20 Let Ceske Republiky

Zamylen nad eskmi (ne)spchy
Vydno pi pleitosti vron konference Aspen Institute Prague organizovan ve spoluprci s PRK Partners 910/10/2013. Editoi: Tom Bouka, Klra Lorencov, Tom Nmeek www.aspeninstitute.cz www.prkpartners.com Grafick design a DTP zpracovn: Dynamo design s.r.o. www.dynamodesign.cz ISBN 978-80-260-5096-4
EDITORIAL
Ven tenky, ven teni, dvact vro samostatn esk republiky vybz kbilancovn aohldnut zaspchy, kterch esk spolenost doshla apekkami, sektermi se musela amus potkat. Diskuze odalm vvoji stedn Evropy aeuroatlantickho prostoru vkontextu pipravovanho Transatlantickho obchodnho ainvestinho partnerstv mezi Evropskou uni aSpojenmi stty americkmi (TTIP) zase umouje zamylen nad blzkou ivzdlenj budoucnost. To, co ob tmata spojuje, jsou spn jednotlivci, kte nejen ekonomicky, ale tak kulturn ahodnotov posouvaj eskou spolenost dl. Takov lidi si chceme pipomenout vretrospektiv poslednch dvaceti let, protoe mohou bt pkladem aovlivnit budouc generaci, kter bude muset obstt vestle tvrd svtov konkurenci. Pomoc konkrtnch pklad jsme se pokusili podpoit mylenku, e spch inspiruje apin pozitivn hodnoty. Mme upmnou radost ztoho, kolik takovch lid zareagovalo nanai anketu aodpovdlo nazkladn otzky podvodech individulnho ispoleenskho spchu abarirch, kter le nacest knmu. Prv sjejich pomoc se ohlme zauplynulmi dvaceti lety avjejich zamylen hledme inspiraci adoporuen pro budoucnost. Vtto publikaci tak poaspensku propojujeme svty podnikn, mdi, vdy, umn afilantropie. Vsledkem je kol t destek nzor osobnost, kter se vdrtiv vtin shoduj nahodnotch, je spolen vyznvaj. Pat mezi n cta kdemokratickm principm, vld zkona asvobod slova, zdrav rodinn zzem, pracovitost, pokora anestovn si.
DVACET LET ESK REPUBLIKY
Tyto hodnoty tak stoj zatemi destkami spch, kter jsme vdruh sti publikace shromdili jako ukzku tch kolektivnch. Jsou spchem cel esk spolenosti ane vdy si nan vzpomeneme. Vme, e nansledujcch strnkch najdete inspirativn tve ansledovnhodn pbhy. Pejeme nm vem vechno nejlep kdvactm narozeninm!
Michael antovsk pedseda sprvn rady Aspen Institute Prague Radek picar editel Aspen Institute Prague Marek Prochzka partner PRK Partners
ZAMYLEN NAD ESKMI (NE)SPCHY
Bume rdi, e ijeme stle vzemi, kter oplv vodou apdou. Nen to samozejmost.
MIROSLAV BRTA Narodil se 25. prosince 1969. Vystudoval egyptologii apravkou aran stedovkou archeologii naFF UK vPraze. Postudiu egyptologie vHamburku vroce 1997 obhjil doktort avroce 2009 byl jmenovn profesorem. Krom archeologick innosti vEgypt (odroku 1991) vedl prvn detailn satelitn mapovn pyramidovch pol proveden vletech 2002 a2003, pozdji zaal svzkumy ivSdnu. Vletech 2003 a2004 psobil jako profesor egyptologie naPensylvnsk univerzit. Odte doby stoj vele vzkum vegyptsk Zpadn pouti. Editoval dva sbornky vnovan kolapsu civilizac. Odroku 2013 je editelem eskho egyptologickho stavu. Je enat, m dv dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Myslm si, e zsadnm zpsobem m formovala rodinn vchova avbr kol, nakter jsem chodil. Tam se rodily zklady mch postoj azjm. Pi pohledu zpt byla obrovsk zkuenost vyrstat vjedn zrozench forem totalit (doroku 1989, kdy mi bylo 19 let). Ml jsem velk tst inastedn kolu, kde jsem se mohl vnovat studiu geologie, apak samozejm studium egyptologie aarcheologie aprvn pracovn pobyt naexpedici vEgypt vroce 1991. Dal velkou kiovatkou byly roky 2003 a2004, kdy jsem uil naUniversity of Pennsylvania veFiladelfii. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Myslm, e bez ohledu nasv pozad (emeslo, zemdlstv, vda, business) by kad potenciln osobnost mla bt vystavena ad sloitch situac, najejich een me vyrst. Ktomu pat alespo sten jazykov vybavenost, kter je limitujcm faktorem pro pstup kinformacm, monost del dobu studovat anebo pracovat vcizin, bt konfrontovn sjinmi kulturami appadn civilizacemi. Nezbytnm pedpokladem je samozejm vm pronikajc ptomnost etiky zanajc desaterem, je by si lovk ml pinst zrodiny akonen jednnm, kter m jaksi obecnj smysl afilozofii. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Samozejm e ano. Je netst tdit obany sttu podle toho, zda podnikaj, pracuj napoli, vdln nebo vekole. Kad, kdo m legitimitu (tedy znalosti, schopnosti am nco tzv. zasebou) by se ml zapojovat doeen dlch nebo iobecnch otzek, pokud vsob nalezne vnitn dynamo, kter ho ktakovmu jednn podncuje. Je zde jedno nebezpe, kter vyplv zkonceptu podnikatele vesttu. Stt se ned dit jako firma. Nemus bt nutn ziskov anelze
prosazovat nzor majitele (nap. ministra vppad sttu) zakadou cenu. Stt je velmi sofistikovan amnohovrstevn organismus, kter by ml zajiovat jist funkce, nanich se oban sttu shodnou. Aobany sttu myslm pedevm ty, kte prokazateln kbudovn sttu pispvaj. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? spch, vzhledem knaemu nstupnmu potencilu, nevidm mnoho. Jist pozitivn jsou nae klopotn cesta kdemokracii, kter se neustle ume aprvn kroky nacest kvyspl trn ekonomice. To je jist pozitivn. Stejn tak kladn pnos vidm vtom, e lid maj svobodn pstup kinformacm (tm nemyslm jen ten ainternet, ale inap. cestovn), mnohem hor jsme vtom, jak statisticky vznamn poet zns stmito svobodami nakld, respektive pltv. Nkdy se lehk byt me stt skuten nesnesiteln... Ale pesto bume rdi, e ijeme stle vzemi, kter oplv vodou apdou. Nen to samozejmost. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nam obrovskm hendikepem je absence konceptu askuten touhy budovat obanskou spolenost sjasnmi povinnostmi asvobodami obana. Znaeho slovnku vymizela slovn spojen budovn spolenosti, budovn sttu apod. Sr ns nakolena absence skutench elit alegitimnch aobecn vnmanch autorit, existuje velice mlo politik, kte by dokzali obany nadchnout ainspirovat. Nae spolenost skuten nevzkvt. Konen znan petrvvajcm problmem, kter vidm, je ona psloven esk malost. Chyb ivt sebevdom. Ale sta se vracet ze zpadn Evropy autem pes hranice amegaprodejny prdla, sdrovch odlitk, herny abordely vm sebevdom spolehliv naru.
Myslm, e jakkoli obansk aktivita je pro politiky problm, protoe kultivuje spolenost ato oni nepotebuj.
JI BELDA ML. Narodil se 6. ervna 1958 vTurnov. Vystudoval VUP vPraze vateliru Josefa Soukupa. Vroce 1992 spolu sotcem restituovali rodinn podnik Belda aspol. Mezi nejvznamnj prce rodiny pat kopie eskch korunovanch klenot. Je enat, m dv dcery.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Pedn chci ci, e jsem vyrostl vrodin, kterou komunisti pipravili osvobodn ivot, majetek afirmu mho ddy zttovy strany. To samozejm moc pozitivn nebylo. Druh dda byl peka adky Jednot pekl chleba vesv pekrn a doedestch let, take jsem navlastn oi vidl tu neskutenou dinu. To ve avyprvn m babiky m asi nejvce formovalo vmm dospvn. Asamozejm mj tta, jeho jsem odmala sledoval pi prci, co m pirozen pivedlo keperkaskmu emeslu. Cel toto obdob, kter nebylo vdy jednoduch, nakonec pozitivn vyznlo. Dal zsadn kiovatkou bylo studium naVUP aivot vPraze. Byla to doba, kdy jsem poznval nov ptele, nov nzory naumn ipolitiku, bylo to prost bjen. Poroce 89 nm vrtili dlnu poddovi asotcem jsme se rozhodli obnovit firmu, kterou zaloil mj dda vroce 1915 vNew Yorku. To byla asi nejvt zmna vmm ivot, dot doby jsem byl svobodn umlec. Te jsem musel eit vry, etnictv, vrobu aodbyt. Vechno se eilo zapochodu, nemli jsme dn zkuenosti, banky se chovaly jako lichvi astt msto pomoci trestal. To vidm zptn jako nejvt pekku akivdu. Stt dodnen doby podle mho nzoru nevytvoil dobr podmnky pro mal podnikn, ikdy musm ci, e se ve pomalu zlepuje. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? To je dost tk, vdob kdy uvtiny lid spch znamen penze apolitika je propojen sbyznysem. Ale osobnosti se doufm vdy prosad. Samozejm zklad je monost kvalitnho vzdln, tm myslm nejen kvalitu kol, ale ipodmnky, je umon vzdln itm, kte maj nadn, ale nemaj prostedky nastudium. Oto by se ml starat stt ainstituce, kter maj nadbytek, napklad prostednictvm rznch nadac. Pkladem me bt Hlvkova nadace. Jinak asto pemlm osouasnm systmu podpor ze strany EU asttu. Nkter projekty jsou skvl, ale nkter mi pipadaj jak zna nedvn minulosti, e je to jen perozdlovn penz pro njakou skupinu lid atm pdem zvyovn nklad
pro ostatn dky stle vym danm. Myslm, e nejvt podpora by byla, kdyby nebyla dn. A se stt star opotebn aododrovn pravidel. Oto ostatn se musme postarat my. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? J si nemyslm, e je to nutn. Kdy je nkdo opravdov osobnost, me pro sv okol udlat vc tm, e je pkladem pro ostatn, jak pistupuje kivotu. e m vize, zsady, vytv skvl vci atm doufm pomh kultivovat spolenost. Tu, kterou lta prv politici deklasuj navolisk lstek jednou zatyi roky. Myslm, e jakkoli obansk aktivita je pro politiky problm, protoe kultivuje spolenost ato oni nepotebuj. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Nemyslm si, e nae spchy jsou njak zsadn vesmyslu nrodnm. Je nezpochybniteln, e vrznch oborech jsme doshli zaposledn lta vraznch spch, ty jsou ale vtinou dlem vjimench lid adky poslednm svobodnm ltm jsou konen vidt ivesvt. Neexistence vlek mla asi vliv naekonomiku povlench let, ale jist morln nrod neposlila. lenstv vEU je urit skvl vc, jen pro ten pocit pi pekroen hranic bez zvor, kter stoj zato! Jen musme dt pozor, abychom nevytvoili novou RVHP. Vce svobody vrozhodovn jednotlivc je podle m dleitj ne kolektivn spchy, co mi zn trochu jako zkomunistick minulosti. NATO je pakt ovzjemn vojensk pomoci. Bylo by fajn, kdyby nebyl poteba. Nechci se dot chvle, kdy budeme potebovat pomoc aona nepijde. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nevm, snad zvist, chamtivost, klientelismus, nekompetentnost amnoho dalch skvlch vlastnost lid.
DVACET LET ESK REPUBLIKY 9
Cestu kspchu mete urychlit, ale nemete peskakovat pozice vtrajektorii rstu.
VLASTISLAV BZA ST. Narodil se 3. jna 1946. Vystudoval strojrensk inenrstv se zamenm nakonstrukci spalovacch motor. Vroce 1994 nastoupil dospolenosti navrobu kancelskch poteb Koh-i-noor Hardtmuth, kter pokuponov privatizaci patila fondu PPF. Vythl tovrnu ze ztrty avroce 1996 ji odkoupil. Dnes vlastn stejnojmenn holding spolu se svmi dvma syny, krom tradin vroby kancelskch poteb maj iti dal divize zdravotnictv (Gama Group), strojrenstv aenergetiku (Kralupol).
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Ikdy podnikm nabzi diverzifikace vevce oborech, tak vtukrenstv urit. Rozhodujc kiovatka vroce 1999 nkup KOH-I-NOOR HARDTMUTH ansledn splacen pjek bankm. Nejt nacest kspchu bylo pesvdit banky, aby pjily ansledn syny, aby li mou cestou (nvrat zAustrlie, dl vzdn se akademick pdy). Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Vchovou je to spojit proces, cestu kspchu mete urychlit, ale nemete peskakovat pozice vtrajektorii rstu. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Mli, aby tvoili zptnou vazbu. Nesm j bt ale moc. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Ipes excesy relativn zvldnut privatizace, nejvt perozdlovn odroku 1620. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nkter pozstatky zbudovn komunismu, kter budou, bohuel, trvat jet vnkolika generacch.
10
Nato, abychom nco novho, funknho pinesli, si budeme muset jet pokat.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Jet jsem se nad tmto nezamlel. Zatm se dvm dopedu. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Ony prost vyrostou samy. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Pokud se nato ct, tak pro ne. Kadopdn naraz nasystm, kter je asov neefektivn avyerpvajc. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech?Asi budu souhlasit sve uvedenm. Jako spolenost zatm dohnme ji existujc postupy astruktury. Nato, abychom nco novho, funknho pinesli, si budeme muset jet pokat. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Mal vytrvalost adevastace mysl zdob relnho socialismu.
MILAN DOSTALK
Narodil se 21. z 1972 vPerov. VPraze pracoval vefinannch institucch, vroce 1998 se vrtil naMoravu anastoupil dospolenosti TON vBystici pod Hostnem, kter vyrb ohban nbytek (thonetky). Dnes je jejm hlavnm vlastnkem agenerlnm editelem. Je enat, m dv dcery.
11
Politik, kter nezn nic jinho ne politiku, neme bt dobrm politikem, protoe ije mimo realitu.
ZBYNK FROLK Narodil se 26. prosince 1953 vPraze. Vystudoval technickou kybernetiku naVUT. Pracoval jako technik vpoetnho stediska, pot jako vedouc technik vprask nemocnici vMotole. U zakomunismu podnikal ml velk zahradnictv. Vroce 1990 zaloil adodnes d spolenost navrobu nemocninch lek Linet, kter je dnes vesvm oboru nejvt vEvrop. Polovinu akci m nmeck sestersk spolenost, tetinu on sm, zbytek spolenci. Vroce 2003 se stal Podnikatelem roku. Je enat, m ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Mm pocit, e touha uspt byla vdy pirozenou soust m osobnosti. Nemyslm, e byl njak speciln okamik i rozhodnut, kter zpsobilo, e jsem zaal podnikat abyl vtom spn. Spe lo opirozen vvoj. Samozejm urit vnj vlivy, jako teba pd totality, mi ktomu poskytly potebn podmnky. Pokud jde opekky, myslm, e ty jsou hlavn vlovku samotnm. Pokad, kdy se nepou zchyby, kdy si nev nebo kdy polev vesvm sil, si nacest kdlouhodobmu spchu nevdom hz klacky pod nohy. Ve ostatn, co nelze pmo ovlivnit, nevnmm jako pekky, ale pravidla hry, kterm je teba se pizpsobit. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Osobn vesk spolenosti postrdm atmosfru, vn spch azejmna vbyznyse nen vnmn jako vc, zakterou by se ml lovk pomalu stydt. spn osobnost je pedevm sebevdom osobnost, ochotn pinst nacest zaspchem nemal obti. Takovm hodnotm ale souasn nlada vespolenosti podle mch zkuenost nepeje. Pokud se toto poda zmnit, lid budou mnohem ochotnj se osvj spch vdobrm slova smyslu porvat. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Obecn zastvm nzor, e m pestej je zkuenostn zkladna politick reprezentace, tm lpe. Politik, kter nezn nic jinho ne politiku, neme bt dobrm politikem, protoe ije mimo realitu. Politice tak me jedin prospt, pokud se nan aktivn podl podnikatel, vdci, sportovci nebo umlci. Mnohem dleitj je ale motivace, kter zajejich vstupem dopolitiky stoj. Pokud se jedn ozvazek pokusit se
12
nco zmnit i zlepit, je ve vpodku. Aano to, nakolik byl dan lovk vesvm oboru spn, me otchto motivacch leccos prozradit. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Mon se vvoj poslednch let neubral vdy idelnm smrem, ale troufm si tvrdit, e nahospodsk, spoleensk ikulturn rovni patme mezi nejvysplej zem bvalho vchodnho bloku. Po40 letech hospodskho kmatu se nm vrelativn krtk dob podailo nastavit uchzejc podnikatelsk podmnky, nastartovat prmysl, jsme vmnoha oborech spn nacelosvtov rovni. Mme vzdlan mlad lidi, akdy pijde nalmn chleba, umme se ksob pod jet slun chovat. Masaryk kal, e nov demokracie potebuje kplnmu dozrn 50 let klidu. My jich odposledn zlomov udlosti zatm nemli ani polovinu. Ne vdy jsme si umli sodpovdnost zanov nabytou svobodou poradit, ale celkov si podle mne vedeme dobe. Ato je pece podn spch. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nejlpe to kdysi definoval Vclav Havel, kdy mluvil otakzvan blb nlad. To je fenomn, kter petrvv dodnes abrzd celkov rozvoj spolenosti vce, ne jsme mon ochotni si pipustit. Chyb mi atmosfra zporevolunho obdob, kdy jsme zdaleka nebyli hmotn zajitni tak jako dnes, ale vesrovnn sdnekem jsme ili mnohem aknj ivot. Aby se nco podobnho vrtilo, bude teba systematicky budovat podmnky pro vytvoen pozitivn nlady vespolenosti ato vnmm jako jeden zhlavnch kol vldy. Vm ale tak, e podobn zvazek by se ml stt rovn soust etiky mdi, protoe se nasouasn situaci doznan mry podepsala.
13
Spousta lid bohuel stle nezn jin prosted, ne R nebo uzaven arely hotel. Velmi tu chyb veobecn nadhled.
ONDEJ FRYC Narodil se 1. jna 1973 vPraze. Vystudoval informatiku naVE, u nastudich si pivydlval prodejem rybch konzerv. Pozdji se vnoval vzkumu trhu. Vroce 2000 se dvma spolenky zaloil prodejce lednic bilezbozi.cz, ze kterho se postupn stal Mall.cz, nejvt internetov obchodnk vestedn Evrop. Vroce 2012 odkoupila vtinu jihoafrick spolenost Naspers. Je enat am ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Vroce 2009 spolenost Mall.cz stla ped krachem. Investoi ibanky ji ponepoveden implementaci informanho systmu SAP vpodstat odepsali abylo nans, zda pouijeme vechny sv dot doby vydlan penze najej zchranu. Rozhodli jsme se dotoho jt all in apovedlo se. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Napklad formou stipendi nazahraninch univerzitch. Nejde ani tak otam zskan vzdln, jako omultikulturn nadhled aumn protlouci se. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Nemm stm problm, naopak. Nicmn nechal bych to nanich. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Zcela nezpochybniteln zven ivotn rovn. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Spousta lid bohuel stle nezn jin prosted, ne R nebo uzaven arely hotel. Velmi tu chyb veobecn nadhled.
14
Je poteba zbavit se starch chyb, vce si dvovat anajt respekt kpoctiv vykonan prci.
ANNA FUKOV Narodila se 31. ervence 1982. Vystudovala Matematickofyzikln fakultu UK. Vnuje se vzkumu napomez fyziky, biologie amedicny zkoum nanostice, zejmna kemkov nanokrystaly. Zskala cenu pro studenty doktorskho studijnho programu Doctorandus. Pracuje veFyziklnm stavu AV ajako odborn asistentka MFF UK; momentln je nasti vKrlovsk akademii vd vevdsku.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Kiovatek bylo hned nkolik, prvn byl vznik na republiky (zaminulho reimu by mi zejm nebylo umonno studovat astt se tm, km jsem). Dal kiovatkou bylo pekonn m pomrn siln dyslexie adysgrafie, kter jsem zvldla dky ten knih. Vprbhu vysokokolskho studia idky kolegm, kte mi propjovali sv studijn poznmky, aprofesorm, kte mli pochopen pro nestandardn studentku. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Dt jim trochu volnosti asvobody, aby rozvjeli svj talent, umonit jim bt odlin bez toho, ani by byli jakkoli stigmatizovni. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Kdyby se spn aslun lid zapojili dopolitiky, vypadala by nae republika mnohem lpe. Je otzkou, zdali spn oban, a u je podnikatel, i ne, si me zachovat ist tt ivna aktuln politick situaci. My jako oban meme pouze doufat, e ano. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Hlavnm spchem je to, e jsme stle tu, e existuje esk spolenost ae lid stle pociuj sounleitost seskou republikou. Proli jsme si vminulosti mnohmi tlaky rznch mocnost, kter ns chtly zlikvidovat i ovldat. Aakoli by se mohlo dle dennch i veernch zprv zdt, e vlastn
15
nen oco stt, bt obanem esk republiky, tak kdy jde dotuhho, jsme si vdy schopni pomhat (ato nejen pi povodnch) audret nai malou eskou republiku nad vodou. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Zna historick minulosti si neseme rzn kivdy, odkterch se nedokeme odpoutat. Stle mme vsob ten pocit, e kdy je nkdo spn, vybouje, odliuje se, adost asto je snaha ho zatlait zpt doady. Mnoho lid si ospnm podnikateli ekne: on si to nakradl, anezkoum, e ten lovk pracoval estnct hodin denn, sedm dn vtdnu, aby byl, kde je. Je poteba zbavit se starch chyb, vce si dvovat anajt respekt kpoctiv vykonan prci.
16
spch se uns ztotouje pedevm sspchem finannm, respektive sdosaenm mediln proslulosti. Olidech, kte tohoto nedoshnou, se jaksi pedpokld, e jsou nespn.
VCLAV HOEJ
Narodil se 14. jna 1949 vMlnskm Struhadle uKlatov. Psob jako profesor imunologie naprodovdeck fakult Univerzity Karlovy, kde vystudoval biochemii. Vletech 19851986 pobval nasti naHarvardov univerzit. Vsouasn dob je editelem stavu molekulrn genetiky Akademie vd R. Spolu sJanem Kleinem napsal uebnici Imunology vydanou prestinm oxfordskm nakladatelstvm Blackwell Science aspolu sJiinou Bartkovou eskou uebnici zklady imunologie. Je enat am dv dospl dcery.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Profesn asi nejdleitj moment pro m nastal, kdy jsem vroce 1977 nakatede biochemie Prodovdeck fakulty UK dokonil vdeckou aspiranturu (obdoba dnenho PhD doktorskho studia). Bhem aspirantury jsem ml velk tst nazajmav aplodn tma; obhajoval jsem s16 publikacemi vkvalitnch mezinrodnch vdeckch asopisech. Chtl jsem proto pokraovat vdobe rozjetm vzkumu aakademick karie nafakult. Podmnkou ovem bylo, abych vstoupil doKS. To jsem odmtl anael si msto nastavu molekulrn genetiky SAV, kde byl editelem akademik J. man. Akoli jsem tenkrt hrozn litoval, e jsem nemohl zstat nafakult, ukzalo se, e to byla ivotn vhra podmnky pro prci byly naAkademii mnohem lep ne nafakult adostrany m tam nikdo nenutil. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Moje odpov je zcela banln je poteba jim vytvoit co nejlep pracovn podmnky adt jim ji vmladm vku anci nasamostatn uplatnn. Vce ne polovina znich anci asi zrznch dvod nevyuije, ale sta, kdy se prosad ti zbvajc. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Vprvn ad je poteba, aby se osobnosti vnovaly sv odborn prci. Politiku povauji zaspeciln odbornost ti, kte se j vnuj, by mli zat prac nakomunln rovni apropracovvat se postupn, nazklad schopnost, nahoru. Nemyslm, e kdy je nkdo vynikajc vdec, umlec i podnikatel, ml by se stt politikem. Takov lid by ale mli hlasit aoteven prezentovat sv spoleensko-politick nzory (pst donovin, blog, atd.). Vzsadnch vcech by zvlt siln ml bt slyet hlas elitnch profesnch organizac (Uen spolenost, Lkask akademie, apod.), ale to je asi nereln zvlastn zkuenosti vm, e se ty osobnosti sdruen vtakovch spolcch skoro naniem neshodnou
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Ano doshli jsme ady spch. Provedli jsme pozoruhodn spnou ekonomickou transformaci, pi kter ztrty (zajist zcela nevyhnuteln) obnely pouze necel jedin bilion korun. Vybudovali nejhust s kasin ahernch automat nasvt, vtelevizi meme kadodenn sledovat mylenkov bohat, hodnotn apitom zbavn serily, dolo kbezpkladnmu rozvoji astrologie, homeopatie adestek ostatnch alternativnch nauk. Byl zlikvidovn pebujel strojrensk, tebn, hutn, elektrotechnick, chemick, farmaceutick, cukrovarnick, sklsk, sirkask, textiln, obuvnick adal prmysl, jako iodpovdajc aplikovan vzkum vtchto oborech. Uvolnily se tak lidsk zdroje pro perspektivnj povoln, jako jsou konzultanti, burzovn makli, reklamn kreativci i pornoherci, Kriminalita je sice mnohem vy ne ped 30 lety, ale mnohem ni ne teba vJohannesburgu. Ale te vn zvsledk poslednch 20 let jsem zklamn, zaspch je celkov (a nankolik vjimek) nepovauji. lenstv vEU, dobr zsobovn obchod, dostatek byt, atd. povauji vevropskm kontextu zasamozejmost, dn zvltn spch. Jsem pesvden, e tento nrod m namnohem vc, ne eho bylo dosaeno. Zodpovdnost zanevyuit tohoto potencilu vstin popisuje slov ryba smrd odhlavy. Zmnu vroce 1989 jsem pijal snadenm, kter mi vydrelo nkolik let. To vak postupn vyprchvalo avposlednch letech (odnstupu pravicovch vld vroce 2006) jsem stle vce propadal chmurm a beznadji. Politici jako Klaus, Topolnek, Neas adestky i stovky dalch, byli ajsou prost katastrofln, pedevm zmorlnho hlediska; ada znich byla
18
zejm zapletena idoorganizovanho zloinu (viz Klausova amnestie). Je pece pln hrozn, e dnen politici maj uveejnosti kredit snad jet hor ne ti pedlistopadov. Se slabou nadj doufm vezmnu prostednictvm nkterch lid vjustici asnad iponadchzejcch volbch. Je ovem mono hledt navci ioptimisticky, zvlt pokud se podvme nazem, kde je to mnohem hor (Libye, Srie, Egypt, Zimbabwe, Haiti). Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Zsadn, doslova fatln pekkou je podle m katastrofln rove na politick scny. Nevidm nikoho, kdo by byl schopen formulovat njakou pro vtinu oban atraktivn vizi smovn tohoto sttu. Nkdy se mi zd, e se ztoho nynjho stavu veobecn apatie aznechucen u nikdy nevyhrabeme. Jsem tak pesvden, e dn spolenost dlouhodob neobstoj bez silnho vlivu njakho dobrho nboenstv (uns kesanstv); pokud tento vliv vymiz, zaujme jeho msto njak pseudonboenstv (kult penz, popovch hvzd, povry aarlatnstv). Ani vtomto smru nebud situace vesk spolenosti mnoho optimismu. spch se uns ztotouje pedevm sspchem finannm, respektive sdosaenm mediln proslulosti. Olidech, kte tohoto nedoshnou, se jaksi pedpokld, e jsou nespn. J si ale myslm, e zsadnm spchem vivot je dobe dlat svoji prci, bt slunm azodpovdnm obanem, umt se dobe postarat osvoji rodinu, dobe vychovat sv dti, dobe vychzet se sousedy, atd. Mnoz ztch, kdo jsou spn tm, e zbohatli (asto pochybnm zpsobem) nebo se njak mediln proslavili, tohle nespluj. Zd se mi, e nae spolenost m pro spch trochu pokiven mtka...
19
Zahlavn spch vuplynulch dvaceti letech lze povaovat prodlouen stedn dlky ivota, zlepen ivotnho prosted, svobodu slova, vry, pohybu, cestovn apodnikn, zlepen ivotn rovn obyvatelstva, zlepen rovn architektury avzezen mnoha mst aobc.
CYRIL HSCHL Narodil se 12. listopadu 1949 vPraze. Absolvoval Fakultu veobecnho lkastv UK. Poroce 1989 byl zvolen celkem tikrt dkanem 3. lkask fakulty Univerzity Karlovy. Odroku 1990 je editelem Psychiatrickho centra Praha apednostou Psychiatrick kliniky 3. LF UK vPraze. Psobil tak jako zakldajc len (2001) aviceprezident (20052013) Vdesk koly klinickho vzkumu. Je enat, m dv dcery adva syny.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Zadleit milnky vmm nakonec docela spnm smovn povauji setkn smnoha vynikajcmi uiteli anakonec nhodu, kter mne pivedla kpsychiatrii. Tam mne ovlivnil pedevm mj prvn f, profesor Lubomr Hanzlek, ankte kolegov, vsvitu m kariry Jan Libiger, Alojz Raks aJi Koen, kad zjinho dvodu. Velk vznam pro mne tak mlo pozvn Pavla Grofa doKanady, je mi otevelo svt. Zsadn pro uskromnn m vdeck namylenosti amylenkov neobyejn inspirativn byly semine naMatFyz uakademika Kattova asetkvn sIvanem Havlem, Jim Fialou aZdekem Neubauerem, ato iuHavl naRanov nbe. Troufm si ci, e obohatili m pobvn veskm duchovnm prostoru odal dimenzi anikdy jim to nezapomenu. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Tm, e se vemi dostupnmi prostedky podporuj talenty, kritick mylen, tvoivost asamostatnost. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Takto otzka nezn. spch vevd, umn, podnikn i sportu lovka nekvalifikuje automaticky pro angam vpolitice (aobrcen). Myslet si to je velik omyl. Dopolitiky by se mli zapojovat zejmna ti, kterm jde pedevm ovci veejnho zjmu, jsou pirozenmi vdci, umj nadchnout, jsou obtav, maj smysl pro spravedlnost, umj hledat kompromisy, ale zrove jsou zsadov. Mus mt sociln inteligenci acit. To je vak idel, odnho zstane realita vdy vzdlena, tak jako vevem.
20
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Zahlavn spch vuplynulch dvaceti letech lze povaovat prodlouen stedn dlky ivota, zlepen ivotnho prosted, svobodu slova, vry, pohybu, cestovn apodnikn, zlepen ivotn rovn obyvatelstva, zlepen rovn architektury avzezen mnoha mst aobc. Jsou zde tak negativa, ale ta nejsou pedmtem dotazu. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Byrokracie, zvist, abomy strkanice, tolerance kpodvodnkm azlodjm, opilstv alenost. Azase byrokracie aprvn absurdistn. Vlda ednk.
21
Kobnov spolenosti je klov apravdpodobn nezbytn zmna volebnho systmu.
KAREL JANEEK Narodil se 26. ervence 1973 vPlzni. Vystudoval MFF vPraze, vUSA pak Bradley University aCarnegie Mellon University. VAmerice se mimo jin vnoval karetn he blackjack. Ponvratu doPrahy zaloil vroce 1995 firmu RSJ, je dky potaovm programm spn automaticky obchoduje nasvtovch burzch. Zaloil t dva nadan fondy napodporu vdy anaboj skorupc.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Nejdleitj ivotn kiovatka byla dlouhodob, d se ci osmilet, kdy jsem nebyl stle pevn rozhodnut, zda budu vakademii nebo vbyznyse. Rozhodl spch RSJ vtom, e jsem se byznysu rozhodl vnovat pln. Nejsem si vdom dnch zsadnch pekek, kter by brnily spchu. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Vprvn ad je dnes poteba podporovat pemlen adiskuze ohodnotch. Klov je tak vychovvat kapodporovat racionln mylen. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Pokud budou vtto innosti ctit osobn naplnn, tak urit ano. Vdnen kritick dob me bt sprvn se zapojit dopolitiky zdvodu potebnosti. Uvdomn si osobn zodpovdnosti aalespo sten angaovanost veveejnch zleitostech by mlo bt vnitnm nutknm kad spn osobnosti. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Napklad zven dlky ivota je zkonitm dsledkem existence lepch technologi azdravotn pe. Vtomto kontextu bych nai situaci popsal jako spe nespnou. Uvdomn veejnosti oprevenci zdrav, napklad zdrav viv, je nedostaten akvalita bn dostupnch potravin asto patn. eskou spolenost povauji zaposlednch dvacet let zavelmi nespnou, ato jak vmtku osobnho odhadu, tak vrelativnm mtku srovnn sokolnmi stty, nap. sPolskem.
22
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Hlavn pinu celkovho nespchu vidm vdevastaci morlnch hodnot odpoloviny devadestch let dle. Ztechnickho hlediska lze jako jednu zhlavnch pin oznait nekvalitn volebn systm doPoslaneck snmovny, kdy kvalitn amorln osobnosti maj ztenou pozici vsouti smn kvalitnmi. Kobnov spolenosti je klov apravdpodobn nezbytn zmna volebnho systmu.
23
Jsem velmi znepokojen i a znechucen, kolik korupce, tunelovn aokrdn sttu je uns mon.
KATEINA JANK Narodila se 10. ledna 1969. Vystudovala maartinu aanglitinu nabrnnsk Masarykov univerzit. Vroce 1992 ji rodie zamstnali vefirm jako pekladatelku; bhem nkolika let ji zaala dit azamila ji napeklady softwar. Dnes Moravia IT pat mezi dvacet nejvtch svtovch firem vtto brani. Vroce 2000 se stala jako dosud jedin ena Podnikatelkou roku. Je vdan.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Pro m byl dleitou ivotn kiovatkou moment, kdy jsme se rozhodli, e pekladatelskou agenturu psobc lokln vechch, kterou spolenost Moravia vpotku 90. let byla, petvome namezinrodn lokalizan firmu sglobln psobnost. Znamenalo to sledovat ti dleit cle, kter ktomu vedly. Spolenost Moravia byla jakoto pekladatelsk firma velmi siln vjazykovch dovednostech, nicmn pro lokalizaci softwaru (peklad, adaptace namstn standardy, funkn testovn aupraven SW dokonen podoby pro koncovho uivatele vjinm jazyce) si musel n tm vybudovat iznalosti aexpertizu voblasti IT, testovn, softwarovho engineeringu, vvoje softwaru, atd. Znamenalo to hledat nov talentovan kolegy, kte by n tm rozili. Znamenalo to ale tak, e se lenov tehdejho tmu museli nauit mnoho novch vc. Jako druh problm jsme museli eit velmi rychl rst, kdy tm tajc pt osob se bhem relativn krtk doby rozrostl natm onkolika stech lenech amy museli zdomc rodinn firmy vytvoit profesionln vedenou velkou spolenost. Tetm velkm kolem bylo udlat zsadn krok azat otevrat poboky vzahrani. To znamenalo nejen zskat znalosti, co se tk napklad legislativy apracovnprvnch zleitost, ale znamenalo to tak pochopit odlinosti jinch kultur, jejich pracovn zvyky azpsob jednn. Znamenalo to tak nauit se, jak m fungovat spolenost, kter pracuje 24 hodin denn, protoe nae kancele se nachzej vEvrop, obou Amerikch ivAsii. Myslm, e rozhodujc vliv pro m ipro m kolegy mlo, e jsme pi lokalizaci softwar nejvznanjch svtovch spolenost mohli spojit nai ve pro jazyky atechnologie smonost pracovat snejnovjmi softwary vevelmi dynamicky se vyvjejcm oboru.
24
Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Spolenost by mla vytvet prosted, vekterm se osobnosti mohou rozvjet. Je to dostupnost kvalitnho vzdln, monost studovat vzahrani, nauit se ciz jazyky, mt pstup kinformacm zcelho svta, bt exponovn najin kultury. Dle je to ipozitivn medializace spnch osobnost. Zejmna opodnikatelsk sfe jsou vmdich bohuel dostupn spe negativn zprvy. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Myslm, e je nutn, aby se dopolitiky zapojovali slun lid znejrznjch obor. Jsem velmi znepokojen i a znechucen, kolik korupce, tunelovn aokrdn sttu je uns mon. spn podnikatel by se vpolitice tak mli angaovat, ovem zapedpokladu, e sv podnikn apsoben vpolitice odsebe zcela izoluj. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Myslm, e velk spch je vytvoen demokratick spolenosti, kter dv lidem svobodu myslet, konat ajednat voln. Bohuel, je to spolenost mlad akehk, co se projevuje korupc aa kriminlnmi iny vmnoha jejich sfrch. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Korupce, neprofesionalita, krtkozrakost politik, kter zajm nejblich pr let jejich volebnho obdob aztoho vyplvajc absence dlouhodob vize, plnovn arozvoje spolenosti.
25
Pokud to mohu posoudit, kolektivnmu spchu brn negativismus, sobectv apolitika.
EVA JIIN Narodila se 3. bezna 1939. Vystudovala architekturu naVUT vPraze, pot studovala naAVU vateliru Jaroslava Fragnera. Vlt 1968 pobvala nasti vLondn; bhem sovtsk invaze doeskoslovenska zstala vBritnii. Spolupracovala sarchitektem Richardem Rogersem. Mezi jej znm prce pat napklad oranrie Krlovsk zahrady naPraskm hrad. M vlastn architektonick studio vPraze avLondn, odroku 1996 je profesorkou avedouc ateliru architektury naVUP. Je rozveden abezdtn.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Narozdl odtoho, kdo otzky poloil, se nepovauji zavelmi spnou osobu cel ivot jsem pracovala, protoe mn prce dlala radost amla jsem pocit, e m vc pracuji, tm je lep vsledek. Architektova prce je pro druh atud lovk ct zodpovdnost zavsledek, kdy utrc jejich penze. Nikdy jsem nepracovala pro spch, ale pro dobr vsledek. Jestlie to klient nebo veejnost ocenili, bylo bonusem. Asi mm dleitm meznkem byl fakt, e jsem zstala vAnglii ae jsem mla pleitost pracovat nazajmavch projektech bylo to, jak by ekla maminka, vc tst ne rozumu... Pokud se tk pekek, tch je vdycky varchitektov ivot mnoho. Snam se problmy eit aneutkat ped nimi. Nkdy to je t ne jindy. Chce to ohromnou trplivost, schopnost neuret se apokraovat ssmvem. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Nezajm m problm vychovvat osobnosti, ale lidi, kte miluj svou prci, dlaj ji dobe nebo jak nejlpe um, maj ze ivota radost adlaj radost druhm. spch nkdy pijde, nkdy ne, ale kvalita lovka, oco mn jde, nen vspchu, ikdy je krsn, kdy se spch dostav. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Nemohu natuto otzku odpovdt, protoe politika mi nen dostaten blzk... Rda bych politikm vila, co je te velmi tk. Nadruh stran nen dn zruka, e by mj vynikajc zuba nebo spn kolega architekt pedstavovali dobr politiky... Nkdy si podnikatel mysl, e mohou ve. Nejsem otom tak pesvden. Jak km, vpolitice se nevyznm natolik, abych mohla dt zodpovdnou odpov. Bylo by krsn pomyslet, e ti, kdo jdou dopolitiky, to dlaj
26
proto, aby pomohli ostatnm, ane proto, aby se obohatili nebo proslavili, svdomm, e udlaj-li chybu, musej estn odstoupit. To je asi jenom vknkch. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Zakolektivn spch povauji ve, eho sil jednotlivch len, vespoluprci sostatnmi, doshlo narovni zlepen ivota spolenosti. spchy vmedicn, kter prodluuj ivot aredukuj utrpen, eliminace hladu vesvt, spchy vboji zazven ivotn rovn aeliminaci chudoby, zlepen ivotnho prosted atd. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Pokud to mohu posoudit, kolektivnmu spchu brn negativismus, sobectv apolitika.
27
Nejvt pekkou kspchu je vlastn lenost astrach znejistoty.
JAN KALB Narodil se 20. ervna 1978 vPraze. Vystudoval AVU vPraze, vnuje se graffiti, je znm pod pezdvkami Point nebo Cakes.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Myslm, e mj ivot nen zatm tak dlouh aj nejsem ani tak spn, abych mohl opravdu sofistikovan odpovdt navai prvn otzku. Jak to ale zatm pozoruji, nejvt pekky m lovk pevn uvnit sv hlavy. Atak bych asi odpovdl, e nejvt pekkou kspchu je vlastn lenost astrach znejistoty. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Jeliko je tk odhadnout, zkoho se vbudoucnu stane spn osobnost, asi by se mly vychovvat vechny osobnosti, co nejlpe to pjde. Nadstandardn podporu by mli mt monost zskat ti, kte maj konkrtn azobjektivnho hlediska dobr zmr. Nejlep vchova je dobr pklad. Proto by mly jt souasn elity pkladem, dobrm pkladem. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? spn podnikatel se vpolitice aktivn angauj, protoe je to vjejich zjmu. Politika je orozdlovn penz apodnikn je omnoen kapitlu, atak jdou tyto dv profese ruku vruce. Profese, vnich nejde primrn openze amoc, tam se u logicky tolik spn osobnosti nezapojuj. Je ale dleit, aby prv tyto osobnosti umly vyjdit nahlas svj politick postoj. Nemyslm si, e je nutn, aby dopolitiky aktivn vstupovaly. Vlastn by prv vbec nemly! dn osobnosti by pak nezbyly.
28
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Myslm, e nejvt spchem je, e dnen generace dt u nen zaten hendikepem ekonomicky ikulturn zaostal postkomunistick zem. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Chamtivost spnch alhostejnost nespnch.
29
Nedejme se znechutit mediln vyplavovanou pnou ze stoky akanl spolenosti takov opravdu nejsme.
PAVEL KAVNEK Narodil se 8. prosince 1948. Vystudoval VE vPraze. Odroku 1972 dodnes pracuje vSOB, odroku 1993 je jejm editelem. Krom toho psob vdozorch radch SOB Asset Management aSOB Investin spolenosti. Je tak lenem prezidia esk bankovn asociace apedsedou dozor rady Nadace Dagmar aVclava Havlovch VIZE 97. Je enat am dv dcery. Pavel Kavnek je lenem sprvn rady Aspen Institute Prague.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Kdy jsem nadleit kiovatce stl, vtinou jsem si to ani neuvdomoval. Vznam kiovatek pak vyvstal a dky odstupu, kter mi dv zptn pohled. Myslm si, e doba, kdy lo mt (tm) vechny informace pro rozhodnut, je nenvratn pry. Ale ibez turistickch znaek acestovnch smrovek potebujeme poznat, e se nm nabz njak pleitost, aodvn se rozhodnout, zda i jak ji chceme vyut. Svt se mn, anarst rychlost irozmr zmn adoma vede skuten mnoho cest. Dleit natchto cestch je mt dobr kompas! Kompasem natchto kiovatkch mi je vra, e je dobr ivhodn pracovat snadenm, lidem dvat dvru ainspiraci, vyhledvat krsu aradost auvat ivota. km tomu sobeck nesobeckost avm, e se velmi vyplc. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Kdy se ekne spn osobnost, nepedstavm si pikovho manaera ani mediln hvzdy anedej boe politiky, ale vechny lidiky, kte dvaj skvl pklad vesvm dle. Mm pocit, e jsme zameni technokraticky, krtkodob, sobecky, e rodinn akomunitn hodnoty se vyprazduj. Nae dti uspj, pokud nebudou chodcmi encyklopediemi, ale empatickmi osobnostmi svyhrannm charakterem acitem pro etick jednn. Apokud si uvdom, e jejich vzdln arozvoj bude bhem nacel ivot. Cestu vidm pes vchovu avzdlvn: odpodpory rodi, pes hledn rovnovhy mezi formlnji pojatm vzdlvnm appravou dt nasituace, kterm je bude vystavovat dnen svt a pozvyovn vznamu morlky aetiky bhem celho ivota.
30
Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Jsem pesvden, e ano, pokud politiku pojmm jako sprvu vc veejnch navech rovnch akad den vroce. Zapojit by se mlo co nejvc lid, nejen tch viditelnch. Samozejm e nejsme manipulovateln ovce, kter poveerech brblaj vhospod. Chci vidt co nejvc sebevdomch lid, kte berou osud aktivn dosvch rukou aperou se zazlepovn stavu svho okol. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? spch apokroku jsme doshli vtak hojn me, e se mi neda vypchnout jeden nebo nkolik nejvznamnjch. Tak mm pocit, e ukazatele jako HDP nebo vzdlanostn indexy nedokou zachytit spchy skutench lid. Mm radost actm velkou inspiraci, kdy vidm jakkoli spch kolem sebe. Poskytuji finann sluby, tak pklad zoboru: vnaem vrovm portfoliu dramaticky pevauj dln, slun, angaovan, odpovdn lid, teba vlastnci rodinnch dom i byt, ivnostnci, podnikatel sasnm vztahem kesvm zamstnancm, kterm dvaj prci. Nedejme se znechutit mediln vyplavovanou pnou ze stoky akanl spolenosti takov opravdu nejsme. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Brblalstv, nevychovanost anevzdlanost.
31
Pes veobecn skeptickou nladu m pomrn asto zaplavuje pocit radosti ztoho, e ijeme vzemi spomrn vysokm koeficientem svobody, ijeme vmru ade facto jsme se nikdy nemli lpe.
KRITOF KINTERA Narodil se 20. z 1973 vPraze. Vletech 19921999 studoval vateliru Milana Knka naAVU vPraze, dle pak vletech 20032004 naRijksakademie van beeldende kunsten vAmsterodamu. Je lenem avd osobnost divadeln skupiny Jednotka. Je enat, m dv dcery.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Vmm ppad se lmal chleba vpubert. Mm pocit, e toto ivotn obdob jaksi nahoty, zranitelnosti, ale zrove zvenho prahu citlivosti je zlomov. Vtuto dobu se vlovku utvej ivotn postoje, vymezuje se, uruje si, kde chce i nechce bt, kudy apro jt. Vdob mho dospvn probhala kmmu tst sametov revoluce, co mimo jin znamenalo, e jsme zaali t vzemi, kde bylo snaz urovat kontury vlastn budoucnosti. Nesmme zapomnat nato, e vminulm reimu to nebylo a takovou samozejmost. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Upmn eeno, nevm. Plin podpora me bt nkdy idemotivujc. Ve zle nakonkrtnch lidech, jejich naturelech. Ve je onaich energich aotom, jak snimi zachzme, kde ji bereme, kam, kolik aemu j dvme. Ve je jen nans samotnch ato je krsn avcelku spravedliv. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Mm pocit, e ano, jinak se zna souasn zoufal situace jen tko dostaneme. D se jist povaovat zasystmovou chybu, kdy nm vldnou lid zkorumpovan, prospcht, neurval a hloup.
32
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Pes veobecn skeptickou nladu m pomrn asto zaplavuje pocit radosti ztoho, e ijeme vzemi spomrn vysokm koeficientem svobody, ijeme vmru ade facto jsme se nikdy nemli lpe. Pesto si neustle avehementn nanco stujeme. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Sebeltost. Hloupost. Osoovn ostatnch (menin, bohatch atd.) zvlastnch nespch.
33
Problmem na spolenosti je krtk pam ato ns me vrtit zpt.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Jestli bych mla najt njak dleit milnk vmm ivot, tak to asi bylo zaloen firmy. Zbytek je nepetrit sil dldn drobnmi spchy inespchy.
ILONA KLMOV Narodila se 11. dubna 1972. Vystudovala VCHT vPraze apostgraduln ekonomii naLyonsk univerzit; bhem matesk mla malou reklamn agenturu. Vroce 2002 zaloila smanelem spolenost Aspius, kter prodv vevelkm mraen maso. Vroce 2008 ji pesthovala donovho objektu vitce uPrahy, kde vybudovala modern zpracovatelsk zvod.
Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Vedle vzdln bychom mli nae budouc osobnosti nauit slunmu chovn apokoe. To by snad pro zatek stailo. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Podnikatel vnej dopolitiky jin pohled, ten vce praktick, maj ekonomick mylen. Princip rodiny, firmy, sttu je stejn. Pjmy se musej rovnat vdajm nebo bt vy, kad len nm mus pispvat kchodu celku apak tam mus bt nkdo, kdo to dobe d. Akdy jsou spn vzen firem, pro ne? Zbv otzka, kde nato ve vzt as. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? No tak spchem je u to, kam jsme se dostali audren vzestupnho trendu vkvalit ivota. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Problmem na spolenosti je krtk pam ato ns me vrtit zpt. Pro dal volby bych doporuila volebn mstnost napklad vpamtnku pracovnho tbora uranovch dol Vojna uPbrami.
34
Budouc osobnosti mohou inspirovat avychovvat pouze osobnosti souasn (ppadn jejich tmy ainstituce).
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? ivotn kiovatky: zsadn spoleensk zmny polistopadu 1989, narozen dcery vroce 1990 asetkn sprofesorem Ellederem vroce 1994. Pekky jsem si vtinou kladl sm.
STANISLAV KMOCH Narodil se 25. z 1963. Vystudoval VCHT vPraze, postgraduln 1. LF UK. Pracuje jako odborn asistent vstavu ddinch metabolickch poruch 1. LF UK aveVFN vPraze. Je vedoucm vzkumnho programu Vvoj lebnch adiagnostickch postup vBiocevu, spolenm biotechnologickm abiomedicnskm centru Akademie vd aUniverzity Karlovy veVestci.
Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Budouc osobnosti mohou inspirovat avychovvat pouze osobnosti souasn (ppadn jejich tmy ainstituce). Podporu bych proto smoval hlavn knim. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Pokud to nkter osobnosti chtj, tak to jist mohou zkouet. Zady pklad vak vidme, e skuten spch vpolitice (tj. prosazen rozumnch aobecn prospnch vc, ne pouh zvolen i jmenovn donjak funkce) vyaduje zcela jin vlastnosti aschopnosti ne ty, kter vedou kspchu vpodnikn i odbornosti. Jin vc je zapojen odbornk dodiskuz appravy politickch rozhodovn. Zde by mlo bt jejich zkuenost, schopnost aznalost vyuvno vmaximln mon me. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Pi vdom ady problm je to vybudovn azachovvn vysok mry obanskch svobod, bezpenosti atolerance. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Systematick sniovn vznamu esk sttnosti. Nedostatek respektovanch politik, osobnost aodbornk. Hodn mluven amlo dln.
lovk nezaten kivdou zminulosti si mus uvdomovat, e se uns zaposlednch dvacet let zmnilo pln vechno aco je hlavn, drtiv vtina vc se zmnila klepmu.
EDUARD KUERA Narodil se 11. ledna 1953. Vystudoval fyzikln elektroniku naMatematicko-fyzikln fakult UK. Pot pracoval veVzkumnm stavu matematickch stroj navvoji tiskren. Se svm spolenkem Pavlem Baudiem zaal podnikat vprogramovn u krtce ped revoluc vroce 1988 vrmci Zenitcentra (vdeckotechnickho stediska pod hlavikou SSM). Zaloili vrobn drustvo, vroce 1991 pak softwarovou spolenost, jejm nejznmjm vrobkem je antivirov program Avast. Ponm se dnes cel spolenost jmenuje apat vesv brani knejvtm nasvt. Vroce 2010 prodali tvrtinov podl americkmu fondu Summit Partners. Vroce 2009 obdrel cenu Podnikatel roku.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Pokad, kdy dvm podobn rozhovor, snam se tomu dt konkrtn nosnou mylenku, tentokrt jsem se rozhodl, e to pojmu vduchu pispn komunist kvvoji podnikatele Eduarda Kuery, protoe pokad, kdy mi komunist nco zakzali, ukzalo se pozdji, e tomu tak bylo vlastn dobe. Vystudoval jsem fyziku, to mi komunist sice nezakzali, ale pozdji mi zabrnili, abych se fyzice pracovn dle vnoval astal se vdcem. Dnes jsem zato vdn, nebo bych se jinak nepochybn stal nespnm anespokojenm fyzikem. Takto jsem byl nucen jt doVzkumnho stavu automatickch stroj, kde mi vak nsledn zakzali jet naji domluvenou st vefirm INTEL. Zabrnili mi tedy ivbudoucm zamstnn uspolenosti INTEL, kde bych se stal zamstnancem, mon spnjm abohatm, ne jsem te, ale kdo v Zmna nastala popdu reimu, kdy jsem mohl konen zat dlat to, co mm rd. Pamatuji si, e 17. listopadu jsem byl vprci, neastnil jsem se demonstrace (anepociuji, e bych natom ml jakoukoli zsluhu). Odpov naprvn otzku je pro m tedy zce spjata skomunismem, nebo ten uroval vtinu okolnost vmm ivot. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Obecn vnmm slovo podpora spe negativn. Pokud nejde opodporu znevhodnnch skupin obyvatel, povauji podporu vnejrznjch formch apodobch zaekonomicky neefektivn, protoe, jak vidme napklad naevropskch fondech, jsou takov podpory asto zneuvny anesmuj tam, kde je jich skuten teba. Naopak myslm, e budouc esk spn osobnosti se musej prosadit samy, vlastnm silm asnahou, pouze spispnm rodiovsk vchovy.
36
Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Mj nzor je, e kad by se ml vnovat tomu, emu chce, apokud se tedy spn osobnost chce vnovat politice, nevidm dvod, pro by j vtom mlo bt brnno. Ostatn rozhodnou otom volii. Vtomto mm velice liberln pstup, tedy a se kad vnuje tomu, emu chce, a jen nekod ostatnm. Pokud jde ospn podnikatele, jsem pesvden, e podnikatel, kter znm, by byli mnohem spnj politici, ne ti, kter vidm rok co rok vevld. Nejsem si vak jist, zda lze stt dit stejnm zpsobem jako firmu. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Osobn myslm, e lovk nezaten kivdou zminulosti si mus uvdomovat, e se uns zaposlednch dvacet let zmnilo pln vechno, aco je hlavn, drtiv vtina vc se zmnila klepmu. Lid jsou nespokojen, ale zapomnaj, jak patn vypadaly vesnice amsta dve. Podle m je naprosto asn, co vechno dnes mme aje teba to umt ocenit. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Pli se mi nelb slovo kolektivn, pokud vak jde obecn opekky spchu, vidm jako problematick esk zkonodrstv, kter je dnes komplikovan anepehledn, zkony jsou pli dlouh anerozumj jim ani odbornci.
37
Nejvtm spchem jsou zrealizovan investice, kter celkov pozvedly ivotn rove.
TOM KUERA Narodil se 6. z 1970. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT aVE, odroku 1995 psob vrodinn firm LIF, kter vlastn Pivovar Svijany adal men firmy pedevm naLiberecku. Je enat, m jednu dceru.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Zejm rozhodnut mezi dobe placenm mstem voboru IT apodniknm vrodinn firm. Dobr vztahy vrmci rodiny rozhodly pro podnikn. Nejvt pekkou bylo vdom toho, e m vysokokolsk vzdln voblasti energetiky aIT nebude mon vrmci rodinn firmy vyut apijde vnive. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Nakolch by mli teba iextern psobit pikov odbornci zpraxe, kte studentm otevou oi apibl jim, jak funguje reln firma. Co nejvce propojit koly akomern organizace pes spolen projekty apod. Podporovat setkvn asouten oborov imezioborov. Jde oto, aby potencionln osobnost dostala pleitost se projevit. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Myslm, e je douc, aby se zapojovaly zdvodu, aby pedaly sv cenn praktick zkuenosti apisply kezlepen akultivaci spoleenskho prosted. Podnikatelsk zkuenost pro politiku me bt dobr, podnikatel me mt vt tah nabranku ne karirn politik. Nadruhou stranu bude vdy oste sledovn kvli stetu zjm. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Kdy cestujete porozvojovch zemch, kte si, zapla pn bh zanai klidnou eskou kotlinu. Stav infrastruktury urit nen nejhor, kolstv izdravotnictv maj svou rove. Myslm, e nejvtm spchem jsou zrealizovan investice, kter celkov pozvedly ivotn rove.
38
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Neschopnost dodrovat d. Lid si uns, zejm naueni zdob socialismu, zvykli dlat si zpedpis legraci apedhnt se vevymlen zpsob, jak nejlpe to kter nazen obejt. Jsme misti vimprovizaci, ale selhvme vmorlce.
39
Vnaem prosted potebujeme daleko vce pracovat se vzory apbhy spchu, nan budeme kolektivn hrd akter budou mlad mt touhu individuln napodobit ansledovat.
PAVEL KYSILKA Narodil se 5. z 1958 vBoskovicch. Vystudoval VE vPraze, vletech 1986 a 1990 psobil vEkonomickm stavu SAV. Vroce 1990 se stal naVE prodkanem, orok pozdji poradcem ministra pro ekonomickou politiku. Vroce 1992 byl jmenovn lenem bankovn rady Sttn banky eskoslovensk. Vedl ppravu arealizaci zaveden esk koruny amnov odluky odSlovenska. Vroce 1993 byl jmenovn viceguvernrem NB aopt let pozdji se stal vkonnm guvernrem. Odroku 2000 pracuje vesk spoiteln, vroce 2011 se stal jejm generlnm editelem apedsedou pedstavenstva. Je enat am ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Rozhodujc kiovatkou pro mne byl pd elezn opony anov velk pleitosti, kter se nm zde otevely. Naadu znich jsem asi byl dostaten pipraven, to rozhodlo. Ztoho vopanm pohledu zrove vyplv, co jsou dv nejvt pekky vspchu. Zaprv prosted, kter pleitosti dus, nebo vekterm se lovku zprincipilnch dvod p jich vyut, azadruh to, e nejste sto nco jako pleitost rozpoznat apak mt najej vyuit chu, odvahu akvalifikaci. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Vnaem prosted potebujeme daleko vce pracovat se vzory apbhy spchu, nan budeme kolektivn hrd akter budou mlad mt touhu individuln napodobit ansledovat. Vesku takovch bylo aje dost, ale neumme anechceme jich vyut tak, jak to jde mnohm jinm nrodm. Utch pak vce plat, e se spch cen, nikoli trest. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Prosplo by nm vem, kdyby se osobnosti, kter jednoznan usply vnkter oblasti, vce zapojily dopolitiky. M to ale dv ale. Zaprv ipolitika je emeslo, ato, e nkdo je spnm vdcem, hercem, podnikatelem, sportovcem mu jet pro ni nedv kvalifikaci. Bez zkladnho povdom oekonomii, prvu, historii se vpolitice kad dve nebo pozdji zesmn aztrat svj kredit. Zadruh celosttn, ne nutn lokln politiku, je poteba dlat napln vazek aopustit naas svj matesk obor. Oto vce to plat pro podnikn.
40
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? spchem bylo, e jsme se rychle zalenili donormlnho civilizanho proudu vevech smrech aneztratili as avzcnou energii bloudnm vslepch, nesmyslnch anebezpench alternativnch ulikch. Vechny konkrtn spchy pak vznikaly natomto podlo. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Onco mn ambiciznosti, ple, odvahy (aschopnosti pouit se ze sv iciz historie), ne je tomu udnes nejspnjch nrod.
41
Pedevm dky podnikatelskmu sektoru jsme se dokzali uspokojiv vyrovnat skrizovmi oky pichzejcmi ze zahrani.
MICHAL MEJSTK Narodil se 6. ervna 1952. Vystudoval ekonometrii naprask VE, vroce 1997 se stal profesorem. Podlel se navzniku ekonomickho postgradulnho institutu CERGEEI. Vroce 1993 spoluzakldal Institut ekonomickch studi Fakulty socilnch vd UK, kter vedl a doroku 2010, kdy byl zvolen pedsedou Mezinrodn obchodn komory R. Vlastn konzultan spolenost EEIP. Je enat, m syna.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Zanejdleitj ivotn kiovatku povauji rok 1990, kdy jsem si vaule vysok koly ekonomick pi pednce mnou pekldanho Samuelsona uvdomil, e vtu chvli byl naprost nedostatek modernch vysokch kol, takovch jako jsou bn vUSA i veVelk Britnii. Pesn takov typ vysok koly jsme naUniverzit Karlov nsledn zaloili. Institut ekonomickch studi (IES) naFakult socilnch vd jsem dil 18 let. Hlavn princip, kter jsem se snail skolegy prosadit, je velmi nron dvojjazyn vuka ekonomie afinanc veskm aanglickm jazyce aorientace navzkum asvtovou literaturu. Pekkou se ukzala bt neochota vysokch kol podobn koncept pipustit ze strachu zkonkurence adokonce naKarlov univerzit bylo velmi problematick tento program akreditovat. Dnes je IES kola naele eskho ebku, jej absolventi se uplatuj namezinrodnm idomcm trhu snejvym finannm ohodnocenm. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Myslm si, e jako stedn velk evropsk zem bychom mli bt spolenost, kter si nejen v svho nrodnho jazyka, ale tak se doke domluvit se svmi sousedy. Neznalost anglickho jazyka (ale inminy, panltiny, francouztiny) oslabuje jak nai konkurenceschopnost vmnoha oborech ekonomickch itechnickch, tak sebedvru napracovnm trhu. Je teba umt anebt se problmy sebevdom eit vbnch svtovch jazycch. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Stranick struktura se vesk republice jen velmi tko obmuje atak bn podnikatel, kter se rozhodne vstoupit dopolitiky, mus postupn projt vechny stupn. Znm
42
spn oblastn politiky zad podnikatel, kte se stali ji nazatku sv kariry starosty apod., ale vtinou je to pak nakor jejich podnikatelsk innosti. Situace zde nen stejn jako nap. vUSA, kde je bn, aby leny volebnch tb byli ivznamn podnikatel. Byl jsem svdkem podobn snahy, kdy dokruhu Nrodn ekonomick rady vldy byli pozvni nezvisl experti, ale vyuit jejich nmt se ukzalo bt velice problematick prv kvli existujcm stranickm strukturm, kter podobn tendence nevtaj. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Kvli uritmu zpomalen ekonomickho rstu vposledn dob mnoz nedoceuj dosavadn spch pechodu ze socialistickho hospodstv natrn systm, pestoe pes vechny problmy poslednch let, si esk ekonomika vede velmi dobe. Mme tm milion aktivnch podnikatel aobchodnch spolenost, sedmnct tisc znich pravideln vyv zbo asluby dozahrani ato je podle m budoucnost pro eskou republiku atak cesta ktrvalmu spchu. Pedevm dky podnikatelskmu sektoru jsme se dokzali uspokojiv vyrovnat skrizovmi oky pichzejcmi ze zahrani. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Jednou zbarir je selhvn veejn sprvy, kter pes vechny pokusy onpravu, zstv zastaral, uzaven sama dosebe atce sn jakkoli doporuen zvenku. Zvlastn zkuenosti vm, sjakou neochotou se setkala realizace paprov spn strategie mezinrodn konkurenceschopnosti, kterou vysoce ocenil OECD. Negativn dopad narozvoj veejn sprvy pak m iast stdn ministr. Politick strany tko generuj nov osobnosti ansledn je problm prosadit skuten kvalitn kandidty doveden rznch ad. Vtom vidm urit selhn esk demokracie.
Vhledn spchu bez pekek bychom se potkali se zbyten velkou konkurenc.
IMON ORNEST Narodil se 18. prosince 1974 vPraze. Vyuil se ezbstv naStedn umlecko-prmyslov kole, odroku 1996 pracuje vpraskm Jedlikov stavu jako vychovatel. Vroce 1998 zaloil kapelu The Tap Tap sloenou ze student stlesnm postienm adodnes ji vede.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Dleitm ivotnm pedlem pro mne byla monost nastoupit ped osmncti lety vpraskm Jedlikov stavu jako vychovatel. Velkm pozitivem je, e pourit dob, vespojen se smovnm kapely The Tap Tap arozvojem naeho vzdlvacho projektu STUDEO jsem si uvdomil, e m ta prce velmi bav anapluje. Pekek je mnoho ajsou vlastn hnac silou advodem, pro se sname nco zmnit klepmu. Vhledn spchu bez pekek bychom se potkali se zbyten velkou konkurenc. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Myslm, e jedin dobrm pkladem. Je nutn vybudovat velmi siln PR obsahu slov poctiv aspokojen ivot. Musme se pokusit dostaten pitaliv prezentovat fakt, e bez poctivosti ksob aostatnm se vlastn opravdu spokojen t ani zemt ned. Splnm vdomm toho, e budeme muset konkurovat podobn pitalivm sloganm jako Kdo nekrade, okrd vlastn rodinu. Vznam spchu lid se zdravotnm postienm vtom me sehrt klovou roli. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Ve je otzka motivace apriorit. Bylo obdob, kdy jsem ovstupu dopolitiky uvaoval. Dospl jsem ale kotzce, kdo by pak dlal prci, kterou dlm te? Pravdpodobnost, e bych prosadil jen mlo ztoho, co bych si pedsevzal anemohl pitom dokonit to, co mm vkonkrtnm amnohem pravdpodobnjm plnu vsouasn prci, je prozatm pli vysok. Nadruhou stranu prv vpolitice dobr pklady citeln schz ajestli takhle uvauje kad lovk, kterho jeho prce bav asamostatn se uiv, jen tko se to vdohledn dob zmn...
44
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Zakadm sebeosobnjm spchem stoj dobr tm. Koneckonc nejlepm zkladem bv vdy dobr rodinn zzem. Ve, co popisujete, je prosted, dokterho u pichzte njak vybaveni. Velmi dleitou roli hned porodich hraje dobr pedagog. Nen mon zskat zjem ovzdlvn bez kvalitnch apro svou prci nadench pedagog. Tm myslm lidi, kte by se bez problm uplatnili jinde, ale chtj uit. Pokud se vtomhle ohledu nic nezmn, dn zvmi uvedench ctyhodnch spolk ani statistickch vhod nm jako celku spch ani respekt nezajist. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Sebelep kolektiv potebuje dobr veden. Dobrm vedenm myslm fy, kte jdou vpravidlech, kter sami proklamuj pkladem apijmaj maximln zodpovdnost. Vedoucm by chtl bt kad, ale mlokdo si uvdomuje nebo pipout, e to vlastn dn vhoda nen. Poctiv vedouc pracuje dle ne ostatn, hld, aby celek fungoval arozvjel se. Pedevm vesttn sfe tohle bohuel naprosto nefunguje. Pro tak, kdy fov nejvtch sttnch firem dnou zodpovdnost nemaj, nic jim nehroz anikdo je nehld?
45
Nejvt pekkou spchu je nedvra vestabiln budoucnost tto zem.
JAN PINKAVA Narodil se 21. ervna 1963 vPraze. Vroce 1969 jeho rodina emigrovala doVelk Britnie. Oddvancti let vyrbl krtk filmy, v16 letech sfilmem The Rainbow (Duha) ospchu barevn televize zvtzil vcelosttn souti televize BBC. Pozdji naobjednvku BBC toil filmy. Studium vpoetn techniky uzavel diplomovou prac nauniverzit veWalesu oabstraktn senzorick robotice. Pracoval naarchitektonickm nvrhu hongkongskho letit. Vroce 1993 byl pijat dostudia Pixar. Vroce 1998 zskal Oscara zakrtk tyminutov animovan film Geriho hra. Je enat, m dva syny.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Snam se, aby se znezdar nestal nvyk. Je to spch? Zaivotn spch povauji svou volbu manelky. Nebylo to nijak tk rozhodnut. Dleitm meznkem arozhodnutm vmld bylo dokonit si doktort. Nauil jsem se leccos osob ao houevnatosti. Nejvt pekkou byla vlastn omezenost, neznalost. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Kdy jsem piel doKalifornie, pochopil jsem, jak mm tst zakotvit vdobe veden organizaci, kter byla relativn meritokratick, vrstvena dle schopnost. Bylo mi jasn: kdy tu budu serizn makat, odmna mne nemine. Prosted bylo etick, veden hodnotnmi lidmi. Dejte lidem skuten pleitosti. A maj sv spchy zavlastn au se ze svch nespch. Vyzdvihnte sounleitost avytrvalost. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Pro ne? Vichni jsme si navzjem obansky dluni angaovat se vpolitice, alespo jako volii. spch vbyznysu se pozn sp, ne spch vpolitice, Politika nen jednoduch. Britsk politik Enoch Powell to vyjdil takto: Vechny politick ivoty, pokud nekon pedasn veastn okamik, kon zmarem, protoe takov u je podstata politiky alidskho konn. Je nron chtt odestnho lovka, aby se vydal cestou profese pedem odsouzen knezdaru. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Leccos... abych to odlehil, ito, e Budjovick Budvar stle pat echm.
46
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nejvt pekkou spchu je nedvra vestabiln budoucnost tto zem. ei potebuj spolupracovat nastedndobch adlouhodobch clech, nejen se zabvat krtkodobmi osobnmi vhodami. Jinmi slovy, potebujeme vmstnat poznatky staletch demokraci dopr desetilet. Je teba hojn vnmat apipoutt si zkuenosti druhch.
47
Nejvt pekkou budoucho rozvoje jsou pozstatky nsilnho reimu, kdy byla tradice postupnho vvoje peruena, zatmco vzpadn Evrop rozvoj spolenosti plynule pokraoval.
JAN PIRK Narodil se 20. dubna 1948 vPraze. Vystudoval lkaskou fakultu vPraze, odroku 1974 dodnes pracuje vInstitutu klinick aexperimentln medicny (IKEM), vsouasnosti jako pednosta kardiocentra. Provedl piblin sedm tisc operac srdc azhruba dv st transplantac srdc. Je enat, m dva syny. Jeho otec apraotec byli rovn lkai.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Natu nejdleitj ivotn kiovatku jsem byl nasmrovn mnohem dve. Zaprv to bylo rozhodnut studovat medicnu, nikoli vysokou nmon kolu vOdse, kterou jsem chtl studovat pvodn. Ta druh kiovatka pila, kdy jsem odmtl vstoupit doSSM, dky emu jsem nedostal vytouen msto naintern, kde jsem chtl dlat kardiologii jako mj tatnek. Musel jsem tedy odejt mimo Prahu adostal jsem msto nachirurgii, co byla moje dal ivotn kiovatka. Pan prim Weiss mi tehdy ekl: Jak si jednou zne, tak u toho nenech. Aml pravdu. Vzhledem ktomu, e jsem thnul ksrdci, pihlsil jsem se namsto dnho vdeckho aspiranta doIKEM, kde jsem byl pijat. Vletech 198384 se mi, dky sloen tkch zkouek ipochopen tehdejho pednosty aeditele IKEM, podailo dostat naron st doSpojench stt, kde jsem se nauil modern kardiochirurgii. Posledn kiovatka pila vroce 1989, kdy padly bariry, odjel jsem pracovat jako konzultant doDnska. Pot jsem byl osloven vedenm IKEM, abych se vrtil azastnil se konkurzu namsto pednosty kardiochirurgie. Svho rozhodnut vrtit se jsem nikdy nelitoval, jeliko jsem zskal msto pednosty kardiochirurgie apozdji kardiocentra. D se tedy ci, e tch ivotnch kiovatek bylo vce, ale kter byla ta rozhodujc, to nevm. Rozhodujc urit bylo, e jsem se narodil. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? J si myslm, e vchova budoucch osobnost, kter chtj neho doshnout, nen mon cestou Dkujeme, odchzme. Mlad lovk, kter chce vivot neho doshnout, se mus smit stm, e bude muset ze zatku, ale ipozdji, hodn pracovat. Ato se netk jenom medicny. Znm spoustu talentovanch sportovc, kte svj talent vysloven prohospodaili. Nadn nen samospasiteln, je
48
knmu poteba ple. Ten, kdo by chtl pracovat systmem Dkujeme, odchzme, tak zna kliniky odejde. Nech si hled tst jinde. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Dve jsem si myslel, e ano, ale jen dodoby, ne jsem si to sm vyzkouel. Nyn otom nejsem zdaleka pesvden, protoe vesvt politiky plat specifick pravidla, kter vostatnch oblastech neplat. Alovk, kter nato nen vykolen, tak ten m dv monosti: bu se tm pravidlm pizpsob, nebo toho mus nechat. Vtina lid si tam osobnosti nepeje. Vyhovuj jim jin pravidla, ne tm spnm. Kdy si njak osobnost napklad Zbynk Frolk, zakterho dm ruku doohn, e si ve vydlal poctiv chce zaloit vlastn polickou stranu zdeseti spnch, estnch lid stejnho nzoru, tak vppad, e bude mt celosttn psobnost, se nanj nalep lid, kte to upmn myslet nebudou. Ti se vyplhaj dovysokch funkc, co je nekontrolovateln. To by zvldl jen osvcen dikttor. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Mlokdo si potch vce ne dvaceti letech doke pedstavit, jak jsme ili pedtm. Myslm si, e nato lid zapomnaj. Tak jako mui, kdy se bav ovojn, mluv olegraci anevzpomnaj naty dva roky buzerace autrpen. Vzpomn se sp nato hezk. ijeme podstatn lpe ne dve. U jen to, e meme svobodn cestovat, je ohromn. Kdy si vzpomeneme, jak tce jsme shnli protekce adali odevizov pslib, ajak potom sedl lovk skonzervou pod pini vJugoslvii, ohval si lunchmeat napropanbutanovm vaii, nato u nikdo nevzpomene.
49
Vtina populace nen ochotna akceptovat, e kdy m nkdo vy vzdln apracuje vce, tak vydlv vc. Kdy nkdo vybuduje tovrnu, kter zamstnv tisc lid, tak by si zaslouil vce respektu, jeliko dv tm lidem prci. Bohuel to spousta lid nen schopna pijmout. Asi to je zvist. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nejvt zloin naeskm nrod je nekontinuln vvoj zavlky akomunismu. Teba vDnsku spolenost budovali 100 let bez peruen, ve se postupn rozvjelo. My jsme mli popadest let nsiln peruen vvoj ate bychom to chtli bhem dvaceti let dohnat. Jestlie ml nkdo potyi generace svj hotel nebo statek, tak vdl, e to ped dal generaci, nechtl rychle zbohatnout, protoe u zddil nco, co chtl jen zulechtit. Porevoluci se uns ale dostali kvelkmu majetku inepoctivci. Nejvt pekkou budoucho rozvoje jsou tedy pozstatky toho nsilnho reimu, kdy byla tradice postupnho vvoje peruena, zatmco vzpadn Evrop rozvoj spolenosti plynule pokraoval. My bychom chtli naskoit dorozjetho vlaku, ale pi takovm skoku si klidn meme zlomit nohu.
50
Demonstrativn mrumilovnost je na hlavn pednost nejen poslednch dvacet let.
PETRA PROCHZKOV Narodila se 20. jna 1964 veskm Brod. Vystudovala urnalistiku naUniverzit Karlov vPraze. Psobila jako zpravodajka Lidovch novin vRusku, odroku 1993 je navoln noze. Spoluzaloila agenturu Epicentrum, natela reporte okonfliktech vOsetii, Abchzii, Gruzii, Tdikistnu, Nhornm Karabachu aAfghnistnu. Zskala nkolik novinskch ocenn asttn vyznamenn Zazsluhy. Pe pedevm pro Lidov noviny. Zaloila sdruen napomoc cizincm InBze Berkat. Jej manel je civiln zamstnanec Armdy esk republiky (tlumonk), maj malho syna astaraj se oafghnskho studenta.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Rok 1991, kdy jsem se rozhodla odjet nazkouku jako zahranin zpravodaj LN doMoskvy. Rozhodla jsem se tak dky tomu, e jsem nevdla, co mne ek. To bylo pozitivn. Jinak bych asi nejela... Zpotku brnilo mmu spchu to, e jsem nic neumla, ani rusky ne. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Podporovat... vlastn sp je povzbuzovat. Aby zkusili ito, oem jsou pesvdeni, e to nezvldnou. Akdy to nevyjde, tak je nikdo nezastel. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? spnost nen tm hlavnm pedpokladem politika. Tm je slunost, poctivost amravnost, schopnost bt pkladem adit ostatn. Reprezentovat to lep, co vns je. To neznamen, e spn lid dopolitiky nemohou, urit ano, ale nen to hlavn kritrium. Podnikatel? Klidn, kdy si tm jen nechtj vydlat vc penz. Musej se zmnit znafoukanch milion vpokorn sluhy svch voli, to jim vtinou moc nejde. Nejen jim... Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? e reprezentuje pklad schopnosti eit konflikt se sousedy bez hysterie akrve. Demonstrativn mrumilovnost je na hlavn pednost nejen poslednch dvacet let. Dv jsem si myslela, e to je zbablost aostuda, te se mi zd, e to je pece jen pednost, nebrat doruky zbra, ani kdy navs m neptel.
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Omlouvm se zato slovo, ale vstinj nemm poruce pizdisrstv. Jak mi k mj afghnsk chovanec, ei jsou mouchy bez kdel. To nm brn vrozletu aspchu... nejsme schopni jt dopedem prohranch bitev, jsme pli velc pragmatici achyb nm snlkovstv aromantick touhy pekonvat nemon. Neumme dlat velk gesta avelk iny. Bojme se vlastn itoho spchu. Nejradji jsme nkde nenpadn, vestedu pole.
52
Jsme piblin na25.28. mst vesvt vnkolika ebcch kvality ivota.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Pozitivn bylo rozhodnut orientovat firmu naprodukty asluby pro SMB firmy anebt se rozshle inovovat apropagovat. Nejvt pekkou jsem sob sm.
JAROSLAV ASA Narodil se 30. kvtna 1967 vPraze. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou VUT. Dnes je editelem ahlavnm akcionem spolenosti United Software, pod ni pat firmy Abra Software aSystematiq. Je podruh enat am ti dti.
Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Pkladem. Proto jsem spoluzaloil arozvjm aktivitu ME, zamenou naprobouzen podnikatelskch mylenek umldee. Vrmci ABRA Software a.s. organizujeme kadoron konferenci FORUM INSPIRACE, kter podporuje en asdlen podnikatelskch dovednost amylenek. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Ano advno se zapojuj, politika jim nen lhostejn. Pokud jde opm vstup dopolitiky, sprvn cesta je ukonit podnikatelsk aktivity, firmu prodat nebo zn udlat veejnou akciovou spolenost kotovanou naburze, dt si nkolik let asu nanastudovn spousty vc, kter vpolitice m znt, apak vyrazit bez bzn ahany ahlavn, bez podezen ze zitnch mysl, dovru politiky. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Jsme piblin na25.28. mst vesvt vnkolika ebcch kvality ivota. Ony jinmi slovy hovo olidsk spokojenosti atst To je vce ne dobr, patme kepice planety. Nezastavme se ale, dothnme to bhem maximln dvou generac doprvn destky. To je vzva ato je cl pro republiku.
53
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Neschopnost se dohodnout nadlouhodobch clech, pomalost, nehospodrnost, nkdy itupost aosobn prospch. Musme si vce uvdomit pomjivost naich konkrtnch ivot aosobnch pn avce sledovat zjem celku. Bytostn vm vevy princip mravn, vosobn odpovdnost, svobodu asamostatnost, co jsou spe pravicov hodnoty. Pesto to nen vrozporu.
54
Pijde mi, e se sp zadarmo vezeme, ne abychom podn adrazn lapali dopedl.
PAVEL EHK Narodil se 26. dubna 1975. Vystudoval fakultu mezinrodnch vztah Vysok koly ekonomick aMBA studia naKellogg School of Management, Northwestern University. Pracoval vkonzultantsk spolenosti McKinsey, vroce 2006 nastoupil doesk pojiovny. Vroce 2010 se stal jejm generlnm editelem, pojejm ovldnut skupinou Generali vervnu 2013 odeel azaal podnikat. Je enat, m dceru asyna.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Dleitch kiovatek vmm ivot bylo samozejm nkolik, ale kdy peskom ty vyloen osobn, urit ktm nejdleitjm pat moje rozhodnut jt pracovat domezinrodn poradensk firmy. Nebyla to ani tak kiovatka vesmyslu pekonn pekky, ale vesmyslu volby sprvn cesty. Tehdy jsem se rozhodoval mezi vlastn firmou aporadenstvm azvtzila chu nauit se nco zsadn novho. Dnes se tak vlastn vracm posedmi letech vMcKinsey asedmi letech vesk pojiovn zpt kvlastnm firmm apodnikn auvm si kad den. Tehdy ale bylo to rozhodovn tk. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Nemyslm, e osobnosti se musej vychovvat. Bu to vevs je, nebo nen. Dokonce ani nen teba njak zvl umetat cestiku. Hodn ale pome, kdy lid schut, potencilem asnahou budou vdt, e nejsou sami, budou se umt spojit apropojit, vzjemn podpoit vzjmu pozitivnho rozvoje svta kolem ns. Celkov myslm, e vtto oblasti mme obrovsk kus prce ped sebou. Najedn stran vidm mnoho zaplench mladch lid, kte osobnostmi jsou abudou amaj potencil, vli achu vst aposouvat svt kolem sebe dl, nadruh stran vidm stle vt mru odevzdanosti, pasivity, apatie lid obecn. ekaj, a se nkdo postar, nkdo jim d prci, nkdo nebo nco jim ekne, jak maj prochzet ivotem. Je krsn potkvat ty, kte v, e svt kolem ns nen zalit dobetonu ae na clem nen t vtch betonovch hranicch, ale e je na zodpovdnost ty hranice posouvat arozvjet. Vm, e sdlenm zkuenost, vzjemnou podporou akoordinovanou snahou se meme navzjem obohatit adoshnout toho, e m dl vc lid bude nachzet odvahu aslu vzt svj osud aosud svta kolem ns dovlastnch rukou abudou ho isebe posouvat pozitivnm smrem.
Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Dopolitiky vobecnm slova smyslu urit. spch (a ho definujete jakkoli) zavazuje kesdlen apodpoe svta kolem vs. Ostatn bez toho by vlastn nebyl ani ten spch dlouhodob mon. Dnes dokonce slym odmnoha lid, kte spn jsou, jak rdi by pispli ankte ipispvaj kesnaze ozlepen vc. Co ale chyb je sladn se nahlavnch smrech, prioritch, vlastn strategii pro celou eskou republiku mon Evropu jako celek. Pokud bychom mli takovou platformu, kter by zajistila nco podobnho, snaha mnoha lid by byla vrazn efektivnj apnosnj. Je ovem samozejm otzka, jestli politika vdnenm slova smyslu je efektivnm systmem umoujcm relnou pozitivn zmnu. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Nejvt spch esk spolenosti? Urit knim pat zakotven R doevropskch aeuroatlantickch struktur, donaeho tradinho kulturnho prostoru. Nadruh stran mm obavu, e toto zapojen je stle kehk, zvl sohledem nato, jak pasivn jsme vdalm rozvoji tchto struktur tak, aby byly ivotaschopn. Pijde mi, e se sp zadarmo vezeme, ne abychom podn adrazn lapali dopedl.
56
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Jsme rozmazlen. U dlouho jsme nezaili podn ok nebo stres, kter by ns nutil vydat ze sebe to nejlep. Bohuel si velmi mlo vme toho, co mme avelmi mlo si uvdomujeme, jak moc se musme zmnit, abychom byli spn dlouhodob. Jsme vefzi uvdomovn si, e mme problm, ale velmi mlo si pipoutme, e keen je nutn podstatn zmna naeho chovn afungovn ae tato zmna se tk kadho jednotlivce. Ktomuto uvdomn je bohuel asto nutn siln extern ok, co doufm, e vdnen dob nebude nutn. Take shoda apipravenost se reln zmnit ansledn jednotn vize, pro vlastn R existuje ajakm sttem chce bt, zapojen aplatforma pro zapojen lid dorozvoje zem tmto smrem. Jak si to udlme, takov to tady budeme mt.
57
Paradoxn je nejvtm spchem to, co povaujeme zanejvt nespch. To znamen stav spolenosti, politiky aveejnch vc.
KVIDO TPNEK Narodil se 6. z 1967 vLetohradu. Pracoval vesttnm podniku OEZ Letohrad jako konstruktr. Vroce 1992 tehdej pobon zvod vJablonnm koupil se dvma spolenky veveejn souti. Podnik Bravo iv hlavn vroba plastovch dl pro automobilov prmysl azrove prodv kuchysk elektrospotebie pod vlastn znakou Bravo. Je enat, m ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Mm motorem paradoxn nebyla touha apriori podnikat. Podnikn pilo jakoby pirozen, biblickou e bych ekl, e mi bylo pidno. Mm primrnm pohonem apalivem byla touha podlet se nabudovn nov spolenosti porevoluci. Kdy jsme cel dosavadn ivot kritizovali komunisty, musme te ukzat, e kdy ns nesvazuj, tak dokeme vesvobod ve daleko lpe! byla moje stedn mylenka, kterou jsem se snail asnam vtpovat tak svmu okol. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Verba docent exempla trahunt! Zplavy slov, blog alnk isemin maj velmi mal vznam. Jedin zpsob, jak meme inn vychovvat klepmu, je osobn pklad kadho zns veejn viditelnch. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Jednoznan ANO. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Paradoxn je nejvtm spchem to, co povaujeme zanejvt nespch. To znamen stav spolenosti, politiky aveejnch vc. Tm spchem je, e se nerozkradlo pln vechno, e vdycky njak vlda vznikla, e vn bv jenom omezen poet zloinc. e pes vechno hrozn kraden funguje zdravotnictv, e jezd vlaky, e dlnice maj podklad anelije se asfalt pmo natrvu. e pijdete naad anevyaduj automaticky platek. Atak dle. Pi souasnm stavu lidskch mysl by to mohlo bt jet daleko hor!
58
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Viz odpov napedchoz otzku. N nejvt spch i spe spch je souasn nam nejvtm nespchem, protoe samozejm e nae mysli by mly bt omnoho lep atm potamo by byl tak stav popsan ve mnohem lep.
59
Politick talent se me objevit vjakkoli vrstv spolenosti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Pi vdom v relativnosti slova spch povauji zazsadn nkolik svch ivotnch rozhodnut:
HELENA TETKOV Narodila se 22. ervna 1949 vPraze. Vystudovala FAMU, zanala vKrtkm filmu. Natoila vce ne edest dokument, napklad osudy nhodn vybranch pr Manelsk etudy (19801987) spokraovnm podvaceti letech (2005). Jej portrt eny naspoleenskm dn Marcela (2006) vyhrl loni nafestivalu vSeville, pbh recidivisty Ren (2008) vyhlsila Evropsk filmov akademie dokumentem roku. Vlednu 2007 byla krtce ministryn kultury. Je vdan am dv dti.
1/ Rozhodnut neopustit svou zem, neemigrovat vroce 1968, kdy jsem pemluvila rodie, abychom se vrtili ze vcarska, kde jsme prv byli 21. srpna, akde nm nabzeli azyl. Tm jsem si jasn stanovila svou identitu eky. 2/ Rozhodnut opustit vtvarn obor, kter jsem studovala nastedn kole, ajt naFAMU nakatedru dokumentrn tvorby, kde jsem se profesn nala. 3/ Rozhodnut vdt se zaMichaela Tetka. 4/ Rozhodnut zabvat se programov asosbrn natenmi dokumentrnmi filmy anevnmat pli, jak finann nelukrativn innost to je. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Rozit systm grant astipendi, aktivn vyhledvat nadan lidi u nakolch, clen vytvoit atmosfru, vekter je spch oceovn apovaovn zahodnotu nejen pro jednotlivce, ale pro celek. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Myslm, e pro politickou kariru je nejlep prpravou studium politologie, prv i ekonomie, ale rozhodn bych to nepovaovala zajedinou monost. Politick talent se me objevit vjakkoli vrstv spolenosti.
60
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Vidm velk pokroky vezdravotnictv, vprodlouen prmrn dlky ivota, vrozen rozhledu asebevdom eskch oban vlivem cestovn avt informovanosti, rozvoj modern architektury, zkrlen mst, velk rozen kulturnch aktivit veho druhu, pomal, ale pece jen nepehldnuteln rozvoj obansk spolenosti. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Stl hledn neptele vEvropsk unii, vNmcch, vRomech, vobansk spolenosti, vekologii, vjinakosti... podporovn negativnch emoc oban nakor pozitivnch atm vznik image evropskho ourala, potisty anevypoitatelnho partnera. Apak malost, zkoprsost, bzlivost.
61
Je teba pinejmenm systmov tolerovat outsidery, nebo jejich pnos pro spolenost je nepedvdateln.
LEO VLKA Narodil se 30. dubna 1953. Je typick selfmademan: pozkladn kole byl zdalho vzdlvn vyhozen. Vroce 1981 emigroval doAustrlie; ml zde spnou firmu naopravy vkovch budov (mezi jej zakzky pat oprava plt opery vSydney). Doesk republiky se vrtil vroce 1995. Zaloil se temi spolenky Centrum souasnho umn DOX, donj vloil ze svho padest milion. Je enat am ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Zsadn pochopen poabsolvovn zkladn koly, e model uitel aci se mimo kolu opakuje vnekonench variacch vpodob tzv. expert ajejich obt. Nsledn rozhodnut tento model neakceptovat. Co pozitivnho rozhodlo? Negativn vnmn hodnotov orientace vtinov spolenosti apklady outsider zliteratury. Hlavn pekka: experti, kam se podv. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Zmnou rtoriky spchu aspnch osobnost, jejm pkladem je tento dotaznk. Vchova kuniverzlnmu spchu nem obsah azvis naspoleensk poptvce. Je teba pinejmenm systmov tolerovat outsidery, nebo jejich pnos pro spolenost je nepedvdateln. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Pouze vppadech, kde motivac je obecn prospch apnos pro spolenost. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? To, e navzdory pevn nekompetenci sttu vevech oblastech jeho vlivu, nen spolenost totln paralyzovna.
62
Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Kolektivnm spchm esk spolenosti brn kolektivn esk mentalita, ato zejmna: zven mra opatrnosti apedvdavosti (tzv. pedposranost) pragmatick hodnotov prunost (tzv. vyranost) restrospektivn moudrost (lacin hrdinstv)
63
Hlavn kolektivn spch R je zaveden demokratickho systmu vR.
ADAM WALACH Narodil se 9. prosince 1963 vBystici. Vystudoval teorii kybernetiky naUniverzit Palackho. Vroce 1990 zaloil se svmi bratry svm dvojetem Valdemarem aodva roky starm Mariuszem podnik Walmark, kter vyrb aprodv potravinov doplky. Vroce 2011 se stali Podnikateli roku. Je enat, m ti dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Nejdleitj ivotn kiovatka pro smovn mho ivota ktomu, co te dlm, byla sametov revoluce azmna politickho systmu ztotality nademokracii. To mi umonilo dopodstatn vt mry vzt osud dovlastnch rukou ne vobdob totality. Tm ale nechci ci, e ibhem totality nelo vzt dovelk mry osud dovlastnch rukou lo abylo to teba dlat, nicmn monosti byly omezen. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Osobnm pkladem. Je teba mt sprvn ivotn hodnoty, poukazovat nan ahlavn je t. Pokud mte vliv, pouvejte ho veveejnm ivot aijte, nejen proklamujte, dobr hodnoty. Opravdu stle je mlo dobrch pklad, apokud jsou, tak se onich nev. Systm vzdln hraje tak velkou roli aje teba donj investovat, rozvjet, co se bohuel nedje dostaten. Stt tomu nepikld nleitou vhu anejedn se jen openze, ale udlat tu sfru atraktivn azajmavou ijinak, pro to, aby pithla lidi, kte ji mou vrazn povznst. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Urit by osobnosti/podnikatel mli vstupovat podstatn vce doveejnho prostoru apodlet se navcech veejnch. Ato vbec nemus bt jen politika. Politika, aby byla dlna dobe, vyaduje pln nasazen, aproto si myslm, e bt 100% manaer a100% politik je asto problm. Ale bt jen sprvcemajitel astt se politikem pomanaersk karie se mi jev jako vhodn. Vm tak, e vynikajc aetick podnikn je samo osob slubou spolenosti.
64
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Hlavn kolektivn spch R dle mne je zaveden demokratickho systmu vR. Urit lenstv vNATO adalch euroatlantickch strukturch je spchem R tak. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Nevidm njak velk systmov pekky, kter by brnily rozvoji esk spolenosti. Spolenost jako takov se me svobodn rozvjet. Asi to, co brn tomu rozvoji, je mal odpovdnost, aktivita achu vzt osud dovlastnch rukou konkrtnch jedinc, kte tu spolenost tvo.
65
Pomalu, evolun, ale jist se mnme klepmu, jsem otom pevn pesvden.
MARTIN WICHTERLE Narodil se 2. listopadu 1965 vPraze. Jako vystudovan geolog hned vroce 1990 zaloil sMarkem Stanzelem firmu KAP, kter se vnovala geologickm przkumm iekologickm auditm. Spolenost se stala stedoevropskou jednikou vesvm oboru, vroce 2001 ji majitel spn prodali Amerianm. Odroku 2002 Wichterle postupn kupoval spolenosti KD Hronov, koda Gear abritskou vvojovou firmu Orbital 2. Vechny jsou dnes soust skupiny Wikov, kter pat kesvtov pice vevrob prmyslovch pevodovek. Wichterle je enat, m ti dcery. Jeho ddeek, vynlezce silonu agelovch kontaktnch oek Otto Wichterle, patil kpednm eskm vdcm.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Bezpochyby rok 1989, kter otevel obrovsk monosti pro celou spolenost, pro m znamenal zatek podnikn, kter m pak nsledn stavlo ped nekonenou adu malch rozcest ivelkch kiovatek. Nevm, jestli to byla cesta kspchu, ale natch kiovatkch jsem se moc nezdroval zacenu toho, e jsem obas vjel navedlej silnici, bez rizika to prost nejde. Apekka? Obasn frustrace aznechucen nad celospoleenskm vvojem, to mm pak nkdy chu ztoho pomyslnho auta vystoupit aveho nechat. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? spn lovk mus bt pedevm schopen vychovvat sm sebe. Nicmn se domnvm, e irok veobecn vzdln, rozhled achpn souvislost je podmnkou nacest kspchu. Takov kolstv musme bt schopni nabdnout mlad generaci apak samozejm nebt se jim dt nebo spe dvat ance. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Nezakazoval bych to, ale ani pli nepodporoval. Sobtemi naleznete obor vpodnikn, kde by nehrozil potenciln stet zjm. Veejn zjem lze snadno zneut, ale inaopak rovn podnikn politickho oponenta lze snadno vyut jako zminku kjeho odstrann. Zaideln adouc bych povaoval vstup spnch podnikatel dopolitiky, kte svou innost ukonili nap. prodejem sv firmy, jsou ji zabezpeeni astle hledaj dal vzvy. Takovm bych hlas nejspe dal.
66
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Pomalu, evolun, ale jist se mnme klepmu, jsem otom pevn pesvden. Zanme chpat principy demokracie, politick kultury (ikdy se to asto nezd). Mlad lid se neboj, jsou schopni se postarat sami osebe, sna se vce prosadit svj nzor. Jsme vce tolerantn, mn xenofobn. Podnikatelsk sfra rovn vyspla, zvelk mry se zbavila neschopnch podnikatel aschopnch podvodnk. Vechno chce svj as. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Malost, rovnoststv, nedostatek velkorysosti atolerance. Atak absence njak spolen vize. Nevm, jestli ns tohle provz postalet nebo se jedn oprodukt Huskovy normalizace, ale mli bychom stm u nco konen udlat.
67
Dokzali jsme se etablovat vevropsk spolenosti, mnoho naich firem m velk spchy nazahraninch trzch.
BOHDAN WOJNAR Narodil se 26. z 1960. Vystudoval VCHT (obor ekonomika azen) ansledn European Business School vPraze. Krtce pracoval vespolenosti Kauuk, vroce 1985 nastoupil dokody Auto, kde psob dodnes. Odroku 2011 je lenem pedstavenstva odpovdn zapersonalistiku. Je enat am dv dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Nejdleitjch kiovatek bylo bezpochyby vce. Mezi nejvznamnj patilo m rozhodnut pevzt podvaceti letech voblasti financ odpovdnost zaoblast HR managementu. Pineslo to ssebou mnoho vzev, ale dn znich nelituji. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Musme jim bt dobrmi vzory, morlnmi iodbornmi, adt jim prostor kdalmu vzdlvn arstu. Zsadn je vak klima vespolenosti, vzjemn dvra amotivace. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? Kad by se ml vnovat tomu, vem me nejvce prospt na zemi. Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si mysltev? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Tch spch je cel ada. Dokzali jsme se etablovat vevropsk spolenosti, mnoho naich firem m velk spchy nazahraninch trzch. Pitom stle platme zanrod, kter je velmi siln vtechnickch oborech. Vtomto vak budeme muset vrazn pidat zejmna voblasti technickho vzdlvn, abychom svou pozici udreli adle rozvjeli. Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Plin orientace nasv osobn cle msto toho, abychom podporovali cle spolen.
68
asto nm schz sebevdom anevme si rady se svmi koeny. Doba se ale mn aj mm radost zkadho zahraninho spchu.
JANA ZIELINSKI Narodila se 27. nora 1975. Vystudovala FF UK vPraze, u nakole zaloila agenturu Profil Media zabvajc se designem aporadenstvm avlastnc galerii aznaku Kehk. Odroku 1999 pod pehldku Designblok. Pat mezi zakldajc leny Akademie Designu R. Je vdan, m dv dti.
Kdy se ohldnete zpt, co pedstavovalo vai nejdleitj ivotn kiovatku, co pozitivnho nan rozhodlo ajak hlavn pekka brnila vaemu spchu? Zazsadn povauji setkn sJim Mackem vroce 1999, kter je spolumajitelem m firmy Profil Media. Hned nazatku jejho fungovn jsme zaali produkovat tden designu amdy Designblok, apot vpodstat kad rok vymysleli apibrali dal projekt. Ustli jsme to bez vstupu cizho kapitlu, by jsme nkolikrt stli ped rozhodnutm, zda nejt tmto smrem. Firmu jsem zakldala jet vekole, mla jsem docela pesnou pedstavu, co chci dlat, velmi si vm toho, e to, co jsme vymysleli, funguje aDesignblok letos slav 15 let. Kriz jsme proli nkolikrt, j zejmna osobn kriz, protoe pracovat naplno amt dv mal dti, se ktermi chcete bt, je pomrn obtn. Ale mm skvl zzem vesv rodin. esk design se zatu dobu vznamn posunul, vvoj jde pozitivnm smrem. Vpodstat se vyplnilo to, vco jsme doufali. Prmysl je propojen sdesignem, veejnost m otento obor stle vt zjem. Ale jet stle mme hodn prce ped sebou. Jak myslte, e je teba podporovat i vychovvat budouc spn esk osobnosti? Dleit je mt vizi aneustupovat. Dodrovat pravidla anenechat se zlkat jednodumi eenmi, kter se ale mohou ukzat jako krtkodech. Jezdit dozahrani, studovat, inspirovat se ostatnmi obory, neztratit zvdavost aradost ztoho, co dlte. Atak vracet se zptky. Pomhat tm, kte vm pomohli, pokouet se dlat vci, kter vs pesahuj. Mly by se spn osobnosti zrznch obor aktivn zapojovat dopolitiky? Aco spn podnikatel? Maj se aktivn angaovat vpolitice? To je vc, kterou stle em. Vzsad ano, ale kdy zvte energii, ji muste vloit avsledky, kter to me pinst, jsem napochybch. Urit je ale lep, kdy se vpolitice angauj schopn aspn, ne naopak. Jako uveho, vpolitice nm chyb pedevm vize.
69
Vron konference Aspen Institute Prague je zamen inakolektivn spchy. asto avelmi pochopiteln se mezi spchy uvd neexistence vlek naeskm zem, lenstv vEvropsk unii i vNATO, zven prmrn dlky ivota apod. Co si myslte vy? Jak je hlavn spch esk spolenosti vuplynulch dvaceti letech? Zachovn demokratickho systmu, vytvoen svobodnho prosted pro ekonomiku, funkn prvn systm, zapojen donadnrodnch struktur (EU, NATO). Jak nejvt pekka naopak podle vs brn kolektivnm spchm esk spolenosti? Jet stle jsme vzahrani velmi podceovn. Jsme brni jako zem postkomunistick, patc kamsi navchod, zem, kde se vlastn nic zajmavho neme dt, protoe nen ani velk, ani bohat, ani mocn. asto nm schz sebevdom anevme si rady se svmi koeny. Doba se ale mn aj mm radost zkadho zahraninho spchu.
70
34 PODOB SPCHU
71
VOD
Oem to pesn mluvme? Jak definujeme spch? Kdy tato otzka padla najedn zppravnch schzek, bylo chvli ticho. Pokud jde oindividuln spch vpodnikn, m se vetn zvrce. Pokud jde ospch vumn avd, meme se jaktak opt omezinrodn uznn. Ale krom toho vme iojinch podobch spchu, jen je neumme pesvdiv zmit. Stejn tak by proto vtomto sbornku mohl bt napklad prkopnk nov vuky matematiky profesor Milan Hejn: mt svou mylenkovou kolu anaden nsledovnky komu se to vivot potst? Nebo by zde mohla bt Marie Svatoov, zakladatelka hospicovho hnut vesku, kter se vc ne kdo jin zaslouila ozlidtn tuzemskho umrn. Anebo knz Frantiek Lzna, najeho fae nachzej azyl proputn vzni znedalekho Mrova avbec lid, kte propadli zchrannmi stmi sttu. Nen to tak jasn amiteln jako vyhrt Podnikatele roku, hodit otpem 98,48 metru nebo se dostat naBentsk bienle ale pi etb profil nen patn myslet inajin podoby spchu. Existuje icosi jako spolen spch esk spolenosti? Pro nrody men i stedn velikosti to me bt samotn existence. Tdenk The Economist vervnu 2000 napsal oLotysku: Kdy peije pt dekdu, bude to nejdel obdob svobody vcel jeho historii. Nkdy me bt hlavnm spchem to, co se nestalo: nen vlka, nikdo zemi neohrouje zven, nezaila dn teroristick tok. Odpovdi vanket pipomnaj lenstv vEvropsk unii aNATO, monost cestovat, viditeln blahobyt. Jak to shrnul vtvarnk Kritof Kintera: Pes veobecn skeptickou nladu m pomrn asto zaplavuje pocit radosti ztoho, e ijeme vzemi spomrn vysokm koeficientem svobody, ijeme vmru ade facto jsme se nikdy nemli lpe. Pesto si neustle avehementn nanco stujeme.
72
Druh st sbornku proto upozoruje naznm imn znm spchy esk spolenosti poroce 1989 pokud mono takov, nakterch se lze shodnout bez ohledu nasvtonzor. (Konzervativec by vc vyzdvihl klesajc poet potrat, spoleensk liberl zase zastoupen en vmocenskch hierarchich. Ale oba by mohli souhlasit, e je lep bt bohat azdrav ne chud anemocn.) Kdy spisovatel Pavel Kosatk zakonil knihu ooslniv mezivlen profesn drze novine Ferdinanda Peroutky, ctil podle svch slov zvltn smutek. Zn ho leckdo, kdo se dkladn ponoil dodjin prvn republiky, poznal jej odvrcenou tv ijej neastn poten los, kter nakonec pivodil jej konec. Pavel Kosatk si ale pi zkoumn tto nostalgie nad osudem Masarykova eskoslovenska nhle uvdomil ijej nadjnou strnku: Vedle proitku ztrty to me znamenat inco jinho uvdomn si, e n svt, nae souasnost je dnes u dl ne ten svt minul, svt sn. e u nemusme jen vzhlet kprvn republice jako kvrcholu demokracie akultury uns, nebo jsme u mon sami vnem pokroili. To chce ci itento sbornk: nespokojenost sdnen politikou ani nava zvlekl ekonomick krize by nemly zastt, e zavme nejdel anejastnj obdob svch modernch djin.
Tom Nmeek prvnk abval novin
73
PKLADY ESKCH SPCH
Zdroje: Statistick roenka R 2012, dostupn zde http://www.czso.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/p/0001-12 Statistick roenka R 2004, dostupn zde http://www.czso.cz/ csu/2004edicniplan.nsf/ publ/10n1-04-_2004 Svtov banka, index lidskho rozvoje (Human Development Index, World Bank) dostupn zde http://data.worldbank.org/ indicator/SP.DYN.LE00.IN/ countries/1W?display=default
1 / IJEME DLE Vesk republice se vrazn prodlouila tzv. stedn dlka ivota (t nadje doit, life expectancy). Vroce 1990 to bylo 67,6 roku umu a75,4 roku uen. Podle posledn statistick roenky vzrostla vroce 2011 tato nadje na74,7 roku umu a80,7 roku uen. Takov skok osedm, respektive pt let je neobvykl iuvysplch zem. Svtov banka, kter uvd sla zacelou populaci bez rozdlu pohlav, zaznamenv uesk republiky mezi lety 1990 a2011 skok ze71,4 na78 let. VUSA je to ze75,7 na79, vRakousku ze75,5 na81, vPolsku ze 70,9 na77, vMaarsku z69,3 na75. Pouze vppad Ruska dlka doit zstala stejn 69 let.
Zdroj: Eurostat, Healthy Life Years statistic 2013, dostupn zde http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ statistics_explained/index.php/ Healthy_life_years_statistics
2 / REKORDN LTA VEZDRAV Prmrn dlka ivota vezdrav abez postien (index HLY, healthy life years) stoupla vesk republice nad prmr Evropsk unie. Utuzemsk holiky narozen vroce 2011 Eurostat odhaduje 63,6l roku zdravho ivota; ptaedestilet penzistce pisuzuje 8,7 roku. To jsou lep daje ne napklad uNmecka (58,7 a7,3) i Rakouska (60,4 a8,3). Zpostkomunistickch zem maj slibnj nadji nazdrav ivot pouze Bulharky. Vppad mu maj prv narozen et chlapci nadji na62,2 roku vezdrav aptaedestilet dchodci na8,4 roku. Ito jsou lep vyhldky ne uNmc (57,9 a6,7) nebo Rakuan (59,8 a8,3). Ueskch chlapc jde dokonce onejlep daj ze vech postkomunistickch zem.
74
Zdroje: Statistick roenka R 2012, kapitola Obyvatelstvo, dostupn zde http://www.czso.cz/ csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/ 0001-12-r_2012-0400 CIA World Factbook 2013, dostupn zde https://www.cia.gov/ library/publications/the-worldfactbook/rankorder/2112rank.html
3 / CIZINCI HLASUJ NOHAMA PRO ESKOU REPUBLIKU esk republika je voch cizinc dlouhodob pitaliv: odroku 2002 se sem vce lid pisthovv, ne se jich odtud odsthovv. Toto takzvan migran saldo (net migration rate) se stabiln dr nad rovn 12 tisc lid ron, vroce 2007 dokonce a narekordnch 83945. Ivdob ekonomick krize vroce 2011 lo o16889 lid. Pi srovnn istho prstku pisthovalc vzhledem kpotu obyvatel je esk republika 57. nasvt, ped Nmeckem (60.), Finskem (64.) i Slovinskem (70.). Zporn saldo vce lid se odtamtud vysthovv, ne se pisthovv m Rumunsko (123.), Polsko (134.) nebo Lotysko (169.).
Zdroj: Svtov banka, index lidskho rozvoje (Human Development Index, World Bank), dostupn zde http://data.worldbank.org/indicator/ SH.DYN.MORT/countries/ 1W?display=default
4 / PIKOV PE OKOJENCE esk republika m tradin velmi nzkou kojeneckou mrtnost. Pravdpodobnost, e zdej dt zeme ped ptm rokem vku, je 4 ku 1000 iv narozenm, tedy jako vNmecku, Francii nebo Dnsku. VeSpojench sttech toto riziko hroz 7 kojencm, naSlovensku 8, vRusku 10, vRumunsku 12. Nejvy riziko maj kojenci ze Sierry Leone 182 z1000 iv narozench dt zeme ped ptm rokem vku.
Zdroj: Svtov banka, index lidskho rozvoje (Human Development Index, World Bank), dostupn zde http://data.worldbank.org/ indicator/SH.DYN.AIDS.ZS/ countries/1W?display=default
5 / HIV/AIDS JE DOSUD VJIMEN Zemi se vyhnulo rozen viru HIV, respektive syndromu zskanho selhn imunity (AIDS). Nkaza virem HIV vnejohroenjm vku od15 do49 let se tk 0,1 procenta populace vesk republice. VNmecku jde o0,2 procenta, vRakousku aveFrancii o0,4, veSpojench sttech 0,7 procenta. Vnejzasaenjch zemch nasvt Svazijsku aBotswan se nkaza tk 26 procent, respektive 23,4 procenta aktivn populace.
Zdroj: Hodnotc zprva evropskch soudnch systm, CEPEJ Evaluation Report on European Judicial Systems 2012, str. 184,dostupn zde http://www.coe.int/t/dghl/ cooperation/cepej/evaluation/2012/ Rapport_en.pdf
6 / JUSTICE SE ODRAZILA ODE DNA ASTOUP Kad dva roky vydv Komise pro efektivitu justice (CEPEJ) pi Rad Evropy srovnvac zprvu osoudnch systmech vech 47 lenskch zem odAlbnie aArmnie pes Nmecko aNizozemsko a poUkrajinu aVelkou Britnii. Zatm posledn, losk zprva uvd: Posuzujeme-li vkony soud prvn instance vroce 2010 pouze zkvantitativnho hlediska, pak jedin Rakousko aesk republika peshly vpotu vyzench ppad hranici 100 procent, ato vcivilnm itrestnm zen (spornm inespornm); zvldly rovn udret dlku vyzen pod 180 dny. (Vyzen vce ne 100 procent novch ppad znamen, e se soudm da sniovat nedodlky zminulosti.) VNmecku je podle daj CEPEJ prmrn dlka spornho zen vcivilnm soudnictv 184 dn, vDnsku 186, naSlovensku 364, vPortugalsku 417, veSlovinsku 431 avItlii 493 dn.
Zdroj: Vclav Hoej, Julius Luke: Jak jsou natom esk biologick vdy vporovnn sEvropou? In: Vesmr . 91, kvten 2012, str. 302 a 304, dostupn zde http:// people.img.cas.cz/vaclav-horejsi/ documents/popularizacni_ clanky/44_2012_302-304.pdf
7 / VDCI DOHNJ MAARSKO Profesoi Vclav Hoej aJulius Luke provedli loni vkvtnu vasopisu Vesmr srovnn eskch biologickch vd sEvropou. Jako mtko pouili citovanost, pepotenou podle velikosti nrod. Celkov vsledek shrnuli slovy: Nic moc, ale dn katastrofa. Vprodnch vdch existuje jeden obor, vnm je esk republika velmi dobr parazitologie. Popepotu citovanch vsledk navelikost populace je 11. vEvrop (zejmna dky vzkumu toxoplazmzy). Vdalch deseti oborech (napklad molekulrn genetika, imunologie i revmatologie) jsou natom et vdci pomrn dobe 16. a 18. msto. Vsedmncti oborech se esk republika doprvn evropsk dvactky nedostala (teba uvzkumu bolesti, vneurovd nebo mikrobiologii).
76
Maarsko se vTop 20 ocitlo patnctkrt, Slovensko jedinkrt, Rakousko vdy. Polsko je vpepotu navelikost vrazn hor ne esko, ba asto ivabsolutnch slech. Dohnat Maarsko je vrazn spch: je to nrod esti nositel Nobelovch cen zaprodn vdy; jet v80. i90. letech byly vsledky maarsk vdy vysoko nad eskmi.
Zdroj: CIA World Factbook, daje zarok 2012, dostupn zde https://www.cia.gov/library/ publications/the-world-factbook/ rankorder/2186rank.html
8 / JET STLE NZK VEEJN DLUH esk veejn dluh (tedy mnostv penz, je si vlda pjuje) vpomru kHDP vzrostl na45,6%. Jet vroce 2001 pitom inil jen 25,3% HDP. Zatm zstv pod rovn vtiny evropskch zem napklad vNmecku dosahuje veejn dluh 81,9% HDP, vMaarsku in 79,2%, vRakousku 73,4%, vUSA 72,5%, vNizozemsku 71,1%, vPolsku 57,1%, veSlovinsku 53,1%, naSlovensku 52,1%, vDnsku 46,2%. Mezi zemmi EU m nejvy veejn dluh ecko (157% HDP), Itlie (127 %), Portugalsko (123 %), Irsko (118%) aBelgie (99 %). Naopak pod hladinou eskho dluhu je Lotysko (39,2 %), Litva (38,2 %), vdsko (38,2 %), Rumunsko (37,2%) apedevm Estonsko (5,7% HDP).
Zdroj: Eurostat, At-risk-of poverty or social exclusion rate, posledn dostupn data (2011), dostupn zde http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/ nui/show.do?dataset=ilc_ peps01&lang=en
9 / NEJMN OHROENI CHUDOBOU Vcel Evropsk unii je nejmn ohroena chudobou asocilnm vylouenm prv esk republika. Toto riziko se tk pouze 15,3% domcnosti. A zaeskem nsleduje Nizozemsko (15,7% domcnosti) nebo vdsko (16,1 %). VNmecku je chudobou asocilnm vylouenm ohroeno 19,9% domcnosti, podobn jako veSlovinsku i Francii. Pes 40% domcnost je ohroeno vRumunsku nebo Lotysku, nejvce 49,1% vBulharsku.
77
Chudoba podle Eurostatu zan upjmu pod hranic 60 procent nrodnho pjmovho medinu. Sociln vylouen se hodnot adou kritri, napklad hmotnm strdnm (pokud domcnost nem nateplo, njem, neme si dovolit televizor, auto nebo dovolenou) nebo tm, kolik len domcnosti je nezamstnanch. Lze to ci iobrcen: vesk republice je nejvy mra spoleensk soudrnosti vEU.
Zdroj: Eurostat, At-risk-of poverty or social exclusion rate, posledn dostupn data (2011), dostupn zde http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ statistics_explained/index.php?title =File:At-risk-of_poverty_or_ social_exclusion_rate_by_age_ group,_2011_(%25_of_specified_ population).png&filetimestamp= 20130305081548
10 / ATO PLAT IPRO PENZISTY Navzdory obecnmu mnn jsou podle Eurostatu domcnosti eskch penzist (nad 65 let) jen velmi zdka ohroeny chudobou asocilnm vylouenm tk se pouhch 10,7% dchodcovsk domcnost. Vcel Evropsk unii jsou natom lpe pouze sta lid vLucembursku aNizozemsku. Zato vNmecku je chudobou avylouenm ohroeno 15,2% domcnosti starch lid, vRakousku 17,1%, naSlovensku 14,5%, vPolsku 24,7%. Nejhe jsou natom penzist vBulharsku, kde je chudobou avylouenm ohroeno 61,1% domcnosti, anaKypru (40,4 %).
Zdroj: Jan Mihlik (ed.): Hearts and Money Beyond Borders, 2012, dostupn nastrnce Centra pre filantropiu zde http://www.cpf.sk/ files/files/HEARTS_AND_MONEY_ BEYOND_BORDERS_PDCS_2012_ PDF_version_complete.pdf
11 / TDEJ, NE SI OSOB MYSL Vroce 2009 vnoval slovensk asopis Tde hlavn tma tomu, pro jsou ei otolik tdej khumanitrnm projektm. editelka tamn organizace lovek vohrozen Nora Bekov uvedla: Permanentn je to tak, e se vesku vybere desetkrt vc penz ne naSlovensku. Vechny slovensk humanitrn organizace dohromady vybraly napomoc potsunami naSr Lance 40 milion, vesku jen samotn lovk vtsni vybral 400 milion. (Ceny uvdny vnkdejch slovenskch korunch.) Boris Streansk ztamnho Centra pre filantropiu uvedl, e pi porovnvn Bulharska, Rumunska, eska aSlovenska je zist
78
finannho pohledu esko opravdu vjimen, poet drc zde vletech 2000 a 2006 stoupl o85 procent. esk republika jako prvn zem zavedla drcovsk SMS, dnes nejpopulrnj formu obansk filantropie, nsledovaly ji Slovensko aBulharsko. Podle przkumu Nadace VIA vroce 2009 jen tvrtina ech nikdy nepispla nacharitu. Velmi spn je tak projekt Adopce nadlku katolick Charity, kter pomohl vce ne 26 tiscm dt vIndii, Africe nebo chudch zemch vchodn Evropy.
Zdroj: Daniel Chytil, Hana Bardoov, Vclava Vakov: Cizinci vR hlavn trendy. Kulat stl SU aCERGE-EI, 31. ledna 2012, dostupn zde http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/ i/kulaty_stul:_starnuti_ obyvatel_ceske_republiky_ prezentace20120131
12 / ET VIETNAMCI dn jin zem EU nem mezi svmi cizinci tolik Vietnamc jako esk republika (vce ne est procent). Tuzemt Vietnamci maj astji ne jin skupiny cizinc trval pobyt (60 procent) azdrav demografick strom ivota, tedy vetn malch dt. Podle diplomovch prac natoto tma (viz napklad Le Duc Duy: Vietnamsk komunita vR asttn obanstv, Prvnick fakulta MU Brno 2011) se rychle integruj: vietnamsk dti asto seskmi chvami tvo tetinu cizineckch dt vmateskch kolch atvrtinu cizinc nazkladnch kolch. esk advoktn komora m u dva advokty vietnamsk nrodnosti.
Zdroj: Tom Lebeda, Klra Plecit: Formy atypy nevolebn politick participace vEvrop (Socioweb . 1/2009), dostupn zde http://www.socioweb.cz/index.ph p?disp=teorie&shw=373&lst=106. Tabulka zde: http://www.socioweb. cz/upl/teorie/373_tab_1_5.jpg
13 / VC ANGAOVANCH NE APATICKCH esk republika je jedin zem postkomunistickho prostoru, kde podl politicky aktivnch oban pevauje nad apatickmi (vpomru 54:46). Upozornili nato vroce 2009 sociologov Tom Lebeda aKlra Vlachov. Zazklad si vzali celoevropsk przkum hodnot European Social Survey, kde se zkoumaj takov formy aktivit jako kontaktovn politik, podl naaktivistickch kampanch, podepisovn petic, demonstrace nebo bojkot uritho zbo.
79
Nejvy prmrnou mru obansk participace maj podle tohoto przkumu Norsko, vdsko avcarsko, nsledovan Finskem aFranci. esk mra angaovanosti je tsn zanizozemskou, zato ped panlskou, italskou, slovinskou i eckou. Ze zkoumanch zem mly nejvy podl vbec neparticipujcho obyvatelstva Polsko (72,7%) aMaarsko (74,5 %).
Zdroj: Databze Forbesu, The Worlds Billionaires 2013, dostupn zde http://www.forbes.com/billionaires/ #page:1_sort:0_direction:asc_ search:_filter:All%20industries_ filter:Belgium_filter:All%20states
14 / TYI DOLAROV MILIARDI Ikdy m esk republika povst pedevm voch samotnch ech rovnostsk zem, kter nepeje spchu, data americkho asopisu Forbes ukazuj nco jinho. Najeho seznamu dolarovch miliard jsou tyi ei (Petr Kellner, Andrej Babi, Zdenk Bakala aKarel Komrek). To je stejn jako vtyikrt lidnatjm Polsku (Jan Kulczyk, Zygmunt Solorz-Zak, Michal Solowow aLeszek Czarnecki). Pro srovnn: Nmecko m 58 dolarovch miliard, Francie 24, Izrael 17, vdsko 14, Rakousko osm, Dnsko aNizozemsko poesti, ecko ti, Belgie dva, Finsko jednoho (je jm Antti Herlin, vrobce eskaltor avtah KONE). Ani jednoho nemaj pinejmenm naseznamu Forbesu Maarsko, Slovensko i Slovinsko.
Zdroje:Death due to suicide (total), Eurostat 2010, dostupn zde http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ tgm/table.do?tab=table&init= 1&plugin=1&language=en&pcode= tps00122 Zemel 2012, ZIS, dostupn zde http://www.uzis.cz/publikace/ zemreli-2012
15 / TADY U SE IVOT NEVZDV Zanormalizace trpla esk populace pomrn vysokou mrou sebevrad. Napklad vroce 1970 pipadlo namilion obyvatel rovnch 280 sebevrad. Jet ivdruh pli osmdestch let se jejich poet udroval nad hranic 200. Popdu komunismu spadl ipoet dobrovolnch ukonen ivota. Podle poslednch srovnatelnch dat Eurostatu jich bylo 128 vroce 2010 (vnejspokojenjm, pedkrizovm roce dokonce tento ukazatel klesl nahistorick minimum 119).
80
To je mrn nad prmrem Evropsk unie. Vjiansky slunnch akatolickch zemch lo toti vesrovnvanm roce opouhch 54 (Itlie) i 58 (panlsko) sebevrad namilion obyvatel. esk mra sebevrad nicmn odpovdala sousednmu Rakousku, je ni ne vkatolickm Polsku (153) nebo vtradin sebevraednm Maarsku (217). Nejponuej daj vEU m Litva 294 sebevrad namilion obyvatel. Podle novch dat stavu zdravotnickch informac astatistiky stoupl loni poet sebevrad na1647 (to odpovd 156 namilion obyvatel). Eurostat jet nem srovnateln data, bhem krize vak poet sebevrad stoupal ivjinch evropskch zemch, napklad vecku bhem ty let o45 procent.
Zdroj: Strnky Klubu ptel rozhleden, dostupn zde http://kpr.kvalitne.cz/index.html aneoficiln seznam rozhleden zde http://rozhledny.wz.cz/ index2roz.htm
16 / NOV DOBA ROZHLEDNOV Nikdy vmodern historii se nestavlo aneotvralo tolik rozhleden jako nyn. Tempo je srovnateln sobdobm rozmachu obansk spolenosti nakonci 19. stolet, kdy se vevstavb rozhleden trumfovaly spolky eskch anmeckch turist. Velkou roli hraj evropsk dotace, ale inaden mstnch zkrlovacch spolk. Klub ptel rozhleden nedvno vydal publikaci 365 rozhleden R. Takovou ve pro rozhledny m u jen jedna zem Nmecko , kde se jejich poet odhaduje nanco pes tisc. VRakousku se tolik nestavj, vcelm Polsku je rozhleden mn ne vesku. Svou dobu rozhlednovou vak zav Slovensko: zcelkovho potu 40 jich byly asi ti tvrtiny postaveny vposlednch deseti letech.
81
Zdroj: Zprva o ivotnm prosted esk republiky 2011 (viz str. 24), dostupn zde http://www.mzp.cz/ C1257458002F0DC7/cz/ news_121213_zprava_ZP/$FILE/ Zpr%C3%A1va_o_%C5%B DP_%C4%8CR_2011_pro_ MP%C5%98_121113_FINAL.pdf
17 / STUP KYSELCH DE Zlepen ivotnho prosted po roce 1989 lze vystihnout statisticky: emise okyselujcch ltek se mezi lety 1990 a 2011 snily o tm 82 %. Konkrtn esk republika snila za tuto dobu emise oxid dusku nejvc vEvrop. Nsleduje ji Slovensko, Litva, Estonsko a Britnie. Naopak mezi zemmi, kde oxid dusku pibylo, jsou Turecko a Maarsko. Ve sniovn oxid sry je pt (vraznji odsilo svj prmysl jen Lotysko, Slovensko, Dnsko a Nmecko; na opanm konci kly jsou opt Turecko a Maarsko).
Zdroj: Zprva oivotnm prosted esk republiky 2011 (viz str. 59), dostupn zde http://www.mzp.cz/ C1257458002F0DC7/cz/ news_121213_zprava_ZP/$FILE/ Zpr%C3%A1va_o_%C5%B DP_%C4%8CR_2011_pro_ MP%C5%98_121113_FINAL.pdf
18 / IST EKY Doeskch potok se vrtili raci citliv indiktor istoty vod. Ato nejen vOrlickch horch nebo naVysoin, ale dokonce ivkch kolem karvinskch dol. Odroku 1993 se mnostv neistot vypoutnch doek snilo o90 a 94 procent (podle druhu ltek). Zaslouila se oto tak mohutn vstavba istiek odpadnch vod jen odroku 2000 se jejich poet zdvojnsobil na2251. Dnes je 78% obyvatel napojeno nakanalizaci, kter je zakonena istikou; zpostkomunistickch zem m lep vsledek pouze Estonsko. Vprvnch dvou kategorich kvality nezneitn nebo jen mrn zneitn voda jsou dnes Jizera, Plounice, Ohe, Svratka nebo Opava, vznamn sti Vltavy aMoravy. Pt kategorie velmi siln zneitn voda tm vymizela, dnes jsou to pedevm Litava adoln tok Lunice.
82
Zdroj: Bullying in school children: Cross-national comparisons, HBSC 2006, dostupn zde http://www.nuigalway.ie/hbsc/ documents/2012__pres__mm_ meta_analysis_on_violence_2.pdf
19 / IKANY JE MN, NIKOLI VCE... Navzdory rozenmu pesvden se ikana zeskch kol vytrc. Vpravideln mezinrodn studii Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC), zn vychz Svtov zdravotnick organizace, esk republika zaznamenala vletech 1994 a 2006 nejvt pokles ikany mezi kolnmi dtmi; a pon nsledovalo Dnsko. HBSC nezjiuje, zda ci oikan slyeli, ale konkrtn zkoum, zda byli obmi, strjci nebo svdky fyzickho nsil. Takovou zkuenost dve hlsilo 43% eskch chlapc a32% dvek, nyn 18 a12%. (VDnsku nastal pokles ze 77 na38% uchlapc aze 60 na22% udvek.) Obecn m vysokou mru ikany Litva, Lotysko, ecko, Rumunsko, Turecko aUkrajina, naopak nzkou skandinvsk zem, Maarsko aesko.
Zdroj: Health Policy for Children and Adolescents, Svtov zdravotnick organizace, 2004, dostupn zde http://www.euro.who.int/__data/ assets/pdf_file/0008/110231/ e82923.pdf
20 / AESK DTI JSOU ZDRENLIVJ et kolci pat podle studie Svtov zdravotnick organizace (WHO) zroku 2004 ksexuln nejzdrenlivjm ze srovnvanch 43 zem spolu sestonskmi, polskmi apanlskmi. Pravideln przkum vychz zvpovd samotnch kolk, aproto mus potat stm, e mstn kulturn zvyklosti mohou vyadovat pehnn chlapc acudnost dvek: napklad vMakedonii uvedlo 4% patnctiletch dvek, e u mlo pohlavn styk, zato 37% stejn starch chlapc (vecku 10% dvek a34% chlapc, vRusku 16% dvek a41% chlapc). Vrohodnj mohou bt daje ze zem, kde nejsou mezi odpovmi kolk akolaek tak propastn rozdly. Vesk republice takovou zkuenost ohlsilo kolem 18% dvek ichlapc, vKanad tvrtina, veSkotsku tetina avGrnsku 78% patnctiletch dvek a71% chlapc.
83
Zdroj: Michelin Guide, vinteraktivn podob dostupn zde http://www.viamichelin.com/web/ Restaurants
21 / STLE LEP RESTAURACE Praha se stala prvnm mstem vpostkomunistick Evrop, jeho restaurace zskaly hvzdiku vnejuznvanjm gurmetskm prvodci Michelin Guide. Prvn byla restaurace Allegro stehdejm italskm fkuchaem Andreou Accordim; vroce 2012 zskaly hvzdiku restaurant Alcron aLa Degustation Bohme Bourgeoise, kter vedou et fkuchai Roman Paulus aOldich Sahajdk. VBerln jich je tinct, veVdni pt, vBudapeti dv (Onyx aCostes) aveVarav jedna (Atelier Amaro). VBratislav, vLublani, vBukureti, vSofii, vKyjev nebo vMoskv nen dn.
Zdroj: Education at Glance, OECD 2011, dostupn zde http://www.oecd.org/newsroom/ educationreduceschool failuretoboostequityandgrowth saysoecd.htm
22 / CHODME DOKOLY VY NE? Onkterch tmatech zpadn vzdlvac debaty esk republika kesvmu tst ani nev, e by ji mly trpit. Plat to zejmna opedasn ukonen koln dochzce (drop-out), tedy ped 16. rokem vku. Britsk Daily Telegraph loni varoval, e Spojen krlovstv vtomto ohledu zaostv zavtinou ostatnch vysplch stt vetn Slovinska, Estonska, Slovenska aesk republiky. Komentoval tm data ze studie OECD, podle n je pedasn ukonen koln dochzky vesk republice inaSlovensku dlouhodob okrajov jev (6% populace mezi 25. a 34. rokem ivota). VeSpojench sttech nebo Rakousku jde o12% mlad generace, veFrancii i Norsku 16%, vBritnii 18%, vItlii 30% avPortugalsku dokonce 52%.
84
Zdroj: esk sprva socilnho zabezpeen, leden 2013, dostupn zde http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ informace/media/tiskove-zpravy/ tiskove-zpravy-2013/2013-01-08v-lednu-2013-eviduje-cssz-pres-1100-sto-a-viceletych-obcanu.htm
23 / M DL VCE STOLETCH Poet stoletch oban stoupl jen bhem poslednch ty let z918 na1103. Pi tomto tempu bude podle stzlivch projekc ech aeek zkategorie 100+ vplce stolet kolem deseti tisc. Pevn to ovem budou eky, u te tvo mezi stoletmi 84%. Pro lep pedstavu: existuje jist nadje, e vroce 2050 budou stle t herci Ji Lbus nebo Jitka Molavcov, bank Josef Toovsk nebo politolog Jacques Rupnik.
Zdroj: Cultural Statistics, Eurostat 2011, dostupn zde http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ cache/ITY_OFFPUB/KS-32-10-374/ EN/KS-32-10-374-EN.PDF
24 / NROD, KTER M RD KNKY Mezi evropskmi teni jsou ei natetm mst zavdy aFiny. Ztchto t nrod naotzku, zda vposlednm roce peetli alespo jednu knku, odpovdlo vroce 2007 ano zhruba 80% oban. Nsleduj Estonci, Rakuani, Slovci aNmci, kdeto zItal aPortugalc pitakalo 40 a 50%. ei maj tak rdi velk domc knihovny. Zhruba polovina dotzanch uvedla, e m vce ne sto knih, co je typick sp pro skandinvsk apobaltsk nrody. Pouze dnsk, finsk aesk domcnosti vprzkumu uvedly, e zakulturu utrcej vce ne 5% svch pjm. Prmr EU je 3,9%, naopak vBulharsku i ecku, ale iItlii nebo Lucembursku mn ne 3%.
85
Zdroj: Emerging Markets and the Digitalization of the Film Industry. UNESCO Institute for Statistics, 2013, dostupn zde http://www.uis.unesco.org/ culture/Documents/IP14-2013cinema-survey-analysis-en.pdf
25 / FILM SKORO JAKO VPOLSKU Pokud jde oist kvantitativn mtka, vesk republice vroce 2011 vzniklo 45 film. Takov poet se tko me mit sFranci (272) nebo Nmeckem (212). Ale tm se vtom roce vyrovnal produkci tyikrt lidnatjho Polska (51), nemluv oMaarsku (24) aSlovensku (12). Nejvce cen esk lev tehdy dostal film Poupata odZdeka Jirskho, Nevinnost odJana Hebejka acenu zascn dostalo Odchzen odVclava Havla.
Zdroje: Press Freedom Index 2013, Reporters without Borders, dostupn zde http://en.rsf.org/press-freedomindex-2013,1054.html Country profile Czech Republic Freedom House 2013, dostupn zde http://www.freedomhouse.org/ country/czech-republic
26 / SVOBODA SLOVA Mezinrodn organizace Novini bez hranic (Reporters without Borders) ad vesvm poslednm ebku svobody slova eskou republiku na16. msto. Naprvnch mstech je Finsko, Nizozemsko aNorsko. Novini bez hranic umstili zaeskou republiku nejen Polsko aSlovensko (22. a23.), ale iNmecko (17.), Velkou Britnii (29.), Spojen stty (32.) aFrancii (37.). Rusko je na148. mst ze 179 zem; posledn je Eritrea. Americk organizace Freedom House ad eskou republiku vkategorii politickch aobanskch svobod u lta donejvy kategorie free (svobodn).
86
Zdroje: Radka Pavliov, Martin Novk: Analza soudnch rozhodnut vydanch vletech 2010 a 2012 vevcech platkskch trestnch in (Transparency International R, nor 2013). Analza soudnch rozhodnut vydanch vletech 2007 a 2009 vevcech platkskch trestnch in (Transparency International R, duben 2012), dostupn zde http://www.transparency.cz/ publikace-analyzy/
27 / BOJ SKORUPC Analytici Transparency International Radka Pavliov aMartin Novk zpracovali dv rozshl analzy vech tuzemskch rozsudk kvli korupci. Prvn hodnotila 233 rozsudk zlet 2007 a 2009, druh 247 rozsudk zlet 2010 a 2012. Znich vyplv, e okresn soudy u uznaly jako platek fru bukovho deva (Vsetn 2T 58/2011 a4T 83/2011), nabdku policistm, e jim obalovan zdarma vyrob vestavn skn (Praha vchod, 2T 265/2011), 500 korun pro referenta stavebnho adu (soud vesk Lp vdubnu 2010, 2T 81/2009), lahev alkoholu nebo bonboniru (soud vOpav vprosinci 2008, 3T 122/2008) nebo nabdku bezplatnho uvn bytu (Praha 7, 24T 56/2008). Vprvn studii si autoi vimli, e jen ojedinle se objevily platky zaurychlen ednho zen. Jako hypotzu nabz, e tento typ mal korupce se podailo vzsad vymtit, nebo sttn sprva funguje vppad jednoduchch zen dostaten rychle. Jejich druh studie upozoruje, e vymizely ippady, kdy platky pijmali dopravn policist.
Zdroje: Informace Klubu eskch turist oturistickm znaen, dostupn zde http://www.kct.cz/ cms/turisticke-znaceni-kct Romana Trusinov: DoYoung People Measure Happiness by the Number of Kilometres Logged?, Socioweb 7-8/2011, dostupn zde http://www.socioweb.cz/index. php?disp=teorie&shw=474&lst=117 Pehled nejprodvanjch cestovatelskch map, dostupn zde http://www.kiwick.cz/novinky.php
28 / OUTDOOR NATION esk s turistickch tras je pinejmenm podle Klubu eskch turist hodnocena jako nejkvalitnj vEvrop dky sv hustot aspolehlivosti znaen. Nakonci roku 2008 lo onejhust s vEvropsk unii: 512 kilometr pch tras na1000 kilometr tverench rozlohy. Staralo se on 1437 dobrovolnk. Zdej turistick znaky jsou chrnny vEU jako prmyslov vzor. Zdat Eurostatu vyplv, e mlad ei vevku 15 a 24 let dnes cestuj vprmru vc ne jejich vrstevnci vEvropsk unii (meno potem noc strvench naprzdninovch cestch). U pi zbn prochzce Prahou je npadn, e nejvt koncentrace obchod soutdoorovm vybavenm je vcentru
87
kolem Jungmannova nmst, kde si vybaven doprody kupuj banki, prvnci ahorolezci. Vtamnm obchod smapami byly vdob uzvrky nejprodvanj dobrodrun turistick trasy Podkarpatsk Ukrajina, sever Korsiky, okol Gardskho jezera, severn Albnie aUkrajinsk Karpaty.
Zdroj: interaktivn databze Human Development Index 2013, dostupn zde http://hdr.undp.org/en/reports/
29 / INDEX LIDSKHO ROZVOJE Podle OSN ajejho indexu lidskho rozvoje (Human Development Index), kter vychz zdlky ivota, rovn zdravotn pe, pstupu kevzdln aHDP naobyvatele, je esk republika 28. nasvt. Prvn je Norsko, druh Austrlie, tet Spojen stty, tvrt Nizozemsko apt Nmecko. Zpostkomunistickch zem m lep pozici jen Slovinsko (21.)
Zdroje: To Czech Industry, Everything is Nano, New York Times 22. kvtna 2012, dostupn zde http://www.nytimes.com/2012/05/ 23/business/global/to-czech-industryeverything-is-nano.html?page wanted=all&_r=0 zprva Czech Invest: Nanotechnology Czech Republic, nor 2012, dostupn zde http://www.czechinvest.org/data/ files/nano-2012-2161-cz.pdf
30 / PIKA VNANOTECHNOLOGICH Pro esk prmysl je vechno nano, napsal vkvtnu 2012 denk New York Times. Vtto brani, kde se vyrbj vlkna 800krt ten ne lidsk vlas, je podle americkho denku esk republika vysoce respektovna: natehdejm svtovm veletrhu Nanotech vTokiu mla zem svj vlastn pavilon, kde vystavovalo deset firem. Agentura pro podporu investic CzechInvest uvd, e voboru je dnes 16 velkch spolenost a69 mench. Napklad spolenost Nanovia jako jedna zprvnch vEvrop spustila linky navrobu nanovlken vprmyslovm mtku; kapacity m vyprodny nacel rok 2013. Podle przkumu J&T Banky, citovanm vervnu 2013 Hospodskmi novinami, povauje 41% eskch dolarovch milion zanejslibnj obor pro investici prv zdej nanotechnologie.
88
Zdroje: European Music School Union: Statistical information 2010, dostupn zde http://www.musicschoolunion.eu/ fileadmin/downloads/statistics/ EMU_Statistics_2010.pdf Databze zkladnch umleckch kol vR, dostupn zde https://www.izus.cz/kontakt/ seznam_zakladnich_umeleckych_ skol_v_cr/
31 / ZEM HUDEBNCH KOL Zprva Evropsk asociace hudebnch kol (European Music School Union) zroku 2010 uvd uesk republiky 234565 k vhudebnch kolch. To je nezvykle vysok slo: vpepotu naobyvatele je pekonv jen podobn lidnat vdsko s348 tisci ky hudebnch kol advanctimilionov Nizozemsko s355 tisci. Osmkrt lidnatj Nmecko nem osmkrt vc mladch hudebnk, ale jen 983 tisc. VMaarsku chod dohudebn koly 109 tisc dt, naSlovensku 134 tisc, ale napklad vItlii jen 24 tisc, vPolsku 14 tisc, vChorvatsku i Srbsku po21 tiscch. Vesk republice jde vesms omlde do25 let, zatmco vnmecky mluvcch askandinvskch zemch tvo znatelnou st star lid. Evropsk statistika uvdla 383 eskch umleckch kol. Podle aktuln databze stoupl poet tuzemskch ZU na498.
Zdroj: Kultura esk republiky vslech 2012, Nrodn informan aporadensk stedisko pro kulturu, dostupn zde http://www.nipos-mk.cz/ wp-content/uploads/2013/05/ Kultura_v_cislech_2013_web.pdf
32 / HVZDN NEBE NADE MNOU eskou zvltnost je nezvykle rozshl s hvzdren aplanetri je jich 48. Loni je navtvilo 567 tisc lid, pedevm hvzdrnu aplanetrium vBrn, vHradci Krlov, Karlovch Varech, eskch Budjovicch aOstrav. Vnoru 2007 editel Astronomickho stavu Pavel Suchan uvedl, e dky bohatnut zem vzrostl poet soukromch hvzdren z5 na30. Srovnateln data zaEvropskou unii nejsou dostupn, urit obrzek ale dv srovnn vznamnch hvzdren zpublikace Astronomy Today (2002) odErica Chaissona aSteva McMillana, ji cituje anglick Wikipedie. Podle n je vNmecku 19 vznamnch hvzdren, vesk republice 6, vevdsku 5, vNizozemsku 4, vPolsku 3, vMaarsku anaSlovensku po2.
89
Zdroj: The lottery of life, Economist 21. 11. 2012, dostupn zde http://www.economist.com/news/ 21566430-where-be-born-2013lottery-life
33 / KDE JE NEJLEP SE NARODIT? Economist Intelligence Unit, vzkumn oddlen tdenku Economist, vyhlauje svj vlastn ebek kvality ivota. Skld ho zoekvan dlky doit, rodinnho tst (konkrtn sleduje mru rozvodovosti), obansk spolenosti (zkoum, zda lid chod dokostela nebo jsou leny odbor), blahobytu (HDP naosobu), politick stability aobecnho bezpe vzemi, mrnho podneb, dostatku prce, politickch svobod arovnosti pohlav. Vtomto ebku mst, kde je nejlep se narodit, byla vroce 2013 esk republika na28. mst. Naprvnm jsou vcarsko, Austrlie aNorsko. Zpostkomunistickch zem vak esk republika skonila nejlpe, dokonce iped Slovinskem (32.).
Zdroje: EU Agency for Fundamental Rights (FRA): The Situation of Roma in 11 EU Member States, kvten 2012, dostupn zde http://fra.europa.eu/en/publication/ 2012/situation-roma-11-eu-memberstates-survey-results-glance Analysis of FRA Roma survey results by gender, z 2013, dostupn zde http://fra.europa.eu/sites/default/ files/ep-request-roma-women.pdf
34 / ET ROMOV: LPE NE JINDE Velk pilotn przkum evropsk Agentury pro zkladn prva (FRA) zroku 2012, zaloen nahloubkovch rozhovorech s22 tisci evropskmi Romy, pinesl pekvapiv vsledek. Mezi 11 zemmi EU svelkou romskou populac Bulharsko, esk republika, Francie, Itlie, Maarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, ecko, Slovensko apanlsko jsou vnejmn patn situaci et Romov. Zprva uvd, e ze srovnvanch zem maj nejvy rove vzdln, by stle nen dobr, ajejich pozice natrhu prce je nejpevnj (zamstnno bylo 40 procent dotazovanch Rom oproti 10 a 20 procentm vjinch zemch). esk republika, Slovensko, Maarsko aPolsko vykazuj nejvce romskch mladk, kte pokrauj vevzdlvn ipo16. roce vku; esk republika je jedin, kde to plat ioromskch dvkch po16. roce vku. Zprva poukazuje nasegregaci Rom vevzdlvn, toto procento je vak vR ni (35%) ne vMaarsku (90 %), vRumunsku anaSlovensku (60 %).
90
OBSAH
Editorial / 3 Zamylen nad eskmi (ne)spchy Miroslav Brta / 6 Ji Belda / 8 Vlastislav Bza / 10 Milan Dostalk / 11 Zbynk Frolk / 12 Ondej Fryc / 14 Anna Fukov / 15 Vclav Hoej / 17 Cyril Hschl / 20 Karel Janeek / 22 Kateina Jank / 24 Eva Jiin / 26 Jan Kalb / 28 Pavel Kavnek / 30 Kritof Kintera / 32 Ilona Klmov / 34 Stanislav Kmoch / 35 Eduard Kuera / 36 Tom Kuera / 38 Pavel Kysilka / 40 Michal Mejstk / 42 imon Ornest / 44 Jan Pinkava / 46 Jan Pirk / 48 Petra Prochzkov / 51 Jaroslav asa / 53 Pavel ehk / 55 Kvido tpnek / 58 Helena Tetkov / 60 Leo Vlka / 62 Adam Walach / 64 Martin Wichterle / 66 Bohdan Wojnar / 68 Jana Zielinski / 69 34 podob spchu vod / 72 Pklady eskch spch / 7490
92 DVACET LET ESK REPUBLIKY
Overcoming Barriers to Growth Vron konference Aspen Institute Prague 910/10/2013
Organizovno vespoluprci sPRK Partners apod ztitou guvernra esk nrodn banky, Miroslava Singera. www.aspeninstitute.cz

20 Let Ceske Republiky

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

20 Let Ceske Republiky

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Zamylen nad eskmi (ne)spchy

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

ZAMYLEN NAD ESKMI (NE)SPCHY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Kobnov spolenosti je klov apravdpodobn nezbytn zmna volebnho systmu.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Pokud to mohu posoudit, kolektivnmu spchu brn negativismus, sobectv apolitika.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Nejvt pekkou kspchu je vlastn lenost astrach znejistoty.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Problmem na spolenosti je krtk pam ato ns me vrtit zpt.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Vhledn spchu bez pekek bychom se potkali se zbyten velkou konkurenc.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Nejvt pekkou spchu je nedvra vestabiln budoucnost tto zem.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Demonstrativn mrumilovnost je na hlavn pednost nejen poslednch dvacet let.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Jsme piblin na25.28. mst vesvt vnkolika ebcch kvality ivota.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Pijde mi, e se sp zadarmo vezeme, ne abychom podn adrazn lapali dopedl.

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

DVACET LET ESK REPUBLIKY

Politick talent se me objevit vjakkoli vrstv spolenosti.

DVACET LET ESK REPUBLIKY