OSTRAVSK UNIVERZITA V OSTRAV

PEDAGOGICK FAKULTA

ZKLADY PEDAGOGICK PSYCHOLOGIE

PRO UITELE PRIMRNHO VZDLVN

PETR IK

OSTRAVA 2006

Recenzenti:
1. PhDr. Jan Svoboda
2. Ing.Kateina Kostolnyov, Ph.D.

Nzev:

Zklady pedagogick psychologie pro uitele primrnho

vzdlvn (kompendium)

Autor:
Vydn:
Poet stran:

Petr ik
prvn, 2006
73

Jazykov korektura nebyla provedena, za jazykovou strnku odpovd autor.

Petr ik
Ostravsk univerzita v Ostrav

Vysvtlivky k pouvanm symbolm

Prvodce studiem vstup autora do textu, specifick zpsob,

kterm se studentem komunikuje, povzbuzuje jej, dopluje text o
dal informace
Cl kapitoly stanoven cl dlch kapitol, seznmen s tm, co
se student v kapitole nau, eho bude po prostudovn schopen
Pklad objasnn nebo konkretizovn problematiky na
pkladu ze ivota, z praxe, ze spoleensk reality, apod.

Pojmy k zapamatovn.

Shrnut shrnut pedchzejc ltky, shrnut kapitoly.

Doplkov literatura pouit ve studijnm materilu, pro
doplnn a rozen poznatk.
Klov slova

as k prostudovn kapitoly odhadovan doba k nastudovn

teorie a splnn
Korespondenn koly pi jejich plnn postupuje studujc
podle pokyn s notnou dvkou vlastn iniciativy. koly se
prbn eviduj a hodnot v prbhu celho kurzu.
Kontroln otzky a koly provuj, do jak mry studujc text
a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatn a dleit
informace a zda je doke aplikovat pi een problm.
koly k textu je poteba je splnit neprodlen, nebo pomhaj
dobrmu zvldnut nsledujc ltky.

OBSAH STUDIJNHO TEXTU

VOD ......................................................................................................................... 6
1 PEDMT STUDIA PEDAGOGICK PSYCHOLOGIE......................................... 8
1.1

Pedmt studia pedagogick psychologie.............................................................................................. 8

1.2

Pedagogick psychologie v prci uitele ............................................................................................. 10

2 UEN .................................................................................................................. 12
2.1

Proces uen........................................................................................................................................... 12

2.2

Druhy uen ........................................................................................................................................... 13

2.3

Zkonitosti uen................................................................................................................................... 20

3 K A UITEL..................................................................................................... 30
3.1

k a styly uen ................................................................................................................................... 30

3.2

k a emoce........................................................................................................................................... 36

3.3

Hodnocen, zkouen a znmkovn ka ........................................................................................... 40

3.4

Uitel a profesn zt........................................................................................................................... 45

POUIT LITERATURA .......................................................................................... 52

PLOHA VOD ................................................................................................... 55
1 OSOBNOST ZAMSTNANCE SP ..................................................................... 56
1.1. Personl obsluhujc obyvatele.................................................................................................................... 56
1.2. ednci a emeslnci ................................................................................................................................... 56

2 PSYCHIKA LOVKA FYZICKY HANDICAPOVANHO ................................... 58

3 OBYVATEL SP A JEJICH RODINY ................................................................ 59
4 SOUINNOST VECH SLOEK PERSONLU STAVU................................... 61
5 BN KOMUNIKACE MEZI OBYVATELI A OETUJCM PERSONLEM .. 63
5.1 Stdn zamstnanc u lka ...................................................................................................................... 63
5.2 Dendr rozdly mezi mui a enami............................................................................................................. 64
5.3 Ponorkov nemoc.......................................................................................................................................... 65

5.4 Syndrom vyhoen, frustrace zamstnance................................................................................................. 65

6 EEN PROBLMOVCH SITUAC .................................................................. 67

6.1 Drobn denn starosti.................................................................................................................................... 67
6.2 Obyvatel pod vlivem drogy .......................................................................................................................... 68
6.3 Obyvatel s vysokmi nroky ........................................................................................................................ 69
6.6 Osoby konfliktn, psychopatick postien osobnosti ................................................................................. 71

7 HODNOCEN KOMUNIKANCH DOVEDNOST ZAMSTNANC SP ........... 73

VOD
Kompedium pedagogick psychologie je kompilac uebnch text, pklad ze ivota
praktickch pedagog a psycholog a pedevm bylo pouito materil pan Doc. PhDr. Jitky
imkov-kov, CSc., jej zkuenosti s akademickou pdou pednek, cvien,
semin a veden student jsou nenahraditeln. Odpovdaj potebm modern vuky. Dkuji
za monost jejich pouit. Strun pehled kompendium - neme nahradit rozshl
uebnice renomovanch autor. Poskytuje teni zkladn informace o pedagogick
psychologii a nvod, jak je mon s nimi pracovat. Vuku k nenahrad, ale me j
zefektivnit a pinst uiteli tolik potebn pocit profesionln spokojenosti.

1 PEDMT STUDIA PEDAGOGICK PSYCHOLOGIE

Cle
budete vdt, m se zabv pedagogick psychologie
seznmte se s mstem pedagogick psychologie v systmu vd
pochopte jej vznam pro uitele a pedagogick pracovnky
Klov slova
pedagogick psychologie, psychologie, pedagogika, role uitele
Obsah kapitoly
1.1
Pedmt studia pedagogick psychologie
1.2
Pedagogick psychologie v prci uitele
Uplatnn psychologie ve vchov a vzdlvn m dlouhou historii.
V poslednch edesti letech si psychologie vytvoila takov poznatkov
zklad, kter j umouje orientovat se pomrn spolehliv v dtskm chovn
a poskytnout uiteli informace nezbytn k objektivnmu profesionlnmu
rozhodovn. Psychologie sice nem konen odpovdi na vechny otzky,
kter ped ns stav vzdln. ci i uitel jsou individualitami, a proto je
nutn pistupovat k nim jako k jedinen bytosti. Znalosti psychologie
pomhaj rozpoznat initele, kte ovlivuj lidsk chovn a uen. Tyto
znalosti mohou pispvat k vytven postup a zvldn kol, s nimi se pi
vchov a vzdlvn mus ci a uitel vypodat.
Za elem pochopen uebnho textu a vytvoen pracovnch postup, jimi
se me pedagog dit, jsou jednotliv kapitoly obohaceny o pklady. Autor si
od nich slibuje vytvoen uitench scn usnadujcch zapamatovn
teorie a peklenut skal teorie.

1.1

Pedmt studia pedagogick psychologie

Psychologick vdy v souasn dob pedstavuj rozvtvenou oblast vce

ne padesti vdnch discipln. Pedagogick psychologie je mnohmi
odbornky povaovna za hranin disciplnu, kter je spojnic mezi
pedagogikou a psychologi. Vzhledem k tomu, e se zabv zkoumnm
psychiky lovka v podmnkch vchovy a vyuovn, je nktermi autory
oznaovna za disciplnu speciln. Protoe poznatkov zkladna pedagogick
psychologie je odborn velmi irok a erp ke studiu svho pedmtu z mnoha
jinch vd a obor, je oznaovna za aplikovanou psychologickou disciplnu.
Pojet pedagogick psychologie jako aplikovan psychologick disciplny
povaujeme za pojet, kter nejlpe postihuje jej teoretickou a vzkumnou
zkladnu. K zskvn poznatk o psychologii vchovy a vzdlvn erp

pedagogick psychologie z pedagogiky, sociologie, biologie, obecn, vvojov

a sociln psychologie, ale tak z patopsychologie, klinick psychologie,
psychoterapie a mnoha jinch vdnch obor. Jako aplikovan vda je umnm,
ktermu se u kad adept cel ivot.
Pedmtem pedagogick psychologie je zkoumn jedince v procesu
uen a vchovy. Takto obecn definovanou oblast bdn meme rozlenit
do t uch oblast. Pedagogick psychologie se v um vymezen zabv:
studiem osobnosti jedince v podmnkch zmrnho uen (jak se mn,
utv a rozvj psychika osobnosti lovka v podmnkch vchovy a
vzdlvn),
studiem podmnek uen a vchovy s clem hledat optimln podmnky
pro rozvoj osobnosti v procesu vchovy a vzdlvn,
zkoumnm obecnch psychologickch zkonitost vchovn
vzdlvacho procesu a na jejich zklad pak formule obecn teorie
uen (Urbanovsk, 2001, str. 5).
Z pedmtu pedagogick psychologie lze odvodit i jej vztah k pedagogice.
Pedagogick psychologie vznikla prv kvli zkmu kontaktu mezi
pedagogikou a psychologi, kter stle trv. Oblast zjmu obou discipln se
vrazn pekrv. Ob se zabvaj stejnou problematikou: vchovou a
vzdlvnm, vyuvaj podobnch teoretickch vchodisek i podobnch
metod zkoumn. Pedmt kad z discipln je vak jin. Titm zjmu
pedagogiky je studium cl, prostedk a metod vchovn vzdlvac innosti
uitele. Titm zjmu pedagogick psychologie jsou psychick jevy, kter se
v procesu vchovy a vzdlvn podlej na formovn osobnosti jedince.

Vztah pedagogick psychologie k blzkm vdnm oborm (Urbanovsk, 2001, str. 7)

1.2

Pedagogick psychologie v prci uitele

Vznam pedagogick psychologie spov v porozumn psychickm jevm

a jejich roli v procesu uen. Dsledkem tohoto procesu by ml bt harmonick
vvoj lovka a naplnn jeho seberealizace. Nronost samotnho procesu
uen, kter bv charakterizovno jako vda, umn a tk prce,
pedpokld vyuvn poznatk mnoha obor.
Uitel m svou profesi obohacovat stle o vdeck poznatky aprobanch
obor, v nich sv ky vzdlv, a tak o poznatky obor, kter odkrvaj
tajemstv toho, jak vzdlvn mn ky.
Umnm se uen stv proto, e klade takov poadavky na osobnostn
vlastnosti uitele i ka, kter maj mnoho spolenho s jinmi tvoivmi
profesemi a innostmi. Uen vyaduje schopnost intuice, inspirace a talent.
Obtnost uitelovy prce spov v poadavcch na etn role uitele, kter
vyaduj mnoho sil a energie. Stereotypn opakovn probranho uiva,
een podobnch vchovnch situac, jednostrann zatovn mozkovch
struktur vede snadno k pocitu vyhoen (burn out), monotonii, profesionln
deformaci s oblibou komentovan vtipy laick veejnosti (Pnbh v vechno,
uitel to v lpe). Ani mentorovn ostatnch len rodiny nepispv
k vytvoen pohodov atmosfry domcho prosted (Uitel/ka/ nen profese,
ale diagnza). Patrn velmi mlo uchaze o uitelsk studium si pln
uvdomuji, e vol bezesporu stresov povoln. (Kusk, 2002, str. 11) Uitel
tvo skupinu, v n se objevuje cel ada typickch zdravotnch problm
z okruhu neurotickch, neurastenickch a depresivnch symptomatologi
(napklad bolesti hlavy, poruchy spnku, nechutenstv, poruchy zavn,
vnitn neklid, pocity napt, tendence k citovm rozladm, chronick nava a
mnoho jinch).
Nejastj role uitele podle Kuska (2002, str. 11-12) jsou:
role motivanho initele, jejm kolem je neustl podncovn aktivity
k,
role dcho initele, kter znamen zskvn autority u k i rodi,
role poradce, kdy se ci na uitele obracej s osobnmi problmy,
role modelu, kter pedpokld stlou sebekontrolu uitele, protoe jeho
vlastnosti se penej na ky, ani si toho mus bt vdy pln vdom,
role organiztora, kter ovlivuje zpsob uen, ale tak atmosfru ve td
a mentln hygienick podmnky pedagogickho procesu.
Mnoho hodin trvajc denn kontakt s velkou skupinou dt je nron na
vechny psychick funkce lovka. Pracovn doba uitele mu neumouje
prbn odreagovn vznikajcch emonch tenz. Uitel me bt frustrovn
neposlunost k, neschopnost zvldnout velk poet k ve td,
neustlou pozornost, kterou mus vnovat udrovn kzn. Tak pocity
profesnho selhn, e ky nedovede nauit to, co by mli podle osnov
zvldnout, e nepostupuje ve vyuovn tak, jak by si pl, mnostv mimo
vukovch povinnost, tvo velkou zt uitelskho povoln, kterou mnoho
uitel neunese.

10

Poznatky pedagogick psychologie mohou pomoci pedagogm vyrovnat se

s problmy v oblasti vzdlvn a vchovy. Mohou jim pomoci lpe pochopit
psychologickou podstatu vchovn vzdlvacho procesu. Mohou uiteli
pomoci optimalizovat proces uen v souladu s potebami jeho seberealizace.
Orientace uitele v pedagogick psychologii a dalch psychologickch
disciplnch je tak v zjmu samotnch k, jejich chovn bude pedagog
vce rozumt. Vsledkem psychologick ppravy na povoln uitele by mla
bt tak vt mra osobnho uspokojen ze sv prce.
Shrnut
Povoln uitele, vychovatele a jinch pedagogickch profes je nron
nejen na znalosti odbornch oblast, kter km maj pedat, nbr tak
pro velkou citovou investici do kontaktu s dtmi, kter se pedagog neme
vyhnout. Pedagogick psychologie je aplikovanou psychologickou
disciplnou, jej poznatky slou k orientaci v tom, co se dje s jedincem
v procesu vchovy a vzdlvn. Jej poznatky by mly pomoci pedagogm
k spnmu zvldnut sv profese. Pedagogick psychologie je aplikovan
vda, vyaduje kvalitn osobnost pedagoga, v jeho rukou je tato disciplna
odpovdajc pomckou vuky a vzdlvn.

Kontroln otzky
1. Definujte pedmt pedagogick psychologie.
2. Uvete vztah mezi pedagogickou psychologi a pedagogikou.
3. Specifikujte vznam poznatk z pedagogick psychologie pro uitele.

Literatura
4. URBANOVSK, E. Pedagogick a sociln psychologie. In
HOLOUOV, D. Soubor uebnch text pro posluchae DPS MOV II.
Olomouc: VUP, 2001.
5. KUSK, P. DALEK, P. Pedagogick psychologie. Olomouc: VUP,
2001.
6. P, J. MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha: Portl, 2002.

11

2 UEN
Cle
dokete charakterizovat uen jako celoivotn proces
budete schopni rozeznat zkladn druhy uen
uvdomte si vliv rozmanitch initel na uen
zskte zkladn pedpoklady k vytven optimlnch podmnek pro uen
Klov slova
uen, uen zmrn a bezdn, uen a pam, uen podmiovnm,
klasick, instrumentln a zstupn podmiovn, senzomotorick uen,
verbln uen, pojmov uen, een problmu, problm a kol, sociln
uen, produktivn a reproduktivn mylen, motivace v uen, vnitn a vnj
motivace, poten, prbn a vsledn motivace, pozitivn a negativn
motivace, odmna a trest, transfer v uen, transfer pozitivn, negativn, nulov,
specifick a nespecifick, zptn vazba v uen, opakovn
Obsah kapitoly
2.1
Proces uen
2.2
Druhy uen
2.3
Zkonitosti uen
Uen pat k ivotu lovka, protoe probh po cel ivot. Pomoc uen se
vyrovnvme s ivotnm prostedm prodnm i spoleenskm. Bez uen by
lidsk ivot nebyl mon. Spolenost vymezila pro uen asov obdob, kter
nsleduje po obdob hry a pedchz obdob prce. Uen vak proln kadou
hrou i prac. Vsledkem uen jsou zmny ve vdomostech, innostech,
chovn, osobnosti.

2.1

Proces uen

Kdy se musme vyrovnvat s novmi situacemi a problmy, bvme obvykle

schopni porozumt sv zkuenosti a inn vyut svch znalost. erpnm
z toho, co jsme se dve nauili. Uen je pomrn trval zmna
v potencionlnm chovn jedince v dsledku zkuenosti. (Fontana, 2003, s.
146) Tato definice upozoruje na ti vci:
uen mus jedince njak zmnit,
zmna nastv v dsledku zkuenost,
je to zmna v potencionlnm chovn.
Tato definice k, e kdy se nemu ume, nemus se zmna projevit
ihned. Zmna je obsaena v potencilu lovka, nemus se nutn projevit ve
skutenm vkonu. Meme se nemu nauit, a toto uen se v naem chovn
projev teba a po mscch nebo letech.

12

Pklad
Dt se v televizi seznm se zajmavmi poznatky o njak ciz zemi a
pozdji, kdy se jeho tda zane o tto zemi uit, pekvap spoluky i uitele
svmi znalostmi.
Uen se vymezuje nejastji ze dvou hledisek. Uen v irm pojet
chpeme jako proces, ve kterm si jedinec osvojuje individuln zkuenosti.
Tato definice uen zahrnuje vechny situace, innosti, zpracovn a uloen
informac, se ktermi se lovk bhem svho ivota setk a jejich vsledkem
je zmna chovn, jednn, vdomost, dovednost a osobnosti ucho se
jedince. Uen v um pojet se vztahuje k zenmu uen ve kolnch
podmnkch. Chpe se jako zmrn a systematick zskvn vdomost,
dovednost a nvyk, rozvjen poznvacch schopnost, postoj, hodnot a
osobnostnch vlastnost lovka. Toto uen je typick pro systm kolnho
vzdlvn.
Uen je komplexn proces, v nm psob vechny druhy psychickch jev,
od vnmn pes mylen a po citov a voln procesy. Pln funkci adaptace
organismu k prosted a ke zmnm podmnek a poadavk prosted.
Struktura lidskho uen obsahuje tyi spjat sloky:
poznvac,
motivan,
provdc,
zptnovazebn.
Ume-li se s njakm zmrem, jedn se o uen zmrn. Uen zmrn
m urit cl a probh z nejvt sti ve kole. Mnohdy se ale lovk u
bezdn pouze tm, e vykonv njakou innost (napklad pi he, sportu,
prci). Oba zpsoby uen jsou pro ivot dleit.
Nedlnou slokou uen je trnink pamti. Duevn prce specializovan na
urit druh innosti zatuje mozek parciln, ale pam vyuv vech
struktur mozku. Dsledky tohoto poznn jsou nedozrn: procviovn pamti
vede k celkovmu zlepen mentln vkonnosti. I kdy se ci asto brn
memorovn v jakkoli form, je teba v kadm pedmtu vymezit oblasti,
kter je nezbytn si pamatovat co nejpesnji. elem obsahu a objemu pamti
je smyslupln nvaznost na operan systm mentlnch funkc. Usnadnit
km trnink pamti je tedy otzkou volby vhodn techniky na podklad
hlubok individuln znalosti jejich psychiky. Uit memorovat dyslektika text,
kter s obtemi pete a vzne jeho porozumn nen vhodnou motivan
volbou naeho zmru.

2.2

Druhy uen

Lidsk uen m mnoho rozmanitch forem. Klasifikace uen nen

jednotn. Vtina klasifikac rozliuje est druh uen:
uen podmiovnm,
senzomotorick uen,
uen verbln,

13

 uen pojmov,
uen metodou een problm
a uen sociln.

2.2.1 Uen podmiovnm

Je zaloeno na vytven podmnnch reflex, kter vak nejsou trval a po
urit dob vyhasnaj. Klasick podmiovn je spojeno se jmnem
I. P. Pavlova a jeho podstatou je vytven doasnch spoj na zklad
podmnnch podnt.
Pklad
Podmnn podnt (zvuk, svtlo) vyvol stejnou reakci (slinn) jako
nepodmnn podnt (potrava). Jednoduch podmnn reakce zskvaj
zvata astji ne lovk.
Dti se u prostednictvm klasickho podmiovn snadnji ne dospl.
Navozen ritul v roli podmnnch podnt pomh vytvoit phodnou
atmosfru ve td a zkrt as nutn k soustedn pozornosti. Vyuujc po
pozdravu a usazen k do lavic je zvykl zahajovat vuku vtipem, historkou,
kter souvis s vukou. Vyaduje podek na lavici, jen usnadn orientaci
v pomckch na vyuovn. Krtce s dtmi cvi, kdy jsou unaven. Shrnuje
efektivitu hodiny, pochvl vkony k (i za snahu). Kad uitel si bhem
praxe vytvo osobit model vuky, tvoc individuln kolorit jeho osobnosti a
efektivity prce. Kreativita, originalita, sociln a emocionln inteligence,
empatie pedagoga jsou cennou devzou ve vytven podmnnch reflex.
Vyuovn by mlo pinet pedevm pozitivn emocionln reakce. Uitel
by ml zajistit, aby se ci ve kole ctili dobe. Jestlie se vytvo reakce
strachu na koln prosted, pak je mon vyut principu vyhasnn. Strach
me uitel odstranit tehdy, kdy ho k opakovan v podobnch situacch
nepociuje. Tvoiv uitel me postupnho vyhasnn vyut, mus vak o
kovi a situaci pemlet.
Ponkud odlinou strukturu m instrumentln podmiovn, kdy se
podmnnou reakc stv urit innost, operace jedince (nejastji motorick).
Reakce lovka je nstrojem (instrumentem), na zklad kterho meme
zskat dan objekt nebo se mu vyhnout. Proti klasickmu podmiovn zde
vstupuje aktivita jedince. Uen probh pokusem a omylem.
Pklad
Okdlen lidov ren: kdo nic nedl, nic nepokaz zde doznv podstatn
zmny kdo nic nedl, nic se nenau. Dt je pistieno u experimentu se
zpalkami. zkostn pedagog me reagovat vykubnutm nebezpenho
nstroje z ruky pekvapenho dtte namsto vytvoen stereotypu kvalitnho
pouvn zpalek.
Uen prostednictvm pozorovn nkoho jinho bv nkdy oznaovno
jako zstupn podmiovn.

14

Pklad
Zstupn podmiovn m vznam zejmna pi udrovn kzn ve td.
Jestlie uitel netrest poruovn kzn u nkterch k, vytv tm speciln
situaci pro ostatn, u nich vlastn podmiuje skutenost, e pestoupen
pravidel kzn nen postihovno.
kol k textu . 1
Vytvote postup vyhasnn obavy ze koly u ka, kter m ni poznvac
schopnosti a je klasifikovn soustavn pouze dostatenmi znmkami. Pro jeho
mentln tkopdnost se mu ostatn dti smj.

2.2.2 Senzomotorick uen

Pat k tm druhm uen, na jejich zklad zskvme pedpoklady
k vykonvn innost, kter jsou nron na vnmn, pohyby a vzjemn
spojen vjem a pohyb. Vsledkem senzomotorickho uen jsou
senzomotorick dovednosti, kter jsou velmi trval.
Pklad
Naume-li se plavat nebo jezdit na kole, pak si tuto dovednost zachovme
zpravidla po cel ivot. K senzomotorickm dovednostem pat vechny druhy
sportovnch innost, fyzick prce, hra na hudebn nstroje, psan na psacm
stroji, kreslen, tanec atd.
V prbhu utven tchto dovednost dochz ke zlepen koordinace mezi
vnmnm a pohyby. Pohyby se stvaj pesnjmi, rychlejmi, jejich rytmus
se zlepuje. V zvren fzi uen dovednosti nastupuje perifern vnmn a
hmatov kontrola pohyb msto zrakov.
Senzomotorick dovednosti maj rznou rove obtnosti. Pro obtn
dovednosti (hra na hudebn nstroj, sportovn innosti apod.) jsou vypracovny
speciln postupy ncviku nebo trninku. Uen kad dovednosti vyaduje
odlin pstup. Z psychologickho hlediska lze vymezit pouze nkter
nejobecnj postupy, kter by mly bt dodrovny.
Metody osvojovn senzomotorickch dovednost by mly obsahovat ti
fze: (Dalek, 2001, str. 97)
kognitivn, kdy uitel seznm ky s dovednost, analyzuje jej jednotliv
sti, vymez zkladn postupy a upozorn na chyby, kter se mohou objevit,
fixan, pro n je charakteristick praktick vykonvn pohyb a do
rovn, kdy jsou chybn pohyby minimalizovny,
zdokonalovn, pro kterou je podstatn zven rychlost a pesnost pohyb
a tm nulov chybovost.
Mra zen ncviku dovednosti zvis na vku ka, obtnosti samotn
dovednosti a pedchzejcch zkuenostech ka. Jednodu dovednosti je
mon osvojit vcelku. Doporuuje se zpotku zamen spe na pesnost ne
rychlost. Sloitj dovednost je vhodnj osvojovat po stech. Prvn vkon

15

jedince v senzomotorickch innostech nem velkou prognostickou hodnotu.

Z prvnho vkonu nen mon pesn odhadnout rove budoucho osvojen.
kol k textu . 2
Zamyslete se nad nkterou svou dovednost, kterou jste patn zvldl a co
mohlo bt pinou?

2.2.3 Verbln uen

Pat k nejrozenjm druhm uen u lovka. Nevztahuje se pouze na
osvojen slov, ale tak na osvojen dalch symbol (matematick, chemick,
hudebn a jin). Pi verblnm uen m nejvt vznam pam. Verbln
uen nelze vak vysvtlit pouze na zklad pamti. Ji na jeho nejni rovni
vstupuje do procesu osvojovn si vdomost mylen. Pi pojmenovvn
pedmtu dochz k jeho zaazen do urit tdy objekt, co m vztah
k mylen a tvoen pojm.
Vsledem verblnho uen jsou vdomosti, kter se vymezuj jako
soustavy pedstav a pojm. Prostednictvm verblnho uen si osvojujeme
zkladn informace o okolnm svt, roziujeme sv jazykov schopnosti i
schopnosti vyjadovn.
Pklad
V pedkolnm a mladm kolnm vku se dti pomoc verblnho uen
nau kanky, bsniky, nzvy pedmt, zskaj informace o prod a
z historie. V prbhu koln dochzky si mus ci zapamatovat rzn fakta,
jejich uchovnm si etme as, protoe je nemusme neustle vyhledvat pi
uvn v bnm ivot (gramatick znalosti, elementrn poetn kony
apod.).
I kdy pro verbln uen m hlavn vznam pam, nelze jej ztotoovat
pouze s mechanickm zapamatovnm. Proti memorovn ve kole se stle
vzn nmitky. Existuje vak mnoho fakt, kter si ci mus zapamatovat,
protoe bez jejich znalosti by nemohlo uen dle pokraovat. Z tohoto
hlediska m verbln uen nejvt vznam v pedkoln vchov a v mladm
kolnm vku. Verbln uen nen clem vzdln, tvo pedstupe pojmovho
uen a een problm.
kol k textu . 3
Kter text se osvojuje lpe a pro: bse nebo odborn sta?

2.2.4 Pojmov uen

Je procesem, pi nm dochz k vytven pojm na zklad poznn
souboru podstatnch vlastnost urit skupiny prvk. lovk poznv a prov
svt kolem sebe z velk sti prostednictvm pojm vc, mst a udlost. Pi
vymezen pojmu je teba rozliit ti termny (Dalek, 2002, str. 102):
pedmt (nebo jev) v realit,
slovo,
pojem.
16

Pedmty v realit je mon seskupovat do uritch mnoin. Pedmty

v konkrtn mnoin se vyznauj danmi vlastnostmi a tyto vlastnosti bvaj
oznaovny jako podstatn neboli relevantn. Mimo tyto vlastnosti se u prvk
dan mnoiny (nap. kvtiny, ptci aj.) objevuj vlastnosti, kter se nevyskytuj
u vech prvk. Bvaj oznaovny jako irelevantn, nepodstatn. Pojem se
vymezuje jako poznn souboru podstatnch vlastnost dan mnoiny prvk
nebo jev. Slovo slou k pojmenovn nebo oznaen prvku dan mnoiny
nebo celch mnoin. Slovo nen pojem, je pouze prostedek pro vyjden
pojmu, je nositelem pojmu a slou k uchovn pojmu.
Pojmov uen zahrnuje vytven a osvojovn pojm. k si osvojuje
pojmy, kter jsou ji hotov, kter mu pedkld spolenost. Tyto pojmy si
vak mus prostednictvm mylenkov innosti vytvoit.
Pklad
Pedpokldme, e k nezn pojem ani slovo, kter ho oznauje. Nejdve
je nutn ka nauit slovo, kter oznauje danou mnoinu (ptci).
V nsledujcm kroku musme vytvoit u ka pedstavu o dan mnoin, kter
prvky do n pat a kter ne (Ptk je vrabec, kos, sova, orel, ptros, motl,
netopr ptci nejsou.). Nsleduje rozliovn vlastnost (Ptk m pe, kdla,
nohy, zobk, sn vajka). Pokraujeme tm, co maj ptci spolen a co ne
(Vichni ptci snej vajka, ale vichni ptci neltaj.). Na zvr je teba
pesvdit se, zda je pojem osvojen, a to nejlpe tak, e kovi prezentujeme
ptka, kterho jet nevidl a zeptme se, zda je to ptk. Jestlie odpov kladn,
je proces ukonen, jestlie odpov ne, musme zat znovu.
Schopnost poznvat podstatn od nepodstatnho roste s vkem. Nejvt
pote v tto oblasti maj dti pedkolnho a mladho kolnho vku, jejich
pozornost je asto odpoutvna nepodstatnmi, ale npadnmi vlastnostmi
(velikost, tvar, barva aj.). ci starho kolnho vku si mohou osvojit pojem
pouze na zklad definice pojmu, kter obsahuje ji dve osvojen pojmy.
Pojmy vysok rovn obecnosti (mravnost, hmota, svoboda aj.) vyaduj
nroky na rove abstraktnho mylen a schopnost zobecnn.
Uen se pojmm m vznamnou funkci v poznn a ve vzdlvn. Pojmy
redukuj sloitost okolnho svta tm, e nm pomhaj identifikovat a
klasifikovat objekty v realit. To umouje vyuvat minul zkuenosti i tehdy,
stetneme-li se s novmi ppady dan mnoiny. Pojmy nm zajiuj, e
nemusme nov objekt znovu zkoumat, pokud jsme ho schopni zaadit do u
znm mnoiny objekt. Znamen to, e pojmy redukuj nezbytnost neustlho
uen.
kol k textu . 4
Vrate se k uvedenmu pkladu a msto pojmu ptk utvote definici pojmu
strom. Sestavte vet znak, najdte znaky typick a vylute znaky, kter
nejsou spolen pro vechny zstupce tohoto pojmu.

17

2.2.5 een problmu

Znamen samostatn objeven vztahu (principu, zkonitosti) mezi pedmty,
jevy, situacemi nebo pojmy. Vsledkem tohoto uen je prstek ve
vdomostech nebo osvojen obecnho postupu een, kter me bt
aplikovn na rzn kategorie problm.
Problm je situace, ve kter znme cl, ale neznme prostedky vedouc
k cli. kol je situace, ve kter znme cl i prostedky. kol je situace znm,
opakovan (seten nkolika sel, nkup potravin, klid bytu). Mnoho situac
m vak pechodn charakter, tzn. e mohou mt sten povahu kolu,
sten povahu problmu. Ve kole se ci setkvaj spe s koly ne
problmy, protoe uivo pedstavuje soustavu ji dve vyeench problm.
S eenm problm je spojovno produktivn mylen. S eenm kolu je
spojovno reproduktivn mylen, kter je zaloeno na znovupoznn nebo
odhalovn vztah. S eenm kolu souvis dal pojem, a to algoritmus.
Algoritmus se vymezuje jako postup sestvajc z pevnho sledu operac
umoujcch een loh uritho typu (pravidlo, kter vede k vyeen kolu).
Takovmi algoritmy jsou matematick a logick vzorce, gramatick pravidla
apod.
rovn een problmu:
vhledem,
pokusem a omylem,
etapovit een problmu,
analzou prostedk z hlediska cle.
een problmu vhledem znamen, e jedinec e problm na zklad
nhlho pochopen situace. Rovn postup pokusem a omylem je zaloen na
nalezen een v dsledku restrukturace vjemovho pole. Zitek pochopen
pichz mnohdy neekan. Vhled znamen nov vidn situace a problmu.
Pklad
V psychologick literatue jsou znmy Kohlerovy pokusy se impanzem
v kleci. Mimo klec je umstn bann tak, aby nebyl dosaiteln konetinou, ale
ani dvma tyemi umstnmi v kleci. Tye se vak daj sloit dohromady, co
je kol pro impanze, aby pi manipulaci s nimi pochopil, e kdy je spoj,
budou dostaten dlouh, aby s nimi na bann doshl. Pochopen situace
vhledem psob jako nhl osvcen.
Etapovit een problmu znamen een pokusem a omylem na rovni
pedstav. Za nejvy rove een problmu se povauje analza prostedk
z hlediska cle. Jedinec na zklad mylenkovch operac analyzuje cl, ke
ktermu m dospt a na zklad toho vol pimen prostedky.
Pklad
Z dtstv Edisona je znm epizoda s operac jeho matky. Lka, kter
provdl chirurgick zkrok ml k operaci mlo svtla z dostupn petrolejov
lampy. Edison proto donesl vechna zrcadla z domu a umstil je za lampu tak,
e nkolikansobn zvil intenzitu osvtlen.
18

Fze een problmu

Proces een problmu m nkolik fz:
Prvn fze souvis s uvdomnm si problmu. Bez uvdomn si existence
problmu nelze situaci eit.
Druh fze spov v analze problmu. Problm se sname zaadit do
tdy podobnch problm a vyut vech zkuenost a vdomost, kter by
mohly k vyeen problmu vst.
Tet fze je zavrenm pedchoz, kdy syntzou znmch poznatk
dojdeme k vytvoen hypotzy nebo vce hypotz, tj. pedpoklad een.
Nsledn pak volme postupy a metody k potvrzen hypotz.
tvrt fze spov v ovovn hypotz na rovni mylenkov i praktick.
Pokud hypotza nebyla ovena, mus bt vytvoena nov a znovu ovena.
Takto je teba postupovat a do t doby, ne je problm vyeen.
Pedpoklady een problmu
problmov situace mus bt jasn popsna,
k by ml mt pedchzejc zkuenosti a vdomosti, kter souvisej
s eenm problmem,
pokud nem k vdomosti souvisejc s problmem, mus uitel ka na
een problmu pipravit,
soust een problmu je i motivace ka, kter souvis s jeho
zamenost na problmovou situaci jako zdroje novho poznn a potvrzen
vlastn aspirace.
een problmu nelze odtrhnout od verblnho a pojmovho uen.
Vechny ti druhy se vzjemn dopluj. Verbln uen tvo jaksi pedstupe
uen pojmovho, a to zase uen problmovho. een problmu je nron
na ppravu uitele, klade nroky na tvoivost a na as.
kol k textu . 5
Najdte nkolik een problmu s pemnoenm kormorn v oblasti
rybnk, kter jsou vyuvny k chovu ryb.

2.2.6 Sociln uen

Tento druh uen pedstavuje fylogeneticky nejstar mechanismus
zskvn informac znm i v ivoin i, podloen pudy a instinkty
(ptrac, zachovn vlastnho ivota, hjen teritoria, rozmnoovn atd.).
Zkladnm clem socilnho uen je napodobovn smysluplnho chovn
ostatnch len spoleenstv, nezastupitelnou roli hraje rodinn prosted. Dt
je vystaveno tomuto psoben od svho narozen a trv prakticky cel ivot
(kdo se pestane uit, ml by umt nsk moudrost). Zskan vdomosti
socilnho uen jsou velmi pevn, ovlivuje automatick chovn jedince na
vech rovnch. Dti vystaven deprivaci postrdaj tento zklad, jen velmi
obtn dohnj po cel ivot Lidsk uen je vdy sociln podmnno. Tento
druh uen probh v socilnch situacch a v socilnch vztazch. Obsah
socilnho uen je popsn v kapitole o socializaci.

19

2.3

Zkonitosti uen

Rzn druhy uen maj spolen charakteristiky, kter je mon oznait za

zkonitosti nebo tak obecn zkony uen. Pat k nim:
motivace v uen,
transfer v uen,
zptn vazba v uen,
opakovn
Podle Schneiderov (2003, str. 23) je zaazen zkonitost uen uritm
zjednoduenm jich funkce v procesu uen. Nkte autoi je oznauj jako
podmnky uen, jin jako sloky uen nebo podstatn strnky uen. Pokud
autoi pracuj s pojmem zkonitost nebo zkon, nemus se jejich poet vdy
shodovat. p (1980, str. 48) uvd ti obecn zkony uen:
V prbhu uen se opakovan vkony jedince pibliuj k clov podob
vkonu.
Zdokonalovn vkonu v prbhu uen je urovno soustavou regulanch
a autoregulanch proces a zdokonalovnm tto soustavy.
Uen zvis na motivaci, na vlastnostech jedince, na jeho ptomnm stavu,
na vnjch podmnkch uen a na vzjemnm psoben vnjch a
vnitnch initel.
Motivace v uen
Zkon motivace se ad k zkladnm zkonm uen. Motivace se vztahuje
k tm faktorm uen, kter zvyuj nebo sniuj intenzitu jedincovy aktivity.
Motivace se nejastji vymezuje jako souhrn faktor, kter energizuj, d a
udruj prbh chovn, jednn a innosti lovka. rove motivace je
vsledkem kombinace stavu jedince (jeho poteb) a vnjch podnt
(incentiv), kter tyto stavy mohou vzbuzovat nebo ovlivovat. Motivaci lze
obecn vymezit jako souhrn initel, kter podncuj, smuj a udruj
aktivitu lovka.

20

A. H. MASLOW hierarchick systm poteb (pyramidov)

III.

POTEBY SEBEREALIZACE
realizovat sv schopnosti
(duevn potencil)

II.

osobn rst
(objevovat, tvoit, uspodat)

POTEBY PSYCHICK
sounleitost, lska
(milovat, bt milovn, akceptovn,
patit nkomu, nkam)

I.

uznn
(vkon, kompetence,
dvra, souhlas)

POTEBY ZKLADN (BIOLOGICK)

fyziologick

bezpe

(vzduch, voda, potrava, aktivita, pasivita,

innost, sex, ptrn)

(jistota, bezpe, selhn)

Pklady vjimek motivace:

tvrdohlavci, vjimen, tvoiv, mimodn jedinci
snen aspiran rove trvale, deprivace, trval distorze psychiky (bda,
trn atd.)
vysok frustran tolerance, vysok motivace k dosaen vyho cle
minimalizuje poteby ni
eticky silnj poteby mohou bt nahrazeny slabmi, ale vhodnjmi (nap.
lska obdivem k respektu, spchu, penzm)
Motivaci meme klasifikovat podle rznch kritri.
Podle primrnch motivanch faktor rozliujeme:
Vnj motivaci (incentivn), kdy pohnutkou k uen me bt hodnocen
uitele v form znmky, pochvaly nebo trestu. Tak slib rodi po odmn
za dobr znmky nebo naopak potrestn za nesplnn jejich pedstav o
vsledcch uen dtte.
Vnitn motivaci, kter souvis s vnitnmi potebami jedince. k se u,
protoe ho to bav, m z uen radost.
Podle zalenn motivace v prbhu uen rozliujeme:
Poten motivaci, kter m za kol vzbudit aktivitu ka a nasmrovat ho
k cli. U na tto rovni se rozhoduje o tom, jak kvalitn bude uen.
Prbnou motivaci, kter je dleit v momentech, kdy motivovanost pi
uen kles. Tato motivace udruje aktivitu ucho se ka.

21

 Vslednou motivaci, kter se objevuje po dosaen cle. Pokud je spojena

s proitkem spchu, psob dle na uen pozitivn. Je-li spojena
s nespokojenost ka, me motivovat nejastji k poklesu aktivity a
nezjmu o uen nebo tak ke zven motivace o lep osvojen ltky.
Podle dsledk uen rozliujeme:
Motivaci pozitivn, kter je spojena s oekvnm spchu, s odmnou,
s dosaenm individulnho cle apod.
Motivaci negativn, kter souvis s tendenc vyhnout se nemu
nepjemnmu, co by se stalo, kdyby se k nemu nenauil. Je zaloena na
obavch z nsledk (strach z nespchu, z trestu, snen sebevdom
apod.).
Faktory ovlivujc motivaci uen
Jak vyplv z pedchozho textu, rove motivace ovlivuje ada faktor.
Jejich piblen nm me pomoci odpovdt na otzku jak podntit zjem
k o uen.
Nov situace a aktivita jedince me bt zdrojem toho, e objevuje nco
novho, neznmho, neobvyklho. Tak nov, netradin metody vuky
udruj motivovanost ucho se jedince lpe, ne tradin, pasivn vklad
uiva. Pi vyuovn posiluj motivaci k pomcky, modely, konstruktivn
innost, monost pohybov aktivity, een hdanek apod. Osvduje se tzv.
interaktivn vyuovn, v nm se ci aktivn zapojuj, diskutuj, e
problmy, zpracovvaj projekty, u se navzjem jeden od druhho.
spch a nespch pedstavuje jeden z nejdleitjch a nejsledovanjch
motivanch faktor. spch je sm o sob odmujc, protoe informuje o
sprvnosti kova postupu, o jeho schopnostech a dovednostech, vyvolv
pjemn emon proitky, m vliv na zven sebehodnocen. Psoben
spchu je zesilovno i prostednictvm vnj motivace. Zlepuje vztah mezi
uitelem a kem. Navc bv k odmovn rodinou a irm socilnm
zzemm. spch pitahuje k opakovn innosti, m tedy svj podl na vzniku
zjmu o danou oblast. Z psychologickho hlediska je motivace spchem
cenn i v tom, e et energii ka, kterou vynakld na zvldnut innosti, a
tm oddaluje nstup navy z uen.
Protiplem spchu je nespch, kter m vtinou znan negativn vliv na
sebehodnocen ka. Psob v opanm smru ne popsan psoben spchu.
koln nespch nelze pojmat pouze z hlediska vbornch znmek a
odpovdajcho chovn. Vyjaduje tak mru konformity ke kolnmu prosted
a poadavkm koly. Trval, opakujc se nespchy ka ve kole vyvolvaj
stav, kter se v psychologii oznauje jako nauen bezmocnost.
Nauen bezmocnost je reakc jedince na situaci, kdy ztrc kontrolu nad
svm prostedm, kdy nem anci zmnit svou situaci, a dl cokoliv. Pak
obyejn rezignuje a nesna se zmnit svou pozici ani v ppad, kdy se
postupn mn podmnky a dosaen cle se jev jako reln. Na druh stran by

22

ml mt kad k zkuenosti i s nespchem, aby si mohl vytvoit adekvtn

techniky nutn pro jeho pekonn nebo zvldnut.
Pklad
V literatue jsou publikovny vsledky nsledujcho pokusu. Skupin dt
byly dvma osobami pedkldny k een dva problmy. Jedna osoba
zadvala problmy eiteln, druh neeiteln. Po uritm potu pokus
zadvala i druh osoba eiteln problmy. Velk poet dt se vak u
nepokusil ani zat pracovat na tchto eitelnch problmech. Dti setrvvaly
ve stavu bezmocnosti.
Obecn plat, e spch posiluje a nespch oslabuje motivaci. Ale nen
tomu tak vdy. Zle na frekvenci a pomru spchu a nespchu. Jestlie
dt zav spch asto, opakovan pi nevelkm sil, pak jej prv dl
nespch doke pimt k intenzivnj innosti a probud snahu doshnout
lepch vsledk.
Sociln faktory jsou dalm vznamnm initelem motivace uen. Ve
zmnn spch v uen je vtinou spoje s projevy socilnho uznn. lovk
chce asto doshnout spchu pro oekvan pozitivn hodnocen zejmna od
osoby, na kter mu zle. Dt je daleko vce motivovno pro innost, o kterou
jev jeho kamardi nebo rodie zjem. Je ve svm postoji ovlivnno postoji
spoluk i rodi a jejich vztahem ke kole.
Pklad
Negativn hodnocen uiva nebo koly ve smyslu vrok: J nevm, k emu ti
to v ivot bude, pro vs v t kole neu nemu rozumnjmu upevn u
dtte nechu k uen a nezjem o studium.
Motivace o uritou innost se zpravidla zvyuje, kdy mme monost
pracovat spolen. Ve kole je v tomto smyslu asto vyuvno souten. Je
ovem teba si uvdomit, e sly soutcch k a jejich skupin by mly bt
vyrovnan, aby mli vichni relnou anci na spch.
Odmny a tresty jsou nejznmjmi a nejastji pouvanmi motivanmi
initeli. Psoben odmn a trest pat v podstat k uen. Jejich
prostednictvm zpevujeme douc formy chovn a oslabujeme chovn a
jednn nedouc. Odmny a tresty jsou hlavn prostedky vnj motivace.
Odmny navozuj pjemn emocionln stavy, povzbuzuj zjem o uen,
zvyuj rove aspirace a jsou ze strany k vyhledvny. Tresty psob
opan, jsou zaloeny na strachu a zkosti, kter se mohou rozit na cel
proces uen. Vzbuzuj nedvru k uiteli a vsledkem me bt asto
odmtav chovn k ke kole. Odmny poskytuj vce informac ve vztahu
k budoucmu chovn a vkonu ne tresty. Odmny schvaluj dan chovn
nebo uebn postup. k v, e jednal nebo pracoval sprvn a pokud bude
takto pracovat dle, bude opt odmnn. Trest ka informuje o nesprvnm
postupu, ale nedv mu informaci o tom, jak m pracovat v budoucnu.
V samotnm trestu nen obsaena informace o innm a sprvnm chovn
nebo o sprvnm postupu. Jestlie m bt psoben trestu inn, mus po nm
nsledovat informace o sprvnm, doucm budoucm postupu.

23

kol k textu . 6
Pokuste se zvit z rznch hledisek oprvnnost a neoprvnnost
fyzickch trest. Analyzujte dsledky uvn tlesnch a tzv. psychickch
trest.
Motivan inek odmn a trest je zvisl na mnoha faktorech. Je to
zejmna osobnost ka, osobnost uitele, jejich vzjemn vztah, dle charakter
a mnostv odmn a trest, situace a asov faktor.
Osobnost ka uruje, jak vznam m pro nj odmna nebo trest. Zle
na vku ka, jeho potebch a zjmech, pedchozch zkuenostech, osobnch
vlastnostech, momentlnm duevnm a fyzickm stavu a dalch okolnostech.
Stejnmi odmnami nebo tresty postihujeme kad dt jinak.
Osobnost uitele psob na vznam odmny a trestu pro ka svou
autoritou. Jinak reaguje k na vtku uitele, na kterm mu zle a jinak na
mnn uitele, k nmu nem citov pouto. Svou roli hraje i chovn uitele
pi odmovn nebo trestn ka. Zvlt pi trestn by ml dt uitel najevo,
e se ve vzjemnm vztahu mezi nm a kem nic podstatnho nemn.
Charakter a mnostv odmn a trest jsou dalmi inky motivace. Majli bt inn, mus bt dtti srozumiteln. Dt by mlo ctit, e si odmnu
zaslou, e trest je oprvnn. V opanm ppad je mon potat spe
s projevy nesouhlasu a vzdoru. inek odmn a trest souvis i s jejich
mnostvm, frekvenc a vzjemnm pomrem. Pli vysok frekvence a
pevaha jednoho prostedku nad druhm vede zejmna u trest k postupnmu
snen jejich innosti. Dt na n pestv reagovat a sv chovn nemn.
kol k textu . 7
Na zklad vlastn zkuenosti popite jeden pklad innho a jeden pklad
neinnho uit odmny a trestu.
Aspiran rove:
Tato kategorie pedstavuje hranice vymezujc schopnosti ka,
zpravidla horn rove monost ve kolnch vdomostech, dovednostech.
Jestlie jsou v souladu schopnosti dtte, poadovan splnn povinnost kolou
i rodinou, je zajitn soulad, harmonie mezi monostmi dtte a dosahovnm
jeho kolnch, ivotnch spch. Dt je vyrovnan, klidn, rozvn, vdom
si svch schopnost a krystalickou inteligenc nabaluje dal ivotn zkuenosti
smujc k ivotn moudrosti.
Katastrofickm scnem je selhn jedn i obou sloek vchovy
k aspiraci, hor jsou nepimen poadavky rodiny ne koly, dt se hodnot
neadekvtn pouze vjimen. Pecenn nebo nedocenn schopnost mladho
lovka vede k nezdrav soutivosti, nabubelmu sebevdom, v opanm
ppad k sebepodceovn a lenosti, v kadm ppad tto vchovn chyby
dochz k velmi zvan porue chovn jedince.

24

Pklad
Kad pedagog se dve nebo pozdji ve sv praxi setk s rodiem, kter mu
pi nejbli pleitosti v soukromm rozhovoru sdl (nikoli bez uzardn, ale
se zjevnou hrdost) sv podezen: jeho dt je geniln a na kole zle, zda
tento talent objev a pivede k dokonalosti. Rozpait pedagog marn ptr ve
sv pamti po dvodu tak zsadnho sdlen a rozhodne se rzn zjednat jasn
stanovisko vi nadn a prospchu dtte. Rodie nejastji vkldaj sv
ambice, neuskutenn sny, pn do svch dt a tm jim kod vce, ne jsou
schopni si uvdomit. ekaj na sebemen nznak geniality ve vvoji svho
pokraovatele rodu. Mohou myln zamnit hyperaktivitu mozkov dysfunkce za
sportovn talent, normln dtskou pam pedkolnho vku za zzran
mestick schopnosti. Nemaj zkuenost srovnn s jinmi dtmi stejnho vku a
pedevm chtj slyet pouze jeden verdikt o genilnm potomku.
Pedagoga ek strastipln cesta dokazovn, srovnvn gnia
s bnou populac tdy. Piprav se na vechny eventuality argumentac:
seity, vkresy, sportovn vkony atd., ale pes tuto snahu nebude jeho prce
korunovna spchem. Rodie odchzej zaraen a zdrcen, v hor variant
podaj stnost pslun inspekci na proeten prce koly, konkrtnho
pedagoga, protoe nejsou spokojeni s jeho vchovnmi a vukovmi metodami.
Mladho, nadanho, spnho uitele bez zkuenost a inspekc hodnocenho,
aby se zamyslel nad ochranou povsti a prestie koly mohou snadno donutit
k rozvzn pracovnho pomru a nalezen profesn realizace v lukrativnjch
oborech humanitn innosti.

Transfer v uen
Obtnost a rychlost uen zvis tak na pozitivnm nebo negativnm vlivu
dve osvojench vdomost, dovednost, nvyk, psychick proces a
vlastnost. Tento vliv je oznaovn jako transfer. Transfer je penos
zkuenost z jednoho uen do jinho.
Klasifikace druh transferu:
transfer pozitivn, kdy vsledky pedchozho uen urychluj a usnaduj
uen nsledn,
transfer negativn interference, jestlie proces jednoho uen brzd nebo
znesnaduje druh uen,
transfer nulov, kdy jedno uen nem vliv na uen jin,
transfer specifick, pi nm vyuvme vsledky uen v podobnch
situacch,
transfer nespecifick, kdy na nov situace penme vztahy, principy,
vyuvme rozvinutch schopnost (schopnost analzy, zobecnn apod.).
Pklad
O pozitivn a zrove specifick transfer se jedn, kdy vyuvme
zkuenost ze hry na jeden hudebn nstroj, zkuenosti z jedn sportovn
disciplny pro osvojovn jin, znalost abecedy pi hledn neznmch slovek
apod. K negativnmu transferu interferenci me dochzet pi zmn
nauenho pracovnho postupu, zmn obsluhy novho stroje, kdy nm
pedchoz zkuenost a nvyky brn ve snadnm osvojen si novch
poadovanch innost.

25

Podstata vzniku pozitivnho transferu bv vysvtlovna teori spolench

metod a prvk v pvodn a nov situaci (dren smyce, znalost not) nebo
teori generalizace, tzn. e obecn princip se pen spontnn nebo zmrn
na nov situace (pochopen Archimedova zkona na een konkrtn situace
v praxi). Negativn transfer bv vysvtlovn psobenm proaktivnho a
retroaktivnho tlumu. Proaktivn tlum psob smrem dopedu (pedchoz
uen ovlivuje negativn nsledn uen pi zmn pracovnho postupu),
retroaktivn psob smrem dozadu (souasn uen psob negativn na to, co
jsme se nauili dve). Retroaktivn tlum se projevuje zejmna v ppad
nedostaten osvojen ltky a podobnho charakteru nsledn osvojovanho
uiva.
Pklad
Pi uen se dvma podobnm jazykm, nap. rutin a bulhartin, panltin
a portugaltin se projevuje vce pozitivn, ale tak negativn transfer. Pi
uen se djepisu si nememe vzpomenout na bse, kterou jsme se uili
pedtm, projevuje se tu negativn transfer ve smyslu retroaktivnho tlumu.
Ve vtin uebnch situac jsou obsaeny prvky transfer i interference.
Dvj zkuenosti z zen jednoho typu dopravnho prostedku (motorky)
nm sten pomhaj pi zen jinho typu vozidla (auta). Dovedeme se
orientovat v provozu, odhadujeme vzdlenosti atd. sten nm vak
znemouj podobnosti dve osvojench dovednost jejich rychlou eliminaci a
nahrazen dovednostmi jinmi. Pokud jde o transfer nespecifick, kdy meme
vyuvat penosu nespecifickch poznatk do jin situace, uplatuje se vce u
starch k a dosplch, kte mohou dky tomuto typu transferu vyuvat
svch rozshlch zkuenost.

Zptn vazba v uen

V odborn psychologick literatue byl zkon zptn vazby dve nazvn
zkonem dsledku. Zptn vazba je zaloena na zptn informaci, dv
ucmu se jedinci informace o tom, nakolik je pimen postup a vsledek
uen cli uen. Znalost prbhu uen a jeho vsledk umouje elnou
regulaci procesu uen.
Zptn vazba (Schneiderov, 2001, str. 31) je pro ucho se jedince i pro
uitele informac o tom, jestlie:
se u sprvn ltce (k), je dan kol vhodn pro ka vzhledem k jeho
schopnostem (uitel),
postupujeme sprvn k cli (k), jakou rove vkonu me oekvat
(uitel),
vyuv sprvnch postup a metod uen (k), u se k dostaten
rychle (uitel),
vyuv transferu (k), potebuje nkterou ltku dohnat, lpe si osvojit
(uitel),
nakolik si osvojil urenou ltku (k), um zobecnit a aplikovat ltku na jin
situace (uitel).
Zptn vazba je diagnostickou pomckou pro ucho se i pro uitele. Je
zkonitost uen, kter se vznamn projevuje pi kontrole a hodnocen
26

vsledk uebn innosti. Kontrolovan vuka pedpokld uplatnn alespo

ty zkladnch krok (Fontana, 2003, str. 173):
Konkretizace vukovho kolu a rovn vkonu, kter potvrd, e dti
kol zvldly.
Soustavn zaznamenvn vkonu k. To vyaduje ast uvn
provrek, kter by mly bt zadvny neformlnm, nestresujcm
zpsobem.
Zaznamenvn zpsobu vuky ve vztahu k vkonu. To uiteli umouje
hodnotit svj vlastn vkon.
Zpracovn daj pravideln, jako soust kontroly uitch metod a
nsledn volby tch metod, kter vyhovuj ltce i dtti.
Nedostatek zptn vazby u ka i uitele neme vst ke zmn organizace
uen ani k poznn individulnch rozdl dt pi uen. Uen se pak stv
neproduktivn innost, kter ve svch dsledcch stresuje ob strany, ka i
uitele.
Opakovn
Chceme-li si zskan vdomosti a dovednosti upevnit, je nutn jejich
opakovn. Opakovn je dleit pro vechny druhy uen s vjimkou een
problmu. Jeho prostednictvm dokeme sv znalosti a dovednosti nejen
zafixovat, nbr tak zpesnit, zaadit do vlastnho poznvacho systmu,
objevit a lpe pochopit nov souvislosti.
Aby opakovn plnilo svou funkci, mus mt urit vlastnosti:
aktivitu,
rznorodost,
plnovitost,
respektovat strukturu a rozsah osvojenho uiva.
Opakovn mus bt aktivn, tzn. e je zaloeno na samostatn reprodukci
osvojovan ltky. Nejmn vhodnm zpsobem je pasivn protn danho
textu. Aktivn reprodukce je obtnj, protoe okamit odhal nedostatky
v osvojen ltky. Vhodnou metodou aktivn reprodukce je vysvtlovn ltky
nkomu druhmu. Pi tom si uvdomme, kter pase jsou pro ns obtn,
kter jsme si osvojili chybn nebo nepln.
Dal podmnkou efektivnho opakovn je rznorodost. Zatmco
poznvn neho novho je atraktivn, opakovn pat vtinou
k neoblbenm innostem k. Tato skutenost me bt odstranna prv
prostednictvm rznorodosti opakovn. Sname se opakovat stejnou ltku
rznm zpsobem: vpisem dleitch pas, pojm, zhotovenm schmat,
nalezenm praktickch pklad, diskus.
Opakovn by mlo bt plnovan. Vyjdeme-li ze zkon zapomnn,
zjistme, e k nejvtmu bytku informac dochz v prvnch asovch
intervalech po nauen. Prvn opakovn by mlo nsledovat pokud mono co
nejdve po prvnm nauen, nejlpe tent den. Pi plnovn je teba
respektovat sloitost a smysluplnost ltky jej rozsah, ale tak zvltnosti

27

ucch se jedinc, jejich vk, rove mylen a pedchozch znalost, pamti

a motivace.
Respektovn struktury a rozsahu uiva je nutn zejmna u sloitj
ltky. Strukturace se projevuje uspodnm ltky, kter respektuje logick
souvislosti, vk ucho se a jeho schopnosti. S rozsahem ltky se zvyuje
nepmo mrn poet opakovn, tzn. e poet opakovn nutn ke zvldnut
ltky je nkolikansobn vy ne nrst ltky. Mnostv a sloitost ltky jsou
dvodem pro koncentrovan nebo distribuovan zpsob opakovn.
Koncentrovan (vcelku) opakujeme ltku jednodu a s menm rozsahem.
Distribuovan (po stech) opakujeme ltku sloitj a rozshlej. Pokud
opakujeme koncentrovan, doporuuje se dlat pestvky po urit dob (nap.
po hodin), abychom zabrnili psoben negativnho transferu.
Praktick dsledky vuky, schopnost k dlouhodobho zapamatovn
poadovanho uiva, o kterm se domnvme, e je pro n v ivot
nepostradateln, neprobh v optimlnch strukturch ve uvedench kapitol.
Je teba potat s kolsavost pozornosti poslucha, selektivnm vbrem
zapamatovanho uiva, osobnost pedagoga pedevm jeho schopnost
zaujmout posluchae a na hranici psychodelickho zitku, osobnost ka.
V oblasti fauny i prodnch nrod je uen diktovno podmnkami na peit,
jsou rozvinuty specifick, pedevm smyslov detekce podnt se schopnost
pochopit jejich vznam. Na rychlosti reakce, praktick aplikace vuky zle
monost peit k. Proda spolu s ivmi tvory vytv harmonick celek a
jej zkony se zdaj pochopiteln, i kdy krut.
lovk ijc v civilizaci od svho narozen postrd ostrost smyslovho
vnmn, v bui by dlouho nepeil, avak ani Kovk by nezvldl prchod
metropol svta bez hony, fyzick likvidace. Dostvme se k systmov
otzce kolstv nejen naeho nrodnho: co mme sv ky uit? Co se jim
v ivot bude nejvce hodit a co mohou postrdat? Mme se dt cestou
objasovn zkladnch princip vech vd a jejich aplikaci ponechat na dalm
sebevzdlvn adept z dob Rakousko Uhersk monarchie? Nebo se radji
specializovat na hlubok, ale velmi specifick znalosti jednoho oboru a
souasn ignorovat veobecn vzdln, rozhled? Souasn kolsk systmy a
pedevm jejich zmny jsou vce i mn zdailou variantou tohoto procesu
hledn optimlnho edukanho modelu. Mus fungovat nkolik destek let do
doby, ne si vdeck poznatky a spoleensk zmny vynut radikln zmny
vzdlvn svch k. Vsadou moudrch pedagog je schopnost rozpoznat
v chaosu pedpis a potebnch informac vyut kapacity uen svch k
tak, aby byli na pt ivot optimln pipraveni.
Souasn vzdlvac trend inklinuje k psychologicky zdailm blokm,
kter se nerozpadaj nap. v prodnch vdch na biologii, anatomii, fyziologii,
ale tvo celek, vdu o lovku, kde jsou zahrnut veker podstatn poznatky,
kter k bude pro svj budouc ivot potebovat.
kol k textu . 7
Jet ne zanete st dal text, zopakujte si obsah tto kapitoly. Vyuijte
pitom ve uveden pravidla efektivnho opakovn.

28

Shrnut
Uen je vedle hry a prce zkladn innost lovka, kter spov
v zskvn zkuenost a utven jeho osobnosti v prbhu celho ivota.
Pln funkci vyrovnvn se s ivotnm prostedm. Uen me bt
zmrn nebo bezdn.
K zkladnm druhm uen pat uen podmiovnm, senzomotorick
uen, uen verbln a pojmov, uen metod een problm a uen
sociln. Rozdly v uen jsou vsledkem rznch vnitnch a vnjch
initel. Pat mezi n i zkonitosti uen. Za zkladn zkony uen jsou
povaovny zkon motivace, zkon transferu, zkon zptn vazby a zkon
opakovn.
Kontroln otzky k textu
7. Vysvtlete pojem uen a jeho vznam v ivot lovka.
8. Co je vsledkem uen podmiovnm?
9. Popite fze senzomotorickho uen.
10. emu se ume verblnm uenm?
11. Jak si osvojujeme pojmy?
12. Uvete pedpoklady k een problmu.
13. Vysvtlete rozdl mezi vnitn a vnj motivac.
14. Charakterizujte faktory, kter ovlivuj mru motivace k uen.
15. Vysvtlete podstatu psoben odmn a trest a srovnejte jejich inek.
16. Vysvtlete rozdl mezi pozitivnm a negativnm, specifickm a
nespecifickm transferem.
17. O em podv informaci zptn vazba v uen?
18. Jak jsou charakteristick znaky efektivnho opakovn?
Literatura
19. URBANOVSK, E. Pedagogick a sociln psychologie. In
HOLOUOV, D. Soubor uebnch text pro posluchae DPS MOV II.
Olomouc: VUP, 2001.
20. KUSK, P. DALEK, P. Pedagogick psychologie. Olomouc: VUP,
2001.
21. FONTANA, D. Psychologie ve koln praxi. 3. vyd. Praha: Portl, 2003.
22. SCHNEIDEROV, A. Pedagogick psychologie. Psychologie zenho
uen. Ostrava: OU, 2003.
23. P, J. MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha: Portl, 2002.
24. P, J. Psychologie pro uitele. Praha: SPN, 1980.
25. HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOV, I. Psychologick otzky motivace
ve kole. Praha: SPN, 1984.

29

3 K A UITEL
Cle
Porozumte rozdlu mezi pojmy styl uen, kognitivn styl a kognitivn typ
Zskte poznatky pro uren vlastnho kognitivnho typu
Pochopte vznam emoc pro proces uen a uvdomte si piny vzniku
negativnch emoc
Budete umt rozliit mezi hodnocenm a znmkovnm a dokete zhodnotit
skal slovnho hodnocen
Uvdomte si rozdly mezi tradinm pstupem k kovi a vzdlvnm
zamenm na ka
Porozumte stresu uitelsk profese a seznmte se s obranou proti stresu
Obsah kapitoly
3.1
k a styly uen
3.2
k a emoce
3.3
Hodnocen, zkouen a znmkovn
3.4
Uitel a profesn zt
Klov slova
Styl uen, kognitivn styl, kognitivn typ, logicko-matematick inteligence,
jazykov inteligence, prostorov inteligence, tlesn-pohybov inteligence,
hudebn inteligence, interpersonln inteligence, intrapersonln inteligence,
strach a zkost ve kole, zkostn k, hnv a zlost ve kole, pozitivn emon
atmosfra, hodnocen, zkouen, znmkovn, autorita uitele, vzdlvn
zamen na ka, uitelsk stres

3.1

k a styly uen

Dve, ne analyzujeme jednotliv styly uen, podrobme rozboru

psychickou pipravenost ka k pijmn informac. Podle Svobody (2005) k
zdaleka netou primrn po kolnch informacch, dokud nen psychicky
vyladn k vuce. Na potku kontaktu ka s uitelem je vhodn dohodnout
vzjemn podmnky komunikace kontrakt, zvazn pro ob strany. Zmna
podmnek vuky, odmn a trest a v prbhu roku maj devastujc vliv na
kze ve td a ochotu student pijmat nov informace. Tak, jako klvesnice
i my ovldaj sloit a logick pota, d ns ve skutenosti pocity
vychzejc z naich emoc a sociln role, kter zastvme.
Pedagog je PREDTOR, dv impuls k dn ve vuce a m vysokou mru
volnosti monost manvrovat dle vlastnho uven. k se nalz v roli
OBTI, poslun a tran bytosti s nzkou mrou volnosti. ZACHRNCE je
posledn prvek tohoto vztahu, me jm bt as stejn jako vstupujc role
nkterho z k. Jakmile mra volnosti nen dostaten pro posluchae a maj

30

pocit tlaku, obti, me se vuka zcela vymknout kontrole a jej efekt je

kontraproduktivn pro vchovu i zskn novch informac.
K tomuto selhn nemus dojt v ppad preventivnch opaten a umn
zvldat emergentn situace vuky, m se li skuten profesionln uitel od
laika. Mru volnosti obt k meme prbn zvyovat vhodnmi
poznmkami zapojujcmi studenty do centra dn (Dnes budeme probrat
fyzikln rozklad sil. M vysvtlen ltky nemus bt pro v zpsob
zpracovn informac ten nejlep. V knize na stran 112 je tato ltka odborn
popsna a mete erpat informace zde. Pokud nebudete nemu rozumt,
zatavte mj vklad a podrobn objasnme nesrozumiteln pase.). kovi
umonme nejen zmnu role z obti na zachrnce, ale i rozme mru jeho
volnosti - monosti ovlivnit vuku. Prevenc minimalizujeme monost k
ruit vuku regulujeme stdn rol, aby sm sebe vdom usadil do role
obti, nkdy zachrnce, ale tak predtora. Slou k tomu vechny jin formy
veden vuky ne frontln vyuovn (Svoboda 2005).
Uitel me bt postaven do role obti svmi svenci, ani by si ji
dobrovoln zvolil. Pi vstupu do tdy se setk s hanlivm npisem na tabuli na
svou osobu, sedne do loue vody na idli. Pokus k o zmnu rol sebe
predtora a uitele ob mv vce pin, od nekodnho zkouen trplivosti
celkem oblbenho tutora ivjmi svenci se smyslem pro humor, a po
clenou vyhlazovac vlku mezi nenvidnm uitelem a stmelenm
kolektivem tdy. spn reakce pedagoga spov v peveden sv vnucovan
role obti pes zachrnce opt do postaven predtora. Je zejm, e
vznamnou roli hraj schopnosti uitele situaci bleskov vyhodnotit, jeho
zkuenosti a metody nvratu na postaven jemu nleejc.
Pklady
K Uitel prodnch vd, 32 let, odborn uznvan, kolegy hodnocen jako
trochu podivn. Snen schopnost komunikace se ky ve td, aktuln
v manelsk krizi. Po vstupu do tdy etl na tabuli ahoj debile, msto
podpisu 8.A. Uitel reagoval podrdn: Kdo to psal? Co si o sob myslte
? a nsledoval jeho emotivn vstup. Tda mlela, nereagovala, na vyzvn,
sluba smazala tabuli. Uitel dal km pes vkend vypotat 40
matematickch pklad, domc prce psn klasifikoval.
Dsledek: Uitel problm operativn vyeil, avak vytvoil ve td napt,
zvil averzi ke sv osob s dopadem vztahu k k pedmtu, kter vyuoval.
 Uitelka si chtla ovit prbnou ppravu k krtkou psemkou.
V projevech nelibosti tdy zaslechla: To je ale krva vymatklan. I kdy
ctila asov stres, rozhodla se eit situaci okamit. Otoila se k kyni Ev
elem na vzdlenost 3 metr a otzala se: Evo, ekni mi, prosm t, co mm
spolenho s krvou? Eva vzdorovit pohazovala hlavou a nedokzala
odpovdt verbln. Tda reagovala rozpait tlumenm smchem. Proto
uitelka zopakovala: Nevzdvej se Evo, pokus se aspo piblin urit, co
mm spolenho s krvou. Eva nereagovala, uitelka vnmala vznikajc tlak
tdy na Evu, oekvn. Zaslechla nabdky odpovd od jinch k, na tyto
inspirace nereagovala. Dobe Evo, mme te jinou prci, nechme to tak.
Jen pemlej nad mou otzkou.

31

Hodnocen: Uitelka zvila rentabilitu monch een z hlediska asov

nronosti a zvolila kompromis: reagovala okamit, protoe by ztratila posici
respektu tdy, avak bez zvru v danou chvli, mohla pokraovat pi vhodn
pleitosti.
Lid se neu stejnm zpsobem. Kad jedinec, m-li monost, vol si
takov zpsoby uen, kter jsou pro nj nejinnj. Podle Maree (1998)
tvo pojem styl uen spojnici mezi pojmy:
uen

osobnost

zvltnosti procesu uen

zvltnosti osobnosti
rozdly mezi lidmi

Styly uen jsou postupy, kter jedinec preferuje na zklad sv

orientovanosti, motivovanosti, struktury, posloupnosti, propracovanosti a
flexibility. Vyvj se z vrozenho zkladu, ale obohacuj se a promuj
v prbhu ivota lovka. Tato promna stylu uen se dje jak zmrn, tak
bezdn. Svj styl uen si lovk zpravidla neuvdomuje. Pipad mu
samozejm, bn a jemu vyhovujc.
Styl uen ovlivuje pedevm zpsob, jakm jedinec poznv, tzn. jak
vnm a zapamatovv si informace, mysl, e problmy a rozhoduje se. Styl
poznvn je oznaovn jako kognitivn styl. Vypovd o individulnch
rozdlech ve zpsobech, jimi lid organizuj a d sv zpracovn informac a
zkuenost.
Styl uen a kognitivn styl nelze zcela ztotonit, protoe vedle kognitivn
sloky obsahuje styl uen i sloky motivan, sociln a jin osobnostn
vlastnosti jedince. Kognitivn styl vak tvo speciln sloku uen, kter je
pevn vrozen a obtn ovlivniteln.

Kognitivn styl a kognitivn typ

Kadm okamikem svho ivota je lovk vystaven ad podnt z okol.
Pozornost vak vnuje jen mal sti z nich, kter tzv. kduje, piazuje do td
podle stupn dleitosti.
Pklad
Dti ve koln td nevnuj pozornost vzduchu, kter dchaj, podlaze pod
svma nohama, tlesnm pocitm vyvolvanm tlakem tla na idli, ale tomu,
co k uitel, protoe to kduj jako zajmav a dleit. Jestlie je vak
vzduch nasycen vn jdla z kuchyn nebo oto-li nkdo hlavu a zakleb se,
me bt jejich pozornost odvedena od uitele k tmto podntm, protoe se
nhle posunuly do tdy vt dleitosti.
Zpsob, jakm piazujeme podnty tdm, bv do znan mry urovn
pedchoz zkuenost. (Dti se nauily, e kdy mluv uitel, mus bt tento
zitek zaazen do tdy vysok dleitosti.) Nkte lid jsou vak vi
uritm podntm vrozen vnmavj ne jin. Dsledkem je, e takov
podnty si uvdomuj, zatmco jin lid si jich nepovimnou. Ve zpsobech, jak

32

kad z ns provd kdovn jednotlivch situac, existuje urit nemnnost.

Jednota kdovn zahrnuje nejen een kolnch problm, ale i problm
spoleenskch a dalch, s nimi se v bnm ivot setkvme. Kognitivn
styl je proto chpn jako soust osobnosti. Kognitivn styl se podle Brunera
projevuje ve tech dimenzch, kter jsou dleit pi vyuovn.
a) Pesnost piblinost
Setkaj-li se jedinci s krajn mrou pesnosti s problmem, odkldaj
zpravidla een do t doby, ne nashromd dostatek poznatk. Proti tomu
jedinci s krajn mrou piblinosti se rozhoduj rychle, a kdy se een
neosvd, obvykle se vrt a zanou eit problm znovu.
b) Zvislost na poli nezvislost na poli (kognitivn diferenciace)
Tato dimenze bv nazvna i globlnost a analytinost. H. Within si viml,
e nkte lid se jev jako mn schopn ne jin odliit v dan situaci
podstatn podnty od nepodstatnch. Jev se jako mn schopn rozhodnout,
kter informace pat do tdy nedleitch, a lze ji proto pominout. Withinem
oznaen globln jedinci jsou mn schopni vybavit si podrobnosti pi
zkoukch, jev se jako mn vnmav a snze ovlivniteln druhmi lidmi. Dti
s pevahou globlnho stylu mohou mt obte s uritmi vukovmi koly,
kter jsou zaloeny na analze pole.
c) Uvlivost impulzivnost
Tet dimenze kognitivnho stylu, kter je pro uitele dleit, byla navrena
Kaganem. Uvliv dti dlaj mn chyb ne dti impulzivn, zvlt pi
nronch kolech, protoe maj silnou touhu u napoprv odpovdt sprvn.
Jsou schopny snet i dlouh mlen ped tdou, kdy si promlej sprvnou
odpov, ne ji vyslov. Naproti tomu impulzivn dti reaguj rychle, stlej
odpovdi s nadj, e jedna z nich bude sprvn.
U kad z uvedench dimenz by bylo mon pedpokldat, e jedna
krajnost je mnohem lep ne druh (tzn., e lep je uvliv, analytick a
pesn kognitivn styl). Tak tomu vak nen. Pli uvliv dti, kter nejsou
ochotny se rozhodnout, dokud si nejsou zcela jisty sprvnost odpovdi, mohou
projevovat pehnan strach z jakkoliv chyby. Obdobn nevhodn je krajn
analytick pstup ve spoleensk situaci, kdy mm reagovat jak na samotn
lidi, tak na informaci, kterou nm sdluj. Krajn pesn lovk me bt
v nevhod v situaci, kdy je nutn rychl een a pitom je teba uinit
rozhodnut jen na zklad stenho poznn. Vtina kognitivnch styl vak
nen krajn vyhrann. Projevuje se spe jako sklon k jednomu z aspekt
uvedench dimenz.
Vymezen kognitivnch styl m velmi blzko k teorii inteligenc H.
Gardnera, kter se stala zkladem nkterch didaktickch koncepc
(Kovlikov, 1995). Podle tto teorie m kad lovk nejmn sedm typ
inteligence, kter jsou na sob relativn nezvisl. Jedn se vlastn o
kognitivn typy, kter jsou podobn stylm uen. Gardner (1999) chpe
33

inteligenci jako soubor schopnost, kter lovku umouj najt a vyeit

skuten problmy nebo obte, s nimi se setkv.
Zskan informace, kter si chceme uchovat v pamti, zpravidla
strukturujeme do logickch smysluplnch celk. Do dlouhodob pamti
proniknou jen informace, kter si k utdil a pehodnotil. Tyto celky mohou
bt lidskm mozkem zpracovvny rznm zpsobem. Pro kadho z ns je
vak vznamnj jin zpsob zpracovvn informace. Gardner rozeznv:
Sedm zkladnch typ zpracovn informace inteligence
a) Logicko-matematick inteligence
U tohoto typu zpracovn informace probh jej tdn a ukldn na
zklad vnmn struktury logickch i matematickch vztah. Jedinci
s pevahou tohoto typu pijmn podnt dovedou dobe odhadovat mnostv,
chpou seln vztahy a symboly, dovedou manipulovat s pedmty a maj
vztah k selnm operacm. Mezi innosti, ktermi se u dt tato inteligence
projevuje, pat:
oblben potn aritmetickch pklad z hlavy,
jakkoliv poetn innost,
een logickch hdanek a problm,
hra v achy a jin strategick hry,
vymlen rznch experiment aj.
b) Jazykov (lingvistick) inteligence
Tento druh inteligence bv nazvn tak verbln eovou inteligenc.
Jazykov nadn pedstavuje v tradinm vzdln nezbytn pedpoklad
k spchu. Spov ve schopnosti uvat rznch strnek jazyka, chpn
vznamu slov a pojm. Takto nadan dti se vnuj rdy a s spchem:
psan (slohovch prac, dopis, lnk, bsn apod.),
ten,
vyhledvn informac z novin, knih,
snadno si pamatuj texty,
dovedou vysvtlovat poznatky,
vymlej si historky, vyprvj vtipy, pbhy,
e kovky, slovn hky, hdanky.
c) Prostorov (zrakov) inteligence
Spov ve schopnosti pesn vnmat vizuln strnku svta a dokonale
si ve zptn pedstavit. Zrakov a prostorov pedstavy jsou povaovny za
primrn zdroje mylen. Tento nzor podporuje skutenost, e mnoho vdc
proniklo k podstat njakho problmu spe na zklad prostorovho modelu
(viz Edison a pklad se zrcadly) ne matematickm mylenm. Dti, kter maj
prostorovou pedstavivost projevuj:
umleck aktivity vtvarnou innost, kreslen,
ten a tvorba map, schmat, pln, nkres,
hry se skldakami, bluditi,

34

 snadno si zapamatuj informace vizulnho charakteru (filmy, fotografie,

obrazy apod.).
d) Tlesn pohybov (kinestetick) inteligence
Je oznaovna jako inteligence fyzick, protoe jejm podstatnm rysem je
schopnost obratn pouvat svho tla pro sebevyjden, pro pohybov
innosti (herectv, balet, pantomima) a schopnost dovedn zachzet
s pedmty. S kognitivnmi procesy m pohybov dovednost zklad v mentln
koordinaci. Zapojen tla do jakhokoliv uen zvyuje nervovou aktivitu
mozku a vyplavovn adrenalinu, co napomh penosu z krtkodob do
dlouhodob pamti. Pro dti s dobrou tlesn pohybovou inteligenc je typick:
obliba sport a rznch pohybovch aktivit,
spnost ve sportovn innosti,
zrunost v manulnch innostech,
dobe napodobuj gesta, pohyby, chovn jinch lid.
e) Hudebn inteligence
Projevuje se ve schopnostech zapamatovat si melodii, rytmus, tny,
skladbu a sprvn intonovat. Sluchov pedstavy jsou u lid s tmito
schopnostmi velmi pesn a snadno si je vybavuj. Pro hudebn nadan dti je
typick:
um hrt a improvizovat na rzn hudebn nstroje,
rdy, asto a pkn zpvaj,
udr rytmus,
u se asto pi hudb a vyaduj tzv. zvukovou kulisu.
f) Interpersonln inteligence
Projevuje se ve schopnosti chpat druh, vmat si chovn, pocit a
motivace jinch lid, rozliovat jejich nlady, temperamenty, zmry. Dky
tmto schopnostem se rozvj rychle i u dt sociln dovednosti, kter se
projevuj ve vhodnch zpsobech jednn s druhmi a ovlivovn innost
malch skupin. Pro jednice s rozvinutou interpersonln inteligenc je pi
een problmovch situac i pi nabvn novch poznatk dleit mt
monost spolupracovat s druhmi, sdlovat si vzjemn sv stanoviska a
srovnvat je. Tyto schopnosti se projevuj v innostech:
navazovn a udrovn mnoha spoleenskch kontakt a ptelstv,
zapojovn do skupinovch her,
etnch mimokolnch aktivitch,
spolen prce v tmu, naslouchn druhm, diskusch,
pomoci druhm pi uen a een problm,
pe o jin (dti a lidi, kte potebuj pomoc).
g) Intrapersonln inteligence
Spov v uvdomn si svho j, ve schopnosti zkoumat a znt vlastn
mylenky, pocity a motivy svho chovn. Tento typ inteligence se rozvj
postupn, jak je dt schopno uvdomovat si sebe. Rst sebepoznn je
dleitm initelem uen, protoe dv monost plnovat, pedvdat,
pamatovat si a zajiovat dobr vkon v uen. Dti, kter jsou intrapersonln
nadan, projevuj:
35

 silnou vli a smysl pro nezvislost,

maj vyhrann nzory, postoje, zpsoby chovn,
dovedou bt samy, vnuj se svm osobnm zjmm.
Posledn dva typy inteligence jsou mnohem vce ne pedchozch pt typ
vzny na kulturn a sociln podmnky ivota jedince Ob inteligence jsou
zvisl z jedn strany na schopnosti pijmat, chpat, tolerovat nzory druhch,
spolupracovat s nimi a uit se od nich a z druh strany na schopnosti
uvdomovat si a chpat vlastn mylenky, pocity, motivy, osobn hodnoty a
cle.
kol k textu . 8
Pokuste se charakterizovat vlastn kognitivn styl.

3.2

k a emoce

koln vkon a spokojenost k jsou velmi vrazn ovlivovny

emocionln atmosfrou ve kolnm prosted. Nae vnitn proity
subjektivnch vztah ke skutenosti se navenek projevuj chovnm i
fyziologickmi zmnami organismu. Rzn emoce a city mohou mt rznou
intenzitu, hloubku i dlku trvn. Vedle pozitivnch i negativnch stav se
mohou projevovat i sloitjmi nejednoznanmi proitky.
Nae emoce psob na veker poznvac procesy i motivaci. Jestlie je k
pjemn naladn, prov pozitivn emoce, odr se to pozitivn na zlepen
pesnosti jeho vnmn, schopnosti vybavovat si pedstavy, ukldat poznatky
do pamti, pohotov myslet, adekvtn reagovat. Tak nava z uen se
dostavuje pozdji. Jestlie vak pociuje strach, napt, ohroen, je zpravidla
blokovan jeho mylenkov innost i prbh ostatnch kognitivnch proces a
nava se dostavuje daleko rychleji. Negativn vliv na vkon ka mohou mt i
pli intenzvn pozitivn emoce. Bouliv radost znemon soustedit se na
nco jinho, ne co je zdrojem silnho emonho zitku. Zabvat se
emocionln atmosfrou kolnho prosted je proto v prci uitele nezbytn.

3.2.1 Uitel a emocionln atmosfra koln tdy

Rozhodujc pro rove emocionln atmosfry ve koln td je innost
uitele. Uitel svou schopnost navazovat kontakty s ky, kvalitou a taktem
pi hodnocen k vytv zkladn rove emocionln atmosfry. Pro
koln prosted jsou nejefektivnj pozitivn emocionln stavy stedn
intenzity. Odhad mry intenzity emocionlnho psoben zvis z velk sti na
vku k, zkuenostech uitele a zjmu k o ltku.
Celkov vsledek psoben uitele souvis zejmna s kvalitou jeho prce.
Je-li jeho vklad iv, pak emocionln vztah k k uiteli vzrst. Ukazuje
se, e pro oblibu pedmtu je rozhodujc obliba uitele, a pro ni je patrn tak
dleit emocionln strnka podn vuky a chovn uitele.
Pro emocionln psoben nejsou zanedbateln emocionln vlastnosti
uiva. Nkter uivo je pro ky pitalivj, jin nepitaliv. Uivo, kter
36

vyvolv kladn emoce se osvojuje snadnji a lpe ne uivo, kter vyvolv

zporn emoce (strach, hnv). Nkdy ovem i uivo provzen zpornmi
emocemi bv ky osvojeno lpe ne uivo indiferentn a snadn.
Emocionln faktory maj tsn vztah k motivaci uen. Emoce a motivace
neprobhaj oddlen. spch a odmny vyvolvaj vtinou pozitivn
emocionln proitky uspokojen, radosti z vynaloenho sil a celkov
pjemn naladn ka. Emocionln aspekty odmn vedou ky k opakovn
podobnho vkonu nebo jednn, aby doshli opt odmny a tm
i emocionlnho proitku. Nespchy a tresty vtinou vyvolvaj proitky
zklamn, nespokojenosti, strach a zlost. ci se budou pravdpodobn
v budoucnu snait tmto situacm vyhnout, aby se vyhnuli nepjemnmu
emocionlnmu proitku.
Uitel by ml brt tak v vahu prostor tdy, kter se promt do
emocionlnch proitk k. k chpe sv msto ve td jako nco osobn
vznamnho, vytv si k nmu urit emocionln vztah. ast pesazovn
k me naruovat emocionln stabilitu. Podobn psob na ka ast
sthovn rodiny, stdn kol a uitel. Tyto skutenosti neumouj dtti
vytvoit si pevnou vazbu ke kole, uitelm a ke spolukm.
Vliv na utven emocionlnho vztahu ke kole me mt tak nuda. Zdlo
by se, e ve kole se nud pouze ci, kte nejsou dostaten vyten. Ve kole
se vak nud ci vborn, prmrn i podprmrn. Proitek nudy je urovn
jednotvrnost vyuovacch hodin, subjektivn vnmanou neuitenost
pedmtu a pedevm nedostatenm motivanm psobenm uitel. ci,
kte se nud, se pono do vlastn fantazijn aktivity, nebo reaguj agresivitou
vi uiteli, pomckm, spolukm, jsou trvale rozptleni, hraj si, dvaj se
z okna, bav se apod. Trval nuda vede k nzkm vkonm a celkov
nespnosti ka. Hrabal (1984) uvd, e nudu vyvolvaj nejvce uitel,
kte nemaj zjem o vyuovac pedmt, ky a vyuovn.
Uitel asto na nudc se ky reaguj napomnnm, vtkami a trestnm.
Pitom si neuvdomuj, e zdrojem vyruovn a nevhodnho chovn nudcho
se ka je metodick chyba ve vuce a nedostaten motivan psoben
samotnho uitele.
Pro emoce je typick, e se patn popisuj, sdluj i pozoruj. Objektivn
zvr o urit emoci je nesnadn. Pro uitele je tento poznatek dleit,
protoe na nm by ml postavit sv vchovn psoben a realizovat
individuln vztah k km. Uitel m bt schopen citliv pozorovat a
posuzovat mimiku a pantomimiku a m znt problematiku neverbln
komunikace. Schopnost pozorovat by ml spojit se schopnost empatie.
Empatie bv vymezovna jako schopnost, pomoc kter se osobnost
v rmci bezprostedn komunikace s druhm lovkem dovede vt do jeho
psychickho stavu. Podstatou vctn je skutenost, e prostednictvm empatie
si lovk vybavuje pocity a rzn napt druhho. Lze to vyjdit tak tak, e
lovk promt sebe samho do druhho jedince.

37

Empatick uitel zkoum osobnosti k, chpe a pomh rozvjet jejich

sil o samostatnost, rozum skupinovm vztahm. Svm chovnm psob i na
rozvjen empatie u k. K rozvoji empatie slou samotn osobnost uitele,
kter se me stt identifikanm vzorem, a tm i modelem emfatickho
porozumn. Empatie se me rozvjet pomoc her, ve kterch ci pebraj
rzn role a mus se do nich vciovat, aby je mohli dobe zahrt. Empatick
uitel vtinou na cch pozn nedokonal nebo nedostaten pochopen ltky,
protoe se to odr v mnoha neverblnch komunikacch k, kter prozrazuj
vnitn nejasnost nebo napt (Buda, 1988).

3.2.2 Negativn emoce ve kole

Negativn inek na koln vkon a spokojenost ka ve kolnm prosted
byl zjitn zvlt pi ptomnosti strachu, zkosti, zlosti a hnvu.
a) Strach a zkost
V oblasti emoc je znan rozpracovan tma zkosti a strachu (Macha
Machaov - Hoskovec, 1988). Tyto nepjemn emon stavy se projevuj
jako reakce lovka v ohroen. Jsou doprovzeny naptm, obavami,
nejistotou a fyziologickmi zmnami organismu.
zkost se nejastji vymezuje jako nepjemn emon stav, kter je
doprovzen naptm, nejasnm nebezpem, pedtuchou hrozby, kterou
subjekt nen schopen pesn definovat.
Strach se vztahuje k uritmu objektu, kter dovedeme identifikovat, je
konkrtn, znm. Strach je provn jako kodliv, trzniv, nepijateln
napt.
Rozdl mezi strachem a zkost nemus bt vdy patrn. V praktickm
ivot mezi obma emocemi nejsou ostr hranice. Pocit strachu a zkosti me
u jedince vyvolvat rzn reakce. U jednoho zvenou aktivitu, agresi, nik ze
situace, u jinho pasivitu, vytsnn z vdom.
K pochopen strachu a zkosti me pispt jejich klasifikace. Rozliuj se
rzn druhy zkosti:
normln zkost pimen stupni ohroen,
neurotick zkost stv se relativn stlou vlastnost osobnosti,
sociln zkost nejistota v kontaktu s lidmi, neschopnost navazovat
kontakty, vyhbn se kontaktm, plachost.

38

Strach se dl na:
aktivn pro kter je typick zven motorick aktivita umoujc jedinci
tk nebo aktivn odpor,
pasivn pro kter je typick neschopnost pohnout se, promluvit,
neschopnost reagovat na situaci.
Kad z ns m jinou mru tendence k zkostn reakci. Nkdo popisuje
strach a zkost ji pi mrnm stupni ohroen, jin ne. Vysok stupe
zkostnosti, napt a neschopnosti soustedit se je nazvn trmou. Trma a
tzv. pedzkoukov stav tenze maj vztah ke kolnmu prosted a podmnkm
uen. Na rozdl od trmy, kter znemouje podat reln vkon ka,
pedzkoukov tenze mobilizuje sly a miz zpravidla se zapoetm prce na
kolu.
Kter situace ve kole vyvolvaj nejastji zitek zkosti a strachu?
U mnoha k kola podporuje nedouc mru strachu a zkosti
v souvislosti s negativnmi dsledky na koln vkon. K rozvoji strachu ve
kole pispv:
vyuovac styl zaloen na psnosti (pouvn vhruek, zastraovn),
ast stresov situace (neoekvan zkouen, psemky),
nestrukturovanost uiva a poadavk uitele,
nzk rove znalost a pipravenosti ka.
zkostn ci
V obtn situaci se nachzej ci s vysokm stupnm zkostnosti.
zkostn ci tvo zvltn skupinu dt, jejich koln vsledky nemus
odpovdat jejich monostem. Brzdc vliv na jejich vkonnost m zkost a
strach. Pro zkostn jedince je typick snen pozornosti, co m vliv na
plynulost a rove verblnho projevu. Dochz u nich k zadrhvn,
pekvn se, obtnmu hledn logickch nvaznost. zkost ovlivuje
jejich mylen. Obtn rozeznvaj podstatn od nepodstatnho, pehlej
vznamn aspekty kolu. Maj pote pi rozhodovn, co vyplv z jejich
vnitn nejistoty. zkost psob tak na snen kvality pamti.
zkostn ci provaj nepjemn nejen zkouen a psemky, ale tak
situaci domc ppravy na vyuovn. Je pro n asov nron, dlouho se
rozhoduj, trp obavami, e zapomnli nco dleitho. Krom
nesoustednosti, poruch pamti a pesnho uvaovn trp asto poruchami
spnku a zvenou unavitelnost. Tmto dtem pomh, kdy pracuj v klidn,
bezpen atmosfe, nemus vystupovat ped velkou skupinou, maj jasn
pokyny a poadavky od uitele, pehledn strukturovan uivo a dostatek asu
na vypracovn kolu.
kol k textu . 9
1. Zamyslete se nad pravdivost vrok
U zkostnch k se asto vyskytuje neptelstv a agresivita vi
vyuovacmu pedmtu, uiteli, uebnm pomckm.

39

zkostn ci maj dvoj vztah ke konzumaci potravy. Mohou se pejdat a

trp obezitou, nebo trp nechutenstvm a hubnutm.
2. Jak psob strach a zkost na V vkon?
b) Hnv a zlost
Tyto nepjemn pocity provme obas vichni. Dostavuj se zejmna
v situacch, kdy s nmi nkdo patn zachz, ubliuje nm fyzicky nebo
psychicky, poruuje dohodnut pravidla nebo kdy nememe doshnout
neho, co potebujeme.
Jestlie analyzujeme ppady, v nich jsme se rozhnvali i pociovali zlost,
zjistme, e v nkterch situacch nm tento emocionln stav a nsledn reakce
pomohly vyeit problm, zatmco jindy se v dsledku naeho chovn vznikl
konflikt jet prohloubil.
Na zklad intenzity a inku jsou rozliovny:
hnv produktivn podncujc, douc, zvyuje nae sil a aktivitu, vede
k promylenmu jednn a konstruktivnmu een,
hnv neproduktivn nedouc, nezdrav, vede k hokosti, nenvisti, je
doprovzen nepjemnmi fyzickmi stavy a neschopnost adekvtn
reagovat na situaci.
Z popsanho emocionlnho proitku hnvu a zlosti vyplv nkolik zvr:
aktuln problmy bychom se nemli snait eit ve stavu zlostnho afektu,
situaci bychom mli analyzovat a po opadnut afektu zlosti a hledat vhodn
een,
problm, kter byl pinou hnvu, by neml zstat bez nslednho een a
prezentace naich oprvnnch poadavk.
ivot pipravuje kadmu lovku mnoho pekek a nebezpe, se ktermi
se mus vyrovnat. kola sama o sob pipravuje dtem i uitelm nron
situace. Uitel by mli s touto skutenost potat a nemli by svm chovnm
vyhrocovat negativn emon proitky k. zkost, strach, zlost a hnv vak
maj i pozitivn vliv na jedince, protoe ho varuj ped nebezpem, umouj
mu nebezpe se vyhnout nebo je zvldnout.
Emoce, emocionln stavy a vztahy maj pro ka a uitele velk vznam,
protoe je nelze oddlit od motivace, uen, spolen innosti a od vztahu mezi
uitelem a kem. k by ml provat ve kole pevn pozitivn emoce. I
kdy negativn emoce nelze ze koly ani ze ivota odstranit a bez nich by kola
neplnila funkci ppravy na reln ivot, mla by bt vytvena ze strany
uitele a celho kolnho prosted snaha, aby se k ve kole ctil pevn
pjemn.

3.3

Hodnocen, zkouen a znmkovn ka

Charakter uen ve kole vyaduje prbnou, promylenou, pesnou a

v prav as poskytovanou zptnou vazbu o vsledcch uen. Prostednictvm
rznch metod hodnocen a ovovn poznatk k zsk:

40

 uitel informaci o tom, co kovi nebo km nen jasn, emu nerozumj,

co je nutn znovu procviit,
k pedstavu o tom, zda byla jeho innost spn i nikoliv, v em
chyboval, co mus vylepit.
Hodnocen ka je dleit pedpoklad dalho rozvoje osobnosti a jeho
schopnosti autoregulace. V dsledku informace o prbhu uen by k ml
bt motivovn k dalmu sil v tto innosti. To, zda je jeho sil sprvn a
dostaten nebo mus sil zvit pro zlepen vkonu, dv kovi poznn i o
jeho osobnch vlastnostech. Ve kolnch podmnkch se hodnot nejen kovy
vkony, ale i celkov chovn a osobnostn vlastnosti. Pedagogick normy
nejsou a ani nemohou bt detailn vymezeny. Specifickou podobu jim dv
teprve uitel pi konkrtnm hodnocen. Do hodnocen vstupuje osobnost
uitele a vztah mezi kem a uitelem.
Hodnocen
Hodnocen se nejastji vymezuje jako pisuzovn urit hodnoty jistmu
vkonu nebo trvalej vlastnosti jedince na zklad srovnn hodnocenho
projevu s pslunm kritriem (norma, cl, vzor, idel, hodnota apod.).
Vsledkem hodnocen je zjitn, do jak mry se hodnocen jev shoduje
s danm kritriem. (Dalek, 2001, str. 137)
Kritria hodnocen bvaj vymezena obecn, specifikuje je kad uitel
v konkrtnch podmnkch. Ve srovnn s pojmem znmkovn je hodnocen
irm pojmem. Zahrnuje v sob posuzovn chovn, vkonu a vlastnost ka
a nejen na zklad zkouen, nbr i pozorovn v kadodenn situaci.
Hodnocen v nejirm slova smyslu v sob zahrnuje aspekt emocionln i
sociln.
Emocionln aspekt, je spojen se samotnou podstatou hodnocen.
Nespravedliv hodnocen vyvolv vtinou negativn emoce (hnv, strach,
odpor, nenvist apod.), kter sniuj sil vnovan uen. K negativnmu
vztahu k uen vak me vst i hodnocen spravedliv, kter k takto
nepijm a pociuje je jako nespravedliv. Hodnocen uitelem mus tedy
v sob obsahovat i vysvtlujc koment, kter ka pesvd, e je
posuzovn spravedliv. Spravedliv hodnocen, kter je takto pijmno m
ve vtin ppad siln motivan vliv.
Sociln aspekt hodnocen souvis se vztahem mezi uitelem a kem.
Hodnocen psob ovem i na utven dalch vztah k kovi, a to
spoluk, rodi, pbuznch apod. Hodnocen tak do jist mry uruje
pozici ka ve koln td.
Zkouen
Zkouen je zmrn navozen situace, kter ovuje kvantitativn strnku
uen, kdy se zjiuje rozsah vdomost a dovednost, a kvalitativn strnku
uen, kdy se zjiuje schopnost logicky myslet a aplikovat zskan vdomosti
a dovednosti. Zkouen m i vchovn aspekt, slou k rozvoji svdomitosti,
odpovdnosti, prbn ppravy. Uitel si prostednictvm zkouen ovuje
sprvnost vchovnch a vyuovacch metod. Nezanedbatelnou funkc zkouen
41

je i jeho motivan funkce, jej podstatou je aktivizace sil a tendence

doshnout co nejlepch vsledk.
Zkouen m rzn formy:
stn,
psemn,
praktick.
Pi stnch a zejmna psemnch zkoukch by ml dt uitel km
pleitost, aby mohli dokzat, co vechno se nauili, aby nebyly ovovny jen
pamov osvojen vdomosti. ci by mli prokzat tak svou schopnost
logicky nebo tvoiv myslet. Tato informace je pro uitele dleit v tom, e
postihuje sprvnost jeho postup a styl uen.
Zkouen je ztovou situac, kter vyvolv zkost, strach a trmu.
Negativn vsledky zkouen chpe vtina k jako trest. Aby byly sneny
emoce strachu ze zkouky a obavy i z vlastnho selhn ka, mlo by bt
zkouen povaovno za bnou vedn zleitost. V tto souvislosti se hovo
o psychologii zkouky. Jedn se vlastn o dodrovn uritch pravidel, mezi
n pat:
nleit pprava na zkouku (procvien uiva, oznmen zkouen
dopedu),
jasn a srozumiteln stanoven poadavk,
rovnomrn rozloen opakovn a zkouen,
klidn, pjemn atmosfra,
individuln pstup,
objektivita. (Urbanovsk, 2001, str. 62)
Znmkovn
Zkouen je ve vtin ppad zavreno znmkovnm. Prv znmky
bvaj asto zdrojem nepjemnch emoc i konflikt. K emu znmka slou,
jak m funkce:
Informan informuje ka, jeho rodie a dal instituce (jinou kolu,
zamstnavatele) o spchu i nespchu uen.
Administrativn ukazuje, zda k me postoupit do dalho ronku, na
vy stupe koly.
Diagnostick rozdluje ky na slab, prmrn a nadprmrn. Na
zklad znmky mohou bt zjitny urit nedostatky i schopnosti k a
zhodnocena obtnost uiva.
dc umouje pizpsoben vuky a zmny osnov.
Motivan mla by aktivizovat ka, zvyovat jeho sil.
Sebehodnotc pomh kovi v utven pedstavy o sob a jeho
schopnosti sebehodnocen.
Vchovn mla by psobit na utven osobnosti a socilnch vztah.
V praktickm ivot se ns mlokdo zept, jak jsme mli znmky ve kole.
Prediktivn hodnota znmek pro spnost v praxi nen vysok. V na
spolenosti m vak znmka zavedenou dlouholetou tradici a nkdy dokonce

42

funkci jakhosi fetie. Bhem kolnho roku se stv dennm tmatem

rozhovor dt a rodi. Znmky tak hraj v ivot dtte vznamnou roli.
Dobr znmky vtinou posiluj jeho sil, rove motivace a aspiraci se
snahou opt doshnout odmny v podob dobr znmky. patn znmky
vtinou vedou k bludnmu kruhu. Nespch a s nm spojen patn znmka
sniuje rove sil, motivace i aspirace, co vede s velkou pravdpodobnost
opt k nespchu. Mnoz autoi proto kritizuj znmkovn. Domnvaj se, e
v souasn kole se znmky stvaj spe pekkou v uen.
a) Kritick nmitky proti znmkovn
Clem uen k se stvaj znmky a nikoliv samotn poznn. ci se
sna rychle a povrchn zvldnout urit vdomosti a jejich jedinm clem
bv zskat za pamtn reprodukci co nejlep znmku. Tento systm me
stimulovat podvdn, opisovn a napovdn a tlumit nedouc uebn
nvyky a postoje k uivu. Tato tendence je patrn vsledkem psoben
kolnho systmu. Velmi brzy po vstupu dtte do koly se znmka stv
dleitm psychologickm regulativnm aspektem jeho ivota. k brzy
pochop, e koln znmky se pro nho stvaj zvanm faktorem, protoe
ovlivuj jeho sociln vztahy v rodin, kovskm kolektivu i k uiteli.
Znmka pedstavuje komplexn hodnocen vkonu a nek nic
specifickho. Je souhrnem mnoha faktor. Prmrn znmka nevypovd nic o
oblastech, ve kterch je k velmi dobr nebo velmi slab. k nemus umt
rychle a pesn zvldat zkladn poetn kony, ale m dobr logick sudek a
pokud m monost vyut pstrojovou techniku, dosahuje vbornch vsledk.
k, kter nezn dobe gramatiku, nebude hodnocen dobe ani ve slohov
prci, kter me bt po strnce obsahu velmi zdail. Pouze uitel me
specifikovat znmku a vymezit kovy schopnosti. Ostatn jedinci, kte se
setkvaj pouze s rovn znmky, nemohou mt pedstavu, co vlastn znmka
znamen.
Nepm vliv na rozvoj osobnosti ka maj patn znmky. Sniuj mru
jeho motivace, negativn ovlivuj postoj k uen, ke kole, k poznn. U k,
kte pes svou snaivost a pli nemaj monost zskvat ve kole dobr
znmky, kte proto nezavaj pocit spchu a uznn, vedou opakovan
nespchy k pocitm nejistoty, snen sebedvry a ke vzniku komplexu
mncennosti. U tchto k se mohou projevit i poruchy chovn. Klasifikace
tak me vst u sti k k tzv. koln diskvalifikaci, kterou dt me chpat
jako diskvalifikaci spoleenskou.
Bn klasifikace vykazuje navc vysokou mru subjektivity. Znmky
mohou mt z tohoto pohledu rzn vznamy. Znmka tak me reprezentovat
pokus mit vkon ka ve vztahu k vkonu ostatnch k, ve vztahu ke
schopnostem kadho ka, ve vztahu k sil kadho ka nebo me bt
kombinac tchto kritri. Tak rozdly v klasifikaci mezi jednotlivmi kolami
mohou bt znan. Znmkovn je ovlivnno i vkem dt. V nich tdch je
vt zastoupen jedniek a dvojek ne ve tdch vych, co je sprvn
vzhledem k pozitivn motivaci k. Pidlen znmky ovlivuje tak rove
psma a verblnho projevu k. ci, kte pkn p a hovo plynn,

43

dostvaj zpravidla i lep znmky. Znmky maj vztah tak k oblib k.

ci, ke kterm maj uitel pozitivn vztah, dostvaj lep znmky ne je
jejich vkon a naopak. S oblibou a neoblibou k souvis preferenn postoje
uitel k km. Bvaj ovlivnny nejen osobnost ka, nbr i uitele. asto
bvaj neuvdoml. Ukazuje se, e uitel maj v oblib ky konformn,
slun, pasivn, zvisl, povoln. Mn v oblib maj ky aktivn, samostatn,
nezvisl, sebevdom a tvoiv. Jednou ze zkladnch vlastnost ka, kter
vyvolv preferenci uitele, je jeho ple. ci piln, snaiv, bvaj asto
nadhodnocovni. Znmkovn ovlivuje tak pohlav a chovn. Dvky
dostvaj lep znmky ne chlapci. Ukazuje se, e dvky maj pznivj
postoje ke kole ne chlapci, jsou vce motivovny a mn naruuj kze ve
td. Chlapci maj naopak vce problm s pizpsobenm se a jsou celkov
citlivj na ztov situace.
b) Alternativn systmy hodnocen a znmkovn
Uveden skutenosti vedly v odbornch kruzch i v ir veejnosti k diskusi
o pozitivnch a negativnch dsledcch znmkovn a hledn alternativnch
zpsob hodnocen.
Verbln hodnocen ka, kter charakterizuje nejen stupe osvojen uiva,
jeho rozsah a kvalitu, ale obsahuje i informaci o kovch pedpokladech,
rozvoji jeho schopnost a osobnch vlastnost, o pstupu k plnn kol, o
jeho socilnch vztazch, o individulnm pokroku a o monostech dalho
rozvoje a zlepen.
Systm dvou nebo t znmek, kdy je jednou znmkou hodnocen vkon,
druhou sil ka a tet individuln pokrok ka.
Procentov systm znmkovn, kter hodnot vkon na kle od 1 do
100. Subjektivita hodnocen zde me nabvat znanho rozptylu.
Poad k ve td od nejlepho k nejhormu. Tyto systmu podporuj
soupeivost a mohou mt nepzniv dsledky na vztahy ve koln td.
Systm psanch zprv, kdy rodie zskvaj detailn informaci o tom, co se
dt mlo nauit a co se skuten nauilo. Bhem vyuovacho dne tak
uiteli nepimen narst administrativa.
Znmkovn spojen s verblnm komentem se dobe uplatuje u k
stednho kolnho vku, kte zvlt u ni znmky oekvaj vysvtlen.
Hodnotc komente spojen se znmkou mohou zvit motivaci k a
tak motivan hodnotu znmky. Uitel tak me spojit formln proces
znmkovn s vlastn rovn tvoivosti.
Hodnocen, zkouen a znmkovn pedstavuje z psychologickho hlediska
velmi citlivou oblast koln innosti. Je ztovou situac nejen pro ky, ale i
pro uitele, protoe rozhodovat o kovi nemus bt vdy snadn a jednoduch.
Znmky budou i pes rzn kritick nmitky patrn existovat dle, protoe
zatm dn nhrada nezskala trvale hromadnou podporu. Znmky pedstavuj
jednotliv pojmu, jsou snadno pouiteln, veejnost je s nimi obeznmena.
Hodnocen, zkouen a znmkovn by mlo bt prostedkem k rozvoji
adekvtnho sebehodnocen k. Dobe organizovan zkouen a znmkovn
by mlo uit ky pekonvat pekky, zvykat si na zt a tuto zt
dostupnmi prostedky zvldat.

44

kol k textu . 10
Zvate argumenty pro a proti slovnmu hodnocen a znmkovn a zaujmte
vlastn stanovisko.

3.4

Uitel a profesn zt

Chceme-li rozumt dtskmu chovn, musme brt v vahu nejen samotn

dti, nbr i rzn vlivy, kter na n psob. V podmnkch koly je
nejdleitjm z nich uitel. Zkoumn vlastnost uitele nebylo doposud tak
soustavn, jako zkoumn vlastnost dtte. (Fontana, 2003, str. 363) Kad
diskuse na tma doucch vlastnost uitele nakonec vedla k poloen otzky:
Je dobrm uitelem ten, kdo pedevm podncuje spoleensko citov vvoj
dt, nebo ten, kdo pedevm podncuje jejich rozumov vvoj?
Prv tak, jako nememe pln porozumt chovn dtte, ani bychom brali
v vahu chovn uitele, nememe porozumt chovn uitele, ani bychom
brali v vahu chovn dtte. Nkte uitel mohou bt velmi spn
v sociln emocionlnm vvoji urit skupiny dt, ale u jin skupiny budou
nespn. Pouh ptomnost nadmrn ruivho dtte ve td me zapsobit
na vkon uitele vi vem ostatnm dtem.
Vzjemn vztah uitele a ka pin obma novou psychologickou
zkuenost. V souasnm pstupu uitel k km existuj dv kontrastn
metody, kter mohou s rznmi spchy vytvet vchovn vzdlvac proces.
Obsahem jedn je tradin, autoritativn pstup, obsah druh metody vychz
z pesvden, e k a proces uen jsou dleitj, ne obsah vuky.
Tradin pstup uitele k kovi
Tradin formovn vzjemnho vztahu mezi uitelem a kem je zaloeno
na dvou faktorech (Kusk, 2001, str. 116):
pevn vnucen autorit uitele,
podmnenmu pozitivnmu pijmn uitele kem.
V tradinm pohledu to znamen, e uitel i k maj pesn vymezen role.
Uitel je pedevm odbornkem, kter prakticky, clevdom d, kontroluje a
hodnot vchovn vzdlvac proces. k je v procesu uen podzenm
uitele. Jeho kolem je, aby pod vedenm uitele zskal patin vdomosti a
dovednosti v souladu s vchovn vzdlvacmi plny. k je objektem
v procesu uen.
Autorita uitele je vnost odvozen z jeho obecn uznvanho postaven
odbornka. Vychz z jeho dc role v procesu uen a je posilovna jeho
pmou odpovdnost za vsledky uen. Souvis s jeho moc a vlivem.
Uitelova autorita me bt pirozen nebo vynucen. Pirozen autorita se
vytv na zklad pirozenho uznn uitele kem. Vynucen autorita
vypovd o tom, e k je pinucen podvolit se vli uitele s ohledem na
sankce, kter m uitel k dispozici.

45

Ochota poddit se uiteli je podloena jeho vztahem k dosplm a m

koeny v rodin. Jestlie je uitel symbolem autority a k je z domova zvykl
podrobovat se rodiovsk autorit, pozice uitele bude ve td pevnj. Uitel
bude v tomto ppad snze prosazovat sv pedagogick zmry. Naopak ci,
kte neuznvaj autoritu uitele a ti, kte jsou poznamenni rozporem mezi
autoritami koly a domova, zpsob sob i uiteli mnoho komplikac. Uitel,
kter nem autoritu u ka, ztrc schopnost ovlivovat ka jinak ne
prostednictvm trest.
Pijmn autority uitele se mn s vkem k. U mladch k je
autorita asto podmnna shodou jejich chovn s chovnm rodi.
S pibvajcmi zkuenostmi k se pesouv jejich pozornost vce na
posuzovn odbornch kvalit uitele a na jeho objektivitu pi hodnocen k.
V tradinm pojet vzjemnch vztah mezi uitelem a kem si je k
vdom sv podzen role. Podmnn pijet autority uitele se opr o
systm sankc vi kovi, kter takto vymezen vztah naruuje. Podmiovn
na vzjemnch vztazch pi vchov (a u ve kole nebo v rodin) pedstavuje
pro ka pinejmenm jedno vchovn ohroen vvoje. k se nau vychzet
vstc poadavkm svho okol, aby byl dobe pijmn a hodnocen. Poadavky
okol na dt-ka mohou vak bt nepimen, neopodstatnn i dokonce
nevhodn. Vychzej asto z poteb okol (naplnn pedstav rodi, spnost
uitele ), ale nerespektuj skuten poteby ka. Rizikem takovho pstupu
je skutenost, e dt ve snaze zajistit si pzniv hodnocen okolm uspokojuje
jeho poteby a nikoliv sv. Podle Kuska (2001, str. 119) takov podmnn
pijmn ka me za jistch okolnost dokonce vrazn zabrzdit jeho
osobnostn rst a dt mu jin smr.
Pklad
k, kter pasivn pijm autoritu uitele i rodi me bt po cel ivot
vnmavj k poadavkm okol a souasn bt necitliv ke svm potebm. Na
prvn pohled me bt k velmi spn v osvojovn dovednost i dosahovn
vzdlvacch cl, ale na druh stran je blokovn jeho osobnostn vvoj.
Kusk se domnv, e prv toto je jeden z hlavnch problm naeho kolstv,
kter vysl do ivota jedince sice vzdlan, ale osobnostn nezral.
Uitel me zmrnit dopady autoritativnho zen tak, e manipulativn
dv km pocit, e se na uen aktivn podlej, nebo dokonce
spolurozhoduj. V nkterch innostech (koln vlet a jin mimokoln
innosti) me respektovat jejich pn. Formou diskuse, jejm je astnkem,
me zapojovat ky do spolurozhodovn o zpsobech seznamovn
s nkterm tmatem. Tyto situace vak v tradinm pojet probhaj vdy pod
plnou kontrolou uitele a podlhaj pedem stanovenmu zmru. Dominantn
roli uitele k neme suplovat.
Vzdlvn zamen na ka
Jistm protiplem tradinho pojet zaloenho na autorit uitele je
vzdlvn zamen na ka. Vychz z pesvden, e osobnost ka a
samotn proces uen jsou dleitj ne obsah vuky nebo pedmt vuky.

46

Tento pstup m koeny v humanistickch tendencch

filozofickch,
psychologickch a pedagogickch. Zakoenil pevn v rznch
alternativnch modelech vzdlvn.
Tit vzdlvn zde zstv stle na uiteli, na jeho strategich a na
technikch, na kvalit uebnic, na struktue uiva a na jeho obsahu. Ve vztahu
k kovi si klade ponkud odlin cle, a to dostatek svobody pro rozvjejc
se osobnost, pro rozvoj jeho originality, pro jeho konflikty s okolm, pro jeho
vzdor vi autorit. Smyslem tohoto pstupu vzdlvn je mimo jin tak
zmnit souasnou nerovnovhu mezi uitelem a kem. Rogers (1983) se
domnv, e vzdln nelze nikomu dt. Jedinm, kdo si me dt vzdln je
k sm.

Rogers uvd sedm veobecnch cl vzdlvn:

vytvoit atmosfru dvry ve td, kter me podporovat pirozenou
zvdavost ka a jeho touhu uit se,
pouvat takov formy uen, ve kterch mohou spolurozhodovat ci,
uitel a jin pracovnci koly,
pomhat km hodnotit a oceovat sebe sama,
pomhat km nachzet radost v intelektulnch a emocionlnch
poznatcch,
rozvjet u uitel postoje, kter je povedou k hledn novch metod uen a
ulehen jejich pedagogick zte,
pomhat uitelm odborn rst a nachzet uspokojen ve spojen se ky,
prohlubovat vdom toho, e monost dobrho ivota spov uvnit ns
samotnch.

V psychologick literatue je poukazovno, e tyto Rogersovy podmnky

vzdlvn jsou podobn podmnkm psychoterapeutickho vztahu. Pokud
uitel pstup vzdlvn zamen na ky akceptuj, bv nejproduktivnj
promnou jejich chovn mra empatie, tj. stupe ochoty, s jakou chtj
porozumt smyslu koln zkuenosti ka a mra kongruence, tj. schopnost
utvet upmn vztahy se svmi ky.
Respektovn individulnch poteb vyaduje tak formulaci
individulnch cl. asto se tm mysl uzavrn uebnch smluv mezi
uitelem a kem, kter jsou formulovny na zklad osobnho vztahu a
stanov krtkodob, stedndob a dlouhodob cle ve specifickch oblastech
uen (pedmtech, innostech).
Pstup v rmci vzdlvn zamenho na ka tak vyaduje specifickou
ppravu uitele, a to ji v rmci jeho ppravy na povoln.
Postoj uitele k vlastnmu povoln
spn uitel bvaj vybaveni nm, co lze nazvat douc profesionln
postoje, kter vyjaduj pedevm kladn postoj k odpovdn a nron
pedagogick prci. Znamen to, e pojmaj svoji roli jako nco, co pesahuje
pouh vyuovn dt kolnmu pedmtu a co pekrauje asov sek jejich
povinnho pobytu ve kole.

47

Existuj metody, kter zjiuj strnky uitelskch postoj, zejmna jejich

postoje k dtem. Jednu z nejvce uvanch metod vytvoili Oliver a Butcher.
Jejich stupnice hodnot uitele vzhledem ke tem dimenzm:
orientaci na dt,
radikalismus,
citovost.
Vzkumy s touto stupnic ukzaly, e u student uitelstv se bhem let
jejich ppravy projevovala tendence ke zvyovn skr ve vech dimenzch.
Pot, co uitel nastoupili na sv prvn msto se skre opt snily. Realita
pracovnho ivota vede uitele k tomu, e se stvaj mn soustednmi na
dt, konzervativnjmi a realistitjmi. Brzy zjist, e pracuj v podmnkch
ne idelnch, a e tedy mus hledat njak druh kompromisu s vlastnmi idely.
asto se potkaj s nevyhovujcm prostedm a vybavenm, nadmrn velkmi
tdami, s petenmi osnovami a s dtmi, kter vyaduj pomoc specialist.
Postoj uitel ke sv profesi je znan ovlivovn motivy volby povoln.
Uitel, kter si zvolil sv povoln jen proto, e mu jeho pedchoz studijn
vsledky nedovolily vnovat se oboru jeho skutenho zjmu, nachz obtn
uspokojen ze sv prce. Motivy, ktermi se dila volba povoln, jsou proto
dleit pro postoj uitele k vlastn roli a chpn tto role.
Dleitou vlastnost spnho uitele je schopnost dlat kompromisy
(Fontana, 2003, str. 367). Podle vzkum Cortise se potvrzuje, e ti uitel,
kte vykazuj nejvt uspokojen ze sv profesn drhy, kladou zjmy koly
ped sv osobn zjmy a dovedou potlait drobnj rozpory s kolegy ve
prospch soudrn atmosfry ve kole. Tato atmosfra pak umouje dtem,
aby provaly ve kole pocit bezpe a jistoty. Nespn uitel mvaj naopak
sklon vce se zamovat na sebe a bt dominantnj, podezravj a
agresvnj. Nejsou schopni dlat kompromisy ani tehdy, je-li to v zjmu
koly.
Uitelsk stres
Stres je v podstat zven nrok na pizpsobivost lovka ivotn situaci.
Z tto obecn definice vyplv, e:
stres sm o sob nen dobr ani patn,
stres je ovlivovn intenzitou stresoru a psychickou odolnost jedince.
Stres me bt vyvolvn rznmi podmnkami a faktory. Podnty, kter na
lovka dolhaj nedativn a zpsobuj stres, se oznauj jako stresory.
Nkter z nich maj nepzniv vliv na vechny lidi, nkter naopak psob
negativn jen na urit osoby. Velk mnostv specifickch stresor je spojeno
s charakterem tzv. pomhajcch profes, vetn profese uitelsk. Na uitele je
stle vzneno mnoho nrok dtmi, kolegy, rodii, dcmi pracovnky,
politiky aj. Mnoh z tchto nrok jsou navzjem konfliktn a mnohm z nich
je tm nemon vyhovt.
Pklad
Uitel jsou neustle vystaveni poadavku udret ve td kze. Nemaj
jasn vymezen hodiny potebn k vkonu sv prce. Mnoho sv prce si nos
dom. Jsou vystaveni kritice rodi a nadzench, sdlovacch prostedk a
48

jinch mdi. Maj nedostatek prostedk a pleitost k dalmu vzdlvn,

pitom se od nich oekv, e budou stle dobe orientovni s pokrokem ve
svch pedmtech. Citov na n psob nespchy jejich k a frustrace
z pocitu, e nedosahuj svmi vsledky dobr profesionln rovn.
Se svmi stresory uitel zpas vtinou sm s malou nebo dnou
pleitost zskn podpory od dosplch a m tak omezen prostor podat o
radu nebo prohovoit nesnze s kolegy. Z tohoto pohledu je vyuovn velice
osamlm povolnm. Nkter studie uvdj (Fontana, 2003), e vnmavost ke
stresu souvis s perfekcionismem a s pevaujcm analytickm stylem
osobnosti uitele, kter velmi citliv reaguje na neukznnost k a nevhodn
pracovn podmnky. Naopak holistick globln styl osobnosti je vce
zatovn patnmi vztahy v uitelskm sboru a asovou tsn.
V dsledku dlouhodob psobcho stresu se me dostavit syndrom
vyhoen burnout efekt. Symptomatika vyhoen zahrnuje zmny duevn,
emocionln, sociln i tlesn. V duevn oblasti se dostavuj pote
s koncentrac pozornosti, objevuje se nedvra ve vlast schopnosti, projevuje
se negativn postoj k km a rodim a ztrc se zjem o profesi.
K emocionlnm projevm pat sklenost, pocit bezmoci, nedocenn,
sebeltost, ale i netrplivost, podrdnost, nladovost. V sociln oblasti
dochz k omezen socilnch kontakt, k etnm konfliktm s lidmi a ztrt
snahy po jakkoliv innosti. Z psychosomatickch pot jsou bn poruchy
spnku, oslaben imunitnho systmu, rychl unavitelnost, bolesti hlavy,
vysok krevn tlak a neschopnost relaxace.
Jak se vyrovnvat se stresem
Zamyslete se nad tm, zda nepociujete nkter pznaky uitelskho stresu.
Pokud ano, neznamen to, e byste mli omezit mnostv prce. Dleitj
je osvojit si vhodnj postoj k zkostem provzejcm v kadodenn
pracovn ivot a stt se realistitj ve svch oekvnch a odhadech.
Realistitj lid neusiluj neustle o to, aby vci byly jinak a nejsou
rozhnvan a frustrovan, kdy tomu tak nen. Pokouej se ovem o zmnu
v doucm smru, kdy je to mon.
Snate se poznat sv vlastn reakce, pro ve vs urit vci vzbuzuj napt,
rozladn nebo podrdnost. Me bt obtn vyrovnvat se s nktermi
naimi proitky a reakcemi. Je ovem na ns, abychom se na n podvali a
zhodnotili, pro jsou takov. Co vzbuzuje v hnv, netrplivost, z eho jste
neastn, co ve vs vyvolv pocit mncennosti. Tm, e porozumte sami
sob, udlali jste prvn krok k tomu, abyste sv reakce mohli kontrolovat,
aby vm vae pocity pomhaly a ne ztovaly ivot.
Pozorujte vce druh lidi a mn ukvapen jim pisuzujte motivy. Jakmile si
uvdomme, e lid nejsou zameni neustle na ns, ale maj sami spoustu
vlastnch problm, budeme schopni bt objektivnj ve svm pstupu
k druhm. A v tch mlo ppadech, kdy se nm pece jen sna ublit, jim
dokzat odept radost z toho, e se jim to povedlo.

49

 Zamujte se vce na problm, ne na osoby, s nimi je spojen. Lid, kte si

ve stresovch situacch uchovvaj zamen na problm, vykazuj v takov
situaci vce klidu, rozvahy a bvaj spnj pi jejich zvldn. Pokud jste
pli emocionln, bv prospn strategie odpoutn, co znamen
vnovat se pjemnm innostem, kter odvedou nae mylenky od
problmu a posl n pocit sebeovldn. Nespn je strategie
ruminovn, stle dokola uvaovn o svch obtch, a strategie negativnho
vyhbn, jako je teba pit alkoholu, uvn drog nebo agresivn vboje
proti druhm.
Tyto pstupy ke stresu plat na to, co vs in v zti zranitelnmi. Pro ns
vechny jsou dleitmi realistick pstup k ivotu a vt mra sebepoznn,
kter ve svch dsledcch vedou ke sniovn rovn stresu.
kol k textu . 11
Zamyslete se nad tm, kter opaten pro zven odolnosti k uitelskmu
stresu mete realizovat ve vlastnm ivot.
Shrnut
Styly uen jsou postupy pi uen, kter jedinec v danm obdob
preferuje. Vyvj se z vrozenho zkladu a obohacuj se a promuj
v prbhu ivota. Styly uen zahrnuj vedle sloky kognitivn i sloky
motivan, osobnostn a sociln. Kognitivn styly jsou charakteristick
zpsoby, jimi lid vnmaj a zapamatovvaj si informace, mysl, e
problm, rozhoduj se. Jde o speciln sloku uen, kter je pevn
vrozen a obtn ovlivniteln.
Proces uen je vrazn ovlivovn naimi emocionlnmi stavy.
Pozitivn emoce stedn intenzity zvyuj koln vkon a spokojenost k
ve kole. Negativn a pli intenzvn pozitivn emoce psob negativn na
kognitivn schopnosti a proces uen. Negativn inek je zjitn zejmna u
strachu, zkosti, hnvu, zlosti a nud. Strach a zkost se projevuj jako
reakce na situaci ohroen. Hnv a zlost se dostavuje, kdy nm nkdo
ubliuje, poruuje dohodnut pravidla nebo nen mon doshnout
vytenho cle. Nuda pramen z nedostaten motivace a monotnnosti
vyuovn.
Hodnocen, zkouen a znmkovn je potebn ke zprostedkovn
zptn vazby pro ka i uitele. Pln funkci motivan a regulan. Mlo by
bt objektivn a spravedliv. Hodnocen je pojem ir ne znmkovn.
Zkouen je zmrn navozen situace, kter slou ke zjiovn kvantity
a kvality vsledk uen. Zkouen je ztov situace. Znmkovn v sob
skrv urit negativa. K bohatm a podrobnjm informacm o kovi
slou slovn hodnocen.
Vzjemn vztah uitele a ka pin obma novou psychologickou
zkuenost. Tradin pstup uitele k kovi je zaloen na autorit uitele a
podmnenmu pozitivnmu pijmn uitele kem. V souasnosti se
50

vedle tohoto pojet zan prosazovat vzdlvn zamen na ka, kter

vychz z pesvden, e osobnost ka a samotn proces uen jsou
dleitj ne obsah vuky nebo pedmt vuky. Zpsob pijmn role
uitele vede k utvoen jeho postoje k vlastn profesi. Soust uitelsk
profese je stres vyvolvan specilnmi stresory. V dsledku
dlouhodobho stresu se me dostavit syndrom vyhoen. Pro zven
odolnosti ke stresu je dleit realistick pstup k ivotu a vt mra
sebepoznn.
Kontroln otzky
3. Odlite od sebe styl uen, kognitivn styl a kognitivn typ.
4. Charakterizujte ti dimenze kognitivnho stylu.
5. Popite sedm typ inteligence podle Gardnera.
6. Uvete, jak vznam maj pozitivn a negativn emoce na proces uen.
7. Co podporuje ve kole vznik strachu a zkosti? Popite vhodn pstup
k zkostnm km.
8. Jak jsou piny hnvu a zlosti ve kole? Definujte produktivn a
neproduktivn hnv.
9. Vysvtlete vznam hodnocen, zkouen a znmkovn.
10. Uvete a zhodnote vechna pozitiva a negativa znmkovn ve srovnn
se slovnm hodnocenm.
11. Charakterizujte pstup uitele k kovi a druhy uitelovy autority.
12. Charakterizujte obsah vzdlvn zamenho na ka a uvete sedm cl
vzdlvn podle Rogerse.
13. Jak se utv postoj uitele k vlastn profesi?
14. Co je uitelsk stres, jak se projevuje syndrom vyhoen a jak se meme
vyrovnvat se stresem?
Literatura
15. BUDA, B. o vieme o empatii. Bratislava: Pravda, 1998.
16. P, J MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha: Portl, 2001.
17. FONTANA, D. Psychologie ve koln praxi. Praha: Portl, 2003.
18. GARDNER, H. Dimenze mylen: teorie rozmanitch inteligenc. Praha:
Portl, 1999.
19. HRABAL, V. MAN, F. PAVELKOV, I. Psychologick otzky
motivace ve kole. Praha: SPN, 1984.
20. KOVLIKOV, S. OLSENOV, K. Integrovan tmatick vuka.
Krom: Spirla, 1995.
21. KUSK, P. DALEK, P. Pedagogick psychologie. Olomouc: VUP,
2002.
22. MACHA, M. MACHAOV, H. HOSKOVEC, J. Emoce a
vkonnost. Praha: SPN, 1988.
23. MARE, J. Styly uen k a student. Praha: Portl, 1998.
24. ROGERS, C.R. Freedom to Lezen for the Eighties. Columbus, Ohio: Ch.
Merrill, 1983.
25. ROGERS, C.R. Zpsob byt. Praha: Portl, 1998.
26. SVOBODA, J. Praxe uitel zkladnch kol v prevenci nedoucch
patologickch jev Ostrava: 2005
27. URBANOVSK, E. Pedagogick a sociln psychologie. In Soubor
uebnch text pro posluchae DPS MOV II. Olomouc: Votobia, 2001.
51

POUIT LITERATURA
1. BLATN, M., OSECK, L., MACEK, P. Sebepojet v souasn
kognitivn a sociln psychologii. s. Psychologie, 1993, 5, 444-445.
2. BUDA, B. o vieme o empatii. Bratislava: Pravda, 1998.
3. P, J. MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha: Portl, 2002.
4. P, J. Psychologie pro uitele. Praha: SPN, 1980.
5. KOV, J. Pehled sociln psychologie. Olomouc: VUP, 2000.
6. ERIKSON, E. H. Chilhood and Society. New York: Norton, 1963.
7. FONTANA, D. Psychologie ve koln praxi. 3. vyd. Praha: Portl,
2003.
8. FROMM, E. Umn milovat. Praha: Simon and Simon Publisher, 1996.
9. GARDNER, H. Dimenze mylen: teorie rozmanitch inteligenc.
Praha: Portl, 1999.
10. HAYESOV, N. Zklady sociln psychologie. Praha: Portl, 1998.
11. HELUS, Z. Psychologick problmy socializace osobnosti. Praha: SPN,
1973.
12. HRABAL, V. MAN, F. PAVELKOV, I. Psychologick otzky
motivace ve kole. Praha: SPN, 1984.
13. HRABAL, V. Sociln psychologie pro uitele II. Praha: UK, 1992.
14. KOL, M. Skryt svt ikanovn. Praha: Portl, 1997.
15. KOVLIKOV, S. OLSENOV, K. Integrovan tmatick vuka.
Krom: Spirla, 1995.
16. KUSK, P. DALEK, P. Pedagogick psychologie. Olomouc:
VUP, 2002.
17. LANGMEIER, J. MATJEK, Z. Psychick deprivace v dtstv.
Praha: Avicenum, 1974.
18. LEWIS, D. Tajn e tla. Praha: Victoria publishing, 1995.
19. MACHA, M. MACHAOV, H. HOSKOVEC, J. Emoce a
vkonnost. Praha: SPN, 1988.
20. MARE, J. KIVOHLAV, J. Sociln a pedagogick komunikace.
Praha: SPN, 1989.
21. MARE, J. Styly uen k a student. Praha: Portl, 1998.
22. MATJEK, Z. K potkm naeho duevnho ivota. Praha: SPN,
1981.
23. MLK, Z. Sociln psychologie pro uitele odbornch pedmt.
Ostrava: OU, 2002.
24. MLK, Z. Sociln psychologie pro uitele odbornch pedmt.
Ostrava: OU, 2003.
25. NAKONEN, M. Sociln psychologie. Praha: Academia, 1999.
26. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha: Svoboda, 1968.
27. PLAAVA, I. Jak (to) spolu mluvme. Brno: FF MU, 1992.
28. ROGERS, C.R. Freedom to Lezen for the Eighties. Columbus, Ohio:
Ch. Merrill, 1983.
29. ROGERS, C.R. Zpsob byt. Praha: Portl, 1998.
30. EZ, J. Sociln psychologie. Brno: Paido, 1998.
31. SCHNEIDEROV, A. Pedagogick psychologie. Psychologie zenho
uen. Ostrava: OU, 2003.

52

32. URBANOVSK, E. Pedagogick a sociln psychologie. In

HOLOUOV, D. Soubor uebnch text pro posluchae DPS MOV
II. Olomouc: VUP, 2001.
33. VYBRAL, Z. Psychologie lidsk komunikace. Praha: Portl, 2000.
34. VROST, J. SLAMNK, I. Sociln psychologie. Praha: ISV, 1997.

53

Ploha

PSYCHOLOGIE
pro zamstnance SP

Motto:
Profesionl se rovn li od laika tm,
e dostane prci ve svm oboru snadnji a lpe zaplacenou.
vod
Osobnost zamstnance SP
Psychika lovka fyzicky handicapovanho
Obyvatel SP a jejich rodiny
Souinnost vech sloek personlu stavu
Bn komunikace mezi obyvateli a oetujcm personlem
Stdn zamstnanc u lka
Dendr rozdly mezi mui a enami
Ponorkov nemoc
Syndrom vyhoen, frustrace zamstnance
een problmovch situac0
Drobn denn starosti (obyvatel bezdvodn nadv, ur, kou v posteli atd.)0
Obyvatel pod vlivem drogy
Obyvatel s vysokmi nroky
Osoby nekomunikativn
Krize osobnho ivota, sebevraedn tendence
Osoby konfliktn, psychopatick postien osobnosti
Obyvatel s diagnzou psychzy, neurzy, organickho pokozen mozku
Hodnocen komunikanch dovednost zamstnanc SP

54

PLOHA VOD
Pedagogov stle astji pronikaj svou profes do hraninch oblast obor,
kter byly v minulosti pro n mlo frekventovan nebo tabuizovan.
Z tchto dvod jsem se rozhodl vypracovat specifickou metodiku pro
jejich poteby v SP. Jejich prce je nezamniteln a profesionln vklad
umn jednat s postienmi lidmi, uit je t se svm handicapem je
vysoce dan nejen spoleensky. Jsem si vdom obecnho charakteru
informac pedagogick psychologie, kterou budou pouvat. Je na kadm
jednotlivci, aby si vypracoval adu postup k likvidaci problm,
emergentnch situac. Reaguji tak na poteby student, kte se v rmci
seminrn praxe vtinou prvn v ivot setkvaj s postienmi
spoluobany v jejich prosted s problmy kadodennho ivota.
PhDr. Petr IK

55

1 OSOBNOST ZAMSTNANCE SP
eknte mi jedin serizn argument,
pro by ml lovk sdlet dobrovoln bolest druhch?
Soucit.

Bez ohledu na organizan schma stavu je mon rozdlit zamstnance do

dvou skupin:
1. personl obsluhujc obyvatele - uspokojuj jeho intimn poteby
zamstnanec u lka
2. pracovnci s popisem prce zprostedkujcch slueb ednci a
emeslnci

1.1. Personl obsluhujc obyvatele

Prvn skupina vytv model intimnch kontakt na pracoviti, kter
jsou mimodn citliv na jakoukoli zmnu, nepesnost, konflikt. Prakticky
nahrazuj tu st rodinnch vztah, kterou lze pirovnat k prci matky,
zabezpeujc poteby rzn starho dtte, od kojence po dosplho lovka v
nemoci. Jak znme informace z psychologie nemocnho lovka, zamstnanec
u lka je stresovn mnoha situacemi: jak bt spn pi obsluze obyvatel a
vyhnout se konfliktm s nimi, pro obyvatel zvon, zda dodruje pokyny
lkae, jak zvld stres, bolest, obte rznch vkovch kategori, strach ze
smrti, selhn podpory pbuznch, lovk v osamn, ponorkov nemoc nejen
pi nedostatku pohybu, jak zamezit nadmrnmu pit a kouen, sexuln
problmy obyvatel (jsou rozdln od bn populace, z nezdrav pruderie se o
nich nehovo a tud nejsou oeten vbec), kdy si mohou v klidu vypt kvu
a snst svainu. Nejvtm profesnm nedostatkem je nepipravenost tchto
obtavch zamstnanc s vysoce lidskm poslnm svho povoln: nevd, co
dlat v komplikovanch situacch, nikdo jim to pedem nevysvtlil. Bhem
praxe si vypracuj urit schmata, odstrauj sv chyby v profesnm zaten
tak kajc bhem vkonu sluby a nen se co divit, e se trp pokusem a
omylem a jsou nervzn z neznmch situac. Chyba m dalekoshl nsledky
na mezilidsk vztahy. Jedinou monost prevence je nauit se zvldat pedem
alespo 90% vech monch komplikac. Technicky vzato je mon stanovit
patront vynikajcch zamstnancm kolitelm - nad novky (a patin
finann ocenit jejich pedvan zkuenosti), zakonit obdob zcviku
povinnm kolekem po vech pracovitch stavu, u atestac lka je tento
postup naprosto samozejmou prax.

1.2. ednci a emeslnci

ednci a emeslnci - nechtj mt s obyvateli SP mnoho
spolenho: kuchyn va pro lidi bez ohledu na jejich specifika, drb
namontuje koutek na vodu nebo odpad kdekoli v mstnosti se zavedenm
systmem vodnho du a ekonomka vype fakturu pro elektrick vozk stejn
jako pro mechanick. Ale denn se na chodb setkvaj s obyvateli
56

postienmi, kte tou po laskavm slovu, zmn stereotypu, po domov.

Chpou je jako soust ir rodiny. Akoli by mli znt i tito odborn
zamstnanci SP zklady profesnho pstupu k nemocnm, nechtj o nm
slyet, protoe jsou placeni za jinou pracovn dovednost. Neuvdomuj si, e
smyslem jejich ivota je starat se o postien obyvatele a jejich nejdleitj
profesionln charakteristika je smv vc, ne ekonomick struktura sestav.
Kdy emeslnci nekonzultuj uspodn pokoje s postienm lovkem a
rozhodnou bez nho, dostanou se do konfliktu, jeho podstatu ani netu,
pestoe provedli precizn svoji prci, odvedli profesionln vkon !? A
uklizeka od prody nadan venost, ptelskou povahou, soucitem ped
v oblib vechny zamstnance bez ohledu na platovou kategorii a profesionln
tabulkov zaazen. Pro?
Touto otzkou se budeme podrobn zabvat v nsledujcch kapitolch
v nadji, e se nm poda doshnout kvalit konstruktrky mezilidskch vztah
- svtice s kottem.

57

2 PSYCHIKA LOVKA FYZICKY HANDICAPOVANHO

lovk tlesn postien
mus pro sebe vytvoit zcela jin ivotn pln,
ne lid zdrav.

Je rzn imobiln, nen schopen se postarat o sv poteby v rozsahu, kter je

nezbytn k peit fyzickho a psychickho existovn a nem nikoho z rodiny
a ptel, kdo by se o nj staral trvale. V ivot se dokzal smit se svou
zvltnost a pak se stal velmi kvalitnm lovkem, kter stresuje sv okol
minimln. Tchto osobnost s postienm je mlo, jsou vzcn a rozhovor
s nimi je nezapomenutelnm, ivotnm zitkem. Nebo se sval s problmy
tla bolestn, pomalu, ne vdy harmonicky a m sten problmy, kter se ke
konci ivota prohlubuj v pote pro obslun personl vce mn zatujc,
ale eiteln v rmci pracovnho vazku. Tchto obyvatel SP je drtiv
vtina.
Poetn nejmen (natst) skupinou osazenstva SP jsou obyvatel, k jejich
bnm problmm s hybnost se pipojuj psychick defekty. Trvale balancuj
na hranici nosnosti pro stav a editel vh, zda jim navrhne snen
zpsobilosti k prvnm konm a nsledn peazen do adekvtnho zazen,
uzaven psychiatrick oddlen, stav pro osoby zvisl na drogch. Vechny
varianty se vyznauj deklasovnm nemocnho lovka na tvora, kter asto
svm zavinnm zpsobil nezvratn zmny na psychice a chovn vi okol,
kter je nebezpen sob a svmu okol. Akoli poetn nejmen, tato skupina
obyvatel zabere personlu nejvce psychick energie z oblasti frustran
tolerance, stresu v zamstnn a pe o nemocn. Nen divu, e pat mezi
absolutn piku v neoblbenosti. Diagnosticky sem pat organick pokozen
mozku, drogov zvislost, asociln psychopatie, psychotick onemocnn,
tk neurzy, manrovn a vechny hranin psychopatie na rovni
zvladatelnosti bnmi prostedky komunikace a nrazov medikace. Tito
obyvatel by nemli bt do bnho typu SP pijmni, protoe prognza
jejich dalho vvoje je vdy malign.
Nmt vcviku:
osobn zkuenosti s rozdly projev psychiky obyvatel stavu.

58

3 OBYVATEL SP A JEJICH RODINY

Pro spolen souit pbuznch osob vce generac dosud nikdo nevymyslel nic dokonalejho,
ne je rodina.

Rodiny obyvatel SP se rovn daj rozdlit do t zkladnch skupin:

1. Vykazuj velk zjem o svho postienho lena, ale nemohou se
postarat.
Tato skupina je poetn nepatrn, sem pat zejmna obyvatel SP z rodin
soudrnch, vysoce funknch, jejich rodinn pslunci se nemohou o svho
postienho druha z njakho zvanho dvodu starat. Rodie jsou pestrl,
tito obyvatel neij v manelstv, druhovskm pomru, nemaj sourozence.
Jsou hojn navtvovn znmmi, pbuznmi by vzdlenmi a ir rodinn
vazby vytvej povdom kmene, tm ivoin smeky, plnohodnotn
zzem rodinn pslunosti. Komunikace tchto obyvatel je stabiln bez
vnch socilnch vkyv v chovn a poruovn norem spoluit s ostatnmi
obyvateli. Jsou snenliv, sociln npodobou se nauili t dle konvenc lidsk
komunity a respektuj dleit nazen chodu SP, nepotebuj vysvtlen
k dodrovn pravidel vzjemnho souit pi koncentraci vce jedinc tlesn
postiench. Ztrtu blzkch osob z rodiny provaj velmi tce a v tto oblasti
jsou mimodn zraniteln.
2. Rodina svho lena nechce - sten problmy v souit vce osob
s tlesnm postienm.
Pbuzensk vztahy v rodin obyvatele stavu jsou laxn, mn sociln,
nepevn, neptelsk. Postien jedinec se nalz v stavu proto, e doma
zavazel, vadilo jeho postien, byl mlo uiten, jeho handicap nedovoloval
lukrativn vykoisovn ostatnmi leny rodu. Chovnm obas vybouje
z normy, pout si hlasit rdio, upozoruje na sebe, vyaduje nadstandardn
sluby. Mechanismus jeho provn si pozorn ten snadno objasn:
obyvatel se nenauil z rodiny nvykm, kter bude v souit s lidmi potebovat.
Upozoruje na sebe, chce pi, kterou doma nedostal, je citov vyprahl,
podchlazen, tou jen brt, nechce dvat. Materiln hodnoty a konzumn
pstup k ivotu nahrazuj srdenost mezilidskch vztah. Pbuzn nekriticky
zatracuje nebo stejn tak nereln nadhodnocuje jejich zjem o svou osobu.
Konflikty s typy spolubydlcch, kter pedem nesn, zpravidla modelov
pipomnaj defektn chovn matky, otce, sourozenc vi jeho osob
v dtstv. Personl, zvlt rutinovan zkuen, zn periody citovch rozlad
svch svenc a dovede je minimalizovat: sjedn nvtvu positivn
psobcch rodinnch pslunk, vytren ze stereotypu nvtvou
rozptylujcch program, vytvoenm iluze dleitosti jejich innosti, ivotnho
posln. Tato skupina osob je zastoupen nejvtm potem svenc stav.
3. Asociln vchova v stavech a npravn vchovnch zazench.
Dle oekvn se jedn o nejproblematitj skupinu osob umstnch v SP,
srovnatelnou s pedchoz kategori psychickch defekt. Tito lid neumj a
nejsou schopni t v komunit postiench osob, jejich vn problmy

59

v chovn, jimi ohrouj sebe a sv okol a znalch praktik predtor

asocilnch jedinc na okraji spolenosti, se vyskytuj v stavech zdka, brzy
po svm pijet jsou expedovni mimo SP.
Nmt vcviku:
osobn zkuenosti zamstnanc se specifiky rodiny.

60

4 SOUINNOST VECH SLOEK PERSONLU STAVU

Pro tafetu je nejdleitj si uvdomit spolen vsledek drustva.
Bet rychle umj vichni,
ale jen nkte pedaj kolk rychle a hladce a jet pebraj zodpovdnost za jeho pedn.

Kdo doke navzat souinnost vech sloek na pracoviti, z nich kad se

chov jako stt ve stt s pesvdenm sv nenahraditeln dleitosti, je
skutenm tvrcem mezilidskch vztah na pracoviti. Tento dar nosme v
dui vichni, ale jen nkte jsou schopni ho vyut. Princip spoluprce zar
svou jednoduchost: vichni jsme profesionlov, vme si prce sv a tud i
toho druhho. Osobn vlastnosti meme mt jakkoli, ale vle ke spolenmu
cli mus bt stejn. Problm je v pedvn tafetovho kolku je to
neuralgick bod celho procesu. Pokud nevidme souvislosti mezi vlastnm,
stenm kolem v rmci celku, nedovedeme odevzdat bezpen a nesobecky
svj dl prce do rukou pokraujcho zvodnka, jako tm nikdy nedobhneme
do cle.
Co s lidmi zamstnanci na jakkoli rovni kte se spolu nesnej,
nemaj stejn nzory = nespolupracuj?
Maj monosti:
1. nauit se spoluprci,
2. vyhledat zaazen v rmci celku, kde nemaj pm vazby na horizontln a
vertikln rovni vztah,
3. odejt z stavu hledat si jinou prci.
1. Je teba nadmrnho mnostv dobr vle od kadho, kdo se chce nauit
spolupracovat, nezbytnou podmnkou je ochota ke spoluprci. Dostvat
spolen koly rozvadnch stran k een tak dlouho, a pochop, e
spoluprce je jedinou monou cestou k nprav. Forem je mnoho, npady jsou
vtan: jedou spolen v jednom aut na konec republiky, musej spolen
komunikovat, kde pouze spoluprce vede k cli. emeslnci a zdravotnci se
musej shodnout na een pokoje spolu s obyvatelem a vejt se do rozpotu
ekonomky.
2. Existuje nepatrn mnostv nekomunikativnch osob, kte dovedou pracovat
pouze samostatn v roli expert a zvislost na ostatnch odmtaj. Maj
pracovn uplatnn jen vyjmen a jejich morznost je tolerovna pouze tehdy,
kdy jsou nepostradateln. Poet pracovnch mst je omezen nebo v rmci
organizace neexistuj.
3. Odchod nekomunikujcho zamstnance do jinho povoln zpravidla nic
nevye a je obdivuhodn, s jakou pl a poctivost nesnenliv jedinec
shromauje dkazy o tom, e za jeho problmy s komunikac mohou jin.
Jeho sociln debilita je pmo mrn potu pokus, ne mu dojde, e problm
opravdu vz v nm samm.

61

Hdanky pro pozornho tene:

Zkuste pijt na to a v praxi ovit, jak byste vyeili:
nevraivost mezi enskm personlem oddlen, prdelna nevrac
prdlo, kter zdravotnci umstili do pytl,
obyvatel si ztuj na jdlo,
emeslnci maj dlouh dodac lhty, jejich prce neodpovd
specifickm poadavkm obyvatel,
ekonomick oddlen zahlcuje adov pracovnky nesmyslnmi
poadavky msto aby usnadovalo veker paprovn a nabzelo
elegantn finann een svzelnch situac,
zamstnanci se spontnn nezdrav, i kdy se znaj, jedna kategorie se
vyvyuje nad druhou,
vzne spoluprce mezi urnlem a obslunm personlem u lka
atd.
Pokud Vs tyto hdanky zaujmou a mte potebu je vyeit, jste na nejlep
cest stt se profesionlem v komunikaci na pracoviti blahopeji.
Nmt vcviku: osobn zkuenosti zamstnanc se spoluprac.

62

5 BN KOMUNIKACE MEZI OBYVATELI A

OETUJCM PERSONLEM
Host do domu,
Bh do domu.

Nejdleitj soust profesionln vbavy oetujcho personlu SP je

umn komunikace. V dnen dob znalost a dovednost se me pouze
skuten laik domnvat, e toto umn je kadmu vrozen, protoe mluvit
dovede a neteba se tedy uit zbytenostem. Prv ona zdnliv jednoduchost,
kadodennost, vednost svd k podceovn sly a dleitosti kontaktu mezi
lidmi.
Kdo z ns by nechtl pijt do prce, kde jej uvt upmn smv kamarda
v zamstnn? Uva kvu, zajm se o nemocn dt, porad s receptem na
jablka v upanu. Mlo kdy je rozladn, sv problmy z domu nepen do
prce. Velmi si v vaich dobrch vlastnost, kivdy rychle zapomene.
Zpravidla bv na konci smny unaven vc ne ostatn, protoe obyvatel si
daj pednostn prv jeho pomoci, slueb, protoe dovede do sv prce
vloit NCO, co povyuje jeho sluby lidem na skuten umn. Jako kad
trik, m sloitj na ovldnut, tm hez na pohled, vypad jeho vztah k lidem
velmi prost, ne vynucen, samozejm. Mus ovldat sv emoce, momentln
tuby, dt pednost pn obyvatelm stavu. Okamit reaguje na zvonek,
nenech nikoho zbyten ekat. Dovede sladit zdnliv nesluiteln poadavky
okol, nikdy nepodlehne stereotypu, vet vech kvalit by posunul naeho
supermana (superenu) do posice nedosaitelnho idelu dokonalosti
filmovch hrdin konzumn provenience.

5.1 Stdn zamstnanc u lka

Problmem kojeneckch stav je stdn zdravotnho personlu,
dt se neme na n citov a sociln fixovat jako na rodie.

Model funkn rodiny je nedostinm a dosud nepekonanm mechanismem

pe o osoby veho vku, proven tisciletou prax. Jakkoli nhrad een je
nedokonal napodobenina nedostinho originlu. Z hlediska pe o fyzicky
handicapovan osoby je zvlt citliv mechanismus obsluhy intimnch kon,
bez nich by jejich existence byla ohroen. Tak jako dti se potebuj citov
fixovat na dosplou osobu (nejlpe matku), nemohouc lovk se vrac i proti
sv vli do tohoto obdob, kdy poteboval pomoci. Pi vzjemn spoluprci si
oba akti na sebe zvyknou. Nepatrn malikosti, odchylky v pracovnm
postupu koupn, omvn genitli i pomoci pi vyprazdovn rozhoduj o
relativn pjemnosti, spokojenosti tohoto konu nebo jeho zatracovn,
vyvolvajc napt a negativn emoce obyvatele.
Je jasn, e pi tsmnnm provozu se poet personlu zvtuje a ne kad,
stejn jako v biologick rodin, je zrun pomocnk. To nen na zvadu,
protoe kad lovk mus potat s naruenm kadodennho stereotypu a
zvykat si na neznm. Je to psychick okovac srum, zpsobujc imunitu
organismu proti vznamnjm nemocem. Navce je dleit, aby v dob
nemoci, dovolench atd. byl personl pln zastupiteln.
63

Problmy vznikajc stdnm personlu u lka je teba minimalizovat a

zbavit kodlivch piboudlin vztah. Star obyvatel d zapnout knoflk u
koile a ke krku, protoe byl cel ivot na to zvykl, jeho kolega na pokoji
naopak vyaduje knoflk nezapnat z tho dvodu. Jejich poadavek nen
schvlnost, kapricem. Zvyuje osobn spokojenost a je kritriem profesionln
pe o nemocn. Pokud nem stdajc se oetovatelka (oetovatel) zvenou
potebu se uit u novho obyvatele jeho zvltnostem, jeho zskok bude
hodnocen ve spektru tragickch udlost roku.
Nmt vcviku: nzory zamstnanc na vylepen tto praxe.

5.2 Dendr rozdly mezi mui a enami

Kluci maj penis a holky vagnu.
(z filmu Policajt ze kolky)

Je nutn chpat tato specifika dvojm pohledem: zda je oetujc personl mu

nebo ena a oetovanou osobou rovn mu nebo ena. Formln vedouc role
tedy pipad na personl a pokud je takto i pochopena obyvatelem, je aspo
sten vyhrno.
Na zklad dynamiky mezilidskch vztah je znmo, e komunikace mezi
muem a enou je komplementrn, doplujc se. Co nem jedno pohlav,
nabz druh. V pi o fyzicky postien nen zanedbatelnm faktem, e eny
matky jsou od prody lpe vybaveny mateskm instinktem k tmto konm
ne mui. Jedinci stejnho pohlav mohou spolu soutit, ale i rivalizovat a
okliv si vzjemn ubliovat. Jestlie nkdo s dvojice (je lhostejn, zda
personl nebo obyvatel) byl vychovvn rodii defektnm zpsobem, ml
vysloven negativn vztah k sourozencm atp., je jen otzkou asu, kdy si
vybere ob s neomylnou jistotou komplementarity vztah, na kter vyzkou
sv destruktivn praktiky nauenho chovn. Kdy je destruktorem obyvatel,
sname se eliminovat jeho chovn obratnmi manvry, aby se mu jeho
kodolibosti nevyplcely. Zamstnanec by neml bez odborn ppravy
zvldnut svch komplex chovn tohoto rozsahu pracovat u lka. Ojedinl
ppady zneuvn pravomoci personlu se t publicit v masmdich.
Nejastj defekty selhn personlu jsou:
ena nedovede zvldnout svou roli obsluhy k jin en a zane ji
terorizovat, ikanovat,
ena nedovede elit panovanmu, agresivnmu mu obyvateli
stavu. Nepetn se rozzu nebo je zahnna do defenzvy a m z
tohoto stavu prohlubujc se traumata,
mu oetovatel rivalizuje s muem obyvatelem a svou roli formln
autority zneuv k prosazen svho zmru. Vi enm se chov
s netajenm despektem. Zmrn vytv erotickou atmosfru vi
vybranm obyvatelkm, pop. pracovnm kolegynm.
Nmt vcviku: osobn zkuenosti zamstnanc, vhody a rizika musk a
ensk role.

64

5.3 Ponorkov nemoc

Vechny skupiny kosmonaut proly vcvikem,
kter ml zabrnit a oddlit vznik a dsledky ponorkov nemoci.

I kdy nzev kapitoly nelze pokldat za psn vdeck, o to vstinji

charakterizuje rozvjejc se stav jednoho z komunikanch kolaps. Mnostv
lid je nakupeno na relativn malm prostoru. A se vzjemn poznaj, je
nutn, aby jejich vztahy byly dynamicky rozvjeny s vyvenou slokou tradice
a novot. Pokud dojde ke stagnaci, konzervaci vztah, dochz k nechuti vidt
znm tve, zven projev agresivity, morznm rozladm, bolestem hlavy.
Stle se stupujc negativn projevy skupiny rezultuj v krizov een, je
me jej lenm, zvlt zranitelnjm, ublit. U lid s omezenm pohybem
je vznik syndromu mnohem snadnj ne v bn populaci.
Jako vude ve zdravotnictv a sociln prci je prevence tou nejinnj a
rovn nejvce zanedbvanou metodou i proti ponorkov nemoci. Moud
vedouc pracovnci toto nebezpe pedvdaj a sna se nepravideln
dvkovanmi protiltkami zamezit projevm omrzelosti. Podncuj
zamstnance k plnovitmu studiu, sebevzdlvn. Podporuj jejich aktivn
trven voln as, dbaj o dodrovan reim prce a odpoinku. Peliv bd
nad nznaky projev ponorkov nemoci a maj v rezerv mnoho monost
k jejich likvidaci.
U obyvatel lze pedejt vzniku tohoto zhoubnho psychickho ndoru
pedevm vnuknout jim pocit dleitosti, ivotnho posln, nalezenm
platnho msta ve spolenosti. Teprve na druhm mst je zbava, rozptlen,
hledn novch podnt. Ne nadarmo se t sociln oddlen stav velk
pi editel, protoe maj mimo zpracovn finannch dvek koly v pravd
olbm realizovat co nejvce masovch akc, kter poru stereotyp souit a
umon obyvatelm zapomenout na jejich kadodenn strasti. Ty jsou na
bedrech odsluhujcho personlu, vzpomeme knoflk u koile.
Nmt vcviku:
mrnn forem ponorkov nemoci.

5.4 Syndrom vyhoen, frustrace zamstnance

Akoli byl student byl upozornn na rizikov faktory sv povahy,
trval na povoln pedagoga
(z psychologickho vyeten profesionln orientace)

Podobnost s pedchoz kapitolou rozhodn nen nhodn, ponorkov nemoc je

soust, specifickm projevem irch souvislost frustrac zamstnance. Jeho
poslnm je prce s lidmi, a protoe je sm lovkem, me selhat. Vechny
individuln projevy nelze popsat, na tchto dcch se pokusm zachytit aspo
nejzkladnj okruhy.
Nejprve syndrom vyhoen (burn out):
a) Osobnost, je se minula svm povolnm: rodie chpou humanitn profesi
jako prestin realizaci jejich potomka, ani by brali ohled na kontraindikace
povahovch vlastnost. Adept jde studovat tuto profesi z trucu. Adept m

65

vnou duevn nemoc, kter vypukla a v prbhu vykonvanho povoln.

Adept nezn sv zkladn schopnosti a nerozum impulsm vokace vi profesi
. .
b) Po zapracovn se vypracoval zamstnanec na rutinovanho pracovnka.
Jeho vztah vi bn pracovn zti v aktivitch s lidmi se stal zhy fragiln,
zaali jej rozilovat malikosti. Do prce se pestal tit. Pocioval chronickou
navu, pidruily se somatick problmy, pracovn neschopnost byla vnmna
jako leva, nik ped tivou realitou. Zjistil, e jeho vztah k technice jej vce
napluje. Po rekvalifikaci je nesrovnateln spokojenj.
c) Zamstnanec pracuje v oboru 20, 30 let i dle. Je pokldn za nestora
stavu, ivou kroniku zmn. T se vnosti, doshl spoleenskho uznn,
pracovnho ocenn. Vevnit psychickho provn se ct unaven, vyhlodn,
utajen konzumuje alkohol. Do dchodu chyb bolestn ada dlouhch let, v,
e v souasnosti se velmi obtn hled prce pro star obany zk pracovn
specializace, na profesionln rekvalifikaci si netrouf.
Dve, ne se pustme do frustrac povoln zamstnance SP, musme si
objasnit pojem frustran tolerance, co je individuln schopnost kadho
lovka snet zt. Vichni ve sv profesi obdivovali svj vzor: s lehkost a
snadnost se dokzal penst pes skal komunikanch kolaps, kde vtina
profesionl selhvala. Pot je ve stanoven hranice, kdy se jedn o bnou
pracovn zt, kde zan krize a kde kon hranice profesionlnch monost
a ani Matka Tereza by si nevdla rady. Abychom nemli posuzovn tak
jednoduch, kad odbornk je tm pecitlivl na stanoven sv individuln
hranice snesitelnosti pracovn zte, m mn zkuen, tm vehementnji tuto
hranici pokld za objektivn, obecn platnou.
Pravdpodobn se shodneme na tom, e nepekonateln odpor k tlesnm
pachm obyvatel SP, neochota ochotn plnit jejich pn, neschopnost se
s nimi bavit o bnch radostech a starostech ivota pi provdn vkonu,
vulgrn vyjadovn na adresu nrokovch sloek profesn rutiny atd. atd. je
za hranic frustran tolerance oetovatele i drbe a zejm i profesionln
hrdosti zamstnance socilnho stavu. Takto vykreslen povaha pracovnka by
mla hledat sv profesn uplatnn v jinch oborech lidsk innosti.
Ncvik odolnosti vi zti pat k pilotnm praktikm manaerskch
dovednost, n kurz nebude vjimkou. Jeho racionln vysvtlen spov
v mnostv situac, u nich nalezne adept een, kter fixuje opakovanmi
zkuenostmi rznch model v nadji, e se zocel, bude je umt pout
pedevm mimo uebnu v relu ivota.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

66

6 EEN PROBLMOVCH SITUAC

Nechceme Vm ryby prodvat,
ale nauit Vs,
jak je chytat.
(reklamn slogan jedn z mnoha personlnch agentur)

Pokud oekvte, e po peten nsledujcch kapitol se stanete

nepekonatelnmi odbornky na een vech komunikanch problm v prci,
radji tte dal informace jako zbavn beletrii.
1. Prvn uitenou pohnutkou vaeho jednn je provan nutnost bt
skutenm expertem s potebou se poprat s mnoha nezdary. Jestlie toto
odhodln neztratte, zanm si vs vit.
2. Zjistte, z jakho teoretickho zdroje problmov situace vyvr. Je rozdl
v agresivit lovka, kter se ocitl v situaci, kdy neme jednat jinak a
agresivnho psychopata, kter ubliuje pro sv poten, i kdy vnj projevy
obou mohou bt shodn.
3. Vymezme body svho jednn, kter chovn problmovho obyvatele
paralyzuj.
4. Zajistme, aby se opakovn podobnch pokus chybujcmu nevyplatilo,
neml z nj nikdy vt prospch, ne byla vloen investice.
5. Sdlme sv zitky spolupracovnkm, o kterch se domnvme, e jim
nae zkuenosti budou k uitku.
Nevyerpatelnm zdrojem satisfakce, uspokojen ze zvldn problmovch
situac, je tvoivost, situan npad, dlouhodob zmr. Zde musme potat
s nadnm kreativity, ale pokud jste piln (co je rovn druhem nadn), mte
nemalou nadji na vysokou pravdpodobnost spchu. Je teba provst
neekan, nepedpokldan tahy, kter jsou mimo obzor chpn manipulanta.
Tento se ocitne v roli, kterou pvodn pidlil vm: z nepipravenho,
zranitelnho, vylekanho, zaskoenho se stv reisr pbhu bez oskarovho
ocenn, ale s hlubokm pocitem uspokojen elegantnho vyeen problmu.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

6.1 Drobn denn starosti

(obyvatel bezdvodn nadv, ur, kou v posteli atd.)
Pes den se uil umn vladaskmu
a v noci jak si od nj odpoinout.

Tyto profesn pekky zamstnanc SP lze jednoznan shrnout pod

hlaviku dennch pracovnch komplikac. Je zejm, e nepidaj na dobr
nlad a jejich kumulace me pejt i do kategorie tkho situanho a
chronickho stresu. Je teba se s nimi vypodat hned, na mst, kde vznikly a
beze zbytku odstranit vechny dal pesahy do nsledujcch pracovnch
kon. Rychl orientace v problmu je nezbytnou podmnkou, sprvn jednn
zrukou spchu. U jednoho obyvatele jsou bezdvodn urky takka na

67

dennm podku a spn oetovatel si s nimi porad nepebernou zsobou

situanch obrannch mechanism, manvr. Psn pohled, rozhodn chovn,
vtipn slovn replika, ironie, chlcholiv souhlas, pekvapen nenadlou situac,
j rozhoen obyvatel neek, pehnan vstcn reakce personlu, atd. Je
teba vyzkouet, kter praktiky jsou pro kadho jednotlivce nejlpe pouiteln
a kter jsou v pouit nejefektivnj.
Kouen na mstech k tomu neurench m dvoj dvod: protest proti vlastn
nemoci, rebelie, kter m za kol zskat pro obyvatele vt pocit svobody nebo
organizan chybu v oetovn upoutanch na lku. Jestlie je nebezpe
poru pli akutn, nen mon tuto rebelskou exhibici tolerovat a nabdnout
jinou monost projevu osobn svobody. Organizan chyba je naopak
systmov, je teba pizpsobit reim kouen a oetovn vech obyvatel
klasickm kompromisem, kter akceptuj ob strany.
Nmt vcviku: dm kadho lena kurzu, aby nabdl k een a odzkouel
si situaci, kter v nm dosud vyvolvala averzi.

6.2 Obyvatel pod vlivem drogy

Mnoho velitel podvalo svm vojkm drogy,
aby zvili jejich agresivitu, riskovali a nebli se padnout za vlast.

Droga provz lovka po celou historickou dobu jeho vvoje a nen

pravdpodobn, e by se j vzdal. Je chemicky vzna na organismus
disponovanch jedinc a pokud se pid k tto disposici pesvden kivdy
osudu spchan na ubokovi formou tlesnho postien, je povena
zvislost na psychotropn ltce na ivotn filosofii. I mlo kvalifikovan
zamstnanec pochop, e toto spojen pedstavuje vchodisko z nudy dennho
stereotypu, za cenu pedasn smrti a devastace lidskch hodnot, provzen
prvodnmi jevy demence, pomoovn, celkov kachexie, koprolli a agrese
vi okol. Vtinu projev osob v siln ebriet pirovnv oetujc personl
k poklzen mn vychovanho domcho zvectva. Pokud stav nedisponuje
zchytnou protidrogovou stanic (a tch je vtina) a nslednou lbou, mus
mt komplexn pevn stanoven program boje proti drogov zvislosti.
V prvn fzi je nezbytn detoxikace organismu, zpravidla proti vli
postienho, protoe je nebezpen sob i druhm. Po odeznn ptomnosti
drogy ptrme po podprnch pinch, jimi meme zajistit trvalou
abstinenci, ve vtin ppad se neobejde bez restrukturace ivotnch hodnot,
tedy odborn terapie, vykonvan specificky kolenm personlem. Bn
kony kontaktnch osob v dennm styku se omezuj na podporu abstinence
(oddlen prvnho napit, kontrolovan konzumace atd.) a pedchzen
zvenho mnostv psunu spoleensky tolerovan drogy. Je teba mt na
pamti, e eny v povoln oetovatelky obtnji snej pit alkoholu a
konzumaci drog a velmi emotivn provaj poruen abstinence.
kol pro lena kurzu: uvdomit si vlastn vztah k drogov zvislosti, zda si
dokete poradit se vemi nuancemi obyvatele postienho fyzicky i drogou,
kter oblasti pokldte za stresujc, neeiteln.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

68

6.3 Obyvatel s vysokmi nroky

Stt jsem j
(vrok francouzskho krle).

Skromnost, ivotn nroky na finann prostedky, sfru osobn moci,

teritorium pohybu, vztah k osobnmu vlastnictv jsou charakteristick znaky
kadho jedince. Mohou bt vchovou potlaeny nebo naopak umocnny
podle pedstav, kter nm v dtstv vloili do mysli nai vychovatel. Jestlie
il obyvatel s pedstavou, e si zaslou mimodnou pozornost a vestrannou
pi, v stavu se tento pocit jet prohlubuje a personl nen sto splnit jeho
poadavky, protoe se vymykaj monostem stavu. Jejich poadavky se
stetvaj s relnm ivotem a vyvolvaj v personlu nevoli, astji
roztrpenou agresi vyjdenou slovy: ani moji rodie nemaj takov
pohodl, obsluhu, zabezpeen ! Co by jet chtli ?!?! evnivost nen na
mst.
Kad stav m zkonem dan sluby, kter mus handicapovanmu obyvateli
poskytovat. Nen problme je rozmnoit a vybavit kad pokoj. U obyvatel,
kte se ct izeni, je probrme osobn, odstavec po odstavci a zkoume, zda
si je pamatuj. Pidme vldn smv. Mnohansobn pokusy nekorunovan
spchem pat do kategorie patologickho provn postienho a dme o
podporu psychiatrii.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

6.4 Osoby nekomunikativn

lovk je tvor spoleensk.

Dvody ke snen komunikaci obyvatel stav je nkolik kategori:

a) psychick: zbrany, tk sklon k introverzi, vbrov mutismus
b) fyzick: nemoc mluvidel, jin choroby sniujc stav vdom nebo
sekundrn naruujc proces dorozumvn
c) tranzitorn krize: nhl tragick situace provzejc ivot kadho
lovka v intimnm provn jedince, jako je mrt v rodin,
dramatick zhoren stavu vlastn nemoci, partnersk rozchod, ztrta
pzn milovan osoby atd.
Vechny tyto blokdy komunikanch monost obyvatele SP vyaduj citliv
oeten, protoe lovk tvor spoleensk ke svmu ivotu potebuje
s nkm hovoit stejn nalhav jako dchat. V kontaktu s tmito lidmi se
dme sociln inteligenc, vlastnm citem a zskanmi zkuenostmi.
Nejobtnj situaci mus pekonat oetovatel, kte nemaj vrozenou potebu
si vimnout komunikanho handicapu a nesna se taktn prolomit bariru
mlen. Jednm z pil technik navzn rozhovoru je vyvoln pocitu dvry
na zklad splnn dalch poteb obyvatele.
Mohou se ale objevit pote opanho charakteru nadbytek komunikace,
kter je teba eit pevedenm energie na jinou innost, platnost tto praktiky
je krtkodob. Dostaten a pimen mnostv podnt z okol m vysoce
69

pzniv inek na lovka zdravho, u postienho je jednou z podmnek

trvale dobr nlady.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

6.5 Krize osobnho ivota, sebevraedn tendence

V okrese Bruntl bylo registrovno v roce 1971 31 sebevraednch pokus,
kter vyadovaly psychiatrick oeten
(statistick roenka)

Kriz rozumme nhl, dramatick zmny vnjho vlivu a vnitnho

provn, kter maj negativn odraz v psychice lovka. Mohou bt
krtkodob, dlouhodob se mn na frustrace. Nkter krize se objevuj u
lovka zkonit jeho vvojem (dospvn, ztrta zamstnn, mrt v rodin) tranzitorn krize, jin jsou vyvolny individulnmi podmnkami vvoje
lovka, nelze je pedvdat. Sebevraedn pokus (tentament suicidii) je
zkratkovitm eenm situace, o n se lovk domnv, e nem jinho
vchodiska, ne shnout si na ivot. Nejnebezpenj je kategorie bilann
sebevrady, kdy lovk dospje k sebevrad po bilancovn svho ivota a je
tud ve svm chovn dsledn.
Uveden psychick stavy jsou doprovzeny zmnou nlad smrem k depresi
a chovn: je zpomalen, bez zjmu o okoln dn, plativ. Obtn lze
rozpoznat smvnou depresi pro jej mimikry bezstarostnho chovn.
Jedn se o alarmujc stav lovka, kter vyaduje okamit zsah, nkdy na
rovni krizovho vyjednvn. Prevence kriz spov v ivotn zkuenosti,
psychick sle, odolnosti, jakou si jedinec vybudoval bhem zskvn
psychick odolnosti pekonvnm drobnch strzn. Jejich een je teba
pizpsobit hloubce nebezpe pro pacienta a jeho neschopnosti se samostatn
vypodat s touto bolestnou ivotn zkuenost.
Pi mrnch potch vystame s rozhovorem, dvme najevo souznn
(nikoli soucit, me psobit opan ne jsme pvodn zamleli), vhodn
kladenmi otzkami pomeme k nalezen een samostatnho rozhodnut
obyvatele. Radme, projevme svj nzor pouze v ppad, e ns o tuto slubu
osoba pod a nabudeme pesvden, e chpe vznam tto odborn pomoci.
Me se objevit katartick abreakce nhl citov reakce provzen plem.
Je teba ji nechat probhnout a neverbln, dotykem, pohlazenm dt najevo
ast. Omezujeme sebeltost, plan mudrovn a pebrn zodpovdnosti za
obyvatele, rozhodnut k nprav mus uinit sm.
Stedn obtn krize se vyznauj dlkou trvn, silou pin jejich vzniku
a hloubkou postien psychiky obyvatele. Zde vtinou nevystame se selskm
rozumem a zkuenost. Podme o odborn vyeten psychologa a psychiatra,
kter dle uven me pomoci pechodnou medikac. Dolen je v rukou
oetujcho personlu podobn jako v pedchozm odstavci.
Tk krize se vyznauj monost sebepokozen a sebevrady. Je teba
hospitalizace na psychiatrickm oddlen, kde tm odbornk m monost
likvidovat akutn nebezpe a provdt ppadn resuscitaci a oeten
fyzickch a psychickch nsledk sebepokozen.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

70

6.6 Osoby konfliktn, psychopatick postien osobnosti

Nekejte jim psychopati, jsou mil. a j je mm rd.
(vrok eskho psychiatra profesora Mysliveka)

V nkterch ppadech je vskutku vrcholem profesn dokonalosti si oblbit

tuto supinu osob. I kdy jsou projevy snad nejvce rznorod, jedno maj
spolen jsou zvltn, npadn ve svm chovn, a ji se jedn o chorobnou
toulavost nebo chronickho lhe. Psychicky nezvldnut fyzick pokozen
v kombinaci s psychopati vytv sociln obtn nebo dokonce nepijateln
podmnky pro spolen souit ve volnm reimu stavu pro personl i ostatn
obyvatele. Maj mnoho asu a mohou si promlet sv npadit strategie, jak se
pobavit ztrpovnm ivota ostatnm. Vyhledvaj stety se svm okolm a
zdokonaluj se v ubliovn.
Princip spnho jednn s touto skupinou obyvatel je nedovolit, aby
celkov profit jejich jednn vedl k potvrzen cle jakoto vhodn metody pro
jeho dosaen. Ne kad ovld hbit vhodn slovn repliky na zklidnn, dv
neverblnm chovnm najevo pevahu a nezranitelnost tmto chovnm,
preventivn navod atmosfru, v n psychopat neme pout sv oblben
strategie. Psychopati si citliv vybraj ze svho okol osoby zraniteln se
sklonem k poddivosti, jsou terem jeho praktik.
Mrn formy psychopatickho chovn lze tolerovat a usmrovat bnm
kontaktem nebo nevmavost a kdy toto chovn nepin patin
uspokojen obdiv publika, omez se na ojedinl exhibice, zvlt ped novmi,
neznmmi osobami.
Stedn tk formy jsou charakteristick svmi nekompromisnmi postoji,
kter vnucuj neopatrnm poslucham. Pokud se poda problm psychopata
opouzdit a modifikovat do snesitelnj podoby (nap. sbratelsk ve, ale
ne odpadk), lze rovn jeho pobyt v stavu akceptovat.
Nejvt nebezpe tvo skupina asociln psychopatie, je zamen na
systematick naruovn norem spolenho souit. Pokud se pipoj agresivita,
utkvl pedstava odplaty, definice neptele jeho je teba likvidovat, pak je
nezbytn podat okamit nvrh na pedbn umstn na uzaven
psychiatrick oddlen. Jsou ohroeni i na ivotech ostatn obyvatel a
personl.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti.

6.7 Obyvatel s diagnzou psychzy, neurzy, organickho

pokozen mozku
Neurotik stav vzdun zmky,
psychotik v nich bydl
a oetujc lka vybr njemn.

Popisem ve jmenovanch nosologickch jednotek bych pltval pozornost

frekventant kurzu, zjemci hlubho studia naleznou odkaz v podrobnj
uebnici psychiatrie. Pro oetujc personl je podstatn, jak nebezpen jsou
projevy jednotlivch kategori uvedench nemoci. Lehk formy jsou snesiteln
pro spolen souit, mohou se objevovat postupn v prbhu pobytu. Pln
rozvinut symptomy nepat do bnho provozu stavu a obyvatel pacienti

71

by mli bt hospitalizovni do odeznn ataky a nsledn peazeni do

specializovanho zazen. Je teba posoudit zajmav vkyvy v chovn
obyvatel, i nepatrn zvltnosti projevu mohou signalizovat potek vnch
zmn psychiky a v tto oblasti jsou pozorovac schopnosti obsluhujcho
personlu nejdokonalejm nstrojem k prvotnmu odhalen zmn. Souinnost
zdravotnk, pedagog a soc. pracovnk je podmnkou spchu.
Nmt vcviku: een relnch situac zamstnanc na pracoviti. Nvrhy
astnk kurzu na jeho zkvalitnn.

72

7 HODNOCEN KOMUNIKANCH DOVEDNOST

ZAMSTNANC SP
Zvodnci na starovkch olympijskch hrch soutili naz,
aby nemohli na tlech skrt dnou fyzickou vadu.

Zvrem kolcho systmu nabzm orientan normy, podle kterch lze

s 80-ti% spolehlivost kategorizovat zamstnance dle komunikanch
dovednost. Znovu podotkm, e tato kritria nemaj dn vztah k jinm
odbornostem profesionlnch dovednost. Jsou zamstnn, kter vyaduj
pedevm specifick znalosti, dovednosti a povahov vlastnosti komunikaci
vzdlen (pyrotechnik nemus rozeznat dysforickou rozladu obyvatele SP). O
povoln zamstnance stavu sociln pe se domnvm, e jeho nejdleitj
kvalifikac je mt rd lidi a umn jednn s lidmi.
I.
Komunikace nejvych kvalit:
Charakteristikou tto kategorie je nadn jedince s vysoce tvoivm pstupem
k jednn s lidmi a dominantnm zjmem o tuto oblast. Stv se pro ostatn
vzorem, vytv pohodu a radost na pracoviti. Um pouvat schopnosti
positivnch emoc, negativn neuv, je nad problmy citovch rozlad, v e
jsou kodliv, m propojen emoc s logickm vysvtlenm, zvld citov sebe
i druh. Ovld vechny techniky komunikanch prostedk, negativn
nezneuv, je nad problmem zneuvn, kdykoli sestav funkn kolektiv,
ovld jej ku prospchu vech, zn zpsoby mezilidsk komunikace a uv
jich, vytv neopakovateln originln modely vysoce funkn komunikace.
Vechny problmy chpe jako osobn vhry a prohry, nesvaluje vinu na nikoho
vyjma sebe, nikdy neobviuje z nespchu jin ne sebe. Snadno se sm
motivuje, je mu to vrozen, stresholik, workholik, pirozenou autoritou a
vdcem pro ostatn, dovede pochvlit a odmnit, zdokonalovn sebe v poped
zjm. asto m dobrou nladu, usmv se, k vtipy, dovede kolektiv zbavit
stresu a pimt k rychl prci, bav sebe i jin a nen kapar, negativn
hodnocen lid chyb, nahrazuje operativnm jednnm. Vyjmen osobnost,
statisticky 1:10.000 osob.
II.
Vysoce nadprmrn komunikan dovednosti
Slchme laick hodnocen jako: je konstruktr mezilidskch vztah.
Vyznauje se vysoce nadprmrnmi komunikanmi dovednostmi, jakmi
jsou zejmna: empatie, citliv k sob i druhm, rozum pohnutkm svho
jednn, je komunikan tvoiv pouze kompilan, ne z podstaty, kontroluje
vlastn nlady, rozum jim, tvo, nedotk se objev jako genialita. Je ideln
pro kolektivn mylen, prosazuje hlavn linie komunikace a um je nauit n
na ni stupn zen i zabezpeit penos dat, informac, hld propojen
informatiky v uzlovch bodech, um logistiku a vyaduje zptnou vazbu
komunikanch dovednost, vyhodnot vsledky. M pochopen pro vechny
profese, vytv ideln skladby pracovnk, je autoritou pro operativu, sbr
podklady pro een hran a uzl. Je schopen ci, co jej nejvce motivuje
k innosti a rovn zn sv incentivy prce.
III.

Nadprmrn komunikan dovednosti

73

astji se setkvme s tmito osobnostmi v soukromm pracovnm sektoru,

jsou citliv pozorovatel okol i lidskch povah a dovedou pro sebe i ostatn
zskat komunikac podstatn vhody. Profesn by mli bt zaazen ve
vedoucch posicch, toto hodnocen komunikace by mlo bt jedno z kritri
profesn spnosti. Pochopiteln pnm kadho editele SP by mlo bt
zamstnvat pevahu tchto odbornk.
IV.
Schopnosti komunikace prmrn
Drtiv vtina vech osobnost profesnho ivota i na pracovitch. Dok
komunikovat s ostatnmi, nkdy se jim poda nadprmrn komunikan tah,
obas se nevyhnou chybm, i vnm, je je teba napravit. Ochotou
k sebevzdln a rutinn prax je mono doshnout podstatn lepch pracovn
komunikanch vsledk.
V.

Podprmrn
dovednosti
v jednn
s lidmi.
Hluboce
podprmrn umn vytvet mezilidsk vztahy. Defektn
komunikan dovednosti. Asociln jedinec.
Existuje nekonen mnostv variant omyl, chyb komunikanch dovednost
ve kle od drobnch profesnch selhn po defekty kriminln anabze. Tato
kategorie by se v stavech sociln pe nemla vyskytovat.

74