III.

LSKA A JEJ ROZKLAD V SOUDOB

ZPADN SPOLENOSTI
Jestlie je lska schopnost tvrho, zralho charakteru,
vyplv z toho, e schopnost milovat zvis na vlivu, kter
m na charakter prmrnho lovka kulturn oblast, v n
ije. Hovome-li o lsce v soudob zpadn kultue, chceme
si poloit otzku, zda spoleensk struktura zpadn civilizace a jej vsledn duch maj na vvoj lsky pzniv vliv.
Samo poloen otzky znamen zpornou odpov na ni.
dn objektivn pozorovatel zpadnho ivota neme pochybovat o tom, e lska - bratrsk, matesk i erotick - je
pomrn vzcn jev a e na jej msto nastupuje ada forem
pseudolsky, kter ve skutenosti nejsou nim jinm ne
rznmi formami rozkladu lsky.
Kapitalistick spolenost je zaloena na jedn stran na
politick svobod, na druh stran na trhu jako prostedku
regulace vech ekonomickch, a tm i spoleenskch vztah.
Trh zbo uruje podmnky, za nich se zbo smuje, trh
prce uruje zpsob koup a prodeje prce. Uiten vci a
uiten lidsk energie i dovednost se promuj ve zbo,
kter se smuje bez nsil a bez podvodu za trnch podmnek. A jsou boty sebeuitenj, nemaj ekonomickou hodnotu (smnnou hodnotu), nen-li po nich poptvka; lidsk
energie a dovednost postrdaj smnnou hodnotu, nen-li za
souasnch trnch podmnek o n zjem. Majitel kapitlu
me kupovat pracovn slu a poruit j, aby pracovala pro
zisk z jeho investovanho kapitlu. Majitel pracovn sly ji
mus prodvat kapitalistovi za prv platnch trnch podmnek, nechce-li hladovt. Tato ekonomick struktura se odr
v hierarchii hodnot. Kapitl porou prci: nahromadn vci,
(81)

neiv vci, pedstavuj vy hodnotu ne prce, lidsk

schopnosti, kter jsou iv.
Takov byla zkladn struktura kapitalismu od jeho vzniku. Ale i kdy je charakteristick tak pro modern kapitalismus, zmnila se ada initel, kter daly soudobmu kapitalismu jeho specifick vlastnosti a kter maj hlubok vliv
na strukturu charakteru modernho lovka. Jako vsledek
vvoje kapitalismu vidme stle vt centralizaci a koncentraci kapitlu. Velk podniky jsou stle vt, men jsou vytlaovny. Vlastnictv kapitlu investovanho do tchto podnik je stle vce odloueno od funkce jejich zen. Stovky a
tisce akcion vlastn podnik; manaersk byrokracie,
kter je dobe placena, ale podnik nevlastn, jej d. Tato byrokracie m mn zjmu na maximlnch ziscch ne na expanzi podniku a na sv vlastn moci. Rostouc koncentrace
kapitlu a vznik mocn manaersk byrokracie jsou soubn
s vvojem dlnickho hnut. Existence odborov organizace
dlnictva umouje, e jednotliv dlnk nemus vyjednvat
na trhu prce sm a za sebe; je organizovn ve velkch odborovch svazech, rovn vedench mocnou byrokraci, kter
ho zastupuj vi prmyslovm gigantm. A je to dobr i
patn, jak na stran kapitlu, tak na stran prce se iniciativa
penesla z jednotlivce na byrokracii. Stle rostouc poet lid
ztrc svou nezvislost a dostv se do zvislosti na manaerech velkch ekonomickch .
Jin zkladn rys, kter vyplv z tto koncentrace kapitlu a kter charakterizuje modern kapitalismus, je specifick
zpsob organizace prce. Ohromn centralizovan podniky s
dkladnou dlbou prce vedou k takov pracovn organizaci,
v n jednotlivec ztrc svou individualitu a stv se snadno
postradatelnm kolekem velkho stroje. Lidsk problm
modernho kapitalismu se d formulovat takto:

(82)

Modern kapitalismus potebuje lidi, kte kooperuj bez

tecch ploch a ve velkm potu; kte chtj konzumovat stle vce, jejich vkus je standardizovn a d se snadno ovlivnit
a pedvdat. Potebuje lidi, kte maj pocit, e jsou svobodn
a nezvisl, e nejsou podzeni dn autorit, zsad i svdom - a kte si pesto daj porouet, aby dlali, co se od nich
oekv, aby se bez tenic zapojili do spoleensk mainrie;
kter lze vst bez nsil a bez vdc, pobzet bez cle - vyjma
jedinho: mt spch, pohybovat se, fungovat, jt dopedu.
Jak je dsledek? Modern lovk je odcizen sob, ostatnm lidem a prod.39 Promnil se ve zbo, pociuje sv ivotn sly jako investici, je mu mus pinst co nejvt zisk,
kterho je mono za prv platnch trnch podmnek doshnout. Lidsk vztahy jsou v podstat vztahy odcizench automat, z nich kad zakld svou bezpenost na tom, e se
co nejtsnji pimyk k stdu, e se od nho neli mylenm,
ctnm i jednnm. Pestoe se kad sna bt co nejble
k ostatnm, zstv docela sm, zaplaven hlubokm pocitem
nejistoty, zkosti a viny, kter je vdy vsledkem nemonosti pekonat lidsk odlouen. Nae civilizace poskytuje mnoho utiujcch prostedk, kter lidem pomhaj, aby si svou
osamlost neuvdomovali: pedn je to psn rutina zbyrokratizovan, zmechanizovan prce, umoujc lidem, aby si
neuvdomovali sv nejzkladnj lidsk pn, svou touhu
po transcendenci a jednot. Pokud tato rutina sama nesta,
lovk pemh sv podvdom zoufalstv rutinou zbavy,
pasivnm konzumem sluchovch a zrakovch poitk, kter
nabz prmysl zbavy; urit uspokojen mu tak pin i
nakupovn stle novch vc a jejich brzk vmna za jin.
39

Podrobnj diskusi o problmu odcizen a vlivu modern spolenosti na lidsk

charakter viz v The Sane Society, E. Fromm, Rinehart and Com-pany, New York
1955.

(83)

Modern lovk se vskutku podob obrazu, kter vykreslil

Huxley v knize Konec civilizace (Brave New World): je
dobe iven, dobe obleen, pohlavn uspokojen, ale chyb
mu vlastn j, m jen nejpovrchnj kontakt s ostatnmi lidmi, vedou ho hesla, kter Huxley formuloval strun a vstin. Napklad: Kdy jednotlivec ct, spoleenstv se t, nebo: Neodkldej na ztek zbavu, kterou me mt
dnes, anebo koruna vech tchto hesel: Dnes je kad asten. Lidsk tst dnes znamen bavit se. Bavit se, to
znamen konzumovat a pijmat zbo, vizuln poitky,
potravu, npoje, cigarety, lidi, pednky, knihy, filmy - ve
se konzumuje, ve se polyk. Svt je jedin velk objekt pro
nai chu, velk jablko, velk lhev, velk prs; my jsme kojenci, my jsme ti, kte vn nco ekaj - a ti, kte jsou
vn zklamni. N charakter je zapojen na smnu a pjem,
na vmnu a spotebu; vechno, duchovn statky stejn jako
hmotn, se stv objektem smny a spoteby.
Situace v lsce nutn odpovd tomuto spoleenskmu
charakteru modernho lovka. Automaty nemohou milovat;
mohou smovat sv osobnostn balky a doufat, e nebudou pi tomto obchod oizeni. Jeden z nejpznanjch vraz pro lsku a zejmna pro manelstv v tto odcizen
struktue je idea speen. V cel ad lnk o astnm
manelstv se jako idel popisuje hladce fungujc speen.
Toto oznaen nen pli vzdleno ideji hladce fungujcho
zamstnance: ml by bt nezvisl v mezch rozumu,
ochotn ke spoluprci, tolerantn a zrove ctidostiv a
agresivn. Poradce pro manelstv nm napklad k, e
mu by ml chpat svou enu a pomhat j. Ml by pochvlit jej nov aty nebo dobe uvaen, chutn jdlo. Ona
zase by mla chpat, e mu pichz dom unaven, mla
by pozorn naslouchat, kdy hovo o svch obchodnch po-

(84)

tch, nemla by se hnvat, nbr projevit porozumn, kdy

zapomene na jej narozeniny. Takov vztah nen nic jinho
ne hladce, jako po msle fungujc vztah dvou lid, kte si
po cel ivot zstvaj ciz, ale kte se k sob chovaj slun
a z nich kad se pokou pomhat druhmu, aby se ctili
lpe.
V tto koncepci manelstv se hlavn draz klade na to,
aby se nalo toit ped jinak nesnesitelnm pocitem samoty. V lsce lovk konen nalz tulek ped samotou.
Uzavr se dvojspolek proti svtu a sobectv deux se myln
pokld za lsku a dvrnost.
Draz na ducha spolen, na vzjemnou toleranci atd. je
pomrn nov. Pedchzela ho v letech po prvn svtov vlce koncepce lsky, v n se pedpokldalo, e zkladem
spnch milostnch vztah, a zejmna astnho manelstv je sexuln uspokojen. Vilo se, e pina tolika neastnch manelstv je v tom, e partnei nedoshli sprvnho sexulnho pizpsoben; za dvod tto chyby se povaovala nevdomost o sprvnm sexulnm chovn, tedy
nesprvn sexuln technika jednoho i obou partner. Pro
vylen tohoto nedostatku a na pomoc neastnm prm
vychzelo mnoho knih s instrukcemi a radami o sprvn pohlavn technice a slibovalo se, a u pmo i nepmo, e vsledkem bude tst a lska. Zkladn mylenka toho veho
byla, e lska je dttem pohlavn radosti, a e kdy se dva
lid nau, jak se navzjem pohlavn uspokojit, budou se milovat. Bylo v souladu s veobecnou iluz t doby, e pouvn dobr techniky vye nejen problmy prmyslov vroby, ale i vechny lidsk problmy. Pitom se pehlelo, e ve
skutenosti je to prv naopak.
Lska nen vsledkem pimenho pohlavnho uspokojen, nbr pohlavn tst - i poznn tzv. pohlavn techniky -

(85)

je vsledkem lsky. Kdyby bylo teba dokazovat tuto tezi jinak ne kadodennm pozorovnm ivota, nael by se takov dkaz v hojnm materilu z psychoanalytickch vzkum. Studium nejrozenjch sexulnch problm - frigidity en a vce i mn tkch forem impotence mu ukazuje, e pina nen v nedostatku znalosti sprvn techniky, ale v zbranch, kter in lsku nemonou. Strach ped
druhm pohlavm nebo nenvist k nmu jsou zkladem vech
tchto pot, kter lovku brn, aby se dval bez vhrad,
aby jednal spontnn, aby dvoval pohlavnmu partnerovi
v bezprostednosti a pmosti tsn tlesn blzkosti. Me-li
se lovk se sexulnmi zbranami zbavit strachu i nenvisti
a stt se tak schopnm milovat, pak jeho i jej sexuln problm je vyeen. Nen-li toho schopen, dn znalost pohlavn techniky mu nepome.
Akoli data psychoanalytick terapie ukazuj nesprvnost
ideje, e znalost sprvn pohlavn techniky vede ke astnmu pohlavnmu ivotu a k lsce, byl zkladn pedpoklad, e
lska je prvodnm jevem obapolnho pohlavnho uspokojen, do znan mry vsledkem Freudovch teori. Pro Freuda
byla lska v zklad sexulnm jevem. Kdy lovk na zklad zkuenosti zjistil, e pohlavn (genitln) lska mu skt nejvt rozko, take se pro nho stala prototypem veho
tst, musilo mu to bt pobdkou, aby dle hledal sv tst
cestou pohlavnch vztah, aby uinil genitln erotiku stednm bodem svho ivota.40 Zitek bratrsk lsky se Freudovi jev jako vsledek pohlavn touhy, v nm se vak pohlavn pud promuje v impuls s inhibovanm clem. Lska s inhibovanm clem byla skuten pvodn plna smysln

40

S. Freud, Civilization and Its Discontents, angl. peklad J. Riviee, The Hogarth
Press, Londn 1953, str. 69.

(86)

lsky a v lidskm podvdom je tomu stle tak.41 Pokud jde

o pocit splynut, jednosti (ocenick pocit), kter je zkladem mystickho proitku a koenem nejintenzivnjho pocitu spojen s jinm lovkem i se vemi ostatnmi lidmi,
Freud ho vykldal jako patologick jev, jako regresi ke stavu
ranho bezhraninho narcisismu.42
Vid-li Freud iracionln jev i v lsce, jde jen o krok dle v
tomto smru. Rozdl mezi iracionln lskou a lskou jako
vrazem vyzrl osobnosti pro nj neexistuje. V prci o
transferenn lsce43 poukzal na to, e tato transferenn lska se nijak zsadn neli od normlnho jevu lsky. Zamilovn vdy hrani s abnormalitou, je vdy provzeno slepotou vi skutenosti, kompulsivitou - je to transference z objekt lsky dtskho vku. Lska jako racionln jev, jako
vyvrcholen zralosti, nebyla pro Freuda pedmtem bdn,
protoe nevil v jej relnou existenci.
Bylo by vak chyba peceovat vliv Freudova mylen na
pedstavu, e lska je vsledkem pohlavn pitalivosti, nebo
lpe eeno, e je tot co pohlavn uspokojen, odraen ve
vdomch citech. V podstat pinn spojen je opan.
Freudovo mylen bylo zsti ovlivnno pevldajcm duchem devatenctho stolet; zsti zskalo popularitu, protoe
vyhovovalo pevldajcmu duchu let po prvn svtov vlce.
Mezi initeli, kter ovlivnily jak obecn rozenou pedstavu, tak Freuda, je na prvnm mst reakce proti psnm mravm viktorinskho obdob. Dal initel, kter psobil na
Freudovy teorie, je obecn pijat pojem lovka zaloen na
struktue kapitalismu. Aby se dokzalo, e kapitalismus odpovd pirozenm lidskm potebm, bylo teba dokzat, e
41

Tamt, str. 69.

Tamt, str. 21.
43
S. Freud, Gesamte Werke, London 1940-1952, sv. X.
42

(87)

lovk je svou povahou soutiv a pln vzjemnho neptelstv. Zatmco ekonomov to dokazovali neukojitelnou
touhou po ekonomickm zisku a darwinist biologickm zkonem o peit nejschopnjho, Freud dospl k stejnmu
vsledku na zklad pedpokladu, e mu je hnn bezmeznou
touhou po sexulnm dobvn vech en a jen tlak spolenosti mu brn, aby jednal podle tto touhy. Proto mui nutn
na sebe rl a tato vzjemn rlivost a konkurence by pokraovaly i tehdy, kdyby zmizely vechny jejich ekonomick
a spoleensk piny.44
Freud byl ostatn ve svm mylen znan ovlivnn materialismem toho typu, kter byl velmi rozen v devatenctm
stolet. Vilo se, e substrt vech duchovnch jev lze najt
v jevech fyziologickch; Freud tedy vysvtloval lsku, nenvist, rlivost jako vplody rznch forem pohlavnho pudu.
Nevidl, e zkladn realita je v totalit lidsk existence, pedevm v lidsk situaci, spolen vem lidem, a za druh v
ivotn praxi, determinovan strukturou spolenosti. (Rozhodujc krok za hranice tohoto typu materialismu uinil Karel
Marx svm historickm materialismem, v nm jako kl k
pochopen lovka neslou tlo i njak pud, jako poteba
potravy i touha po majetku, nbr cel ivotn proces lovka, jeho ivotn praxe.) Podle Freuda pln neinhibovan
uspokojen vech pudovch tueb by vytvoilo stav duevnho zdrav a tst. Zejm klinick fakta vak dokazuj, e
mui - a stejn tak eny -, kte vnuj svj ivot neomezenmu sexulnmu ukojen, nedosahuj tst a velmi asto trp
tkmi neurotickmi konflikty a symptomy. pln ukojen
44

Jedin Freudv k, kter se nikdy s mistrem nerozeel, a kter pesto na

sklonku ivota zmnil sv nzory na lsku, byl Sndor Ferenczi. Vborn rozbor
tto otzky viz v The Leaven of Love (Kvas lsky) od Izetty de Forestov, Harper
and Brothers, New York 1954.

(88)

vech pudovch poteb nejen nezaruuje tst, ale nezaruuje ani duevn zdrav. Freudovy ideje mohly zskat tolik popularity v obdob po prvn svtov vlce jen v dsledku zmny, kter probhla v duchu kapitalismu od drazu na spoen
k drazu na hojn vydvn penz, od nzoru, e sebeodkn je cesta k spchu, k pesvden, e spoteba je zkladem
stlho rstu trhu a zrove hlavn cestou k uspokojen automatizovanho lovka, zranho zkost. Neodkldat
uspokojen touhy se stalo hlavn tendenc v pohlavnm ivot
stejn jako ve spoteb hmotnch statk.
Je zajmav srovnat Freudovy nzory, kter odpovdaj
duchu jet nenalomenho kapitalismu v prvnch letech naeho stolet, s teoriemi jednoho z nejskvlejch psychoanalytik souasn doby H. S. Sullivana. V Sullivanov psychoanalytick soustav se - na rozdl od Freuda - lska a pohlavnost psn rozliuj.
Co v Sullivanov pojet znamen lska a dvrnost? Intimita je takov typ stavu mezi dvma lidmi, kter umouje
uplatnit vechny cenn sloky jejich osobnost. Uplatnn
cennch strnek osobnosti vyaduje typ vztahu, kter nazvm spoluprac, m rozumm jasn formulovan pizpsoben chovn jednoho lovka vyjdenm potebm druhho
za elem dosaen stle vce totonho, tj. m dl tm vce
vzjemnho uspokojen pi udrovn stle podobnjch
bezpenostnch opaten.45 Odhldneme-li od toho, jak
roubovan je Sullivanv vrok formulovn, znamen to, e
45
H. S. Sullivan: The Interpersonal Theory of Psychiatry, W. W. Norton Co.,
New York 1953, str. 246. Je teba poznamenat, e i kdy Sullivan podv tuto
definici v souvislosti s touhami pedpubertlnho vku, hovo o nich jako o integranch tendencch, kter se v tomto vku projevuj a kter, kdy jsou pln
vyvinuty, nazvme lskou; dle k, e tato pedpubertln lska pedstavuje
zatek neho, co se velmi podob pln rozkvetl, psychiatricky definovan lsce.

(89)

vid podstatu lsky v situaci, kdy dva lid spolupracuj a maj

pocit: Hrajeme podle pravidel, abychom si zachovali presti
a pocit nadazenosti a zsluh.46
Stejn jako Freudovo pojet lsky je popisem proitk patriarchlnho samce, formulovanm podle pedstav kapitalismu devatenctho stolet, popisuje Sullivan zitky odcizenho, trnho lovka dvactho stolet. Je to popis sobectv ve dvou; dvou lid, kte uzavraj spoleenstv zjm a
spojenectv proti neptelskmu a odcizenmu svtu. Jeho
definice dvrnosti plat v zsad pro pocity kadho kooperujcho kolektivu, kde kad pizpsobuje sv chovn vyjdenm potebm druhho pi sledovn spolench cl
(je pozoruhodn, e Sullivan zde hovo o vyjdench potebch, kdy to nejmen, co by se o lsce dalo ci, je to, e
zahrnuje reakci na nevyjden poteby mezi dvma lidmi).
Lska jako vzjemn pohlavn ukojen a lska jako spoluprce kolektivu a jako toit ped samotou jsou dv
normln formy rozkladu lsky v modern zpadn spolenosti, je to patologie lsky podle spoleensk ablony. Je
mnoho individualizovanch forem patologie lsky, jejich
vsledkem je vdom utrpen a kter jak psychiati, tak stle
rostouc poet laik povauj za neurotick. Nejastj z
nich jsou krtce popsny v nsledujcch pkladech.
Zkladn podmnka neurotick lsky je ta, e jeden i oba
milenci zstali pipoutni k postav jednoho z rodi a
penej city, nadje a obavy, kter kdysi mli vi otci nebo matce, na lovka, kterho miluj v dosplm vku. Takov lid se nikdy nevymanili ze ablony dtsk spznnosti a
hledaj ji ve svm citovm ivot i jako dospl. V takovm
46

Tamt, str. 246. Jin Sullivanova formulace, e lska zan tehdy, kdy jeden
lovk pociuje poteby druhho jako sv vlastn a pokld je za stejn dleit,
nem tak trn ndech jako formulace citovan ve.

(90)

ppad lovk zstv dvouletm, ptiletm i dvanctiletm dttem, zatmco intelektuln a spoleensky je na rovni svho chronologickho vku. V tch ppadech vede tato citov nezralost k poruchm jeho spoleensk innosti, v
lehch ppadech je konflikt omezen na sfru dvrnch
osobnch vztah.
V souvislosti s tm, co jsme dve ekli o osobnosti s fixac
na matku i na otce, uvedeme jako pklad tohoto typu neurotickho milostnho vztahu mue, kte ve svm citovm vvoji uvzli v infantilnm pipoutn k matce. Takov mui jako by nikdy nebyli odstaveni od prsu svch matek. Ct stle
jako dti; tou po matin ochran, lsce, po jejm teple, obdivu; chtj jej nepodmnnou lsku, lsku, kter nepotebuje
dn jin dvod ne ten, e ji potebuj, e jsou dtmi svch
matek a e jsou bezmocn. Takov mui jsou velmi asto
velmi nn a mil, kdy se sna pimt enu, aby je milovala, a zstvaj takov, i kdy se jim to poda. Ale jejich vztah
k en (jako ostatn ke vem lidem) je povrchn a neodpovdn. Jejich clem je bt milovn, ne milovat. Mu tohoto
typu m obvykle znanou dvku marnivosti a vce nebo mn skryt veliksk mylenky. Kdy najde pravou enu, ct
se bezpen, svt pat jemu a je schopen projevovat mnoho
nnost a bt pjemn. Proto je tak snadn se v tomto typu
mu klamat. Nesta-li ena po njak dob plnit jejich fantastick oekvn, zanaj vznikat konflikty a mrzutosti.
Kdy ena mue stle neobdivuje, kdy chce t svm vlastnm ivotem, kdy chce sama lsku a ochranu, nebo v nejzazch ppadech kdy nen ochotna pehlet jeho milostn
pletky s jinmi enami (anebo dokonce projevovat obdivn
zjem o n), mu se ct hluboce zklamn a rann a obvykle
zdvoduje tento pocit mylenkou, e ena ho nemiluje, je
sobeck, panovan. Ve, co nedosahuje postoje milujc

(91)

matky vi rozkonmu dtti, se povauje za dkaz nedostatku lsky. Tito mui vtinou myln povauj sv nn
chovn, sv pn zalbit se za pravou lsku a tak dospvaj k
zvru, e se s nimi nespravedliv zachz; vid v sob velk
milovnky a trpce si stuj na nevdnost svho milostnho
partnera.
Ve vzcnch ppadech takov lovk s fixac na matku
me t bez vnch poruch. Jestlie ho jeho matka skuten milovala tak, e ho pepeliv ochraovala (byla teba
panovan, ale ne destruktivn), jestlie najde enu stejnho
mateskho typu a umon-li mu jeho specifick nadn vyut schopnosti okouzlovat lidi a bt jimi obdivovn, jak to
nkdy bv u spnch politik), je dobe pizpsoben ve
spoleenskm smyslu, ani kdy doshne vy rovn zralosti. Ale za mn pznivch podmnek - a ty jsou pirozen
astj - bude jeho milostn ivot, a mon tak ivot spoleensk, trpkm zklamnm; spory a asto intenzivn zkost
vznikaj, jestlie je tento typ osobnosti ponechn sm sob.
U jet vnj formy patologickch ppad je fixace na
matku hlub a iracionlnj. Na tomto stupni nen ji pnm vrtit se - symbolicky eeno - k matin nrui, k matin prsu, ale do jejho veobshlho - a veniivho - lna.
Je-li povahou duevnho zdrav rst z dlohy do svta, povahou vnch duevnch chorob je pitalivost dlohy, kter
lovka vtahuje zpt do sebe a tm ho odtahuje od ivota.
Tento druh fixace se vtinou vyskytuje ve vztahu k matkm,
kter se k svm dtem chovaj destruktivn pohlcujcm zpsobem. Nkdy ve jmnu lsky, nkdy ve jmnu povinnosti
chtj si ponechat dt, pubertlnho mladka, mue uvnit sv
osoby; chtj, aby mohl dchat jen jejich prostednictvm,
aby nikoho jinho nemiloval, leda snad povrchn, pohlavnm
zpsobem, poniuj v jeho och vechny ostatn eny, aby se

(92)

nemohl stt svobodnm a nezvislm a zstal vn mrzkem i zloincem.

Tato destruktivn, zahlcujc strnka je negativnm aspektem postavy matky. Matka me dt ivot a me ho tak
brt. Ona je to, kter oivuje a kter ni; me vykonat zzraky lsky - a nikdo neme ranit vc ne ona. V nboenskch obrazech (jako napklad u hinduistick bohyn Kl) a
v symbolech snu se oba tyto rysy matky asto objevuj.
Jin forma neurotick patologie se najde tam, kde pevauje pipoutn k otci.
Do tto kategorie pat mu, jeho matka je chladn a
lhostejn, zatmco otec (sten v dsledku enina chladu)
sousteuje vechnu svou nhu a svj zjem na syna. Je
dobrm otcem, ale zrove je autoritsk. Kdy se mu syn
svm chovnm zalb, chvl ho, dv mu drky, je nn;
kdy je s nm nespokojen, odtahuje se a hubuje na nj. Syn,
pro nj je otcova lska jedin, kterou m, se pipoutv otrocky k otci. Jeho hlavn cl v ivot je zalbit se mu - a kdy
se mu to da, ct se astn, bezpen a spokojen. Kdy
vak udl chybu, kdy se mu nepoda otce uspokojit, ct se
sklesl, nemilovan, vyvren. V pozdjm ivot se takov
mu bude snait, aby nael otcovskou postavu, a pipout se
k n podobnm zpsobem. Cel jeho ivot se stv sri vkyv, je zvis na tom, zda se mu podailo zskat otcovu pochvalu. Takov lid asto bvaj spoleensky velmi spn.
Jsou svdomit, spolehliv, horliv - za pedpokladu, e jejich
vyvolen otec s nimi um zachzet. Ale ve vztahu k enm
zstvaj neangaovni a zachovvaj odstup. ena pro n
nem stedn vznam; obvykle j ponkud pohrdaj a asto
se tu maskuj otcovskm zjmem, jako by byla malou holikou. Zpotku snad mohou na enu udlat dojem svmi
munmi vlastnostmi, ale po ase ena pociuje stle hlub

(93)

zklamn, kdy zjist, e je odsouzena k druhoad loze,

protoe muova hlavn nklonnost pat t otcovsk postav,
kter v dan dob hraje v jeho ivot hlavn roli; vjimku zde
tvo ty ppady, kdy ena zstala pipoutna k svmu otci, a
proto je astna s muem, kter s n zachz jako s nladovm dttem.
Sloitj je neurotick porucha, kter m zklad v jinm
vztahu k rodim - v tom, e se rodie nemiluj, ale pli se
ovldaj, aby se hdali, nebo aby dali najevo svou nespokojenost. Nedostatek blzkosti mezi nimi je tak zrove zbavuje
spontaneity v jejich vztahu k dtem. Mal holika v takovm ovzdu nar na korektnost, kter vak nepipout
blzk kontakt s otcem i matkou, a je proto zmaten a vystraen. Nikdy s jistotou nev, co vlastn rodie mysl nebo
ct; v ovzdu je vdy prvek neznmho, prvek tajemstv.
Dvenka proto unik do svho vlastnho svta, sn s otevenma oima a to pozdji pokrauje v jejch milostnch vztazch.
Skutenost, e se rodie citov od dtte odtahuj, vyvolv nadto intenzivn pocit zkosti, pocit, e dt nem pevnou
zkladnu ve svt, a to asto vede k masochistickm tendencm jako jedinmu prostedku, jak zskat zitek hlubokho
vzruen. Takov eny jsou asto radji, kdy mu dl scny
a ki, ne kdy se chov normln a rozumn, protoe tak
by je aspo zbavil thy napt a strachu; nezdka nevdomky
takov chovn provokuj, aby se zbavily muiv zkosti citov nezastnnosti.
Nkter formy iracionln lsky popisuji v dalch odstavcch, avak bez podrobn analzy specifickch initel v dtstv, kter jsou jejich koeny:
Forma pseudolsky, kter je dost ast a kter se zhusta
prov (a jet astji popisuje ve filmech a romnech) jako
(94)

velk lska, je zboujc lska. Kdy lovk nedoshl

rovn, kdy m pocit identity, jstv, zaloen na tvrm
rozvinut svch schopnost, snadno thne k zbonn milovan osoby. Je odcizen od svch vlastnch sil a promt je do
milovan osoby, kter se klan jako nejvymu dobru, jako
nositeli v lsky, veho svtla a blaenosti. Pitom se sm
zbavuje veho pocitu sly, ztrc se v milovan osob, msto
aby se s n nael. Protoe obvykle nikdo neme dlouho plnit
oekvn svho zboovatele, zklamn je nevyhnuteln a
pro jeho vylen se hled nov modla, nkdy v nekonenm
kruhu. Charakteristick pro tento typ zboujc lsky jsou
intenzita a nhlost milostnho proitku. Zboujc lska se
asto l jako prav, velik lska; ale ve skutenosti nedokazuje, jak se soud, intenzitu a hloubku lsky, nbr jen hlad a
zoufalstv zboovatele. Neteba kat, e nezdka se dva lid najdou ve vzjemnm zboovn, co v extrmnch ppadech dv obraz folie deux (lenstv ve dvou).
Jinou formu pseudolsky meme nazvat sentimentln
lskou. Jej podstata je v tom, e se lska prov jen ve fantazii, a ne ve skutenm, ptomnm vztahu k skutenmu
lovku. Nejrozenj forma tohoto typu lsky je zprostedkovan milostn uspokojen, kter provaj konzumenti
film, milostnch pbh v magaznech a milostnch psniek. Vechny nesplnn touhy po lsce, spojen a blzkosti
nachzej sv ukojen ve spoteb tchto vrobk. Mu i ena, kte ve vztahu k svm partnerm v manelstv jsou neschopni proniknout zd odlouen, se dojmaj a k slzm
ast na astnch i neastnch milostnch pbzch dvojic na filmovm pltn. Pro mnoho pr je to jedin pleitost, kdy mohou provat lsku - ne k sob, ale spolen, jako
divci pihlejc lsce druhch. Pokud je lska jen snem,

(95)

mohou j bt astni; jakmile vak dojde na skutenost vztahu mezi dvma skutenmi lidmi - strnou.
Dalm rysem sentimentln lsky je to, e se zbavuje
konkrtnho umstn v ase. Nkter pr se teba hluboko
dojm vzpomnkou na svou lsku v minulosti - i kdy teba
v t dob dnou lsku neprovali - nebo fantastickmi vahami o budoucnosti sv lsky. Kolik zasnoubench i novomanelskch pr spd sny o blaenosti sv lsky v budoucnosti, zatmco ve skutenosti se u zanaj navzjem
nudit?
Tato tendence se shoduje s veobecnm postojem charakteristickm pro modernho lovka. ije v minulosti i v budoucnosti, ne vak v ptomnosti. Vzpomn sentimentln na
sv dtstv a na svou matku, nebo spd astn plny pro
budoucnost. A u se lska prov zprostedkovan ast
na fiktivnch milostnch zitcch jinch, nebo a se odsunuje z ptomnosti do minulosti anebo do budoucnosti, vdy
bude tato konkrtnosti zbaven a odcizen forma lsky jen
opitem, kter mrn bolest skutenosti, samoty a odlouenosti lovka.
Neurotick lska me mt i formu projektivnho mechanismu. Projevuje se tm, e se lovk zabv nedostatky a
slabinami milovanho lovka, a svm vlastnm problmm se vyhb. Lid se v tomto ppad chovaj podobn
jednotliv i ve skupinch - nboenskch i nrodnch. Dovedou s jemnm smyslem odhalit i drobn nedostatky druhho, a pitom si bohorovn nevmaj svch vlastnch - maj
stle dost prce, aby vychovvali i opravovali druhho lovka. Jestlie to dlaj - jak se asto stv - dva lid, jejich
milostn vztah se promuje ve vztah vzjemn projekce.
Jsem-li panovan, nerozhodn nebo lakom, obviuji z
tchto nedostatk svho partnera a podle povahy svho cha-

(96)

rakteru ho chci bu vylit, anebo potrestat. Partner dl tot - a tak se nm obma da nevmat si vlastnch problm,
a tm i nedlat nic, co by pomohlo k jejich een.
Jin forma projekce je projekce vlastnch problm do dt. Nezdka se projevuje u v pn mt dti. Toto pn je v
takovch ppadech motivovno pedevm promtnutm
svch vlastnch existennch problm do problm dt.
Nebyl-li lovk schopen dt smysl svmu vlastnmu ivotu,
pokou se dt mu smysl prostednictvm dt. Ale nutn
ztroskot jak v sob, tak v dtech. To prvn vyplv z toho,
e problm existence si me kad vyeit jen sm za sebe,
a ne prostednictvm nkoho jinho; druh vyplv z toho, e
lovk, kter se o nco takovho pokou, postrd zkladn
kvality, kterch je teba k veden dt v jejich vlastnm hledn odpovdi. Dt se vyuv pro ely projekce tak tehdy, kdy jde o rozvzn neastnho manelstv. Jako standardn argument, pro se nemohou rozejt, rodie v takovm
ppad obvykle uvdj, e nechtj dti zbavit poehnn
jednotnho domova. Podrobn studium by vak ukzalo, e
ovzdu napt a netst v sjednocen rodin je pro dti
kodlivj, ne by byl oteven rozchod - z toho by se aspo
pouily, e lovk me skoncovat s nesnesitelnou situac
odvnm rozhodnutm.
Zde je teba se zmnit o jinm rozenm omylu. Jde o
iluzi, e lska je nutn bez konflikt. Stejn jako lid obvykle
v, e je teba vyhnout se za vech okolnost bolesti a
smutku, v tak, e lska vyluuje jakkoli spory. A nachzej dobr dvody pro tuto pedstavu v tom, e vid kolem
sebe spory, kter jsou jen destruktivn vmnou nzor, kter
nikomu z astnk nepinese nic dobrho. To vak je zpsobeno tm, e spory vtiny lid jsou ve skutenosti jen pokusy vyhnout se skutenm rozporm. Jsou to neshody v

(97)

mench i mn dleitch zleitostech, kter ji svou povahou nemohou pispt k objasnn i een. Skuten spory
mezi dvma lidmi, spory, kter nemaj jen zakrvat i promtat na jinou rovinu, nbr provaj se na hlubok rovni
vnitn reality, k n pat, nejsou destruktivn. Vedou k objasnn, vyvolvaj krizi, z n oba astnci vychzej silnj a moudej. To ns vede k tomu, abychom znovu zdraznili nco, co ji bylo eeno.
Lska je mon jen tehdy, kdy dva lid navou styk z
centra sv existence, tedy kdy kad z nich prov z centra
sv existence sm sebe. Jen tato centrln zkuenost je lidsk realita, jen v n je ivost, jen v n je zklad lsky. Takto
proit lska je neustlou vzvou; nen to klidn toit, je
to pohyb, rst, spolen prce; i to, zda v n pevld harmonie i spor, radost i smutek, je druhoad vzhledem k zkladn skutenosti, e dva lid se provaj z podstaty sv
existence, e jsou navzjem jedno tm, e kad z nich ped
sebou prch. Je jen jeden dkaz existence lsky: hloubka
vztahu a ivost i sla kadho z partner; to je plod, podle
nho se lska poznv.
Automaty nejsou schopny lsky, nemohou se milovat navzjem a nemohou ani milovat boha. Rozklad lsky k bohu
dospl stejnch rozmr jako rozklad lsky k lovku. Tato
skutenost je v pkrm rozporu s mylenkou, e provme
epochu nboensk renesance. Nic by nemohlo bt vzdlenj pravd. Co provme (i kdy jen ve vjimkch), je regrese k modlskmu pojet boha a transformace lsky k bohu do vztahu, kter je pizpsoben odcizen struktue charakteru. Regresi k modlsk koncepci boha je snadno vidt. Lid jsou plni zkosti, chybj jim zsady i vra, nemaj jin
cl ne jt dopedu - proto zstvaj stle dtmi, doufaj, e v
ppad poteby jim otec i matka pijdou na pomoc.

(98)

Je pravda, e v nboenskch kulturch, jako napklad ve

stedovku, lid tak pohleli na boha jako na pomhajcho
otce i matku. Ale zrove brali boha i vn v tom smyslu,
e nejdleitjm clem jejich ivota bylo uinit spasen
nejvy metou, kter se podizovala vechna jejich ivotn
innost. Dnes dn takov sil neexistuje. Kadodenn ivot je psn oddlen od nboenskch hodnot, je vnovn
sil o hmotn poitky a o spch na trhu osobnost. Nae
svtsk sil je vybudovno na zsadch lhostejnosti a sobectv (kter se asto oznauje jako individualismus i osobn
iniciativa). lovk vpravd nboensk kultury se d pirovnat k osmiletmu dtti, kter potebuje otcovu pomoc,
kter vak ji zan vtlovat jeho uen a zsady do svho
ivota. Dnen lovk se sp podob tletmu dtti, kter
vol otce, kdy ho potebuje, ale jinak, kdy si hraje, je zcela
sobstan.
V tomto smru, v infantiln zvislosti na antropomorfnm
obrazu boha bez pemny ivota podle boch princip, jsme
ble k primitivnmu modlskmu kmeni ne k nboensk
kultue stedovku. Po jin strnce nae nboensk situace
vykazuje rysy, kter jsou nov a charakterizuj jen soudobou
zpadn kapitalistickou spolenost. Mohu zde poukzat na to,
co jsem ji ekl v pedchoz kapitole. Modern lovk se
pemnil ve zbo; prov svou ivotn energii jako investici, kter je mu prostedkem k dosaen co nejvtho zisku se
zetelem k jeho postaven a k situaci na trhu osobnost. Odcizil se sm sob, ostatnm lidem i prod. Jeho hlavnm clem
je vhodn smna jeho dovednost, znalost - jeho samho,
jeho osobnostnho balku s jinmi, kte maj stejn zmr
spravedliv a vhodn smny. ivot nem jin cl ne pohyb,
jinou zsadu ne zsadu spravedliv smny, jin uspokojen
ne konzumovat.

(99)

Co me za tchto okolnost znamenat pojem boha? Ztrc

svj pvodn nboensk vznam a dostv jin, kter je
pizpsoben odcizen kultue spchu. V nboenskm oiven nedvnch dob se vra v boha pemnila v psychologick nstroj lepho pizpsoben pro konkurenn boj.
Nboenstv se spojuje s autosugesc a psychoterapi, aby
pomhalo lovku v jeho obchodn innosti. V dvactch letech lid jet nevzvali boha proto, aby zdokonalili svou
osobnost. Nejvce kupovan kniha roku 1938 Jak zskat ptele a ovlivnit lidi (How to Win Friends and Influence People) od Dala Carnegieho zstvala na psn svtsk rovni.
Co bylo tehdy funkc Carnegieho knihy, to se stalo v 60. letech funkc nboenskho bestselleru Sla pozitivnho mylen (The Power of Positive Thinking) od knze N. V. Peala. V
tto nboensk knize se ani neklade otzka, zda pevldajc
touha po spchu je sama ve shod s duchem monoteistickho nboenstv. Naopak - o tomto nejvym cli se vbec
nepochybuje a vra v boha a modlitba se doporuuj jako prostedek k zven schopnosti doshnout spchu. Stejn jako
modern psychiati doporuuj dlat nco pro tst zamstnanc, aby se to zalbilo zkaznkm, nkte kn doporuuj lsku k bohu jako prostedek k dosaen vtho spchu. Uite boha svm spolenkem znamen uinit boha
spolenkem v obchodu, a ne s nm splynout v lsce, spravedlnosti a pravd. Stejn jako bratrsk lska byla nahrazena
neosobn slunost, bh se pemnil v generlnho editele
Akciov Spolenosti Svta; vte, e existuje, e d produkci
(kter by pravdpodobn bela i bez nho), nikdy ho nevidte, ale uznvte jeho veden, zatmco sami dlte to, co pipadlo na vs.

(100)