Obsah

Pedmluva ...................................................................................... 7

PRVN ST

Stres nctiletch co se dje a pro ................................ 19

DRUH ST

Vae problmy a otzky ........................................................ 33

Pocity ............................................................................................... 37
Zvltn zlozvyky, kter vm mou dlat starosti .......... 66
Tlo ................................................................................................... 70
Poruchy pjmu potravy (stravovn) ................................... 85
Sebepokozovn .......................................................................... 89
Vztahy .............................................................................................. 94
KAMARDI

.................................................................................. 94

SEXULN PITALIVOST
DOSPL A RODINY

........................................................ 104

.................................................................. 126

ikana a kyberikana .............................................................. 141

Sociln st a mobily ............................................................... 154
kola a zkouky ......................................................................... 162
Spnek ........................................................................................... 177
Alkohol a drogy ........................................................................... 186
Zvltn tlesn a duevn pote ......................................... 200

TET ST

Jak si poradit s pznaky stresu a jak jim pedejt .... 219

Vci, kter pro sebe mete udlat sami ........................... 220
A co odborn pomoc? ................................................................ 255

Zvr ............................................................................................. 264

D O DAT KY

Seznam odkaz ....................................................................... 267

Rejstk ......................................................................................... 286

Pedmluva
Kdy povm dosplm o thle knize, vtin pipad, e je to
dobr npad. Nkte ale eknou nco jako: My jsme taky vyrostli bez njak pruky. Pro by to nemohli zvldnout dnen teenagei? Vdy to peijou. Takov nzor se mi nelb!
A hned vm eknu pro.
Zaprv to, e jsme za naich as nemli dnou pruku, kter by nm pomohla, jet neznamen, e to tak bylo
lep. Kdyby v dob, kdy jsem j byla nctilet, njak chpav a informativn pruka existovala, tak bych si ji peetla,
a vsadm se, e by to udlala vtina mch vrstevnk.
Zadruh, pro bychom se mli spokojit s tm, e jenom
peijeme? Nebylo by sp lep, kdyby se nm dailo a kdybychom doshli veho, na co mme?
Zatet, akoli trocha stresu obvykle nezpsob dnou
nemoc nebo vn pote, nkdy se to stane. A kdy dlouhodob provme siln stres, asto onemocnme a nedokeme odvst ten nejlep vkon. Pokud se tomuhle meme
vyhnout, tak to urit stoj za pokus, ne?
Dleit je tak to, e pokud se naute zvldat stres u
v mld, budete moct stejn techniky pouvat cel ivot. Tak
si uette trpen, nemoci i penze.
Dospl kaj: Za ns dn stres neexistoval to je modern vymylenost. Souhlasm, e dnes o stresu vc mluvme,
protoe toho o nm vc vme, ale stres sm o sob nic novho
nen. Dokonce ani to slovo u v roce 1904 popsal sociolog
7

G. Stanley Hall dospvn jako obdob pevratnch a boulivch zmn, traumat a stresu. Kdy lid v dvjch dobch
onemocnli pznaky, kter dnes pisuzujeme stresu, lkai jim
bu pedepisovali zcela nevhodnou (nvykovou) medikaci,
nebo vbec dnou, m se jejich choroba dl zhorovala,
a tak mnohdy skonili v psychiatrickm stavu, nkdy i na
dost dlouho. Existovaly rzn razantn a nepjemn lkask postupy, zkrtka vechno mon, jen ne zdrav, rozumn
a citliv zpsoby, jak pedejt stresu a potm, kter psob.
Urit je pece daleko lep nauit se stres zvldat dv,
ne se zane kodliv projevovat a otrv vm st ivota, ne?
Je vak tak dleit si uvdomit, e ne vechen stres je
patn. Kdy jsme nervzn ped zkoukou nebo pohovorem,
me nm to pomoct v tom, abychom ze sebe dostali maximum. Kdy si dlme starosti s rozhodovnm o njak vci,
me nm to pomoct, abychom danou vc dkladn zvili.
A nron dny nebo obdob nm pak paradoxn mou pomoct, abychom si o to vc uili przdniny a pohodu. Pokud
ovem stres trv pli dlouho a je pli siln, pokud nm brn ve tst a v prci, pokozuje nm zdrav a nedovoluje nm
dlat to, co dlat chceme a potebujeme, pak to dobr nen.
Dnen teenagei jsou tak vystaveni druhm stresu, kter
jsme dv neznali. Tlak zpsoben kolnmi zkoukami je vt
a dlouhodobj, cena za nespch nebo za patn chovn
me bt vy, rizika a pokuen jsou asto silnj. Krom
toho dospl nkdy zapomnaj na dal vci, kter teenagerm komplikuj ivot: tlesn zmny, strach z budoucnosti,
nov, nkdy dost straideln zjitn.
8

Mon zavte pote, kter vai rodie nikdy nepoznali

nebo si je u nepamatuj. Mon mte starosti s kamardy.
Mon mte nepjemn zitky ze socilnch st. Mon jste
poznali ikanu. Mon jste smutn, mte strach, jste natvan
nebo zmaten tak, e se vm o tom patn mluv. Tahle kniha
by vm mohla bt oporou. Na jejm konci je uveden spousta zdroj, kter by vm mly bt npomocn.
A u vs trp cokoli, smyslem thle knky je pomoct
vm, abyste se trpili m, a nabdnout vm metody, jak se
uklidnit. Pomu vm stres rozpoznat a zvldnout dv, ne
se vm vymkne z ruky. A celou knkou vs provedou komente skutench lid teenager i dosplch , kte se
s vmi podl o sv vzpomnky i rady a dokou vm, e
v tom nejste sami.
Prvodce stresem pro nctilet vm pome, aby vm
vechno pipadalo normlnj a pozitivnj, ne tak stresujc a dsiv. Pome vm nejenom pet, ale tak vyrst. Dospvn nemus bt tak tk.
Nicola Morganov
Edinburgh, 2013
https://www.nicolamorgan.com

Co v thle knce najdete

PRVN ST vysvtluje, co je stres a co vm me zpsobit.
Tak zkoum nkter vlastnosti, ktermi se stres nctiletch
me odliovat od tch ostatnch.
DRUH ST se zabv spoustou problm, ktermi se
teenagei trp, a nabz pochopen, rady a doporuen. Nkterm z vs bude lp u jen dky tomu, e zjistte, jak jsou
vae starosti bn. Kdy jim porozumte, moc vm to pome.
Rovn probereme nkter handicapy, ktermi mete trpt, napklad poruchy pozornosti nebo dyslexii, a povme si,
jak se mou rzn projevovat bhem dospvn. I kdy se
trpte kvli nemu, o em se tu nemluv, neznamen to, e
jste s tmhle problmem jedin na svt. Znamen to jenom,
e tahle knka nen dost tlust, aby se v n uvdla kad
pot, kterou lid zavaj.
TET ST zkoum metody, jak si se stresem poradit a jak
pedejt jeho pznakm, a tak zdrav prospn zpsoby, jak
opatrovat dui i tlo. A a tyhle postupy ovldnete, navrhuju, abyste je nauili i dospl ve vaem okol. Jestli se v nm
vyskytuje njak stresovan dosplk, nejsp to psob problmy i vm, take techniky, jak stres zvldnout, prospjou
vm vem. Dospl tak nevd vechno.

11

Na konci knky najdete zdroje, ze kterch se mete o vech

probranch tmatech dozvdt vc.

Kdo je dvryhodn dospl?

Jedno z doporuen, kter asto dvm, zn: promluvte si
s dvryhodnm dosplm. Co tm ale myslm a jak mte
takovho dvryhodnho dosplho najt? Existuje spousta
dosplch, kte by vm rdi pomohli, i kdy vs teba osobn neznaj, a spousta jich tak m speciln vzdln v oblasti
rznch strnek dospvn, stresu nebo velijakch problm.
Koho si vyberete, to zle na vs, na va situaci a na dosplch, kter mte kolem sebe. Nikdy si ale nemyslete, e nemte nikoho vte mi, e mte, mon se jen budete muset
podn rozhldnout.
V idelnm svt by se nejlp a nejjednodueji mluvilo s rodii nebo pstouny. Jene v idelnm svt neijeme. Mon
rodie ani pstouny nemte nebo jsou ponoen do vlastnch pot, i kdy za n teba nemou. (Rodie jsou tak
jenom lid a nikdo nen dokonal.) Mon s nimi nevychzte. Mon maj problmy s alkoholem nebo drogami a s vaimi starostmi vm nijak pomoct nedokou. Nkte rodie
bohuel nejsou dvryhodn dospl. A nkdy s nimi teba
vychzte vborn a jsou to skvl lid, ale pesto si s nimi nedokete promluvit o njakm konkrtnm problmu.
Take kdy u s rodii z jakhokoli dvodu mluvit nemete, s km ano? Mm tu nkolik nvrh, kter zvisej na va
osobn situaci a na problmu, o kter jde. Vichni profesio12

Dospl pochopiteln rovn zavaj stresujc situace. Bhem dospvn ale mme zvltn problmy a mnoho lid se
shodne na tom, e bt teenager me bt zvl stresujc.
Nedoku ct, jestli je stres teenager lep nebo hor, ale
urit je odlin, a proto tak nkdy dosplm nedochz, jak
je to pro vs tk a pro.
Existuj dv skupiny problm, kter vs odliuj od malch
dt i dosplch. Nazvala jsem je ivotn fze a Stav mozku.

ivotn fze
Tohle jsou nkter z tkost, kter zpravidla dolhaj na teenagery vc ne na mlad dti nebo na dospl:
O Zkouky. Obecn eeno, nctilet prodlvaj dlei-

tj zkouky ne mal dti nebo dospl. To me zpsobit velk tlak a obavy z nespchu. Napklad vybrat si
pedmty, ze kterch budete dlat zkouku, vm me
snadno pipadat jako ivotn dleit rozhodnut.
O Poznvn svta. Nejste u ped svtem tak chr-

nn, jako kdy jste byli mal, ale pravdpodobn se

jet neumte na nkter vci dvat s takovm nadhledem jako dospl. To, z eho jde strach, vs me
pln zahltit a perst vm pes hlavu.
O Tlak, abyste se pizpsobili pedstavm dokona-

losti a spchu, jakho dosahuj celebrity. Pedkldaj se vm nerealisticky bezvadn vzory (vtinou
23

P RV N S T

Je stres teenager jin?

umle vytvoen) a nkdy zapomenete, e skuten

P RV N S T

lid takov nejsou.

O Tlak, abyste udlali dojem na kamardy. Je obec-

n znm, e teenagerm hodn zle na tom, co

si o nich mysl kamardi, a je pro n tk se na to
prost vykalat.
O Tlesn zmny. Mon se vm nelb, jak rychle

(nebo pomalu!) se vae tlo mn. Mete si tak vypstovat pokiven nzor na to, jak vs vid ostatn.
O Strach z budoucnosti. Jako dti jste mohli t ve svt

sn, kde se zdlo mon pln vechno, ale te na vs

zanaj dolhat starosti s vcmi jako prce a penze.
Kdy jste byli mal, dospl vm mohli ct, a se netrpte, ale te u vs takhle jednodue utit nemou.
O Smutn udlosti, kter potkaj vs nebo kamar-

dy. Je tk teenagery ped nm takovm ochrnit.

Pokud se napklad muste vyrovnat s tm, e v kamard je nemocn, v depresi nebo prov nco stranho, me vs to hluboce zashnout. Tak se me
stt, e nkdo, koho mte rdi, zeme; to vs samozejm me potkat v kadm vku, ale mal dti v takovch situacch vtinou ochrauj dospl, kte maj
zpravidla svj vlastn podprn systm, nemluv o vyvinutjm mozku a bohatch ivotnch zkuenostech.
O Rizika socilnch st. Nkte teenagei maj oprav-

du hrozn problmy, protoe je napklad nkdo po

internetu ikanuje nebo musej draze platit za chybu, kterou nevdomky udlali.
24

O Hormony. Ty mme sice vichni, ale erstv pvaly

n mou vrazn ovlivnit vae nlady. Nkter dvky

tak velmi provaj premenstruan syndrom (PMS).

Jestli nelitujete nieho, co se stalo bhem vaeho dospvn,

pak jste ho neproili sprvn. Sprvn to vlastn dlte jen
tehdy, kdy vm to vechno pipad pln patn.
Anne, dospl

Byla jsem milek uitel, ta chytr a schopn, kter m

na vechno odpov. Jene to nebylo tak jednoduch. A te
chpu, jak asto jsem slu jen pedstrala, zvl kdy m
nco dsilo. A te, jako dospl, si peju, abych si tenkrt
uvdomila, jak hlubok mm problmy. [] Kdy se mi
v est td zaalo vechno sypat pod rukama, stala se ze
m obtn kyn ale nikdo se neptal pro, a nemu
ct, e by se o moje problmy vbec nkdo zajmal. Pla
bych si abychom mli ve kole pedmt, kde bychom se
uili o duevnm zdrav a citov vyrovnanosti, kde bychom
o takovch vcech diskutovali, aby se lidi na duevn
problmy pestali koukat skrz prsty.
Katie Wilsonov, mlad porotkyn soute
Odolnost a vsledky podan
Spolkem pro duevn zdrav dt a mladch lid

25

P RV N S T

muskch nebo enskch hormon bhem dospv-

DRUH ST
Vae problmy a otzky

a uiteli a naslouchala jejich pbhm. Pak jsem na zklad

tchhle rozhovor sepsala obvykl problmy a dotazy, rozdlila je do tematickch skupin a doplnila k nim doporuen
a nmty k pemlen. Hlavnm clem thle sti knky je
ukzat vm, e se svmi starostmi nejste sami, a pomoct vm,
abyste se ke sv situaci dokzali postavit elem, zamyslet se
nad n a uvidt ji ve sprvnm svtle.
Kdy jsem tuhle knku psala a hovoila s teenagery a dosplmi, kte si o n dlaj starosti, zaalo mi pipadat, e to
nejhor, co me teenagera potkat, je problm, o kterm si
mysl, e ho nikdo jin nem. Mte dojem, e jste divn nebo
len nebo nemocn nebo zl. Ale nejste: na temnch mylenkch nebo zvycch nen nic vjimenho. M je spousta
lid. Chci, abyste si tohle uvdomili.
Siln a promnliv emoce jsou bhem dospvn bn.
Mete mt dramatick vkyvy nlad a pocit, e nad nimi
nemte vbec dnou kontrolu. Stejn jako dospl kolem
33

D RU H S T

V uplynulch letech jsem mluvila s mnoha teenagery, rodii

vs tm mete bt velmi zmaten. Me vm to dost vadit

a mete se bt, e to s vmi takhle bude u pod. Nebo
mon vbec neuvaujete o tom, jak to bude v budoucnosti, ale jste pln znien z toho, jak je to te. Jak ale poznte,
co je normln a co je sice normln, ale potebujete s tm
pomoct? A jak si mete pomoct sami? V thle sti proberu nkter bn pocity a pokusm se zodpovdt tyhle
otzky.

D RU H S T

Myslm, e ta nejvraznj vzpomnka z dospvn,

kter se mi vybavuje, je pocit, e jsem sama a nikam
nezapadm. Vtinu tch let jsem byla nejvy ze vech.
Nikdy jsem si nepipadala tak trendy jako ostatn
ani hezk. Mlokdy jsem se s nkm ze tdy upmn
bavila. S nikm, ani se svoj rodinou, jsem nemluvila
o tom, jak mi je. Radi jsem se zahrabala do knek
a do vlastnho psan. Ale te, kdy jsem nedvno
mluvila se svmi bvalmi spoluky, vm, e spousta
z nich se ctila stejn. Nemli jsme ani tuen, e jsme
vichni sami, a pitom spolu.
Fiona, dospl

Pro musm v tomhle vku myslet na zkouky, na zamstnn

a na to, co chci dlat v budoucnosti?
Calum, 16 let

34

Pocity
Vztek
,-(,!+(3''-/.]Q
-+!.#.,'%""'$2!3&
/&"'('$(!(,/.]Q
$2&&(#&<#,(./"!'")+(-"&']Q

$2,-(')(/<)()'&%'/3-$]Q
$!%#,&-(/'"$2')+(/%
(,-(,&'(.#MQ

V podstat kad se obas natve. Neznamen to, e jste zl.

Nkdy ctte vztek, protoe nco nemete ovlivnit. Nkdy
mte opravdu pocit, e jsou vichni proti vm, teba kdy se
o nco snate, jak jen mete, a stejn to nevyjde, nebo vm
pipad, e vm nco nespravedliv vytaj.
Vztek je instinktivn reakce, velice siln automatick odpov, kter vychz z t sti mozku, kde sdl emoce, konkrtn z sti nazvan amygdala. Ta reaguje okamit, take
pval vzteku ctte jet dv, ne mou ty myslc sti vaeho mozku zashnout tak, abyste si vc rozmysleli a vztek
ovldli. Vme, e amygdalu i dal pocitov sti mozku maj
teenagei u dobe vyvinut (a nejen teenagei, i novoro37

D RU H S T

$-,,'&<2,'()(/%(<

zen dti), ale ten prefrontln kortex, kter emoce ovld,

jet ne.
Na nae pocity maj tak vliv hormony a hladina nkterch hormon bhem dospvn divoce stoup i kles, a to
jak u kluk, tak u holek. Nrst testosteronu, co je pevn
musk hormon, me zpsobit agresivitu a touhu po koniktech. A vkyvy hladiny estrogenu a progesteronu mou
ovlivnit pocity a chovn u holek, nkdy dokonce zpsob
velice obtn stav zvan premenstruan syndrom. Hormony jsou siln a dleit chemick ltky, kter vl nememe

D RU H S T

ovldat, ale meme se nauit ovldat sv pocity. Jakmile si

uvdomte, e nkter z vaich pocit jsou zpsoben chemickmi ltkami ve vaem tle a mozku, bude pro vs leh
pedvdat, kdy vs zaval negativn pocity, a tm pdem je
tak budete snadnji ovldat. Krom toho vm u jen vdom, e m njak v pocit fyzickou pinu, pome k tomu,
abyste se zbavili aspo sti stresu.
Vztek je tedy normln. Ale bt vztekl velice asto, nebo
dokonce pod, nen dobr: naru vm to soustedn a me
vm to pokazit vztahy s kamardy i s rodinou. Rozhodn se
nebudete chtt dostat do stavu, kdy svj vztek vbec nebudete ovldat a nkomu jinmu nebo sami sob ublte.
Nkdy je dlouhodob zlost pznak deprese. Vzkumy
tak dokldaj, e u kluk a mu se deprese nkdy projevuje prv jako vztek, pravdpodobn astji ne u holek
a en, u kterch bv deprese jasnj v podob smutku
a trpen.

38

NVRHY NA EEN
A NMTY K PEMLEN

O Dokete se ovldat daleko lp, ne si myslte. To, co

te eknu, vm mon bude pipadat moc jednoduch nebo jako omlet frze, ale eknu to: zkuste
se tikrt zhluboka nadechnout a pestat tu situaci
eit. A dopejte si pak njakou odmnu. Pokad,
kdy se vm tohle povede, se v mozek nau lp se
ovldat a pt u to v kadm ppad bude jednodu. (Kdy se o nco sname, mozek skuten
nm nakonec pomou k spchu.)
O Kdy mte vztek, jdte nkam, kde ho mete pro-

jevit tak, abyste pitom nikoho dalho nenatvali.

Jdte si zabhat nebo se svin projdte. Vztek vyvolv energii, kter se muste zbavit. A ano, pratit
do polte tak pomh ale do zdi u ne!
O Proberte s nkm to, co vs tve. Kdy si promluv-

te s nkm nezaujatm, pome vm to podvat se

na vc z jinho hlu.
O Pokud ctte zlost pod nebo velmi asto, zajdte

za doktorem nebo si popovdejte s dvryhodnm

dosplm. Jestli vs vztek trp tolik, nen to v podku. U holek je pocit vzteku ped kadou menstruac znmka premenstruanho syndromu, a s tm vm
mou pomoct lkai.
O Zkuste relaxan techniky uveden ve TET STI.

39

D RU H S T

stav cesty mezi svmi jednotlivmi bukami, kter

TET ST
Jak si poradit s pznaky
stresu a jak jim pedejt
Naute se meditovat. Kdy zavte stres nebo zkost,
soustete se na vlastn dech, pijmte skutenost, e prv te
ctte prv tohle, a vte, e ani ten problm, kter vs stresuje,
ani vae tlesn a citov reakce na nj nevydr navky.
Liz Kesslerov, spisovatelka

V pedel sti jsme probrali hlavn problmy, kter vs mou trpit, a doporuen, jak takov trpen ulehit. Jene stres
nezmiz jen tak, jakmile vm nkdo ekne, abyste se pestali
trpit. K by! Take na pznaky stresu si muste dvat pozor
tlesn i duevn zdrav. Mysl a tlo toti na sebe navzjem
velmi siln reaguj a pokud mysl trp stresem, kod to i tlu.
Rady, kter najdete v thle sti, se mou hodit lidem kadho vku. Uveden techniky vm mou pomoct jak te,
tak i kdykoli ve vaem pozdjm ivot.
Rozdlila jsem je na ty, kter si mete zadit sami (to je
vtina), a ty, se ktermi vm nkdo bude muset pomoct.
219

TET ST

a pokud mono jim pedchzet. Muste se umt starat o sv

Vci,
kter pro sebe mete
udlat sami
Proti stresu toho kad z ns me udlat spoustu, malikosti
i velk vci. Meme mu zabrnit, aby se pro ns stal problmem. Nebo, pokud u to narstajc problm je, meme ho
zmenit. Nejlep na vtin rad, kter vm v thle sti dm,
je, e jsou zdrav, pjemn, jednoduch a e opravdu funguj. Poskytnou vm uiten nstroje na cel ivot. Rznm
lidem ovem vyhovuj rzn vci, take si vyberte jen ty, kter
se vm zamlouvaj.
ada tchhle doporuen se to kolem toho, e byste sami sob mli dlat radost. To nen dn luxus, je to
nutnost. A u jde o odmnu za tvrdou prci a snahu, nebo
o podporu vlastnho zdrav, poten potebuje nae tlo
i mozek.
Nkter z mch rad jsou zvl vhodn pro boj s negativTET ST

nmi mylenkami a pocity, jin se hod v situacch nebo obdobch plnch stresu a dal zkrtka mou prospt vaemu
tlesnmu i duevnmu zdrav, a tak vm pomou chrnit se
ped stresem jet dv, ne by vs mohl ovldnout. Nkter
jsou praktitj a vyaduj fyzickou aktivitu, jin se zamuj
na zmny mylenkovch pochod. Zvolte si takov, kter se
vm lb a kter vm pipadaj nadjn. Nebo je vyzkouejte
vechny!
220