Bismillhirrahmnirrahm

Tento mal glos je z nejvt sti peloen z Islamic glossary terms .

Nkolik mlo slov je doplnno z dotaz a text. Obrzky jsou staeny z rznch
strnek.

Definice nkterch termn jsou doplnny poznmkami, kter byly dopsny

sestrami z komunity eskch muslimek, kter je vedena na Internetu.

esk vere (peklady vznamu) Kornu jsou od pana Hrbka.

Co se tk eskho pepisu, nezaruuji 100% sprvnost, nebyly konzultovny.

Tak je velmi mon, e v nkterch definicch budou chyby, proto prosm, pokud
si nm nebudete jisti, i si naopak budete jisti, e je nco jinak, prosm,
opravte si to.

Tento glos si nadle mete sami roziovat novmi vrazy, kter tu jet
nejsou.

InaAllah, v tomto nedokonalm dlku naleznete maliko pomoci ve va cest

Islmem a jeho vrazy

InaAllah mi Bh odpust nedostatky i chyby zde. On v nejlpe, u Nj je vechno

vdn.

Byla bych rda, kdyby jste se mi o ppadnch chybch zmnili mailem. Spolen
bychom tak mohli to i ono upesnit i zlepit, a nebo opravit.
BarakAllahufik/i.
K se vdy nechme vst tou sprvnou cestou, kter je v Islmu. Amn.

Assalamu alajkum wa rahmatuAllahi wa barakatuh, Yasmin.

Aja
Ajat al-kurs
A.H.
Ahl ar-ray
Ahzab
Ajat
Al-aaratu mubashirun
Alim
Al-hamdu lillahi rabbil 'alamin
Allh
Allhu akbar
Amin
Amr
Amr al-muminn
Ansar
Arafat
Asabijjah
Asr
Assalamu alajkum
Astaghfirullah
Aqabah
Aqiqah
Authu billhi mina ajtny radm
Awqijjah
Awrah
Azn

Badijjah
Badr
Bajt al-mal
Bakka'in
Barakah
Barak Allhu fik/i
Baqi
Batil
Batul
Bawadi
Bay'ah
Bismillhirrahmnirrahm
Bi'thah
Busr

C.E.
D

Daff
Da'iy
Dall
Da'wah
Dhikr
Dhimmi
Dhu-n nurayn
Din
Dirham
Du'a
Du'at
Dunja
Dzuhr
Dahannam
Dahilijah
Dalbab
Dannah
Dihd
Din
Dizjah

Eid

F
Fard
Faruq
Fasiq
Fatwa
Faqih
Fitnah
Fiqh
Fuqaha

Ghazi
Ghazwah

Hads
Hads qudsi
Hadr
Had
Hafiz
Halal
Halif
Halqah
Hanif
Haqq
Haram
Harm
Hidra
Hudud

Ch

Chalfa
Chandaq
Chtib
Chutba

Ifta
Imm
Imn
Indl
Inna lillahi wa inna ilahi radin
Inaalla
Iqma
Islm
Istighfar
a

Aja
Dal psan formy: AYA,AYYAH, AYAH
Arabsk vznam aja znamen zzrak a znamen. Korn sm je pokldn za zzrak. Kad ver nebo
vta se nazv aja nebo zzrak. Mnon slo aja je ajat, co znamen zzraky.

Ajat al-Kurs - "Ver trnu" 2:255

AL-BAQARA (Krva) 2 : 255

Ve jmnu Boha Milosrdnho, Slitovnho.

Bh nen bostva krom Nho,
ivho, trvalho! (1)
Nepad na ani dmota, ani spnek,
Jemu nle ve, co na nebesch je i na zemi!
Kdo me se u Nho pimluvit jinak ne s dovolenm Jeho?
On zn, co je ped rukama jejich
I co je za zdy jejich, (2)
Zatmco oni neobejmou z vdn Jeho nic leda to, co On chce.
Trn (3) Jeho obepn nebesa i zemi a steen jich mu pot nein (4)
- On vzneen je a mohutn!

Pepis vere jatu-l-Kurs do latinky

 jatu-l-Kurs 2 : 255

Bismi llhi r-rahmani r-rahm

Allahu l ilha ill huwa al-hajju al-qajmu
l tchudzuhu sinnatun wal nawmu lahu
m fs-samwti wa m fl-ardi
man dz l-ladz jafacu cindahu ill biidznihi jaclamu
m bajna jdhim wa m chalfahum
wal juhtna bi-ajin min cilmihi
ill bim i wasica kursjuhu s-samwti wal-arda
wal jauduhu hifzuhum
wa huwa l-calju l-cazm
1. Ver trnu je jeden z nejposvtnjch text celho Svatho Kornu.
Kdo je schopen odhalit jeho hlubok smysl i reprodukovat rytmus jeho dokonale volench slov?
Dokonce i v arabskm originle se smysl zd bt hlub, ne lze vyjdit slovy. Bo vlastnosti se li od
veho, co znme na tomto svt. On ije, Jeho ivot je vak vn. Nezvis na jinch bytostech, nen
omezen asem a prostorem. Mon, e pvlastek Qajjm neznamen toliko Trval, ale tak Udrujc
a Zachovvajc. Jeho ivot je zdrojem a hnac silou vech odvozench forem byt. Dokonal ivot je
inorodost v protikladu k ivotu nedokonalmu, jak vidme kolem sebe, ale tak k poteb klidu a
ochabujc innosti (emusi mezi innost a spnkem, pospolu s ostatnmi komenttory pouvme
oznaen dmota). Le Bh nepotebuje odpovat a spt. Jeho innost stejn jako Jeho ivot jsou
dokonal a existuj samy v sob. S tm kontrastuje vraz pouit v almech (78:65). Potom pak procital
Pn jako ze sna, jako siln rek, kter po vn sob vykikuje.
2. Pot, co si uvdomme, e Jeho ivot je absolutn a Jeho byt absolutn , zatmco ostatn jsou nahodil a
pomjiv, nae pedstavy zem a nebes miz jako stny. Tm, co je za stny, je On. Nae zem a nae
nebe jsou odrazem Jeho absolutn skutenosti. Panteista se ml, k-li, e ve je On. Ble pravd je, e
ve je Jeho. Jak potom me kterkoli tvor stanout ped Jeho tv a orodovat za jinho tvora? Za prv
oba jsou Jeho, a On peuje stejn o jednoho jako o druhho. Za druh jsou oba zvisl na Jeho vli a
veden. Ale On ve Sv moudrosti a Svm plnu me Sv tvory odstupovat a jednomu svit vldu nad
druhm. Z Jeho vle a svolen me pak takov jedinec orodovat za jinho i mu pomoci podle zkona a
povinnost, je na nho byly uvaleny. Bo vdomost je absolutn a nepodlh vlivm asu a prostoru.
Tyto veliiny plat pro ns, Jeho tvory. Jeho vdomost a nae vdomost jsou nm odlinm. Nae vdn
je odrazem skutenosti jen tehdy, pokud souzn s Jeho vl a plnem.
3 .Trn stolec, moc, vdn, symbol autority. Pokud kme nebe a zem, zahrnujeme tm ve svch
mylenkch ve. Ve je dlem Bo moci, vle a autority. Ve znamen vci duchovn, stejn jako
smyslov.
4. Pozemsk ivot, by v inorod prci, je nedokonal a relativn, a vdy v nm bude poteba odpoinku
nejen pro naerpn sil k dal innosti, ale tak k jejmu hldn, steen a opatrovn. Jeho protikladem
je absolutn ivot, ueten takovchto poteb, nebo stoj nad vm, co jsme schopni pochopit.

Pevzato z asopisu Al-Manara

A.H.
Znamen z anglickho After Hidra - po hide. V islmskm kalendi se pouv namsto A.D., kter se
pouv v kesanskm kalendi.

Ahl ar-ra'y
Znamen lid nzor. Vztahuje se k lidem, kte jsou konzultovni v islmskch zleitostech. Tito lid
jsou vysoce ueni v Islmu.

Ahzab
Znamen (mimo dal vznamy) stranu, skupinu. Ahzab se pouv k popisu rznch kmen, kter
bojovali s muslimy v bitv Ditch v roce 627 C.E., 5 A.H..

Ajat
Mnon slo od aja (ver v Kornu).

Al-aaratu mubashirun
10 lid, kterm byly dny radostn zvsti o jistot vstupu do rje. Byli to Abu Bakr, Umar, Uthman, Ali,
Abdur Rahman ibn Awf, Abu Ubaydah ibn al-Jarrah, Talhah ibn Ubaydullah, az-Zubayr ibn al-Awwam, Sa'd
ibn Abi Waqqas, Sa'id ibn Zayd.

Alim
Dal pouvan tvary: AALIM

lovk uen v Islmu, uenec.

Al-hamdu lillahi rabbil 'alamin

Dal uvan formy: AL-HAMDO LILLAHI RABBIL 'ALAMIN

Toto je ver z Kornu, kter muslimov recituj a kaj nkolikrt za den. Mimo recitace bhem motlitby
toto muslim pron v kad innosti jeho/jejho dennho ivota. Vznam tohoto je: Chvla Allhu, Pnu
svt.
Muslim vzdv chvlu Allhovi ped zapoetm svch dennch innost; a kdy skon, dkuje Allhovi za
Jeho milosrdenstv. Muslim je Allhovi vdn za Jeho laskavost, Jeho poehnn. Je to vyjden dk,
uznn a vdnosti od stvoen (lovka) svmu Stvoiteli.

Allh
Dal uvan tvary: ALLA,ALAH, ALLAH

Prav jmno pro Stvoitele vesmru je Allh.On je Milosrdn, Dobrotiv, Dobe spraven o vech vcech,
Ochrnce, Mocn, Bh, Zabezpeovatel, Vzneen, Pn, Vevdouc, Veslyc, Vevidouc, Skvl,
Moudr, Milujc, Prvn, Posledn, Vn.
Korn se zmiuje o asi 100 krsnch jmnech Allha, skrze kter muslimov mohou poznat a pochopit
Jej a Jeho odpovdnost pro cel vesmr.

Allhu akbar
Dal uvan tvary: ALLAHOO AKBAR,ALLAHU AKBER,ALLAHOO AKBER,ALLAH AKBAR, ALLAHU AKBAR

Tuto vtu kaj muslimov nespoetkrt. Bhem voln k motlitb(Azn, Iqma), bhem motlitby, kdy
jsou astni a chtj vyjdit souhlas s tm co slyeli, kdy porej zve, a kdy chtj pochvlit mluvho,
muslimov kaj tuto vtu Allhu akbar. Vlastn je to nejvce kan vta na svt. Jej vznam je "Allh
je velik". Muslimov oslavuj Allha v kadm pohledu ivota, a tak kaj Allhu akbar.

Amin
Dal uvan tvary: AAMIN, AAMEEN, AMEEN
Znamen opatrovnk nebo ochrnce. Nkdo, kdo je vrn nebo spolehliv.

Amr
Znamen vdce (ten co vede) nebo velitel.

Znamen tak princ.

Velitel - me se jednat i o vojenskou hodnost vyho stupn neli velitel, me to bt velitel urit
mal skupinky, ale tak velitel velitel co by odpovdalo naemu vrazu "generl".

Amr al-muminn
Znamen velitel, vdce vcch. Tento titul byl dn chalfm.

Ansar
Dal uvan tvary: ANSAAR

Znamen pomocnci. Tmi byli lid z Medny, kte pijali Prorokovu, saws, vzvu k Islmu a udlili
mstu status mstskho sttu.

Arafat
Planina severn od Mekky. Na tto planin povstane lidstvo v Soudn den a bude tzno a souzeno.
Bhem hade, devt den msce Zhu-l-Hiddah, se muslimt poutnci shromauj a setrvvaj zde po
dobu jednoho dne.
Asabijjah
Znamen kmenov vrnost, vlastenectv.

Asr
Pozdn odpoledn povinn motlitba.

Assalamu alajkum
Dal uvan formy: ASSALAMO ALAIKUM,ASALAMO ALAIKUM

Toto je vraz, kter muslimov pouvaj, kdykoli se potkaj. Je to vyjden pozdravu v mru. Vznam
tohoto je:"Mr s tebou."
Muslimov se sna uvst mr na zemi dokonce ptelskm pozdravem pi setkn.

Dal formy jsou: "Assalamu 'Alajkum Wa Rahmatullah," co znamen:"K mr a milost Allhova je s

tebou," a "Assalamu Alajkum Wa Rahmatullahi Wa Barakatuh," co znamen :"K mr, milost a
poehnn Allha jsou s tebou."

Astaghfirullah
Dal uvan formy: ASTAGHFIRALLAH

Toto je vraz, kter muslim k, kdy chce Allha podat o odputn. Jeho vznam je:"dm Allha o
odputn." Muslim tuto frzi k nkolikrt, dokonce kdy mluv s jinou osobou. Kdy se muslim zdruje
od dln patnho, nebo kdy chce dokzat, e je nevinn v njakm incidentu, uv tento vraz. Po
kad motlitb muslim tuto vtu k tikrt.

Aqabah
Msto vedle Mekky, v dol Mina, kde prvn muslimov z Jatribu (oblast v Medn) slbili vrnost Prorokovi,
saws, v roce 621 C.E.. Podobn setkn se uskutenilo nsledujc rok, kdy vce muslim z Jatribu
Prorokovi, saws, slbili vrnost.

Aqiqah
Hostina, kter se dl po narozen dtte. Rodina, ptel a soused jsou pro tuto pleitost zvni.

Authu billhi mina ajtny radm

Toto je vraz, kter m muslim recitovat ped tenm Kornu, ped mluvenm, ped dlnm jakkoli
prce, ped dlnm proseb, ped provdnm oisty (wd), ped vstupem do koupelny/na zchod, a
ped dlnm mnoha dalch dennch innost. Vznam tto frze je: "Hledm toit u Allha ped
zapovzenm Satanem." Allh je arabsk jmno pro Boha.
Satan je zdrojem zla, a stle se pokou patn vst a svst lidi ze sprvn cesty. Korn k, e Satan
nen andl, ale jeden z din, je jsou duchovn bytosti stvoen Allhem, swt. Take nzor, e Satan je
padl andl Islm odmt.

Awqijjah
Znamen zva, jako ta, pouvan k ven vc.
Awrah
sti tla, kter nemaj bt vidny ostatnmi lidmi. Pro mue to je od pupku po kolena. Pro eny je to cel
jej tlo mimo ruce a nohy (pozn. pekladu: po kotnky) a tv.

Azn
Dal uvan tvary: AADHAN,ADHAAN, ADHAN

Vzva k dennm motlitbch se nazv azn. Ten, kdo vol azn se jmenuje muezn. Muezn vol azn
ptkrt denn. Muslim pak po tto vzv - aznu - vykonv denn motlitbu.

Azn se skld z uritch slov a frz kter maj bt recitovny nahlas v arabskm jazyce, a tak mohou
soused(lid v okol) poznat, kdy nastal ten a ten as pro tu a tu motlitbu.

Badijjah
Pou nebo semiaridn (polosuch)prosted.

Badr
Prvn pm vlen konflikt mezi muslimy a nepteli Allha, swt. Bitva se konala mezi muslimy a
Kurajovci z Mekky ve druhm roce hidry (emigrace) 624 C.E.. Akoli muslim bylo mn, konen
vsledek byl na jejich stran.
Bajt al-mal
Sttn pokladna v islmskm stt.

Bakka'in
Znamen nakajc, plakajc. To byli lid, kte nemohli doprovzet Proroka, saws, na jeho vprav do
Tabuku, protoe na to nemli zdroje. Zaali nakat, kdy nemohli jt.

Barakah
Znamen poehnn nebo Bo milost.

Barak Allahu fik/i

Dal uvan formy: BARAKALLA,BARAKALAH

Tento vraz znamen "Poehnn Allha s tebou". Kdy chce muslim podkovat jin osob, pouv
rzn vrazy k vyjden dk, ocenn a vdnosti. Jednm z nich je ci "Barak Allahu fik/i ".

Baqi
Hbitov, kde je pochovna vtina spolenk (sahaba) . Je to jihovchodn od Medny.
Batil
Nesprvn, neprav, klamav, le, podvod.

Batul
Znamen asketick (odkav, zdrenliv, na sebe psn - podle slovnku cizch slov). To se pisuzuje
Fatim (Prorokov dcei) a Pann Marii.

Bawadi
Mnon slo od badijjah.

Bay'ah
Je to psaha vrnosti, oddanosti. Znamen to udlat slib, zaruit se.
Bismillhirrahmnirrahm (Bismillahir rahmanir rahim)
Toto je frze z Kornu, kter se recituje ped jeho tenm. M se tak st okamit po tom, co je
peteno "Authu billhi mina ajtny radm".

Tato frze se tak k ped dlnm jakkoli innosti. Jej vznam je "Ve jmnu Allha Milosrdnho,
Slitovnho".

Bi'thah
Potek Prorokovi, saws, mise (posln), jeho vzvy k proroctv v roce 610 C.E..

Busr
Znamen sten zral datle(take asi nedozrl).

C.E.
Z anglickho Christian Era - kesansk obdob, je pouvno namsto A.D. , z latiny Anno Domini
znamen "naeho letopotu". V etin zkratka L.P. Lta Pn, je je religizn vraz pro kesansk
letopoet. V islmskch textech se vztahuje k dob ped hidrou - emigrac do Medny.

Daff
Tamburna pouvan v Arbii.

pozn.: vimnte si, e je to oteven tamburna bez malch plk po stranch, kter cinkaj.Tato je v Islmu povolen. A Allh v nejlpe.

Da'iy
Muslimsk misionstv zahrnut v dawah. Me mt tak obecn vznam pro nkoho, kdo vyzv
ostatn k uritmu nboenstv.

Dall (daleel)
Dkaz, evidence

Da'wah
Vyzvn lid k Islmu. Misionsk prce.
Dhikr
Jin pouvan psan formy: ZIKR

Znamen vzpomnn Allha.

Dhimmi
Nemuslim ijc pod ochranou muslimskho sttu. Nepodlh islmskm povinnostem jako je armda a
placen zaktu, ale mus msto toho platit da nazvanou dizjah.

Dhu-n nurayn
Dal uvan tvary: ZHU-N NURAYN

Znamen "Vlastnk Dvou svtel". Pouv se ve spojen s Uthman ibn Affanem, protoe se oenil v
dvma Prorokovmi,saws, dcerami.

Din
Znamen zpsob ivota nebo nboenstv.
Dirham
Stbrn penz.

Du'a
Motlitba, prosba.

Du'at
Mnon slo od da'iy.

Dunja (Dunya)
Tento svt nebo ivot, opak ivota po smrti.

Dzuhr
Dal uvan tvary: DHUHR

Povinn motlitba (salt), kter se provd odpoledne, po tom, co se slunce vzdl/odejde ze svho
zenitu.
Dahannam
Znamen Peklo.

Dahilijah
Znamen ignorant. Dahilijah se vztahuje na pedislmskou dobu, kter v Arbii byla. Je to kombinace
nzor, idej a praktik, kter pln p a odmtaj veden seslan na zem Bohem skrze Jeho Proroky.

Dalbab (Jalbab, Galbab)

Toto je dlouh, voln, vhodn odv, kter Arabov nos.

Dannah
Znamen Rj, Nebe.

Dihd
Dal uvan tvary: JIHAAD, JIHAD

Je to arabsk slovo, jeho koenem je dahada, co znamen usilovat o lep zpsob ivota. Podstatn
jmna jsou duhd, mudahid, dihad a Idtihad. Dal vznamy jsou: snaen se, sil, nmaha,
vytrvalost, pracovitost, boj za ochranu nho ivota, pdy, a nboenstv.
Dihd by neml bt spojovn se Svatou vlkou. Toto v Islmu neexistuje, a ani Islm svm
nsledovnkm nedovol na Svat vlce se podlet. V modern dob se Svat vlka vztahuje ke Kikm.
Dihd nen vlkou, kter by tlaila na ostatn lidi nboenstv Islmu, jak si mnoz mysl. Nikdy by to
nemlo bt vykldno jako pinucovn vry na jin lidi, protoe v Kornu je jasn ver, kter k:

" Nebudi dnho donucovn v nboenstv! " sra Krva, 2:256

Dihd nen pouze obrannou vlkou, ale vlkou proti jakmukoli nespravedlivmu reimu. Jestlie takov
reim existuje, m bt proti jeho vdcm vedena vlka, ale ne proti lidem jejich zem. Lid by mli bt
od takovhoto reimu a vliv osvobozeni, aby si mohli svobodn vybrat vru v Allha.

Nejen v mru, ale tak ve vlce Islm zakazuje terorismus, nosy, rukojm, kdy je to proti civilnmu
obyvatelstvu. Kdokoli toto pch, je v Islmu povaovn za vraha, a m bt potrestn islmskm sttem.
Bhem vlky/ek Islm muslimm zakazuje ubliovat civilistm, enm, dtem, starm lidem, a
nboenskm lidem jakou jsou kn a rabni. Je tak zakzno kcet stromy a nien civilnch staveb.

Din
Dal uvan tvary: JIN,GINN, JINN

Jsou to duchovn stvoen, kter pobvaj ve svt, a mus plnit Allhovy pkazy. Jsou za svoje iny
odpovdn. Jsou dob a zl dinov, stejn jako jsou lid. Slovo din v arabtin znamen schovan , co
znamen e tato stvoen jsou neviditeln. Allh je stvoil z ohn.

Dizjah
Da placen ne-muslimem ijcm v muslimskm stt. Protoe ne-muslimov jsou osvobozeni od
vojensk sluby a dan, kter jsou povinn pro muslimy, tito ne-muslimov tuto da plat jako
kompenzaci - vyrovnn. To jim zajiuje ochranu a bezpe. Pokud stt tm, co zaplatili dizjah, neme
poskytnout ochranu, je jim dizjah vrcen zpt.

Eid
Dal uvan tvary: EED, 'EID

Slovo eid pochz z arabskho vznamu slavnost, oslava, navrcen se radosti, a hodovn.

V Islmu jsou dva hlavn svtky: svtek ramadnu - Eid Al-Fitr, a svtek obti - Eid Al-Adhha.
Svtek ramadnu se oslavuje po pstu msce ramadnu jako vyjden dk a vdnosti Vemohoucmu
Allhovi. Kon se prvn den nsledujcho msce awwal, destho msce lunrnho kalende.
Druh svtek, Svtek obti, se slav na pipomnku proroka Ibrahima, ra, kter se chystal obtovat svho
syna Ismaila. Tento svtek trv tyi dny, od destho do tinctho dne msce Zul-Hiddah,
dvanctho msce lunrnho kalende.

Fard
Povinnost muslima. Nkdy se pouv ve vztahu k povinnm stem motlitby.

Faruq
Toto jmno bylo dno Umar ibn Al-Khattabovi. Znamen "Ten, kter rozeznv pravdu od li".

Fasiq
lovk zkaen morlky, kter dl rzn hchy.

Fatwa
Legln nzor v zleitosti islmskho prva, nboensk odpov na otzku muslima ohledn toho, zda
nco je halal povolen - i harm zakzan.

Faqih
Osoba znal v islmsk prvn vd/prvu - fiqh.

Fitnah
Znamen sttn spor, vlka, nepokoje, povstn.

M vak vce vznam. Jsou to:

- Nboensk pronsledovan
Korn 2:192-3
A bojujte proti nim, dokud nebude konec svdn od vry a dokud nebude vechno nboenstv patit
Bohu.

- Pokueni, svdn
Korn 8:28
Vzte, e majetky vae i dti vae jsou jen pokuenm, zatmco u Boha je odmna nesmrn.
- Utrpen, test
Korn 21:35
Kad due smrti okus; a zkoume vs zlm i dobrm pokuenm, a k Nm budete navrceni.

- Hdka, pobuovni
Korn 9:47-8
Kdyby byli vythli s vmi, byli by jen rozmnoili vae pote a byli by zaseli mezi vmi nesvr, snace
se vs svst k neposlunosti. A jsou mezi vmi nkte, kdo horliv jim naslouchaj, avak Bh dobe
zn nespravedliv. A ji dve usilovali, aby vznikl rozkol, a pevraceli vci pro tebe, a vyla pravda
najevo a objevil se rozkaz Bozi, pestoe se jim to nelbilo.

Ve je vybrno z A Dictionary of Islamic Words and Expressions od Dr. Mahmouda Islamila Saleha.

Fiqh
Dal uvan formy: FIQAH,FIQHA

Vznam slova figh je porozumn, chpn, znalost, a prvn vda v Islmu. Soudce se nazv faqih,
kter je znalcem v zleitostech islmskch leglnch zleitost.

Faqih vyn rozsudky v souladu s islmskm zkonem ara.

Nejznmj uenci fiqhu v muslimsk historii jsou zakladateli ty kol v Islmu: Imam Mlik, Imam A-
afi'i, Imam Abu Hanfa, a Imam Ahmad.

Cokoli nebo jakkoli innost spad do jedn z nsledujcch pti kategori fiqhu:

Fard (povinnost): tato kategorie je pro muslima povinnost, jako je pt dennch povinnch motliteb.
Dln fardu se zapotv jako dobr skutek, opak - neinn - je povaovn za patn skutek - hch.
Nazv se tak wadib , mimo Imam Abu Hanfaha, kter wadib vytvoil oddlenou kategori mezi
fardem a mubahem.
Mandub (doporuovno): tato kategorie je pro muslima doporuovna, jako jsou dobrovoln motlitby po
dzuhru a magribu. Konn mandubu se pot jako dobr skutek, opak se nm za patn in i hch
nepot.

Mubah (povoleno): tato kategorie je ponechna volitelnou, a zle na kadm zvl, jako teba
konzumace jablek nebo pomeran. Dln nebo nedln mubahu se nepot jako dobr i patn in.
mysl osoby me mubah zmnit na fard, mandub, makruh, nebo harm.
Status mubahu by mohli zmnit tak dal vci. Na pklad, jakkoli mubah se stv harm, jestlie se
projev jako kodliv, a tak, nezbytn vc pro dosaen fardu se stv fardem.

Makruh (nenvidn): tato kategorie je nenvidn a ohavn, jako na pklad nechn si rst
nehty(zajist se mn nehty dle, ne je dno) nebo span na bie. Nedln makruh je potno jako
dobr in, nedln se jako patn in nepot.

Harm (zakzno): tato kategorie je pro muslimy zakzna, jako je krde a lhan. Dln harmu se
pot jako patn skutek, jeho nedln se pot jako dobr skutek.

Imam Abu Hanfa tak dv dal kategorii mezi makrhem a harmem.. Nazv se karahat tahrimijjah a
znamen nenvidno tm na rove harm.

Fuqaha
Mnon slo od faqih.

Ghazi
Muslimsk vojk, bojovnk, vlenk.
Ghazwah
Vojensk vprava.

Hads/hadth
Dal uvan formy: HADIS,HADEETH, HADITH

Zznamy vrok a tradic Proroka Muhammada, saws, a nebo co on, saws, dosvdil a potvrdil/schvlil
se nazvaj hadsy. Jsou to skuten vysvtlen, vklad a ivouc pklady Proroka, saws, pro vuku
Kornu. Jeho vroky se nachzej v knihch nazvanch Knihy hads.
Nkte znm sbrai hads jsou Imam Al-Buchri, Imam Muslim, Imam An-Nasa'i, Imam Abu Dawd,
Imam At-Tirmizi,a Imam Madah. Je jich vak vce.

Hads/hadth qudsi
Hads qudsi jsou hadsy, ve kterch Prorok, saws, k, e Allh, swt, k to a to. Vznam tchto hads
byl Prorokovi, saws, zjeven, ale on je podv vlastnmi slovy, na rozdl od Kornu, kter je slovem
Vemohoucho Allha a Prorok, saws, to vyjdil pesn tak, jak mu to bylo zjeveno.

Hadr
Je to zpsob recitace Kornu jako napklad kdy se modlme. Pednejc uvedl nzorn pklady obu
recitac (jedna je tato hadr, druh je tartl). Tato - hadr - je rychlej a nen tak melodick.

z pednky v meit o sedmi druzch recitace Kornu

Had
Dal uvan formy: HAJ

Had je arabsk slovo, kter znamen vykonn pout do Mekky v Arbii. Je to jeden z pil Islmu.
Muslim(on ,ona) m vykonat had alespo jednou ve svm ivot, pokud mu to prostedky a zdrav
dovoluj. Jsou tu pravidla a omezen a zvltn odv, kter maj bt dodrena. Kon se bhem poslednho
msce lunrnho kalende, v msci Dhul-Hiddah.

Hafz
Arabsk koen tohoto slova je hafiza, co znamen pamatovat si. V nboenskm smyslu, muslimov se
sna zapamatovat si cel Korn. Komukoli se toto poda, nazv se hafz.
Hafz je komunitou uznvan a jsou mu dna urit privilegia. Jsou miliony muslim, kte hafiz cel
Korn.

Halal
Nco co je v Islmu zkonn a povolen.

Halif
lovk, kter uv ochrany kmene, ale pokrevn do nj nepat.

Halqah/halaqah
Skupina student i osob, kte se zabvaj studiem Islmu.

pozn.: Halaqah v arabtin znamen uzaven kruh. Pouv se tak v souvislosti s kroukem/skupinou lid, kte se seli a
probraj njak vdeck tma i vzpomnaj Allha. Tak jsou to lekce v meit, pednky a spolen sezen na nvtv,
kde se diskutuj nboensk tmata a nebo o Prorokov ivot, saws.

Hanif
Dal uvan tvary: HANEEF, HANF

Lid, kte bhem doby dahiljah odmtali modlstv ve sv spolenosti. Tito lid hledali pravdiv
nboenstv proroka Abrahama, ra.

Haqq
Pravda.
Haram
Haram je svatyn, posvtn msto. Mekka je povaovna za haram od dob Abrahama, ra. Vechny vci,
je jsou haram jsou chrnn a povaovan za nedotknuteln. Za haram byla Prorokem, saws,
prohlena Medna.

pozn.: !!!neplst s harm !!!

Harm
Nco co je v Islmu nezkonn nebo zakzan.

Hidra (Hijrah)
Znamen putovn, sthovn. Hidra se vztahuje k migraci Proroka, saws, z Mekky do Medny. Tato
cesta nastala ve dvanctm roce jeho mise (622 C.E. ). To je potek muslimskho kalende. Slovo
hidra znamen oputn msta za elem hledn azylu, toit nebo svobody ped pronsledovnm,
nebo svobody nboenstv, nebo jakkoli jin dvod.
Hidra me tak znamenat oputn patn ivotn pro dobrou i lep, sprvnj cestu.

Hidra, obrat v ivot muslim

doktor Muzammil Siddiqi

Bh Nejvy v Kornu k: "Ti, kte uv, ti, kte emigruj, ti, kte budou bojovat na cest Bo
svm majetkem a svmi osobami, ti budou u Boha na vyvenm mst, ti budou vtzov! Jejich Pn jim
oznamuje sv milosrdenstv, spokojenost a zahrady, ve kterch najdou vnou radost; zstanou tam
vn, nesmrteln. U Boha je odmna bez hranic." 9:20 - 22
Hidra pedstavuje jednu z nejvznamnjch udlost v historii Islmu. Prv z toho dvodu Umar (k je
s nm Bh spokojen) zaal potat roky od hidry. Muslimov si vybrali hidru jako pedl v ase.
Materiln byla hidra pechodem mezi dvma msty, kter jsou od sebe vzdlen asi 480 km. Ale
hlavn to byl zatek nov ry, nov civilizace, nov kultury a nov historie pro cel lidstvo.
Kdy Prorok (nmB) emigroval z Mekky do Medny, nebyla to jen pouh zmna bydlit. Prorok (nmB) se
jen nepesthoval do Medny, ale zaal Mednu hned po svm pchodu mnit.
Je dleit, abychom prostudovali, co v Medn udlal, a abychom o tom pemleli. Meme se z toho
hodn pouit a prakticky to uplatnit ve svm ivot.
1. Al Masdid - meita - Prorok (nmB) zaal stavbou meity k uctvn Jedinho Boha. Sm nosil kameny
na stavbu. Meita byla sice mal a skromn, ale mla nesmrn vznam. Brzy po tto prvn meit byly v
Medn postaveny dal.
2. Al Madrasa - kola. As Suffah byla prvn islmsk kola. Prorok (nmB) na ni dohlel. Po n byly
oteveny dal koly. Podle ibliho Numaniho bylo v Medn jen za ivota Proroka (nmB) oteveno devt
novch kol.
3. Al Muachat - bratrstv. Prorok (nmB) navzal a ustavil ptelstv mezi muhairn - pisthovalci z
Mekky - a ansr - pvodnmi obyvateli Medny. Jejich vztahy se u nezakldaly na pslunosti ke kmeni,
jako tomu bvalo ped Islmem, ale na spolen ve.
4. Vztahy s nemuslimy - Prorok (nmB) navzal tak dobr vztahy s ostatnmi spoleenstvmi, kter v
Medn ila. Bylo tam napklad velk spoleenstv id a tak nkolik arabskch kmen, kter Islm
nepijaly. Prorok (nmB) vypracoval mluvu - mithaq, kter dila vztahy mezi vemi spoleenstvmi.
5. istota - Jatrib (pvodn jmno Medny) bylo pinav msto. Kdy do nj Prorok a jeho spolenci
pijeli, mnoz onemocnli a msto se jim vbec nelbilo. Prorok (nmB) nadil, aby msto vyistili a aby
vyhodili vechnu pnu a neistoty. Aia (k je s n Bh spokojen) ekla: "Kdy jsme pijeli do Medny,
byla to nejpinavj Bo zem. Z vody, kter tam byla, se nm dlalo patn." (Al Buchri)
6. Voda - Prorok (nmB) podal sv spolenky, aby na rznch mstech Medny vyhloubili studn.
Uvd se, e bylo vyhloubeno vce ne padest studn a vichni obyvatel mli dost pitn vody.
7. Zemdlstv - Prorok (nmB) ekl svm spolenkm, a obdlvaj pdu a vysazuj zahrady. ekl jim,
e kdokoli obdl neobdlanou pdu, dostane ji. Mnoho lid proto zaalo pracovat a pstovat plodiny.
Brzy se u v Medn vypstovalo tolik jdla, e stailo pro vechny.
8. Vymcen chudoby - za krtk as u nebyli v Medn chud lid. Kad lovk ml dost k ivotu a
Prorok (nmB) zaal obdarovvat delegace, kter za nm pijdly.
9. Bezpenost, prvo a podek - Medna se stala nejbezpenjm mstem na svt. Krdee,
znsilnn, opilstv nebo vrady tm vymizely, a pokud k nim dolo, byly okamit vyeeny.

Hidra nm tedy k, e kdy muslimov pijdou na njak msto, mus tam pinst dobro. Mus
pracovat pro blaho spolenosti, jak po spoleensk tak materiln strnce.
A Allh v nejlpe.

z islamophile Amal

Hudud
Hranice, limity ustanoven Allhem, swt. Toto zahrnuje trest za hch.

Chalfa
Dal uvan tvary: KHALIFAAH,KHALIFAA,KHALEEFAH,KHALEEFA, KHALIFAH
Slovo chalf se vztahuje k nsledovnkovi nebo zstupci proroka Muhammada, mr a poehnn Allhovo
s nm, nebo k jednomu z jeho nsledovnk. Tato osoba je hlavou sttu pro muslimskou ummu(obec).
Jin titul pro chalfa (anglicky Caliph) je amr al-mu'mineen, co znamen " vedouc vcch".
Nejbli chalfov byli Abu Bakr As-Siddiq, Omar Ibn Al-Khattab, Othman Ibn 'Affan, a 'Ali Ibn Abi
Tlib. Byly jim dny pezdvky Al-chulafa' Ar-Raidun (zen chalfov).
Jin pouit tohoto slova je pouit pro lidstvo obecn. Lidsk bytosti jsou povaovny za
chalfy( pedstavitele) Allha na zemi podle toho jak Allh chce.

Chandaq (Khandaq)
Islmsk smysl tohoto slova je pkop. Jedn se o pkop, kter vykopali muslimov kolem Medny na
obranu ped nevcmi. Tato bitva se potom podle toho nazvala Bitva pkopu, v arabtin je to ghazwa
al-chandaq.

Chtib (Khatib)
enk, mluv.

Chutba (Khutbah)
Projev nebo kzn. Pouv se ve vztahu ke kzn, kter je dvno bhem pten spolen motlitby.

Ifta
Proces dln fatwy.

Imm
Dal uvan tvary: IMAAM,EMAAM,EMAM

Imm je nboensk vdce. Kdokoli kdo vede spolenou motlitbu se nazv imm. Nboensk vdce,
kter tak vede svoji komunitu v politickch zleitostech me bt nazvn imm, amr nebo chalfa.
Nicmn, imm nen neomyln. Je odpovdn za sv chyby vem lenm komunity a ze veho nejvce je
odpovdn Vemohoucmu Allhovi.

Imn
Dal uvan vrazy: IMAAN, EMAAN

Vra a dvra v Allha, swt.

Indl
Zjeven, kter byla seslna bhem doby Proroka Isa (Jee), saws. Je to tzv. Nov zkon.

Inna lillahi wa inna ilahi radin

Dal uvan tvary: INNA LILLAHI WA INNA ILAHI RAJIOON

Kdy muslima potk netst, kdy ztrat jednoho ze svch milovanch lid, nebo kdy zkrachuje, ml by
bt trpliv a ci tuto vtu, jej vznam je: "Od Allha jsme/pochzme a k Nmu se navrtme."
Muslimov v, e Allh je Ten kdo dv a Ten kdo bere. Testuje ns. Z toho plyne, e muslim se
oddv do vle Allhovy. Je Allhu vdn za cokoli, co dostane, Na druhou stranu, je trpliv a tuto vtu
k, kdy je v netst a zmatku.
Inaalla
Dal uvan tvary: INSHA ALLAH,INSHAA ALLA, INSHA ALLA,IN SHA' ALLA, IN SHAALLAH, INSHAALLAH

Kdy si lovk peje nco do budoucna, kdy slibuje, kdy dl rozhodnut, kdy slibuje vrnost a
nemu se zavazuje, dl to s povolenm a vl Allha. Proto muslim nsleduje kornsk pokyny, kdy
k "inaalla". Vznam tto vty je "D-li Bh". Muslimov se mus velmi snait a vkldat svoji vru v
Allha. Nechvaj vsledky v rukou Allha.

Co to znamen inaalla?
Znamen to "jestli bude Bh chtt" nebo "d-li Bh".
Pro to kme?
Kdy si nco plnujeme, ekneme inaalla, protoe nevme, co se stane za pt minut, nato ztra nebo za
msc. Jenom Allh zn budoucnost a dovol nm nco udlat. Kdy ekne: "Ztra pjdu do baznu.", tak
se me stt, e veer onemocn nebo e se tatnkovi rozbije auto, take nakonec nikam nepojede.
Mus sprvn ct: "Ztra, jestli mi to Allh dovol, pjdu do baznu."
Kdy nco slibujeme, tak tak musme ct inaalla, protoe nememe nic slibovat, kdy neznme
budoucnost. Jenom Allh v, co se stane a jestli svj slib dodrme. Kdy ti maminka ekne, e ti koup
bonbny, k u toho inaalla, protoe kdy to Allh nebude chtt, tak je nekoup.
Kdo nm ekl, e to mme kat?
Allh ns nauil tato dleit slova v Kornu. Lid se ptali Proroka Mohameda (nmB) na mnoho vc,
aby zjistili, jestli k pravdu a jestli je skuten prorok. Jednoho dne se ho zeptali na jednu vc a Prorok
(nmB) ekl: "Odpovm vm ztra.", protoe doufal, e mu Bh za jeden den d odpov. Ale Allh mu nic
nezjevil. Lid se ho ptali, ale on jim nemohl odpovdt. ekl zase: "Odpovm vm a ztra". A tak to lo
trnct dn za sebou, dokud nebylo zjeveno:
"Hlavn o njak vci nekej "Udlm ji ztra", pokud (k tomu nedod) "kdy bude Allh chtt". sra 18
vere 23, 24
Je to pro ns dobr lekce, protoe si musme pipomnat, e nic se nestane bez Bo vle.
Tak bratku a sestiko nezapome ct inaalla, kdy si bude nco plnovat nebo slibovat.

Z aslim taslam Amal

Iqma
Dal uvan tvary: IQAAMAH, IQAMAH

Iqma je arabsk slovo, kter se vztahuje k druhmu voln k motlitb, nsleduje prvn voln - azn.
Iqma znamen, e je mono zahjit motlitbu. M se recitovat v arabtin ped kadou povinnou
motlitbou. Skld se z uritch slov a frz,kter jsou podobn aznu.

Islm (Islam )
Islm je arabsk slovo, jeho koenem jsou slova silm a salam. Mimo jin to znamen: mr, pozdrav,
poslunost, oddanost, vrnost, a odevzdn se do vle Stvoitele vesmru.
Islm je posledn a konen nboenstv pro cel lidstvo a vem generacm nezvisle na barv,
rase,nrodnosti, etniky, jazyka nebo socilnho postaven.
Nboenstv Islmu nech nen spojovno s mohamednstvm. Je to modern, chybn pojmenovn
Islmu. Muslimov tento nzev nepijmaj, protoe to dv mylnou informaci o Islmu a muslimech.

Istighfar
Je to hledn Allhova odputn. Nco, co mus muslim dlat ve svm ivot opakovan
pozn.: - Istighfar - hledn Allhova odputn
- AstaghfiruAllah (astaghfirullah) Allhu, dm t o odputn.

a
Dal uvan tvary: ISHAA , ISHA

Povinn motlitba, po zpadu slunce pozdji veer.