Dahlke, Rdiger

Nemoc jako e due: vklad

chorobnch pznak
KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R
Rdiger Dahlke; [z nmeckho originlu Krankheits ais Sprache
der Seele, Be-Deutung und Chance der KrankheUsbiider
peloila Eva Boskov]
Originl: Krankheit als Sprache der Seele,
Be-Deutung und Chance der Krankheitsbilder
ISBN 80-7205-632-8
6l5.8*6l602
psychosomatick onemocnn
Z nmeckho originlu Krankheit ais Sprache der Seele, BeDeutung und Chance der Krankheitsbilder, peloila Eva
Boskov.
Vydalo nakladatelstv PRAGMA, V Hodkovikch 2/20
147 00 Praha 4
Bertelsmann Verlag GmbH, Mnchen 1992
ISBN 80-7205-632-8; Poznmky, JAK: tlt

VOD...........................................................................................6
I. ST.........................................................................................8
I. vod do filozofie vznamovho vkladu klinickch obraz
nemoci...............................................................................................8
1. Vklad a hodnocen...............................................................................8
2. Vlastn slepota a projekce...................................................................10
3. Zhodnocen symptom........................................................................11
4. Pesun symptom dvma smry..........................................................12
5. Forma a obsah.....................................................................................14
6. Homeopatie.........................................................................................17
7. Hra pin (pro jsem nemocn?)....................................................18
8. Analogie a symbolika..........................................................................21
9. Tvarujc pole......................................................................................23

II. Nemoc a ritul...........................................................................25

1. Rituly v na spolenosti....................................................................25
2. Rituly pechodu.................................................................................27
3. Rituly modern medicny...................................................................28
4. Rituly star medicny.........................................................................34
5. Nemoc a vzor......................................................................................35
6. Vertikln mylen a prvotn principy.................................................37
7. Nemoc jako ritul................................................................................42

III. praktick pokyny pro zpracovn obrazu nemoci................44

1. Nae slovn zsoba..............................................................................44
2. Mtus a pohdka.................................................................................45
3. Cesta poznn pes opan pl............................................................46

IV. Shrnut.....................................................................................47
1. Vchoz body......................................................................................47
2. Smrnice a zsadn otzky..................................................................48
3. Nemoc jako ance................................................................................49

II. ST.....................................................................................51
I. Schma hlava nohy................................................................51
II. Rakovina...................................................................................55
Obraz rakoviny na doby.......................................................................55
2. Rakovina na bunn rovni...............................................................57
3. Vznik rakoviny....................................................................................59
4. Vznamov roviny rakovinnho bujen..............................................60
5. Vvojov fze klinickho obrazu nemoci...........................................61
6. Regrese a nboenstv.........................................................................64
7. Rakovina jako karikatura na skutenosti..........................................66
8. Rakovina a obrana...............................................................................67
9. Rakovina na sociln rovin.............................................................70
10. (Vysvobozujc) vyeen problmu rakoviny...................................74
11. Terapeutick pstupy........................................................................78

III. HLAVA....................................................................................82
1. Vlasy....................................................................................................82
Ztrta vech chloupk na tle............................................................88
2. Tv.....................................................................................................91
ervenn...........................................................................................94
Neuralgie trojklanho nervu neboli bolesti nerv v oblieji..............95
Parza lcnho nervu neboli obrna obliejovho nervu.....................98
Re ve tvi.....................................................................................103
Opar rtu neboli herpes labialis........................................................106
Oi a zrak..............................................................................................111

Ucho a sluch..........................................................................................117
Tinitus neboli huen v uchu............................................................119
Orgn rovnovhy a stability..................................................................122
Zvra...............................................................................................122
Mnierova nemoc.............................................................................124
Nos a ich..............................................................................................126
Znt vedlejch nosnch dutin neboli sinusitida.............................131
Polypy...............................................................................................133
Zkiven nosn pepky...................................................................135
Rinofyma neboli hlzovit nos a pijck nos....................................136
Zlomenina nosn kosti......................................................................139
Chu......................................................................................................140

IV. Nervov systm......................................................................141

1. Od nervozity a k nervovmu zhroucen...........................................143
2. Otes mozku......................................................................................146
3. Zpal mozkovch plen neboli meningitida.......................................148
Neurologick obrazy nemoc................................................................153
Parkinsonova choroba neboli taslav obrna.................................154
Chorea neboli tanec svatho Vta....................................................162
Zchvat mrtvice................................................................................165
Roztrouen sklerza.......................................................................169
Epilepsie...........................................................................................179

V.Krk............................................................................................186
1. Hrtan..................................................................................................190
Hlas barometr nlady..................................................................190
Odkalvn jako pznak.................................................................194
2. ttn lza........................................................................................195
Hyperfunkce ttn lzy...................................................................199
Hypofunkce ttn lzy....................................................................205

VI. Pte.......................................................................................208
1. Problmy s plotnkami......................................................................215
2. Posun prvnho krnho obratle..........................................................219
3. Problmy s postojem.........................................................................221
Kulat zda, prohnut k a prkenn postoj...................................221
4.Hrb......................................................................................................224
5. Skoliza neboli vychlen ptee do strany.......................................225
6. Pn ochrnut..................................................................................227

VII. Ramena.................................................................................231
Problmy s rameny................................................................................234
Vymknut pae.................................................................................234
Syndrom rameno ruka.................................................................235

Zatvrdnut ramene............................................................................236

VIII. Pae.....................................................................................237
1. Problmy s paemi............................................................................239
Zlomeniny hornch konetin.............................................................239
Znt lachovch pouzder................................................................241
2. Loketn kloub....................................................................................243

IX Ruce.........................................................................................244
1. Dupuytrenova kontraktura neboli zkivena ruka...............................246
2. Nehty na rukou..................................................................................248
Znt nehtovho lka......................................................................249

X. Hrud.......................................................................................251
2. Zen hrudn ko.............................................................................253
3. Obrazy nemoc hrudi.....................................................................254
Zlomeniny eber...............................................................................254
Chrpn..........................................................................................255
Zstava dechu u novorozenc neboli nhl mrt dtte..................257
4. ensk hrud......................................................................................257
Rakovina prsu..................................................................................261

XI. Bicho.....................................................................................267
1. Herpes, psov opar..........................................................................269
2. Kly neboli, hemie............................................................................272
Pupen kla.....................................................................................273
Tseln kla.....................................................................................275

XII. Pnev.....................................................................................277
1. Herpes genitalis.................................................................................278
2. Prostata a jej problmy.....................................................................283
3. Kyeln kloub....................................................................................285

XIII. Nohy....................................................................................286
1. Kolenn kloub porann menisku.................................................288
2. Ltka a jejich kee...........................................................................289
3. Natren Achillovy lachy.................................................................291

IV Chodidla..................................................................................294
1. Hlezenn kloub..................................................................................296
2. Ku oka.............................................................................................297
3. Mykzy nohou...................................................................................298
4. Bradavice na chodidle.......................................................................301

XV. Problmy st......................................................................302

1. Strnut v na dob...........................................................................302
2. Modern vlka proti vzoru ivota......................................................304

3. Doba pechodu a osteoporza...........................................................309

4. Krize stednho vku.........................................................................311
5. Zlomenina krku...............................................................................313
6. Vousy u en neboli integrace opanho plu....................................314
7. Od staeck dalekozrakosti a po vytvoen vrsek..........................316
8. ed barva.........................................................................................319
9. Alzheimerova nemoc.........................................................................323

Shrnut..........................................................................................329
Poznmky.....................................................................................335

VOD
Po deseti letech od prvnho vydn knihy Nemoc jako cesta
nastal as pro pokraovn a rozen tematickho okruhu popsanho
v tto knize. To, e pojet mlo hned napoprv takov ohlas, zpotku
pedevm u zainteresovanch laik, mezitm stle vce i u odbornch
lkaskch kruh, me bt znamen rostouc poteby pochopen
nemoci, kter opt sjednocuje formu a obsah, tlo a dui.
Z reakc pacient, astnk semin i ten mluvila poteba
dalch vklad, zejmna tch obraz nemoc, o nich se v prvnm
svazku nepojednvalo. Tyto vklady se nyn nachzej zde,
v rozenj form. V souladu s mnoha podnty nen tit
v mnostv obraz. Spe jsou pedstaveny tak, e postien poznaj
smr, jm je teba pracovat dl.
Jednm z dsledk z prvnho svazku bylo nzornji vyloit
mezikroky, z nich vyplvaj vklady, a zabvat se takzvanm
vertiklnm mylenm, kter je zkladem tohoto celho pstupu. Pi
poradch se rovn ukzalo, e bude uiten objasnit obraz nemoci
nejen na zklad nkolika zvl psobivch aspekt, nbr pistupovat
k nmu z rznch stran. Vkladem mnoha jednotlivch pznak a
nlez tho obrazu sice me trpt tensk poitek osob, kter jm
nejsou postieny, dal prce postiench vak bude plodnj a
dslednj. Tento sudek dal mezitm vzniknout i knkm kapesnho
formtu z ady Uzdraven, kter pojednvaj o velkch tematickch
okruzch, jako jsou obhov a zavac problmy a problmy s vhou,
tak podrobn, e teni se mohou hloubji konfrontovat s vlastnmi
obrazy nemoc a nauit se i jejich vkladu.
Aby bylo mon lpe objasnit prosted jednotlivch obraz
nemoc, rezignoval tento svazek na rozdlen podle lkaskch
funknch oblast ve prospch schmatu hlava nohy. Pouze
tematick okruhy rakovina a problmy st tvo vjimku a jsou
umstny na zatku, pp. na konci. To umouje pedeslat
jednotlivm obrazm nemoc podrobn vod nejen do symboliky
postienho orgnu, nbr i do symboliky dan oblasti.
V praktick psychoterapeutick prci s tmto pojetm byly
nkter body rozeny a u jinch byly provedeny korektury. Tak jsme
v prvnm svazku u nvrh na vyeen msty opoutli zsadu

homeopatickho postupu, napklad kdy se pacientm i pacientkm

s nzkm krevnm tlakem doporuovalo, aby se postavili a ukzali slu.
Ve skutenosti jde i v tomto ppad o to, aby se nejprve poddili
pmmu poadavku symptomu, tedy nauili se akceptovat slabost a
cviili se v oddanosti a pokoe. Cesta k opanmu plu me vzniknout
jen z vyeen pmho kolu. Z oddanosti a pokory vyrst asem sla,
to vak nen primrn cl. Aby byl tento zsadn pstup jasnj, je
homeopatick mylence vnovn vlastn odstavec. Vedle zkladnho
pojet, e nemoc je upmn, je v tomto svazku vdy brn zetel i
k vyeen form podle zsady: Nemoc ukazuje kol. Otzky
v zvru kad kapitoly m jak k nevyeen, tak k vyeen oblasti.
Kapitola vod do filozofie vkladu nemoci je pouze shrnut
zkladnch teoretickch pedpoklad. Zvltn pozornost se pitom
vnuje bodm, kter podle naich zkuenost vedly asto
k nesprvnmu pochopen. Abychom se vyhnuli opakovn, nepejmali
jsme znovu obecnou st v knize Nemoc jako cesta. vod do tohoto
novho svazku je zsti utven reakcemi na prvn knihu a potud u
pedpokld jej peten. Dleit tmata jako polarita a jednota,
dobro a zlo a stn jsou ji jen naznaena, aby se zskal prostor pro
roziujc pojet, jako jsou vvojov pole a rituly.
Velk tematick okruhy jako napklad srdce, ledviny a jtra, o
kterch pojednv bu prvn svazek, nebo knky kapesnho formtu
z ady Uzdraven, se zde neopakuj. Jsou-li v textu zmiovan obrazy
nemoc podrobnji probrny na jinm mst, odkazuje se na tuto
skutenost hvzdikou*.
Bylo vak nezbytn jet jednou zaadit a podstatn rozit cel
tma rakoviny s ohledem na nejastj ensk onemocnn rakovinou,
na rakovinu prsu*. Kapitola o rakovin, tvoc pvodn zvr prvnho
svazku, se ve sv konen vpovdi ukzala pro mnoh pacient(k)y
jako zavdjc, protoe kladla pli velk draz na druh uebn krok,
lsku, opomjela vak boj jako nezbytn prvn krok.
Nakonec mi nezbv ne vyjdit politovn, e Thorwald
Dethlefsen, kter rozhodujcm zpsobem formoval tento pstup, se tak
definitivn sthl z veejnho ivota, e jej nebylo mono zskat
k pokraovn spolen zapoat prce.
PRO MARGIT

I. ST
Za podnty a korektury dkujipan Angele Stargallov, pan
Alexande Steinbeisov,
MUDr. Helniutovi Oberhoferovi, MUDr. Felixi Reimerovi,
MUDr. Uelimu Eglimu, MUDr. Erwinovi Strossovi
a sv matce

I. vod do filozofie vznamovho vkladu klinickch

obraz nemoci
1. Vklad a hodnocen
Nzev knihy Nemoc jako cesta vedl k nkolika nedorozumnm.
Pitom byl mylen zcela doslovn a bez hodnocen. Nemoc je schdn
cesta, nen o sob patn nebo dobr. Zvis vhradn na postienm,
co z n udl. Spolu s adou pacient jsem mohl provat, jak li
vdom po tto cest a zptn zjistili, e z jejich nadvhy, z jejich
srdenho infarktu nebo dokonce z jejich rakoviny se stala velk
ance.
U svat Terezy z vily dnes musme pedpokldat e na jej
pozdj cestu ji pivedl prv srden infarkt. O Hildegard z Bingenu
vme, jak zce souvisely jej vize s jej migrnou. Ob tyto neobyejn
eny zcela zjevn pijaly poselstv svch obraz nemoci a pkladn je
ve svm ivot realizovaly. Pesn tot poaduje Nemoc jako cesta:
uit se na vlastnch symptomech a rst.
Zneuv-li se tento koncept a filozofie, kter je jeho zkladem,
k hodnocenm, je to velk nedorozumn. Esoterika nem prv nic
spolenho s pidlovnm viny, ale vychz, jak podrobn popisuje
prvn svazek, z toho, e kad lovk je v podstat vinen, protoe je
oddlen od jednoty. Bt vinen nen otzkou malch nebo velkch chyb
v kadodennm ivot, nbr otzkou zsadn. Prvotn lidsk vina
spov v oputn jednoty v rji. ivot v tomto svt protiklad je
nutn pln chyb a slou k tomu, abychom nalezli cestu zpt do
jednoty. Kad chyba a kad klinick obraz nemoci tak ukazuje
prvky, kter chyb k dokonalosti, a stv se tm anc na vvoj.
Zneuvat vklady nemoc k hodnocen druhch lid je
nedorozumnm v nkolikerm ohledu. K pidlovn viny jednak

nikterak nen dvod, protoe prvotn vina je ji dvno dna a lidsk

spoluprce k tomu nen zapoteb. Prv tak dobe bychom mohli
postienm k jejich nemoci gratulovat pro monosti vvoje a uen,
kter jsou v n obsaeny. Takzvan primitivov v tom jsou ped nmi,
nebo povauj pznaky nemoc za zsahy osudu do svho ivota a
ochotn je pijmaj jako zkouku, v n se maj osvdit. V mnoha
kmenech si budouc aman touebn pivolv nemoc svho zasvcen,
je ho jedin me uvst do novch oblast zkuenosti. Tato mylenka
je nkdy dodrovna tak dsledn, e litel sm lit jen ty nemoci,
kter ji sm proil tlem i du. Jestlie se litel chpe jako prvodce
du skrze vnitn svty, pak je toto stanovisko nutn. Prvodce by
konen ml pedem poznat zemi, kterou provd.
U ns existuj ji jen stopy po tto mylence. V nmeckm slov
osud (Schicksal) tak lze rozeznat osudov blaho (geschickte Hejl),
odvozen od latinskho salus = blaho. Mohli bychom pipomenout i
zkouky lk, kter provdj homeopat. Lka se zde dobrovoln
vydv do empirick oblasti nemoci, aby poznal vzorek svho lku. Od
psychoterapeuta konen prvem oekvme, e dostaten procestoval
vlastn i kolektivn krajiny due a e v, kam sv pacienty doprovz.
Nem smysl vytat njakmu lovku v tk dob uen a
odpovdajcch anc na rst onu zsadn skutenost nemocnho byt,
kter ns vechny spojuje. Rozhodn to nem nic spolenho
s konceptem nemoci jako cesty, nbr spe s chut nkoho trpit.
Kdo dl ze svho ukazovku zbra a obviuje jin na zklad
vkladu jejich obraz nemoci nebo v t vci vin sm sebe,
prozrazuje mimo jin, e cel pstup nepochopil. Se zneuvnm
vkladu k obviovn podle vzoru M zcpu, protoe jsi takov
lakomec! podceuje stnov charakter v kadm pznaku nemoci.
Stnu si podle definice nen postien vdom. Potud postien stejn
nebude moci vklad akceptovat. Kdyby vdl, e je lakom, nebyl by
nejmen dvod, aby ml zcpu. Stn se jako vtka nehod. U tohoto
nejobtnjho tmatu na existence je naopak nutn zvl opatrn
postup. Postien potebuje celou svou slu a ze strany okol dostatek
prostoru, aby vlastnmi malmi krky objevil svj vztah k tmatu,
kter vyjaduje klinick obraz nemoci. Hodnocen se pitom ukazuje
prv tak na pekku, jako je naopak vklad smyslupln.
Kdo tmto zpsobem obviuje sm sebe, podceuje rovn ance
na rst, jak nemoc pin. Prohldnut obrazu nemoci a na duevn

rove nemn nic ani na zsadn vin ani na konkrtnch

skutenostech pslunho problmu. lovk se tm nestane ani lepm
ani horm, nbr pouze vdoucm a vdomm si sv zodpovdnosti.
Ignorujeme-li toto vdn a s nm spojenou zodpovdnost, zmn se
mlo, vechno zstane pi starm. Pijmeme-li naopak zodpovdnost za
vlastn osud, stane se z nemoci ance, a to umon odpovdt na odkazy
vlastnho vzoru.
Postup pitom ani nen tk. Na tlesn rovni me vykldat
kad, me toti ukzat prstem na msto, kter mu dl pote. Uvst
tuto zkuenost do souvislosti s duevn rovn je clem tto knihy.
Dve to bylo stejn samozejm, jako je dodnes samozejm ukazovn
prstem na rovni tla. Jde o to, abychom v penesenm smyslil vloili
prst do rny. To vyaduje odvahu, ale opt ne pli, nebo rna je ji
tady. Nevznik a tehdy, kdy do n prst vlome, tm se stv pouze
vdomj. Dlouhodob tak teprve tmto odvnm krokem dostv
monost lit.

2. Vlastn slepota a projekce

Vlastn ance nespov ve vykldn cizch, nbr vlastnch
obraz nemoci. To je zteno vudyptomnou vlastn slepotou.
Problematika projekce, tedy nae tendence pesunovat vechno
nepjemn a obtn navenek a tam to tak zpracovvat, pp. proti
tomu bojovat, se ukazuje bt na pekku i pi vkladu klinickch
obraz nemoci. Zatmco tsku v oku druhho vidme zeteln, bevno
v oku svm rdi pehlme. Zkuenosti s knihou Nemoc jako cesta
poskytly charakteristick pklad. Proti shodnm symptomm u ptel a
znmch stoj velk ale, co se te vlastnch pznak. To, co u
partner nebo jejich rodi jet fungovalo tak pesvdiv, nhle
selhv.
Vklad obraz nemoci je prce na stnu, a proto asto prce
nepjemn. Meme dokonce tm vychzet z toho, e shodn
vklady narej na spontnn odpor. Jev-li se vklad na prvn pohled
pjemn, nen bu sprvn, nebo kadopdn dost hlubok. Proto je
nejjednodu uit se na cizch obrazech nemoci a tyto zkuenosti pak
aplikovat na sebe. Jen kdy nsleduje tento tk krok, dv koncept
smysl. Pak se vak stv upmnou cestou sebepoznn a
sebeuskutenn.

10

Oproti jinm vkladovm systmm zvlt z esoterick oblasti

m symbolika klinickch obraz nemoci tu vhodu, e sotva pipout
nedorozumn o postien rovni. Je mal nebezpe, e bychom
interpretovali aluden ved jako znamen bezprostedn se blcho
osvcen. Tlo symbolizuje, e se zde jedn o reln uebn kol, kter
m sv hlavn koeny v materilnu.

3. Zhodnocen symptom
Na prvn pohled nejpatrnj rozdl ve srovnn s bnou
medicnou je nae pozitivn hodnocen pznak. Msto toho, abychom
se s pacientem spikli proti jeho symptomm, jak je obvykl, jde o to,
abychom se se symptomy takka spojili a poznali, co pacientovi chyb a
co mu tyto pznaky, pp. chyby pineslo. Je-li symptom osvobozen od
svho negativnho hodnocen, me jako cenn ukazatel vst
k chybjcm tmatm a pomoci lovku, aby se stal celistvjm a
zdravjm.
Zde le nepehldnuteln ance rst, protoe kad lovk m
pznaky. V tomto poslednm bod panuje vzcn shoda mezi vemi
lkaskmi obory. kolsk medicna se svmi stle rafinovanjmi
metodami vyeten nachz prakticky u kadho lovka njakou
odchylku od normy. statistiky o zdrav, je jsou spe statistikami o
nemocech, hovo prv tak jasnou e. Prodn litelstv se svmi
jet citlivjmi diagnostickmi postupy u teprve nenachz vbec
dn zdrav jedince. Oba smry el tohoto stavu, zatmco nboenstv
a esoterika jej pijmaj jako nezmnitelnou danost. Podle jejich pojet
je lovk v bipolrnm svt nutn nezdrav a hled ztracenou jednotu,
kterou zanechal v rji, kdy se vydal na cestu svho vvoje. Je
zajmav, e kolsk medicna zavzala WHO, aby definovala zdrav
zpsobem pipomnajcm esoterickou tradici. k, e zdrav je stav
prost tlesnho, duevnho a socilnho utrpen. Podle toho neexistuj
na tomto svt krom pklad v knihch anatomie a fyziologie zdrav
lid.
A nemocn byt ns vech pociujeme jako skandl zdravotn
politiky nebo jako nutn dsledek naeho odtren od jednoty, stle je
zde skutenost, e vichni mme symptomy a tm anci z nich rst.
Otzka zn: Chceme pokraovat v tisciletm nespnm pokusu o
jejich odstrann ze svta, nebo se chceme snait chpat je jako
ukazatele a nsledovat je?

11

4. Pesun symptom dvma smry

S vrou, e vci je mon ze svta odstranit, jsou lkai zcela
sami. Fyzikov nebo chemikov v a dokazuj, e jsou mon pouze
promny jedn formu jevu v jinou, nikdy vak definitivn zmizen.
Zahvnm ledov kry lze pevnou hmotu pemnit na kapalnou vodu.
Zahvme-li dl, stane se z kapaliny plynn pra. Ochlazenm lze tento
proces opt obrtit, plyn se pes kapalinu stane pevnm ledem. To je
pro ns samozejm a fyzika to vysvtluje zkonem o zachovn
energie, podle nj zstv kvantum energie stle konstantn. Nikdy
nelze nco skuten zniit.
Fyzika dle u, e rzn skupenstv vody jsou podmnna
odlinmi stavy kmitn jejch molekul. V pevnm stavu kmitaj
stavebn prvky molekul relativn malou frekvenc. V kapalnm
skupenstv jsou energeticky vybuzenj a kmitaj rychleji. V plynnm
stavu je jejich vybuzen a tm rove kmitn nejvy.
Esoterika vychz z odpovdajcho pochopen, kdy v tom, co je
pevn, vid hmotn ivel zem, v tom, co je kapaln, duevn ivel
vody, a v tom, co je plynn, duchovn ivel vzduchu. Rovina kmitn se
od tlesnho smrem k duchovnmu zvyuje. Peneseme-li to na nae
tma, znamen to, e tlo jako vraz hmotnho svta m nejni
frekvenci kmitn, duevn rovina stedn a duchovn nejvy.
Abychom tedy vyzvedli na duevn rovinu tma, kter jako tlesn
symptom kleslo na nejni rovinu kmitn, mus bt pivedena energie.
Jet vce energie je nutn k tomu, aby se tma dostalo na duchovn
rovinu. Tato energie mus bt pi vykldn obraz nemoci dodna
formou uvdomn a zmrem.
Pi opanm procesu vzniku nemoci byla tato energie uetena.
Kdy se piblme k tmatu, s nm se nechceme vyrovnvat, etme
vdomou energii tm, e nechvme tma klesnout do duevn oblasti a
dle do tla. Co nechceme mt ve vdom a o em si myslme, e jsme
to ignorovnm odstranili, kon skuten v pravm smyslu slova
stranou nebo v terminologii C. G. Junga ve stnu. Stn se tedy skld
z toho veho, co nevnmme a neakceptujeme, nbr radji chceme
pehlet. Stn stoj diametrln proti j, kter se vy- tv ze veho, co
na sob rdi pijmme a s m se ztotoujeme. Potud nem dn j a
dn lovk radost z toho, e se znovu setkv s tmaty nakupenmi
ve stnu.

12

Protoe je vak stn st nezbytnou pro nai celost, meme bt

zdrav (ve smyslu pln) pouze jeho integrac. Cel lovk se skld
z j a stnu. Oboj spolu dv pln bytostn J, kter symbolizuje
integrovanho lovka, jen uskutenil sv J. Pijet a zpracovn
stnovch tmat ztlesnnch v symptomech je tedy cestou k nalezen
svho J.
Klinick obrazy nemoc jsou manifestace stnu, je jsou dky
svmu vynoen z hlubin due na povrch tlesnho svta snadno
pstupn, a tm se stvaj vynikajcmi ukazately ve smru k plnosti.
Fenomn pesunu symptom s obma svmi odlinmi smry
snad bude zetelnj na konkrtnm pkladu u aludenho vedu.
Pojem vytvoila kolsk medicna a psychologie, kdy poznala, e
symptomy odstrann terapi se opt vynoily na jinm mst. U
kolsk medicny fixovan na tlo samozejm dochz k pesunu
symptom v tle. Mohli bychom cynicky ct: symptomy se pesunuj
od jednoho orgnu ke druhmu, pacienti od jednoho specialisty ke
druhmu.
Ten, kdo vyhled lkae kvli aluden neurze, dnes zpravidla
dostane njak psychofarmakum, kter zpsob takzvan
psychovegetativn odpojen. To znamen, e spojen mezi
vegetativnmi nervy aludku a psch se chemicky zablokuje, co
aludku znemon reagovat spolu s psch. Toto odstrann bolesti,
kter na zsadn situaci postienho nic nemn, m asov omezen
inek. Dalm intenzivnm krokem kolsk medicny by bylo
psychovegetativn odpojen chirurgickho rzu, pi nm jsou
perueny odpovdajc vtve pslunho bloudivho nervu (nervus
vagus). Je-li u pozd i na to, je odznuta jedna i dv tetiny pli
obtnho aludku. To, co u nen, neme bolet. To je prv tak
jednoduch jako krtkozrak logika, nebo u takto zmenenho aludku
se brzy dostav jin problmy s trvenm. Vechny tyto kroky jsou
zameny vhradn na tlo. Symptomy se pesouvaj v ni a jakoby
horizontln rovin.
Alternativou by bylo pesunovat je ve vertikln rovin:
Od tlesn na duevn a konen duchovn rovinu. Aby se vak
dostaly z roviny s nim kmitotem na rovinu s vym kmitotem, je
zapoteb energie, kterou mus pinst sm postien. Lka zde me
hrt pouze lohu katalyztoru. Vdommi angaovanmi dotazy je

13

mon vyptrat duevn koeny bolest v aludku. Co tu tla na

aludek, co nestravitelnho se polyk, co vede k aktu rozspn sama
sebe, jeho obrazem je kad aluden ved? Za citov zabarvenmi
tmaty lze pslunm zkoumnm zjistit a zpracovat pedlohy vdom.
Takov pesouvn symptom ve vertikln rovin m tu vhodu, e
symptomatiku nenechvme dle vrcholit, nbr pro ni naopak
nachzme monosti een.

5. Forma a obsah
rovnm tla a due, pp. ducha, lecm svisle nad sebou,
odpovdaj oblasti formy a obsahu. Tlo zastupuje aspekt formy due,
pp. duch zastupuje obsah. Z nboenskho nebo esoterickho pohledu
na svt jsou tyto paralely samozejm, prodnm vdm jsou naopak
ciz. V antice byla povaovna kad forma a tm kad vc za
manifestaci ideje, kter je za n. Nelze popt, e jet Goethe
formuloval: Ve pomjiv je jen podobenstv. V mnoha oblastech
ivota, od umn a po techniku, je pro ns dodnes samozejm spojen
formy a obsahu. Michelangelovy plastiky si cenme pro jej vpov.
Jakkoli dleit me bt materil, vdy svm vznamem stoj a za
obsahem. Zasvt-li na njakm technickm pstroji varujc kontrolka,
je to pro ns podnt, abychom zkoumali piny, kter se za tm
skrvaj. Chceme vdt, co m toto blikn znamenat, jak m vznam.
Kdy naopak projevuje varovn signly nae tlo, pokouej se je
mnoz lid potlait pilulkami, ani by do hloubi ptrali po pinch.
Pro by prv signly tla nemly nic znamenat? Naemu zdrav
bychom poslouili u tm, kdybychom s tlem zachzeli tak vdom
jako s jakmkoli jinm strojem.
Nsledujc pklad me objasnit vztah vdeck medicny a
medicny snac se o vklad. Pedpokldejme, e na dotaz o nejnovj
divadeln he njak znm odpov: Scna byla dlouh osmkrt tyi
metry a dva metry vysok. Hrlo tam 14 herc, z toho osm en a est
mu. Kostmy byly uity z 86 m lnu a 45 m hedvb, jevit
osvtlovalo 35 reflektor... atd. S touto odpovd bychom byli
nanejv nespokojeni, naopak si vak naprosto vme lkae, kter
nm po dkladnch vyetench sdl o naem tle mnostv fakt a dat.
Tento lka zstv prv tak vzet v tom, co je formln, a nechv tak
viset ve vzduchu i svho pacienta. Teprve kdy na zvr celho vtu
vsledk men a zjitnch nlez napklad ekne, to cel
oznaujeme jako zpal plic*, ct se pacient trochu pouenj. Lka

14

tedy vyloil sv sla a nlezy a jeho vpov m pro postienho

ihned vznam.
N pstup zachz na tomto mst pouze o nkolik krok dl.
V tomto ptrn po vznamu lze toti pokraovat napklad otzkou: Co
znamen zpal plic? Z tohoto msta se ji ukazuje postien rovina.
Plce jsou orgnem vmny vzduchu, s jejich pomoc tak
komunikujeme, nebo e vznik modulac proudu vzduchu pi
vdechu. Vichni dchme stejn vzduch, a jsme tak pes plce ve
vzjemnm kontaktu. V tle spojuj ob poloviny plic levou a pravou
stranu, stejn jako spojuje dchn vdom s nevdomm. dn jin
funkce njakho orgnu nen tak rovnocenn pstupn obma rovinm.
Plcemi je tedy dna rovina problmu a je ureno tma kontaktu,
komunikace. Zpal* je, jak zcela jasn ukazuj nlezy kolsk
medicny, vlen stetnut, konflikt v tkni. Protiltky bojuj proti
pvodci, zbroj se, bojuje, umr a vtz. Zpalem plic jsme tedy
ztlesnili konflikt v oblasti komunikace. Tak po tomto ji ponkud
dle jdoucm vkladu by se dalo s pslunmi otzkami pokraovat a
vykldat dle: Pro se to dje prv mn, prv to, prv te? V em
mi to brn, k emu m to nut?
Skuten vstin vklad vznamu ovem dostaneme teprve
tehdy, kdy do nj zahrneme individuln okol, kterm jsme
obklopeni, a kdy pihldneme i k prv dan specifick symptomatice.
Vklad diagnz rychlou metodou, jak se prv stalo, zstv podobn
ilustrativn jako diagnza sama. Pesto je smyslupln diagnzy
vykldat, i kdyby byly ve velk mozaice obraz nemoci pouze malm
kamnkem. Jsou-li latinsky nebo od nedvn doby anglicky, doporuuje
se nejprve peklad. Sclerosis multiplex* se pak nazv mnohonsobn
zatvrdliny, co je peklad, kter vrh na obraz nemoci zcela jin
svtlo. Diagnzy se hrout a ztrcej pitom alespo svou hrzu.
Pacienti, oteseni rozsudkem PCP, mohou po pekladu opt nabt
odvahy: Primrn (= od zatku) chronick (= vlekl, pomalu
probhajc) poly (= mnoho) artritida (= znt kloub). K uren tto
diagnzy byste vbec nebyli potebovali lkae. Vte sami, e to
pomalu zanalo zntem na mnoha kloubech.
Na srovnn formy a obsahu lze objasnit, jak dleit je jedno i
druh. Bez jevit a herc nedv divadeln hra smysl, bez kostm by
byla pinejmenm nudn a bez osvtlen by smysl musel zstat skryt
ve tm. Vechny tyto vci jsou dleit, ale nejsou vechno.

15

Analogicky tomu je i s daty o men tlesnch daj a s nlezy. Jsou

nezbytn pro popis formlnho aspektu a pouvme je samozejm i
jako vchoz bod. Umouj uinit prvn krok, a stvaj se tak
pedpokladem kroku druhho, nalezen smyslu, pp. vkladu.
Pirozen jej ale nenahrazuj.
kolsk medicna tedy poskytuje dleitou zkladnu a nestv se
v medicn, kter vykld vznam, pebytenou, nbr j je podstatn
roziovna. Z naeho hlediska proto vi n nemohou bt zsadn
vtky. Oba smry sice maj stejnou zkladnu v tle, ale jejich hlavn
obory psobnosti jsou na rznch rovinch.
kolsk medicna se omezila na tlo a v oblasti oprav zde podv
asto zzran vkony. Pi o dui penechala v modern dob
psychologii, o ducha se ji od dvnch dob starala teologie. Kdo vyt
kolsk medicn, e neuzdravila jeho dui, podob se nvtvnkovi
mstskho koupalit, kter si stuje, e mu chyb pohled na moe.
Nikdo mu jej nesliboval, stejn jako medicna ji dnes neslibuje
vylen tla, due a ducha, nbr se skromn omezuje na dobrou prci
pi opravch v tlesn oblasti.
Ustoupen od roviny vznamu sdl kolsk medicna s vt st
metod prodnho litelstv. 5 Oba smry si jsou podobnj, ne se
obvykle pedpokld, zakldaj se toti na tomt mechanistickm
obraze svta. Hledaj piny v minulosti a sout o to, kdo najde
hlub piny a terapi co nejefektivnji odstran symptomy. Dokonce i
ve svt zbran jsou si bli, ne piznvaj. Kdo thne do boje proti
symptomm, potebuje zbran a zjevn bojuje za alopatick stanovisko,
kter se obrac proti nepteli a pokou se jej odstranit nejlepmi
protijedy.
Vytaj-li prodn litel kolsk medicn, e pli rda
potlauje kortizonem, bylo by teba uvit, e kortizon je hormon tlu
vlastn, a pat tedy jednoznan k prod, toti dokonce k na vlastn
pirozenosti. Nejoblbenj srden prepart kolsk medicny, digitalis
(nprstnk), nen nic jinho ne nprstek, jeho pirozenost nelze
poprat. Dokonce i za prvnm a nejoblbenjm antibiotikem
penicilinem se skrv aspergillus penicillinum, plse. Naprosto
nepirozen je naopak homeopatie. Potence jako C 30 nebo D 200
nikdy neme vzniknout pirozen. Homeopatie je uml metoda a sta
homeopatit lkai se nestydli oznaovat a provdt ji jako umn.

16

6. Homeopatie
Homeopatie a jej chpn svta se diametrln li jak od kolsk
medicny, tak i od bnho prodnho litelstv a tvo duchovn
zkladnu pro skuten alternativn medicnu, kter je zavzn i n
pstup. Zde nejde o potrn symptomu jeho opakem, nbr o to,
abychom v nm vidli spojence a s podobnmi alternativami jej
nakonec dokonce podpoili pi jeho pokusu o zaveden chybjcho
principu do ivota nemocnho.
Na symbolu medicny, hadu obtejcm se kolem Asklpiovy
hole, se ukazuje, e medicna m sv pvodn koeny hluboko v tomto
mylenkovm pstupu. Tento symbol, zvoleny teprve v padestch
letech Svtovou zdravotnickou organizac za mezinrodn zvazn
znak lka, m historii, kter sah a do potk djin lidstva. V rji je
to had, kter jako prodlouen ruka bla svede lidi na cestu vvoje. Je
to symbol bipolrnho svta protiklad a vine se obma ply
skutenosti, aby se pohyboval kupedu. Tak jako dn jin zve je
pipoutn k zemi, jak Bom prokletm za pd do hchu, tak i svou
formou. Filozof nboenstv Hermann Weidelener o nm k, e je
podobn chodidlu.7 Had polyk sv obti vcelku stejn jako podsvt,
jeho symbolem je tak had. Krom svch dvou jedovatch zub m
jet rozeklan jazyk, symbol neestnosti, roztrky a rozdvojen. Na
druh stran m tak schopnost radikln za sebou zanechat ve, co je
star a co se peilo, a svlknutm z ke vytyuje jednou za rok pln
nov zatek. Pedevm vak disponuje jedem, kter me zabjet i
lit. Slovo gift znamen v anglitin dar, v nmin jed. I to
symbolizuje tuto protikladnou souvislost.
Stejn jako v onch dvnch dobch, kdy byli v lebnm stavu
pi Asklpiov chrmu chovni hadi, je dodnes vlastnm a
nejulechtilejm kolem lkae udlat z jedu polarity dar,
prostednictvm nj me pacient rst a uzdravovat se. Homeopatick
medicna se ubr touto cestou od zatku ve svm mylen i postupu,
dokonce a po zhotovovn svch lebnch prostedk. Z jed, jako je
arzn nebo lachesis, dl homeopatie lky tm, e je protepvnm
postupn zbavuje jejich hmotnho charakteru. Toto takzvan
potencovn nen edn, nbr protepvn, pp. dynamizovn, jak
homeopat zdrazuj. Pvodn substance nebo tinktura se pitom pi
kadm dalm protepn zredukuje na desetinu (potence D jako
decimln) nebo setinu (potence C jako centesimln) a pi kadm

17

kroku se jejich vzorec protepvnm pen na rozpoutc mdium.

Pi tto metod ji potence nad D 23 neobsahuj dnou vchoz ltku,
ale jen kompletn informaci zcela zbavenou jej pvodn jedovatosti.
Tato informace nle k duchovn oblasti a pekonala rovinu hmoty
s nim kmitotem. Osvobozena od sv fyzick podstaty a dopravena
na vy rovinu me psobit jako prav lk. Dv pacientovi
informaci, kter mu chyb, a tak jej uzdravuje.
Homeopatick lebn prostedky jsou nalzny ji zmnnmi
zkoukami lk. Zdrav lkai si berou lky v nich potencch, tj.
v potencch, kter obsahuj ltku, a registruj pznaky, kter tm byly
vyvolny. M-li pacient tyt nebo podobn pznaky, dostv lebn
prostedek vtinou ve vy, tj. ltky zbaven form. Jako ryz
informace tedy me pispt k jeho vylen, pokud se obraz lku kryje
s obrazem symptomu.
Kad obraz nemoci je vraz ideje, kter klesla do tla, pp.
vzoru, kter chyb ve vdom. Me bt tedy len podobnou
farmakologickou nebo duchovn informac. V prvnm ppad hovome
o homeopatii, v druhm o uvdomn vzoru nebo o vkladu obraz
nemoci. Informace je svou podstatou na vy rovni kmitn ne
tlesn problm. Kdy se poda dostat problematiku zpt na tuto vy
rove, stane se z jedu dar. Manifestace stnu v symptomatice tak vede
k jeho osvtlen a nemoc se stv cestou sebepoznn.

7. Hra pin (pro jsem nemocn?)

kolsk medicn stoj v cest jej koncepce pin, pokud jde o
obsah, pp. poselstv obraz nemoci. Stejn jako prodn vdy vychz
z toho, e vechno m pinu v minulosti. Jej touhou je najt a
odstranit tyto piny. Jin pstupy kolsk medicna rda kritizuje jako
nevdeck, co je vtka, kter pad zpt na jej hlavu, jak se jet
uke.
To, co je na tto koncepci npadn, je jej omezenost. Sm se
tzat jen v jednom smru, toti do minulosti, a tak pouze jednou,
nejve dvakrt poloit standardn otzku Pro?. Pirozen by se dalo
hledat i jinmi smry nebo se ptt libovoln dlouho. Pro jsem
nachlazen? Protoe jsem ped dvma dny chytil bacily, mohla by
znt odpov pijateln pro kolskou medicnu. Pro jsem si je vak
pithl? Protoe mj imunitn systm byl oslaben. I zde se jet
meme ptat dl: Pro byl imunitn systm oslaben? Nkdy odpov

18

m k ddinosti podle motta: Protoe jsem zddil tento obrann

systm od svch rodi. Pro mi vak rodie dali prv toto imunitn
vybaven? Odpov u vede k prarodim, kte je zddili opt od
svch rodi atd. Nakonec skonme u Adama a Evy a u otzky: Pro
s sebou na cestu dostali prvn lid takov imunitn systm? Vdetji
bychom tout technikou dotazovn mohli dojt i k velkmu tesku.
Odpov na nsledujc otzku ovem zstv prv tak oteven: Pro
byl pro Pna Boha zistajasna velk tesk?
Princip kauzality psob tak pesvdiv pouze na prvn pohled,
pi druhm pohledu prozrazuje viditeln slabiny. Jeho nejvt slabinou
je, e prokazateln nedostoj skutenosti, jak nm dokld modern
fyzika. Jako nejpokroilej prodn vda pekroila hranice
mechanistickho obrazu svta vybudovanho na kauzalit a vyvrtila
jej.
K tomuto nejen pro medicnu rozhodujcmu bodu obratu doli
fyzikov pi svch bdnch v oblasti nejmench stic uvnit atomu.
Zjistili, e vechny stice a na fotony maj zrcadlov protipl. 11 Ke
kad stici tedy existuje dvoje, kter je ve vem prv opan. Od
Einsteina pochz pokusn uspodn, pi nm se ovlivuje jedna
z obou vzniklch stic dvojat, druh je vak ponechna v klidu.
S asem se zjistilo, e v okamiku zmny stavu na ovlivnn stici se
i druh stice zmnila tak, e ob zstaly nadle svmi opanmi
ply. Jet podivuhodnj bylo, e ob zmny se udly ve stejnm
okamiku, a tm odpadlo vysvtlen jakoukoli formou pedn zprvy.
Anglian John Bell nakonec matematicky dokzal, e stice
z jednoho zdroje, takzvan fzov blokovan stice, spolu navdy
souvis, a to logicky nepochopitelnm, akauzlnm zpsobem. Bellv
teorm jde jet o krok dl a dokld, e to neplat pouze pro
subatomrn oblast nejmench stic, nbr zcela obecn. Tm byla
vyvrcena kauzalita, pp. degradovna na model vysvtlen, kter
dovoluje pouze piblen ke skutenosti.
Uvme-li, e podle vdy vzeel n vesmr z vbuchu,
z uvedenho velkho tesku, mus se skldat ze samch navzjem
spojench stic. A pesn z toho vychzej svat spisy Vchodu.
Hinduistick vdy a buddhistick stry popisuj skutenost jako realitu,
kter je ve vech svch aspektech neustle spojena se vemi ostatnmi
aspekty. Tam, kde dnes fyzikov pedkldaj podobn metafyzicky
psobc vsledky nejde o piblen modernho a nejstarho vdn,

19

jak se rdo tvrd, nbr o jednostrann pibliovn prodovdy zpt

k bezasovmu vdn moudrch nauk.
Je-li kauzalita vyvrcena, zbv otzka: pro se j dle dret?
Zcela bez kauzality se nememe obejt, kadopdn ne v tto
spolenosti, protoe nae mylen je a po jazyk formovno kauzln
(jak dokld nap. tato vta). Nen ovem dvod lpt na omezen ni
form kauzlnho mylen, jakou je vdeck systm. Meme rozit
kauzalitu jako nejlep piblen, kter mme k dispozici, k vesmru se
synchronnm dnm, jak to uinil ji Aristoteles. Pednost jeho
irho chpn kauzality se projev, jakmile se vdecky pod lupou
podvme na jednoduchou udlost, jakou je napklad sportovn zvod.
Dokonce i bh na sto metr je pli dlouh, a tak musme vybrat mal
vsek, teba start. Na standardn vdeckou otzku: Co je pinou toho,
e se sportovci nhle dali do bhu? Je vdecky pijatelnou odpovd:
startovn vstel. Psob z minulosti na ptomnost, je stle k dispozici a
lze jej opakovat.
Kdo ovem trochu rozum lehk atletice, bude tmto vysvtlenm
mlo uspokojen. Bude poukazovat na to, e hlavn pinou, pro se
sportovci dali do bhu, je jejich (1.) pn zskat zlatou medaili.
Eventuln vtzstv je vak jet v budoucnosti, a proto je pro vdu
jako pina nepijateln. Zkladem kadho dn je podle Aristotelova
pojet i pina ve vzoru. U bhu na sto metr by to byla (2.) pravidla
zvodu. Ta napklad zakazuj pout kolo nebo jin nedovolen
pomocn prostedek. Jen na zklad u odedvna existujcho (3.)
vzoru bh na sto metr sportovci vlastn v, kterm smrem mus
vyrazit. Nakonec je zde jet (4.) materiln zkladna nebo pina,
kter spov ve kvrov drze, svalech atd. a kter je vdou tak
akceptovna. Se tymi pinami namsto jedn stle jet nedostojme
posledn skutenosti, piblme se j vak. Kdyby nakonec tak i tak
dn piny neexistovaly, mus bt dovoleno doplnit onu jednu
pinu o ti dal. Pibereme-li k vkladu obraz nemoci tyto tyi
piny, nebude tm pirozen kolsk medicna chybn, nbr pouze
doplnna a rozena. Na zklad zvyku a vlastn slepoty se bude asto
stvat, e prv u dleitch vlastnch obraz nemoci se lovk utee
do nrue obvykl monokauzality. Vlastn zpal plic pak bude opt
svdn pouze na pvodce a dle nad to se lovk nebude ptt. Pirozen
jsou pi kadm zpalu plic ve he pvodci nemoci, vytvej pinu
psobc z minulosti. To, e nejsou nikdy zodpovdn sami, nech
dokld skutenost, e vtina zdravch nos ve svch plicch pslun

20

pvodce, ani by onemocnli. Jsou-li napklad po tk autonehod

umstni na jednotku intenzivn pe, mohou se nhle tit pvodci
zaktivovat. Na jednotce intenzivn pe nen nebezpe, e onemocnme
zpalem plic, tak velk proto, e je zde tak mnoho pvodc, naopak,
nikde nejsou tolik pronsledovni a nieni. Hlavn dvod spov
v komunikanm konfliktu, kter se ztlesuje, jakmile u probh
veker kontakt jen pes plastikov hadiky. Stejn jako vdy najdeme
funkn pinu, vyplyne vdy i pina clov nebo vznamov prv
tak jako vzor, do nj cel dn zapad.

8. Analogie a symbolika
I kdy shneme zpt po tyech Aristotelovch pinch,
filozofie nemoci jako cesty se zakld vce na analogickm ne na
kauzlnm mylen. Opt je to fyzika, kter nm me otevt dvee
k tomuto pohledu na svt. Na msto kauzality dosadili fyzikov
symetrii a prohlsili, e poslednmi nm pochopitelnmi zkony jsou
zsady symetrie. Analogick mylen star medicny, kter se projevuje
v Paracelsov tezi mikrokosmos = makrokosmos nebo v zkladnm
tvrzen veker esoteriky jak nahoe, tak dole, pp. Jak uvnit, tak
vn, se tomuto chpn symetrie bl. Vidme-li analogicky formu a
obsah, tlo a dui, lovka a svt 13, jsme skutenosti ble, ne kdy
hledme piny, nebo fyzika dokld, e svt neuruje kauzln
nslednost, nbr synchronn souslednost.
Kl k tomuto pochopen svta nen v analze, nbr v symbolice.
Ta je tak stednm bodem vkladu symptom. Stejn jako vechny
ostatn obrazy nelze klinick obrazy nemoc pochopit analzou
materilu, nbr spe kontemplativnm 14 pozorovnm jejich celku.
Vpov obrazu nm unik, kdy se ji pokoume najt v jet
rafinovanj analze materilu. Nakonec zskme njak seln
materil o sloen barevnch pigment, podzimn nlada je vak
ztracena. Spov toti vce v symbolice barev ne v jejich chemii.
Abychom vyloili obraz, musme sjednotit vechny jednotlivosti
v celkov dojem. Celek je vce ne souet svch st.
Nae slovo symbol pochz z eckho symballein, co
znamen tolik co smchat, slouit (padnout v jedno, v celek; tlt).
Abychom pi vkladu obraz nemoci pochopili lovka v jeho celku, je
nezbytn slouit vechny jednotliv dojmy do jednoho vzoru, pp.
vechny mal symboly do jednoho rozshlho.

21

I pes legitimovn modern fyzikou se analogick mylen stle

stejn dostv do stnu mylen analytickho. Pitom formuje n ivot
mnohem dalekoshleji, ne si piznvme. Kdy poprv potkme
njakho lovka, udlme si o nm obrzek, kter se zakld na
symbolickm a analogickm chpn. I kdy nm chce intelekt
vsugerovat, e prvn dojem klame, vme to lpe. Dvujeme-li
rozumu, pak potebujeme asto dlouh as, abychom nakonec zjistili,
e vechno bylo jasn ji na zatku. Kdy navtvme nkoho v jeho
byt, udlme si o pbytku a tm i o nm obrzek, stejn jako kdy
vystoup ze svho auta. To vechno se zakld na vce i mn
vdomm pochopen symbol. I kad nboensk souvislost se
zakld na symbolice a analogii. Jen tak lze pochopit podobenstv.
Kdy se v Oteni modlme Sta se vle tv jako v nebi tak i na
zemi, pouvme jen jinou formulaci pro tezi Jak nahoe, tak dole a
pohybujeme se na pd analogie.
Dokonce i prodovda se pi blim pohledu zakld na
srovnvacm mylen, kad prbh men je toti srovnvn a
uvdn do vztahu, pp. do analogie. A mme vzdlenost teplotu
nebo tlak, stle jsme odkzni na srovnn s ocejchovanou klou.
Protoe men je zkladem prodovdy, spov tato vda nakonec na
srovnvacm mylen.
Blzkost medicny a analogickho mylen je jet patrnj
v oblasti statistiky, jedn z jejch oblbench discipln. Stle znovu
narme dokonce na pokusy provdt dkazy statistikami. Metoda je
znm a lkav. Zeptme se 100 zvislch na heroinu, zda dve
konzumovali produkty z konop, jako je hai nebo marihuana. Odpovli 90 % ano, je pinesen dkaz a konop je nstupn drogou
k heroinu. To, co zn tak logicky, je ovem bez jakkoli prkaznosti.
Nebo kdybychom se ptali jinak, d se statisticky dokzat, e mlko
je nejnebezpenj nstupn drogou svta, 100 % zvislch na heroinu
a vichni alkoholici zanali mlkem. Nejde zde nikterak o to, abychom
shazovali statistiky, nbr naopak o to, abychom rehabilitovali
srovnvac mylen, kter je jejich zkladem. Statistiky mohou
vypovdat o podstatnch vcech, nemohou vak nikdy nic dokzat,
protoe jejich vzjemn vztahy nemaj nic spolenho s kauzalitou. Jak
prbhy men tak statistiky ukazuj, jak dalece je rozeno
analogick mylen. Skutenost, e to nechceme vzt v vahu, na tom
mn mlo.

22

I pro modern medicnu m symbolika rozhodujc vznam.

Symboly a z nich vytvoen rituly hraj ve zdravotnictv, jak jet
ukeme, stle roli, kter je prv tak pevldajc jako dalece
pehlen. To je v podku ji proto, e i obrazy nemoc se skldaj ze
symbol a vynucuj si pesn jdouc rituly.

9. Tvarujc pole
Protoe neexistuje dn star kultura ani dn modern
spolenost bez ritul, meme vychzet z toho, e rituly nutn pat
k lidskmu ivotu. Jejich innost je, meno jejich rozenm, jet
mlo probdan. Teprve v poslednm desetilet se dky Sheldrakeov
teorii morfogenetickch nebo tvarujcch pol nael objasujc pstup.
Sheldrake shledal, e experimenty potvrdily mezi rznmi ivmi
bytostmi existenci vztah, je se vzpraj logickm vysvtlenm.
Postuloval takzvan tvarujc pole, je umouj tato spojen, ani by
k tomu potebovala hmotu nebo penos informac. Rzn experiment
dokldaj, e iv bytosti jsou spolu nevysvtliteln zpsobem spojeny
ve spolenm poli, zcela podobn jako stice dvojata v atomov
fyzice. Ve stejnm okamik kmitaj na stejn rovin kmitot a chovaj
se tm jako jedna bytost, srovnateln napklad s velkm hejnem ryb
nebo s polem obil, vlncm se ve vtru. Pi pozorovanch situacch
vbec nen as navzat vzjemn vazby v obvyklm smyslu.
Amerian Conden objevil nco podobnho u lid. Nechal
nafilmovat extrmnm zpomalovaem komunikujc osoby z boku.
Pitom se zjistilo, e mluv a poslucha jsou v tm okamiku spojeni
nepatrnmi, tzv. mikropohyby. Toto spolen kmitn se projevovalo u
vech lid s vjimkou autistickch dt. V oblasti organickho ivota
jsme zde na stop souvislosti, kter odpovd onm zvltnm,
nevysvtliteln souvislostem ve fyzice elementrnch stic.
Zkuenost s takovmi poli nezvislmi na ase a prostoru me
zskat kad v koncertnm sle, kde panuje harmonie nevysvtliteln
podle bnch kritri. Jak je mon, lze se naivn ptt, e tolik
rznch hudebnk s tolika rznmi asy reakc hraje ve stejnm taktu?
Ovem, e vichni vid stejnho dirigenta, kad se svou individuln
dobou reakce by vak musel jeho signly pevdt na svm nstroji
v odlin ase. To, e tomu tak nen, tkv ve spojujcm vzoru hudby.
Msto logicky oekvanho chaosu me vzniknout symfonie souzvuk,
protoe hudebnci se sjednocuj v pedloze a reaguj jako jedna bytost.

23

Tak posluchai se mohou napojit na tento vzor a sjednotit se s hudbou,

s dirigentem, s hudebnk a druhmi posluchai. To je tajemstv, pro
ani technicky nejlep zznam neme nahradit koncert.
Praktick zkuenosti s tmito logicky neuchopitelnmi,
neviditelnmi, ale pesto citelnmi poli umouje i meditace. Tm ve
vech klterech byly mstnosti pro rozjmn, kter byly vyhrazeny
pouze k tomuto elu, aby jejich atmosfra nebyla nim ruena. Kdo
ji nkdy meditoval v kltern komnat, v n se po 1000 let
praktikovala pouze meditace, ten tuto zkuenost zn. Meditace v nich
jde snadnji a je hlub ne doma ve vlastn lonici nebo dokonce
v letadle bhem cesty. Tak velk skupiny, kter jsou v souladu,
vytvej pole, je je mon ctit. Zvlt citeln je to u tchaj-i, star
nsk meditace v pohybu. Pohybuje-li se skupina jako jedin bytost,
vznik ohromn sla. Star vojensk zkuenost k, e stejnm krokem
se snadnji pochoduje. Jak velk me bt sla souzvuku, rezonance,
vidme na nebezpe zcen mostu, kdy po nm pochoduj vojensk
oddly.
To, jak se takov pole mohou vytvoit i na velk vzdlenosti
takka nezvisle na prostoru, me ilustrovat skutenost, e vynlezy
jsou nezdka ohlaovny v rznch stech svta souasn a e tyt
mylenky se objevuj ve stejnm okamiku na rznch mstech.
Dokonce i v politice plat tato zkuenost. V tm synchronnm
zhroucen reimu ve vchodnm bloku se ukzala sla pole s platnost
vzoru. Jeho as vyprel, a tak tyt tanky; kter se po desetilet staraly o
hbitovn klid, u nhle nic nezmohly. Zatmco intelekt zahnan do
zkch se u vech tchto pklad pokou hledat jet jin vysvtlen,
jeden drastick experiment ho stav ped neeiteln problmy. Samici
krlka byla odebrna jej mlata a v atomov ponorce odvezena na
vzdlenost mnoha tisc kilometr. Kdy je v uritou stanovenou dobu
zabili, bylo mon registrovat reakci matky. Slovo reakce je zde
vlastn nepimen, nebo matce chybly veker podklady, aby na
nco reagovala, byla tedy spe spojena vjednom poli se svmi
mlaty. Reakce potebuje as, zde to vak jde bez asu.
Zatmco jet vme, e jsou rzn piny, kter dr svt
v chodu, modern fyzika ji dokld opak: Ve skutenosti nm vldne
nevysvtliteln synchronicita a kauzalita je pouze chyba v mylen, i
kdy hodnovrn. Fenomny vystupujc v tvarujcch polch se dj
synchronn a nelze je vysvtlit kauzln. Je dvod k podezen, e

24

fyzika a biologie jsou zde na stop on hlub skutenosti, kter je

popsna ve svatch knihch Vchodu jako velk vzor, odvjejc se
synchronn na vech rovinch, v nm m vechno sv msto,
navzjem spolu souvis, nikterak se vak pinn nepodmiuje. Teorie
o analogich je s pedstavami o tvarujcch polch v naprostm souladu.
Potud je pochopiteln, e se dnes opt vnuje pozornost starm
naukm, jako je Paracelsovo uen o tom, e lovk a svt jsou jedno.
Spojen skutenosti ritul s tvarujcmi poli je nasnad. Rituly
jsou nejpmj cestou k vytvoen takovch pol a k jejich zakotven
v realit. Pozorujeme-li star inician a liv rituly, stv se nae
podezen jistotou. Pi ritulech v obdob puberty se snad nevysvtloval
mladistvm svt dosplch s jeho pravidly, nbr mlad lid se stvali
provdnm ritulnch kon jeho soust, ani by museli nemu
rozumt. Pipojeni jednou k poli nov sfry, stvali se automaticky
oteven vem jeho monostem. My, kte ji v rituly nevme, a proto
tak nevytvme dn siln pole, si nco takovho umme st
pedstavit.

II. Nemoc a ritul

1. Rituly v na spolenosti
Nm znm star kultury mly bez vjimky jedno spolen:
Vytvely ze symbol rituly pro zvltn pechodn fze ivota, ale i
pro vedn den a jeho poadavky. Jen modern lovk si mysl, e se
obejde bez ritul, a povauje je za pekonanou povru. Na zklad
toho je o to pekvapivj, kolik ritul se zachovalo v na osvcen
dob. Nepozorovny nebo mysln pehleny ovldaj stle jet obraz
spolenosti. Vedle nkolika zbylch vdomch ritul, jako je kest,
konfirmace, bimovn, uzavrn manelstv a poheb, existuje
nespoet napl vdomch i nevdomch kon, je ij ze svho
ritulnho charakteru. Mal rituly nutkavho rzu vypluj vedn den,
napklad kdy si dospl lid nhle nemohou pomoci a mus dlat na
vzorovan dlab chodnku kroky ve zvltnm sledu, pi jzd vlakem
takka nutkav potat kolem se mhajc sloupy, kdy mus ptkrt za
sebou vyzkouet, zda je auto skuten zaven, zda jsou dvee domu
zamknut, zstrky vytaen ze zsuvek a tak dle. Vechny tyto kony
nemaj logicky pochopiteln smysl, jde pouze, jak je pro rituly

25

typick, o konn o sob. Vedle takovch kadodennch a zdnliv

nepodstatnch kon existuje i ada dleitch ritul.
Nae soudnictv stav na tom, e pslunci spolenosti v ve
star ritul prvnho rozsudku a uznvaj jej. Rituln charakter je pi
kadm jednn patrn v psn ritualizovanm prbhu. uspodn
soudu tm odpovd uspodn v nboenskm du. Talry soudc,
alobc a obhjc jsou rituln roucha nesouc vznam. Z jakho jinho
dvodu by si ml dospl prvnk oblkat aty a paruku, kdy ne
protop aby rituln slouil justici. Stejn jako knz, mus soudce
zastvat svj ad bez zetele na vlastn osobu nebo na lovka, kterho
soud. Kdy zastv svj ad, je podzen pouze pravidlm soudnho
ritulu a mus a do konce jednn pestat bt individuln soukromou
osobou se soukrommi nzory. Nepoda-li se mu to a je-li zavzn
jinm ne vhradn soudnm pravidlm, je odmtnut jako zaujat.
Kad uzaven smlouvy, vdom uznn vcnho obsahu
vlastnorunm podpisem, spluje kritria ritulu. Prv proto nen
mon jmno msto vlastnho podpisu napsat na stroji nebo vytisknout
raztkem, akoli pak by bylo dokonce itelnj. U politickch smluv je
ratifikace jako ritul uznn zvlt npadn kon. Tak obvykl styk
lid mezi sebou je podzen ritulnm pravidlm, kter samy o sob a
z hlediska funkce maj mal smysl. Pro si pi pozdravu podvme
prv pravou ruku otevenou dlan a nikoli levou pst? N ivot je
urovn symboly a znaky, od barev obleen a po dopravn znaky.
Vechny takto zazen rituln prbhy ij z toho, e jsou uznvny a
dodrovny. Dopravn pravidla a znaky nedvaj samy o sob vbec
smysl, ale respektovny vemi, d nejobtnj situace. Rituly nejsou
logick, nbr symbolick, jsou to psobc vzory. Bez nich by bylo
spoleensk souit nemon.
Problmem pitom je, e nevdom rituly nefunguj tak dobe
jako vdom, a v modern prmyslov spolenosti panuje siln
tendence k neuvdomn. Vznam ritul ztrc stale vce sv
zakotven ve vdom a kles do stnu. Na povrchov rovni spolenosti
upadaj formy zbaven vznamu na pouh zvyky.Ty se na zklad
svch hlubokch koen v kdysi vdomch vzorech stle jet
vysloven houevnat dr pi ivot. Je-li u pvodn smysl dvno
zapomenut, petrvvaj zvyky a nadle dvaj spolenosti rmec.
Pokusy odstranit je reformami asto ztroskotvaj na jejich hlubokm
zakoenn. I kdy se francouzt revolucioni v roce 1789 pokoueli
s velkm elnem zmnit 7 denn tden v logitj a produktivnj

26

desetidenn rytmus, sedmidenn rytmus byl ve skutenosti zakotven

pli hluboko a petrval revoluci.
Dokonce, i kdy u neznme koeny, avak nsledujeme
pravidla, je z nich vyrostla, zstvme v zajet vzoru. Nebezpen je
pouze to, e spolu s uvdomnm ochabuje i duevn nboj. Provdj-li
se pravidla u jen mechanicky, bez uvdomn, vyblednou. Nen-li u
znm jejich vznam, zdaj se nm nesmysln. Proto je u nevykldme
a ona nutn ztrcej na vznamu.

2. Rituly pechodu
Pechodn stadia ivota vyaduj rituly a ve vech dobch je
tak mla. Zatmco archaick kultury vily v inician slu ritul
v pubert, my jsme jejich posledn pozstatky, konfirmaci a bimovn,
dalekoshle znehodnotili. Nedostaten nabity uvdomnm, degeneruj
na zvyky je sotva jet spluj jejich funkci. Pro dnen mladistv je
obtnj stt se dosplmi, protoe jim chyb vdom rituly
pechodu, kter by je bezpen zakotvily v novch vzorech svta
dosplch s jeho zcela jinmi pravidly a symboly. Mysleli jsme si, e
jsme jim uetili hrzy nejtemnj povry, a zatm jsme je obrali o
dleit ance k jejich zrn. Jakkoli tvrd a krut mohly bt pslun
rituly archaickch kultur, od odlouen v divoin nebo v tmavch
jeskynch na dlouh dny a po krvav zkouky odvahy a paniku
vyvolvajc setkn s duchy, byly to schdn kroky na novou rove.
Protoe to vak bez ritul nejde, mus dnen mladistv usilovat
o nhradu. Prvn cigareta*, vykouen takka rituln v kruhu stejn
smlejcch, je takovm pokusem. Snad s vdomm, e jet nejsou
dospl, odvauj se pedasn zskat jedno z vlastn jet zakzanch
privilegi svta dosplch. Poruenm tohoto tabu nevdom doufaj, e
si vynut pstup k novmu vzoru. Podobn jako u archaickch ritul
v pubert je s tm spojen strach. Nov rovina je nebezpen a prvn
cigareta to dokazuje. Vtina astnk ritul si ve shod s tm nadl
do kalhot na znamen toho, jak moc maj nahnno. Odvn a agresivn
kalajce vak el potenm tkostem.
Jet dleitjm nhradnm ritulem je zkouka na idisk
prkaz. Aby se lovk stal lenem motorizovan spolenosti, mus se
umt odpovdajcm zpsobem prokzat. Slo-li tuto vlastn zkouku
zralosti, zanaj zkouky odvahy na silnicch. Poet a druh nehod

27

v prvnm roce po obdren idiskho prkazu hovo pro to, e

pedevm mlad mui se vydvaj na tuto cestu, aby se nauili bt se.
Problmem pi takovch nhradnch konech je, e dky
neptomnosti uvdomn a pedevm dky absenci pomocn ruky od
druh, v tomto ppad dospl strany, nemohou nabdnout na nov
rovin dnou jistotu. Mladistv tak nadle ulpvaj na nhradnm
ritulu, stvaj se nruivmi kuky, rychlmi a nebezpenmi idii,
ale nikoli dosplmi lidmi.
Dve byli emeslnit uni poslni do svta na zkuenou, a a
teprve ped nkolika lety zaaly jezdit dvky do ciziny jako au pair, aby
nasbraly zkuenosti a otrkaly se. Spolenost si jet byla vdoma,
jak nebezpen by se jinak mohli stt nezkuen mlad lid se svmi
neotrkanmi rohy. Dnes zstvaj zvlt dti ze stednch vrstev asto
doma, neschopn se osamostatnit, co je legitimovno dkladn
reformovanmi pedpisy o vzdlvn a vlastnm pnm rodiovsk,
pp. matesk lsky. Pak jsou silnice vchodiskem, i kdy
nebezpenm. Horrory, jejich boom se vysvtluje rovn
neuspokojenou potebou mladch lid bt se, zavat paniku a
dobrodrustv, nemohou vakuum vyplnit, pouze jej ilustruj.

3. Rituly modern medicny

Zatek ivota se ve starch dobch slavil ritulem narozen,
jeho konec pak pohebnm ritulem. Dnes jsme oboj pemstili do
nemocnic, a tm pod ztitu nevdomch ritul. Rituly vldnouc
v medicn nm mohou pomoci uvdomit si nesmrn vznam
ritulnosti pro procesy len, a budeme je proto pozorovat podrobnji.
S patin zaostenm pohledem najdeme v modernch
nemocnicch pekvapiv mnostv kouzel, kter by udlala est
kadmu amanovi. Kdy se pacienti v archaickch dobch utkali do
pe litele, museli se zcela svit jeho jinmu svtu, ztratili sv prva
na sebeuren a odevzdali se Bohu, pp. amanovi jako jeho zstupci.
Dnes inscenujeme podobn efekt s jet vtmi nklady. I modern
pacient odkld hned u brny sv prvo na sebeuren. Brna je stle
jet dleitm mstem kad nemocnice, ste toti prh k jinmu
svtu stejn jako svho asu brna chrmu, podle n je snad i
pojmenovna. Svt za brnou a za kadou tuenou tematikou nemoci
nahn ve sv nepehlednosti strach. Pacienti se ve shod s tm nezdka
ct skleni tv v tv vem tm vcem, kter se jim dj a do nich

28

nevid. Podobn, jen vdomji, se zejm ctili antit hledai uzdraven

pi vstupu do Asklpiova chrmu.
Pot, co jsou pacienti podle psnho schmatu zaregistrovni,
jde se co nejrychleji do postele. I kdy pijeli zcela zdrvi, pouze
v pedveer svho vyeten nebo njakho zkroku, v nemocnici mus
pacienti leet. Hlava jako centrla veden se zde nesm dret zpma,
nbr mus bt zsadn poloena. Tm je hned tak zajitno, e
pacienti le lkam u nohou pinejmenm fyzicky, a vyjasnno, e
jednn na stejn rovni nepichz v vahu. Pacienti ji nesm do
nieho pli mluvit a sotva mohou o nem rozhodovat. Formln a
obsahov jsou z nich nejkrat cestou udlni pacienti (= lat. snejc,
trpliv). To, e jsou sestrou dni do postele jako dti, pot co se na
pkaz svlkli, pat rovn k tomu stejn jako skutenost, e ji nesm
sami rozhodovat, kdy se pjde do postele a kdy se bude vstvat.
Probh zaazen zpt na rove dtsk zodpovdnosti. Ve vtin
nemocnic jsou pacienti na pokojch po nkolika, stejn jako svho asu
v dtstv. To m navc ten efekt, e sestra mus rozhodnout, kdy se
pjde spt, pirozen pro dobro milch dt: Zhasnout svtlo, zavt
oi! Dalho rna po zsahu klidov ety pak nen k jdlu to, co snad
pacienti nejradji sndaj. O tom, co je pro n nejlep, rozhoduj opt
jin. A kdy vechno nesn, sklid mrn pokrn a odpovdajc
pohledy. Nkter sestry jet nevdom vytvej karikaturu tto
situace tm, e pouvaj jazyk, jakm se mluv na dti, mysl to dobe,
pacientovi je tm ovem jednoznan piazena jeho role.
Celebruje se zde ritul, kter pedpokld jen jeden cl: udlat
z lid pacienty a vlastn i dti. Tento proces podporuje ada malikost:
Chtj-li se jt pacienti projt, mus to uinit v pyamu, non koili
nebo upanu, jen ne jako normln svprvn dospl. Tak zdrav
nemohou bt, aby nemuseli pi vizit leet v posteli, trpliv ekajce
na to, co asi polobohov pronesou. Ti skuten dalekoshle rozhoduj o
osudu pacient, jim jsou sdleny pouze vsledky. Kdy se lkai rad,
pouvaj sotva srozumiteln tajn jazyk, srovnvaj kivky, grafy a
vsledky men, kter vypadaj jako kniha o sedmi peetch.
Vizita, lkask nvtva u nemocninho lka, probh podle
psnch ritulnch pravidel. Urit hierarchie zpravidla celebruje
poun divadeln kus. Hierarchie v etin doslova znamen vlda
svatch. Je jen dsledkem toho, e prim jako nejvy v hierarchii
vldne jako veleknz. Svobody, kter jsou mon, kdy jsou ptomny

29

pouze sestry, jsou v jeho ptomnosti automaticky vyloueny. Psob

dojmem, e vechno v, a nemus nic zdvodovat. V pacientovi
mohou vyvstat vzpomnky na psnho otce, hlavu rodiny. Respekt a
cta, pokud se nedostav samy sebou, jsou drazn prosazovny.
Pokusy o odbourvn hierarchi v tto demokratick dob narej
zejmna v medicn na hluboce zakoenn odpor.
Cel peliv naplnovan ritul regrese m pro pacienty i
pjemn strnky. Jsou napklad vude peveni v posteli, i tam, kam
by beze veho mohli dojt sami. Nemaj se vak namhat ani pli
pemlet. Je nazen klid pro tlo, dui i ducha, kter psob liv. Je
tak jen dsledkem, kdy nikoli sami pacienti, nbr lkai rozhoduj,
kdy budou smt opt chodit sami a kdy se pak tak budou smt vrtit
dom. V ppad, e pacienti nerozeznaj nznaky a rozvjej vlastn
pedstavy obvyklm zpsobem, jsou odkzni zpt a sankcemi
pinuceni vrtit se do zabhnutho rmce. S tm ze sedmnctky jsou
problmy, registruj sestry a hls to ppadn ve. Je-li velmi
problematick, sm prim se zlibou v plurlu majestatis obrt na
problematickho pacienta: Jakpak tu mme problmy...
Ovem e medicna m mnoh zdvodnn pro vechna tato
opaten, ani by kdy pouila slovo ritul. Pi blim pohledu se vak
vechna ukazuj jako racionalizace. Lkai pr mus mluvit latinsky,
aby se mohli dorozumt i na mezinrodn rovni. Bhem 20 let studia a
praxe jsem se jet nikdy nesetkal s lkaem, kter by byl se svm
kolegou mluvil latinsky nebo by toho byl by jen schopen. Kdyby se o
to nkter pesto pokusil, byl by svmi kolegy jist povaovn za
blzna. V rozhovoru je vdy jen tolik latiny, aby nerozuml
nezasvcen. To znamen, e ped pacienty, jim nelze sdlit celou
pravdu stejn jako dtem, jsou rozhodujc slova zakdovna.
Podobn je tomu se steriln blou u nemocninho personlu,
kde nesm bt jedin vjimka. Z hygienickch dvod nen bl lep
ne napklad lut. Pro tedy vude bl? Nem to snad pece jen nco
spolenho s tm, e i pape nos blou stejn jako vtina guru?
Potebuj i polobozi bl rituln roucha pro sv tajn rituly a nechtj
to pouze piznat? Nelze si blou z lkaskho ivota odmyslit proto, e
v sob sjednocuje vechny ostatn barvy, a tm je barvou celosti a
plnosti?
Mnoh, jako teba i kouzeln moc hygieny, hovo pro takov
hlub dvody. Pvodn se bl prosazovala proti mohutnmu odporu

30

lka, hygiena si vak zjednala v nhradnm obadnictv stl msto.

Dnes vystupuj lkai na jej obranu stejn prudce a msty iracionln,
jako kdy proti n kdysi bojovali. Takov vysok emocionln nboje
jsou obecn znakem toho, e za tmatem toho vz vc. V tomto ppad
vidme, jak z hlubin prosvtaj pedpisy rituln istoty a ceremonily
oisty. Hygienicky smysluplnou oistu meme pozorovat u chirurg
bhem ppravy na operaci. Nkolik minut si umvaj ruce pod horkou
tekouc vodou, zatmco si je drhnou agresivnm mdlovm roztokem a
tvrdm kartkem. Doba tohoto myt je pesn pedepsna a pedanticky
kontrolovna stopkami. Po tto procedue jsou ruce stle jet
pinav, take nsledn mus bt znovu del dobu omvny
roztokem s vysokm procentem alkoholu. Pot jsou z hygienickho
hlediska stle jet nanejv podezel a mus bt vsunuty do sterilnch
gumovch rukavic. Dokonce I ve vdom magickch kultech st
existovaly dkladnj oistn rituly rukou.
Mnoho mench oistnch kon, kter provzej vedn den
nemocnice, je mon na tomto pozad prohldnout jako rituly, protoe
z hlediska hygieny vtinou nic nepinej. Lka si dodnes stle myje
ruce na dkaz neviny. Dezinfikuje i msta na ki, do nich bude pchat
injekci zpsobem, o nm je ji dvno prokzno, e nem pro hygienu
dn smysl. Lkai vak prvem nechtj od tohoto oblbenho ritulu
upustit. Radji nachzej nejpodivnj racionalizace, aby mohli nadle
starm amanskm zpsobem pedem pipravit msto pro zrann
funkn nesmyslnmi, ale magicky innmi tahy. Alkohol m v tomto
ppad zejm funkci svcen vody u vchodu do kostela.
Z hygienickho hlediska ani jedna z tekutin neist, z hlubho pohledu
vak pesto oiuj a zasvcuj. Lkai prvem dodruj tento ritul a
pacienti ho prvem oekvaj, protoe rituly jsou v medicn stejn
jako v jinch oblastech nanejv nezbytn. Nkdy jsou odvodnn,
jimi jsou star rituly hjeny ped reformtory, ponkud zvltn,
zkladn smr je vak sprvn.
Tak normln lkask praxe je pln nevdomch ritul. Pot,
co pacienti seste odevzdaj svou legitimaci ve form karty zdravotn
pojiovny, mus dostt svmu jmnu dlouhm trplivm eknm.
V atmosfe napt uprosted jinch nemocnch s horekou oekvaj
rozhodujc okamik, v nm jim bude dovoleno vstoupit. Oekvaj jej
a souasn se jej boj, jako se ped nkolika tisci lety pacient bl
setkn s Asklpiem, bohem len. Kdy jsou konen piputni
k mystrim lkae, ta se ukazuj jako skuten mysterizn. Smysl a

31

el pstroj, kter jsou pouity, zstvaj pro pacienta skryty

v temnotch. A se spokoj s tm, e vid, jak je jeho doktor vybaven
pro vechny ppady. Tm spluj svj el i pstroje, kter jet vbec
nebyly pouity. Doktor sm m ovem mlo asu, jak by tak mohl,
kdy je tak dleitou osobou! By i jen npad, e bychom toho, kdo od
ns vyadoval hodinu trplivho ekn, nechali minutu ekat, je zcela
nemysliteln. Konen na mal, rozhodujc okamik trplivho
oslov. Dve bvali lid prohlaovni za nemocn, dnes jsou uznvni
psemn. Souasn je vyeno i zaklnadlo nad chorobou. Nemoc
dostane svj (aso)prostor a prostedky, po nich m ustoupit.
Vypsnm nemocensk udl pan doktor pacientovi a jeho pznaku
z pozice svho adu uritou lhtu. Kdy uplyne, je postien
automaticky uznn zdravm. Tato hrozba je doloena listinami (na
potvrzen o pracovn neschopnosti) a s druhm dokladem je pak pacient
vtinou rychle proputn. Tento doklad je zakdovn dvojm
zpsobem, jednak jsou psemn znaky neiteln, jednak pochzej slova
z jinho svta. Ale lkrnk, kter je rovn ble odn, a pat tm ke
stejnmu spoleenstv zasvcench, recept dovedn rozlut a vyd
spsn kapky nebo tablety. Vzor je tak star, jak je inn.
Ve stedu vekerho tohoto arovn si lkai zaloili svou
venou pozici, na n je na prvn pohled vidt, jak je zvl dleit a
nakonec rozhodujc. Zatmco o ivot a smrti rozhoduje vlastn jen
Bh, zde se mu jeden cech obratnm ponnm sna piblit.
Uvme-li vechna kritria, kter vnjkov charakterizuj amana,
vyjde nm z nich pitom vdy i lka. Obma je spolen npadn kroj,
kter daleko pesahuje vznam barev. Hierarchick rozdly spovaj ji
ve stihu pl. Sestry sice u sm odkldat sv epce, ale bda kdyby
si oblkly pl s vysokm stojatm lmcem, a pokusil si tak osobovat
lkask privilegium. Opravdov aman sotva upust od noen amulet
s livmi silami. Lkai na tomto mst nos stetoskopy, kter pi
vhodn pleitosti pokldaj pacientovi na srdce nebo jin dleit
msta. amani asto pouvaj jazyk nezasvcenmu okol
nesrozumiteln a provdj rituln kony, jejich hlub vznam je
jasn pouze jim. V obojm se jim modern lkai vyrovnaj. Dstojnost
litel se asto projevuje v jejich chovn, kter se mlo star o
svtsk vci. Mohou si dovolit nechat pacient ekat a oetovat je podle
pirozenho spdu hierarchie odshora dol. S hmotnmi statky nemaj
na sv rovni samozejm nic spolenho, nechvaj se obdarovvat.
Tchto monost lkai ile vyuvaj i dnes, v prvn ad u pacient a

32

jejich pojioven, na druhm mst pak u ochotnch farmaceutickch

firem. A stejn jako dve maj pomocnky, kte za n pebraj tuto
mn dstojnou lohu.17 Litel se nakonec obklopuj i magickmi
znaky, kter bud respekt, dlaj dojem na nezasvcen nebo jim
dokonce nahnj strach. Do tto souvislosti spad historicky vznikl
vztah lka k hadu, on Asklpiov uovce, kter se nebezpen ovj
kole stejnojmenn hole. Asklpios, praotec lka, ml moc nad hadem
a jeho , polaritou. Skuten litele charakterizuje jejich vyzaovn,
nejpatrnji ztlesnn ve svatozi kolem hlavy. V tomto smru mohou
modern lkai nabdnou pouze nhradu. Je pece npadn, e jej
prototyp asto pedstavuje zrctko na ele krnho, nosnho a unho
lkae, kter pinejmenm imituje svatoz a vypad jako ziv
Symbol slunce, kter k sob pitahuje nejen svteln paprsky, ale
pedevm tak pozornost vech nezasvcench.
Pitom ironicky znjcm popisu od prkazu zdravotn
pojiovny a po svatoz snad me vzniknout dojem, e se zde jedn
o pozstatky mocenskch snah nebo dokonce velikstv lka, kter
vyaduje reformu. Takov hodnocen vak vid jen jednu stranu mince.
Kdy si vimneme i druh strany, jde zde o stedn a dve i dnes
inn vzor medicny, kter sama st jet v, pro funguje.
Nemoc je vdy tak regrese a zcela automaticky v lovku
vyvolv postoj odevzdn a bezmocnosti. Vodorovn poloha tla opt
napravuje mnoh, co bylo pedtm zjevn mrn blzniv: Nikoli ivot
nm le u nohou, nbr my leme u nohou ivotu. Potud ns dl
kad forma nemoci poctivmi. Postoj pokory ve spojen
s dostavujcm se klidem a nutnost podrobit se vzoru Sta se vle
tv! m liv inek. Nemoc nm tak dovoluje vzt si dovolenou od
nejnamhavjho lidskho postoje vbec, od postoje Sta se m
vle!. m vdomj je ponoen do odevzdanosti a pokory, kter z n
v idelnm ppad plyne, tm innj je ritul len.
Potud jsou vechny tak dobe mnn pokusy dopomoci
pacientovi k zrovnoprvnn a svprvnosti vdy i kontraproduktivn,
meno vzorem, kter vlastn l. Zvl patrn je to na soukromch
klinikch, kde prvotdn oeten nikterak nepin lep uzdraven.
Zde prv nejde o to, aby pacient v situaci sv nemoci pokraoval
v prosazovn svch osvdench mocenskch her a nrok. Co
potebuje, je monost uvdomit si svou zsadn situaci odevzdn. I
nevdom modern rituly v nemocnicch k tomu napomhaj.

33

Skuten nebezpen pro jeho ance na uzdraven nen

hierarchick organizace v nemocnici nebo hra na bohy, kter se tam
provd, nbr fantazie o vemocnosti, jimi trp lkai slep vi
realit, kte pacientovi sugeruj, e oni dokou vechno. Ve
skutenosti se prv tito lkai, i pi jejich ctu vzbuzujcm pnosu pro
stavbu ve lkask vdy, se skutenou pikou hierarchie, se svtcem
nikdy nesetkali. I kdy dnes stav ze slonov kosti, sdlej nkdy osud
jejich stejn snaivch pedchdc stavitel babylonsk ve.
Placebo efekt, na kter se vdecky zaloen lkai dvaj
s podezenm, a hlavn droga lka jsou dleitmi soustmi ritulu
modern medicny. m lpe jsou pacienti s to poznat alespo
symbolicky pevahu svtce v hierarchii, tm vt jsou jejich ance na
vylen. Lka je v tomto ppade projekn plochou pro jejich touhu
po veden vym, ba nejvym mstem. Medicna, kter ze hry
vynechv Boha, princip jednoty, bude vdy potebovat nhradn bohy
nebo nebude schopna dokonale lit. Polobh v blm je jen karikatura,
ale stle jet lep ne neptomnost Boha. Ani prodovdeck
medicna, kter se pokou jednat objektivn nezvisle na
nepostiitelnch vcech due, se Boha neme vzdt, pouze jej nazv
vda. Pro lidi vc ve vdu proto i vra v bezchybnou, vemocnou
medicnu obsahuje anci na uzdraven. Dky pochybovanosti, kter
k nboenstv vdy pat, je to vak skuten pochybn monost
uzdravit se.

4. Rituly star medicny

Jak inn jsou v lkask oblasti pole, zformovan z ritul,
ukazuje antick medicna. Tehdej nemocnice byly chrmy boha
Asklpia. Nemocn a potebn se zdaleka vydvali na cestu tam. Po
svm pchodu byli chrmovmi sluebnky zasvceni do ppravnch
ritul naladn a oitn. Len v naem dnenm smyslu se
nekonalo. Neprovdly se ani operace ani se nepodvaly inn lky,
jak je chpeme dnes. Z oblast nm dvrn znmch hrly jistou roli
pouze hygiena a dietetika. Byly vak tehdy chpny mnohem eji ne
dnes.
Centrum tto medicny tvoil sm Asklpiv chrm jako prostor.
Po mnohch ritulech zde vzniklo pole, v nm mohlo dochzet
k len. Pacient byl tdny pipravovn na to, e v rozhodujc noci
svho pobytu proije chrmov spnek, takzvanou inkubaci. V tto

34

zvltn noci, na tomto zvltnm mst chrmu se uloil a usnil,

zatmco atmosfra byla pipravena pomoc odpovdajcho svtla a
vonnch esenc. To, co rozhodlo, se stalo ve stavu spnku, podle slov
Sv Pn obdarovv ve spnku. Pacientovi se zdlo o vyeen jeho
problmu. Bu vidl een v obrazech pmo ped sebou, nebo se mu
zjevil Asklpios a naznail mu, kam vede jeho cesta.
Pro nae modern chpn to zn naivn, a pece bychom si mli
uvdomit, e tato medicna mla spchy a dokzala lit. V souladu
s nam dnenm chpnm psychologie bychom ekli, e byl vytvoen
prostor, v nm mohlo een vystoupit z nevdom. Chpeme-li len
v hlubm smyslu a nevidme-li v nm pouze opravu poruchy, nemus
se tato medicna ped dnenm lkastvm stydt. Naopak, mla smysl
pro procesy, kter my prv teprve znovu objevujeme. V me, v jak se
ume uvdomovat si pole, je nm vldnou, a zachzet s nimi,
zskvme tak znovu respekt ped antickou medicnou. Zakldala se
na vdn a ritulech.
Mnoh hovo pro to, e morfogenetick pole pedstavuj vlastn
struktury, v nich dochz k vvoji a k uzdraven. Dokonce i velk
vvoj, evoluce, lze vysvtlit v souladu s tm. Pole pedstavuj rmec, do
nj se pedem otiskuje vvoj. Do uritho rmce se vak mohou
otisknout jen zcela urit obrazy, a tak nen v evoluci mon vechno,
nbr pouze to, co se hod do pedem danho rmce. Proto tak nen
uzdraven ve smyslu plnho obnoven dosaiteln v kadm ppad,
nbr jen tehdy, kdy je navreno v pirozenosti postienho, pp.
pedvdno v jeho vzoru. Uzdraven ve smyslu rozputn nebo
naplnn vlastnho vzoru je naopak mon vdy.

5. Nemoc a vzor
Obrazy nemoc pedstavuj pole. Ke kadmu symptomu pat
nejen jeho tlesn forma, nbr i okol z pslunch vzor chovn a
(nad)ivotnch strategi. V obraze nemoci ztuhla urit mra energie
v pevnou strukturu, kter je vyryta hluboko v nevdom jako vzor. Jen
formln aspekt pesahuje ven, take je viditeln, podobn jako pika
ledovce. Velmi dobe to meme vidt na pkladu nruivost.
Vlastnm problmem zde nejsou tlesn symptomy, kter lze bhem
nkolika dn odprn pekonat, nbr nezlomn vzor v hloubi, od nj
nen mon zvislosti osvobodit. Veker dobe mnn terapie, kter
neto a na rovinu zkladnho vzoru, z dlouhodobho hlediska mnoho

35

nepinej. Je otzkou asu, kdy vzor postienho opt vthne do

svho zaklet. Prv pro pacienty s problmem zvislosti m velk
vznam uvdom, e tento vzor vbec neme bt zmnn, e jedin
ance spov v tom, e jej budou t v jin form.
Tvarujc pole obrazu nemoci se nabj ze vzoru v hloubi. Tento
vzor je srovnateln s rmem, kter pipout rzn obrazy je se do nj
hod, ale nikdy ne vechny. Rm vytyuje princip, kter se me
vyjdit v jeho poli. Na urit pd mohou napklad rst rzn
rostliny, nikoli vak vechny. Chestu, borovicm a palmm se stejn
da na psit pd, jedlm a smrkm naopak ne. Vechny rostliny,
kterm se da na stejn pd, mus odret princip svho zkladu, u
psku napklad princip nenronosti.
Peneseme-li to na nemoc, znamen to: Zkladn tematika jako
napklad problm agrese uruje rmec na rovni vzoru. Na povrchu se
me zformovat ve zdnliv zcela odlinch obrazech, teba
v alergich, vysokm krevnm tlaku, lunkovch kamenech nebo
v okusovn neht. Tm je vak popsna teprve tlesn rovina na
povrchu. Na rovni chovn existuje rovn paleta monost, v nich se
me tent vzor vyjdit. ast nvaly zlosti, energie vkldan do
vlastn pudovosti nebo iniciativn piblen ke stnovm tmatm by
byly takovmi monostmi. Tak na rovni mylen me vzor nabvat
rznch forem: Agresivn fantazie sexulnho rzu by nabzely jednu
monost, dle tak radikln mylen, kter se svmi koeny ubr
k principiln temn oblasti. Na duevn rovni by byly variantami
autoagresivn city nebo sebezniujc fantazie a po deprese, ale tak
radikln emon a citov ivot.
Na rznch rovinch existuj nejrznj monosti zobrazen,
kter ovem zstvaj v rmci monost pedem danch zkladnm
vzorem. Teprve pesnj zkoumn vzoru v hloubi podrobn rozvd
tematiku. Jedn-li se napklad o agrese, je se rozncuje o temn,
pinav tmata ivota, dostvaj se do uho vbru alergie. Ale i
zde je jet mnoho monost, kter se odrej ve velkm potu a
bohat symbolice alergen
Vzory, je uruj rmcov podmnky, formuj n ivot. Podle
esoterickho pojet si je s sebou pinme do ivota, abychom je
v prbhu asu proili. Sebepoznn je nakonec uvdomn vzor,
seberealizace jejich pijet a rozputn. Pracovn pole sebepoznn tedy
sah od povrchovch rovn, tla a chovn, a k boskmu jdru na

36

podstaty, k bytostnmu J. Zajet v nevdomch vzorech uzavr

pstup k prav podstat. Cesta navren v knize Nemoc jako cesta
zan u povrchu a z tlesn viditelnch a citelnch obraz pznak
usuzuje na hlub duevn struktury. Jin, dnes u obecn akceptovan
pstup ke vzorm poskytuje genetika. 20 V genetickm kdu DNK je
obsaena celkov informace o ns. Jsou zde nejen tlesn rmcov
podmnky, nbr i takov podmnky chovn. Mus se zde tedy najt i
pravzory, ovem vzkum jet nepokroil tak daleko.
Otzka, kterou si klade medicna: Zskan, nebo zddn?, je
z naeho pohledu zbyten. Problm spov ve zdnliv alternativ,
z n se pi dkladnjm pozorovn vyklube iluze. Vechno bylo
nkdy zddno a vechno je stanoveno ve vzoru. Dvme-li se na vc
ponkud s odstupem, alternativa zmiz. Ji pi dnenm stavu
genetickch vzkum je jasn, e mnoh je ureno poetm. Touto
udlost je pedem dn pomrn jasn rmec. Z oplodnn lidskho
vajka vznikne v kadm ppad lovk. Monosti narozen psa nebo
klokana ji v tomto okamiku nejsou v pedem danm rmci obsaeny.
I kdy na zatku jet vnjkov neexistuje rozdl od budoucho psa
nebo klokana, jsou kostky v tomto smru ji vreny. Vzor je zde a
monosti jeho proit jsou zskny v prbhu ivota. V rmci toho, co
bylo pedvdno, se tyto monosti lovku asem zkonit pihod.
Jin rovina, na n je mon vzory poznat, je rovina archetyp
podle C. G. Junga. Blzk a pbuzn archetypm jsou prvotn principy,
kter jsou napklad zkladem astrologie 21. Prvotn principy jsou pouze
ryz archetypy. Archetyp je velmi mnoho, proto se pracuje vtinou
pouze se sedmi nebo deseti prvotnmi principy pojmenovanmi podle
planet. koly, kter mus lovk v prbhu ivota zvldnout, jsou
stanoveny ve vzorech. Vzory se zase vytvej z prvotnch princip a
jejich vzjemnch vztah.
Nen nutn, abychom se kvli pochopen vkladu klinickch
obraz nemoc vydvali a na rovinu prvotnch princip. Na druh
stran me tento krok, obtn a fascinujc souasn, mnoh usnadnit,
jak ukzaly zkuenosti ze semin o obrazech nemoc. V rmci tto
knihy je mon podat pouze nahldnut do tohoto mylen. 23

6. Vertikln mylen a prvotn principy

Podle naeho chpn svta existuj horizontln a vertikln
roviny, kter protnaj skutenost. Prvotn principy odpovdaj

37

vertiklnm podajcm principm, jsou srovnateln teba

s chemickmi prvky periodickho systmu. Protoe vechno se skld
z prvk, podlej se i ony na nejrznjch formch jev. Uhl i diamant
se skldaj z uhlku, a jsou tak tmto prvkem spolu spojeny ve
vertiklnm smyslu, akoli si jsou na projeven rovin mlo podobn.
Prce s vertiklnmi rovinami je domnou esoterickch discipln,
zaazovn do popisnch horizontlnch rovin pslu vd.
Nsledujc schematick znzornn snad me ukzat rozdln
charakter obou zpsob mylen na zklad malho vseku ze t
vertiklnch a nkolika horizontlnch etzc a dt hlub zklad
pochopen fenomn, jako je pesun symptom, jejich popis a naplnn.

Horizontln mylen v obvyklch kategorich je na vdecky

orientovan dob mnohem bli, vertikln mylen neboli mylen
v analogich s pomoc prvotnch princip je obtnj, protoe se
vzpr na bn logice. Velo pouze do psychoterapie. Svt psch se
nechov ani logicky ani chronologicky, zde panuj synchronicity a
analogie, jak nm kadou noc ukazuj sny.

38

Nen tomu tak dvno, kdy vichni lid sdleli toto psychick
chpn svta. Ale i men st lidstva, kter opustila tento obraz svta
a ke kter patme my, s nm je na zklad starch koen jet
intuitivn a tajn spjata vce, ne si piznv. Prastar symbolika je
iv. Snad se za ni stydme a oznaujeme ji za pedsudek a povru,
avak lpme na n. Velk noviny si st mohou dovolit vzdt se
horoskop, kter te mnohem vce lid, ne kolik by piznalo. 24
Pohbm stle vldne ern barva, akoli pro to nemme dn
rozumn vysvtlen. Vidme rud, kdy ns popadne vztek, a nikoli
napklad lut. Vidme vechno ern, kdy jsme bez nadje.
Pokldme-li nkoho za hlupka, myslme pitom na osla a nikoli teba
na jelena. Tvrdojnost nm symbolizuje b je, zatmco labut krk
pro ns pedstavuje eleganci i arogantnost. Vechny tyto i mnoh jin
souvislosti jsou pro ns bn, a pesto postrdaj jakkoli kauzln
vysvtlen. Postrdaj obvyklou, nikoli vak kadou, logiku a namsto
n se zakldaj na analogii.
Obrazy nemoc jsou vrazem vzor, kter jsou silnmi koeny
zakotveny v matrici skutenosti. Nejabstraktnji jsou vyjdeny ve
vzoru prvotnch princip a jejich vzjemnch vztah. K trvalmu
ovlivnn obraz nemoci nesta provst kosmetick zmny na
povrchu. Obraz navc nikdy neme bt bez nhrady vymazn, protoe
vzor, kter je jeho zkladem, prost nezmiz. Obrazy nemoci jsou
v nejlepm ppad vymniteln uvnit svho prv danho rmce.
Nebezpe u alopatickch postup kolsk medicny, ale i u takzvanho
pozitivnho mylen spov v tom, e hloubji poloen vzory jsou na
povrchovch rovinch pouze pekryty chemickmi lky nebo dobe
mnnmi afirmacemi.
Skuten len vyaduje alternativu v rmci pedem danho
vzoru. Bojovat proti vzoru jednodue opakem sice pin krtkodobou
levu, ale z dlouhodobho hlediska problm eskaluje. Boj dl
neptele nechtn jet silnjm, take asem proti nmu mus bt
zizovny stle mohutnj zdi. Kdo bojuje proti sv vyrce
kortizonem, dostane ji sice jako zzrakem pry z ke, ale zatla
pslunou energii do hloubi, vtinou k plicm, kter jsou vedle ke
nam druhm orgnem kontaktu. m vce bojujeme proti vyrce na
ki, tm vce se zvtuje potencil choroby na hlub rovin, roste
souasn s obrannmi opatenmi. Nco v zsad podobnho se dje,
kdy bojujeme proti smutku veselmi hesly. Z takovch pozitivnch
afirmac na povrchov rovin roste potencil deprese. Po krtkodobm

39

zlepen, kter se rdo myln vykld jako vylen, se vytsnn tma

pozdji opt objev na jinm mst.
Pznaky nemoc mohou bt skuten zamnny za duevn
obsahy nebo vzory chovn, ale ty se mus vzhledem k prvotnm
principm shodovat, to znamen, e alternativy nesmi pochzet
z opanho plu, nbr ze stejnho etzce symbol. Mus si bt ve
svm prvotn principilnm vzoru co nejvce podobn nebo jinak
eeno homeopatick. Abychom mohli vst energii do jinho, ale
odpovdajcho pole obrazu, je proto nezbytn rozpoznat obraz nemoci.
Protoe kad obraz nemoci postienho pedevm uzdravuje,
neme ho nemocn postrdat nebo libovoln mnit. Bez svho
symptomu nen pacient cel a je mimo rovnovhu. Je-li len
alopaticky, tedy opakem, je rovnovha stabilizovan pomoc obrazu
nemoci opt naruena.
Snad to bude jasnj na pkladu: Kdo se pejd ze alu*,
rozvine u sebe symptom, kter spluje el obnoveni rovnovhy.
Celkem vzato je nadvha, kter mu propjuje jistou ochrannou vrstvu
proti bezcitnmu okol a kter mu umouje nhradn uspokojen
v jdle, zjevn lep ne teba sebevrada z nezvldnutho alu z lsky.
Rad-li se tedy tomuto pacientovi alopaticky, aby drel nulovou dietu,
ohrouje se tm jeho rovnovha.
Pacient ztrc svou hro ki, ani by dostal nhradu za tuto
ochrannou vrstvu nebo jin uspokojen. Pedevm vak nedostane to,
co bylo tak nalhav nezbytn, toti lsku. Samozejm, e druh lsky;
kterou si dodv ve form sladkost, a kter tak zjevn a vslovn
prochz aludkem, nen idelnm eenm, ale pece jen je to
zpracovvn tmatu. Sladkostmi a jinmi dobrmi vcmi sice
postien nedostv podporu, o kterou vlastn jde, ale njakou formu
podpory pece. Co se te jeho problmu, nulov dieta v tomto ppad
nepin vbec nic.
Homeopatick pstup by se zamil na to, e by pacientovi
nabdl nco v principu podobnho jdlu. Na duevn rovin by se zde
ihned nabzela lska se vemi jejmi obdobami ve smyslu slastnho
uspokojen. Pacient by tedy musel opt nco najt, kdy ne lovka,
tedy pece alespo nco jinho, co uspokoj jeho potebu lsky. Kdyby
se nauil uvdomovat si svou slast z jdla a jst se skutenm poitkem,
bylo by to pece jet smysluplnj ne absolutn zeknut se jdla.

40

Nevdom nebo polovdom mlsn sladkost je pouze zpracovvn

tmatu, nadto na spe nevhodn rovin. Nejdle jdoucm naplnnm by
bylo nauit se mt rd sm sebe.
lovk se narod se svm vzorem, kter se skld z rznch
podzench vzor. Lze jej rozpoznat v genetickm uren,
v archetypech, v horoskopu, v obrazech nemoci nebo na jinch
rovnch projekce. V prbhu ivota se tento vzor stv aktuln ve
svch rznch aspektech. Nikdo mu neme uniknout, mus bt
naplnn, vyplnn ivotem. Poznal-li lovk napklad ivotnmi
zkuenostmi nebo terapi sti jeho struktury a prohldl-li je a do
hloubi, pak jsou mon alternativy naplnn. Tato vmna v rmci
vertiklnch rovin je ance, kter vyplv z filozofie nemoci jako
cesty.
Obrazy nemoci vznikaj tm, e duchovn-duevn tmata
sklouzvaj z roviny vdom do tla. Opan lze tak z obraz nemoci
opt vyextrahovat duchovn-duevn tmata. Krok k ryzm obrazm
prvotnch princip pitom usnaduje nsledn kroky na jin roviny
zobrazen tohoto principu. Lze to srovnat se situac pi uen se jazyku.
Chceme-li se nauit italsky, panlsky a francouzsky, je nejjednodu
nauit se nejprve latinsky. Z tohoto spolenho zkladu jdou vechny
dal kroky snze.
Houevnat prce na partnerskm vztahu namsto ledvinovho
psku, to by bylo takov doporuen pro terapii, kter se zakld na
mylen v prvotnch principech. Ledviny jsou podzeny principu
Venue stejn jako partnersk vztahy, hrub psek, pp. kameny jsou
podzeny principu Saturnu, k nmu je teba pitat i houevnatou
prci. Ledvinov psek symbolizuje na tlesn rovin psek v soukol
partnerskho vztahu. Postien se mus vyrovnat s obma principy, je
sklouzly do tlesnosti, mohou si vybrat pouze rovinu.
Nvrhy na terapii, kter z tohoto mylen vyplvaj, jsou vzvou.
Nut toti prv vytsnn, nepjemn princip opt na povrch vdom.
Nem-li nkdo dn odpor proti njakmu tmatu, nebude je
zatlaovat do stnu. Pinutil-li vak tma, aby se ztlesnilo jako
problm, budou mu nepjemn i jeho duevn ekvivalenty. Nen-li
tomu tak, je na mst opatrnost. Pak je zde toti podezen, e
ekvivalenty nesouhlas.

41

Na zklad prvotnch princip plynou snze i vklady vznamu

orgn a tlesnch oblast. To, e krk m nco spolenho
s pivtlenm, pipojenm a anex, vyplv jet velmi patrn z jeho
funkce a z odpovdajcch jazykovch odkaz, jako je hladov krk nebo
krkoun. To, e kolena se spojuj s pokorou, lze vyst z funkc
pokleknut a kleen na kolenou, e vsak ledviny souvis s partnerskmi
vztahy, vyplyne snze a rychleji, ze znalosti prvotnch princip. Lze to
odvodit i z funkce ledvin, k tomu jsou vak ji zapoteb nkter
lkask znalosti.

7. Nemoc jako ritul

Nemoc je problematick ztlesnn vzoru. Pacient je j nucen
(pro)t tento vzor, kter je mu proti mysli a kter vdom nepijm.
Vdom proit vzoru je ritul. Udlost nemoci je tedy nevdom, pp.
do stnu klesnuv ritul. Prvnm krokem k vylen je vrcen tohoto
ritulu zpt do vdom. Podstatnou pomoc pi tom je, e to, co lovku
obraz nemoci tak i tak nut, uinme vdom a dobrovoln. Na
pkladu tloustnut ze alu to napklad znamen mlsat vdom. Kdy
budeme jst vechny sladkosti a dobroty bdle a pozorn, bude vznikat
cit pro poitek s tm spojen. Mohl by z toho tedy vzniknout ritul
mlsn, kter pin poten a poitek. Dleit pitom je, abychom si
nepipoutli patn svdom. patn svdom pochz z alopatickho
plu a v tomto ppad me jen kodit.
Zaneme-li s vdommi rituly poitku, msto abychom se trpili
patnm svdomm, tlak symptomu brzy ustoup. Pi vdomm poitku
se za prv u nebudeme muset tolik pejdat; za druh budeme moci sv
tukov polte, kter se mlsnm vytvoily, lpe akceptovat. Nyn
budeme vdt, co jsme za n dostali. Ponome-li se do proudu poitk,
budou se jakoby samy od sebe otevrat i jejich jin roviny. V krlovstv
Venue existuj vedle slasti z jdla i dal slibn monosti. Poitek
z jinch smysl ulev ji petenmu aludku, ani bychom se museli
vzdt tmatu smyslovho uvn. Poitky ze zraku, sluchu, ichu a
hmatu napluj vce i mn stejn vzor. Ke jako orgn, jemu
vldne Venue, ovem tto oblasti spolu s chut dostoj nejlpe.
Smyslov poitek z doteku by tedy byl nejvhodnj alternativou
pejdn. Lbn me napklad velmi dobe zastoupit lzn sladkosti,
poitek zde toti dokonce vychz ze stejn sliznice. Hlazen bude
poskytovat pocit, e se lovku da dobe, podobn jako kdy se po
dobrm jdle rdi spokojen pohladme po bie.

42

Udlat z nevdomho vzoru obrazu nemoci vdom ritul

pedstavuje prvn krok. Dal krok smuje k tomu, abychom vymnili
roviny strastiplnho zpracovvn za roviny naplovn, je slibuj
vvoj. To je o to snaz, m lpe se tyto roviny hod do vzoru, pp.
pod pslun prvotn princip. Vzor nelze zmnit, zejm vak lze
zmnit roviny jeho zpracovn nebo naplnn.
Mezi tmito dvma pojmy je ohromn propast. Zpracovn je
pedevm prce, naplnn m na sv stran vhodu plnho vyeen.
V pedchozm pkladu tloustnut ze alu by napklad byl zpracovnm
tmatu, v tomto ppad ovem velmi pjemnm, masn program,
kter bychom si dopli, abychom dostli poadavkm principu
Venue. Namhav nebo bolestiv druhy mas by k tomuto principu
nepatily. Lska, kter zahrnuje tlo, dui i ducha, by naopak byla
naplnnm a dokonce rozputnm tmatu.
Naplnn nen orientovno elov, nedje se proto, abychom
neho doshli, nbr vychz z vnitn poteby a tk se lovka
v jeho celosti. Nadto dochz obshlm a zsadnm zpsobem
k naplnn principu. Vdom zpracovn je vak vystaveno nebezpe,
e pokryje jen jednotliv oblasti. Mas se tk stejn jako mlsn jen
roviny tlesnho poitku. Nevdom zpracovn me ovem zahrnout
i celho lovka, ale dotkne se tmatu mn hlubm zpsobem.
M-li nkdo problm s prvotnm principem Marsu, jeho si nen
vdom, me si svou agresi zpracovvat nap. jako fanouek
fotbalovch zpas. Ale i kdy je ptomen tlem i dui, tma nelze
vykoupit kienm bojovnch hesel. Kdo naopak zpracovv sv tma
vdom, m vhodu, e je zn. Rozhodne-li se napklad, e bude dlat
njak bojov sport, aby ventiloval svou agresi, je to smyslupln, ale
nebezpen v tom, e je zapojeno jen tlo, nikoli vak due. Naplnnm
kdyby se nechal strhnout k tomu, aby vzal svj ivot tokem, odvn
se konfrontoval s pslunmi koly a srdnat se do nich pustil.
K ritulu pat uvdomn na vech zastnnch rovinch.
Rituly jsou navc o to innj, m vce rovin zahrnuj. Z toho plyne
i ona asto relativn mal innost nemoci pro naplnn tmatu. 25
Symptomy vedou vtinou jen ke zpracovn, protoe chyb duchovn a
duevn uvdomn Peneseme-li je na pznak a udlme-li ze
symptomatiky nemoci vdom ritul zahrnujc vechny zastnn
roviny pibl se nae ance tma rozpustit.

43

To je tak kl k tomu, abychom z pokus o zpracovn tma

pece jen nakonec rozpustili. Ve ve uvedenm ppad by bylo mon
oddat se vybranmu bojovmu sportu tak vdom, e zapojme i ducha
a dui a ze sportu se stane bojov umn, jeho iv filozofie pojme
cel ivot od povrchov roviny a ke koenm. Tak bude jakoby sama
od sebe rst otevenost vi tmatu agrese, kter bude energii Marsu
razit cestu i v jinch oblastech ivota a kter povede k tomu, e
postien si troufne t staten. Tam, kde ns obrazy nemoci
podncuj, abychom dali ivotu rituln charakter, pispvaj nejen
k sebepoznn, nbr i k seberealizaci. Clem vvojov cesty je udlat
z celho ivota vdom ritul.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.3 Od svdom.
599 Svdom dv hbit rozum.
600 Kdo sob svdom, zasmje se klevetm.

III. praktick pokyny pro zpracovn obrazu nemoci

1. Nae slovn zsoba
V centru vkladu je e tla a zejmna e symptom. Protoe
vichni lid maj pznaky, je tato e s velkm odstupem
nejrozenjm jazykem na tto zemi. Akoli j kad dokonale
hovo, vdom j rozum jen mlokte. m intelektulnj jsou lid,
tm men je obecn jejich zbyl intuitivn chpn tohoto zpsobu
vyjadovn. Tak se stv, e takzvan primitivn nrody jsou v tomto
ohledu daleko ped nmi, stejn jako maj dti pevahu nad svmi
rodii.
Vedle ei tla me bt velmi uiten i verbln jazyk. Nebo
nejen tlo mluv, i jazyk m tlesn charakter. Mnostv
psychosomatickch vraz vrh svtlo na vznamov souvislosti tla a
due. Zatvrzel lovk nen pln zatvrdlin, nbr v penesenm smyslu
se vi nemu zatvrdil. Neplat tak, e lovk, kter se do neho
zakousl, k tomu pouil sv konkrtn zuby, ani to, e tvrdojn lovk
se spolh na tvrd svaly je. Teprve kdy takov vnitn postoje ji
nejsou svmu vlastnkovi vdom, maj sklon ke svmu ztlesnn.

44

Proto je mlo udivujc, e nae tlo si d nejen len, nbr i

vznamov vklad.
Jet patrnji ne spisovn jazyk vyjaduje odpovdajc
souvislosti ne, zejmna tam, kde je hrub a mn spoleensky
vhodn. I ren a pslov asto odhaluj hlubokou znalost souvislost
mezi tlem a du. To, e lska prochz aludkem vdlo pslov
dlouho pedtm, ne mohla psychologie dokzat, e dt dostv na
matinch prsou vce ne jen kalorie. Ren jako pejdn ze alu a
nejedli jsme spolu ze stejnho tale prozrazuj, e lska me i
Pozdji jet regredovat na dtskou rove.
Moudrost jazyka je mnohem spolehlivj, ne obvykle
pedpokldme. Obrazy nemoci v pravm smyslu slova napovdaj
zpsob len. Slovo ublen ve smyslu pko i urky ji dvno
prozrazuje to, co musely dokzat a nkladn psychosomatick studie,
e toti ublen na dui me na dlouho ublit i tlesn.
Dleit pomoc, kterou nm poskytuje e tla, plyne z jej
poctivosti. Zachz asto dle, ne je pjemn, a proto modern lid
zkouej vechno, co se d, od kosmetiky pes opalovn v solrich a
po chirurgick zkroky, aby zmnili pli poctiv dojem, jakm psob
jejich ke. Poctiv due se proto stala vrazem pro dviv,
nadmru estn osoby, kter vechny sv citov polohy upmn nos se
svou k na trh. V psychoterapii vyuvme tuto upmnou cestu a
v tkch fzch terapie komunikujeme s k, pp. s konm odporem
pacienta. Poctiv ke nereaguje na dn hry na schovvanou, o n se
snad jej doasn majitel mohl pokouet.

2. Mtus a pohdka
Dobrou pomoc pi vkladu mohou poskytnout obrazy z oblasti
mytologie nebo obrazy ze ivota vynikajcch osobnost, z nich se
staly mty, pokud jsou podobn vlastnmu vzoru. Tak pohdky ns
konfrontuj s archetypickmi motivy, kter se v modernm rouchu
nezdka objevuj v inscenaci vlastnho ivota. Takov bezas vzory,
jak asto nachzme i v poezii, nejsou nim jinm ne zhutnou
esenc ivotn zkuenosti. Jednm z cl reinkarnan terapie je ptrat po
takovch vzorech a uvdomit si na nich vlastn mtus. Pro vklad
obraz nemoci je rovn prospn uvdomit si vlastn ivotn mtus a
zjistit, jakou roli v nm hraje vzor nemoci.

45

Kad lovk m i svou pohdku, lhostejno, zda v jejch

obrazech sn vdom i nikoli. Objeven tto pohdky me bt
dleitou pomoc na cest k vkladu vzoru nemoci jako i k pochopen
vznamu celho ivotnho vzoru. Na zklad pohdek lze navc
porozumt i modelu jednotlivch vrstev vzoru pohdky o krlch a
kouzlech, kter sebrali brati Grimmov, zobrazuj v podstat velk
vzor, cestu due k plnosti. Hrdina se mus odtrhnout od domova, co
mu nkdy usnaduje okliv macecha a vnj bda. Nato mus ve svt
obstt ve zkoukch ivota, ne konen nalezne svou druhou polovinu,
spoj se s n v alchymick svatb a stane se nesmrtelnm. Tento
zkladn vzor je spolen vtin pohdek a zobrazuje cestu due
spolenou vem lidem. Vznam mnoha pohdek spov v mnoha
rznch individulnch archetypech, kter se pekrvaj se zkladnm
vzorem a znzoruj osobnj ivotn cesty.

3. Cesta poznn pes opan pl

Cesta len pes opan pl, jak se o ni pokou alopatie,
neme vst z dlouhodobho hlediska k vyeen problematiky, i kdy
krtkodob me pinst zisk. Pi vkladu se naopak ukzalo, e pomoc
me pinst pohled na opan pl, na druh extrm. Protiklady si jsou
mnohem bli, ne si s nam obvyklm zpsobem uvaovn
uvdomujeme. Lidov moudrost nm opt me dt podnty, vychz
toti napklad z toho, e psychiati jsou blzni, zatmco v ideln
pedstav oban by prv mli bt duevn nejzdravjmi lidmi.
Uvme-li, e psychiatr strv dobrovoln polovinu svho ivota
v lebn pro nervov chor, mla by mt lidov moudrost spe
pravdu. lovk mus bt nadmru fascinovn bludnmi cestami due,
aby si zvolil toto povoln. Odkud by vak mela vychzet tato zliba,
ne-li z vlastnho postien. To nen nevhoda nbr vlastn zruka pro
lkaovu schopnost vctn.
Proto tak neudivuje, maj-li lkai hypochondrick rysy. Trv
dobrovoln polovinu ivota v nemocnici nebo v ambulantn praxi.
Dlaj to stejn jako jin lid proto, e maj strach z vlastnho
onemocnn a nutnosti zemt. Je pmo tst, e motivace k lkask
profesi vyrst z pn vypodat se s nemoc v tomto svt a
pedevm s nemoc vlastn. Jejich angaovanost tak nepolevuje ani
v tkch podmnkch.

46

Tak jin vzory profes vykazuj tento na prvn pohled udivujc

soulad protikladnch pl. Kdyby kriminalista neuvaoval stejn
zloinn jako zloinec, nemohl by ho nikdy dopadnout. Kdyby ml
mision Boha ve svm srdci, nemusel by ho zarputile vtloukat do
hlavy jinm lidem. V nejtajnjm skrytu svho srdce je nevc a
pokou se sm sebe obrtit na vru tm, e obrac jin.
Peneseme-li to na klinick obrazy nemoc, i zde se protikladn
ply vyrovnvaj. Jde o stejn tma jako u kriminalisty a zloince.
Pacienti se zcpou* a pacienti s prjmem* zpracovvaj
prostednictvm svho steva tematiku pustit dret. Trp-li nkdo
vysokm krevnm tlakem*, me pacientovi s nzkm tlakem* objasnit
vznam vlastnho problmu. V obou ppadech je stedn otzka, jak
prostor zaujm vlastn ivotn sla.
Jet patrnj to je na v tomto ppad bojovn sdlenm tmatu
u alkoholik a abstinent.27 Jeden dychtiv sah po sklenici, druh oste
kritizuje kadho, kdo tak in. ivot obou krou kolem jednoho
tmatu: alkoholu. Co se te jeho duchovnho a duevnho zdrav, je
abstinent ohroen podobn jako alkoholik. Alkoholik sice asto vid
vinu za svou ubohost v jinch, obecn je mu vak jet mon
zprostedkovat uvdomn jeho nezdrav situace. V tomto smru to
abstinent dl sob a svmu okol t. Vz vtinou v projekci tak
hluboko, je tak pesvden o vin ostatnch, e svj vlastn problm u
vbec nen s to poznat. Ve vzneench teorich o zchran lidstva ped
hchem nebo v podobnch vcech je natolik pepjat, e u nevid
vlastn extremismus.
Na tomto poslednm ppad je snad patrn, e kad extrmn
nboj ve vztahu k oblbenmu tmatu je podezel. Vtinou prv zde,
kde se to nejmn pedpokld, je opan pl skuten nejble.

IV. Shrnut
1. Vchoz body
1.

1. V dnm ppad nejde o hodnocen, nbr o vznamov

vklad.
2.

2. Kad m pznaky protoe veker ivot v polarit je oddlen

od jednoty, a tm nezdrav.

47

3.

3. Kad pznak je vrazem chyby, protoe ukazuje nco, co

chyb k celosti.
4. 4. Nic neme definitivn zmizet, a proto je v kadm ppadu
mon pouze pesun symptom; bu horizontln na jedn rovin
(nap. v tle), nebo vertikln mezi rznmi rovinami (tlo a due,
pp. duch).
5. 5. Form a obsahu odpovd tlo a due. Forma a obsah pat
k sob. Forma (to, co je tlesn) je nezbytnm bodem kontaktu
s obsahem (s tm, co je duevn), stejn jako je jevit mstem
kontaktu s obsahem divadeln hry.
6. 6. V konenm dsledku piny neexistuj. Kde jsme na n pesto
odkzni, abychom si skutenost mylenkov piblili, tam je
smyslupln vychzet ze ty klasickch antickch pin: causa
efficiens (psobc z minulosti), causa finalis (pina v cli), causa
formalis (pina ve vzoru), causa materialis (materiln pina,
pp. materiln zklad).
7. 7. Skutenost se skld ze symetrickch rovin. Odpovd jim spe
mylen v analogich ne mylen kauzln.
8. 8. Souvislost vech rovin je synchronn, a nikoli kauzln, ani
v obvyklm smyslu logick, nbr analogick.
9. 9. Rituly formuj zkladn osnovu lidskho souit bu vdom
nebo nevdom jako vzor stnu.
10. 10. Klinick obrazy nemoc jsou rituly stnu, kter udruj
lovka v rovnovze a mohou bt nahrazeny vdommi rituly
tho vzoru prvotnho principu.

2. Smrnice a zsadn otzky

Zmnn tyi piny mohou pispt k rozlutn ritulu,
k nmu ns nut symptom. K tomu je nutno vystopovat pole, v nm
postien ije. Otzky po pinch by napklad byly:
1.
2.
3.

1. Odkud symptom pochz? Co je jeho funknm zkladem?

Odpov na pklad chipky: Situace ped dvma dny, kdy se
postien nachladil, pp. chytil chipkov viry.
2. Na jakm materilnm zklad se odvj obraz nemoci a co
vypovd postien orgn?
Pklad: Orgny nosohltanov dutiny a smyslov orgny. Jde o
vmnu a navazovn kontaktu s vnjm svtem.

48

4.
5.

6.

3. V jakm rmci se pznak roziuje? Jak jsou jeho pravidla

hry?
Pklad: lovk se nechce otevt, nechce se u nadchnout pro
prv danou situaci, m veho po krk, nechce u nic slyet a vidt.
Kontakt s vnjm svtem je odmtn, pp. u navazovn pouze
agresivn. Kale (na ostatn), kch, smrk a plive.
4. Na co symptom m? Kam chce postienho dovst? Pklad
odpovdi: M si piznat, e m veho dost a chce uvolnit agrese.

Normln prbh nachlazen ukazuje ritul, kter si

jednotlivmi pznaky vynucuje sv prvo na ivot. Akt sebeuzaven je
inscenovn na jeviti tla: Smyslov orgny a dchac, pp.
komunikan cesty jsou blokovny, nahromadn agrese se rozvjej na
rovin tla. Tyto signly okol uznv a postienho, kter kale a sotva
popad dech, propust dom. Probh ritul stupu z bitevnho pole. I
kdy vlka bsn zejmna ve tknch, stup pokrauje pedevm
v sociln oblasti. Ritul pedvd, e na nachlazen se ji nebude
toit, nbr mohou se spodan sthnout zpt. Jestlie spoluhri
nezpozoruj znmky hned, postien se prosazuj s ptelskou
otevenost: Nepibliuj se ke mn, jsem nachlazen! Jak nezbytn je
tento ritul, potvrzuj nachlazen se vi bezelstnost, kdy piznvaj, e
chytili chipku. lovk chyt pirozen jen ty vci, kter potebuje.
Dotazy na ritul nemoci a jeho rmec:
1.
2.
3.
4.

m jsem si prv j pivodil tento problm?

Pro se to stalo prv te? U chronickch proces: Kdy m to
potkalo poprv? Kdy zvl intenzivn?
Pro m postihl prv tento obraz?
Kter opakujc se vzor mho ivota naznauje tento ritul
nemoci?

3. Nemoc jako ance

Klinick obrazy nemoc lze tedy pozorovat, jako by mly dvoj
aspekt. Za prv jsou upmn a ukazuj nm, co jsme dosud nechtli
vzt na vdom. Ochrnut chce postienmu napklad naznait, jak
chromm a nepohyblivm je (nebo se stal) v duevn duchovn
oblasti. Za druh m kad obraz nemoci svj smysl a odhaluje kol.
Ochrnut by napklad mohlo prozrazovat, e je teba uvolnit vdomou
kontrolu a oddat se klidu. Podle zsady, e nemoc je k nm poctiv,

49

se stv patrnou rovina vzoru, kterou jsme nerozpustili, a podle zsady,

e nemoc ukazuje koly, rovina, kam mme smovat, abychom vzor
rozpustili.
Prvn hledisko odhaluje strastipln vzor a prbh nemoci, jemu
chyb uvdomn. Pijet tohoto vzoru a jeho poselstv ns me vst ke
druh rovin a udlat ze strastipln zkuenosti ritul, kter umouje
rst.
Nezastnn neme zvnjku nikdy bezpen posoudit, na
kter rovin a ve kter fzi se postien prv nachz. Na odiv stavn
tlesn nadbytek je asto kompenzac chybjcho vnitnho naplnn
podle hesla: vn msto uvnit. Mohl by vak tak odret skuten
vnitn naplnn, jak uvnit tak vn. I kdy posledn uveden je tak
vzcnj, je to pece mon. U Buddhy bychom se klonili
k pedpokladu, e vnj plnost vlastnch tukovch polt, na nich
spov, je vrazem vnitnho naplnn. Buddhismus pece vychz
z toho, e kad lovk v sob nos pirozenost Buddhy. Uvdme to
znovu jako odkaz, aby hodnocenm nevzniklo hokynstv s vinami
z prostedku, kter je vlastn arovnm nstrojem sebepoznn.

50

II. ST
I. Schma hlava nohy
Medicna dl organismus klasickm zpsobem na funkn
jednotky pro n je kompetentn pslun odborn lka.
Gastroenterolog se tak specializuje na aluden a stevn trakt,
nefrolog na ledviny a neurolog na nervy. Pacient naopak prov
organismus spe jako jednotu. Pro jeho zpsob pohledu hovo mnoh,
nebo funkn jednotky nelze psn vzato oddlovat, vechno pli
souvis se vm. Nervy a cvy jsou tm v celm tle a jednotliv
orgny jako jtra nebo ledviny jsou pslun pro cel organismus.
Sjednocujc zpsob pohledu je laikovi bli ji proto, e sv pote
prov jako poruchu celkovho zdravotnho stavu. asto pouze
nejasn vnm, z kter oblasti porucha vychz. Jak rozdlen na
funkn okruhy tak na oblasti m sv vhody, pro celostn hodnocen
klinickch obraz nemoci se ovem vce osvdilo pozorovn oblast.
Vykldme-li obraz nemoci jako obraz, kter vychz ze sv oblasti,
zanme s jeho zkladem, pp. jevitm, na nm se duchovn a
duevn drama ztlesuje. Pi zpalu plic ukazuj plce rovinu, na n se
odehrv konflikt. Pi rozedm plic je postiena tat rovina
komunikace, ale s nadmrnm nadmnm plicnch sklpk a
vytvoenm takzvanho soudkovitho hrudnku se na scn odehrv
jin kus. Zcela rzn problmy tak mohou vychzet ze stejn oblasti a
mt spolen zklad.
Abychom objasnili vznam tchto problm, budeme jet ped
specifickmi problmy postupn odshora dol pojednvat nejprve o
postiench oblastech. Obrazy nemoc, kter se potom objev, vylome
v souladu s jejich vznamem a etnosti, pokud se tak nestalo ji dve.
Rzn kultury chpaly a oznaovaly centra tla a jejich vztahy
vdy svm zpsobem. To, co ane popisovali jako meridiny, tomu
Indov kali nd. I mnoho archaickch nrod rozvinulo udivujc
znalosti o energetickch spojovacch cestch tla. O mstech
koncentrovan energie, kter jsou v indickm kulturnm okruhu znma
jako akry, se zmiuj i rzn jin tradice. Na Vchod vychzeli ze
sedmi takovch hlavnch aker. Dv nejvy se nachzej na hlav, dv
nejspodnj v pnvi, tet le na pechodu od pnevn k bin oblasti,
pt v pechodn oblasti krku, prostedn tvrt je srden akra.

51

Z energetickho hlediska tak v organismu existuj ti tit: hlava jako

protipl pnve, uprosted mezi nimi hru s oblast srdce. Zatmco
vdn o tchto tech hlavnch centrech najdeme prakticky na celm
svt, umstn ti je velmi rzn. Germnsk nrody na severu
uily v prbhu svho vvoje zdrazovat hlavu, zatmco stedozemn
nrody ij vce ze srdce a indinsk kultury ohroen znikem se
spolhaly na pocit v oblasti bicha. Meno spchem jinch kultur
v tom byly pomrn osamocen. Oprajce se o svou intuici, nemohly
elit ani horkokrevnm stedozemnm nrodm ze panlska a
Portugalska ani agresivnmu rozumu severskch kultur.
Zatmco na potku nm znmch djin ili lid z intuice
v oblasti bicha a ze svch instinkt v zkm vztahu k Matce Zemi, se
panlsko-portugalskou svtovldou se do stedu dostalo srden
centrum, aby bylo nakonec vystdno intelektuln moc hlavy. Jako
nejvy instance tla zaala hlava v prbhu djin dominovat obma
dalm centrm. Kultury zdrazujc hlavu si podrobily zemi. Avak
to, co se uskuteovalo ve svt, se dlo paraleln i v tle a dui. Hlava
si podrobila srdce a bicho a zapoala nemilosrdnou vldu rozumu. M
dky om, um, nosu a chuovm pohrkm tm absolutn
informan monopol a dky mozku navc centrum, kter tuto zplavu
informac spravuje. Od t doby, co nos homo erectus hlavu vzhru, m
nejen voln ruce k prosazovn svch zjm, ale mohl tak vytvoit ze
svho mozku velk mozek. Ten se postupn stal rozhodujc velmoc
v tlesnm dom, je to dothla tak daleko, e dominuje vem ostatnm
orgnm, kter domestikovala. Nohy mus jt (podle pslov) tam,
kam chce hlava. Jako msto takov koncentrace moci se hlava stala
v tle hlavou rodiny a pohlavrem, hlavn vc v ivot. Jako hlavn
msto centralistickho sttu vldne provincim tla. Dokld to
napklad pojem hlava sttu. Tak slova kapitn (z lat. caput = hlava),
kter d lo, a kapitl, kter vldne svtu, dokldaj, kdo je pnem
v dom, pp. pnem svta. man ovldali svou svtovou i
z Kapitolu a Amerian vldnou velkm stem svta ze svho
hlavnho msta Washingtonu, ktermu kaj capital.
Stavce na pli (lat. industria = ple) a rozumu, dovolili nakonec
lid industrilnch kultur, aby hlava vyuvala svho monopolu
smyslovch orgn a aby potlaila jejich vztah k smyslovmu poten.
Pvodn dominujc ich, pslun krom jinho pro pijmn vn
jdel, byl vyobcovn ze svho prvnho msta. Jemu je smyslov poitek
zejmna blzk, a tak ztratil na vznamu. Dnes o tto minulosti jet

52

svd velk, star sdlo ichu v mozku, kter zatm jako limbick
systm souvis se zpracovvnm pocit. Tak sluch musel ustoupit
om, kter se se vzpmenm na zadn nohy dostaly na nejvy msto
ze vech smyslovch orgn a jako jedin tily ze zskanho pehledu.
Ostatn smysly se tm dostaly spe do nevhody, vzdlily se toti od
svch zdroj informac. Oi vak nyn objevily zplavu rozshlch
informac, dky jejich zpracovvn stle vce ustupoval smyslov
aspekt zraku.
Stav v nm se dnes nachz podmann zem, je prv tak
otesn jako stav vtiny podmannch tl a poukazuje na to, e
jednostrann vlda hlavy by mohla bt slepou ulikou. I pes vysoce
rozvinutou inteligenci hlavy rostou problmy rychleji ne jejich een,
zvlt kdy bt pi smyslech nepat k jejm silnm strnkm.
Smysln lid jsou otevenj pro hnut srdce, kter opt ohrouj
samovldu hlavy. Ve stavu zamilovanosti mus chladn hlava
bezmocn pihlet, jak hork srdce pejm moc. Neme strpt nco
takovho jako fr hru a ihned zane svalovat vinu na jin svm
tvrzenm, e nkdo jejmu majiteli zamotal hlavu, ten se zakoukal a
ztratil hlavu. U normln fungujc hlavy by se nco takovho nemohlo
stt. Dve, ne dotyn pln ztrat rozum, pp. ne rozum ztrat sv
vsadn postaven, zane intelekt kritizovat bezhlav chovn, aby onen
bosk, pro nj tak nebezpen stav opt ukonil. Prakticky vdy jsou
to jeho rozumov argumenty, kter lsku zni a ukon vlet do e
srdce. Zatmco mus utrpt ne pli ast prohry na srden front, dr
hlava intuici bicha pevn ve svch rukou. Pouze nerozumnmu
lidovmu ctn je jet znmo, e se d t i srdcem a z intuice
vychzejc z oblasti bicha. Poekadla jako Lska a rozum jdou zdka
ruku v ruce nebo Kdy srdce ho, mus hlava hasit vyjaduj rivalitu
mezi hlavou a srdcem. Kdy nkdo moc peml, kou se mu
z hlavy a kouc hlava pirozen bol.
Otzku, zda dotyn lovk vlastn hlavu, nebo zda spe hlava
vlastn lovka, lze u intelektul asto st rozhodnout. Kadopdn
je to pro ns, modern lidi, nejvy a nejdleitj oblast, o ni se
zajmme a starme nejintenzivnji. Vtina lid vynakld na pi o ni
vce asu ne na cel zbvajc tlo. V zamstnn i ve volnm ase si
kdykoli posloume hlavou a spolhme se na velitelskou centrlu
jejho mozku.

53

Z jej vzneen pozice, kde trn takka jako koruna vzpmen

ptee, je vidt, e j skuten pslu role pohlavra. Tak jej
okrouhl forma, blc se idelu koule, poukazuje na jej zvltn
postaven. Bylo by vak teba se zeptat, zda typick lovk rozumu,
pslunk na kultury, si je jet vdom, e i jin centra jsou ivotn
dleit a e hlav pslu vlastn jen role prvnho mezi svmi.
Stailo by pouze vmat si jazyka, abychom slyeli, e hlava um vdy
jen tvrdit (v nmin behaupten od Haupt = hlava pozn. pekl.),
nikoli vak pochopit. K tomu by potebovala ruce. Dokonce i jej
sudky vis ve vzduchu, dokud se neopraj o dostaten zdvodnn.
Hlav nle prvn msto, jak ukazuje anatomie, nebyla by vak nim
bez opory tla, na nm spov. Lidov mluva v, e srdce chadne,
kdy pouze hlava vldne. Proto je jen mlo udivujc, kdy v naich
statistikch o pinch mrt zaujmaj s velkm odstupem prvn msto
onemocnn srdce a krevnho obhu*, mezi nimi zejmna srden
infarkty*. U infarktu dochz k nedostatenmu zsoben srdce krv,
srdce takkajc vyhladov.
I pes nespoet srdc, kter se svjej v bolestech, vnujeme dle
vtinu sv pozornosti pouze centrle v hlav. Hlavou se
pesvdujeme, e udret ji nahoe ve spoleenskm boji o moc je
nam nejvym clem. Nedovolme, abychom si ve nenechali nejprve
projt hlavou, a bda i tomu, kdo si nech nadlat na hlavu. Hlavu
vzhru! povzbuzujeme se, kdy nm nkdy nco nevychz, nebo se
ujiujeme: J se nepoddm! Se spodnmi oblastmi nechceme mt nic
spolenho. Kdy se ctme peten, musme se asto vzjemn
pesvdovat: Nev hlavu! Varujeme se tak ped pdem do starch
(dobrch?) as, kdy jet hlava nebyla absolutn slo 1. O tom, e
jsme korunou stvoen, se na vlastn oi pesvdujeme nejradji
pohledem na nai korunu, hlavu. e j toto plin zdrazovn vbec
nesvd, prozrazuje etnost a rozenost bolest hlavy.
V dsledku na ctidostivosti, pi n tolik zdrazujeme hlavu,
nm mnoh perostlo pes hlavu, brn ns hlava, kter se nm chce
rozskoit. Co si vezmeme do hlavy, zstv v hlav a nezdka se tam
postar o jej peplnn a tvrdohlavost. V na spolenosti jet sotva
existuje nkdo, kdo by neznal pocit, e mu nco nejde do hlavy; stejn
jako se st najde len takzvan primitivn kultury, kter by si pod tm
uml nco pedstavit. Akoli nejsme padl na hlavu, nevme asto, kde
nm hlava stoj. Lid, kte si neustle na nem nerozbjej hlavu, kte
nemaj sklony k tomu, aby li hlavou proti zdi, kte nemus vude

54

strkat hlavu nebo kte nevychzej z toho, e svt se bude vyvjet

sprvn, jen kdy pjde vechno podle jejich hlavy, vbec nev, co to
jsou bolesti hlavy. V bezpe vdom, e stvoen se tak i tak vyvj
podle Boho plnu, nemaj tito lid zabednnou hlavu, kter u
takovho mnostv modernch lid zpsobuje, e maj tolik starost.
Tlak, pod kterm se jako pni tvorstva nachzme, na ns nezdka
psob prv v oblasti hlavy. Projevuje se nejen uvnit hlavy, ale i
navenek v oblieji, piem vtina obraz nemoci, kter z tto
nevyven situace vyplvaj, se tk tchto utlaovanch st tla.
Plinmu zdrazovn hlavy pravdpodobn vdme nejen za
pslun bolesti, nbr i za vtinu vech psychosomatickch obt,
kter pece naprosto neznaj takzvan archaick kultury, ijc
v souladu s prodou a v rezignaci na intelektulnost. Navzdory tomuto
poznn by bylo jen mlo smyslupln sesadit hlavu z jej pozice.
Prospnj je vykldat jej vlastn varovn znamen a znmky
peten a u jinch oblast tla se snait o vklad vznamu, kter jim
pslu.
Dve, ne se pustme do tohoto kolu a zaneme zpracovvat
schma od hlavy k nohm a po nae koeny, pojednme o tmatu
rakoviny. Toto tma probereme radji mimo nae lenn hlava
nohy, protoe rakovina me postihnout prakticky vechny orgny a
tkn. I v tomto ppad doporuujeme prostudovat nejprve pslunou
oblast a teprve potom se zabvat nsledujc veobecnou kapitolou o
rakovin.

II. Rakovina
Obraz rakoviny na doby
Za diagnzou rakoviny se skrv jeden velk vzor, kter se me
vyjadovat v nespotu obraz nemoci. Kad z nich se tk lovka
v cel jeho existenci, lhostejno z jakho orgnu pvodn vzeel. Potud
je rakovinn bujen pli komplexn, abychom je mohli vztahovat jen
na postien orgn. Jej tendence it se po celm tle ukazuje, e jde o
celho lovka. Jako strak dnen doby se rakovina netk pouze
pmo postiench, nbr cel spolenosti, kter z n dl tabu tak jako
z dnho jinho obrazu nemoci. Ron na ni v Nmecku umr 200
000 lid, v roce 1991 se oekv 330 000 novch onemocnn. Vce ne

55

polovina postiench umr a absolutn procentuln pomr mrtnosti i

pes spchy medicny dle stoup.
A na kulturu Hunz nm nen znma jin kultura, kterou
rakovina zcela uetila. O tomto malm horskm nrod v Himlajch
musme pouze pedpokldat, e rakovina mu byla a do jeho kontaktu
s modern civilizac v polovin tohoto stolet naprosto ciz. Dnes
najdeme stopy tohoto obrazu nemoci vude a modernmi metodami
zkoumn je lze sledovat zpt do minulosti. Dokonce i v 500 let star
inck mumii se daly prokzat ndory. Pes toto veobecn rozen se
rakovina stala zvltnm charakteristickm znakem modernch
prmyslovch nrod. Nikde jinde nezskv pdu tak prudce a rychle.
Argument, e je astj v prmyslovch zemch jen proto, e lid se
tam dovaj vyho vku, je stran nkterch kultur sprvn, v principu
se vak neshoduje s pravdou a je mon jej v rznch bodech vyvrtit.
Za prv existuj typy rakoviny, kter vrchol v mladm vku, za druh
kolsk medicna sama dokazuje, e urit druhy rakoviny jako
rakovina plic souvis zcela jednoznan se zvyky a jedy v na
civilizaci. Pedevm vak existovaly star kultury, kter umoovaly
t dlouh sek ivota za niho rizika vzniku rakoviny. V nsk
kultue taoistickho rzu byla rakovina extrmn vzcn, akoli lid se
dovali v prmru vyho vku ne v dnen n. Stolet lid byli
normlnm jevem. O pvodnch indinskch obyvatelch Severn
Ameriky vme, e se ped svm porobenm dovali vyho vku ne
pozdji v civilizovanch dobch. Pedtm znali rakovinu st, pot
vak museli i v tto vci splatit modern dob jej da.
Jakm stejnm zdravotnm ohroenm se stala rakovina v na
dob, dokld i skutenost, e nm ze vech obraz nemoci nahn
nejvt hrzu. Ji oznaen nemoci nese pee naeho hodnocen:
zhoubn. Srden infarkt, kter je pro ivot mnohem vt vzvou,
kter ns konfrontuje s nejstralivj bolest, jakou lid znaj,
nevyvolv hrzu, kter by byla srovnateln se strachem z rakoviny.
Rakovina ns zcela jist konfrontuje s tmatem, kter le ve stnu jet
hloubji ne bolest a dokonce ne smrt. dn jin obraz nemoci tak
neukazuje souvislost mezi tlem, du, duchem a spolenost tak jasn
jako rakovina. A ji vyjdeme z bunn rovn, ze struktury osobnosti
nebo ze sociln situace, vude narazme na analogick vzory, kter
pli dobe znme, kter ns okuj a kterch se nen mon zbavit,
protoe nm jsou opravdu vlastn.

56

2. Rakovina na bunn rovni

Medicna diagnostikuje rakovinu nejbezpenji v bunnch
tknch. Rakovinn buky se li od zdravch bunk svm
neuspodan chaotickm rstem. V pomru k jednotliv buce je
npadn pli velk jdro. Jako hlava, je d buku, obsahuje jdro
vechny informace o jejm komplikovanm chodu. d ltkovou
vmnu, rst a dlen. Petenost, jejm vrazem je nadmrn velk
jdro, m svou pinu v enormn aktivnm dlen buky, kter ji
nejde o splnn jejch kol v bunn tkni, nbr pedevm o
rozmnoen j sam. Zatmco pi normlnm zen ltkov vmny je
jdro spe mal, pi chaotickm bunnm dlen rakovinnho bujen
peroste v pravm smyslu slova samo sebe a poskytuje stavebn
pedlohy pro sv potomky. Dokonce i regeneran procesy uvnit tla
buky se zastavuj ve prospch ustavin produkce nov bunn
generace.
Toto chovn pipomn mladou buku, pp. embryonln
stadium, v nm jde pedevm o rozmnoovn a rst. Buky moruly,
onoho shluku bunk, v nm se sousted ran lidsk ivot, jet
nemus plnit dn specializovan koly, nbr maj se pouze starat o
sv rozmnoovn. Tomu dostoj ilm dlenm a odpovdajcm
rstem. Postupuj ovem zenji ne bezohledn rakovinn buky.
Vedle nadmrn velkho bunnho jdra a jeho enormn tendence
k dleni pipomn nezral ran formy i ztrta diferenciace bunk. Ve
svm rozmnoovacm poblouzen zanedbvaj mnoho jinho a ztrcej
asto schopnost komplikovanch proces ltkov vmny, jako je
oxidace. Zatmco na jedn stran upadaj na primitivn pedstupe
kvaen, na druh stran zskvaj zpt schopnost tvoit ltky, jak to
jinak dokou jen embryonln a fetln buky. Toto optn probuzen
a reaktivovn gen z dvjch vvojovch stadi nazv medicna
anaplasie. Co vnjkov psob jako chaos, m z pohledu rakoviny
smysl. Rakovinn buka zskv zpt prastar schopnosti, a zk se
proto specializace. Dokonce i v tto rezignaci spov jet vhoda.
Oxidace je sice napklad podstatn innj ne kvaen, to je vak
dalekoshle nezvisl na dodavatelch. Zatmco normln buky jsou
odkzny na dchn, tzn. na zsobovn kyslkem, pp. erstvou krv,
je buka omezen na kvaen dalekoshle sobstan.
Rakovinn buka je tedy mn odkzan na komunikaci se
svmi sousedy, co je pi jejch patnch sousedskch vztazch

57

vhodn. Zatmco normln buky maj takzvanou pekku kontaktu,

to znamen, e zastav svj rst, kdy naraz na jin buky, rakovinn
buka se chov prv opan. Ani by respektovala hranice,
bezohledn vnik na ciz teritoria. Pochopiteln si tm vytv
neptelsk sousedy. Nedvno se zjistilo, e rakovinn buky se
nezastav ani ped ryzm vykoisovnm jinch bunk. Samy pli
primitivn pro diferencovan procesy ltkov vmny, pouvaj k tomu
normln buky a pipravuj je o plody jejich prce. Dokonce i vi
vlastnm dtem, kter jsou vechny utvoeny pesn podle jejho
obrazu, je rakovinn buka bezohledn a zainteresovan jen na vhod
svho egoistickho rstu. Buky za sebou nezdka nechvaj i vlastn
rodie, kdy je pedeenou ve svm zbsilm vvoji a odznou od
psunu ivin. Uprosted vtch ndorovch uzlin se asto nachzej
mrtv buky, nazvan nekrzy, a symbolicky naznauj, e stednm
poselstvm tohoto novho rstu je smrt.
Regrese rakovinn buky do ranho ivotnho vzoru se ukazuje i
v jejm pivnickm chovn. Bere, co me dostat, vivu i energii,
bez ochoty nco vracet nebo se podlet na socilnch kolech, kter
vznikaj v kadm organismu. Tm pehn chovn, kter je jet
pimen embryonln buce. Co je vak samozejm dovoleno
malmu dtti, stv se u dosplho problmem.
V ignorovn vekerch hranic se odhaluje dal regres. Tak jako
se dti postupn u respektovat hranice, u se i buky v procesu svho
zrn a diferenciace respektovat dan struktury a zstvat v rmci, kter
je jim vyhrazen. Rakovinn buky naopak z rmce vypadvaj a
nechvaj za sebou vechno, co se v prbhu vvoje nauily. Zastavit je
nemohou ani ivotn dleit hranice ani mohutn tlesn struktury.
Ztrcej naprosto vztah k onomu vzoru, pro nj byly pvodn
naplnovny. Normln buka stevn sliznice se bude obas dlit
v souladu s potebami vtho organismu, kterm je stevo, nepekro
vak rmec pro ni a j rovn uren a nebude usilovat dostat se dle za
stevo. Rakovinnm bujenm degenerovan stevn buka se naopak
skuten od zkladu mn, vzdv se veho, co je specifick pro stevo,
a jde svou vlastn egoistickou cestou. Pedem dan vzor steva je j
pli tsn, a tak revolunm a destruktivnm zpsobem rozbj svj
rmec.
V me, v jak jsou dle zkoumna ve zmnn morfogenetick
pole, snad me dojt i k hlubmu pochopen problematiky rakoviny.

58

Stejn vznamn, jak vznamn je vidt problm v mutaci na genetick

rovin, se jev i piblen se k nmu z pohledu tvarujcch pol.
Problm pak spov ve ztrt pedem danho rmce. Tm by
pesahoval jednotlivou buku a stal by se problmem postien tkn
nebo organismu, kter ji nen schopen prosadit svj vzor proti vem
bunnm individum. Tento pstup by mohl doplnit genetick
vysvtlen, zvlt kdy se v obou ppadech podobn projevuje tma
niku z pedem danch norem. Rakovina je skuten problmem
prosted stejn jako problmem jednotliv buky.
Uveden regresn tendence se projevuj u v nzvu, rak je toti
zve, kter je znm pedevm tm, e se pohybuje pozptku. Tak
krab, od nj se rovn jmno nemoci odvozuje, se na rovn cest
nepohybuje kupedu, nbr stranou. Nmeck vrazy krabbeln (od
krab), co znamen soukat se nkam, a krebsen (od Krebs = rak i
rakovina), co oznauje pomalu, namhav lzt, vstin
pojmenovvaj ono namhav sil, kter pesto nic skuten nepin
a kter nen nepodobn namhavmu sil pacient ped vypuknutm
rakoviny. Pvod slova rakovina nelze jednoznan objasnit.
Podobnm smrem vak m jet i medicnou dokldan odvozen
jedn formy rakoviny hrudnku, jej buky se zakusuj do tkn
formou rach klepet.31 A toto jmno vytvoil kdokoli, vystihl podstatu
tohoto obrazu nemoci.

3. Vznik rakoviny
Co se te vzniku rakoviny na bunn rovni, vdci se dnes
dalekoshle shoduj v tom, e v poped stoj mutace.32 Toto slovo
pochz z latiny a znamen zmnu. Byla-li buka drdna dostaten
dlouho, je schopna drastickch zmn vychzejcch z roviny ddinosti.
Drdiv podnty, kter uvolnily cestu tmto zmnm, mohou bt
rzn, od mechanickch pes chemick a po fyzikln. V vahu
pichz mimo jin trval tlak, dehet z cigaret nebo pronikav zen.
Odpovdajcm tkovm bukm se me dlouho dait brnit se
proti nepestvajc zplav drdivch podnt, jednou vak bude
jedna z nich reagovat pedrdn a degenerovan. V pravm slova
smyslu se od zkladu zmn a pjde svou vlastn cestou, kter ovem
st spe v egoistickm cli. Zane dlat nco na sv pomry zcela
novho, vsad na rst a seberealizaci. Jeden z lkaskch nzv pro
rakovinu je neoplazma. Vyjaduje nov rst. To, co znamen pro tlo

59

ivotn nebezpe, je pro dlouho trznnou buku aktem vysvobozen.

Te zle vechno na tom, zda m tlo dostatek stability a obrannch
sil, aby porazilo vzpouru buky. Badatel zkoumajc rakovinu dnes
vychzej z toho, e degeneruje relativn mnoho bunk, na zklad
dobr obrany tla jsou vak znekodnny. Pi vzniku rakoviny m tedy
rozhodujc vznam oslaben obranyschopnosti. Pi zptnm zkoumn
skuten najdeme ast situace zhroucen obranyschopnosti v dob,
v n lze pedpokldat vznik rakoviny. Nen ovem snadn vyptrat
tento bod. Rychlost rozvoje onemocnn sice na jedn stran zvis na
typu ndoru, na druh stran vak i u ndor stejnho typu kols
v zvislosti na celkov situaci. V asovm okamiku, kdy je objeven
ndor, je v tle asto ji lta v asi gram a m miliony bunk.
Z tohoto hlediska neme nikdo s jistotou vdt, zda tak nem
rakovinu. Rakovina vznik pravdpodobn neustle u ns vech, avak
imunitn systm zstv pnem situace. I to je snad dvodem nevdan
hrzy, kterou tma rakoviny.

4. Vznamov roviny rakovinnho bujen

V chovn rakovinn buky se jako zkladn tma projevuje
problematika rstu. Po plin opatrnosti a ohledech pichz obrat
v opak tchto vlastnost. Pehnan, bezohledn chaotick rst neet
ani ciz teritoria ani vlastn zklad ivota. Zkony zdravho rstu jsou
dsledn ignorovny. Rakovinn buka se prosazuje proti pravidlm
normlnho souit v bunn tkni a bez zbran poruuje ivotn
dleit tabu. Msto toho, aby zaujmala j pimen msto a plnila
svou povinnost, nebezpenm zpsobem vybouje z mry a od zkladu
se mn. V divok, egocentrick rozmnoovac aktivit se dl do vech
stran. Sousedn teritoria i nejvzdlenj oblasti tla pociuj jej
bezohlednou agresi. Tento egoistick vboj se odr v petenosti
rakovinnch bunk s jejich nadmrn velkmi jdry a v hektinosti
tchto center s vodnatmi mozky. Skuten vechno mus jt podle
hlavy rakovinn buky vichni jej potomci jsou zformovni pesn
podle jejho vzoru. Pitom je zcela sobstan a sv dti plod bez ciz
pomoci, co takka pipomn neposkvrnn poet. Touto lhn jde
v pravm smyslu slova hlavou proti zdi. Ani bazln membrny,
nejdleitj hranin stny mezi tknmi, nemohou vzdorovat jej
agresi.
Stejn bez obalu ukazuje rakovinn buka svj obrovsk
problm s komunikac, redukuje toti vechny sousedsk vztahy na

60

agresivn vytsujc politiku ostrch lokt. Svou silou, zrozenou

z panensk nezralosti, bezohledn bojuje za sv prvo silnjho a tla
sv slab sousedy ke zdi, ni je nebo je zotrouje. Pro svou nezvislost
obtuje i pstup ke vzoru dosplch struktur. Ve prospch egoismu a
nrok na vemohoucnost a nesmrtelnost se vzdala komunikace
s vvojovm polem, pro n byla urena. Problm s komunikac
symbolicky vyjaduje v naruenm bunnm dchn, dchn toti
symbolizuje vmnu a kontakt.

5. Vvojov fze klinickho obrazu nemoci

Zd se, e dosud popisovan obraz dostoj jen mal sti
pacient s rakovinou. Tito pacienti jsou obecn npadn spe opanmi
vzory chovn. To spov jednak v tom, e rakovina kompenzuje
vytsnn vzory, jednak takov profily osobnosti popisuj prakticky
vdy dobu ped vznikem tohoto obrazu nemoci. V tto fzi vak i tlo
ukazuje zcela jin obraz. Je to stadium trvalho drdn, kter tk a
jej buky toleruj bez njak reakce. Pokouej se chrnit a uzavt se
pepkami, jak to jen jde, aby zachovaly klid a peily, pp. aby
pekaly nedouc situaci. Zkus-li se pece nkdy njak buka
postavit trvalmu drdn, jt vlastn cestou a od zkladu se zmnit,
imunitn systm tuto vzpouru ihned potla.
V tomto vzoru, kter odpovd prvn fzi onemocnn, je
charakterizovna typick osobnost s rakovinou. Jsou to lid, kte se
pokouej t extrmn pizpsobiv, tak nenpadn, jak je to jen
mon, podvolit se normm a nikoho nezatovat svmi poadavky.
Vzvy k osobnmu rstu a duevnmu rozvoji dalekoshle ignoruj,
protoe se nikterak nechtj vydvat v nebezpe. Jejich ivot je bez
podnt ve dvojm smyslu: Jednak se, kdykoli je to mon, vyhbaj
novm zkuenostem, kter by mohly vnst do jejich ivota pohyb,
protoe se st odv jt a na hranice svch monost. Tch nkolik
podnt, kter proraz jejich ochrann krun, se pokouej ignorovat.
Potlaovn monost meznch zkuenosti nenpadn odr obrannou
aktivitu probhajc v tle, kter m vechno bezpen pod kontrolou.
Zkuenosti pekraujc jist meze nebo by jen nekodn vyboen
z mry tito lid u v zrodku zadus, aby za kadou cenu zachovali
obvyklou, jako vdy stejnou situaci.
Dal stupe eskalace ukazuje, jak vysok me bt tato cena. Po
lta hromadn zplava impuls k rstu protrhne hrz tohoto

61

potlaovn a nekontrolovan se rozvine. Po protren hrze ji nen

cesty zpt. Tlo pechz daleko do onoho druhho extrmu, kter
dosud tak obtav potlaovalo
Fenomn potlaen se projevuje jak v udlostech duevnho
ivota, tak asto i v tlesnch zleitostech nemocnho lovka.
Nezdka lze najt takzvan przdn anamnzy, to znamen, e lta a
desetilet ped vypuknutm rakoviny byli postien bez nejmenho
pznaku. To, co na prvn pohled d jako bezvadn zdrav, se na druh
pohled odhal jako potlaovn. Nejen duevn, ale i tlesn odchylky
od normy byly dokonale potlaovny. Psychoonkolog Wolf Bntig
mluv v tto souvislosti o normopatii, u kter se bezpodmnen a
neprun lpn na normch stv nemoc. To, co se snad okol jev jako
pjemn a vybran zdrenlivost, tak me bt ve skutenosti
potlaovnm ivotnch impuls a konen i ivotem, kter nen it.
Stejn jako buka vystavovan silnmu a trvalmu drdn sz
vechno na to, e dle pln svou povinnost stevn nebo plicn buky,
stejn tak se pacienti pokouej vydret sv povinnosti dcery, syna,
matky, otce, podzenho apod. ke spokojenosti vech a bez ohledu na
sv vlastn poteby. Vlastn vvoj mus zaostvat jako u trznn
buky.
Zkladn charakteristikou takovho neprovanho ivota je
odpovdajc deprimovanost. Postien si asto nen svho latentn
depresivnho stavu vdom, podobn jako si nen vdom potlaovn
tlesnch pokus o vzpouru. Okol si nieho nevimne, protoe tito lid
maj sotva tendence v tomto ohledu nco sdlit a jet mn jsou
ochotni svj ivot s druhmi skuten sdlet. A kdy se hrz prolom a
potlaovan ivot vypukne prudce a nezadriteln pijde na adu i
ochota dlit se.
Ve fzi vypuknut klinickho obrazu nemoci jsou ji postien
skutenmi pacienty, jsou toti asn trpliv trpc. Dalekoshle
zvisl na svm okol a na dobrch sousedskch vztazch chovaj se ke
vem pvtiv a ohledupln. Navc jsou dobe prohldnuteln a
spolehliv, impulsy ke zmn toti odvracej ji v zrodku. V jejich
sil nebt npadn a nikomu nebt na obt pro n nen tk zskvat
ptele. Hlubokm ptelstvm ovem pek to, e sami sebe ve sv
individualit sotva znaj, a tak se vbec nemohou projevit takov, jac
jsou. Protoe nestoj sami pi sob, zd se druhm zprvu jednoduch
stt pi nich. Projev-li se pak v prbhu onemocnn hlub povahov

62

rysy, protoe tito pacienti zanou rozvjet svj vlastn ivot, nen ani
pro n ani pro jejich okol snadn pijmout tyto zcela neekan strnky.
Normopatit pacienti maj asto kolem sebe lidi, kte jsou jim
zavzni. Protoe se neustle snaili o to, aby byli se vemi zadobe, a
podizovali tomu vlastn rst, budou zde lid s odpovdajc rezonanc
jen pro n.
Sociln chovn pacient lze z pohledu mlc vtiny, k n
pat, oznait jako pkladn. Prvem se mohou potat k oporm
spolenosti. Za maskou moudr pkladnosti vak haj vechny ty
kontroverzn vlastnosti, kter se v druhm nebo potenm stadiu
rakoviny projev na nhradn rovin tla. To, co se ve vdom nikdy
nedostalo ke slovu, zde nyn nachz sv jevit, jevit, na nm se
dvaj pedevm dramata, pp. stnohry.
Impulsy ke zmn, jim se lovk po lta brnil, se v tle
roziuj v podob mutac. Je zapomenuto ve, co lovk dl i nedl,
plat u jen vlastn egoistick vboje. Z dokonalho socilnho
pizpsoben se stv egoistick pivnictv, kter nerespektuje tradice
a ciz prva. Jestlie pedtm si lovk nikdy nedovolil mt ani vlastn
nzor, nyn ze stnu vychz dlouho potlaovan poadavek formovat
cel (tlesn) svt k vlastnmu obrazu. V organismu se mno dcein
buky podobn dceinm spolenostem velk firmy, a ty mu pinej
smrt. Du dlouho zadrovan setba nyn v tle vzejde v rekordnm ase
a uke, jak siln je dosud neproit touha po sebeuskutenn a
bezohlednm prosazen vlastnch zjm.
Vznikem klinickho obrazu nemoci se v chovn pacient me
projevit rzn velk st vytsnnho nroku ega. Dostanou-li se
takov sti stnu na povrch, bude se divit pedevm okol. Tito dosud
nejmrnj lid nhle poaduj, aby se vechno toilo kolem nich a
jejich nemoci. S diagnzou jako svm alibi se odv vymnit si roli
s druhmi, kte mus nyn skkat, jak oni pskaj. Pitom jde obvykle
pes palubu dosavadn zdrenlivost a psloven takt a mohou se
objevovat zcela nov tny. Nejlpe pizpsoben lid nhle vybouj
z ady. Jakkoli nepjemn me bt pro okol takov zmna smlen,
pro postien v n spov velk ance. ij-li toti principy zmny,
seberealizace a prosazen na duchovn a duevn rovin a jsou-li tyto
vci viditeln na sociln rovni, je rovin tla uleheno. Mnoho
pacient ovem tak pevn vz ve sv normou uren roli, e si svj
trpliv postoj zachovaj dokonce i tv v tv smrti. Bez levy

63

vychzejc z duevn rovn zstane princip ega odkzan vhradn

na tlesnou rovinu. ance vypodat se s rakovinou je nepomrn lep,
kdy se do boje pust cel lovk a nepole na bitevn pole jen tlo jako
svho zstupce. Abychom se s nm skuten vypodali, je nezbytn
se do toho nejdve pustit.
Po prvn, asto po desetilet trvajc fzi zdrenlivosti a po
nsledn fzi vypuknut rakoviny konfrontuje posledn fze kachexie se
tetm vzorem. Tlo se poddv tomu, e rakovina stravuje vechny
jeho sly. Nechv se v pravm smyslu slova pozt, ani by proti tomu
del dobu bojovalo. Tlo jako zstupce lovka ije odevzdanost a
otevenost vi bhu osudu. Na konci proil kad postien toto
tma: bu vdom, poda-li se pozvednout tematiku zpt na duevn
rovinu, nebo nevdom, je-li tlo ve sv odevzdanosti ponechno
samotn a pacient se dle brn tomu, co je nevyhnuteln. Zd se, e je
v tom rozpor, protoe postienmu pece vytkme prv to, e se
nebrn dostaten, nbr spolupracuje a nechv se sebou dlat, co
chtj druz. V tomto bod se stkaj dv roviny, ktermi se budeme
zabvat v dal kapitole. Pacient se toti skuten na jedn stran brn
pli mlo, na druh stran vak pli mnoho. Proti okol, kter ho
degraduje na urit funkce, se rozhodn brn pli mlo. Zato se o to
vce brn svmu ivotnmu kolu, sv cest a svmu osudu. Tento
odpor by mohl klidn vzdt: Nakonec ho k tomu jeho obraz nemoci
v kadm ppad pinut, nebo a u zvtz on nad rakovinou nebo
rakovina nad nm, ke stupni sebeodevzdn tak i tak dojde.

6. Regrese a nboenstv
Jako paralela k dosud eenmu je dalm zkladnm motivem
onemocnn rakovinou regrese. Tento motiv, kter rovn klesl do
stnu, je provn tlem, je zastupuje celho lovka. Regrese je nvrat
k potkm, k pvodu. Postien ztratili spojen se svm prapvodnm
zkladem, buky ndoru mus provat toto tma o sob a in to v tle
zpsobem ivotu nebezpenm. lovk zjevn potebuje ivou reflexi
svch koen, religio (v latin nboenstv, ohled pozn. pekl.).
To vak neznamen pouze krok zpt, nbr i zptnou vazbu.
Teprve krok zpt, kter se stv spojenm s minulost, umouje
skuten pokrok. Tento zdnliv rozpor je vyjden i v obrazu
rakoviny. Na jedn stran buky sz na nvrat k mladicky primitivnm

64

formm, na druh stran na

k vemohoucnosti a nesmrtelnosti.

blzniv

pokrok

s tendenc

Takovmu rozporu lze dostt pouze prvotnm smyslem

nboenstv. Religio znamen spojen s prapvodem, s jednotou. Tato
jednota, v kesanstv nazvan tak rj, je vak na druh stran i clem
kesansk cesty vvoje. Podle bible pochzej lid z rje a jednou
v budoucnu se tam vrt. Je to cesta od nevdom jednoty k jednot
vdom. Vyhnn z rje m sv doplnn v nvratu ztracenho syna
k Otci. Jak hluboce je v lidech zakoenn tento archetypick vzor cesty,
ukazuje skutenost, e napklad indick nboenstv popisuje tuto
cestu zcela analogicky: Odsud Tam. Star symbol Ourobora, hada,
kter se koue do vlastnho ocasu, je nejvstinjm obrazem tohoto
v pravm smyslu slova obshlho vzoru. Nboenstv popisuj cestu
k osvcen, pp. k nesmrtelnosti vdy jako postup smrem k vchozmu
bodu, a cestu tedy pojmaj jako pohyb v kruhu, pp. spirlu. Ohled a
opatrnost jsou rovn nezbytn a m ke stejnmu cli, k jednot.
Rozpomenut na pvod vyjden otzkou: Odkud pichzm?
stejn jako otzka vhledu: Kam jdu? klesly u pacient s rakovinou
z vdom do stnu a jsou znzornny v tle. Jak krtkozrac se v pravm
smyslu slova postien stali, ukazuje jejich pehnan opatrnost a
ohleduplnost, kter se omezuje na zk rmec zcela konkrtnho okol
a budoucnosti. Berou tolik ohledu na druh lidi, na jejich morlku a
jejich ivotn zvyklosti a vi jitru a vemu novmu a vzdlenmu se
stav s takovou opatrnost, e pro velk otzky minulosti a budoucnosti
nezbv msto. Proces rakovinnho bujen se svou regres do
nezakotvenosti a se svm bezbonm pokrokem je prv tak stralivm
jako upmnm odrazem situace.
Vdom nvrat k potku s jeho neomezenmi monostmi a
hledn nesmrtelnch hodnot jsou veskrze smyslupln cesty. Vytsnn
do nevdom naopak vede k nemoci jako cest. A i tato cesta je stle
jet cestou, kter v sob vedle sv stralivosti skrv i nadji na
plodn zavren. Je to nco jako posledn popud k procitnut pro vlastn
poteby.
S tm se shoduje psychoterapeutick zkuenost, e pacienti
s rakovinou jsou asto hluboce nenboent. Jestlie se zd, e tomu
rzn profily osobnost odporuj a zdrazuj religiozitu a odevzdanost
osudu, je tm vtinou mnna ona crkevn vra, kter nem s pravou
vrou nic spolenho, nbr tk se lid, jejich ivot ovldaj a

65

upravuj pedpisy edn crkve. Lpn na nboenskch pedpisech je

spe opakem vry a nechv srdce chladnm a przdnm. To, co
navenek vypad psobiv jako nboensk ivot, me bt toti uvnit
przdn. Neivotnost v centru pehnan vnj aktivity zobrazuj
anatomicky nekrzy (= odumel oblasti) v centru mnoha ndor.
Podobn nelze zamovat odevzdanost osudu, kterou u pacient
s rakovinou shledali sociologov medicny, s nboenskm postojem
Sta se vle tv!. Vtinou jde o rezignaci vi osudu, kter nemocn
pociuj jako pli mocn, kter vak prv neakceptuj. V hloubi
jejich nitra nen zkladem odevzdanosti dvra v Bo stvoen, nbr
naopak zoufalstv a bezmocnost. Msto toho, aby byli odevzdni ivotu
a jeho monostem, jsou potenciln nemocn rakovinou odevzdni spe
svm krtkozrakm ohledm a opatrnosti a strachu z existence, kter se
dotk zklad ivota.

7. Rakovina jako karikatura na skutenosti

Zprvy o nemocnch rakovinou, kte v rozkvtu svch let, na
vrcholu sv kariry a zodpovdnosti byli zkenou chorobou neekan
vytreni za ivota, tomu zdnliv naprosto odporuj. Pozorujeme-li
ivotn pbhy, kter se za tm skrvaj, zjistme, e takov enick
obraty odrej podivuhodnou zaslepenost vi stnovm tmatm. Pi
blim pozorovn se uke, e udlost nenastala tak pln nhle a bez
varovnch signl. Prv absence vekerch tlesnch reakc a
symptom je znmkou normopatie.
Zdraznn vysok zodpovdnosti odhaluje pi blim pohledu,
e postien odevzdan plnili sv zvazky. Zodpovdnost naopak
znamen schopnost odpovdat na poadavky ivota. 34 Tato schopnost
vak prv potencilnm pacientm s rakovinou chyb. Protoe sotva
um vymezit sv povinnosti a st dokou ct ne, nechaj si snadno
na sebe naloit mnoho zvazk. Na druh stran je i rdi pijmaj, aby
dali svmu ivotu vnj smysl pi nedostatku smyslu vnitnho.
Pedvdn vkony a spchy se tak stvaj dobrmi zstrkami za
nimi hlodaj pocity nesmyslnosti a deprese.
Psychiatrie zn pojem skryt deprese pro deprese, kter se
skrvaj za tlesnmi symptomy. U procesu rakovinnho bujen vz za
vnjm spchem nezdka skryt deprese. spch je spoleensky
hodnocen tak vysoko, e lovk snad ani neme myslet na obraz
nemoci. Typick osobnost s rakovinou je v mnohm ohledu vzorem pro

66

ostatn. Je dn a nikoli agresivn, tich a trpliv, psob vyrovnan a

tak sympaticky, protoe vbec nen egoistick, za to je nesobeck a
ochotn, pesn a podn nechyb tm dn z idel tto
spolenosti, a tak nen tsn propojen spolenosti s tmto obrazem
nemoci udivujc. Sociln spch sice pes nebo prv pro vnitn
strnulost opout oblast typickho idelu podzenho zamstnance,
hod se vak beze zbytku do idelnho obrazu modernho lovka. Ani
rakovin nememe na povrchn rovin upt psobiv spch. Sotva
njak jin chorobn proces si um organismus tak rychle poddit a
pizpsobit vlastnm pedstavm, dn jin nemoc nen tak tvrdojn
a schopn odolvat obrannm a lebnm opatenm.
Nen divu, e mme tak obrovsk strach z rakoviny, dn jin
obraz nemoci se pece nehod lpe k tomu, aby nm podrel zrcadlo.
Rakovina ztlesuje obrcen ctihodnch idel podzenho v jejich
protipl, v absolutn princip ega. lovk si tlesnou karikaturu tchto
idel stejn jako kadou jinou karikaturu rd vykld ve zlm.
Kdykoli vak karikaturu potk tento osud, pak se to nestane proto, e
by byla patn, nbr naopak proto, e souhlas a pitom jet i pehn.

8. Rakovina a obrana
Nae zjitn a obrazy pznak, o nich jsme hovoili,
pedstavuj rakovinu jako proces rstu a regrese, kter klesl do tla.
K tmto dvma procesm pistupuje jako tet sloka jet obrana.
Zkladn situace rakoviny me trvat lta, ani by dolo k tvoen
ndor. Medicna a pedevm prodn litelstv tuto situaci zn a
nazv ji prekancerza. Popsan duevn pedpoklady mohou existovat
u dlouho, fyzick pedpoklady mohou bt ptomny ve form
odpovdajcch karcinogen a drdivch stav, a pesto me rakovina
vypuknout a po uritch vyvolvajcch podntech. Do t doby je
jakoby zachycovna a ovldna dominujcm imunitnm systmem.
Teprve zhroucen tlesn obranyschopnosti j dv anci vytvoit
primrn ndor. Kolaps imunitn obrany je nktermi pacienty
pociovn a zptn charakterizovn jako doba zvltnch stav napt a
zkosti.
zk souvislost rakoviny a obrannho systmu se projevuje i
v tom, e rakovina vyuv ke svmu en obrann systm, kter by
ml proti n vlastn bojovat. Je napadna lymfocyty z lymfatickch
uzlin a vyuv lymfatick drhy ke svmu postupu vped. Lymfatick

67

uzliny jsou msta, jejich napaden dv pednost. Obsazenm kasren

armdy, kter je tlu vlastn, a postupem vped po jejch vojenskch
cestch rakovina demonstruje, jak sml je jej tok a e je v absolutn
konfrontaci ochotna ke vemu. Na druh stran se v tom projevuje i
bezmocnost obrany. Jsou j takka svazovny ruce. Rakovina dosahuje
tto situace dokonalm maskovnm. Podobn jako je schopna vyadit
ve svch bukch geny strnut, da se j vyadit z provozu systm,
dky nmu byly buky navenek rozeznateln. Pod touto maskou se
mohou rakovinn buky nepoznny a pedevm beztrestn pohybovat
pmo v jm lvov, v obrannm centru. V tomto bod m na funkn
rovin anci biologick terapie kolsk medicny. Kdy se poda
imunologicky degenerovat rakovinn buky, dostanou se do nejvtho
nebezpe.
Otzku, co na hlub rovin vede k selhn tlesn
obranyschopnosti a k on pslun poniujc situaci, nelze veobecn
zodpovdt. Tato otzka nen omezena na proces rakovinnho bujen.
Tento fenomn se projevuje v kadm nachlazen: Jakmile m lovk
v penesenm smyslu veho po krk a duevn se uzave, oteve se
namsto nho pslunm pvodcm nemoci tlo a konkrtn krk se
uzave. V ei medicny to znamen, e slab obranyschopnost
zpsobuje, e lovk je nchyln k nemocem. Kde se vdom
drdivm tmatm uzavr, tam se mus odpovdajcm pvodcm
nemoci otevt nhradn rovina tla. Imunitn obrana je tedy slab
vdy, kdy je obrana na rovin vdom pehnan.
lovk se zdravou obranyschopnost je v zsad vybaven pro
ob roviny. Je samozejm dleit chrnit pomoc vitlnho
imunitnho systmu sv tlesn hranice proti cizmu svtu plnmu
nebezpe. Stejn tak potebujeme jistou duevn obranu, abychom
nebyli zaplaveni pli silnmi dojmy a streni do psychzy. Clem je
sted mezi plnou otevenost a absolutn uzavenost na obou rovinch.
Zachzme-li na jedn rovin pli daleko, nutme tm druhou rovinu
zaujmout opan pl a rovnovha je naruena. Kdo je ve vdom pli
uzaven, tj. pli neptelsk ke konfliktm, nut svou otevenost do
stnu, kde se opt objevuje v tle jako nchylnost k pvodcm nemoci.
Ideln stav se vyznauje dalekoshlou duevn otevenost
silnho lovka. Meme dovnit vpustit vechno mon, ani bychom
se museli obvat o sv duevn zdrav. To je mon na zklad
potenciln siln obrany, kter je ovem sotva kdy pouita. Je-li to

68

nkdy zapoteb, me se jej vlastnk spolehnout na jej prbojnost.

Prv proto, e um velmi rozhodn ct ne a brnit svj ivotn prostor,
pouv ji jen zdka. Tomu odpovd i tlesn obrana, kter se na
zklad dobe vytrnovanho stavu vypod s kadou vzvou, kterou
pedstavuje pvodce nemoci. Prv proto, e ji lovk neetil, nbr
byla v prbhu odvnho ivota konfrontovna s mnoha vzvami, je
stle pipraven k boji a jist si svm vtzstvm. Nen ohroena tm, e
by podlehla pvodcm nemoci, pedevm proto, e nen oslabena
z duevn roviny. Kdo se nechv popouzet ve vdom a um se tam
tak brnit, nemus pesouvat toto tma do tla.
Mnohem astj ne tento idel je ve svt, kter si svou kulturu
a civilizovanost vykupuje neptelstvm ke konfliktm, pehnan
uzavenost ve vdom, s n je spojena pli velk otevenost v tle.
Klesne-li konfliktm neptelsk neschopnost kat ne do tla, projev
se zde opt jako neschopnost lovka vytvoit si sv hranice.
Kadodenn ivotn zkuenost tento princip potvrzuje. lovk, kter se
stav vi ivotu oteven (= vitln = iv lovk) disponuje zdravou
tlesnou obranou, a je tak mn nchyln k infekcm. Stsnn,
ustraen lovk nachyt na zklad sv patn obranyschopnosti
pvodce nemoci astji a astji si tak bude pstovat kult nachlazen.
Opan se naden lovk, kter ho pro njak tma, neme v tto
oteven situaci prakticky vbec nachladit. Kad m zkuenost, e i
prudk rma se rozpust a zmiz, nechme-li se dv hodiny unet
napnavm filmem. Teprve na konci filmu, kdy si vzpomeneme, e
jsme vlastn mli rmu, budeme mt opt pln nos.
K tomu, aby se obrana pln zhroutila tak, e vznik ndor, je ji
zapoteb hlubok blokda a uzavenost. Takov konstelace pichzej,
kdy se lovk nechce otevt njakmu podstatnmu aspektu svho
ivota. V ppad, e tento kontakt ji visel na vlsku a ten se nhle
petrhl, je to, jako by se petrhla nit ivota. Zeme-li depresivnmu
lovku, kter sotva komunikoval se svm okolm, jedin osoba, k n
ml vztah, me se nit jeho ivota petrhnout. Protoe se bez tohoto
lovka dle neastn na ivot, me se vzprat pln si pipustit tuto
neslchanou ztrtu. Stejnou mrou, jakou sv vdom uzavr ped
ztrtou, zesiluje tedy svou duevn obranu a tlesn obrana se zhrout.
Imunitn systm je tak takka ukazatelem otevenosti a vitality.
U pacient, kte maj sklony k depresi, me vst
k rozhodujcmu oslaben imunitn obrany vechno, co aktualizuje

69

jejich labiln situaci. K tomu posta ji vpov z prce, kter se stala

npln ivota, nebo definitivn zklamn v partnerskm vztahu pot, co
se v nm lovk dlouh lta mlil. Typick pacient s rakovinou m ze
svho vnitnho vzoru sklon k tomu, aby se do takovch situac dostal.
Jeho pizpsoben a pitom deprimovan vnitn podstata se bude pod
stlm tlakem zmtat sem a tam a riskovat pokus o sv oiven. Kad
takov pokus me aktualizovat namhav potlaovan pocit
nesmyslnosti a nov, nhl uzaven me vyvolat vznik nemoci. I
pacient, kter se utekl do spch, najde mnostv monost, aby se
uzavel ivotn energii. Hod se k tomu cokoli, co zpochybn masku
jeho deprese, kterou je spch.

9. Rakovina na sociln rovin

Rakovinn buka chce dobt cel Svt (tla) a vechno
pizpsobit k obrazu svmu. Proto vude vnik, pp. vysl sv
agresivn misione a do nejvzdlenjch oblast zem (tla).
Medicna je nazv fililky (lat.: dcery) nebo metastzy. Toto slovo
pochz z etiny a znamen transformaci, pemstn nebo migraci.
Nrok na to, aby se mohla vmovat vude, a do nejvzdlenjch
sek tla, je pimen pro embryonln buku, kter v sob ve sv
nediferencovanosti nos jet vechny monosti. Vvoj vak mimo jin
znamen omezen a specializaci. Oboj rakovinn buka v zvislosti na
hlu pohledu bu ztratila, nebo pekonala.
Nezralost takovho chovn vyplv i ze srovnn dosplho a
dtskho postoje. Dt m jet prvo vidt se ve vech profesch a
zpsobech ivota a vit, e jeho otec jako zvtenina vlastnho j me
vechno. Dt sm snt o tom, jak bude cestovat po celm svt, ani by
se staralo o konkrtn hmotn otzky takov cesty. Jeho nrok na
vechny hraky na hiti a na to, e se bude astnit vech her, me
rodie nkdy rozlit, v tto ran fzi to vak jet nen dn problm.
Dospl s takovm nrokem se vak pro sv okol rychle stv vzvou,
kter pipout jen dv alternativy: bu on nebo okol. Donut-li ho
okol silou pesvdovn nebo nsilm, aby se mu pizpsobil, nut ho
k jakmusi opodnmu dozrn, kter odpovd pokusm o
resocializaci ve vkonu trestu, nebo ho definitivn vylen.
Druh monost, e se tento lovk proti svmu okol prosad a
vnut mu svou vli, je vzcnj. Na duchovn duevn rovni jsou
takov pokusy odbyty jako velikstv, tm vdy poraeny a

70

spn vylenny za brny psychiatrickch stav. Jen relativn

zdka se blznu poda skuten zskat moc. V politick oblasti se
proti takovm pokusm bojuje jako proti terorismu, bvaj poraeny
vtinou nsilm, vzcnji silou pesvdovn. Terorist sami sebe
oznauj za revolucione, nkdy i za revolun buky, pro postien
stt vak jsou tkmi zloinci a nemohou oekvat milost ani respekt.
Zvtz-li vak, pak je jejich moc uznvna, jsou toti novmi pny
v zemi.
V hospodsk oblasti se pedstavitelm takovho postoje od
zatku tlesk. Rakovina objasuje onen postoj, jeho vsledkem je
podnikatelsk spch. Typick podnikatel ranho kapitalismu se
rozpn za stvajc hranice a bez slitovn ni konkurenci tm, e ji
svmi ostrmi lokty tla ke zdi a vytlauje ji z obchodu, vypaluje j
rybnk nebo alespo infiltruje jej trhy. Msto metastz, metastzovn a
dceinch bunk (lat. dcera filia pozn. pekl.) se zde zakldaj
fililky, dcein spolenosti a pstavby. Matesk firma nejprve
peroste samu sebe jako odpovdajc ndor, pak infiltruje okol,
nakonec je aktivn po cel zemi a v idelnm ppad pak po Celm
svt. lovk chce bt ptomen vude a vechno mt pevn v rukou.
To je krdo kapitalismu a pslunho zpsobu chovn velkch
koncern. Zcela samozejm se pitom postupuje agresivn a
bezohledn.
Metastzovn rakoviny a poboky koncern maj analogick
cle. Usiluj o to, aby ze svho programu prodali co mon nejvce a
domcm silm nedali dnou anci. Vzor v rakovin znzoruje
mapa svta v kanceli podnikatelsk firmy. Uprosted vyznauje tlust
erven kruh mateskou spolenost, kter infiltruje sv blzk okol
menmi erven oznaenmi fililkami (od filia = dcera). Smrem
k periferii tchto metastz ubv. V nkterch zemch jet nejsou,
zatmco v jinch jich jsou velk kolonie, kter kolem sebe kup sv
men fililky. Takto oznaen mapa se npadn podob obrazm
rakovinou napadench oblast tla, jak se zskvaj pomoc
diagnostickch postup, nap. scintigrafi.
Mn emon nabitou, protoe z historie pevzatou paralelou
rakovinnho bujen je kolonialismus. Budovn koloni mimo vlastn
zemi bylo z pohledu jednotlivho impria strategi, kter se podob
rakovin. Imprium chtlo mt vliv pokud mono na cel svt a vbec
se nelekalo nsilnho poruovn hranic a brutlnho napadn vtinou

71

nedotench, pouze mn agresivnch kultur. Ciz ivotn pomry

nebyly ani respektovny ani zachovny, domc obyvatelstvo bylo
prohleno za mncenn a zotroeno. To kter imprium bylo natolik
zaslepeno svm velikstvm, e chtlo po celm svt vytvet mal
nebo vt napodobeniny Anglie, panlska, Portugalska, Francie nebo
Nmecka. Invazivn rst mohla zastavit toliko jin, rovn jako
rakovina se c impria. Jako jejich anatomick obdoba mly
koloniln e asto problmy se zsobovnm, lo pece pedevm o
expanzi a mn o infrastrukturu, kter je pro ni nezbytn. Podobn jako
u ndor najdeme jet dnes u pozstatk napklad portugalsk
koloniln e npadn nedostatek infrastruktury. Pi tomto zpsobu
nediferencovanho rstu lo mnoh ke dnu v metastzujcch kolonich
i v matesk zemi mnoha nezvedench dcer. Na malch mateskch
ndorech, jako bylo Portugalsko nebo Anglie, nakonec visela
obrovsk, stle vce bujc a sly pohlcujc impria. Zvlt Anglie se
svmi koloniemi (USA, Kanada, Austrlie, Rhodesie nebo Jin
Afrika), kter se zcela zekly mateskho ndoru, se blila obrazu
rakovinY. Djiny kolonialismu jasn ukazuj, e nacionlnmu bujen
lo vce o roziovn a imperiln uchopen moci ne o obchod a
vmnu. Nikoli nepodobn vodnatm mozkm, nafoukl koloniln
sprvy cizopas v hospodsky strdajcch zemch oloupench o svou
vlastn strukturu, stojce na zdech zotroench primitiv, kte
vak svm charakterem sotva dosahuj primitivnosti svch kolonialist.
Podobnou primitivn pevahou nad svm okolm se vyznauj i
rakovinn buky s pehnan nafouklmi jdry.
Vzor rakoviny uruje podobu naeho svta nejen v hrubch
rysech, kdo m schopnost jej prohldnout, ten jej me sledovat a po
detaily. Nzorn obraz rakovin obdobnch expanzivnch snah
poskytuje rst modernch velkomst. Na druicovch snmcch se
projevuje, jak se tato msta jako vedy zahryzvaj do okoln krajiny.
Jako rakovinn bujen pitom spolhaj na vytsujc, infiltrujc rst,
zatmco souasn pedsunuj jednotliv posly ve form satelitnch mst,
prmyslovch a vrobnch zn a jinch aktivit podobnch metastzm.
Pozorujeme-li zemi jako celek, jak je ve vech stech a koutech
jakoby urna rakovinnm bujenm, bez ohledu plenna a olupovna o
svou schopnost klst odpor, odpovd jej obraz tlu napadenmu
rakovinou. Ekologov, biologov teologov a jin -logov nemaj
jednotn nzor na to, zda se nachz jet ve stadiu obrannho boje
nebo ji ve stadiu smrtelnho chadnut. Kachexie znamen pslun

72

stav rezignace tla ped mladistv vitln silou rakoviny. Tlo se

chorob vzdv a demonstruje ji ve sv odevzdanosti otevenost pro
svj pechod do jinho svta. Protoe nae zem se stle jet pokou o
regeneraci a ze vech sil se brn lidskm rodu, kter na n buj, m
snad jet nadji.
Rakovinn buce se podobaj nejen principy naeho mylen ve
vztahu k zemi, nbr podlme se tak na rozhodujc chyb v mylen,
pp. pehlme dsledky naeho chovn:
Smrt celho organismu nevyhnuteln znamen i smrt vech jeho
bunk, i bunk rakovinnch. Jen zatek celho podniku je pro
rakovinnou buku mnohoslibn. Vymyk se spn svmu okol a
bl se idelu sobstanosti, vemohoucnosti a vudyptomnosti. Jako
jednobunn organismus, kter je odkzn zcela sm na sebe a
sjednocuje vjednom tle vechny funkce, se rakovinn buka ijc
uprosted bunn tkn stv podobn nezvislm osamlm
bojovnkem. Sv vysoce specializovan schopnosti vymnila za
potenciln nesmrtelnost, jakou m i jednobunn organismus. Dokud
sta potrava, zstvaj jednobunn organismy i rakovinn buky
naivu. Vechny ostatn buky organizovan v normlnch bunnch
tknch jsou vzny na pirozenou, ddinost urenou dlku ivota.
Rakovinn buky zruily toto omezen a nevykazuj dn tendence
strnut, jak dokld jeden ponur experiment. Buky ndoru, jeho
vlastnk zemel ve dvaceti letech prv na nj, dodnes ij a dl se
v ivnm roztoku bez jakchkoli znmek strnut nebo navy.
V normlnm ppad umraj rakovinn buky brzy po svm hostiteli.
To spov ve vysychajcm zdroji potravy a energie. Zatmco
jednobunn organismus ije ve svm vodnm svt plnm nadbytku
skuten nezvisle a jako nesmrteln, rakovinn buka nevid, e je
nesmrteln pouze potenciln a ji vbec neme bt nezvisl. Stejn
jako je lovk odkzn na svt, i ona zstv stle odkzna na tlo,
v nm ije.
Na karikatue naich idel, jakou je rakovina, je zejm, e nae
zem ji dospla do fze vypuknut choroby. Jet vt rozarovn
pin vnucujc se vhled, e my sami jsme rakovinou zem. Rst
naeho hospodstv je prv tak len jako rakovinn bujen.
Procentuln pomry prstku jsou enormn, ale podnikn nem
dosaiteln konen cl. Pokrok smuje k novmu pokroku, a tm
v zsad do budoucnosti a z naeho dosahu. Tak rakovina m

73

nerealistick cl. Tento cl je v jejm stnu a znamen znik organismu.

Kdybychom byli upmnj, museli bychom si piznat, e poslednm
clem naeho pokroku je rovn znik organismu zem. Kdyby se
splnila by jen zbon pn politik a rozvojov zem by vyrovnaly
svou technologickou zaostalost, zasadilo by to ji ohroen ekologii
tto planety smrtelnou rnu. Smme vak zejm klidn vychzet
z toho, e takov pn nejsou mnna pli vn. Naprosto vn jsou
vak pn, kter se zamuj na dal linern pokrok na sti svta.
Maj v sob, nco degenerovanho a ohroujcho lidsk druh. Bez
ohledu na n pvod v prod a bez zetele na cl v duchovn sfe
bme vstc nebezpe, e se staneme neovladatelnou rakovinou.
Pslun kritria pro to ji splujeme.
Uke-li nm tato zl nemoc svou stralivou tv, zalekneme se,
protoe poznvme sami sebe. Tak poctiv se nechceme vidt, tak
pravdiv zrcadlo odmtme. To je to, co m lidstvo spolenho
s kadm jednotlivm pacientem.

10. (Vysvobozujc) vyeen problmu rakoviny

Vidt jet i v rakovin vysvobozen a een je jednak na zklad
naeho postien, jednak na zklad naeho hodnocen obtn. Jako
spolenost mme velk strach z vlastnch sil a energi, kter v ns
dmaj. Oprajce se o mnostv socilnch alibi zatlaujeme je do
stnu. Akoli spolenost dl ze svobodnho rozvoje jednotlivce a
z volnho podnikn nejvy mravn zsadu, jsou jej jednotliv
lenov, co se tchto vc te, mueni znanmi zkostmi. Kvty
duchovn-duevnho prstku daleko zaostvaj za kvtami prstku
hospodskho Nae grandizn vsledky v sociln oblasti ns
nemohou trvale odkodnit za nedostatky ve vnitnm rstu. Za
spoleensk podpory, ale vlastnmi silami, se mnoha lidem poda
odblokovat svj rozvoj a nenucen nebo nezdka i s donucenm se
zapojit do pedem danch struktur. Vnj odmny usnaduj zeknut
se rstu individuality a podporuj rozvoj v masovho lovka. Od nj je
k normopatovi ji jen mal krok.
Protoe seberealizace pat k cest lidskho vvoje, nelze ji
sprovodit ze svta, nbr nanejv odstranit. Odsunuta stranou kon
ve stnu. V materilnm svt m stn dv monosti vyjden: Vnitn
svt tla (mikrokosmos) a vnj (okoln) svt (makrokosmos). Cesta
vytsnnch proces rstu tedy vede z vdom do svta Stnu

74

v nevdom a odsud na rovinu tla nebo do vnjho svta. Protoe

princip zstv pi kadm kroku zachovn a v monostech svho
vyjden se pizpsobuje prv dan rovin, lze jej objevit vude, bu
ve vyeen nebo nevyeen form svho projeven. m dle je
vytsnn, tm nevyeenji se bude projevovat, ale i v nejvce
nevyeen form mus v principu jet prosvtat rovina vysvobozen.
Obecn je pro ns hmotn rovina nevysvobozen, duchovnduevn rovina pak vysvobozen. U rakovinnho bujen tak nap.
prohlaujeme za zhoubn to, co se nm v pe. nesenm smyslu jev jako
naprosto douc: princip expanze. Rakovina pekonv vechny
hranice a pekky, roziuje se na vechno, pronik do veho, podl se
na vem, sjednocuje se se vemi i jet tak cizmi strukturami, ped
nim se nezastav, mlem nic ji nezabrzd, je tm nesmrteln a neboj
se ani smrti. Rakovina je expanze, kter klesla do stnu (tla). lo tedy
o expanzi ve vdom, o objeven neomezenosti a nesmrtelnosti due.
Nemus ns udivovat, e skrze nejstralivj ze vech obraz nemoci
prosvt nejvy princip. Nejtemnj stn vrh vdy nejzivj svtlo.
U rakoviny kleslo do stnu tma seberealizace, kter usiluje o nejvy
cl vekerho vvoje, o uskutenn bytostnho J.
Akoli poslednm clem zstv sted, je na zatku cesty
nezbytn jej opustit a jt do extrm. Kdy Kristus k: Nejradji
bych je vyplivl ze svch st. Bute horouc, anebo chladn!, mluv o
stupnch cesty. Sted jako pochybn kompromis mus bt oputn.
V tom spov pro pacienta S rakovinou nejt uebn kol. V tomto
smyslu toti stedn mra, v n se normopat pohodln zadil, nen
definitivnm mstem. Msto harmonie stedu zde panuje jen zdnliv
harmonie. (,Zhoubn) sly ega se zde sice neprojevuj, to intenzivnji
ij ve stnu. Normopat sice nikoho nezran nekompromisnm,
egoistickm Ne, ale nikoho tak neudl astnm bezpodmnenm
Ano. Stle se omlouv za svj ivot, prvotn lidsk viny (oddlen od
jednoty) se vak nezbav. Zdn je pro nj dleitj ne skuten byt.
Nakonec vak jde O byt, a tak ve svm pohodlnm stedu, k nmu
dospl cestou nejmenho odporu, nenajde konen klid, pP. onen
konen klid, kter me najt, nen skuten konenm.
Pro nj jde v prvn ad o to, aby se dal do pohybu, aby rostl,
mnil se a vyvjel. K tomu pat i to, e se nau kat ne, pociovat
svou egoistickou vli a t, vyzkouet si vzpouru proti ustrnulm
pravidlm, prolomit pli tsn struktury, pistupovat k jinm bl i

75

velmi blzko, peshnout hranice, ignorovat zvory, t vechny vci,

kter se jinak dj ve stnu jako rakovinn bujen. Msto mutac na
bunn rovni by mohlo dojt ke zmnm v duevn, duchovn a
sociln oblasti, msto degenerace by mohl vyboit z (pli zkch)
mez. Jde o to, aby poznal vlastn ego, tak a prv proto, e to nen
pli uhlazen spolenk a e by tm nesklidil ve svm okol velk
uznn. Msto o degeneraci jde o nalezen vlastn povahy, pesn vzato
vlastn svrznosti. Msto degenerace je douc samostatnost a vlastn
zodpovdnost.
Terapie americkho radiologa Carla Simontona pedstavuje tento
smr velmi tlesnm zpsobem. S dobrmi spchy nechv Simonton
sv pacienty s rakovinou nkolikrt denn vst vlku. V zen meditaci
bojuj s celou svou znovu objevenou agresivitou proti rakovin na
bunn rovni. Pomoc vnitnch obraz a fantazijnch pedstav je
podporovn vlastn imunitn systm ve svm boji o existenci, a tm je
Oivovna tak dlouho vytsovan agrese. Rada bojovat S rakovinou
na noe a kolty se pouze na prvn pohled jev jako protiklad
homeopatickho principu. U agresivn rakoviny je prv agrese
homeopatickm, protoe podobnm lkem.
I kdy je tento prvn stupe dorstn vlastnm potebm velmi
dleit a nenahraditeln, cesta pesto vede dl za nj. Kesansk
Bute horouc, anebo chladn.. . je nepostradateln, ale vvoj jde dl
a pak konen plat: Tomu, kdo t ude do tve, nastav i druhou.
Tyto dv kontroverzn Vty zpsobily mnoho zmatk, protoe se
vztahuj k rznm stupm cesty. Je tm nebezpen pst na tomto
mst dle, protoe podle vech zkuenost prv pacienti, kte by mli
dobe a jet dlouho co do inn s tmito popsanmi kroky agresivnho
sebeprosazovn, maj sklon k tomu, e se rychle utkaj do vych
rovin. Vz za tm chybn domnnka, e uskutenn tak vzneench
tmat, jako je lska, je pro n snaz ne osvobozen spoutanho ega
s jeho agresivnmi energiemi. Pi peskoen nebo pli rychlm
oputn pedchoz roviny vak nem dal rovina anci. Nastav-li
vlan lovk po deru na levou tv ihned svou pravou tv z pouh
zbablosti, nen nic vyhrno. Z lsky se stv spe vlan cit, ze
svatosti jen zdn. Takov chyby, jak naznauje povrchn opvovn
svtla a lsky na scn New Age, si pacient s rakovinou neme
dovolit.

76

I pes nebezpe nedorozumn je nezbytn dvat se ji smrem

k cli, kter je jet tak vzdlen. Nsledujc kroky a koly ale
pedpokldaj zvldnut pedchozch krok, jinak se z nich brzy stane
bumerang, jak ukzaly zkuenosti s kapitolou o rakovin v prvnm
svazku.
Jakkoli je rozvinut egoistickch sil na cest dleit, nikdy to
neme bt posledn cl. Dal cesta a jej cl jsou rovn naznaeny
v rakovinnm bujen. Msto o tlesn rst jde o rst duchovn-duevn.
Zhruba 20 let.roste lovk fyzicky, pot mus dle rst duchovn a
duevn nebo rst klesne do stnu. Takov rst se me dlouhou dobu
odehrvat ve vnjm svt a pak zcela vyuvat nap. i odpovdajc
monosti expandujcho hospodstv. Jednou vak zam
k seberealizaci ve vym smyslu. V konenm dsledku jde o to,
abychom se sjednotili se vm, vrtili se dom do rje, pp. nechali j a
stn rozplynout v plnm bytostnm J. Tento stav, kter m v tolika
kulturch tolik rznch jmen a pece je vdy myleno jedno a tot,
nelze ze svta polarity vstin popsat. Slova jako vnost, nirvna,
krlovstv nebesk, krlovstv Bo, rj, byt nebo sted se mu pouze
bl. Problmem nejen pacient s rakovinou, ale vech lid jsou stupn
k tomuto cli a jejich poad.
Regrese znzornn v procesu rakovinnho bujen, je ztlesuje
otzku po prapvodu, nm ukazuje cestu. Msto o regresi v tle jde o
religio (vru, nboenstv pozn. pekl.) v duchovn-duevn sfe.
Do vech smr chaoticky bujc, degenerovan rst ukazuje nebezpe,
e pokrok bez cle kon smrt. I umrn, kter vdy hroziv ek
v pozad rakovinnho bujen, je formou nvratu z bipolrnho svta do
jednoty. Vechny odkazy se tkaj jedinho cle, jednoty. Tento cl vak
nelze uskutenit silami ega. Jak je pro pacienta dleit, aby objevil sv
ego, tak dleit je pozdji, aby je perostl. Pot, co se prv nauil se
prosazovat, se ji dostv na uebn pln opan pl: nauit se vdom
pizpsobit vt jednot. Nejprve snad bylo dleit postavit se proti
tsnm pravidlm pracovnho nebo spoleenskho ivota, poznat, e
vlastn f nen Bh. Kdy se vak ego rozvinulo a vydobylo si pln
svou moc, jde o to, aby lovk poznal, e cesta ega st V katastrof
stejn jako cesta jeho potlaovn. Pot, co byl poruen mal d
malichernch pravidel, je nutn nalzt velk d a akceptovat jej. Sta
se vle tv se k v Oteni a nen tm mnna tak jako dve vle
nadzenho nebo partnera nebo j, nbr vle Bo, i jakkoli ji
jednotu rdi nazvme.

77

V tom spov hlavn omyl rakoviny a ona je opt zrcadlem

hlavnho omylu modernho lidstva. Rakovinn buka se pokou
vydobt si svou nesmrtelnost slov a na nklady ostatnch st tla.
Pitom nepoznv, e tato cesta ji mus nakonec zahubit spolu s tlem,
stejn jako lidstvo dosud nevid, e jeho egoistick vpady na nklady
svta mohou skonit pouze spolenm znikem. Neexistuje nezvislost
na vt jednot, ke kter lovk pat. Oprvnn ambice na
seberealizaci a nesmrtelnost mohou stit pouze v duchovnm poznn,
e poslednm clem je pln bytostn J, jednota se vm. Tato jednota
vak nic a nikoho nevyluuje a nen ji mon zskat egoistickm
zpsobem pouze pro vlastn osobu. Obsahuje stejnou mrou
individualitu i vy d. Spov ve vlastnm stedu a ve stedu kad
buky a kadho lovka a je pesto jen Jednm. Neexistuje moje nebo
tvoje bytostn J, nbr jen jedno J.
Jde o nalezen jednoty, nesmrtelnosti due v sob a o PO. znn,
e celek je ji v jednotlivci, tak jako lovk sm ji je v celku. To je
vak zvr nebo vlastn sted, kter zpstupuje pouze lska. A i to je
ji symbolizovno v rakovinnm bujen. Stejn jako lska i rakovina
pekrauje vechny hranice, peskakuje vechny vzdlenosti, pronik
vemi barirami, pekonv vechny pekky, stejn jako lska ani
rakovina se ped nim nezastav, roziuje se na vechno, pronik do
vech oblast ivota, ovld cel ivot; stejn jako lska i rakovina
usiluje o nesmrtelnost a jako ona se pitom nezalekne ani smrti.
Rakovina je tedy skuten lska, kter klesla do Stnu.

11. Terapeutick pstupy

Nejlep terapie zan vas vzhledem, e obraz normopatie je ji
obrazem nemoci, i kdy se bl ideln pedstav na doby. Z toho
obrcen vyplv, e tato doba sn sen, kter rakovinu podporuje.
Meno tmto poznnm jsou kadodenn objevovan nov a nov
kancerogeny nekodn. Jestlie se v takovm ranm stadiu zane
s kroky smrem k individuaci, mohli bychom skuten pout slovo
prevence, ani bychom je zneuvali pro obvykl vasn odhalen
nemoci. V tomto stadiu by byly nezbytn kroky mon jet bez
velkho tlaku. Je-li ji diagnza stanovena, je tlak obrovsk. Nemus
vak jen deprimovat, nbr naopak me i dodvat odvahu a pohnt
vvoj kupedu. Mnoho pacient prov vyen diagnzy rakovina
jako vynesen rozsudku smrti. Jejich cesta zpt pak spov v rezignaci,
nesouhlas ji takka s tmto ivotem. Nkte dokonce mluv o jist

78

lev, protoe tm jsou zbaveni zodpovdnosti za vechno. Jin pacienti

pijmaj vzvu s heslem Nue do toho!. Na n psob diagnza jako
iniciace do novho seku ivota, kter se mus odvjet podle jinch
zkon. To, co je pro prvn skupinu konec veho, je pro n zatek. A
zdaleka ne tak vzcn je zde skuten zatek novho ivota. Lkask
prognza m i podle zkuenost kolskch lka mnohem men vliv
na dlku ivota ne vnitn postoj. Rozhodujc je to, zda postien od
ivota jet nco oekvaj, pak i je jet nco oekv. Pi vykonvn
jedn ze svch 12 zkouek odpovdajcch archetypickm kolm
zvrokruhu kousl Hraklea v boji s hydrou straliv rak. Ani by
s lekem uskoil, pustil se do boje a dve, ne pemohl hydru, raka
rozlpl.
Po stanoven diagnzy jde o to, abychom za stnovou oblast
udlali co nejvce krok. Cokoli je vyzvednuto zpt do vdom a tam
tak provno, to nemus bt znzorovno na rovin tla.
Pedpokladem k tomu je upmn nahldnut vlastn situace a po
vhled, e nic se nedje nhodn, nbr vechno m smysl, dokonce i
tak dsiv obraz nemoci. Na tomto zklad lze nkdy teprve prot cel
zoufalstv, kter diagnza rakoviny vyvolv. Jakkoli tvrd to snad zn,
pece je to podstatn pro dal kroky. Medicna, kter pacientovi
zamluje jeho diagnzu a obelhv ho pro jeho dobro, se me jevit
humnnj. Na druh stran zcela blokuje vechny ance na vvoj,
kter jsou jet dny.
K monostem, jak tlu odebrat to, co by bylo vlastn kolem
due, pat cel e obraz, kter rakovina organismu vnucuje: od
pekroen hranic a po vyboen z mry, od vitlnho rstu a po
divokou agresi. Jde o to, abychom zamnili pozici vlanho lovka za
viny a hlubiny vlastnho ivota. Veker nevzan tvoivosti, kter se
vyjaduje v rakovinnm bujen, je teba vdom dt ivotn prostor, od
tlesn a po duchovn-duevn oblast. Mutace trvaj a vyaduj
odvahu. Vude jsou smysluplnj ne v tle. Zatmco biologick
evoluce postupuje skrze tlesn mutace, mus bt individuln evoluce
nasmrovna duchovnmi a duevnmi zmnami. Tak jako rakovinn
buka vytv nco ze sebe, tak mus pacienti nco vytvoit ze svho
ivota. A mus to bt nco svrznho - u rakovinn buky se tomu
bl jej sil o sobstanost. Rakovinn buka se mno, aby mohla t
sama. V tom je naznaen nvrat k vlastnm koenm snad je doslova
nutn, aby lovk ustoupil od vysoce specializovan funkce, kterou ml

79

ve spolenosti, ve firm nebo v rodin, a stal se opt lovkem se

svhlavmi potebami a blznivmi npady.
Pacienti, kte jet jednou otoili list, vyprvj, jak radikln se
nemoc zmnil jejich ivot. Na msto cizho urovn nastoupilo
sebeuren, na msto podzen ponenosti oteven vzpoura. U
spoleensky spnch pacient to me bt tak, e provan, ale
samotnm postienm nepozorovan vpady ega mus bt integrovny
do vdom. Pak se uke, e nco jinho je mnohem podstatnj.
Uveden kritria plat zcela analogicky i pro terapie, je se tkaj
tla, od bioenergetickch cvien mobilizujcch ivotn energii a po
injekce. Kdykoli terapie pijmou principy, kter rozvj rakovina, maj
zvltn ance na spch. Napklad antroposofick medicna tak se
jmelm pibr do hry rostlinu, kter sten odpovd rakovinnmu
rstu. Nadto vedou injekce k drdn organismu, kter ho podncuje
k boji. Pat sem tak zmnn Simontonova forma psychoterapie,
zabj toti dv mouchy jednou ranou, protoe podncuje pacienta
k proit jeho agres, a tm souasn ndoru vypaluje rybnk. Pi boji
s rakovinnmi bukami je ovem teba dbt na to, aby se z nj nestal
boj proti vlastnmu osudu. Ke kadmu vylen je nezbytn fze pijet
nemoci, reptn na osud vede opanm smrem.
Nakonec jde o to, abychom vitalit a kreativit pacienta pomohli
na nohy a nepodrvali ji ocel, zenm a chemi. Je-li takov lba
pesto smyslupln nebo dokonce nezbytn, mli bychom v tchto
opatench vidt pouze monost k draze vykoupenmu zskn asu a
paraleln nebo hlavn ihned pot zavst opaten podporujc vitalitu.
Metody, jako je Simontonova, jsou nap. i optimln podporou
chemoterapie nebo ozaovn. Ovem naprosto to neplat obrcen.
Dleitm bodem je dech. Dchn je komunikace a ta se u
rakoviny zhroutila na primitivn a radikln rove. Potud e dechov
terapie dobrou monost, protoe tlo je pi n pokad zaplavovno
kyslkem. To je ji metoda alternativn medicny, kterou se l
rakovina. Je teba dodat, e u mnoha pacient s rakovinou je dech jako
vraz ivotnho proudu omezen a pitlumen. Se vzrstajcm
osvobozovnm dechu roste i ance stt se znovu otevenm pro ivotn
proud.
Mutace na bunn rovin m svou obdobu v metamorfze
duchovn-duevn sloky. Cokoli posiluje vztah k ve a nboenstv

80

(religio) a otevr postienm pstup k jeho hlubm rovinm, to je

mon najt na tto cest. Kdy naleznou pacienti po nezbytn vzpoue
proti sv oportunistick spoleensk he sv skuten msto a pijmou
je z celho srdce, maj v kadm ppad vyhrno. To pak opt
znamen konec vech pokus o to, e by se lovk rd stal nkm
zvltnm, konec vekerho egoismu. Pacienti poznvaj, e jsou na
pravm mst a zajedno se vm. To bude i vysvobozujcm eenm pro
rakovinnou buku: nebude zaujmat sv msto z rezignace a nedostatku
alternativ, nbr pijme toto msto vdom a pozn svou jednotu
s celm tlem.
Na tto cest mohou mt rozhodujc vznam odkrvac smry
psychoterapie, za pedpokladu, e zahrnuj tlo i citovou rovinu a
nepohybuj se jen v oblasti mylen hlavou. Rozlutn ivotnho
vzoru, v nm byla nezbytn rakovina, je velkou anc. To dal je
otzka pokory a milosti. Nebo veobjmajc lsku jako kl
k nesmrtelnosti nelze vyrobit a u vbec ne vynutit terapi. Meme se
toliko pipravit, abychom byli bdl, kdy k nm pijde. Nkte
pacienti s rakovinou, nemocn na smrt, vyuili v rznch fzch nemoci
anci otevt se pro tento velk krok. Akoli i oni zaali jako
normopati, pod tlakem svho obrazu nemoci se zmnili v lidi, kte tm,
jac jsou nyn, ovlivuj druh.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.

iji svj ivot, nebo jej nechvm urovat zvnjku?

Riskuji prosazen svch mylenek, nebo dlm pochybn
kompromisy, abych ml svat klid?
Dvm prostor svm energim, nebo je v kadm ppad
podizuji pedem danm pravidlm a urenm?
Dovolm si vyjdit agresi navenek, nebo si vechno vyizuji
v sob a sm se sebou?
Jakou roli hraj v mm ivot zmny? Mm odvahu rozvjet se
v novch oblastech? Jsem tvoiv?
M komunikace a iv vzjemn vmna hodnotu a msto v mm
ivot, nebo si nejlpe vystam sm se sebou?
Dovolm si tu a tam vyboit z mez, nebo je mi pizpsoben nade
ve?
Je u m duevn a tlesn obrana v harmonii, nebo je tlesn
obrana oslabena ve prospch obrany duevn?
Jakou roli hraj v mm ivot tyto dv zkladn otzky:

81

10.
11.
12.
13.

Odkud pichzm? A kam jdu?

Mla v mm ivot nkdy anci velk, veobjmajc lska?
Jakou roli hraje v mm ivot cesta podle motta:
POZNEJ SAM SEBE ABYS POZNAL BOHA?

III. HLAVA
1. Vlasy
Vlasy jsou z anatomickho hlediska umstny nejve a
pokrvaj stnovou a odvrcenou stranu na osobn zemkoule.
V jejich sle a lesku se odr nae sla a n lesk. Jsme-li ve form a
zdrav, jsou zdrav i vlasy. Symbolick jazyk obsahuje mnoh tmata,
je se tkaj vlas. Jako symbol svobody spoluvytvely soudob
djiny. Doba hippies se svmi legendami, je krouily kolem vku
Vodne a muziklu Vlasy, nzorn demonstrovala vztah mezi
ndhernmi vlasy a poadavkem svobody. Protipl k hippies vku
Vodne tvo vojci vech dob a stt. Jakkoli protikladn jsou
ideologie, za n tyto dv skupiny bojuj, vdy mus v boji nechat sv
vlasy v penesenm i konkrtnm smyslu. Vechny regulrn armdy
jsou jednotn v tom, e svm rekrutm sthaj vlasy, nebo s vlasy je
jim symbolicky odebrna i svoboda. U zenovch mnich se setkvme
se stejnm fenomnem, ovem mnii se vlas vzdvaj dobrovoln a
vdom, a zkaj se tm vnj svobody, kterou vlasy symbolizuj. M
k onomu hlubmu vnitnmu osvobozen v duchovnm smyslu, pi
jeho uskutenn by byly vnj svobody jen na pekku.
Pozorujeme-li vak vc s odstupem, zenov mnii se mus vzdt sv
vlastn vle stejn striktn jako vojci. Na prvnm mst je bt
poslun, a to by vlastn kuery, symbolizujc lkadla vnjho svta,
stly v cest. Bojovnkm za svobodu, kte coby za sebe zodpovdn
individuality bojuj za svou zemi a jej nezvislost, vlasy naopak
nikterak v cest nestoj. Jde jim vslovn o vnj, pp. politickou
svobodu. Nevolnkm byl naopak symbol svobody v podob vlastn
zplavy vlas odprn. Byli nazvni osthan, co jet dokld
jeden bavorsk nen vraz. Obsahuje navc negativn hodnocen,
jak tehdy lid bez vlas museli snet a kterm i dnes trp nkte
holohlav.
Vlasy jsou oblbenm bitevnm polem symbolickch boj za
svobodu. V n ses pslovenmi copy odstraoval i pekonan

82

spoleensk d. Jet dnes se symbolicky sthaj star copy. Cop ve

sv psn uspodanosti znamen, e kad pramen m a zaujm sv
pesn msto. Samo zapltn copu je aktem ukznn. Zan-li kad
den tmto symbolickm sebeukznnm, dostv ivot svj spodan,
ale i pedanticky kontrolovan rmec. dn vlsek tu neme jt
vlastn cestou, kad pramen je psn pod kontrolou. Potud je
ustihovn cop i dnes jet pro mnoh dvky aktem osvobozen a
emancipace. V dvjch dobch nebyly dlouh vlasy u en ani tak
symbolem svobody jako spe samozejmost. Potud bylo poruen
tohoto pravidla aktem emancipace a ena se tm skuten chtla
osvobodit od typick ensk role, kter u n nepipoutla starost o
ivobyt, ale ani spoleenskou zodpovdnost.
Bujn ktice generace hippies byly jen slabm blsknm na asy
ve srovnn s bou, kter vypukla, kdy se prvn eny vzdaly svch
dlouhch spodanch pramen, aby si s pecm esem a s vlasy na
kluka vydobyly svobody muskho svta. V obou ppadech lo o to,
aby lid prosadili sv mylenky, kter se zrodily v jejich hlavch, a aby
u nesklnli hlavu. Za mylenkou: Moje vlasy pat mn stlo jet
rozhodnj: Mm vlastn hlavu a mohu nezvisle rozhodovat o tom,
co na n poroste a co se v n bude odehrvat!
esy odrej duevn postoje. Proto maj umlci asto sklony
k extravagantnm pravm vlas, zatmco lid zavzan spoleenskm
normm maj tendence nosit normovan, jednotn esy bez fantazie.
Jet extrmnj ne copy byly drdoly, na n dnes narazme ji jen
zdka na venkov. Vechno je pedem dno ustrnulou formou, dn
vlsek nesm penvat, svoboda a tvoivost nemaj dn msto ani na
hlav ani v ivot. Na druh stran jsou esy pvrenc hnut punk
vdom noenm znamenm, e si osobuj vechny svobody a
s disciplnou a dem, symbolizovanm bnmi esy, nechtj mt u
nic spolenho.
Hlava je tak dobrm jevitm k tomu; abychom zjistili, co se
v tomto ivot hraje. Musme ovem myslet i na monost kompenzace.
Za doby Ludvka XIV nebylo pro manufakturnho dlnka mon, aby
svj spoleensk stav vnjkov vylepil noenm napudrovan
kudrnat paruky. Dnes m naopak kad monost inscenovat na sv
hlav sv sny, ani by musely hned odpovdat jeho konkrtnmu ivotu.
Kdo ivo jako ed my v ed kanceli, me bujnmi, ndhernmi
rezavmi kadeemi poukazovat na to, e na objeven ekaj jet pln

83

jin tmata. I kdy to jet me bt vzdlen sen, odpovdajc signly

u jsou dny. Bujnost kade tak me bt kompenzac nudnho ivota,
ale me u i signalizovat odpovdajc nroky na budoucnost. Zvlt
npadn a pznan je neproit sen, jestlie je umle vykouzlen jak
barva, tak forma. Pak chce lovk skuten dobt novou zemi. Je-li
krsa naopak prav, mluv mnoh pro to, e jde o oblasti, kter jsou
lovku pirozen a potud se tak uskuten.
Dal vznamov rovina vlas krou okolo tmatu moci. Zde
bychom si mli vzpomenout na biblick pbh o Samsonovi, kter se
svmi mocnmi vlasy ztratil i odpovdajc slu a moc, nebo na franck
krle ve stedovku. Jejich neomezen moc a nedotknutelnost se nikoli
nepodstatn zakldala na dlouhch vlasech, kterch se nikdy nedotkl
n. Lid nejrznjch kultur si ke svm vlasm rdi pidvaj
pesky, aby zvili svou vnost. U kultur se symbolickm
mylenm to nemus bt ani prav vlasy jako u naich pesk a paruk,
rdi se zdob i ltkami a cizm pem. Indinsk ozdoba hlavy se podob
opeen ptk. Hlava nelnka ormovan mocnou ozdobou z pe
vyjaduje slu, moc a dstojnost stejn jako blzk vztah k nebi.
Keltt vlenci szeli v bitvch na sv bojov esy, U kterch
byly vlasy zformovny do psobiv ncch tvar. Jako ran forma
tuidla jim slouila hlna. Vlasy, kter takto nly do vky, ukazovaly
neptelm, e jejich majitelm nemohou zkivit ani vlsek. To, e m
demonstrace moci vdy co do inn se strachem, je zejm z toho, e i
neptelm se pi pohledu na tyto vlenky jeily vlasy hrzou. Ptci
se naparuj a elmy je srst, kdy demonstruj svou moc a kdy maj
vechny dvody ke strachu. Lid si v pslunch obtnch situacch
rvou vlasy, co jednak vyjaduje zoufalstv, jednak propjuje mocnj
vzhled. Kdy nkomu nezkivme ani vlsek, znamen to, e se
nedotkneme jeho moci a dstojnosti. Vjedou-li si naopak dva lid do
vlas, m kad z nich k tomu, aby druhho ponil a pemohl. Soupe
nen ani o chlup lep a ani druh na nm nenech ani vlsku. To me
vst a k hnidopistv a k tomu, e lovk vdy najde vlas v polvce.
Protipl moci vyjaduje ztrta vlas. Zajatci a takzvan
milovnice neptel, eny, kter se spustily s neptelskmi vojky, byli
sthni, a tm jim byla odebrna svoboda, pp. jejich ensk moc a
sla. Byla jim vypalovna znamen a udlovny tresty. Podobn se dve
vedlo arodjnicm, zejmna rezav vlasy byly povaovny za znak
ensk moci, pomoc kter dokzaly eny zamotat hlavy nevinnm

84

mum. Mrnj variantou tohoto nsilnho ponn je dodnes bn

tahn za vlasy. Krom aspektu potrestn je pi nm bolestiv i poukaz
na absolutn bezmocnost. Vythl-li uitel ka z lavice za jeho symbol
moci, dstojnosti a svobody, demonstroval tm vlastn moc a bezmoc
sv obti. Je-li nco pitaen za vlasy, zn to muiv, pravda je
znsilovna a pekrucovna tak, jak lovk zrovna potebuje.
Vysok esy panovnic ve stylu Nofretete spojuj tma moci
s tmatem dstojnosti. Vysokm panovnickm esem lze jet vce
podtrhnout urozen pvod. Na uritch plesech dodnes esy spolu se
svmi nositelkami usiluj o nco vyho. Kdo si nechv za asovch i
finannch obt vyesvat vlasy do psobivch tvar, chce ve a
douf, e se mu jeho vysok nasazen, pp. vysok es vyplat.
Vysok nasazen sil a vysoko vyesan vlasy si jsou velmi blzk a
vysok esy nezdka symbolizuj odpovdajc cle. V souvislosti
s moc a dstojnost hraje svou roli i zskn sebevdom, kter pociuje
kad teenager, kter si ped verkem peliv myje nebo tupruje
vlasy, aby z nich udlal nco vc.
Jako pdavek k hlav zapojuj vlasy do hry i kvality Venue,
jsou-li napklad nabarveny barvou Venui vlastn, zpsobuj, e hlava
svt jako majk, nebo stav na odiv svdn mkkou bujnost lv hvy.
Lokny v sob maj nco lkavho a uvolnn, hrav lkaj ostatn hre
do hry. Kadeav hlava s nesvzanmi loknami ztlesuje v pravm
smyslu slova nevzanost, jednotliv lokny si toti vis proti
vekermu podku svm vlastnm smrem. Lv hvy se nemohou a
nemus esat, sta s nimi potst. Odv-li se nkdo takovou divokou
elmu ochoit, mohou dlouh kadeav vlasy svdit i o mkk
ptulnosti. Jejich hedvbn lesk propjuje vraz jejich vitalit.
Krsn hust vlasy vak mohou ukazovat i opanm smrem,
kdy teba rovn spadaj na ramena, uprosted rozdleny cudnou
pinkou pipomnajc Madonu. V tom je rovn patrn sla a
dstojnost, avak veden ve spodanch kolejch. Vyvenm
rozdlenm proudu vlas prosvt aspekt harmonie. Aby takov es
udlal dojem, k tomu jsou ovem zapoteb velmi hust vlasy, nebo
lokny pirozen opticky pidvaj na jejich bohatstv. Zk-li se nkdo
dobrovoln prav vlas, je z toho zejm, jak mlo mu zle na jeho
psoben na druh pohlav. Mnichm by se to mlo stt lhostejnm a
vojci maj oficiln na programu nco jinho. Ve vojensk slub

85

slou sv zemi, proto mus bt ego cvieno a osobn svoboda i

psoben mus bt ponechny stranou.
Problematiku edivn vlas probereme na konci u pznak
strnut. Pouze postien mohou sami rozhodnout, zda vnj e odr
e vnitn, zda bl vlasy prozrazuj nebo jen pedstraj moudrost.
Rozhodujc pitom je, zda jejich vlasy trp ztrtou barvy. Trpt
znamen vdy to, e nco z vdom bylo potlaeno do tla, a tedy se ho
to nepjemn dotk. U umle barvench vlas je nasnad rovina
kompenzace. Pvrenci hnut punk maj pestr esy zjevn proto, e
postrdaj onu pestrost v ivot. Kdo si na svch jednotvrnch vlasech
obarv nkolik pramnk, chce zjevn v jednotvrnosti na (ve?) sv
hlav udlat malou zmnu. To se me dt jako kompenzace, ale i
programov, a pak je to doprovzeno odpovdajcmi pokusy o
vyjden tto zmny i na jinch rovinch.
Ve he barev je nejmn douc stedn mra. Tmav vlasy jsou
s oblibou barveny na havran er, stedn plav na slmov blond.
Plavovlas (zlatovlas) andl a tajemn, temn noc jsou kmotry. Sklon
k vnjm extrmm nezdka kontrastuje s vlanm postojem v nitru.
Kristova vta: Nejradji bych je vyplivl ze svch st. Bute horouc,
anebo chladn! se sice jednoznan vztahuje na dui, jednodu a
pohodlnj vak je aplikovat ji na zevnjek.
Vlasy jako pvek na ki jsou konen i antnami ve slubch
vnjho vnmn a bdlosti. Pipomeme si koi vousy a jemn
chloupky na lidskm tle. lovk bez vlas tedy nem vnj antny. U
vojk je symbolick izolace od vnjho svta, pedstavovan i
kasrnami douc. U zenovch mnich m zataen vnjch antn pi
jejich odchodu do odlouenosti kltera jet hlub vznam.
Konen chloupky na hrudi a na nohou nechvaj probleskovat
animln muskou symboliku a v djinch vvoje zaznvat prodn slu
a zvec divokost. Na brad a na tvch jsou vousy klasickou muskou
ozdobou. Bradka me zdrazovat aspekt vle a schopnost prosazen,
plnovous vak tento aspekt pirozen skrv, pp. ponechv ve tm.
Zatmco mui si se svmi vousy a chlupy rdi zakldaj na naem
prodnm dvnovku, jsou tyto doplky pro eny nesnesiteln.
Vousy na dmsk tvi a chloupky na hrudi ni ensk vyzaovn a
jsou vlsek po vlsku vytrhvny i s konky. Upmn proda je vak
tvrdojn a nechv musk porost stle znovu dorstat. Podobn

86

vpovdi nabit vznamy maj pro organismus cenu urit schopnosti

vydret.

Hirsutismus (nadmrn vyvinut ochlupen)

Vyskytuje-li se siln a typicky musk tlesn ochlupen u en,
rozvj se znan bolestn tlak. Tento symptom dv pli zeteln
najevo, e zde byly potlaeny do stnu musk sloky, kter se odsud
pokouej zskat pevahu v tle. Hormonln situace s pevahou
muskch hormon odr fenomn vce, ne nakolik by ho mohl
objasnit jej chemick rozbor. Postien eny ij a objevuj sv
nevdom musk nroky a duevn sloky navenek, na upmn ki.
kolem kad eny skuten je objevit a rozvinout svj musk pl,
kter Jung nazval animus. To by se vak mlo dt ve vdom msto
v tle. Zvlt v pechodu je tato tematika na ad, a tak je tato doba
pedurena pro projeven znak tlesn muskosti, nedostanou-li
musk vlastnosti anci na duchovn-duevn rovin.
Prnik musk energie, kter se projevuje v rstu vous,
znzoruje nevdom nrok na slu vle a schopnost se prosadit. Hust
chloupky prozrazuj animln sloky. Trp-li postien tmto
symptomem, znamen to, e pli mlo ij svou animln-muskou
st a ona se mus vyjadovat v tle. Nen-li, jak je u mu ast, ve he
dn utrpen, odr zevnjek nitro. Extrm neomezen pouze na
ensk pl by byl takzvan chlupat lovk, u nj se animln
sloka stv prvoadm kolem integrace. Da-li se lovku pod psa,
znamen to, e skonil pln na dn. Ve vztahu k evolun hierarchii se
to hod i na chlupat lidi, kte jsou konfrontovni se zvec minulost.
Prosad-li se u hirsutismu vzor muskho pohlavnho ochlupen, je
zdraznn nepiznan, falicky agresivn sklon v sexuln oblasti. Dal
znaky krom silnho ochlupen, je jsou typick pro muatky,
poukazuj rovn tmto smrem (virilizace z lat. vir = mu). Okol je
vtinou ihned jasn, e tato ena je chlupat typ, tj. osoba, s n se
ned jednat tak jednodue a s n si nen radno zahrvat. Pznak chce,
aby to pochopila i ona sama.
Uebn kol tedy nespov v boji proti muskmu prvku, nbr
naopak v jeho uskutenn ve vlastnm ivot. Msto toho, aby rst
vous zdrazoval bradu, jde zejm o to, aby se pomohlo vlastn vli
k jejmu prosazen. Msto toho, aby se ena halila do tlustho koichu,
by bylo smysluplnj zjednat si v penesenm smyslu ochranu skrze
respekt. Msto vnjkovho muskho vyzaovn zde chce vyrst

87

vyzaovn sly a moci vychzejc z hlubokho nitra. Msto toho, aby

se takov ena skrvala ped svtem jako chlupat bytost, jde prv o
to, aby dala celmu svtu najevo, e se nelek ani muskch zleitost,
ppadn e doke i najeit srst a ukzat, e m ostny (lat. hirsutus =
ostnat, jeat). V okruhu jejch uebnch kol je, e se m nauit jist
zarputilosti. Nestupnost a schopnost se vzept zdrazuj vlastn vli
a monost opozinho chovn trvaleji ne bradka. Musk prvek je
jednm z obou pl skutenosti. Nen ance jej odstranit ze svta
pinzetou. Jedin monost je se s nm smit.

Ztrta vech chloupk na tle

U pacient, kte trp tmto obrazem nemoci, projevuje
organismus, jen pichz o sv vnj antny, radiklnm zpsobem
silnou tendenci k stupu. Chloupky odumraj od konk bez zjevnho
dvodu a zanechvaj postien doslova hol a nah. Protoe se tito lid
styd bez chloupk vychzet na veejnost, vynucuje si pznak asto
plnou izolaci. Tm vak prosadil stup, k nmu pacientm vdom
chyb odvaha. Tlo jim tmto pznakem symbolicky ukazuje nevdom
mysl sthnout antny a peruit kontakty s okolnm svtem a prosazuje
toto pn. Postien se skuten snad u del dobu ct bt obnaen,
bez ochrany a vydni vanc, ani by si to piznali. Obraz nemoci
ukazuje jejich stud ve dvojm smyslu. Naznauje i nevdom
provanou ztrtu tve, nebo vedle ochlupen pohlav a podpad
vypadvaj i asy a obo. Nau-li se postien zakrvat nedostatek
pomoc paruky a nenpadn kosmetiky, ztrc symptom vznam, a
nestalo-li se nic v nitru, trzniv tlak s nvratem do spoleenskho
ivota opt vzrst.
Uebn kol je zjevn: Jde o to, aby se lovk sthl do sebe a aby
sthl i sv antny. Je zapoteb nah upmnosti a nechrnn
otevenosti jako u nemluvnte. Kosmetick pokusy o zamaskovn jako
snaha o umlen poselstv tohoto obrazu nepispvaj k uzdraven.
S chloupky se ztrc i svoboda, toti monost voln a nenucen se
pohybovat mezi druhmi lidmi. Tak se ztrc i st vyzaovn, a tm i
moci nad jinmi lidmi, zejmna nad druhm pohlavm. Monost
okouzlovat svmi asami a obom odpad, neexistujc asy ji
nemohou svdn clonit pohled o.
Obraz nemoci vyvolv pirozen stud a ukazuje vlastn
nechrnnou situaci. Znemouje rzn spoleensk hry, pedevm

88

hru na pedstranou sebejistotu. Je to takka protipl hirsutismu. Jestlie

hirsutismus naznaoval, e je teba se vdom probojovat k sile a moci,
aby se tlu ulevilo od tohoto kolu, nut lovka kompletn ztrta
chloupk hloubji do dtsk bezmocnosti.

Vypadvn vlas
Opoutj-li nkoho v bezohledn symptomatice vypadvn
vlas vznamy nabit antny, ozdoby, symboly moci, svobody a
vitality, musme uvaovat o vech ve uvedench tmatech. K tomu
pistupuj symbolick situace, v nich lovk mus nkde nechat vlasy.
Byla-li pehlena nutnost vmny srsti na duchovn a duevn
rovni, je organismus nucen tma symbolicky zobrazit v tle. Protoe
vlasy rostou na ki hlavy, bylo by teba v tto souvislosti pomyslet i
na symboliku svlkn z ke, zejmna kdy vypadvn vlas kr
ruku v ruce s tvorbou lup. Had svlk ki, kdy je zral pro novou.
Naskt se tedy otzka: Nezmekal jsem snad dobu, kdy jsem ml
svlknout starou a nechat si narst novou ki?
Vrazy jako nechat nkde vlasy nebo pe, nechat se
okubat naznauj, e lovk musel zaplatit, pp. pinst ob a dt
nco, co rd nebo dobrovoln nechtl dt. lovk z toho nevyvzl
s nezkivenm vlskem, nbr pkn okuban, jeho slabiny byly
odhaleny. Zde se nm vnucuje otzka:
Kde a kdy jsem zapomnl zaplatit, pp. pinst nutnou ob?
Uebn kol skryt zde v aspektu vypadvn vlas tedy
znamen, e je teba se vdom zbavit veho, co je star a co se peilo,
a uvolnit msto nemu novmu. Je dleit udlat tento krok vdom,
abychom ulevili tlu, kter tento krok podnik namsto naeho vdom.
Krom toho se v tom ukazuje, e dorst pli mlo neho novho.
pln vypadn vlas ns vyzv, abychom se radikln, toti a na
konky (vlas), rozlouili se starmi pekonanmi tmaty.
Jinou monost je piznat si nastupujc ztrtu svobody a
akceptovat ji. Ani pak nebude tlo toto tma kad rno znovu
prezentovat na naem polti. Kdo vid svou svobodu v tom, e bude
dobrovoln a vdom dlat to, co je nutn, nemus se obvat o symboly
sv svobody. To je zvlt dleit pro obdob nevyhnuteln ztrty
svobody, jako je nap. dospvn. Pacienti, kte pichzej o vlasy u
v pubert, prozrazuj, e se nedostaten smili s dospvnm. Ran
ple tak ukazuje dvoj tv. Na jedn stran psob postien vnjkov

89

pedasn zestrl, ple je pece znmkou zralejch let. Na druh

stran poznv pohled kolen v ei symbol i holou hlavu
novorozence, zejmna kdy se namsto dorstajcch vlas tvo jemn
chm. Vraz ple jako dtsk prdelka vyjaduje tento dvoj aspekt.
een spov v duchovnm a duevnm dospn jet i pak, kdy se u
objevila ple. Nikdy nen pozd zbavit se dtskch vytek, pp. znovu
odhalit vlastn dtinskost na vy rovin.
Jinmi typickmi obdobmi, kdy vypadvaj vlasy, je doba krtce
ped uzavenm manelstv, ped nstupem do stlho zamstnn, ped
pijetm edn funkce atd. Zde je teba myslet v zsad na tot:
Muskou ozdobu hlavy neohrouje vdom zeknut se svobody a
nevzanosti, nbr neuvdomn, kter je s tm eventuln spjato, a
pokus nezaplatit za vhody, na n si dlme nrok. Jestlie se nkdo
stane ednkem mysln a s vnivm zaujetm a rd se za to vzd
uritch svobod, jeho vlasy budou v bezpe. Ohroen je spe ten, kdo
se ct jako umlec a m sml sny, ve skutenosti vak pro svj strach
o existenci vstoup do stavu ednickho. Za takov chybn krok bude
muset zaplatit, nap. tm, e mu budou chybt vlasy.
Zmny v rstu vlas bhem thotenstv a po porodu osvtluj
tot tma z jinho hlu pohledu. Mnoho en m v thotenstv hust a
vitlnj vlasy, nkter vak tento prstek ihned po porodu opt
ztrcej. V tom je zejm aspekt obtovn. Aby dtti darovala ivot,
mus se od nj ena odlouit, a pitom ze sebe nco daruje, tj. dv od
sebe nco pry. Zvlt u en, kter maj problmy s mateskou rol a
jejm aspektem obti, se po porodu objevuje vt vypadvn vlas.
Jednak tm pinej nhradn ob ze sv hlavy namsto dobrovoln
obti, jednak provaj v tle i aspekt promny, kter se po narozen
dtte nutn dotkl jejich ivota.
U kruhovitho vypadvn vlas, kter se latinsky nazv
Alopecia areata, jde o tut tematiku, kter se vak tk zce
ohranien oblasti. kolem zde je tuto vymezenou oblast najt, zbavit
se peitch struktur a na jejich msto nechat vstoupit nov podnty.
Tak je teba vymezit i vypadvn muskch vlas na onom
typickm mst, kter pipomn mniskou tonzuru. Jde snad o to, aby
se lovk piblil archetypu mnicha, kter pece pomoc sv tonzury
na mst nejvy akry signalizuje otevenost smrem vzhru? Je zde
vzva odvrtit se zmrn jako mnich od vnjho svta a otevt se
vce vym svtm?

90

Podobn lze vyloit takzvan kouty, kter lovku propjuj

myslitelsk elo, a zdrazuj tak jeho filozofick aspekt. I zde se lze
jen domnvat, zda se to, co jsme zmekali v duchovnm a duevnm
vvoji, vyjaduje na tlesn rovin, nebo zda myslitelsk elo zna
myslitele.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.9 Od ela.
637 Oceliv elo.
638 Otelho (vel otrlho) ela.
639 Nevst elo. Nestydat elo.
640 Doel elem msta.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

Trestm se za nco nebo se nechvm trestat?

Obtuji svou ozdobu hlavy, znak m moci a dstojnosti, jako
trest? Jestli ano, za co?
Zapomnl jsem zaplatit za uvanou svobodu, moc a dstojnost?
Kde jsem ulpl na nezralch dtskch pedstavch o svobod?
Pehldl jsem, e je teba obtovat star neplatn struktury moci?
Chtl jsem pli dlouho nad jim vymen as zachrnit peit
struktury dstojnosti a vnosti?
Ztratila se mi pi lpn na starch strukturch nepozorovan
skuten svoboda, prav moc a odpovdajc dstojnost?
Kde jsem promekal as a nenechal jsem ve svm ivot rait
nov podnty a sly?

2. Tv
Tv nen jen st naeho tla, j vidme svt, je tak st ns
samch, kterou svt vid jako prvn. Image a vzhled s n jdou ruku
v ruce. Kad navzn kontaktu zan pes n zrak. Dnes jsou oi
naimi nejdleitjmi smyslovmi orgny. V dvnovku lidstva byl
jet dleitj jemn nos, proto je sdlo ichu v mozku star a vt.
Tak ostr sluch byl dleit pro peit, pokud lovka ohroovala
pirozen nebezpe. Dokonce i chu, kter se mezitm stala tm
luxusnm smyslem, mohla rozhodovat o ivot a smrti, kdy bylo teba
oddlit zkaenou potravu od jedl. Nmina dnes pojmenovv celou

91

tv (Gesicht) podle zrakovho smyslu (Gesichtssinn). Nae hodnocen

zraku je podle toho jasn. Zraku pat nae hlavn pozornost.
Odhadujeme svt od oka. Ztrta sluchu vak na duevn stav psob
jet he ne ztrta zraku, co nm ukazuje, e v hloubi due pevld
jin, star hodnocen.
Na tvi se nenachzej jen nejdleitj smysly, zrcadl se v n i
nae smyslnost a odrej nae nlady. Je tedy pochopiteln, e j pat
vtina na pozornosti. Sname se tm za kadou cenu zachovat si
tv a mme strach, e ji ztratme. Akoli je to jedin st tla, kterou
v na kulturn oblasti svta ukazujeme nezahalenou, je tv, kterou
ukazujeme, jen zdka na pravou tv. V prbhu ivota si
nasazujeme mnostv masek, abychom nemuseli vydat vanc nai
skutenou podstatu. Jedna z nejrozenjch masek pvodem
z Ameriky se u ns t velk oblib: Keep-smiling (Vdy s smvem!).
Lhostejno, co se pihod, vdy se usmvme. Nedvme na sob znt
rozmrzelost a hrajeme tak neestnou hru. Uzavrme se zdvoilost a
zbablost navenek astn, pro vnitn ivot vak skuten neastn
manelstv. Pes den se tedy nucen usmvme, i kdy se nemme
emu smt. Tento rozpor mezi na pravou a na zachovvanou tv je
zodpovdn za astou ztuhlost sval. Asiat maj ve svm smvu ve
srovnn s nmi jet nco navc. Jejich vn se usmvajc tv k u
jen znalci, co se skuten skrv za zc fasdou. Rubovou strnkou
usmvajc se tve je odmen maska vn zodpovdnosti, kterou tak
rdi nos politici.
Nkte lid pouvaj sv rzn masky zcela nenucen a
peskakuj podle poteby od okouzlujcho a po soucitn smv, od
vznamnho pohledu a po mnohoznanou vnost. Jin vymuj
celou masku a nasazuj podle pleitosti veselou, nebo je-li to nutn,
smutnou tv. Lze se dit i podle kalende a ukazovat nedln svten
nebo pondln rann tv. Otzkou Co to dnes dl za ksichty?
nkomu eventuln pipomnme, e tolik upmnosti je pece jen
pli. O jednom fari jsem slyel, e ml rzn tve pi ktu, svatb a
pohbu. Takov profesn masky jsou rozen pinejmenm tolik co
profesn odv. U letuek a nk pat smv k uniform, soudcov a
hrobnci by s touto maskou nepodili. Herci hraj o sob neupmnou
hru ji opt upmn, kdy jdou ped pedstavenm do maskrny a
nechvaj se na vystoupen nleit namalovat. Ve tvi se ukazuje, jak
mnoho hrajeme a jak mme sklony skrvat svj prav vraz. Je tolik
dvod pro to, abychom neukazovali svou pravou tv.

92

Ve spolenosti, kter si nev st, je mnoha lidem nepjemn,

kdy se jim ve tvi odrej stopy ivota. Nejradji bychom si nechali
odoperovat jizvy, kter nm vryl do tve as, a nkte plastit
chirurgov t z tohoto obchodu se strachem ze st. Monost
chirurgicky pikrlit skutenost je snad nov, tato mylenka vak
vznikla ji dvno. Zsti impozantnmi metodami se lid ji
v dvnovku pokoueli korigovat formy ela, nosu a dokonce i hlavy.
Nikde se lovk tolik nezkrluje jako ve tvi, nebo nikde nen
teba tolik zastrat. Odv-li se lovk sejmout masku i smt ntr, je
poctivost, kter vyjde na svtlo, demaskovna. Cel prmyslov
odvtv ije z toho, e pomoc kosmetiky nebo solri atd. se pedstr
to, co nen, a taj to, co je.
Pesto vechno nelze toto vylepovn zsadn odmtnout (jako
neupmn). Zle na zmru. Posad-li se lovk do lotosovho sedu,
vnj a vnitn skutenost obecn tak nesouhlas. Dokonal vnj
forma pedstr nco, co vnitn (jet) neexistuje. Pesto m smysl
provdt tato prastar cvien, v nadji, e to vnitn se asem vyrovn
tomu vnjmu. Z takovho hlediska jsou smyslupln i vdom
kosmetick pokusy.
Nauka o fyziognomii poskytuje vstin obrazy charakteru
z vkladu forem tve. sti tto nauky najdeme opt v lidov
moudrosti a v ne. Pat k sotva vdommu, podvdommu, avak
tm vemi lidmi pouvanmu pokladu zkuenost a lidskho
poznn. Vichni lid v a ct, e irok rty odrej zvltn smyslnost
a vrazn brada prozrazuje neobyejnou vli. Ubhajc elo ukazuje na
men intelektulnost ne irok, dopedu vyklenut; mal, hluboce
posazen oi naznauj zdrenlivost, zatmco vystoupl oi
Basedowovy choroby v sob maj nco vetenho a souasn
vylekanho. Nevdom vklad vzor tve pokrauje v kadodennm
ivot. Rozhoduje, zda je nm njak lovk sympatick nebo
nesympatick. Tak nlada se nm spontnn odr ve vrazu tve a
opt nevme, jak k tomu dochz.
Pi takov upmnosti na jednom mst a tolika pokusech ji
pikrlit neme udivovat, kdy pznaky viditeln a zsti bolestiv
ma toto zastrn skutenosti. Tmata upmnosti vyjaduje
organismus nejvce prv ve tvi. Kdy pomoc trik skrvme to, co
mme vepsno ve tvi, pouije osud tvrd tuku, aby vyryl sv znaky
do matrice skutenosti, v tomto ppad do pleti na tve.

93

Moudrost starch ech (J. A. Komensk)

1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.6 Od tve.
611 Tv zvraskl, mnohho povdom.
612 Nestydat tvi.

ervenn
Dve, ne dojde k bolestivm a zohavujcm odkazm, m osud
k dispozici jemnj signly. ast ervenn je fenomn, kter chce
pivst do vdom postienho tma, vi nmu se uzavr. Situace m
v sob nco teatrlnho. Vtinou jde o neslun tma, kter nap.
v podob vtipu krou prostorem. Postien se pokouej tma ignorovat
a nap. dlat, jako by vtip vbec nepochopili a jako by s tm
kadopdn nemli nic spolenho. Zatmco by se nejradji propadli a
stali se neviditelnmi, jejich upmn ple (tve) svm zervennm
oznamuje, e prv oni s tm maj co do inn. Svtc erven
rovka na sebe magicky pitahuje pozornost. m vc se jej vlastnk
je proti tomuto poznn a pokou se klikovat, tm vce jeho tv
erven a rozpaluje se. Podobn majku ohlauje trapnou pravdu. I
samo tma je naznaeno v tto erven lucern, kter pece i ve
vnjm svt oznamuje ped dotynmi podniky stejn poselstv. To,
co postien nechtj vzt na vdom, je pi pohledu na ple jejich tve
nepehldnuteln.
Uebn kol je jasn. Teprve kdy je lovk ochoten uznat
pohrdan tma a piznat si svj vztah k nmu, teprve pak erven
signl zhasne. To, co provme jako normln a pirozen, nm
neme vehnat do tve erve ostychu. Je-li konkrtn mon, aby
lovk dokonce sm vyprvl odpovdajc vtip, pak je tma
integrovno a kontrolka zstane vypnut. Oblast, kter byla dve
provzena strachem a pocity trapnosti, nyn me bt oteven a vesele
provna a integrovna do ivota. Potud je tak zdnliv tak mal a
nekodn symbol schopen odhalovat velk uebn koly.
Otzky
1.
2.
3.
4.

Kter oblasti ivota mi jsou trapn? Za co se stydm?

Ke kterm mylenkm a pocitm se nemohu piznat?
Jakm situacm se chci v kadm ppad vyhnout?
Co bych se mohl a ml prv v tchto situacch nauit?

94

5.
6.

Co pro m znamen stt na veejnosti a ve stedu pozornosti?

Jak bych mohl tma erotiky pemstit z hlavy do srdce a oblasti
genitli?

Neuralgie trojklanho nervu neboli bolesti nerv v oblieji

Trojklan nerv je pt z 12 mozkovch nerv a mimo jin je
pslun pro citlivost oblieje. M ti vtve. Horn vtev zaopatuje
elo, stedn oblast horn elisti, doln nerv pak partii doln elisti.
Vraz neuralgie oznauje bolestiv vzruchy v oblasti rozen nervu,
jejich piny nejsou medicn u neuralgie trojklanho nervu znmy.
Fenomn psob na ivot postienho skuten velmi bolestiv. Bolesti
zpotku nastupuj vtinou v zchvatech a asto jen na jedn stran.
Mohou postihovat jednotliv vtve nervu, ale i nkolik jeho vtv, a
pechzet do trval chronick bolesti. Pacienti si pod vlivem velkch
bolest vdy bleskov nebo neustle uvdomuj svou tv. Rychle se
rozvj pecitlivlost (hyperestzie) pleti se zvltn bolestivou citlivost
v mstech vstupu nerv. Pacienti se nejen nect ve sv ki, ale za
jejich maskou je jim do ple. Je jim nevslovn zatko zachovat si
tv. Nkdy to dojde tak daleko, e jinak dobe steen rysy se
rozjedou a objev se bolest zkiven grimasa. V takovch situacch,
kdy svaly reaguj souasn a postien m ztrhan rysy, mluv
medicna o tiku doloureux, bolestivm tiku. K nmu se pidv
intenzivn zervenn oblieje, pocen a slzen. Pacienti dlaj dojem,
jako by jim bylo souasn do ple, kiku a zuivosti, jako by se pmo
blil zchvat zlosti nebo kadopdn vbuch, kter nahn strach.
Komu hroz, e se kvli bolestem pestane ovldat, ten se ji
neme uvolnn dvat druhm lidem a konen i svtu do tve.
Krout se bolest a nabv spe podoby ubohho erva ne podoby
vzpmenho lovka. Bolest zkroucen postoj a zkiven tv
poukazuj na nco, co je v pozad. V hloubi nco nesouhlas, vci ji
nejsou rovn, nbr prv pokiven a ohnut.
Tam, kde bolesti hraj takovou stedn roli, nen daleko tma
agrese. Pacient s neuralgi trojklanho nervu se ct bit a skuten je
v situaci lovka fackovanho osudem. Vbuchy zlosti v dsledku
bolesti odkazuj u postiench rovn na agresivn problematiku.
Lkasky nen prokzno, do jak mry by se mla symptomatika
bolesti lepit vyazenm agresivnch podnt. Symbolicky je vak vztah
mezi bolest a agres zjevn, obojmu toti vldne tent bh vlky

95

Mars. Mnoho pacient m pocit, e uvolnn agrese by jim pineslo

levu.
Z terapeutickho hlediska je v takov situaci zajmav, jakm
smrem by agresi uvolnili. Komu by mly facky patit spe ne jim?
Zadrovan dery skuten nkdy dopadaj zpt na svho pvodce.
Kdo se neustle dr a zachovv si tv, mus potat s tm, e situace
se obrt proti nmu a e vyprovokuje zptn dery. Vechno, co
lovk zadruje, u nj samozejm stle zstv. Potud je zvlt
nepjemn zadrovat nco tak nepjemnho, jako jsou rny. Jak zle
dl tento stav pacientovi, to na nm vidme, kdy se jako sprskan
pes vlee kolem a hodnovrn ujiuje, e to u neme dle vydret.
To ale znamen, e se u nesnese s tmito bolestmi, pp. agresemi.
een je tam, kde se u nedoke udret. Jeho rozbolavl tv ji
takka ho touhou po vybit a uvolnn. Vnjkov to na n pitom
asto nen vidt, svaly oblieje jet dr formu a dl dlaj, jako by se
nic nedlo. Pacient vak tento pocit v hloubi za touto maskou ji
neme snst. V toku bolesti, kter je vdy i pacientovm tokem, se
pak fasda viditeln zhrout a on neme jinak, ne si takto ulevit.
Obraz nemoci mu takka brn v tom, aby svou agresi jet dle
zadroval a zachovval navenek formu. Nut ho toti, aby byl ton a
vykiel ven vechno, co ho v jeho nitru bol. Mus svmu okol sdlit,
jak pekeln muka prov. A se nahlas roznese, jak utrpen
pedstavuje ivot za maskou a e on v tom dl nebude pokraovat,
protoe to neme vydret, ani by kolem sebe nemusel tlouci. Je teba
se konfrontovat s tmi, kter maj jeho dery skuten zashnout, to
poaduje jeho paliv bolestiv elo.
Vybit agrese je vak levou jen tehdy, kdy se dje s jistm
uvdomnm. Nespokojen podrdnost, kter se vybj pi kad
pleitosti a kter se asto dle rozvj v obraz nemoci, nen dnm
eenm. Pouze upmn ukazuje, kdo ve skutenosti bydl za touto
fasdou. Pecitlivlost pleti tve a vyvoln tok bolesti ji
bezvznamnmi podnty prozrazuje citlivku, jej mimika je
nevdommi agresemi muena upmnji ne ona sama. ervenn
tve, pocen a slzen i skutenost, jak mlo sta k vyprovokovn
bolesti, jen upevuje dojem, e jde o lovka vyprovokovanho a
podrdnho do nejzazch mez, kter si svou situaci nepiznv.
Msto toho mus vbunou situaci ztlesnit jeho tv. Pacient tak sm
velmi zeteln k, co se s nm dje: Potebuje vechny sv sly, aby se

96

udrel a nerozkiel, a tyto sly nkdy pi takovm namhavm kolu

umdlvaj.
Skutenost, e nejastj, takzvanou hlavn formou, bvaj
postieny pedevm eny nad 50 let, dobe zapad do tohoto obrazu.
Pro eny je ve spolenosti orientovan na vkon, v n dominuj mui,
t ukzat svou pravou tv a projevovat agrese, kter vlastn
nemohou nechat na sob ulpvat. Ze strachu, e by pak byly odsunuty
stranou, maj sklon k postoji vdy s smvem i tam, kde je jim
vnitn do ple a kiku. Stane-li se v pokroilm vku toto zadrovn
nesnesiteln, dopvaj si msto vnjch zchvat zlosti vnitn
zchvaty bolesti, kter se nezdka projevuj viditeln.
Lkask oznaen hlavn, kter asto uvd diagnzy
nevysvtlench pin, jako napklad i diagnzu odpovdajc
hypertonii (vysokmu tlaku), nechtn zapojuje do hry jistou
upmnost. Symptomatika je pro postienho skuten hlavn, je to toti
jeho jedin ance vyjdit to, co by ho jinak tsnilo.
Msto bolesti jet vpov zesiluje: elo je pirozen msto
konfrontace (lat. frons = elo) a sebeprosazen. Kdo chce prosadit
vlastn hlavu, jde teba hlavou proti zdi. V elistech jsou umstny
zuby, kter v penesenm smyslu pouvme, chceme-li se nm
prokousat nebo ukzat zuby. Kdy u neuralgie trojklanho nervu bol
oblast elisti, je ve he kousnut a po kousav poznmky. Nikoli
zatnut zuby, nbr zuby agresivn vycenn. elisti tm volaj po
pohybu. Msto abychom si nadle nechvali dvat pes hubu, je na
ad zat kousat kolem sebe. To se vak m dt vdom a na
sprvnch mstech, jinak to pinese v nejlepm ppad zpracovn
problmu, nikoli vak vyeen symptomatiky a konfliktu, kter je jejm
zkladem.
Nvrhy kolsk medicny na lbu jsou pznan nemn
agresivn. Pokouej se ovem smrovat agresi dovnit, a tm dle spe
ponurou formou proti pacientovi. Potlaovn bolesti pomoc tkch
lk proti bolestem se ubr tmto smrem. Nasazenm psychofarmak se
tak i tak ji umlen psch jet vce omezuje, aby pacienti nenarazili
a nikdo se nad nimi nepohoroval. Je to zoufal pokus zabrnit
vbuchu v nesnesiteln a po upmnosti volajc situaci. Jet
upmnj je chirurgie jako posledn prostedek. Pi nsilnm
peznut nervu je citeln nezbytn tonost a dokonce nsil.
Elektrokoagulace gasserskho ganglia zachz jet dle. Pi

97

impozantnm lebnm zkroku se elektricky se kva toto nadazen

nervov centrum, z nho trojklan nerv vychz. Ani nejpelivji
volen vdeck jazyk neme skrt pslun tma: Jde o agresi, kter za do nebe volajcch bolest - nut k vbuchu a vyaduje radikln
peruen nebo sml postoj, kter bere ivot tokem.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.13 Od zub.
658 dk m zuby.
659=587 Za zubt se chleba najsti.
660 Div sob pysk neuhryze.
661 Kdo dal zuby, d i chlb.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Jakou bolest mm vepsnu ve tvi? Kde je naruena m citlivost?

Co brn tomu, abych se ctil dobe ve sv ki?
Jak pokiven, jak ohnut musm pehrvat?
Jak se nazv to, kvli emu nesmm dt najevo svou
rozmrzelost? Co m hluboce drd a provokuje?
Komu pat zadrovan rny, kter m pl na tvi? Co mi brn
v deru?
S m se mm konfrontovat? Kde mi chyb sebeprosazen, kde
vycenn zuby?
Na co chce toit m zadrovan energie jako prvn?

Parza lcnho nervu neboli obrna obliejovho nervu

Lcn nebo obliejov nerv je sedm mozkov nerv pslun pro
zajiovn pohybu obliejovch sval. Jeho kolem je umoovat
projevy mimiky od vratn ela pes zavrn o a kren nosu a po
protahovn st. To, m je Trojklan nerv pro obliejov vjemy, tm je
lcn nerv pro pohyby a vraz tve. Pi jeho ochrnut je postiena
stejn oblast jako u neuralgie trojklanho nervu, namsto vnitnch
vjem je vak nyn v centru vnj vraz. Existuj ovem i plynul
pechody. Stejn jako me dojt na vrcholu bolestivho zchvatu u
neuralgie trojklanho nervu ke keovitmu staen obliejovch sval,
u obrny lcnho nervu se nkdy vyskytuj poruchy vjem, pedevm
v oblasti tv a u. Pitom me dojt k takzvan hyperakusis,
extrmn citlivosti na zvuky.

98

K typickmu obrazu parzy lcnho nervu, kter se vtinou

objevuje jen na jedn stran, pat sven doln vko, neschopnost
pln zavt oko na postien stran, nemonost svratit elo,
eventuln zmizen nazolabiln (nosoretn) rhy mezi nosem a
koutkem st a rozdln ka trbiny mezi onmi vky. Zdravotn stav
pacient je naruen pedevm kvli jejich chormu vzhledu. Protahuj
tv, nemohou se u vnjkov ovldat a v hlub vrstv jejich vnitn
podstaty probleskuje trhlina. S parzou lcnho nervu je tk dlat
bezchybn nebo alespo dobr dojem. K tomu se asto dru nanejv
nepjemn poruchy sekrece slin a slz, poruchy chuti na pednch dvou
tetinch jazyka a citlivost na zvuky.
Navenek nejnpadnj je poruen symetrie polovin tve.
Kad lovk m nestejn poloviny tve, ale tento rozdl je na prvn
pohled sotva patrn. Rekonstruujeme-li ovem fotograficky tv ze
dvou levch nebo dvou pravch polovin, zstaneme udiveni, jak
zeteln jemn a mkk je lev ensk vi prav musk polovin.
Potud m kad lovk dv tve. U parzy lcnho nervu to je viditeln
dsivm zpsobem, protoe postien strana tak zjevn vypadv
z rmce. Ochrnut ukazuje hlubokou rozervanost due. Na jedn stran
maj postien jako obvykle vechno pevn v rukou a velmi si cen sv
fasdy, na druh stran pekvapiv v hlavu. Zhroucen vnj fasdy
hovo i o zhroucen niternm. Toto nepiznan rozpolcen je
ztlesovno obrazem nemoci. Zejmna aspekt sven hlavy, kter se
tak mlo hod k jejich nedoten stran a k podstat obrcen navenek,
vyaduje veejn projeven, a toho se mu dostv v obrazu nemoci.
V jejich nitru ij dv due a najednou se tak dvaj z jejich tve.
Spodan, pevn strana, kter dosud mohla reprezentovat celek,
dostala naprosto nevychovanho spolenka, kter u nebere dn
ohledy na celkov dobr dojem.
Je to pomrn sel strana, kter je nyn vce vidt a kter
demonstruje svou netenost vi pevn stran tve. Zdka kdy se stn
dostv na povrch tak zeteln. Kdo si nepizn svou zkladn potebu
netenho klidu a uvolnn, mus potat s tm, e tato poteba klesne
do stnu a zobraz se na tlesn scn. Pak se ve sv nevyeen form
dv lovku do o z kadho zrcadla. Ochrnut je karikaturou
uvolnn, z uvolnn netenosti, kter propjuje tvi vzhled neho
sklenho a neuspodanho, se stvaj sven vka. Nemocn strana
demonstruje vem viditeln pocit lhostejnosti, jako by kala: Jste mi
vichni ukraden! V bavorskm spoleenskm zpsobu existuje gesto,

99

kter pesn vyjaduje tento stav: lovk si prstem sthne dol jedno
on vko. Pacienti s parzou lcnho nervu ij neustle na jedn stran
tohoto vrazu. Vymazan rha mezi nosem a koutkem st, kter u
pacient s aludenmi obtemi naznauje trpen a urn se svmi
emocemi, demonstruje u obrny lcnho nervu, jak daleko je tato
pacientova strana vzdlena tomu, aby se dle ovldala. Hod se k tomu i
to, e ji nen mon svratit elo. Tato st osobnosti m dost
hloubn. Sven koutek st chce nakonec ct, e u to tady lovku
sta, nladu m mrzutou a uraenou, jen a to klidn vichni vid.
Protipl hry vdy s smvem je dosaen. Tento koutek st se ji
nechce zvednout, aby pedstral smv v nevesel situaci. Oko se ji
pln neoteve, jako by nebylo na co se dvat a jako by se takov
otevenost nevyplatila. Nejde vak ani podn zavt, jako by pacient
tak jako tak nemohl nalzt klid. pln ochabl a uvolnn prodlv
v tto vlan stedn pozici. Je vak nebezpe pokozen rohovky
vysychnm, a proto lkai zavazuj toto oko takzvanm kruhovm
obvazem, a tak z pacienta pro jeho ochranu nepmo dlaj jednookho.
V ppad vyschnut rohovky hroz krom definitivnho vidn jen na
jedno oko navc i ztrta prostorovho vidn, a tm dimenzionality.
Pohled by se zplotil.
Tento smutn vraz jet podtrhuje velk slza, kter neustle vis
na kraji oka. Tato pacientova strana k, e je j do ple. e j u
nechutn ivot, dokazuje vymizenm chuovch vjem. Kdo u nect
dnou chu, tomu chutn vechno stejn fdn. Pecitlivlost sluchu
naznauje, e okoln zvuky jsou pociovny jako pli pronikav, a tm
ruiv. Z toho veho vyplv obraz rezignace. Jedna polovina u nic
nechce. Vzdala vechny snahy o to, aby se jet dle namhala, a
nechv sv rysy povolovat a zjev rozpadat. Za tm vm hroz strak
rozpadajc se osobnosti.
V disproporci mezi stranami se toto straidlo objevuje jako nco
tetho, jet upmnjho. Dosavadn maska se kiv v klebek. Napl
zaven oko dl dojem jednookho, kleb, kter vznik z pokusu
udlat z rozjetch rys usilovnou kontrolou pokud mono to nejlep,
pipomn njakou lest. Kanouc slina je pipomnkou chte, slintn a
nepiznan dostivosti. Z okouzlujcho smvu se stv bezmla
satansk smek. V tchto dvojznanch a pochybnch rysech jako by
se zeteln odrel vraz Satana, pna dvojnosti. Poklebuje se
spodan mck existenci postienho.

100

Uebn kol m pacient vepsn ve tvi. Ml by si jej pouze

pest ped zrcadlem a piznat si, e m dv rzn strnky. Mus pouze
uznat onu strnku, kterou dosud ignoroval, a integrovat ji do ivota.
Nevdom rozervanost znamen, e je nutn pijmout projevenou
disproporci mezi vnjm zdnm a vnitn skutenost. To je v dob,
kter tak rda kritizuje, nesnadn vnitn kol, kter vak nen mon
obejt. Kdo m ztrhanou tv, ten se ct celkov ztrhan a pranovan.
Trhlina je nepjemn a bolestiv jen tehdy, kdy je na n nco pravdy.
Disharmonie tve je vyrovnnm navenek demonstrovan zdnliv
harmonie. Pro postien je zvl tk si piznat, e skuten
harmonie vyrst z vlky a mru. Teprve ochota ke konfliktu umouje
doshnout mru. Krom toho je teba si vimnout, kter strana je
ochrnutm postiena, zda lev ensk nebo prav musk.
Symptomy objasuj jednotliv aspekty odpovdajcch uebnch
kol. V povisl tkni se somatizuje poteba uvolnn a klidn
netenosti. Msto toho, abychom vechno dili a kontrolovali, je
dleitj nechat vcem voln prbh. Ochabl strana nepedstavuje
nic jinho ne ztrtu kontroly. Smutn vraz tve hovo o touze
temnj strnky osobnosti, abychom ji rovn brali vn. Mimika je
vykolejen jen z pohledu on strnky, kter psah na Keep smiling.
Doba kdy jsme si hrli na schovvanou za neporuenou fasdou, je
pry. Jde o to, abychom i v penesenm smyslu ukzali svou pravou
tv a projevili upmn rysy druh strnky due. Stejn jako mimick
svaly vypovdly slubu v zastrn skutenosti, stejn tak je teba zat
hrt na upmnou strunu i ve svm nitru. Teprve kdy ji uznme a
pijmeme, ulev se svalm v oblieji. I dmon ztrat moc, kdy je
poznn.
Terapie kolsk medicny neme proti tomuto upmnmu
dramatu mnoho namtat. V akutn poten fzi pedepisuje asto
kortizon k potlaen procesu, piem je vtinou nejasn, o jak proces
jde. Nejastj forma se zde neoznauje jako podstatn, nbr jako
idiopatick. To vak znamen tolik co trpc sama ze sebe. Jinak se
doporuuje, aby byli pacienti v klidu, etili se a odbourali stres. Jinmi
slovy; aby jednou podn vypnuli. Z bezmocnosti medicny se tak
jednou stv uiten terapeutick pstup.
Obraz nemoci sm od sebe dl mnoho pro to, aby byl zahjen
lebn program, notn toti postienmu znepjemuje vystupovn
na veejnosti. Kad se ho bude ptt, co se mu stalo, a nikdo mu

101

neuv, kdy bude tvrdit, e nic zvltnho. Pod tmto tlakem je pak i
prognza vtinou opravdu dobr, jevy ochrnut se obvykle stahuj zpt
v t me, v jak pacient od zobrazovanho dramatu ulev tlu a zat
jm svou dui.
Ve fzi regenerace se ovem mohou vynoit problmy, jsou-li
uvolnn energie vedeny patnm smrem. Zvlt npadn je
fenomn zchvatovitch krokodlch slz. Vrostou-li vlkna
obliejovho nervu pi svch snahch o regeneraci po obrn do slzn
lzy namsto do pun lzy, pak pacientovi pi kadm skousnut
petkaj oi slzami. Kdy by se mu mly v stech sbhat sliny, tvo se
msto nich velk krokodl slzy. U jdla, aktu pivtlovn svta, je
pacientovi do ple, tj. jeho neproit smutek a vbec jeho poteba
nechat petkat svou dui se ms s kadodennm pijmnm potravy.
Ukazuje se, e m stle jet dost svta, sotva jej vpust do sebe, ji je
mu do ple.
Otzky
1.
2.

Kterou strnku svho ivota zanedbvm?

Kde jsem v ivot rezignoval a kde vm hlavu? Kde si nco
odeprm?
3. Kde jsem si hrl na schovvanou za zdnliv neporuenou
fasdou? Jak dalece pekrucuji skutenost?
4. V em mi brn, k emu m nut zhroucen tto fasdy?
5. Kde trpm poruchami a pochybenmi chuti? Kam se nechci dvat?
6. Kde pli kontroluji kvli harmonii?
7. Kam jsem se dostal ve sv jednostrannosti, kde mi hroz, e mj
ivot vykolej na zklad vnitn rozervanosti?
8. Co m v ivot ur? m j urm ivot?
9. Jak dalece mi chyb klidn netenost, uvolnn a odevzdanost?
10. Kter druh strnka pror v m tvi?
Pecitlivlost na zvuky by byla dobrm ukazatelem, abychom se
vyhnuli takovm pochybenm. Zpsobuje, e postienmu se okol jev
nesnesiteln hlun, a podporuje tak jeho tendence k stupu. Souasn
vak zjemuje jeho sluch a naznauje tm, e bude vce naslouchat a
bdt. Doba stupu je ideln pleitost, aby lovk nechal hlasit znt
vlastn vnitn hlas a nael v sob novou harmonii.

102

Re ve tvi
Pod tmto obrazem nemoci chpeme herpes, kter se objevuje
v oblieji, onen obraz nemoci, kter je znmj pod nzvem psov
opar*. Extrmn bolesti jako u neuralgie trojklanho nervu se pi nm
spojuj se zeteln viditelnmi vnjmi znaky, i kdy zcela jinho
druhu ne u parzy lcnho nervu jde o druhotnou infekci s virem
varicela, kter u prvn infekce zpsobuje plan netovice. Prakticky
kad nos v sob tento virus, vyskytuje se tm u 100 procent
obyvatel. Plan netovice jsou nekodnou, ale extrmn nakalivou
dtskou nemoc. K penosu nedochz jen kapnkami, nbr i
vzduchem. V okruhu a dvou metr kolem nemocnho se ve vzduchu
vznej pvodci nemoci a mohou bt dle zaneseni vtrem. Proto se
tato nemoc v nmin zv vtrn netovice.
Vnjkov se tento obraz nemoci prakticky vdy dobe
pekonv, pvodci nemoci vak u neopoutj tlo, nbr se pevn
usazuj v zadnch koenech mnch nerv. V samotn oblasti hlavy tak
je 24 takovch monost zaparkovn kter odpovdaj 12 prm
mozkovch nerv, a proto by s infekce teoreticky mohla objevit vude.
V praxi vak m virus ji sv dan zliby, a tak bude napadat na tvi
pedevm ple, vzcnji ucho a jet vzcnji oko. Vk, kdy je jm
lovk nejvce ohroen, je mezi 50 a 70 lety, ale me jm bt postien
i v jakmkoli jinm st.
Prbh je jednm z typickch zpal. Vzniku vyrky
pedchzej vtinou siln paliv a thl bolesti. Nsledn se dlaj
puchky, striktn omezen na oblast, kudy vede postien nerv, a
tm vdy jen na jedn stran. Jen velmi zdka dochz
k oboustrannmu postien nebo rozen na dva i vce nervovch
segment. Puchky naplnn tekutinou nakonec zasychaj a korovat,
vtinou nezanechvaj jizvy. Tm vak jet nemus bt zleitost
vyzena, virus nadle dokazuje svou zkenost. Nkdy jet rok nebo
dva po odeznn projev na ki o sob d vdt silnmi bolestmi a
krajn citlivost.
Protoe kad st ke je zsobovna nervy, m obraz nemoci
svobodou volbu, aby zashl kad nerv na jeho nejcitlivjm mst.
Typick situace, kdy onemocnn vypukne jsou obdob ochabl
obranyschopnosti v dsledku tkch infekc, jako je zpal plic,
tuberkulza, nebo i v dui cukrovky, dle vysilujc choroby, jako je
rakovina, ale tkch otrav nebo zhroucen imunitnho systmu u

103

AIDS, leukmi nebo modernch forem lby, kter sz na potlaovn

imunity jako nap. u transplantac orgn. Zhruba polovina pacient
kte potebuj transplantaci kostn den k lb sv leukmie, dostv
infekci psovho oparu. Potud vytvoila modern medicna vhodn
podmnky pro jej en.
I kolsk medicna poznala, e vedle oslaben tlesn imunity
hraje u tohoto obrazu nemoci rozhodujc roli duevn situace. Jako
pina se uvd stres. Ovem pouze petujc stres je nebezpen.
Stres ve smyslu poadavku a vzvy znamen pro organismus spe
podporu obranyschopnosti. Pi petovn se vak pacient pokou
chrnit tm, e se vi dotrajc okoln situaci uzave. Tm pinut tlo,
aby se otevelo msto nj, a podkopv svou odolnost.
Pacient s r ve tvi je vykreslen svm symptomem. Re
kvetouc uprosted jeho tve jemu i jeho okol oznamuje, e se zde
nco rozvilo a prorazilo. Virus, kter trpliv a zken hal, vyuije
situaci celkov slabosti, aby pednesl sv poadavky. Tma se nazv
konflikt, nebo zkladem psovho oparu, kter ji sm symbolizuje
konfliktn stav, je opt konflikt, jak ukazuj hlavn choroby prehistorie.
Dlouho odkldan vypodn si zjednv pozornost s pomoc cizch
vojsk, k nim se pipojuje. Stejn jako u neuralgie trojklanho nervu
promlouv problematika agrese, jako u parzy lcnho nervu jde o tma
znetvoen, pp. zobrazen zcela jin skutenosti z hlubin due. Vedle
charakteru asovan bomby je zde zdraznna problematika obrany a
schopnosti klst odpor.
Primrn onemocnn, kter infekci psovho oparu pedchz,
ji naznauje velk duevn odpor. Nen-li na prvn pohled patrn, co je
pinou oslaben imunity, bude kolsk medicna ptrat po skryt
chorob, jako je chronick zntliv loisko nebo neodhalen
karcinom. Kdy se ani tak nic nenajde, meme vychzet z toho, e
duevn odpor proti stedn oblasti ivota je velmi siln a sta k tomu,
aby oslabil tlesnou obranyschopnost do t mry, e me zatoit
hajc virus psovho oparu.
Obraz nemoci demonstruje, e lovku lo ped delm asem
nco na nervy a dostalo se mu to pod ki, a nyn se to opt tla na
povrch. Tm nejbolestivjm a nejobtnjm na tom je ono rozvjen a
vyren. Odpor proti tomuto procesu a strach z nj se somatizuje
v paliv a bodav bolesti: a stsujcm pocitu napt. Je-li barira
proraena, puchky vtinou bhem dvou nebo t tdn zasychaj a

104

hoj se. Vyrka lovku vyr prv na jeho momentlnm slab

mst, v ppad re ve tvi pmo na oblieji. Jako kdy lovk
dostane facku, pl jen jedna postien tv. Vyrka se vak me
objevit i na nose, na uchu nebo na oku. Zvlt na posledn uvedench
mstech jsou vyrky nkdy tak zl, e lovk na tuto stranu pestv
slyet a vidt. Zatmco na ele a tvch se ctme bt jen znetvoen,
poznamenan a zasaen, me nanejv nebezpen herpes rohovky
zashnout postienho slepotou a herpes ucha hluchotou. Nejhor je
snad to, e tyto dery pichzej, kdy je lovk ji tce zasaen
v jinm ohledu (primrn onemocnn). Jist zkenost je zde vdy,
kdy si uvdomme, e viry dlouh lta haly na tento okamik
oslaben sv obti, aby pak zezadu udeily na koeny nerv.
Dve mlo onemocnn nzev Ignis sacer, svat ohe nebo
divok ohe. Lilo se magickmi prostedky, protoe lovk v nm
spatoval znamen vy sfry. Choroba je skuten znamenm jin, i
kdy vlastn vnitn roviny. Divok a dosud nikdy neprojeven hnv
ho ve tvi postienho Takov plamenn hnv me samozejm
zpsobovat ze lovk je slep i hluch a kadopdn nevzhledn.
e v takovch znamench spov i ance na transformaci, me
bt patrn z toho, e existuje i svat hnv, e Kainovo znamen v sob
nezahrnovalo pouze poznamenn, ale znamenn, a pivedlo svho
patrona na cestu vvoje. Tak ve vrazu re ve tvi jsou ob
monosti tsn vedle sebe. Rozkvtn re jako obraz krsy, kter se
objevuje v ohnivch rch pozdn gotiky, a v symbolice erven re
jako takov, kter me do naeho masa zatnout sv trny jako znamen
boha vlky Marta, stle je vsak spojena tak s Venu, bohyn lsky. Za
vbuchy hnvu me hoet ohniv naden a hav lska, ale stejn tak
i plamenn zlost.
Uebn kol postiench spov v tom, aby se skuten rozvili
ba rozkvetli, aby druh, stejn tak skuten jdro jejich bytost vyhnalo
kvt, a aby prost projevili, co jimi hbe v nejhlubm nitru. Nyn chce
bt osvobozeno to, co dosud dreli zptky a nechvali dmat v hloubi
sv due. Zda je jejich hnv svat nebo profnn, pomsta erstv nebo
prastar, vechno ustupuje do pozad ped nutnost, aby to projevili
Prv toto vzplanut a oteven me uvst do pohybu nezbytnou
energii, aby se lovk vrhl na onu druhou problematiku obrany, kter se
projevuje v primrn symptomatice. Je zapoteb redukovat duevn
odpor vi choulostivmu tmatu, nikoli tlesnou obranyschopnost.

105

Moudrost starch ech (J. A. Komensk)

1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.5 Od hlavy.
602 Kolik hlav, tolik smysl.
603 Div hlava na mn.
604 Div z sebe hlavy neztrhne.
605 Nen hlava co jazyk bukov.
606 Hlava bez mozku.
607 Jest sv hlavy lovk
608 Co hlava, to rozum.
609 Hlava iv klobouku dobv.
610 J tomu nevm jak hlavy zlomit.

Otzky
1.
2.
3.

Jak konflikt mm vepsn ve tvi?

Co mi lo na nervy a co se mi dostalo pod ki?
Jak strach m duevn tak uzavr, e se musm tak dalece otevt
tlesn?
4. Kterou oblast ivota, kterm tmatem jsem peten?
5. Co mi kvete ve tvi, co nemohu neskrvan vyjdit? Co chci a
musm v sob rozvinout a vyrazit ze sebe?
6. m jsem poznamenn? m vyznamenn?
7. Jak asovan bomby jsou v mm duevnm zzem?
8. Co vypovd re v m tvi o slabch mstech v m dui?
9. Prolo mi nco pes rty, co jsem nechtl ct? Ho m tve
neutdenmi fackami?
10. Jakou roli hraje v mm ivot zkenost?
11. Pijde si plamenn hnv a ohe naden v mm ivot na sv?

Opar rtu neboli herpes labialis

Prv popsan virus psovho oparu je jen jeden z m zstupc
tto rodiny zahrnujc pes 90 vir. Jsou naeny ze zodpovdnosti za
celou adu hanebnost a po podporovn vzniku rakoviny. Z hlediska
vir jde o jednu z nejplnjch rodin. Zpsob jejich postupu nen
nepodobn postupu mafie. Specializovali se na rzn, zsti pbuzn
profese a velmi poctiv se dl o sv pracovn pole, lidsk tlo, em
jejich zpsob prce je naprosto nepoctiv.

106

V oblasti tve m vedle viru psovho oparu vznam zejmna

virus herpes simplex. Zahrnuje dva typy, kde prvn z nich se
specializuje na oblast nad lini pasu a zde je zodpovdn za opar rtu,
herpes labialis. Jen mlo se lic typ II je pslun pro polovinu tla
pod pasem a je zkladem dnes nejrozenj nemoci pohlavnch
orgn, herpes genitalis. Typ I, pvodce herpes labialis, je benign, zato
vak vce rozen. 99 procent lid mu poskytuje ve svm tle pste
jako trvalmu hostu. Ji ve vku po zahjen koln dochzky se s nm
setkaly prakticky vechny dti. Akoli na virus je mon narazit vude,
jen u kadho stho ze svch nositel zpsobuje opakovan se vracejc
typick pote.
Za thlch, svdivch, napt zpsobujcch nebo imrajcch
bolest se na rtech tvo puchky, podstatn vzcnji i na jinch
mstech, jako nap. u nosnch drek. Jsou zpotku naplnny irou,
pozdji zakalujc se tekutinou, okoln tk je natekl a zaervenal.
Bhem dalch dn puchky praskaj a zasychaj a nejpozdji po pl
druhm tdnu je cel obt opt pry. Velmi dk jsou ovem i tk
prbhy, kter postihuj sliznici st a jet vzcnji mozkov pleny.
Jako piny kolsk medicna uvd podobn jako u onemocnn
herpes genitalis rzn situace, kter oslabuj obranyschopnost. Blzkost
vyvolvajc situace naznauje symbolick blzkost hornch a dolnch
rt. Obte vyvolv slunen zen, horeka nebo trma. Mohou
postaovat ji i zmny hormonln hladiny v rmci cyklu. Pedevm
jsou to vak duevn otesy a zejmna otesy ve spojen s pocity hnusu
ve spojen s nepiznanm nejpochybnjm chtnm, kter herpes
vyvolvaj.
V horece se vedle horkosti a bojechtivosti tla uvoluj i
fantazie a sny a horenat poadovn een. U trmy je patrn
zejmna vnitn rozpor, lovk pece zmrn vyhledv situace, kter
ho pitahuj a souasn lekaj. Chtl by uznn a nklonnost prv toho
lovka, kterho se boj. I cestovn horeka me vst k vytvoen
oparu, pedstavuje pece rovn dvojsenou situaci. Na jedn stran
lovk ho touhou po cest, na druh stran z n m nepiznan strach,
kter se projevuje v napt a me zat plit na rtech. Nezdka je to
nevysloven vta Neodlome pece jen radji tu cestu?, kter, msto
aby vyla z naich rt, se na rtech usad v podob oparu.
Pi pit ze sklenice druhho lovka se v ns ms odpor a strach,
abychom neztratili blzkost a nklonnost tohoto lovka. Nemme

107

odvahu zdrhat se projevit dvrnost spolen sklenice, a nepiznme

se proto ke svm pocitm hnusu. Herpes pak namsto ns penese pes
rty to, co jsme se pes n neodvili vyslovit. Ve svch odpornch
puchch ztlesuje nevysloven odpor svho majitele. Fyzick
nkaza prostednictvm spolen sklenice nehraje dnou roli, nebo
virus v sob tak i tak maj vichni zastnn.
U nkterch lid sta pouze to, kdy vid nkoho s oparem na
rtech. S odporem se vnitn odvracej, duevn se vi tomuto lovku
uzavraj a mus msto toho otevt sliznici svch rt. Opar na rtech
(podobn jako aluden ved, ovem nekodnji) skuten znzoruje
nesoulad mezi ochrannou sliznic a agresivn niivou silou. To, co by
postienmu nikdy neprolo pes rty, se v oparu pece jen vyjd.
Sliznice je oblast pedurenou pro pocity hnusu, v na kultue je pece
povaovna za nco, co vzbuzuje hnus. Pro Indiny byla naopak cenn
a symbolizovala pvod ivota, protoe vdli, e je dleit pi plozen
novho ivota. Proto mohou Indini svm dtem nebo nemocnm bez
nejmenho pocitu nap. pedvkvat potravu. Herpes labialis se u
nich neobjevuje.
Slunce je symbol muskho principu a vitality pro jeho blzkost
tak s chut vyhledvna, akoli svm vyznavam nezdka prokazuje
patnou slubu. Zvlt npadn je to ve vysokch horch, kde jsme
mu v istm vzduchu velmi blzko a kde s oblibou vyvolv herpex
simplex. Jak u Ikarv pklad, jeho paprsky mohou bt dokonce
ivotu nebezpen. Kdo si spl rty na fyzickm principu vitality bude
mt vi nmu ve vdomi odpovdajc nepiznan odpor. Oni modern
hrdinov, kte, se v Ikarovch stopch bl ke slunci na vrcholcch
velehor a pitom dostvaj opar rt, maj ambivalentn rysy. Mli by
zpochybnit svou hrdinskou slunen vitalitu a pinejmenm ptrat po
jejm rubu. V chladn przranosti istho horskho vzduchu by se
pitom mohlo mnoh z jejich horkosti objasnit.
Duevn otesy na zatku cyklu mohou prozrazovat nepiznanou
rozpolcenost, co se te touhy po dtti. Krom toho povauje mnoho
en msn krvcen za nco neistho, co je napluje odporem a
hnusem. Svd o tom vrazy jako pinn nebo krvav tden.
Z lkaskho hlediska je herpes labialis symptom, kter nen
nebezpen a kter je sotva nutno lit. Nboj, kter v sob toto tma
skrv, pochz z jeho hodnocen. Postien se ct bt znetvoeni a ve
svm hnusu a odporu odhaleni ped celm svtem. Mnoz se

108

s takovmi neistmi rty vyhbaj veejnosti, aby nemuseli ukazovat

sv zneitn. Benign vedy na okrajch jejich sliznice prozrazuj
plinou vbunost v dui. Jej horn vstupn brny jsou zapleny,
vzplly konfliktem. Rty psob odule a zvten a naznauj smyslnost,
kter vystoupila z pedem urenho rmce. Tak zde je ve he
ambivalentnost: Jednak se odul rty zvt a pitahuj na sebe
pozornost, jednak souasn signalizuj: Nedotkej se m, jsem
odporn a hnusn. Ve rtech pokrytch oparem je vidt pokrytectv.
Upmn tlo vyzvedv nco, k emu se jeho vlastnk nechce piznat.
Nco neistho zde vychz na povrch, a to z vlastnho nitra.
Nyn se druz lid tt postienho a on pociuje odpor z druh
strany. V puchcch oparu ov vechno, co ho plilo na rtech a co
mu z odstupu a ze zdnliv slunosti nelo pes rty. Vnj dojem je
znien palivmi puchky, tekutinami pipomnajcmi slintajc dt,
otevenost pehnanou do ved nebo strupovitou neistotou. Nic ji
nemus zstat nevysloveno. Vechno, co z reptn a ehrn, ze
sravch slov, pinavch mylenek a zraujc otevenosti zstvalo
potlaeno za sevenmi rty, nyn dostv anci. Opar rt je
somatizovanm odporem vi vlastnm hlubinm. Je tlesnou formou
pro vechnu navenek neprojevenou pnu. Jak odporn je lovku
tato tematika, lze testovat na pedstav polibku na rty s oparem.
Na tomto mst je ance hloubji porozumt principu nkazy. U
oparu rt jednoznan existuje fenomn nkazy a stejn jednoznan
zde m sotva nco spolenho s pvodci nemoci. Nemus tomu tak bt
vdy, u herpes genitalis uvidme, e penos fyzickch pvodc nemoci
hraje vt roli. Princip nkazy vak zstv tent. Myslme si pitom,
e jsme chytili nco vnjho, odpornho, a na to jsme onemocnli. Ve
skutenosti se nm nco vnjho me zdt odpornm jen tehdy, kdy
u to v sob duevn mme. Nikdy ns neme venku nic vylekat,
neexistuje-li to ji v ns jako vzor. Pvodci nemoci jsou podle situace
vce nebo mn dleitmi penaei vzoru. U herpes labialis je tento
vzor ptomen nejen ve vdom, nbr u i fyzicky. Potud zde nehraje
tlesn nkaza dnou roli a rozhodujc je pouze nkaza duevn.
Ambivalentnost, odpor a strach z nkazy mohou zpsobit, e virus
v tle kontrolovan se vymkne kontrole tm, e se v dsledku
uvedench pocit naru duevn rovnovha. Bez aktivace vnitnho
vzoru nemohou bt nebezpen ani nejzkenj viry. Svd o tom
ivot a psoben slavnch lka v dobch moru, jako byl
Nostradamus. Nemli strach. Zdli se bt naopak vnitn smeni

109

s obrazem nemoci, a tak jim ani nejnebezpenj pvodci nemohli

ublit.
U oparu je nebezpe zaarovanho kruhu zvl velk,
nahrazuj-li se vklady hodnocenmi. Kdo pojm herpes nikoli jako
vraz vlastnho odporu, nbr jako trest za pinav mylenky bude
tuto oblast dle tabuizovat, a tm posouvat hloubji do stnu. Vce opar
pak bude upmnou reakc tla.
Uebn kol spe zn tak, e je nutno poznat smyslnost
hodnocenou jako neistou a dal rozpolcen tmata jako vlastn,
pijmout je a vyjdit. Piznat si odpovdajc mylenky a vyjdit je
navenek verbln, namsto v podob puchk pi oparu, je pro rty
ochranou. Musme ovem riskovat svj ret a podstoupit nebezpe, e
se v penesenm smyslu splme. Zato ns lk ance, e se staneme
dosplm a otevenm lovkem.
Z konkrtnho hlediska oteven rty s oparem krvcej a
strupovat pln podobn jako rozkousan rty. Je nutno dojt pes odpor
k smyslnosti, vedle odpudiv strnky sliznice poznat a zavat i jej
ivotodrn aspekt. ivot vznikl z temnho prvotnho bahna a kad
lovk vyel na svt z temnho klnu, teprve menstruace se svmi
tmavmi vami vytv pedpoklad pro nov ivot a chce bt
akceptovna jako dleit soust ivota.
Jzliv mylenky by mohly vlastnmu ivotu propjit znost a
koen, impulsy, kter ns nut reptat a soptit, by mohly bt
vyjadovny ve form konstruktivn, snad dokonce kousav kritiky. Ve
spoleenskm kabaretu by dokonce byla monost tuto kritiku vyslovit
nahlas a adresovat ji pmo tomu, komu pat. Jde prv o to, abychom
servrovali siln koenn slovn koktejly, kter elegantnm zpsobem
pekro jist hranice a sm bt mrn nekal nebo dokonce zraujc.
Dal formou, jak tuto tematiku obrazn a jet tolerovanm zpsobem
uvolnit, je vtip.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.8 Od u.
631 Obma uima poslouch.
632 Nastav ui.
633 Tenk m ui.
634 M tlust ui.

110

635 Jest v tom po ui.

636 Po nem ucho vlci.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Kter tma dl zmatek v m duevn rovnovze a raz cestu

oparu?
eho se ttm? Co m odpuzuje? m se hnusm ostatnm? Co ve
mn bud odpor? Co povauji za neist? Do jak mry je s mm
odporem spojen cht?
Jak vztah ve mn vyvolv sliz(nice)? Mohu jej kladn pijmout
tam, kde je jeho msto?
Jak pinav mylenky skrvm a m rty je vyslovuj, jen kdy
pekrom uritou mru? Kter vrazy bych nikdy nepenesl pes
rty?
Nezohavuji se proto, abych se nemusel postavit pochybnm
tmatm nebo partnerm? Brnm odpudivmi rty polibkm a
jinmu kontaktu?
Je pro m stran mylenka, e bych zveejnil sv problmy, a tak
toho dosahuji prv svm symptomem?
Jak rozpolcenost mi psob obte? Nen tomu snad tak, e se
skutenosti neodvauji pustit na tenk led, akoli to pedstrm?

Oi a zrak
Nejastj on problmy jsme podrobn zpracovali v prvnm
svazku, problmy s uima mn podrobn, ztrtu ichu a chuti vbec
ne. To pomrn pesn odpovd me naich obt a vyjaduje
hodnocen typick pro nai kulturu, o nich se vyplat se zmnit. Oi
svmi vnjmi znaky odpovdaj slunci a muskmu principu. 40 Goethe
to formuloval slovy: Kdyby nebylo oko podobn slunci, nemohlo by
slunce nikdy spatit. Sluchov orgn naopak vnjkov pipomn
muli, kter symbolicky zastupuje msc a ensk princip.
Oi jsou jedinou st naeho tla, kde spatujeme mozek, nebo
evolun pat zrakov nerv a stnice k centrlnmu nervovmu
systmu. Svm charakterem se zrak bl vdom. Vyzvednut o na
smyslov orgn prvn tdy probhalo souasn s tm, jak zaal velk
mozek zaujmat dleitj postaven. Mylen formuje n zrak, zrak
vak tak formuje mylen. Mylen i zrak si navzjem odpovdaj ve
svch monostech a zdrojch chyb a vzjemn se podporuj. Mylen

111

elegantn pomohlo zraku pekonat rzn nedostatky. Zatmco toti

slyet a ctit meme vemi tymi smry, vidt meme vdy jen
polovinu svta. Jen nkte bohov s vcero oima a mnohook past
Argos mohou pehldnout celek.
Zrak je orientovn na svtlo slunce, jeho paprsky jak se zd,
vdy pmou, a tm nejkrat cestou. Ve shod s tm se i my pokoume
myslet a plnovat pmoae a bez oklik. Nae uml okoln prosted
jsme postavili na pmkch a pravch hlech, zatmco proda ije
naopak v kivkch a zaoblench a nezn ani pmku ani prav hel.
Nejen nae mylen je urovno nejkrat cestou, i vechny nae
pedstavy a oekvn ve vztahu k dalmu vvoji jsou pmoarmi
projekcemi do budoucnosti. Protoe vak ve skutenosti nic neprobh
pmoae, mnoh pi tomto plnovn prv sklouzne jinam. Mnoh
hovo pro to, e znsilovn naeho pirozenho ivotnho prosted
m mnoho spolenho s tm nsilnm prosazovnm pmoarosti. Ta
se zakld na mylenkov chyb souvisc s nam zrakem.
Jak zce je vdom spojeno se svtlem skrze zrak, ukazuj vrazy
jako zblesk ducha, osvcen, jasn rozum, svtlo vdom, temn
stedovk atd. Mluvme zcela samozejm o tom, e nm svitlo
poznn, a nikoli snad, e nm zaznlo, zachutnalo nebo zavonlo.
Maximln zvuk by si mohl init nrok na tuto poctu, nebo podle
mt nejrznjch nrod existoval zvuk jako prvn a cel stvoen
zaalo zvukem. Na zatku bylo Slovo, u bible. Z indickch vd se
dozvdme, e vechno vzniklo z prvotn slabiky m, v pedstav
praobyvatel Austrlie vznikl svt z Boho zpvu. I v naem
racionlnm svt zbavenm kouzel fyzika u, e vesmr pochz
z velkho tesku.
Podcenili jsme tuto situaci a namsto sluchu jsme povily zrak a
naemu jasnmu rozumu jsme pisoudili prvn msto. Nejprve
spatujeme svtlo svta, akoli vme, e dlouho ped svtlem svta je
slyet zvuk mateskho srdce a e v rozhodujcch fzch ivota je lep
naslouchat srdci ne poilhvat po rozumu.
Stavba oka nm odhaluje dal, nikoli neproblematickou
zvltnost naeho zraku, a tm i vdom. Nevidme na stnici, vude
stejn dobe a oste. Na okraji je schopnost vidn slab a vnmavost
barev nedostaten, ale naopak smrem ke stedu je stle lep. Zrak se
pro ns stal aktem koncentrace, uprme pohled na jeden bod, a tm
vechno ostatn automaticky zatmvme. Podobn soustedme sv

112

vdom na to nejdleitj piem vechno nedleit smeteme ze

stolu. Vbr m dvoj charakter, spov toti na vyzvedvn a
zavrhovn. Zrak pravdpodobn nebyl vdy centrovan takovm
zpsobem. Jet dnes vid jin savci jako nap. kon v celm zornm
poli rovnomrn dobe. Vedle bodu nejostejho vidn m nae oko i
slepou skvrnu, ono msto, kde vstupuje zrakov nerv do stnice.
Vdom vycvien na vbr a jednoznan stanoviska, racionlnm
zpsobem zavzan nejkrat cest, tak rovn u nkterch vytv
slepou skvrnu. Kad koncentrace a z n plynouc vbr spov na
(vy)hodnocen a pedpokld mylenkov procesy.
Zkuenost s perspektivou ns u, jak velk je loha hodnocen
jak v procesu vidn, tak mylen. V pokivenm obrazu skutenosti
vnmme to, co je blzk, jako velk a to, co je vzdlen, jako mal.
Potud nachzme egocentrinost, kter v prbhu djin formovala nae
mylen, ji ve zpsobu naeho vidn. Jen to, co je nm osobn blzko,
dostv pimen prostor v naem mylen a jeho optice. Vyrka na
vlastnm nose je nm bli, a tm dleitj ne epidemie cholery
v Latinsk Americe.
Na druh stran existuje zdnliv protikladn efekt projekce,
kter rovn podstatn souvis s okem. Zatmco bevno v oku svm
horliv pehlme, v oku druhho rozeznvme tsku velmi zeteln.
Zavzali jsme se tomu, e vechno vidme venku mimo sebe, akoli
oko nm kdykoli me doloit opak. Vechny obrazy vznikaj vdy
pouze na stnici, kter je jednoznan uvnit. Velmi dobe to objasuje
tento pklad: Kdo se dv do zivho slunce a pot zave oi, vid za
zavenma oima tmavou skvrnu, negativ slunce, kter venku s jistotou
neexistuje.
Sny nm kadou noc ukazuj, e ani stnice nen k vidn
nezbytn. Vechny obrazy, kter se dovnit dostvaj zdnliv zvenku a
snov obrazy teprve, jsou ve skutenosti vdy vnitnmi obrazy. Jin
neexistuj a v zsad ani existovat nemohou. Pesto povaujeme sv
oko za fotoapart a vychzme z toho, e to, co venku fotografujeme,
tam skuten tak je. V prvnm svazku jsme z jinho hlediska ukzali,
jak problematick je tato pro ns tak samozejm domnnka. Ve
skutenosti vidme vechno uvnit a prohlaujeme to za vnj svt. To
je vak mechanismus projekce, s jej pomoc odsouvme navenek
vechno, co nememe strpt v sob.

113

Oko tak poskytuje zkladnu jak pro racionalizace, tak pro

projekce, napomh naim hodnocenm a podporuje vbr, a tm
omezen skutenosti. Protoe to vechno dl ve slubch mylen a
jeho linernho, racionlnho a hodnotcho obrazu svta, revanuje se
vdom odvnm umleckm kouskem: Sugeruje nm, e vechny
vjemy naich o jsou objektivn, tj. e vechno, co si tam venku
domlme, odpovd pravd.
Na tomto triku se zakld n obraz svta a vlda intelektu, kter
nakonec vd om a jejich nmaze za to, e kulat svt umle
narovnvaj. Jak mnoho pitom oi obelhvaj samy sebe, ukazuje
jejich vlastn kulat tvar. Dnes vme, e v tomto svt ve skutenosti
nic neprobh pmoae. To, co v malm vypad jako pmka, je ve
skutenosti kivka, jak dokazuje zakiven zem. Ani svtlo nevychz
od slunce v rovnch paprscch, nbr ve velkch spirlch. Dnes tak
vme, e nae oko me vnmat vbec jen malou st
elektromagnetickho vlnovho spektra, a tm na skutenosti. V tto
problematick situaci, kter ohrouje jejich neomezenou vldu, se
intelekt a oko spojily jet tsnji a intelekt upravil monosti oka jako u
dnho jinho smyslu. Technickmi pomckami mu pomohl rozit
jeho omezen schopnosti, pomoc mikroskop na svt malch vc,
pomoc dalekohled a teleskop na dalek prostory vesmru. Vemon
triky a pomocn technick prostedky sugeruj, e to s nam zrakem
nen tak patn, jak to naznauj opt upmn oi individulnch
jedinc. Brle jasn prozrazuj, e vtina intelektul je schopna vidt
svt pouze skrze sv vlastn brle. Kontaktn oky maj zabrnit tomu,
aby se podvod odhalil. To, e vce ne polovina obyvatel v takzvanch
vysoce rozvinutch zemch sotva vid bez pomocnch prostedk, by
mlo bt na povenou. Ani stl kontaktn oky, kter se ji zkouej,
na tom nebudou moci mnoho zmnit.
Ke vem tmto bolestnm upmnm zkuenostem se pidruuje
jet modern fyzika, kter Heisenbergovou relac neuritosti dokld,
e nejsme v zsad nikdy schopni vnmat objektivn, protoe
subjektivn pozorovatel je vdy zapojen v procesu vnmn. Musme
pochopit, jak relativn je n zrak a jak snadno jej lze oklamat. Vnmn
je osnovou kadho vdeckho men, ale stejn jako men je vdy
zaloeno na srovnvn, a tm je relativn. Nsledujc vyobrazen snad
me objasnit toto dilema:

114

Ob stedn koleka jsou stejn velk, ale v menm obvodu

psob lev koleko vt, zatmco jeho dvoje vpravo uprosted
vtho obvodu vypad spe men. To, co dl dojem jako optick
klam, odpovd kadodenn zkuenosti, e abychom psobili zvl
velkolep, hledme si co mon nejmn vynikajc okol.
N zrak vak je nejen relativn, ale i klamn. V kadm filmu
provme, jak nm ve skutenosti nehybn obrazy pedstraj iluzi
ivotnosti, ve starch filmech se kola kor to nhle nazptek atd.
Pravdpodobn nejproblematitjm aspektem naeho vidn je
vbr, pp. hodnocen, kter snad objasn nsledujc obrzek:.

podle W. E. Hilla
Star a mlad ena jsou na nm samozejm souasn a vdy
ptomny. Svm vbrem vak meme vnmat nejprve tu, ke kter
mme vt afinitu. I kdy nakonec objevme ob, je pro ns nemon
je vidt zrove, akoli vme, e jsou ptomny souasn. To, co se na
skrvace me jevit jako zbavn, dostv zcela jin kvality, kdy si
uvdomme, jak cel svj ivot vnmme skrze takov vzory, kter
propoutj jen urit, nm pjemn vci a zbytek zatemuj.
Nevrhme sv pohledy na svt jakkoli libovoln, nbr si do nj mnoh
vmlme, zatmco nco jinho pehlme. V Schopenhauerov vrazu
Svt jako vle a pedstava se projevuje tato zkuenost stejn jako
v nzoru Hermana Weidelenera, e kad vidn je tak szen. Tak
jsou tedy spekulaci (z lat. speculare = ptrat, sldit) oteveny dvee a
vidn se stv jet suspektnj (podezelej). Nzorn pklad
poskytuje politika, kde se zstupci socilnho vzoru mohou lta schzet

115

s pvrenci konzervativn nebo liberln pedlohy, jen aby si

bezvsledn vymovali nzory. Jak opticky, tak mylenkov se
meme v jednom okamiku soustedit vdy jen na jeden bod
(pohledu). Mme-li sklon k tomu, abychom z tohoto bodu pohledu
udlali jedin stanovisko, kter lze zastupovat, jsou znm problmy
pedem naprogramovny.
Oi nm ukazuj, jak velmi jsme vzni na polaritu. Ze
soubnosti dlaj posloupnost, a jsou tak vlastnmi garanty linernho
chpn. Z jednoty dlaj dvojnost, a maj tak velmi mnoho spolenho
s na zoufalou situac ve svt. Vhled do jednoty je se dvma
fyzickma oima v zsad nen mon. Za tto situace nen udivujc,
nbr typick, kdy se problmy s oima rozvjej v takovm potu. To,
e mme veobecn sklon k tomu, abychom pepnali sv oi, vyplv
z poadavk, naeho primrn optickho svta. Problmy se pitom
objev jen tehdy, kdy si vnman vci nechceme uvdomit. Toto
vracen zraku, nevnmn, se somatizuje v rznch formch a obrazech
nemoci. e maj tyto fenomny v takovm potu co doinn s nmi,
ukazuj takzvan primitivn kultury, kter jsou mn jednostrann
orientovny vizuln, a proto proij sv mld bez krtkozrakosti a sv
st bez dalekozrakosti.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.7 Od o a obo.
613 Kams oi podl?
614 Hle oima.
615 Kde milost, tu oi; kde bolest, tu ruka.
616 Pozbyl o.
617 Bol ho oi.
618 Co oi vid, o tom mohou sta mluviti:
619 Oi sou nesyt vc.
620 Oi se mu smly.
621 Oi m pro jin.
622 Oi vc vid ne oko.
623 Co z o, to z mysli.
624 M slzy na hebku.
625 eho oi nevid, toho srdce neel.
626 Byli by oi vyloupali.
627 Dobr z pedu i zadu oi mti.
628=197 Jest mu ml, co sl v och.

116

629 Rd o nm sly, coby mu sl v oi sypal.

630 Radi ho vidm, aby byl dl ode mne.

Ucho a sluch
Boltec vnj st ucha, m pijmajc enskou formu. Tam, kde
je oko pstupn aktivn kontrole, poslouch ucho pasivnj zkon.
Zstv vdy oteven, i v noci, v ensk polovin, nelze je dit a
kontrolovat a podle toho se tak me mn koncentrovat. Proto
pirozen neexistuje ani dn bod nejostejho slyen. Zatmco oko
libovoln zatmv skutenost a v zsad je omezeno na jej jednu
polovinu, na prv dan zorn pole, ucho neme vypnout, a je proto
informovno stle a rozshleji. I kdy si zdmneme a leme pitom na
jednom uchu, zstv bdl jet druh ucho. Okruh frekvenc vnman
na elektromagnetick kle daleko pesahuje okruh, kter vnm oko.
To, e un boltec nem ve srovnn s onm vkem takovou
pohyblivost, rovn zdrazuje pasivnj povahu tohoto smyslu, kter
je umstn typicky nikoli uprosted jako oi, nbr na okrajch oblieje.
Pozorn nkoho vyslyme nebo nastavujeme ui, zatmco pohledy
pouze vrhme kolem sebe. Skutenost, e zvata jsou schopna hbat
uima a i nkte lid maj jet rudimentrn aktivn schopnost hbat
boltci, dv tuit, e tuto schopnost jsme v prbhu vvoje zanedbvali,
a tedy ztratili. Pouze v penesenm smyslu jsme jet schopni nastrait
ui. Jak daleko jsme doli, to snad dokld fakt, e schopnost hbat
uima dnes povaujeme za komickou, nepohybliv oi jsou vsak pro
ns tragdie. Rozdln hodnocen tchto dvou smyslu se projevuje i
v tom, e se stle spolhme na nae vidn, ale jen zdka jsme jedno
velk ucho, ba zapomnli jsme tm naslouchat druhm.
Dleitjm znakem ucha ne jeho boltec ve tvaru mule je jeho
vlastn sluchov orgn ve vnitnm uchu ve form hlemd. Obraz
spirly je prastarm symbolem, kter se na rozdl od pmek bl
skutenosti mnohem vce. Na mst vzniku nov hmoty, v oblasti ze
vech nejmen, atomov fyzici odhalili jeho signaturu. Astrofyzikov
se s n setkvaj v obrovskch rozmrech vesmru jako se spirln
mlhovinou, v ddin ltce DNK j jsou na stop molekulrn
biologov a psychoterapeuti ji znaj jako spirlu, j zan kruh ivota
pi poet a j se ivot na konci uzavr, kdy due opt opout tlo.
Vnmn ucha se tedy me blit skutenosti, pedevm kdy
uvme, e ve stvoen se ve zakld na zvuku. Nda brahma, svt je
zvuk. C. G. Carus ekl: Vnitn ucho smme oznait za nejdleitj

117

a nejvznamnj orgn psychickho vvoje. Schopenhauer a Kant

poukazuj na vztah ucha k asu, kter odedvna mme podle pohybu
hvzd jejich kruhov obn drhy jsou ve skutenosti spirly. ivot
je rytmus, uvedl Rudolf Steiner, a protoe i as probh rytmicky, je
zce spjat s nam ivotem. Oima vidme povrch svta, fenomny.
Svma uima vak naslouchme do hloubi ke koenm naeho ivota.
Potud jsou fenomenln oi v protikladu k radiklnm (lat, radix
koen) um. To nedl ui principiln lepmi, ne jsou oi, ukazuje to
vak, e je pouvme jinm, hlubm zpsobem.
Vztah obou pednch smyslovch orgn se zeteln odr
v mezilidskch vztazch. Vidme se a naslouchme si navzjem.
Zrakem navazujeme kontakt, naslouchnm se ume vzjemn si
rozumt. O kolik hloubji se ns dotk sluch, ukazuj reakce na
oslepnut a nedoslchavost. Na zklad panujcho hodnocen
povaujeme oslepnut za mnohem hor, V praxi se vak ukazuje, e je
snesiteln snadnji. Se sluchem ztrcme spolen rytmus a tm i pocit
sounleitosti se svtem a z toho plynou psychick poruchy a po
deprese. Hluchota jde ruku v ruce s necitlivost. lovk se dl
hluchm, aby se ho tma netkalo, nebo je hluch ke vem
prosbm. Vznam sluchu dokld nmeck pslov: Kdo nechce
poslouchat, mus pykat.
Pijdeme-li o sluch, ijeme ve svt bez zvuku. Je to pocit
vyvrenosti, pocit outsidera v nejhorm smyslu, kter lze duevn
sotva snst. Jako je na potku stvoen zvuk, sly i kad bytost od
zatku tlukot mateskho srdce. Jak dleit je tato akustick pupen
ra, ct kad matka, kter si sv zneklidnn dt spontnn a
intuitivn pitiskne na srdce. Pi kojen je to nikoli v neposledn ad
tento dvrn zvuk, kter dt ukliduje. Tento fenomn vidme na
kad kachn rodince. Matka nepetrit kch, a dokud ji mlata
sly, je vechno v podku. Jakmile se kchn zeslabuje, je as
k nvratu.
V ohluchnut, pp. v nedoslchavosti* je odkaz na to, abychom
pestali poslouchat smrem ven a oekvat odtud odpovdi. Nemme
ji poslouchat vnj, nbr vnitn hlas, na kter jsme obrazem nemoci
upozorovni. Mme najt vnitn rytmus. Pirozen je to kol
zralejho vku, a proto tento obraz nemoci zasahuje pedevm star
lidi. Kdo se v pokroilm vku orientuje dle pouze smrem ven, mus
potat s tm, e osud bude jeho chybu korigovat. To se me stt

118

uzavenm vnjch u. Vlastn vnitn hlas stejn jako hlas Bo jsou

slyet nezvisle na fyzickch uch a zstvaj v extrmnm ppad
nam jedinm spojenm. Meme to provat jako drama nebo anci.
Zde bychom mohli pomyslet na skladatele Beethovena a Smetanu, kte
navzdory vnjmu ohluchnut skldali a vnitn tak slyeli boskou
hudbu.

Tinitus neboli huen v uchu

To, co se snad na prvn pohled me jevit jako nekodn mal
symptom, trp v souasn dob v Nmecku vce ne est milion lid a
doshlo ji stupn epidemie. Tinitus pochz z latinskho slova
tinnire, co znamen zvonit. asto se to popisuje i jako huen,
umn, bruen, hlahol zvon, bzuen, svitn, klepn, pskn,
inen nebo dokonce vyt. Ne vichni, ale pevn st postiench
vnitnm hlukem trp, ct se bt ruena a nkdy dokonce omezovna.
kolsk medicna vychz u vce ne poloviny postiench
z toho, e pinou je hluk. Prakticky u vech pacient se najde
souvislost s nezvldnutm stresem. Huen v uchu je tedy hluk, pejat
do nitra, postien ru sami sebe. Mnoh mluv pro to, e tito lid,
rueni vnjm hlukem, se nepostavili na odpor, nbr vpravili, pp.
vposlouchali sv agrese do sebe. Msto toho, aby se se stresem
konstruktivn vypodali a utkali se s vzvami venku, maj sklony
k tomu, aby si vechno srovnali sami se sebou ve svm nitru. Nen divu
kdy se jim pak nco pihod. Zvuky v nitru (jako vechny symptomy)
je teba chpat jako signly, kter nm chtj pedat njak poselstv.
Povaha tohoto poselstv vyplv z povahy zvuk, kter v sob vesms
maj nco varujcho nebo pinejmenm vzbuzujcho pozornost.
Zvonc budk ns chce probudit, sirna vylekat, vyt houkajc bje
varuje stejn jako houkn sirny, kter varuje ped bou, kdo klepe,
domh se vstupu a pozornosti, pskn varuje nebo dv znamen.
Takov zvuky nemus bt snad pjemn, jsou vak vdy smyslupln.
Huen bouky, bzuen vosho hnzda nebo bruen medvda nevt
samozejm nic dobrho, ale je velmi uiten, kdy je vyslyme,
vezmeme varovn vn a adekvtn se zachovme.
Pacienti s huenm v uch penesli do svho nitra pliv stresu a
nyn jim odtud zn a varuje je z nejvt mon blzkosti pot, co
vzdlenj signly peslechli. Bod ivotnho pbhu, v nm zapoalo
varovn z nitra, naznauje, kdy sud petekl. Pacienti v sob

119

znemouj ticho, a tm se u znt svou hlubokou potebu klidu.

Vnitn ticho vak me vzniknout teprve tehdy, kdy se venku udl,
co je teba. V tom se podobaj na modern spolenosti, kter rovn
stle vce znemouje ticho a konfrontuje lidi se svm stle vtm
hlukem a stresem. Prv tm vak probouz vzrstajc potebu ticha.
Rostouc hluk odpovd stle astjm ppadm huen v uch,
piem zde zasahuje mnohem dle a nen jej mon mit pouze
v decibelech. Je-li pacient s huenm v uch i produktem spolenosti,
kter sotva zn ticho, je svm symptomem zvl vyzvn k tomu, aby
se postavil hluku, a tm se nauil s nm zachzet. Spe ne alopaticky
potlaovat hluk by jeho kolem bylo naslouchat, co mu tento hluk m
ct. Vtinou je to poadavek nebt hlun pouze uvnit, nbr i
navenek.
Pacienti jsou na jedn stran pli dobe pizpsobeni potebm
spolenosti, na druh stran vak pli patn potebm ivota s jeho
stle se mncmi poadavky. Pesunuli do nitra stres, kter by mohl
vyzvat a oivovat ivotn sly, a vnitn se zabarikdovali v dobe
fungujcm vnjm ivot. Tato situace se asto odr v soubnm
procesu kornatn cv. Aspekt ztuhlosti a chybjcho pizpsoben
zmnm ivota je pi tinitu akusticky znzornn v mnoha zvucch:
K probouzejcmu charakteru zvuk pak jet pistupuje zvonn a
inen ztuhlch, ustrnulch struktur. Zatmco tny pedstavuj
harmonick kmitn energie, vyznauj se zvuky neharmonickm
kmitotem. V kadm zvuku se vak uvoluje energie. Vzhledem
k tomu lze rozliovat dv skupiny postiench, velkou skupinu
ruench a malou st, kter svj tinitus prov jako tny a um s nm
dobe vychzet. Velkou pomoc by bylo ji to, kdyby pacient peel
z prvn skupiny do druh, a na to se zamuje i vtina terapi.
Zkuenost ukazuje, e uvolnn akceptovn zvuk udl
z divokho huen boue ji pjemnj tny, kter mohou lovku
ukazovat cestu. Jde o to, abychom zvnitnn stres opt poznali venku
a konfrontovali se s nm. Tak se me stt, e zvony v pravm slova
smyslu bij na poplach, lovk je svolvn, aby sebral sv sly.
Podstatnm kolem postienho je nejen najt vlastn stanovisko
uprosted vnjho chaosu, nbr je i brnit a dret se proti nporu
vnjch trap. Mnoho pacient s tinitern m navc problmy
s rovnovhou. Orgn rovnovhy je ve stejn skaln kosti jako vnitn
ucho a je zsobovn stejnm nervem, kter se nazv statoakustikus.
Odsud jsou nakonec zeny vechny svaly, kter nm dovoluj

120

vzpmen se utkvat se zemskou thou. Problmy se sluchem, kter se

k tomu asto dru, se projevuj ruivou, vnitn zvukovou kulisou.
Ukazuj, jak tk je tma slyen, naslouchn a poslouchn, kdy
lovk vechno vnj pijm do svho nitra a pro to vnitn ji nem
msto.
Primrnm uebnm kolem tedy nen odpoutat se co mon
nejefektivnji od vnitnho ruivho vyslae, jak se domnvaj pstupy
zamen na terapii chovn, nbr mu prv naopak naslouchat. Kdy
pacienta zvuky roziluj, chtj poukzat na vlastn agrese, naruuj-li
schopnost koncentrace, naznauj problmy se setrvvnm u
podstatnch vc; pedevm vak vdy kaj, e koeny jsou ve
vlastnm nitru. Vnj hluk nen vinen, zodpovdnost nese nae vnitn
zachzen s nm. Hluk se zvnituje a vlastn vnitn svt se zanedbv,
pp. shluku dovol, aby zmnil vnitn d v chaos. kol spov v tom,
abychom si silnm hlasem vymohli klid od nervujcho vnjho svta a
abychom se nauili naslouchat smrem dovnit. Intuice jako cesta
k vlastnmu du a pravd chce bt znovu oivena. V me, v jak se
kon toto odvrcen s nslednm obratem do nitra, se podle zkuenost
pestv ozvat i karikatura vnitnho hlasu, tinitus. Nau-li se pacient
poslouchat dobrovoln, nemus u bt okikovn. Z ruivho huen se
me stt slavn mal mu v uchu, kter je jako rdce a upomnatel
velmi uiten. Pacienti, kte tuto promnu zvldli, vyprvj, jak jim
jejich zvuky slou jako mrn a spolehliv taktovka a souasn jako
vestavn budk, kter jim brn klesnout zpt do neuvdomn. Budk
bud a signalizuje, e lovk je v danm okamiku ohroen. Hroz-li
postienm, e opust svou vnitn rovnovhu, zvuky s zesl, uraj-li
se opt agresemi, stvaj se i zvuky agresivnjmi atd.
Jako pohrdan a do stnu klesnuv vnitn hlas je tinitus
v podku, je mon jej promnit jako abho prince.
Nejvysvobozenj variantou vnitnch zvuk je ona mystiky
popisovan vnitn hudba, hudba sfr vnitnho vesmru. Rzn
duchovn tradice vysoko hodnot slyen takovch tn a interpretuj je
jako znamen pokroku na cest.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.8 Od u.
631 Obma uima poslouch.
632 Nastav ui.

121

633 Tenk m ui.

634 M tlust ui.
635 Jest v tom po ui.
636 Po nem ucho vlci.|

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Jak zachzm se stresem, pp. s poadavky a vzvami svho

okol, jak s petovnm?
Co se dlo, kdy m zvuky oslovily poprv? Jak jsem na to
reagoval?
Co u nechci slyet komu nechci naslouchat a koho poslouchat?
Jak je tomu s mou rovnovhou, s pevnost stanoviska, se
samostatnost a schopnost se prosadit? Stojm na pevn zemi?
Co mi maj vnitn zvuky sdlit? Co k vnitn hlas? Jakou roli
hraje v mm ivot intuice a pohled do nitra?

Orgn rovnovhy a stability

Jestlie hlem ve vnitnm uchu odpovdal spirle asu, slou
labyrint se svmi polokruhovitmi chodbikami na orientaci
v prostoru. Ti polokruhovit chodbiky jsou pravohle uspodny
smrem k sob a odpovdaj tem dimenzm naeho prostorovho
souadnicovho systmu. Takzvan sluchov kamnky se svou vlastn
thou naznauj organismu jeho prv danou polohu v prostoru
vzhledem k zemsk ti. Jak polokruhovit chodbiky, tak hlem
jsou ve vnitnm uchu, oboj je naplnno stejnou tekutinou a navzjem
spojeno. Zsobovny stejnm mozkovm nervem, 8. nervem neboli
statoakustikem, souvis spolu smyslov orgny prostoru a asu tak
tsn jako samotn prostor a as. Ne nadarmo mluvme o asovm
seku, modern fyzika mezitm objevila asoprostor. Anatomie
poskytuje odpradvna pedlohu. Pomoc orgn vnitnho ucha
meme zachovat rovnovhu, uvst vci opt do rovnovhy a zstvat
v rovnovze.
Zvra
U zvrat nen teba pli vykldat: Nomen est omen (Jmno je
znamen). Zvra poukazuje na zvra v hlubm smyslu. Lze ji
prozkoumat na prototypu obrazu nemoci, na mosk nebo cestovn
nemoci. Jej ast vskyt pi cestch po moi vedl k jejmu oznaen,

122

piem zvra se objevuje i pi jzd autem, na horsk drze

v zbavnm parku nebo dokonce ve vtahu. Podmnky vzniku jsou
v podstat vdy tm toton. Typick situace se odehrv napklad
nsledovn: lovk cestuje po moi a sed v podpalub u stolu. Oi ped
sebou vid prosten stl, kter stoj pevn na podlaze a hbe se. Hls
tedy centrle: Vechno je v klidu a v podku. Ve stejnou dobu vak
hls orgn rovnovhy z vnitnho ucha te centrle houpav
pohyby. Tm vznik situace jakhosi dvojitho spojen 43, v n pro
centrlu neexistuje dn een. Panuje bu klid, nebo pohyb, ale oboj
souasn je zjevn nemon. V tto situaci organismus ztlesn
oividnou zvra a nazna ji tak vdom. Zde je zvlt patrn, jak je
nemoc upmn. Symptom postienmu ve vlastnm zobraz, co neme
rozpoznat venku, e se mu toti houp pda pod nohama.
U nemoci z cestovn je tato vpov nekodn, protoe
konkrtn zem pod nohama se skuten pohybuje. U obraz nemoci,
jako je roztrouen sklerza, symbol rovn naznauje, e pda, na n
lovk stoj, se mu pod nohama houp. Zde je to vak mnno
v penesenm smyslu, a tm je to nebezpenj. Pi mosk nebo
cestovn nemoci tlo nevolnost rovn naznauje, e je mu na
zvracen a e by se tto situace nejradji opt co nejrychlej cestou
zbavilo. Nemocn se v pravm smyslu slova nect ve svm ivlu.
Dostali se naopak do vru ivl, ij v iluzi, e jet stoj nohama pevn
na dvrn znm, klidn zemi, zatmco se u dvnou houpou na
vlnch moe. Tuto situaci by si mli pln, tj. vemi smysly piznat a
zcela se pustit do skuten nosnho vodnho ivlu, pak by se dali opt
rychle do podku. Nemuseli by v konkrtnm smyslu zvracet, kdyby se
v penesenm smyslu podrobili situaci.
Obraz nemoci ji v sob obsahuje een. Protoe postien mus
zvracet, nut je to vyjt na palubu. Tam jejich oi vid pohyby vody a
lodi a informace opt souhlas s informacemi z vnitnho ucha. Zvra a
nevolnost me pestat, dme-li ve lunu lovku se zvrat do ruky
pdlo, ihned projev upmnost: Mus se koncentrovat na vodu a oi
poznaj svj omyl. To je tak dvod, pro se mosk nemoc nikdy
neobjevuje pi plavn. Nikdy nen postien ani idi auta, nbr vdy
jen spolucestujc. Na rozdl od idie se vtinou nedvaj na cestu,
nbr zstvaj oima uvnit vozu. To je vak situace, kdy nastupuje
dvojznanost. Postien smyslov orgny hls nesrovnalosti.
S nastupujc nevolnost dti pirozen tak ukazuj, e v aut nejsou
prv ve svm ivlu. Jedin een je, abychom je pimli dvat se

123

dopedu tm, e jim budeme ukazovat njak zajmav vci. Jin

metoda osvden ve vech ppadech spov v doasnm vypnut
chybnch hlen tm, e lovk prost zave oi. Pak se dve
nepjemn pohyby stvaj pjemnmi a houpn usp. lovk je opt
ve svm ivlu, nebo pesn tak zapoal ivot v plodov vod, a proto
se tolik dosplch i dt rdo nech ukolbat ivotem. Dleit je zavt
oi, vzdt se kontroly a svit se tto prapvodn situaci.
Tent princip plat pro vechny druhy zvrat, i pro mnohem
astj obhovou zvra, kter postihuje lidi s nzkm krevnm tlakem,
kdy pli rychle vstanou z postele. Jejich zvra spov v onom
pli rychle. Dlaj, jako by se chtli novmu dni nebo nov situaci
postavit s rozmachem a elnem. Nen-li to vak podepeno i vnitnm
postojem, mus tlo tento podvod odhalit, pp. ztlesnit. Postien opt
klesaj dol a dostvaj novou anci v jim odpovdajcm pomalm, ale
upmnm pohybu.

Mnierova nemoc
V tomto ppad jde mn o popsan obraz nemoci, ale spe o
komplex symptom, v jeho centru jsou zchvaty zvrati se zvracenm,
vyren potu a bledost. K tomu se pidruuje ztrta sluchu a/nebo
huen v uch a u o fenomn nazvan nystagmus. Toto slovo
pochz z etiny a znamen tkn nebo kubn oima. Objevuje se
pi rznch nervovch chorobch, jako je roztrouen sklerza, a asto
i pi onemocnnch vnitnho ucha. K tomu je nutno potat i
Mnierovu nemoc, jde toti velmi pravdpodobn o problm s tlakem
v systmu labyrintu obloukovitch chodbiek. Obraz nemoci se
objevuje nhle zdnliv z istho nebe a postihuje nemocnho
zchvaty, piem mezidob bez obt mohou bt rzn dlouh.
Stejn jako u roztrouen sklerzy i zde je teba brt zvra velmi
vn. Tlo za prv postienmu objasuje, e se dostal na nejistou
pdu, kter se pod nm houp. Nkdy tak zprostedkuje pocit, e se
mu pda pod nohama nhle ztrc. Za druh mu pedstr neexistujc
pohyby v mstnosti. Zklad, na nm nemocn stoj, se stal nejistm a
on si ji neme bt jist ani svm okolm. Neustle je ohroovna jeho
svbytnost a samostatnost, pevnost jeho stanovisek je zpochybovna.
Pi terapeutickm hledn duchovn-duevnho pole, kter lovka
obklopuje, se asto zjist, e pacienti se v etickm, morlnm i
nboenskm ohledu nebo ve sv ctidosti odvili pli vysoko do

124

zvratnch vin. Ve, co v jejich nrocch smuje pli vysoko a co

je pemrtn, ji samo o sob brn, aby ve svch neskromnch
pedstavch nalezli nosn zklad ivota. Mus se neustle pepnat a
jsou npadn eleznou vytrvalost, jsou toti stle odkzni na uznn
zvenku. Nedostane-li se jim nhle jednou tohoto uznn, dojde
k typickm situacm vyvolvajcm tyto obte. Situace maj asto nco
spolenho se ztrtou ivotnho obsahu, jeho se tito lid dr. Je-li tato
opora ztracena, je vidt celou jejich nejistotu a bezmocnost ne-li ve
vdom, tedy v kymcejc se pd. Pacienti si ji nejsou jisti svm
ivotem. V takovch situacch a navc znejistni symptomatikou se
nezdka dostvaj do zaarovanho kruhu. Protoe vnj pohyby
mohou vyvolat jejich vnitn pocity zvrat, pacienti se tm nehbaj,
od veho se odtahuj a choul se do sebe. Nedoslchavost, kter se s tm
spojuje, jet podtrhuje jejich izolaci. Tento obraz pln nepohyblivosti
v malm svt ohroovanm vnjmi toky pohyb je deprimujc,
upmn znzornn situace. Zkladna ivota je tak zk, tak mal, e
vbec nemohou stt obma nohama na zemi. Na jedn noze svch
idel vak stoj nejist, nebo se nad profnn vci tohoto svta, jako
je nap. sexualita jako vraz polarity, vyvyuj tak, e zvra neme
nepijt. Skutenost, e tlo mus toto drama uvst na scnu, ukazuje, e
pacienti si sv situace nejsou vdomi.
Medicnskou pinu nhl nebo postupn nastupujc
nedoslchavosti je rovn nutno hledat ve vnitnm uchu, tedy
v hlubokch vrstvch schopnosti slyen. Organismus objasuje, e
postien u nemohou slyet a poslouchat. Je zde podezen, e se
napln ren: Kdo nechce poslouchat, mus pykat. Kdy se toti ui
ucpou, objevuj se skuten krajn nepjemn pocity, jako je
nevolnost, kter nemocnmu ukazuje, e nechce spolknout nco, co je
pro nj nestraviteln, nbr se toho chce velkm obloukem opt zbavit.
Tkn o a neklidn pohled s tm spojen jsou zjevnmi znaky
nebezpe (pdu?). een spov v hlavnm pznaku: Postien m
zvra z toho, e si nco nalhv o vlastnm zkladu ivota. Tento
zklad se kymc a je nespolehliv, nemocnmu hroz, e kadou chvli
nhle, pp. pi zchvatu ztrat pevnou pdu pod nohama.
Uebn kol, kter vyjaduj tyto symptomy, zn: Oddat se
kymcivm pohybm, jak dalece to jen jde, a si uvdomme, e ivot
stoj na vkch i hloubkch a e je lep v nm obstt na dvou nohch
ne na jedn. Pznak postienho bezmla nut hledat si materiln
oporu, jinak by se zhroutili. Chce jim ukzat, e by bylo smyslupln

125

starat se o vlastn ivobyt a pedevm o ivotn obsah, kterho by se

dreli. Kymcen poukazuje na to, jak nutn zato bude vzdt se
pehnan kontroly. Zvlt ve vztahu k nedoslchavosti plat:
Nenaslouchat ji tolik tomu, co je venku, neposlouchat u vnj
pkazy, nbr zaposlouchat se dovnit do svho vnitnho hlasu a
poslechnout jej, co se te vlastn cesty. Nevolnost a zvracen v ppad
nutnosti dokonce agresivn naznauj, e je teba zbavit se toho, co je
na vem cizm nepotebn a co nelze zpracovat na nco vlastnho. Jde
spe o to, abychom hledali vlastn zklad ivota a jemu se svili.
kubav pohyby o signalizuj, e je teba spchat a neztrcet as.
V hloubi symptom se naznauje jejich rozputn. Kdy je zklad
ivota bezpen, me nm dt zvra smysl kdla a nechat ns
zapomenout na prostor a as. V zvratnm opojen lsky pociujeme
vky i hloubky citu a zatmco se tme do smysly matoucho
dobrodrustv, zstv tlesn rovnovha stabiln a spolehliv a tanec
ivota se stv poitkem.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Kde nemohu dvovat zkladn svho ivota? Jak je to

s obsahem mho ivota a se ivobytm?
Pro nechci slyet, co chce ct mj vnitn hlas?
Co ji pro svou ivotn cestu nemohu potebovat a eho se musm
opt rychle zbavit?
Jak je to s mou orientac v ase a prostoru, se systmem souadnic
mho ivota? eho bych se mohl dret?
Kde je v mm ivot to, co je pevn a spolehliv? Je v mm
kymcejcm se svt nco, co m bezpen dr?
Jak se mohu oddat tanci ivota, pp. se na nj nastavit?

Nos a ich
Nos je nam nejvce vynvajcm smyslovm orgnem a
povauje se za nejupmnj. Ze piky nosu meme v ppad
pochybnosti vyst pravdu. Svou exponovanou polohou se nos stal
zvl mnohoznanou oblast obtkanou vznamy. Kde vede cesta
stle za nosem, tam ns ovem me ikm nos pivst i na ikmou
plochu. Nos - skoba symbolizuje udavask charakter, elegantn
prohnut nos odpovdajc eleganci, orl nos odvnost, hrub
neforemn nos hrubost. Nos, z nho stle tee, naznauje zanedbvn

126

a s nm spojenou zarmoucenost, nos znetvoen bradavicemi pipomn

arodjnici a jej nebezpen charakter, zatmco nos nahoru, prek,
naznauje vetenou dtinskost, kter je rda zvdav a byste vdy o
jednu dlku nosu ped svm okolm. Tento nos nahoru pat
k dtskmu schmatu, kter je do ns hluboce vtisknuto a kter uruje
nae chovn vce, ne me bt racionlnmu intelektu vhod. Lidov
mluva pedpokld, e dlouh piat nos jeho majitel vude veten
strk, zatmco kulat erven klaunsk bambulka je symbolem pro jeho
drzost. Zatmco cel svt se sna maskovat nos, aby byl co nejvce
nenpadn, odebrat mu lesk pomoc pudru a make-upu, decentn
zjemnit jeho ostr kontury, klauni a blzni ho co nejvce zdrazuj,
jako by i jinak rdi vytahovali na svtlo nechvaln znm vci a smli
se jim. Tady vstupuje do hry zejmna vztah nosu a muskho du,
jejich velikost se ve vulgrn mluv srovnv. Lidov moudrost m i
zde opt dobr nos, nebo na sliznici nosnch skoep se skuten
nachzej reflexn zny pohlavnch orgn. Kad vrtn v nose je tak
jakousi reflexn mas tto choulostiv oblasti. V tom spov i dvod,
pro se prv vrtn v nose povauje za neslun a lze je jen tko
potlait. Poskytuje toti tm, kte to dlaj, zjevn velkou slast. Teprve
kdy se v prbhu vvoje pesune tato slast dol do genitln oblasti,
nutkn vrtat se v nose ustv.
ich se stejn jako chu dostal svm vznamem do pozad jet
dle, a za sluch. Ve srovnn s pomrn mladm velkm mozkem je
sdlo ichu v mozku prastar. Vtc, sldc nos byl jet nm zcela
zvecm. Nad tm dnes ohrnujeme nos. Zvedli jsme se hrd ze zem,
mme nos nahoru a svj dobr ich jsme pitom pln ztratili, ale nosn
drky stle jet ukazuj dol smrem do e matek a materilnho
svta. Jen kdy ns nkdo vod za nos nebo nm nco v na nos,
meme tmto zpsobem svj nos jet bezpen vnmat. Zatmco oko
je svm sloenm podobno kamee a ucho hudebnmu nstroji, ich
spov na jednoduchm tlesnm dotyku, diferencovanm podle
principu kle a zmku. ichov sliznice v nejhornj sti nosn
skoepy se skld z pti milion ichovch bunk posetch citlivmi
vlkny, kter jsou drdny dotykem. Funguj jako zmek, pslun
vonn ltky pak jako kle. Abychom mohli vnmat vni re, mus
nkolik klovch molekul rovho parfmu najt v nose svj
zmek. Tam nm v pravm smyslu slova otevou, zpstupn tuto vni.
Tak velk st chuovch vjem prochz touto cestou, vni jdel toti

127

rovn vnmme ichovou sliznic. V praxi nm to potvrzuje rma, pi

n chutn vechno stejn a fdn.
Zatmco vidn se dje pes elektromagnetick vlny, pi slyen je
ji zapoteb hmotnch zvukovch vln a ich vyaduje dokonce pm
fyzick kontakt mezi odeslatelem a pjemcem. Srovnme-li sluch a
zrak s diferencovanmi jazyky zakldajcmi se na psmenech, pak ich
a chu odpovdaj starm obrzkovm jazykm, kter pro kad pojem
potebuj zvltn symbol. ich je tak jet pmjm a pvodnjm
zpsobem vnmn, kter pronik hloubji nejen fyzicky, nbr i
duevn. Schopnost ctit odpovd stupni na duevn intenzity
provn. Oima navazujeme prvn kontakt, zvukem hlas se
poznvme, ichem se poprv dotknou tla. V cizm okol se ptomn
zpotku opatrn oichvaj, ne se spolu dvrn seznm, stejn jako
to dlali nai pedkov ji ped miliony let. Nechceme-li u nkoho ani
vidt, jde o relativn povrchn distancovn, kdy ho u ale nememe
ani ctit, jde o hlub odpor. V ranch dobch naich djin zasahoval
ich a do intuitivnch oblast; jet dnes um nkte lid vyctit
nebezpe. Maj ich na situace, kter nm smrd. Svou schopnost
vtit jsme ve srovnn se zvaty tm ztratili. Zvata vt nejen
nebezpe, nbr i potravu a partnera. Takzvan primitivov jsou jet
dnes schopni vyctit nap. vodu v pouti. Nm, modernm lidem, dnes
nco nanejv v penesenm smyslu smrd. Ovem pi hledn partnera
nebo potravy hraje nos i u ns daleko vt roli, ne si asto
piznvme. Dobe vme, e labunk potebuje pedevm jemn nos.
Jak dleit je partnerova vn, nm mohou ozejmit enormn obraty
obchodu s parfmy. Voavksk prmysl pracuje tm vhradn
s vnmi rostlin a zejmna kvt, protoe tyto vn ns bezpen
odvdj od intelektu do archaickch oblast nevdom. Vynouj se
jarn pocity a v rovin vzor uloen obrazy rje, kter je v tolika
kulturch nikoli nhodn zahradou.
Ve vztahu k druhmu pohlav rdi pedstrme takov prapvodn
vn. Tlesn pach typick pro kadho lovka ctme jako pitaliv
u jen zdka. Je pro ns pli upmn. Zde podvaj pomocnou ruku
vrobci parfm, kte nm poskytuj nov vn, kdy se pirozen
vn tla zmnila na spe nepjemn pach nebo dokonce zpach.
Nememe se u ani ctit, a tak je nutn vvoj ke stle vtmu
mnostv umlch vn. Mezitm je u nepouvaj pouze eny, kter
maj obecn citlivj nos, nbr i mui. lovk m svj parfm a
povauje ho za svou osobn znaku. Pitom je zjevn, e se zde jedn o

128

masov zbo, kter se zvunm jmnem a vysokou cenou toliko

pokou pedstrat individualitu a exklusivnost. Abychom si nevimli,
jak mlo originln jsme my sami, pinej nm prostednictvm inn
reklamy tyto vn vjimen lid. Znamenit parfm me udlat
lovka znamenitjm pirozen jen tehdy, kdy neslou k zakryt
vlastnho zpachu, nbr k zeslen osobn vn.
Sv pachov lzy mme v oblasti sekundrnho pohlavnho
ochlupen pod paemi a v oblasti tsel. To, e u si necenme tchto
znaek vn, na skuten vn, m mnoho dvod. Za prv to zejm
spov v tom, e jsme skuten pestali pjemn vont. V Indii se
k, e tlo je ist a nevinn, kdy von po plodech, kter jsme
naposledy sndli. Pjemn vn nemluvat jet pipomn tento stav
blzk rji. V tomto smru jsme svou rajskou nevinnost ztratili, kdy
k tmto plodm nebudeme potat esnek. Indini popisuj prvn
blochy jako bled tve, kterm pchne z st. Zpsob naeho ivota a
pedevm nae strava zle ovlivnily nae tlesn vpary. Reagovali
jsme na to zpsobem, kter nm je funkn vlastn. Nejrznjmi
vonnmi spreji a vodikami pro kadou pleitost skrvme to, co nm
pchne. Oitn zevnit a z hloubi je namhavj. Kdo takov oitn
riskuje, teba formou pstu 44, zav pi nm, jak sortiment odpadu
s odpovdajcm zpachem se ine z hlubin jeho tla.
Za druh jsme v naem prmyslovm svt konfrontovni
s takovou zplavou silnch a nepirozench pach, e citlivost a
schopnost rozliovn velmi ochably. Nakonec nm nae individuality
nijak zvl nevon, protoe jsme se skuten stali masovmi lidmi.
Msto abychom nosili svou individuln znaku vn, napodobujeme
rdi nkolik prominentnch vzor a pebrme jejich dajn znaky
(vn). Neda se nm vem bt pachov zcela uniformn, nebo vlastn
sloka je tak siln, e i prmyslov parfmy von na kad ki trochu
jinak.
Motli nachzej sv partnery vhradn pes vonn ltky a i pi
naem hledn partnera hraje vn vznamnou roli. Vzkumy ukazuj,
e vn psob erotitji ne optick dojmy. Dodaten vysvtlen zde
me pinst neodolateln pitalivost partnera, do nho jsme
zamilovni. Vyzaovn druhho je z velk mry i vn, kterou kolem
sebe . Mohli bychom si vzt z pachu mnohem vce, kdybychom jej
brali vnji a kdybychom proti nmu pouze nebojovali a nepotlaovali
jej. Jsme-li nepjemn ctit, da se nm patn a ostatnm smrdme.

129

Nememe-li nkoho ani ctit, nen pro ns dobr. Zapch-li n pot,

mus se tlo zbavit neho nezdravho, zbavuje se jed k. Sta
lkai kladli pi urovn diagnzy velk draz na svj ichov orgn.
Intenzivn oichvali nejen jednotliv vmky, nbr i celho
lovka. Nos je tak mohl pivst na sprvnou stopu a na sprvnou cestu.
To, e se dnes spolhme pedevm na povrchn zrak, ukazuje,
jak povrchnmi jsme se stali. Tak ctn probh vhradn v ns, ale
spluje poadavky na pravdiv vjemy lpe. Metoda kle a zmku je
pvodnj a mn chybn ne komplikovan elektromagnetick
zrakov systm. To, e nm nkdo nevon, tedy vypovd vc, ne
kdy ekneme, e se nm nelb. Atraktivnost je zde testovna na hlub
rovin. Nco zde do sebe zapad jako kl do zmku.
Pi pohledu zvnjku snad nemus bt ochablost ichu problm,
mohli bychom se dnes bez nj zcela obejt. Ped nkolika tisci lety byl
naopak pro nae pedky ivotn dleit. Nevdom moc, kterou nad
nmi a naimi rozhodnutmi stle jet m nos, na druh stran ukazuje,
jak hlubok koeny mme v na minulosti. Symptom hyperostnie,
vystupovanho ichovho vnmn, kter se me jako aura objevit u
epilepsie, u hysterik a v thotenstv, poukazuje na archaick doby, kdy
ml jemn nos jet co ci.
Kdybychom my, modern lid, opt ili vce podle svho nosu a
cenili si ichu, bylo by mnoh jednodu a snaz. Vyvolili bychom si
jin svt, ne je n souasn optick svt. Odvrcen od ichu se
odr ve svt, kde to v mnoha oblastech smrd, a kter nm proto
pchne. Mt na nco ich znamen mt pocit jistoty vzhledem k tto
zleitosti. Je teba pt sob i naemu svtu, abychom se opt nauili
dvovat svmu nosu.
Pak bychom ovem tak provali, e vzduch, kter asto
nadechujeme, nen jen urkou ichovho orgnu, ale i orgnu dchn,
nebo nos je v neposledn ad i zatkem naich dchacch cest. Jeho
kolem v tomto systmu je prvn itn vzduchu tm, e velk steky
neistoty se zachycuj v jeho sti z jemnch chloupk. Dle m za kol
pedehvat nadechovan vzduch ped vstupem do hlubch pas
dchacch cest, k emu m k dispozici rozshl systm dutin.

130

Znt vedlejch nosnch dutin neboli sinusitida

Nae hlava nen nhodn ani od zatku pln nahoe. Pi pvodn
chzi na vech tyech byla ve stejn rovni jako hru a pnev.
Zatmco vzpmen tla pineslo om vt zorn pole, nos vzdlilo od
matky Zem a pivedlo jej do tk situace. Vznikla monost
chronickho ucpn hluboko v nose, a tm ance ke vzniku zntu
vedlejch nosnch dutin nebo sinusitidy.
Vvody vedlejch nosnch dutin jsou od prody zazeny tak, e
sekret me tct neustle dol za pedpokladu, e lovk se pohybuje
po tyech. Pi vzpmen se vak vvody dostvaj na nejvy msto a
vmky se ji nemohou uvolovat pirozenou cestou. Tak jsme se
museli nauit eventuln vce smrkat, abychom pod znanm tlakem
dostali sekret ven. Nedje-li se to vas a dostaten, je nsledkem
sinusitida.
Nepiznan zkladn duevn situace, kter m nutn za nsledek
toto tlesn drama, vyplv z naeho psychosomatickho jazyka. Kdy
u del dobu nememe najt vchodisko, jak dt voln prbh
pocitm, e mme veho dost, mus za ns v tto nepjemn situaci
zaskoit fyzick nos. Dru-li se k tomu strach z nevyhnutelnho
konfliktu a zaostv-li zpracovn zatujcho tmatu, kles to vechno
do tla. Nosn a vedlej dutiny se pln a ztlesuj zadrovn, jm
postien trp. V zntu se projevuje konfliktnost vytsovan situace.
Mnoz pacienti si zvykaj na chronickou formu. Obraz nemoci ukazuje,
e mme chronicky veho dost (v nmin: mme pln nos) a e jsme
stle pinejmenm trochu natvan (v nmin: naupnut od
Schnupfen = rma). Zatmco postien sami tento nedostatek asto
ignoruj, ostatn pi jejich mluven sly, e se jim nedostv vzduchu a
e mluv pes nos.
Rozshl dutiny v oblasti lebky jsou nezbytn pro to, aby dvaly
hlav jej tvar, ani by v n bylo pli mnoho tkch kost. et tedy
vhu a slou navc jako prostory pro rezonanci a zvuk. Na horn rovin
odpovdaj dutinm steva* a reprezentuj prostory podsvt, pp. veho
temnho, nevdomho. Podobn jako funkci dolnch dutin tlustho
steva je tk pochopit i funkci hornch vedlejch dutin. To, co je
nevdom, se vzpr vdommu pochopen. Vedlej dutiny na horn
rovin odpovdaj peklu, stejn jako je tet oko vysoko na eln dutin
blzk nebi. Ve stavu zablokovn u sinusitidy je lehkost v oblasti hlavy
tatam a jazyk dostv nazln charakter pipomnajc francouztinu.

131

Duevn porucha je zeteln v me, v jak ei chyb rezonance. Ten,

kdo m pln nos a jeho e nerezonuje, nerezonuje ji ani s okolm a
ztrc dleitou soust mezilidskch vztah.
Postien vedlej dutiny dle diferencuj tento obraz. Chronick
znt elnch dutin pipomn obraz zabednn hlavy a zdrazuje
pekku v mylen. Bolestiv blokda elistnch dutin ukazuje, jak
postienho bol agresivn kousn. V kadm ppad je omezen ich.
Mon, e postienm nco tak pchlo, e se vzdali jakchkoli
ichovch vjem. Pitom mus vzt samozejm v potaz, e jim bude
dobr ich chybt i na nco jinho. Kdo je takto centrln zablokovan,
blokuje i svou intuici a schopnost vhledu. Mnoh kultury lokalizuj do
oblasti elnch dutin tet oko nebo estou akru, du, kter je
v hlubm smyslu spojena s vhledem.
Uebn kol spov v tom, abychom si uvdomili blokdy.
Bolestiv elisti poukazuj ve dvojm ohledu na agresi zuc v tle:
elist symbolizuje schopnost prokousat se a bolest hovo ostrm,
zraujcm Martovm jazykem. Symptom ji naznauje pslun
opaten, nut toti k astmu funn pi smrkn, aby lovk opt na
chvli nabral vzduch. Vlastn jde o to, abychom funli zlost a po
pslunch konech uvolnn si opt zjednali svobodu ve vdom. Se
zabednnou hlavou by se ml lovk lpe zastavit a znovu zorientovat.
kol zn jet jednou sestoupit do pekla, zjistit, co v nevdom ns jet
ve, abychom pak vystoupili ven na svtlo poznn. Boj o
sebeuvdomn je nevyhnuteln, pp. ns t v hlav. Odvaha ke
konfrontaci je douc stejn jako vytrvalost v takov chronick situaci.
inn terapie pinej do hry odpovdajc sloky alespo
symbolicky. V boji o svtlo poznn hraje dleitou roli svtlo a slunce.
I hemnek, jeho vpary psob utiujcm zpsobem, m uprosted
svho kvtu symbol slunce. Del pst je konen nejlep lbou na
chronicky ucpan dutiny organismu. Svm oistnm efektem pin
svtlo do temnot nevdom a zpsobuje, e blokujc masy
v konkrtnm i penesenm smyslu odtkaj.
To, co se me jevit jako mal okrajov problm v historii vvoje
lovka, se pi pozornjm zkoumn ukazuje jako obraz nemoci pro
ns typick. Pipotme-li k nmu akutn nachlazen, u nho mme
tak pln nos, mme ped sebou celosvtov nejrozenj obraz
nemoci, a tm i obraz, kter n svt nejvce charakterizuje. Nikoli
nhodou m tento obraz co do inn s nosem. Tento star, ctyhodn

132

orgn byl pi razantnm vvoji odsunut stranou, a ukazuje nm proto

svj a tak n nejastj chorobn stav: rmu jako nafrnnost, pp.
uraenost.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.12 Od jazyka
652 M prostrann jazyk.
653 Nem jazyka pirostlbo.
654 Nem v jazyku kosti.
655 Co mu na jazyk pijde.
656 Mj jazyk za zuby.
657 Tet jazyk rychlej ne ptk.
Moudrost starch ech
1.19.10 Od nosu.
641 Pothni se za svj nos.
642 Vod ho za nos.
643 lovk vybrouenho nosu.

Otzky
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.

Je v mm ivot njak chronicky doutnajc konflikt?

Existuje njak pochybn kompromis, k nmu jsem snad
oprvnn vnjkov, ale nikoli vnitn?
V kterch oblastech mm sklon k uraenm reakcm?
Co u nemu a nechci ve svm ivot ani ctit?
Mm dost vzduchu, mm dost volnho prostoru?
Mm dostatek vzjemnho kontaktu se svm okolm? Nachzm
dostatek rezonance u svch blinch?
Kde si vytvm bloky, kde blokuji svou intuici, svj est smysl?
Kde bych se ml prokousat, kde si opatit vce vzduchu?

Polypy
Polypy, jejich jmno se v hovorov nmin pouv i pro
policii, pat k lymfatickmu imunitnmu systmu. Meme je oznait
tak jako mandle nosohltanov dutiny. Je-li lovk zapleten do
obrannho boje, kterho si duevn nen vdom, zasko za nj
lymfatick orgny a bojuj v pslun vlce msto nj. Ve tkni zu
bitva mezi tocmi pvodci nemoci a obrannmi bukami, k nim

133

pat i lymfocyty. Ty jsou zase podskupinou blch krvinek,

nejdleitjho policejnho oddlu v tle.
Polypy pat spolu s patrovmi mandlemi k pozicm v obrannm
boji nejvce zasaenm a bhem zucho konfliktu tak patin zdu.
Stane-li se z akutnho konfliktu stl boj, znt se stane chronickm a
jako kad pochybn kompromis bude polykat spoustu energie. V tto
situaci vidme na dtech, jak jsou zablokovan a ochabl. Ucpan nos
vede k chronickmu dchn sty. Neustle oteven sta a on vka,
kter jsou nkdy vyerpnm mrn povisl, odrej situaci nedostatku
energie a propjuj dtem asto hloup vraz oblieje jako znamen
blokdy rznch rovin.
Pslun tma m mnoho spolenho se schopnost obrany a
s pipravenost k boji a s komunikac, je se dostala na slepou kolej,
protoe nadechovan vzduch je veden sty, tedy nepedpokldanou a
mn smysluplnou cestou. Jde o to, aby postien vyzvedl tuto
tematiku do vdom a ulevil tlu, protoe u polyp se jedn pevn o
dtsk problm, jsou rodie vyzvni, aby vytvoili zkladnu schopnou
nst i konflikty. Zatmco u patrovch mandl krou konflikt kolem
polykn, u polyp jde o to, e postien m neho dost a je peten.
Dt psob zatvrzele. Vzhledem ke komunikaci, kter se dostala na
slepou kolej, je teba myslet na okliky a zkratky pinejc
nevhody, stejn jako na vmluvy.
V tto situaci se nezbytn agrese asto pesouv na chirurga, kter
vede boj noem a a do krve a bitevn pole prost cel vyzne.
Vsledky jsou rzn. sti dt se poda dostat v nvaznosti na operaci
zpt do vdom konflikt, kter ji nyn v tle na obvyklm mst nem
prostor. Da se jim podle toho lpe a rodie nezdka prohlauj, e dt
udlalo operac skok ve vvoji. Druh sti dt se tento krok nepoda
a obrann boj zstv dle na rovin tla. Sklouzne asto do jin oblasti
tlesn obrany, aby zde dle doutnal, zatmco dt stle churav a
signalizuje svmu okol, e se neme sprvn vyvjet. Agrese je tak
zsadn tma, e ji nelze ani krtkodob obejt. V typickm ppad
vzplane zejmna v dtstv na orgnech lymfatick obrany, na rznch
mandlch a na ervovitm pvsku slepho steva. Obrann bitva,
kterou neme dt bojovat vdom, se formuje v tle. S ucpanm
nosem a s vn otevenmi sty je to obraz zatvrzelosti, zduelmi
polypy dt blokuje komunikan cesty a pokou se dlat hloupm. To

134

je jeho neobratn zpsob, jak se brnit proti zasahovn do jeho prv a

proti petovn.
N postoj k tmatu agrese poznme na skutenosti, e u ns sotva
kter mlad lovk doshne adolescence se vemi svmi lymfatickmi
obrannmi orgny. asto mus bt odstranny ti nejdleitj obrann
orgny, jak nepokryt nafoukan kvme. Krom USA neexistuje na
svt jin zem, v n se by jen piblin vyoperuje tolik slepch
stev jako v Nmecku. Mohli bychom se domnvat, e se zde na n
pod hon. Pitom se tak opt ozejmuje, jak agresivn ve skutenosti
jsme.
Otzky pro rodie a dti:
1.
2.
3.
4.
5.

Je zde njak podprahov doutnajc trval konflikt?

Do jak rozmky jsem se zapletl, nepostupuji u kupedu a jen
ztrcm energii?
Existuje v rodin i dvrn rovina schopn nst konflikty, na n
lze bojovat?
Ve kterch oblastech dochz k petovn a k nsledn
rezignaci?
Kter struktury v rodin brn vvoji?

Zkiven nosn pepky

Tento symptom se zakld na nesymetrickm formovn nosu.
Podobn jako pte me bt i nosn pepka naklonn na jednu
stranu, kter je v tomto ppad vce nebo mn zena. Vznam tohoto
symptomu meme nejspe objasnit, podvme-li se na vchodn
nauky. V systmu indick jgy hraje stedn roli prna, ivotn sla
proudc s dechem. Pi prnjm, specilnm dechovm cvien, se
klade velk draz na rovnomrn proudn dechu obma nosnmi
drkami. lovk, kter nadechuje vzduch jen jednou stranou, je
skuten postien a jednostrann i ve svm vzjemnm kontaktu se
svtem. Bylo by teba si povimnout, zda je s levou nosn drkou zen
ensk nebo s pravou musk pl.
Prce s tmto symptomem poskytuje zkuenost platnou i pro
mnoh jin oblasti. Pokoume-li se nsilm protlait zkm otvorem
tot mnostv vzduchu jako otvorem irokm problm se jen zesiluje.
Lep je se situaci pizpsobit a zkm mstem nabrat jemn jen tolik
vzduchu, kolik jm snadno projde. Tak je naznaeno, e i v duevn

135

oblasti je teba redukovanmu plu prv ulevit a nevystavovat jej

tlaku. Pak se lovku nejspe zpstupn. Je-li tm napt ve vztahu
k obma plm zastaveno, take kad strana je akceptovna ve sv
zcela odlin situaci, me pak nejspe dojt k vyrovnn ve stedu
obou pl.
Symptom ukazuje vtinou vrozenou jednostrannost v ivot,
nebo dech je symbolem naeho ivota v polarit. V kadm ppad
bude jednostrann i prbh komunikace. Tuto jednostrannost je nutno
akceptovat dve, ne si meme zat dlat nadje na nvrat ke stedu.
Operace me bt v tomto ppad pomoc, je-li doprovzena
nezbytnmi kroky vdom. Jde-li jen o funkn korekturu, kter nen
naplnna ivotem, m organismus jet rzn jin monosti, jak
prezentovat pslunou nerovnovhu jako uebn kol.
Otzky
1.
2.
3.
4.

Na kter stran jsem omezen, na lev ensk, nebo na prav

musk?
Jak je to s proudnm m ivotn energie? Jak bych mohl podpoit
jej voln tok?
Jak zachzm s polaritou?
Co by mohlo dt mj ivot do podku a m uvst do stedu?

Rinofyma neboli hlzovit nos a pijck nos

Tento znetvoujc symptom je s vekerou jasnost a popsan
ji svm jmnem. Rino je nos, fyma znamen ecky ndor, pp.
vrstek. V Africe je rino nosoroec (od rinoceros). Vraz hlzovit
nos je rovn velmi jasn. Pznak je asto zhoren jet druhm
symptomem, takzvanou rozaceou, trudovinou rovitou. Rozacea,
latinsk slovo pro rovou barvu, je erven skvrnit zbarven oblieje,
kter pozdji pechz pes tvorbu upinek do hnisavch vdk a
papul. Vznik stejn jako rinofyma asto na zklad takzvan
seboroick konstituce, tj. sklonu k problmm s mazovmi lzami.
Nkdy se tak rinofyma oznauje jako ni forma rozacey, jako
takzvan hypertrofick rozacea, protoe ob pochzej z bujen
mazovch lz a vaziva.
Jde o vrstky uprosted tve, pp. na nose, kter vychzej
z konch lz. Ty jsou zodpovdn za odluovn on mazov vrstvy,
kter pokrv nai ki. U rozacey a rinofymy lzy svou lohu

136

nemrn pehnj, postien takka plavou v mazu. V rmci

nadprodukce maj mazov lzy sklon k ucpvn a z nj vznikaj
znty.
Symptom chce zjevn pilkat pozornost vech na tv a zejmna
na nos. To, e se mazov tekutina vyluuje v nadmrnm mnostv,
vede k podezen, e se zde kompenzuje chybjc klouzavost na
duevn rovin. Tmata, s nimi to nejde jako po msle, jsou vce ne
naznaovna. Nos se v lidov mluv oznauje za horn falus. Tento
vztah lze serizn aplikovat i na reflexn zny pohlavnch orgn
v nosnch skoepch. Dotkat se nosu je na veejnosti zakzno,
dloubat se v nose je absolutn tabu. Jak jin ne symbolick dvody by
se za tm mly skrvat? K tomu pistupuje u rinofymy i plamenn
erve, kter me symbolizovat jak stud, tak hnv sexuln stejn jako
agresivn vzruen. Hnisav vdky a mnoho malch zancench
sopek pipomnaj pubertln akn, jemu se rovn da na pd
seboroick konstituce. Mnoh hovo pro to, e zde jde o posledn
zoufal pokus o pubertu, tedy pokus o dospvn. Msto pubertln je to
ovem nyn genitln sexualita, kter se zde symbolicky prodr do
vdom. Vrchol onemocnn je v ptm desetilet ivota a postieni
jsou tm vhradn mui. Jejich nos me svmi vrstky projevit
nadmrn vztah k falick sexualit a ohlaovat nevyeen nroky na
rst dve, ne bude definitivn pozd. Prv v me, v jak se u falick
sly postienho nejedn o pli velkou zleitost, se stv symbolicky
zastupujc nos velkm hlzovitm nosem, a ukazuje tak, jak velkou
zvanost m pslun tematika.
Tato tematika se me v ivot postienho projevovat rzn, je
vak vdy odkzna na nedostaten uvdomn. Rinofyma me za
prv odret konkrtn ivotn situaci v sexulnm ohledu, za druh
me poukazovat na neproit, ale vdom fantazie nebo me za tet
naznaovat, co se nepozorovan odehrv v nevdom. I kdyby byly
provny, nejsou vstelky fantazie a zpustlost v sexuln oblasti
vdom. Mal sopky znzoruj tlak, pod jakm se postien nachz.
Agresivn a Venuiny sloky jdou spolu ruku v ruce. Hlzovit nos
pipomn zhralce. K takovmu vzoru se lovk me postavit
povrchn a nosit svou ervenou bambuli provokativn jako klaun, me
se za ni stydt nebo cel obsahov vztah vytsnit a nechtt nic vdt o
vlastnch bujnch fantazich a snech. Posuny v rstu, kter
v penesenm smyslu pily zkrtka, se na mst somatizuj. To, co bylo
z plodn tekutiny nebo ve fantazich promrhno, se nyn msto toho

137

v nepotitelnm mnostv vyluuje z mazovch lz. V ilm rstu

nosn vazivov tkn se rovn hls aspekt plodnosti. lovk takka
vr nosem do svho problmu a cel svt mu to vid na pice nosu.
Symptom se asto sdruuje s problematikou alkoholu, kter vn
do hry pijck nos. Alkohol je klasick nikov droga na spolenosti.
Prv tam, kde reklama rda sugeruje opak, je jasn, e tendence utkat
zpt k lhvi maj zejmna lid, kte nemohou obstt se svou munost,
protoe jsou duevn pli mkc. Zatmco kojenci se lhve dr
prvem, ukazuje se v tom u dosplch zvislost a tendence k regresi,
k stupu. I jin alkoholick pznaky zdrazuj tento smr: lovk
opt vrvor jako dt, ne se nau chodit, a vatl, jako kdy jet
neum mluvit. Skutenost, e alkohol je siln omamn prostedek,
navc objasuje, e nkdo se nechce problmm postavit, nbr chce
nco zastrat a utlumit bolest z nespchu. Tento obraz zdnliv zcela
odporuje bnjmu obrazu brutlnho alkoholika, kter je pli tvrd
a pli mun. Takov povrchn demonstrace nsilnick munosti
stejn jako vychloubn se dajnou potenc vak nejsou nim jinm
ne zjevnmi pokusy o kompenzaci vlastn nejistoty a slabosti.
Typick zaarovan kruh se me rozvinout rychle: Alkohol je
droga impotence na vech rovinch, lovk zapj svj al nad vlastn
neschopnost. Na druh stran nedl z lovka impotenta nic tak
rychle jako pravideln konzumace alkoholu. Nejde tedy o siln mue,
nbr naopak o zmkilce. Tak pokusy napt se na kur by nemly
klamat v tom, e otcem mylenky je zbablost, zvlt kdy to cel
kon v pustm vychloubn, kter chce imponovat. Jeho matkou je
vak pn ommit se tak, aby lovk nemusel vidt, jak si ve
skutenosti stoj nebo prv nestoj. Svtc erve na nose vem
ukazuje, co se skuten dje, odr se to v pravm smyslu slova na
pice nosu. Na jedn stran to snad me bt varovn, aby lovk
nestrkal vude nos a pedevm nikoli pli hluboko do sklenice, na
druh stran vak i vzva, aby se chytil za nos a pustil se do havch
tmat, kter mu osud vepsal zivou barvou a vlastn krv do tve.
Uebn kol se u rinofymy a pijckho nosu tk uznn pudov
sexuality a jejho konenho vyeen. Jde o poznn eny, co je
mon jen tm, e lovk se pust do vech rovin pohlavn lsky.
Falick sla se tla do stedu a chce bt ovldnuta. Jde o slu, ovem
nikoli o hlun demonstrovanou variantu, kter je jen hlasitm
maskovnm slabosti, nbr o slu a moc na hlub rovin.

138

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Co v mm ivot nem hladk skluz tak, jak si peji?

Vypodal jsem se (a jak) se svou pubertou? Jak zral je m
sexualita?
Co mi chyb k dosplosti?
Jak jsem se mohl a mohu spolehnout na svou munost? Pro jsem
ji pehnal? Nebo odepsal?
Co chce a jet mus rst v mm ivot? Jak plodn byl dosud?
Jakou roli pro m hraje tk? Kde a kdy jsem propsl pleitosti
dit se svm nosem?

Zlomenina nosn kosti

Zlomenina nosn kosti nen zlomeninou kosti, nen toti tak zl,
jak v i lidov moudrost. lovk s n me t, nepotebuje vtinou ani
sdrov obvaz, pouze je trochu zohaven. Zrann naznauje, e se
odvil ponkud pli daleko a spadl z buku. Tento varovn pd chce
lovka zadret, aby slep nepokraoval po cest, kterou se dal. Nos
jako st tla, kter nejvce vynv, m jak nahoe tak dole
pm symbolick vztah k onomu spodnmu, v pslunch situacch
rovn ncmu du. Reprezentuje onu typicky muskou tonou slu a
energii. Tato sla a energie je zlomenm nosn kosti zeteln utlumena.
Kdy nkdo nkomu rozbije nos, pon ho v tomto citlivm bod.
Potud pslu zlomenin nosn kosti na pd symbolick anatomie jet
nkolik dalch vznam. Kdo jednou dostane po nose, je zbrdn ve
svm postupu vped, ne-li tce ochromen. Kdo sm od sebe spadne na
nos, dostv tent pokyn pmo od osudu. Tmto smrem m lidov
moudrost, kter varuje ped tm, abychom vude nestrkali nos.
Zvdavci po nm prv mohou snadno dostat.
Zejmna mlad hoi vid v tto symbolice anci veejn ukzat, jak
daleko se odvili do nebezpench oblast a co vechno riskovali. Kdo
se stane boxerem, bere rozbit nos jako samozejmost, ba je na nj
dokonce hrd, podobn jako jsou elektrikt uni asto pyn na sv
rny.
Symptom objasuje, e k lovku by se v uritch oblastech lpe
hodila jist zdrenlivost a byla by mn bolestiv. Uebn kol mu
nechce vzt mezn zkuenosti, co se te vlastn odvahy a musk
falick sly, nbr ukzat, e lovk cvi na nevhodn pd a nakln

139

se z okna pli daleko ve spe pochybnch oblastech. Je sprvn obas

nco riskovat a tu a tam dostat co proto, ale bylo by zapoteb
pezkoumat, zda by nebylo lep vynaloit pslunou nmahu
v penesenm smyslu.
Skutenost, e je peruena kontinuita vlastn nosn kosti, rovn
poukazuje na to, e nastoupen cesta stle rovn za nosem
potebuje zmnu kurzu.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Kde jsem se odvil pli daleko?

Kde a v jakm ohledu potebuji tlum a kde jsem si ho pivodil?
Do jak mry jsem se vmoval do vc, po nich mi nic nen?
Kde potebuje m ivotn orientace korekturu?
Jak bych se mohl smysluplnji pustit do novch oblast?

Chu
Vnmn chuti je vedle povrchov citlivosti na ke
nejbezprostednj smysl. V chuovch pohrcch, umstnch na
jazyku, patrech, hrtanov pklopce a sliznici hltanu, potebuj pslun
chemoreceptory pro vnmn pm hmotn kontakt s jdlem. Jsou
pouze tyi kvality vjem sladk, kysel, slan a hok. irok kla
chut vyplv z aroma, kter je vnmno ichovou sliznic nosu.
Vpadky chuti nejsou jako pznak nebezpen, a tak se jim pisuzuje
jen mal hodnota jakoto onemocnn.
To, e s naimi chuovmi nervy to nemus bt zrovna dobr,
vyplv z velkho potu kuk*. Tam, kde reklama neustle
vychvaluje jemnou chu svch tabkovch vrobk, je pravdou pesn
opak. Nic neni nai chu tolik jako kouen. Ze 100 kuk je vbec
pouze jeden schopen poznat svou znaku podle jej dajn jedinen
chuti. Ostatn ji trp pli velkou ztrtou chuti. To je tak dvod, pro
kuci maj jen vzcn rdi ovoce. Nejsou ji vbec s to vnmat jeho
jemn chuov nuance a dvaj pednost dkladn, siln koenn
strav. Pozorujeme-li nrst spoteby koen a pochutin za poslednch
200 let, dostvme obraz pedrdn, jemu na druh stran odpovd
bytek na schopnosti chuovho vnmn. Kad pst s navazujc
dobou obnovy s sebou pin nov zatek a ukazuje, jak mlo
chuovch ltek je pi neporuen schopnosti vnmn zapoteb. Nae
obvykl nadmrn koenn jdel odpovd naemu normlnmu stavu

140

pedrdnosti a keovitmu pokusu okoenit touto cestou jet trochu

svj ivot. Na druh stran odpovdaj uml aromatick ltky i
opravdov poteb, nebo ani nejotuplejmu patru neme zstat
skryto, jak je mnoh bez chuti. Na zklad naich umlch hnojiv a
sklenkovho pstovn jsme dali matce prod kdla, a tak nm
poskytuje to, co jsme chtli vdy mt. Dv nm vak ji jen tlo svch
rostlin, dui 45 zadruje. Vnjkov jsou jahody a rajata vt a
krsnj ne kdykoli pedtm, jen jejich chu podivn zaostv. Zvykli
jsme si na to a kompenzujeme ztrtu kvality kvantitou nebo umlou
chut. Nae chuov nervy se tomu pizpsobily. Zaaly potebovat
ostr vci a siln koncentrace, aby je vbec jet nco oslovilo. Nae
chu ukazuje, e z onoho stle vce mme stle mn.
To potvrzuje i nae ivotn prosted. To, co jsme udlali z ns a
z naeho svta, se neshoduje s dobrm vkusem (v nmin je slovo pro
vkus Geschmack shodn se slovem pro chu) a odpovd spe
pokleslmu vkusu. Herman Weidelener odvozuje tragick stav zpadn
civilizace z toho, e jsme oddlili e od vkusn chuti, akoli oboj je
na jazyku neoddliteln. Zpadn lovk by musel mt sta na ele,
protoe vdy mluv jeho mozek a nikoli jeho chu. Na ei jsme
kadopdn pedepsali tut kru postupnho zhrubnut jako naim
chuovm pohrkm. Zjemnn na ei i chuovch vjem by podle
naeho nzoru bylo lbou na jazykov kultury i kultury dobrho
vkusu.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.12 Od jazyka
652 M prostrann jazyk.
653 Nem jazyka pirostlho.
654 Nem v jazyku kosti.
655 Co mu na jazyk pijde.
656 Mj jazyk za zuby.
657 Tet jazyk rychlej ne ptk.

IV. Nervov systm

Stedem naeho centrlnho nervovho systmu je mozek. I kdy
se jeho klinick obrazy nemoci tkaj celho organismu, pesto o nich
pojednme v souvislosti s centrlou u hlavy. Nervov systm je
zkladn zpravodajsk a spojovac systm v tle. d vztahy mezi

141

nejrznjmi rovinami vydvn pkaz v centrle a jejich pijmn

na periferii. Spolu s hormonlnm systmem je zodpovdn za vechna
hlen zprv.46 Hranice mezi komunikanmi stmi tla pitom nen
neprostupn. Pronikaj se navzjem ve vcerozmrnm systmu. Tak
napklad nervov systm pouv na svch spojovacch bodech ltky
podobn hormonm, jako je adrenalin, acetylcholin, dopamin aj., aby
transportoval informaci pes tyto mosty nazvan synapse. Synapse si
meme pedstavit jako zsuvky, jimi jsou spojeny rzn elektrick
rozvodn okruhy. Nervov systm vbec pracuje pedevm
s elektinou, zatmco hormonln systm je mono srovnat se strukturou
posl, kte transportuj zprvy v hmotn form. Potud jsou nervy
mlad variantou, kter m budoucnost.
Rozliujeme voln nebo senzomotorick nervov systm od
nevdomho nebo autonomnho nervovho systmu. Vl ovladateln
st je pslun pro nervy vnitnost nezvisl na vli. Tento takzvan
vegetativn trobn nervov systm zahrnuje dv antagonistick sti:
sympatikus, kter bychom mohli oznait tak jako archetypick
musk pl, protoe je pslun pro aktivn, navenek orientovan
zpsoby chovn, jako je boj, tk, prce a soustedn, a jeho
protihre, parasympatikus nebo vagus, kter je zodpovdn za
regeneran procesy od trven a po pohlavnost, a proto by jej bylo
teba potat k archetypicky enskmu plu. Oba ply vegetativnho
nervovho systmu maj rozdln chemick meditory, kter jsou
pslun pro zprostedkovn informac mezi jednotlivmi nervovmi
vlkny. K muskmu nebo sympatickmu trobnmu nervovmu
systmu pat takzvan adrenergn meditory, jako je adrenalin a
noradrenalin nebo v oblasti mozku dopamin. V enskm nebo
parasympatickm systmu to jsou cholinergn ltky pedevm
acetylcholin.
Oddlujeme-li zsadn polrn, odpovdal by voln nervov
systm muskmu plu, jangu, zatmco vegetativn nebo trobn
nervov systm by psluel enskmu plu, jinu. Sympatikus je pak
musk st tto o sob ensk oblasti, parasympatikus pak ensk st
ensk oblasti.
Vedle obsahovho rozdlen je uiten i takzvan topografick
rozdlen podle prostorovho uspodn. Toto rozdlen odliuje
centrln nervov systm sestvajc z mozku a mchy od perifernho
nervovho systmu, kter se skld z citlivch, volnch a autonomnch

142

nervovch drah, kter prochzej celm tlem. Perifern systm

poskytuje centrlnmu systmu informace z tla a okol a uskuteuje
vechny z nj plynouc reakce. Centrla je tedy za vechno
zodpovdn, ale v kadm ohledu odkzan na spoluprci perifernch
nerv. Bez tto spoluprce periferie by byla jednak odznuta od toku
informac, jednak neschopn dvat vraz svm pkazm.

1. Od nervozity a k nervovmu zhroucen

Protoe komunikace je centrlnm kolem nervovho systmu,
skrvaj se za nervovmi problmy vdy problmy s komunikac. Kdo
se ct bt s nervy u konce, ztroskotal se svou komunikac. Lidov
mluva hovo o uzlku nerv. Postien sami nachzej toit spe
v projekci a vychzej z toho, e maj velmi citliv nervov systm a
ostatn jim lezou na nervy. Odr se to ve vroku Jde mi na
nervy. Jako u jinch tlesnch funkc i nervy si uvdomujeme a
tehdy, kdy zanaj dlat problmy. Kdo je nervov vyerpan,
ukazuje tm jasn, e se mu nevede dobe. Psob vynervovan a
nervzn, pociuje sv okol a jeho poadavky jako znervzujc.
Kdo m naopak nervy jako provazy, me si dovolit vst vlku
nerv. Vzvy pro nj budou vtanm drdnm nerv, a msto aby
byly zt, dodaj mu pocit ivosti. Takov lovk bez nerv je
nkdo, kdo nem zapoteb ztrcet nervy; protoe si je jist jejich
bezproblmovou funkc i v ppadech nebezpe. M skuten nervy
jako provazy. Musme vak od nj odliit lidi, kte neztrcej nervy
proto, e jsou otupl a necitliv a vbec nevnmaj, co se kolem nich
skuten dje. Typick lovk se silnmi nervy je sebejist nikoli vak
proto, e by sv nervy etil nebo je neustle uklidoval. Jeho nervy
jsou uvolnn a klidn do doby, ne je potebuje. Pak, v napt, se vak
me spolehnout na komunikaci v nitru i navenek. Zcela jinak je to u
nervka. Zjevn pli napjat u i v normlnm ppad, pi
zvltnch poadavcch je s nervy rychle v koncch.
Biologov rovn znaj nervozitu v i zvat, a to nejen u
lechtnch zvodnch kon daleko od jejich pirozench ivotnch
podmnek. Dojde-li v populaci k pemnoen, a tm k urit stsnnosti,
rozvjej se u jednotlivch zvat zjevn znmky nervozity, komunikace
se pleitostn hrout a objevuj se nesmysln vbuchy agrese.
Stsnnost podporuje strach (lat. angustus, kter souvis s nm. Angst
strach, znamen zk), kter zpsobuje, e pojistky selhvaj.
Analogicky k tomu nen udivujc, kdy stle vce lid zejmna

143

v prostorech nakupen ve velkch mstech trp nervovmi obtemi a

strachem.
Za nervovmi problmy vz v zsad tma komunikace, u
nervovch obt klesly pouze mn hluboko do tlesnosti ne u obt
neurologickch. Vynervovanmu lovku chyb dvra, e pesvd
sv okol o sob a vlastn hodnot. Je znejistn a hled stle njak
nhradn zajitn. Zvl zjevn je to ped nervy vyerpvajc
zkoukou, kdy hroz, e nervy napjat k prasknut povol jet dve,
ne vechno zane. Takov situace jsou lidmi s patin slabmi nervy
pociovny jako pmo ubjejc. Krtce ped udlost, kter ve
rozhodne, doshne kmitn nerv svho vrcholu, postien psob
naprosto nervov vyerpni. Ped zkoukou nerv jim jde na nervy
vechno od nejmenho zvuku a po nejnepatrnj zdren. Zd se, e
jejich nervov vlkna, na jejich fungovn nyn vechno zle,
nedorostla takov zti a postien maj pocit, jako by byla pln
obnaen. Pocit, e jsou bezbrann a vydni vanc snad me objasnit a
ukzat, jak blzko je k tomu, aby takov nervy vyuvali jako vmluvu.
V typickm nervznm chovn, kter se vyznauje tkavost a
peskakovnm z tmatu na tma, se ukazuje poadavek komunikovat
se vm souasn. Pitom se vtinou hrout hierarchie
v komunikanch strukturch a to, co je relativn nedleit, se tla do
poped, zatmco podstatn vci jsou obtovny tvanici. Nervzn
lovk se tve za udlostmi, ct se jimi bt nezdka pevlcovn a
peten. Uprosted tohoto zaarovanho kruhu stoj on se svm egem a
s potebou, aby se vechno toilo kolem nj. V tto situaci znejistn se
zcela pepjatmi nervy jsou postien se svmi nervy u konce a
podlehnou nervovmu zhroucen.
Pak se skuten vechno to kolem nich. Doshli svho cle
fyzickm vydrnm, i kdy jen na rovin medicny. Jednoduch a
inn lba se pokou dret je ve vzdlenosti od vc, kter brali pli
vn, a starat se o vnj a pedevm vnitn klid.
Diagnza nervovho zhroucen odpovd dopravnmu kolapsu
v dob piky. Pedchoz udlosti, prbh a vsledek se shoduj. Chtjli vechna auta velmi rychle a souasn vemi smry, a nedbaj proto
dopravnch pravidel, brzy se nikdo nedostane nikam. Pitom maj
zejm vichni jednotliv idii zvan dvody ke spchu. A kdy je
kiovatka konen zablokovan, nejde u nic. Vrac se klid, i kdy na
nejvy hladin stresu. Podobn probh i pokus o tlesnou svpomoc,

144

tlo si rovn zjedn klid na vrcholu nervovho zhroucen. Toto

vynucen zastaven uklidn peten struktury, a pispv tak podstatn
k nslednmu uvolnn vzniklho napt. Ani silnice ani nervov drhy
nebyly pi tomto zhroucen vn pokozeny. Dopravn kolaps se na
obou rovinch podob vyhoen pojistek v elektrickm rozvodnm
okruhu. To vak i v nervov oblasti zabrauje hlubm pokozenm.
Potud je nervov zhroucen ji lbou. Ukonuje petaen stav
tm, e komunikace s okolm se peru a pacient se zhrout. Kdy se
pro vnj svt takovm zpsobem pono do sebe, signalizuje velmi
drazn, e tak ve svm ivot neme dl. Neme dostt mnostv
svch vnjch kontakt a povinnost. kol je zde zcela jasn: Jde o to,
aby se vzdal boje venku, nael cestu k sob a obnovil kontakt
k vlastnmu stedu. Pak teprve bude smyslupln navazovat opt
pozvolna spojen s vnjm svtem.
Pedchoz stav nervov rozervanosti se strachem, e pacient nco
zmek a nkde se nebude astnit, ukazuje tomu, kdo chce bt
souasn na nkolika mstech, jeho hranice, ale i ance. Uebn kol
zde zn, e je teba vytvet spojen nejen s vnjm svtem, nbr
pedevm s vlastnm nitrem. Postien se stle hon za tm, co se mu
ve vnjm svt jev jako prv dleit, jeho kolem vak spe je,
aby se spojil s tm, co je nejdleitj v nitru, tedy napklad se svm
srdcem. Pznaky, kter se v tto souvislosti objevuj, jako jsou bolesti
u srdce a po srden arytmii, poukazuj tmto smrem. Tak vt
kontakt s centrlou vdom by mohl bt dleit, jak dokldaj dobr
spchy s zenmi fantazijnmi cestami do tto oblasti. Tmto
zpsobem nachzej pacienti pstup k onomu klidu a tichu, kter
panuje ve stedu kadho z ns. Zjiuj, e hledn spojen, kter se
odrelo v nervozit, je karikaturou hledn vnitnho propojen
s vlastnm stedem. Namsto honby za uznnm nastupuje vnitn
zvaznost a z n vyrst pocit stedu a prav komunikace. Ta pak je i
jinak ne pouze jazykov blzk komunit, spojen stedu se stedem,
pp. srdce se srdcem.
Otzky
1.
2.

M mj komunikan vzor rezervy, nebo m kvli ustavinmu

petovn pivd na okraj zhroucen?
Udruji kontakt se havmi tmaty svho ivota? Nebo prv
pouvm slab nervy, abych se ped nimi skrval?

145

3.
4.
5.
6.
7.

pi kterch pleitostech ctm sv nervy? Co mi jde na nervy?

Komu dovoluji, aby mi lezl na nervy?
Mm dost prostoru, abych se rozvjel, nebo se ctm zahnn do
zkch?
Jak je to s mou sebedvrou a sebejistotou? Jsou mi vlastn, nebo
si je jet stle musm dokazovat?
Mohu v sob najt/snst klid? Dopvm si ho dostatek?
Jsou cle, na n se zamuji, mmi vlastnmi cli a jsou
realizovateln? Nebo mj ivot smuje ke zhroucen v dsledku
peten?

2. Otes mozku
Tento obraz nemoci je jak vznikem tak vznamem podobn
zlomenin nosn kosti. Postien zali pli daleko a spadli z buku. Jak
ukazuje oznaen, je otesen mozek, pedevm mozek lid, ktermi
jinak nic neotese. Hlava zaznamenv onen otes, kter postien
v duchovn a duevn oblasti nechtj pipustit. Pedchz mu trauma,
vtinou pd. Jeho hlubokou symbolikou se budeme jet zabvat u
zlomenin pa a nohou*. Ren jako pcha pedchz pd nebo pd
zvysoka ukazuj, e se pitom asto jedn o korekturu bludn cesty, pi
n si postien natluou hlavu. Chtj pli vysoko a jsou hrubm
zpsobem pivedeni zpt.
Jednotliv symptomy otesu mozku (komoce) mluv jasnou e.
Bolest hlavy svd o agresivnch pokusech jt hlavou proti zdi.
Nsledujc mdloba bez obalu k, e lovk si nco namlouval, vyel
ze patnch pedpoklad nebo podlehl sebepeceovn. Nevolnost a
zvracen ukazuj, e tlo se chce co nejrychleji opt zbavit
problematiky, kterou si m slznout. Posledn zitek byl
nestraviteln, tak lze peloit e aludku a stev. Pinejmenm krtk
bezvdom pat k otesu mozku a prozrazuje, e se zde nkdo na
krtkou dobu vzdal zodpovdnosti za svj ivot. Takzvan retrogrdn
amnzie naznauje, jak mlo si postien mohou vzpomenout na to, jak
k razu dolo. V tom je patrn jet dalekoshlej odmtn
zodpovdnosti za vlastn iny. lovk se vyhb zodpovdnosti a
vyjaduje se tak, e veslo pevezmou radji jin. J nic, j muzikant,
oznauje lidov mluva tuto snadno prohldnutelnou taktiku, kter zde
nevdom probh.

146

Pi dalm stupni eskalace, pi zhmodn mozku (kontuzi) se tyto

symptomy zesiluj a pidruuj se k nim nov zvan pznaky. Mozek
obklopen likvorem, a tm nejlpe odpruen, je otesen tak siln, e
inek mrnc dery sele a na mst otesu nebo na protilehl stran se
objev v dsledku silnho deru nebo nrazu krvcen a pokozen
tkn. Bezvdom je hlubok a me pechzet a do kmatu. Edmy
se zvenm nitrolebnho tlaku*, epileptick zchvaty*, poruchy dechu
a termoregulace jsou nkter z monch komplikac. K tomu pistupuj
rzn vpadky jako agnozie*, neschopnost poznat, apraxie*, ztrta
obratnosti, afzie*, ztrta ei, poruchy pamti a orientace stejn jako
psychick defekty od poruch motivace a po emon oplotn, od
sklon k vymlen a po halucinace. Tyto symptomy jednak postien
vytrhvaj z kadodennho ivota, jednak tla dosud vytsovan
obsahy na svtlo vdom. Jejich poselstv sama naznauj vznam.
Neproit vytsnn tendence vyuvaj phodn okamik zhroucen
obrany v dsledku silnho otesu, aby si zjednaly pozornost.
Postien zjevn narazili na definitivn hranici, za ni se jen tak
nemohou dostat. Naopak, pi pokusu o jej pekonn se z nich stvaj
lid, kte narazili, mus zat znovu od zatku a jako mal dti se
teprve postupn opt uit samostatn zvldat kadodenn kony a
pebrat za sebe zodpovdnost. Obraz nemoci je uvrhl zpt na dtskou
rove, a demonstroval tm jejich tendenci k regresi. Otevr vak tak
anci na nov zatek. Smlost, kter asto vedla k takovmu razu, se
jim pitom bude velmi hodit na duchovn-duevn rovin.
Uebn kol zn, e vechno to, co se stalo v tle, je teba prot
v penesenm smyslu. Tak budou dal podobn fyzick traumata
zbyten. Pi pdu to znamen, aby lovk sestoupil z vin, nechal
sebou otst v penesenm smyslu, il fyzicky projevovanou smlost i
v duchovn-duevnm ohledu, odvaoval se jt dl. Vlastn bezvdom a
mdlobu si je nutno piznat a konen se vzdt zodpovdnosti proto,
abychom ji mohli pijmout vdom po malch krcch. V nsledn
nov orientaci spov ance novho zatku.
Otzky
1.
2.
3.

Kde blokuji duchovn a duevn otesy?

Z jak drhy m raz vyhodil?
Kde demonstruji vnjkov smlost a ochotu riskovat, kter mi
vnitn chyb?

147

4.
5.
6.

Kde jsem se mlil, pp. jsem narazil? Kde potebuje proud mho
ivota novou orientaci, nov zatek?
V kterm ohledu bych ml postupovat menmi, ale pehlednmi
kroky?
Kde bych ml odloit vnj zodpovdnost a pevzt ji vnitn?

3. Zpal mozkovch plen neboli meningitida

U meningitidy se zapaluj pleny, kter obklopuj a chrn mozek.
Onemocnn tedy pedstavuje vlku na nejvy rovin proti
uchovvajcm enskm silm. Proces pejde nezdka i na mozek a
stv se z nj meningoencefalitida. Postiena je jak mkk (pia mater),
tak i tvrd mozkov plena (dura mater). Na inscenovn konfliktu
kolem centrly zen a vldy se mohou podlet rzn bakterie i viry.
Vnikl pvodci nemoci zahajuj velkou bitvu s obrannm systmem
tla. Tato bitva je jako pi kadm zntu* vedena bez ohledu na ztrty
a tajnmi zbranmi. V tomto ppad jde ovem o vlku, V n jde
v pravm smyslu slova o krk. Dalekoshle nespecifick subjektivn
pznaky naznauj, e jde o mlo individuln obraz. Jde o ivot a
peit jako takov.
Primrnm onemocnnm jsou postieni pedevm novorozenci a
mal dti, kter psob dojmem, jako by jet bojovaly o svj
definitivn vstup do tohoto ivota. Hlava, kter je v tomto vku jet
nadmrn velk, se podruh po porodu stv djitm ivotu
nebezpenho boje. Podobn jako pn poloha pi porodu naznauje,
e se toto dt vzpr a nebude se tak jednodue astnit na pedem
dan he ivota, projevuje se i zde jist odpor. Dtti jeho ji tak
nadmrn hlava jet vce otk, protoe nitrolebn tlak stoup nvalem
vody, kter je podmnn zpalem. Mkk fontanela se klene dopedu.
Z dlouhodobho hlediska je nebezpe vzniku hydrocefalu, tragickho
symbolu nadmrnho zdraznn hornho muskho plu. Zd se, e je
pehnan pedpokldat v takovm ranm stadiu problm s hlavou nebo
dokonce s egem, jak jej ztlesuje takov tvrdohlavec. Na zklad
zkuenost s reinkarnan terapi, kter vtinou zahrnuje i porod a
prenatln fze, jsou vak tak ran projevy odporu a agresivnch
konflikt okolo vstupu do budoucho ivota zcela bn. Symbolicky
klade dt vt odpor proti novmu ivotu ne proti temn pramatce,
z jejho klna se prv teprve osvobodilo. Boj proti zadrujcm silm
pramatky penechv tlesn rovin. Tato krvelan bohyn, v eck

148

mytologii nazvan Hekat, v indick Kl, pracuje se svmi typickmi

prostedky, plivy zntliv vody tla mkk mozek na (tvrdou
leben) stnu. Je-li jet monost, e kost povol, hroz hydrocefalus,
je-li na to ji pozd, bere za sv mozkov tk s nsledkem pokozen
mozku a po slabomyslnost.
V protikladu k jinm zpalm v stech tla, kter se mohou
zvtit, hraje zde voda, kter vznik pi kadm zpalu, tak velkou roli
proto, e tvrd leben obal pedstavuje s pibvajcm vkem
nepoddajnou pekku pro zvtovn. Zkouku pevnosti mezi
stoupajc vodou, kter tla na mozek, a mezi leben kost, kter klade
odpor, prov pacient jako bolest hlavy.
U dosplch se tento obraz nemoci vyskytuje hlavn jako
sekundrn onemocnn. Kdy se napklad na mozkov plen roz
TBC, eskaluje zkladn boj a na nejvy rovinu a stv se bojem o
peit. V poslednch letech dala meningoencefalitida o sob slyet jako
nebezpen komplikace pi kousnut klttem, a mnoha lidem tak
znechutila produ. Tyto nepatrn, jet ped nkolika desetiletmi zcela
nekodn uprky bychom mohli pokldat za skonou odpov prody
na nae znsilovn. Matka proda nm dv poctit svou moc,
povolv toti na zemi, do vody i do vzduchu miliardy takovch
malch pomocnch oddl a me je zdnliv podle libosti zbavit jejich
nekodnosti a udlat z nich neptele lovka.
Pznaky meningitidy krou kolem hlavy a jejch bolest, piem
jsou zrove zasaeny i mn pleny, a asto se pidvaj i obte
podobn chipce. Ze veobecnch symptom se objevuje jednak
podrdnost, jednak nezjem a apatie a ospalost. Prvn pznak
objasuje zkladn agresivn situaci, kter sklouzla do tla a kter je
asto jet zvraznna takzvanm opistotonem, vzpnnm pacienta
vlee. Toto drama doprovzej kee. Pacient se ots, jako by ho
chtla njak vt sla vyburcovat do ivota. Pooteven elisti ukazuj
neschopnost brnit svou ki a kousat kolem sebe. Agresivn nstroje
elist jsou ochromeny v nejvym stupni vypt. Pecitlivlost
nazvan hyperestzie prozrazuje, jak je ke jako vnj hranice
pedrdn. Zatmco na nejvy rovin hlavy zu boj o ochrann tt
mozku, je ochrann vrstva tla pinejmenm v nejvy pohotovosti.
Na druh stran ukazuj symptomy, jako je apatie, jak mlo jsou
pacienti ochotni vdom pispt k boji za svj ivot. Somnolence,
extrmn ospalost, naopak demonstruje, jak svj ivot v nejhlubm

149

smyslu zaspvaj. Zd se, e spnek jako mal bratr smrti zde zskv
pevahu nad silm o odlouen od pramatky. Hlava jako hlavn msto
tla se mus vzdt, mozku jako jeho dc centrle hroz, e klesne
nazpt do vln prvotnho moe. Nastupujc naprost nechutenstv
naznauje, e postien ztratili nebo nikdy nemli chu t svj ivot,
snad i to, jak mlo jim chutn jejich souasn ivotn situace. Deliria je
zbyten vykldat, projevuje se v nich toti velmi pmo nevdom
tematika, kter dosud pichzela zkrtka. Podoby muivch bolest
pechzej od tepn pes pchn a k pocitu, e se hlava rozsko. Jsou
vtinou tak intenzivn, e pacienti si mysl, e je nevydr a boj se, e
na n zemou. Zd se jim, e hlava jim chce vybuchnout.
Nco takovho hroz, kdy dotyn pli dlouho vhal nebo nebyl
ochoten vydobt si svj ivotn prostor. Ukazuje se v tom, jak velmi
byl zahnn do zkch. To plat i pro novorozence, kte se mus
rozhodnout pro ivot v tomto svt nebo pro nvrat k Velk matce.
Pekeln divadlo v nadazen vldnouc centrle odr nepiznanou
situaci ve vdom. Vraz mohl bych puknout... objasuje, jak se to se
vm m. Nkte pacienti maj skuten pocit, e jejich klenba leben
se kadou chvli rozsko, e hlava se mus nahoe otevt, aby se
uvolnil nesnesiteln tlak. V tom se u skuten odrej pacientovy
alternativy: Me uniknout nahoru a nechat tlo na holikch, nebo
mus porazit tsnivou, temnou spoustu vod a vysvobodit se z jejich
objet. Dal prbh symptomatiky ukazuje chystajc se porku v boji
o sebepotvrzen. Pacienti nejsou s to udret hlavu vzhru a mus se
poloit nebo kadopdn odloit tlo. V takzvanm opistotonu,
propnut ptee, vak zejm ztlesuj posledn vzept. Kad ohyb
hlavy nebo kolena je pro n bolestiv. Le tak ve vydutm ki*
s hlavou posunutou do tla, bradu zvednutou vzhru, trznni, ale
vzdorovit upoutni na lko. Tento postoj prozrazuje malou pokoru a
zpal ukazuje, jak mlo jsou na druh stran ochotni bojovat vdom.
Jejich pohled smuje vzhru k bitevnmu poli nebo nad n smrem
k nebi do oblasti, do n hroz uniknout. Dobrou anci na ivot maj od
okamiku, kdy se rozhodnou o nj bojovat. Pak teprve me polevit
fyzick boj.
Tento obraz nemoci je spojen s vysokmi teplotami, kter
naznauj, e v tomto konfliktu jde o vechno a e se konala veobecn
mobilizace. S kadm stupnm teploty stoup obranyschopnost
organismu o vce ne dvojnsobek, zatmco duevn pibv apatie.
Mylenky se zanaj plst, dochz ke vznik horenatch fantazi a

150

pacienti nezdka provaj svj pekeln boj jako V kin, ilustrovan

vnitnmi obrazy psobiv symbolick sly. Pod ochranou tohoto
zasten vdom, mohou S vnitnm odstupem pozorovat, co by pro n
bylo v normlnm stavu vdom nesnesiteln.
Pznaky jako zvtujc se nitrolebn tlak ukazuj, do jakho
napt se dostala jejich centrla a jak utlaovan je jejich komunikace.
Ani dospl ani mal pacient se neum prosadit a zjednat si respekt pro
svou vli. Podle vzoru kadho zpalu dochz k otokm v dsledku
vystupujc tkov tekutiny, pouze zde pro ni nen vchodisko. U
dosplch se rozvj takzvan mstnav papila, zduen msta, kde
v on rohovce vystupuje nervus optikus, co vede v extrmnm ppad
k oslepnut v dsledku strangulace (zakrcen) zrakovho nervu. U dt
se vyklene fontanela, ona jet oteven kostn zna v pedn sti
lebky. Ohroujc komplikace jsou v prvnm ppad mozkov edm, ve
druhm hydrocefalus. V bsnc vlce zstv na bitevnm poli tolik
duevnho prvku (vody), e hroz smrt centrlnch komunikanch
struktur. Podobn jako se mozkov pleny uren k ochran stvaj
hrozbou, promuje se na nebezpe i mozkomn mok. Je ho
v dsledku zntu stle vce a doslova tla na mozek.
Rozen vlky z ochrannch mozkovch plen na vlastn mozek
ve form zntu mozku nebo encefalitidy pedstavuje prakticky vdy
boj na ivot a na smrt. V tto vlce jde definitivn o korunu stvoen,
mozek. Jeho vce i mn velk vpadky ukazuj nebezpenm
smrem. Nastupujc zkal vdom a po bezvdom konfrontuje
postienho ji s pocitem byt i nebyt. Spojen s tlem je v tomto
stadiu uvolnnj, vdom se me v jednotlivch fzch uvolovat od
tla. Tato vlka me zniit zkladnu komunikace a zanechat trval
vpadky.
U mozkovch plen jde o ochranu ivotn zkladny, se stoupajcmi
tekutinami likvoru a s ustupujcm mozkem o boj polarit: Na jedn
stran je zkladn substance naeho intelektu, na druh stran ensk
(zancen) mozkomn mok. V kad fzi ivota jde o to najt zde
sted, kter jedin je sluiteln se ivotem. Obraz nemoci za prv
ukazuje, jak nejist a obklen je ochrann val kolem centra ivota, a
za druh, e dolo k nerovnovze mezi enskmi, vodnmi a muskmi,
ohnivmi silami. Tuh boj zu jednak mezi pvodci nemoci a
imunitou, jednak mezi regresivnmi silami temn matky a svtlmi
silami ducha, spjcmi vzhru a kupedu.

151

Stoupn vodnat tekutiny je u dosplch asto kompenzac

opan duchovn-duevn situace charakterizovan dominujcm
suchm intelektem. kol k vyeen tedy spov v pocitovm
mylen, kter spojuje enskou, vodn slu ctn se suchm duchem
myslcho intelektu. U novorozenc je bli interpretace, kter vid ve
stoupajcch vodch zobrazen onoho prvotnho boje mezi temnou
matek a silami ducha usilujcmi vzhru. Ve shod s na pirozenost
orientovanou na peit podporujeme havou muskou strnku
v horekch odporujc rozputn a pejeme novorozenci, aby proti
temnm silm vedl lt boj a zvtzil nad nimi.
Jako uebn kol dosplch se v symptomech odr rozpolcenost.
Vraedn bolesti hlavy jako pi rozbit hlavy vyjaduj zdnlivou
nesluitelnost een. Na jedn stran se stoupajcmi zplavami vody
v mozku chtj dostat v ivot ke slovu ensk sly. Na druh stran se
jet silnji vtr to, co je agresivn musk. Jde o to, abychom se
odvili vlit o nejvy rovinu, vybuchnout tam, kde je to nezbytn, a
stt si za vlastnmi cestami, pustili se do toho, co ns tsn. A je to
pirozen ensk voda, kter ns konkrtn tla. Ve vodorovn poloze
zad je poadavek narovnat se, rozvjet sebevdom a hrdost a dvat se
kupedu. V tomto ohledu jsou dleit vlastn mylenkov impulsy a
jejich voln, tvoiv tok, jak je mu dn nevdom prchod v divokch
fantazich horenatch sn. Sms mylenkovch obraz, emoc a pocit
je tm, co si chce vymoci sv prvo na vdom ivot.
Boj je otcem vech vc, ekl Hrakleitos. Zejm ml pi tom
na mysli boha vlky Marta a jeho prvotn princip. Pacient
s encefalitidou i meningitidou je vyzvn, aby tomuto vnmu
poznn zjednal platnost ve svm ivot. Mars symbolizuje kadou
formu energie a spokoj se nap. i odvahou a dynamickm postojem.
Byla by zde na mst odvaha stt si za prvmi vlastnmi kroky v ivot
a skoit i do ohn pro idely, kter z nich vyrstaj. Namsto ltho boje
v centrle by se na centrln tmata dalo vrhnout s ohnm a plamenem.
Je lep udlat peklo svmu okol ne nechat hlavu, aby se stala
djitm pekeln vlky. Je lep otevt se havm tmatm, vnitn se
vzruit a dokonce se nechat rozruit, ne se otevt nebezpenm
pvodcm nemoci, nechat jimi rozruit svj centrln orgn, kter se
stane bitevnm polem. Boj se v kadm ppad tk centrlnch
struktur a m na celek.

152

Vechny vci vak tak potebuj matku, ji nen obtn spatovat

ve velk bohyni, kter dv veker ivot a jednou ho bude opt
poadovat zpt. I jej ensk moci je nutno pinst v ivot dobrovoln
vytovn, jinak nech vystoupit sv vody nebo najde jin cesty, jak si
zjednat respekt a uznn. Matka a otec pat k sob, a tak jde u
meningoencefalitidy zejmna o spojen tchto zkladnch polarit ve
vlastnm ivot: me tm bt mylen hav a zcela intelektuln boj za
vlastn ensk citov svt, nebo rozvoj onoho pocitovho mylen,
kter je ve stedu mezi matkou a otcem a obma ponechv jejich prvo
na existenci. Konen se nejen u novorozenc, nbr i u dosplch
jedn o nov zrozen, kter je vdy vyrovnnm mezi uchovvajcmi
enskmi a kupedu smujcmi muskmi silami. V tom se ukazuje i
een, kter mus vst k vtzstv svtlch sil nad temnotou. Matesk
kln mus bt definitivn oputn, piem jeho nroky nen teba
negovat, nbr splovat na vy rovin.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Kter krok v ivot pede mnou asi stoj? Kde musm vechno
prvotn ensk nechat za sebou, abych to objevil na novch
rovinch?
Jakmu konfliktu, v nm jde o hlavu a krk, jsem se vzpral?
Kter citov tma m tla a hroz, e pod jeho tlakem se rozsko
centrum mho mylen?
Do jak mry jsem odhodln vdom se dvat na celek a bojovat o
nj? Jsem schopen v nm vidt i to, co je ensky citupln?
Jak jsem ve sv podstat? Trpm tvrdohlavost nebo petenost
hlavy?
Jak dalece mohu ukzat vzpmenou pte, prosadit s svou hlavu a
jt svou cestou?
Jsem jet dostaten schopen se nadchnout, celou silou se pustit
do uskutenn svho ivotnho snu?

Neurologick obrazy nemoc

Zde jsou v protikladu k obrazm nervovch obt zkladem
chorob konkrtn zmny nerv. Na rozdl od otesu mozku a
meningitidy jsou chronick povahy. Potud musme vychzet z toho, e
poruchy zasahuj hloubji a petrvvaj ji dle. Vedle dvou velkch
obraz nemoci roztrouen sklerzy a epilepsie lze rozliit dv
podskupiny: poruchy takzvan pyramidov drhy, kter je pslun pro

153

koordinaci pohyb podzenou vli, a poruchy extrapyramidovch

drah. Pyramidov drha jako zasahujc struktura se star i o brzdn
proprioceptivnch reflex sval a o redukovn stavu jejich napt. Dr
tak shora pod kontrolou autonomn ivot sval. Je-li pyramidov drha
peruena, tato brzda pestv fungovat, a tak vznikaj spastick
(keovit) obrny. Nejvt st nervovch vlken pyramidov drhy se
k s protilehlou drahou ve vi spodiny leben. Proto vedou poruchy
prokrven nebo loiska krvcen v jej oblasti jako pi zchvatu mrtvice
k vpadkm na protilehl stran.
Takzvan extrapyramidln systm je pslun pro regulaci
svalovho napt, pro regulaci rovnovhy a dren tla. V ppad
poruchy lze vymezit dv podskupiny:
a) hypokineticky rigidn syndromy vedouc k snen pohyblivosti
a strnulosti, jako je Parkinsonova choroba;
b) hyperkinetick syndromy se zvltnmi nekontrolovatelnmi i
pohybovmi vzorci. Zde bychom mohli jmenovat tanec svatho Vta
a vzcn obrazy nemoc atetzu s ervovitm kroucenm a balismus,
tes.

Parkinsonova choroba neboli taslav obrna

Parkinsonova choroba je nejastj neurologick obraz nemoci
v pokroilm vku ivota. Postieny jsou extrapyramidln drhy, kter
pracuj nezvisle na vli. Lkasky je zjitn nedostatek penosov
ltky mezi adrenergnmi nervovmi spojenmi, takzvanm
neurotransmiterem dopaminem, ve stednm mozku. Jde tedy o
nedostatek na muskm plu centrlnho nervovho systmu.
Nsledkem je pevaha protiplu, takzvanho cholinergnho systmu,
kter je nutno piadit k enskmu plu.
Vsledn pznaky vykresluj zeteln obraz nemoci, pi nm je
ihned npadn bezvrazn obliej podobn masce a celkov strnulost.
Vechny pohyby jsou zpomalen, chyb doprovodn fyziologick
pohyby jako teba mvn rukama pi chzi. e je tich, pervan a
monotnn. Se snenou pohyblivost kontrastuje typick tremor, siln
tes, kter se objevuje zejmna v klidu. Jakmile pacienti provedou
clen pohyby, tes se zmen nebo zcela pestane. Chze je
charakteristick zvltnmi malmi, cupitavmi a ouravmi kroky, zd
se, jako by horn polovina tla chtla pedbhnout doln, take vznik

154

tendence, e pacient se zhrout dopedu nebo na bok. Nohy maj sklon

nhle zcela vypovdt, a to zesiluje toto nebezpe. Stejn jako ostatn
symptomy to nelze ovlivnit vl. Cel postoj pacient je shrben, je to
postoj lid ohnutch, ne-li zlomench osudem. Dokonce i psmo se hod
k tto postav, dky padaj doprava dol, psmena jsou na dku
postupn stle men, take medicna mluv o mikrografii. K tomu se
dru vegetativn pznaky, jako je siln slinn, pocen a v souvislosti
s tm typick jakoby mast namazan obliej. Krom toho lze
pozorovat poruchy vivy ke a ustvn sexuln aktivity. V duevn
oblasti jsou npadn vkyvy nlady s melancholickmi fzemi.
Tento obraz nemoci se vyskytuje prakticky jen v pokroilm vku
a zejmna u lid, kte svj ivot ili velmi aktivn a s vysokmi
nroky, zvlt u intelektul. Medicna rozliuje rzn formy, piem
pina vzniku nejastj varianty, takzvanho primrnho
parkinsonismu, nazvanho tak agitovan paralza, nen vysvtlena.
Nzev agitovan nebo vyvolan obrna objasuje dilema postiench:
Jejich nervovmu angaovn je obrnou odat smysl. Vedle toho
existuje men skupina sekundrnch Parkinsonovch syndrom,
napklad na pd mozkov sklerzy, otravy, po encefalitid nebo
podmnn neuroleptiky.48 Vzcnou variantou je boxersk nemoc
podmnn zjevn mnostvm otes mozku, kter postihla bvalho
mistra svta v tk vze Muhameda Aliho.
Podle motta Nemoc ukazuje stn meme vychzet z toho, e
postien dlouhou dobu nevidli vlastn strnulost ve vrazu a
pohyblivosti, a se dky tlu stala nepehldnutelnou. ij ve stavu
jakoby strnul strachem, ani by si to piznali. V pravm smyslu slova
nehnou ani brvou. Medicna mluv o amimii, absolutn absenci
pirozen mimiky. Pacient se zjevn nauil nedvat na sob znt dn
citov vzruchy. Jeho tv ustrnula v masku, kter v mnohm ohledu
pipomn posmrtnou masku. Pipotme-li k tomu ztuhnut zbytku
tla, kter je pi typickm rigoru npadn, vznik nkdo, kdo je zaiva
mrtev, kdo je zombie. Vvoj ve smru rigoru mortis je patrn
v redukovn vech pohyb doprovzejcch pirozen ivot.
Smrteln ztuhlost zaiva v ppad nskho sttnka Mao Cetunga se tato hororov vize stala ponurou skutenost, bval
revolucion se toti na konci svho ivota stal ivm pomnkem, za
nj ho jeho okol politicky pznan ustanovilo. Svou parkinsonovou
chorobou odsouzen k naprost nepohyblivosti u nakonec nemohl ani

155

mluvit. Jako ijc socha vak nadle uroval ivot ny, byl jako obraz
ptomn vude a v stech vech, i kdy jeho mrn pooteven sta
typick pro Parkinsonovu chorobu byla ji dvno nm.
Vedle pomalu selhvajcho hlasu naznauj i dal tlesn funkce,
e to jde s lovkem z kopce a jeho sly miz. Je teba se zde rovn
zmnit o tendenci k pdu dopedu stejn jako o psmu. Vedle k smrti
smujc ztuhlosti se v obrazu nemoci projevuje i hlubok strach, kter
se pacient zmocn, jakmile jsou v klidu. Nechvj se jako osika jemn
a citliv, nbr se otsaj mocnmi pohyby. Tento nepkn tes ustv,
jak jsme uvedli, a kdy nco podniknou. Na rozdl od pln ztuhl a
bezvrazn hlavy a tla ukazuj taslav pohyby, jak pln strachu a jak
problematick je nemysln klid. Zde je koen nzvu taslav obrna.
lovk je ochrnut a nepohybliv a jen strach jet vyvolv pohyb.
Npadn je, e se jedn vtinou o lidi, kte si dlaj nrok na to, e
pohnou nm ve svt. Obraz nemoci jim ukazuje, jak mlo, meno
jejich nrokem, uvdj do pohybu ve sv vnitn skutenosti a
pedevm, jak mlo pohybliv je jejich duevn ivot, jeho strnulost a
ochromen se nyn ztlesuj. V jejich chvn se vedle strachu
manifestuje i jist pohnut, piem pacienty me tak zcela hbat
pocit strachu. Zajmav je v tto souvislosti, e psychosomatik Georg
Groddeck pozoroval zjevnou kumulaci taslav obrny v letech 1.
svtov vlky.
Nabz se otzka: Pro to lovkem ots nebo pro se tese?
Teseme se nap. bezdn, kdy vyjdeme ze studen vody, abychom se
zbavili chladu a mokra. Teseme se strachy, a pokoume se tak nap.
setst blc se smrt a jin neptele. Nkdy lovkem ots hrza,
kdy zail nco hroznho. Postien patrn chtj nevdom nco
setst a zbavit se toho, co je napluje strachem a hrzou. To prvn jimi
ots, to druh je nechv strnout. Z ivotnch pbh pacient
s Parkinsonovou chorobou lze zskat dojem, e je to zkuenost jejich
skutenho ivota, kterou by nejradji ze sebe setsli. Jejich vlastn
tkopdn tlo a prv tak tkopdn okol se jim zd pmo obtn.
Opt se vnucuje pedseda Mao, kter vidl sv velk a odvn
mylenky ztroskotat prv na tkopdnch masch an.
Obrna je jen zdnliv protikladem roztesenosti. Ukazuje
postienm, jak nepohybliv a neprun jsou v hloubi svch du, pes
vechny psobiv vci, je se neustle snaili uvst do pohybu. Tlo je
nut poznat, e se nejsou schopni pizpsobit nejnutnjm zmnm

156

v ivot. Zashne-li obrna dchn, stv se pinou smrti. Ochrnut

dchn ztlesuje ochromenou komunikaci ve dvojm smyslu, protoe
plce jsou po ki nam druhm orgnem komunikace. Jsou pslun
pro pijmn energie. Mme-li pi tom na mysli jen kyslk nezbytn
pro oxidan procesy nebo podle vchodnho pojet prnu, ivotn
energii v kadm ppad je s ochrnutm dchn ochromeno
zsobovn energi. Symptom objasuje, e ji dovnit nepichz dn
ivotn sla. S plcemi jako orgnem komunikace je tsn spojena e,
zakld se toti na modulaci proudu vdechu. Problmy s e, kterch
v prbhu nemoci pibv, rovn odrej poruchu komunikace. Hlas
se stv nejen slabm, nbr i pervanm. Nejsou-li u slova spojen,
je jejich obsah nespojit a komunikace ji nevytv pospolitost.
Druh orgn komunikace, ke, se rovn astn spolenho
utrpen, pomyslme-li na takzvanou seboreu a mastn obliej
lesknouc se potem, kter je jejm nsledkem. zkostn pocit, kter
pacientovi vyr na tvi, me vyjadovat trvajc smrteln strach. Na
druh stran by mohl symbolizovat i nmahu, s n se v potu sv tve
pokouel neho doshnout ve svt.
Nakonec vypad tento obliej jako od masti a mohl by poukazovat
na vztah k posvcenmu. Kristus znamen pomazan a krlov byli
dve na dkaz cty mazni mastmi. I zde se projevuje nrok, kter
klesl do stnu. Postien psob dojmem lesku, ovem jen na tlesn
rovin. Lesk klesl do stnu a zjednv si pozornost v tle.
V ivotnch pbzch postiench se asto najdou vysok nroky
na lesk vkon uskutennch v potu vlastn tve, vedle toho ale i
strach, e lovk sele a to podstatn pece neudl. Z lesku a slvy
in zbude asto jen nmaha vyrejc pot z tla. Vlastn (duevn)
hlub a souasn (spoleensky) vy cl je vtinou nedosaiteln, a
dokonce kdy lesk a slva opadnou, zstvaj postien ve svm nitru
nenaplnni. Vsledek svch velkch snah ve vnjm svt maj vepsn
ve tvi a zde tak le kl k jejich situaci. Neukazuj svou pravou tv,
nbr dobe naolejovanou masku.
Skuten prv lid, kte dosahuj danho postaven, o kter
usiluj, a asto jej dosahuj pacienti s Parkinsonovou chorobou, jsou
zdka s to ukzat svou pravou tv. Lka nap. mus bt stle fit a
zdrv, pat tm k jeho idelu, aby byl stle jako namydlen blesk
v pohybu pro trpc lidstvo. Pitom mohou vlastn poteby pijt zkrtka,
pp. me pouvat spoleenskch obraz sv profese, aby se nemusel

157

postavit sv prav tvi a vnitnmu kolu. U advokt a politik atd. a

jinch lid innch na veejnosti me bt tato tematika rovn
vrazn.
Vedle sklonu k pocen hraj lohu i takzvan trofick poruchy, tj.
poruchy vivy ke. Vznikajc defekty odhaluj, jak naruen je
konkrtn kontaktn plocha k okol. Ke jako orgn, kterm na jedn
stran navazujeme lskypln vztahy s okolm a na druh stran se od
nj ohraniujeme, je nedostaten zsobena, a tm v penesenm
smyslu zanedbvna.
Zvltnosti chze potvrzuj dosavadn vklady: Postien
postupuj vped, jak jsme ji uvedli, v pomru ke svm nrokm jen
malmi cupitavmi krky. Navc maj tendenci padat dopedu, protoe
nahoe usiluj kupedu rychleji, ne jim realita dole sta. Tlo
demonstruje pi kadm kroku nesoulad mezi tm, co chtj, a tm, co
mohou.
I kdy jde o aktivn, podle vnjch kritri spn lidi, kte
podnikli vechno, aby sob a svmu okol demonstrovali, jak vysoko
m nahoru, zstv stle podezen, e svm vlastnm vysokm
nrokm na pokrok nedokzali dostt na duchovn-duevn rovin.
Chze, shrben, ustaran psobc postoj pro to mluv stejn jako
psmo, kter kadm dkem dokld, jak to jde slovo od slova, pp.
krok za krokem z kopce. Vyerpan hlas hovo o tom, e vyjadovac
sly ochabuj. Ve sv monotnnosti podtrhuje stereotypnost vrazu, ve
svm pervanm zvuku chybjc spojitost. Jako barometr nlady
prozrazuje nco o rostouc rezignaci v hloubi due.
Obraz vyerpn a navy se shoduje s dosud zjitnmi
lkaskmi nlezy. Zd se, jako by byl dopamin, ona adrenergn
substance penosu, vyerpn nadmrnou aktivitou. V oblasti substantia
nigra, v ernm okrsku v mozku, lze zjistit zetelnou degeneraci
s odbarvenm. Nsledkem je relativn pevaha enskho plu mozkov
aktivity. Musk pl je vyerpn pot, co byl dlouhou dobu nadmrn
vyuvn. Postien jsou nuceni do protiplu, nezbv jim nic jinho,
ne si dt klid na zklad obrny a strnulosti, i kdy klid vyvolv strach
a tesen. Pacient se upmnji ct dobe jen v aktivit, kdy tak ihned
pestv tesen. Mnoho tendenc vynucench obrazem nemoci smuje
k regeneraci a po zeslen slinn, kter poukazuje na hlad a innost
trven. I kdy se postienm jet stle pi kad pleitosti sbhaj
sliny v stech, jde o to, e je nutno nejprve strvit ivot pln nadmrn

158

aktivity, kter maj za sebou. Zajmav je v tto souvislosti zkuenost

americkho neuropsychologa Olivera Sackse: Nepohybliv pacient
s Parkinsonovou chorobou me zpvat a tanit, a kdy to dl, je zcela
osvobozen od postien svou nemoc. 49 Schopnosti enskho plu jsou
tedy nadle uchrnny a pacientovi oteveny.
Ubvajc sexuln potence svd o nedostaten monosti zat
si nco s druhm pohlavm, a tm pipustit polaritu. Pirozenm
nsledkem je nedostaten plodnost v konkrtn oblasti jako vraz
odpovdajcho nedostatku v penesenm smyslu. Pitom chtl pacient
prv v tomto ohledu v asto pehnnm sil demonstrovat plodnost.
Jeho tlo mu ukazuje, e tato fze je u konce.
Jako typick pro nervov choroby se u Parkinsonovy choroby
brzy vyloupne problm s koordinac a komunikac. Spojen z nitra a
vnjku je postieno stejn jako spojen shora a zdola. Strnul tv
podobn masce svd o obtch odret navenek vnitn procesy a
odpovdat uvnit na vnj udlosti. Problematick chze prozrazuje
pote s koordinac mezi horn a doln rovinou, mezi duchovn-duevn
a fyzickou realitou. Spojen mylenkovho svta a reality je podstatn
problematitj, ne si postien piznvaj. e a psmo jako klasick
monosti sdlovn ukazuj stejnou mrou typick tendence padku.
Nesoulad mezi vnitnmi nroky a vnjmi spchy je sotva
patrnj u jinho pacienta s Parkinsonovou chorobou ne u Mao Cetunga. Po svm vojenskm vtzstv nad nacionalisty odstartoval svou
prvn velkou kampa, kter mla nu od zkladu pestrukturalizovat
velk skok vped. Stala se nevslovnm fiaskem, kter uvrhlo
miliony lid do zhuby, msto aby z nich, jak bylo slbeno, udlalo
astn, nov lidi. Revolun mylenky a pedstavy nebyly spojeny
s rolnickou skutenost nskho ivota na venkov a zbavily ho jeho
existenn zkladny. Chod nskch djin, od tohoto okamiku
rozhodn urovn Maem, odpovd Maov chzi jako chzi pacienta
s Parkinsonovou chorobou, i kdy tehdy jet nebyl viditeln nemocen.
Spch horn poloviny tla kupedu je karikaturou jeho ivota. Hlava
pln vysoko mcch sn se ene vped a ztrc kontakt s materiln
skutenost, symbolizovanou tlem. Maovy ideje formovaly duchovn
svt ny, ale ochabl tlo lidu je nensledovalo, a tak se z kampan
Velk skok vped stal bezpkladn pd. Plnovna s nejlepm
myslem, byla gigantick akce ji sotva ovlivniteln vl. Smovala
pmo v katastrofu, podobn jako pd mimodk peru chzi pacienta

159

s Parkinsonovou chorobou. Na nsledky Maovy posledn velk

kampan, kulturn revoluce, trp an dodnes. Opt se dala revolun
teorie aplikovat na konkrtn skutenost jen nejtvrdm nsilm. Srdc a
hlav lid, na n byla zamena, se nedotkla, protoe byla od relnho
ivota vzdlena jet vce ne prvn Velk skok. Tak se i kulturn
revoluce stala stralivm, nespnm pdem.
Mao ml takov formujc vliv na nu, pp. odpovdal tto
obrovsk i tak dokonale jako zrcadlo, e zem dlouho po jeho smrti
na Parkinsonovu chorobu nese signaturu tohoto obrazu nemoci.
Ustrnul, rigidn mocensk apart, kter Mao nikdy nechtl a kter
pesto tak draznm a dokonce tlesnm zpsobem symbolizoval,
dodnes potlauje pokusy o duchovn obnovu. Blokuje tm vlastn Mav
poadavek, permanentn revoluci, kter udruje spolenost ve stlm
pohybu. Rakousk patolog Hans Bankl pe o dnen Lidov republice
na: Celkov 9 milion en dohl z oficilnho poven na sv
spoluobany. Tm je vechno terorizovno a vemu je brnno: lid,
rodina a spolenost jsou strnul, jejich postoj je nsilm ohnut; tesou
se. e se stala nesrozumitelnou, komunikace s okolnm svtem je
ochromen. Je tragickou ironi djin, e po Maov smrti se symptomy
jeho Parkinsonovy choroby penesly na cel nrod. 50
Jako jin klinick obrazy nemoc nechv i Parkinsonv syndrom
stralivm zpsobem probleskovat za pznaky pravou tv, pp. vzor,
a stv se tak pmo karikaturou. Strnul naolejovan maska namsto
navenek demonstrovan duevn ivosti nech je toho symbolem.
kol spov v rozputn a uskutenn vzoru vyjdenho
v symptomech. Potud jde o to, abychom dlali men kroky, pp. si
nebrali tak velk sousta, abychom nezvedali tak moc hlas a dbali na
jednotlivosti, kter jsou zapoteb. Ped kvantitou je nutno dt pednost
pozornosti ke kvalit, velmi dleit je jemnost, nakonec jde pedevm
o poruchu jemn motoriky. Ohnut postoj a tendence padat na nos
smruj pozornost na zem ped sebe. Jde o to bdle nespoutt z o
fyzickou realitu a stle znovu se k n, pp. na pdu skutenost vracet.
Zmenujc se psmo smruje pozornost na fakt, e kad poten
rozmach v prbhu akce ochabuje. Mikrografie tm vyzvedv
poadavek vidt vci men a realistitj. To, co na zatku cesty
zaalo tak velkolep, kon zcela skromn. Je teba vnitn akceptovat
toto poznn vyjden v kadm napsanm dku.

160

Velk rigidita v tle by se dala duevn t v pslun striktnm

hledn toho, co je podstatn. Pekky objevujc se ve fyzick oblasti
je teba tak zahrnout do vzletnch mylenek. Pacienti se mus
v souladu se svou diagnzou taslav obrny pohybu i klidu. Msto
strnulosti a ochrnut by se ml do jejich neustle kupedu mcch snah
vrtit klid, msto taslavch pohyb v tle by bylo teba projevit
duevn pohyb. V tesu se spolu s nimi chvje vedle strachu i pohnut a
aktivita, kter v duevn oblasti chyb. Strach a zkost vyjden ve
zpocen tvi a tesu by se daly uskutenit ve vt soudrnosti
mylenek. Od reality vzdlen, pli vzletn prvek je teba pivst zpt
na pevnou pdu a pizpsobit jej zkm hranicm vlastn duevn
skutenosti. Nroku na slvu a pocty, kter je potlaovn ve zpocenm
oblieji, je teba dostt skvlmi kroky vnitnho vvoje. Kristus,
Pomazan, je vlastn estn titul, kter si historick Je na sv cest
zaslouil. Symbolizuje vvoj, kter vedle tla zahrnuje i dui a ducha,
kter spojuje to, co je nahoe, s tm, co je dole, a vnitn s vnjm. Byl
vyhrazen bytostem, jejich ivot se stal podobenstvm jednoty lovka
a svta. To je vak i skryt nrok a kol pacient s Parkinsonovou
chorobou.
Otzky
1.
2.

Jak pocity skrvm za svou kamennou tv?

Jak zden zpsobilo, e mi ztuhly dy? Co je pinou, e ze
sebe nevypravm slova?
3. Zpsobuje mou smrtelnou ztuhlost strach ze smrti?
4. Jak strach, jak ctidost m vnitn pohn sem a tam a ma
mj vnitn klid?
5. Kter vysok cl m tak znekliduje a vyvolv mou
nespokojenost?
6. m je m e tak nespojit, e spe brn pospolitosti, ne by ji
vytvela?
7. Na em opotebovvm sv sly a co mi zbv jako cl?
8. Kde pehnm aktivn musk pl? Co jsem zstal dluen
pasivnmu enskmu plu? Jak se vede dtti ve mn?
9. Co nestrvenho zstalo v mm ivot?
10. Kde jsem vsadil na vnj kvantitu vce ne na vnitn kvalitu?
11. Jak je mj vztah k tomu, co je nahoe, jak k tomu dole,
k vlastnmu podsvt, jak je pomr vnitnho a vnjho svta?

161

Chorea neboli tanec svatho Vta

Tento ve srovnn s Parkinsonovou chorobou podstatn vzcnj
obraz nemoci pat k extrapyramidovm syndromm s pestelujc
pohyblivost. Jako Damoklv me osudov zatuje postienho od
narozen, vypuk vak a mezi 30. a 50. rokem ivota. Dd se
autozomln dominantn, a tak kad dt, kter m jednoho
z rodi postienho touto chorobou, sdl tent osud. Pi celkov
ochablosti svalstva dochz k nhle vystelujcm kubavm a vtinou
asymetrickm pohybm pedevm konetin a obliejovch sval.
Odtud nzev (ecky choreia = tanec). K tomu se dru postupn
ochabovn vkon vdom a k demenci. asto se vyskytuje
emocionln labilita a pomaten mysli. Biochemicky je zejm jako u
Parkinsonovy choroby porucha v ltkov vmn neurotransmiter,
onch ltek, kter penej informace na zakonench nerv.
Tento klinick obraz nemoci je zvltn neprosnost svho
objeven v druh polovin ivota a dlouhou lhtou (na rozmylenou),
kterou svm obtem pedtm poskytuje. Je to, jako by je chtl nauit
akceptovat nevyhnutelnost osudu a vyut darovan as. Ohroen
budoucnost zvtuje tlak na to, aby lovk uval okamiku a il tady a
te. Prv ve sv straliv neprosnosti vede tento obraz nemoci
nezdka na plodnou cestu. Postien nakonec nemaj jinou monost,
ne pistoupit na vtu z Otene Sta se vle tv. Narodili se s tmto
kolem a vd o nm nejpozdji tehdy, kdy onemocn postien rodi.
To asto brzy vede k otzkm po smyslu ivota a k tomu, e se lovk
zane zabvat tmatem nboensk vry. Monost nalzt svtsk tst
v materilnm svt je pedem zpochybnna. Optovn spojen lovka
s jeho pvodem a vztah k jednot mimo svt protiklad se me zhy
vrtit do zornho pole postienho. Ob stedn otzky, Odkud
pichzm? a Kam jdu?, se vynouj astji ne obvykle a s nimi i
uebn kol, je to toti pedevm tma osud, kter bylo postienmu
dno ji do kolbky.
Kde nen osudov ohroen pijato, zbv jen zoufal tk ped
vlastnm urenm. Me vst k neuvitelnmu hladu po ivot a
k pokusu prot co mon nejrychleji co nejvc. I tm se dokonce lovk
u ve smyslu svho kolu, jak se uke. Vlastn mld znamen
v tomto ppad vechno a postien se stvaj bezmla karikaturou tto
spolenosti, kter ct stejn. Pravdpodobn je i svr s tvrdm osudem
a pedevm projekce viny na rodie. Vitka, e radji nemli pivdt

162

na svt dn dti, pat jet k tm mrnjm a odpovd souasn

doporuenm medicny.
Zabv-li se lovk problematikou zddnch kvalit po rodich,
je projekce viny nevyeenou variantou tohoto pemtn. V tomto
ppad je zddn a nedobrovoln pijat kol nepehldnuteln.
Genetika stejn jako zkuenosti z psychoterapie ukazuj, jak velmi jsme
dtmi svch rodi. Prvn ddictv jet meme odmtnout, genetick
a duevn nm kadopdn zstv. 52 Vynouje se zde ddin hch
otc a ddin kletba antiky a nahrv tomu dokonce rodinn karma
hinduist. My, modern lid, bychom tak rdi byli zcela nezvisl a nov
na tomto svt. Protoe vak obraz nemoci, jako je chorea, vyvolv
nezmrn strach, dokazuje to pece jen tvrd a jasn, e opak je
pravdou. Tak v minulosti naploval lidi hrzou, protoe povaovali
postien za proklet nebo posedl. Newyorsk lka George S.
Huntington se pr rozhodl zkoumat tento obraz nemoci, kdy musel
pihlet, jak matku a jej dceru, pekvapen zchvatem na veejnosti,
chodci ureli jako ertovu pak.
Pochopiteln pn vrhnout pi takovm osudu vekerou energii na
mld a dobu od stedu ivota odepsat odpovd nejen pslunmu
hodnocen ivotnch fz v na kultue, je to i nevysvobozen projev
vnho ivotnho vzoru spolenho nboenstvm a mnoha kulturm:
cesta ven do svta a v polovin ivota obrat a nvrat k vlastnmu stedu.
Tmto smrem lze vykldat i demenci, kter pon s objevenm
symptom a neustle se stupuje. Mozek jako dc centrla pomalu
ale jist odstupuje ze sv funkce a vzdv se moci. Pacienti se zkaj
veker zodpovdnosti a propadaj se postupn do netenosti, a je
kontakt s okolm zcela peruen. Nevysvobozenou tlesnou
symptomatikou, kter odpovd totlnmu tku ze zodpovdnosti,
prosvt strnka jejho monho vysvobozen, toti kol, aby se
postien po dosaen stedu ivota peorientoval a obrtil do svho
nitra. Ve staen zjmu z vnjho svta lze rozpoznat buddhistick
princip rovno-dunosti, upekkha, kter Vchod povauje za tak
podstatn pro cestu vvoje. Pi nevyhnutelnosti osudu, kter pacienta
potk, by bylo pirozen blahodrn, kdyby se na tyto monosti
vysvobozen zamil ji ped vypuknutm symptomatiky.
Nejnpadnj symptom, mimovoln tanen pohyby, je
spontnnm vybitm nahromadn energie. Postien trp drastickm
nedostatkem napt, a zchvat pohyb pehnan doene to, co bylo

163

zamekno. Pedvdj tanec v pravm slova smyslu. Vnucuje se

otzka Co to do tebe vjelo? Lidov mluva se tak u vech pacient se
zchvaty pt po jaksi posedlosti. V kadm ppad kleslo do stnu
vt mnostv energie, v zchvatu si teatrlnm zpsobem raz cestu, a
pivd tak pacienty automaticky do stedu. Tm vbun se zde
vybj tanen energie. Kad tanec je nakonec transponovn a
pedveden energie v rituln vzan form. Zejmna zvltn pohyby
rukou a nohou pipomnaj symbolick gesta, jako jsou mudry
v systmu jgy. V souvislosti s pedurenm dn, kter nemohou
pehldnout ani zpadn lid, se vynouje podezen, e jsou zde
uvdny do ivota koly, kter mus bt proity. Postien maj zejm
svobodnou volbu pouze v tom, s jakou mrou uvdomn se se
stanovenm tmatem setkaj. Mon jde nejen v jednotlivm ppad o
pozstatky ritulnch tanench krok, kter je teba provdt bez
vdom ega a bez oekvn, nebo pesn to pacienti dlaj. Zjevn se
od nich d, aby dali svou slu k dispozici pro tyto tanen rituly.
Protoe jim vak chyb uvdomn a pochopen hloubky tohoto dn,
nedosahuj ji vzory svho pvodnho stupn inku a opakuj se
v asovch odstupech, ani by pinesly skuten trvalou levu.
Nemonost je zastavit vak ukazuje, jak dleit pes to vechno jsou.
Msto toho, abychom takovm tokm pohyb brnili a
dodrovali mru, mus bt terapeutickm clem spe postien
povzbuzovat, aby se sami od sebe dobrovoln poutli do extrm
napt a uvolnn, aby se tlem i du oddvali extatickm tancm a
hlubokm monostem regenerace, aby se oteli a kroutili, a
vytancovali tak vechna pekroucen a petoen sv due, aby se
poklebovali ivotu a nechali sami sebe jt, zkrtka aby ustoupili boui
a tlaku vlastnho vnitnho svta. U severoamerickch Indin pro to
existuje rituln pedloha, zvyk vytancovat se ze snu do bdlho stavu.
Pbh americkho protestnho zpvka Woodie Guthrieho a jeho
syna mohou ukzat, jak blzk si je plamenn odpor proti takovmu
osudu a odevzdanost do jeho rukou. Strdajcm kalifornskm rolnkm
zpval Woodie svou slavnou pse This land is your land53, aby je
piml k povstn. Jeho ivot byl jedin protest proti vldnoucm
vrstvm Ameriky t doby. Jet dve, ne zemel na choreu, pevzal
otcovu tradici jeho syn Arlo a stal se jednou z kultovnch postav v boji
americk mldee proti vlce ve Vietnamu, za sebeuren a za povolen
drog roziujcch vdom. Arlo Guthrie se pozdji zmnil z

164

angaovanho zpvka protestsong v angaovanho hledajcho na

cest sebeuskutenn.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

Kde nechvm energii proudit? Kde mm sklon k jejmu

hromadn a k vbunmu vybit?
V kterch bodech mm sklony pedvdt tanec, kter ne- m
dn vztah k dan situaci?
Do jak mry nalzm sted mezi klidem a aktivitou?
Jakou roli hraje otzka smyslu v mm ivot?
Jsem odhodln pevzt zodpovdnost za svj osud?
Jak je mj vztah k fzm ivota, k mld a ke st?
Jak ddin hch musm v duevnm ohledu rozpustit? Je na
m penesen odkaz mch pedk?
Jak vdom je mj vztah k ritulm? Jak dalece je mj ivot
ritulem?

Zchvat mrtvice
Pi zchvatu mrtvice dochz k peruen centrlnch nervovch
drah v mozku, co vede k hemiplegii (ochrnut jedn strany), kter
ochromuje celou jednu polovinu tla. Rozhodujc vznam zde m to,
zda je postiena lev, archetypicky ensk nebo prav, musk strana a
zda se to stane en i mui. Z toho vyplvaj tyi rzn zkladn
situace.
Zklad chorobnho dn tvo pedevm vysok krevn tlak se
svmi nsledky. Zkladn duevn situace s tm spojen je podrobn
vylena u problm se srdcem 54. Formulovno ponkud pepjat, jde o
superaktivn lidi, kte se vdn poutj do vech boj, aby se
nemuseli postavit rozhodujcmu boji svho ivota. Kad der me
zpsobit kodu jen tam, kde naraz na nco tvrdho, neohebnho, co
rozbije. U vtiny zchvat mrtvice je tm tvrdm a neohebnm
zkornatn cv. Procesy kornatn se zakldaj bu na uzvrech cv v
dsledku krevnch sraenin, nebo arteriosklerotickch zench cv s
nedostatenm zsobovnm mozkov tkn nebo na praskn cv s
odpovdajcm krvcenm do mozku. Mrtvice lovka typickm
zpsobem ran v posteli nebo na toalet, kde rychle opad tlak zvednut
nmahou. Spoluzasaeny mohou bt tm vechny funkce. Je-li nap.
postieno centrum dchn, nastupuje smrt. Ohlauje se asto

165

takzvanm Cheyneovo-Stokesovm dchnm. Po znepokojiv

dlouhch pestvkch nsleduj jako kompenzace velmi hlubok
ndechy. Vlastn zen dechu ji selhalo a v poslednm okamiku
pebraj veden nouzov mechanismy.
U typickho zchvatu mrtvice jsou zasaeny centrln vodiv
drhy v mstech, ne se zanaj kit k protj stran. Dojde-li
napklad k blokd v lev polovin mozku, zasahuj zchvaty pravou
stranu tla. Symbolicky je tedy v tomto ppad postien vdy musk
pl. Jemu je teba pitat pravou stranu tla, j by lovk vedl me
moci, a rovn lev polovina mozku. Symbol tchaj-i poskytuje obraz
tohoto rozdlen:

Prav polovina tla odpovd blmu muskmu jangovmu poli a

m ve svm stedu ern bod protikladnho principu, enskho jinu,
vyjdenho v tle enskou, pravou mozkovou hemisfrou. Na
protilehl ensk jinov stran (ern) je v centru naopak musk, bl
jangov bod. Odpovdal by musk, lev mozkov hemisfe uprosted
ensk, lev strany tla. Je-li tedy pi zchvatu mrtvice vada v prav
(ensk) mozkov hemisfe, dochz k vpadkm na lev, ensk
polovin tla.
Strana rann mrtvic je postienmu jakoby odebrna, nect ji u
a nepoznv jako stranu, kter k nmu pat. Pacient, kterho ranila
mrtvice v noci, ctil, jak mu v posteli pek noha jeho eny, a pokusil
se ji odsunout ze sv poloviny postele. Teprve po nkolika marnch
pokusech mu dolo, e lo o jeho vlastn nohu, k n ztratil jakkoli
vztah.
V tomto klinickm obrazu nemoci se tm opakuje drama
stvoen, pi nm Bh odebral prvnmu lovku Adamovi jednu stranu
55
, aby z n vytvoil Evu, k emu ml, donucen okolnostmi, k dispozici
tak jen jednu polovinu. Od tohoto okamiku jsou lid rozdleni na

166

polovice a maj za kol opt najt svou druhou lep poloviku.

lovk, v jeho tle se akt stvoen odehrv obrcen, je samozejm
postien ve svm celku. A je mu odebrna lev ensk nebo prav
musk polovice, kadopdn je odsouzen k bezmocnosti a odkzn na
pomoc jinch. To, e jeho kol zahrnuje ob strany, se mu, kter se stal
jednostrannm, ukazuje na obrazu nemoci a v praktickm zachzen s
nm. Zatmco le v posteli a nemoc ho v pravm smyslu slova skolila,
odvrac se od postien strany a smruje svj pohled automaticky na
druhou stranu, a tm na ohnisko nemoci ve svm mozku. I pi
rehabilitanch cviench, kdy pacient uvd svou tlesnou schrnku
opt namhav do pohybu, je vce odkzn na zdravou stranu, avak
celou svou pozornost mus vnovat nemocn polovin.
kolem pacient rannch mrtvic je hledat svou druhou polovici,
kter sklouzla do vlastnho tla, a tm byla jet vce zdraznna. Je zde
podezen, e ji dosud nezpracovali ani v partnersk oblasti ani ve sv
dui. Takov zanedbvn jedn poloviny se me ztlesnit ve vpadku
a nakonec i odpadnut tto strany. Osud ukazuje postienm jejich
poloviatost a to, e svou druhou strnku vleli ivotem jen jako
pvsek nebo dokonce balast. Situaci si uvdomuj v pznaku, pomoc
zdrav strany se toti mus vlet za chybjc polovinou. Nyn
pozoruj, e takto jednostrann se v ivot nedostanou dl a bez sv
druh ruky ji nemohou mt vechno pevn v rukou. Povisl koutek st
na ochabl stran prozrazuje jejich nladu a to, jak dleit jsou ob
strany tve, aby se lovk vyjadoval adekvtn.
To, co se asto popisuje jako rna i blesk z istho nebe, ns ve
skutenosti konfrontuje s odsunovanmi tmaty. Boukov mraky, z
nich sjel blesk, se kupily ji dlouho, na zataen obloze ji dvno stla
znamen boue v dsledku jednostrannosti. Postienm je vak
problematika jejich zanedbvan strnky asto tak ciz, e je
subjektivn pesto zashne nepipraven. Nkdy se postien strana
jejich tla a jejich due podlela na ivot tak mlo, e se sprvn
nekonfrontuj ani s jejm vpadkem. Svm, typickm odvracenm od
ochrnut strany vyjaduj, e o n nechtj nic vdt. Jejich oi jsou
obrceny na protj stranu a dvaj se k ohnisku dn v mozku, a tm ke
koenu zla.
Kdy ranila mrtvice bvalho nejvyho pedstavitele Jin
Afriky a jeho levou, enskou strnku vyadila z boje, nepovaoval to
ani za dvod, aby se vzdal politickch aktivit. Jako reprezentant reimu

167

apartheidu byl symbolickou postavou pro utiskovn enskho

(ernho) plu. Kdy tento pl odpadl i z jeho osobnho ivota, zjevn
mu pli nechybl. Pro sv stranick ptele se ovem nyn stal zejm
i vnjkov pli upmnou postavou v ele jejich sttu, na n byla
vidt jej jednostrannost. Na jeho msto musel pijt nov mu, aby
pokraoval v jednostrann politice. Snad aby unikl osudu svho
pedchdce nebo aby zemi uchrnil zvrat a zchvat mrtvice, dil
kormidlo sttn lodi opatrn do stedn polohy.
Zchvat mrtvice se me stt novm zatkem nejen v politice,
vechna terapeutick opaten m rovn k tomuto cli. Pacienti se
opt jako mal dti mus uit chodit a zachzet s postienou stranou.
Tit rehabilitace spov v tom, aby se piklonili k chybjc stran.
Odvrcen hlava se stle znovu st do zanedbvanho, ba
opovrhovanho smru. Tak se v pokroilm vku u, e maj dv
strnky a e v jejich hrudi sdl dv bytosti.
V zchvatu mrtvice tak lze tedy poznat nucen vykonvn kolu,
kter formuloval C. G. Jung, integrovn vlastn stnov strnky. Podle
Junga chyb kadmu mui ve vdom jeho ensk st, anima, a kad
en jej musk pl, animus. S pokroilm vkem tento opan pl
stle vce nalh na sv uskutenn. V zchvatu mrtvice odpad u i
pedtm pokulhvajc strana, tm se zk tlesnho impria a vzpr
se vem rozkazm. Tak ji nehls nic zpt na spolenou centrlu.
Stvkuje a dl se mrtvou. Ti, proti nim stvkuje, nyn mus ke kku
a tlesn dlat to, emu se duevn vzprali: starat se o svou druhou
polovinu jako nikdy pedtm.
V malch cviench se krok za krokem znovu u chzi. asto se
k tomu pouv chodtko, kter velmi pipomn onen pomocn
prostedek, s kterm se u chodit dti. Co se te ruky je regrese jet
hlub. Uchopovn, kter je dtti ji vrozeno, mus bt postienou
stranou znovu natrnovno. Symbolicky je zde patrn, e pacienti se
mus teprve uit opt se chopit svho ivota a skuten jej pochopit. V
akutnch situacch jsou neschopni vzt jej do svch rukou. Rodinn
pslunci jsou u loe nemocnho nabdni k tomu, aby hlazenm stle
znovu pipoutvali pozornost pacienta k postien stran. Zatmco
pacient by je ml radji po sv zdrav stran, lkai pbuzn daj,
aby se sklnli prv nad protjm okrajem postele. Tak jsou pacienti
nuceni piklnt se ke sv zanedbvan stran. Zvltn hadovit
peten, kter v tto nesnadn poloze provdj, prozrazuje, jak je jim

168

tento poadavek zatko. Nezdka se jet i te pokouej vyvlci se z

tto nepjemn situace, jen aby se nemuseli vnovat sv opovrhovan
ivotn strnce. Zchvaty mrtvice se objevuj tm vdy v posledn
tetin ivota, v n m stedn vznam kol integrace opanho plu.
Aby se lovk uzdravil, je zapoteb integrovat to, co mu chyb. Po
dosaen stedu ivota se tento kol stv prvoadou vzvou, pedevm
kdy to, co lovku chyb, tvo polovinu jeho ivota.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

Co mi chce ct mj problm s krevnm tlakem nebo s cvami?

Kter Strana mi byla odebrna, lev ensk, nebo prav musk?
V kterm vztahu jsem dosud ignoroval slabou strnku mho
ivota, nedbal na ni, nebo j dokonce pohrdal?
Penesl jsem ji na partnera a nechvm ji t?
V jakm bod ivota jsem se nachzel, kdy m ranila mrtvice?
Jakm smrem m ene neoekvan obrat?
Jakou roli hrla dosud m stnov strnka, mj protipl, L kter
vstoupil do stvky? Jak role mu pslu v budoucnu?
Jak lze tuto druhou polovinu pohnout opt ke spoluasti?
Co jet mmu ivotu chyb, abych jej uinil plnm? Co by m
mohlo uzdravit a uinit celistvm?

Roztrouen sklerza
Tmto klinickm obrazem nemoci je v Nmecku postieno pes 50
000 lid, ve svt vce ne dva miliony. V severskch zemch je jich
vce ne v zemch jinch a eny maj jasn pednost. Nemoc vypuk
vtinou mezi 20. a 40. rokem ivota, piem stopy lze zptn sledovat
asto a do dtstv. Ji nzev roztrouen sklerza pin vznamn
odkazy. V pekladu z latinskho oznaen nemoci to znamen:
mnohonsobn zatvrdliny. Tento vraz, kter vzthla medicna na
nervov systm, vak stejn tak dobe charakterizuje zkladn
psychick vzor postiench. Vyznauje se mimodnou tvrdost vi
sob sammu i svtu, co se asto projevuje v bezohlednosti vi
vlastnm potebm a v tvrdch, zsti eleznch zsadch a morlnch
pedstavch. Zatvrdliny v centrlnm nervovm systmu nezdka
ztlesuj zatvrzen v stednch ivotnch tmatech. Naruenm
spojenm mezi nervy a zejmna od nerv ke svalm odpovd
nespojitost a mal ochota pacient zprostedkovvat kontakt mezi
vlastnmi ivotnmi potebami a poadavky vnjho svta. Medicna si

169

nen jista tlesnou bz roztrouen sklerzy. Zjitno je pouze ubvn

nervovch pochev z myelinu, kter vede dlouhodob ke ztrt nervov
vodivosti.
Klinick obraz nemoci m tolik tv a pznak, e je zpotku
asto chybn diagnostikovn. Je-li diagnza stanovena, kolsk
medicna ji pro jej neprosnost a nelitelnost 56 rda zamluje. Tento
ji o sob pochybn postup je u pacient s roztrouenou sklerzou
zvlt nesmysln, protoe bez diagnzy jsou na zklad svho
duevnho vzoru teprve v bezvchodn situaci. Protoe na sebe maj
nroky, aby fungovali vce ne dobe a vechno dlali na sto procent a
navc maj sklony hledat vekerou vinu u sebe, pivdj je rozlin
vpadky do zoufal situace. Zajde to nkdy tak daleko, e kdy
konen maj diagnzu, pijmou ji tm s levou, protoe je
definitivn osvobozuje od podezen ze simulovn a od tlaku, kter na
sebe vyvjej, a konen jim d zminku, aby se alespo trochu vzdali
vlastnho perfekcionismu. Nyn ji nemus vechno umt.
Tendence zatnout zuby a dvat za vechno vinu sob spolu s jistou
tvrdohlavost je pi pslunch vkladech tak uritm nebezpem.
Jet jednou zde upozoruji na to, e pi vkladu nejde o hodnocen, i
kdy se to tak z jazyka nkdy me jevit, nbr vdy o vklad
vznamu. Vykld-li lovk svj ivot se vemi jeho jevy, nen tento
ivot lep nebo hor, nbr dostv vznam.
Pes svou rozmanitost vykresluj symptomy jeden zkladn vzor.
ast bolestivost ptee zasahuje z chronickch zntlivch proces
probhajcch v hloubi tto oblasti. Naznauj doutnajc konflikt o
vzpmenou polohu, kter ukazuje, e vzpmen poloha, postavit se a
narovnat pte, je spojena s bolestmi. Tak jin bolestiv vjemy pat do
tto souvislosti. Mnoho postiench si stuje na bolesti chodidel, kter
naznauj, jak je jim zatko jt po cest, kter vtinou nen jejich
vlastn cestou. Bolesti chodidel a nohou skuten mohou zpsobit, e se
neudr na nohou a objasuj, jak bolestiv je pestt cestu, kterou se
dali. Nut lovka, aby se sklonil, pijal vlastn bolestivou slabost. Stle
bn tvrzen, e tento obraz nemoci probh bez bolest, mus znt v
uch lid na nj trpcch jako ern humor.
Poruchy senzibility vyjaduj, e postien ji v rznch oblastech
tla i due nic nect, a tm ji tak nic nevnmaj. I kdy se k nim bl
lka s jehlou v ruce, nijak na to nereaguj. Dokonce ani vci, kter se
jich pmo a nebezpen tkaj, ba hroz je zranit, ji nevnmaj, pln

170

je vyadili. Skuten meme hovoit o vyazen vnjho svta a jeho

ink. Takov vyazen je zeteln i v jinch symptomech, jako je
oslaben reflex, kter me vst a k jejich pln neptomnosti.
Reflexy jsou nejjednodu odpovdi nervovho systmu na podnty.
Lid bez reflex ztratili, pp. se vzdali nejstarch zddnch monost
reakce na sv okol. V pravm smyslu slova nereaguj. Jakkoli siln
jsou podncovni, zstvaj nm a v nejhlubm smyslu ji
neodpovdaj na ivot a jeho poadavky. Tomu odpovd apatie, kter
se asto vyskytuje ve fzch. Slovo apatie zachz ve svm
doslovnm vznamu jet o krok dle, znamen toti ne-trpn (z
eckho: a = ne a pathos utrpen). Tm charakterizuje krom typick
ochablosti i vzpovn astnit se ivota a utrpen. Pacienti se sice
sna dlat vem vechno po vli, ale bez vnitn asti. Jak by se tak
mohli astnit na ivot druhch, kdy se nedovedou podn vctit do
vlastnho ivota, jak dokldaj poruchy ctn. Pocity hluchoty jsou
asto prvnmi pznaky a mohou zanat tak pozvolna, e postien si
svou situaci uvdom a pozd.
Spolu s tm se objevuje tm vdy se vyskytujc ztrta sly
Pacienti pozvolna zjiuj, e vechno je velmi namhav a e
kadodenn innosti lze ji st zvldnout. ivot se stal v pravm
smyslu slova pli namhavm. Nakonec asto nemohou u ani hbat
nohama. V penesenm smyslu se u nemohou postavit na nohy,
zdrcujc slabost brn pokroku a vzestupu v ivot, i pes asto
ptomnou ctidost. Nohama, kter je u neunesou, tlo signalizuje, e
ztratilo ivotn zklad sv nosnosti. Vnj tlesn ochrnut je odrazem
ochrnut vnitnho. Pacienti se zprvu jet asto pokouej rukovat
ivotem tm, e se chytaj kad opory a kadho stbla. I kdy v
penesenm smyslu dvno chod o holi, odmtaj, jak dlouho to jen jde,
pomoc tto tet nohy, kter opt zvtuje zkladnu ivota. Stejn
jako hl me dokonce i tolik obvan invalidn vozk pinst
ohromnou levu, kdy pacienti dospj k tomu, e pijmou pomoc.
Nedostatek sly a po projevy ochrnut v prstech a rukou ukazuje,
e chyb sla vzt vlastn ivot do svch rukou. Nelze se ho ji chopit na
obou rovinch. S projevy ochrnut se shoduje vnitn situace, kter je
pociovna jako ochromen.
asto se objevujc ochromujc nava se k tomuto obrazu rovn
hod. Nkte pacienti sp a 16 hodin, a prosp tak vce ne polovinu
ivota. Svj stav po pozdnm probuzen popisuj nezdka tak, e jsou

171

jako ommen. Charakteristick je pro n hluchota pro poadavky

vlastnho ivota a jeho poteby. Pociovan nava demonstruje, e
lovk je ji bhem ivota unaven a ji st lze oekvat, e dobhne
do cle vlastnmi silami. Lidov mluva sice tvrd, e nava nen nemoc,
tato forma zahrnujc cel ivot vak daleko pesahuje pirozenou, z
vypt sil plynouc navu. Zjevn je zde ve he ohromn porce obrany
proti bdlmu ivotu, kter klesla do tla. Pacienti asto potvrzuj, e
by nejradji celou svou bdu zaspali. Na druh stran je vak i vdej sil
asto nadmrn. Pro pacienty je vechno tak namhav, e i malikosti
je extrmn unavuj. U kuchysk n me bt pli tk, kdy je i
vlastn pae pociovna jako nesmrn tk bemeno. Takov pocity
olovnho zva naznauj bemeno, kter tla postien k zemi i v
penesenm smyslu. Maj podezen, e nkde je trbina, kterou unik
energie. Tento otvor pravdpodobn medicna odhalila: Vzkumy
imunitnho systmu naznauj, e v roztrouen sklerze lze vidt
autoagresivn onemocnn. Vechny sly, kter m lovk k dispozici,
spotebuje v boji proti sob sammu, take pro vnj ivot toho
zstane mlo.
Dal symptomy se tkaj moovho mche, onoho orgnu,
kterm vymujeme, ale meme ho i ovldat. Pede vm u mnoha
pacient s roztrouenou sklerzou se i zde me objevit slabost.
Nemohou ji svou vodu udret, tj. pi nejmench podntech mch
petk. Pznak je nut vrtit se zpt do situace ranho dtstv s jeho
neschopnost kontrolovat tlesn funkce a vlastn ivot. Slzy
nevyplakan nahoe, kter si pacienti s roztrouenou sklerzou se svou
neptomnost reakc a se zablokovanmi city nemohou piznat,
nechvaj petkat dole, kde je nikdo jin nevid. Tento pesunut pl
se me u pln rozvinutho obrazu nemoci, kdy se obrann opaten
vlivem utrpen obas zhrout, opt zmnit zpt ve skuten slzy.
Nezdka pak dochz dokonce k pravideln plativosti, kter nen
nikomu vc trapn ne postienm samm. Pi nejmen malikosti,
dojemn filmov scn nebo nem podobnm, se v proudech slz
osvobozuje zplava tak dlouho zadrovan v dui. Nebo slzy neustle
teou samy od sebe a ukazuj pacientm, e by vlastn mli stavt na
vod (symbolu cit). Citov such ivot zjevn neodpovd jejich
uren a stle vlhk oi ukazuj, jak dojati jsou ve svm nitru. To plat
obecn pro navenek obrcenou bezcitnost a tvrdost. Tam, kde se hrz
prolom, objevuj se citov vbuchy, kter ukazuj zcela jinho lovka.

172

V zntech moovho mche se ztlesuje konflikt o vyputn

neho ven. Stv se palivou potebou. Symptom k n neustle nut,
ani by lovk mohl vypustit nco ze sebe a ze sv due. Demonstruje
nejen to, jak nezbytn je toto vyputn, nbr i to, jak je obtn a jak
bolestiv je pociovno.
Zadrovn moi, kter se rovn vyskytuje, tm opak slabosti
moovho mche, ztlesuje extrmn zdrenlivost v duevnch
vcech. Jak nezvisl je cel dn na ryz tlesnosti, ukazuje fakt, e
petkn mche, kter m sv koeny v pli, se me stdat s
plnm zadrovnm vody. Zdrenlivost pi projevech vlastn zplavy
cit je jednm ze symptom charakteristickch pro zkladn duevn
situaci.
Problmy s e, kter se k tomu dru, ilustruj tot drama.
Poruchy v nachzen slov ukazuj, e pacientm chyb slova. Jsou
neschopni slova. Jejich sebevyjden je citeln narueno, kdy se stv
problmem dostat ze sebe souvislou vtu. V potch zachovat
souvislost, vytvoit celou, smysluplnou vtu, je patrn jako dal
charakteristick znak porucha celkov souvislosti. Koordinace st
navzjem na sebe odkzanch je naruena. ivot, jak pacient vedl, je
nesluiteln s podstatou vlastn bytosti. Problmy s koordinac jsou
rozhodujc i v jinch oblastech. Jet ped ochrnutm ztuj pacientm
ivot a vedou k typicky nejist chzi, kter psob jako chze opilho
lovka. Postien se potcej ivotem a mohou pohyby svch sval
urovat jen velmi omezen.
Jejich neuritelnost je celkov. Obraz nemoci probh v tak
nepedvdatelnch skocch, e pacienti se mohou spolehnout ji jen na
krtk okamik.
Postienm slabm mstem je na rovin tla spojeni mezi nervem
a svalem. Podle kolsk medicny jde u roztrouen sklerzy pedevm
i o degenerativn znt sval a nerv, tedy o chronick konflikt na
mst spojen mezi vedenm informac a orgny provdjcmi pohyby.
Penos zprv je zpochybnn. V ppad problm s hlednm slov ji
pacienti nevyjaduj sv informace, a ztrcej tak dleitou monost mt
vliv na sv okol. V me, v jak je ji nemohou ovlivovat slovy,
ztrcej i schopnost je dit. Ve verbln ztrt kontroly spov pro lidi,
kterm je vnitn kontrola nade ve, straliv ohroen. Probh-li
uplatovn vlivu skrze psan, me z hrozcho ochrnut pa vznikat
nevslovn strach. V tto tendenci ke kontrole a uplatovn vlivu

173

spov i vysvtlen pro mimodn organizan schopnosti jak

jednotlivch pacient s roztrouenou sklerzou, tak celho osudovho
spoleenstv. Ve svch zsadnch snahch pomhaj jeho lenov asto
dokonce jet jinm nemocnm. Zejmna pacienti, kte pekonali sv
vlastn problmy, zde nachzej pole pro svj vnitn vzor. Pokud jej
nepouvaj k tomu, aby je odvdl od vlastnch kol, nbr jej
naopak poznvaj v zrcadle jinch nemocnch, je v tom zzran
een.
Podobnm smrem poukazuj problmy s pamt. Pacienti si u
nemohou nic zapamatovat, nic uchovat, aby se u ani nemohli astnit
hovoru. Nejsou u zodpovdn, nejsou toti ani s to konkrtn
odpovdat ani na poadavky partnera pi rozhovoru ani na poadavky
ivota. Je nabledni, e kdo neme odpovdat, neme ani nst
zodpovdnost. Aktivn a ctidostiv pacienti chtj jen mlokdy vzt na
vdom, co jim obraz nemoci tak jasn ukazuje, a asto se vzpraj
akceptovat invaliditu, kter je i prvn zbavuje zvazku vlastn
zodpovdnosti.
Ztrta schopnosti koncentrace ukazuje neschopnost zstat u jedn
vci. Pacienti s roztrouenou sklerzou maj zsadn tendenci rigidn
trvat na stanoviscch, i kdy jsou zdka s to hjit tato stanoviska proti
jinm postojm nebo je dokonce prosazovat. Jejich nroky jsou
formovny pevnost a vrnost principu a ke ztuhlosti a dokonce
zkostnatlosti. Ochabovn schopnosti koncentrace je stejn jako
petkn mche pokusem tla o svpomoc. Bez koncentrace je pro
postien nemon setrvvat v bnch, zajetch kolejch. Jsou naopak
neustle vykolejovni, zapomnaj sv tma a mus se znovu orientovat.
Skutenost z o ztrcej ovem i zcela konkrtn, protoe zrak je
asto tak zasaen. V podivnch svtelnch jevech, jako jsou ziv
blesky, meme vidt pokus organismu nechat pacientm svitnout, co
se te jejich vnmn. Vid zjevn vci, kter neexistuj. asto tak
vid mlhu a v nkterch fzch se objevuje i slepota. Kdy vypadne
pesn polovina zornho pole, je vklad jednoduch: lovk vid u jen
jednu polovinu (vlastn) skutenosti. asto se vyskytujc dvojit
obrazy objasuj nebezpenou dvojznanost a dvojsmyslnost. Vrazy
jako vechno m dvojit dno nebo dvoj morlka prozrazuj
kolsavou kvalitu. Do tto souvislosti pat i to, e morln a etick
pedstavy jsou asto tak psn, e to, co je, prost nesm bt. I na to

174

mohou poukazovat dvojit obrazy. Skutenost je nepozorovan

mena dvoj mrou.
Dvojit optika naznauje, e lovk se pokou t ve dvou
nesluitelnch svtech souasn. Svt vlastnch pedstav a kvt
poadavk okol je nesluiteln, a proto se vtina pacient nevdom
rozhoduje drasticky oslabit vlastn pocity a vjemy nebo je u vbec
nepipoutt. Dvojit obrazy ale ukazuj, e vlastn pedstavy dle
existuj ve stnu a odsud psob jako konkurence vnjmu svtu.
Pacienti s roztrouenou sklerzou jsou takka dtmi dvou (navzjem
bojujcch) svt. Nemohou se zcela rozvinout ani v jednom z tchto
svt a sed na dvou idlch. Dva nesluiteln vjemy vedou asto k
tomu, e je jm zvra. Mechanismus je tent jako u mosk nemoci.
Je zde prost zvratn omyl.
Poruchy rovnovhy, kter se asto objevuj, sem tak pat.
Ukazuj, jak mlo jsou pacienti v duevn harmonii. Nemaj pevnou
pdu pod nohama. asto se popisuje zkuenost, e pda (ivotn
zklad?) pod nimi kles, e se mus probojovvat kupedu, jako by li
psenou bou, nebo balancovat na tenkm lan jako provazochodec.
Pocit, e ztrcej pdu pod nohama jako opil, ukazuje, jak mlo pevn
a spolehliv je kontakt s vlastnm zkladem a zakoenn na dn due.
Strach, e se zt z zkho mostu, ukazuje ohroen ivota a blzkost
propasti pi hebenov te. S postupujc chorobou se skuten
pibliuje nebezpe pdu. Neproit stn hroz, e pacienta sthne do
sfry svho vlivu. Zvl nebezpenm se stv, kdy se k takovmu
vrvorn pidru jet slabost a poruchy vjem, kdy se lovk asto
ct ztuhl nebo tk jako z olova.
Vsledn struktura osobnosti je jednak formovna pnm vechno
kontrolovat a pedem plnovat, jednak nedostatkem adekvtnch reakc
na poadavky. Jakmile se nco odvj jinak ne podle jejich pevn
stanovench a asto ustrnulch pedstav, objevuje se u pacient odpor a
strach. Znan strach ze selhn a nedostaten sebedvra vak
zabrauj, aby projevili svou nevoli. Toto smen vzbuzuje u druhch
snadno dojem tvrdohlavosti.
Potlaovn vech vlastnch ivotnch impuls, reakc a odpovd
na ivot si postien sami sotva uvdomuj. Zanou-li si ho bt vdomi,
dojde nkdy i k nepimen kompenzaci a zejmna k
demonstrativnmu hladu po ivot. Ztuhlost a pevn dan pedstavy
kontrastuj se sklonem udlat vem vechno po vli. Pacienti pitom

175

zanedbvaj sv vlastn poteby, co je vnitn roziluje. Naprosto

neschopni se prosadit a projevit agrese smruj tyto agrese dovnit proti
sob samm. Lkask vysvtlen roztrouen sklerzy jako
autoagresivnho onemocnn objasuje zadrovn energie. Typick
vty pi terapii jsou: Byl jsem it, Moje manelstv bylo jedinm
sebeobtovnmvdycky jsem jen lezl ke kku, Nikdy jsem si
nedovolil slabost nebo Tak moc jsem se vzdlil sm sob.
Velmi podstatnou roli hraje sexuln problematika, kter je zvl
vrazn u mu a sah od erekn slabosti pes pedasnou ejakulaci a
po neschopnost doshnout orgasmu. U pacient, jejich ivotn
zamen je orientovno navenek, je zvlt obtn, e ve svm
hodnocen ji nesnesou dn srovnn. Veker chovn zamen na
ctidost a konkurenci, kter je v sexuln oblasti zsadn pekkou,
tato nemoc drasticky l a dle ene kupedu obecnou tendenci, kter
nut ke slabosti.
Symptomy dlaj lovka na jedn stran upmnm, na druh
stran objasuj uebn kol a ukazuj cestu. Zatvrdnut a ztuhlost
vyzvaj, aby se pacient stal pevnm a dslednm v prosazovn
vlastnch ivotnch poteb a nalezl slu sm v sob. Pevn sebedvra
by mla bt zkladem duevnho ivota a nahradit zatvrdnut
psychickch nerv. V penesenm smyslu je teba usilovat o nervy jako
provazy. Pacienti s roztrouenou sklerzou, kte maj strach vidt sebe
sama, nato usilovat o sebeuskutenn, maj sklon k tomu, aby ze sebe
dlali mal, bezmocn a necitliv lidi.
Rozputn slabosti tedy spov v podvolen, v pijet tlem
vynucenho povolen a v ponechn vcem, aby se dly. Boj se stv
ustoupenm. Oteven nevyjdenou potebu tchto pacient plnovat,
dit a kontrolovat vechno podle svch pedstav, l sm osud. Teprve
kdy se dokou osvobodit od nrok okol, jde o to nabyt a nejprve
uzdravujc egoismus opt promnit a poddit ho vy vli. Ne m,
ale tv vle se sta! Avak dve, ne mohou mt anci takov vysok
nboensk idely, je nutn postavit se vnitn na vlastn nohy. Poteba
vlastnho prosazen vede stnov ivot a je ita tm vhradn skrze
pznaky nemoci. Diagnzou roztrouen sklerzy lze uplatovat moc,
co se zdka uznv a asto popr. kol neme spovat v dalm
podvolovn poadavkm okol, nbr nejprve v oddanosti vlastnm
potebm a konen Bohu, pp. jednot ve smyslu Sta se vle tv!.
Podvolovn se okol by mohlo psobit vysvobozujcm zpsobem jen

176

tehdy, kdy se ze slep poslunosti a nedobrovolnho nsledovn ze

slabosti stane dobrovoln, vnitn sdlen spoluprce, jak se asto dje,
kdy se pacienti ujmaj spolutrpcch. V nadmrn poteb spnku a v
ochromujc nav se zdrazuje non, tedy ensk strnka dne a klade
se pacientm na srdce. Uebnm kolem se stvaj vlastn city, sny,
fantazie a jejich ivotn prostor.
Bolesti ptee smruj pozornost na boj o vlastn linii a na
tematiku vzpmen ptee, kter zaznv i v jinch symptomech. Sklon
k zvratm nadto obsahuje poadavek toit se zrove se Zem,
zpochybnit zdnlivou jistotu a svt vlastnch princip a morlnch
pedstav a opt rozhbat zatvrzel stanoviska, kter z toho veho
vyrstaj. Je nutno rozhbat vyjet koleje a uvzl pedstavy, kter m
lovk ped sebou, a tm v cest.
Dvojit obrazy poukazuj mimo jin na to, e vedle bn
skutenosti existuje jet jin realita a e ivot m skuten dvojit dno.
Teprve z dvry k tto druh rovin, k boskmu plnu, kter v sob
obsahuje vechny lidsk plny, me vyrst ona sebedvra, kter
pacientm s roztrouenou sklerzou tak chyb.
Petkajc mch je chce podntit, aby nechali petkat slzy, aby
pi kad pleitosti vypustili petlak ve sv dui. Znt mche
smruje pozornost na konflikt o tma vyputn. Zadrovn moe,
naprost zdrenlivost a odmtn interakce se svtem by se vyeilo,
kdyby lovk pamatoval na sebe a vyuval pro sebe duevn energii:
msto zdrenlivosti a ustupovn pamatovn a ohled na sebe.
Tmto smrem poukazuj i poruchy pociovn: S pocitem
vlastnho tla a schopnost ctit vnj svt se m postienmu zcela
jist odsunout z vdom vnj svt se vemi jeho poadavky. To, co
zbv jako kol, je nauit se ctit a pociovat vnitn svt, kter
pichzel pli zkrtka. Poukaz na nitro lze vyst i z projev ochrnut.
Kdy u nohy lovka nechtj nst, nem u se zejm vydvat do
svta, vechno to bhn pro druh, pp. za uznnm druhmi je u
konce. Jedin oteven monost je jt dovnit do nitra. Kdy ruce ztrat
slu, nen ji ve shod s tm pacientovm clem mt vnj svt pevn ve
svch rukou a dvat mu svou vlastn pee. Zstv naopak monm a
prvoadm kolem vzt do svch rukou vlastn vnitn ivot.
Otzky

177

1.

Pro jsem k sob tak tvrd a i ostatn tak tvrd soudm, i kdy se
pokoum udlat jim vechno po vli?
2. Kde se pokoum kontrolovat sv okol nebo sebe sama, ani bych
k tomu byl povoln?
3. Jak jsou v tomto svt alternativy k mm neochvjnm nzorm
na ivot, jeho morlku a etiku?
4. Jak bych si mohl usnadnit ivot? Kde bych si mohl cviit vce
trplivosti se sebou? Jak bych se mohl postavit ke sv slabosti a
jak se s n vypodat?
5. Co mi brn, abych se astnil na ivot? Co zpsobuje, e
vypnm? Jak mm monosti utkat se se stresem, petenm a
hektikou?
6. Co ochromuje mou odvahu? Jak odpor m unavuje?
7. Pro nechci slyet? Kde se dlm, e neslym? Pro co jsem slep?
8. Do jak mry smruji svou hlavn energii proti sob?
9. Kde mohu ve svm ivot vnmat zplavu slz, kter lomcuje mm
mchem? Kde pichzej slzy pozd, kde jsou pebyten?
10. Jak jsem schopen odpovdat na ivot a nst zodpovdnost? Pro
spluji oekvn, msto abych naslouchal sm sob? Jak se
dostanu od poslouchn ciz vle k vlastn zodpovdnosti?
11. Jak pat rzn proudy v m dui k sob v jednom vzoru? Co je
jejm pirozenm dem? Co pat na prvn msto? Jak lze
koordinovat vnj a vnitn d?
12. Co mi brn, abych se oteven setkval s tm, co je v mm ivot
nevypoitateln a promnliv?
13. Jak se mohu pi zachovn sv duevn identity pipojit k velkmu
celku a nalzt smysl svho ivota?
Nejzaz uvdomn si svch koen vede k archetypickm obrazm,
jak je znaj mty a nboenstv. Nejobshlejm kolem, kter se v
kadm obrazu nemoci objevuje alespo na vzdlenm horizontu, je
proto definitivn uvdomn, co je duchovn-duevn pravlast lovka.
Tento kol je zejmna prvoad u obraz symptom, u nich hroz, e
ukon nebo drasticky omez tento ivot. U klinickho obrazu nemoci,
jako je roztrouen sklerza, kter se pes symptomy pokou tak
drazn vynutit reflexi sebe sama a vlastnho vnitnho svta, je toto
tma dodaten zdraznno. Tm je postienm pibleno tma religia,
optovnho spojen s prapvodem v nboenskm smyslu. A z e
stn vychzej na svtlo vdom velk otzky lidstva:
Odkud pichzm? Kam jdu? Kdo jsem?

178

Epilepsie
Epilepsie konfrontuje s nejhroznjmi zchvaty, jak znme.
Slovo zchvat k, e lovka nco zachvtilo, nco cizho, co
zjevn pichz zvenku. V rznch kulturch, nap. v indinsk, je tento
obraz nemoci povaovn za manifestaci neho svatho, co skrze
postien pronik z jin roviny. Indini vychzej z toho, e do
postiench vnikaj ciz duchov. Zchvat vid jako boj dvou duch o
jedno tlo. Ve star medicn existovalo vedle vrazu padoucnice i
oznaen morbus sacer, svat nemoc.
Fenomny posedlosti jsou v naich zemch tak znmy. O tmatu
pitom nechce mluvit ani psychiatrie, kter by to vlastn mla vdt.
Posedlost a existence duch vbec se do naeho obrazu svta hod tak
mlo, e jsou takov fenomny zamlovny. Ignorovn problm
nem ale jak znmo dn vliv na jejich existenci. U nikoli tak
vzcnch ppad epilepsie, kde musme vychzet ze (zchvatovit)
posedlosti, jde kadopdn o psychiatrick problm. Ml by se lit
jako duevn nemoc, pro ni plat zsadn jin vchoz podmnky.
Klasick, velk epileptick zchvat nazv medicna grand mal,
co pochz z francouztiny a znamen velk zlo nebo velkou
patnost. V protikladu k nmu existuj i petit mal, tedy zchvaty
nazvan mal zlo, pi nich . chyb kee a pouze se na krtkou
dobu ztrc vdom. V obou oznaench zaznv pedstava, e v
zchvatovm dn se prosazuje nco zlho, a ji to tlue zvenku nebo
pror zevnit.
Objevujc se tlesn fenomny lze pirozen vyloit podle
stejnch kritri jako jin pznaky, piem vak vdy narazme na
hranice duevn choroby. U vech druh epilepsi vetn absenc je
rozhodujc ztrta vdom. Pacienti odchzej, jsou skuten
neptomni. Jejich vdom opout tlo, vytrhuje je takka z tto reality
do jin skutenosti, v n se neorientuj a z n si obecn nemohou
pinst zpt dn vzpomnky. I jejich utrpen se li od ryze tlesnch
problm, protoe rozhodujcm okamikm svho stavu pacienti
nerozum.
Pozorujeme-li fyzick zchvat, vypad jako zemtesen. Po tu a
tam se objevujc krtk aue 57, kter pacientm ohlauje hrozc
udlost, padaj souasn k zemi a do mdlob. Krevn tlak rovn pad
dol a dchn se zpotku tm zastavuje. Na zatku ze sebe nkdy

179

postien vyrej hlasit kik. Pak tlo postihuj mohutn vlny ke,
asto se u st objevuje pna a me dojt ke kousnut do jazyka a k
niku stolice a moi. Pokoume se pacienty chrnit ped vlastnm
kousnm tm, e jim vsuneme mezi zuby gumov kln, aby si
nerozkousali jazyk a rty. Zornice jsou rozen a nereaguj, strnul
jako u mrtvho. Pro okolostojc to skuten vypad, jako by pacienti
byli v poslednm taen. Po nkolika minutch boje charakterizovanho
keemi je jejich energie vyerpna, kubn ustv a dochz k
hlubokmu, takzvanmu terminlnmu spnku, z nj se pacienti
probouzej maltn, nadle unaven a asto s bolestmi hlavy.
K malm epileptickm zchvatm pat ada mrkotnch stav se
zmmenost podobnou snm a s delirii. Me dochzet k halucinacm,
dezorientaci, ke stavm tlesnho vzruen a dokonce k chybnmu
jednn, jako jsou vbuchy nsil. Nadto se vyskytuje mnostv
psychiatrickch stav od depresivnho rozladn s podrdnost a
sebevraednmi sklony a k tak podivnm jevm, jako je zchvatovit
touln nebo takzvan brebtav epilepsie.
Ped vkladem jednotlivch pznak bych chtl uvst jist dn z
makrokosmu, kter ve sv symbolice v mnohm ohledu odpovd
zchvatu grand mal: zemtesen. I pi nm se mohutn sly vybjej v
nrazovch pohybech. Zem se chvje, ne pejde nejvt napt, a pak
se zkliduje za mench poslednch zchvv. Prbh a niiv inky
jsou tak podobn, e bychom si mohli myslet, e zem prodlala
epileptick zchvat. Dokonce i jmno by bylo mon penst, nebo
kad zemtesen je z pohledu postiench lid velk zlo. Zda je tomu
tak i z pohledu zem, musme zpochybnit, kdy se ble podvme na
pozad tektonickch zchvv. Zemtesen zasahuj takzvan zny
napt na zemskm povrchu, kter vznikaj tm, e dv vrstvy pdy
klouou podl sebe. Protoe jejich okraje nejsou homogenn, dochz
pitom ke vzniku obrovskch pol napt. Kdy je v pd pli velk
napt, kter vznikalo po desetilet, vybj se v nrazovm chvn. San
Francisco, kter le pmo na St. Andreasov trhlin, jedn z tchto
nejvtch zn napt, je srovnateln s epileptikem, kter ek na dal
zchvat. Vdci zkoumajc zemtesen nebyli tamnm chvnm pdy v
roce 1990 uspokojeni, protoe se jim zdlo pli slab, ne aby
vyrovnalo ohromn napt vznikl od poslednho chvn pdy. Vdci
tedy ve sv argumentaci vychzej z toho, e zem tato chvn
potebuje, aby se zbavila vnitnho napt. Stejn tak potebuj pacienti

180

sv vybit. Epilepsie nen vjimka, i kdy pitom vyvolv

znepokojujc pokozen nervovho systmu.
Jinm obrazem z oblasti medicny, kter je velmi analogick
prbhu zchvatu, by byla lba elektrooky. Ve star psychiatrii se pi
nich pod narkzou lkai pokoueli silnmi ranami elektrickho proudu
doshnout zlepen psychiatrickch obraz nemoci. To cel se
podobalo vyhnn erta blem. Zkuenost vak ukzala, e zl
duchov nkdy skuten na njakou dobu vzali do zajech. Vnjkov
vypad elektrook jako uml epileptick zchvat nebo zchvat jako
pirozen elektrook. Zchvat grand mal je skuten teba vidt jako
elektrick fenomn, pi nm je veker elektrick aktivita mozku
pehluena nadmrn velkm potencilem, oznaovanm jako fokus, a
tm umlena. Vdom pacient je jakoby vypnuto njakou nadazenou
moc. Otzkou je, km a pro? Nejhlub odpov lze st odvodit z
tlesnch symptom, protoe to podstatn je fenomnem vdom, my
vak sotva vme, co se odehrv na on druh, bdlmu vdom
nepstupn rovin.
Vnjkov viditeln symptomy nm ale pesto otvraj pstup k
rmcovm podmnkm obrazu nemoci a tak k uebnmu kolu, kter
je v nm zakdovn. Aura, prvn znmka, zjevn u pacienty dbt
znamen, pedevm znamen z jin sfry. Pinuceni okolnostmi u se
odhadovat bezprostedn vznam takovch znmek, i kdy je neumj
ani vysvtlit, ani jim nerozum.
Keovit zchvat je obrazem boje. Ke kadmu boji pat vdy
nejmn dv svc se strany. Tak jako u zemtesen spolu koliduj
dv vrstvy pdy, zd se, e i u epileptik se dostaly do konfliktu dva
svty. Kee jsou vrazem ten, kter pi nm vznik. Vdom zpas s
jinou, nevdomou rovinou a velmi rychle podlh. Tuto druhou rovinu
je kadopdn teba pitat nevdom. Indinsk domnnky o vnikn
jinch duch do ivota jsou tm vyloueny prv tak mlo jako
monost pronikn ivota smrem do jinch duchovnch svt. kolem
se kadopdn zd bt nutnost oddat se zpasu mezi svty a bt na nj
stle pipraven, jakmile k tomu vyzvou nejmen znamen z druh
strany. Kdyby lovk s druhou stranou dobrovoln navzal kontakt,
kter je v obrazu nemoci vynucovn nsilm, tlu by se ulevilo.
V podob zchvatu se projevuje napt, kter se v pacientech
nahromadilo. Maj pnu u st, a doslova tm ukazuj, jak se to s nimi
m. A ji pn vzteky nebo njakou jinou energi, kadopdn chce

181

nco z nich ven, co se ji del dobu hromadilo. Je pravdpodobn, e

ve svm normlnm obanskm ivot ij spe tak, e tyto projevy
brzd. Potud je zchvat, u nj mohou jednou podn vypnit, tak
uvolujc. Oliver Sacks se zmiuje o epileptickch zchvatech, kter
jdou ruku v ruce s pocitem mru a dokonalho zdrav. Pt obraz
pacient m vztah k vbuchm sopek a k drakm chrlcm ohe.
Tendence kousnout se do jazyka, kterou podporuj kee
jazykovho svalstva, hovo pro napjatou situaci na zatku dn.
Radji si ukousnu jazyk, ne bych nco ekl, prav jedno ren, jemu
se epileptici nebezpen bl. Nco potlait znamen nedopt si do
neho se zakousnout, za dnou cenu to u nepustit. Na epilepticch
je znt tendence k zarytosti, kdy se kouou do vlastnch rt. Tak jim
krom pny a kiku urit neprojde pes rty nic jinho. Ne by pustili
nco ven, radji sami sebe rozspou.
V padn pacient a v zanajc mdlob spov vzva nebrnit se
moci a poddat se pdu. Pitom jde o poddn se on jin moci, j se
nelze piblit prostedky naeho dvrn znmho svta. Pacienti ve
svm neuvdomn pouze vol drastick zpsob, jak se poddat svmu
osudu. Odkaz na to, e je teba se mu poddat, dokresluj i jin tlesn
symptomy. Klesajc krevn tlak ukazuje, e nyn nejde o
sebeprosazovn, nbr o pijet a o to, aby se lovk odevzdal
silnjm silm.
Tematika uvolnn nahromadnho tlaku se odr i v
mimovolnm vymovn moi. Moov mch je orgn, jm
nejcitlivji reagujeme na tlak, ktermu jsme duevn nedorostli.
Pouvme ho pi vemonch pleitostech, abychom se mohli
vytratit a na njakm klidnm msteku a bez konfrontace se zbavili
nakupenho tlaku.
Obraz zchvatu ukazuje po potenm boji uvolnn na cel e,
a tak se pidv jet i stevo s rovn mimovolnm vylouenm
stolice. Vkaly vychzej pmo z tlesnho podsvt, z on zem stn,
v n vldne Pltn Hds, bh e mrtvch. Z tohoto pohledu
spov v symptomu vzva ulevit si jednou od svho stnovho svta
zcela oteven a veejn, beze studu a bez ohled. Temn tmata zde
nahromadn si v zchvatu zjednvaj pozornost veejnosti a vychzej
na svtlo, emu je jinak psn zabraovno pro jejich do hloubi
zasahujc symbolick obsah. Nakonec je teba vidt v tomto symptomu
i poadavek, aby lovk nechal pod sebou a za sebou to, co je

182

materiln. Celkem vzato se zde znzoruje obraz nezdrenlivosti, kter

mimo zchvat nem v ivot postienho anci. Naopak nap.
pedantick obraz psma mnoha epileptik svd pro d utven
sebeovldnm.
Poten zstava dechu, takzvan apnoe, dv tuit, e stav
vynucen zchvatem nen z tohoto svta. Dech je jasnm vrazem na
vazby na polaritu, svt protiklad. Oba ply ndechu a vdechu ns k
nmu pipoutvaj od prvnho do poslednho dechu. Ped prvnm
ndechem jet nejsme pln na tomto svt, s poslednm jej musme
opustit. Modern vzkum umrn odhaluje, e lid ve stavu zdnliv
smrti, tedy kdy u nedchaj, maj proitky, kter se sice navzjem
pekvapiv shoduj, ale na druh stran nejsou z tohoto svta. 58 Pi
zkoumn lid v hlubok meditaci se zjistilo, e mimotlesn zitky v
jinch duchovnch svtech koreluj s fzemi zastavenho dchn.
K tomuto stavu pat i rozen, nereagujc zornice, kter se
chovaj tm jako ve smrti. To, e jsou rozen, jakoby oteven
lekem, me stejn jako poten kik, kter se nkdy vyskytuje,
poukazovat na to, e pacienti pln na zatku pece jen zachytili letm
obraz jin roviny, kter jim nahn nejhlub zden nebo je napluje
nevcnm asem. Vykikneme obvykle zdenm nebo hrzou,
protoe nco pesahuje nae sly; vzcn nkdy i nadenm. Potud se
me nkomu i tajit dech hrzou. Se situac by se sluoval i kik o
pomoc stejn jako prvotn vkik, kter vychz z hlubokch dimenz
postienho. Neuropsycholog Oliver Sacks poukazuje na to, e
Dostojevskij nkdy zaval extatick epileptick aury, a v nsledujcch
slovech ho cituje: Jsou okamiky, a trvaj jen pt nebo est vtein, v
nich lovk zav existenci bosk harmonie... Stran pronikavost, s
jakou se zjevuje, a vytren, jakm lovka napluje, je pern.
Kdyby tento stav trval dle ne pt vtein, nemohla by ho due snst a
musela by uprchnout. V tchto pti vteinch provm cel lidsk
ivot a dal bych za n vechno, ani bych si myslel, e jsem zaplatil
pli mnoho 58
EEG podporuje domnnky; e pi zchvatech jde o vpd neho
mocnho. Vlastn elektrick aktivita mozku je nhle vypnuta. Pojistky
vyho a iniciativu pebr mnohem silnj moc. Nervov systm
pacient nen s to vydret silnj proud s tm spojen pi vdom. Zde
je opt patrn piblen k indinsk interpretaci, e u epilepsie je dn
prchod svat moci. I my znme takov ideje z bible, kdy lid neunesli

183

pm pohled na Boha a mnohokrt ped nm byli varovni. Meme

pinejmenm zjistit, e v zchvatu psob sla, kter je pacientov sle
vysoko nadazen. Nedorostl j ani nervov systm po elektrick
strnce ani vdom v jinm ohledu. Je to, jako by nkdo nhle pepnul
normln stdav proud na siln proud. Podle zkuenost z reinkarnan
terapie jde u epilepsie pedevm o vpd mohutnch temnch sil.
Je pochopiteln, e po tom vem potebuj pacienti spnek. Avak
hlubok, jet tm bezvdom spnek, kter neosvuje, nbr je
jet i sm vyerpvajc, hovo pro to, e zitky na jin rovin bu
jet pokrauj, nebo jsou integrovny v procesu stravujcm vechny
sly, a nadmrn namhan nervy se mus regenerovat. Je jasn, e po
zchvatu bol hlava, byla konen pinejmenm energeticky,
pravdpodobn vak i obsahov njakou dobu pln petena. Pacienti
se jen pomalu zotavuj z dlouh cesty pesahujc hranice jejich vdom.
Pot jsou odpovdajcm zpsobem uvolnn a sotva si na nco
vzpomnaj.
Ze skutenosti, e pi kadm grand malu jsou nieny mozkov
buky, lze odvodit, e dlouhodob maj pacienti opustit vlastn hlavu a
vli. Tmto smrem poukazuj i pokroil obrazy epileptik, kter
mohou vykazovat celkovou pomalost a rozvlnost projev a po
znmky demence.
Symptomy zchvat petit mal zasahuj jet dle do psychiatrick
oblasti a zmnme se o nich jen okrajov, abychom naznaili, e smuj
v podstat stejnm smrem. Za malmi zchvaty se skrvaj mrkotn
stavy, kter se pacient zmocuj nhle. Soumrak je situace pechodu
od jedn roviny ke druh: ode dne k noci nebo od bdn ke spnku.
Mal zchvaty nut pacienty, aby pekroili tyto body pechodu mezi
bdnm a sny, pp. bdnm a spnkem. kolem je zjevn uvdomit si
znu poloera, vnovat j dobrovoln vce pozornosti a stt se
poutnkem mezi svty.
Projevy pelud jsou ji zitky z jinho svta. Pacient s
optickmi halucinacemi vid nco, co neme vnmat nikdo krom nj.
Tot plat pro akustick, olfaktorick a taktiln formy halucinace. 60
Pacient se zejm m a mus nauit tyto jin dimenze sv skutenosti
integrovat do ivota. Protoe u pelud jde vtinou o manifestace
stnu, je uebn kol jasn: Obsahy, kter byly dlouhou dobu
vytsovny z vdom, chtj bt uznny, poznny a integrovny.

184

Tato souvislost je jet patrnj u deliri. Zde vystupuje nejist,

tj. nejtemnj stn, a proto ho psychiatrie rda popisuje jako zkladn
odlin. V deliriu se pirozen manifestuje vechno to, co pacienti ze
svho obanskho ivota neznaj. V mnohm ohledu je to dokonce
jejich prav opak. To vak z nj nedl nco zkladn odlinho, nbr
prozrazuje, e pat k nejhlub povaze pacienta. Je to jeho stn, jeho
druh, temn strnka. Kdy navenek proniknou nekontrolovateln a
nesmysln nsiln iny, ukazuje to jednak, e pacient drel tyto
energie tak dlouho a pln pod kontrolou, e jejich jedin vchodisko
bylo zjevn v tom, aby se dostaly ven nsilm. Jednak to prozrazuje, e
tyto iny sice nemaj dn smysl, mme-li je jeho obanskou
existenc, v jeho celkov existenci vak reprezentuj jeho druhou,
temnou strnku a v tomto smru dvaj o to vce smyslu. Tato temn
polovina musela zejm u pli dlouho vst stnov ivot, take se
nyn vbun dere na svtlo vdom. Do tto oblasti pat i ony vzcn
aury, u nich jsou hlasy stle silnj a dotravj a postienmu pi
vyvrcholen miz vdom.
U pznak, jako je touln, vystupuje charakter poadavku zcela
oteven. Pacient zstval zejm pli dlouho na jednom mst, pp.
stle ulpval na stejnm bod nebo tmatu. Nyn je tm nutkav hnn
k tomu, aby se dal na cestu a vydal se do novch oblast a jinch svt.
Vraz brebtav epilepsie ukazuje toto poselstv velmi jasn: Nejde
u o to, abychom si radji ukousli jazyk, ne oteveli sta. Doba
vybran, pp. nsiln zdrenlivosti j pry. lovk se dost dlouho
ovldal, nyn ho to pln strhv a dlouho zadrovan proud odtk v
brebtn. Symptom zde pedstavuje tm protren pehradn zdi. V
tomto bod se vechny epileptick zchvaty navzjem podobaj: jako
protren hrz, kter uvd do pohybu zadrovan sti osobnosti.
Pipojit se k mohutnmu proudu ivotn energie a nechat vlastn
energie voln tci, pp. je vybt, to jist pat k prvoadm uebnm
kolm, kter epileptick dn pacientm vnucuje. Dle je v nm
zakdovn poadavek otevt se jinm rovinm, zejmna tm, kter
jsou normlnmu bdlmu vdom nepstupn. Nov rovn vdom,
snov a fantazijn svty, ale i mediln otevenost jinm duchovnm
dimenzm se naznauj v obrazu nemoci, a tm se dostvaj do okruhu
kol.
V praktickm ohledu je velmi uiten prv to, co se na prvn
pohled a z alopatickho zornho hlu jev jako nesmysln. Osvdila se

185

intenzivn dechov terapie, kter se vbec nelek onch oblast, v nich

se vnitn keovit napt vyjd tak vnjkov. Je to tm monost,
jak pedchzet velkm zchvatm ke, protoe lovk se principu
keovitho napt postav pedem a dobrovoln a uvznut duevnho a
tlesnho svta se postupn uvoluje. Vznut dechu dv
homeopatick (podobn) obraz zchvatu.
I pln proit orgasmus m paralely a jistou podobnost se
zchvatem. I v tomto ppad se energie vlniv uvoluj celm tlem, i
kdy zde je ohnisko v bie a nikoli v hlav. Z psychoterapie vyplvaj
u mnoha epileptickch zchvat odkazy na pesouvn energie zdola
nahoru. Pacienti se neodvauj uvolnit vechnu svou energii na doln
rovin pokldan vtinou za pinavou a pesouvaj dn, takka velk
orgasmus, na rovinu hlavy, kter je v jejich och istj. Terapi pro
epileptiky je tedy intenzivn pohlavn ivot, kter dovol energim tci a
vybuchovat.
Podstatnm aspektem vak je dobrovoln ustoupit tendencm,
kter jsou v zchvatu vynucovny, a stt se vdomm poutnkem mezi
hranicemi svt, podnikat vdom cesty do jinch rovin skutenosti,
kter zahrnuj i i Stn, a svit se mohutnmu proudu ivota.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

Kter velk protikladn proudy na sebe narej v m dui?

Jak monosti vybit nahromadn energie si dovolm krom
zchvat?
Kde bylo u m nutn duevn protren hrze? Doku bt bez
zbran?
Jak znamen jinch rovin jsem dostal a ignoroval?
Jak bych mohl dt dobrovoln prostor stnu ve mn?
Jsem schopen se poddat jinm (silm)?
Jak vztah mm k transcendentnmu svtu mimo nae bn
vnmn asu a prostoru?
Umm si pedstavit, e bych se stal tm, kdo vdom prochz
hranicemi svt?

V.Krk
Jako spojen mezi hlavou a tlem je krk vysloven citliv oblast,
prsmyk, kterm mus projt vechno podstatn. Shora pichz
nadechovan vzduch, potrava a pkazy hlavy smrem dol, zdola

186

zptn hlen tla smrem nahoru, zptky k centrle. V nejum

prostoru se zde setkvaj ti centrln spojovac cesty: prdunice, jcen
a mcha. Kontrola tchto spojen je tedy dleitou funkc tto oblasti. I
hlas, kter je rozhodujcm zpsobem formovn hrtanem, m co do
inn se zprostedkovnm a komunikac. Komunikace navenek
prostednictvm hlasu a komunikace dovnit prostednictvm jcnu jsou
zkladn tmata tto oblasti. Nervy mchy zprostedkovvaj obma
smry.
Na zklad svho zen m krk zk vztah ke strachu (hrdlo se
mu sevelo strachy), zejmna ke strachu ze smrti. S zkm prchodem
a strachem je konfrontovn kad na zatku svho ivota, pi porodu.
Protoe na zatku je ji obsaeno vechno, jako i v semnku je u
hotov strom, neudivuje, e strach je a zstv zkladn lidskou
zkuenost. Kdy se krk jako rozhodujc prsmyk pro ti dleit
spojen mezi hlavou a tlem seve strachy, je to ivotu nebezpen v
nkolika ohledech. lovku hroz, e se v nkolika minutch udus, v
nkolika dnech zeme zn, v nkolika tdnech zahyne hlady 61 a v
ppad mchy zeme v nkolika sekundch na centrln ochrnut.
Tak je krk mstem tm pedurenm k usmrcen lovka.
Nejrznj, zcela nesourod spolenosti vyvinuly nejrozlinj
metody popravy, ale zlibu pro krk jako msto tohoto dn mla vtina
z nich. Ve Francii pesekvali krk se strojovou pesnost na gilotin, v
Anglii za nj delikventa veli, v orientlnch zemch jej petnali
meem, na Zpad spe sekyrou. Vrazi s oblibou pouvaj l nebo
hol ruce, aby ho pikrtili. Potud je jen pochopiteln, e lovku se
svr hrdlo strachy ze smrti nebo mu smrteln strach sed za krkem,
kdy mu jde o krk. Protoe strach se objevuje vdy, kdy je lovku
zko, je krk jeho pirozenm sdlem.
M-li lovk nco na krku, je to tedy nebezpen nebo
pinejmenm nepjemn zleitost. M-li lovk nenasytn krk, me
vzet brzy po krk v dluzch a voda mu stoupne a po krk. Jt nkomu po
krku znamen pivst ho okamit do nebezpen situace, podobn
jako kdy ho chytme za lmec. Ji dti rozumj tomuto gestu a
chytaj sv soupee ve he zezadu za krk. Na druh stran je dkaz
dvry, kdy nkomu dovolme, aby nm dal s ptelskm myslem
pai kolem krku. Jsme si jisti, e nm nezakrout krkem. I v
penesenm smyslu se meme se svmi tajemstvmi, kter nm
nahnj strach, takovmu lovku svit. Neuplete nm z toho bi.

187

Vedle strachu sdl v krku i chtivost, zejmna chtivost nco si

pivlastovat. Pi polykn pociuj mnoz lid uspokojen, kter jet
pevyuje uspokojen chuov. Dvme-li se na lidi pi jdle, zskme
asto dojem, e jde o to v co nejkratm asem spolknout co nejvce.
Vrazy jako nenasyta hovo o tto zkuenosti a dvaj krk do
souvislosti s majetkem a chtivost. Jak hluboko zachz tato symbolika,
ukazuj vrazy, jako je krkoun. Nacpat nkomu nco do chtnu
znamen penechat lakomci nco bez boje. Nikdo by nemluvil o jin
sti tla. Toto tma pat jednoznan ke krku. Ren majetku se
lovk nenaj upozoruje rovn na tyto souvislosti. Krk jako nadmut
vole si dlal zlusk na vce majetku, ne by mu psluelo.
je uvd do hry dal vrstvu vznam. Je mstem pirozen sly,
a tak je zvl nebezpen, kdy tam nkomu sed strach. S povstnou
b j me lovk thnout tkou kru ivota. lovk s b j je
obrazem silnho jedince, kter stoj pevn na zemi. Jde neomyln svou
cestou, nedoten intelektulnmi pochybnostmi, prosazuje se vlastn
silou a s typickou tvrdojnost a nkdy se zarputilost. dery do je
jsou tak nebezpen proto, e zasahuj prv na mst symbolick sly.
Nadto pichzej zezadu, a jsou tak souasn ranami zezadu tedy
nefr a asto zcela odrazujc.
Krk je konen dleit i pro pehled, a tm pro duevn obzor.
Uruje smr hlavy, a tak i zorn pole. Stejn jako nesl jeho jmenovec,
Titn Atlas, celou zemkouli, nese pece nejhoej krn obratel kouli
na hlavy; a tm n svt. Atlas se pitom ot kolem druhho krnho
obratle, nazvanho axis, kter se tm stv osou svta. Je to
nejdleitj st tla pro oten krku, kter se to jako vtrn
korouhvika smrem, kter je pro nj prv nejvhodnj. Vce obraz
morlky ne obraz nemoci, mus se otiv krk obvat spe duchovnduevnch projev opotebovn ne opotebovn tlesnho. Dren
krku je souasn i drenm hlavy. Potud se v nm skrv velmi mnoho
symboliky. Chyb-li nkomu odvaha, aby se utkal se ivotem zpma a
s vysoko vztyenou hlavou, v hlavu nejen v penesenm smyslu. Krk
pak mus nst bemeno sven hlavy; co trvale petuje svaly je.
Nsledkem je tvrdojnost a pokus obrnit se proti hrozcm derm do
tla. Kdo chod svtem se svenou hlavou, mnoho z nj nevid a nic
nem z nj ani ze ivota. Dl ze sebe ob a na znamen toho ukazuje
citlivou ji v odpovdajc pozici. Oekvan rny do tla pi tomto
postoji sotva mohou nepijt. Postien souasn schovvaj pedn st
svho krku, hltan, a tm oblast pivlastovn. Neoekvaj od ivota

188

nic, co by se vyplatilo si pivlastnit. To, co pesto maj, makaj na

nejum prostoru a ukrvaj to ped svtem.
Jde o typick zaarovan kruh, nebo postien provaj celek v
projekci. Nechvaj hlavu svenou, protoe si mysl, e svt je tak
patn a m pro n beztoho jen sam negativa. Po kadm deru
nechvaj hlavu viset jet trochu n, a tm jet vce vyzvaj k dal
rn do tla.
Jejich uebn kol spov ve zruen tohoto sehnutho postoje a v
promn poraenosti v pokoru. Kdo s pokorou oekv to, co k nmu
ivot nechv pichzet, nenut svj krk, aby il tento postoj msto nj.
Tvrdojnost ustoup pizpsobiv prunosti. Kdo v prav pokoe le
svtu u nohou, tomu bude nakonec leet u nohou svt, kadopdn mu
pestane dvat rny.
Opan postoj je nos nahoru, kdy je hlava v ji zaklonn dozadu
a brada vysunut vped. Jako symbol vle je tak brada nadmrn
zdraznna. Vechno m jt podle vle lovka s nosem nahoru. Podle
toho se dv svrchu na svt lec u jeho nohou. Krk se souasn tla
dopedu, protaen a obas nadmut jako vole, v em zaznv
tematika chtiv nasytnosti. Cel postava lovka s nosem nahoru
vyjaduj oekvn, e uvid ponenost. Dve vzhlela lechta vzhru
ke konm a pak z tto pozice na koni domliv shlela na sv
poddan. Ti, kdy pokorn nebo pokoen obrtili sv oi vzhru,
nezdka spatili nadmut vole.
Uebn kol a zruen tohoto chybnho postoje spov v tom,
abychom si v penesenm smyslu udlali pehled a namsto pchy
rozvinuli skutenou, na vnitn sle spovajc odvahu. Kdo si podrob
svt v takovm hlubm smyslu, nemus sob ani svtu dokazovat svou
suverenitu fyzickm postojem s nosem nahoru. Dorostl svtu a nebude
se pokouet v namhavm postoji umle trochu zvit svj vznam.
Jak velmi jdou tlo a due ruku v ruce, ukazuje dren hlavy na
stranu. Sklonme-li hlavu trochu na jednu stranu, uzave se ihned
pohled na tuto stranu a protilehl strana se o to vce oteve. Jednoduch
pokus ukazuje, e sklnn hlavy doprava ns otevr pro levou stranu a
opan. lovk se pi tomto pokusu mus pouze zaposlouchat do sebe,
aby uctil, e s otevenm k lev ensk stran pichz automaticky
citlivj, oddanj smlen. Sklonme-li naopak hlavu doleva a

189

piklonme se tak prav polovin svta, bude smlen ve shod s

muskm plem tvrd a rozhodnj.
Nos-li nkdo hlavu stle naklonnu na jednu stranu, stv se z
tto hry symptom, kter velmi pesn ukazuje, kter polovin
skutenosti se lovk vyhb a kter dv pednost. Uebn kol
spov v tom, aby se vdom piklonil ke stran, j dv pednost, a
nechal na n spovat pohled tak dlouho, a pozn a doke pijmout
jej podstatu, a tm uzraje pro druhou stranu skutenosti. Jet jasnj
je symptomatika u tortikolis* (bolestiv zkroucenho krku), kde je
jedna strana skutenosti pln zastena. I v tomto ppad vede
vysvobozujc een pes pl, kter neustle pozorujeme z vnjho
postoje se ovem mus stt postoj vnitn, a tm se i pozorovn stane
podstatn hlubm.

1. Hrtan
Hlas barometr nlady
N hlasov orgn m vi jinm orgnm pednostn postaven,
kdy dvme nkomu nebo nemu svj hlas pi hlasovn. Vedle
vyjadovanho obsahu odr i prv danou nladu, pp. nladu, kterou
m lovk trvale. Prakticky vichni lid, i kdy by jinak ve snu 62
nepomysleli na to, aby vykldali funkce hlasu nebo jeho pznaky;
pikldaj vce hlasu urit vznam. Proto jsou vklady v tto oblasti
zvl snadn, jsou pro ns toti obvykl.
Hlas se stv symptomem, kdy se nehod k tlesn postav.
Ukazuje velmi brzy, kdy nco neklape, a je tedy upmnj ne
obsahy, kter vyjaduje. Tich, zasten hlas ve velkm, robustnm tle
se vymyk z rmce stejn jako hlubok, mohutn hlas v kehkm tle
se thlmi dy. Zatmco prvn ppad je celkem ast, druh se sotva
kdy vyskytuje. V tlm tle chyb hlasu rezonann deska, aby doshl
hloubky a objemu. Je vak docela dobe mon, e lovk nevyuije
sv velk rezonann desky a jeho hlas nebude znt v rmci svch
monost.
Ppav hlas, kter se utrpen dere ze statnho tla, mluv pro
majitele, kter se neodvauje jt za svmi monostmi a vyut je.
Nedovoluje hlasu, aby nechal tlo rezonovat spolu s nm. Strach z
vlastn sly a vlivu je nasnad stejn jako odstup od tlesnosti. Vnitn
rozpoloen je v protikladu k vnjmu zjevu bzliv a bez sebevdom.

190

Taslav hlas rovn nechv rezonovat strach, me vak v uritch

okamicch vibrovat i vnitnm pohnutm a dojetm. Jemu blzk je
nezvun hlas, kter pat mlomluvnm lidem, kte museli pedasn
sklonit hlavu a nedostali se k tomu, aby rozvinuli vlastn slu a
vybojovali si silnj vraz.
Chraptiv hlas spov na podrdnch hlasivkch a na
nepiznan podrdn nlad. Me nap. poukazovat na to, e jeho
majitel neustle zadruje kik, ani by se skuten z hloubi srdce
vykiel. Hlas zn peten, bu proto, e val, pak ale ne naplno, nebo
proto, e ev mus bt neustle zadrovn. Chraptivost naznauje, e
hlas vychz z oblasti hlavy a krku, rozhodn vak ne z bicha nebo ze
srdce. Jeho majitel si tedy nestoj za svmi vroky celou svou osobou.
V tomto ten ctme vedle impulsu k mluven souasn i odpor vi
nmu. Kdo se nap. i pes nachlazen nevzdv mluven, rychle
ochrapt. Vlastn m veho po krk a nejradji u by nic neslyel,
nevidl a nectil, nbr by se pln uzavel. Chraptiv hlas prozrazuje
pepjatou situaci. Hlas, kter dlouho mluvil, ochrapt jen tehdy, kdy
jeho majitel mluvil podle okolnost pli mnoho. Bez rezonann desky
tla je otzkou, zda hlas najde rezonanci u poslucha. m je
chraptivj a skuhravj, tm mn dvryhodn zn.
Chrapot me pejt v bezhlas (afonii), co je pznak vtiny
onemocnn hrtanu od zntu pes ochrnut a po ndor. Nemt dn
hlas neznamen pouze nemt hlasovac prvo v politice. pln
selhvajc hlas naznauje nepiznanou situaci, kdy je lovk zbaven
moci a prv. Prvoplnov me svdit o fyzickm zen, napklad
skrze strumu, vole. Za tm je vak teba opt hledat duevn zkost.
Uitel a zpvci asto trp ochraptnm, a signalizuj tm, Ze
jednak svj hlas petuj, jednak nenachzej cestu ke sv pln
(hlasov) sle. asto to zachz tak daleko, e v uzlcch na hlasivkch
se potlauj neuvolnn zauzlen nlad, take hlasivky pak u sprvn
nezavraj. To, e problm nemus konit chirurgickm odznutm,
dokazuj zpvci, kte mli tuto operaci za sebou nkolikrt, ani by
mohli zlomit odpor svch hlasivek vi svmu hlasu bez nlady.
Organismus stle znovu trpliv ztlesoval zauzlen problmu tm
na stejnm mst. Kdy vak uzlk praskne, me hlas kmitat hlasitji a
plnji ne kdykoli pedtm, tedy s vyuitm vech svch monost.
asto jsou to dechov cvien, kter zpsob, e postienm konen
svitne v hlav a dovol jim naplno nabrat dech. Pes proud dechu jako

191

projev due se jim me podait uvst do pohybu sv skuten

nlady.
Role chrapotu spov zjevn v tom, aby se lovk ztiil a nauil
se mlet, co vede na tlesn rovin k etrnmu vyuit a k zotaven, na
duevn rovin pak k dosaen jist hloubky. To je nezbytn, kdy m
bt rozpoloen cel osoby a celho tla vyjadovno hlasem. Pak
teprve me bt hlas jeho nositelem.
Kdo mluv nesrozumitelnm hlasem, tomu je patn rozumt.
Tam, kde mu okol nerozum, se vnucuje otzka, zda vbec chce, aby
mu rozumlo, a zda si stoj za tm, co k. Jsou jemu sammu jasn
mylenky, kter tak nejasn vyjaduje? Nesrozumiteln e, kter
nechv slova navzjem splvat, prozrazuje prv tak nediferencovan
mylenky. Mluv v nich plave a m strach se zastavit, to, co vyjaduje,
by se toti mohlo ukzat spe jako tlachn ne jako e. Patrn by
tomu nechtl bt zavzn, jeho stanoviska nejsou pevn, dost jist a
jasn, aby je vyjadoval pevnm, jistm a jasnm hlasem.
Podobnm smrem jako nesrozumiteln hlas poukazuje nejist,
zadrovan e. S kadm eptanm slovem k eptajc krom
eptanho obsahu vdy i Prosm, nic mi nedlej, j ti taky nic
nedlm. Zdrazovan mrnost nadhazuje vdy i otzku, nakolik je
prav, a vzbuzuje podezen, e m skrt vlka v roue bernm.
Podobn je tomu u plativch nebo kouravch hlas, za nimi nen
dn draz. Pokud je pece jen za slovy njak tlak a jejich
hlasitjmu vyjden brn strach, ctme to na stsnnm zabarven
epotu, pp. na vytav pchuti kourn.
Kdo mluv bez vrazu a drazu a ze strachu ped silou a intenzitou
hlasu se utk do mrnosti, pro nj se skuten stv mrnost uebnm
kolem. Mus poznat, e jeho mrnost je eventuln neupmn nebo
alespo poloviat, nebo i ticholpek zstv stle jet potmilcem.
Tich tny jsou jeho kolem a monost, jak najt sama sebe. Jen pak
m anci i to hlasitj. Jinak zstane vlkem v roue bernm.
Rozvine-li se v nm ale cvienm bern podstata, zjist, e je v nm
vc a nco pln jinho. Dokud si dle bude pouze hrt na bernka, je
nebezpe, e se jm jednou stane, a prav mrnost mu tak zstane
navdy skryta. Objev-li naopak svou st vl pirozenosti a akceptujeli ji, stane se ze stsnn mrnosti vysvobozen istota, kter se tak
me adekvtn vyjadovat: mrn a klidn nebo drazn nahlas.

192

Hlas, kter se stle hlasit rozlh, je rovn symptomem. asto

pehluuje vechna jemnj hnut, nebo je dokonce pokad pln
peki. Kdo m stle vbun nlady a jejich vbuchy bo okoln zdi,
rozlauje natrvalo nejen sv okol, nbr i on sm je rozladn. Nlada
je nco promnlivho a citlivho; abychom ji sprvn vyjdili, je
zapoteb naladit se na prv dan okamik. I pro notoricky vbun
lidi je een v jejich hlasitm a prostoekm, vesele radostnm
chovn. Kdyby se jednou zcela oddali radosti a vesel, a by je
pociovali v nejhlubm nitru, mohli by se pak opt uvolnit a byli by
oteven pro nov nlady v novch situacch.
Syiv hlas odhaluje povahu hada s hlubokou symbolikou, kter
tomuto plazu pslu od biblickch dob. Vkladu nahrv nejen
rozeklan jazyk jako symbol neestnosti, ale i povaha svdce. Nkomu
nco naeptvat m prv tak jako syiv eptav hlas pdech
nebezpe a spiknut. Protipl tvo oteven vyslovovan, zeteln
slova, kter se neboj veejnosti.
Svdivost zaznv, nebo lpe eeno se vtr i u hrubho hlasu,
kter sugeruje, e jeho majitel vstedn il a naplno miloval. Kuci,
kte neustle prohnj kou svm hrtanem, maj asto tuto
mnohoznanou hlasovou polohu. Hrub hlas ukazuje, e lovku
nejdou vci skrze sta tak hladce, nbr e mluv pes jist odpor. Je-li
hlas drsn jako struhadlo, je pi mluven slyet nmahu. een spov
v tom, e lovk se skuten zblzka podv na svj vnitn odpor.
Jeivm hlasem si lovk vynucuje uznn a pozornost, kterou by
si zejm nebylo tak snadn zskat vyjadovanmi obsahy. Bubenk v
romnu Gntera Grasse Plechov bubnek me bt prototypem
takovho chovn. Kdy vechno ostatn sele a on se u neme
prosadit ani mohutnm bubnovnm, rozdrn tabulky oken jeho jeiv
hlas.
Tlumen hlas je zabarven tm, co tlum. Mohou to bt
potlaovan slzy stejn jako zlost nebo hnv. Sklen hlas je tedy vdy
odrazem duevn sklenosti.
Prskn pi mluven je mn hlasov problm jako spe problm
projevu. Opatrn eeno je symptom na zklad sv nepehldnuteln
symboliky nanejv neoblben. Nkdo zde vyplivuje sv agrese. Tak
se pece jen dostv ble ke svm poslucham, co by jinak tak
snadno nedokzal. Za prsknm se skrv pokus o zvltn vypt a o

193

vysloven dobrou artikulaci. Msto tohoto dtsky slintavho zpsobu

by se mli postien odvit nezbytnou bitkost a vstinost vyjdit
obsahov.
Aby byl lovk v souladu se svm hlasem, je nutn pustit se do
pocitovch rovin rezonujcch s okolm, t jimi a nechat je ze sebe
promlouvat. Jen tak je ance se (hlasov) osvobodit a otevt se vem
nladm.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Je mj hlas v souladu? (S tm, jak se jevm? S mm pracovnm a

spoleenskm postavenm? S mm urenm?)
Dere se mj hlas do poped, nebo se schovv? Odpovd to mm
skutenm nrokm na ivot?
Mohu dvovat svmu hlasu a mluvit voln? Navazuji jm
kontakt s oslovenmi?
Doku se pi setkn s odporem brnit?
Jak zkladn pocit mj hlas vyjaduje? Odpovd mmu
duevnmu naladn?
Ulpvm hlasov na uritch nladch, nebo jsem oteven prv
danmu okamiku?
Jak poselstv pen mj hlas vedle obsahu?

Odkalvn jako pznak

Odkalvn dostv samozejm vhu nemoci jen tehdy, kdy se
objevuje stle a zan bt pro postienho obtn a pro ostatn
npadn. Je to pokus o vyitn dchacch cest, aby mohl lovk
nsledn nco ct. Tak se vilo jako signl, kterm se me ohlaovat
enick pspvek. Kdy nkdo neustle odkalv, ohlauje tm trvale
njak pspvek do rozhovoru, kter pak nepijde. Jde tedy o lovka,
kter by tak rd jednou nco ekl, ale u na zatku se zastav.
Nedostane se v pravm slova smyslu ke slovu, nbr zstane vzet na
prvnm stupnku u svch guturlnch (hrdelnch) oistnch hlsek.
Mnohdy chce odkalvnm i upozornit na sebe a naznait svou kritiku,
ani by ji formuloval.
Uebn kol spov v tom, aby postien zjednal sob a svm
slovm pozornost, vyslyen a respekt. Z kriticky hrozivho
odkalvn chce vzejt oteven, obsahov kritika.

194

2. ttn lza
Jak prozrazuje nzev, ttn lza tvo tt. Podobn motlu klade
sv tl tlo tsn pod ttnou chrupavku a nad hrtan, zatmco kdla
motla, oba laloky ttn lzy, le po stranch prdunice. Jejm
kolem je tvoen hormonu ltkov vmny, kter se vyskytuje ve dvou
formch. L-tyroxin a jet innj trijodtyronin se skldaj hlavn z
jdu a jejich funkc je mobilizovat ltkovou vmnu. Stupuj vitalitu
dlouhodobji a trvaleji ne rychle psobc hormony. nadledvin,
adrenalin a noradrenalin. Vedle krevnho obhu s krevnm tlakem a
srden frekvenc podncuj funkci dchn a funkci stev, zvyuj
teplotu stejn jako bazln metabolismus, stupuj vkonnost nerv a
svalovou vzruivost; zatmco doba reakce kles, stoup bdlost a
rychlost mylen.
Nadto hraje ttn lza rozhodujc roli pi procesech rstu. Franz
Alexander poukazuje na to, e v evoluci umonila krok z vody na
pevninu. Teprve od obojivelnk maj iv bytosti ttnou lzu. U
mexickho druhu mloka axolottla podntilo experimentln dodn
tyroxinu pestavbu z abernho na plicn dchn, take zvata se
zmnila z vodnch ivoich na ivoichy suchozemsk. W. L. Brown
oznail ttnou lzu za lzu stvoen. Dodnes si ttn lza
zachovv vztah k moi pes jd, kter se vyskytuje hlavn v mosk
vod. Pouze z nj me tvoit sv hormony. Kdy se lid vzdl pli
daleko od moe a vystoup teba do vin odlehlch poho, zanou mt
snadno problmy se ttnou lzou.
Vznam hormon ttn lzy pro lidsk zrn ukazuje jej
nedostatek u kretenismu a myxedmu*, kde zaostv duevn i tlesn
vvoj. Rstov trbiny dlouhch kost konetin se nap. uzavraj jen
opodn, postien je rozvoj inteligence. Ve fzi vvoje m tyroxin
podobn inky jako rstov hormon hypofzy.
Struma, vole
Zvt-li se msto vytvejc pohonn ltky; kter obsahuj jd,
musme vyjt ze zven poteby pohonnch hmot. Organismus
signalizuje postienm s expanz vrobnho zazen na krku, e si
nepiznvaj svou zvenou potebu popud. Hlad po energii, aktivit a
zmn klesl do stnu. Tento hlad po vt ltkov vmn se vztahuje
pedn k energii zmny, teprve pak k ltce pro ni nezbytn. Nejastj
druh strumy se odvozuje z nedostatku jdu v potrav. Postien,

195

vtinou vzni pevn danou tradic, ij v prosted, kter jim

poskytuje pli mlo energie a zmn. Vole prozrazuje hlad po nich.
Rozvj se na zklad nedostatku hormon stejn jako pi snen
funkci ttn lzy. Dky vytvoen volete se vak nakonec da
pokrvat potebu ltkov vmny vyuitm kadho atomu jdu.
Pi hypofunkci vykazuje vole rovn zvenou potebu
pohonnch ltek. Situace dle vrchol tm, e tuto potebu nelze pokrt
ani pes pokraujc zvtovn msta jejich produkce. Pacienti jsou
stle netenj a tlust, v jejich ivot se u nic (energeticky) nedje.
Dokonce i hlad ustv, protoe chyb energie pustit se do jdla.
U hyperfunkce ttn lzy pociuj postien hlad po ltkov
vmn v pesn se dostavujcm nenasytnm hladu. Mohou bez
pestvky jst, ani by ztloustli, protoe jejich tlo hmotu ihned spaluje.
Jejich podvha prozrazuje, e nepln energetick poadavky tla, i kdy
maj ttnou lzu rozenou ve vole. Dlaj si zsoby jako keek, a
nesta to.
Podle druhu volete lze rozdlit problmy do t velkch skupin,
hyperfunkce a hypofunkce a vytvoen strumy bez odchylky v ltkov
vmn. Toto vole s normlnmi hodnotami funkce lzy bylo ped
nkolika desetiletmi velmi rozen v oblastech, kde se pouvala sl
chud na jd. Jako nejnekodnj varianta nevytv dn symptomy
ze strany ltkov vmny, nbr jen svm rozmrem v estetickm nebo
mechanickm ohledu. Nedostatek jdu v potrav podncuje ttnou
lzu, aby narostla tak, e me vyut kad mnostv cenn ltky.
Vznikl struma zpsobuje navenek kosmetick problmy, uvnit pak
nkdy i pote s polyknm, dunost a hlasov problmy.
Tlust krk vytv dojem hrubosti a pzemnosti, prav opak
elegance, kterou si spojujeme se thlm labutm hrdlem. Kdy se
nkomu nadouv krk, zdrazuje tm oblast pivtlovn a vlastnn.
Lidov mluva hovo o nafoukanci a mysl tm nkoho, kdo se dl
dleitm. Kdo si vak mnoho pivlastuje, mnoho m, m tedy
znanou vnost, ale i vhu. Vraz jako nenasyta zdrazuje
pivtlovn, krkoun naopak klade draz na majetek. Zjevn se jedn
o lidi, kte nemaj nikdy dost a maj sklony ke kekovn. Nejsou si
toho vdomi, jejich okol to vak vid o to jasnji. Me se ovem stt,
e chtivost je tak vytsnn, e si j nevimne ani okol. K tmatu
pivtlovn pat nejen materiln rozmr, jak jej napklad
naznauje dvojit brada. Pacienti se strumou maj i v penesenm

196

smyslu sklony k tomu, aby vechno schovvali. Tlust krk konen

signalizuje i nedostatenou pohyblivost v tto oblasti a po tvrdojnost,
co se opt negativn odr na pehledu a duevnm obzoru.
V mnohch oblastech bylo vole nm normlnm, take tm
patilo k obrazu venkovskho obyvatelstva. Ke kroji nosila selka
samozejm i ozdobnou stuhu pod bradou. Jako u pelikna
symbolizovalo dobe naplnn vole pln mch a vysok vnos. U
postiench lo vtinou o venkovany ijc z vlastn pdy, k nim
patil voletem dokreslen robustn vzhled. Byli to lid, kte nesli svou
hlavu pevn na ramenou, jejich sten a do stedovku sahajc,
psn zachovvan tradice nekladly dn draz na roziovn jejich
duevnho obzoru nebo dokonce na zmnu jejich zpsobu ivota. Mra
jejich konzervativn nehybnosti a jejich sil po uchovvn majetku
byla vtinou nevdom a skryta za zbonost. Jak velk vak byl
vznam majetku a jakou zvanou roli hrly tradin hodnoty, ukazuj
pslun divadeln hry kter se zabvaj tm vhradn tmito tmaty.
Nejde jen o dceru, nbr vdy i o vno, v nm se nezdka vedle jeho
charakteru daru odhaluje i jeho zhoubnost. Nadto se vtina dje to
kolem principu Tak to bylo vdy. K tomu se druila odlouenost
tchto kraj, kter pispvala k nedostatku aktivity a zmn.
Se zavedenm jodizovan stoln soli a s pidvnm jdu do pitn
vody byl tento druh strum dalekoshle vymcen, akoli tma se tm
pirozen nedalo odstranit. Mus si nyn hledat jin cesty (projevu).
Ovem diky souasn probhajcmu otevrn venkova mstsk kultue
se do pvodn odlouenosti a nemnn monotnnosti venkovskch
oblast dostval pohyb, a tak se v dalch generacch postupn ztrcela i
dominantnost duevnho postoje, na nm se zakldal tento obraz
nemoci.
Vnj vole velmi oteven symbolizuje nepiznan majetkov a
mocensk nroky. Jak k lidov moudrost, postienm leze z krku to,
co maj. Skrytj, a tm problematitj, je vole smrem dovnit.
Tematika je ovem v zsad podobn, zde je pouze vechno skryto ped
okolm uvnit. Navenek dl lovk lep dojem, tlak uvnit je vak o to
nebezpenj.
Tma chtivosti je zde jet hloubji zatlaeno do nevdom a ve
shod s tm vytv vt problmy. Takov nepiznan sklony hromadit
a uchvacovat mohou postihnout dech, a tm vmnu a komunikaci.
Vole vrostl dovnit asto ztuje i polykn a ukazuje tm, jak

197

bolestiv a stsujc je dal tlesn pisvojovn. Zashne-li tento tisk

tak hrtan, me utrpt i hlas a dostat chraptiv skehotav zvuk.
Postien maj jednak hlas jako supi, jednak jako by se dusili, a v jistm
smyslu je to pravda. Hroz, e se udus nenasytnost.
Dal souvislost pin pohdkov obraz Popelky pp. holub,
kte j spchaj na pomoc. Jsou opakem toho, co bylo dosud eeno.
Podle motta: Ty dobr do hrnku, ty patn do zobku peliv
rozliuj, co je teba dt svtu a co si radji ponechat pro sebe. Natrvalo
samozejm neme bt zdrav odevzdvat vechno, co je dobr a
prospn, a ponechvat si a polykat vechno, co je patn a
neprospn.
V vodu ke krku jsme poznali, e je to msto, kde sdl strach. K
tomuto tmatu pat pirozen i vole, protoe lovku hroz, e se mu
sthne hrdlo strachy. Jako jeden ze dvou nejdleitjch bod v tle,
kde vznikaj blokdy, je krk mstem, kde m lovk sklon zastrit
zvoru. Nechat si narst vole se tak stv i monost, jak odznout
hlavu od tla.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

iji v prosted, kter m vitalit poskytuje pli mlo podnt?

Pehnm tma majetek? Nechvm si ho perst pes hlavu?
Leze mi u mj majetek krkem?
Pisvojuji si vci, kter m nadouvaj a brn mi astnit se
promnliv pestrosti ivota?
Jak se to m s tmatem vnosti a vhy? Ctm se bt dleit,
nebo se musm dlat dleitm?
Odstrkuji toho pli mnoho? To, co je cenn? Hodnoty?
Nepjemnosti?
Kekuji a dvm pozor, aby si toho (vnitnho volete) druz
nevimli? Dlm to proto, abych nemusel nic odevzdvat, nebo ze
studu?
Tsn m v mm ivot to, co jsem nakekoval?
Zavrm se u krku na zvoru a oddluji svou hlavu od tla, sv
mylenky od svch pocit?

198

Hyperfunkce ttn lzy

Hypertyreza je ast choroba, nemus vak jt ruku v ruce se
strumou. Vole me mt asto formu uzlu, piem se rozliuj studen
uzly, kter ukldaj jen mal nebo dn mnostv jdu, od horkch,
intenzivn hromadcch uzl. Studen varianta je, co se te tkn, tak
degenerovan, e u nespluje svj kol vytven hormon a m
sklony k nebezpen degeneraci. Pispv vak nejen k hyperfunkci.
Hork uzliny, za nimi se z lkaskho hlediska skrvaj takzvan
autonomn adenomy 63, se v ivot rychle stvaj horkm elzkem,
kterho se nedotkme pli rdi. lovk konkrtn nestrp na krku nic
tsnho. Rychle se zvtuje objem lmce, pesto petrvv pocit
stsnnosti. Po duevn strnce tomu odpovdaj klaustrofobn tendence,
tj. lovk se zkostliv vyhb vem situacm, kdy se ocit v zkm
prostoru. Krk otk a naznauje tlak rstu, kter klesl do tla a kter lze
sotva zabrzdit. Srdce bije rychleji, krevn tlak a tlesn teplota stoupaj,
objevuje se pocen a nervozita. Motoricky neklid si ulevuje v tkavosti,
sklonu k tesu a v uspchan aktivit. Nespavost, okrd postien o
klid, kter tlo nalhav potebuje. Oi se chvj rozruenm, jsou
iroce oteven a dokonce zeteln vystupuj dopedu. 64
Pacienti maj v bled tvi vepsn strach jako lid, kter nkdo
krt a kterm lezou oi z dlk. Franz Alexander mluv o SchockBasedow.65 Takov oi jsou nejen rozen strachem, ale neustle
tak hldaj a kontroluj. V nejvy pohotovosti se dvaj vstc boji na
ivot a na smrt, na kter se zjevn pipravuje i zbytek tla. Asociace se
strachem nevyplv pouze z vrazu tve, nbr se dokonce potvrdila v
pokusu se zvaty. Krlci, kte byli konfrontovni s kunami a jim
byla odznuta nikov cesta, projevovali vechny zmky hypertyrezy
vetn vylzn onch bulv nazvan oftalmus. V lidskch pbzch
se astji ne akutn okamik hrzy vyskytuj hrozn obdob ivota s
odpovdajc dlouhodobou duevn zt. Jsou to vak tak vtinou
pedasn setkn se smrt a zkuenosti se ztrtou blzk osoby. Se
strachem ze smrti a s lekem se vak postien nekonfrontuje, nbr
brn se jim popenm a vytsnnm, a tak se mu vepou do tve.
asto zachz poprn tak daleko, e pacienti vyhledvaj prv ty
situace, kterch se nejvce boj. Vedle vrazu tve se strach
manifestuje i v prjmu ze strachu*, kter je sou, maj pln kalhoty,
jak v lidov moudrost. Msto aby v penesenm smyslu pochodovali

199

proti strachu, provaj pochod ve svm stev. Maj-li sklon k

pocen, je zkostn pot podporovn i pehnanm vyptm a nmahou.
Pacienti se skuten nelekaj nmahy ani sil. V otkn krku a ve
vylzn o je vedle paniky i obraz naprostho petovn,
srovnateln s obrazem vzprae, kter se pepn. Tendence k pepnn
se vyskytuje ve vtin ivotnch pbh postiench. Maj sklon k
pedasn zralosti a k pli ranmu pebrn zodpovdnosti napklad
za mlad sourozence. Nadmrn mnostv rstovch hormon v jejich
krvi signalizuje pozdji pslun nroky, kter klesly do tla. asto
dokonce oddleni od matky, zklamni nebo odvreni, pokouej se
bojovat se strachem a nejistotou, kter z toho plynou, tm, e se sami
ztoton s mateskou rol. (,Kdy ji nemohu mt, musm bt jako ona,
take ji budu moci postrdat.) U postiench en to asto vede k tm
incestn vazb na otce, u mu k fixaci na enskou roli, kter me
sahat a k homosexualit. Petujcmu kolu hrt mateskou roli
zstvaj pacienti vrni a po sebeobtovn. Ztroskotn takovho
pokusu o kompenzaci me vyvolat tuto symptomatiku.
V jejich iroce otevench och se vak me odret i
bojechtivost a dokonce zvdavost. S tmto zdnlivm protikladem se
setkme jet astji. Zd se, e pacienti, ohroeni a popuzeni, se
pipravuj na velk iny, kter vyaduj vechny jejich sly. Znmky
vt bouku, jako by byl bezprostedn ped nimi lt boj o peit. Oni
sami o tom ovem nic nev, sv symptomy naopak asto pozoruj s
velkm vnitnm odstupem, a jak dokldaj zkuenosti, k lkai
pichzej pozd. Nemaj sklony k tomu, aby se nechvali uznat za
nemocn nbr sna se vydret tak dlouho, jak je to jen mon. Jejich
bojovn statenost klesla do stnu a je jim naprosto nevdom. V tle,
tedy v horkch uzlinch a v nabhlm krku, naopak velmi upmn
demonstruj, jak hav jsou do roziovn a vvoje a jakou nmahu
kvli tomu podstupuj. Nechtj se pouze dl roziovat, nbr
pedevm se dostat dl, jejich hlad je neukojiteln a prozrazuje prv
takovou chu na ivot. Nemaj nikdy dost a asto se uraj sravou
ctidost. Tato forma chtivosti je nejvce v poped. Nkdy je patrn
neklid v pravideln se dostavujcm chvn nebo pulsaci volete. Tento
stav m v sob nco stravujcho, bazln metabolismus je tak vysok;
e postien hubnou, a to jet podtrhuje dojem utvanosti. Uraj se
ctidost a touhou po vkonu.

200

Msto prudkho boje v souvislosti se zvltn formou dostivosti,

kter prahne po poct, nechv probleskovat vedle strachu a skuten
pipravenosti k obran i dal tma. Krk jako pechod od tla k hlav je
pstupem k nejvy instanci. Na tomto mst je ped jednou z
nejcitlivjch zn tla postaven dky voleti nejen zvten ochrann
tt, nbr je zde i zastrena zvora, kter zuuje vechny ivotn
dleit zsobovac cesty. Okolo tto blokdy se vede prudk spor,
kter meme interpretovat jako boj o pstup k nejvymu mstu.
asto se za tm skrv ztlesnn velkho konfliktu o autoritu, kter
znamen pro ivot postiench nco rozhodujcho. Tlo pedvd, jak
morn a vysilujc je tento boj a jak se pstup nahoru stle vce
zuuje. V jeho chvn se projevuje strach a neklid. V ustavin panice,
e jim jde o krk jet dve, ne nco udlaj, zpsobuje kad dal
zen, e jsou pln bez sebe. Nezdka nejsou kvli tesu schopni si v
ptomnosti njak autority spn podat hrnek s kvou a k stm.
V krku maj objemn knedlk, kter demonstruje, e u se nic neme
dostat nahoru, akoli v penesenm smyslu v nich vechno chce vzhru.
dostivost po ivot spolu se (smrtelnm) strachem, e to podstatn v
ivot zmekaj, zde navc jen nahrv.
Pokud ze sebe v tto situaci vbec dostanou slovo, vd za to sv
velk schopnosti vzchopit se a postavit vcnost nade ve. Emocionln
hnut, zejmna neptelsk, a pocity veho druhu dr zptky za
barirou svho volete. Svm soupem dokonce rdi pomhaj na
zklad rozumovch vah stejn, jako kdy v oblben matesk roli
stoj jako podpora po boku svm sourozencm, s nimi rivalizuj. Jen
kdy hrz na krku tu a tam povol, pak se stavidla otevou a potoky slz
zdnliv bez motivace si hledaj cestu na svobodu. Nkdy je prozrad i
skuhrav; chraptiv, slyiteln stsnn hlas a uke, jak moc jim
situace dv zabrat. Mluv oteven o tlaku, pod jakm se nachzej, a o
stsnn nlad, kter je napluje. Hlas okolnostmi donucen k tichmu
eptn nechv ve sv usilovnosti zaznvat jejich skuten nroky.
Nkdo by se zde chtl vyjadovat vce a hlasitji, nedoke to vak.
Rstov sloky hormon ttn lzy dokresluj tyto vklady,
nadbytek hormonu toti ukazuje nroky na rst, kter klesly do tla. A
do puberty sem pat, po n vak vhradn na duchovn-duevn
rove. Nen tedy udivujc, e v dtskm vku se hypertyrezy sotva
vyskytuj a e jejich etnost se zvtuje a po pubert. U dosplch
prozrazuje nadbyten hormon regresi, nvrat zpt na nyn ji
nepimenou rovinu. Pacienti si nepiznvaj ani sv snahy o rst ani

201

bojechtivost Jejich nrok zrt a rst zvl rychle a prot toho co

mon nejvce je zatlaovn do tla, kde se vyd ve zvench
hladinch hormonu. Nadbytek hormonu ltkov vmny a rstovho
hormonu zpsobuje, e jsou pehnan citliv, nladov, tkav a pli
vitln, a podporuje strach ze smrti. Jsou tak bdl, e u nezamhou
oka. Pes den se jim chvj vka, v noci se jim vyhb spnek.
Vynechvn spnku, malho bratra smrti, uzavr zaarovan kruh
strachu z tlesnho zniku. Nkter ivotn pbhy nemocnch
vzbuzuj podezen, e jde o strach, e ivot skon jet dv, ne byl
proit.
Npadn je, e asi ptkrt astji jsou postieny eny ne mui. To
bychom mohli odvodit z toho, e monosti spoleenskho rstu a
prosazen jsou pro n zjevn hor, a tak je vt pravdpodobnost, e je
eny vytsn. Navc je npad pn mnoha pacientek uspokojit sv
snahy o rst thotenstvmi a krom toho touha roziovat rodinu
adopcemi a pijmnm dt do pstounsk pe, co v okol, kter je
vi dtem relativn neptelsk, nar na problmy. Alexander hovo
o touze po poet pes strach z thotenstv. Tento rozpor odr pokus
postiench o odvrcen vlastnho strachu ze smrti tm, e na jin
rovin daruj ivot.
Vztah mezi thotenstvm a ttnou lzou lze velijak doloit.
Bhem thotenstv je ttn lza nap. mrn zvten a pracuje
intenzivnji. Pi nedostaten innosti lzy dochz asto k
neplodnosti nebo k potratm. I u mu m hormon ttn lzy
pozitivn vliv na plodnost. Zvyuje se tak produkce spermi a jejich
rychlost pemsovn. Nkdy se poukazuje na to, e ttn lza
pochz z hlediska evoluce z oblasti dlohy.
Pokraovn v dtech je astou variantou ctidosti, na ni
obecn narazme u hypertyrezy. Je to ctidost dostat se dl za kadou
cenu. Jinak se toto sil vyv ve vyerpvajcm mnostv prce a v
kladen petujcch nrok na sebe a na okol. I pi tom jsou enm
dny spolenost u hranice, kter se bolestiv ztlesuj v
hypertyreze Je-li zpochybnna touha po thotenstv nebo vkonu,
me to vst ke vzniku symptomatiky.
Dal dvod pro vt etnost nemoci u en zejm spov v tom,
e tematika vkonu, boje a sebeprosazen pat vce k archetypicky
muskmu plu, a proto je pro eny v podstat vce obtn. Lze ji jen
st penst nap. na prvotn enskou oblast rozen dt. Nehled k

202

tomu, e tto oblasti st odpovd touha po vkonu, je spolenost

velk poet dt spe trestn. Pdavky na dti tomuto tvrzen
neodporuj, nbr je naopak potvrzuj. Jsou toti projevem patnho
svdom vi, tm, kte jsou bohatstvm dt materiln pokozeni.
eit tematiku autority mezi matkou a dttem je nakonec
mnohem obtnj pro dceru ne pro syna. Podle Alexandera trp
vichni postien tm, e maj problm zvldnout zmnu role z dtte, o
n se staraj, v dosplho, kter se sm star o dti.
Uebn kol spov v tom, e je teba si piznat strach a panickou
hrzu z vlastnho ivota a s tm kontrastujc vysok nroky na rozvoj,
vkon, rst a provn. Nadmrn sil a nmahu zajistit si uznn
autoritou, kterou si lovk vtinou sm vybr, je teba uvst do vztahu
k vlastnmu ivotnmu pbhu. Aby byl vzor rozputn, je nezbytn
uznat vlastn podl na rozporupln situaci: zkost a strach, kter jsou
vepsny ve tvi, lze vtinou sledovat zpt a k ranm (dtskm)
zklamnm, kter postienmu pipravila vlastn touha po zvislosti.
Petovn vysvtluj pokusy, kter z toho plynou, pokusy nahradit
ohroen bezpe tm, e je dme jinm. Nebo jak me lovk nco
dt, kdy to sm nem, ale nalhav by to poteboval? Vysok nroky a
nadmrn ochota podvat vkony a trpt dlaj tento protiklad, tm
nemonost, pece jen nkdy monm. Situace vyvolvajc
symptomatiku nemoci, pod n se hrout budova ze strachu, sil a
sebezapen, vysl odpovdajc impulsy do tla, kter se podvoluje
nejvym nrokm a biuje se v pedem prohranm boji. Vyvolvajc
podnty, kter sahaj od kriz ve vztazch a po ztrtu blzkho lovka
jeho smrt, jsou iveny zkladnm strachem a vtinou ji pedjmny v
mylenkch, a obklopuj se tedy jet i hrzou pedpovdi, kter se
vypln.
Je-li zpracovno vlastn duevn pozad, k emu je asto
nevyhnuteln podstoupit psychoterapii, je teba opt vdom provat
impulsy, kter byly zatlaeny do tla. V srdci, jeho tlukot ct postien
a v krku, spov sil o postup vped a ctidost, j dv kdla chu
bojovat. Po piznn, jak nahaven jsou na ivot a jakkoli provn,
na vzestup a uznn, a jak rdi by ve skutenosti byli horkokrevnou
enou nebo muem, kte ij dosud jen v skrytu jejich due, maj jejich
odvn sny opravdovou anci mit se s realitou.
Kdy uznaj blok v oblasti krku, kter oddluje hlavu od
skutenosti tla a nap. i vlastn hlas od rezonann desky v tle, pak si

203

teprve mohou uvdomit cel svj strach, kter vz v zkm prsmyku

jejich krku a je znzornn ve vystupujcch och. Postien maj uzlinu
v krku nejen konkrtn, jejich problmem je duevn uzel, barira mezi
tm, co je nahoe, a tm, co je dole. Utkaj-li se s tmto strachem, kter
dosud vdy polykali (do volete), m boj ve vnjm svt anci. Mon
se stane i zbytenm, kdy si budou sly rstu hledat jin, uspokojivj
smry.
Princip ivota klesl do stnu a chce se vrtit na vdom roviny.
Hypertyreza symbolizuje neuvitelnou plnost ivota a rstu, co je
pro tlo pli mnoho. Je teba pevst tento nadbytek ivota na
duchovn-duevn rovinu a zde je oteveno libovoln mnoho smr, ba
dokonce vechny smry.
Otzky
U studench uzl

1.
2.
3.

Mm na krku uzliny (= nevyeen problmy), kter by m mohly

zabt ve svm studenm neptelstv vi ivotu?
Co by u m mohlo dalm ignorovnm patn dopadnout?
Kde je njak dleit oblast ivota, kter jsem odepel vekerou
energii a kterou se pokoum dt k ledu?

U hypertyrezy a horkch uzl:

4.
5.
6.
7.
8.

9.
10.
11.
12.
13.

Kterho havho eleza se nechci chopit?

Jak paliv ctidost a jak vysok nroky m pohn? K emu
m mj neukojen hlad?
Co m tak pehnan vyt, co m roziluje?
Jak knedlk, jak strach mi u dlouho vz v krku?
Kdo by mi mohl jt p krku? Komu chci jt po krku j? Okolo kter
autority se to mj boj?
Do jak mry kolsm mezi strachem ze smrti a touhou po ivot?
Pro polykm nenvistn pohnutky?
Jak doku nadadit vcnost emocm? Pro zatlauji hav
stetnut do tla?
Co se skrv za mou nadmrnou ochotou pomhat? Co za mou
(pehnanou) touhou po dtech?
Co vz za mou bezmocnost, kdy jde o m a o obranu mch
vlastnch zjm?

204

14. K emu nabd mj vysok obrat ltkov vmny? Kterou ltku

mho ivota je teba vymnit? Kter vmna se mla uskutenit
u dvno?
15. Kam chci s pemrou ivota v sob?

Hypofunkce ttn lzy

Opan ne u hyperfunkce se u hypotyrezy dostv do krve pli
mlo hormon ttn lzy. Nsledkem je nevaln bazln
metabolismus a nedostatek energie. Krevn tlak je nzk stejn jako
hladina cukru v krvi, objevuje se anmie a ltkov vmna u funguje
jen na nejni stupe, co se odr v nav, ochablosti, celkov
absenci pohnutek a v pibvajc vze. K tomu pistupuje nechutenstv
a zcpa, vlasy* jsou such a roztepen a mohou vypadvat. Ke je
patn prokrven, tedy studen, a m sklony k hrubnut. Podkon
vazivo houbovit hrubne a lkai mluv o myxedmu. Nlada je
malomysln a depresivn, vraz oblieje tup a nezastnn. Pomal,
intelektuln ospal a zaostale psobc letargick osobnost je
nejvtm protikladem ile bdlho, pedrdnho, zkostnho
pacienta s hypertyrezou.
Pacienti s myxedmem si opatili hro ki jako krun proti
vnjmu svtu. Tstovit, odul ki odpraj s prokrvenm jet i
ivotn energii, tj. nechtj bt se svtem venku V ivm kontaktu. Tak
zstv ke jako hranice navenek chladn a neivotn. Studen ruce
prozrazuj, pokud je postien vbec nkomu podaj na pozdrav e
nenavazuj srden nebo vel kontakt. Studen nohy odhaluj, e jejich
zakoenn na zemi je spe neiv a nedostaten. Kdy m lovk
studen nohy, je ve he strach. Ten, kdo jet nezakoenil na svm
mst, pirozen ije se zkladnm pocitem strachu.
Tento strach sdl pacienti se svmi spolutrpcmi na opanm
plu nadmrn funkce ttn lzy. Jako vechny protiklady i tyto dva
le opan proti sob, ale na stejn ose. Tam, kde se pacienti s
hyperfunkc setkvaj se ivotem v smrtelnm strachu a panicky bojuj
o peit, chovaj se pacienti s hypofunkc vi ivotu lhostejn, jako by
o nic nelo. Jako vechno ostatn je nechv zcela chladnmi. Zd se,
jako by dlali, e jsou mrtv. Tma smrti je vak spolen pacientm s
obma typy nemoc. Jedni se j boj, druz ji imituj, vichni se j vak
neustle zabvaj.

205

Nen proto pli udivujc, e se pacienti ve sv studen,

houbovit ki nect dobe. Poraeneck nlada a tup vraz tve,
kter postrd jakoukoli ast, to dokldaj. Srdce tlue v unavenm,
slabm rytmu a hbe krv, kter chyb va. Jde o skuten dkou
ivotn vu s pli malm mnostvm nosi energie (ervench
krvinek) a zpaln ltky (cukru). Snen hladina cukru v krvi vedle
toho poukazuje na to, e tomuto ivotu chyb sladkost. dn div, e
pacienti psob i vnjkov na cel e jako obraz odvrcen od ivota.
Bezpodmnen staen ze vech boji ivota zde kleslo do stnu a
ztlesnilo se v tomto obraze nemoci, jeho charakter se ukazuje v jeho
extrmu, v myxedmovm kmatu, ve stavech zdnliv smrti a ve
snen teplot a na 23 stup. ivot zde takka zmrzl, ivotn funkce
jsou prakticky ochromeny. Pacienti ve svm hlubokm bezvdom u
dlouho nejev dn znmky ivota. Nemohou se u rozeht pro ivot,
to je u mon jen s ciz pomoc zvenku. Skuten vak mohou bt
uvedeni zpt do ivota. Takov extrmn situace se vtinou skrvaj za
pochmurnmi zprvami o mrtvch, kte obivli v hrob.
Pacienti se snenou funkc nikterak neukazuj ochotu pustit se do
ivotnho boje, nezajmaj se u ani o svj ivot. Unaven oi skryt v
hlubokch dlcch kontrastuj s lesknoucma se, z dlk vystupujcma
oima jejich protihr s hyperfunkc. Apatick lenost bez zjmu o
cokoli kontrastuje s pehnanou aktivitou, kter pohn pacienty se
zvenou funkc. Jedni se nehbou z msta, druz pobhaj z msta na
msto, ani by se k nemu dostali. Pi veker protikladnosti sdl
tma, kter le uprosted mezi nimi a od nj jsou oba typy stejn
vzdleny. Jde o jejich msto v ivot. Mezi nedostatkem ivota v
prvnm a jeho pemrou v druhm ppad le ivot na polovin cest
mezi nimi.
Jak blzk si jsou ve skutenosti tyto opan ply, ukazuje i
modern medicna, kter se svmi radiklnmi metodami len, jako je
ozaovn a operace, nezdka mn hyperfunkci v hypofunkci. I tyto
funkce je nutno stabilizovat celoivotnmi dvkami hormonu ttn
lzy. Postien provaj skrze tuto proceduru tot zkladn tma ze
dvou protikladnch strnek. Zatmco lba hypofunkce kolskou
medicnou je nesena principem nahrazovn a sleduje alopatickou
mylenku proti neivotnosti pacient se bojuje ivotodrnm
hormonem ttn lzy jde o ozaovn radiojdem tm
homeopatickou cestou. Pacienti polykaj radioaktivn jd, kter se
shromauje ve ttn lze a zevnit ji ozauje, a tm sniuje jej

206

funkci. Bhem doby oeten jsou pacienti tak radioaktivn, e mus bt

psn odstnni. S agresivnmi, do tla klesnuvmi ivotnmi impulsy
tohoto obrazu nemoci se radiologov utkvaj jet agresivnjm
zpsobem. Radioaktivn ltky pat k tomu nejaktivnjmu, a tm
nejivjmu, co si umme pedstavit. Vybuchuj takka zevnit, mohou
se jinmi slovy roztrhnout pro svou ivost, kter ovem pin smrt.
Uebn kol pacient a vyeen tmatu hypofunkce spov v
tom, aby se naprosto vdom sthli zpt k sob, omezili aktivity na
nezbytn minimum a nauili se nechat dn plynout svou vlastn cestou.
Nezastnnou lhostejnost, s jakou se postien ke vemu stav, je teba
transformovat v ono vdom Sta se tv vle. Pacientovm kolem
nen nechat se vemi postrkovat sem a tam, nbr bt trpliv a nechat
ivot, aby mu ukzal jeho msto. Nikoli rezignace vi ivotu, nbr
krok od J chci! k postoji Sta se vle tv!.
Zatmco u hyperfunkce klesl do stnu ivot, zde je to smrt. Je proto
nutn nechat zemt vechno star, star vzory a programy, vechno to,
co je u dvno k smrti unaveno. Pacient s myxedmem vypad jako
mrtvola, je studen, odul, nedokrevn. Vyrovnn se smrt je jeho
prvoadm kolem. Jen kdy se nau zemt, me t. V modern
prmyslov spolenosti se to me zdt jako pomrn scestn kol.
Pesto vak existovaly kultury, jejich nejdleitjm obsahem ivota
byla pprava na smrt, jako nap. u starch Egypan, u May a v
lamaistick kultue Tibetu. O tto cest svd pslun knihy mrtvch.
U vrozen snen funkce nebo dysfunkce ttn lzy se rozvj
obraz kretenismu s trpaslim vzrstem a se slabomyslnost rznho
stupn. V tomto ppad je ve popsan uebn kol jet patrnj,
piem se vznamn obrac i na rodie. Aby mohl lovk alespo v
zrodku rozvinout postoj J chci, je nezbytn inteligence. Chyb-li,
nen podzen svta vlastn vli patinm tmatem. Kretni vnmaj
svt instinktivn namsto inteligenc, jsou od zatku outsidei.
Nepotebn pro ely spolenosti a neustle odkzni na jej pomoc,
jsou pro ni zt. Postien mus snet vechny tyto pokoujc
situace, a chtj nebo ne. Vtinou je to pro n obtn mn ne pro
jejich rodie. Jedin een spov v tom, aby se z pokoen nauili
pokoe. I vrazn mal vzrst je nutno chpat v tomto smru. V tomto
ivot zjevn nejde o to hrt velkho fa, nbr vt se ve velkm
svt do malho rmce a hrt svou malou, skromnou roli.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)

207

1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.14 Od hrdla.
662 Smrd mu z hrdla.
663 Spadl mu pek.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.

Pro u nechci bt iv? Co m podncuje k tomu, abych il na

sporn reim?
K emu potebuji takovou hro ki?
Co mi chce ct moje nadvha*? Co mi nahrazuje?
Kde ukrvm svou ivotn energii?
Co ze m dl kus ledu?
Jak mohu zmnit svou rezignaci v oddanost, svj fatalismus v
odevzdanost?
Co bych ml nechat zemt, abych opt obivl?
Jak mnoho jsem zstal dluen vyrovnn se smrt?
Kde je moje msto, na nm bych mohl t a rst?

VI. Pte
Jednm z naich nejdleitjch orgn je pte, kter spojuje to,
co je nahoe (hlavu), s tm, co je dole (s pnv). Jej latinsk nzev
columna vertebralis znamen sloup, pil obratl. Je to pouh piblen
skutenosti, protoe po pevnou st ivota je spe prunm
obloukem ne rovnm pilem. Pozorujeme ji z boku, vypad jako
dvojit psmeno s. Pte se chov jako funkn jednotka, skld se vak
z 34 a 35 jednotlivch kost: 7 krnch obratl, 12 hrudnch, 5
bedernch, 5 kovch a 4 a 5 kostrnch. Z toho je 24 hornch obratl
pohyblivch, dolnch 10 a 11 spolu srst v kost kovou a kostr. K
funkn jednotce ptee je tedy nutno potat jet i 550 sval a 400
lach a vaz okolnho podprnho apartu, kter se staraj o stabilitu a
souasn umouj obdivuhodnou pohyblivost ve 144 malch
kloubech. Krom obou hornch krnch obratl atlasu a axisu maj
vechny ostatn podobnou zkladn formu:

208

Zatmco masivn tla obratl nesou zt, pten kanl, kter je

tvoen z obratlovch otvor lecch nad sebou, chrn citlivou mchu.
Vdy mezi dvma sousednmi obratly vystupuj mn nervy. Hrudn
obratle maj navc mal kloubn plochy pro ebra, a umouj tak
pohyby hrudnho koe v zvislosti na dchn. Lidov se ptei asto
k hbet podle dozadu smujcch trnovch vbk; snad proto, e
tento ostr hbet byl tm prvnm, co lid z ptee vnmali.
Pohyblivost, kter je rzn v kadm ze svch hlavnch sek,
spov zcela zsadn na meziobratlovch plotnkch. Kad z tchto
plotnek obsahuje rosolovit jdro z hlenovit tekut ltky. U
novorozenc se skld z 88 procent z vody, u 70-letch je to stle jet
ze 70 procent. Okolo tohoto mkkho deformovatelnho jdra, kter se
pizpsobuje pohybm ptee a me rozdlovat tlak pi stlaovn
nebo jej odlehovat pi natahovn, je rozloena vlknit kruhov
struktura. Tato struktura udv hranice pohybm mkkho jdra a dr
plotnky v pravm slova smyslu ve form. Ppadn skuliny v tomto
pipevovacm zazen napomhaj obvanmu vhezu meziobratlov
plotnky. Siln vnitn tlak rosolovitch jader vyrovnvaj etn svaly a
vazy ptee. Podobn jako u stn na plachetnici vznik i zde napjat
rovnovha. kolem rosolovitch jader je rozpnn, kter proti odporu
vnucuj obklopujcm vlknitm kruhm. Svaly spojuj obratle
navzjem a thnou je k sob s tendenc dret lovka malho a
pohromad.

209

Pi zkoumn ptee jako funkn jednotky jsou npadn

pedevm dva aspekty: hadovit forma a polrn struktura.
Jednotliv obratle psob jako sti jednoho hadho tla. Had je
vlastn jedinou pte, jeho tlo se toti skld vhradn z obratl. Pi
zevrubnjm zkoumn se k tomu pidv polrn struktura, kter se
projevuje ve stdn tvrdch tl obratl a mkkch plotnek.
Had motiv v sob m rovn zeteln vztah k polarit, je to pece
biblick had, kter svedl prvn lidi do polrnho svta protiklad. Jako
prodlouen ruka bla piml Evu k tomu, aby shla po jablku ze
stromu poznn dobrho a zlho.
Teprve po ochutnn zakzanho ovoce jsou lid s to poznat svou
protikladnost, rozumj pohlavnost, a zakrvaj svou nahotu slavnmi
fkovmi listy. Had jim otevel oi pro polaritu a nikdo k tomu nen
vhodnj. Jako nstroj bla, pna tohoto polrnho svta 66, se had
stle pohybuje obma ply skutenosti. Je vraznji ne jin zvata
pipoutn k zemi, symbolu polarity. V jeho nebezpenosti je konen
monost vysvobozen, m toti jed, kter se me stt lkem. V tomto
ohledu je typickm vtvorem Lucifera, kter v sob nejen jazykov
nese monost stt se svtlonoem.
Pi vnjm zkoumn ptee je dle npadn, e se svou vnj
formou podob Asklpiov uovce, symbolu lka. Stejn jako se tato
uovka obt kolem Asklpiovy hole, vine se pte kolem pomysln
linie zemsk te, kter zdola thne lidsk tlo stle zptky k zemi, a
tm do zvec pozice. Narovnat uovku, pp. pozvednout to, co je dole,
pociovali antit lkai jako svj stedn kol. lo jim jet o to, aby
pomohli lidem ze zajet dolnho hmotnho svta a zjednali jim pstup k
vym, idelnm aspektm skutenosti. Zde se nabz mstek k indick
kulturn oblasti, v n je vdn o vym vvoji lovka spojeno s had
silou kundalin a s pte. Podle vdskho pojet sp had kundalin v
nejspodnj ake mldhe, stoen do pl tvrta zvit. Tato
nejspodnj akra, prvn ze sedmi energetickch center uspodanch
podl ptee, le ve vce kov kosti, latinsky nazvan os
sacrum. V tto kosti oznaovan latinsky jako svat sp podle
hinduistick vry prvotn lidsk energie do doby, ne bude probuzena a
ne zane vystupovat vzhru akrami podl ptee. Doshne-li nejvy
nebo temenn akry a tato akra se oteve, je lovk realizovn, osvcen
nebo, jak kaj Indov, stv se puruou, pvodnm lovkem.

210

Okultn anatomie hinduismu vychz z toho, e v oblasti ptee se

nachzej ti jemnhmotn kanly, jimi me vystupovat energie: ida a
pingala po obou stranch a suumna uprosted. Mnohokrt a nalhav
se varuje ped tm, aby si lovk nezahrval s velkmi silami
dmajcmi v tchto mstech a neodvaoval se do tchto oblast bez
zkuenho uitele. Na druh stran se nepochybuje o tom, e k
vlastnmu uskutenn lidstv mus dojt v mstech podl ptee. Stejn
jako energie se mus na tto centrln ose vypracovat vzhru cel
lovk, a do nejzazho probuzen. I jin star kultury vdly o silch,
kter proud podl ptee. nsk akupunktura napklad vychz
rovn z drah (meridin) stednho vznamu, kter se nachzej v
tto oblasti.
Had, kter svedl prvn lidi do polarity, jim tedy na energetick
rovin dv anci vyrst nad polaritu a vrtit se zpt k jednot, pp. ke
spse. Had se tak stv symbolem vvoje. Jak rozhodujc je probuzen
energetickho hada kundalin pro rozvoj ve skuten duchovnho
lovka, tak rozhodujc bylo fyzick vzpmen prehistorickho
lovka, kter teprve umonilo vvoj, a tm uskutenn lidstv ve
vlastnm smyslu slova. Pte je tedy v obou ohledech stedem lidskho
vzestupu v ponkud poetickm jazyce by te znamenalo, e odvn
sny lidstva se za vech dob pnuly vzhru podl ptee a jejich clem
bylo osvobodit se od Matky zem a piblit se Otci v nebi.
Had jako symbol polarity me nejlpe pomoci pekonat svt
protiklad. Jak snadno se vak jeho mon dar stv opt jedem,
ukazuj spirituln krize, k nim dochz pi lehkomysln zachzen s
had silou. Nebezpe spov v tom, e lovk ztrat rovnovhu a zajde
pli daleko do jednoho z pl. K cli vede jen stedn cesta, po n je
mon jt jen tehdy, kdy jsou krajn polrn sly, musk a ensk,
vyrovnny.
Druhou zvltnost ptee vedle hadovit formy je stdn pl po
cel jej dlce, po kostnm tlu obratle toti vdy nsleduje elastick
meziobratlov plotnka. Stdn hmoty tvrd na kost a vodnat
mkkho rosolu (v jdru plotnky) je nezbytn pro funkci ptee. To,
co je tvrd a pevn, pat symbolicky spe k muskmu plu, zatmco
mkk pizpsobiv kvalita vodnho ivlu, kter pevauje v
plotnkch, je ensk. V neustlm stdn enskho a muskho
odr pte prapvodn symboliku, kterou znaj vechny kultury a
nboenstv. Taoismus toto spojen znzoruje v symbolu tchaj-i,

211

eck mytologie v nhrdelnku z perel, kter pat Harmonii a kter

zhotovil bosk kov Hfaistos stdav z ernch a blch perel.
Vyuit principu polarity nesmrn zvyuje schopnost ptee nst
zt. Jestlie se kostn st star o pevnost a stabilitu, poskytuje
vodnat rosolovit dl prv tak nezbytnou elastinost a pizpsobivost.
Obrazy nemoc, pi nich pichz jeden aspekt zkrtka, ukazuj
problematiku extrm: Bechtrevova nemoc vede ke ztvrdnut a
zkostnatn elastickch meziobratlovch zn. Nsledkem je extrmn
omezen ivota pacient, v pravm smyslu slova zkostnatn jejich
stedu. Na opanm plu me pi zmknut kost rachitickmi nebo
tuberkulznmi procesy dochzet k mstnmu zhroucen ptee.
Nsledkem je omezen vzpmen pozice v dsledku pokiven ptee
a po vytvoen hrbu. V extrmnm ppad hroz pn ochrnut.
Principu stdav na sebe navazujcch pl odpovd i signatura
ptee. Forma dvojitho psmene S s sebou nese neustl stdn mezi
konkvnmi (vydutmi) a konvexnmi (vypouklmi) zvity.
Pozorujeme-li z boku takzvanou krn lordzu, psob jako vystupujc,
a tm spe musk prvek, zatmco hrudn kyfza 67 m ve svm
ustupovn smrem dozadu a v pozici, kter jako by chrnila hrudn
orgny, nco ensky zabezpeujcho. Na pechodu od hrudn k bedern
ptei nsleduje jet jednou protipohyb lordzy. V sjednocen (svat)
kov kosti s kostr se opt objevuje typicky chrnc ensk
signatura jako zadn st pnve.
Jak stdn mezi tvrdmi a mkkmi prvky, tak i stdn formy,
kter dl z ptee vlastn girlandu obratl, jednoduchm zpsobem
uskuteuje mylenku tlumie. Oba principy jsou schopny idelnm
zpsobem odpruit nrazy a tlaky. Normln tla na plotnky 30 a 50
kg. Zven zte na tynsobek mohou zachytit nepatrnm
zplotnm. Pizpsobovn kadodenn zti lze jednodue dokzat
pomoc centimetru. Rno je lovk zeteln vt ne veer. Zt dne
ho stla dol (a o dva centimetry).
Akutn zte jsou naopak odpruovny ohyby ptee. Tlumie
automobilu napodobuj tento geniln princip. Ohyby ptee odpovdaj
spirlovitm prm, kter zvenku obtej vlastn tlumie a zachycuj
nhl nrazy. Vlastn tlumi odpovd systmu meziobratlovch
plotnek, kter nesou trvalou zt.

212

Problematika spov jako tak asto v extrmech: Pi pehnanm

zdraznn esovit formy se ztrc vzpmenost ve prospch nadmrn
pizpsobivosti. Tito lid se hrb. Pi pli malm zdraznn esovit
formy se dje opak. Postien si pyn vykrauj ivotem bez nutn
pizpsobivosti a bez monosti zachycovat tvrd nrazy a rny. Jsou
pli tvrd (neodpruen), a prv proto zvl nchyln ke zrann.
Dve, ne se budeme vnovat konkrtnm problmm s pte,
stoj za to krtk pohled na evoluci. Lidsk vvoj a vvoj ptee jsou
spolu zce spjaty. Potud neudivuje, e vtina problm s pte m
koeny v historii lidskho vvoje. Uvme-li navc, e kad druh
lovk na civilizace zn bolesti zad, ukazuje se, jak problematick je
dodnes tato historie.
Okolo pelomu stolet doloil paleontolog Schwalbe, e ke
vzpmen na zadn nohy dolo dlouho ped vvojem velkho mozku.
Byla objevena 30 milion let star kostra bytosti, je mla jet mozek
opice, ale chodila u po dvou nohou. I jin vahy podporuj pedpoklad
vzpmen na zadn nohy jako rozhodujcho kroku ke vzniku lovka.
Nebo jakkoli hrdi smme bt na svj mozek, pesto nen jedinen.
Rzn velryby a delfni maj vt a dokonce diferencovanj mozky.
Vzpmen chze je naopak jedinen, stejn jako non klenba, kter ji
umouje a kterou nesdlme s dnm jinm stvoenm. Potud je spolu
se vzpmenou pte z anatomickho hlediska lovk lovkem.
Vzpmenost nedostvme pedem do kolbky jako dar, nbr
jako monost. Kad jednotlivec se k n mus znovu dopracovat. Lkai
mluv o tom, e fylogeneze (vvoj druhu) a ontogeneze (vvoj
jednotlivce) si odpovdaj. To znamen, e lovk, kter roste, mus
jet jednou projt hlavnmi kroky evoluce lidstva ve zkrcen, takka
symbolick form. Zan jako jednobunn organismus, stv se
vodnm ivoichem, piem plodov voda m dodnes jist paralely s
moskou vodou. Po narozen se pohybuje po bie jako plaz, pak lze po
tyech, ne se definitivn doke postavit na zadn nohy. Biolog Adolf
Portmann se domnval, e lovk pichz na svt o rok dve, ne by
ml. Zatmco novorozen impanz ji m proporce dosplho
impanze, lovk mus do svho dosplho tlesnho vzoru teprve
dorst. Ped 5. mscem se neum posadit a dt pte do svisl polohy.
Nejdve od 6. msce, a i to jen s ciz pomoc, me stt na vlastnch
nohou. Prvn vrvorav, ale pece jen svobodn krky jsou mon od
11. msce, tedy tm po roce. Kdo mohl pozorovat tyto namhav

213

vvojov kroky dtte, mohl mt souasn obraz onch prv tak

obtnch prvnch krok ke svisl poloze, kter na sebe v erm
dvnovku vzali nai prapedkov.
Embryologie objasuje, jak hluboce v ns vz nae fylogenetick
ddictv. Jednak m embryo a do 4. msce podstatn del pte, del
o onu st, kterou u jinch obratlovc nazvme ocas. Jednak
embryologie zjistila, e pte je dal vvoj on chordy dorsalis 68, kter
je spolen vem obratlovcm. Na zatku m novorozen lovk jet
takovou prapvodn strunu. V prbhu vvoje pak ubv prokrven
chordy a vznikaj z n rosolovit jdra plotnek. Potud lze z ptee
zjistit nejen to, kolik let m individuln lovk na hrbu, nbr i to,
kolik milion let m u za sebou lidstvo.
Na naich problmech s plotnkami se rsuj obte, kter dodnes
mme s nam vvojem (evoluc). Velmi nzorn je to pi anatomickm
zkoumn. Pi pohybu na vech tyech spovalo tlo stabiln na
tyech spolehlivch pilch. I kdy jeden vypovdl, postaily ostatn
ti. Nebezpe pdu bylo pi tto blzkosti zem mal. Pte jet nebyla
sloupem, nbr spe mrn prohnutm etzcem. Na nm visela pevn
a bezpen skuten schrna na citliv vnitnosti. Hlava jet nemla
nejvy postaven v ivot, a proto mu nevldla. Visela pi
tkopdnm zpsobu pohybu dopedu, a po vtinu asu tak byla ne
ne ramenn pletenec. To mlo ji ve zmiovanou vhodu, e nai
pedkov mli mn asto rmu.
Ctidostiv a vzhru usilujc lid si vak svm vzpmenm
nepivodili pouze problm s plnm nosem. Vmnou ty spolehlivch
pil za vratk chdy pemstili sv tit nebezpen nahoru a ze
stabiln rovnovhy udlali rovnovhu labiln. Snaiv lid z toho
vytvoili to nejlep, co se dalo, vydobyli si na obou svch zadnch
nohou nejen uklidujc bezpe, nbr i psobivou zrunost svma
uvolnnma pednma nohama. Jde pi tom pravdpodobn o nejranj
formu racionalizace prce. Za zskanou svobodu dky uvolnn dvou
nohou vak zaplatili jistou cenu.
Se vzpmenm velo do ivota tma pmosti a hlava se dostala na
nejvy, a tm prvn msto. Od zvat pohybujcch se po tyech by
dn rozumn lovk pmost neoekval. Na druh stran ns velmi
t, kdy nae domc zvata pankuj, a pedvdj nm tak jakhosi
malho lovka. m lidtji, tj. vzpmenji se chovaj, tm se jim
ctme bli. V konenm dsledku vak zvatm chybjc pmost

214

zazlvme prv tak mlo jako dtem, dokud se pohybuj po tyech.

Teprve zvednut hlavy na nejvy msto a vzpmen ptee umouje
pmost. Obma tmito kroky se ovem stv kategorickm
poadavkem a pouze pm lovk plat nadle za pijatelnho. To, co
nen pm, povaujeme instinktivn za nedostaten vvoj a odmtme
to.
Se vzpmenou postavou, pp. se zvednutou hlavou pila na lidi
zplava poadavk a zt. Ke schopnosti naloit si na sebe fyzick
bemena a nosit je na dlouh vzdlenosti se pidala i schopnost brt si
na sv bedra bemena v penesenm smyslu. Tm vak byla dna i
monost peten v obou ohledech. Ukazatelem novch problm se
stal nejen nos nahoru, asto ucpan rmou, ale i pte jako nejvce
postien orgn se pirozen dostala do centra konflikt. Vechna
bemena, starosti a zodpovdnost, kter na sebe bereme, ale i vt
pehled na zadnch nohou pispvaj svm dlem k tomu, e vysoko
povznesenho lovka tla opt trochu n. Pitom byla fyzick
bemena jet tmi nekodnjmi, nebo jich si byli lid vdy vdomi.
Dnes to jsou pedevm nevdom zte a starosti, kter lidi t a
dlaj to modernm plotnkm tk.

1. Problmy s plotnkami
Cel vha vdomho fyzickho a pedevm nevdomho
duchovn-duevnho petovn se projevuje na plotnkch. Dokud to
jde, pizpsobuj a podvoluj se, jednou toho vak zanou mt dost a
nemil phoda, vhez meziobratlov plotnky, je zde. V bolesti a
jinch symptomech od poruch citlivosti a po ochrnut je nyn patrn,
jak nebezpen je tento tlak. lovk je kvli tlaku neschopen pohybu
ani boje a chce se mu kiet bolest.
Nejastji postien msto vyplv u takovch phod z
pedchozch anatomickch vah. Tam, kde me systm tlumi
nejmn odpruit zt a kde je tato zt nejvt, je plotnka
zatovna nejsilnji. Pes 90 procent vhez se proto tk t
nejspodnjch plotnek a zejmna dvou poslednch. Poslednho kousne
pes, jak v i pslov. To, co se z mkkho a enskho principu dostalo
pod kola tvrdho, muskho prvku, povolilo tlaku a formou bolest
ki o pomoc, to ortopedi s nejlepm myslem odstrauj. Pak u to
neme bolet, to je neodolateln logika. Problm se tm vak ze svta
nesprovod, nbr pouze odstran. U vhezu meziobratlov plotnky je

215

ztlesnna tendence odsouvat zvtujc se tlak stranou. Operace situaci

na krtkou dobu uklidn, tma vak zatla jet hloubji do stnu,
odkud si pi nejbli pleitosti opt zjedn pozornost.
Prehistorie vhezu meziobratlov plotnky zan dvno pedtm:
Zdrav, elastick rosolovit jdro uvnit plotnky uhb normln
vem tlakm a ztm smrem k protaen stran. Ztrat-li svou
elastinost, neme u tak dobe uhbat. Pi vzrstajc zti tak
stoup riziko ve vnjm vazivovm prstenci. V tomto ppad uhb
jdro u pi normln zti skrze trbinu ve fixanm prstenci a tla
na pslun nervy, zpsobujc prudk bolesti. Pi zadnm vhezu
plotnek na to doplat pedevm bon nervov koeny. Vznikajc
bolest vysteluje podl nervovch drah smrem k periferii. Pi typickm
ischiasu (stelu) me zasahovat a do ltek a dle do chodidel.
Vzcnji tla uprosted vyhezl plotnka proti me. Bolesti jsou pak
pociovny v onch dolnch partich tla, z nich vychzej stlaen
nervov vlkna. Me dojt k rznm projevm ochrnut, jak v nohou,
tak v moovm mchi nebo ve stev. Po akutnch vhezech
sklouzne uskinut jdro asto opt samo od sebe zptky, v mnoha
ppadech me bt opt dopraveno zpt takzvanm vysazenm nebo
chiropraktickmi manipulacemi. Nsledn vak mus brt postien pi
kadm extrmnm pohybu zetel na optovn vhez.
V rmci skutenho een by se muselo zatovan mkk sti
ulevit od tlaku, musela by bt dlouhodob osvobozena ze stsujc
situace. Pitom by mohlo pomoci optovn urovnn odsunut
zkostnatl situace, pbh zbloudil do tla by musel bt opt vpraven
na duchovn-duevn rovinu.
Mluvme-li o stelu, nen to nhodn vraz, nbr nachz se v
mnoha jazycch. V antice se samozejm vychzelo z toho, e pote a
zejmna nhle vystelujc bolesti seslal osud, tedy bohov. V tomto
smru se proslavily Hekat a Pandra. Ve skottin a irtin existuj
slova sktkv vstel a elfsk puka, kter oznauj stel. Nai
pedkov vidli v prudce vystelujcch bolestech pmo zasahovn zla
a projikovali je na zl arodjnice. I kdy jsme dnes povzneseni nad
takov kauzln vysvtlen, mechanismus projekce je nm stle stejn
blzk. Mnoz lid koketuj s mylenkou, e za vhez mus bt nkdo
vinen, jen ne oni sami. Potud se k nm hod nmeck vraz pro stel:
arodjnick vstel. Snad se skuten prvn ob tohoto obrazu
nemoci nhle ohldla po njak arodjnici. Snad byla v pravm

216

slova smyslu strena pohledem na krsu. Kdyby se ke svmu vytren

piznala, hrla by jej pte beze slova tuto hru tak. Kdo se vak nech
strhnout, ani by si piznal svj podl na tom, vydv se v nebezpe, e
bude muset toto hnut provat i fyzicky do doby, a nebude mt dnou
pochybnost o svm pmm podlu na tomto dn. Oznaen
arodjnick vstel pesouv zodpovdnost na pslunou
arodjnici, kter pr vystelila na postienho zezadu a bez dvodu.
Ve skutenosti me i nejkrsnj arodjnice zamotat hlavu (a
ustelit pte) jen tomu, kdo se nech strhnout. Pirozen existuje
mnostv jinch situac, v nich se lovku me nco takovho
pihodit a kter nemaj s arodjnickm tmatem nic spolenho.
Spolen je jim vak vzor, e jde o nevdom, a tm tak
nekontrolovan pohyby, jejich rozsah si lovk nepiznv.
Petrvv-li vhez plotnek del dobu, me pes poten
svdn a pocity jako kdy lezou mravenci dojt a k ochrnut ve
smyslu transverzlnho syndromu*. Obraz nemoci od zatku
nepjemnmi pocity naznauje, jak nesouhlasn a zavdjc vnmn
m lovk ze sv doln poloviny tla. V ochrnut se ukazuje, jak neiv
a neovladateln je partie pod vhezem. kol je rovn naznaen v
symptomech. Nepjemn pocity obracej pozornost dol a zdrazuj
nezbytnost starat se o tuto oblast. V ochrnut se ztlesuje nevyeen
forma uvolnn. kol zn vyeit ji a t uvolnn ve spodn sti tla a
v nohou. Nohy a jejich postien poukazuj na tmata postoje (pevn
stanovisko, stlost, svbytnost, samostatnost) a pohybu (pohyb vped,
pokrok, vzestup). Jde o to, aby postien tyto oblasti uvolnili, aby do
nich vnesli uvolnn.
Speciln problematika pot vyplv z jejich prv danho
pznakovho vzoru. Nkte pacienti s plotnkami se nap. nemohou
rovn napmit. Ohnuti v kylch dopedu, mohou se se ztuhlmi zdy
pouze zkiven belhat svmi dny. Lidov mluva hovo o kivm psu.
Zde se zjevn ztlesuje problematika chybjc pmosti. Zcela
konkrtn se znzoruje, jak je pro postienho bolestiv bt pm,
pp. chodit zpma. Neme se narovnat, tm spe pak mt pevnou
pte. een se naznauje v ohnutm, pokoenm postoji. Jde zjevn o
to, aby postien zaujal tuto pozici, tj. aby se skuten sklonil, pp.
zmnil pokoen v pravou pokoru.
Tut diagnzu maj ovem i protichdn postavy. Oni ztuhl,
nadmru napmen pacienti, kte chod jako roboti v pravohlch

217

pohybech, protoe i nejmen sehnut nebo odchylka ze svisl pozice

jim psob nesnesiteln pote. Tento obraz nemoci podtrhuje, jak jsou
neohebn, ztuhl a neiv. Vykrauj si pyn jako pvi a ivot
formovan mkkmi pohyby a plynulmi pechody jim mus zstat
ciz. V jejich chzi je zeteln vyjdeno, e ve svm nitru nepipoutj
dn mezitny nebo nuance a nic plynulho. Tvrd struktury a
pehnan pmost uruj jejich ivot a po nestupnost. Mezitny a
prav pokora jim zstvaj ciz. Pmost je vynucen a psob falen,
je to berla, s jej pomoc si zpma a jisti vtzstvm pyn vykrauj,
mjce skuten ivot. Do tto duevn krajiny se hod obraz prkennho
starho mldence nebo pruskho dstojnka. kol k vyeen v tomto
obrazu pznaku naznauje, e je teba zmnit tuto pmost, kterou stle
demonstruj, protoe nemohou ven ze svho tsnho korzetu, v pravou
pmoarost a upmnost vi sob sammu.
Oba typy sdl z protilehlch pl spolen problm: pmost.
Kiv pes mus uvolnit sv ohnut a osvobodit pokoru, kter se v nm
skrv. Doke-li to, spadne mu do klna i upmnost a pmost
protikladnho plu. Star mldenec se zkostnatlmi postoji mus
pijmout svou prkennost a nauit se, e v n ek na sv vysvobozen
pmost a duchovn-duevn pmoarost. Najde-li v sob tuto hlubokou
upmnost, bude pro nj i snadno mon spustit se k hlubinm ivota,
ohnout sv zda a stt v pokoe ped ivotem. Vychzejce z
protichdnch nevyeench zkladnch napt, pcha i ponenost se
ob z rznch stran bl tmu vyeenmu zkladnmu tmatu:
pmosti a pokoe. I kdy jsou od sebe zdnliv tak vzdleny, jsou si ve
skutenosti pece jen blzko. Nikomu napklad tolik nehroz, e bude
pokoen, jako lovku s nosem nahoru. A nikdo nepsob tak arogantn
a odpudiv jako lovk, kter ponen nastavuje zda a sm o svm
kivm chovn vbec nev. Na vyeen rovin je jejich blzkost jet
zejmj: Ten, kdo je skuten pokorn, je tak absolutn pm.
Dal vznamn bod je faktor klidu. Vtina pacient s plotnkami
je k nmu svmi symptomy nucena, protoe kad pohyb jim psob
bolesti. Zejm si toho naloili pli mnoho a nyn ct bolesti, kter jim
psob, kdy se pohybuj pod bemenem svho ivota. Symptom je l
tm, e jim vnucuje nezbytn klid. Tak mohou v klidu pemlet o tom,
pro a k emu si toho tolik naloili nebo dovolili jinm, aby to udlali.
Vsledek takovch vah vede k poznn, e se pokoueli zaslouit si
mimodnmi vkony mimodn uznn. Vnj shon za ctou a
uznnm prozrazuje vnitn deficit a odr se na tlesnch obratlech.

218

Uebn kol spov v tom, aby postien sneli v klidu sami sebe
msto toho, aby nadle sneli zt pokus o pekryt vnitnho pocitu
mncennosti dkazy vnj nepostradatelnosti. Stejn jako mus v tto
situaci tlesn ulehnout, prv tak by bylo pimen, kdyby i duevn
sloili vechna zbyten bemena a odpoinuli si.
Vzcnji se stv, e pacienti maj nejhor bolesti prv v klidu a
vlee, a tak neklidn chod sem a tam a kvli bolesti se dokonce
pokouej spt vsed. Zde pznak zpsobuje pohyb, a nut tak k tomu,
aby lovk zstal bdl, pp. aby se probudil. Nejde zejmo to, aby
postien dle spal a odpoval, nbr d se okamit aktivita,
pmost a zodpovdnost.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Jak se to m v mm ivot s tmatem pmosti?

Mm pevnou pte a jsem rovn, kdy jde o dleit vci?
Jsem prun a ohebn, schopn prav pokory?
Je m ensk st utiskovna nebo dokonce vydrna mm
muskm plem?
Nosm nevdom bemena, k nim se vdom nepiznvm?
Jak starosti jsem si naloil, abych zskal uznn?
Vyaduje ode m mj symptom klid, nebo pohyb?

2. Posun prvnho krnho obratle

Posun prvnho krnho obratle, k nmu dochz vtinou po
razu, dl problmy v dsledku bolest, kter mohou zasahovat celou
pte. V mytologii je to Titn Atlas, kter mus jako trest za povstn
pipravovan vemi Titny nst na svch ramenou zemkouli a dret ji
v rovnovze. Nejhornj krn obratel m zcela analogicky za kol
nejen nst, ale i vyvaovat kouli na lebky.
Kdy se atlas vyman z tto zodpovdn role tm, e se pokus
uhnout ped n stranou, je to pokus zbavit se uloen zodpovdnosti.
Souasn dokld bolestmi, jak ho bemeno hlavy bol. Protoe se
nect sm zodpovdn, nechv bolesti psobit i na ostatn podzen
sti v etzci obratl. Hlava se stala pro lidi svtem, kadopdn pak
pro ty, kte trp tmito potemi.
.

Tlo, reprezentovan svm nejvym pedstavitelem, atlasem, jim

ukazuje, e nen ochotno dle odevzdan nst na svch ramenou tk

219

bemeno (tvrd) lebky. Upozoruje na sebe a podle etnosti bolest

takka vol o pomoc. Nejradji by se vytratilo nkam stranou, co
zpotku vyjaduje ve zmn sv polohy. Tma, kter sklouzlo do
stnu, tedy zn: Zt hlavy u nelze snst, prh bolesti je pekroen.
Jedin smyslupln een spov v tom, e si opt nechme napravit
hlavu. Nejlpe je to samozejm udlat v penesenm smyslu. Prvn
krok zven vak me podniknout i chiropratik. Silnm trhnutm, kter
pohne hlavou trochu dl, ne je zamlen poloha, ji opt uvede na
pvodn msto. Tento relativn drastick zkrok u ukazuje, e je
zapoteb podnho trhnut, aby se posunut pozice opt srovnala. Je
pznan, e fyzick srovnn nesta natrvalo, pslun obratel bude
mt tak dlouho sklon se opt posunovat, dokud nebude urovnna situace
v penesenm smyslu. raz, kter atlasu slou jako zminka pro jeho
posunut, svou prudkost naznauje, jak velk je odpor proti zmnm
smru. Je u zapoteb uritho nsil, aby se postienmu zamotala
hlava. Jak raz tak chiropraktik demonstruj, jak nezbytn dokonce
mohou bt nhl zmny smru.
Uebn kol spov u posunutho atlasu v tom, e postien mus
teba i v dsledku nrazu vyboit ze zajetch kolej, otoit hlavu novm
smrem, nechat si ji tak jednou zamotat jinm neodolatelnm
lovkem namsto chiropraktikem bez pouit nsil, dobrovoln a z
radosti z neho novho. Pacienti tvo protipl k vtrnm
korouhvikm, kterm se hlava ot podle smru vtru. Takov lid si
jsou svho chovn vdomi, zakld se toti na vdom spekulaci a
pslun dvce oportunismu. Vdom mysl pi jejich pochybnm
postoji je ovem uet tlesnch symptom, jinak by si museli
vykroutit krn pte.
Vykrucuje-li se nkdo pi kad pleitosti, lze ho podezvat, e
si sv oportunistick manvry nepiznv a tlo mu je ve uvedenm
obrazem nemoci dv na vdom. Bolestiv se mu pipomn, e pi
svm vyten zachz pli daleko a mj se clem. Symptom m ihned
po ruce i lbu, nut toti postienho, aby obas chodil svtem s
klapkami na och a nedvaje se vpravo ani vlevo, el clevdom stle
za nosem. Dlouhodob een po osvden zkouce na opanm plu
spov v tom, aby pacient nael skutenou pohyblivost a
pizpsobivost. Jeho kolem nen otet a mnit smr pro nejmen
vhodu, nbr plout ivotem a pizpsobovat se jeho poadavkm.
Otzky

220

1.
2.
3.
4.
5.

Neme u m hlava snst pli velkou zt?

Proti emu se zkou postavit mj atlas?
Co mi chce ct mj osud tm, e mi napravuje hlavu?
Co by mi mohlo zamotat hlavu, co by ji mohlo napravit?
Jak se to m s mou pizpsobivost a s obratnost?

3. Problmy s postojem
Vnj postoj odpovd vnitnmu, pp. jej ztlesuje. Pokou-li
se nkdo zamaskovat svj vnitn postoj vdom zaujmanm vnjm
postojem, bude to okol vtinou brzy npadn a postienmu sammu
to bude dlat problmy. Na druh stran mohou vdom provdn
vnj zmny, napklad ve smyslu ritulu, docela dobe vytvoit
zamlenou vnitn skutenost. Tato mylenka je zkladem san a
muder v hathajze. Protoe jsou takov rituly vdom, nevznik z nich
tlesn utrpen jako z namhavho pehrvn falench postoj.
Vnucuje-li nkomu obraz nemoci uritou tlesnou formu, bude
existovat i odpovdajc vnitn, pacientovi ovem nevdom postoj.
Rozhodujc bod pro vklad je, zda se lovk s postojem identifikuje
vdom, nebo se stal jeho nevdomou obt. Pokorn lovk se me v
ponkud sehnutm postoji se sklopenma oima ctit naprosto dobe a
nemus mt pi nm dn pote. Tent postoj me nkdo jin
zaujmat z donucen, ctit se v nm ponen a v souvislosti se svm
odporem pociovat odpovdajc bolesti. Postoj o sob tedy jet nelze
stavt na rove pznaku nemoci, rozhodujc je stanovisko, jak
postien ke svmu postoji zaujmaj.

Kulat zda, prohnut k a prkenn postoj

Blzkost protiklad npadn u problm s plotnkami se vyskytuje
i u vad dren tla. Kulat zda a prohnut k jsou zde dv strany te
mince. Kulat zda prozrazuj pokoen a nkdy dokonce zlomen dt
(nebo pozdji pak pslunho dosplho lovka). Prv tato do o
bijc upmnost symptomu je pro vychovatele vtinou trnem v oku.
Nechtj se konfrontovat s vsledky svho vlivu, a proto stle nenavn
napomnaj: Stj rovn!, Hrudnk ven, bicho vthnout! asem se
tak msto upmnho symptomu kulatch zad me natrnovat
kompenzan vzor prohnut k nebo mal dstojnk. Kulat zda
ukazuj, e se zde nkdo hrb, neme se narovnat a nem pte.
Meme nkomu ohnout zda, ani bychom se ho fyzicky dotkli. Kdy

221

chce lovk zlomit vli u kon, dl se to tak, e se jejich vzpurn pte

pimje k poddajnosti. Lmeme-li lovka, dje se to rovn tm, e
jeho pte se stane poddajnou a ohebnou a bude mu brnit, aby se
narovnal na obranu svch zjm a nzor a krel ivotem zpma.
Takto ohnut lovk je pirozen kiv a skuten je i neupmn,
nestoj si toti za svm vlastnm ivotem. Je podobn obrazu cyklisty,
kter mus hrbit zda, aby se rychle pohyboval vped. V tomto obraze
je karikatura celho ivotnho postoje: hrbit se dopedu, ustupovat
dozadu. I jin obrazy jako plhoun nebo patolzal odhaluj podobn
oportunistick postoje, jim je spolen chybjc pmoarost a vbec
vlastn cesta. Jde o kolsav lidi bez pevnho postoje, kte se
nedokou narovnat a jt ivotem zpma. V jejich duevn shrbenosti
se ztlesuje nvrat do doby, kdy se jet lid nepohybovali
vzpmen. Pravdpodobn je to tato regrese, kterou jim mme tak za
zl, protoe si neradi pipomnme temn doby kolektivn minulosti.
Prohnut k je blzk, pbuzn protipl. Toto slovo je velmi
upmn a prozrazuje, jak przdn je tento postoj. Jestlie kulat zda
odpovdala signatue shrbenho, ponenho pacienta s plotnkami,
prohnut k prozrazuje malomka, kter snaiv poklonkuje
ivotem. Jeho pnev je vychlen dopedu, a aby vyrovnal toto
peten smrem dopedu a dlal jet alespo trochu rovn dojem,
mus extrmn zatahovat hru. Vsledkem je postoj ve tvaru otaznku
(?) kter tak uruje jeho ivot. Zatmco hrbi se ped vemi ohbaj,
aby nikde nenarazili, pokouej se lid s drenm tla ve form
prohnutho ke bt se vemi zadobe a budit pitom jet dobr, tj.
ctyhodn dojem. Elastick dren, kter je ji samo o sob pro pte
typick, enou do extrm a dlaj z nj zkladn charakteristick
postoj svho ivota.
Nejrafinovanj, protoe nejhe rozeznateln a nejctyhodnji
psobc falen postoj je zkladem prkennho dren tla. Prkenn
lid demonstruj svmi zdy rovnmi jako svka svou pkladnost,
piem zrove dvaj na odiv svou pmost, bezhonn vzpmenou
chzi a hru, kter se dme pchou. Tam, kde takov postoj nen
pirozen, nbr demonstrativn, je dvodn podezen, e slou ke
kompenzaci ve stnu depcho, potaj se hrbcho plhouna nebo
patolzala.
Zlomen dti, kter si tento postoj natrnuj (nebo mus
natrnovat), jsou smutnm pkladem, vojci pak asto psob sp

222

komicky. m tvrd je dril, tm lep vojci. Cepovn smuje

hlavn k tomu, aby zlomilo sloucm vli, a tm i pte. Vlevo
hle!, vpravo hle!, Zastavit stt!, Pochodem vchod! atd. d
se bezchybn fungovn a bezpodmnen poslunost, kter se
nacviuj, dokud trnovan nepadnou navou. Vojk dokonce nesm
samostatn myslet a zastupovat sv zjmy, jinak by st nasadil svj
ivot za ideje vojevdc nebo politik. M fungovat na ciz rozkazy,
ani by o nich v nejmenm pemlel. Vechno nezbytn mu je eeno,
o smru, kterm se m dvat, a po dren jeho ptee. Elitn vojk,
kter si pisvojil tento idel, se veejn a s pchou oznaoval jako
bojov stroj. Aby se stal strojem, mus si samozejm nechat odebrat
svou vlastn vli, pp. ji bezpodmnen poddit cizmu veden. Pte
je nahrazena eleznmi strukturami rozkaz. Protoe by vak nedlalo
dojem ani na neptele ani na vlastn vdce, kdyby vojci pochodovali s
upmnmi kulatmi zdy, nacviuj se rovn zda. Pslun rozkazy
jsou prv ve sv naivn pihlouplosti Upmn: Zkryt!,
Zastavit!, K poct zbra! Pro boj jsou to nevhodn pokyny, jde o
cepovn loutek, kterm se vytk kad malikost, a zanou slep
fungovat. Rozum se samo sebou, e se takto poniovanm v rozkazech
jednostrann tyk. Trnovn vlastnost robot, kte se podvoluj,
poslouchaj a vyazuj vlastn mylen, smuje k psloven slep
poslunosti.
Vysvobozen dren ptee, kter pedstavuje kontrapunkt ke
vem tem extrmm, se vnjkov skuten bl vojenskmu postoji,
piem vnitn je formovno proudc namsto zadrovanou energi.
Takovou vzpmenou a prunou postavu maj sebevdom lid.
Kladn filmov hrdinov vyzauj tuto niternou pmost a energii
stejn jako lid, kte jsou odhodlni bojovat za sv prva. Potud k nim
mohou patit i vojci. Zde je na mst si pipomenout vlenka
Ardunu, hrdinu Bhagavadgty, Pallas Athnu nebo amansk idel
bojovnka: bt tak hrd, aby se ped nikm nesklonil, a tak pokorn,
aby nikomu nedovolil se ped nm sklonit. Nejkrsnjm obrazem
tohoto postoje se mi zd bt mistr tchaj-i, kter dky sv prunosti
chyt ptky. Ve vzpmenm a klidnm postoji nabz ptku msto na
svm rameni. Ptk si na n sedne, protoe v mistrov nebojcnosti ct,
e ani on se nemus bt. Kdy chce opt odlett, nepoda se mu to.
Jakmile se chce odrazit, mistr si s jeho plynulmi pohyby v niem
nezad. Aby ptk zskal zpt svou svobodu, mus mu mistr nabdnout
odpor.

223

Tento vlet z dtskho pokoje pes vojensk cviit a k

vdommu bojovnkovi snad ukazuje, e u extrm v dren ptee jde
o jedno tma, kter se vine kolem jedn osy: chybjc opora a pli
mkk vnitn postoj na jedn stran a sml pmost na druh stran.
Vraz vadn dren je velmi vstin, ukazuje toti, e zde jde o
vadn, protoe od vlastnho vnitnho stanoviska velmi vzdlen postoj.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.

Ke kulatm zdm:
Nastavuji v ivot stle zda? ch krok se bojm, po kom lapu
j? Z eho mm strach?
Kvli komu nebo emu se hrbm?
Co od toho oekvm? Kam se s tm chci dostat?
K prohnutmu ki:
Co je v mm ivot przdn?
Komu chci co dokzat?
Jakch der se bojm, ped m se chci odpruit?
K prkennmu dren:
Co mi pin m bezvadn fungovn a poslunost?
Co se ve mn stane, kdy vnjkov zaujmu postoj?
Jak dvody mm k takovmu pynmu postoji?

4.Hrb
Zkladem hrbu je pokiven ptee smrem dopedu. To me mt
rzn dvody. Na zklad tuberkulznch nebo rachitickch proces se
mohou hroutit tla obratl, hrb me bt vrozen nebo podmnn
razem. V tom, jak odpudiv psob, pipomn nejen kivho psa,
nbr i starou hrbatou arodjnici z pohdky. Obma je spolen jejich
pohled obrcen nikoli k nebi, nbr dol k zemi. Vechno nzk je
vak pro ns, jak jsme se ji zmnili u had problematiky, nanejv
podezel, neku-li hrzn. Dti maj nap. pirozen odpor k hrbm
a vyhbaj se jim. Pitom zjevn nejde o odmtn postiench lid,
nbr o odpor k jejich postav. Ztlesuje tma, kterho si postien v
tto zetelnosti vtinou nejsou vdomi.
Takto osudem poznamenan lid byli odedvna spojovni se zlem.
Rozen lidov vra vid v hrbu trest za dvj hanebn iny,
vchodn lid by v nm vidli karmick trest nebo pokn. Ani
bychom se poutli do problematiky kol, kter si s sebou do ivota

224

lovk u pin, lze konstatovat, e hrbat postava je postava

kajcnka. Pro lidi zlomen osudem je zjevn mlo monost utkvat se
s ivotem iniciativn a konfrontan. Maj sklopen oi a psob
sklen. Postoj, kter jim je vnucen, znemouje v tomto ivot urit
zkuenosti, je zjevn nejsou nyn na ad, jin se naopak samy nabz.
Uebn kol odpovd v zsad kolu shrbench ischiatickch
pacient, piem nyn smuje mnohem hloubji a je stanoven
zsadnji. Jde o to, aby se postien z pokoujcho postoje nauili
pokoe. Pi emon tak nabitm tmatu je problm hodnocen zvl
nebezpen. V konkrtnm ppad bude sice nezasvcen lovk vdy
schopen tma rozeznat, sotva vak i rovinu, na kter je provno, a u
vbec ne, do jak mry je ji vyeeno. Quasimodo, zvonk z chrmu
Matky Bo, zde me poslouit jako pklad. Z vlastn zkuenosti
mohu ct, e jeden z nejpokornjch lid, s jakm jsem se setkal, je
jedna velmi star, hrbat pan. Vyuila svou vnj podobu
arodjnice, aby se pro lidi, kte ji znali, stala andlem, a vyeila tak
svj kol. Z osudovho pokoen nechala vyrst pokoru. Vedle jej
andlsk trplivosti a laskavosti je npadn jej bezpodmnen
odevzdanost svmu osudu.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Na co m chce mj osud upozornit? Nechm se poniovat?

Poniuji se sm? Nebo poniuji druh?
Co oividnho, co mi le u nohou, jsem pehldl? Jak reaguji na
hrbe?
Kde mm sklon se hrbit, kde to nechvm dlat druh?
Ped m se krm? Mus se druz krit pede mnou?
Kter situace m pokouj? V kterch se pokouji j?
Jak je mj vztah k pokoe?
Jak si stojm v tomto ivot?

5. Skoliza neboli vychlen ptee do strany

U skolizy, vychlen ptee do strany, jde o nevdom odchlen
od stedu v centrln oblasti. Upmn tlo ukazuje vedle tto
skutenosti hned i smr zbloudn, kter jako kad jednostrannost
kod obma stranm stejnou mrou. Pikln-li se tit ivota k lev,
ensk stran, pichz automaticky zkrtka prav, musk strana, ale
ani ensk stran to nesvd. Pi opanm zdrazovn prav strany

225

je postien nejen lev, ensk pl, nbr i prav strana trp vlastn
pevahou. Stejn jako ob strany t z harmonick rovnovhy, stejn
tak i ob trp jej ztrtou.
Pi vtch odchylkch od stedn cesty jsou postieny i vnitn
orgny hrudnho koe. Kdy nen srdce na pravm mst, jsou dal
vklady zbyten. Prv tak je tomu, kdy se plicn kdla nemohou
voln rozvjet. Kdla potebuj voln prostor. Pistien kdla
nemohou dlat velk (v)lety ani v konkrtnm smyslu, ani ve smyslu
komunikace.
Tlesnm pokivenm odpovdaj pokiven duevn. Pedevm
jde o vyten, kterho si postien vbec nejsou vdomi. Jakkoli se
vytej a obracej, chyba je vdy za jejich zdy. Pokiven m vdy
dvoj charakter, lovk se od neho odvrac, k nemu jinmu se
pikln. Je zajmav, e je zeteln vce skoliz smrem k prav,
musk stran. Jeden pacient v terapii jet jednou vdom proil, jak
jeho vychlen ptee zaalo v pubert, kdy se nedokzal rovn
postavit svmu otci a msto toho se mu tlesn vyhbal. Zvltn
dramata se odehrvala u stolu, kde syn musel sedt po otcov pravici.
Protoe se duevn neuml distancovat, zastoupila ho jeho pte a
odvrtila se od otce. I jinak se pokouel propltat ivotem, ani by
musel ukzat pevnou pte. Lid s takovmi pokivenmi se pokouej
uhbat a vyhbat se oteven pmosti. Jejich pte si hled okliky a
odhaluje podobn zliby i penesenm smyslu, co si vak postien
nepiznvaj. Ve sv komunikaci maj namsto pmosti a otevenosti
sklony k tomu, aby si druh omotali kolem prstu, a vol okliky pi
obchzen pekek. Pitom na nkterch oklikch obas i uvznou a
sami se nechaj omotat kolem prstu. Tlesnou, vdom natrnovanou
variantu tohoto vzoru lze studovat ve variet na takzvanm hadm
mui.
Uebn kol spov v tom, aby se postien skuten postavil na
tu stranu, kter dv pednost. Rozvine-li tento pl, tlu se ulev a opt
bude moci rovnomrnji rozloit svou vhu. Kdy se pacient skuten
oteve tto polovin, uvdom si jej poloviatost a zsk anci objevit v
jej hloubi i kvalitu opan strany. Vyeen jeho dvjho postoje
spov v tom, e se bude prun pizpsobovat ivotnm nutnostem.
Tm nen myleno ono kam vtr, tam pl, nbr plynut s rytmem
ivota ve smyslu Hrakleitova poznn: panta rhei, ve plyne.
Otzky

226

1.
2.
3.
4.
5.

Od kter sv strany jsem se odvrtil, kter mi tedy zbv?

Co v mm ivot pichz pli zkrtka? Co rd obchzm?
Kter pekky obeplouvm, je-li to nutn, pak i v,kalnch
vodch?
Jak se to m s mou pmost? K jakm kompromism a snadnm
oklikm jsem v tomto smru ochoten?
Kam se chci dostat po svch oklikch?

6. Pn ochrnut
Pn ochrnut je tm vdy nsledkem traumatickho peruen
mchy. Pi razu si postien v pravm smyslu slova zlom pte. Ta je
na nkterm mst tak pokozena, e je perueno to nejdleitj,
nervov kanl chrnn silnmi kostnmi stnami. Tento raz peruuje
kontinuitu ivota nejvraznji, petn toti spojen mezi tm, co je
nahoe, a tm, co je dole, mezi hlavou a tlem nebo doln st tla.
pn ochrnut jsou mon v jakmkoli mst ptee. Zashne-li
vak trauma nervov kanl velmi vysoko, dojde podobn jako pi
oben k mrt v dsledku ochrnut dchn. Vtina pnch ochrnut
zasahuje doln st tla a nut k ivotu na invalidnm vozku. Ten je
psn vzato protzou a umouje pohyblivost, kterou chtl osud
postienmu vlastn odebrat. Vozk se stv soust ivota a pi
technickm zlepovn me opt zpstupovat rzn jeho oblasti.
Symptom ukazuje neivou nepohyblivost doln, archetypicky
ensk poloviny tla a nezmnitelnost situace. Mezi hlavou a doln
st tla u neexistuje iv vztah, nbr pln zablokovn. V ochrnut
je ctit neuvdomn vlastnho dolnho plu. Symptom nut postien,
aby se k doln sti svho tla chovali jako k cizmu tlesu. Mus se o
n stle starat, avak zven a bez vnitnho pocitu nebo astenstv.
Situace jim souasn objasuje, jak je doln pl nezbytn pro peit.
Samozejm fungovn doln sti tla pestalo a lze je jen namhav
nahradit vnjm silm. Je nutno se jako na zatku ivota znovu a za
ztench podmnek nauit kontrolovat moov mch a stevo.
Postien provaj, jak je pro n obtn dole opt vydat to, co vpustili
dovnit nahoe. Materiln dvn je zobrazeno ve form vymovn
stolice, duevn dvn ve form moen, tedy vyluovn vody.
Symptom ukazuje, e chyb pirozen cit pro sprvn as dvn.
Postien, zen podmnnmi reflexy a nezvisle na vnitnch

227

pocitech, se tedy mus nauit nic nezadrovat. ivot se v tomto smru

stv vynucenm ritulem.
Genitln sexualita je zcela znemonna. Potud je toto dn nejen
obratem, nbr i nvratem do nejranjho dtstv. Postienm je
radikln a nhle odebrna genitln sexualita a s n i moc vlastnho
pohlav. Ochromena je i chze, stoj a stoupn, a tm postup, pokrok a
vzestup. Vnj pokrok a vzpmen postoj jsou znemonny a mohou
bt pouze nahrazeny odpovdajcmi vnitnmi kroky. ivotn kruh je
zeteln omezen a ohranien jen na zk pole.
Postien maj zcela jasn smrovat tit svho ivota od
vnjch aktivit k vnitnm a dostvaj as poznat svou situaci. Nejsou
u svobodni, nbr spoutni osudem (na invalidnm vozku). Msto
vnjho pokroku je jejich kolem vnitn vvoj. Msto dobvn svta
je nutno se srovnat s Rej. menm okruhem. Omezen svoboda a
pmost bud pode. zen, e v tomto smru ml postien dve
problmy. Tvrd zsah osudu prostednictvm razu ukazuje, jak
nezbytn je nhl a hlubok zmna smru.
Ze zmn, kter po razu prodlali lid s pnm ochrnutm, kte
zvldli svj tvrd osud a vzali svj ivot opt do svch rukou, vyplv
asto hlubok sebepoznn a odpovdajc vklad tragick udlosti.
Takovm sebepoznnm by napklad bylo: raz udlal konec mmu
divokmu ponn. Postien naznauje, e to ve sv smlosti pli
pehnla. Skutenou odvahu rozvinula a po svm razu, kdy v
prvnm zoufalstv musela poznat, e smlost byla jen kompenzac
hlubokho pocitu mncennosti. Jin vroky motocyklovch zvodnk
po havrii i ostatnch stoupenc extrmnch sport dokldaj, e raz
ukonil fzi pehnanho vnjho a pedevm nevdomho pohybu a
vrtil je nhle, ale pro n prospn zptky na zem. Pot, co zprvu ivot
na invalidnm vozku pociovali jako bezcenn, se jim otevely oi pro
hodnotu ivota o sob. To, co bylo pedtm samozejm, me bt
najednou poznno jako vzcn dar a monost zskat hlubok
zkuenosti. Tak je to asto invalidn vozk, kter jim uke zzrak
pohybu vped, kter znamen vvoj. Postien ct, e svm razem
byl piveden z vletu bez cle na vlastn cestu. Bez tohoto razu bych
to snad nikdy nepochopil. Svou pchu ve vztahu k druhmu pohlav si
pacient uvdomil, teprve kdy ztratil monosti genitln sexuality.
Nnosti, kter mu dve pipadaly banln a bezvznamn, nabyly

228

netuen hloubky a vznamu. U muskch pnch obrn je asto

rozhodujcm bodem dvoj neschopnost osvdit se jako mu.
Nejblim uebnm kolem je nauit se dojt a na dno a pijmout
bezmocnost. Zvlt pro dve pehnan aktivn lidi, kte se upsali
vnjkov pohnutmu ivotu, je pepnut na vnitn aktivitu a pohyb
stejn tak obtn jako nezbytn. Zsada mnoha postiench zn
nedat se ve smyslu jen se nevzdat, jen nerezignovat. V hlubm
smyslu se vak mus nejprve poddat, mus zptky na pevnou zem,
ukonit svj len let, mit pehnan nroky realitou. ivot vsed je
nut prosadit se v ivot. Na invalidnm vozku berou svj ivot zcela
konkrtn do svch rukou a sami se probjej. raz zostuje vdom pro
to, e ivot netrv vn a e m nesmrnou cenu.
Je nutno si piznat, jakou hodnotu pedstavovala v minulosti doln
polovina tla, a tm ensk pl. Akoli od n pacienti dostvali mnoho,
nebyli asto ochotni prokazovat nleitou ctu. Nyn mus v tomto
smru sedt po kole a dvat j vekerou nklonnost, akoli od n sotva
mohou jet nco oekvat. Jako znamen tto situace jim ensk strana
nyn pipad jako ciz tleso. Symptomatika nejen ukazuje, jak ciz je
jim vlastn ensk strnka, nbr nut je tak vnovat j vt pozornost.
Pacienti ct, e tvo polovinu ivota a e ivot bez n je jen poloviat.
Hlavn kol vyplvajc z pijet netst zn vyuvat zbvajc
horn pl, a sice z pokornj pozice ne dosud. Postien se u dvat se
vzhru, nebo prakticky vichni je pevyuj. Podzen postaven kter
s sebou nese jejich slabost a poteba pomoci, je tak souasn uebnm
kolem i vzvou. Stejn jako v dtstv mus v mnoha situacch,
zstvat sedt po kole. Oblast partnerskch vztah, kde je asto druz
nechvaj sedt, dokld, jak pokoujc je tato situace. Na druh stran
mus v oblasti vztah, co se te sexulnho aspektu, postien i jejich
partnei sedt. Pacienti ponen ve fyzickm smyslu jsou na svm
invalidnm vozku odkzni na pochopen ostatnch a mus se uit
pijmat pomoc. Z moci se pes noc stane bezmoc. Tlesn jsou navdy
na kolenou a donuceni sedt. Tento postoj je nyn nutno naplnit
duchovn-duevn energi a vnovat se monostem, kter zbyly. Jestlie
dve shleli na ivot shora, nyn mu sed u nohou. Styk se svtem, jak
naznauj symptomy, je tedy z velk mry formovn enskm plem.
Ve vyeenm aspektu je to skrze oddanost a pokoru, v nevyeenm
skrze rezignaci a zmny nlady 69 a po deprese.

229

Vchoz pozic by mohlo bt sedt ivotu u nohou, v klidu se

vnovat jeho smyslu a nalzt sama sebe. Stle znovu se stv, e lid,
jejich ivot byl takovm derem osudu takka v polovin peruen,
berou zmenen svch monost na Polovinu jako podnt k osobnmu
rstu. Symptomatika omeze. n pohybu ukazuje, e cesta, ji osud
naznauje, vede mn smrem k olympid invalid ne na duchovnduevn Pole. Jestlie takov soutn zpasy slou k tomu, aby realita
korigovala nrok bt absolutn jednikou, a zdrazuj radost z pohybu
a ze zbylch monost, mohou bt na druh stran tak prospn. Boj i
proti tak tkmu osudu zstv stle cestou moci stejn jako pokusy
teprve te vem podn ukzat a dokzat, e nen teba jejich soucitu.
Cel paleta chovn ve smyslu teprve te se uke je jednoznan
zavzna bojovnmu muskmu plu, zatmco zde jde o sblen obou
pl.
Ze t center je nejvce pokozeno nejspodnj pnevn centrum,
centra srdce a hlavy vak zstvaj pln zachovna, a prv ona jsou
nyn i kolem. K vykolejen pacienta nedolo pro nic za nic. Pokus
ignorovat pokyny osudu co mon nejrafinovanjmi protzami
neme vst k hluboce zasahujcmu een; pro pocity a vjemy, kter
jsou pacientovi odebrny, navc ani protzy neeXistuj. Ty jsou vdy
jen funknm pokusem, jak pelstt osud. Ani z historickch zznam
ani z nejstarch nboenskch a mytologickch spis rznch nrod
nen dosud znm ppad, e by se takov pokusy nakonec zdaily. To
neznamen, e by lovk neml vyuvat modern, technicky
rafinovan monosti. Nebezpen jsou jen tehdy, kdy vedou k
vytsnn pvodn udlosti. Nebo pak si mus osud vymyslet nco
jinho a jet jednou, ale jinak pipravit tent uebn kol. Zatmco i
nejobdivuhodnj monosti modern protetiky jsou jen omezen,
monosti osudu jsou nedozrn mnohotvrn.
Otzky
1.
2.

3.
4.
5.

Co mi zlomilo pte? Co mi vzalo mj dvj ivotn obsah a

zpsob m obivy?
Co mi chce ct moje mrtv doln polovina? m trpm v dsledku
jej ztrty?
Jak mm postoj k dvn v duevnm i materilnm smyslu?
Co pro m znamen pmost?
Ctm se bt pokoen nebo blzko k pokoe?
.

230

6.

Jak se utkvm s osudem, kter zpsobil, e jsem takhle mal, a

vzal mi doln polovinu?
7. Co mm spolenho s tmatem, e jsem zstal sedt?
8. Jak se vyrovnvm s potebnost a zvislost?
9. Jak je mj vztah k moci a bezmoci?
10. Jak vypad mj vztah k tomu, co je nahoe, k hlav a k nebi? Jak k
tomu, co je dole, k pnvi a k zemi?

VII. Ramena
Dren ramenou prozrazuje mnoh o postoji k ivotu. Ramenn
pletenec dr, jak se na pletenec pat, horn st tla pohromad. Sah
od ramennch kloub dopedu pes kln kosti a k hrudn kosti, vzadu
pokrvaj jeho lopatky i horn st zad. Ramena spojuj dynaminost
pa a rukou s hrudnkem jako mstem stedu a integrace. Vedle ptee
jsou dal oblast tla, z n lze zjistit, jak bm lovk nese a jak se
mu pi tom vede. Chronick chybn vnitn postoje se mohou ukzat v
ramennm pletenci ve form napjatch, zpevnnch sval nebo
dokonce deformac kostry.
Nejzetelnj jsou zvednut ramena, mezi nimi jako by se
schovvala ustraen hlava. Je vtaen jako hlava hlemd nebo elvy
ze strachu z nebezpe vnjho svta. Kdy ns nco vylek, vthneme
automaticky hlavu. Kdy pak lek opadne, vrt se ramena zpt do
normln pozice a hlava se opt odv dopedu. Chronicky zvednut
ramena tedy ukazuj, e jejich majitel je neustle ve stavu pikren a
oku a u vbec se neme zbavit strachu. Snad u tolikrt dostal za
ui, e nevdom dv pednost tomu, e ani nedut a plou se ivotem
s hlavou vtaenou mezi ramena. Chronick strach, kter se pevn
usadil v oblasti ramennho pletence, se projevuje i ve form zkch
ramen. Takovm ramenm nezdka chyb ka a sla nst bemeno
ivota a zodpovdnost za n. Rameno zvednut nahoru jen na lev
stran m chrnit srdce a souasn vytv jeho zablokovn.
Anatomick protipl tvo lid se svenmi rameny, kter
vyjaduj rezignaci. Pipomnaj ptky se svenmi kdly a lopatky se
skuten do jist mry podobaj bvalm kdlm. Sven ramena
mus nst vce (zodpovdnosti), ne mohou zvldnout, jejich majitel
jsou peteni. Ramena se pokouej nechat ze sebe sklouznout ve, co

231

je pro n pli, a zbavit se toho. V tom spov nco, co bud soucit,

pedevm kdy jsou ramena jet i zk. Postien psob dojmem,
jako by na sebe museli vzt bm celho svta. lovk by jim chtl z
(rovn svench) rukou nco odebrat.
Vyloen zk ramena naznauj zenou schopnost pevzt
bemeno zodpovdnosti za vlastn ivot. Jejich majitel napnaj sly,
aby se vypodali se ivotem. Psob dojmem, jako by se museli
vzchopit, aby snesli pslunou zt. Jako zkladna pro oblast
aktivnho jednn je takov ramenn pletenec slabm pedpokladem,
ivot je mon vzt do vlastnch rukou jen velmi namhav. Majitel
ramenn partie slouc spe na okrasu budou mt pirozen velkou
potebu opory, je se vztahuje zejmna na irok ramena, o n si
mohou opt hlavu a spolu s n i zodpovdnost.
Mezi zvednutmi a svenmi rameny jsou ramena do pravho
hlu, kter charakterizuj normln stav. Ovem i zde je nkolik nikoli
nevznamnch nznak pehnn. Typicky musk ramena s
rsujcmi se svaly signalizuj celmu svtu, e je zde nkdo odhodln
pevzt zodpovdnost za sebe i za vce lid. Zvltnm zdrazovnm
tohoto dojmu, napklad vytrnovanmi svaly nebo odpovdajc kou
ramen, lovk ukazuje, jak mnoho mu zle na tom, jak psob
navenek. Potud tak bud podezen, e pedstr vci, kter by pouze
rd ml. Vojci, kte nos vloky nejen na kabt uniformy, nbr
potebuj je jet i na kad koili, se v tomto smru prozrazuj jako
kolektiv. Lidov mluva hovo o ramench. Navenek ukazuj, jakou
moc a zodpovdnost jsou odhodlni nst, piem jim ve skutenosti
byla zlomena pte, aby na rozkaz provedli jakoukoli nezodpovdnost.
Nadmrn ramena poukazuj na ego, kter je prv takov, zk
ramena na opak. Jsou-li navc sven, naznauje to, e lovk se vzdal
toho, aby se projevoval ped svtem.
Ramena tedy vypovdaj mnoh o zpsobu, jak se lovk
vypodv se svtem, piem ramena do pravho hlu jsou ve
vlastnm smyslu slova na pravm mst. Sven ramena ukazuj, jak
jejich majitel v hlavu, zvednut, e se chtj vykroutit ze
zodpovdnosti. Nebo i zvednut ramena se zuuj, zatmco poskytuj
hlav ochranu pi jejm pokusu se vytratit.

232

Nestejn ve ramen krom toho stranou, kter je ne prozrazuje,

kter polovina polarity je v ivot zdrazovn u mu je vtinou
trochu n prav rameno, kter naznauje, e jsou v tto oblasti
uvolnnj a maj sklon stavt se ke svtu mun a ton a
kontrolovat jej. Ni lev rameno poukazuje na to, e mu, pp. ena
dvaj pednost tomu, aby se se svm okolm stetvali ensky
pasivnm zpsobem pslunm ramenem tedy lovk rd ukazuje svtu
tu strnku, kterou si je vce jist.
Vlastnm kolem ramenou je dt pam svobodu jednn. Ale
podobn jako se mohou natrvalo zvednout nahoru a dlat hlav
ochrann tt, mohou se i krit dopedu, aby mezi sebou skryla hru a
srdce. Je to typick postoj sebeobrany, jm postien ukazuj, jak se
ct bt zraniteln a jak potebuj ochranu. U en se za tm asto skrv
pocit, e mus chrnit nebo i skrvat ped svtem sv adra. Takov
chybn postoje vznikaj asto u v pubert. Mla-li bt dvka vlastn
chlapcem, nevt rostouc adra prv naden, nbr je stydliv
skrv. Nen-li si ena jista sama sebou, mohou bt i velk adra
pinou toho, e tak demonstrativn enskost radji ukrv.
Nekonfrontuje-li se ena vdom s pocity mncennosti a s nejistotou,
kter se tk vlastn ensk role, tyto pocity a tato nejistota se ztlesn a
jsou citeln i zeteln jako panc v pslunch oblastech. Je-li
ochrann postoj zamen na srdce a pocity ze srdce vychzejc, je
vtinou smrem dopedu ohnuto lev rameno.
Tmto postojem se postien jakoby zmenuj, tm se ukrvaj
sami v sob. Proto je jim uvnit zko a plicn kdla se nemohou
odpovdajcm zpsobem rozvinout. Povrchn dech z toho vyplvajc
objasuje malou schopnost komunikace. S obrazem uzaven se do sebe
i navenek se shoduje tendence nechvat si emoce pro sebe a pi
eventulnch tocch se sotva brnit. Msto toho maj obti tohoto
postoje tendenci jet vce se stahovat do svho ochrannho krune z
dopedu skrench ramen, pa a ohnutch zad. Kad inn bunkr
vak s sebou vedle zdnliv ochrany pin i zkost, strnulost a
sklenost a po dunost.

233

Problmy s rameny
Vymknut pae
Pi tomto astm a senzaci budcm zrann v ramennm kloubu
vysko hlavice pan kosti ze sv jamky, co postien znan vyvede
z mry. Ji dve je nakonec nco vyvedlo zmry, zrann toti vychz z
nadmrnch pohyb pae. Postien mli pln ruce prce s tm, jak
keovit neuznvali a peceovali sv monosti. Pae zobrazuje jejich
pehnan nroky tm, e se u odmt astnit tto hry, opout sv stl
msto a bolestiv naznauje, e nejen ona, nbr pedevm jej majitel
je na patn cest. Aby se vci opt vrtily na sv msto, je nutn
optovn heroick a vdom pekonn vlastnch monost. Lka ope
sv chodidlo do podpan jamky obti a jednm trhnutm ji opt d
dohromady; vtinou pot, co se sm musel duevn vzchopit, aby se
odvil takovho heroickho a brutlnho zsahu. Tento postup, kter
vjimen jednomysln uznvaj vechny fakulty, m tm
homeopatick tendence. Onen pehnan akt, pi nm se stalo toto
netst, je jet jednou vdom dokonn a pehnn. Fyzicky se tm
vymknut pae pinejmenm vrt na sprvnou cestu. Zda tuto cestu
najde i jej majitel, zvis hlavn na tom, do jak mry si dn uvdom.
V opanm ppad dochz k takzvan slabosti ramennho pouzdra,
to znamen, ze pacient si vymkne pai vdy pi podobn situaci i pi
kad pleitosti. Stejn jako udlal ze svho tla chronickou ob
pehnanch pokus o pohyb, stejn se tak sm stv obt heroickch
pokus pi oeten svho zrann. Tm kad lka se mus nejprve
vzchopit, ne d svou ob tmto zpsobem dohromady.
Stejn by bylo smysluplnj, kdyby postien peloili extrmn
pokusy o pohyb do oblasti duchovn-duevn. Due vydr v tomto
smru vce a krom toho poskytuje anci doshnout vlastnho cle tto
sml pohyblivosti. Pae vyskakuje vtinou pi pohybech podobnch
hzen a vrhn. V tomto ppad je zvl npadn, e spn vrh se
me podait spe v penesenm smyslu.
Bn terapie chronick situace smuje k tomu, aby se ramenn
pouzdro poslilo mrnm trnovnm sly a pohybu, kter posiluje
okoln svaly a vazy v mezch bezpenosti. Tak se zabrauje tomu, aby
se kloubn pouzdro dle uvolovalo, jak se to dje kadm vyskoenm

234

a nslednm nasazenm. Tento koncept lze penst i na duevn rovinu

problmu. Postien by se mli nauit pohybovat se tsn pod svmi
hranicemi, kter jsou pedem dny vnjmi okolnostmi. Pedpokladem
pro to je nauit se znt tyto hranice. d se tedy odvaha, nikoli
opatrnost. Kdo zn sv hranice, me se dokonce odvit perst je i
sebe. To by vak byl ji vyeen kol, kter se zobrazuje v pai, je
rovn pekroila sv hranice. Je nutno odvaovat se daleko a
dosahovat vzdlench cl, podle okolnost i za velkho sil a dokonce
bolest.
Otzky
1.
2.

3.
4.

Kde zachzm pli daleko? Jak moc pekrauji sv monosti a

kompetence?
Jsem pli sml? Sahm po nedosaitelnm a nesmysln si
ubliuji?
Kde se v penesenm smyslu hrozm hranic a dlm se men, ne
by odpovdalo m osobnosti i mmu ivotnmu cli?
eho chci doshnout? Kam chci? K emu smuje mj ivotn
vrh (kostkou)? O jak spn vrh kostkou (tajn) usiluji?

Syndrom rameno ruka

Jde pi nm o symptomatiku bolest v oblasti ramene a pae, kter
asto souvis se syndromem krn ptee. kolsk medicna udv pes
20 rznch pin od vhezu plotnek a po ndory. Vtinou jde o
symptomatiku peten s podrdnm cervikobrachilnho plexu, on
nervov pleten, kter je pslun pro zsobovn pae. Pohyby pae
jsou pi tomto syndromu bolestiv a nakonec tm nelze s pa hbat,
kadopdn ne pes horizontlu. asto je pociovna jako nepirozen
tk, a tm ukazuje, jak je j zatko opustit svenou klidovou polohu.
Kdy u pacient pai nezvedne, vklad je tm zbyten. Nen ji
schopen vzt svj ivot do svch rukou, chopit se ho a ukzat, kdo je
pnem v dom (tle). Pro vklad je rozhodujc, zda je zablokovan
prav, musk pae, ona pae, j by lovk vedl me moci, nebo lev,
ensk, j si spe nco vyproujeme tm, e nastavujeme dla do
misky. Symptom ukazuje, co m v ivot ustoupit, a to tak, e v tom
postienm clen brn. S touto svou strnkou se zjevn dost dlouho

235

pokoueli mt vechno pevn ve svch rukou. Tato strana dostv

nucenou pauzu, druh strana dostv naopak anci. Pacientm je
zabrnno v pokusu podrobit si svt, kdy je s jejich pravic vyazena i
jejich dern sla. Nemohou u vldnout, jak se jim lb. S levic je jim
odebrna monost uchopovn a dren a symbolicky i monost prosit a
ebrat.
Uebn kol spov v tom, aby si pacienti vzhledem k
postienmu aspektu dopli klid. Je-li zablokovn musk pl, vede to
automaticky k vtmu styku s enskou oblast. Zbv u jen levice, a
tak jsou postien nuceni zvldnout toho vce levou rukou, z on
uvolnn a nevzan pozice enskho plu, jemu chyb zatvrzelost
opan strany. Je-li zablokovna ensk strana, znamen to, e lovk
se m vce starat o musk pl. Pravici je nutno piloit k dlu a vzt
ivot do svch rukou. kol zn dvat se po tom pravm a vyzv ns,
abychom vlastnorun kontrolovali smr, kterm pluje lo naeho
ivota, a sami urovali budoucnost.
Otzky
1.
2.
3.
4.

Kterou stranu u nemm pevn v rukou?

Jak dalece jsem pehnl tematiku zablokovan strany? A m?
K emu jsem zvedal zablokovanou pai? K psaze, k deru, k
vyven vlajky, k tomu, abych se hlsil o slovo...? Co
pochybnho na tom bylo?
O kterou dosud zakrnlou st sv podstaty jsem nyn nucen se
vce starat?

Zatvrdnut ramene
Zatvrdnut a po plnou svalovou sklerzu v oblasti ramene a
horn sti zad maj zk vztah k problmm z peten v doln oblasti
bedern ptee. Nebo vechno, co si nalome nebo nechme naloit na
ramena, nakonec tla dole na pnevn ko. Podobn jako u bolest zad
nedlaj pote bemena, kter si nakldme vdom a rdi, nbr
zvazky; kter s sebou vlme nevdom a nepiznan. Kdy se
piznme k zodpovdnosti, pak ji tak uneseme. To, co konkrtn i
symbolicky neseme vdom, lze unst snadno, i kdy je to objektivn
tk. Rychle se vak stv nesnesitelnm to, za co neodpovdme a co
si nepiznvme. Kdo dlouho vdom a ochotn nesl zodpovdnost a

236

vhu svho ivota, ten si z toho odnese siln ramena s dobe

vytrnovanmi svaly. Kdo toho naopak s odporem a nevdom sn
mlo, nese vechno tce a m pak ztvrdl svaly a ramena bolav
projevy opotebovn.
Uebn kol zn: uvdomit si peten, ujasnit si, co jsme na sebe
museli vzt vdom i nevdom a co ns z toho t a nadmrn
zatuje. Vdom se pak lze rozhodnout, zda to chceme dobrovoln
nst dl nebo zt sloit, protoe se stala nesnesitelnou a ivot pod n
znamen sotva se vlct. Setst ze sebe me lovk jen to, co skuten
zn.
Otzky
1.
2.
3.
4.

Co na m dolh a zatuje m? Co m tsn?

Co jsem na sebe vzal odevzdan, avak pesto s tajnou nechut?
Proti emu z toho jsem protestoval?
Kter povinnosti, jak zodpovdnost m t?
Co chci nst? Co musm snet? Co u nechci dle nst a snet?

VIII. Pae
Nae pae se dl na pae a pedlokt, kter jsou spolu spojeny
loketnm kloubem. Pae symbolizuj energii a slu, jsou to takka nai
osobn vojci. Mal hoi ukazuj na sv bicepsy, dvojhlav pan svaly,
kdy chtj imponovat a demonstrovat svou slu. Dky pedloktm jsme
schopni jednat, jsou na nich toti vechny svaly pro pohyby rukou.
Lokty jako vlcov klouby v soustav pk nm umouj podat si, co se
nm zachce. Mt dlouhou ruku znamen mt velk vliv, a tm vt
moc. Pae nadto symbolizuj nai schopnost vydret. Horn konetiny
tak ukazuj nai slu, nai ohebnost a pohyblivost ve styku se svtem,
ukazuj, jak bereme svj ivot do svch rukou a jak se stavme k
druhm lidem.
Pae jsou pznan i pro mezilidskou oblast, jsou to toti tykadla,
kter vystrkujeme smrem ke svtu a jeho obyvatelm. Herman
Weidelener uvd pae do souvislosti s chudobou (nmeck vrazy
Arm = pae a Armut = chudoba). Vychzeje z klidu mysli jako vnitnho
postoje, je pesvden, e chud mysl (Arm-mut) vznik, kdy

237

vypadneme z klidu mysli. Chud mysl (Arm-mut, chudoba) v nmin

jazykov souvis s odvahou pa (Mut der Arme) a je symbolem
duevn chudoby.
Zdrav pae se svmi proporcemi hod k tlu a jsou v tomto rmci
jak siln, tak prun, spolehliv i pohybliv, mohutn i jemn. Mohou
siln udeit i nn obejmout, pevn dret i dret od tla, bt tdr i
rozhodn uchopovat; mohou nkoho podept, kdy potebuje pomoc,
nebo po nkom vzthnout ruku. Nebereme-li nkoho vn, meme
ho vzt za ruku a zaadit ho tak na rove dtte.
Neodpovdaj-li pae idelnm proporcm, vypovd to nco o
jejich majiteli. Svalnat, tk pae tak vedle sv sly a moci ukazuj
podle okolnost i jistou tkopdnost a chybjc prunost. Me jim
chybt cit pro jemn nuance a nkdy i taktnost. Psob hrub a
nemotorn a zejmna pi chzi se ponkud neohraban a nemotorn
klt podl tla. Jejich majitel vzbuzuj dojem, jako by pro n samotn
nebyly takov mohutn nstroje zcela bezpen. Snad ale kladou vhu
na jejich vhu, zejmna kdy si dali tolik nmahy a vytrnovali je do
tto podoby. Na pslun svaly na pach kulturist je teba se dvat
podobn jako na ramena, kter k nim pat.
Protipl tvo slab, jakoby ve vvoji zaostal pae. Vyjaduj
nedostatenou schopnost obejmout ivot a chopit se jej. Z pocitu
bezmoci jsou st s to pevn dret to, co potebuj, vydret to, co je
pro n dleit, a dret si od tla to, co nesnesou. Wilhelm Reich
vychz z toho, e ivot takovch lid se vyznauje nedostatenou
iniciativou. asto se k tomu dru studen ruce, kter zdrazuj, jak
mlo vel a srden je kontakt postiench se svtem. 70
Tenk siln pae, kter pipomnaj pavou nohy, odhaluj
chtivou, nkdy dokonce neodbytnou bytost, ale i lovka, kter vydr
problmy. V tchto pach je tendence k nestupnosti a me bt
zeteln patrn nedostatek prunosti a zrunosti. Pipomnaj klet a
maj sklon k energickmu zasahovn a asto i k pehmatm. Prun
jemn, nn pohyby jim jsou spe ciz.
.

Tlust, slab pae psob neikovn a neohraban. Jejich

pohyby jsou ln a prozrazuj mlo radosti ze ivota a pohyblivosti,

238

jejich vlastn vha i bemeno ivota na nich vis pli ztka. Dvaj se
do .pohybu jen s nmahou a vedle dynamiky jim chyb i sla a prunost.

1. Problmy s paemi
Zlomeniny hornch konetin
Zlomen pae symbolizuje naruen vztah ke svtu. lovk u
nem ivot pevn ve svch rukou, neme se u nieho chopit, nic
dret, neme si k sob pithnout svt a astnit se normlnho
jednn. Je neschopen jednat. Je-li postiena prav pae, neme se u
ani podepsat, nbr mus rezignovat, co neznamen nic jinho, ne e
mus ustoupit ivotu. Zlodjm se v nkterch starch kulturch
usekvala nebo lmala prav pae. Tm byli pln, pp. doasn nuceni
zanechat svho emesla. Vloupn oznauj zlodji ve sv hantrce
jako zlom, v ekonomice je zlom rovn nm fatlnm, a u je
lovk oloupen pmo nebo nepmo pdem kurz akci. Vdy je nhle
a bolestn peruena dosud spolehliv kontinuita.
Uebn kol u zlomenin spov ve vdomm peruen zajetho
ivotnho vzoru. Obraz nemoci poskytuje vnj rmec odsouzenm k
neschopnosti jednat. Vznamn je to, kter strana je postiena, zda
prav, pomoc n se probjme, nebo spe prosebn levice. Z ponoen
do nazenho klidu by mly vyplynout odkazy, jak by se v budoucnu
mohla do ivota zaadit pestrost ve form stdavho napt a uvolnn.
Prbh razu zobrazuje kol v tlesn nevyeen form. Neobvykl
nebo ve svm rozpt pehnan pohyb zpsobuje, e napt dramaticky
stoup, a k optovnmu uvolnn dochz povolenm kosti. Takov
napnav udlosti jsou rovn mysliteln a podstatn smysluplnj v
penesenm smyslu.
K vtin zlomenin hornch konetin dochz, pomineme-li
poruen fyziklnch zkon o pce, pdem. Pdy tvo obecn vtinu
vech raz. Pd ns konfrontuje s prapvodn lidskou problematikou:
s pdem z rajsk jednoty do polarity. Jin kultury pouvaj jin obrazy,
ale dn se neobejde bez tohoto pravzoru vzpoury lovka proti jeho
stvoiteli a nslednho pdu. V antice byla jedinm hchem hybris
(ecky pcha), povstn lovka proti bohu. lovk ji musel na sebe
vzt, chtl-li jt cestou vvoje. Promthev pklad ukazuje velmi

239

nzorn fzi vzpoury, kdy proti zkazu boh pin lidem ohe. Jeho
nsledn pd je hlubok a trest, kter mus snet a do svho
osvobozen, je drastick.
Zlomme-li si kosti, je symbolika podobn, piem tlesn rovina
je pro pokusy o vzpouru pomrn nevhodn. Pehnme nco a
proheujeme se proti zkonm na prody. Nsleduje trest, ale jeho
poselstvm nen nieho se neodvaovat a nikdy nepekraovat meze,
nbr naopak riskovat ivot a povaovat jej za vzvu. m vce zmn
pichz do pevn zajetch kolej ivota, tm mn tma zasahuje kosti.
Zlomen msto je pak vytvoenm kalusu (svalku) vtinou pevnj ne
pedtm. Kdy se zlomen kost dobe nehoj, mnoh svd o tom, e
vnitn kroky nebyly dostaten a nesoulad, kter dle existuje, se
odr v tle.
Na na cest pdu musme stle riskovat. Pd by ml bt
podntem k tomu, abychom se zastavili a pedevm hledali nov cesty,
kter ns vyvedou ze starch zajetch kolej. Kontinuitu je teba poruit
a zpochybnit prv ony pevn, ba elezn zsady, zejmna, kdy to
bude pro ns tvrd.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Kter z mch strnek, ensk nebo musk, je tak ustrnul, e

bylo nutn peruen?
Do jak mry mm ivot tto sti nejen pevn v rukou, nbr ho
pmo dusm?
Byl pd jako vchodisko z monotnnosti nezbytn? Co mi pin
zmna, kter jde ruku v ruce se zlomeninou?
Kde jsou pesvden pli pevn, sudky zkostnatly v
pedsudky, kde jsem vci pehnl a pepnal se?
Kde m cesta vyaduje vce svobody (pohybu)?
Jak se to m v penesenm smyslu s mou odvahou jt a na sam
hranice a pekroit je?
Jak mohu do svho ivota zaadit zmnu a napt a jak smyslupln
uvolnn?

240

Znt lachovch pouzder

Znt lachovch pouzder vznik rovn z pehnan nmahy by,
ovem nikoli z pehnan silnch ink pky a mohutnch der,
nbr spe z malch, keovitch, nepetritch pohyb, kter lovk
dl pi zarputilm pleten nebo psan na stroji. Ani zde nevede k
problmm innost o sob, nbr jej keovit provdn. Pleten me
bt pirozen i uvolujc. Kdo to vak o svm pleten tvrd a pitom
dostane znt lachovch pouzder, ukazuje, e si svho keovitho
staen pouze nebyl vdom. Mezi pleten oka se nepozorovan
vplilo nco, co vbec nebylo uvolujc. Snad ml bt nkdo opeden
nebo se ml chytit do tchto oek jako moucha do pavou st. Takov
osudn motivace me i maximln relaxan innost zbavit jej
uvolnnosti. Nevdom konflikt se pak zapaluje v lachovch
pouzdrech, je to toti tak jakoby plet, na n je vechno zaveno,
pinejmenm vak cel sla sval. Msto aby tyto lachy bezchybn
penely slu, dlaj problmy a vynucuj si za vkik bolesti
odpoinek pro sebe a pestvku na rozmylenou pro svho majitele.
Kad lba bude zamena na klid, bu vasnou rozumnou vahou
nebo pozdji v dsledku sdry.
Skryt uebn kol ovem smuje ke klidu jen prvoplnov. Z
tohoto klidu se mus vyvinout uvdomn bolestiv situace. Pacienti by
si mli bt sv innosti natolik vdomi, e poznaj jej hlubok smysl a
sv zmry kter s touto innost souvis. V keovitm staen je
patrn odpor. Je nutno zjistit, proti emu je nasmrovn. Siln ten,
kter tento odpor zpsobuje, je citeln a tm slyiteln v pocitech
ten u pln rozvinutho zntu lachov pochvy. lacha pod naptm a
bolest bezmla vre v pochv, veker prunost ustoupila
namhavmu sil podle motta: Te se uke. K zntu lachov
pochvy tak vdy pat i jist zarytost. lovk u mus notn zatnat
zuby, aby ignoroval zeteln varovn signly a probojoval se a do
plnho rozvinut obrazu nemoci.
Pozad me bt rzn, ovem nen to vdy jen svetr, kter m bt
rychle hotov. Tato situace je pouze typick, protoe vyjaduje konflikt
mezi vdomm pnm dokonit prci a nevdomm odporem proti
neprhlednmu dlu. lachov pochvy se mohou dostat do prudkch
konflikt i pi jinch runch pracch, jako je psan na stroji. Tmto

241

pracem je spolen monotnnost o sob nenamhavch a nevysilujcch

pohyb a nepiznan odpor, kter se ztlesuje a souasn skrv ve
lachov pochv.
Nen to velk, nebezpen odpor, kter m sklony prudce
vybuchnout ten by se musel projevit spe na svalech pa nbr
nepetrit (v lachovch pochvch) dobe ukryt odpor, kter se i v
penesenm smyslu rd skrv za racionlnmi zdvodnnmi jako ale
j to pro nho (nebo pro dti) dlm tak rda a opravdu z lsky. Je
mon, ale obtn vykonvat z lsky nebo laskavosti monotnn
innost, kter sama o sob dnou radost nepin a v hloubi due
zanechv neuspokojen. Dlat oddan nco k smrti nudnho je s
clenm mylenm pouze na el tm nemon. To se me podait
jen z rituln oddanosti okamiku.
Problm je zvl patrn, kdy znt vznikne pi innostech, kter
nejsou veobecn pli dobe hodnoceny. Tam, kde je nco, co si
lovk sm upletl, synonymem pro malomckost a chybjc vkus,
neudivuje, kdy pi tom nevznik hlubok uspokojen. Kdo pepisuje
na stroji to, co vymyslel nkdo jin, potebuje hlubokou identifikaci s
jeho osobou, aby se pi tto odcizen prci ctil dobe. U takovch
innost se asto rozvj odpor, kter podkopv motivaci. Msto toho,
aby lovk i pes tento odpor dle pokraoval v prci jako doposud,
bylo by dobrou prevenc zntu lachov pochvy vyjasnit si svj vztah
k pslun innosti, dt si ppadn pauzu (dve, ne si to vynut
sdra), zmnit prci nebo postoj k n.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Jak se ve svm srdci stavm ke sv innosti?

Jak (keovit?) cle tm tajn sleduji? Jak motivace v hloubi m
due spolu se mnou plete, uk na stroji nebo spolupsob?
S jak velkou zarytost sleduji tajn mysly?
Co mm v skrytu due proti sv prci? Odkud pochz mj odpor,
na co se pesn vztahuje?
Do jak mry m co do inn s veobecnm hodnocenm m
prce? Netroufm si u na nronj innosti?
Jak je mj vztah k monotnnosti? Vidm v n jen otuplost, nebo
i rituln aspekt?

242

2. Loketn kloub
S jeho pomoc si k sob meme pithnout svt a proboxovat se v
nm. Je to klasick pka, kterou uvdme do chodu vechny ostatn
pky, kterou meme zpasit s druhmi nebo si je k sob nn
pithnout. Nkte pracuj s tak tvrdmi bandemi, e jim na loktech
rostou pance ze zrohovatl ke. Je to jedno z nejastjch mst, kde
se vyskytuje lupnka*. Nezdka vychz z tohoto msta. Zrohovatl
plochy jsou jakmisi loketnmi chrnii proti konfliktm. Jak velmi
mohou bt nezbytn, ukazuj jednotliv kusy obleen, kter jsou zde
bu u pedem zeslen, nebo nejprve proden. vcarsk nmina
zn slovesn vraz (ellbgeln od Ellbogen = loket), kter roztomilm
zpsobem opisuje prodrn se dopedu za pomoci lokt.
Rozen obraz nemoci oznaovan jako tenisov loket se
zakld na pepnn zpsobenm nepimenm pouvnm pky. Je
to klasick pklad paraleln existence impulsu udeit a jeho souasnho
zastaven. Tenisov raketa jako prodlouen pae nesmrn zvyuje slu
pky. Kdy pak hraje v keovit pozici, napklad za velkho tlaku
na vkon nebo se zarputilou ctidost, kloub tto pky se petuje a
dv to na vdom bolestmi. Tak by bylo zazeno vechno nezbytn.
Bolestiv loketn kloub se vzpr dal he a star se o nezbytnou pauzu
na rozmylenou, v n me hr pezkoumat sv hlub pohnutky pro
takov pepjat pohyby. problematickou se situace stv jen tehdy,
kdy postien tento jednoznan pokyn tla peslechnou a neltostn
jako dosud hraj proti ostatnm a tla je ke zdi. Jejich kolem by bylo
prohldnout ideu hry a hrt hrav. To, co udlali pro svj tenisov
loket, plat pirozen nejen pro tenis, nbr analogicky pro vechny
odpovdajc situace. I ten, kdo jet nikdy nedrel v ruce tenisovou
raketu, me trpt tenisovm loktem.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.21 Od ruky.
682 M lepk ruce, neb dlouh.
683 Kdy ruku ruka myje, (a) bvaj ob pkn.
684 tst jde pod ruku.
685 Leniv ruka hotov netst.
686 Ruky kdy nepiin, samo se neudl.
687=824 Vstre ruku za pas bych to udlal.
688 tyry ruce vc udlaj, ne dv.

243

689 Nkolika rukm snz.

690 Pejmaj sob ruce.
691 Podati ruky.
692 Obma rukama (t. rd) zaal (t. usiloval).
693 Nelitoval rukou.
694 Ji jest ped rukama.
695 Vrn ruka nic netrat.
696 Vm, co v rukou drm.
697 Polom ruku na sta sv.
698 Mnoho rukou, mlo dla.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Co skuten chci, kdy uvdm do pohybu vechny pky? Koho

chci vyadit ze hry? Kde to pehnm, kdy nasazuji vechny
pky?
Kter odkazy na klid jsem pehldl?
Jak odpor se souasn zved, kdy zvedm svou raketu k deru?
Jak nepiznan motivy (jak ctidost?) mnou hbaj?
Kter dery se ke mn vrac a otsaj mnou (mm kloubem)?
Komu byly vlastn ureny?

IX Ruce
Ruce jsou orgny, ktermi jednme, ktermi uchopujeme a
sahme po nem, do kterch pevn bereme svj ivot, jimi uzavrme
smr, oetujeme nemocn, hladme a ehnme, ale i manipulujeme (z
latinskho manus = ruka). Dvojice slov jako chopit a pochopit,
nco uchvtit a bt nm uchvcen ukazuj, jak zce jsou ruce
spojeny s vymi funkcemi. Kad mal dt se u znt a poznvat
svt touto cestou. Abychom mohli nco pochopit, musme to vzt v
penesenm smyslu do ruky, a to se dje analogicky k tomu, e po tom
shneme. Kdy po nem sahme, je palec v opozici k ostatnm prstm.
Kdy chceme nco pochopit, sahme rovn po opozici. Jen s pomoc
pojmu chud meme pochopit obsah pojmu bohat, to, co je
velk, pro ns bude pochopiteln jen skrze to, co je mal, a dobr
odkazuje na zl. V polrnm svt potebuje veker pochopen a
chpn protiklady. Ruka to anatomicky znzoruje.
e monost naich rukou objasuje prapvodn princip, ktermu
podlhme. Je to Herms Merkur, bh obchodu a vyjednvn,
rukodlnch emesel a zrunosti, stejn ikovn jako rafinovan

244

vyjednava, kter je zodpovdn za spojen mezi bohy a lidmi, ale i

mezi lidmi navzjem.
Ruce jsou velmi individuln orgny. Nenajdou se dv stejn ruce.
Kriminalist vyuvaj tto skutenosti, kdy zjiuj totonost pomoc
otisk prst a ar v dlanch. V rmci nonverbln komunikace jsou ruce
stejn spolehliv jako sta a podstatn upmnj ne vyslovovan
obsahy. Dokonce i jejich teplota dovoluje init vznamn zvry. Tepl
ruce vyjaduj pn navzat kontakt, vychzej od srdce stejn jako
krev, kter je zahv.70 Studen ruce mluv naopak o odstupu. Nejsou
dobe prokrveny a prozrazuj, e jejich majitel je ve sv ivotn sle
zdrenliv a nen pipraven na pohyb. U studench, zpocench rukou
se navc projevuje strach. Kdy nkomu na rukou vyr studen pot,
ct se tento lovk spe ztrapnn ne komunikativn naladn.
Obdivuhodnou upmnost rukou a jejich poctiv ke vyuvme
pi psychoterapii, kdy bhem sezen mme a pozorujeme odpor ke.
Zejmna v kritickch fzch se vyplat hovoit pmo s pacientovou
k, protoe jej odpovdi jsou pmj a bezvhradnj. Zatmco
jejich majitel se tv naprosto chladn a klidn, jejich ruce u mohou
prozrazovat velk pohnut, kter se jet nedostalo do pacientova
vdom. Je to tedy ke ruky, kter zprostedkovv to podstatn z
hlubin due.
Siln ruce, kter jsou dobe prokrven a u pi pozdravu srden
tisknou podvanou ruku, prozrazuj nkoho, kdo je zvykl piloit ruku
k dlu a brt svj ivot pevn do svch rukou. Naproti tomu existuj
ruce, kter nm jejich majitel pi pozdravu tm ponech. Tento model
lekl ryby chce ct: Me si se mnou dlat, co chce, j nemm
vbec dn nroky (na ivot). Nakonec je teba se zmnit o
senzitivnch, citlivch rukou, kter i bez silnho fyzickho stisku
mnoho ct a vyjaduj. Pat prv takovm lidem. Mezi tm je mnoho
pechodnch typ. Jen skutenost, e kad m svj rukopis v
konkrtnm i penesenm smyslu, ukazuje irok vrazov monosti
rukou.
To, e si pi pozdravu nebo louen podvme ruce, pochz
zejm z doby, kdy lid nadan intuic samozejm chpali e rukou.
Kdy jet dnes uzavrme obchody stiskem rukou, je to rovn symbol
estnosti. Pi stisku rukou lze ctit, zda je obchod v podku a pnosn
pro ob strany.

245

Z ei rukou tak lze pochopit mnoh, ani bychom museli

vyhodnocovat ry v dlanch nebo rukopis. I takov metody dosud
povaovan za okultn zanaj bt pozvolna uznvny. Skupina
anglickch lka prokzala ped nedvnem pesvdivou souvislost
mezi dlkou ry v dlani a dlkou ivota. Vechny tyto monosti
ukazuj, jak jsou nae ruce individuln, co vechno mohou vyjadovat
a jak jako nae nejlep nstroje srozumiteln objasuj nae ivotn
dlo. Ukazuj problmy s kontaktem a struktury komunikace, prozrazuj
nai schopnost navazovat spojen a odhaluj nae zvazky.

1. Dupuytrenova kontraktura neboli zkivena ruka

U tohoto obrazu nemoci se lachov plocha uvnit dlan postupn
stahuje, ponajc u malku. Ruka je nucena se natrvalo zavt, a tm
objasuje mnohostrannou symboliku. Je to na jedn stran znmka
neupmnosti, nebo aby lovk nco upmn potvrdil, dv na to sv
slovo a k tomu pouv otevenou dla. Protoe i estn slovo se
vyjaduje symbolickou cestou oteven dlan, me jt u zaven dlan
vedle neupmnosti i o neestnost. V jejm uzaven se na druh stran
odr i zkost a strach. K tomu se dru dojem keovitho staen.
Palec obemknut ostatnmi prsty je u dt typickm znakem pro strach
a nejistotu. Pst zaat v kapse vyjaduje vedle strachu i agresi a asto
jde oboj ruku v ruce. Neestnost vstupuje opt do hry, je-li tato ruka
ukryta v kapse a nehty, jej drpy, v dlani. Kdy lovk zvol zaatou
pst jako symbol vdom, jako je to napklad u symbolu bojovn
rozhodnho dlnickho hnut, je tma agrese a boje jednoznan, ale ve
stnu bojovho ducha pesto vdy h i strach. V kadodenn
gestikulaci plat zaat pst jako hrozba, pomsta nebo bojovn
odhodln. Palec, kter jako jedin stoj proti ostatnm tyem prstm,
je symbolem jednoty a individuality. Je-li ostatnmi prsty obemknut,
vystupuje v tom rovn poteba ochrany, kter me bt ivena jak
strachem, tak agres, je je jak znmo nejlep obranou.
Symbolika zaat psti me konen vyjadovat i tajnstkstv.
Postien nechtj vyrukovat se svou jedinenost, protoe jsou pli
bojcn a nejist nebo pli agresivn. Obraz nemoci tedy na jedn
stran odhaluje neupmnost a skryt mysly, na druh stran vyjaduje
existujc, ale neproit agrese. Postien si ovem nejsou tchto
tendenc ve svm jednn vdomi, a proto se jejich tendence promtaj
do tla. Ruka staen v pst v dsledku uzlovitch zbytnn navc jet
vytv obraz chamtivosti. Ve skutenosti vak postien nemohou

246

konkrtn ani brt ani dvat. Kdo jen vechno zadruje a nic u nedv,
ten tak pirozen nic nedostv. Neme u ani podat nkomu ruku.
Prsty ohnut v paty to ukazuj stejn jako uzliny, kter postien
neustle skrvaj v zaven dlani. Uzliny symbolizuj problmy, kter
postien tak keovit skrvaj ped svtem, e si toho kad ihned
vimne.
Ve vtin ppad jsou postieny ruce a jejich skutky, velmi
zdka chodidla a oblast stanovisek. Postien strana dovoluje dle
diferencovat tento obraz. Charakteristick je chovn v socilnm
kontextu. Je-li postiena levice, postien ji pokud mono skrvaj, a
tak trp stejnm osudem jako lev, ensk, citov strnka. Je-li to
pravice, je to spoleensky obtnj, ale nemn upmn. Jsou-li k
tomu nuceni, podvaj postien na pozdrav levou ruku. Nehled k
tomu, e to vdy psob ponkud neohraban a nemotorn, symbolicky
je to naprosto jednoznan. Pravice, kter vykonv moc, je skryta,
zato se ukazuje nevinn levice. Jsou-li postieny ob ruce, nelze u
pedstrat dnou otevenost, nen mon ani normln pozdrav.
Zekne-li se lovk pln srdenho objmn, pak i to je upmn.
Odvrcen strana takov uzavenosti vak me vyjt na svtlo tehdy,
kdy se postien ani te nechce vzdt tlesnho kontaktu pi
pozdravu. Me pak nap. podat zavenou ruku, zvenku ji sevt a
takkajc ji dret v zajet. Prv pi pokusech o pozdrav je patrn
obrazn problematika. Postien ji nejsou oteveni vi ivotu.
Dokou se ho chopit prv tak mlo jako rukou podvanch na
pozdrav. Tragika tto situace je patrn i z toho, e u nemohou podat
ani pomocnou nebo zchrannou ruku. Ze svho chamtivho snaen mt
vechno (pedevm vechno materiln) pevn v rukou a u to nepustit,
nemohou na konci svho ivota vzt do svch rukou u nic. Npadn
asto maj paraleln problmy s alkoholem. Tm pilvaj vodu do ohn
a skrvaj to. Spolu s rukou se symbolicky uzavraj. Maj svou dui na
dlani, vichni ji mohou vidt, a proto ruce schovvaj.
Se znetvoenma, zaatma rukama nen mon ani ist
uzavrn obchod, kter by se muselo zakonit stiskem rukou.
Kontraktura ruky brn poctivmu obchodnmu kontraktu, kterm nyn
prosvt temn stnov strnka paktu, pi nm maj ob strany zalubem
temn, nevysloven mysly. Je to takzvan obchod pod rukou.
kolem je znovu provat kvalitu vlastnch skutk a i pes
negativn asociace se k n piznvat. Jde o to, aby si pacient piznal, e

247

chce brt a ponechvat si vci pro sebe a e skrv mysly, kter

nejsou ureny pro zveejnn. Je-li tento egoismus provn vdom,
nemus se odret v tle. Tot plat pro agresivn vzruchy, strach a
nejistotu. Chamtivost lze transformovat ve smysluplnou zdrenlivost,
tajnstkstv v mlenlivost, vbuchy agresivity v kypc ivotn
energii, strach v moudrou opatrnost.
Otzky
1.

2.
3.
4.

5.
6.
7.
8.
9.

Kde jsem neupmn? Jak pokyn mi dv forma, do kter jsou

seveny m prsty?
Kiv ruka symbolizuje platnost, co symbolizuje moje ruka?
Mohu se jet zaruit za svou nevinu?
Co skrvm ped sebou a ped okolm? Koho nebo co mm pevn
v rukou? Komu plat hrozby, kter vyjaduje m ruka?
Kam vlastn pat bojechtivost, kter se odr v m zaat psti?
Kde zasahuji a nepiznvm si to? Jak je to u m s dvnm a
branm? Co pro m znamen, e u nemohu nastavit ruku, ale ani
u tu nikdy nestojm s przdnma rukama?
Jak uzel problm mm pevn ve svch rukou, take ho nikdo
jin nevid a jen j ho ctm?
Z eho mm strach, co m tak znejiuje a brn mi ton t
svou individualitu?
Co pro m znamen, e u nikomu nemohu podat ruku (pro ivot,
na pomoc)? A e u se nemohu chopit zchrann ruky?
Co chci skrt? Ped svtem? Ped sebou?

2. Nehty na rukou
Nehty na rukou i na nohou jsou dalm vvojovm stupnm nebo
pozstatkem drp, a maj tedy co init s nam agresivnm ddictvm a
s nam pvodem. Od doby, co u sv drpy pmo nenasazujeme v
kadodennm ivotnm boji, musme si je tupit. Dve se
opotebovvaly jako u elem. V tomto bod bude stejn poctiv jako i
stzliv, kdy se ohldneme zpt do e zvat a zjistme, kdo krom
ns m drpy. Pot by snad mohl bt patrn agresivn aspekt neht
stejn jako lid.
V na dob, kter je souasn odmtav vi agresivit a pitom
mimodn agresivn, u nen tak jednoduch udrovat nae nehty v
dokonalm podku. A u jsou napadeny cizmi okupanty jako nap.

248

plsnmi* nebo pedevm dtmi dobrovoln amputovny

okusovnm*, a se lmou nebo snadno tep, vdy vrhaj svtlo na nae
zachzen s agres. V nkterch kulturch se jejich dlka povaovala za
znmku toho, jak velmi je lovk vzdlen odpudiv kadodenn
manuln prci. Vedle toho tento obyej ukazoval, kolik agresivity je
nezbytn k tomu, aby si lovk takov ivotn styl prosadil a urval si
tolik moci, co se za nehet vejde. I u ns pstn nehty na rukou
charakterizuj duevn pracujc a jejich rafinovanj zachzen s
agresivitou.
V na kultue je to pedevm ensk svt, kter pyn nos sv
symboly agrese, nkladn o n peuje a rozmanit je barv. Lak na
nehty se stal pevnou soust ivota. Nkdy m barvu perleti, on leskl
ltky, do n se hal rzn obyvatel vodn e, a signalizuje, e
agresivn tematika se u jeho majitelky promnila v nco zcho,
cennho. Volba erven barvy, kter pevauje, se velmi shoduje s jej
symbolikou, je to toti barva boha vlky Marta a jeho protihrky a
druky, bohyn lsky Venue. V rud nalakovanch a dlouhch
nehtech na rukou se agrese a lska poj ve ve a takto zdraznn
drpy signalizuj erotickou svdnost, kter vdy erpala z tchto dvou
zdroj. Nen se emu divit, vdy Ers-Amor, bh erotiky, je syn
Venuin a Martv. S otcovou vlenou zbran, lukem a pem,
vysteluje do srdc lid matino nalhn, lsku.
Pomyslme-li na svtla semaforu a na zadnici pavina, je erven i
klasickou, daleko viditelnou signalizan barvou. Rud nehty na rukou
pitahuj pozornost na sebe, na svdnost svho majitele nebo na krev,
kter kane z konek jeho prst. Nehty maj konen i saturnovsk;
vymezujc charakter, mohou toti tak signalizovat: Jen potud a dl
ne.

Znt nehtovho lka

Tento obraz nemoci oznaovan tak jako panaricium se me
vyskytovat jak na nehtech rukou, tak na nehtech nohou. Nehtov lko,
msto, z nho se nehet vyivuje a roste, je hnisav zanceno. Znt v
tto oblasti ztlesuje konflikt o msto agrese, pp. vitality. Podobn
jako u zntu dsn (gingivitidy) je zde naznaeno tma prvotn dvry.
Nstroje agresivity, drpy a zuby, potebuj zdravou zkladnu, aby
mohly bt agresivn, jak je jejich poslnm. Analogicky k tomu

249

potebuje lovk prvotn dvru, aby mohl vyjadovat svou agresi, svou
vitalitu a energii.
Chyb-li dtem sebedvra a pedevm dvra v rodie,
neodvauj se bt agresivn. Dtti, kter vypad vyloen jako hodn a
ptuln, asto chyb dvra. Odv-li se naopak dti neho, co rodie
vbec neoceuj, dvaj tm najevo dvru, nebo i kdy sv agresi,
pp. vitalit daj voln prbh, mohou s rodii potat. Avak dti,
kter se neustle dr mminy sukn, naopak prozrazuj strach a
chybjc dvru.
Kdy se ke konfliktu o zkladnu agrese v nehtovm lku pid
okusovn neht, je situace jet zejmj. Dt se neme odvit vzt
svj ivot tokem a ukzat drpy. ivotn energie nem dostatek
ventil, a tak dt smruje svou agresi vi sob a tup sv nstroje
agresivity. Msto toho, aby byli rodie rdi, e toto kousn nen
nameno proti nim, sahaj nezdka po trestu. Pi pokusu odnauit sv
dt zlozvyku, zatlauj problm s agres jet hloubji do stnu. Je to
prv upmnost symptomu, kter zpsobuje, e rodie jsou tak
rozzlobeni. Kad nyn me vidt, jak jejich dt nem dnou
vitalitu.
Nkter dti zachzej v takovch situacch tak daleko, e si
okusuj i nehty na nohou. Co by mohlo vce objasnit jejich hlad po
agresi? Petrvv-li symptom a do doby mld nebo dokonce
dosplosti, ukazuje to stle existujc nedostatek monost, jak projevit
vlastn vitalitu. Nezdka symptom miz, aby se pozdji objevil v jinm
rouchu, napklad ve form alergie.
Protoe pacienti si asto okusuj tm cel nehty, jsou koneky
prst nechrnn a nchyln k zntm. typick panaricium nebo
nehtov ved vak postihuje o sob neporuen nehty, kter maj nhle
tendenci zarstat dovnit. Zarvaj se do vlastnho masa, a zahajuj tak
vlku. Situace vtinou nen tak chronick jako u okusovn neht,
nbr jde spe o akutn konflikt. Jsou ovem lid, kte se stle znovu
vracej na tuto rovinu boje o svou prvotn dvru.
Vedle typickho vedu v nehtovm lku existuj i jin druhy,
kter mohou jt a na kost. Je-li postiena okostice, kosti nebo lachy,
zachz obdobn hloubji i objeviv se duevn problematika.
tonky ve fyzickm smyslu jsou vtinou hnis vytvejc
stafylokoky nebo jin bakterie v rmci takzvan smen infekce.

250

Zatmco tito pvodci nemoci vyvolaj znt, vlastn vyvolan tmata

dostanou pli mlo prostoru. lovk, kter vede vlku sm se sebou,
pp. jeho zbran jsou zpochybovny zevnit i zdola, takkajc z
vlastn zkladny, by se skuten st mohl brnit, nehled na to, e by
mohl bt sm od sebe ton. U obyejn ved v nehtovm lku
me vst a k odlouen nehtu, a tm naznaovat ztrtu
obranyschopnosti.
Drpy, doasn neschopn boje, naznauj uebn kol
optovn vyzvednut vlastn vitality a agrese na vdomj rovn.
Vlka o tlesn systmy zbran by se mla vst na rovinch, kde je
mon vyeen. Msto tlesnch zbran se zde nabzej zbran ducha.
Ale i vdom drpn a krbn je jet smysluplnj ne pstovn
ved v nehtovm lku.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.24 Od prst.
702 dko sob co lid z prsta vyssuj.
703 Prstem se ho dotekl.
704 Podli mu prstu, ujme t za celou ruku.
699 Ji ho m v hrsti.
700 Pila mu vra do hrsti.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Kde bych ml ukzat sv drpy a neodvauji se? Kde nevdom

pipoutm, aby se mi nco dostalo za nehty?
Do jak mry jsem kvli strachu z agrese bezbrann?
Kde jsem v penesenm smyslu obt sv agrese?
Jak bych mohl zskat dvru ve svou slu a vitalitu?
Kde asi jsou smyslupln monosti pro mou agresivn
obranyschopnost? Kde by se dal mj hlad ukojit lpe?

X. Hrud
Hru je jednak orgnem, co se te ensk prsn lzy, jedna i
centrln oblast na horn poloviny tla. Hrudn ko tvo vedle lebky a
pnve tet dleitou schrnu na ivotn dleit orgny. Skrv n
orgn kontaktu a komunikace, plce*, a n energetick sted, srdce*.

251

Zatmco lebka a pnev jsou pevn, a tm pomrn nepoddajn

ndre, vyznauje se ko z eber a sval obdivuhodnou pohyblivost.
Nejen e obsahuje dva orgny, srdce a plce kter se neustle hbou v
rychlm rytmu, ale probh v nm i dechov rytmus s tuctem roztaen
a staen za minutu Kloubn upevnn eber na ptei a jej elastick
chrupavit spojen s hrudn kost umouje tuto velkorysou
pohyblivost i pes svou prunost se hrudn ko podob pevnmu hradu,
kter chrn citliv obsah.
V jeho stedu le v podob srdce centrum krevnho a
energetickho obhu. Na tlesn rovin se vechno to kole srdce. Pro
vchodn mylen je srden akra, anhata, tvrt a prostedn ze sedmi
energetickch uzl a souasn sted energetickho tla lovka. Plce
jsou orgnem komunikace, protoe proud vdechu, pslun
modulovan hrtane a sty, formuje nai e. Pomyslme-li na to, e
lovk je pedevm sociln bytost, biologov hovo o politickm
tvoru zoon politikon, bude snad zejm, jak vznamn je msto naich
srdench pocit a na komunikativn vmny pro nai existenci. Pro
vznamov vklad hrudi je dleit i to, e je stedem, a tm mstem
integrace veho, co sestupuje shora jako to, co je racionln, co stoup
zdola jako to, co je: intuitivn-archaick, a co pichz zevnit jako to,
co je emocionln Ve sv form a funkci odr, jak se lovk
vypodal s tmto mnohostrannm kolem.

1. irok hrudn ko 71
Kdy svalov panc a pevn klouby zesiluj chrnc funkci
hrudnho koe z pehnan poteby ochrany, stane se z koe klec, kter
dr v zajet srdce a plicn kdla. Je-li snad tato klec v dsledku
odpovdajc nafoukanosti i dost prostorn, pesto zstv vzenm.
Zajme-li lovk tvora s kdly, je vlastn smysl jeho ivota ztracen.
Plce jako orgn vmny jsou omezeny ve svch monostech a
nemohou odvdt ven vechny zplodiny ani pivdt erstv vzduch v
souladu se svmi monostmi. Vzduch je na primrn ivotn energi,
obsahuje toti kyslk, kter ns dr pi ivot, pp. prnu, ivotn slu,
kter nm dv nai energii. Jestlie mme tak i tak sklon vyuvat jen
malou st na plicn kapacity, je dal omezen sluiteln snad s
peitm, nikoli vak s naplnnm ivotem. V podob srdce se dostv
do zajet orgn, kter ije z vmny ivotn vy a z vmny srdench
pocit. Lska, jeho hlavn poadavek, umr v zajet, nebo ije z toho,
e ji lovk dv a pijm.

252

Kdy vypneme hru, pln se nadechneme a pak zadrme vzduch,

uvdomme si tento nadut, strnul stav. Relativn rychle se dostav
pocit nabuben a plnosti, ovem plnosti, kter ns t. Svou
nafoukanost se stv horn polovina tla dominantn. Pocitov, ale i na
rovin energetickho zsobovn je jej pehnan nadutost na kor doln
poloviny tla. Stejn jako se mohutn hru zved nad zbytek tla,
stejn tak odr tento tlesn stav zkladn duevn postoj, kter chce z
pocitu pevahy kontrolovat sebe sama i zbytek svta. Hlasem silnho
pesvden, kter vychz z prsou, se lovk dl silnjm, ne je.
Typickm obrazem nemoci je v tto souvislosti rozedma plic se
soudkovitm hrudnkem. Jde pi nm o siln rozen, sudovit hrudn
ko, kter je ztuhl a nepipout ani prunost ani otevenost pro ivotn
energii dechu.
K tomu, aby se lovk takovm zpsobem v sob mlil, je nutn
potlaovat pocity. To je takovmu hrudnmu typu opt blzk, ve sv
strnulosti se toti uzavr protkn vech energi. Mohutn, navenek
tak psobiv klenba hrudnku se tak nezdka stv hrobkou nnch
duevnch hnut a cit. Majitel takovho objemnho hrudnku zdka
plou a neukazuj slabiny, kadopdn ne oteven a u vbec ne
veejn. Zato maj sklon k hektickmu shonu a spchu, ke snahm o
dominanci a ke kontrolnmu ntlaku, k pepnn (hypertonus = vysok
krevn tlak*) a k problmm se srdcem, k astmatu* a k rozedm plic*.
Srden pote se v podstat podobaj plicnm. Zatmco pacienti
nechvaj sv pod vysokm tlakem pracujc srdce zemt na anginu
pectoris* nebo na infarkt*, beznadjn nafouklm plicm u astmatu a
rozedmy se nedostv dost ivotn energie.

2. Zen hrudn ko
Lid se zenm hrudnm koem provaj tse opanho druhu.
Tam, kde majitel irokch a neobvykle nepimench hrudnch ko
uprosted tto plnosti citov strdaj, trp lid se zenm hrudnm
koem zkost. Zatmco nafoukan lid trp okol nadutost svho ega a
nezdka sami sebe zabjej, prozrazuje nevyvinut, vpadl hru prv
takov ego. Vzdleni tomu, aby si pivinuli svt na sv prsa, postien
se ct bt slab na plce, przdn a v koncch. I tento ivotn pocit lze
snadno proctit, kdy lovk pln vydechne a del dobu nenadechuje.
Pocit tsniv przdnoty nabv velmi brzy neho muivho a
zoufalho, postien jsou svzni zkost a strachem. Neustle maj

253

pocit, jako by se jim ve vech konetinch usadil strach a hrza a jako

by museli z poslednch sil ovldat sebe i svj hrudn ko.
Pi nedostaten hloubce dechu a slabm srdenm rytmu se
prvem ct bt ivotem zapomenuti, zapomnaj si toti nabrat
dostatek erstvho vzduchu a pedvat ho sv krvi. Potud neudivuje, e
asto trp pocitem, e vychzej naprzdno, a oekvaj pomoc zven.
Zkladn duevn nladu utvej pocity malosti a mncennosti a po
deprese. zkost, pp. strach je pevldajc kvalitou ivota. Postien se
ct asi jako mal ed my, przdn, zbyten a odstren. Jsou tak
nenpadn, e je to naopak npadn. Unaveni tmto ivotem,
zapomnli, e to, co ve sv zk hrudi pipoutj, m se ivotem mlo
spolenho. Hrudn ko, kter chce vlastn petkat pocity a emocemi,
je u nich pli mal, przdn a uzaven. Zato mohou mt v hlav
veskrze velk mylenky a po fantazie, e jsou vemohoucn.
U jejich protihr s mohutnm hrudnkem je tento ko pli
velk peplnn a rovn uzaven. Oba typy se na rznch plech
zabarikdovaly vi ivotu. Nafoukan si stav pevnosti, pacienti se
zenm hrudnkem a zvenou potebou ochrany szej na to, e se
budou ped ivotem maskovat. Tak jsou oba typy ve sv extrmn
protikladnosti v rozhodujcm bod jednotn: Na zklad pocit
mncennosti nejsou oteven a nepropoutj ivotn energii.

3. Obrazy nemoc hrudi

Zlomeniny eber
Zlomeniny eber, zejmna sriov zlomeniny, vysekvaj prlom
do pevnosti hrudnho koe. Je zapoteb znan sly a zvlt stsujc
a spoutvajc situace, aby se naruil tak elastick tvar, jakm je
hrudn ko. Normln by se lovk celm tlem vyhnul nebo by npor
zachytila prun struktura eber a chrupavek. Pi zlomenin eber mus
bt sla nadmrn a zashnout ob nepipravenou neboje postien
seven a neschopen se ze stsujc situace vymanit. Popis tlesnho
stavu charakterizuje souasn i duevn situaci a nutn vede ke
zlomeninm eber, aby se zlomila i strnul a stsnn situace. Nakonec
je to i pokus udlat dru do pevnosti a nsilm si vynutit odpranou
otevenost.
Oteven tlesn vynucen zlomeninou a pedevm vt
pohyblivost, kter je tm zapojena do hry, by bylo teba uskutenit na

254

duchovn-duevn rovin. Dky zlomeninm jsou pechodn uvedeny

do chodu pomocn klouby, zlomen msta. Prevenc dalch
zlomenin by bylo dobrovoln oiven mnoha dosud existujcch
monost pohybu. Flexibilita je tmatem a kolem, kter je teba
uskutenit pedevm v penesenm smyslu. Je nutn nechat vniknout
dovnit nco novho, otevt se i extrmnm podntm a uvst pohyb do
svta srdench pocit a vmny, kter tlesn ulev hrudnmu koi.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Co krom nsil me jet vypit trezor mho hrudnku?

Kter oblasti mho citovho svta jsou tak uvznny, e jedinou
anc je nsiln osvobozen?
Kde jsem se dostal tak do zkch, e u jsem bezmocn vydn
pouze vnjmu nsil?
Jak dalece jsem zanedbval vmnu?
Odvauji se dt ve svm ivot opt prostor tmatm otevenosti a
flexibility?

Chrpn
S pibvajcm vkem stle astj fenomn chrpn se skrze
dech tk tmatu komunikace. K tomu se dru problematika rytmu,
kter se projevuje v nepravidelnch dechovch fzch. Komunikace
probh v noci bez okolk a hrub, ve he je znan odpor. Chrpajc
lid maj strach, e druh ru, a dlaj to noc co noc. Jejich kontakt s
okolm je naruen. Organismus naznauje, e alespo v noci chtj bt
sami. Skrze zvuky si dr druh od tla. Pod zminkou, e nechtj
obtovat, si zjednvaj prostor, pp. si pro sebe prosazuj vlastn
prostor. I kdy tak aktivn zdrazuj, jak rdi by strvili noc ve
spolen manelsk posteli, jejich symptom mluv jinou e. Pokud by
se nkdo pesto odvil se k nim v noci piblit, potebuje znanou
pokoru a ochotu poddit se jejich rytmu, kter nelze peslechnout, nebo
alespo mus pout chrntka na ui. Tak nebude chrpajcho slyet. Je
mimo pochybnost, kdo zde udv tn. Lze mt podezen, e chrpajc
lid nejsou s to si pes den zjednat prostor, postarat se o odstup a
respekt a udvat tn. Hlasit demonstruj, e potebuj vce pozornosti,
kadopdn co se te jejich non a Stnov strnky. Ta odpovd
ensk, temn sti due.

255

ezav; a zadrhvajc zvuk v jedn nebo obou dechovch fzch

hovo pro tvrdou, neuhlazenou komunikaci. Za n se skrv drsn
argumentace a nmaha pi sdlovn, kter si postien nejsou vdomi.
Druhm je vak hlun, demonstrativn, nepeslechnuteln a asto
agresivn styl sdlovn patrn. Skutenost, e chrpajc lid jsou
jedin, kte sv chrpn nesly, poukazuje na to, e jsou tak jedin,
kte nevnmaj svj styl sdlovn.
V noci potebuj ventily, aby vyjdili svm drsnm zpsobem
vechno dosud nevyen. Velk spoteba energie u tohoto typu
komunikace je patrn z jejich nmahy. Po probuzen jsou ve shod s
tm mn odpoat.
Problm s rytmem se projevuje v asto se vyskytujcch extrmn
dlouhch dechovch pauzch, kter si reflexn vynucuj zvl dlouh
ndech. Chrpajc lid demonstruj, jak velmi v komunikaci uvzli na
jednom plu. Odr se zde forma sdlovn namhav tak, a je lovk
mlem bez dechu, kter si vynucuje odpovdajc dechov pauzy.
Dlouh intervaly bez dechu ukazuj, e asto vbec dn vmna
neexistuje. Komunikace (z lat. communis = spolen) je sdlen.
Chrpajc lid vak spe nesdlej a blokuj se do chvle, ne krtce
ped uduenm opt zalapaj po dechu tak, e to nelze peslechnout.
Nedchat znamen neastnit se ivota.
Dlouh spnek, kter lze pozorovat u vtiny chrpajcch lid,
dokld, e na zklad svho vyerpvajcho stylu sdlovn potebuj
jednak dlouh fze regenerace, jednak je tento druh spnku mlo
osvuje. Nzkou kvalitu kompenzuj kvantitou. V tom by mohlo
spovat i vysvtlen pro odkaz, kter uvd statistika, e chrpn je
nezdrav. Chrpn o sob je snad mn nezdrav, spe je nezdrav
celkov situace.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Kde pehnm jeden pl skutenosti?

Do jak mry u m chyb spojen mezi extrmy?
Jakou roli hraje sdlovn ensk strnky due?
Kde se uzavrm ped proudem ivota?
Co je v m komunikaci oddlujc, co spojujc?
Jak mohu najt harmonick ivotn rytmus?

256

Zstava dechu u novorozenc neboli nhl mrt dtte

Tento v posledn dob stle astj obraz nemoci, pp. smrti, je z
lkaskho hlediska naprosto nejasn. Novorozenci umraj na zstavu
dechu a jsou nalzni v postlkch mrtvi, bez symptom nebo znmek
njakho vnitnho boje. Psob to, jako by zapomnli dchat. Akoli
samozejm neexistuj dn terapeutick zkuenosti, maj postien
rodie velk zjem na tom, aby byla zhadn udlost vysvtlena. Jej
prbh se jev jako peruen komunikace se svtem, snad bychom
mohli ct s tmto svtem. Nae ohroen ivotn prosted zejmna ve
velkomstech a zejmna pro dti u skuten nen hodnotnm mstem k
ivotu.
Ani bychom na to chtli zcela svdt nhl mrt dt, pesto
stle vce dt trp a umr na nemoci dchacch cest od uzvru hrtanu
pi zkrtu pes jeho neprchodnost u bronchitidy* a po astma*.
Paraleln s ve uvedenm nevysvtlenm fenomnem dochz k
jinmu, stejn tajuplnmu dramatu ve svtovch moch. Zase a znovu
pchaj velryby dokonalou sebevradu tm, e plavou na mlinu a tam
umraj. Lidsk pokusy zabrnit tomuto dramatu jsou asto zmaeny
silnou vl tchto zvat.

4. ensk hrud
ensk hru je velmi dleit jak svou funkc, tak svm tvarem.
V lkaskm jazykovm zu je latinsky nazvna mamma, symbolizuje
mateskost a schopnost kojit. S rstem dtte v bichu rostou i prsy, po
narozen dtte jsou pln v dsledku vyluovn mlka. Prvn piloen
dtte k prsu vyvolv u matky i dtte radostn pocit. Krom toho m
pzniv inek na poporodn bolesti a smrtn dlohy. Je to takkajc
signl k regeneraci po porodu. Krom pocit tst a radosti, kter
vtina matek pociuje pi kojen, pin sn plnch prs levu a je i v
tomto ohledu pjemn. Akoli sn je reflex, kter je dtti vrozen,
napluj je doteky na mkkch prsou a proud teplho mlka rovn
pocitem tst a spokojenosti.72
ensk hru je krajn citliv. Jemn hladc doteky dtsk tve a
pedevm sajc dotek rt a jazyka vyvolvaj u mnoha en pocity
slasti. V tomto smyslu je zklad matesk lsky i sexuln povahy.
Groddeck vychz z toho, e sn rozncuje v en ve a podncuje
ji, aby znovu vyhledvala pohlavn styk. Interpretuje toto dn ve

257

slubch zachovn druhu jako biologicky smyslupln. Proti tomu

ovem mluv skutenost, e prv kojen je ochrana ped novm, pli
brzkm poetm.
Sexuln tematika kojcch prs je poprna pedevm tmi, kte
vyzvedvaj matestv do nebes, sexualitu vak zatracuj do pekel.
Celkov vztah enskch prs k sexualit je naopak nesporn. Jak pi
kojen tak pi lbn jsou s rozko brny do st, co je dn, kter je na
horn rovin tla nikoli nepodobn dole probhajcmu pohlavnmu
styku. Prs zde m roli vnikajcho penisu, stn dutina odpovd poevn
klenb.
Naprosto nehled k tomu, zda u dt pi kojen prov v matce
tak enu, je centrln vznam ensk hrudi v dalm ivot jasn.
Pitisknut na hru je vbec prvn, kter lovk prov. Potud je
zejm, e i nadle hled lsku na hrudi druhho lovka. To plat
samozejm i pro eny. Rdy se tisknou na hru druhho lovka, a
provaj tak pocit bezpe. ena nemus bt vbec lesbick, kdy se
ct dobe na hrudi jin eny. Vztah eny k hrudi jin eny je pirozen
bli ne napklad vztah mue k du jinho mue. Pitisknout nkoho
k hrudi je vdy gesto nklonnosti a lsky. Tak soucit nevyjaduje
intenzivnji a veleji dn jin orgn, nikde se lovk neme nap.
lpe vyplakat. To, e jsou prsy vedle sv matesk, ivc funkce i
orgnem vztah, ukazuje skutenost, e jedin u lovka jsou stle
vrazn vyznaeny, zatmco jin savci je rozvjej jen doasn ke
kojen.
V pohlavn lsce se hru stv nakonec sexulnm orgnem, mui
toti instinktivn vyhledvaj adra. Tento vraz je o sob nesprvn,
nebo adra oznauj vyklenut nebo zhyb dovnit, prostor mezi tm,
dekolt. Toto msto mezi prsy bylo odedvna odhalovno, aby vbilo
druh pohlav. Jakkoli rzn byly mdn smry v prbhu asu, na
mysln staven tohoto msta na odiv se zapomnalo jen zdka.
Dvj doby byly v tomto smru sten velkorysej, pomyslme-li
napklad na aty s hlubokmi vstihy za doby Ludvka XIV., naprosto
nehled na mdu takzvanch primitiv. Ve starm Egypt se
shodovala hloubka vstihu s velikost spoleenskho vlivu, v
Athnch se mansk eny objevovaly pi slavnostnch pleitostech
s odhalenmi adry. Nahoe bez tedy naprosto nen vynlez na
liberln doby.

258

adra byla a jsou zdrazovna i mn zjevnm zpsobem:

nadzvedvna korzety, podprsenkami souasn spoutvna i
ukazovna, formovna zvltnmi nrovakami nebo prost tm, e si
ena pod nimi zk ruce a vypne se. Dokonce i zdraznn pasu nap.
pskem slou sten i ke zdraznn hrudi. Ozdoby jako broe a
nhrdelnky odkazuj na cennosti, kter le pod nimi. Drdivj ne
nah, odhalen prsa je pro mnoho mu nznak, e by si mohli tento
oteven pohled zaslouit. Tmto smrem jdou stejn rafinovan jako
(polo)vdom triky s padajcmi ramnky at s vstihem a podobn.
Stejn jako mly eny vdy tendenci k tomu, aby svou od prody
zdraznnou hru vyuvaly v socilnch hrch, stejn tak se toho v
dn dob nechtli vzdt ani mui. Mui tm vhradn uruj tyto,
pokud jde o enskou hru, pmoar cesty mdy. Hru je se svou
mkkost a poddajnost st tla, kter klade nejmen odpor. Toto
poznn, kter intuitivn zskali u jako kojenci, vyuvali mui ve
vech dobch k tomu, aby skrze hru dobyli celou enu.
Zatmco eny se mum spe vrhaj kolem krku 73, mui
pravideln nalet na ensk adra. Mkk tvar jejich formy dvou
polokoul je pravdpodobn nejvce zodpovdn za nai zlibu, kterou
mme i pozdji v ivot pro vechny kulat vci. Na jejich form nen
nic odpudivho, spe vechno pitahuje a lk. Jsou popisovna
nronmi i mn nronmi zpsoby vyjden v obrazech, kter
odpovdaj jejich dokonal zaoblenosti a mkkmu zavren forem. Z
plod jsou to v tomto smru pedevm jablka, nkdy i hruky. Jako
pedloha pro bradavky slou maliny a jahody nebo poupata kvt.
Zatmco Maai vychzej i v normlnm jazykovm zu z poupat, my
se nestydme mluvit o bradavkch*.
Tento vraz se spojuje s nm odpudivm, ba odpornm, co
nejspe dvme do souvislosti se starou zlou arodjnic. Kdo by vzal
napklad rd do st bradavici. Toto oznaen tak me bt zcela
pozstatkem inkvizice, onoho kolektivnho projeknho lenstv, kter
vidlo zejmna v atraktivnch ench zl, svdn arodjnice. Tuto
tematiku objevilo ensk hnut, a tak jsou z tto strany podnty, aby se
mluvilo napklad o perle msto o bradavce. Nzev bradavka dv v tto
souvislosti tuit, e v ns panuje podprahov negativn zamen vi
zral enskosti. I takov zamen m svou tradici v djinch. Ve
stedovku hanili nboent fanatikov vstih jako okno do pekla a
prsy jako blovy mchy, pp. belsk koule. Dokonce i politika

259

se zabvala drdivou hrud, a tak se nm dochovaly vnosy, kter jsou

zameny proti jejmu hanebnmu vystavovn na odiv. Zejmna v
katolickch zemch se v onch dobch inily pokusy celkov pedejt
nebezpenmu vvinu prsou nap. tm, e se na noc pikldaly tk
olovn plty.
ensk hru je s odstupem nejdleitj sekundrn pohlavn
orgn i pole pro optick vjemy. V tto funkci je iroce uvna a nkdy
vyuvna. Pedevm americk a italsk filmov prmysl produkuje
hvzdy se zaoblenmi kivkami. Pi pohledu na n bij musk srdce
rychleji. eny jsou redukovny na ti mry, piem na prvnm mst je
objem hrudnku. Tak se hru zjevn stv orgnem, jm se ena mus
nechat definovat a jm se mnohdy i sama definuje. V digitln dob k
tomu sta jedno slo. Staromdnj nzory definuj idel jet
popisnjm zpsobem. adra mus bt pkn formovan, prun a
stedn velikosti. Jsou-li pli mal, jsou degradovna na vadu, jsou-li
pli velk, stvaj se spolu se svou majitelkou nm provokativnm.
Pro ns je jen tko pochopiteln, e existuj kultury; kter maj jin
idel, pp. dvaj pednost povislm prsm, kter symbolizuj
zralost, bohatstv (dt) a pln proit ivot.
m vt jsou adra, tm (sexuln) pitalivj je ena, to je
dnen jednoduch nzor, kter se skrv za digitln definic. Je to
velmi matesky zabarven sexualita. Mun dobyvatel se me v
takovch prsou schovat a nechat se hkat jako nemluvn, kterm
kdysi byl. Potud je bn fetiismus zamen na adra zjevnm
symptomem. Takov mui hledaj v en matku a vce ne zral
genitln uspokojen hledaj emocionln naplnn, bezpe a ochranu, a
tm i silnou enu. e v tom od jdla pes Mickey Mouse a po neustl
hry na kovboje a indiny vynik zejmna americk dtsk kultura, je
udivujc stejn tak mlo jako pslun italsk zliba. Italsk mma m
klasicky pln adra a od hlavy k pat je zamen na vivu svch
malch i velkch dt.
Ze spoleenskho hodnocen, ale i z danho individulnho okol
vyrstaj mnoh problmy s hrud a adry. Idel postavy je dalekoshle
podzen vkusu prv panujcho ducha doby. Jestlie na pelomu
stolet byly dan zaoblen, takzvan plnothl postavy, dnes je to
thl linie. Hollywoodem vytven ideln obraz hvzdy se
zaoblenmi kivkami vyzvedv thlou enu s velkmi adry. V
Evrop udlal kdysi velk rozruch idel Twiggy; chlapeck postavy

260

prakticky bez ader. V tto rozmanitosti idel se nemohou nedostavit

problmy. Skuten se vyjma nosu neprovd na dnm jinm orgnu
tolik z lkaskho hlediska zbytench operac jako na ensk hrudi.
Souasn vak dn jin ensk orgn nen operovn s tak nalhavou
nevyhnutelnost, rakovina prsu je toti nejastjm typem rakoviny u
en.

Rakovina prsu
Rakovina prsu je nejen nejastj rakovinou u en, nbr snad i
nejvce obvanou. Vyrst-li na nejkrsnjm a nejmkm mst tak
citeln nco natolik tvrdho a nebezpenho, vyvolv to navc paniku.
Zvry z veobecn kapitoly o rakovin obecn plat i pro tento obraz
nemoci. Lokalizace a speciln vznam postienho orgnu souvis s
rovinou dn. Kdy mkk tk mln lzy na mst pirozenho
bezpe a slasti ztvrdne a stane se zhoubnou, jsou otevena tmata
matestv, slasti a partnerskho vztahu a poskytuj zkladnu tomuto
dramatu. Postihlo to pacientku na nejcitlivjm mst, v blzkosti
srdce, a ona si to nechv pro sebe, nikomu neprozrad, jak je zrann a
mrzut. Proto mus tlo ukzat, co se skuten dje. Uvnit jej hrudi je
peklo, v nm se zmt srdce.
Vedle aspektu senzibility a citlivosti m forma hrudi v sexulnm
ohledu i vyzvav charakter, a tak se hls i sloka aktivn erotiky.
Fze zhroucen imunitnho systmu, a tm vlastn vypuknut
choroby se u rakoviny prsu asto vyznauje hlubokm zrmutkem,
kter si postien nepiznv v cel jeho i. Bere si vechno k srdci
vc, ne dv najevo, tiskne to k hrudi nikoli proto, aby to pipustila
bl, nbr proto, aby to skryla. Jakkoli zarmoucen nebo mrzut je
kvli zpsobenmu ponen i zrann, nevyki to ven, nbr m
sklon k tomu, aby to ukrvala na prsou, kde se to me ztlesnit a
zmnit v rakovinu.
To, co vypad jako nesobeck zdrenlivost a nkdy se vydv za
porozumn a tak i patn chpe, je spe strach projevit se, stovat si,
bojovat za vlastn zjmy. Vbuchu brn asto i hrdost. Obtujc se
mateskosti je egoismus obzvlt vzdlen, a tak je vdom
potlaovn. V tle se vak opt projev, a sice pesn na tom mst, kde
ije prav dobrosrdenost a matesk pochopen (pro vechno). Proti
tmto vysokm idelm nelze nic namtat, postien vak zejm (jet)
nen s to bezvhradn t takov cle. Nepiznan vhrady se ztlesuj

261

a prozrazuj, kolik belsk energie dmalo ve vlastn hrudi a nyn se

probudilo. Vechna neproit agresivita, bezohlednost, vechno, co ni
a pohlcuje, se nyn projevuje na rovin tla.
Vyivujc mkk tk prs, jejm kolem je dvn, krmen a
poskytovn, se stv egoistickou tak, jakou by postien vdom nikdy
nechtla bt. Tlo j tedy odebr nco, emu se zpuje ne proto, e to
nem, nbr proto, e si to nepiznv.
I pokud jde o hru jako orgn vztah, kles pi rakovin prsu
aktivita do stnu. Rakovina asto ve form vtahovn ke ukazuje, e
postien se vzdala iniciativy a zamila se na stup. stup vak nen v
oblasti tlesn, nbr pouze v duevn, a i tam jen ve smyslu
uvdomn si zptnho spojen (religia). kolem hrudi jako orgnu,
kter n dopedu podobn jako nos, by mimo jin bylo bt aktivn. Jak
dleit je tato sloka, me bt jasn z toho, e na obou tchto
orgnech se chirurgicky provd nejvce zmn, zjevn proto, aby bylo
mono lpe vystavit navenek smujc kvality.
Vdom neprovan, aktivn agresivn prvek se projevuje jak v
rakovinnm bujen, tak v bnm len. Je-li uzlina ndoru, kter je o
sob vdy symbolem nevyeenho problmu, chirurgicky vyznuta
noem, je krvav agrese nepopirateln. Ale i na energii bohat zen
vyzauje agresivitu, pin toti smrt nejen rakovinnm, ale i mnoha
zdravm bukm. Nco podobnho plat pro cytostatika, jejich povaha
na principu jedu a blokovn se bl tvrd agresi a symbolicky stoj
rakovin nejble. Tyto odpudiv metody uvdj do hry nco, co
pacientovi s rakovinou chyb. Kdyby to integroval do svho vdom,
mohl by princip vysvobodit z jeho tlesn stnov existence a vyhnout
se tak ohroen. V mytologii existuje motiv, kter se bl tomuto dn.
Penthesileia, krlovna Amazonek, si odzla prav prs, aby mohla v
boji lpe napnat svj luk, tj. aby se v muskm svt lpe prosadila
jako mu. Amazonky ji nsledovaly a uezvaly prs svm dcerm, aby
je lpe vyzbrojily pro ivotn boj a zdraznily tak u nich pravou stranu
jako u mu. Vzdaly se dobrovoln sti sv mkk enskosti, protoe
se jim dostala do cesty a brnila jim, aby se postavily tvrdmu ivotu.
Rakovina prsu rovn signalizuje, e mkk ensk chovn se
stalo pekkou pi zvldn ivota. Ukazuje, e mkkost mus bt
transformovna v tvrdost a e je teba za uritch okolnost zcela
rezignovat na st enskosti. Co se nestalo v penesenm smyslu, se
nkdy stv kolem chirurga, kter odee pry to, co se dostalo ivotu

262

do cesty. Kdo nen pipraven udlat ve svm ivot nezbytn zsahy,

mus si je nakonec nechat udlat na nevyeen rovin.
kol vzdt se (doasn) uritch oblast ivota, abychom pomohli
k jejich prvu na existenci jinm oblastem, kter pichzely pli
zkrtka, v tomto ppad zn: opustit i matek, oblast msnho vlivu.
To me nap. znamenat: zeknout se zvislosti; opustit zajitn, ale
vvoji nepzniv podmnky; vzdt se role dobr manelky,
tolerantn, vn odstren milenky hodn dcery, chpav matky,
kter si nech vechno lbit; dobrovoln a v penesenm smyslu pohbt
ivot u sporku; vzdt se postoje princezny na hrku; nechat zemt
privilegovanou dvku z lep rodiny; zeknout se matky crkve ve
prospch vlastn cesty atd.
Rakovina je v podstat znamen, e lovk nejde nebo u nejde
vlastn cestou vvoje, e due se neme zrodit. Rakovina toho kterho
orgnu lovku ukazuje, na kterm seku porodu zstal vzet. S
rakovinou prsu je postiena citliv oblast mateskosti, a tm cel
problematika matesk pe a ivota pod mateskou p, vyivovn a
pijmn vivy kojen a sn, zaopatovn a zaopaten. Proto
neudivuje, kdy lze u pacientek s rakovinou prsu najt tm bez
vjimky zvltn matesk vztahy, od neexistujcch pes potlaovan
a po neobyejn hlubok a dobr. V tto souvislosti je teba
pipomenout i bradavku vyluujc sekret, varovn symptom rakoviny
prsu, kter se objevuje u tm 10 procent pacientek. Prsn lza zane
vyluovat mlko a naznauje, e tma krmen a sn kleslo do stnu.
S enskou hrud jako se symbolem citlivosti a ptulnosti je
spojena i tematika snenlivosti a nesnenlivosti, zranitelnosti a
utrpen, urek a citlivosti. Orgn vztah hru vn do
nebezpen hry tmata stupu a toku, lkn a zlkn, potutelnosti a
vyzvavosti.
Pi tom vem vak nen clem dlat to, co je sprvn, dobr
nebo to, co se oekv, nbr nalzt a prosazovat to, co je svrzn,
individuln. Kad vvojov cesta je jedinen, i kdy jej cl je
toton s cestou vech ostatnch. Je jm jednota. Tu je teba nakonec
uskutenit a pak, ale skuten a pak, pijde na adu lska jako vyeen
tematiky rakoviny. Tato lska nem zjevn nic spolenho s tm,
abychom byli ke vem laskav. Dve, ne k tomu dojde a ena je
zajedno se vemi a se vm, je nutno si ujasnit, e prv se vemi
nesouhlas, nbr m v myslu jt svou vlastn cestou. Proto se mus na

263

as vzdt jemnosti, poddajnosti, pizpsobivosti a jinch typickch

atribut enskho dobrho vychovn. Je jist zdravj se toho v
uritch fzch ivota zci, ne se muset vzdt symbolu tchto typicky
enskch rys, jakm jsou adra.
Je-li hru v tomto souboji ji ztracena, pak teprve vyjde najevo,
co pro enu znamenala. Je ztraceno vce ne pouh orgn. Vdy zahyne
i symbol a s nm st vdom vlastn ceny. Nect-li se ena po
amputaci ji jako skuten ena, ctila se jako ena pedevm skrze sv
tlo. V budoucnu je nucena nedefinovat u sama sebe pouze svou
tlesnou enskost. Oteveny chtj bt jin ivotn obsahy.
eny, kter obtovaly rakovin jeden nebo dokonce oba prsy a po
amputaci jet mnoho let ily, psobiv vyprvj, jak se jejich ivot
zmnil pedevm po obsahov strnce. V pozad me prosvtat mtus
o Amazonkch. Ztrta se tak me stt anc najt novou, individuln
identitu. Do ivota mus vstoupit ivotn obsah, kter m co do inn
hlavn se sebou samm a mn s ostatnmi.
Na tomto mst je snad u jasn, pro se rakovina prsu stala
nejastjm typem rakoviny u en. Jej etnost dsiv stoup. Zatmco
v roce 1961 zemelo ze 100 000 en ve Spolkov republice Nmecko
na rakovinu prsu mn ne 30, v roce 1985 to bylo u pes 40 en. Tato
sla jsou jet dsivj, kdy uvme, e systm vasnho rozpoznn
74
m v tto dob znan spchy a e operace, pokud je provedena v
prvnm stadiu, umouje tm 90 procentm en pet dalch pt let
bez optovnho vzniku nemoci.
Stle se zvtujc etnost m zejm co do inn s ve uvedenou
problematikou, kter se u dnench en v naich modernch
spolenostech vyskytuje velmi asto. Prsn lza sama o sob
kadopdn nen orgnem njak zvl nchylnm ke vzniku rakoviny.
Jak ji bylo zmnno na zatku, jsou kultury, kter takovou etnost
rakoviny, a tedy ani rakoviny prsu, neznaj. U prs se samozejm
jedn o vysloven citlivou tk. Takov tk je vak i v stech. Zde
dokonce dochz ke kontaktu s nespotem kancerogen. Pesto je
mnohem mn rakovin stn sliznice. U krav, kter dvaj mlko a
kter trp znty vemene astji ne eny znty prsnch lz, je
rakovina v tto oblasti nm neznmm.
Pi hledn specifick situace nen tk odhalit zanedbvn
vlastn ensk cesty, piem tato cesta nemus mt nic spolenho s

264

bnm idelem enskosti a me vyadovat vce tvrdosti a sly, ne se

mnohm hod. Do tto souvislosti zapad i fakt, e rakovinou prsu jsou
nadprmrn postieny jeptiky. Ponechejme nerozhodnuto, do jak
mry je posln dov sestry v rozporu s enskou cestou.
Pravdpodobn bvaj postieny ty jeptiky, kter prv na sv cest
nejsou, protoe nesledovaly posln, nbr utekly do kltera ped
ivotem. A snad i ty, kter to sice vnmaly jako posln, pozdji vak
ztratily kontakt s kltern cestou, a pesto zstaly. Tak jako kltern
ivot zneuit jako tk ped ivotem podporuje rakovinu, me j tak
(za)brnit, pokud jej ena zmn ve svou cestu.
Epidemiologick vzkumy, kter zahrnuj rozvren nemoc mezi
obyvatelstvem, odhaluj dal zajmav souvislosti. Zatmco jeptiky
trp rakovinou prsu nadprmrn asto, jsou eny, kter porodily v
mladm vku nkolik dt, postieny nejmn. Kdy maj dti a ve
vku nad 25 let, riziko u opt stoup. eny, kter maj dti teprve ve
vku pes 30 let, u maj vy riziko ne eny bezdtn. Nem
samozejm smysl plnovat rodinu podle takovch statistik. To by
znamenalo chpat statistiky nesprvn, ve smyslu piny. Na druh
stran vak maj pomrn spolehliv charakter ukazatel. Podle nj je
brzk matestv jet stle pro mnoho en rozhodujc pro jejich
seberealizaci, zatmco velmi pozdn matestv by spe mohlo pramenit
z nrok ze strany okol nebo z racionlnch vah. Tomu odpovdaj
zkuenosti z psychoterapie, kde se nezdka zjist, e pod povrchem
modernho ivotnho stylu jet stle ij prastar idely a vzory.
Interpretace statistik jsou vdy choulostiv, zejmna u takovho tmatu
v dob, kter se v tomto smru tak angauje. V zsad lze konstatovat,
e pes vechny odkazy na dleitost vlastn cesty nen zapoteb
obecn kret v irokch stopch emancipanho hnut. Toto hnut snad
v poslednch letech provdlo nejvznamnj prevenci rakoviny prsu
tm, e enm otevralo nov (svobodn) prostory a monosti. V me, v
jak nabvalo moci, se vak tak posmvalo svmu stnu. Prevence
rakoviny je podntem k vlastn ensk cest. Zdraznna budi cesta
souasn vlastn i ensk, ensk hnut vak se stle jet oprvnnmi
poadavky vybz eny, aby se prosazovaly jako mui, a nechtn tm
zlehuje enskou cestu. Tam, kde se slova dti, kuchyn a kostel mn
v nadvky, je pro mnoho en tk najt a ocenit svou cestu. Tyto
tematick oblasti jsou zejm zakotveny hloubji, ne je bojovnicm za
modernho ducha doby mil.

265

Je sotva mon najt specifick profil osobnosti, kter enu

peduruje pro vznik rakoviny prsu. Konstelace problm je tak
individuln jako cesta. Prakticky vdy vak v t nebo on form
prosvt tma oputn nebo nenalezen a kadopdn neprovan
vlastn cesty. V souvislosti s mateskost me rostouc ndor
naznaovat, e zde namsto prav matesk lsky roste nco jinho,
nco studenho a nebezpenho. Postien pesto me bt matkou
jako z knky. Nen-li mateskost v jejm srdci a ona ped sebou i ped
svtem pouze pedstr, e je vzornou matkou, nen to jej cesta a hroz
j nebezpe. Matesk lska je ve sv nesobeckosti odrazem bosk
lsky. Vychz-li ze srdce, pak je to velk, pokud vak pouze imituje
spoleensk normy, me stt matku ivot. Tent problm me mt
ena jako z obrzkov knky, kter je spokojena se sebou a s n je
spokojen i jej partner, protoe se tolik bl idelu eny. Neodpovd-li
to vak jejmu vnitnmu idelu, je i jej pkladn ivot ohroen
vznikem rakoviny. Ale ani aktivn ena, kter jde zdnliv jen za tm,
co j dl radost, si neme bt automaticky jista. Kdo pouze spn
pedstr, e je ena vamp, ani by takov byl, je ohroen stejn jako
ed my, kter by tak tak rda byla vamp, ale netrouf si. Modern
ena, kter se emancipuje proto, e to pat k dnen dob, a sn o
klasick, ale duchem doby dvno vylouen roli eny jako pouh
matky, pat samozejm tak k rizikov skupin. Veker pomovn
podle vnjch, spolenost pedem danch ablon je povliv, nebo
sotva odpovd t kter vlastn cest. Kdo vak neije v souladu s
vlastn cestou, ije v ohroen. Nebezpen je, e jeho vyboen z
vlastn cesty kles do tla a na tto rovin proti nmu zptn zato.
Nejlep prevenc rakoviny je tedy odvn ivot, pp. vlastn
individuln cesta k jedinenosti. Cesta je pln individuln, clem
vak je individualitu peshnout a dospt k plnosti.
Chasidsk rabn Susja ekl krtce ped svou smrt: A pijdu do
nebe, nebudou se m ptt: Pro jsi nebyl Moj? Nbr budou se ptt:
Pro jsi nebyl Susja? Pro ses nestal tm, m pouze ses mohl stt?
Otzky
1.

Jakou roli hraje tma matka v mm ivot? Oekvm, e o m

bude matesky peovno? Uspokojuje m, kdy matesky peuji o
druh? Jak se stavm ke sv matce, ke svmu matestv?

266

2.
3.
4.
5.

6.
7.

Jakou roli pro m hraje zaopatovn? Jak motivy m vedou k

tomu, abych zaopatovala? S jakm pocitem a za jakou cenu se
nechvm zaopatovat? Mohla bych zaopatit sama sebe?
Jakou roli pro m hraje svbytnost, pp. emancipace?
Do jak mry dovoluji sv hrudi, aby byla ton a
demonstrativn? Troufm si pouvat ji jako signl?
Nala jsem svou cestu jako ena? Postupuji po n kupedu?
Bylo to, co jsem dosud ila, mm ivotem? Je to, co k sob vidm
pichzet, mj ivot?
Kam m to m zavst? Co je mm snem? Co mm clem?

XI. Bicho
Vnitn ivot bicha jsme ji podrobn interpretovali v knize
Zavac problmy 75, zbv tedy jet vyloit bicho jako oblast.
Bicho, umstn mezi hrudnm koem a pnv, me chrnit
mnohem mn ne tyto dv sti tla. Vzpmenm na zadn nohy se
mu dostalo nejvtch nevhod. Pi chzi po vech tyech byly jeho
vnitnosti jet skuten ukryty v bin dutin. Nahoe se o ochranu
starala zda, po stranch ji zajiovaly konetiny, dole byla pevn pda,
vpedu zabezpeovala troby hradba hrudnho koe. Vzpmenm se
bin dutina otevela dopedu a naprosto ztratila ochranu. Pouze bin
stny se svmi dlouhmi, plochmi svaly chrn ped zrannmi a
zajiuj vnitnosti proti vypadnut.
Vztyenm hlavy vak bicho utrplo jmu nejen v souvislosti s
ochranou, ale i na vznamu. Na zklad iroce analogickch djin
vvoje kmen i jednotlivc meme vidt na dleitosti, jakou m
bicho pro dt, jakou roli muselo hrt pro nae dvn pedky. U dtte
se to vechno kolem bicha, kolem jeho ivotnho pocitu. Kdy je
tepl a pln, je svt v podku, kdy je przdn a napjat, je na obzoru
boue. vahy hlavy jet nehraj dnou roli a i vznty srdce ustupuj
pocitm bicha.
S touto ranou fz djin naeho vvoje nechceme mt vtinou nic
spolenho. Vrazy jako starat se jen o pln bicho nebo padnout
ped nkm na bicho ukazuj, e pd zpt do doby, kdy se ivot
pirozen odehrval na bichu, pp. se toil kolem nj, je nm nanejv
nepjemn. Kdo jedn z przdnho bicha, toho si nikdo nev.

267

Chladn hlava se distancuje od bicha i jeho neuspodanch a

chaotickch nrok.
Kultury, kter se podobn jako Indini spolhali na pocit v bie a
intuici, jsou v dnenm svt oputny. Pevajc zbytky tchto kultur
se zlibou oznaujeme jako primitivn. Pocity a emoce v oblasti bicha
v sob skuten maj nco primitivnho, srovnvme-li je s
diferencovanm mylenm a vahami hlavy. Natolik prodn sla,
jakou je hlad, kter si bezohledn raz cestu z hlubin vnitnost, mus
bt ve srovnn s diskusnmi pspvky mozku povaovna za hrubou a
neuhlazenou. Vztek v bie je nejobtnjm partnerem pro chytrou
hlavu.
Je-li hlava centrlou rozumu, srdce centrem emoc a duevnch
hnut, pak je bicho domovem pvodnch, na jedn stran dtskch, na
druh stran archaickch pocit a pud. Tet akra, manipra, kter je
umstna pod pupkem, m velmi mnoho spolenho s prodn silou a s
moc. Pro mal dt je jeho pupek jet pupkem svta. Kdy je mu nco
proti srsti, reaguje bolestmi bicha, kdy je mu dobe, rdo si blaen
hlad bko. Dospl tla nezvldnut pocity v souvislosti s bezpem
a ochranou stle jet na aludku*. Hlubok nepochopiteln strach
zpsobuje bolesti bicha*, intelektuln problmy vedou pmo k
bolestem hlavy* a emocionln tlak jde pedevm k srdci*.
To, co hrab Drckheim oznail jako haru, sted lovka, je pro
vchodn lidi obecn tlesn centrum, z nj nap. erpaj slu pro
bojov umn. Vchodn tradice tm pijaly a zvldly vzvu, kter
vznikla odhalenm naeho slabho msta. Pro vtinu zpadnch lid je
bicho nadle nejslab st tla. Jeho asto taslav mkkost
prozrazuje, e je prv tak jako bicho thotn eny a bin dutina
prapvodn enskm mstem pijmn, trven a regenerace.
Bicho ve sv bezbrannosti a zranitelnosti je tlesnm mstem pro
vyjden existenn zkosti a pslunho ohroen lovka v jeho
svt. Pupek je djitm prvn tk existenn krize ivota. Jet dve,
ne si lovk vyzkou novou monost vivy je pestiena pupen
ra, ona prvn linie psunu potravy, kter zaruovala rajsk ivot v
matin tle. Ozv se strach z vyhladovn, jeden z nejprvotnjch
vbec. Zrove se na pupku vytvo prvn nevyhnuteln jizva v naem
ivotnm boji. Kdybychom se pokusili oddlit pestien pupen
ry, byl by fyzick ivot velmi postien, ne-li ohroen. Pokus

268

odsunout pestien pupen ry v penesenm smyslu vede k

problmm, kter se asto projevuj v aludku* nebo dvanctnku* 75.
Bicho je konen i zsobrna tla a ukazuje uloen materiln
rezervy. Kolik lid s sebou rdo vl vechno nezbytn, ukazuje pohled
na modern blahobytnou spolenost a jej nadvhu. 76 Jako msto, kter
se star o ppravu na hor asy, ukazuje bicho dvru v materiln
budoucnost.
Tohoto poslednho kolu si necenme, nbr pohrdme bichem za
jeho mysly udrovat zsoby. Kdy to s njakm lovkem myslme
dobe, kme Hlavu vzhru! Jen se nenechej srazit k zemi! a
zdrazujeme horn pl. Tlust, pln bicho ns thne dol a jen mlo
vc tak nenvidme. S plnm bichem se patn studuje, k
nmeck pslov, a vraz ln bicho jednoznan ukazuje, e bicho
je neptel ducha. Opt jsou v tom vidt rozporn zjmy mezi tm, co je
nahoe, a tm, co je dole. Veker krev, kterou bicho ve pro svou
poitkskou innost, chyb ctidostiv hlav, kter chce studovat.
Rdi pehlme, e bicho, kter ns thne dol, ns tak uzemuje.
Modern lovk by ml nejradji msto bicha dru, napjat bin
stny, kter nemus ukrvat prakticky nic, a pokoj od dolnho, podle nj
nevhodnho svta. Tak nm jsou nap. i zvuky bicha nanejv proti
mysli, zatmco nemme nic proti zvukm srdce a dokonce si cenme
toho, co vychz z st, pokud to m co init s duevn a nikoli konkrtn
po travou. Bda vak, kdy bicho kru, a prozrazuje tak sv zjmy,
nebo kdy lze dokonce zaslechnout steva. To, co me nabdnout doln
polovina, nen prv hezk. Pitom je to vak, kdy u ne dstojn, tedy
naprosto upmn.
Bichat lovk je mlo cenn protipl k asketicky
oduevnlmu lovku zdrazujcmu hlavu, kter pstuje disciplnu,
klon se k rozumu a v horm ppad k fanatismu. To je ciz
bichatmu lovku orientovanmu na tlo a poitek, kter ije ze sv
intuice a pocit a pro sv rozkoe.

1. Herpes, psov opar

Protoe u psovho oparu jde o tent obraz nemoci jako u re v
oblieji, je teba vzt v potaz to, co bylo eeno v p- slun kapitole.
Druhotn infekce virem varicely me po stihnout kadho, nebo
prakticky kad se dostal do kontakt s planmi netovicemi. Pvodci

269

choroby po nekodn dtsk nemoci tlo neopoutj, nbr usazuj se

v zadnch koenech mnch nerv. Jen v oblasti trupu tak maj po obou
stranch 31 nervovch pr, v oblasti jejich rozen mohou udeit. V
rozporu s nzvem je msto hlavnho toku vir nad lini pasu, ohroena
je vkov skupina mezi 50. a 70. rokem ivota.
Znt zan vtinou nkolik dn ped vznikem typick vyrky
siln palivmi a thlmi bolestmi. Puchky omezen striktn na
oblast rozen postiench nerv obepnaj tlo ve form psu.
Oboustrann napaden nebo rozen pes vce ne dva nervov
segmenty je vzcn. V rmci onemocnn imunity oslabujcch
obranyschopnost, jako je AIDS nebo lymfatick leukmie, vak me
dojt k rozen po cel trupu (generalizovan opar). Normln
puchky naplnn tekutinou brzy vysychaj a strupy po dvou a tech
tdnech odpadvaj, ani by zanechvaly jizvy. Komplikace jako
tvoen ved a znik tkn mohou zpomalit proces hojen. I po
takovch problmech virus petrvv. Jet rok nebo dva po odeznn
projev na ki mohou postien msta prudce bolet a bt velmi citliv.
Obraz nemoci zasahuje kadho na jeho nejcitlivjm mst v dob
ochabl nebo dokonce zhroucen obranyschopnosti. Re rozkvtajc
na ki pacientovi oznamuj, e z nj chce nco vyrait ven. Virus
hajc v zloze zadnch roh mchy vyuv slabho okamik k tomu,
aby vyrazil ze svho dobrovolnho exilu. Jeho tmatem je znt, a tm
konflikt v dvojm smyslu. Na bzi zkladnch onemocnn, kter
vtinou tak ztlesuj konflikt, nastoluje psov opar jet jednou
tma konfliktu. Dlouho odsouvan spor si bolestiv zjednv pozornost
ve vleku cizch vojsk.
Jde pitom o pohranin konflikt, ps a pas pece vyznauj
hranice mezi hornm svtem a podsvtm a ke je obecn ohraniujc
orgn. Psov opar ztlesuje protren tto hranice a vylvn
duevnho obsahu ve form tekutiny v puchcch. Vytv mokvajc
rny a otevr hranice do obou smr. Tak jako me tekutina ven, tak
mohou i pvodci nemoci dovnit. I v tom je nco lstivho, nebo
zatmco postien dkladn zavraj sv hranice mezi tm, co je nahoe,
dole, uvnit a vn, dochz k pepaden z vlastnho zzem. Ovarovm
virm nle role pt kolony. Jejich zvltnm zpsobem postupu je u
tto tematiky zdraznn charakter asovan bomby. Me bt dlouho
odsouvna, ale nikoli odstranna.

270

Ke s sebou navc nese tmata obrany a odporu proti stednmu

ivotnmu tmatu. U zkladn onemocnn prozrazuje odpor, kter
mus bt tak velk, e iroce otevr tlo. To, co lo lovku u dlouho
na nervy, se nyn dostv pod ki. Bolestiv vyrka zpsobuje, e
lovk si bolestn uvdomuje svj odpor. Stsujc pocit napt ped
vypuknutm vyrky ztlesuje na jedn stran strach a situaci tsn, na
druh stran u i nezbytnost vzchopit se. Vyrka vyr ve chvli, kdy
je lovk u poraen. Je jako zken rna do bicha, pp. hrudnku.
Jej podoba psu pipomn obrazy jako etz, muednick pouta nebo
hoc rov vnec.
Obraz rozkvtajc re dv tuit i monosti vyeen tohoto
obrazu nemoci. Ozbrojena trny symbolizuje re krom odhodln
otevt se a slouit jako symbol lsky i udatnost. Rud planouc re na
tle jsou symboly bojovnho oteven. Rud zblesky vbuch zlosti
mohou bt krsn stejn jako hav plameny srajc lsky planouc
naden nebo svat hnv.
Je nutno stt se opt zranitelnm, otevt hranice, proboit zdi a
vykvst. Kvst znamen hledat kontakt. Kvtiny kvetou, aby byly
opylovny. Svmi kvty k sob vb hmyz. Kadm rozkvtem a
rozevenm prosvt to, co je uvnit, svtl i stinn strnky. Nejen
rov strnky je teba ukazovat, lovk mus nechat vykvst i sv
opravdov jdro. Stejn jako re nesou ve svm stedu svou podstatu,
semnko pku, obsahuj i kvty psovho oparu ve svm stedu nikoli
nhodn tekutinu zntu. Ve vod, symbolu duevnch hnut, zde plave
mnostv agresivnch bunk obou stran, od blch krvinek, protiltek,
a po pvodce nemoci. Mnoh, co me zranit, zde symbolicky
vychz na povrch. Pichlav trny vlastn re jsou pijmny v
bolestivm bodn a pchn, kter s sebou nese tento obraz nemoci.
Komu se otevraj star rny, ten mus vypustit ven to, co je uvnit, i
kdy to nen prv rov, nbr rud vzteky nebo neist a odpudiv
jako tato. vyrka. A ml by vpustit do svch svtlch i stinnch
strnek to, co je vn. Jdeme na to! k lidov mluva, kdy je ped
nmi nco, k emu se musme vzchopit v dobrm i ve zlm. Musme
skrze ze a prvn kroky jsou nejt a nejbolestivj. V tomto
aktivnm procesu je teba sblit vnitn s vnjm, horn s dolnm.
Takov bojovn nlada ulev tlu od vyrek. Pouze z takovho
otevenho postoje lze erpat energii, abychom ovldli zkladn
symptomatiku.

271

Otzky
1.
2.
3.
4.

5.
6.
7.

Kter duchovn-duevn konflikt se ukrv v dom mho tla?

Co mi lo u del dobu na nervy a pod ki a jet to nen
zapomenuto?
Jak strach zpsobuje, e se duevn uzavrm tak, e se musm
iroce otevt tlesn?
Co mus vykvst na tle, protoe se to neme rozvjet na
duchovn-duevn rovin?
Co si troufm ct jen kvtinou? Co bych nemohl ct nikdy jinak
ne kvtnat?
Kter hranice je pro m konfliktn, kde se ctm ohranien? Jak
pouta m svazuj?
Jak miny jsou zakopny v zahrad m due?

2. Kly neboli, hemie

Kly se objevuj na hraninch plochch, kde na sebe narej
zcela rozdln oblasti tla. Takzvanou kln brankou dochz k
pesahm, pi nich jedna st vnik do druh, kde nem co hledat.
Kad kla je souasn vpd a vmovn. Ukazuje konkurenn situaci
mezi dvma sousednmi oblastmi a pohrdn hraninmi a vlastnickmi
vztahy. Existujc platn hranice jsou ignorovny a nebezpenm
zpsobem poruovny. Obsazen oblast je tm svrna, zatlaovna
stranou a omezovna ve svch ivotnch prvech. Ale ani vnikajc
tkni nen tento pesah nic platn, zskan ivotn prostor nepin
levu, naopak, asto dochz ke strangulaci na pli zk kln brance.
Analogie ke zloinnmu vloupn, kter podobnm zpsobem sotva
in pachatele astnm, je zejm a dv tuit nkolik dalch paralel.
Zloinec je dohnn k vloupn bu znanm tlakem, nebo pli
lkavou pleitost. V tle dochz ke kle analogicky ze souhry
stupovn tlaku na jedn stran a slabosti na druh stran. m vt
tlak a m slab pepka, tm snze je hranice prolomena. Kdo se v
penesenm nebo konkrtnm smyslu pepn, pivod si snadno klu.
Naloil si zjevn pli tk tma a nedorostl tlaku, kter z nj plyne.
Pi kad kle je teba potat s komplikacemi, nap. se zntem
klnho vaku. To by odpovdalo agresivnmu konfliktu o pesah. Vlka
je v takov situaci pimenou reakc. Vede pozornost k slabmu mstu
a panujcmu petlaku. Krom toho me dojt k uskinut klnho vaku

272

i s obsahem. Pi tto inkarceraci (lat. carcer = vzen) se dostv pln

kln vak do ivotu nebezpenho zajet. Uskpnut tk je odznuta
od pvodu krve a v cizm prosted je krcena. V oblasti stev me
dojt k protren s generalizovanm zntem pobinice a ke stavu
ohroujcmu ivot.

Pupen kla
Pupen kly jsou domnou dtskho lkastv, piem tvo stle
jet i 5 procent kl v dosplm vku. Prvn rna, kterou lovk utrpl,
se znovu proval, bin svaly povol pod vnitnm tlakem a pouze
elastick ke dr stevo zptky. Kdy stevo, kter uhb tlaku v
bin dutin, vnikne do mezery, zstane viset pes palubu, jako by to
byl batoh z ke, kter me dorst a do velikosti hlavy.
U novorozenc k tomu dochz asto ze dvou dvod. Za prv je
rna po pupen e jet erstv, za druh se u nich kienm vytvo
asto tak velk tlak, e jim praskne v tto dob velmi citliv bicho.
Kikem na sebe chtj upozornit a peshnout sv zce vymezen
hranice. Nenajdou-li odezvu, me fyzick tlak v dsledku stle
zuivjho kiku stoupnout tak, a hrz na nejslabm mst povol.
Tlak prostednictvm binho lisu vol smr proti vlastnm stnm a
zde zejmna proti bval brn ke svtu. Tm se opt otevr star
cesta, kter mla bt vvojem vlastn uzavena. To prozrazuje
regresivn sklon, pn vrtit se zpt k dvjm pomrm, kde se dt
nemuselo tak trpit, kde tlak nebyl tak vysok a kde byla pedevm
zsobovac situace nesrovnateln samozejmj.
Dostane-li pupen klu dospl lovk, jsou pomry v zsad
podobn. Ve svm archaickm svt pocit se nepozorovan dostal pod
urit tlak a neme uspokojit njakou zkladn potebu, jako je nap.
hlad (po bezpe a ochran, po materilnm zaopaten nebo moci). Z
nedostatku jinch ntlakovch prostedk se pokou zbavit se svho
petlaku prostednictvm binho lisu a tla pitom starm znmm
smrem. Nevdom hled vchodisko v nvratu ke starm dobrm
asm, kdy lo vechno mnohem lpe a pedevm samo od sebe.
Uebn kol poaduje uvdomit si existenciln tlak a ustoupit mu.
Jde o to, aby lovk otevel nov prostory, el jinmi cestami a opral
se pitom o dvrn znm zkuenosti z minulosti. Aby nsledoval svj
instinkt a doclil prlomu v stednch tmatech materilnho zkladu
ivota.

273

Je typick, e pupen kla, podpoena nadvhou a jinmi

fyzickmi ztemi, postihuje eny mezi 40. a 50. rokem ivota. V
mladch letech pro ni me pipravovat cestu i thotenstv. Tlesn
nmaha ukazuje, jak velmi se postien mus trpit, aby si zajistila sv
ivobyt, nadvha prozrazuje, jak tce nese bemeno vlastn existence,
a thotenstv je vhodn k tomu, aby otevelo star rny v souvislosti s
vlastnm narozenm. Krom toho se tm ve dvojm smyslu aktualizuj
nevyjasnn otzky existennho zabezpeen. Je-li jet stle oteven
problm materilnho zaopaten v dob pechodu, kdy by se vlastn u
mla konat duevn cesta dom ve vnjkov zabezpeenm ternu, je
nasnad vsadit na prlom, pp. si uvdomit nalhavou touhu po
zaopaten. Je-li tato nutnost z vdom vytsovna dojde k prlomu
v tle.
Lba spov ve zptnm pemstn zbloudilch stev a v
uzaven ilegln kln branky. U novorozenc se to dl takzvanou
pupen nplast, U dosplch se asto operuje a dtsk nikov cesta,
a tm i bicho se definitivn zaije. Je-li tlesn vchodisko opt
uzaveno, bylo by nasnad peloit toto vypodn opt na rovinu
vdom.
Takzvan bin kly pmo v prostedku nebo i po stranch
nalhav vyjaduj podobnou problematiku u brnin kly rozliujeme
prav hemie od astjch falench, kdy napklad aludek proklouzne
nahoru do prostoru hrudnku malm otvorem urenm pro jcen, ani
by se vytvoil kln vak. Tato situace, kdy se ensk sti z oblasti
bicha tla nahoru do musk horn poloviny tla, jsou popsny v
Zavacch problmech75.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.

Kde jsem se dostal pod znan tlak? Kde jsem vydrn?

Svrn? Odznut?
V kter oblasti svho ivota jsem se Pepnal?
Kde jsem si nco pedsevzal, co m petuje, co na mne
vytv pli velk ntlak?
Kde zadruji pvodn, prodn pocity? Kde pohrdm svmi
instinkty?
Vrtil bych se nejradji do starch dobrch as? Jak
kryty a nikov cesty jsem si nechal oteven?
Kde jsem se svm pocitem v bie krtce ped prlomem

274

10. nebo zhroucenm?

Tseln kla
Takzvan inguinln hemie pat u do oblasti pnve a tvo 80
procent vech kl, je tedy nejastj formou. Me bt vrozen nebo
zskan a postihuje pedevm mue. U pm formy se stevo tla ven
pod ki skrze vnj tseln prstenec, mal otvor v dutin bin. U
nepm formy postupuje kln obsah kolem semennho provazce, pp.
u eny kolem takzvanho kulatho vazu (=ligamentum rotundum) a
kon v ourku, pp. ve velkch stydkch pyscch.
Zde je zvl patrn vem klm spolen aspekt vchodiska,
kterm se stv kln vak. Tlak vytvoen binm lisem se uvoluje
bon cestou a kon v oblasti pohlavnch orgn nebo alespo v jejich
blzkosti. Pirozenm kolem binho lisu je vytlaovat stevn obsah.
Dl to i v tomto ppad, ovem pochybnmi cestami. K vytvoen
kly dojde, kdy je vnitn tlak v bie pli siln, nap. pi tlesn
nmaze, jako je zvedn tkch bemen, a kdy se slab msta
nachzej v oblasti tsel.
Vrazy jako namoci se, pepnat se a udlat si klu ukazuj
zkladn problematiku nemrnho peceovn sil. Kdo se znan
pepn, prozrazuje tm i vrchovatou mru vypnavosti. Peceovn
vlastnch sil je zkladem tseln kly. V konenm dsledku se sti
steva dostanou na odboku. Psob-li na n takovm vypnnm velk
ntlak, uhbaj cestou nejmenho odporu a dostanou se postienm do
tsel pot, co proraz svalovou bin stnu. Zatmco pacientm
pechz jejich archaick svt pocit do tsel a ourku, pp. stydkch
pysk, symptom ukazuje, e nevydr tolik, jak si mysleli. Maj-li
snahu vzchopit se, nmaha jet zesiluje bin lis, a tm i problm.
I kdy se me zdt, jako by se jednalo hlavn o pepnn na
tlesn rovin, jsou to tak zde pedevm nevdom duevn obsahy,
kter se odrej v tle, kdy jim lovk nevnuje pozornost. Jsou lid,
kte po cel ivot nos a zvedaj tk bemena, ani by si pivodili
tselnou klu. Nebezpenj ne objektivn fyzick zt jsou
nepiznan duevn muka, kter vznikaj, kdy lovk nese nebo sn
nco, co si nedoke piznat.
U jinch kl vyaduje uebn kol nov cesty, kter by opatily
ventily vnitnmu tlaku a ktermi by lovk pekroil dosavadn

275

hranice. Pozoruhodn je to, e prapvodn a prodn pocitov obsahy

vyjadovan svtem stev si hledaj cestu do oblasti genitli. Spojen
pocit v bie a sexuality je nabledni. Kdy se pohnjc sla z oblasti
bicha netla nahoru jako u brnin kly, nbr dol do oblasti
pohlavnch orgn, me tm bt mnn nap. pudov hlad po
sexulnm uspokojen. Archaick pocitov sly tla na sexuln sfru.
To me udivovat u starch lid, kte po lta spoutvaj svou klu
klnm psem. Sexualita je vak vzna na ivotn fze mn, ne se
obecn domnvme. Zejmna kdy pila zkrtka v dvjch fzch
ivota, me lovka dlouho doprovzet v tto nevyeen, navenek se
tlac form.
Kad kla spojuje dv dve oddlen oblasti. Dokonce i zloinn
vloupn spojuje dva majetky, kter byly dosud oddleny, a vytv
spojen, i kdy nekalmi cestami. Kdo zaije vloupn a uvauje
alopaticky me se lpe zajistit a zabarikdovat. Z homeopatickho
hlediska by v nm bylo mon vidt vzvu, abychom byli uvolnnj a
otevenj. Ve vdom velkorysosti me lovk pedjmat, pp. dvat
to, co mu jinak osud nsiln vezme. Uloupen a ztracen vci lze
oplakvat a elet nebo se stoickm klidem povaovat za vrcen zpt.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.20 Od bicha.
676 Bicho neuprositedln vc.
677 Takt mu bich mk, jako mn.
678 Rozpuklby se on, kdyby co v sob zadrel.
679 M kosti v bie, nem se ohnouti.
680 Rozpuklby se zvist.
681 Nen ho ne bich.||

Otzky
1.

2.
3.
4.
5.

Kde jsem se v souvislosti se svmi prodnmi pocity dostal pod

ntlak a na patnou cestu?
Kde lze najt nov cesty a otevt plodn prostory?
Je m sexualita odznuta od jinch energi? Kde se povznm
nad sexuln poteby?
Do jak mry se dostv pudovmu svtu pocit jeho prva na
existenci?
Co se mus v mm ivot spojit, co bylo dosud oddleno?

276

6.
7.

Kde se pepnm a pli se peceuji?

M toto peceovn vlastnch sil a vypnn nco spolenho s
odznutm zdroj sexuln energie?

XII. Pnev
Pnev dr trup a je zkladem tla. Se svmi temi akrami m v
sob vce energetickch kotou ne hlava. Had kundalin le stoen
na jejm dn a ek na sv probuzen, aby vystoupil a k temeni. Jako
zdroj energie bychom mohli pnevn dno srovnat s grlem. Pominemeli tajemstv na energie, skrv v sob pnev rozmnoovac a v
mchi a konenku i vyluovac orgny. Jako zklad ptee nese
nejen celou ti horn sti tla, nbr spojuje spolu i nae pohybov
orgny. Z pnve vychzej ony skuten siln pohyby, kter meme
zat pi tchaj-i. Pnev je zkladnou naeho pokroku, dnem, kterm
rezonujeme se zem. Pnev podobn inelm je skuten i hudebnm
nstrojem a ukazuje, jak vibrujeme ve vztahu k naemu zkladu.
Dren pnve prozrazuje, jak si stojme. Pi tchto vahch
vykrystalizuj dv extrmn pozice: Oteven pnev, jej miska se
nakln tak daleko dopedu, e jej obsah me pohodln vytkat. Tento
postoj vnucuje ptei siln zakiven a zeteln tla zadeek ven. Jako
typick ensk postoj je povaovn za drdiv pro sv
nepehldnuteln smysln a citov zabarven vyzaovn. Vztah k sexu
je vrazn, chze pipomn kachnu. Pi zdraznn doln, ensk sti
tla se takov lovk me krom dobe uzpsoben pnve asto oprat
i o stabiln nohy. Jako vyrovnn ke zdraznnmu zadeku vystupuje
ponkud dopedu bicho, kter je asto navc zvten plnost svch
pocitovch obsah. Jde o lovka, kter se ct doma na tchto dolnch
rovinch. Horn st tla a oblast hrudnku pitom naopak pichzej
trochu zkrtka a naznauj, e nad sebeprosazenm pevauje
pzemnost a smyslnost. Tento typick ensk postoj zaujm vtina
ernoch a vyjaduje jej ve zpsobu svho tance. St je njak bloch
schopen nechat svou pnev tak pirozen houpat v rytmu blues. Celou
rockovou hudbu vzelou z ernho rhytm & blues bychom mohli
povaovat za pokus o zadostiuinn zanedbvan pnvi. Elvis, the
pelvis (= lat. pnev), byl typickm pedstavitelem tohoto vyzvavho
smru. Lid se zanedbanou a chabou pnv se ct bt tmto druhem
pohybu a tance provokovni.

277

U druhho extrmu dv typick mu zkostliv pozor, aby z jeho

pnevn misky nemohla vytct ani kapika pocitu nebo dokonce
smyslnosti, tak vysoko a zavenou ji nos. Tento typick obraz
zdrenlivosti jet podtrhuj staen plky. Pi opanm postoji je
zadeek uvolnn a signalizuje otevenost i dozadu. Vysoko obrcen
pnev je charakteristickm znakem revolverovho hrdiny. S mohutn
vyvinutm a vzpmenm hrudnkem posunuje zkou, zavenou, spe
nevyvinutou pnev dopedu. Vzadu ho jist staen plky. Nedovol si
emoci ani pocit, jen napjat pozornost a elezn vle k sebeprosazen
ovldaj jeho postoj. Typick zaujmn postoje u vojk jde tmto
smrem, piem prusk vojk pitom jet srazil paty a naznaoval
svm kolegm, jak daleko je ped, co se te odmtn pocit a
ovldnut smyslnosti. Sexuln energie pichz pi tomto postoji pli
zkrtka. Kdy pijde, dje se to prv nikoli smyslovm vnmnm,
nbr pekvapiv a asto i pekvapiv brzy. Draz pedevm na
vkonnost, kter jde ruku v ruce s tmto chovnm, se vztahuje na
horn, musk pl. Pocity jsou omezovny a ustupuj do pozad,
smyslnost je drena zkrtka. Takov odprn je asto zaplaceno
hemeroidy* a sexulnmi poruchami. Pravidlem bv napt v bie, v
pnvi a v doln sti zad. Dokonce i hlava zaujmajc pednostn
postaven reaguje na zklad svho petovn asto bolestivm
varovnm.
Oba extrmn postoje s sebou nesou problmy. een spov ve
stednm postoji, kter je uritou mrou oteven jak dozadu, tak
dopedu. Kachn postoj je oteven dozadu a zdrazuje tm pvodn
zvec pozici pi pohlavnm styku. Potud pi nm vychzej najevo
nae pudov animln rysy. Dopedu je tento postoj naopak uzaven,
nekonfrontuje se ivotem, nbr nabz stup. V postoji hrdiny je
odznuta zadn a i asov zaostal oblast prozrazujc n zvec pvod
a vechno smuje ke konfrontaci. Musk d je pi kachnm postoji
skryt a namen dol. Pi postoji hrdiny se naopak hrd napimuje,
posunuje se dopedu a zdrazuje svj charakter zbran. Piem
pehldky jak znmo vypovdaj mlo o skuten bojov sle.

1. Herpes genitalis
Jde i pes AIDS* s velkm odstupem o nejastj pohlavn
nemoc. Virus herpes simplex se u objevil nad lini pasu jako takzvan
typ I, kter postihuje a zohavuje rty a obliej. Typ 2 se specializoval na
oblast genitli a vnjkov se neli vbec, vnitn jen mlo od svho

278

hornho spolupachatele. Podobn mal jsou rozdly, co se te vyvoln

infekce a jejho vnjho obrazu. Pouze v chovn jsou nkter rozdly.
Typ 2, kter je podstatn agresivnj a tonj ne varianta na horn
sti tla, je v doln polovin tla pesto rozen mn, protoe se
pen pouze pohlavnm stykem. Zatmco jeho dvoje napadlo
prakticky cel modern lidstvo, typ 2 zdomcnl jen asi u 15 procent
naeho obyvatelstva. V jin Africe to vak in u ernho obyvatelstva
dajn 70 procent. S tmito sly je herpes genitalis pmo modern mor
vznikajc v dsledku nevzanho pohlavnho ivota. I medicna ho
pot k venerickm onemocnnm. Jako stinn strnka Venuiny e
rozkoe daleko pedil syfilidu a kapavku. Pomyslme-li na hysterii,
kterou ji vyvolal v USA, u ns m zejm zatm sv velk asy jet
ped sebou. Svmu jmnu (ec. herpetos = pliv zlo) dl est,
protoe stejn jako jin jemu pbuzn viry vskrytu h, trpliv ek
na svou anci, aby pak bolestiv a bezohledn udeil ze zlohy.
Zahrabv se v zadnch ganglich mchy a sp, dokud ho neprobud
pslun situace. Me ns napadnout srovnn s ponorkou hajc na
svou koist.
Akoli je vrazn agresivnj ne varianta v horn sti tla,
zstv i tento doln typ pi nkaze v zsad odkzn na duevn vzory.
Onemocnn typicky vyvolv nevra. Pi n se virus me penet,
avak nemus. Stud a pocit viny asto postauj k tomu, aby napomohly
ke vzniku obrazu nemoci. Fakt nevry me udlat takov problmy, e
nsledky pochzej od samotnho nevrnho. Infekce je pak
sebepotrestnm za zlet, za nm si lovk skuten nestoj, a
nepehldnuteln a pedevm citeln naznauje msto, kde dolo k
chybnmu kroku. Postien maj asto sklony pesouvat vinu na
nelegln partnery, i kdy tito prokazateln nejsou nositeli viru. Jinak
by si museli piznat, e zdrojem hanby jsou oni sami a e ohrozili
ciz, a tedy i vlastn partnery.
Stejn jako jin pohlavn nemoci je i genitln herpes zaten
morlnmi pedsudky. Venerick obrazy nemoc obecn plat za zvl
zneiujc a zahanbujc. Nikde jinde nen statisticky nezjitn poet
tak vysok a nikde jinde v medicn nen vina tak siln projikovna na
druh. Na toto tma existuje nespoet vtip: dn otec rodiny k
rodinnmu lkai, kter mu sdl diagnzu herpes genitalis: To jsem
musel chytit na toalet; zkuen rodinn lka odpov: Jak
nepohodln.

279

Monost dostat virus ze zchodovho prknka je ist teoretick a

dosud neprokzan. Mon vak je, e u citlivch lid vyvolv
zchodov prknko takovou hrzu a pslun zoklivujc asociace, e
vnitn vzor odporu a ji ptomn viry se zaktivuj. I nejsterilnj WC
tak me vyvolat herpes. Musme dnes vychzet z toho, e penos viru
se i u spoleensky lpe postavench spoluoban dje pouze pohlavnm
stykem, e jsou vak mnoh onemocnn znovu vyvolna viry, kter
byly v tle ptomny u dvno. Potud jsou drz nevrnci na zklad
svho sebevdom ve vhod vi plachm, provinilm zletnkm. V
ppad onemocnn se viry nachzej nejen v gangliovch bukch a
nervovch drahch, nbr i na povrchu sliznic pohlavnch orgn.
Infekce, kter se ve svm aspektu neli od oparovch puchk
nad pasem, postihuje pedevm genitln sliznice: stydk pysky jako
protjek rt, ale i mal rty na aludu muskho du a oblast
pedkoky. Navc me bt zaplen a otekl cel ke a sliznice v
oblasti pochvy a vnjch enskch pohlavnch orgn. Tseln
lymfatick uzliny jako hldky v oblasti pohlavnch orgn jsou zvten
a bolestiv na tlak. Nkdy puchky pesahuj na vnj stranu penisu,
na oblast stehen a hrze a po anln oblast. Zkladem pro vznik
takzvanho herpes analis jsou vtinou pslun sexuln praktiky. V
zsad se vdy jedn o intimn msta, k nim se vztahuje znan pocit
studu. Skutenost, e herpes genitalis se asto vyskytuje u lid, kte
brzy navazuj sexuln vztahy a asto stdaj partnery, je u pohlavn
nemoci samozejm, posiluje vak pedsudky. Nadprmrn asto jsou
postieny i thotn eny.
Oparovmi puchky si lovk sm dv znamen viny nebo si je
nechv dt; avak nikoli Bohem, nbr vtinou relativn cizm
partnerem. To neznamen, e postien jsou vinni, nbr e se vinni
ct. Stejn jako horn opar rt brn jakmukoli polibku, stejn tak
brn herpes doln poloviny tla kadmu dalmu pohlavnmu styku.
Postien berou sami sob chu na dal slast, trestaj se nechut a
bolest za svou neistou rozko. Asociace k neistot vnucuj
puchky, zejmna kdy se jejich tekut obsah zakaluje mnostvm
bakteri. Vztah k nkomu, kdo lov v kalnch vodch nebo m nekal
mysly, je nasnad.
Puchky nakonec prasknou a odpuzujc tekutina se vylije pes
intimn msta. Vztah k tekutinm rozkoe, kter sem vlastn pat, je
zejm. Houstnou-li sekrety do lutavho hnisu, je obrazn vztah k

280

semeni jet pmj. I ono je pece nebezpen a mohlo by enu

infikovat dttem od nedoucho partnera, a proto se v takovch
situacch eny peliv staraj o to, aby se nedostalo dovnit. V
nsledujc fzi infekce me dojt spojovnm puchk k vytvoen
rozshl plochy jedin rny, kter symbolizuje nebezpenou
otevenost, j se lovk dopustil. Strupy ve stadiu hojen vrhaj pm
svtlo na zkostnatl vnitn postoje, pokud jde o sexualitu, je jsou
soust ivota dotynho lovka.
Zneitn neistou, protoe spoleensky nekontrolovanou
sexualitou je i ve zdnliv osvcench dobch stle jet tabuizovan
tma. lovk pi nm plane studem. Podle sly hrozc instance
superega me stait u i mylenka zaazen jako neist, aby uvedla v
pochod virov sebepotrestn. Z tohoto pohledu jsou viry oparu
mstcmi vojsky superega. Sama mylenka opustit dnou a zkonem
pedem vyznaenou drhu a udlat nco bokem, vyhodit si z koptka
nebo jt na zlety, se me jevit jako dostaten dvod k trestu. Zde
zejm spov i duevn pina pro ast vskyt vir v thotenstv,
jedn se toti o dobu, kdy se ena mus zvltn mrou spolhat na
jednoho partnera. Dotkne-li se vak v mylenkch nebo konkrtn
njakho tabu, me se v tto citliv dob velmi rychle a drasticky
potrestat. Ohroena je nejen vlastn bezpenost, nbr i bezpenost
nenarozenho dtte. Nebezpen a zakzan na jedn stran velmi
pitahuje, na druh stran se budouc matka odsuzuje za vechna
svvoln podstoupen rizika, ohroujc budoucnost jejho dtte.
Konkrtn nebezpe je v tom, e me dt pi porodu nebo u pedtm
ve svm tle infikovat oparem. Herpetick sepse u novorozence vdy
ohrouje jeho ivot.
Duevn bz pro herpes genitalis je ambivalentnost slasti a pocitu
viny. lovk si dopeje nco, co si v hloubi due pesto nedoke
dopt. Genitln znt je tak odrazem v nitru zucho konfliktu mezi
genitln slast a strachem ze zneitn. Jako soupei proti sob stoj
smysln zlusk na ciz maso a zhnusen z tlesn rozkoe a nevry.
Nejprve pichz na adu smyslnost. Trest j vak jde okamit v patch
a to bolestiv a rozmanit. K hanb se dru superegem vynucen
rezignace na dal dobrodrustv v i rozkoe a zahrnuje nyn dokonce
i povolen luhy. Srovnme-li krtk okamik rozkoe s mrou
nsledujcho odsouzen, vyplyne z toho nerovnovha, pi n lovka
skuten pechz chu. Nen tedy divu, jsou-li postien citliv na
projekce viny ze strany moralizujcho okol, kter pouze rdo odsuzuje

281

to, co si samo peje dlat, avak netrouf si. Zaarovan kruh se tak
uzavr: Pokus jet vce potlait chu na zakzanou zkuenost vede ke
stle vtmu tlaku, a je dal morln protren hrze o to
pravdpodobnj. Slast a extze jsou zkladnmi lidskmi potebami,
kter nelze sprovodit ze svta, nbr pouze odstranit. Odsunuty stranou
vak kon ve stnu.
Bylo by lep postien povzbudit, pomoci jim na nohy, piem
zlety nejsou pirozen jedinmi monostmi. Kadopdn je nezbytn
dostt palivm potebm a v oblasti rozkoe opt zaplit ohe msto
pstovat zpaly. Kdy nco svd, ml by se lovk krbat, aby zjistil,
co za tm vz a chce t. To neznamen nevzplanout a honit se u jen
za povrchnmi erotickmi potebami. Sexualita nen vce, ale ani mn
ne tlesn aspekt lsky. Oblast genitli chce bt naplnna ivotem a
ve sv dvouznanosti se stv dleitm tmatem. Jde v n o ivj
otevenost vi sob i druhm. Je jist smysluplnj zat si nco s
jednm lovkem a poznat ho v jeho mnoha strnkch ne s mnoha
virulentnmi pacienty. Zcela se otevt jednomu lovku je
smysluplnj, ne se otevrat mnohm jen mlo. Nkdo se me
druhmu velmi piblit, mnoha lidem se to vak sotva poda.
Abychom naplnili cel prvotn principiln poadavek tohoto tmatu, je
nutn t otevenost pro ve nov a ciz, kter spov v intimnm aktu,
stejn jako stud, kter se projevuje v nsledujcm sebepotrestn.
Vyeen monost by spovala v tajn slasti, kter v sob obsahuje
jak ono ciz, tak i stud, pp. odpor. Velk tajemstv, kter pedstavuje
kad partner, je vlastn stn, kter by mohl poskytnout dostatek
materilu.
Tmatem a kolem je i hnus a odpor ped vm cizm, jinm. To,
co lovk nem sm v sob, ho neme dsit venku, to u jsme zjistili u
oparu rt. Jde tedy o to, abychom zkoumali, co je nm na vlastn
podstat jet tak ciz, e to musme hledat a odmtat v druhch.
Vzdlenm clem je pak bt oteven tak, jak to naznauj rny po tto
infekci.
kolsk medicna neme v lb mnoho nabdnout, protoe proti
virm nejsou antibiotika jako proti bakterim a jen velmi omezen
existuj inn virostatika. V souladu se svm nzvem udruj viry ve
statickm stavu. Nejzajmavj nov objev je na poli tlu vlastn
medicny, kter je k dispozici vnitnmu lkai a kter medicna
oznauje jako interferon. To je ltka, kter buku napadenou viry

282

krtce ped jej smrt izoluje a je schopna chrnit ped viry druh
buky. Je to jakoby odkaz umrajc buky pozstalm, kterm
zastavuje jin viry. Koncept je znm: Poddat se viru vede nakonec k
jeho pekonn.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.

Jak je to s mmi sexulnmi pocity studu a viny?

Mm sklon trestat se za chybn kroky? Je herpes mm trestem,
kter mi bere chu na nelegln rozko?
Mm k sexu pirozen vztah, nebo ve mn pevauje ta st, kter
ho odmt jako pinav?
Co si troufm riskovat v sexuln oblasti? V mm vlastnm
vztahu? Ve vztahu k cizm partnerm?
Objevuji jet nco novho ve svm partnerovi, nebo u jen nov
partnery?
Kter sexuln konflikty si nepiznvm? Kde mm v sexuln
oblasti pote otevt sv hranice?
Co m svd, po em skuten hom? Jak bych mohl dt svm
genitlim s chut a bez pocit viny to, po em ho?
Do jak mry do sebe ve skutenosti nevpoutm svho partnera a
jeho (sv) tajemstv?

2. Prostata a jej problmy

Zvten prostaty jsou velmi rozenm problmem zralho
muskho vku. Postupnm zvtovnm utlauje pedstojn lza
muskou moovou trubici, kterou obklopuje. Tok moi je omezovn a
stle vce pikrcovn. Mch tak me bt vyprzdnn u jen proti
odporu s vynaloenm znanho (n)tlaku. Vyluovn moi je
namhav a mch nen nikdy zcela vyprzdnn. To si na jedn
stran vynucuje ast moen, kter naruuje spnek, na druh stran se
z proudu moi, chlouby mnoha malch chlapc, stv nevrazn
pramnek. Velk oblouk pi moen se alostn hrout, lovk se
zkostliv vyhb veejnm pisorm, nebo tato slabost (proudu) je
pociovna jako poniujc.
Hrd proud, kterm spolu mal chlapci sout, kdo z nich to asi
nejdle dothne (v ivot?), slou v tto ran dob i k tomu, aby se
drazn odliili od v tomto ohledu slabho pohlav. K tomu se dru
fakt, e musk dren tla pi moen je mocensk postoj. S iroce

283

rozkroenma nohama je proud nasmrovn ofenzivn dopedu.

Vynouje se zde pojem pedstojn lza oznaujc prostatu. Pi
chlapeckch hrch je d tm sportovnm nadm. ensk dren tla
pi moen je naopak spe pokorn. ena si depne na zem a v
ohnutm postoji vypout vodu.
Kdy s pibvajcm vkem tato schopnost rozlien ochabuje,
naznauje tm tlo, e mu se pibliuje slabmu pohlav. Neme se
nyn u tak jednodue vymoit vysokm obloukem, co je situace, s
jakou ij eny stle. Organismus naznauje, e se na tlesn rovin
kon pibliovn k enskmu plu. Je zde podezen, e vlastn kol,
piblen ke svmu enskmu plu, anim, pichz zkrtka a tlo mus
t to, emu se due vyhb.
Symptom ukazuje kol: Jde o odvoln muskch velikskch
fantazi. Tlo je upmn a vnucuje postienmu poznn, e to s jeho
muskm proudem a v tomto smru i s jeho munost nen tak slavn.
Souasn se konkretizuje kol piblit se k enskmu plu na
penesen rovin.
Obvykl odkaz pi len vrh na obraz nemoci dodaten svtlo.
kolem prostaty je produkovat tekutinu, aby lo pi pohlavnm styku
vechno hladce a aby bylo semeno na sv cest dobe zaopateno.
Velikost prostaty se tedy vyprazdovnm zmenuje. Potud je logick
rada urolog, kter doporuuje pravideln sexuln akt. Je-li pacient v
tomto smru neochotn nebo neschopn, nut sm urologa k tomu, aby
piloil ruku k dlu. Prst zaveden do itnho otvoru me vy- tvoit tlak
na zvtenou prostatu a touto anln mas ji vymakat. Ovem vlastn
sexuln praktiky jsou vhodnj, protoe se k tomu dru vron
semene, kter pin levu.
Symptom nemoci chce pacienty donutit, aby se vce vnovali sv
sexualit. V tto souvislosti je zajmav, e v arabskch kulturch, kde
jsou pro zmonho ejcha ast sexuln styky a do st pravidlem se
nevyskytuj dn srovnateln problmy s prostatou. Na druh stran je
hyperplazie (zbytnn) prostaty asto i dsledkem impotence. lza
produkuje tekutiny, kter se pak nespotebuj. Hromad se a vznik
prostoru pro jejich zadrovn je nevyhnuteln.
Pznak nemoci nut vce se zabvat sexualitou, a tm i uznat a
zpracovat tma polarity. Pacient se jimi zejm zapomnl dostaten
zamstnvat. Mus mu bt doporueno vce tlesnho kontaktu s

284

enskm pohlavm a vce duevnho kontaktu s vlastn enskou

strnkou. S postupujcm vkem se pesouv draz od sexulnho
setkn na setkn s animou. Pitom vak tlesn rovina zstv u
tohoto symptomu dleit v me, v jak dosud pichzela zkrtka. Na
dodaten zpracovn me navc ekat i musk pl. Bytnjc
pedstojn lza naznauje i nezbytnost dalho rstu munosti. Velkm
clem vak zstv uskutenit v sob opan pl, nikoli na rovin
moen, nbr v duchovn-duevn vyzaovn.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Jak dalece pociuji sv musk vyzaovn jako oslaben? Ctm

se pro sex pli star a opotebovan?
Kde bojuji proti nepoddajnm rostoucm pekkm?
Co nen v podku s mm moenm? Kde nco zadruji?
Pichzel jsem v ivot pli zkrtka?
Kde jsem dlal velk oblouk? Kde jsem ho ztratil z o?
Jakou roli hraje v mm ivot to, co je ensk, jakou slab
pohlav? Jakou (sexuln) setkn s nm?
Do jak mry jsem se setkal s enskost v sob?

3. Kyeln kloub
Kyeln kloub je zkladna pro vechna nae vykroen, a tm
domov naich krok i pokrok v malm i ve velkm, v dobrm i zlm.
Kad cesta zan jednm krokem a tak kad vyboen. Bolesti v
kyelnm kloubu, vtinou odvozovan od artrzy, zabrauj takovmu
vykroen a signalizuj postienm, e u nelze potat s velkmi
pokroky. Postupuj (v ivot) kupedu u jen za velkch bolest. Vedle
takzvanch projev opoteben pichzej z lkaskho hlediska jako
zklad nemoci v vahu pedevm revmatick* problmy.
kolem by bylo pizpsobit se vynucenmu klidu, uznat, jak je
pokrok a pohyb tk, a msto vnjch dlat vnitn kroky. S piznnm
si, e schopnost kret vped na tto rovin je ztracena, se vnj cle
posunuj do dlky. Souasn me postienm pi tto pleitosti
svitnout, e zstv monost stanovit si ve vynucenm klidu vnitn cle
a tak jich doshnout. Opotebovan kloub signalizuje ve svm tuhm
pohybu jakoby nenamazanho soukol, e vnj cesty jsou omezeny.
Situace se neme hnout z msta. To naznauje klid. Je-li klid

285

dostaten hlubok, stane se z nj nakonec opt pohyb, a sice vnitn

pohyb.
Dnes je bnm vchodiskem uml kyeln kloub, stejn
geniln jako vvoji neptelsk trik, kter lovku umouje t dl,
jako by se nic nestalo. I zde je jet ance na upmnost, pokud si
lovk pizn, e pokrok dosaen v budoucnu je uml, e u psn
vzato nestoj na vlastnch nohou. To opt naznauje, e od nynjka se
m lovk ve vnjch vcech spolhat vce na ciz pomoc, zato ve
vnitnch vcech by ml bt samostatnj. Lze z toho pest i odkaz,
e si snad lze umle vynutit vnj pokrok, pokud se ten prav pokrok
odehrv na jin rovin.
Otzky

1.
2.
3.
4.
5.
6.

Jak jsem v ivot postupoval kupedu? Jak to pokraovalo?

Dbal jsem jen na vnj cle? Doshl jsem jich?
Lze vbec mch cl doshnout vnjmi cestami?
Kde jsem uvzl nebo se nemohl pohnout z msta?
Jakou roli pro m hraje klid a zahloubn do sebe?
Kde jsem vnitn skonil a kam jet chci?
Nauil jsem se spolhat se na ciz pomoc, vyut ji pro sv
vnitn poteby?

XIII. Nohy
Nae nohy tvo s chodidly, kolennmi a hlezennmi klouby
funkn jednotku, kter je odpovd na otzku: Jak si stojme? Jak se
nm vede? I kdy tto skutenosti obecn vnujeme mlo pozornosti,
na nohou spov cel n ivot. Nohy, kter zajiuj pohyb, ukazuj,
jak jsme na tom se svou cestou. Vztah dolnch konetin ke konkrtn
realit je symbolicky znzornn kontaktem se zem. Zatmco pae vis
ve vzduchu, stoj nohy obma chodidly na zemi. Prozrazuj, jak se
pohybujeme ivotem a jak postaven v nm zaujmme, zda se mu
umme postavit a jak se k nmu stavme, zda se nestavme jinmi a co
pedstavujeme, co nad co stavme a jak si stojme. Postaven je nco
stednho a zpsob, jakm se stavme k ivotu, rozhoduje o tom, jak se
v nm ctme. Rodinn stav ukazuje, zda jsme na ivotn cest sami
nebo ve dvou. Mladistv, kte se jet nezavzali a jsou jet v pohybu,
spolu chod.

286

Stejn jako pae i nohy maj sklon konzervovat nepevedenou

pohybovou energii. Blokovan pohyby tku se ztlesuj v napt,
odvrcen impulsy k boji v kech, ochabl postoj v odpovdajcm
svalstvu. Je tolik typ nohou, kolik je lid a stanovisek. Pesto lze
rozeznat urit opakujc se vzory. Ne nadarmo mluvme o konetinch
(nmecky Extremitten), jsou to toti ony, kter ns pivdj do
kontaktu s extrmy blzkosti a vzdlenosti. Jejich kolem je mit
extrmy.
Siln, svalnat nohy, kter maj na zklad sv svalov hmoty, je
do sebe pi chzi nar, tendenci k ponkud vypnavmu pohybu a
afektovanmu chovn, prozrazuj prv takovou osobnost. Pi veker
sle tchto nohou nejsou spontnn pohyblivost a nhl zmny prv
silnmi strnkami takov povahy. Strojen chze pipomnajc robota
psob nucen a namhav. Prun a plynul pohyblivost je nahrazena
robustn silou. Dru-li se k tomu jet pslun nemotorn chodidla, je
slon v porcelnu dokonal.
Protipl pedstavuj neduiv nohy s mlo vyvinutmi svaly.
Jejich majitel m problmy udret se na nohou a kadm okamikem
mu hroz, e se zhrout. Dotyn lid, kte maj problmy stt na
vlastnch nohou a kte nemaj pevn stanoviska, vyloen potebuj
oporu. Prvem se obvaj o sv postaven a svj postup. V souladu s
tm hledaj vude podporu a usiluj o onu dvru, kter se pi jejich
ivotn platform tak obtn rozvj. Kompenzan se asto pokouej
zjednat si oporu alespo nahoe zvltnm zdrazovnm svch sval
na pach a na mozku.
lachovit nohy jsou rovn tenk, ale nikoli slab. Vyznauj se
intenzivn, spontnn pohyblivost, kter me pechzet a do
nervznho neklidu. Stle na cestch maj problmy uchytit se a zstat.
Takov nohy plat za atraktivn, jsou toti pevn a thl, pitom
pohybliv a prun. Nestlost se diskrtn skrv za hbitou eleganc.
Protikladem lachovitch nohou jsou siln, nevyvinut nohy,
jejich majitel jsou npadn ouravou chz, j se plou ivotem. Od
prvnch dtskch krk stle sly: Zvedej nohy! nebo Zakopne
jet o vlastn nohy! asto se tyto pedpovdi vypln, takov lid stoj
sami sob v cest, maj pote pevn se postavit, a co teprve
postupovat kupedu! Slabost jejich postaven i jejich stanovisek je
thne dol jako zt, kterou vleou s sebou. Jejich ospale psobc,
plouiv chze je pochopiteln nevhodn k tomu, aby se naplno pustili

287

do ivota. Pohybuj se v ivot pouze v pruhu pro pomal vozidla,

asto jim chyb nezbytn vytrvalost a vdr.

1. Kolenn kloub porann menisku

V kolennm kloubu zpracovvme tma pokory. Kleen a
pokleknut jsou gesta, ktermi se podrobujeme. Tmto zpsobem se
setkvme s duchovnmi hodnosti; dve se takto uctval krl. Je
npadn, e modern lid maj mn sklony k poklekvn. Krom
katolickho kostela k tomu maj jet sotva nkde pleitost a i tam
prv dochz k pozoruhodn zmn. Podle novho reglementu se
nyn sm stt tam, kde se dve kleelo. Msto aby lovk ped
Vemohoucm poklekal, dnes se s nm konfrontuje. Pokora a podroben
u nejsou v kurzu.
Idelem se stal vzpmen, nepoddajn lovk kad svm
vlastnm pnem. I prce, kter ns dve nutily na kolena, jako myt a
letn podlahy, jsou dnes alespo zsti mechanizovny, take tento
postoj je zbyten. Nen tedy divu, e problmy s koleny, pedevm ve
form pokozen menisku, nabyly na znanm vznamu.
Zkladem porann menisku je pepnn. Oba menisky sestvajc
z chrupavek umouj kolenu ve vlcovm kloubu i otiv pohyby,
pedevm ve fleknm postaven. Formou se jeden meniskus podob
polovinmu, druh plnmu msci. Svou funkc rovn odpovdaj
enskmu plu. Pi pslunm zrann se natrhnou, zhmodny mezi
mohutnou stehenn a brcovou kost. Obvykl lba se podob len
pi vhezu meziobratlov plotnky, znien a pro poadovan zaten
pli slab tk se odzne pry. Nato se postien asto pokouej dle
elit petovn i bez chrupavitho prstence.
Symptom postienm ukazuje jejich pchu. Mli by poznat sv
hranice a zjistit, e jejich vnj pohybov sil a vkon, kter kvli
nmu od tla poaduj, zachz pli daleko. Ignoruj-li bolestiv
varovn signly, projev se neprovan, do stnu zatlaen tmata
skromnosti a pokory na koleni, kter je pro n pedureno. Msto
dobrovoln pokory (pro)ij tedy vynucenou skromnost ve sv omezen
pohyblivosti a v poniujcch bolestech. Kdo dobrovoln neomez svou
pehnanou vnj pohyblivost, bude k tomu donucen menisky.
Jde o to, abychom se narovnali a upmn si piznali, kter vkony
se od ns skuten poaduj. Prv vrcholov sportovce lze podezvat,

288

e pouvaj pehnanou vnj pohyblivost ke kompenzaci vnitn

nehybnosti. Msto toho, aby se vnitn starali o urit okamik obratu a
usilovali o alternativn stanoviska, obracej se a to vnjkov, a se
utrhne nit trplivho osudu a s n i jejich meniskus. V tomto smyslu je
pokozen kolena nut zaujmout upmnj, i vnitn odpovdajc
nehybn postoj. Vynucen klid je teba vyut, aby byli opt v souladu
sami se sebou: Aby byl lovk vnjkov ten nejlep, je zapoteb i
vnitn pohyblivosti a jist dvky skromnosti, kter mu umouje
akceptovat, e si nelze vynutit nco, co nele v oblasti vlastnch
monost nebo kol.
Zkoumme-li pm vznik tchto raz napklad pi sportu,
nachzme situaci, kde m bt duevn nehybnost vyrovnna
nepimenm tlesnm zkroucenm. Kdyby se fotbalov hr postavil
k mi nebo soupei ikovnji, za pomoci sv pemlejc hlavy
nemusel by se tak kroutit. Krom toho se vtinou jedn o situace, kde
postien vnitn hrli s pocitem napt a k prasknut. Pi vdomch,
s chut z pohybu provdnch otkch ke zrann nedochz, k tomu je
zapoteb vdy i jistho vnitnho napt.
Otzky
1.
2.
3.
4.

5.
6.
7.

Jakou roli hraje v mm ivot skromnost? Sklnm se ped

nevyhnutelnost, nebo se nechvm ohnout osudem?
Existuje njak lovk nebo tma, kter m nut k pokoe?
Pokoum se pi petovn z tchto situac vykroutit? Mm
sklony k tomu, abych se fyzicky etil?
Kde jsem pli extrmn a nechm se donutit na kolena jen vy
moc?
Kde bych mohl bt vedle sv vnj zliby v rychlch otkch i
duevn vjednom kole?
Vyplv m vnj radost z pohybu z vnitnho klidu, nebo se
zrodila ze ctidosti a spchu?
Kam se to kolo mho osudu? Na co mm stoit svj pohled?

2. Ltka a jejich kee

Ltka jsou zkladem pknch nohou, kter se vyznauj zdravou
stedn mrou, co se te ltkovch sval, a propjuj nohm i cel
postav napt a prunost. Kdy se lovk k nemu chyst nebo je
pipraven ke skoku, ukazuje se to na jeho ltkch. Jejich silnou

289

strnkou je sprvn se odrazit. Kdy se to nestane nebo lovk zmek

nvaznost, jsou to asto prv ltka, kter ukou nepiznan peten.
Mohou bt povaovna za trezor naich emocionlnch pepjatost a ve
shod s tm jsou skryta a chrnna za holennmi kostmi. Tyto kosti
vytvej jaksi dlahy nohm a tedy i pohybm, nasazuj mry a maj
mnoho spolenho se schopnost vydret. Dostaneme-li rnu do
holen, jsme zbrzdni ve svm pokroku. Fotbalist a hokejist, u nich
rozhoduje schopnost prosadit se a pevn stt, si tyto siln a souasn
citliv oblasti jist holennmi chrnii. Protoe v ivot postupuj vped
nejprve holenn kosti, dostvaj vtinou co proto. Modiny a siln
bolesti ukazuj, jak jsou citliv a jak nezapomnaj. Mkk ltka jsou
tak takov, ale jinm zpsobem.
To, co lze pi nonch ltkovch kech odvodit ze snovho dje,
je u ke ltek v dsledku prodluovn fotbalovch zpas nasnad,
pp. to jde v tchto stopch. Prodlouen bv jen u rozhodujcch
fotbalovch zpas, na nich zvis dal postup mustva. Doshne-li
na konci zpasu vytvoen emocionln napt, pokud jde o postup
nebo spch, svho vrcholu, ukazuj ltkov kee emocionln
zaten jednotlivch hr. Samozejm se v nich projevuje i fyzick
nmaha. V tomto ohledu je vak npadn, e tit hri pekonvaj
takov zatkvac zkouky pi trninku vtinou bez problm a bez
ltkovch ke. Ani maratnt bci, kte maj vt fyzickou zt,
tm neznaj ltkov kee. Dvod je zejm ve vtinou podstatn
men emocionln zti pi tchto dlouhch a sotva kdy napnavch
zvodech.
Non ltkov kee odhaluj, e emocionln napt nahromadn
pes den je tak znan, e pi nonm zpracovvn neme bt
dostaten vdom konfrontovno. I v ochrann nrui noci tak jet
kles do tla a projevuje se v pepjatch ltkovch svalech. Bn
opaten prvn pomoci, kter smuje k uvolnn ztuhlch sval, pracuje
homeopaticky. Noha se pod silnm tlakem vzepe proti odporu. V
tomto myslnm napt, kter vrac situaci pept zptky do vdom,
spov een, povolen kee. Podobn psob zoufal pokusy
postiench o poskoky. Obraz nemoci je vytrhuje z tlesnho boje a
nut je k vdommu napt. Tento okamik uvdomn me stait k
tomu, aby si ujasnili namhav tlesn boj a poznali, jak emocionln
napt jak ctidost za nm vz. Jde o to, aby se tlem i du vdom
vzepeli proti tomu, co je emocionln ohrouje, nebo vzd-li se
vdom boje, nem tlo samo dnou anci. Ukazuje pak sv peten v

290

kei, karikatue boje. Pijmeme-li vak opt vdom vzvu, ulevme

tlu od kolu, aby se namsto vdom vzpralo proti nemu, co
pouhmi fyzickmi prostedky tak i tak nelze zastavit. Tmto
vdomm krokem a tm rituln provedenm silm tlesn napt
povol. Pak meme hrt, spt nebo snt dle. Vede-li se boj opt
emocionln vdom, me i tlo dle bojovat. Fyzick ke v ltkch
tak vdy prozrazuje i jistou rezignaci a to, e se lovk vzdv kolu.
Postien signalizuj, e jsou mimo hru, pp. neschopni boje. To, co si
duevn nepiznvaj, tlo jasn ukazuje.
Otzky
1.
2.
3.
4.

5.
6.

Kter nepiznan emocionln pepjatost by se mohla hromadit v

mch ltkch?
Do jak mry chyb v mm ivot emocionln boj, kter se
ztlesuje v kei?
Proti emu se v penesenm smyslu vzprm, kdy vzprm proti
odporu svj brec v kei?
Kde bych ml vdomji usilovat o pekonn emocionln
nabitho boje?
Co je pro m v tomto okamiku ve he a jak se k tomu
emocionln stavm?
Kde chci pestat a vzdt se, ani bych si to piznal?

3. Natren Achillovy lachy

Kompaktn ltkov svalstvo vis Achillovou lachou na pat.
Kdy se tento provzek natrhne, lovk neudl ani krok a u vbec
ne skok. To, e se stala pata Achillovou patou, a tm i slabm mstem
lovka, m rzn dvody. Je mstem, kter bylo pi vyhnn Evy z rje
ohroeno hadm kousnutm. Skrze toto slab msto se k n piblil had,
prodlouen ruka bla, symbol dvojnosti a rozdlen. Mtus, podle
nho je pata zvlt ohroenm mstem, zaal u Achilla, hrdiny trjsk
vlky. Jeho matka chtla zabrnit, aby se jejmu milovanmu synovi ve
svt nco stalo, a ponoila ho proto do vod podsvtn eky Stygu, kter
propjovaly nesmrtelnost. Za nco ho vak musela dret. Protoe
zvolila patu, zstala Achillovm jedinm zranitelnm mstem. Zde ho
zashl Hektorv p a zpsobil mladmu hrdinovi smrteln zrann.
Pata je nakonec i mstem, kter ns nejintenzivnji spojuje se zem,
kter konkrtn i symbolicky znamen polaritu, ensk svt protiklad.

291

Svt dvojnosti je jako protipl rajsk jednoty mstem smrtelnosti a

vekerho utrpen. Pata jako spojnice s polaritou je tedy u Evy, Achilla
i ostatnch lid vstupn brankou pro vemon pko. Netst jako
projev polarity a protipl ke tst jednoty tudy velmi rychle vnik do
ivota.
Achillova lacha, kter je umstna na tomto zvltnm mst, je
na nejmohutnj a nejsilnj lachou a lovk ji mus velmi
extrmn pepnat, aby si ji natrhl. V pslunch situacch u lovk
pepn sv monosti a petrhne si lachu. Doslova se trh na kusy.
Nabledni je otzka: Pro? Petrhnout se pro njak kol znamen
riskovat pli mnoho, a nelze-li jinak, i vechno. To je situace, kter
vtahuje do hry nae slab msto. Natrenm lachy se postien nhle
dostvaj zpt na pdu reality. Achillova pata, ji u nen mono
zvednout, objasuje, e lovk je prv jen lovk a v polarit
kadopdn nezpsobil pro nadlidsk vkony. Pcha, s n si osobuje
to, co je nadlidsk, je hch, v antice dokonce jedin. Lze ji jasn vidt
v pdu do hchu, kdy had lk Evu, aby si vzala jablko ze stromu
poznn dobrho a zlho, a vyrovnala se tak Bohu. Takov poznn je
vyhrazeno pouze Bohu, a kdy se Eva za tuto troufalost obviuje, Bh
j hod polaritu na krk tm, e ekne hadu: Mezi tebe a enu polom
neptelstv.
Na zrannch Achillovy paty pi sportu je tato souvislost zeteln
na prost rovni. Jde vdy o pepjat vrcholov vkony petujc tlo
a pepnajc jeho nejsilnj lachu. Kdy Achillova lacha povol,
ukazuje tm, e ohlaovan rekord je mimo dosah sil. Jak znmo,
moudej vdy ustoup. Tlo mus asto hrt tuto nevdnou roli vi
ctidostivmu rozumu, kter si bere do hlavy mnoh nerealistick
Vci. Zvl patrn to bylo u nkolika lehkch atlet v dob ped
dopingovmi kontrolami. Hormonln vypstovan hory sval vyvjely
sly, kter hromadn zpsobily natren naprosto petench lach.
Kdy vyho pojistky ve vdom, ani by si toho postien vimli, je na
tle, aby zastavilo nerozumn let ctidosti.
Tak je postarno o pauzu na rozmylenou a i lovku v tomto
smru netrnovanmu zbv jako nejlep monost pohybu pohyb
mylenkov. Msto toho, aby usilovali fyzicky a podvali neuviteln
vkony, maj najednou as nechat toulat sv mylenky. Organismus
naznauje, jak nezbytn je takov peruen. Spojen akt
emocionlnho sil s vnitn strukturou symbolizovanou v kosti je

292

pli slab. Postien jsou na cest, kter se k nim prv nehod. To

mus pestat k tlo a ihned zabezpe prvn pomoc tm, e nhle
ukon zamlen projekty ctidosti. Nechce mt s takovmi skoky nic
spolenho a zpsob, e spojen se peru. Bu jsou sla a prvek
pohybu pro tuto spojovac lachu pli siln, nebo je lacha pli slab
pro tolik sly.
Uebn kol je nasnad. Je teba zmnit dosavadn koncept: dt si
fyzick klid a msto nj se namhat duevn a zkoumat, kde stojme a o
co usilujeme. Nelidsk cle vyaduj nelidskou nmahu a pi n se me
mnoh roztrhat na kusy, jako prv dleit spojen. Je teba poznat,
kter spojen ns thnou do netst, a je teba se jich vzdt. Nkter se
stala zejm pli zvazn a mla by bt odznuta. Ve-li se lovk
pli siln na ctidostiv cle, kter le pli daleko za jeho vlastnmi
monostmi, petrhne se jeho spojen k polrnmu svtu. lovk ztrc
pdu pod nohama a to, e chce pedit ostatn, je pro nj nebezpen. Je
to prv natren lachy, kter ho pivd zpt na pdu reality.
Moudrost starch ech (J. A. Komensk)
1 Od vc pirozench.
1.19 Pipovdky od samho lovka a tla jeho vzat.
1.19.25 Od nohy a paty.
705 Noha nohu podpr, a stoj ob dobe.
706 Daleko pata oka.
707 Na svch vlastnch nohch choditi.
708 Paty bych mu lbal.
709 Div mu paty nemluv.
710 Patami naped choditi.
711 Ze veho on nohu vythne.
712 Krej ty svm krokem.

Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Kde pepnm sv monosti? Pro co se mohu petrhnout?

Kde jsem se nechal lapit a svzat pli vysoko mcmi sny?
Kter zvazky v mm ivot je teba odznout?
Kde se musm uvolnit, kde se musm opt zachytit dna?
Kde se z m ctidosti stv past?
Co budu dlat, kdy se petrhnou vechna spojen?

293

IV Chodidla
Nejdle vzdlena od hlavy se jako to nejlidtj na naem tle
nachz non klenba. Zatmco vechny ostatn strukturn sti vetn
mozku sdlme s jinmi ivmi bytostmi, nae non klenba je
jedinen zruka na vzpmenosti a dostv se j za to jen mlo
nklonnosti a uznn. Zpsob, jakm zachzme s naimi chodidly,
prozrazuje n ivotn styl. Zatmco po nejdel dobu djin naeho
vvoje jsme mli prostednictvm ke na chodidlech pm kontakt se
zem, u nkolik stalet se mu vyhbme. Chze naboso hraje i v
individulnm ivot jen krtkou roli na jeho zatku. Pozdj
tendence nosit boty s podpatkem ukazuje nevdom mysl co mon
nejvce se distancovat od Matky Zem. eny si obouvaj stevce s
vysokmi podpatky, aby vzdlily svou Achillovu patu z nebezpen
(had) zny. Vzdlenost od zem psob navc elegantn, eny za ni
rdy plat ztrtou uzemnn.
Vtsnvn chodidel do extrmn zkch bot a po star nsk
(zlo) zvyk brnit nohm v rstu prostednictvm tvrdch band vrh
charakteristick svtlo na martrium, kter pipravujeme naim
koenm. Dodnes existuje tato zliba v malch chodidlech, a proto se
nezdka nsiln pouvaj mal boty. mysln mrzaen lidskch
koen ve star n i u ns kontrastuje se zlibou t si v penesenm
smyslu na vysok noze. Za tmto renm se skrv zkuenost, e siln
koeny jsou zkladem spnho ivota. S dobe vyvinutmi koeny si
lovk me mnoh dovolit. Uzave-li se naopak do pli zkch
vazeb, mus za to zaplatit na vych rovinch.
Podle zkona Jak nahoe, tak dole je na chodidlech jet jednou
zobrazeno cel tlo v reflexnch znch, piem zny hlavy le v
oblasti prst. Lze pedpokldat, e muen pedn sti chodidla v pli
zkch botch odpovd tomu, e rychle pibv bolest hlavy. V
takzvanch primitivnch kulturch, kde se lid pohybuj pouze bosky;
jsou bolesti hlavy neznm stejn jako zvyk lmat si hlavu nebo jt
hlavou proti zdi.
Schopnost mt pevn zklady, zakotvit v ivot a stt na vlastnch
nohou ukazuje, jak jsme odkzni na sv koeny a jak je nesmysln
jimi pohrdat. Vychz z nich nestupnost a stabilita, stlost a odolnost,
kter nm umouj pestt ivot. Potud je charakteristick, e podle
Hermana Weidelenera jsme spolenost nemocnou na nohy, kter hroz

294

nebezpe, e ztrat pdu pod nohama, protoe se zabv u jen hlavou.

Pitom se kad tvrzen opr o pevn odvodnn a vechno, co
stanov n rozum, se zakld na kontaktu se zem. Vlastn problm
zan tam, kde tla bota, jak v i lidov mluva.
Zdrav chodidlo stabiln osobnosti se skld z dvojit klenby se
dvma mosty a temi body dotyku se zem. Men, pedn klenba se ve
dvou bodech opr o malek a palec nohy, velk navc o patu. Nae
chodidlo je tedy trojnoka, vyznauje se stabilitou a prunost. Ovem
zdaleka ne vichni modern lid maj tento ideln vyven kontakt se
zem. Postoj vtiny je vratk, protoe se msto na ti stav u jen na
jedno nebo dv stanoviska. Kdo stoj obma nohama na zemi a dotk
se j na tech bodech, me se spolehnout na bezpenou zkladnu a
odvodnn smysl pro realitu. Kdo naopak na irok ploe spe po
zemi kloue, proklouzv i rd mezi skutenostmi, vzdlen od reality.
Jeho ivot je ponkud nepevn a spov, pp. kymc se na slabch
nohou.
Deformace mal non klenby (pn ploch noha) ubr
pednmu mostu jeden pil a redukuje kontakt se zem na dva body. Jeli deformovna i podln klenba, hovo se lidov o ploch noze.
Prun a diferencovan stanoviska jsou ztracena. Na irok ploe
podkladu klouou postien tm jako bruslai, ani by mohli nalzt
stabilitu nebo oporu. To se asto odr v nevzanm ivot, jemu
chyb zakoenn. irok, povrchn, ponkud nemotorn stanovisko
nen pevn, nbr voln posouvateln. Na zklad tohoto
nezakoennho a propastnho zpsobu ivota se neradi zavazuj.
Lid s tkma nohama, kter jsou jakoby pilepen na podlaze,
jsou opakem brusla. Pespli zdrazuj bezpe svho stanoviska
a i pi chzi sotva zvedaj nohy. Pliv chze byla npadn u u
tlustch, ale slabch nohou. I v penesenm smyslu jsou sotva schopni
se vznst ze zem, a pli se proto neobjevuj ve vzdunch oblastech
svta mylenek, kde je doma tvoivost a spontnnost. Zato jsou
spolehliv a stl, rozumn a dobe uzemnn. Neme se jim tak snadno
nco stt a jen mloco je me porazit. Tam, kde jsou ploch nohy
ponkud nestabiln, jsou tato tkopdn chodidla pevn na zemi.
Pohyblivost ustupuje ped pzemnost. Jsou-li ovem nohy tk jako z
olova, thnou sv majitele dol a brn jim ve vletech do jinch
dimenz. ivot, kter je omezen pouze na pdu reality; me bt
pomrn nudn.

295

Zcela jinak je tomu u princ a princezen, kte se spe vznej

svtem, zejmna svtem sn, ne aby se pizpsobovali nzk zemi. V
dokonalm baletnm stylu tan ivotem. Chze na pikch je
pirozenou variantou bot s vysokm podpatkem a ukazuje, jak mlo tito
lid stoj o kontakt se zem nebo o stlost vbec. Nikde nezapust
koeny, ty by toti jen ruily jejich lehkonohou (umleckou) existenci.
Msto smyslu pro realitu pstuj fantazii. Ze dvou strnek polrnho
svta se rozhodli pro vky; hloubky penechali tkopdnm. Msto
koen maj vzletn sny, tvr rozmach a znan eln. Maj pemru
fantazie a nikde stn. Lze je jet mn nm porazit ne jejich
tkopdn protjky, nebo ve svt lehkonohch vl nic nen pevn a
ve neustle plyne. Ale i lehkost tchto oblanch bytost m sv stinn
strnky v asto dalekoshlm zanedbvn materiln existence.
Na opanm plu stoj nohy jako paty, jimi se jejich majitel
pevn dr povrchu zem. Jako drpy zahnut prsty keovit hledaj
oporu. Takov chodidla hovo o ohroen existenci, o siln poteb
najt oporu a nehnout se z msta. Nejen prsty; i svaly na ltkch a
stehnech jsou asto chronicky napjat a prozrazuj prv takov postoj
k ivotu. Neklidn nohy naopak odhaluj tendenci stle bet a vtinou
utkat. Jejich majitel jsou stle v poklusu a za nutknm k pohybu a
zjmem velmi asto skrvaj i tendence k tku.
Podobnm smrem odkazuje extrmn dren ptee, kter pat k
typu chze, je zdrazuje paty. Stoj na patch naznauje uhbn ped
ivotem a jist ped dery zezadu a do tla. Zstupce tohoto stanoviska
je zato o to snaz pevrtit zepedu. Pes sv zkostliv zajitn maj
sklony padat. Ji lehk protivtr je zvedne ze zem.

1. Hlezenn kloub
Kdo si vymkne hlezenn kloub, neme u stejn jako Hfaistos,
bosk kov, dlat velk skoky. Hfaistos si zlomil hned oba hlezenn
klouby, kdy ho jeho matka svrhla z nebe dol na zemi, a od t doby
kulhal. Podobn se povede tm, kdo dlaj pli velk skoky a kdo
pli tvrd naraz na pdu reality. Vzva je jasn: zstat na zemi a
vyplhat se pkn pomalu, stupe po stupni. Osud velk skoky
neschvaluje. Kulhn je tvrdou terapi pro ty, kdo stle provdli
lehkomysln kousky. Kdy se u jt svou cestou tak, e namhav
postupuj ninami ivota, vypad sdra na jejich noze jako okov. Me
se vak stt i kotvou, kter je dr u zem a brn jim ve fyzickch

296

skocch do dlky a ve vyboovn z ady. Prv tlo, kter je pevn

pidrovno u zem, se me stt zkladnou pro duevn skoky do
vky a pro vkov lety ducha.
Hlezenn kloub pmo nad non klenbou je dleitm mstem,
odkud vzelo nae vzpmen, ale i monost vzept se. Skok na rove
boh me nastat jen odsud. Zde se vak vymst i vechny chybn
kroky. Pi vymknut nohy jsme vymknuti z kloub, pi jejm zlomen
jsme zlomeni, pi vyvrtnut dlme vvrtku, kdy lpneme vedle, jsme
vedle.
Uebn kol vyplv z prbhu razu: Postien si mus piznat,
e jsou na patn cest, pp. vedle, e pi svch skocch dopadaj na
zem pli tvrd, pi svch vkovch letech se vymykaj realit, pp.
e kontakt mezi svtem mylenek a skutenosti nen harmonick a jde
nebezpenm smrem. Jsou vyzvni, aby nekonfrontovali sv tlo s
realitou tak tvrd, aby sv vlety lpe zajistili a ztlumili dopady, aby
vyzkoueli nejasn a odvn cesty nejprve v mylenkch, dve ne je
provedou v hmotnm svt. Zrann, kter si z nich odnesli, je nut ke
klidu a usazuj je. Je teba etit tlo a v tomto vnjm klidu vsadit vce
na vnitn pohyblivost a duchovn skoky. Kulhav Hfaistos, omezen
v tlesnm pokroku, se stv tvoivm vynlezcem, a dobv si tak
msto v nebi, kter mu bylo prve odepeno.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.
6.

Jakou roli hraje v mm ivot tkavost?

Mm sklon k vkovm letm, kter jsou pli patn zajitny v
realit? Pehlm pi startu asto nutnost pistt? Jak je mj
vztah ke snu a skutenosti?
Pehlm svou potebu klidu pi pokusech vydobt si sv msto?
Kde jsem nesprvn, kde vedle? Kde je mj ivot podlomen, kde
potebuje zlom, kde peruen?
Kde mm sklony k chybnm krokm ve fyzick realit, msto
abych vyzkouel nov cesty v duevnm smru?
Kde se vzprm svmu osudu? Kde pat k mmu osudu vzpoura?

2. Ku oka
Tyto doln oi poskytuj zcela jinou perspektivu ne horn.
Odvozeny od o slepic pipomnajcch knoflky ukazuj tato msta
chronickho tlaku velmi pesn, kde postienho tla bota.

297

V tto souvislosti je vztah mezi tm, co je nahoe, a tm, co je dole,

jak ho odhaluj reflexn zny, zvl pznan. Ku oka, kter se
objevuj pedevm v oblasti prst na nohou, tak signalizuj, e urit
oblasti hlavy trp tlakem. Kdy lovku nkdo lape na prsty, ukazuje
se to trvale v bolestivch otlacch na nohou, i kdy omezen tm
vznikajc jsou hlavn spoleenskho charakteru. Me se dokonce stt,
e lovk si sm lape na prsty, a tm stoj sm sob v cest a
znemouje si tak vlastn pokrok. To je napklad s jistotou ppad,
kdy vdom nosme pli tsn boty. V tto situaci dovoluje lovk,
vtinou ena, aby j jej idel vkusu brnil v konkrtnm pokroku.
Anatomicky sestvaj ku oka z nadmrnho navrstven rohoviny,
kter vytv ochranu proti tlaku zven. Ku oka jsou pokusem
opancovat slab msta. Typickou zkuenost je, e se tyto pancov
desky asem samy stvaj msty, odkud vychzej bolesti. Tomu, kdo se
chce veho uetit, hroz prv nebezpe, e bude vm trpt. Jde tedy
o to, abychom vce mysleli na duchovn-duevn opaten sebeochrany,
msto abychom se obrovali tlesn. Je teba se konfrontovat s tm, co
ns tla, a pak zavst pslun opaten k een takov situace. Mohli
bychom nap. opustit stanovisko, kter vytv tak velk protitlak, nebo
si je zajistit zvanjmi argumenty.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Kdo mi lape na prsty? Jsem to snad j sm?

Kde lpm na stanoviscch, akoli hranice bolesti byla pekroena a
nkdo u mi lape na prsty?
Do jak mry se stal mj strach, pp. bezpenostn politika pli
bolestiv a pekejc mmu pokroku?
Kter msta tlaku bych ml odstranit ze svho ivota?
Kde bolestiv narm na hranice?

3. Mykzy nohou
Houby rostlinn e ij pedevm z odumelho organickho
materilu, usazuj se vak i na umrajcch stech ivch rostlin. Jsou
to vysloven cizopasnci, kte si popvaj na cizm ivot a nic za to
nedvaj. Toto patn jmno zpsobilo, e se u rznch duchovnch
skupin dostaly na seznam zakzanch potravin. V i zvat i lovka
houby sice osdluj iv struktury, ty jsou vak ji oslaben a na
degenerativn cest smrem k odumen. Houby mohou napadat

298

prakticky vude, kde tk vzdv svj boj o ivot, a jsou takka posly
smrti. Vechny mikroorganismy, kter ns navtvuj, potebuj
odpovdajc podmnky snen imunity. Teprve kdy organismus
sthne svou energii z nkter struktury tm, e ve vdom potla
tematiku, kterou reprezentovala, uzraje tato struktura pro tok
pslunch dobyvatel. Zatmco ti nejmen, viry, vtinou akutn
vyhledvaj rozhodnut, vszej bakterie na akutn a pliv procesy,
znaj vak i pokojn symbiotick spoluit jako nap. stevn bakterie.
Krom ppadu plnho zhroucen tlesn imunity maj houby sklon k
pomalu vedenm tokm, pi nich dobvaj teritorium krok po kroku,
ani by svho hostitele vn ohroovaly. Nepinej smrt, ohlauj ji
vak (napaden oblasti).
Houba na nohou je o sob nekodn cizopasnk, kter nebol,
sotva lovku pek, a pesto v mnoha lidech vyvolv tm
zoufalstv. Ciz organismy osdluj prv nae drpy a ukazuj, jak mlo
respektu maj ped naimi zbranmi. Srovnn z mikrokosmu snad
objasn toto dilema. Je to, jako by svou vzbroj nekodn tlupa
terorist vpadla do zem a tam se roztahovala prv v kasrnch.
Cizopas a skt navenek nanejv nepjemn pohled, zmocn se
zbran a pozvolna vede hospodstv zem ke krachu, take brzy ped n
nem respekt dn neptel.
Skutenost, e houby se odvauj pouze do oblast, kter jsou v
poslednm taen, vrh pznan svtlo na situaci p. slunch neht:
Mus bt zejm blzko smrti nebo alespo v maximlnm stupni
neiv, aby sktaly ivnou pdu cizopasnkm. Kdy houby jednou
zapust koeny, vyznauj se krajn tvrdojnost a odolvaj i nasazen
nejtch zbran, jako jsou chemick antimykotika. Snze je naopak
mon doshnout taktickho stupu. Jakmile vak vlastn ofenzva
polev, naruitel mru se opt pihls, znovu zanou ruit duevn klid
a souasn tm ukazovat, jak je postien nchyln k ruen. Houby se
iv z drp tm, e je ve v tichosti kousek po kousku rozeraj.
Pedevm ns vyvd z mry tento pliv agresivn zpsob, jemu
jsme bezmocn vydni. Vedle toho hraje pirozen svou roli i to, e
takovm zpsobem nahlodan zbran ji nejsou dnou okrasou. Lesk
a slva jsou rychle pry. Dochz k nehezk patov situaci mezi nehty a
houbami. To, co ty posledn uveden po kouscch uraj, ty prvn
kousek po kousku nahrazuj. Tm nehet, o nj se bojuje, tloustne a je
stle hrbolatj a pipomn nesetnkrt pouitou, stle znovu
vyspravovanou, zubatou epel. Kdy to houby peenou a nehet

299

odpadne nebo ho zoufal majitel strhne, nen tm pbh u konce.

Pokud petrvv zkladn situace, pichz znovu i bujc, nevzhledn
vzva.
Nakonec zde nahrv i aspekt neistoty. V mnoha nboenstvch
se symbolicky omvaj nohy a oitn symbolizuj ist vztah k
vlastnmu zkladu byt, k pvodu a minulosti. Houby na nohou
demonstruj, e kontakt k Matce Zemi, a tm ke svtu vbec, nen ist.
Pi klasickm lotosovm meditanm sedu jsou chodidla obrcena
nahoru jako symbol plnho orientovn na duchovn svt. V takov
situaci jsou mykzy nohou nebo bradavice na chodidlech stejn
nepjemn jako upmn.
kol zn: odzbrojit a zredukovat obranu. To by se vak mlo stt
ve vdom. Ulev-li odpovdajcm zpsobem duchovn-duevn
strnka tlu, me tlo znovu vyrobit sv znien zbran a dobt zpt
ztracen teritorium. Chronick a dvno zapomenut konflikt o vlastn
brannou schopnost se chce vrtit do vdom a chce bt rozhodnut.
Stejn jako u vech infekc, kter souvis s vpdem cizch vojsk, je
duchovn-duevn obrana pli velk, m je oslabena obrana tlesn.
Princip ton agrese je teba t vdomji, u mykz zejmna princip
dobe mylenho, mn akutnho zsahu. Stejn jako vichni pvodci
nemoc i houby vyzvaj k tomu, aby se lovk brnil. Mykzy
povzbuzuj zejmna k tomu, aby se lovk staral o sv zbran a nstroje
a nechval je dorstat. Obrazn se to projevuje v zeslench, hrubch
drpech. Zejmna mus fungovat starost o obranu vlastnch hranic.
Koho roziluj pivnci a paraziti, ten m problm s tmto tmatem a
sm vytsuje pslun rysy. kolem je prodrat se ivotem, a kdy to
mus bt, zatnout i sv drpy a t a po sv hranice.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Kde spov nepiznan, v nevdom doutnajc konflikt

sebeobrany?
Kde zapomnm ukazovat duevn drpy a zatnat je? Kterou
pohranin oblast svho tla nechvm leet ladem a pustnout?
Kdy se stydm za sv tlesn, ohryzan drpy, jak moc se stydm
za sv duevn drpy?
Jak to, e vitalita mch drp je v poslednm taen?
Kdo parazituje v mm a na mm ivot? Kde cizopasm j?

300

4. Bradavice na chodidle
Bradavice nepedstavuj podobn jako houby dn tlesn
ohroen. Duevn vak mohou bt krajn nebezpen. Na noze a
zejmna na chodidle jsou velmi na obt. Hlavn hrozba vak pramen z
jejich tajuplnho pvodu. Podobn, jako hadi nebo pavouci neohrouj
v na zempisn ce ivot, a pesto je mnoz na zklad jejich
pslun symboliky povauj za extrmn nebezpen, spov hrza z
bradavic v jejich symbolickm nboji. Velk, odporn, snad i chlupat
bradavice je typickm symbolem zl pohdkov arodjnice, prorstn
pekla, pp. temnch sil. I nejracionlnjho lovka by takov
bradavice vyvedla z mry, kdyby se mu usadila na nose. Akoli nen
nebezpen a nikdo ji neme nikomu zazlvat, ct i nejrozumnj
souasnk, e na hlub rovin je jet, kdy ne vykldna ve zlm, pak
pece interpretovna jako zlo, protoe ve svt archetypickch vzor
naznauje zlo. Pitom se lovk neme odvolvat ani na to, e se na
nm usadila tak, e pila zven. Jako nevzhledn vrstek se pli
jednoznan tla ven z naeho nitra. Kdo m stle co dlat s
bradavicemi, vyvolv tyto temn asociace od bradavinat prasnice
pes ropuchu a po zlou arodjnici.
Rzn formy lby poskytuj dal informace o vznamovm
vkladu bradavic. Pokusy kolsk medicny, kter sz na surov nsil
od leptn pes vyplen a po vyznut, se vyznauj vysokm
procentem nespch. Akoli je cel a beze zbytku vyznuta, objev se
bradavice asto znovu na stejnm mst s tmt poselstvm z temn
e stn. Metody lidov medicny jsou rozmanitj a spnj. Jsou
si podobn svm magickm pstupem. Bradavice se celkem spn
odstraovaly arovnm nebo modlitbou v noci pi plku,
znekodovaly vlatovinkem, zakvaly nejrznjmi zaklnadly,
odhnly pokldnm rukou nebo jinmi malmi rituly. Dti, kter u
maj vztah k magick kvalit penz, si je nechvaj nkdy za pimen
obnos odkoupit.
Bradavice konfrontuj s vlastnmi temnmi strnkami, a proto tak
tak dobe reaguj na pslun okultn 77 len. Jestlie i jin obrazy
nemoc reaguj na zakvn nebo domlouvn nebo zabraj na lidov
liva, ukazuje to, jak magick byla star medicna. Ptme-li se, pi
em bradavice vad nebo v em pek, dostaneme zvan odkazy na
individuln vznam. Vtinou brn vypadat bezchybn a je to tato
chyba, kter, vepsna do tve, znan vad. U bradavic na chodidle je

301

teba se navc ptt, do jak mry lovk nevdom lape po okultnch

vcech a neuznv je v jejich vznamu, akoli se projevuj na kadm
kroku. Nakonec stoj vechno na tom, zda si to lovk pizn nebo ne.
een spov v uvdomn. Uznn stnov strnky, kter jde ruku v
ruce s magickmi rituly, je proto mocnj ne metody boje. Princip
homeopatie, kter l to, co je tajemn a temn, tajemn temnmi
metodami, m vt a pedevm trvalej spch ne alopatick boj
proti poselstv z hloubi vlastnho nitra.
Otzky
1.
2.
3.
4.

Jak moc mi bradavice vad nebo v nem brn? Nemohu

bezbolestn stt a chodit? Nebo m znetvouje, pp. ukazuje nco
ze m, co nechci vidt a co pedevm nemaj vidt ostatn?
Co jsem skrval, kdy se bradavice objevila?
Jakou roli pro m hraje vyrovnvn s temnmi strnkami mho
ivota?
Jsem si vdom okultn strnky sv existence?

XV. Problmy st
1. Strnut v na dob
V dob, kter zbouje mld, mus bt st a proces strnut
problematick. Alfred Ziegler v tto souvislosti k: m vce osluje
doba Hb, barevn bohyn mld, tm spe se mus ivotu neptelsk
e st zmnit v epidemii. Hb pivd na svt nrody starc. 78
Vychz z toho, e epidemie pestrlosti je legitimnm stnem na
spolenosti touc po mld, stejn jako nespoutan lska doby
renesance ke svtu zplodila syfilidu a istota a zlat lesk klenby
stedovk vry vysedla ernou smrt. Kad doba m ve svch
obrazech nemoc jaksi vyrovnvajc initel, kter upravuje jej
nerovnovhu. V medicn panuje ji stalet nejednotnost nzor, zda je
nutno st zaadit pod normln fyziologick danosti, nebo lit jako
obraz nemoci. Georg Groddeck k tomu poznamenal: U projev st
nejsou orgny opotebovny, nbr orgn je zaten mylenkami; je-li
lovku 70 let, pak jsou orgny zatovny prv po 70 let. 79 Zplava
barevnch pilulek, jimi se m dnes pedchzet edmu st, na druh
stran ukazuje, e modern medicna pojm projevy st jako znmky
nemoc, proti nim stoj za to bojovat. Vtina lid se dnes chce sice
dot co mon nejvyho st, ale nikdo nechce bt star. Tento

302

paradox osvtluje nae dilema. Prv proto, e si tak mlo cen st a

tak peceuje mld, je spolenost viditeln pestrl. Zkoume
vechno mon, abychom zstali mlad, a jsme pitom stle star.
Nakonec jsme pi vekerm kultu mld orientovni na st u proto,
e vszme na pokrok a ten le jak znmo v budoucnu. Co se te
lidskho ivota, smuje pokrok ke st a smrti. Stoj ns velkou
nmahu vytsovat, e vechny nae snahy, kter jsou bez vjimky
orientovny na budoucnost, tud bez vjimky pracuj ke st a smrti, a
tm dosahuj pesn opak naeho snu o vnm mld a vnm ivot.
Elixry mld z dvjch dob nm mohou pipadat smn, ale
nejsou pli vzdleny naim funknm pokusm podvst st a vyhnat
smrt z naeho dohledu. Cel prmysl ije z obchodu se strachem z
obou tchto obvanch tmat. Zmiovan barevn pilulky, kter maj
podept stm sel a ztuhl cvy nebo jinak napravit nedostaten
prokrven, jsou nejvnosnjmi zdroji pjm farmaceutickho
prmyslu, akoli vtinou prokazateln nepomhaj. To, co u v
penesenm smyslu nememe vzpruit, si nechvme vude konkrtn
zvednout plastickmi operacemi na oblieji, krku, prsou, bichu i
hdch. Pokusy nechat se napiplat erstvmi bukami nenarozench
zvat pipomnaj stedovk (zlo) zvyky panovnk, kte si dvali
oivovat unavenou krev mladmi dvkami. Rumunsk dikttor
Ceausescu se jet v na dob pokouel omladit svj uvadajc ivot
infzemi s krv novorozenc. Modernji, ale nemn zvltn psob
pokusy doshnout fyzick nesmrtelnosti afirmacemi. 80 Elixry mld ve
vech dobch jsou pi pesnjm pozorovn naivn. iveny iluzemi a
nadjemi nachzej krtkodob mnoho pvrenc, kte byli vdy
zklamni. A u plastit chirurgov odstrauj vrsky, naivn due si
natraj obliej krmy pro kontrolu st (Age-control-Cremes) 81, a si
tnujeme ed vlasy a pekrvme staeck skvrny, jde stle o tut
naivn hru proti asu, kter zn jen jednoho vtze, smrt, a jejho
zvstovatele, st.
m vce vtz st v individulnm ivot i ve spolenosti, tm
vce mme sklon lpt na idelech mld. Reklama, mda, film a televize
prezentuj mladistv sv arm a dynamicky aktivn lidi v kvtu svho
mld. Posunuj prvn polovinu ivota tolik do poped, e pro druhou
nic nezbv, a jsme-li upmn, nechceme o n ani nic slyet. Oddvme
se radji klamnm nadjm, e se s n nikdy nesetkme. Pitom je pi
naem prvnm ndechu mloco tak jist jako posledn vdech. Je
zapoteb znanho umn vytsovn, abychom tuto skutenost a

303

pirozen rytmus ivota tak dsledn pehleli. Da se nm to jen dky

organizovan kolektivn, do vech spoleenskch rovin zasahujc he
na slepou bbu. Jsme tak hrd na stoupajc stedn dlku ivota a
keovit pehlme, e tm pedevm stoupla stedn dlka st. Kdy
ns chce medicna osvobodit od podezen, e jsme se stali skutenou
rakovinnou spolenost, argumentuje tm, e to je vysokou stedn
dlkou ivota. Teprve tm dosahujeme st, v nm je rakovina ast.
Tento argument lze pirozen penst na mnoho chronickch obraz
nemoc od revmatickch onemocnn a po staeckou cukrovku.
Pokusy umle prodlouit ivot nap. na jednotkch intenzivn pe
asto pouze prodluuj utrpen. Potud je kolsk medicna tm
stnovou medicnou, dopomh toti k jejm prvm pedevm temn
i stn a straidel. Modern jednotky intenzivn pe jsou vlastn
straidelnmi msty tohoto svta, v nich putuj bytosti mezi ivotem a
smrt, je nejsou skuten doma ani tu ani tam. Kdo me posoudit, co
prodlv due, zatmco jej tlo, lec v kmatu upoutno na lko,
neme zemt a nkdy i po nkolik let sledovat svou cestu?

2. Modern vlka proti vzoru ivota

V dn dob snad neexistovala kultura, kter by tak spn
ignorovala ony vvojov fze, je objasuj proces ivota, a tm i
strnut, a pemnila by tak krize zrn v katastrofy. Zan to pi
porodu, z nho dlme svrzn lkask drama. Stle vce porod je
zaazovno jako rizikov a eeno csaskm ezem. To neznamen
nic jinho, ne e je zatek ivota stle riskantnj. Uvme-li, e
kad zatek u v malm zhuuje dal vvoj, vrh tato skutenost na
nai dobu pznan svtlo. Proti stle problematitjmu zatku
ivota stavme pslunou lkaskou vzbroj a pehlme pitom, e
jsme to byli my sami, kte jsme vechno tak stran zkomplikovali a
udlali nebezpenm.
Relativn mlad odno lkask vdy, gynekologie, v tomto smru
ji mnoh dokzala. Pimla nap. eny k tomu, aby sv dti rodily v
jedn z nejvce nevhodnch poloh. Vechny prodn nrody se toti
pirozen klon k tomu, e vytvej nezbytn tlak v depu. Proto
nemus dlat nstih hrze ani u nich nedochz k jejmu natren.
Pozice vlee na zdech m pouze nevhody krom toho, e skt
gynekologm pehledn pracovn pole. Kdo si to neum pedstavit, a
se jednou pokus vypustit vlee na zdech stolici. I pro tak nalhav
poteby zde chyb jakkoli tlak z nedostatku protitlaku. Holanan

304

dvaj sice pednost stejn nevhodn poloze pi porodu, demonstruj

vak, e jde jedno i druh. Na 90 procent dt pichz v Holandsku na
svt doma, bez asti gynekologa. Jen pro nalhav ppady jsou v
zloze takzvan klinomobily s lkai. Pirozen je mrtnost dt v
Holandsku ni ne u ns, kde vechno od zatku rdi komplikujeme.
V tomto stylu to pokrauje i u dalho velkho kroku lidskho
zrn. Kdy jsou s nastvajc pubertou vyvolny pudy, kter ohlauj
dospvn, shoduje se spolenost v tom, e na to jet nenastala doba,
jestli vbec kdy nastane. Bez nezbytnch ritul stojme pirozen
bezmocn vi nalhavm potebm rstu. Dospl se jim pokouej
elit stle novmi vzdlvacmi programy, dospvajc stejn
nebezpenmi jako nespnmi nhradnmi rituly. Neprobhne-li
puberta na duevn rovin, bude dospn celkov ohroeno a dal
nutn krok odpoutn od rodiovskho domu bude jet
problematitj. Je pznan, e pro patn rodie jsme vyhradili
pojem krkav rodie, piem krkavci sv mlata, kdy jsou zral,
chyte vyhazuj z hnzda, aby vedla svj vlastn ivot. Pravdpodobn
bude zapoteb jet dlouhho asu a mnoha vdeckch studi, abychom
pochopili pirozenou moudrost krkavc. Nememe se tedy divit, e
nae spolenost je stle pestrlej a pitom stle mn dospl. Cel
armda psychoterapeut ije z toho, e si hraje na pubertu s lidmi, kte
svm vkem ji doshli krize poloviny ivota. Kad ne zvldnut
ivotn fze tvo zkladnu pro ztroskotn dal fze. A kad pozdj
zpracovn je mnohem obtnj, protoe okoln prosted nezbytn pro
vvoj existuje prv jen v dob, kter je pro nj pirozen pedem
urena.
Po zpackanm porodu a nezvldnut pubert asto ztroskot i
krize stedu ivota. Protoe tento rozhodujc bod v ivotnm vzoru
kadho lovka je navc zaten obvanm tmatem strnut, asto se
nezda ani tehdy, kdy byly pedchzejc krize zvldnuty v mandale,
pravzoru ivota, se znzoruje krize ivotnho stedu jako bod obratu.
Mandala je symbol spolen vem kulturm, kter se u ns jet
zachoval v rozetovch oknech gotickch katedrl, na Vchod slou
jako podklad meditace a sv stopy zanechala v kad kultue.

305

Jako archetyp cesty lidskho vvoje je zce spojena nejen s na,

nbr i s existenc celho vesmru. Kad atom je mandala se svm
energetickm tancem kolem vlastnho stedu, atomovho jdra. Protoe
vechno v tomto stvoen se skld z atom, skld se vechno i z
mandal. Kad buka napodobuje pravzor mandaly, i v n se toti
vechno to kolem bunnho jdra v jejm stedu. Protoe rostlinn,
ivoin i lidsk ivot je vystavn z bunk, spov na tto rovni tak
na mandale. Nae Zem je rovn mandala, to se toti stle kolem
stedu, v nm psob i gravitace. I slunen soustava odpovd
mandale se Sluncem jako stedem, okolo nho krou vechny planety.
Vesmr jako spirln mlhovina nakonec nese signaturu mandaly. Ve
svt z mandal v sob vechno skrv tento praobraz, pirozen i
lovk. N ivot se odvj v tomto vzoru a nic v tomto stvoen nikdy
neme opustit tento univerzln rmec.
Lidsk ivot zan poetm ve stedu mandaly. Bod je v
matematice definovn bez rozmru v prostoru, a je tedy jen pomysln.
Je to symbol pro rovinu neexistujc v tomto svt, nebo v polrnm
svt m vechno njak rozmr. S poetm opoutme bezrozmrnou
nekonenost a ocitme se v tle matky, kde jsme vak jet velmi
blzko jednot. Dt je jedno s matkou. Tuto jednotu nyn na cest ze
stedu na periferii mandaly krok po kroku opoutme.

306

Pi porodu je dt za tlaku a bolest s velkm nsilm vypuzeno z

rajsk zem blahobytu, kde bylo zaopaten samozejmost. Fyzick
spojen s matkou a vivou je ukoneno, dt je oddleno. S prvnm
ndechem se dl jeho jedna velk srden komora srden pepkou
na dv poloviny, rozvjej se ob plce a dech ho se svmi ply
ndechem a vdechem definitivn pipoutv k polarit. A do
poslednho vdechu, jm tento polrn svt opt opoutme, mus
lovk bez peruen dchat a podrobit se polarit. I po tomto kroku ze
stedu smrem do svta, kter asto prov se zoufalstvm, co
potvrzuje kikem, zstv dt matce jet velmi nablzku. Ze zatku
je kojeno, a i to skon a viva, a tm i zodpovdnost, se pesouv
stle vce do vlastnch rukou. Nakonec se mus dt postavit na vlastn
nohy, mus opustit stabiln polohu na bie ve prospch nebezpen
labiln rovnovhy na dvou nohou. A tak by to mlo jt dl, a bude
konen i v penesenm smyslu stt na vlastnch nohou a odpout se od
rodiovskho domu. Zan mluvit a nkdy vmete svtu do tve sv
prvn ne, kterm se ohrani a vylou sti skutenosti. S kadm ne a
s kadm krokem se vzdaluje od stedu a spje smrem k periferii
mandaly.
V pubert pak toto dt, kter bylo i gramaticky jet stednho
rodu, kon, a vznikne z nj ta ena nebo ten mu. V archaickch
kulturch muselo dt rituln zemt, aby se mohl narodit dospl.
Umralo se strachem a za trznn v asto krvavm ritulu puberty a
jeho rodie patin truchlili. Jen z definitivn smrti dtte se mohl
zrodit dospl lovk. Pot bylo v kmeni o jednoho dosplho vce,
kter zanechal vechno dtsk za sebou v jinm svt.
Po pubert je vdom vlastn poloviatosti, pp. nedokonalosti tak
velk, e se mlad lid vydvaj hledat druhou, jim chybjc poloviku.
Lidov mluva v, e pi tom jde o lep poloviku. Je-li nalezena, dl
zpotku skuten tento dojem. asem se ovem ukazuje, e je to prv
vlastn stnov strnka, kterou si lovk vybral. Nyn maj jen nemnoz
odvahu poznat, e se stle jet a teprve te vlastn jedn o lep
poloviku, toti o tu, kter chyb k plnosti.
Podle biblickho pkazu Podmate si zemi! jde cesta dle ven
ze stedu a jednou, pot co ve svt protiklad vce i mn mnoh
doshl, dojde kad na kraj mandaly. Nyn se vechno oto, cesta
nevede dle obvyklm smrem a vechny pokusy i pesto po n dle jt
ztroskotvaj a mus ztroskotat. Jak npadn je tento bod obratu v

307

ivot, snad me dokazovat to, e ho nala i kolsk medicna, kter si

zkladnho vzoru nen vbec vdoma. U eny nebylo tk objevit
klimakterium dky npadnmu ukonen menstruace a zetelnm
hormonlnm zmnm, ale ani u mue nelze krizi stednho vku
nadlouho pehldnout, pedevm ne v me, v jak sklouzvala do stle
nevyeenjch oblast. Typick problmy pechodu od nval horka
a po deprese, kter teprve pivedly nai medicnu na stopu, neznaj
nrody, kter vdom ij ve vzoru mandaly. Dvod by mohl spovat v
jinm hodnocen a bezvhradnm akceptovn rznch ivotnch fz.
Pro archaick nrody je doba ivotnho stedu asto dokonce
vrchol, co se jet ozv v naem pojmu klimax. Fyzick, a tm vnj
rozvoj sly a moci kon ve prospch vnitnho rozvoje. Pechod od
vnjho k vnitnmu vvoji je pedem dn vzorem, zan cesta due
dom. Po polovin ivota pln zauzlen nyn nsleduje rozuzlen. Tuto
anci vdom svm ivotem sleduj nrody, kter si zachovaly sv
spirituln koeny.
Co je pro ns znmkou st a ubvajc sly, je pro n vtno, vid
to toti jinma oima, jako cl cesty dom, nvrat do jednoty. Kde nm
hroz smrt jako konec svta, tam je pro n pirozen prchod k jin
form existence. Tato posledn ivotn krize pro n tedy nen dnm
problmem. Vtaj smrt, kdy vstoup, nkdy ji dokonce oekvaj a
kadopdn nevid dvod ped n utkat. My jsme naopak kolektivn na
tku. I kdy si smrt vezme nm blzkho lovka, pokoume se ji
jet ignorovat nebo zaretuovat. Jak jinak bychom mli interpretovat
pokusy zdobit mrtv, aby vypadali mlad? V USA je v md namalovat
i 80-letou mrtvolu jako dvku v pubert. Ve srovnn s takovmi
snahami o zastrn skutenosti je psobiv dstojn, kdy se Indini a
Eskymci pipravuj na toto posledn setkn. Ostatn pslunci kmene
je ani nevydvaj napospas ani nenechvaj zemt hladem, jak takov
ponn u ns rdi chybn chpeme. Star Indin, kter ct, e piel
jeho as, se sthne v klidu do stran stejn jako mlad Indinka, kter
ct, e piel jej as k porodu. Nen dvod, aby kmen nkoho
odstrkoval, protoe na tto rovin bude o jednoho lena chud nebo
bohat. To je pirozen a je to samozejm akceptovno. My jsme ti,
kdo umrajc a zejmna star umrajc odsouvme do nemocnic a tam
opt do tmavch kout, nebo do lzn i jinam, kde se nemusme
vyrovnvat s tmto oklivm dnm. Toto nedstojn chovn
projikujeme na takzvan primitivy, kte ns v tomto smru spe
pevyuj.

308

Tam, kde u nemme anci smrt petrumfnout, erta starho se o

ni starme. Sname se ignorovat krizi ivotnho stedu, abychom si
nepipomnali, e to tak neme jt dl a e polovina je u za nmi.
Ruku v ruce s takovm zjitnm by toti muselo jt poznn, e ivot se
obrac a klon ke smrti, e jsme definitivn ztratili sv mld a msto
nho stoj pede dvemi st. Z odporu proti tomuto ivotnmu seku
vyrst ada lkasky relevantnch problm. To, co nechceme vnmat
ve vdom, zakoume o to silnji v tle.

3. Doba pechodu a osteoporza

Protoe o typickch symptomech, jako jsou nvaly horka a
pocen, jsme pojednali v prvnm svazku, budeme se zde vnovat pouze
modernmu pznaku, osteoporze. Modern je potud, e osteoporza
existovala sice vdy, ale tato diagnza se jet ped nedvnem
neuvdla automaticky v souvislosti s menopauzou. Sn skuten silnji
nastupuje odvpnn kost. Nen to vak symptom nemoci, nbr
normln pznak tlesnch zmn v tto dob. Pesto ji v posledn dob
mnoho gynekolog l estrogeny. To m navc pro mnoho en
pjemn efekt, e mohou menopauzu ignorovat jako pauzu. Tlo je
dvkami estrogen oklamno do t mry, e se domnv, e vechno
zstalo pi starm, pp. pi mladm, a e pechod jet vbec
nenastv.
Kdo m strach z odvpovn kost a z nedostatku vpnku, ml
by vlastn tlu vpnk dodvat. Je vak zajmav, e dodvn vpnku
nem v na dob dn efekt. Tlo pokld poskytovan vpnk za
pebyten a opt ho vyluuje. Vychz z toho, e nyn se me
odlehit a e u nepotebuje masivn stavbu kost, protoe s pechodem
se mn ivotn tmata a tit pechz z vnjch na vnitn aktivity.
Jde te mn o to, aby se lovk opral o fyzick kosti, jako spe o to,
aby nael oporu ve vnitn duevn struktue. Menopauza by skuten
mla mt aspekt pauzy a klidu, co se te vnjho ivota. Pelstvn
tedy navd tlo k tomu, aby nadle ukldalo do kost tolik vpnku
jako doposud.
Tmto hormonlnm trikem meme pechod ignorovat, dl si hrt
na mlad a mnoho dat od svch kost. Potud nen pi panujcm kultu
mld a s nm spojenm odmtn st oblbenost takovch lst
udivujc. Zstv vak otzkou, zda chceme ivotn li obtovat anci
vdom zvldnout tuto velkou ivotn krizi pechodu. Je teba si ulevit

309

ve fyzick i duevn oblasti a pipravit se na nvrat, na cestu due

dom. K tomu je nezbytn odhodit vekerou pt. m vce se to
stane v penesenm smyslu, tm stabilnj zstane tlesn struktura.
Modern lovk je i pes sv opan nroky neptelsky naladn
vi zmnm ivota. U pechod lta na zimu a opan sta k tomu, e
miliony lid maj tm kolektivn veho po krk a ke znzornn tohoto
tmatu si uenou svou jarn nebo podzimn chipku. Nezbytn pvodci
nemoci se vyskytuj na kadm rohu.
Zd se tak jednoduch nechat za vechno nepjemn pykat tlo.
To, e medicna tuto hru jet podporuje, pat k prohekm jejho
vvoje plnho zmn. Gynekologick argumenty mohou pi troe
pemlen vyvolat pouze div. Ten, kdo enm nahn strach, e se
jim budou lmat kosti, kdy nebudou polykat estrogeny, by musel
mimo jin odpovdt na otzku, jak by tedy miliardy en ped
zavedenm tto mdy estrogen pekaly nebezpenou dobu pechodu
bez zlomenin kost, ba jak to mnoh star eny dokou jet dnes.
Tento argument v jeho drzosti jet ped tvrzen, kter je v tto
dob pln zmn nemn oblben: Kdy si nenechte vyjmout dlohu,
mohla by zhoubn degenerovat. Se stejnou logikou bychom mohli
radit k amputaci pa. Vdy by se na nich pece mohla objevit a zat
bujet rakovina ke. Takov vyvolvn paniky vedlo nejen k
bezpkladn stoupajcmu potu operac dlohy, nbr rozilo i
povliv znejistn. Pirozen jsou nyn jako i dve situace, v nich
by mla bt dloha odoperovna. Jak m vak ena vdt, zda se jej
gynekolog astn kov vpravy proti dlohm, nebo k tomu m
fundovan lkask dvody? Pat k mm nejvce zahanbujcm
lkaskm zkuenostem, e myomy* se mohou sthnout jen tm, e
eny pejdou ke gynekologovi, kter nem lka ani osobn zjem na
operaci.
U problematiky osteoporzy neexistuje bohuel dn obdobn
trik, snad krom apelovn na zdrav lidsk rozum a pohled na adu
generac en od naich babiek a po Evu, prvn enu. Ty vechny si
musely sv hospodaen s hormony udret v podku i bez
gynekologa, dovaly se pitom v prmru vyho vku ne jejich
mui a kadopdn se nestvalo, e by si astji lmaly kosti.
Nejsmysluplnj prevence, co se te cel problematiky, spov
v ivot, kter jet ped pechodem uspokojuje a napluje ensk pl.

310

Kdy se pak dostav doba pechodu, pinese hlubokou levu peloen

tmat, kter u m ena tlesn za sebou, na duchovn-duevn rovinu.
ena, kter sv nvaly horka pociovala v pslunch situacch vi
mui, je nyn nemus provat pi nevhodnch pleitostech. Nyn by
bylo lep hoet plamennou vn pro jin obsahy, nadchnout se pro
opan pl, pro duchovn svt. Kdo v sob nechal dozrt sv pn po
dorostu, nemus si po pechodu nechat nic dorstat v dloze. Plodnost a
rst nyn pat na duchovn-duevn rove. Kdo v klimakteriu odhod
velijakou pt a peorientuje svj ivot z vnjho na vnitn rozvoj,
nepotebuje u tak tk kosti a m v nich dost energie, aby pestl
cestu due dom bez jejich zlomen.
Otzky
1.
2.

3.
4.
5.

Umm pijmout lohu pechodu, kter jde ruku v ruce s kriz

ivotnho stedu?
Piznala jsem si sv pn, pokud jde o dorost a ivot, a splnila
jsem si je, nebo nechvm to, co mi chyb, dorstat v myomech?
ila jsem dost? Nasytila jsem se?
Existuj roviny, na n bych rda pela, a netroufm si? Kde
bych mohla bt plodn v penesenm smyslu?
Jakou pt bych mla odhodit? Do jakho kolu se pustit?
Kde mi chyb struktura? Kde ji mohu najt?

4. Krize stednho vku

Krize stednho vku je muskm pechodem, pp. vzvou ke
zmn, kter sklouzla na nevyeenou rovinu. eck slovo krisis
znamen mimo jin rozhodnut a mu se skuten mus rozhodnout,
zda chce jt po zpten cest vdom, nebo ji nevdom protrpt.
Rozhodnut, zda chce pokraovat stejn jako dosud, nebo se obrtit,
nen na nm. Vzor je nepipout a vynut si obrat tak i tak. Tam, kde
pro cestu vped platila biblick vta Podmate si zemi, plat pro navrat: Amen, pravm vm, jestlie se neobrtte a nebudete jako dti,
nevejdete do krlovstv nebeskho.
Thnut zptky pociuje i vtina souasnk. Mme jen jako vdy
sklony k tomu, abychom vci nechvali dozrt na tlesn rovin. Proto
se stvaj padestilet, msto aby byli duevn opt jako dti, spe
dtinskmi, a to vnjkov: oblkaj 51 mladou mdu, kupuj si
sportovn vozy a hledaj si mlad ptelkyn. Pi panujcm kultu mld

311

to vechno nen obtn. Sportovn auta jsou u po finann strnce

vyrbna pro star pny, mda je tak i tak orientovan na mlad a na
zklade asto nedostatenho duevnho odpoutn od rodi se najde
dost mladch dvek, kter si svj nevyeen otcovsk problm rdy
vychutnaj se starm pnem. Tento ponkud smn psobc krizov
management ve vnjm svt je vak stle jet lep ne pln
odmtnut uinit tento nezbytn krok. Kdo se v penesenm smyslu
zpuje, nut tlo, aby ho zastoupilo. Takovou nevyeenou formou
obratu je deprese. Deprese znamen doslova pry od tlaku nebo
zbaven napt a skuten zahrnuje tento ivotn postoj, kter lovka
zbavuje vekerho napt, i kdy zcela nevyeenm zpsobem.
Msto abychom svsili hlavu a penechali problm vlastnho
ivota socilnmu sttu, je spe teba se zbavit napt, ovem
nronjm zpsobem. Na periferii mandaly je napt nejvt. Prv
tam, kde je rozvinut moci a vlivu nejvraznj, se poaduje nvrat k
jednot, v n nen dn napt. Pslov to formuluje svm zpsobem:
V nejlepm pestat. Stoj za nm zkuenost, e jinak bude situace
hor.
Mty popisuj nvrat due dom v rznch variantch:
Parsifal mus hledat tuto cestu zptky k jednot stejn jako
Odysseus nebo Argonaut. V bibli je to ztracen syn, kter za svj
nvrat k otci, symbolu jednoty, obdr zaslouenou odmnu. Daleko
ped druhho syna, kter se neodvil cesty do svta dvojnosti,
roztrky a rozdvojen. Kad pohdkov hrdina nsleduje tento
archetypick vzor. Nkdy mu oputn jednoty usnadn zl macecha,
pak si mus podmanit svt a nakonec najt svou druhou poloviku, tj.
integrovat svj stn. Pot, co se s nm spojil v podob princezny, vrac
se oba dom k otci, a jestlie neumeli, ij dodnes.
Tento vzor plat stejn i pro modernho lovka.83 Dve bylo
dleitou oporou na tto cest nboenstv. I v dob, kdy velk
nboenstv uinila sv vdn povrchnm, me tomuto kolu jet
dostt religio jako zptn vazba k prvopotku. Meditace smuje
rovn k tomuto stedu a dve to inila i medicna, jak jet meme
vidt z tohoto slova (lat. medium = sted). To ovem byla archetypick
medicna, kter se oprala o symboly, srovnateln teba s medicnou,
jak ji chpou Indini. Neberou ji ve form tablet, nbr nos ji na srdci.
Otzky

312

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

Ve kterm bod ivotnho vzoru se nyn nachzm?

Se ktermi seky sv ivotn cesty jsem na tru?
Kde a v jak form kladu odpor vi obratu, kter vyaduje vzor?
Jak zachzm s naptm ve svm ivot?
Kter cesty uvolnn mm oteveny?
Uskutenil nebo zmekal jsem u sv ivotn cle?
Co by mohlo mj ivot jet te zachrnit?

5. Zlomenina krku
Tmto tmatem se dostvme k on hrzn vizi st, jak ji maluj
na ze gynekologov. Zlom-li se krek, co se stv prakticky jen v
pokroilm vku, ihned pad podezen na takzvanou navovou
zlomeninu. Fyziologick zklad navy kost tvo jejich odvpnn ve
st zmiovan osteoporza, kter se objevuje jak u en, tak u mu.
Diagnza navov zlomeniny je nadmru upmn. Vypovd toti, e
zde povolila unaven kost. Potud tak neudivuje, e asto nen
zapoteb dnho zvltnho psoben sly, sta u lehk pd na kyle.
V pdu je obsaena cel symbolika padn. Vbec nejvt poet
vech raz lze odvodit z pdu, a tm z aktualizace vznamem
naplnnho mytologickho tmatu. Pcha pedchz pd to je
psloven interpretace tto situace. Lucifera, oblbenho andla
Boho, posedla ped jeho pdem do polarity pcha. Prvn lid, Adam a
Eva, se obviovali z tohoto proheku, za kterm nsledoval pd do
hchu a oputn jednoty rje a i dal lid jsou v tomto smru
obviovni. Ve Starm Zkon je tento vzor zhutn v pbhu o
babylnsk vi, kter nakonec jako kad pcha kon pdem. V
antice byla pcha, vzpoura proti bohm, jedinm skutenm hchem a
souasn jedinou anc dostat se na cestu vvoje, kter kon v bostv.
Tato cesta zahrnuje tm nutn pd, jak ukazuje i Promthev pd.
V kadm ppad se kousek pchy somatizuje a souasn l.
Pd, kter vede ke zlomenin krku, postihuje star kosti. Pcha
takovho lovka spov v tom, e ignoroval svj vk a dlal se
silnm jako mladk. navov zlomenina, kter by se mladkovi ve
stejn situaci nepihodila, vrac opt zptky star pomry. Te u
nebude dn pyn vykraovn ani pekraovn pirozench hranic.
Obraz nemoci vci opt napravil a nut pacienta ke klidnmu a
rozvnmu postoji, kter je jeho vku pimenj. Je nutno

313

dobrovoln zaujmout tuto pozici distancovn od pohnutho vnjho

ivota a respektovat sv st v jeho poadavcch. Pirozen vnjkov
maskovan nava, kter se ztlesuje v kostech, si d sv prvo na
odpoinek. Podd-li se pacient tomuto poadavku, m vechny ance
provst vnitn jet velk kroky ve svm vvoji. Je zde podobn
situace jako u porannch pi sportovn, peceovn vlastnch
pirozench monost.
Uebn kol zn akceptovat vlastn situaci, u se nepepnat, nbr
oddat se odpoinku a pemtn, kter je s nm spojeno. Kontinuita
aktivnho ivota se zt jako v mld m bt peruena a fz
odpoinku nasmrovna do novch, vku pimench kolej.
Otzky
1.
2.
3.
4.
5.

Stala se z m odvahy u domlivost? Hod se jet k tto dob?

Komu tm musm co dokazovat?
Mm sklony k maskovn svho vku? Pehldl jsem, e mm
star kosti?
Kompenzuji zkostnatlost ve vdom svou slbnouc stavbu
kost? Petuji sv tlo, abych etil svou dui?
Jak zachzm se svmi pirozenmi hranicemi? Kde je pli mlo
respektuji?
Doku se odlehit na cestu due dom a odhodit vekerou pt?

6. Vousy u en neboli integrace opanho plu

Ze vzoru v pohdkch vyplv, e hrdina m najt svou druhou
poloviku, spojit se s n a pak se vrtit dom. Podle C. G. Junga
pibv mui v prbhu ivota kol objevit a probudit k ivotu svou
enskou strnku, animu. ena si obdobn stanov kol nalzt muskou
st sv due, nazvanou animus, a dopomoci j k jejm prvm.
Esoterika pouv v tto souvislosti pro sjednocen protiklad obraz
alchymick svatby, v astrologickm pojet to je konjunkce Slunce a
Msce a v alchymii androgyn. Takov obrazy a zejmna androgyn,
kter v sob zahrnuje ob pohlav, by ns nemly mlit v tom, e je tm
myleno duchovn-duevn sjednocen. V tlesn oblasti pedstavuje
orgasmus pi pohlavnm styku krtk zblesk pocitu sjednocen, jinak
je v nm ovem mlo anc vysvobodit opan pl. Zmkuje-li se
rigidnmu mui ve st vraz oblieje, postoj i pohyby, me to bt
paraleln jev k duevnmu pibliovn k anim. Objeven znak

314

opanho pohlav v tle vak me tak naznaovat, e duchovnduevn integrace pichz zkrtka a tlo kompenzuje tento nedostatek.
Pak je uebn kol jasn: Jde o to, abychom v sob nechali projevit
druhou strnku, avak na penesen rovin.
Vousy u en, kter se objevuj v menopauze, jsou typickm
signlem, e je teba smrovat pozornost k muskmu plu, ale, jak ji
bylo eeno, na jin rovin. Symptom, kter je o sob zcela nekodn,
pesto vyvolv zlost, a ukazuje tm vbunou slu tohoto tmatu.
Naznauje, e postien vyjaduje svou muskou strnku na mlo
vhodn vnj rovin. Mon k tomu dochz i pli muskm
zpsobem. Mla by hledat svou vlastn enskou, msn cestu, jak
dostt muskmu, slunenmu principu. Nejde o to stt se muem,
nbr piblit se muskmu plu, principu jang. Animus, kter
pichz na duchovn-duevn rovni pli zkrtka, bude volit
vchodisko pes ki. Holen jako musk odpov na nedouc rst
vous pichz pro enu sotva v vahu i proto, e hrozc stn vous by
pak tvi propjoval muskou tvrdost. Ptuln mkkost pleti v oblieji
by se mohla zmnit v pichlav ttiny, a tm sice vyjadovat nco
upmnho, ale prv proto nedoucho. Postien maj spe tendenci
vytrhvat si jednotliv chloupky s jasnm zmrem vyhladit je. Nezdar
takovho ponn objasuje, jak dleit je pro organismus takto
vyjadovan poselstv. Bolestiv vytrhvn vak pinejmenm nut k
agresivnmu chovn, jeho principem je bh vlky Mars, i kdy v
tomto vku by spe bylo teba odhalit na muskm plu slunen
symboliku. Z hlediska fyziologie vysvtluje relativn pevahu musk
sloky ustvn produkce enskch hormon. Musk strnka je vak u
en ptomna stle. Vedle muskho vzoru rstu vous se mohou
rozvjet i maskulinn rysy oblieje. Kdy se vousy u en objevuj u v
dvjm vku, ukazuj, e ena ije musk princip na nevyeen,
pli materiln rovni. Symptom pak naznauje, e anima je teba
uskutenit na jemnjch rovnch, jako nap. na duchovn rovin, a e
nabyl jist pevahy. Po pechodu je na to u naase, ped nm pirozen
mn.
Podobn fenomn se objevuje u strnoucch mu, kte
zanedbvaj svou prci na objevovn animy a msto toho rozvjej
mkk, ensk rysy oblieje a tlesnch forem. Od enskch rys tve
pes vznik zcela netypickch zaoblen me dojt a k dodatenmu
vytvoen ader. Lidov mluva zn pro tuto tendenci neuctiv vraz
zentil a naznauje, e vvoj se zde dostal na nesprvnou rovinu.

315

Star eny a mui si mohou bt takto tlesn k nepoznn podobni.

Nkdy to snad me bt projev paralelnho vnitnho vvoje podle
zsady Jak uvnit, tak vn. Lze vak mt podezen, e astji dochz
ke kompenzaci vn msto uvnit. Prvn variantu lze poznat podle
toho, e takov star tve psob velmi hezky a harmonicky. U starch
Indinek a Indin meme ve shod s tm zat androgynn
vyzaovn, ale i u vech tch lid, kte svj ivot skuten ili a
odvili se integrovat svou lep poloviku. Moudrost a soucit nejsou
otzky pohlav, u obou pohlav se projevuj podobn. Budou tedy
podobn formovat tve i tla.
Ob pohlav maj tendenci k tomu, e se sob ve st bl, a to
souvis i s tmatem nvratu a zptn vazby ke koenm. Zanedbv-li
se tato tendence v penesenm smyslu, kles do stnu a projevuje se v
tle jako takzvan involuce. Normln je involuce brzlku po pubert a
dlohy v menopauze. Me vak postihnout i jin orgny a nepjemn
se projevuje zejmna u mozku. Sta lid se tak stvaj nezdka opt
dtint ve svm projevu a chovn a dtsk naivita slav nov zatek.
Staeck umnnost pipomn dtsk obdob trucovn, u jdla me
opt dochzet ke slintn, e je nezeteln, chze nejist. Sexuln
energie ochabuje a bl se stavu na zatku ivota. Tma agrese rovn
ustupuje do pozad a zuby jeden po druhm odchzej tak, jak pily.
Obrat do stavu bt jako dti klesl do tla. Jestlie tento proces
rozpomnn na koeny a nvratu dom probh ve vdom, vede asto
k npadnmu porozumn mezi prarodii a vnouaty.
Na cest dom jde o rozputn ega, s takovou nmahou
budovanho v prbhu ivota. Tlesn projevy st a po typick
obrazy nemoc, jako je demence a Alzheimerova nemoc, nut ego
zaniknout skrze tlo tak, e mu odnmaj jeho zkladnu, mozek. I tento
proces me probhnout ve vdom, jestlie se zbavme mnoha
vdomost a promnme je v moudrost. Pak se dt a staec potkvaj na
stejn rovin, pichzejce ze dvou stran.

7. Od staeck dalekozrakosti a po vytvoen vrsek

Tyto normln projevy st jsou tak rozen, e v nich sotva
jet vidme nco chorobnho. Dalekozrakost organismus ukazuje, e
lovk pehl to, co le blzko, dv se za to a jeho pohled tk do
dlek. kol zn: udlat si pehled a stt se dalekozrakm v penesenm
smyslu. ivotn obzor zstv ostr a je dky zamlen blzk

316

ptomnosti dokonce zvl zdraznn. Je dleit dvat se do dlky a

ujasnit si, co tam v budoucnu ek. To, co je blzko, m ustoupit
vhledu do dlky. Nael-li lovk ivotn perspektivu, sm opt
dosahovat i toho, co je blzko.
Zcela analogicky je nutno chpat ochabovn krtkodob
pamti. Zatmco lovk si vzpomn na udlosti z posledn vlky, kter
m jasn ped oima, bezprostedn ptomnost, nap. v podob vc,
kter chtl prv koupit, miz v mlze zapomnn. I zde je patrn jeho
kol: oprostit se od malichernost vednho dne a radji objevit velk
oblouk, jak ivot opisuje. Kadodenn jednotvrnost m zstat
jednotvrnost, jde o to, aby si lovk vzpomnl na dleit tmata
ivota a uskutenil je v sob. Vykonal-li tuto duevn prci, vznik pak
opt prostor pro to, co je v bezprostedn blzkosti, nehled k tomu, e
duevn innost jej udruje v ilosti a trnovan pam zstv
neporuen.
Staeck nedoslchavost ukazuje postienm, e urit vci u
nemohou slyet. Lze mt podezen, e je slchvali pli asto a nyn
vypnuli. V tto souvislosti je npadn, e u vtiny nedoslchavch se
vyskytuje zvltn rozpor: Nco vbec nesly, nco vak sly nad
oekvn dobe. Kdo zn star nedoslchav lidi, neme se nkdy
ubrnit pocitu, e ve he je i jist vindlovn. Zatmco partner ve
stejnm pokoji si me v rozhovoru vylvat srdce, jak chce,
nedoslchav lid sly pouze zajmavj hovory dt ve vedlej
mstnosti. Tento symptom je tak i nevyeenou formou staen zpt do
vlastnho svta, kde si ostatn mohou teba vykiet hlas, a pesto tam
nedoslchavho lovka nemohou nsledovat. Pznak izoluje a
distancuje od svta, zpsobuje, e lovk je osaml a uzaven.
Fakt, e s nm bojuje tolik starch lid, vypovd, e chorobn
orientovn navenek je pro nai spolenost typick. Opt jsou to
takzvan primitivn kultury, kter nm ve sv naprost absenci
typickch staeckch postien ukazuj, e to, co je pro ns normln,
vlastn nen normln a u vbec ne pirozen.
Pes mnostv stle rafinovanjch protz zstv nedoslchavost
symptomem, kter dl z mnoha lid outsidery. Zatmco toti u
aktivnjho zraku meme nco dlat, zstvme u pasivnjho sluchu
i pes vekerou techniku opravdu bezmocn. Svm velkm potem se
nedoslchav sta lid stvaj ve svm osamn a izolaci stnem
spolenosti a stejn jako kadou stnovou oblast je neradi vidme.

317

Ovldn je u ns na prvnm mst, naslouchn a poslouchn vede u

vtiny lid stnov ivot. Sta lid nm ukazuj, kam vede tato politika
vytsovn.
Otosklerza, zkostnatn sluchov kstky, vyjaduje tlesn
tematiku neohebnosti v oblasti sluchu a poslouchn.
lovk u m dost (dost slyel a poslouchal), obruje se vi
vnjm vibracm a stahuje se do sebe jako hlem. Nedoslchav u
v hlubm smyslu nerezonuj spolu s ostatnmi. Ani slepci nejsou vce
izolovan a zatvrzel.
kol zn: uvdomit si skuten sm sebe, redukovat vnj
kontakty a msto neustlho poslouchn ostatnch naslouchat nitru a
uit se poslouchat vlastn vnitn hlas. Tendence, kter m svou
karikaturu v kadodennm ivot slyet u jen to, co lovka zajm
ukazuje cestu: Je teba naslouchat tomu, co je dleit a podstatn.
Jak se vnj hlasy ztiuj, mohou se nyn vnitn hlasy stt
zetelnjmi. anc, kter se skrv v tomto symptomu, je pijet svho
obrcen do nitra.
Ochabujc pohyblivost ve st me vst a ke kloubn ztuhlosti.
Organismus demonstruje, jak je zrezivl a e v jeho soukol chyb
olej. Chce ukzat, jak je mu pohyb zatko a e u v ivot pli
nepostupuje kupedu a u vbec ne vzhru. kolem se pak stv i
dopt si vnj klid a uvdomit si svj vnitn nehybn pl. Z tohoto
klidu vlastnho stedu pak me opt vyrst vnitn a nsledn i vnj
pohyblivost.
Obrazy st namalovan na ki jsou stejn rozenou jako
neoblbenou variantou, pitom z lkaskho hlediska nekodnou. Ve
st se ke kadho lovka stv zrcadlem vnitnho ivota. A komu
by se zamlouvalo, e m vlastn historii tak zeteln vepsnu na ki a
ve tvi? Zde je srozumiteln mtus Doriana Graye, kter prodal svou
dui, aby zstal vnjkov mlad. K rznm poskvrnm, kter se
nahromadily v prbhu ivota, se dru zvltn zbarven s vrolomnm
nzvem staeck skvrny, nemluv o vrskch, je naznauj vnitn
vyschlost. Vjky u o ukazuj zvl trval stopy po udlostech,
vrsky od smchu se stvaj hlubokmi rhami, svdky minulosti, kter
jsou dvn stejn jako smch. Prunost a elastinost zmizely, zato se
objevuj divn vrstky z propastnch hlubin, s jejich temnou
tematikou jsme se setkali u u bradavic. lovk je jako zplatovan

318

koberec a pitom vechno jin jen ne pestr, spe ed a eredn.

Ziegler hovo o krasov skalnat krajin, o zeednuti 84 a o tom, e
lovk pat do starho eleza.
Uebn kol je tak oividn, e postien tm narej nosem na
vlastn nerovnosti a vrstky na temn skvrny na dui a na
nepehldnuteln poznn, e o podob bez poskvrny neme bt ani
ei. Na ivotn cest, kter je pedevm cestou due, muselo tlo
nechat mnoho vody, symbolu duevnho ivota. Stejn jako se
uvadajc kvtina star u jen o pedn svho semnka, kter obsahuje
jej podstatu a jej posledn vli, a vechno ostatn u n vis dol, jde
nyn i u starho lovka o to, aby se staral o svou podstatu a svou
posledn vli. To podstatn z nj zstane, slupka vak mus pominout.
Uvadajc pokoka me objasovat tento proces, kdy se,
konzervovan jako vydlan ke, napn pes kosti a obrac pohled na
konzervativn prvek, jemu jde o zachovn podstatnho. V tomto
ohledu neudivuje, e vtina lid je ve st konzervativn. Kdyby se to
vztahovalo nejen na politiku, nbr i na dui, a nebylo to patn
chpno jako ustrnulost a strach z novch vc, vedlo by se lovku i
svtu lpe.

8. ed barva
O tematice strnut lze pojednvat i v pojmech zeedivn a
ednut. Je zde teba zaadit zmny ke stejn jako ednut
smyslovch vjem a po ed zkal, kter zatahuje ped pestr svt
ed zvs. Ve st skuten ochabuje barevn vnmn v me, jak
ochabuj pky, kter jsou pro n pslun. Zakalen pohled smuje ke
kalnm vyhldkm. ed zvoj se nezastavuje ani ped uchem, jemu
ubv schopnost slyet vysok tny, a chu i ich ignoruj pikantnj
odstny vn a chut. Zd se, e i due asto ediv, psob unaven a
jako vyluhovan, apatick a bezbarv.
U vlas je mizen barvy ze ivota zvl npadn a meme je
vykldat jako znmku rezignace 85. Kdy vlasy ped svm vypadnm
zeediv, co je typick znak strnut, je to pro mnoh hrza. ed na
spncch mu se pitom t i jist oblib. V tomto ppad m
dokumentovat ivotn zkuenosti, kter mohou jt ruku v ruce se
strnutm. Ziegler zastv nzor, e zeedivn m ve st mnoho
spolenho s hrzou, kter se v tto fzi ivota stv uebnm kolem.
Pomysleme na lidov ren zeedivl hrzou. Vid pozitivn

319

nesmrn monosti tohoto obdob, jde mon o to, abychom se nauili

hrze jako takov a vtpili ji i mladm. Tato souvislost se zejmna
projevuje ve fenomnu pedasnho zeedivn a hlavn u nhlho
zeedivn pes noc. Jejich zkladem jsou situace leku, strachu ze
smrti a hrzy, kter postien nedokzali vdom strvit. Tlo mus
zastoupit jejich vdom a vyjdit hrzu v zeedivn vlas.
kol zn: Vydat se uit bzni a sestoupit k temnmu plu,
dobrovoln jt tam, kde ivot ztrc vekerou pestrost: do svta stn,
non strnky ivota. Zde bude lovk nyn ve svm ivlu, v noci jsou
vechny koky ed. V tto jzd non tmou nemaj vznam pestr
barvy tohoto svta, jde j o hlubiny due. Pi zpracovvn ivotnch
zkuenost je ve stedu velk oblouk, abstrakce, nebo ed je i veker
teorie. Konfrontace se stnem, pokud je pijata a integrovna, me v
hlubm smyslu znamenat zeedivn nebo zblen vlas jako vraz
moudrosti. Spoj-li se svtlo a stn, vznik ed a barevnost svta se jev
jako iluze. Nmeck slova moudr (,Weise) a bl (,Weiss) si
nejsou pli, vzdlena. V bl jsou obsaeny vechny barvy, stejn jako
je v moudrosti veker vdn. Je otzkou vdom, zda lovk zestrne
a zeediv a ed bude signalizovat nedostatek barev i naopak blou,
kter v sob vechny barvy zahrnuje. Zda barva vlas odr vnitn
stav nebo kompenzuje, nelze rozhodnout vnjm pohledem, kad si to
mus pro sebe vyjasnit sm.
Hlavn aspekt st spov v ed barv, kter popisuje duevn
stav. V me, v jak ubv barev, zbv ed. V tto souvislosti je
npadn, jak blzk je tato barva duchm, kte ij nebo lpe eeno
vedou svou existenci v oblasti na pomez ivota a napluj ns hrzou.
Duchov si vysta bez barev ivota, jsou toti spe vyslanci e
mrtvch. Jejich dsiv barevn paleta se skld z odstn ed a sah od
ernoed a po blavou e. Stejn jako ke na starm lovku vis z
nich jejich roucho podobn hadru a dl absenc veker struktury a
barvy znm hrzn dojem. Jako nco straidelnho poukazuje st na
smrt, straidlo strnut m skrze hrzu, kterou vyvolv, intimn vztah k
onomu svtu. St se vak se straidly nedl pouze o formu a barvu,
nbr i o msta, na nich rdo dl. Obchz stranou pulsujcho ivota, v
koutech a na okraji spolenosti, na pernch mstech trop nekal vci
a nahn hrzu ijcm. Hbitovy nebyly pro ijc vdy zrovna msty
pokoje, i kdy jimi byly pro bytosti z onoho svta. Kadopdn se z
nich brzy stala msta hrzy, pedsl strachu z onoho svta. Zejmna na

320

venkov meme pozorovat, jak star lidi pitahuj a souasn magicky

zasahuj svm kouzlem.
Nae osvcen doba vyistila krajinu (konkrtn i duevn) od
duch a straidel, pitom vak neuvila, e nic nelze definitivn
sprovodit ze svta. Duchov tak museli volit cestu skrze stn, kter tak
i tak odpovd jejich podstat. Straidla se uhnzdila i na jednotkch
intenzivn pe, dobe ukryta mezi modernmi, blskajcmi se, ale
neivmi pstroji, stejn jako v domovech dchodc, geriatrickch
stavech pro choromysln a na internch oddlench naich modernch
nemocnic, kde prmrn vk stoup a stoup a ilustruje triumfy
medicny stejn jako jej skuten dsiv stinn strnky.
Cel irok pole strnut a st se pro ns stalo pzrakem. U jen
st meme tak rychle dokupovat vci, kter zastarvaj. Starmi
hadry, zastaralmi nzory a znalostmi se lovk znemouje, to
vechno toti dokumentuje, e u pat do starho eleza, a nic pro ns
nen hor. V na snaze udrovat vechno stle co nejnovj si raz
cestu dojemn obrana proti vemu starmu. Proklnme je jako svho
asu duchy a straidla. Role straidelnch zmk a starch hradnch
zcenin 86 pela na domovy dchodc, lebny dlouhodob
nemocnch a jin msta, kde ukrvme star lidi. Mohou vnjkov
vypadat jet docela hezky, a pesto se jim vyhbme, jako bychom
jimi mohli naichnout. A u teprve se nechceme nakazit virem strnut.
Mohl by ns posednout (zlo)duch, kter tam prodlv. Bezprostedn
blzkost protipl je zde opt velmi npadn, jsme toti zcela posedl
duchem novho. Je to proklet bt star ve spolenosti tak posedl
mldm a touc po obnovovn, a tak si dve rozen zlozvyk
proklnn zabezpeil sv msto i mezi nmi.
Stejn jako kdysi ns to vak nco stoj, kdy chceme bt
uchrnni ped straidlem st. Podobn jako se lid dve pokoueli
usmit si duchy materilnmi obtnmi dary, aby je nechali na pokoji,
plat dnes tm cel spolenost vysok pspvky do pokladny
dchodovho pojitn v klamn nadji, e tm st odebere nco z
jeho hrzy. Zaopaten ve st vede spe k tomu, e materiln dobe
zajitn lovk zakou hrzu st zvl intenzivn. Nic neodvd
vce od vlastnho tmatu tto doby.
kolem edho st je hrza. Ve spolenosti jsou to sta, kdo u
mlad hrze, e budou kazit jejich kult mld, jednostrann mchaj
edou do svtlch a povrchnch mylenek. Mohou zpsobit, e i

321

ostatnm stejn jako jim zeediv vlasy a e se budou krit v temnm

pozad. Svtlo slunce u nen pro n, kod jejich vrsit ki a
slbnoucm om. Jejich dlem je strait zezadu a spdat neviditeln
nit, psobit z pozad jako ed eminence. Star haraburd mus harait
a lomozit v podkrovnch komrkch a ve sklep. Mus rachotit a strait.
Jeho astnmi hodinami jsou hodiny duch.
Co plat pro spolenost, hod se pirozen i na jednotliv letit
osoby. Staeck vk je jejich anc, jak se ve svm ivot konfrontovat
se vm temnm a hrzyplnm, jak se vypodat s pzraky, kter se
nahromadily v jejich dui.
Vedle toho je v tto ivotn fzi ve he i podstatn prvek
blznovstv. Star blzen jedn pro svtsky orientovan souasnky
zcela nepochopiteln, protoe u vid vci z jin perspektivy. V tarotu
je blzen nejvy stupe. Skutenost, e jej dokonce nkolik
tarotovch kol zaazuje jako prvn a nejni symbol, ukazuje, jak
velk omyl mezitm vznikl, pokud jde o tento archetyp. Na obrzku
dvornho aka meme vidt klasickou roli blzna a anci, kter v
tomto stupni spov. Dvorn aek byl jedin, kdo sml kat
panovnkovi nezkreslenou pravdu, ani by za to byl voln k
zodpovdnosti. Stl mimo normln pravomoc soudu a nemohl bt
obvinn. Jeho nejvt proheek byl, kdy byl nudn.
Zde se ukazuje, jak je tento archetyp v dnen dob oputn.
Mme mnostv pestrlch politik, kte lp na moci, ji s sebou
dokonce berou do hrobu. Dvoanstvo dvjch dob nahradila armda
pestrlch ednk, kte, ed a ost, jen nedostaten zastupuj
varn metresy z dob panovnickch dvor a v pln sle udruj u jen
vzor lokaj. Chyb nm blzniv starci, kte by si mohli dovolit kat
prost pravdu, a to jet vtipnm zpsobem. Co bychom dali za starho
politika jako dvornho aka a varovatele, kter nem co ztratit, a proto
me vechno zskat, kter by psal do kroniky vn zamstnan kliky
initel nezkreslenou pravdu.
Star blzen, kter me konen ct to, co vdycky chtl, by byl
tedy vyeenm tmatu st. Mohl by si zjednat respekt pmou a
vtipnou, dokonce necudnou formou. Jestlie doposud bylo jeho srdce
skr a neplatilo co na srdci to na jazyku, bylo by nyn naase pustit
urliv postavy pod ochranou st na denn svtlo. Ulevilo by se tm
pedevm jemu, jin by mon dostali vznamn podnty. Jeho
pipomnky by mohly vas malovat erta na ze. Je-li lovk

322

osvobozen od zte kadodennho zajiovn ivobyt a od navnch

spoleenskch her, me znovu zskat dtskou radost z tajemstv a
pekvapen ivota. U jen zdka se setkvme v poslednch zbvajcch
velkch rodinch s takovmi blznivmi starci, kter dti berou jako
sob rovn, protoe pravidla jejich her jsou pro tyto starce stejn
dleit jako hry dosplch. Nedvaj se na dtsk hry shora, ani do
nich nemchaj vnost dosplch. Jsou (podle biblick vzvy) opt
podobni dtem a dti je proto asto miluj vc ne rodie. Pbuznost
mezi dtskm a staeckm vkem vyjaduje i nkolik homeopatickch
obraz lk, kter popisuj tento archetyp starho, vn mladho
blzna. t takovm zpsobem toto blznovstv je nejlep prevenc,
pokud jde o onu nevyeenou, psychiatry popisovanou pomatenost,
kter jinak tak asto postihuje star lidi.
Nejvce citovanm archetypem st je star mudrc. V na
spolenosti me hrt svou roli u proto, e st tak keovit lp na
ivot, a proto postrd onu uvolnnost, kter je pro starho mudrce
nepostradateln. Posledn jmenovan je moudr, protoe jako Skrats
v, e nic nev a e ivot je mnohem vc ne vdn a konn.
Spolenosti konajcch by byli sta mudrci nanejv nepjemn, museli
by toti neustle zpochybovat namhav pstovan shon.

9. Alzheimerova nemoc
Tento obraz nemoci se dve nazval preseniln demence,
protoe pedasn uvd do ivota procesy normlnho staeckho
rozkladu. Tit onemocnn spov mezi 50. a 60. rokem ivota,
piem vce jsou postieny eny. Jakoby pedasn zanajc
karikatura proces strnut mozku, zskv tento obraz nemoci ve
spolenosti, kter je nemocn stm, rychle ivnou pdu. Momentln
je pi stoupajc tendenci postieno 6 procent lid, kte maj vce ne 65
let. Akoli jen v Nmecku je 600 000 nemocnch a kadm rokem jich
50 000 pibv a tento obraz nemoci se mezitm stal tvrtou nejastj
pinou mrt v zpadnch prmyslovch zemch, hraje ve vdom
(jet) nepostiench lid sotva njakou roli. Velk zapomnn je
samo zapomenuto. Obraz nemoci, kter smuje k tomu, e lovk
ztrat rozum, je provokac pro leny spolenosti, kter klade rozum
nade ve. Kdy jej bavorsk psychiatr Alois Alzheimer ped 90 lety
poprv popsal, u tehdy o nm lkai nechtli nic vdt. Teprve v
poslednch letech se s razantn stoupajcm potem nemocnch
vytvoilo jist povdom o tto hrozn ztrt vdom, jakou lovk

323

me utrpt, o degeneraci jeho mozku. ed zvoj st zde pijal

formu takzvanho ukldn amyloid, kter se tla do spojen a hlavn
mezi spojen nervovch bunk, synapse. Tyto skldky blkovin
vytvej se sloueninami hlinku jakousi maltu, kter takka
vybetonuje vnitek nervovch bunk a zabetonuje bunn vbky.
Tm je peruena nejdleitj funkce nerv vytvejc spojen.
Propojen je clen blokovno na spojovac cest mezi velkm
mozkem, kter je zodpovdn za logick funkce, a limbickm
systmem, ktermu podlh citov svt. Zatmco pam, inteligence,
rozhodovn, orientace, e, prost vechno, co potme ke svmu
rozumu, miz, zstvaj pocity a sociln vzory, vjemy rytmu a
muziklnost asto dlouho zachovny. Pot, co byl problm v posledn
dob intenzivn zkoumn, zaaly se rsovat rzn stopy. Jednak
vychzme z genetickch vad, protoe u desetiny postiench byla
zjitna ddin pina. K tomu pistupuje fakt, e prakticky u vech
takzvanch rnongoloid, jakmile doshnou vku 30 let, se rozvj
Alzheimerova nemoc. Potud by mohla bt obma obrazm nemoci
spolen vada na 21. chromozomu. Co vak tuto vadu vyvolv,
zstv nezodpovzeno. Krom toho se diskutuje o vlivu agresivnho
kyslku, takzvanch kyslkovch radikl, kter to na tukov obaly
nerv, pp. o nedostatku ochrannch ltek, kter by tomu zabraovaly.
Vdci nepodezvaj kyslk o sob, nbr jednotliv zvlt agresivn
molekuly, kter vznikaj nap. pi rozpadu oznu.
Symptomatika zan spe nenpadn lehkmi poruchami pamti,
pedevm krtkodob pamti, pi neporuen funkci pamti
dlouhodob. U starch lid je to typick situace, zapomnaj to, co je
blzk, ale na velmi vzdlen vci si dobe pamatuj. U prbhu
pokroilho obrazu nemoci, kter jde z kopce s plivou neprosnost, k
tomu asto pistupuj neklid a shon, kter pacienta nut k malm
cupitavm krokm, krom toho poruchy orientace a ei, problmy s
rozpoznvnm, dle pote provdt smyslupln iny, nakonec
deprese, vzcnji euforick poruchy nlady.
Obraz nemoci spad vdy do druh poloviny ivota, a tm do doby
obratu a vnitnho obrcen do sebe. Vklad symptom poukazuje na
souvislost s cestou vvoje a ukazuje, jak bylo spojen s touto cestou
ztraceno, pp. pesunuto do tla. Kesansk poadavek bt znovu jako
dti, klesl do stnu, postien jsou dtint a v konkrtnm smyslu se
vyvjej nazpt.

324

Pokraujc vpadky krtkodob pamti ukazuj, e tito lid se

vzdali zodpovdnosti za vechno, co je blzko. Pacienti v pravm
smyslu slova zapomnaj svj ivot, ponaje ptomnost stle dl do
minulosti. Znikem pamti jsou nemilosrdn nuceni k ivotu v
ptomnosti, pp. jim minulost splv s ptomnost. ivot tady a te,
cl cesty naeho vvoje, nabv v tto nevyeen form neho
hrznho. Pi vysvobozenm ponoen do okamiku m lovk dleit
koly ivota v polarit za sebou, u pacient s Alzheimerovou nemoc
prozrazuj neklid a shon, co vechno by jet mli ped sebou. Se
ztrtou pojmu asu zan vznout i pochopen pro ivotn cestu a jej
koly. Kdo si na nic nevzpomn a ije mimo linern as, neme u
za nic nst zodpovdnost. Poruchy orientace jdou stejnm smrem. Na
konci ivota nen dosaeno cle, nbr lovk ztrat cestu. Pacienti u
nev, kde jsou a kudy se jde dl. S orientac ztratili v doslovnm smyslu
vchod, onen smr, z nj podle svatch spis vychz svtlo. Na konci
jejich cesty chyb svtlo, a tm nadje. ast deprese navazuj na tento
naprost nedostatek vyhldek a nadj. Chybjc prozravost a ohledy,
kter mohou jt lenm rodiny tak nesmrn na nervy z toho tm
nutn vyplv. Protoe miz vechny kontroln funkce rozumu, mohou
se emoce vybjet bez zbran jako u malch dt. Vechno, co pacienti v
prbhu ivota zadrovali na zklad sv vchovy nebo jinch ohled,
si nyn me razit cestu ven. Utrpen, kter je zvl velk hlavn v
noci, kdy se pacienti probouzej s hlasitm kikem nebo bloud po
dom, je osobm, kter o n peuj, jen tko pochopiteln. Protoe
pacienti ztratili orientaci i pam, probouzej se v noci v pln temnot,
ani by vdli, kde jsou, a pozdji ani nev, kdo jsou. U jen rozsvcen
malho, spe symbolickho svtla je me uklidnit. I dtem toti
usnaduje provn temn strnky skutenosti.
Obraz nemoci lze vbec nejspe chpat jako do tla klesnuv
zatek stavu, kdy je postien opt jako dt. Pacienti asto jako dti
b vstc osobm, kter o n peuj, rdi se jim v na sukn nebo se
alespo ujiuj o jejich blzkosti akustickmi signly, jako je zpvn
nebo bzuen. Stejn jako mal dti nenvid zaven dvee a nejistotu.
Nejradji jsou ve svm obvyklm prosted, panicky reaguj mimo jin i
na dobe mnn pekvapen i zmny. Argumenty jimi nelze pohnout,
reaguj vak vdn a poten na projevy nklonnosti, jako je hlazen a
chvla. Chceme-li se uetit jejich vbuch zlosti, dvme jim radji
zapravdu, nechvme je pi he vyhrvat a vekerou vinu zsadn
bereme na sebe. Nakonec o n musme v kadm ohledu peovat jako o

325

dti, od krmen a po pebalovn. Zatmco se pacienti vracej k zatku

svho ivota, vyaduj od svho okol pokoru, kterou je o to obtnj
projevovat, o co je men nadje na uzdraven.
Neklid nazvan akathisie, kter pacienty ene sem a tam v
malch cupitavch krcch, svd o jejich puzen nkam jt, ale i o
tom, e kroky jsou pli mal a nemaj smr. Pacienti se to v kruhu.
Neschopnost sedt v klidu a zstat sm se sebou demonstruje potebu
komunikace, spojen se ivotem a s aktivitou. To, e pi kad
pleitosti zabloud, protoe nic nepoznvaj a naprosto neorientovni
tkaj kolem, jasn ukazuje, jak velmi seli z cesty i v penesenm
smyslu.
Poruchy ei naznauj, jak tk a stle vce nemonj je
kontakt. Neustle ztrcej nit, stejn jako vbec ztratili ervenou nit ve
svm ivot. Film se trh stle astji, a nakonec zbvaj u jen
jednotliv nesouvisl obrazy. Vty jsou stle krat, stvaj se z nich
slova, kter postupn ztrcej svj logick smysl a konen ustvaj.
Pacienti u v mnohm ohledu nemaj co ct, i v penesenm smyslu
jsou toti vtinou zbaveni svprvnosti. Pitom mohou jet mnoh
vyjadovat nonverbln komunikac. Lkask oznaen tohoto
problmu s e je dysfzie, co znamen, e u nerezonuj ve fzch, tj.
ve stejnm rytmu s ostatnmi. Jsou dezorientovni i jazykov,
vsledkem je dalekoshl neschopnost mluvit.
Agnozie, dal pznak, oznauje neschopnost poznvat a zachz
nakonec tak daleko, e pacienti u neznaj ani sami sebe. Sebepoznn
jako cl lidsk cesty kleslo do stnu, nemohou u pirozen ani poznvat
svt jako kol. Apraxie, neschopnost provdt praktick kony, jim
brn smyslupln pouvat pomcky k ivotu. Pacienti se propadaj do
neinnosti a bezmocnosti. Neum zachzet se svtem, kter u ani
nepoznvaj.
Depresivn rozlady nejvraznji pevdj tma na spolenho
jmenovatele. Depresi lze chpat jako zbaven se tlaku, uvolnn napt a
skuten pedstavuje jednu z nejvce nevyeench forem uvolnn.
Pacienti duevn i tlesn v hlavu a penechvaj starosti o svj ivot
okol. Zde se ukazuje v drastick form, e nvrat k prvopotkm
ivota klesl do stnu. Msto aby ve vysvobozen variant byli opt jako
dti, vyvjej se po tlesn, duevn i duchovn strnce nazpt do
dtskho vku. Msto aby stli s otevenmi sty a srdcem v divu ped
zzrakem ivota, klesaj do nmoty. Msto aby si po malch krocch

326

vydobvali v ivot svj okruh, to se v malch krcch v kruhu a

bloud. Utkaj zpt do stavu, kdy jako dti nemli dnou
zodpovdnost, vyaduj pozornost a pi bez toho, aby je oplceli, a
ani by si toho byli vdomi, mocensky ovldaj ostatn tm, e cel
rodin nebo jednotlivm lenm v na krk zodpovdnost, kterou oni
sami nejsou nikterak ochotni pevzt. Obraz zabetonovan nervov
buky s jejmi peruenmi spoji, je se staly neuitenmi, a proto
pomalu odumraj, je skliujc anatomick odraz situace.
I kdy chpeme depresi bn jako sklenost, vyplv z n aspekt
tku, vechny ivotn impulsy jsou toti stsnny, tiv utlaovny.
Vsledkem je smrt v ivm tle. Nakonec smuje vechno, naprosto
nevyeen uvolnn a pln potlaen ivotnch sil, ke smrti.
V symptomech prosvt vedle jejich deprimujc strnky i
vyeen varianta, v n se odr uebn kol. Ztrta pamti znamen i
odpoutn se od minulosti. lovk se vzdv vazeb a zvazk. Neklid a
nutkn k pohybu zdrazuj dleitost vydat se na cestu a zat radji
malmi krky ne dnmi. Dezorientace a neschopnost uvdomit si,
kdo jsem, pipomnaj mytologick paralely. Napadne ns Odysseus,
jeho poznn, e je Nikm, mu zachrauje ivot tv v tv lidoroutu,
obru Polyfmovi. Polyfmos zavel Odyssea a jeho druhy do jeskyn a
hrozil jim, e je sn. Odysseus se vak na sv dlouh cest ji mnohmu
nauil. Kdy se ho Polyfmos ptal, kdo je, odpovdl: Nikdo. Nato se
nechal Polyfmos olit a Odysseus unikl. Na cest due dom, kterou
popisuje Odyssea, je teba prohldnout nroky ega na vjimenost a
mimodnost. To me vrcholit v poznn vlastn nevdomosti ped
mystriem stvoen. Jakkoli se ego naparovalo, nakonec je
bezvznamn, je Nikm. Toto poznn si obraz nemoci drastickm
zpsobem vynucuje. Odysseus a Skrats ukazuj vyeen tohoto
kolu pi plnm vdom. Jak dleit je tento krok relativizace a
peshnut veker inteligence i cesta dom, pp. obrat, meme vidt
na pkladu Immanuela Kanta, kter jako pedstavitel vrcholu
tehdejho vdn dostal ve svch 80 letech Alzheimerovu nemoc.
Neschopnost mluvit me znamenat ztien ped svtem, kter
vyvolv div, a jm je u vechno dostaten eeno. Z apraxie,
neschopnosti k praktickm vcem, lze vyst vzvu nechat odpovat
praktick, vn zamstnan ivot stejn jako oblast vdn (ztrta
pamti). Clem je spe poznn v Odysseov smyslu, ve smyslu zptn
vazby ke koenm (retigio) a filozofie jako lsky k moudrosti. Bylo by

327

zde teba pomyslet na Sofii, enskou ivotn moudrost, j neklame cit.

Deprese poukazuje na uvolnn, rozpomenut na skutenou vlast due.
Po maximlnm vypt na vrcholu ivota, v krizi ivotnho stedu, m
vvoj k tomu, aby lovk opustil oblast napt a vrtil se zpt do
plnho uvolnn jednoty. Euforie nastupujc mezi depresemi me
mt chu blaenosti, kter odpovd tto oblasti. Uskutenit v sob
krlovstv Bo, to je cl vekerho ivota. ivot v polarit naeho svta
protiklad smuje nakonec vdy k jednot, rji, nirvn nebo jakkoli to
ji nazvme.
asto jsou tmto obrazem nemoci postieni dva lid. Pomyslmeli, e ukldn blkoviny zan u 30 let ped vypuknutm symptom a
e cesta nemoci me trvat a 15 let, lze odhadnout, co to znamen pro
partnera. Osob, jej pe je vyadovna cel den a asto i v noci, se
zd problm neeiteln. Ciz peovatelsk personl se v dsledku
obtnosti situace dostv brzy na hranice svch sil a ve vtin
domov si pomh uklidujcmi lky, jako je diazepam, valiu atd.,
kter sice umouj, e s pacientem lze lpe manipulovat kter vak
zhoruj symptomy. Pbuzn, vtinou manelky nebo dcery, maj
neocenitelnou vhodu v tom, e pacienty miluj, ale tm i problm
pozitivnho obrazu o nich. Tento obraz je vtinou beze zbytku znien,
a tak je ek mnohalet, postupn a neodvolateln louen, kter
vyaduj vce sly, ne je mon od lovka dat. asto nen jasn, kdo
vce trp, zda nemocn nebo ti, kdo jim dobrovoln zstvaj po boku.
Zatmco pacienti jdou svou neodvolatelnou cestou nazpt, jde osoba,
kter o n peuje, cestou sebeobtovn Je to varianta zpten cesty,
kterou jejich sven nemocn odmtali. Zatmco po n nyn mus jt,
pp. trpt nevdom jsou pomocnci po jejich boku nuceni ji s nimi
spolen provat. Nkte lid, kte se podrobili tto cest, vyprvj,
jak velmi je zmnila a obohatila. Kdo si ulo tento nadlidsk kol,
nau se mnoh o sob a o dtsk podstat, kter je v kadm z ns, o
odvaze a pokoe. To, co je deprimujc na rozdl od vchovy dtte,
kter je pi vech problmech vdy spojena s vyhldkami na zlepen, je
zde vdn o bezvchodnosti. Zatmco dti dorstaj, pacienti s
Alzheimerovou nemoc upadaj. Potud pichzej vechny pokusy
peovatel o vchovu pozd o cel desetilet a nejsou zde na mst.
Bylo by spe nezbytn odkazovn na nvrat dom. Nejdleitj a
nejt fze lidsk cesty, sestup do temnoty, zde nabyla pevn podoby
a je pro dobrovolnho prvodce due nemn dleit ne pro
postienho. Postup po tto cest pipomn pbh Orfea a Eurydik, i

328

kdy v naem svt je to vtinou ena, kter na sebe vezme

dobrovoln sestup do e mrtvch kvli milovan dui. Na tomto
podklad me bt pochopiteln, kdy peujc partner nebo dti hovo
o astnch chvlch lsky, kter mohla vyjt najevo teprve tehdy, kdy
se rozlomil intelektuln krun. Na pozdjch stupnch cesty, kter se
stle vce bl neproniknuteln tm, vak mus bt obtovny i takov
zkuenosti: Individuln lska k individulnmu lovku se nutn mn
v nadosobn veobjmajc lsku, nebo lovk, kterho jsme tak dobe
znali, miz v temnotch, a my zstvme tm sami pouze s jeho
dtskou formou. V tom je vak hlubok przdnota. 88 I osvcen lovk
se vzdv svho ega a jeho individualita miz, kdy vchz do velk
przdnoty. Podstatn rozdl vak spov v jeho uvdomn.
Potud tento obraz nemoci zesiluje normln projevy rozkladu ve
st, nastavuje zeteln a stran zrcadlo spolenosti, kter m stle
vce pacient s Alzheimerovou nemoc. Strnout u ns velmi asto
znamen zdtintt, a u na zklad mozkov sklerzy 89, jinch forem
demence, nkolikansobnho zchvatu mrtvice* nebo normlnho
strnut mozku. Vlastn kol vak zn vdom se obrtit a bt opt
jako dti.
Otzky na zatku klinickho obrazu nemoci a pro peujc osoby

1.
2.
3.
4.
5.
6.

Projel jsem zatkou, nael jsem bod obratu ve svm ivot a

vyuil jsem ho k nvratu dom?
Jak se da dtti ve mn? Udrel jsem si s nm spojen a blm se
mu opt vdom ve svm st? Blm se znovu dtem?
Na co bych se mohl orientovat? Odkud by mlo v mm ivot
pijt svtlo? Kterou pomoc nechvm nevyuitu?
m ztrcm stle znovu kontakt s jinmi lidmi a se ivotem?
Pro odmtm zodpovdnost za svj vlastn ivot?

Shrnut
Na zvr zstv otzka, jak se meme vylit z mnostv tchto
obraz. Meme se vbec uzdravit z obraz? proces len skrze
obrazy je o sob tak jednoduch, e intelektulnm lidem se zd u opt
obtn. N problm se vzory a obrazy spov pedevm v
jednostrann muskm, analyticky orientovanm mylen, kter si mlo
cen vznamu ensky symbolickho opanho plu. Obrcen postup,

329

nadmrn zdrazovn obrazn sfry, by pitom byl na vnitn

skutenosti pimenj.
Bez muskho analytickho plu se meme obejt cel tdny, ba
msce. Nkter nrody na nj vbec rezignuj, a tm na pokrok v
naem smyslu, ani by ukodily svmu tlesnmu i duevnmu zdrav.
Vypadne-li vak provn vnitnch obraz jen na nkolik dn, pp.
noc, rozvjej se u ns vn duevn poruchy. V modernch
laboratoch na vzkum spnku meme pokusnm osobm clen
brnit ve snn. Vdy, kdy zanou jejich snov fze, viditeln dky
pohybm o, je oznaujeme jako REM-fze 90, jsou tyto osoby
probuzeny. Na konci noci konstatujeme, e spali sedm nebo osm hodin,
ani by mli njak sen. Nejpozdji po devti dnech maj i posledn z
nich halucinace, tj. vid a sly vci, kter krom nich nikdo jin
nevnm. Takov peludy pi otevench och nazv psychiatrie
optick halucinace, sly-li lovk hlasy, mluv se o akustickch
halucinacch. Ony vnitn obrazy, kter se tedy mohou zpracovvat
nejen ve snech, nabvaj takov pevahy, e se tla do dennho vdom
nebo jsou dokonce viditeln pi otevench och. Z toho je patrn, jak
dleit jsou vnitn obrazy pro n ivot a pro nae peit, piem
zde jde pouze o nazrn a jet vbec ne o vklad. Takovou pehldku
vnitnch obraz prov kad duevn zdrav lovk kadou noc, i
ten, kdo si na sv sny nevzpomn. To se tk stle vtho potu lid,
co je znmka toho, jak mlo se v modernm lovku dostv ke slovu
ensk, obrazn strnka skutenosti. Vnitn obrazy klesaj hloubji do
stnu v me, v jak se nevnujeme snm, nevmme si pohdek a v
jak ztrcej fantazie na vznamu. Pokad, kdy se s nimi
konfrontujeme, jde o prci na stnu, kter je liv, protoe nm vrac
ve ztracen, vytsnn a chybjc.
V naem zdrazovn muskho, analytickho plu a kritickho
dennho vdom vi vdom noci se ctme samozejm v prvu.
Pitom je opan zamen stejn mysliteln, a tak existuje. Senojov
jsou nrod, kter dv pednost noci s jejmi sny. Jejich den se to
vhradn kolem noci jako monosti zskvat zkuenosti na onch
obrazovch rovinch a navzat kontakt s tm, co je bosk. I u Indin
meme jet zat, jak stedn vznam maj velk sny a vize pro
kadodenn a celkov ivot.
Skutenost, e ns tato pehldka vnitnch obraz dr v duevn
rovnovze, ukazuje, e ony obrazy psob samy o sob. Nen pro n

330

nezbytn intelektuln schopnost vkladu. To snad objasuje otzku,

jak ke svm snm pistupuj dti. Obecn jejich intelektuln vklad
vbec nepotebuj a mohou si tuto okliku uetit. Maj sklony k
spontnnmu pijmn obraz a k jejich integraci do svho duevnho
svta. Prce Elisabeth Kbler-Rossov je zvl vhodn k tomu,
abychom skoncovali s pedsudkem, e dti nev, co si pot se
symbolikou a poselstvmi obraz nemoc. Jsou na tom naopak v tomto
ohledu mnohem lpe ne jejich intelektuln rodie, kte vemu
rozum, a asto tud nic nechpou. Pi psychoterapii s dtmi si proto
meme nap. uetit pozorovn inkarnac, protoe dti jet berou
vn symboliku pohdek a fantazi. Dokud se v nich nezahnzdila
mylenka, e to vechno je jen fantazie, jsou dti otevenj pro
vnitn vzory. Uebn kroky, kter asto udlaj na zklad typickch
dtskch nemoc, mluv samy za sebe. U dosplch je naopak nezbytn
intelektuln mezikrok, protoe jinak obrazy vbec nevztahuj na sebe
ani je nepovauj za dleit.
V dtsk terapii meme nechat mal pacienty, aby spolu s nmi
snili pohdku, a po nkolika minutch se zeptme, kde se v pbhu
nachzeli. Na vzvu, aby pbh dle vyprvli sami, reaguj vtinou
radostn, a my tak ihned zskvm odpovdajc vzor jejich ivotn
situace v nzornch obrazech jinou, rovn jednoduchou jako i
innou monost je nechat dti snt vlastn rodinu v podob zvat.
Pitom stejn bez problm vyplyne struktura rodiny a vzory vztah.
Proto dti spontnn berou tyto obrazy vn a vztahuj je na sebe,
jsou vtinou tak schopny ovlivnit zmnami obraznch vzor svou
ivotn skutenost. To je pro n asto snaz ne pro dospl.
Sv dtsk naivity se v ivot vzdvme vtinou brzy pod vlivem
pedagogiky orientovan na vkonnost. U na zatku zkladn koly
slchvme: Nespi! Nesni! Nefantazruj Nevymlej si tak! Radji se
souste! Ujme-li se tato vchova, vychzej z n dospl skuten bez
fantazie, kte si nevzpomnaj na sv sny a asto u ani nemohou spt.
Nezdka kon u psychoterapeut, aby se opt nauili tmto pvodnm
lidskm schopnostem. Dnen pedagogika nezdka zamuje
pedvn vdomost se vzdlvnm. Skuten vzdlvn neprobh
pouze slovy, ale i srdcem.
Jako mikrokosmos (lovk) jsme odrazem makrokosmu (svta) a
nosme v sob vechny obrazy tohoto svta. Zapomeneme-li je, klesaj
stle hloubji do nevdom a vzdln upad na onu zplavu informac,

331

kter dnes nejsme schopni dostt ani s nam vysoce trnovanm

intelektem. Dokonce i ve slov informace jet vz forma, vzor, a
ukazuje, jak hluboce jsme spojeni s tmto aspektem skutenosti. Obrazy
jsou potravou due, bez n nae due hladov.
I obrazy nemoc jsou potravou pro dui a jsou stle lep, ne
kdybychom dn obrazy nemli. Tato kniha je intelektuln vlet do
svta obraz nemoc, kter jsme podnikli v nadji, e obrazy
nezstanou vzet v hlav, nbr povedou k vnitnmu vzdln o
souvislosti tla a due. Bylo by pkn, kdyby stailo racionln
porozumn a lovk by se uzdravil tenm a pochopenm vzor. Podle
na zkuenosti je to vak vjimka. Pochopen mus vst k zasaen a k
doteku s du a zjednat si pstup do svta vjem a pocit. Jestlie se na
konci knky Nemoc jako cesta pe, e sta dvat se a poznvat, pak
je tm myleno poznn z biblickho hlediska, vputn do sebe v
nejhlubm smyslu. Abraham poznal Sru a vsledkem byl pece Izk.
Intelektuln pochopen jako prvn krok proto nen nedleit, ale
nesta. Pustit se do vlastnho svta obraz 91 by mohlo bt druhm
krokem, pokraovnm. Cesty imaginace za pomoci meditan hudby a
jazykovch obraz jdou hloubji ne intelektuln vlety. Tam, kde je
u ten knihy nebezpen pro star stanoviska a pedsudky, obsahuj
vlety na kdlech vnitnch obraz pirozen hlub zkuenosti a
nebezpe pro star zpsoby chovn a onemocnn. Cesty ve smyslu
zde navrenho pstupu 92 vedou asto do oblast, kter byly lovku
dosud ciz a uzaven.
Nememe s jistotou ct, e cestovn je nekodn. Jet
nebezpenj ne cestovat vak je necestovat. Kdo poznval na cestch
vnj svt, musel pi tom podstoupit i rzn nebezpe. Kdyby naopak
po celou dobu svho ivota zstal ve svm rodnm mst, uetil by se
tchto nebezpe, zato vak by byl neznmmu vydn mnohem vce.
Cestovn jak znmo vzdlv a iv pitom dui obrazy.
Podobn je tomu s vnitnmi cestami. Vnitn svt se tm, e ho
lovk poznv, mn zrovna tak mlo jako svt vnj. Ale oba ztrc
svou nebezpenost, protoe kad poznan nebezpe ns u mn
napluje strachem. Nakonec ani u obraz nemoc nejde o zmnu vc o
sob, nbr o promnu hlu pohledu na n. Uebn kol, pp. vzor
stle zstv, ale je velk rozdl, zda je lovk tomuto vzoru vydn v
zaarovanm kruhu na tlesn rovin, nebo ho dobrovoln ije na
vyeen rovni. Kdo naslouch svmu vnitnmu hlasu, me se o

332

sob dozvdt i mlo lichotiv vci. Z tohoto pohledu je krtkodob

pjemnj mu nenaslouchat. Dlouhodob vak je toto ignorovn
nebezpen, nebo kdy vnitn hlas po dlouhm zanedbvn nhle
zesl, je u prv pozd. Pivolan psychiatr mu vtinou nebude
naslouchat a st mu bude pikldat vznam, nbr pokus se ho
odblokovat chemickmi zbranmi. Je jak znmo smysluplnj
poznvat vnitn svt vas a v klidu ne pod tlakem dlouho vytven
blokdy. To, jak zachzme s tlem, odpovd tomu, co dlme s du.
Ignorovn a potlaovn je z krtkodobho hlediska pohodlnj,
dlouhodob je vak zdravj odvit se konfrontace s vnitnmi obrazy
a rst namsto toho, abychom se krili strachy. Oba smry medicny,
pp. psychologie maj sv vhody, kolsk medicna a kolsk
psychologie jsou zameny na krtkodob zlepen a celkov zdrav je
v pozad. Vkladov medicna a terapie nezdrazuje momentln
dobr pocit, ale sz dlouhodob na celkov zdrav.
Dve lid podnikali jen mlo cest do vnjho svta, a kdy u,
pak to byly vtinou poutn cesty, kter spojovaly vnj cestu s cestou
vnitn. Tendence podnikat vnj cesty bez zetele k vnitn cest due
je relativn nov a pi podrobnjm pohledu psob zvltn. Kulturn
cesty, kter se vbec nezajmaj o kult, zstvaj viset ve vzduchu
stejn podivn jako vzdlvac cesty, kter nevytvej kontakt s
vnitnmi obrazy. Bylo by je mon pohodln nahradit filmy o kultue.
Takzvan rekrean cesty jsou z lkaskho hlediska ve sv vtin pro
nae zdrav vsmchem. Ubohost takovch cest se u donesla i
poadatelm, a tak se navrhuj stle nov koncepty, kter se brzy zase
zavrhuj, pokud jim chyb vztah k vnitn cest. Cesty za
dobrodrustvm jsou mon napnavj ne cesty pouze za sluncem,
opravdov dobrodrustv jsou vak vdy uvnit; v lepm ppad jsou i
vn.
Ve starch asech byla hrdinsk cesta vnitn cestou, kter se
pouze odrela ve vnjm svt. Cesty za vlastnmi uebnmi koly,
jak se odrej ve vnitnch krajinch obraz nemoc, to jsou skuten
hrdinsk cesty. Nejsou asto nijak pjemn a ne vdy krsn, nkdy
vyaduj hodn odvahy, ale vdy se vyplat. Jak bylo popsno v prvnm
svazku, pi dalekch cestch je uiten prvodce. V na dob se
takov prvodci nazvaj psychoterapeuti. Existovali ve vech dobch,
dve vak, kdy jet lid sami od sebe ili v obrazovch svtech
svch mt a pohdek a dvovali sv fantazii, mli jin jmna a
mn prce. Tato prce se netkala tak mnoho akutn krizov

333

intervence, spe doprovzen do onoho jinho, vnitnho svta, kter je

tady stle a ek na ns. Kdy nepodnikme vbec nic, abychom se jm
ivili, pichz nm dokonce vstc a dv nm znamen ve form
symptom a celkovch obraz nemoc.
Vidme-li vak a vyuvme-li ance skryt v obrazech nemoc, je
n ivot nutn nejen snaz, ale jsme i zodpovdnj a vnitn bohat.
Kad chyba se stane monost, jak na jejm zklad rst, pid toti
naemu ivotu nco, co dosud chyblo. Tak se me hodnocen zcela
obrtit, msto abychom se problmm vyhbali nebo se ped nimi krili
strachy, budeme k nim pistupovat s radost a objevovat monosti, kter
se v nich skrvaj. V tomto smyslu lze z otzek navrench ke kad
kapitole udlat zklad pro osobn meditaci, k cest do symbolickho
svta vlastn problematiky. Nemme co ztratit, ivot ped nmi le
jako irok pole monost. Vechno je mon, pokud pijmeme vzvu
ivota nejen ve vnjm, nbr i ve vnitnm smyslu. Aktivn vnj
ivot s odvahou uskutenit vlastn monosti me pispt k naemu
vvoji, odvn vnitn ivot me vvoj dovst k cli.
Cesta vnitnm svtem je pedznamenna nejrznjmi
nboenstvmi a i v na kulturn oblasti dv kesanstv v tomto
smru zcela jasn pokyny. V ji citovanm vroku Nejradji bych je
vyplivl ze svch st. Bute horouc, anebo chladn! Kristus rad,
abychom se odvaovali extrm, a souasn varuje ped vlanmi a
pochybnmi kompromisy. Zvldneme-li tuto hrdinskou cestu, plat
nakonec onen druh vrok: Tomu, kdo t ude do tve, nastav i
druhou. Seberealizovan lovk, kter stoj uprosted mezi ply a
nael sted v sob, u nehodnot a ve svm srdci v, e vechno, co
rozd, se mu vrt zptky.
Nakonec lze kadou lbu, kter si zaslou toto jmno, shrnout do
on snad nejdleitj Kristovy vty: Milujte sv neptele. Vce
nelze nikdy o len ct, strunji a vstinji je nelze popsat. Dnes
mme spe sklon vyjadovat tot modernji a sloitji: Sthnte zpt
sv projekce. Nebo vechno, co nm chyb k celkovmu zdrav, je v
naem stnu, a protoe ho nevidme a nechceme vidt, promtme ho na
projekn plochy. Nai neptel jsou vnj projekn plochy, kter
nm zrcadl to, co na sob nememe vystt, a proto to nenvidme na
druhch. Pznaky nemoc jsou pro vtinu lid vnitnmi nepteli.
Vlastn tlo se stv projekn plochou nemilovanch strnek. Poda-li
se nm milovat vnj i vnitn neptele, vsledkem bude celkov

334

zdrav. A to se nm poda tm snze, m lpe budeme schopni poznat

nemoc jako e due. Pak se i nemoc stane cestou. Tato cesta nen nov
ani sloit, je tak vn, tak prost a tak nenron jako vn slova:
MILUJTE SV NEPTELE.

Poznmky
1 Podle statistiky prodl prmrn Nmec bhem 10 let jednu
ivot ohroujc, 10 tkch a mnoho lehch nemoc. Vezmeme-li z
ulice njakho velkomsta 1000 lid a podrobme-li je modern lkask
diagnostice a intenzivnmu dotazovn, nezstane mezi nimi ani jeden
pln zdrav.
2 WHO = World Health Organisation = Svtov zdravotnick
organizace OSN.
3 V chemii se jako katalyztor oznauje ltka, kter uvd reakci
do chodu, ani by se pi tom mnila. Bez katalyztoru se reakce
neme konat, katalyztor se na n podl, sm j vak zstv
neovlivnn. Potud pirovnn ponkud pokulhv, takov lebn
procesy toti mohou asto probhnout i bez lkae a lka nezstv
lenm neovlivnn.
4 V souasn dob se vraz PCP pouv pro zpal plic pedevm
u pacient s AIDS a znamen pak pneumocystis carinu pneumonia. U
starho vrazu PCP bylo krtnuto prvn, tak i tak nic nekajc P.
5 Jakkoli se homeopatie nebo nsk medicna chpe jako prodn
lba, toto hodnocen se jich netk. I v rmci celostn medicny jsou
pinejmenm pokusy dojt k obshlej filozofii nemoci.
6 Dleit, i kdy jen pozvoln rozdl spov zcela jist v
nebezpenosti vedlejch ink pouitch zbran. Nen-li mon obejt
alopatick postup, je pirozen nutno dvat pednost lkm bez
vedlejch ink nebo s mrnmi vedlejmi inky. Nelze o nich
mluvit jako o lcch ve vlastnm slova smyslu, protoe jejich clem nen
celkov zdrav nebo celkov vylen, nbr osvobozen od symptom.
7 Herman Weidelener: Lebensdeutung aus der Weisheit der
Sprache (Zklad ivota z moudrosti jazyka). Str. 19.
8 Paracelsus poukazoval na to, e nakonec vechno v tomto svt
je jed. Pouze dvka rozhoduje, jak je nco jedovat.

335

9 Lachesis muta je i zcela konkrtn jedovat jihoamerick had.

10 Jedn se o alkohol a vodu, o nich jedna vdesk skupina
vdc dokzala, e hraj rozhodujc roli pi pijmn vzoru liv
ltky.
11 To nen pro esoteriku pli udivujc, vychzela toti vdy z
toho, e vechno v tomto polrnm svt m svj protipl a my
meme svt chpat vbec jen skrze tyto protiklady. Abychom chpali,
co je to mal, potebujeme pojem velk, dobro dostv svj
smysl teprve skrze zlo atd.
12 Nkter takzvan primitivn kultury funguj tak, e tm
nemaj smysl pro pinnost, nejsou vak pro ns zcela jist
alternativou.
13 Viz k tomu R. Dahlke: Der Mensch und die Welt sind ems
Analogien zwischen Mikrokosmos uns Makrokosmos (lovk a svt
jsou jedno Analogie mezi mikrokosmem a makrokosmem). Mnichov
1987.
14 Slovo kontemplace u v sob vyjaduje analogickou
souvislost. Pedpona kon znamen spolu, sjednocen, templum
byla pvodn oblast nebe, kterou musel prorok pozorovat, aby z toho,
co je nahoe, uinil zvry pro to, co je dole. Sjednotit, kontemplovat
horn templum na nebi a doln templum (lat, chrm) na zemi byl
pvodn vznam kontemplace.
15 Viz Dahlke: Der Mensch und die Welt sind ems (lovk a svt
jsou jedno). Mnichov 1987.
16 Recept skuten prvn plat jako doklad. Kdyby se nkdo
neoprvnn pokusil provst zmny, vystavil by se trestnmu postihu za
falovn dokladu.
17 Mus-li se lkai sami vnovat vyplovn formul pro
pojiovny, povauj to vzhledem ke svmu vlastnmu kolu za
pinejmenm poniujc nebo alespo ubjejc.
18 Jako placebo efekt chpeme podstatn inek lku, kter
nespov v podvan ltce, nbr v efektu sugesce, pp. v celm
ritulu podvn lku lkaem. Tento efekt prokazateln existuje i u
silnch chemickch liv. Dokonce i drogy jako morfium lze postupn
nahradit ikovn podvanmi prostedky s placebo efektem.

336

19 Tak lze vysvtlit i znanou i zbru u vech proroctv.

Pravdpodobn je v nejlepm ppad mon jasn vidt vzor, pp.
rmec, jeho konkrtn vyplnn vak zstv vyhrazeno asu.
Pedvdn tedy existuje, ale nic nelze pesn pedpovdt.
20 Kdo by ped 100 lety tvrdil, e kad buka, kter se uvoln
napklad z ke palce na ruce, obsahuje celkovou informaci o lovku,
by byl jist pro smch.
21 Jako prvotn principy jsou pirozen zkladem nejen astrologie,
nbr veho. Astrologie pouze pouv tyto praobrazy vdom. I
archetypy jsou v zkladu veho, v mtech a pohdkch jsou pouze vce
patrn.
22 Tchto 7 se vztahuje na klasickch 7 planet, u 10 je teba
pipotat jet ti planety za Saturnem.
23 Podrobn vod do tohoto mylen pin kniha N. Kleina a R.
Dahlkeho: Das senkrechte Weltbild (Vertikln obraz svta). Mnichov
1985.
24 Skutenost, e se tolik lid u nehls ke sv zlib ve starm
analogickm obrazu svta oteven, nevedla sice ke zmizen jeho
poselstv, ale k povlivmu oplotn a banalizovn, jak je vidt
napklad na mnoha asopiseckch horoskopech.
25 Vjimku tvo dti, kter um svm intuitivnm pstupem
k obrazm a symbolm sv due vyut typick dtsk nemoci k
psobivm posun ve vvoji.
26 Chymick svatba oznauje v esoterice sjednocen protiklad a
asto je znzorovna konjunkc Slunce (symbolu muskho principu)
a Msce (ensk princip).
27 Tmto vrazem je mnn bojovn odprce alkoholu, kter
lidem pijcm alkohol pedhazuje jejich neest a od jeho mise ho
nelze odvrtit, nikoli ten, kdo nepije alkohol, ale ostatn nechv v
klidu tak dlouho, dokud se to netk jeho ivota.
28 Hmat a u teprve intuice, kter nelze mt pod kontrolou hlavy,
byly v prbhu jej diktatury postupn zatlaeny do pozad.
29 Rakovina plic byla jako nejastj rakovina u mu vyloena v
souvislosti s kouenm*, rakovina aludku a stev, kter tvo vce ne
polovinu vech ndor, je podrobn zpracovna v knize

337

verdauungsprobleme (,Zavac problmy), zde v tomto svazku je

vyloena rakovina prsu jako nejastj rakovina u en. Nsledujc
veobecn kapitola, kter ve znanm rozsahu odpovd kapitole v
Zavacch problmech, me ve spojen s popisy oblast poskytnout
zkladnu pro vklady specilnch onemocnn rakovinou, kter nejsou
zpracovny zvl.
30 Pinejmenm o jednom ndoru stnice se u v, e je ddin.
Zdd-li novorozenec tuto dispozici k rakovin po obou rodich, s
jistotou onemocn. Zdd-li rakovinn gen jen po jednom z rodi,
zvis vechno na vlivech okol. Riziko je pak vt, ale vznik nen
nutn.
31 Zde je ovem zejm nutno uvit, e jmno rakovina je star
ne mikroskop, jm lovk mohl nejspe objevit tyto buky rakoviny
plic v podob rach klepet.
32 U nkterch forem leukmie se ovem v spe ve vznik
podmnn viry.
33 Viz k tomu publikace Elisabeth Kbler-Rossov.
34 V anglickm slov responsibility je jet patrnj schopnost
(ability) odpovdat (to respond), kter spov v zodpovdnosti.
35 Protoe otevenost m v naem jazykovm zu kladn
hodnocen, zatmco uzavenost zporn, vyplv z toho snadno chybn
porozumn. lovk, kter spov ve svm stedu, je iroce oteven
pro ivot a jeho osobnost je dalekoshle uzaven. Jeho tlesn hranice
je uzaven, piem jeho imunitn systm je oteven, aby zskval
zkuenosti, pitom si vak zachovv pevahu nad neptelskmi
pvodci nemoc.
36 Abychom pedeli nesprvnmu pochopen, je teba drazn
ct, e vasn rozpoznn nemoci je pirozen podstatn lep ne
rozpoznn pozdn, nem pouze nic spolenho s prevenc.
37 Z tuzemskch rostlin se nejspe podob rakovin jmel.
Napad nejrznj stromy, roste navzdory vem pravidlm nikoli
nahoru, nbr vemi smry, cizopas na svm hostiteli, jeho poteba
rstu a mzy je silnj ne tyto poteby hostitele. Hranice jsou v jeho
relativn benign (nezhoubn) podstat, sotva kdy zpsob, e strom
uhyne.

338

38 Carl Simonton: Wieder gesund werden (Optn uzdraven)

Hamburg 1982.
39 Bylo by snad na mst zmnit se i o m vlastn kazet, kter
vzela z prce s pacienty, kte mli rakovinu. Na 1. a pro zatek
dleitj stran pin nvod k agresivnmu postupu proti
rakovinnmu bujen, zatmco 2. strana se vnuje otzkm nvratu a
obratu. R. Dahlke: Krebs (Rakovina). Edition Neptun, Mnichov 1990.
40 V och meme spatovat i symboly celosti. Mluv pro to
jejich okrouhl forma i vztah ke svtlu, kter je symbolem dokonalosti.
Avak stejn, jako stoj v polrnm svt proti svtlu stn, m i oko vce
tendenci k tomu, co je musk. V zsad si oko uchovv stejn jako
svtlo svj celostn charakter, i kdy ho nae kultura pouv pedevm
v muskm aspektu. Je tak zrcadlem due a me nejen zit, ale tak
se lesknout, nejen oste vidt, ale tak tak na vechno dohlet. Pro ns
se stalo dominujcm smyslem pedevm na zklad sv vypoitateln
optiky.
41 Srov. stejnojmenn dlo Joachima-Ernsta Behrendta.
42 Po kadm dni nsleduje noc, po kadm lt zima atd. v
nepetritm rytmu.
43 Takzvan dvojit spojen spov nap. v bezvchodnch
situacch, jako je nsledujc: Nkdo dostane darem lut a erven
sako. Kdy si oblee lut, znamen to: Aha, erven se mu asi
nelb. Kdy si oblee erven, probh to opan.
44 Viz k tomu: R. Dahlke: Bewut Fasten (Vdom pst). Mnichov
1980.
45 Alchymie rozdluje rostliny stejn jako vechno ostatn na
oblasti tla, due a ducha. Tlu odpovd pevn hmotn st rostliny,
dui jej terick olej, kter symbolizuje individualitu, a tm i
jedinenou chu. Duchu odpovd alkohol, kter se uvoluje pi
kvaen, jako nap. vno.
46 Vedle tchto, kter uznv cel medicna, jsou vak jet
informan cesty meridin a fenomny biorezonance, kter dosud
akceptuje pouze prodn lba. Nadto jsou i na zatku zmiovan
morfogenetick pole jakmsi pesahujcm informanm systmem.

339

47 Otzky, kter zde uvdme, se obracej samozejm na dospl.

U asto postiench kojenc a malch dt jde sice vznamov o
naznaen tmata, ale pirozen na jinch rovinch.
48 Neuroleptika jsou lky pouvan v psychiatrii, kter maj
potlaovat psychotick dn.
49 Oliver Sacks: Der Mann, der seine Frau mt cnem Hut
verwechselte (Mu, kter si svou enu spletl s kloboukem). Hamburg,
1987. Str. 136.
50 Hans Bankl: Viele Wege fhrten itt die Ewigkeit (Mnoho cest
vedlo do vnosti). Vde 1990.
51 Gen pro tanec svatho Vta se nachz na jednom z 22
normlnch pr chromozom (= je autosomln) a prosazuje se vi
zdravm ddinm dispozicm korespondujcho chromozomu (= je
dominantn).
52 Jeden smr prce s vdomm, kter pochz z USA, byl zaloen
Robertem Hoffmanem a stal se znm pod nzvem Quadrinity
process, zpracovv cel tden velmi intenzivn vztahy k rodim. Po
tomto tdnu nezbude ani jeden z vlastnch vzor, kter nepochz od
jednoho nebo druhho z rodi a kter nebyl pmo pevzat nebo
obrcen ve svj opak.
53 Tato zem je tv zem: Dal text psn se skld hlavn z
popisu severoamerickch krajin.
54 Viz k tomu kapitolu Vysok krevn tlak v knize: R. Dahlke:
Herz(ens)probleme Be-Deutung und Chance der Herz-KreislaufProbleme (Srden pote Vklad vznamu a ance pi potch
obhovho systmu). Mnichov 1990.
55 Luther na tomto mst voln peloil ebro msto strana.
56 Krom kortizonu v dvkch s pomrn spornm inkem
neexistuje v souasn dob v oblasti kolsk medicny dn lk proti
roztrouen sklerze.
57 Jako aura se v tto souvislosti oznauj krtk varovn, kter
pedchzej vlastnmu zchvatu. Existuj svteln aury, ale i aury velmi
vraznho slyen, chuti nebo ichu.

340

58 Srovnej prce Elisabeth Kbler-Rossov a Raymonda

Moodyho.
59 Oliver Sacks: Der Mann, der seine Frau mit einem Hut
verwechselte (Mu, kter si svou enu spletl s kloboukem). Hamburg
1987.
60 Akustick halucinace konfrontuj s bludnmi sluchovmi
vjemy, olfaktorick s ichovmi, taktiln s hmatovmi a nakonec
existuj jet chuov halucinace.
61 Musme ovem rozliovat pst od hladovn. Postit se meme
cel tdny, pokud se to dje vdom a za sprvnch podmnek.
62 Ve snu ostatn skuten kad provd vklad vznamu
orgnovch funkc, nebo e nevdom je e symbol. Ve svt
symbol m pirozen kad forma i obsah. Nevdom vid tyto
souvislosti spontnn, zatmco denn vdom zde m vt problmy.
63 Jde o benign rostouc adenom, kter se asto vyskytuje bez
volete. Slovo autonomn se vztahuje k tomu, e uzel produkuje
hormon nezvisle na poteb.
64 Hypertyreza, pi n vystupuj on bulvy (exophtalmus) se
tak nazv Basedowova choroba.
65 Franz Alexander: Psychosomatische Medizin
(Psychosomatick medicna). Berln 1971, str. 136.
66 Pi posledn veei oslovuje Kristus bla jako pna tohoto
svta.
67 Lordza oznauje vyklenut dopedu, kyfza dozadu.
68 Chorda dorsalis je zdov struna.
69 Nlada (nmecky Laune) souvis s Luna (= latinsky Msc).
(Srov. i ve francouztin les lunes = nlady.)
70 Viz k tomu sek o poruchch prokrven v rmci nzkho
krevnho tlaku v knize R. Dahlkeho: Herz(ens)probleme BeDeutung und Chance der Herz-Kreislauf-Probleme (Srden pote
Vklad vznamu a ance pi potch obhovho systmu). Mnichov
1990.

341

71 Viz k prsm a jinm typm tlesnch forem: Ken Dycktwald:

Krperbewutsein (Vdom tla). Essen 1981.
72 Takov vpovdi lze dlat na zklad mnoha shodnch
zkuenost pi reinkarnan terapii.
73 Krk vyjaduje, jak je dle naznaeno, tma vlastnictv. Kdo se
nkomu vrh kolem krku, tomu jde tedy o to, aby dotynou osobu
vlastnil.
74 Toto vasn odhalen nemoci je mnohem lep ne dve bn
pozdn odhalen, na druh stran nem vbec nic spolenho s
prevenc. Prevence, s n se asto zamuje, by musela jt o velk krok
dl a zabrnit vypuknut symptomatiky, pp. vlastn zpsobit, e by
byla vbec zbyten.
75 R. Dahlke: Verdauungsprobleme (Zavac problmy).
Mnichov 1991.
76 K tmatu rozdlen vhy od rznch forem bicha pes
fenomn jezdeckch kalhot a po schopnost prosadit se u patin
objemnho sedu viz R. Dahlke: Gewichtsprobleme (Problmy s vhou).
Mnichov 1989.
77 okultn = temn, skryt.
78 Alfred Ziegler: Bilder einer Schattenmedizin (Obrazy stnov
medicny). Curych 1987.
79 Georg Groddeck: Werke Band I (Dla, svazek I), str. 64.
80 Afirmace jsou prpovdky pvrenc pozitivnho mylen,
jimi thnou do boje proti vemonm negativm (jako jsou pro n
nap. obrazy nemoc).
81 Pojem z anglitiny, oznaujc krmy kontrolujc st,
zaujm dstojn msto vedle ctihodnch pojm, jako je ivotn
pojitn, s jeho pomoc se jet nikdy nestal dn ivot jistj.
82 Viz k tomu: R. Dahlke: Mandalas der Welt (Mandaly svta).
Mnichov 1985.
83 V hollywoodskm filmu Hledn zlatho dtte jde nap.
pesn o tento vzor.

342

84 Ob nmeck slova ed (grau) a staik (greis) maj

tent koen.
85 Rezignace = zruen znamen (barevnho ivota), doslova
(latinsky) rozlomit pee, vrtit zpt, uinit neplatnm.
86 V tom, e se takov hrzostran msta t urit oblib
turist, je i nco dobrho, vytsnn stn duch se tak toti dostv zpt
do ivota. Tato msta duch, kabinety hrzy, straideln zmky a i
podobn hororov filmy maj vi stavm, kam odkldme churav a
pestrl lidi, vhodu jistho odstupu. Nepipomnaj nm vlastn
budoucnost tak bezprostedn.
87 Alfred Ziegler: Bilder einer Schattenmedizin (Obrazy stnov
medicny). Curych 1987, str. 62.
88 Velk przdnota je rovn jako kesansk pojem rje pouze
nedokonal popis dokonalho, toti jednoty. I kdy v rznch kulturch
se pouvaj rzn definice pro tuto oblast mimo n polrn svt, me
existovat v zsad jen jedna jednota, kter v zvislosti na hlu pohledu
obsahuje vechno nebo je absolutn przdnotou, v n vechno
potenciln spov.
89 I takzvan zkornatn i zvpenatn, kter me vedle mozku
postihnout i cvy vech ostatnch orgn, je vlastn stejn jako
Alzheimerova nemoc spe zblkovinatn. Dlouho ped ukldnm
vpnku dochz k ukldn blkovin. To se dje jet i ped ukldnm
cholesterolu* a tuk, kter neprvem vedlo k hysterii kolem ivotn
dleit ltky, cholesterolu.
90 REM je anglick zkratka pro rapid eye movement; snov fze
jsou doprovzeny prv rychlmi pohyby o.
91 Speciln kazety existuj k tmatm: rakovina, alergie, vysok
krevn tlak, nzk krevn tlak, zavac problmy, problmy s vhou,
kouen, jatern pote, problmy s pte a strach. zen meditace
Vnitn lka a Hlubok uvolnn jsou navc vhodn k dal prci s
libovolnmi obrazy nemoc, kter probh na hlubch rovinch;
vechny kazety vyly v Edition Neptun, Mnichov.
92 Je nutno odradit od produkce z atmosfry pozitivnho
mylen, kter afirmacemi zastr utrpen, a tm vytv nov stn.
Pouvn vklad z tto knihy k takovmu vytsovn se rovn

343

pokusu vyistit pomoc pstu organismus, aby byl citlivj pro

psychofarmaka.
PRAGMA VYDV
Rdiger Dahlke
NEMOC JAKO SYMBOL
Musme pochopit symbolick vznamy pznak nemoci, to
znamen rozlutit poselstv nemoci.Tato rukov uvd pes 400
klinickch obraz nemoc s vce ne 1000 pznaky. Nabz teni
nvod, jak pomoci sob sammu, a umouje mu, aby se s vlastn
odpovdnost vyrovnal s koly, kter m zvldnout a je mu nemoc
pipomn. Rzn nemoci maj symbolick vznamy, kter poukazuj
na neeen duevn konflikty. V prvnm dlu knihy sestaven jako
slovnk jsou uvedeny krajiny tla a orgny v jejich symbolickm
vznamu u zdravho lovka. Druh dl obsahuje seznam pznak
nemoc, kter jsou interpretovny v souvislosti s vznamem orgn. Z
vznamov souvislosti pznak jsou na zvr ukzny vnitn i vnj
cesty, jak je mon se nemoci zbavit.
Sogjal Rinpohe
TIBETSK KNIHA O IVOT A SMRTI
V tomto vznamnm a obshlm dle, jeho esk vydn je
doplnno pedmluvou prezidenta Vclava Havla, spojuje mistr
buddhistick meditace a mezinrodn mluv Sogjal Rinpohe
starobylou moudrost Tibetu s modernm vzkumem smrti a umrn a
povahy vesmru. Autor pedkld prost, ale inn cvien z jdra
tibetsk tradice, kter me provdt kad, a je jakhokoli vyznn
nebo zaloen, aby petvoil svj ivot, pipravil se na smrt a dokzal
pomhat umrajcm.Tato kniha je nejen mistrovskm duchovnm
dlem, ale i prvodcem a zdrojem posvtn inspirace
Barbara Ann Brennari
RUCE SVTLA
Velk obrazov publikace o lb lidskm energetickm polem a
spoluprci litele a pacienta, kter ns vede do dalch, dodnes
neodhalench rovn energie fungujcch ve vzjemnch vztazch.
Kniha, kter je bibl pro vechny litele, inspirovala rovn mistryni
reiki Man Hall.

344

Sogjal Rinpohe
ZBLESKY VDOMI
Kad okamik meme vyut jako pleitost ke zmn. Poun
pbhy a vahy inspirovan modern duchovn klasikou tho autora
Tibetsk kniha o ivot a smrti jsou bohatm zdrojem rozjmn, klidu
a radosti. Kniha je elegantn ilustrovan pvodnmi kaligrafiemi a
vjimenmi fotografiemi velkch tibetskch mistr. Zabv se
zkoukami a odmnami duchovn stezky, umnm pijmat smrt,
meditac, karmou, innm soucitem a mnoha dalmi tmaty.
Daniel Reid
TAO ZDRAV, SEXU A DLOUHHO IVOTA
Lid se m dl vce spolhaj na alternativn metody len. Touto
knihou se nm dostv do rukou jedinen nvod na harmonick a
pozitivn ivotn styl, jen je zrove i seriznm vodem do
samotnho taoismu. Tao, nejstar a zkladn prvek v nejstar civilizaci
svta, je pro n dnen svt stejn dleit jako pro tradin nu. Tato
praktick a tiv kniha prozkoumv jako prvn ve svtle objev
modern zpadn vdy vyven a komplexn systm pe o zdrav,
kter uplatuj misti bojovch umn a meditujc lid ji pes 5000 let,
a pedkld jej souasnmu teni.
Eric Pearl
RECONNECTION
Nvrat k liv energii
Pro se prominentn lkai na celm svt zajmaj o neobyejn
uzdraven, o kterch hovo pacienti doktora Erica Pearla? Co to
znamen, kdy tito pacienti oznamuj nhl vylen takovch nemoc,
jako jsou rakovina, AIDS nebo mozkov paralza? A co to znamen,
kdy tito lid tvrd, e najednou zskali schopnost navzat spojen s
livou energi? Mon byste se mli zamyslet nad vm, co jste dosud
etli o konvennch terapich. Nov frekvence popsan doktorem
Pearlem transcenduj techniku a vedou vs za hranice veho, co bylo
dosud pstupn vem. Doktor Pean v tto knize popisuje, jak objevil
sv lebn schopnosti a stal se nstrojem, jeho prostednictvm je
nov lebn proces uvdn do svta.
Joan Parisi Wilcox

345

MISTI IV ENERGIE
Mystick svt perunskch Qero
Tato kniha je zralm a citlivm portrtem mystickho systmu,
vidn oima tch, kte jej praktikuj. Zznamy rozhovor s mistry
starch duchovnch tradic Peru jsou psny se srdcem a respektem a jsou
vstupn branou pro vn zjemce, kte chtj poznat
multidimenzionln svt iv energie. Perunt indini Qero jsou
znm tm, e zachovali duchovn tradici Ink v ist form ne
kterkoliv jin domorod populace And nahldnut do star
moudrosti nm me pomoci najt soulad s prodou a vzjemnou
harmonii.
James F. Balch, M. D.
DESET PRODNCH ZPSOB LEN
V knize Deset prodnch zpsob len dr. Balch pipomn
tenm jejich odpovdnost za sebe sama a nabd je, aby se zaali
starat o vlastn zdrav. Poskytuje informace umoujc lpe pochopit,
jak zdrav tlo a mysl funguj, a doporuuje pouvat na nkter z
vnch zdravotnch problm, s nimi se dnes potkme, prodn
lky. V knize najdeme tak test o ptadvaceti bodech, kter pome
odhalit biologick stresy v kadodennm ivot a odstranit je. Meme
tak provat vy rove tlesn a duevn pohody ne kdykoli v
minulosti.
Ida P. Rolf, Ph.D.
ROLFING
Kniha uvd do teoretickch souvislost metodu integrace
tlesnch struktur, nazvanou po sv objevitelce, doktorce Id Rolfov,
rolfing. Krom teoretickch zklad je doplnna mnostvm
obrazovho materilu, kter jednak popisuje anatomick a fyziologick
vztahy lidskho organizmu, na jejich zmn a nprav je metoda
rolfingu zaloena, jednak dokumentuje vsledky dosaen na pomrn
irokm vzorku populace v prbhu uit tto metody. Kniha
nepopisuje techniku provdn vlastnho rolfingu, ale omezuje se pouze
na popis zmn, kter pouit metody vn do organizmu a msty je
porovnv s nhledem a postupem tradin, takzvan zpadn
medicny, s n vak metoda nen v principilnm rozporu.

346

Thomas Harris
J JSEM OK, jsi OK
Transakn analza, kter mn vdom a chovn lid, kte nikdy
nepoznali pocit, e jsou OK. Prkopnick prce svtoznmho
psychologa Thomase Harrise m zsadn vliv na nae chpn
mezilidskch vztah. Vede ns ke zmn negativnho postoje a
sblen. Vrazn ovlivnila ivot dvou generac.
Clarissa Pirikola Ests
ENY, KTER BHALY S VLKY
V kad en ije mocn sla, naplnn zdravmi instinkty,
vnivou tvoivost a nesmrtelnm poznnm. Je to archetyp Divoky,
kter pedstavuje instinktivn povahu en. Divoka je ale ohroenm
druhem, nebo i kdy nm dary nespoutan prody od narozen pat,
snaha spolenosti zcivilizovat ns do strnulch rol utlumila to
hlubok a ivotadrn poselstv naich vlastnch du. V mtech,
pbzch a komentch v tto pozoruhodn knize nalzme a
zamilujeme si Divoku. Je to poznn due.
Maxwell Malta
PSYCHOKYBERNETIKA
Nechte tento pozoruhodn objev znmho plastickho chirurga,
aby vm pomohl uniknout nudnosti ivota a monotnnmu bhu
povinnost vypadejte mlad, cite se zdravj a bute spnj.
Devanando O. Weise Jenny Frederiksen
PT TIBEAN
Zdrav kuchyn pro labunky
Tibetsk kuchyn je kniha objev. je tu popsna zdrav strava,
lehk a chutn jdla z prodnch zdroj, kter odpovdaj na
stedoevropsk chuti. Lahod oku a vyzkoueli ji zkuen kuchai.
Nakladatelstv PRAGMA
V Hodkovikch 2/20, 147 00 Praha 4
tel.: 241 768 565, fax: 241 768 561
pragma@pragma.cz, www.pragma.cz

347

Moudrost starch ech (J. A. Komensk)

http://citanka.cz/komensky/msc/c.php3?S1.19.5

348