16 procent
zamstnanc je vysokokolsky vzdlanch
a29 procent jich m ukonenou stedn
kolu smaturitou.
koda Transportation dlouhodob spo-
lupracuje s vysokmi kolami a studen-
tm nabz rzn trainee a stipendijn
programy. adu absolvent zskv pro-
stednictvm veletrh prce, uvedl Ber-
nard kmetodm nboru novch strojnch
inenr.
Vmarketingov oblasti koda Transpor-
tation intern pracuje 5 zamstnanc.
Navtch projektech frma spolupracuje
sexternmi dodavateli, tedy smarketin-
govmi amedilnmi spolenostmi. Mar-
ketingov strategie spolenosti vychz
z naeho byznys plnu, tedy stavme
na vysoce technicky rozvinutch tech-
nologich, modernm pstupu avnepo-
sledn ad tak natom, e nae vrobky
jsou environmentln prospn, uzavel
Bernard.
Ing.Ivan Jemelka
PORTSTAV PRIEVIDZA,
spol. s r.o.
organizani slozka v P - agentura prce
76J 14 Zlin 12, Stipa
Email: sportstav@sportstav.sk
Tel./fax: 00421/46/5426598
www.sportstav.sk
0louhodob partner
KODA TRANSPORTATION, a.s.,
v zmenickch, sveskch i dalsich profesich.
komponenty pro kolejov vozidla
dodvky plech specielnch jakost
protihlukov opaten
ocelov konstrukce
zmenictv
Nejedlho 523, 338 08 Zbiroh
tel.: 371 794 169, fax: 371 794 087, info@mertl.cz
www.mertl.cz
KODA VAGONKA a.s.
Srdcovm esem firmy je 471
Trby eskch podnik elezninho
prmyslu loni inily 71 miliard K,
meziron jde o nrst asi o 7 miliard.
Zd se, e po propadu v roce 2009 toto
odvtv opt ov. V tomto smru jsou
pipraveny projekty zejmna v oblasti
vroby kolejovch vozidel, kter by letos
mohly zajistit jet lep vsledky.
K ldrm v oboru pat koda Transpor-
tation, je mimo jin zabodovala tram-
vajemi vLotysku i pantografy naUkra-
jin vsledek innosti jej dceinky
frmy koda Vagonka. Ta koncem roku
2010 oslavila 110 let sv innosti. Nejen
o rovni tuzemskho trhu kolejovch
vozidel hovo ing.Ji Paruza, generln
editel frmy.
esk trh v poslednch tech letech
doznal zsadnch zmn. Z historickho
pohledu obnova vozidel probhala po-
malm tempem, zvislm na zskanch
dotacch ze sttnho rozpotu. Paraleln
vedle toho koexistovaly penze zevrop-
skch dotac jako pjka pro nkup ve-
lice omezenho potu novch vozidel ze
strany eskch drah (D). Finann objem
ale stail tak na4 a 5 vozovch jednotek
zarok. Souasnost u je jin. Podailo se
najt cestu, jak vespoluprci sregionlnm
operanm programem, spolufnancova-
nm zevropskch prostedk, respektive
zinvestinch provoznch prostedk D
zajistit zven objem penz do vroby
novch vozidel aobnovy vozovho parku
zaelem zlepen kultury cestovn.
Specialista z Ostravy
Posun vped pinesly ismlouvy mezi jed-
notlivmi kraji aD na10 let obslunosti
jak pmstsk dopravy, tak dopravy vjed-
notlivch regionech. Nazklad toho D
radikln zvedly poteby naobnovu vozi-
del inavrobu novch vozidel. Najejich
dodvky, jak v elektrick, tak dieselov
trakci, vyhlsily nkolik vbrovch zen.
Nan refektovala ifrma koda Vagonka.
Firma jako takov m za sebou 110 let
innosti. Posledn desetilet se zamuje
jen na vrobu vozidel pro osobn do-
pravu, pesunutou ze Studnky do Os-
travy. K zkladm, tvoenm pomrn
rozenou obnovou vrobnch zazen,
pibyla produkce pokrokov elektrick
dvoupodlan jednotky ady 471 (City
Vizitka:
KODA VAGONKA a.s.
Sdlo: 1. mje 3176/102; 703 00 Ostrava,
esk republika
Zaloen spolenosti: 1. 1. 2001
Poet zamstnanc: 502
Obor podnikn: vroba osobnch kolejovch vozidel
Ron obrat spolenosti: 3 358 546 tis.K
Management:
Generln editel: Ing. Ji Paruza
Obchodn editel: Ing. Ivo Gurk
Vrobn editel: Zdenk Hola
Elefant) shlinkovou skn, jako nhrada
dovajcch pmstskch jednotek ady
451 a452. Dodnen doby je nosnm v-
robkem frmy, vychzejcm zpoadavk
D namodern rove osobn pepravy,
vetn ekologickho proveden.
Tvozov jednotky s pouitm elektric-
kch, vloench adicch voz, jako iza-
azenm oddlu 1. tdy, se uplatuj hlavn
pro pmstskou dopravu v okol Prahy.
Dky tomu se vyrobilo ji pes 70 souprav
a frma poslila i z pohledu fnannho.
Vtomto smru j tak pomohlo, e odroku
2005 pat vrmci koda Holdingu dosku-
piny Transportation.
Zalenn do skupiny frm pineslo
jistou diverzifkaci vroby a zamen
na urit sti trnho segmentu. Nae
efektivita se podstatn zvila, maloob-
jemov produkce zmizela, vroba m
plynul zabezpeen. Meme zlepovat
vrobn zkladnu azrove investovat tak,
abychom staili pokrt zven poteby,
kladen dnes naprodukci.
Novtorsk pstupy
nutnost
Oblast investic pro poizovn novch
vrobk, ale iupgrade vozovho parku,
je hodn dleit. Firma se pitom za-
mila na dv zkladn oblasti, na rozi-
ovn azkvalitovn strojovho parku,
respektive nazvten vrobnch kapacit
podniku.
Zejmna voblasti vroby hrubch staveb
vozovch skn dolo kinovacm obrb-
cch center, jsou produktivnj arychlej.
Soubn s tm, pro jejich sestavovn,
byly do sektoru mont nasazeny mo-
dernj technologie. Pokud jde onav-
en vrobnch prostor, vybudovali jsme
z kapacitnch dvod nov pracovit
pro oivovn azkouen vozidel provo-
zovanch pod naptm 25 kV. Hala byla
zprovoznna vloskm roce.
Paraleln s tm koda Vagonka prona-
jala vrobn prostory od frmy Vtkovice
Doprava na ppravu a sestavovn hru-
bch staveb vozovch skn pro nov
vyvinut jednopodlan jednotky, aby po-
kryla souasn poteby. Pvodn kapacita,
plnovan na 56 souprav za rok, dnes
perostla dopotu 1516. Pt rok by jich
mlo bt 17. Dan poty dokumentuj,
co lze organizac prce vespojen sino-
vac strojovho parku dokzat. Zrove
odpovdaj naotzku, jak se frm dailo
vobdob krize.
Ve fnannch objemech, v potu za-
mstnanc i potu vyrobench vozidel
jsme kriz proli velice dobe. Vyskytly se
Firma PM-Plastic, spol. s r. o.
Odersk 838, Studnka
je od roku 199+ tradicnim vyrobcem
komponent ze skelnych laminat,
urcenych pedevsim pro interiery
kolejovych vozidel pro zakaznika jako
jsou Ceske drahy, Zeleznicni spolecnost
Slovensko a Ukrajinske zeleznice.
KODA VAGONKA a.s.
Srdcovm esem firmy je 471
Firma BZS MACHINERY s. r. o., Mlnsk 679/14, Blovec vznikla odtpen od matesk spolenosti
BZS RAIL s. r. o. Blovec dne 29. 8. 2008 zptn k datu 1. 1. 2008. Samostatn vznik spad do roku 2000.
Firma se zabv:
Svaovnm specilnch nerezovch konstrukc
Svaovnm specilnch hlinkovch konstrukc
Svaovnm specilnch ocelovch konstrukc
Kovovrobou
Obrbnm kov
Nedlnou soust produkce na rmy jsou dodvky
pro kolejov vozidla rmy koda Vagnka Ostrava.
BZS MACHINERY s.r.o. Mlnsk 679/14, Blovec
Firma vlastn tyto certikty:
Svaovn ocelovch a hlinkovch st
kolejovch vozidel SN EN 15085-2.2008
Kovovroba, vroba malch ocelovch
a hlinkovch konstrukc
SN EN ISO 9001:2001
a SN EN ISO 3834-2:2006
Osvden o zpsobilosti dodavatele
esk a slovensk drhy
BZS MACHINERY
vak ipekky, pr naich subdodavatel
vypadlo ze hry, a tak jsme u nkterch
oblast museli zvolit nhradn zdroje, aby
nebyla zastavena vroba.
Jej tv m tuzemskou i mezinrodn
podobu. esk trh je ale pro vrobce
a opravny elezninch kolejovch vozi-
del pomrn mal, nezbv, ne proni-
kat nazahranin trhy. Afrma si, zvlt
vsouasnosti, vede zdatn.
Export smr vchod
Ped temi lety, krom voz dodvanch
doFinska, 16 ks motorovch voz DM 12,
vychzejcch z motorovch voz ady
843, jsme psobili pouze natuzemskm
trhu. Ten ale nesta, je teba mt roztaen
prsty a oi smovat jinam. V posledn
dob se nm tak podailo uzavt nkolik
kontrakt. Dvoupatrov elektrick jed-
notky City Elefant jezd u ivLitv nebo
naSlovensku.
V obou ppadech jde o urit klony
pvodn jednotky, kter lze provozovat
najinch tratch avjinch oblastech, ne
je severn st R, napjen 3 kV. Moderni-
zace pitom probhly vnkolika stupnch.
Prvn tvoil pechod zklasickho jedno-
systmovho stejnosmrnho napjen
3kV na25 kV nasmlouvu pro Litvu. Obn-
ela dodvku ty souprav ady 575 pro
rozchod kolej 1 520 mm, na nich jsme
ovili vlastnosti tohoto typu amohli tak
pokraovat v jeho dal modernizaci. Ta
pedstavuje dvousystm, jen dnes dod-
vme naSlovensko vpodob 10 souprav
tvozovch elektrickch dvoupodlanch
jednotek ady 671 orozchodu 1435 mm,
urench pro napjec napt 3 i25 kV.
O irokorozchodn City Elefanty je z-
jem i na Ukrajin. Dvodem jsou velmi
dobr technick parametry, vy kapacita
a rapidn zlepen komfortu pro cestu-
jc. Letos v lednu tak frma podepsala
smlouvu na dodvku dvou vcekapacit-
Vrobn program:
p vroba kusovch, malosriovch a sriovch strojnch dl do hmotnosti
12 tun/ks
p vroba jednoelovch stroj a zazen
p vroba strojnch soust a nhradnch dl vetn mont
p vroba dlch ocelovch konstrukc vetn monte do hmotnosti 15 tun/ks
p vroba technologickch svaenc vetn opracovn
p vroba dl pro kolejov vozidla
p konstrukce a vroba strojnch zazen
p vroba dl pro eleznin kolejov vozidla
Firma LICHNA TRADE CZ, s.r.o. stabilizovan a dynamicky se roziujc firma nejen s narstajcm ob-
chodnm obratem, ale i vrobnmi kapacitami a monostmi. V souasn dob m spolenost vrobn provo-
zovny v Lskovci u Frdku-Mstku a od roku 2007 tak v Opav.
Nabdka slueb:
p strojn opracovn:
vyvrtvn WHN 13.8 CNC/16, WHN 13.4
frzovn, CNC, vertikln obrbc centra
soustruen, CNC soustruhy
brouen na kulato, brouen na plocho
p zmenick a svesk prce:
NC ohraovac lisy
svaovn hlinku, svaovn nerezi
zakruovn plech
svaovn metodou MIG/MAG/TIG +
velk svesk prkaz SLV Berln
pjen mdi
HUTN PRMYSL
VROBA DL
PRO KOLEJOV VOZIDLA
STAVEBNICTV
www.lichnatrade.cz
Zpracovn materil:
pUFDIOPMPHJMBTFSPWIPEMFO
pF[BDNTUSPKFNQMBTNB
Spolenost KOVO NEREZ, s.r.o. se zabv
vrobou dvench madel, dvench zvs,
kabelovch prchodek a zejmna ohb-
nm trubek a profl. Vznikla v r. 2005,
jako nstupkyn frmy KOVOKLMA,
fyzick osoby.
Vroba dvench madel, schodiovch
madel a zbradl byla zapoata v r. 1996 v
pvodn frm a zpotku byl kladen draz
na jednoduch ohbn a povrchovou
pravu nerezi a mosazi letnm a kartov-
nm. Postupn vzhledem ke vzrstajcm
poptvkm na sloitj ohyby byla zakoupe-
n CNC ohbaka trubek. Tou dobou jsme ji
navzali spoluprci s tehdej spolenost
KD VAGONKA, a.s. pi vrob nerezovch
madel a technickho potrub. Roziovnm
vrobn technologie a zvyovnm kvalifka-
ce, zejmna pro svaovn kolejovch vozidel,
jsme stle vce pronikali do tohoto odvtv,
kter odpovd flozofi na spolenosti. Ta se
zamuje pedevm na kusovou a malosrio-
vou vrobu s velkm podlem lidsk prce.
Tomu odpovdaj vrobn prostory a techno-
logick vybaven. Za poslednch 5 let se nae
spolenost rozrostla o 700 m2 vrobn plochy
na souasnch 1300 m2 a disponujeme
dvma CNC ohbakami trubek, pi jejich
vbru jsme kladli draz na vrobn rozsah a
variabilitu. Ztohoto dvodu jsme tak podli
mc rameno na promovn model a
hotovch vrobk, abychom mohli fexibiln
reagovat na poptvky formou model a
zrove mli vysokou kontrolu nad pesnost
vroby. Strojnm vybavenm, skladovacmi
kapacitami a organizaci vroby jsme nejpro-
duktivnj pi kusovch zakzkch a
maximln stovkovch srich. Pokud se
jedn pouze o ohbn, nae stroje maj
dostatenou rychlost, vzhledem ke speciali-
zaci na spolenosti vak nedisponujeme
nap. laserovm dlenm a drovnm
materilu pro ohbn, svaovacmi roboty,
lakovnou a jinmi zazenmi pro sriovou
vrobu. Pi vrob zvlt nerezovch
pohledovch vrobk jsme schopni bhem
ppravy, ohbn a kompletace jednotliv
dly prbn upravovat tak, aby se po
svaen a kompletaci povrch ji jen sjednotil a
snila se tak pracnost povrchovch prav.
Vzhledem ke svaovn pevn tenkostn-
nch ocelovch, nerezovch a hlinkovch
materil svaovac metoda TIG vrazn
pevila metodu MIG/MAG. Certifkace
spolenosti pro svaovn kolejovch vozidel
dle SN EN 15085 rovn CL 2 ns pmo nut
kzskvn vrobn npln stmito poadav-
ky a tm k co nejvtmu rozloen s tm
spojench nklad.
spn spoluprce s dvj spolenost
KD VAGONKA, a.s. nm pi jejm spojen se
spolenost KODA TRANSPORTATION a.s.
otevela dvee k ostatnm dceinm spole-
nostem holdingu a dalm vrobcm
kolejovch vozidel a jejich komponent.
Spoluprce na vrobcch s vysokou pidanou
hodnotou ns neustle nut zvyovat kvalitu
a produktivitu vroby. Vzhledem k tomu, e
jsme ji vyerpali nae stvajc pozemkov
fondy k extenzvnmu rozvoji budeme se
v nsledujcch letech intenzivn zabvat
zvyovnm zen jakosti a produktivity. Stm
souvis zejmna zvyovn kvalifkace
pracovnk, vhodn vbr a obmna
vrobnch technologi.
Za KOVO-NEREZ, s.r.o., Petr Klma, jednatel
spolenosti.
Vae logi(sti)ck volba
email: info@cdlogistics.cz
Tel: +420 222 814 660 Mobil: +420 602 416 262
...tak zn motto spolenosti Pars Komponenty s.r.o. se sdlem ve Studnce, kter je
pmm pokraovatelem vroby komponent pro osobn kolejov vozidla dnes ji
zanikl Vagnky ve Studnce.
Nosnm vrobnm programem spolenosti Pars Komponenty s.r.o. je vroba
a vvoj dvench systm, oken, zavazadlovch polic a zdvihacch ploin pro
imobiln obany v proveden automatickm i poloautomatickm. V souasnosti
vrobn program pro imobiln obany byl rozen o vrobu njezdovch ramp.
S naimi komponenty se setkte v rznch modifkacch, nejen v dopravnch
prostedcch tuzemsk vroby, ale tak v prostedcch hromadn dopravy
zahranin vroby. V segmentu vrobc dopravnch prostedk pro hromadnou
mstskou dopravu, jsme se spn stabilizovali jako dodavatel vstupnch dve do
autobus a trolejbus. V souasnm obdob spolupracujeme na dodvkch
interirovch mezistn pro vrobce tramvaj Bombardier Viena a Brugge.
Do budoucna pipravujeme nov vrobky tak, aby byli uspokojeni nejen pedn
vrobci prostedk hromadn dopravy, ale i samotn cestujc.
tel.: +420 556 455 000 e-mail: info@parskomponenty.cz www.parskomponenty.cz
JSME SOUST VAICH CEST
Inter-Informatics, spol. s r.o.
Kolavka 75/3, 19000 Praha
Tel.:+420266799411
www.inter-informatics.com
Nae kompetence se uplatuj v oblastech:
Letectv Kolejov vozidla
Uitkov vozidla Energetika
Obecn strojrenstv
PARTNER FOR SOLUTIONS
Mezinrodn skupina rem Inter-Informatics Group
se zamXMH QD VOXE\ D QD een pro prP \VORYp
SRGQLN\ Y Evropsk unii D Y ]HP tFK YFKRGQt (YURS\
3RVN\WXMHP H ]i ND]QtNm een dle jejich poteb.
PHYDXMt YYRMRYp D NRQVWUXNn prce. Podlme se na
FHOFK SURFHVHFK YYRMH RG LGHRYpKR Qi YUKX YSRt
a studie proveditelnosti, pHV SURWRW\S D SRGSRUX Si
vrob D N YUREQt UHDOL]DFL
www.kienle-spiess.com
Jahrzehntelange Erfahrung und gewachsenes Know-how
in der Stanz und Druckgutechnologie sind die Voraus-
setzung fr einen kompetenten Partner in der Entwick-
lung von Elektromotoren und Generatoren. Kienle + Spiess
bietet mehr mehr an Innovation, mehr an Lsungen die
Zukunft machen, mehr an technischen Mglichkeiten.
Kienle + Spiess Innovativ aus Tradition
www.zoszv.sk
eleznin opravovne a strojrne Zvolen, a.s.
Movsk cesta 259/11, 960 03 Zvolen
Tel.: +421-45-53 02 111
Fax: +421-45-53 20 526
E-mail: zoszv@zoszv.sk
eleznin opravovne a strojrne Zvolen, a.s., patria
medzi najvznamnejie spolonosti na opravy a moder-
nizcie motorovch ruov a motorovch vozov v Slo-
venskej republike.
V sasnosti zabezpeuje pre spolonos KODA VA-
GONKA a.s. mont bench podvozkov pre riadiace
a vloen vozne radu EPJ 671 a LV P-P951 (Push-Pull).
Spoluprca nastala aj v oblasti dodvok rmov podvoz-
kov a alch podskupn podvozkov urench pre moto-
rov jednotky radu EPJ 671, LV P-P951, EJ 471 a EJ 675.
Z dlhodobho hadiska je spolonos eleznin opra-
vovne a strojrne Zvolen, a.s., pripraven rozri dodv-
ky komponentov a monte pre alie typy podvozkov
a koajovch vozidiel.
asn

zahrani
schvlen.
jednotce elezni
ur esk republiky
edev
im.
TH
nch estivozovch variant, schopnch
jezdit ve dvou napjecch systmech.
Cestujc se s nimi budou moci svzt ji
pi mistrovstv Evropy vefotbale vervnu
2012. Tm ale mezinrodn aktivity frmy
zdaleka nekon.
Jsme astnky tendr v nkolika dal-
ch oblastech, protoe je nm jasn, e
bude zapoteb mt podstatn ir port-
folio odbratel. Pozornost zamujeme
hlavn napobaltsk stty, jihovchodn
Evropu Oblast, kde se vypisuj tendry,
je hodn. Zejmna Rusko, kde je obrovsk
trh, by pro ns znamenalo stabilizaci frmy
namnoho let dopedu.
Za renesanci osobn
dopravy
Zatm poslednm spchem frmy, z tu-
zemskho trhu, je dodvka novch jedno-
podlanch pantograf pro D, urench
na pmstskou dopravu zejmna pro
kraje. Pjde o15 tvozovch a4 dvouvo-
zov jednotky jak vproveden jednosys-
tmovm, tak dvousystmovm.
Oproti 471 se jedn opln jin vozidlo.
Vyuv hlinkovou technologii, aby bylo
konstrukn co nejleh, pro vnitn oblo-
en jsou nasazeny nejmodernj sendvi-
ov panely. Najdete tam vak ipevzat
prvky, napklad zoblast trakce amni,
oblast provozem ji ovench. Vszme
nakombinaci ovench st anejnovj-
ch technickch poznatk, aby fnln
vrobek byl narovni.
O splnn pedstav ze strany vrobce
svd hlavn uplatnn modernch
technologi a materil, jako i zvolen
strategie, sohledem nastle se zpsujc
poadavky naivotn prosted.
Jde o vyuvn materil, kter nepo-
kozuj ivotn prosted, maximln jsou
recyklovateln, protoe tato oblast je dnes
fnann zohledovan u konkurz pi
stanovovn nklad na ivotn cyklus
vrobk (klimatizace, pouit druh olej,
recyklovatelnost materil, likvidace
vozu).
Prvn soupravy by ml vrobce dodat D
vpolovin roku 2012, dojara roku 2014
pak vechny. Produkty, kter dnes vyrb,
jsou pesn to, co by se pro ekologii sttu
mlo projevovat co nejvce. Podobn c-
tn m iing.Paruza.
Elektrick trakce proti automobilov i
autobusov doprav je nesrovnateln,
proto vyvjme nov jednotky, aby byly
it namru uivatelm cestujcm api-
thli je zpt dovlak. Myslm tm pohodl,
rychlost, pipojen nainternet. Pkladem
me bt ped temi lety elektrifkovan
tra mezi Ostravou aOpavou. Nasazenm
naich Elefant zde dolo zhruba kdvoj-
nsobnmu naven potu pepravench
cestujcch. Ti nepociuj stresy ze silnic,
jezd pohodln do kol, do zamstnn.
To ve jim pin etrnj a ekologicky
ladn eleznin osobn doprava. Takov
pocity vyvolvaj uvrobce urit uspoko-
jen azrove provokuj , aby se pracovalo
stle vce nanovch typech vozidel pro
maximln uspokojen cestujcch. Atmto
smrem se sname v pln me kret
dobudoucna.
Adam Hodman
KODA ELECTRIC a.s.
Ekologick vozidla a pohony pro hromad-
nou dopravu vyvinut a vyroben pmo
pro konkrtnho zkaznka v nejvy
kvalit stav KODU ELECTRIC na svto-
vou piku v oboru, kterou lukrativn
zakzky chrn ped dopady hospodsk
krize i dalch negativnch ekonomickch
faktor.
KODA ELECTRIC a.s. je soust skupiny
KODA TRANSPORTATION, nejnovji
KODA INDUSTRY. Prvn byla zaloena
v roce 2003 spojenm tvar, kter se
zabvaly pohony s elektronikou, trak-
nmi mnii, traknmi motory, regulac
a mly spolen kompetence. Nicmn
vlastn vroba elektrickch pohon m
vekodovce devadestiletou tradici. Spo-
lenost se zamuje nati hlavn obory:
vrobu traknch motor, vrobu kom-
pletnch elektrickch traknch pohon
a vrobu trolejbus. V souasn dob
m 700 zamstnanc, piem cca 20 %
pipad natechnick profese. Vyplv to
ze skutenosti, e se jedn ovelmi kvalif-
kovanou prci, nebo 100 % vroby tvo
produkty zvlastnho vvoje.
V letonm roce doshne obrat spole-
nosti piblin 3,2 mld. K, co pedstavuje
zhruba 15 % meziron nrst. Ztoho vc
jak 40 % tvo export a pedpokld se,
e podl exportu by ml vbudoucnu dle
narstat. Nejvtmi zkaznky KODY
Vizitka:
KODA ELECTRIC a.s.
Sdlo: esk republika, Plze
Zaloen spolenosti: 1920
Poet zamstnanc: 685
Obor podnikn: strojrenstv
Ron obrat spolenosti: 2,589 151 mld. K (2010)
Management:
Generln editel: Ing. Jaromr ilhnek
Vedouc obchodnho tvaru:
divize PaT: Ing. Petr Kasenk
divize TRM: Ing. Petr Koandrle
Vedouc vrobho tvaru:
divize PaT: Ing. Miroslav enka
divize TRM: Ing. Tom Heimrath
VY to potebujete MY to dokeme...
Vroba CNC obrbcch stroj vlastnho vvoje | Nvrhy technologie | kolen | Modernizace obrbcch stroj
CNC obrbc stroje portlov koncepce horn gantry
FPPC v 3osm a 6osm proveden
CNC stroje portlov koncepce s pojzdnm stolem FVC
v 3osm a 6osm proveden a portlov brusky BPP
Strojrna Tyc, s. r. o. Dlouh 17, 338 05 Mto, Czech Republic, tel.: +420 371 750 591, fax: +420 371 750 129, e-mail: obchod@tyc.cz
www.strojirna-tyc.cz
Rozmry osy stroje: X 1 000 4 000 mm, Y 1 000 1 600 mm, Z 1 000 1 500 mm Rozmry osy stroje: X 6 000 50 000 mm, Y 2 000 6 000 mm, Z 1 000 1 500 mm
Vrobce specilnch spnanch napjecch
zdroju a nabjecu pro tramvaje, metro,
vlakov soupravy a prumyslov aplikace
Zarzen jsou vyrbna podle pozadavku
zkaznka prmo pro konkrtn aplikace
www.hbelectronic.cz : 235 520 592
ELECTRIC jsou spolenosti ze skupiny
KODA, a u KODA TRANSPORTATION,
nebo KODA VAGONKA, ppadn Pars
nova. Zakzky pro tyto spolenosti ped-
stavuj piblin 1/3 vroby. Hlavnmi za-
hraninmi zkaznky jsou Hyundai Rotem,
Bombardier, Caterpillar, Belkomunmash
adle nejrznj dopravn podniky, ze-
jmna vEvrop. Zbvajcch cca 30 % tvo
domc zakzky.
pikov technologie
Co obor, to produkt nejvy technick
rovn. Ne vechny putuj naexport, take
si vysokou technickou rove me ut
iesk cestujc: Vvoj avroba vevech
tech oborech na innosti je hi-tech,
skuten jde opikov technologie, kter
se vesvt vyrbj, potvrzuje generln
editel Ing. Jaromr ilhnek a sezna-
muje snejnovjmi poiny spolenosti:
V oboru vroby trolejbus jsou nam
nejvznamnjm souasnm projektem
trolejbusy pro msto m, co jsou vozidla
specifck vtom, e maj jet superkapa-
citory a vkonn diesel genertor, kter
umouje nezvisl provoz scestujcmi
imimo trolejov veden, rekuperaci ener-
gie a zaruuje vozu velmi dobr dyna-
mick parametry. V souasn dob se
tak dokonuje sriov diesel-elektrick
hybridn autobus vybaven navc bate-
KODA ELECTRIC a.s.
riemi a opt superkapacitory. Me tak
projdt nap. centry mst velektrickm,
zcela bezemisnm reimu i maximln
vyuvat energii pi brzdn. Ped dvma
lety jsme vyrobili vespoluprci sJV e
i prvn autobus ve stedn a vchodn
Evrop pohnn palivovmi lnky, to
znamen autobus spalujc vodk, kter je
dnes vprovozu vNeratovicch. Voblasti
traknch pohon jsme najae podepsali
nejvt exportn projekt vhistorii KODY
ELECTRIC nakompletn elektrick ame-
chanick pohony pro 80 lokomotiv, kde
vrobcem lokomotiv je jihokorejsk frma
Hyundai Rotem a fnlnm zkaznkem
Tureck sttn drhy. Jedn se okontrakt
za 2 mld. K. Jinak vyrbme elektrick
pohony pro veker druhy kolejovch
vozidel odtramvaj pes metra, pmst-
sk vlaky a polokomotivy vetn jedn
z nejmodernjch lokomotiv na svt :
lokomotivu 109E vyrbnou ve KODA
TRANSPORTATION pro esk drhy.
Takovch frem s tak irokm zbrem
voblasti traknch pohon vesvt moc
nen. Trakn motory s vkonem pes 1
MW a hmotnost pes 4 tuny pro velk
dln vozidla s nosnost 320 a 400 tun
dodvme ldrovi vesvm oboru, spole-
nosti Caterpillar zUSA. Zdruhho plu
vyrbme kolov motory s permanent-
nmi magnety, kter jsou nasazeny vesto-
procentn nzkopodlanch tramvajch,
jak dnes jezd vPraze avlotysk Rize.
Nebo linern krokov motory pro posun
palivovch ty v jadernch reaktorech
sgarantovanou ivotnost 30 let. To jsou
takov speciality.
Pspvek k ekologick
doprav
KODA ELECTRIC se me pochlubit tm,
e je u vesv podstat ekologickm pod-
nikem: Nae vrobky jsou samy o sob
ekologick, nebo vechno jsou to elek-
trick pohony majc minimln vliv nai-
votn prosted. Asamozejm ekologick
je ivlastn vroba, ani tam nen nic, co by
njakm zpsobem zneiovalo ivotn
prosted, objasuje Ing.Jaromr ilhnek
adodv: Strochou nadszky meme
ci, e jsme dokonce pedbhli dobu:
o elektromobilit se dnes mluv tm
vcelm svt, je to modern slovo, take
jej vichni pouvaj, ale my ji vesvch v-
robcch realizujeme u adu let. Alogicky
se zabvme ivvojem novch produkt,
napklad elektrobus, jakoto alternati-
vou amon inhrakou dieslovch nebo
hybridnch autobus vbudoucnu.
Investice smuj
do vvoje
Nejvt investice KODA ELECTRIC jdou,
podle jejho generlnho editele, dodvou
smr. Prvnm smrem je vlastn vvoj,
co pedstavuje gr vech investinch n-
klad, protoe vechno, co vsouasnosti
spolenost vyrb, pochz zvlastnho v-
Elis-Plast spol. s r.o.
Chrst 134, 330 03 Chrst u Plzn
tel.: +420 377 945 640
fax: +420 377 945 639
www.elisplast.cz
Firma Elis-Plast v roce 2011 oslav 20.let psoben na trhu. Ve svm
programu nabz technologie zpracovn plast a to vstikovn, vakuov
tvarovn, vysokotlak i nzkotlak lit PUR/RIM, povlakovn a vrobu dl
z lamint. Hlavnmi obchodnmi partnery jsou v oblasti vroby dopravnch
prostedk pedevm koda Electric, koda Transportation, koda Auto, CZ
Loko a Avia. Firma vlastn certifkt ISO9001:2009.
Spolenost POLL, s.r.o. psob na
trhu od roku 1996. Hlavnmi aktivitami
jsou systmy pro zen vkonovch
mni a elektrickch pohon
a speciln vkonov mnie. Produk-
ty spolenosti POLL se uplatuj
v elektrickch vzbrojch kolejovch
vozidel, na silninch vozidlech i ve
stacionrnch aplikacch.
Systmy regulace trakce d pohony moderni-
zovanch i novch tramvaj a trolejbus, kter
jsou realizovny snejvznamnjm partnerem
rmy POLL, praskou spolenost CEGELEC,
a.s. Zaplikac na elezninm vozidle je teba
zmnit uniktn projekt modernizace pmst-
sk jednotky stdav trakce. Elektrick
vzbroj, vyvinut a vyrbn spolen
s tehdej spolenost POLOVODIE a.s.,
znamenala prvn provozn nasazen pulsnho
usmrovae na tratch v R, schvlen
podle pvodnch (psnjch) kritri pro
kompatibilitu se zabezpeovacm zazenm.
dic systm pro hydraulick brzdy
je dodvn pro vrobce brzd DAKO-CZ, a.s.
a instaluje se na modernch nzkopodlanch
tramvajch typu 15T vyrbnch ve skupin
KODA. Dohromady referenn seznam
obsahuje destky projekt scelkovm potem
pevyujc 3000 jednotek, kter ovldaj
pohyb a brzdn vce ne 1700 vozidel.
Vize Na zklad znalost voboru a zkuenost
z provozu ukazujeme cestu naim zkazn-
km nen jen przdn heslo na tt rmy,
ale kadodenn provan realita. U kadho
novho projektu nejde pouze o to, jak co
nejlpe, nejlevnji nebo nejrychleji realizovat
zmr zkaznka, vtinou formulovan podle
srovnn s konkurennmi produkty. Nov
produkt m mt vdy nco navc, v klovch
parametrech mus kvalitativn pevit bn
standard. Toho POLL dosahuje orientac na
netradin een a vyuitm technologi, asto v
danou chvli jet ne zcela obvyklch. Vsled-
kem jsou een, vyznaujc se vysokou
energetickou innost, sporou hmotnosti a
objemu zazen, co jsou parametry, kter
kadho konstruktra vozidel maximln
zajmaj.
Produktovou skupinou, kter dobe dokld
zmnn pstup, jsou mnie pro pomocnou
spotebu na vozidlech napjen palubn st
a nabjen baterie, napjen ventilanch
a klimatizanch systm, atd. Nabjee
a mnie pro palubn s, kter jsou aplikovny
na vozidlech vyrbnch ve skupin KODA,
pouvaj technologii kvazirezonannch
mni svysokou spnac frekvenc a dosahuj
innosti pes 95%. Pro uivatele je pak
nejzajmavjm benetem snen hmotnosti
napklad u tramvajovho statickho mnie
je vpmm srovnn hmotnost mnie POLL
73 kg oproti 105 kg ukonkurennho produk-
tu. Energetick innost je vzvou, na kterou
mus reagovat vichni dodavatel dopravn
techniky (nejen) pro veejnou hromadnou
dopravu. Elektrick vzbroj pro trolejbusy
sakumulac brzdn energie vsuperkondenz-
torech, kterou realizuje CEGELEC, a.s.
s regulanm systmem POLL, byla odzkou-
ena napilotnm trolejbusu vTallinu. Prokza-
n provozn spory energie inily 23%.
Vsouasn dob se vzbroj se superkonden-
ztory uplatuje na dvou sriovch projektech
vzemch EU.
V souvislosti s roziovnm hybridnch
a elektrickch pohon do automobilov
techniky vznik poadavek elektrikace
ostatnch zazen na vozidle. Poadavek
zkaznka co nejmen rozmry a hmotnost -
POLL vyeila uniktn technologi zkaznick-
ho vkonovho modulu. Vkonov obvody
jsou integrovny pmo z vkonovch ip
namsto monte hotovch modul, s vyuitm
pmho kapalinovho chlazen zkladny
modulu. Produkt byl vyvinut spolen
sPOLOVODIE a.s. a byl podpoen zprogra-
mu TIP Ministerstva prmyslu a obchodu R.
Pokud se poda, aby se invence vvojovho
tmu POLL slouila s odvahou zkaznk
do novch pstup, je poloen zklad budou-
cho spnho partnerstv. To dokld nejen
nkolik uvedench pklad, ale i mapka
referenc produkt, pesahujc hranice Evropy.
www.poll.cz
1(-129-j7(&+12/2*,(
6/('8-(0(3521$j(
=.$=1.<
ELEKTRICK A PNEU
RUN NAD
vrtac a sekac nad
hlov, pm brusky
vibran a psov brusky
AKU nad
etzov pily
kotouov a pmoar pily
roubovky a utahovky
FRZOVAC
NSTROJE
stopkov frzy
kotouov frzy
technick frzy
frzy na vrobu ozuben
odvalovac frzy
frzy HSS a TK
RUN NAD
maticov kle
momentov nad
gola sady a jednotliv sti
klet, hasky a SIKO
kladiva, paliky a palice
seke, run razidla
dlkovae, vsenky
pilnky, krabky a raple
roubovky
ZVITOEZN
NSTROJE
zvitnky (strojn, run)
zvitov kruhov elisti
zvitov kotouov noe
zvitoezn hlavy
zvitov vlce
NSTROJE S VBD
tlesa na na frzovn
tlesa na soustruen
nhradn VBD
nhradn dly
BRUSIVO
brusn kotoue
brusn kameny
brusn tlska
brusn papry a pltna
dia nstroje
OBRBN
OTVOR
vrtky HSS a TK
vrtky stedc
navrtvky
vhrubnky
vstrunky
zhlubnky
MIDLA
posuvn mtka analogov
posuvn mtka digitln
hloubkomry a vkomry
mikrometry a dutinomry
chylkomry a indiktory
kalibry, vodovhy
pmrn desky, rsovac podloky
UPNAC
TECHNIKA
pouzdra a kletiny
redukn pouzdra
univerzln sklidla
vrtakov sklidla
upnac hroty
vratidla (pevn, staviteln)
frzovac trny
svrky (strojn, zmenick)
.
.
.

n
e
j
e
n

n
s
t
r
o
j
e
Spolenost S-TOOLS s.r.o. se zabv distribuc nstroj, nad a midel pro strojrensk prmysl.
Mimo uveden aktivity, nabz S-TOOLS svm klientm i zajitn slueb, jakmi jsou nap. brouen a renovace nstroj, povlakovn,
kalibrace meidel a v neposledn ad i poradensk innost zce souvisejc s optimln volbou vhodnho nstroje.
S-TOOLS s.r.o. m ve sv nabdce celou adu vrobk jak z produkce tuzemskch vrobc, tak i m dl vce se rozvjejc nabdku
vrobk ze zahrani. Vme, e nam profesionlnm pstupem v zajitn vhodnho vbru a vasnch dodvek zbo,
pi zajmavch cenovch relacch, me bt nae spolenost dobrm partnerem i pro Vs.
S-TOOLS s.r.o., Husova 71, 301 00 Plze tel./fax: +420 383 393 222 email: stools@stools.cz www.stools.cz
voje. Atato strategie se evidentn vyplc.
Jenom pro doplnn, v roce 2010 jsme
investovali do vvoje novch vrobk
151 mil. K, vroce 2009 to bylo ,pouhch
72 mil. K. To pedstavuje 35 % ronch
treb. Kdyby podobn penze vzhledem
kesvmu obratu dvala dovvoje kad
tuzemsk frma a teba i stt, tak je R
technologickou supervelmoc. Druh
smr investovn vede dovrobnch za-
zen atechnologi, ale jen vdu destek
mil. K.
Ekonomick stabilita
KODA ELECTRIC pat k tm astnm
frmm, pro kter hospodsk krize, ani
dal dobe znm faktory ovlivujc ne-
gativn hospodsk vsledky, nejsou
velkou hrozbou. Zatouto skutenost sa-
mozejm nestoj dn abstraktn pojem,
ale reln potvrzen slov otom, e tst
peje pipravenm: Krize ns ovlivnila
trochu se zpodnm vzhledem ktomu, e
n obor je vce setrvan amme dlou-
hodob kontrakty, take nejvt dopad
piel a vroce 2010, kdy jsme zazname-
nali propad onecelch 10 %. Vletonm
roce u se ale dostvme nanejvt trby
vhistorii KODY ELECTRIC vbec. Ostatn
krize se u ns tolik neprojevuje, a to ze
dvou dvod. Zaprv mme irok port-
folio vrobk azadruh mme pomrn
irok portfolio zkaznk vrznch teri-
torich, a u vEvrop, Severn Americe,
Asii, take jsme schopni propad v jed-
nom trhu njakm zpsobem nahradit
zakzkami na jinch trzch, vysvtluje
Ing. ilhnek a pokrauje: Jistm pro-
blmem je pohyb dolaru, protoe naimi
odbrateli jsou mj. americk frmy jako
Caterpillar nebo frmy, kter obchoduj
vdolarech. Nicmn tento problm maj
vi dolarovm trhm vichni evropt
vrobci. Sposilovnm koruny vi euru
jsme schopni se vyrovnat. elme tomu
itm, e se sname nakupovat veurech.
Druhotn vak vznik tlak inanae esk
dodavatele, jejich podl na dodvkch
tvo v prmru 30 a 40 %. A jak to tak
sledujeme, tak bohuel nkte et doda-
vatel zanaj bt nekonkurenceschopn
i vi frmm ze zpadn Evropy. Je to
koda, jsme esk frma a chceme pod-
porovat domc vrobce, ale ne tm, e
sami sebe znime.
Jak vid KODA
ELECTRIC blzkou
budoucnost
Jak vidme svoji budoucnost? Strun
eeno: velmi dobe. Elektrick pohony
maj zelenou, a ji vmstsk hromadn
doprav, nebo eleznici. Investice doin-
frastruktury jsou pro mnoho mst astt
OLAER CZ, s.r.o., Vdesk 125, 619 00 Brno
tel.: 547 125 601-11, fax: 547 125 600, e-mail: info@olaer.cz, www.olaer.cz
Koramex a.s. Suice je specializovan
a certihkovana hrma na vyrobu specialnich
rozvadcovych skini pro narocne provozy
(jaderne elektrarny) a dale pro kolejova
vozidla (lokomotivy, tramvaje, metro,
trolejbusy).
vyroba probiha podle technicke dokumen-
tace a pozadavk odbratele na CNC stro-
jich, z oceli, hliniku, nerezi, mdi i mosazi,
svaovano na zaklad certihkace
CSN EN 383+-2, EN 1S08S a D!N 6700-2.
Prazsk 26S
342 01 Susice
tel.: 376 503 S21
fax: 376 503 S25
koramex@koramex.cz
www.koramex.cz
KOVOVROBA
STAVEBN I NNOST
KORAMEX a. s.

Obchodn spolenost BIBUS s.r.o. byla
zaloena v roce 1992 s majoritnm
podlem vcarsk spolenosti BIBUS AG
a je soust nadnrodnho holdingu
BIBUSHoldingAG se sdlem ve Fehraltorfu
blzko Curychu. Od svho zaloen se
BIBUS s.r.o. dynamicky rozvj a kadoro-
n dosahuje vznamnjho postaven na
eskm trhu s mnostvm stlch
a spokojench zkaznk.
Od svho zaloen vykazuje spolenost
BIBUS s.r.o. nrst obratu iproduktivity
prce. V roce 2004 poprv pekroila v
obratu hranici 200 mil. K s 25 zamst-
nanci. O tyi roky pozdji, v roce 2008
doshla spolenost BIBUS s.r.o. s 27
zamstnanci obratu pes 300 mil. K.
Hlavnm aktivitou spolenosti
BIBUS s.r.o. jsou dodvky strojren-
skch, pneumatickch, elektrotechnic-
kch, hydraulickch a fltranch
element pro zkaznky z nejrznj-
ch oblast prmyslu. Vzduchovac
a erpac technika se dodv zejmna
vrobcm istren odpadnch vod.
Nedvnou novinkou jsou 3D tiskrny
a 3D scannery pro pmou vrobu
model a prototyp.
Hlavnm kritriem pro volbu sortimen-
tu a dodavatele je, vedle poadavku
zkaznka, pedevm kvalita vrobku
a poskytovan servis. Dky silnmu
postaven spolenosti na eskm trhu
a tak dky siln pozici skupiny BIBUS
v ostatnch evropskch zemch zskala
spolenost BIBUS s.r.o. vhradn zastou-
pen pednch svtovch vrobc pro
eskou republiku. Zalenn v rmci
holdingu BIBUS umouje velmi
prunou kooperaci se sesterskmi
frmami BIBUS po cel Evrop. Spole-
nost BIBUS s.r.o. disponuje v Brn
modernm skladem o ploe 1300 m2,
kde je zkaznkm k dispozici
kokamitmu odbru 2500 skladovch
poloek nejdanjho sortimentu.
Dal sortiment je k dodn ve velmi
krtk dob ze sklad naich sester-
skch spolenost BIBUS v 18 zemch
Evropy, n a Vietnamu. Zkladem
spchu spolenosti BIBUS s.r.o. je
zkuen a stabiln tm kvalifkovanch
odbornk, kter je podporovn
kvalitnm fremnm zzemm vetn
spolehliv logistiky a odbornho
servisu. Clem spolenosti je spokojen
a spn zkaznk. Cesta k tomuto cli
vede pes individuln pstup k zkaz-
nkovi, pochopen jeho specifckch
poadavk a nalezen pro nj nejlep-
ho een. Dobe to charakterizuje logo
spolenosti BIBUS s.r.o., kde najdete
heslo Supporting Your Success, tedy
Podporujeme V spch, kter
nejlpe charakterizuje motivaci vech
zamstnanc spolenosti pispt co
nejvt mrou k spchu svho
zkaznka.
Obchodn struktura spolenosti BIBUS
s.r.o. je rozdlena do nkolika produk-
tovch skupin: MECHATRONIKA, PNEU-
MATIKA, HYDRAULIKA, IVOTN
PROSTED a e-MANUFACTURING.
Skupina MECHATRONIKA nabz svm
zkaznkm produkty pro prmyslovou
automatizaci, jako jsou tlumie rz
ACE, plynov pruiny BANSBACH,
kompletn een pohon, vetn
pevodovek, spojek a aktutor. V tto
skupin je tak manipulan technika,
snmae a senzory, bezpenostn prvky
a speciln technologie pro navjen.
Tradinm sortimentem jsou dly pro
obrbc stroje vetn upna,
otonch stol nejrznj velikosti, ale
i rotan pvody pro ezn kapaliny
DEUBLIN a fltry MAHLE.
Ve skupin PNEUMATIKA je dominantn
sortiment renomovanho japonskho
vrobce CKD, kter pokrv kompletn
klu pneumatickch prvk a vmnoha
aplikacch svou kvalitou pevyuje
mnohem znmj dodavatele
pneumatiky na eskm trhu..
Skupina HYDRAULIKA je zamena
zejmna na dodvky komponent pro
hydraulick zazen jako jsou
napklad hydraulick rotan pvody
DEUBLIN, fltry MAHLE, erpadla
DAIKIN nebo TOKIMEC, ale je schopna
ve spoluprci se sesterskou spolenos-
t BIBUS Hydraulika navrhnou a dodat
i kompletn hydraulick een.
Oblasti ivotnho prosted, zejmna
itn odpadnch vod, vnuje spole-
nost BIBUS s.r.o. velkou pozornost.
Krom dodvek vzduchovacch erpa-
del SECOH, ESAM a GAST, kalovch
erpadel GORMAN-RUPP a aeranch
element JAEGR se aktivn podl na
vvoji novch technologi itn
odpadnch vod jako je nap. technolo-
gie MBR, jejm produktem je tm
dokonale recyklovan voda, vhodn
kdalmu pouit.
Skupina e-MANUFACTURING se vnuje
pomrn nov oblasti ve vrob
model a prototyp RAPID PROTY-
PING. V sortimentu nabz ucelenou
adu 3D tiskren Z-CORPORATION pro
vrobu model a prototyp, dopln-
nou 3D skenery pro tvorbu 3D digitl-
nho obrazu pmm snmnm danho
objektu. 3D tiskrny SOLIDSCAPE
najdou uplatnn ve perkastv,
modelstv a stomatologii pro vrobu
pesnch voskovch model
vhodnch k odlvn metodou ztrace-
nho vosku.
Spolenost BIBUS s.r.o. sdl v Brn na
Vdesk ulici 125. Vce informac lze
nalzt na webovch strnkch.
www.bibus.cz
KODA ELECTRIC a.s.
naprostou prioritou, by ne vdy jde ve
tak hladce, jak se plnovalo. Mme vlastn
vvoj, vlastn vrobky pokrvajc cel
portfolio vozidel od trolejbus po loko-
motivy, umme dodat jak kompletn e-
en, tak idl komponent. Dokonujeme
hybridbus, chceme postavit plnohod-
notn elektrobus plus samozejm nov
projekty, kter se stav v rmci skupiny
KODA, a u jsou to pmstsk vlaky,
nov metro, nebo tramvaje, pibliuje
fremn zmry Ing. ilhnek a dodv:
Myslm, e meme nabdnout i velmi
zajmavou apestrou prci. Tm, e si v-
robky sami vyvjme, vyrbme a prod-
vme, u ns najde uplatnn cel ada
profes oddlnickch a pomanaersk.
Vidt, jak vrobek vznik pln odnuly a
pofzi, kdy ene lokomotivu rychlost 200
km/hod nebo rozhbe 400tunov trucky
v severn Kanad, mus bavit kadho
technicky zaloenho lovka. Jin Korea,
Spojen stty, Turecko, na, Rusko, samo-
zejm Evropa, to jsou nkter z lokalit,
kde mme svoje aktivity asv zkaznky.
Take i ten, kdo se v rmci prce chce
podvat dosvta, m anci. Nejsme sou-
st nadnrodnho gigantu, take otom,
co vyrbt, kam prodvat, jak adoeho
investovat, rozhodujeme tady, doma.
pln na zvr
N obor m velkou perspektivu nejen
pro drn aplikace, ale i pro mstskou
a pmstskou dopravu. Zanaj se ob-
jevovat tzv. E-Mobility studie, kter se
sna komplexn eit mstskou dopravu
zaloenou na vozidlech s elektrickm
pohonem. Ato je obor, kterm se zab-
vme u dlouhou dobu. Otzkou pouze
je, jakou podporu bude mt tento trend
v budoucnu, napklad v daovch le-
vch nebo v podpoe samotnch mst,
jak rychle naleznou elektrobusy uplat-
nn vrelnm ivot. Myslm, e je dost
dobe mon, e Evropu vtomto smru
pedbhne Amerika nebo jet spe na.
Samozejm to nen otzka dvou nebo
t let, je to bh nadel tra vhorizontu
mon pti a deseti let, kdy se tyto tech-
nologie zanou roziovat masivn. Ale
je to perspektiva, kter vme akter se
chceme vnovat, zakonuje rozhovor
generln editel Ing.Jaromr ilhnek.
Zuzana Ottov
EH]">HQA V">HQA
pUR QHj Y\
HQHUJHWL FNRX ~L QQRVW
A V">
pUR
HQHUJHWL FNRX

U R N pRK\EX dN\ pHU I HNW QRVW L

... vertiltcr,
prctce rccr |e
efektivr| re zeler
Protoe dnes vyrbme techniku budoucnosti a vera jsme dokzali nastartovat souasnost.
Axiln ventiltor FE2owlet je nejti a energeticky nejspornj ventiltor
ve svoj td s EC technologi a jedinenm bionickm profilem lopatek.
et nklady jako nikdy pedtm. www.ziehl-abegg.cz neekejte
u dle na pokrokov vrobky.
Ziehl-Abegg kompetence ve vzduchotechnice, regulaci a technice pohon
Krlovsk tda
ventiltor,
protoe modr je
efektivnj ne zelen
Pars nova a.s.
Modernizuj kolejov vozidla
Spolenost Pars nova a.s. je jednou z nej-
vznamnjch firem specializujcch se
na modernizace, opravy a sten i v-
robu kolejovch vozidel v R. Spolenost
vznikla 1. srpna 2000 transformac Pars
DMN, s.r.o., a navazuje na vce ne 50le-
tou historii bvalch elezninch opra-
ven a strojren (OS). Se svmi tm 800
zamstnanci se ad mezi nejvznamnj-
zamstnavatele na umpersku. Letos
chce doshnout rekordnch treb ve vi
dv a pl miliardy korun.
Dopravn strojrenstv
Vroce 2008 se Pars nova a. s. stala soust
tradin esk skupiny frem psobcch
voboru dopravnho strojrenstv KODA
TRANSPORTATION. Otevely se tm nov
cesty pro vzjemn rozvoj spojily se
dlouholet zkuenosti kody vyrbjc
kolejov vozidla se znalostmi a doved-
nostmi, kter m Pars nova a. s. voblasti
oprav amodernizac. Rozshl zkuenosti
spolen s vrobnm a obchodnm po-
tencilem cel skupiny pedstavuj velk
monosti virok nabdce slueb apro-
dukt, ato nejen pro domc trh, ale ipro
trhy vzahrani.
Sortiment a zkaznci
Hlavnm sortimentem spolenosti jsou
pedevm motorov vozy, elektrick pan-
tografov jednotky, elektrick lokomotivy,
osobn vozy atramvaje. Svm zkaznkm
nabz ekonomicky atechnicky zajmav
een, kter napomhaj zkvalitnit azefek-
tivnit eleznin atramvajovou dopravu.
Zkaznky jsou pedevm esk drhy,
mstsk dopravn podniky a dal do-
pravn frmy podnikajc veleznin do-
prav. Dalm rozvojem vrobk aslueb
se postupn roziuj strategick partner-
stv a kooperace i s vrobci kolejovch
vozidel. Rst aktivit je spojen sneustlm
zvyovnm spolehlivosti akvality dod-
vek, zkracovnm dodacch lht, kom-
plexnost slueb, trvalou inovativnost
avstcnost kpoadavkm zkaznk.
Ekonomick krize
Ani Pars nova a.s. se ekonomick krize
nevyhnula. Prvotn se zastavily nkter
realizovan nebo pipravovan zahranin
aktivity, napklad dodvky pro moderni-
zaci tramvaj v Sarajevu nebo pipravo-
van velmi zajmav projekt vMaarsku.
Vedle exportnch aktivit mla krize dal
siln dopad voblasti nkladn eleznin
pepravy, kde frma poctila pokles objed-
nvek. Men dopady byly zaznamenny
voblasti osobn eleznin dopravy, kde
dky uzavenm dlouhodobm smlou-
vm na dopravn obslunost mezi es-
kmi drahami, Ministerstvem dopravy
R a jednotlivmi kraji dolo, na rozdl
odpedkrizovho obdob, kdlouhodob
stabilizaci oboru. To pozitivn napomohlo
kutlumen negativnch dopad krize zji-
nch oblast.
Modernizace
kolejovch vozidel
Firma, kter se dve specializovala
naopravy elezninch voz, se nyn za-
muje pedevm natakzvan komplexn
modernizace. Oproti nkupu novch vo-
zidel jsou pro klienty ty modernizovan
vhodn pedevm z hlediska nich
poizovacch nklad. Pinej i pzni-
vj nklady na provoz a drbu, lep
provozn parametry, nov modern de-
sign, nzkou nronost obsluhy, vyso-
kou bezpenost aspolehlivost provozu.
V neposledn ad poskytuj maximln
pohodl pro cestujc aprovozn personl
oproti pvodnm starm vozm.
Prvn projekt
K nejvtm modernizanm projektm
Pars nova a. s. pat motorov jednotky
Regionova. Modern jednotka vznik
pestavbou starch motork. eskem
dnes jezd vce ne 160 dvouvozovch
a tvozovch vlak Regionova eskch
drah. V souasn dob probh vroba
Vizitka:
Pars nova a.s.
Sdlo: erotnova 1833/56, 78701 umperk,
esk republika
Zaloen spolenosti: 1. srpna 2000
Poet zamstnanc: cca 800
Obor podnikn: opravy a modernizace kolejovch
vozidel, tramvaj a trolejbus
Ron obrat spolenosti: neuvd
Management:
Generln editel: Ing. Tom Ignak, MBA
Vrobn editel: Ing. Pavel andera
ji tet srie tchto jednotek. Na jejich
dodvku uzavel Pars nova a. s. vlistopadu
2010 roku kontrakt s eskmi drahami.
Dokonce roku 2012 se vyrob celkem 62
novch dvouvozovch jednotek.
Druh projekt
Dalm aktulnm projektem Pars nova a. s.
je remotorizace sstenou modernizac
motorovch voz ady 842. Vroce 2009
uzavela spolenost s eskmi drahami
smlouvu na modernizaci 37 voz, vyro-
bench v letech 19931994, kter bu-
dou vnsledujcch dvou letech varelu
umpersk frmy postupn rekonstru-
ovny. Modernizace se tk pedevm
remotorizace, dosazen dicho systmu
se zazenm ARR (automatick regulace
rychlosti) a AVV (automatick veden
vlaku), vmny zeslench nprav a no-
vch npravovch pevodovek adalch
komponent vozidel. Oivovn azkouky
prototypu modernizovanho motorovho
vozu ady 842 probhlo zatkem tohoto
roku aprvn rekonstruovan kusy ji byly
nasazeny doprovozu natratch eskch
drah.
Tet projekt
Dalm vznamnm, nejen vrobnm, ale
pedevm vvojovm projektem je dic
vz 961, kter by ml navzat na dve
dodvan spn vozy 954. Nov -
dic vz vznikl zcela zsadn pestavbou
osobnho vozu Bdt 279. Jde o pomrn
nron projekt. Vz 961 je vyroben pro
dlkov veden souprav zvisl trakce aje
uren jak pro regionln, tak pro rychlko-
vou dopravu. Pars nova a. s. dod vnsle-
dujcch dvou letech eskm drahm 34
tchto dicch voz. Poprv se snovm
vozem ady 961 veejnost seznmila le-
tos vervnu naveletrhu Czech Raildays
vOstrav.
Dal aktivity
V irokm portfoliu firmy jsou i dal
modernizace, rekonstrukce a opravy.
Modernizac v Pars nova a. s. prochz
ielektrick lokomotivy ady 163 naadu
363.5. Probhaj zde opravy motorovch
voz ady 854 a elektrickch jednotek
ady 460, 471 a560. Firma provd hlavn
opravy elektrickch lokomotiv ady 230,
240 a242.
Co se tk novch projekt, tak jen vleto-
nm roce vumperku doivota vypout
hned dva zcela nov prototypy. Jsou to
aktuln doprovozu nasazovan rekon-
struovan motorov vozy 842 a dle ji
zmnn dic vozy 961, u kterch byly
vprbhu kvtna a ervence realizovny
nron typov zkouky a nsledovn
ihomologace.
Pro nov vozidla
Krom toho se Pars nova a. s. subdodava-
telsky podl inavrob novch vozidel,
ato pedevm dodvkami podvozk pod
elektrick jednotky vyrbn v ostrav-
skm podniku koda Vagonka. Souasn
se pipravuje vroba bnch podvozk
pro dvoupodlan jednotky 675, kter
bude koda Vagonka vptm roce do-
dvat pro ukrajinsk eleznice.
EU pomh vzdlvat
Vbornch vsledk dosahuje Pars nova
a.s. dky prci vysoce kvalifkovanho
a motivovanho pracovnho kolektivu,
kter je zkladem spchu frmy proto
peuje ojeho kvalifkan rst. Specifck
vzdlvn zamstnanc spolenosti
Pars nova a.s. podporuje Evropsk unie
prostednictvm operanho programu
Lidsk zdroje azamstnanost asttnho
rozpotu R. Projekt vzdlvn um-
perskch odbornk bude probhat cel
leton ipt rok. Vzdlvac program je
zamen na oblasti uplatovn sprv-
nch vrobnch postup a optimalizaci
pi modernizaci zejmna dicch voz
ady 961 arekonstrukci motorovch voz
ady 842. Oba projekty vznikaj pro esk
drhy. Prokoleno bude 136 zamstnanc.
Nezapomnaj
na mlad
Pars nova a.s. ji adu let spolupracuje
se Stedn odbornou kolou a Stednm
odbornm uilitm elezninm a sta-
vebnm umperk. Obor mechanik-oprav
m vregionu velkou tradici. Prv varelu
Pars novy a.s. vyuvaj budouc mecha-
nici stroj azazen, opravi kolejovch
vozidel aelektriki odborn dlny. Vprak-
tickm vcviku maj monost oukat
se pmo v provozech, kde se napklad
rod souprava Regionova. Spoluprce se
spolenost Pars nova je pnosn pro ob
strany. kola odborn pipravuje studenty
naprci mechanik-oprav kolejovch
vozidel, kte vPars nov a.s. najdou uplat-
nn. Apokud si studenti vytvo kesvmu
budoucmu zamstnavateli kladn vztah
u vekolnch letech, rychleji se pak za-
pojuj dovrobnho procesu.
Vrnost kolejm
a eleznici
Jedno je jist: Pars nova a. s. zstane vbu-
doucnosti zcela urit kolejm aeleznici
vrn. Veden pot sdalmi investicemi
dotto oblasti aslueb, podnik chce sv
produkty nadle zkvalitovat a rozvjet.
Vpprav jsou dal nov projekty, kter
jsou pedmtem strategickch jednn,
take onich zatm veden neme mlu-
vit veejn. Dky vrobnm prostorm,
specializovanm technologim, znalos-
tem adlouhodobm zkuenostem svch
zamstnanc bude Pars nova a.s. nadle
jednou zvedoucch frem eskho elez-
ninho prmyslu.
- projekcni, konstrukcni, vyrobni, montazni a servisni
cinnosti ve strojirenstvi
- vyroba, renovace a opravy dil a casti zeleznicnich
kolejovych vozidel
HAJDO spol. s r.o.
Litovel
MACHINE - INDUST RIES COMPANY
www.hajdo.cz
Jsme drziteli certihkat:
!SO 9001:2008, !SO 1+001:200+, CSN EN 1S08S-2, CSN EN !SO 383+-2.
Splujeme pozadavky pedpisu CD v9SfS.
sl. armdy 1323/21
787 01 umperk
tel: 583280204
mob: 777768549
e-mail: urbanek@auto-urbanek.cz
Prodej prmyslovch olej, maziv a technickch kapalin
Poskytovn technickho a obchodnho poradenstv
Komlexn sluby motoristm
MOVO spol. s r. o. Pomhaj D
zvyovat kvalitu cestovn
Movo podnik v oblasti dopravnho
strojrenstv, konkrtn se orientujeme
na modernizace elezninch kolejovch
vozidel a jejich opravy, k pro asopis
Svt prmyslu Michal Kurtinec, jednatel
a generln editel MOVO spol. s r. o., se
sdlem v Plzni. A hned dodv: Dalm,
eknme zakzkovm pilem jsou do-
dvky pro naeho vlastnka, tedy kodu
Transportation. Firmu chceme samozej-
m rozvjet a tak, jak se mn poteby
naich zkaznk, se musme mnit
i my. Do budoucna potme s orientac
k sofistikovanj prci s vy pidanou
hodnotou (nov vagn, trakce atd.).
1. Tradice va rmy sh a do po-
loviny 19. stolet. Daj se v kostce
pipomenout stejn vvojov
okamiky?
Mte pravdu, frma m opravdu v okol
Plzn vjimenou tradici. Vroce 1862 byly
zaloeny eleznin dlny vblzkosti nov
budovanho plzeskho ndra anastej-
nch pozemcch sdl frma dodnes. Co se
te vznamnch historickch milnk,
za zmnku rozhodn stoj restrukturali-
zace frmy v70. letech 20. stolet navel-
koobjemovou opravnu dimenzovanou
a na 2 800 oprav osobnch voz ron,
dle pak privatizace frmy v roce 1993
nkolika soukrommi osobami afaktick
vznik Mova. Zsadn pro frmu byl konec
roku 2008 spojen se vstupem doskupiny
koda.
2. Napovdl jste mi na dal
otzku. Koncem roku 2008 jste se
stali lenem skupiny KODA. Pro
a jak m lenstv pro vs vznam?
Spojen Mova se kodou bylo pirozen
podobn zamen, velmi mal vzdle-
nost, monost sdlet technologick, v-
robn asamozejm itechnick kapacity.
e to byl pro Movo sprvn krok, je zejm
z vvoje ostatnch opraven v echch.
Prosperuj ty, do kterch rovn vstou-
pil siln partner, ostatn se potcej ve
velkch existennch problmech. Spojen
m rovn siln synergick efekt, dleit
je standardizace ji provench proces,
pstup k informacm a monost vyut
sluby, kter koda pro sv dcery cent-
rln zajiuje.
3. V souasn dob se zamujete
pedevm na opravy a moderni-
zace osobnch elezninch voz,
rekonstrukce voz metra a opravy
podvozk a dalch komponent ko-
lejovch vozidel. D se rozvst toto
zkladn konstatovn?
Klovm zkaznkem Mova jsou dnes
esk drhy, opravujeme pro n pes 220
osobnch voz ron. Pro OS Trnava apo-
tamo esk drhy zmodernizujeme vle-
tonm roce 38 voz achceme se aktivn
astnit dalch tendr namodernizace
voz, kter vsouasn dob esk drhy
vypisuj. Projekt rekonstrukc metra pro
kodu Transportation skonil nakonci mi-
nulho roku, letos jet dobhne oprava
podlnk na tch soupravch metra.
Tuto zakzku nahrad povrchov pravy
hlinkovch tubus jednopodlanch jed-
notek vyrbnch v ostravsk Vagonce
ansledn fnalizovanch vkod Trans-
portation.
Dalm dleitm segmentem jsou tak-
zvan neplnovan opravy osobnch
voz, opravy voz po nehodch, re-
konstrukce na pn zkaznk, opravy
dvojkol, dosazen bezpenostnch prvk
apod.
Vizitka:
MOVO spol. s r. o.
Sdlo: esk republika, Plze-Vchodn Pedmst
Zaloen spolenosti: 19. listopadu 1992
Poet zamstnanc: 347
Obor podnikn: dopravn strojrenstv, modernizace
elezninch kolejovch vozidel a jejich opravy
Ron obrat spolenosti: 557 933 000 K
Management:
Generln editel: Ing. Michal Kurtinec
Vrobn editel: Ing. Antonn Zahradnick
www.elfetex.cz
Prodejn sklady: Centrla Plze, Brno, Kada, Karlovy Vary, Klatovy, Liberec, Litvnov, Marinsk Lzn,
Most, Olomouc, Ostrava, Svitavy, Teplice, st nad Labem, Uhersk Hradit, Valask Mezi, Znojmo
DODAVATEL ESKHO PRMYSLU
rychl, spolehliv, kvalitn
MOVO spol. s r. o. Pomhaj D
zvyovat kvalitu cestovn
4. V letonm roce se ve va spole-
nosti zane realizovat projekt mo-
dernizace 38 osobnch elezninch
voz. m je vznamn tato zakzka
a v jak jste fzi?
Zmodernizovno a v provozu je ji 10
voz, do konce roku bude zakzka spl-
nna. Projekt je pro spolenost Movo
klov, chceme pesvdit zkaznka,
e modernizace jsou pesn ten typ v-
roby, kter doMova pat, opravrenstv
vhodn dopluje a sekundrn zved
rove a monosti i v opravch. I dky
50% personln obmn jsme mli naza-
tku zakzky technick problmy, nyn se
soustedme nazefektivnn aplnovn
procesu vroby jako celku.
5. Na pelomu loskho a letonho
roku vae rma zprovoznila dv
nov, pikov vybaven pracovit.
O co lo a m rozila vae vrobn
monosti? Potte v budoucnu s po-
dobnmi investicemi?
Zejm mte na mysli novou lakovnu
a tryskac box. Movo bylo dlouhodob
podinvestovan a bez zmny pstupu
bychom dlouho nepeili. Lakovna
i tryska jsou pikov zazen splujc
nron ekologick normy a pedpisy.
Tyto technologie m hodn frem, uns
Velkoobchod barvy, laky, rmy Mipa
Dodvme kompletn ntrov systmy:
Rozpoutdlov
Vodou editeln
S atestac pro drn kolejov, trakn
a motorov vozidla i pro EU
KR/RO<$/%RNRYVNPO]H
THO)D[
(PDLONUDOUR\DO#YROQ\F]ZZZNUDOUR\DOF]
KRL - ROYAL
VKV Praha s.r.o.
vkv@vkvpraha.cz
- Vvoj a konstrukce elezninch
vozidel pro osobn dopravu
a vozidel MHD
- Technick podpora vvoje
pevnostn analza
dynamick vpoty kolejovch
vozidel
- Konstrukce dlch komponent
vozidel
- Nvrh uzavench systm WC
do vozidel
- Vroba sanitrnch modul WC,
vodojem a odpadnovch ndr
pro eleznin vozidla
- Servis uzavench systm WC
VKV Praha s.r.o.
pracovit Studnka
vkv@vkv-studenka.cz
www.vkv-studenka.cz www.alkal.cz
BATERIE spol. s r.o.
z
Spolenost ALKAL BATERIE spol. s r.o.
je v souasn dob vznamnm
dodavatelem akumultorovch bateri
do spolenosti KODA TRANSPORTATI-
ON a.s. a jejch dceinch spolenost.
Jedn se o dodvky alkalickch bateri
pro periodick prohldky osobnch voz D, vetn kompletnho servisu NiCd bateri.
Pro dopravn podnik hl. m. Prahy zabezpeujeme spolen se spolenost KODA TRANSPORTA-
TION a.s. kompletn dodvky a servis NiCd bateri pro trasy A a B praskho metra.
Pro program KODY TRANSPORTATION a.s. tramvaje 15T, pro Prahu dodvme modern
railov baterie nmeckho vrobce HOPPECKE, kter pat mezi nejvt vrobce prmyslo-
vch bateri na svt. Tyto baterie poskytuj 100% garanci erpn elektrick energie v ppad
nouzovho reimu vozov soupravy, pi minimlnch nkladech na drbu a zrove se
pouitm specieln konstrukce prodlou ivotnost bateri. Ve zmnn baterie jsou
s spchem provozovny v prostedcch hromadn dopravy na celm svt.
Vzjemn spoluprce se KODOU TRANSPORTATION a.s. a jejmi dceinmi spolenostmi
posouv kadou zastnnou spolenost po technick strnce na vy rove.
Velmi oceujeme ast na projektech se KODOU
TRANSPORTATION a.s. a zrove je
pro ns neocenitelnm pnosem.
Vyuvme tto obchodn
spoluprce k pibliovn bnch
technickch a dicch metod , kter
jsou pro KODU TRANSPORTATION
a.s. bn a pro spolenost na
velikosti velmi prospn.
ANVI TRADE s.r.o.
Beovsk 1273/1, 104 00 Praha 10 - Uhnves
tel.: 271 096 610, fax: 241 482 127
e-mail: anvitrade@anvitrade.cz, www.anvitrade.cz
Podlahoviny pro transport
jde ale o velikost do vech lakovacch
box itryskae zajede srezervou osobn
vagn. Nabdnout zkaznkovi kvalitn po-
vrchovou pravu je nyn pro Movo samo-
zejmost. Zdaleka to ale nejsou vechny
realizovan investice. Mme novou kom-
presorovou stanici, adu montnch lvek
s automatickm posuvem, investovali
jsme domodernch skladovch zaklada
amanipulan techniky, od1. 1. 2011 pra-
cujeme v novm informanm systmu.
Vinvestinm plnu nadal roky mme
adu dalch velkch investic do tech-
nologi, budov i zazen. Ve je otzkou
zskanch zakzek anvratnosti investic.
6. Mete pohovoit o hospod-
skch vsledcch za rok 2010? Byli
jste v tzv. ernch slech?
Ano, byli jsme v ernch slech, za rok
2010 jsme splnili vytyen cle.
7. Jak hlavn koly mte ped
sebou jako rma v letonm roce,
ppadn v blzk budoucnosti?
Stle jsme na zatku cesty. Firma mla
startovn laku pomrn nzko adodnes
eme spoustu neloginost, neefektivit,
bojujeme se smluvnmi termny. Oprav-
renstv samo osob je obtn obor, vci
se nedaj pesn plnovat, nzory na f-
nln produkt jsou asto velmi subjektivn,
za vm je mnoho operativy a spousta
systmovch opaten nefunguje sto-
procentn. Potvrzuje se nm, e vtinu
klovch vc nejsme schopni dothnout
bez kvalitnch lid, proto chceme pokra-
ovat vpersonln obmn avzdlvn
lid, kte maj potencil vefrm zstat.
Mezi hlavn cle pro leton rok bych jed-
noznan zaadil zskn zakzek pro dal
obdob voblasti periodickch oprav amo-
dernizac, zefektivnn vroby, realizaci
plnovanch investic. Ve uveden je ale
podmnno tm, e budeme pro zkaznky
spolehlivm dodavatelem, kter vyrb
kvalitn avestanovench termnech.
dlouholety dodavatel NOvO Plze
vyrobce pistroj pro zeleznicni
kolejova vozidla
www.transelco.cz
Iveco Czech Republic, a. s.
Irisbus: Zaetrnj autobusy
Od poloviny 90. let Karosa a.s. vyrbla
modelovou adu 900, kter vznikla mo-
dernizac ady 700 vyvjen v70. letech.
Posledn autobusy ady 900 byly vyrobeny
zatkem roku 2007.
Odroku 2005 byla vrmci skupiny Irisbus
vyvjena nov ada autobus nanov plat-
form, jejich mont probh veVysokm
Mt. Patil knim dlkov model Irisbus
Arway, orok pozdji vznikl mezimstsk
autobus Irisbus Crossway vetn koln
verze Recro. Knmu roku 2007 pibyla
i sten nzkopodlan verze Irisbus
Crossway Low Entry. Vloskm roce byla
zahjena vroba nzkopodlanho mst-
skho autobusu Citelis vdieselov aCNG
verzi avletonm roce produkce ji pt
produktov ady Evadys H. Crossway tvo
vtinu produkce zvodu. Pomr v pro-
dukci jednotlivch model se meziron
vyvj podle poptvky. Nejvc autobus
vyv Iveco Czech Republic doFrancie.
Vizitka:
Sdlo: Dobrovskho 74/II, 566 03 Vysok Mto,
esk republika
Obor podnikn: Vroba a prodej mstskch,
mezimstskch a turistickch autobus a minibus,
zajitn poprodejnho servisu
Ron obrat spolenosti: neuvd
Management:
Generln editel: Ing. Pavel Pachovsk
Obchodn editel pro R: Ing. Libor Doubek
Vrobn editel: Ing. Jan Rulec
Iveco Czech Republic, a. s., vznikla 1.
ledna 2007 pejmenovnm akciov
spolenosti Karosa. Roku 1999 se Karosa
a.s. stala soust celoevropskho hol-
dingu Irisbus, kter tvo pt zvod.
Dva jsou ve Francii a po jednom v Itlii,
ve panlsku a v echch. esk tovrna
veVysokm Mt je z pohledu vroby
nejvt s asi polovin ron produkc
Irisbusu celkem a je tak vznamnm
lenem celoevropsk rodiny Iveco.
Celkem ale exportuje svoje vrobky doji
32 zem.
Krom toho dodv Iveco Czech Republic
natuzemsk trh iostatn autobusy sku-
piny Irisbus produkovan ve Francii i
Itlii. Odbratel tak m kdispozici vechny
produktov ady ze vech evropskch
zvod holdingu. Krom ji zmnnch
vozidel jsou to autobusy Irisbus Arway,
Evadys, Magelys. Dle trolejbusy Irisbus
Cristalis a minibusy Iveco Daily. Zvod
veVysokm Mt nen autonomn jed-
notka. Vvoj, konstrukce iobchodn po-
litika v oblasti vroby autobus se d
vrmci cel skupiny Irisbus.
Kad modelov ada se neustle vylep-
uje. Inspiraci pro tyto inovace ale hle-
dme krom jinho ivezkuenosti zlet
pedchzejcch. Vroba autobus byla
veVysokm Mt zahjena vroce 1928.
Tato tradice se nsledn promtla dokon-
ceptu ady RTO i M a potom i do ad
700 nebo 900. Tento trend pirozen
petrvv i u novch ad postavench
nazcela nov platform, uvedl pedseda
pedstavenstva Iveco Czech Republic, a. s.,
Pavel Pachovsk.
Podle nj ale ady 700 a900 ajejich kon-
cepce se postupn ponkolika destkch
let dostaly namez zpohledu dalho roz-
voje. Prvky, uzly isystmy tchto model
u nenabzely dal monosti moderni-
zace. Proto bylo poteba zvolit zsadnj
een a postavit dal produktov ady
najin amodern platform.
Nov vyrbnou adou, jak ji bylo uve-
deno, veVysokm Mt je ada Citelis.
Jsou to vozidla uren popepravu osob
vemstech. esk zvod je vyrb vedvou
dlkch: 10,5 metru a12 metr. Tyto auto-
busy mohou bt vybaveny rznmi typy
pohonu: naftovm motorem, agregtem
na stlaen zemn plyn takzvan CNG
systm nebo elektrickou trakc tedy
trolejbus.
Pedmt innosti:
Povrchov prava kov
pskovn such
pskovn mokr
chemick odlakovn
metalizace kov
klidov prce
Strojrensk prce
soustrunick prce na CNC a konvennch
strojch
frzask prce na CNC a konvennch strojch
brouen na kulato
bven plamenem
sven CO
2

ezn materilu na psovch pilch
osten nstroj a nad
JOHUR
www.johur.cz
Pe Pe Pe Pe Pe Pe P Pe Pe Pe e Pe Pe Pe Pe ee Pe PPP P P Pe Pe PPPPPe edm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm dm d tt t t t t t t t t t t ttt in iinn inn inn inn iinn nn innn n i nn inn inn inn nn inn nn in innn nn nn n nn nn n tt ooo tt ost t ooost tt ooost st ooooosst t ooooooooost os os ost ost sst t st oooos st st os ooooost oos ost oooooost ost os st st ssst t oooos os st ss ooooossst s ooost oooos sstt oooost ost os os ooos ooooos ost oooost st s oooost s ooss ost s oos os os iiiiiiiiii: iii: i: ii::: iii: ii: iii: iiii:: ii: ii::: ii:: ii:: ii: ii:
tel.: +420 465 423740
mob.: +420 603 481 331
w
w
w
.
a
p
t
-
a
l
u
-
p
r
o
d
u
c
t
s
.
c
o
m
apt Products s.r.o., len nadnrodn skupiny apt Hiller Group
Iveco dodavatel, vrobce hlinkovch profil a vrobk z Al pro-
fil a plech
Essential parts. Essential partners.
Firma PETR OTOLA RETA dodv
sEs{
ErNN
dlouholet spolehliv dodavatel rmy IVECO
Obchodn zastoupen v R a SR vznanch
evropskch vrobc elektromaterilu
www.erocomm.cz
PO let zkusenost s vvojen, konstrukc a vrobou
elektronickeho pslusenstv pro autonobily
APRI s.r.o. Ostravsk OO, Roznov p. R.
e-ma|: apr@apr.cz, www.apr.cz
par pa pa pa kovaci asist tent entyy
za za za ize iz iz iz ni pro kontr t olu olu u tl ttl tl tl tlaku aku aku aku aku aku v pneunatikch [1PlS SSSSSS]]]]
sys sys stten tt signa naliz liz liz iz zzaac ac ac ac ace ce ac a inten ten ten ten ten e ziv z niho brzdeni
zakzk kkkov ov ov ov v v v v v vvo voj voj voj vo voj voj a a a aa a a v v vr vr vr vr vr vr oba oba ba el ee ekt ekt ekt kt kt ktron ron ron rr ickch zaizeni
pro zvse eeni ni ni i akt akt akt akt kt kt tt a ivn ivn ivn ivn ivn vn ivn vni b i b i b i b i b i b i bezp ezp ezp ezp ezp e ecn ecn ecn ecn ecnost ost ost ost ost ost o i v i v i v i vozidel
952%1352*5$0
V letonm roce byla Irisbusem ped-
vedena i hybridn verze vozidla Cite-
lis naftov a elektrick pohon. Podle
Pachovskho u poslednho zmnnho
typu vozidla dochz kvznamn spoe
paliva, protoe se vyuv energie, kter
vznik rekuperac. Konkrtn je ale po-
teba takovou sporu vdy vyhodnotit
naurit zvolen trase sdanm proflem
a dalmi parametry. Napklad na dvou
mstskch linkch v Lyonu se na jedn
doshlo spory 39 procent a na druh
29 procent.
Kzsadm skupiny Iveco pat udriteln
mobilita, to je v podstat trval snio-
vn ekologickch rizik uvech produkt.
Spolenost je ldrem ve vvoji, vrob
aprodeji vozidel spohonem nastlaen
zemn plyn. Samozejm tak dieselov
agregty, kter Iveco vyrb, spluj
vechny poadavky a kritria z hlediska
istoty ivotnho prosted vetn normy
EURO 5 aEEV (Enhanced Environmentally
friendly Vehicles, tj. extrmn nzk mno-
stv emis pevnch stic). Podobn to
plat i pro elektrick pohon a hybridn
systmy uuitkovch vozidel aautobus,
ekl Pachovsk. Jak dodal, napklad stle
poptvanj miniautobus EcoDaily byl
navren podle aktulnch ekologickch
limit a spluje emisn normu Euro 5
inormu EEV.
Irisbus ji vyrobil pt tisc CNG autobus.
Plnic stanice stmto pohonnm mdiem
pibvaj, protoe cena zkapalnnho
zemnho plynu je v porovnn s benz-
nem nebo naftou zhruba polovin. Levn
provoz tedy relativn brzy kompenzuje
vy poizovac nklady navozidla stmto
typem motoru apotebnou infrastrukturu.
Jde o alternativu zajmavou po ekono-
mick iekologick strnce. Vol ji stle vce
nejen uivatel jednotlivch osobnch vo-
zidel, ale ispolenosti, kter pouvaj vo-
zov parky krznm obchodnm elm,
a jde opepravu nklad, nebo osob.
Pachovsk konstatoval, e zkaznci, kte
kupuj vozidla znaky Irisbus zveejnch
prostedk, vnuj otzkm spojenm
sudritelnou mobilitou m dl vt po-
zornost. Kvalita ivotnho prosted je
soust program vech relevantnch
politickch subjekt a nkup veejnch
dopravnch prostedk s alternativnmi
pohony je jedna z cest, jak takov pro-
gram naplovat, mnil Pachovsk. Podle
jeho nzoru ale obecn voblasti ekologie
dopravy je vtm problmem st vozi-
Irisbus: Zaetrnj autobusy
Dodvky pro vrobce autobus:
- ozvuovaci soupravy
- lnformani panely a hodlny
- slgnallzace couvani
- mechanlcke nahradni dily (zamky,
pedaly, tahla, drzaky, panty atd.)
Vroba elektroniky a pesn mecha-
niky na zakzku, vrobn sluby:
- osazovani DPS
- CNC paleni laserem
- elektromechanlcke montaze
Typick vrobky:
- pistro[ove krablce
- napa[eci zdro[e
- vykonove zesllovae
- zdravotni a laboratorni pistro[e
- rekuperace a tepelna erpadla
VROBA ELEKTRONIKY, PESN MECHANIKY, ZDRAVOTN A LABORATORN
TECHNIKY, TEPELNCH ERPADEL, REKUPERANCH A TOPNCH SYSTM
ELMET, spol. s r.o.
Nadrazni 889
535 0l Pelou
Tel.: +420 466 736 6ll
Pax: +420 466 953 355
L-mall: elmetQelmet.cz
www.elmet.cz
vyroba rmy [e certlkovana dle |SO 900l:2009 a l3485:2003.
Bhem sv vce ne dvacetilet historie
se spolenost XANADU pemnila z po-
skytovatele CAD een na vznamnho
hre na poli outsourcingu ICT techno-
logi. Dky mnohaletm zkuenostem
v tomto oboru me svm zkaznkm
a partnerm nabdnout nadstandardn
sluby, kter vdy v maximln me
zohleduj poadavky zkaznka.
Dky svm irokm monostem a celo-
republikovmu psoben s pobokami
v pti mstech je spolenost XANADU
schopna velmi prun reagovat inavelmi
nron poteby svch klient. A u se
jedn o zkladn dodvky a instalace IT
zazen (notebooky, pracovn stanice,
servery, sov prvky), sprvu zazen
nebo kompletn outsourcing IT een
vetn dlouhodobho pronjmu vpo-
etn techniky, vdy je XANADU pipra-
veno udlat pro sv zkaznky maximum
vnejkratm monm termnu.
Pi een zakzek se XANADU opr
ospolehliv dodavatele, mezi kter pat
spolenosti Hewlett-Packard, IBM, Cisco,
Microsoft, Oracle nebo VMware. Dky
tmto spojenm me XANADU svm
zkaznkm nabdnout kvalitn garanto-
van sluby, kter jsou pro vtinu frem
rozhodujc. Rychlost opravy i zsahu
servisnho technika je kritickm faktorem
pi een jakhokoli problmu.
Za dobu svho psoben na trhu si XA-
NADU vybudovalo silnou pozici ivoblasti
servisnch slueb, kde mimo jin zskalo
zlatou certifkaci spolenosti Hewlett
Packard pro oblasti podnikovch een
IT infrastruktury. Podobn je na tom
i v ppad partnerstv se spolenostmi
Microsoft, Oracle a adou dalch, kde
XANADU plat zadlouhodob stabilnho
asilnho partnera. Vkonenm dsledku
ztoho opt t pedevm zkaznk, pro
kterho je XANADU garantem rychlch
aprofesionlnch slueb.
Outsourcing je v kurzu
Stle astji se ale objevuj poadavky
nasten i kompletn outsourcing IT
slueb nebo tiskovch een. Zkuenosti
XANADU vtto oblasti sahaj odmalch
frem spronjmem nkolika notebook a
ponadnrodn korporace, kter vyuvaj
kompletnho outsourcingu. Vhoda je
pro zkaznka jednoznan naprost
pehled ovdajch irozvoji infrastruktury
s monost dlouhodobho plnovn.
Nezanedbatelnou vhodu pak pedsta-
vuje vrazn snen nklad za vlastn
IT oddlen.
Podobn rozmach jako oblast outsour-
cingu zav nyn i virtualizace. Zde se
XANADU sousted naprodukty Microsoft
Hyper-V aVMware, kter pat kesvtov
pice v tomto oboru. Dky virtualizaci
me kad organizace podstatnou m-
rou snit nronost provozu i spotebu
energie, stejn jako se doke podlet
na snen budoucch investic do infra-
struktury aprovoznch nklad IT zazen.
Vppad zjmu ojakkoli sluby lze XA-
NADU kontaktovat na poboce v Praze,
Brn, Ostrav, eskch Budjovicch
nebo Pardubicch, ppadn telefonicky i
e-mailem. Aktuln seznam kontakt na-
jdete nawww.xanadu.cz/kontakty. Nechte
ivy XANADU stt se vam pevnm bodem
vesvt IT technologi.
XANADU specialista na ICT
s dlouholetou tradic
Spolenost M&V, spol. s r.o. funguje na trhu od prosince 1991. Za dobu tm dvaceti let si vydobyla
pedn postaven v esk republice v oblasti distribuce nad a nstroj.
Firma spn exportuje esk vrobky do 65 zem svta. Krom siln pobokov st prodejnch mst
v R, po konkursu spolenosti STIMZET, rozila od kvtna 2010 sv aktivity i o vrobu nstroj na otvory
(vrtky, vhrubnky, vstrunky, zhlubnky a vytahovae zalomench roub) a o vrobu midel znaky
SOMET.
K vznamnm zkaznkm pat IVECO CZECH REPUBLIC a.s., KOSA AUTO a.s., SIEMENS, VTKOVICE,
UNEX a.s., AS a.s., PILSEN STEEL s.r.o., TINECK ELEZRNY a.s., KODA TRANSPORTATION a.s., TATRA a.s. apod.
Mimo klasickch dodvek nad, nstroj a jejich oprav, ostsen a poradenstv, poskytuje M&V, spol. s r.o. tak
outsourcing vdejen. Tato forma spoluprce m nejvt uplatnnu naeho partnera IVECO CZECH REPUBLIC a.s.
del. Prmrn st eskch autobus je
vce ne 14 let. To znamen, e vprovozu
je ada vozidel starch, vybavench mo-
tory smnohem vymi emisnmi limity,
ne plat dnes. Jeden autobus vyroben
ped dvaceti lety zneist ivotn prosted
asi stejn jako nkolik destekt novch.
Alespo to plat pro oxidy dusku aoxid
uhliit, uhlovodky. Bohuel, st pou-
vanch autobus vesk republice stle
roste, posteskl si Pachovsk.
Iveco Czech Republic vykzala zalosk
rok ist zisk 747 milion korun, co je
o 35 procent mn ne v pedchozm
roce. Vnosy frmy se snily o23 procent
na10,9 miliardy korun. Snad stoj zapo-
zornost, e ist zisk z obratu tvo vce
ne sedm procent, co je podle mho
nzoru i pes uveden pokles nadstan-
dardn vsledek, upozornil Pachovsk.
Poznamenal dle, e krom poslednch
dvou obecn krizovch let frma doshla
souvislho a trvalho rstu vroby jak
pokud jde o poet kus vyrobench
vozidel, tak jednotlivch typovch ad.
spchem zvodu veVysokm Mt je,
e jeho vrobky se dostvaj prosted-
nictvm skupiny Irisbus aspolu sdalmi
vozidly v sortimentu tto znaky na ti
destky rznch nrodnch trh, podtrhl
Pachovsk.
Iveco Czech Republic nakonci loskho
roku zamstnvala 1 915 pracovnk
amla vprmru 305 lid najatch pes
pracovn agentury. Letos pot s nav-
enm vroby, co by se mlo projevit
zejmna vkategorii agenturnch zamst-
nanc. Vzhledem ksloitosti vroby spo-
lenost zamstn znan podl vysokoko-
lk a stedokolk. Navc spoluprce
s ostatnmi sesterskmi zvody klade
velk nroky na efektivn komunikaci.
Zatm elem frma zavedla irok systm
vzdlvn.
Holding Irisbus je druh nejvt v-
robce autobus v Evrop po Evobusu
(Mercedes-Benz a Setra). Irisbus tvo
27 znaek z cel Evropy, kter do tto
skupiny postupn vstoupily. V podstat
dolo ke slouen dvou skupin vrobc
autobus: Iveco (Sauver France, Unic, Lan-
cia, Orlandi, Magirus-Deutz) a Renault
V.I. (mimo jin Berliet, Saviem, Dodge
Europe, Heuliez-Bus a Karosa), pozdji
Irisbus pevzala iznaku Ikarus. Holding
pedstavuje sdruen zkuenost aznalost
jednotlivch len. Pro zkaznky je prv
toto jednou zhlavnch zruk spolehlivosti
apikov kvality.
Ing.Ivan Jemelka
VTKOVICE MACHINERY GROUP
Zodpovdn hospod zOstravy
Posledn lta prvn dekdy 21. stolet
poznamenala celosvtov hospodsk
krize, doprovzen hlubokmi propady
prmyslov vroby. Pet mohly jen
podniky, kter se dokzaly pizpsobit
ekonomickmu tlumu. Mnoh z nich se
pitom staily clevdom pipravovat
na nsledn oiven trhu.
Stejnou cestou se ubrala spolenost Vt-
kovice Holding. Nejen na poli vrobn
obchodnch funkc, ale inovmi podnty
vevd avzkumu, inovacch, zavdn
novch technologi avkonnjch za-
zen posilovala pozici nejvt esk stroj-
rensk frmy. Jako subjekt zasteuje sku-
pinu Vtkovice Machinery Group (dle jen
VMG), kter zahrnuje okolo tictky frem.
Ty vdob oslaben produkce rozhodn
nestagnovaly.
Na domc pd
jednikou
Vespolenosti Vtkovice Heavy Machinery
byla dokonena vertikln kalen, investice
roziujc portfolio produkt VMG vob-
lasti energetiky, hlavn vroby rotor. To
souvis i s dobe nastartovanm nvra-
tem na trhy zamen na strojrenskou
metalurgii, tedy naoblast opracovanch
vkovk. Doslova prlomovou investic
je realizace rychlokovacho stroje frmy
Vtkovice Hammering. Produkce tto mo-
dern technologie podstatn zvtuje
fremn nabdku vrobk strojrensk me-
talurgie pedevm v oblasti energetiky.
Zprovoznna m bt dokonce roku 2012.
Vrobn akompletan schopnost skupiny
pi realizaci retroft avstavb tepelnch
elektrren navyuje nov linka navrobu
membrnovch stn zpera divize Vt-
kovice Power Engineering. Produkt tvo
soust zejmna energetickch kotl, m
tak stejn vznam vklovch projektech
energetiky Retroft Tuimice II a Retroft
Prunov II.
Dobudoucna je strategie skupiny zam-
ena hlavn na tzv. Green technology.
Ta zahrnuje zpracovn biomasy v bio-
plynovch stanicch, jej transformaci
na tepelnou i elektrickou energii i al-
ternativn pohony automobil. V tomto
smru VMG rozvj ekologick projekt pro
pechod pohonu automobil zklasickch
paliv na alternativn pohon stlaenm
zemnm plynem (CNG). Vtkovice jsou
vsouasnosti evropskm ldrem vevrob
ocelovch lahv se supermodern vrobn
linkou vlastn konstrukce, instalovan
vpoboce Vtkovice Cylindres.
Vizitka:
Sdlo: esk republika, Ostrava - Vtkovice
Obor podnikn: Hutnicko-strojrensk spolenost
holdingovho typu pro oblast tkho strojrenstv,
energetiky, tby surovin, dopravy, stavebnictv,
chemie a ekologie.
Ron obrat spolenosti: 1miliarda euro
Management:
editel spolenosti: Ing. Jan Svtlk
Obchodn editel: Ing. Dalibor Fabin
Ji od svho zaloen v roce 1991 se HYDROSYSTEM project a.s.
specializuje na projektovn a kompletn dodvky erpacch za-
zen, a to pedevm pro
vodn hospodstv prmyslovch provoz, vetn zazen pro
cirkulan chladic a filtran okruhy
vodn okruhy v energetice (kondenztn, napjec a chladic)
hydraulickou dopravu abrazivnch suspenz na velk vzdlenosti
vysokotlak erpac stanice a jejich rekonstrukci systmy vy-
sokotlakho ostiku okuj vlcovanch profilitn odlitk
vysokotlakm vodnm paprskem.
Nabzme tak optimalizaci erpacch systm z hlediska spote-
by energie a mdi a zajiujeme kompletn zen a vizualizaci
nmi dodvanch technologickch celk.
Od mylenky k realit
V souasn dob si nedokeme pedstavit sp-
nou firmu bez inovanch technologi. Vvoj novch
een je velice dleit. Touto cestou jde i nae
prosperujc firma, kter psob na eskm i zahra-
ninm trhu. Realizujeme velk konstrukn celky,
ktermi se mou pochlubit pouze velk podniky
typu as, koda Plze i Vtkovice. Vme, e
v blzk budoucnosti uspokojme daleko ir spek-
trum zkaznk.
Miroslav Bova, Interfluid spol s. r. o.
Pohranin 3272/130, 706 02 Ostrava-Vtkovice
tel.: +420 595 953 879, fax: +420 595 953 908
interuid@interuid.com, www.interuid.com
HYDROSYSTEM project a.s.
KRVPRQDXWD
PO%R[
OORPRXF
www.hydrosystem.eu
PROJ(K&(KO0P/(TN'O'9K<
PR0<6/O9&+C(RP$&&+=$=(N
9O'N+O6PO'6T9
OWUDQVWDQLFHFKODdLFRNUXK\
C(RP$&6T$N&(
DEUD]LYQFKVXVpHQ]
9<6OKOT/$KC(RP$&
6T$N&(
O6TKOKUJ
YRdQPpDpUVNHP
www.macurapro.cz
Ing. Dalibor Macura
Hornopoln 12
702 00 Ostrava
tel.: +420 596 617 319
fax: +420 596 618 497
GSM: 777 809 954
e-mail: dalibor@macurapro.cz
www.macurapro.cz
s.r.o.
Radlk, 254 01 Jlov u Prahy
FERRO OK MOSTOV JEBY
OCELOV KONSTRUKCE
mostov jeby
jednonosnkov
dvounosnkov
portlov a poloportlov
podvsn
sloupov a konzolov
do vbunho prosted
podvsn kladkostrojov drky
jebov drhy
ocelov konstrukce hal,
technologickch zazen atp.
N hlavn vrobn program:
tel: +420224282617
+420 224282 656
fax: +420224282646
e-mail: ferro@ferro-ok.cz
www.ferro-ok.cz
rma s mnohaletou tradic na eskm ale i zahraninm trhu.
Od svho vzniku vroce 1992 se ad mezi pedn vrobce mosto-
vch jeb.
Poadavky na proveden jeb kladou na ns nov vy nroky na
jejich elektrickou vybavenost. Nen vjimkou pln automatick provoz
jeb, manipulan poloautomatick proces ukldn bemen a dal.
Dal specialitou je osazovn jeb zazenm proti zamezen pen
jejich pojezdu po jebov drze. Pi
vyuit tohoto zazen dochz kminimali-
zaci pnch sil a k velkm sporm pi
statickm dimenzovn jebovch drah.
9dRdDYDWHOVYDRYDFFKPDWHULO]D]HQpUR
VYDRYQPDWHULOpURpjHQDQDd
pURpUFLVNRYHPjLRdURNX
KanceI a prodejna:
OUHELWVNOVWUDYDPYR]
WHOHPDLOLQIR#ZHOPHWF]
pRQdOpWHNKRd
www.welmet.cz
Jsme drziteli certihktu ISO 9001:2009.
AZV
s.r.o.
Spolenost ANTARES-AZV s.r.o. byla zaloena
v roce 1991 v Perov, ve mst s bohatou
strojrenskou tradic vroby stroj a zazen.
V potku sv innosti se spolenost orientovala
na nvrhy, vrobu a dodvky zazen pro pravu,
fltraci a odvodnn kal. S narstajcmi poteba-
mi se nabdka slueb a dodvek postupn
roziovala a do souasn podoby, zahrnujc
kompletn sluby od poradenstv, przkumu,
zkouek, pes vvoj, konstrukci a vrobu zazen
a po dodvku technologickch celk na kl
a servis zazen.
V souasnosti nae spolenost vyvj, vyrb
a dodv kompletn technologick linky
i jednotliv stroje.
Firma je certifkovna dle ISO 9001 : 2000 a je
lenem Asociace istrenskch expert esk
republiky.
Mezi pednosti na rmy pat:
individuln pstup k zkaznkovi
vroba zazen dle specickch poteb zkaznka
vysok kvalita zazen a slueb
krtk dodac lhty
pzniv cena zazen
monost zajitn nancovn dodvek
WWW.A- AZV.CZ
FIRMA
MIROSLAV RAKA
OSTRAVA
V
O
D
O
V
O
D
Y
A
KANAL
IZ
A
C
E
s
.
r
.
o
.
SpoIecnost MirosIav Raska - vodovody
a kanaIizace, s.r.o., vznikIa v roce 2004. HIav-
nm zamenm nas spoIecnosti je montz
vodovodnho a kanaIizacnho potrub vcetn
oprav.
RozsiIi jsme sIuzby zkaznkm v oboru
staviteIstv a nabzme ezn vozovek a beto-
novch pIoch, dIe pak odstraovn poruch
a havri na kanaIizacnch a vodovodnch a-
dech, jdrov vrtn zeIezobetonovch kon-
strukc do DN350, provdn navrtvek pod
tIakem na vodovodn ady do DN100.
SpoIecnost je certikovan dIe CSN EN
ISO 9001:2009, CSN EN ISO 14001:2005
a OHSAS 18001:2008.
w
w
w
.
v
o
d
o
v
o
d
y
k
a
n
a
I
i
z
a
c
e
.
c
z
Spolenost JPN. consulting s.r.o.
> hlavn dodavatel informanho systmu HELIOS
ve skupin Vtkovice
> soust pracovn skupiny tvoc strategii ICT
ve skupin Vtkovice
> jeden zhlavnch partner vrmci
Asseco Solutions Partners Open
Vce informac na www.jpn.cz.

Spolenost Asseco Solutions, a.s.
> tvrce a dodavatel informanch systm HELIOS
> pin een pro nejrznj oblasti podnikn
vrobu, sluby, obchod a veejnou sprvu
> vechny systmy HELIOS dopluje pestr kla
partnerskch een a profesionlnch slueb
Vce informac na www.helios.eu.
Spolenost JPN. consulting s.r.o. je ryze esk spolenost seskm
kapitlem, kter se pln vnuje poadavkm svch klient voblasti
implementace BI apodnikovch systm, systmov integrace, pro-
jektovho veden azen projekt a ponslednou realizaci dovvo-
j aservis een. Pro sv klienty realizujeme komplexn poradenstv
irealizace een voblasti roziovn BI apodnikovch systm, ato
formou systmov integrace.
Zodpovdn hospod zOstravy
Prioritu vrozvoji maj iinforman tech-
nologie, kl kdodvkm sofstikovanch
strojrenskch vrobk acelk. Proto VMG
slouila IT frmy dosiln Vtkovice IT So-
lutions, aby poslila pozice nakonkuren-
nm oborovm trhu. Nov se hls oslovo
inanotechnologie.
Svt o ns v
Nicmn domc trh pedstavuje pro
skupinu VMG zhruba 50% podl vech
treb. Druh st spov v exportu,
z nho plka m do zem EU, nejvce
do Nmecka, Slovenska a Polska. K po-
tencilnm prioritm ale pat ijin stty,
jako Indie, Rusko, na aJaponsko, cesty
frma nachz idoJin Ameriky. Vrmci
konkurennho trhu pitom asto vsz
napm kontakt se zkaznkem zaloe-
nm vlastnch kancel natamnch trzch.
Vtkovice Holding se sna investovat
doprlomovch projekt. Jeden takov
plnuje Indie, kter chyst nov jadern
elektrrny ovkonu tm edesti teme-
lnskch blok. Proto se VMG rozhodla,
vrmci specializace najadern aktivity, za-
loit frmu Vtkovice India Power avstoupit
razantn nazdej trh.
Silnou zbran VMG je dodvka zakzek
nakl. Pkladem je kontrakt za300 mi-
lion euro vTurecku navytvoen novho
energetickho zdroje Adularya, uheln
elektrrny ovkonu 2 145 MW svyui-
tm technologie fuidnho spalovn uhl.
Dodvky Vtkovice Power Engineering
zahrnuj kompletn zazen pro kotelnu,
strojovnu, technologie odsen a zauh-
lovn, zsobnky nauhl, vpenec, psek
apoplek. Tak projekt TOCOMA - Manuel
Piar v jihoamerick Venezuele vyhrla
VMG ucelenou nabdkou. Jde ododvky
supertkch hdel za asi 250 milion
korun pro jednu znejvkonnjch hyd-
roelektrren nasvt pobokou Vtkovice
Heavy Machinery. Jako dodavatele hdel
Vtkovice Holding zajm ipipravovan
vstavba projektu Bello Monte, jedn
znejvtch vodnch elektrren vBrazlii.
A nejde jen o elektrrnu V Chile chce
frma prorazit jak v tebnm prmyslu,
a to dodvkami pevodovch skn,
nhradnch dl a rekonstrukcemi st-
vajcch tebnch zazen urench
zejmna k tb mdi, tak v energetice
a ekologickch projektech Green Tech-
nology. Do stejn zem m i dodvka
pikovch strojrenskch technologi pro
astronomickou organizaci, Evropskou jin
observato (ESO), konkrtn jej pozoro-
vac stanovit Paranal vpouti Atacama.
Jin Amerika je ukzkou toho, e teri-
torim Asie a Evropy roste zdrav kon-
kurence pro perspektivn investice.
Pesto vchodn region VMG neopomj,
nedvno dokonce zskala miliardovou
zakzku v Rusku vstavbu komplexu
navrobu drbeho masa vSaratovsk
oblasti. Obshne asi stovku hal, bioplyno-
vch stanic azazen navrobu elektiny
atepla zbiomasy. Navc cel farma bude
jezdit naCNG.
Tnsk 707, 739 34 enov
Tel. : +420 596233196
Fax : +420 596247640
e-mail: danmaxsteel@seznam.cz
www.stamont-ps.cz
Ve stylu eco
Stlaenmu zemnmu plynu se vnuje
idivize Vtkovice Mechanika, kter ho vy-
uv vrmci spornho programu Green
Technology CNG Vital. kol frmy tkv
voblasti vroby adodvky CNG plnicch
stanic jak pro osobn, tak inkladn auto-
mobily a pslunou techniku, potamo
autobusy pro veejnou dopravu. Druhou
aktivitu tvo pevec vozy do oblast
smalou kapacitou zemnho plynu, nebo
nzkm tlakem. Nedvno poboka na-
pklad spolupracovala nadodvce osmi
kus trajlerovch voz naCNG pro klienta
ze Spojench arabskch emirt, ato za-
jitnm vroby cel nstavby natrajler.
Tak vsektoru plynovch prmyslovch
pec, kde Vtkovice Mechanika pat kv-
znamnm producentm, nachz zemn
plyn uplatnn, nebo jeho energetickou
hodnotu lze zuitkovat pomoc moder-
nch hokovch systm. Nasazenm
CNG frma usiluje o uplatnn zelen
politiky, i kdy jako vrobna s klovou
oblast pro mal strojrenstv nepat
kvelkm zneiovatelm. Eco orientaci
dokld ijej zjem onov obor, tkajc
se dodvky technologi na vyuit od-
padnho tepla.
Udivize Vtkovice Heavy Machinery zase
probh rekonstrukce, modernizace aeko-
logizace prmyslovch pec. Investice
pevyujc jednu miliardu korun vrazn
pispje kspoe nklad naplyn atak
k snen emis sklenkovch plyn. Pro-
jekt m bt ukonen v roce 2013. Jeho
realizace je vznamn itm, e potomto
obdob bude spolenost muset za ne-
mal sumy nakupovat povolenky kpokryt
svch emis sklenkovch plyn.
Epilog
Pokraovat v investin strategii v dob
ekonomick krize umonily skupin VMG
dobr hospodsk vsledky. Ve zatm
nasvduje, e tak letoek bude vporov-
nn srokem 2010 celkov mnohem pozi-
tivnj. Tomuto vvoji by mlo odpovdat
i slc postaven spolenosti Vtkovice
Holding navech svtovch trzch.
Adam Hodman
T
TTT
TTM
MM M
MMo
oor
rr a
aav
vva
aa s
ss.
..r
rr .
..o
oo.
..
Klimatizan technika a solrn
systmy
www.ttm-morava.cz
Strojn zazen, jebov technika a
drapky
w ww ww w. .t tt tm m. .c cz z
Ji dvacet let V dodavatel Vrobnch Informanch systm
pro: tk strojrenstv, hutnictv, sklrny, energetiku, paprenstv, vodrenstv
pro echy, ale i do tchto zem: Polsko, Rusko, Francie, Belgie, Itlie,
Holandsko, Nmecko, Slovensko, Rakousko, Bulharsko, Indie, na
Reference: ArcelorMittal, Bonatrans, EVRAZ, Glaverbel, Jkl, VHM, AS
R.T.S. cs spol. s.r.o
Novinsk 1113/3
709 00 Ostrava Marinsk Hory
tel.: +420 59 7450 219
fax: +420 59 7450 247
www.rtscs.cz www rtscs cz
1RuuDO:EBM:ZK>GM:;BEBM::S>CFG:
LIHDHC>GHLMO:u>AHSD:SGD:
3URMHNFH
'RGiYN\
5HYL]H
0RQWiH
2LYHQt
6HUYLV
3URMHNW\DUHDOL]DFHV\VWpPt]HQt
DVLOQRSURXGFKUR]YRG
6RIWZDUH
Dlouhodob realizujeme komplexn dodvky
systm zen a silnoproudch rozvod pro:
hutnictv, sekundrn metalurgie
vodn hospodstv istrny a pravny vod
bioplynov stanice
energetick zazen
P PR RO OS SP PE EC CT T s sp po ol l. . s s r r. .o o. .
V V s st ta av vn n 2 22 22 24 4 / / 8 8
7 70 09 9 0 00 0 O Os st tr ra av va a
w ww ww w. .p pr ro os sp pe ec ct t. .c cz z
PPS Group, a.s.
Firma je tak velk atak spn, jak je natrhu dan,
k generln editel PPS Group, a.s.
Ing.Pavel imkovi.
Kdy s revoluc skonila zlat ra
zbrojnho a obrannho prmyslu,
jeho byla pvodn spolenost PPS
tak soust, musel se podnik potkat
s adou problm, pedevm finannch.
Spolenost PPS Group prola nkoli-
ka konkurzy a restrukturalizacemi,
pesto se j v poslednch letech podailo
znovu rozproudit krev. Jakmile se to ale
podailo, postihla cel svt ekonomick
krize, kterou se ovem dky dobrmu
krizovmu managementu a soudrnm
zamstnancm podailo firm pekonat
a potvrdit tak svou pozici dleitho
exportra strojnch zazen.
Jak bylo pro PPS pedrevolun ob-
dob?
Pvodn se spolenost zabvala dvma
sektory vroby. Ato civilnm, kde se vy-
rbly zemn stroje, rzn men i velk
tk nakladae, vysokozdvin vozky
apodobn mechanismy. Druh sektor byl
od50. let zamen naji zmnn zbrojn
prmysl. Trh byl orientovn navchodn
krajiny akrajiny Varavsk smlouvy, kde
se vyrbla obrnn vozidla. Kdy tento
trh zanikl, zanikla i poteba nakupovat
tyto stroje. Z tto sti frmy, kter vy-
rbla zbrojn zazen, ji zstalo pouze
torzo. To m nyn podobu nov dcein
spolenosti, kter pro Ministerstvo obrany
SR vyrb kolesov pancov vozidla.
S nstupem novch akcion a ma-
nagementu se zaala pst nov ra spo-
lenosti PPS, kter se vsouasnosti ad
mezi pedn dodavatele komponent pro
stavebn, bsk, transportn ilesozpra-
cujc prmysl, popsal generln editel.
Vizitka:
PPS Group a.s.
Sdlo: Tajovskho 7, 962 12 Detva, Slovensko
Obor podnikn: strojrensk prmysl
Ron obrat spolenosti: 50 mil. EUR (rok 2010)
pln 67,7 mil. EUR (rok 2011)
Management:
Generln editel: Ing. Pavol imkovi MBA
Obchodn editel: Ing. Rbert Lko
Vrobn editel: Ing. ubomr Kubinec
Ofcilny distributor zvracej techniky
a zvracch materilov ESAB.
OFICILNY DISTRIBTOR
ESAB
www.zvarmat.sk
ZVARMAT
TrigoN s.r.o. ,
Kovoobrbacie nstroje
a meracia technika
www.trigon.sk
www.emuge.sk
Jak m spolenost portfolio zkaz-
nk na Slovensku a v zahrani?
Z95 procent putuj nae dodvky zahra-
nice Slovenska, take se adme spe
mezi exportn spolenosti. Nai nejvt
zkaznci spadaj do oblasti bskch
stroj adobvacch zazen. Tyto dodvky
tvo nejvt podl prce prochzejc
celou spolenost od ppravy mate-
rilu pes opracovvan detail asestav,
ustavovn a svaovn konstrukc a
po lakovn a mont. Konstrukce pak
putuje kzkaznkovi, kter si sm sestav
fnln vrobek. Stle petrvv zjem
ostavebn stroje, zemn stroje, buldozery
a podobn. Akoli v menm rozsahu,
pesto je nam dleitm odvtvm tak
transportn prmysl. Vloskm roce jsme
zaali pro Siemens vyrbt vagony. Pra-
cujeme inadalch soustech transport-
nho prmyslu zdvihac zazen, ploiny.
Vlesozpracujcm sektoru se zamujeme
na velk zazen na tbu deva, uvedl
Ing.Pavel imkovi.
Jakou pozici obsazuje spolenost PPS
Group na trhu?
Firma je tak velk a tak spn, jak je
na trhu dan. Kad strojask frma
je nm specifck amy se povaujeme
zatradin strojaskou spolenost, kter
vyrb mechanismy do hmotnosti 20
tun. Od toho se odvj i pozice na trhu.
Vdy jsme mli ambice, abychom byli
nejvyhledvanj svaovnou v Evrop.
Soustedme se tedy naklasick sven
atroufm si ci, e jsme pro nkter frmy
nepostradateln. V pokrizovm obdob
hodnotm PPS jako jednu z nejrychleji
se rozvjejcch spolenost atak si my-
slm, e se dokzala nejrychleji dostat
narove ped kriz vsegmentu tkho
strojrenstv, sdlil Ing.imkovi.
Jakm zpsobem bojovala spolenost
PPS s dopady krize?
Krize ns zashla fatln. Cel rok 2007
jsme se soustedili naprovoz anabrn
objem dohistorickch vek adailo se.
Jet prvn plrok 2008 jsme byli nadu-
pan a velmi precizn jsme plnili poa-
davky zkaznk. Odkvtna se ale zaaly
projevovat prvn dopady krize posou-
www.secot ools.com/ sk
Zsobovn teplem Vsetn a.s. se zabv vrobou
a distribuc tepla, vrobou a distribuc elektrick energie,
provozovnm vodovod a kanalizac a poskytovnm
telekomunikanch slueb
Kontakt: Jirskova 1326, 755 01 Vsetn
Tel.: +420571815111, www.vsteplo.mvv.cz
E-mail: vsteplo@vsteplo.mvv.cz
Ot her s t alk big.
We build big.
Ein Schwer gewicht mit Feingefhl: Die UniFor ce 7 ist der Elefant
unt er den Bear beit ungszent r en, ber zeugt aber gleichzeit ig mit
beeindr uckender Dynamik und absolut er Pr zision. Die Fahr st n-
der maschine ist fr schwer st e Zer spanung und besonder s gr oe
Wer kst cke ausgelegt ; das Einst nder -Konzept er mglicht es,
selbst hochkomplexe, anspr uchsvollst e Teile in einer Aufspannung
zu bear beit en. Die UniFor ce 7 ist unser e Spezialist in fr alle
Pr ojekt e mit auer gewhnliche Dimensionen. St ellen Sie uns
einfach Ihr e Aufgaben. Wir lsen sie. Ganz ohne gr oe Wor t e.
SHW Wer kzeugmaschinen GmbH
Alt e Schmiede 1
7 3 4 3 3 Aalen-Wasser alfingen
Tel.: +4 9 (0 )7 3 6 1 5 5 7 8 8 0 0
Fax: +4 9 (0 )7 3 6 1 5 5 7 8 9 0 0
info@shw-wm.de
www.shw-wm.de
Strojn obroba stavan na opra-
covanie a vrobu siastok vekch
priemerov a hmotnost. Spustili sme
do vroby aj dieu CNC-strojov.
Zkazkov vroba 14 000 m
2

vrobnch plch, kde zmonci a zv-
rai na vekch priestoroch a monosti
vyuitia 20 t eriavov, vyrbaj vrobky
poda vkresovej dokumentcie.
strojal, s . r. o.
iar nad Hronom
Spolonos sa zaober strojrskou vrobou.
www.remeslo.com
SIMAG
Sl ovaki a, s. r. o.
DELENIE HUTNHO MATERILU
LASEROVOU TECHNOLGIOU
TruLaser 3040 s jednohlavovou stratgiou s pracovnou
plochou 4000 x 2000 mm zdroj Tru Flow 3200 W opciu
rezanie vzduchom
Sdlo spolonosti SIMAG Slovakia s.r.o.:
Zvolensk cesta 4122/18
974 05 Bansk Bystrica,
Slovensko
00421 48414 57 60
Prevdzka delenia hutnho materilu:
Vrobn Arel PPS Group 48 Dbravy
962 12 Detva
vn objednvek dopedu. Vyvrcholilo to
napodzim 2008, kdy posouvn u nebylo
mon, nkter objednvky byly pln
stornovan, take jsme zaali propoutt.
Dodubna 2009 jsme propustili asi 1000
zamstnanc z1550, vypustili jsme tak
mnoh sluby, kter jsme odebrali. Prodej
v roce 2009 byl na rovni jedn tetiny
pedchzejcho roku. Nebylo to fatln jen
pro ns, ale ipro cel region astrojainu
obecn. li jsme vlastn cestou, co nebyla
cesta padku nebo restrukturalizace,
popsal generln editel.
Abychom eliminovali dopady krize, zaali
jsme vyjednvat s naimi viteli ze-
jmna bankami. Uzaveli jsme pakt, kter
nm umonil, abychom najist nevyhnu-
teln as pestali splcet stky vr
amohli se zamit naobnovu dodvek.
Vyjednvali jsme s dodavateli zklad-
nch materilu atak svlastnmi zamst-
nanci, kte souhlasili, e budou v prci
pokraovat i za snenou mzdu o 20 %.
Management se chopil krizovho zen.
Firmu podpoili isamotn akcioni, kte
pjili spolenosti fnann prostedky,
je frmu pomohly revitalizovat. Vdruh
polovin roku 2009 jsme ji negenerovali
zporn sla, ato nejen dky minimalizo-
vn nklad, ale zaali jsme tak aktivn
vyhledvat nov pleitosti, nastartovali
jsme nov obchody, zaali jsme praco-
vat na vagonov produkci. Tyto kroky
nm dodaly odvahu. Byli ajsme precizn
a pesn a na rok 2010 jsme si stanovili
vysokou laku s tm, e se nezamme
nastabilizaci, ale tak naziskovost. Kdy
to porovnm s minulost, tak se stal rok
2010 nejproftabilnjm rokem cel his-
torie, pokraoval editel.
Jak el PPS siln konkurenci?
Boj skonkurenc nen jednoduch. Dve
jsme vychzeli z naich historickch v-
sledk. Pomnoho let pro PPS byly naprv-
nm mst velk objemy. A vdruh ad
bylo dodrovn standard, vkonovch
norem, vysok produktivity prce nebo
zabezpeovn nejvy dodavatelsk
preciznosti. Nejen kvli konkurenci jsme
tento ebek obrtili aprvoadm uka-
zovatelem pro rok 2011 se stala preciznost
dodvek, plnn norem, vt produkti-
vita apot meme teprve snt ovtch
objemech avelk ziskovosti. Nejdve se
musme nauit pracovat aplnit sliby aa
pak meme snt o velkch objemech
azisku, uzavel generln editel.
Barbora ancov
Spolonos SIMAG Slovakia, s.r.o., sa zaober de-
lenm hutnho materilu laserovou technolgiou
pre strojrensk koncerny. S spechom vyuvame
tradciu strojrskej vroby v regine, vhodn
cenu prce a vybavenie modernou technolgiou.
spene sme zaviedli systm manamentu kva-
lity STN EN ISO 9001:2009 na delenie materilu
laserom. Disponujeme predajnmi, skladovmi
a vrobnmi priestormi. Finann, vrobn a ob-
chodn manament riadi tm pracovnkov roz-
potu, logistiky, kontruktrov, opertorov a pre-
dajcov. Vetky prvky rmy s zladen, aby nlny
produkt bol tmovou prcou vyhotoven k maxi-
mlnej spokojnosti zkaznka. Dnes je spolonos
modernou vrobnou organizciou so stabilnm
kmeom zkaznkov. Formou zkazkovej vroby,
presne poda poiadaviek zkaznkov, im dodva
svoje vrobky. Vborn vzahy so svojimi odbera-
temi dokazuje aj fakt, e v mnohch prpadoch
partneri spolonosti SIMAG Slovakia, s.r.o., pracuj
systmom Just in Time. Preto je priam ivotne
dleit nielen kvalitn prevedenie vrobku, ale aj
presn doba dodvky.
TATRA, a.s.
PHOENIX dostane vs dl
Spolenost TATRA, a.s., na zklad
pechoz spoluprce, nm mezi prvnmi
pedstavuje svou novou modelovou adu
civilnch nkladnch vozidel s oznaenm
TATRA PHOENIX. Fnix, bjn ptk, kter
vstal z popela, inspiroval automobilku
pi volb jmna pro nov vz. asopisu
Svt prmyslu podklady poskytl Martin
Najzr, editel marketingu TATRA, a.s., a to
v nvaznosti na vzjemnou spoluprci
slbenou v interview z konce loskho
roku.
Start do nejvych
pater
TATRA PHOENIX je podle vyjden veden
nov zatek, start do nejvych pater
konkurenceschopnosti napoli produktu
ipoprodejnch slueb. Snovm vozidlem
se otevr dal kapitola svtov sp-
nho romnu snzvem TATRA.
Dky spojen svznamnm vrobcem n-
kladnch vozidel DAF askupinou PACCAR
vstupuje spolenost dory zcela zsadn
globalizace nabdky vrobk aslueb.
TATRA PHOENIX je jistotou pro partnery
azkaznky, zrodila se nov ada vozidel
s mimodnmi jzdnmi vlastnostmi,
vysokou produktivitou aefektivitou pro-
vozu, komfortem pro idie a dlouhou
ivotnost.
Pohon vech kol
TATRA PHOENIX zachovv tradici pohonu
vech kol smonost pipojen i odpojen
pohonu pedn npravy kdykoliv bhem
jzdy bez nutnosti zastaven. Vestandardn
konfguraci budou kdispozici vozidla 44,
66, 88 a nov tak 86. Vozidlo tak
Vizitka:
TATRA, a.s.
Sdlo: esk republika, Kopivnice
Poet zamstnanc: 2 360 (vetn dceinch
spolenost)
Obor podnikn: vzkum, vvoj, vroba a prodej
uitkovch vozidel, zejmna nkladnch automobil,
jejich podsestav, st a nhradnch dl k nim
Ron obrat spolenosti: 7 869 mil. K (2008),
4 281 mil. K (2009), vetn dceinch spolenost
Management:
Generln editel: Ronald A. Adams
Obchodn editel: Frank Farsky
Vrobn editel: Martin Bednarz
nem problm pohybovat se vtom nej-
tm ternu, ale zrove je nyn lpe
pizpsobeno pro smen provoz. Pro
zajmavost: pedn njezdov hel vozu
je a 35 stup.
Uniktn podvozek
Uniktn inovovan tatrovck podvozek
snovou pdavnou pevodovkou apneu-
matickm odpruenm vech nprav do-
plnn okabinu DAF CF 85 (krtk nebo
spac), motor PACCAR MX svkonem 265
kW a 375 kW apevodovku ZF Ecosplit
manuln azen nebo AS-Tronic
automatizovan znamen pro znaku
TATRA, jej zkaznky, obchodn partnery
a pznivce jednoznan vstup do nov
ry vrmci segmentu komernch vozidel.
Vy rychlost
Tuh nosn struktura podvozku vespo-
jen snezvisle odpruenmi vkyvnmi
polonpravami umouje vy rychlost
jzdy v ternu ve srovnn s vozidly kla-
sick koncepce. (Poznmka: Po prav
podvozku me nov model jet rychlost
a 85 kilometr zahodinu.) Kzachovn
komfortu jzdy vysokou mrou pispv
kompletn vzduchov odpruen vozidla,
kde jsou zadn npravy odprueny pomoc
patentovanho een TATRA King Frame,
a tak modernizovan systm zen.
Dkazem robustnosti (v nejvt verzi
uveze a 32 tun) a spolehlivosti vozidla
je 36msn zrun doba (nebo prbh
300000 km) nahnac trakt vozidla, co je
vsouasnosti vdan td vozidel nejvce.
Pjem zamstnanc
Kopivnick automobilka Tatra zaala pij-
mat nov zamstnance. Zatmco vposled-
nch letech frma musela kvli problmm
Coating Concepts of the Future
Military Machinery Automotive Medical Railway
O spolenosti NORGREN: Hlavnm vrobnm programem spolenosti Norgren jsou pneumatick komponenty uren jak pro standardn pouit, tak speciln vyvinut pro
vybran prmyslov sektory. Jednm z nejdleitjch je sektor komernch vozidel.
Vrobn divize v amberku zce spolupracuje s vrobn a vvojovou zkladnou Norgrenu v Brn Modicch i ostatnmi zvody ve svt. To umouje dodvat komplexn,
vysoce sofistikovan een, uit na mru nronch zkaznk. Norgren kombinuje irokou klu osvdench, vysoce kvalitnch produkt s lidskmi zdroji tak, aby pinel
integrovan systmy a een pro konkrtn aplikace. Zkaznkm to pin zven hodnoty jejich produkt a konkurenn vhody splnn legislativnch poadavk, zven
bezpenosti, vylepen funkce, zlepen ekonomickch ukazatel a dal nemn dleit faktory.
Pbh spn spoluprce spolenosti NORGREN s tradinm vrobcem nkladnch vozidel TATRA se zaal pst v roce 2006. Tehdy spolenost
NORGREN stla ped zadnm nahradit pvodn mechanick azen, spolehlivm poloautomatickm systmem na pvodnm pevodovm agregtu,
kter by sploval nron poadavky, kladen na vozidla provozovna v nejnronjch provoznch podmnkch.
Poloautomatick azen NORGREN: Zkladem celho systmu je pvodn deseti nebo trnctistupov pevodov agregt Tatra. Na msto pvodnho posilovae je
namontovn pneumatick aktutor ovldan blokem elektroventil, umstnm rovn na pevodu. V kabin m idi k dispozici modern ovlada azen (joystick) a zobrazo-
vac displej, kter je integrovn do palubn desky vozidla. Pro ppad poruchy je k dispozici nouzov ovlada. Cel systm je ovldn elektronickou dc jednotkou, kter je
umstna v kabin vedle dalch elektronickch zazen.
K dispozici m idi jeden manuln (sekvenn) reim a tyi automatick reimy. V automatikm reimu se na displeji nabz optimln pedvolba, kterou v poadovanm
okamiku potvrd idi selpnutm spojkovho pedlu a tmto zaad pedvolen pevodov stupe.
Hlavn vhody systmu:
zven komfortu obsluhy vozidla a bezpenosti provozu
spora paliva v zvislosti na druhu provozu
zamezen rizika petoen motoru vlivem nesprvnho azen (systm nedovol nekorektn zaazen)
unifikace een pro vechna proveden vozidel Tatra s pvodn pevodovkou
monost diagnostiky systmu v servisn sti Tatra
A jak jsou s azenm spokojeni samotn idii? Zeptali jsme se pana Zdeka Randy, vedoucho dopravy z kaolnovho dolu v Kaznjov: azen je pesnj a rychlej ne s adic
pkou sta lehk pohyb ruky, selpnout spojku a rychlostn stupe je zaazen. Nai idii jsou spokojeni a vid v tomto azen vrazn usnadnn jejich nron prce.
Dal, nemn spn een vyvinul NORGREN CZ pro vznamn esk vrobce v sektoru komernch vozidel SOR, ZETOR a dal.
Vce informac najdete na strnkch www.norgren.cz
Nosn program rmy je:
Vulkanizace prye na kovov povrchy,
lisovn gumovch vrobk, pogumovn
Kovoobrbn
Zmenick vroba (vroba forem atd.)
ISO 9001:2001
KwR Kov, s.r.o.
756 22 Holkov 500
info@kwrkovar.com
www.kwrkovar.com
mobil: 739572700
tel./fax: 571442270
Dky tomuto rozmanitmu sortimentu vroby a kvalitnmu
strojnmu vybaven, jsme schopni v krtkm asovm intervalu
uspokojit zkaznky od vroby forem a po nln vrobek.
KNORR-BREMSE
6E$kk EF8Llkk
Korcerr KN0RR-8REV3E je pedrir svlovyr dodavale|er orzdovyc| syslr pro |o|ejov
a uz|l|ov voz|d|a. Ja|o lec|ro|o|c|y pr|opri| se podr|| j|z vice rez 100 |el zaoyv rozvojer, vyrooou
a d|slr|ouci rejroderrjsic| orzdovyc| syslr. Vez| da|si adu vyroo| pali dveri syslry pro |o|ejov
voz|d|a a lorzri l|ur|ce |r|l. Korcerr KN0RR-8REV3E zarslrv v 0 |o|a||lc| 25 zeri vice rez
1.000 pracovri|. Ta| v pedc|ozir ooc|odrir roce podr|| po|racova| ve svr rslu a je|o ooral za ro|
2010 c|r|| cca 3,Z1 r|||ardy
www.knorr- bremse.cz
ANTREG, a.s.
vrobce specilnho osvtlen vozidel TATRA
www.antreg.cz
Spolenost MANN+HUMMEL (CZ) se vrmci sponzoringu angauje i na poli motoristickho sportu.
V roce 2010 zamstnala spolenost MANN+HUMMEL tm 13 200 zamst-
nanc v 41 pobokch po celm svt a doshla obratu 2,18 miliard EUR.
MANN-FILTER je obchodn znakou spolenosti MANN+HUMMEL, partnera
a dodavatele komponent a originlnch dl (OE) pro automobilov
a strojn prmysl.
Do produktovho portfolia pat mimo jin systmy ltrace vzduchu, sac
systmy, systmy kapalinovch ltr, interirov ltry a kryty hlav vlc
z plastu s vysokm stupnm integrace pro automobilov prmysl i ltran
prvky pro drbu a opravy motorovch vozidel. Portfolio vrobk pro stroj-
renstv, technologii vrobnch postup a prmyslovou vrobu zahrnuje
prmyslov ltry, program na snen emis saz v dieselovch motorech,
membrnov ltry pro ltraci vody, ltran zazen a zazen i pstroje pro
pepravu, dvkovn a suen sypkch plast.
Dal informace o spolenosti MANN+HUMMEL najdete na
www.mann-hummel.com/mhcz
Spolenost MANN+HUMMEL(CZ) s.r.o.
s odbytem nkladnch voz postupn
propustit asi dva tisce lid, nyn se situace
obrac. Spolenost chce vdohledn dob
nabrat 145 novch lid, pevn dov-
roby. Veden pln slib, kter dvala pro-
putnm tatrovkm: pokud to pjde,
pijme je zptky. Ato se te dje. Douf,
e se vroba zv asnovmi monostmi
pijde ivt zjem otatrovck vozy.
Zlepen distribuce
Obrat k lepmu si tatrovci slibuj pe-
devm od vstupu nizozemsk znaky
DAF, kter vsouasnosti vlastn 19 % akci
frmy. Zlepit by se podle jejich pln
mly hlavn distribun monosti, vyut
se ktomu m idealersk s spolenost
DAF (nyn toti kopivnick automobilka
nem sv zastoupen vcel zpadn Ev-
rop, chyb j napklad vzemch Beneluxu,
naPyrenejskm poloostrov i veSkandi-
nvii). Vybudovn tak rozshl aspn
st dealer pocel Evrop by Tate trvalo
destky let avydalo by si nklady vevi
mnoha milion eur. Automobilka chce
PHOENIXe nabzet frmm vestavebnic-
tv, dlnm prmyslu, lesnictv, pi tb
ropy aplynu, ale ivjinch prmyslovch
odvtvch.
iv PHOENIX
Vz u je kompletn hotov. M vechna
potebn potvrzen, prototyp u m na-
jeto tisce kilometr. Naivo svou novinku
Tatra uke veejnosti v nejblich td-
nech. Nejprve ji chce prezentovat svm
dealerm. Pro pedstaven veejnosti vyu-
ije pravdpodobn nkterou zakc, kter
se zanedlouho budou konat: vvahu pi-
chz napklad ostravsk Dny NATO i
Mezinrodn strojrensk veletrh vBrn.
Prodej zane ji v z letonho roku.
Kolik bude vz stt, zatm automobilka
taj. Cena vak urit bude konkurence-
schopn, ujiuje veden.
strojrensk vroba
tel.: 596 311 782
s.r.o.
promtex@seznam.cz
dlouholet vvh hhhra ra ra ra aaa ra ra adn dn dn dn dn dn dn dnn do do do do do do ddo doo doo d da da da da da da dda da ddava va va va vate te te te teeeeeeeellllllll
pst pro mootory ry ry ry ry rrrryyy ry ry ry ry y TTTTTTTTTTTTAT AT AT AAAT AT AAT AAA RA RA RA RA RA RA RA RA A RA
w w w.al met .c z
Vznamn partner spolenosti Tatra a.s.
Automotive Spare Parts s.r.o.
enovsk 5, 742 42 enov u Novho Jina
Tel: +420556731637
Email: petr.kucera@asp-parts.com
V roce 2009 vypracovala spolenost TATRA a.s.
ve spoluprci s DHM Tinec projekt strategickho
vymstn pez hutnch materil k externmu
dodavateli. Tento projekt byl realizovn od jna
2009, kdy po dohod byla pemstna provozovna
DHM Tinec do arelu TATRA a.s.
www.dhmtrinec.cz
INEKON GROUP, a.s. Inekon
zajmaj pedevm velk zakzky
Spolenost INEKON GROUP, a.s., byla
zaloena v roce 1991 Josefem Hukem.
Od t doby se poet zamstnanc zvil
z jednoho na bezmla dv st. Firma se
stala vznamnm exportrem investi-
nch celk, jako jsou teba cementrny,
elektrrny a pravny vody, je znma
jako tradin dodavatel nzkopodlanch
tramvaj vlastn konstrukce a elezni-
nch vozidel do nkolika stt v Evrop,
Asii i Americe. ad se rovn mezi
pedn esk dodavatele informanch
systm pro podnikov zen. Zakla-
dateli tto spolenosti a pedevm
zajmav osobnosti Josefu Hukovi jsme
poloili nkolik otzek.
V ivotopis je velmi pestr. Kter
z pozic byla pro vae podnikn
zsadn?
Vzahraninm obchod jsem zaal praco-
vat vroce 1971. Zlomov byl pro m rok
1975, kdy jsem zaal psobit vBangladi.
Tehdy jsem se poprv setkal sobchodn
spoluprac srozvojovm, jakmsi kapitali-
stickm svtem. Vrtil jsem se zpt does-
koslovenska apodvou letech znovu odjel,
tentokrt naaflaci doNigrie. Zde jsem
ml monost si opt vyzkouet, zda mohu
bt vzahraninm obchod spn, jestli
dovedu dit amotivovat lidi tak, aby frma
spn prosperovala.
Oba zmnn pobyty byly velmi dleit
proto, abych byl schopn pochopit, jak
cel proces funguje. Mm namysli zen
lid, podniku nebo i to, jak pistupovat
k bankm. Dle je teba umt vytipo-
vat zkaznka a pesvdit ho o tom, e
v dan produkt potebuje, akdy si ho
koup, nsledn se postarat i o to, aby
zanj zaplatil.
Tato dvanctilet zahranin zkuenost mi
pomohla ktomu, abych hned pozaloen
Inekonu vroce 1990 dokzal lidi vefrm
smrovat takovm zpsobem, aby frma
prosperovala, mla zahranin partnery
a produkty, kter je mon dobe a se
ziskem prodvat.
Vae spolenost se vnuje kolejovm
vozidlm, investinm celkm, che-
mickmu prmyslu, ale i poradenstv
a softwarovm programm. Jak to
jde dohromady?
Prv zkuenosti ze zahrani m nauily,
e frma neme stt najedn noze, ale
mus mt svoje aktivity diverzifkovan.
Obor kolejov dopravy jsem znal ji
z doby socialismu, take bylo jasn, e
Infrastructures & Mobility
www.cegelec.cz
se pustm dopodnikn prv voblasti,
kter mi je blzk. Obor chemie byl pod
Inekon pidn rovn dky mm ji dve
navzanm vztahm ze zahraninho ob-
chodu. Kdy zakldte frmu, muste mt
dostatek fnannch prostedk na ka-
dodenn provoz frmy. Vroba tramvaj
ajinch kolejovch vozidel m odpode-
psn kontraktu kpipsn penz naet
velmi dlouhou cestu. Dodvn surovin
pro chemick prmysl je proces podstatn
krat adovoluje proto frm, aby rychle
rostla a z fnannho pohledu vytvoila
zdroje pro velk zakzky voblasti kolejov
dopravy.
Velkou vhodou bylo i to, e se nm
v90.letech podailo dostat se kdovozu
ropy zRuska pro esk rafnrie, co nm
vrazn zvilo trby.
To, e se zabvme softwarovmi pro-
gramy, souvis s mm potomkem, kter
tento obor vystudoval, anebylo tedy nic
jednoduho, ne vzt jeho potencil rov-
n pod kdla Inekonu.
Co se te poradenstv, tak to se vnaich
innostech objevilo vnvaznosti nan-
kup majoritnho balku akci Novckch
chemickch zvod.
Zisk va spolenosti by se ml letos
dky vstavb cementrny ve Viet-
namu ztrojnsobit. Jak se vm
podailo zskat tuto zakzku, jako
i ostatn podobn?
Na nejvt realizovanou zakzkou
byla dodvka lokomotiv za vce ne
200 mil. USD do bvalho Sovtskho
svazu. Mezi velk zakzky je teba zaa-
dit privatizaci kazaskho fosforenho
prmyslu, kde jenom ron dodvky lu-
tho fosforu do Evropy inily vce ne
100mil. USD. Je imnoho dalch podobn
vznamnch a vechny dohromady na-
pomhaj tomu, aby byla zajitna dlou-
hodob stabilita frmy. Dvodem tto
Vizitka:
INEKON GROUP, a.s.
Sdlo: esk republika, Praha
Poet zamstnanc: 74
Obor podnikn: vvoz investinch celk (cemen-
trny, elektrrny apod.), kolejov vozidla, chemie
a istrny odpadnch vod
Ron obrat spolenosti (2010): 504 mil. K
Management:
Generln editel: Ing. Josef Huek
Obchodn editel: Ji Obrunk
Vrobn editel: Ing. Josef Dvok
INEKON GROUP, a.s. Inekon zajmaj
pedevm velk zakzky
rozmanitosti je to, e prodej kad komo-
dity m rzn vkyvy, aproto se ned spo-
lhat najejich dlouhodob permanentn
pnos. Pes to vechno nm obrat zaal
stagnovat, aproto jsme se zaali zabvat
vvozem investinch celk.
Prvn kontrakt na cementrnu byl
podepsn v roce 2006 v Kurdistnu
za320mil.EUR. Pot pila zakzka nav-
stavbu cementrny prv veVietnamu
za115 mil. EUR avEgypt za180mil.EUR.
Realizace tchto kontrakt vak byla zpo-
malena dky fnann krizi. Banky toti
zaaly nenosn dlouho provovat
monost fnancovn takovchto veli-
kch projekt.
Oproti minulosti, kdy pro organizaci
zahraninho obchodu existoval hlavn
dodavatel, kter byl zodpovdn zado-
dvku technologie, technick proveden
a zruky, jsme v souasn dob museli
tuto lohu pevzt sami. Natst mme
tak schopn pracovnky s letitmi zku-
enostmi, e takovouto odpovdnost
meme zodpovdn pevzt. Nicmn
trv nm nkdy dost dlouho, ne banky
pesvdme.
Tramvaje Inekonu jsou ji ve Wa-
shingtonu, Seattlu, Portlandu, ale
i ve mstech Rusk federace anebo
na Balkn. Co stoj za spchem,
e se vm da prosadit se na tak
konkurennch trzch?
Nae obchody jsou zaloeny avychzej
pedevm z osobnch dlouhodobch
vztah, kter mm j i nai pracovnci
zpsoben vzahraninm obchod vpo-
slednch nkolika desetiletch. Z tohoto
titulu se dozvdme opoptvkch vped-
stihu. Dodvky doeskch mst aAmeriky
ahlavn Washingtonu zpsobily, e nae
znaka je znm ivmnoha jinch zemch,
kde osobn kontakty prozatm nemme,
ale municipality uvauj ozaveden tram-
vajov dopravy. Jestlie vtchto teritorich
ij nai krajan, stvaj se oni prv tmi
potebnmi informtory a jejich spolu-
prci potom vyuvme idle, a kzskn
kontraktu.
Jak zakzky mte ve svm hledku
v nejbli dob?
Je teba ci, e se sname zamovat
vevech oborech naeho psoben pe-
devm navelk zakzky.
Co se tk tramvaj, tak mme zjem
pokraovat v dodvkch pro USA. Dle
mme eminentn zjem zat spolupra-
covat snou tak, abychom se dostali do
nskch mst, kde jsou monosti ohledn
dodvek tramvaj neskuten velik. Vob-
lasti eleznin dopravy je pro ns prioritn
modernizace srbskho koridoru nebo
modernizace dieselelektrickch lokomotiv
na Stednm vchod. Pokud jde o ce-
mentrny, tak mme v souasn dob
podepsno kontrakt dost. ek ns tedy
tyto obchody rozpohybovat, naem tak
usilovn pracujeme. Jedn se pedevm
ozajitn fnancovn tchto projekt.
Podepsan mme i kontrakt za pl mi-
liardy korun na elektrrnu zpracovva-
jc biomasu, kter se m stavt vjinch
echch. Vzhledem k tomu, e se nm
nepodailo zajistit profnancovn tohoto
projektu eskmi bankami, vme, e
stvajc jednn se zahraninmi bankami
budou spn.
Co si myslte, e by pomohlo es-
kmu prmyslu a zahraninmu
obchodu?
Pro ns jako vvozce je nejdleitj pi-
jet azaveden eura. Jestlie zve uve-
denho je patrn, e cementrna stoj
vce ne 100 milion eur, tak vkyv kurzu
koruny vi euru ve vi 1 K znamen
ztrtu 100 mil. K. Takovouto fnann
rezervu si vkalkulaci projektu vzhledem
kekonkurenci nemete dovolit anainec
je obyejn smola, protoe koruna vi
euru prakticky neustle zpevuje, take
u dlouhodobch kontrakt vm tento
fakt zcela logicky dlouhodob sniuje
mru zisku.
Vminulm roce jsem se zastnil napo-
zvn HSBC banky svtov vstavy vang-
haji a nslednho kongresu svtovch
businessman snskmi vldnmi ped-
staviteli. Nejen e jsem pokad uchvcen
rozvojem nskho prmyslu, vstavby
mst atd., ale hlavn jsem ml monost
navlastn ui slyet strategii nskch eko-
nomickch pedstavitel s clem zajistit
dlouhodob ekonomick rst nskho
hospodstv. Vechno je vzjemn pro-
pracovan, promylen. Vichni thnou
za jeden provaz a na nsk ekonomice
je to vce ne zejm.
Proto bych si pl, aby iet vldn ped-
stavitel zcela jednoznan deklarovali
principy konkurenceschopnosti esk
ekonomiky, jasn se dohodli naexportn
politice a jejch pilch a drazn pod-
porovali dv zkladn opory eskho za-
hraninho obchodu, ktermi jsou EGAP
aesk exportn banka.
Jarmila noblov
Hella Autotechnik, s.r.o.
esk svtlomety nejvy kvality
Firma HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.,
Mohelnice, vznikla v roce 1992 jako
stoprocentn dcein spolenost nmec-
kho koncernu HELLA KGaA Hueck & Co.
Od svho vzniku si vydobyla silnou pozici
na trhu s originlnmi nhradnmi dly
a stala se vznamnm partnerem vrob-
c v automobilovm prmyslu. O souas-
nosti i nejblich vhledech firmy jsme
hovoili s generlnm editelem Markem
Ryavm.
Firma vznikla v roce 1992, co bylo v t
dob pedmtem jej innosti?
Hlavn innost byla vroba svteln tech-
niky pro automobilov prmysl, pede-
vm pak pro mladoboleslavskou koda
Auto. Vzhledem kvsledkm pistoupila
spolenost Hella vdalch letech kroz-
en zkaznickho portfolia, take dnes
smuje dokoda Auto asi 33 % produkce,
tedy zakzky pro tuto frmu in asi jednu
tetinu obratu. Napiblin stejn rovni
je pak VW, tam jde tak asi o 35 % pro-
dukce, zbytek tvo ostatn zkaznci.
Jak je dnes struktura spolenosti?
V esk republice jsou v podstat tyi
spolenosti se 100% majetkovou ast
frmy Hella:
Hella Autotechnik je nejstar spole-
nost ajsou don soustedny veker
vvojov innosti voblasti svtel tedy
vvoj pednch svtlomet a zadnch
skupinovch svtilen. Dal dv oblasti
podnikn jsou zameny nejen napod-
poru Hella innost, ale tak nadal z-
kaznky. Jde omic atestovac centrum
avvoj avrobu ppravk, montnch
pracovi icelch linek.
Hella Corporate Center, Central & Eastern
Europe poskytuje podporu vadministra-
tivnch oblastech pro spolenosti Hella
vestedn avchodn Evrop. Jedn se
zejmna onsledujc innosti: fnance
a controlling, personalistika, IT, nkup
alogistika.
Hella Autotechnik Nova je nejvt ze
vech frem ahlavnm pedmtem pod-
nikn je vroba hlavnch apdavnch
svtlomet. Od ptho roku se spo-
lenost znovu vrac k vrob zadnch
skupinovch svtilen.
Hella CZ se zabv prodejem adistribuc
nejen Hella vrobk na trhu doplk
a nhradnch dl pro automobilov
prmysl.
Jak se zmnila produkce rmy, kte
automobilov vrobci jsou vaimi z-
kaznky?
Produkce se zmnila zsadnm zpsobem,
a to jak v oblasti dramatickho zven
potu vyrbnch svtlomet, tak vob-
lasti zkaznickho portfolia. V letonm
fnannm roce vyrobme tm 4 mi liony
hlavnch svtlomet apro pt rok po-
tme se zsadnm pekroenm tto hra-
nice. Nam hlavnm klientem je skupina
VW (VW a koda Auto, od ptho roku
tak Audi a Seat). Dle pak spolupracu-
jeme voblasti osobnch voz sautomo-
Vizitka:
Skupina Hella Autotechnik, s.r.o.
Sdlo: esk republika, Olomouck kraj, Mohelnice
Poet zamstnanc: 1300
Obor podnikn: svteln technika
Ron obrat spolenosti: 6 000 000 000 K
Management:
Generln editel: Ing. Marek Ryav, MBA
Obchodn editel: Ing. Ji Kucha
Vrobn editel: Ing. Marek Ryav, MBA
bilkami Ford, Jaguar, Land Rover avlt
zahajujeme dodvky pro BMW. Voblasti
autobus, nkladnch auitkovch vozidel
pat mezi nae zkaznky Daimler, Daf,
Scania, Neoplan a Hymer. Nae kompo-
nenty dodvme tak do Ruska zpro-
stedkovan pro automobilky GAZ aVAZ,
svtlomety znich zde montuje aprodv
n rusk partner.
Od roku 2001 se podlte i na vvoji v-
robk, jak se tato skutenost projevuje
na innosti rmy?
Jak ji jsem uvedl dve, jsou vechny v-
vojov innosti soustedny do jedn
spolenosti Hella Autotechnik. Jedn
se onejdynamitji se rozvjejc st na
skupiny frem splnovanm vznamnm
roziovnm. Nejedn se zde pouze ov-
voj pro sesterskou vrobn frmu vMohel-
nici, ale pedevm o innosti pro dal
spolenosti vMexiku, Jin Africe, Sloven-
sku, Rusku, Slovinsku, Rakousku, Nmecku
apod. Vrmci globln vvojov st hraje
nae nezvisl vvojov centrum vznam-
nou roli a je hned po matesk spole-
nosti nejvt nasvt. Zsadnm bodem
ve vvoji spolenosti byl svtlomet pro
pedchoz generaci kody Superb, kter
byl vyvinut pod nam vedenm.
Jak se zmnily svtlomety za posledn
roky?
Zmn bylo pomrn mnoho. Prvn apro
uivatele asi nejviditelnj je fakt, e au-
tomobilky dnes vyuvaj svtlomet jako
designovch prvk. Ped 10 i 15 lety byly
svtlomety obdlnkovho tvaru, dnes se
dlaj v nejrznjch tvarech a varian-
tch, dobudoucna mon ibarvch. To
ve pi zaveden ir optiky krycch skel,
kter jsou dnes ji a na pln vjimky
plastov polykarbontov. To umonilo
designrm doplnit adu stylistickch
prvk, kter dve vesvtlometech nebyly.
Trendem poslednch let je elektronizace
svtel a nov funkce ve svtlometech,
napklad ten znaek, naten svtel
ve smru jzdy, automatick ztlumen
dlkovch svtel, abychom neoslovali
apodobn.
Jak priority m rma vzhledem k z-
kaznkm?
Hlavn prioritou je samozejm spokojen
zkaznk. Nabzme irokou technickou
zkladnu, kter je pipravena spolen
se zkaznkem hledat vhodn een.
Nechceme nabzet nejlevnj cestu, ale
sname se hledat optimln een vob-
lastech kvality, nklad a nutnho asu
nappravu arealizaci. To ve sohledem
nadlouhodobou aoboustrann vhod-
nou spoluprci obou partner.
Hroz konkurence z Asie?
Hroz zsadnm zpsobem, a to nejen
zAsie, ale izTurecka apodobn. Prvn ta-
kov ppady sledujeme voblasti zadnch
skupinovch svtilen. Na druhou stranu
nepravideln tvary vrobk komplikuj
balen, a tm i zvyuj balic a pepravn
nklady, co konkurenci ze vzdlenjch
trh omezuje.
V sortimentu mte svtlomety pro au-
tomobily rznch znaek, klade tato
rznorodost nroky na vrobn linky
a podobn?
Dnem i noc na cestch bezpen.
Pokud jde o automobilov osvtlen, bezpenost je na prvnm mst.
Ale skvl design, perfektn energetickou innost
a extrmn dlouhou ivotnost mme tak na mysli.
www.osram.cz
PUP\VORYOHpLdODDWPHO\
ZZZVLNDF]
Nase spolecnost byla zalozena v roce 1990. v mo-
ravskem regionu jsme jedni z nejvtsich vyrobc
specialnich devnych obal - palet, beden, obalo-
vych a transportnich konstrukci (dle poteb vcetn
tepelneho oseteni dle FAO1S).
Spolupracujeme s renomovanymi ceskymi i evrop-
skymi spolecnostmi jako jsou HELLA AUTOTECH-
N!K, s. r. o., a HELLA AUTOTECHN!K NOvA, s. r. o.,
a dalsi.
Nasim cilem je spokojenost zakaznika jak s kvali-
tou vyrobk, tak se systemem dodavek. Stale cas-
tji preferujeme system ,just in time.
vice informaci se dozvite na nasich strankach
www.drevovyroba-sykora.xf.cz
nebo pimo u jednatele spolecnosti -
Ondej Sykora, tel. 776 309 S21,
e-mail: aviatic@seznam.cz.
Sabic IP is one of the leading companies
supplying engineering thermoplastics and
polypropylene for the Automotive Industry.

w
w
w
.
s
a
b
i
c
-
i
p
.
c
o
m
Chcete spol ehl iv ochrnit sv vrobky pi mezioperun
pepruv u pepruv k zkuznkovi
Vyuzijte sIuzeb Iirmy BILL, s.r.o. MoheInice. Firmu
m 20-ti Ietou trudici, vyrb obuIy z Iepenky i pIust.
Firmu BILL, s.r.o. je chrnn dInu, proto Vm dIe
zkonu 43/2004Sb. poskytne nhrudn pInn.
Chcete spol ehl iv ochrnit sv vrobky pi mezioperun
pepruv u pepruv k zkuznkovi
Vyuzijte sIuzeb Iirmy BILL, s.r.o. MoheInice. Firmu
m 20-ti Ietou trudici, vyrb obuIy z Iepenky i pIust.
Firmu BILL, s.r.o. je chrnn dInu, proto Vm dIe
zkonu 43/2004Sb. poskytne nhrudn pInn.
www.bi l l -pl asty.cz
ILL, s.r.o., Tebovskd 60, 789 85 Mohelnice, +420 583 430 830
FIS Pjajko s.r.o.
Vodn 250, 789 85 Mohelnice
Jsme registrovni v programu Zelen sporm
Tel./fax: 583 430 691, 583 453 092
e-mail: fis@fis-pjajko.cz, www.fis-pjajko.cz
zhotoven instalac VODA-TOPEN-PLYN
rekonstrukce bytovch jader a koupelen
kotelny na kl
vzduchotechnika, solrn systmy, zateplen
Kotelny Vytpn Vzduchotechnika Klimatizace
Zdravotechnika Plyn Kompresorovny ChIazen
PrmysIov mdia Sprinklery Elektroinstalace
Men a reguIace BiopIynov eIektrrny
FotovoItaick eIektrrny Izolace budov
Dodvka a prodej tepla PrmysIov kuchyn
Servis Inzenrsk cinnost Projekce
Niersberger Instalace, s. r. o., Tyrova 2075, 256 01 Beneov
Tel.: +420 317 721 741-2, Fax: +420 317 721 841
www.niersberger.eu
Nabzme:
kartony - vseky - xani vlozky z vlnit lepenky v povrchov uprav
pirodn hnd barva - mramor - bil barva
bez potisku - vicebarevn exotiskov potisk - celoplosn potisk
Firma je registrovna v obchodnim rejstiku vedenm Krajskm soudem v 0strav,
oddil A, vlozka 1J247.
www.svidrnochova.com
Je zcela zejm, e rznorodost naich
zkaznk pin odlin poadavky ne-
jen na vrobky, ale i na vlastn vrobn
proces. V kadm specifckm ppad
hledme spolen optimln een tchto
problm. Mimo jednoznan technick
adesignov odlinosti naich zkaznk,
kter jsou prvoadou prioritou, klademe
velk draz na standardizaci nejen v-
robk a vrobkovch skupin, ale tak
na vlastn vrobn a montn proces.
To nm umouje velmi rychlou reakci
na zmny poadavk naich zkaznk.
Samozejm pi pechodu mezi jednot-
livmi variantami je nutn linky pesta-
vt a pizpsobit. To vak nen vzan
na zkaznka, ale na konkrtn produkt
i variantu.
Kter sloky tvo etzec vvojovch
slueb a kte partnei je mohou vy-
uvat?
Proces vvoje svtlomet je u jednot-
livch partner velmi obdobn. Hella
vyuv standardn postup, kter mus
bt splnn pro vechny vrobky. Nkter
sti, jako napklad pprava hlinkovch
nstroj nebo simulace zaten vrobnho
personlu pi jednotlivch innostech,
jsou realizovny po vzjemn dohod.
Mimo tento standardn postup lze povz-
jemn dohod vyut tak naich poten-
ciln nevyuitch kapacit, ato ipartnery
mimo automobilov prmysl.
Kam smuje vvoj rmy, v em vidte
budoucnost?
Vvoj frmy bych rozdlil ze dvou z-
kladnch hl pohled: Pro dal obdob
pedpokldm jet vznamnj rozvoj
elektronizace naich produkt, kter bu-
dou realizovny nastle sofstikovanjch
vrobnch zazench se zvyujc se mrou
automatizace. Co se tk mohelnickch
spolenost, pak potm s udrenm si
pozice nejvtho vrobnho zvodu Hella
napedn svtlomety nasvt avobdob
nejblich t a pti let je na vzvou
vybudovn nejvtho vvojovho cen-
tra spolenosti Hella na svt v oblasti
svteln techniky.
Dana D. Dakov
Vyrbme a dodvme kompaundy polypropylenu (homopolymery,
statistick a blokov kopolymery) s minerlnmi plnivy (kda, talek,
sklenn vlkno), s modifktory rzov houevnatosti, stabilizova-
n proti zvenm teplotm, UV zen, s detergenty hoen apod.,
pro automobilov a elektrotechnick prmysl a pro stavebnictv,
pod obchodnm oznaenm INNOPOL.
Spolenost INNOCOMP Group je orientovan na kvalitu, ochranu
ivotnho prosted a inovace, nabz svm zkaznkm produkty for-
mulovan pro specifck podmnky pouit a v rznch barevnch
odstnech dle poadavk zkaznka.
INNOCOMP BOHEMIA
V spolehliv partner
www.inno-comp.hu
www.hskytlica.cz
PODPORA PROVOZ
V OBLASTI NAD
A ELEZSKCH
MATERIL.
DODAVATEL
NSTROJ, NAD
A DLENSKHO
VYBAVEN www.zjp.cz
ORMALI E
CZECH
KRQVWUXNFHDYUREDjHdQR~HORYFKVWURj
NRUPDOLH#FHQWUXPF]
WOCO STV, s.r.o.
Budoucnost je vkomplexnm een
Nzk vrobn nklady jako jedin devza
pro budoucnost kvalitn firmy dnes zda-
leka nesta. Tu j zajist pouze komplet-
n profil innost.
Jm se prezentuje vsetnsk spolenost
WOCO STV, s.r.o., kter je vrobn a v-
vojovou organizac v rmci mezinrodn
skupiny Woco, orientujc se na pm
i nepm dodvky dl pro vechny
evropsk automobilky. WOCO STV m
kompetence k vrob vodnch ventil
pro klimatizan okruhy, tlakovch
a podtlakovch aktultor, dle jsou
jejm velkm a vznamnm sortimentem
tzv. dic dzy pro zen turmodmycha-
del a elektropneumatick ventily.
Vsouasnosti m spolenost WOCO STV
s.r.o. 920 zamstnanc. Obrat vkrizovm
roce 2009 inil 1850 mil. K, vroce 2010
stoupl na 2 340 mil. K. Prvn tvrtlet
letonho roku vobratu dalece pevyuje
stejn obdob vroce pedchzejcm aze
strany zkaznk je vyvjen tlak na dal
avt zakzky, tud je nasnad, e spo-
lenost ek spn, ale nron obdob.
Strategie spchu
Odpotku vroce 1993, kdy se spole-
nost stala soust skupiny Woco, bylo
zmrem, e nepjde o ist montn
frmu vduchu, levn smontovat aprodat,
ale zam se i na technickou innost,
tzn. vvoj vrobk, technickou ppravu
vroby, vvoj avrobu potebnch stroj
azazen ansledn mont atestovn
kvality vrobk. Tyto technick innosti se
neustle roziuj apibvaj kompetence,
kter se pevdj zcentrly skupiny Woco,
kde byly dve vechny soustedny. Co
vak nae spolenost neprovd a ani
otom neuvauje, je pm odbyt apm
jednn se zkaznky o smluvnch a ce-
novch zleitostech. To m na starosti
oddlen odbytu vcentrle, ale nsledn
technick jednn ovrobcch vedou u
se zkaznky nai zstupci sami nebo sko-
legy z vvojovho oddlen centrly,
pedstavuje strategii spolenosti jej e-
ditel Ing.Ji Halmaza.
Hospodsk krize,
zven DPH a kurz
eura
Jako vtina frem se ispolenost WOCO
STV potkala snedvnou hospodskou
kriz: Krize ns zashla dkladn, ji kon-
cem roku 2008 jsme na ni museli zat
reagovat sniovnm stavu zamstnanc.
V roce 2009 jsme se mimodnm zp-
WOCO STV, s.r.o.
Budoucnost je vkomplexnm een
sobem snaili zredukovat nklady tak,
abychom minimalizovali ztrtu, kter se
nm samozejm jako dsledek krize ne-
vyhnula. Myslm, e dky tomu, e jsme
vynakldali fnance opravdu jen na to
nejnutnj, se nm ji podailo udret
v rozumnch mezch a rok 2010 u byl
opt ziskov. Tak vsledky zprvnch dvou
msc ukazuj, e rok 2011 bude velice
slun ziskov, rekapituluje Ing. Hal-
maza.
Sotva je strak krize pekonn, obje-
vil se na scn dal v podob zven
DPH. V nm u Ing. Halmaza ohroen
nevid. To vak me, podle nho, pi-
jt kdykoliv z jin strany: Zven DPH
samo osob pro ns nebude znamenat
pli velk problm, nebo se promtne
pouze dosti nklad. Naopak problm
by nm mohl pinst pohyb kurzu eura,
protoe vechny nae vrobky prodvme
doeurov oblasti. Ovem pohyb me mt
ipzniv dopad apinst nm vhodnj
obchodn podmnky.
Nov vroba
pedstavuje dal
investice
V obdob krize WOCO STV investovala
velmi mlo, jin situace nastala v roce
2010, kdy se optovn zvily objednvky:
D se ct, e pokud zskme odnkte-
rho zkaznka nov projekt, tak se vti-
nou jedn ospecialitu, pro kterou se mus
nov postavit vrobn
linka, tud skadm no-
vm projektem nabh
investice. V roce 2010
jsme napklad postavili
dv vrobn linky pro v-
robu aktultor a podili
gumrensk lisy pro vrobu gumovch
vrobk. V letonm roce se chystme
investovat vce, protoe je jist, e krize je
pry amy musme bt schopni zabezpeit
zven poadavky naich zkaznk.
Zsti ji realizujeme dal vrobn linky,
plnujeme nkup dalch gumrenskch
lis aco je podstatn, e vletonm roce
tak budeme vce investovat dotechniky,
kter nen pmo vrobn jednotkou, ale
jedn se o kontroln prvky pro snmn
parametr vroby, tzv. BDE systm, aby-
chom mli trval pehled otom, jak pro-
ces vroby b. Poizovat budeme idal
mic stroje, nastiuje investin pln
Ing.Halmaza.
Electronic Distribution Worldwide
Consulting // Capacitors // Logistics // Support
Optimized Designs for a Wide Range of New
Applications and Markets
Specialist for Ceramic Capacitors
t // SS
ELECTRONICS
Electronic Components and Logistics
Bredemeier Electronics GmbH
Johann-Wieser-Ring 25 - D-85609 Aschheim / Mnchen, Germany
Tel.+49(0)89-9080 24 - Fax +49(0)89-9437 9546 - Mobile: 0171 811 8337
e-mail: info@bredemeiergmbh.de Homepage: www.bredemeiergmbh.de
A Premier Source for MLCC
from NOVACAP Inc. USA
Certifikace jako
podmnka
Spolenost WOCO STV m certifkovan
systm managementu kvality ISO TS
16949, co je zkladn a nevyhnuteln
podmnka pro dodvky v automobilo-
vm prmyslu. Ze stejnch dvod je ji
nkolik let certifkovna voblasti ochrany
ivotnho prosted normou ISO 14001.
Pe okvalitu vroby zan veWOCO STV
vvojem a pokrauje vbrem dodava-
tel subdodvek: Vkad fzi, odvvoje
a po ppravu procesu vroby, je nov
vrobek posuzovn zhlediska nsledn
kvality apedevm jej udritelnosti. Pot
je samozejm nezbytn nutn trval pe
o kvalitu v samotnm procesu vetn
dennho vyhodnocovn apijmn oka-
mitch opaten. Dle jsou to pravideln
jednn, vnich se zhodnocuje del ob-
dob vroby, vysvtluje Ing. Halmaza
apokrauje: Patenty se realizuj vrmci
skupiny, aby jejich ochrana mohla bt
celosvtov. Zposledn doby je to nap-
klad patent tkajc se vroby vyhodno-
covacch adicch prvk pro nastavovn
turmodmychadel. Odkonkurence se tak
lime tm, e tyto nae dic dzy um,
krom prostho pohybu, jet snmat
drhu tohoto pohybu a podvat o tom
informaci, aby systm, kter to nsledn
d, ml izptnou vazbu.
Krdo spchu
spnost frmy vid Ing.Halmaza vn-
sledujcm pstupu: Proaktivn jednat se
zkaznky, plnit jejich poadavky nakva-
litu a technickou rove vrobku, ale
zrove jim pinet zna strany nvrhy
novch een, poskytovat jim vrobky
asluby, jak potebuj azakonkurenn
odpovdajc ceny, potvrzovat jen splni-
teln parametry a termny a tak je do-
dret. Trvale zlepovat a zvyovat tech-
nickou rove naich proces. K tomu
je nutn mt sprvn lidi, co znamen
neustle hledat, vychovvat, vzdlvat
a udrovat si pracovnky, kte jsou pro
frmu pnosem.
Prozravost se vyplc
Povauji zavelmi vznamn, e odpo-
tku, co spolenost vznikla, jsme ji kon-
cipovali jako frmu skompletnm proflem
innost, kter regulrn frma m mt.
Jenom takovto frma m garanci peit,
protoe se nemus obvat, e najde-li se
levn zem, posbraj se stroje apesunou
se tam. Stroje se pesunout daj, ale know-
-how, kter si za roky vybuduje, u tak
snadn pesunout nen, uzavr rozhovor
editel spolenosti Ing.Ji Halmaza.
Zuzana Ottov
Decoleta, a. s., se specializuje navrobu velmi pesnch malch dl dopr-
mru 20 mm s toleranc v setinch mm a jakost povrchu od Rz4 vobjemech
desetisc amilion kus zarok.
Pevaujc st produkce tvo dodvky zkaznkm pedevm z automobilo-
vho prmyslu, vznamn podl vrobk je uren pro dal zpracovn v oblasti
elektroniky, bl techniky a micch pstroj.
Spolenost m v souasn dob 39 jednovetennch a 4 vcevetenn sou-
strunick automaty a celkem 97 zamstnanc. Obrat za minul rok doshl
tm dvojnsobku proti krizovmu roku 2009. V trendu rstu pokrauje spo-
lenost i v letonm 1. pololet.
www.decoleta.cz
Fa RENE s.r.o.
Servis a prodej voz Mercedes-Benz
Spolenost Fa RENE s.r.o. vznikla v roce
1991 jako spolenost se 100% zahranin
majetkovou ast. V souasn dob
je autorizovanm prodejcem a servis-
nm stediskem pro osobn, uitkov
a nkladn vozy znaky Mercedes-Benz.
O postaven spolenosti na trhu a jejm
dalm vvoji v budoucnu jsme hovoili
s jednatelkou Mgr. Michele Staovou.
V roce vzniku jste zskali tak za-
stoupen znaky Mercedes-Benz pro
Vchodoesk kraj. Co tato skute-
nost pro rmu znamenala?
Majitel spolenosti Ji Staa zakoupil
krtce pozaloen frmy objekt bvalho
iguli servisu v Hradci Krlov. A kdy
spolenost Mercedes-Benz prostednic-
tvm generlnho importra zaala hledat
vhodn zstupce v R, zahjil jednn
oautorizaci prodeje aservisu pro osobn
auitkov vozy aopl roku pozdji zskal
iautorizaci naprodej aservis nkladnch
voz. Vt dob zde byl eminentn zjem
o znaky Ford, Opel apod., ale manel
szel nafungovn apresti znaky Mer-
cedes-Benz v zahrani. Zaal podnikat
ji s touto jasnou viz a odmtl znaky
Ford aRenault, jejich zstupci ho oslovili.
Souasn ihned vroce 1992 zahjil roz-
shlou rekonstrukci objektu a vstavbu
novch dlen za destky milion korun,
co bylo pro mnoho lid nepochopiteln,
nebo tehdy nebyly tyto vozy u ns ani
zdaleka obvyklou znakou. Musm ci,
e ij jsem trpla nedvrou askeps, ale
jeho vize byla sprvn, co se po deseti
letech ukzalo.
Jak dal meznky v dob existence
rmy byste jet zmnila?
Urit to byl rok 1992, kdy frma prola
prvn komplexn pestavbou, vznikly ne-
jen kancelsk prostory, ale ipjem pro
nkladn provoz, lakovna a klemprna.
Jinak prakticky doroku 2008 dochzelo
kadoron kinvesticm domodernizac
Vizitka:
Fa RENE s.r.o.
Sdlo: B tefan 886, 500 03 Hradec Krlov,
esk republika
Poet zamstnanc: 90
Obor podnikn: prodej a servis osobnch, uitkovch
a nkladnch voz, nann sluby
Ron obrat spolenosti: 600 mil. K
Management:
Generln editel: Ji Staa
Obchodn a marketingov editel:
Mgr. Michele Staov
Ekonomick editel: Ing. Karel Jiruka
avstavby, ato vobjemech 5 a 15 mil. K
ron. Vyzvednout bych mla urit rok
2002, kdy jsme zahjili provoz napoboce
Svitavy, atm jsme poslili nai pozici vre-
gionu. Dleit byl tak rok 2008, zhle-
diska prodeje dokonce jeden znejlepch,
v tomto roce jsme tak zahjili prodej
ojetch voz pod obchodn znakou spo-
lenosti Mercedes-Benz Carstore aVan-
store, vybudovali jsme ipjemn zzem.
V em se li prodej novch a ojetch
voz?
Prodej ojetch voz jsme zahjili a vroce
2008, protoe do t doby jsme nebyli
schopni cenov konkurovat bazarm.
Od roku 2008 se ale nhled zkaznk
zaal mnit, bazary mnohdy neposkytuj
dobr sluby, jejich patn renom zan
bt na devzou. Zkaznk sice kupuje
o nco dra vz, ale s jednoznanou
histori, ovenm stavem kilometr,
zkladn servisn prohldkou, s plron
nebo ron zrukou. Naservisu m stejn
nadstandardn pi, kterou poskytujeme
zkaznkm, kte uns kupuj nov vozi-
dla. Ojet vozy in vtuto chvli asi 20 %
z celkovho prodeje, v budoucnu by to
mlo bt jako vzpadn Evrop 5070 %.
Momentln se vak potkme s nedo-
statkem kvalitnch voz, ovem inatom
se vrmci st MB pracuje.
Jak konkrtn typy voz prodvte?
Nabzme osobn, uitkov a nkladn
vozy. Mezi uitkov vozy pat teba
znaky Sprinter aVito, ale my mezi n
potme imultifunkn vany, jako je na-
pklad Viano. Troufm si tvrdit, e kad
rok je poptvka po jinm typu, nyn je
zjem prv ozmnn vany pro rodiny,
sport a dal aktivity a o ternn osobn
vozy, to je velk trend esk republiky.
Krom prodeje zajiujete samo-
zejm tak kompletn servis, je tato
struktura nron pro fungovn
rmy?
Pro ns je prv kompletn servis asluby
snm spojen alfou aomegou podnikn.
Manel (majitel spolenosti) ml velk
zkuenosti se servisem prv ze zahra-
ni, uil i zamstnance technologim,
kter se tam pouvaj. Dky sv jazykov
vybavenosti zajistil vt dob iodbornky
ze Stuttgartu, kte mohli nae lidi kolit
pmo vprovozu. Dnes u by to kvli f-
nann nronosti nebylo mon, v t
dob nm byli tito odbornci poskytovni
zdarma. Aprotoe jsme prvnch 10 a 15
let nemli velk prodeje, nauili jsme se
t zperfektn pe ozkaznka voblasti
servisnch slueb, co nm pak pivdlo
postupn nov klienty.
V em jsou vozy znaky Mercedes -
Benz odlin od jinch znaek
na trhu?
Jin jsou pedevm filosofi znaky,
kter usiluje osvtov primt vuvdn
technickch novinek do svch voz.
Fa RENE s.r.o.
Servis a prodej voz Mercedes-Benz
Snovm modelem vdy pichz oprav-
dov technick lahdky pro zkaznky.
Dal flosof, nakterou szel imj manel,
je pe znaky ozkaznky ajejich vyu-
vn domovskho servisu. Aopravdu, z-
kaznci Mercedes-Benz vyuvaj vprezu
vech automobilek domovsk servis nej-
vce. Dleit je ipresti znaky acenov
politika nhradnch dl i paketovch cen
servisnch prac. Ceny nhradnch dl
jsou u ns ve srovnn s konkurennmi
vrobci vrazn ni, a souasn 80 %
nhradnch dl je do 24 hodin po ob-
jednn nasklad.
Jak se spolenost vyrovnvala s kriz
a s reces?
Nae prodeje se tehdy snily napolovinu,
nejhor byla situace vprodeji nkladnch
a uitkovch voz. Zaali jsme intern
etit, analyzovali jsme fremn procesy
a optimalizovali je, snily se i investice.
Mli jsme vak dv priority nepropoutt
prokolen personl aodbornky anesni-
ovat nklady, kter jsou pmo spojeny
sprocesem prodeje aservisu nebo sp
ozkaznky (nap. poet nhradnch vo-
zidel, fnann prostedky nakolen per-
sonlu, investice doIT, skladov zsoby,
udren relnch mezd apod.). Myslm, e
to byla dobr strategie, krizi jsme zvldli
anyn pomlme inanov investice.
AUTOSERVISN TECHNIKA
www.maha-cz.cz
30000000 000 00 00 00 000 pppppol o ooooz oz oz o ek ek oooddddd 50 50 500 50 50 50 5000 nnnnnnneee| e| e lepschhh
tuze enns ns ns ss nssk k k k ch ch ch vvIInar rrrrrru. u. u. u. u. u. u. uu. Inter e neto t v v
obchodd zzaa ve vee ve ve velk lk lk lkooooo oo ooo bbbc bc bbbb ho ho ho odn dn dd ce ceny ny ny ny ny nnnnnny.
www.harmonia-vini.cz
6pROHQRVW %U&UR VUR pVRE
YREODVWL]DL]RYQLQWHULUjLOHW
'OHLWRXVRXVWjHpURYR]+$NK
LQWHULU\ Y +UDdFL KUORY ]DPHQ
QDdHVLJQRYQE\WHN
Nabzme:
VHdDFVRXpUDY\NXFK\Q+$NKVpRWHELH0LHOH
6LHPHQV$(* (OHFWUROX[ ORQLFH REYDF pRNRjH
DWQ\dWVNpRNRjH
Zajisujeme:
pURjHNQDdHVLJQUVNRXLQQRVWYUREXPRQW
NDE]HQ VRUWLPHQW ]DKUQXjH LURN VpHNWUXP ]QDNR-
YFKYUREN
wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww.........bbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbuuuuuuuuuuuuuuuuuuucccccccccccccccccccuuuuuuuuuuuuuuuuuuurrrrrrrrrrrrrrrrrrr------nnnnnnnnnnnnnnnnnnnaaaaaaaaaaaaaaaaaaabbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbyyyyyyyyyyyyyyyyyyyttttttttttttttttttttteeeeeeeeeeeeeeeeeeekkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk.........ccccccccccccccccccczzzzzzzzzzzzzzzzzzz
Sdlo:
Tel.:
E-mail:
Vn 1064, 500 03 Hradec Krlov
495 518 481
redomo@redomo.cz
Obansk vstavba
Vstavba pro prmysl
Rekonstrukce, adaptace a modernizace obanskch
a prmyslovch staveb
Bytov vstavba
Dodaten zateplovn objekt
Inenrsk innost ve vstavb
www.redomo.cz
Firma se angauje tak v charita-
tivnch projektech. Mete nkter
z nich jmenovat?
Spodporou charitativnch projekt jsme
zaali nakonci 90. let ajsem hrd nato,
e jsme tyto dary poskytovali i v dob
krize. Odroku 2006 podporujeme projekt
Adopce nadlku, odroku 2007 spolupra-
cujeme v Hradci Krlov s obanskm
sdruenm Prostor pro, je to projekt nz-
koprahovho centra pro dti a mlde
Kldek, odroku 2009 pomhme zrakov
postienm vesdruen Tyfoservis, vlo-
skm roce jsme uzaveli smlouvu napro-
jekt, kter se ns dotkl i osobn jde
orekonstrukce pokojk dtem, kterm
zemel sourozenec. Projekt se jmenuje
Barevn andl amy pro nj jen vletonm
roce potme sstkou 120 tisc korun.
Anejvtm nam angam, zahjenm
vletonm roce, je projekt vespoluprci
snadac lovk vtsni zabezpeujeme
fungovn koly vAfrice, ato fnann st-
kou 110000 K ron pouitou naplaty
uitel, uebnice, chod koly, ubytovn
sirotk, stravovn akoln uniformy pro
dti
Kter dal investice povaujete v bu-
doucnu za nejdleitj?
Nam zjmem je otevt modern prodejn
a servisn stedisko v Pardubicch, kde
bychom rdi poslili svou pozici natrhu.
Plnujeme zde zamstnat v budoucnu
dalch 20 a 30 lid. Jen mme trochu
problmy sumstnm poboky aspoa-
davky zemnho plnu kvli provozu n-
kladnch voz, protoe soust komplexu
by samozejm ml bt ijejich servis. Ale
vm, e vroce 2012 bude mon projekt
ji zat realizovat.
Jak priority m spolenost, pokud
jde o zskvn a podporu kvalitnch
zamstnanc?
Vbrov zen provdme ji vce ne de-
set let sami avm, e mme skolegou cit
aintuici pro vbr novch zamstnanc
pro urit tmy. Vrmci prax uns pracuj
i uni, ty nejlep pozdji zamstnme.
Mme minimln fluktuaci, asi 12 %
ron, zamstnance motivujeme rznmi
programy, vedle mzdy maj hrazeny spor-
tovn akulturn aktivity, organizujeme pro
n vkendy, dovolen, pro rodinn aktivity
maj k dispozici sedmimstn vz Viano,
zajiujeme stravovn vevlastn restau-
raci, pispvme nadchodov pojitn,
ron vynakldme a 800 tisc korun
nakolen personlu. Nam clem je kva-
litn tm atmov spoluprce, pjemn
pracovn atmosfra nutn k vysokmu
pracovnmu nasazen, kter po zamst-
nancch vyadujeme. Myslm, e velk
zjem pracovat una spolenosti anzk
fuktuace svd ona dobr personln
prci.
Jakm smrem se bude ubrat dal
vvoj rmy?
Zkladem fremn strategie zstane pe
o zkaznka, jeho spokojenost. Budeme
klst draz na modernizaci, nov tech-
nologie, zvyovn odbornosti perso-
nlu a obslunost regionu a budeme ji
i fnann podporovat. Dleit bude
nadle i personln politika a spokoje-
nost zamstnanc. Chceme udret vy-
sok standard kvality naich odvdnch
slueb ardi bychom se inadle podleli
nacharitativnch programech.
Dana D. Dakov
Firmy, kter obchoduj se zahraninmi
partnery aposlaj nebo naopak inkasuj ciz
mnu, velmi asto plat za tyto transakce
bankm nemal poplatky. Existuje pitom
alternativa v podob Platebnch instituc
obchodnk sdevizami, kte svm klientm
nabzej vhodn kurzy adok provst za-
hranin platby i inkasa za daleko ni po-
platky, pitom vak rychle, bezpen apodle
pn klienta. Jednm zpednch obchodnk,
kter natrhu psob ji vce ne deset let, je
spolenost AKCENTA CZ.
Pedevm mal a stedn podnikatel ne-
doshnou u bank na lep podmnky, plat
nemal poplatky aani nabzen kurzy nepat
knejvhodnjm. Dky na spolenosti mo-
hou zskat vhodn kurzy vichni apoplatky
zazahranin transakce vad ppad ne-
tujeme, nebo jsou minimln, pedstavil
vhody editel spolenosti AKCENTA CZ Milan
Cerman.
To potvrdila i Michele Staov, jednatelka
spolenosti Fa RENE s.r.o., jednoho znejvt-
ch prodejc osobnch a uitkovch voz
Mercedes-Benz: Se spolenost AKCENTA CZ
spolupracujeme u vce ne pt let. Jsou pro
ns toti rozhodujc vhodn kurzy, rychlost
avneposledn ad tak profesionalita aeru-
dice obchodnk. Pi vyuit slueb AKCENTY
oproti nabdce bank jsou t nezanedbateln
spory vnkladech najednotliv transakce.
Popularita nebankovnch obchodnk sdevi-
zami neustle roste. Poet klient AKCENTY
CZ se napklad zaposlednch pt let zdvojn-
sobil akdnenmu dni pesahuje 18 tisc pe-
devm zad malch astednch podnikatel.
Pro nkter firmy plat vc, ne je nezbytn nutn?
Kongsberg Automotive, s.r.o. Poboka
veVrble se stv vlajkovou lod Kongsbergu
Firma Kongsberg Automotive je norsk
firma, kter byla zaloena v roce 1987
a navazovala na aktivity Kongsberg
Vapen Fabrik, kter vyrbla od roku
1957 brzdov systmy Volvo. Slovensk
poboka sdlc veVrble byla zaloena
v roce 1995 firmou United Parts, pozdji
Teleflex GMS, a v roce 2008 byla odkou-
pena skupinou Kongsberg Automotive.
Spolenost m celkem 35 vrobnch
jednotek ve 20 zemch svta s jedencti
tisci zamstnanci.
Portfolio koncernu se dl na pt diviz,
z nich je kad zamena na konkrtn
st tvoc interir nebo technick vy-
baven automobil. VeVrble se vyrb
irok ada produkt, jako jsou rychlostn
pevody, hlavov oprky, plynov pedly,
palivov systmy a dal komponenty
automobil apod. Nyn se naSlovensko
pesouv velk st vroby ze zpadn
Evropy apoboka veVrble se tak stv
vlajkovou lod celho koncernu.
Vrobn editel spolenosti Kongsberg
Automotive, s.r.o., Pavel Herna je, dle
svch slov, echoslovk. Celch 25 let
psobil vAustrlii, dky emu zn velice
dobe kulturu a mentalitu Anglosas,
ale pedevm m bohat zkuenosti s-
zenm tchto podnik, nebo v tomto
prosted strvil veker svj dosavadn
profesionln ivot. Na otzky, tkajc
se automobilovho prmyslu, odpovd
zmnn Pavel Herna.
Jak velk vznam m pro Slovensko
automobilov prmysl?
Myslm, e automobilov prmysl m
pro Slovensko skuten velkm vznam
u z toho dvodu, e se stal vlastn ja-
kousi nhradou zaji neexistujc zbrojn
prmysl. Dv tm monost uplatnn
lidem, kte pracovali v tomto odvtv
strojrenstv.
Zda budou expandovat i dal dodava-
telsk frmy, zle natom, zda se budou
roziovat aktivity existujcch apotenci-
ln novch automobilek naSlovensku.
Rst Kongsbergu Vrble je velkou mrou
zpsoben intern strategi akonsolidac
vrobnch zakzek v rmci Evropy. I my
jsme zaregistrovali naven objednvek
naich existujcch zkaznk, ale 95 % ob-
jemu na vroby odchz mimo Sloven-
sko. Nam nejvtm odbratelem vrmci
tuzemska je PSA Trnava adomen mry
VW. Zbytek vroby vyvme do Polska,
Maarska, Rumunska, Francie, vdska,
Nmecka, Velk Britnie, Jin Ameriky
adonkolika zem vAsii. Potencil krstu
v rmci slueb zkaznkm na Sloven-
sku urit mme, kdy zvme aktivity
napklad KIA (ilina) i fakt, e do tto
spolenosti momentln nic nedod-
vme. V souasn dob nen KIA nam
tradinm zkaznkem, ale to se me
zmnit. Mon spoluprci v budoucnu
se urit nebrnme, naopak.
Vizitka:
Kongsberg Automotive, s.r.o.
Sdlo: Slovensk republika, Vrble
Obor podnikn: vroba komponent pro automo-
bilov prmysl
Ron obrat spolenosti: 85 mil. eur
Management:
Generln editel: David Lissaman
Obchodn editel: Ian King
Vrobn editel: Pavel Herna
93 VI/2011
Finann krize mla vrazn dopad
prv na automobilov prmysl.
Jak dopad jste zaznamenali vy?
A jak jste uinili opaten?
Krize jsme se samozejm obvali, pro-
toe nikdo nedovedl dopedu ci, jak
bude mt prbh a jak dlouho potrv.
Asi jako vtina podnik jsme uinili jako
prvn opaten snen nklad, co se
projevilo pedevm sniovnm potu
zamstnanc. Pro pklad mohu uvst,
e vprbhu roku 2008 jsme snili poet
pracovnk o 40 %. Avak bhem dvou
nadchzejcch let jsme tyto stavy opt
naplnili a bhem prvnch ty msc
letonho roku jsme registrovali nrst
o dalch 11 %. V souasn dob tedy
mme jet vce lid ne ped kriz
a pedpokldm, e bude tento trend
pokraovat inadle.
Co stoj za nrstem potu zamst-
nanc?
Veden Kongsberg Automotive pilo
s novm konceptem spolenosti, a to
udlat zpoboky veVrble jednu zhna-
cch sil motoru celho koncernu. Znan
st vroby ze zpadn Evropy je knm
postupn pesunovna, co je dno jak
stle pomrn levnou pracovn slou, ale
myslm si, e pedevm zrunost apre-
ciznost naich lid. Mme zde dostatek
technicky vzdlanch lid, kterch si v-
me akte odvdj perfektn prci.
Zamstnvte pouze slovensk
zamstnance, nebo i cizince?
VeVrble mme vsouasn dob celkem
1250 zamstnanc. Co se tk opertor
astednho managementu,
tak se jedn
v h r a d n
o Sl ovky.
Ve vrchol -
nm mana-
gementu je
cca 30 % lid
ze zahrani,
ostatn jsou
opt Slovci. Do budoucna vidme pro-
blm spe vnedostatku kvalifkovanch
zamstnanc, a to vzhledem k poloze
poboky veVrble.
Pedpokldm, e dokonce tohoto roku
poet naich zamstnanc stoupne
na1400 adl dobudoucnosti si ani ne-
troufm odhadnout, na jakm sle se
me tento vsledek zastavit.
Co je pro vai spolenost nejvt
pekkou v rozvoji?
Co se te legislativy vsouvislosti spra-
covnmi podmnkami, tak dn pekky
nezaznamenvme. Jak jsem ji zmnil, tak
ns trp nedostatek kvalifkovanch lid
apedevm lid, kte se neboj vzt zod-
povdnj post vefrm. Mm namysli
pozici vtopmanagementu. Podobn jako
vesk republice mme hodn kvalitnch
a vzdlanch lid, ale bohuel jim chyb
zkuenosti szenm podniku takzvanm
zpadnm stylem. Filozof Kongsbergu je
zamstnvat lidi pochzejc zt lokality,
vekter frma psob. Ato se tk ivech
rovn managementu. To si myslm, e
je momentln hlavn brzdou rozvoje
a frmu to dost trp. Za kadou cenu
chceme mt slovensko-esk manage-
ment, ale s relevantnmi zkuenostmi.
V Praze nebo Bratislav je toto pravd-
podobn men problm, ale v lokalit,
jako veVrble, kter le 15 km zaNitrou,
je to dost sloit.
Jak se dvte na otzku pijet eura
na Slovensku?
A u mezi bnmi lidmi, nebo mezi fr-
mami probhlo pijet eura celkem hladce.
Zda je to ale vhodou nebo nevhodou,
uke a budoucnost. J se setkvm se
soukrommi nzory, e jsme euro pi-
jmout nemli, ale nepedbhejme a as
uke, zda to byl sprvn krok, nebo nikoli.
m je norsk spolenost specick
ve srovnn s jinmi zamstnavateli?
ekl bych, e je zde jaksi rodinn pi-
stup k managementu a lidem obecn.
Pesnji bych to vyjdil jako baovsk
pstup kzamstnancm. Firma si dobe
uvdomuje, e prv adov pracovnci
na vrobnch linkch jsou tmi nejd-
leitjmi, bez kterch by se neobela.
Veden Kongsbergu si zakld na tom,
aby byli lid pracovit, nebli se pevzt
zodpovdnost ajednali frov.
Nebojte se, e bude asem vroba
pesunuta vce na vchod, kde je
stle pracovn sla velmi levn?
Tento scn se ned nikdy pln vylou-
it. Pokud se na vchod pesunou velc
vrobci automobil, jako napklad Volks-
wagen, Peugeot, Renault, GM, tak by to
vzhledem klogistickm nkladm prav-
dpodobn bylo. Nyn tomu ale souasn
strategie Kongsbergu nenasvduje.
Prv naopak je veker vrobn energie
pesouvan na Slovensko. Jako pklad
mohu uvst udlost zpedelho tdne,
kdy sem knm doVrble byla pesunuta
vroba esti komponent pro vozy Re-
nault, ato prv zny. Konkrtn vtomto
ppad mla hlavn slovo logistika n-
klady spojen sdopravou. Ale dle mho
nzoru je stejnm dvodem kvalita
vrobk, kter je, troufm si ct, nesrov-
nateln. Pokud budeme dbt nakvalitu
vrobk a zamme se na obory, kde
mme dobr zklady zminulosti, obavy
zpesouvn vroby navchod mt nemu-
sme. A to, myslm, plat obecn jak pro
eskou republiku, tak Slovensko.
Jakou vidte budoucnost automobi-
lovho prmyslu? A jakm smrem
se chce vydat Kongsberg Automo-
tive, s.r.o.?
Urit se daj oekvat zmny ve vvoji
a implementaci ekologickch systm
pohonnch systm automobil. Tyto
zmny budou mt zcela jist vznamn
dopad na vechny dodavatele. Nam
clem je samozejm zastnit se tchto
zmn a i nadle zstat znakou kvality
naich vrobk, kter produkujeme.
Jarmila noblov
Spolonos VSAPL, a.s. Nitra dynamicky sa rozvjajca spolonos s dlhoronou tradciou v oblasti vskumu a vvoja
polymrnych materilov, technolgi ich spracovania ako aj aplikanho vyuitia.
V sasnosti innos spolonosti reprezentuj 4 zkladn divzie. Primrnou je divzia vstrekovania. Za obdobie svojej psob-
nosti zskala cenn sksenosti, vaka omu je dnes vysoko spoahliv dodvate presnch a technologicky nronch vrobkov.
Divzia fli a kompozitov sa zameriava na vrobu pecilnych typov technickch fli technolgiou vyfukovania vo forme
hadicovch a plochch fli. Vyvja a vyrba vysokoplnen materily na bze polyolefnov a kontruknch plastov vo vysokej kvalite, vo vetkch odtieoch
stupnice RAL aj v mench mnostvch.
Divzia strojnej vroby je zko pecializovan na vrobu foriem pre vstrekovan plasty na o pouva vysoko progresvne metdy simulcie modelu
a dizajnu pre vstrekovan plastov vrobky, m zkaznkovi poskytuje maximlne sluby a skracuje dobu potrebn na dodanie nstroja.
Divzia certifikcie a skobnch laboratri certifikuje systmy manarstva kvality v zmysle normy STN EN ISO 9001: 2009 (Q-008) a systmov
environmentlneho manarstva poda normy STN EN ISO 14001:2005 (R-002), pre certifikciu vrobkov m udelen akreditciu Slovenskou nrodnou
akreditanou slubou poda normy STN EN 45011. VSAPL, a.s. je driteom poverenia MDPaT SR na skanie a overovanie komponentov do vozidiel
v slade so zkonom . 725/2004 Z.z.
Generlny riadite Ing. Peter Herda
Svt se mn
Ped 45 lety zskalo
Rusko licenci
na igulky
Doslova senzac anedostatkovm zbom
se vlt 1970 stal vSovtskm svazu au-
tomobil iguli, pro vvoz zhy pojmeno-
van Lada. Smlouvu olicenci natento vz
avstavbu tovrny Volsk automobilov
zvod (VAZ), dnes AvtoVAZ, podepsala
Moskva ped 45 lety sitalskou frmou FIAT.
Veskoslovensku se prvn upraven mo-
del Fiatu 124, pektn naigulk, zaal
prodvat vroce 1971. Dnes je frma Avto-
VAZ stle nejvt automobilkou vRusku
atvrtinu jejch akci vlastn francouzsk
Renault.
Tovrna VAZ vyrostla bhem ty let
za vydatn pomoci italskch odbornk
ve mst Togliatti, nkdej Stavropol
naVolze, kter byl ji v roce 1964 pe-
jmenovn po italskm komunistickm
politikovi Palmiro Togliattim. Zatovrnu
a licenci Sovtsk svaz dajn zaplatil
hlavn dodvkou surovin a ocelovch
plech. Nzev iguli dostal vz podle
nedalekho poho.
Zjem vzbudil igulk i na trzch sovt-
skch satelit, kde patil dky chud na-
bdce ktomu nejlepmu, co se dalo kou-
pit. Auto smotorem oobjemu 1197cm
3

a vkonu 44 kW uvezlo 400 kg nkladu
a nabzelo 380 litr zavazadlovho pro-
storu. V roce 1972 zaal VAZ vyrbt
i verzi kombi (VAZ 2102) a nsledovala
ada vylepench model. Vroce 1978 se
naautosalonu vPai svtu pedstavila
ternn Lada Niva (VAZ 2121), je mla
pvodn hlavn eit otzku motorizace
sovtskho venkova, ale brzy se zaala
spn prodvat inaZpad.
V eskoslovensku do roku 1989 jezdilo
pes 365000 voz VAZ (oblben byl na-
pklad VAZ 2106 Lada 1600 zroku 1977).
Jet v roce 1988 prodejce Mototechna
evidoval 120000 zjemc okoupi vozu
Lada, ale jejich dodvky se pohybovaly
kolem 10000 kus ron.
Ped 130 lety se
narodil zakladatel
automobilky Lancia
Ped 130 lety se 24. srpna 1881 vmalm
italskm msteku Fobello v oblasti Val
Sesia narodil Vincenzo Lancia automo-
bilov zvodnk, konstruktr azakladatel
slavn automobilky.
Narodil se jako nejmlad ze ty dt vro-
din zmonho vrobce konzerv. Jeho
otec chtl mt ze svho syna prvnka,
ten se vak moc dobe neuil ael proto
douen kmstnmu dovozci jzdnch kol,
kter se postupn zaal zabvat ivrobou
automobil. Zde mlad Lancia pracoval
sice jako etn, ale spe se zajmal okon-
strukci adesign automobil.
Vdevatencti letech nastoupil jako etn
u frmy Fiat, brzy vak opustil kancel
astal se fremnm mechanikem atestova-
cm jezdcem tovrny. Jeho styl jzdy zaujal
fy Fiatu aLancia tak zaal zafrmu (se
stdavmi spchy) zvodit.
V roce 1906 pak zaloil firmu Lancia
aopt let pozdji se svou zvodnickou
karirou skonil avnoval se naplno vvoji
avrob vlastnch voz. Chtl konstruovat
pedevm rychl, spolehliv aelegantn
sportovn vozy na nejvy technick
rovni. Pod jeho vedenm Lancia vyrbla
nejen osobn auta, ale tak nkladn vozy,
autobusy, trolejbusy avozy pro armdu.
Vincenzo Lancia zemel naselhn srdce
v roce 1937 a veden frmy pevzal jeho
syn.
Znaka Zetor byla
zaregistrovna ped
65 lety
Jedinm pedstavitelem eskho trakto-
rovho prmyslu nacelosvtovm trhu se
odkonce druh svtov vlky stala znaka
Zetor. Vznikla spojenm nzvu psmene Z
pouvanho koncernem Zbrojovka Brno,
kde byl vroce 1945 vyroben prvn traktor,
aposlednch dvou psmen tohoto slova
or. V roce 1946 znaku zaregistrovala
Obchodn ivnostensk komora Republiky
eskoslovensk dorejstku ochrannch
znmek.
V polovin 50. let se Zbrojovka zaala
vroby traktor zbavovat a pesunula ji
dosvho zvodu vBrn-Lni, znho se
poslze stal samostatn podnik. Jmno
svch vrobk Zetor pijala tovrna
jako nzev a vroce 1967.
Znaka byla bhem 65 let sv existence
nejvce ohroena naprahu novho tisci-
let, kdy se frma ocitla napokraji krachu.
Citeln poctila i vliv nedvn globln
ekonomick krize, kvli kter musela ui-
nit radikln restrukturalizan opaten.
Zetor sv nejvt odbytit registruje
vesk aSlovensk republice avPolsku.
seznam inzerent
5M s.r.o. ................................................................... 27
ADELHELM LubriCoat GmbH ...................................... 87
AKCENTA LOGISTIC, a.s. ............................................. 91
Alfa Union, a.s. ......................................................... 27
ALKAL BATERIE spol. s r. o. ......................................... 52
ALMET, a.s. ............................................................... 75
ANTARES - AZV s.r.o................................................... 62
ANTREG,a.s. ............................................................. 72
ANVI TRADE s.r.o. ...................................................... 53
APRI s.r.o. ................................................................ 56
apt Products s.r.o. .................................................... 55
Atlas Copco s.r.o. ...................................................... 98
austerlitz electronic gmbh ........................................ 47
Automotive Spare Parts s.r.o. .................................... 75
AWAC, spol. s.r.o. ...................................................... 29
AXL, akciov spolenost ............................................ 31
AD Praha s.r.o. ........................................................ 32
BIBUS, s.r.o. ............................................................. 45
BILL, s. r. o. ............................................................... 82
BRANO a.s. ............................................................... 56
Bredemeier Electronics GmbH ................................... 86
BUCUR s.r.o. ............................................................. 90
Busyman ................................................................... 2
BZS MACHINERY s.r.o................................................. 36
Cegelec a.s. .............................................................. 76
CONTSYSTEM s.r.o. ................................................... 74
D Logistic, a.s. ........................................................ 37
DAKO-CZ, a.s............................................................. 52
DANMAX STEEL s.r.o. ................................................. 64
Decoleta, a.s. ........................................................... 87
DI-ELCOM s.r.o. ......................................................... 79
Devovroba Skora s. r. o. ....................................... 82
Elfetex, spol. s.r.o. .................................................... 51
ELIS-PLAST, spol. s r.o. .............................................. 42
ELITRONIC s.r.o. ........................................................ 42
ELMET, spol. s.r.o. ..................................................... 57
ELVIN PRODEJ s.r.o. ................................................... 64
EMO HANOVER ......................................................... 25
EMUGE-FRANKEN nstroje spol. s r.o ......................... 67
EROCOMM spol. s r.o. ................................................ 56
EXPORTN CENA DHL ................................................. 15
FERRO OK, spol. s r.o. ................................................ 62
FIS Pjajko s.r.o. ......................................................... 82
Frantiek Krl - ROYAL .............................................. 52
FRESO comp., s.r.o. ................................................... 29
HAJDO spol. s r.o. ...................................................... 49
Hldac sluba Kytlica s.r.o. ........................................ 83
Hhoco Metalloberchenveredelung GmbH ............ 85
HYDROSYSTEM project a.s. ........................................ 61
Chvalis s.r.o. ............................................................. 27
IBG Praha s.r.o. ......................................................... 29
IBM esk republika, spol. s r.o. ................................ 24
i-center s.r.o. ............................................................ 42
IMI International s.r.o. .............................................. 72
IMPS a.s. .................................................................. 74
Ing. Dalibor Macura .................................................. 62
Ing. Marcela Chwastkov .......................................... 75
Ing. Zdenk HURYCH ................................................. 41
INNO-COMP BOHEMIA, s.r.o. ...................................... 83
INTERFLUID spol. s r.o. .............................................. 61
Inter-Informatics, spol. s r.o. ..................................... 38
JAVEX-TRADE, s.r.o. ................................................... 31
Jindich vidrnoch .................................................... 82
Ji Urbnek ............................................................. 49
JOHUR s.r.o. .............................................................. 55
JPN, consulting s.r.o. ................................................ 63
Kienle + Spiess GmbH .............................................. 38
KNORR - BREMSE Systmy pro uitkov vozidla,CR, s.r.o. ..72
KORAMEX a. s. .......................................................... 44
KOVO - NEREZ s.r.o. ................................................... 37
KP BOHEMIA s.r.o. ..................................................... 30
Krnovsk opravny a strojrny s.r.o. ............................. 53
KwR Kov, s.r.o. ....................................................... 72
LICHNA TRADE CZ, s.r.o. ............................................. 37
LNNIKA, s.r.o. ........................................................ 29
Luhn & Pulvermacher - Dittmann & Neuhaus GmbH .. 29
M & V, spol. s r.o........................................................ 58
MAHA Consulting, s.r.o. ............................................ 90
Mankiewicz Prmyslov barvy a laky k.s. .................. 71
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. ...................................... 73
MANUTAN s.r.o. ........................................................ 25
Miroslav Fleisner ...................................................... 46
Miroslav Raka-vodovody a kanalizace s.r.o. .............. 62
MOSLED, s.r.o. .......................................................... 28
MSV ......................................................................... 22
Niersberger Instalace, s.r.o. ...................................... 82
NORMALIE CZECH s.r.o. .............................................. 83
OCP (umstn za DHL) .............................................. 19
OLAER CZ, s.r.o. ......................................................... 44
OSRAM esk republika s.r.o. .................................... 81
PARS Komponenty s.r.o. ........................................... 37
PAS Zbeh na Morav a. s. ....................................... 90
Petr Mertl ................................................................ 33
PETR OTOLA - RETA .................................................. 56
PM-Plastic, spol, s.r.o. ............................................... 35
POLL,s.r.o. ................................................................ 43
PROMTEX s.r.o. ......................................................... 75
PROSPECT spol. s r.o. ................................................. 65
R. T. S. cs, spol. s r. o. ................................................. 65
RB Harmonia Vini s.r.o. ............................................. 90
REDOMO a.s. ............................................................ 90
Remeslo strojal, s.r.o. ............................................... 68
Robert Marek - DOMINO ........................................... 62
SABIC Innovative Plastics Czech s.r.o.......................... 82
Seco Tools SK, s.r.o. ................................................... 67
Scheron Tchequie, spol. s.r.o. ................................... 31
SHW Werkzeugmaschinen GmbH .............................. 68
Sika CZ, s.r.o. ............................................................ 81
SIMAG Slovakia, s.r.o. ............................................... 68
SIWECO, s.r.o. ........................................................... 38
STAMONT-POZEMN STAVITELSTV s.r.o. ..................... 64
Stubli Systems, s.r.o. ............................................... 28
Stavo Plastik s.r.o. .................................................... 50
S-TOOLS s.r.o. ........................................................... 44
STROJRNA TYC s.r.o. ................................................. 41
KODA TVC s.r.o. ....................................................... 46
PORTSTAV PRIEVIDZA, spol. s r.o. ............................. 33
Tawesco s.r.o. ........................................................... 58
T-CZ, a.s. .................................................................. 38
Technick sluby BAHOZA, s.r.o. ................................ 30
TRANSELCO CZ s.r.o. .................................................. 53
TRIGON TOOLS, s.r.o. ................................................. 67
TTM Morava s.r.o. ..................................................... 65
VKV Praha s.r.o. ........................................................ 52
VSAPL, a.s. ............................................................. 93
Vrobn podnik 2020 ................................................ 23
Vzkumn a zkuebn stav Plze s.r.o. ..................... 31
WELMET, spol. s r.o. .................................................. 62
WTT EXPO 3+1 ......................................................... 97
XANADU a.s. ............................................................. 57
Zsobovn teplem Vsetn a.s. .................................. 68
Zemdlsko obchodn drustvo Zl ......................... 30
ZEZ SILKO, s.r.o. ........................................................ 44
Ziehl - Abegg s.r.o. .................................................... 47
ZJP, s.r.o. .................................................................. 83
ZVARMAT, s.r.o. ......................................................... 67
eleznin opravovne a strojrne Zvolen, a.s. ............ 38
Ped 145 lety se
narodil zakladatel
automobilky Fiat
tvrtou nejstar automobilkou nasvt je
italsk frma Fiat, kterou zaloil vroce 1899
Giovanni Agnelli. Tento italsk prmysl-
nk, odjeho narozen uplynulo 145 let,
stl vjejm ele a doroku 1945 audlal
z n jednoho z hlavnch tahoun italsk
industrializace amotorizace starho kon-
tinentu. Agnelliho rodina se dky tomu
stala jednou znejbohatch anejvznam-
njch v zemi a ve veden Fiatu se dr
dodnes. Doportfolia rodiny Agnelli dnes
pat ifotbalov klub Juventus Turn i stj
formule 1 Ferrari.
Otec zakladatel Giovanni Agnelli se
narodil v roce 1866 veVillar Perosa ne-
daleko Turna. Vmld se vnoval pede-
vm vojensk karie v jezdectvu, ale
v roce 1893 z armdy odeel a vrhnul
se na obchod, zprvu se zemdlskmi
artikly. Vroce 1899 vstoupil jako jeden
z hlavnch investor do projektu nov
automobilov tovrny Fabbrica Italiana
Automobili Torino (Fiat) avnsledujcch
letech pak podnik zcela ovldl.
Snad nejvt odezvu si za Giovanniho
ivota vyslouily modely ze 30. let Fiat
500 Topolino aFiat 508 Ballila. Sprodukc
automobil se vak Agnelli nespokojil
aaktivity zhy rozil inavrobu letadel,
tramvaj, lokomotiv, kulikovch loisek
i vzbroje pro italskou armdu. Inten-
zivn se ale vnoval icharit asocilnm
projektm.
Skvrnou naAgnelliho ivotopise je jeho
podpora faistickho dikttora Benita
Mussoliniho, dky n se vroce 1923 stal
lenem italskho sentu. Agnelliv Fiat se
tak pozdji, zadruh svtov vlky, ne-
malou mrou zaslouil ozajitn italsk
bojeschopnosti amobilizace. Poosvobo-
zen Apeninskho poloostrova byl proto
Giovanni z editelsk funkce odvoln.
Zemel 16. prosince 1945, dajn vestejn
den, kdy soud rozhodl, e se me dove-
den sv spolenosti vrtit.
Mgr.Petr Hjek
Snam se jt rychle kpodstat vci
Opravdu nesndm, vypiju
pouze zmiovan aj a vezmu
si svainu udlanou ptelkyn,
nejastji ji snm jet v aut
cestou do prce. Jinak rno
neposlouchm hudbu, netu
noviny, nedvm se natelevizi,
necvim, nebhm
Pi oblkn se spolhm
nakvalitn znaky, typu Hugo
Boss, Gant, Guess, Tommy Hilf-
ger, Ralph Lauren Co se te
doplk, miluji teba hodinky,
konkrtn znaku Omega.
Do prce jezdm sluebnm
VW Passat CC 3.6 FSI. Dost
asto u telefonuji cestou
vaut anavc vnm u tak
pemlm, co je poteba ten
kter den zadit, jak mne
ekaj jednn, eho se tkaj
ajakou pi nich zvolit sprv-
nou strategii. V Praze mm
krsnou kancel v Pask
ulici, kde trvm pevnou
vtinu asu strvenho
vPraze, co jsou maximln
dva dny v tdnu. Zbytek
tdne jsem nacestch, ato
bu v Soru, nebo na jednnch se z-
kaznky.
Vprci si nejdv, jako prvn, otevu potu
aem e-maily. Preferuji voln ped psa-
nm mail, ne bych nkomu nco iroce
rozepisoval, radji zavolm. Samozejm
se rd setkvm slidmi osobn. Stle se
nco dje, pod musm reagovat naak-
tuln problmy a eit je, snam se jt
rychle k podstat vci a co nejlpe bez
zbytenho odkladu rozhodnout. Vprci
Mgr. Petr Hjek pracuje pro Energetick
a prmyslov holding (EPH), a.s., na po-
zici Senior Project Manager. Dky tto
pozici v EPH byl zodpovdn za nkup
a pozdji i zen SOR Libchavy spol.
s r.o., kde psob ve funkci jednatele
a editele pro strategii tm est let.
Narodil se veskch Budjovicch, letos
mu bude 40 rok, je enat, ale rozvd
se, m dv dti Adlku aTerezku, kter
miluje a trv s nimi vtinu volnho
asu. Bydl v rodinnm dom se zahra-
dou zaPrahou.
Vesvm manaerskm ivot se d nko-
lika stejnmi mylenkami: nap. pracovat
vtmu aobklopit se sprvnmi lidmi, vdy
pesn vdt, za kolik vyrbm a prod-
vm. Pikln se vak kasto pouvanmu
sloganu: ivot je boj. Zsadnm zlomem,
vtom dobrm slova smyslu, vjeho ivot
bylo profesn spojen s J&T v roce 1998
aance podlet se narozvoji skupiny.
Rno kprobuzen vyuvm budku vte-
lefonu. Pokud pracuji v Praze, vstvm
v8.00 hodin, jestlie vezu dcery dokoly
akolky, vstvm v6.30, aek-li m cesta
do Soru, vstvm v 6.00 hodin. K prv-
nm konm poprobuzen pat sprcha,
oblkn, aj tak zvan za pochodu.
m uspokojuj vsledky, ato jak obchodn
i ekonomick, tak pevn vsledky
ve zhodnocen investic, na kterch se
podlm vrmci EPH.
Pokud jsem v Praze, rd chodm obd-
vat doCafe Tonnino Lamborghini. Podle
mho soudu jsou tam nejlep tstoviny
vPraze. Pokud jsem vSoru, obdvm vz-
vodn jdeln, a obecn nejsem na jdlo
vybrav. Nacestch radi navtvm fast
food, ne bych si zastavil naobd.
Rd bych zdraznil, e mou hlavn pra-
covn npln je postarat se osven in-
vestice (podniky), urovat jim strategii
rozvoje, zajistit vrobn naplnnost apo-
hldat si fnance. Ctm ivznamnou zod-
povdnost kzamstnancm. Krom Soru
jsem vminulosti dil frmy nazpracovn
masa, chemickou vrobu atp. Dostvm
odEPH vznamnou dvru vzen avol-
nost vrozhodovn.
Vtinou odchzm z prce okolo est
hodiny. Je to jet rozumn as nato, aby
lovk neel rovnou spt a stihl udlat
i nco kolem zahrady, domu, mohl se
vnovat dtem. Mezi m konky pat po-
tpn, plavn, nmon jachting, lyovn
sjezdov iklasick, jzda nakole, nohejbal.
Mm letit ritul, kdy pijdu dom
z prce, otevu si lhev Plzn. Znamen
to, e vypnm pracovn den azan od-
poinek. Veee je hlavnm jdlem dne
a dost asto supluje zapomenut nebo
nedostaten obd. Poveei si rd zajdu
s ptelkyn i s pteli na pivo, nikdy
nepohrdnu lahv dobrho vna.
Usnm vtinou bez problm. Mj
vnitn klid se na kvalit spnku pocho-
piteln odr.
w w w. w t t - e x p o . c o m
Supported by; Organizers:
Book your onl ine ticket now:
N
E
W
:
Special exhibition
Industr ial Hal l Heating Systems
and Special exhibition
Fl exibl e Hoses
in Process Appl ications
The only European Trade Fair for
Industr ial Heating & Cool ing Technol ogy
paral lel :
Progr am of suppor ting events
Lecture and wor kshops
Energy-For um Kar l sr uhe
27
t h
- 29
t h
September 2011
Karl sruhe Trade Fair Center
Atlas Copco je tradin dodavatel kompresorov techniky v esk republice. Zabv se
prodejem a servisem bezmaznch a maznch stacionrnch vzduchovch kompresor,
mobilnch vzduchovch kompresor, elektrickch genertor, zazen pro pravu
stlaenho vzduchu, jako jsou suiky, dochlazovae a ltry a elektronickch dcch
systm. Atlas Copco dle nabz profesionln servisn sluby, sluby pjovny
a poradenstv pi navrhovn zdroj stlaenho vzduchu a nhradnch zdroj elektrick
energie.
Prvn bezmazn vzduchov kompresory s certiktem TV (ISO 8573-1 Tda 0)
Kontakt: Atlas Copco s.r.o.
Divize Kompresory, Prmyslov 10, 102 00 Praha 10
Tel.: +420 225 434 000, Fax.: +420 225 434 343
Email: kompresory@cz.atlascopco.com, www.atlascopco.cz
Atlas Copco
Kvalitn stlaen vzduch pro vechny prmyslov provozy

Svět Průmyslu 6-2/2011

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Svět Průmyslu 6-2/2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Svt prmyslu | www.svetprumyslu.

Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 45 VI/2011

U R N pRK\EX dN\ pHU I HNW QRVW L

You might also like