Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

MEZINRODN BEZPENOST
NA POTKU 21. STOLET

Praha 2006

 Ministerstvo obrany esk republiky AVIS, 2006

ISBN 80-7278-326-2

VODEM

Na potku 21. stolet se v celm svt velmi asto a rozshle diskutuje o bezpenosti, kter
je jednou z nejvych hodnot v ivot celho lidstva i v osobnm ivot kadho lovka. I kdy
jsou velk historick, kulturn a politick rozdly mezi jednotlivmi svtadly nebo i mezi regiony,
meme ci, e lidstvo jako celek zailo mnoho historickch etap vyznaujcch se tm, e starost
o bezpenost i dokonce o peit byla na prvnm mst pomyslnho ebku hodnot. Naproti
tomu obdob klidu a snench obav o bezpenost stt nebo dokonce celho svta bvala, bohuel, vzcnj a tak krat.
Jednm z obdob silnch obav o celosvtovou bezpenost byla studen vlka. Bhem nkterch
jejch zlomovch udlost byly obavy z vypuknut zniujcho ozbrojenho konfliktu nanejv intenzivn. Strach z vlky pronikal do vech oblast spoleenskho ivota, vetn kultury a umn.
Proto v celm svt narstal poet stav a vysokch kol, kter se specializovaly na strategick
studia, zejmna pak na otzky pomru sil a charakteru mon vlky. Zkladem bezpenosti obou
proti sob stojcch koalic byly vojensk sla a zdokonalovn pipravenosti na veden ozbrojenho
zpasu.
Naproti tomu prvn lta po skonen studen vlky se nesla ve znamen prudkho poklesu
strachu z vlky a neobyejnho vzestupu nadj, e stty s vysplmi trnmi ekonomikami a demokratickm zzenm se ji nebudou muset obvat ozbrojench konflikt a tkch ztrt s nimi
spojench. Dolo k vraznmu relativnmu poklesu vznamu vojensk sly pro bezpenost stt.
Zeslbl zjem o tradin strategick studia tsn napojen na vojenstv a prosazovalo se vt
zamen na nevojensk rozmry bezpenosti a na bezpenostn a mrov studia.
V pstupu k bezpenosti lidstva se nedlouho po skonen studen vlky vyhranily dva zsadn rozdln pstupy. Na jedn stran Francis Fukuyama na samm potku 90. let dokonce
pedpovdal, e v dsledku celosvtovho triumfu liberln demokracie je konec djin, tedy konec
velkch mezisttnch vlek. Naproti tomu Samuel Huntington piel o tyi roky pozdji s varovnm, e bude dochzet ke stetm civilizac. Pedpovdl, e dojde k posunu od pechodovch
vlek k rozshlejm vlkm na civilizanch hranicch.
Vvoj od konce 90. let jakoby dval zapravdu spe skeptickmu Huntingtonovi. Vlky
na Balkn a v rozvojovm svt, teroristick toky z 11. z 2001, der na Afghnistn
v tomt roce, druh vlka v Irku a po n nsledujc asymetrick vlka to ve psob velmi
znepokojiv. A tak vidme, e znovu narst vznam bezpenosti stt, region i celho svta.
Toto tma se s plnou nalhavost znovu vrac do poped pozornosti jak odborn, tak i laick
veejnosti.
V dsledku dosavadnho historickho vvoje je bezpenost jednm z velmi asto projednvanch nmt nejen v odbornch polemikch, ale tak v kadodennch vahch a diskusch lid.
astnci tchto debat se pitom na jedn stran odliuj ve spoust nejrznjch smr: vzdln,
sociln postaven, nboensk i politick pesvden, hodnotov orientace. Vichni bez rozdlu
vak maj shodn zjem na zajitn bezpenosti ve dvou zkladnch rovinch. Tou prvn je bezpenost sttu, ve kterm ij, druhou rovinu pak pedstavuje osobn bezpenost kadho z nich.
Poad tchto rovin se prbn mn podle konkrtn situace v dob spolehlivho a neruenho mru upednostuj svoji osobn bezpenost, v dob zvenho mezinrodnho napt se zase
mnohem vce cen bezpenosti sttu, ve kterm ij.
3

Z ve uvdnch skutenost vyplv velk vznam podrobnho studia mezinrodnch

bezpenostnch vztah. Tato publikace pojm mezinrodn bezpenostn vztahy jako soust
disciplny mezinrodn vztahy. Zamuje se na bezpenostn aspekty a souvislosti (vojensk i nevojensk) vztah mezi stty, mezinrodnmi organizacemi a nesttnmi aktry souasnho svta.
Zabv se poznatky ze t podobor pedmt mezinrodn vztahy, jimi jsou bezpenostn studia, strategick studia a mrov studia.
Uebn text je rozdlen celkem do sedmi kapitol. Prvn kapitola se zabv nkolika zkladnmi pojmy z oblasti teorie bezpenosti. Pipomn nejvznamnj koly z oboru teorie mezinrodnch vztah a jejich nhled na pojem bezpenost a na dal pojmy, kter se od nj odvjej: dimenze bezpenosti, initel bezpenostn politiky a jej referenn objekty, bezpenostn
dilemata, bezpenostn spoluprce, bezpenostn studia, hrozby a rizika a jejich vyhodnocovn,
bezpenostn spoleenstv, mr a dal. Je nejrozshlej a z hlediska studenta asi i nejmn zivnou kapitolou cel uebnice. Nicmn, zvldnut zkladnch pojm je nezbytn pro studium
mezinrodnch bezpenostnch vztah ve vech etapch djin lidstva.
Druh kapitola pojednv o obdob, na kter se trvale sousteuje velk zjem historik,
politolog i urnalist. Jde o obdob studen vlky. Kapitola pitom nepodv vyerpvajc
pohled na toto tma, ale zamuje se pouze na zkladn skutenosti, kter by studenti oboru
mezinrodn politick vztahy mli znt. Je to zejmna zkladn charakteristika studen vlky
jako ojedinlho obdob v historickm vvoji mezinrodnch bezpenostnch vztah, dle pak
pipomenut hlavnch zlomovch nebo dokonce krizovch udlost tohoto obdob, vvoj vojenstv a teorie bezpenosti. Zvltn pozornost kapitola vnuje rznm hodnocenm jak prbhu
studen vlky, tak zejmna jejho vsledku. Na samm zvru se zabv otzkou, kdo vlastn
vyhrl a kdo byl poraenm, pro tomu tak bylo a jak vznam to m pro nai budoucnost i pro
nejbli budoucnost.
Pedmtem tet kapitoly je konec studen vlky, zejmna pak rozbor zkladnch dokument
KBSE a NATO a novch tendenc ve vvoji mezinrodnch bezpenostnch vztah. Podrobnji
se kapitola zastavuje zejmna u programu PfP, obrovskho pokroku na poli kontroly zbrojen
a odzbrojen, roziovn NATO, novch vztah mezi NATO a Ruskem a angaovanosti pi udrovn mru mimo smluvn vymezenou oblast. Kapitola se zabv jen tmi nejzkladnjmi
charakteristikami, a proto je ze vech kapitol nejstrunj.
tvrt kapitola se sousteuje na vlky, kter ve svt probhly po roce 1990. Pipomn, e
se, bohuel, nenaplnily nadje a optimistick oekvn a e ozbrojen nsil, konfrontace a konflikty zstaly soust mezinrodnch bezpenostnch vztah, a to nejen ve svt, ale tak v Evrop. Zabv se tymi tzv. velkmi vlkami, kter probhly v Irku (1991 a 2003), v Jugoslvii
(1999) a v Afghnistnu (2001). Velkou pozornost vnuje zejmna jejich charakteristice z hlediska vvoje vojenstv, ale zabv se i jejich politickmi souvislostmi a dopady. Z tohoto hlediska je
dl na dv takkajc bezproblmov vlky (1991 a 2001), kter mly mandt RB OSN a skuten
souhlas mezinrodnho spoleenstv, a dv vlky problmov (1999 a 2003), kter naopak nemly
jasn mandt OSN, a tak vyvolaly vce i mn siln a zvan protesty mezinrodn veejnosti.
Pt kapitola pojednv o nejvnj bezpenostn hrozb souasnho svta, kterou je terorismus. Nejprve pipomn vvojov etapy terorismu a pak charakterizuje jeho souasnou podobu jako globln terorismus. Zdrazuje, e i v souasnosti je zkladnm rysem terorismu uplatovn nepm strategie. Z toho pak vyvozuje, e pm odpov na tuto nepmou strategii,
nebo dokonce vyhlen vlka proti terorismu nar na spoustu vnch problm, ppadn
je dokonce sama pmo vyvolv a dle vyostuje. Ukazuje, e vedle vojenskch nstroj je nutno
4

pouvat tak, ne-li dokonce pedevm, nstroje politick. Upozoruje na nalhavost probhajcch konflikt, mezi nimi na prvnm mst stoj izraelsko-palestinsk vlka.
Pedposledn, est kapitola se zamuje na hlavn aktry mezinrodnch bezpenostnch
vztah na potku 21. stolet. Hodnot jak mezinrodn organizace (OSN, NATO, EU a OBSE),
tak i nejvlivnj stty (USA, Rusko, LR). Ukazuje, kde jsou siln strnky i limity kadho
z tchto aktr a vysuje v zvr, e je v nejvym zjmu veho lidstva, aby tito akti na poli
mezinrodn bezpenosti co nejvce spolupracovali.
Posledn sedm kapitola rozebr hlavn rysy mezinrodnch bezpenostnch vztah na potku 21. stolet. Zan hodnocenm novch jev v oblasti vojenstv, kde jde zejmna o zavdn
novch technologi i novch forem veden ozbrojenho zpasu. Dal st kapitoly se zabv vvojem transatlantickch vztah, kter se vn zhorily zejmna v dsledku druh irck vlky. Dv
nsledujc sti pojednvaj o kladnch strnkch souasnho vvoje mezinrodnch bezpenostnch vztah, jimi jsou rozvoj novch rozmr bezpenosti a kontrola zbrojen a odzbrojen. Zvren st kapitoly je vnovna charakteristice bezpenostnch studi a rozboru bezpenostnch
hrozeb a rizik z pohledu esk republiky.

1. KAPITOLA
ZKLADN POJMY Z TEORIE BEZPENOSTI
Nzory na bezpenost proly bohatm historickm vvojem, jeho vsledkem
je ada zavedench pojm, kter se v diskusch na toto tma bn pouvaj. Z toho
vyplv, e pi studiu mezinrodnch bezpenostnch vztah je nezbytn, abychom
zaali pipomenutm nejvznamnjch pojm a abychom si zrove s tm ukzali,
e obsah a vznam tchto pojm je asto vysvtlovn z rznch hl pohledu. To je
nmtem a zkladnm smyslem tto kapitoly.

1. Bezpenost (Security, Scurit)

Pojem bezpenost je nmtem tisc odbornch lnk a stovek knih na celm
svt. Jejich autoi pinej adu rozdlnch pohled, ale v nkterch zkladnch
charakteristikch se shoduj.

Zkladn vymezen bezpenosti

Bezpenost je elusivnm1, tedy pomjivm pojmem. Je to pojem nesnadno postiiteln a tko zmiteln, jeho obsah nelze exaktn vyslit. V nejobecnj rovin je
bezpenost definovna dvma zkladnmi zpsoby negativn a pozitivn.
Negativn vymezen je podobn jako negativn vymezen svobody, kter k, e
jde o absenci omezen i neptomnosti odporu nebo vnjch pekek pohybu.
Negativn vymezen bezpenosti pak znamen, e jde o neptomnost i neexistenci
hrozby. Podle tohoto vymezen je bezpenost opakem stavu ohroen, kter vyplv
z existence a vzjemn interakce aktr, kte maj protichdn preference a jsou
odhodln k jejich dosaen pout i slu, a u politickou, hospodskou nebo i vojenskou2.
Pozitivn vymezen bezpenosti se vdy vztahuje ke konkrtnmu pedmtu,
k vci, lovku, obci, sttu nebo bezpenostnmu spoleenstv. Nejbezpenj je ten
subjekt, kter m zajitno sv peit a monosti dalho rozvoje. Bezpenost bv
asto vysvtlovna jako negace negativnch stav. To znamen, e bezpen je ten
subjekt, kter je mimo dosah pmch a nalhavch hrozeb, nebo kter je ped monmi hrozbami spolehliv chrnn. ivoin druh je bezpen, kdy v dan oblasti
nem svho pirozenho neptele3. ivotn prosted je bezpen tam, kde nepsob
nepzniv dopady prmyslov innosti lidstva. Vysok bezpenostn statut maj odlehl vyspl ostrovn stty jako Austrlie nebo Nov Zland.
V pozitivnm slova smyslu lze bezpenost upevovat cestou takovch opaten,
dky kterm je hrozba bu zcela eliminovna, nebo alespo minimalizovna. Dm je
bezpen proti zlodjm, kdy je steen, proti bouce je bezpen, kdy m spolehliv hromosvod a proti povodnm je bezpen, kdy je postaven dostaten daleko
7

1. KAPITOLA
od zplavovch oblast. Ulice i obec je bezpen, kdy v n hldkuj policist. Penze
jsou bezpen, kdy jsou uloeny ve spolehliv a proven bance.

Bezpenost v mezinrodnch vztazch

Zkladn charakteristika
V mezinrodnch vztazch je bezpenost vymezovna jako zkladn hodnota
a nejvy cl kadho sttu i bezpenostnho spoleenstv sdruujcho vce stt. Bezpenost jako stav je nejastji vysvtlovna jako neptomnost i neexistence ohroen
nejvych hodnot sttu i spoleenstv. Stt je bezpen v tom ppad, kdy je zajitna obrana jeho zem a hodnot, kter se na nm nachzej, fungovn jeho instituc
a ochrana obyvatelstva.
Pokud jde o stty, hovo se o objektivnm a subjektivnm smyslu jejich bezpenosti. Prvn z tchto ppad znamen, e hodnoty, kter sdl spolenost, nejsou
vystaveny dn pm hrozb. A subjektivn smysl znamen, e neexistuje strach,
e tyto sdlen hodnoty by se mohly stt pedmtem toku4. Z toho se pak odvozuj
zkladn otzky: jak nebezpe by mohla ohrozit bezpenost sttu a jeho peit, jak
by se mohla projevit, jak je teba jim elit.
sil kadho sttu o zajitn vlastn bezpenosti se zamuje na ti hlavn cle.
Prvnm clem je eliminace monch hrozeb, a u maj vojensk nebo nevojensk
charakter. Druhm je zajitn vnitnho podku a soudrnosti, kter je tm pevnj, m zejmj je kolektivn charakter pijmanch rozhodnut. A konen tet cl
je spojen se zajitnm spravedlnosti a bezpenosti oban5.
Tak bezpenost stt me bt vymezovna negativn nebo pozitivn. Podle negativnho vymezen je bezpenost stavem, za kterho stt nen vystaven dn pm
a nalhav hrozb a nejsou zpochybnny mylenky, na kterch byl zaloen. O pozitivnm vymezen bezpenosti stt i bezpenostnch spoleenstv lze hovoit v tom
ppad, kdy je zajitna obrana jejich zem a hodnot, kter se na nm nachzej,
kdy mohou fungovat jejich instituce a je ochrnno jejich obyvatelstvo.
Velmi dleitm prvkem bezpenosti stt jsou tak mylenky, na kterch byly
zaloeny. Jako uebnicov pklad lze pipomenout mezivlenou SR. Ta prokzala svoji ekonomickou i politickou ivotaschopnost, dokzala pekonat i svtovou
hospodskou krizi na pelomu 20. a 30. let. Nakonec ale stejn zanikla, protoe se
zhroutily dv zkladn mylenky, na kterch spovaly jej zklady. Byla to mylenka povlenho uspodn Evropy na zklad versaillesko-washingtonsk soustavy
a mylenka echoslovakismu.
Relativita bezpenosti
Bezpenost neme bt absolutn, vdy je relativn, je pmo mrn hrozbm
i rizikm. Na bezpenost nelze nahlet z krajnch poloh tedy tak, zda je zaji8

1. KAPITOLA
tna pln, nebo vbec. dn stt neme doshnout stavu absolutnho zajitn
sv bezpenosti. Vtinou je bezpenost zajitna vce nebo mn. I kdy ji nelze
nikdy exaktn zmit, a proto relevantn otzka nejastji zn, kolik bezpenosti
postauje.

Bezpenost jako vsledek souhry objektivnch

a subjektivnch faktor
Objektivn faktory
Prvnm dlouhodob psobcm objektivn faktorem je geografie m vzdlenj
je hrozba, tm mn je nalhav a tm vt jsou monosti, jak j elit. Pro znzornn
velkch geografickch rozdl mezi stty meme uvst nsledujc ti typy: odlehl
ostrovn stty typu Austrlie i Novho Zlandu, eskou republikou s jej polohou
v centru Evropy a Izrael, kter svoji polohu vnm jako stav trvalho, kadodennho
ohroen a neustlho boje o peit. Dleitou roli hraje i tern pobaltsk stty
nebo Polsko jsou na tom pi obran svho zem vzhledem k rovinatmu charakteru
jeho povrchu podstatn he ne teba hornat vcarsko.
Dalm objektivnm faktorem jsou djiny. Jenom v Evrop bylo i je nkolik
dvojic tzv. ddinch neptel nap. napt mezi eky a Turky petrvv, pestoe
oba stty jsou ve stejnm bezpenostnm spoleenstv. Na druh stran se podailo,
zejmna dky integranm procesm, postupn pekonat historick animozity mezi
stty, kter se po dlouhou dobu navzjem povaovaly za hrozby: Francie s Velkou
Britni, vdsko s Dnskem, Francie s Nmeckem.
Subjektivn faktory
Bezpenost spov na souhrnu opaten, kter kad stt i bezpenostn spoleenstv pijm v zjmu zajitn vlastn bezpenosti. Vechna tato opaten a jejich
prosazovn tvo bezpenostn politiku sttu nebo bezpenostnho spoleenstv.
Nevojenskou st bezpenostn politiky pedstavuj pedevm aktivn opaten na
poli diplomacie, kter se zamuje zejmna na uzavrn dvoustrannch a vcestrannch smluv a na zskvn bezpenostnch zruk na zklad lenstv v aliancch nebo
v koalicch. Vojensk st bezpenostn politiky se zamuje pedevm na vstavbu
ozbrojench sil a na jejich bojovou ppravu.
Siln vliv politiky se projevuje tak v tom, e stty s vrazn rozdlnm politickm uspodnm a s nesmiitelnmi ideologiemi si zpravidla navzjem pisuzuj
neptelsk zmry a povauj se za hrozby. To se zvl vrazn projevovalo bhem bipolrn konfrontace v dob studen vlky. Naproti tomu shoda na zkladnch politickch hodnotch umouje vytvet bezpenostn-politick spoleenstv
i komplexy, jejich lensk stty se navzjem nepovauj za hrozby a v bezpenostn
oblasti prosazuj spolen zjmy. To plat zejmna o Evrop, kter stle jet nen
naprosto demokratick, nicmn je mnohem demokratitj, ne byla kdykoliv
pedtm.
9

1. KAPITOLA
2. Teorie mezinrodnch vztah a jejich pstup
k problematice bezpenosti
Otzkami bezpenosti se trvale zabvaj vechny teorie mezinrodnch vztah.
Tmi nejvznamnjmi jsou realismus/neorealismus, liberalismus/neoliberalismus,
konstruktivismus a kritick teorie. Kad z tchto teori je vsledkem zkoumn mezinrodnch bezpenostnch vztah z uritho hlu pohledu. dn z nich nen dokonal, dn nem univerzln platnost. Relevantnost dn z tchto teori nen absolutn, vdy je relativn. Pi zkoumn mezinrodnch bezpenostnch vztah nen
mon dokzat pravdivost jedn teorie a nelze zavrhnout jednu teorii ve jmnu jin
teorie. Teorie mezinrodnch vztah toti nen pmm a koherentnm diskursem, je
dialogem mezi protichdnmi paradigmaty, kter probh ji nkolik stolet a kter
bude jet dlouho pokraovat.6

Liberln-idealistick pstup
Liberln-idealistick pstup na mezinrodn bezpenostn vztahy nahl
pedevm jako na vsledek bezpenostn spoluprce mezi stty, kter ve svch
vzjemnch vztazch upednostuj vstcnost a spoluprci ped konflikty a vlkami.
Liberalismus vychz tak z Kantovy teorie demokratickho mru, podle kter
demokratick stty dvaj ve vztazch s ostatnmi demokraciemi pednost mru ped
vlkou, nebo zkladnm zjmem jejich obyvatel je zajitn ivota a blahobytu, co je
protikladem nkladnch a zbytench nsilnch dobrodrustv.
Dv zkladn metody kolektivn bezpenost a kontrola zbrojen
Karen Mingst uvd, e liberln-idealistick pstup upednostuje dv zkladn
metody odvracen hrozby vlky mezi stty: kolektivn bezpenost a kontrolu zbrojen
a odzbrojen7. Prvn metoda, tedy kolektivn bezpenost vychz z mylenky, e lenov urit skupiny stt se vyvaruj pouit sly ve vzjemnch vztazch a zav se
k obran kterhokoliv z nich, kter by byl napaden vnjmi silami. Nejvym stupnm vzjemnch bezpenostnch zruk je kolektivn obrana, kter je zkladem NATO,
stejn jako byla zkladem Varavsk smlouvy, je existovala v letech 19551990. Vychz z ustanoven, e tok proti jednomu z nich bude povaovn za tok proti ostatnm. V tto souvislosti se v posledn dob pouv rovn vraz hard security.
Ti pedpoklady kolektivn bezpenosti
Kolektivn bezpenost spov na tech zkladnch pedpokladech. Podle prvnho
z nich lze vlkm pedchzet cestou restrikce vojenskch akc. Druh pedpoklad
k, e je mon zastavit agresi, nebo lze snadno odhalit agresora a znemonit mu

10

1. KAPITOLA
uskutenn jeho zmr. A podle tetho pedpokladu agresor v, e mezinrodn
spoleenstv by jej za jeho akci potrestalo. Djiny mezinrodnch bezpenostnch
vztah vak ukzaly, e naplovn tchto pedpoklad m celou adu skal: ne
vdy lze jednoznan ci8, kdo je agresor, nejednou se stalo tak to, e agresor nebyl
potrestn9.
Kontrola zbrojen a jej zkladn charakteristika
Druh metoda kontrola zbrojen a odzbrojen vychz z pedpokladu, e mn
zbran znamen vce bezpenosti, a od naplnn tohoto pedpokladu oekv snen
ceny bezpenostnho dilematu. Povlen djiny obsahuj celou adu ujednn, kter
se stala pnosem pro mezinrodn bezpenostn vztahy10. Ani kontrola zbrojen vak
nedokzala pekonat bezpenostn dilema a stejn tak se nepodailo zabrnit nrstu
potu stt s jadernou vzbroj.
Klady a skal liberln-idealistickho pstupu
Ob zkladn metody liberln-idealistickho pstupu pi studiu hrozby vlek
kladou rozhodujc draz na kolektivn sil mezinrodnho spoleenstv. Jako takov se vborn hod pro vztahy mezi demokratickmi stty, kter maj v pstupu
k otzkm mru a bezpenosti velmi blzk, ne-li dokonce stejn oekvn. m vce
je ve svt demokracie, tm lpe pro mezinrodn bezpenostn spoluprci.
Liberln-idealistick pstup vak m tak dv zsadn skal. Tm prvnm jsou
vztahy mezi demokratickmi stty na jedn stran a nedemokratickmi nebo dokonce dikttorskmi na stran druh. Druh skal pak pedstavuj vzjemn vztahy
mezi nedemokratickmi a dikttorskmi stty. Studen vlka ukzala, e prvn skal
lze eit cestou kontroly zbrojen a opaten k poslen dvry. Druh skal je mnohem vnj dikttorsk stty mohou spolupracovat pouze potud, pokud maj spolen zmry a cle. Pokud tomu tak nen, bezpenostn spoluprce kon a nastvaj
ozbrojen konflikty. Nejvnj a nejt vlkou mezi dvma dikttorskmi reimy
v posledn dob byla ircko-irnsk vlka v letech 19801988.

Realistick kola
Zkladn charakteristika a nejvznamnj autoi
Realistick kola se od liberalismu odliuje tm, e vkld podstatn mn nadj
do mezinrodnho spoleenstv a o to vce se zamuje na slu jednotlivch stt
a na jejich vliv na mezinrodn politiku. Ta je podle realist vsledkem vztah mezi
stty, je se vyznauj vrozenm nesouladem.11 Za hlavn rys chovn stt realist
povauj trval sil o naplovn jejich zjm. Na nejvym mst v hierarchii
zjm vech stt stoj ivotn zjmy, jimi jsou peit sttu, zachovn jeho zemn
celistvosti a politick svrchovanosti. Realist pikldaj velk vznam sle a odhodln
stt pout ji v zjmu dosaen jejich cl.
11

1. KAPITOLA
Hans Morgentau, autor bible realismu,12 zformuloval est princip svta protikladnch zjm, ve kterm je teba usilovat o napchn co nejmenho zla spe
ne o uskutenn absolutnho dobra.13 Za objektivn a univerzln platnou kategorii
oznail nrodn zjem a za absolutn zjem oznail peit sttu. Tm jasn vymezil,
co me bt pedmtem nejvnjch bezpenostnch hrozeb.
Kenneth N. Waltz, povaovan za zakladatele neorealismu, doel k zvru, e
kad stt prosazuje sv vlastn zjmy, a to metodami, kter sm povauje za ty
nejlep. Nakolik neexistuje konzistentn a spolehliv proces pro usmiovn stet
zjm, do kterch se v podmnkch anarchie nevyhnutn dostvaj podobn jednotky, je jednm z nstroj k dosahovn vnjch cl sla. Zahranin politika postaven
na takovm pojet mezinrodnch vztah nen ani morln, ani nemorln, ale odr
se v n racionln odpov na svt kolem ns.
K. Waltz navzal na koncepci peit jakoto absolutnho zjmu kadho sttu.
Zdraznil, e v anarchick struktue mezinrodnch vztah mohou pet jedin ty
stty, kter trvale dbaj na zajitn sv bezpenosti. K. Waltz povauje bezpenostn hrozby za jeden z klovch faktor anarchick struktury mezinrodnch vztah.
Stty spolupracuj, pokud njakou hrozbu vnmaj a vyhodnocuj jako hrozbu spolenou. Kdy takov hrozba zanik, oslabuje se i spoluprce.
Podle klasickch realist je chovn stt projevem vrozenho lidskho sklonu
k zskvn moci a k jejmu udrovn a posilovn. A tak dochzej k zvru, e
u nkterch stt se ivotn zjmy mohou roziovat a mohou od zjmu o peit
postoupit k prosazovn mezinrodnho vlivu.14 Na mezinrodn bezpenostn vztahy nahlej realist jako na trval soupeen stt o moc a o bezpenost. Za hlavn
nstroje k dosahovn bezpenostnch zjm povauj ekonomickou a zejmna pak
vojenskou slu. Od postbipolrnho svta oekvali nvrat k otevenmu soupeen
o moc a vliv na svtovou politiku.
Robert Cooper uvd, e realismus se vyznauje nzorem, e bt dobr me
nakonec bt patn pro lid, ktermu sloute. Morlnch cl lze dosahovat tak tm,
e uvaujete v rovin sly a jejho uchovn msto, abyste se neustle upnali pouze
na to, co povaujete za morln dobr.15 Zrove s tm vak upozoruje na zkladn
skal realismu v oblasti bezpenosti je jm omezovn moci na vlun vojensk
nstroje. Za zvl riskantn povauje vojensk intervence v zjmu en demokracie
a stability. Uznv, e intervenn armdy mohou vytvoit pzniv vnj bezpenostn prosted, ale upozoruje, e zasahujc armdy nejsou vybaveny k tomu, aby
v zahrani vytvely stavn uspodn.
Rovnovha sil jako stedn kategorie
Realist dochzej k zvru, e nevyhnutnm rysem mezinrodnch bezpenostnch vztah jsou stety zjm, konflikty a vlky. Jsou pesvdeni, e mr me existovat pouze na zklad rovnovhy sil. Tu sice nepovauj za ideln een a uznvaj, e
nen synonymem spravedlnosti. Zrove s tm vak na rovnovhu sil nahlej jako
12

1. KAPITOLA
na jedinou innou ochranu proti egoismu, vbojm a sklonm k hegemonismu.
Neorealist se zkaj antropologick premisy ve prospch systmovho imperativu: poteba zajistit peit v anarchickm prosted bez suverna, kter by zajioval
bezpenost, znamen, e stty se samy mus starat o prostedky, je jim zajist jejich
trvn.16
Rovnovha sil stoj na pedpokladu, e stty pi sil o zajitn sv bezpenosti
in racionln a pedvdateln hodnocen nklad a pnos svch politik, a tm je
zajitna mezinrodn rovnovha. Ta je povaovna za nejvznamnj zpsob zajiovn bezpenosti. Nevhody tto metody se projevuj v dobch pevratnch zmn
v mezinrodnch bezpenostnch vztazch.
Zkladn metody dosahovn rovnovhy sil
Je nkolik metod, jak v mezinrodnch bezpenostnch vztazch dosahovat a udrovat rovnovhu sil jako pedpoklad stability. Nejastji bvaj uvdny nsledujc:17
politika rozdl a panuj, kdy se balancr pid na stranu slabho sttu, a tm
omez vhodu sttu silnjho,
zemn kompenzace vtzm vlky,
vytven psem nraznkovch stt,
vytven bezpenostnch alianc,
udrovn sfr vlivu,
intervence,
diplomatick vyjednvn,
urovnvn spor prostednictvm zkonnch a mrovch nstroj,
rozpoutn vlky jako cesty k udren i obnoven poadovan rovnovhy.
Odstraovn
Teorie odstraovn vychz z pesvden, e vlka mezi stty me bt odvrcena prostednictvm hrozby pouit sly. Prvnm pedpokladem jeho innosti je
racionalita tch, kdo jmnem stt rozhoduj oekv se od nich, e se chtj vyhnout vlce. Druhm pedpokladem je, e zbran tvoc odstraovac potencil maj
takovou niivou slu, e dn politik se neodhodl k ozbrojen agresi proti zemi,
kter tyto zbran vlastn. A tet pedpoklad k, e vlka vdy m njakou alternativu. Jinmi slovy: hrozba mus bt velmi vn a vrohodn a zrove s tm musej
existovat schdn nevojensk een stetu zjm v bezpenostnch vztazch mezi
stty i koalicemi.18
Za uebnicov pklad naplnn vech ve uvdnch pedpoklad meme
povaovat kubnskou raketovou krizi v roce 1962. Tehdej americk prezident
J. F. Kennedy vsadil na racionalitu svho tehdejho sovtskho protivnka N. S.
Chruova, opral se o vrohodn odstraovac potencil USA a nasmroval jednn
k alternativnmu een, kterm byla demont odpalovacch zazen sovtskch
zench stel na Kub.
13

1. KAPITOLA
Zkladn nedostatky realismu
Velmi vstin je hodnot Patrick Morgan:
nelze dokzat, e mezinrodn anarchie mus mt prv takov dsledky, jak
tvrd realist,
realist a zejmna neorealist popisuj mezinrodn bezpenostn vztahy pli
statickm a cyklickm zpsobem,
realist peceuj vznam sttnch preferenc v oblasti bezpenosti a nedoceuj
vznam takovch faktor, jakmi jsou vlivy nzorovch proud uvnit stt,
stranou jejich zjmu zstaly liberalizan dopady politiky USA v obdob studen
vlky.19

Konstruktivistick pstup
Konstruktivistick pstup k otzkm bezpenosti a bezpenostn spoluprce se
vyznauje v prv ad pochybami o tom, e v mezinrodnch bezpenostnch vztazch existuj pevn, nemnn kvazi pirozen struktury. Odmt nzor, e chovn
stt a dalch initel bezpenostn politiky by bylo pedem dno njakmi zkony mechanick povahy. Konstruktivist zastvaj nzor, e mezinrodn bezpenostn
vztahy jsou zvisl na interpretaci aktr, a jsou tedy sociln konstruovny. Na struktury v mezinrodnch bezpenostnch vztazch a na chovn stt nahl jako na
ovlivniteln a promnliv jevy. Jednn stt me mt vt i men vliv na mezinrodn bezpenostn struktury. Na zklad toho pak dochz k vce i mn vraznm
zmnm mezinrodnho bezpenostnho prosted.
Konstruktivistick pojet mezinrodnch bezpenostnch vztah spov na dvou
zkladnch prvcch. Prvnm jsou struktury, kter sttm a bezpenostnm spoleenstvm dvaj monost, aby zmrovaly mezinrodn napt a roziovaly prostor pro
neagresivn chovn. Druhm prvkem jsou initel bezpenostn politiky (nejastji
stty) ti vytvej a ovlivuj struktury a nstroje jednn, kter jsou alternativou
k soupeen a ke sklonm o zskn pevahy. Mezinrodn struktury jsou konstruovny a vyuvny s clem prosazovat pozitivn zmny konstitutivnch i regulativnch
norem mezinrodnch bezpenostnch vztah. Konstruktivist doporuuj bezpenostn kulturu,20 kterou pojmaj jako soubor hodnot, norem a praktickch opaten
pro teoretickou i praktickou innost v oblasti bezpenosti. Bezpenostn kulturu pojmaj jako stabilizujc strukturu, kter je vsledkem vzjemnho ovlivovn bezpenostnch diskurs.

Kritick teorie
Kritick teorie bv nejastji charakterizovna jako nvod ke strategick
akci smujc k alternativnmu uspodn. Richard Devetak k tomu dodv, e
kritick mezinrodn teorie povauje stvajc uspodn za pln nerovnost
a nespravedlnost globlnho rozmru a na tom tak zakld svj pklon
14

1. KAPITOLA
k alternativn vizi svtovho du.21 Tento pstup se promt i do vzkumu
mezinrodnch bezpenostnch vztah R. Devetak jej nazv kritick bezpenostn
studia. Ta se od tradinch bezpenostnch studi odliuj tm, e vedle zkladn
otzky co je bezpenost? kladou dal dv otzky. Prvn z nich vyjaduj slovy kdo
a ped km m ve stvajcm mezinrodnm uspodn zajitnou bezpenost?
Dal otzka pak zn bezpenost by ns mla zajmat? Tm je vymezen klov
problm zkoumn vztahu mezi inkluzivitou a exkluzivitou v oblasti bezpenosti.
Kritika smuje proti tomu, e inkluzvn je nahleno pozitivnm zpsobem,
protoe vnitn struktury nabzej d, stabilitu, jistoty a bezpenost. Naproti tomu
vnj neuspodanost v realistick mluv jde o anarchii se zmt ve hrozbch,
rizicch a nebezpe.

Radikln teorie (marxismus a neomarxismus)

Radikln teorie posuzuj uspodn mezinrodnch bezpenostnch vztah
jako vsledek historickho vvoje. Velk vznam pikldaj studiu ekonomickch
a socilnch souvislost a determinant. Neomarxist sv kritick stanoviska vi stvajcmu uspodn v mnohm opraj o metody a poznatky z oblasti mezinrodn
politick ekonomie. (IPE International Political Economy). Upozoruj pedevm
na ekonomick a sociln zdroje bezpenostnch hrozeb vojenskho i nevojenskho charakteru. Svou kritiku stvajcho uspodn mezinrodnch bezpenostnch
vztah zakldaj pedevm na teorii strukturln moci, kter se zamuje na tyi
zkladn struktury: bezpenost, znalosti, vrobu a finance. Tato teorie je velmi kritick vi politice USA, kter povauje za dominantnho aktra bezpenostnch vztah
na globln rovni.
Zrove s tm je ale teba upozornit, e samotn nvaznost na IPE nen monopolem neomarxist. Setkvme se s nm nap. v Bl knize o obran Francie z roku
1994, kter jako jeden z prvnch doktrinlnch dokument po skonen studen vlky upozornila na prohlubujc se globln ekonomickou nerovnost a oznaila ji za
vn nebezpe destabilizace.22 Z nkterch poznatk IPE erpal nap. Manifest
vznamnch francouzskch politik a odbornk nebo Graham Allison, Karl Kaiser
a Sergej Karaganov.23

Dl shrnut
Jednotliv koly se tedy v pstupu k otzkm bezpenosti a bezpenostnch
hrozeb v ad otzek odliuj. Kad z nich m sv pednosti i slabiny. Realismus
nevysvtluje vechno... Liberln teorie identifikuje nstroje, kter stty pouvaj
k dosahovn sdlench zjm... a pomh nm pochopit, pro se stty odliuj ve
svch zkladnch preferencch... A konstruktivistick teorie jsou nejlpe uzpsobeny
k analze toho, jak se bhem asu mn identity a zjmy.24 K tomu pistupuje i ta
skutenost, e konstruktivistick teorie a tak nkte liberlov se vce i mn odpoutali od sttocentrismu, kter je typick pro neorealismus.
15

1. KAPITOLA
Vechny hlavn koly ale respektuj dv dleit skutenosti. Tou prvn je urujc
vliv historickch souvislost. Musej brt v vahu, e nhledy na hrozby a na bezpenost se mn podle toho, jak se vyvjej politicko-mocensk reflexe. Nap. jet ped
2. svtovou vlkou USA povaovaly za hrozbu Velkou Britnii, nebo jej hospodsk imprium blokovalo dal rozvoj jejich hospodstv. Svj pstup vak zsadn
pehodnotily tv v tv nalhav hrozb faistickch velmoc, kter se staly hrozbou
pro peit liberln-ekonomick koncepce jako takov.
Druhou skutenost, je pesahuje rozdly jednotlivch kol, je asov faktor pi
vymezovn nalhavosti bezpenostn hrozby. Nejnalhavj bezpenostn hrozbou se
stvaj ty stty i koalice stt, kter se v danou chvli ct bt na vrcholu sil a vd, e
dal vvoj by u vedl jenom ke sniovn jejich nskoku a pevahy. V takov chvli
se sna vyut vech dostupnch prostedk k tomu, aby rozpoutaly disymetrick,
nesoumrn konflikt s clem co nejrychleji a nejsnadnji porazit stty, kter jim takkajc stoj v cest.

3. Dimenze bezpenosti
(Security Dimensions, Dimensions de la scurit)
S drazem na dimenze ne sektory bezpenosti pili Bary Buzan, Ole Waever
a dal vdci z tzv. kodask koly na stavu COPRI. Tm vrazn ovlivnili bezpenostn vzkum od potku 80. let minulho stolet a do souasnosti. To znamenalo
prlom v bezpenostn analze a jej nesmrn obohacen.

Vojensk bezpenost
Nejastji je spojovna s jasn definovanmi zjmy stt, a proto se k, e je
sttocentristick (State centric security). Spov pedevm v opatench, kter
pijmaj stty i koalice s clem pojistit se proti konkrtnm aktulnm i budoucm
bezpenostnm hrozbm.
Bezpenost vymezovan tv v tv vojensk agresi
Vojensk agrese je definovna jako zmrn, intencionln hrozba, jejm aktrem
je neptelsk stt i koalice. Vvoj od roku 1949 ukzal, e agrese proti lenskmu
sttu NATO pedstavuje nenosn riziko nikoliv pro spojeneck stty, ale pedevm
pro ppadnho agresora, protoe by jej stihla odveta mnohem silnj ne jeho der.
Po skonen studen vlky trvale narst vnost zmrn hrozby, jejm aktrem
se mohou stt nov, nesttn initel bezpenostn politiky, zejmna pak teroristick
skupiny.
Bezpenost v dob proliferace ZHN
Zamuje se na aktivn opaten proti vvozu a roziovn zazen, technologi a know-how k vrob jadernch, chemickch, biologickch a bakteriologickch
16

1. KAPITOLA
zbran nebo zench stel. Dalm smrem je snaha zabrnit tajnmu a pokoutnmu
sil nkterch stt o dosaen schopnosti vyrbt tyto zbran. Jedn se zejmna
o vyspl tpn materily, termojadern zbran, radioaktivn materily, chemick
a biologick zbran. Zvl velk sil se zamuje proti en nosi, zejmna pak
balistickch zench stel, kter zbranm hromadnho nien dvaj maximln vojensk, strategick a psychologick inky.
Bezpenost v prosted regionlnch konflikt
Regionln konflikty, kter mohou propukat na pomrn odlehlch mstech svta,
daleko od euroatlantick oblasti. Jejich aktry nejastji bvaj dikttorsk nebo
nacionalistick reimy, kter v dob, kdy slbne jejich postaven i vliv, nadsazuj hrozby,
dramatizuj bezpenostn situaci nebo dokonce vyvolvaj ozbrojen konflikty.25 Ve
vlenm stavu pak spatuj cestu ke svmu vlastnmu peit. Pestoe se odehrvaj
na periferii, me jejich hromadn dopad vce i mn naruit celou stavbu stvajcho
bezpenostnho uspodn. Mohou toti rozbjet regionln rovnovhu a v ppad
dalho en negativn ovlivnit i globln bezpenostn situaci.
Tyto konflikty se stvaj vzvou pro nejvlivnj initel bezpenostn politiky na
globln rovni pro OSN, EU, OBSE, NATO, USA, Velkou Britnii, Francii, Rusko
a nu (jadern stty a stl lenov RB OSN). Tv v tv hrozb regionlnch konflikt pak jsou nuceny zvaovat rizika vlastnho postupu. Jejich rozhodovn je o to
nronj, e v souasnm posunutm svt riskuj neschopnost, pokud se budou
dsledn dit prvem a zrove se dostvaj do rozporu s prvem, pokud se jednostrann zastanou obt. Neinnost by vak byla nejhorm eenm.

Nevojensk dimenze bezpenosti

(Soft Security, Scurit non-militaire)
Politick bezpenost
V politick oblasti se bezpenost vztahuje pedevm k organizan stabilit spoleenskch d. Jejm zkladnm smyslem je zajistit suverenitu stt, jejich vnitn
i vnj legitimitu. Hlavnm referennm objektem je zemn stt, roli initele bezpenostn politiky sehrvaj zejmna vldy a mohou poukazovat pedevm na dva
zkladn druhy hrozeb: vnitn a vnj. Ve stabilnch sttech (vedle stt NATO
meme zmnit zejmna vcarsko, Rakousko, vdsko, Finsko, Austrlii, Japonsko
a dal) jsou vldy vystaveny siln vnitn kontrole a zabvaj se pedevm vnjmi
hrozbami.
Vnitn hrozby pedstavuj znepokojen pedevm pro vnitn slab stty, v nich
je autorita vldy zpochybovna velkou st nroda. Takov vldy pak jakoto initel bezpenostn politiky jednaj mnohem vce ve svm vlastnm zjmu ne v zjmu
svch referennch objekt. Jako pklady meme uvst Zaire, Nigrii, Zimbabwe
i Sadskou Arbii. Tyto reimy sekuritizuj problmy vlastnho peit, vyhledvaj
17

1. KAPITOLA
zstupn problmy, aby je mohly vydvat za hrozbu a tou potom zdvodovat vlastn
represivn politiku. Soust jejich politiky pak velmi asto bv tak rozshl poruovn lidskch prv, kter potom OSN me oznait za hrozbu pro mezinrodn
mr a bezpenost. Pkladem jsou udlosti v Somlsku, kter tak oznaila rezoluce
OSN . 794 z prosince 1992.
Ekonomick bezpenost
Referennm objektem jsou ekonomick zjmy stt a mezinrodnch ekonomickch a obchodnch uskupen (EU, NAFTA, OPEC, OECD a dal). Roli initel
bezpenostn politiky hraj zejmna vldy jednotlivch stt, resp. rozhodovac a vkonn orgny mezinrodnch ekonomickch a obchodnch organizac. Ekonomick bezpenost se vtinou vymezuje vi nezmrnm, neintencionlnm hrozbm
(ekonomick i mnov krize, destabilizace trh a dal).
Vjimku tvo nap. hospodsk embarga i sankce, o kterch rozhoduj a jejich aktry jsou vldy nebo mezivldn ekonomick organizace. Zkladn problm
ekonomickch sankc a embarg spov v tom, e jsou nameny proti negativn hodnocenm initelm bezpenostn politiky, ale mnohem vce postihuj jejich referenn objekty, zejmna pak nejchud vrstvy obyvatelstva. Jako nejvmluvnj pklad
meme uvst Irk, kde v dsledku sankc vzrostla nemocnost a zejmna pak dtsk
mrtnost, ale na charakteru Saddmova reimu to nic zsadnho nezmnilo.
Ekonomick bezpenost se v dsledku rostouc provzanosti svtov ekonomiky
v dob globalizace neomezuje pouze na vnitn i vnj bezpenost, ale prosazuje se
v obou tchto dimenzch. Je zce provzna se vemi dalmi oblastmi bezpenosti. Jejmi nejdleitjmi a vzjemn propojenmi atributy jsou mnov stabilita,
hospodsk rst, nzk nezamstnanost, konkurenceschopnost, urovn tempa
vvoje a aplikace novch technologi, pop. alespo vraznj nezaostvn za celosvtovmi trendy, surovinov dostatenost, schopnost zabrnit vytven velkch
st populace ijcch v bd, schopnost zajistit obrannou slu, pop. efektivn a potebnou obranu zpsobem stanovenm ve spojeneckch smlouvch, kter zajiuj
bezpenost.
Ekonomick bezpenost se vymezuje tak proti dvma hlavnm zmrnm hrozbm, jimi jsou obchodn vlka a ekonomick vlka. Obchodn vlka je spojena s ptomnost na trzch. V pozitivnm smru se zamuje na ovldnut novch trh nebo
na zven podlu na stvajcch trzch. V negativnm smyslu jde o uzaven vlastnho trhu pro jin stty. Dalekoshlej cle m ekonomick vlka jejm poslnm
je podlomit nebo zniit ekonomick potencil protivnka za pouit ekonomickch
i politickch prostedk boje. Nejrozshlej a nejvleklej ekonomick vlka se odehrvala v dob studen vlky a skonila tm, e zemm NATO se nakonec podailo
rozvrtit ekonomick potencil SSSR a jeho satelit.
Na mezinrodn rovni je smyslem ekonomick bezpenosti pedchzet nestabilit svtovch trh a propukn hospodskch kriz, naruen bezpenosti dod18

1. KAPITOLA
vek surovin, zdroj energie i vrobk, zneuvn vzjemn zvislosti k politickm
elm, nerovnomrnosti mezinrodnho ekonomickho vvoje, kter na globlnm
trhu generuje vce poraench ne vtz. Na tradin sttn rovni lze ekonomickou
bezpenost definovat jako stav, ve kterm ekonomika objektu, jeho bezpenost m
bt zajitna (nrodnho sttu, seskupen stt, supranacionln organizace apod.)
nen ohroena hrozbami, kter vrazn sniuj nebo by mohly snit jej vkonnost,
potebnou k zajitn obrannch i dalch bezpenostnch kapacit, socilnho smru
a konkurenceschopnosti objektu i jeho jednotlivch sloek (tj. pedevm jednotlivch firem) na vnitnch i vnjch trzch.
Sociln bezpenost
Nejastji bv vymezovna ve vztahu k tzv. mkkm hrozbm, kter jsou hrozbami nezmrnmi. Jde pedevm o migraci obyvatelstva, kter nebv spojovna se
zmrem nkoho pokodit. Jej nejastj podobou bv tk z chudch zem s nesnesitelnmi ivotnmi podmnkami, kter se odvjej zejmna od ekonomickch,
ekologickch a politickch pin. Migrace s sebou asto nese en nemoc i epidemi, zmny na trhu prce nebo dokonce postupnou zmnu identity clovch zem
migranch pohyb. Jako pklad meme uvst nsk pisthovalectv do Tibetu
nebo rusk pisthovalectv do Estonska.
initeli zmrnch hrozeb socilnho charakteru nejastji bvaj nacionalistit
politikov. Ti zveliuj a dramatizuj ohroen identity svho referennho objektu,
stvaj se negativn psobcmi initeli bezpenostn politiky, kte nakonec mohou
i vyprovokovat ozbrojen konflikty zakldan na rozdlnosti identity znesvench
stran. Jako pklad meme uvst S. Miloevie, R. Karadie, F. Tudjmana a dal
aktry vlek spojench s rozpadem SFRJ. Aktrem socilnch hrozeb spojench s migrac mohou bt tak dikttorsk reimy.
Ekologick (environmentln) bezpenost
V environmentlnm sektoru bezpenostn politiky (BP) je referennm objektem (RO) ivotn prosted na zemi a v jejch jednotlivch regionech. Tento RO sestv ze dvou zkladnch agend vdeck, ve kter se shromaduj vsledky odborn
innosti ekologick komunity, a politick, kter odr pstupy politik a je podstatn skromnj neli agenda prvn. Roli initel bezpenostn politiky(BP) hraj
pedevm ekologick organizace. Ty dok otzku ivotnho prosted politizovat,
mn spn jsou ale pi zskvn podpory pro nzor, e jde o hrozby, ktermi je
poteba se neodkladn a vn zabvat. Zatm se jim nepodailo vytvoit globln
systm pe o ivotn prosted, jejich hlavn pozornost se sousteuje na regionln pstupy a aktivity. Ve svch hodnocench a akcch dvaj najevo, koho povauj
za hlavn aktry hrozeb environmentlnho charakteru zamuj se pedevm na
velk prmyslov korporace, kter nejvydatnji pokozuj ivotn prosted v globlnm rozmru.
19

1. KAPITOLA
Vzjemn propojenost nevojenskch rozmr bezpenosti
Dimenze bezpenosti se ve vech ve uvdnch oblast tzv. soft security mnohdy vzjemn dopluj a propojuj. Jako pklad meme uvst Haiti, kde prudk nrst potu obyvatel vedl k rychlmu a neuvenmu kcen lesnch porost. V dsledku toho zaala psobit nezmrn hrozba ekologickho charakteru. K n se pak
pidaly dsledky nezodpovdn politiky tehdej vldy, a tak tisce Haian vidly
jedin een v tku ze zem, piem jejich vysnnm rjem byla Florida. Vlna
uprchlk se vak stala vnou sociln hrozbou pro USA, a tak nakonec Clintonova
administrativa byla nucena pmo zashnout. Dalm pkladem me bt to, e tisce lid vol tk ze zem s dikttorskmi reimy, kter pro n jsou zmrnou hrozbu
politickho charakteru. Takto vyvolan migrace se pro jin stty stv nezmrnou
hrozbou socilnho charakteru.
Dnes jsou znmy hlavn zdroje a piny ohroen bezpenosti v nevojenskch
dimenzch jsou jimi zejmna chudoba, velk nerovnosti uvnit nrod i mezi nrody, korupce, neexistence sttnch struktur v ad chudch zem. Zatm vak nen vle
poskytovat innou pomoc jet ped vypuknutm konfliktu. Radji se ek, a tyto
zem budou jet vce pokozeny. Tyto hrozby bvaj podceovny a do t doby, ne
nabudou katastrofickch rozmr. Hlavn pina spov v tom, e se jimi zabvaj
BP nrodnho, nanejv regionlnho charakteru, kte jednaj jmnem referennho objektu nrodnho, nanejv regionlnho charakteru. Ti se zamuj na nejbli
nebo krtkodob zjmy a cle. Nedostaten se vak vnuj clm dlouhodobm, jejich dosaen je zjmem nejvtho monho RO, tedy lidstva jako celku.
Zajitn bezpenosti v nevojenskch dimenzch vyaduje pedvdavost, kreativitu
a ochotu nst politick rizika. Z toho tak vyplv ada nalhavch doporuen, podle
nich by bylo poteba zejmna: vnovat vce pozornosti i penz na boj proti AIDS
v Africe, aby se tato smrtc pandemie nepelvala do USA a dalch oblast euroatlantick zny; podlet se na reform systmu zdravotn pe v zemch nkdejho
SSSR, nebo ty se staly hrozbou en AIDS do zpadn Evropy a odtud pak i do USA;
zaujmout zodpovdnj pstup ke kjtskmu protokolu a dal.

4. Bezpenostn hrozby a bezpenostn rizika

(Security Threats and Risks, Les menaces et les risques
dans le domaine de scurit)

Zkladn charakteristika problmu

V pouvn vraz hrozba a riziko je velk nejednotnost, tyto pojmy jsou asto
pouvny nepesn a svvoln, a to nejen v R, nbr i v ad jinch zem NATO.
Pro ilustraci si meme pipomenout dokument nazvan Bezpenostn strategie R
z roku 1999. Ten uvedl celkem 9 rizik a klasifikuje je z hlediska pravdpodobnosti
jejich aktivace v hrozby. Pitom ale pojednv o jevech objektivnho charakteru, aby
k dovren vech nepesnost skonil tvrzenm, rizikem . 8 je hrozba agrese. Pi
20

1. KAPITOLA
ptrn po koenech dosavadnch nepesnost nm pome pipomenut zkladnch
historickch souvislost.

Zkladn vymezen v anglickm a francouzskm jazyce

Anglitina pouv spojen to run/take the risk of , tedy podstoupit riziko. Encyclopediae Britannica ve svm dle 21 vysvtluje pedevm rizika v oblasti podnikn. Uvd pitom, e jednm z dleitch krok je shromdn a vyhodnocen
informac a dle pak to, jak akce se uskuten a jak je kontrolovna. Vysvtluje tak
tzv. minimax pstup (minimax approach), jeho podstatou je buto maximalizovat
zisky, nebo minimalizovat ztrty. Pi vymezovn pojmu riziko tedy klade draz na
aktivn rozhodovac proces. Velmi podobn se vyjaduje i francouztina pouv
vraz courrir un risque, co m naprosto toton vznam jako anglick vraz to
run a risk, zatmco pro anglick vraz to take a risk nachzme ve francouztin
ekvivalent assumer un risque, tedy brt na sebe njak riziko. Encyklopedie Larousse vymezuje i djovou strnku rizika sloveso riskovat vysvtluje jako vystavit se
hrozb. Oba oficiln jazyky NATO tedy u vrazu riziko zdrazuj vznam aktivn
strnky rozhodovn a jednn danho subjektu.
Dimenze bezpenosti v dob globalizace
vojensk
ekonomick
politick
sociln
kulturn
ekologick

Doporuen vymezen pojm hrozba a riziko

Hrozba
Pojem hrozba bychom mli vysvtlovat jako projev, gesto, opaten nebo in, kter odr schopnost nebo dokonce zmr nkomu zpsobit kody. Hrozba je znamenm i pedzvst takovho psoben, kter na stran ohroenho vyvolv obavy.
Kad hrozba me zpsobit men, vt nebo dokonce nenahraditeln kody, a tm
vyvolv strach ohroenho. Hrozbu bychom mli pojmat jako jev objektivnho
charakteru, kter psob nezvisle na zjmech ohroenho ten svmi opatenmi
a svm chovnm me hrozbu zmrnit nebo dokonce zcela eliminovat. Stejn tak ji
ale me umocnit nebo i nechtn vyvolat.
Hrozby bychom mli dlit podle nkolika hledisek. Z pohledu geopolitickho
meme hovoit o hrozbch pmch a bezprostednch, kterm je vystaven n stt.
21

1. KAPITOLA
Zrove s nimi existuj i hrozby nepm, kter se dotkaj naich spojenc i regionln, pop. dokonce svtov stability. Vstupem do NATO jsme se pihlsili nejen ke
sdlen zkladnch hodnot a pednost tto aliance, ale tak ke sdlen hrozeb smujcch proti euroatlantickmu prostoru.
Z hlediska asovho meme hrozby vnmat jako nalhav, kter vyaduj neodkladnou reakci. Vedle nich meme bt vystaveni hrozbm latentnm, na kter se
nemus reagovat okamit, ale mohly by se stt nalhavmi, pokud by byly del dobu
podceovny. Krtce po skonen studen vlky byly terorismus, en ZHN i nacionalismus povaovny za latentn hrozby, nkdy byly nepesn nazvny bezpenostn vzvy. Dnes jsou hodnoceny jako nejnalhavj hrozby na globln rovni.
Dle bychom mohli hrozby dlit sektorov, to je na hrozby vojensk, politick,
ekonomick, ekologick, sociln a kulturn.
Podle svho pvodce mohou bt hrozby hodnoceny bu jako zmrn, nebo nezmrn. Za zmrn hrozby meme povaovat agresi, teroristick toky, ekonomick sankce, naruen dopravy strategickch surovin a zdroj energie, nrodnostn
tlak. Nezmrn hrozby mohou mt podobu ekonomickch kriz, povodn, sucha,
erupce sopek, propukn epidemi i pandemi.
Kad hrozba m tedy nkolik zkladnch charakteristik, kter se mohou navzjem kombinovat nebo doplovat.
Nejnalhavj a nejvnj hrozbou souasnosti se stalo propojen psoben terorismu a en ZHN. Je to zmrn, pm, nalhav hrozba politickho a vojenskho
charakteru. M dva hlavn pvodce. Prvnm z nich jsou fanatit stoupenci kulturn
a rasov nenvisti vi USA a jejich spojencm, druhm jsou dikttorsk a nacionalistick reimy.
Riziko
Rizika jsou sociln jevy odvozen od hrozeb, maj vdy subjektivn charakter.
Rizika se pokad odvjej od rozhodnut a in toho nebo tch, kdo vyhodnocuj
situaci a podle toho pak jednaj. Me to bt nejve postaven politik dan zem,
vlda konkrtnho sttu, nejvy initel i rozhodovac orgn bezpenostnho spoleenstv. Tento initel, a u na individuln i kolektivn rovni, vdy podstupuje
njak riziko, bere na sebe jaksi riziko. Tm pdem tak nese zodpovdnost za sv
kroky. Nikdy nelze hovoit o objektivnm charakteru rizik.
Bezpenostn rizika se stejn jako hrozby v jednotlivch oblastech pekrvaj.
Ten, kdo rozhoduje a pijm opaten, me podstupovat rizika ekonomickho, ale
zrove s tm teba i politickho nebo dokonce vojenskho charakteru. Rizika pi
vyhodnocovn hrozeb, je je jednm z prvnch krok pi koncipovn bezpenostn politiky/strategie, se mohou pohybovat mezi dvma zkladnmi krajnostmi. Tou
prvn je riziko sebeuspokojen, tedy zanedbn evidentnch hrozeb. Druhou krajnost je paranoia, neboli securitizace neexistujcch hrozeb. Ta se projevuje pijmnm
neadekvtnch, pehnanch opaten, po nich me dojt k umocnn nalhavosti
22

1. KAPITOLA
hrozby, je do t doby byla nanejv latentn. Hrozba, kter do t doby byla vzdlenou a nezmrnou, se me promnit v hrozbu pmou a zmrnou.
Bezpenostn rizika odvozujeme od bezpenostnch hrozeb, a proto je dlme na
rizika vojenskho, politickho, ekonomickho, ekologickho, socilnho a kulturnho
charakteru. Nejvnjm rizikem souasnho svta by bylo podcenn hrozby terorismu a en ZHN. Diskuse o rozdlech mezi pojmy hrozba a riziko ji dvno pesdlily z akademickch kruh do oblasti konkrtn bezpenostn politiky. Maj vn
dopad na vnitroatlantick vztahy. Z lenskch stt zaazench do tzv. star Evropy
zaznvaj stle astji vhrady proti tzv. bezpenostnmu diferencilu. Jeho podstatou
je to, e amerit a britt piloti z bezpench vek shod spoustu munice, ale nevdn a nebezpen koly dlouhodobho charakteru penech jinm. Jde zejmna
o pohyb vojk v oblastech zsah, kde jich ji mnoho bylo zken zasteleno ze
zlohy. Tm se zvrazuje bezpenostn diferencil uvnit NATO bezpen dery
uskuten Amerian a jejich nejvrnj spojenci, ale rizika pobytu v zemi rozjiten
vlkou, ta rdi penechaj jinm.
Nejvtm rizikem politickho charakteru by byla lhostejnost a neinnost ve vztahu k dikttorskm reimm se sklony k agresivit vi malm sttm. Lhostejnost
je velkm rizikem i v pstupu k narstn ekonomickch rozdl mezi jednotlivmi
regiony ve svt. Nejvtm rizikem ekologickho charakteru je bezohlednost k ivotnmu prosted a k neobnovitelnm zdrojm. V kulturn oblasti se nejvt rizika pohybuj mezi podncovnm nacionalismu a fundamentalismu na jedn stran
a neinnost k jejich projevm a dsledkm na stran druh.

Nejvnj hrozby pro zem v euroatlantick oblasti

Vojensk hrozby
Referennmi objekty vojenskch hrozeb nadle zstvaj zejmna stty nebo
geograficky jasn vymezen bezpenostn spoleenstv (nap. NATO). Roli securitizing
actors nejastji hraj vldy nebo rozhodovac orgny bezpenostnch spoleenstv
(nap. rozhodnut NATO o uskutenn akce Spojeneck sla na jae 1999).
Ozbrojen agrese
Vvoj od roku 1949 ukzal, e agrese proti lenskmu sttu NATO pedstavuje
nenosn riziko nikoliv pro spojeneck stty, ale pedevm pro ppadnho agresora. Ten by toti musel podstupovat riziko odvety, kter by byla mnohem silnj ne
jeho der. Ztrty na jeho stran by byly mnohem vy ne zamlen zisky. Z tohoto
negativnho vymezen vyplv pozitivn zvr, e hrozba agrese vi lenskm sttm NATO je dnes tm zanedbateln.
Proliferace ZHN
Psob ve dvou hlavnch smrech. Prvnm je vvoz a roziovn zazen, technologi a know-how k vrob jadernch, chemickch, biologickch a bakteriologickch
zbran nebo zench stel. Druhm smrem pak je tajn a pokoutn sil nkterch
23

1. KAPITOLA
sttu o dosaen schopnosti vyrbt tyto zbran. Jedn se zejmna o vyspl tpn
materily, termojadern zbran, radioaktivn materily, chemick zbran, biologick zbran. Zvl obvanou hrozbou je en nosi, zejmna pak balistickch zench stel, kter zbranm hromadnho nien dvaj maximln vojensk, strategick
a psychologick inky. Nejvt znepokojen vyvolvaj ambice a programy Irku,
rnu a KLDR. Zdrojem obav je i nedostaten kontrola potencilu na zem bvalho SSSR, kde hroz nejen nelegln vvoz ji vyrobench materil i jejich nosi,
ale tak mon pechod zkuench odbornku prv do zem, kter chtj vybudovat
vlastn jadern potencil. Situace tch, kdo se chtj zmocnit jadernho know-how,
je usnadnna tak stle vt dostupnost informac o technologich spojench s vrobou tchto zbran.
Regionln konflikty
Podceovat nelze ani hrozby vojenskch konflikt, kter mohou propuknout na
relativn odlehlch mstech svta, daleko od euroatlantick oblasti. Takov konflikty vak mohou rozbjet regionln rovnovhu a v ppad dalho en mohou negativn ovlivnit i globln bezpenostn situaci. Pestoe se odehrvaj na periferii,
ohrouj bezpenost Zpadu, nebo jejich hromadn dopad me zniit celou stavbu
stvajcho bezpenostnho uspodn.
Politick hrozby
Jejich referennm objektem nadle zstvaj stty, vedle nich vak do poped vystupuj hodnoty mezinrodnho spoleenstv. V dsledku toho pak initel bezpenostn politiky, jimi jsou nejvlivnj svtov hri, zejmna pak USA, NATO a EU,
mohou v zjmu ochrany hodnot vystupovat na ochranu jinch stt nebo ohroench komunit uvnit stt.
Velmi zvanou hrozbou se staly mezinrodn organizovan zloin a terorismus.
Terorist velmi asto zakrvaj sv skuten mysly a v zjmu dosahovn politickch cl se uchyluj k nepm strategii. Usiluj o destabilizaci stt a o naruen
jejich systmu bezpenosti. Nalhav jsou i hrozby plynouc z existence nebezpench
dikttorskch reim, z nich nkter jsou siln vyzbrojeny konvennmi zbranmi.
Takov reimy jsou hrozbou pro sv sousedy, pro regionln stabilitu, pro neruen
pohyb strategicky vznamnch surovin a zdroj energie. Mohou ohrozit ekonomick
zjmy ady stt a mezinrodn stabilitu. Podceovat nelze ani hrozby plynouc z rozshlho poruovn lidskch prv v nkterch zemch nebo oblastech svta, kter pak
OSN me oznait za hrozbu pro mezinrodn mr a bezpenost. Pkladem jsou
udlosti v Somlsku, kter tak oznaila rezoluce OSN . 794 z prosince 1992.
Ekonomick hrozby
Jejich referennmi objekty jsou ekonomick zjmy stt a mezinrodnch ekonomickch a obchodnch uskupen (EU, NAFTA a dal), piem jejich vldy, resp.
rozhodovac a vkonn orgny hraj roli initel bezpenostn politiky.
24

1. KAPITOLA
O ekonomickch hrozbch se vtinou hovo spe ve veobecn rovin. To znamen rovinu negativnch vsledk nebo tendenc, kter by se mohla stt hrozbami.
Pedevm je to nestabilita svtovch trh. Dal hrozbou by se mohla stt nerovnomrnost mezinrodnho ekonomickho vvoje, kter na globlnm trhu generuje
vce poraench ne vtz. Nejzvanj, a pitom nejobtnji zjistitelnou a zvladatelnou ekonomickou hrozbu pedstavuje propukn ekonomickch kriz, jejich
dsledkem bvaj sociln otesy a politick nestabilita. Tyto krize propukaj v nejrznjch stech svta, nezdka se opakuj, se do dalch oblast, a proto by
mly bt pojmny jako bezpenostn problmy.
Vzhledem k vznamu ekonomickch hrozeb nabv na vznamu propojen bezpenostnch studi se studiemi v oblasti mezinrodn politick ekonomie.
Ekologick hrozby
Jejich referennm objektem je ivotn prosted na zemi a v jejch jednotlivch
regionech, roli securitizing actors hraj pedevm ekologick organizace. Tm se dosud da otzku ivotnho prosted politizovat, mn spn jsou pi jej securitizaci. Zatm se nedosplo k vytvoen globlnho systmu pe o ivotn prosted,
hlavn pozornost se sousteuje na regionln pstupy a aktivity.

Nejvnj bezpenostn rizika souasnho svta

Bylo by pesnj charakterizovat rizika nikoli podle toho, s jakmi rozhodnutmi
jsou spojena, nbr podle toho, jakch nstroj se tkaj. Co to znamen pro oblast
bezpenostn politiky? Prv v tto oblasti hraj velk vliv tzv. strategick rozhodnut
bvaj zakotvena v dokumentech typu Bl kniha, v dlouhodobch plnech modernizace ozbrojench sil i nkupu zbran a zbraovch systm, nkdy padaj v krizovch nebo vypjatch situacch, kter vyaduj neprodlen een (karibsk krize,
tzv. krize euroraket, zsah NATO v Kosovu atp.). Jde o strategick rozhodnut, kter
pijmaj politit initel na nejvy rovni a kter se tkaj vojenskch nstroj bezpenostn politiky. Rozhoduje se bu o jejich pouit, nebo o jejich budouc podob
a povaze.
Vojensk rizika
Do tto skupiny rizik meme adit ta, kter se pmo tkaj ozbrojench sil jako
hlavnho nstroje bezpenostn politiky. Ve vztahu k hrozb agrese meme o rizicch obecn hovoit v tom smyslu, jak se tto hrozb el, jak opaten se pijmaj.
Rizikem me bt podceovn nebezpe agrese a z toho plynouc pasivita nebo
nedostaten, poloviat opaten.
Mezi dalmi riziky je zejmna to, e konkrtn podoba a prbh vojenskho zsahu se mus pizpsobit politickm zjmm a rozhodnutm. Jako pklad lze uvst
akci Spojeneck sla v dsledku poven bezpenosti vlastnch pilot na cl slo
jedna bylo nutno bombardovat pozemn cle z velkch vek. To nkdy vedlo k ne25

1. KAPITOLA
pesnostem a k zasaen nesprvnch cl nap. konvoje uprchlk. V tomto ppad tedy vojent initel NATO byli postaveni ped nutnost podstoupit riziko vet i
men diskreditace zasahujcch ozbrojench sil a jejich velitel.
V obecn rovin meme zmnit tak rizika spojen s nasazovnm ozbrojench
sil mimo vlastnho zem, a to vetn akc pod ztitou OSN jde zejmna o to, e
tyto sly se mohou stt terem tok gerilovch uskupen.
V konkrtnj rovin R a jej armdy jde zejmna o riziko zaostvn za armdami
NATO v oblasti bojov ppravy, zvlt pak ve zvldn technologi nezbytnch
k dosaen spchu v modernm konfliktu. Dle je to riziko nedostaten pipravenosti
AR k obran vlastnho zem, a to zejmna v dsledku dlouhodobho peceovn
vznamu akc v zahrani a podceovn monosti pmho vojenskho ohroen
zemn celistvosti sttu.
Politick rizika
V politick oblasti jsou nejnalhavj a nejvnj rizika spojena s rozhodovnm, jak se zachovat ve vztahu ke krizm v nestabilnch stech svta, kter mohou
ohrozit i evropskou bezpenost jako takovou. Mezinrodn organizace, pedevm
NATO, pak zvauj, co je menm rizikem. Na jedn stran to me bt neinnost
vyplvajc z nerozhodnosti v pstupu k regionlnm krizm, kter propukaj zdnliv daleko, ale svm dopadem nakonec mohou ohrozit stabilitu v cel Evrop. Na
druh stran pak je riziko, e takov pstup si dikttorsk reimy vysvtl jako potvrzen beztrestnosti svho jednn. Jejich agresivita pak me dle narstat a jet
vce ohroovat mezinrodn stabilitu a bezpenost. Nicole Gnesotto, editelka stavu
bezpenostnch studi EU, pi hodnocen problematiky dikttorskch reim pipomn zodpovdnost USA, Velk Britnie a Francie t jadernch stt a t stlch
len RB OSN. Jejich rozhodovn je podle n o to nronj, e v souasnm nhle
zmnnm svt riskuj neschopnost, pokud se budou dsledn dit prvem a zrove se dostvaj do rozporu s prvem, pokud se jednostrann zastanou obt.
Rizika politickho charakteru meme spojovat tak s rozhodovnm o dalm
roziovn NATO a EU. Jde zejmna o mon dsledky pijet nebo naopak nepijet zem, kter maj o vstup do euroatlantickch struktur eminentn zjem. Na jedn
stran NATO a EU mus zvaovat riziko, e nap. pijetm Rumunska i Albnie by se
otevely zemm s velkm mnostvm vnch vnitnch problm. Na druh stran
by odmtavm rozhodnutm mohly vyvolat zklamn a rozarovn, je by mohlo
vystit a v oslaben prozpadn orientace tchto zem.
Ekonomick rizika
Z hlediska globln bezpenosti se jedn o rizika spojen s chybnmi makroekonomickmi rozhodnutmi, je mohou vystit v zvan nespchy ekonomickch
strategi. V krajnm ppad by pak mohlo dojt i k velkm politickm otesm, kter
by mohly vst a k nestabilit. Z hlediska bezpenosti jednotlivch stt a zejmna
26

1. KAPITOLA
pak novch lenskch stt NATO je teba upozornit na rizika spojen s nezbytnou
modernizac vzbroje. Jednm z krajnch rizik me bt minimalismus podcenn
tohoto kolu a nsledn zaostvn armd tchto zem nejen ve srovnn s armdami
NATO, ale i s tmi armdami, kter by se mohly stt jejich protivnky v ppadnm
ozbrojenm konfliktu. Druhou krajnost tohoto rizika je maximalismus rozshl modernizace, kter by svmi nklady mohla peshnout ekonomick monosti,
a tm i pokodit ekonomick zjmy sttu. Dalm ekonomickm rizikem pi modernizaci je nevyvenost tzn. upednostovn jednoho druhu ozbrojench sil na
kor jinch. Nap. v AR se od poloviny 90. let v dsledku programu L-159 a zmru
na zakoupen modernch nadzvukovch letadel hovo o upednostovn letectva
na kor pozemnho vojska. Rizikem je rovn poizovn vojenskho materilu nrazov, tedy na zklad toho, kdy a v jakm objemu jsou k dispozici penze.

5. Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb

(Threats Evaluation, Evaluation des menaces)

Zkladn vymezen
initel bezpenostn politiky neustle vyhodnocuj mon dopady rznch hrozeb na referenn objekt, v jeho jmnu vystupuj a jeho zjmy se zatituj. Vlivn politikov, vlda i mezinrodn organizace mohou varovn upozorovat na problm,
kter by se mohl stt hrozbou pro jejich referenn objekty. Zanou pouvat pojem ivotn hrozba, aby tm dan problm vyjmuli z podmnek, ve kterch se jedn
o normln politiku. A pokud se s takovm pstupem ztoton vtina spolenosti,
pak meme hovoit o sekuritizanm pohybu, jeho vsledkem je sekuritizace danho problmu. Vsledkem takovho pohybu jsou mimodn opaten, pestvaj se
dodrovat zaveden pravidla hry a generuj se nov pravidla a nov zpsoby jednn.
Sekuritizan pohyb m jedno velk skal urit tma se stv tmatem bezpenostnm nikoli na zklad skuten existujc hrozby (objektivistick pstup), ale
protoe je jako hrozba prezentovno a tato prezentace je pijata (subjektivistick pstup),26 a to pak me mt velmi vn dopad na mezinrodn bezpenostn vztahy.

Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb

jako intersubjektivn proces
Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb je intersubjektivnm procesem, co mimo
jin pramen z toho, e rzn stty maj rzn prahy pro definovn hrozeb. Pi vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb me nastat i jaksi samoreferenn proces hrozba
ve skutenosti ani nemus existovat, nebo nemus bt pli nalhav. Sta vak, kdy
njak problm je jako hrozba prezentovn. Ve vech sektorech bezpenostn politiky
se tak vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb a jejich monho dopadu na referenn
objekt me pohybovat mezi dvma krajnmi polohami. Prvn z nich je paranoia, neboli sekuritizace neexistujcch hrozeb. Jako pklad lze uvst Hitlerovu eskalaci mezi27

1. KAPITOLA
nrodnho napt v pedveer 2. svtov vlky, kdy za hrozbu pro svoji zemi vydval
idy, Slovany, tehdejho prezidenta SR a dal. Druhou krajnost pak je sebeuspokojen, tedy nesekuritizace evidentnch hrozeb. T se dopustil nap. J. V. Stalin, kdy
hrub podcenil hrozbu ozbrojen agrese ze strany hitlerovskho Nmecka.
Pi studiu problematiky vyhodnocovn hrozeb v obdob studen vlky dospl
americk teoretik Paul Rogers ke kritickmu hodnocen realismu pro jeho draz na
balance of power, kter vydatn pispval k pehnn hrozeb. Dle kritizuje expanzivn sklony k posunovn subjektivnch hranic do stle novch oblast, v jejich
dsledku se zvyoval poet novch problm. Nrst americk sly podle nho
nevedl k poslen pocitu jistoty, ale spe k rozen vnmanch hrozeb, kterm
je teba nalhav elit.27 P. Rogers proto hovo o zaarovanm kruhu neustlho
roziovn definice nrodn bezpenosti soustavn roziovn zbru americk
nrodn bezpenosti generovalo nov zdroje nejistoty v americkm bezpenostnm
perimetru a to zase vysovalo v jeho dal roziovn.

loha promnlivch faktor

V novm bezpenostnm prosted v Evrop po skonen studen vlky se posiluje trend spolen bezpenosti, protoe ji nepsob sttn rove pin monho
ozbrojenho konfliktu, kter spov hlavn na clech, aspiracch a ideologii, kvli
kterm stty nejastji vedou vlky. Tak se napluj pedpoklady, e m liberlnj
jsou evropsk stty ve vnitn politice, tm mrovj charakter m i jejich mezinrodn chovn. Nadle sice psob systmov rove monch pin ozbrojenho
konfliktu, je je spojena pedevm s charakterem struktury vztah mezi stty, kter
je svm zaloenm anarchick. Vliv tto rovn lze omezovat prostednictvm konkrtnch opaten v rmci mezinrodn spoluprce.
V roce 2003 se cel svt setkal s doslova uebnicovm projevem sekuritizanho
pohybu, kdy prezident USA G. W. Bush hovoil o tom, e Irk je bezprostedn
hrozbou pro bezpenost USA a britsk premir A. Blair pidal varovn, e Saddmv
reim ml monost do 45 minut vojensky napadnout zpadoevropsk zem vetn
Velk Britnie. Na zklad toho se vytvoila tzv. koalice odhodlanch (Coalition of
willing) a byla pipravena a pak i uskutenna operace Irck svoboda (ble viz
4. kapitola).

6. Bezpenostn dilema
(BD) Security dilemma, Dilemme de scurit
Jedno ze zkladnch hesel realistick koly teorie mezinrodnch vztah. Jako jeden
z prvnch se problematice bezpenostnch dilemat vnoval J. Herz. BD podle nho
vznik vdy, kdy jeden stt usiluje o poslen sv bezpenosti, tm zakld reakce
druhho sttu a ta nakonec zptn sniuje bezpenost prvnho sttu. Soust BD je
to, e kad stt m problmy s tm, aby sprvn poznal, zda v chovn jinch stt
pevauj obrann mysly (Herz uval tak vraz benign intent) nebo ton
28

1. KAPITOLA
zmry (malign intent). Vtinou pevldne oekvn nejhorho monho
vvoje (worst-case assumptions), a tak dojde k tomu, e kdy jeden stt upevn
svoji bezpenost poslenm sv vojensk schopnosti, potom, by nechtc, relativn
oslabuje bezpenost druhho sttu. Jeho reakce pak probh ve dvou etapch
nejprve opaten prvnho sttu vyhodnocuje (interpretation) a potom na n odpovd
(response). Druh etapa zpravidla kon poslenm vlastnho potencilu, a tak vznik
zaarovan kruh relativnho posilovn bezpenosti jednoho sttu a oslabovn
bezpenosti druhho sttu. Pak nastv tzv. spirlovit proces spiral process.
Pi zkoumn vztah mezi upevovnm vojensk sly jednch stt a reakc
druhch stt doel Herz na konci 50. let k zvru, e k nejvtmu vyhrocen BD
dojde v rmci bipolrn konfigurace mezi Vchodem a Zpadem. Jeho varovn
se pln potvrzovalo po cel obdob studen vlky, zejmna vak v 70. a 80. letech,
kdy se do stle nebezpenjch rozmr stupovala spirla opaten protiopaten
protiprotiopaten. Tehdej SSSR se nejprve zamil na skoncovn s jadernm
monopolem USA. Kdy toho doshl, reagoval na kad nov zbraov systm
USA tm, e v prmru po tech letech zavedl do sv vzbroje zpravidla dva, nkdy
dokonce i ti protisystmy. Tm postavil ped USA a NATO nov BD, aby po jejich
odpovdi (ty se od pol. 70. let zamovaly na odklon od kvantity ke kvalit, tedy
k vyuvn nejnovjch technologi, k zavdn systm s ni niivou silou,
zato vak s podstatn vy pesnost a spolehlivost), opt reagoval novmi dvma
protisystmy. Narstalo mezinrodn napt, prohlubovala se vzjemn nedvra
a zvody v jadernm zbrojen se stle vce vymykaly politick kontrole.
Na Herze navzal ve druh pol. 70. let R. Jervis28 zamil se pedevm na
problmy spojen s vnmnm bezpenostn situace (perception and misperception).
Problematiku BD pevedl do roviny teorie her (zejmna pak tzv. vzovo dilema).
Pojmal to jako jednu z metod, jak ukzat, e konfrontace a vlka jsou nkladn,
zatmco spoluprce znamen pnosy, a proto je vhodnj usilovat o zlepovn
vzjemnch vztah mezi monmi protivnky.
Problematika BD je aktuln i po skonen studen vlky. Bval protagonist
studen vlky si ji nepisuzuj ton zmry, neoekvaj nejhor mon vvoj
(worst-case scenario), naopak se stali partnery a usiluj o budovn spolenho
bezpenostnho prostoru. B. Buzan, B. Posen a dal vak upozoruj, e mimo
euroatlantickou znu a tak v nestabilnch oblastech v Evrop vystupuj do poped
rizika spoleenskch a nrodnostnch bezpenostnch dilemat. Ta vznikaj tehdy, kdy
v dan oblasti jeden stt upevn svoji identitu a suverenitu takovm zpsobem, e
u druhho sttu vyvol pocit, e tm dolo k oslaben jeho suverenity a identity.
Vsledkem se pak me stt spirla kulturnho nacionalismu, kter zhoruje
bezpenostn situaci v celm regionu. Po skonen studen vlky se to projevilo
zejmna v Africe, v Evrop pak pedevm v balknskm regionu. Dilemata tohoto
druhu nevznikaj ve stabilizovanch bezpenostnch spoleenstvch typu NATO.

29

1. KAPITOLA
7. Bezpenostn spoluprce
(BSPP) Security Cooperation,
Coopration dans le domaine de scurit

Zkladn vymezen
Nejastji bv vymezovna jako souhrn vztah mezi stty, kter maj rozdln
bezpenostn zjmy, nebo mezi ktermi byly nebo by mohly bt konflikty. Tm se
zsadn odliuje od aliance, ve kter se sdruuj stty se stejnmi bezpenostnmi
zjmy a se stejnmi zkladnmi rysy bezpenostn politiky. lenov alianc znaj
sv zkladn bezpenostn cle a zmry, jednaj mezi sebou oteven a vzjemn
si dvuj. Naproti tomu v rmci bezpenostn spoluprce je vdy vt i men
nejistota pokud jde o zjmy druh strany, na nim stupni je otevenost zmr
a vzjemn dvra. Panuje vt i men podezvavost pi vyhodnocovn toho,
zda opaten druhho astnka BSPP jsou skuten jenom obrann, nebo zda maj
i skryt ton charakter.

Bezpenostn spoluprce mezi demokratickmi

a nedemokratickmi stty
Nejvt problmy jsou spojeny s BSPP mezi demokratickmi a nedemokratickmi
stty a zvlt pak mezi nedemokratickmi stty navzjem. Nedemokratick stty
a zejmna pak dikttorsk stty toti nedoceuj vznam takovch hodnot, jakmi jsou
lidsk ivot nebo svoboda volby. Tyto hodnoty asto podizuj mocenskm zjmm,
je se nkdy omezuj na pouh peit jejich reim oprajcch se o velmi zkou vrstvu
privilegovanch. Z djin znme pklady krtkodob BSPP mezi nedemokratickmi
stty a dikttorskmi stty, kter byla namena proti demokratickm sttm
za vechny meme zmnit osu Berln-m-Tokio za 2. svtov vlky. Tato BSPP
spovala na negativnch hodnotch a zsadch vymezovanch jako protiklad
evropskch demokraci, zejmna pak Velk Britnie a Francie.
Nedemokratick a dikttorsk stty vak mnohem astji bvaj rivaly a nepteli
a propuk mezi nimi mnoho nsilnch konflikt pipomenout meme zejmna
nmecko-sovtsk konflikt v dob 2. svtov vlky, vlka mezi rnem a Irkem v 80.
letech, nsko-vietnamsk konflikt v 80. letech atp. Po skonen studen vlky mezi
nedemokratickmi stty propukaj konflikty identitrnho charakteru jako pklad
meme uvst vlky mezi Srbskem na jedn stran a ostatnmi nstupnickmi stty
nkdej SFRJ na stran druh.

Bezpenostn spoluprce bhem studen vlky

Nejpozoruhodnj typ BSPP je spojen s obdobm studen vlky. lo o spoluprci
v rmci heterogenn bipolarity, kter byla souitm dvou bezpenostnch spoleenstv
vyznvajcch zcela protichdn hodnoty a prosazujcch protikladn zjmy.
Zkladn determinantou se stalo vybudovn arzenl jadernch zbran ta tm
30

1. KAPITOLA
zcela eliminovala vznam sil o dosaen relativnch zisk. Rozila prostor pro
konstruktivistick pstupy spovajc pedevm na smlouvch NPT, ABM, SALT,
FCE a na mnoha jednnch k prohlouben vzjemn dvry a ke snen rizika
nhodnho propuknut jadernho konfliktu. Vrcholnm obdobm tohoto historickho
typu BSPP byla druh polovina 80. let, zejmna pak spolen americko-sovtsk
prohlen, e v jadern vlce neme bt vtz a nadlouho po n nsledujc podpis
smlouvy o likvidaci cel jedn tdy jadernch zbran v roce 1987. lo o smlouvu
mezi USA a SSSR o likvidaci raket stednho a kratho dosahu v Evrop.

skal bezpenostn spoluprce na Blzkm vchod

Na nejvt skal nar BSPP na Stednm vchod. Izraelsko-palestinsk
konflikt se asto dostv do obdob vyhrocenho neptelstv a eskalace nsil. Ob
strany konfliktu si navzjem pisuzuj ty nejhor mysly vedouc k plnmu znien
toho druhho. Akce jedn strany je povaovna za bezpenostn vzvu pro stranu
druhou na budovn novch idovskch osad v psmu Gazy a na zpadnm behu
Jordnu reaguj Palestinci nesmyslnmi a kontraproduktivnmi sebevraednmi
atentty a Izrael na n odpovd vojenskou silou, po nich nsleduj dal atentty
a Izrael znovu nasazuje vojsko... Bezpenostn kultura je dlouhodob na velmi nzk
rovni. Oba akti tohoto vleklho konfliktu se pohybuj v zaarovanm kruhu,
nejsou schopni se domluvit, neobejdou se bez pomoci mezinrodnho spoleenstv,
zejmna pak OSN a USA.

Bezpenostn spoluprce mezi demokratickmi stty

Na nejvym monm stupni je Bezpenostn spoluprce mezi demokratickmi
stty, pro jejich obany je nejvy hodnotou lidsk ivot a dalmi dleitmi
hodnotami jsou ekonomick prosperita a politick svoboda. Proto jednoznan
upednostuj mr a mrov een ppadnch problm a sna se vyhbat nsilnm
eenm, kter jsou nebezpen a nkladn. BSPP mezi takovmi stty s sebou
nenese dn zsadn problmy. Djiny potvrzuj, e m vce je demokracie, tm
lep je BSPP. Proto se hovo o demokratickm mru, jeho zkladem je vysok
bezpenostn kultura. Ta spov na souboru hodnot, zsad, norem a pstup
v oblasti bezpenosti. Pkladem en vyspl bezpenostn kultury je program PfP,
dky ktermu se vrazn zvila BSPP mezi stty NATO a zemmi, kter po dobu ty
desetilet byly soust antagonistickho bloku z doby studen vlky. Tato spoluprce
byla vrazn usnadnna tm, e obyvatel satelitnch stt nkdejho Sovtskho
svazu ji del dobu (v NDR ji od potku 50. let, v Maarsku od poloviny 50. let,
v SSR od poloviny 60. let atp.) vnitn odmtali oficiln mylenku, e stty NATO
by mly bt jejich nepteli. BSPP v rmci PfP vrazn zvila bezpenostn statut
v oblasti stedn a vchodn Evropy.
Bezpenostn spoluprce je pedmtem dlouhodobho zjmu vech hlavnch
teoretickch koncepc mezinrodnch vztah, z nich dn nedv vyerpvajc
31

1. KAPITOLA
een, ale kad m svj nesporn pnos. Realismus oprvnn upozoruje na
urujc vznam zjm stt, varuje ped monm podvdnm i zatajovnm
skutench mysl a upozoruje, e dnen partnei se mohou stt ztejmi rivaly.
Liberalismus rozpracovv koncepci demokratickho mru, jej pnos se vrazn
projevuje nap. v programu Partnerstv pro mr (PfP). Postmodernismus zdrazuje,
e hrozba ne vdy mus bt objektivn existujc skutenost, e naopak me bt
tak vsledkem vnmn a vyhodnocovn toho, jak jedn druh strana. A konen
konstruktivismus pispv drazem na vytven prosted BSPP, jeho hlavnmi
prvky jsou struktura a zsady chovn aktr.

8. Bezpenostn spoleenstv
(BSP) Security Community, Communaut de scurit

Zkladn charakteristika
Zkladem BSP je mezinrodn spoluprce, kter me v ppad pznivch
okolnost vst a k integraci. BSP vznik mezi stty, jejich nrody a zejmna pak
politick elity maj spolen oekvn vzjemnho mru v ptomnosti i v budoucnosti.
Jinmi slovy bvaj BSP charakterizovna jako nevlen spoleenstv (no war
community), nebo se vbec nepipravuj na to, e by ppadn rozdly nebo neshody
eily pouitm vojenskch nstroj. To znamenalo zsadn negaci nzoru, e vlka
je nejvym arbitrem vztah mezi stty.

Hlavn typy BSP

V globlnm smyslu hovoil K. Deutsch o dvou zkladnch typech BSP
pluralistickm a institucionlnm.29 Pluralistick BSP se obejdou bez zvltnch
instituc. Vznikaj a funguj na zklad t stejnch podmnek: sdlen spolench
hodnot, vzjemn respektovn poteb a prhlednost a pedvdatelnost cl a postupu
politickch elit. Jako pklady takovchto BSP Deutsch uvdl Velkou Britnii
a Irsko, USA a Kanadu, vdsko a Norsko. Institucionln BSP se vedle splnn t
ve uvedench podmnek vyznauj vytvoenm a fungovnm instituc urench
k upevovn vnitnch vazeb a ke zvyovn innosti BSP.
Podle K. Deutsche jimi byly zejmna NATO a Varavsk smlouva. NATO jako
institucionln spoleenstv sdruilo jak vtze tak i poraen z 2. svtov vlky. Jeho
vnitn fungovn se odvjelo od tchto zkladnch podmnek: sdlen spolench
hodnot, vzjemn respektovn poteb a prhlednost a pedvdatelnost cl a postupu
politickch elit. Tm se od zkladu mnil pstup ady lenskch stt k bezpenostn
politice (zejmna tch, kter z 2. svtov vlky vzely jako poraen). Pozdji se
zsadn zmnily tak vzjemn vztahy mezi nktermi jeho leny zejmna vztahy
mezi Franci a Nmeckem, kter se do t doby navzjem povaovaly za tzv. ddin
neptele.
32

1. KAPITOLA
BSP v dob studen vlky
NATO jako bezpenostn spoleenstv fungovalo jinak ne Varavsk smlouva.
Bezpenostn-politick rozhodovn SSSR a jeho satelit bylo snadnj, nebo
nemuselo brt ohledy na veejn mnn a ztrcet as hlednm konsensu, a u mezi
lenskmi stty nebo uvnit tchto stt. Z krtkodobho hlediska to byla vhoda
autoritativnch reim, z dlouhodobho aspektu to vak byla vhoda NATO. Dky n
se mohlo za dobu ty dekd vyprofilovat jako spoleenstv hodnot, kter takkajc
nestlo a nepadalo s existenc vnj hrozby a j odpovdajcch vojenskch nstroj
bezpenosti. To je tak jednm ze zkladnch dvod, pro NATO dokzalo pet
rychl znik svho protivnka z obdob studen vlky.
Principy fungovn BSP si svoji platnost pln uchovaly i po skonen studen vlky. NATO se sice ji nevymezuje vi vnj hrozb, nadle vak psob jako BSP na
zklad sdlench hodnot. Jeho lensk stty se vyznauj charakteristickmi rysy
ivotnho stylu, upevujcmi se vazbami v sociln komunikaci, a to zejmna mezi
politickmi elitami, prhlednost a pedvdatelnost v rozhodovacch procesech
a vzjemnou zodpovdnost. Tyto principy se postupn uplatuj rovn v rmci
PfP a EAPC, pedpoklady k jejich prosazovn se vytvej i v oblasti institucionalizovanch vztah mezi NATO a Ruskem.

9. Bezpenostn studia
(BS) Security studies, Etudes de scurit
Jedna z discipln teorie mezinrodnch vztah. Jejm pedmtem je vysvtlen
koncepce bezpenosti a jej prosazen v zahranin politice jednotlivch stt.
Dle se bezpenostn studia zabvaj vzjemnm vlivem bezpenostn politiky
stt a mezinrodnho bezpenostnho prosted. Potek jejich rozvoje jako
samostatn vdn disciplny bv nejastji datovn od prvnch povlench let,
kdy rychle vznikala akademick pracovit pi univerzitch v USA a v zpadn
Evrop a zamovala se vlun na otzky bezpenosti a bezpenostn politiky. Ta se
zamovala pedevm na analzu vojenskho potencilu a vojenskch pprav SSSR
a jeho satelit.
Po cel obdob studen vlky se BS zamovala pedevm na vojensk rozmr
bezpenosti a na vojensk nstroje bezpenostn politiky. Smovaly zejmna
k vypracovn koncepc pstupu Zpadu k SSSR a Varavsk smlouv, zvlt pak
k teorii odstraovn. Ji v poslednch dvou dekdch studen vlky vak ada autor
vnovala stle vt pozornost rozboru nevojenskch aspekt bezpenosti a vahm
o monostech uspodn mezinrodnch vztah zbavenho rmce bipolrn
konfrontace. Po skonen studen vlky se BS stle vce sousteuj na ekonomickou,
ekologickou a sociln bezpenost. Staly se pedmtem prce ady specializovanch
pracovi pi NATO, ZEU (stav bezpenostnch studi v Pai) a pi ministerstvech
obrany tm vech lenskch stt NATO.
33

1. KAPITOLA
Vztah BS k obran sttu je dn tm, e bezpenostn studie se zamuj pedevm
na rozbor bezpenostnch rizik a hrozeb, na analzy pomru sil a na vytven teoretickch koncepc pro zajitn bezpenosti. Jejich pedmtem je i jeden z dleitch
smr doktrinln povahy vztah mezi bezpenost a vlkou, tzn. charakter monch vlek a z toho vyplvajc koly v oblasti vstavby ozbrojench sil a zamen
jejich bojov ppravy. S trochou zjednoduen lze ci, e jde o to, aby se vojci pipravovali nikoli na vlku, kter byla, nbr na vlku, kter by mohla bt. Tomu mus
odpovdat zamen na nejnovj technologie umoujc dosaen maximlnch
vsledk s nejnimi monmi ztrtami. Snaha dostt tomuto poadavku vystila
v tzv. revoluci ve vojenstv nebo vojenskotechnologickou revoluci Revolution in
Military Affairs (RMA) i Military-Technological Revolution (MTR).
Nejznmj stavy zabvajc se bezpenostnmi studii a jejich publikace:
IISS: International Institute for Strategic Studies. Vydv tvrtletnk Survival a celosvtov uznvanou a citovanou roenku nazvanou Military Balance, kter poskytuje daje o vech zemch svta, o jejich ekonomice, zbrojnch vdajch, poetnch
stavech armd a o jejich vzbroji a uspodn.
COPRI: Copenhagen Peace Research Institute, Koda.
GIMO: Gosudarstvennyj Institut medunarodnych otnoenij, Moskva.
IFR: Institut Francais des Relations Internationales, Paris, kadoron vydv
roenku nazvanou RAMSES (Rapport annuel mondial des systemes conomiques
et stratgiques). Ta neobsahuje statistick daje o jednotlivch zemch, ale vce
se zamuje na vytypovan problmy mezinrodnch vztah. Vydv tvrtletnk
Relations internationales.
IRIS: Institut des Relations Internationales et Stratgiques, Paris, kadoron
vydv roenku nazvanou LAnne stratgigue, kter podobn jako Military
Balance pin zkladn daje o vech sttech svta a zrove s tm hodnot
hlavn problmy mezinrodnch bezpenostnch vztah v uplynulm roce. Vydv
tvrtletnk Relations internationales et stratgiques.
PRIO: International Peace Research Institute, Oslo. Vydv tvrtletnk Security
Dialogue.
SOPTI: Stockholm International Peace Research Institute. Vydv roenku
nazvanou SIPRI Yearbook, kter m podtitul Armaments, Disarmament and
International Security. Pat k nejuznvanjm a nejastji citovanm na celm
svt.
MV: stav mezinrodnch vztah, Praha, vydv tvrtletnk nazvan Bezpenostn
tmata.

34

1. KAPITOLA
10. initel bezpenostn politiky
(BP) securizing actors, acteurs dans le domaine de scurit

Zkladn charakteristika
V dsledku lohy stt v mezinrodnch vztazch se tmito initeli nejastji
stvaj pedstavitel stt hlavy stt, vldy, politit vdci, sttn sprva. Mohou
jimi vak bt tak lobbyst i ntlakov skupiny. Vldnouc elity jakoto nejdleitj,
i kdy ne jedin initel v bezpenostn politice se odvolvaj na referenn objekt.
Tm je jednotka, jmnem kter rozhoduj a jednaj, kterou je poteba chrnit. initel
bezpenostn politiky se tedy odvolvaj na zajitn bezpenosti nroda, sttu,
spoleenstv, systmu nebo i velkch zsad.
Tito initel nejastji mluv jmnem nroda nebo jmnem mezinrodnho spoleenstv, zatituj se jeho nejvymi bezpenostnmi zjmy a v jeho jmnu pijmaj
dleit rozhodnut, ktermi mohou vn nebo dokonce osudov ovlivnit dal ivot
vech tch, kdo tvo referenn objekt. Proto by mli jasn kat, jak se rozhodovali,
pro a v jakm rozsahu dan jev nebo vvoj povaovali za hrozbu. Stejn tak by mli
ci, kterm rizikm se chtli vyhnout, protoe se obvali jejich nenosnosti, a kter
naopak podstoupili, protoe je tv v tv danm hrozbm povaovali za mn nebezpen. Rozhodovn BP by mla vychzet z analyticko-syntetickho hodnocen
vech hrozeb, jejich vzjemn propojenosti a monost jejich zvldn.

Nov initel bezpenostn politiky

V dsledku nstupu novch referennch objekt se v mezinrodnch bezpenostnch vztazch prosazuj i nov initel bezpenostn politiky. Mohou jimi bt
mezinrodn organizace vystupujc s odkazem na veobecn uznvan mezinrodn
hodnoty. Po skonen studen vlky se tak vedle stt a jejich vld zvyuje vliv a vznam
mezinrodnch i mezivldnch organizac, jakmi jsou zejmna OSN i NATO. Ve
strategii NATO se proln kolektivn obrana s kolektivn bezpenost. Vechny lensk
stty NATO se t zrukm kolektivn obrany a zrove s tm Aliance ve vztahu
k partnerskm zemm stle vraznji pln funkci kolektivn bezpenosti.
Nedln s tm se zvrazuje role nejvych initel mezinrodnch organizac
jejich generln tajemnci maj autoritu k tomu, aby se odvolvali na abstraktnj
a veobecn principy a hodnoty jako na referenn objekty vojensk bezpenosti na
mezinrodn rovni. V dob diplomatickho ntlaku na Miloeviv reim a pi rozhodovn o zsahu NATO v Kosovu plnil roli dleitho BP tehdej gen. tajemnk
NATO J. Solana. Generln tajemnk OSN K. Annan zase zvraznil svoji roli BP na
globln rovni tm, jak OSN zapojil do dlouhodobho boje proti terorismu.

Doasn BP
Na potku 21. stolet si stty udruj roli dominantnho aktra vcemn jen
v oblasti bezpenosti. V dsledku toho mohou roli BP doasn hrt i nkter
35

1. KAPITOLA
podjednotky (subunits), kter maj monosti samostatnho rozhodovn a jednn
a kter mohou ovlivnit bezpenost zejmna v jejch nevojenskch rozmrech. Jako
pklad lze uvst bankovn instituce, kter svm rozhodovnm o alokaci zdroj
mohou ovlivnit, a pozitivn i negativn, ekonomickou bezpenost celch region.
Dle meme zmnit odborov centrly i zamstnavatelsk svazy, jejich rozhodnut
a metody jednn mohou mt vliv zejmna na sociln bezpenost stt. Svj vliv me
uplatnit teba i Mezinrodn olympijsk vbor rozhodnutm o pidlen olympijskch
her me MOV podpoit proces, ve kterm se hostitelsk zem vce otevr okolnmu
svtu a tak jeho hodnotm, a tm se pispv ke snen mezinrodnho napt. Velmi
negativn je vliv organizac mezinrodnho organizovanho zloinu ty mohou
vn ohrozit bezpenost stt zejmna v ekonomickm, socilnm a politickm
sektoru. Zprostedkovan vliv na apart vojensk bezpenosti me uskuteovat
zbrojn prmysl a firmy spojen s rozhodovnm o nkupech vojenskho materilu.
Pod pojmem initel bezpenostn politiky tedy rozumme ty, kdo pijmaj
rozhodnut o bezpenosti jednotlivch referennch objekt. BP nejastji mluv
jmnem nroda nebo jmnem mezinrodnho spoleenstv, zatituj se jeho
nejvymi bezpenostnmi zjmy a v jeho jmnu pijmaj ivotn dleit rozhodnut.
Po skonen studen vlky dochz k nstupu novch nebo pechodnch BP. Jsou
jimi pedevm vznamn mezinrodn organizace nebo mezinrodn organizovan
hnut, mezi nimi vedle pozitivn orientovanch psob tak negativn zamen
hnut, zejmna pak mezinrodn organizovan zloin a mezinrodn terorismus.

11. Referenn objekt bezpenostn politiky

a jej initel
(RO) Referent object, Object rfrentiel

Zkladn vymezen
Jeden ze zkladnch pojm bezpenostn politiky. Nejvznamnjm a nejastjm RO je stt, kter je v dsledku vestflskho vymezen jedinm legitimnm vykonavatelem sly. Stt je definovn pedevm na zklad ideje suverenity. dnmu
sttu jakoto RO nelze zaruit absolutn bezpenost. Jeho bezpenost je vdy relativn, pmo mrn hrozbm i rizikm. Stt pitom me bt vystaven hrozbm jak
zven, tak i zevnit. Prvn druh hrozby m nejastji podobu agrese, zatmco vnitn
hrozbu pedstavuj pedevm separatistick hnut, gerily, teroristick skupiny, ale
tak ekonomick nestabilita a dal.
Vedle stt mohou bt a stle astji tak budou uvdny i jin referenn
objekty, zejmna nkter dleit principy. Jde pedevm o rovnovhu sil, o zjmy
mezinrodnho spoleenstv, o dodrovn lidskch prv a dal principy. Zvl
velkou lohu mezi tmito principy hraje neen zbran hromadnho nien
kdyby se jich zmocovaly dal a dal stty, pak by vznikla hrozba pro cel systm
mezinrodn bezpenosti.
36

1. KAPITOLA
Zmny po skonen studen vlky
Pzniv prosted pro to, aby mohl bt uplatovn systm mezinrodn bezpenosti a stability spovajc na hodnotch, kter jsou chrnny, vytvoil znik
bipolrn konfrontace. Bylo mon navzat na ddictv Veobecn deklarace
lidskch prv z roku 1948, kter dala mezinrodnmu spoleenstv prvo dohledu
nad chovnm vld ve vztahu k jejich obyvatelstvu. Vznamn kroky v tomto smru
pedstavovaly rezoluce OSN ze samho konce studen vlky, jmenovit pak rezoluce
43/131 z 8. 12. 1988 a 45/100 z 10. 12. 1990, kter vyhlsily princip volnho pstupu
humanitrnch organizac k obtem katastrof. Tyto rezoluce otevely prostor k tomu,
aby v prbhu prvnch let po skonen studen vlky RB OSN postupn schvlila
dalch 170 rezoluc, kter vyhlsily, e pokud jakkoli vlda masov poruuje lidsk
prva, pak jej chovn znamen ohroen nebo zasaen mru. Dle stanovily, e
v takovm ppad RB OSN bude nejprve poadovat zastaven repres a voln pohyb
humanitrn pomoci a potom me rozhodnout i o ozbrojenm doprovodu akc na
pomoc postienm. Nejvym stupnm angaovanosti OSN pak je, podle schvlench
rezoluc, mnohonrodn vojensk zsah v zjmu zastaven genocidy a zloin proti
lidskosti. Vechny rezoluce tohoto zamen byly schvleny bu jednomysln, nebo
velkou vtinou stt zastoupench na jednnch Valnho shromdn OSN.

Akce podniknut ve jmnu nesttnch referennch objekt

Prvnm vraznm pkladem pechodu od deklarac k realizaci zmr byla
operace Poutn boue. Jejm hlavnm smyslem bylo obnoven suverenity Kuvajtu, ale
zrove s tm otevrala cestu i pro zsahy v zjmu hodnot. Dalm meznkem se stala
humanitrn operace v Bosn, kter byla zleitost nejen nevldnch organizac, ale
pedevm stt, je zashly na zklad mandtu OSN. Pi akci Spojeneck sla v roce
1999 se zase upednostnila akn schopnost ozbrojench sil ped jasn stanovenm
mandtem k zsahu.
Zkladn charakteristikou akc podniknutch ve jmnu nesttnch referennch
objekt je nadazovn ochrany demokracie a lidskch prv nad princip suverenity
stt. Jeho hlavn formou jsou humanitrn zsahy, a to zejmna v oblastech, v nich
se vyhrocuj problmy nrodnostnch menin a uprchlk. Prv uprchlci se toti
stali problmem, jeho zvanost v souasnm svt neustle narst.

Shrnut
Referenn objekt je jednotkou, na jej bezpenostn zjmy se odvolvaj initel
bezpenostn politiky. Jmnem RO a jeho zjmy (zejmna pak ivotnmi a strategickmi) se zdvoduj vechna dleit rozhodnut v oblasti bezpenostn politiky.
Nejvznamnjm a nejastjm RO je stt, kter je v dsledku vestflskho vymezen jedinm legitimnm vykonavatelem sly. Je tak nejlpe strukturovn k tomu, aby
elil hrozb. Tv v tv vojensk hrozb jde pedevm o peit RO. Po skonen
studen vlky se referennm objektem stvaj i nesttn jednotky zejmna dleit
37

1. KAPITOLA
hodnoty (na prvnm mst je to ochrana lidskch prv) a zajitn dstojnch podmnek pro uprchlky.

12. Mr (Peace, Paix)

Zkladn vymezen
Nejastji bv definovn jako neptomnost vlky. V nvaznosti na vymezen t
zkladnch monch stav ve svtov politice vlka, ne-vlka a mr se mr jev
bu jako ukonen neptelstv a vlench aktivit, nebo jako jejich neexistence. Mr
je rovn zkladnm pedpokladem pro koncipovn a uplatovn mezinrodnho
prva. Je zrove jeho objektem i subjektem. Vda o mru se nazv frenologie,
velmi znm, zejmna v Nmecku, jsou rovn mrov studia (peace studies, peace
research).

Realistick pojet
Podle realistick teorie mezinrodnch vztah, zejmna pak T. Hobbese, mr nen
nim jinm ne vsledkem pomru sil. Tato teorie rozliuje tyi typy mru:
Mr na zklad rovnovhy, kter spov na monosti vzjemn neutralizace
soupecch mocnost cestou vytven pleitostnch koalic. dn stt tedy nem
monost vnucovat jinm svoji vli. Tak tomu bylo nap. po podepsn vestflskho
mru v roce 1648 nebo v dob po vdeskm kongresu.
Hegemonick mr, ve kterm se odr vrazn nerovnovha mezi stty. Jeden
ze stt m velkou strukturln pevahu, neusiluje vak o to, aby ostatn stty pohltil.
Takov stabilita pak je zrukou mru. Jako pklad takovho mru jsou nejastji
uvdny vztahy USA s Mexikem a veobecn pak s jihoamerickmi stty pax
Americana vrazn pispl k pacifikaci celho americkho kontinentu.
Imperiln mr, kter je vsledkem takov mry nadvldy jednoho sttu, kter
vrazn omezuje nebo zcela pohlcuje suverenitu ostatnch stt. Nejvraznjm
pkladem byla tzv. Brenvova doktrna.
Mr na zklad strachu, kter se podle R. Arona vyznauje tm, e kad len
danho spoleenstv m monost zasadit jinmu smrtelnou rnu. Byl pznan
pro obdob bipolrn konfrontace bhem studen vlky. Spoval na rovnovze
strachu, jejm hlavnm nstrojem byly jadern zbran. Zkladnm pedpokladem
jeho innosti bylo, aby ani jedna strana nemohla druhou stranu zbavit monosti
odpovdi na jadern tok.

Neoliberalismus a jeho pojet mru

Liberalismus/neoliberalismus vychz z Kantova dla O vnm mru, kter vysuje v zvr, e je mon doshnout trvalho mru. Na Kanta navazujc
J. Stoesinger30 je pesvden, e je mon pekonat anarchii a chaos, tm vlka
postupn zmiz ze ivota lidstva podobn, jako se tm vytratil incest, otroctv
38

1. KAPITOLA
nebo kanibalismus. A Lynn Miller31 doel tsn po skonen studen vlky k zvru, e poprv v djinch lidstva se otevr reln monost skoncovat s rozshlmi vlkami ve vztazch mezi vysplmi stty. Za nejlep zruku toho, e vlka
se stane anachronismem32 a prosad se mr je povaovno odvrcen konflikt
cestou roziovn volnho obchodu a jemu odpovdajc mezinrodn obchodn spoluprce a ekonomick integrace. Vhody obchodu pak maj pevit nad
sklony k vlen.

Zkladn pstupy k zajitn mru

Doposud se vyhranilo nkolik rozdlnch pstup k zajitn mru:
Strukturln nebo normativn mr, kter je nastolovn a udrovn na zklad
struktur, instituc a pravidel, kter mohou vrazn omezit nebo zcela eliminovat
poit sly mezi suvernnmi politickmi aktry. Takov mr me mt ti hlavn
podoby:
Mr na zklad zsadn strukturln reformy celho mezinrodnho systmu,
tedy mr institucionln. Zatm se nepodailo nastolit jej v globlnm mtku,
zato vak se prosadil uvnit takovch bezpenostnch spoleenstv, jakmi jsou
NATO nebo Evropsk unie.
Mr na zklad mezinrodn jurisdikce, kter z djin znme v podob mezinrodn arbitre.
Univerzln mr, jeho pojet nejvraznji ovlivnil americk prezident T. W.
Wilson po 1. svtov vlce. V dob mezi dvma svtovmi vlkami o nj
usilovala zejmna Spolenost nrod, ale nakonec se jej plny rychle zhroutily. Po skonen studen vlky se odr ve snahch o globln zen vvoje
lidstva.
Ideologick mr, kter vychz z koncepnch filozofickch vchodisek. Nejznmj je Kantovo dlo O vnm mru, jeho hlavn mylenkou je, e demokratick stty mezi sebou nevl. Na mnoh Kantovy mylenky navzali i tvrci Charty
Spojench nrod, kter byla schvlena 24. 10. 1945. Studen vlka vak nepla jejich naplnn.

13. Strategie
Slovo strategie (strategos) je eckho pvodu. Vzniklo ze dvou slov: stratos (armda)
a agein (vst, dit). Bylo tedy vytvoeno pro oznaen dcch innost ve vojenstv.
A od tohoto vymezen se odvj i nkter souasn definice pojmu strategie. Nap.
Liddell Hart k, e strategie je umnm rozlenit vojensk prostedky a vyuvat
je k dosahovn politickch cl. Tm jasn stanovuje, e strategie neexistuje sama
pro sebe, ale e vychz ze zkladnch politickch zjm a rozhodnut. Ke stejnmu
vymezen doel i dal vznamn teoretik v oblasti strategie Andr Beuaffre z Francie.
Ten strategii vymezuje jako umn spojovat sly v zjmu spnho naplovn cl
stanovench na politick rovni.
39

1. KAPITOLA
Mon dlen strategie
Strategie bv dlena na nkolik druh podle zvolench hledisek. Nejastji se
uplatuje pt zkladnch hledisek: rove, na kter se pijmaj strategick rozhodnut,
charakter strategickch cl, zvolen zpsoby jejich naplovn, uplatovan metody
a koly jednotlivch druh ozbrojench sil. Z hlediska rovn se strategie dl na
globln, vojenskou, hospodskou, obchodn a dal. Podle vytyench cl je mon
strategii dlit na tonou a obrannou. ton strategie se z hlediska zvolench
zpsob dl na dal dva zkladn druhy: prvnm je vyhledvn rozhodujc bitvy,
druhm je snaha o postupn opotebovn protivnka. A uplatovan metody
dl tonou strategii na pmou a nepmou. Ve vymezen hlediska se mohou
vzjemn prolnat, na strategii prosazovanou v jednotlivch vlkch meme nahlet
z nkolika rznch hl.

rove strategickch rozhodnut

Na nejvy sttn rovni se rozhoduje o tzv. globln strategii, kter m nap.
v USA nzev Grand Strategy nebo National Strategy. V tto rovin se hlavn pozornost sousteuje na rozbor bezpenostnch hrozeb, kterm je dan stt vystaven, a na
hledn nejinnjch opaten, jak tyto hrozby eliminovat. Dle se posuzuj hlavn piny, charakteristick rysy a vsledky ukonench i probhajcch ozbrojench
konflikt, jejich teritoriln rozmstn, nasazen ozbrojench sil a bojov techniky,
formy veden ozbrojenho zpasu, bezpenostn dilemata, kter z nich vyplvaj, a na
mon piny budoucch konflikt a jejich pravdpodobnou podobu.

ton strategie
Clem ton strategie je vnutit protivnkovi i nepteli svoji vlastn vli. Jejm
vsledkem bv vce i mn vrazn zmna mezinrodnho uspodn. Jej nejvyhrannj podobou je strategie znien protivnka/neptele, kter usiluje o naprostou podzenost protivnka, o jeho bezpodmnenou kapitulaci. Jde o naprost
vtzstv a o pln znien neptelskch sil.
Naprost vtzstv se neomezuje pouze na vojenstv, ale zasahuje tak do oblasti
politick, ekonomick, sociln, kulturn, psychologick a dalch. V plnm rozsahu
se projevila nap. bhem Ticetilet vlky a v obou vlkch svtovch. Zejmna vlka
mezi hitlerovskm Nmeckem a tehdejm SSSR byla v plnm slova smyslu bojem
kdo s koho, lo v n o ivotn prostor, o jeho nerostn zdroje a tak doslova o peit
slovanskch nrod.
Strategie naprostho znien protivnka se asto projevuje nejen ve vojenstv, ale
tak v oblasti ekonomick i obchodn. Jejm clem je doshnout krachu a nslednho
naprostho zniku konkurenn spolenosti. Nejastji pouvanou metodou je
cenov vlka, ve kter slab po uritm ase prohraje a vyklz pole.
Druhou podobou ton strategie me bt strategie s omezenm clem. O omezenosti se hovo v tom smyslu, e se neusiluje o naprost znien protivnka. Sta
40

1. KAPITOLA
pimt jej k tomu, aby ustoupil. Vsledkem tto strategie nebv dn zsadn zmna celkov rovnovhy. Jako pklad meme vzpomenout vlky v 18. stolet nebo
operaci Poutn boue v roce 1991.
Prvnm zpsobem dosahovn cl ton strategie me bt vyhledvn rozhodujc bitvy. Je vedeno snahou co nejrychleji doshnout naplnn vlastnch strategickch cl. Jejm clem je rozhodnout v jedn jedin bitv a v n takkajc na hlavu
porazit neptelsk vojska. Pokud proti sob stoj vce i mn vyrovnan protivnci,
je tato strategie spojena se znanmi riziky. Jejm nejznmjm stoupencem byl Napoleon Bonaparte.
Strategie opotebovn se naopak zamuje na postupn vyerpvn ekonomickch, vojenskch, psychologickch a morlnch sil protivnka. Ve velkm rozsahu se
uplatovala bhem 1. svtov vlky, kdy se ale tak ukzalo, e me mt zniujc
dsledky pro ob strany. Velmi asto a s nemalmi spchy ji uplatuj gerilov jednotky v bojch proti okupanm vojskm. Tato strategie se znamenit hod pro boj
slabho proti silnjmu. Z minulosti lze pipomenout vietnamskou vlku, protisovtsk odboj v Afghnistnu, akce vzbouenc proti americk armd po operaci
Irck svoboda v roce 2003.

Obrann strategie
Jejm hlavnm clem je odradit protivnka od toho, aby zahjil ofenzvu nebo
aby v n pokraoval. Prvnm zpsobem, jak toho doshnout, je vytvoen innho
odporu, pod jeho vlivem protivnk pochop, e nem nadji, aby svch cl doshl
prostednictvm vojensk sly. Druhm zpsobem je odstraovn, kter dv
protivnkovi najevo, e tok i agrese by mu nakonec pinesly vt ztrty ne zisky.
Oba zpsoby obrann strategie maj za cl zabrnit protivnkovi v tom, aby se uchlil
k pouit sly.

Pm strategie
Je zamena na pm, frontln souboj. Spov pedevm na vyuvn vojenskch sil a nstroj veden ozbrojenho zpasu, zatmco ostatn (psychologick
a dal) hraj pouze doplujc lohu. Me se uplatovat jak v ton, tak v obrann
innosti a jejm clem je doshnout co nejrychlejho rozhodnut. Tato strategie byla
typick pro napoleonsk vlky, pro 1. a 2. svtovou vlku.

Nepm strategie
Usiluje o dosaen vtzstv bez elnho souboje. Zjednoduen je hodnocena
jako boj, ve kterm nejde o to chytit bka za rohy. Boj se vede tam, kde jej protivnk
nejmn oekv, tedy tam, kde m nejmn sil. Tato strategie nut protivnka, aby
co nejvce rozptlil sv sly, naruuje jeho systm velen, podlamuje morlku jeho
vojsk i obyvatelstva. Je tedy pravm opakem pm strategie v napoleonskm pojet,
kter vyhledvala rozhodujc eln bitvy. Nepmou strategii uplatuj zejmna
41

1. KAPITOLA
gerilov jednotky v boji proti okupantm nebo terorist v jejich nesmyslnm boji
proti komukoli.

Strategie podle druh ozbrojench sil

Podle prosted, ktermu je urena, se strategie dl na leteckou, nmon a pozemn, nebo na strategii strategickch jadernch sil. Clem leteck strategie je dosaen
vzdun pevahy, nmon strategie usiluje o ovldnut a kontrolu nmonch cest,
hlavnm smyslem pozemn strategie je dobt nebo ubrnit zem. Strategie jadernch
sil zvauje jadern dery, ale je zaloena pedevm na teorich a spekulacch.

Zamen vojensk strategie na potku 21. stolet

Stejn jako v minulosti se hlavn pozornost zamuje pedevm na vzkum zsad
veden ozbrojenho zpasu (principles of war) a na studium jejich hlavnch forem
a podob. Nejvt pozornost se zamuje do t zkladnch rovn:
Strategick rove
V prv ad jde o zpsoby veden ozbrojenho zpasu, o pedpoklady dosahovn
vtzstv v konfliktech dnenho svta, o cle tchto konflikt a zpsoby jejich
dosahovn.
Dle se nelze obejt bez dkladnho studia zkuenost a pouen ze ty tzv.
velkch vlek postkonfrontanho obdob Poutn boue (1991), Spojeneck sla
(1999), Trval svoboda (2001), Irck svoboda (2003), ale tak z mench ozbrojench
konflikt.
rove operanho umn
I pi vdom, e kad vlka je jin a dn se neopakuje v naprosto stejn podob
se vzkum zamuje pedevm na jednotliv etapy i kampan vlek souasnho
svta, jimi jsou zejmna:
vzdun pprava, jej vznam, vyuvan nstroje a zpsoby proveden,
pozemn ofenzva a v jejm rmci zejmna:
formy nasazen ozbrojench sil,
hlavn rysy uskuteovanch manvr,
zpsoby dosahovn pekvapen v bojov innosti,
vyuvn tzv. proxies (UCK v rmci operace Spojeneck sla 1999,
Severn aliance v rmci operace Trval svoboda 2001).
rove taktick
Velmi aktulnm nmtem souasnho svta je odlien mezi temi hlavnmi
podobami soudobch ozbrojench konflikt, jimi jsou:
klasick, vce i mn symetrick vlky, jejich nstroje a zpsoby veden ozbrojenho zpasu,
42

1. KAPITOLA
teroristick akce, jejich politick motivace, pouvan nstroje a zvyovn smrtonosnosti (lethality), kter je vbec hlavn charakteristikou souasnho terorismu,
asymetrick vlky, jejich nstroje a metody, a tak jejich vzjemn doplovn
s akcemi teroristickch skupin.
Revolution in Military Affairs
Stranou zjmu strategickho mylen na potku 21. stolet nezstv ani RMA.
Nen zkoumna ist technokraticky, ale naopak jako vsledek tsnho vzjemnho
propojen mezi politikou, bezpenostn politikou a vyuvnm novch vdeckch
poznatk pro formy veden ozbrojenho zpasu. Vsledkem takovho propojen je:
nov uspodn ozbrojench sil, nov zpsoby jejich zen a nov metody jejich bojov ppravy,
nov postupy pi dosahovn cl ozbrojenho zpasu,
dosaen celkov vojensk pevahy (full spectrum dominance),
dosaen drtiv pevahy v oblasti informac,
nadvlda ve vech formch bojov innosti, zejmna pak v manvrovn,
dosaen schopnosti zasazovat vysoce pesn dery, a to zejmna ze vzduchu,
vrazn pevaha v logistice,
nejvy mon zajiovn ochrany vlastnch vojsk.
Strategick kultura
Od stanovovn strategickch cl, zpsob jejich naplovn, uplatovanch metod
a lohy jednotlivch druh ozbrojench sil se odvj strategick kultura jednotlivch
nrod. Je definovna jako souhrn zavedench mylenkovch postup a konkrtnch
opaten pi pouvn ozbrojench sil k dosahovn politickch cl. 33
Strategick kultura USA jakoto ekonomicky, politicky a zejmna vojensky
nejsilnjho sttu souasnho svta se vyznauje drazem na totln vlku, na jejm
konci mus bt bezpodmnen kapitulace neptele. Ten je jet ped zahjenm
bojov innosti ztotoovn se zlem, aby vlka mla co nejvt podporu americkho
obyvatelstva. Vdy se usiluje o to, aby vlka byla co nejrychlej a aby v co nejkrat
mon dob pinesla rozhodujc vsledek. Russell Weigley uvd (Weigley Russell:
The American Way of War: A History of US Military Strategy and Policy, New York
1973), e nejdleitjm rysem americk strategick kultury je soustedn obrovsk
palebn sly v zjmu naprostho znien protivnka. USA pitom vdy vyuvaj svj
technologick nskok a bohatstv, kter jim umouje budovat a trvale udrovat
nejsilnj a nejmodernj armdu svta.
Americk strategick kultura tedy spov na dslednm uplatovn zsad
ton strategie zamen na znien protivnka v rozhodujcch bitvch, kter nemaj
mt dlouhho trvn. Vbec neuplatuje prvky nepm strategie nebo opotebovn
neptele ve vleklch bojch.
43

1. KAPITOLA
Prav opak americk strategick kultury uplatuj gerilov jednotky a teroristick
organizace. Gerilov velitel si jsou dobe vdomi pomru sil, a tak se vyhbaj
pmm bojm, uplatuj nejrznj nstrahy, lky a klamn manvry s clem co
nejvce vyerpvat a opotebovvat mnohem silnjho protivnka. Se zvlt velkm
nasazenm to na jeho morlku a psychologii. Ve 20. stolet zaznamenala strategick
kultura gerilov vlky velk rozmach zejmna v asijskch zemch (Mao Ce-Tung
v n, Ho i Min ve Vietnamu), na pelomu 20. a 21. stolet pak v islmskm svt
(Afghnistn a Irk).
Nejzvrcenj strategickou kulturu uplatuj teroristick organizace a na
zanedbateln vjimky se vyhbaj derm na ozbrojen sly (vpady proti jednotkm,
kter nemaj statut okupanch vojsk a v dan chvli nepln dn bojov koly nap.
jednotky OSN, jednotky chemick obrany, rozvinut vojensk nemocnice) a zamuj
se na slep zabjen bezbrannho civilnho obyvatelstva.
Ve 20. stolet dominovaly stety stt a koalic vyznvajcch srovnateln zsady
veden bojov innosti: lo o pm, ton strategie veden s clem co nejvce
oslabit protivnka. Potek 21. stolet se nese ve znamen stetu zcela rozdlnch
strategickch kultur. Na jedn stran se prosazuj relativn krtk operace se
zcela jasnm vsledkem, kter potvrzuje stle vraznj nskok bohatch zem,
zejmna pak USA. Na druh stran ale nedlouho po ukonen tchto vlek nsleduj
asymetrick vlky a teroristick dery. Ukazuje se, e samotn vojensk pevaha
nesta. Pro vyeen hlavnch globlnch rozpor je nutn hledat pedevm innou
politickou strategii.

14. Vlka (War, Guerre)

Vlka pat k pojmm, kter tm kadmu lovku nahnj nejvt strach. Je
jednm z prvodnch a bohuel tak nejtypitjch jev lidskch djin. Ve dvactm
stolet strach z vlky trvale slil pedevm proto, e narstala jejich niivost a zejmna
pak podl obt na stran civilnho obyvatelstva.

Zkladn charakteristika
Jestlie v 1. svtov vlce bylo zabito 810 milion vojk a jenom jeden milion
civilist, pak ve 2. svtov vlce se pomr dramaticky zmnil: 20 milion vojk proti
35 milionm bezbrannch civil. K rozporupln bilanci 20. stolet pat tak to, e
na jedn stran vlky propukaj mn asto ne v minulosti, ale na druh stran jsou
zase niivj. Jestlie v 19. stolet byly evropsk stty astji ve vlce ne v mru, pak
ve 20. stolet ji na jeden rok vlky pipadalo pt let mru. Zrove s tm vak jenom
dv svtov vlky znamenaly smrt vce ne 60 milion lid. Po 2. svtov vlce ve
svt probhlo celkem 225 vlek. V prvnch povlench letech to bylo prmrn
15 vlek, ale v dalm desetilet se poet vlek ji zdvojnsobil. Na nejvy hodnotu
se poet vlek dostal v roce 1993 ve svt probhalo celkem 55 vlek. Na potku
21. stolet se vrtil sestupn trend poet vlek se pohyboval okolo ticeti.
44

1. KAPITOLA
Negativn dopady vlky se projevuj rovn v ekonomick a sociln oblasti.
Vvoj a vroba zbran oderpvaj obrovsk prostedky na kor civilnch odvtv,
zejmna pak kolstv, zdravotnictv, vdy a systm socilnho zabezpeen.
Vynakldn obrovskch sum na zbrojen se nakonec stalo jednou z hlavnch
pin ekonomickho kolapsu nkdejho SSSR a nslednho zniku Varavsk
smlouvy.
Vlka je nejastji definovna jako pm, somativn nsil mezi stty. Mnohokrt v djinch vlka znamenala nekrat cestu a nejinnj zpsob k prosazen
cl stt. Zkladn pinou vlek je vn konfliktnost, neustl stetn zjm
v mezinrodn a stle astji tak ve vnitn politice stt. Proto tm vechny
stty svta nepetrit zlepuj schopnosti k tomu, aby ozbrojenm konfliktm
i vlkm dokzaly zabrnit (v tomto smru hraje velkou lohu diplomacie,
zejmna pak uzavrn alianc), nebo aby v nich obstly v ppad, e u je nelze
odvrtit (pak u narst vznam vojensk sly a schopnosti ji co nejinnji
pout).
Vlka jako takov nem jenom negativn dopady. Strach z jejho vypuknut asto
vedl k vytven koalic a k posilovn solidarity mezi jejich leny. Pod vlivem obavy
z vlky bylo zaloeno NATO, kter se postupn pemnilo v integran uskupen, je
se neomezovalo jen na zajitn bezpenosti, ale neustle prohlubovalo a upevovalo
integraci i v oblasti ekonomick a politick. Pod vlivem krutost pchanch bhem
vlky a zoufal situace jejich obt se nakonec zrodilo mezinrodn prvo vlen,
kter se zamuje pedevm na co nejvt omezen vlench exces a na sniovn
utrpen tch, kte jsou do vlky vtahovni proti sv vlastn vli. Strach z vlky a jejch
dsledk vedl tak ke vzniku oboru conflict managament zvldn ozbrojench
konflikt.
Vechny pstupy k problematice konflikt se nejastji zabvaj dvma zkladnmi otzkami: jak jsou piny konflikt a pro mnoh konflikty vysuj v nsil
a ve vlku. Realistick kola zastv nzor, e konfliktnost, nsil a vlka jsou
neoddlitelnou soust mezinrodnho systmu. Vchodisko z tto situace spatuje
pedevm v uplatovn mechanismu rovnovhy sil. V prbhu studen vlky se
do poped pozornosti realismu dostala pedevm teorie odstraovn a polarizace
a bipolarity jako rmec pro pedchzen vlenmu konfliktu.

Zmny po skonen studen vlky

Po skonen studen vlky se ukazuje, e v t sti svta, kter Fukuyama k
posthistorick,34 se vlka stala pekonanm jevem. Vojensk technologie u je tak
siln a niiv, e ji nen mon pout ji ve vlce. Plat to zejmna o jadernch
zbranch a tak o konvennch zbranch s vysokou pesnost zsahu a s velkou niivou
silou. Vojensk nstroje se ji k prosazovn zjm a k een jejich ppadnch stet
nepouvaj. Mimo tuto oblast vak vlky nadle probhaj, piem do nejrozshlejch
z nich jsou zapojeny i stty NATO, zejmna pak USA.
45

1. KAPITOLA
Zkladn dlen vlek
Vlky je mono dlit do dvou zkladnch skupin.35 Prvn skupinu tvo vlky, ve
kterch jde o konkrtn, hmatateln materiln zjmy. Do druh skupiny pat vlky
s mn hmatatelnmi pinami. Kad dlen je vak relativn, mnoh vlky maj
takkajc vce motiv a rozmr, a tak jsou klasifikovny podle toho, kterch z nich
je skuten dominantn.
Vlky veden kvli konkrtnm materilnm zjmm
Vlky veden kvli hranicm
Nejznmjm pkladem jsou francouzsko-nmeck boje kvli zem Alsaska
a Lotrinska. Ve vlku vak mohou perstat tak nacionalistick hnut usilujc o spojen zem obvanho nrodnostn meninou se sousedn zem tho nroda (tzv.
iredentismus, je vznikl v 19. stolet v Itlii). Dal monost vlek tohoto typu je
obsazen sousednho sttu, co v nedvn minulosti uinil Irk svm vpdem do
Afghnistnu. Vlky propukaj tak v ppad, e urit nrody bojuj o svj odchod
z velkch mnohonrodnch stt (jde o tzv. secesi). Zvlt krvavmi pklady z posledn doby jsou Kosovo a ena.
Tet monost jsou vlky o vymezen mezisttnch hranic. Vraznm
a velmi tragickm pkladem byl irck vpd do rnu v roce 1980, kde lo
pedevm o ovldnut oblasti att-al-Arab a o pstup k Perskmu zlivu.
Nakonec vak tato vlka skonila tam, kde zaala, hranice se vbec nezmnily,
ale Irk v bojch ztratil milion svch vojk. Vlky mohou bt vedeny tak kvli
phraninm vodnm zdrojm, co je jedna z pin izraelsko-palestinskho
konfliktu.
Vlky s politickmi cly
Propukaj tehdy, kdy jedna zem chce jin zemi vnutit vldu, kter s n bude
spolupracovat. Tak postupovalo hitlerovsk Nmecko na potku 2. svtov vlky.
Jindy staila pouh vojensk invaze nap. sovtsk intervence v SSR v roce 1968.
Na vojensk svrhvn neptelskch reim se zamila tak doktrna Bushovy
administrativy nazvan Regime Change Policy, jejm prvnm uplatnnm bylo
svren Saddmova reimu v roce 2003.36
Vlky z ekonomickch dvod
V nich jde pedevm o prodn zdroje, o trhy, obchod a penze. Ekonomick
zjmy hraj dleitou roli tm v kad vlce, i kdy ne vdy jsou dominantn.
Siln ekonomick souvislosti mla 1. svtov vlka (lo zejmna o kolonie), ale tak
2. svtov vlka (jednm ze zkladnch motiv jejho rozpoutn byly ivotn prostor
a surovinov bohatstv). Nezanedbateln motivy mly i ob vlky v Perskm zlivu
po skonen studen vlky (kontrola ropnch zdroj a cen tto suroviny na svtovch
trzch). Vrazn ekonomick rozmr maj tak vlky, je propukuj kvli kontrole
obchodu s drogami.
46

1. KAPITOLA
Vlky veden kvli mn konkrtnm materilnm zjmm
ada vlek propuk tak kvli mn mitelnm a kontrolovatelnm zjmm
a tendencm.
Etnick konflikty
Hybnou silou tchto konflikt jsou etnick skupiny, jejich pslunci se ct bt
spojeni ddictvm svch pedk, jazykovmi, kulturnmi a nboenskmi pouty.
Pinou konflikt tohoto druhu je vystupovan nenvist mezi rznmi etnickmi
skupinami. Tragickm pkladem byly vlky, kter v 90. letech provzely rozpad
Jugoslvie. K vlkm me vst i snaha etnickch skupin o vytvoen svho vlastnho
sttu. Vlivnmi initeli takovch konflikt se asto stvaj mocnosti druhho, nebo
dokonce tetho du, kter vyjaduj podporu spznnm etnickm skupinm.
Z dlouh ady konflikt tohoto typu meme pipomenout ti nsledujc. Ochrana pravoslavnch poddanch na zem Tureck e se stala zminkou pro vojenskou
invazi carskch vojsk do dunajskch knectv v roce 1853, co se nakonec stalo potkem Krymsk vlky v letech 18531856. Na potku 2. svtov vlky se podpora
etnick meniny sudetskch Nmc stala pro Hitlera zminkou k vojenskmu napaden eskoslovenska. Ve vlkch na zem Jugoslvie stlo Rusko a ecko na stran
pravoslavnch Srb, zatmco bavorsk mdia a crkve, i Vatikn se vydatn zastvaly katolickch Chorvat. Vznamnou soust etnickch konflikt je stupovn
oivovn historickch reminiscenc (ob strany si zanaj vytat, kdo komu kdy
v minulosti ublil) a nenvistn dehumanizace jinch etnik (nadvky typu psi, opice,
prasata atd.).
Nboensk konflikty
Nboensk pesvden pat k nejhlubm a tak nejastjm pinm vlek.
Je toti spojeno s asto a bezmeznou vrou v urit idely a hodnoty, s nesmlivost
k jinm pesvdenm a pedevm pak s odhodlnm poloit za vlastn vru i ivot.
Nejkonfliktnjm nboenstvm dnenho svta je islm jeho stoupenci bojuj
v nkolika ozbrojench konfliktech i vlkch na stetu s jinmi nboenstvmi ve
tech svtadlech (Sdn a Alrsko v Africe, indicko-pkistnsk konflikt, Indonsie
v Asii a protirusk boj v en). S nejvtm nasazenm bojuj tam, kde odmtaj vnucovn zpadnch hodnot doslova poutnm mstem vech militantnch vyznava
islmu se proto staly Afghnistn a zejmna pak Irk.
Ideologick konflikty
Nebezpen potencil ideologi spov pedevm v jejich schopnosti strhvat
a mobilizovat irok masy lid do boje za urit konstrukce asto spojen s nesmiitelnost vi jinm. Siln ideologick nboj mla pedevm bipolrn konfrontace
bhem studen vlky. Zrove s tm je ale cel ada vjimek. Na jedn stran ani obrovsk ideologick rozdly nebyly pekkou pro podepsn neblaze proslulho paktu
Molotov-Ribbentrop. Na druh stran ani spolen ideologie nezabrnila vn sovtsko-nsk roztrce bhem studen vlky.
47

1. KAPITOLA
Dlen vlek podle nasazen ozbrojench sil
Ne kad ozbrojen konflikt je povaovn za vlku v pravm slova smyslu. Pojem vlka
se nap. nepouv v ppad vyizovn t mezi skupinami organizovanho zloinu,
i kdy jsou velmi nsiln a kon smrt destek i stovek lid na obou stranch. Pojem
vlka se pouv pro oznaen takovch konflikt, ve kterch jsou nasazeny ozbrojen sly
stt. Pokud jsou nasazeny v rmci jednoho sttu na podporu jedn skupiny, pak je to
vnitrosttn konflikt oznaovan pojmem obansk vlka. Jako pklady meme uvst
obanskou vlku v USA v 60. letech 19. stolet, panlsko ve 30. letech minulho stolet,
Libanon v 80. letech nebo stle pokraujc vlku na Sr Lance.
Pokud v konfliktn situaci nasad sv ozbrojen sly dva i vce stt, nastv
mezisttn vlka. V euroatlantick oblasti se vvoj vlek od 16. stolet do konce 20.
stolet vyznaoval klesajc etnost, ale zrove s tm i narstajc niivost. Mezisttn
vlky se dl na nkolik skupin podle jejich intenzity.

Dlen vlek podle intenzity

Za nejvy stupe je povaovna tzv. hegemonick vlka, ve kter jde o kontrolu
svtovho uspodn. Dal nzvy znj svtov vlka i globln vlka. Posledn
vlkou tohoto druhu byla 2. svtov vlka.
Na relativn nim stupni stoj totln vlka, ve kter jde o dobt a obsazen
zem neptele. Prvnm ppadem tohoto druhu byly napoleonsk vlky na potku
19. stolet. Dleitm rysem totlnch vlek je to, e za legitimn cl se povauj nejen
ozbrojen sly neptele, ale tak jeho obyvatelstvo za 2. svtov vlky se to projevilo
nap. bombardovnm Dran nebo svren jadernch bomb na dv japonsk msta.
Ve druh svtov vlce ji poet civilnch obt byl vrazn vy ne poet vojk
zabitch na front (nejastji se uvd pomr 35 ku 17 milion).
Omezen vlka se vyznauje tm, e probh jen v njakm regionu a nejsou v n
nasazeny nejmodernj a nejniivj zbran, jimi lidstvo disponuje. Pkladem
z posledn doby jsou prvn vlka v Irku v r. 1991 (operace Poutn boue), leteck
dery na Jugoslvii v r. 1999 (operace Spojeneck sla), dery na Afghnistn v r. 2001
(operace Trval svoboda) i druh vlka v Irku v r. 2003 (operace Irck svoboda).
Vechny tyto vlky jsou podrobn hodnoceny ve tvrt kapitole.

15. Neutralita
Jedna z cest k zajitn bezpenosti, kter byla vymylena a uplatovna pedevm
v Evrop. Doposud mla nkolik rozmanitch podob a statut. Jejich spolenm
zkladem vdy byly zruky nedotknutelnosti zem stvrzen proti zvazku t kter
zem, e nebude vstupovat do ozbrojench konflikt, e zachov nestrannost, e na
svm zem nepijme dn bojujc jednotky ani jim neumon transit.
Nejdel zkuenosti s neutralitou m vcarsko, kter s tmto statutem ije ji
nkolik stalet. Uplatuje tzv. aktivn ozbrojenou neutralitu oprajc se o neprofesi48

1. KAPITOLA - poznmky
onln, ale pitom velmi dobe pipravenou milin armdu a tak o modern prmyslovou zkladnu obrany. V dob 2. svtov vlky poskytovalo velmi inn zprostedkovatelsk sluby, piem z nich mlo nezanedbateln finann zisky. Psnou
neutralitu zachovvalo i bhem studen vlky, kdy se tak podlelo na innosti tzv.
neangaovanch zem. Po zniku bipolarity vak svoji neutralitu pehodnocuje. Dokument z roku 1990 nazvan Bezpenostn politika vcarska v mncm se svt
se zamuje na bezpenost na zklad kooperace. Odr snahu vyhnout se izolaci,
ke kter by mohlo vst ulpvn na koncepci dlouhodob uplatovan ve zcela jinch historickch podmnkch. vcarsko nen lenskm sttem OSN, podl se vak
na innosti ady specializovanch instituc OSN. vcarsko se podl na operacch
k udren mru, sbliuje se s NATO (zapojilo se do projektu PfP) a se ZEU, je velmi
aktivn v OBSE, navc zvauje monost vstupu do Evropsk unie.
Dlouhodob zkuenosti s neutralitou m rovn vdsko nezastnilo se dnho ozbrojenho konfliktu ji od roku 1814. Bhem 2. svtov vlky vak poruilo
jeden z princip, kdy nmeckm vojskm umonilo pechod pes sv zem. Podobn jako vcarsko uplatovalo i vdsko tzv. aktivn neutralitu oprajc se o modern prmyslovou zkladnu obrany a o silnou armdu. Po skonen studen vlky se
aktivn podl na mrovch operacch OSN, zapojilo se do programu PfP, stalo se lenem Evropsk unie (spolu s Finskem pedloilo nvrh na bezpenostn-politickou
angaovanost EU) a pestoe neutralita je v povdom vd hluboce zakoenna,
zvauje se i monost vstupu do NATO.
Neutrlnm sttem byla od zskn sv nezvislosti v roce 1831 tak Belgie. Dky
tomu zstala stranou francouzsko-nmeckho konfliktu v roce 1870. Neutralitu vak
nedobrovoln ztratila po vypuknut 1. svtov vlky, kdy byla nsiln obsazena nmeckmi vojsky. Podobn osud stihl tak Dnsko a Nizozemsko zstaly sice uchrnny za 1. svtov vlky, na jae 1940 se vak staly obt brutln invaze nmeckch
vojsk. K napaden neutrlnho sttu se odhodlal i J. V. Stalin jeho obt se v roce
1939 stalo Finsko, kter se vak velmi hrdinn brnilo a zasadilo sovtskm vojskm
tk rny. V dob studen vlky Finsko postupovalo vi SSSR velmi smliv, tilo
se ad vsad v pstupu na sovtsk trh, a tak se s uritou dvkou hanlivosti zaalo
hovoit o tzv. finlandizaci.
Zkuenost Belgie, Nizozemska, Dnska a Finska potvrdila, e neutralita me,
ale i nemus bt zrukou bezpenosti. To tak byl jeden z dvod, pro tyto zem
(s vjimkou Finska) po skonen 2. svtov vlky vstoupily do NATO.

McSweeney, Bill: Security, Identity and Interests. Cambridge, Cambridge University Press 1999, s. 13.
Moller B.: Towards a New Global Military Order? In:. Working Papers 23/ 1997. Copenhagen, COPRI,
1997, s. 4344.
3
Jako pklad lze uvst krlka divokho, kter se v Austrlii pemnoil prv proto, e neml pirozenho
neptele.
4
Wolfers, A.: Discord and Collaboration: Essays on International Politics. The John Hopkins University
Press, Baltimore 1962.
2

49

1. KAPITOLA - poznmky
5

Freedman Lawrence: The new security equation. In.: Conflict, security and Development Vol. 4, N. 3/2004, s. 247.
Huntzinger, Jacques: Introduction aux relations internationales. ditions du Seuil, Paris 1987, s. 107.
Mingst, Karen: Essentials of International Relations. Norton, London 1998, s. 172.
8
Jako pklad lze pipomenout izraelsko-arabskou vlku z roku 1967, kdy agres byl der Izraele na Egypt, ale
aktem agrese bylo pedchzejc opaten Egypta, kterm Izraeli zablokoval pstup k Rudmu moi.
9
K fatlnmu selhn tohoto pedpokladu dolo na potku 2. svtov vlky.
10
Jde zejmna o smlouvu o neen jadernch zbran (NPT) z roku 1968, o sovtsko-americkou smlouvu
o omezen systm protiraketov obrany (SALT) z roku 1972, o smlouvu o jadernch zbranch stednho
doletu (INF) z roku 1987, o smlouvu o snen stavu konvennch sil v Evrop (CFE) z roku 1990 a o smlouvy
START I a START II z let 1991, resp. 1993 a dal.
11
Ne vdy pitom mus jt o vrozen nesoulad. Stty jsou podle nkterch realist pouze bezpenostnm
dilematem nuceny se chovat sobecky, co me vst a k vlce jde o rozdl mezi tzv. ofenzivnmi
a defenzivnmi realisty (nap. Schweller versus Waltz).
12
Morgenthau, Hans: Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace, Knopf, New York 1965.
13
Drulk, Petr: Teorie mezinrodnch vztah. Portl, Praha 2003, s. 57.
14
Walt, Stephen M.: Internationale Relations: One world, Many Theories. In.: Foreign Policy, Spring 1998,
No. 110, s. 84.
15
Cooper Robin: Imperial Liberalism. National Ineterst, Spring 2005, s. 25.
16
Morgan, Patrick: Liberalist and Realist Security Studies at 2000: Two decades of Progress? In.: Critical
Reflections on Security and Change. Frank Cass Publishers, London 2000, s. 371.
17
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999,
s. 5657.
18
Mingst, Karen: Essentials of International Relations. Norton, London 1998, s. 176.
19
Morgan, Patrick: Liberalist and Realist Security Studies at 2000: Two decades of Progress?. In.: Critical
Reflections on Security and Change. Frank Cass Publishers, London 2000, s. 4547.
20
Katzenstein, Ethan: The Culture of National Security: Norms and Identities in World Politics. New York 1996.
21
Devetak, Richard: Critical Theory. In.: Burchill, Scott; Linklater, Andrew: Theories of International
Relations. Macmillan, London 1996, s. 151.
22
Hned v vodn kapitole nazvan Strategick prosted se uvd, e na 20 % nejbohatch zem svta
pipad 82 % celosvtovch pjm, zatmco 20 % nejchudch zem se mus spokojit s pouhm jednm
procentem. Ble viz Livre Blanc sur la Dfense. Paris 1994, s. 11.
23
Ti ve spolenm lnku z listopadu 2001 poukazuj na prohlouben pklopu mezi bohatmi a chudmi
zemmi, z nho pak vyrstaj pocity odcizen a beznadje, kter pak zejmna v muslimskch zemch
pispvaj k extremismu.
24
Walt, Stephen M.: Internationale Relations: One world, Many Theories. In.: Foreign Policy, Spring 1998,
No. 110, s. 40.
25
Jako pklad lze pipomenout vojenskou diktaturu v Argentin, kter v roce 1982 vyprovokovala vlku
o Falklandsk ostrovy.
26
Waissov, rka: Od nrodn bezpenosti k mezinrodn bezpenosti. Mezinrodn vztahy, ro. 39, 2004,
. 3, s 78.
27
Rogers, Paul: Losing Control. Global Security in the Twenty first Century. Pluto Press, London 2000.
28
Jervis, Robert: Cooperation under the Security Dilemma. World Politics, Vol. 30, 1978, No. 2, s. 167214.
29
Deutsch, Karl: The Analysis of International Relations. Engelwood Cliffs, 2. Editions. (New Jersey), Prentice
Hall, 1978.
30
Stoesinger, John: Why Nations Go to War, St. Martins Press, New York 1991.
31
Miller, Lynn: Global Order: Values and Power in International Politics. 3. vydn. Boulder, Westview, 1994.
32
Clawson, Patrick: US and European priorities in the Middle East. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations
after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s 75.
33
Colson, Bruno: Culture stratgique amricaine. In.: Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de
stratgie militaire. Perrin, Paris 1993, s. 129.
34
Jde o euroatlantickou oblast, Japonsko, Austrlii a Nov Zland.
35
Ble viz Goldstein, Joshua: International Relations, Washington 1999.
36
Ble viz kapitola 6.
37
Ble viz kapitola 7.
6
7

50

2. KAPITOLA

MEZINRODN BEZPENOSTN VZTAHY

V DOB STUDEN VLKY
V 90. letech 20. stolet a v letech 20002002 byla vydna ada monografi, jejich
autoi se zabvali jednotlivmi aspekty studen vlky a jejich zvry budou v tto
kapitole nkolikrt citovny. Nejrozshlejm dlem vnovanm tomuto vznamnmu obdob djin mezinrodnch bezpenostnch vztah se stala tdln publikace
o celkovm rozsahu pes 1400 stran, kter v roce 2001 pedstavila vsledky dlouholetho bdn velmi poetnho kolektivu autor pod vedenm Gustava Schmidta.1
Tato a dal monografie se podrobn zabvaj zlomovmi udlostmi studen vlky,
charakterizuj tehdej politick reimy a rozebraj motivy sttnk, kte vznamn
ovlivovali rozhodovn bhem dleitch udlost. Velkou pozornost vnuj tak
vojensko-strategickm koncepcm, doktrnm, zbranm a zbraovm systmm, vstavb ozbrojench sil a jejich bojov pprav.

1. asov vymezen studen vlky

Zatek studen vlky
Pojem studen vlka zaali pouvat nkte amerit politici a komenttoi ji
od roku 19462 a na oficiln rovni jej poprv vyslovil dne 16. dubna 1947 Bernard
Baruch. Nkte autoi vak potek studen vlky posouvaj jet ped rok 1946. Napklad francouzsk analytik F. Clairmonte jej datuje od shozen americkch jadernch bomb na Hiroimu a Nagasaki v srpnu 1945 vid v nm prvn krok na cest ke
strategii globln studen vlky, je se tm prv zrodila. Tajemstv tto zbran a jej
pouit mly umonit plnou zmnu diplomatick rovnovhy sil z druh svtov vlky. Mly dt monost diktovat Stalinovi. Dal autor povauje za prvn akt studen
vlky dokonce bombardovn Dran.
Vedle toho vak existuje i zsadn odlin nzor, podle nho studen vlka zaala ji v roce 1917 vtzstvm VSR. Napklad autoi publikace Djiny 20. stolet
vymezuj toto pojet na zklad redukce studen vlky na jej ideologickou formu
nesmiitelnho protikladu mezi liberlnm kapitalismem a autoritskm socialismem.3
Datovn zatku studen vlky od roku 1947 nezpochybuje ideologickou charakteristiku vvoje mezinrodnch bezpenostnch vztah po 2. svtov vlce. Neopomj mesisk a globalistick ambice V. I. Lenina a jeho nstupc a jejich dopad na
mezinrodn systm v mezivlenm obdob. Zastv vak nzor, e o naplovn tchto
ambic se vak mohlo zat uvaovat prv a po skonen 2. svtov vlky. Jej vsledky
vytvoily zsadn nov mezinrodn prosted vyznaujc se nkolika zkladnmi
51

2. KAPITOLA
skutenostmi: vtzstv SSSR ve vlce, pzniv doba pro en ideologie marxismuleninismu, zeslen tradin rusk vbojnosti, kter se zamila na ti cle politick
poroben stt, je se dostaly do sfry vlivu SSSR, pronikn do postkolonilnch zem
a destabilizace zem zpadn Evropy. Prv v tomto novm prosted se naplno rozhoela
ideologick konfrontace vzel z jnov revoluce a navc se obohatila o konfrontaci
strategickou, v n lo o dv sfry vlivu.4

Kennanova koncepce zadrovn

Ve 40. letech 20. stolet se v pstupu USA k SSSR vyhranily dv odlin koncepce. Na
jedn stran stly tzv. jaltsk axiomy spojen s prezidentem Rooseveltem, kter uznval
mezinrodn vznam SSSR, a chtl mu nabdnout podl na mezinrodnm uspodn
povlench pomr. Druh koncepce se stavla proti jakmkoli pragmatickm dohodm se sttem, kter povaovala za expanzionistick a bytostn antidemokratick.
A prv k tto koncepci se pipojila Trumanova administrativa. Jet v roce 1945 nhle a vrazn omezila smlouvu o pjce a pronjmu s Velkou Britni a se Sovtskm
svazem. Stalo se tak v dob, kdy vlkou nanejv vyerpan SSSR poteboval penze
k obnov, navc bez jakchkoliv pedbnch konzultac. SSSR to vyhodnotil jako neptelsk a ton opaten. V noru nsledujcho roku pilo nebval ostr Stalinovo
vystoupen a po nm nsledovalo rozhodnut nezapojit se do MFF a do Svtov banky.
Nedlouho pot (22. 2. 1946) nsledoval slavn dlouh telegram George Kennana,
kter v t dob psobil na velvyslanectv USA v Moskv. Na zklad dlouholetch
zkuenost oznail tehdej SSSR za expanzionistickou mocnost pokraujc v carsk
imperialistick tradici, pro kterou je komunistick ideologie pouhou zstrkou skutench zmr. Svm hodnocenm Kennan vytvoil nov pohled na SSSR z dosavadnho nespolehlivho spojence se SSSR stal neptelem.5
V ervenci 1947 Kennan zveejnil pod pseudonymem Pan X lnek nazvan
Zdroje sovtskho chovn. V jeho klov sti uvedl, e hlavnm prvkem jakkoli americk politiky vi Sovtskmu svazu mus bt dlouhodob, trpliv, ale rozhodn a obezel zadrovn ruskch expanzivnch sklon Musme mt politiku
rozhodnho zadrovn, kter je koncipovna tak, aby se Rusov vude, kde vykazuj
sklon naruovat zjmy pokojnho a stabilnho svta, stetli s neochvjnm protitlakem. Kennanovo pojet se stalo zkladem pstupu Zpadu k SSSR pro cel obdob
studen vlky. Sm Kennan pitom vdy zdrazoval, e skuten boj mezi obma
systmy se povede pedevm na domc front. Pedpokldal, e zvtz ten systm,
kter doke vyeit vnitn problmy a lpe naplovat stanoven idely. Uplatovn
strategie zadrovn se po celou dobu studen vlky pohybovalo mezi dvma krajnostmi stupovn ntlaku a zmirovn napt.

Aronovo paradigma
Jednm ze zkladnch vymezen tradinho pojet studen vlky je Aronovo paradigma mr nemon a vlka nemysliteln6. To obsahuje dva klov postulty.
52

2. KAPITOLA
Studen vlka se odehrvala mezi dvma bloky, kter vznikly a po 2. svtov vlce. Druh Aronv postult je spojen se vzjemnm jadernm odstraovnm, kter
brnilo vypuknut dal konfrontace a dky nmu se zstvalo na rovni invektiv
a propagandistick vlky, ale nikdy nedolo k pmmu ozbrojenmu konfliktu mezi
Sovty a Ameriany, kter by se byl dotkl i jejich spojenc.7 V nvaznosti na Aronovo vymezen bv studen vlka charakterizovna nsledovn: A jsou neptelstv,
rivalita i konflikt mezi supervelmocemi sebevyhrocenj, nesm dojt k vlce.8

2. Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb

na potku studen vlky
Oboustrann nadsazovn bezpenostnch hrozeb
Politici v USA a v zpadoevropskch zemch byli ji od roku 1946 znepokojeni
dvma zvanmi skutenostmi. SSSR uchovval i po skonen 2. svtov vlky vysok stavy ozbrojench sil, demobilizoval mnohem mn ne jeho spojenci z vlench let. Zrove s tm dikttor Stalin prosazoval neprhlednou a nevyzpytatelnou
politiku, nedodroval pedchoz sliby a dohody a bezohledn ovlivoval politick
uspodn ve vech zemch, kter se ocitly v jeho sfe vlivu. Politici v USA vnmali
ji od roku 1946 soubh tchto dvou skutenost jako pmou a zmrnou (intencionln) bezpenostn hrozbu vojenskho charakteru. Ji v roce 1946 pijala vlda USA
tzv. Clifford-Elseyovu zprvu, ve kter se tvrdilo, e SSSR pipravuje agresivn vlku
proti kapitalistickm sttm a e proto vi sovtskm vdcm lze uplatovat jedin
jazyk sly.
Stejn nhled se zrcadlov uplatoval rovn v SSSR jeho vdci spatovali ivotn hrozbu v tom, e amerit sttnci a vojensk schopnosti Zpadu dvali jasn
najevo, e clem kapitalismu v takov vlce by bylo rozvrcen sovtskho sttu a znien socialistickho systmu.9 Ve skutenosti vak vlku nechtla ani jedna strana,
nechtl ji rozpoutat ani Stalin, ani Truman. Stalin si uvdomoval, e je vojensky slab (ne USA) a Truman zase vdl, e veejn mnn jeho zem by nepistoupilo na
zahjen tet svtov vlky, kdy nebylo ohroeno zem USA.10
Bezpenostn hrozba byla vyjdena znepokojivou otzkou zda by rozshl sovtsk tok na zpadn Evropu mohl skonit jinak ne jej ztrtou. Vilo se, e USA
by nad Sovtskm svazem nakonec zskaly pevahu, ale panovala obava, e to u by
mohlo bt pli pozd na zchranu Evropy.11

Vliv nstupu studen vlky

na americkou strategickou kulturu
Svtov prvenstv ve vrob jadernch zbran a tak v jejich pouit znamenalo
z hlediska USA v nem zsadn zvrat, v jinch smrech zase kontinuitu, je se projevila v tom, e tyto zcela nov zbran byly pln zakomponovny do zait strategick
kultury USA. 12 Doktrna jadernho odstraovn navzala na zkladn zsady, kter
53

2. KAPITOLA
USA uplatovaly ji ped 2. svtovou vlkou a tak v jej prbhu. Jadern doktrna
USA v tto poten etap jak svm nzvem, tak i svm zamenm pevzala pedevm zsadu vyuvn technologick pevahy, zsadu vytvoen masivn palebn sly
umoujc pm a soustedn der na protivnka a zsadu naprostho znien neptele. Vechny tyto zsady byly v praxi naplnny svrenm jadernch bomb na Hiroimu
a Nagasaki, m si USA vynutily okamitou a bezpodmnenou kapitulaci Japonska.

Snen vznamu evropskho pojet vojenskho manvru

Nvaznost na tradin zsady se projevila tak v tom, e vechny ve uvdn zsady byly pojmny jako zsady bohatho,13 v danm ppad jedinho sttu, kter
dky sv ekonomick sle a vdeckotechnickmu nskoku byl jedinm, monopolnm
vlastnkem jadernch zbran. Nadle byla upednostovna pevaha palebn sly na
kor klasickho vojenskho manvru. Ji krtce po skonen 2. svtov vlky se tak
vytvoila determinanta, kter nakonec vedla dal dva zpadn stl leny Rady bezpenosti OSN, Velkou Britnii a Francii jinak stty proslul ddictvm mistrnch
strategickch manvr k tomu, aby se i ony vydaly cestou budovn jadernch arzenl a tvorby koncepc jadernho odstraovn.
Jadern strategie znamenala zsadn zmnu ve tech oblastech. Pedevm pinesla vrazn nrst vznamu vojenskho letectva na kor pozemnho vojska i na
kor vojenskho nmonictva. V USA se ji v roce 1953 projevila nespokojenost
admirality a v roce 1956 se dokonce hovoilo o vzpoue plukovnk pozemnho
vojska. Podobn problmy zaila tak Francie na potku 60. let. Druhou zmnou
byl nrst vznamu profesionlnch jednotek na kor jednotek sestavovanch na zklad veobecn brann povinnosti. Tento trend se nejprve prosadil v USA, a tm se
stal i vzvou pro Velkou Britnii a Francii, aby se mu s vtm i menm asovm odstupem postupn pizpsobovaly. A konen tet a z uritho pohledu nejdleitj
zmnou se stalo poslen civiln kontroly vojenskch akc v konfliktnch nebo v tm
konfliktnch situacch. Rozhodujc dl zodpovdnosti za podstupovan rizika se soustedil na nejvy politick initele. Rozhodovn ve vypjatch situacch spojench
s hrozbami katastroflnch rozmr si vynutilo poslen spoluprce mezi armdnmi
veliteli a jejich politickmi nadzenmi.

Vliv hrozeb z potku studen vlky

na ruskou strategickou kulturu
Tak rusk strategick kultura se podobn jako kultura americk spolhala pedevm na zsady shromdn mohutn palebn sly, na pm a soustedn dery
na protivnka a usilovala o naprost znien neptele. Od americk kultury se vak
odliovala podstatn ni technologickou vysplost. Tento nedostatek vyrovnvala
mohutnm nasazenm vojsk, piem v och ruskch stratg, ale i politik, ml
ivot vojka mnohem ni cenu, ne tomu bylo v ppad USA.
54

2. KAPITOLA
Stalinv pstup k jadernm zbranm byl nekonzistentn. Na jedn stran byl
posedl jadernm programem, protoe byl velice znepokojen hrozbou jadernho
toku a nejvt strach ml z jadernho vydrn.14 Zrove s tm vak i nadle povaoval vysok poty ozbrojench sil za hlavn zruku bezpenosti SSSR. Nedocenil
kvalitativn vznam jadernch zbran a jejich dsledky pro strukturu ozbrojench sil,
jejich bojovou ppravu a pro vojensk mylen.

3. Etapizace studen vlky

Jadern zbran a jejich neustl zdokonalovn byly nejvznamnj determinantou cel studen vlky prv na zklad jejich nesmrn niiv sly a nepedvdatelnch dsledk ppadnho pouit vyvodil R. Aron svj svtoznm nzor o nemyslitelnosti vlky. Jako nejdleitj nstroj vojensk sly tvoily tyto zbran zklad zcela
novch strategick koncepc obou hlavnch protagonist bipolrn konfrontace.

Urujc vznam jadernch zbran v dob studen vlky

Neustl zdokonalovn jadernch zbran prolo nkolika etapami, a to od jadernho monopolu USA pes piblinou jadernou paritu a po odstrann cel jedn
kategorie jadernch zbran z Evropy a po oficiln ukonen cel studen vlky. Kad
z tchto etap se vyznaovala konkrtnm pomrem sil na strategick rovni a tomu
odpovdajcmi strategickmi koncepcemi jadernho odstraovn. Vznamnou soust kad etapy byly i udlosti, kter mly nejastji podobu vce i mn vnch
kriz, nkdy ale tak loklnch vlek. Ponaje obdobm 60. let se stle vce prosazovala tak jednn o kontrole zbrojen jako alternativa nebezpenho trendu zvod
v jadernm vyzbrojovn.
Jadern monopol USA v letech 19451949
USA i jejich spojenci byli stle vce znepokojeni tm, e SSSR neuskutenil ani
zdaleka tak rychlou a rozshlou demobilizaci jako jeho spojenci z doby protihitlerovsk koalice. Potem 175 diviz si udroval kvantitativn konvenn pevahu a ta byla
povaovna za mon nstroj vojensk invaze do zpadn Evropy.
Druhou determinantou byl jadern monopol USA, kter spoval ve vlastnictv
jadernch bomb a jejich nosi od roku 1945 to byly strategick bombardry, od
roku 1951 pak reaktivn bombardry (B-36, resp. B-37). Jadern zbran tak byly nosnm nstrojem, jeho prostednictvm chtly USA elit hrozb konvennho toku na
sv evropsk spojence.15 Prvn strategicky vznamn dokument NATO nazvan DC
6/1 poloil draz na zajitn schopnosti k pohotovmu strategickmu bombardovn za pouit vech dostupnch prostedk, vech typ zbran, a to bez vjimky. 16
Clem SSSR v tto etap bylo vnst co nejvce nejistoty do jadernho plnovn
USA. Jeho stratgov vychzeli z pedpokladu, e USA by nasadily jadern zbran
proti ekonomickm a vojenskm clm SSSR. Tto hrozb chtli elit velkm mno55

2. KAPITOLA
stvm protiletadlovch systm a novch radar dalekho dosahu, kter zaali zavdt do vzbroje ponaje rokem 1947. Zrove s tm vypracovali plny na co nejrychlej proniknut do zpadn Evropy s clem znemonit Amerianm, aby do Evropy
pesunuli dal ozbrojen sly.17
Blokda Berlna
Sovtsk rozhodnut pout ozbrojench sil k blokd pstupovch cest do Zpadnho Berlna bylo vyhodnoceno jako pm hrozba pro nezvislost tohoto symbolickho zpadnho zzen uvnit zny sovtskho vlivu. Pro zpadoevropsk
politiky se tehdej chovn SSSR stalo bezpenostnm dilematem vyadujcm spolenou odpov vech zpadoevropskch zem a USA. Vojensk sla tehdejho SSSR
a chovn jeho vdce byly vnmny jako hrozba a daly podnt pro vytvoen NATO
v roce 1949. S uritou nadszkou tedy meme ci, e J. V. Stalin byl, by asi nechtc,
jednm ze zakladatel NATO.
Vytvoen NATO pedstavovalo jak pro evropsk leny NATO, tak i pro USA
strategickou revoluci.18 Evropsk stty, je se ocitly na zpad od nov vznikl elezn
opony, oteven piznaly, e tv v tv tomu, co tehdy vnmaly jako vnou bezpenostn hrozbu, nebyly schopny samy zajistit svou bezpenost. Amerian se zase
souhlasem s vytvoenm NATO vzdali sv dlouh tradice izolacionismu.

Relativn jadern monopol USA v letech 19491957

Pestoe SSSR v roce 1949 uskutenil prvn pokusn jadern vbuch, neml jet
k dispozici prostedky pro pepravu jadernch nlo na strategickou vzdlenost, zatmco USA mly ji od roku 1948 k dispozici mezikontinentln strategick bombardry vyzbrojen jadernmi bombami. Spojenm sttm tak nadle zstvala vhoda
nezranitelnosti vlastnho zem. Zrove s tm zaaly USA v roce 1953 v Evrop
rozmisovat taktick jadern zbran.19 Bhem tohoto osmiletho obdob dolo k ad
velmi dleitch udlost.
Korejsk vlka
Korejsk vlka (19501953) byla nejniivjm ozbrojenm konfliktem cel studen vlky (2,5 milionu mrtvch a rannch). V dob jejho vypuknut i eskalace
mly USA relativn jadern monopol (SSSR jet neml prostedky pro pepravu jadern nloe na strategickou vzdlenost). Z toho vychzel generl Mac Artur, kdy
se jeho rozhodujc taen zmnilo ve veobecn stup, provzen velkmi ztrtami.
Vlen kyvadlo se opt vychlilo na jih od 38. rovnobky.20 Zaskoen zdrcujc
nskou protiofenzvou, nalhal na tehdejho americkho prezidenta Trumana, aby
mu povolil nasazen jadernch zbran. Prezident Truman ale takov riziko nepodstoupil a dal pednost pokraovn na konvenn rovni. Po patov situaci v lt 1951
pistoupil na diplomatick jednn.
56

2. KAPITOLA
Po skonen tto vlky dvou ideologi, souboje plnho lst a omyl21 vlda USA
dospla k zvru, e sovtsk hrozb je nutn elit dvma zpsoby, a to navyovnm
potu jadernch zbran USA22 a poslenm spojeneckch velitelskch struktur
v Evrop23. Dleitm dsledkem korejsk vlky se stal zrod koncepce omezen
vlky24 omezen pedevm v tom smyslu, e se pestalo uvaovat o masovm
nasazen vech dostupnch prostedk jadernho napaden. Clem ji nebylo porazit
protivnka, ale ovlivnit jeho rozhodovn.
Strach z oboustrann zniujcho jadernho konfliktu piml ob strany k vt
zdrenlivosti ve strategickm uvaovn. Peduril zejmna to, e stety budou
nepm, budou se odehrvat na vzdlench a neobyejn rozmanitch vlitch
v Asii, v Africe a v Latinsk Americe. Naproti tomu Evropa a Severn Amerika se
pemnily ve dv velmi citliv zem, kde ob supervelmoci budou postupovat velmi
uvliv a opatrn.25
Strategie hromadnch jadernch der
Jet v dob korejsk vlky Rada NATO znovu jednala v Lisabonu (1952) o sovtsk konvenn pevaze a vyhodnotila ji jako vnou bezpenostn hrozbu, kterou je
teba vyeit vybudovnm 96 diviz schopnch elit hrozb poetn Sovtsk armdy. V nvaznosti na toto rozhodnut se americk pojet jadernho odstraovn v tto
etap orientovalo na strategii hromadnch der. SSSR jako pvodce postulovan
hrozby ml bt od agresivnch zmr odstraovn tm, e v ppad konvennho
toku proti evropskm spojencm by proti nmu USA nasadily sv strategick jadern zbran plnc funkci mee, zatmco konvenn ozbrojen sly evropskch sttu
NATO mly plnit lohu ttu. Sly ttu by v rmci tzv. perifern strategie doasn
ustoupily teba a k Rnu a po deru meem by pely do protiofenzvy.26
NATO v t dob jednoznan preferovalo tzv. represivn sly a potalo s tm, e by
od samho potku zasadilo jadern zbran. Tuto koncepci jadernho odstraovn
schvlila rada NATO v kvtnu 1957 v podob dokumentu nazvanho MC 14/2. Nov
koncepce psobila ve dvou rovinch. V politick rovin lo o zadrovn komunismu, ve vojensk rovin pak o nstroj strategick iniciativy. Tato strategie NATO se
v rozhodujc me oprala o zdrcujc jadernou pevahu Spojench stt, a proto
byla povaovna za nejlep monou. Preferovala strategick letectvo a strategick
nmonictvo jakoto sly, kter mly bt nasazeny hned v prvn etap ppadn vlky,
zatmco s nasazenm pozemnho vojska a konvennho letectva a nmonictva se
potalo a pro druhou etapu.
Vytvoen Varavsk smlouvy
V t dob mocensk elity SSSR a v jeho satelitnch sttech zastvaly nzor, e
dokud se udruje imperialismus, dotud trv monost agresivnch vlek. Jako
argument uvdly ozbrojen zsahy a konflikty v Indon, Indonsii, Koreji, Malajsii, Keni, Guatemale, Egypt, Alru, Omnu a Jemenu. Dalm argumentem byla
57

2. KAPITOLA
remilitarizace Nmecka a vroba atomovch a vodkovch zbran, kterou sovtsk
mocensk elity povaovaly za faktory nebezpe vlky, kter by se stala nevyhnuteln vlkou nuklern, jej niivost by nemla obdoby.27
V dob relativnho jadernho monopolu USA se NATO rozilo o Nmeckou
spolkovou republiku (NSR). SSSR to vyhodnotil jako odstartovn procesu remilitarizace NSR a jako dal poslen vojensk hrozby ze strany Zpadu. Toto bezpenostn dilema vyeil vytvoenm Varavsk smlouvy (14. 5. 1955) jako bezpenostnho
spoleenstv SSSR, Albnie (ta v roce 1963 spoluprci peruila), Bulharska, eskoslovenska, Maarska, NDR, Polska a Rumunska. Nkte odbornci tomuto datu pisuzuj takov vznam, e je povauj za formln zahjen studen vlky.28 Tm ale
nikterak nevyvracej, e zkladn prvky bezpenostnho paradigmatu studen vlky
heterogenn bipolarita, nemonost mru a nemyslitelnost vlky se vytvoily a psobily ji ped touto udlost.
V dob svho vytvoen Varavsk smlouva mla k dispozici celkem 6 milion
vojk, 175225 sovtskch diviz a 80 diviz satelitnch stt. V prvnm obdob,
do roku 1961, se ozbrojen sly lenskch stt rozvjely samostatn. Ve druh fzi
dolo ke konsolidaci a modernizaci vzbroje (tanky T-54 a T-55, proudov letouny
MiG-21 a Su-7) a zaala se konat prvn spolen cvien. Prvnm velitelem byl
marl I. . Konv.
Suezsk krize 1956
Na zvr etapy relativnho jadernho monopolu USA vypukla suezsk krize. Jejm zatkem se stalo vyhlen tehdejho ministra zahrani USA Johna Fostera
Dullese, e USA ru slib pomoci Egyptu pi vstavb pehrady v Asunu. Egyptsk
prezident Nsir reagoval oznmenm o znrodnn Suezskho prplavu, m chtl
zskat penze pro Asun. Vldy Velk Britnie a Francie pes nesouhlas USA zamujcch se pouze na ekonomick ntlak zaaly pipravovat vojensk der, kterm
chtly sesadit Nsira, obnovit reim, kter v Egypt existoval do roku 1952, a vrtit
Suezsk prplav akcionm.
Dne 29. jna vtrhla do Egypta izraelsk vsadkov vojska pod velenm plukovnka Ariela arona. Druh den (30. jna) Francie a Velk Britnie vyhlsily ultimtum,
po vtzstv izraelskho nmonictva nsledoval leteck tok francouzskch a britskch vojsk.29 Zvratem se stala noc na 6. 11., kdy SSSR pedal vldm t intervennch stt ultimtum, ve kterm pohrozil, e k obnov mru na Blzkm vchod
pouije vojenskou slu. Mimodn zasedn Valnho shromdn schvlilo drtivou
vtinou (vetn USA!) rezoluce, kter odsoudily tok proti Egyptu a ti intervenujc
stty musely sv vlen akce zastavit, ani by doshly svch cl a z Egypta odejt.30
V jejm prbhu poprv a tak naposledy v djinch studen vlky hegemon
jednoho bezpenostnho spoleenstv (SSSR) dvma lenskm sttm opanho
spoleenstv (Francii a Velk Britnii) pohrozil, e pokud nezastav sv vojensk
dobrodrustv proti jeho novmu (a jak se pozdji ukzalo pouze doasnmu) spo58

2. KAPITOLA
jenci (Egyptu), pouije proti nim sv jadern zbran. Neekanm vsledkem tto
krize se stalo vytvoen neformlnho kondominia hegemon dvou antagonistickch
bezpenostnch spoleenstv, kte se domluvili nad hlavami svch lenskch stt.
Suezsk krize tak na stran obou supervelmoc odhalila i novou dvojznanost jejich
vzjemnch vztah, e se toti se studenou vlkou nevyluuje ani ppadn vcn
dohoda.31

Etapa vzjemnho zaruenho znien

Potkem tet etapy v djinch jadernho odstraovn bhem studen vlky se
stala tzv. sputnikov krize SSSR jako prvn spn vypustil umlou druici Zem,
m potvrdil svoji schopnost odpalovat jadern zbran na mezikontinentln vzdlenost. Tato udlost nejen e ukzala, e sovtsk rakety mohou oblett Zemi, ale tak
podlomila pedpoklad, e technologick pevahu Zpadu me vyvaovat sovtskou
pevahu v potech ozbrojench sil.32 V tto etap se postupn vytvoila situace jadernho patu ob strany mly prostedky k tomu, aby odpovdly na ppadn
prvn jadern der protivnka. USA mly ji od roku 1948 strategick bombardry,
zatmco SSSR zahjil roku 1957 vrobu mezikontinentlnch ze zem odpalovanch
zench stel ICBM USA zaaly tuto kategorii jadernch zbran do sv vzbroje zavdt o rok pozdji. Zaalo se hovoit o pravdpodobnosti vzjemnho zaruenho
znien (MAD), za n je vztah mezi ofenzvou a defenzvou vychlen jednoznan
ve prospch ofenzvy.33
Zkladn charakteristika MAD
MAD pitom nebyla strategi, byla strategickou situac.34 Amerit stratgov ji
vyhodnotili jako ztrtu vrohodnosti svho potencilu v pomru k sovtsk vojensk
hrozb a jako nov bezpenostn dilema, kter vyadovalo dal modernizaci jadernho potencilu, aby se znovu snila hrozba konvennho toku proti evropskm
sttm NATO. Vchodisko z tto situace vidli ve vstavb ponorek na jadern pohon vyzbrojench zenmi stelami SLBM, typ Polaris.35 V roce 1965 tak vrohodnost jadernho odstraovn NATO spovala na potu 5500 jadernch hlavic na
stran USA proti 300 jadernch hlavic na stran SSSR.36
Tak byly vytvoeny zklady jadern tridy. USA zaaly tyto ponorky s vzbroj
balistickch raket SLBM zavdt do vzbroje v roce 1960 s tm, aby daly protivnkovi jasn najevo, e ani pekvapiv jadern der by mu nepinesl vhodu a nadji
na vtzstv. To jej bude jet innji odstraovat od zmru rozpoutat jadernou
vlku.37
Strategie prun reakce
Souhrnnou odpovd NATO na novou situaci byla strategie prun reakce.38 Potkem diskuse o tto strategii se stalo athnsk vystoupen americkho ministra
59

2. KAPITOLA
obrany Roberta McNamary v kvtnu 1962. Ten jako prvn po 13 letech existence
NATO oteven poukzal na to, e NATO je mnohem silnj, ne se myslelo a Varavsk smlouva daleko slab, ne se vilo. Navrhl, aby se spojenci USA zamili na
budovn mench, innjch a levnjch konvennch ozbrojench sil a aby se poet
diviz NATO v Evrop zvil z 24 na 30, co by umonilo prunou odpov na ppadn konvenn tok Varavsk smlouvy. Pokud by se nepodailo zadret pedpokldan
npor neptelskch vojsk, pak by nsledovalo nasazen taktickch jadernch zbran
(s dosahem do 1000 km), a to vlun na evropskm vliti. Pro takov ppad NATO
potalo s tzv. selektivnmi a odstupovanmi jadernmi dery proti pedem stanovenm clm na zem tehdejch stt PLR, NDR, SSR, MLR. Aby byl zachovn tento
stupe eskalace, nemly bt ohroeny cle, kter byly pro SSSR strategicky dleit.
Nejnim stupnm oprvnnm zasazovat jadern dery ml bt armdn sbor.39
Hlavnm smyslem strategie prun reakce bylo doshnout takovch schopnost,
kter by daly monost prosadit strategick cle NATO i bez nasazen strategickch
prostedk jadernho napaden. V ppadn vlce mla bt bojov innost co nejrychleji penesena na zem lenskch stt Varavsk smlouvy. Nov strategie pedpokldala zasazovn soustednch pesnch der nejen proti prvnm sledm, ale
rovn proti druhm sledm a zlohm, a to a do hloubky 150500 km. Nejniivj
mly bt dery proti vojskm nachzejcm se 50150 km od ry dotyku.40 Klovm principem tto strategie byl princip pedn obrany, jen spoval ve vytvoen
podmnek pro rychl rozvinut hlavnch sil prvnho strategickho sledu na arch
pedsunutch co nejble k hranicm stt Varavsk smlouvy.
Kubnsk krize 1962
V dob vzjemnho zaruenho znien vypukla nejvnj a nejdramatitj
udlost cel studen vlky karibsk krize. Ta svm prbhem a nejvymi szkami, jak kdy byly ve he, dodnes pitahuje pozornost historik, politolog a zejmna
specialist z oboru bezpenostnch studi.
Pina krize
Podntem krize se stalo rozhodnut SSSR rozmstit na Kub sv balistick zen
stely stednho dosahu (Medium-range ballistic missiles: MRBM) a Intermediate-range ballistic missiles: IRBM). Na tyech zkladnch mlo bt dislokovno celkem
6 oddl raketovch vojsk se stelami MRBM a na dalch dvou zkladnch mly bt
umstny dva oddly se stelami IRBM.
Reakce USA
Pro vyhodnocen vnosti tto bezpenostn hrozby byl v USA vytvoen Vkonn vbor Rady pro nrodn bezpenost (Executive Committee of the National Security Council ECNSC). Ten nakonec dospl k zvru, e rozmstn sovtskch raket
na Kub mlo dva nsledujc hlavn motivy:
a) Smyslem sovtskho rozhodnut bylo snit ztrtu na USA v oblasti ze zem
odpalovanch zench stel s jadernou nlo.
60

2. KAPITOLA
b) Rozmstn MRBM (Middle Range Ballistic Missiles) a ICBM (Inter Continental Ballistic Missiles) bylo testem, kter ml ovit, jak se zachov nedvno zvolen
mlad prezident. V ppad, e by nereagoval s dostatenm odhodlnm, bylo by
mon zatlait na USA na dalch mstech nap. v Berln nebo v Latinsk Americe.
Naopak v ppad jeho odporu bylo mon zen stely sthnout zpt do SSSR.
Dodnes je v celm svt citovna brilantn analza Grahama Allisona,41 podle nho zbran rozmstn na Kub mly sktat rychl, podstatn a v porovnn s jinmi
monostmi nenkladn pnos ke schopnosti Sovt udeit na Spojen stty. Autor
vysoce ocenil odpov Kennedyho administrativy, kter dokzala najt kompromis
mezi rizikem jadern vlky a neinnost. Vyhlen karantny bylo nm vce ne
diplomatickm manvrem, ale zrove bylo nm mn ne vojenskm tokem.
Druh stran dalo monost zastavit dal eskalaci.
Touto kriz se podrobn zabval tak Michael McGwire.42 Podle nho ml tehdej SSSR dva stedn bezpenostn-politick zmry. Prvnm byla snaha odpovdt
na rozmstn znch stel Thor a Jupiter na zkladnch ve Velk Britnii a v Turecku, odkud mohly zasahovat cle na zem SSSR. Druh zmr tehdejho sovtskho
veden spatuje McGwire ve snaze odpovdt na to, e USA zaaly do sv vzbroje
zavdt ICBM typu Minuteman. Na tuto akci odpovdl SSSR pekvapivou protiakc na zem svho jedinho spojence na zpadn polokouli chtl rozmstit zen
stely s jadernou nlo, kter mohly zashnout zem USA. Tehdej administrativa
USA v tom spatovala pmou vojenskou hrozbu pro zem USA a jeho bezpenost.
Prbh krize
Dne 22. 10. 1962 byly americk jednotky uvedeny do stavu bojov pohotovosti
a byly dokonce zahjeny ppravy k invazi na Kubu. Nsledujcho dne vyhlsila bojovou pohotovost tak vlda SSSR a zrove s tm zpochybnila prvo USA na blokdu sovtskch zsilek na Kubu. V nsledujcm tdnu probhla korespondence mezi
J. F. Kennedym a N. S. Chruovem. Sovtsk vdce ustoupil a slbil, e SSSR zastav
vstavbu raketovch zkladen na Kub. Jeho protjek se zavzal, e USA peru
blokdu Kuby a e ji vojensky nenapadnou. Slbil tak, e USA sthnou sv rakety
z Turecka.
Vsledky krize
Paradoxem cel kubnsk krize se stalo, e hrozba pila zcela odjinud, ne se
pvodn oekvalo. Nemla podobu konvennho toku na evropsk spojence USA,
po kterm by nsledovala eskalace ozbrojenho konfliktu. Zdrojem neekan nalhav hrozby se stalo nkolik zkladen na malm karibskm ostrov v tsn blzkosti
USA. Pvodn podoba postulovan vojensk hrozby se tedy vbec nenaplnila, ale
pesto byla nadle zachovna a nadle plnila roli zkladnho raison detre existence
NATO a zkladnho bodu jeho bezpenostn strategie. Pvodcem kubnsk krize byl
SSSR jeho nejvy initel na sebe vzali riziko prudkho vyhrocen mezinrodnho
napt. Kennedyho administrativa za tto situace nepodstoupila ani riziko okamit
konfrontace, ale ani riziko neinnosti. Vdom vn, by nezmrn hrozby jadern
61

2. KAPITOLA
konfrontace nakonec pivedlo oba hlavn aktry studen vlky k rozumnmu a zodpovdnmu jednn.
Kubnsk krize mla jeden zsadn kladn vsledek. Ukzala, e na rozdl od tzv.
Clifford-Elseyovy zprvy z roku 1946 na sovtsk vdce platil nejen jazyk sly, ale
tak jazyk racionlnch argument vedoucch k oboustrann pijatelnmu vchodisku z mimodn vyhrocen situace. Vyeen tto krize potvrdilo oboustrann posun
ve vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb. V nvaznosti na vystn korejsk vlky a suezsk krize pineslo dal pokrok v bezpenostn spoluprci mezi hegemony
dvou antagonistickch bezpenostnch spoleenstv. Po zaehnn krize nsledovalo
obdob uvolnn napt. Podle jednoho pojet bylo zaehnn karibsk krize i koncem studen vlky.43
Vietnamsk vlka a jej eskalace 19651973
Dal velmi dleitou udlost po kubnsk krizi s stal Kennedyho souhlas
s bombardovnm severnho Vietnamu. Tmto rozhodnutm chtly USA pedejt
nsledujcm tem hrozbm:
a) Jin Vietnam nebyl schopen se sm ubrnit a kdyby komunist ovldli celou
tuto zemi, pak by mohli pronikat dle do Laosu, do Kambodi, do Thajska a nakonec i do jihovchodn Asie.
b) Naplnn teorie domina po Vietnamu by mohly pijt komunistick pevraty
v ad dalch zem jihovchodn Asie.
c) Zejm nejpdnjm dvodem americkho rozhodnut byla obava, e kdyby
USA Vietnam obtovaly, pak by utrpla vrohodnost jejich bezpenostnch zruk
nejen v Asii, ale v celm svt. A od toho se odvjela obava, e mnoho, mnoho dalch zem by se mohlo rozhodnout, e si pod sv vlastn jadern zbran, a to by
velice urychlilo jejich proliferaci.44
Zatek vietnamsk vlky se datuje od nora 1965, kdy jihovietnamsk letectvo spolu
s americkm letectvem zahjilo systematick bombardovn vojenskch cl severn od
demilitarizovanho psma mezi severnm a jinm Vietnamem. Z jejich strany to byla odpov na aktivity Vietkongu a severovietnamskch vojsk, je pronikaly na jihovietnamsk
zem, napadaly vojensk zkladny a doasn rozdlily jin Vietnam na dv sti.
Tato vlka vela do djin USA jako nejdel, nejpodivnj a zdaleka nejnepopulrnj vlka,45 kter jim pinesla celkov ztrty v bojch pesahujc 200 000 mu,
tm 50 000 mrtvch v bojch a pes 150 000 rannch. Na stran Vietnamu bylo celkem 3 miliony mrtvch. USA v tto vlce doly k trpkmu poznn, e v podmnkch
dungle nen technologick nskok a vojensk pevaha zrukou vtzstv. Americk
vojska drela jen tu st zem, na kter prv stla. Prola traumatem asymetrick
vlky, kter se oboustrann promnila ve fantasmagorii brutlnch boj, politickch
i socilnch komplikac a neustl frustrace.46
Americk vojska bhem tto vlky bombardovala tak mnoho nevojenskch cl
vetn nemocnic. Jejich pslunci se dopustili nkolika masakr civilnho obyvatel62

2. KAPITOLA
stva, z nich nejznmjm se stalo vyvradn 200 bezbrannch civilist vetn en
a dt ve vesnici My Lai v beznu 1968. V roce 1972 byl odvoln a degradovn velitel
americkho letectva ve Vietnamu za to, e svvoln nadil asi 20 leteckch tok
proti clm v severnm Vietnamu.
Jadern aspekt v americko-nskch vztazch
Na potku 60. let zaala LR budovat svj potencil jadernch zbran. Kennedyho administrativa vyhodnotila nsk jadern program jako vnou bezpenostn
hrozbu pro USA, nebo tehdej nsk veden povaovala za jet nebezpenj
a nezodpovdnj ne veden Sovtskho svazu.47 Jej obavy byly tak siln, e dokonce pipravovala plny leteckch tok na nsk jadern zazen.48
Naproti tomu expert na jadern zbran Robert Johnson ve sv studii pro State
Departement odmtl obavu, e LR by po vybudovn potencilu jadernch zbran
zsadn zmnila rovnovhu sil v Asii. Pipomnl, e i nadle budou mt USA nad
LR zdrcujc vojenskou pevahu a dky tomu bude spn fungovat odstraovn.
Oznail za velmi nepravdpodobn, e Mav reim by podstoupil riziko zniujcho
odvetnho deru ze strany USA. Nedlouho po zveejnn Johnsonovy zprvy byl
zavradn prezident J. F. Kennedy a jeho nstupce L. B. Johnson zavrhl mylenku
leteckho deru na nsk jadern zazen.
Po zamtnut plnu leteckch der se sil USA o zmirovn nsk hrozby stle vce sousteovalo na diplomatickou oblast. USA se zamily na vyuvn neshod
a rozpor mezi SSSR a LR, jejich podstata se odvjela od otzky, kdo bude v ele
mezinrodnho komunistickho hnut, kdo bude rozhodovat o jeho strategii. LR se
po roztrce se SSSR dostala do situace, kterou vnmala jako souit se temi vnmi
hrozbami: s USA, Japonskem a se SSSR. Tm, e pistoupila na americkou nabdku na
dialog a partnerstv, nastoupila cestu k soustavnmu zmrovn a oslabovn dvou
z tchto t hrozeb. Americk diplomacie tak doshla vraznho spchu zbavila
se jedn hrozby a dokzala ji postupn pemnit v hrozbu pro svho strategickho
neptele, pro SSSR.
Harmelova zprva a stanoviska SSSR
Etapu vzjemnho zaruenho znien uzavraly ob strany hodnocenmi, v nich
ji vedle pevajcch kli bylo ve srovnn s minulost mn militantn rtoriky
a vce pozitivnch zvr. V roce 1967 NATO schvlilo tzv. Harmelovu zprvu, kter vytyila bezpenostn-politickou strategii dvojho pstupu. Prvn pstup znamenal udrovn vojensk sly a politick solidarity lenskch zem NATO, zatmco
druh se zamil na rozvoj stabilnjch vztah se stty Varavsk smlouvy s clem
politickho een zkladnch problm, tedy pokraovnm procesu uvolovn
mezinrodnho napt.
Ve Varavsk smlouv v t dob dominoval sovtsk nzor, e snaha o dosaen
rovnovhy je nejlep cestou k odvrcen hrozby vlky. Byl vyjden slovy: Impe63

1. KAPITOLA
2.
rialismus USA je nucen pihlet k souasnmu pomru sil na mezinrodnm poli,
k nuklernmu potencilu Sovtskho svazu a k ppadnm dsledkm raketov
nuklern vlky, a proto je pro nj stle t a nebezpenj szet na rozpoutn
nov svtov vlky.49
Smlouva NPT
Druh polovina 60. let pinesla prvn vrazn spch v oblasti kontroly zbrojen: v letech 19651968 byla sjednna Smlouva o neen jadernch zbran (Treaty
on the Non-proliferation NPT). V t dob ji existovalo pt oficilnch jadernch
stt (Nucelar Weapons States NWS), jimi bylo vech pt stlch len Rady bezpenosti OSN. Smlouvu NPT pijalo 22. zasedn VS OSN dne 12. 6. 1968 jako svoji zvltn rezoluci. K podpisu byla pedloena dne 1. 7. 1968. V platnost vstoupila
15. bezna 1970 a od t doby je zkladnm kamenem boje proti en zbran hromadnho nien.50
Smlouva NPT m ti zkladn pile: neen jadernch zbran, jadern odzbrojen a mrov vyuvn jadern energie.
Hlavn rysy smlouvy NPT:
lnek I. tto smlouvy stanov jadernm sttm povinnost nepedvat komukoli dalm jadern zbran (JZ) a nepomhat dnmu nejadernmu sttu pi vrob
a zskvn JZ,
lnek II. zavazuje nejadern stty nepijmat jadern zbran, neusilovat o jejich vrobu a zskvn. Tyto stty maj za kol uzavt bilaterln zrukov dohody
s MAAE,
lnek IV. smlouvy NPT potvrzuje nezadateln prvo vech stt vyvjet a pouvat jadernou energii k mrovm elm.
Tato smlouva zstv v platnosti dodnes a je nadle referennm dokumentem
v dlouhodob strategii kontroly jadernho zbrojen. Od jejho schvlen do roku
2005 ji podepsalo celkem 189 stt, stranou zstaly pouze Indie, Izrael a Pkistn.

70. lta ve znamen strategie kontrasly

Zkladn charakteristika
Na pelomu 60. a 70. let se ve vztazch mezi Vchodem a Zpadem prosazovalo dtente, tedy uvolovn a zmrovn napt. Strategii tehdejho SSSR vrazn ovlivnil Henry Kissinger (v letech 19691973 byl poradcem prezidenta USA pro
otzky nrodn bezpenosti a v nsledujcch tyech letech zastval post ministra
zahrani). Vysvtloval ji slovy vychzejcmi z vize G. Kennana: politika dtente
sice je nebezpen, pokud jej soust nen i strategie zadrovn, ale zadrovn
je neudriteln, nen-li propojeno s viz mru.51 Na Kennana navazoval Kissinger
i svm pesvdenm, e jde o tzv. historickou szku, kter je riskantnj pro SSSR,
vyznaujc se vnitn slabost a pohasnajc legitimitou.
64

1. KAPITOLA
2.
Zrove s uplatovnm politiky dtente byla zahjena tvrt etapa strategie
jadernho odstraovn. Zaala americkou reakc na skutenost, e SSSR v zvru
pedchoz etapy zaal budovat vlastn flotilu jadernch ponorek. USA na sovtsk
ponorky odpovdly tm, e v roce 1970 zaaly do vzbroje zavdt jadern zbran nov generace, kter ji mly mnohonsobnou nlo52 a dodnes jsou veobecn
znmy pod zkratkami MRV a MIRV.53 Tyto zbran ji nebyly zameny na civiln,
ale na vojensk cle, a tak se zaalo hovoit o strategii kontrasly. Nkdej pedseda
Vojenskho vboru NATO, generl Cornelis de Jager, pipomnl, e tak tato strategie byla zamena k tomu, aby vrohodn odstraovala SSSR od zmru rozpoutat
konvenn vlku v Evrop.54 SSSR vak o ti roky pozdji odpovdl zkoukou svch
vlastnch stel kategorie MIRV a ponaje rokem 1975 je zaal zavdt do sv vzbroje. Byly to ICBM typu SS-7, SS-8 a SS-9 a od poloviny 70. let tak zen stely na
celkem 12 ponorkch Delta I a na 4 ponorkch Delta II jejich dolet byl prodlouen
na 7500 km.
Smlouva SALT I 1972
Kennedyho smrt v listopadu 1963 a Chruovovo svren o rok pozdji doasn
zastavily nadjn vvoj bezpenostn spoluprce obou stt zamen na kontrolu
zbrojen a na odzbrojen. Na dal jejich smlouvu se muselo ekat a do pelomu
60. a 70. let. V roce 1969 byla zahjena jednn o omezen strategickch zbran
(SALT Strategic Arms Limitations Talks), aby byla zavrena podpisem smlouvy
v roce 1972. Mezitm, tedy v letech 19691972, se USA zamily na dokonen sv
strategick tridy spovajc na tech slokch strategickch bombardrech, ICBM
a jadernch ponorkch. SSSR za stejnou dobu navil poet svch ICBM z 250 na
1000 a rovn dokonil budovn jadern tridy. Podepsn smlouvy SALT tedy
bylo spe kodifikovnm stavu ne njakou volbou Ob strany tm uznaly, e
vzjemn zranitelnost v ppad jadernho toku nebyla jejich volbou, ale byla
ivotnm faktem.55
Smlouva SALT I tedy stvrdila skutenost spovajc v pevaze USA v oblasti strategickch bombardr a jadernch ponorek a zrove s tm i pevahu SSSR v oblasti
ICBM. Jet hor bylo to, e smlouva SALT I nevytvoila dn rmec pro zavdn
vcehlavicovch zench stel MIRV. USA je zaaly montovat na pozemn sloku sv
tridy ji od lta 1970 (Minuteman III) a na nmon sloku od ledna nsledujcho
roku (Poseidon). Pot zaali stejnou technologii vyvjet a zavdt i Sovti. Avis
Bohlen tuto tendenci vystihuje slovy, e byla povolena uzda divokmu koni. Henry
Kissinger pi zptnm pohledu vyjdil ltost nad tm, e nedocenil neblah dsledky
MIRVizace svta na pelomu 60. a 70. let.56
Smlouva SALT II 1979
Jednn o tto smlouv byla v podstat ukonena ji v listopadu 1972, ale a
v ervnu 1979 ji svm podpisem stvrdil tehdej americk prezident James Carter.
65

1. KAPITOLA
2.
Toto tm sedmilet obdob bylo v USA vyplnno slcmi pochybnostmi a vhradami na adresu jednn se SSSR. Po cel toto obdob USA trvale usilovaly o pekonn patov situace a o poslen vrohodnosti svho odstraovn, aby byly schopny
zabrnit tomu, co povaovaly za nejvt hrozbu tehdej doby, tedy ztrt zpadn
Evropy. Neblahou roli v jejich rozhodovn sehrla i ada nejrznjch mt. Stoupenci tvrdho kurzu vi tehdejmu brenvovskmu veden SSSR asto poukazovali na ICBM, ve kterch ml pevahu SSSR. Zrove s tm bagatelizovali argumenty
Sovt upozorujc na pevahu Spojench stt v oblasti jadernch ponorek, strategickch bombardr a letadlovch lod s nosii jadernch zbran tak se vytvel
mtus hrozby plynouc z pevahy protivnka.
Rozhodujc lohu pi en mtu pevahy protivnka sehrl vbor pro vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb (Committe on the Present Danger), kter v roce
1976 zaloili Paul Nitze a Eugene Rostow. Ti doli k alarmujcmu zvru nazvanmu
okno zranitelnosti (window of vulnerabilty). Varovali, e do deseti let (tedy do
poloviny 80. let) bude americk prezident v dsledku nrstu jadernho potencilu
SSSR nucen podstupovat trpk volby mezi vlkou a vynucenmi stupky.57 K jejich
argumentm patilo pedevm pronikn SSSR v Somlsku, Angole, Vietnamu
a zejmna pak fatln chyba Brenvova veden invaze do Afghnistnu, kter
zmrazila nadje na ratifikaci smlouvy SALT II. Navc SSSR v tomto obdob zavedl do
sv vzbroje strategick bombardry Backfire a zen stely stednho dosahu SS-20
a prezentoval je jako odpovdi na americk systmy B-1, resp. Trident.

Krize euroraket v prvn polovin 80. let

Rozdln pstupy k tzv. zbranm na vliti
Na pelomu 70. a 80. let vypukla jedna z nejvnjch kriz celho obdob studen
vlky. Jejm hlavnm symbolem se staly jadern zbran na vliti. Na stran SSSR to
byly zen stely RSD-10 (na Zpad znm pod oznaenm SS-20), na stran USA
a NATO pak zen stely s plochou drhou letu a rakety Pershing II. Tm byl uinn dal krok na dlouh cest peceovn vojenskch nstroj bezpenosti, jejich
poslnm bylo elit postulovan vojensk hrozb SSSR. Vznam tchto zbran velice
vstin vyjdil nkdej francouzsk premir Raymond Barre slovy: Pershingy II
byly nejenom odpovd na SS-20, jak se to v uritou dobu tvrdilo, ale byly pedevm
prostedkem, kter me pmo zashnout zem SSSR, a jako takov zstvaj nenahraditelnm lnkem v etzci jadernho odstraovn, kter mus spojovat Evropu
se Spojenmi stty.58
Naproti tomu SSSR je spolu se svmi satelity interpretoval odtren od zench
stel SS-20 a vydval je za potek nov etapy zbrojnch zvod. Za tto situace dokonce na jae 1980 dal podnt ke svoln mezinrodn porady komunistickch a dlnickch stran a na t byly Pershingy II a zen stely s plochou drhou letu oznaeny
za velkou hrozbu pro mr a pro cel lidstvo. Boj za odzbrojen se pro tehdej mezinrodn komunistick hnut stal prvoadm kolem.59
66

1. KAPITOLA
2.
V tto etap NATO pokraovalo v drazu na zskn kvalitativn pevahy v nejmodernjch zbraovch systmech. Na prosincovm zasedn Vojenskho vboru
schvlilo tzv. Rogersv pln (pojmenovan podle vrchnho velitele spojench ozbrojench sil NATO v Evrop), kter poloil hlavn draz na schopnost zniit konvennmi zbranmi druh sledy a tl vojsk Varavsk smlouvy jet ped jejich nasazenm na bitevnm poli.60 Zkladnm principem tto koncepce byl der proti silm
v hloubce (Follow-on-Forces Attack, FOFA), kter ml umonit dery do co nejvt
hloubky vojsk Varavsk smlouvy s clem uspokojiv ukonit vlku s minimlnmi
civilnmi a vojenskmi ztrtami a beze ztrty zem spojenc.61
Sovtsk invaze do Afghnistnu
Ve Spojench sttech byla tato invaze vyhodnocena jako potvrzen rozpnavosti
sovtskho zzen a jako hrozba pronikn SSSR do oblasti Stednho vchodu s clem dostat se co nejble k jeho ropnm zdrojm, aby bylo mon je v ppad vlky
rychle obsadit, odznout od USA a touto cestou americkm vojskm znemonit dal pokraovn v bojov innosti.
Stagnace kontroly zbrojen
Jednm z pmch dsledk sovtsk invaze do Afghnistnu bylo zmrazen
jednn o kontrole zbrojen a vrazn zhoren bezpenostn spoluprce mezi USA
a SSSR. Vyvrcholilo to rozhodnutm prezidenta Cartera nebrzdit dal vvoj zen
stely MX a o 5 % navit vojensk rozpoet USA. V obou bezpenostnch spoleenstv mimodn zeslil strach z vlky. V zemch NATO, vetn USA, jejich
prezidentem v t dob ji byl R. Reagan, jeho nejdleitj prioritou bylo poslen
vojenskho potencilu USA, probhly v letech 1981 a 1982 spontnn protivlen
demonstrace za asti milion lid. V zemch Varavsk smlouvy probhaly organizovan a sttem pipravovan a koordinovan demonstrace zamen vlun proti
USA a NATO. Obdob od roku 1979 do roku 1985 je asto nazvno druh studen
vlka.
Mtus pevahy protivnka zpochybnila a Scowcroftova komise v roce 1983.62 Ta
prezidentu Reaganovi doporuila, aby byla rozmstna jen polovina zamlenho potu ICBM typu MX (tedy jen 100) a aby tyto ICBM byly umstny v pevnch silech.
To byl dleit krok na cest k obnoven americko-sovtsk bezpenostn spoluprce. V roce 1985 se k tomuto pstupu pipojil i sentor Sam Nunn doporuenm, e
tehdej prezident Reagan by ml bt informovn nejen o slabinch, ale tak o pevaze USA nad SSSR v oblasti jadernch zbran.63 Tento nov pstup kriticky poukazoval tak na skutenost, e USA usilovaly o vyuit nejnovjch technologi k udren
vrohodnosti svho jadernho odstraovn tak se projevoval mtus technologick pevahy. Zrove s tm Spojen stty mly sklony podlhat mtu nevhodnosti
jednn o kontrole jadernho zbrojen, ve kterch spatovaly riziko jednostrannch
stupk.64
67

1. KAPITOLA
2.
Cvien Able Archer
Tak v tto etap dolo k jedn vn krizi. V roce 1983 probhalo velmi tajn
cvien NATO pod nzvem Able Archer. V jeho prbhu se uskutenilo tolik neekanch vzlet zpadnch letadel, e zpravodajsk sluby SSSR toto cvien vyhodnotily jako monost frontlnho jadernho toku na tehdej Varavskou smlouvu.
V sovtskm bloku byl vyhlen nejvy stupe bojov pohotovosti protivzdun
obrany a teprve potom si dc tb cvien uvdomil, co by se mohlo stt a cvien
rychle ukonil. Tato krize byla varovnm, e v dsledku nadmrnho spolhn na
vojensk nstroje bezpenosti by mohlo dojt k nechtnmu zahjen jadern konfrontace. Hrozba vlky v t dob psobila jako nezmrn, neintencionln hrozba, ale
ani to nikterak nesniovalo jej zvanost.

Posledn etapa studen vlky 19851990

eneva 1985
Zlomov vznam pro jednn o kontrole zbrojen ml nstup M. S. Gorbaova
do funkce generlnho tajemnka V KSSS. Ten si na rozdl od svch pedchdc
dobe uvdomil, e zvody ve zbrojen byly kontraproduktivn a znamenaly pro celou Varavskou smlouvu obrovskou zt. K tomu, aby zlomil odpor konzervativc
v tehdejm SSSR i ve vtin satelitnch stt (lo zejmna o NDR, SSR, BLR),
poteboval spchy prv v oblasti kontroly zbrojen. Ponaje enevskou schzkou
s prezidentem Reaganem v listopadu 1985 se v jednn o kontrole zbrojen a o odzbrojen znovu stala stednm nmtem sovtsko-americkch vztah a probhala
v rmci nebval otevenosti a upmnosti.
Pelomovm okamikem v pstupu USA a SSSR k problematice vojenskch hrozeb se stalo zvren spolen komunik ze enevsk schzky R. Reagana a M.
Gorbaova v roce 1985. V nm nejvy initel dvou dominantnch aktr studen
vlky napsali, e jadern vlka nesm bt nikdy rozpoutna a neme v n bt vtz. Dal nesmrn pnosnou udlost se stala sovtsko-americk smlouva o likvidaci jadernch zbran stednho dosahu podepsan v prosinci 1987.65 Tyto udlosti
pedznamenaly sestupn trend v nadsazovn bezpenostnch hrozeb ve vztazch
mezi Vchodem a Zpadem a zastavily neblahou tendenci nrstu mezinrodnho
napt.
Washington 1987
Na jednn v Reykjavku v jnu 1986 se Gorbaov a Reagan dohodli na oboustrannm 50 % snen potu strategickch jadernch hlavic na rove 6000 pro kadou stranu. V prosinci 1987 pak na schzce ve Washingtonu doshli prlomovho
okamiku v celch djinch studen vlky dohodli se na zruen cel jedn kategorie jadernch zbran, a to zbran stednho dosahu (INF) s vymezenm dosahem od
500 do 5500 km. To znamenalo, e USA z Evropy sthly sv zen stely s plochou
68

1. KAPITOLA
2.
drhou letu (cruise missile) a zen stely Pershing II a SSSR demontoval obvan
stely SS-20. Kritikov v USA a v dalch zemch NATO prezidentu Reaganovi vytkali, e se zbavil jedinenho nstroje umoujc rychl a pesn jadern der na
cle na zem SSSR a jeho satelit, a tm pdem oslabil vrohodnost odstraovacho
arzenlu NATO. Skeptici namtali, e byla odstranna jen piblin 34 % ze stvajcho potu jadernch hlavic obou supervelmoc. Ve skutenosti ale lo o zbran, kter
byly nejnebezpenj, protoe v ppad ozbrojenho konfliktu byly nstroji pro pechod z konvenn na jadernou rove. Navc nkter z tchto zbran byly v US Army
dny do pravomoci velitel armdnch sbor, a tak se vymykaly politick kontrole.
Jejich odstrann se proto stalo velkm spchem jednn o odzbrojen a obrovskm
pnosem pro pokraujc proces uvolnn napt. Stvrdilo nezvratnost procesu smujcho k definitivnmu ukonen konfrontace a studen vlky.

Souhrnn hodnocen studen vlky

Studen vlka s sebou pinesla celou adu kriz. Kad z nich se vyznaovala soubhem nkolika nebezpench skutenost: jednalo se pod tlakem asu, emoc a tak
navy, ne vdy byly k dispozici vechny nezbytn informace nebo naopak dochzelo
k jejich patn interpretaci, a tak narstaly vn a s nimi i riziko iracionlnch rozhodnut.66 Zrove s tm vak v dob kriz nebo vyhrocenho napt dokzali hlavn
akti studen vlky vdy nalzt uspokojiv vchodiska, vdy se dokzali vyhnout
vzjemnmu ozbrojenmu konfliktu, kter by mohl mt nedozrn nsledky.
Zkladem mezinrodnch bezpenostnch vztah po celou dobu studen
vlky byla strategie jadernho odstraovn, kter pevala pouze dky oekvn
nejhorho monho vvoje. Odstraovac politiky mly sklon k mimodn
stereotypnmu chpn svta, z nho pak vyplvala autonomn reprodukce vnmn
hrozeb. Generovaly setrvanost a autonomn vytven zpsob vnmn hrozeb,
a tak zvody ve zbrojen byly jednm z jejich vsledk. Logika odstraovan se
stala patologickm procesem obsahujcm riziko uzaven mezinrodnho systmu
v neprosn se opakujcch proroctvch nejhorho vvoje.67
Odstraovn se vdy pohybovalo v rovin pravdpodobnosti, ne v rovin pesnch kalkulac a dkaz. Nejdleitj je, e vrohodnost ani jedn ze strategickch
koncepc jadernho odstraovn nemusela nikdy bt provena v praxi. Mr zstal
zachovn i v dobch nejvyhrocenjho napt, zejmna pak v dob tzv. karibsk krize. Ta dodnes zstv nejpdnjm argumentem ve prospch jadernho odstraovn Kennedyho administrativa se vemon vyhbala vemu, co by mohlo vst
k vlce se SSSR. Ten zase ustoupil od svho rozhodnut umstit na Kub sv zen
stely. Odstraovn fungovalo i pes kvantitativn nepomr v potu jadernch hlavic
17:1 (v dob karibsk krize) riziko jadern vlky psobilo tak siln, e ob strany se
chovaly velice opatrn a zdrenliv. Jestlie za cel obdob studen vlky nevypukla
v celosvtovm mtku ani jadern, ale ani konvenn vlka, pak jadern odstraovn, jak tvrd jeho stoupenci, splnilo sv historick posln.
69

1. KAPITOLA
2.
K charakteristice historickho vvoje bezpenostn strategie NATO pat tak to,
e neustle modernizovalo vojensk nstroje sv bezpenosti. Naproti tomu SSSR byl
po cel obdob studen vlky doslova posedl dosaenm parity v oblasti jadernch zbran. Na nov zbraov systmy USA reagoval tm, e v prmru po tech a
pti letech zavedl do sv vzbroje svoje protisystmy. Tm postavil ped USA a NATO
nov bezpenostn dilema. Vyprovokoval je k odpovdi a pot na ni reagoval svmi
novmi protisystmy. Nakonec sm dospl k uznn svch vnch chyb a neadekvtnch reakc na mezinrodn situaci stalo se tak na 19. vesvazov konferenci
KSSS v ervnu 1988.
V dsledku vzjemnho nadsazovn hrozeb se soustavn vyhrocovala bezpenostn dilemata a do stle nebezpenjch rozmr se dostval vvoj po linii opaten - protiopaten - protiprotiopaten. Umocoval se spirlovit proces v oblasti
jadernch zbran a bludn kruh relativnho posilovn bezpenosti jedn koalice
a oslabovn bezpenosti druh koalice. Vyhrocovala se neptelsk stanoviska mezi
obma bloky, slilo mezinrodn napt, prohlubovala se vzjemn nedvra a zvody
v jadernm zbrojen se stle vce vymykaly politick kontrole, stvaly se jakousi nhrakou vlky.68 George Kennan ji na samm potku 80. let vstin upozornil:
Jadern odstraovn jako strategie, jak elit postulovan hrozb, se nakonec stalo
samoelem, kter by se nakonec mohl vymknout kontrole a strhnout oba tbory
k vlce, kterou by sice nechtly, ale kter by se nedokzaly vyhnout.69
Dleitou lohu po celou dobu studen vlky hrla jednn o kontrole zbrojen
a o odzbrojen. Ta byla ve vech etapch studen vlky nejdleitjm frem bezpenostn spoluprce mezi NATO a Varavskou smlouvou a zejmna pak mezi jejich
hegemony. Zkladn rmec tchto jednn vdy vyplval ze vztah mezi nejvymi
politickmi initeli obou stran, byly zvisl na jejich vli a ochot ke vzjemnm
kompromism. Tato jednn mla vdy velmi zvan dopad na nlady jednn lid
na obou stranch nepirozen rozdlenho svta. Nezdary vyvolvaly strach z vlky a vedly k demonstracm za mr. spchy vytvely prostor pro uvolnn mezinrodnho napt a pzniv prosted pozitivn zmny ve vnitn i zahranin politice
v satelitnch sttech Varavsk smlouvy a nakonec i v samotnm SSSR. Sehrly nezastupitelnou o mon dodnes nedocennou lohu v procesu bezkonfliktnho zniku
bipolrn konfrontace a tm i cel studen vlky.

4. Mrov studia v dob studen vlky

Mrov studia v USA
Dleitm oborem ve vzkumu mezinrodnch bezpenostnch vztah se po
skonen 2. svtov vlky stala mrov studia. Prvn stavy zamen na vdeck vzkum otzek vlky a mru byly zaloeny v USA (University of Michigan a University
Stanford). Mrov studia se ji od konce 40. let profilovala jako negace mezivlenho idealismu. Hans Morgentau zdrazoval,70 e prvn polovina 20. stolet zcela
70

1. KAPITOLA
2.
vyvrtila zkladn vchodiska idealistickho pstupu. Zvl velk kritice podrobil
idealistick argument, e lidstvo je racionln a e je mon doshnout mr prostednictvm mezinrodnch organizac.
V 50. letech jednoznan dominoval realismus spojen s drazem na stty a jejich bezpenostn zjmy. Zkladn hrozba pro svtov mr byla spatovna v tom,
e mezinrodn spoleenstv nem dnou veobecn uznvanou autoritu, kter by
mohla ovlivovat chovn stt a eliminovat jejich vzjemn konflikty. Petrvvalo
se pedevm na negativnm vymezen mru jako opaku vlky a hlavn pozornost se
zamovala na vzkum vlivu instituc a proces na oblast vlky a mru. Rozshle se
zkoumaly piny ozbrojench konflikt a monosti jejich ukonovn na zklad
jednn a kompromis. Mrov studia se tedy rozvjela v rmci pozitivistickho pstupu, spovala pedevm na empirickm vzkumu.

Galtungovo pozitivn vymezen mru

V Evrop se vznamnm prkopnkem mrovch studi stal Nor Johan Galtung,
pvodem matematik a sociolog. Ten na International Research Institut v Oslo rozpracoval zklady pozitivnho pojet mru71 spovajc na kooperaci a integraci vedoucch
k vytvoen lepho svta. Galtungovo pojet se vak na pelomu 60. a 70. let stalo
terem tok kritickch teori, zejmna pak neomarxist. Ti namtali, e mr nen
mon, pokud bude petrvvat vykoisovn, kter generuje konflikty a vlky. Hovoili pedevm o Asii a o Africe, kter podle nich byly systematicky znevhodovny
na svtovch trzch, a proto ada zem z tchto svtadl nadle chudla. Vchodisko
spatovali v zsadn pemn, v revoluci.72
Galtungovou odpovd na tyto kritiky se na konci 60. let stala teorie strukturlnho
nsil.73 Jejm vchodiskem je vymezen pmho nsil, kdy initel A zato na initele
B. Toto nsil me mt adu rozmanitch podob, zejmna pak fyzickou (jej nekrajnj podobou je zabjen), a psychologickou (nap. vymvn mozk i indoktrinace).
Naproti tomu strukturln nsil se vyznauje tm, e jeho pvodcem jsou politick
a mocensk struktury a jimi peduren negativn jevy jako tlak, chudoba, vlunost,
zneitn ivotnho prosted a dal. V polovin 70. let doel J. Galtung k zvru, e
odstrann prvk strukturln dominance a strukturlnho nsil je nezbytnm krokem
na cest k budovn mru v pozitivnm slova smyslu. Touto teori J. Galtung vykroil
smrem k postpozitivistickmu pojet bezpenostnch a mrovch studi.
Galtung se v podstat shodl s neomarxisty v pesvden, e strukturln nsil
m sv koeny v mezinrodnch ekonomickch vztazch. Zrove s tm vak zaujal
kritick stanovisko k situaci v zemch Varavsk smlouvy vytkl jim nedemokratinost, politick tlak a omezovn zkladnch politickch svobod a lidskch prv.
Vechny tyto jevy oznail za prvky strukturlnho nsil. Tm doel k jaksi syntze
levicovho drazu na rovnost a pravicovho drazu na osobn svobodu a rst.74 Dalm
upesnnm svho pojet pozitivnho vymezen mru vrazn obohatil teorii mezinrodnch bezpenostnch vztah.
71

1. KAPITOLA
2.
Vraznm meznkem se i pro mrov studia stala tzv. druh studen vlka datovan od vojensk invaze SSSR do Afghnistnu a od tzv. dvojho rozhodnut NATO
z prosince 1979. V evropskch zemch NATO zeslil strach z jadern vlky a ten vedl
a k velmi negativnmu hodnocen jadernch zbran a jadern strategie. Jejich loha
byla vnmna jako paradoxn, protoe v ppad konfliktu by tyto zbran byly terem
preemptivnch der protivnka. Jadern zbran a ton zbran tak byly povaovny za nstroj sebevrady kadho sttu, kter je ml ve sv vzbroji. Mrov studia
svmi zvry podntila i diskusi na politick rovni.

5. Kritick stanoviska
poslednho desetilet studen vlky
Kritick reflexe politik neutrlnch stt
Ji koncem 70. let zaala pracovat tzv. Palmeho komise, oficiln nazvan Nezvisl
komise pro odzbrojen a pro bezpenostn zleitosti (ICDSI). Jej lenov se vyznaovali kritickm pstupem k politice odstraovn a jako alternativu nabzeli odzbrojen
a opaten k posilovn vzjemn dvry. Pili s novm pojetm bezpenosti, kter se
nevymezovalo proti njak pedem postulovan hrozb. Nabdli naopak tzv. spolenou
bezpenost, kterou nepojmali jako bezpenost jednch proti druhch nebo jednch na
kor jinch. Pojmali ji naopak jako posilovn bezpenosti vech. lo tedy o zsadn
negaci dlouhodob uplatovanho pstupu spovajcho na principu bezpenostnho
dilematu a tato negace se stala jednm z velmi dleitch a nesmrn pnosnch prlom do stereotypnho pojet bezpenostnch hrozeb bhem studen vlky.

Kritick pstupy v zemch NATO

Vnitn otevenost a prhlednost tohoto bezpenostnho spoleenstv nechvala
dostaten prostor pro kritickou sebereflexi, a tak se jet bhem studen vlky v zemch NATO vyprofiloval kritick pstup k zaitm stereotypm pi vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb a k jejich neblahmu vlivu na bezpenostn politiku a na
vojenstv. Kritika se zamovala pedevm na kodliv stereotypy, kter se odrely
v neustlm nrstu vojenskch rozpot a v eskalaci mezinrodnho napt. V rovin vojenstv byl kritizovn negativn vliv nadsazovn bezpenostnch hrozeb na
vstavbu ozbrojench sil a na zamen jejich bojov ppravy.
V roce 1983 pedstavili experti SPD na bezpenostn politiku pod vedenm E. Bahra
alternativn koncepci nazvanou neton obrana (Non-offensive Defence NOD). Vychzeli z vdom, e i konvenn vlka na zem SRN by mla zniujc dsledky. Monost, jak se vlce vyhnout, spatovali v politickch pstupech schopnch rozliit mezi
tonou a obrannou innost. NOD koncipovali jako vojenskou strategii, kter maximalizuje obrannou slu a minimalizuje schopnost zatoit pes hranice. Neton obrana
by tak mohla vst k tomu, e ani jedna strana by nebyla schopna uskutenit agresi.
72

1. KAPITOLA
2.
Sebekritick reflexe v SSSR
Po roce 1985 se kritick pstup zaal prosazovat tak v SSSR a dalch sttech
tehdej Varavsk smlouvy. Na rozdl od minulosti pitom lo nejen o kritiku USA
a NATO, ale rovn o kritickou sebereflexi. Ta se nakonec ocitla i v zvrech zprvy
z jednn 19. vesvazov konference KSSS v ervnu 1988, kter piznala neadekvtn reakci na mezinrodn udlosti a na politiku jinch stt... a peceovn vznamu vojenskho aspektu konfrontace...75 Dky tomuto zvru mohl zanedlouho pot
tehdej pedn sovtsk teoretik mezinrodnch vztah zveejnit nzor, e SSSR
v minulosti pikldal nadmrn vznam vojenskm metodm zajitn bezpenosti
na kor metod politickch... a projevovala se snaha napodobovat kad nov druh
americkch a atlantickch zbran a zbraovch systm.76
Kritick zhodnocen stereotyp obou stran pi vyhodnocovn bezpenostnch
hrozeb velmi vstin vyjdil M. S. Gorbaov slovy, e pineslo pedevm nevdanou militarizaci zahranin politiky, ekonomiky, ba dokonce duchovnho ivota.
Zpsobilo kody ve sfe mezinrodn morlky, mrav, zahubilo ono ovzdu dvry
a ptelstv, upmnch obapolnch vztah, kter se v sovtsko-americkch vztazch
zrodily ve spolen vlce a ve vtzstv nad faismem.77

6. Nhled kritickch bezpenostnch studi

Robert H. Johnson
Jednou z reprezentativnch publikac kritickch bezpenostnch studi se stala
kniha Improbable dangers. U.S. Conceptions of Threats in the Cold War and After.
Jej autor78 Robert H. Johnson na zklad analyticko-syntetickho zhodnocen velkho mnostv dokument i osobnch poznatk a zkuenost doel k zvru, e zkladem americkho pojet sovtsk hrozby od samho potku studen vlky byla
mylenka, e Sovti spolhaj na vojenskou slu jakoto prvoad nstroj k nastolen kontroly nad spolenostmi a ke vnucen komunistickho uspodn ve svt.79
R. Johnson z toho vyvozuje, e americk pstup k hrozbm se od samho konce
2. svtov vlky zakldal na patnm hodnocen situace, jeho vsledkem pak byla
militarizace bezpenostn strategie USA.
Robert Johnson dochz pi zptnm souhrnnm hodnocen bezpenostnho dilematu USA a NATO v dob studen vlky k zvru, e oekvn sovtskho vojenskho toku vbec neodpovdalo skutenosti. Uvd pitom pt hlavnch argument:80
SSSR byl v t dob velice vyerpan 2. svtovou vlkou,
jeho vdcov si vdy uvdomovali niiv inky ppadn jadern odvety ze
strany USA,
Sovti mli vdy velk strach z eskalace vlky a nesmrn se obvali opakovn
2. svtov vlky,
po celou dobu studen vlky konvenn sly NATO byly dostaten siln, aby
mohly odolvat toku (R. Johnson uznv, e Varavsk smlouva mla peva73

1. KAPITOLA
2.
hu, ale ta se omezovala pouze na kvantitu, zatmco v kvalitativnch ukazatelch
bylo NATO podstatn dl),
niiv inky vlky v Evrop by v t dob byly tak siln, e by se Sovtm vbec
nevyplatilo takovou vlku podstupovat.
Na zklad tchto argument pak autor uzavr, e i bez americkch ozbrojench sil rozmstnch v zpadn Evrop by tok SSSR byl velmi pochybn a pi jejich
asti zcela nepravdpodobn. Dle pipomn, e po Gorbaovov nstupu se SSSR
velmi rychle piklonil k mylence neton obrany, m se potvrdilo, e ve skutenosti v zpadn Evrop ji dlouhou dobu dn vn sovtsk vojensk hrozba
neexistovala.
Robert Johnson je zvl kritick k jadern strategii USA a NATO oznauje ji
za zmatenost vyplvajc z toho, e vojent stratgov byli nuceni plnovat na zklad politick konstrukce hrozby a vydvat ji za hrozbu vojenskou. Symbolick akce
musely bt vydvny za jevy skuten vojenskostrategickho vznamu a politick
hodnocen za objektivn vojenskou hrozbu. To podle R. Johnsona slouilo jako nstroj pro pesvdovn politickch initel a veejnho mnn. Za vsledek takovho postupu povauje mytologickou strategii spovajc na koncepci nevrohodn
odpovdi na vysoce nepravdpodobnou hrozbu. Nevrohodn byla ze dvou dvod
kad nasazen jadernch zbran by mlo sebezniujc dsledky... Velkou niivou
silou se vyznaovaly i taktick jadern zbran, a tak by se veker vojensk operace za
pouit jadernch zbran vymkly jakkoliv kontrole.

Paul Rogers
V kritickm nzoru, e americk strategie jadernho odstraovn byla vsledkem nadsazovn tzv. sovtsk hrozby, se s R. Johnsonem shoduje ve citovan Paul
Rogers. Ten pedevm zpochybuje tezi, e poslnm jadernch zbran ve strategii USA bylo elit hrozb plynouc z pevahy SSSR v konvennch zbranch. Klade
otzku, zda armdy Varavsk smlouvy, kter byly sice masivn, ale tvoili je hlavn
vojci v zkladn slub, skuten byly takovou hrozbou, jak se asto pedpokldalo.
Doel k zvru, e odhodln pout jadern zbran jako prvn bylo vce ne na
vyrovnn konvenn nerovnovhy vypotno na vtzstv ve vlce.81 Pipomn, e
USA szely pedevm na strategick bombardry a jadern ponorky, zatmco SSSR
ml zase pevahu v kategorii ze zem odpalovanch mezikontinentlnch zench
stel ICBM. Kad strana usilovala o uchovn svch vhod a o sniovn stav tam,
kde ml pevahu protivnk.
Zvltn pozornost pi kritice exkluzivnho charakteru jadern strategie vnoval
Paul Rogers potku 70. let, kdy USA ve snaze zskat nskok zavedly zen stely
s vce hlavicemi a se zvenou pesnost zsahu. Hodnot to jako snahu vyut vhody prvnho deru k oslaben protivnka. Uvd tak, jak se to promtlo do operanch
pln k zasazovn jadernch der (SIOP) pedpokldaly se dery na vojensk,
hospodsk i politick cle. V tto otzce vak P. Rogers zjednoduuje pohled na
74

1. KAPITOLA
2.
jadern zbran a jejich lohu v obdob studen vlky. Mohl alespo pipomenout
pesvdiv argumenty ady odbornk ve prospch teze, e jadern odstraovn
mlo i sv pozitiva vedlo ob supervelmoci ke zdrenlivosti v kritickch okamicch a zmnilo mezinrodn strukturu tm, e eliminovalo zjem o relativn vhody.
Paul Rogers pi vyvozovn pouen ze studen vlky dochz k zvru, e hlavnmi rysy tohoto obdob byly intenzivn konfrontace, zvody v jadernm vyzbrojovn
a nesmrn pltvn lidskmi zdroji. Zvl kritick je k tomu, e vlastnictv jadernch
zbran bylo v dob studen vlky vsadou nejprve jednoho, pak dvou a nakonec pti
stt stlch len Rady bezpenosti OSN, kter vytvoily exkluzivn skupinu nazvanou jadern klub. Tento klub si tak pro sebe a pro sv spojence (v ppad USA) i
satelity (v ppad SSSR) vytvoil bezpenostn zruky, kter nebyly dopny dlouh
ad jinch stt.

Michael McCgwire
Kritick vhrady k bezpenostnmu paradigmatu odvjejcmu se od nadsazovn
bezpenostnch hrozeb zvlt ucelen shrnul Michael McCgwire:82
1. Ji v letech 19451946 se vyhranilo tzv. extenzivn geopolitick kritrium, je
spovalo na rozshl st vojenskch zkladen, z nich USA jistily pstup k ocenm
a mom, ke krizovm oblastem svta a ke zdrojm strategicky dleitch surovin.
2. Sovtsk svaz byl povaovn za neptele, se kterm se nem jednat a jeho
zjmy se maj ignorovat.83
3. K zajiovn sv bezpenosti USA pouvaly pedevm slu a politiku donucovn, aby v ppad ozbrojenho konfliktu byly tm, kdo jej bude kontrolovat a kdo
bude tak rozhodovat o jeho eskalaci. Vrcholovmi pojmy americkho bezpenostnho paradigmatu tm po cel obdob studen vlky byly podle jeho nzoru sla
a rozhodnost a spolu s nimi nskok jak v oblasti jadernch, tak i konvennch zbran.
Na zklad sv kritick analzy doel McCgwire k nsledujcmu zvru: Pesto,
e jsme studenou vlku vyhrli, cena vtzstv byla nesmrn. Pipomnl pedevm
utrpen obyvatelstva v jihovchodn Asii a ve Stedn Americe, kterm zoufale chybly penze, jimi se pltvalo na zbrojn programy. Dodv, e bezpenostn paradigma
jadernho odstraovn bylo na obou stranch vsledkem propagandy a smovalo
nejen proti deklarovanmu nepteli, nbr i proti zjmm vlastnho lidu.

Dl shrnut
Teoretici kritickch bezpenostnch studi se shoduj v nzoru, e nadsazovn
bezpenostnch hrozeb jako typick rys strategie USA po cel obdob studen vlky
nakonec vedlo k tomu, e v dsledku expanzivnch sklon k posunovn subjektivnch hranic do stle novch oblast narstal poet novch problm to ve pak
smuje k jednomu paradoxu: nrst americk sly nevedl k poslen pocitu jistoty,
ale spe k rozen vnmanch hrozeb, kterm je teba nalhav elit.84 Tento proces
75

1. KAPITOLA
2.
autor nazv vrazem bludn kruh neustlho roziovn definice nrodn bezpenosti soustavn roziovn zbru americk nrodn bezpenosti generuje nov
zdroje nejistoty v americkm bezpenostnm perimetru, a to zase vysuje v jeho
dal roziovn.

7. Zvry a shrnut
Vnitropolitick souvislosti a dsledky vyhodnocovn
bezpenostnch hrozeb bhem studen vlky
Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb (kter bylo stle astji spe v rovin jejich nadsazovn), mlo i sv vznamn geopolitick souvislosti. V zemch NATO,
zejmna pak v USA lo pedevm o to, aby zkonodrn sbory, sdlovac prostedky a veejn mnn podporovaly trval navyovn vojenskch rozpot nezbytn
k udrovn mohutnch ozbrojench sil a rozshl st vojenskch zkladen ve svt.
Dalm clem bylo zachovat bipolrn strukturu Evropy, kter zachovvala pzniv
prosted pro udrovn zsadnho vlivu Spojench stt na vvoj v Evrop a stabilizovala zvislost zpadn Evropy na bezpenostnch zrukch USA.85
Pokud jde o SSSR a jeho satelity, nadsazovn bezpenostnch hrozeb vytvelo
pzniv prosted pro udrovn nebo dokonce upevovn nedemokratickch forem vldnut, pro pokraujc izolaci od vnjho svta a politiku repres vi vnitn
opozici. Nejvraznji se to projevilo zejmna na pelomu 40. a 50. let, v prvn polovin 50. let, na pelomu 60. a 70. let a po vpdu SSSR do Afghnistnu a nslednm
zvanm nrstu mezinrodnho napt. Naproti tomu v obdobch uvolnn napt
pocit ohroen vrazn slbl, co mlo rozkladn inek ve dvou rovinch. V t prvn
dochzelo ke zmrovn autoritativnch a represivnch forem vldnut v jednotlivch zemch Varavsk smlouvy. Jet zvanj byl dopad ve druh rovin pokles
pocitu ohroen vedl i k oslabovn vnitn jednoty a soudrnosti Varavsk smlouvy
jakoto bezpenostnho spoleenstv s nedemokratickou kulturou, v nm se sdlen
zkladnch spolench hodnot ve stle vtm rozsahu omezovalo jen na vldnouc
elity.

Komu o co lo?
Pokud jde o referenn objekty hlavnch aktr studen vlky, lze ci, e v ppad SSSR lo tak o bezpenostn zjmy satelit, zatmco v ppad USA lo pedevm
o bezpenostn zjmy evropskch spojenc. Po karibsk krizi, je byla nejnebezpenj udlost celho obdob studen vlky, se zmnilo pouze to, e Zpad a poslze
i Vchod pestvaly bt monolitnmi bloky. V rmci NATO se pod vlivem rozdlnho
pstupu k vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb odliila Francie, a to do takov
mry, e vypracovala vlastn jadernou doktrnu, vyjmula vechny sv ozbrojen sly
z podzenosti NATO a zkoncipovala a prosazovala samostatnou linii bezpenostn
76

1. KAPITOLA
2.
politiky, kter byla velkm pnosem pro uvolovn napt v Evrop. Zrove s tm
se ve Varavsk smlouv stle vce oddlovalo Rumunsko.
Jedno ze zjednoduench hodnocen k, e studen vlka ve ve vymezenm
pojet byla vzjemnm nedorozumnm mezi Ameriany, kte uvaovali v rovin
veobecn platnch hodnot, a Sovty, kte pemleli v rovin sfr vlivu.86 USA
a SSSR se navzjem povaovaly za hrozbu, a to za zmrnou, intencionln hrozbu
vojenskho charakteru. Pro kadho z nich byla tato hrozba vchozm tvrzenm, je
se bez dkaz pijmalo jako zklad axiomaticky budovan teorie. V bezpenostn-politickm mylen Zpadu, ale zejmna pak USA se tak vytvoila tradice patnho
vyhodnocovn sovtskho vojenskho chovn (struktura ozbrojench sil, jejich
rozmstn, charakteristika zbran, programy nkup novch zbran), a politick
a institucionln dvody pak vedly k inflanmu pouvn pojmu hrozba.87
Teorie i praxe jadernho odstraovn se po celou dobu studen vlky opraly
o trvale narstajc mnostv jadernch zbran. Jejich soustavn modernizace stle
vce nabvala pznak nebezpenho samoelu, a tak trvale slila zcela jin ne pvodn postulovan hrozba. Byla to hrozba, e jadern odstraovn jako sloit teorie
vychzejc z axiomu zmrn hrozby vojenskho charakteru by se mohlo vymknout
politick kontrole. Postulovan zmrn hrozba vojenskho charakteru tak nakonec
generovala nezmrnou hrozbu vojenskho charakteru.
Skutenost, e vojensk hrozba se stala dominantnm nmtem vekerho bezpenostn-politickho uvaovn, mla i jeden nesporn pnos vzjemnou zdrenlivost. Strach, e jakkoli vlen akt by odstartoval srii opaten a protiopaten
vedoucch ke katastrof, vedl ob velmoci k vysok opatrnosti a zdrenlivosti.

Kdo vyhrl a kdo prohrl?

Dodnes si historikov, politikov, politologov, stratgov, sociologov i pedn specializovan novini v celm svt kladou otzku, pro vlastn studen vlka
skonila tak, jak skonila. Stle se vedou spory, zda lo o vsledek agresivn politiky
Zpadu, kter vyvrcholila hrozbou hvzdnch vlek, nebo zda to byl vsledek politiky
jedinho lovka, Michaila Gorbaova, jeho nakonec pohltila politick turbulence,
kterou on sm pedtm rozpoutal?88 Velk vznam si stle uchovv studie Kdo vyhrl studenou vlku?, jej autoi, pedn amerit odbornci Daniel Deudney a John
Ikenberry89, pojednvaj o dvou zkladnch skupinch nzor. Prvn z nich nazvaj kola Reaganova vtzstv a pipomnaj, e podle jeho stoupenc ke zhroucen
SSSR a k rychlmu ukonen studen vlky dolo dky Reaganov vojensk a ideologick rozhodnosti a draznosti, kter krotila tehdej SSSR pedevm v jeho zahranin politice. Druh nzorov skupina, do kter se ad i citovan autoi, se domnv,
e sovtsk reim se zhroutil pedevm v dsledku vnch vnitnch problm, ke
kterm se jet pidruil vliv vnjch initel. Pi jejich hodnocen pak, na rozdl od
prvn nzorov skupiny, na prvn msto kladou nikoliv Reaganovu hard-line policy, nbr pitalivost zpadnho stylu ivota. Dle pipomnaj, e sovtsk systm
77

1. KAPITOLA - poznmky
2.
vedl boj o sv peit na dvou frontch ekonomick a kulturn. Na prvn z nich jej
pemohl nikoli americk, nbr zpadoevropsk socilndemokratick model.90 Na
kulturn front pak podle autor V. I. Lenin mylenkov prohrl nikoli s Adamem
Smithem i Thomasem Jeffersonem, ale s Johnem Lenonnem a Paulem McCartneyem. Z toho vyvodili zvr, kter je velice pilhav nejen pro hodnocen lohy hrozeb
bhem studen vlky, ale jet vc pro postkonfrontan obdob. Tento zvr zn, e
spe ne zadrovn jsou dominantnmi tendencemi angaovanost a vzjemn zvislost. Bezpenostn politiku uruje nikoli sla, ale vzjemn zranitelnost a motory
zmny jsou pizpsoben a integrace, nikoli konfrontace.91

1
2

6
7
8

10

11

12

13

14
15
16

17
18
19
20

21

22

23

24
25

History of NATO: The First Fifty Years. Edited by Gustav Schmidt. Palgrave, Basingstoke 2001.
Nap. britsk slovnk mezinrodnch vztah uvd, e prvnm, kdo tento vraz pouil, byl americk novin
H. B. Swope, po nm tento vraz zpopularizoval Walter Lippman (No. 65, s. 70).
Godaccioni, Filippi, A., M.: Djiny 20. stolet. Encyklopedie politickho, ekonomickho a kulturnho dn.
Mlad fronta, Praha 1994, s. 333.
Godaccioni, Filippi, A., M.: Djiny 20. stolet. Encyklopedie politickho, ekonomickho a kulturnho dn.
Mlad fronta, Praha 1994, s. 257.
Guzzini, Stefano: Realismus v mezinrodnch vztazch a v mezinrodn politick ekonomii. Barrister and
Principa, 2004, s. 69.
Aron, Raymond: Paix et Guerre entre les nations. Calman - Lvy, Paris 1984.
Boniface, Pascal: Dictionnaire des relations internationales. Hatier, Paris 1997, s. 128.
Bradley, John F.: Vlka a mr po roce 1945. Djiny vztah mezi Sovtskm svazem a Zpadem. Victoria,
Praha 1994, s. 15.
McGwire, Michael: Interpreting Soviet Military Behaviour. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 2, s. 180.
McGwire, Michael: Interpreting Soviet Military Behaviour. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 2, s. 179.
Wheeler, Michael O.: NATO Nuclear Strategy, 19491990. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 3, s. 122.
Pod vliv na organizaci a pouvn ozbrojench sil v zjmu dosahovn stanovench politickch cl (No. 104,
s. 129).
Colson, Bruno: Le Culture stratgique amricaine. In.: Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de
stratgie militaire. Perrin, Paris 1993.
Ball, Simon: Cold War: An International History 19471991. Arnold, London 1997, s. 16.
Jadern zbran to byl initel, kdo by rozhodoval o dal eskalaci vlky a kdo by takkajc drel protivnka v achu.
Wheeler, Michael: NATO Nuclear Strategy, 19491990. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 3, s. 123.
Ball, Simon: Cold War: An International History 19471991. London, Arnold, 1997, s. 17.
Boniface, Pascal: Dictionnaire des relations internationales. Hatier, Paris 1997, s. 247.
lo zejmna o jadernou munici pro dlostelectvo, jadern zen stely krtkho dosahu a jadern miny.
Nlevka, Vladimr: Kapitoly z djin studen vlky. Institut pro stedoevropskou kulturu a politiku, Praha
1997, s. 90.
Dupuy, Ernest; Dupuy, Trevor N.: Harperova encyklopedie vojenstv. Od roku 1700 do vlky v Perskm
zlivu. Forma, Praha, 1997, s. 1384.
V roce 1953 zvily USA msn vrobu jadernch zbran na 54, v r. 1956 to ji bylo 115 a v r. 1960
dokonce 600.
V prosinci 1950 byla vytvoena funkce vrchnho velitele NATO v Evrop (SACEUR), aby ji jako prvn od
ledna 1951 zastval americk generl D. Eisenhower.
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite. Prrin, Paris 1998, s. 630.
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite. Prrin, Paris 1998, s. 314.

78

1. KAPITOLA - poznmky
2.
26
27
28
29

30
31

32

33
34

35

36
37
38

39
40

41
42

43
44

45

46
47
48
49

50
51
52
53

54
55
56

57

58
59

60

61

Organisation du Trait de lAtlantique Nord. Structures, Faits et Chiffres. Bruxelles 1981, s. 145146.
Porada pedstavitel komunistickch a dlnickch stran. Moskva 14.16. listopadu 1957 (No. 54, s. 11).
Gaddis, J. L.: The United States and the Origins of the Cold War. New York 1972.
Dupuy, Ernest; Dupuy, Trevor N.: Harperova encyklopedie vojenstv. Od roku 1700 do vlky v Perskm
zlivu. Forma, Praha 1997, s. 13551360.
Durman, Karel.; Svoboda, Miloslav: Slovnk modernch svtovch djin. Svoboda, Praha 1969, s. 509510.
Godaccioni, Filippi, A., M.: Djiny 20. stolet. Encyklopedie politickho, ekonomickho a kulturnho dn.
Mlad fronta, Praha 1994, s. 336.
Wheeler, Michael: NATO Nuclear Strategy, 19491990. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 3, s. 128.
Krej, Oskar: Mezinrodn politika, Victoria Publishing, Praha 1997, s. 293.
Hilsman, Roger: The Politics of Policy Making in Defence and Foreign Affairs. Prentice Hall, New York
2000, s. 323.
Prvnm opatenm byl souhlas Kennedyho administrativy k zahjen vstavby flotily 41 strategickch jadernch
ponorek Polaris. Pak nsledovalo rozmstn 1054 mezikontinentlnch zench stel Minuteman.
McNamara, Robert: Plaidoyer. Prvenir le guerre nuclaire. Hachette, Paris 1988, s. 56.
McGwire, Michael: The paradigm that lost its way. International Affairs, Vol. 77, 2001, No. 4, s. 56.
Diskuse o n byla zahjena ji v roce 1962, ale schvlena byla a v roce 1967 jako dokument Vojenskho
vboru NATO, MC 14/3.
Koncepce prun reakce se uvnit bezpenostn-politickho spoleenstv NATO setkala i s kritickmi hlasy.
Pechod k principu pedn obrany umonily dv skutenosti dokonen vstavby Bundeswehru a existence
arzenlu 7000 jadernch hlavic taktickch a operan-taktickch prostedk jadernho napaden.
Allison, Graham: Essence of Decision: Explaining the Cuban Missile Crisis. Little Brown, Boston 1971.
McGwire, Michael: Interpreting Soviet Military Behaviour. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 2, s. 777803).
Toto pojet hovo o studen vlce: Churchillv projev o sputn elezn opony.
Hilsman, Roger: The Politics of Policy Making in Defence and Foreign Affairs. Prentice Hall, New York
2000, s. 9.
Dupuy, Ernest; Dupuy, Trevor: Harperova encyklopedie vojenstv. Od roku 1700 do vlky v Perskm zlivu.
Forma, Praha 1997, s. 1340.
Tamt.
Litwak, Robert: The New Calculus of Pre emption. Survival, Winter 20022003, Vol. 44, No. 4, s. 61.
Tamt.
koly boje proti imperialismu v souasnm obdob a akn jednota komunistickch a dlnickch stran.
(Moskva, 17. 6. 1969, No. 54, s. 103).
Schmitt, Burkartd: Effective non-proliferation, Chaillot Paper, No. 77, Paris 2005, s. 7.
Kissinger Henry: The Years of Upheaval. Boston, Little Brown, 1983, s. 241242.
lo zejmna o zen stely Polaris A 3 a Minuteman III.
MRV (dolet 12 800 km) a z ponorek odpalovan S Poseidon (ti nloe, kad o niiv sle 200 kt, dolet
4600 km).
Jager, Cornelis de: La stratgie de l OTAN. Rvue de l OTAN, 1986, No. 5, s. 14.
Bohlen, Avis: The Rise and Fall of Arms Control. Survival, Vol. 45, Autumn 2003, No. 3, s. 1011.
Smith, Gerard: Doubletalk. The Story of of the First Strategic Arms Limitation Talks. Garden City,
Doubleday, New York 1980, s. 122.
Tyroler, Charles: Committee on the Present Danger. Alerting America: The Papers of the Committee on the
Present Danger. Washington DC. Pergamon-Brasseys, 1984.
Barre, Raymond: Au tournant du siecle. Plon, Paris 1988, s. 192.
Vzva komunist nrodm evropskch zem za mr a odzbrojen. Setkn evropskch komunistickch
a dlnickch stran za mr a odzbrojen. Pa 28.29. dubna 1980. Svoboda, Praha 1981.
Rogers, Bernard: Affaque de forces dexploitation et de remplacement (FOF): Mythes et realites. Rvue de
l OTAN, 1984. No. 6, s. 5.
Rogers, Bernard: Affaque de forces dexploitation et de remplacement (FOF): Mythes et realites. Rvue de
l OTAN, 1984. No. 6, s. 9.
lo o komisi, kterou tehdej prezident R. Reagan povil analzou strategickch jadernch sil. Ta pak ve sv
zprv dola k zvru, e ve skutenosti neexistovala dn okna zranitelnosti.
79

2. KAPITOLA - poznmky
62

63
64
65
66
67

68
69
70
71
72

73
74

75
76
77
78

79

80

81
82

83
84

85

86

87

88
89
90

Nunn, Sam: How to Make the Summit Productive. Washington Post, 2. 10. 1985.
McNamara, Robert: Plaidoyer. Prvenir le guerre nuclaire. Hachette, Paris 1988, s. 4278.
Ta jako prvn likvidovala jadern zbran stednho dosahu, tedy od 500 do 5000 km.
McGwire, Michael: The paradigm that lost its way. International Affairs, Vol. 77, 2001, No. 4, s. 19.
Guzzini, Stefano: The Cold War is what we make of it: when peace research meets constructivism in
International Relations. Working Papers 19/2002. Copenhagen, COPRI 2002, s. 6.
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite Prrin. Paris 1998, s. 637.
Kennan, George: American Diplomacy 19001950, The University of Chicago.
Morgenthau, Hans: Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace, Knopf, New York 1965.
Galtung, Johan: An Editorial. Journal of Peace Research, 1964, No. 1, s. 14.
Dencik, Lars: Peace Research: Pacification or Revolution? In.: Pardesi, Ghanshyam: Noctemporary Peace
Research, Brighton Harvester Press, 1982, s. 2527.
Galtung, Johan: Violence, Peace and Peace Research. Journal of Peace Research, 1969, No. 6, s. 179191.
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999,
s. 74.
Devatenct vesvazov konference KSSS, Rud prvo, 29. 6. 1988.
Arbatov, G.: Kon studen vlka? Rud prvo, 30. 8. 1988.
Gorbaov, Michail: Jednat v souladu s realitami doby. Rud prvo, 23. 5. 1988.
R. H. Johnson se v 50. a 60. letech podlel na zpracovvn podklad pro Nrodn bezpenostn radu USA,
pot byl profesorem mezinrodnch vztah na University Golgate a vedoucm vzkumnm pracovnkem
Brookings Institute. V dob vydn publikace byl pracovnkem Asociace pro nrodn plnovn ve
Washingtonu.
Johnson, Robert: Impropable Dangers. U.S. Conceptions of Threats in the Cold War and After. Macmillan,
London 1997, s. 70.
Johnson, Robert: Impropable Dangers. U.S. Conceptions of Threats in the Cold War and After. Macmillan,
London 1997, s. 7188.
Rogers, Paul: Losing Control. Global Security in the Twenty first Century. Pluto Press, London 2000, s. 24.
Rogers, Paul: Losing Control. Global Security in the Twenty first Century. Pluto Press, London 2000,
s. 777803.
M. McCgwire ve sv kritick analze paradigmatu USA a NATO v dob studen vlky.
Johnson, Robert H.: Impropable Dangers. U.S. Conceptions of Threats in the Cold War and After.
Macmillan, London 1997, s. 205.
Johnson, Robert: Impropable Dangers. U.S. Conceptions of Threats in the Cold War and After. Macmillan,
London 1997, s. 83.
McGwire, Michael: Interpreting Soviet Military Behaviour. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 2.
McGwire, Michael: Interpreting Soviet Military Behaviour. In.: A History of NATO. The First Fifty Years.
Edited by Gustav Schmidt. Palgrave Publishers 2001. Vol. 2, s. 179180.
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite. Prrin, Paris 1998, s. 316
Deudney, Daniel; Ikenberry, G. John: Who won the Cold War? Foreign Policy, 1992, No. 87, s. 123138.
Autoi pipomnaj, e Gorbaovovi reformtoi se inspirovali pedevm zkuenostmi z uplatovn
vdskho modelu v 60.80 letech 20. stolet.
Deudney, Daniel; Ikenberry, G. John: Who won the Cold War? Foreign Policy, 1992, No. 87, s. 138.

91

80

3. KAPITOLA
ZMNY MEZINRODNCH BEZPENOSTNCH
VZTAH PO SKONEN STUDEN VLKY
Studen vlka skonila zpsobem, kter byl pro vechny jej aktry v celm svta
velmi rychl, nenadl, pekvapiv a pedevm a na Rumunsko velice poklidn.
Tm nastala nov etapa ve vvoji mezinrodnch bezpenostnch vztah.

1. Znik totalitnch reim

v zemch Varavsk smlouvy
Konec roku 1989 pinesl neekan rychl zsadn politick zmny na stran jednoho ze dvou hlavnch aktr tyicet let trvajc bipolrn konfrontace. Ve vech satelitnch zemch SSSR se bhem nkolika tdn, nebo dokonce dn zhroutily reimy
jedn politick strany. Na potku roku 1990 parlamenty tchto zem zruily stavn
lnky o vedouc loze komunistick strany a nov fov stt a vld tchto zem dali
na nejblim jednn Varavsk smlouvy v Moskv jasn najevo, e skonila praxe
nerovnoprvnch vztah a satelitn poslunosti, praxe tak typick pro nedemokratick bezpenostn spoleenstv.

loha M. S. Gorbaova
Posledn generln tajemnk V KSSS, Michail Sergejevi Gorbaov, kter se nakonec stal prvnm a tak poslednm sovtskm prezidentem, se na samm potku
roku 1990 zachoval zcela jinak ne kterkoliv z jeho pedchdc. Zstal vrn sv
koncepci deideologizace mezinrodnch vztah a nechal vcem voln prbh. V pstupu k zsadnm zmnm v zemch stle jet existujc Varavsk smlouvy zahjil
M. S. Gorbaov pozoruhodn desekuritizan pohyb.1 Na rozdl od svch pedchdc
pestal povaovat existenci prosovtskch reim v tchto zemch za nezbytn pedpoklad bezpenosti SSSR.
Tm se vyhnul nkolika obrovskm rizikm. V prv ad by lo o riziko naprost ztrty obrovskho mezinrodnho kreditu, kter si M. S. Gorbaov za pedchozch necelch 5 let vydobyl. Dalm rizikem byl velice siln odpor obyvatelstva,
na kter by bvala Sovtsk armda narazila ve vech zemch, do nich by byla
vyslna. Dsledky by byly katastrofln pro ob strany pro potlaovan i pro
zasahujc. V neposledn ad by SSSR v ppad vojenskch intervenc v nkolika zemch musel podstoupit i riziko obrovskch nklad takovho dobrodrustv
a ppadn diskreditace vlastnch ozbrojench sil. Ty v t dob siln zavaly pocit
rozarovn po ukonen okupaci Afghnistnu, je byla pilhav nazvna sovtsk Vietnam.
81

1. KAPITOLA
3.
Znik sovtsk hrozby
Znik hrozby vi sttm Varavsk smlouvy
Ji v prvnm pololet roku 1990 byly staeny dv tankov divize ze Zpadn skupiny vojsk SSSR na zem NDR, jedna tankov divize z Jin skupiny vojsk v Maarsku.
V noru 1990 byla uzavena smlouva o staen cel Stedn skupiny vojsk z zem
eskoslovenska. V kvtnu 1990 byla staena vzdun vsadkov brigda a spolu s n
i jeden tankov, jeden dlosteleck pluk a jeden vrtulnkov pluk ze Severn skupiny vojsk na zem Polska. Tmito opatenmi byla neokzale, ale o to pesvdivji
pohbena Brenvova doktrna. Ji v prvnch mscch roku 1990 tak SSSR pestal
bt hrozbou pro sv satelity uvnit nedemokratickho bezpenostnho spoleenstv
Varavsk smlouvy. A pmo v tchto satelitnch zemch se zcela rozplynula hrozba
nasazen armd proti vlastnmu obyvatelstvu.
Znik hrozby vi okolnmu svtu
Zrove s tm se M. S. Gorbaov zekl i mesiskho posln sv obrovsk zem,
je spovalo pedevm na sovtskm monopolu vkladu a naplovn ideologie
marxismu-leninismu. Prv toto mesistv inilo sovtskou moc mimodn nebezpenou,2 pro mnoh bylo dvodem, aby potek studen vlky posouvali ji
k roku 1917. Navc toto mesistv bylo ideovm zkladem dlouhodobch snah SSSR
o pronikn do stle novch oblast a represivnch zsah v rmci jm ovldanho
bezpenostnho spoleenstv. SSSR tak pestal bt hrozbou nejen pro sv satelity, ale
i pro okoln svt.

2. Znovusjednocen Nmecka
Jednm ze zkladnch symbol konce studen vlky se stalo znovusjednocen
Nmecka. V jeho rychlm prbhu se vyhranilo nkolik zkladnch pstup. Pohled
typick pro strategick studia vyznval jednoznan tak, e znovusjednocen Nmecka bylo zsadn zmnou pomru sil. Vznam nkdej NDR byl dn jednak hloubkou
jejho zem, jednak silou jej armdy. Ta mla v dob skonen studen vlky celkem
137 700 vojk (z toho 50 tisc vojk v zkladn slub). Pozemn vojsko mlo 96 000
vojk s celkovm potem 2800 tank (z toho 550 byly T-72), 1300 BVP a 120 vrtulnk. Vojensk letectvo mlo celkem 27 400 vojk, 191 bojovch letoun (zejmna
MiG-21, MiG-23 a Su-22) a 30 bitevnch vrtulnk. V dob studen vlky byly tyto
hodnoty v NATO povaovny za konkrtn projev bezpenostn hrozby.
Ke sjednocen Nmecka dolo v dob, kter se vyznaovala pznivmi podmnkami pro uplatnn liberln-idealistick koncepce kolektivn bezpenosti. Uskutenilo
se cestou mezinrodnch jednn, zejmna pak 4 + 2, je vymezilo politick podmnky znovusjednocen, a CFE, kter stanovila stropy vojensk sly znovusjednocenho
Nmecka (na jejich zklad pak bylo est bojovch a 4 rmcov divize pozemnho
82

1. KAPITOLA
3.
vojska bval NDR pemnno na 6 brigd zemn obrany).3 Zkladnm principem
tchto jednn bylo hledn konsensu a zruk. Dky tomu nebylo znovusjednocen
Nmecka vnmno ani jako poslen bezpenosti jedn strany na kor druh strany,
ani jako poslen hrozby vi tomu, kdo prohrl studenou vlku.

3. Oficiln ukonen studen vlky

Konec studen vlky, symbolizovan pedevm znovusjednocenm Nmecka,
rychlm zhroucenm totalitnch reim v SSSR a v jeho satelitnch zemch, rozpadem
Varavsk smlouvy a nakonec i znikem samotnho SSSR, vytvoil neobyejn pzniv prosted pro vrazn pokrok pi omezovn zbrojen. NATO se za tto situace
zamilo na ob hlavn oblasti omezovn zbrojen, tedy na opaten k poslen dvry a na opaten vedouc k omezen a ke sniovn stavu vojsk a vzbroje v Evrop.
Dleitmi meznky veobecnho sil o dosaen konkrtnch vsledk se
staly Pask charta za novou Evropu (listopad 1990), Smlouva o konvennch
ozbrojench silch v Evrop (KOS, prosinec 1990) a Vdesk dokument 1992
a 1994, jejich dleitou soust byla Opaten k poslen dvry a bezpenosti
(Confidence and Security Building Measures CSBM). Smlouva o KOS vrazn
snila celoevropsk stropy pro jednotliv kategorie zbran: 20 000 bitevnch tank,
30 000 obrnnch bojovch vozidel, 20 000 kus dlosteleck vzbroje, 6800 bitevnch letoun a 2000 tonch vrtulnk. Vdesk dokumenty uzkonily adu dleitch zsad procesu posilovn dvry: kadoron komplexn vmna informac,
nhodn ovovn poskytnutch informac pi hodnotitelskch nvtvch pslunch vojenskch tvar, nvtvy pozorovatel a dal.
Po skonen studen vlky se do novch pznivjch souvislost dostal mr
v Evrop. Pestal bt vymezovn jenom negativn, tedy jako neptomnost vlky
a ozbrojenho nsil. Je vymezovn tak pozitivn jako stav, kter spov na takovch pozitivnch faktorech, jakmi jsou: mezinrodn prvo, spoluprce mezi stty
a jejich pslunky, roziovn a prohlubovn kontakt, sdlen a ochrana spolench hodnot, kter v mezinrodnch vztazch stle vce nahrazuj slu, dominanci
a jadern odstraovn.

4. Kontrola zbrojen a odzbrojen

Pzniv zmny mezinrodnch bezpenostnch vztah byly vyuity tak v oblasti jadernho odzbrojovn. V ervenci 1991 byla podepsna smlouva START I,
kter znamenala piblin 30procentn snen stavu strategickch jadernch sil USA
a bvalho SSSR. V lednu 1993 byla podepsna smlouva START II zamena na odstrann ICBM s vcensobnmi hlavicemi a na snen stavu strategickch jadernch
sil na jednu tetinu. To ve jsou zmny doslova epochlnho vznamu. Dky nim se
vrazn snila rove vojenskho napt a pokleslo riziko nenadlho a nechtnho
jadernho konfliktu, kter bylo tak siln bhem studen vlky.
83

1. KAPITOLA
3.
Jadern strategie vak zstv nezastupitelnm prvkem celkov strategie NATO. Na
rozdl od studen vlky vak spov na podstatn skromnjm arzenlu prostedk
jadernho napaden. Ty dnes ji nejsou nameny na dnou konkrtn zemi (detargetting), ani nejsou pipraveny odvrtit dnou konkrtn hrozbu. Jejich zkladnm
poslnm je pispvat k mru a stabilit Evropy tm, e zvrazuji nesmyslnost jadern vlky v euroatlantickm regionu. in rizika agrese nevypoitatelnmi a nepijatelnmi tak, jak by to nedokzaly samotn konvenn sly.4
V prvnch pti letech po skonen studen vlky NATO snilo o 80 % poet svch
prostedk jadernho napaden a zlikvidovalo vechny tzv. substrategick jadern
zbran odpalovan ze zem a z hladinovch plavidel. Jedinmi jadernmi zbranmi
uloenmi na soui dnes jsou uren pro letouny s dvojm pouitm. I jejich poet
vak je ve srovnn s obdobm studen vlky velice nzk a stejn tak se snil i stupe
pohotovosti pslunch letoun. Pro nov lensk i pizvan stty je mimodn
dleit to, e NATO nem zjem rozmisovat na jejich zem sv jadern zbran.

5. Zavdjc nhled na pojem bezpenostn riziko

Konec studen vlky pinesl tak nov nhledy na pojmy bezpenostn hrozba
a bezpenostn riziko. Ztratilo se dvj jasn rozdlen mezi pojmy hrozba a riziko.
msk deklarace z roku 1991 zdraznila, e hrozba masivnho toku na nkolika
evropskch frontch pestala existovat a ji nen stednm bodem strategie Aliance.
O to vce se zamila na pojem riziko vymezila jej jako nco, co by mohlo vyplynout z nestability, z mezinrodnho napt a z nepedvdatelnch vzev.

Nov vymezen bezpenostnch rizik a jeho motivy

Nov pojet bezpenostnch hrozeb a rizik bylo podrobnji vymezeno ve Strategick koncepci (SK) schvlen na tomt zasedn NATO. Paragrafy 9. a 10. uvedly
ti zkladn charakteristiky pojmu bezpenostnho rizika:
jde o nco, co nelze spolehliv pedvdat,
jedn se o jev, kter me pichzet z velkho mnostv smr,
riziko se me projevovat v mnoha podobch.
Riziko bylo vymezeno jako jev objektivnho charakteru, jako nco, co me
vzniknout a s vt i men intenzitou psobit nezvisle na zjmech a rozhodnutch
NATO, nezvisle na vli a jednn jeho nejvych pedstavitel. Tak se zrodil vrazn odklon od zusu, od zaitho pouvn pojmu riziko. Strategick koncepce z roku 1991 tak pojem riziko zbavila jeho djovho a subjektivnho charakteru, a tm de
facto nahradila po tyi dekdy pouvan vraz hrozba. Pojem riziko vymezila jako
nco objektivnho, vzdlenho a nepmho. Tmto zavdjcm pstupem otevela
prostor pro nekoncepn a nezdka i svvoln pouvn tchto pojm.
Nov pstup k pojmm hrozba a riziko byl vsledkem vyhodnocen dvou novch
skutenost objektivnho charakteru. Pedevm se vdlo, e sovtsk a jugoslvsk
84

1. KAPITOLA
3.
prostor zahrnoval spoustu vbunch oblast, ve kterch se po desetilet hromadil
potencil nsil. Ten byl vytvoen temi promnlivmi initeli bezpenosti deformacemi hranic (geografie), adou neblahch historickch resentiment v dsledku
spchanch kivd v minulosti (historie) a rozdlnmi pedstavami o budoucm uspodn a smovn jednotlivch nrod ijcch v tchto prostorech (politika).
Druhou zvanou objektivn skutenost t doby byla velk nejistota spojen
s bvalmi socialistickmi stty. Nevdlo se, jak se jim poda ekonomick transformace, jak zvldnou nvrat k trnmu hospodstv, jak bude jeho ekonomick cena,
jak budou jeho sociln a politick dopady.
Nejistoty spojen s dalm vvojem tzv. postkomunistickho prostoru se nakonec
odrazily v tom, e rizika prvn poloviny 90. let byla vymezena jako mon negativn
dsledky nestability, je by mohla vyplynout z vnch ekonomickch, socilnch
a politickch pot, ale tak z etnick evnivosti a ze spor o vymezen hranic.
NATO na potku 90. let jednoznan vtz studen vlky a nesporn dominantn initel mezinrodnch bezpenostnch vztah se vyhbalo, snad a zkostliv, pojmu hrozba. Tento pstup mohl mt dv zkladn motivace. Tou prvn byla
snaha oddlit se od minulosti ty pedchzejcch desetilet, v jejich prbhu hrozba pedstavovala vchoz premisu a tak raison detre NATO.
Dal motivace NATO se mohla odvjet od skutenosti, e na potku 90. let SSSR
nadle zstval vznamnm initelem mezinrodnch bezpenostnch vztah. I pes
nesporn snen vojensk sly a oslaben vlivu na svtovou politiku ml SSSR stle
jet znan potencil k tomu, aby zvrtil vvoj zpt ke konfrontaci, by by to ji bylo
na ni a tm pdem i na mn nebezpen rovni. To byl dvod, pro NATO mlo
zjem neohrozit, ale naopak podpoit proces pozitivnch zmn v zahranin a bezpenostn politice tehdy stle jet existujcho SSSR. Lze tak usuzovat z paragrafu
14. SK, kter vslovn zdraznil, e vztahy se Sovtskm svazem nemaj konfliktn
charakter a nesou se ve znamen spoluprce. Smliv a povzbudiv pstup NATO
k SSSR se stal vznamnou intersubjektivn konstrukc, jejm smyslem a poslnm
bylo vytvoit pzniv prosted pro pokraovn procesu pozitivnch zmn mezinrodn situace.

Zavdjc pojem bezpenostn vzva

Vsledkem soubhu intersubjektivnch a objektivnch skutenost po skonen
studen vlky se stal nov pojem terminologie NATO, a to pojem bezpenostn
vzva. Ten byl vymezen jako vvoj probhajc nezvisle na vli a zjmech nejvych initel NATO a kter pedevm nem takovou povahu, aby mohl pmo
ohrozit bezpenost a zemn celistvost lenskch stt NATO. Pitom vak nen
vyloueno, e by mohl vystit v krize, kter by mohly ohrozit stabilitu v Evrop,
nebo by dokonce mohly vst k ozbrojenm konfliktm a ty by si potom mohly
vynutit angaovanost lenskch stt Aliance, a tm by mohly i pmo ovlivnit jej
bezpenost.
85

1. KAPITOLA
3.
A tak se znovu potvrdila dvno znm skutenost o nepm me kdy pebrme vraz z jinho jazyka nebo oboru, roziujeme si slovn zsobu, ale zrove
s tm zuujeme jeho vznam ve vchozm jazyce i oboru, a tm se dopoutme nepesnosti.

Zmny hrozeb a rizik

Od roku 1991 se tedy v NATO datuje rozpornost a neujasnnost v pstupu k pojmm bezpenostn hrozba a riziko. Na jedn stran bylo zcela sprvn vymezen
obchodu s drogami jako hrozby, kter me mt vn odpady v nkolika smrech.
Na druh stran se vak o terorismu jednou pojednvalo jako o hlavn nevojensk
hrozb, ale jet tent odstavec pouil vraz rizika jadernho terorismu, pestoe
v t dob ji byly konkrtn vojensk zkuenosti s vlkou v Perskm zlivu z roku
1991, kdy se velmi asto hovoilo a psalo o tom, e Irk by svmi ZHN mohl zashnout pedevm Izrael, ale mon i nkter zem jin Evropy.
Z pohledu tchto zem se v dnm ppad nejednalo o riziko. lo naopak o pmou, zmrnou hrozbu vojenskho charakteru. Navc prbh tto vlky a jej vsledek daly jasn pouen, e kdyby bval Saddm Husajn ml v t dob k dispozici
arzenl jadernch zbran, pak operace Poutn boue nemohla probhnout tak, jak
probhla, protoe spojeneck vojska by bvala byla vystavena pm, zmrn, vojensk hrozb jadernch der a nikoli riziku jadernch der. To ostatn amerit
odbornci vyhodnotili jako jedno z hlavnch pouen z vlky v Perskm zlivu v roce
1991 dnes jim je jasn, e (Saddm) nejvt chybu udlal, kdy do Kuvajtu vpadl
jet v dob, kdy neml jadern zbran jinak by se Amerika bvala neopovila se
mu postavit.5
Srovnme-li potek 90. let se souasnost, vidme vrazn rozdl. Dnes nikdo
nepovauje proliferaci ZHN za riziko, hovo se o n jednoznan jako o nejvnj
bezpenostn hrozb potku 21. stolet. Pokud jsou rozdly mezi USA a tzv. novou
Evropou na jedn stran a tzv. starou Evropou na stran druh, pak se vedou o to, do
jak mry je tato hrozba nalhav a jak je poteba j elit.
Ze vech ve uvdnch skutenost meme vyvodit zvr, e nastal as, aby se
skonilo se zavdjcm pstupem k pojmm bezpenostn hrozba a bezpenostn
riziko a abychom usilovali o hledn jasnjho a pesnjho vymezen obou tchto
pojm a jejich dopad.

6. Bezpenost v prvnch letech

po skonen studen vlky
Nov bezpenostn prosted
Po skonen studen vlky se zsadn zmnila bezpenostn situace cel euroatlantick zny. Vytvoilo se zcela nov bezpenostn prosted, kter rozilo i monosti nhledu na bezpenost a na mon zpsoby jejho zajitn. Zsadn zmna se
86

1. KAPITOLA
3.
projevuje ve tech hlavnch smrech. Prvnm je rozen spektra monch hrozeb,
piem narst mnostv a zvanost nevojenskch hrozeb. David Baldwin ji v roce 1995 upozornil na snen vznamu vojensk sly v mezinrodn politice.6
Druhm smrem je prohlouben koncepce bezpenosti ve smru vtho drazu
na lidskou i individuln bezpenost (individual or human security). V roce 1995
Komise pro globln zen (Commission on Global Governance) sice nezpochybnila
vznam a zvanost vojenskch hrozeb, zrove s tm se vak na pojem bezpenost
zamila z pohledu humanitrnch katastrof postkonfrontanho obdob. Za hlavn poadavek vytyila osvobozen od strachu (Freedom from fear) a osvobozen od
nouze (freedom from want). Toto pojet bezpenosti nen uzaven a prochz dalm vvojem.
A konen tet zmna se odvj od nstupu novch hrozeb transnacionlnho
charakteru. V jeho dsledku se stle vce proln vnitn a vnj bezpenost stt. dn stt neme spolhat jen na svoje vlastn zdroje a schopnosti. Na zklad
toho se prosazuje posun od ist sttnho pojet bezpenosti k vraznjmu multilaterlnmu i mezisttnmu pojmn bezpenosti. Tm se roziuje prostor pro
bezpenostn spoluprci, jak na zklad ochrany spolen sdlench hodnot, tak i na
zklad obrany proti konkrtnm bezpenostnm hrozbm.

Spolen bezpenost a veobecn bezpenost

Ve strategii NATO se projevil zcela nov trend prolnn kolektivn obrany
a kolektivn bezpenosti. Vechny lensk stty NATO se t zrukm kolektivn
obrany a zrove s tm Aliance ve vztahu k partnerskm zemm stle vraznji pln
funkci kolektivn bezpenosti.
V nov bezpenostn situaci po skonen studen vlky se jednm z klovch pojm stv spolen bezpenost, je znamen, e bezpenost jako takovou budou moci
sdlet vichni, ne jenom vce i mn zk skupina vyvolench stt. Cesta k jejmu
dosaen vede pes rozshlou mezinrodn spoluprci na zsadch rovnoprvnosti,
nevmovn, spravedlnosti a vzjemnosti. Tento trend vstin pojmenoval v roce
1997 dnsk ministr zahrani N. H. Petersen slovy, e dnes u dn organizace
neme sama o sob pokrvat vechny aspekty bezpenosti ani bezpenostn zjmy
vech stt.7 Problematikou spolen bezpenosti po skonen studen vlky se podrobn zabv zejmna M. Mandelbaum.8
Dalm pojmem, kter charakterizuje nov bezpenostn prosted v euroatlantick oblasti, je veobecn bezpenost. Klade draz nejen na vojensk, ale stle vce
tak na politick, ekonomick, sociln, ekologick a kulturn aspekty bezpenosti
a na dodrovn lidskch a obanskch prv. V tto souvislosti se asto pouv
pojem soft security. Bezpenost se stala nedlitelnou jak co se tk jejch jednotlivch aspekt, tak i pokud jde o jej subjekty. Jednou z cest k zajiovn bezpenosti
byla v minulosti i neutralita. Po skonen studen vlky vak jej pitalivost siln
poklesla.
87

1. KAPITOLA
3.
Fukuyama a konec djin
Dva roky po skonen studen vlky zaujal celosvtovou pozornost Francis Fukuyama svoj knihou Konec djin a posledn lovk. Pedpovdl v n, e v dohledn
budoucnosti bude svt rozdlen na dv sti: posthistorickou, a tu, je dosud vz
v djinch,9 a to v tom smyslu, e je rozdlena adou nboenskch, nrodnostnch
a ideologickch konflikt.
Pod pojmem posthistorick mysl Fukuyama tu st svta, kter ji pekonala potebu vst vlky kvli zem, surovinm, obyvatelstvu nebo touze po uznn
a prestii. Je to ta st svta, v n s konenou platnost zvtzila trn ekonomika,
demokracie a liberalismus. Posthistorick st svta se tedy ji vymanila z djin bcch jako nekonc sled vzjemnch vlek, a proto Fukuyama hovo o konci djin.
V posthistorickch zemch nikdo neuvauje o vlce jako nstroji k obsazen novch
zem nebo k pomstn starch kiv a utrpen.
Konec djin tedy znamen, e v posthistorickm svt u nedochz k vlkm
a nepropukaj krvav revoluce. Nacionalismus, dve tak ast pina vlek, se omezuje na debaty o mnov unii nebo o spolen zemdlsk politice, ale ji ztrc
schopnost vst posthistorick nrody k tomu, aby riskovaly sv zabezpeen existence ve velikskch projevech imperialismu.
Pojem posledn lovk znamen, e lid z posthistorick sti svta se zabvaj
hlavn svm zdravm a zabezpeenm a ji nect potebu riskovat ivoty ve vlkch.
Samozejm, e z nich nevymizela vechna touha po uznn ze strany jinch lid,
ale ta se na rozdl od minulosti zamuje do jinch oblast, kter nevedou k vlkm
a destrukcm, ale naopak slou obecnmu dobru. Jde zejmna o podnikn, sport,10
umn i politiku. V posledn jmenovan oblasti je mon vrazn ukjet touhu po
veobecnm uznn, ale zrove s tm existuje velk mnostv institucionlnch pojistek, kter nadmrn ctidostivm lidem brn, aby se chovali jako pnov nad
osudy jinch. Fukuyama tak dochz k optimistickmu zvru, e vdcov v dnenm demokratickm svt nemohou vst sv zem do vlky z jinch ne bezpenostnch dvod a musej se dlouho rozmlet, ne uin takov rozhodnut.11
Posthistorick st svta je vak podle Fukuyamy vystavena dvma vnm vnjm hrozbm pochzejcm z druh, konfliktn sti svta. Prvn z nich je ropa, je
se nachz pevn v historick sti svta a zrove s tm je ivotn dleit pro
hospodskou prosperitu posthistorickho svta, a tak ji lze zneuvat k politickm
elm. Druhou hrozbu spatuje v pisthovalectv z druh do prvn sti svta. Vyplv z n nezbytnost, aby se posthistorick st svta vce angaovala na podpoe
demokracie v zemch, ve kterch dosud neexistuje.
Fukuyamova kniha se dokala pekladu do mnoha jazyk a dodnes vznamn
ovlivuje diskusi o bezpenosti na globln rovni. Koncentrovan vyjdila vysok
optimismus a velk oekvn po skonen studen vlky. Nen vak dlem jednoznan optimistickm i idealistickm. V samm zvru autor toti nevyluuje, e
pokud mr a prosperita v budoucnu lid znud natolik, e budou hledat nov thymo88

1. KAPITOLA
3.
tick boje a vzvy, vsledek me bt jet stralivj. Nyn mme k dispozici jadern
zbran a dal prostedky hromadnho nien, je by nm umonily zabt v jedinm
okamiku miliony osob.12
V zkladnm bodu svho pojet souasnho svta vak Fukuyama i po tragick
zkuenosti z 11. 9. 2001 nadle stoj na svm zkladnm nzoru, e jsme na konci djin, protoe existuje jedin systm, kter nadle bude ve svtov politice dominantn,
a tm je liberln systm demokratickho Zpadu.13

7. Zmny bezpenostn strategie NATO

Revoluce ve vojenstv (RMA)
Ponaje devadestmi lty se hovo o nov revoluci ve vojenstv, kter spov
na strategickch dsledcch vyuvn nejmodernjch technologi a zejmna pak
informac pro poteby ozbrojench sil. Tato revoluce pila z USA, a proto tak nese
americk nzev RMA. Prvn vraznou demonstrac uplatnn RMA v bojov innosti byla vlka o Persk zliv v roce 1991. Ta ukzala, e RMA spov na pti hlavnch
pilch:
rozhodujc vznam pesnch leteckch der je velmi pravdpodobn, e
ozbrojen konflikty se budou rozhodovat ve vzduchu a zrove s tm bude dle klesat
vznam velkch jednotek pozemnho vojska,
urujc vznam pevahy v oblasti informac, kter vtina odbornk oznauje
za vbec nejdleitj rys RMA, a proto se asto hovo o tzv. informan vlce, ve
kter rozhoduje rychlost a kvalita pi zskvn, shromaovn, zpracovn a vyuvn informac,
o vvoji ozbrojench konflikt rozhoduje technologick pevaha vyhrv ten,
kdo m lep, modernj zbran,
velk pesnost der na velkou vzdlenost, a to zejmna pi tocch ze vzduchu
s clem co nejvce omezit jejich vedlej inky,
po derech ze vzduchu nsleduj soustedn ofenzvy, kter jsou schopny
rychle prolomit obrann linie.

Partnerstv pro mr
Bruselsk zasedn Rady NATO v lednu 1994 vyhlsilo program Partnerstv pro
mr (Partnership for Peace PfP). Ten vytvoil zkladn rmec bezpenosti v celm
euroatlantickm prostoru. Pozvn bylo zaslno vem sttm zastnnm v NACC
a na KBSE. Pozvn pijalo celkem 27 stt.
Hlavn cle PfP jsou vymezeny v rmcovm dokumentu. Na prvnm mst je to
zven pslunch schopnost a monost k udrovn mru cestou spolenho plnovn, ppravy a vcviku, a tm zvit interoperabilitu ozbrojench sil partnerskho
sttu se silami NATO.14 Dalm clem PfP je zprhlednit proces obrannho plnovn a tvorby rozpotu na nrodn rovni a napomhat rozvoji demokratick kont89

1. KAPITOLA
3.
roly ozbrojench sil. PfP se zamuje tak na udrovn schopnost a pipravenosti
pispt k operacm pod vedenm OSN nebo OBSE. V dlouhodobm vhledu PfP
vytv pedpoklady k tomu, aby partnersk stty mohly lpe operovat v souinnosti s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO. PfP a EAPC ve svm souhrnu dvaj
monost aktivnho zapojen partnerskch zem do politickch konzultac v rmci
Aliance a do procesu dlouhodobjho (nebo dlouhodobho) plnovn v rmci
NATO. Tato spoluprce umouje spolen hledn odpovd na konkrtn bezpenostn otzky a vytv novou bezpenostn kulturu v euroatlantick oblasti.
Dleitou lohu hraje rovn proces plnovn a hodnocen Partnerstv pro mr
(Planning and Rewiev Process PARP). Zamuje se na vyhledvn a hodnocen sil
a kapacit, kter mohou bt poskytnuty pro mnohonrodn ppravu, cvien a operace v souinnosti se silami Aliance. Dv partnerskm zemm monost, jak vyut
rozshlch zkuenost NATO v oblasti obrannho plnovn. Na kadou partnerskou zemi se vypracovv posudek plnovn a hodnocen, kter potom schvaluj orgny NATO a pslun partnersk zem. PARP vznamn pispl k poslen
spoluprce partnerskch stt v mrovch operacch pod vedenm NATO v bval
Jugoslvii.

Rozvoj spoluprce s Ruskem

V ervnu 1994 bylo dosaeno dohody o veden irokho intenzivnho dialogu
a spoluprce. Zahjil se proces pravidelnch schzek mezi estncti leny NATO
a Ruskem (16+1) na rovni ministr, velvyslanc a expert zamench na vmnu
informac a na konzultace o otzkch spolenho zjmu. Dne 20. kvtna 1997 se
v Pai seli generln tajemnk NATO, nejvy pedstavitel stt NATO a prezident Rusk federace a podepsali Zakldajc akt o vzjemnch vztazch, spoluprci
a bezpenosti mezi NATO a Ruskou federac. Ten vytvoil rmec pro nov bezpenostn partnerstv a vzjemnou spoluprci.
lnek 1. Zakldajc akt vymezil zkladn zsady vzjemn spoluprce. lnek
2. Vytvoil nov frum pro rozvoj spoluprce Stlou spolenou radu (Joint Permannent Council JPC). Stanovil j ti zkladn koly: vst pravideln konzultace
o otzkch politickho a bezpenostnho charakteru, rozvjet spolen iniciativy, init spolen rozhodnut a ppad od ppadu i spolen jednat. Stl spolen rada se
stala dleitm jednacm frem jak pi prohlubovn spoluprce, tak i pi vyjasovn a sbliovn stanovisek pi vojenskch akcch NATO mimo smluvn vymezenou
oblast.
V Zakldajcm aktu se odrazily zsadn zmny bezpenostn situace v Evrop.
Vytvoil rmec pro rozvoj konzultac, sbliovn stanovisek a spoluprci mezi obma
stranami. Ani jedn stran nedal prvo vetovat akce druh strany. Jeho hlavnm poslnm je posilovat spoluprci mezi NATO a Ruskem a zamovat jejich pozornost na
oblasti spolenho rozhodovn a jednn.
90

1. KAPITOLA
3.
Psoben NATO pi udrovn mru (IFOR a SFOR)
V reakci na eskalaci napt a konflikt v bval Jugoslvii pijalo NATO v letech
19921995 adu zsadnch rozhodnut zamench na sledovn a nsledn vynucovn dodrovn embarga a sankc OSN na Jadranu a t k operacm soustednm
na sledovn a pot na vynucovn bezletov zny OSN nad Bosnou a Hercegovinou.
Zrove s tm NATO poskytlo pmou leteckou podporu Ochrannm silm OSN
v Bosn a Hercegovin (UNPROFOR). Vynucovac operace NATO (Deny Flight)
zaala na zklad rezoluce OSN . 816 ji v dubnu 1993.
Na jae 1994 zasadily sly NATO nkolik vzdunch der proti dlosteleckm
a minometnm postavenm v okol Sarajeva, kter pedtm byly oznaeny za pvodce
tok na civiln obyvatelstvo msta. V lt 1995 zasadily letouny NATO srii der
bosenskosrbskm vojenskm postavenm. Po podpisu Daytonskch dohod (listopad
1995) byly vytvoeny mnohonrodn Realizan sly pod vedenm NATO (IFOR).
Hlavnm poslnm tohoto sboru (60 000 vojk) bylo zabezpeit dodrovn zastaven palby, zajitn postupnho stahovn ozbrojench sil z dohodnutho psma zastaven palby, zajitn procesu odevzdvn tkch zbran do urench
mst a tak to byla kontrola vzdunho provozu nad Bosnou a Hercegovinou.
Velitel tchto sil (COMIFOR) byl v podzenosti vrchnho velitele spojeneckch
ozbrojench sil v Evrop (SACEUR). Na innosti Realizanch sil se vedle lenskch
stt NATO podlelo tak 14 zem PfP, vetn esk republiky. Po skonen mandtu
IFOR v prosinci 1996 byly aktivovny Stabilizan sly (Stabilisation Force SFOR).
Hlavnm kolem tohoto 30tiscovho sboru bylo pedevm psobit proti obnoven
neptelstv, upevovat vsledky IFOR, poskytovat selektivn podporu civilnm
organizacm a poskytovat pomoc v nouzi silm OSN ve vchodn Slavonii. SFOR byl
dn do podzenosti velitele pozemnch sil NATO v Evrop.

Roziovn NATO
Pod vlivem a pekvapiv rychlho konce studen vlky zaznvaly na samm
potku 90. let obavy, zda NATO peije znik hrozby, kter byla zkladnm raison
detre jeho vzniku. Byly tak vahy, e by mlo dojt k soubnmu rozputn obou
bezpenostnch spoleenstv. Ponaje rokem 1993 vak z bvalch satelitnch stt
SSSR pichzely stle nalhavj dosti o zskn bezpenostnch zruk NATO. Nejvraznji se v tomto smru angaovali dva nkdej nejznmj disidenti polsk
prezident Lech Walesa a prezident R Vclav Havel. Jejich nalhn smovalo na
tehdejho prezidenta USA Billa Clintona, pi jeho rozhodovn sehrla dleitou
lohu jeho ministryn zahrani Madeleine Albrightov.
Hlavnmi meznky v procesu rozhodovn o tom, zda NATO rozit se staly rozhodnut bruselskho zasedn Rady NATO z ledna 1994, Studie o rozen NATO ze
z 1995, madridsk vrcholn schzka z roku 1997 a prask v roce 2002. V Bruselu
bylo v lednu 1994 oznmeno, e Aliance je otevena dalm evropskm sttm, kter
jsou schopny rozvjet a naplovat zsady Washingtonsk smlouvy a pispvat k dal91

1. KAPITOLA
3.
mu upevovn bezpenosti v severoatlantick oblasti. Studie o rozen NATO
nastnila zkladn zsady roziovn NATO. Hlavn draz pitom poloila na vybudovn lep bezpenosti v celm euroatlantickm prostoru, ani by pitom dolo
k obnoven dlcch ar. V Madridu padlo v ervenci 1997 rozhodnut, e NATO se
v prvn vln roz o Polsko, Maarsko a eskou republiku. Na praskm summitu
Aliance v roce 2002 bylo oznmeno rozhodnut pizvat dalch sedm zem: Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotysko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Roziovn NATO je pojmno jako proces, kter napomh aktivn asti uchazeskch zem pi zvyovn jejich politickho a vojenskho zapojovn do innosti
Aliance. Vytv jedinen rmec pro intenzivn dialog zahrnujc politick, vojensk,
finann a bezpenostn otzky. Tm pispv k dalmu pekonvn rozdl mezi bvalmi nepteli a k posilovn jejich partnerskch vztah. Zjem o lenstv v NATO
potvrdil, e toto spoleenstv se na zklad svho vlivu na mezinrodn bezpenostn prosted stalo veobecn nejuznvanj mezinrodn organizac. Prioritou jeho
bezpenostn strategie i nadle bude kolektivn obrana, dle se zam na akce mimo
hranic NATO a z hlediska dlouhodob perspektivy nelze vylouit ani to, e ve stle
vtm rozsahu bude plnit i koly celoevropsk organizace kolektivn bezpenosti.

Nov strategick koncepce z roku 1999

Plstolet existence NATO uzavel Washingtonsk summit NATO v roce 1999,
kter schvlil Novou strategickou koncepci (NSK). V n se NATO definovalo jako
stedn orgn nov architektury evropsk bezpenosti v tom je vrazn posun ve
srovnn se studi o rozen i s Prohlenm z madridsk vrcholn schzky, v n
se NATO definovalo jako hnac sila. lnky 29, 31 a 41 NSK zdraznily, e Aliance
vstoupila do kvalitativn nov etapy svho psoben, jejm hlavnm znakem mohou
bt ozbrojen operace k pedchzen konflikt a ke zvldn kriz, je nespadaj pod
lnek 5. S tm ale souvis ada otzek. Jak se bude rozhodovat o tom, kter rizika
rozlin povahy mohou pokodit bezpenostn zjmy Aliance? Kdo bude rozhodovat o tom, kdy a kde zashnout? Obejde se Aliance vdy bez mandtu OSN?
Do poped Nov strategick koncepce NATO se dostvaj vojensk nstroje
bezpenosti vce ne tetina paragraf NSK (pesn 24 ze 65) se vslovn zabv
vojenskm poslnm Aliance, lohou ozbrojench sil a smrnicemi k jejich pouit
tm je zasvcen vbec nejrozshlej lnek NSK, tedy lnek 53, kter m celkem
9 paragraf. NATO se zamuje na maximln vyuvn vsledk vojenskotechnologick revoluce. Spolu s dopravnmi letouny, plavidly a vrtulnky nezbytnmi pro
pepravu malch mobilnch jednotek hraj klovou roli systmy ISTAR (Intelligence,
Surveillance Target Aquisition and Reconnaissance Capability), co znamen przkum, vyhodnocovn zskanch zprv, sledovn krizovho prostoru a zskvn
cl. To ve se souhrnn promt do nrstu vznamu informac, hovo se dokonce
o tzv. informan vlce, o vznamu informanho systmu na nejvy technologick
rovni. Hlavnm nstrojem pro sbr, pedvn a rozdlovn informac jsou pro92

1. KAPITOLA
3.
stedky kosmickho przkumu a zpravodajstv ty ukazuj, kde jsou civiln a vojensk infrastruktury, umouj zrychlovat vyhledvn a volbu cl a poskytuj daje
uivatelm. Staly se multipliktorem vojensk sly na strategick, operan i taktick
rovni. Prv v tto oblasti se projevilo velk zpodn Evropy za USA. Ve vojensk
oblasti USA za posledn dekdu utekly svm spojencm takkajc nejmn o jednu
generaci. Bhem prv konc dekdy investovaly do vojenskho vzkumu a vvoje
36 mld. USD, zatmco cel zpadn Evropa jen 10 mld.15 Operac Spojeneck sla (ble viz nsledujc kapitola) Amerian demonstrovali schopnost doshnout spchu
takkajc na dlku, bt vudyptomn, vevdouc a vehoschopn... vlka se stv
laborato, kter testuje nejvysplej technologie, elektroniku a informatiku.16

8. Geostrategick revoluce (GR)

Po rychlm pekonn nkdejho ideologickho rozdlen svta dolo k triumfu trnho hospodstv. Dominantnm motivem pro spoluprci nebo naopak pro
konkurenci ji nen ideologie, nbr pedevm sil o udren stvajcch a ppadn
zskn novch trh. Namsto dvj bipolarity se stle vraznji prosazuje trend nesoumrn multipolarity, piem jednoznan nejsilnj pl dnes pedstavuj USA.
Jejich zjmy, motivy a stanoviska maj urujc vliv na rozhodovn otzek strategickho vznamu ve vech oblastech od ekonomiky pes politiku a bezpenost (zejmna pprava nov strategick koncepce NATO a rozhodovn o jeho roziovn) a
po ekologii (viz summit v japonskm Kjto).
Dokument americkho Institut for National Strategic Studies nazvan Strategic
Assesment 1997 dl stty souasnho svta do t zkladnch kategori. Do prvn pat stty s spn fungujcm trnm hospodstvm a systmem parlamentn demokracie jde pedevm o vechny stty G-7 a o naprostou vtinu tch lenskch
stt NATO, kter do G-7 nepat (problmy se vyskytuj v Turecku). Druhou skupinu tvo stty, je pechzej od autoritativnch reim k reimm typickm pro
prvn skupinu stt. A konen tet skupina sestv z tzv. problmovch stt, kter
zaostvaj za zbytkem svta, piem mnoh z nich jsou zmtny etnickmi i nboenskmi konflikty. Tyto ti kategorie stt se odliuj rovn svmi bezpenostnmi
statuty. Nejvymu statutu se t stty prvn skupiny, na nejni rovni je statut tet
skupiny stt.
Dnsk bezpenostn expert B. Moller17 rozdluje souasn svt do dvou zkladnch oblast. Prvn nazv oblast mru (zone of stability) a ad do n Severn Ameriku, zpadn Evropu, Japonsko a Ocenii. Druhou pak oznauje za oblast nepokoj
(zone of turmoil) a zaleuje do n Stedn vchod, Persk zliv, jin Asii, vchodn
Asii (zejmna pak Korejsk poloostrov) a tak perifern oblasti Evropy bvalou
Jugoslvii a nkdej Sovtsk svaz a napt mezi eckem a Tureckem. Z toho vyplvaj dva zkladn dlouhodob koly pro stty prvn skupiny i oblasti mru.
Ve vztahu k zemm druh skupiny je to pedevm en stability, ve vztahu ke tet
93

3. KAPITOLA - poznmky
skupin zem pak jde o zvyovn a zdokonalovn schopnosti elit novm problmm pi een regionlnch kriz a konflikt. Tento pstup je do urit mry jinm
a vce strukturovanm vyjdenm Fukuyamovy teze o dvou svtech historickm
a posthistorickm.
GR se vyznauje tak tm, e USA se staly jedinou komplexn svtovou supervelmoc a zejmna po nstupu B. Clintona do funkce prezidenta se jejich dlouhodobm
strategickm clem stalo dobvn novch trh.18 Zpadn Evropa hled svoji novou
identitu a novou roli ve zmnnm bezpenostnm prosted. Zstv zachovno
strategick partnerstv pi koncipovn nov koncepce linie NATO a pi prosazovn spolench zjm. Zrove s tm vak sl konkurence v bojch o nov trhy, a to
zejmna v oblasti zbrojnho prmyslu. Soust GR je i nrst vznamu informac.
Pstup k informacm a schopnost jejich rychlho a innho vyuit se staly rozhodujcm faktorem pro ekonomick spch spolenost i celch stt. skalm nrstu
vznamu informac by se mohly stt stety zjm a dokonce i konflikty vyvolan
bojem o pstup k informacm a o monost jejich vyuit.

2
3
4
5
6

9
10

11
12
13
14
15

16
17

18

Desekuritizan pohyb je v obecn rovin opakem pohybu sekuritizanho. Znamen nvrat z oblasti bezpenosti do oblasti politiky, odvoln mimodnch opaten a zruen elov vytvoench bezpenostnch
struktur. V danm ppad znamenal odklon od ist vojenskostrategickho posuzovn znovusjednocen
Nmecka a upednostnn pstup politickch.
Mandelbaum, Michael: The Dawn of Peace in Europe. The Twentieh Century Fund Press, New York 1996, s. 11.
Military Balance 19901991, International Institute for Strategic Studies, London 1990, s. 49.
NATO Handbook. Brussels, NATO Office of Information and Press, 2001, s. 160.
Kenneth M. Pollack: He s too unreasonable for deterrence. International Herald Tribune, 28.29. 9. 2002.
Baldwin, D.A.: Security studies and the end of the cold war. World Politics, Vol. 48, October 1995, No. 1,
s. 11714.
Petersen N. H.: Towards a European security model for the 21 century. NATO review November - December
1997, s. 4.
Pokud jde o sttn rove pin vlek, m autor na mysli pedevm cle, aspirace a ideologii, kvli kterm
stty v minulosti vstupovaly do vlek. Pokud jde o systmovou rove, upozoruje autor pedevm na
charakter struktury vztah mezi stty, kter je svm zaloenm anarchick.
Fukuyama, Francis: Konec djin a posledn lovk. Rybka Publishers, Praha 2002, s. 265.
Fukuyama upozoruje pedevm na horolezectv, ktermu se vnuj takka vlun lid z prosperujcch
zem posthistorickho svta, aby pi nm oivovali tm vechny podmnky historickho boje: nebezpe,
nemoci, dinu a riziko nsiln smrti.
Fukuyama, Francis: Konec djin a posledn lovk. Rybka Publishers, Praha 2002, s. 251.
Fukuyama, Francis: Konec djin a posledn lovk. Rybka Publishers, Praha 2002, s. 315.
Fukuyama, Francis.: Nous sommes toujours a la fin de l histoire. Le Monde 18.10. 2001.
NATO Handbook. Brussels, NATO Office of Information and Press, 2001, s. 68.
V tomto obdob Spojen stty investovaly do modernizace svch ozbrojench sil, zatmco jejich evropt
spojenci, s vjimkou Velk Britnie, utrcely mnohem vce penz za udrovn zastaralch ozbrojench
sil.
Isnard J.: La guerre parallele subit son bapteme du feu. Le Monde 7. 4. 1999.
Moller B.: Towards a New Global Military Order?. In:. Working Papers 23/ 1997. Copenhagen, COPRI,
1997, s. 16.
Brinkley, Dougles: Democratic Enlargement: The Clinton Doctrine. Foreign Policy, Spring 1997, No. 106, s. 127.

94

4. KAPITOLA

VLKY POSTKONFRONTANHO OBDOB

Vvoj mezinrodnch bezpenostnch vztah po skonen studen vlky ml ve
svt velmi rozmanit projevy. Zem euroatlantick zny si vychutnvaly slastn
pocity prudkho poklesu mezinrodnho napt a tm plnho zniku strachu
z vlky. Naproti tomu v tzv. historickm svt, zejmna pak v Africe, v Latinsk
Americe a na Blzkm a Stednm vchod nadle probhaly vlekl, nebo dokonce
propukaly nov ozbrojen konflikty. Od roku 1990 do poloviny prvnho desetilet
21. stolet probhlo ve svt celkem 120 ozbrojench konflikt, v nich bylo zabito
4 mil. lid a 40 mil. lid bylo vyhnno ze svch domov.1
Rozdln a spolen rysy ozbrojench konflikt a vlek v tzv. historickm svt
Kad z vlek postkonfrontanho obdob mla sv zvltnosti, je se projevily
zejmna v rovin pin (nboensk, politick, ekonomick), prbhu (krtk nebo
naopak vlekl boje), nasazen ozbrojench sil (konflikty nzk, stedn nebo vysok
intenzity) a vsledk (lo pedevm o to, kdo v nich vyhrl, zda jeho vtzstv bylo
trval nebo naopak doasn). Vznamn rozdly se projevily pedevm v rozsahu
a intenzit jednotlivch vlek a ozbrojench konflikt. Nkter z nich jsou hodnoceny jako konflikty nzk intenzity (low intensity conflicts LICs), dal zase jako
vojensk operace jin ne vlka (military operations other than war OOTW) a jen
nkolik z nich bylo vlkami v plnm slova smyslu.
Konflikty za poslednch patnct let mly tak adu spolench rys. Jejich drtiv
vtina probhla v t sti svta, kterou Francis Fukuyama oznauje vrazem historick. Jde o oblast, kterou stle zmtaj nevyzen ty, touha po pomst a odhodln
nasazovat vlastn ivoty za dosaen svch zjm a cl. Nejvraznji se to projevilo
v Bosn, Angole, Burundi, Nigrii, Somlsku, Librii, Sierra Leone, Rwand, Kongu
a v Sdnu. Vn konflikty tedy probhaly ve vn oslabench sttech, kter meme hodnotit jako zhroucen nebo hroutc se stty (failed states). Jejich hlavnmi
aktry byly jak sttn, tak i nesttn, soukrom initel.
Nejvce vlek probh v Africe, kde jsou navc doprovzeny zvl krutm nsilm,
enm pandemie AIDS a nezodpovdnm chovnm astnk vlek. Zejmna v tzv.
africkm rohu se ukazuje, e tamn chudoba je sten pinou a sten dsledkem vlek. Velkm vlenm utrpenm proel Sdn v bojch mezi SPLA (Sdnsk
lidov osvobozeneck armda) a vldnmi jednotkami. Jedni tvrd, e jde pedevm
o vlku mezi arabskm a muslimskm severem na jedn stran a tradin africkm
jihem na stran druh. Jin zase namtaj, e jde pedevm o kontrolu zem a jeho
zdroj a tak o to, e vldy v Chartmu dlouhodob vyuvaj zdroj z jihu zem, ale
vbec se nestaraj o jeho hospodsk rozvoj.2 Naproti tomu v Latinsk Americe na
95

1. KAPITOLA
4.
potku 21. stol. probh jedin obansk vlka (v Kolumbii) na rozdl od esti vlek
v 90. letech.3 Nicmn i tam petrvv potencil dalch monch vlek, kter vyplv z kombinace odcizen mezi irokmi lidovmi vrstvami a politiky na jedn stran
a odhodlanosti zk vrstvy tamnch elit chrnit sv zjmy za kadou cenu.
Pevaha vnitrosttnch konflikt nad mezisttnmi
Dalm spolenm rysem tchto vlek a konflikt je, e na rozdl od minulosti ve velk vtin probhaly uvnit stt a potvrdily neblah trend nrstu podlu
bezbrannch civilist na celkovm mnostv obt. Jestlie na potku 20. stolet na
civilisty pipadalo 15 % obt vlek, ve 2. svtov vlce to ji bylo 50 % a na pelomu 20. a 21. stolet to je 8590 %.4 Vlky dnenho svta se vyznauj zabjenm
a terorizovnm civilnho obyvatelstva, hlavn obt nsil jsou eny, dti, sta nebo
slab a nemohouc lid.5 Nejznmjmi a tak nejnebezpenjmi nesttnmi aktry
dnench vlek jsou tzv. warlords. Jedn se o velitele ozbrojench formac, kte sv
zjmy prosazuj velmi nsilnmi metodami a velmi zce spolupracuj se skupinami
organizovanho zloinu.
Svt se po roce 1990 vrazn zmnil, a to nejmn ve dvou rovinch. Pedevm
se vce i mn zmnil charakter ozbrojench konflikt a vlek. Zrove s tm se pod
vlivem zniku hrozby svtov vlky zmnil i pohled lidstva na ozbrojen konflikty
a vlky, kter nadle probhaj nebo dokonce nov propukaj. Lidstvo si stle vce
uvdomuje, e zvanm dsledkem vnitrosttnch konflikt je ztrta sttn kontroly
nad danm zemm a nebezpen nrst peshraninch pohyb lid, zbran a neleglnch aktivit, zejmna pak infiltrace. Tm se generuje hrozba destabilizace sousednch zem a potamo i celch region. Velmi znepokojivm jevem je nrst rekrutace
nezletilch, z nich se asto pod vlivem drog stvaj naprosto bezcitn a bezohledn
zabijci.
K nejznmnjm pkladm pat tk destabilizan dopady vnitrosttnch
konflikt v Librii a v Sierra Leone na Guineu a na Guineu-Bissau. Na potku
21. stolet se stle vraznji ukazuje, e kad vnitrosttn konflikt me bt vsledkem vnjch initel nebo na n naopak me mt vznamn vlivV tomto
kontextu je kad vnitrosttn konflikt tak konfliktem mezinrodnm.6 V dsledku
toho pak nutnost zsahu mezinrodnho spoleenstv, kter znamen vce i mn
rozshl zpochybnn suverenity stt, jimi zmtaj vnitn ozbrojen konflikty.
Ukazuje se tak jeden paradox internacionalizace pohledu na vnitrosttn konflikty me mt i neblah dopad pokraovn v represivnch bojch namsto politickch een je zdvodovno ast na vlce proti terorismu. Tm se udruje prostor pro svvoln nasazovn armdy k potlaen odporu opozinch sil nebo boje za
samostatnost. Nejvmluvnjm pkladem je ena rusk prezident Putin nadle
odmt dt tuto otzku na poad mezinrodnch jednn, na zem eny udruje
vojensk kontingent o sle 80 000 pslunk ozbrojench sil RF a jejich asto brutln postup vydv za pspvek ke globln vlce proti terorismu.
96

1. KAPITOLA
4.
Nrst uprchlickch vln
Soubn s nezmrnm utrpenm a bolest se jednm z hlavnch prvodnch znak vlek postkonfrontanho obdob staly siln uprchlick vlny a s nimi spojen nov
hrozby nevojenskho, pedevm socilnho, ekonomickho a politickho charakteru. Analza vysokho komisaritu OSN pro uprchlky varovn upozornila, e v tchto konfliktech u uprchlick vlny nebyly vedlejm inkem, ale v mnoha ppadech
byly stednm clem a taktickm zmrem bojov innosti.7 Dochz k rozshlmu
vyhnn lid, hrubmu poruovn lidskch prv, znsilovn, muen, nasazovn
vojk v dtskm vku (asto bestiln vrad pod vlivem omamnch ltek) a k velkm etnickm istkm.
Privatizace ozbrojenho nsil
Ve svvoln innosti warlords a jejich spojenc i podzench se velice vrazn projevuje nov a velmi znepokojiv jev slc privatizace nsil.8 Toto nsil m
nejastji civilizan a ideologick koeny, ale jeho velmi dleitm stimulem jsou
hmotn zjmy. Clem je zmocnit se kontroly nad nerostnmi a energetickmi zdroji
a ovldnout jejich vvoz. Po dosaen tchto cl nsleduje ovldnut uritho regionu, prosazen ileglnch obchodnch aktivit, obsazen klovch post vlastnmi
a oddanmi lidmi a vnucen vlastnch zkon. A nsil pchan na tch, kte jsou
povaovni za neptele nebo za mncenn, se tm dle stupuje.
ada konflikt probhajcch v tzv. historickm svt se vyznaovala jednm spolenm paradoxem jejich hlavn akti neusilovali o dosaen konenho vtzstv.
Trvale probhajc a umle udrovan ozbrojen vnitrosttn konflikt se pro hlavn
aktry privatizovanho nsil stv idelnm prostedm pro pokraovn ivota, na
kter si zvykli a kter jim zaruuje uchovn velk moci a kontroly nad jinmi, vydatn pjmy a pedevm pocit dleitosti. To opt pipomn Francise Fukuyamu
a jeho velmi vstin pojem megalothymit lid s hrud.
Egoistick pohnutky megalothymickch privatiztor nsil a vlek se vznamn
promtaj i do vojensk charakteristiky vnitrosttnch konflikt v historickm svt.9
Probhajc vnitrosttn konflikty nemaj jasn vojensk cle, a tak postrdaj i jasnou
a koherentn vojenskou taktiku a strategii. Jsou do nich nasazovny nepravideln
ozbrojen sly s nzkm smyslem pro vojensk d a kze. V jejich jednn se velmi
asto projevuje svvolnost a pedevm pak bezohlednost a krutost nejen vi protivnkovi, ale zejmna vi bezbrannm civilistm. Tento vvoj generuje velmi vn
problm i pro vojenstv USA a jejich spojenc zuuje prostor pro uplatovn zsad
vlek s nzkm rizikem pro zasahujc jednotky a pro civiln obyvatelstvo v oblasti
zsahu (tzv. low-risk warfare nebo risk-free warfare). V bojch proti bezohlednm
zabijkm, kte se asto zamchaj mezi venkovsk nebo mstsk obyvatelstvo, nelze
nasazovat modern letouny a shazovat pesn zenou munici. Je naopak nutn vce
nasazovat speciln sly, ale ty jsou ve srovnn s domorodmi gangstery vdy v nevhod neznaj tak dobe zem, jazyk, ani tamn zvyky.
97

1. KAPITOLA
4.
Jen nkter z onoho vysokho potu konflikt uplynulch let byly vlkami
v zavedenm chpn tohoto slova. Mly charakter mezisttnch konflikt a zrove
pat do kategorie tzv. velkch konflikt, pi kterch je vce ne tisc mrtvch. V tto
kapitole se zamme pouze na tyi nejznmj a tak nejvznamnj konflikty,
na kterch se rozhodujcm zpsobem podlely zem NATO a mezi nimi na prvnm
mst USA. Byly to dv vlky v Irku, operace Poutn boue (1991) a Irck
svoboda (2003), vlka NATO proti Jugoslvii (Spojeneck sla 1999) a vlka USA
v Afghnistnu (Trval svoboda 2001). Nsledujc podkapitoly pipomenou hlavn
mezinrodnpolitick a bezpenostn-politick souvislosti, z nich vyplv velk
vznam tchto ty vlek pro mezinrodn bezpenostn vztahy po skonen studen
vlky. Clem tto kapitoly je podrobn rozbor jejich vojenskho charakteristiky.

tyi tzv velk vlky

Operace Poutn boue (1991)
Operace Spojeneck sla (1999)
Operace Trval svoboda (2001)
Operace Irck svoboda (2003)

1. Operace Poutn boue (1991)

Prvn z tchto tyech vlek se odehrla necel rok po oficilnm ukonen studen vlky, a tm tak byl peduren jej vnj rmec a nakonec i jej prbh a vsledek. Byla odpovd na chovn Irku, jeho reim se tak stal nejvtm problmem a nejvnjm naruitelem procesu pemny mezinrodnch bezpenostnch
vztah po skonen studen vlky. Tzv. prvn irck vlka vak nepinesla trval
een irckho problmu, a tak o dvanct let pozdji pila druh vlka. USA tedy
spolu se svmi spojenci kvli Irku podstoupily dv velk a nkladn vojensk operace, piem sloen alianc nebylo v obou ppadech shodn, byly v nm naopak
vrazn rozdly. Shodnm rysem obou vlek byl velk vznam, kter USA tmto
konfliktm pikldaly, a obrovsk nasazen, se kterm do nich ly. Ani jeden z tchto vlench konflikt nevypukl nhodn, oba byly vsledkem dlouhodobho nazrvn napt a tomu odpovdajcho odhodln eit problmy prostednictvm
vojensk sly.
98

1. KAPITOLA
4.
Operace Poutn boue jako meznk ve vvoji vztahu USA k Irku
Ob tzv. irck vlky byly vsledkem sloitho a pitom velice dynamickho vvoje
vzjemnch vztah mezi USA a Irkem. Na jedn stran se bhem jednoho tvrtstolet
postupn vystdaly celkem tyi administrativy jde o dv volebn obdob R. Reagana, jedno obdob G. H. Bushe, dv obdob Billa Clintona a dv obdob G. W. Bushe.
Na druh stran byl po celou tuto dobu a do nstupu G. W. Bushe u moci dikttor
Saddm Husajn. Pstup USA k Saddmovu Irku se vyvjel od pm podpory a po
vystupovan neptelstv a vyvrcholil jeho vojenskm svrenm v roce 2003.

Etapa spoluprce USA s reimem Saddma Husajna

Operace Poutn boue (1991) takkajc nespadla z nebe, byla toti dsledkem
pedchozho vvoje v tto citliv a vbun sti svta. Tento sloit a dynamick
vvoj ml ti hlavn aktry: Irk, rn a USA. Prvn pelomovou udlost se stalo
vypuknut ircko-rnsk vlky v z 1980, kterou vyprovokoval Saddm Husajn.10
Svou zemi vehnal do vlky, o kter tvrdil, e bude rychl a pinese velk vtzstv.
Vychzel z domnnky, e zhroucen monarchie a revolun chaos v sousedn zemi
vytvoily pzniv podmnky k tomu, aby se zmocnil oblast s arabskou meninou pi
jin hranici Irku, at-al-Arb, na kterch jsou bohat nalezit ropy.
Pedn amerit odbornci na bezpenostn politiku, John Marsheimer a Stephen
Walt, pipomnaj, e Saddmovu vpdu do rnu pedchzelo stupovn neptelskho chovn rnskho duchovnho vdce Chomejnho. Ten usiloval o en itsk
revoluce dle na zpad a prvnm terem jeho vpad byl nekonfesn, odpadlick
reim v sousednm Irku. Soust tto taktiky bylo i podncovn poetn itsk
meniny v Irku k revolt a ke svren Saddma Husajna. Proto oba autoi doli
k zvru, e Saddmovm clem bylo pouze obsazen tenkho psu zem podl
ircko-rnsk hranice, nelo o dobyt rnu ani o svren Chomejnho clem bylo
omezen vojensk vtzstv, kter mlo vyeit irck strategick dilema.11
Tk ddictv ircko-rnsk vlky 19801988
Cel ircko-rnsk vlka znovu potvrdila, e v oblasti Perskho zlivu nen zdaleka nic jednoznan. rnsk revoluce z roku 1979, kter se nesla pod heslem Smrt
Americe, se stala zsadnm zlomem a od t doby Washington povauje politick
itstv za jednoho ze svch hlavnch neptel.12 rnsk revoluce toti od okamiku
svho vypuknut vyvolvala v USA obavy monho postupu dle na zpad, smrem
k sunnitskm reimm, kter jsou strategickmi spojenci USA jsou hlavnmi dodavateli ropy do USA13 a zrove odbrateli zbran vyrobench v USA. Prv tato
skutenost pedurila pohled na lohu tehdejho Irku vt vhu ne vhrady
k agresivn politice Saddma Husajna ml strategick zmr vyut Irk a jeho armdu jako val mezi rnem na jedn stran a proamerickmi sunnitskmi stty na
stran druh.
99

1. KAPITOLA
4.
Strach z rnu jako hlavn motiv pstupu k Irku
Zkladnm motivem pstupu Zpadu k tehdejmu Irku byly geopolitick a geoekonomick souvislosti. Nejzvanj z nich byl naprost krach americk politiky
v sousednm rnu, kde USA poskytovaly rady pi tzv. bl revoluci. V dsledku nespchu USA ztratily kontrolu nad jednm z nejvznamnjch ropnch producent
v celm svt. Za tto situace byla rnsk itsk revoluce z roku 1979 povaovna
za vnj a nalhavj bezpenostn hrozbu ne Saddmv Irk. A tak z pohledu
zpadnch zem nad vhradami vi krutmu reimu dobrodrunho dikttora
Saddma Husajna a jeho mezinrodnpolitickm ambicm pevldla obava z monho postupu itsk revoluce dle na zpad, do stt, na jejich zem jsou nejvt
svtov nalezit ropy.14 Nejvraznji se to projevilo v ppad USA.
Obnoven diplomatickch styk mezi USA a Saddmovm Irkem
Ji v roce 1982 zaalo dochzet k zsadnm zmnm. Ponaje norem tohoto
roku pestal Irk figurovat na listin teroristickch stt. A dne 26. listopadu 1983
byla schvlen zvltn smrnice o nrodn bezpenosti, kter zdraznila, e USA
uin ve nezbytn, aby se zabrnilo porce Irku Zsadn porka Irku by byla
rovn strategickou porkou Zpadu.15
Vrcholnou udlost cel tto etapy bylo obnoven diplomatickch styk mezi
USA a Saddmovm Irkem. Ironie osudu dokonce chtla, e emisarem tehdejho
prezidenta R. Reagana povenm splnnm tohoto kolu byl Donald Rumsfeld. Ten
se s dikttorem Husajnem seel v jeho palcch v Bagddu na Vnoce 1983, tedy ji
v dob, kdy se vdlo, e proti rnskm vojskm nasadil zbran hromadnho nien.
Zjmy na vyuit Irku proti rnu vak pevily nad poadavky konzistentnho postupu vi irckmu reimu a ji v listopadu 1984 bylo oficiln stvrzeno obnoven
diplomatickch styk.
Se strategickou lohou Irku pevn potaly nejen USA, ale i monarchistick stty cel oblasti Perskho zlivu. V jejich vahch a rozhodovn se odrela tvrd
geopolitick skutenost, e na jedn stran sice nijak nestly o irckou ochranu, ale
v arabskm svt nenachzely jinho partnera.16
Nasazen irckch ZHN v noru 1984
Ircko-rnsk vlka prola nkolika klovmi etapami. Po irck invazi nsledovala a do roku 1982 patov situace doasn ukonen rnskou protiofenzvou,
nabdkou pm ze strany Irku, stdajcmi se rnskmi a irckmi ofenzvami
a po ukonen vlky v srpnu 1988. Velmi vn incident se stal v noru 1984 Irk
nasadil zbran hromadnho nien (ZHN). Ve snaze zastavit rnsk postup k dlnici Basra-Bagdd pouil jedovat plyny. Ve citovan autoi vak pipomnaj, e
Irk pitom vyuil informac o rozmstn rnskch vojsk, je dostal z druicovho
przkumu z USA.
100

1. KAPITOLA
4.
Ircko-rnsk vlka skonila zejmna pro Irk tkmi ztrtami. Na stran Irku
v tto dob bylo nkolik zvanch negativ vdlo se o krutch metodch jeho
dikttorskho vldce, byl v tto vlce agresorem a navc v dob nepznivho vvoje konfliktu proti rnskm vojskm pouil ZHN. Pesto vak, jak vstin hodnot
Lawrence Freedman, profesor vlench studi na Kings College London, v tto etap vechny zpadn stty bez vjimky mly s Irkem dobr vztahy a vbec nedvaly
najevo znepokojen nad irckmi ZHN.17
Hok plody elovho pstupu k Saddmovu Irku
Tento velice elov pstup USA k Saddmovu Irku v 80. letech se neomezoval
jenom na tuto jednu zemi. Ml velice zvan dopad na rn jakoto klovou zemi
oblasti Perskho zlivu. To, e Irk nasazenm chemickch zbran beztrestn, ne-li
dokonce s tichm souhlasem zpadnch mocnost narz usmrtil 50 000 rnskch
vojk, zeslily rnsk pochybnosti o mezinrodnm uspodn.18 Traumatizujc
dopad tto skutenosti vstin vyjdil jeden z prominentnch rnskch klerik
Rafsandn slovy: vlka nm ukzala, e mezinrodn prvo je jenom crem papru.19
Bhem ircko-rnsk vlky proudily do Bagddu vry v du miliard USD,
dodvky vojenskho materilu a v neposledn ad i strategicky vznamn informace o pohybu rnskch vojsk. Prv z USA zskal tehdy Irk dleit technologie a dokonce i ltky pro vrobu chemickch a biologickch zbran, vetn antraxu
a pesticid jejich dodvky prostednictvm firmy Dow Chemical trvaly a do
konce roku 1988, piem posledn z nich mla objem 1,5 milionu USD.20 USA
tedy tento materil Saddmovu Irku poskytovaly jet ti tvrt roku po tom, co
Saddm nasadil chemick zbran proti vlastnmu obyvatelstvu, a to v kurdskm
mst Halaba.21
Ircko-rnsk vlka mla zvan a dlouhodob dopad tak nejen na vztahy mezi
USA a Irkem, ale tak na celou oblast Perskho zlivu. Mezinrodn vztahy v tto
citliv a vbun oblasti svtov politiky se staly jet sloitjmi a konfliktnjmi,
ne byly pedtm. Dnes se i v samotnch USA pipout, e tato vlka a zejmna pak
chovn Zpadu v jejm prbhu mohlo vytvoit trauma v tchto dvou vznamnch
stedovchodnch sttech a nakonec mohlo mt i neblah dopad na monost mrovho uspodn na celm Blzkm a Stednm vchod.22

Etapa pm konfrontace na potku 90. let

Zlomovm okamikem pro etapu spoluprce a pm podpory se stalo ukonen
ircko-rnsk vlky v roce 1988. V okamiku, kdy doznly jej posledn vstely,
prudce poklesl vznam Irku jako elovho spojence jak v och monarchistickch
reim v Perskm zlivu, tak zejmna ve strategickch vahch USA. Dal vvoj
v mnohm zleel na chovn samotnho Saddma Husajna.
101

1. KAPITOLA
4.
Agrese do Kuvajtu Saddmova fatln chyba
Irck dikttor se ale nedlouho po skonen vlky s Irnem dopustil hrub chyby,
kter nakonec mla zvan a dlouhodob dopady nejen pro jeho zemi, ale pro celou
oblast Perskho zlivu. Pi hledn nezbytnch hospodskch zdroj pro povlenou ekonomickou obnovu nejprve poadoval finann podporu od petromonarchistickch reim pipomnal jim, e je zachrnil ped postupem rnskch ajatollh.
Saddm se domhal nov pjky ve vi 30 mld. USD. Kdy neuspl, poadoval, aby
tyto stty Irku odpustily splcen vlench pjek z let 19811988, jejich ve doshla sumy 35 mld. USD. Kdy nepochodil ani s tm, piel s poadavkem, aby tyto
stty zvily cenu ropy na 18 USD za barel a aby pimly Kuvajt k dodrovn kvt
a cen OPEC. Kdy neuspl ani s tmto minimlnm poadavkem, rozhodl se k radiklnmu een cestou vojensk agrese zabral cel kuvajtsk zem.
Jet ped vojenskou invaz se vak Saddm obrtil na velvyslankyni USA Aprile
Glaspie. Jej odpov, e USA v konfliktech mezi arabskmi stty, jakm je napklad
v spor o hranice s Kuvajtem, nemaj vyhrann nzor a e nemaj dn obrann
ani bezpenostn zvazky vi Kuvajtu,23 si vysvtlil jako tich souhlas s tm, co chtl
udlat.24 Dne 2. 8. 1990 do Kuvajtu vyslal sv vojska s clem zmocnit se jeho ropnch
zdroj. S odstupem asu se dnes dokonce vyskytuj vahy, e kdyby se bval spokojil
jenom s tou st Irku, kter le tsn pi jin hranici Irku, USA by pravdpodobn nereagovaly.25 Tko soudit, nakolik je takov vaha sprvn. Jist vak je, e
obsazenm celho Kuvajtu zael Saddm pli daleko.
Irck invaze do Kuvajtu zaala 2. srpna ve 2.00 hod. rno nasazenm vrtulnk
a vsadkovch plavidel na ostrov Bbijn. Tmto pekvapivm manvrem se podailo odznout vtinu sil kuvajtsk armdy, kter v t dob byla soustedna podl
zpadn hranice zem s clem uhjit spornou oblast Rumajla. Ob kuvajtsk obrnn
brigdy (celkem 275 tank), jedna mechanizovan brigda a vtina dlosteleck brigdy se poutaly na vedlej tok irckch sil, a tak se hlavn irck jednotky dostaly do
jejich tlu. Tuto vhodu plynouc z momentu pekvapen zuitkovaly dv divize Republiknsk gardy a dal irck jednotky k rychlmu postupu na hlavn msto a k obsazen vech dleitch ropnch pol a dalch strategicky vznamnch mst na kuvajtskm zem. Bhem dvou dn se Irk zmocnil zem o celkov rozloze 18 400 km2
s tm dvma miliony obyvatel a v zemi nastolil loutkovou vldu. Strategick vznam
cel agrese byl zavren tm, e Irk zdvojnsobil sv monosti tby ropy.

Bezpenostn hrozby vyvolan irckm vpdem do Kuvajtu

Saddm Husajn svm vpdem do Kuvajtu vyvolal celou adu bezpenostnch
hrozeb. Tyto hrozby se tkaly nejen samotnho Kuvajtu, ale tak tm celho arabskho svta a mly vn dopad i na cel mezinrodn spoleenstv tsn po skonen
studen vlky. Zrove s tm bylo nutn zvaovat i rizika spojen s monmi reakcemi na tyto bezpenostn hrozby. Zvl velkou pelivost vyadovalo zvaovn hrozeb
a rizik spojench s povlenm uspodnm Irku a s jeho dal politikou.
102

1. KAPITOLA
4.
Hrozba pro Kuvajt
Z pohledu Kuvajtu lo o bezprostedn, pmou, zmrnou a ivotn hrozbu
vojenskho charakteru. O pmou hrozbu se jednalo z toho dvodu, e Saddm
mil proti vem zkladm kuvajtskho sttu proti jeho zemn celistvosti, proti
jeho sttn svrchovanosti, proti mylence, na kter byl vytvoen, proti jeho peit.
O zmrnou hrozbu pro Kuvajt se jednalo proto, e Saddmovm clem bylo
ovldnout vechny kuvajtsk ropn zdroje, vnutit tomuto sttu politick uspodn
podle svch vlastnch pedstav a zcela ho zbavit mezinrodnpolitickho vlivu.
Vojensk charakter tto hrozby vyplynul ze skutenosti, e v roce 1990 ml Irk
vi Kuvajtu zdrcujc vojenskou pevahu, kter spovala pedevm na milionov
armd. Pozemn vojsko mlo celkem 47 diviz a 6 diviz Republiknsk gardy, vyzbrojench potem 5500 tank (z toho tisc pipadalo na tanky T-72), tm 500 vrtulnk nejrznjch typ a silnm dlostelectvem. Ve vzbroji letectva byly pedevm sovtsk letouny MiG-23, Su-20, Su-22 a Su-25 a francouzsk Mirage.26 Naproti
tomu Kuvajt ml pouze dvacetitiscovou armdu, jej pozemn vojsko sestvalo ze
esti brigd vyzbrojench 245 tanky zpadn provenience.27
Na vnost hrozby vyvolan irckou agres okamit upozornila Rada bezpenosti
OSN. Jej rezoluce 660 z 2. 8. 1990 irckou agresi jednoznan odsoudila jako naruen
mru a mezinrodn bezpenosti. Vyzvala Irk, aby neprodlen a bezpodmnen
sthl vechny sv ozbrojen sly do pozic, v nich byly 1. 8. 1990. Rezoluce 677
odsoudila irck snahy o zmnu demografick skladby Kuvajtu a o zvrcen pomr
nastolench legitimn kuvajtskou vldou.
Hrozba pro arabsk svt
Saddmova agrese pedstavovala pedevm zmrnou hrozbu politicko-vojenskho charakteru, kter potvrdila Saddmovo politick velikstv smujc k ovldnut co nejvt sti arabskho svta. Nedln s tm se potvrdila jeho rozpnavost
a odhodlanost pout k dosaen svch cl i pm vojensk agrese. Reim Saddma
Husajna se tak stal i hrozbou pro status quo na Stednm vchod. Ped vedoucmi
initeli stt cel tto oblasti okamit vyvstala otzka, co bude nsledovat po Kuvajtu, kam by mohl smovat dal Saddmv vboj. Proto se proti Irku postavilo
nkolik vlivnch arabskch stt, a to nejen Sadsk Arbie a Srie, jakoto pm
soused Irku, ale stejn tak i Egypt. Soust koalice se stalo tak sousedn Turecko
(vznamn islmsk zem), ale tak tehdej SSSR. Saddmem vyvolan krize se tak
stala vnjm podntem, kter urychlil pechod sovtsko-americkch vztah od konfrontace ke kooperaci.
Hrozba pro mezinrodn spoleenstv
Saddmova agrese do Kuvajtu se stala hrozbou i pro mezinrodn spoleenstv.
Jednalo se o nepmou hrozbu pedevm politickho charakteru. Pokud by nedodr103

1. KAPITOLA
4.
ovn tch nejzkladnjch zsad mezinrodnho prva prolo jednomu dikttorovi,
mohlo by se stt inspirac i pro ostatn. Dal hrozbu Saddm Husajn vyvolal tm, e
se zmocnil jednoho celho sttu, kter stavem svch zsob ropy je spolu s Irkem,
Sjednocenmi arabskmi emirty, rnem a Venezuelou na druhm a ptm mst
na svt (100 mld. barel) a spolu s tmito stty zaujm stejn postaven i z hlediska
produkn kapacity.28 To byla pm ekonomick hrozba pedevm pro USA, ale tak
pro Japonsko, LR a dal stty, jejich ekonomick peit je zvisl na dodvkch
ropy z Kuvajtu a z dalch zem tto oblasti. Kdyby Saddm bval ovldl Kuvajt natrvalo, pak by mohl kontrolovat a 30 % svtovch zsob kvalitn a lehce dostupn ropy.
To by mu dalo monost rozhodovat o jej tb v cel tto oblasti, zvyovat jej ceny na
svtovch trzch a tm si u odbratelskch zem vynucovat stupky. A tak Saddmv
hazardrsk krok znamenal i hrozbu pro zachovn rstu prmyslov vroby, pro
udren ekonomick prosperity, zvlt pak pro uhjen pracovnch pleitost.29
Bezpenostn-politick rizika
Mezinrodn spoleenstv se vyhnulo nejvnjmu riziku, tedy riziku neinnosti.30 Shodlo se v nzoru, e nelze ustupovat hrozb anexe nezvislch stt, len
OSN. Rezoluce RB OSN . 660 odsoudila irckou agresi proti Kuvajtu a poadovala
okamit staen irckch jednotek. Nsledujc rezoluce . 687 v nvaznosti na pedchoz rozhodnut vslovn dala vem lenskm sttm stojcm na stran Kuvajtu
monost pro ppad, e Irk v plnm rozsahu nespln vechny pedchzejc rezoluce, ut vechny prostedky nezbytn k naplnn rezoluce . 660 (1990) a vech
dalch rezoluc s clem obnovit v oblasti mezinrodn mr a bezpenost. Tm se
pedelo riziku neleglnosti zsahu z pohledu mezinrodnho prva.

Multilateralismus G. H. Bushe
Tehdej prezident George H. Bush (otec souasnho prezidenta USA) rozhodoval za situace vyznaujc se z jeho pohledu soubhem ty pznivch skutenost:
Saddmovo provinn bylo z hlediska mezinrodnho prva velice zvan; v dob
charakterizovan znikem bipolrnch vztah po skonen studen vlky vyvolala
agrese celosvtov odsouzen; Saddm se setkal s velmi malm pochopenm i v samotnm arabskm svt; USA mly k dispozici nejsilnj armdu svta, zatmco
irck armda byla nejen oproti USA velice zaostal, ale tak siln vyerpan z vlky
s rnem.
I pi vdom vech pznivch souvislost vak tehdej americk administrativa
nepostupovala jednostrann, bez ohledu na mnn jinch zem i mezinrodnch
organizac. Naopak, pln brala v vahu nzory mezinrodnho veejnho mnn.31
Zamen na multilateralistick pstup pineslo velmi dobr vsledek bhem pti
msc velkho diplomatickho sil dokzaly USA vytvoit doasnou koalici 33 zem, kter zahrnovala i nkter arabsk zem.
104

1. KAPITOLA
4.
Zvlt velkou pozornost vnovala Bushova administrativa tomu, aby do ntlaku mezinrodnho spoleenstv zapojila tak tehdy jet existujc SSSR. Na zklad intenzivnho oboustrannho dialogu ji 2. srpna 1990 Sovtsk svaz oznmil, e s okamitou platnost ukonuje veker dodvky zbran do Irku, vzpt
pak souhlasil s tvrdou dikc rezoluc OSN. Na potku z se uskutenila prvn
schzka G. H. Bushe a Michaila Gorbaova a dleitm meznkem se stalo spolen prohlen obou sttnk z 10. jna, kter tak zavrilo pozoruhodn vvoj
sovtskho chovn. Saddmem vyvolan krize se nakonec stala vnjm podntem, kter urychlil pechod sovtsko-americkch vztah od konfrontace ke kooperaci.

Vytvoen mezinrodn koalice

Pipomenut regionlnch i irch mezinrodnpolitickch a ekonomickch souvislost ukazuje, e vpd do Kuvajtu byl naprosto neuvenm, zcela neracionlnm
a provokativnm rozhodnutm, na kter nakonec doplatil nikoli Saddm Husajn jako
osoba a krutovldce, ale cel irck stt jako takov. Projevilo se to ve dvou smrech.
Saddmova agrese se dokala jednoznanho odsouzen v rezoluci RB OSN . 660
(2. 4. 1990), kter jej vyzvala k okamitmu a bezpodmnenmu staen vech jeho
vojsk. Potom nsledovalo dalch 11 rezoluc RB OSN, kter zdrazovaly nestupnost tv v tv Saddmovm pokusm o manvrovn a stle vce stupovaly i nekompromisnost ntlaku mezinrodnho spoleenstv. V letnch a podzimnch mscch tak postupn byly schvleny rezoluce 661662, 664667, 669670, 674 a 677.
Kdy Saddm vbec nijak nereagoval, nsledovala rezoluce . 678 (29. 11. 1990), vbec nejtvrd ze vech, a ta dala lenskm sttm zmocnn ut vech prostedk
nezbytnch k naplnn rezoluce . 660. Tm byla jasn legitimizovna pipravovan
vojensk akce.
Vojensk obsazen Kuvajtu bylo pro Irk zcela kontraproduktivn tak v dalm
smru pot, co osm let trvajc vlkou vyerpan rn pestal bt hrozbou pro USA
a pro jejich strategick spojence v oblasti Perskho zlivu, stal se novou hrozbou prv Irk. V dob, kdy pestal bt nezbytnou protivhou vi rnu, dal Saddm Husajn
svoj agres Spojenm sttm jedinenou pleitost k tomu, aby sv slc vhrady
vi jeho zemi eily cestou vojenskho zsahu.
Stty mezinrodn koalice se na operaci Poutn boue podlely dvma zkladnmi zpsoby finann a vojensky.32
1. Finann podl: dominantn podl na financovn operace Poutn boue mlo
pt bohatch a ekonomicky silnch stt v nsledujcm poad:
Sadsk Arbie: 22 miliard USD,
Kuvajt: 22 miliard USD,
Japonsko: 13 miliard USD,
SRN: 10 miliard USD,
Spojen arabsk emirty: tm 6 miliard USD.
105

1. KAPITOLA
4.
2. Vojensk podl:
USA: celkem 4 armdn sbory (XVIII. vzdun vsadkov, VII. armdn sbor
pesunut ze SRN, III. dlosteleck sbor a Sbor nmon pchoty (Marine Expeditionary Force) a nkolik samostatnch brigd a pluk, 800 bitevnch letoun, est
letadlovch lod a dal,
Velk Britnie: jednu silnou obrnnou divizi (sestvajc ze dvou obrnnch
brigd a dalch jednotek) a pluk specilnch sil,
Francie: 6. lehkou obrnnou divizi sestvajc z devti pluk,
Egypt: dv divize (3. mechanizovan a 4. obrnn divize),
Srie: 9. obrnn divize a pluk specilnch sil,
eskoslovensko: chemick odad.
Men bojov jednotky pak do akce vyslaly: Banglad, Maroko, Nigrie, Pkistn
a Senegal. Nebojov jednotky (vesms zdravotnick) pak vyslaly Austrlie, Maarsko, Nov Zland, Polsko, Sierra Leone, Singapur a vdsko.
Dominantn vojensk pspvek tedy poskytly USA. Ukzal se jejich velk nskok
ped zbytkem svta, pedevm pak ve zbraovch systmech vyrobench na zklad nejmodernjch technologi. Tm byla pedurena i rozhodujc loha USA pi
veden vojenskch operac.

Hrozby a rizika spojen s irckou reakc

Velk pozornost se po celou dobu stupovanho ntlaku na Irk a zejmna
pak bhem slcch pprav vojenskho deru vnovala zvaovn hrozeb a rizik
spojench s ppadnou irckou reakc. Od samho potku pitom bylo jasn,
e jde o dv hlavn oblasti o hrozby a rizika politickho a vojenskho charakteru.
Hrozby a rizika politickho charakteru
Zvanou hrozbu pedstavovala nevyzpytatelnost irck reakce na zsah mezinrodnho spoleenstv. Zvl vrazn se projevila ve chvl, kdy Saddm Husajn
pod slcm vnjm tlakem vyzval k tomu, aby naprost nevra byla rozbita vekerou silou vry. Tmto apelem na extremistick a teroristick sly zcela zmrn
poloil draz na spojen arabismu a islamismu s clem vytvoit v islmskm svt
siln protizpadn proud. Pi sniovn vnosti hrozeb plynoucch ze Saddmova
chovn sehrla obrovskou lohu mezinrodn diplomacie. Kdyby se na vojensk
akci Irku podlelo mlo stt, bvaly by podstupovaly vt riziko zkench teroristickch reakc ze strany Saddmova reimu. Takov riziko vak byla vrazn
sneno tm, e konkrtnmu pmmu zsahu pedchzela rozshl diplomatick
iniciativa, jejm vsledkem se stalo vytvoen koalice 38 stt. Pslunci spojeneckch jednotek se rekrutovali pedevm z USA pes pl milionu, dle pak z Francie, z Velk Britnie, ze Sadsk Arbie, z Egypta a ze Srie. Znanou pomoc byl
finann pspvek SRN a Japonska.
106

1. KAPITOLA
4.
Hrozby a rizika vojenskho charakteru
Velkou a asto diskutovanou hrozbu pedstavoval raketov potencil tehdejho
Irku, a to zejmna pi vzpomnce na nasazen chemickch zbran bhem ircko-rnsk vlky v roce 1984. lo zejmna o rakety Frog-7 a Scud zakoupen v SSSR,
a o rakety Al-Husajn (dolet 650 km) a Al-Abbs (950 km). S tm spojen rizika vojenskho charakteru se odvjela pedevm od zvolenho zpsobu zsahu mezinrodnho spoleenstv. lo zejmna o rizika lidskch ztrt na stran zasahujcch. Tato
rizika byla snena cestou peliv ppravy vojenskho zsahu, kter soustedila tm 750 000 vborn vycviench a pipravench vojk z nkolika zem. Proti irck armd tajc 550 000 mu v Kuvajtu a v jihozpadnm Irku organizovanm
do 42 diviz s 1200 tanky a 150 helikoptrami stly Spojeneck sly OSN33 tajc
110 000 vojk uskupench v osmi divizch s 1200 tanky, 150 helikoptrami a 350
bitevnmi letouny.
Rozhodujc dernou slu protiirck koalice tvoila vojska USA s potem tm
400 000 vojk, v jejich vzbroji bylo 2200 tank, 500 vrtulnk a 1500 bitevnch
letoun. Vojska USA byla rozdlena do 6 bojovch skupin letadlovch lod, 2 nmonch pchotnch diviz a 7 diviz pozemnho vojska. Cel akce zaala 7. srpna 1990
operac Poutn tt (Desert Shield), bhem n se do Sadsk Arbie pesunula vojska USA ze zkladen od Ameriky pes Asii a Evropu a po Egypt a Turecko. Jen v Nmecku bylo do pohybu uvedeno 750 nkladnch vlak a po silnicch se pesouvalo
1300 autokolon.34
Operace Poutn boue mla jasn mandt Rady bezpenosti OSN, ale na rozdl
od akc dvjch nebylo zzeno velitelstv vojsk OSN a nebyla ani stanovena pravidla pro pm dohled OSN nad vojenskmi akcemi. Stalo se tak na zklad rezoluce
. 665 z 25. srpna 1990, kter dala oprvnn pout vojenskch prostedk k prosazen vyhlench sankc, ani by tyto akce byly provdny pod vlajkou OSN a pod jejm
vedenm. Tato rezoluce pedstavovala zlomovou udlost v djinch OSN.

Dokonal proveden vojenskho zsahu

Vsledkem dkladn ppravy bylo nejen vytvoen mezinrodn koalice, ale tak
konkrtn proveden vojenskho deru. Nejvt pozornost se od potku zamila
na co nejvt snen rizika lidskch ztrt na stran zasahujcch spojeneckch
vojsk. Operace, kter dostala nzev Poutn boue (Desert Storm), mla zcela jasn
strategick zmr nepodstoupit riziko pozemn vlky, kter by mohla trvat i nkolik
msc a skonit velkmi ztrtami na ivotech. V nejvtm monm rozsahu se
uplatnila strategick kultura USA spovajc v soustedn vojensk sly, v jej projekci
s clem zasadit zdrcujc dery nepteli. Pznivou skutenost pro dery na Irk bylo
tak vn oslaben velitelskho sboru v dsledku pedchzejcch dekapitac, kter
provedl Saddm Husajn.
Akce Poutn boue zaala dne 17. 1. 1991 jako vzdun ofenzva bhem 39 dn
uskutenila spojeneck vojska pes 70 000 vzlet. Tak se podailo zskat od prvnho
107

1. KAPITOLA
4.
dne zdrcujc vzdunou nadvldu a velmi rychle zniit irck radary, velitelsk stanovit a adu dalch strategicky dleitch cl. Zasazen soustednch vzdunch
der bylo prvnm naplnnm americk vojensk doktrny Air-Land Battle (doktrna
vzdun-pozemnho boje spovajc na integrovan souinnosti vech druh zbran
na velkm prostoru a s nejvymi nroky na organizan a tlov zabezpeen. Tato
doktrna byla pvodn vypracovna pro evropsk vlit pro ppad 3. svtov vlky).V ppad Irku byla doktrna vzdun-pozemnho boje uzpsobena s pihldnutm ke tyem hlavnm clm:
zniit irck vlen potencil, pedevm pak zcela rozvrtit spojen mezi nejvymi irckmi orgny a vojenskmi velitelstvmi na vech stupnch,
izolovat hlavn irck sly soustedn na zem Kuvajtu, odznout je od zsobovn a co nejvce oslabit jejich bojovou hodnotu,
uzavt jdro irckch sil v omezenm prostoru mezi pobem, Eufratem a severn hranic Sadsk Arbie,
co nejvce pokodit elitn jednotky Republiknsk gardy.
V dob vzdun ofenzvy probhla tzv. kampa Scud Saddm Husajn dal pkaz
k odpalovn tchto zench stel sovtsk vroby na cle v Sadsk Arbii a v Izraeli
(ten pitom vbec nebyl ve vlce). Velkou st tchto stel zachytily americk systmy
PVO zvan Patriot a zrove s tm se spojeneck vzdun sly zamily na systematick nien odpalovacch zazen Scud, kter jet zbvala. Tm se podailo hrozbu
tchto zbraovch systm minimalizovat.
Pi zptnm hodnocen postupu tehdejho americkho prezidenta se vedou spory snad jen o jedin jeho kategorick rozhodnut, kter uinil prv ve dnech vrcholc leteck kampan. Kdy Saddm po zdrcujcch derech ze vzduchu nabdl, e se
z Kuvajtu sthne jet ped plnovanou pozemn ofenzvou, Bushova administrativa
mu dala nesplnitelnou podmnku, e jeho vojska se z Kuvajtu sthnou bez jakkoliv
vzbroje. To je skuten jedin zsadn diskutabiln bod, jinak jednoznan pevldaj pozitivn hodnocen postupu tehdejho prezidenta USA.
Dky dlouh a mohutn vzdun etap mohla nsledujc etapa pozemnch boj
bt podstatn krat, pozemn boje mohly bt ukoneny za 100 hodin. Hlavn st irckch ozbrojench sil ji byla zdecimovna, zlomila se jejich vle k odporu, a tak
se velmi vrazn snila i rizika ztrt na ivotech pslunk spojeneckch vojsk.
Spojeneck vojska ztratila celkem 200 vojk, zatmco poet obt na stran Irku se
odhaduje na 100 000 mu.36

Rizika, kter podstoupil Saddm Husajn

Jednm neuvenm krokem vzal Saddm Husajn na sebe, pedevm pak na svj
stt tak obrovsk riziko, e se ve skutenosti jednalo o nenosn hazard. Svm vojenskm dobrodrustvm znovu potvrdil sklony k provokativnm, naprosto neracionlnm rozhodnutm, kter nemohou zstat bez potrestn. Hazardn krok jednoho
dikttora znovu potvrdil, e ada vlek i ozbrojench konflikt me mt i vrazn
108

1. KAPITOLA
4.
psychologick rozmr. Na hazard velikskho dikttora doplatil obrovskmi ztrtami cel jeho stt. Vedle 100 000 mrtvch to bylo i vn ponien ekonomick infrastruktury elektrren, ropnch zdroj, rafinri, sklad potravin, praven pitn
vody, istiek odpadnch vod a dalch dleitch objekt. Saddm Husajn tak na
dlouhou dobu dopedu zatil svj nrod, jeho zjmy vydval za referenn objekt
sv dobrodrun politiky.
Hazardn agrese do Kuvajtu mla zniujc dopad i na irck arzenl zbran hromadnho nien. Bhem operace Poutn boue uskutenila spojeneck vojska piblin 970 vzdunch der na irck jadern, biologick a chemick zbran a 1500
leteckch der na odpalovac zazen zench stel Scud. Nsledujc americko-britsk operace Poutn lika (Desert Fox) pak znamenala dalch 300 nlet na irck cle. Piloti spojeneckch vojsk odplili celkem 400 zench stel s plochou drhou
letu tm zniili 12 vrobnch zazen a 11 velitelskch postaven. Saddmv hazard
vyvolal vojenskou odpov, pi kter amerit a britt piloti nakonec zniili dokonce
vce irckch zbran hromadnho nien, ne se pvodn ekalo.
Bhem relativn krtk vlky v Perskm zlivu37 byl vn ponien vojensk, ale
i prmyslov potencil zem (elektrrny, rafinrie, ropn zdroje, sklady potravin,
pravny pitn vody, istiky odpadnch vod a dal dleit objekty). Navc po vlce
nsledovaly ekonomick sankce, kter mly tk dsledky pro obyvatelstvo. Zrove s tm se vak nadle vzn nkolik zvanch otzek, na kter zatm nejsou jasn
odpovdi. Pro se po osvobozen Kuvajtu nelo dl, a do Bagddu? Pro USA Saddmovi dovolily, aby si i nadle uchoval nejlep a nejsilnj vojensk jednotky? Pro
se nezashlo proti Revolunm gardm, kdy vzpt po uzaven pm udeily na
irck ity a Kurdy?

Hrozby a rizika spojen s ukonenm operace Poutn boue

Sloitj ji bylo posuzovn hrozeb a rizik spojench s ukonovnm akce
Poutn boue, kdy se vyhranily dva odlin nzory. Na jedn stran generl
N. Schwarzkopf chtl pokraovat a do Bagddu a svrhnout Saddmovu diktaturu.
Na druh stran tehdej prezident George H. Bush uvaoval zcela jinak. Kdyby
postupujc americk vojska dostala Saddma do situace, za n by neml co ztratit,
pak by asi nevhal s nasazenm zbran hromadnho nien. Hrozba svren Saddmovy diktatury a pokraovn vlky v Irku by mohla s velkou pravdpodobnost
pivodit nasazen irckch zbran hromadnho nien proti koalici veden Spojenmi stty.38
Politit a vojent initel USA zvaovali i rizika spojen s dery na irck zbran
hromadnho nien. Jako cle der volili zejmna nosie tchto zbran, jejich znien nemlo dn dopady ani na ivoty civilnho obyvatelstva, ani na ivotn prosted v Irku. Velmi obezetn vak pistupovali k otzce irckch chemickch a biologickch zbran. Vyhbali se rizikm niku toxickch ltek do ovzdu a nslednm
dsledkm na ivotech a zdrav irckho civilnho obyvatelstva. Pi zptnm hodno109

1. KAPITOLA
4.
cen tohoto rozhodovn uvedl v prosinci 1998 tehdej ministr obrany USA, e vdy
byla snaha vyhnout se mnoha stovkm mrtvch nevinnch lid.
Velmi vyhrocen se dodnes diskutuje o tom, pro USA dne 24. bezna, tedy necel
msc po uzaven pm se Saddmem, jednoznan prohlsily, e se nebudou vmovat do vnitnch irckch spor za podmnky, e se irck toky nedotknou spojeneckch jednotek. Pitom se v t dob vdlo, jak krut Saddmova vojska zasahovala
proti itm na jihu zem (zvlt v Base a jejm okol) a zejmna pak proti Kurdm
na severu. Tam byly shazovny fosforov bomby a na prchajc civiln obyvatelstvo
byly svrhvny kontejnery se solnmi kyselinami.39 Dnes nevme, jak byly tehdej
motivy Blho domu, ale je mimo jakoukoli pochybnost, e vyhlen nestrannosti
si Saddm vysvtlil jako ponechn voln ruky pro uplatnn krutho ducha arabsk
pomsty vi tm, kte chtli jeho vojenskou porkou vyut pro boj za sv prva.

Hrozby a rizika spojen s povlenm pstupem k Irku

Nejnalhavj rizika souvisela s dalm osudem Irku. Bylo nutn pedejt riziku,
e zdrcujc vojensk porka tohoto sttu by umocnila vliv nepznivch initel
jeho bezpenosti a vedla by k jeho rozpadu. Takov vsledek by toti vytvoil bezprostedn politickou hrozbou pro nkolik sousednch stt a potamo i pro stabilitu
celho regionu.
Turecko zakldajc lensk stt NATO by bylo ohroeno v dsledku nevyeen kurdsk otzky. V ppad rozpadu Irku by se tmilionov kurdsk menina
v Irku orientovala na sv soukmenovce v sousednm Turecku, kterch je zhruba
12 milion. Siln by tak oila mylenka na vytvoen kurdskho sttu s vtm potem obyvatel, ne tomu je v ppad nkolika evropskch stt jako nap. Belgie,
Nizozemsko, Rakousko, vdsko, nemluv o cel ad demograficky mnohem
mench stt pmo v arabskm svt (Kuvajt, SAR a dal). Vytvoenm kurdskho
sttu by se ale citeln oslabilo Turecko.
Rozpad Irku by byl bezprostedn politickou hrozbou i pro sunnitskou Sadskou
Arbii strategickho spojence USA v celm arabskm svt a jejich nejvtho dodavatele ropy a zrove s tm i nejvtho odbratele zbran. Po zniku Irku by toti dle
na zpad pronikl vliv radiklnho itskho hnut, kter se vyprofilovalo jako antimonarchistick a antiamerick. Po rozpadu Irku by se vrazn poslil vliv rnu a jeho
tehdej vdcov by jen tko odolvali pokuen it svj vliv dle smrem na zpad.
Vznam operace Poutn boue pro posuzovn bezpenostnch hrozeb
po skonen studen vlky
Pedevm se ukzalo, e nedlouho po zniku postulovan hrozby agrese ze strany
SSSR a jeho satelit vyvstala nov hrozba, a to hrozba regionlnch konflikt vyprovokovanch dikttorskmi reimy. Potvrdilo se, e dikttoi typu Saddma Husajna
pedstavuj hrozbu pro sv sousedn stty, regionln status quo a pro ekonomick
110

1. KAPITOLA
4.
zjmy nejvysplejch stt svta. Operace Poutn boue sehrla velmi dleitou
lohu z hlediska dalho vvoje mezinrodnch bezpenostnch vztah v celm svt, zejmna pak v rozvojovm svt. Stala se vnm varovnm vem dikttorm,
kte by mli pokuen postupovat podobn jako Saddm a posilovat svj vliv a svou
moc cestou ozbrojen agrese proti sousednmu sttu. Jej pprava, prbh a vsledek
kadmu ppadnmu agresorovi ukzaly, e by na sebe bral velk rizika, kdy by
proti nmu supervelmoc frontln nasadila sv sly.40
Akce Poutn boue se stala vznamnm meznkem v celm povlenm vvoji
mezinrodnch bezpenostnch vztah. Mla nkolik pozoruhodnch pozitivnch
dopad:
reakce na Saddmovu agresi ukzala, e OSN se vymanila z rozpolcenosti, kterou
prochzela po dobu studen vlky. Rada bezpenosti byla schopn se sjednotit nejen na
kategorickm odsouzen agrese, ale tak na stupovn dslednho ntlaku na agresora,
tv v tv irck agresi se vrazn urychlil posun americko-sovtskch vztah
od konfrontace ke kooperaci,
zaal se vytvet nov systm spoluprce vech klovch aktr mezinrodnch bezpenostnch vztah (USA, SSSR, OSN, stty EHS, Japonsko a dal),
projevila se tendence vzjemnho propojen zkladnch prvk globln bezpenosti a jejich inn spoluprce, kter vytvoila rmec pro budovn novho svtovho du,41
ukzala se odhodlanost a schopnost nasadit vojenskou slu k potrestn toho,
kdo se dopustil agrese proti malmu sttu.

***
Operace Poutn boue byla jak legln i legitimn. Od potku byla zleitost
mezinrodnho spoleenstv v nejirm monm slova smyslu. Na jejch jednotlivch rovinch, jimi byly diplomatick ntlak, finann zabezpeen a vojensk uskutenn, se podlely stty ze ty vznamnch civilizanch okruh kesanskho,
pravoslavnho, muslimskho a dlnvchodnho. Z mezinrodnpolitickho i z vojenskho hlediska byla Poutn boue nekontroverzn a zcela bezproblmovou akc.
Vytvoila pedpoklady pro budovn novho mezinrodnho uspodn odpovdajcho nadjm, je nastoupily po bezkonfliktnm ukonen studen vlky.

2. Operace Spojeneck sla 1999

Historick determinanty
Velmi vznamnou a neblahou lohu v procesu nsilnho rozpadu SFRJ sehrly
historick reminiscence, a to zejmna ve vztazch mezi Chorvaty a Srby. Byly potencilem napt a nsil ji od zaloen Jugoslvie v roce 1918. Zvl bolestiv se
promtly i resentimenty z doby jugoslvsk obansk vlky v letech 19411945,
j pedchzelo vytvoen nezvislho chorvatskho sttu za pomoci nacistickho
111

1. KAPITOLA
4.
Nmecka v roce 1941, spojen s velkmi krutostmi. Historick reminiscence byly
o to zvanj, e mly siln civilizan-nboensk rozmr, a tm dle stupovaly
nrodnostn nesnenlivost.
Po Titov smrti se stle vlivnjm initelem vvoje v SFRJ stvala pravoslavn
crkev na potku 90. let dokonce zaala podat me za obti ustaovsk genocidy. Vrazn se tak podlela na roztoen spirly nrodnostn a nboensk nesnenlivosti mezi pravoslavnm Srbskem a katolickm Chorvatskem.
Vlka v Chorvatsku (19911995)
Nsil nejprve propuklo v Chorvatsku pedevm z dvodu jeho nrodnostn
heterogenity. Na jeho zem toti byly rozshl oblasti se srbskou vtinou Slavonie, Kordun, Banovina a Lika. A prv tam Chorvati zaali Srbm vracet pko
z obdob mezi vlkami i po 2. svtov vlce prezident F. Tudjman vytyil heslo
Chorvatsko Chorvatm. Narostl vznam symbol - achovnice, odstraovn Srb
ze sttn sprvy a z policie, ale i zaveden latinsk abecedy v ednm styku a katolicismu jako oficilnho nboenstv i v oblastech, kde vtinu tvoili Srbov pc
cyrilikou a vyznvajc pravoslav. V kvtnu 1991 perostly obasn ozbrojen srky
ve vlku, v n ob strany postupovaly velmi tvrd.
Srbov, aktivn podporovn blehradskm nacionalistou Miloeviem, ve svch
oblastech uskutenili etnick istky vyhnali z nich na 80 000 Chorvat. Na zem
zahrnujcm jednu tetinu Chorvatska vytvoili nov tvar a nazvali jej Republika
Srbsk Krajina. Srbsk vliv se vak oslabil v dsledku toho, e v kvtnu 1992 vypukla
vlka tak v Bosn a Hercegovin. Po pedchozm nkolikaletm intenzivnm vyzbrojovn a vcviku uskutenila chorvatsk armda v roce 1995 operace Blesk a Boue,
kter skonily vyhnnm Srb bilance se li od 200 000 do 360 000.42 Srbsk vtina
tak zstala pouze ve vchodn Slavonii, kde vak je od roku 1997 byla vystavena latentnm a tzv. tichm etnickm istkm.
Vlka v Bosn a Hercegovin (19921995)
V tomto konfliktu se stetly ti civilizace katolick, pravoslavn a islmsk.
Bosent Srbov vyhlsili, stejn jako v Chorvatsku, vytvoen vlastnho politickho
tvaru pod nzvem Republika Srbsk. V kvtnu 1992 Srbov obklili hlavn msto
Sarajevo. Pot nsledovaly sankce vyjden v rezoluci RB OSN . 757. Srbov na
potku tto vlky ovldali a 70 % zem Bosny a Hercegoviny (BaH) a vytrvale
toili na muslimsk enklvy Gorade, epa a Srebrenica. Jet v roce 1992 vznikl
na zem BaH dal tvar Chorvatsk republika Herceg - Bosna a na jae 1993
probhaly tvrd boje mezi Chorvaty a Muslimy. Samuel Hungtington pi hodnocen
tohoto konfliktu pipomnl tak neblah vliv islmskho fundamentalismu v pojet
prvnho prezidenta Izetbegovie. Nejvtch krutost se vak dopustili bosent Srbov v ervenci 1995, tedy v dob, kdy u nemli podporu Blehradu,43 v Srebrenici
brutln povradili okolo osmi tisc lid.
112

1. KAPITOLA
4.
Vlka v BaH znamenala smrt pro asi 200 000 lid, dva miliony lid musely zemi
opustit. Skonila v prosinci 1995, kdy v Pai byla podepsna Dohoda o skonen
vlky a nastolen mru, kter byly dojednna v Daytonu (USA) na zklad vrazn angaovanosti americk diplomacie a prezidenta B. Clintona. Pot byly na zem
BaH rozmstny tzv. Implementan sly NATO (IFOR), po nich nsledovala mise
SFOR (Stabilizan sly).

Vyhrocovn nrodnostnch bezpenostnch dilemat

Pedn teoretici kodask koly bezpenostnch studi posuzovali jugoslvskou
tragdii na zklad bezpenostnho dilematu. B. Buzan44 a B. Kosen45 dospli k zvru,
e pi rozpadu SFRJ se vytvoil nov zdroj bezpenostnch hrozeb, a to nrodnostn
bezpenostn dilemata. Princip tchto dilemat funguje tak, e jedno spoleenstv upevn svou nboenskou, kulturn a nrodn identitu takovm zpsobem, e u druhho
spoleenstv vyvol pocit, e se oslabila jeho nboensk, kulturn a nrodn identita.
Ob spoleenstv si zanou navzjem pisuzovat zl mysly a zanou se pipravovat
na nejhor mon scn. P. Roe doel k zvru, e prv v dsledku chorvatizace
v oblasti Krajiny a reakce Srb, kte se domhali autonomie, zaal na zem bval
Jugoslvie spirlovit proces.46 Chorvati povaovali Srby za hrozbu pro homogenitu a
stabilitu sv zem. Srbov zase vnmali chorvatizaci jako pmou a zmrnou hrozbu pro svj dal ivot na zem Chorvatska. Z pocitu vzjemnho ohroen se tak
vygenerovala neodvratn hrozba nsilnho stetu dvou rozdlnch etnik.
Stejn mechanismus fungoval i v Bosn a Hercegovin. Chorvat vyistili svoji
st vyhnali z n Srby a muslimy, muslimov zase vyhnali Srby a Chorvaty ze Sarajeva a Srbov vyhnali Chorvaty a muslimy z oblasti nazvan Republika Srbsk.
Nrody bval Jugoslvie se natolik povaovaly navzjem za hrozbu, e se vzjemn
vyhnly ze svch zem, a tak se vechny republiky bval jugoslvsk federace staly
etnicky istmi.47 Nepodailo se odvrtit hrozbu dsledk spirlovitho procesu.
Ta nejtivji dolehla na civiln obyvatelstvo daje UNHCR uvdj, e za osm let
boj bylo v celm postjugoslvskm prostoru zabito 200 000 lid a 3 miliony lid byly
nuceny opustit sv domovy.48

Stanoviska NATO a Evropsk unie

NATO se k jugoslvsk krizi vyjdilo velmi jasn ji na vzpomnan msk
schzce na nejvy rovni. Zvren vyhlen f stt a vld k situaci v Jugoslvii vyjdilo hlubok znepokojen nad kriz, kter zashla Jugoslvii, nebo tato
krize pedstavuje vnou hrozbu pro stabilitu celho regionu. Tv v tv hrozb
dal eskalace nsil nedokzala svou roli splnit EU pedevm proto, e jej lensk stty byly nzorov rozdleny. Jejich nejednotnost pramenila ze skutenosti, e
Nmecko bylo nejvce naklonno nezvislosti a mezinrodnmu uznn Chorvatska
a Slovinska, a to na zklad spznnosti tchto zem s germnskm svtem a vlivu
113

1. KAPITOLA
4.
chorvatskch emigrant v Nmecku. Pzniv stanovisko zaujmala rovn Itlie, ale
byla mnohem opatrnj. Naopak Francie se z historickch dvod a z obavy ped
nrstem nmeckho vlivu piklnla k zachovn urit jugoslvsk jednoty a byla
nklonnj vi Srbm. Vhav stanovisko k uznn dvou nezvislch republik zaujmalo panlsko pod vlivem separatistickch tendenc Bask a Katalnc a stejn
tak Velk Britnie, kter mla starosti s Ulsterem. ecko podporovalo Srby ve jmnu
pravoslav a v dsledku neptelskho postoje k bval jugoslvsk Makedonii.49

Bezpenostn hrozby a rizika kosovskho konfliktu

Proces eskalace hrozeb a nsil provzejc rozpad SFRJ vyvrcholil v Kosovu. Pro
kosovsk Albnce se pmou a zmrnou hrozbou politickho charakteru stal srbsk
crkevn-politick tandem, tedy spojenectv srbsk pravoslavn crkve a Miloeviova nacionalistickho reimu, kter fungovalo a do roku 1994.
loha mezinrodnch organizac
Zlomovou udlost se stal nor 1998, kdy vypukla vzpoura v oblasti Drenica
a mezi pedky UCK se zaalo hovoit o Velk Albnii. Nsledovaly represe ze strany
Srb a po nich kosovsk tragdie svm rozmrem perostla hranice Jugoslvie a stala
se mezinrodn zleitost. Rezoluce 1199 RB OSN z 23. 9. 1998 odsoudila ponn srbskch vojenskch a zejmna paramilitrnch sil v Kosovu a vslovn pouila
vraz, e situace v Kosovu se stala hrozbou pro mezinrodn mr a pro bezpenost
v oblasti. Kontaktn skupina se po masakru v Racaku shodla na dikci zkladnch
princip, kter mus JSR splnit. OBSE zdila svou ovovac misi a jej Stl rada na
svm jednn 11. 3. 1999 schvlila deklaraci, e kosovskou krizi ji nelze posuzovat
jako ist vnitrosttn zleitost Jugoslvie. OBSE a NATO spolupracovaly v rmci
Koordinanho a ovovacho stediska pro Kosovo. Vyvjely spolen tlak na M. Miloevie, aby plnil sv sliby a aby zastavil represe.
V och mezinrodnch organizac se hlavnmi vinky procesu vyhrocovn hrozeb a stupovn nsil stali Srbov. Proto ji v z 1992 bylo Srbsko vyloueno z Organizace spojench nrod. NATO, OBSE a Kontaktn skupina stle draznji Miloeviovi vytkaly, e neplnil dan sliby a e pokraoval v politice nsil. Piklnly se
k tomu, aby se tv v tv hrozb pedstavovan Miloeviovm reimem a v zjmu
zabrnn dalm masakrm upednostnilo humanitrn prvo ped mezinrodnm
prvem veejnm, tedy ped suverenitou sttu a respektovnm jeho hranic.
Zlomovou udlost pi angaovanosti mezinrodnch organizac byl nespch
jednn v Rambouillet a v pask rue Klber. USA jakoto dominantn mezinrodn initel se stejn jako pedtm v Chorvatsku jednostrann postavily na stranu
jednoho z astnk konfliktu a toho pak jednoznan podporovaly v listopadu
1998 a lednu 1999 se celkem estkrt setkaly s UCK.50 Svj pstup nezmnily ani
potom, co po pm, kter na podzim dojednal R. Holbrooke, UCK obsadila pozice,
je pedtm opustili Srbov.
114

1. KAPITOLA
4.
Hlavn rysy akce Spojeneck sla
Operace probhla ve dnech 24. bezna a 10. ervna 1999. Byla zahjena s clem
aktivn zashnout proti hrozb etnickch istek na zem Kosova a proti hrozb
dalho stupovn tto obrovsk humanitrn katastrofy. lo o pmou, zmrnou
hrozbu, kter bylo vystaveno albnsk etnikum Kosova. Operace nebyla naplnovna
jako pm stetnut s protivnkem tam, kde byl nejsilnj. Nezaala pozemnm
bojem, kter by byl pmm soubojem se srbskmi silami tam, kde by se mohly
sousteovat k manvrm a kde by mohly vyuvat vt znalosti prosted. Stejn
jako v roce 1991 se i v roce 1999 zvolila mohutn leteck ofenzva. Pvodn poet 300
letadel NATO v zvru bombardovn stoupl na 912, v jejich prospch manvrovalo
35 plavidel NATO. Vzdun sly NATO uskutenily celkem 37 465 vzlet, z toho
14 006 tonch. Spolhaly pitom (podobn jako v roce 1991) na letouny B-52,
F-117 a B-2. Pokud jde o nov pouit zbran, byly to zejmna grafitov bomby,
zen bomby JDAM (Joint Direct Attack Munition) a klamn cle ALE-50 k oslepen
neptelskch radar. Odlinost ve srovnn s pedchozmi operacemi tohoto druhu
spovala v pevaze podprnch let nad tonmi.51
NATO bhem tto operace zniilo adu vojenskch cl zejmna pak 90 jugoslvskch letadel, z toho est za letu, naruilo systm protivzdun obrany (znien
mnoha radar a protiletadlovch zench stel) a dlostelectva. V rmci nvaznosti
na zkladn rysy operace Poutn boue se pi operaci Spojeneck sla stalo novm
prvkem vyuvn UCK jako nstrahy pro srbsk pozemn sly na zem Kosova.
Jakmile se tyto sly soustedily k deru, byly ze vzduchu bombardovny.52 V dsledku
toho se pak musely ve dne skrvat a toit mohly jenom v noci. To je nutilo k vtmu
rozptlen, namsto ve vtch uskupench musely manvrovat oddlen, m se zvila jejich zranitelnost ze strany UCK. V adch srbskch vojsk v Kosovu narstala
rezignace a dezerce. Srbsk ozbrojen sly se nakonec z dobe vycviench a vyzbrojench, innch jednotek staly izolovanmi a neustle oslabovanmi silami.53
V neposledn ad je teba zmnit jet jednu vznamnou hrozbu spojenou s operac Spojeneck sla. Byla to hrozba uprchlickch vln, kterou generovala innost srbskch vojenskch a paramilitrnch sil v Kosovu. Podstatu tto hrozby velmi vstin
vysvtlil K. H. Kamp, vedouc oddlen pro zahranin a bezpenostn politiku Nadace Konrda Adenauera. Ten napsal, e konflikt se dotkl zkladnch zjm evropskch spojenc a v prvn ad pak Nmecka, nebo kad zhoren situace na Balkn
znovu nastolovalo otzku uprchlk. Stalo se smutnou ironi osudu, e leteck dery
NATO vedly k jet vtm surovostem Srb v Kosovu a tm zahjily novou, netuen
velkou vlnu uprchlk.54

Rizika spojen s operac Spojeneck sla

NATO mohlo tv v tv mimodn humanitrn situaci volit mezi neinnost
anebo jednat bez vslovn podpory Rady bezpenosti OSN. Po mnoha debatch se
spojenci rozhodli pro druhou monost a svoje rozhodnut zdvodnili nalhavost
115

1. KAPITOLA
4.
situace.55 Pod vlivem pedchozch neblahch zkuenost a tv v tv vyhrocen
kosovsk krize pevldl v NATO nzor, e neinnost ve vztahu k vn situaci v Kosovu
by podkopala jeho politiku, vrohodnost zpadnch instituc a transatlantickho
vztahu.56 NATO na sebe nevzalo riziko neinnosti, kter by znamenalo kapitulaci
ped hrozbou vyhnn albnskho etnika z Kosova a mezinrodn diskreditaci
v dsledku vlastn pasivity.
Dn v Kosovu nepedstavovalo pm ohroen nrodnch zjm dnho
z lenskch stt NATO, a tak politit initel NATO nemohli potat s pli
velkou podporou veejnho mnn. Proto nemohli podstoupit riziko velkch
ztrt na ivotech vlastnch vojk. To je nutilo ke strategii bombardovn z velkch vek. Vojensk strategie se tak do znan mry stala rukojmm strategie
politick a nemohla naplnit zkladn cl poskytnout pmou, bezprostedn
a okamitou ochranu kosovskm Albncm. Tohoto rizika se NATO zhostilo
velice spn byl sestelen pouze jeden americk pilot, ale toho se podailo
zachrnit.
NATO na sebe vzalo riziko spojen se znienm civilnch cl. lo zejmna o televizn a rozhlasov stanice, je se mohou stt jednm z nstroj vojensk mainrie. Dle se jednalo o elektrrny, kter jsou zdrojem energie nejen pro obyvatelstvo, ale i pro armdu. lo tak o rafinrie, na n jsou odkzni nejen adov
oban, ale pedevm bojujc jednotky. Dle bylo znieno nkolik most i ty
mohou bt vyuity pro pesun ozbrojench sil. Vsledkem podstoupen tchto rizik se stala spou, se kterou se civiln obyvatelstvo bude vyrovnvat 10 nebo i vce
let, tedy i potom, co se dokzalo zbavit reimu, kter jej do souasnch nesnz
pivedl. Nakonec ale NATO dokzalo toto riziko ustt, kody zpsoben na civiln infrastruktue nevedly k dlouhodobmu snen jeho mezinrodnpolitick
prestie a vlivu.
Dal podstoupen riziko pi operaci Spojeneck sla souviselo s nedodrenm
enevskch konvenc z 12. 8. 1949, zejmna pak lnku . 48, kter vlc strany zavazuje k tomu, aby rozliovaly mezi civilnm obyvatelstvem a vojky a stejn tak i mezi
zazenmi civilnho a vojenskho charakteru. Poruen byl i lnek 14 Protokolu
z roku 1977, kter zakazuje toky proti objektm nezbytnm pro peit civilnho
obyvatelstva. Tm NATO podstoupilo riziko, e bude vystaveno siln mezinrodn
kritice. A ta skuten pila a nebyla mal.
NATO tak podstoupilo jedno riziko ist vojenskho charakteru. V prvn fzi
operace Spojeneck sla NATO toti naplnila svj zmr niit a izolovat jednotky
VJ (Jugoslvsk armda) a MUP (vojensk milice) v Kosovu, ale nepodailo se mu
naplnit druh zkladn cl, jm bylo zabrnit tmto jednotkm v pokraovn agrese a ppadn v jej intenzifikaci.57 Jestlie do zahjen operace Spojeneck sla bylo
v Kosovu zhruba 2500 zabitch, pak bhem bombardovn jejich poet vzrostl na
10 000. V ppad nsiln vyhnanch se jednalo o vzestup z 230 000 na 860 000.
V tomto smru tedy lze hovoit o nespchu NATO.
116

1. KAPITOLA
4.
spchy operace Spojeneck sla
Negativn dopad ve zmiovanch podstoupench rizik byl vrazn peven
adou nespornch spch operace Spojeneck sla, a to pedevm v humanitrn oblasti. Vzjemn spoluprce mezi NATO a adem vysokho zmocnnce pro
uprchlky (UNHCR) se bhem nsledn operace Spojeneck pstav zamila na pt
hlavnch kol, jejich naplovnm se zabval Hlavn koordinan orgn NATO
EADRCC.58 Po splnn prvnho z nich zaveden leteckho mostu se vce ne
60 000 uprchlk dostalo do 19 zem Aliance. NATO vybudovnm doasnho toit pro 110 000 albnskch uprchlk z Kosova na zem Makedonie poskytlo doasn domovy pro 95 % veho vyhnanho obyvatelstva z Kosova.59
Rozporuplnost pi hodnocen operace Spojeneck sla vyplv pedevm z toho,
e nebyla tradinm vojenskm konfliktem, nedolo pi n k pmmu vojenskmu
stetu velkho mnostv ozbrojench sil.60 Nebyla nikdy nazvna vlkou, a tak ani nebyla oslavovna jako vtzstv. Doshlo se politickch cl, ale z vojenskho hlediska
nebyla operace hodnocena jako spch, nebo v jejm prbhu se mnily i jej cle.61

Kontroverzn bilance
Operace Spojeneck sla se v ad smr vrazn odliovala od operace Poutn
boue 1991. Odlinosti se projevily ve dvou vznamnch rovinch: bezpenostn-politick a vojensk.
Problmy v bezpenostn-politick rovin
Pokud jde o bezpenostn-politick rmec operace, stetly se v samotnm NATO
dva rozdln pstupy, stoupenci a odprci vojensk intervence.
Argumenty stoupenc zsahu
Stoupenci zsahu argumentovali pedevm morlnmi a politickmi faktory.
Javier Solana poukazoval na nutnost zabrnit dalmu utrpen kosovskch Albnc
a pedejt humanitrn katastrof vrcholc mimo zem NATO.62 Zrove s tm
kladl draz na povinnost NATO zhostit se nrstu zodpovdnosti, kter vyplynul
ze skonen studen vlky. Podobn argumentoval i tehdej italsk ministr zahrani
Lamberto Dini tak on pikldal rozhodujc vznam ochran lidskch prv.63
Argumenty kritik
Vhrady kritik v USA a v zpadn Evrop se soustedily na ti klov charakteristiky operace. Henry Kissinger64 zdraznil, e NATO se tmto zsahem odklonilo od
svho zkladnho posln, kterm je obrana vlastnho zem. Michael Mandelbaum
napsal,65 e tato intervence byla dsledkem hrub politick chyby pi vyhodnocovn
situace. Navc oba ve citovan autoi shodn poukzali, e samotn koncepce humanitrn intervence byla v rozporu s obrannm poslnm NATO.
Vn byly i vhrady k utrpen bezbrannho civilnho obyvatelstva. Pedseda
Mezinrodnho vboru ervenho ke C. Sommaruga upozornil na riziko roz117

1. KAPITOLA
4.
dlovn obt na dobr a patn. Francouzsk sociolog P. Hassner vyjdil varovn
ped barbarizac mka, kter plyne ze snahy vylouit lidsk obti na vlastn stran
a zrove s tm zpsobovat velik ztrty neptelskmu civilnmu obyvatelstvu.66 Na
dal znepokojiv riziko spojen s operac typu Spojeneck sla upozornil H. Kissinger,
kdy se zeptal, o jak druh humanismu se vlastn jedn, kdy jedna strana odmt
vojensk ztrty na sv stran a zrove s tm na desetilet dopedu devastuje civiln
hospodstv svho protivnka.67 asto byla kladena otzka, jak dlouho lze uplatovat
strategii bomb today, kill tomorrow, tedy nejprve bombardovn a potom embargo,
kdy ji dnes zprvy UNICEF upozoruj, e nap. v Irku se v dsledku tto
strategie za poslednch 10 let zdvojnsobila dtsk mrtnost.68 Dle se kladla otzka,
jak jet dlouho bude NATO trestnm nevinnch vyjadovat sv pobouen nad
provinilci.69
Problmy ve vojensk rovin
Klady vojenskho zsahu
Cel operace Spojeneck sla se stala velkou manifestac vojenskch schopnost
NATO a zejmna pak USA. Poprv v n byly nasazeny bezpilotn letouny (Unmanned Aerial Vehicle UAV) s elektrooptickmi kamerami, infra ervenmi systmy
a syntetiztory situace na vliti. Dky tmto novm systmm bylo mon sledovat
situaci na vliti v relnm ase, a to za nepznivch klimatickch podmnek. Poprv byl pln rozvinut i systm sledovn a vyhodnocovn cl pro vzdun dery
(Joint Surveillance and Target Acquistion Systm-JSTAR). NATO dle pokroilo i pi
vyuvn systm INS (inertial navigation systm) a GPS (Global positioning systm). Ke kladm operace se potalo tak to, e zasahujc aliann jednotky ztratily
pouze dva letouny.
Negativn rysy vojensk bilance
Ukzalo se, e bhem necelho desetilet se dle zvraznil rozdl ve vojensk sle
mezi USA a jejich evropskmi spojenci. Ji prvn hodnocen70 pipomnla zaostvn
evropskch spojenc v oblasti pesn navdn munice (Joint Direct Attack Munition), pli nzk poet dopravnch a bezpilotnch letoun, zench stel odpalovanch z ponorek, nedostaten poet profesionlnch vojk, problmy v innosti
specilnch sil, vn obte pi komunikaci vtiny evropskch vojk (s vjimkou
Brit) s jejich americkmi spolubojovnky.

***
I kdy mezi operacemi Poutn boue a Spojeneck sla uplynulo pouze necel desetilet, v jejich celkov bilancch se projevily vrazn rozdly. Druh z tchto operac
u nebyla zleitost mezinrodnho spoleenstv v nejirm monm slova smyslu. Ve
srovnn s rokem 1991 bylo toto spoleenstv citeln zen, chybli v nm dva stl
lenov RB OSN. Operace Spojeneck sla tak nemla mandt Rady bezpenosti OSN,
vyvolala celou adu protest a vnch vhrad ve svt a dokonce i uvnit NATO.
118

1. KAPITOLA
4.
Pt let po zsahu NATO v bval Jugoslvii zaali dva pedn amerit odbornci
na tuto problematiku, profesoi Robert Tucker a David Henrikson, dokonce pochybovat i o legitimnosti akce Spojeneck sla. Pipomnli, e v roce 1999 byla akce zdvodovna potem 100 000 albnskch obt srbskch etnickch istek, ale haagsk
tribunl nakonec S. Miloevie obvinil z odpovdnosti za smrt stovek kosovskch
Albnc. Zrove s tm pipoutj, e UCK a jej innost byla hrozbou pro zemn
celistvost a e kosovsk intervence nebyla ani tolik prevenc genocidy jako spe
vnj podporou etnickch skupin, kter usilovaly o teritoriln rozklad jednoho existujcho sttu.71
Bilance operace Spojeneck sla je tedy i v samotnch USA nejednoznan, stle
jet nen uzaven a s pibvajcm asovm odstupem sl pochybnosti a vhrady.

3. Vlka v Afghnistnu 2001

operace Trval svoboda
Tet velk vlka USA, kterou vedly v postkonfrontanm obdob, vypukla dva
roky po vzdun vlce proti srbsko-ernohorsk Jugoslvii. Jejm spoutem se staly
teroristick toky dne 11. 9. 2001, kter od samho zkladu zmnily nejen chovn
USA, ale podstatu mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni.

Regionln geopolitick determinanta

zneuit sttu jako zkladny i jako rukojm
Hlavn akti ozbrojenho konfliktu
Agresivnm aktrem prvn vlky 21. stolet se stala organizace al-Kajd pedstavujc s globlnho terorismu. Afghnistn se stal toitm, zkladnou a tak rukojmm pro teroristickou s globlnch rozmr. Hlavnmi aktry tohoto zneuit
byli pohlavi Tlibnu, organizace vytvoen za vydatn pomoci pkistnsk rozvdky jet v dob boj proti sovtsk okupaci. Tlibn se stal obvanm pkladem
rezidua studen vlky, kter po skonen bipolrn konfrontace pokraovalo samostatnm ivotem.72 Al-Kajd svmi penzi a zbranmi pomohla Tlibnu k tomu, aby
ovldl cel zem sttu, vetn tras obrovskch obchod s omamnmi ltkami. Bin
Ldin zato zskal rozshlou zkladnu pro svou vlku proti Zpadu a dky tomu pak
svoji organizaci al-Kajd pemnil v tm virtuln stt.73
Napadenm aktrem byly USA, na jejich stranu se vzpt postavili nejen vichni jejich spojenci, ale drtiv vtina zem svta, vetn Ruska, ny a vech klovch mezinrodnch organizac. Administrativa USA se ocitla ve velmi sloit situaci
nemohla neodpovdt, ale hledn vhodn formy odpovdi bylo bezprecedentn,
a proto velmi tk. Terorist zashli americkou spolenost v nejcitlivjch a nejzranitelnjch bodech, a pitom zcela obeli nejsilnj prvky obrany. Napadenho, kter se 40 let pipravoval na pmou vlku proti pedem danmu nepteli, tak zaskoil
neptel bez jasnch obrys, kter nen nikde, a zrove je vude. Obrazn eeno
119

1. KAPITOLA
4.
namsto boje proti medvdovi lo o boj proti medze. Odpov vak byla nezbytn,
nebo globln terorismus se stal nejvnj a nejnalhavj bezpenostn hrozbou
celosvtovho rozmru.

Varianty vojenskho deru na Afghnistn

Pi vojenskm zsahu proti al-Kajd bylo mono volit mezi temi zkladnmi variantami. Leteck kampa by bvala vyadovala maximln pesnost zsah a vyvarovn se omyl, jak se staly v Jugoslvii v roce 1999. Nasazen vt jednotky, jakou
je nap. 18. vzdun vsadkov sbor ve Fort Bragg sestvajc ze ty elitnch diviz
vborn vycviench vojk, by bylo opakovnm chyby SSSR z 80. let. Tajn operace
specilnch komand v rmci tzv. covert actions organizovanch CIA jsou spojeny
s rizikem, e ti, po kterch se jde, znaj tern a monosti jeho vyuit mnohem lpe
ne ti, kte tam pichzej poprv.
Jako nejinnj se ukzala kombinace leteckch der s akcemi specilnch sil
a na n navazujc innost Severn aliance jakoto vnitn ozbrojen opozin sly.
Stejn jako pi operaci Spojeneck sla tedy USA nenasadily pozemn vojsko, znovu
se spolehly na chirurgick dery ze vzduchu a optovn na sebe vzaly i riziko vedlejch kod. Severn aliance, podobn jako ped dvma lety UCK, plnila v boji proti
rozptlenmu nepteli bez jasnch obrys lohu proxies zajiovala nevdn
a nebezpen koly pmo na zemi.74 toky ze vzduchu ochromily vojensk struktury al-Kajd a Tlibnu, zejmna pak 55. brigdy, kter brnila Kbul a byla povaovna za jakousi zeslenou Cizineckou legii islmskch extremist. V nvaznosti na to
mohla speciln komanda zjistit kryty vdc al-Kajd a postupn vytvoit podmnky k jejich zahnn do omezenho prostoru, k jejich obklen a znien.

Problmy plynouc z odlehlosti afghnskho vlit

Pi nasazovn leteck techniky v rmci operace Trval svoboda se hovoilo
o tzv. tyranii vzdlenosti dan velkou odlehlost afghnskho bojit od americkch
leteckch zkladen. Proto se pi vyhodnocovn pnosu jednotlivch typ letoun
potaly nklady na jednu hodinu jejich letu ve vztahu k jejich schopnosti nst laserem navdnou munici JDAM (Joint Direct Attack Munitions).75 Nejhorch vsledk doshl letoun F-16, kter me nst maximln dv bomby JDAM na nejvt
monou vzdlenost 900 km, take nklad na jednu z nich in 12 760 USD, zatmco jako nejhospodrnj se ukzal bombardr B-1, kter je schopn nst celkem
24 JDAM, take cena jedn pak klesla na 3690 USD. Velmi dobe obstl tak star
dobr bombardr B-52 (v pouvn US Air Force jsou od potku 60. let) udrel
se na hodnot tsn pes 5000 USD (109). Navc shodil celkem 70 % veker munice,
pestoe na nj pipadlo pouze 10 % celkovch vzlet bhem operace. Nasazovnm
spornch letoun se snila rizika nkladnosti operace Trval svoboda.
Podobnm pekvapenm byly i star tanky T-55, kter Rusko dodalo cestou americkho vru bojovnkm Severn aliance. Naproti tomu supermodern letouny
120

1. KAPITOLA
4.
F-117 se z tohoto pohledu ukzaly jako desetkrt nkladnj ne B-1, a tak vbec
nebyly nasazeny. Velkm rozdlem oproti operaci Poutn boue byl prudk nrst
pouit pesn navdn munice z 10 % na 90 %.76 Armda USA se tedy dsledn
snaila vyhnout dvma hlavnm rizikm riziku nepesnch leteckch der a riziku nkladnosti vzdunch operac. Nasazenm pesn navdn munice se vrazn
snila rizika ztrt na ivotech civilnho obyvatelstva a kod na civiln infrastruktue
nezbytn pro ivot Afghnistnu po skonen vlky.

Pnos operace Trval svoboda

Hlavnm pnosem tto operace se stalo skoncovn se stavem, za kterho s
mezinrodnch terorist ovldla jeden stt a pemnila jej ve sv rukojm i ve svou
zkladnu, kterou pak zneuvala pro nepmou a mimodn nebezpenou strategii.
Afghnistn jako stt pestal bt hrozbou, v dsledku toho se vrazn snila nebezpenost mezinrodnho terorismu, i kdy hrozba globlnho terorismu jako takov
ani zdaleka nezanikla.
Operace Trval svoboda se stala pnosem i pro vojenstv. Ukzala, jak zpsoby veden ozbrojenho konfliktu by se mohly ve vtm i menm rozmru znovu
pout, ale pouze v ppad boje nad zemm sttu, kter by se mohl stt zkladnou
pro s globlnch terorist. Tyto zpsoby by byly pouiteln pedevm v zemi, je
by se vyznaovala nsledujcmi hlavnmi rysy: rozlehl zem s nzkou lidnatost,
zastaral vzbroj protivzdun obrany (s innost omezenou na velmi krtk a krtk dosah), dan stt poskytl toit mezinrodn teroristick organizaci a nastolil
diktaturu extremist, jej nazen a zkazy generuj slc vnitn opozici, kter se
pak me stt innm spojencem i ve vojensk oblasti.
Hlavn rysy operace Trval svoboda jsou vak typick pedevm pro tento konkrtn typ ozbrojenho konfliktu, nelze z nich vyvozovat, e se v plnm rozsahu
uplatn ve vech dalch typech vlek na potku 21. stolet. Nadle plat veobecn
znm zkuenost, e kad vlka me bt jin a pinet stle nov a nov pekvapen. Vdy bude zleet na konkrtnch podmnkch ptho monho vlit.
V nejblim a stedndobm vhledu by tmto rysm mohly odpovdat Irk, Sdn,
Somlsko. Pokud jde o Irk, Richard Perle77 ji na potku ledna 2002 vyzval administrativu, aby udeila dve, ne bude pozd, a tm naplnila svoji strategii jednat
s ochrnci terorist stejn jako s teroristy samotnmi.

Uznn spchu, ale tak vhrady a pochyby o budoucnosti

V prvnch tdnech mnoz hovoili o nemonosti doshnout vtzstv, varovali
ped boulivmi reakcemi arabsk ulice a ped tm, e arabsk svt nikdy nebude tolerovat bombardovn bhem ramadnu. V samotnch USA se zvl nalhav
vyjdila skupina vce ne 100 nositel Nobelovy ceny,78 kte spatuj nejzvanj
problm souasnosti v tom, e v rovnkovch oblastech ij stamiliony lid v nesnesitelnch podmnkch, zatmco bohat zem Severu jednostrann upevuj svoji bez121

1. KAPITOLA
4.
penost a militarizuj svt. Odsuzuj, e bohat zem se sna jet vce zbohatnout
tm, e prodvaj zbran chudm.79 Zdrazuj, e jejich idealismus je ve skutenosti
nejvy formou realismu. V podobnm smru se nesou i zvry dvou vznamnch
akademik z oblasti mezinrodnch vztah. Podle nich ani vtzstv v Afghnistnu
neochrn Ameriku ped teroristy, pokud se USA znovu sphnou s autoritskmi
reimy, kter zrazuj svj vlastn lid.80 USA naopak potebuj novou politiku, kter
by se zakldala na spoluprci se svtem, a ne na jeho ovldn prostednictvm dolar, diplomacie zench stel a tajnch vojenskch akc.
Vedouc initel neziskov organizace Financial Services Volunteer Corps pipomnli, e vojenskm vtzstvm v Afghnistnu se nevyeily ekonomick problmy
rozvojovho a pedevm pak islmskho svta, nevymtily se tamn ekonomick koeny bdy, nenvisti a extremismu. Dlouhodobm eenm podle nich me bt pouze zlepen kvality ivota milion lidskch existenc na Blzkm vchode a ve stedn
a jin Asii.81 Varovn vyjdila tak Flora Lewis obv se, e po impozantnm
vtzstv ve vlce proti Tlibnu a al-Kajd by se v USA mohly vrtit a dokonce zeslit
sklony k unilateralismu spojen s pesvdenm, e USA se nemusej podizovat
stejnm mezinrodnm normm a omezenm jako ostatn stty.82

***
V nkterch zkladnch ohledech lze tuto akci srovnvat s operac Poutn boue
(1991). Z hlediska mezinrodnpolitickho bylo dleit, e akce mla jasn mandt
RB OSN, byla tedy legln. Byla tak naprosto legitimn, protoe mla jasn a zcela
nezpochybniteln dvod, kterm byla pemna Afghnistnu v zkladnu i rukojm
teroristick st al-Kajd. Pila v dob, kdy cel svt vyjadoval sympatie k USA
a kdy jejich evropt spojenci dokonce nabzeli svoji pomoc.
Pzniv byly i vojensk souvislosti. Na rozdl od Jugoslvie byla v Afghnistnu
mnohem slab protivzdun obrana, a tak nebylo nutn bombardovat z velkch vek. Dky tomu se vrazn snilo riziko nepesnch der a nedoucch ztrt na
civilnch objektech. Hlavn pozornost se mohla zamit na nien cl vojenskho
charakteru.
Celkov je tedy mon shrnout, e v ppad operace Trval svoboda lo o vlku
naprosto nekontroverzn a bezproblmovou.

4. Vojensk odstrann reimu Saddma Husajna

v Irku operace Irck svoboda
Tzv. druh irck vlka byla dal etapou ve sloitm vvoji vztah mezi USA
a Irkem pod nadvldou krutovldce Saddma Husajna. Byla tak vsledkem toho,
co se mezi tmito dvma zemmi stalo bhem dvanctiletho obdob po skonen
operace Poutn boue. Po etap zadrovn, kter byla typick pro osmilet obdob
prezidenta Billa Clintona, pila administrativa G. W. Bushe, kter se stle vce orientovala na vojensk een.
122

1. KAPITOLA
4.
Etapa zadrovn v pstupu USA k Irku
Po osvobozen Kuvajtu nsledovala etapa zadrovn containment. Ta je spojena se zbytkem mandtu prezidenta G. H. Bushe a pedevm pak s obma mandty
prezidenta B. Clintona. Saddmovi bylo dovoleno pet u moci, ale lo o pevn
pod slcm mezinrodnpolitickm tlakem, jeho zkladem byla rezoluce RB OSN
. 687, kter se zamila se zamila hlavn na irck ZHN. Tato etapa mla nkolik zkladnch vnjch determinant, kter meme pi uritm stupni zjednoduen rozdlit do dvou zkladnch oblast mezinrodnpolitick a vojensko-politick.
Do prvn oblasti se zaadily pedevm vlky na civilizanch zlomech, je probhly
v prvn polovin 90. let, piem ada z nich pokraovala i dle. Do druh oblasti se
sdruily vechny projevy zsadnch zmn ve vojenstv po skonen studen vlky.
Koncepce Preventivn obrany
Na samm konci 90. let, tedy jet v zvru druhho mandtu prezidenta B. Clintona, byla v USA rozpracovna koncepce preventivn obrany ta ji odrela zkuenosti z vojenskch zsah v desetilet po skonen studen vlky a dal zvraznn
nskoku, kter USA ped celm svtem zskaly v oblasti vojenstv. Za rozhodujc
initele obrany USA oznaila takov vojensk sly, kter budou schopny odstraovat kadho regionlnho agresora, a v ppad, e by selhalo odstraovn, budou
schopny doshnout rychlho a rozhodujcho vtzstv pi co nejnich monch
ztrtch.83 Nesporn kladnm prvkem tto koncepce bylo zdraznn, e clem USA
je ovlivovat zbytek svta, ne jej k nemu nutit (influencing, not compelling).84
Stupovan tlak americkch neokonzervativc
Na mr, kter pedchzel druh americk vlce v Irku, ml ji od 2. poloviny
druhho mandtu prezidenta B. Clintona v USA urujc vliv soustavn slc tlak
tch politik, jejich mylen se zakldalo na nkolika zkladnch axiomech. V prv
ad usilovali o pekonn tkho vietnamskho syndromu a byli posedl mylenkou
na jeho definitivn pekonn cestou upevnn sly USA a jejich vlivu na svtovou
politiku.85 Zrove s tm mli kritick vztah k odkazu R. Nixona, G. Forda a H. Kissingera, kte prosazovali politiku uvolnn, o to vce se vraceli k odkazu Ronalda
Reagana, z nho si uinili ikonickho prezidenta. A konen v pstupu k Irku
zpochybovali politiku zadrovn a stle astji vzneli otzku vojenskho svren
Saddmova reimu. Prvnm zetelnm vyjdenm tohoto zmru se stalo interview,
je v lednu 1996 poskytl Richard Cheney, v t dob ji bval ministr obrany v administrativ George Bushe starho. Ten jako prvn rozshle hovoil o kladech i zporech vojenskho svren Saddmova reimu (to topple the regime).86 Programovou
platformou tohoto pstupu se stal dokument neokonzervativc nazvan Project for
a New American Century.87
Druh polovina 90. let pinesla tak nstup jednoho velmi vyhrannho teoretickho proudu, a to neokonzervatismu. Jeho mylenkovou platformou se stal l123

1. KAPITOLA
4.
nek, kter spolen napsali William Kristol a Robert Kagan na strnkch prestinho
tvrtletnku Foreign Affairs.88 V nm volali po nvratu k reaganovsk zahranin politice, zejmna pak k hegemonismu a k draznm vasnm akcm proti rogue states
a teroristickm organizacm. V dalm spolenm lnku zveejnnm ji v dob,
kdy se formoval tm okolo G. W. Bushe, zdraznili, e jsou jen dv monosti: pokles americk sly, nrst chaosu ve svt a nebezpen 21. stolet, nebo reaganovsk
pehodnocen americk sly a jejho morlnho vdcovstv.89
Z projektu novho americkho stolet vychzel i oteven dopis prezidentovi USA
z ledna 1998, jeho pednmi signati byli Donald Rumsfeld a Paul Wolfowitz. Autoi otevenho dopisu uvedli, e si jsou vdomi vech nebezpe a tkost spojench
s takovm postupem, ale zrove zdraznili, e oddalovn takovho een by mlo
jet hor dsledky.

Zeslen tlaku po volebnm vtzstv G. W. Bushe

a po 11. z 2001
Tlak na vojensk svren Saddmova reimu dle zeslil po volebnm vtzstv
G. W. Bushe a po nstupu D. Rumsfelda do funkce ministra obrany. A zcela zsadnm
meznkem se pak stalo 11. z 2001 jeho otesn dopad na mylen Amerian dal
neokonzervativcm pleitost, aby zskali dominantn vliv v rmci administrativy.90 Nedlouho po pelomovm datu (11. 9.) nastala etapa ppravy vojenskho een irckho problmu. V jejm prbhu se shromadovaly argumenty ve prospch
dvou zsadnch tez:
a) Saddm byl zapleten do teroristickch tok,
b) Saddm vlastn siln arzenl ZHN a chyst se je pout proti USA a jejich spojencm.
Zkladem prvn teze se stalo tvrzen, e der byl pli sofistikovan na to, aby jej
mohla provst teroristick skupina bez podpory njakho sttu.91 Na tomto zklad
se postupn budovala rozshl konstrukce, jej zvrenou podobou byl prezidentv
projev v Cincinnati pronesen 8. jna 2002, tedy jen nkolik dn ped klovm hlasovnm Kongresu. Prezident Bush v nm zdraznil nsledujc zkladn argumenty:92
Irk a al-Kajd maj spolenho neptele, kterm jsou USA,
Saddm Husajn se nepokryt radoval z teroristick tok na USA,
bhem uplynulch let se mezi obma stranami (Irk, al-Kajd) uskutenilo nkolik
setkn na vysok rovni,
Irk poskytl teroristm odborn vojensk a zkodnick vcvik.
Ke druh tezi se prezident Bush jet vrtil a zdraznil, e tv v tv evidentn
hrozb nememe ekat na konen dkaz, kouc zbra, protoe by to mohlo mt
podobu jadernho hibu.93 Velmi dleitou lohu v dob vrcholcch pprav sehrla
osobn angaovanost ministra obrany a jeho nejblich spolupracovnk. Na konci
roku 2002 a na potku roku 2003 uskutenil R. Cheney nkolik nvtv sdla CIA,
kter mly demonstrativn i dokonce zastraovac posln.94 Navc po celou dobu
pprav vojenskho deru na Irk pracovala v Pentagonu zvltn skupina,95 jejm
124

1. KAPITOLA
4.
kolem bylo dkladn vyhodnocovat vechny zprvy pichzejc ze CIA a z DIA
a dvat jim takovou konenou podobu, kter by co nejvce odpovdala stanovenmu
politickmu zadn.96 Vyvrcholenm tohoto pstupu k arzenlu irckch ZHN se stalo Rumsfeldovo vyjden, e nedostatek dkaz o tchto zbranch nen dkazem, e
tyto zbran tam skuten nejsou absence of evidence is not the same as evidence
of absence.97

Etapa ppravy vojenskho een irckho problmu

Pprava vojenskho een je spojena s osobou prezidenta G. W. Bushe a jeho administrativy. Pi jejm hodnocen se meme inspirovat jednm z pstup k vzkumu vlky, kter k, e pokud chceme pochopit charakter jakkoliv vlky, musme se
nejprve zamyslet nad otzkou, jak byl mr, kter j pedchzel.98
Charakteristika irck hrozby ped svrenm Saddmova reimu
Pi ppravch operace Irck svoboda se v celm svt velmi asto sklooval vraz hrozba. Stoupenci tto vlky s velkm zaujetm uvdly dvody, pro Saddmv
reim povaovali za nalhavou bezpenostn hrozbu. Odprci vlky tyto dvody zpochybovali a doadovali se pdnch a nevyvratitelnch dkaz. Hlavn pozornost se
pitom soustedila na ti rozmry irck hrozby: ekonomick, vojensk a politick.
Pm, zmrn hrozba ekonomickho charakteru
Ropn determinanta m urujc vliv pedevm na percepci ekonomickho rozmru irck hrozby. USA jsou nejvtm dovozcem a spotebitelem ropy v globlnm mtku, za nimi nsleduj Japonsko a na. Ji v roce 1991 byl Saddmv vstup
do Kuvajtu prezentovn jako pm ekonomick hrozba pro American way of life.
Stejn tak se i dnes z pohledu USA, ale tak ady dalch vysplch stt Severu jedn
o faktor pm, zmrn hrozby ekonomickho charakteru. Vychzej ze zkuenost
z pelomu 80. a 90. let, kdy se Saddm nkolikrt pokouel ovlivnit ceny ropy na
svtovch trzch. V ppad zpstupnn dalch jet neprozkoumanch zsob na
irckm zem by se zvil podl tohoto sttu na svtovm bohatstv tto strategick
suroviny. To by pak jeho vldci dalo nov monosti, aby si pod hrozbou zvyovn
ceny ropy vynucoval vt i men stupky. Souasn s tm by svm vydraskm
chovnm mohl kdykoliv generovat hrozbu pro ekonomickou stabilitu USA a ady
dalch vysplch zem.
Nevyzpytateln dikttor typu Saddma Husajna v tto sti svta tedy pro USA
a dal bohat stty Severu nebyl bezpenostn hrozbou vojenskho charakteru. Je
pro n jakoto pro nejvt svtov spotebitele ropy pmou a zmrnou bezpenostn
hrozbou ekonomickho charakteru. Byl pmou a zmrnou hrozbou pro jejich energetick a tm pdem i ekonomick peit. Nelo pitom o hrozbu bezprostedn a nalhavou, lo o vnou hrozbu z hlediska stedndobho a dlouhodobho vhledu.
125

1. KAPITOLA
4.
Vojensk rozmr irck hrozby ped operac Irck svoboda
Saddm mnohokrt dokzal, e asto riskuje a rozehrv nebezpen hry, ani by
si uvdomoval, jak nebezpen jsou pedevm pro jeho zemi a jej obyvatelstvo, na
jejich zjmy se odvolv jako na referenn objekty sv politiky, kter je ve skutenosti
jeho neuskutenitelnm velikskm peludem. V USA vyvolal dojem politika, na kterho neplat odstraovn, a proto mus bt vojensky odstrann jet dve, ne stihne
vyzbrojit svou armdu jadernmi zbranmi. A tak v USA pevldl nzor vyjden
slovy: radji vlku bez jadernch zbran neli vlku za pouit jadernch zbran.99
Bushova administrativa navazovala na pstup, kter na konci roku 1993 vymezil
prvn Clintonv ministr obrany Les Aspin pod nzvem Defence Counterproliferation
Initiative (DCI). V nm byla vslovn zmnna monost kontraproliferanch akc,
ale jet nebylo eeno, e by mlo jt o alternativu dosavadn politiky nonproliferace.
Dal Clintonv ministr obrany W. Perry ji proliferaci spojil s tzv. rogue states, ale
nadle se pokraovalo v preventivn nonproliferan politice, kter otevela novou
etapu v americkm vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb spojench s proliferac
ZHN a aktivitami globlnho terorismu.
Po 11. 9. 2001 vak americk pstup k tmto hrozbm vstoupil do nov etapy.
Ti msce po teroristickch tocch prezident G. W. Bush ve svm zsadnm projevu
vyhlsil, e rogue states jsou nejpravdpodobnjm zdrojem chemickch, biologickch a jadernch zbran pro teroristy.100 A nov nrodn bezpenostn strategie ze
z 2002, kter poslze dostala nzev Bushova doktrna, ji pmo vyhlsila odhodln v ppad poteby jednat preemptivn... s clem eliminovat tuto hrozbu pro USA
nebo pro jejich spojence a ptele.101
Saddm jako pm a nalhav hrozba pro Irk
Saddm se nakonec stal zvanou hrozbou pedevm pro Irk. Vehnal ho do
dvou vlek, m zavinil smrt vce ne milionu Iran, obrovsk kody na hospodstv a infrastruktue a nezmrn utrpen obyvatelstva v dsledku sankc a embarga.
Referenn objekt sv bezpenostn politiky tak pemnil na sv rukojm. V dsledku
svho chovn na samm potku 21. stolet byl Saddm v USA vyhodnocen jako
nejnalhavj bezpenostn hrozba. Tm svou zemi vystavil bezprostedn a zmrn
hrozb, e se stane prvnm clem preemptivn strategie. Vyvolal podezen, e podporuje mezinrodn terorismus, a to byla dal osudov chyba poskytl Bushov administrativ to, co j po skonen operace v Afghnistnu tolik chyblo. Dal j pesnou
a vtanou home adress pro pokraovn vlky proti terorismu. Nabdl j pleitost,
aby namsto neuritho a nejasnho boje proti organizaci, kter je rozvtven na zem nkolika svtadl a prosazuje nepmou strategii, mohla zahjit konkrtn boj
proti konkrtnmu nepteli na konkrtnm zem.
Rizika podstupovan v ppad vojenskho een irck hrozby
Vojensk zsah se stal v polovin roku 2002 prioritou Bushovy vlky proti terorismu a proti ose zla. Pedstavoval nejpmj cestu k odstrann diktatury oficiln
126

1. KAPITOLA
4.
oznaen za jednu z nejvnjch hrozeb na potku 21. stolet. Stal se i symbolem
odhodln USA odstranit jakkoliv tyransk reim, kter by byl hrozbou pro sousedn stty a pro svtov mr. Ze strategickho vznamu irckho prostoru ale vyplv,
e nesta Saddma vojensky porazit, ale je nutn eit sloitou otzku, co bude po
nm. Tm byla od samho potku dna nutnost zvaovat pedevm rizika politickho charakteru. Jde zejmna o mon dsledky pro uspodn samotnho Irku,
o dopady na regionln stabilitu a o mon dopady na svtovou ekonomiku.
Rizika politickho a ekonomickho charakteru
Vnitropolitickmi riziky vojenskho svren reimu Saddmova typu jsou pedevm propuknut nsilnho vyizovn t mezi jednotlivmi skupinami, vyhrocen vnitropolitick krize a dal zhoren ekonomick a sociln situace zem.
Takov vvoj nebylo mon vylouit v dsledku nahromadnch vnitnch rozpor
a vzjemnch nenvist,102 jejich nezvldnut by mohlo vst i k dlouhotrvajc destabilizaci vyadujc ekonomickou, politickou a vojenskou asistenci mezinrodnho
spoleenstv. V ppad Irku nejvt riziko vyplvalo z heterogenity tohoto sttu.
Od samho potku bylo nutno zvaovat, jak se vyhnout rozpadu tohoto sttu, kter
hraje nezastupitelnou lohu v oblasti arabskho heartlandu.

Preemptivn strategie USA jako vsledek

vyhodnocovn hrozby Saddmova Irku
Institucionalizace vlench pprav
V etap ppravy vojenskho deru na Irk se v USA spojily dva vznamn politick proudy. Prvn z nich pedstavovali viceprezident Cheney a ministr obrany
Rumsfeld a dal vlivn politikov z tbora republiknskch jestb, druhm byli
piky neokonzervativnho proudu, v jejich ele stli zejmna Paul Wolfowitz, nmstek ministra obrany, a Lewis Libby, f sekretaritu viceprezidenta Cheneyho.
Klovm rozhodovacm orgnem se znovu stal nepli uznvan NSC (National
Security Council Vbor pro otzky nrodn bezpenosti), v nm se nkolikrt tdn schzel tm nejvlivnjch initel: G. W. Bush, R. Cheney, C. Powell, D. Rumsfeld,
C. Rise, J. Negroponte (velvyslanec USA pi OSN), P. Wolfowitz. Zrove s tm se
vak pi adu viceprezidenta vytvoil dal rozhodovac orgn, jeho innost dil
L. Libby. Dva velmi zasvcen amerit autoi to hodnot slovy, e Cheney se zmocnil
stedn role v politice nrodn bezpenosti. Vytvoil svj vlastn NSC a dosadil do
nho dvanct zkuench specialist v oblasti nrodn bezpenosti.103
Kategorizace prolifertor
Pi stanovovn priorit boje proti mezinrodnmu terorismu Bushova administrativa v roce 2002 rozdlila stty usilujc o vybudovn vlastnch jadernch potencil do dvou skupin. Do prvn zaadila tzv. de facto prolifertory (Izrael, Indie, Pkistn), kterm nepisuzovala neptelsk zmry ve vztahu k USA. Do druh skupiny
127

1. KAPITOLA
4.
zaadila Irk, rn a KLDR, kterm dala nzev neptelt prolifertoi (hostile proliferators) a pisoudila jim agresivn zmry ve vztahu k USA.104 Na zklad tto percepce hrozby neptelskch prolifertor byla v prosinci 2002 vypracovna Nrodn
strategie boje proti en zbran hromadnho nien. Ta vslovn uvedla i monost, e
USA mohou neptelskmu prolifertorovi zasadit zdrcujc der, ktermu se pedem
nekladou dn omezen.105
Jako nejnebezpenj prolifertor a tm pdem i jako nejnalhavj bezpenostn
hrozba pro USA a jejich strategick spojence v nejdleitjch regionech byl v dan
dob vyhodnocen Saddmv reim v Irku. V rovin vyhodnocovn bezpenostnch
hrozeb to znamenalo zsadn zmnu globlnho vznamu. Strategie Bushovy administrativy vi Saddmovu Irku se odklonila od prevence a zamila se na preempci. Jejm
clem se stalo za kadou cenu zabrnit tomu, aby dikttor Saddmova typu si mohl opatit a dle zdokonalovat arzenl zbran hromadnho nien a dokonit vvoj zbran jadernch, jejich prostednictvm by pak mohl vydrat sousedn stty a dostat pod kontrolu
jejich surovinov a ekonomick bohatstv. Takov hrozba se pro Bushovu administrativu
stala jevem, ktermu je nutno pedejt, i kdyby to mlo bt i za cenu vlky.
Dopad preemptivn strategie na vnitroatlantick vztahy
Vyhodnocovn hrozby Saddmova reimu mlo vn dopad i na transatlantick vztahy. Dva velmi vznamn lensk stty NATO Francie a SRN vyjdily
na potku roku 2003 vslovn nesouhlas s uplatnnm preemptivn strategie proti
Irku. dn z francouzskch i nmeckch politik nepodceoval nebezpe spojen s dikttorskm reimem Saddma Husajna. Od Bushovy administrativy se vak
odliovali upednostovnm politickch a diplomatickch metod ntlaku na tento
reim. Francouzsk prezident Chirac a ministr zahrani Dominique de Villepin vynaloili velk sil k prosazen rezoluce RB OSN . 1441 a nadle trvaj na tom, e
ppadn rozhodnut pout slu by mlo padnout a po vslovnm stanovisku Rady
bezpenosti OSN na zklad zprvy inspektor.106 Oba stty Francie i Nmecko souhlasily s tm, aby Saddmv reim byl zbaven zbran hromadnho nien
a prvoad vznam pitom pikldaly dodrovn zsad mezinrodnho prva. Premir Raffarin ve vystoupen ped poslanci Nrodnho shromdn dne 14. 1. 2003
vyhlsil: Pejeme si, aby odzbrojen Irku bylo dosaeno na rovni prva a cestou
prva.107 Francie i SRN kladly v pstupu k irck hrozb hlavn draz na dodrovn
zsad mezinrodnho prva. Uznvaly, e prvo bez sly by bylo neinn a e vi
Saddmovi je nezbytn tvrdost. Od USA se vak odliily tm, e Saddmv reim
nepovaovaly za nalhavou, bezprostedn hrozbu. Trvaly na tom, e clem by mlo
bt odzbrojen Saddmova reimu, nikoli jeho odstrann cestou vlky.
Klov strategick dokumenty schvlen v USA
Po 11. z 2001 se USA stle vraznji profilovaly jako hegemon i hybn sla
boje proti terorismu a en ZHN, jakoto dvma nejnalhavjm a nejvnjm
128

1. KAPITOLA
4.
bezpenostnm hrozbm globlnho charakteru. Stle jasnji dvaly najevo, e jsou
velmoc, kter nem konkurenta, e jsou nezpochybnitelnou mocnost, kter je tak
siln, e me udlat tm ve, co si umane.108 Prv v dob pprav vojenskho svren Saddmova reimu byly v USA zpracovny bezpenostn-politick dokumenty
zsadnho vznamu, a to zejmna Nrodn bezpenostn strategie USA (NBS). Ta
poloila rozhodujc draz na preempci pojmanou jako nov pstup USA k bezpenostnm hrozbm souasnho svta a za cl USA vyhlsila udret stvajc vojenskou
pevahu nad zbytkem svta, a to na neomezen dlouhou dobu. V NBS se tedy odrazil velk posun bezpenostn-politickho mylen v USA v relativn krtk dob
po nstupu administrativy G. W. Bushe. Zcela se zapomnlo na heslo ovlivovat
zbytek svta, nikoli jej k nemu nutit, kter bylo zakotveno v koncepci preventivn
obrany z roku 1999. Namsto nho se prosadilo zamen na dern vojensk akce
pi zajiovn bezpenosti USA. Vsledkem tohoto kvalitativnho posunu se stalo
expanzivn pehodnocen americk bezpenosti doprovzen radikln zmnou
americkho pstupu k aliancm.109

Stanoven novch priorit bojov ppravy

ozbrojench sil USA
Pi pprav na operace typu EBO se USA zamily na dal zroen svho
nskoku, kter zskaly v oblasti RMA ped celm svtem, vetn svch spojenc
v NATO. Soustedily se pitom na zdokonalovn nsledujcch hlavnch schopnost
svch ozbrojench sil:
rozhodujc lohu hraj vzdun sly. V jejich sestav vrazn narostl vznam
spornch bombardr a nedln s tm i bitevnch letoun JSF, mon na
kor letounu F-22, kter byl koncipovn vyloen pro studenou vlku,
velkou prioritou se staly bezpilotn letouny; nejen przkumn, ale i bombardovac,
bojov pprava pozemnch vojsk se zamila pedevm na rychl postup
s clem vyut ochromen neptelskch vojsk po zniujcch vzdunch
derech,
hlavnm poslnm specilnch sil se stalo zskvn a upesovn informac
nezbytnch pro navdn prostedk vzdunho napaden,
dleitm clem USA je vyuvat pi pozemnch akcch jednotky opozinch sil,
tzv. proxies110 ochotnch a motivovanch pro boj proti teroristickm organizacm a sttm i vldm, kter jim poskytnou toit,
USA zeslily draz na vstavbu a bojovou ppravu relativn malch jednotek
schopnch rychlho nasazen kdykoli a kdekoli ve svt, v tom je budou nsledovat i ostatn zem NATO,
urychlila se vstavba novch letadlovch lod, kter jsou nezbytn z hlediska pekonvn ji zmiovan tyranie vzdlenosti. Prv z nich toti mohou
vzltat bitevn letouny i vrtulnky,
129

1. KAPITOLA
4.
dalm opatenm se stala takov modernizace ponorek, kter jim dala schopnost, aby namsto jadernch SLBM odpalovaly zen stely s plochou drhou
letu, kter se vyznauj kratm doletem (SLCM), ale vt pesnost a menmi
niivmi nsledky ne SLBM,111
hlavnm kolem dopravnho letectva se stalo zvyovn schopnost pepravovat
mobiln jednotky vysok pohotovosti na kterkoli msto na svt.

Posledn ppravy vojenskho deru na Irk

Draz na preemptivn charakter vojenskho deru na Irk se stupoval v posledn tvrtlet roku 2002, aby vyvrcholil na potku roku 2003. Na konci z 2002 se
o vztahu americk administrativy k Saddmov Irku velmi vstin vyjdil Kenneth Pollack.112 S neobyejnou pesnost nastnil zkladn dvody pro vojensk svren
Saddma Husajna:113
je pli neracionln, aby na nj platila odstraovac strategie, je to hazardr (risk-taker), kter rozehrv pli nebezpen hry a vbec si neuvdomuje jejich mon dopad,
jeho snaha o zskn jadernch zbran m ti hlavn cle: ovldnout arabsk svt,
zniit Izrael a potrestat USA,
Zvr Pollackovy analzy vyznl jako nejjednodu mon vysvtlen podstaty
pre-emptivn strategie: Radji vlku bez jadernch zbran ne vlku s jejich nasazen. Jinmi slovy: zatome, dokud Saddm tyto zbran jet nem, jinak ns pozdji
ek vlka, kterou on rozpout, a tyto zbran bude mt.
V pedveer zahjen vlky proti Saddmovu Irku doshlo svho vrcholu pesvden americkch konzervativc, e je teba se vrtit k odkazu ikonickho prezidenta Ronalda Reagana, kter vyhrl tzv. tet svtovou vlku (mylena studen vlka
pozn. autora), a e se stejnou draznost je mon vyhrt tak tvrtou svtovou
vlku (mylena vlka proti terorismu pozn. autora).114 Jednm z nejdraznjch
stoupenc tohoto een byl nkdej editel CIA James Woolsey.115 V posledn lednov den ji prezident Bush vyhlsil, e po 11. z se doktrna zadrovn stala zcela
neinnou... Po 11. z jsem zcela zmnil nzor, protoe jsem si uvdomil, jak moc
se svt zmnil a co vechno je ve he.116 A dva tdny pot pilo jet draznj vyhlen americk prezident ekl, e Saddmovy dny jsou seteny. V t chvli ji bylo
jasn, e vojensk tok na Irk je jen otzkou dn, nanejv tdn.117
Posledn msce a tdny tto etapy tedy jasn ukzaly, e ppravy na vlku proti
Saddmovu Irku byly vsledkem gigantick politick konstrukce. Nebyly postaveny
na prokzanch faktech, ale pedevm na vce i mn bujnch pedstavch o tom,
co ve by mohlo nastat, kdyby se na Irk neudeilo. USA a jejich nejbli spojenci
v rmci tzv. coalition of willings ji v tto etap vbec neodpovdali na udlosti, ale
naopak sami mli iniciativu v tom, jakou atmosfru vytveli. Jejich stupujc se draz na vojensk een se stal hlavnm nmtem celosvtovch diskus t doby.
V pedveer vojenskho toku na Irk pronesl G. W. Bush vyhrann stanovisko
tak k loze OSN ekl, e OSN me svoji vnost a vrohodnost zachrnit pou130

1. KAPITOLA
4.
ze tm, kdy Irku vyhls vlku. Opanm postojem by se OSN podle tehdejho
Bushova pstupu odsoudila k nedstojn loze diskusnho spolku na majesttnch
bezch East River.118 V rozhodujcch dnech tak Bush oteven potvrdil, e administrativa USA pohlela na OSN z ist instrumentlnho hlediska.119

Etapa vojenskho een

Draz na nehmotn atributy operace
Operace Irck svoboda znovu potvrdila vznam tzv. tko mitelnch, nehmotnch atribut, jimi jsou dva klov faktory. Prvnm z nich je loajalita nroda a jeho
podpora vldn politice a druhm jsou morln aspekty, kter se projevuj drazem
na velk slova. Bylo to bhem krtk doby dvou let u podruh, kdy nejvy initel
Bushovy administrativy USA daly do nzvu sv operace ono tolik cenn slovo svoboda. Vychzeli z pesvden, e sprvn morln a politick zdvodnn zvyuje vojenskou innost kad vlen akce. A tak po akci Enduring Freedom (Afghnistn
2001) nsledovala Iraqi Freedom. V t dob byla spojena s oekvanm dominovm
efektem, a tak nelze vylouit, e nejen navazovala na operaci Trval svoboda, ale e
mla psobit i jako pedzvst a pedobraz dalch operac v oblasti Blzkho a Stednho vchodu, nap. rnsk svoboda.
Vojensk charakteristika operace IS
Samotn bojov innost v Irku zaala v beznu 2003 pod nzvem operace Irck svoboda. Byla zahjena a tak ukonena jako typick disymetrick konflikt na
stran USA a jejich spojenc byla zdrcujc kvalitativn pevaha, kter se projevila ve
tech klovch oblastech.
Disymetrick charakter operace
1. Pedevm to bylo ve vzduchu, kde se mohlo navazovat na vsledky operace
Poutn boue v roce 1991 a vzdunch der v dalch letech. Bhem operace Irck
svoboda pak mohli piloti tm bez jakhokoliv rizika dokonvat dlo zkzy. Uskutenili celkem 21 000 vzlet (90 % z nich pipadalo na americk piloty),120 bhem
nich dokonili naprostou likvidaci irck protivzdun obrany a navc snadno niili
irckou pozemn armdu. Operace Irck svoboda se tedy uskutenila jako prvn
EBO (Effect Based Operation) a dky tomu zcela zlomila vli k odporu a rozhodla
o rychlm vsledku vlky.
2. Mimodn dleitou roli sehrla disymetrie v oblasti morln a psychologick. Na jedn stran nastoupila velmi siln motivovan americk armda. Naproti
n stle demoralizovan armda, jej vojci ani dstojnci nechtli umrat za
nenvidnho dikttora a jeho prohnil reim, jeho represe postihly kadou druhou
irckou rodinu. Demoralizace irckch ozbrojench sil byla tak velk, e v plnm
rozmru zashla i Republiknsk gardy, od kterch si dikttor Saddm tolik sliboval.
Nechu irckch vojk k boji se jet vce zvraznila pot, co amerit vojci
131

1. KAPITOLA
4.
dokonale uskutenili zmry nov doktrny nazvan shock and awe. Zasazenm
srie okujcch vzdunch der dokzali zcela zlomit vli k odporu, a to nejen na
stran ozbrojench sil, ale i na stran obyvatelstva.
3. Disymetrie vyvrcholila v pozemnch bojch. Proti zaostal a alostn
vyzbrojen irck armd nastoupilo tvrt milionu profesionlnch vojk ze
dvou modern vyzbrojench a dokonale pipravench sbor profesionlnch
vojk z V. armdnho sboru US Army a 1. expedinho sboru nmon pchoty (1. Marine Expeditionary Force MEF). Jednotky V. armdnho sboru
bhem svho postupu z jihozpadu smrem na Bagdd narely jen na ojedinl a slab odpor irckch vojsk. Jejich 10 000 bojovch vozidel dokzalo zcela
obejt nkolik dleitch mst a bhem pouhch t dn postoupit o 560 km.
Z jihovchodu pak stejn hladce pronikaly tvary 1. MEF. V pozemnch bojch
byl odpor irckch vojsk jen velmi sporadick a slab.
Jednoznan vsledek jako dal potvrzen vojenskho nskoku USA ped celm
svtem.
Zdrcujc vtzstv USA a jejich spojenc
Operace Irck svoboda skonila zcela jasnm vtzstvm USA a jejich spojenc.
Byl to vsledek nkolika skutenost zsadnho vznamu. Na prvnm mst je teba
uvst nasazen pesn navdn munice na ni pipadalo 70 % vech uskutennch
der ve srovnn s 15 % pi operaci Poutn boue v roce 1991.121 Druhm initelem
americkho spchu byla dokonal souhra mezi vemi jednotkami, kter vychzela
z velmi spolehlivch zpravodajskch informac. S tm nedln souvis i maximln
mon vyuit pednost potaov zen vlky NCW (Network Centric Warfare).
Ve srovnn s pedchzejcmi vlkami se klovm faktorem spchu staly jednotky
pozemnho vojska, kter precizn navazovaly na innost letectva.
Operace Irck svoboda znovu potvrdila obrovsk nskok americkho vojenstv
ped celm svtem, vetn ostatnch lenskch zem NATO. Ten se projevil pedevm v nsledujcch smrech:
Joint warfare, tedy schopnost sladit bojovou innost jednotlivch sloek pozemnch vojsk tak, aby dokonale vyuvala vsledk der vojenskho letectva
a aby se co nejinnji doplovala s postupem jednotek vojenskho nmonictva. Velitel jednotek USCENTCOM, generl Franks tuto operaci oprvnn
hodnotil jako nejdokonalej kombinovanou operaci122 v americkch djinch.123
Vysok pesnost pi soustedn palebn sly na vytypovan cle, zejmna pak
na posledn zbytky zchtral PVO a na velitelstv jednotek Irck armdy.
Vyuit obrovsk vzdun pevahy spovajc na nejmodernjch letounech
a jejich pesn navdn munici.
Modern technologie vyuvan jak u velitelskch a tbnch systm (C3I), tak
i u navdcch hlavic zench stel s velkou pesnost zsahu.
132

1. KAPITOLA
4.
Vysok rove a spolehlivost specilnch sil, a to jak pi zskvn pesnch daj
pro navdn zbraovch systm vojenskho letectva na irck cle, tak i pi
likvidaci neptelskch jednotek. Operace IS naznaila, e vznam specilnch
sil bude nadle narstat.
Pemna krtk disymetrick vlky ve vlekl asymetrick konflikt
Prvn tyi tdny po oficilnm ukonen se vyznaovaly relativnm klidem, Irk
jakoby vykval, co se bude dt dl. V dob od poloviny dubna a do 25. kvtna
2003 zaznamenaly spojeneck sly pouze ti ztrty na ivotech.124 Kdy vak v zemi
stle vce slil chaos a situace bnch obyvatel byla den ode dne hor, dospla situace k bodu, kdy u tm nikdo (s vjimkou nkterch Kurd na severu) nev,
e motivem americk intervence bylo pomoci irckmu lidu.125 A tak necel msc
po snadno vyhran vlce dolo k neekanmu zsadnmu obratu. Poraen se znovu chopili zbran a nastoupili do boje proti mnohem silnjmu nepteli. K nim se
ihned pidali militantn fundamentalist z celho svta a prv oni vrazn ovlivuj
taktiku boje. Nejdou pitom do pmch, rozhodujcch souboj, ale vol metody. Na
konci kvtna se v Irku rozhoela asymetrick vlka, kter v postkonfrontanm obdob (tedy po skonen studen vlky) nem obdoby, co se te vyhrocenosti nsil,
potu obt na obou stranch a dopadu na celosvtov veejn mnn.
Zkladn rysy tto asymetrick vlky se odvjej od pti zkladnch skutenost:
vojenskch, politickch, ekonomickch, socilnch a psychologickch.
a) Vojensk Amerian obeli hlavn ohniska odporu (sami amerit vojci to
nazvaj taktika by pass), a to mlo tak svoji stinnou strnku. V tlu americkch
vojsk zstaly tisce irckch vojk s vzbroj. K nim se potom pipojili tzv. islamistit internacionalist z celho muslimskho svta, kte se dl do dvou skupin. Prvn
z nich tvo pslunci tzv. star gardy, tedy ti, kte bojovali jet v Afghnistnu
proti Sovtm, kam se sjdli s clem zabt co nejvc Rus. Dnes se pesouvaj do
Irku s clem zabt co nejvc Amerian. Jet poetnj a radiklnj vak je nov
garda islmskch bojovnk. Mnoz z nich se takkajc znovu narodili, to znamen,
e uzaveli ivotn kapitolu strvenou klidnm ivotem v islmskch zemch (zejmna v Sadsk Arbii, Pkistnu a Egypt) nebo dokonce v Evrop a zapojuj se do
boj v rmci tzv. perifernho dihdu v Afghnistnu, v Kamru, ale dnes pedevm v Irku. Ten se pro n stal velice prestin, dokonce doslova rituln zleitost,
protoe po nvratu z tamnch boj jsou uznvni jako mudhidi.
b) Politick amerit vojci se povaovali za osvoboditele, ale v Irku zaali bt
vnmni jako okupanti, kte jdou za vlastnmi ekonomickmi zjmy a zrove s tm
vnucuj sv ivotn hodnoty, normy a politick uspodn. Vydatn k tomu pispl
dopis, kter generlnmu tajemnkovi zaslaly USA a Velk Britnie a ve kterm se
samy prohlsily za okupan mocnosti. Nsledujc rezoluce RB OSN . 1483 pak statut okupanch mocnost potvrdila. V tto chvli se vak projevila dal zvan chyba
USA mly dokonalou strategii vojenskho deru, ale nemly pipraven politick
een pro obdob po svren Saddmovy diktatury.
133

1. KAPITOLA
4.
c) Ekonomick v celm svt obecn a v Irku zvlt se s jet vt intenzitou
vrtily diskuse na tma, zda hlavnm dvodem vlky nakonec nebyla irck ropa,
tedy snaha USA dostat pod svoji kontrolu druh nejvt nalezit na svt, a tm si
vytvoit pedpoklady pro snen zvislosti na Sadsk Arbii.126
d) Sociln do boj proti okupanm jednotkm se zapojili bval vojci, kte
odmtli nasazovat sv ivoty za Saddma Husajna a v dob regulrn vlky nekladli
Amerianm dn odpor. Pak ale byli demobilizovni, ani by se nkdo zajmal o to,
co budou dlat dl a pedevm, z eho budou t. Odeli dom i se svmi zbranmi
a ty pak obrtili proti tm, kdo tak zsadn zmnili jejich osudy.
e) Psychologick. Po rychlm a neobyejn snadnm vtzstv invaznch vojsk se
s pekvapivou rychlost zmnil pomr sil v psychologick oblasti. Nepodailo se zlepit podmnky ivota prostch Iran. Zvlt zvan psychologick dopady vak
mla ta skutenost, e vlka byla jak nelegln (byla zahjena bez mandtu RB OSN),
tak nelegitimn (nepotvrdily se dvody jejho rozpoutn nenaly se ani ZHN, ani
dkazy o spojen mezi Saddmem a st al-Kajd). Na konci roku 2004 tak amerit
vojci mli velk problmy, aby sami sob zdvodnili, za co vlastn v Irku bojuj.
Motivace protiamerickch povstalc v Irku
Olivier Roy,127 jeden z nejuznvanjch svtovch odbornk na islmsk extremismus, doel k zvru, e prv v Irku se vrazn projevila internacionalizace boje
radiklnch islamist. Okupan vojska se stvaj idelnm terem, na nm si dihdistit oldni z celho islmskho svta mohou vybt svoji zlost a nenvist vi
americkmu imperialismu, kter jim vnucuje sv hodnoty a politick zzen. Do
Irku se tak stahuj vichni islamist, kte chtj patit do tzv. avantgardy boje proti
svtovmu systmu nastolenmu americkou hypervelmoc.
V Irku se po oficilnm ukonen operace Irck svoboda vytvoila velmi sloit
a nepehledn situace. Proti vojkm USA a jejich spojenc dnes v Irku vede bojovou innost nkolik skupin vzbouenc. Jsou to zejmna nkdej initel Saddmova reimu, dle pak sekularistick a nacionalistick proudy, sunitt i itt islamist
z Irku, zloineck gangy a v neposledn ad pak dihdist z celho svta.128 Americk generl Myers odhaduje, e bojov innost irckch vzbouenc by mohla trvat
jet 7 a 12 let.129 A pedn rakousk odbornk na tuto problematiku Walter Posch se
obv, e vojensk een nen realistick: vzbouenci nemohou vytlait USA z Irku
a ty zase nejsou schopny porazit vzbouence.130
Tzv. druh irck vlka mla neblah dopad i na dal vvoj transatlantickch vztah. Alyson Bailes, je zastv post editele Stockholmskho mezinrodnho stavu
mrovch vzkum, vstin uvd, e pouit vojensk sly v souasnosti nar na
veobecn platn limity. Me zniit neptele, ale neme k niemu donutit ptele.
Me vyhrt konflikt, ale neme vybudovat nebo znovu vytvoit nsledujc mr.131
Nejastji pouvanmi metodami boje se staly nstrahy, lky, rychl pepady
okupanch vojsk a nejrznj atentty. Ukazuje se, e americk armda je dokonale
134

1. KAPITOLA
4.
pipravena na boj proti silnm protivnkm, ale zatm si nedoke poradit s akcemi
typickmi pro asymetrick vlky. Me to bt jeden z dsledk toho, e dosud na
nejriskantnj akce nasazovala tzv. proxies UCK v Jugoslvii, Severn alianci v Afghnistnu. V Irku vak nikoho takovho nem, a tak se setkv s krutou realitou
pobytu v neptelskm prosted.
Taktika americk armdy
Americk armda na ztrty vojk v nerovnch podmnkch boje odpovdala
velmi brutlnmi akcemi. Do mst, ve kterch se dajn ukrvali povstalci nebo terorist, vyslala vrtulnky nebo letouny. Ty ale dost asto svmi bombami a zenmi stelami niily i obydl nevinnch civilist. Americk armda se i v Irku nadle
drela jednoho ze svch zkladnch pravidel co nejvy soustedn palebn sly
s clem naprostho znien neptele. Podle nkterch daj pak jenom pi zsazch
americkch vojk pipad na jednoho zabitho gerilovho bojovnka a 40 mrtvch
civilist.132 Dihdist se tak mohli kodolib radovat, e prv americk armda jim
dodv nejvc novch bojovnk. Donekonena opakuj tezi o izraelizaci americkho
vojenstv, kter neobyejn nahrv psychologickmu ntlaku na civiln obyvatelstvo
a usnaduje nbor novch len do dihadistickch skupin.
Vnmi problmy zabednut americk armdy v Irku se zabval Andrew Krepinevich z George Mason University, autor velmi znm knihy The Army and Vietnam. Z hlu pohledu vietnamsk zkuenosti doel k zvru, e hlavn chybou americk strategie v Irku je zabt co nejvce vzbouenc a terorist.133 Navrhl opanou
strategii, kter by se pod pracovnm nzvem en olejov skvrny (oil-spot strategy) zamovala na pozitivn cl. Mla by usilovat o roziovn tch zem, ve kterch
je Iranm zajitna kadodenn bezpenost, kde se nemusej obvat vzbouenc,
kte je stle njak ohrouj nebo k nemu nut. Krepinevich navrhl, aby amerit
vojci svm psobenm v Irku roziovali oblasti zbaven atmosfry zastraovn,
nebezpe a nejistoty, a tm by roziovali prostor pro povlenou obnovu Irku.

Diplomatick souvislosti
a dopady operace Irck svoboda
Akce Irck svoboda pila v dob, kdy ji existovalo nkolik otevench otzek
pi rozhodovn o vojenskch zsazch v suvernnch sttech, jejich obyvatelstvo
trp bu genocidou, nebo krutm dikttorskm reimem. Po operaci Spojeneck sla
(Allied Force) 1999 se uvaovalo, e v ppad, kdy se nepoda zskat souhlas v rmci Rady bezpenosti OSN, by mandt k zsahm takovho typu mohla dvat Rada
NATO. Akce Irck svoboda vechny tyto otzky jet vce vyostila.
Vn neshody v rmci NATO
V pedveer vojenskho toku na Irk probhly na pd OSN i v rmci NATO
rozshl a velmi vyhrocen diskuse, kter ukzaly na praktick vznam pojmu nal135

1. KAPITOLA
4.
hav hrozba. Poprv v djinch se projevil zsadn nesoulad mezi zakldajcmi stty
NATO. Za nzor Bushovy administrativy, e Irk pedstavoval nalhavou hrozbu se
vedle Velk Britnie, Itlie, Holandska i Portugalska postavily tak nov lensk stty NATO. Na druh stran jej odmtly Francie, Belgie, Holandsko a tak SRN.134 A to
se stalo dalm vznamnm meznkem vvoje mezinrodnch bezpenostnch vztah po skonen studen vlky. Mezinrodn diskuse o Irku na potku roku 2003
ukzala, e ani Rada NATO u nemus bt natolik jednotn, aby byla schopn dvat
mandt pro tak zvan vojensk operace.
Motivy francouzskho odporu
Nejvraznj odpor k vojenskmu toku na Irk zaujmala Francie. Jej stanoviska vychzela pedevm z vlastnch bolestnch zkuenost ze 70. a 80. let 20. stolet.
Ty j ukzaly, e terorismus je nepm strategie a e jej nelze porazit jenom vojenskmi nstroji. Na zasedn RB OSN francouzsk ministr zahrani Dominique de
Villepin v ptomnosti svho americkho partnera Colina Powella vyhlsil: nic dnes
neospravedluje vlku. Od t doby se Francie nestupn stavla proti dvma snahm Bushovy administrativy: zskat legitimitu OSN pro vojensk zsah a pisvojit
si sprvu povlenho Irku. V prvnm smru uspla, ve druhm nakonec ustoupila
a v zjmu pohledu do budoucnosti nakonec hlasovala pro rezoluci . 1483.135

Ropn determinanta oblasti Stednho vchodu a Irku

Dleitm initelem vznamu Irku v mezinrodnch vztazch je ropn bohatstv, kter je nejvznamnj soust globln otzky zdroj energi. Na ropu dnes
pipad 40 % celosvtovch energetickch poteb, na zemn plyn 25 %, stejn podl
na uhl a 10 % na vodn a jadernou energii. Pedpokld se, e v roce 2020 bude
na ropu pipadat 60 % celosvtov energetick spoteby. Na celou oblast Stednho
vchodu pipad pes 60 % celosvtovch zsob ropy, na nich se zem tto oblasti
podlej nsledovn: Sadsk Arbie 25 %, Irk 11 %, rn, Kuvajt a SAE, kad po
9 %. Zsoby cel tto oblasti jsou tm 700 mld. barel, africk zem 70 mld. barel,
Kaspick oblast (Kazachstn, zerbjdn a Turkmenistn) 7 mld. barel, Venezuela
80 mld. barel, Mexiko 27 mld. barel, Rusko 50 mld. barel, Norsko 10 mld. barel.
Na Sadskou Arbii pipad 10 % celosvtov tby ropy a jej rozpoet je z 80 %
financovn prv z pjm za tbu ropy. Oekv se, e kolem roku 2020 bude tato
oblast zabezpeovat 50 % celosvtov spoteby ropy.
Pokud jde o samotn Irk, jeho dosud zjitn zsoby jsou vyslovny na
112,5 miliardy barel, co pedstavuje 11 % celosvtovch zjitnch zsob. Tm se
Irk ad na druh msto na svt, hned za Sadskou Arbii, jej zsoby maj hodnotu 262 miliard barel. Za Irkem nsleduj ti zem s ropnmi zsobami tsn pod
100 miliard barel Spojen arabsk emirty, Kuvajt a rn. Zsoby ropy v dosud
neprobdanch oblastech Irku se odhaduj na dalch 220 miliard barel, m by se
tento stt mohl dostat dokonce na prvn msto ve svt. V ppad toku proti prv136

1. KAPITOLA
4.
nm dvma (SAE, Kuvajt) by se irck kontrola rozila o dalch 200 miliard barel
a mohla by zahrnovat a 30 % celosvtovch zsob! Obrovskou pednost irckho
ernho zlata je snadn dostupnost. Nklady na vyten jednoho barelu jsou desetinov (70 cent ku sedmi dolarm)ve srovnn s ropou, kter se t ve Stedn Asii,
povaovan za nov ropn eldordo. Navc je mono dle zvyovat objem jej tby.
Ten se dnes pohybuje na rovni necelch dvou milion barel denn (tvrtina ve
srovnn se Sadskou Arbi), ale bylo by mono ho zvyovat a na trojnsobek. Irk
je proto pedmtem zjmu vech stt, kter jsou zvisl na dovozech ropy.
Do konce prvn tvrtiny 21. stolet by celosvtov denn spoteba ropy mla
stoupnout z dnench 80 miliard barel na 120 miliard, tedy o celou polovinu. Nejvtmi odbrateli ropy v celosvtovm mtku jsou a nadle budou USA, zpadn
Evropa a na. Pedpokld se, e do roku 2025 stoupne zvislost ekonomiky USA
na rop z dnench 55 % na 70 %, v ppad Evropy to bude vzestup z 50 % na tm
70 % a u ny dokonce z 30 % na vce ne 70 %.136 V celosvtovm mtku se bude
zvrazovat nerovnost mezi poptvkou a nabdkou tzv. ernho zlata. Z toho tak
vyplv globln vznam kontroly nejbohatch ropnch zdroj.

Nesporn pnos operace,

ale tak dal vyhrocen nalhavch otzek
Pestoe operace Irck svoboda vyvolala vleklou asymetrickou vlku, m nkter pnosy celosvtovho vznamu. Pedevm odstranila jeden z nejhorch a nejzkorumpovanjch reim svta, reim, kter bohatou zemi pivedl k velk bd.
Zrove s tm operace s akcentem na boj proti en ZHN navazovala na oficiln
deklaraci RB OSN z 31. 1. 1992, podle n en ZHN pedstavuje hrozbu pro mezinrodn bezpenost. Nedln s tm vak znovu zvraznila nezbytnost dvou klovch
faktor: pesvdivch dkaz a v nvaznosti na n pak jasnho mandtu RB OSN.
Z hlediska mezinrodn politiky nechala druh vlka v Irku nkolik otevench
otzek: jak mus bt stupe provinn danho sttu, aby se mohlo pikroit k vojensk operaci, kdo (OSN, USA, NATO?) a na zklad jakch kritri bude rozhodovat
o vojenskm deru?137 Dle se zvraznila nalhavost takovch zkladnch pedpoklad, jakmi jsou:138 mezinrodn zmocnn, kontrola innosti nasazench jednotek, odpovdnost politik rozhodujcch o vojenskm deru, a to ve dvou rovinch:
jde o ivoty nasazench vojk, ale tak o jejich chovn v zemi zsahu.
Operace Irck svoboda potvrdila trend na vyuit zdrcujc vzdun pevahy.
Do djin vojenstv vela jako prvn bojov uplatnn strategie Shock and awe (ok
a ds), jej principy byly poprv rozpracovny na potku druh poloviny 90. let
20. stolet.139 Jejm clem je skloubit pednosti strategick pevahy v oblasti prostedk
vzdunho napaden se schopnost podlomit morlku neptele a co nejrychleji zlomit
jeho vli k odporu. Na tto akci se pmo i nepmo podlelo celkem 44 zem.
V bojov sestav pmo zasahujcch ozbrojench sil dominovaly USA s potem
424 000 vojk, nsledovaly Velk Britnie se 41 000 vojk a Austrlie se dvma
137

1. KAPITOLA
4.
tisci.140 Na USA tedy pipadalo 91 % vech vojk podlejcch se na tto operaci.
Proti nim stla irck armda s celkovm potem 389 000 vojk, 2200 tank, 3700
obrnnch vozidel.141 Velkou slabinou irck armdy byla zastaralost a nespolehlivost
jej vzbroje v dsledku dlouho trvajcho embarga.142 Jako zcela nejvt slabina se
vak ukzala naprost neochota drtiv vtiny irckch vojk bojovat, nebo dokonce umrat za nenvidn dikttorsk reim.
Operace Irck svoboda se od samho potku vyznaovala dosud nevdanou
vzdunou nadvldou (215). Clem vzdunch der bylo soustedn napadat infrastrukturu irckho reimu, velitelsk centra irck armdy a republiknskch gard
a systm komunikac. Bhem tto operace byl zaznamenn tm stejn poet dennch vzlet (1000) jako v ppad operace Poutn boue v roce 1991. Rozdl byl ve
zvenm podlu pesn navdn munice v ppad operace Irck svoboda to
bylo 68 %.143 Bhem leteck kampan bylo odpleno tm 30 000 zench stel,
pesn navdn leteck munice a leteckch bomb.144 Tato munice se vyznauje vysokou pesnost zsahu a velkou niivou silou.
V nvaznosti na pedchoz ti se tato operace zamila pedevm na vyuit
zdrcujc vzdun pevahy. Ji v den zahjen vlky ministr obrany USA vyhlsil, e
dery budou mt slu a rozsah, jak nebyly nikdy pedtm k vidn.145 Do akce bylo
zapojeno 1800 letoun, kter denn uskutenily v prmru tisc vzlet. Hlavnmi
dernmi nstroji byly ze zem a z moe odpalovan zen stely, pesn navdn
bomby a nebrdn bomby. Celkem jich bylo shozeno nebo odpleno 30 000, co je
stejn poet jako bhem operace Spojeneck sla v roce 1999, ta ale trvale tikrt del
dobu ne operace Irck svoboda. K pm podpoe pozemnch vojsk byly nasazeny
i tyi bezpilotn letouny Predator.146
Soustednm obrovsk pevahy nejvysplej techniky se doshlo zatm nejpsobivjho uskutenn strategie shock and awe zamen na dery, kter zcela
zni obrann i ton potencil neptele a ochrom jeho vli k odporu. Clem
tchto der se staly pedevm jednotky irck armdy, komunikan centra a infrastruktura Saddmova reimu. Vsledkem bylo rychl zhroucen irck armdy,
neekan snadn prbh pozemnch boj a rychl pd zloineckho dikttorskho
reimu. Jednm ze zkladnch imperativ tto operace bylo co nejvce snit poet
mrtvch na stran irckho obyvatelstva. daje americk administrativy hovoily
o potu 7000.147
Ukzala se vak i odvrcen strana psobivho spchu. Znovu se toti potvrdilo,
e vude, kde je velk pevaha, tedy disymetrie, tam se otevr i prostor pro asymetrii. Nejvtm problmem po oficilnm ukonen operace se stalo pokraovn boj
v podob asymetrick gerilov vlky, ve kter se nedodruj dn pravidla, napad
se ze zlohy, nastrauj se klamn cle a lky. Irck zkuenost nasvduje, e prv
asymetrick vlky budou nejvtm skalm projekce sly na velkou vzdlenost na
potku 21. stolet.

138

1. KAPITOLA
4.
Hrozby a rizika
spojen s postsaddmovskm uspodnm Irku
Obti pokraujcho nsil
Historick souvislosti pipomnaj: Irk byl nebezpenm a brutlnm mstem
i ped Saddmem.148 A na tom se nic zsadnho nezmnilo ani za dva roky po jeho
svren. Zken toky vzbouenc a terorist trvale mily na ti hlavn okruhy
cl, z nich kad je dleit pro budoucnost zem. Tmito cli jsou amerit vojci,
v Irku psobc cizinci (pracovnci mezinrodnch organizac, bohuel vetn OSN
a ervenho ke, aktivist NGO, novini) a prost Iran, kte maj tu smlu, e
jsou v nesprvnou chvli na nesprvnm mst. Krut bilance k, e jen za rok a pl
po oficilnm skonen operace Irck svoboda bylo v Irku zabito desetkrt vce
vojk ne v jejm prbhu.
Neutuchajc vlna nsil mla mnoho obt i v adch civilnho obyvatelstva Irku
odhady jejich potu se pohybuj od 15 000 a do 100 000.149 Po skonen operace
Irck svoboda dolo k nkolika vzpourm, z nich nejnsilnj a nejzvanj byla
ta, v jejm ele stl mlad itsk klerik Muktad el Sadr. Tato vzpoura ukzala na
vnost dvou vnitnch irckch hrozeb. Jednou z nich je vytvoen sttu na nboenskch zkladech, kter by se tak stal dalm zdrojem en islmskho fundamentalismu. Druhou hrozbu pedstavuje vlekl obansk vlka, do kter by Irk mohl
zabednout tak, jako v 80. letech minulho stolet Libanon. Mnohonrodn sly proto
budou muset zstat v Irku tak dlouho a v takov sle, aby byly schopny eliminovat
ob dv zmiovan hrozby.
Ve uvdn skutenosti napovdaj, e nelze oekvat rychlou a bezproblmovou demokratizaci tto zem. Nevytvej se pedpoklady pro to, aby na Saddmovo
msto usedl nkdo z ad zahranin opozice sdruen v Irckm nrodnm kongresu
tito lid nejsou jednotn, nejednou se sami zkompromitovali a jsou vce i mn
odtreni od irck reality, take by mli velk problmy s prosazenm sv autority.
Povlen Irk by ml spolupracovat se vemi leny Rady bezpenosti OSN, zejmna
pak s USA. To samo o sob vbec nebude jednoduch, nebo nelze vylouit, e po
letech sankc a vojenskch der budou v irck spolenosti petrvvat protiamerick nlady. Ve vnitn politice pjde pedevm o to, vytvoit pznivj prosted
pro souit vech t hlavnch etnickch skupin, tzn. pedevm oteven prostoru pro
vt zastoupen Kurd a it. Pitom se nesm ani na chvli zapomenout na psnou
kontrolu armdy a vech zpravodajskch slueb.
dn realistick een by nemlo skonit rozpadem Irku jako sttu. Tmilionov kurdsk menina, pedstavujc celkem 15 % obyvatelstva Irku, by
mohla podlehnout pokuen odtrhnout se a vytvoit vlastn stt se znanm
mnostvm ropnch zdroj. K nim by se pak mohlo pipojit celkem 12 milion
jejich soukmenovc na jihovchod sousednho Turecka, kter je lenskm sttem NATO.
139

1. KAPITOLA
4.
5. Spolen rysy vlek postkonfrontanho obdob
Kad ze ty ve hodnocench vlek postkonfrontanho obdob mla specifick rysy, na jejich zklad byla svm zpsobem jedinen. Zrove vak u vech
tchto ty vlek meme hledat i nkter spolen rysy, Ty se projevuj ve dvou
hlavnch rovinch: v mezinrodnpolitick a ve vojensk.

Mezinrodnpolitick rovina
Huntingtonova koncepce civilizanch vlek
Hodnocenm spolench rys postkonfrontanho obdob se rozshle zabval Samuel Huntington. Ve sv svtoznm knize Stet civilizac vydan v roce
1996 napsal adu pozoruhodnch mylenek, o kterch se dodnes rozshle diskutuje. Jedni jeho zvry nekriticky pebraj, jin je zase od zkladu zpochybuj
a sna se je vyvrtit. Vichni ale uznvaj jejich vysokou teoretickou a zobecujc hodnotu.
Podle Huntingtonova nzoru byla ji operace Poutn boue prvn vlkou mezi
civilizacemi, v n lo o zdroje a nerostn bohatstv. V szce bylo, zda nejvt svtov
zsoby ropy budou kontrolovat vldy Sadsk Arbie a pilehlch emirt, kter jsou
zvisl na zpadn vojensk moci, nebo naopak nezvisl, protizpadn orientovan
reimy, je by ropu mohly pout jako zbra proti Zpadu Po vlce se Persk zliv
stal americkm jezerem.150
Huntington dle upozornil, e Saddm Husajn byl sice v muslimsk svt vnmm jako tyran, ale veejn mnn bylo v muslimskch zemch pesto naladno
protizpadn a Saddm se pro mnoho z nich dokonce stal hrdinou. Podle jejich nelo
o vlku svt proti Irku, ale Zpad proti Islmu.
Za dal spolen rys vlek postkonfrontanho obdob S. Huntington oznail
syndrom spznn zem. Zvl plasticky ji vysvtlil na ppadu vlek v bval
Jugoslvii a zejmna pak vlky v Bosn v prvn polovin 90. let 20. stolet. Za jejich
primrn astnky oznail Srby, Chorvaty a bosensk muslimy. Sekundrnmi astnky se v ppad vlky v Bosn staly Srbsko, je podporovalo bosensk Srby pod
heslem Velkho Srbska, a Chorvatsko, je zase pod heslem Velkho Chorvatska bylo
na stran bosenskch Chorvat. A na tercirn rovni pak dochzelo ke spojovn
podle civilizanho kle Nmecko,151 Rakousko a Vatikn152 stly na stran
Chor-vat, Rusko a ecko se zastvaly Srb a Irn, Sadsk Arbie, Turecko, Libye
a islmsk internacionla poskytovaly rozshlou pomoc bosenskm muslimm.
Huntington proto zdrazuje, e do vlky v Bosn se zapletly vechny vznamn
zpadn, pravoslavn i islmsk mocnosti.
Zrove s tm vak Huntington lohu tercirnch aktr ocenil na zklad jejich
akc ve prospch zastaven vlek. Ukzal, e k tomu dolo v dob, kdy primrn akti
u byli unaveni vlenm, a tak u nich slbl vliv radikl. Zrove s tm u sekundrn a tercirn akti mli zjem na ukonen boj a k nvratu k normlnmu ivotu,
a proto pimli primrn aktry, aby na takov een pistoupili. Tato st Hunting140

1. KAPITOLA
4.
tonova hodnocen kon velmi vstinm zvrem, e vlka vyvr zespodu, ale mr
se sn shry.
Nkter Huntingtonovy zvry mly cenu nejen shrnut toho, co se stalo v prv
polovin 90. let, ale tak jako vn varovn do budoucnosti. Plat pedevm o tezi,
e vra, e nezpadn nrody by mly pijmout zpadn hodnoty, instituce a kulturu,
je nemorln kvli prostedkm, jich by k tomu bylo nutn pout Zpadn univerzalismus je nebezpen pro svt, nebo by mohl vst ke globln civilizan vlce
mezi stednmi stty.153
Huntingtonova rozshl kniha vak nen jenom pochmurn a neomezuje se pouze na neblah varovn. Jej nejpnosnj st je samotn zvr, v nm autor na
zklad zkuenost z vlek postkonfrontanho obdob a zejmna pak vlek na zem
bval Jugoslvie doel ke zformulovn celosvtov znmch podmnek mru v multicivilizanm svt, je spovaj na tech zsadch. Prvn z nich je zsada zdrenlivosti (Abstention rule) stedn stty se zdr intervenc v konfliktech jinch civilizac. Druhou je zsada spolenho zprostedkovn (Joint mediation rule) stedn
stty budou spolu navzjem vyjednvat, aby vyeily nebo zastavily vlen konflikty
na civilizanch hranicch mezi stty nebo skupinami z jinch civilizac. A konen
tet je zsada spznnosti (Commonalities rule) lid ve vech civilizacch by mli
hledat a roziovat prv ty hodnoty, instituce a zvyky, kter maj spolen s nrody
ostatnch civilizac.
Samuel Huntington
Ti zkladn pravidla
zdrenlivost
spolen zprostedkovn
draz na spolen hodnoty

loha lidskch prv a post nacionln charakter vlek

Ulrich Beck, profesor sociologie na Mnichovsk univerzit a na London School of
Economic and Political science, si vm, e jednm ze spolench jmenovatel tchto
vlek byl draz mezinrodnho spoleenstv na ochranu lidskch prv nejvraznji
vynikl v operacch Spojeneck sla (1999) a Irck svoboda (2003). V dsledku toho
se podle Becka jednalo o postnacionln vlky, protoe v nich nelo jenom o zjmy
stt, ale tak nebo dokonce pedevm o obranu dleitch hodnot. Ukzalo se, e
lidsk prva mus bt zajitna a prosazena mimo hranice nrodn suverenity, dokonce uvnit jednotlivch stt a mon proti jejich vli.154
141

1. KAPITOLA
4.
Ve vlkch postkonfrontanho obdob se tak podle Becka zrodil militrn humanismus, kter spov na nkolika zkladnch skutenostech. Prvn z nich je asymetrie sly m slab je tzv. rogue state, tm vt je pravdpodobnost, e bude napaden.
Kosovo, Afghnistn i Irk podle nho jasn ukzaly, e se usiluje o tzv. postheroick vtzstv, tedy o vtzstv bez obt, nebo s co nejnim potem obt na vlastn
stran. Druhou vznamnou skutenost je tzv. egoistick altruismus odhodlanost
zashnout tam, kde jsou poruovna lidsk prva se bude zvyovat mrn tomu,
jak bude narstat pravdpodobnost, e krize a s nimi spojen uprchlick vlny by se
mohly it do sousednch stt a nabvat rozmr globlnho problmu s vnmi
ekonomickmi dopady. A konen tet skutenost spov v kombinovn idealistickho pstupu (draz na lidsk prva) s realistickmi metodami a nstroji (ozbrojen
zsahy proti provinivm se sttm).
Dt anci vlce?
Vlky, kter probhly na zem bval Jugoslvie, ve Rwand a konflikt mezi
Izraelci a Palestinci, znovu oivily mylenku, e vlka m vedle vech stinnch
strnek (velk lidsk utrpen, ztrty na ivotech, nien hmotnch a kulturnch statk,
pokozovn ivotnho prosted) tak jeden velk pnos vybj se v n nenvist
a nakonec se tm otevr cesta k mru.
Edward Luttwak v roce 1999 zveejnil studii, kter hned vzpt vyvolala celosvtovou pozornost a byla peloena do nkolika jazyk.155 Autor v n tvrd kritizoval
napklad z vnjku vynucen pm, kter nkolikrt peruila boje mezi Chorvaty
a Srby na zem Krajiny, protoe je nakonec ob strany vyuily jen k tomu, e do
svch ad zrekrutovaly nov bojovnky, daly jim nov vcvik a vzbroj a do dalch
boj se pak pustily s jet vtm nasazenm. K tomu dodal, e Daytonsk dohody
jenom rozdlily Bosnu do t zneptelench st, ale nepinesly spolehliv mr, o jakm lze hovoit pouze tehdy, kdy je vlka dobojovna do plnho konce.
Velmi odmtav stanoviska zaujal Luttwak tak k mezinrodn pomoci, kterou
OSN poskytuje tborm pro palestinsk uprchlky. Podle nho se tm vytv komunita celoivotnch uprchlk, mezi nimi soustavn sl touha po odvet a jejich
dospvajc dti jsou pak verbovny do militantnch a teroristickch organizac. Jet
krititj je k innosti nevldnch organizac (NGO) ty podle nho v ad ppad
usiluj pedevm o to, aby na sebe strhly pozornost mdi, ale zrove s tm asto
pmo podporuj nkterou z vlcch stran.
Na zvr sv alarmujc studie Luttwak vyzval svtov politiky, aby dokzali elit
emocionlnm ntlakm poadujcm intervenci do vlek, kter vedou jin nrody.
Pevn mr toti podle jeho nzoru neme bt vsledkem vnj intervence, ale me
pijt teprve po rozhodujcm vtzstv jedn z vlcch stran a po naprostm vyerpn vech astnk vlky. Luttwak zdrazuje, e jeho motivem nen lhostejnost,
ale naopak odhodln nebrnit, aby se uplatnilo to, co on sm oznauje pojmem paradoxn logika vlky: kad vlka nakonec vede k mru.
142

1. KAPITOLA
4.
koly spojen s povlenm uspodnm
Zkuenost vech ty vlek ukzala, e vojenskm zsahem se jedna skupina problm vye, ale zrove s tm se otevr skupina novch problm, kter mohou bt
i zvanj ne ty pvodn. Po vyhnn okupanch vojsk z zem obsazenho sttu
se otevr otzka, jak naloit s dikttorem, kter se provinil. Po zsahu ve prospch
etnika ohroenho genocidou me dochzet k odplat a vyvstv otzka monho
souit rozdlnch etnik. Po svren krutovldy nboenskch fanatik vystupuje do
poped poteba elit hrozb, e zemi by si mezi sebe mohli fakticky rozdlit rzn
warlords. A svren veobecn nenvidnho dikttora me v heterogennm stt
otevt Pandoinu schrnku etnickch konflikt.
M-li bt vojensk zsah spn nejen z krtkodobho, ale tak z dlouhodobho
hlediska, pak je nezbytn, aby po nm nsledovala nesporn zmna k lepmu. Ta se
mus projevit nejprve na rovni kadodennho ivota obyvatel, dle pak ve stabilizaci
vnitropolitickho uspodn a nakonec i v jeho kladn loze v regionln a ppadn
i ve svtov politice. Stabilizan koly tedy mohou bt po vech strnkch mnohem
nronj ne samotn vojensk zsahy.
Pokud jde o vojensk hledisko, pak zejmna zkuenost po operaci Irck svoboda ukzala, e pslunci ozbrojench sil budou nuceni zvldat i koly pi budovn novho sttu. Pbebe Marr z U.S. Institute of Peace upozoruje, e vechny
okupan mocnosti budou eit nron dilema: bu mohou nasadit hodn vojk a podstupovat riziko antiimperialistickho odporu, nebo mohou pout mlo
vojk, a tm vytvoit chaos. Hledn vyvenho pstupu bude velice deliktn
a nron.156

Vojensk rovina
Vechny tyi vlky postkonfrontanho obdob se vyznaovaly dominantn lohou USA. Byly to jejich administrativy a nejvy vojensk kruhy, kdo urovaly strategick cle tchto vlek, zpsoby jejich zahjen, veden ozbrojenho zpasu, jeho
ukonen, nasazen zbraov systmy i pouit manvry. Projevily se pitom nkter rysy, kter meme povaovat za obecn platn pro vojenstv USA na potku
21. stolet.
Hlavn spolen rysy
a) Prvnm spolenm rysem tchto vlek je velmi peliv pprava kad velk
vojensk operace. Dkladn se posuzuj zmry jednotlivch der a manvr, peliv se rozhoduje o jednotkch, kter je dostanou za kol. Zvlt velk pozornost se
vnuje dokonalmu logistickmu zabezpeen kad operace.
b) Pi dosahovn strategickch cl se nejvce spolh na vzdun dery. Ty vdy
pedstavovaly rozhodujc fzi vlky. Ve vech ppadech mly del trvn ne nsledujc pozemn operace a vyznly jako okzal i mistrn uplatnn zsady bohatho,
kter spov ve vyuit technologickho nskoku nad soupeem. Vdy se pitom
143

4. KAPITOLA - poznmky
prokzal nskok ne jedn, ale hned nkolika generac zbraovch systm nejvraznji se to projevilo v Afghnistnu v roce 2001.
c) Pi leteckch derech se systematicky kombinuje plon a clen bombardovn. Vsledkem je kumulativn efekt, kter rychle drt neptelsk obrann potencil
a systmy velen. Neptelsk jednotky utrp takov ok, e pak ji nejsou schopn
vst inn obrann boj.
d) Pi vech vzdunch kampanch se db o co nejni ztrty na ivotech americkch pilot a o co nejni poet sestelench letadel. Tato priorita stoj ve ne
lidsk ivoty a materiln hodnoty v bombardovanch zemch. Poet ztracench
letoun se tak v pepotu na poet uskutennch vzlet pohybuje na velmi nzk
hodnot dov do jednoho procenta.
e) Technologick nskok se vyuv nejen pi leteckch derech, ale ve stle vtm rozsahu tak pi souhrnnm a komplexnm vyuvnm informanch technologi v rmci tzv. NCW (Network Centric War). V tto oblasti se stle vce zvrazuje
nskok USA ped ostatnmi stty svta. V dsledku toho nestoj otzka, zda USA ve
vlce vyhraj, ale za jak dlouho a jak psobiv bude jejich vtzstv.
f) Pozemn operace maj vdy podstatn krat trvn ne vzdun kampan, jsou
jen rychlm zavrenm dla vykonanho pesn navdnou munic shazovanou z letadel. Dochz k nim a ve chvli, kdy je zcela rozvrcen systm obrany a kdy se podailo zlomit vli k dalmu odporu. Dky tomu se snadno prolamuj psma obrany
a dosahuje se rychlejho postupu do operan hloubky. Touto cestou se v co nejvtm monm rozsahu sniuje riziko ztrt na ivotech pozemnch jednotek.
g) Hlavn koly v pozemnch operacch pln jednotky pozemnho vojska a nmon pchoty. Stle dleitj msto v nich m innost tvar specilnch sil na
bojiti vyhledvaj cle, na jejich znien do znan mry zvis spch cel operace.
h) Tam, kde to je mon, jsou k pozemnm bojm nasazovny jednotky tzv.
proxies, tedy americkch spojenc v oblasti vojenskho zsahu. Ty pak podstupuj
nejvt rizika ztrt v pozemnch bojch a stvaj se spojenci pro povlen vvoj
v poraen zemi.

1
2
3
4
5

6
7
8
9
10

11

Smith, Dan: The Atlas of War and Peace. Earthscan Publications Ltd, London 2003.
Strana 96.
Vedle Kolumbie to byly Salvador, Guatemala, Nikaragua, Peru a Surinam.
Chesterman, Simon: Civilians in War. Lynne Rainner 2001, s. 2.
Newman, Edward: The New Wars Debate: A Historical perspective Is Needed. In.: Security Dialogue, 2/ 2004,
Vol. 35, s. 178.
Dwan, Renata and Holmqvist Caroline: Major armed conflicts. In.: SIPRI Yearbook 2005, s. 85.
UNHCR. The State of the World s Refugges: Fifty Years of Humanitarian Action. Oxford University Press, 200.
Kaldor, Mary: New and Old Wars: Organised Violence in a Global Era. Cambridge 2001.
Ble viz Snow, Donald: Uncivil Wars: International Security and the New Internal Conflicts. Lynne Rienner, 1996.
Saddm spolhal na to, e itsk revoluce rn oslabila a destabilizovala. Toho chtl vyut ke svren
reimu ajatollh a k tomu, aby v Tehernu dosadil pijatelnj vldu, co by mu bvalo umonilo zskat
nadvldu v cel tto oblasti povaovan za arabsk heartland, tedy za jaksi srdce arabskho svta.
Mearsheimer, J., Walt St.: An unnecessary war. Foreign Policy Is. 134, 2003, s. 5060.

144

4. KAPITOLA - poznmky
12

Lobsession irakienne de lAdministration Bush. In: Boniface P. et collectif: LAnne stratgique. IRIS,
Paris 2003, s. 333.
Dodvky z tchto zem dlouhodob pedstavuj tm tvrtinu vekerch americkch dovoz. Ble viz nap.:
Kahn: Les deuxiemes rserves du monde. In.: Irak, rue sur lor noir. Le Monde, 1314. 4. 2003, Dossier, s. IV.
14
Sadsk Arbie, Irk, Kuvajt, rn a Sjednocen arabsk emirty jsou na prvnch pti mstech nejvtch
svtovch zsob tto strategick suroviny.
15
Tato smrnice dosud podlh reimu utajen. Jej vatky pinesl francouzsk denk Le Monde dne 8. 3. 2003.
16
Wanner, Jan: 1991 Vlka o Kuvajt. Historick obzor III/ 1992, s. 4.
17
Freedman, Lawrence: War in Iraq: Selling the Threat. Survival, Vol. 46, No. 2, Summer, s. 9.
18
Takeyh, Ray: Iran Builds the Bomb. In.: Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 20042005, s. 56.
19
Islamic Republic News Agency, 19. 10. 1988.
20
Leser, E.: Les Etats Unis ont lourdement arm lIrak dans les annes 1980. Le Monde 8. 3. 2003.
21
lo o svvoln potrestn kurdskho obyvatelstva na zem Irku Saddm je podezval ze sympati vi rnu.
22
Dana H. Allin and Steven Simon: Americas Predicament. In.: Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 20042005, s. 14.
23
Mearsheimr, J., Walt, S.: cit. dlo.
24
Roger, Hilsman: The Politics of Policy Makink in Defense and Foreign Affairs, s. 19.
25
Le mystere irakien. Le Monde 29.30. 9. 2002, s. V.
26
Military Balance 19901991, International Institute for Strategic Studies, London 1990, s. 105106.
27
Military Balance 19901991, International Institute for Strategic Studies, London 1990, s. 109.
28
V tomto smru se odhady a daje ponkud li podle toho, zda je poskytuje Mezinrodn energetick agentura,
BP Statistical Review, Arabsk stedisko ropnho vzkumu (APRC) nebo Francouzsk ropn stav.
29
Soros, George: Pour lAmrique contre Bush. Dunod, Paris 2004.
30
V terminologii teorie bezpenosti je zaveden vraz the risk of inaction.
31
Tucker, R., Hendrickson, D.: The Sources of American Legitimacy. In.: Foreign Affairs, 2004 Vol. 83, No. 6.
32
The Military Balance 19911992, s. 238242.
33
Spojeneck sly OSN zahrnovaly jednotky z Velk Britnie, Francie, Itlie, Kanady, Kuvajtu, Sadsk
Arbie, Egypta, Srie, Kataru, Bahrajnu, Spojench arabskch emirt, Omnu, Maroka, SFR, Pkistnu,
Banglade, Senegalu a Nigeru.
34
Wanner, Jan: Vlka o Kuvajt, s. 7.
35
Ble viz Mearsheimer, J., Walt, S.: cit. dlo.
36
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite. Paris, Prrin, 1998, s. 71.
37
Leteck ofenzva trvala celkem 40 dn a pozemn boje dokonce jen 100 hodin.
38
Litwak, Robert: The New Calculus of Pre emption. Survival, Winter 20022003, Vol. 44, No. 4, s. 71.
39
Wanner, Jan: Nekonen utrpen Kurdistnu 2. Mezinrodn politika 1992/5, s. 17.
40
Chaliand, Grard; Blin, Arnaud: Dictionnaire de stratgie militaite. Prrin, Paris 1998, s. 287.
41
Urquhart, Brian: The role of the United Nations in the Iraq-Kuwait conflict in 1990. In.: SIPRI Yearbook
1991, s. 625626.
42
Scotii, G.: lOperazione Tempesta, Gamberetti Editore, Rome 1996.
43
Ta byla ukonena ji na potku roku 1994. Rozhodujc lohu pitom sehrl tlak mezinrodnho spoleenstv vychzejc z rezoluce RB OSN . 830.
44
Buzan, Barry: Societal Security, State Security and Internationalisation. Identity, Migration and the New
Security Agenda in Europe, London 1993.
45
Kosen, B.: Security Dilemma and Ethnic Conflict. Survival, Vol. 35, Spring 1993, No. 1.
46
Roe, P.: The Societal Security Dilemma. Working Papers 3/1997. Copenhagen, COPRI, 1997, s. 1516.
47
V Chorvatsku se podl Chorvat zvil na 80 % a Srb snil z 12 % na 5 % po operaci Boue v roce
1995 Chorvatsko zskalo zpt zem Krajiny, z nho odelo nejmn 100 000 Srb. Chorvatsko zrove
s tm pijalo 200 000 Chorvat, kter zejmna v letech 1992 a 1993 vyhnali Srbov ze srbskch zn v Bosn.
Velk barbarstv se poj se zajateckmi tbory, kter na zem Bosny zdili Chorvat i Srbov zvlt
krutou povst ml srbsk tbor Omarska.
48
Naudet, J., B.: Trois millions de personnes dplaces. Le Monde, 8. 4. 1999, s. 15.
49
Gerbet, P.: La construction de l Europe. Imprimerie nationale, Paris 1999.
50
tyi z tchto jednn probhla v Kosovu, jedno v USA a jedno ve vcarsku. USA a UCK, na jej stran
vystoupil do poped H. Thaci, se pi nich shodly na tyech podmnkch: co nejrychlej konn voleb
v Kosovu, odzbrojen milic omezit pouze na osobn zbran, ptomnost NATO v Kosovu, pechodn doba
t let pro rozhodnut o dal budoucnosti provincie.
13

145

4. KAPITOLA - poznmky
51

Clark, W.: When force is necessary: NATOs military response to the Kosovo crisis. NATO Review, 1999,
No. 12, s. 18.
Isnard, J.: Les divergences de la toge et de l pe. Le Monde, 1213. 9. 1999, s. 10.
53
Clark, W.: When force is necessary: NATOs military response to the Kosovo crisis. NATO Review, 1999,
No. 12, s. 17.
54
Kamp, K., H.: LOTAN aprs le Kosovo: ange de paix ou gendarme du monde? Politique trangere, Vol.
64, 1999, No. 2, s. 255.
55
Daalder, I., H.; OHalon, M., E.: Unlearning the Lessons of Kosovo. Foreign Policy, Fall 1999, N. 116, s. 135.
56
Solana, Javier: NATOs Succes in Kosovo. Foreign Affairs, Vol. 78, 1998, No. 6, s. 118.
57
Clark, W.: When force is necessary: NATOs military response to the Kosovo crisis. NATO Review, 1999,
No. 12, s. 16.
58
Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre Euroatlantick stedisko pro koordinaci innosti
v ppad pohrom.
59
Balzamno, S.: NATOs humanitarian support to the victims of the Kosovo crisis. NATO Review, 1999,
No. 2, s. 11.
60
Cordesman, Anthony, H.: The Lessons of Desert Fox: Preliminary Analysis. February 1999. Dostupn na
URL http//www.csis.org/mideast/reports/DFLessons21599.pdf.
61
Heiselberg, S.: War and Victory: The Perception of the revolution in Military Affairs. In.: New Roles of
Military Forces. Danish Institut for International Studies. Copnehagen 2004, s. 205.
62
Solana, Javier: NATOs Succes in Kosovo. In.: Foreign Affairs, Nov./ Dec. 1999, s. 114120.
63
Dini, Lamberto: Taking responsibility for Balakn security. In.: NATO Review, No. 3 (autumn 1999), s. 4.
64
Kissinger, Henry: The end of NATO as we knouw it? In.: Los Angeles Times Syndicaty, 15. 8. 1999, s. B07.
65
Mandelbaum, Michael: A perfect failure: NATOs war against Yougoslavia. In.: Foreign Affairs, Sept./ Oct,
1999, s. 2.
66
Hassner, Pierre: Guerre sans morts ou morts sans guerre? Critique internationale, Paris, t 1999, No. 4, s. 15.
67
Kissinger, Henry: New World Disorder. Newsweek, Vol. 133, 31. 5. 1999, No. 22.
68
Gresh, Alain: Les lois de la guerre. Le Monde diplomatique, Septembre 1999, No. 546, s. 11.
69
Mandelbaum M.: A Perfect Faillure. NATOs War Against Yugoslavia. In.: Foreign Affairs September/
October 99, s. 5.
70
Lessons from Kosovo: Military Operational Capabilities. In.: The Military Balance, 1999/2000, s. 288290.
71
Tucker Robert and Hendrickson David: The sources of American Legitimacy. In.: Foreign Affairs, 2004,
Vol. 83, No. s. 31.
72
Globln terorist svou taktiku na zneuit sttu nejprve vyzkoueli v Sdnu tam se jejich oporou stala
Islmsk nrodn fronta. Ta byla zvisl na penzch i zbranch organizace al-Kajd a za n j poskytla
spolehliv toit na svm zem. V Afghnistnu pak tato taktika byla dle zdokonalena.
73
Simon, Steven; Benjamin, Daniel: The Terror. Survival, Vol. 43, Winter 2001, No. 4, s. 10.
74
Krauze, Jan: Une guerre parfaite? Le Monde, 24. 11. 2001.
75
Jedn se o bombu o celkov vze jedn tuny, kter je na cl navdna systmem GPS (Global Positioning System).
76
Isnard, Jacques: Afghanistan, du cavalier au Predator. Le Monde, 20. 12. 2001.
77
Richard, Perle: The United States Must Strik at Saddam Hussein. International Herald Tribune, 5.6. 1. 2002.
78
Crick, Francis; Gordime, Nadine; Saramago, Jos and Othres: Democratic Cooperation Is the Worlds Only
Hope. International Herald Tribune, 11. 12. 2001.
79
Polanyi, John: Listen to the Realism of a Hundred Nobel Laureates. International Herald Tribune, 11. 12. 2001.
80
Bird, Kai; Sherwin, Martin: A Fair Foreign Policy Is the Best Defense. International Herald Tribune, 13. 12. 2001.
81
Andrew Spindler and John Walker: For a Safe World, Promote the Rule of Law and Sound Banking.
International Herald Tribune 17. 10. 2001.
82
Flora Lewis: The U.S. Must Sustain This Valued Coalition. International Herald Tribune 14. 12. 2001.
83
Carter A., Perry W.: Preventive Defense. A New Security Strategy for America. Brookings Institution Press,
Washington 1999, s. 20.
84
Tamt, s. 19.
85
David, Charles-Philippe: La politique etrangere de Bush: formulation et dcision. Politique etrangere 4/ 2004,
s. 838839.
86
www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/gulf/oral/cheney/2.html
87
www.newamericancentury.org/iraqclintonletter.htm
88
Toward a Neo Reaganite Foreign Policy. Foreign Affairs (July August 1996), s. 1832.
52

146

4. KAPITOLA - poznmky
89
90
91
92
93
94
94
95
96
97
98
99
100

101
102

103

104
105

106
107
108
109
110

111
112

113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125

126

127
128

129
130

131

Foreign Policy and the Republican Future. The Weekly Standard, 7. 9. 1998.
Allin Dana H.: Simon, Steven: Americas Predicament. In.: Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 20042005, s. 9.
Ble viz Clarke, R.: Against All Ennemies: Inside America War on terror. New York, 2004, s. 32.
www.whitehouse.gov/news/releases/2002/10/20021007-8.html
www.whitehouse.gov/news/releases/2003/01/20030131-23.html
Freedman, Lawrence: War in Iraq: Selling the Threat. Survival, Vol. 46, No. 2, Summer, s. 28.
Roger, Hilsman: The Politics of Policy Makink in Defence and Foreign Affairs, s. 19.
Seymour, H.: Selective Intelligence, The New Yorker, 12. May 2003.
Hosenball, M., Isikoff, M., Thomas, E.: Cheneys Long Path to War. Newsweek 11. November 2003.
Freedman, cit. dlo, s. 30.
Geoffrey, Blainey: The Causes of War. New York 1973.
Pollack, Kenneth, M.: He s too unreasonable for deterrence. International Herald Tribune, 28.29. 2002.
White House, Office of the Press Secretary. Dokument Presidents Speaks on War Effort to Citadel Cadetss.
11. 12. 2001. Dostupn na URL http://www.whitehouse.gov/news/releases/2001/12.
The National Security Strategy of the USA. Dostupn na URL http://www.whitehouse.gov/nsc/nss.html.
Sta pipomenout, e za poslednch 25 let bylo zabito okolo 100 000 Kurd a jenom pi potlaovn
povstn it v roce 1991 jich pilo o ivot 3060 000.
Daalder I., Lindsy J.: America Unbound. The Bush Revolution in Foreign Policy. Brookings Institution,
Washington 2003, s. 59.
Litwak, Robert: The New Calculus of Pre emption. Survival, Winter 20022003, Vol. 44, No. 4, s. 67.
National Strategy to Combat Weapons of Mass desttruction. Washington, DC, December 2002 U.S.
Department of States office of International Information Programs.
Chirac, Jacques: Se tenir prt toutes ventualits. Le Monde, 9. 1. 2003.
La position de la France n a pas chang. Dostupn na URL http://www.premierministre.gouv.fr.
Pfaff, W.: Soft-power victories. International Herald Trinue, 5. 1. 2005.
Calleo, D.: The Broken West. In.: Survival, Vol. 46, No. 3, Autumn 2004, s. 31.
V nedvn minulosti to byly zejmna UCK bhem operace Spojeneck sla (1999) a Severn aliance
(Afghnistn) bhem operace Trval svoboda (2001).
Ble viz Military Balance 20032004. IISS, London 2003.
Je to bval analytik CIS specializujc se na Irk a jeho armdu. V dob zveejnn svch analz ji byl
editelem vzkumu na Saban Center for Middle east Policy.
He s too unreasonable for deterrence. International Herald Tribune, 28.29. 9. 2002.
Allin Dana H.: The Atlantic crisis of confidence. In.: International Affairs, Vol. 80, 4/ 2004, s. 638.
Ble viz www.cnnn.com/2003/US/04/03/sprj.irq.woolsey.world.war
www.whitehouse.gov/news/releases/2003/01/20030131-23.html
Le Monde, 910. 3. 2003.
Le Monde, 910. 3. 2003.
Tucker, R., Hendrickson, D.: The Sources of American Legitimacy. In.: Foreign Affairs, 2004 Vol. 83, N.6.
Cottey, Andrew: The Iraq war: the enduring controvesries and challenges. In.: SIPRI Yearbook 2005, s.74.
Maulny Jean-Pierre: Enjeux militaires. In.: Boniface P. et collectif: LAnne stratgique. IRIS, Paris 2003, s. 66.
Americk vraz zn: Joint combined operation.
www.defenslink.mil/dodgc/lrs/docs/test03-10-21 Rogers. doc.
Baran, David: LIrak au tournant du 30 juin 2004: lincertitude seule souveraine. In.: RAMSES 2005, s. 105.
Melia, T.; Katulis, B.: Iraqis Discuss their County s Future: Post-Wae Perspectives from the Iraqi Street.
National Democratic Institute for International Affairs. July 2003.
Ble viz nap.: Irak, une guerre pour lor noir? In.: Le Nouvel Observateur, 39. 10. 2002, s. 3840, nebo:
Fevennec, J., P.: Gopolitique du ptrole au dbut du XXI. Siecle. In.: Commentaire, No. 99, Automne
2002, s. 537549.
Roy, Olivier: Al-Qaida, label, ou organisation? Le Monde diplomatique, september 2004, s. 2425.
Ti pichzej nejen z islmskch zem, ale tak ze zem zpadn Evropy, kde se narodili v rodinch
usazench pisthovalc.
Top U.S. General ses Lasting Insurgency. www.reuters.com, 25. Februray 2005.
Posch, Walter: A majority ignored: the Arabs in Iraq. In.: Looking in Iraq, Chaillot Paper 79, ISS, Paris
2005, s. 41.
Bailes, Alyson: Global security governance: a of change and challenge. In.: SIPRI Yearbook 2005, s. 6.
147

4. KAPITOLA - poznmky
132
133
134
135
136
137
138

139

140

141
142
143
144
145

146
147
148
149
150
151

152

153
154
155
156

Ourdan, R.: Le chaos irakien et le virus de la guerre. Le Monde 3. 12. 2004.

Krepinevich, Andrew: How to Win in Iraq. Foreign Affairs, Set/ Oct. 2005, Vol. 84, Issue 5, s. 87104.
Ta je lenem NATO od roku 1955.
Ghozali, Nacer, Eddine: LONU abime. In.: LAnne stratgique. IRIS, Paris 2003.
Sarkis, Nicola: Aux origines de la nouvelle crise ptroiere. Le Monde diplomatique, Juillet 2004.
Boniface, P.: De lusage de la force. In.: LAnne stratgique, 2004, s. 2735.
Ku, Ch.; Jacobson, H.: Democratic Accountability and the Use of Force in International Law. Cambridge
University Press 2002, s. 26.
Ulman, Harlan, K.; Wade, James, P.: Shock and awe: acheving rapid dominance. Washington DC, NDU
Press, 1996.
Operation Iraqi Freedom-by the numbers USCENTAF report dated 30 April, dostupn na URL http://
www.centaf.af.mil.
USCENTAF report, 30 April 2003, dostupn na URL http://www.centaf.af.mil.
Garden, Timothy: Iraq: the military campaign. International Affairs, Vol. 79, July 2003, No. 4, s. 712.
USCENTAF report, 30 April 2003, dostupn na URL http://www.centaf.af.mil.
Garden, Timothy: Iraq: the military campaign. International Affairs, Vol. 79, July 2003, No. 4, s. 708.
Department of Defence: Archive. Daily brief 20 March 2003, dostupn na URL http://www.defenselink.
mil/news/Mar2003/.
Garden, Timothy: Iraq: the military campaign. International Affairs, Vol. 79, July 2003, No. 4, s. 708.
USCENTAF report, 30 April 2003, dostupn na URL http://www.centaf.af.mil.
Mallaby, Sebastian: War might be the easy part. International Herald Tribune, 17. 9. 2002.
SIPRI Yearbook 2005, s. 111.
Huntington, Samuel: Stet civilizac. Boj kultur a promna svtov du. Rybka, Praha 2001, s. 305.
V ppad Nmecka Huntington upozornil na lohu, kterou sehrla bavorsk televize a dal mdia
svm jednostrannm zpravodajstvm dodvala argumenty bavorsk katolick crkvi, kter mla siln
poutu s katolickou crkv v Chorvatsku.
Huntington pipomn, e Vatikn prohlsil Chorvatsko za vspu (zpadnho) kestanstva a e sm pape
Jan Pavel II v roce 1994 navtvil Zheb a vyznamenal tam kardinla Septinaca, kter byl za 2. svtov
vlky ve spojen s chorvatskm faistickm reimem, jen pronsledoval Srby, idy a Romy.
Huntington, Samuel: Stet civilizac. Boj kultur a promna svtov du. Rybka, Praha 2001, s. 379.
Beck, Ulrich: War Is Peace: On Post-National War. In.: Security Dialog, Vol. 36/1, s. 6.
Luttwak, Edward: Give War a Chance. Foreign Affairs, July/August 1999, s. 36.44.
Marr, Pbebe: Occupational Hazards. In.: Foreign Affairs, July/August 2005, Vol. 84, s. 186.

148

1. KAPITOLA
5.
GLOBLN TERORISMUS JAKO NEJVNJ
BEZPENOSTN HROZBA SOUASNOSTI
Jet na potku 90. let nebyl terorismus povaovn za hrozbu, hovoilo se o nm
spe jako o riziku. Nhled na tento jev se zaal mnit a ve druh polovin minulho desetilet, kdy pily prvn teroristick toky s destkami mrtvch a stovkami
zrannch lid, o velkch materilnch kodch ani nemluv. okovan veejnost na
ad mst svta se musela bolestn vyrovnvat s dsledky krutch akc bezohlednch terorist. A meznkem zcela zsadnho vznamu se staly teroristick toky dne
11. 9. 2001. Od t doby se ze vech monch hl pohledu diskutuje o zvanosti a pinch tto nalhav hrozby a tak o monostech, jak j elit. Terorismus je
spn pi naplovn svho zkladnho cle, kterm je it strach ve spolenosti.

1. Zkladn charakteristika terorismu

Odlinosti mezi terorismem a klasickou vlkou
Ji v 70. letech 20. stolet byl terorismus vymezen jako nov forma vlky s odlinm sloenm hlavnch aktr. V ppad klasick vlky jsou jimi stty i koalice,
jejich armdy a ve stle vt me tak jejich obyvatelstvo. lohu aktivnho subjektu
hraje pedevm stt, kter pijm zsadn rozhodnut. Ozbrojen sly pln rozhodujc koly obrannho charakteru. Obyvatelstvo me bt sten mobilizovno, ale
nese ekonomickou zt vlky.
Naproti tomu v ppad teroristickch tok se vechno od zkladu mn. Stt
je vystaven do role napadenho a vydranho objektu. Pasivn roli vnucuj terorist
i druhmu aktrovi, tedy obyvatelstvu manipuluj s jeho veejnm mnnm a vyvolvaj reakce odpovdajc zjmm, clm a pedstavm tetho aktra, kterm jsou
prv oni. V okamiku deru se tak stvaj jedinm aktivnm subjektem. Terorist
to s clem pilkat na sebe pozornost, vytvoit atmosfru strachu, destabilizovat
stt, jeho vrohodnost a autoritu, event. si vynutit zmnu jeho vnitn nebo zahranin politiky. Za referenn objekt sv strategie vydvaj zjmy uritch skupin obyvatelstva. Doposud se nejastji odvolvali na nrodnostn meniny nebo na zjmy
uritch vrstev obyvatelstva.

Rozdly mezi terorismem a gerilou

Terorist se svm postupem odliuj nejen od klasick vlky, nbr i od gerilovch
uskupen, kter jsou definovna jako jednotky pro dern akce, sabote, zastraovn nebo likvidaci dleitch cl. Ani gerilov jednotky nejsou pravidelnmi jednotkami ve smyslu armd v ppad klasickch vlek. Od terorist se vak odliuj dvma zkladnmi charakteristikami. Pedevm tm, e ij mimo spolenost, nejastji
149

1. KAPITOLA
5.
v tko dostupnm ternu, v hustch lesch a v horch. Vtinou maj uniformy a jsou
organizovni do jednotek podle vojenskho vzoru eta, rota, prapor, maximln
brigda.
A za druh, gerilov hnut na rozdl od terorist neto na civiln cle, ale pedevm na ozbrojen sly na jednotliv kasrny i leteck nebo logistick zkladny, na
sklady munice nebo pohonnch hmot, na etnick stanice nebo policejn sluebny,
nkdy i na velitelsk stanovit nebo na komunikace, kter jsou dleit z vojenskho
hlediska. Touto cestou bojuj pedevm proti okupanm mocnostem nebo nenvidnm dikttorskm vldm. Sv akce velmi asto koordinuj s postupem svch
zahraninch spojenc, kte ve vtin ppad bvaj tak jejich sponzory.
Terorist se tedy od gerilovch jednotek odliuj dvma zkladnmi rysy. Za prv
tm, e ij voln ve spolenosti, proti kter chystaj zken dery. A za druh tm, e
slep a bezohledn to na civiln obyvatelstvo.1

Hlavn rysy taktiky teroristickch organizac

V ppad klasick vlky nen mon skrt ped ostatnmi stty ppravy na zahjen vlky. Jej vypuknut se oekv, pekvapenm bv pouze zminka pro napaden
jinho sttu nebo doba jeho uskutenn. Naproti tomu teroristick skupiny to bez
pedchozho vyhlen vlky, jejich ppravy na tok i na der probhaj velmi skryt, za podmnek psnho utajen typickho pro mlo poetn a uzaven komunity
spikleneckch organizac. Je velmi tk, ne-li nemon tyto ppravy postehnout
nebo dokonce pekazit. dery terorist ve vtin ppad bvaj neekan. Zasaen
stty a jejich veejn mnn jsou zaskoeny, okovny, ohromeny nkdy i do takov
mry, e terorist mohou usilovat o zlomen jejich vle k odporu.
Nepm strategie zkladn rys terorismu
Nejvt a nejvraznj rozdly mezi terorismem a klasickou vlkou se odvjej
od zpsob veden ozbrojenho boje. Klasick vlky se vyznauj pmmi, elnmi
souboji sttu proti sttu nebo koalice proti koalici, kter se mohou odehrvat na jedn nebo vce frontch. I v takovch soubojch se usiluje o dosaen vhody plynouc
z pekvapen, ale v zsad se v, kdo je neptel, jak jsou jeho cle a sly, jak zbran
me pout, kde me udeit. Nen mon zcela obejt siln strnky protivnkovy sestavy. Vlka je proto definovna jako pm, somativn nsil mezi sttnmi initeli.2
Naproti tomu teroristick skupiny uplatuj nepmou strategii, zsadn se vyhbaj pmmu, elnmu souboji, napadaj zken a neekan. Dlouho se schovvaj ve
stnu, aby udeily tehdy, kdy se to nejmn oekv, kdy se to nejvce hod prv jim
a nejmn jejich obti. Zasahuj spolenost v tch nejcitlivjch a nejzranitelnjch
bodech. Tak dosahuj neho, co je v klasick vlce tm nemon zcela obchzej
nejsilnj prvky obrany sv obti. Ve chvli teroristickho deru jsou mimo hru i ty
nejnkladnj a nejsofistikovanj systmy mezikontinentln rakety, letadlov
lodi, tanky, velitelsk a tbn systmy. Tm terorist dostvaj vslednost svch de150

1. KAPITOLA
5.
r na rove, kter ani zdaleka neodpovd klasickmu pojet pomru sil. Pi velmi
nzkch poetnch stavech a relativn nzkch nkladech dosahuj velkch niivch
ink s ohromnmi psychologickmi dopady.
Nepm strategie
terorist se vyhbaj pmmu, elnmu souboji, napadaj zken a neekan
zcela obchzej nejsilnj prvky obrany sv obti
nsil a strach jsou hlavnmi nstroji terorismu
nesna se psobit na ozbrojen sly
Taktika terorist
Odlinost od gerilovch jednotek:
to bez vyhlen vlky
psn utajen
dery bvaj neekan
zasaen stty a jejich veejn mnn jsou zaskoeny, okovny i ohromeny

Nsil a strach jako hlavn nstroje terorismu

Spolenm rysem klasick vlky a terorismu je ozbrojen nsil, bez kterho
nemohou doshnout svch cl. Terorist nejsou jedinmi, kdo se k nsil uchyluj
a stejn tak nemaj monopol ani na krutosti ty provzej tm kadou vlku vedenou ve smyslu pm strategie. Terorist vak nsil uplatuj formou der bez
vyhlen vlky, to ze stnu a vlun na civiln cle. Vyuvn nsil slou pedevm k oslabovn nebo dokonce k rozbjen stt. Hlavnmi formami nsil terorist
jsou vrady, atentty, bran rukojm, nosy letadel a vydrn.
Dalm zkladnm charakteristickm prvkem taktiky terorismu je en strachu,
v jeho atmosfe lze pedkldat poadavky a vynucovat si jejich splnn. Velmi vstin to vyjdil bval prezident USA Bill Clinton, kdy napsal, e terorist ns
chtj zastraovat, chtj doshnout toho, abychom mli strach se rno probudit, abychom mli strach z budoucnosti, aby mli strach ze sebe navzjem.3

Cle teroristickch tok

pilkat pozornost
vytvoit atmosfru strachu
destabilizovat stt
vynutit si zmnu jeho vnitn nebo i zahranin politiky

151

1. KAPITOLA
5.
Terorist velmi promylen a koncentrovan vyuvaj nstroj psychologick vlky, aby nlady, pocity a stanoviska veejnho mnn ovlivovali ve svj
vlastn prospch. Terorist se pitom nesna soustedn psobit na ozbrojen
sly, zamuj se pedevm na vydrn sttnch initel a na zneuvn obyvatelstva jako rukojm. Nechvaj ob v nejistot, aby nevdla, odkud tok piel a aby prochzela tkm rozhodovnm, jak zareagovat. Atmosfru strachu
umocnily i teroristick toky z 11. 9. 2001 dva tdny po jejich uskutenn se
46 % Amerian obvalo, e prv jejich firma by se mohla stt dalm terem
terorist.
Komunikan rozmr terorismu
K zkladn charakteristice terorismu pat tak komunikace s veejnost. dn
ze kod, kterou terorist zmrn zpsobuj, toti nen samoeln, kad z nich
je jasnm poselstvm, kter m ovlivnit rozhodovn toho, kdo m bt vystaven
strachu a pod jeho vlivem pak bt tlaen k tomu, aby nco udlal, nebo naopak
neudlal. Terorist si vynucuj nap. proputn uvznnch spolubojovnk, nebo
nut vldy zem Zpadu, aby pestaly podporovat zdiskreditovan reimy v zemch
islmskho svta, nebo pestaly podporovat Izrael v jeho represivn politice vi
Palestincm.
Terorismus jako fenomn bezpenostnch vztah m tyi hlavn sloky:4
odeslatel poselstv (transmitter), kterm je vdy terorista nebo teroristick
organizace,
adrest (target), kterm je ten, jeho rozhodovn chtj terorist ovlivnit,
poselstv (message), kterm je zpsoben kod na majetku nebo dokonce ztrt
na ivotech a zdrav bezbrannho civilnho obyvatelstva,
reakce zastraovanho (feed-back).
Ve vztazch mezi tmito tymi slokami pitom plat jedna zkladn zsada: ten,
komu je poselstv adresovno, tedy vydran a zastraovan subjekt, neme nikdy
bt obt teroristickho toku.5 Vdy je to trojhelnk, nikdy to nen pmka. Ob je
vdy nstrojem ntlaku na toho, kdo se mus rozhodnout, jak se m po teroristickm
deru zachovat.

Co je a co nen terorismus?
Dnes a denn se ve svt diskutuje o tom, zda vbec existuje njak dlc ra
mezi terorismem na jedn stran a asymetrickou, partyznskou vlkou i nrodnosvobozeneckm bojem na stran druh. astokrt se pitom zjednoduuje nebo
dochz ke svvolnmu a zmrnmu zamovn. Vrcholem takovho pstupu byly
nzory, e teroristy byli partyzni bhem 2. svtov vlky i dokonce zahranin vojci, kte v roce 1942 spchali atentt na R. Heydricha. Velmi rozdln jsou nzory
nap. na kosovskou UCK a na jej lohu a metody boje za nezvislost Kosova.
152

1. KAPITOLA
5.
V zjmu spolehliv orientace v tchto jevech meme vychzet ze skutenosti,
e jak terorist, tak i bojovnci asymetrickch vlek mohou sv dery zamovat na
celkem pt hlavnch druh cl. Podle toho, za jak situace a s jakm zmrem ude,
meme rozliovat, zda jde o terorismus nebo o asymetrickou vlku.
Nejvy politit initel
Je-li atentt spchn v dob mru a jeho obt je demokraticky zvolen politik,
jde o terorismus (akce ETA ve panlsku, terorismus v Indii a dal) nebo dokonce
o podl zloin (vrada vdsk ministryn zahrani v roce 2004). Stane-li se to ale
v dob vlky a obt je pedstavitel okupan moci, jde o jednu z akc asymetrick vlky. Vrtme-li se tedy k ve vzpomnanmu roku 1942, ukazuje se nm, e Heydrich
nebyl dnm bezbrannm civilem, ale naopak. V dob atenttu nesl generlskou
uniformu a byl autorem zrdn, genocidn koncepce na konen een esk otzky. Atentt na Heydricha tedy nebyl aktem terorismu, byl aktem boje proti okupaci,
kter ale ml velmi kontroverzn charakter a tk nsledky pro obyvatelstvo v okupovanm protektortu. enm strachu v pravm slova smyslu, tedy terorismem,
bylo rozhodnut okupant decimovat esk nrod (popravit kadho destho), kter velo do djin pod neblaze proslulm pojmem heydrichida. Jejm smyslem bylo
it strach z jakkoliv, by i sebemen asti na odboji.
Prmyslov podniky
tok na vznamnou tovrnu v dob vlky me bt veden snahou o oslaben
prmyslov zkladny okupanta, a proto ho neposuzujeme jako akt terorismu. Zvl
vrazn to plat v ppad toku na munin tovrny nebo na podniky zbrojnho
prmyslu. V dob mru je vak takov tok uren k en strachu, k oslabovn hospodsk sly zasaenho sttu, a tak je oprvnn posuzovn jako projev terorismu.
Infrastruktura
Znien eleznice, silnice, mostu nebo letit v dob vlky me bt soust boje
proti okupantm s clem znemonit pesuny jejich jednotek nebo vzbroje. V dob
mru vak jejich znien nebo pokozen znamen vyvolvn atmosfry strachu je
to tedy terorismus.
Ozbrojen sly
tok proti okupanm jednotkm, i kdy je veden ze zlohy nebo m podobu
nstrahy i lky, m svoji legitimitu danou bojem za osvobozen. Nen tedy terorismem, ale je soust asymetrick vlky. Vraznou vjimku pedstavuj toky na vojky, kte v jin zemi psob na zklad jasnho mandtu RB OSN. Nejsou v dan zemi
s clem svrhnout jej vldu a nastolit jinou vldu, nemaj statut okupanch sil. Nejastji nasazuj sv ivoty pi akcch zamench na oddlovn znesvench stran,
153

1. KAPITOLA
5.
pi zajiovn voleb, dodvek humanitrn pomoci apod. toky na tyto vojky nelze
odvodnit bojem proti okupaci a za samostatnost. Jeho pravm smyslem je vyvolat
atmosfru strachu v tch sttech, kter vojky do mis takovho charakteru vyslaj.
V takovm ppad jde jednoznan o terorismus.
Obyvatelstvo
Pokud se zabj bezbrann civiln obyvatelstvo, jde vdy o terorismus, nikdy to
nelze zdvodnit, nato ospravedlnit politickmi cly. Zcela zvltn situaci pedstavuj tzv. totln vlky, kdy se nap. pi bombardovn zabj vce civilist (Drany, Hiroima, Nagasaki) ne vojk. Takov dery vak jsou zdvodovny silm
o podlomen vle k odporu v zjmu rychlejho ukonen vlky.
Naproti tomu to, co se stalo 11. 9. 2001 v USA, 11. 3. 2004 v Madridu nebo
7. 7. 2005 v Londn, to ve je krut, bezohledn a zken terorismus, kter nelze nim na svt ospravedlnit. Tot plat o palestinskch organiztorech sebevraednch
atentt v autobusech, v barech nebo dokonce v nemocnicch izraelskch mst.
Dl shrnut
U prvnch t posuzovanch ppad vdy existuje pomysln vidlika zle na
okolnostech, zda se jedn o terorismus i o asymetrickou vlku. U poslednch dvou
okruh vak je situace mnohem jasnj, je bez vidliek. dery na bezbrann civiln
obyvatelstvo jsou vdy terorismem a stejn tak plat, e terorist se a na vjimku
vojk pod praporem OSN vyhbaj tokm na ozbrojen sly.
Dlc ra ne vdy bv jasn a jednoznan, asto je velmi kivolak, protoe
rzn taktiky se asto navzjem dopluj a prolnaj. Vmluvnm pkladem je situace v Irku po oficilnm ukonen akce Irck svoboda. Asymetrick vlka proti
okupanm vojskm USA a Velk Britnie (jim tento statut odsouhlasila rezoluce
RB OSN . 1483 dne 8. 5. 2003) se proln s krutmi teroristickmi toky v Irku
(proti adovn OSN i MK, proti irckm policistm i proti adovm Iranm)
nebo dokonce v zahrani (Madrid 2004, Londn 2005).
Stejn rozlien plat i pro enu pokud se bojuje proti brutln postupujcm
jednotkm rusk armdy, pak je to asymetrick vlka. Pokud ale dochz k nerozlienmu, slepmu zabjen bezbrannho civilnho obyvatelstva v moskevskm divadle
(piem mnoh z obt byly proti vlce v en) nebo v beslansk kole, pak to nen
nic jinho ne bezohledn a zvl krut terorismus.
Diskuse se vedou tak o dlc e mezi terorismem a organizovanm zloinem.
Oba proudy se asto spojuj a navzjem dopluj, zvlt pak v ppad globlnho
terorismu se potvrdilo, e mnoho prostedk erp prv z organizovanho zloinu.
Pesto vak nelze tyto dva jevy ztotoovat, mohou toti psobit i oddlen. Zsadn
rozdl je v tom, e u organizovanho zloinu nezdka dochz k nemilosrdnmu vyizovn tu, pi nm je zcela zlikvidovn soupe. Nedodruje se tam tedy zsada,
e adrest neme bt obt deru.
154

1. KAPITOLA
5.
Pt zkladnch cl teroristickch der
prmysl
ozbrojen sly
politit initel
infrastruktura
obyvatelstvo

Vvojov etapy terorismu

Terorismus je jev tm stejn star jako lidstvo samo. I kdy jsou rzn odpovdi
na otzku, co je a co nen terorismus, vtina autor se shoduje v nzoru, e terorismus proel temi hlavnmi vvojovmi etapami.
Nrodn terorismus
Prvn etapou je nrodn terorismus. Jeho clem je vynutit si zsadn zmny ve
vnitn politice stt, v ad ppad jde o odtren uritho zem od vtho sttu
a pemna tohoto zem v nov svrchovan stt. Nejznmjmi pklady tohoto irredentistickho terorismu jsou IRA v Severnm Irsku, ETA ve panlsku nebo eensk
terorismus. U tto etapy i podoby terorismu dost asto plat, e piky dnench
terorist mohou bt ministry nebo fy vld ztra. Je to hra typu vechno nebo nic,
je to postup od ilegality k legalit, od kontroly teroristick sly k ovldnut sttnho
monopolu na nsil.6
Vvojov etapy terorismu
nrodn terorismus:
vynucuje si zmny ve vnitn politice (IRA, ETA)
mezinrodn terorismus: vynucuje si zmny v zahranin politice stt
globln terorismus:
sna se prosadit zmny v mezinrodnch vztazch
na globln rovni

Mezinrodn terorismus
Dal vvojovou etapou terorismu se stal mezinrodn terorismus,7 kter nastoupil na potku 70. let 20. stolet. Jeho cle se ji neomezovaly jenom na zmny
ve vnitn politice napadench stt, ale smovaly k vynucenm zmnm v jejich
zahranin politice. lo o to, donutit urit stt, aby v nkter sti svt pestal prosazovat sv zjmy, nebo tam od zkladu zmnil svoji politiku. Jako typick pklad
meme uvst ji jednou vzpomnan zavradn francouzskho velvyslance v Liba155

1. KAPITOLA
5.
nonu, jeho smyslem bylo zsadn zmnit francouzskou politiku v Libanonu, potamo v cel oblasti Blzkho a Stednho vchodu.
Globln terorismus8
Jeho nstup se veobecn datuje od 11. 9. 2001. O globlnm charakteru terorismu meme hovoit hned z nkolika dvod. Pedevm z hlediska pvodce hrozby
teroristick st jsou rozprosteny po celm svta, maj globln rozmr. Vznamn
je i hledisko sledovanch cl zasadit co nejt rnu tm, kte jsou hybnou silou
procesu globalizace. A je tu i charakter obt z 11. 9. tmi ani zdaleka nebyli jenom
Amerian, naopak, byli to lid z celho svta.
Nelze ovem tvrdit, e nstupem jedn etapy kon vechny projevy terorismu,
kter byly pznan pro pedchzejc etapy. I v dob globlnho terorismu nadle pokrauj aktivity jak mezinrodnho, tak i nrodnho terorismu. Na nkterch
mstech se dokonce navzjem podporuj. Pkladem je ena, kde vedouc initel
nrodnho terorismu zce spolupracuj se pikami globlnho terorismu. ena se
dokonce pro al-Kajd stala jednm z bitevnch pol, kde lze zskat nejvym zpsobem oceovan zkuenosti a zsluhy.

2. Mezinrodn terorismus
poslednch t desetilet 20. stolet
Terorismus jako nepm strategie se ponaje 70. lety 20. stolet zaal rozvjet i na
mezinrodn i mezisttn rovni. Jeden stt (initel A) vyuil i spe zneuil jinho
sttu i pmo teroristick organizace (initel B) k tomu, aby zatlail na stt C, kter
se odvolval na stt D. Jako konkrtn pklad meme uvst Srii (A), kter si najala
teroristy vykolen v Alrsku (initel B), aby zavradili velvyslance Francie (initel
C) v Bejrtu. Touto akc chtla Francii donutit, aby se vzdala svch ambic v Libanonu (initel E). Dalm pkladem je rn (A), kter sponzoroval itskou prornskou
organizaci Hizballh v jinm Libanonu (C). Tu zakzku na proveden atentt (vbuchy nlo ve velkch obchodnch domech a ve stanicch metra) zadala Tunisanm
usazenm v Pai a clem tto hry bylo vynutit si proputn armnskch terorist
uvznnch ve Francii (D).9

Stty sponzorujc terorismus

Nedlnou soust pechodu terorismu z vnitrosttn na mezinrodn rove je
psoben novch aktr, kte dostali nzev stty sponzorujc terorismus. Jejich
sponzorsk innost m dv hlavn podoby financovn teroristickch skupin a poskytovn zkladen, vzbroje a vstroje pro jejich vcvik. Na konci 20. stolet se vyhranil i druh rozmr nepm teroristick strategie vedle vyhbn se pmmu
souboji to je najmn si organizac, aby na vytipovan stt (v naprost vtin ppad lo o stty Zpadu) zatoily bu na jeho zem, nebo dokonce v jinm stt, kde
156

1. KAPITOLA
5.
je jeho ptomnost a vliv nedouc. Pitom se usilovalo jednak o co nejvt zten
identifikace objednavatele teroristickho inu, jednak o vyhnut se pmmu ozbrojenmu konfliktu s napadenm sttem.

Srie (S) si najala teroristy vykolen v Alrsku (A), aby zavradili velvyslance
Francie (F) v Bejrtu. Touto akc chtla Francii donutit, aby se vzdala svch
ambic v Libanonu (L).
Turecko

A
S

LEBANON

DAMASCUS
Irk

Izrael

Jordnsko
Sadsk Arbie

rn (I) sponzoroval itskou prornskou organizaci Hizbalh v jinm Libanonu

(L). Ta zakzku na proveden teroristickch tok (vbuchy nlo ve velkch
obchodnch domech a ve stanicch metra F) zadala Tunisanm usazench
v Pai, clem tto akce bylo vynutit si proputn armnskch terorist (A)
uvznnch ve Francii.
Kazakhstan

Uzbekistan

Cypress
Israel

Turkmenistan

Turkey

Syria
Iraq
Jordan

Iran
Kuwait

Saudi
Arabia
Oman

Sebevraedn atentty
Velmi vnou hrozbu v rmci teroristick taktiky pedstavuj sebevraedn atentty. Nejastji bvaj organizovny a uskuteovny v mstech, kter jsou okupovna,
kde probhaj vlekl ozbrojen konflikty, nebo kde se nahromadily siln pocity kivdy
a bezprv. Jsou typick pedevm pro muslimsk svt (Palestina, ena, Irk), ale
probhaj i jinde (Sr Lanka, Kamr, Indie).
Clem organiztor tchto akc je penst vlku na zem okupant (do Izraele,
do Ruska apod.) Na jejich uskutenn se hls zejmna ti, kte podlehli pocitu na157

1. KAPITOLA
5.
prost bezvchodnosti. Jsou hnni pedevm touhou pomstt smrt svch blzkch.
Dleitm motivem sebevraednch atenttnk je tak to, e se stanou uctvanmi
hrdiny a muednky. Me jt tak o protest proti neschopnosti tch, kte stoj v jejich ele. Vechny tyto skutenosti vytvej pzniv prosted pro en extremismu
a usnaduj nbor do teroristickch organizac.
Sebevraedn atentty nepotebuj dn nikov pln a jsou velmi mlo nkladn. RAND Corporation varuje, e sebevraedn toky se vyznauj vysokm potem
mrtvch, kter je tyikrt vy ne v ppad klasickch teroristickch tok. Palestinci cestou tchto atentt zabjej tm polovinu Izraelc, kte umraj nsilnou
smrt v rmci palestinsko-izraelskho konfliktu.10 Pask stav arabskho svta
upozoruje, e nbor mladch Palestinc je usnadnn tm, e tetina z nich si peje
zemt muednickou smrt a stejn procento palestinskch dt nechce chodit do koly, protoe m strach, e u se neshledaj se svmi rodii a nebudou se mt kam vrtit,
protoe toky izraelskch vrtulnk mezitm zni jejich obydl a ve iv v nich.
Novm prvkem je narstajc poet en v sebevraednch komandech. Z jejich
strany jde o nkolik soubn psobcch motiv: vzpoura proti zahranin okupaci,
protest proti tamnmu machismu, kter ulpv na pezravm vztahu k enm, touha
pomstt smrt i utrpen svch blzkch, zoufalost pramenc z bezvchodn situace.

Definice mezinrodnho terorismu

Mezinrodn terorismus konce 20. stolet se tak vyprofiloval jako nepm strategie zamen na ntlak na zem Zpadu, kter ale nepodstupuje riziko vlky a sna
se co nejvce omezovat monosti odhalen11 (autor teroristickch akc pozn. autora). Americk definice zdrazuje, e terorismus se vyznauje plnovnm nsilnch
akc politickho zamen, e vyuv skupin na podsttn rovni k tomu, aby toily
na cle nevojenskho charakteru. Jestlie terorismus na nrodn rovni vyuv nsil
k rozbjen stt, pak terorismus na mezinrodn rovni vyuv nsil k rozbjen
dosavadnho stavu (status quo) na regionln rovni.
Vstin hodnocen zkladnch rys terorismu pinesla rezoluce Rady bezpenosti . 1566 z 8. jna 2004. Podle n je aktem terorismu kad kriminln akt
spchan se zmrem zpsobit smrt nebo vn zrann s clem vyvolat v zasaen
spolenosti pocit strachu, zastraovat obyvatelstvo a nutit vldy nebo mezinrodn organizace k njakm opatenm, nebo je naopak od nkterch opaten i in
odrazovat.
Dal pokrok pi definovn terorismu pinesl dokument OSN z prosince 2004.
Skupina tzv. estncti moudrch, kterou vedl thajsk expremir Anand Panyarachun,
a v n pracovali mj. Robert Badinter (Francie), Brent Scowcroft (USA), Jevgenij
Primakov (Rusko), Sadako Ogata (Japonsko) i Gro Harlem Brundtland (Norsko),
zdraznila, e terorismu se v dnenm svt da vude tam, kde je bezprv, ponen, chudoba, politick tlak, extremismus a nedodrovn lidskch prv. Stejn tak
se mu da tam, kde probhaj regionln konflikty a zahranin okupace.12
158

1. KAPITOLA
5.
Zkladn definice terorismu
slep zabjen bezbrannho obyvatelstva
vjimen to mohou bt i toky na vojky (nap. OSN)
da se mu tam, kde je okupace a kde jsou velk rozdly a nahromadn
kivdy

3. Globln terorismus,
jeho initel a referenn objekty
Terorist jako nov initel
mezinrodnch bezpenostnch vztah
Po derech dne 11. 9. 2001 se hovo o zcela nov etap terorismu. Nap. F Heisbourg pouv vraz hyperterorismus,13 John Ikenberry pouv pojem modern
terorismus transnacionlnho charakteru, Lawrence Freedman pe o superterorismu, jin hovo o globlnm terorismu. Na scnu toti vstoupil terorismus v novm,
globlnm rozmru a vyznauje se nkolika zkladnmi charakteristickmi rysy.
Globln terorist u nemaj nrodn, ale celosvtovou identitu. Jako nov initel mezinrodnch bezpenostnch vztah se stav do role mstitel bojujcch proti
utrpen, strdn a ponen jedn ptiny veho lidstva, kter ije v mnoha sttech
dvou svtadl (Asie a Afriky) a kter navc m vce i mn poetn diaspory v Evrop a v Severn Americe. Jejich nejvy pedci vytvoili pod vedenm Usmy bin
Ldina s, kter pokrv tyi kontinenty, ve kterch se pijmaj klov rozhodnut
a odehrvaj se ty nejdleitj udlosti. Jde o Asii, Afriku, Evropu a Ameriku. To je
prvn dvod, pro tato publikace pouv pojem globln terorismus. Druh dvod
je v tom, e tak obti pochzej tm z celho svta nap. pi tocch z 11. z to
byli lid ze vech kontinent.
11. z 2001
Al-Kajd (K), Afghnistn (A) jako jej zkladna i rukojm,
dery na USA (U) uskutenili terorist v USA i v Evrop (E)

AFGHNISTN

Kabul

A
K

E
U

159

1. KAPITOLA
5.
Referenn objekt globlnho terorismu
na potku 21. stolet
Referennm objektem globlnho terorismu nejsou zjmy nrodnostn meniny
nebo okrajov skupiny uvnit jednoho sttu. Staly se jm pedevm mnohamilionov masy vyznava islmu, jejich podl na celosvtov populaci neustle narst
z 18 % v 80. letech na pedpokldanch 30 % v roce 2025.14 Globln charakter
referennho objektu usmovskho terorismu se tak odvj od vyuvn i spe zneuvn dvou skutenost. Tou prvn je nesporn utrpen deseti milion prostch lid
v islmskch zemch, v jeho dsledku se v cel tto oblasti hromad pocity frustrace,
deprivace a naprost beznadje.
Druhou skutenost je rozporuplnost politick situace v mnoha islmskch zemch, zejmna pak v Egypt, v Saudsk Arbii a v Pkistnu, kter svoji bezpenost
jednoznan opraj o pmou angaovanost USA. Tamn reimy jsou politicky vyerpan a morln zdiskreditovan. Jejich nejvy initel vldnou autokraticky, nemaj
vchodisko ze souasnch tkost, postrdaj vizi dalho rozvoje. Vstin to hodnot lauretka Nobelovy ceny mru za rok 2003, kdy k, e zkorumpovan reimy
ve vech muslimskch zemch si islm berou jako zminku k ospravedlnn svho
nelegitimnho vldnut.15 Navc tyto reimy s vt i men dvkou pokrytectv a cynismu t ze skutenosti, e jsou strategickmi spojenci USA v islmskm svt.
A prv z nejproblmovjch zem islmskho svta se rekrutuje nejvce len
stojcch ve veden bin Ldinovy organizace al-Kajd, kte se profiluj jako negace
zkompromitovanch reim. V protikladu ke strnulosti proamerickch reim volaj
do boje za zlepen ivota tch, kte se stali obt globalizace. Zpsob, jakm zneuvaj situace svho referennho objektu, proto dostal nzev victomologie.16 Tento
zpsob jednn me tit pedevm z t skutenosti, e ti, kte jsou jak chud, tak
i vykoenni, mohou v terorismu spatovat monost pomsty i sebeocenn.17
Extremistick ideologie typick pro al-Kajd bude nadle moci tit z toho,
e zskala znanou podporu, stle bude moci zneuvat tento referenn objekt ke
zneuvn problm spojench s bdou a pocity kivdy, kter se v islmskm svt dlouhodob hromadily. Zjednoduen eeno jeden bin Ldin me padnout,
nkolik novch nastoup msto nho, aby v jeho destruktivnm dle pokraovali. To
ostatn pipout i jeden z nejuznvanjch americkch odbornk Ronald Asmus,
kdy pe, e jmna teroristickch organizac a darebckch stt se mohou mnit,
ale dlouhodob hrozba se mnit nebude.18 Z toho vyvozuje nutnost hledat novou
strategii, kter se nebude omezovat jenom na vojensk dery, ale kter se zam
pedevm na piny souasnch problm.

Cle globlnho terorismu

Globln terorist se u neomezuj jenom na jeden stt nebo na jeho vnitn politiku. Usiluj o vysok poet obt, kter svmi psychologickmi dopady pesahuje
160

1. KAPITOLA
5.
sttn hranice a ovlivuje veejn mnn nejen v jedn zemi, ale v celm regionu
i dokonce v celm svt. Tm se globln terorismus zsadn odliuje od doposud
uplatovanho terorismu na nrodn rovni. Pokud ude proti jednomu sttu, pak
se mu mst nikoliv za jeho vnitn, ale za jeho zahranin politiku uplatovanou
v rznch oblastech svta.
Hlavnm clem al-Kajd se na potku 21. stolet stalo donutit zpadn zem
a pedevm USA, aby opustily Arabsk poloostrov a zejmna pak Sadskou Arbii.
Zkladnm rysem uplatovan taktiky se na pelomu 20. a 21. stolet stalo zabjet
co nejvy poet lid, aby ok zasaen spolenosti byl co nejvt. Uplatuj se nejbrutlnj mon metody, zmrn jsou vradni bezbrann a nevinn lid. Clem
je vytvoit silnou atmosfru strachu a rozloit spolenost, kter je vytypovanm clem deru. Specialist z RAND Corporation pi hodnocen tto skutenosti hovo
o tom, e ve srovnn s minulost dolo k vraznmu nrstu smrtonosnosti (lethality rate), kter vyvrcholil prv atentty dne 11. 9. 2001.19

Nov zpsob deru

nosem letadel a sebevraednmi atentty al-Kajd navzala na tradin
terorismus. Novm vak byla vzjemn kombinace tchto dvou dosud znmch
metod a zejmna pak masovost jak v potu nasazench komand, tak pedevm
v potu obt. Snahou pinutit Ameriany k odchodu ze Saudsk Arbie,
k pehodnocen jejich dosavadn jednostrann podpory Izraeli a ke zmn jejich
pstupu k palestinskmu problmu zase navzala na mezinrodn terorismus
z 80. a 90. let minulho stolet. V roli initele A zorganizovala z zem sttu B
(Afghnistn) mimodn krut toky na stt C (USA), aby si vynutila zmnu jeho
chovn vi initelm D, E, F (Saudsk Arbie, Izrael, Palestinsk samosprva)
a ppadn i dalm (Pkistn, Egypt). Stejn tak v prvnch tdnech po 11. 9. mla
zjem, aby nebyla identifikovna jako inicitor atentt to se zmnilo a po
zahjen odvetnch der. Novm v postupu al-Kajd bylo vyjden zsadnho
nesouhlasu nejen s politikou jednoho sttu, ale s celm souasnm mezinrodnm
uspodnm.
dery z 11. 9. 2001 znovu potvrdily, e terorismus je jedinou monost, jak
zranit tak silnou a bohatou zemi, jakou jsou USA, proti kterm nem pm stet i
souboj sebemen nadji na spch. Profesor S. Hoffmann, jeden z nejuznvanjch
americkch odbornk na mezinrodn bezpenostn vztahy, zdrazuje, e chud
vyzbrojen jedinci vyzvali, pekvapili a zranili dominantn svtovou supervelmoc.20
Organizace tajc nkolik stovek, nanejv nkolik tiscovek len dokzala
krut zashnout stt, kter na svoji obranu vynakld tm 40 % celosvtovch
vojenskch vdaj. Ukzalo se, e souasn hyperterorismus me strat rozdly
mezi malmi a velkmi, mezi slabmi a silnmi. Stal se idelnm vyrovnvacm
nstrojem, na kter neplat ani ty nejmodernj a nejsofistikovanj zbraov
systmy.
161

1. KAPITOLA
5.
Zneuit sttu jako zkladny i jako rukojm
Novm prvkem se na potku 21. stolet stalo zneuit celho jednoho rozlehlho
a tak odlehlho sttu. Afghnistn se stal toitm a zrove i zkladnou pro teroristickou st globlnch rozmr. Al-Kajd svmi penzi a zbranmi pomohla Tlibnu k tomu, aby ovldl cel zem sttu, vetn tras obrovskch obchod s omamnmi
ltkami. Bin Ldin zato zskal rozshlou zkladnu pro svoji vlku proti Zpadu a dky
tomu pak svoji organizaci al-Kajd pemnil v tm virtuln stt.21

Oteven evropsk fronty

Po krutch derech na vzdlenho neptele, tedy na USA, bylo jen otzkou
asu, kdy pijde ada na jeho evropsk spojence. Pedpokldalo se, e dery by se
mohly zamit na ty zem, kter jsou nejblimi spojenci USA v globln vlce proti
terorismu a jejich politit vdcov se nejvraznji zaadili po bok americkho prezidenta G. W. Bushe.
Madrid 2004
Prvnm naplnnm ve uvdnch neblahch oekvn se staly toky dne
11. 3. 2004 v Madridu. Vedle vysokho potu obt se projevily nkter zkladn rysy
strategickho uvaovn globlnho terorismu. Pedevm to byla volba data pesn
dva a pl roku po 11. 9. 2001. Navc to bylo v dob vrcholc volebn kampan, kdy se
nabzela jedinen pleitost, jak potrestat premira Aznara a jeho politickou stranu.
Tento zmr vyel v plnm rozsahu Lidov strana prohrla volby, k moci se dostala
levicov PSOE, jej pedseda a volebn ldr ml ve svm volebnm programu slib,
e sthne panlsk vojska z Irku. (A tento slib tak splnil). V Madridu se projevila
i cynick volba cle a smyslu cel akce msto s vysokou koncentrac lid, kter zaruuje vysok poet obt.
Londn 2005
Londnsk dery se zamily na nejbliho spojence tzv. vzdlenho neptele.
Jejich smyslem bylo potrestat premira Blaira za jeho nasazen, s jakm se postavil po
bok G. W. Bushe v dob pprav operace Irck svoboda ml dokonce nelichotivou
pezdvku Bushv ministr zahrani. Dal motiv vyplynul z toho, e Velk Britnie
se po skonen operace Irck svoboda stala spolu s USA okupan mocnost v Irku.
Vznamnou roli sehrla i angaovanost Velk Britnie v dslednm taen za zmrazen bankovnch kont teroristickch st.
Londnsk atentty zasadily vn der dlouhodob uplatovan politice multikulturalismu, kter spovala v tom, e Velk Britnie pijmala pisthovalce z islmskch zem a dvala jim monost usilovat o spoleenskou integraci. Zrove
s tm tolerovala jejich vru a zvyky a nebrnila innosti jejich nboenskch komunit. ervenec 2005 ale ukzal, e tato benevolentnost byla zneuita a e v zemi se
162

1. KAPITOLA
5.
hluboce zakoenila obskurantistick interpretace islmsk vry.22 Gilles Kepel, pedn francouzsk odbornk na problematiku islmu, z tto skutenosti vyvozuje, e se
v samch zkladech otsla politika Londonistnu, spovajc na pedpokladu, e
islmt duchovn ve svch kznch sice tkaj, ale nekouou a e jejich innost
nejene nenaru fungovn multikulturn spolenosti, ale e navc udr pod svoj
kontrolou radikln proudy islamistu.23 Kepel pitom nevyluuje, e politika Londonistnu by dokonce mohla bt zcela pohbena.
Potvrzen zkladnch rys komunikan strategie terorismu
Madrid 2004 a Londn 2005 znovu potvrdily, e dn ze kod, kterou terorist zmrn zpsobuj, nen samoeln, kad z nich je jasnm poselstvm, kter m ovlivnit
rozhodovn toho, kdo m bt vystaven strachu a pod jeho vlivem pak bt tlaen k tomu,
aby nco udlal, nebo naopak neudlal. Dsledky atentt v Madridu v beznu 2004
ukzaly, e terorist jsou dokonce schopni nastartovat proces, jen me vystit v rychlou zmnu vldy. V Londn zase toky vyznly jako velmi tvrd rna premirovi.
Pi tocch v Madridu stejn jako v Londn se znovu potvrdila zkladn zsada
teroristickch tok: ten, komu je poselstv adresovno, tedy vydran a zastraovan
subjekt, neme nikdy bt obt teroristickho toku.24 Vdy je to trojhelnk, nikdy
to nen pmka. Obt je vdy nstrojem ntlaku na toho, kdo se mus rozhodnout,
jak se m po teroristickm deru zachovat. Proto terorist nezabili ani Aznara, ani
Blaira, protoe nemli nejmen zjem dlat z nich muednky. Chtli je naopak
vystavit vitkm svdom a pimt je k pehodnocen jejich dosavadn politiky.
Mrtv a rann na madridskch ndrach v beznu 2004 byly pedevm nstrojem pomsty na premiru Aznarovi za to, jak vehementn podporoval vlku v Irku.
Zrove s tm byly krutm ntlakovm aktem vynucujcm si, aby panlsko sthlo sv vojky z Irku. Stejn tak teroristick toky v Londn na potku ervence
2005 byly nstrojem pomsty za Blairovu osobn angaovanost v ppravch na vlku v Irku. Spolenm clem obou bezohlednch teroristickch tok bylo donutit
dv vznamn zpadoevropsk zem ke zmn jejich pstupu k muslimskmu svtu
a zejmna pak ke staen vojsk z okupovanho Irku. Proto byly naplnovny a uskutenny s clem doshnout co nejvyho potu obt na stran bezbrannho a zcela
nevinnho civilnho obyvatelstva.
Pvodci teroristick hrozby v Evrop
toky v Madridu a zejmna pak v Londn ukzaly, e rozhodovn se odehrv
na nejvych rovnch st globlnho terorismu, ale pro uskutenn smrtonosnch
der (nejastji sebevraednch) se vybraj dobrovolnci, kte se s nejvymi pohlavry vbec neznaj. R. Leiken a S. Brooke z Nixon Center ve Washingtonu tyto
dobrovolnky dl z hlediska jejich pvodu do dvou zkladnch skupin.25 Tou prvn
jsou tzv. outsiders, tedy muslimov, kte po tiscch pijdj do evropskch zem
s clem zskat povolen k trvalmu pobytu.
163

1. KAPITOLA
5.
Jet ir je zkladna druh skupiny nazvan insiders, tedy syn nebo dokonce
vnuk tch, kte se v minulosti do Evropy pisthovali z rznch zem islmskho svta. V evropskch zemch vak narej na nejrznj omezen, maj problm
prosadit se, jsou nadprmrn postieni nezamstnanost a ij v uzavench spolenostech. Jsou nchyln k psoben extremist a vytvej velmi poetnou zkladnu
pro nbor do teroristickch organizac. Farhd Khosrovkahar, profesor Vysok koly
socilnch studi v Pai (EHESS) v tto souvislosti upozoruje,26 e jednou ze zkladnch pin soudobho terorismu je siln zakoenn pocit ponen v islmskm
svt, jeho symboly jsou americk podpora Izraeli, vojensk operace v Afghnistnu
a okupace Irku. K tomu se pidv vn promna v zpadoevropskch spolenostech radikalizuj se synov nebo dokonce vnuci tch muslim, kte do Evropy pili
na potku 60. let, kdy bylo zapoteb levn a nekvalifikovan pracovn sly. Dnes ale
muslimov trp vysokou nezamstnanost a ij na okrajch mst, v prosted vyznaujcm se chudobou, nsilm a vysokm stupnm nebezpe. V takovm prosted se
islm stal nboenstvm utlaovanch a vylouench, zrove s tm vak i nstrojem
k nboru do extremistickch a teroristickch organizac. Jeho pitalivost je navc
zeslen tm, e vystdal zkrachoval utopick hnut ze 60 a 70. let komunismus,
trockismus a maoismus. Islm se tak v zpadn Evrop stal nstrojem k mobilizaci
mladch lid, kte propadli pocitu kivdy a beznadje.
V adch outsider i insider terorist nboruj dva druhy lid pro budouc akce.
Prvn z nich tvo vysoce vzdlan muslimov pro odbornou prci, piem velmi
asto jde o zcela nenpadn mlad lidi, od nich by to nikdo z jejich okol neekal.
Ve druhm okruhu jsou mlo vzdlan lid islmskho vyznn, z nich mnoz maj
i kriminln minulost a jsou pouiteln k destruktivnm innostem vyadujcm velk
cynismus, bezohlednost a surovost. Ob skupiny vytypovanch lid jsou pipravovny v podmnkch nejpsnjho utajen a jsou vystaveny stupovanmu nboenskmu a psychologickmu zpracovn.
Teroristick toky v Madridu a v Londn potvrdily, e nejvt pozornost globlnho terorismu se zamila na blzk spojence administrativy G. W. Bushe. To ale
neznamen, e by zcela stranou nechal zem, kter se postavily proti vlce v Irku.
I ty jsou toti velmi zraniteln. Francie u jenom proto, e je strategickm spojencem
alrsk vldy, kterou islamist povauj za jeden ze zrdcovskch reim. Vn problmy jsou i v Nmecku na jeho zem ije a stle vce se radikalizuje nkolikamilionov tureck menina a zminkou k ppadnmu toku by mohl bt i kontingent
nmeckch vojk v Afghnistnu.

4. Politick vyhodnocovn hrozby

globlnho terorismu
Akce ze dne 11. 9. 2001 a stejn tak i toky v evropskch metropolch pln potvrdily sprvnost americk definice charakterizujc terorismus jako plnovan nsiln
akce, kter maj politick zamen a kter podnikaj initel na podsttn rovni. Od
164

1. KAPITOLA
5.
t doby do souasnosti vak petrvvaj zsadn rozdly v odpovdch na otzku, jak
bylo skuten zamen tchto tok. Vyhranila se ti zkladn hodnocen souasnho terorismu.

Hodnocen globlnho terorismu jako projevu

nenvisti vi hodnotm zpadn civilizace
a jejmu hlavnmu symbolu
Toto hodnocen poukazovalo pedevm na vyhlen dihdu v noru 1998, kdy
bin Ldin vytvoil mezinrodn islamistickou frontu proti idm a kikm. Vydal
fatvu, ve kter zdraznil: Kad muslim, kter je toho schopn, m osobn povinnost zabjet Ameriany a jejich spojence, bez ohledu na to, zda se jedn o civilisty i
vojensk jednotky, a to v kad zemi, kde je to mon.27
Nenvistn tn bin Ldinovy fatvy pak zkonit vyvolal manichejistickou reakci
pedevm v prvnch dnech po 11. 9. 2001. Ta ale nakonec petrvala a zvlt vrazn
se odrazila v projevu prezidenta Bushe ve Spolkovm snmu v roce 2002. Bush zopakoval, e hlavn pohnutkou terorist byla nenvist vi takovm zkladnm hodnotm, ktermi jsou demokracie, snenlivost, svoboda vyjadovn a nboenstv
a spolu s tm i nenvist k enm, kesanm a idm. Tm ale znovu zavadil o strunu
citlivosti Evropan na mesisk komplex americkch politik, spovajc v pesvden, e prv USA jsou v dodrovn ve uvdnch hodnot nejdle, a proto se tak
staly terem nenvisti a zkench tok. Vtina zpadoevropskch politik vak
takov ernobl, manichejistick vidn souasnho svta odmt.

Hodnocen globlnho terorismu jako odvety

za politiku USA v dob globalizace
Nkter z prvnch koment oteven napsaly, e clem tok bylo ukodit
Spojenm sttm a nikomu jinmu. Byly odvetou za konkrtn vci uinn Spojenmi stty a za konkrtn, po lta uplatovanou americkou politiku...28 Podle dalho
hodnocen pak toky smovaly nikoli na Zpad a demokracii, ale na Spojen stty,
a jejich pinou byly specifick a propleten dvody, jejich koeny jsou v Perskm
zlivu.29
Uznvan kanadsk analytika Naomi Klein30 dola k zvru, e jde o zpodnou
vedlej kodu studen vlky (jedna supervelmoc vsadila na Tlibn a na jeho dihd
ve svm boji proti druh supervelmoci). Dle se podle n jedn o vedlej kodu vlky
o Persk zliv (na posvtn islmsk pd zstala americk vojska) a tak o vedlej
inek nkolika ozbrojench konflikt z posledn doby (pipomn zejmna nrst
dtsk mrtnosti v Irku v dsledku americkho embarga, bombardovn farmaceutick tovrny v Sdnu a palestinsko-izraelsk ozbrojen konflikt).
ada evropskch teoretik i politik se dnes pikln k nzoru, e je teba vzt
v vahu tak odpor, kter politika Zpadu a zejmna USA vyvolvala ve tetm a pe165

1. KAPITOLA
5.
devm pak v arabskm svt po cel obdob po skonen studen vlky. Lawrence
Freedman dochz k zvru, e superterorismus byl nedoucm vedlejm produktem aktivistick zahranin politiky.31
Francouzsk prezident J. Chirac vyuil Bushovy nvtvy v roce 2002, aby
ho ujistil o pevnm spojeneckm poutu mezi Franci a USA.32 Zrove se vak
vyslovil pro zcela jin postup v boji proti terorismu ekl, e hlavnmi nepteli
Zpadu jsou tak bda, tlak a petrvvajc ozbrojen konflikty, je vytvej podhoub pro nenvist a vlky. V jasn narce na 15% nrst vojenskho
rozpotu USA francouzsk prezident pipomnl, e zbranmi v boji proti terorismu by mly bt tak ekonomick pokrok a mezinrodn solidarita, zlepovn zdravotn pe a vzdlvacch systm, dodrovn mezinrodnho prva
a dialogu.

Hodnocen globlnho terorismu

jako toku proti stvajcmu uspodn
mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni
Jestlie mezinrodn terorismus peel od pouvn nsil k rozbjen stt na
rove rozbjen statu quo na mezinrodn rovni, pak globln terorist usiluj
o zsadn zmny globlnho systmu mezinrodnch bezpenostnch vztah. Jako
symbol tohoto systmu si zvolili USA, na kter pipadaj 4 % svtovho obyvatelstva, ale 40 % celosvtovch vdaj na zbrojen, 45 % vech zbrojnch kontrakt,
ale zrove s tm jen 1, 40 USD na hlavu na pomoc uprchlkm ve srv. s Norskem
12,50 USD i Dnskem 9, 36 USD na hlavu.33 toky byly zameny proti sttu, kter
ji pes 50 let zaujm stedn msto a hraje hlavn roli v systmu alianc, jejich
zkladem je teze demokratickho mru oteven demokratick stty nemaj sklony
k tomu, aby ve svch vzjemnch vztazch zneuvaly ozbrojen sly k ntlaku nebo
donucovn. Globln terorismus se po derech proti USA dne 11. 9. 2001 stal
vnou hrozbou celmu systmu alianc a mnohostrannch instituc, kter jsou
jdrem dnenho svtovho uspodn.34
Na dal rozmr tohoto hodnocen upozoruje George Perkovich, Vice-President for Studie pi Carnegie Endowment for International Peace. Velmi vstin
pipomn,35 e po skonen studen vlky se ve svt stetly dva rozdln hodnotov pstupy. Na jedn stran jsou to USA a jejich strategit spojenci, je kladou
draz pedevm na svobodu, a to jak v politice, tak i v podnikn. Naproti tomu
muslimsk svt vyznv pedevm spravedlnost, a tak se ct bt ponen tm, e
USA jednostrann podporuj Izrael proti Palestincm, e zrove s tm podporuj
zprofanovan a nespravedliv reimy v islmskm svt a e se chovaj jako bezohledn vtzov v procesu nespravedliv globalizace. Z tohoto hlu pohledu se pak
globln terorismus jev jako ada der vedench s clem pomstt se za nespravedliv charakter globalizace, kter je v muslimskm svt jednoznan vnman jako
americk projekt.
166

1. KAPITOLA
5.
Dl shrnut
Hodnocen motiv a monch dopad teroristickch tok ze dne 11. 9. 2001 m
nesmrn dleit praktick dopad. Je intersubjektivnm procesem vyhodnocovn
nejvnj bezpenostn hrozby globlnho charakteru na potku 21. stolet. Hlavn roli v tomto procesu hraj nejvy politit a vojent initel USA, kte mohou
volit mezi dvma zkladnmi monostmi: unilateralismus nebo multilateralismus.36
Pro prvn monost hovo to, e USA se dnes ct bt velk, siln a odlehl, aby
podnikaly samostatn akce. Pedn americk teoretik John Ikenberry ale v tto souvislosti varuje, e v dsledku transnacionlnho charakteru souasnho terorismu
je ist nrodn strategie neinn, a tak USA budou nuceny oivit liberln pstup
a postupn pochopit, e eenm nen rozmisovn vojsk, ale naopak draz na poslen prva.37
Naproti tomu pi multilaterlnm pstupu by USA pi vyhodnocovn hrozby
globlnho terorismu mly tsn spolupracovat se vemi svmi spojenci. Tento pstup navc vytv pzniv pedpoklady pro zapojen Ruska do zpadnho systmu
bezpenostnch alianc vychzejcch z koncepce demokratickho mru. m ir
bude antiteroristick koalice, tm pevnj budou pedpoklady diplomatickho spchu, tm vce se z i prostor pro to, aby globln terorist zneuvali tivou situaci
jedn miliardy muslim.

Dv zkladn hodnocen 11. 9. 2001

a) der sil Zla proti silm Dobra: G. W. Bush, T. Blair, J. M. Aznar
b) odveta za politiku USA ve svt po skonen studen vlky:
J. Chiran, G. Schrder a dal

velmi uvliv a zdrenliv stanoviska zaujal Vclav Klaus

5. Teoretick hodnocen globlnho terorismu

Vyhodnocovnm hrozby globlnho terorismu se zabvaj nejvy politit initel, ale tak myslitel nejvznamnjch proud teorie mezinrodnch vztah. Jestlie
prvn se odvolvaj pedevm na zjmy a poteby svch stt, druz tuto problematiku
nahlej z uritho odstupu a sna se vysvtlit, pro se svt po 11. z vyvj tak, jak
se vyvj.
167

1. KAPITOLA
5.
Neokonzervativismus
Od poloviny 90. let se nejdynamitjm teoretickm proudem v USA a jednm
z nejvlivnjch proud s celosvtovou psobnost stal neokonzervativismus, kter je
nkdy oznaovn vrazem demokratick globalismus. Jeho pedn teoretikov ji
na potku pedchzejcho desetilet volali po remoralizaci americk zahranin
politiky.38 O dva roky pozdji ji tit autoi vyjdili velmi vyhrann stanovisko, e
jsou jen dv mon een: pokles sly USA, vzestup celosvtovho chaosu a nebezpen 21. stolet na jedn stran, nebo nvrat k reaganovskmu pojet americk sly
a jejho vdcovstv na stran druh.39 stednm clem tohoto vlivnho proudu je
celosvtov en demokracie a svobody jako cesta k bezpenjmu svtu.
Od potku 21. stolet se neokonzervativn mylenkov proud profiluje pedevm proti hrozb arabsko-muslimskho extremismu a radikalismu. Tuto hrozbu
povauje za hrozbu existencilnho charakteru pro USA a hodnoty, jich jsou USA
symbolem. V tomto pstupu k terorismu se projevuje to, co pedn britsk teoretik
Lawrence Freedmann vyjaduje slovy, e zkladn charakteristikou neokonzervativismu je sklon k nadsazovn hrozeb nrodn bezpenosti a draz na vysok stupe
obrann pipravenosti.40

Demokratick realismus
V rmci idealistickho pstupu k mezinrodnm bezpenostnm vztahm na potku 21. stolet se v USA vyprofiloval variantn proud, kter se nazv demokratick
realismus. Jeho stoupenci vychzej z nzoru, e demokratick globalismus je pli
idealistick, ambicizn a nkladn na materiln a lidsk zdroje. Prosazuj variantn
een, jeho smyslem by mlo bt podporovat demokracii vude ve svt, ale ivoty
a velk investice nasazovat pouze tam, kde to m strategick vznam v rmci irho boje
proti existencilnmu nepteli, kter je smrtelnou hrozbou pro svobodu ve svt.41
Oba variantn proudy se shoduj v podpoe koncepce vlky proti terorismu
a konkrtn i operace Irck svoboda. Zastvaj nzor, e operace takovho typu jsou
sprvn i v ppad, e nemaj mandt Rady bezpenosti OSN a dostatenou podporu evropskch spojenc. Oba podporuj orientaci na ukonen tzv. arabsk vjimky,
tedy spoluprce s arabskmi strategickmi partnery bez ohledu na charakter jejich
politickch reim. Shodn volaj po en demokracie do arabskho svta. Stejn
tak se shoduj na jednom ze zkladnch princip zahranin politiky, e nejlep obranou je dobr tok. Vvoj bezpenostn strategie USA v letech 20012003 ukzal, e
v Bushov doktrn, kter upednostuje der na hrozbu tam, kde je jej zdroj ped
eknm na jej der, se uplatuje jeden ze zkladnch rys zahranin politiky konzervatismu.42

Realismus
Ve prospch realismu svd skutenost, e vznam a vliv stt jako zkladnch
jednotek mezinrodnch vztah se po 11. 9. 2001 nijak nesnil, naopak dle se po168

1. KAPITOLA
5.
slil. Zrove s tm se potvrdil zvr neorealismu, e stty usiluj pedevm o zajitn sv bezpenosti. I v dob boje proti hrozb globlnho terorismu stty nadle
spolhaj pedevm na svoji vojenskou slu a jet vce ne do t doby odmtaj iluze
o monosti vytvoit bezkonfliktn svt. Ve prospch realismu vypovd tak to, e
v pstupu k Irku USA nakonec zvolily vlastn een pot, co se nepodailo nalzt
shodu nejen na pd Rady bezpenosti OSN, ale dokonce ani v rmci Rady NATO.
Vychzeje ze sv bezkonkurenn sly, uplatnily tzv. go-it-alone strategy udrovn
svtovho uspodn prostednictvm americk nadvldy.43
Naproti tomu uritm problmem pro realismus je ta skutenost, e USA jako
nejmocnj stt svta vyhlsily vlku organizaci al-Kajd, kter je nesttnm initelem. Zrove s tm vak nkte realistit autoi upozoruj,44 e i innost teroristickch skupin m dleit sttn aspekt clem nejrznjch teroristickch atentt
je vynutit si ukonen okupace nkterho sttu (napklad Palestinc) nebo americk
finann a pedevm vojensk pomoci zdiskreditovanm reimm v ad islmskch
zem (zejmna pak v Sadsk Arbii, v Egypt nebo v Pkistnu).
Navc realist poukazuj, e hlavn bitvy v rmci vlky proti terorismu operace
Enduring Freedom 2001 v Afghnistnu a operace Iraqi Freedom 2003 v Irku se
vedly na mezisttn rovni. Dalm potvrzenm realistickho pstupu je skutenost,
e klovmi prvky americk zahranin politiky se po 11. z staly vojensk sla
a odklon tch mezinrodnch smluv a ujednn, kter by mohla omezovat americkou
suverenitu a uplatovn jej moci ve svt. Charles Krauthammer, pestoe sm se
profiluje v proudu demokratickho realismu, uznv, e v USA se po nstupu administrativy G. W. Bushe prosadil nov unilateralismus, kter smuje k umocnn
americk sly a jejmu dalmu posilovn pi cest za dosaenm stanovench globlnch cl.45

Idealismus / liberalismus
Urit problm m v tom, e zahrnuje (zejmna v USA) irok rozsah proud od
neokonzervativc (kte nkdy dostvaj nlepku liberlnch jestb) a po stoupence lidskch prv. Vichni se shoduj na vznamu, kter pikldaj mezinrodn spoluprci, obchodn vmn a en demokratickch norem a hodnot. Vvoj v dob
globalizace pln potvrzuje jejich zkladn premisu, e demokratick stty spolu navzjem nevl. Nov prostory pro rozvjen liberalismu otevel draz administrativy
G. W. Bushe na en demokracie a sniovn potu dikttorskch reim a zhroucench stt jako zkladnho pedpoklady pro upevovn mezinrodn bezpenosti.
Naproti tomu vn problmy se otevraj pi vysvtlovn rozporu mezi mesiskm psobenm dnench USA na jedn stran a jejich szkou na vlastn vojenskou
slu a vtm i menm pohrdnm mezinrodnmi institucemi na stran druh.
Dalm vnm skalm je nelegln a nakonec tak nelegitimn charakter tzv. druh
irck vlky (Iraqi Freedom 2001), co bylo vsledkem netrplivosti G. W. Bushe
jako protikladu trplivosti jeho otce v pstupu k Irku v letech 1990 a 1991 (Operace
169

1. KAPITOLA
5.
Dessert Storm v roce 1991 byla jak legln, tak i legitimn. Tehdy vytvoen irok
mezinrodn koalice zahrnovala i arabsk stty, zejmna pak Srii).
Sloitou otzkou pro liberalismus je tak vysvtlovn vnch neshod, kter se
v letech 20022003 v souvislosti s Irkem vystupovaly mezi USA a nkolika jejich
nejblimi spojenci, a to pesto, e dlouhodob sdlej stejn zkladn hodnoty a normy.46 Jeden z pednch americkch teoretik soudobho liberalismu John Ikenberry
upozoruje, e na jedn stran se v zahranin politice administrativy G. W. Bushe
prosazuje pesvden, e kdy v problmovch zemch bude nastolena demokracie
a prvn stt, pestanou bt hrozbami pro mezinrodn mr a bezpenost.47 Na druh
stran se ale stejn vehementn prosazuje pohrdn kompromisy a snaha o nastolen mezinrodnho uspodn na zakld sly (power-based internationale order).48
Pi souhrnnm hodnocen tchto vnch rozpor Ikenberry dochz k zvru, e
hegemonistick demokracie nejsou imunn vi vnm chybm a omylm. Hlavn
chybu spatuje v tom, e globln strategie Bushovy administrativy je zaloena nikoli
na mezinrodn dve a spoluprci, nbr na nadsazovn hrozeb a z toho vyplvajcm strachu.
Dalm nmtem liberlnch institucionalist je postoj USA ke spojencm. Philip Gordon a Jeremy Shapiro kategoricky odmtaj nzor, e vemocn USA by si na
potku 21. stolet mohly dlat, cokoli se jim zamane a jejich evropt spojenci by
se k nim mohly bu pidat, nebo zstat stranou. Irck zkuenost podle nich jasn
ukzala, e sla a odhodln a to ani v ppad nejsilnjho nroda svta samy
o sob nesta k zajitn bezpenosti ve svt, kter je stle vce vzjemn propojen
a zvisl. Tv v tv bezpenostnm hrozbm a vzvm na potku 21. stolet budou
USA potebovat legitimitu a zdroje, jak jim me poskytnout pouze demokratick
Evropa. Budou-li USA postupovat tak, e nikoho nepotebuj, povede to k jejich izolaci a me to dokonce vytvoit i opozici proti americkmu leadershipu.49
K zkladnm vhradm pat tak pehliv vztah Bushovy administrativy k legitimnosti zsah v zahrani. Robert Truck a David Hendrickson varuj, e dnen
Spojen stty maj vn problmy s legitimnost, kter vyplvaj ze skutenosti, e
na mezinrodn prvo se odvolvaj pouze tehdy, kdy se jim to hod, ale v opanm
ppad je ignoruj. Opraj se o mezinrodn instituce, kdy je to pro n vhodn, ale
pohrdaj jimi, kdy se jev jako pekka k prosazovn jejich zjm.50

Fukuyamova syntetick kritika

Francis Fukuyama51 hodnot americkou reakci na nstup globlnho terorismu
jako sms pehnanho realismu (excessive realism) a pehnanho idealismu (excessive idealism). Prvn krajnost se podle jeho nzoru projevila v tom, e Bushova
administrativa oznaila s globlnho terorismu za existencilnho neptele a smrtelnou hrozbu USA i celho svobodnho svta. Zrove s tm se prohlsila za sprvce i strce celho mezinrodnho systmu (custodian of the international system)
a podle toho pak tak jednala. Zvolila een state to state, tedy vojensk der na
170

1. KAPITOLA
5.
vytypovan stt, konkrtn na Irk, kter oznaila za nalhavou ivotn hrozbu. Vi
ostatnm sttm pak podle Fukuyamy razila heslo dvujte nm a my se za to postarme o vae zjmy.
Naproti tomu pehnan idealismus Fukuyama spatuje ve dvou hlavnch smrech.
Pedevm je to hodnocen pin 11. 9. 2001. Jde o nzor, e USA se staly terem tok proto, e pedstavuj hodnoty, mylenky a ivotn styl, kter vyvolv nenvist radiklnch islamist. Fukuyama ale tvrd, e jsme nenvidni ne proto, jac jsme, ale
pedevm pro to, co dlme pro nai lhostejnost ve vztahu k Palestincm, pro pokryteckou podporu dikttor v muslimskch zemch a nejnovji i kvli okupaci Irku.52
Z toho pak vyvozuje, e terorismus ve skutenosti nen existencionln hrozbou, ale
je hrozbou vyvolanou a podmnnou chovnm USA v dob globalizace.
Druh smr pehnanho idealismu Fukuyama spatuje v ambiciznm socilnm
inenrstv, kter se naplno projevilo pemnou George W. Bushe z prezidentskho
kandidta odmtajcho budovn v prezidenta pcho djiny jedn tce zkouen sti svta.53 Bushovo sociln inenrstv m dva postupn cle. Tm prvnm je
snaha o pemnu Irku a poslze celho Stednho vchodu v demokracii zpadnho
typu. Druhm smrem je zakonzervovn souasnho monopolrnho uspodn
mezinrodnho systmu.
Zdroje Bushova postupu spatuje Fukuyama v neochvjn ve americkch neokonzervativc ve sprvnost vlastnch idel a een. Tato vra je podle Fukuyamy
tak pehnan a odtren od reality, e i lid, kte jinak jsou pteli USA, nev
v legitimnost jednn Bushovy administrativy, a to zejmna v Irku. V dsledku toho
pak Bushova politika hodn ztrc. Z realistickho hlu pohledu ztrc schopnost
pesvdit spojence k tomu, aby spolu s n sdleli nklady. Jet vnj je ale ztrta
z idealistickho hlu pohledu USA ztrcej pitalivost a na n spovajc schopnost
vst ostatn stty svobodnho svta.
Prv legitimnost akc povauje Fukuyama za nesmrn dleitou. Zdrazuje,
e rozhodujc je to, co si o legitimnosti postupu mysl ne samotn politikov USA,
ale pedevm jejich spojenci. Pokud oni nejsou pesvden o legitimnosti americkho postupu, nebudou jej podporovat, budou vznet vhrady, klst odpor, dlat
obstrukce nebo dokonce organizovat aktivn opozici.54

Konstruktivismus
Konstruktivismus pi vyhodnocovn globlnho terorismu jet vce ne doposud poukazuje na to, jak mylenky, zdrazovan hodnoty, sociln vytvoen konstrukce a na jejich zklad vznikajc nov transnacionln st mohou od zkladu
mnit charakter mezinrodnch bezpenostnch vztah. Pi vysvtlovn hodnotov
podstaty globlnho terorismu lze velmi dobe uplatovat zkladn tezi konstruktivismu, e sociln realita se vytv v debatch o hodnotch. Pdnm argumentem
je skutenost, e al-Kajd se oteven a cestou krutho nsil stav proti vnucovn
zpadnch a zejmna pak americkch hodnot islmskmu svtu.
171

1. KAPITOLA
5.
V ppad terorismu se jedn o zmnu jednoznan negativn, a to ve dvou rovinch. Pedevm je to rovina cl globln terorist chtj negovat dosavadn politiku
USA v islmskm svt. Al-Kajd buduje svoji strategii na mylence, e je nezbytn, aby
se USA sthly zejmna z oblasti Blzkho a Stednho vchodu. Negativum se projevuje
tak v rovin hodnotov Usma bin Ldin vystupuje jako dokonal protiklad jinho
realiztora konstruktivistick politiky, a to Mahatm Gndho, kter naopak kladl draz na mylenku neubliovn a nensilnho boje za dosaen vytyench cl.
Po nstupu globlnho terorismu se konstruktivismu otevel irok prostor
k tomu, aby poukazoval na vznam mezinrodnch instituc a zejmna pak hodnot
a mylenek jako nosnch argument v nevojenskm smru boje proti globlnmu
terorismu. Tento smr je nesmrn dleit, protoe me zapsobit, asto silnji ne
psobiv vojensk operace, na stamiliony muslim, kte tvo tzv. pasivn zkladnu
al-Kajd a dalch teroristickch st. Dal lta mohou ve vtm i menm rozsahu
potvrdit, e tak v boji proti terorismu vyhraje ten, kdo doke jin pivst k tomu,
aby pijali jeho mylenky a na nich stavn konstrukce.

Kritick bezpenostn studia

Velkou aktulnost si uchovv Paul Rogers55 a jeho voln po novm paradigmatu
globln bezpenosti, kter by vychzelo z pochopen zvanosti socioekonomickho
pkopu v globlnm mtku. Dle je podle nho teba vzt na vdom zvanost
nsilnch akc proti elitm a v neposledn ad i to, e ne vdy lze bezpenost hjit
jenom vojenskmi nstroji. Nov paradigma by tak mlo zvit bezpenost nejen pro
nkter stty, ale na globln rovni. Pokud jde o pekonvn socioekonomickho
pkopu, P. Rogers navrhuje pedevm odstrann nejvraznjch nespravedlnost
cestou reformy svtovho obchodu, zen prostoru pro obchodn spekulace, odstrann nejzvanjch pekek mezinrodnho rozvoje a zsadnho pehodnocen
zadluenosti rozvojovch zem.
Michael McCgwire tvrd,56 e pi koncipovn novho paradigmatu se vdy bude
muset vyhzet ze dvou krajnch monost volby, a to v nsledujcch hlavnch smrech:
v oblasti mezinrodnch vztah se m vybrat mezi exkluzivitou a inkluzivitou,
mezi konfrontac a uvolnnm, dominanc a zapojenm, neptelstvm a rivalitou,
na poli diplomacie jde o prov kategorie protivnictv spoluprce, nestupnost
- kompromis, unilateralismus - multilateralismus, diktt - jednn, odmtnut - pizpsoben, pomstychtivost - velkorysost, vyuvn jinch - zachovn stvajcch
pozic, expanze,
v oblasti uplatovn sly by se podle McCgwira mlo volit mezi donucovnm
a pesvdovnm, trestnm a odmovnm, konflikty a usmiovnm, nadvldou
a vyrovnanost, oekvnm nejhorho monho vvoje a pznivjch variant,
a konen na poli bezpenosti by mlo jt o volby mezi rovnost a nerovnost, odstraovnm a ujiovnm, donucovnm a spoluprac, nrodnm a mezinrodnm
a mezi tm, zda se vyhraje, nebo sta, kdy se neprohraje, kdy nen dn ztrta.
172

1. KAPITOLA
5.
Philip S. Golub, kter se stale vce profiluje v proudu kritick teorie, dochz k zvru, e dlouhodob boj proti terorismu by se pro Bushovu administrativu mohl stt
silnm pokuenm pro dal potvrzen vlunosti USA v oblasti bezpenosti. Souasnmu americkmu prezidentovi dokonce pisuzuje zmr potvrdit petrvvajc
uitenost vojensk sly v obdob po skonen studen vlky pro petvoen svtovho
strategickho prosted.57 Uvlivj hodnocen v duchu problem solving theory
nabz Stanley Hoffmann, profesor Harvardsk univerzity. Ve svm rozshlm analyticko-prognostickm lnku pedpovd, e zisky z boje proti terorismu sklid stty
(myleno stty jako zkladn akti mezinrodnch vztah pozn. autora), kter ztratily tolik ze sv suverenity a kter te budou moci zeslit kontrolu nad pohybem lid
i statk... Nejvc na tom vydlaj Spojen stty jakoto jedin aktr schopn zahjit boj
proti terorismu v ktermkoli konci svta a pijt na pomoc obti jakkoli vzdlen.58

Beckovo sociologick hodnocen

Velmi zajmav teoretick hodnocen globlnho terorismu pinesl tak Ulrich
Beck. Vychz ze skutenosti, e schopnost kterhokoli sttu elit hrozb spov nikoli na jeho sle (force), ale pedevm na jeho moci (power). V ppad globlnho
terorismu ale nastv zsadn zmna odhodlanost pout vlastn ivot jako zbra
zcela znehodnocuje nstroje sly sttu tv v tv teroristm, a ti tak zskvaj nekonenou pevahu a tm pdem i obrovskou moc. Uplatuje se pitom hra s nulovm
soutem: nhl nrst sv moci terorist dosahuj pi soubnm vraznm oslaben
moci zasaench a pekvapench stt, kter je tm vt, m katastrofitj jsou
dsledky jejich deru a m vnj je jejich celosvtov dopad.59
Dal pozoruhodn zvr U. Beck vyjaduje slovy, e nstupem ry globlnho
terorismu se roztoil kruh chovn, jen je v rozporu se zjmy civilizace (circle of
decivilisation). Ten se nejprve projevuje v naprost antihumnnosti a nemorlnosti
teroristickch akt. Tm je ale ovlivnna i nsledujc odpov: ochrana vlastnho
obyvatelstva se pro Bushovu administrativu stala dvodem, aby se zcela odklonila od
zsad mezinrodnho prva, kter bylo koncipovno pro mezisttn vztahy. Takov
postup je podle U. Becka v rozporu s civilizanm poslnm sttn sly (decivilisation
of state force). Tm se Beck dostv ke koncepci vlka proti terorismu. Jej novum
spov v elasticit koncepce neptele a v jejm radiklnm rozen a na rove teroristickho neptele. Jejm vsledkem je to, e nikoli vyhlen vlky ze strany neptelskho sttu, ale jednostrann vyhlen tzv. ohroenho sttu rozhoduje o tom,
kdo bude pt neptel a proti komu bude smovat vojensk intervence.60
A konen tet Beckv teoretick zvr se tk rozlien mezi teroristickm inem
(terror act) a terorismem. Teroristick in je podle Becka pmo spojen s katastrofou
jako takovou. m vy je poet mrtvch a m vt je symbol znienho msta, tm
zvanj je teroristick in. Pro znien budovy WTC pov metaforick vraz katedrla globln ekonomiky. Naproti tomu terorismus je podle Becka nebezpem
(danger), je enm strachu z neho, co se jet nestalo, ale k emu by mohlo dojt.
173

1. KAPITOLA
5.
Dl shrnut
Tak pi teoretickm vyhodnocovn hrozby globlnho terorismu se v plnm
rozsahu potvrzuje, e dn teorie neme pinst vyerpvajc a jedin sprvn vysvtlen. Kad z hlavnch teori me nabdnout jaksi filtr, pes kter nahlme na
sloit obraz.61 Pipomenut hlavnch teoretickch proud a jejich pstup k hrozb
globlnho terorismu nm ukazuje na nejednoznanost a velkou sloitost situace,
kterou vytvoilo 11. z 2001 a dal toky, kter nsledovaly po nm.
Zvlt pozoruhodn je Fukuyamovv zvr, e odpov Bushovy administrativy
na teroristick toky ze dne 11. z 2001 je pedevm smsic liberalismu a realismu.
Prvn pstup vynik v rovin koncepn: m mn diktatur a zhroucench reim,
tm bezpenj bude dnen svt. Druh pstup se projevil v bezohlednm prosazovn silovho, vojenskho een. Lawrence Freedman zdrazuje, e vlka proti
terorismu znamen posun od veden nezbytnch, nevyhnutelnch vlek smrem
k vlkm z vlastnho rozhodnut (shift from wars of necessity to wars of choice). Je
bojem nikoli proti hrozb vi sekundrnm a primrnm zjmm, nejde v n tedy
o boj o peit.62
Probhajc teoretick diskuse v USA i v Evrop ukazuje, e zkladn vznam m
teoretick vymezen hrozby globlnho terorismu. Kritikov neokonzervativnho
proudu tvrd, e dnen terorismus nen existenciln hrozbou ani pro USA ani pro
jejich spojence. Stejn tak odmtaj tezi, e podobn jako pedtm v ppad nacismu
nebo komunismu je jenom otzkou asu, kdy se terorismus takovou hrozbou stane.
Teprve dal vvoj uke, kdo je ble k pravd.
Teoretick hodnocen v USA
Neokonzervativci: nenvid proto, jac jsme, co symbolizujeme
Fukuyama: nenvid ns proto, co dlme
Huntington: je to stet civilizac, dsledek nedodren zsad
Ikenberry: stet excesivnho idealismu a excesivnho realismu
Hoffmann: je to stet globalizac

6. Hrozba nekonvennho terorismu

Po 11. z 2001 se vzedmula vlna apokalyptickch vah o hrozb nekonvennho
terorismu.Velmi rozshle se ve svt, ale zejmna v USA diskutuje o tom, e al-Kajd
nebo jin teroristick s by mohla pout zbran hromadnho nien. Tyto diskuse
jsou na jedn stran velmi znepokojiv a alarmujc, protoe se tkaj velmi vnho
nmtu. Na druh stran vak jsou do znan mry zavdjc, protoe vychzej nikoli z ovench skutenost (jako tomu bylo nap. bhem studen vlky, kdy se vdlo, jak zbran m protivnk), ale pedevm z domnnek, obav a pedpokldanch
174

1. KAPITOLA
5.
dramatickch dsledk. vahy o hrozb nekonvennho terorismu jsou spojeny se
temi zkladnmi okruhy otzek, kter meme pracovn nazvat jako technokratick, politick a taktick.

V oblasti technokratick
Jde zejmna o nsledujc:
Pstup k technologim: i v tto oblasti se potvrzuje obecn trend nstupu nesttnch
initel Nebezpe, e i teroristick skupiny by se mohly zmocnit technologi zneuitelnch pro vrobu ZHN, a to tm spe, e adu informac lze zjistit i na internetu.
Monosti vroby chemickch a biologickch ZHN: kad, kdo je chce pout, si
mus ujasnit nsledujc zkladn otzky:
Jak jsou cle, na kter chce udeit: jde zejmna o to, zda budou vybrny cle
politickho, nebo hospodskho vznamu, zda se ude na administrativn budovy nebo na velk sdeln celky. To by pro teroristy nebyl dn velk problm
u naasovn der dne 11. 9. 2001 ukzalo, e vdcov teroristickch organizac dok sv akce plnovat tak, aby mly velmi siln dopad na psychiku
zasaenho nroda.
Typ ltky, kterou pitom pouije. Z arzenlu chemickch zbran se jako nejdostupnj jev ltky pouvan v prmyslu a zemdlstv: insekticidy, herbicidy,
pesticidy a dal. V arzenlu biologickch zbran pak je nejsnadnj pstup
k ltkm, je vedou k epidemickm onemocnnm. Me pitom jt o onemocnn penen z lovka na lovka (nejastji se hovo o netovicch) nebo ze
zvete na lovka. Zcela nejvt obavy vyvolv antrax.
Zpsob pouit ZHN, piem je teba vyeit zejmna otzku jejich pepravy
na cl. Jednou z monost je, e za pomoci aerosolu se vytvo toxick mrak, druhou monost je en chemickch ltek stejnm zpsobem jako v zemdlstv.
Vytvoen vrobn infrastruktury, co vdy pedstavuje nejt kol. Jeho
naplnn zvis na tech hlavnch podmnkch: vdecko-technick kvalifikace, finann prostedky, nbh vroby. Prvn podmnka nen velkou pekkou terorist mohou ji mt pod svou kontrolou potebn poet vdc,
nebo je mohou koupit z ad vdeckch pracovnk vysplch zem. Tak
druhou by terorist dnes mohli splnit, ale mezinrodn opaten v bankovnm sektoru budou jejich pstup k penzm stle vce znesnadovat. Nejnronj je tet podmnka, a to zvlt u vroby chemickch zbran, kde je
poteba vtch prostor a ty jsou dnes snadno zjistiteln a tak zasaiteln
ze vzduchu.
Pokud jde o monosti vroby jadernch zbran, prvnm pedpokladem je zskn
tpnho materilu. Muselo by jt bu o nkolik destek kilogram plutonia, nebo vysoce obohacenho uranu. Dal skal je spojeno se samotnou vrobou bomby m
jednodu bomba je, tm vt je poteba tpnho materilu. Kad radioaktivn
materil pitom lze na vt i men vzdlenost zjistit. A stejn tak lze nelzt msto,
175

1. KAPITOLA
5.
kde probh tpn reakce. Z tchto dvod se nap. F. Heisbourg domnv, e cesta
k vrob jadern bomby je velmi sloit, nkladn a zdlouhav... a pravdpodobnost, e by se to teroristm v dohledn dob podailo, oznauje jako velmi slabou.63

V oblasti politick
Jde zejmna o motiv ppadnho deru za pouit ZHN. Ten se me pohybovat
mezi dvma krajnostmi: posledn vzva k vynucenmu dialogu, nebo zoufal niiv
in toho, kdo se ct bt zahnn do kouta a zasazuje posledn, pedsmrtn der.
der za pouit ZHN jakoto posledn vzva k vynucenmu, teba i nepmmu
dialogu by mohl pijt za situace vyznaujc se dvma zkladnmi skutenostmi:
terorist by zskali pstup k ZHN a vyeili by i otzku jejich pepravy na cl,
nadle by se takkajc stahovala smyka kolem teroristickch organizac.
Posledn pedsmrtn der by mohl pijt za situace vyznaujc soubhem nsledujcch okolnost:
terorist by se dokzali zmocnit ZHN a vymyslet i zpsob jejich pepravy na
zem USA,
USA by v niem nezmnily svoji dosavadn politiku: nadle by poskytovaly
jednostrannou podporu Izraeli, pokraovaly by v podpoe rjdskho reimu, pokraovaly by v nien prousmovsky zamench islamistickch sil v Afghnistnu
a v Pkistnu (by prostednictvm prezidenta Pervze Muarafa) a zrove s tm by
nadle pokraovala vojensk okupace Irku pi vyuvn vojenskch zkladen v Sadsk Arbii a v Omnu.

V oblasti taktick
Jde zejmna o zvolenou formu deru. Nejastji se uvauje o nletu malho letounu
na jadernou elektrrnu s clem pivodit jej nslednou explozi. Tuto hrozbu samozejm nelze podceovat, ale stejn ani zveliovat.64 Naprost vtina jadernch elektrren
je velmi dobe chrnna pasivnmi i aktivnmi systmy, a to elezobetonovm krunem a protiletadlovmi zenmi stelami. Navc tyto elektrrny nemaj ani zdaleka
takovou symbolickou hodnotu jako budovy WTC (tzv. Dvojata) nebo Pentagon.
Naproti tomu vnj charakter m hrozba rozptlen radioaktivnch ltek, je
by mohlo bt pomrn jednoduch sta k tomu nap. radioaktivn holaviny, kobalt, jadern odpad, cesium 137 a dal izotopy stroncia. Ty pak mohou bt rozeny
bu klasickou exploz, nebo nap. cestou nkazy pitn vody.
Dl zvr k hrozb nekonvennho terorismu tedy me znt, e relativn nejmn pekek maj terorist na cest k zskn biologickch zbran, ty by pro n
dnes mohly bt nejzajmavj. Biologick terorismus tedy lze povaovat za nejvt
a nejpravdpodobnj hrozbu nekonvennho terorismu. Biologick zbra v rukou
terorist je zbran masovho rozkladu, protoe by mohla vyvolat epidemie a strach
obyvatelstva zasaenho nap. velkm hynem hospodskch zvat, otrvenm
zdroj pitn vody, nemocemi i dokonce mrtmi svch blzkch.
176

1. KAPITOLA
5.
7. Varianty boje proti terorismu
na potku 21. stolet
V pstupu k nalhav hrozb globlnho terorismu se doposud vyhranily dva
zkladn pstupy, z nich kad m sv nesporn pednosti, ale tak vt i men
skal. Prvnm pstupem je vlka proti terorismu, druhm je boj nebo kampa proti
tto akutn bezpenostn hrozb. Oba tyto pstupy se navzjem mohou dobe doplovat, ale zrove mezi nimi jsou vrazn rozdly.

Vlka proti globlnmu terorismu

Zkladn charakteristika
Tento pstup prosazuje pedevm Bushova administrativa. Klade draz na vojensk nstroje a metody boje, dky nim lze velmi rychle a inn niit armdy dikttorskch stt a nsledn pak tyto reimy bez problm svrhvat. Pstup Bushovy
administrativy m nkolik silnch strnek. Je to pedevm technologick strnka
spovajc ve vyuvn vojenskch schopnost armdy USA. Spolhn na jej slu se
vrazn odrazilo v projevu prezidenta G. W. Bushe na palub lodi Abraham Lincoln
dne 1. 5. 2003 (tedy v den oficilnho ukonen operace Irck svoboda). V nm zaznlo: s novmi taktickmi pstupy a s novmi pesn navdnmi zbranmi meme dosahovat svch vojenskch cl bez pmho nsil na civilistech Dnes je to
tak, e provinilec mus mt z vlky vt strach neli nevinn.
Vojensk trumfy USA
Velk oekvn vychzej z nesporn skutenosti, e americk armda je suvernn nejdle pi dokonalm uplatovn revoluce ve vojenstv (RMA). Vynik
schopnost zasazovat na velkou vzdlenost pesn a zniujc dery, po kterch se
neptelsk vojska hrout jet dve, ne vbec uvid svho protivnka. Vrazn se to
projevilo pi operaci Irck svoboda ji v den jejho zahjen ministr obrany USA
vyhlsil, e dery budou mt slu a rozsah, jak nebyly nikdy pedtm k vidn.65 Dky
tto schopnosti mohou USA uskuteovat koncepci preemptive wars a regime change
policy. Pitom se ukzalo, e dobyt Irku bylo vytyenm clem neokonzervativc
a e tak bylo zavrenm jejich sil.66
Psobiv dobyt Bagddu mlo viditeln dopad i na nkter arabsk stty, kter
do t doby rznmi zpsoby podporovaly mezinrodn terorismus. Nejvraznji se
to projevilo v ppad Libye a Srie.
Nechtn dsledky vlky proti terorismu
Draz na vlku proti terorismu vak m i svoje slabiny. Prvn z nich je dna tm,
e je to pm, ke vemu vojensk odpov na nepmou strategii. Vlen een
znamen boj proti konkrtnmu sttu i koalici, ale terorismus se neztotouje s dnm sttem ani s koalic. Pro jeho charakteristiku se nejastji pouv metafora, e
177

1. KAPITOLA
5.
je rychle se sthujcm mrakem i mlhovinou a e nerespektuje dn hranice. Druh
slabina se projevuje tm, e nesporn vojensk spch vyvolal negativn odpovdi:
na vojenskou rnu obdrenou na jednom mst odpovd globln terorismus zkenmi toky nkde zcela jinde modelovm pkladem takov krut a bezohledn odpovdi byl Madrid (11. 3. 2003) a pozdji pak i Londn (7. 7. 2005). V obou
ppadech byly destky mrtvch a stovky rannch na stran bezbrannho a zcela
nevinnho civilnho obyvatelstva.
Krut irck zkuenost velmi varovn ukzala rovn to, e vlka proti terorismu
me mt, stejn jako terorismus, proti ktermu je vedena, jak chtn, tak tak naprosto nechtn inky. Projevilo se toti, e kad represivn zsah je vodou na mln
terorist, protoe jim pomh dret pozici obt globalizace a na jejm zklad pak
dle roziovat zkladnu svch stoupenc a podporovatel. Vlka v Irku dala pohlavrm al-Kajd hned ti vznamn vhody. Narz jim nabdla nov zdvodnn
jejich boje (Ameriany veden okupace zem, je se nachz v samm srdci arabskho svta), toit (vytvoilo se jako dsledek naprostho povlenho nepodku
v zemi) a tak vyhledvan cviit.67 A navc jim jet dala monost, aby kad
atentt s velkm potem obt vydvali za dal nespch systematick a nkladn
vlky proti terorismu a za dal dkaz, e vymcen terorismu vojenskou cestou je
nedosaitelnm clem.
Kontroverzn bilance
Pipomenut kladnch i stinnch strnek ukazuje, e vlka proti terorismu m
z hlediska dalho boje proti tto nalhav hrozb velmi kontroverzn bilanci. Na jedn stran byla vlka dokonale naplnovna, zena i provedena. Skonila velmi psobivm vtzstvm. Tomu odpovd i politicko-vojensk symbolika zejmna pak
zaveden medail Global War on Terrorism Expeditionary Medal a jej udlovn tm
vojkm, kte se vyznamenali v bojch v Afghnistnu nebo v Irku.
Z vojenskho hlediska je vlka proti terorismu povaovna za strategickou chybu,
protoe otevela tzv. druhou frontu boje s globlnm terorismem.68 Do Irku se sthli
nsilnci a extremist z dalch zem islmskho civilizanho okruhu pod vedenm al
Zarkvho, tam zahjilo dlouhodobou opotebovac vzboueneckou vlku (insurgency war). Tu dopluj krutm zabjenm vech, kter povauj za zrdce a kolaboranty
s vojky okupanch mocnost, oznaovanmi za kiky. Nemilosrdn likviduj irck politiky, vojky, policisty a dal.
Vzestup potu teroristickch tok i jejich obt
Vlka v Irku vyvolala i vzestup terorismu na severn polokouli. Velitel protiteroristickch jednotek ve Francii Christophe Chaboud k, e tato vlka se stala
stedn otzkou, protoe spustila logiku totlnho boje proti Zpadu.69 Za jej konkrtn projevy oznail zejmna Madrid a Londn a dodal, e by mohly nsledovat
dal metropole vetn Pae, kter by mohla bt potrestna za to, e je strategic178

1. KAPITOLA
5.
km spojencem alrsk vldy. K velmi znepokojivm zvrm doel na zklad hodnocen negativnch dopad vlky proti terorismu tak Lawrence Freedman varoval,
e al-Kajd by v krajnm ppad mohla rozpoutat gerilovou vlku na celosvtov
rovni, jejm clem by bylo potrestat Ameriku za to, jak se vmuje do zleitost
ady islmskch zem.70
Neuten bilance vlky proti terorismu v letech 20012005 tedy dala zapravdu
tem varovnm, kter ji na konci roku 2001 napsal britsk historik Paul Schroeder.
Podle prvnho varovn by se velmoc nemla nechat vyprovokovat k vlce, kterou si
ve skutenosti pej terorist. Zrove s tm by mla zvaovat nejen krtkodob, ale
tak dlouhodob dopady svho zsahu. A v neposledn ad by velmoc mla pemlet o rizicch spojench s jejm vtzstvm a o nebezpech plynoucch z monho
nespchu.71
Dsledky hodnocen irck hrozby
Dsledky teroristickch der v Madridu
naruily Rumsfeldovu konstrukci nov a star Evropy
V Evrop zeslily vhrady k Bushov pojet vlky proti terorismu
Kritick vhrady zeslily i v samotnch USA (Clinton, Albrightov, Asmus, Hoffmann aj.)

Boj proti globlnmu terorismu

Boj proti terorismu je obecn chpn jako dlouhodob psoben, pi kterm se
v nejvtm monm rozsahu pouvaj nevojensk prostedky a nstroje, zejmna pak
politick, diplomatick a ekonomick. Hlavn draz se klade na skuten preventivn
psoben, na odstraovn tch negativnch jev, ktermi terorist zdvoduj sv toky, a tm zskvaj sympatie nebo dokonce podporu muslim ijcch v politick i hospodsk bd a s pocity kivdy a ponen. Vojensk zsahy se v rmci boje proti terorismu nevyluuj, ale pot se s nimi jako s nejkrajnjm eenm. Velmi promylen
nstin hlavnch rys spnho boje proti terorismu zveejnil Adam Roberts, profesor
mezinrodnch vztah na Oxford University. Uvd je v nsledujcm poad:72
zkladem mus bt dvra veejnosti v rozhodovac proces,
s tm nedln souvis i dvra veejnosti v daje zpravodajskch slueb, z nich
vychzej dleit politick rozhodnut,
kad operace v rmci boje proti terorismu mus respektovat prvn rmec,
pevnou soust boje proti terorismu mus bt een tch problm, ze kterch
terorismus jako takov vyvr.
Draz na boj proti terorismu je zakotven tak v bezpenostn strategii EU, klon
se k nmu i tzv. americk intelektulsk levice a dal. Na rozdl od koncepce vlky
179

1. KAPITOLA
5.
proti terorismu se koncepce boje proti terorismu zamuje na postien zkladnch koen a pin soudobho globlnho terorismu a na preventivn strategii. Ta
sice neznamen kategorick vylouen vojenskch zsah, ale povauje je a za nejkrajnj mon een, kter by mlo nastvat teprve po vyerpn vech nevojenskch monost a opaten.
Tak tento pstup m sv slab strnky. I pro nj je nevhodou neuritost souasnho globlnho terorismu, jeho charakter nestlho, vn se pohybujcho mraku
i mlhoviny. Ani tento pstup nepin okamit een, vyaduje del as a velk
investice, a to jak pi hledn koen souasnho terorismu, tak i pi hledn preventivnch nevojenskch een. Nejvnj vhrada na adresu koncepce boje proti terorismu k, e ppadn pozitivn reakce na politick argumenty jsou jaksi novodob
appeasement, ustupovn zlu. Ve vzpomnan prof. Roberts vak oponuje slovy, e
nkter vhrady a poadavky je teba brt v vahu a reagovat na n i pesto, e s nimi
vystupuj terorist. Zdrazuje, e odmtat jakkoliv zmny jen proto, e je poaduj
terorist, znamen nechat jim monost, aby dle diktovali politick poadavky.73
Draz na boj proti terorismu m ve srovnn s vlkou proti terorismu i nesporn
pednosti a siln strnky. Jeho klady se odvjej od skutenosti, e nen pmou odpovd na nepmou strategii. V dsledku toho je mnohem mn kontroverzn ne
vojensk zsahy. A s tm souvis jeho nejvt pednost nevede k takov radikalizaci
a koncentraci nsilnk a extremist na jednom mst jako vojensk akce. Navc se
neomezuje na pouh nsledky a vnj projevy globlnho terorismu, jde po jeho
koenech a zkladnch pinch, zamuje se na hledn dlouhodobch vchodisek
a een. Ke kladm pat i to, e se neomezuje na dery proti vrcholu pyramidy, ale
smuje na zkladnu tto pyramidy, bez kter by vdcov a aktivn kdry byli tm
bezmocn.

OSN a jej pstup k hrozb globlnho terorismu

Veobecn uznvan shrnujc charakteristiky zkladnch rys terorismu jsou
obsaeny v dokumentech OSN, zejmna pak v rezolucch Rady bezpenosti schvlench v letech 19992004. Stanoviska OSN se pitom postupn vyvjela stejn tak,
jako se vyvjela mezinrodn situace tv v tv hrozb terorismu.
Rezoluce . 1267 (1999) odsoudila Usmu bin Ldina jako nebezpenho teroristu, vyjdila ltost, e Tlibn mu poskytl toit a vyzvala Tlibn, aby Usmu neprodlen vydal pslunm adm. Vybdla vechny stty OSN, aby pijaly konkrtn
opaten proti Usmovi a jeho teroristick sti. Ta se zamila pedevm na poskytovn informac o aktivitch terorist a na zpracovvn pravidelnch hodnocen.
Rezoluce . 1373 (2001) tvrd odsoudila teroristick toky z 11. z a oznaila je
za hrozbu pro mezinrodn mr a bezpenost. S odvolnm na kapitolu VII Charty
OSN vyzvala vechny lensk stty, aby pijaly psn opaten zamen pedevm
na neprodlen zmrazen finannch t terorist, na jejich vydvn spravedlnosti
a na konkrtn opaten znesnadujc nbor novch lid do teroristickch organizac.
180

1. KAPITOLA
5.
Na zklad rezoluce . 1373 byl vytvoen Protiteroristick vbor OSN (Counter-Terrorism Committee CTC). Ten m dv hlavn posln: napomhat lenskm
sttm pi naplovnm kol obsaench v rezoluci 1373 a zrove s tm posilovat
sankn reim. Prvn zasedn tohoto vboru se selo ji 4. jna 2001 a vem lenskm sttm OSN zaslalo dotaznky zamen ke konkrtnm opatenm v boji proti
terorismu. Jen za prvn dva roky svoj innosti dostal CTC celkem 412 souhrnnch
hlen obsahujcch konkrtn daje o naplovn rezoluce 1373.74 CTC tak hraje
velmi dleitou lohu v boji proti terorismu.
Velmi vznamn je rezoluce RB OSN . 1566 (2004), kter zdraznila, e globln
terorismus je jednou z nejvnjch hrozeb pro mr a bezpenost ve svt a e navc
ohrouje sociln a ekonomick rozvoj vech zem, svtovou stabilitu a prosperitu.
Terorismus charakterizovala jako zvl nebezpen jev, kter zasv strach mezi
obyvatelstvem zastrauje obyvatelstvo a na vldch nebo mezinrodnch organizacch si vynucuje, aby pijmaly urit opaten, nebo aby je naopak nepijmaly. Zrove s tm rezoluce vslovn uvedla, e teroristick iny nemohou bt ospravedlnny dnmi motivy politick, filozofick, ideologick, rasov, etnick, nboensk ani
jakkoliv jin povahy. Vyzvala vechny lensk stty OSN, aby na zklad rezoluce
1373 a v rmci CTC dle zdokonalovaly svj boj proti hrozb globlnho terorismu.
Dokumentem zlomovho charakteru je zprva tzv. estncti moudrch z prosince
2004 nazvan Bezpenj svt: nae sdlen zodpovdnost.75 Pouv pojem komplexn strategie proti terorismu (comprehensive strategy against terrorism). Ta by se
mla zamit do pti hlavnch smr:
odstraovn zamen na odstraovn podmnek, kter usnaduj nbor do
teroristickch organizac. Mlo by jt zejmna o posilovn socilnch a politickch prv, ukonen okupace a opaten k pedchzen ekonomickho i
politickho kolapsu,
konkrtn opaten proti en extremismu a nesnenlivosti,
celosvtovou spoluprci v boji proti terorismu,
inn opaten proti nboru do teroristickch organizac,
kontrola nebezpench materil a ochrana veejnho zdrav.
OSN tedy podobn jako EU klade draz na dlouhodob psoben proti zkladnm ekonomickm a politickm pinm souasnho terorismu. Zamuje se na
preventivn pstupy.
Strategie OSN
Komplexn strategie proti terorismu:
odstraovn podmnek usnadujc nbor do teroristickch organizac
posilovn socilnch a politickch prv
ukonen okupace
pedchzen ekonomickm a politickm kolapsm

181

1. KAPITOLA
5.
Dl shrnut
Mezi USA a EU jsou urit rozdly v pstupu ke globlnmu terorismu, kter je
nejvnj a nejnalhavj bezpenostn hrozbou dnenho svta. Nejsou to vak
rozdly antagonistickho charakteru, naopak strategie se mohou navzjem doplovat
a ovlivovat. Ob strategie tak mohou prochzet vce i mn vraznmi dlmi
pravami, kter jsou vsledkem vzjemn interakce s vnjm svtem, zejmna pak
s konkrtnmi vsledky a dsledky proti terorismu.
Vvoj po oficilnm ukonen operace Iraqi Freedom ukazuje, e pod vtm
vnjm tlakem je strategie USA. Mus se vyrovnvat s neustle narstajcm potem
svch zabitch a zrannch vojk, se zvyujcmi se nklady vlky v dalek zemi a se
slc mezinrodn kritikou. Dosavadn vvoj nasvduje, e pod vlivem tchto skutenost lze oekvat dal posuny ve strategii USA, a to jet v dob druh Bushovy
administrativy. Tyto posuny by mohly smovat od pravicovho idealismu typickho
pro G. W. Bushe v dob jeho nstupu na samm potku 21. stolet k vtmu realismu. Pjde pedevm o pochopen nezbytnosti ady kompromis a jednn, a to
nejen s partnery, ale i s tzv. obtnmi stty, jakmi v och USA jsou nejen LR i
Rusko, ale ve stle vt me tak Francie i dokonce SRN.
Blzko k pravd by mohl bt Gideon Rose, editor tvrtletnku Foreign Affairs,
kter pedpovd, e nedojde k zsadnm zmnm cl a zjm, ale e se prosad
klidnj a uvlivj zpsoby pro jejich dosahovn. Oekv, e v americk politice
se prosad lid, kte nadle v v americkou slu a v en liberln-demokratickho kapitalismu. Tito lid ale budou vce ne na materiln pevahu spolhat na vhu
legitimnosti podnikanch akc a ped ideologickmi pstupy budou upednostovat
zvaovn pomru mezi nklady a pnosy a dobr vsledky ped dobrmi zmry.76
G. Rose uzavr optimistickm oekvnm, e v USA se prosad lid s orientac na
klidnj politiku bez dramatickch vizionskch kampan nebo novch vlek.
Na samm potku 21. stolet se transatlantick vztahy rozvjej pod urujcm
vlivem vnjho initele, kterm se stal globln terorismus, jen nejprve udeil na
USA jakoto tzv. enemy, aby dva a pl roku pot otevel evropskou frontu svho
boje (Madrid, Londn) jako tzv. near enemies. Tato skutenost by mohla a mla vst
ob strany transatlantickho svazku k tomu, aby cestou klidnho a vcnho dialogu
postupn pekonvaly to, co je rozdluje a aby hledaly spolen pstupy a spolen
hodnocen, zkrtka stle vce se zamovaly na to, co je spojuje.

8. Politick psoben na zkladnu soudobho

globlnho terorismu
Soudob globln terorismus nen jasn rozpoznatelnm neptelem s pevn stanovenmi hranicemi, zzenm, symboly, volenmi a veobecn znmmi pedstaviteli. Je to naopak rozptlen neptel, kter nen nikde a zrove s tm je tak vude.
Zkladnm rysem jeho innosti je psn konspirace a podvratn innost. Jeho rozvrstven a psoben je nejastji pirovnvno k pyramid.
182

1. KAPITOLA
5.
tyi hlavn vrstvy v pyramidov struktue
soudobho globlnho terorismu
Souasn globln terorismus bv znzorovn jako pyramida,77 sloen ze ty
hlavnch vrstev. Jsou jimi:
Vedouc kdry
Na vrcholu pomysln pyramidy stoj mlo poetn skupina nejvych vdc, kter m nzev konzultativn rada (ura majlis), je rozhoduje o dlouhodob strategii,
clech a derech. Pod urou psob tyi operan vbory, kter j poskytuj dleit
informace a zajiuj kadodenn chod cel st al-Kajd. Jsou to vojensk vbor (nbor a vcvik novch bojovnk a stanoven jejich kol), finann a obchodn vbor
(zajiovn zdroj pro kadodenn fungovn cel st), vbor pro islmsk studia
(indoktrinace a ospravedlovn akc st al-Kajd) a vbor pro mdia a publicitu
(it mezi muslimy celho svta pesvden, e jsou utlaovni a poniovni).
Aktivn kdry
Nejvy initel st al-Kajd jsou velmi tko zjistiteln a postiiteln. Druhou
vrstvu stojc tsn pod nimi tvo tzv. aktivn kdry, jim jsou vyhrazeny speciln
innosti: zskvn poznatk, pprava vbunch sms, komunikace. Tato skupina
je ji snadnji postiiteln, ale zrove je i snadno nahraditeln nov zskanmi specialisty. Ob vrcholov vrstvy jsou bez problm nahraditeln. Nasvduje tomu skutenost, e teroristick akce pokrauj i pot, co v Afghnistnu a v Irku byly zabity
ti tvrtiny nejvych initel al-Kajd invaze do Irku vydldila cestu k nstupu
novch radiklnch sunitskch Iran, kte sdlej ideologii al-Kajd.78
Aktivn podporovatel
Naproti tomu dal dv skupiny jsou nenahraditeln a nepostradateln. Prvn z nich tvo aktivn podporovatel (active supporters), kte jsou poetnj a poskytuj rozshl sluby,
bez kterch by vy dv skupiny byly zcela bezmocn a nevkonn: dodvaj dleit informace a varovn, doruuj zbran i nloe, zajiuj pepravu, poskytuj byty a toit.
Pasivn podporovatel
A zcela nejpoetnj a nejnenahraditelnj je zkladna tzv. pasivnch podporovatel (passive supporters), kte pomhaj it mylenky organizac globlnho
terorismu, zskvaj podporu irok veejnosti, poskytuj penze, dvaj typy na pro
nbor novch len do teroristickch organizac.
Pslunci tet a tvrt vrstvy on pomysln pyramidy souasnho globlnho
terorismu jsou nkdy nazvni jako okrajov potenciln podprci (peripheral support players).79 Mohou bt aktivovni, kdykoli bude poteba, zejmna pak pot, co
budou zabiti nebo pozatkni ti, kdo tvo druhou a tet vrstvu, tedy aktivn kdry
a aktivn podporovatel.
183

1. KAPITOLA
5.
Politick psoben proti terorismu
Pedmt psoben: pyramida, kterou tvo
a) dv nahraditeln vrstvy
nejvy vdcov
aktivn kdry,
b) dv nenahraditeln vrstvy
aktivn podporovatel
pasivn podporovatele

L
C
AS
PS

Kombinace hierarchizovan a rozptlen organizace

Pyramidov nhled na soudob globln terorismus je jenom jednou z monch
metod pro studium a vysvtlovn tto problematiky. Neznamen vak, e s globlnch terorist by pracovala na zklad hierarchizovan struktury vztah. Ukazuje,
e hierarchizovanou organizaci dopluje rozptlen organizace sovho typu a e
nejvy pohlavi globlnho terorismu odmtaj uplatovat jen jednu z tchto dvou
monost Sna se kombinovat innost a pnosy obou typ organizac tak, aby se
vyhbaly jejich nevhodm. Jinak eeno, kladou draz na co nejvt decentralizaci
a zrove s tm na ideologickou soudrnost jednotlivch rozptlench skupin.80

Souasn stav zkladny globlnho terorismu

Zkladna je siln rozjitena pocity kivdy, nespravedlnosti a ponen islmskho
svta. Tuto rozjitenost meme hodnotit jako konkrtn projev toho, ped m ji
v polovin 90. let varoval Samuel Huntington. V ppad Irku se toti nedodrelo
ani jedno ze t zkladnch zvrench doporuen. Vojensk intervence do Irku
znamenala naprost nedodren zsady zdrenlivosti, podle kter by se stedn stty mly vysthat intervenc v konfliktech jinch civilizac. Stejn tak se nedodrela
zsada spolenho zprostedkovn, podle n by stedn stty mly spolu navzjem
vyjednvat, aby vyeily nebo zastavily vlen konflikty na civilizanch hranicch
mezi stty nebo skupinami z jinch civilizac. USA nevyjednvaly ani se svmi spojenci, zakldajcmi leny NATO. A nakonec se nedbalo ani na zsadu spznnosti
lid ve vech civilizacch by mli hledat a roziovat prv ty hodnoty, instituce
a zvyky, kter maj spolen s nrody ostatnch civilizac. Do Irku se lo bez vtho
ohledu na spolen hodnoty, zjmy a zpsoby jejich prosazovn.

Charakter souasnho konfliktu

mezi Zpadem a islmskm svtem
Souasn konflikt mezi Zpadem a islmskm svtem je velmi vn a vyhrocen,
a to se projevuje ve dvou hlavnch smrech, v politickm a ve vojenskm.
Politick rozmr tohoto konfliktu
Souhrnn dsledek je velmi neblah a zneklidujc: nrst antiamerikanismu
184

1. KAPITOLA
5.
a protizpadnho ctn v celm islmskm svt a zejmna pak na BSV.81 Na USA se
nahl jako na koistnickou mocnost (predatory power), jejm clem bylo jednak
ponit muslimy a zrove s tm se zmocnit jejich podzemnho bohatstv.82 Po vlce
v Irku je Amerika nenvidna v arabskm svt, ztratila velkou st dvry svch
spojenc a zbytku svta.83 Vechny tyto skutenosti neobyejn usnaduj nbor do
teroristickch organizac a trvale roziuj a stabilizuj zkladn dv rovn globlnho terorismus, tedy pasivn a aktivn podporovatele.
Negativn dopady dnenho napt mezi Zpadem a islmskm svtem se projevuj ve dvou hlavnch smrech:
1. V islmskm svt, kde se vytvoila nov hlavn fronta v Irku, kde se uplatuje kombinace dvou zkladnch metod boje gerilov (asymetrick) vlka a teroristick dery. Do gerilov vlky se zapojuj nsilnci z celho islmskho svta, Irk se
pro n stal doslova kultovnm mstem, kter jim dv monost zskat vysokou presti.
V tto vlce se neberou dn ohledy, nedodruj se dn pravidla hry, tyto vlky
jsou zbaveny i tch poslednch zbytk rytskosti. Na gerilu navazuj teroristick dery v samotnm Irku, je m na vechny kolaboranty se Zpadem, vetn tch,
kdo pracuj pro OSN nebo dokonce pro Mezinrodn vbor ervenho ke.
2. V celosvtovm mtku. Velmi zvan jsou teroristick dery v zemch, kter se podlej na operaci Irck svoboda. Jejich nejdramatitjm symbolem se stal
Madrid 11. 3. 2003. Velmi znepokojiv rysy m tak postupujc propojovn globlnho terorismu s regionlnm i loklnm terorismem, zejmna pak s eenskm
(Beslan) a palestinskm.
Vojensk rozmr konfliktu mezi Zpadem a islmskm svtem
piky pyramidy soudobho GT budou pozorn sledovat napt v kadm regionu, ve kterm se budou angaovat USA a jejich spojenci ve snaze zsadnm zpsobem ovlivnit tamn politick pomry. Nejvy vdcov tto pyramidov struktury
se budou snait vyuvat tohoto napt k vyprovokovn ozbrojench konflikt, ve
kterch by mohli zabjet a mrzait co nejvce Amerian a jejich spojenc.
Militarizace boje proti terorismu tedy me vst k tomu, e Zpad a zejmna
pak USA budou zatahovny do stle novch a novch vlek nzk intenzity, ale zvanho dopadu na veejn mnn v islmskm svt. Mohou se tak ocitnout tv
v tv hrozb jaksi permanentn asymetrick vlky. Po Afghnistnu piel Irk, ale
po nm me nsledovat dal konflikt v jin zemi islmskho svta. Vojci USA ani
jejich spojenc, zejmna pak Evropan, vak nejsou na takovho asymetrick vlky
pipraveni. Budou mt lep vzbroj a vstroj, ale nebudou mt tak silnou motivaci
jako islmt radiklov, nebudou v zemch zsahu mt tak spolehliv zzem.
V ppad nadmrnho drazu na vojensk nstroje a zpsoby boje proti globlnmu terorismu me dochzet k internacionalizaci boje radiklnch islamist.
Okupan vojska budou idelnm terem, na nm si dihdistit oldni z celho
islmskho svta mohou vybt svoji zlost a nenvist vi americkmu imperialis185

1. KAPITOLA
5.
mu, kter jim vnucuje sv hodnoty a politick zzen. Do konfliktnch stt se mohou stahovat vichni islamist, kte chtj patit do tzv. avantgardy boje proti zzen
svtovmu systmu nastolenmu americkou hypervelmoc a jejmi spojenci.
Hlavn metodou asymetrick vlky v islmskm svt jsou a nadle budou vlen
lsti, nstrahy, lky, klamn pohyby vojsk, napadn ze zlohy, zken pepady. Jsou
to akce, ktermi se ozbrojen povstalci vyhbaj pmm stetm, ale zrove s tm
jejich prostednictvm dok inn klamat americk vojky, zpsobovat jim ztrty
na ivotech i na technice a tm jim pobyt v irckm prosted stle vce zoklivovat.
Tto hrozb jsou trvale vystaveni nejen amerit vojci, ale tak vojci tch zem, kter jdou, na zklad politickch rozhodnut nejvych initel, po jejich boku.

Zamen politickho psoben na zkladnu

globlnho terorismu na potku 21. stolet
Abychom mohli posoudit, nakolik je zkladna klovou a nenahraditelnou soust pyramidy souasnho globlnho terorismu, je nezbytn si ujasnit, jak na ni
v nastvajcm obdob psobit. Jde pedevm o dva okruhy: cl psoben a jeho mechanismus ve tech hlavnch rovinch.
Cl psoben
Hlavnm clem je pesvdit co nejir vrstvy muslim, e dlouhodob boj proti
globlnmu terorismu nen dnou protiislmskou kampan. Jde naopak o psoben
zamen vlun proti tm silm, kter zneuvaj politickho, ekonomickho, socilnho a morlnho strdn v islmskm svt. Po operaci v Irku vak bude velmi
obtn pesvdit islmsk svt, e Zpad neusiluje o to, aby mu vnucoval svj styl
ivota, sv hodnoty, svoje politick zzen, svj dominantn jazyk a kulturn normy.
Mechanismus psoben
Pi psoben na zkladnu nelze oekvat rychl, nebo dokonce okamit vsledky. Naopak, pjde o dlouhodobou zleitost zahrnujc lta, ne-li desetilet. Toto psoben se bude muset zamit do t hlavnch rovin: ideov, ekonomicko-sociln
a politick.
Ideov rovina
Zkladem by mlo bt psoben vychzejc z jasn vymezench a veobecn,
celosvtov pijatelnch norem a hodnot, kter jsou v jasnm rozporu s terorismem.
lo by vlastn o jaksi norms-based deterrence.84 Clem takto zamenho psoben je pivst muslimy k poznatku, e terorismus me bt nanejv jednorzovm
aktem pomsty, ale nen dobrou cestou pro zlepen jejich kadodennho ivota, ani
pro vyeen dlouhodob se hromadcch problm. Jde tedy o zaveden takovch
princip a pravidel hry, je by terorismus jako metodu prosazovn poadavk a zjm muslimskho svta vytsovaly stle vce na okraj.
186

1. KAPITOLA
5.
Ekonomick a sociln rovina
Velk sil se mus zamit na zlepen podmnek kadodennho ivota v zemch
islmskho svta. Na prvnm mst pak stoj naplnn zvazku, e nejvysplej stty
svta by mly na rozvojovou pomoc kadoron vnovat 0,7 svho HDP. Tato rovina
je naprosto nezastupiteln a nesmrn vznamn: na jedn stran jsou vzornm pkladem plnn tohoto zvazku skandinvsk zem, kter dokonce pekrauj stanovenou hodnotu (od 0,8 a po 0,9 HDP), na stran druh pak USA jakoto nejbohat,
ale tak nejlakotnj stt svta (0,14 HDP). Jeffrey Sachs vstin hovo o jinm
gapu,85 toti o propastnm rozdlu mezi tm, co by USA mohly poskytovat, a tm,
co ve skutenosti dvaj. Na rozvojovou pomoc dvaj 30 krt mn ne na vojensk
ely (15 mld. ku 450 mld. USD). Jde tedy o to, aby se pomoc poskytovala ve vtm
rozsahu ne doposud a pedevm preventivn, ne a nkde dojde k vbuchu.
Neodkladnm kolem je postupn dosahovn cl, na jejich nalhavost trvale upozoruje Kofi Annan.86 Jde zejmna o to, aby se na polovinu snil poet lid,
kte ij v podmnkch krajn chudoby a hladu, aby se trvale zvyovala vzdlanost
lid v chudch zemch a zrove s tm sniovala mrtnost en a dt, aby se inn
bojovalo proti malrii a AIDS a aby se zvyovala pe o ivotn prosted. Nejvym
spolenm jmenovatelem tchto kol je nastolen skutenho partnerstv mezi bohatmi a chudmi zemmi, oddluovn nejchudch zem, oteven trh ve vysplch zemch a zvyovn investic v nejchudch oblastech svta.
Politick rovina
Tato rovina je nejdleitj ji proto, e globln terorismus je zmrn pipravovanm a politicky motivovanm nsilm. Vznam tto roviny protiteroristickho
psoben vyplv tak z t skutenosti, e dnen terorist se sna o co nejvy smrtonosnost. inn prevence me zachraovat tisce lidskch ivot a tm udrovat
sociln soudrnost zpadnch spolenost. Preventivn strategie me bt spn
pouze pi naplnn dvou dleitch pedpoklad.
Prvnm pedpokladem spnosti je nalzt oboustrann pijateln een palestinsko-izraelskho problmu, kter je nejvtm a nejastji zneuvanm referennm bodem globlnho terorismu. Druhm nezbytnm pedpokladem jsou postupn, ale viditeln a pesvdiv zmny v nejproblematitjch sttech islmskho
svta, kter jsou strategickmi spojenci USA. Jde zejmna o Sadskou Arbii, Pkistn, Egypt, z nich se rekrutuje nejvce vdc a aktivnch kdr pyramidy soudobho
globlnho terorismu.
Druhm pedpokladem je veejn uznn skutenosti, e demokracii nen mon
vnutit zven a e zvlt kontraproduktivn me bt jej nastolovn cestou vojenskch intervenc. K zsadnm spchm me vst pouze dlouhodob a systematick psoben zevnit, zamen na postupnou transformaci. Pi takovm psoben
je vak nutn vyvarovat se jakhokoli pokrytectv, politiky dvou rozdlnch metr.
Zrove je nezbytn odstraovat ve, co je v islmskm svt vnmno jako nespravedlnost, na prvnm mst pak pstup k izraelsko-palestinskmu konfliktu.87
187

1. KAPITOLA
5.
Hlavn smry psoben na zkladnu terorismu
ideov rovina:
pesvdit, e terorismus nen eenm jejich problm
ekonomick rovina:
pekonvat bdu v islmskm svt
politick rovina:
mnit politickou situaci v islmskch zemch

Dl shrnut
Tv v tv soudobmu globlnmu terorismu nelze najt univerzln velk,
kter by tento problm vyeil jednou provdy. Nejvnj spor se tk pomru
mezi vojenskmi a nevojenskmi metodami a prostedky. Dosavadn vvoj
ukzal, e vojensk een mohou bt rychl a mohou pinet okamit vsledky.
innost tchto een vak je krtkodob, nen to cesta k odstrann zkladnch
pin soudobho terorismu. Omezenou innost maj i plon, veobecn
een typu Great Middle East, protoe jednotliv zem tto rozshl oblasti se
navzjem vrazn odliuj a z toho pak vyplv nezbytnost diferencovanho
pstupu.
Vvoj na potku 21. stolet ukazuje, e je teba vynakldat dlouhodob a systematick sil zamen na soustavn zuovn zkladnch dvou vrstev pyramidy dnenho globlnho terorismu. Prvnmi kroky na tto dlouh a mnohdy
kivolak cest mus bt vyeen izraelsko-palestinskho problmu a prosazen
zsadnch a nevratnch zmn v Sadsk Arbii, Pkistnu a v dalch kontroverznch zemch. Jde o politick een, kter nepinej okamit vsledky, vyaduj
del as. Z hlediska dlouhodobho by vak tato een mohla bt prospnj
a innj ne een vojensk. Dal nezbytn kroky vedou pes odstraovn
bdy ve svt, kter je jednm z nejastji vyuvanch argument pi nboru do
teroristickch organizac a pi zskvn podpory irokch mas v islmskm svt.
Dosahovn tchto cl bude zleitost na adu let, ne-li na nkolik desetilet.
Bude vyadovat nemal ekonomick prostedky, ale pedevm velkou trplivost
a clevdomost.
Dlouhodob psoben ve dvou ve popisovanch rovinch je jednm z nebytnch pedpoklad pro zmrnn hrozby globlnho terorismu. Nen vak jednoznanou zrukou okamitho skoncovn s touto zvanou a nalhavou hrozbou.
I po vyeen vech nazrlch problm me terorismus i nadle psobit. Bude
se vak muset vyrovnvat s citelnm zenm zkladny svch stoupenc, se ztrtou podpory dvou spodnch vrstev on pomysln pyramidy a s neustlm ztenovnm monost pro nbor novch bojovnk.

188

1. KAPITOLA
5.
9. Neshody mezi USA a EU
Terorismus pedstavuje spolu se enm ZHN a s innost dikttorskch
reim a tzv. rogue states nejvnj bezpenostn hrozbu postkonfrontanho obdob. Pi snaze o jej eliminaci se zvrazuj rozdly mezi USA a jejich
evropskmi spojenci, a to ve tech smrech. Vedle prohlubovn tzv. vojensko-technickho gapu a vojensko-ekonomickho gapu (ble viz kapitola 6, oddl 6
vnovan NATO) jde zejmna o bezpenostn-politick pstupy k terorismu
jako jedn z nejvnjch bezpenostnch hrozeb na potku 21. stolet. Rozdly
narstaly ji od prvnch msc po 11. 9. 2001 a jejich symbolem se staly vrazy vlka proti terorismu versus boj proti terorismu, preemptivn dery versus
prevence konflikt, draz na slu versus draz na dodrovn mezinrodnho
prva a dal.88
Zkladn rozdly mezi USA a zpadn Evropou se odvjej od otzky, zda
terorismus m bt posuzovn jako zloin, nebo jako forma vlky.89 Prvn pstup se
zamuje na potrestn jednotlivc, zatmco ve druhm jde pedevm o potrestn
celch teroristickch skupin. Posuzovn terorismu jako vlky svho druhu vychz
z pedpokladu, e naprost neptomnost vojensk odpovdi by mohla vyvolat
dojem neschopnosti brnit se a vst teroristy ke stupovn jejich poadavk
a nsilnosti.
V dob diskus o operaci Irck svoboda byly sklony vysvtlovat rozdlnosti
v pstupu k hrozb terorismu jako projev t zkladnch rozdlnost mezi USA
a jejich evropskmi spojenci. Ty maj spovat v tom, e Zpadoevropan podceuj nebezpe terorismu, e nejsou ochotni pouvat v boji proti tto hrozb vojensk prostedky a e jejich pstupy k tto hrozb jsou nepijateln. Skutenost je
vak ponkud jin Evropan hrozbu terorismu nepodceuj, ale maj jin nzor
na boj proti n.
V boji proti terorismu nen nic jednoznanho. Na jedn stran se po skonen
operace Irck svoboda ukzalo, e ist vojensk akce, by pozoruhodn spn,
nakonec mohou teroristy pivst k zvru, e pokud chtj vyhrt, mus jejich pt
toky bt jet nsilnj.90 Na druh stran ale pila cel ada pozitivnch zmn
vrazn posuny v chovn libyjskho vdce Kaddfho, volby v Afghnistnu
a dl volby v Sadsk Arbii, zmna v organizaci prezidentskch voleb v Egypt,
staen syrskch vojsk z Libanonu, otesy autoritativnch reim v Kyrgyzstnu
a v Uzbekistnu. Prvn skutenost dv zapravdu evropskm pstupm a kritikm
Bushovy administrativy, druh zase vyznv v jej prospch. Ve zmiovan
pozitivn zmny a psliby do budoucnosti jsou z hlediska boje proti terorismu
zleitost velmi dlouhodobho charakteru. Ani v ppad nejpznivjho
monho vvoje nebude mon modely, kter se v homogennch spolenostech
v Evrop a v Americe vytvely po nkolik stalet, automaticky uplatovat v etnicky
rozdlnch a nboensky rozdlench spolenostech Stednho vchodu, Asie
a Afriky.91
189

5. KAPITOLA - poznmky
10. Zvr
Prvn lta 21. stolet ukzala, e terorismus se stal nalhavou hrozbou globlnho
rozmru. Z hlediska asovho jde o hrozbu nikoli krtkodobho, ale pinejmenm
stedndobho, ne-li dokonce dlouhodobho charakteru.92 Jako hlavn pvodce hrozby
globlnho terorismu bude nadle psobit celosvtov s al-Kajd. Sv toky bude nadle zdvodovat bojem proti okupaci islmskch zem nebo zem a nutnost reagovat
na ozbrojen konflikty mezi Zpadem a islmskm svtem. Pachatele teroristickch tok bude rekrutovat zejmna v evropskch zem mezi mladmi potomky pisthovalc
z islmskho svta, kte povtinou ij stranou spolenosti, pipadaj si jako vyddnci
procesu globalizace a jsou velmi mlo odoln vi extremistickm nzorm.
Hrozba globlnho terorismu bude smovat pedevm proti symbolm soudobho zpadnho kosmopolitismu a jeho spch. Vyhledvanmi teri budou msta
s vysokou koncentrac lid, kde se tko uplatuj dsledn bezpenostn opaten.
Velmi tkm prvodnm jevem budou vysok poty obt na stran nevinnho
a zcela bezbrannho civilnho obyvatelstva.
Neustvajc teroristick toky optovn potvrzuj, e boj proti terorismu nelze
vst jako klasickou vlku mezi stty i koalicemi s jasn vymezenmi bitevnmi liniemi. Terorismus toti neuznv dn hranice a funguje jako mrak nebo jako mlhovina. Rnu, kterou dostane na jednom mst (Afghnistn 2001, Irk 2003), vrac
nkde zcela jinde Istanbu, Madrid, Londn. Vstin to hodnot Alyson Bailes v roence Stockholmskho stavu mrovch studi, kdy varuje, e na silov, vojensk
een reaguj terorist tm, e jejich pt dery jsou jet nsilnj.
Vt ance na spch ne vlka proti terorismu m dlouhodob boj proti terorismu,
kter zahrnuje i adu nevojenskch rovin. Jeho hlavnmi pili by vedle pesn uskuteovanch vojenskch akc (v nezbytnch ppadech) mohly bt zejmna spoluprce pi
shromadovn informac a pi jejich vyhodnocovn, preventivn strategie (zamen
zejmna na pedchzen sebevraednm tokm a proti nboru novch lid do ad terorist), na koordinaci legislativnch a prvnch opaten, een ekonomickch, socilnch
a politickch problm v rozvojovm a zejmna pak v islmskm svt. Dleitm pedpokladem spnho boje proti terorismu je diplomatick vyeen ozbrojench konflikt v islmskm svt. Nelze sice oekvat, e by spn diplomacie souasn terorismus
odstranila jednou provdy, ale zcela urit by zila jeho manvrovac prostor.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10

Boniface, Pascal: De lusage de la force. In.: LAnne stratgique 2004. LEtudiant, Paris 2004, s. 33.
Evans, Graham; Newnham, Jeffrey: Dictionnary of International Relations. Penguin, London 1998, s. 565566.
Clinton, Bill: Donner une ame au XXI. eme siecle. Le Monde, 15. 1. 2002.
Henderson Harry: Terrorism, s. 18.
Tamt.
Beck, Ulrich: War Is Peace: On Post-National War. In.: Security Dialog, Vol. 36/1, s. 1011.
Podrobnj rozbor tto etapy nsleduje v druh sti tto kapitoly.
Tamt.
Boniface, Pascal: Dictionnaire des relations internationales. Hatier, Paris 1997, s. 311.
Conesa, Pierre: Aux origines des attentats-suicides. Le Monde diplomatique, Juin 2004, No. 603, s. 14.

190

5. KAPITOLA - poznmky
11
12

13

14
15
16
17
18
19

20
21
22
23
24
25
26

27

28
29

30

31
32
33
34
35
36
37
38

39

40

41
42
43
44
45
46

47
48
49

50

Boniface, Pascal: Les guerres de demain. Seuil, Paris 2002, s. 21.

A more secure world: our shared responsibility. Report of the Hight-level Pannel on Threats, Challenges
end Changes, s. 45.
Tento vraz pouil Francois Heisbourg k oznaen zvanosti teroristickho toku z 11. 9. 2001 a jeho
monch dsledk pro svtovou ekonomiku. Domnv se, e bude nsledovat jet vt celosvtov recese
ne po vlce v Perskm zlivu (91).
Simes, Dimitri: America Imperial Dilemma. Foreign Affairs, Vol. 82, November/December 2003, No. 6, s. 13.
Ebadi, Chirine: La paix du monde passe par les droits de lhomme. Le Monde, 12.13. 10. 2003.
Arabs and America. The Washington Post, 12. 10. 2001.
Hoffmann, Stanley: Clash of Globalizations. Foreign Affairs, Vol. 81, July/August 2002, No. 4, s. 112.
Asmus, Roland: Rebuilding Atlantic Alliance, Foreign Affairs, Vol. 82, September/October 2003, No. 5, s. 2031.
Jenkins, Brian Michael: The US response to terrorism and its implications for transatlantic relations. In. Shift
or Rift. Assessing US/EU relations after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic
Book 2003. Paris 2003, s. 211212.
Hoffmann, Stanley: Clash of Globalizations. Foreign Affairs, Vol. 81, July/August 2002, No. 4, s. 104.
Simes, Dimitri: America Imperial Dilemma. Foreign Affairs, Vol. 82, November/December 2003, No. 6, s. 10.
Rieff, David. The dream of multiculturalism is over. The New York Times, 23. 8. 2005.
Kepel, Gilles: Fin du Londonistan, fin du communautarisme? Le Monde, 22. 8. 2005.
Tamt.
Leiken R., Brooke, S.: Al Qaedas second front: Europe. International herald Tribune, 15. 7. 2005.
Khosrokhavar, Farhad: Lislam devient un signifiant, une forme qu on peut remplir avec la matiere que
lon veut. Le Monde, 26. 7. 2005.
World Islamic Front Statement Urging Jihad Against Jews and Crusaders. http://www.fas.org/irp/world/
para/docs/980223-fatva.htm.
Le ptrole, l autre enjeu du conflit. Le Monde, 20. 9. 2002.
Hoagland, Jim: America Can No Longer Decide to Opt Out of Global Conflict. Internationale Herald
Tribune, 25. 9. 2001.
Klein, Naomi: Les sondeurs d opinion ne font pas de bons gnraux. Le nouveau dsordre mondial.
Supplment du Monde 27. 9. 2001, s. X.
Freedman, Lawrence: The Third World War? Survival, Vol. 43, No. 4, Winter 20012002, s. 74.
Tran, Claire: Les recommandations de M. Chirac a M. Bush. Le Monde, 29. 5. 2002.
Baker, Gerard: Libertys Triumph. The Financial Times, 23. 12. 1999.
Ikenberry, John: American Grand Strategy in The Age of Terror. Survival, Vol. 43, Winter 2001, No. 4., s. 25.
Perkovich, George: Giving Justice Its Due. In.: Foreign Affairs, July/August 2005, Vol. 84, s. 7993.
Ikenberry, John: American Grand Strategy in The Age of Terror. Survival, Vol. 43, Winter 2001, No. 4., s. 29.
Ikenberry, John: American Grand Strategy in The Age of Terror. Survival, Vol. 43, Winter 2001, No. 4., s. 29.
Kristol, Wiliam; Kagan, Robert: Toward a Neo-Reaganite Foreign Policy. International Affairs, July-August
1996, s. 1832.
Kristol, William and Kagan, Robert: Forigne Policy and the Republican Future. The Weekly Standard,
7. Seprember 1998.
Freedman, Lawrence: The new security equation. In.: Conflict, security and Development, Vol. 4,
No. 3/2004, s. 247.
Krauthammer, Charles: In Defense of Democratic Realism. The National Interest, Fall 2004, Iss. 77.
Lowry, Richard: Reaganism versus Neo-Reaganism. In. The National Interest, Spring 2005, s. 38.
Ikenberry, John: The End of the Neo-Conservative Moment. Survival, Vol. 46, No. 1, Spring 2004, s. 12.
Pape, Robert: The Strategic Logic of Suicide Terrorism. American Political Science Review, August 2003.
The New Unilateralism. The Washington Post, 8. 6. 2001.
Ikenberry, John: After Victory: Institutions, Strategic Restraint, and the Rebuilding of Order After Major
Wars. Princenton, University Press, 2001.
Ikenberry, John: The End of the Neo-Conservative Moment. Survival, Vol. 46, No. 1, Spring 2004, s.10.
Ikenberry, John: The End of the Neo-Conservative Moment. Survival, Vol. 46, No. 1, Spring 2004, s. 14.
Gordon, Philippe; Shapiro, Jeremy: Allies at War. America, Europe and Crisis over Iraq. McGraw-Hill,
2004, s. 221.
Tucker, Robert; Hendrickson David: The Sources of American Legitimacy. Foreigna Affairs, 2004, Vol. 83,
No. 6, s. 32.
191

5. KAPITOLA - poznmky
51
52
53
54

55
56
57
58
59
60
61
62

63
64
65

66
67
68
69
70
71

72
73
74

75

76
77
78
79
80
81
82

83
84
85
86
87
88

89

90
91
92

Fukuyama, F.: The Neoconservative Moment. The National Interest, Summer 2004. s. 60.
Fukuyama, F.: The Neoconservative Moment. The National Interest, Summer 2004, s. 62.
Fukuyama, F.: Nation-Building. The Atlantic Monthly, January 2004.
Fukuyama v tto souvislosti dokonce oteven uvd, e on osobn by na sv stran radji vidl Nmecko
ne zkorumpovanou Ukrajinu.
Rogers, Paul: Losing Control. Global Security in the Twenty-first Century. Pluto Press, London 2000.
Michael Mccgwire: The paradigm that lost its way. International Affairs 77 (2001), s. 777803.
Philip S. Golub: Retour a une prsidence impriale aux Etats-Unis. Le Monde diplomatique, Janvier 2002.
Hoffmann, Stanley: Le triste tat du monde. Le Monde, 24. 1. 2002.
Beck, Ulrich: War Is Peace: On Post-National War. In.: Security Dialog, Vol. 36/1, s. 2122.
Beck, Ulrich: War Is Peace: On Post-National War. In.: Security Dialog, Vol. 36/1, s. 24.
Snyder, Jack: One World, Rival Theories. Foreign Policy, November/ Decembre 2004, s. 55.
Fredman, Lawrence: The new security equation. In.: Conflict, security and Development Vol. 4, No. 3/2004,
s. 256.
Heisbourg, Francois: Hyperterroisme: la nouvelle guerre. Odile Jacob, Paris 2001, s. 133.
Le Guelte, George: Terrorisme nuclaire: risque majeur, fantasme ou pouvantail? IRIS/PUF, Paris 2003.
Department of Defence: Archive. Daily brief 20 March 2003 dostupn na URL http://www.defenselink.
mil/news/Mar2003/
Ikenberry, John: The End of the Neo-Conservative Moment. Survival, Vol. 46, No.1, Spring 2004, s.10.
Andrani, Gilles: Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 20042005, s. 46.
Clarke, Richard: Against All Enemies-Inside Americas War on Terror. Simon and Schuster, New York 2004.
Le Monde, 12. 7. 2005.
Freedmann, Lawrence: The Third World War? Survival, Vol. 43, No. 4, Winter 20012002, s. 81.
Schroeder, Paul: The Risks of Victory: An Historians Provocation. The National Interest, No. 66, Winter
20012002, s. 22.
Roberts, Adam: The War on Terror in Historical Perspective. Survival, Vol. 47, No. 2, Summer 2005, s. 125.
Tamt, s. 109.
Wallenstein P., Staibano C.: International sanctions. Between words and wars in the global systm. 2005.
Frank Cass, London and New York, s. 174.
Jeho podrobnj rozbor nsleduje v kapitole vnovan hlavnm aktrm mezinrodnch bezpenostnch
vztah na potku 21. stolet.
Rose, Gedeon: The Bush administration gets real. The New York Times, 19. 8. 2005.
Henderson, Harry: Terrorism, s. 17.
Benjamin, Daniel and Weimann, Gabriel: What the Terrorist Have in Mind. New York Times, 24. 10. 2004.
International terrorism. Overview. In.: Military Balance 2004/2005, s. 378.
Errera, Philippe: Three Circles of Threat. Survival, Vol. 47, No. 1, Spring 2005, s. 79.
Andrani: The War on terror: Good Cause, Wrong Concept,: Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 20042005, s. 34.
Dana H. Allin and Steven Simon: Americas Predicament, s.14. Survival, Vol. 46, No. 4, Winter 2004
2005, s. 16.
Dana H. Allin: The Atlantic crisis of confidence. s. 638. International Affairs, Vol. 80, 4/ 2004, s. 633.
Freedman, Lawrence: Deterrence. Cambridge, Polity Press, 2004.
America, the indifferent. International Herald Tribune, 24.26. 12. 2004.
Annan, Kofi: Comment rendre le monde plus sur?, 2. 12. 2004.
Vaisse, Justin: Condoleezza et la dmocratie, cinq pistes de rflexion. In.: Le Monde, 11. 2. 2005.
Gnesotto, Nicole: EU, US: visions of the world, visions of the other. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU
relations after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003,
s. 2933.
Jenkins, Brian Michael: The US response to terrorism and its implications for transatlantic relations. In. Shift
or Rift. Assessing US/EU relations after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic
Book 2003. Paris 2003, s. 216217.
Bailes, Alyson: Trends and challenges in international security. SIPRI Yearbook, Stockholm 2003, s. 14.
Kissinger, Henry: Realists vs. idealists. New York Times, 12. 5. 2005.
Colombani, Jean-Marie: Vivre avec le terrorisme. Le Monde, 27. 7. 2005.

192

1. KAPITOLA
6.

HLAVN AKTI
MEZINRODNCH BEZPENOSTNCH VZTAH
NA POTKU 21. STOLET
Tato kapitola se zabv dvma skupinami nejvznamnjch aktr mezinrodnch bezpenostnch vztah na potku 21. stolet, tedy v dob globalizace. Prvn
skupinu tvo nejvlivnj sttn subjekty (USA, Rusko a na), druhou pak nejvznamnj mezinrodn organizace (OSN, NATO, Evropsk unie a OBSE). Pokud jde
o sttn jednotky, nejvt rozsah je vnovn Spojenm sttm, kter jsou po vech
strnkch nejsilnjm a nejvlivnjm initelem dnenho svta. A co se te mezinrodnch organizac, nejvt pozornost se zam na NATO a na jeho dynamick
vnitn vvoj na potku 21. stolet. Kapitola se vbec nezabv dnm z evropskch stt, ale sousteuje se na Evropskou unii jako celek.

1. Zkladn charakteristika globalizace

Mezinrodn bezpenostn vztahy na potku 21. stolet jsou pod vlivem mnoha
tendenc a initel. Nejvznamnj tendenc je globalizace, dynamick proces, kter
odstrauje bariry a str hranice, propojuje jednotliv stty i kontinenty a vytv
zcela nov rmec nejen v oblasti politickch nebo ekonomickch, ale tak mezinrodnch bezpenostnch vztah.

Etapy globalizace v mezinrodnch vztazch

Nzory na globalizaci nejsou ani zdaleka jednotn. Dodnes se vedou spory zejmna o dvou zkladnch otzkch spojench s tmto fenomnem. Prvn otzka zn,
kdy vlastn globalizace zaala a jakm vvojem dosud prola. Zrove s tm se trvale
diskutuje tak o tom, jak by globalizace mla bt definovna. Na ob otzky je ada
rznch, asto protikladnch odpovd.
Prvn globalizace
Pokud jde o prvn otzku, hovo se o nkolika etapch globalizace. Prvn globalizace zahrnuje obdob od potku 2. poloviny 19. stolet a po vypuknut 1. svtov
vlky. Craig Murphy uvd,1 e tato etapa se vyznaovala pedevm obrovskm nrstem mezinrodn vmny, vytvenm nejrznjch mezinrodnch organizac
i sdruen a jednnm mezinrodnch konferenc v oblasti finannictv (vytvoen
mezinrodnho adu pro obchodn statistiky, konference o ecch a platidlech),
dopravy (nmon, n, eleznin, automobilov), novch technologi (telegraf, radiotelegraf, letectv) a v dalch oblastech.
193

1. KAPITOLA
6.
Druh globalizace
Druh etapa globalizace zaala ji v poslednch mscch 2. svtov vlky a mla
dva hlavn rysy. Prvnm z nich se stalo zaloen OSN, v jejm rmci se vytvoily i nov
mezinrodn organizace, zejmna pak MMF a GATT. Zapojen tchto organizac do
rmce OSN bylo velmi symbolick, protoe kad z tchto organizac ponechalo jej
nezvislost i specializaci a zrove s tm vyjadovalo pesvden, e klasick kolektivn
bezpenost na jedn stran a mezinrodn ekonomick spoluprce na stran druh jsou
dva neoddliteln aspekty upevovn mru.2 Ji v dob Rooseveltovy administrativy se
dokonce uvaovalo o koordinaci makroekonomickch politik na celosvtov rovni.
Druhm rysem tto etapy byl draz na vytvoen konceptu mezinrodnho prva, jeho pednm prkopnkem byl Hans Kelsen.3 Ten jako prvn zaal uvaovat
o monosti jaksi hierarchizovan svtov vldy. Pro uplatnn Kelsenovch mylenek a pedstav vak nebyla pzniv doba. Velmi brzy po skonen 2. svtov vlky
toti nastoupila studen vlka a ta svt rozdlila do dvou neptelskch blok. vahy
o jaksi svtov vld na dlouhou dobu upadly v zapomnn.
Tet globalizace
Nstup tet etapy globalizace se datuje od potku 70. let, kdy mnov krize 1971
a ropn ok 1973 ukzaly, e opaten na rovni stt jsou tv v tv ekonomickm
hrozbm neinn a e je teba hledat een mezinrodnho, ne-li dokonce globlnho rozmru. Zaalo se proto hovoit o interdependenci, o vzjemn propojenosti a zvislosti. Nejvysplej stty Zpadu vytvoily G 7, prvn instituci pro sdlen
vdcovstv. Svt ale nadle byl rozdlen do dvou antagonistickch blok, OSN byla
rozpolcena v pstupu k hlavnm problmm mezinrodn bezpenosti, vedle nesmiitelnho rozdlen na Zpad a Vchod se zvrazovaly rozdly mezi bohatm
Severem a chudm Jihem, a tak bylo nemon uvaovat o vytvoen rozhodovacch
mechanism s celosvtovou psobnost.
tvrt globalizace
Zlomovm okamikem se stal konec studen vlky, symbolizovan znikem SSSR
a svtov socialistick soustavy a znovusjednocenm Nmecka. Od t doby se hovo
o tvrt etap globalizace. Ta se od etap pedchzejcch li tm, e celosvtov pevld jeden ekonomick a politick model, tedy kapitalismus a liberalismus. Teprve od
potku 90. let se tak mohlo zat uvaovat o zavdn globlnch postup, o politick
globalizaci.4

Dv protikladn a jedno syntetick pojet

souasn etapy globalizace
Na nzoru, e zatkem skuten globalizace se stal a konec studen vlky, se
shodli celosvtov citovan autoi dvou zcela odlinch pstup, Francis Fukuyama
a Samuel Huntington.
194

1. KAPITOLA
6.
Fukuyamovo pojet globalizace jako konce djin
Francis Fukuyama (ble viz kapitola 3) dospl k zvru, e v dohledn budoucnosti bude svt rozdlen na dv sti: posthistorickou, a tu, je dosud vz v djinch,5
a to v tom smyslu, e je rozdlena adou nboenskch, nrodnostnch a ideologickch konflikt. Pod pojmem posthistorick svt m Fukuyama na mysli tu st na
planety, kter ji pekonala potebu vst vlky kvli zem, surovinm, obyvatelstvu
nebo touze po uznn a prestii. Je to ta st svta, v n s konenou platnost zvtzila trn ekonomika, demokracie a liberalismus. Posthistorick st svta se tedy ji
vymanila z djin bcch jako nekonc sled vzjemnch vlek, a proto Fukuyama
hovo o konci djin. V posthistorickch zemch nikdo neuvauje o vlce jako nstroji k obsazen novch zem nebo k pomstn starch kiv a utrpen.
Za svm hodnocenm souasnho svta si Fukuyama stoj i po tragick zkuenosti z 11. 9. 2001. Zstv pesvden, e jsme na konci djin, protoe existuje jedin
systm, kter nadle bude ve svtov politice dominantn, a tm je liberln systm
demokratickho Zpadu.6 Zrove s tm ale piznal zvanost dvou tendenc ve vvoji svtov politiky. Tou prvn je posun americk bezpenostn strategie od odstraovn k politice aktivn preempce terorismu.7 Druhou tendenc se podle Fukuyamy
stal narstajc rozdl mezi dvma pstupy k souasnmu svtu. Prvnm pstupem
je narstajc americk odhodlanost jednostrann pout kdekoli ve svt slu, druh
pstup se projevuje ve snaze Evropan o dialog, jednn, hledn konsensu a mezinrodnho uspodn zaloenho na dodrovn mezinrodnho prva.
Huntingtonovo pojet globalizace jako stetu civilizac
V nvaznosti na sv stejn dlo Stet civilizac (podrobnji viz kapitola 4) zstv S. Huntington i nadle vrn svmu pojet dnenho svta. Na potku druhho
desetilet souasn globalizace varoval8 ped vnmi riziky vyplvajcmi z misionskho komplexu americkho nroda a z jeho snahy o celosvtov en sv kultury a svch hodnot. Vyzval Zpad a zejmna pak Ameriku, aby se zbavily iluze o sv
civilizan univerzalit.
Po skonen prvnho desetilet souasn etapy globalizace znovu zopakoval, e
globln politika se odvj od kulturnch a civilizanch lini a e se, stejn jako v minulosti, vyznauje vyhrocenm bojem o moc.9 Za jej hlavn rys povauje existenci
jedin svtov supervelmoci, kter pela od praxe unilaterlnho globalismu v dob
studen vlky (kdekoli ve svt poskytovala bezpenostn zruky a hospodskou
pomoc svm spojencm v boji proti svtovmu komunismu) ke globlnmu unilateralismu v dob globalizace (co znamen, e USA ve svt uplatuj sv vlastn zjmy
bez ohledu na zjmy a mnn ostatnch aktr svtov politiky).10 Hlavnmi nstroji
tohoto unilateralismu jsou ekonomick sankce nebo vojensk dery proti vytypovanm sttm.11
Z hlediska svtovho uspodn hodnot souasnou etapu globalizace jako soustavn stetvn dvou rozdlnch pedstav. Tou prvn je americk vize monopolr195

1. KAPITOLA
6.
nho svta, kterou vedle USA podporuj jejich anglosast pbuzn, tedy Velk Britnie, Kanada, Austrlie a Nov Zland. Proti tomu vak psob snaha regionlnch
mocnost o prosazen multipolarity Huntington pipomn zejmna Francii a SRN
v Evrop, dle pak Rusko, nu, Indii, Japonsko, rn, Brazlii, Jin Afriku a Nigrii.
Nzorovou konzistentnost si Huntington udrel i po tak zlomov udlosti, jakou
byly teroristick toky dne 11. 9. 2001. Varovn zopakoval,12 e zpadn univerzalismus je nebezpem pro zbytek svta a mohl by vst i k vlce mezi pednmi stty svtovch civilizac. Za zvlt velk riziko souasn etapy globalizace oznail jakkoliv
vmovn Zpadu do zleitost ostatnch civilizac a zejmna pak snahy o prosazen
zsadnch zmn v pomru sil uvnit jednotlivch civilizac nebo mezi nimi.
Mylenkovou kontinuitu potvrdil i v polovin druhho desetilet souasn etapy
globalizace, kdy napsal, e USA mohou volit mezi dvma zkladnmi variantami sv
svtov politiky.13 Na jedn stran uvedl kosmopolitn variantu, v jejm rmci by
USA samozejm ovlivovaly svt, ale zrove s tm by psobila tak zptn vazba.
Na stran druh pak zmnil tzv. imperiln variantu, v jejm rmci by dominovala
snaha USA petvet svt podle svch pedstav, vnucovat mu sv vlastn hodnoty
a zjmy a vyhledvat a niit bly kdekoli ve svt. Pklon k t i on variant bude
mt zsadn vliv jak na Ameriku, tak na cel svt v dob globalizace.
Hoffmannova syntetick koncepce stetu globalizac
Syntzu obou zkladnch paradigmat dnenho svta, tedy Fukuyamova optimismu a Huntingtonova pesimismu, vypracoval dal vznamn americk teoretik
mezinrodnch vztah Stanley Hoffmann. Hovo o modelu vtzn globalizace,14
ale varovn dodv, e tento proces zvraznil rozdly mezi stty i uvnit nich. Dokumentuje to brilantn analzou t rozmr globalizace.15 Tm prvnm je ekonomick
globalizace, jejm vsledkem je zvrazujc se nepomr mezi nespornou innost
na jedn stran a rozdlnost dopad na stran druh. Globalizace generuje zkou
skupinu vtz, tedy winners a souasn s tm vytv i mnohem poetnj skupinu
poraench, tedy loosers.
Druh rozmr dnen globalizace zahrnuje kulturu a vede k volb mezi uniformizac (Hoffmann k, e jejm synonymem je amerikanizace) a snahou o uchovn rozmanitost. Hoffmann pipomn, e bhem souasn etapy globalizace se jako projev
odporu vi slc amerikanizaci oivila cel ada loklnch jazyk a kulturnch zvyk.
To podle nho byla nevyhnuteln a zcela spontnn reakce na invazi zpadn kultury.
A konen tetm rozmrem je politick globalizace. Ta se podle Hoffmanna vyznauje jednoznanou pevahou USA ve svtov politice. USA maj hlavn slovo pi
een vech zsadnch problm mezinrodnch vztah, rozhoduj o vchodiscch
ze vech mezinrodnch kriz, v ppad poteby vyhlauj a dvaj dohromady aliance a koalice. Politick globalizace se projevuje tak tm, e vtzov v zemch sv
ekonomick expanze prosazuj prvn a politick uspodn, kter jim dv zruku
pro jejich investice a dal podnikn.
196

1. KAPITOLA
6.
Hoffmann upozoruje na vlun, tedy exkluzivn charakter globalizace ada
chudch zem se ocitla zcela mimo. Proto se jednm z vsledk globalizace stal nrst
nsil a zejmna pak terorismu. Hoffmann jej vysvtluje jako projev odporu vi nespravedliv ekonomick globalizaci a nporu zpadn kultury povaovan za hrozbu
pro lokln nboenstv a kultury. Doslova varuje, e globalizace nkter obohacuje, ale mnoh vykoeuje, a tak mnoz vykoenn a zchudl mohou hledat pomstu
a monost k obnoven sebecty prv v terorismu.16
Hoffmann dochz k zvru, e v dob globalizace bude Zpad muset proplouvat
mezi dvma skalmi. Tm prvnm jsou zsahy kdekoli ve svt, o kterch jednostrann rozhodnou USA, kter jsou pesvdeny o svm globlnm posln vyplvajcm z hrozby koloslnch rozmr. Druhm skalm pak je rezignace a neinnost
tv v tv celosvtovmu chaosu. Hoffmann doporuuje vyhbat se obma tmto
skalm a prosazovat velmi uvlivou politiku.

Globalizace
Po skonen studen vlky nastala
4. etapa globalizace
Zkladn definice: voln pohyb osob, zbo,
investic a slueb
M nkolik rznch vysvtlen:
Fukuyama konec djin
Huntington stet civilizac
Hoffmann stet globalizac

Zkladn rysy souasn globalizace

Konec studen vlky jako potek souasn etapy globalizace
Samotn pojem globalizace je nmtem mnoha odbornch diskus a spor a rzn
se nzory na to, jak jsou jej hlavn symboly a charakteristick rysy. Proto m urujc
vznam ta skutenost, e ve vzpomnan autoi rozdlnch paradigmatickch celosvtov uznvanch pstup, Samuel Huntington, Francis Fukuyama, Stanley Hoffmann
(s nimi ale i cel ada dalch), se shoduj, e potkem globalizace byl konec studen
vlky, rozpad SSSR a znik Varavsk smlouvy. Vraz globalizace pouvaj k oznaen
toho, e v celosvtovm, tedy globlnm mtku se prosadil jeden ekonomick a politick model trn hospodstv a politick liberalismus. Teprve po pdu elezn opony
se globln prosazuje jeden ekonomick i politick model (vjimky typu Kuba i KLDR
jsou z celosvtovho hlediska zcela zanedbateln). Michael Mandelbaum definuje souasnou globalizaci jako vsledek spchu USA, kter po celou dobu po skonen 2. svtov vlky dsledn prosazovaly mylenky mru, demokracie a svobodnho trhu.17
197

1. KAPITOLA
6.
Globalizace jako dal oslaben barir
Panuje naprost shoda, e globalizace se vyznauje pedevm ekonomickou otevenost, politickou prhlednost a globln, celosvtovou kulturou.18 Z tohoto pohledu nejzkladnj vymezen globalizace zn, e jde o celosvtov propojen voln
pohyb kapitlu, zbo, slueb a lid. Ve vech tchto zkladnch rysech se globalizace
vrazn odliuje od toho, co Evropa a svt provaly v dob studen vlky, zejmna
pak v obdob do roku 1985.
Souasn globalizace m tak svoji stinnou strnku, a tou je nrst zranitelnosti
kterhokoli sttu nebo dokonce mezinrodnho spoleenstv. Z nedvn minulosti
velmi dobe vme, e nap. ekonomick a finann krize v jihovchodn Asii mla
vn dopady tak na ekonomiku USA a zpadn Evropu, vlky na zem bval
Jugoslvie se staly vnou hrozbou pro celou Evropu, Saddmova rozpnavost a jeho
agrese do Kuvajtu se staly hrozbou pro ceny ropy na svtovch trzch a tm pdem
i pro plynul rozvoj svtov ekonomiky.
Hlavn rysy globalizace
umouje voln pohyb osob, zbo, investic a slueb
odstrauje bariry a str hranice
propojuje jednotliv stty i kontinenty
vytv nov rmec pro mezinrodn vztahy

Odraz globalizace v teorii mezinrodnch vztah

Vechny pstupy se shoduj, e globalizace neznamen zsadn zmnu mezinrodnch vztah, ale e pedevm vytvoila nov rmec pro jejich dal vvoj. Globalizace je pojmna jako nov, neutrln prosted, v nm stty nebo mezinrodn
organizace usiluj o prosazovn svch zjm a o zajiovn sv bezpenosti.
Realist zdrazuj, e i v dob globalizace stty nadle spolhaj pedevm samy
na sebe a nemohou si dlat iluze o dobr vli jinch. Zrove s tm upozoruj, e
i v tto dob se zvrazuje hegemonismus nejsilnjch stt svta, me dochzet ke
stetm zjm, k nrstu zranitelnosti a nakonec i ke konfliktm.19
Neoliberln institucionalist se nejvce zamuj na jedinenost tohoto procesu.
Pikldaj velk vznam vytven novch mezinrodnch instituc, jejich poslnm
je dal rozvoj vzjemn spoluprce mezi stty, odvjejc se od spolen schvlench
zsad, norem a pravidel. Pedpokldaj, e stty se budou stle vce odklnt od sil
dosahovat krtkodobch taktickch vhod, tm vce je budou zajmat dlouhodob
pnosy konsensuln mezinrodn spoluprce.20
Konstruktivist zdrazuj, e struktura mezinrodnch vztah v dob globalizace a tak jejich obsah jsou vsledkem socilnch interakc. Oekvaj, e v me198

1. KAPITOLA
6.
zinrodn politice budou slbnout boje o moc a stle vt vznam bude mt boj
o mylenky a o jejich naplovn. Velk vznam pikldaj rozvoji globln kultury,
zakldan na sdlen spolench idel, cl a zjm.

Zkladn vzvy globalizace

z pohledu mezinrodnch bezpenostnch vztah
V oblasti mezinrodnch bezpenostnch vztah pinesla globalizace nkolik zsadnch zmn:
Posun od bezpenosti jednch proti druhm (NATO proti Varavsk smlouv
a obrcen) k bezpenosti spolen, kterou sdlej vechny evropsk stty, protoe se
u navzjem nepovauj za hrozbu. Tento posun je pln v duchu Fukuyamovy koncepce bezkonfliktnho vvoje posthistorickho svta.
Vedle petrvvajcch hrozeb vojenskho charakteru vystupuj do poped tak
hrozby nevojenskho charakteru. V nvaznosti na to se v dob globalizace zvrazuj
nevojensk rozmry bezpenosti a narst vznam nevojenskch nstroj vyuvanch pro jej zajitn.
Narst vznam tzv. soft power a jejho vyvenho doplovn s tzv. hard
power. Sama vojensk sla u nesta, jejm nezbytnm doprovodnm rysem mus
bt pitalivost ivotnho stylu, tedy to, co zdrazoval G. Kennan hned po skonen
2. svtov vlky.
Odvrcenou strnkou uvolnn hranic a vzjemn propojenosti je narstajc zvanost asymetrickch hrozeb. I mal spikleneck organizace je schopn krut
zashnout i ten nejsilnj stt dnenho svta. Nejvnj asymetrickou hrozbou se
v dob globalizace staly teroristick organizace.
Nastala nezbytnost pokraovat v posunu od exkluzivn k inkluzivn bezpenosti a pekonvat pkop mezi insidery a outsidery globalizovanho svta, na co
velice vstin a nalhav upozoruje generln tajemnk OSN.21
Vnou hrozbu pro vechny aktry mezinrodnch bezpenostnch vztah
v dob globalizace pedstavuje tzv. dvoj globalizace, kter se vyostuje v dsledku
prohlubovn nerovnomrnho vvoje. Jde pedevm o to, e od roku 1990 se celosvtov poet chudch kadoron zvyuje o 10 milion lid. Zrove s tm 1,2 mld.
lid, tedy cel ptina lidstva, mus pevat za jeden USD denn, 1,5 mld. lid nem
dostatek vody. V nkterch oblastech Afriky se pou ron roziuje o 10 km.
Stle vce se zvtuje pkop mezi chudmi a bohatmi zemmi, pkop mezi tmi,
kte na globalizaci vydlvaj (the winners), a tmi, kte prohrvaj (the losers). Na
destabilizan dopad tchto nerovnost opakovan a nalhav upozoruj nositel
Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen i Joseph Stiglitz, nebo politikov kalibru
Kofiho Annana i bvalho francouzskho premira Lionela Jospina. K nim se pidv i mnoho nevldnch organizac (NGO), levicovch stran a odborovch steden.
Zkladn vzvou pro nejvlivnj initele mezinrodnch bezpenostnch vztah
je nalzt paradigma, kter by zvilo udriteln vyuvn prodnch zdroj, a zro199

1. KAPITOLA
6.
ve s tm by skoncovalo s neudritelnmi zpsoby vroby a spoteby. Udritelnost
a rst jsou dva vrazy jedn rovnice. Pitom plat, e nen udritelnosti bez finann
zkladny, nen finann zkladny bez pstupu na trhy, nen pstupu na trhy bez solidarity.
G. Soros22 varuje ped temi negativnmi dopady globalizace. Pedn, narstaj
rozdly mezi bohatmi a chudmi zemmi jedno procento nejbohatch na svt pobr pesn tolik, co 57 nejchudch. Bohat zem navc ovldaj Mezinrodn mnov fond a mohou prosazovat anticyklick opaten a tm se vyhbat recesi.
A za tet, pozice chudch zem je dle ztena tm, e vtina trp patnm systmem
vldnut.
Romano Prodi jet v dob, kdy byl pedsedou Evropsk komise, vstin napsal,23 e nejvt cenu za globalizaci nejastji plat ti nejchud a plody ne vdy sklzej ti nejpovolanj. Jedinou monou odpov na dnen problmy spatuje v solidarit a odmt, abychom se nechali dit pouze silami trhu, kter navc jsou samy
o sob divok. Dochz k zvru, e globalizaci je poteba dit, abychom ji mohli
kontrolovat a brnit jejm excesm.
Stejn vyznv i tzv. iniciativa ty ze z 2004. Francouzsk prezident Chirac,
panlsk premir Zapatero, brazilsk prezident Lula da Silva a chilsk prezident
Lagos v n kritizovali nedostatek politick vle k tomu, aby se v globlnm rozmru
eily problmy, kter vyplvaj z narstajcch rozdl mezi Severem a Jihem. Varuj,
e tm jedna estina lidstva trp podvivou a tm polovina svtov populace
mus vystait se dvma dolary denn. Na zklad alarmujcch skutenost navrhli
nkolik zsadnch opaten. Vyzvali, aby se zavedla tzv. celosvtov da, je by se
vztahovala zejmna na finann transakce nadnrodnch spolenost, na obchod se
zbranmi, vrobu karbonu, leteckou dopravu a aby se organizovaly i dobrovoln
sbrky na rozvojovou pomoc. Jedn se o velmi inspirativn iniciativu, ale monosti
jejho dopadu jsou omezeny tm, e sami signati (zejmna pak J. Chirac) do t
doby uinili mlo v t nejdleitj oblasti, kterou je otevrn vlastnch trh pro
vrobky ze zem Jihu.

Hlavn vzvy globalizace

doshnout vyrovnanosti mezi hard
a soft security
zmrnit a pekonat hrozbu
tzv. dvoj globalizace
doshnout vyrovnanosti
mezi exkluzivitou a inkluzivitou
v oblasti mezinrodn bezpenosti
zvldnout faktor K

200

1. KAPITOLA
6.
Parametry sly v dob globalizace
I na potku 21. stolet je sla pojmna pedevm jako schopnost ovlivovat
rozhodovn a jednn jinch stt i aktr mezinrodnch bezpenostnch vztah.
Atributy sly stt se dl na dlouhodob a krtkodob. Do prvn skupiny pat demografie, geografie a prodn zdroje, kter se nemn vbec nebo jen velmi pomalu. Ve druh skupin se nejvt vznam pikld vojensk sle, dle pak vojenskmu
prmyslu a sttnmu apartu. Dle se hovo o tzv. tko mitelnch, nehmotnch
atributech, jimi jsou zejmna loajalita nroda a jeho podpora vldn politice. Do
stejn skupiny pat i morln aspekty, kter se projevuj drazem na velk slova. Nap.
pojmenovn operac USA v posledn dob: Trval svoboda (Enduring Freedom) i
Irck svoboda (Iraqi Freedom), protoe sprvn zdvodnn, a draz na magick
slovo svoboda jm bezesporu je, zvyuje vestrannou innost kad vojensk akce.
Uplatovn sly se nadle nejvraznji projevuje v nkolika klovch oblastech.
Prvn z nich je vojenstv, kde ji nejde jenom o poty jadernch hlavic nebo diviz,
dlosteleckch prostedk, letoun a letadlovch lod. Stle vce narst vznam
kvality zbraovch systm a mry jejich sofistikovanosti. Nejvt vojenskou slu
maj ty stty, kter dok vst vlku na zklad vyuit nejmodernj a nejvkonnj informatiky (tzv. Network Centric Warfare), disponuj dostatenm potem velmi pesnch zench stel, systm pozorovn, zachytvn a vyhodnocovn cl
a penosu dat.
Dalm dleitm ukazatelem sly je nerostn bohatstv. Ani tento rozmr sly
vak nelze absolutizovat. Sta pipomenout kontrast mezi silnou ekonomikou Japonska, kter je chud na prodn zdroje, a Ruska, jeho situace je zcela opan. Samo
nerostn bohatstv me mt i paradoxn vsledky. V rozvojovm svt je dokonce pinou ady ozbrojench konflikt, nap. v Lybrii, Kongu a v Angole, kde jde
o ovldnut tby diamant.
V dob globalizace stle vce narst vznam hospodskch schopnost, zejmna
pak zvldnut nejnovjch technologi. Jejich zkladem je faktor K (knowledge),
kter nejlpe zvldnou ty spolenosti, kter dok dynamicky rozvjet vdu, vzkum
a kolstv.24 Prv takov spolenosti budou mt velk vliv na vvoj mezinrodnch bezpenostnch vztah ve 21. stolet. S tm velmi tsn souvis tak tzv. hon na mozky, ve
kterm nejlepch vsledk dosahuj nejbohat stty Severu, zejmna pak USA.
Klovm ukazatelem celkov sly jakhokoli sttu je jeho ekonomick vkonnost
vyjden hodnotou HDP, ppadn HDP na obyvatele (per capita). Tento ukazatel
m urujc vznam i pi zajiovn nejvyho zjmu kadho sttu, kterm je jeho
bezpenost. Bohat stty si mohou vydrovat siln a modern vyzbrojen armdy,
kter stoj spoustu penz. Jet dleitj je ale to, e bohat zem dobe uspokojuj
poteby svch obyvatel, dky tomu si zajiuj podporu obyvatelstva.
Nesporn vznam si uchov i dal parametr sly, kterm je demografie a porodnost. Spolh na ni nap. Irn ve sv cest za dosaenm stedn role v Perskm zlivu,
stejn jako Etiopie a Nigrie v sil o prvenstv v rmci Organizace africk jednoty. Ale
201

1. KAPITOLA
6.
ani vysok poet obyvatelstva sm o sob nesta, pokud nen sprvn vyuvn v rmci
dobe fungujcch spolenost, kter se opraj o vzdlanost oban, o jejich vzjemnou
soudrnost a hodnoty, na kterch dan stt spov. Jinmi slovy, nezastupitelnou lohu
hraje soft power, kter je zkladem pro pitalivost. Naproti tomu hard power bude nadle spovat na vyuvn hospodskch a vojenskch nstroj k donucovn.
Na potku 21. stolet bude trvale narstat vznam kosmickho prostoru a jeho
ovldnut. Je zkladnm pedpokladem pro spn veden tzv. Network Centric
Warfare. Jeho prostednictvm je mon zskvat pesn daje v relnm ase, kter
lze vyuvat nejen ve vojenstv, ale tak v ppad nejrznjch prodnch katastrof
(zplavy, zemtesen, vn frontln poruchy a dal). Z hlediska vojenskch el
pak vyuvn kosmickho prostoru umouje zskvat, shromaovat a spolehliv
vyhodnocovat pesn informace o vlastnch i neptelskch ozbrojench silch, a tm
optimalizuje rozhodovac procesy velitel a tb. Navc zkracuje as mezi zjitnm
dleitch cl a jejich znienm a dv monosti ke zven pravdpobnosti sprvnho a vasnho nasazen sil a prostedk.
Nejvt pokrok ve vyuvn kosmickho prostoru pro vojensk ely zaznamenaly
USA. Jejich vojska ji na rovni brigdy zavdj systmy, kter integruj poznatky z oblasti
przkumu, sledovn situace na bojiti, zskvn daj a zamovn zbraovch systm.
Velkou pozornost tto oblasti vnuj tak Velk Britnie (programy NEC Network -enabling
Capability) a Francie (Combat aroterrestre en rseau, systmy Helios a Syracuse).
Faktory sly nevojensk
nerostn bohatstv
faktor K (knowledge)
HDP/HDP per capita
demografie a porodnost
vznam kosmickho prostoru tzv. Network Centric Warfare

Nejvlivnj initel mezinrodnch bezpenostnch vztah

na potku 21. stolet
Vznamn vliv si nadle udruj nejsilnj stty a mezinrodn organizace. V kategorii stt dominuj USA, daleko za nimi nsleduj Rusko a LR. Ve skupin mezinrodnch organizac se nejvraznji prosazuj NATO, EU, OSN a OBSE.

2. USA
Hegemonem dnenho svta a hybnou silou boje proti nejnalhavjm hrozbm dnenho svta jsou USA. Jsou jedinou svtovou supervelmoc a nemaj konkurenta. Zkladn
determinantou jejich lohy v dnenm svt se stala odpov na 11. 9. 2001 a zejmna
pak vojensk invaze do Irku. USA dokzaly svrhnout zloineckou diktaturu v Irku
a dopadnout jejho nejvyho initele. Celmu svtu impozantn pedvedly obrovsk
202

1. KAPITOLA
6.
nskok v nejmodernjch vojenskch technologich a zejmna ve schopnosti projekce
ozbrojen sly na velkou vzdlenost vysujc ve zmnu reimu (regime change).

Nrodn bezpenostn strategie USA

V z 2002 byla pedstavena Nrodn bezpenostn strategie (NBS) The National Security Strategy. Tento dokument v devti kapitolch vymezuje zkladn strategick zjmy USA na potku 21. stolet. Jsou jimi:
stanoven msta a cl USA v souasnm svt,
zdraznn zkladnch hodnot,
draz na aliann postup proti hrozb terorismu,
zjem o een nejpalivjch regionlnch konflikt,
odhodln zabrnit neptelm, aby se zmocnili ZHN, a tak ohroovali USA
nebo jejich spojence,
ochrana a rozvoj otevench trh a volnho obchodu,
roziovn sfry otevench demokratickch spolenost, rozvoj spoluprce
s ostatnmi centry svtov moci,
transformace bezpenostnch instituc USA.
NBS je hodnocena jako dokument pelomovho charakteru, a to ze t zkladnch
dvod:
a) Poloila rozhodujc draz na preempci pojmanou jako nov pstup USA
k bezpenostnm hrozbm souasnho svta. Preempce m bt uplatovna ve dvou
hlavnch situacch:
uplatovat odstraovn u nelze, protoe by nefungovalo. Clem preemptivnch der by byly bu nesttn organizace, nebo tzv. darebck stty, kter
logiku odstraovn prost nepijmaj,
bezpenostn hrozby spojen s ppadnm pouitm ZHN jsou velmi vn
a nalhav a obsahuj potencil kod nedozrnch rozmr.
b) Ve srovnn s pedchzejcmi dokumenty pikla nesporn men vznam
multilaterlnm pstupm pi dosahovn americkch cl v oblasti bezpenosti.
c) Vyhlsila za cl USA udret stvajc vojenskou pevahu nad zbytkem svta, a to
na neomezen dlouhou dobu.
USA Nrodn bezpenostn strategie 2002
The National Security Strategy
devt kapitol
dokument pelomovho charakteru
a) rozhodujc draz klade na preempci pojmanou jako nov pstup USA k bezpenostnm
hrozbm souasnho svta
b) men vznam multilaterlnm pstupm pi dosahovn americkch cl v oblasti
bezpenosti
c) cl USA: udret stvajc vojenskou pevahu nad zbytkem svta, a to na neomezen
dlouhou dobu
203

1. KAPITOLA
6.
Diskuse o preemptivnch a preventivnch akcch
Pi upesovn vah o preventivnch a preemptivnch vlkch R. Litwak25 uvd,
e o preventivnm zsahu v rmci boje proti proliferaci ZHN lze hovoit v ppad izraelskho toku na irck jadern reaktor v Osiraku v ervnu 1981. Tento cl nepedstavoval pro Izrael nalhavou hrozbu, ale tehdej premir Begin nadil der v obav, e
v ppad neinnosti by Irk mohl svj civiln jadern program zneut k vrob jadernch zbran a ty u by pro idovsk stt pedstavovaly nalhavou ivotn hrozbu. Naproti tomu o preemptivnch derech lze hovoit pouze v tom ppad, kdy prokazateln
existuje hrozba, e neptelsk stt ji plnuje bezprostedn toky za pouit ZHN.
Po operacch Trval svoboda a Irck svoboda lze oekvat, e preemptivn dery, kter pedstavuj vojenskou strnku strategie regime change (nkdy tak nazvna regime decapitation), budou mt podobu operac se silnm vojenskm i psychologickm inkem (Effects Based Operations EBO).26 Tyto operace jsou tak
nazvny shock and awe a pedstavuj dal etapu pi naplovn vojenskch zsad
bohatch zem vyuit technologickho nskoku k vytvoen zdrcujc pevahy, kter umon rychl a pln znien neptele. EBO se vyznauj zniujcmi vzdunmi
dery, na kter navazuje rychl postup obrnnch jednotek pozemnho vojska v sle divize nebo i armdnho sboru.
Kdy zasazovat preemptivn dery
kdy u nelze uplatovat odstraovn, protoe by nefungovalo
bezpenostn hrozby spojen s pouitm ZHN jsou velmi vn
a nalhav a obsahuj potencil kod nedozrnch rozmr

Nrodn strategie boje proti en ZHN

Zklad tto strategie tvo dokument, kter byl schvlen v prosinci 2002 pod nzvem National Strategy to Combat Weapons of Mass Destruction. Ten je souhrnnou,
veobshlou odpovd na hrozbu, kterou USA povauj za nejnalhavj hrozbu na
potku 21. stolet. Jeho vchoz tez je obava, e existuj nebezpen stty i organizace, kter ZHN nechpou jako nstroj nejkrajnjho een, ale jako nstroj, kter
by jim slouil k vyvaovn konvenn pevahy USA a kter by jim navc dal monost,
jak Spojenm sttm znemonit, aby v oblastech svch ivotnch zjm zasahovaly
v ppad agrese proti jejich ptelm a spojencm.27
Robert Litwak28 k tomu dodv, e pokud jde o prolifertorsk stty, USA je
implicitn dl na dv skupiny. Do prvn pat Izrael, Indie a Pkistn, tzv. de facto
prolifertoi, kte nezaujmaj neptelsk postoj k USA a ani je nechtj ohrozit.
Zcela jinak se ale nahl na tzv. neptelsk prolifertory (hostile proliferators).29 Ti
jsou povaovni za hrozbu, proti kter je nutn zashnout.
204

1. KAPITOLA
6.
Nrodn bezpenostn strategie USA jasn stanovuje, e boj proti neptelskm
prolifertorm bude spovat na tech pilch, jimi jsou tzv. neproliferan politika
(Nonproliferation), aktivn proti-proliferace (Counterproliferation) a odstraovn
nsledk ozbrojenho konfliktu za pouit ZHN. Prvn ze t pil strategie USA
spov pedevm na diplomatickm sil s clem odrazovat dodavatelsk stty od
spoluprce s prolifertory a tyto stty zase vst k tomu, aby ukonily sv programy.30
Tato politika se bude zamovat na vytven mnohostrannch program a reim,
jejich smyslem je brnit en jadernch, chemickch a biologickch zbran a zench stel jakoto jejich nosi. Druh pil tvo zkaz en ZHN, odstraovn
a obrana a zmrovn nsledk v ppad konfliktu za pouit ZHN. Nosnou a tak
nejvce diskutovanou st tto roviny americk strategie pedstavuje odhodln, e
na pouit ZHN proti Spojenm sttm, proti jejich ozbrojenm silm v zahrani
nebo proti jejich ptelm a spojencm budou USA reagovat nasazenm vech sil,
vetn zbran nejkrajnjho een, tedy ZHN.31 Podoba tetho pile by zleela na
konkrtnm rozsahu pouit ZHN.

Global Posture Review

Vznamnm pilem americkho pojet vlky proti terorismu (the war on terror)
je rekonfigurace st americk vojensk ptomnosti ve svt v rmci strategie nazvan Global Posture Review.32 Na jedn stran se bude sniovat poet vojenskch
zkladen USA ve svt, ale na stran druh se bude zvyovat schopnost americkch
jednotek k rychlmu nasazen kdekoli ve svt. Clem je, aby jednotka o sle brigdy
mohla bt nasazena na kterkoli msto svta do ty dn a jednotka v sle divize bhem pti dn. Vlka proti terorismu se tak stv soust celkov americk strategie
vyjden vzorcem 1-4-2-1. To znamen pln pipravenost k obran zem USA,
schopnost zashnout v ktermkoli ze ty kritickch region (Evropa, severovchodn Asie, vchodn Asie a Stedn vchod), elit narz dvma agresm kdekoli ve
svt a doshnout rozhodujcho vtzstv vetn zmny reimu a nsledn vojensk
okupace.

Priority bojov ppravy ozbrojench sil USA

Pi pprav na dal operace typu EBO se USA zam na zdokonalovn nsledujcch hlavnch schopnost svch ozbrojench sil:
Rozhodujc lohu nadle budou hrt vzdun sly. V jejich sestav bude trvale
narstat vznam spornch bombardr a nedln s tm i bitevnch letoun JSF,
mon na kor letounu F-22, kter byl koncipovn vyloen pro studenou vlku.
Velkou prioritou budou bezpilotn letouny nejen przkumn, ale i dern.
Pozemn vojska se budou pipravovat pedevm na rychl postup s clem vyut ochromen neptelskch vojsk po zniujcch vzdunch derech.
Speciln sly se budou pipravovat pedevm na zskvn a upesovn informac nezbytnch pro navdn prostedk vzdunho napaden.
205

1. KAPITOLA
6.
USA se budou dle zdokonalovat ve schopnosti vyuvat pi pozemnch akcch
jednotky opozinch sil (tzv. proxies), ochotnch a motivovanch pro boj proti
teroristickm organizacm a sttm i vldm, kter jim poskytnou toit.
USA dle zesl draz na vstavbu a bojovou ppravu relativn malch jednotek schopnch rychlho nasazen kdykoli a kdekoli ve svt a v tom je budou
nsledovat i ostatn zem NATO.
Urychl se vstavba novch letadlovch lod, kter jsou nezbytn z hlediska pekonvn ji zmiovan tyranie vzdlenosti. Prv z nich toti mohou vzltat
bitevn letouny i vrtulnky.
Ponorky budou modernizovny tak, aby byly schopny namsto jadernch SLBM
odpalovat zen stely s plochou drhou letu vyznaujc se kratm doletem
(SLCM), ale vt pesnost a menmi niivmi nsledky ne SLBM.
Dopravn letectvo bude zvyovat sv schopnosti pepravovat mobiln jednotky
vysok pohotovosti na kterkoli msto na svt.
Priority bojov ppravy ozbrojench sil USA
rozhodujc loha vzdunch sil
bitevn letouny JSF, mon na kor letounu F-22, kter byl koncipovn
vyloen pro studenou vlku
bezpilotn letouny nejen przkumn, ale i dern

Pro USA hegemona boje proti terorismu na globln rovni nebude velkm
problmem, aby nleit odpovdly na ekonomick, finann, technologick a vojensko-odborn aspekty nejvnj a nejnalhavj vzvy, kterou generuje hrozba
mezinrodnho terorismu. Jedinm problmem i skalm me bt nesoulad mezi
schopnostmi USA psobit jako hrozba vi mezinrodnmu terorismu na jedn stran a nzkou ochotou k podstupovn rizika na stran druh.

Vnitroamerick debata
I pes jednoznan vojensk spch operace Irck svoboda a pes dal spch,
kterm bylo dopaden Saddma Husajna, se v polovin roku 2003 v samotnch USA
rozpoutala rozshl debata. V n se velk kritika soustedila na dva zkladn prvky
bezpenostn strategie Bushovy administrativy, ktermi jsou strategie boje proti terorismu a zpsob rozhodovn o jejch hlavnch akcch, v prvn ad pak o invazi do
Irku.
Kritick debata byla natolik rozshl, e nap. bval nmstek ministra zahrani
dochz k zvru, e Bushovo pojet vlky proti terorismu a zejmna pak vojensk
svren Saddmova reimu vyvolaly v USA doktrinln a strategickou revoluci.33 Pi
jejm hodnocen se nejvt pozornost soustedila na est hlavnch otzek: ideologizace a militarizace boje proti terorismu, preemptivn strategie, regime change policy,
206

1. KAPITOLA
6.
rozhodovn o vojenskch operacch a vztah k evropskm spojencm. Do rozshl
diskuse na tato tmata vstoupili jak vznamn specialist z akademick komunity, tak
i bval vlivn politikov, kte v minulosti pijmali dleit rozhodnut bezpenostnho a vojenskho charakteru.
Ideologizace boje proti terorismu
Ideologizace boje proti terorismu se odrazila pedevm v zvru, e 11. z 2001 bylo
projevem nenvisti vi hodnotm zpadn civilizace a jejmu hlavnmu symbolu. Toto
hodnocen se projevilo pedevm v prvnch reakcch americkho prezidenta Bushe, zejmna pak v jeho vystoupen v Kongresu, kde vyhlsil krdo bu jste s nmi, nebo s nimi.34
Ideologizujc pstup vychz z mesiskho komplexu americkch politik, e
prv USA jsou v dodrovn hodnot zpadnho svta nejdle, a proto se staly terem
nenvisti a zkench tok. Jejich boj proti globlnmu terorismu pak je prezentovn jako boj Dobra se Zlem. Toto ernobl pojet hrozby terorismu dovedlo americk neokonzervativce k tomu, e vlka i politika jsou pro n pokraovnm morlky
jinmi prostedky. Politick ely jsou interpretovny jako ely morln, a tak se
dostvaj do postaven absolutnch hodnot.35
Z. Brzezinski pi kritice Bushovy administrativy dokonce pouil vraz teologizace hrozby terorismu.36 Za jeho zklad oznail sebestednou politiku, zamen
se vlun na vlastn zjmy a podizovn celosvtovho dn pehnanmu pocitu
bezpenostnho ohroen. Stanley Hoffmann37 vyjdil obavu, e vyhlen globln
vlky proti terorismu v sob nese riziko, e nakonec bude ve svt jet vce terorist
rznho raen a ti mezi sebou budou uzavrat ne zrovna svat aliance.
Militarizace boje proti terorismu
Zkladn vhrada na adresu G. W. Bushe zn, e se pokou zavst nov uspodn mezinrodnch bezpenostnch vztah, v jeho rmci by se pevaha americk
(vojensk) sly mla stt zsadou, na jejm zklad by bylo mon ovldat nebezpen a neuspodan svt a dvat mu urit d.38 V dob mobilizace vojenskch
sil i politick podpory americkho nroda se navc ukzalo, e nadmrn draz na
vojenskou strnku boje proti globlnmu terorismu a idealistick izolacionismus
me ve chvlch (domnlho) nrodnho ohroen i morlnho pobouen lehce
promnit ve stejn tak idealistick vojensk intervencionismus.39
Vojensk intervence do Irku byla v samotnch USA kritizovna pedevm z nsledujcch dvod:
Saddm v minulosti nasadil zbran hromadnho nien (zejmna pak v letech
1984 a 1988, ble viz: kapitola IV, st vnovan operaci Poutn boue). Problm je
ale v tom, e tato provinn byla dvodem k vlce a 19 resp. 15 let pot, co se odehrla. Tehdy vak nevedla ani k rozvzn diplomatickch styk. John Mearsheimer
a Stephen Walt proto vznesli otzku, pro tyto skutenosti nechaly v 80. letech netenmi Rumsfelda a tehdejho prezidenta Bushe?40
207

1. KAPITOLA
6.
Existence irckch ZHN na potku 21. stolet byla postavena nikoli na faktech,
ale na domnnkch a mylenkovch konstrukcch. Pokud by Saddm ZHN ml, pak
ne proto, aby je pouil k toku, nbr k tomu, aby se stal nenapaditelnm. Pokud
vydra a jeho clov stt maj zbran hromadnho nien, pak je vydrn nemon,
protoe vydrajc by nasazenm tchto zbran pivolval svoje vlastn znien.41
V samotnch USA zaznvaj vhrady, e politizace boje proti terorismu a zejmna pak vlka v Irku ve skutenosti neobyejn pomohla sti al-Kajd. Nap. Richard
Clarke k, e touto vlkou USA udlaly pesn to, co oekvala al-Kajd. Operace
Irck svoboda j dala jedinenou pleitost, aby zvila nbor do svch ad. Bezpenost USA se tm ale nijak nezvila a stejn tak nepoklesla sla a nebezpenost
globlnho terorismu.42
Preemptivn strategie
Podstatou tto strategie je draz na pedstihujc dery, jejich smyslem je zniit
jednotky a zbrojn systmy neptele, kter se chyst napadnout USA nebo jejich spojence, kdekoli ve svt. Tato bezpenostn-politick filozofie Bushovy administrativy
je oficiln vyjdena slovy m vt je hrozba, tm vt je riziko neinnosti. Jej
psychologickou motivaci nejlpe vysvtlil sm prezident Bush vyhlenm nebudeme t ve strachu, kter zaznlo v jeho projevu v Cincinnati dne 7. 10. 2002. V nm
se jasn projevil slc pocit zranitelnosti, kter vysuje v pesvden, e rizika a nklady neinnosti jsou nepijateln vysok.
Za naprosto nejvt a nejnalhavj hrozbu se v USA povauj snahy dikttorskch reim nebo teroristickch st usilujcch o zskn zbran hromadnho nien
(ZHN). Ty by se v jejich rukou staly nstroji k zastraovn a k vojensk agresi proti
jejich sousedm. Tyto zbran by tmto sttm daly monost vydrat Spojen stty
a jejich spojence a znemoovaly by nm odstraovn nebo odrazovn rogue states
od jejich agresivnho chovn. Takov stty tedy v tchto zbranch spatuj nstroj
k pekonn konvenn pevahy USA.43
Kritick stanovisko k tto strategii zaujala zejmna M. Albrightov, ministryn
zahrani USA v letech 19972001. Vyjdila obavu, e doktrna preventivn vlky
znamen nahrazen mezinrodnho prva. V dsledku toho vtina svta vnmala
invazi (do Irku) ne jako vyuit sly v rmci pijatch pravidel, nbr jako zaveden
nov sady pravidel, kter slov napsaly a uplatnily Spojen stty.44 Invazi do Irku
vyhodnotila jako vlku, kter nebyla nezbytn, ale vyplynula z rozhodnut Bushovy
administrativy (war of choice, not of necesitty).
Mnoho vhrad na adresu tto strategie pilo z akademickch kruh. Robert Jervis,
profesor mezinrodn politiky na Kolumbijsk univerzit, kritizoval, e zkladem
doktrny preventivn vlky je (vojensk) sla a s n spojen pn zajistit udren
americk nadvldy. Zrove s tm upozornil na ti zkladn skal tto doktrny. Prvn z nich pedstavuj nesnze pi zskvn spolehlivch informac, protoe se jedn
o predikci nalhavosti hrozeb v budoucnosti. Z toho vyplv i druh skal, kterm
208

1. KAPITOLA
6.
jsou sklony k peceovn nalhavosti a vnosti hrozeb zdvodujcch preemptivn
der. A konen za tet skal oznail zskvn nejen domc, ale tak mezinrodn
podpory, kter je u akc tohoto druhu naprosto nezbytn. Zrove s tm R. Jervis varoval, e uplatovn tto doktrny s sebou pinese srii novch bezpenostnch dilemat,
protoe jejm zkladem je pesvden, e pokud USA nebudou tv v tv hrozbm
souasnho svta drazn jednat, jejich bezpenostn situace se bude dle zhorovat.
Regime change policy
Rozhodujc vznam se pikld akcm vojenskho charakteru, zamenm na svrhvn dikttorskch reim (regime change policy). Od tto strategie se oekv pedevm dynamika pozitivnho dominovho efektu, kter me mt dv zkladn podoby. Tou prvn je eroze, ppadn i pd dalch dikttorskch reim usilujcch o zskn
ZHN. Druhou podobou me bt chovn typu M. Kaddfho, kter se veejn zekl
ambic na vybudovn arzenlu ZHN a otevel svoji zemi mezinrodnm inspekcm.
Dimitri Simes, President of the Nixon Center of Washington, upozornil na nebezpe skryt v myln ve, e demokracie je velkem na vechny neduhy souasnho
svta a e USA maj zodpovdnost za jej en v celosvtovm mtku. Pipomnl,
e civilizace pinesen na bodcch nikdy nemla dlouhho trvn a vyjdil varovn
ped monmi neblahmi dsledky vojenskho en demokracie.46
Velmi realistick a perspektivn vchodiska nabdl na konci roku 2003 Robert
Litwak,47 editel mezinrodnch studi na Woodrow Wilson Center ve Washingtonu.
Pedevm doporuil, aby se hlavn pozornost zamila ne na samotnou zmnu reimu, ale pedevm na zmnu zmr tch reim, kter usiluj o vybudovn arzenlu
ZHN. Ne vdy je nutn nsiln svren takovho reimu, asto me postait jeho demokratizace a vt politick otevenost. Kadmu reimu usilujcmu o zskn ZHN
by nejprve mla bt poskytnuta monost volby, zda zmn sv chovn, nebo podstoup velk riziko nsledujcho trestu. Pitom je teba vychzet pedevm z vcn
analzy motiv sil o zskn ZHN a na ty odpovdat nkolika monmi zpsoby.
Prvnm zpsobem by mohla bt nabdka bezpenostnch zruk a alianc. Pokud
by nebyla spn, ml by nsledovat diplomatick a obchodn ntlak. Dalm eskalanm stupnm by mohlo bt rozmstn ozbrojench sil jakoto pedstupe vojenskho svren reimu. Nejkrajnj variantou, nsledujc po vyerpn vech jinch
monost ntlaku, by mla bt vojensk akce typu regime change. Ta by se mla uskuteovat a tehdy, kdy je zcela jasn, e jde o nalhavou bezpenostn hrozbu, kter
nelze elit jinak, ne vojenskm derem.

Rozhodovn o vojenskch operacch

Pot, co se psobiv vtzstv v Irku zmnilo ve vleklou asymetrickou vlku doprovzenou krutmi teroristickmi toky v Irku, Istanbulu, v Madridu a na jinch
mstech svta, se velkm nmtem vnitroamerick debaty stalo rozhodovn o vojenskch operacch USA v zahrani.
209

1. KAPITOLA
6.
Dvody operace Irck svoboda
Prvn vhrada smovala k tomu, jak byl zdvodovn vojensk zsah v Irku.
Nejprve se hovoilo o irckm arzenlu ZHN jako o nalhav bezpenostn hrozb
pro USA a pro jejich spojence. Tento dvod sm o sob byl tm zvanj, e ji
v roce 1992 Rada bezpenosti OSN prohlsila proliferaci ZHN za hrozbu mezinrodnmu mru. Pokud by se tedy v ppad nejenom Irku, ale kterhokoliv jinho
sttu takov podezen prokzalo, pak to byl mezinrodnprvn podklad pro zsah
mezinrodnho spoleenstv.
Druhm dvodem bylo spojen mezi Saddmovm reimem a st al-Kajd a zapojen Irku do teroristickch akc ve svt. Tet dvod operace Irck svoboda byl jakousi syntzou dvou pedchzejcch a byl vyjden slovy o nutnosti zmny reimu. Na jae
2002 prezident Bush uvedl ti hlavn argumenty: Saddm Husajn tyranizuje svj nrod,
ohrouje sousedy a vyvj zbran hromadnho nien. Situace po svren Saddmova
reimu ukzala, e v plnm rozsahu obstl pouze prvn z tchto t argument, druh
dvod pouze retrospektivn (irck agrese do Kuvajtu v roce 1990) a tet vbec.
Argument o irckm arzenlu ZHN ukzal, e zmrn nadsazovn pi vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb me bt dvojsenou zbran. Ze strany zpravodajskch slueb byly zvry o pravdpodobnosti48 nahrazeny drazem na jistotu v takovm rozsahu, e Louis Fischer hovo o gapu, o propastnm rozdlu mezi klovmi
materily a internmi analzami, kter poskytly CIA a Defense Intelligence Agency.
Vyvozuje z toho zvr, e jak administrativa, tak Kongres ly do vlky na zklad
tvrzen o nalhav hrozb, ale to nebylo vrohodn.49
Zpsob rozhodovn
Druh vhrada se tkala samotnho zpsobu rozhodovn. Bushova administrativa mla zjem, aby Kongres rezoluci k Irku projednal a schvlil co nejdve, jet
ped listopadovmi volbami.50 Beze zbytku pitom vyuila vnitropolitickho pomru
sil republiknsk vtina byla pro vojensk zsah, zatmco Demokratick strana nedokzala zkoncipovat a prosadit innou proti strategii. Vsledkem draznosti administrativy se stalo hlasovn, ve kterm Kongres svou rezoluc 296-133 dal prezidentovi
rozhodujc slovo a selhal v tom smyslu, e netrval na pesvdivch argumentech.51
Alternativa vi Regime change policy
Robert Litwak: ne samotn zmna reimu, ale orientace pedevm na
zmnu zmr tch reim, kter usiluj o vybudovn arzenlu ZHN
kadmu takovmu reimu poskytnout monost volby:
nabdka bezpenostnch zruk a alianc
diplomatick a obchodn ntlak
rozmstn ozbrojench sil jakoto pedstupe vojenskho svren reimu
210

1. KAPITOLA
6.
Vztah k Evropanm
Snad nejastji diskutovanm nmtem vnitroamerick debaty se po operacch
Trval svoboda a Irck svoboda stal vztah USA k evropskm spojencm. Ronald
Asmus na konci roku 2003 s hokost konstatoval, e nkde mezi Kbulem a Bagddem se Spojen stty a Evropa jeden druhmu navzjem ztratily.52 Bushov administrativ vytkl, e zejmna v ppad Irku nedokzala jasn a pesvdiv definovat
sv cle a zskat pro n podporu spojenc. Vsledkem tto neschopnosti se podle
nho stala vzjemn roztrka, kter nem obdoby co do rozsahu ani co do intenzity.
Doporuil, aby USA skoncovaly s dosavadnm pohrdnm a s formovnm ad hoc
koalic dobrovolnch a aby s Evropany znovu jednaly jako s partnery. Zrove s tm
R. Asmus vyzval k pekonn vojensko-technologickho rozdlu mezi USA a Evropou, piem nen nutn, aby Evropa zcela ve vem napodobovala USA.
Velmi kritick stanoviska zaujali rovn nejvy initel dvou pedchzejcch
administrativ. Bill Clinton velmi vstin upozornil, e USA mohou samy vyhrt jakkoli konflikt, ale u nejsou schopny samy vybudovat mr. Zrove s tm vyzval
k prohlubovn spoluprce se spojenci a k budovn svta, ve kterm bude vce
ptel a mn terorist.53 Velmi podobn stanovisko zaujala M. Albrightov,54 kdy
zdraznila, e s Evropany je teba jednat jako s dosplmi, e je nutn je brt jako
spojence, nikoli jako satelity. Jako vchodisko z nedobr situace navrhla vt zapojen evropskch spojenc do stabilizanch mis v Afghnistnu a v Irku.
***
Strategie boje proti en ZHN, rozhodovn o vojenskm svren Saddmova
reimu a jejich nsledn kritika ukzaly, o kterch otzkch se bude v USA nejastji
diskutovat v rmci dlouhodobho boje proti nejvnjm a nejnalhavjm hrozbm na potku 21. stolet. Uplatnn politiky regime change policy v Irku a jej nsledky potvrdily, e vedle dokonalho naplnovn a uskutenn vojenskch akcch
hraje nezastupitelnou lohu i politika. Ani nejpsobivj vojensk vtzstv samo
o sob nesta. Naopak, jeho hodnota me bt snena pochybnostmi v oblasti politiky, zejmna pak oslabenm dvry v nejvlivnj initele bezpenostn politiky,
kte pijmaj rozhodnut strategickho vznamu a dlouhodobho dopadu.
Problmy v Irku po oficilnm ukonen operace Irck svoboda a nsledujc
vnitroamerick kritika neznamenaj, e strategie regime change policy by byla od
zkladu zpochybnna a nemla by u bt v budoucnu uplatovna. Existujc problmy spe svd o tom, e o dalch akcch tohoto druhu by se nemlo rozhodovat
v zkm okruhu nejvych exekutivnch initel USA. Zrove s tm by mla probhat vcn a trpliv diskuse se vemi stty, kter by mohly a mly bt spojenci USA
v jejich dlouhodobm boji proti globlnmu terorismu, en ZHN a dikttorskm
reimm. Jejich vestrannou podporu lze zskat na zklad pesvdivch argument
o tom, e ji byly vyerpny vechny monosti nevojenskho een a e vojensk
zsah je neodvratn. USA se bez tto podpory mohou obejt pi plnovn a uskuteovn vojenskch operac, ale na druh stran ji nezbytn potebuj v politick
211

1. KAPITOLA
6.
oblasti. m vce stt je do akce zapojeno, tm men je riziko odvetnch teroristickch tok, zatmco pi nzkm potu astnk je toto riziko vt. Dleit je
i dlouhodob ptomnost mezinrodnch sil po oficilnm skonen boj, v obdob
nazvanm nation building.
Vojensk sla USA
celkem 1,4 mil. aktivnch vojk
160 000 pslunk Nrodn gardy
1,16 mil. zlonk
Strategick sly
a) nmonictvo:
16 ponorek na jadern pohon typu Ohio, z toho:
10 ponorek po 24 zench balistickch stelch Trident D-5
6 ponorek po 24 zench balistickch stelch Trident C-4
celkem 432 balistickch stel
b) vzdun sly:
500 zench mezikontinentlnch tel Minuteman
50 zench mezikontinentlnch stel Peacekeeper
80 tkch bombardr
Pozemn sly

celkem 502 000 aktivnch vojk

131 630 pslunk Nrodnch gard pozemnch sil a zloh pozemnch sil
ti armdn velitelstv
tyi sborov velitelstv
hlavn vzbroj:
7600 tank Abrams
6700 bojovch vozidel pchoty Bradley
14 300 vozidel pro pepravu pchoty
5500 kanon a dl

Nmonictvo

212

celkem 376 000 nmonk

54 taktickch ponorek s zenmi stelami Tomahavk
12 letadlovch lod, 27 knk, 49 torpdoborc
30 fregat, 21 patrol, 40 obojivelnch systm

1. KAPITOLA
6.
Letectvo nmonch sil
35 bitevnch letek
32 vrtulnkovch letek
Nmon pchota

celkem 175 000 vojk

ti expedin sbory nmon pchoty MEF)
ti divize nmon pchoty
25 bitevnch letek
266 letoun F/A-18
900 bitevnch a dopravnch vrtulnk

Vzdun sly

380 000 vojk

55 letek taktickho letectva
3500 taktickch letoun
200 bojovch letoun velkho doletu
7000 protiletadlovch zench stel
17 000 protizemnch zench stel

3. Rusk federace (RF)

Zkladn determinanty
Oslaben vlivu na vvoj ve svt po zniku SSSR
Rusk federace je nejvtm nstupnickm sttem nkdej supervelmoci s globlnmi ambicemi. Bhem sv krtk existence se musela vyrovnvat s obrovskm
oslabenm vlivu na mezinrodn bezpenostn vztahy. Nejprve se j nepodailo zabrnit, aby ti stty jeho nkdejho impria byly pijaty do NATO. Na samm konci
20. stolet nemla slu, aby zabrnila vojenskmu deru na svho civilizanho spznnce (Srbsko). Na potku 21. stolet se musela smit i s tm, e v druh vln do
NATO vstoupilo dalch sedm zem, z toho ti bval svazov republiky. Navc se
ve srovnn s nkdejm SSSR vrazn snil vliv Ruska na vvoj situace na Blzkm
a Stednm vchod, v rozvojovm svt, poklesl i podl na celosvtovm HDP.

Nejist hledn na potku 21. stolet

Rusk federace pekonala nejt obdob od ztrty velmocenskho postaven
a vlivu nkdejho SSSR. Zaala se posouvat od hlubokho rozarovn k vahm
o monostech optovnho vzestupu svho vlivu na svtovou politiku. Tomu odpov213

1. KAPITOLA
6.
daj i dleit dokumenty bezpenostn-politickho charakteru, kter byly schvleny
na samm potku 21. stolet. Je to pedevm Koncepce nrodn bezpenosti Rusk
federace (leden 2000), Vojensk doktrna Rusk federace (duben 2000).
Tyto dva dokumenty byly napsny jet ped 11. z 2001, tedy ped datem, kter
mlo i pro Rusko zsadn a dlouhodob vznam. Pvodn toti Rusk federace vbec
nefigurovala mezi prioritami zahranin politiky Bushovy administrativy, a to vyvolvalo hok pocit mezinrodnpolitickho padku nkdej supervelmoci. K dovren veho Condolezza Rizeov dokonce bhem volebn kampan G. W. Bushe v roce
2000 vyhlsila, e Rusko by se mohlo stt hrozbou pro Zpad. Teroristick toky dne
11. 9. 2001 vak od samho zkladu zmnily pohled USA na Ruskou federaci, a tm
vytvoily nov rmec pro jej lohu ve svtov politice.

Nstup globlnho terorismu a jeho dopad v Rusku

Po teroristickch tocch na USA vak Vladimir Putin okamit pochopil historickou pleitost pro svoji zemi a prosadil pozoruhodn sblen se Zpadem.55
Navznm nenahraditelnho partnerstv s USA a se Zpadem vrtil Rusko do poped svtov diplomacie a dodal mu pocit vt sebejistoty. Dleitou lohu pitom
hraj ekonomick zjmy Ruska, zejmna pak snaha dostat se do WTO a pilkat do
Ruska velk zpadn investice, bez nich nelze uskutenit nezbytnou modernizaci
tto obrovsk zem.
Rusk federace po 11. 9. 2001
vytvoil se nov rmec pro jej lohu
ve svtov politice
Putin prosadil pozoruhodn sblen
se Zpadem:
vrtil Rusko do poped svtov diplomacie
dodal mu pocit vt sebejistoty
RF se chce dostat do WTO a pilkat do Ruska velk zpadn investice

Nov bezpenostn-politick dokumenty

Na samm zvru prvnho Putinova volebnho obdob byl schvlen dokument
nazvan Aktuln koly ozbrojench sil Rusk federace. V jeho struktue i dikci se odr, e je ruskou reakc na Nrodn bezpenostn strategii USA ze z 2002. V jeho
textu se odrej dv zkladn tendence.56 Na jedn stran to je draz na strategick
partnerstv se Spojenmi stty zarmovan spolenmi zjmy v boji proti globlnmu
terorismu. Z toho se pak odvj dominantn zamen na vyuvn sly a zejmna
pak vojenskch nstroj k boji proti terorismu. Dalm vznamnm projevem tto
214

1. KAPITOLA
6.
tendence se stalo zdrazovn zvru, e v dsledku ohroen nrodnch zjm je
nutn posilovat pravomoci moskevsk administrativy, omezit nkter svobody ve
prospch kontroly podezelch ivl a omezit svobodu tisku.
Druh tendence rusk bezpenostn strategie se odr pedevm v zeslen odmtavho a kritickho stanoviska k procesu roziovn NATO. Je zakotvena pedevm v dokumentu Aktuln koly ozbrojench sil Rusk federace. Zdrazuje, e
pokud NATO zstane alianc s tonou vojenskou doktrnou, vyd si to zsadn
pestavbu ruskho vojenskho plnovn vetn zmny rusk jadern strategie. Tato
pas odr petrvvajc podrdnost politickch a vojenskch kruh RF s pokraovnm procesu roziovn NATO. Svou vyhrannost vyvolala obavy o zatku
nov studen vlky mezi Ruskem a Zpadem.
Aktuln koly ozbrojench sil Rusk federace
je ruskou reakc na Nrodn bezpenostn strategii USA ze z 2002
velk draz klade na strategick partnerstv s USA v boji proti globlnmu terorismu
usiluje o vyuvn sly a zejmna pak vojenskch nstroj k boji proti terorismu

Vojensk sla dnenho Ruska

Potem jednoho milionu mu ve zbrani se Rusk federace ad k poetn
nejsilnjm armdm dnenho svta. Z tohoto potu pipad 150 000 vojk na strategick sly, v jejich vzbroji je 14 strategickch jadernch ponorek
s zenmi stelami s jadernou hlavic, 570 strategickch zench stel ICBM
a 4 pluky strategickch bombardr. Pes 300 000 vojk m pozemn vojsko,
kter m osm armdnch sbor s celkovm potem 40 diviz. V jejich vzbroji
je tm 10 000 tank T-72, pes 4000 tank T-80 a 150 tank T-90. U vojenskho nmonictva slou celkem 155 000 vojk. V jeho vzbroji jsou zejmna
jedna letadlov lo, 7 kink, 35 taktickch ponorek a 23 korvet. Na vojensk
letectvo pipad pes 200 000 vojk, m celkem 4 pluky tkch bombardr,
600 taktickch letoun, dv divize dopravnho letectva (celkem 300 letoun
rznch typ).
Rusk federace vydv na vojensk ely piblin 2,5 % svho HDP, v roce 2003
to bylo celkem 15 mld. USD, co se nerovn ani dvacetin vojenskho rozpotu USA.
Je to mn, ne na obranu vynakldaj Velk Britnie, Francie, Nmecko i dokonce
Itlie. Rusko se v tomto smru me srovnvat s vojenskmi vdaji Turecka nebo
Izraele. I na potku 21. stolet jdou vojensk vdaje Ruska v mnohem vt me
na modernizaci stvajcch systm ne na nkup novch. Velk sil Rusko vynakld na udren tradin trh a na zskvn novch trh zbrojnho prmyslu jde
zejmna o jihovchodn Asii (na, Vietnam, Malajsie, Jin Korea) a arabsk zem
(zejmna Srie).
215

1. KAPITOLA
6.
Rusk federace tv v tv hrozb rozpadu
Vnm problmem je rusk vnmn dnenho svta a vlastnho postaven v nm.
Politick i vojensk elita a stle vt st rusk spolenosti trp frustrac ze ztrty
nkdejho vlivu na svtovou politiku, kter tolik kontrastuje s roziovnm NATO
a EU smrem na vchod. Na tyto zmny se nahl z hlu hry s nulovm soutem,
ve kter NATO a EU roziuj svj vliv prv na kor Ruska. Z toho pak vyplvaj
podrdn reakce na vhrady a kritiky ze strany Zpadu a prosazuj se kategorick
odpovdi, gesta a opaten. Nedln s tm se v Rusku prosazuje draz na centralizaci
a autoritativn formy vldnut.
Velkou kritiku ve svt vyvolal Putinv postup bhem udlost v Beslanu
a zejmna nsledn poslen represivn politiky a autoritativnho zpsobu vldnut. Zeslila kritika Ruska a soustedila se pedevm na nsledujc znepokojiv jevy: spolhn na silov een, brutalita rusk vojensk kultury, nedostaten cta k lidskm prvm a svobodm, siln klientelismus hranic a
s kleptokraci.
Zdrenlivj a uvlivj hodnocen vak upozoruj na adu skutenost objektivnho charakteru.57 Jde pedevm o nespornou hrozbu rozpadu Rusk federace, jej doprovodnm jevem je en nkazy do dalch zem. Boj za nezvislost
je veden velice nsilnmi metodami a do jeho ela se stav struktury mezinrodnho terorismu. Druhou skutenost objektivnho charakteru je nepipravenost
mezinrodnho spoleenstv k tomu, aby do kavkazskho regionu, v ppad jeho
odtren od Ruska, pineslo investice nezbytn na ekonomickou modernizaci
a politickou stabilizaci. Afghnsk a irck zkuenost jasn ukzaly, e tzv. nation
building je zleitost dlouhodobho charakteru, kter vyaduje obrovsk finann i lidsk zdroje ze zahrani.
Velmi dleitou lohu hraje pronikn Zpadu, zejmna pak USA do postsovtskho prostoru, do oblasti nazvan near abroad. Jde zejmna o stty kaspick oblasti, kter jsou bohat na ropu a zemn plyn, a o snahy pepravovat jejich
nerostn bohatstv na Zpad, do Turecka (ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan) a odtamtud do USA, zpadn Evropy, Japonska, ny a dalch spotebitelskch zem.
Zsadn zmnu pedstavuje tak vojensk ptomnost USA v nkolika postsovtskch republikch.
Na ve uvdn objektivn skutenosti navazuje jedna vznamn skutenost
subjektivn povahy vechny politick strany jsou po zniku nkdejho SSSR
nesmrn citliv na snahy o rozloen toho poslednho, co zbylo, tedy Rusk federace. Povauj-li nco za bezpenostn hrozbu, pak je to pokraujc rozklad jejich
federace. Pokud by mezi nimi pevldl pocit, e Zpad si njakm zpsobem zahrv s mylenkou na rozbit RF, mohlo by to mt nedozrn nsledky. Pedevm
by mohlo dojt k pehodnocen toho poslednho, co zbylo v rovin zkladnch
hodnot tedy prozpadn orientace a zachovn liberlnho pojet ekonomickch
reforem.
216

1. KAPITOLA
6.
Vojensk sla dnenho Ruska

(THE MILITARY BALANCE 2005 2006)

1 milion mu ve zbrani
strategick sly:
150 000 vojk
14 strategickch jadernch ponorek s zenmi stelami s jadernou hlavic
570 strategickch zench stel ICBM
4 pluky strategickch bombardr
Pozemn vojsko

pes 300 000 vojk

osm armdnch sbor
40 diviz
tm 10 000 tank T-72, pes 4000 tank T-80 a 150 tank T-90

Vojensk nmonictvo

155 000 nmonk

jedna letadlov lo na jadern pohon
sedm knk
35 taktickch ponorek
23 korvet

Vojensk letectvo

pes 200 000 vojk

tyi pluky tkch bombardr
600 taktickch letoun
dv divize dopravnho letectva
(celkem 300 letoun rznch typ)

Vojensk vdaje RF
2,5 % svho HDP, v roce 2003 to bylo celkem 15 mld. USD = 5 % rozpotu USA
je to mn, ne na obranu vynakldaj Velk Britnie, Francie, Nmecko i
dokonce Itlie
Rusko se me srovnvat s vojenskmi vdaji Turecka nebo Izraele
RF se zamuje hlavn modernizaci stvajcch systm ne na nkup novch

217

1. KAPITOLA
6.
Hledn geopolitickch vchodisek
Po vstupu do novho stolet se geopolitick uvaovn v Rusku posouv od hlubokho rozarovn k vahm o monostech optovnho geopolitickho vzestupu.
Ten by ml smovat k vytvoen velkho euroasijskho celku se dvma dominantnmi pivotnmi stty. Na vchod by bylo rozshl Rusko od Vladivostoku a po
svoji zpadn hranici, na zpad pak siln a znovusjednocen Nmecko. edest let
po skonen Velk vlasteneck vlky se v Rusku hovo o tom, e u je nejvy as
skoncovat s pstovnm strachu z Nmecka a motivovat Nmce, aby se pestali bt
Rus.58
Jednm z uvaovanch cl je velk kontinentln blok s obrovskm demografickm, surovinovm a vdeckotechnickm potencilem. Ten by ml psobit jako
protivha ocenskho, atlantickho bloku, jemu dominuj USA oprajc se zejmna
o Velkou Britnii, kter je v Rusku povaovna za plovouc pedsunutou zkladnu. Atlantickmu bloku se v Rusku vyt pedevm to, e dvma vlnami rozen NATO vytvoil novodobou formu tzv. sanitrnho kordonu, jeho smyslem vdy
bylo za kadou cenu zabrnit rusko-nmeckmu spojenectv. Pijet celkem ty pobaltskch, dvou ernomoskch a ty stedoevropskch stt je v vahch ruskch
geopolitik hodnoceno jako pobaltsko-ernomosk unie, jejm hlavnm poslnm je rozdlen euroasijskho prostoru jakoto monho konkurenta nebo dokonce
vyzyvatele USA.
Sbliovn a vzjemn doplovn s Nmeckem by z pohledu Ruska bylo protipohybem vi americk strategii po skonen studen vlky.59 Zrove se mnohm
ruskm teoretikm ale i politikm jev jako nejschdnj cesta k pekonn dvou
strategickch slabin dnenho Ruska, jimi jsou vdecko-technologick zaostalost
a nalhav nedostatek investic. Pevld nzor, e Amerian budou vi Rusm
jet dlouho podezrav a e jim nikdy neposkytnou nejnovj technologie. Stejn
skoup ale budou i vi svm evropskm spojencm nepodl se s nimi o sv
surovinov bohatstv, protoe dobe vd, e star kontinent je v tomto ohledu vybaven nedostaten.
Z toho se vyvozuje monost velkho euroasijskho obchodu stolet. Investice
a modern technologie by do Ruska mohly plynout z Evropy a zejmna pak z Nmecka. Rusko by jako protihodnotu nabdlo pstup ke svmu obrovskmu surovinovmu
bohatstv. Dky ose Moskva-Berln by Rusko pestalo bt ekonomickm outsiderem
a nadle by zstalo politickou velmoc. A zkrtka by nepilo ani Nmecko dle by
si upevnilo svoji ekonomickou slu a zrove s tm by vrazn umocnilo svou politickou vhu v dnenm svt.
Vedle ekonomiky se uvauje tak o politickch szkch do tak vysok geopolitick hry. Rusko by Nmecku navrtilo oblast Kaliningradu a nic by nenamtalo proti
dominantnmu vlivu Nmecka v Polsku, esku, Maarsku, Slovinsku a Chorvatsku.
Jako protihodnotu by oekvalo posunut sfry svho vlivu v tzv. pobaltsko-ernomosk unii smrem na zpad. lo by hlavn o pobaltsk stty, Ukrajinu, Bulhar218

1. KAPITOLA
6.
sko a Rumunsko. Ve he tedy jsou nemal szky. Postupn omezovn americko-atlantickho vlivu ve stedn Evrop by mohlo skonit skrytou a ponenhlou reviz
mezinrodnho uspodn, kter se vytvoilo dvojm vchodnm rozenm NATO
v letech 19972002.

Vzvy pro mezinrodn spoleenstv

Zkladn vzvou pozitivnho charakteru je udret kooperativn charakter vztah mezi Ruskem a Zpadem a jejich rozvjen v jednotlivch oblastech mezinrodn
politiky. Z toho vyplv nezbytnost nadle podporovat pozitivn prvky v zamen vnitn, zahranin a zejmna pak bezpenostn politiky Rusk federace. Vedle
toho Zpad el nkolika vzvm negativnho charakteru. Tou prvn je pedchzet
takovmu oslabovn Rusk federace, kter by mohlo vst k jejmu implozivnmu
zhroucen.60 Stejn tak je teba brnit vnjmu podncovn iredentistickch snah
v rmci dnen Rusk federace, kter by mohly mt nedozrn destabilizan dopady
na evropskou bezpenost. Dal negativn vzvou je zamezit tomu, aby mezinrodn
terorismus rozioval na okrajch dnen Rusk federace svj vliv pod zstrkou boje
za samostatnost, svobodu a nezvislost utlaovanch nrod. Afghnsk zkuenost
varuje, e na konci me bt nsiln islamizace celch stt a jejich pemna v rukojm globlnch terorist a v zkladny tok na zem Zpadu.

4. LR
Na potku 21. stolet pedstavuje na nejen nejlidnatj, ale dky dlouhodob
vysokmu rstu tak jednu z ekonomicky nejsilnjch a nejdynamitjch zem svta. Od roku 1945 je stlm lenem Rady bezpenosti OSN, od roku 1964 je lenem
jadernho klubu (do roku 1971 vystupovali v OSN jako jedin pedstavitel nskho
lidu zstupci Tchaj-Wanu [nsk republika]).

Doktrinln vvoj
V 50. a 60. letech se dila Maovou koncepc lidov vlky, kter vychzela ze sovtsk pedstavy o dlouhotrvajc vlce velkho rozsahu s nasazenm obrovskho
mnostv iv sly. Tato koncepce vrazn peceovala vznam lidskho faktoru
na kor technickho. Vychzela z odkazu nskho strategickho mylen, kter
pikld velk vznam rozloze zem, jeho strategick hloubce a praktikm partyznsk vlky.61
Po Maov smrti LR pod Tengovm vedenm ustoupila od strnulho pojet lidov vlky. Opustila strategii dlouhodobho ozbrojenho konfliktu velkho rozsahu.
Poetn stavy nsk armdy se snily o jeden milion, ruily se velk vojensk jednotky ve prospch mench tvar a pozornost se zamila na pekonvn velkch
problm v logistice. Poklesl vznam pozemnch sil, narostl vznam vojenskho nmonictva a vojenskho letectva.
219

1. KAPITOLA
6.
na po skonen studen vlky
Po skonen studen vlky na nadle sleduje svoji vlastn, svrznou cestu. Na
jedn stran petrvvaj nkter anomlie. Je to zejmna neprhlednost a v ad ppad i zmrn tajnstkstv. Nejvym rozhodovacm orgnem zstv stedn
vojensk komise (VK) a armda se stle t ad vsad, i kdy u ne v takovm
rozsahu jako v minulosti.
Na druh stran se vak LR jet vraznji ne pedtm odklonila od strategie
dlouhodobho konfliktu velkho formtu. Dle snila sv poetn stavy a vrazn
omezila vdaje na zbrojen z nkdejch 8 % HDP je snila na 23 %. Hlavn prioritou ny se stala vnitn modernizace a hospodsk rst. V obrann politice se
nejvt pozornost sousteuje na pokraujc modernizaci vojenskho nmonictva
a letectva. Nov nmon doktrna si klade za cl vytvoen tfzov zny pro poteby
aktivn obrany a pro zajitn dostatenho manvrovacho prostoru aktivn obrany
podl pobe v dlce 18 000 km.

Reakce na vlky postkonfrontanho obdob

Vznamnou udlost se pro LR stala aktivn ast na operaci Poutn boue
v roce 1991. Ta ukzala, e z hlediska kvalitativnho LR nesmrn zaostala za armdou USA a dalch zem NATO. Jej stav zhodnotil Joseph Ney slovy: nen zaostal,
je beznadjn zaostal.62
Dalm vznamnm meznkem byla operace Spojeneck sla v roce 1999.
Ta byla v n hodnocena jako oteven projev agrese proti suvernnmu sttu,
pi n industriln zpadn demokracie opt konspirovaly za elem vnutit
zemm tetho svta americk hodnotov systm. Tato vlka vyvolala v n
diskusi o dalm zamen jej bezpenostn strategie. Vyhranily se pitom ti
zkladn nzory.63
1. Stoupenci lidov vlky vychzej z nzoru, e technick zaostalost nsk armdy nemus hrt rozhodujc lohu. Velkou inspiraci spatovali ve vlce v Kosovu, kter ukzala, e velk pesile lze vzdorovat i se zaostalou vbavou. Poukazovali zejmna
na monosti budovn klamnch cl, podzemnch tunel a kryt a zvlt pak na
vyuvn protivzdun obrany, kter neptele nut k manvrm ve velkch vkch
a na velk vzdlenosti.
2. Stoupenci modernizace zdrazuj, e po vlce v Afghnistnu a po operaci
Irck svoboda je nutn zvit technologickou rove nsk armdy. Vnitn se vak
dlili na stoupence vybudovn modern letadlov lodi a siln flotily modernch ponorek. Prv otzka letadlov lodi se stala zleitost nrodn hrdosti a symbolickho
vznamu.
3. Stoupenci nzoru, e s USA a NATO se nelze pomovat, ale nen teba Alianci
ani ustupovat, varuj ped past, kterou by se pro nu mohly stt zvody ve zbrojen,
nepochybn by si vydaly obrovsk investice na kor dal modernizace zem. Varuj ped opakovnm osudov chyby, kter se kdysi dopustil SSSR.
220

1. KAPITOLA
6.
Tben nzor v dnen LR
stoupenci lidov vlky: velk pesile lze vzdorovat i se zaostalou vbavou
stoupenci modernizace: po operacch Trval svoboda a Irck svoboda je nutn zvit
technologickou rove LOA
s USA a NATO se nelze pomovat, ale nen teba Alianci ani ustupovat

Bezpenostn strategie souasn ny

V bezpenostn-politickm uvaovn dnen ny se odrej dv zkladn tendence nrst vlastn sly a sebevdom na jedn stran a stle vraznj zapojen
do globln ekonomiky na stran druh.
Nrst sly a sebevdom LR
Tato tendence vychz pedevm z dlouhodobch skutenost: zempisn dimenze a demografick sla. K tomu se pidvaj nov prvky: trval ekonomick
rst, osvojovn novch technologi, dobvn novch trh. Dle k tomu pistupuje
i modernizace armdy cestou nkup v Rusku jde zejmna o modern sthaky,
kinky, ponorky, leteck a nmon zen stely. Zrove s tm na pokrauje ve
vlastnm vvoji vojenskch technologi.
LR m nejpoetnj armdu dnenho svta je to tm dva a pl milionu
vojk plus pl milionov zlohy. Nejvt podl 1 700 000 pipad na pozemn
vojsko, tvrt milionu pak na vojensk nmonictvo a 400 000 na vzdun sly. Strategick sly LR jakoto jedn z jadernch mocnost dnenho svta sestvaj ze ty
brigd mezikontinentlnch zench stel ICBM (celkem 80 S), dvancti brigd
zench stel stednho dosahu (celkem 200 S), jedn jadern ponorky s dvancti
zenmi stelami stednho dosahu a z pti brigd zench stel krtkho dosahu
(celkem 450 S). Z hlediska kvantitativnho se tak LR ad na pt msto mezi pti
oficilnmi leny jadernho klubu.
Velkou technologickou a kvalitativn ztrtu m dnen na pedevm v oblasti
vojenskho vyuvn daj zskvanch z vesmru. Vrazn zaostv nejen za USA,
ale i za pednmi evropskmi stty, zejmna pak v oblasti sov integrace vojenskch innost (Network Centric Warfare) a ve schopnostech vst bojovou innost
na velkou vzdlenost, jak to pedvedly USA v operacch Spojeneck sla 1999, Trval
svoboda 2001 a Irck svoboda 2003. Ve srovnn s USA m LR mnohem ni
schopnost projekce sly na velkou vzdlenost. Nem dostaten kapacity pro zasazovn pesnch der (chyb j zejmna zbraov systmy typu Joint Direct Attack
Munition nebo zench stel s plochou drhou letu odpalovanch z ponorek).
Zmny v bezpenostn strategii LR
odklon od strategie dlouhodobho konfliktu velkho formtu
snen poetnch stav a vdaj na zbrojen z 8 % HNP na 23 %
hlavn prioritou je vnitn modernizace a hospodsk rst
221

1. KAPITOLA
6.
nsk zjem na integraci do globlnch struktur
Druh tendence, tedy zapojovn do globln ekonomiky, se jev jako silnj a jej
pzniv dopady se projevuj v nsledujcch smrech:
LR nen vystavena dn vn bezprostedn vnj hrozb. Udlostmi pelomovho charakteru se v tomto smru staly zejmna:
vrazn zlepen vztah s Ruskem, je vyvrcholilo uzavenm strategickho
partnerstv v roce 1996,
uzaven strategickho partnerstv s USA v roce 1997,
dosaen dohody o nenaruitelnosti sttnch hranic s nov vzniklmi stedoasijskmi stty (Kyrgizstn, Kazachstn, Tdikistn).
na tedy nem dn dvod k militarizaci sv bezpenostn politiky, k vojenskmu soupeen s USA ani s dnou dal svtovou mocnost. Nepedstavuje zdroj
monch bezpenostnch dilemat v globlnm mtku.
LR m strategick zjem, aby dle pokraovala a prohlubovala se jej integrace
do svtov ekonomiky. Jej vztah k vnjmu svtu vychz ze skutenosti, e vnitropolitickou prioritou je ekonomick rst. LR vbec nezastr svoji zvislost na zahraninch investicch, na dovozu modernch technologich a na pstupu na svtov trhy.
na se aktivn zapojila do boje proti globlnmu terorismu, neprotestovala
proti vojenskmu zsahu v Afghnistnu a vcn reagovala i na operaci Irck svoboda. Navc je siln zamstnna svmi vnitnmi problmy: ztrtou v oblasti soft power, pelidnnm, regionalismem, ekonomickmi reformami, etnickmi meninami,
sociln nestabilitou, ekologi, bojem s byrokraci a korupc a celou adou dalch.
V ppad velk vlky by na byla velice zraniteln v dsledku velk koncentrace
obyvatelstva do velkch mst v pmoskch ninch a nevyhovujc infrastruktury.
Jej vnou vnitn slabinou je t nedostaten vnitn soudrnost plynouc z narstajcho napt mezi rozshlmi ekonomickmi reformami a politickou ustrnulost.
Dl shrnut
Vojensk sla souasn ny vynik pedevm z hlediska kvantitativnho, ale
z hlediska kvalitativnho naopak vynik jej zaostalost nejen za USA, ale i za evropskmi stty. Tato skutenost spolu se zamenm zahranin a bezpenostn politiky
nasvduj, e dnen na nepedstavuje vnou hrozbu pro svtov mr a bezpenost. To je tm dleitj, e se jedn o jednu z nejsilnjch svtovch velmoc. na
by se mohla stt nanejv hrozbou pro sv sousedy, zejmna pak pro Tchaj-wan.
Mus vak brt v vahu, e strategickm partnerem tchto zem jsou USA.
Vojensk sla LR

222

nejpoetnj armda dnenho svta pes dva miliony vojk plus milionov zlohy
pozemn vojsko
1 700 000
vojensk nmonictvo
250 000
vzdun sly
400 000

1. KAPITOLA
6.
Strategick sly LR

tyi brigdy mezikontinentlnch zench stel ICBM (celkem 80 S)

12 brigd zench stel stednho dosahu (celkem dv st S)
jedna jadern ponorka s 12 zenmi stelami stednho dosahu
pt brigd zench stel krtkho dosahu (celkem 450 S)

5. Organizace spojench nrod OSN

(United Nations Organisation UN)
Od svho zaloen v roce 1945 je na celm svt jedinou a nezastupitelnou univerzln mezinrodn organizac mezivldnho charakteru, jejm hlavnm poslnm je udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti a rozvoj hospodsk, sociln
a kulturn spoluprce mezi nrody. V souasnosti m celkem 191 lenskch stt.

Hlavn cle OSN

zachovn mezinrodnho mru a bezpenosti a v zjmu dosaen tohoto cle pijmat opaten, ktermi by se pedelo ohroen mru, odstranilo jeho ohroen
a potlail kad ton in nebo jin poruen mru,
rozvjet ptelsk vztahy mezi nrody na zklad vzjemn vhodn spoluprce
a dodrovn zsady sebeuren nrod a init jakkoliv dal vhodn opaten na
poslen mezinrodnho mru,
prosazovat mezinrodn spoluprci cestou een mezinrodnch problm, a to
hospodskho, socilnho, kulturnho nebo humanitrnho charakteru,
posilovat a upevovat ctu k lidskm prvm a zkladnm svobodm pro vechny
bez rozdlu rasy, pohlav, jazyka nebo nboenstv,
slaovat sil nrod pi dosahovn tchto cl.

Hlavn zsady fungovn OSN

svrchovan rovnost vech lenskch stt,
svdomit plnn zvazk vyplvajcch z Charty OSN,
eit mezinrodn spory cestou mrovch prostedk,
vyvarovat se hrozby nebo pouit hrozby sly proti zemn celistvosti a politick
svrchovanosti lenskch stt,
kad lensk stt m povinnost pomoci pi kad akci, kterou OSN podnik
v souladu s Chartou,
kad lensk stt se m vysthat pomoci tomu sttu, proti ktermu OSN podnik
preventivn nebo donucovac akci,
nezasahovat do vc, kter pat do vnitn pravomoci sttu, co ale nebrn tomu,
aby se v ppad ohroen i poruen mru a bezpenosti kdekoli ve svt pouila
donucovac opaten na zklad kapitoly VII. Charty.
223

1. KAPITOLA
6.
Hlavn orgny OSN
Valn shromdn (General Assembly) je hlavnm poradnm orgnem, ve kterm maj rovnoprvn zastoupen vechny lensk stty. Schz se pravideln na ronch zasednch, kde se na zklad Charty zabv otzkami mezinrodn spoluprce
stt v politick, hospodsk, sociln, humanitrn a kulturn oblasti. Rezoluce pijm obyejnou vtinou, v ppad poteby jde o dv tetiny ptomnch a hlasujcch len. Tyto rezoluce pak maj charakter doporuen.
Rada bezpenosti (Security Council). M pt stlch len (USA, Rusko, na,
Francie, Velk Britnie) a 10 nestlch len, kter vol Valn shromdn. Je orgnem, kter m hlavn zodpovdnost za zachovn mezinrodnho mru a bezpenosti. Jej rozhodnut jsou pro lensk stty zvazn.
Sekretarit OSN tvo mezinrodn ednci (v souasnosti pes 25 000), kte
slou ostatnm orgnm OSN. d mrov operace a organizuj zprostedkovn
v mezinrodnch sporech.
Generln tajemnk podle Charty hlavn sprvn ednk OSN, kterho do
funkce na dobu pti let jmenuje Valn shromdn na zklad doporuen Rady
bezpenosti. Jeho hlavnm poslnm je vykonvat preventivn diplomacii s clem zabrnit vzniku, eskalaci nebo rozen mezinrodnch spor. Vede konzultace s vedoucmi pedstaviteli svta a zastuje se zasedn rznch orgn OSN.

Hlavn problmy OSN na potku 21. stolet

Po celou dobu studen vlky oba bloky velmi asto uplatovaly prvo veta, a tm
OSN paralyzovaly. Do roku 1989 lensk stty OSN velmi asto bez ohledu na stanoviska RB OSN svvoln uplatovaly prvo na sebeobranu na zklad lnku 51
Charty OSN, a tak ve vzjemnch vztazch velmi asto prosazovaly slu.
Nerovnovha mezi kvantitou a kvalitou rezoluc RB OSN
Znik systmu bipolrn konfrontace dal svtov organizaci nebval prostor
k tomu, aby hrla aktivn roli v oblasti globln bezpenosti. Od roku 1990 do souasnosti schvaluje RB OSN v prmru jednu rezoluci tdn, zatmco pedtm to byla
jedna msn. skalm tohoto vzestupu aktivity byla nedokonalost a opodnost rezoluc, nkter nebyly ani naplnny lo zejmna o Somlsko (1993), Rwandu (1994)
a Bosnu a Hercegovinu (1995).
Jednm ze zkladnch problm souasn OSN je jej identita a vliv na vvoj svtov politiky a zejmna pak na globln bezpenost. Vn problmy jsou spojeny
se sloenm a fungovnm Rady bezpenosti. Kritikov pipomnaj, e pt stlch
len bylo vybrno na zklad vsledk druh svtov vlky, ale est nsledujcch
desetilet pineslo spoustu zvanch zmn. Trvale narstala ekonomick sla i politick vliv poraench mocnost Nmecka a Japonska, zsadn se zmnila jejich politick kultura. Tomu odpovd jejich slc zjem o zskn stlho lenstv v RB OSN.
Tent zjem m nkolik stt z Latinsk Ameriky a Afriky.
224

1. KAPITOLA
6.
Americk vhrady vi OSN
V USA sl nzory, e po zniku SSSR se zsadn zmnila konfigurace svtov
mocensk struktury prv ve prospch jedin svtov supervelmoci. Nap. vlivn
teoretik Michael Glennon tvrd, e nov situace se tak stala nesluitelnou se zpsobem
dosavadnho fungovn OSN a trvale podlamuje dvryhodnost Rady bezpenosti.65
Z toho pak vyplvaj zsadn rozdly v odpovdi na ti zkladn otzky:
Kdy nastv vhodn okamik pro uskutenn ozbrojen intervence?
Kdo by ml vytvet pravidla pro tyto intervence: stty nebo mezinrodn organizace?
Kdy by takov pravidla mla bt vytvoena?
Amerit kritikov souasnho stavu povauj jednn a rozhodovn Rady bezpenosti za zdlouhav a neproduktivn. Odmtaj vliv mezinrodnch organizac na
rozhodovn otzek tkajc se jejich bezpenostnch zjm. A upednostuj vytven pravidel a na posledn chvli, zatmco jin stty (zejmna evropsk) se zasazuj
o vytven preventivnch pravidel pro zabrnn krizm, co umouje uritou stabilitu a pedvdatelnost. Dleitm meznkem se stalo 12. z 2002, kdy americk
prezident G. W. Bush pedloil otzku Irku na Valnm shromdn OSN. Ve svm
projevu pitom varoval, e v ppad nespchu spoluprce budou USA jednat samostatn. A tak se nakonec i stalo v ppad operace Irck svoboda.

Pstup OSN k hlavnm hrozbm souasnho svta

Dosavadn vvoj ukzal, e OSN zstv velmi dleitm aktrem mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni. Pat j dleit slovo zejmna pi
posuzovn bezpenostnch hrozeb, nezbytn je i pro to, aby jakkoli nasazen sly
mlo mezinrodn oprvnn a mohlo bt hodnoceno jako legln a legitimn. Nmtem celosvtovho vznamu jsou jej mrov operace.
Problematika akc podle lnku 51
Zkladn problm dnenho globalizovanho svta, zejmna pak tv v tv hrozb globlnho terorismu se odvj od posuzovn otzky, zda dan stt el nalhav
hrozb (imminent threat). V odpovdi na tuto otzku se vyhranily dva zkladn pstupy. Na jedn stran stoj filozofie Nrodn bezpenostn strategie USA ze z 2002,
podle n je mon v zjmu sebeobrany uskutenit pedstihujc akci (anticipatory
action), a to i za situace, e panuje nejistota, co se tk asu a msta pedpokldanho i
oekvanho neptelskho toku. Stoupenci tohoto pstupu tvrd, e pokud ohroen
stt bude ekat, a se hrozba stane skuten nalhavou a blzkou, podstupuje riziko, e
utrp vt kody, ne kdyby zashl s pedstihem, tedy preemptivn.
Na druh stran je tu varovn Henryho Kissingera, e nen v zjmu USA ani
v zjmu svta, aby se zavdly zsady, kter by jakmukoli sttu dvaly neomezen
prvo na preemptivn akci na zklad jeho vlastn definice bezpenostn hrozby.66
Zeveobecnn praxe anticipatoty action by toti mohlo svt zavst k nebezpen
225

1. KAPITOLA
6.
anarchii, v jejm rmci by se jednostrann pouvn sly stalo spe pravidlem ne
vjimkou.67
Jako pijateln kompromis mezi tmito dvma krajnostmi se jev projednvn vech zvanch hrozeb na pd OSN, jejm poslnm ji od jejho zaloen je
chrnit lidstvo ped hrozbou vlek. Vznam OSN v dob globalizace nekles, ale
naopak narst, protoe je jedinou mezinrodn organizac, kter me pinet globln odpovdi na globln hrozby, kter svmi pinami i dopady pesahuj nrodn
hranice. Prv na jej pd lze hledat een, kter vyuvaj nejen vojenskch, ale tak
politickch a diplomatickch nstroj jde zejmna o pesvdovn a jednn, kter
umouj dosahovat bezpenostnch cl i jinou cestou ne vlkou.

Americk vhrady vi OSN

Michael Glennon: Nov situace je nesluiteln s dosavadnm fungovnm OSN a trvale
podlamuje dvryhodnost Rady bezpenosti.
Ti zkladn otzky:
kdy nastv vhodn okamik pro uskutenn ozbrojen intervence
kdo by ml vytvet pravidla pro tyto intervence: stty nebo mezinrodn organizace?
kdy by takov pravidla mla bt vytvoena

Kapitola VII a posuzovn vnjch a vnitnch hrozeb

V oblasti vnjch hrozeb zstv RB OSN jedinm orgnem, kter m prvo
rozhodovat o akcch nezbytnch k udren a obnoven mezinrodnho mru a bezpenosti. Idelnm stavem by bylo, kdyby kad akce byla jak legln, tak i legitimn.
Gareth Evans uvd, e operace Poutn boue 1991 byla jak legln, tak i legitimn.
Akce Spojeneck sla 1999 byla podle jeho nzoru technicky nelegln, ale veobecn
povaovna za legitimn, a tak napchala mn kody ne akce Irck svoboda 2003,
kter byla jak nelegln, tak i nelegitimn.68

Vlky v letech 19912003

Gareth Evans (Aust., len tmu 16 moudrch) k:

226

Poutn boue 1991: legln i legitimn

Spojeneck sla 1999: pololegln, ale vcemn legitimn
Trval svoboda 2001: legln i legitimn
Irck svoboda 2003: nelegln i nelegitimn

1. KAPITOLA
6.
Pokud jde o vnitn hrozby, m RB OSN prvo rozhodnout o zsahu v ppad, e obyvatelstvo njakho sttu trp v dsledku obansk vlky, vzpoury nebo
zhroucen sttu, piem dan stt nen schopen zabrnit jejich utrpen. Z takov
situace vyplv zodpovdnost mezinrodnho spoleenstv za ochranu trpcch
(responsibility to protect). Pi posuzovn vech hrozeb by se mly zvaovat nsledujc zkladn skutenosti: vnost hrozby, vhodnost pouitch prostedk,
uplatnn sly (a po vyerpn vech ostatnch nstroj) a mon nsledky kadho zsahu.

Kapitola VII a posuzovn vnjch a vnitnch hrozeb

bezpenj svt: nae sdlen zodpovdnost
kad stt by se ml vdy obracet na Radu bezpenosti OSN a pedloit jasn
argumenty o nalhavosti hrozby
vojensk akce me bt:
a) preemptivn (proti hrozb, kter je nalhav a blzk)
b) preventivn charakter (zsah proti hrozb, kter jet nen ani nalhav, ani blzk)

Summit tiscilet (Millenium Summit)

Pelomovou udlost v djinch nejen OSN, ale celho svta se stala schzka lenskch stt na rovni f stt a vld v roce 2000. Ta vnovala velkou pozornost
tzv. mkkm hrozbm, kter bvaj podceovny, ale jejich dlouhodob zanedbn
me vn ohrozit bezpenost nkterch zem nebo dokonce region. Jde zejmna o een problm chudoby, zaostalosti rozvojovch zem, zhorovn ivotnho
prosted a nedostaten zdravotn pe. Schvlila dleit dokument program
rozvojov pomoci nazvan Rozvojov cle tiscilet (Millenium Development Goals
MDG). Jeho hlavnmi cli jsou odstranit extrmn chudobu a hlad, doshnout zkladnho vzdln pro vechny, prosazovat rovnost en a mu ve spolenosti, snit
dtskou mrtnost, zlepit zdravotn pi o matky, bojovat s HIV/AIDS, malri a dalmi nemocemi, zajistit udriteln stav ivotnho prosted, budovat svtov partnerstv pro rozvoj.
Dalm vznamnm clem OSN v rmci dlouhodobho a systematickho boje
proti tzv. mkkm hrozbm se staly tyi hodnoty celosvtovho vznamu (Global
Public Goods GPG), jimi jsou:
fyzick bezpenost a stabilita: freedom of fear (osvobozen lovka od strachu),
lidsk prva a rovnost pro vechny lidsk bytosti,
oteven a vem pstupn ekonomick uspodn umoujc dstojn ivot, jinmi slovy freedom of want (tedy osvobozen lovka od nouze),
sociln standard spovajc pedevm na dostupnosti lkask pe, vzdln a na
ivot ve zdravm prosted.
227

1. KAPITOLA
6.
Platformu MDG dle zdokonalil rozshl mezinrodn pracovn tm, v jeho
ele stl svtov uznvan ekonom Jeffrey Sachs. Ten vytyil celkem 8 hlavnch
cl celosvtovho boje proti mkkm hrozbm. Prvnm clem je snit do roku
2015 o polovinu poet lid, kte trp hladem, protoe ij za mn ne jeden
USD na den. Druhm clem je zajistit vem dtem svta monost zskat alespo prvn stupe zkladnho vzdln. Nsleduje odstraovn nerovnost mezi
mui a enami, sniovn mrtnosti rodiek a dt ve vku do 5 let. estm clem
je zeslen boje proti epidemim HIV/AIDS, malrie a dalch nemoc. Nsleduje
draz na udren kvality ivotnho prosted, kde je clem snit do roku 2015
na polovinu poet lid, kte nemaj pstup ke zdrav pitn vod. A osmm clem je rozmach globlnho partnerstv pro rozvoj, kde se velk pozornost vnuje
zejmna problematice dluh rozvojovch zem a pstupu jejich zbo na trhy
vysplch zem.
Zvry a doporuen OSN pro vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb
a vzev dnenho svta
V prosinci 2004 byla zveejnna zvren zprva 16lennho tmu na vysok
rovni, jeho pedsedou byl bval thajsk premir Anand Panyarachun. V tomto
tmu krom dalch pracovali Robert Badinter (Francie), Brent Scowcroft (USA),
Jevgenij Primakov (Rusko), Sadako Ogata (Japonsko) i Gro Harlem Brundtland
(Norsko). Jejich dokument nazvan Bezpenj svt: nae sdlen zodpovdnost
dal jasnou odpov na otzku zvaovanch hrozeb dnenho svta. Doporuil, aby se
kad stt pi posuzovn bezpenostnch hrozeb, kterm el, vdy obrtil na Radu
bezpenosti OSN a pedloil jasn argumenty. Na jejich zklad by pak mohl dostat
oprvnn k vojensk akci, kter by mohla mt bu preemptivn (proti hrozb, kter
je nalhav a blzk), nebo preventivn charakter (zsah proti hrozb, kter jet nen
ani nalhav, ani blzk).
Na zklad doporuen Garetha Evanse tento tm na vysok rovni uvedl pt
zkladnch kritri pro posuzovn bezpenostnch hrozeb dnenho svta:69
a) zvanost hrozby: vdy by se mlo posuzovat, do jak mry je ohroena bezpenost sttu nebo lid,
b) smysl ppadn vojensk akce: vdy by se mlo zvaovat, zda clem je zastavit
nebo odvrtit hrozbu, o kter se hovo,
c) nejzaz een: zasahovat by se mlo a po vyerpn vech monost nevojenskho een,
d) pimenost prostedk: kad vojensk akce by se mla omezit na nezbytn
minimum z hlediska rozsahu, trvn a intenzity,
e) zvaovn dsledk: vdy by se mlo pemlet, zda vojensk zsah inn
a dlouhodob odvrt hrozbu, kter byla jeho dvodem.

228

1. KAPITOLA
6.
Pt kritri OSN pro posuzovn bezpenostnch hrozeb

zvanost hrozby
smysl ppadn vojensk akce: zastavit nebo odvrtit hrozbu
nejzaz een: a po vyerpn vech monost nevojenskho een
pimenost prostedk: vojensk akce omezit na nezbytn minimum z hlediska rozsahu,
trvn a intenzity
zvaovn dsledk: vdy by se mlo pemlet, zda vojensk zsah inn
a dlouhodob odvrt hrozbu, kter byla jeho dvodem

Mrov operace OSN

Jednm z nejvznamnjch smr innosti OSN na poli mezinrodn bezpenosti jsou mrov operace, kter na zklad mandtu OSN uskuteuj ty mezinrodn
organizace, je k tomu maj potebn sly a prostedky. Podle stanovench cl a pouitch prostedk se tyto operace dl na pt druh:
prevence i pedchzen konflikt (Conflict Prevention),
nastolen mru (Peace-making),
udren i zachovn mru (Peace-keeping),
vynucen mru (Peace-enforcement),
budovn mru (Peace-buliding).
Mrov operace OSN na potku 21. stolet

prevence i pedchzen konflikt (Conflict Prevention)

nastolen mru (Peace-making)
udren i zachovn mru (Peace-keeping)
vynucen mru (Peace-enforcement)
budovn mru (Peace-buliding)

Peace-building a jeho problmy

Konec studen vlky vytvoil pedpoklady a podmnky pro nov druh mrovch
operac, kter dostal nzev peace-building. Vymezen hlavnho smyslu pinesl vznamn dokument OSN z roku 1992 nazvan Agenda pro mr. Ten k, e jde o stanoven a podporu struktur s clem poslit a upevnit mr a znemonit nvrat konfliktu.
Peace-building se zamuje hlavn na upevnn mru a na poslen pocitu dvry
a porozumn mezi lidmi. Znamen posun od bezprostednho cle, jm je nastolen
bezpenosti, k dlouhodobjmu cli, kterm je rozvoj.
Reneta Dwan a Sharon Wiharta pipomnaj,70 e peace-building je hodnocen ze
dvou krajnch hl pohledu. Jednm se jev jako pli konzervativn, protoe usiluje
o uchovn a poslen sttu, jakoto zkladn jednotky celho systmu mezinrodnch vztah. Druz ale namtaj, e ve skutenosti jde o radikln zmnu znamenajc
229

1. KAPITOLA
6.
naprost odklon od zsady nezasahovn do vnitnch zleitost stt. Pojet peace-buildingu vychz z nzoru, e vnitn struktury sttu a jeho chovn maj dopad na
mezinrodn mr a bezpenost. A z toho se pak vyvozuje prvo i dokonce povinnost
mezinrodnch organizac i jinch stt, aby zashly v ppad, e vvoj nkterho
sttu neblaze psob na mezinrodn mr a bezpenost.
Peace-building m tyi hlavn posln: DDR (odzbrojen, demobilizace a reintegrace-Disarmmament, demobilization and reintegration), nastolen vldy prva,
ekonomick obnova a demokratick volby. DDR se zamuje pedevm na ukonen
nsil. Smyslem nastolen vldy prva je vytvoit inn justin systm, kter je dostupn, prhledn, nestrann, nezvisl a vkonn. Ekonomick obnova se nejprve
zamuje na vybudovn dvry a na zapojen bvalch neptel do spolenho budovn sttu. V nvaznosti na to pak usiluje o odstrann hlubch koen konflikt,
jimi jsou chudoba a ekonomick nerovnost. Velmi dleitm kolem ekonomick
obnovy je tak odstraovn stnov ekonomiky nejvmluvnjm a nejnalhavjm pkladem je pstovn opia v Afghnistnu. Organizace a zajiovn voleb
pedstavuje innost, jej prostednictvm je mon do budovn sttu zapojit irok
lidov vrstvy.
Pokud jde o budoucnost peace-buildingu, vyhranila se ti zkladn pojet.
Minimalist doporuuj omezit se pouze na obnoven bezpenosti, zajitn humanitrn pomoci a nastolen veejnho podku. Maximalist kaj, e samotn
peace-building znamen, e dan spolenost nen schopna sama sob vldnout.
Z toho vyvozuj nezbytnost jaksi benevolentn autokracie vnjch initel, kte
by se mli zamovat radji na vt poet kol. Centristick pozice doporuuje
zamovat se na zkladn poteby a co nejvce do peace-buildingu zapojovat mstn
initele.
Pstup 16 moudrch
Dodnes se vedou diskuse, kdo a v jakm rozsahu me za masakr ve Rwand.71
Byl to Kofi Annan, kter v t dob ve funkci editele sekce pro mrov operace nedocenil varovn generla Romera Dallaire o hrozb masakr ve Rwand? Nebo tehdej
americk prezident Bill Clinton, kter dal staen modrch pileb, i kdy vdl, e
masakry u zaaly, ale jednal ve snaze nedopustit zabjen americkch vojk? Stejn
tak se pipomn vina tehdejho francouzskho prezidenta Mitterranda, kter ped
tm souhlasil s vyzbrojovnm a vcvikem rwandskch vojk. Tak tato tragick
zkuenost potvrzuje, e OSN a jej chovn bude takov, jak budou motivy a chovn
jejch lenskch stt, zejmna pak tch nejsilnjch a nejvlivnjch.72
Dokument nazvan Bezpenj svt: nae sdlen zodpovdnost. Zdraznil, e
hlavnm smyslem operac je zastavovat vlekl obdob nsilnch stet, pedchzet jejich perstn v ozbrojen konflikty a budovat dvru mezi bvalmi nepteli. Za zkladn podmnku spnosti jakkoliv mrov operace OSN oznail
spolenou politickou vli nejvznamnjch aktr a jejich innou mezinrodn
spoluprci.
230

1. KAPITOLA
6.
Smysl akc OSN
zastavovat vlekl obdob nsilnch stet
pedchzet jejich perstn v ozbrojen konflikty
budovn dvry mezi bvalmi nepteli

High-level Panel z prosince 2004 se vyhnul definici cl peace-buildingu, ale zdraznil, e kad akce tohoto typu by mla mt mandt Rady bezpenosti OSN. Zrove s tm pipustil, e nejlep pedpoklady k naplovn kol peace-buildingu
mohou mt mezinrodn organizace jako nap. NATO. Navrhl, aby OSN zdila svoji
vlastn Komisi pro peace-building, kter by zce spolupracovala s mezinrodnm
spoleenstvm a s vldami v oblastech uskuteovn operac typu peace-building.
Akce typu peace-building budou nadle zcela nezbytn, ale zrove to budou
akce velmi nron po vech strnkch ekonomick, politick, personln. Uplatnn jednotlivch pojet peace-buildingu bude vdy zviset na konkrtnch podmnkch v mst zsahu mezinrodnho spoleenstv, na ochot nejvlivnjch initel
a tak na jejich vzjemnm porozumn a spoluprci.
Mrov operace na potku 21. stolet
Jen v roce 2005 probhalo ve svt 18 mrovch operac OSN, na kterch se podlelo celkem 70 000 vojk v modrch plbch a 20 000 civilnch pracovnk. OSN
tak v rznch akcch nasadila vce vojk ne NATO a EU dohromady. Jean Marie
Guhenno, zstupce generlnho tajemnka OSN pro mrov operace, v dob jednn schzky lenskch stt OSN na nejvy rovni pipomnl, e ztrty zpsoben
vlkami postkonfrontanho obdob se vysluj na sumu 130 miliard USD ron.
Mrov operace jsou tak nejvnosnj investic, jakou me mezinrodn spoleenstv udlat. Tato investice vak m dv velmi nebezpen skal: neinnost na jedn
stran a nedostaten pipraven zsahy na stran druh.73 Guhennova varovn
vychzela z neblahch zkuenost let 19941995, kdy ve Rwand a v Srebrenici dolo
za ptomnosti jednotek OSN k masakrm bezbrannho civilnho obyvatelstva.
Dalm problmem mrovch operac je nevyvenost ve tech hlavnch rovnch.
V prvn z nich se projevuje podl jednotlivch zem nejvc vojk do operac OSN
dodvaj rozvojov zem, zejmna pak Banglad, Indie, Pkistn, Etiopie a Ghana.
Na druh stran bohat zem Zpadu nesou nejvt penn nklady jen na EU
pipad 40 % rozpotu. Nejvtmi pispvateli jsou SRN a Japonsko. Nevyvenost
se projevuje tak v angaovanosti bohatch a vojensky silnch zem. Ty v dob po
skonen studen vlky uplatovaly nsledujc pstup: kdy u nasazovat sv vojky
v zahrani, pak tedy pod vlastnm velenm, nikoli pod velenm OSN. Zsahy ve velmi nebezpench stech svta pak zbvaly na vojky pod velenm OSN, tedy na vojky z rozvojovch zem. Tm vt pak byla rizika, kter podstupovali. A konen jde
o nevyvenost mezi smyslem operac a pipravenost nasazovanch vojk. Nejed231

1. KAPITOLA
6.
nou, nejvraznji snad ve Vchodnm Timoru, se podcenila psychologick pprava
vojk OSN. Vsledkem bylo necitliv chovn vojk OSN, jejich neschopnost i neochota pizpsobit se kultue, hodnotm a mravm v oblasti zsahu.
Carl Bildt, bval vdsk premir, na zklad osobnch zkuenost z Balknu
uvd nkolik zkladnch doporuen. Pedevm by se mlo dbt na to, aby se co
nejdve zajistila co nejvy bezpenost, v jejich jmnu a zjmu se mrov operace
uskuteuj. Dle by mla bt od potku jasn pedstava o konen podob sttu po
zsahu OSN a tto dlouhodob vizi by se mlo pizpsobovat een humanitrnch
problm, nikoli naopak. Zrove s tm je nutn od potku mt co nejir podporu
mezinrodnho spoleenstv vetn finannho zajitn, protoe zsahy nakonec bvaj nkladnj, ne se pvodn pedpokldalo.74

Reforma OSN
Po cel obdob po skonen studen vlky se stle nalhavji projevovala nezbytnost
reformy OSN s clem poslit ji ve tech hlavnch smrech jejho psoben, jimi jsou
univerzlnost, legitimnost a innost. Nejvt pozornost se soustedila na Radu bezpenosti OSN, kterou vytvoilo pt vtznch mocnost po skonen 2. svtov vlky. Od
t doby se ale svt zsadn zmnil: poet lenskch stt OSN z pvodnch 51 stoupl na
191), na SRN i na Japonsko u nelze pohlet jako na poraen zem. Zsadn se zmnil pohled na suverenitu stt a na prvo mezinrodnho spoleenstv na intervenci do
vnitnch zleitost ohroench stt. Zmny se projevuj tak v chovn zem z Asie,
Latinsk Ameriky a Afriky, kter se hls o vt podl na globlnm rozhodovn.
Pi diskusch o zmnch ve sloen a pravomoci Rady bezpenosti OSN se vytvoily dva hlavn pstupy. Tzv. skupina ty Japonsko, SRN, Indie a Brazlie navrhovala, aby se RB OSN rozila o est stlch len (spolu s nimi by to mly bt
dv africk zem), piem prvo veta by i nadle (nejmn po dobu dalch 15 let)
bylo vyhrazeno stvajcm pti mocnostem. Naproti tomu Itlie, Pkistn, Jin Korea
a panlsko chtly, aby stvajc poet 15 len RB OSN (5 stlch + 10 nestlch) byl
zven na 25, a to bez zven potu stlch len.
Od potku platila zkladn podmnka, e kadou zmnu mus schvlit vech pt
stlch len RB OSN a dv tetiny Valnho shromdn, co znamen nejmn
128 stt. A prv v tom byl zkladn problm. Nap. Francie se postavila za skupinu
ty zem, ale USA, pod vlivem irck krize, odmtly podpoit vstup SRN do RB OSN
a bezvhradn podpoily pouze kandidaturu Japonska. Itlie se postavila proti kandidatue SRN, Alrsko proti Egyptu, Kamerun proti Nigrii. Dle se projevily rozdly mezi tzv. umrnnmi a radiklnmi stty (Francie, Velk Britnie vs. Alrsko,
Egypt, rn, Srie, Venezuela, Kuba).
K nejzklamanjm nakonec patily africk stty, kter nedoshly dnho zven svho vlivu. Konen nespch jednn o zmn sloen RB OSN ukzal, e
zkladnm problmem dnenho svta nen OSN jako takov, ale je jm nejednota
jeho lenskch zem a jejich nvrat k sobeckm nrodnm zjmm.
232

1. KAPITOLA
6.
Dl zvr k problematice OSN
I pes souasn nedostatky a nezbytnost reformy je OSN i nadle nezbytnm aktrem mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni. Je nenahraditelnou
instituc pedevm pi uplatovn tzv. soft power a pi hledn odpovd na tzv. mkk hrozby, jakmi jsou zejmna extrmn chudoba ve svt, nedostatek pitn vody,
zhorovn ivotnho prosted, pandemie a dal.75 Na potku 21. stolet tedy nen
nutn hledat k Rad bezpenosti OSN, ale je teba hledat monosti, jak zlepit jej
fungovn. Hlavn vzvou je nalezen veobecn pijatelnch kritri pro vojensk zsahy. Vzvy 21. stolet vyaduj, aby se zmnilo nejen fungovn OSN jako takov, ale
pedevm jejch stt, aby se zmnily jejich priority a zpsoby jejich dosahovn.
OSN na potku 21. stolet
OSN je i nadle nezbytnm aktrem mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni
nenahraditeln instituce pi uplatovn tzv. soft power a pi hledn odpovd
na tzv. mkk hrozby
na potku 21. stolet nen nutn hledat alternativy k Rad bezpenosti OSN, ale je teba
hledat monosti, jak zlepit jej fungovn

Dal smry psoben OSN

opaten proti extrmismu a nesnenlivosti

draz na celosvtovou spoluprci
opaten proti nboru do teroristickch organizac
kontrola nebezpench materil

6. NATO
Od svho zaloen v roce 1949 se prezentuje jako sdruen stt, jejich spolenm zjmem je zachovn a obrana jejich svobody cestou politick solidarity a pimen vojensk sly. Psob jako frum pro konzultace a rozhodovn o politickch
a vojenskch otzkch bezpenosti.

Fungovn NATO
Hlavn nstroje bezpenostn strategie NATO
udrovn vojenskho potencilu postaujcho na prevenci vlky a na innou
obranu,
rozvjen celkovho potencilu nezbytnho pro spn een kriz,
aktivn rozvoj a prohlubovn dialogu s ostatnmi stty a kooperativn pstup k evropsk bezpenosti.
233

1. KAPITOLA
6.
Hlavn mechanismy vnitroatlantick spoluprce
pravideln politick konzultace, jejich hlavnm frem je Rada NATO, kter se
schz nejastji na rovni ministr zahrani, pi vjimench pleitostech i na
rovni f stt a vld,
princip konsensu, kter zaruuje uznn vznamu individuln zkuenosti kadho
lenskho sttu,
obrann plnovn, v jeho rmci se uplatuje jak suverenita a nezvislost rozhodovn vech lenskch stt, tak i respektovn celkovch poteb Aliance,
spolen jadern politika, kter se zabv rozmstnm, bezpenost a ivotnost
jadernch zbran Aliance,
spoluprce v ekonomick oblasti, je se sousteuje na konzultace o hospodskm
vvoji se vztahem na bezpenostn strategii.
Nejvy rozhodovac orgny
a) Politick orgny
Rada NATO (North Atlantic Council NAC). Je hlavnm orgnem s vkonnou
politickou a rozhodovac pravomoc. Schz se dvakrt do roka (jarn a podzimn
zasedn) a rozhoduje na zklad principu konsensu. Vbor pro obrann plnovn
(Defence Planning Comitee DPC) se zabv pedevm analzou obrannch vdaj lenskch stt NATO. Generln tajemnk je nejvym mezinrodnm pedstavitelem NATO a je pedsedou Rady NATO, Vboru pro obrann plnovn a dalch
dleitch vbor NATO.
b) Vojensk orgny
Vojensk vbor (Military Comitee-MC) je nejvym vojenskm orgnem pod
pravomoc Rady NATO. Schz nejmn dvakrt do roku na rovni nelnk tb
vech lenskch stt s vjimkou Francie a Islandu.
Mezinrodn vojensk tb (International Military Staff IMS) pomh Vojenskmu vboru NATO pi een specifickch vojenskch otzek.
Vnitroaliann konzultace
Zkladn metodou projednvn a rozhodovn otzek politick i vojensk strategie jsou pravideln konzultace. NATO se zamuje pedevm na pedchzen kriz
a na jejich mrov een. Projednvnm kriz se zabv pedevm Rada NATO, jej
Politick vbor, Vojensk vbor, Vy vbor pro civiln nouzov plnovn a Vbor
pro operace a cvien Rady (COEC). Hlavn pozornost konzultac obrannho charakteru se zamuje na preventivn diplomacii a na zvldn situac ohroujcch mezinrodn bezpenost. NATO nadle usiluje tak o to, aby od samho potku mailo
vechny pokusy o vydrn nebo o vyhroovn.
Dleitou oblast vnitn innosti NATO je hospodsk spoluprce, kter se rozvj na zklad lnku 2. Severoatlantick smlouvy. Ten zdrazuje, e lensk stty budou usilovat o odstrann konflikt ve sv mezinrodn hospodsk politice
234

1. KAPITOLA
6.
a budou podporovat hospodskou spoluprci mezi jednotlivmi stty i spolen.
Hlavnm frem tto spoluprce je Hospodsk vbor, kter se zamuje pedevm
na srovnvn vojenskch vdaj, vvoj zbrojnho prmyslu, disponibilitu prostedk pro realizaci pln obrany a zajitn hodnoty za penze ve zbrojnm resortu
nrodnho hospodstv.

NATO na potku 21. stolet

Program Partnerstv pro mr
Bruselsk zasedn Rady NATO v lednu 1994 vyhlsilo program Partnerstv pro
mr (Partnership for Peace PfP). Ten vytvoil zkladn rmec bezpenosti v celm
euroatlantickm prostoru. Pozvn bylo zaslno vem sttm zastnnm v NACC
a dalm sttm zastnnm na KBSE. Pozvn pijalo celkem 27 stt.
Hlavn cle PfP jsou vymezeny v Rmcovm dokumentu. Na prvnm mst je to
zven pslunch schopnost a monost k udrovn mru cestou spolenho
plnovn, ppravy a vcviku, a tm zvit interoperabilitu ozbrojench sil partnerskho sttu se silami NATO.76 Dalm clem PfP je zprhlednit proces obrannho
plnovn a tvorby rozpotu na nrodn rovni a napomhat rozvoji demokratick
kontroly ozbrojench sil. PfP se zamuje tak na udrovn schopnost a pipravenosti pispt k operacm pod vedenm OSN nebo OBSE. V dlouhodobm vhledu
PfP vytv pedpoklady k tomu, aby partnersk stty mohly lpe operovat v souinnosti s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO.
Rozvoj spoluprce s Ruskem
V ervnu 1994 bylo dosaeno dohody o veden irokho intenzivnho dialogu
a spoluprce. Zahjil se proces pravidelnch schzek mezi estncti leny NATO
a Ruskem (16+1) na rovni ministr, velvyslanc a expert zamench na vmnu
informac a na konzultace o otzkch spolenho zjmu. Dne 20. kvtna 1997 se
v Pai seli generln tajemnk NATO, nejvy pedstavitel stt NATO a prezident Rusk federace a podepsali Zakldajc akt o vzjemnch vztazch, spoluprci
a bezpenosti mezi NATO a Ruskou federac. Ten vytvoil rmec pro nov bezpenostn partnerstv a vzjemnou spoluprci.77 Stl spolen rada (Joint Permannent
Council JPC) m ti zkladn koly: vst pravideln konzultace o otzkch politickho a bezpenostnho charakteru, rozvjet spolen iniciativy, init spolen rozhodnut a ppad od ppadu i spolen jednat. Stl spolen rada se stala dleitm
jednacm frem jak pi prohlubovn spoluprce, tak i pi vyjasovn a sbliovn
stanovisek pi vojenskch akcch NATO mimo smluvn vymezenou oblast.
Psoben NATO pi udrovn mru (IFOR a SFOR)
Na jae 1994 zasadily sly NATO nkolik vzdunch der proti dlosteleckm
a minometnm postavenm v okol Sarajeva, kter pedtm byly oznaeny za pvodce
tok na civiln obyvatelstvo msta. V lt 1995 zasadily letouny NATO srii der
235

1. KAPITOLA
6.
bosenskosrbskm vojenskm postavenm. Po podpisu Daytonskch dohod (listopad
1995) byly vytvoeny mnohonrodn Realizan sly pod vedenm NATO (IFOR).
Hlavn posln tohoto sboru (60 000 vojk) se zamilo na zajitn dodrovn zastaven palby, zajitn postupnho stahovn ozbrojench sil z dohodnutho psma zastaven palby, zajitn procesu odevzdvn tkch zbran do urench mst
a kontrola vzdunho provozu nad Bosnou a Hercegovinou. Po skonen mandtu
IFOR v prosinci 1996 byly aktivovny Stabilizan sly (Stabilisation Force SFOR).
Hlavnm kolem tohoto ticetitiscovho sboru bylo pedevm psoben proti obnoven neptelstv, upevnn vsledk IFOR, poskytovn selektivn podpory civilnm
organizacm a poskytovat pomoc v nouzi silm OSN ve vchodn Slavonii. SFOR byl
dn do podzenosti velitele pozemnch sil NATO v Evrop.
Strategie NATO pi omezovn zbrojen
Dleitmi meznky veobecnho sil o dosaen konkrtnch vsledk se staly
Pask charta za novou Evropu (listopad 1990), Smlouva o konvennch ozbrojench
sil v Evrop (KOS, prosinec 1990) a Vdesk dokument z roku 1992 a 1994, jejich
dleitou soust byla Opaten k poslen dvry a bezpenosti (CSBM). Smlouva
o KOS vrazn snila celoevropsk stropy pro jednotliv kategorie zbran: 20 000
bitevnch tank, 30 000 obrnnch bojovch vozidel, 20 000 kus dlosteleck vzbroje, 6800 bitevnch letoun a 2000 tonch vrtulnk. Vdesk dokumenty
uzkonily adu dleitch zsad procesu posilovn dvry: kadoron komplexn
vmna informac, nhodn ovovn poskytnutch informac pi hodnotitelskch
nvtvch pslunch vojenskch tvar, nvtvy pozorovatel a dal.
V prvnch pti letech po skonen studen vlky NATO snilo o 80 % poet svch
prostedk jadernho napaden a zlikvidovalo vechny tzv. substrategick jadern
zbran odpalovan ze zem a z hladinovch plavidel. Jedinmi jadernmi zbranmi
uloenmi na soui v souasnosti jsou systmy, kter jsou uren pro letouny s dvojm pouitm. I jejich poet je vak ve srovnn s obdob studen vlky velice nzk
a stejn tak se snil i stupe pohotovosti pslunch letoun.
Jadern strategie vak zstv nezastupitelnm prvkem celkov strategie NATO. Na
rozdl od studen vlky vak spov na podstatn skromnjm arzenlu prostedk jadernho napaden. Ty dnes ji nejsou nameny na dnou konkrtn zemi (detargetting),
ani nejsou pipraveny odvrtit dnou konkrtn hrozbu. Jejich zkladnm poslnm je
pispvat k mru a stabilit Evropy tm, e zvrazuji nesmyslnost jadern vlky v euroatlantickm regionu. in rizika agrese nevypoitatelnmi a nepijatelnmi tak, jak by
to nedokzaly samotn konvenn sly.78 Pro nov lensk i pizvan stty je mimodn
dleit, e NATO nem zjem rozmisovat na jejich zem sv jadern zbran.
Roziovn NATO
Hlavnmi meznky v procesu rozhodovn o tom, zda NATO rozit, se staly rozhodnut bruselskho zasedn rady NATO z ledna 1994, Studie o rozen NATO
ze z 1995, madridsk vrcholn schzka z roku 1997 a prask vrcholn schzka
236

1. KAPITOLA
6.
v roce 2002. V Bruselu bylo v lednu 1994 oznmeno, e Aliance je otevena dalm
evropskm sttm, kter jsou schopny rozvjet a naplovat zsady Washingtonsk
smlouvy a pispvat k dalmu upevovn bezpenosti v severoatlantick oblasti.
Studie o rozen NATO nastnila zkladn zsady roziovn NATO. Hlavn draz
pitom poloila na vybudovn lep bezpenosti v celm euroatlantickm prostoru,
ani by pitom dolo k obnoven dlcch ar. V Madridu padlo v ervenci 1997 rozhodnut, e NATO se v prvn vln roz o Polsko, Maarsko a eskou republiku. Na
praskm summitu Aliance bylo oznmeno rozhodnut pizvat dalch sedm zem:
Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotysko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Roziovn NATO je pojmno jako proces, kter napomh aktivn asti uchazeskch zem pi zvyovn jejich politickho a vojenskho zapojovn do innosti
Aliance. Vytv jedinen rmec pro intenzivn dialog zahrnujc politick, vojensk,
finann a bezpenostn otzky. Tm pispv k dalmu pekonvn rozdl mezi bvalmi nepteli a k posilovn jejich partnerskch vztah. Zjem o lenstv v NATO
potvrdil, e toto spoleenstv se na zklad svho vlivu na mezinrodn bezpenostn
prosted stalo veobecn nejuznvanj mezinrodn organizac.
Transatlantick solidarita po 11. 9. 2001
Teroristick toky dne 11. 9. 2001 vyvolaly nesmrn silnou vlnu solidarity v celm svt a zejmna pak v zpadn Evrop. Jejm celosvtov citovanm pkladem se
stal palcov titulek francouzskho denku Le Monde, kter je jinak povstn neskrvanmi vhradami na adresu USA. Onen titulek znl: My vichni jsme Amerian! Ji
12. z 2001, necelch 24 hodin po teroristickch tocch, NATO vyhlsilo, e to, co
se stalo v USA povauje za tok proti vem tehdejm 19 lenskm zemm. Poprv ve
svch djinch vyjdilo pipravenost aktivovat lnek 5. Severoatlantick smlouvy.
Pak nsledovala ada konkrtnch opaten na pomoc USA v boji proti teroristm:
vmny zpravodajskch informac, zeslen ostrahy vojenskch zkladen USA v Evrop, pm podpora operac proti terorismu, poskytnut pstav a leti americkm
spojencm, operace Active Endeavour (nasazen nmonch sil NATO k monitorovacm plavbm), Eagle Assist (nasazen letoun AWACS) a dal.
Evropsk stty NATO v plnm rozsahu podpoily tak der na Afghnistn, kter
v t dob ovldal Tlibn a pemnil jej ve svoji zkladnu i ve svoje rukojm. Evropsk
lensk zem NATO se na tto operaci dokonce aktivn podlely. Jednalo se o naprosto nekonfliktn a bezproblmovou akci, kter byla jak legln (mla jasn mandt RB
OSN), tak i legitimn (jej legitimita byla dna prokazatelnmi zloiny Tlibnu a st
al-Kajd, kte byli osnovateli tok ze dne 11. 9. 2001).
Prask summit 2002
Vrcholnm bodem na drze transatlantick jednoty po 11. z se stala schzka
NATO na nejvy rovni, je se uskutenila v Praze v listopadu 2002. Ta zdraznila,
e NATO a Evropsk unie sdlej spolen strategick zjmy, e chtj dle rozvjet vzjemnou spoluprci na poli bezpenosti, obrany a krizovho managementu.79
237

1. KAPITOLA
6.
lensk stty se bez problm shodly na nkolika klovch rozhodnutch dlouhodobho charakteru: Prask zvazek na zven obrannch schopnost (Prague Capabilities Commitment PCC), vytvoen sil rychlho nasazen (NATO Response Force
NRF), kter nejsou pojmny jako stl jednotka, ale jako zdokonalovn operanch schopnost pro ppad poteby rychlho nasazen tam, kde by to bylo poteba,80
vojensk koncepce boje proti terorismu, Akn pln v oblasti civilnho nouzovho
plnovn Civile Emergency Plan (CEP), zdokonalovn protiraketov obrany, pijet sedmi novch lenskch stt, politika otevench pro Chorvatsko, Makedonii
(FYROM) a Albnii.
Istanbulsk summit NATO
Ve druh polovin roku 2002 se v rmci NATO zaaly vyhraovat dva rozdln
nzory na nejbli koly a zsahy v rmci boje proti nalhav hrozb globlnho
terorismu. Prvnm pstupem je vlka proti terorismu, druhm je boj nebo kampa
proti tto nalhav bezpenostn hrozb. Prvn pstup je typick pro USA a pikld
rozhodujc vznam silnm a pesn zamenm vojenskm derm, jejich smyslem je svrhvn neptelskch dikttorskch reim ve vytypovanch rozvojovch
zemch a vytvoen podmnek pro jejich pemnu ve stty, kter budou s USA spolupracovat nebo se dokonce stanou jejich spojenci. Druhm pstupem je boj proti
terorismu, co znamen dlouhodobj psoben politickho a ekonomickho charakteru, jeho smyslem je odstraovat nejen pznaky, ale tak hluboce zakoenn
piny dnenho terorismu. Tento pstup postupn zaujala vtina evropskch zem
a nakonec byl zakotven tak do bezpenostn strategie EU.
Prvn schzka NATO na nejvy rovni po vnm vnitnm napt vyvolanm
vlkou v Irku se sela v Istanbulu dne 28. 6. 2004. V jeho prbhu se lensk stty
na zklad dosavadnch zkuenost shodly na potvrzen vznamu transatlantickho
spojen jako zkladny kolektivn obrany a hlavnho fra, na kterm Evropa a Severn Amerika projednvaj otzky bezpenosti.81 Vedle tohoto obecnho vyhlen se
lensk stty NATO shodly na ad dleitch konkrtnch rozhodnut, zejmna pak
na rozen mise mezinrodnch ozbrojench sil v Afghnistnu (ISAF), ukonen
mise SFOR a zahjen nov mise v Bosn a Hercegovin pod velenm Evropsk unie,
pokraujc modernizaci ozbrojench sil lenskch zem NATO a dalch.
lensk stty se shodly tak na jednoznanm odsouzen terorismu, bez ohledu
na jeho motivy a konkrtn projevy a na odhodln bojovat proti nmu tak dlouho,
jak to bude poteba. Dle se shodly na vyhlen, e v boji proti tto hrozb je poteba nasazovat politick, diplomatick, ekonomick a v ppad poteby i vojensk
nstroje s tm, e obrana proti terorismu me zahrnovat nasazen ozbrojench sil
NATO na zklad rozhodnut Rady NATO s clem odvrtit teroristick toky nebo
jejich hrozbu pichzejc zven.82
Vymezenm obecnho rmce a stanovenm konkrtnch kol (jde zejmna
o zlepen vmny zpravodajskch informac, zlepovn pipravenosti na rychlou
pomoc zemm ohroenm terorismem, zdokonalovn nstroj obrany proti tero238

1. KAPITOLA
6.
ristickm atenttm, zlepovn souinnosti mezi partnerskmi stty) se Istanbulsk
summit stal dleitm meznkem. Vyjdil odhodln vech lenskch stt Aliance
pekonat neblah dsledky odstedivho vvoje po tzv. druh irck vlce a vrtit se
ke spoluprci a k posilovn dostediv tendence ve vvoji transatlantickch vztah.

Vnitroatlantick dialog na potku 21. stolet

Szka USA na vojenskou slu v boji proti terorismu a zejmna pak pi een irckho problmu vyvolala i nesouhlas a vhrady, a to jak v zahrani, tak i v samotnch
USA. Velkou pozornost pi hodnocen rozdl mezi USA a Evropou vyvolal Robert
Kagan. V rozshl studii shrnul sv ji dve publikovan zvry do nkolika hlavnch
tez. V roce 2002 to podle nho vypadalo, jako by Amerian obvali Mars a Evropan jakoby ili na Venui.83
Rozdln pstupy k bezpenosti
V eskm vydn nazvanm Labyrint sly a rj slabosti84 se doteme, e Evropan
americkm politikm vytkaj ast sklony k jednostrannmu pouvn sly a sami
upednostuj jemnj metody, zakldan pedevm na snaze pesvdovat, ovlivovat a postupn zskvat na vlastn stranu. Hlavn draz kladou na jednn, na diplomatick postupy, na obchodn vazby, upednostuj metodu pkladu ped donucovnm a multilateralismus ped unilateralismem. USA se tak pohybuj v hobbesovskm
svt, zatmco Evropan ji zavrhli svou vlastn minulost zakldanou na nkolika staletch vzjemnch vlek a sna se naplovat kantovskou vizi vnho mru.
Podle R. Kagana vak jde o paradoxn vsledek dosavadnho historickho vvoje.85 Pstupy a metody jednn USA jsou dny jejich postavenm a lohou v souasnm svt a z toho plynouc zodpovdnost globlnho charakteru. USA jsou dnes
nejsilnjm sttem svta, a proto se chovaj tak, jak se vdy chovaly velmoci.86 Pipomnl, e cel desetilet po skonen studen vlky jen potvrzovalo slabost Evropy a jej neschopnost inn jednat ve zlomovch situacch jako nejprkaznj
ppady pipomn Bosnu a Kosovo, kter ukzaly evropskou podadnost v oblasti
vojensk techniky a ve schopnost vst modern vlku.87 Z toho vyvodil dv zkladn
doporuen. EU by mla podstatn zvit sv vdaje na obranu a zdokonalit schopnosti pro veden modernho ozbrojenho konfliktu, zatmco amerit politikov by si
mli uvdomit, e Evropan ve skutenosti nemaj na to, aby jim pli brnili v prosazovn jejich globln strategie.
Francie jako hlavn oponent USA
Zahranin vhrady zaznvaly v zpadn Evrop a zejmna pak ve Francii. Jej politikov kaj, e ne vdy lze szet na vojensk een a usilovat o okamitou odvetu a zamuj se pedevm na politick pstupy a dodrovn zkladnch zsad mezinrodnho prva. Francie ped okamitou a pmou vojenskou odpovd upednostuje hledn
politickch, ekonomickch a socilnch pin, kter vedly k teroristickm tokm.
239

1. KAPITOLA
6.
Francouzsk stanoviska k vojenskmu zsahu proti reimu Saddma Husajna se
nevyhranila a v roce 2003. Naopak, ji v z 2001 prezident J. Chirac, kter byl
shodou okolnost prvnm sttnkem v USA po teroristickch tocch, varoval George
W. Bushe, e by nebylo dobr, kdyby se odpovd na 11. z stal vojensk der na
Irk. Francie vbec nepochybovala o zloinnosti tohoto reimu a nedlala si o nm
dn iluze. Zrove s tm ale pochybovala o dvou zkladnch dvodech vojenskho
een. Jej nejvy initel chtli vidt jasn dkazy o existenci arzenlu ZHN, kter
by opravovaly tvrzen, e tento reim pedstavoval skuten nalhavou bezpenostn hrozbu pro USA a pro jejich spojence. A stejn tak poadovali dkazy o pmch
vazbch mezi Saddmem Husajnem a Usmou bin Ldinem. Jeliko nedostali na
sv otzky jasn odpovdi, nevhali veejn zastvat nzor, e nejinnj cestou
ke svren Saddmova reimu nen vlka, ale naopak dsledn uplatovan systm
mezinrodnch inspekc.
V dob mezi 12. z 2002 (Bushovo vystoupen v OSN) a 20. beznem 2003 (zahjen operace Irck svoboda) se na tribun OSN, ped zraky milion lid z celho
svta, stetly dv zcela rozdln pedstavy o dnenm svt. Francie nesmlouvav odmtla jednostrann pouit sly v mezinrodnch vztazch a pohrdav i pinejlepm utilitrn pstup k OSN a kladla draz na respektovn mezinrodnho prva
a na multipolrn svt.88 Francouzsk vlda vychzela z obavy, e vojensk een by
mohlo mt velmi destabilizujc dopad na cel Stedn vchod.89 Hodnota tohoto argumentu a s nm i celho francouzskho variantnho een se zdla bt v zkladech
otesena rychlm prbhem a impozantnm vsledkem operace Irck svoboda.
Ponaje letnmi a podzimnmi msci roku 2003 se vak zaalo znovu potvrzovat, e tam, kde je velk disymetrie, se okamit otevr prostor pro asymetrii, zejmna pak pro gerilovou vlku, ve kter se nerespektuj dn pravidla, napad se zlohy,
nastrauj se lky, klamn cle, pasti. Nov situace se vyznauje tm, e neptel se
vypail, vlka se ztratila, ale souasn s n i mr.90 m dle tato asymetrick vlka
trv, tm vce pochybnost se vzn nad sprvnost pm odpovdi USA na nepmou strategii globlnho terorismu. loha Francie v boji proti globlnmu terorismu
se tak dostala do novch, pznivjch souvislost. Dky tomu me i nadle prosazovat svoji dlouhodobou strategii, kter odmt ob zkladn krajnosti: eln stet
(kter by byl pedem ztracenm bojem) a slepou podzenost Nakolik nelze dnes
Spojen stty ovlivovat (nikoho neposlouchaj), natolik je teba vytvoit jejich protivhu, co vbec neznamen, e by muselo jt o protivhu neptelskou.91
Hlavn tmata vnitroatlantickho dialogu
Rozdln pedstavy o souasnm svt
Profesor Harvardsk univerzity Stanley Hoffmann pe, e v letech 20022003
se zsadn zmnilo americk pojet mezinrodnch vztah a zahranin politiky.92
Nastal posun od odstraovn k vojenskm operacm zamenm na svrhvn neptelskch reim, upednostovn unilateralismu a k plnovn vojenskch ope240

1. KAPITOLA
6.
rac bez spoluprce s NATO. Dleit rys Bushovy administrativy spatuje v tom,
e na Evropu nahl jako na neschopnou a pli hdonistickou jednotku, kterou se
sna dle rozdlovat, mimo jin tak prostednictvm zem pistupujcch do EU,
a brnit jej integraci, aby nebyla komplikac americkch operac.93
editelka EU ISS Nicole Gnesotto94 navazuje na S. Hoffmanna tvrzenm, e svtov udlosti Evropany spojuj, zatmco Amerika je rozdluje. Zkladn rozdl v pstupu k souasnm hrozbm spatuje v tom, e Amerian jsou pesvdeni, e svt
se stal nebezpenjm, zatmco Evropan kladou draz na jeho sloitost. To pak
podle n vysuje v rozdlnost priorit, kter N. Gnesotto shrnuje nsledujcm zpsobem: preemptivn dery vs. preventivn diplomacii a prevence konflikt, rogue states
vs. failing states, mezinrodn systm zakldan na sle vs. dodrovn mezinrodnho prva, zmna reim vs. dobr vldnut, nrodn zjem vs. multilateralismus.
N. Gnesotto administrativ G. W. Bushe vytk, e od evropskch spojenc vyaduje pouze vojensk schopnosti, ne vak jejich nzory nebo politick pstupy. Kritizuje ji tak za to, e se trvale sna obchzet Evropskou unii a e upednostuje
dvoustrann jednn s tmi jejmi leny, kte jsou ochotni ke spoluprci. Uzavr
tvrzenm, e souasn etapa mezinrodnch vztah otevr pochybnosti nad dvojm
poslnm USA ve vztahu k Evrop poskytovn bezpenostnch zruk a vyvaovn
vztah mezi Evropany. To by podle n mohlo pedznamenat ukonen platnosti bezpenostnho paradigmatu, kter se vyhranilo bhem studen vlky.
Budoucnost Evropy
Velmi astou vhradou USA na adresu jejich evropskch spojenc je tzv. vojensko-technick gap, jeho podstatou je skutenost, e USA dnes jsou jedinm sttem
NATO, kter me vst nejnronj bojov operace, tedy operace na velkou vzdlenost. USA maj jako jedin stt na svt k dispozici vech pt k tomu nezbytnch nstroj: modern letouny, letadlov a vrtulnkov lodi, pesn navdn bomby a zen
stely, poetn tmy specilnch sil a dokonale zajitn systmy utajenho spojen.
USA svm evropskm spojencm vytkaj nejen to, e zaostvaj v zavdn nejmodernjch zbraovch systm. Poukazuj rovn na to, e na operacch mimo
oblast NATO se astn pouze necel 2 % z celkovho potu dvou milion evropskch vojk. Naproti tomu Evropan namtaj, e poet jejich vojk psobcch
v zahrani m vzestupn trend (56 000 v roce 2003 oproti 46 000 v roce 2002).95 Stejn tak pipomnaj systmov zmny, kter postupn prosazuj (ble viz nsledujc
podkapitola, kter je vnovna Evropsk unii).
Nadle petrvv i vojensko-ekonomick gap USA vyleuj na obranu 2,8 %
HDP, zatmco prmr jejich evropskch spojenc in pouze 1,41 % HDP. Ve vdajch na hlavu je rozdl jet vraznj: 1029 ku 323 euro. V ppad dalho zaostvn by vznam a vliv Evropy mohl poklesnout i v politick oblasti a pro USA by
pak vytven krtkodobch, elovch koalic podle mncch se poteb mohlo bt
vhodnj ne trval aliance.
241

1. KAPITOLA
6.
David Gompert, estn viceprezident RAND, dochz k zvru, e i pes negativn dopady irck vlky jsou globln zjmy USA a Evropy kompatibiln, i kdy
Evropan spe prohlubuj sv pojet globln bezpenosti, zatmco USA jej roziuj.
Obma partnerm proto doporuuje, aby se zamili na dosahovn toho, na em se
shoduj. Zdrazuje, e Evropan mus soustavn zskvat schopnosti nezbytn pro
vojensk expedice, aby pi upevovn globln bezpenosti mohli spolupracovat se
Spojenmi stty. To povauje za nezbytnou podmnku pro vytvoen globlnho
bezpenostnho partnerstv a novho euroatlantickho du.96
Slabiny EU
zaostvn v zavdn nejmodernjch zbraovch systm
mimo oblast NATO se astn pouze necel 2 % z celkovho potu dvou milion
evropskch vojk
zaostvn za USA (vdaje na obranu): 1, 41 % HDP vs. 2,8 % HDP
vdaje na hlavu: 320 ku 1055 Euro ron

Antonio Missiroli97 pipomn, e EU nese hlavn st nklad na peace-keeping

na Balkn, e pokrv 40 % rozpotu OSN na peace-keeping ve svt a e na rozvojovou pomoc vynakld tikrt vce ne USA. V tom spatuje vyvaovn americkho drazu na vojensk nstroje bezpenosti, pi nm vedle hard-power psob
tak soft power. Uznv nedostatky lenskch stt EU v oblasti vojenskch rozpot a vysvtluje jejich piny: neptomnost strategick hrozby pro evropsk homeland, spchy v integran politice, kter upednostuje vyjednvn a kompromisy
ped pouvnm sly, sociopolitick pekky (zvyovn vojenskch vdaj nen pro
volie dobe straviteln) a omezen dan Paktem stability.
Budoucnost USA
Ivo Daalder a James Lindsay z Brookings Institution uvdj, e Bushova administrativa zvolila hegemonistickou a unilateralistickou politiku, kter se zakld na pesvden, e USA jsou natolik siln, e sv zahraninpolitick cle mohou stanovovat
a tak dosahovat bez ohledu na ostatn stty.98 Naproti tomu vtina Evropan se zamuje spe na globalismus, na mezinrodn spoluprci pi dlouhodobm boji proti
hrozb terorismu. Varuj, e vnitroatlantick vztahy ji nemohou pokraovat v dosavadnm driftu, kdy se vcem nechv voln prbh. To by podle nich dve nebo pozdji
nakonec stejn vedlo k rozvodu. Vztahy uvnit Aliance se podle jejich nzoru dostaly
do zlomovho bodu, odkud dal cesta vede bu k roztrce, nebo k zsadn obnov.
Naproti tomu Jean-Yves Haine z EUISS vytk Spojenm sttm, e se obsadily
do role nejrovnjho ze vech stt a e ostatn zem posuzuj podle tohoto, zda
s nimi souhlas nebo ne. Oste kritizuje americk postup v Irku za to, e mu alostn chyb exit-strategy, cesta ven. Doktrnu preemptivnch der hodnot jako
242

1. KAPITOLA
6.
hazardrskou politiku a nebezpenou mylenku, kter by mohla otevt Pandoinu
schrnku a stt se inspirac i pro jin stty.99
Jak dl v boji proti terorismu
Gustav Lindstrom100 s odvolnm na vzkumy veejnho mnn101 systematicky
vyvrac tvrzen, e Evropan podceuj hrozbu terorismu a e vhaj pout v boji
proti nmu vojenskou slu. Ve skutenosti Evropan povauj vojensk een za jedno z monch, ne vak za jedin nebo nejvhodnj. Lindstrom se dokonce domnv,
e v ppad akce Irck svoboda USA ve skutenost ani nestly o rozshlou vojenskou spoluprci s Evropany, protoe naplnn pedstav o veden vlky zaloen na
vyuit potaov st by mohlo bt ptomnost spojenc, kte takov prostedky
nemaj, znemonno. Vnitroatlantick neshody ohledn operace Irck svoboda tak
ukzaly, e zkladnm kolem se v rmci NATO stalo hledn rovnovhy mezi vojenskmi a nevojenskmi nstroji boje proti terorismu.
Dl shrnut
Probhajc vnitroatlantick dialog znovu potvrzuje, e se znikem studen vlky
tak skonila doba tzv. konsensuln americk hegemonie uvnit NATO.102 Zkladem
tohoto konsensu byly bezpenostn zruky USA vi jejich evropskm spojencm,
ale nedln s tm rovn vdom, e USA se tv v tv sovtsk hrozb nemohly
obejt bez podpory svch evropskch spojenc. Znikem sovtsk hrozby se tento
konsensus oslabil a nov hrozba (hrozba terorismu) jej zatm nenahradila, ba naopak
vedla k zvraznn neshod a rozdl. Zkladn determinantou boje proti hrozb
terorismu je, e to nen vlka, a to ani v podob studen vlky, nen to boj s jasn
vymezenm zatkem a koncem, kterm by bylo vnitn zhroucen protivnka.
V Evrop dochz k diferenciaci, jej podstata spov v tom, e nkter zem
podporuj USA proto, e v nich spatuj pzniv psobc liberln imprium.103
Jin politiku USA odmtaj, protoe neodpovd jejich zjmm. A dal zase berou
imperiln nadvldu USA jako fakt, kter nemohou zmnit. Motivem stt, kter politiku USA odmtaj, je pedevm obava, e tzv. Bushova doktrna smuje
k petvoen svtov politiky a spoleenskho uspodn ady jejch len.104 Dal
vvoj uke, jak se budou tyto ti zkladn pstupy dle profilovat a jak se navzjem
ovlivn.
Z hlediska pekonvn vnitroatlantickch rozdl a neshod je velmi dobr, e nejen v Evrop, ale tak v USA sl poet a snad i vliv tch, kte u oteven pipoutj,
e k systmovm pinm dnenho terorismu pat nerovn a destabilizujc dopady globalizace, americk podpora nespravedlivch vld v muslimskm svt (Sadsk Arbie, Egypt, Pkistn a Uzbekistn) a vojensk ptomnost USA na Arabskm
poloostrov, je je vnmna jako imperialistick a svatokrden.105 Pod vlivem
tchto skutenost se v letech 2004 a 2005 projevil nvrat USA k multilateralismu,
ke spoluprci s OSN, s NATO a s EU, by to nebylo bez vhn a bez petrvvajc
snahy pizpsobovat vzjemn vztahy prioritm Spojench stt.106
243

1. KAPITOLA
6.
Z hlediska nejbli budoucnosti by bylo pnosem, kdyby se prosadily posuny
v postupu USA, a to jet v dob druh Bushovy administrativy. Pjde pedevm
o pochopen nezbytnosti ady kompromis a jednn, a to nejen s partnery, ale i s tzv.
obtnmi stty, jakmi v och USA jsou nejen LR i Rusko, ale ve stle vt me
tak Francie i dokonce SRN.

7. Evropsk unie
Zkladn charakteristika
Vznikla v roce 1993 na zklad Smlouvy o Evropsk unii (Maastrichtsk smlouva) z roku 1991, v jejm lnku J se lensk stty usnesly na prosazovn spolen zahranin a bezpenostn politiky (SZBP), kter se stala 2. pilem EU.107 Tmto
rozhodnutm se EU vydala na dlouhou cestu od pouh mezinrodn hospodsk
organizace k loze vznamnho aktra na poli mezinrodn politiky a bezpenosti
prosazujc spolen stanoviska a zjmy lenskch stt.
V roce 1992 byly v Petersbergu definovny hlavn psobnosti SZBP, tzv. petersbersk koly: ast na humanitrnch, zchrannch a ptracch akcch a operacch
na udren a prosazen mru. Na potku 90. let lo pedevm o koly, kter na jedn
stran otevraly prostor pro vt samostatnost evropskch zem, ale na stran druh nijak nekonkurovaly innosti NATO. Touto cestou se evropsk stty vydaly pi
povlen obnov Bosny a Hercegoviny (19941996) a pi policejn misi v Albnii
(19972001).
Evropsk bezpenostn a obrann identita (EBOI)
V lednu 1994 byla na bruselskm zasedn Rady NATO uznna nutnost vymezit
specifinost evropsk identity ve vztahu k bezpenosti a obran. Berlnsk zasedn
Rady NATO v ervnu 1996 schvlilo koncept Spolench spojench sil zvltnho
uren (Combined Joint Task Forces CJTF) jako prostedku pro vyuit vojenskch
kapacit NATO v operacch probhajcch pod politickm vedenm a strategickm zenm Zpadoevropsk unie (ZEU).
V nvaznosti na tato zsadn opaten EU ustavila vlastn politick a vojensk
struktury pro politick a strategick een rznch kriz. V prosinci 2002 podepsaly EU a NATO strategickou dohodu o partnerstv pi krizovm managementu znmou pod nzvem Berln plus. Na jejm zklad bude mt EU okamit
pstup k logistickm a plnovacm kapacitm NATO a tak k jeho informacm.
Dky tomu bude schopna uvat tyto kapacity k veden svch vlastnch mrovch
operac a tak k vytvoen sil rychl reakce, kter by mohly mt slu a 60 000
mu.
V ervnu 1997 byla podepsna Amsterodamsk smlouva. Ta dle upesnila a prohloubila SZBP a zavedla funkci vysokho pedstavitele SZBP a vytvoila jednotku pro
politick plnovn a vasn varovn. V prosinci roku 1998 nejvy initel Francie
a Velk Britnie na schzce v St. Malo potvrdili spolen zjem na vytven samo244

1. KAPITOLA
6.
statnho vojenskho potencilu. V roce 1999 se vysokm pedstavitelem SZBP stal
bval generln tajemnk NATO Javier Solana. Jeho kolem se stalo zajistit proces
splynut EU a ZEU (Zpadoevropsk unie), naplovn SZBP v praxi a zastupovn
EU navenek. Novou iniciativou EU se stala Evropsk bezpenostn a obrann politika (EBOP), jejm hlavnm smyslem je poslen kapacit EU pi ochran mru a pi
posilovn mezinrodn bezpenosti na zklad princip Charty OSN a naplovn
petersberskch kol.
Evropsk bezpenostn a obrann politika (EBOP)
Byla vyhlena na zasedn Evropsk rady v Koln nad Rnem v roce 1999 jako
rmec pro spolenou obrannou politiku, ze kter by ppadn mohla vzejt skuten
kolektivn obrana.108 Jejm clem je umonit rozvoj vojenskch i civilnch kapacit
pro zvldn kriz a prevenci konflikt na mezinrodn rovni, a tm pispvat k zachovn mru a bezpenosti ve svt v souladu s Chartou OSN. Vztahuje se na koly
v humanitrnch a zchrannch operacch, v operacch na udren mru a pi zvldn mezinrodnch kriz, vetn operac na vynucovn mru. EBOP nem za cl
vytvoit samostatnou evropskou armdu, je pln propojena s cli NATO a je s nm
tak koordinovna.
Zkladn cle a hlavn orgny
Na vrcholn schzce EU v Helsinkch v prosinci 1999 byl stanoven tzv. Evropsk
zkladn cl (European Headline Goal). Ten vytyil kol postavit do roku 2003 vojensk kapacity EU v sle a 15 brigd (5060 000 vojk) schopnch zashnout v krizov oblasti do 60 dn od vydn rozkazu a psobit v mst zasazen po dobu jednoho
roku. V lt roku 2000 padlo dal vznamn rozhodnut aby do roku 2003 byly
vytvoeny evropsk policejn jednotky (5000 osob) pro ast v mezinrodnch misch.
Zrove s tm byl vytvoen Politicko-vojensk vbor jako stl orgn zabvajc se
vemi aspekty SZBP, vetn vojenskch. Dle byl zzen Vojensk vbor EU, v jeho
rmci se schzej nelnci generlnch tb lenskch zem EU. Tet vznamnou
instituc je Vojensk tb EU, kter funguje jako centrum vasnho varovn, situanho vyhodnocovn a strategickho plnovn. Na zklad tchto opaten mohla
EU na sv vrcholn schzce v Laekenu vyhlsit, e je schopna samostatn provdt
a dit nkter operace v rmci petersberskch kol.
Vrazn vliv na Evropskou unii mly zlomov udlosti na potku 21. stolet,
pedevm pak 11. 9. 2001, operace Trval svoboda 2001, irck krize, operace Irck
svoboda, asymetrick vlka, kter po n nsledovala a v neposledn ad i vnitroatlantick diskuse o boji proti hrozb globlnho terorismu. EU nejene ke vem tmto udlostem zaujmala sv vlastn stanoviska, ale nakonec vypracovala svou vlastn
bezpenostn strategii. Javier Solana pedloil koncepn dokument zpracovan tmem pod jeho vedenm. Tento programov dokument pak dne 12. 12. 2003 schvlila
Evropsk rada na rovni hlav stt a vld.
245

1. KAPITOLA
6.
EU v dob tzv. druh irck vlky
V nejblich dvou letech, kter nsledovala po 11. z, se zlomovm okamikem
stalo rozhodnut Bushovy administrativy o vojenskm deru na irck reim Saddma Husajna. Nedlouho po skonen praskho summitu se prv tento zmr stal
velmi dleitm initelem dalho vvoje transatlantickch vztah. Ji samotn diplomatick a vojensk ppravy intervence v Irku vyvolaly uvnit NATO tpc proces, v jeho prbhu se postupn vytbily dva zkladn pstupy: politick a vojensk
podpora (Velk Britnie, panlsko, Polsko), jednoznan nesouhlas (Francie, SRN,
Belgie a Lucembursko). Zrove s tm se vyhranila distancujc se stanoviska tch
zem EU, kter nejsou leny NATO. Nkter zem (nap. R) pod tlakem vnjch
okolnost dlouho lavrovaly, nevyjdily se ani pro, ani proti, ale nakonec se nechaly
zapsat na seznam pslunk koalice ochotnch.
Operace Irck svoboda byla od samho potku velmi kontroverzn ve dvou rovinch. Prvn z nich byla rovina mezinrodnho prva: akce byla zahjena bez jasnho mandtu Rady bezpenosti NATO, a tak byla nelegln. Navc byla i nelegitimn,
protoe se neprokzaly dvody, kvli kterm byla vedena. Druh rovina jej kontroverznosti zashla transatlantick vztahy nelo o akci NATO jako takovho, byla to
akce tzv. koalice ochotnch.

Stty, kter vlku v Irku podporovaly

Velk Britnie
Ve Velk Britnii se otzky obrany a bezpenosti poprv od konce studen
vlky dostaly do poped politickho dn. Veejn mnn nepevzalo oficiln
argumenty Bushovy administrativy a ve sv vtin se postavilo proti vysln
britskch vojk do Irku.109 Dne 15. 2. 2003 probhla v Londn milionov
protivlen demonstrace, kter byla dokonce nejvt demonstrac od skonen
2. svtov vlky.
Labouristick vlda vak postupovala jinak. Jej premir T. Blair se ji v roce
2002 pln ztotonil s pstupem a s argumenty americkho prezidenta G. Bushe.
Zaujal jasn stanoviska a dsledn je prosazoval. Nechtl rozhodovat mezi uchovnm special relationship na jedn stran a evropskou politikou na stran druh. Snail se jt vlastn cestou, kter by mu dvala monost mt vliv na ob strany
a pokud mono je sbliovat.
Nakonec ale Velk Britnie znovu potvrdila svoji tradici nejbliho spojence
USA. Dodala do Irku druh nejpoetnj vojensk kontingent bojovch jednotek o celkovm potu 11 000 vojk.110 Jeho zkladem je 1. mechanizovan brigda
s velkou logistickou podporu a modern vzbroj. Jde zejmna o letouny Tornado,
C-17, Hercules a Nimrod a o helikoptry Puma, Chinook, Lynx a Gazelle. Velk
Britnie se tak spolu s USA stala jednou ze dvou okupanch mocnost, ale siln
neoblbenost irck vlky vn otsla postavenm vldy a zejmna pak jejho
premira.
246

1. KAPITOLA
6.
panlsko
Tak ve panlsku se naprost vtina obyvatel postavila proti vlce v Irku. Ve
dnech 15. 2. a 15. 3. 2003 probhly milionov protivlen manifestace, kter se nesly
pod hesly Ne vlce, Ne Spojenm sttm. Ve panlsk spolenosti se vzedmuly
protiamerick nlady a dolo k tomu, e irck krize ukonila konsensus mezi Lidovou stranou a ostatnmi politickmi silami v zemi vrazila kln mezi innost vldy
a veejn mnn a vedla k ideologick polarizaci levice versus pravice.111
Vldn kabinet Lidov strany pod vedenm premira Aznara vak postupoval velmi podobn jako Blairv kabinet ve Velk Britnii. Postavil se jednoznan na stranu
Bushovy administrativy a panlsk premir se spolu s T. Blairem stal nejvrnjm
a nejdslednjm zastncem vojenskho svren Saddma Husajna. Do Irku bylo
vyslno 2600 panlskch vojk pro bojov nasazen a dalch 600 pedurench na
humanitrn pomoc. Pozdji byla vytvoena Brigade plus ultra, do n se zalenili
vojci Hondurasu, Nikaragui a Dominiknsk republiky.
Polsko
Mezi bvalmi lenskmi stty Varavsk smlouvy a RVHP svm kladnm vztahem k intervenci do Irku vyniklo Polsko. Jeho nejvy initel prezident Kwasniewski, premir Miller, ministi zahrani a obrany a dal se od potku ztotonili
s tez, e Saddmv reim byl vnou hrozbou pro mezinrodn mr a bezpenost.112
Vychzeli z nzoru, e ast na intervenci v Irku posl pozici Polska v NATO
a v EU a oteve nov ekonomick monosti pro polsk podniky.113 Polt nejvy
initel bez vhn rozhodli o vysln vlastnho vojenskho kontingentu bojovch
jednotek, kter se v dob bojov innosti v rmci operace Irck svoboda stal s celkovm potem 2500 vojk tetm nejsilnjm.
I v ppad Polska ale jednn nejvych sttnch initel bylo v rozporu s nzorem veejnosti v lednu 2003 pouze jedna tvrtina Polk povaovala vojenskou
intervenci v Irku za nezbytnou.114 Na rozdl od panlska nebo Velk Britnie vak
v Polsku neprobhly dn vznamnj protivlen demonstrace. Polt odbornci
vak pipoutj, e podpora americk politiky vedla ke zhoren vztah s nejvznamnjmi evropskmi partnery, jimi jsou Nmecko a Francie, a zrove s tm
umocnila zvislost na USA.115
Itlie
Tak v Itlii se vtina obyvatelstva vyjdila jasn proti vlce v Irku.116 Na rozdl
od Velk Britnie a panlska k tomu vak vlda S. Berlusconiho pihldla alespo do t
mry, e vojensk zsah proti Irku podpoila politicky, ale do operace Irck svoboda
nevylenila dn vojensk jednotky. Italt vojci byli nasazeni a po oficilnm ukonen operace a byly jim stanoveny striktn humanitrn koly postkonfliktnho charakteru.
S potem 3500 vojk se vak jedn o nejvt kontingent ze zem, kter se nezastnily
samotn bojov innosti v beznu a dubnu roku 2003. To odpovd nzorm italsk
veejnosti, kter ve sv vtin povauje irckou vlku za chybu, ale innost svch vojk
v povlenm Irku schvaluje. V tomto smyslu lze v Itlii hovoit o konsensu.
247

1. KAPITOLA
6.
Portugalsko
Postoj Portugalska je vstin hodnocen jako diskrtn podpora intervenci
v Irku.118 Po strnce politick Portugalsko zaujalo jednoznan kladn pstup.
Jeho tehdej premir Barroso podepsal Dopis osmi a navc se zastnil schzky na
Azorech, kter oficiln uzavela cestu mrovmu een irck krize. Ve vojensk
rovin se vak prosadila zdrenlivost do operace Irck svoboda nebyl nasazen
dn portugalsk vojk, a na konci roku 2003 byl nasazen nebojov kontingent
GNR (Nrodn republiknsk garda) o sle 128 vojk, jejich kolem byla ochrana
veejnho podku v Irku.
Nizozemsko
Nizozemsko zaujalo postoj vyznaujc politickou podporou, ale vojenskou neast. Ji v z 2002 vyjdil tehdej ministr zahrani Jaap de Hoop Scheffer podporu ppadnmu vojenskmu zsahu USA a v prosinci tho roku se k nmu pipojil
tak premir. Podobn jako ve Velk Britnii nebo ve panlsku vlda svj postoj
nezmnila ani tv v tv silnm protivlenm demonstracm, kter byly nejsilnjm protestnm hnutm od krize euroraket na potku 80. let. Neodmtla ani to, e
Bushova administrativa ji zaadila do seznamu sv coalition of willing.
A po skonen operace Irck svoboda pistoupila nizozemsk vlda na vysln
konvoje 1100 vojk do okupan zny pod americkm velenm. Vzkumy veejnho
mnn ale ukazuj na slc vhrady vi tto misi, kter je nejmn oblbenou ze
vech, kterch se Nizozemsko od 50. let zastnilo.119

Stty, kter vlku v Irku jednoznan odmtly

Francie
Francie mla od samho potku tzv. irckho problmu nejvnj vhrady.
Jejich motivem ale v dnm ppad nebyla nechu riskovat ivoty svch vojk i
vynakldat velk penze s tm spojen. Vdy Francie se aktivn podlela na spoust
mrovch operac v Evrop, Africe i v Asii. Navc v nkolika akcch byla vedouc
zem. Francouzsk vhrady vychzely pedevm z pochybnost o vrohodnosti oficilnch argument a tak z obavy francouzskho prezidenta, e vlka tohoto druhu
neme skonit jinak, ne e d siln podnt terorismu.120 Tehdej ministr zahraninch vci Dominique de Villepin ve svm vystoupen v OSN necel dva tdny
ped zahjenm operace Irck svoboda vyhlsil, e vlka nen nevyhnuteln a sla
by mla bt pouita a jako nejkrajnj een.121 Francouzsk vhrady vyvrcholily
tm, e odmtla hlasovat pro jakoukoli rezoluci RB OSN, kter by dala mandt vojenskmu toku na Irk.
SRN
Vldn koalice SPD-FDP se ocitla mezi dvma silnmi, vzjemn protichdnmi
tlaky. Na jedn stran psobila nalhn Bushovy administrativy, na druh pak velmi
zdrenliv stanoviska veejnho mnn. Nakonec jednoznan pevilo negativn
248

1. KAPITOLA
6.
stanovisko. Kancl Schrder ji v dob vrcholcch pprav vyhlsil tzv. dvoj Ne,
tedy nmeck neast, a u zsah probhne na zklad rozhodnut administrativy
USA, nebo na zklad mandtu RB OSN. Poprv po skonen 2. svtov vlky se tak
stalo: Nmecko se oteven postavilo Washingtonu.122 Navc v noru 2005 kancl
Schrder ekl, e vvoj v poslednch letech ukzal, e NATO pestalo bt vsadnm
mstem pro konzultace atlantickch partner a e z toho vyplv nezbytnost jeho
zsadn reformy.123
Belgie
Ani v ppad Belgie nelo o neochotu nebo o strach riskovat ivoty nasazench
vojk. Vdy tato zem se aktivn podlela mj. na operacch KFOR, SFOR, Alte,
Artemis, Concordia. Irk byl ale zcela jinou zleitost. Tvrd postup Bushovy administrativy vyvolal odmtav stanovisko veejnho mnn to se k vojensk intervenci stavlo velice zporn.124 Jednoznan odmtav stanovisko k intervenci zaujala
i vlda. Parlament dokonce projednval monost zakzat pesun americkch vojk
a jejich materilu pes zem Belgie.
Lucembursko
Tak Lucembursko se v rmci svch skromnch monost podlelo na mrovch
operacch NATO a EU, tud ani v jeho ppad nelze hovoit o apriorn nechuti k nasazovn vlastnch vojk v zahrani. Pprava vojenskho een situace v Irku vak vyvolala rozhodn odpor lucemburskho obyvatelstva.125 Pokud jde o vldu, ta od samho
potku poadovala, aby vce asu a monost dostal tm inspektor OSN pod vedenm
Hanse Blixe. Zrove s tm zdrazovala nezbytnost mandtu RB OSN. Po zahjen
vojenskch akc vyjdila velkou ltost a zklamn nad nespchem diplomatickch jednn, je by umonila vyhnout se vlce a odzbrojit irck reim mrovmi prostedky.

Stanoviska stt, kter nejsou leny NATO

Dve se tmto sttm kalo neutrln, ale ony samy ji tento vraz pouvaj
velmi mlo (Rakousko), pokud se od nho pmo nedistancuj (vdsko i Finsko
ob tyto skandinvsk zem hovo o nezastnnosti).
Pokud jde o Rakousko, veejn mnn a stejn tak vlda se vyslovily jednoznan
proti vojensk intervenci do Irku. Vlda dokonce Spojenm sttm zakzala pelety
rakouskho zem, na co ministr obrany USA reagoval slovy, e Rakousko je problm. Po irck krizi v Rakousku zeslilo pesvden, e je nutn pispvat k rozvoji
evropsk obrany, kter je jdrem emancipace Evropy ve vztahu k USA.126
Ve Finsku v zemi, je je dlouhodob velice aktivn v oblasti mrovch operac OSN, pomoci pro uprchlky a rozvojov pomoci se proti vojensk intervenci
postavila naprost vtina veejnosti od 70 do 75 % dotzanch.127 Vlda zaujala
stanovisko, e vojenskou slu lze pout jedin s jasnm mandtem RB OSN. Veejn
mnn i vldn initel potvrdili souhlas s dal asti finskch vojk v humanitrnch misch a v operacch OSN zamench na zvldn kriz.
249

1. KAPITOLA
6.
Tak ve vdsku, kter do t doby trvale zvyovalo svoje zapojen do mrovch
operac OSN a jeho vojci se dokonce podleli i na operaci EU v Demokratick
republice Kongo, pevldl odmtav postoj k vlce v Irku. Tm 70 % dotzanch
vd vyjdilo nzor, e USA udlaly chybu, zatmco zapravdu jim dalo pouze 14.128
Premir Goran Persson dokonce na konci ledna 2003 zdraznil, e kdyby ho nkdo
bval podal o podpis pod Dopis osmi, on by to odmtl.
Pedbn zvry
Dva roky po skonen operace Irck svoboda a vce jak rok po istanbulskm
summitu NATO lze uinit nsledujc ti pedbn zvry:
1. Neekan hladk prbh operace Irck svoboda a snadn vtzstv vyznly
jednoznan ve prospch administrativy USA a vld tch evropskch zem, kter
vlku proti Irku podpoily a kter se na n dokonce aktivn podlely. Tyto spchy
daly na as zapomenout, e spolenm rysem tchto vld bylo to, e nerespektovaly
mnn veejnosti a e politiku Bushovy administrativy podpoily i pes mohutn
protivlen demonstrace. Vbec pitom nezleelo na politickm profilu vld, zda
lo o kabinety pravicov (panlsko), levicov (Velk Britnie), nebo dokonce postkomunistick (Polsko). Spolenm znakem vech tchto vld byla oddanost a tm
bezvhradn podpora americk politiky. Pm ast na vojenskch akcch mla tm ve vech tchto zem kontroverzn charakter.
Ve se ale zsadn zmnilo pot, co snadno vyhran vlka vystila nikoli v mr,
ale ve vleklou asymetrickou vlku doprovzenou krutmi teroristickmi toky v Evrop. Nejhe pitom dopadly panlsko a Velk Britnie obma zemm se terorist za politiku jejich premir pomstili krutmi teroristickmi toky, kterm padlo
za ob nkolik set nevinnch lid, kte mli tu smlu, e byli ve patnou chvli na
patnm mst. Ve panlsku prokazateln lhan premira a dalch len vldy ve
vci pachatel atentt vedlo k tomu, e Lidov strana prohrla volby. Odpor k vlce
v Irku byl tak siln, e slib sthnout panlsk vojky pomohl socialistick stran
PSOE k vtzstv ve volbch. Nov premir Zapatero pak svj slib bezezbytku splnil.
Velkou da na ivotech bezbrannch civilist zaplatila tak Velk Britnie. Teroristick
toky v ervenci 2005 navc znamenaly nejt okamiky v karie T. Blaira, kter se jinak
prosadil jako jeden z nejdynamitjch a nejschopnjch politik na pelomu 20. a 21. stolet, a to nejen v evropskm, ale i v celosvtovm mtku. Aktivn role bhem pprav vlky
v Irku i v jejm prbhu se vak stala nejkontroverznjm bodem jeho politick kariry.
2. Stty, kter se oteven postavily proti vlce, si proly tkm obdobm v dob,
kdy vojska pod velenm USA doshla triumflnho vtzstv. V t dob vedouc initel tchto zem, vetn francouzskho prezidenta Chiraka, psobili velice pasivn.
Museli se dokonce smiovat s tm, e byli oznaovni za bandu ty. Vypuknut
asymetrick vlky pmo v Irku a teroristick dery v Evrop vak jejich postaven
zsadn zmnily. Vedouc initel tchto zem si svm zsadovm postojem zskali
obdiv a uznn nejen doma, ale v cel ad zem svta.
250

1. KAPITOLA
6.
dn z tchto ty zem se nestala terem teroristickch tok. Nelze samozejm tvrdit, e dky svm postojm v letech 20022003 by ped nimi byly chrnny
jednou provdy. Vn problmy me mt pedevm Francie zejmna z toho dvodu, e je strategickm spojencem alrsk vldy, kter tvrd ztovala s teroristickou organizac FIS. Pesto lze ci, e dn z tchto ty zem nehroz teroristick
toky, je by se odvjely od okupace Irku, kterou radikln islamist oznauj za
nejvt ponen islmskho svta a kter je hlavnm motivem pomstychtivosti st
globlnho terorismu
3. Zcela bezproblmovm vvojem proly ty lensk zem EU, kter nejsou
v NATO a do EU vstoupily a v roce 1995. Ve vech se proti invazi do Irku vyjdila
naprost vtina spolenosti a vldy postupovaly v souladu se stanovisky veejnosti.
Od vojenskho zsahu v Irku se jasn distancovaly, neposkytly mu dnou podporu, nenechaly se zaadit na seznam pslunk koalice a zdraznily nezbytnost jasn
rezoluce RB OSN.
Vvoj v letech 20022005 tedy ukzal, e aktivn nebo dokonce vehementn
politick a vojensk podpora americk koncepce vlky proti terorismu a zejmna pak operac bez mandtu RB OSN pedstavuje pro evropsk zem vn bezpenostn riziko. Nejvy politit initel, kte se vydali touto cestou, pivolali
na sv zem hrozbu bezohlednch a surovch teroristickch tok. Nepotvrdila se
teze, e hrozb terorismu jsou vystaveny vechny zem svta bez rozdlu. Nejvce
se j vystavuj ty stty, kter szej na vojensk een problmu terorismu a kter
tato een aktivn podporuj. Naopak stty, kter vojenskm zsahm bez mandtu
RB OSN nevyjaduj ani vojenskou ani politickou podporu, se tto hrozb vystavuj
mnohem mn.

Evropsk bezpenostn strategie

Dokument nazvan Bezpen Evropa v lepm svt. Evropsk bezpenostn strategie je rozdlen do t kapitol. V pstupu k nejvnjm a nejnalhavjm hrozbm souasnho svta se v nkterch smrech shoduje s pstupem USA a v jinch se
od nho zase odliuje. Jasn se to ukazuje ve dvou hlavnch rovinch analytick (jde
o popis nejvnjch hrozeb a stanoven jejich pin) a koncepn (jde o stanoven
zpsobu boje proti tmto hrozbm).
Analytick rovina
Prvn kapitola nazvan Nov hrozby a nov bezpenostn prosted potvrzuje zkladn shodu s USA v tom, e terorismus hodnot jako hrozbu strategick povahy. Zdvoduje to tm, e tento nanejv nebezpen jev je spojen s odhodlnm pout neomezenho
nsil, ohrouje lidsk ivoty, boj proti nmu je nkladn a ohrouje otevenost a snenlivost evropskch spolenost. Odlinost ve srovnn s USA se projevuje v tom, e Evropa
nen tak vyhledvanm symbolickm clem pro akce globln psobnosti. Zrove s tm
vak je v Evrop ada zkladen teroristickch organizac, kter psob po celm svt.129
251

1. KAPITOLA
6.
V pstupu k hrozb globlnho terorismu klade EU rozhodujc draz na sedm
smr preventivnho psoben:130
posilovn mezinrodn spoluprce,
zamezovn pstupu terorist k finannm a jinm ekonomickm zdrojm,
zvyovn pipravenosti k prevenci teroristickch der,
zajiovn bezpenosti mezinrodn dopravy a zlepovn hranin kontroly,
zdokonalovn schopnost nezbytnch pro zvldn dsledk ppadnch teroristickch der,
soustedn pozornosti na ty faktory, kter usnaduj nbor do teroristickch
organizac (jde zejmna o bariry a vzjemn pedsudky mezi rznmi kulturami a nboenstvmi, o jejich pekonvn cestou zlepovn dialogu mezi
kulturami),
preventivn sil ve tetch zemch, z nich se mohou rekrutovat ppadn terorist.
Pokud jde o druhou hrozbu, tedy o proliferaci ZHN, Evropsk unie ji hodnot
velmi podobn jako USA. Povauje ji za nejzvanj hrozbu mezinrodnho mru
a bezpenosti. Z toho vychz jej zvr, e nejhroznjm scnem by byl stav, kdyby se ZHN dostaly do rukou teroristickch organizac. EU se s USA shoduje rovn
v zvru, e takov scn je tm pravdpodobnj, m rozshlej je proliferace.
EU nepodceuje ani zvanost hrozby, jejm pvodcem jsou tzv. zhroucen stty.
Zdrazuje, e jej zkladn pinou je patn vldnut, od kterho se odvj snadn dostupnost malch zbran a propukn vnitrosttnch ozbrojench konflikt. Tyto krizov
jevy vestrann vyuv a astokrt i podncuje mezinrodn organizovan zloin.
U vech t hrozeb se EU s USA shoduje v tom, e je povauje za velmi zvan. Na
rozdl od USA vak EU dochz k zvru, e dn z nich nen hrozbou ist vojenskho charakteru, a proto nelze dn z nich elit jenom vojenskmi nstroji. Kad z nich
naopak vyaduje kombinaci rznch nstroj. Tento zvr vychz ze skutenosti,
e jednou ze zkladnch pin velkho napt v mezinrodnch vztazch na potku
21. stolet jsou obrovsk asymetrie projevujc se mj. tm, e polovina svtov populace
mus vyjt se 2 Euro na den, e kadoron ve svt umr 45 milion lid na hlad nebo
podvivu. Proto EU sice uznv vznam vojenskch nstroj, ale zrove s tm pikld velk vznam tak nstrojm politickm, ekonomickm a diplomatickm.
Pstup EU k hrozbm dnenho svta
dn z nich nen hrozbou ist vojenskho charakteru
dn z nich nelze elit jenom vojenskmi nstroji
kad z nich vyaduje kombinaci rznch nstroj

Programov rovina
Druh kapitola nazvan Strategick cle u ukazuje, jak jsou rozdly v konkrtnch akcentech dlouhodobho boje proti terorismu. Prvnm clem EU je roziovn
252

1. KAPITOLA
6.
zny bezpenosti kolem Evropy v zjmu toho, aby zem na hranicch Evropy byly
dobe spravovny a zeny. EU chce podporovat roziovn tto zny ve dvou strategickch smrech. Prvn smr jde na vchod od hranic Evropy a jeho clovou skupinu
tvo postsovtsk republiky, je nejsou leny EU. Druh smr jde na jih, k velmi
choulostiv oblasti Stedomo a zejmna pak Blzkho vchodu.
Druhm strategickm clem EU na potku 21. stolet je vyeen izraelsko-palestinskho konfliktu. Dosaen tohoto cle je pro EU zkladnm pedpokladem pro
spn een ostatnch problm spojench s Blzkm vchodem, kter je nejvbunj oblast svta a generuje nejvce hrozeb teroristick povahy. EU se pln angauje pi naplovn cl tyky.
A konen tetm strategickm clem EU je poslen mezinrodnho du v rmci
stvajcho globalizovanho svta. EU pitom klade velk draz pedevm na zven innosti multilaterlnho systmu a na vt otevenost takovch organizac,
jakmi jsou WTO a mezinrodn finann organizace, samozejm za pedpokladu
zachovn jejich vysokch standard a innosti.

Evropsk bezpenostn strategie ESS

Bezpen Evropa v lepm svt. Evropsk bezpenostn strategie
Analytick rovina
nov hrozby a nov bezpenostn prosted terorismus = hrozba strategick povahy
proliferace ZHN nejzvanj hrozba mezinrodnho mru a bezpenosti
zhroucen stty zkladn pinou je patn vldnut
Programov st
2. kapitola: Strategick cle USA
a) roziovn zny bezpenosti kolem Evropy
b) vyeen izraelsko-palestinskho konfliktu
c) poslen mezinrodnho du v rmci stvajcho globalizovanho svta

EU jako velmoc svho druhu

Zpracovnm a schvlenm vlastn bezpenostn strategie EU potvrdila sv odhodln skoncovat s tm, e byla povaovna za velmoc ist ekonomickho, ne vak
bezpenostnho rozmru. Dala najevo sv odhodln vystupovat jako velmoc svho
druhu, kter klade draz na globln pstupy k bezpenosti, a proto svoji bezpenostn strategii nekoncipuje jako doktrnu vojensk intervence.
253

1. KAPITOLA
6.
ESS nen doktrnou vojensk intervence
EU se tmto dokumentem jasn odliila od administrativy USA, nebo nesdl
americkou ideologii rogue states a osy zla, ani jej posedlost vojenskmi technologiemi jakoto odpovd na nov hrozby.131 Klade naopak vt draz na preventivn
politick a ekonomick psoben a na politick een regionlnch konflikt, pedevm pak izraelsko-palestinskho.
Javier Solana pi vysvtlovn vznamu Evropsk bezpenostn strategie zdrazuje
zkladn premisu, podle kter dn z novch hrozeb nem ist vojensk charakter a neme bt eena jenom za pouit vojenskch nstroj. Z toho pak vyplv nezbytnost
kombinovat politick dialog, diplomatick ntlak, mechanismy sledovn a vyhodnocovn situace a v nezbytnch ppadech i donucovac opaten.132 Za zkladn mezinrodnpolitick podmnky spnosti boje proti terorismu oznauje fungujc multilateralismus, dodrovn mezinrodnho prva a pln respektovn lohy a vznamu OSN.133
I pes vrazn odlien od USA se EU svoj bezpenostn strategi prezentuje nikoli jako protivha, nbr jako strategick spojenec, kter m stejn priority, ale odlin
zpsoby pro jejich dosahovn. EU tedy nadle zstv strategickm spojencem USA,
ale zrove s tm se v nem odliuje.
Doporuen Javiera Solany
kombinovat politick dialog, diplomatick ntlak, mechanismy
sledovn a vyhodnocovn situace a v nezbytnch podmnkch
i donucovac opaten
usilovat o fungujc multilateralismus, o dodrovn mezinrodnho
prva a o pln respektovn lohy a vznamu OSN
budovat EU nikoli jako protivhu, nbr strategickho spojence,
kter m stejn priority, ale odlin zpsoby pro jejich dosahovn

Evropsk politika sousedstv

Vznamnm pnosem EU pro mezinrodn bezpenost je Evropsk politika sousedstv (European Neighbourhood Policy ENP), kter dle rozvj programy Evropsko-stedomoskho partnerstv (Euro-Mediterranean Partnership, EMP) a Paktu
stability pro jihovchodn Evropu (Stability Pact for South-Estearn Europe). Tato politika vychz ze skutenosti, e na vchod a na jih od Evropy je ada stt, je jsou
hodnoceny jako pouze sten svobodn134 nebo dokonce nesvobodn.135 Spolenm rysem obou tchto skupin je, e jejich politit vdci upednostuj zajitn
bezpenosti svch reim na kor nrodn nebo dokonce regionln bezpenosti.
EU povauje tuto skutenost za vnou a vznamnou vzvu pro bezpenost cel Evropy, a proto v pstupu k tmto oblastem klade hlavn draz na rozvoj spoluprce,
lidskch prv, na demokratizaci, pedchzen konflikt a zvldn kriz.
254

1. KAPITOLA
6.
Zamuje se zejmna na prosazovn norem v pti klovch oblastech zen
bezpenostn politiky (security sector governance), jimi jsou: stavn a prvn rmec bezpenostn politiky (oddlen moc vkonn, zkonodrn a soudn), civiln
kontrola bezpenostn politiky (dohled na innost ministerstva obrany a dal tzv.
silovch ministerstev), parlamentn dohled nad bezpenostn politikou (schvalovn
vojenskch rozpot, brannch zkon a dohled nad nkupem zbran a rozmstnm
ozbrojench sil), prvn kontrola (draz se klade na respektovn bezpenostnho
a civilnho zkonodrstv) a veejn kontrola bezpenostn politiky a ozbrojench sil
(nezbytnost otevenosti armdy vi vem prvkm tzv. bezpenostn komunity).
Draz na rozvojovou pomoc
Jednm z velmi dleitch smr politiky EU jako celku i jejch jednotlivch
lenskch zem je preventivn psoben proti tzv. mkkm hrozbm a zejmna pak
rozvojov pomoc. Jsou to vlun zem EU, kter nejen pln, ale dokonce pekrauj
stanovenou hodnotu 0,7 HDP na rozvojovou pomoc. Jedn se o Norsko, Dnsko,
Lucembursko, Nizozemsko a vdsko, jejich pspvky se pohybuj od 0,9 a po
0,8 HDP. V rmci cel EU je stanoven cl doshnout do roku 2006 na hodnotu 0,39
a v roce 2010 na hodnotu 0,56 HDP. Star zem EU by se mly v roce 2010 dostat na
rove 0,7 HDP, nov zem pak na hodnotu 0,33 HDP.
EU jako velmoc svho druhu
hlavn draz klade na globln pstupy, a proto Evropskou bezpenostn strategii (ESS)
nekoncipuje jako doktrnu vojensk intervence
nesdl americkou ideologii rogue states a osy zla
nesdl posedlost vojenskmi technologiemi jakoto odpovd na nov hrozby
Sedm smr preventivnho psoben EU

mezinrodn spoluprce
kontrola finannch zdroj
prevence teroristickch der
bezpenost mezinrodn dopravy
zvldn dsledk ppadnch der
eliminace faktor, kter usnaduj nbor do teroristickch organizac
preventivn ve tetch zemch, z nich se mohou rekrutovat ppadn terorist

Ambice a monosti EBOP

Vedle programovho dokumentu se EU zabv tak posuzovnm otzky, jak
jsou jej skuten monosti a jak koly z toho vyplvaj pro nejbli budoucnost. Za
tm elem skupina nezvislch expert vypracovala celkem pt monch scn
255

1. KAPITOLA
6.
nasazen ozbrojench sil EU.137 Do nich zarmcovala mon nasazen vojsk v asovm vhledu 1020 let. Z toho pak vyvodila koly jak pro obrann, tak i pro operan
plnovn.
Rozshl operace na podporu mru
Pedpokld se, e by lo o rozshlou mrovou operaci s jasn stanovenm mandtem RB OSN na zklad kapitoly VI nebo VII Charty OSN. Jejm hlavnm smyslem
by bylo vytvoit pzniv podmnky pro postkonfliktn mrov ivot. Na akci by se
zastnilo a 30 000 vojk ze zem EU pi nasazen a 40 bitevnch letoun a 6 povrchovch plavidel. EU by mla bt schopna zashnout na vzdlenosti 2000 km do
60 dn od rozhodnut a mla by doshnout udritelnosti operanho nasazen do
3 let.138 Takov operace je spojena s rizikem ztrt na ivotech139 a vyaduje si pedevm zven evropskch kapacit v oblasti C4ISR
Humanitrn intervence vysok intenzity
Jej nezbytnost by nastala v ppad krutch zloin proti lidskosti, jako se to
stalo nap. ve Rwand v roce 1994. Pvodci takov hrozby by byly mal, ale vradc
skupiny vzbouenc nebo terorist.140 Klovou lohu by proto hrla rychlost nasazen ozbrojench sil a vysok tempo operac. Pte vojsk by proto musely tvoit elitn
pchota a speciln sly. Na vzdlenost do 5000 km od Bruselu (pedpokld se, e
by lo o venkovsk prosted zejmna v Africe) by bylo poteba nasadit a 10 000
vojk, stovku letoun a dal techniky. V zjmu pipravenosti na takov zsah by
EU musela zvit kvalitu svch vysoce mobilnch sil a poet podprnch bitevnch
vrtulnk.
Regionln vlka, v n by lo o evropsk strategick zjmy
Pedpokld se, e evropsk zjmy by mohly bt ohroeny bu v dsledku naruen dodvek ropy,141 nebo plivem uprchlk z vlkou ohroench oblast. Dle by
mohlo dojt k ohroen spojenectv mezi Evropou a Spojenmi stty co se svm
zpsobem stalo v dsledku operace Irck svoboda 2003. Antizpadn ivly by mohly uchvtit moc v zemi x a zneuvat jej ropu proti Zpadu. Zrove s tm by zahjily
ozbrojenou invazi proti sttu y, kter hraje klovou lohu v peprav ropy pro Zpad. Tato zem by se na zklad l. 51 Charty OSN obrtila na EU s dost o pomoc.
EU by i ve svm vlastnm zjmu musela zasahovat a na vzdlenost 4500 km od
Bruselu a musela by to stihnout ve lht 21 dn. A na to dnes UE nem dostatek letadlovch lod, pesn navdn munice, tonch vrtulnk, specilnch operanch
sil a logistickch prostedk.
Preventivn zsah proti deru za pouit ZHN
EU stejn jako USA povauje za velkou bezpenostn hrozbu en ZHN. Nejvce se obv stavu, za kterho by se tchto zbran zmocnili nesttn initel, vi
256

1. KAPITOLA
6.
kterm nelze uplatovat strategii odstraovn jako vi sttm. Takov initel by
vedli neregulrn formu boje. Proti nim by bylo poteba ve lht pouhch 15 dn a na
vzdlenost a 5000 km od Bruselu nasadit brigdu o tyech praporech specilnch
operanch sil schopnch vst ty nejnronj operace v horskm i v mstskm prosted. EU zatm nem dostatek specilnch operanch sil, prostedk strategickho
przkumu a vysoce efektivnch tonch zbrojnch systm. V dsledku toho nen
schopna vst takovou operaci po del dobu.
Obrana vlastnho zem
V tomto smru se uvauje o hrozb tzv. katastrofickho terorismu, kter
oslabuje rozdl mezi vnjmi a vnitnmi hrozbami. Jde pedevm o ochranu objekt, kter by se podle rozvdky mohly stt terem teroristickch tok.
Dalm clem je sniovn nsledk ppadnho teroristickho toku. Nejvt
nroky se kladou na protivzdunou obranu, na vojenskou pomoc civilnm institucm pi udrovn podku, na sledovn a przkum. Zem EU v tomto
smru maj zkuenost nap. akce francouzsk armdy nazvan Vigipirate
Renforc. Zem EU budou muset i nadle zlepovat schopnosti svch specilnch operanch sil.

Akce EU na potku 21. stolet

EU m nejen rozpracovan scne, ale tak zkuenosti s konkrtnmi akcemi
mimo sv zem. V roce 2003 si sv schopnosti a monosti ovila ve dvou samostatnch operacch Artemis a Concordia.
Operace Artemis 2003
Tato operace probhla ve dnech 12. 6.8. 9. 2003 v Demokratick republice Kongo, kde v t dob vyvrcholil ji nkolik let trvajc vnitn ozbrojen konflikt, ktermu
se nkdy k prvn svtov vlka na africkm kontinentu. Nejkrutj boje probhaly v provincii Ituri a zejmna pak v jejm hlavnm mst Bunia. Poet mrtvch
za poslednch pt let se v tto provincii odhaduje na 50 000 a poet uprchlk na
vce ne pl milionu.142 Pod vlivem tchto otesnch skutenost RB OSN na zklad
kapitoly VII Charty OSN pijala dne 30. 5. 2003 rezoluci . 1484 o vysln mnohonrodnch sil do msta Bunia a jeho okol.
Z francouzsk iniciativy byla v rmci EU vytvoena jednotka o celkov sle 2200
vojk ze 17 zem. Ta mla plnit dva zkladn politick cle: pispt k rozvinut procesu mru v Kongu a zrove s tm ukzat, e bezpenost v Africe je jednou z dleitch
priorit EU.143 Poprv bylo v rmci EU vytvoeno mnohonrodn velitelsk stanovit
(Operational Headquarter), a to v Pai. Dal dv velitelsk stanovit (Force Headquarter) byla zzena pmo v Africe v Entebbe a v Bunia. Velitelem vojsk EU
byl francouzsk generl Bruno Neveux. Jeho jednotce se podailo splnit hlavn kol
zastavit boje a zajistit distribuci humanitrn pomoci.
257

1. KAPITOLA
6.
Operace Concordia 2003
Rozhodnut o tto operaci padlo v dob, kdy v Makedonii vrcholilo napt mezi
Makedonci a etnickmi Albnci. EU rozhodla o vysln pomrn skromn jednotky
tajc 450 vojk s lehkou vzbroj, ale dobe pipravench na plnn kol v oblasti pozorovn a przkumu (C4ISR). Velitelem akce se stal admirl Feist, zstupce
velitele vojsk NATO v Evrop, velitelem zasahujcch jednotek byl francouzsk generl Pierre Maral. Jim osobn i jejich podzenm se podailo nastolit vztahy dvry
s mstnmi initeli a pedevm splnit hlavn cl cel operace: zvldnout krizovou situaci za hranicemi EU.
Operace Althea
V ervenci 2004 Rada EU rozhodla, e EU se v rmci sv bezpenostn a obrann
politiky ujme operace na zem Bosny a Hercegoviny. Tato operace dostala nzev
Althea a m ti hlavn cle:
dlouhodobm clem je vytvoit stabiln, ivotaschopnou, mrovou a multietnickou zemi, kter bude zce spolupracovat se svmi sousedy a trvale smovat k zskn
lenstv v EU,
stedndobm clem je aktivn pnos Bosny a Hercegoviny k vytvoen bezpen situace; za tm elem byla podepsna stabilizan a asocian dohoda navazujc
na implementan pln tto mise,
krtkodob cle se zamuj na pechod od mise NATO k misi EU, kter usiluje
o naplnn daytonskch a paskch mrovch ujednn.
Operace Althea m jasn mandt RB OSN dan rezoluc . 1551 z 9. 7. 2004. Napluj se pi n zvry Berln Plus, tzn. e EU m pstup k prostedkm NATO.
Ambice a monosti EBOP

rozshl operace na podporu mru

humanitrn intervence vysok intenzity
regionln vlka, v n by lo o evropsk strategick zjmy
preventivn zsah proti deru za pouit ZHN
obrana vlastnho zem

Vojensko-politick programy nejvznamnj stt EU

Velk Britnie schvlila novou Blou knihu (Delivering Security in a Changig
World), kter smuje ke sniovn potu mrovch stav vojsk a star vzbroje. Zrove s tm klade velk draz na zlepen schopnosti pi vyuvn informatiky pi
veden bojov innosti (network-enabled-capability. Francie ve svm plnu vstavby
ozbrojench sil na lta 20032008 navila vojensk rozpoet o 4,3 % a do sv vzbroje zavede zbraov systmy umoujc zasazovat pesn dery a pepravovat
vojska na velkou vzdlenost. Jde zejmna o letouny Rafale B/C, zen stely Scalp258

1. KAPITOLA
6.
-EG a nov bitevn vrtulnky (NH-90). SRN dle sniuje poet vojk (z 280 000 na
250 000) a s tm souvisejcch osobnch vdaj (pipad na n 51 % vojenskho rozpotu) a pipravuje snen potu mrovch posdek o jednu tetinu (z 620 na 420).
Nakupuje nov bitevn vrtulnky (NH-90 a Tigre) a pipravuje prostedky na nkup
dopravnch letoun Airbus 400 M.

Evropsk spoluprce ve vyzbrojovn

Po 80. letech 20. stolet, kter znamenala zlat obdob evropskho obrannho
prmyslu, piel rychl konec studen vlky a s nm i prudk pokles poptvky po
zbraovch systmech. V 90. letech Zpadoevropan nezachytili americk trend na
racionalizaci zbrojnho prmyslu a nadle rozvjeli pedevm nrodn prmyslov
zkladny. Vsledkem se stala rozttnost kapacit a klesajc konkurenceschopnost.
Od potku 21. stolet sl draz na integraci a na budovn celoevropsk prmyslov a technologick zkladny obrany, navc byla vytvoena ada dleitch instituc
a rozvjej se spolen programy.
OCCAR (Organisation Conjoint de Cooperation en matiere dArmement)
Byl zaloen v listopadu z iniciativy ministr obrany Francie, SRN, Velk Britnie
a Itlie s clem zdokonalovat spoluprci pi vyzbrojovn. Na tyto zakldajc zem
pipad 80 % evropsk zbrojn vroby a 90 % vdaj na vdu a vzkum.144 V lednu
2001 byla podepsna tzv. OCCAR Convention, kter vymezila prvn statut OCCAR.
V nvaznosti na to se vytvoily organizan struktury pro prmyslovou a obchodn
spoluprci. OCCAR je oteven pro vechny evropsk zem, kter se chtj zapojit
do jeho innosti. Dalmi leny se staly Belgie a panlsko. Nejdleitj otzky se
projednvaj v rmci tzv. OCCAR Board of Supervisors (BoS), je se schz na rovni
ministr obrany nebo nrodnch editel pro vyzbrojovn.
Nosn programy OCCAR
Nejvznamnjm programem je vojensk dopravn letoun A 400 M. Jde o modern dopravn letoun schopn operovat za kadho poas, ve dne stejn jako v noci.
Me na velk vzdlenosti pepravovat jak vsadke, tak i jednotky, s nimi je nutn
pistt. Vyznauje se pesnou navigac, schopnost ltat v nzkch vkch, vysokou
spolehlivost a nzkmi nroky na drbu. Do tohoto projektu se zapojily zbrojask
spolenosti z Velk Britnie, SRN, Francie, panlska a Belgie.
Velk pozornost se sousteuje tak na bitevn vrtulnky. Od konce 80. let
20. stolet b nmecko-francouzsk program Tigre, pvodn peduren pro boj
proti tankovm jednotkm vojsk Varavsk smlouvy. Jsou to velmi modern bitevn
vrtulnky s vysokm stupnm integrace. Maj navigan systm GPS/Doppler, digitln genertor map, systm IFF, systm radioelektronickho boje a interface mezi
pilotem a zbraovm systmem. Jsou vybaveny jak protiletadlovmi, tak i protitankovmi zenmi stelami (Mistral resp. Trigat), nezenmi stelami a kanonem
259

1. KAPITOLA
6.
30 mm. Jejich piloti maj integrovan helmy s displeji a se zabudovanm nonm vidnm. Maj vysokou innost jak pi przkumu, tak zejmna pi nien pozemnch
i vzdunch cl.
V rmci OCCAR pokrauje tak francouzsko-nmeck projekt Roland. Je to
protiletadlov systm, kter integruje radar o dosahu 20 km a zen stely o dosahu
68 km (Roland 2 resp. Roland 3). Zrove s tm se rozvj i nmecko-holandsk
projekt Boxer vvoj a vroba obrnnho bojovho vozidla pchoty nov generace,
urenho jak pro bojovou innost vysok intenzity, tak i pro psoben v mrovch
operacch. V rmci OCCAR se rozvj tak francouzsko-italsk projekt FSAF, zamen na vvoj a vrobu nov generace protiletadlovch zench stel odpalovanch
z vojenskch plavidel.
Evropsk obrann agentura (European Defence Agency EDA)
Byla zaloena rozhodnutm Rady ministr z 12. 7. 2004. Jejm hlavnm poslnm je zlepovat evropsk obrann schopnosti v oblasti krizovho managementu a rozvjet evropskou bezpenostn a obrannou politiku. Jej nejvy
orgn je Agency Steering Board, kter se schz nejmn dvakrt ron na rovni ministr obrany. Mimoto me pravideln a podle poteby jednat na rovni
nrodnch editel pro vyzbrojovn nebo nrodnch editel pro vojensk vzkum a vvoj.
V rmci EDA pracuj tyi hlavn editelstv:
editelstv pro rozvoj vojenskch schopnost (Capabilities Directorate),
editelstv pro vdecko-technologick rozvoj (R and T Directorate),
editelstv pro vyzbrojovn (Armament Directorate),
editelstv pro prmyslov marketing (Industry/ Directorate).
Hlavn dlouhodob cle EDA
Prvnm clem je harmonizace poteb a poadavk lenskch zem v oblasti obrany. Vchozm krokem na tto cest je pekonvn dosud pevldajcho oddlenho
vvoje vyzbrojovacch program lenskch zem. Navazujcm krokem je postupn pechod ke spolenmu stanoven priorit na poli vojenskch schopnost a cest
vedoucch k jejich dosahovn. Clovm stavem je dosaen schopnosti eit koly vyzbrojovn na skuten celoevropsk rovni. Na potku 21. stolet se hlavn
pozornost sousteuje na vytyen spolench poadavk, stanoven rozpotovch
a asovch rmc, slaovn prmyslovch a technologickch kapacit a rozvjen
spolench program.
Druhm clem je slaovn stvajcch program. lensk zem EDA vychzej
ze skutenosti, e v ppad sladnho postupu me bt vvoj a vroba novch zbraovch systm levnj, ne kdy jednotliv stty oddlen udruj nebo modernizuj svoji stvajc vzbroj. Hlavn pozornost se proto zamuje na slaovn postupu
na poli novch technologi a ppravy na vrobu novch zbraovch systm.
260

1. KAPITOLA
6.
Tetm clem je zen specifickch vyzbrojovacch program. Hlavn pozornost
se zamuje na vytven pracovnch sdruen astnickch zem a jejich prmyslovch podnik na zklad ad hoc rozpotovch a asovch zmr.
tvrtm clem EDA stanovovn nejvhodnjch pstup a jejich roziovn.
Hlavn pozornost se zamuje na standardizaci postup pi poizovn novch zbraovch systm, na nov pstupy ke zskvn finannch zdroj a na racionalizaci
prmyslov a technologick zkladny obrany lenskch zem EU.

Pednosti EU
EU nese hlavn st nklad na peace-keeping na Balkn
pokrv 40 % rozpotu OSN na peace-keeping ve svt
na rozvojovou pomoc vynakld tikrt vce ne USA

Globln zbrojask trh na potku 21. stolet

Celkov
objem kontrakt v mld.
USD

Rusko

USA

Velk Britnie

Francie

LR

2000

36

4,5/12

14,3/40

6,7/19

2,7/7,5

0,76/2,1

2001

41

4,4/10,7

23,6/51

4,7/11,5

2/5

0,74/1,8

2002

42

3,4/8,1

24,5/58

5/12

2/5

0,8/2

2003

29

3,4/12

13,6/48

4,7/16

1,2/4

0,5/1,7

Rok

U kad zem je v levm sloupku daj v mld. USD, v pravm sloupku je procentn podl na celosvtovm trhu
se zbranmi.

8. OBSE
Je regionln bezpenostn organizac, kter sdruuje celkem 55 astnickch stt z cel Evropy, Kavkazu, Stedn Asie a Severn Ameriky. OBSE navc spolupracuje
se zemmi jinho Stedomo a s nktermi asijskmi zemmi. Disponuje bezpenostnmi kompetencemi a nstroji pro politick een kriz a jejich pedchzen.

Hlavn smry psoben OBSE

Jako regionln organizace je podle kapitoly VIII Charty OSN hlavnm nstrojem
pro psoben v nsledujcch smrech:
vasn varovn,
prevence konflikt,
zvldn kriz,
normalizace situace po ozbrojenm konfliktu (povlen obnova).
261

1. KAPITOLA
6.
Hlavn orgny OBSE
OBSE se pravideln schz na nkolika rovnch:
Schzky na rovni hlav stt a vld nejvy orgn, jemu pslu hodnotit rozvoj
organizace a naplovn jejch zvazk a urovat priority na nejvy politick rovni.
Hodnotc konference je pravidelnm jednnm ped kadm summitem
a zamuje se na realizaci pijatch zvazk.
Rada ministr hlavn rozhodovac orgn na rovni ministr zahrani. Schz
se nejmn jedenkrt za rok, pijm dleit rozhodnut a kontroluje jejich plnn.
Parlamentn shromdn vede rozpravu o veobecnch zleitostech projednvanch na summitech a na Rad ministr.
Stl rada konzultuje a pijm rozhodnut v rovin kadodennch operativnch kol OBSE.

Hlavn smry innosti OBSE

innost OBSE se zamuje do nkolika hlavnch smr, jimi jsou zejmna:
Vytven norem pro chovn stt ve vojensk, ekonomick, humanitrn
a dalch oblastech. V tomto smru OBSE vypracovala a schvlila dva velmi dleit
dokumenty Kodex chovn v oblasti vojensko-politickch aspekt bezpenosti (Budape 1994) a Charta evropsk bezpenosti (Istanbul 1999).
Usmrovn procesu kontroly zbrojen a odzbrojen a upevovn dvry
a bezpenosti. Nejdleitjm dokumentem v tomto smru je Smlouva o konvennch ozbrojench silch v Evrop, kter je veobecn povaovna za zkladn pil evropsk bezpenosti.
Preventivn diplomacie a prevence konflikt, kter je vedena pedevm cestou
politickch konzultac v rmci fra OBSE pro spoluprci v oblasti bezpenosti.
Peace-keepingov aktivity zamen na pedchzen konflikt a na een kriz.
Jejich hlavnm clem je pispt k zachovn mru a stability podporou sil o politick
een existujcch problm.
Mise OBSE a operace v ternu. Zamuj se na podporu mrovho een kriz
a konflikt, dle na postien vech fz konflikt: vasn varovn, preventivn diplomacie, krizov management a budovn.

OBSE na potku 21. stolet

I po skonen studen vlky se innost OBSE sousteuje do t hlavnch rovin:
bezpenost, ekonomika a dodrovn lidskch prv. Vtina lenskch stt zastv
nzor, e pro innost OBSE u neplat zsada nevstupovn do vnitnch zleitost,
a proto souhlas s tm, aby se roziovaly monosti OBSE sledovat i vnitn zleitosti
jednotlivch zem. Opan stanovisko zaujalo osm zem SNS Rusko, Armnie, Blorusko, Kazachstn, Kirgyzstn, Tdikistn, Ukrajina a Uzbekistn. V z 2004 na
schzce v Astan podepsaly dokument volajc po zsadnch zmnch agendy OBSE.
Navrhly, aby se hlavn pozornost OBSE zamila na politicko-vojensk aspekty bez262

1. KAPITOLA
6.
penosti, a to na kor sledovn vnitropolitick situace, voleb a dodrovn lidskch
prv. Vldnouc elity v Rusku a v dalch sttech s vce i mn autoritativnmi metodami vldnut se brn transparentnosti svch zem. Pod hesly kritiky nerovnovhy
a dvojch standard se sna zamovat innost OBSE do zleitost normativnho
charakteru a odvdt ji od hodnocen konkrtnch ppad zneuvn politickho
monopolu a nedodrovn lidskch prv.
OBSE na potku 21. stolet
ti hlavn roviny innosti: bezpenost, ekonomika a dodrovn lidskch prv
vtina lenskch stt se shoduje: pro OBSE u neplat zsada
nevstupovn do vnitch zleitost
vtina lenskch zem souhlas s roziovnm monost OBSE
i ve vnitnch zleitostech jednotlivch zem

Znikem bipolarity a zmnami v pstupu k suverenit stt se vytvoily pzniv

podmnky pro innost OBSE. Pesto vak situace OBSE nen ani zdaleka jednoduch.
Stle astji toti dochz k tomu, e agenda OBSE bu nen natolik dleit, aby se
tm zvila jej vnost, nebo se vznamnch nmt zmocuj jin mezinrodn organizace, kter je mohou eit innj (ne OBSE).145 Pro ilustraci lze pipomenout
penosn komplety protivzdun obrany (MANPADS), jejich neleglnm enm se
jako prvn zaala zabvat OBSE, ale pak se staly zleitost innjch mezinrodnch organizac.
Pokud by vvoj el i nadle tmto smrem, pak nelze vylouit, e vznam OBSE
by se propadl na rove jakhosi barometru politick atmosfry v Evrop nebo fra
pro vmnu nzor na dleit otzky mezinrodn bezpenosti. Ani jedna z tchto
perspektiv nen pro OBSE pli lkav.

9. Zvren shrnut
I na potku 21. stolet nadle plat, e idelem pro globln bezpenost by byla
organizace, kter by mla legitimitu, jak se t OSN, vojenskou slu, jakou disponuje NATO a hospodskou slu a vkonnost, jak vykazuje EU. Zatm vak nen mon
takovou organizaci vytvoit, a tak je nezbytn co nejvce roziovat a prohlubovat
spoluprci mezi stvajcmi institucemi. Jinak eeno, cesta k oslabovn a k eliminovn bezpenostnch hrozeb souasnho svta a k posilovn jeho bezpenosti vede
pes multilateralismus, pes mnohostrannou spoluprci nejvznamnjch mezinrodnch organizac.
Nejvt pozitivn potencil m tzv. trojhelnkov spoluprce mezi OSN, NATO
a EU. OSN je pedevm jedinou mezinrodn organizac, kter me legalizovat pouit sly v mezinrodnch vztazch obecn a zvlt pak v mrovch operacch. Pat
j prvenstv v zapojen do mrovch operac na potku roku 2005 to bylo 16 nej263

1. KAPITOLA
6.
rznjch mis, na kterch se podlelo celkem 67 000 vojk a policist. NATO zase
disponuje nejsilnjmi a nejvkonnjmi jednotkami vybavenmi nejmodernj
bojovou technikou. A konen stty EU jsou ve svm souhrnu nejvtmi pispvateli do rozpotu OSN maj 37,75% podl na jejm celkovm rozpotu a 39% podl
na rozpotu mrovch operac OSN, zatmco v ppad USA in tento podl 22 resp.
27 %.146 S tm ale zrove vrazn kontrastuje velmi nzk podl zem EU na poetnch stavech astnk mrovch operac je to necelch 7 % a v ppad operac
v Africe dokonce jenom 2,3 %.147
Znanm pnosem se staly konkrtn kroky, kter uinily OSN a EU. V ervnu
2001, v dob vdskho pedsednictv EU, bylo podepsno vyhlen o spoluprci
mezi OSN a EU na poli prevence konflikt a civilnch a vojenskch aspekt krizovho managementu. V z 2003 navzalo Spolen vyhlen o spoluprci mezi OSN
a EU v krizovm managementu, kter poloilo hlavn draz na plnovn, vcvik,
komunikaci a na zpsoby koordinace innosti pi konkrtnch operacch. Pokud jde
o konkrtn spoluprci v budoucnosti, jako nejpravdpodobnj scn vzjemn
spoluprce mezi OSN a EU se pro nejbli budoucnost jev tzv. UN-mandated, EU-led operations. EU by je dila, plnila pi nich lohu subdodavatele OSN, kter by
dala nezbytn mandt. Mn snadn u by byl scn UN-led operations, protoe
v evropskch metropolch panuje velk nechu k tomu, aby EU poskytovala sv ozbrojen sly pro akce, kter by vedla OSN.148 Dal monost je tak nasazen jednotek
EU jet ped zahjenm operac OSN v ppad vnch incident na mst zsahu
(nap. vn ohroen obyvatelstva nebo personlu OSN). V takovm ppad by dochzelo k vmn epic (re-hatting) rychl akce ke zklidnn situace v mst zsahu
by probhla pod velenm EU a po jejm ukonen by se velen znovu ujala OSN.
Mnoh se v oblasti mon spoluprce mezinrodnch organizac (zejmna pak
OSN a EU) vykonalo, ale nemlo jet mus bt uinno. Nejvtm dosavadnm
zklamnm je chovn evropskch zem v jednnch o reform OSN, kde bohuel
pevldaj partikulrn zjmy a ambice jednotlivch evropskch stt ped zjmy
globln bezpenosti. To by mohlo oslabit potencil spoluprce jak pi mrovch
operacch, tak i na poli pozitivnho vymezen globln bezpenosti. Globln rozmr
bezpenostnch hrozeb i vzev typu Global Public Goods vyaduje ochotu a vli povznst se nad dl zjmy a myslet a jednat vskutku globln.
Hlavn skal OBSE
agenda OBSE bu nen natolik dleit, aby se tm zvila jej vnost, nebo se vznamnch
nmt zmocuj jin mezinrodn organizace, kter je mohou eit innji ne OBSE nap.
MANPADS
vznam OBSE by se mohl propadnout na rove fra pro vmnu nzor

264

6. KAPITOLA - poznmky
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11

12

13

14
15
16
17

18
19
20
21
22
23
24

25
26
27

28
29

30

31
32
33
34

35

36
37
38
39
40
41
42

Murphy, Craig: International Organisation an Industrial Change, Polity Press, 1994.

Andrani, Gilles: Gouvernance globale: origines de lide. In.: Politique trangre, 3/2001, s. 559.
Kelsen, Hans: Thorie gnrale du droit de l Etat, Paris 1997.
Globalization: In.: Dictionnary of International Relations.
Fukuyama, Francis : Konec djin a posledn lovk. Praha, Rybka Publishers, 2002, s. 265.
Fukuyama, Francis.: Nous sommes toujours a la fin de lhistoire. Le Monde 18. 10. 2001.
Fukuayama, F.: The West may be cracking. International Herald Tribune, 9. 8. 2002.
Huntington, Samuel: The West: Unique, Not Universal, Foreign Affairs. November/ December 1996, s. 2846.
Huntington, Samuel: The Lonely Superpower. Foreign Affairs. March/ April 1999, s. 35.
Tamt, s. 42.
Huntington pipomn, e prvn metoda se do roku 1999 uplatnila vi 35 zemm svta, druh pak
zejmna vi Irku a Jugoslvii.
Huntington, Samuel: Les enjeux et les dangers. Le risque dun conflit de civilisations. In.: Le Monde,
21.22. 10. 2001.
Huntington, Samuel: Dead Souls. The Denationalization of the American Elite. In: The National InterestSpring 2004, s. 5.17.
Hoffmann, Stanley: Le triste tat du monde. Le Monde 24. 1. 2002.
Hoffmann, Stanley: Clash of Globalisations. Foreign Affairs. Volume 81, No. 4, July/August 2002, s. 104115.
Hoffmann, Clash of Globalisations, s. 112.
Mandelbaum Michael: The Ideas that Conquered the World: Peace, Democracy and Free Markets in the 21.
Century, Public Affairs, New York 2002.
Kay, Sean: Globalization, Power and Security. Security Dialogeu, Vol. 35, No. 1, March 2004, s. 10.
Ble viz nap.: Mearsheimer, John: The Tragedy of Great Power Politicis. W.W. Norton, New York 2001.
Keohane, Robert; Nye, Joseph: Power and Interdependence. New York, Addison Wesley Longman, 2001.
Annan, Kofi: The walls have to come down. International Herald Tribune, 4. 10. 2002.
Soros, George: Pour lAmrique contre Bush. Paris, Dunod, 2004, s. 102105.
Prodi, Romano: dveloppement durable: la responsabilit de l Europe. Le Monde 8. 8. 2002.
Nap. Korea m tm 1,5 mil. student na 43 mil. obyvatel, zatmco rn s 54 mil. obyvatel jich m
jenom 145 000. Zrove s tm Korea udluje ron tolik vysokokolskch diplom jako Velk Britnie, SRN
a vdsko dohromady.
Litwak, Robert S.: The New Calculus of Pre-emption. Survival, Winter 20022003, Vol. 44, No. 4, s. 62.
Military Balance 19911992. ISSS, London, 1992, s. 98102.
National Strategy to Combat Weapons of Mass desttruction. Washington, DC, December 2002 U.S.
Department of States office of International Information Programs, s. 1.
Litwak, Robert S.: The New Calculus of Pre-emption. Survival, Winter 20022003, Vol. 44, No. 4, s. 67.
Anthony, Ian; French, Elisabeth: Noncooperative responses to proliferation: multilateral dimensions. SIPRI
Yearbook. SIPRI, Stockholm 1999, s. 359.
National Strategy to Combat Weapons of Mass desttruction. Washington, DC, December 2002 U.S.
Department of States office of International Information Programs, s. 4.
Tamt.
The U.S. Global Posture Review.
Talbott, Strobe: War in Iraq, revolution in America. International Affairs, Vol. 79, 2003, No. 5, s. 1037.
The White House. Dokument Adress to a Joint session of Congress and the American People, dostupn na
URL http://www.Whitehouse.gov/news (2001)
Bara, Pavel: Hodina impria. Zdroje souasn zahranin politiky USA. Masarykova univerzita, Brno
2003, s. 108.
Brzezinski, Zbigniew: To lead, U.S. Must give up paranoid policies. International Herald Tribune, 15.16. 11. 2003.
Hoffmann, Stanley: US - European relations: past and future. International Affairs, Vol. 79, 2003, No. 5, s. 1035.
Talbott, Strobe: War in Iraq, revolution in America. International Affairs, Vol. 79, 2003, No. 5.
Bara, Pavel: cit. dlo, s. 111.
Mearsheimer J., Walt St.: An unnecessary war. Foreign Policy Is. 134, 2003, s. 5060.
Tamt.
Clarke, Richard: Contre tous les ennemis. Au coeur de la guerre amricaine contre le terrorisme. Albin
Michel, Paris 2004.
265

6. KAPITOLA - poznmky
43

44
45
46
47

48

49

50
51

52
53
54
55
56

57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69

70

71
72
73
74
75

76
77
78
79
80
81
82
83

84

85
86

National Strategy to Combat Weapons of Mass desttruction. Washington, DC, December 2002 U.S. Department
of States office of International Information Programs.
Albright, Madeleine: Bridges, Bombs or Bluster? Foreign Affairs, Vol. 87, September/October 2003, No. 5, s. 8.
Jervis, Robert: Understanding the Bush Doctrine. Political Science Quarterly. Vol. 118, 2003, No. 3, s. 370.
Simes, Dimitri: America Imperial Dilemma. Foreign Affairs, Vol. 82, November/December 2003, No. 6, s. 97.
Litwak, Robert: Non-proliferation and the Dilemmas of Regime Change. Survival, Vol. 45, No. 4, Winter
20032004, s. 2728.
lo zejmna o vrazy, e Irk pravdpodobn m zazen na vrobu chemickch zbran, e m schopnost
vyrbt biopesticidy, e by mohl mt pojzdn laboratoe apod.
Fisher, Louis: Deciding on War Against Irq: Institutional Failures. Political Science Quarterly, Vol. 118,
2003, No. 3, s. 410.
Allen, Mike: War Cabinet Argues for Iraq Attack. Washington Post, 9. 9. 2002.
Fisher, Louis: Deciding on War Against Irq: Institutional Failures. Political Science Quarterly, Vol. 118,
2003, No. 3, s. 409.
Asmus, Roland: Rebuilding Atlantic Alliance, Foreign Affairs, Vol. 82, September/October 2003, No.5, s. 21.
Clinton, Bill: Defining the mission ot the 21st century. International Herald Tribune, 6. 11. 2003.
Albright, Madeleine: Bridges, Bombs or Bluster? Foreign Affairs, Vol. 87, September/October 2003, No. 5, s. 9.
LAnne stratgique 2003. Paris, LEtudiant, 2003, s. 225.
Balabn, Milo: Nov rusk vojensk doktrna a jej mezinrodnpolitick a regionln kontext. Mezinrodn
politika, ro. 28, 2004, . 9, s. 2527.
Montbrial, Thierry de: Comprendre Vladimir Poutine. Le Monde, 27. 9. 2004.
Dugin, A., G.: Osnovy geopolitiky. Geopolitieskoje budueje Rossii. Artkogeja, Moskva 1977.
Volner, tefan: Geopolitika pre 21. storoie? Hlohovec, Efekt Copy, 2004, s. 177 182.
SIPRI Yearbook 2005, s. 75.
Frst, Rudolf: nsk vojensk hrozba. Mezinrodn vztahy, ro. 36, 2001, . 1., s. 83.
Tamt, s. 79.
Frst, Rudolf: cit. dlo.
Podle nkterch bilanc to bylo 200krt, podle jinch dokonce 680krt (64, s. 61).
Glennon, M, J.: Why the Security Counsil Failed. Foreign Affairs, Vol. 82, May/June 2003, No. 3.
Washington Post, 16. 9. 2002.
Evans, Gareth: Whem is it Right to Fight? Survival, Vol. 46, No. 3, Autumn 2004, s. 66.
Evans, Gareth: When is it Right to Fight? Survival, Vol. 46, Autumn 2004, No. 3, s. 74.
A more secure word: our shared responsibility. Part three Collective security and the use of force, Chapter
IX: Using force: rules and guidelines.
Dwan, Reneta; Wiharta Sharon: Multilaterl peace misssions-challenges of peace-building. In.: SIPRI
Yearbook 2005, s. 139168.
Power, Samantha: Rformer les Nations unies. Le Monde diplomatique, Septembre 2005, s. 18.
Timor - Leste, un succes. In.: Le Monde diplomatique, Septembre 2005, s. 19.
Le Monde, 14. 9. 2005.
Bildt, Carl: Hard-earned lessons on nation-building. International Herlad Tribune, 8. 5. 2003.
Tma, Miroslav: Pekro Spojen stty ve vztahu k OSN svj stn? Mezinrodn politika, ro. 28, 2004,
. 8, s. 2527.
NATO Handbook. Brussels, NATO Office of Information and Press, 2001, s. 68.
NATO Handbook. Brussels, NATO Office of Information and Press, 2001, s. 82.
Pruka NATO. Brusseles, NATO Office of Information and Press, 2001, s. 14.
Prague Summit Declaration, par. 11.
The NATO Response Force: At the centre of NATO transformation. http://www.nato.int/issues/nrf/index.html
Communiqu du Sommet dIstanbul, par. 1.
Tamt, par. 13.
Vbr planet pitom nebyl nhodn Mars je od antiky symbolem vlenictv, zatmco Venue je symbolem
lsky.
Kagan, Robert: Labyrint sly a rj slabosti. Amerika, Evropa a nov d svta. Nakladatelstv Lidov noviny,
Praha 2003, s. 116.
Kagan, Robert: LEurope postmoderne. Le Monde 28.29. 7. 2002.
Pro vt nzornost autor vysvtluje vliv statutu na pstup k problematice hrozeb. Na jedn stran Evropan

266

6. KAPITOLA - poznmky
87

88
89
90
91
92

93

94

95
96

97

98

99

100

101

102

103
104
105
106
107
108
109

110
111
112
113
114
115

116
117

118
119
120

nepovaovali Saddma Husajna za tak velkou hrozbu jako Amerian a upozorovali na velk rizika
spojen s jeho ppadnm nsilnm svrenm. Naproti tomu USA jsou silnj neli Evropa, a proto prh
jejich tolerance vi Saddmovi byl podstatn n.
Kritizuje zpadoevropsk stty za to, e po skonen studen vlky se pli zamily na erpn tzv.
mrovch dividend a odmtaly snit vdaje na nkladn systmy sociln pe ve prospch zven vdaj
na obranu. V dsledku toho nakonec nejsou schopny nejen vojenskch zsah v zmo, ale dokonce na
vlastnm zem starho svtadlu.
Wurtz, Francis: La France avait raison. Rvue internationale et stratgiqe, No. 53, printemps 2004, s. 8485.
Andrani, Gilles: Une action honorable et efficace. Le Monde, 17. 6. 2003.
Borgne, Claude le: Le guerre postheroique. Dfense nationale, An. 59, 2003, No. 7., s. 19.
Face a l hyperpuissance. Textes et discours, 19952003. Fayard, Paris 2003.
Hoffmann, Stanley: The crisis in transatlantic relations. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations after
Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 13.
Hoffmann, Stanley: The crisis in transatlantic relations. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations after
Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 1819.
Gnesotto, Nicole: EU, US: visions of the world, visions of the other. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations
after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 21.
Military Balance 2004/ 2005, s. 37.
Gompert, David: What does America want of Europe? In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations after
Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 75.
Missiroli, Antonio: Mind the gaps across the Atlantic and the Union. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU
relations after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 79.
Daalder, Ivo, Lindsay M.: American foreign policy and transatlantic relations in the age of global politics.
In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations after Iraq. European Union Institut for Security Studies.
Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 91103.
Haine, Jean-Yves: Power without restraints? Back to realities. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations
after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 124125.
Lindstrom, Gustav: Terrorism: European myths and realities. In.: Shift or Rift. Assessing US/EU relations
after Iraq. European Union Institut for Security Studies. Transatlantic Book 2003. Paris 2003, s. 231250.
Ty ukzaly, e nen podstatnch rozdl ve vnmn hrozby terorismu, e Evropan ve sv vtin schvaluj
i vojensk toky na zkladny teroristickch organizac nebo nasazen ozbrojench sil k likvidaci f
teroristickch organizac.
Maier, Charels: In Search of Stability: Explorations in Historical Political Economy. Cambridge University
Press, New York 1987, s. 148.
Autor pouv vraz a benign liberal empire.
Jervis, Robert: Understanding the Bush Doctrine. Political Science Quarterly. Vol. 118, 2003, No. 3, s. 383.
Perkovich, George: Giving Justice Its Due. In.: Foreign Affairs, Jul/ August 2005, s. 86.
Dunay, Pl; Lachowski, Zdzislaw: Euro Atlantic security and institutions. In.: SIPRI Yearbook 2005, s. 43.
I. pil tvo Evropsk spoleenstv, II. pil pedstavuje SZBP a III. pil tvo justin a policejn spoluprce.
Glos: Instituce, politiky a roziovn Evropsk unie. Praha 2004, s. 29.
Schnapper, Pauline: Royaume Uni: la dfense britannique, nouveaux dfis et alliances traditionnelles. In.:
Buffotot, Patrice, La dfense en Europe, avances et limites. La documentation francaise, Paris 2005, s. 170.
Military Balance 20032004, s. 63.
De Luis, Juan: LEspagne de la globalisation. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 57.
Ble viz nap. vystoupen W. Cimoszwicze ped polskm Sejmem dne 22. 1. 2003. www.msz.gov.pl
Miller, Lynn: Wzmocnienie podmiotowoci. In.: Polska Zbrojna, No. 22, 5/2003.
Szeptycki, Andrzej: Pologne: lengagement en Irak. Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 141.
Osice, Olaf: Irak pocztek mowej epoki w politice zagranicznej III PR? Centrum Stosunkow Midzynarodowych,
Waeszawa, Raporty i analizy, 2004, No. 6, s. 20.
Ble viz www Transatlantictrends.org.
Missiroli, Antonio: Italie: changements et continuit de la politique italienne. In.: Buffotot, Patrice, cit.
dlo, s. 112.
Domingues, Joao: Portugal: un euroatlantisme confirm. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 148.
Everts, Philip: Pays Bas: faire mieux avec moins de moyens? In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 134.
Time Magazine, 16. 2. 2003.
267

6. KAPITOLA - poznmky
121
122

123
124
125
126
127

128

129
130

131
132
133

134

135
136

137

138
139
140

141

142
143
144

145
146

147

148

Le Monde, 8. 3. 2003.
Manfrass-Sirjacques, Francoise: Allemange: a la recherche du nouveau souffle. In.: Buffotot, Patrice (Ed.):
La dfense en Europe. Documntation francaise, Paris 2005, s. 24.
FAZ, 14. 2. 2005.
Dumoulin, Andr: Belgique: entre pragmatisme et principe de ralit. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 39.
Leesch, Michel: Luxembourg: poursuite de lengagement europne. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 116.
Martens, Stephan: Autriche, la neuutralit. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo, s. 32.
Ojanen, Hanna: Finlande, entre une dfense nationale et une dfense europenne. In.: Buffotot, Patrice,
cit. dlo, s. 66.
Stromkiv, Maris: Suede, une ouverture croissante a l action internationale. In.: Buffotot, Patrice, cit. dlo,
s. 179.
Logistick zkladny st al-Kajd byly nalezeny ve Velk Britnii, panlsku, v Itlii, SRN a v Belgii.
European Union strategic objectifs to combat terrorism (revised plan of action). In.: The European Strategy
the next Steps? In.: EU Security and Defense Core documents 2204. EU Institute for Security Studies,
Paris 2005, s. 3942.
Gnesotto, Nicole: European strategy as a model. ISS Newsletter, 2004, N. 9, s. 1.
Solana Javier: Stratgie de scurit de lUnion europenne. Dfense nationale 5/ 2004, s. 9.
Solana Javier: The European Strategy the next Steps? In.: EU Security and Defense Core documents
2204. EU Institute for Security Studies, Paris 2005, s. 21.
Albnie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Armnie, Gruzie, Moldova, Ukrajina, Turecko, Jordnsko
a Maroko.
zerbjdn, Rusko, Blorusko, Alrsko, Egypt, Libanon, Libye, Srie, Tunisko a Palestinsk samosprva.
Hanggi, Heiner; Tanner, Fred: Promoting security sector governance in the EUs neighbourhood. Chaillot
Paper, No. 80, ISS Paris, July 2005, s. 78.
European defence. A proposal for a White Papaer. Report of an independent Task Force. Paris, Institute
for Security Studies, May 2004.
Pedpokld se rotace jednotek po 6 mscch.
V rmci mrovch operac bylo na zem bval Jugoslvie pes 200 obt.
Pedpokld se, e 4000 takovch nsilnk, rozptlench do 1020 lennch skupinek by mohlo vyvradit
a 200 000 bezbrannch civilist.
Tm polovina svtovch zsob tto strategick suroviny pichz ze Stednho vchodu a je pepravovna
pedevm pes Ormuzskou inu.
Neveux, Bruno: Vers une Union oprationnelle? Artemis. In.: Dfense nationale, 5/2004, s. 1314.
Alliot-Marie, M.: Opration Artmis. Figaro, 2. 9. 2003.
De Vestel, Pierre: Defence markets and industries in Europe time for political decisions? Chaillot Papers
21/ November 1995, s. 71.
SIPRI Yearbook 2005, s. 82.
Tardy, Thierry: EU UN cooperation in peacekeeping: a promising relationship in a constrained
environment. In.: The Eurupean Union and United Natios. Chaillot Paper, No. 78, ISS, Paris 2005, s. 51.
Guhenno, Jean-Marie: Foreworod. In.: The Eurupean Union and United Natios. Chaillot Paper, No. 78,
ISS, Paris 2005, s. 10.
Tardy, Thierry: EU UN cooperation in peacekeeping: a promising relationship in a constrained environment.
In.: The Eurupean Union and United Natios. Chaillot Paper, No. 78, ISS, Paris 2005, s. 6168.

268

1. KAPITOLA
7.
MEZINRODN BEZPENOSTN VZTAHY
NA POTKU 21. STOLET
Na potku 21. stolet se bezpenost znovu stala velmi diskutovanm pojmem. V probhajcch debatch se odr skutenost, e zkladn rysy souasnho svta se zvl vrazn
projevuj v nkolika zkladnch oblastech, ktermi jsou hlavn bezpenostn hrozby, vojenstv, kontrola zbrojen a odzbrojen, nov rozmry bezpenosti a bezpenostn studia.

1. Hlavn bezpenostn hrozby na potku 21. stolet

Veobecn charakteristika
Nejvnj hrozbu dnenho svta pedstavuje souhrnn psoben terorismu, en ZHN a destabilizanch aktivit tzv. rogue states. Tyto hrozby jsou velmi zvan
z hlediska hloubky a dopad svho psoben. Jsou hrozbami pro nrodn i mezinrodn prvo, pro lidsk prva a zejmna pak pro bezpenost mnoha stt, v prv ad
pak USA a jejich spojenc.1 Zrove s tm to jsou hrozby asymetrick, protoe jejich
pvodci jsou slab a tko postiiteln, a tak je velmi nesnadn je odstraovat nebo
vyrovnvat jejich psoben. Vedle tohoto zkladnho vymezen je skutenost tak to,
e definice terorismu bude jet dlouho diskutovanm tmatem.
Spojen psoben hrozeb terorismu a dikttorskch reim m dva hlavn pvodce. Prvnm z nich jsou fanatit stoupenci kulturn a rasov nenvisti vi USA
a jejich spojencm. Druhm initelem jsou dikttorsk a nacionalistick reimy. Prvn z nich mohou nadle psobit pedevm jako vykonavatel teroristickch der
na vytypovan cle politickho i ekonomickho charakteru, tedy jako konkrtn podoba hrozby terorismu. Budouc atenttnci unikaj zjmu veejnosti i tajnch slueb
tak proto, e se pipravuj na vysloven amatrsk rovni, a tak skuten hrozba
teroristickch skupin nespov v jejich schopnostech a dovednostech, ale pedevm
v jejich neviditelnosti.2 Od druhho initele (dikttorskch reim) se oekv, e by
mohl sponzorovat teroristy, pedevm formou finann podpory, poskytovn zkladen a dleitch informac, navc mohou dikttorsk reimy psobit jako inspirtoi
konkrtnch teroristickch akc.

Vlky na civilizanch zlomech

Jedn se o jeden ze zkladnch prvk Huntingtonova pojet souasnho svta. Na zklad podrobnho studia udlost v bval Jugoslvii, v nkdejm SSSR, Indii, na Sr Lance a v dalch zemch dochz k zvru, e vlky pravideln propukaj tam, kde se setkvaj
rozdln civilizace a rzn nboenstv. Jejich prvnm prvodnm jevem je zdrazovn
vlastn identity a zrove s tm dmonizace druh strany, aby se dopedu ospravedlnilo
pouit jakhokoliv nsil. Na tomto zklad se pak vytvej neoficiln koalice.3
269

1. KAPITOLA
7.
Dalm rysem tzv. civilizanch vlek je rozshl zahranin pomoc politick, finann, materiln i vojensk. Dosud se potvrzuje, e primrn astnci tchto vlek
mohou potat se zsadn podporou ze strany svch civilizanch pbuznch, jej
prostednictvm lze vrazn zmnit pomr sil a ovlivnit prbh vlky a jej vsledek.
V ppad USA jakoto nejvlivnjho aktra mezinrodnch bezpenostnch vztah
dnenho svta se projevuje sil o identifikaci sil dobra a zla a pklon na stranu tch
prvnch. Huntington zdrazuje, e americk idealismus, moralismus, humanitrn
instinkty, naivita a neznalost Balknu je vedly k tomu, e se stali promuslimskmi
a protisrbskmi.4
Pi poskytovn pomoci nkdy dokonce ustupuje do pozad pslunost k vojensko-politickm spoleenstvm vytvoenm mimo civilizan rmec. Tak nap. eck
vlda se bhem vlek v bval Jugoslvii distancovala od opaten, kter prosazovalo
NATO. Podporovala Srby v OSN a snaila se pimt vldu USA, aby zruila ekonomick sankce.5 Rusko zase Srbm dodvalo tanky T-55 a protiletadlov zen stely.
Chorvatm zase zbran dodvaly katolick zem jak z Evropy (zejmna SRN, Polsko,
Maarsko), tak i z Jin Ameriky (Panama, Chile, Bolvie).
Dalm charakteristickm rysem vlek na civilizanch zlomech jsou ast pm a peruen boj, nikoli vak podepsn smluv o veobecnm mru, kter by
znamenaly vyeen klovch politickch otzek. Tyto vlky toti propukaj v geografick blzkosti odlinch nboenstv a kultur, rozdlnch spoleenskch struktur
a historickch pamt.6 Sekundrn nebo tercirn initel mohou vyvjet ntlak na
primrn aktry a nutit je k pm za uritch podmnek, je znamenaj stupky
obou stran. Huntington toto sv pojet vysvtluje slovy: civilizan vlky vyvraj
zespodu, mr se sn shry.7 Primrn akti vak tyto podmnky poru, jakmile se
jim k tomu naskytne prvn vhodn pleitost.

Konfliktnost islmskho svta

Velmi asto diskutovanm nmtem je vysok stupe zapojen muslimskch
zem a nrod do ozbrojench konflikt souasnho svta. Tyto zem se vyznauj vysokm vojenskm koeficientem, tedy vysokm potem vojenskho personlu
na 1000 oban. To nkte odbornci povauj za projev spojitosti mezi islmem
a militarismem. Dal skutenost je, e islmsk zem vedou nebo vedly i po skonen studen vlky adu ozbrojench konflikt se svmi sousedy, a to na nkolika
svtadlech. Samuel Huntington dokonce varuje, e islmsk civilizace jako takov
m velmi konfliktn vztahy hned s nkolika dalmi, a to zejmna s pravoslavnou,
hinduistickou, africkou a zejmna pak se Zpadem. Posledn z tchto konfliktnch
vztah je nejvnj, jeho hlavn podobou je globln terorismus, jeho velmi vtanm argumentem se stala vojensk intervence USA v Irku.
Islmsk zem maj silnj sklon pouvat pi een spor ozbrojen nsil. Zrove s tm je to ale tak dsledek represivnch pstup, kter vi nim vol jejich
civilizan soused Izraelci na Blzkm a Stednm vchod, Rusov v eensku,
270

1. KAPITOLA
7.
Amerian v Irku. Konfliktnost islmskho svta je samozejm jeho vnitnm problmem, ale stejn tak je problmem celho svta. Tato konfliktnost me bt zmrnna jedin na zklad koordinovanho sil za asti OSN a nejvlivnjch stt
souasnho svta.

2. Oblast vojenstv
Asymetrick vlky
Zkladnm rysem vlek na potku 21. stolet je asymetrinost.8 Dnen vlky se
vyznauj naprostmi, nebo mimodn vraznmi rozdly v rovin cl, schopnost, manvr a morlnch zsad9 pi veden ozbrojenho zpasu. V jeho rmci se pak
asymetrick toky zamuj na slab a zraniteln msta protivnka a jsou plnovny
tak, aby mly vn psychologick i fyzick dopady. Tyto vlky se vyznauj paradoxnm dsledkem vraznho nepomru sil m vraznj je disymetrie, tm vt je prostor pro asymetrii, tedy pro vyhbn se pmmu elnmu souboji.10 Proto
je teba oekvat, e terorist budou ve sv strategii spolhat pedevm na asymetrii,
tedy na pekvapiv a neekan dery, na nastraovn klamnch cl, na skoky, lky a dal osvden metody vyhbn se konvenn vlce. Hrozba asymetrickch
vlek je tedy pmou, zmrnou a nalhavou hrozbou vojenskho charakteru.
Nov druhy hrozeb v dob globalizace
v celosvtovm mtku poklesla nalhavost hrozeb vojenskho charakteru
narostla zvanost hrozeb nevojenskho charakteru
Jde o hrozby:
politick
ekonomick
ekologick
kulturn
sociln

Tato nalhav a pm hrozba se bude projevovat v nsledujcch hlavnch rovinch:

1. Asymetrie zjm. V nejblich letech nebudou hlavn pvodci tto hrozby
usilovat o vojenskou porku USA nebo nkterho z jejich spojenc. Jakoto vojensky slab budou usilovat o to, aby ovlivnili jejich rozhodovn o politick a vojensk
angaovanosti mimo oblast NATO. Svmi asymetrickmi dery budou chtt zpsobovat jednotkm USA a jejich spojenc takov kody, kter je donut ke zkrcen pobytu v oblasti zsahu a kter zrove s tm zesl obavy z dalch vojenskch operac
mimo oblast NATO.
2. Asymetrie hodnot. Pvodci hrozby asymetrickch vlek budou brt mnohem
men ohledy na zkladn hodnoty zem euroatlantick civilizace. Budou vychzet
271

1. KAPITOLA
7.
z poznatku, e pro zem NATO a zejmna pak pro USA pedstavuj ztrty na ivotech stle vt trauma. Ve svm jednn budou ignorovat pravidla a zait normy
vlenictv. Nebudou se zastavovat ped dnou zkenost, branm rukojmch, zneuvnm zajatc jako lidskch tt ani ped ppadnm pouitm ZHN. Souasn
situace nasvduje, e se budou zamovat pedevm na biologick a chemick ltky,
kter jsou lacinj a dostupnj, a jejich nasazen proti vojskm USA a jejich spojenc me mt dopady strategickho charakteru.11
3. Asymetrie v oblasti taktiky a strategie. Teroristick skupiny se stejn jako
dikttorsk reimy budou vyhbat pm ozbrojen konfrontaci s vojsky NATO nebo
jejich spojenc. Asymetrick vlky jsou pmou hrozbou pro pt okruh cl.12 Prvn okruh pedstavuj stedn a vldn orgny. Do druhho pat energetick zdroje
a systmy spojen. Tet okruh tvo infrastruktura, tedy prmyslov a dopravn s,
jej ppadn rozloen me zashnout jak velk msta, tak i ozbrojen sly. Do
tvrtho okruhu je zaazeno obyvatelstvo, kter me bt zasaeno pmo, nebo nepmo (jde pedevm o morln dopady rznch asymetrickch akc). A konen
v ptm okruhu jde o ozbrojen sly.
Asymetrick vlky na potku 21. stolet
Hlavn rysy:
asymetrick toky na slab a zraniteln msta protivnka
dery jsou plnovny tak, aby mly vn psychologick i fyzick dopady
m vraznj je disymetrie, tm vt je prostor pro asymetrii, tedy pro vyhbn se
pmmu elnmu souboji
Rozmry asymetrie
asymetrie zjm
asymetrie hodnot
asymetrie v oblasti taktiky a strategie

Ohroen armd NATO v asymetrickch vlkch

Pokud jde o hrozby, kterm jsou v ppad asymetrick vlky vystaveny ozbrojen
sly, lze z nedvn minulosti pipomenout nap. Somlsko v roce 1993. Tam USA
nepedpokldaly vbec dn odpor, a tak jejich vojci byli o to vce zaskoeni, kdy
Somlci sami rozhodli, kde dojde ke stetu a jakou bude mt podobu. I pi pouit
primitivnch systm dokzali zasadit vnou rnu nejsilnj armd svta. Somlsk zkuenost ukzala, jak tko se modernm armdm bojuje v ppad, kdy si
vzbouenci vybuduj ohnisko svho odporu v samm stedu msta a kdy jako hlavn
zbra zvol protitankov zen stely RPG-7 s upravenou rozbukou. Ve srovnn
s americkou vzbroj lo o velmi primitivn zbran, ale vsledkem jejich nasazen
nakonec bylo sestelen nkolika modernch a velmi drahch vrtulnk. Krutost asymetrick vlky se projevila tak v tom, e somlt velitel vyuvali mal chlapce jako
sv spojky a mogadisk eny jako sv tlov zkladny.
272

1. KAPITOLA
7.
Dal varovn zkuenosti vyplvaj z akce Spojeneck sla v roce 1999, kdy jugoslvsk armda spn uplatovala taktiku nstrah, nvnad a klamnch cl. Mnoh
postupy tto taktiky jsou velkm problmem prv pro modern armdy, kter nejsou na nco takovho pipraveny. Jde zejmna o nsledujc postupy:
zakrvn a maskovn, kter zachrnilo mnoho tank a obrnnch vozidel jugoslvsk armdy,
hoc pneumatiky, kter vytvely tepelnou stopu, a tak je piloti ve vysokch vkch povaovali za tanky a odpalovali proti nim drah zen stely,
stopy ps od tank, kter vedly k maketm ze deva, a ty se pak stvaly terem
der namsto tank skutench,
pouvn vder s vodou nebo dokonce kravskho trusu, kter se pod fliemi stvaly dalmi zdroji tepla k oklamn senzor reagujcch na teplo,
mistrovskm kouskem bylo vybudovn klamnho mostu, kter se pak skuten
stal clem bombardovn ze vzduchu, zatmco pvodn most zstal nedoten.

Asymetrick vlky po ukonen vojenskch operac

Asymetrie se bude projevovat tak v tom, e se na jedn stran bude v dsledku
disymetrie sniovat dlka doby pmch vojenskch souboj s pravidelnmi jednotkami tzv. rogue states. Na druh stran ale bude po skonen operac narstat poet
a zkenost der ze strany bvalch pslunk armd, kter budou zrueny potom,
co USA spolu se svmi spojenci po svren dikttorskch reim v rogue states ukon sv vojensk operace. V takovch ppadech je teba oekvat i to, e bval vojci
represivnch armd dikttorskch reim se zanou vydvat za gerilov hnut bojujc za osvobozen zem od zahraninch okupant a budou pouvat asymetrick
metody gerilov vlky.
Hrozba asymetrickch vlek bude mt pedevm podobu gerilovch vlek zahajovanch po ukonen vojenskch operac. Dal podobou tto hrozby budou
zken toky na vojky, kte na danm zem pln koly peace-keepingu. Hrozba
asymetrickch vlek by se tedy mohla stt pmou hrozbou i pro vojky AR, kte
budou plnit koly v zahrani, a u v rmci NATO nebo OSN.

Zkladn pedpoklady spnosti

v asymetrickch vlkch
Zkuenosti z asymetrickch vlek postkonfrontanho obdob nasvduj tomu,
e hrozby a rizika spojen s tmito vlkami lze sniovat, pokud budou splnny nsledujc pedpoklady:
1. Pedpoklady politickho charakteru. Politick rozhodnut by mla vychzet
z pedpokladu, e operace mimo zem NATO by mohly skonit asymetrickou vlkou s kratm i delm trvnm. Samotn vojensk operace by mly bt plnovny
tak, aby zpsobovaly co nejni ztrty na ivotech a co nejmen kody na civiln
273

1. KAPITOLA
7.
infrastruktue zem, ve kterch se zasahuje s clem svrhnout nebezpen dikttorsk
reim nebo zniit teroristick skupiny.
2. Pedpoklady vojenskho charakteru. Kad vojensk operaci by mlo pedchzet shromdn maximlnho mnostv spolehlivch a ovench informac o situaci
na mst zsahu. Zpravodajsk sluba mus poskytovat co nejpesnj poznatky o nepteli a o mst zsahu. Vojensk zsahy by mly bt pipravovny jako hloubkov operace
informanho vku (deep operations), kter bojit roziuj v prostoru i v ase.13 Tyto
hloubkov operace informanho vku by mly bt koncipovny jako vsledek souinnosti mezi zdroji informac, tedy initeli, kte rozhoduj, a vojky, kte rozhodnut
uskuteuj na bojitch. Dleitm pedpokladem je vyuit zdrcujc vzdun pevahy,
kter je umocnna modernmi pesn navdnmi zbraovmi systmy. V neposledn
ad je nezbytn pipravenost na plnn kol po skonen bojov innosti (post-conflict work). Jde pedevm o ukonen neptelstv a o zajitn mru.14

Vojenstv nejvysplejch stt svta

Vojensk politika
Nejbohat stty vysplho Severu obecn a USA zvlt se po skonen studen
vlky zabvaj nkolika spolenmi problmy:
Rozpotov vyerpanost. Jde bu o nedostaten vdaje na obranu (typick pedevm pro evropsk lensk zem NATO), nebo o nezbytnost zsadnch strukturlnch zmn ve vojenskch rozpotech (v tomto smru nejdle pokroily USA a Velk
Britnie).
Slc obavy ze ztrt na ivotech vlastnch vojsk v ppad jejich nasazen do vlky. Edward Luttwak ji v polovin 90. let upozornil na problm tzv. postheroickho
vojenstv.15
Snaha omezovat obti i na stran neptele, a to pedevm cestou vtho pouvn tzv. neletlnch zbran, tedy zbran se snenmi smrtcmi inky.
Strategie a operan umn
I kdy kad vlka je jin a dn se neopakuje v naprosto stejn podob, nejvt
pozornost se na potku 21. stolet zamuje zejmna na nsledujc prvky veden
bojov innosti:
vzdun pprava, bhem n se vyuvaj pesn navdn zbran s clem co
nejpesnjch der na pozemn cle,
pozemn ofenzva, v jejm rmci se nejvt pozornost zamuje pedevm na:
formy nasazen ozbrojench sil,
hlavn rysy uskuteovanch manvr,
zpsoby dosahovn pekvapen v bojov innosti,
vyuvn tzv. proxies (jako nejznmj pklady si meme pipomenout UCK
v rmci operace Spojeneck sla 1999 nebo Severn aliance v rmci operace Trval svoboda 2001), kter vrazn sniuje ztrty na ivotech zasahujcch vojsk.
274

1. KAPITOLA
7.
RMA: vyuvn vdecko-technickch poznatk ve vojenstv
Klovou charakteristikou dnenho svta je Revoluce ve vojenstv (Revolution
in Military Affairs RMA). Je to sloit a neobyejn rozshl proces, kter je vsledkem tsnho vzjemnho propojen mezi politikou, bezpenostn politikou a vyuvnm novch vdeckch poznatk pro formy veden ozbrojenho zpasu. Jeho
hlavn charakteristiky se projevuj v nsledujcch oblastech:
nov uspodn ozbrojench sil, nov zpsoby jejich zen a metody jejich
bojov ppravy,
nov postupy pi dosahovn cl ozbrojenho zpasu,
snaha o dosaen celkov vojensk pevahy (full spectrum dominance),
zamen na zskn a udren nadvldy ve vech formch bojov innosti, zejmna pak v manvrovn,
dosaen schopnosti zasazovat vysoce pesn dery, a to zejmna ze vzduchu,
draz na vraznou pevahu v logistice, kde se neustle zvrazuje nskok USA
a jejich nejsilnjch a nejbohatch spojenc ped zbytkem svta,
dosaen drtiv pevahy v oblasti informac byl vytyen cl doshnout a udrovat pevahu v oblasti C4ISR architektury, spovajc na pti pilch:
multicenzorov informan s,
zven schopnosti zen bojov innosti,
schopnost vst inn informan operace (jde pedevm o pronikn do neptelskch st s clem niit jeho systm sledovn situace na bojiti a dit
innost vlastnch vojsk),
vytvoit pevnou a odolnou s poskytujc spolehliv daje velitelm vech
nasazench vojsk,
dosaen naprost spolehlivosti v ochran vlastnch informanch st,
nejvy mon zajiovn ochrany vlastnch vojsk. Velmi vstin tento rys vojenstv pojmenoval Edward Lutwak. Ve sv studii z roku 1995 nazvan Postheroick vojenstv upozornil,16 e zejmna u politickch initel se ochota riskovat ivoty vlastnch vojk bl k nule. Vrazn se to potvrdilo v roce 1999 pi
jednnch o vojenskm zsahu v Kosovu, kdy tehdej prezident Bill Clinton
dal zcela jasn najevo, e nebudou nasazeny pozemn jednotky a e vlka se
povede vlun ze vzduchu.17
Revolution in Military Affairs RMA
nov uspodn ozbrojench sil
nov zpsoby jejich zen
nov metody jejich bojov ppravy
nov postupy pi dosahovn cl ozbrojenho zpasu

Velmi vstinou souhrnnou charakteristiku zkladnch zmr RMA pinesla

Quadriennial Defense Review z kvtna 1997, kter podtrhla, e hlavnm smyslem
je vytvoit a vyuvat informan pevahu s clem doshnout nskok ve vech sm275

1. KAPITOLA
7.
rech (full spectrum dominance pozn. autora) dosaenm synergie ve tyech novch
operanch koncepcch: pevaha v manvru, pesn nasazen vojsk, clen nasazen logistick sly a vestrann ochrana vlastnch vojsk (full dimensional protection
pozn. autora).18
Full spectrum dominance
drtiv pevaha v oblasti informac
nadvlda ve vech formch bojov innosti, zejmna pak v manvrovn
zasazovn vysoce pesnch der, a to zejmna ze vzduchu
vrazn pevaha v logistice
nejvy mon zajiovn ochrany vlastnch vojsk

Bjorn Moller z stavu mezinrodnch studi (Dnsko) uvd, e hlavnmi nstroji

RMS jsou:19
multicenzorov systmy, kter ozbrojenm silm a jejich velitelm dvaj dokonal informace o situaci na bojiti,
nejmodernj metody zen bojov innosti spovajc na prunm a innm rozmsovn a nasazovn ozbrojench sil,
schopnost vst a dit informatizovan operace spovajc v pronikn do st
neptel, v jejich vyazovn z innosti a v dokonal ochran vlastn st,
neustl zdokonalovn vlastnch komunikanch st zamen pedevm na
zlepovn vmny informac a rozkaz mezi jednotlivmi velitelskmi stupni,
trval zdokonalovn ochrany vlastnho systmu informac.
RMA se promt tak do naplovn zkladnch princip veden ozbrojenho zpasu. Princip ofenzvy (Offensive) se v dob RMA projevuje soustednm zdrcujc
pevahy, pedevm pak vzdun, kter umouje zcela paralyzovat pozemn vojska
i letectvo protivnka. V pln platnosti zstv princip cle bojov innosti (Aim), jm
je znien neptelskch vojsk a jejich vle k dalmu odporu. V dob RMA se vrazn zkracuje doba pro jeho dosaen. Princip masovosti (Mass) zaznamenv posun
od masovho nasazen ozbrojench sil ke stle vt kumulaci niiv sly operace
Irck svoboda ukzala, e jde dokonce o ochromujc inky. Princip spornosti
nasazen ozbrojench sil (Economy of Force) se zamuje na vyvarovn se patnch
kalkulac, kter vedou ke zbytenm ztrtm na ivotech vojsk.
Princip bezpenosti (Security) vychz ze znalosti neptele, jeho vzbroje a vojensk strategie, proti nim se pak zajiuje bezpenost vlastnch ozbrojench sil. Ve
srovnn s minulost se jet vce zvrazuje princip pekvapen (Surprise) tyi
velk vlky postkonfrontanho obdob ukzaly, e irck, srbsk i afghnsk vojska
byla astokrt natolik pekvapena, e ani nevdla, odkud dery pily. Soust tohoto principu se stalo tak vysoce spolehliv pedvdn innosti protivnka. V dob
RMA trvale kles vznam principu jednoduchosti (Simplicity) proces rozhodovn
276

1. KAPITOLA
7.
a zen bojov innosti je stle sloitj a nronj. Tato tendence je ale vyvena
posilovnm principu jednoty velen (Unity of Command) prv dky modernm
informatizovanm systmm se zdokonaluje nepetrit kontrola bojov innosti na
vlitch 21. stolet.
Pokud jde o posuzovn innosti RMS, stetvaj se dva rozdln pstupy. Vojci
vychzej ze skutenosti, e vojenstv se zakld pedevm na konkrtnch zkuenostech a jejich vyhodnocovn. Proto za kritrium povauj vsledky konkrtnch vojenskch operac, a u jde o regionln konflikty nebo vlky nzk intenzity. Naproti
tomu politikov spatuj innosti RMS v tom, e podobn jako v minulosti jadern
odstraovn zabrn vypuknut ozbrojench konflikt a umon prosazovn cl nikoli vojenskou, ale politickou cestou.

3. Kontrola zbrojen a odzbrojen

V oblasti kontroly zbrojen a odzbrojen si velk vznam i po skonen studen
vlky uchovv celosvtov sil o dal konkrtn pokrok v nejdleitjch oblastech, ktermi jsou zbran hromadnho nien, konvenn zbran, raketov nosie
a opaten na posilovn dvry a bezpenosti.

Zbran hromadnho nien/

/Weapons of Mass Destruction (ZHN/WMD)
Smlouva o neen jadernch zbran (NPT)
Jadern zbran/Nuclear Arms (JZ/NA) jsou hlavnm a tak nejniivjm a nejnebezpenjm druhem ZHN. Zkladem celosvtovho sil v tomto smru je smlouva NPT, kter je povaovna za nejoblbenj smlouvu v djinch.20 Ani ve tvrtm
desetilet sv existence nen zastaral a nadle sehrv klovou roli v mezinrodnch
bezpenostnch vztazch. V prbhu 90. let se potvrdil jej pzniv vliv na nkolik
vznamnch stt. Ukrajina bez problm souhlasila se staenm jadernch zbran
nkdejho SSSR ze svho zem, JAR, Argentina, Brazlie a Jin Korea upustily od
svch vojenskch jadernch program. Vechny tyto stty, nkdy tak nazvan in-betweens-countries, se zekly ambice na vstup do jadernho klubu.
Prvn dv hodnotc konference
Za pispn hodnotcch konferenc konanch vdy jednou za pt let se dosahovalo nespornch pokrok. Hodnotc a prodluovac konference v roce 1995 se sela
v dob, kdy jadern stty (NWS) pikroily k vznamnm omezenm svch arzenl.
Schvlila dokument Zsady a cle, na jeho zklad byla smlouva NPT prodlouena
takkajc natrvalo. Jeho signati se zavzali ke konkrtnm krokm na cest jadernho odzbrojen.
Hodnotc konference konan v roce 2000 zdraznila nalhavost dosaen univerzality smlouvy NPT a schvlila Zvren dokument. Ten obsahuje zsady a cle
277

1. KAPITOLA
7.
pro jadern neen a odzbrojen. Jeho nejvznamnj a dodnes nejastji citovanou st je kapitola nazvan Tinct krok, v jejm lnku 6. se NWS jednomysln
zavzaly k plnmu odstrann vech svch arzenl, kter by nakonec vedlo k jadernmu odzbrojen. Na potku 21. stolet se hlavn pozornost soustedila do t
smr: poslen hodnotcho procesu smlouvy NPT, zsady a cle jadernho neen
a odzbrojen a dosaen univerzln platnosti smlouvy.
Hodnotc konference 2005
Tato konference se sela a jednala pod vlivem nkolika znepokojivch udlost.
Pedevm bylo zpochybnno veobecn zait pesvden, e jadern odzbrojen
a neen jadernch zbran jsou dv strnky jedn mince, e jsou to dva procesy,
kter se navzjem dopluj. Po skonen studen vlky toti USA, Rusko, Francie
a Velk Britnie vrazn snily stavy svch jadernch zbran, ale zrove s tm se
poet jadernch stt rozil o ti dal (Izrael, Indie a Pkistn) a dal ti stty (Irk,
rn a KLDR) svm postupem vyvolvaly stle silnj podezen, e se vydaly cestou
vvoje a vroby svch vlastnch jadernch arzenl.
Vhrady proti lenm jadernho klubu
Vhrady byly vzneseny i proti oficilnm lenm tzv. jadernho klubu, zejmna pak proti USA, kter mezi hodnotcmi konferencemi 2000 a 2005 pokraovaly
ve vvoji novch kategori jadernch zbran, zejmna pak malch jadernch bomb
(tzv. mini nukes) a jadernch zbran urench k proren podzemnch bunkr (tzv.
bunkers busters nebo robust nuclear earth penetrators). Ministr obrany Rumsfeld
tyto programy zdvodnil tm, e vce ne 70 zem m plny na vstavbu odolnch
podzemnch zazen, v nich by mohla bt umstna bu velitelsk stanovit, nebo
zbraov systmy vetn ZHN. Dosavadn jadern zbran se na jejich nien nehod,
protoe jsou pli velk a vedle samotnho nien bunkr by zpsobily nemrn
velk nedouc vedlej kody. Jadern zbran vyvinut speciln proti bunkrm by
mly mt ni niivou slu vyuitelnou pedevm na proren bunkr.21
Bval prezident USA James Carter Bushov administrativ vytkl, e v jadern
oblasti se vrtila zpt k logice studen vlky. Uvedl pitom ti zkladn vhrady:
pokraujc ptomnost jadernch zbran na zem SRN, posedlost neustlou modernizac a nskokem ped ostatnmi a neochota dt nejadernm sttm zvazek, e
USA proti nim nikdy nepouij sv jadern zbran.22
Vytvoen Koalice pro nov pstup
Na zklad kritiky postupu USA a dalch jadernch stt se vytvoila tzv. Koalice
pro nov pstup (New Agenda Coalition NAC), v n se sdruilo sedm zem, kter
ekonomicky a technologicky maj na to, aby tak vybudovaly vlastn jadern potencil, a pesto se dsledn d zkladnmi zsadami NPT. Jsou to Brazlie, Mexiko,
278

1. KAPITOLA
7.
Egypt, JAR, Irsko, vdsko a Nov Zland. Ty v roce 2004 spolen pipravily rezoluci, kter se na pt oficilnch len jadernho klubu obrtila s vzvou, aby zastavili
vvoj novch generac jadernch zbran a aby se vydali cestou plnn zvazku z roku
2000 (jednoznan a nedvojsmysln odstrann vech jadernch zbran). Vychzely
pitom ze spolenho nzoru, e odzbrojen a neen (nonproliferation) jsou dva
procesy, kter se navzjem dopluj: to co neexistuje, se neme nikam dle it.23
Ti lensk zem oficilnho jadernho klubu, kter zrove jsou i stlmi leny RB OSN, konkrtn USA, Velk Britnie a Francie, vak k iniciativ sedmi zem
zaujaly odmtav stanovisko a nakonec zmaily pijet nvrhu rezoluce, pestoe ji
bhem projednvn podpoilo osm lenskch stt NATO. Necitliv postup oficilnch len jadernho klubu vyvolal rozarovn ady nejadernch stt a zdrhav
pstup k novm zvazkm do t doby, ne svm zvazkm dostoj jadern stty.24
Nejvt znepokojen vyvolaly dva stty z tzv. osy zla americkho prezidenta
Bushe, a to KLDR a rn. Severn Korea na potku roku 2003 odstoupila od smlouvy
NPT a ve stejnm roce vypovdla i moratorium, kter podepsala v roce 2002 pi
pleitosti nvtvy japonskho premira Koizumiho. V roce 2004 se do slep uliky
dostala i jednn estky oba korejsk stty, Japonsko, LR, SSSR a USA. V noru
2005 KLDR oficiln oznmila vrobu jadern bomby a jako dal krok lze oekvat
pokusn podzemn jadern vbuch. Dalm dvodem velkho znepokojen se stal
vvoj korejskch zench stel stednho doletu.
rnsk problm a jeho zvanost
V roce 2002 se ukzalo, e rn ji del dobu pedtm pod pltkem civilnho jadernho programu rozvjel aktivity smujc k zskn technologi za elem vroby
tpnch materil pro vojensk ely a e usiluje o zskn plutonia a obohacenho
uranu. Touto cestou by se rn mohl rychle stt jadernm sttem, a proto vyvolal
vn obavy, e nedodruje duch smlouvy NPT (compliance crises). Vyvstalo velk
znepokojen, e rn by svm postupem mohl vyvolat etzovou reakci dalch stt,
zejmna ve Stedn Asii a na Stednm vchod, kter by po jeho vzoru mohly usilovat o vytvoen vlastnch jadernch arzenl.
Zvanost rnskho problm vstin zhodnotili Philip Gordon z Brookings
Institution a Charles Grant, editel Center for European Reform. V analze, pod kterou se podepsala ada vznamnch osobnost z USA i EU,25 zdraznili, e dokonen
jadernho programu pro vojensk ely by mohlo mt destabilizujc dopad ve tech
hlavnch smrech. Podntilo by dal zem v oblasti k sil o zskn jadernch zbran,
mohlo by se odrazit v agresivnj politice Tehernu a zasadilo by tkou rnu samotn mylence smlouvy NPT.
Vechny zmiovan argumenty jsou zcela opodstatnn. Ke druhmu z nich lze
dodat jen to, e kdyby rn ml arzenl jadernch zbran, tak by jeho mocensk elity
pi rozhodovn o svch zahraninpolitickch krocch nemusely brt v vahu nmitky dnho initele mezinrodnch vztah, a u stt nebo mezinrodnch orga279

1. KAPITOLA
7.
nizac. A tet argument lze rozit pipomenutm, e jadern odstraovn je hrou,
kter funguje tm lpe, m men je poet jejch astnk. Narstajc poet vede
k poklesu spolehlivosti, racionality a pedvdatelnosti. A to tm spe, kdy do hry
vstoup stty, jejich vldnouc elity nepodlhaj veejn kontrole a mohou zneuvat
mocensk monopol.
Vznamnou vstcnou iniciativu rozehrly ti nejvznamnj lensk zem EU
Velk Britnie, Francie a SRN. Opakovan rnu nabdly rozshlou hospodskou, vdecko-technologickou i diplomatickou pomoc, pokud bude postupovat
vlun cestou civiln jadern energetiky. V tzv. pask dohod se vechny tyi
stty shodly na vymezen rmce dalho postupu smrem k dlouhodobmu een
problmu rnsk jadern energetiky a ke vzjemn bezpenostn-politick spoluprci. rn ale nadle pokraoval v aktivitch, je jsou v rozporu s duchem smlouvy
NPT i s tm, k emu se nedlouho pedtm zavzal. Sv pokoutn aktivity v jadernch zazench v Isaphanu a v Natanzu zdvodoval populistickmi tezemi o nepijatelnosti jadernho apartheidu. Zprva MAAE z lta 2005 jej proto vyzvala,
aby dostl zvazkm na otevenost. Vn znepokojen z ohroen ducha smlouvy
NPT vyjdili i ministi zahrani Velk Britnie, SRN a Francie spolu s Javierem
Solanou.26
Krize dvry NPT
Nepznivm faktorem hodnotc konference 2005 byla i ta skutenost, e v obdob
let 20002005 pouze tyi stty ratifikovaly Smlouvu o veobecnm zkazu jadernch
zkouek (CTBT). Mezi tmi, kter tak neuinily, bylo nkolik tzv. tkch ppad,
a to LR, KLDR, Egypt, Indie, rn, Izrael, Pkistn a USA. Jinmi slovy dva oficiln
a ti neoficiln lenov jadernho klubu a dva dikttorsk stty, kter o to usilovaly.
Hodnotc konference 2005 nakonec vyznla jako nespch. Nepodailo se dospt k dnmu konkrtnmu een nazrlch problm, a tak nadle petrvvaj
zsadn rozdly a neshody v pstupu k jednotlivm aspektm boje proti en ZHN.
Kofi Annan27 ji vyhodnotil jako projev krize ve dvou rovinch jde o krizi dvry
mezi astnky, v n se odr krize dodrovn dve dohodnutch zvazk. Zrove s tm nastnil kroky, kter jsou nezbytn pro oiven smlouvy NPT. Jde pedevm
o hledn souladu mezi prvem na mrov vyuit jadern energie a imperativem
neen jadernch zbran. Dle jde o neen jadernch materil o dsledn dodrovn zkazu jadernch zkouek. A nejvy prioritou je hledn cest vedoucch ke
sniovn potu jadernch zbran ve svt.
Smlouva o veobecnm zkazu jadernch zkouek
(Comprehensive Test Ban Treaty CTBT)
Jej text byl vypracovn v letech 19941995 v nvaznosti na mnohalet americko-sovtsk jednn v dob studen vlky a dky novm pomrm postkonfrontanho
svta. Zavazuje smluvn strany neprovdt jakkoliv zkouky i jadern vbuchy na
ktermkoli mst pod jejich jurisdikc i kontrolou. Kad jej astnk se navc za280

1. KAPITOLA
7.
vazuje, e nevyvol, nenapome, ani dnm dalm zpsobem se nezastn proveden jakhokoli zkuebnho i jinho jadernho vbuchu. Tato smlouva vak zatm
nevstoupila v platnost, protoe ji dosud neratifikovaly dva stl lenov RB OSN, a to
USA a LR a spolu s nimi dalch devt stt.
Zny bez jadernch zbran (ZBJZ)
Zvyuj globln a regionln bezpenost a posiluj mrov vvoj a reim neen
jadernch zbran a pispvaj k dosaen hlavnho cle, kterm je jadern odzbrojen.
Prvnm pokusem o vytvoen ZBJZ byl tzv. Rapackho pln z roku 1958.28 Od t
doby bylo podepsno nkolik dohod o vytvoen ZBJZ. Smlouva z Tlatelolco (1967)
vytvoila ZBJZ zahrnujc Mexiko, Karibskou oblast, Stedn a Jin Ameriku (celkem
33 zem). Smlouvu z Rarotonga (1985) podepsalo 13 zem sdruench v Jihopacifickm fru. V roce 1991 podepsaly Jin Korea a KLDR Spolenou deklaraci o denuklearizaci Korejskho poloostrova. Smlouvu z Bangkoku (1995) podepsalo 10 zem
jihovchodn Asie.29 Smlouvu z Pelindaby (1996) podepsalo 52 africkch zem, a tm
byla vytvoena ZBJZ na tzv. ernm kontinentu. Na potku 21. stolet je do ZBJZ zapojeno celkem 110 astnickch zem a celkov rozsah tchto zn pokrv piblin
polovinu zemskho povrchu.
Smlouva o zkazu vroby tpnch materil pro jadern zbran
(Fissile Material Cut Off Treaty FMCT)
Jedn se o dlouhodob sil, kter zatm neskonilo sjednnm a podpisem smlouvy,
kter by zakzala vrobu tpnch materil. Problmem je, e USA a Rusko odmtaj,
aby se pedmtem smlouvy staly ji vyroben a nahromadn zsoby jadernch zbran
(JZ), jejich sniovn je podle USA v kompetenci bilaterlnch jednn. Dalm problmem je verifikace.
Velk pozornost se pi kontrole zbrojen sousteuje na uzaven palivov
cyklus (Closed fuel cycle), kter znamen, e dan stt disponuje vekerou technologi od tby a zpracovn uranov nebo thoriov rudy pes obohacen, vrobu
jadernho paliva, jeho pouit v reaktorech, skladovn a po jeho uloen nebo
pepracovn. Jinmi slovy dan stt je schopen zskvat potebn jadern materily ze vech stup palivovho cyklu (nap. Francie). R k takovm sttm
nepat.
Dvoustrann odzbrojovac iniciativy
Konec studen vlky pinesl obrovsk pokrok v jednnch mezi USA a SSSR/Ruskou
federac pi omezovn jejich strategickch jadernch potencil. Jedn se o celkem ti
historicky vznamn smlouvy.
Smlouvu START I podepsali v ervenci 1991 prezidenti G. H. Bush. a M. Gorbaov (jako prvn a zrove posledn prezident SSSR). Tm omezili dvoustrann zvody
ve zbrojen dvma zpsoby:
281

1. KAPITOLA
7.
stanovili pro kadou stranu strop 1600 nosi JZ, zrove s tm stanovili podlimity
pro ICBM a SLBM,
byl zakzn vvoj novho typu ICBM a SLBM s vce ne deseti jadernmi hlavicemi, zrove s tm byl zakzn vvoj nkolikansobnch jadernch hlavic a jadernch S s plochou drhou letu dlouhho dosahu.
Smlouvu START II podepsali G. Bush st. a Boris Jelcin (jako prvn prezident Rusk federace). Smlouva stanovila dv fze dal likvidace JZ:
1. fze mla skonit do sedmi let od vstupu smlouvy START I v platnost,
2. fze mla skonit v roce 2003 tm, e USA a RF budou mt kad 30003500
jadernch hlavic.
Nejvt pnos tto smlouvy spov v eliminaci nejnebezpenjch strategickch zbran ICBM a MIRV.
V beznu 1997 podepsali B. Clinton a B. Jelcin vyhlen o oboustrann ochot
dle pokraovat ve sniovn stavu svch strategickch zbran. V nvaznosti na toto
vyhlen se zaalo hovoit o smlouv START III, pestoe jet nebyla ratifikovna
smlouva START II.
Zcela nov jednac rmec se vytvoil pot, co nov prezidenti obou zem,
G. W. Bush a Vladimir Putin, podepsali v kvtnu 2002 tzv. Moskevsk smlouvy znm pod zkratkou SORT Strategic Offensive Reductions Treaty. Na
jejich zklad by ob strany mly do deseti let po podpisu snit poet svch
strategickch jadernch hlavic ze 6000 na 1700 a 2200 kus.
Jednostrann odzbrojovac iniciativy
Francie
Po skonen studen vlky uinila tato opaten:
zcela zruila pozemn sloky svch strategickch jadernch sil (Plateau d Albion),
zruila program tzv. pedstrategickch jadernch sil (Pluton),
snila poet jadernch ponorek ze 6 na 5,
odstranila jadern bomby AN-52 z letoun Jaguar a Mirage III.
Velk Britnie
Po skonen studen vlky pistoupila na nsledujc zmny:
vzdala se S Lance,
ukonila demont nmonch taktickch JZ,
sthla a demontovala vechny leteck JZ,
svou jadernou slu snila celkem o 70.
LR
Po skonen studen vlky uinila urit kroky tak LR. Jde zejmna o nsledujc:
v roce 1992 pistoupila k NPT,
v roce 1996 podepsala smlouvu CTBT,
282

1. KAPITOLA
7.
podporuje dosaen jadernho odzbrojen, ale zrove s tm trv na modernizaci
svho jadernho potencilu, dokud nebudou naplnny nkter zkladn zsady.30
Taktick jadern zbran (TJZ)
Jedn se o prostedky jadernho napaden zalenn v pozemnm vojsku, taktickm letectvu a vojenskm nmonictvu s dosahem do 500 km. Ani
15 let po skonen studen vlky nebyly k dispozici pesn daje o potech
tchto zbran. Navc se na n nevztahuje ani mezinrodn program Kooperativnho sniovn hrozby (Cooperative Threat Reduction CTR).
Pojem taktick je velmi relativn, protoe zle pedevm na strategick hloubce. Taktick JZ nepedstavuj dnou hrozbu pro odlehl ostrovn
stty (zejmna USA), ale na druh stran mohou zashnout ivotn dleit
cle jinch stt, z jejich pohledu pak mohou mt povahu zbran strategickch. Nebezpe TJZ vyplv ze dvou skutenost: maj pedsunut postaven
a o jejich nasazen mohou rozhodovat generlov na vliti. Nelze tedy vylouit, e v krizov dob by se mohlo uvaovat o jejich preventivnm pouit.
V ppad nepznivho vvoje konvenn vlky by jejich pohyb mohl vyprovokovat preventivn jadern der msto toho, aby od nj odstraoval.
Chemick zbran (CHZ)
V roce 1992 byla podepsna mluva o zkazu vvoje, vroby, skladovn a uit chemickch zbran a o jejich znien (Convention of Chemical
Weapons CWC). Do roku 2001 mla celkem 143 smluvnch stt, dalch
31 mluvu pouze podepsalo. mluva m tyi hlavn cle: likvidace CHZ,
kontrola dodrovn jejich zkazu, ochrana a pomoc ped CHZ, mezinrodn
spoluprce.
Poty jadernch hlavic
Strategick hlavice

Nestrategick hlavice

USA

5632

680

Rusko

5310

2050

Velk Britnie

185

Francie

348

LR

392

Indie, Pkistn, Izrael

399

Celkem

14 996
283

1. KAPITOLA
7.
Jadern potencil USA
a) Strategick jadern sly
Poet jadernch hlavic
Bombardry
B-52

64

850

B-2

16

160

Minuteman III

500

1050

MX/Peacekeeper

50

500

16

3072

ICBM

Jadern ponorky
Ohio
b) Nestrategick jadern sly
Leteck bomby

580

Nmon zen stely

100

Celkem

6312
Jadern potencil Ruska
Poet jadernch hlavic

Bombardry
TU-95

56

704

TU-160

16

168

570

1708

Delta III, Delta IV

12

1370

Tajfun (Typhoon)

260

ICBM
Jadern ponorky

Strategick obrann systmy

1100

Nestrategick systmy

2050

Celkem

7360
Jadern potencil Velk Britnie
Poet jadernch hlavic

Jadern ponorky
Celkem 4 ponorky po 12 S
284

185

1. KAPITOLA
7.
Jadern potencil Francie
Poet jadernch hlavic
Bombardry
Mirage 2000 A

60

50

Super tendard

24

10

Jadern ponorky
Celkem 4 ponorky po 16 S

288

Celkem

348
Jadern potencil LR
Poet jadernch hlavic

Bombardry

150

LBM
Jadern ponorky

120

120

12

Nestrategick systmy

110

Celkem

392
Jadern potencil Indie

Odhady celkovho potu jadernch zbran se pohybuj od nkolika destek a

po 150. Indie se veejn zavzala, e jadern zbran nepouije jako prvn. Proto
se pedpokld, e u mnohch zbran je plutonium uloeno oddlen od dalch
systmovch komponent.
Indie m dva druhy nosi jadernch zbran balistick zen stely a bombardry.
Balistick zen stely
Prithvi I
Agni I
Agni II
Bombardry
Mirage 2000 H Vajra
Jagur IS Shamser
Jadern potencil Pkistnu
Poet jadernch zbran se odhaluje na 3050. Pkistn m jeden druh nosi
jadernch nlo zen stely Ghaznavi, Shaheen I a Shaheen II.

285

1. KAPITOLA
7.
Jadern potencil Izraele
Izrael nadle hraje dvoj hru oficiln ani nepotvrzuje, ale ani nevyvrac, e m
jadern zbran. Veobecn se ale pedpokld, e Izrael m okolo 200 jadernch
zbran. Jejich nosoi jsou letouny a ze zem odpalovan zen stely. V poslednch letech by jadern zbran mohly bt i ve vzbroji izraelskch ponorek Dolhn
na motorov pohon.
Letouny
F-16 A/B/C/D/I Falcon
Balistick stely
Jericho II
THE MILITARY BALANCE 2005 2006

Konvenn zbran
Prlomovou udlost se ihned po skonen studen vlky stala Smlouva o konvennch silch v Evrop (Conventional Forces in Europe CFE) podepsan na paskm summitu KBSE dne 19. 11. 1990. V platnost na dobu neomezenou vstoupila
9. 11. 1992. Smlouva m ti pile:
omezen pti kategori zbran, a to:
bojov tanky,
bojov obrnn vozidla,
dlosteleck systmy re nad 100 mm,
bojov letouny,
dern vrtulnky,
systm vmny informac,
systm verifikac.
Prvn hodnotc konference v roce 1996 ocenila velmi dobr plnn smlouvy: bylo
znieno tm 60 000 kus nadpoetn bojov techniky a 30 astnickch zem snilo sv ozbrojen sly o 1,2 milionu vojk.
Druh hodnotc konference probhla v kvtnu a ervnu 2001 ve Vdni a mohla
ocenit dal vznamn pokrok: znien dalch 59 000 kus konvennch zbran, uskutenn vce ne 3000 inspekc na mst a dal prohlouben procesu transparentnosti.

Opaten na posilovn dvry a bezpenosti

V nvaznosti na ddictv z dob studen vlky32 se dal pokrok projevil v nsledujcch smrech:
Moskevsk deklarace o zastaven vzjemnho clen jadernmi S (r. 1994).
Spolen prohlen prezident USA a RF o vmn informac o vypoutn S
a vasnm varovn (r. 2000).
Memorandum USA a RF o vytvoen spolenho stediska pro vmnu daj
ze systm vasnho varovn a notifikac o vypoutn S (r. 2000).
286

1. KAPITOLA
7.
4. Nov rozmry bezpenosti
Nrst vznamu soft power
Zrove s bojem proti terorismu a en ZHN narst i vznam dal priority,
kterou je vnitn bezpenost. V dsledku toho, e po skonen studen vlky v euroatlantick oblasti vrazn poklesla nalhavost hrozby pm a rozshl vojensk
agrese, vyvstala poteba pehodnotit zpsoby dosahovn bezpenosti. Za dobu
15 let, kter uplynula od skonen studen vlky, se snil relativn vznam tzv. hard
power spovajc na vojensk sle a schopnosti zasazovat rychl a zniujc dery.
Na vn skal pouvn hard power v dnenm svt ukzala krut irck zkuenost samotn vojensk sla se ukzala bt vynikajc pro svren zkorumpovanho
dikttorskho reimu, ale nepostaovala na zajitn pevnho mru. Navc se stala
magnetem pro zken toky a vpady vzbouenc a dihdist, kte se do Irku
sjeli z celho svta.
Zrove s tm po skonen studen vlky narostl vznam tzv. soft power, tedy
jaksi mkk, i spe jemn sly. Velmi vstin ji vymezuje Alyson Bailes, editel Stockholmskho mezinrodnho stavu pro vzkum mru. Uvd, e soft power
spov na nevojenskch nstrojch, jakmi jsou kulturn sla, legitimnost (spe
oprvnnost ne sla), sla pkladu a pitalivosti pesvdovn a vyjednvn
spe ne donucovn.33 Dky tmto rozmrm sly lze zmrovat napt, hledat nekonfliktn vchodiska z krizovch situac a upevovat zklady pro dlouhodob mr.

Nrst vznamu vnitn bezpenosti

Bezpenost je stle vce posuzovna v irm kontextu, kter vedle zajitn proti vnjm hrozbm zahrnuje tak vnitn stabilitu a vnitn bezpenost. Vztahuje
se pedevm k zajitn vnitnho podku a zejmna pak k ochran lid ped kriminalitou. Velkou pozornost tomu vnuje vdsko, kter pijalo koncepci Totln
obrany, je se vedle klasick ochrany sttu zamuje tak na zajitn ekonomick
a psychologick obrany. Dal vznamnou koncepci zajiovn vnitn bezpenosti
pedstavuje americk Homeland Security.
Vznam vnitn bezpenosti narst pedevm proto, e ve vech zemch
svta a zvlt pak v tch nejvysplejch a nejbohatch se projevuje dramatick
vzestup tzv. spoleensk zranitelnosti (societal vulnerability). Obrovsk koncentrace obyvatelstva ve velkch metropolch (tzv. mega-cities) pemuje miliony
obyvatel ve snadn cle nsilnch akc, kter mohou pichzet jak zevnit sttu
tak i ze zahrani. Jejich vykonavateli mohou bt i relativn velmi mal skupiny
s pomrn jednoduchmi a snadno dostupnmi prostedky. Destka fanatik si
me podit nstroje v hodnot destek nanejv stovek tisc dolar (zskanch
z organizovanho zloinu a zejmna pak z obchodu s narkotiky), ale me zpsobit smrt stovek nebo i tisc lid a napchat kody v hodnot destek i dokonce
stovek milion dolar.
287

1. KAPITOLA
7.
Human security
Velk pozornost se i nadle bude zamovat na koncepci lidsk bezpenosti (human security). Ta sice nepopr existenci a vznam vojenskch hrozeb, ale zrove
s tm se podrobn zabv hrozbami, kter vyvstaly po skonen studen vlky a maj
zvan dopad na bezpenost lidskho jedince. Lidsk bezpenost je vymezovna na
zklad ty pstup. Ty se odliuj podle toho, zda se zakldaj na zajitn zkladnch lidskch poteb, na draznm intervennm pstupu, na podpoe rozvoje nebo
na eliminaci hrozeb z oblasti tzv. nov bezpenostn agendy (en drog, malch
zbran, obchodovn s lidmi, krdee, vydrn a dal).
Vechny tyto pstupy se vztahuj k hodnotm blahobytu, kter jsou natolik
vznamn, e lidsk bytosti jsou ochotny se za jejich uhjen bt, nebo kvli nim
riskovat sv vlastnictv nebo dokonce i vlastn ivoty.34 Human security m mj. vn dopad tak na oblast zkoumn vdaj na bezpenost nelze se toti omezovat
jenom na vdaje ministerstev obrany i vnitra, ale je nutn brt do vahy, e pokrvn nov bezpenostn agendy lze tko pomovat na zklad finannch vdaj.
V dob drazu na human security se ji nelze omezovat na pojet vojenskch vdaj
vyslovan cenou zajitn bezpenosti v jejm tradinm, sttn vymezenm pojet
odvozovanm od vnj hrozby.

Nov pstupy k zajiovn bezpenosti

Na potku 21. stolet existuj tyi zkladn vyprofilovan pstupy k zajiovn
bezpenosti.35 Prvn z nich je teritoriln a klade hlavn draz na zajitn nedotknutelnosti sttnch hranic a sttn svrchovanosti tv v tv hrozb vnjho toku. Druh pstup je extrateritoriln a projevuje se vnjmi intervencemi i podporou vytypovanch initel na zem jinch stt. Tet pstup je intrateritoriln a zamuje
se na dosaen bezpenosti cestou eliminace hrozeb psobcch uvnit zem sttu.
A konen tvrt pstup je neteritoriln, protoe se vymezuje vi takovm hrozbm, jakmi jsou nap. nhl klimatick, propukn epidemi nebo pandemi a dal.
Dalm typickm rysem mezinrodnch bezpenostnch vztah na potku 21. stolet je vzjemn doplovn se teritorilnch a extrateritorilnch metod pi zajiovn bezpenosti. V ppad prvnm jde povtinou o stejn metody, jak pamatujeme
z doby studen vlky, kdy lo hlavn o zajitn pipravenosti na ppadn mezisttn
ozbrojen konflikt. V druhm ppad se jedn pedevm o preemptivn vojensk akce
i projekci sly a o akce z oblasti tzv. nov bezpenostn agendy (new security agenda),
co jsou zejmna mrov operace a akce na zajitn humanitrn pomoci.

Vyvenost mezi negativnm

a pozitivnm vymezenm bezpenosti
K vznamnm otzkm probhajcho bezpenostnho dialogu pat tak vyvenost mezi drazem na pozitivn a na negativn vymezen bezpenosti. Dosavadn vvoj
288

1. KAPITOLA
7.
pesvdiv ukazuje, e cesta k bezpenosti nevede jenom pes boj proti terorismu, ale
pedevm pes dlouhodob sil o globln uspokojen tch nejzkladnjch lidskch
poteb, jimi jsou ubytovn v teple a v suchu, dostatek jdla a pitn vody a nezbytn
lkask pe. Z toho mj. vyplv, e mezinrodn spoleenstv mus pokraovat ve sv
pomoci nejchudm oblastem svta, pedevm pak Africe. Vyvenost mezi pozitivnm a negativnm vymezenm bezpenosti ani zdaleka nen jenom teoretickou zleitost, ale hraje vznamnou lohu i v probhajcm vnitroatlantickm dialogu.

5. Bezpenostn studia na potku 21. stolet

Zkladn charakteristika
Bezpenost je nadle posuzovna jako stav, za kterho nejsou ohroeny nejvznamnj hodnoty stt nebo mezinrodnch spoleenstv. Bezpenostn studia se i dnes
rozvjej jako soust oboru teorie mezinrodnch vztah36. Pedmt jejich zjmu je
velice rozshl. Z hlediska zempisnho jej meme dlit na nrodn bezpenost, mezinrodn bezpenost, regionln bezpenost a globln bezpenost. Z hlediska referennho objektu bezpenostnch studi se nejastji diskutuje o takovch sektorech, jakmi
jsou zejmna individuln bezpenosti (ochrana jedince ped nejrznjmi podobami
nsil), societrn bezpenosti (ochrana jazykov a kulturn identity spolenosti), ekonomick bezpenosti (ochrana hospodskch zjm), environementln bezpenosti
(ochrana ivotnho prosted ped neblahmi dopady lidsk innosti atd.).37

Shoda a rozdly mezi dvma zkladnmi kolami

pozitivistickho pstupu
Dvma dominantnmi kolami jsou realismus/neorealismus na jedn stran a liberalismus/ institucionln neoliberalismus na stran druh. Ob koly jsou soust
pozitivistickho pstupu k vzkumu mezinrodnch bezpenostnch vztah. Vychzej z nzoru, e mezinrodn bezpenostn vztahy maj materiln zklad a materiln vysvtlen. Maj spolen empirick zklad, explicitn nebo implicitn vymezuj
referenn objekt svho zjmu.38
Shoda obou pstup
Stoupenci obou tchto kol se v nkterch otzkch shoduj, v jinch zase rozchzej. Shoda mezi obma kolami se projevuje v nsledujcch smrech:
kladou si stejn otzky: komu m bt poskytnuta bezpenost, ped km nebo
ped m m bt chrnn, kdo poskytuje bezpenost, jak jsou nejvhodnj
metody k zajitn bezpenosti,
v mezinrodnch bezpenostnch vztazch nejsou dostaten siln mechanismy,
kter by inn brzdily vnou mezisttn sout o moc,
neexistuj inn mezinrodn normy ani dn vy autorita, a tak stty pi
dosahovn bezpenosti spolhaj pedevm samy na sebe,
289

1. KAPITOLA
7.
stty pi zajiovn sv bezpenosti spolhaj pedevm na slu, co nakonec
oslabuje mezinrodn bezpenost,
je velmi mal prostor pro uplatovn morlnch norem, protoe tyto normy
nejsou dostaten jasn a jeliko chovn ostatnch stt je mlo pedvdateln,
nadle petrvvaj bezpenostn dilemata, bezpenostn opaten kterhokoliv
sttu mohou vst k oslaben bezpenosti jinch stt, a tm oslabovat bezpenost na mezinrodn rovni.
V dsledku tchto skutenost se mezinrodn bezpenostn vztahy jev jako trval sout o zajiovn bezpenosti na zklad rznch sloek sly, a tak vlka vdy
zstv jednou z monost.39
Vzjemn rozdly
Vzjemn rozdly mezi obma hlavnmi kolami spovaj v tom, e institucionln neoliberalist vkldaj velk nadje do mezinrodnch instituc a jejich pozitivnho
vlivu na mezinrodn bezpenostn vztahy. Vychzej z teorie vzjemn propojenosti
a zvislosti a z teorie mezinrodnch reim. Jejich nzory se zakldaj na tyech
zkladnch argumentech:
pi oteven institucionalizovan spoluprci si stty navzjem vymuj informace o svch zmrech a opatench na poli bezpenosti,
rozvoj institucionalizace zvyuje mezisttn vzjemn vhodn transakce,
o kter by se pipravil ten stt, kter by podvdl, to odrazuje od sklon k podvdn,
sniuje obavy z neestn hry a motivuje stty k otevenosti, dve a spoluprci,40
vestrann spoluprce posiluje vzjemnou propojenost a zvislost mezi stty,
institucionalizovan spoluprce sniuje nklady na zajitn bezpenosti, a proto je vhodnj neli orientace na individuln opaten.41
Tento pstup k bezpenosti se velice osvdil v rmci programu Partnerstv pro
mr, kter vytvoil velmi pzniv rmec pro sblen bvalch neptel z doby studen vlky, a tm vrazn zlepil mezinrodn bezpenostn vztahy v Evrop i ve svt.
Pesto vak nadle petrvvaj pochybnosti a vhrady neorealist, kter spovaj na
nsledujcch proti argumentech:
v mezinrodnch vztazch nadle dominuje anarchie, je v nich stle obsaena
hrozba vzjemnch konflikt, kter propukaj proto, e v mezinrodnm systmu
neexistuje dn autorita, kter by urovnvala vztahy vdy, kdy by snaha jednoho
sttu o dosaen svch cl vedla ke stetu se zjmy jinho nebo jinch stt,42
mezinrodn instituce nemohou dostaten zmrovat neblah dopady stavu,
za kterho kad stt sz pedevm na sv individuln opaten k zajitn
vlastn bezpenosti,
stty nemohou peceovat svou dvru v mezinrodn instituce, musej naopak spolhat
pedevm na svou vlastn vojenskou slu, kter je klovm prvkem jejich bezpenosti,
stty mohou spolupracovat, ale jen tehdy, kdy to je pro n vhodn. Jejich
spoluprce je proto jen doasn.
290

1. KAPITOLA
7.
Postpozitivistick pstupy
Postpozitivistick pstupy nesouhlas s nzorem, e mezinrodn bezpenostn
vztahy maj materiln zklad a materiln vysvtlen. Jejich zkladem je teze, e neexistuje objektivn realita, kterou by bylo mon poznat rozumem, jak tvrd pozitivist. Postpozitivist tvrd, e realita je funkc naeho vdn o svt a toto vdn
je vsledkem sociln konstrukce.43 Z toho vyplv, e pi vzkumu mezinrodnch
bezpenostnch vztah nememe volit mezi rznmi interpretacemi reality jakoto
produktu sociln konstrukce. Stejn tak nelze volit mezi jednotlivmi referennmi
objekty bezpenostnch studi, protoe i tyto objekty jsou vsledkem sociln konstrukce, kter jednm dv vsady a druh vyluuje.
Postpozitivist vtinou nehovo o njakm referennm objektu, ktermu m
bt zajitna bezpenost. Zamuj se pedevm na odhalovn struktur, kter jsou
urujc pro lidsk chovn na poli bezpenosti. Teprve z tohoto hledn struktur se
generuje referenn objekt, jm je jednotka, kter m bt poskytnuta bezpenost.
Zvl vrazn se to projevuje a nadle bude projevovat u kritickch bezpenostnch
studi, kter poukazuj na neblah dopady petrvvajcho exkluzivnho pojet bezpenosti.

6. Bezpenostn hrozby a rizika z pohledu

esk republiky a jej armdy
Listina hrozeb
Bezpenostn situaci esk republiky meme posuzovat na zklad metody
W. Perryho a A. Cartera. Jej podstatou je sestaven listiny hrozeb rozdlench do t
kategori A, B, a C. Uplatnn tto metody by potvrdilo, e R dky sv geografick
a geopolitick poloze v souasn Evrop dnes tak vrazn odlin od doby studen
vlky nen vystavena hrozb pro peit (threat to survival). Listina A je tedy dnes
przdn a to je bezesporu mimodn pzniv skutenost. S vjimkou postsovtskho a postjugoslvskho prostoru nezaila postkonfrontan Evropa dnou vlku,
ani mezisttn ani vnitrosttn.45 Na jejm zem se nachzej pouze ti problmov
oblasti se zvenm naptm, a to Baskicko, Severn Irsko a Korsika.46
Hrozby kategorie B
Absence hrozeb kategorie A m dva zkladn dopady na bezpenostn politiku
zem euroatlantick oblasti, do kter R ji od druh poloviny 90. let pat. Tm prvnm je orientace na hrozby kategorie B nebo C. V kategorii B jde o takov hrozby, kter by mohly ohrozit zjmy sttu, nemohou vak ohrozit jeho peit. Jsou to hrozby,
se ktermi jsme se setkali v Kosovo, v Afghnistnu, nebo v Irku. Z vyhodnocen
vnosti a nalhavosti tchto hrozeb vyplv, e lensk stty NATO sv ozbrojen
sly pipravuj k asti na takovch akcch mezinrodnho spoleenstv, jakmi byly
nap. Spojeneck sla, Trval svoboda, Irck svoboda.
291

1. KAPITOLA
7.
Hrozby kategorie C
V kategorii C jde o hrozby vnitrosttnch konflikt, kter dnes propukaj pedevm v rozvojovch zemch. Tyto hrozby se ale projevily i v Evrop, a to v postsovtskm a v postjugoslvskm prostoru. Vyaduj pipravenost na akce, jejich smyslem
je zastavit zabjen a krutosti jet dve, ne by destabilizovali zklady regionln
mezi mezinrodn stability.47
Akce vyvolan psobenm hrozeb kategorie C mohou mt velmi rozmanitou podobu a rozsah. Jde o mrov operace OSN druh generace, kter se neomezuj na management konflikt, ale maj vy ctidost, kterou je een problm, je byly pinou
vypuknut ozbrojench vnitrosttnch nebo mezisttnch konflikt. Spolenm rysem
tchto operac jsou jejich ti zkladn funkce vojensk, politick a humanitrn.48
Pedvdn hrozby kategorie A
Spolenm rysem hrozeb obou kategori je to, e kdyby byly podcenny, jejich
zvanost a nalhavost by mohly postupn narstat do t mry, e by nakonec pronikly do kategorie hrozeb A. Z toho vyplv, e druh dopad neptomnosti hrozeb kategorie A se mus projevit v oblasti strategickho mylen. V USA, ale tak
v evropskch zemch NATO se vojent teoretikov, bezpenostn experti a tak
politikov zabvaj i monost nepznivho zvratu a rozborem kol, kter z toho
vyplvaj.
Pro R to znamen, e by v dnm ppad nemla podceovat koly spojen
s obranou vlastnho zem v ppad nenadlho nepznivho zvratu mezinrodnch
bezpenostnch vztah. R by tedy mla vnovat nleitou pozornost zajitn sv
bezpenosti a pipravenosti vech prvk bezpenostnho systmu, zejmna pak armdy. Je to kol nejen pro AR nebo pro Ministerstvo obrany a Generln tb, ale pro
celou spolenost, zejmna pak pro vldu a pro ob komory Parlamentu R.
Pro AR z toho vyplv, e by svoji bojovou ppravu nemla omezovat jenom na
akce typu peace-keeping49 nebo peace-building50. AR by mla mt takovou strukturu,
vzbroj a bojovou ppravu, aby byla schopna, a u samostatn nebo v souinnosti se
svmi spojenci, plnit nejen koly v zahrani, ale v ppad poteby tak koly spojen s obranou zem R. I kdy pravdpodobnost tak nepznivho zvratu je dnes
velice nzk, nelze vnost jeho ppadnch dopad zanedbvat.

Pipravenost Armdy esk republiky

Pokud jde o schopnosti armdy, R se v dnm ppade neme srovnvat
s stedn mocnost aliance, kter j poskytuje bezpenostn zruky. Neme se vak
srovnvat ani s tmi stty aliance, kter z hlediska vojenskch schopnost stoj hned
za USA, ale i tak za nimi hodn zaostvaj (jde o Velkou Britnii a o Francii). V souasn dob a ve vhledu nejmn do roku 2015 si R neme init ambice ani na to,
aby Spojenm sttm asistovala pi pprav a uskuteovn kombinovanch operac typu Trval svoboda (2001) nebo Irck svoboda (2003).
292

1. KAPITOLA
7.
Na zklad koncepn ujasnnho hodnocen bezpenostnch hrozeb a rizik
me uplatovat strategii spovajc na tech zkladnch pilch, kter sprvn vytyila Koncepce vstavby profesionln Armdy esk republiky.51 Prvn pil pedstavuje
maximln vyuit preventivnch nstroj ozbrojench sil. Je vak teba zdraznit, e
v rmci prevence se nelze spolhat jenom na ozbrojen sly. Ped jejich psobenm
vdy mus bt pedevm preventivn psoben diplomacie a sttn politiky, zatmco
psoben ozbrojench sil na n navazuje.
Do druhho pile, tedy do pile preventivnch nstroj se promt zvanost stvajcch rozdl mezi americkm a evropskm pstupem ke zdrojm a pinm zvanch konflikt souasnho svta.52 Z tchto souvislost vyplv, e bezpenostnm
zjmem R zejmna v Evrop a v jejm nejblim okol je aktivn podpora preventivnho psoben EU v diplomatick, ekonomick, sociln a kulturn oblasti s clem uinit
ve, aby se co nejinnji pedchzelo monostem vypuknut ozbrojenho konfliktu,
a u na mezisttn i na vnitrosttn rovni.
Tet pil, kterm je zabezpeen vzdunho prostoru esk republiky, se vztahuje k monosti pechodu od preventivn k reaktivn loze ozbrojench sil, tedy
k monosti, kterou nelze nikdy zcela vylouit. Pestoe R nen vystavena dn
pm a nalhav hrozb vojenskho charakteru, mla by bt pipravena i na to, aby
v ppad rozshlejho konfliktu na svm zem pijmula ozbrojen sly svch spojenc a aby byla schopna jim poskytnout ve nezbytn. Z hlediska dalho vvoje
mezinrodnch bezpenostnch vztah bude nutn trvale pracovat na aktualizaci
nslednch t krok, jimi jsou scne pouit ozbrojench sil, definice objektivn
struktury ozbrojench sil a sestavovn programov struktury pln odpovdajc ekonomickm monostem sttu.
Z analzy bezpenostnch hrozeb a rizik by mly vychzet i varianty monho
nasazen ozbrojench sil a na n navazujc definovn objektivn struktury ozbrojench sil a sestavovn programov struktury. Pro dal konkretizaci tohoto zamen lze doporuit, aby se dle upesovalo na zklad znalost takovch zkladnch
skutenost, jakmi jsou: vylenn procento HDP smujc na vojensk rozpoty,
znm daje o nkladech spojench s vyslnm jednotek do zahrani, znalost stavu
vzbroje, vybavenosti a vycvienosti jednotek AR, se ktermi se pot pro plnn
kol v rmci jednotlivch variant, posuzovn pipravenosti konkrtnch jednotek.
Vymezen potench schopnost obrany53 by mlo trvale odpovdat jak pedpokldanm potebm, tak i ekonomickm monostem R. Poadavkm na zaazovn jednotlivch sloek AR do sil NATO (sly okamit reakce, sly rychl reakce,
sly ni pohotovosti a zlon sly) odpovd i zvolen metoda programov vstavby ozbrojench sil, spovajc na rozdlen projekt do t skupin (aktivn, ekajc
a spc). V dalm obdob vak bude poteba jednotliv skupiny projekt dle a podrobnji konkretizovat podle konkrtn situace ve svt a ekonomickch monost
sttu. Stejn tak bude potebn tyto konkrtn zmry ve vtm rozsahu zveejovat
a ppadn je, pokud to dovol poadavky na utajen, pedkldat k diskusi v rmci
bezpenostn komunity.
293

1. KAPITOLA
7.
7. Armda esk republiky na potku 21. stolet
Zkladn charakteristika
Armda esk republiky (AR) prola za krtkou dobu sv existence velkm
mnostvm zsadnch zmn a reorganizac. Z nkdej pedimenzovan eskoslovensk lidov armdy (SLA) o sle 160 000 vojk54 zmenila svj stav na necelou
ptinu. Koalin vlda se ve svm Programovm prohlen z roku 1992 problematikou armdy a jej reformy jet nezabvala. Ta byla v t dob na okraji zjmu esk
spolenosti. Vraznjm posunem bylo a Programov prohlen vldy R z roku
1996. V nm vlda ji za jednu ze svch priorit oznaila zajitn vnj bezpenosti
sttu a vylenn nleitch vdaj na obranu. Za svj dal cl vyhlsila doshnout
efektivnho uspodn a transformace armdy. Clem byl nrst profesionalizace, ne
vak pln profesionalizace.

Dleit zmny v armd

Za vldy koalice v ele s ODS probhla druh vlna redislokace AR. Dleitou
zmnou se stalo ruen diviz a armd pozemnho vojska, kter byly peitkem z doby
studen vlky. Byla vytvoena 4. brigda rychlho nasazen jako prvn jednotka nov
budovan armdy. V polovin 90. let tak vedle brigdy rychlho nasazen existovalo
jet sedm brigd pozemnho vojska. V dob Klausovch vld zaal platit Akvizin
pln modernizace armdy. Od samho potku ale doznval kadoron adu zmn,
jen mlokter z priorit mla dlouhodobou platnost. Armd ani zbrojnmu prmyslu
nedval dnou zsadn jistotu.
Od samho potku existence R se prosazoval princip civiln politick kontroly armdy. Do funkc ministra obrany a nmstk ministra byli zsadn vybrni
civilist, pslunci politickch stran vldn koalice. Resort obrany pipadl v rmci
koalin dohody stran KDU-SL. Ta na funkci ministra obrany vystdala bhem
let 19931997 ti sv politiky,55 piem kad z nich se s touto problematikou zaal
seznamovat a po nstupu do funkce. Vsledkem byla ada nekoncepnch krok
a rozhodnut, a to pedevm v letech 19931995. Bhem let 19931997 byla uzavena ada velmi spornch a dodnes kritizovanch kontrakt.56
Nejzvanjm rozhodnutm z obdob 19931997 se stal podpis kontraktu na dodvku 72 podzvukovch letoun L-159, o kterm nerozhodlo jen MO, ale cel tehdej
vlda R. Tento projekt vychzel z nadhodnocench pedstav o potebch vojenskho
letectva. O nkolik let pozdji se ukzalo, e trojnsobn pesahoval skuten poteby
AR a na sedm let dopedu drasticky omezil akvizin monosti cel armdy.
V polovin 90. let dostala AR velmi vznamn vnj pozitivn impulz. Program
Partnerstv pro mr, Studie o rozen NATO a pot i jednn o pizvn daly jasnou
pedstavu o tom, jakm smrem by se AR mla ubrat, na jak koly by se mla pipravovat, jak by se mla reformovat. Po nkolika letech nejistoty se tak objevil jasn
cl dlouhodob povahy.
294

1. KAPITOLA
7.
Nadle vak petrvvaly nedostatky v civiln politick kontrole. Dochzelo k astm reorganizacm a zmnm podzenosti. Dal vnou chybou bylo pidlovn
velkch investic do modernizace nkterch posdek, ani by byla jistota, e tyto posdky budou skuten mt dlouhodobou perspektivu.57
V roce 1998 byla AR ji na polovinch potech ve srovnn s rokem 1993. Nadle, i kdy pomalejm tempem ne pedtm, se snioval poet tank, bojovch obrnnch transportr a dlosteleck vzbroje. Ve sv bojov pprav se AR stle
vce zamovala na zahranin mise a na ast v akcch NATO. V letech 19982002
se zastnila nkolika cvien NATO a aktivn se podlela pedevm na operacch
Joint Forge (SFOR) a Joint Guardian (KFOR). Na potku roku 2001 se zapojila do
Integrovanho systmu protivzdun obrany NATO (NATINADS).

Reforma armdy a jej osudy

Vlda R schvlila na svm zasedn dne 29. 8. 2001 dokument nazvan Reforma
ozbrojench sil R. Byl to prvn ucelen koncepn dokument za celou dobu existence
AR. Plnovalo se, e vdaje na obranu budou trvale dosahovat hodnoty 2,2 % HDP.
Pak ale probhly parlamentn volby 2002 a nov vlda vyhlsila takov priority ve
vnitn politice, kter zsadn ovlivnily i bezpenostn politiku sttu. Na prvn msto
se dostala reforma veejnch financ, a ta si vynutila rozpotov krty u vech ministerstev vetn obrany. Nemonost splnit pvodn pojet Reformy AR si vynutila
zsadn zmnu transformanch cl.
Po snen politicko-vojenskch ambic bude R jet vce zaostvat za srovnatelnmi evropskmi stty.58 Srovnn s Belgi a s Rakouskem ukazuje, e R m pedevm velk rezervy ve vkonnosti sv ekonomiky a v kupn sle sv mny. Zrove
s tm vak zaostv i v efektivnosti vyuit prostedk vynakldanch na vojensk
ely. I v ppad naplnn vech souasnch reformnch zmr bude obrann potencil R nadle slab nejen ve srovnn s Belgi, ale i s Rakouskem.

Pehodnocen reforma
Rozhodujc slokou dnes ji pln profesionln AR jsou pozemn sly, kter tvo zklad operanho uskupen k obran sttu nebo mohou psobit jako soust spojeneckho uskupen. Pozemn sly jsou rozdleny na brigdu sil rychl reakce (SRR)
a Hlavn obrann sly (HOS) tvoen mrovmi a vlen vytvenmi svazky a tvary. Brigda rychlho nasazen sil rychl reakce (SRR) je schopna zahjit plnn kol
do 20 dn. Hlavn obrann sly jsou rozdleny podle kategori NATO a podle toho se
tak pipravuj k plnn bojovch kol.
Dleitm prvkem jsou sly zemn obrany, kter pln koly v mru, za nouzovho stavu, za stavu ohroen sttu a ppadn i ve vlenm stavu. Jejich vcvikov
a mobilizan zkladny pln nezastupiteln koly pi vstupnm individulnm vcviku vojk a pi mobilizaci. Velmi pnosn a obyvatelstvem velice oceovan prvek
295

7. KAPITOLA - poznmky
pedstavuje pt zchrannch a vcvikovch zkladen, kter poskytuj podporu civilnm orgnm pi vzniku pohrom a katastrof na zem R. Velice se osvdily pi povodnch, ale zrove s tm se ukzalo, e jejich poet by mohl bt i vy (na kadou
z nich pipadaj dva nebo dokonce ti kraje).
Vojensk letectvo pokrauje v procesu integrace do NATINADS. Hlavn roli
v totmo smru sehrvaj nov pronajat nadzvukov bojov sthaky JAS-39 Gripen,
kter definitivn nahrazuj ji zastaral MiG-21. Pnosem pro vojensk letectvo budou i vrtulnky Mi-171, kter do konce roku 2006 dostaneme (celkem jich bude 16)
jako jednu z poloek, ktermi Rusk federace splc dluh bvalho Sovtskho svazu
vi na zem. Pro vcvik se pouvaj podzvukov letouny L-39 ZA a L-159, vetn
ty L-59B1, co jsou modifikace jednomstnch L-159 na letouny s dvojm zenm.
Pro pepravu vojsk lze pouvat vrtulnky Mi-24 sovtsk vroby.
1
2

4
5

6
7

10

11

12

13

14
15
16
17

18
19

Simon, Steven; Benjamin, Daniel: The Terror. Survival, Vol. 43, Winter 2001, No. 4.
Courmont, Barthlmy; Rybnikar, Darko: Les guerres assymtriques. Conflicts dhier et daujourd hui,
terrorisme et nouvelles menaces. Paris, Presses Universitaires de France, 2002, s. 176.
Na zem bvalho SSSR se kesansk Gruzie, Armnie, Nhorn Karabach a Severn Osetie spojuj proti
muslimskmu zerbjdnu, Abchzii, eensku a Ingusku. Vvoj takovch koalic v ppad vlky bval
SFRJ byl popsn ve 4. kapitole.
Huntington, Samuel: Stet civilizac. Boj kultur a promna svtovho du. Rybka, Praha 2001, s. 354.
Premir Andreas Papandreu v roce 1994 zdraznil vznam pravoslavnho spojen se Srbskem a nevhal
napadnout Vatikn, SRN a EU za to, jak rychle koncem roku 1991 uznaly nezvislost Slovinska a Chorvatska.
Huntington, Samuel: Stet civilizac. Boj kultur a promna svtov du. Rybka, Praha 2001
Nap. v roce 1995 Nmecko pimlo ke kompromisu F. Tudjmana, Rusov a ekov zase tlaili na Srby
a Amerian tlaili na Bosany.
Asymetrie se zsadn odliuje pedevm od symetrie, kter nastv v takovm ppad, kdy ob bojujc strany
maj srovnateln cle, palebnou slu, zmry, doktrny a zsady vojenskho chovn. Z djin meme vzpomenout
zejmna bitvy 1. a 2. svtov vlky. Stejn tak se asymetrie odliuje od disymetrie, jejm nejznmjm a tak
nejvmluvnjm pkladem je svren atomovch bomb na japonsk msta Hiroima a Nagasaki. Disymetrie
tedy znamen vraznou pevahu, a to nejen z hlediska vzbroje, ale i co se tk systm spojen a zpsob
veden bojov innosti. Disymetrie je vsadou stt, zejmna tch nejbohatch. Jen bohat stty si toti mohou
dovolit dlouhodob vyleovat obrovsk investice na zskvn rozhodujc pevahy.
Russell, John: Assymetric Warfare. In.: Potts, David: The Big Issue: Command and Combat in the
Information Age. The Strategic and Combat Studies Institute, The occasional Number 45, 2002, s. 119.
Courmont, Barthlmy; Rybnikar, Darko: Les guerres assymtriques. Conflicts dhier et daujourd hui,
terrorisme et nouvelles menaces. Paris, Presses Universitaires de France, 2002, s. 30.
Russell, John: Assymetric Warfare. In.: Potts, David: The Big Issue: Command and Combat in the
Information Age. The Strategic and Combat Studies Institute, The occasional Number 45, 2002, s. 124.
Courmont, Barthlmy; Rybnikar, Darko: Les guerres assymtriques. Conflicts dhier et daujourd hui,
terrorisme et nouvelles menaces. Paris, Presses Universitaires de France, 2002, s. 3839.
Potts, David: Tomorrows War. In: Potts, David (ed): The Big Issue: Command and Combat in the
Information Age. The Strategic and Combat Studies Institute, The occasional Number 45, 2002, s. 1014.
Garden, Timothy: Iraq: the military campaign. International Affairs, Vol. 79, July 2003, No. 4, s. 718.
Luttwak, E.: Post-Heroci Waefare. Foreign Affairs, Vol. 74, May/ June 1995, No. 3, s. 3344.
Luttwak, E.: Post-Heroic Warfare. In.: Foreign Affairs, Vol. 74, No. 3, May/June 1995, s. 109122.
Moller, Bjorn: The New Revolution in Military Affairs. In: New Roles of Military Forces. Danish Institute
for International Studies, Copenhagen 2003, s. 66.
The Quadriennial Defense Review 1997. www.fas.org/man/docs/qdr.
Moller, Bjorn: The New Revolution in Military Affairs. In: New Roles of Military Forces. Danish Institute
for International Studies, Copenhagen 2003, s. 5253.

296

7. KAPITOLA - poznmky
20

21
22
23
24

25
26

27
28

29
30

31
32

33
34
35

36
37

38
39
40

41

42
43
44

45

46
47

48

49

50

Carter, Ashton, B.; Carter, Arnold; Perry, William J.; Scowcroft, Brent: Mend the nonproliferation teraty,
but keep it. International Herald Tribune, 23. 12. 2003.
Rumsfeld defends study on burrowing nuclear arms.
Carter J.: Erosion of the Nonproliferation Treaty. International Herlad Tribune, 2. 5. 2005.
Seven foreign ministers: What does not exist cannot proliferate. International Herlad Tribune, 2. 5. 2005.
Muller, Harald: Peaceful uses of nuclear energy and the stability of the non-proliferation regime. In.:
Chaillot Paper, No. 77, s. 60.
United against Iranian nukes. International Herald Tribune, 14. 9. 2005.
Douste Blazy Philippe, Fischer Joschka, Solana Javier, Straw Jack: Iran rtablir la confiance. In.: Le
Monde, 25. 9. 2005.
Anna, Kofi: Break the nucelar deadlock. International Herald Tribune, 30. 5. 2005.
Adam Rapacki byl ministrem zahrani Polsk lidov republiky. Navrhl vytvoen bezjadern zny, kter by
zahrnovala PLR, SSR a oba tehdy existujc nmeck stty.
Brunej, Indonsie, Malajsie, Filipny, Singapur, Thajsko, Vietnam, Laos, Kamboda a Myanmar.
Jde zejmna o zsadu plnosti a vestrannosti vroby, dren a pouit JZ a jeho rozen na vechny
druhy ZHN, zsadu plnosti a vestrannosti zkazu jadernch zkouek, zvazek vech jadernch zem, e
nepouij sv JZ jako prvn proti nejadernm sttm.
Nejastji se jedn o velitele armdnch sbor nebo druh ozbrojench sil.
lo zejmna o zzen tzv. hork linky v roce 1962, dohodu o opatench ke snen rizika vypuknut jadern
vlky z roku 1971, dohodu o zabrnn jadern vlce z roku 1973, dohodu o vybudovn Stediska pro
snen jadernho rizika z roku 1987.
Bailles, Alyson: Global security governance: a word of change and challenge. In.: SIPRI Yearbook 2005, s. 2.
King, G. And Murray C.: Rethinking Human Security. Political Science Quarterly, Winter 2002, s. 593.
Hagelin, Bjorn; Skons, Elisabeth: The Military sector in a changing context. In.: SIPRII Yearbook 2003.
Armaments, Disarmament and International Security. Oxford University Press, 2003, s. 285.
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999, s. 12.
Haftendorn, Helga: The Security Puzzle: Theory-Building and Discipline-Buildnig in International Security.
In.: International Studies Quarterly, Vol. 35, 1991, No. 1, s. 217.
K pozitivistickmu pstupu se hls tak mrov studia nebo feminismus.
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999, s. 5253.
Axelrod, R., Keohane Robert: Achieving Cooperation Under Anarchy: Strategies and Institutions. World
Politics, Vol. 38, 1985, No. 1, s. 248250.
Martin, Lisa: Institutions and Cooperation: Sanctions During the Falkland Islands Crisis. In.: International
Security, Vol. 16, 1992, No. 4, s. 143178.
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999, s. 175.
Terrif, Terry; Croft, Start; James, Lucy; Morgan Patrick: Security Studies Today, Polity Press, London 1999, s. 182.
Carter, Ashton; Perry, William: Preventive Defense. A New Security Strategy for America. Brookings
Institutions Press, Washington 1999, s. 1114.
Podle hodnocen SIPRI mly v 90. letech jen ti ozbrojen konflikty charakter mezisttnch konflikt. Byly
to: Irk vs. Kuvajt, Indie vs. Pkistn a Etiopie vs. Eritrea.
Smith, Dan: The Atlas of War and Peace. Earthscan Publications Ltd, London 2003, s. 48.
Carter, Ashton; Perry, William: Preventive Defense. A New Security Strategy for America. Brookings
Institutions Press, Washington 1999, s. 12.
Ve vojensk oblasti jde zejmna o monitoring dohod i nraznkovch zn, odzbrojen zneptelench
frakc, prevenci obansk vlky, dozor nad regionlnm rozdlenm. V politick oblasti se pozornost
zamuje zejmna na udrovn podku a dodrovn zkon, pomoc pi obnov funkn vldy,
administraci voleb, konfidence-building Measures (opaten k poslen dvry). V humanitrn oblasti jde
o ochranu humanitrnch konvoj, zajiovn humanitrn pomoci, monitoring uprchlk i o dohled nad
dodrovnm lidskch prv.
Peace-keeping se zamuj pedevm na ppravu voleb, na reintegraci bvalch vlenk do spolenosti
a na ppravu policie. Jako pklad spnch operac tohoto typu meme pipomenout Stedn Ameriku,
Mozambik, Namibii i Kambodu. Tam se podailo ukonit vlku a nastolit relativn stabiln mr.
Peacebuilding m vy ambice a spov na 4 pilch: zajitn bezpenosti, vytvoen pedpoklad pro
sociln-ekonomick rozvoj, asistence pi budovn politickch instituc a pi usmiovn znesvench
stran.
297

7. KAPITOLA - poznmky
51

52

53

54

55
56

57

58

Koncepce vstavby profesionln Armdy esk republiky Mobilizace ozbrojench sil esk republiky.
A report, zvltn slo 2002.
Prv evropsk pstupy se vyznauj vtm drazem na prevenci ne na represi, upednostuj vasn
rozpoznvn ekonomickch, socilnch a politickch pin negativnho vvoje, jen by nakonec mohl vst
k propukn vnitrosttnch nebo mezisttnch konflikt, kter se pak mohou stt hrozbou s vce i mn
vnmi dopady na regionln a v ppad zanedbn dokonce na vy mezinrodn rovni.
V ppad Koncepce reformy AR je to ke konci roku 2006 dv brigdy mechanizovan divize, dv jednotky
diviznho kompletu mechanizovan divize, letka taktickho letectva, jednotka pasivnch sledovacch
systm, peduren sly a prostedky vrtulnkovho a dopravnho letectva, sly a prostedky pozemnch sil,
vzdunch sil a sil podpory potebn k zabezpeen a podpoe innosti ve uvedench jednotek.
SLA byla koncipovna pro boj v prvnm sledu, kde se mla stetnout zejmna s tvary 2. a 5. armdnho
sboru (SRN) a 2. armdnho sboru (Francie). Teprve ve 2. sledu za SLA mla v ppad vlky nastupovat
Sovtsk armda. Jako nejzpadnj z armd Varavsk smlouvy sestvala na samm konci studen
vlky ze dvou armd pozemnho vojska, z nich kad mla po tyech divizch, jedn leteck armdy,
armdy protivzdun obrany sttu, dvou diviz umstnch na zem Slovenska (jednalo se o divize
kolnho charakteru, to znamen, e jejich hlavnm kolem byla pprava poddstojnk pro bojov divize
a pluky na zem ech), dvou samostatnch raketovch brigd a cel ady dalch samostatnch brigd
(spojovacch, chemickch) a pluk.
Byli to: Antonn Baudy, Vilm Hol a Miloslav Vborn.
Byla to zejmna vmna nadzvukovch letoun MiG-29 za polsk vrtulnky Sokol, smlouvy na dodvky
potravin a tepla pro tvary AR, vroba letounu L-159, modernizace tank T-72 (tento kontrakt byl
pozdji vrazn pehodnocen), privatizace ady kasren i lzeskch zazen a dal.
Vraznmi symboly tto nehospodrnosti se staly posdky esk Krumlov, Janovice nad hlavou
nebo Psek. Nejprve se do kad z nich (v ppad eskho Krumlova pitom lo o jedny z nejstarch
a nejzchtralejch kasren v cel zemi) investovaly stamiliony K, ale nakonec stejn byly zrueny. Celkov
se na nkladnou modernizaci jenom tchto t posdek vynaloilo okolo dvou miliard korun.
I pi hodnot tsn pod 2 % HDP vydvanch na vojensk rozpoet na tom je a nadle bude he ne nap.
desetimilionov Belgie, kter na vojensk rozpoet vynakld zhruba 1,4 % HDP. M armdu o celkovm
potu 40 000 vojk, jej pozemn vojsko m jednu mechanizovanou p divizi sestvajc ze t brigd,
jednu podprnou divizi sloenou ze kolnch tvar a jednu vzdun vsadkovou divizi. Jej letectvo m
celkem 36 nadzvukovch letoun F-16 MLU.
Jet mn ne Belgie vydv na vojensk ely sousedn Rakousko dlouhodob pod 1 HDP. Pi nim
potu obyvatel (8,1 mil.) m pozemn vojsko ti p brigdy a dv mechanizovan brigdy, co je vce ne
plnuje AR. Rakousk letectvo m celkem sedm leteckch tvar, zatmco AR m pouze 3 zkladny.
AR tedy bude za svm jinm sousedem zaostvat jak v sle pozemnho vojska, tak i vojenskho letectva.

298

ZVREM
Mezinrodn bezpenostn vztahy na potku 21. stolet jsou dynamicky se vyvjejcm procesem. Nevyznauj se takovm naptm, jak bylo typick pro dobu studen vlky, pesto vak
nejsou ani zdaleka idylick. Na jedn stran, zejmna pak na severn polokouli, je cel ada pozitivnch rys pedevm uvolnn napt, prohlubujc se integrace a mezinrodn spoluprce,
upevujc se mechanismy kontroly zbrojen a posilovn mezinrodn dvry. Na druh stran
je ale chud Jih, jen se vyznauje adou konflikt, kriz a vnch bezpenostnch hrozeb, kter
nejene suuj tamn obyvatelstvo, ale navc maj vn dopad na cel svt a pedevm pak na
jeho bezpenost.
Nejvnjmi hrozbami dnenho svta jsou globln terorismus, en zbran hromadnho
nien a dikttorsk reimy. Zvlt nebezpen je jejich ppadn spojen a navzjem se umocujc psoben. Prvnch 15 let po skonen studen vlky ukzalo, e hledn innch strategi
jako odpovd na tyto hrozby nen a nebude jednoduch, protoe dn ze zvolench strategi
nen dokonal, kad m sv kladn i zporn strnky. Vojensk akce jsou jednorzov, pinej
okamit efekt, ale ve stedndob nebo dlouhodob perspektiv mohou mt i destabilizujc inky. Naproti tomu draz na preventivn psoben politick a hospodsk povahy pin sv plody
a po del dob. Proto nebude snadn nalzt takov pstupy, kter budou mt vtinu klad a co
nejmn zpornch strnek.
Mezinrodn bezpenostn vztahy na potku 21. stolet jsou vsledkem intenzivnho psoben mnoha tendenc a vlivnch aktr. Nejvraznjm z nich jsou USA jedin supervelmoc
souasnho svta. Maj rozhodujc vliv na svtovou ekonomiku, politiku, diplomacii, kulturu,
vdu a techniku a v neposledn ad i na vojenstv a mezinrodn bezpenost. Jejich jednn je
a jet po uritou dobu bude urujcm zpsobem ovlivnno okem teroristickch tok z 11. z
2001 a sloitmi dsledky vojensk intervence v Irku.
Bezpenostn strategie USA se v dob dvou administrativ G. W. Bushe zamila pedevm
na boj proti globlnmu terorismu a proti en ZHN. Vlka proti terorismu, uplatovn zsad
preemptivn strategie a svrhvn neptelskch reim (Regime Change Policy) pinesly v letech 2001 a 2003 dv brilantn vojensk vtzstv. Jejich stinnou strnkou se stalo zabednut do
vlekl asymetrick vlky doprovzen adou teroristickch tok ve panlsku, v Turecku, Irku
a v dalch zemch. Pod vlivem tchto skutenost probh v samotnch USA rozshl debata,
jej vsledky by mohly ovlivnit bezpenostn strategii na potku druhho desetilet probhajcho
stolet.
Dalm vznamnm aktrem se stv Evropsk unie. Jej bezpenostn strategie klade vt
draz na preventivn psoben dlouhodobho charakteru, zejmna pak na odstraovn kivd
a nespravedlnost, kter vytvej prostor pro en extremismu a pro nbor do teroristickch
organizac. Zrove s tm EU posiluje sv schopnosti zasahovat tam, kde napt nabv rozmr,
kter Rada bezpenosti OSN ozna za hrozbu pro mr a bezpenost ve svt. V ppad spnho naplovn sv bezpenostn strategie by se EU mohla stt dstojnm, respektovanm a tak
vyhledvanm partnerem USA v rmci transatlantickho spojenectv. Prv na vzjemnm porozumn a spoluprci obou pl transatlantickho partnerstv zvis, do jak mry se poda elit
hrozbm souasnho svta a posilovat mezinrodn bezpenost. Zrove s tm m EU velmi dobr pedpoklady pro en stability a bezpenosti do t strategicky dleitch smr do vchodn
Evropy, na Balkn a do vbun a mnoha kivdami a konflikty zmtan oblasti Stedomo.
Nezastupitelnm initelem mezinrodnch bezpenostnch vztah na potku 21. stolet je
299

tak OSN. Prostor pro jej psoben je pedevm v kolektivnm a nezaujatm posuzovn bezpenostnch hrozeb, v preventivn diplomacii a ve vestrann podpoe procesu kontroly zbrojen. Svtovou organizaci nen teba obchzet, ale je teba ji zsadnm zpsobem reformovat, co
bude nronm a sloitm kolem. Velkm pslibem pro budoucnost se stal dokument nazvan
Bezpenj svt: nae sdlen zodpovdnost. Vstin ukazuje, e hlavnm kolem celosvtovho
vznamu je nedopustit, aby se z latentnch hrozeb stvaly hrozby nalhav a z nich potom vyhrocen konflikty.
Mezinrodn bezpenostn vztahy pedstavuj na potku 21. stolet velmi sloitou a tak
dynamickou sfru vvoje lidstva. Vyvjej se jako vslednice vzjemnho psoben ivotnch zjm a cl jednotlivch stt, mezinrodnch organizac a nesttnch aktr. Je v zjmu celho
lidstva, aby v tomto vzjemnm psoben byly co nejvce eliminovny stety a konfrontace a aby
v co nejvtm monm rozsahu pevldaly vztahy snenlivosti, porozumn, kooperace nebo
dokonce integrace.
Prv na zklad porozumn a spoluprce bude mon stle vce opoutt negativn vymezen (bezpenost jednch proti druhm) a naopak stavt na pozitivnm vymezen bezpenosti
ve svt, na jejm inklusivnm, otevenm charakteru. Touto cestou je mon inn pedchzet
tomu, aby ti, kte se ct bt vyloueni z dnenho svta, podlhali svodm zjednoduench, rychlch a pedevm nsilnch een. Jedin draz na porozumn a spoluprci me vst k eliminovn nebo pinejmenm ke zmrovn bezpenostnch hrozeb u samho jejich zdroje a tm
pdem tak ke zmrovn konfliktnho potencilu v mezinrodnch bezpenostnch vztazch.
Nezastupitelnm initelem mezinrodnch bezpenostnch vztah zstv i na potku
21. stolet sla, vetn sly vojensk. Jej uplatovn by ale mlo bt a tm poslednm, nejzazm
eenm, na kterm se usnese skuten reprezentativn mezinrodn spoleenstv. dn nasazen
vojensk sly by nemlo bt samoeln, vdy by mlo bt soust jasn politick strategie dlouhodobho, nebo alespo stedndobho charakteru. Mlo by bt otevenm cesty pro budovn
fungujcho a pedevm bezpenho sttu po nezbytnm vojenskm zsahu. Jeho vsledkem by
vdy mlo bt hmatateln zlepen podmnek kadodennho ivota nejirch vrstev obyvatelstva.
Nejvt vzvou na potku 21. stolet je inn prevence vech negativnch jev a proces
globalizace, kter ve svm souhrnnm dopadu prohlubuj rozdly mezi vysplmi a bezpenmi
zemmi svta na jedn stran a chudmi a nestabilnmi stty na stran druh. Dosavadn vvoj
toti ukazuje, e prv tyto rozdly jsou vtanou zminkou pro en extremismu a terorismu.
Jejich zmrovn je zkladnm pedpokladem pro upevnn nejen regionln, ale tak celosvtov
bezpenosti, kter je v dob globalizace skuten nedliteln. Pedstavuje nejvy zjem a nejcennj hodnotu nejen v ivot jednotlivch stt, ale celho mezinrodnho spoleenstv v nejirm
slova smyslu.

300

Seznam nejastji pouvanch zkratek

ABM (Antiballistic Missile) zen stela proti balistickm stelm
AFCENT (Allied Forces, Europe) Spojeneck sly ve stedn Evrop
AD (Air Defence) Protivzdun obrana (PVO)
ADR (Annual Defence Review) Ron hodnocen obrany
AWACS (Airborne Warning and Control Systm) Ltajc systm zen a uvdomovn protivzdun obrany
CFE (Conventional Forces in Europe) Konvenn ozbrojen sly v Evrop
CJTF (Combined Joint Task Forces) Spolen smen kolov uskupen
CNAD (Conference of National Armanets Directors) Konference nrodnch editel pro vyzbrojovn
CSBM (Confidence and Security Building Measures) Opaten na vytven dvry a bezpenosti
CSCE (Conference on Security and Cooperation in Europe) Konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop
C3I (Command, Control, Communications and Inteligence) Velen, zen, spojen a vojensk zpravodajstv
C4ISR (Command, Control, Communications, Computers and) Velen, zen, spojen, vpoetn
technika a vojensk zpravodajstv
CESDP (Common European Security and Defence Policy) Evropsk bezpenostn a obrann politika (EBOP)
CFSP (Common Foreign and Security Policy) Spolen zahranin a bezpenostn politika
CIMIC (Civil Military Cooperation) Civiln-vojensk spoluprce
CSAR (Combat Search and Rescue) Ptrn a zchrana v boji
DCI (Defence Capabilities Initiative) Iniciativa ke zven obrannch schopnost
DPC (Defence Planning Committee) Vbor pro obrann plnovn
ECAP (European Capabilities Action Plan) Evropsk pln obrannch schopnost
EDA (European Defence Agency) Evropsk obrann agentura
ESDI (European Security and Defence Identity) Evropsk bezpenostn a obrann identita (EBOI)
EU (European Union) Evropsk unie
EUISS (EU Institute for Security Studies) stav bezpenostnch studi Evropsk Unie
EU MC (EU Military Committee) Vojensk vbor Evropsk unie
EU MS (EU Military Start) Vojensk tb Evropsk unie
EUROFOR (European [Rapid Deployment] Force) Evropsk sly (pro rychl nasazen)
HQ (Headquarters) Velitelstv
HUMINT (Human Inteligence) Zprvy zskavan z lidskch zdroj
ICBM (Inter Continental Ballistic Missile) Mezikontinentln zen stela
IFOR (Implementation Force) Sly k prosazen mrov dohody
IGC (Intergovernmental Konference) Mezivldn konference
INF (Intermediate Range Nuclear Forces) Jadern sly stednho dosahu
ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance) Zpravodajstv,
pozorovn, zjitovn cl a przkum
JDAM (Joint Direct Attack Munition) Pesn navdn zen stela nov generace
KFOR (Kosovo Force) Ozbrojen sly pro Kosovo
MARC (Manoeuvrable Re Entry Vehikle) Manvrujc bojov hlavice
MC (Military Committee) Vojensk vbor
NAC (North Atlantic Council) Severoatlantick rada
NATO (North Atlantic Treaty Organisation) Organizace Severoatlantick smlouvy
NBC (Nuclear, Biological and Chemical) Jadern, biologick a chemick zbran
NPT (Non Proliferation Treaty) Smlouva o neen jadernch zbran
OOA (Out of Area) Mimo prostor
PfP (Partnership for Peace) Partnerstv pro mr
PGM (Precision - Guided Munition) Pumy s koncovm (pesnm) navedenm
RC (Regional Conflict) Regionln konflikt
RMA (Revolution in Military Affairs) Revoluce ve vojenstv
SALT (trategic Arms Limitation Treaty) Rozhovory o omezen strategickch zbran
SFOR (Stabilisation Force) Stabilizan sly
SG (Secretary General) Generln tajemnk
SHAPE (Supreme Headquarter Allied Powers Europe) Vrchn velitelstv spojeneckch ozbrojench sil NATO
v Evrop
SITCEN (Situation Centre) Situan stedisko
SLBM (Sub Marine Launched Missiles) zen stely odpalovan z ponorky
UAV (Unmanned Aerial Vehikle) Bezpilotn letoun
UN (nited Nations) Spojen nrody
UNCS (United Nations Security Council) Rada bezpenosti OSN
WEAG (Western European Armaments Groupe) Zpadoevropsk skupina pro vyzbrojovn
WMD (Weapons of Mass Destruction) Zbran hromadnho nien (ZHN)

301

OBSAH

vodem ................................................................................................................. 003

1. Kapitola
Zkladn pojmy z teorie bezpenosti
1. Bezpenost ...................................................................................................... 017
2. Teorie mezinrodnch vztah a jejich pstup k problematice bezpenosti ..... 010
3. Dimenze bezpenosti ...................................................................................... 016
4. Bezpenostn hrozby a bezpenostn rizika ..................................................... 020
5. Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb ......................................................... 027
6. Bezpenostn dilema ....................................................................................... 028
7. Bezpenostn spoluprce ................................................................................ 030
8. Bezpenostn spoleenstv .............................................................................. 032
9. Bezpenostn studia ........................................................................................ 033
10. initel bezpenostn politiky .......................................................................... 035
11. Referenn objekt bezpenostn politiky a jej initel ..................................... 036
12. Mr ................................................................................................................... 038
13. Strategie .......................................................................................................... 039
14. Vlka................................................................................................................ 044
15. Neutralita ......................................................................................................... 048

2. Kapitola
Mezinrodn bezpenostn vztahy v dob studen vlky
1. asov vymezen studen vlky .................................................................... 051
2. Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb na potku studen vlky ................ 053
3. Etapizace studen vlky .................................................................................. 055
4. Mrov studia v dob studen vlky ................................................................. 070
5. Kritick stanoviska poslednho desetilet studen vlky ................................. 072
6. Nhled kritickch bezpenostnch studi.......................................................... 073
7. Zvry a shrnut............................................................................................... 076

3. Kapitola
Zmny mezinrodnch bezpenostnch vztah po skonen studen vlky
1. Znik totalitnch reim v zemch Varavsk smlouvy ..................................... 081
2. Sjednocen Nmecka ...................................................................................... 082
3. Oficiln ukonen studen vlky ..................................................................... 083
4. Kontrola zbrojen a odzbrojen ......................................................................... 083
5. Zavdjc nhled na pojem bezpenostn riziko ............................................ 084
6. Bezpenost v prvnch letech po skonen studen vlky ................................ 086
7. Zmny bezpenostn strategie NATO ............................................................. 089
8. Geostrategick revoluce .................................................................................. 093
302

4. Kapitola
Vlky postkonfrontanho obdob
1. Operace Poutn boue (1991) ........................................................................ 098
2. Operace Spojeneck sla 1999 ........................................................................111
3. Vlka v Afghnistnu 2001 operace Trval svoboda ....................................119
4. Vojensk odstrann reimu Saddma Husajna v Irku operace Irck svoboda... 122

5. Kapitola
Globln terorismus jako nejzvanj bezpenostn hrozba souasnosti
1. Zkladn charakteristika terorismu ................................................................... 149
2. Mezinrodn terorismus poslednch t desetilet 20. stolet ............................ 156
3. Globln terorismus, jeho initel a referenn objekty ................................... 159
4. Politick vyhodnocovn hrozby globlnho terorismu ...................................... 164
5. Teoretick hodnocen globlnho terorismu .................................................... 167
6. Hrozba nekonvennho terorismu.................................................................... 174
7. Varianty boje proti terorismu na potku 21. stolet ........................................ 177
8. Politick psoben na zkladnu soudobho globlnho terorismu .................... 182
9. Neshody mezi USA a EU ................................................................................. 189
10. Zvr ............................................................................................................... 190

6. Kapitola
Hlavn akti mezinrodnch bezpenostnch vztah na potku 21. stolet
1. Zkladn charakteristika globalizace ................................................................ 193
2. USA ................................................................................................................. 202
3. Rusk federace ............................................................................................... 213
4. LR ................................................................................................................. 219
5. Organizace spojench nrod OSN ............................................................ 223
6. NATO .............................................................................................................. 233
7. Evropsk unie ................................................................................................. 244
8. OBSE ............................................................................................................... 261
9. Zvren shrnut ........................................................................................... 263

7. Kapitola
Mezinrodn bezpenostn vztahy na potku 21. stolet
1. Hlavn bezpenostn hrozby na potku 21. stolet ......................................... 269
2. Oblast vojenstv ............................................................................................... 271
3. Kontrola zbrojen a odzbrojen......................................................................... 277
4. Nov rozmry bezpenosti .............................................................................. 287
5. Bezpenostn studia na potku 21. stolet .................................................... 289
6. Bezpenostn hrozby a rizika z pohledu esk republiky a jej armdy ......... 291
7. Armda esk republiky na potku 21. stolet ............................................. 295
Zvrem ................................................................................................................ 299
Seznam nejastji pouvanch zkratek................................................................ 301
303

Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

MEZINRODN BEZPENOST
NA POTKU 21. STOLET
Lektoroval: doc. Ing. Josef Janoec, CSc.
Vydalo Ministerstvo obrany esk republiky
Agentura vojenskch informac a slueb
Adresa: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6-Dejvice
http://www.army.cz
Redakce elov tvorby (RT AVIS)
zenm redakce poven: Jaroslav Rouar
Odpovdn redaktor: Michal Polvka
Grafick prava a zlom: Hana Rozmanit
Dno do tisku: duben 2006
Tisk: AVIS Praha
Koprovat, pekldat a rozmnoovat publikaci
bez souhlasu vydavatele je zakzno.
NEPRODEJN