PD

F -X C h a n ge

PD

F -X C h a n ge

O W !

bu

to

om

to
ww

bu

O W !
re

.c

tr

ac

k e r- s o ft w a

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

Asi od roku 1972 se hovo o znovuzrozen kesansk vry V LR. Sttem

tolerovan katolci, tj. ti, kte nejsou posluni papee (diplomatick vztahy S Vatiknem byly perueny roku 1958), byli reorganizovni v roce 1980. Je jich ti a pl milinu; neoficiln-ch (tj. tch, kte papee uznvaj) p se odhaduje na ti a deset milin. Obou strann snaha jo Sblen S Vatiknem trv ji patnct let, ale zatm bez spchu. Semine jsou v Pekingu a devti dalch mstech. Poet protestant byl roku 1987 odhadovn na ti miliny. Podle skoupch informac soudme, e se sousteuj hlavn V provincii e-iang. I oni byli roku 1980 reorganizovni, m se tak ocitli pod sttn ochranou a kontrolou. Jejich bohosloveck koleje jsou v Nankingu, Sedm vtch a pt mench v dalch mstech, nap. Kchun-mingu. Protestanti vydvaj vlastn, oficiln publikaci Tchien-feng. Krom oficiln crkve San-c'-chnej (v zahrani spe znm pod anglickm nzvem The Three Self Patriotic
Movement), existuje tak mnoho neoficilnch lidovch kult, nap. v an-

Neoamanismns - postmodern techniky

extze. r

Kproblematice nboenstv v dnen dob *

Duan Lun
nemge,/;,v kteny ve svem ,zivote V I ntlkjyk I ' nepoznal psychedelic/cy ' z* zaztk z v. y yzra ou S on bytosti, ktera Sje plne vedoma vech monost kte ' Sk")`*` ' ' Nen' HMH'I vzt St- psychedeltckon ,. Z '' VQ0b 6 alff Skntecnost za 295 'il 0 '36' 0Jf ZHIzZl'I_ -ale je potreba vedet, ze neco takoveho exstnje jlly zpusob, Jak to Zjtsttt, je, e to zkns.
J 9
h

tungu. ad na dohlen nad sektami, kter byl optn zaveden roku 1982, konkrtn spravuje San-c'-chnej, dle buddhismus, islm a taoismus. Jin sekty maj bt registrovny, jinak jejich stoupencm hroz vzen. Dodejme, e roku 1985 zaloili hongkongt an tzv. Amity Foundation, kter
zskv uitele (vtinou anglitiny) a vysl je do rznch mst ny jako

Terence McKenna e dobta nI`Ilnvd\l/( pleitost vrazn? prot relnou pluralitu nbok_ _/Yv SVBILI- ase azdodennost nas konfrontuje S touto pluralitou, jejmz hlavnim legitmzujcm faktorm pat proces globalizace v nm nejde jen o globln roziovn jedn Z kultur, ale i o vytvoen novho rostoruvevkterem ' jednotlye ' ' ' kultury a subkultury nachazej z -z (staro)novy , gomov on.. alnesstav znamena nejen unifkac a stran odlinost na globln Olinlst 6_t1l210pal< - na urovni lokaln to znamen zvrazovn Civiza i parcost. Globalizace neni jen sren prvk euroamerick _ ,Cf O jlnyc ulturneh oblasti (proces tzv. Westernalizace), ale tak pronikan ,,c1z1ch , ,,j1nych kultur do na kulturn oblasti a souasn oa vovan vedlej sich, zaporn/enu't|ch, potlaench i jinak zasunutch (ale Jj 0 SPOCHI PFOUCI kultury stale Zvch) prvk na vlastn kulturn tradice Yysledkem pak me bt synkretick oiven uritho nboenskho vyjaden. f akovymtopnklademi muze byt jsyamanismusiYepljnjjmsptarywnabozensky enomen, ktery se v nasi soucasne kultue revitalizuje a souasn zskv
I
T I V O V I V 0 I I I

skryt misione. Mnoz Amerian se S takovm poslnm vydali do Cny i neorganizovan, pevn jako uitel jazyk. Jde tedy o obnovu misio nsk innosti, podobnou zatku 19. Stolet. Nen Snad teba pipomnat, e lenov registrovanch protestantskch sekt maj zkaz styku s cizinci.

SUMMARY A Protestant Missions in China This article tries to ll in the gap concerning the notion of Protestant missions in China. For the sake of complexity, the history of Catholic missions is mentioned as a background to What has followed. The author briefly touches upon the Russian Orthodox mission, too. She further considers the question of conversion, as well as the difficulties foreign missions had encountered in China. Then, the development of Protestant missions is pictured, broken into three periods: the beginnings (1807-39), the new possibilities after the Opium wars, and the years of growth during 1860-1897. As for the 20th century, the author describes the negative impact of constant Warfare on missionary activities in the twenties, and proceeds with the positive changes caused by Chinese nationalism in the 'following two decades. A note on the situation under the Communist rule concludes the article.

1 l

FF UK

stav Dnh vhn

'

Lucie BOROTOV
1 j * Rd bych na tomto jrst podkoval vem, kte vdom i nevdom pispli ke vzniku O h O,.t O textu. Zvlastn podekovn ktera I patri ' Jolane Navratlove, ' ' f I svymi / krtckym - , . _ _ postrehy pomohla k preczac nkterch problm.
t

Cltn 20

110 00 Praha

`````````````````

...- z "

.?'--nvnzv=-v.vn-vv-.vzzznvz-.v...-....=........ .

.c

ww
w

168

Lucie Borotov

J C la O K

III/ 1995 / 2 / sn.

om

lic

lic
.

PD

F -X C h a n ge
\J
,.I,_I I/I/.JUlv.l' If -I-4'VI*,I' /_]

PD

F -X C h a n ge

bu

to

om

to
ww

bu

1 .t 1 1

'U

Iveosamantsmns - postmodern' techniky extze

C lic k
w

O W !

O W !
tr
ac

.c

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

vou podobu amanismu V dnench vysoce rozvinutch ndustrialnch spolenostech zde oznaujeme jako neoamanismns, abychom j odll od zve tradice pvodnho amanismu. _ I _ _ Nzev tohoto textu je zjevnou parafrz nzvu klasicke knihy M. Eladeho
amanisrnns. Archaick techniky extze a sna se naznait posun, ke kteremu dolo v dnench rozvinutch industrilnch spolenostech, kter bvaj

k e r- s o ft w a

re

vnmny jako formativn soust ,,nov kulturn etapy - postmodemy. Tento text pedstavuje pokus uchopit reln exstujc jevy v oblasti nabo-Z enskho ivota dneka; jevy, kter jsou iv a vzpraj se svou zvotno/str monosti pohodln pitvy vychladl mrtvoly. Tato skutecnost S sebou prjnas adu problm (pedevm metodologickch), kter zde nelze detalne resit/. V nsledujcch dcch jde tedy spe o nastnn nkterch problemu, ktere by mohly bt pedmtem diskuse.
=l=*>i=

l t

tuln reality prostednictvm vpoetn techniky).

Fenomn amanismu lze najt v nboenskch tradicch celho svta nepedstavuje tedy jen aktivity sibiskch _saman_L1, 041 1<<-"yC_h Je IU f0_{m nboenskho vyjden odvozena. Specfckym vlastnostmi, ktere odlisuj amany od jinch nboenskch genu (ve Weberovskem smyslu sloya),jso/u mimodn schopnosti a pedevm extatick zkuenost. Elade strucne rka: amanismus = technika extze a upesuje, e jakkoliv extatik neme bt povaovn za samana; saman se specializuje na trans, behem ktereh jeho duch opout tlo a stoup do nebe ci sestupuje do podsvet. Zpsob jakm lze doshnout extatickho transu (piem nelze opominout jist predispozice dan osoby), je ruzn, avsak mezi nejdulezitejs patri hudba tanec a narkotika resp. paraleln uit vech tchto predmetu. Velka ada nboenskch tradic obsahuje vt i men zmnky O uvn drog k nboenskm elm (nap. sma, haoma, pejotl aj.). Takehudba a tanec hraj vznamnou lohu mezi nboenskm praktkam (napr. ktrtan V hn. duistick tradici bhakt' i tanec dervsu). Tyto praktiky stejne jako napr. koany, nembntsn, rnantry, askese, medtan vnory a dalssneruj k individulnmu prolomen zabehnuteho programu toloto sveta (programu, kter je dn socializac) a k dosaen stavu,,proz,ren , vhleiu _,',,myst1cl</3ho vytren, spojeni s transcendentnem , ,,ztraty omezene .o jastv a zs kn absolutnho zen. Dosaen efekty mohou bt ndvdualn (zameen iia danho jedince ~ nap. vykroen Z kolobhu ivot i urit osobn
79 . . n V I
1

Nelze se zde poutt do rozboru irok problematiky uvn drog, protoe jde o oblast velice sloitou. Z hlediska naeho zmru vak musme rozliit funkce uvn drog, protoe ns zajm uit drog k nboenskm elm. Je samozejm tk rozhodnout, kdy je njak ltka uita pouze k nboenskm elm. Je vak teba zsadn eliminovat takov uit drog, kter nesmuje k duchovnmu hledn, tedy uvn drog jako ,,vpln volnho asu (nap. popjen alkoholu, kvy nebo kouen tabku). V poli naeho zjmu zstv povn drog k elm osobn (pop. sociokulturn) transformace, zintenzivnn vnmn a zmny perspektivy, komunikace s posvtnm a k psychoterapeutickm elm. Je pirozen, e jednotliv body tohoto vtu se pekrvaj a je nutno je vnmat jen jako zchytn body pro piblen nboenskho rozmru uit drog. Vzhledem k mimodnm stavm, kter tyto ltky navozuj, je lze oznait jako psychedelick. Z hlediska pojmu rozboru fenomnu neoamanismu, jeho psoben zde omezujeme na zpadn Spolenosti v druh polovin XX. stolet, jde pedevm (vedle velk ady mn znmch psychedelickch ltek) o marihuanu, LSD, houby obsahujc psilocybin a v posledn dob o Ecstasy. Clem povn psychedelickch ltek k nboenskm elm je stav zmnnho vnmn a mimodnch zitk, kter oznaujeme jako psychedelck zkuenost. Tato zkuenost m za nsledek zmnu obrazu svta
a promnu jedince.

2 3

Press 21970, 4-5.

M. Eliade, Shamanism. Archaic Techniques ofEcstasy, Princeton: Princeton University

l i
1
n

Srov. nap. J. Achterberg, ,,aman: litel v imaginrn sfe, in amanismns 1, Bratislava: CAD Press 1994; Srov. t J. Houston, Mysl a due amana, o.c. eskmu teni je dostupn krtk informativn pehled uvn psychedelickch ltek k tmto elm v prci Stanislava Grofa Dobrodrustv 'beobjevovnt', Praha: Gemma89 1992, 219-238. Velk mnostv informac lze zskat prostednictvm stl konference o drogch v potov sti. Ppadn zjemce odkazuj na adresu: xklodn00@dcse.fee.vutbr.cz

--

:-_----I~---:=:-=-1r~:=`ff~==~=f'="P"5==1 -. -' -- z'--:z - v .I v

` = -

. .zvf-_-n-_-----(-nv--vf--f-7-nr:-'---v-" """5"'7''777=i`l"5.'.Eviii!!'ii`='="` _`li =5f'=`H;,-1-Pf$=':";'2`i!=t5-'=:=n| `- -_.!;-:. =~5*5" '_ 'P : z. ._ -=- . .. _ .-I ~,_;-f . ` __ "!l22525.-.|i=.=."'i-1*:tv1iI$'=i5_=::t15Ii-=.vifj,-izxf?7=[!==!?2i=I=z!`"'I` ---_.._--;-zfz-,nnvz-v.!].=.;.z::=>|;i:...nn- .--||-== _ ;~_-n---. - :, _z_ . .
n _ ' _' ;= z :Q -` _ ,..'-.v`;I-';.':'..-''=.5;.;.'5-.;g._:v-55;;-iz' -. i-IV-I jj-"` j. ' ' A ` _ '

,~z-_--------- ---,x--

-v- v -

.c

ww
w

novou podobu odpovdajc dnenm Sociokulturnm podmnkm. Tuto -

transformace) nebo komunln (zamen najin osoby, nap. zskn mimodnch schopnost, kter lze vyut v ivot spoleenstv). Podstatnmi prvky amanismu tedy jsou: a) specifick uvn psychedelickch drog a hudby, b) specifick psychedelick zkuenost. Vechny tyto prvky klasickho amanismu jsou zastoupeny i v (neo)amanismu (post)modernm. . Existuj vak tak vrazn odlinosti. V neoamanismu nap. chyb iniciace, ,,amansk nemoc a podobn stavy, kter nkte autoi povauj za zkladn prvky amanismu;2 spe ne o amanskch stavech vdom je vhodnj v ppad neoamanismu hovoit o zmnnch stavech vdom i psychedelick zkuenosti. Neoamanismus od souasnho amanismu oddluje tak aktivn vyuvn modernch technologi (lze nap. oprvnn pedpokldat spojitost uvn psychedelickch ltek se vstebvnm vir-

om

lic
.

PD

F -X C h a n ge

bu

to

om

to
ww

bu

172
.c
re

Dusan Liztzy

__ ;

173

PD

F -X C h a n ge

O W !

Neosamansrnns - postmodernr techniky extaze

C lic k
w

O W !
tr
ac

tr

ac

k e r- s o ft w a

;_ "'_;'`}`l `j" . _;___iv:i =|;. { __ .I -;|_ _i___

i1l
i

Obecn lze ci e charakter psychedelick zkuenosti zvis na mtmj .. - d' 3 3 ([` na jeho fyzick a mentln vstcnosti a aktvite vuci talmm Stavue 11 charakteru a mnostv poit ltky a sociokulturnm psychotrupufl a kojiv 9 v psychedelick zkuenosti jde o pekonani , I casoV

j.___

' ( tzn.,zea _. , mry , oVl1VnI1.)~ v zazeini , h dierminant je jimi tato zkuenost do jiste POHOIWYC ' oureni' m arihuany, dochz k naruen bnho toku, asuv (EIS - S6 Pri ' z omal) k naruen bnho kontaktu S okolim (3Ck011V J
7 nv V V I

1!i

. . i

zskv jsins pi isfh vnrxnn). Centralnm f:2I21I1_<=-=m_J<= P0012 v_.]1H;a 1<s (svx nsni <0vja1<0iiHYz 21163 tk HC Jaky je -Je pmsil Ez]11Ij?') _ _ v v ' ` 'houb sceeic- is
Oproti marihuane predstavuje_LSD i IJSIIOCYPIUOV y _ .I V Ou ' barevn Sloen svta a Svt je ,.rozhban. vna. M enise V Samotn _ vz -- DOCII-2121 z Zaz' ' k teven konfrontaci s faktem, ZG BXISUJI JS 93151* Jme Svety

ozaoStren1,ZUZCI11 3P0h10Ub5n1Pe,epCep ,

velm1Vy'raZ'n p I m i pln jde o oblast druhho du) vnimano ve _ . a k ZHBHZVUU z Okl n urit Spifiky ve kter je objevena souvislost S okolim (jde v z vv f ricemz dk temt0,,0I11@Zn1m
, Y . _ ._ _

zknsnst jinho du ~ i1H1<0S" nem PW P`a je S1 P8

k ereata vlzlmj 'O zakoume V naem emno hovrstevnat piem _ rovina _ kterou.., -

aozemgln kadodennm ivot, -je jen plochou casti unversa. Ja ' ' ' . z 1 ' edinci rochazet umversem po e a pslocybnove houby J2-1I<0bY_Um0Z11 YJ _ _ p ,, ,, t -evu-6 ' mundi v vdy jsou Vak orientovany Zretelne J CUCIS . zna jedince. z ' se O pr0J hl' ku z h hub 1 V nasich ' odmnkach j de predevsim _ oUlyso av W I

kp1nt~u(pS Qcyhfs si s vizsxninj - viivvt ' nj mozne VN js). , Dhzf i< siixninsi , __
umv 'li (ve sffyslu omezenho ega), k rozsreni tohoto ega V Ja a k pro vlasu? Ola h vc Akoliv si J udruje svou existenci, je rozplynu
_
I-

u pllocyblnolyc be seiiilanceata) kter sjedincem komunikuj-na LIICIC

...- vi-I

I .-.

2.I 'I|: .-; --

- :_!:! _
||: .II

roviny vnmani posvatneho

Zltkljednotldlsec kter napluje Ob V universu. 6 0 Z itek V mnoha ohledeCh I1YSCk , _ en_ . , z z I * _.. m ascnosnm a rnystertnm trern

mystew f

ii tr:
jn; :'_ _

_!'_ Ij

dum

ij, |,

' i ii

Marihuana'a* LSD Pam k P0PU1aU1m Psychtmpmm at am poc V ' 60. 1 t, atmco psilocybinov houby

'

'

1' 1<'

tk

neosamamsm ltdihliiiit((1)(b}dI(b necminismu (90. lta). Toto tV1^Z6H

a Ecstsymaldnm ppad neznamen pokles popularity marihuany i samozej V , d bv i nao ak by psilocybinov houby nebyly pouvany LSDbV dnsj ji)dve ' 4 Takov rozdlen psychotropnch ltek se k n oens YU1Olm U
4 _ jen . O fakt, ze v Pouzivjaip vz f gg ' dl h h`storii. Klasick prce, kterna Si Njde fgprig jfjjofjs Huxleyho, byla napsna

'
:' .' !'

Zjmja phllktiiimnt s meskanilem (PJO) V prbhu 50' let' Tak knihy z a Veuimu au orovy *` , d'k s chedelickm zaztCarlose Castanedy 1 Y P C. Y Castaneda, Ucem , _.. , V (ktere vz se staly' kultovn) byly ' VYWUTUY ' h h b. Srov. km po poztjjpredeispi mplazliu zpssg/piIJB/enatlskmenosta praha: Panorama,
Dona Juana, ra a: - - f ' devtti' Volvox Globator 1993,- GMO, UI'know orlovt. Carodejne Ltceni dona Jum V
1 I i
:_`

e ex

sna ukzat posun, ke ktermu bhem poslednch desetilet dolo - posun od romantizujcho indiVidualisticko-komunlnho psychedelickho utopismu edestch let k individualisticko-globalistickmu psychedelickmu realismu let devadestch. _ _ Proud, kter zde oznaujeme jako neoamanismus, vyrst Z mohutnho socilnho a duchovnho kvasu 60. let, zvlt pak pmo Z jeho jdra Z aktivit zahrnutch pod pojem kontrakultura. Jde o irok proud aktivit, kter programov odmtaj zkladn vzorce chovn dominantn kultury rozvinutch industrilnch spolenost a sna se hledat smysluplnou alternativu vi tmto vzorcm. Jako hnut socilnho a kulturnho protestu m kontrakultura 60. i 90. let mnoho konkrtnch projev na rznch rovnch socilnho ivota. Ji V 60. letech byly zeteln patrn jej zkladn dimenze: a) Na rovin kulturn dolo ke zven interkulturn vnmavosti a otevenosti vi vlivm jinch kultur. Konkrtnm vrazem byl Velk zjem o asijskou kulturu (pedevm buddhismus, hinduismus, taoismus) a o kulturu prodnch nrod (amanismus, ,,indinskou moudrost apod..). b) Na rovt`n'sOc'ln'se formou radiklnho politickho protestu (studentsk hnut, New Left, mrov hnut apod.) hledala alternativa vi mechanismm dominantn spolenosti, zvlt pak V oblasti politiky a ekonomiky (vrazem byla popularita rznch komun). c) Na rovtne `ndiv'dnln'se sil orientovalo na ,,obrodu individulnho J a interpersonlnch vazeb. Zde lo pedevm o vytvoen novch forem ivotnho stylu a o zmnu nhledu na individuln podstatu kadho jedince. Aktivity V rovin individuln byly zce spojeny s silm V rovin kulturn, protoe mezi rznmi technologiemi obrody J hrly velkou lohu meditan a jin praktiky rznch kultur stejn tak jako uvn psychedelickch drog. Jakoilustraci tohoto faktu uveme .postavu psychologa Richarda Alperta, kter V souasn dob psob jako nboensk guru pod jmnem Baba Ram.Das. A 9 Vedle Alperta se stal Vyznavaem psychedelick reality Allen Ginsberg (a mnoho dalch); spojovala je utopistick pedstava, e pomoc psychedelik je mon zmnit lidstvo a vyeit adu problm dnenho svta. Tyto jsou dsledkem potlaen schopnosti vnmn skutenosti a lze je tedy vyeit novm, mystickm Vhledem do reality. Nstrojem jsou psychedelika a Vsledkem je individuln a nsledn pak globln (kulturn) transformace. Tyto pedstavy tvo jdro ,,pSychedelickho nboenstv. Jeho zklady vyjdil Timothy Leaiy V dle The Politics of Ecstasy: Nstroje systematickho nboenstvjsou chemiklie. Drogy. Narkotika. Jestlie se Vn zabvte svm nboenstvm, jestlie si Skutenpejete spojit sebe sama se spiritu lnm hlednm, pak muste tudovat, jak uvat psychochemiklie. Drogy jsou nboenstvm jednadvactho stolet. ( . . .) LSD je zpadnjga. Clem vech vchodnch nboenstv stejn jako clem LSD je V podstat

k e r- s o ft w a

re

knihch Carlose Castanedy, Brno: OhiSI<0 1994I_ I- -I;-I-j _-._|,_ I .. ...

l li

_ _ ' -2 - ` '= .
_

' ` ' I ` 21
_ -

zn -2 ':. :'.--=j = > _;

-

_ '

- -

"" 'II
_

: ` `- .z

"

5. - .v !t'T""''.*_'*lu**n,=_.'T1I ' _ 1' ' !=.'7_""I "'5-z il"=.'5f`~`_:=l.f'=-*':.`.!.Il'iL'"'* "`-if' __=<_;:== z='-_'}i`?Ti_.'<-vi_5.''ivvflfi==F*1i='*_" ` " _ ' _ __ ' ` - '*:".'7`-"!=.'_=_~'lI'.!;:-':-*it;;li.i>.':x2?.--` - ' ` E'*~'?l..*$\'i Iz.. hllliilz,-E."silil5'*'`===i"43'if55:2I7f.""*LI_:=7= . - _ -_ -' - v ` _ ' . _ _^-_ f''-_- ';` -=-_'='I;-=--v-f-1-i;':~'..: ` `";;`v=fsz-e.1f;i_- `.i ;:.- , .. i.im-;.2;;=._',_=--"~- `-;5- '_=_-`I '- -I ` _ ` ' ' -_ ` - - ,
V _ _. __ . vi ._ . ,.;-Hz ..;._,-:_,\. __ _:_.;;.;__;.-,|?y_:_-5=,;n-:';;;:.=1,5;zin1,5_--_.-.--_ _: n__ -

-_

,,...,-

_ v _ . . _ _ _ z -~

'

>__5` '7 ' .

-I

-'

' I

1 '-

- r ' -

. 3 ' "

._.,;,z-;n*--:v-ni;;;_-.:;iz:._~.;r-:i. _-, _'*="'":==x:.Ti!`z-'.<.'f-'-."-?:-ii``^I----':= ' `

'

I.

'

"

'

.c

ww
w

om

lic
.

PD

F -X C h a n ge

PD
1I -r |,v`_,`_4,'|,, j,_J|/I/.Q_,|'l-)' W V N _* _

F -X C h a n ge

O W !

bu

to

om

to
ww

bu

/3

Neoamansmus - posrmodem' techniky extze

C lic k
w

O W !
tr
ac

.c

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

' n (co Znamen odhalen podstaty a smyslu unversa -- D.L.). ZJCIG Oman tick vize 60 - let zstaly V mnohm nenaplnny .a V 90. , letech , - f ' ' kte ch ohledech odlin) podoby: POS'un, ke kterldlu oloa eoamanismu Jmenuje se kter se Stalo iakousl V,laik?vOul'Od1h ldeiam' O H tmu 120 der za minutu rave a oznauje setkan ld, kteri V u e nm Iy _ ' 'd ' ) uls srdce embrya V dloze matky) za doprovodu syntetcke c(:3J6(iaJ;;u bez hudebnch sl tedy bez hudebnch hvzd a hit) tan
U y Z ' l n"ako acid

k e r- s o ft w a

re

II-

-..-

'lf

' I I

house =1 mus1c) smnahrazuje 10 a rytncke, P> pravtri* I.1?2z.vt, .?..v v.; S _ eone I I
hodob tanec* ktery (Z. pomoci Slim] alkmt nou extzi pomoc stroboskopu) muze vyvrcholt S ue -V _ V ravech dolo Zatm k vyvrcholen je P0d0bY nwsamamsmuv P0 1< 'e V 90 letech typick psychedelick Zkuenost, tanec a hudba. Tedy Eemu novho, vse, coJ' je z nin Z klasickho amanismu ' Avak je Zde , mnoho , V . v - ' kt sto o neosaresp. Soudobeho. Jasne to vyjadnje Fraser /Clark, _6)' ITI _ _ h_ _e manismu hovo o techno-pohanstv1: Mus to byt hl-BCII IIPPI 1PP1_ _, , - ' ' ' b t ukv a ustt pracujc S rozvnutoutechn0l0g111<01 dvetsvezsh letyv ga/a_
, I

dinho amanismu a me byt spojen se smultannm pouz im no dp y . , , I ' t" ou e ou-=

Chedehcke latky Ectasy' Tato ltk Vzllilzuloelibbi Eblriiho ifnmn

. , , z ' - h nebo nov New roztomlou fraz pro media, PYOOZC Z1PP1e3 techno P0 am . ., ,

destch letech, kte jsou spojeni S rav_y a S nm Souvs J I 1 c`d house music D L ) bylo jenom chladnou kalkulaci, takovou
na 1 _ . . _ I "

55 do Prce' Polmenqvanl zipy .mb O a

lp

` efcm hudebnm

Age archaistit revivalist budou zce65Pl='1 5 nfokultuou " mfmmacm kulturou, kulturou potacoveho veku. W . , V _ D A St hovor
Jn (napr. Bruce Esner, autoraknlty fcstasy TI_1eM Mv_Wt0I')n01O ie

4.== =?T4

lij tj, " .

l| A

odmtn moderni techniky, J211(0_mU by 0 V 5 65 Y , I vt let od lta lsky jsou psychedelick d08Y 3 Psychedehcka ku tma Zpe' ,_ V, , , z ` d' k 'ako ta star.' Napajena rasc rave scenou, nova pSYChd311<3 VYPI 3 5 Om]

otechno-amanismu,piem zduraznujvyuztnejmodemejs ec nzuc t_ I , ., ` '_'

n gr .l

- - m - the Vlforld ' Slgggagnj ' ' ,L dlholu :She1don Press Citovno podle G. Parr1nder_,MySrcS_n avakje 1976' 180' (Vraz t0 get high) zde Sice prekladadlcja Ojsubkultury ir Vnarn ne nutno poznamena,)e bt high m VC SOVHRU 0g0VC jeho esk prekla . G I I _ _ 4 12. N t ci, e Vedle neoamanismu a ec n _-I O

i
l

hr;s.?;$.;.;%tz?f.%. .? m.
I 1 ' _ J
----:-7:nr=I"`'-'HIT=="7"!1'T`"`_"'fT"'z'=-2='-5`.='-== j'--='!"'n!.z `"7';*-!!"'?";'' _ _ . . _^

- teChn0_ama_

H _ ,_ .,|.

ni a mnoho dalsich, vcetne jednoduche 0, a e Z ,,Rave kultura, OI 20, 1994, 10-

8 9

ah 0. c., l l. Nov psychedelic ~ pouh nostalgie, nebo zcela nov trip?, S. Lash, Sociology OfP0stmOderm'Sm, London ~ New York: Routledge 21991. Srov. t S. Lash - J_ Urry, The End Of0rgan`Zed Capitalism, Cambridge: Polity Press 1987, zvl. 285-300.

v~--

=n; "'=:' -':"=` .=I_!'.'= -fz;'.--` :}=:2 .zI '-'i1:'.'. :zl ' " ' j. ` -' '...i.<'2,';5-.ij,,;;;;j jgjj-_-{~"VE'!_n';1n_:;!!;..'_:_;=';'>f_z- .<If`* ' -' ~. '=` > ' ' ` ^ ...._ -- n--_--vv .n-v-vwf-vw*-1-|-----v-v-_ _ _ _... .-n- =- --. -. ..': `; `=-:'. liil-'f=!=:':::=-|. *:`..=: 1.. , v ..;.n. z.;_.. __-. '.n,_ 15.; :--. " -; ` 5-. _ : ._ :v- - -----------------------, \:.!-`_-_"=,'-l;'= zmvyuz-f-v-|g=_-;~=n=v--:nzn--1-'77-"::1'+-z-Izf.-=f.-T':TT'-.

.c

ww
w

dosaen vrcholu (,,to get hi gh): tj. rozit vae vdom a prozt extaz a V ni

Vrc svtla, day-glo hbity a nutn ei o mru, lsce a jednot jsou Sousti rave scny. Ale jsou i rozdly. Msto iv hudby je tady boom dnench verz acid rocku, kompjuterovch bicch a divoce poslepovanch sampl. Msto vazelnou uleptanch diaprojektor je svteln ou zpestena videopskami a Sci-fi lasery. Msto kopk piva si dnen kybemctilet dvaj zn npoje skknut vitamny a aminokyselinou.8 Na mst je zcela legitimn otzka, Zda lze tyto ve zmnn skutenosti povaovat za religizn fenomn; jinmi slovy, zda maj bt zkoumny V rmci vdeckho studia nboenstv. V pozad je problm, co lze chpat pod oznaenm nboenstv. Badatel, kte vychzej Spe ze substanciln definice nboenstv, tyto fenomny vtinou odmtaj vnmat jako nboensk. Je to dno jejich apriorismem, kter nut eliminovat Z oblasti jejich zjmu ty jevy, kter neodpovdaj definici. Tento pstup je vrazem formovn teorie nboenstv na zklad percepce velkch, etablovanch nboenskch systm. Avak nboenstv je promnliv a vyvjejc se sociokultumjev, kter je V pohybu. Studovat nboenstv Z vdeck perspektivy Znamen mimo jin vnmat cel Sociokulturn kontext dan doby, co me vst k jist rozvolnnosti definovn nboenstv. Ty fenomny, kter zde zahmujeme pod termn neoamanismus, jsou (alespo podle nzoru autora) prv vrazem promnliv a dobov podmnn podoby religiozity. V tto chvli je na mst pokusit se osvtlit, zda a jak lze" zmnn CD\ skutenosti studovat Z religionistick perspektivy. Je nutn vzthnout neoamanismus k aktulnm sociokultumm podmnkm, pro kter jsou charakteristick urit zmny asto vnman jako indiktory zmny kulturnho paradigmatu. Z hlediska vnitnch sil rozvinutch spolenost euroamerick kultury jde o zmny, kter lze V kontextu naich vah vhodn uchopit V rovin Srniotiky kadodennho ivota. V dnench rozvinutch zemch dochz k nadprodukci znak, kultumch obraz, kter jsou dky nejnovjm informanm prostedkm (televize, video, reklama, billboardy, osobn potae, vvalkmany atd.) masov eny a masov konzumovny. Nadprodukc znak vznik (Slovy Jeana Baudrillarda) hyperrealira a Simulace, Str se hranice mezi tvrcem a pjemcem, kadodennost se estetizuje a dochz k znovusjednocovn sfr kultury, k jejich rozdlen dolo V prbhu destrukce tradin Spolenosti a formovn spolenosti modern. Scott Lash (Z jeho koncepce zde Vychzme) oznauje tento proces de-d'ferenc'ace.9

om

lic
.

PD

F -X C h a n ge

PD
__ _ ... vv., 1/vuov [LL .Iv('.$LzLIlzU_y ./Z

F -X C h a n ge

O W !

bu

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

V oblasti nboenstv to znamen, e dochz k r/useni ostrych hranic, ktermi V modern bylo oddleno sakrln a profnni. Pokud se pousime tento problm Schematicky zjednodusene vyjadrit, Pak V P'Uj0 mf
kulturch nboenstv V pravm smyslu slova neexistovalo, protoze posvatl i

n b lo imanentn V profnnm. Nboenstv bylo soust socilnho. Mo-_ dern doba procesem diferenciace umonila oddlen (resp. vytvoen) nboenskho a sekulrnho a nboenskmu prirkla aura. Vysledkem bylo vytvoen specilnch velkch nboenskchlorganizacil ktere; ttrlzl , z f ' n v . stvivychovavaly (procesemnabozenske socia izace)avy o a xy _ Pouijeme-li pojmy Maxe Webera -- dolo k posunu od panstvi charsmatckeho k panstvi legalnimu, ktere je k0inb110VI(H,0 5 P2II1S_\m fgzfl m
. / 1 1 I ' I I inm

S tmto souvisi take ztrata vyznamu nabozens e extaze ja o V/y _ PW O nboensk citovosti a komunikace s posvatnyinj' \/yzum CXHZ Je Plm mrn institucionalizaci nboenskho ivota; jinymrslovy 11606310, GPHtinosti ubv kdy dochz k zcrkevnn a byrokratzaci nabozenskeho

ivota V tomfo procesu kles vznam individulnho zitku, nboent gniov (lid) se mn V nboenskou organizaci (stroj). Cenialita je dflej govna na organizaci Charisma se instituconalzuje. Klesa citovost, vzrusta , z ' dinc 'e nahramasovost. Nabozenska (nekontrolovatelna) Vyjiinecnos/t je J I zena spodanou masovost a je podrobena institucionalni kontrole nabozenskych profesionalu, kten jsou za timto ucelem vyhskole dema nsil Jestlize rozbitou homogennost tradicnho svetakn razujte m ak _e neoa nou totalizac obrazu rozpolceneho schizofrenie ewo sve 21. P C J manismus (se Svm drazem na individualnost prime komunikace S poSvtnm) vrazem postmodern taktiky smujc k rozbit exkluzivity a pri. ., _ ' '' ' . ev'razem ostvilegii, k demonopolizaci a k de totalizaci ziteho sveta J y _ P modern snahy rozbt totalitarismus modemy tim, ze do reality zintjvu zaclenuje prvky pred-modemi, tradicni Dava/jiin vsak novou ,po 0_
v I ' ' ' ' I ,V . _ . .V V O _ V V 0 V ' 'V I 1 .' un

. _ _ ' 0 ' ' lturn religozity do .podob modernich a post-modernch_/Plpstiilpdlei) e formy rusi hranice mezi elitni (vysokou) a lidovou (niz ou k J 10 masov vci jsou zbavovany sve aury. Postmoderma je jcntr-aura rc a, _, v zaloen na modernch informanch a reprodukcnich technologiich a konzumu. Protoze zde neni misto pro aura poSV211'10S1 W301 55 P05Vame _ kadodennosti (i kdy me mt tento navrat karnevalovou formu, coz je blzk prv ravu).
V/ ' ' ' ' u 8 i V I I I I I I

Vzhledem k tomu e prost nvrat nem mozny, pretvari tradicni motivy

Psychedelick zitky (tm, e mii perspektivu a otevraj jin prostory) znovu-posvcuj kadodenn svt. Fakticky se tak ru nboenstv (resp. Separovan sfra nboenstv) a znovu(nov)vytv (pre)(post)nboenstv_ Pijmeme-li tuto perspektivu, pak (parafrzujeme-li Eliadeho) pro posnboenskho lovka je prostor homogenn. Neoamanimus lze tedy zahmout do irokho proudu New Age, kter se sna vytvoit (staro)nov monismus a usiluje o osobn i celospoleenskou transformaci. Avak V kontextu (post)tradinho Zpadnilio pojet individuality mn se komunln charakter amanismu v individuln experimentovn a psychoterapii. Modern individualismus orientovan na ego ji nelze zapomenout, je vak snaha jej pemnit na postmodern individualismus orientovan na J, tedy eji identifikovan J, kter zahrne do sebe i jin j. Konstrukce individuln identity (kter zahrnuje tak nboenskou dimenzi) je v souasnch Sociokulturnch podmnkch velice komplikovan a ambivalentn. Jestlie V pre-modemch spolenostech byla identitajedince pevn, stabiln a celostn (byla funkc pedem definovanch Socilnch rol a tradinho systmu mt, kter usmrovaly chovn jedince ve svt a zce jej spojovaly S komunitou), pak V modernch spolenostech se Stala promnlivou, mnohovrstevnou, osobn, sebereexn, pedmtem zmny a inovace (konstruovala se na zklad od-lien j od ne-j, stala se vydlenou, ale stle zvislou na vzjemnm pomovn; proto je stle relativn pevnou a zvis na rolch a normch, kter se vytvej ve vztahu k jinmu). Tento proces pokraoval a identita je V (post)modernm svt vce nestabiln a kehk. Subjekt je fragmentalizovn a ,,miz (ztrc se) soubn se svm rozpoutnm V racionalizovan a byrokratizovan masov spolenosti zaloen na konzumu a mnohovrstevnch procesech zprostedkovvn. Postmodem identita (vhodnj by bylo hovoit V plurle - msto o identit jedince o jeho identitch) ,,j je stle pod nporem tok vnjho svta, kter je obydlen obrovskm nepehlednm mnostvm ne-j; svtem, kter rozenm lidsk perspektivy pozbyl lidskch rozmr. Prostedky komunikace (masmdia, zvlt TV, a rychl dopravn prostedky) umouj V ne-lidsky krtkm ase (ase, kter nen uren lidskmi monostmi, ale monostmi techniky) vidt rzn svty a zavat tak globlnost dnenho svta na vlastn ki. To ve je vnmno jako Obraz, kter je ped ns postaven, abychom ukojili svou touhu konzumovat. Vdom globality (a snad i jist neschopnost se s n uspokojivm zpsoben vypodat) vede
'K D. Kellner, Popular culture and the construction of postmodern identities, in: S. Lash - J. Friedman (eds.), Moderniy and Identity, Oxford - Cambridge: Blackwell 1993, 141-143.

to

om

to
ww

bu

O W ! C
tr
ac

.c

k e r- s o ft w a

re

10

, .. ` ' " U l k' d'lo ve vku Poprve na tuto skutecnost upozornil )Va1terBB61}JmP1l\;f1 _h0I';j eprhaz Odeon sv technicke reprodukovatelnosti ,in. W. enjamn, J

1l
l

1979. S

ii..

._..;;.zz--_;:-z;: ;_":=: - ==jr -

.c

ww
w

om

lic

lic
.

PD

F -X C h a n ge

O W !

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

jedince zpt do oblasti jeho kadodennosti. Obrazn eeno po imaginrn cest kolem svta (imaginarni proto, ze je vykonana zprostredkovaiie pres obraz dan masmd, anebo proto, ze kdyz jiz skutecne pricestujeme do njak vzdlen zem, vnmme ji stejn jako obraz) se jedinec vraci do svho domova, aby zde hledal klid. Jinak eeno: prostednictvm globlnosti se znovu probouz loklnost. Tyto dv strany jedn postmodem mince (globalnost a lokalnost) nachazej v oblasti nboenstv zcela zeteln vraz V existenci novch naboenskch hnut. Na jedn stran topznamen psoben ady hnuti, ktera erpaj Z prostorov vzdlench tradic (zvlt Z hinduismu a buddhismu), na stran druh se oivuj zapomenut domaci tradice (carodejnictv, litelstv). Tmto se dostvme zpt k problematice neoamanismu. Robert S. Ellwood a Ha`ry B. Partin dvaj ve sv prci o nboenskch a duchovnch skupinch v USA problematiku novych nabozenskych hnuti do pm souvislosti se amanismem. Upozoruj, e nejde O identick fenomny (pedevm vzhledem k odcizenosti dnenho nboenskho clovka ijcho v pluralitn spolenosti - na rozdl odvprmitvnho Sajqzi/na, kter byl integrln Soust spoleenstv). Existuje vsak mnoho Spolecnych znak: loha charismatick osobnosti asto S extatickou zkuenost, kter umouje zskat posvtn (a do jist mry tajn) znalosti a kter byva casto lenajako zitek zzracne cesty ci letu, existence nadprirozenych pomocnk (sil i bytost), odmtn ortodoxie a zdrazovn spontnnho ritu alu, eklekticismus a synkretismus, vznam leceni a uzdravovani, uzvani magickch technik, vznam iniciace, velk zduraznovan psychickch a Samozejm centrln msto extatick zkuenosti, ktera muze byt prstupna kadmu a me bt dosaen rznmi zpusoby (meditaci, prozpeyovanim apod.). Pesto spe nez o novem prmitvnim samanismu doporucuji dnes hovoit o znovuobjeven uritych motivu samanisilnzu jako ucinne sly proti hodnotm technologick a racionalstcke kultury. I Je tedy zejm, e neoamanismus lze vnmat jako integrln soucast New Age Oba Spojujei pesvden, e ijeme v obdob probiliajc radikln zmny kultury, pchodu novho vku. Toto obdob m bt dobou vraznch zmn, jejich zkladem je vytvoen planetarni kultury. Tat/o kvalitativne nov podoba kultury bude zalozena na zenske Spritualte (zatimco predchoz doba byla dobou nadvlady muzu) a vztahy ve spolecnostv budou mi/t podobu st (oproti hierarchickemu usporadani predchozi spolecnosti, ktere tlum vekerou aktivitu). S tm souvis ast tma New Age 1 neosamanismu ~ zmny paradigmatu. Star kartezinsk paradigma, kter vidlo svt jako

bu

to

vztah subjekt - objekt, m bt nahrazeno novm, holistickm, ekologickm paradigmatem, kter se sna vidt svt celostne jako sloitou strukturu navzjem se ovlivujcch prvk (jedinc, spoleenstv i celch kultur). Hnut New Age je tvoeno velkm mnostvm rznorodch aktivit, kter maj velmi blzko k jevu, kter V tomto textu vyleujeme a oznaujeme jako neoamanismus. Je spojeno mimo jin S hnutm lidskch potenc (Human Potential Movement), arodjnictvm i neo-paganismem a samozejm s litelstvm, kter samo pedstavuje jistou formu amanismu. Gordon Melton vychz Z pesvden, e ,,hnut New Age me bt definovno svm prvoadm zitkem transformace. Vyznavai New Age bu zaili nebo piln hledaj hlubokou osobn transformaci od starho, nepijatelnho ivota k nov, vzruujc budoucnosti. . . Vyznavai New Age, kte zaili osobn transformaci, projektuj monost transformace nejenom dalch jedinc, ale i kultury a samotnho lidstva.13 Neoamanismus m mnoho spolenho s jinmi aktivitami New Age, avak m i mnoho odlinho. Poukzat na nkter jeho specifinosti, kter ns opravuj hovoit o nm jako o samostatnm fenomnu, bylo Smyslem
tohoto textu.

om

to

bu
ww

__

__

.z___

__

O W ! C
tr
ac

J ___

_,

i .nozmsmus - postmoderm' techniky extze

PD

F -X C h a n ge

.c

k e r- s o ft w a

re

Ovem je tak nutno poloit si dal otzku: Jak maj tyto fenomny vznam pro vdeck studium nboenstv? Hlavn vznam celho komplexu tchto problmovch nboenstv spov V apelu, kter vzn k badatelm zabvajcm se otzkou msta a podob nboenstv v souasnm Svt. Neoamanismus je toti modelovm pkladem, jen nut badatele posunout tit svho studia od explicitn vyjdench metavyprvn v textech, nad nimi bd rozvinut organizace (crkve), ke studiu it religiozity. Jestlie pro modemu byla typick dominance Slova, pak pro postmodemu je typick vizualizace, tedy Obraz. 14Jestlie pro modemu byla typick nboenstv orientovan na crkev, pak v dnen dob ov religiozita, kter se odehrv mimo velk organizan struktury. Tato ,,neviditeln nboenstv (slovy Thomase Luckmanna) pedstavuj oblast neoficiln sfry nboenskho ivota. Tedy sfry, v n se projevuj tradin lokln prvky religiozity a kde se klade draz na nezprostedkovan nboensk zitek. Reflexe tto skutenosti pak znamen posun vdeck perspektivy od Studia slova (Slova, Psma, metavyprvn, oficilnho nboenstv) ke studiu chovn (ritulnho i kadodennho), studiu lidov, neoficiln religiozity. Neoficiln rovin nboenskho ivota, akoliv ta existo13 Citovno podle J. R. Lewis, ,,Approaches to the Study of the-New Age Movement, in: J. R. Lewis - J. G. Melton, Perspectives On the New Age,_Albany: State University of New York Press 1992 7. _ ,,Modernismus je diskursivn kulturn formace, zatmco postmodernismus je figurln kulzturn formace. (S. Lash, Sociology ofPOsrm0derm'sm, London - New York: Rou tledge 191, S. ix.)
7.___._.__._ ... ... ......_. ...__

12

S R Ellwood - H. B. Partin, Religious and Spiritual Groups in Modern America, New Jersey: Prentice Hall 1988, 11-16.

14

._ ...

,
(_:- v 2-:-zz ._-:L--:._

_ _

'F'
- ' ' __ _ --

- -:'^:1";."'!=.-=.-_-~-..;=:;z<=_.,.;v'--..-.rs.:.=..._-'.' .,-=`,2.:-v:,_=`.v~- " ' - . _-=.=-:v;~-:=._=_-'I;-.': ....__ ...

.c

ww
w

om

lic

lic
.

PD

F -X C h a n ge
__' nv -I Qn-II"

PD

F -X C h a n ge

O W !

bu

to

om

.c

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

dn takov vznam, jak si bezesporu zasluhuje. Bylo to zpusobeno urcitou teologizac vdy, tedy interpretaci vdeckho bdn jako jaksi nhrady
teologie v modernch sekularizovanch podmnkch.

tr

ac

k e r- s o ft w a

re

Z religionistickho hlediska pedstavuje studium ,zproblemovycli naboenskch fenomn snahu o zviditelnn neoficiln roviny dnesni religiozity a souasn eliminaci vzneenosti (vedouc k jist nadazenosti) ve vdeckm bdn. Vzva ke Studiu tchto jevu tedy muze znit: Hic Rave, hic salta.

Milan Balabn
Jako sv 6. ,,Leutherheider Forum uspodala Biskupsk akademie biskupstv v Aachen (Cchy) v soukrom-crkevnm nadanm konferennm Stedisku Eva-Kleinewefers-Haus v Netteltal Leutherheide ve dnech 14. - 17. 12. 1994 mezinrodn konferenci Das Christentum - Gestaltungsprinzip Europischer Zukunft? Zum Ende der Abendlndischen Geschichte. Tematick byla konference disponovna takto: 1. pipomnka spolen zkladny, 2. analza ptomn problematiky, 3. perspektivy budoucnosti. Na konferenci, zen charismatickm Dr. Henrixem, editelem Biskupsk akademie, bylo ptomno 58 astnk (zvchodn sti ekumny 18, Z toho 7 z R; Z Prahy pijeli dva profesoi ETF UK Milan Balabn a Pavel Filipi a umalist O. Nytrov a M. Nytra-Wells). S pednkovmi pspvky vystoupilo 9 enk, Z toho 3 Z vchodoevropskch zem (Vionel Ionita, Rumunsko; Milan Balabn, R; Helmut Juros, Polsko). Uspodny byly dv panelov diskuse. V prvn, diskutujc ptomn vztahy mezi katolky a pravoslavnmi, vystoupili S vyhrannmi nzoiy jednak enevsk metropolita, jednak archimandrita z Moskvy. Zvlt archimandrita (Pustoutow) projevil mlo konkrtn vle k nalezen nensilnho, ale pesvdivho konsensu mezi obma jmenovanmi crkvemi. Ono neblah 11. stolet, kdy se crkevn Vchod diametrln rozeel S crkevnm Zpadem, ukazovalo v prbhu oficilnho konferennho kln i v kulorovch rozhovorech svou pestrlou vrsitou tv a nebezpen ideologicko-politick pat. Pekvapenm pro mne bylo, e msto pvodn ohlenho Hanse Knga pibyl do Leutherheide prof. Remi Hoeckman Z ma. Nedostavil se t kardinl Vlk zamstnan tehdy starostmi kolem kardinlstv etc. - Chvlyhodn byla aktivita pravoslavnch pedstavitel, kte popisovali neSnadnou situaci svch crkv za totalitm'ho reimu, ale vyjadovali t pesvden, e se jejich crkve zbav v njak dohldnuteln budoucnosti sv asto traumatizujc stmulosti a naberou nov dech vrazn poznamenan ekumenickm silm Crkve obecn, celosvtov. Zmnn pedstavitel ruskho pravoslav Pustoutow, jeho rutina byla prbn tlumoena, se stal v jistm smyslu ,,personne terrible csk konference: Z jeho st zaznly invektivy zvlt na adresu mskokatolick

Il

SUMMARY Neoshananism - Postmodern Technics of Ecstasy. Towards the Problems of Con-

temporary RelgiOr:_is;_:_
l
4 i

I J

il

l i

The article deals with the possibilities of reecting certain phenomena that are often omitted b the academic study of religions. One of these phenomena is by the author labelled as iieoshamanism because among its typical characteristics are extatic experiencies. Means of iieoshamanism are psychedelic drugs, specific type of music and dance; its goal is personal and cultural transformation. Beginnings of neoshamanismiare connected with religious experimentations of counterculture of 19608 and a typical example of the contemporary neoshamanisn is a movement called rave. As an integral part of New Age Movement, neoshamanism tries to awake pre-modern religions and to unite them with high technology of present info-culture.

stav nziginiuy FF MU
Aine Novka 1 660 88 Bmo

DUAN LUN

- -

' L.

= -ggisfzii-f=='7_.;;,v:=f_'-'~'-:z

>

as

.c

om

lic

lic

valajako spodn iv proud kad kultury, nebyl oficiln (vzneenou) vdou

k
.

to
ww
w

V Cachach teologcky O budoucnost Evropy

,O

_I

bu

.L

\L

..._

...

__

__...

O W !

ww
w